VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Finance a řízení

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení

Finanční analýza Jihlavské vrtné, s.r.o. Bakalářská práce

Autor: Lucie Grygarová Vedoucí práce: Ing. Magda Morávková Jihlava 2013

Anotace Cílem bakalářské práce je provést analýzy finanční situace podniku Jihlavská vrtná, s.r.o. v letech 2008-2012 pomocí specifických postupů, odhalit slabá místa a navrhnout jejich případná řešení, která by mohla finanční hospodaření podniku do budoucna pozitivně ovlivnit a upevnit tak jeho místo na trhu. V teoretické části bylo mým cílem rozebrat základy a jednotlivé ukazatele finanční analýzy. Druhá část obsahuje aplikování metod finanční analýzy na konkrétní firmě Jihlavská vrtná, s.r.o.

Klíčová slova Finanční analýza, rozvaha, výkaz zisku a ztrát, absolutní ukazatele, rozdílové ukazatele, poměrové ukazatele, Jihlavská vrtná, s.r.o.

Annotation The aim of the bachelor`s thesis is to perform the analysis of financial situation of the company Jihlavská vrtná, s.r.o. during the period 2008-2012, to identify weaknesses and to come up with the solutions, which could help improve financial economy in the future and to fix the place in the market. In the theoretical part there are defined the basic concepts of financial analysis and each methods of the financial analysis. The second part contains the practical aplication of these methods in company Jihlavská vrtná, s.r.o.

Key words Financial analysis, balance sheet, profit and loss statement, absolute indicators, differential indicators, ratio indicators, company Jihlavská, vrtná, s.r.o.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Magdě Morávkové za odborné vedení, připomínky a cenné rady, které mi pomohly k vypracování této práce. Dále pak firmě Jihlavská vrtná, s.r.o. za poskytnuté účetní výkazy, bez kterých bych se neobešla. V neposlední řadě bych ráda poděkovala také své rodině za trpělivost a projevenou toleranci v období zpracovávání mé bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 6. května 2013 ...................................................... Podpis

Obsah Úvod

8

1

Význam finanční analýzy

10

2

Zdroje informací pro finanční analýzu

11

2.1

Rozvaha

2.1.1

Základní struktura rozvahy

11 12

2.2

Výkaz zisku a ztráty

13

2.3

Výkaz cash-flow

14

3

Uživatelé finanční analýzy

15

4

Elementární metody finanční analýzy

17

4.1

17

4.1.1

Horizontální analýza

17

4.1.2

Vertikální analýza

17

4.2

Rozdílové ukazatele

18

4.2.1

Čistý pracovní kapitál

18

4.2.2

Čisté pohotové prostředky

18

4.2.3

Čistý peněžní majetek

18

4.3

5

Absolutní ukazatele

Poměrové ukazatele

19

4.3.1

Ukazatele rentability

19

4.3.2

Ukazatele aktivity

22

4.3.3

Ukazatele zadluženosti

25

4.3.4

Ukazatele likvidity

27

Komplexní ukazatele finanční analýzy 5.1

Bankrotní modely

5.1.1

Altmanovo Z-skóre

29 29 29

5.1.2 5.2

6

Taflerův bankrotní model

Bonitní modely

30 31

5.2.1

Tamariho model

31

5.2.2

Kralickův rychlý test

32

Praktická část

33

Závěr

61

Seznam použité literatury

64

Seznam tabulek

65

Seznam obrázků

66

Přílohy

67

Úvod Má-li podnik prosperovat, musí být postaven na pevných a reálných základech, nedílnou součástí každého podnikání by proto měla být finanční analýza, která je prostředkem pro zjištění finanční stability podniku, čili zda je podnik úspěšný, konkurence schopný. Prostřednictvím finanční analýzy dokážeme posoudit, jak podnik obstál v minulosti, jak se mu daří v současnosti, zároveň dokážeme předpovědět, jaký vývoj podnik v nejbližších letech čeká. Znalost finanční situace podniku je velmi důležitá pro manažery, kteří na základě informací z finanční analýzy mohou rozhodovat o tom, jak budou řídit chod podniku, aby se neocitl na pokraji bankrotu. Finanční analýza dokáže odhalit slabé i silné stránky finančního hospodaření podniku. Pro manažery může být přínosem znalost finanční pozice jiných podniků, ať už konkurence, dodavatelů, ale i odběratelů. Manažery zajímají u těchto podniků různé oblasti finančního hospodaření, ať už jde o celkovou podnikovou stabilitu, likviditu, rentabilitu či zadluženost. Management požaduje ty informace, které by mu pomohly správně se rozhodnout. Finanční analýza je postavena na rozboru účetních výkazů, které mají zdroj ve finančním účetnictví. Finanční analýza obsahuje různé metody, kterými se poměřují údaje z účetních výkazů. Jednotlivé metody zkoumají různé oblasti finančního hospodaření podniku. Bakalářská práce se zabývá finanční analýzou společnosti Jihlavská vrtná, s.r.o. se sídlem v Jihlavě. Cílem je provést analýzu společnosti za období 2008-2012 pomocí poskytnutých účetních výkazů a na základě výsledků zhodnotit finanční situaci společnosti. V první (teoretické) části bude nastíněn význam finanční analýzy, dále budou rozebrány hlavní zdroje informací a uživatelé finanční analýzy. Nejrozsáhlejší oblast bude věnována představení jednotlivých metod a ukazatelů finanční analýzy. Postupně budou rozebrány

absolutní,

rozdílové

a

poměrové

ukazatele,

které

zahrnujeme

do elementárních metod, dále potom bankrotní a bonitní modely, které spadají do komplexních metod. 8

Druhá (praktická) část bude obsahovat samotnou finanční analýzu zvoleného podniku, kterou zpracuji pomocí poskytnutých účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty) za období 2008-2012. Nejprve podnik představím, následně zanalyzuji pomocí absolutních ukazatelů. Zpracuji horizontální a vertikální analýzu a k výsledkům doplním stručné komentáře. Dalšími zpracovanými ukazateli budou rozdílové ukazatele. Nejrozsáhlejší část budou představovat poměrové ukazatele, kde se zaměřím především na ukazatele likvidity, zadluženosti, aktivity a rentability. Posledním bodem bude analýza Altmanova Z-skóre, která spadá do skupiny bankrotních modelů. Výpočty se pokusím doplnit přehlednými tabulkami a jasnými grafy. V závěru této práce bude výsledné zhodnocení finanční analýzy společnosti a případná doporučení, která by mohla znamenat v budoucnu přínos pro tuto firmu.

9

1 Význam finanční analýzy K tomu, aby byl podnik úspěšný, je zapotřebí spousta úsilí, musí neustále rozvíjet své schopnosti, vytvářet nové výkony, musí se snažit naučit prodávat tam, kde většina jeho konkurentů neuspěla. Měl by být seznámen se svými úspěchy či neúspěchy v podnikání, aby mohl včas ovlivnit faktory vedoucí k jeho prosperitě. Nástrojem pro zjištění diagnózy podnikového zdraví je finanční analýza. Je pojímána jako metoda hodnocení finančního hospodaření podniku, ve které se získaná data nejprve třídí, agregují, poměřují se mezi sebou navzájem, hledají se souvislosti mezi daty a určuje se jejich vývoj. Toto způsobuje zvyšování vypovídací schopnosti zpracovaných dat. Finanční analýza se zaměřuje na identifikaci problémů, silných a slabých stránek podniku. Informace, které získáme pomocí finanční analýzy, nám umožňují dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, výsledky jsou podkladem pro rozhodování managementu.1 „Finanční analýzy představuje rozbor minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku, neboť se promítá i do budoucího rozvoje ve formě finančního plánování“2

1

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, s. 3. ISBN 978-

80-251-1830-6. 2

JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008, s. 5. ISBN 978-80-

87035-14-6.

10

2 Zdroje informací pro finanční analýzu 2.1 Rozvaha Rozvaha poskytuje údaje o aktivech a pasivech vždy k určitému datu k rozvahovému dni. Aby podnik fungoval, potřebuje určité hospodářské prostředky, jinými slovy majetek. Pro získání majetku potřebuje podnik finanční zdroje, ty nazýváme kapitálem podniku. Aktiva tedy představují majetek podniku, pasiva jsou zdroje krytí majetku. Aktiva a pasiva se vždy musí rovnat, hovoříme o bilanční rovnici. Rozvaha informuje o stavu majetku a neukazuje tok peněz. Rozvaha je nedílnou součástí účetní závěrky.3 Náležitosti rozvahy: - datum, ke kterému je rozvaha sestavena, - v jakých jednotkách je rozvaha sestavena a v jaké měně (pokud je rozvaha součástí účetní závěrky, sestavuje se v celých tisících Kč), - označení účetní jednotky, - dodržení pořadí struktury majetku, - dodržení pořadí zdrojů krytí majetku, - celkový součet aktiv a pasiv (rovná se). Rozvaha obsahuje údaje za běžné i za minulé období. V běžném období se uvádějí 3 stavy: brutto, korekce a netto. Brutto stav vyjadřuje majetek, který je oceněn dle Zákona o účetnictví. Ve sloupci korekce jsou uváděny oprávky a opravné položky, zapisují se se znaménkem minus, neboť nám snižují hodnotu majetku. Netto stav vyjadřuje stav majetku po odečtení oprávek.4

3

KOCMANOVÁ, Alena. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2011, s. 22.

ISBN 978-80-87001-29-5. 4


87035-14-6.

11

2.1.1 Základní struktura rozvahy Tabulka 1: Základní struktura rozvahy

ROZVAHA AKTIVA I. Stálá aktiva 1. Dlouhodobý nehmotný majetek 2. Dlouhodobý hmotný majetek - odepisovaný - neodepisovaný 3. Dlouhodobý finanční majetek

II. Oběžná aktiva 1. Zásoby 2. Pohledávky 3. Peněžní prostředky, ceniny 4. Krátkodobý finanční majetek III. Ostatní aktiva 1. Náklady příštích období 2. Příjmy příštích období Aktiva celkem

PASIVA I. Vlastní kapitál 1. Základní kapitál 2. Kapitálové fondy - emisní ážio - ostatní kapitálové fondy 3. Rezervní fondy, fondy ze zisku 4. Výsledek hospodaření minulých let 5. Výsledek hospodaření běžného účetního období II. Cizí zdroje 1. Rezervy 2. Závazky-krátkodobé, dlouhodobé

III. Ostatní pasiva 1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období Pasiva celkem

(Zdroj: KOCMANOVÁ, Alena. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2011, s. 23. ISBN 978-80-87001-29-5.)

12

2.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) zobrazuje přehled o hospodářském výsledku daného podniku za uplynulé období. Hlavní roli zde hrají náklady a výnosy za běžné období. Zjednodušený vztah: VÝNOSY - NÁKLADY = VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Náklady vyjadřují spotřebu výrobních faktorů vyjádřenou v peněžních částkách. Výnosy představují peněžní vyjádření výkonu. Jsou to částky, na které má podnik nárok, jestliže prodával zboží a služby. Náklady a výnosy členíme do tří oblastí, a to provozní, finanční a mimořádné. Součet provozního a finančního výsledku hospodaření se nazývá výsledek hospodaření za běžnou činnost. Pokud je výsledek kladný, podnik dosahuje zisku (výnosy převyšují náklady), při záporném výsledku dosahuje ztráty (náklady převyšují výnosy).5

5

DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko,

flexibilita. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2008, s. 54. ISBN 978-80-86929-44-6.

13

2.3 Výkaz cash-flow Pro finanční situaci podniku je důležité, aby byl zajištěn dostatek peněžních prostředků k hospodářské činnosti. Výkaz cash-flow zachycuje příliv a odliv peněžních prostředků v rámci určitého období. Zobrazuje stav peněžních prostředků na začátku a na konci období. Cílem tohoto výkazu je objasnit faktory ovlivňující příjmy a výdaje hotovosti a z toho vyplývající stav hotovosti k určitému okamžiku. Hlavní informace, které lze zjistit z výkazu cash-flow:  zdroje, z nichž byly finanční prostředky během sledovaného období získány a podíl těchto jednotlivých zdrojů,  hlavní postupy řídících pracovníků a hlavní zásady podnikových politik v oblasti financování,  proporce užití finančních prostředků na provoz, na strategický rozvoj a na posílení finanční stability,  očekávané možnosti výplaty příjmů vlastníků v příštích obdobích,  celkový trend ve finanční situaci podniku, tj. tendence k jejímu upevňování nebo zeslabování. Výkaz cash-flow se člení na CF z provozní, investiční a finanční činnosti. Sestavuje se za pomoci výkazu zisků a ztrát za běžné období, rozvahy za běžné období a údajů o stavech na rozvahových účtech na počátku období. Pro sestavování se používají dvě metody, a to přímá a nepřímá.  přímá metoda - využívá údajů o peněžních pohybech na bankovních účtech a v pokladně, v praxi je téměř nerealizovatelná z důvodů velkých obratů firem,  nepřímá metoda – v praxi většinou používaná metoda, spočívá v úpravě čistých peněžních toků z provozní činnosti o tzv. peněžní ekvivalenty.6

6


87035-14-6.

14

3 Uživatelé finanční analýzy Management podniku Hlavním uživatelem je vedení podniku, které má odpovědnost za celkovou činnost podniku a dosažení jeho cílů. Management má přístup ke všem datům a informacím o podniku. Vlastníci podniku Vlastníkům pomáhá finanční analýza z hlediska toho, zda do daného podniku investovat či nikoli. Rozlišujeme dvě základní kategorie vlastníků - investorů:  vlastníci podniku mající přímý přístup ke všem informacím - toto je typické pro podniky, kde vlastník podniku zároveň podnik sám řídí, patří sem podniky fyzických osob, veřejné obchodní společnosti a společnosti s ručením omezeným,  vlastnící podniku nemající přímý vstup ke všem informacím - vlastníci podniku zároveň neřídí daný podnik, v této souvislosti hovoříme o akciové společnosti nebo družstvu, pro akcionáře a členy družstva je základním pramenem informací výroční zpráva. Věřitelé podniku Do této skupiny řadíme věřitele, jejichž nároky vůči podniku jsou třeba uspokojit. Rozlišujeme dvě skupiny věřitelů:  krátkodobí věřitelé - zejména dodavatelé, stát a banky poskytující krátkodobé úvěry, zaměřují se na informace, které jim poskytnou údaje o tom, zda je podnik schopen hradit své závazky v daných blízkých termínech,  dlouhodobí věřitelé - nejčastěji banky, leasingové společnosti, ale i např. investiční a penzijní fondy, nejdůležitější informace o podniku je jeho dlouhodobá likvidita.

15

Zákazníci Zákazníci požadují takové informace, které mu pomohou udržovat s dodavatelem dlouhodobé obchodní vztahy. Odběratele zajímá běžná finanční situace podniku, ale například také jeho dlouhodobé vyhlídky a jeho rozvoj. Zaměstnanci podniku Pro zaměstnance je podnik zdrojem životní existence. Zaměstnance zajímají informace, podle nichž by mohli posuzovat, zda je jejich zaměstnání zajištěno i do budoucna, výši odměn za práci i další zaměstnanecké výhody. Vláda, státní orgány Uživateli účetních informací jsou v tomto případě finanční úřady, úřad dohledu nad burzou cenných papírů, orgány statistiky, správa sociálního zabezpečení a další. Konkurenční podniky Výše uvedené kategorie uživatelů mají společný finanční zájem na efektivní činnosti podniku. Konkurenční podniky mohou mít zájem opačný. Konkurenci zajímají výsledky, kterých dosahují jiné podniky, protože mohou usilovat o lepší pozici na trhu, mohou usilovat o koupi daného podniku, porovnávat výnosnost. Snaží se získávat informace pro formulování vlastní rozvojové strategie.7

7


87035-14-6.

16

4 Elementární metody finanční analýzy 4.1 Absolutní ukazatele Při použití údajů zobrazených v účetních výkazech přímo pro hodnocení finanční situace pracujeme s absolutními ukazateli. Výchozím bodem pro finanční analýzu představuje tzv. vertikální a horizontální rozbor finančních výkazů. Horizontální analýza, nazývaná také analýza trendů, sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase. Vertikální analýza, tzv. procentní rozbor účetních výkazů, sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k nějaké smysluplné veličině.8

4.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza sleduje vývoj veličin v čase. Nejčastěji tato analýza přejímá data z rozvahy a z výkazu zisku a ztráty. Analýza sleduje nejen absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase, ale i jejich relativní (procentní) změny. Změny jsou sledovány po řádcích, horizontálně. Pokud máme dostatečné množství údajů, můžeme odhadovat trend, který určuje směr a tempo budoucího vývoje.9

4.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza posuzuje strukturu aktiv a pasiv podniku. Vertikální je nazývána proto, že se při procentním vyjádření jednotlivých komponent postupuje v jednotlivých letech odshora dolů. Základem pro procentní vyjádření je ve výkazu zisku a ztrát velikost tržeb a v rozvaze hodnota celkových aktiv podniku. Výhodou je možnost srovnání výsledků analýzy z různých let., neboť nezávisí na meziroční inflaci.10

8

KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, 11. ISBN

80-7179-321-3. 9

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, s. 13. ISBN

978-80-251-1830-6. 10


978-80-251-1830-6.

17

4.2 Rozdílové ukazatele Rozdílové ukazatele se používají k analýze a řízení finanční situace podniku, zejména jeho likvidity.

4.2.1 Čistý pracovní kapitál Tento ukazatel je považován za jeden z klíčových rozdílových ukazatelů. Počítá se jako rozdíl mezi celkovými krátkodobými aktivy a celkovými krátkodobými pasivy. ČPK = krátkodobá aktiva – krátkodobá pasiva

4.2.2 Čisté pohotové prostředky Tento ukazatel považujeme za relativně nejpřesnější. Zachycuje pouze nejlikvidnější část aktiv. ČPP = krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobé pohledávky – splatná krátkodobá pasiva V praxi se tento ukazatel používá pro hodnocení okamžité platební schopnosti. Konstrukce výpočtu je složitá, z důvodu zjištění splatnosti jednotlivých závazků. Pro externí analytiky je výpočet téměř nereálný, neboť z účetních závěrek ukazatel vypočítat nelze.

4.2.3 Čistý peněžní majetek Tento ukazatel je jakousi střední variantou předchozích. Čistý peněžní majetek vylučuje z krátkodobých aktiv zásoby.11 ČPM = krátkodobá aktiva – zásoby – krátkodobá pasiva

11

JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008, s. 40-41. ISBN 978-

80-87035-14-6.

18

4.3 Poměrové ukazatele Poměrová analýza dává do „poměru“ položky účetních výkazů vzájemně mezi sebou. Abychom dosáhli smysluplného výsledku, je zapotřebí, aby mezi těmito položkami byla vzájemná souvislost. Představa o finanční situaci se nám tímto ukazuje v dalších souvislostech. Tato analýza umožňuje rychlý přehled o základních finančních charakteristikách firmy za více období. Ukazatele se nejčastěji shrnují do několika skupin, které se vážou k různému pohledu hodnocení finanční situace podniku. K tomu, aby podnik dlouhodobě prosperoval, je zapotřebí, aby byl rentabilní, ale i likvidní a přiměřeně zadlužený. Pravidla finanční analýzy používají pro hodnocení poměrových ukazatelů většinou doporučená rozpětí, v nichž by se měl výsledný ukazatel pohybovat.12

4.3.1 Ukazatele rentability Ukazatel rentability je též nazýván ukazatelem míry zisku, ziskovosti nebo výnosnosti a patří k nesledovanějším ukazatelům. Podnikatelská činnost se hodnotí poměřováním celkového zisku se zdroji, kterých bylo užito pro dosažení zisku. Ukazatel rentability aktiv (ROA) Tento ukazatel dává do poměru zisk a celková aktiva investovaná do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů jsou financována.

Ukazatel tedy podává informace o tom, jak byl celkový vložený kapitál zhodnocen. Především je využíván ke komplexnímu posouzení schopnosti podniku jako celku vytvářet zisk.13

12

KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, s. 31.

ISBN 80-7179-321-3. 13

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, s. 56-57. ISBN

978-80-251-1830-6.

19

Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) Pomocí tohoto ukazatele zjišťují vlastníci, zda jejich kapitál přináší dostatečný výnos.

Ukazatel rentability vlastního kapitálu využívají vlastníci a akcionáři podniku při hodnocení úspěšnosti jejich investic. Vytvořený čistý zisk představuje zhodnocení kapitálu, který byl do podnikání vložen. V případě, že bude hodnota tohoto ukazatele dlouhodobě nižší nebo rovna výnosnosti jiných různých druhů cenných papírů, bude podnik pravděpodobně odsouzen k zániku, neboť investor bude svůj kapitál investovat výhodnějších způsobem. Pokud uvažujeme využívání cizích zdrojů (úvěrů) mělo by platit, že rentabilita vlastního kapitálu je větší než rentabilita celkového vloženého kapitálu.14 Ukazatel rentability celkového investovaného kapitálu (ROCE) Ukazatel slouží k prostorovému srovnání podniků. Mezi tyto podniky zejména řadíme monopolní veřejně prospěšné společnosti.15 * 100 V čitateli zlomku jsou zahnuty celkové výnosy všech investorů, jmenovatel se snižuje o krátkodobé zdroje. Úroky v čitateli by měli zobrazovat pouze nákladové úroky, které jsou placeny dlouhodobým věřitelům, tj. úroky z dlouhodobých úvěrů či jiných dlouhodobých závazků.

14


80-87035-14-6. 15


978-80-251-1830-6.

20

Ukazatel rentability vloženého kapitálu (ROI) „Ukazatel vyjadřuje, s jakou účinností působí celkový kapitál vložený do podniku, nezávisle na zdroji financování.“16

Ukazatel rentability tržeb (ROS) Důležitou informací pro podnik je, jakých tržeb dosáhl za určité časové období. Tržby jsou tržním ohodnocením výkonů podniku. Výkonem rozumíme výrobky nebo služby, které podnik zhotovil nebo poskytl za určité období. Při posuzování podniku je důležitý jeho výkon, tedy nakolik je schopný využít všechny dostupné prostředky k vytvoření hodnot.

Ukazatel rentability tržeb podává informace o tom, jak je podnik ziskový, kolik korun zisku mu vyplyne z jedné koruny tržeb. Z výsledků můžeme usoudit, jak hospodárně firma vynakládá prostředky, jak kontroluje náklady a jak si firma stojí na trhu z hlediska úspěchu jejích výrobků. Čistým ziskem rozumíme výsledek hospodaření za účetní období, za tržby obvykle dosazujeme tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Pokud zisková marže dosahuje nízkých hodnot nebo několik let klesá, měl by se podnik zaměřit na podrobnou analýzu jednotlivých nákladů. V případě snížení nákladů by pak podnik mohl dosahovat vyššího zisku. Lze říci, že čím vyšší je rentabilita tržeb, tím lépe.17

16


978-80-251-1830-6. 17


80-87035-14-6.

21

4.3.2 Ukazatele aktivity Tato skupina ukazatelů měří, jak úspěšně podnik využívá svá aktiva a s jakou intenzitou využívá kapitál, který má k dispozici. Jestliže má podnik na svém kontě více aktiv, než je schopen efektivně využít, rostou náklady spojené se skladováním. Naopak při nedostatku aktiv dochází k omezení výroby, s tím podnik přichází o vyšší tržby. Musíme brát v úvahu, že tržby jsou položkou výkazu a ztrát a odrážejí stav za určité období, čili jsou tokovou veličinou, kdežto aktiva jsou položkou rozvahy a ukazují stav k určitému okamžiku, čili jsou veličinou stavovou. Proto je možné vyjádřit tento ukazatel ve dvou modelech:  rychlost obratu (obrátkovost) – vyjadřuje, kolikrát se obrátí určitý druh majetku za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli,  doba obratu – odráží, za jak dlouho uskuteční majetek svoji přeměnu do peněžní formy.18 Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv

Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv je jedním z nejkomplexnějších ukazatelů aktivity. Dává do poměru tržby a celkový vložený kapitál, jež je roven celkovým aktivům. Ukazatel podává informace o tom, jak rychle dokáže podnik otáčet vložený kapitál. Vysoký obrat značí efektivní využívání majetku.19

18

KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, 33-34.

ISBN 80-7179-321-3. 19


87035-14-6.

22

Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv

Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv ukazuje efektivnost a intenzitu využívání stálých aktiv, především dlouhodobého hmotného majetku. Klesající nebo nízká hodnota může značit, že investice právě probíhá a zatím nepřináší požadovaný efekt. Čím je ukazatel vyšší, tím lépe. Ukazatel rychlosti obratu zásob

Ukazatel rychlosti obratu zásob informuje o tom, kolikrát se zásoby ve sledovaném období přemění na jiné formy oběžných aktiv. Ukazatel doby obratu zásob

Tento ukazatel informuje, za jakou dobu se zásoby přemění do peněžní formy. Jinými slovy, ukazatel určuje, jak dlouho jsou zásoby uskladněny v podniku, než dojde k jejich prodeji. Cílem účetní jednoty je zkracování této doby, neboť zároveň dochází ke snižování nákladů spojených se skladováním. Optimální hodnota se pohybuje do 30 dní, rozmezí 50 až 100 dní je dobou obratu zásob u většiny organizací u nás. Podnik si stojí lépe, čím vyšší je rychlost a doba obratu zásob.20

20


80-87035-14-6.

23

Ukazatel rychlosti obratu pohledávek

Ukazatel udává rychlost přeměny pohledávek na hotovost. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky, získané peníze může dále využít. Ukazatel doby splatnosti (obratu) pohledávek

Doba splatnosti pohledávek udává počet dní, kdy je majetek podniku ve formě pohledávek, jinak řečeno, za jak dlouho odběratel uhradí pohledávku. V tomto směru hovoříme o obchodním úvěru, který je při obchodování zcela běžný. Prodej na obchodní úvěr má své nevýhody, například v tom, že podnik přichází o úroky a nemá ihned k dispozici volné peněžní prostředky, někdy si podnik musí vzít krátkodobý bankovní úvěr na překlenutí doby splatnosti, v tomto případě ale hradí úroky. Ideální doba splatnosti pohledávek je menší než 30 dnů.21

21


87035-14-6.

24

4.3.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti poměřují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji. Pojem zadluženost vyjadřuje, že podnik využívá k financování svých aktiv i cizí zdroje. Pokud by podnik financoval vše z vlastních zdrojů, znamenalo by to snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Přiměřená zadluženost je pro účetní jednotku užitečná.22 Ukazatel celkové zadluženosti

Do cizích zdrojů zahrnujeme rezervy, krátkodobé závazky, dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a ostatní pasiva. Vyšší hodnota značí, že se firma stává zadluženější. Z pohledu věřitelů by měla být hodnota co nejnižší, neboť s růstem ukazatele roste riziko, že věřitelé přijdou o investovaný kapitál. Při hodnocení tohoto ukazatele nelze přesně stanovit optimální hodnotu, pokud bychom se ale drželi „zlatého pravidla“, úroveň ukazatele by měla dosahovat hodnoty 50 %. Ukazatel dlouhodobé zadluženosti

Hodnota ukazatele dlouhodobé zadluženosti by měla být pod hranicí 25 %. Koeficient samofinancování

Tento ukazatel hovoří o tom, jaká část aktiv je financována z vlastních zdrojů podniku. Zobrazuje stupeň finanční nezávislosti účetní jednotky.

22


87035-14-6.

25

Ukazatel úrokového krytí

Výpočet tohoto ukazatele vyjadřuje, kolikrát pokrývá vytvořený zisk nákladové úroky. Z výsledků zjistíme, zda je podnik schopen splácet své závazky z úroků, tato informace je důležitá pro banky, věřitele a akcionáře podniku. Čím vyšší je ukazatel, tím je situace podniku lepší. V amerických průmyslových podnicích se průměrná hodnota pohybuje kolem 8, v ostatních zemích se udává jako kritická hodnota ukazatele hodnota 3,0.23

23


80-87035-14-6.

26

4.3.4 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity jsou nejpoužívanější ukazatele pro vyjádření schopnost podniku hradit své krátkodobé závazky. Pro počítání likvidity se pracuje s rozvahou. V rozvaze jsou položky řazený podle stupně likvidity, tedy podle toho, jak rychle jsou schopny přeměnit v hotové peníze. Ukazatele likvidity vysvětlují vztah mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky.24 Ukazatel hotovostní likvidity

Ukazatel hotovostní likvidity měří schopnost podniku hradit právě splatné dluhy, patří mezi nejpřesnější ukazatele likvidity. Při výpočtu dosazujeme do čitatele peníze v hotovosti a na bankovních účtech, krátkodobý finanční majetek a termínované účty se splatností do 3 měsíců. Bereme-li v úvahu při výpočtu krátkodobé dluhy (ne okamžitě splatné dluhy), měla by se hodnota výpočtu pohybovat v intervalu 0,2 - 0,5. Čím vyšší hodnota, tím je to pro podnik příznivější, hodnoty nad 1,0 ovšem značí nerentabilní vázání prostředků na účtech, což nepodporuje výnosnost podnikání. Ukazatel pohotové likvidity

Do čitatele tohoto ukazatele vstupují méně likvidní aktiva (pohledávky), proto je ukazatel pohotové likvidity širším kritériem než hotovostní likvidita. Optimální hodnota ukazatele by měla být v intervalu 1,0 - 1,5 a neměla by se určitě dostat pod tuto hranici. V případě těchto hodnot je podnik schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by musel prodávat své zásoby.

24

BLAHA, Zdenek Sid. Jak posoudit finanční zdraví firmy: finanční analýza pro investory, bankéře,

brokery, manažery, podnikatele i drobné akcionáře. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1994, s. 52. ISBN 80-85603-62-4.

27

Ukazatel běžné likvidity

Ukazatel běžné, též celkové likvidity vyjadřuje, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by naráz proměnil všechna oběžná aktiva na hotovost. Výsledné hodnoty ukazatele sledují především dodavatelé podniku. Hodnota ukazatele by měla být v rozmezí 2,0 – 2,5. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím lépe je podnik schopen dostát svým závazkům. Pokud by byla hodnota nižší než 1, vyjadřovalo by to sníženou likviditu.25

25


80-87035-14-6.

28

5 Komplexní ukazatele finanční analýzy Z výsledků klasické finanční analýzy za pomoci jednotlivých ukazatelů nejsme schopni předpovědět, zda podnik má šanci přežít či nikoliv. Toto vedlo k vzniku tzv. systému včasného varování, systém se dělí do dvou základních skupin: - bankrotní modely (Zkrachuje podnik do určité doby, či nikoliv?) - bonitní modely (Je podnik dobrý nebo špatný?) Bankrotní modely vycházejí ze skutečných údajů z ekonomické praxe, bonitní modely jsou založeny na teoretických poznatcích.26

5.1 Bankrotní modely 5.1.1 Altmanovo Z-skóre Altmanova formule bankrotu, jak lze též Z-skóre nazývat, vychází z diskriminační analýzy několika podniků, které buď zbankrotovali, nebo naopak ve sledovaném období prosperovaly. Model byl publikován v roce 1968 dle vztahu: Altmanovo Z-skóre = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 +0,6 * x4 + 1,0 * x5 kde:

x1 = čistý pracovní kapitál / celková aktiva x2 = nerozdělený zisk / celková aktiva x3 = zisk před úroky a zdaněním / celková aktiva x4 = tržní hodnota vlastního kapitálu / cizí zdroje x5 = tržby / celková aktiva

26


87035-14-6.

29

Tabulka 2: Výsledná hodnota Z-skóre

Z > 2,99

finanční situace je uspokojivá, jedná se o stabilní podnik

1,81 - 2,99 nevyhraněná finanční situace tzv. „šedá zóna“ Z < 1,81

silné finanční problémy, v brzké době možný bankrot (vlastní úprava, zdroj: Sedláček, 2007, str. 110)

Jelikož tento model vznikl v USA, nelze ho stoprocentně aplikovat v podmínkách české ekonomiky, proto se do upraveného Altmanova modelu přidala další proměnná, která postihuje problematiku platební neschopnosti českých podniků. Altmanovo Z-skóre = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 +0,6 * x4 + 1,0 * x5 + x6 kde:

x6 = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy27

5.1.2 Taflerův bankrotní model Tento ukazatel byl publikován v r. 1977. Využívá 4 poměrové ukazatele, a to ziskovost, přiměřenost pracovního kapitálu, finanční riziko a likviditu. Z (T) = 0,53 x1 + 0,13 x2 + 0,18 x3 +0,16 x4 kde:

x1 = zisk před zdaněním / krátkodobé závazky x2 = oběžná aktiva / cizí závazky x3 = krátkodobé závazky / celková aktiva x4 = (finanční majetek – krátkodobé závazky) / (provozní náklady – odpisy)28 Tabulka 3: Výsledná hodnota Taflerova modelu

Z (T) > 0 platební schopnost, nepravděpodobný úpadek Z (T) < 0 krizové období, předpokládaný bankrot (vlastní úprava, zdroj: Jiříček, 2008, str. 78)

27


978-80-251-1830-6. 28


87035-14-6.

30

5.2 Bonitní modely 5.2.1 Tamariho model Tamariho model pochází z roku 1966. Výsledky poměrových ukazatelů bodově hodnotíme a jejich postavení v daném oboru a bonitu podniku stanovujeme na základě celkem dosaženého počtu bodů. Velmi dobrý podnik dosahuje hodnocení více než 60 bodů a špatný méně než 30 bodů. Finanční situaci lze předpovídat na základě těchto ukazatelů: a) vlastní kapitál / cizí zdroje b) čistý zisk c) čistý zisk / vlastní kapitál d) pohotová likvidita e) výrobní spotřeba / průměrný stav rozpracované výroby f) tržby / průměrný stav pohledávek g) výrobní spotřeba / pracovní kapitál.29

29


80-87035-14-6.

31

5.2.2 Kralickův rychlý test Pro konstrukci ukazatele, který navrhl P. Kralicek v roce 1990, se pracuje s následujícími ukazateli: a) vlastní kapitál / celková aktiva b) (cizí kapitál – krátkodobý finanční majetek) / provozní cash-flow c) zisk před zdaněním a úroky / celková aktiva d) cash-flow / tržby Hodnota rychlého testu vyšší než 3 značí, že jde o velmi dobrý podnik. Při hodnotě menší než 1 jde o firmu, která má finanční problémy.30

30

SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, s. 105-106.

ISBN 978-80-251-1830-6.

32

6 Praktická část Představení společnosti Jihlavská vrtná, s.r.o. Základní informace Obchodní firma:

Jihlavská vrtná, s.r.o.

Sídlo:

Jihlava, Brněnská 65, PSČ 586 01

Identifikační číslo:

277 21 680

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Datum vzniku:

21. března 2007

Základní kapitál:

200 000,- Kč

Statutární orgán:

jednatel - Michal Nápravník

Prokura:

Pavel Nápravník

Společníci:

Michal Nápravník Pavel Nápravník

Předmět podnikání:

velkoobchod zprostředkování obchodu a služeb geologické práce v oblasti hydrogeologie specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím provádění staveb, jejich změn a odstraňování oprávnění

k činnosti

prováděné

hornickým

způsobem

a

projektování

objektů a zařízení pro činnost prováděnou hornickým způsobem

Předmět činnosti:

pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí

včetně

lektorské činnosti31

31

Obchodní rejstřík: Výpis z obchodního rejstříku. [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-vypis?subjektId=isor%3a700018815&typ=actual&klic=dsebd4.

33

Firma Jihlavská vrtná, s.r.o. jako historicky mladá společnost navázala při svém vzniku v roce 2007 prostřednictvím odborného personálního vedení na více než dvacetiletou tradici v oboru. Nejen díky zmíněnému potenciálu kvalitního personálu, ale v neposlední řadě individuálnímu přístupu k zákazníkovi jak v rozsahu malé, střední i objemově rozsáhlé poptávky je schopna úspěšně řešit problematiku jednotlivých zakázek. Jihlavská vrtná, s.r.o. nabízí ve svém výrobním programu široké spektrum technologií speciálního zakládání staveb, přes technologické, průzkumné vrty, stříkané betony, kotvy, hřebíky, záporové stěny, vrty pro tepelná čerpadla, vrtané studny až po projektování staveb, legislativní servis a poradenství.32

32

Jihlavská vrtná, s.r.o. [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.jihlavskavrtna.cz/.

34

Analýza absolutních ukazatelů Tato kapitola se zabývá analýzou absolutních ukazatelů, obsahuje analýzu trendů (horizontální analýza) a procentní rozbor (vertikální analýza). Při zpracování jsem vycházela z výkazu rozvaha a výkazu zisku a ztráty z období 2008-2012. Hodnoty v tabulkách a grafech jsou uvedeny v celých tisících Kč.

Horizontální analýza aktiv V horizontální

analýze

aktiv

je

sledován

vývoj

jednotlivých

složek

aktiv

v období 2008–2012. Tabulka 4 zobrazuje absolutní a relativní změny v položkách aktiv. Výkaz rozvaha na straně aktiv lze nalézt v příloze č. 1. Tabulka 4: Horizontální analýza vybraných položek aktiv

Položka

Změna 2008/09

Změna 2009/10

Změna 2010/11

Změna 2011/12

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

%

%

%

%

AKTIVA CELEKEM

7 040

95,48

-906

-6,29

1 551

11,48

-6 189

-41,10

Stálá aktiva

1 097

69,34

47

1,75

-83

-3,04

-123

-4,65

DHM

1 097

69,34

47

1,75

-83

-3,04

-123

-4,65

Oběžná aktiva

4 543

88,70

-949

-9,82

2 210

25,36

-5 400

-49,42

305

153,27

-145

-28,77

28

7,80

-80

-20,67

Dl. pohledávky

5

71,43

459

3 825

93

19,75

-57

-10,11

Kr. pohledávky

2 798

63,05

-143

-1,98

1 487

20,96

-4 714

-54,94

Finanční majetek

1 435

300,21

-1 120

-58,55

602

75,91

-549

-39,35

Časové rozlišení

1 400

209,27

-4

-0,19

-576

-27,89

-666

-44,73

Zásoby

(Zdroj: výkazy, vlastní výpočty)

Z horizontální analýzy je patrné, že celková aktiva měla výrazně kolísavý trend. V roce 2010 poklesla celková aktiva o 906 tis. Kč, z 14 413 tis. Kč na 13 507 tis. Kč. Nejhůře na tom byl rok 2012, kdy oproti roku 2011 klesla celková aktiva o 6 189 tis. Kč, z 15 058 tis. Kč na 8 869 tis. Kč, což znamenalo pokles o více než 40 %. Naopak rok 2009 můžeme hodnotit velice pozitivně, neboť celková aktiva narostla oproti roku 2009 o 7 040 tis. Kč, což představuje 95,48 %.

35

Stálá aktiva vykazovala ve všech obdobích téměř stejných hodnot. Největší nárůst stálých aktiv byl zaznamenán v roce 2009, kdy se hodnota zvýšila o 1 097 tis. Kč, což představuje 69,34 %. Absolutní hodnota stálých aktiv byla v roce 2008 1 582 tis. Kč a zvýšila se v roce 2009 na 2 679 tis. Kč.

Obrázek 1: Vývoj podnikových aktiv (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Oběžná aktiva na tom byla obdobně, jako celková, což je patrné z obrázku 1, který zobrazuje vývoj absolutních hodnot podnikových aktiv v čase. Největší pokles oběžných aktiv byl zaznamenán v roce 2012, kdy oproti roku 2011 klesla hodnota o 49,42 %, z 10 926 tis. Kč na 5 526 tis. Kč. Důvod můžeme hledat v poklesu finančního majetku o 39,35 %, sice podnik inkasoval hotovost z krátkodobých pohledávek, ale zároveň hradil své krátkodobé závazky. Problém můžou vyvolat dlouhodobé pohledávky, jelikož hrozí nedobytnost těchto pohledávek. Časové rozlišení mělo v roce 2009 tendenci růstu, což bylo zapříčiněno růstem nákladů příštího období. V letech 2011 a 2012 dochází k postupnému poklesu těchto nákladů.

36

Horizontální analýza pasiv Horizontální analýza pasiv sleduje v období 2008-2012 vývoj jednotlivých složek pasiv. Absolutní a relativní změny celkových pasiv, vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv shrnuje následující tabulka 5. Rozvahu na straně pasiv lze nalézt v příloze č. 2. Tabulka 5: Horizontální analýza vybraných položek pasiv

Položka

Změna 2008/09

Změna 2009/10

Změna 2010/11

Změna 2011/12

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

%

%

%

%

PASIVA CELKEM

7 040

95,48

-906

-6,29

1 551

11,48

-6 189

-41,10

Vlastní kapitál

3 307 955,78

1 431

39,17

357

7,02

-2 156

-39,63

100

0

0

0

0

0

13 185,71

10

50,00

15

50,00

134

2,90

-2

-0,04

213 147,92

-2 169

-607

Kapitálové fondy

0

0

Fondy ze zisku

7

0

139

0

4 481

3 223

VH běž. úč. období

3 161

2 165

-3 163

-95,65

Cizí zdroje

4 037

60,10

-2 503

-23,28

1 231

14,92

-4 050

-42,71

Rezervy

1 480 651,98

-849

-49,74

18

2,10

-136

-15,53

VH minulých let

Dl. závazky

-94

-21,61

-109

-31,96

-170

-73,28

Kr. závazky

2 651

43,78

-1 545

-17,75

948

13,24

-3 606

-44,47

Bankovní úvěry

0

0

0

0

435

0

-435

-100


-304

-98,06

166

2 766

-37

-21,51

17

12,59

127 204,84


37

Díky bilanční rovnici se celková pasiva chovala obdobně celkovým aktivům, čili měla kolísavý trend, kdy nejprve dochází k výraznému nárůstu v roce 2009 o 95,48 %, následně v roce 2010 poklesl výsledek hospodaření za účetní období o 95,65 % a cizí zdroje o 23,28 %, což způsobilo pokles celkových pasiv o 906 tis. Kč. Vlastní kapitál měl až do roku 2011 tendenci růstu, největší nárůst byl v roce 2009, kdy oproti předchozímu roku narostl vlastní kapitál o 955,78 %, což je 3 307 tis. Kč. V roce 2012 došlo k poklesu hodnoty vlastního kapitálu o 39,63 %, tedy 2 156 tis. Kč, důvodem je pokles výsledku hospodaření běžného účetního období, který klesl oproti předchozímu roku o 2 169 tis. Kč.

Obrázek 2: Vývoj podnikových pasiv (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Obrázek 2 informuje o vývoji absolutních hodnot podnikových pasiv v letech 20082012, kde je patrné, že cizí zdroje také vykazovaly kolísavý trend. Nejnižší hodnota cizích zdrojů byla v roce 2012 (5 432 tis. Kč), kdy se zároveň snížily krátkodobé závazky o 44,47 %, což představuje 3 606 tis. Kč. Nárůst v roce 2009 můžeme přičíst výraznému zvýšení rezerv, ty vzrostly o 1 480 tis. Kč, což je 651,98 %. Cizí zdroje vzrostly z 6 717 tis. Kč na 10 754 tis. Kč, což představuje 60,10 %. Hodnoty časového rozlišení byly zanedbatelné, vývoj těchto pasiv byl ovlivněn velikostí výdajů příštích období.

38

Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty V horizontální analýze výkazu zisku a ztráty je sledován vývoj vybraných složek v období 2008-2012. Tabulka 6 zobrazuje absolutní a relativní změny v položkách těchto výkazů. Na obrázku 3 pak můžeme vidět vývoj přidané hodnoty, provozního a finančního VH a VH za účetní období v čase. Výkaz zisku a ztráty lze nalézt v příloze č. 3. Tabulka 6: Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty

Položka

Změna 2008/09

Změna 2009/10

Změna 2010/11

Změna 2011/12

tis. Kč

tis. Kč

tis. Kč

%

tis. Kč

%

%

%

Výkony

5 403

23,62

11 614

41,08

-8 731

-21,89

-5 113

-16,41

Tržby z výrobků

5 318

23,46

12 058

43,08

-8 824

-22,03

-5 077

-16,26

Výkon. spotřeba

313

1,80

10 425

58,79

-6 567

-23,32

-3 196

-14,80

Přidaná hodnota

5 090

93,38

1 189

11,28

-2 164

-18,45

-1 917

-20,04

Osobní náklady

855

18,85

5 511

102,21

-2 825

-25,91

125

1,55

Mzdové náklady

610

18,07

4 151

104,17

-2 139

-26,29

79

1,32

Tržby z DM

108

Provozní VH

4 341

1 663

-4 886

-106

637

-224

-2 064

-584

Finanční VH

-43

358,33

-37

67,27

30

-32,61

18

-29,03

3 161

2 165

-3 163

-95,65

213

147,92

-2 169

-607

VH za úč. období


39

Obrázek 3: Vývoj výsledku hospodaření (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Z horizontální analýzy výkazu zisku a ztrát je patrné, že přidaná hodnota měla rostoucí tendenci až do roku 2010, kdy byla naměřena nejvyšší absolutní hodnota 11 730 tis. Kč, v závislosti na růstu výkonů 41,08 % oproti roku 2009. Nejvyšší meziroční nárůst byl mezi roky 2008 a 2009, kdy přidaná hodnota vzrostla o 93,38 %, v peněžních jednotkách to představovalo 5 090 tis. Kč. Od roku 2011 její hodnota postupně klesala, což bylo ovlivněno poklesem výkonů (2011 o 21,89 %, 2012 o 16,41 %) a výkonové spotřeby (2011 o 23,32 %, 2012 o 14,80 %). Vývoj osobních nákladů nejvíce ovlivňovali mzdové náklady, které do roku 2010 rostly, v roce 2010 byly mzdové náklady nejvyšší (8 136 tis. Kč). Největší pokles byl zaznamenán v roce 2011, kdy mzdové náklady klesly o 26,29 % na 5 997 tis. Kč. Rok 2012 zaznamenal nepatrný nárůst 1,32 %. V roce 2012 inkasoval podnik tržby z prodeje dlouhodobého majetku ve výši 108 tis. Kč. Hodnota provozního výsledku hospodaření byla nejvyšší v roce 2009, kdy byl zaznamenán nárůst vzhledem k přechozímu roku 2008 o 1 663 %, hlavní příčinou byl nárůst již zmíněné přidané hodnoty. Vysokého poklesu dosáhl podnik v roce 2010, kdy se hodnota provozního VH snížila o 4 886 tis. Kč (106 %) oproti předchozímu roku. Příčinou poklesu byl nárůst osobních nákladů, konkrétně mzdových nákladů, které 40

vzrostly o 4 151 tis. Kč (104,17 %). Největší ztráta byla zaznamenána v roce 2012, provozní VH byl 1 711 tis. Kč v mínusu, důvodem bylo snížení přidané hodnoty z 9 566 tis. Kč na 7 649 tis. Kč a nárůst osobních nákladů o 125 tis. Kč. Položka finančního výsledku hospodaření vykazovala v průběhu zkoumaného období ztrátu, do roku 2010 se ztráta prohlubovala a od roku 2011 se zmenšovala. Největší ztráta byla zaznamenána v roce 2010, kdy byla 92 tis. Kč v mínusu. Příčina byla v růstu ostatních finančních nákladů, které narostly o 237,5 %. Výsledek hospodaření za účetní období vykazoval v letech 2008-2011 kladné hodnoty. Nejvyššího zisku dosáhl podnik v roce 2009, kdy byl meziroční nárůst o 2 165 %. Důvodem byl vysoký nárůst provozního VH. V roce 2012 přešel podnik do ztráty, která činila 1 812 tis. Kč. Tento vývoj byl ovlivněn snížením přidané hodnoty (o 20,04 %) na 7 649 tis. Kč.

41

Vertikální analýza aktiv Vertikální analýza aktiv se zaměřuje na vybrané položky aktiv z výkazu rozvaha za období 2008-2012. Následující tabulka 7 zobrazuje procentní rozbor vybraných položek aktiv. Obrázek 4 poukazuje na strukturu podnikových aktiv, zejména stálých aktiv, oběžných aktiv a časového rozlišení. Tabulka 7: Vertikální analýza vybraných položek aktiv

Položka

2008

2009

2010

2011

2012

AKTIVA CELEKEM

100,00

100,00

100,00

100,00

100,00

Stálá aktiva

21,46

18,59

20,18

17,55

28,41

DHM

21,46

18,59

20,18

17,55

28,41

Oběžná aktiva

69,47

67,06

64,53

72,56

62,31

Zásoby

2,70

3,50

2,66

2,57

3,46

Dl. pohledávky

0,09

0,08

3,49

3,75

5,72

Kr. pohledávky

60,19

50,20

52,51

56,98

43,59

Finanční majetek

6,48

13,27

5,87

9,26

9,54


9,07

14,36

15,29

9,89

9,28


Obrázek 4: Struktura podnikových aktiv (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

42

Z procentního rozboru aktiv je patrné, že největší podíl z celkových aktiv tvořila aktiva oběžná, což je velice patrné z obrázku 4. Podíl oběžných aktiv v každém roce přesahoval 60 %. Nejvyššího podílu dosahovala v roce 2011 a to 72,56 % z celkových aktiv. Oběžná aktiva byla z velké části tvořena krátkodobými pohledávkami, nejvíce v roce 2008, kdy pohledávky tvořili 60,19 % z oběžných aktiv. Stálá aktiva zaujímala v průměru 21 % a byla tvořena dlouhodobým hmotným majetkem. Podnik ve sledovaném období nevlastní žádný dlouhodobý nehmotný majetek Časové rozlišení představovalo v průměru 11,37 % z celkových aktiv. Největší podíl zaujímalo v roce 2010, a to 15,29 %. Časové rozlišení bylo tvořeno především náklady příštích období.

43

Vertikální analýza pasiv Vertikální analýza pasiv zkoumá strukturu vybraných položek pasiv v letech 20082012. Následující tabulka 8 obsahuje velikosti podílu vlastního kapitálu, cizích zdrojů a časového rozlišení na celkových pasivech podniku. Z obrázku 5 je možné porovnávat vývoj struktury podnikových pasiv v jednotlivých letech. Tabulka 8: Vertikální analýza vybraných položek pasiv

Položka PASIVA CELKEM

2008

2009

100,00 100,00

2010

2011

100,00 100,00

2012 100,00

Vlastní kapitál

4,69

25,35

37,64

36,13

37,04

Kapitálové fondy

0,00

0,00

0,74

0,66

1,13

Fondy ze zisku

0,00

0,05

0,15

0,20

0,51

VH minulých let

0,00

0,96

34,20

31,57

53,58

VH běž. úč. období

1,98

22,94

1,07

2,37

-20,43

91,10

74,61

61,09

62,97

61,25

Rezervy

3,08

11,84

6,35

5,82

8,34

Dl. závazky

5,90

2,37

1,72

0,41

2,13

Kr. závazky

82,12

60,40

53,02

53,85

50,77

Bankovní úvěry

0,00

0,00

0,00

2,89

0,00


4,20

0,04

1,27

0,90

1,71

Cizí zdroje


44

Obrázek 5: Struktura podnikových pasiv (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Z procentního rozboru pasiv je zřejmé, že v prvním roce podnik financoval svoji činnost z cizích zdrojů, neboť měly největší podíl na celkových pasivech (91,10 %). Velikost byla ovlivněna krátkodobými závazky, které představovaly 82,12 % cizích zdrojů. Postupné snižování cizích zdrojů znamená, že se podnik stává méně zadluženým. Postupem let se podíl vlastního kapitálu zvyšoval, neboť se snižovaly krátkodobé závazky. Vlastní kapitál zabíral největší podíl v roce 2010 (37,64 %). Při analýze vlastního kapitálu je zřejmé, že od roku 2010 jeho převážnou část tvoří výsledek hospodaření minulých let. Časové rozlišení zaujímalo jen nepatrnou část celkových pasiv. Jejich podíl se pohyboval od 0,04 do 4,20 %, přičemž nejvyšší hodnota byla v roce 2008. Časové rozlišení bylo tvořeno výdaji příštích období.

45

Rozdílové ukazatele Tato kapitola se zabývá analýzou rozdílových ukazatelů společnosti Jihlavská vrtná, s.r.o. Zahrnuje výpočty čistého pracovního kapitálu a čistého peněžního majetku v období 2008-2012. Následující tabulka 4 zobrazuje položky rozvahy z let 2008-2012, ze kterých jsem čerpala při výpočtu těchto ukazatelů a samotné výsledky ukazatelů. Hodnoty v tabulce jsou uvedené v tisících Kč. Tabulka 9: Rozdílové ukazatele

Položka

2008

Oběžná aktiva

2009

2010

2011

2012

5 122

9 665

8 716

10 926

5 526

199

504

359

387

307

6 055

8 706

7 161

8 109

4 503

0

0

0

435

0

Čistý pracovní kapitál

-933

959

1 555

3 252

1 023

Čistý peněžní majetek

-1 132

455

1 196

2 865

716

Zásoby Krátkodobá pasiva Bankovní úvěry krátkodobé


Obrázek 6: Vývoj čistého pracovního kapitálu (2008-2010) (Zdroj: vlastní úprava)

46

Čistý pracovní kapitál dosahoval v roce 2008 záporné hodnoty, což značí nekrytý dluh. V dalších třech letech čistý pracovní kapitál postupně narůstal. V roce 2009 došlo ke zlepšení likvidity podniku především nárůstem finančních prostředků o 1 344 tis. Kč. Nejvyšší hodnoty dosahoval ukazatel v roce 2011, kdy hodnota narostla na 3 252 tis. Kč oproti roku 2010, kdy byla hodnota ukazatele 1 555 tis. Kč, podnik měl tedy nejlepší finanční zázemí, byl likvidní. V případě, že by podnik postihla nepříznivá situace, která by vyžadovala vysoký výdej peněžních prostředků, mohl by nadále pokračovat ve svých aktivitách. Rok 2012 byl z hlediska ČPK téměř na stejné úrovni jako rok 2009, došlo k poklesu vzhledem k nejlepšímu roku 2011 na 1 023 tis. Kč.

Obrázek 7: Vývoj čistého peněžního majetku (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Čistý peněžní majetek taktéž dosahoval v roce 2008 záporné hodnoty, neboť krátkodobá pasiva byla vyšší než oběžná aktiva. V dalších letech ukazatel dosahoval kladných hodnot, do roku 2011 dokonce vykazoval růst. V roce 2011 můžeme vidět nejvyšší hodnotu, která byla téměř 3 000 tis. Kč. Rok 2012 představoval největší pokles čistého peněžního majetku, hodnota byla 716 tis. Kč.

47

Poměrové ukazatele Kapitola je věnována výpočtu ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity. Údaje potřebné k výpočtům jsem čerpala z výkazu rozvaha a z výkazu zisku a ztráty z období 2008-2012, které lze najít v přílohách této práce.

Ukazatele rentability V praxi patří tyto ukazatele k nejsledovanějším, neboť je možné sledovat efekt, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Rentabilita vyjadřuje schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Základním vztahem je poměr výsledku hospodaření s jinými veličinami. Tabulka 5 obsahuje výsledky výpočtů ukazatelů ROA, ROE a ROS. Tabulka 10: Ukazatele rentability

Položka

2008

2009

2010

2011

2012

Celková aktiva

7 373

14 413

13 507

15 058

8 869

Vlastní kapitál

346

3 653

5 084

5 441

3 285

22 672

27 990

40 048

31 224

26 255

Provozní VH

261

4 602

-284

353

-1 711

VH za účetní období

146

3 307

144

357

-1 812

ROA

0,04

0,32

-0,02

0,02

-0,19

ROE

0,42

0,91

0,03

0,07

-0,55

ROS

0,01

0,12

0,00

0,01

-0,07

Tržby


48

Obrázek 8: Vývoj ukazatele rentability aktiv (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Ukazatel rentability aktiv (ROA) má kolísavý trend. V roce 2010 a 2012 dosahuje záporného výsledku, což znamená, že se společnosti vložený kapitál nezhodnotil, podnik nebyl schopen vytvářet zisk. Vysoká záporná hodnota v roce 2012 je způsobená provozním výsledkem hospodaření, který se pohyboval 1 711 tis. Kč v mínusu. Nejlepšího zhodnocení vloženého kapitálu dosáhla společnost v roce 2009, kdy je hodnota 32 %. Příčinu můžeme hledat v nejvyšší hodnotě provozního výsledku hospodaření za celé období.

Obrázek 9: Vývoj ukazatele rentability vlastního kapitálu (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

49

Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) ukazuje, že nejlépe si podnik stál v letech 2008 a 2009, přičemž v roce 2009 dosáhl podnik vůbec nejlepšího výsledku rentability vlastního kapitálu (91 %), důvodem byl největší čistý zisk za sledovaná období. Tyto dva roky byly pro vlastníky podniku velmi dobré, neboť dosáhly vysokého procenta zisku z vlastního kapitálu. Nejhorším rokem, co se rentability vlastního kapitálu týče, byl rok 2012, kdy hodnota tohoto ukazatele dosahovala záporné hodnoty (-55 %).

Obrázek 10: Vývoj ukazatele rentability tržeb (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Ukazatel rentability tržeb ukazuje, že společnost z jedné koruny tržeb dosáhla v roce 2009 0,12 Kč zisku, což byla nejvyšší hodnota ze sledovaného období. Ostatní roky nebyly pro podnik příliš příznivé.

50

Ukazatele aktivity Výpočty toho, jak podnik efektivně hospodaří se svými aktivy nalezneme v tabulce 11, jsou zde shrnuty ukazatele obratu celkových aktiv, stálých aktiv, obrat zásob a pohledávek a dále potom dobu obratu zásob a pohledávek. Tabulka 11: Ukazatele aktivity

Položka

2008

2009

2010

2011

2012

Celková aktiva

7 373

14 413

13 507

15 058

8 869

Stálá aktiva

1 582

2 679

2 726

2 643

2 520

199

504

359

387

307

4 438

7 236

7 093

8 580

3 866

22 672

27 990

40 048

31 224

26 255

3,08

1,94

2,96

2,07

2,96

14,33

10,45

14,69

11,81

10,42

113,93

55,54

111,55

80,68

85,52

Obrat pohledávek

5,11

3,87

5,65

3,64

6,79

Doba obratu zásob

3,20

6,57

3,27

4,52

4,27

71,45

94,36

64,65

100,30

53,75

Zásoby Pohledávky Tržby Obrat celkových aktiv Obrat stálých aktiv Obrat zásob

Doba obratu pohledávek


Obrázek 11 na následující straně informuje o vývoji obratu celkových aktiv, obratu stálých aktiv, obratu zásob a obratu pohledávek. Pro lepší viditelnost jsem vypracovala obrázky 7 až 10, kde jsou výsledné hodnoty přehlednější.

51

Obrázek 11: Vývoj ukazatelů aktivity (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Obrázek 12: Vývoj ukazatele rychlosti obratu celkových aktiv (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Ukazatel rychlosti obratu celkových aktiv dosahoval ve sledovaném období příznivých hodnot. Nejrychlejší obrat byl v roce 2008, kdy se celková aktiva obrátila v tržbách 3,08 krát. Obdobně na tom byly roky 2010 a 2011. Nejnižší obrat celkových aktiv byl v roce 2009, kdy se celková aktiva obrátila v tržbách pouze 1,94 krát. Hodnoty naznačují, že podnik efektivně využívá svůj majetek.

52

Obrázek 13: Vývoj ukazatele rychlosti obratu stálých aktiv (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Ukazatel rychlosti obratu stálých aktiv vykazoval ve všech letech velmi pěkné hodnoty. Nejlépe na tom podnik byl v roce 2010, kdy byla naměřena hodnota 14,69.

Obrázek 14: Vývoj ukazatele rychlosti obratu zásob (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Ukazatel rychlosti obratu zásob dosahoval ve všech letech vysokých hodnot, nejvyšší hodnota byla naměřena v roce 2008, kdy se zásoby přeměnily na peníze 113,93 krát. Nejnižší hodnota je z roku 2009 (55,54). Ani v jednom případě nemůžeme říci, že by

53

zásoby na skladě na sebe zbytečně vázaly finanční prostředky, neboť rychlost obratu byla opravdu vysoká.

Obrázek 15: Vývoj ukazatele rychlosti obratu pohledávek (Zdroj: vlastní úprava)

Ukazatel rychlosti obratu pohledávek už na tom není z hlediska vypočítaných hodnot nejlépe. Dosahoval kolísavých hodnot v rozmezí od 3,64 do 6,79. Nejnižší hodnota byla v roce 2011 a nejvyšší v roce 2012. Hodnota ukazuje, kolikrát se pohledávky během roku přemění v hotové peníze. Je žádoucí,a by hodnoty byly co nejvyšší, můžeme říci, že podnik inkasuje své pohledávky relativně rychle.

54

Obrázek 16: Vývoj ukazatelů aktivity (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Obrázek 16 sleduje vývoj doby obratu zásob a doby obratu pohledávek v období 20082012. Ukazatele doby obratu zásob mají kolísavý trend. Nejkratší doba, kdy byly zásoby uskladněny v podniku, byla 3,2 dní. Nejdéle musely být zásoby ve skladu podniku 6,57 dní. Jelikož je optimum do 30 dní, podnik dokáže rychle přeměnit zásoby do peněžní formy, nedochází ke zbytečnému vázání finančních prostředků. Ukazatele doby obratu pohledávek nevykazují dobré výsledky. V roce 2011 čekal podnik dokonce přibližně 100 dnů na své pohledávky. Ideální by bylo, kdyby podnik inkasoval své pohledávky do 30 dnů, v našem případě je ale doba splatnosti nejméně dvakrát taková. Podnik by měl usilovat o výrazné snižování tohoto ukazatele. Dlouhá doba inkasa pohledávek zadržuje peněžní prostředky, které by podnik mohl využít k dalším podnikatelským aktivitám.

55

Ukazatele zadluženosti Následující tabulka 7 shrnuje ukazatele zadluženosti v letech 2008-2012. Tabulka 12: Ukazatele zadluženosti

Položka

2008

Celková aktiva Cizí zdroje

2009

2010

2011

7 373

14 413

13 507

15 058

8 869

6 717

10 754

8 251

9 482

5 432

12

48

65

38

22

Daně z příjmu za běžnou činnost

103

1 240

-520

-66

57

VH za účetní období

146

3 307

144

357

-1 812

Celková zadluženost

91,10

74,61

61,09

62,97

61,25

Ukazatel úrokového krytí

21,75

95,88

-4,37

9,29

-77,77

Nákladové úroky

2012


Obrázek 17: Vývoj celkové zadluženosti (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Ukazatel celkové zadluženosti je v roce 2008 nejvyšší (91 %). Postupně vykazuje sestupný charakter, který je mírně narušen rokem 2011. Z původních 91 % se dostane v roce 2012 na 61,25 %. Velká zadluženost není pro věřitele příliš pozitivní, neboť hrozí větší riziko nesplácení jejich závazků. Vývoj celkové zadluženosti vidíme na obrázku 17.

56

Obrázek 18: Vývoj ukazatele úrokového krytí (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

Ukazatel úrokového krytí značí to, kolikrát pokrývá vytvořený zisk nákladové úroky. V tabulce číslo 7 můžeme vyčíst, že optimální hodnoty, která by neměla klesnou pod hranici 3, dosahují roky 2008, 2009 a 2011. Rok 2009 byl z hlediska tohoto ukazatele nejlepším z důvodu vysokého růstu provozního výsledku hospodaření, to znamená, že zisk byl 95,88 krát vyšší než nákladové úroky. Obrázek 18 zobrazuje vývoj ukazatele úrokového krytí.

57

Ukazatele likvidity Výpočty ukazatelů likvidity nalezneme v tabulce 13, kde jsou mimo jiné uvedeny hodnoty, ze kterých se čerpalo při výpočtech. V obrázku 19 je naznačen vývoj ukazatelů likvidity v období 2008-2012. Tabulka 13: Ukazatele likvidity

Položka

2008

2009

2010

2011

2012

Oběžná aktiva

5 122

9 665

8 716

10 926

5 526

Pohledávky

4 438

7 236

7 093

8 580

3 866

478

1 913

793

1 395

846

6 055

8 706

7 161

8 109

4 503

Finanční majetek Krátkodobá pasiva Bankovní úvěry krátkodobé

435

Hotovostní likvidita

0,08

0,22

0,11

0,18

0,19

Pohotová likvidita

0,81

1,05

1,10

1,30

1,05

Běžná likvidita

0,85

1,11

1,22

1,42

1,23


Obrázek 19: Vývoj ukazatelů likvidity (2008-2012) (Zdroj: vlastní úprava)

58

Ukazatele hotovostní

likvidity

vypodívají

o platební

schopnossti

podniku.

Nevykazovaly ve sledovaném období dobré výsledky. Vyjma roku 2009, kdy se hodnota vyhoupla do optimálního intervalu 0,2 - 0,5 se ostatní hodnoty pohybují pod tento interval. Znamená to tedy, že podnik nemá dostatek peněžní hotovosti, není tedy schopen uhradit všechny své splatné krátkodobé závazky naprosto okamžitě. Ukazatele pohotové likvidity dosahovaly ve všech letech příznivých hodnot, do roku 2011 zaznamenáváme nárůst, který byl ovšem přerušen rokem 2012. Co se týče optimálního intervalu 1,0-1,5, kromě roku 2008, všechny ostatní hodnoty spadají do této hranice. Podnik by tedy dostál svým závazkům aniž by musel prodat své zásoby. V nepříznivém roce 2008 by podnik nebyl schopen se vyrovnat se svými závazky, aniž by nemusel prodávat své zásoby. Ukazatele běžné likvidity nedosahují ve sledovaném období optimálního intervalu 2,02,5, na druhou stranu by společnost byla schopna uspokojit své věřitele přeměnou svých oběžných aktiv na hotovost. Nejlépe dopadl rok 2011, kdy by 1 Kč krátkodobých závazků byla kryta 1,42 Kč oběžných aktiv.

59

Altmanovo Z-skóre Tato část se zaměřuje na výpočet bankrotního modelu. Výsledné hodnoty Altmanova Zskóre a hodnoty poměrových ukazatelů, které jsou použity pro tento výpočet, shrnuje následující tabulka 14, kde jsou uvedeny také konkrétní hodnoty, které jsem použila pro výpočet poměrových ukazatelů. Tabulka 14: Výpočet Altmanova Z-skóre (2008-2012)

Položka

2008

ČPK

2009

2010

2011

2012

-933

959

1 555

3 252

1 023

7 373

14 413

13 507

15 058

8 869

Zadržené výdělky

146

3 453

4 784

5 141

2 985

EBIT

261

4 602

-284

353

-1 711

Tržní hodnota vl. kapitálu

203

3 505

589

756

-1 310

6 717

10 754

8 251

9 482

5 432

22 672

27 990

40 048

31 224

26 255

x1

-0,13

0,07

0,12

0,22

0,12

x2

0,02

0,24

0,35

0,34

0,34

x3

0,04

0,32

-0,02

0,02

-0,19

x4

0,03

0,33

0,07

0,08

-0,24

x5

3,08

1,94

2,96

2,07

2,96

Z-skóre

3,09

3,61

3,57

2,94

2,79

Celková aktiva

Cizí zdroje Tržby


Z výsledku je patrné, že podnik až do roku 2010 byl bez finančních potíží, neboť se hodnoty Z-skóre pohybovaly nad hranici 2,9. Nejvíce příznivým rokem, co se finanční stability týče, byl rok 2009, kdy hodnota modelu byla 3,61. V dalších dvou letech se podnik dostal do intervalu 1,2-2,9, který značí nevyhraněnou finanční situaci.

60

Závěr Cílem této bakalářské práce bylo provést zhodnocení finančního zdraví zvoleného podniku pomocí ukazatelů finanční analýzy na základě rozboru účetních výkazů z období 2008-2012. Na základě této analýzy posoudit finanční situaci podniku a navrhnout doporučení, která by v budoucnu byla přínosem pro podnik Jihlavská vrtná, s.r.o. První část této práce je postavena na teoretických poznatcích, kde jsem se zabývala finanční analýzou obecně. Převážná část je zaměřena na samotné ukazatele finanční analýzy, snažila jsem se vysvětlit výpočty, které jsou vždy doloženy příslušným vzorcem. Menší kapitoly jsou pak zaměřeny na uživatele finanční analýzy a zdroje informaci, z kterých finanční analýza čerpá. Praktická část je zaměřena na aplikování finanční analýzy na konkrétní podnik. Finanční analýza je zpracována z účetních výkazů rozvaha a výkazu zisku a ztrát podniku Jihlavská vrtná, s.r.o. Vedení společnosti mi poskytlo k výpočtům výkazy z let 2008-2012, které jsou uvedené v příloze této práce. Při zpracování horizontální analýzy byly odhaleny následující skutečnosti. Hodnota celkových aktiv v jednotlivých letech kolísala, což bylo především způsobeno vývojem oběžných aktiv. Největší nárůst v položkách aktiv byl zaznamenán v roce 2009, kdy se hodnota oběžných aktiv zvýšila o 4 543 tis. Kč, důvodem byl nárůst krátkodobých pohledávek a finančního majetku. Na vývoji celkových pasiv se ve velké míře podílel cizí kapitál. V roce 2009 došlo k největšímu nárůstu cizích zdrojů, který představoval 60,10 %. Přidaná hodnota v prvních třech letech výrazně stoupala, což bylo zapříčiněno růstem výkonů, z nichž největší nárůst zaznamenaly tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. V dalších letech hodnota výkonů klesala, proto i přidaná hodnota dosáhla nižší úrovně. S růstem mzdových nákladů podnik hospodařil v roce 2012 se ztrátou, která činila 1 812 tis. Kč. V přechozích letech podnik dosahoval kladných hodnot výsledku hospodaření za účetní období, který ovšem velice kolísal. Největšího zisku bylo dosaženo v roce 2009, a to 3 307 tis. Kč, kde podíl na zlepšení měla přidaná hodnota, která vzrostla o 93,38 %.

61

Z vertikální analýzy je patrné, že největší část majetku, tvořila oběžná aktiva, jejichž podíl měl kolísavý trend, ale ve všech letech byl větší než 60 %. Oběžná aktiva byla tvořena především krátkodobými pohledávkami, které až na rok 2011 měly klesající tendenci. Stálá aktiva byla tvořena pouze dlouhodobým hmotným majetkem. Největší část podnikových pasiv tvořily cizí zdroje, které v roce 2008 dosahovaly největší hodnoty, a to 91,10 %. Výrazný podíl na cizích zdrojích měly krátkodobé závazky. Postupně docházelo ke snižování cizích zdrojů a tím pádem se zvyšoval podíl vlastního kapitálu. Rozdílové ukazatele vykazovaly až na rok 2008 příznivou situaci, neboť hodnoty čistého pracovního kapitálu a čistého peněžního majetku vyšly kladné a dokonce zaznamenali do roku 2011 růst, Docházelo tedy ke zlepšení likvidity, které bylo způsobeno nárůstem finančních prostředků. V roce 2011 měl podnik nejlepší finanční zázemí, měl tedy dost finančních prostředků na krytí svých krátkodobých dluhů. Ukazatele rentability dosahovaly ve sledovaném období nízkých hodnot, v posledním roce dokonce rentabilita klesla do záporných hodnot kvůli zápornému výsledku hospodaření, z toho vyplývá, že věřitelům a vlastníkům se nezhodnocoval vložený kapitál. Nejvyšší naměřené hodnoty dosáhl ukazatel rentability vlastního kapitálu, a to 0,91. Z analýzy ukazatelů aktivity je patrná kolísavost obratů. Nejpříznivější z hlediska obrátkovosti byly roky 2008 a 2010. Co se týče doby obratu pohledávek, nestojí si podnik vůbec dobře, jelikož jsou tyto hodnoty vysoko nad optimální hranicí 30 dnů, v roce 2011 podnik inkasoval své pohledávky přibližně po 100 dnech. Obecně by měl podnik inkasovat pohledávky dříve, než bude hradit své závazky, aby se nedostal do problémů kvůli nedostatku peněžních prostředků. Celková zadluženost postupem let klesala, nepatrný nárůst nastal v roce 2011. Rok 2008 byl, co se týče zadluženosti, nehorším rokem. Výše zadlužení 91,10 byla způsobena nárůstem krátkodobých závazků a zvýšenou tvorbou rezerv. Rozbor ukazatelů likvidity zjistil, že podnik sice likvidní byl, ale výsledky běžné likvidity nevykazují příznivou situaci. Na druhou stranu likvidita se v letech 2008-2012 relativně zvyšovala, tím se tedy zvyšovala schopnost podniku uspokojit své věřitele. 62

Běžná likvidita se od roku 2009 pohybovala nad úrovní 1, z čehož vyplývá, že oběžný majetek byl kryt z krátkodobých zdrojů. Z výsledků Altmanova Z-skóre je patrné, že byl podnik až do roku 2010 bez finančních potíží, což značí velmi dobrou finanční situaci podniku. Ani v jednom z období ale podnik neklesl, co se týče tohoto výsledku, pod hranici 1,2, což značí, že podnik nebyl ohrožen velkými finančními problémy. Pro budoucí vývoj by pro podnik Jihlavská vrtná, s.r.o. bylo přínosem, kdyby zrychlili inkaso pohledávek, například vhodnějším formulováním obchodních smluv nebo většími postihy za nedodržení termínu splatnosti, také by bylo dobré pokusit se zjistit platební schopnost odběratelů. Tím by se riziko nesplácení pohledávek razantně snížilo. Slabou stránkou podniku je tedy vysoký podíl krátkodobých pohledávek ve struktuře oběžných aktiv. Doporučila bych včasné splácení závazků, pozdní splácení může na podnik vrhat negativní světlo. Dále by se měl podnik nadále snažit snižovat celkovou zadluženost podniku, aby nedocházelo k tomu, že bude z hlediska zadluženosti nevhodný pro věřitele. Dalším přínosem by bylo zlepšení ukazatele úrokového krytí, aby se toto zlepšení projevilo, musí snížit podíl svých dlouhodobých i krátkodobých závazků na celkových pasivech. Podnik by se měl držet přiměřené míry zadlužení, která by mohla být z hlediska užitečnosti i 60 %.

63

Seznam použité literatury BLAHA, Zdenek Sid. Jak posoudit finanční zdraví firmy. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1994, 127 s. ISBN 80-856-0362-4. DLUHOŠOVÁ, Dana. Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. upr. vyd. Praha: Ekopress, 2008, 192 s. ISBN 978-80-86929-44-6. JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava: VŠPJ, 2008, 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6. KISLINGEROVÁ, Eva. Finanční analýza: krok za krokem. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2005, 137 s. ISBN 80-717-9321-3. KOCMANOVÁ, Alena. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2011, 137 s. ISBN 978-80-87001-29-5. SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. Obchodní rejstřík [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypisvypis?subjektId=isor%3a700018815&typ=actual&klic =dsebd4. Jihlavská vrtná, s.r.o. [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.jihlavskavrtna.cz/.

64

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní struktura rozvahy ........................................................................... 12 Tabulka 2: Výsledná hodnota Z-skóre ............................................................................ 30 Tabulka 3: Výsledná hodnota Taflerova modelu ............................................................ 30 Tabulka 4: Horizontální analýza vybraných položek aktiv ............................................ 35 Tabulka 5: Horizontální analýza vybraných položek pasiv ............................................ 37 Tabulka 6: Horizontální analýza vybraných položek výkazu zisku a ztráty .................. 39 Tabulka 7: Vertikální analýza vybraných položek aktiv ................................................ 42 Tabulka 8: Vertikální analýza vybraných položek pasiv ................................................ 44 Tabulka 9: Rozdílové ukazatele ...................................................................................... 46 Tabulka 10: Ukazatele rentability ................................................................................... 48 Tabulka 11: Ukazatele aktivity ....................................................................................... 51 Tabulka 12: Ukazatele zadluženosti ............................................................................... 56 Tabulka 13: Ukazatele likvidity...................................................................................... 58 Tabulka 14: Výpočet Altmanova Z-skóre (2008-2012) ................................................. 60

65

Seznam obrázků Obrázek 1: Vývoj podnikových aktiv (2008-2012) ........................................................ 36 Obrázek 2: Vývoj podnikových pasiv (2008-2012) ....................................................... 38 Obrázek 3: Vývoj výsledku hospodaření (2008-2012) ................................................... 40 Obrázek 4: Struktura podnikových aktiv (2008-2012) ................................................... 42 Obrázek 5: Struktura podnikových pasiv (2008-2012)................................................... 45 Obrázek 6: Vývoj čistého pracovního kapitálu (2008-2010).......................................... 46 Obrázek 7: Vývoj čistého peněžního majetku (2008-2012) ........................................... 47 Obrázek 8: Vývoj ukazatele rentability aktiv (2008-2012) ............................................ 49 Obrázek 9: Vývoj ukazatele rentability vlastního kapitálu (2008-2012) ........................ 49 Obrázek 10: Vývoj ukazatele rentability tržeb (2008-2012) .......................................... 50 Obrázek 11: Vývoj ukazatelů aktivity (2008-2012) ....................................................... 52 Obrázek 12: Vývoj ukazatele rychlosti obratu celkových aktiv (2008-2012) ................ 52 Obrázek 13: Vývoj ukazatele rychlosti obratu stálých aktiv (2008-2012) ..................... 53 Obrázek 14: Vývoj ukazatele rychlosti obratu zásob (2008-2012) ................................ 53 Obrázek 15: Vývoj ukazatele rychlosti obratu pohledávek ............................................ 54 Obrázek 16: Vývoj ukazatelů aktivity (2008-2012) ....................................................... 55 Obrázek 17: Vývoj celkové zadluženosti (2008-2012) .................................................. 56 Obrázek 18: Vývoj ukazatele úrokového krytí (2008-2012) .......................................... 57 Obrázek 19: Vývoj ukazatelů likvidity (2008-2012) ...................................................... 58

66

Přílohy Příloha č. 1: Rozvaha - aktiva v letech 2008-2012 (v tis. Kč) Příloha č. 2: Rozvaha - pasiva v letech 2008-2012 (v tis. Kč) Příloha č. 3: Výkaz zisku a ztráty v letech 2008-2012 (v tis. Kč)

67

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Finance a řízení

Recommend Documents