VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Obor Finance a řízení
Financování sportovního klubu HC Dukla J i h l a v a , s . r. o . bakalářská práce
Autor: Vojtěch Nepraš Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2016
Anotace Cílem této práce je analyzovat rozpočet klubu HC Dukla Jihlava s.r.o. a provést následné doporučení na optimalizaci rozpočtu klubu a zvážení eventuálních možností jeho navýšení. Tato práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a zabývá se pojmy týkajícími se především financování a rozpočtu klubu. Praktická část je věnována již analýze a rozpočtu této konkrétní společnosti. V záverečné části práce se zároveň zabývám konkrétními návrhy a možnostmi pro navýšení rozpočtu.
Klíčová slova Rozpočet, financování, sponzoring, zdroje financování, lední hokej, SWOT analýza
Annotation The aim of this study is to analyze the budget of the club HC Dukla Jihlava Ltd. and make subsequent recommendations to optimize the budget of the club and considering possible options to increase it. This work is divided into two parts. The first part is theoretical and deals with concepts related to mainly financing and budget of the club. The practical part is paid to the analysis and budget of this particular company. The final part is also considering concrete proposals and possibilities to increase the budget.
Key words Budget, financing, sponsorship, financing sources, ice hockey, SWOT analysis
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 27.4.2016
............................................... Podpis
Poděkování Rád bych na tomto místě poděkoval Ing. Ivaně Důrasové za cenné rady a vedení při psaní této práce. Dále bych chtěl poděkovat zástupcům společnosti HC Dukla Jihlava, s.r.o. za ochotu při poskytování infomrací potřebných pro zpracování práce. Jmenovitě pak především Ing. Ivě Marešové, která mi trpělivě odpovídala na všechny mé dotazy.
Obsah 1
Úvod.......................................................................................................................... 8
Teoretická část .................................................................................................................. 9 2
Sport .......................................................................................................................... 9 Sportovní management....................................................................................... 9 Členění a forma ziskových a neziskových organizací ..................................... 10 Komercializace sportu, sportovní marketing ................................................... 10
3
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) ................................................................ 11 Základní rysy společnosti s ručením omezeným ............................................. 11 Založení a vznik společnosti ............................................................................ 12 Orgány společnosti ........................................................................................... 13
4
Rozpočet ................................................................................................................. 13 Dělení rozpočtů ................................................................................................ 13 4.1.1
Rozpočty nákladů a výnosů ...................................................................... 14
4.1.2
Rozpočty stavů (stavových veličin) .......................................................... 14
4.1.3
Rozpočty příjmů a výdajů (peněžních toků) ............................................. 14
4.1.4
Strategické rozpočty ................................................................................. 15
4.1.5
Operativní rozpočty .................................................................................. 15
Forma rozpočtů ................................................................................................ 15 4.2.1
Pevný rozpočet .......................................................................................... 15
4.2.2
Pružný rozpočet (variabilní, flexibilní) ..................................................... 15
5
SWOT analýza ........................................................................................................ 16
6
Sponzoring .............................................................................................................. 16 Výhody sponzoringu a podpory sportu ............................................................ 17 Protihodnota sponzorům od klubu ................................................................... 18
7
Organizační struktura sportovního klubu ............................................................... 19
8
Finanční analýza ..................................................................................................... 20 Likvidita ........................................................................................................... 20 8.1.1
Běžná likvidita .......................................................................................... 20
8.1.2
Čistý pracovní kapitál ............................................................................... 21
Rentabilita ........................................................................................................ 21 8.2.1
Rentabilita aktiv - ROA (Return on Assets) ............................................. 21
8.2.2
Rentabilita vlastního kapitálu - ROE (Return on Equity) ......................... 21
8.2.3
Rentabilita tržeb - ROS (Return On Sales) ............................................... 21
Seznam použité literatury ............................................................................................... 23 Seznam použité legislativy ............................................................................................. 24 Seznam internetových zdrojů.......................................................................................... 24
Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 24 Seznam obrázků .............................................................................................................. 25 Seznam příloh ................................................................................................................. 25
1 Úvod Tématem mé bakalářské práce je financování sportovního klubu, které je v dnešní době velmi komplikované, protože zajistit dostatek finančních prostředků na chod klubu je často náročný proces. Dnešní složitá ekononomická situace tak již donutila některé kluby dokonce ukončit svojí činnost, protože na svůj provoz nedoázaly sehnat dostatek finančních prostředků. Přesvědčit partnery k podpoře klubu často vyžaduje rozsáhlé znalosti nejen ve sportovní oblasti jako takové, ale také v oblasti marketingu, strategie vyjednávání apod. Samotná podpora klubu je pak velmi často otázka nabídky a poptávky, protože pokud klub chce získat od sokromých subjektů nějaké peníze na podporu, musí jako protihodnotu něco nabídnout. V mojí práci jsem se zaměřil na analýzu rozpočtu a financování klubu HC Dukla Jihlava, s.r.o. Právě na tomto klubu lze sledovat poměrně zásadní proměnu oproti dřívějšímu systému, kdy byl sport poměrně významně podporován státem (v případě HC Dukla Jihlava armádou), až k dnešní podobě, kdy je klub samostaně fungující společností, která si zdroje financování musí sehnat samostatně. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se zaměřím na východiska, která budu pro zpracování mé práce potřebovat a vysvětlím tak pojmy jako je společnost s ručením omezeným, finanční analýza, SWOT analýza či rozpočet. V praktické části se budu následně těmto pojmům věnovat detailněji právě při rozboru společnosti HC Dukla Jihlava, s.r.o. Pro analyzování společnosti a jeho rozpočtu mi poslouží jak účetní závěrka společnosti z obchodního roku 2014/15, tak i informace a data, která mi byla poskytnuta přímo zástupci společnosti. Vzhledem k tomu, že jsem dlouholetým fanouškem tohoto klubu, tak se mi při samotném zpracování práce budou hodit i informace a fakta, která jsou pro mě již všeobecně známá. Cílem mojí práce je, po provedení analýzy společnosti a především jejího rozpočtu, navrhnout možná řešení, jak ropočet klubu stabilizovat, či v ideálním případě ještě navýšit.
8
Teoretická část 2 Sport „Sport je význačným společenským jevem, je charakteristický jednak svými specifickými vlastnostmi, jednak svým postavením a funkcemi ve vztahu k ostatním oblastem společenského života. Je dokázáno, že sport má i výrazný ekonomický přínos, podílí se na vytváření HDP.“ (Durdová, 2012, str. 13) Dnešní sport se oproti dřívějšímu pojetí, které zdůrazňovalo zájmové trávení času tělesnou aktivitou, výrazně změnil. V současné době ho chápeme jako složitý, strukturovaný jev, který se podílí na kultivaci člověka i společnosti. Současná podoba sportu, zejména jeho profesionální soutěžní pojetí, má mnoho příznivců (diváků). Zároveň ale přibývá i odpůrců, kteří tvrdí, že sport se již odlišil od svého původního smyslu a touha po vítězství je silnější než férové měření sportovních dovedností. Ve společnosti přestal být sportovec ideálem a vzorem člověka jednajícího fair play, ale stal se symbolem člověka úspěšného a známého, ale často i sobeckého či agresivního. (Jansa, 2012)
Sportovní management „Pojem sportovní management lze chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, družstev, které alespoň z části akcentují podnikatelsky orientované chování. Dále zde jde zcela bezvýhradně přímo o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných a sportovních služeb.“ (Čáslavová, 2009, str. 18) Prostředí tělesné výchovy a sportu je v České republice poměrně mnohotvárné, protože zde působí jak organizace ziskové, tak neziskové (těch je většina). Před manažery obou z nich ale stojí podobné úlohy, které musí řešit. Hlavním znakem neziskové organizace je účel, pro který byla založena. Naopak pro ziskové organizace je rozhodující rentabilita a zisk. U neziskových organizací je pokrytí
9
potřeb zákazníků dáno trhem, u neziskových pak především jde o pokrytí potřeb členů. (Čáslavová, 2009)
Členění a forma ziskových a neziskových organizací Pro základní charakteristiku neziskových organizací lze tyto organizace členit takto: 1. Občanská sdružení:
zastřešující a sportovní asociace
samostatná sportovní asociace
sportovní klub, tělovýchovná jednota
sportovní oddíl nebo odbor.
2. rozpočtové nebo příspěvkové organizace 3. zájmová sdružení právnických osob 4. nadace a nadační fondy 5. obecně prospěšné společnosti vzniklé podle zákona. (Čáslavová, 2009) Zisková organizace pak může mít jednu s následujích právních forem, z nich první dvě uvedené jsou u sportovních klubů nejběžnější: 1. společnost s ručením omezeným (s.r.o.) 2. akciová společnost (a. s.) 3. veřejná obchodní společnost (v. o. s) 4. komanditní společnost (k. s.).
Komercializace sportu, sportovní marketing Český ekvivalent pro komercializaci sportu je obchodní využití sportu. V poslední době se však častěji používá pojem sportovní marketing, který je považován za obchodní strategii, jež vychází z potřeb zákazníka, kterému přizpůsobuje produkt a aktivně jej 10
mění. Tento způsob obchodování je rozdílný od dřívějšího, kdy byl sport nabízen pouze ve formě soutěže či výkonu diváků a jimi ohodnocen. Dnes je sport cíleně modifikován ve prospěch potřeb odběratelů (diváků). Sportovní marketing je tedy formování sportu za účelem jeho lepšího prodeje. Sportovní funkcionáři jsou tak mnohem více vstřícní k přizpůsobení pravidel soutěže k potřebám přenosu a větší atraktivitě. Divácká atraktivita sportu vytváří ideální prostředí pro oslovení velkých skupin lidí, díky kterému je sport předurčen ke komerčnímu využití. Sportovní federace tak často upravují i pravidla sportu pod nátlakem médií (zejména televizní společnosti s výhradními právy na přenosy). Profesionální sport a soutěže, kterým je v médiích věnována největší pozornost, jsou financovány soukromými subjekty a nepodléhají státním subvencím. Sport funguje jako pozadí obchodních zákonů a pravidel a existuje tedy snaha o maximální komerční využití všech produktů se sportem spojených. Příliv peněz do sportu je pak často přímo úměrný jeho cílové skupine (počtu diváků). (Jansa, 2012)
3 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) „Společnost s ručením omezeným je jednou z možných právních forem, které lze využít pro podnikání v České republice. Jedná se obchodní korporaci – obchodní společnost, která je řazena mezi společnosti kapitálové. Její základní výhodou je omezené ručení společníků za dluhy společnosti a flexibilní úprava, která společníkům umožňuje vytvořit společnost podle svých potřeb.“ (Josková, Šafránek, Čouková, Pravda, Pravdová, 2015, str.9)
Základní rysy společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je řazena mezi kapitálové společnosti. V popředí zájmu je tedy vklad společníka a nikoliv jeho osobní kvality. Společnost s ručením omezeným je od roku 2014 upravena v zákoně o obchodních korporacích, částečně pak i v občanském zákoníku (obecná úprava právnických osob). Typickými znaky této společnosti jsou:
11
Omezené ručení společníků – Společníci ručí za dluhy společnosti pouze v rozsahu, v jakém nesplnili vkladové povinnosti. Jakmile tedy společníci splatí všechny vklady, za dluhy společnosti nijak neručí.
Základní kapitál – Minimální základní kapitál může u jednočlenné společnosti odpovídat pouze 1,- Kč. Povinnost vytvářet základni kapitál, ale pro společnost platí.
Flexibilita a jednoduchost úpravy – Zákon umožňuje společníkům značně velké možnosti pro uspořádání společnosti. To je zřejmé např. z ustanovení o společenské smlouvě.
(Josková, Šafránek, Čouková, Pravda, Pravdová, 2015)
Založení a vznik společnosti Založení společnosti je na základě společenské smlouvy nebo sepsáním zakladatelské listiny. Tato smlouva musí mít formu notářského zápisu a všechny zákonem požadované náležitosti. Zároveň musí být vyhotovena ve formě veřejné listiny (tzn. notářský zápis). Společníkem může být každá fyzická nebo právnická osoba. Zákonem pak není určen minimální ani maximální počet společníků. Není zakázáno řetězení společností jedním společníkem. Mezi základní práva společníků patří:
právo na podíl na zisku, pokud společnost nějaký zisk má
právo na vypořádací podíl při zániku společnosti
právo na podílu na likvidačním zůstatku při zániku společnosti likvidací
právo podílet se na řízení společnosti
právo na informace.
Zároveň ale mají společníci i několik povinností, které musí při působení ve společnosti dodržovat:
vkladová povinnost na základě společenské smlouvy
příplatková povinnost, pokud je stanovena ve společenské smlouvě, až do výše poloviny základního kapitálu dle výše jednotlivých vkladů 12
povinnost loajality.
Společnost si zároveň při svém vzniku volí název, pod kterým bude zapsána v obchodním rejstříku. Samotný vznik společnosti ke k datu zápisu do obchodního rejstříku. (Josková, Šafránek, Čouková, Pravda, Pravdová, 2015)
Orgány společnosti Orgány společnosti s ručením omezený lze dělit na valnou hromadu, jednatelé a dozorčí radu, z nichž posledně jmenovaný orgán je nepovinný.
Valná hromada – je nejvyšším orgánem společnosti. Jejími členy jsou všichni společníci. Musí se konat minimálně jedenkrát do roka a svolává jí jednatel společnosti formou písemné pozvánky. Pokud má pak společnost jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný společník. Valná hromada zpravidla rozhoduje o změneně společenské smlouvy, změně základního kapitálu, volí a odvolává jednatele a schvaluje například rozdělení zisku či účetní závěrku.
Jednatelé – Společnost s ručeným omezením může mít jednoho či více jednatelů, kteří jsou vedeni v obchodním rejstříku a mají na starosti obchodní vedení společnosti. Na jednatelé se vztahuje zákaz konkurenčního jednání. Jakým způsobem jednatelé za společnost jednají je ustanoveno ve společenské smlouvě.
Dozorčí rada – je nepovinný orgán společnosti, který má za hlavní úkoly dohlížet na činnosti jednatelů, kontrolovat účetní dokumenty apod. Jednou ročně musí předložit zprávu o své činnosti valné hromadě.
4 Rozpočet Dělení rozpočtů Jako základní členění rozpočtů lze uvést členění na rozpočty celopodnikové a střediskové. Celopodnikovými rozpočty rozumíme rozpočty sestavované za podnik jako celek. Mezi celopodnikové rozpočty patří tři nejdůležitější součásti tzv. hlavního podnikové rozpočtu, kterými jsou rozpočetní rozvaha, rozpočetní výsledovka a rozpočet peněžních toků. 13
Střediskové rozpočty se omezují pouze na konkrétní středisko podniku a na kontrolu plnění tohoto úkolu. Rozpočty lze také dělit dle charakteru rozpočtovaných veličin, podle kterého je lze dělit na rozpočty nákladů a výnosů, rozpočty stavů a rozpočty příjmů a výdajů. Další kritérium, podle kterého lze rozpočty členit je dle délky rozpočetního období, pro které se rozpočet sestavuje – rozpočty strategické a operativní. (Hradecký, Lanča, Šiška, 2008)
4.1.1 Rozpočty nákladů a výnosů Představují penězi vyjádřený objem vytvořených výkonů v daném období. Náklady a výnosy představují úbytky a přírůstky ekonomické užitečnosti, tzv. vyjádření akruální bázi (věcná a časová souvislost s daným obdobím). Nejčastějším rozpočtovým obdobím bývá jeden rok a to buď kalendářní, případně hospodářský. Rozpočtované údaje se pak dále dělí do jednotlivých měsíců. Příkladem tohoto rozpočtu je rozpočet režijních nákladů výrobního či správního střediska, roční rozpočet předpokládaných tržeb podniku či rozpočetní výsledovka celého podniku.
4.1.2 Rozpočty stavů (stavových veličin) Jedná se o rozpočty, v nichž se zobrazuje předpokládaný stav položek majetku a závazků k určitému okamžiku. Tyto rozpočty udávají plánovaný stav majetku a závazků podniku či střediska. Často se využívají ke konci rozpočetního období (případně úseků rozpočetního období). Příkladem těchto rozpočtů je rozpočet konečného stavu zásob materiálu a surovin, konečných stavů pohledávek a závazků apod.
4.1.3 Rozpočty příjmů a výdajů (peněžních toků) Podobně jako rozpočty nákladů a výnosů obsahují údaje o plánovaném toku za rozpočetní období, ale své údaje zobrazují na peněžní bázi. Tyto rozpočty obsahují údaje o objemech přijatých a vydaných peněžních prostředků a jejich ekvivalentů. Jako příklad lze uvést rozpočet výdajů na nákup materiálu a surovin či rozpočet inkasa pohledávek. V syntetické podobě za celý podnik to je pak rozpočetní výkaz peněžních toků.
14
4.1.4 Strategické rozpočty Strategické rozpočty obsahují peněžní kvantifikaci dopadů strategických plánů podniku. Jedná se o rozpočty s menším množstvím položek, ve kterých se modelují plánované výsledky a obraz podniku, obvykle v horizontu 3 až 5 let. Mají podobu zjednodušených výkazů účetní závěrky. Sestavují se většinou za podnik jako celek. Zjednodušená bývá u těchto rozpočtů i jejich struktura.
4.1.5 Operativní rozpočty Tyto rozpočty navazují na strategické rozpočty. V operativních rozpočtech se většinou již dopodrobna konkretizují údaje prvního roku strategického rozpočtu. Konkretizací je myšleno rozpočtování údajů pro jednotlivé měsíce, ale i přenesení celopodnikových údajů pro jednotlivá střediska. (Hradecký, Lanča, Šiška, 2008)
Forma rozpočtů V souvislosti s operativními rozpočty režijních nákladů středisek se setkáváme se dvěma základními formami rozpočtů dle toho, zda zohledňují či nezohledňují závislost nákladů střediska na úrovni jeho aktivity.
4.2.1 Pevný rozpočet Pevný rozpočet se používá u režijních nákladů nezávislých na objemu výkonů střediska. Znamená střediskem nepřekročitelnou absolutní částku, která stanovuje limit jeho režijních fixních nákladů. Tento způsob zadání se nejvíce používá u správních středisek.
4.2.2 Pružný rozpočet (variabilní, flexibilní) Respektuje závislost vývoje režijních nákladů na objemu výkonů střediska – odděleuje fixní a variabilní náklady vůči objemu výkonu střediska. Na podniku je pak výběr vhodné veličiny, v které se bude objem výkonu konkrétního střediska měřit. (Hradecký, Lanča, Šiška, 2008)
15
5 SWOT analýza SWOT analýza je diagnostika silných stránek, slabin, hrozeb a příležitostí. Tyto faktory jsou pak následně zařazeny do čtyřech kvadrantů tabulky SWOT. SWOT analýza se nemusí využít pouze při strategickýh analýzách, ale její využití je širší. SWOT analýzou hodnotíme jak vnitřní faktory, tak i vnější faktory. Vnitřní faktory lze dělit na silné stránky (Strengths) a slabé stránky (Weaknesses). Vnější faktory pak na příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Cílem společnosti by mělo být zamezit hrozbám, eliminovat slabé stránky, využít příležitostí a nadále zlepšovat své silné stránky. (Keřkovský, Vykypěl, 2004)
Obrázek 1 - Kvadranty SWOT analýzy (zdroj: www.sunmarketing.cz)
6 Sponzoring Pod pojmem „sponzoring“ si většina z nás představí finanční podporu. Tuto formu lze definovat jako dar. Rozdíl mezi sponzoringem a darem je v tom, že v případě daru dárce neočekává žádnou protihodnotu, kdežto u sponzoringu ano.
16
Sponzoring lze tedy obecně vyjádřit jako vztah mezi poskytovatelem finančních prostředků či jiných zdrojů a organizací, která nabízí práva poskytovateli, které mohou být využity ke komerční výhodě. Z tohoto lze tedy usoudit, že sport by měl, jako protihodnota, sponzorovi sloužit k získání komerční výhody před konkurencí. Cíl realizace sportovního projektu by tedy měl být shodný s cíli klasického marketingu. (Novotný, 2009) Dle výše investovaných prostředků lze sponzorství dělit takto:
exkluzivní sponzorování – v tomto směru se často používá název „generální sponzor“, který za vysokou investici přejímá největší podíl protivýkonů
hlavní sponzorování – tento sponzor má nejdražší a nejatraktivnějsí protivýkony a vedlejší sponzoři poté dělí méně lákavé reklamní příležitosti
kooperační sponzorování – v tomto typu sponzorování se protivýkony rozdělují mezi větší počet různých sponzorů a jejich smlouvy se dají upravit na různé doby platnosti.
Sponzoring dokáže partnerům sportovních klubů naplňovat následující marketingové cíle:
tvorba dobrého jména značky
stavět image značky
budování známosti značky a firmy
pokus o vybudování partnerství se sportovním klubem.
(Čáslavová, 2009)
Výhody sponzoringu a podpory sportu Zvýšení povědomí o značce Při zavádění nových produktů na trh je nutné rozšířit povědomí o těchto produktech mezi lidi a právě v tuto chvíli lze sponzoring využít jako velmi kvalitní nástroj.
17
Obchodní příležitost Jde o využití asociace značky společnosti s daným sportem, který společnost podporuje. Kvalitní zacílení Každý produkt má určitou cílovou skupinu a komunikace k této cílové skupině je nejúčinnější právě v místě, kde tato skupina tráví svůj volný čas. Cílová skupina naopak velmi oceňuje, když značky podporují jejich aktivity. Regionální pověst Zvyšování prestige v regionu působnosti společnosti. Firmy také mohou komunikovat oblasti své politiky, kterým veřejnost nedůvěřuje a ukázat lidem pochopení pro danou oblast. (Novotný, 2009)
Protihodnota sponzorům od klubu Práce s každým sponzorem je vždy individuální a závislá na předpokládané délce spolupráce, požadované částce podpory, a postavení sportovního klubu (např. dle atraktivnosti). Při sestavování nabídky pro konkrétního sponzora si klub musí o sponzorovi a jeho firmě zjistit informace, které následně může použít. Nabídka může obsahovat následující produkty: Sportovní produkty v majetku sportovního klubu:
využití výkonů sportovního týmu či jednotlivých hráčů
možnost využití různorodosti kondičního cvičení
využití sportovního prostoru zaměstnanci sponzora
sportovní akce pořádané klubem
další specifické akce.
Reklamní produkty Tato nabídka je nejčastější forma protihodnoty, kterou klub pro sponzora nabízí. Mezi tyto reklamní produkty lze zařadit:
18
reklama na dresu a sportovním oblečení
reklama na mantinelech
reklama na sportovním nářadí
využítí reklamních nosičů, plakátů, bannerů a dalších prostředků.
Image sportovního klubu Pod touto nabídkou si lze představit abstraktní produkty. Lze sem tedy zařadit například tradici, atraktivitu, rozsáhlost působení na populaci apod. (Čáslavová, 2009)
7 Organizační struktura sportovního klubu V organizační struktuře sportovních klubů je důležité funkcionální hledisko, které může být v některých úsecích kombinováno s hlediskem skupin (sportovců). Máme tím na mysli to, že sportovní úsek se začne členit dle družstev a někde se i v obsluhujícím personálu jako jsou kustodi či maséři, promítají zájmy „A“ družstva. Na základě úseků činností lze pak vytvořit optimální organizační strukturu, která se bude vždy odvíjet od postavení právnické osoby. Náplň činnosti jednotlivých útvarů může být ještě členěna dle specifických podmínek konkrétního klubu na jednotlivá oddělení. V podnicích je většina činností součástí oddělení, která mají k jejich výkonu potřebné zdroje. Níže uvádím jedno z možných členění na oddělení v klubu:
administrativní oddělení – koordinace a vnitřní rozdělení úkolů
finanční oddělení – peněžní operace, pokladna, účetnictví a daně
sportovní oddělení – selekce a skladba „A“ týmu
oddělení mládeže – sportovní činnost mládeže
komerční oddělení – obchodní činnost klubu
oddělení infrastruktury – péče o vlastní stadion
oddělení pro styk s veřejností – péče o image klubu. (Čáslavová, 2009)
19
Obrázek 2 - Příklad organizační struktury klubu společnosti s ručením omezeným (zdroj: Čáslavová (2009, str. 80))
8 Finanční analýza Likvidita „Likvidita podniku je předpokladem jeho finanční rovnováhy (stability). Je-li podnik trvale nelikviditní (finanční rovnováha je porušena), hovoříme o platební neschopnosti.“ (Synek, 2011, str. 51)
8.1.1 Běžná likvidita Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, resp. také kolika jednotkami oběžných aktiv je kryta jedna jednotka krátkodobých závazků. Vypovídá tedy o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá aktiva na hotovost (Růčková, 2011).
Obrázek 3 - Vzorec pro výpočet běžné likvidity (zdroj: www.algoritmy.net)
20
8.1.2 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál velmi úzce souvisí s likviditou, a proto lze tento ukazatel pod likviditu zařadit. Jedná se o rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky. Čistý pracovní kapitál je část oběžných aktiv krátkodobého majetku financovanými dlouhodobými finančními zdroji. Lze ho chápat i jako část prostředků, které by podniku dovolily v omezené míře pokračovat v činnosti, pokud by musel splatit své krátkodobé závazky. (Růčková, 2011)
Rentabilita Rentabilita je finančním ukazatelem, který nám říká, jaký je poměr mezi finančními prostředky, které nám plynou z našich aktivit a mezi finančními prostředky, které jsme na tyto aktivity dedikovali. Rentabilita je tak často užívána při rozhodování o tom, jakou aktivitu z firmy vyloučit, případně naopak, na jakou aktivitu se v budoucnu zaměřit. (Synek, 2002)
8.2.1 Rentabilita aktiv - ROA (Return on Assets) ROA ukazuje, do jaké míry se daří společnosti z aktiv generovat zisk. Rentabilita aktiv totiž není ve svém čitateli pevně definována, jmenovatelem jsou nicméně vždy právě aktiva (resp. všechny zdroje společnosti neboli pasiva). Vzorec pro ROA lze interpretovat různě. Na obrázku na následující straně uvádím jednu z možných variant.
8.2.2 Rentabilita vlastního kapitálu - ROE (Return on Equity) Rentabilita vlastního kapitálu má ve jmenovateli pouze vlastní kapitál společnosti. Zatímco ROA je tak spíše imaginárním ukazatelem, ze kterého bez detailnějších znalostí o firmě a způsobu jejího financování nelze příliš usuzovat, ukazatele ROE se dá už dále bez problémů použít (např. pro benchmarking). ROE je však vždy také závislá na oboru činnosti dané firmy.
8.2.3 Rentabilita tržeb - ROS (Return On Sales) Zajímavým ukazatelem je rentabilita tržeb, která dává do souvislosti EBIT (resp. výsledkem hospodaření) a celkové tržby. ROS tedy ukazuje kolik korun zisku připadně
21
na jednu korunu tržeb. Někteří autoři využívají pro tento ukazatel i označení operating profit, neboli provozní zisk. (Synek, 2002)
Obrázek 4 - Vzorce pro výpočet rentability podniku (zdroj: Synek (2002))
22
Seznam použité literatury ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia, 2009. ISBN 978-80-7376-150-9. DURDOVÁ, Irena. Ekonomické aspekty sportovního managementu. Ostrava: VŠB - TU Ostrava, 2012, 268 s. ISBN 978-80-248-2529-8. HRADECKÝ, Mojmír, Jiří LANČA a Ladislav ŠIŠKA. Manažerské účetnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-2471-3 JANSA, Petr. Pedagogika sportu. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2012. ISBN 978-80-2462026-8. JOSKOVÁ, Lucie, Jan ŠAFRÁNEK, Pěva POKORNÁ, Pavel PRAVDA a Markéta PRAVDOVÁ. Nová společnost s ručením omezeným: právo, účetnictví, daně. Aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Právo pro praxi. ISBN 978-80247-5837-4. KEŘKOVSKÝ, Miloslav a Oldřich VYKYPĚL. Strategické řízení: teorie pro praxi. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2002. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-578-X. NOVOTNÝ, Jiří. Ekonomika sportu: vybrané kapitoly. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2009, 119 s. ISBN 978-80-245-1521-2 RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. Finance. ISBN 978-80-247-3916-8. SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-736-7 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 5., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2011. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3494-1 VRBECKÝ, Dušan. Půl století legendy: Dukla Jihlava: 1956-2006. Vyd. 1. Jihlava: Parola, 2006. ISBN 80-903282-2-9.
23
Seznam použité legislativy Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích
Seznam internetových zdrojů Eliteprospects. Eliteprospects.com [online].
[cit.
Dostupné
2016-04-24].
z:
http://www.eliteprospects.com/team.php?team=1163&year0=2015 Historie. Hcdukla.cz [online].
[cit.
2016-04-24].
Dostupné
z:
http://www.hcdukla.cz/zobraz.asp?t=historie Management. Hcdukla.cz [online].
[cit.
2016-04-24].
Dostupné
z:
http://www.hcdukla.cz/zobraz.asp?t=management Statistika týmů. Hokej.cz [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://hokej.cz/wsmliga/statistika-tymu/detailni?stats-menu-section=visitors&stats-filterseason=2014&stats-filter-competition=4161 SWOT
analýza. Sunmarketing.cz [online].
[cit.
2016-04-24].
Dostupné
z:
Dostupné
z:
http://www.sunmarketing.cz/nastroje/slovnik/swot-analyza Ukazatelé
likvidity. Algoritmy.net [online].
[cit.
2016-04-24].
https://www.algoritmy.net/article/143/Ukazatele-likvidity Veřejný rejstřík a sbírka listin. Justice.cz [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma?nazev=hc+dukla+jihlava Záporné jmění v hospodaření Dukly Jihlava. Idnes.cz [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné
z:
http://jihlava.idnes.cz/zaporne-jmeni-v-hospodareni-dukly-jihlava-fi3-
/jihlava-zpravy.aspx?c=A150518_2163129_jihlava-zpravy_mv
Seznam použitých zkratek OR:
Obchodní rok
HZS:
Horácký zimní stadion
HC:
Hockey club
24
Seznam obrázků Obrázek 1 - Kvadranty SWOT analýzy (zdroj: www.sunmarketing.cz)....................... 16 Obrázek 2 - Příklad organizační struktury klubu společnosti s ručením omezeným (zdroj: Čáslavová (2009, str. 80)) ................................................................................... 20 Obrázek 3 - Vzorec pro výpočet běžné likvidity (zdroj: www.algoritmy.net) .............. 20 Obrázek 4 - Vzorce pro výpočet rentability podniku (zdroj: Synek (2002)) ................ 22
Seznam příloh Příloha č. 1 – Souhlas klubu HC Dukla Jihlava, s.r.o. se zpracováním bakalářské práce Příloha č. 2 – Účetní závěrka společnosti HC Dukla Jihlava za OR 2014/15
25
