VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Finance a řízení
Daň z příjmů fyzických osob v Č e s k é re p u b l i c e a v N ě m e c k u Bakalářská práce
Autor: Kateřina Štanclová Vedoucí práce: Ing. Ivana Důrasová Jihlava 2012
Anotace Cílem mé bakalářské práce je porovnat daňový mechanismus České republiky a Německa, se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se daně z příjmů fyzických osob. V praktické části je proveden výpočet daně z příjmů fyzických osob v České a Německé republice a jeho následná komparace. V závěru jsou uvedeny největší rozdíly.
Klíčová slova daň z příjmů fyzických osob, poplatník, Česká republika, Německo
Die Annotation Das Ziel meine Arbeit ist die steurlichen Mechanismus Tschechische Republik und Deutschland, die sich auf die Einkommensteuer zu vergleichen. Im theoretischen Teil sind die wichtigsten Konzepten in Bezug auf Einkommensteuer begrenzen. Im praktischen Teil ist die Berechnung Einkommensteuer in der Tschechischen Republik und in Deutschland und den anschliessenden Vergleicht durchgeführt. Zum Schluss sind grössten Unterschiede angegeben.
Die Schlüsselwörter Einkommensteuer, Steuerzahler, Tschechische Republik, Deutschland
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Ivaně Důrasové za vstřícnost, cenné a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1
Daňový systém České republiky............................................................................ 9 1.1 Nepřímé daně ..................................................................................................... 9 1.2 Přímé daně........................................................................................................ 10
2
Daň z příjmů fyzických osob................................................................................ 11 2.1 Poplatník daně.................................................................................................. 11 2.2 Předmět daně.................................................................................................... 11 2.3 Osvobození od daně ......................................................................................... 12 2.4 Základ daně a daňová ztráta ............................................................................. 12 2.5 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6 ZDP) ................................... 13 2.5.1 Schéma pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.............. 15 2.5.2 Schéma pro výpočet čisté mzdy................................................................ 16 2.6 Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7 ZDP)............. 17 2.7 Příjmy z kapitálového majetku (§8 ZDP) ........................................................ 18 2.8 Příjmy z pronájmu (§9 ZDP)............................................................................ 18 2.9 Ostatní příjmy (§10 ZDP) ................................................................................ 19 2.10 Položky odčitatelné od základu daně (§34 ZDP) ......................................... 19 2.11 Nezdanitelná část základu daně (§15 ZDP).................................................. 19 2.12 Slevy na dani (§35ba ZDP) .......................................................................... 20 2.13 Daňové zvýhodnění (§35c ZDP) .................................................................. 21 2.14 Schéma pro výpočet daňové povinnosti pro FO........................................... 22
3
Daňový systém Německa ...................................................................................... 23 3.1 Nepřímé daně ................................................................................................... 23 3.2 Přímé daně........................................................................................................ 24
4
Daň z příjmů fyzických osob (Einkommensteuer)............................................. 25 4.1 Poplatník daně.................................................................................................. 25 4.2 Předmět daně.................................................................................................... 26 4.3 Osvobození od daně ......................................................................................... 26 4.4 Základ daně ...................................................................................................... 26 4.5 Příjmy ze zemědělství a lesního hospodářství (Einkünfte aus Land- und Forstwirschaft) ............................................................................................................ 27 4.6 Příjmy z provozu živnosti (Einkünfte aus Gewerbebetrieb) ............................ 27 4.7 Příjmy ze samostatné činnosti (Einkünfte aus selbständiger Arbeit)............... 27 4.8 Příjmy ze závislé činnosti (Einkünfte aus nichtselbständiger Arbeit) ............. 27 4.9 Příjmy z kapitálového majetku (Einkünfte aus Kapitalvermögen) .................. 28 4.10 Příjmy z pronájmu a leasing (Einkünfte aus Vermietung und Verpachtung)………………………………………………………………………...28 4.11 Ostatní příjmy (Sontige Einkünfte) .............................................................. 28 4.12 Schéma pro výpočet daňové povinnosti pro FO........................................... 28 4.13 Odčitatelné položky (§24a, b EStG)............................................................. 30 4.14 Odpočet ztráty (§10d EStG) ......................................................................... 30 4.15 Zvláštní výdaje (§10 – §10c EStg a §10f - §10g EStG) ............................... 30 6
4.16 4.17 4.18 4.19
Mimořádné výdaje (§33 – §33b EStG) ........................................................ 31 Nezdanitelné položky na vyživované děti (§31 - §32 EStG) ....................... 31 Slevy na dani ................................................................................................ 31 Daňové karty a třídy ..................................................................................... 31
5
Modelový příklad výpočtu daně z příjmů fyzické osoby České republiky...... 33 5.1 Dílčí základ daně podle §6 ZDP ...................................................................... 34 5.2 Dílčí základ daně podle §7 ZDP ...................................................................... 34 5.3 Dílčí základ daně podle §8 ZDP ...................................................................... 34 5.4 Dílčí základ daně podle §9 ZDP ...................................................................... 35 5.5 Dílčí základ daně podle §10 ZDP .................................................................... 35 5.6 Výpočet daňové povinnosti české FO.............................................................. 36
6
Modelový příklad výpočtu daně z příjmů fyzické osoby Německa.................. 37 6.1 Dílčí základ daně podle §13 – §14a EStG ....................................................... 38 6.2 Dílčí základ daně podle §15 – §17 EStG ......................................................... 38 6.3 Dílčí základ daně podle §20 EStG ................................................................... 39 6.4 Dílčí základ daně podle §21 EStG ................................................................... 39 6.5 Výpočet daňové povinnosti německé FO ........................................................ 40
7
Komparace daní z příjmů FO.............................................................................. 42
Závěr .............................................................................................................................. 44 Seznam použité literatury ............................................................................................ 45 Zákony ........................................................................................................................... 46 Internetové zdroje......................................................................................................... 47 Seznam obrázků............................................................................................................ 48 Seznam tabulek ............................................................................................................. 49
7
Úvod Daň je povinná platba do veřejného rozpočtu, kterou stanovuje zákon. Daň je ukládána jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88, 2012) Platí ji každý v pravidelném časovém intervalu.
Daň je nejvyšším
příjmem
do státního rozpočtu.
Charakterizuje
se neúčelovostí, neekvivalentností, nenávratností a nedobrovolností. Existuje proto, aby se získaly prostředky především k financování funkcí státu (armáda, udržování veřejného pořádku, dodržování zákonů atd.), veřejných služeb (zdravotní péče, starobní důchody, vzdělání, podpora v nezaměstnanosti, veřejná doprava). Veřejné služby stát podporuje z daní buď úplně, nebo jenom doplňují individuální pojištění a spoření. Daň je nejčastěji počítána jako nějaké procento z celkové hodnoty. Tato hodnota se označuje jako základ daně. Česká republika i Německo jsou součástí Evropské unie. Česká republika se stala členským státem v roce 2004 a Německo je člen zakládající. Pro volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu přes hranice, musí být jasně daná pravidla zejména v oblasti daní. Jednotlivé země se tak začínají v daňových systémech podobat. Bakalářská práce je zaměřena na daňové mechanismy České republiky a Německa. Zabývá se pouze daní z příjmů fyzických osob. Cílem je porovnat daňový mechanismus České republiky a Německa, se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob. Práce je orientována na komparaci jednotlivých výpočtů daně z příjmů fyzických osob jak v České, tak i v Německé republice. V jednotlivých kapitolách bakalářské práce bude podrobně charakterizována daň z příjmů fyzických osob České republiky a Německa. Při popisování německých daní bude uveden originální německý název. Poslední kapitola se bude zabývat praktickou částí. V příkladu bude upozorněno na rozdíly mezi českou a německou daní z příjmů fyzických osob.
8
1 Daňový systém České republiky Dne 1. ledna 2011 vešly v platnost dvě velké změny daňového systému České republiky. „V účinnost vstoupily: velká novela zákona o daních z příjmů související s reformou veřejných financí a zcela nový daňový řád nahrazující předchozí zákon o správě daní a poplatků.“ (Daňové zákony, 2011, str. 2). Česká daňová soustava je tvořena daněmi přímými a nepřímými, které se ještě dále rozdělují.
1.1 Nepřímé daně Daně nepřímé se nazývají proto, že se váží na spotřebu dané věci. Struktura nepřímých daní je vykreslena v následujícím obrázku:
Obrázek 1 Nepřímé daně České republiky (zdroj: vlastní)
9
1.2 Přímé daně Základní třídění přímých daní představuje níže uvedené schéma.
Obrázek 2 Přímé daně České republiky (zdroj: vlastní)
10
2 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů jak fyzických, tak i právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Daň z příjmů patří bezesporu k nejsložitějším daním, se kterými se lze setkat. (http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/dan-z-prijmu/1001654/, 2011) Daň z příjmů fyzických osob se také nazývá daní důchodovou. Aktuálně činí sazba daně 15 %. „Jejím cílem je zdanění globálního důchodu každého jednotlivce tak, aby neexistoval rozdíl mezi zdaněním důchodů, pocházejících z různých zdrojů.“ (Kubátová, 2000, str. 10)
2.1 Poplatník daně Poplatníky této daně jsou fyzické osoby, které mají na území ČR bydliště nebo zde pobývají alespoň 183 dní v kalendářním roce buď souvisle, nebo v několika obdobích.
2.2 Předmět daně Předmět daně z příjmů fyzických osob peněžních i nepeněžních se dělí do pěti skupin, a to:
příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6 ZDP),
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7 ZDP),
příjmy z kapitálového majetku (§8 ZDP),
příjmy z pronájmu (§9 ZDP),
ostatní příjmy (§10 ZDP). (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011, str. 9)
11
Tyto jednotlivé skupiny se nazývají dílčí základ daně. Součet dílčích základů se pak nazývá celkový základ daně, ze kterého se počítá daňová povinnost fyzické osoby. Předmětem daně nejsou příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů, příjem ze smírného urovnání, úvěry a půjčky, příjem z vypořádání společného jmění manželů nebo mezi podílovými spoluvlastníky a také částka hrazená zdravotní pojišťovnou.
2.3 Osvobození od daně Pro fyzické osoby je důležité znát i příjmy osvobozené od daně. K důležitým osvobozeným příjmům se podle §4 ZDP (2011) například řadí:
příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, pokud v něm prodávající bydlel nejméně dva roky před prodejem,
příjmy z prodeje nemovitostí, pokud uplynulo pět let mezi nabytím a prodejem,
příjmy z prodeje movitých věcí. U prodeje motorových vozidel, letadel, lodí musí být mezi nabytím a prodejem doba více než jeden rok,
úroky z vkladů ze stavebního spoření. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011)
2.4 Základ daně a daňová ztráta Základ daně tvoří dílčí základy daně. Podle §5 zákona o daních z příjmů (2011) tvoří základ daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých
příjmů
podle
§6 –
§10
ZDP
není
stanoveno
jinak.
(Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011) Daňovou ztrátu může poplatník odečíst v pěti následujících zdaňovacích obdobích. Ztráta může vzniknout jen u §7 ZDP (příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti) nebo u §9 ZDP (příjmy z pronájmu).
12
2.5 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6 ZDP) Pro správné zdanění musí být přesně vymezeno, co je předmětem daně, co je od daně osvobozeno a co je zdaňováno určitým procentem. Příjmy ze závislé činnosti jsou výnosy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru, v nichž je poplatník povinen dbát příkazů plátce. Patří sem i příjmy za práci členů družstev, společníků s. r. o., odměny členům statutárních orgánů a funkční požitky (platy poslanců, přednostů krajských úřadů, starostů). Jestliže poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo nejen pro služební, ale i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka jedno procento vstupní ceny vozidla každý měsíc. Pokud je částka nižší jak tisíc korun, považuje se za příjem zaměstnance částka vyšší jak tisíc korun. V případě, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci bezplatně v jednom kalendářním měsíci více motorových vozidel za sebou, považuje se za příjem zaměstnance jedno procento z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně během jednoho kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši jednoho procenta ze součtu vstupních cen všech motorových vozidel, které byli používané pro služební i soukromé účely. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011) Podle §6 ZDP (2011) se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují:
náhrady cestovních výdajů v souvislosti s výkonem závislé činnosti,
hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů,
částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,
náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011) 13
Dále jsou od daně kupříkladu osvobozeny:
nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců,
nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb v celkové hodnotě 20 000 Kč za kalendářní rok,
příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, avšak nejvýše do 24 000 Kč ročně.
14
2.5.1 Schéma pro výpočet zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti
Pokud zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani z příjmů poplatníka. hrubá mzda + zdanitelný příjem + sociální (25 %) a zdravotní pojištění (9 %)
= superhrubá mzda (základ daně) – zaokrouhlená na celé stovky nahoru * 15% sazba daně
Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení k dani z příjmů poplatníka, nemá vyživované dítě. hrubá mzda + zdanitelný příjem + sociální (25 %) a zdravotní pojištění (9 %)
= superhrubá mzda (základ daně) – zaokrouhlená na celé stovky nahoru * 15% sazba daně záloha na daň - slevy na dani (§35ba, ZDP) záloha na daň z příjmů k úhradě
15
Pokud zaměstnanec podepsal prohlášení k dani z příjmů poplatníka, má vyživované dítě. hrubá mzda + zdanitelný příjem + sociální (25 %) a zdravotní pojištění (9 %)
= superhrubá mzda (základ daně) – zaokrouhlená na celé stovky nahoru * 15% sazba daně záloha na daň - slevy na dani (§35ba, ZDP) záloha na daň po slevě - daňové zvýhodnění záloha na daň z příjmů k úhradě (nebo může vzniknout daňový bonus)
2.5.2 Schéma pro výpočet čisté mzdy hrubá mzda, respektive zdanitelný příjem - sociální (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %) - záloha na daň z příjmů k úhradě + daňový bonus = čistá mzda = částka k výplatě (čistá mzda – zdanitelné příjmy)
16
Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7 ZDP)
2.6
Podle pana Valoucha z jeho knihy Optimální zdanění fyzických osob (2007) má poplatník daleko více eventualit, jak by mohl optimalizovat svůj základ daně z příjmů. Příjmy z podnikání zahrnují:
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
příjmy ze živnosti,
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (auditor, poradce), podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011, str. 15) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti podle §7 ZDP (2011) pak tvoří: příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, příjmy
znalce,
tlumočníka,
zprostředkovatele
kolektivních
sporů,
zprostředkovatele kolektivních smluv a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, příjmy z činnosti insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011, str. 15) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti lze snížit o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši. Poplatník také může snížit příjmy paušální částkou. Podnikatel si zvolí způsob, kterým dosáhne menšího základu daně. Nelze tyto dva způsoby kombinovat.
17
Paušální částky u jednotlivých příjmů z podnikání činí:
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
80%,
příjmy ze živností řemeslných
80%,
příjmy ze živnosti
60%,
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů
40%,
příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku
30%.
2.7 Příjmy z kapitálového majetku (§8 ZDP) Mezi příjmy z kapitálového majetku podle §8 ZDP (2011) patří: podíly na zisku (dividendy), podíly na zisku tichého společníka, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů, úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého životního pojištění, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011)
2.8 Příjmy z pronájmu (§9 ZDP) Do příjmů z pronájmu jsou zahrnuty: příjmy z pronájmu nemovitostí nebo bytů, příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu. Také u příjmů z pronájmu může poplatník využít paušální výdaje. Uplatnit výdaje paušálem lze ve výši 30% z příjmů.
18
2.9 Ostatní příjmy (§10 ZDP) Zde se promítnou ty příjmy, které jsou předmětem daně, ale nelze je zařadit do předchozích příjmů (§6 - §9 ZDP). Patří sem podle §10 ZDP (2011) například: příjmy z příležitostných činností, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně autorských práv. Podle paragrafu 10 ZDP (2011) jsou od daně osvobozeny ostatní příjmy, které úhrnem nepřesáhnou ve zdaňovacím období 20 000 Kč. „Také jsou osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor.“ (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011, str. 18)
2.10 Položky odčitatelné od základu daně (§34 ZDP) V zákonu o dani z příjmu (2011) se uvádí, že od základu daně lze také odečíst daňovou ztrátu, která vznikla v uplynulých letech. Nejpozději musí být odečtena do pěti následujících období, bezprostředně po období, ve kterém ztráta vznikla.
2.11 Nezdanitelná část základu daně (§15 ZDP) Poplatník si může od základu daně odečíst položky, které jsou označovány jako nezdanitelné části základu daně. Tyto položky podrobněji specifikuje §15 ZDP. Mezi nejdůležitější patří: dary – hodnota darů musí přesáhnout alespoň 2 % základu daně nebo činit 1 000 Kč. Nejvyšší možná hodnota darů může být 10 % ze základu daně. Mezi dary se také počítá darování krve, které je ohodnoceno sumou 2 000 Kč za jeden odběr,
19
úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, hypotečního úvěru – může to být nejvýše částka 300 000 Kč v jedné domácnosti, penzijní připojištění se státním příspěvkem – částka rovnající se úhrnu příspěvku zaplacených poplatníkem snížené o 6 000 Kč, maximálně však můžeme odečíst 12 000 Kč, soukromé životní pojištění – lze odečíst nejvýše částku 12 000 Kč ročně, členské příspěvky – poplatník může odečíst sumu do výše 1,5 % zdanitelných příjmů, avšak maximálně do výše 3 000 Kč za zdaňovací období,
úhrady za zkoušky – odečítá se částka, která byla uhrazena, maximálně 10 000 Kč, u poplatníků se zdravotním postižením 13 000 Kč a u poplatníků s těžším zdravotním postižením 15 000 Kč. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011)
2.12 Slevy na dani (§35ba ZDP) Pokud fyzická osoba podepsala formulář Prohlášení k dani, má nárok na uplatnění těchto slev: poplatník – ročně může uplatnit až částku 23 640 Kč (v roce 2012 se tato částka mění na 24 840 Kč.), manžel/ka – žijící s poplatníkem v jedné domácnosti a nemá vlastní příjem převyšující 68 000 Kč ročně. Může uplatnit až v ročním zúčtování, nelze měsíčně. Částka činí 28 840 Kč, invalidita I. a II. stupně – poplatník pobírá ročně 2 520 Kč a poplatník invalidní III. stupně dostává ročně 5 040 Kč, držitel průkazu ZTP/P – ročně obdrží až 16 140 Kč,
20
student – poplatník se musí soustavně připravovat na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem. Nárok na slevu má do dovršení 26 let, respektive do 28 let, pokud studuje prezenční formu v doktorském programu. Roční suma je 4 020 Kč. (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, 2011)
2.13 Daňové zvýhodnění (§35c ZDP) Poplatník má právo na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v jedné domácnosti. Může ho uplatnit ve formě slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Roční částka činí 13 404 Kč na jedno dítě. Poplatník může zvýhodnění uplatnit už v měsíci, kdy se dítě narodí. Sleva na dani se může uplatnit maximálně do výše daňové povinnosti. Výše daňového bonusu pro rok 2011 činí minimálně 100 Kč, maximálně 52 200 Kč (v roce 2012 se tato částka zvyšuje na 60 300 Kč).
21
2.14 Schéma pro výpočet daňové povinnosti pro FO příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6 ZDP) + příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7 ZDP) + příjmy z kapitálového majetku (§8 ZDP) + příjmy z pronájmu (§9 ZDP) + ostatní příjmy (§10 ZDP) Základ daně - odčitatelné položky od základu daně (§34 ZDP) - nezdanitelná část (§15 ZDP) Snížený základ daně zaokrouhlení na stovky dolů 15% zálohová daň z příjmů FO - slevy na dani (§35 ba ZDP) Daň po slevách - daňové zvýhodnění Daň k úhradě nebo daňový bonus zaplacené zálohy na daň vyplacené bonusy Nedoplatek nebo přeplatek
22
3 Daňový systém Německa Oficiální název státu zní Spolková republika Německo (Bundesrepublik Deutschland). Je to federativní stát, který se skládá z 16 spolkových zemí. Každá spolková země má svůj zemský sněm a zemskou vládu. Německo se dále rozděluje na tři správní úrovně, a to: stát (Bund), spolkové země (Länder) a obce (Gemeinden) Každá správní úroveň je zodpovědná za plnění určitých cílů, které financuje pomocí veřejných příjmů. V německém daňovém mechanismu se také daně rozdělují na nepřímé a přímé.
3.1 Nepřímé daně Rozdělení nepřímých daní zobrazuje následující schéma:
Obrázek 3 Nepřímé daně Německa (zdroj: vlastní)
23
3.2 Přímé daně Tento obrázek znázorňuje soustavu přímých daní v Německu:
Obrázek 4 Přímé daně Německa (zdroj: vlastní)
24
4 Daň z příjmů fyzických osob (Einkommensteuer) Daně z příjmů fyzických osob upravuje zákon Einkommensteuergesetz. Sazba daně z příjmů FO se v Německu každý rok snižuje. Tuto daň dále tvoří příspěvek solidarity (Solidaritätzuschlag), daň ze mzdy (Lohnsteuer) a daň z kapitálových výnosů (Kapitalertragsteuer). V Německu existuje progresivní zdanění daně z příjmů FO a je zde několik sazeb daně. Pro rok 2011 tyto sazby činí: 0 % do příjmu do 8 004 €, 14 % při příjmu od 8 005 €, při každém zvýšení daňového základu o 1 000 € se zvyšuje sazba daně o 1, 88 % až do příjmu 13 469 €, kdy platí sazba daně ve výši 24 %, 24 % při příjmu od 13 470 €, při každém zvýšen í daňového základu o 1 000 € se zvyšuje sazba daně o 0, 46 % až do příjmu 52 881 €, 42 % při příjmu od 52 882 € do 250 730 €, 45 % při příjmu od 250 731 €. (http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/podnikani-a-danenemecko/1000636/60264/, 2011)
4.1 Poplatník daně Německý zákon rozlišuje dva různé druhy poplatníků v závislosti na zdroji příjmů. Jsou to: neomezená daňová povinnost – této daňové povinnosti podléhají všechny osoby, žijící v Německu a dále ti co zde pobývají déle než 6 měsíců (obvyklý pobyt). Tito poplatníci zdaňují celé své příjmy, omezená daňová povinnost – jedná se o osoby, které v Německu nemají trvalý ani obvyklý pobyt, ale získávají tu příjmy. Příjmy získané v Německu, musí také v Německu zdanit.
25
4.2 Předmět daně Předmět daně se dělí do dvou skupin, které se ještě dále člení na dalších sedm druhů. Toto roztřídění znázorňuje následující obrázek:
Obrázek 5 Rozdělení příjmů (zdroj: vlastní)
4.3 Osvobození od daně Podle §3 EStG (2011) jsou od daně osvobozeny například: platby zdravotního a úrazového pojištění, zákonné dávky důchodového pojištění, dotace, příspěvek na mateřství, rodičovská dovolená, příjmy v hostitelské rodině za přijetí zdravotně postižených nebo ohrožených osob se zdravotním postižením.
4.4 Základ daně Součtem všech ziskových a přebytkových příjmů vznikne základ daně. Od základu daně se odečte starobní úleva, daňové zvýhodnění pro rodiče samoživitele, zvláštní a mimořádné výdaje. 26
4.5 Příjmy ze zemědělství a lesního hospodářství (Einkünfte aus Land- und Forstwirschaft) Tyto příjmy jsou podrobně popsány v §13 - §14a Einkommensteuergesetz. Kromě příjmů ze zemědělství a lesního hospodářství také například zahrnují příjmy z provozu vinařství a zahradnictví, z chovu zvířat. Tyto příjmy jsou zohledňovány, jen pokud přesáhnou hodnotu 670 € za zdaňovací období.
4.6 Příjmy z provozu živnosti (Einkünfte aus Gewerbebetrieb) V §15 - §17 EStG jsou obsaženy příjmy z provozu živnosti. Příjmy ze živnosti jsou z obchodní a průmyslové činnosti, podíly akcionářů ve veřejné obchodní společnosti a v komanditní společnosti, dále také úroky z půjček, které byly společnosti poskytnuty.
4.7 Příjmy ze samostatné činnosti (Einkünfte aus selbständiger Arbeit) Příjmy ze samostatné činnosti jsou charakterizovány v §18 EStG (2011). Jsou to hlavně příjmy ze svobodných povolání, například lékaři, veterináři, notáři, architekti, daňoví poradci.
4.8 Příjmy ze závislé činnosti (Einkünfte aus nichtselbständiger Arbeit) Podle §19 EStG (2011) sem patří příjmy: mzdy, platy, bonusy a jiné odměny, odstupné, důchody, vdovské a sirotčí příspěvky.
27
4.9 Příjmy z kapitálového majetku (Einkünfte aus Kapitalvermögen) Do §20 EStG (2011) spadají příjmy z kapitálového majetku. Jsou to: dividendy, výnosy a další příjmy z akcií, příjmy tichého společníka, úroky z hypoték.
4.10 Příjmy z pronájmu a leasing (Einkünfte aus Vermietung und Verpachtung) Podle §21 EStG (2011) do těchto příjmů patří zejména příjmy z pronájmu nemovitostí, jako jsou budovy, pozemky, lodě. Také sem řadíme výnosy z dočasného přidělení práv, obzvláště literární, umělecké a intelektuální vlastnictví. Nepatří sem ale pronájem movitých věcí, například osobní automobil.
4.11 Ostatní příjmy (Sontige Einkünfte) Ostatní příjmy jsou obsaženy v §22 - §23 EStG. Jsou to hlavně opakující se příjmy. Nejsou-li pojmuty v některých z výše uvedených příjmů. Do ostatních příjmů spadají zvláště renty a jiné výhody, výnosy z grantů, příjmy poslanců.
4.12 Schéma pro výpočet daňové povinnosti pro FO Příjmy ze zemědělství a lesního hospodářství + příjmy z provozu živnosti + příjmy ze samostatné činnosti + příjmy ze závislé činnosti + příjmy z kapitálového majetku + příjmy z pronájmu a leasing + ostatní příjmy Suma příjmů 28
- odčitatelné položky (§24a, b EStG) - nezdanitelná položka pro zemědělství a lesní hospodářství (670 €) Celkové příjmy - odpočet ztráty (§10d EStG) - zvláštní výdaje (§10 – §10c EStG a §10f - §10g EStG) - mimořádné výdaje (§33 – §33b EStG) Příjmy - nezdanitelné položky za vyživované děti (§31 - §32 EStG) Zdanitelné příjmy (vyměřovací základ pro tarif) Tarifní daň z příjmů FO - zahraniční daně (§34c EStG) - politické příspěvky (§34g EStG) - daňové úlevy u provozu živnosti (§35 EStG) + zaplacené přídavky na dítě (§31 EStG) Daň - daň ze mzdy a z kapitálových výnosů Doplatek nebo přeplatek daně
29
4.13 Odčitatelné položky (§24a, b EStG) Od německého základu daně lze odečíst následující dvě položky: starobní úleva – je to úleva, která je poskytovaná osobám starším 64 let. Stanovuje se procentní sazbou, která je pro každý kalendářní rok odlišná, rodiče samoživitelé – tato úleva přísluší rodiči, který žije alespoň s jedním dítětem v domácnosti.
4.14 Odpočet ztráty (§10d EStG) Pod tímto pojmem se rozumí odpočet ztráty za různá zdaňovací období. Existují dva druhy vyrovnání ztráty a to horizontální a vertikální. U horizontálního vyrovnání ztráty jsou ztráty vyrovnány jen mezi stejnými druhy příjmů. Pokud stále po vyrovnání bude ztráta negativní, může být ve většině případů vyrovnána pozitivními příjmy z jiných typů příjmů. U vertikálního vyrovnání ztráty může být vyrovnání mezi různými druhy příjmů.
4.15 Zvláštní výdaje (§10 – §10c EStg a §10f - §10g EStG) Jsou to výdaje, u kterých se nejedná o provozní výdaje a výdaje na zajištění, udržení a dosažení příjmů. Mezi nejdůležitější zvláštní výdaje patří: zdravotní pojištění, církevní daň, dary, maximálně do dvaceti procent celkové výše příjmů, dvě třetiny nákladů na péči jednoho dítěte a domácnosti, maximálně však 4 000 €. Poplatník také může uplatnit tyto výdaje paušálem (Sonderausgaben-Pauschbetrag) ve výši 36 €.
30
4.16 Mimořádné výdaje (§33 – §33b EStG) Podle §33 EStG (2011) do této skupiny výdajů kupříkladu spadají: náklady na rozvod, náklady na pohřeb příbuzného, náklady spojené s onemocněním. Podle výše uvedených příkladů je vidět, že tyto výdaje mají předcházet sociálním potížím poplatníka.
4.17 Nezdanitelné položky na vyživované děti (§31 - §32 EStG) Nezdanitelná položka na vyživované dítě představuje existenční minimum dítěte. Uplatňuje se, pokud daňové zvýhodnění rodičů přesáhne výši přídavků na dítě. Přídavky na první a na druhé dítě činí 184 €/měsíčně, na třetí dítě 190 € a na čtvrté a na každé další dítě 215 €.
4.18 Slevy na dani V německém mechanismu jsou většinou daňové úlevy uplatňovány pomocí různých nezdanitelných částí. Podle zákona EStG můžeme uplatnit i několik slev na dani. Slevy na dani zahrnují například zahraniční daně započtené k německé dani z příjmů FO, 50 % příspěvků na politické strany.
4.19 Daňové karty a třídy Poplatníci jsou členěni do daňových karet a tříd. Daňovou kartu vydávají obce na každý kalendářní rok. Daňová karta zahrnuje daňovou třídu, výši nezdanitelné části na dítě u daňových skupin I. – IV. a identifikační číslo zaměstnance. Daňové třídy se rozdělují do šesti skupin: I. skupina – svobodní, ženatí, ovdovělí, rozvedení, pokud nesplňují předpoklady pro skupinu třetí nebo čtvrtou,
31
II. skupina – poplatníci ze skupiny I., mají-li nárok na úlevu pro rodiče samoživitele, III. skupina – zaměstnanci, kteří jsou ženatí, přičemž oba manželé jsou poplatníci s neomezenou daňovou povinností a jeden z nich nemá příjem ze zaměstnání nebo patří do skupiny páté. Dále sem patří ovdovělí a rozvedení poplatníci s neomezenou daňovou povinností, IV. skupina – ženatí/vdané zaměstnanci/kyně v případě, že oba manželé mají příjem ze zaměstnání s neomezenou daňovou povinností, V. skupina – poplatníci ze čtvrté skupiny, pokud jeden z manželů spadá do třetí skupiny, VI. skupina – poplatníci, kteří mají vedle mzdy ze závislé činnosti ještě jiný příjem.
32
5 Modelový příklad výpočtu daně z příjmů fyzické osoby České republiky Pan Martin je 30 let starý, má dvě děti (šest a osm let), na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Manželka nepracuje, je v domácnosti. Podniká v oboru prodej autodílů na základě živnostenského listu. Na konci roku 2010 měl tyto aktiva a pasiva: stálá aktiva 1 600 000 Kč, pokladna 100 000 Kč,
1 950 000 Kč
bankovní účet 250 000 Kč, základní kapitál 1 650 000 Kč, ztráta – 200 000 Kč,
1 950 000 Kč
dlouhodobé závazky 100 000 Kč. Příjmy spojené s podnikáním v roce 2011: tržby za prodej zboží úvěr od banky
3 455 000 Kč, 200 000 Kč.
Výdaje spojené s podnikáním v roce 2011: nákup zboží pojištění prodejny zaplacené mzdy zaměstnancům
1 500 000 Kč, 20 000 Kč, 100 000 Kč,
spotřeba benzínu
55 000 Kč,
dar zdravotnictví
25 000 Kč,
spotřeba energie
57 000 Kč,
výdaje na osobní spotřebu
100 000 Kč. 33
Dále pan Martin pronajímá rekreační chatu, kterou kopil za 1 600 000 Kč. Nájem činí 12 000 Kč/měsíčně. Inkasní náklady na pronájem chaty jsou 8 000 Kč. V loňském roce hospodařil se ztrátou 71 000 Kč. Vlastní jeden automobil, který patří do obchodního majetku firmy. Jeho pořizovací cena je 650 000 Kč (měsíční odpis 130 000 Kč). Na běžný účet podnikatele byly bankou připsány úroky ve výši 190 Kč.
5.1 Dílčí základ daně podle §6 ZDP Pan Martin nebyl v roce 2011 nikde zaměstnán, takže jeho dílčí základ daně pro §6 ZDP je nula.
5.2 Dílčí základ daně podle §7 ZDP V dílčím základu daně podle §7 ZDP se stanoví pomocí příjmů a výdajů spojených s podnikáním.
Obrázek 6 Příjmy a výdaje spojené s podnikáním (zdroj: vlastní)
Rozdíl mezi příjmy a výdaji je 1 593 000 Kč. Tento výsledek je tedy dílčí základ daně §7 ZDP. Poplatník může také využít paušální výdaje, tedy 80 % z příjmů. To je částka 2 764 000 Kč, což je pro podnikatele výhodnější. Poplatník pro výpočet daňové povinnosti použije částku 691 000 Kč (3 455 000 – 2 764 000).
5.3 Dílčí základ daně podle §8 ZDP Tento paragraf pojednává o kapitálovém majetku. Zařadí se sem tedy jenom úroky, které byly připsané na podnikatelský účet. Byly ve výši 190 Kč.
34
5.4 Dílčí základ daně podle §9 ZDP Paragraf 9 ZDP zahrnuje pronájem rekreační chaty. Opět se od sebe odečtou příjmy a výdaje za pronájem rekreační chaty (12 000 – 8 000). Částka je 4 000 Kč. U tohoto paragrafu může podnikatel také použít 30% paušální uplatnění výdajů. To činí 3 600 Kč. Dílčím základem daně tedy bude částka 4 000 Kč.
5.5 Dílčí základ daně podle §10 ZDP V §10 ZDP pan Martin nemá žádné příležitostné příjmy. Dílčí základ daně bude pro §10 ZDP nula.
35
5.6 Výpočet daňové povinnosti české FO Tabulka 1 Výpočet daňové povinnosti české FO (zdroj: vlastní)
dílčí základ daně §6 ZDP
0 Kč
dílčí základ daně §7 ZDP
691 000 Kč
dílčí základ daně §8 ZDP
190 Kč
dílčí základ daně §9 ZDP
4 000 Kč
dílčí základ daně §10 ZDP
0 Kč 695 190 Kč
Základ daně - §34 ZDP
71 000 Kč
- §15 ZDP
25 000 Kč
Snížený základ daně
599 190 Kč
zaokrouhlení na stovky dolů
599 000 Kč
15% zálohová daň z příjmů FO
- §35 ba ZDP
89 850 Kč poplatník
23 640 Kč
manželka
24 840 Kč
Zálohová daň po slevách
41 370 Kč
- daňové zvýhodnění
23 208 Kč
Daň k úhradě nebo daňový bonus
18 162 Kč
zaplacené zálohy na daň
0 Kč
vyplacené bonusy
0 Kč
Nedoplatek/přeplatek
18 162 Kč
36
6 Modelový příklad výpočtu daně z příjmů fyzické osoby Německa Pan Martin je 30 let starý, má dvě děti (šest a osm let), na které uplatňuje daňové zvýhodnění. Manželka nepracuje, je v domácnosti. Podniká v oboru prodej autodílů na základě ŽL. Kurz činí 25 CZK/EUR. Na konci roku 2010 měl tyto aktiva a pasiva: stálá aktiva 64 000 €, pokladna 4 000 €,
78 000 €
bankovní účet 10 000 €, základní kapitál 66 000 €, ztráta – 8 000 €,
78 000 €
dlouhodobé závazky 4 000 €. Příjmy spojené s podnikáním v roce 2011: tržby za prodej zboží úvěr od banky
138 200 €, 8 000 €.
Výdaje spojené s podnikáním v roce 2011: nákup zboží pojištění prodejny
60 000 €, 800 €,
zaplacené mzdy zaměstnancům
4 000 €,
spotřeba benzínu
2 200 €,
dar zdravotnictví
1 000 €,
spotřeba energie
2 280 €,
výdaje na osobní spotřebu
4 000 €. 37
Dále pan Martin pronajímá rekreační chatu, kterou koupil za 64 000 €. Nájem činí 480 €/měsíčně. Inkasní náklady na pronájem chaty jsou 320 €. V loňském roce hospodařil se ztrátou 2 840 €. Vlastní jeden automobil, který patří do obchodního majetku firmy. Jeho pořizovací cena je 26 000 € (měsíční odpis 1 040 €). Na běžný účet podnikatele byly bankou připsány úroky ve výši 7, 6 €.
6.1 Dílčí základ daně podle §13 – §14a EStG Pan Martin nemá žádné příjmy ze zemědělství a lesnické činnosti. Dílčí základ daně bude pro §13 – §14a EStG nula.
6.2 Dílčí základ daně podle §15 – §17 EStG Příjmy z provozu živnosti se budou zjišťovat metodou porovnání majetkového jmění, protože němečtí živnostníci musí vést účetnictví. Musí se tedy zjistit kapitál roku předešlého a aktuálního. Kapitál předešlého hospodářského roku činí 58 000 € (základní kapitál 66 000 € - ztráta 8 000 €). Kapitál tohoto roku se vypočítá podle jednoduchého vzorce: kapitál předešlého roku
58 000 €
- dar zdravotnictví
- 1 000 €
+ tržby za prodej zboží - nákup zboží - pojištění prodejny
+ 138 200 € - 60 000 € - 800 €
- spotřeba benzinu
- 2 200 €
- spotřeba energie
- 2 280 €
- mzdy zaměstnanců
- 4 000 €
- odpisy automobilu
- 1 040 €
= aktuální hospodářský kapitál
+ 126 860 €
38
Následující výpočet se týká zisku nebo ztráty podle §15 – §17 EStG. Vlastní kapitál na konci aktuálního hospodářského roku
126 860 €
- vlastní kapitál na konci předešlého hospodářského roku
58 000 €
= změna podnikového jmění
68 860 €
+ tzv. čerpání (například dar, výběr z pokladny pro osobní spotřebu) = zisk
1 000 € 69 860 €
6.3 Dílčí základ daně podle §20 EStG Příjmy z kapitálového majetku činí 7, 6 €. Jsou to úroky připsané na běžný účet podnikatele.
6.4 Dílčí základ daně podle §21 EStG Příjmy z pronájmu za rok činí 5 760 €. Od těchto příjmů se mohou odečíst odpisy ve výši 2, 5% z pořizovací ceny rekreační chaty, což je 1 600 €. Dílčí základ daně se tedy rovná částce 4 160 €.
39
6.5 Výpočet daňové povinnosti německé FO Tabulka 2 Výpočet daňové povinnosti německé FO (zdroj: vlastní)
příjmy ze zemědělství a lesního hospodářství příjmy z provozu živnosti
0€ 69 860 €
příjmy ze samostatné činnosti
0€
příjmy ze závislé činnosti
0€
příjmy z kapitálového majetku příjmy z pronájmu a leasing
7, 6 € 4 160 €
ostatní příjmy
0€
suma příjmů
74 027, 6 €
odčitatelné položky
0€
nezdanitelná položka pro zemědělství a lesní hospodářství
0€
celkové příjmy po zaokrouhlení odpočet ztráty
74 028 € 8 000 €
zvláštní výdaje
0€
mimořádné výdaje
0€
- dar zdravotnictví
1 000 €
příjmy nezdanitelné položky na vyživované děti
66 028 € *0 €
zdanitelné příjmy
66 028 €
daň
19 560 €
výživné na dítě
0€
stanovená daň
19 560 €
solidární přirážka
1 076 €
40
*
Poplatník musí nejprve stanovit, jestli se mu vyplatí odečíst nezdanitelné částky
na dítě. Musí porovnat, jaká by byla daň bez a s nezdanitelnými částkami. Výpočet je následující:
zdanitelné příjmy bez nezdanitelných částek – poplatník má příjmy mezi 52 882 € - 250 730 €, což znamená, že uplatňuje daň ve výší 42 %. Daň se tedy rovná 0, 42 * 66 028 – 8 172 = 19 560 €,
zdanitelné příjmy s nezdanitelnými částkami = (63 844 – 13 469)/10 000 = 5, 037. Daň se tedy rovná (228, 74 * 5, 037 + 2 397) * 5, 037 + 1 038 = 18 915 €. Rozdíl mezi daněmi = 645 €, ½ výživného = 1 104 €. Poplatníkovi se tedy nevyplatí uplatnit nezdanitelné části daně.
41
7 Komparace daní z příjmů FO Výpočet daně z příjmů FO se v ČR a v Německu velmi liší. Poplatník v České republice nemusí vést účetnictví, pokud jeho obrat nepřesáhne za bezprostředně předcházející kalendářní rok 25 milionů korun, může tedy vést jenom daňovou evidenci. To znamená, že základ daně zjistí pouhým porovnáním příjmů a výdajů souvisejících s podnikáním. Zatímco poplatník v Německu vést účetnictví musí, a proto následuje metoda porovnání vlastního kapitálu, i když by výsledek základu daně vyšel stejně, jako kdyby poplatník vedl daňovou evidenci. I výpočet odpisů se liší. V České republice existují dva druhy odpisů, a to účetní a daňové. Daňové odpisy jsou stanoveny zákonem o dani z příjmů a dále se rozdělují na lineární (rovnoměrné) a degresivní (zrychlené). Lineární odpisy jsou stanoveny procentní sazbou pro první rok a jinou pro další roky odepisování. U degresivních odpisů se zjišťuje aktuální hodnota v určeném roce, to znamená jakou hodnotu má věc, pokud je již částečně odepsána. Tato hodnota se nazývá zůstatková cena. V Německu se také vyskytují odpisy lineární a degresivní. U lineárních odpisů se používá pořizovací cena, která se dělí počtem let životnosti majetku. Tato životnost je uváděna v tak zvaných AFA tabulkách. U degresivních odpisů se nejprve musí stanovit procentní sazba. Toto se určuje tak, že sto procent se dělí počtem let životnosti majetku a vynásobí se 2,5. Nesmí být vyšší jak 25 %. Jenom v ČR lze uplatňovat slevu na dani a daňové zvýhodnění na dítě. Na druhou stranu v Německu existuje mnohem více položek snižující základ daně (daňové úlevy pro důchodce a rodiče, které vychovávají své dítě samostatně, náklady na vzdělání, mimořádné výdaje atd.). Česká republika a Německo mají jedno společné, a to, že u obou zemí se podává daňové přiznání. V ČR musí být podáno do prvního dubna následujícího roku a v Německu do prvního května následujícího roku na finančním úřadu. Nelze jednoznačně určit, která daň je pro fyzickou osobu výhodnější. Oba státy mají podobné typy daní. V Německu je ještě navíc zavedena církevní daň pro členy církve a solidární příplatek, který se vztahuje na všechny fyzické i právnické osoby. Je zde také prosazeno společné zdanění manželů, které manželům umožňuje zvolit nejvýhodnější zdanění prostřednictvím sdružování různých daňových tříd. V České 42
republice bylo společné zdanění manželů zavedeno v roce 2005 a následující rok bylo zase zrušeno. Myšlenka státu byla taková, že zavedení společného zdanění manželů by mělo pomoci hlavně těm rodinám, u kterých jeden z rodičů příjem nemá. Byla tu zavedena podmínka, že partneři musí vyživovat alespoň jedno dítě. Toto zavedení však provázely problémy. Jednalo se hlavně o placení zálohy na dani z příjmu, kterou museli povinně odvést oba manželé. „Nakonec ji nemusel platit ten z manželů, který před
společným
zdaněním
neměl
žádné
zdanitelné
příjmy.“
(http://www.mesec.cz/clanky/usetri-spolecne-zdaneni-manzelum/#ic=articlesrelated&icc=spolecne-zdaneni-manzelu-podrobny-navod-30899,
2006)
Dalším
problémem byl nárůst státní administrativy spojený s vracením přeplatků, v praxi to znamenalo: pokud manželka je bez vlastních příjmů, vznikne jí daňová povinnost, a tedy i nedoplatek daně. Naopak jejímu manželi vznikne přeplatek. Ministerstvo financí tento problém řešilo tak, že s podáním daňového přiznání požádá ten z manželů, kterému vznikl přeplatek o převedení vratitelného přeplatku. Stálo by za úvahu znovu společné zdanění manželů zavést, ale po vzoru Německa, kde se počítají příjmy manželů odděleně a následně se z jejich sumy počítá daň. Dalším doporučením pro Českou republiku by bylo zavedení klouzavě progresivní daně, tato daň se v České republice také již nepoužívá. Podnikatelé s vysokými příjmy by odváděli do státní pokladny vyšší daně. Návrhem pro Německo by mohlo být zjednodušení výpočtu daně z příjmů a zavedení daňového zvýhodnění jako v České republice. Němečtí poplatníci sice mají možnost uplatnit nezdanitelné části na děti, ale musí se výsledná daň propočítávat dvakrát, aby se došlo k tomu, co je výhodnější.
43
Závěr Hlavním cílem bakalářské práce bylo porovnání daně z příjmů fyzických osob v České republice a v Německu. Bylo zde uvedeno rozdělení daní přímých a nepřímých jak pro Českou, tak pro Německou republiku, podrobně popsána daň z příjmů fyzických osob. Obě dvě země jsou součástí Evropského společenství. Toto společenství je jeden ze tří pilířů Evropské unie, které bylo vytvořeno pod Maastrichtskou smlouvou. V Evropském společenství je základem daňová harmonizace obzvláště prostřednictvím směrnic a nařízení. Česká republika s Německem mají již od 17. 11. 1983 uzavřenu bilaterální dohodu (většinou mezistátní smlouva, která řešení politické a obchodní záležitosti mezi dvěma státy) o zamezení mezinárodního dvojího zdanění. V praktické části byl spočítán modelový příklad pro daň z příjmů fyzických osob. Bylo zde poukázáno na odlišné výpočty se stejným příjmem poplatníka v České republice a v Německu. Při zpracování této bakalářské práce jsem získala nové informace jak z oblasti daňového systému Německa, tak i České republiky. Německý daňový systém je velmi složitý a řeší stejné daňové problémy, ale rozdílným způsobem. Nebylo vůbec jednoduché ho porovnat s českým. Doufám, že práce byla pro čtenáře zajímavá a otevřela nové cesty do oblasti daňové problematiky.
44
Seznam použité literatury KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. Praha: Eurolex Bohemia, 2000, 225 s. ISBN 80-902-7522-2. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2003, 249 s. ISBN 80-717-9413-9. ŠTOHL, Pavel. Daňová evidence 2011: praktický průvodce. 2., upr. vyd. Znojmo: Pavel Štohl, 2011, 133 s. ISBN 978-80-87237-34-2. VALOUCH, Petr. Optimální zdanění fyzických osob: neplaťte víc, než musíte. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 139 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-802-4718-057. WARSÖNKE, Von Annette. Einkommensteuer leicht gemacht das EStG-Lehrbuch ; übersichtlich - kurzweilig - einprägsam ; [mit 18 Übersichten und 19 Leitsätzen]. 2., überarb. Aufl. Berlin: von Kleist, 2010. ISBN 978-387-4402-736.
45
Zákony Einkommensteuergesetz. Http://www.gesetze-im-internet.de/estg/ [online].
16.12.2011
[cit. 2012-04-11]. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
46
Internetové zdroje Abgebenrechner. Https://www.abgabenrechner.de/bl2011/? [online]. 2012 [cit. 201204-11]. Daň z příjmů Německo. Http://www.finanztip.de/recht/steuerrecht/einkommensteuerrechner.htm [online]. 2011 [cit. 2012-04-15]. Daň
z
příjmů:
BusinessInfo. Http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/dan-z-
prijmu/1001654/ [online]. CzechTrade, 2011 [cit. 2012-04-11]. Daň. Http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88 [online]. 04. 03. 2012 [cit. 2012-04-15]. Daně
v
Německu.
Http://www.finance.cz/dane-a-mzda/dane-v-cr-a-v-eu/dane-v-
eu/dane-v-nemecku/ [online]. Finance media a. s., 01.09.2008 [cit. 2012-04-11]. daní. Http://finexpert.e15.cz/srovnani-zdaneni-podnikatelu-v-cesku-a-
Komparace
nemecku [online]. Mladá fronta a. s., 2012 [cit. 2012-04-11]. Ministerstvo financí ČR. Http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/ [online]. 2009 [cit. 2012-0411]. Ministerstvo
financí
Německo.
Http://www.bundesfinanzministerium.de/DE/BMF__Startseite/Service/Glossar/E/004__ Einkommensteuer.html [online]. 2011 [cit. 2012-04-11]. Podnikání a daně Německa. Http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nemecko/podnikania-dane-nemecko/1000636/60264/[online]. CzechTrade, 2011 [cit. 2012-04-15]. Smlouvy
dvojího
zdanění. Http://business.center.cz/business/finance/dane/smlouvy_dvoji_zdaneni.aspx [ online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: 1213-7235 Společné
zdanění
manželů. Http://www.mesec.cz/clanky/usetri-spolecne-zdaneni-
manzelum/#ic=articles-related&icc=spolecne-zdaneni-manzelu-podrobny-navod30899 [online]. 2005 [cit. 2012-05-01]. Všeobecné informace. Http://www.euroskop.cz/gallery/36/11021-de.pdf [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. 47
Seznam obrázků Obrázek 1 Nepřímé daně České republiky .................................................................................9 Obrázek 2 Přímé daně České republiky....................................................................................10 Obrázek 3 Nepřímé daně Německa ..........................................................................................23 Obrázek 4 Přímé daně Německa...............................................................................................24 Obrázek 5 Rozdělení příjmů .....................................................................................................26 Obrázek 6 Příjmy a výdaje spojené s podnikáním....................................................................34
48
Seznam tabulek Tabulka 1 Výpočet daňové povinnosti české FO .....................................................................36 Tabulka 2 Výpočet daňové povinnosti německé FO ................................................................40
49
