VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finance a řízení. Správa daní

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finance a řízení

Správa daní bakalářská práce

Autor: Stanislava Vondráčková Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2012

Anotace Tématem vybrané práce je správa daní Finančního úřadu v Pardubicích. Teoretická část je zaměřena na objasnění základních daňových pojmů, na konkrétní charakteristiku jednotlivých daní a na rozpočtové určení daní. V neposlední řadě také na správu daní. Praktická část zobrazuje rozbor jednotlivých daní z hlediska vybraného finančního úřadu. Závěr obsahuje předpokládaný vývoj v roce 2012 včetně prognózy budoucnosti.

Klíčová slova daňový systém, daňová správa, charakteristika jednotlivých daní, základ daně, předmět daně, sazba daně, správa daně

Annotation The topic of the thesis is tax administration of the (Inland) Revenue Office in Pardubice. The theoretical part is focused on clarifying the basic tax concepts, the specific characteristics of individual taxes and tax revenue. Last but not least, also on the administration of taxes. The practical part shows the analysis of individual taxes from the point of view of a selected (Inland) Revenue Office. Finally, it includes the expected development in 2012, including forecasts of the future.

Keywords tax system, tax administration, characteristics of individual taxes, tax base, subject to taxation, tax rate, tax administration

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis

Poděkování Chtěla bych poděkovat Ing. Ireně Fatrové za vedení při psaní bakalářské práce, především za její rady, názory a připomínky, které mi umožnily bakalářskou práci úspěšně dokončit. Též bych chtěla poděkovat Finančnímu úřadu v Pardubicích za vstřícnost a ochotu sdělovat mi informace, které byly pro

moji

práci

nezbytné.

Obsah: Obsah:......................................................................................................................................... 6 1. Úvod ....................................................................................................................................... 8 2. Teoretická část........................................................................................................................ 9 2.1. Daně jako příjem státního rozpočtu ................................................................................ 9 2.2. Rozpočtové určení daní ................................................................................................. 10 2.3. Základní pojmy ............................................................................................................. 11 2.4. Daňová systém ČR ........................................................................................................ 17 2.5. Charakteristika vybraných daní ..................................................................................... 18 2.5.1. Daň z příjmů fyzických osob ................................................................................. 18 2.5.2. Daň z příjmů právnických osob ............................................................................. 20 2.5.3. Daň z nemovitostí................................................................................................... 21 2.5.4. Daň dědická ............................................................................................................ 23 2.5.5. Daň darovací .......................................................................................................... 24 2.5.6. Daň z převodu nemovitostí .................................................................................... 25 2.5.7. Daň silniční ............................................................................................................ 26 2.6. Správa daní .................................................................................................................... 27 2.6.1. Finanční úřady ........................................................................................................ 28 2.6.2. Daňové řízení ......................................................................................................... 29 2.6.3. Zásady daňového řízení .......................................................................................... 31 2.6.4. Úkony v daňovém řízení ........................................................................................ 32 3. Praktická část........................................................................................................................ 33 3.1. Finanční úřad Pardubice ................................................................................................ 33 3.2. Organizační struktura .................................................................................................... 34 3.3. Daňové řízení v číslech ................................................................................................. 35 3.3.1. Přípravné řízení ...................................................................................................... 36 3.3.2. Vyměřovací řízení .................................................................................................. 37 3.3.3. Placení daní ............................................................................................................ 38 3.3.4. Vymáhací řízení ..................................................................................................... 51 3.4. Vývoj do budoucna ....................................................................................................... 53 6

4. Závěr..................................................................................................................................... 58 5. Použité zdroje ....................................................................................................................... 59 6. Seznam tabulek .................................................................................................................... 61 7. Seznam grafů ........................................................................................................................ 62 8. Seznam obrázků ................................................................................................................... 62

7

1. Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma „Správa daní“. Moje rozhodnutí pro toto téma podněcovala možnost vykonávat praxi na finančním úřadě. V teoretické části jsem se zaměřila samostatně na daně z pohledu příjmu do rozpočtů, podrobné vysvětlení základních daňových pojmů, rozdělení daní a jejich charakteristiku. Neopomněla jsem také zmíňku o rozpočtovém určení daní. V nemalé míře jsem se zabývala také tím, kdo a jakým způsobem provádí správu daní. V praktické části jsem provedla číselné zobrazení všech čtyř částí daňového řízení. Počátek rozboru spočíval především ve zjištění počtu registrovaných poplatníků v současné době. Pokračovalo to zjištěním počtu podaných daňových přiznání, konkrétně za rok 2010, 2011 a za část roku 2012. Nejvíce času jsem věnovala zpracování číselných dat o množství vybraných finančních prostředků jednotlivých daní za měsíce roku 2010 a 2011 v rámci určeného finančního úřadu. Závěrečná část byla věnována vymáhacímu řízení, konkrétně zjištění počtu vymožených nedoplatků od dlužníků za rok 2010 a 2011, a zjištění počtu dlužníků.

8

2. Teoretická část 2.1. Daně jako příjem státního rozpočtu Daně, i když ne v podobě, v jaké je známe dnes, mají stejně dlouhou historii jako stát. Stát vždy cítil nutnost hradit určité potřeby. Vzápětí byla také pociťována potřeba vytvářet rezervy na ‚horší‘ časy. Takové potřeby nebylo možno kvalitně uspokojovat, aniž by bylo vymezeno, kdo, kdy a v jaké výši má přispívat do společné pokladny. Stát začal jednotlivce k převzetí stanoveného podílu na úhradě společných potřeb zavazovat a to znamenalo počátek daní. [1] Povinnost platit daň lze interpretovat i právně, neboť bezesporu omezuje svobodu jednotlivce. Takový postup je v právním státě možný pouze na základě uložení povinnosti všeobecně závaznou právní normou, kterou v případě daní je vždy zákon. Daň je povinná platba, a tím se odlišuje od příspěvku, který poskytujeme dobrovolně na nějaký bohulibý účel. [1] Protože daně jsou určeny k úhradě potřeb, které jsou společné (vznikají buď společnosti jako celku – např. obrana státu proti nepříteli, anebo je efektivnější je hradit ze společných zdrojů – základní školství), plynou do veřejného rozpočtu. Z veřejného rozpočtu se tyto potřeby hradí, ať už se jedná o jakýkoliv rozpočet, například státu, obce, kraje nebo státního fondu. Daně mnohdy plynou i do nadnárodního rozpočtu, kdy část daní vybraných v České republice končí v rozpočtu Evropské unie. [1] Veřejný rozpočet je jak peněžním fondem, tak také finančním plánem veřejnoprávních subjektů. „Soustavu veřejných rozpočtů tvoří státní rozpočet, dále rozpočty krajů a rozpočty obcí, zahrnují se sem i rozpočty příspěvkových organizací a rozpočty dobrovolných svazků obcí.“[2] Veřejné rozpočty jsou schvalovány volenými orgány, ať už je to Poslanecká sněmovna, nebo zastupitelstvo. Největší příjem do rozpočtů, zejména pak do státního rozpočtu a rozpočtů obcí, tvoří příjmy daňové. Druh daně a část, která do jednotlivých rozpočtů plyne, je dána tzv. rozpočtovým určením daní. [2]

9

Státní rozpočet je, jako hlavní rozpočet, nejvýznamnějším veřejným rozpočtem, protože soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy. Díky tomu se nejvíce podílí na nenávratném přerozdělování hrubého domácího produktu přes rozpočtovou soustavu, a to zejména prostřednictvím daní. [3]

2.2. Rozpočtové určení daní Celá tato kapitola o rozpočtovém určení daní je čerpána ze stránek ministerstva financí. [4] V případě, že správce daně spravuje i takové daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu, převádí jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení daní. Právní úprava daňových příjmů je uvedena v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů. Výše zmíněný zákon upravuje především rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní z příjmů a daně z nemovitostí. Daňové příjmy obcí a krajů neuvedené v zákoně o rozpočtovém určení daní upravují zvláštní zákony. Postup správce daně u převádění veškerých daňových příjmů do rozpočtů krajů a obcí vychází také ze zákona o rozpočtovém určení daní. „Správce daně převádí daňový příjem určený příjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodu vyšší než 500 Kč. Při každém převodu se celkové částky převedené příjemcům od počátku roku zúčtují s následujícími převody daňových příjmů tzn., že se od částky nově vypočteného celkového nároku obcí a krajů odečte částka již dříve zaslaná do jejich rozpočtů.“ V případě obcí je rozpočtové určení daní dáno Vyhláškou č. 316/2008 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.

10

Obrázek 1: Schéma rozpočtového určení daní. Zdroj: Stránky ministerstva financí

2.3. Základní pojmy Většina této kapitoly je čerpána z knižního zdroje Daňový systém 2010 [1]. Zdroje u ostatních částí této kapitoly jsou uvedeny v textu. Daň Daň je povinná, nenávratná, zákonem stanovená, neúčelová, neekvivalentní, zpravidla pravidelná platba do veřejného rozpočtu. Funkce Daně jsou nástrojem hospodářské politiky státu a očekává se od nich mnohem více, než jen naplnění veřejných rozpočtů. Současné daně plní nebo mohou plnit nepřeberné množství funkcí. Mezi ty nejdůležitější patří: 1. Fiskální – Fiskální funkce má schopnost naplnit veřejný rozpočet. I když se od daní požaduje mnohem více, vždy musí zůstat zachována jejich fiskální funkce. 2. Alokační – Alokační funkce daně vyplývá především z toho, že na některých trzích selhává efektivnost tržních mechanismů. 11

3. Redistribuční – Redistribuční funkce daní vychází z toho, že rozdělení důchodů ve společnosti na základě tržních mechanismů může být pro společnost nepřijatelné. Daně jsou vhodným nástrojem ke zmírnění rozdílů v důchodech. Toho je dosaženo z velké části díky tomu, že se ve větší míře vybírají od bohatších, což umožňuje státu prostřednictvím transferů zvyšovat příjmy chudým. 4. Stimulační – Stimulační funkce daní využívá toho, že daně jsou vnímány zpravidla jako újma, a tak jsou ochotni udělat všechno proto, aby svou daňovou povinnost snížili. Proto stát subjektům poskytuje různé formy daňových úspor. 5. Stabilizační – Součástí stimulační funkce mohou být opatření, která povedou ke zmírnění výkyvů ekonomického cyklu. V období konjunktury, kdy důchody i spotřeba rychle rostou, odčerpávají daně do veřejných rozpočtů vyšší díl, a tím pomáhají předcházet přehřátí ekonomiky a zároveň vytvářet rezervu pro ‚horší časy‘. V období stagnace pak daně tím, že relativně menší podíl soustřeďují do veřejných rozpočtů, pomáhají naopak ekonomiku nastartovat. Progresivita daně Má-li daň plnit redistribuční funkci, tj. přerozdělovat důchody od bohatších k chudším, pak musí platit, že ten, kdo má více, bude platit vyšší daň. Neumíme změřit, kdo má více, a tak vycházíme ze základny, ze které se daň počítá, nazývá se základ daně. Roste-li základ daně pomaleji než daň, takovou daň označujeme jako progresivní, v opačném případě je daň degresivní. Daňové principy Za dobrý daňový systém je považován ten, který respektuje určité daňové principy. Vývoj daňové teorie je, tak jak vše ostatní, ovlivněn běžnou hospodářskou činností. S tou souvisí i potřeby řešit nově vznikající problémy. Daňová teorie se v současné době zabývá zejména stanovením výše potřeb a způsobem jejich pokrytí. Také se snaží o řešení otázek spojených s velikostí daňového břemene a jeho spravedlivého rozdělení mezi jednotlivé daňové subjekty.

12

Řešení zmíněných i celé řady dalších problémů spojených s pojmem daň je názorově i v praktické podobě fungujících daňových soustav rozdílné. Přesto je možno nalézt některé shodné principy řešení problémů – tedy daňové principy. 1. Princip efektivnosti – Hlavní podstatou tohoto principu je řešení otázek týkajících se vlivu daní na změny v ekonomickém chování daňových subjektů. Dále se zabývá tím, jak daně mohou omezit narušování tržního mechanismu, které je projevem vznikajících externalit. 2. Princip pružnosti – Princip pružnosti značí takovou konstrukci daňového systému, která umožňuje, aby potřebné změny byly realizovány v co nejkratší době. 3. Princip administrativní jednoduchosti – Tento princip vyjadřuje požadavek, aby daňový systém umožňoval jednoduchý výběr a správu daní. Také se snaží o to, aby vyžadoval pouze přiměřené náklady, a to jak v oblasti správy daní tak i v činnosti poplatníků. 4. Princip spravedlnosti – Princip spravedlnosti se snaží najít kritérium, které je přijatelné, a především spravedlivé, ke všem poplatníkům. [7] Daňový subjekt Daňový subjekt je podle zákona osoba povinná strpět, odvádět a platit daň. Z hlediska daňové teorie se daňové subjekty dělí na poplatníky a plátce daně. 1. Poplatník – Poplatník je daňový subjekt, jehož příjem nebo majetek je podroben dani. 2. Plátce – Plátce daně je takový daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň, kterou vybral od jiných subjektů nebo srazil jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. Základ daně „Základ daně je předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a upravený podle zákonných pravidel.“

13

Odpočty Odpočty, které se odčítají od základu daně, dělíme na standardní a nestandardní. 1. Standardní odpočty – Standardní odpočty snižují základ daně o předem stanovenou pevnou částku. Daňový subjekt však musí splnit podmínky, na které se uplatnění standardního odpočtu váže. Tyto odpočty se zejména používají u daně z osobních důchodů. Zpravidla zohledňují sociální postavení poplatníka, a tak mohou i částečně kompenzovat určitý handicap, například invaliditu. Tento druh odpočtů se používal do roku 2005, od roku 2006 byly standardní odpočty nahrazeny slevami na dani. Příklady standardních odpočtů: 

Sleva na poplatníka – Pro rok 2010 činila sleva na poplatníka 24 840 Kč, v roce 2011 byla snížena na 23 640 Kč.



Sleva na manželku – Pro rok 2010 i 2011 to byla částka 24 840Kč na manželku, žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek.



Sleva na nezaopatřené dítě – Tato sleva činí 11 604 Kč.



Sleva na invaliditu 1. nebo 2. stupně – Tato sleva činí 2 520 Kč.



Sleva na invaliditu 3. stupně – Tato sleva činí 5 040 Kč.



Sleva pro držitele průkazu ZTP/P – Tato sleva činí 16 140 Kč.



Sleva pro studenta – Sleva pro studenta je 4 020 Kč, a to po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem.

2. Nestandardní odpočty – Nestandardní odpočty představují položky, které daňový subjekt může odečíst od základu daně v prokazatelně vynaložené výši. Jedná se například o dary na veřejně prospěšné účely nebo úroky z úvěrů na bytovou potřebu. Uplatnění nestandardních odpočtů je limitováno, a to buď absolutní částkou, kterou odpočet nemůže překročit nebo relativní.

14

Příklady nestandardních odpočtů:  Dary na veřejně prospěšné účely – Dary si můžeme uplatnit, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Maximálně však lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně.  Úroky z úvěrů na bytové potřeby – Úhrnná částka úroků z úvěrů na bytové potřeby, o kterou se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč.  Příspěvky na penzijní připojištění – Do částky 500 Kč měsíčně poskytuje stát podporu penzijnímu připojištění prostřednictvím přímých příspěvků. Díky tomu lze jako odpočet uplatnit zaplacené příspěvky převyšující 6 000 Kč za zdaňovací období. Maximální částka, o kterou lze základ daně takto snížit, je 12 000 Kč.  Pojistné na soukromé životní pojištění – Od základu daně lze ve zdaňovacím období odečíst částku 12 000 Kč.  Zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace – U tohoto druhu odpočtu se používá kombinace absolutního a relativního stropu. Relativní limit je stanoven na 1,5% zdanitelných příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných v základu daně. Zároveň absolutní limit činí 3 000 Kč.  Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání – Tento druh odpočtu má absolutní maximum pro většinu poplatníků stanoveno ve výši 10 000 Kč.  Daňová ztráta – Daňová ztráta se od všech ostatních nestandardních odpočtů liší. Liší se především tím, že je možno o ni snížit nikoli základ daně, ale pouze souhrn dílčích základů daně s výjimkou dílčího základu daně příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (§6). Vyměřenou daňovou ztrátu může poplatník uplatnit kdykoli v nejvýše pěti následujících zdaňovacích obdobích. Tuto ztrátu může uplatnit najednou nebo po libovolných částech.

15

Sazba daně Sazba daně je algoritmus, díky němuž se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví základní částka daně. Sazby dělíme na různé typy: 1. Jednotná sazba daně – Jednotná sazba daně je taková, která je stejná pro všechny typy a druhy předmětu dané daně. 2. Diferencovaná sazba daně – Výše diferencované sazby daně se liší podle druhu předmětu daně. Může být diferencovaná nejen podle kvality předmětu daně, ale i podle daňového subjektu. 3. Pevná sazba daně – Tato sazba je taková, která je vztažena k fyzikální jednotce základu daně. 4. Relativní sazba daně – Relativní sazbu daně užíváme tam, kde je hodnotový základ daně. Tato daň může být proporcionální k základu daně nebo může mít podobu progresivní sazby daně. Relativní sazba daně je obvyklá u běžných daní, setkáme se s ní ale i u daní kapitálových. 5. Lineární sazba daně – Je to taková daň, kdy daň roste s růstem základu ve stejném poměru. Je obvykle stanovena jako určité procento ze základu daně, které se nemění s velikostí základu daně. 6. Progresivní sazba daně – Má zpravidla výrazné přerozdělovací účinky. Říká se o ní, že nejlépe vyhovuje požadavku na daňovou spravedlnost, a to proto, že bohatší je schopen postrádat mnohem více než chudší. Daňové přiznání Výběr daně se provádí prostřednictvím zákonem dané povinnosti daňového subjektu vypočítat si výši daně. Daňový subjekt je povinen sdělit správci daně skutečnosti nutné pro vyměření daně. Tyto skutečnosti se sdělují zpravidla prostřednictvím předepsaných formulářů – daňových přiznání v termínu stanoveném daňovým zákonem. Kromě toho je povinen odvést daň a to v termínu stanoveném daňovým zákonem.

16

Daňové přiznání se podává za každé zdaňovací období, kdy zdaňovacím obdobím je většinou kalendářní rok.

2.4. Daňová systém ČR Daňový systém České republiky je svými hlavními znaky podobný systémům vyspělých, obzvláště evropských zemí. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní. [5] Na daň je možno nahlížet z různých hledisek. Nejčastěji se setkáváme s tříděním daní podle vazby na důchod poplatníka. Další členění může být podle subjektu daně nebo podle vztahu ke schopnosti platit daň. [1] Členění podle vazby na důchod poplatníka daně 1. Přímé – Přímé daně jsou placeny z vlastního příjmu poplatníka. Ze zákona jsou adresné a formálně nepřenosné na jiný subjekt. [3] I. Důchodové  daň z příjmů fyzických osob,  daň z příjmů právnických osob. II. Majetkové  daň z nemovitosti,  daň z převodu – dědická, darovací, z převodu nemovitostí,  daň silniční. [8] 2. Nepřímé – U nepřímých daní odvádí daň do rozpočtu plátce daně nikoliv ze svého důchodu, ale vybírá ji v ceně zboží. Ze zákona se uvalují na spotřebu. [3]

 Daň z přidané hodnoty  Spotřební daň [8]

17

2.5. Charakteristika vybraných daní Převážná část kapitoly Charakteristika vybraných daní je čerpána z knižního zdroje Daňový systém 2010 [1]. Ostatní zdroje jsou uvedeny v textu. V této kapitole se zaměřím pouze na přímé daně. U každé z těchto daní uvedu:  poplatníky,  předmět daně,  základ daně,  sazbu daně.

2.5.1. Daň z příjmů fyzických osob Dani z příjmů fyzických osob podléhají veškeré zdanitelné příjmy jednotlivce. Je to daň, která je spojena s největšími očekáváními na straně jedné (stát) a odporem na straně druhé (lidé). Právě tohoto odporu bylo u nás v posledních letech hojně využíváno v rámci programů politických stran. Požaduje se po ní, aby byla prostředkem přerozdělování důchodů od bohatších k sociálně potřebným. Její redistribuční účinky se v posledních letech dramaticky mění, spíše než od bohatších k chudším slouží k přerozdělování příjmů od zaměstnanců k těm, u kterých převažují jiné druhy příjmů (zejména příjmy z podnikání). Poplatníci Mezi poplatníky daně z příjmů fyzických osob řadíme všechny fyzické osoby. Tyto fyzické osoby dělíme do dvou skupin, a to na daňové rezidenty a daňové nerezidenty.  Daňový rezident – Daňový rezident je fyzická osoba, která má na území České republiky trvalé bydliště. Daňovým rezidentem může být i osoba, která tu nemá trvalé bydliště, avšak pobývá na území České republiky v průběhu kalendářního roku alespoň 183 dní – říkáme, že osoba se obvykle zdržuje na území České republiky. Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost a podléhá dani z příjmů fyzických osob svými celosvětovými příjmy (příjmy z České republiky i příjmy ze zahraničí). 18

 Daňový nerezident - Osoba, která není daňovým rezidentem, je daňovým nerezidentem a dani z příjmů fyzických osob podléhají jen příjmy z České republiky. Daňový nerezident má omezenou daňovou povinnost. Předmět daně Předmětem daně z příjmů jsou veškeré příjmy fyzických osob. Jedná se nejen o příjmy peněžní, ale také nepeněžní. Předmět daně z příjmů fyzických osob se skládá z pěti dílčích základů daně. Celá řada příjmů, které jsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny. Jsou ale i příjmy, které předmětem daně nejsou, jako například dědění či darování. Základ daně Základem daně je částka, o kterou příjmy poplatníka přesahují výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Základ daně tvoří pět dílčích základů daně, a ty odpovídají hlavním druhům zdanitelných příjmů. Tyto dílčí základy daně tvoří: [9], [1] 1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§6) – Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky jsou nejdůležitějším dílčím základem. Týká se největšího počtu poplatníků, neboť se v rámci něho zdaňují mzdy a platy. 2. Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (§7) – Jedná se zpravidla o nezávislé příjmy plynoucí z činnosti poplatníka. Příjmy z podnikání jsou příjmy z takových činností, které provádí podnikatel vlastním jménem, na vlastní účet, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku. 3. Příjmy z kapitálového majetku (§8) – Příjmy z kapitálového majetku jsou, až na drobné výjimky, jen příjmy z držení finančního majetku, tj. běžné a nikoli kapitálové příjmy. 4. Příjmy z pronájmu (§9) – Dílčí základ daně příjmů z pronájmu zahrnuje příjmy z pronajímání různých prostor. Ať už z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí, také nebytových prostor a dále z pronájmu movitých věcí. Ovšem je-li příjem z pronájmu movitých věcí pouze příležitostný, považuje se za příjem ostatní. 5. Ostatní příjmy (§10) – Do ostatních příjmů patří všechny zdanitelné příjmy, které nebyly zachyceny v předchozích dílčích základech daně. 19

Z těchto dílčích základů jsou nejdůležitější příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, tj. mzdy a podobné příjmy. Základ daně se snižuje ještě o nestandardní odpočty. Sazba daně Sazba daně z příjmů fyzických osob byla progresivní, ale od roku 2008 je lineární. Rok 2010 – 15% Rok 2011 – 15%

2.5.2. Daň z příjmů právnických osob Daň z příjmů právnických osob slouží pro všechny právnické osoby. Daň z příjmů právnických osob je velmi důležitá z pohledu podnikatelských subjektů. Zejména nominální sazba daně je často mezinárodně srovnávána a je jedním z ukazatelů, které rozhodují o zemi, do které bude investováno. Poplatníci Poplatníky daně z příjmů právnických osob můžeme rozdělit podle různých kritérií. Poplatníkem mohou být, stejně jako u daně z příjmů fyzických osob, daňový rezidenti či daňový nerezidenti. Další poplatníky mohou tvořit podnikatelské či nepodnikatelské subjekty.  Daňový rezident – Daňový rezident má neomezenou daňovou povinnost, tj. dani z příjmů právnických osob podléhá jak příjmy z území České republiky, tak i příjmy ze zahraničí.  Daňovým nerezidentem – Daňovým nerezidentem je právnická osoba, která má sídlo společnosti v zahraničí. Taková osoba má tedy omezenou daňovou povinnost pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky.  Podnikatelské subjekty – Podnikatelskými subjekty budeme rozumět pouze ty, které byly založeny za účelem podnikání. Takové osoby podléhají dani z příjmů právnických osob veškerými příjmy z činnosti a z nakládání s majetkem.

20

 Nepodnikatelské subjekty – Nepodnikatelské subjekty jsou ty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem dosažení zisku. Podléhají dani z příjmů pouze v omezeném rozsahu a také pravidla pro úpravu základu daně jsou odlišná. Předmět daně Předmětem

daně

jsou

veškeré

příjmy

z činností

a

z nakládání

s majetkem.

U

nepodnikatelských subjektů jsou to především příjmy z činností vykonávaných za účelem dosažení zisku. Základ daně Základ daně z příjmů právnických osob se odvozuje od výsledku hospodaření před zdaněním. Poté se dosti podstatně upravuje. Výsledek hospodaření musí být před přeměnou na základ daně očištěn o vliv mezinárodních účetních standardů. Základ daně z příjmů právnických osob se rovněž snižuje o odpočty. Mezi nejčastěji používané patří například daňová ztráta či odpočty na výzkum a vývoj. Sazba daně Sazba daně s příjmů právnických osob je lineární. Rok 2010 – 19% Rok 2011 – 19%

2.5.3. Daň z nemovitostí Nemovitosti jsou oblíbeným předmětem majetkových daní již dlouhou dobu. Zřejmě je to z toho důvodu, že nemovitosti se špatně skrývají. Daně z nemovitostí se vybírají nikoli podle trvalého bydliště poplatníka či sídla společnosti, ale podle polohy nemovitosti. Je to proto, že výnos daně z nemovitosti je příjmem obcí. Daň z nemovitostí se dělí na dvě části: daň z pozemků a daň ze staveb.

21

1. Daň z pozemků Poplatníci Poplatníkem daně z pozemků je ve většině případů vlastník pozemku, stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Dále poplatníkem může být také spoluvlastník, nájemce či uživatel nemovitosti. Předmět daně Předmětem daně z pozemků jsou pozemky nacházející se na území České republiky. „Pozemek je charakterizován jako ohraničená část zemského povrchu zachycená v katastrální mapě vedené katastrálními úřady.“ Každý pozemek je označen číslem. Takto vymezený pozemek se nazývá parcela. Základ daně Daň z pozemků se vybírá ze zemědělské půdy, také ze stavebních a ostatních pozemků. Základem daně je výměra pozemků v m2 (u zemědělské půdy ještě násobená průměrnou cenou půdy). Sazba daně Sazba daně je diferencovaná, především podle typu pozemku, a pevná (u zemědělské půdy lineární). „Zákon č. 388/1992 Sb., o dani z nemovitostí (§6)“ [10] 2. Daň ze staveb Poplatníci Poplatníkem daně ze staveb je nejčastěji vlastník pozemku, stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Poplatníkem může být také spoluvlastník, nájemce či uživatel nemovitosti.

22

Předmět daně Předmětem daně ze staveb jsou stavby evidované v katastru nemovitostí. Jsou to různé druhy staveb, byty a samostatné nebytové prostory. Nejdůležitější místo mezi stavbami zaujímají budovy. Budovou se rozumí pozemní stavba, která je vymezena obvodovými zdmi a střešní konstrukcí. Základ daně Základem daně ze staveb je půdorys staveb v m2. Sazba daně Sazba daně je diferencovaná a pevná. Její výše se s dalším nadzemním podlažím stavby zvyšuje. „Zákon č. 388/1992 Sb., o dani z nemovitostí (§11)“ [10]

2.5.4. Daň dědická Dani dědické podléhá bezúplatné nabytí majetku. Toto nabytí vzniká na základě dědictví ze závěti, dědictví ze zákona nebo z obou těchto důvodů současně. Poplatníci Poplatníkem dědické daně je každý dědic, který nabyl majetek na základě rozhodnutí příslušného orgánu v řízení o dědictví. Předmět daně Předmětem dědické daně je nabytí majetku děděním. Může se jednat o nemovitost či movité věci. Základ daně Základem dědické daně je cena nabytého majetku nebo cena dědického podílu pro jednotlivce určená v dědickém řízení. Pro stanovení základu daně se cena majetku dále upravuje. Snižuje se například o prokázané dluhy zůstavitele, dále přiměřené výdaje spojené s pohřbem zůstavitele či o odměnu notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví. 23

Sazba daně „Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (§ 12,13,14)“ [11]

2.5.5. Daň darovací Darováním majetku se rozumí bezúplatný převod vlastnictví majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Tento převod podléhá dani darovací. Poplatníci U daně darovací je poplatníkem nabyvatel, tedy ten, kdo majetek bezúplatně získal. Předmět daně Předmětem darovací daně je bezúplatné nabytí majetku. Majetkem se pro tento účel rozumí v první řadě nemovitosti, dále movitý majetek a jiný majetkový prospěch. Základ daně „Základem darovací daně je cena bezúplatně nabytého majetku bez osvobozené části předmětu daně snížená o prokazatelné dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně.“ Sazba daně „Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (§12,13,14)“ [11]

24

2.5.6. Daň z převodu nemovitostí Převodem nemovitostí rozumíme úplatný převod nebo přechod vlastnictví k určité nemovitosti z jedné osoby na druhou včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví. Poplatníci Poplatník daně se určuje podle způsobu provedení převodu vlastnictví nemovitosti. Při úplatném převodu vlastnictví je poplatníkem dosavadní vlastník nemovitosti, který ji prodává. Poplatníkem může být ale i nabyvatel nemovitostí, a to v případě nabytí nemovitosti vydržením nebo při výkonu rozhodnutí, vyvlastnění, insolvenčního řízení po rozhodnutí o úpadku, nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Předmět daně Předmětem daně z převodu nemovitostí je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Základ daně Základem daně z převodu nemovitostí je nejčastěji cena nemovitosti. V některých případech to může být i cena podle zvláštního předpisu, cena skutečná či cena z dražby nebo exekuce. Sazba daně Sazba daně z převodu nemovitostí je, na rozdíl od ostatních majetkových daní, lineární a jednotná. Rok 2010 – 3% Rok 2011 – 3%

25

2.5.7. Daň silniční Tato daň je v České republice zaměřena na osoby, které při podnikání (při dosahování příjmů) využívají motorová vozidla k používání silniční sítě. Hlavním cílem placení silniční daně je vytvoření finančních zdrojů. Tyto prostředky slouží především na údržbu, opravy, rekonstrukce a výstavbu silniční sítě, které jsou nyní shromažďovány ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Poplatníci Poplatníkem silniční daně je: 1. Fyzická nebo právnická osoba, uvedena v technickém průkazu, provozující vozidlo, které je zapsané v registru vozidel České republiky. 2. Zaměstnavatel, který vyplácí svému zaměstnanci cestovní náklady za užití osobního automobilu. Předmět daně Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná zařízení, u kterých jsou současně splněny následující podmínky:  Musí být registrována a provozována v České republice.  U fyzických osob musí být užívána nebo určena k podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. V případě právnických osob, konkrétně podnikatelských subjektů, jsou předmětem daně veškerá registrovaná a provozovaná vozidla. Předmětem daně u právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, jsou předmětem daně pouze vozidla používaná k činnostem, z nichž plynou příjmy.  Musí jít o vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tun určená pro přepravu nákladu. U těchto vozidel potom není směrodatné, zda jsou určena pro podnikání.

26

Základ daně Základ daně je vyjádřen ve fyzikálních jednotkách, které se liší podle druhu vozidla:  u osobních automobilů zdvihový objem válců v motoru v cm3,  u ostatních vozidel největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav,  u návěsů součet největších povolených zatížení náprav v tunách a počet náprav. Sazba daně „Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční (§6)“ [12]

2.6. Správa daní Tato kapitola správy daní nejvíce čerpá z knižního zdroje Daňový systém ČR [1]. Zdroje u ostatních částí jsou uvedeny v textu. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků upravuje pravidla pro jednání jednotlivých subjektů v průběhu řízení o daních. Především vymezuje jejich práva a povinnosti. Správa daní je definována takto: „Správou daně se rozumí právo činit opatření potřebná ke správnému a úplnému zjištění, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo vyhledávat daňové subjekty, daně vyměřit, vybrat, vyúčtovat, vymáhat, nebo kontrolovat…., jejich splnění ve stanovené výši a době.“ Nejdůležitějšími správci daně jsou územní finanční úřady, které spravují většinu vybraných daní. Daně mohou spravovat ale i jiné správní orgány, jako např. celní úřady (spotřební daně, cla) nebo územní úřady (správní poplatky).

27

2.6.1. Finanční úřady Tato podkapitola čerpá ze stránek ministerstva financí [6]. Finanční úřady jsou zřízeny zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů. Finanční úřad řídí ředitel finančního úřadu. Finanční úřady vykonávají tyto činnosti:  provozují správu daní, včetně vyhledávací činnosti,  vykonávají řízení o přestupcích a jiných správních prohřešcích v oboru své působnosti,  provádějí kontrolu dodržování zákonem stanovených povinností o účetnictví a dále ukládají účetním jednotkám pokuty a povinnosti odstranit protiprávní stav,  s pověřením ministerstva financí poskytují mezinárodní pomoc při správě daní a při vymáhání některých finančních pohledávek,  provádějí převody výnosů z daní, které vybírají, vymáhají a které nejsou příjmem do státního rozpočtu,  vykonávají kontrolu dodržování povinností a zákazů při značkování a barvení některých vybraných minerálních olejů a při značkování dalších minerálních olejů,  kontrolují značení tabákových výrobků,  kontrolují dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků,  provádějí výběr a vymáhání peněžních plnění, která podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu uložily,  z pověření ministerstva financí provádějí přezkoumání hospodaření krajů, hlavního města Prahy a regionálních rad regionů soudržnosti a dále vykonávají dozor nad kontrolou hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a městských částí hlavního města Prahy,  vykonávají i další činnosti, stanoví-li jim to jiný právní předpis. Některé finanční úřady též:  drží dozor nad loteriemi a jinými podobnými hrami,  provádějí správu odvodů za porušení rozpočtové kázně,  uskutečňují kontrolu správy poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu.

28

2.6.2. Daňové řízení 1. Přípravné řízení – Přípravné řízení je první ze čtyř částí daňového řízení. Jeho nejdůležitější částí je registrace daňových subjektů. Registrace daňových subjektů – Registrační povinnost ze zákona má každý daňový subjekt, který získá oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. Tuto povinnost splní podáním přihlášky k registraci. Registraci daňového subjektu správce daně stvrzuje vydáním osvědčení, ve kterém je uvedeno daňové identifikační číslo. Toto číslo musí daňový subjekt povinně uvádět na všech podáních správci daně. Toto číslo začíná znaky ‚CZ‘. U fyzických osob pokračuje rodným číslem, u právnických osob identifikačním číslem. Daňový subjekt musí také oznamovat veškeré změny podstatných skutečností uvedených v přihlášce k registraci. Zejména se jedná o ukončení činnosti nebo zánik daňové povinnosti. Jakmile dojde ke změně údajů, které daňový subjekt uvedl v rámci registračního řízení, je povinen je do patnácti dnů ode dne změny nahlásit správci daně. 2. Vyměřovací řízení – Vyměřovací řízení je další částí daňového řízení. Je to ta část, ve které je stanovena výše daně. Vyměřit daň může pouze správce daně, a to zvláštním druhem rozhodnutí zvaném platební výměr. Správce daně toto vyměření obvykle provádí na základě předem odevzdaného daňového přiznání. V tomto případě nemusí doručovat platební výměr, ale pouze vyměření zaznamená do spisu. Daň je obvykle vyměřena k poslednímu dni lhůty pro podání daňového přiznání. Lhůta pro vyměření daně je 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla daňová povinnost. 3. Placení daní – Hlavním smyslem celého daňového řízení je zaplacení daně v předem stanovené době. Proto je placení daní důležitou částí daňového řízení. Daň je splatná ve lhůtě splatnosti. Lhůta splatnosti – Den splatnosti daně je totožný s posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, pokud není zvláštním daňovým zákonem stanoveno jinak.

29

Daň lze platit například:  převodem z účtu,  v hotovosti, v pokladně správce daně, nejvýše však za jeden den do částky 500 000Kč, za hotovostní platbu se ale považuje i platba prostřednictvím poštovní poukázky anebo daňové složenky,  přeplatkem na dani. 4. Vymáhací řízení – Součástí pravidel, kterými se daňové řízení řídí, je též postup, jak vymoci zaplacení daně v případě, kdy daňový dlužník není ochoten nebo schopen dobrovolně zaplatit. Vymáhací řízení je proces, ve kterém správce daně využívá zákonem stanovené prostředky tak, aby donutil daňový subjekt k úhradě daňového nedoplatku. Správce daně má právo vymáhat daňové nedoplatky nejpozději do šesti let od konce roku, ve kterém se nedoplatek stal splatným. Obecné zástavní právo slouží k zajištění výběru daňových nedoplatků před výkonem daňové exekuce. Jádrem vymáhacího řízení je daňová exekuce. Daňová exekuce – Před zahájením daňové exekuce správce daně zpravidla pošle písemnou výzvu k zaplacení daňového nedoplatku. V této výzvě musí být stanovena náhradní lhůta pro zaplacení nedoplatku. Po uplynutí náhradní lhůty zahájí správce daně výkon daňové exekuce, a to vydáním exekučního příkazu.

30

2.6.3. Zásady daňového řízení Přehled nejdůležitějších zásad, podle kterých se postupuje během daňového řízení: 1. Zákonný postup – Správci daně mají povinnost zachovávat zákonný postup, to znamená, že musí dodržovat obecně závazné právní normy a používat jen takové prostředky, které jsou v souladu s právem. 2. Neveřejnost – Daňové řízení musí být vždy neveřejné, což odpovídá vysoce osobnímu charakteru informací, se kterými se v daňovém řízení pracuje. 3. Mlčenlivost – Všichni účastníci daňového řízení jsou vázáni mlčenlivostí, o všech skutečnostech, které se v souvislosti s daňovým řízením dozvěděli. Díky tomu je dosaženo účinné neveřejnosti informací. 4. Přiměřenost kroků a úkonů správce daně – Tato zásada se vyznačuje tím, že správce daně je povinen dělat v daňovém řízení jen takové kroky, které vedou k dosažení cíle řízení a které současně představují pro daňový subjekt co nejmenší újmu. 5. Volné hodnocení důkazů správcem daně – Zásadu volného hodnocení důkazů lze shrnout jako hodnocení důkazních prostředků, a to jednotlivě a ve vzájemných souvislostech. 6. Skutečný obsah věci. 7. Součinnost správce daně s daňovým subjektem. 8. Spolupráce daňového subjektu se správcem daně. 9. Rovnost daňových subjektů před správcem daně.

31

2.6.4. Úkony v daňovém řízení Úkony v daňovém řízení činí všichni jeho účastníci, především správci daně a daňové subjekty. Pro správný přenos informací mezi nimi je nutné jednotlivé úkony formalizovat.  Podání daňového subjektu – Z každého podání musí být jasně zřejmé, kdo ho podává a co požaduje. Základní forma podání je písemná, avšak stále větší úsilí je věnováno tomu, aby hlavně do budoucna byla převažující formou podání elektronická v předepsaném tvaru.  Rozhodnutí – Rozhodnutí správce daně je nejdůležitější formou úkonu v daňovém řízení. Pouze rozhodnutím může správce daně uložit povinnosti a přiznávat práva daňovým subjektům a ostatním účastníkům daňového řízení.  Závazné posouzení – V některých případech má daňový subjekt možnost obrátit se na správce daně se žádostí o rozhodnutí o závazném posouzení. Když je závazné posouzení správcem daně vydáno, jedná se vlastně o jakési rozhodnutí předem, které zvyšuje právní jistotu daňového subjektu.  Platební výměr – Platebním výměrem správce daně stanovuje daň nebo jinou platební povinnost. Dodatečným platebním výměrem správce daně doměřuje daň oproti daňové povinnosti vyměřené dříve. Dodatečný platební výměr je zvláštním druhem rozhodnutí.  Lhůty – Aby daňové řízení řádně fungovalo, je třeba stanovit čas pro jednotlivé úkony a kroky. Tento čas se nazývá lhůta. Používají se zákonné lhůty (lhůta pro podání daňového přiznání), a není-li stanovena lhůta zákonná pro úkon daňového subjektu nebo třetí osoby, tak správce daně stanoví lhůtu individuální.  Prodloužení lhůty – Může se stát, že stanovená lhůta nemůže být z různých důvodů splněna. Jestliže ještě lhůta nevypršela, může správce daně lhůtu prodloužit, a to i na základě zdůvodněné žádosti daňového subjektu. Na prodloužení zákonné lhůty ale daňový subjekt právo nemá. U individuálních lhůt má subjekt na základě první žádosti dokonce na prodloužení lhůty v určitém rozsahu zákonný nárok.

32

3. Praktická část 3.1. Finanční úřad Pardubice Finanční úřad Pardubice sídlí v ulici Hronovická 2700, 531 15 Pardubice. Od 1.1. 2011 přešel ve finančním úřadě Pardubice výkon práv a povinností z Finančního ředitelství Hradec Králové na Generální finanční ředitelství v Praze. Finanční úřad Pardubice vykonává správu daní, odvodů, záloh na tyto příjmy, spravuje dotace, ukládá pokuty, vybírá a vymáhá odvody, poplatky, úhrady, pokuty a penále. V současné době je na finančním úřadě 188 zaměstnanců, toto číslo je však neustále pohyblivé. Pod Finanční úřad Pardubice spadají též zaměstnanci, kteří se fyzicky nacházejí na detašovaných pracovištích. Zejména se jedná o pracovníky oddělení kontroly na oddělených pracovištích v Chrudimi, Svitavách, či Ústí nad Orlicí.

33

3.2. Organizační struktura Tabulka 1: Organizační struktura

0200 Zástupce ředitele FÚ

0400 Sekretariát a vnitřní správa

Oddělení finančního úřadu 4100 5400 Oddělení Oddělení analytickospecializované vyhledávací kontroly

5500 Oddělení státního dozoru

5900 Oddělení kontrolní 2 5901 referát I. 5902 referát II.

9000 Oddělení registrační a evidence daní

9100 Oddělení vyměřovací

9300 Oddělení kontrolní

9400 Oddělení vymáhací

9101 referát FO

9301 referát FO

9801 referát Pardubice

9102 referát PC

9302 referát PO

9802 referát Chrudim

9103 referát FO

9600 Oddělení majetkových daní a ostatních agend

9800 Oddělení dotací

9803 referát Svitavy 9804 referát Ústí nad Orlicí

Zdroj: Vlastní

34

3.3. Daňové řízení v číslech V praktické části budu vycházet z teorie daňového řízení a brát v potaz roky 2010 a 2011, především z důvodu možného porovnání. Níže je uveden číselník, který Finanční úřad Pardubice používá. Číselná data zde uvedená jsou pro lepší přehlednost zaokrouhlena na tisíce. Číselník druhů příjmů  74 – daň silniční,  770 – daň z příjmů právnických osob,  771 – daň z příjmů právnických osob – vybírané srážkou podle zvláštní sazby,  72 – daň z příjmů fyzických osob – podávajících přiznání,  772 – daň z příjmů fyzických osob – vybírané srážkou podle zvláštní sazby,  71 – daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků,  773 – daň dědická,  774 – daň darovací,  775 – daň z nemovitostí,  776 – daň z převodu nemovitostí. Na základě teorie daňového řízení, jsem ke každé jeho části zjistila konkrétní informace a čísla týkající se Finančního úřadu v Pardubicích. Tato data budu zavádět do tabulek a grafů především z důvodu přehlednosti. Cílem je zjistit počet registrovaných poplatníků, počet podaných daňových přiznání a počet vybraných finančních prostředků. Na konec uvedu též údaje o počtu poplatníků předaných na exekuce a množství vymožených finančních prostředků. V závěru bude uveden předpokládaný vývoj pro rok 2012 a následující roky na základě legislativních změn.

35

3.3.1. Přípravné řízení Nejdůležitější částí přípravného řízení je registrace. Na registračním oddělení pardubického finančního úřadu jsem získala údaje o konkrétních počtech registrovaných poplatníků k 31.3.2012. Na Finančním úřadě v Pardubicích je v současné době registrováno 110 582 poplatníků.

Graf 1: Počet registrovaných poplatníků. Zdroj: Vlastní

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že největší podíl na celkovém počtu registrovaných daňových poplatníků zaujímají ostatní fyzické osoby, které ze zákona nemají povinnost se registrovat, ale činí toto z důvodu, že platí nějakou daň. Těchto osob je dle mého zjištění 75 262. Druhý nejvyšší podíl tvoří opět fyzické osoby, tentokrát ty, které podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné a musí se tedy ze zákona registrovat. Těch je v současné době registrovaných 25 071. Registrovat se samozřejmě musí i právnické osoby. Právnických osob, které se ze zákona registrovat musí je v současnosti 5 806. Zbylé 3 543 jsou takové právnické osoby, jenž v Pardubicích a okolí podnikají, ale sídlo společnosti mají jinde. 36

3.3.2. Vyměřovací řízení V průběhu vyměřovacího řízení je stanovena výše daňové povinnosti. Nejčastěji toto probíhá na základě odevzdaného daňového přiznání. Z tohoto důvodu jsem se zaměřila na zjištění počtu podaných daňových přiznání. Tabulka 2: Počet podaných daňových přiznání Druh daně Rok 2010 2011 2012 Celkem

DPFO

DPPO

Silniční

Dědická

Darovací

25 889 27 327 17 102 70 318

3 982 4 134 1 337 9 453

6 533 6 420 6 317 19 270

43 40 6 89

394 379 147 920

Z převodu nemovitostí 4 306 3 510 1 241 9 057

Z nemovitosti 4 033 3 846 3 133 11 012

Zdroj: Vlastní

Výše uvedená tabulka zobrazuje počet podaných daňových přiznání, rozdělený podle jednotlivých daní. Rok 2012 je zde uveden spíše informativně, jelikož uvedená čísla jsou pouze za první čtvrtletí. U DPFO, DPPO a silniční daně se daňová přiznání podávají každý rok. Tato čísla se i tak neustále mění, jelikož se mění počet poplatníků těchto daní. U daně dědické a darovací musí podat přiznání pouze osoby spadající do 3. skupiny, jelikož první dvě skupiny jsou od daně osvobozeny. Daňové přiznání z převodu nemovitostí je podáváno v případě, že fyzická nebo právnická osoba koupí či prodá například nemovitost či pozemek, nebo převádí byt. Daňová přiznání z nemovitostí se podávají pouze jednou, a do dalších let jsou automaticky převáděna. Nové daňové přiznání musí poplatník podat v případě, že během roku nastala nějaká změna.

37

3.3.3. Placení daní Měsíční srovnání Tabulka 3: Vybrané finanční prostředky za měsíc leden 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Druh daně Leden 2010 74 – Silniční daň 4 440 000 770 – DPPO -3 170 000 771 – DPPO vybírané srážkou 479 000 72 – DPFO podávajících přiznání 1 014 000 772 – DPFO vybírané srážkou 17 532 000 71 – DPFO podle §6 210 365 000 773 – Daň dědická 1 000 774 – Daň darovací 37 000 775 – Daň z nemovitostí 1 173 000 776 – Daň z převodu nemovitostí 8 259 000 Celkem 240 130 000

Leden 2011 6 084 000 7 930 000 627 000 1 418 000 9 721 000 198 558 000 0 70 000 1 435 000 4 907 000 230 750 000

Zdroj: Vlastní

Graf 2: Vybrané finanční prostředky za měsíc leden 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

38

Tabulka 4: Vybrané finanční prostředky za měsíc únor 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Únor 2010

Druh daně 74 – Silniční daň 770 – DPPO 771 – DPPO vybírané srážkou 72 – DPFO podávajících přiznání 772 – DPFO vybírané srážkou 71 – DPFO podle §6 773 – Daň dědická 774 – Daň darovací 775 – Daň z nemovitostí 776 – Daň z převodu nemovitostí Celkem

4 433 000 6 213 000 2 605 000 3 985 000 10 196 000 146 669 000 244 000 88 000 1 249 000 8 502 000 184 184 000

Únor 2011 3 643 000 -25 321 000 -209 000 3 892 000 8 412 000 155 690 000 21 000 50 000 1 313 000 7 775 000 155 266 000

Zdroj: Vlastní

Graf 3: Vybrané finanční prostředky za měsíc únor 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

39

Tabulka 5: Vybrané finanční prostředky za měsíc březen 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Březen 2010

Březen 2011

2 236 000 327 145 000 2 033 000 87 609 000 9 230 000 128 768 000 24 000 267 000 982 000 7 194 000 565 488 000

1 387 000 277 251 000 361 000 51 936 000 14 396 000 117 588 000 50 000 342 000 1 364 000 8 658 000 473 333 000

Druh daně 74 – Silniční daň 770 – DPPO 771 – DPPO vybírané srážkou 72 – DPFO podávajících přiznání 772 – DPFO vybírané srážkou 71 – DPFO podle §6 773 – Daň dědická 774 – Daň darovací 775 – Daň z nemovitostí 776 – Daň z převodu nemovitostí Celkem Zdroj: Vlastní

Graf 4: Vybrané finanční prostředky za měsíc březen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

40

Tabulka 6: Vybrané finanční prostředky za měsíc duben 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Duben 2010

Duben 2011

15 890 000 -13 921 000 2 431 000 -134 984 000 11 260 000 86 384 000 23 000 45 000 1 814 000 7 353 000 -23 705 000

16 916 000 -14 694 000 551 000 -149 142 000 12 488 000 118 839 000 0 205 000 1 259 000 6 608 000 -6 970 000


Graf 5: Vybrané finanční prostředky za měsíc duben 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

41

Tabulka 7: Vybrané finanční prostředky za měsíc květen 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Květen 2010

Květen 2011

862 000 5 861 000 1 794 000 -553 000 10 246 000 219 836 000 53 000 103 000 98 260 000 8 527 000 344 989 000

1 391 000 4 340 000 336 000 -5 948 000 10 364 000 262 707 000 21 000 63 000 97 110 000 6 979 000 377 363 000


Graf 6: Vybrané finanční prostředky za měsíc květen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

42

Tabulka 8: Vybrané finanční prostředky za měsíc červen 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Červen 2010

Červen 2011

1 952 000 501 691 000 21 900 000 67 265 000 13 309 000 151 265 000 29 000 259 000 11 032 000 11 192 000 779 894 000

1 086 000 370 552 000 8 841 000 35 759 000 24 296 000 168 251 000 68 000 117 000 14 021 000 7 118 000 630 109 000


Graf 7: Vybrané finanční prostředky za měsíc červen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

43

Tabulka 9: Vybrané finanční prostředky za měsíc červenec 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Červenec 2010

Červenec 2011

12 648 000 -87 569 000 308 000 -787 000 13 048 000 156 673 000 9 000 95 000 1 749 000 8 604 000 104 778 000

13 663 000 -38 534 000 260 000 917 000 5 593 000 171 742 000 51 000 66 000 2 404 000 9 212 000 165 374 000


Graf 8: Vybrané finanční prostředky za měsíc červenec 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

44

Tabulka 10: Vybrané finanční prostředky za měsíc srpen 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Srpen 2010

Srpen 2011

1 118 000 4 440 000 -3 630 000 1 336 000 16 029 000 164 781 000 141 000 175 000 3 908 000 6 455 000 194 753 000

1 613 000 -9 524 000 691 000 -2 243 000 17 502 000 178 361 000 1 000 105 000 2 095 000 6 525 000 195 126 000


Graf 9: Vybrané finanční prostředky za měsíc srpen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

45

Tabulka 11: Vybrané finanční prostředky za měsíc září 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Září 2010

Září 2011

1 988 000 256 857 000 209 000 18 759 000 9 912 000 150 634 000 36 000 132 000 962 000 7 113 000 446 602 000

1 232 000 243 364 000 452 000 12 630 000 11 382 000 173 246 000 28 000 76 000 1 024 000 9 252 000 452 686 000


Graf 10: Vybrané finanční prostředky za měsíc září 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

46

Tabulka 12: Vybrané finanční prostředky za měsíc říjen 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Říjen 2010

Říjen 2011

12 592 000 49 117 000 285 000 -46 000 10 276 000 153 108 000 65 000 81 000 2 029 000 6 420 000 233 927 000

14 048 000 -10 919 000 261 000 -4 412 000 11 329 000 173 696 000 34 000 20 000 1 173 000 8 133 000 193 363 000


Graf 11: Vybrané finanční prostředky za měsíc říjen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

47

Tabulka 13: Vybrané finanční prostředky za měsíc listopad 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Listopad 2010

Listopad 2011

4 268 000 5 132 000 1 643 000 1 910 000 9 490 000 153 401 000 44 000 210 000 34 607 000 7 035 000 217 740 000

1 573 000 5 249 000 655 000 -1 231 000 14 351 000 174 250 000 60 000 184 000 35 168 000 6 505 000 236 764 000


Graf 12: Vybrané finanční prostředky za měsíc listopad 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

48

Tabulka 14: Vybrané finanční prostředky za měsíc prosinec 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Prosinec 2010

Prosinec 2011

11 740 000 395 905 000 599 000 32 690 000 20 962 000 198 189 000 88 000 127 000 5 777 000 9 454 000 675 531 000

11 465 000 255 054 000 236 000 26 233 000 25 012 000 214 928 000 215 000 275 000 6 612 000 9 347 000 549 377 000


Graf 13: Vybrané finanční prostředky za měsíc prosinec 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

49

Meziroční srovnání Tabulka 15: Vybrané finanční prostředky za rok 2010 a 2011

Vybrané finanční prostředky Rok 2010

Druh daně 74 – Silniční daň 770 – DPPO 771 – DPPO vybírané srážkou 72 – DPFO podávajících přiznání 772 – DPFO vybírané srážkou 71 – DPFO podle §6 773 – Daň dědická 774 – Daň darovací 775 – Daň z nemovitostí 776 – Daň z převodu nemovitostí Celkem

74 167 000 1 447 701 000 30 656 000 78 198 000 151 490 000 1 920 073 000 757 000 1 619 000 163 542 000 96 108 000 3 964 311 000

Rok 2011 74 101 000 1 064 748 000 13 062 000 -30 191 000 164 846 000 2 107 856 000 549 000 1 573 000 164 978 000 91 019 000 3 652 541 000

Zdroj: Vlastní

Graf 14: Vybrané finanční prostředky za rok 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní

50

3.3.4. Vymáhací řízení Vymáhací oddělení Finančního úřadu v Pardubicích má celkem 9 pracovníků, včetně vedoucího. Oproti jiným finančním úřadům je tento počet zanedbatelný, většinou se pohybuje kolem 14 pracovníků. Na každého pracovníka připadá v průměru 400 – 500 spisů a zhruba 150 daňových subjektů. Navzdory hospodářské krizi vymohlo vymáhací oddělení v roce 2010 velkou část daňových nedoplatků, částka se blížila k 80 mil. Kč. Stále rostoucí zadlužení domácností a firem, zvyšující se počet nařízených exekucí se odrazilo zejména v tom, že pracovníci vymáhacího oddělení odpověděli v roce 2010 na více než dvojnásobek žádostí o součinnost od soudních exekutorů oproti roku 2009. Přes pokračující hospodářskou krizi vymohlo vymáhací oddělení v roce 2011 poměrně velkou část daňových nedoplatků, částka se blížila k 64 mil. Kč. Stále rostoucí zadlužení domácností a firem, zvyšující se počet nařízených exekucí, se odrazilo zejména v tom, že pracovníci vymáhacího oddělení odpověděli v minulém roce o deset více (340) žádostí o součinnost od soudních exekutorů oproti roku 2010 a museli opět počítat s tím, že se při každodenní vyhledávací a exekuční činnosti setkají s konkurencí, která vymáhá pohledávky u totožných dlužníků. V současné době je třeba se zamyslet, jakým způsobem zvýšit efektivitu vymáhání daní. Správce vymáhacího oddělení využívá veškerých možných prostředků, které mu umožňuje zákon. Daňovou exekuci lze provést pouze těmito způsoby 1. srážkami ze mzdy 2. přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb 3. přikázáním jiné peněžité pohledávky 4. postižením jiných majetkových práv 5. prodejem movitých věcí 6. prodejem nemovitostí

51

Další možnosti jak vymoci daňový nedoplatek jsou : 1. návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem podniku u FO a PO 2. návrh na nařízení výkonu rozhodnutí postižením podílu v obchodní společnosti 3. návrh na zahájení insolvenčního řízení 4. návrh na zrušení společnosti s likvidací Do roku 2010 měly finanční úřady pravomoc od Generálního finančního ředitelství promíjet dlužníkům příslušenství. Podle sdělení pracovníků Finančního úřadu v Pardubicích měl tento způsob pozitivní vliv na dlužníky, kdy většina z nich svoje nedoplatky uhradila. V roce 2011 došlo ke změně. Promíjet příslušenství může pouze Generální finanční ředitelství, nikoliv finanční úřady. Jsem toho názoru, že by nebylo od věci, vrátit finančním úřadům tuto pravomoc, třeba jen po určité období roku. Jsem přesvědčena, že by toto řešení mělo pozitivní vliv na množství vybraných nedoplatků. Další problémy, pracovníkům vymáhacího oddělení, působí soukromí či soudní exekutoři. Ze zákona totiž mohou přijít na finanční úřad a požadovat od pracovníků dosud zjištěné údaje o dlužnících. A to všechno bezplatně. Tento přístup nepůsobí pro finanční úřady pozitivně, protože musejí striktně dodržovat zákon, a mají pomalé a omezené možnosti vymáhání. V konečné fázi se někdy stane, že finanční úřad z tohoto důvodu přijde o dlužnou částku. I přes tyto okolnosti v daňovém řádu, Finanční úřad Pardubice patří mezi nejlepší úřady, jelikož se mu daří vymoci většinu nedoplatků. Na výše jmenovaném úřadě se vybere průměrně 60 – 70 milionů ročně, tedy zhruba 8 milionů na jednoho pracovníka. Konkrétně za rok 2010 to bylo 85 294 000 Kč, za rok 2011 to byla částka trochu nižší a to 64 318 000 Kč.

52

3.4. Vývoj do budoucna S účinností od 1. ledna 2012 se vrací výše slevy na poplatníka z 23 640 Kč na 24 840 Kč. Došlo také ke zdražení cen služeb a potravin a tím i ke zvýšení životních nákladů. Jako kompenzace bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na dítě o 1800 Kč, tj. z 11 604 na 13 404 Kč. Taktéž se zvýšila maximální výše ročního daňového bonusu z 52 200 Kč na 60 300 Kč. Připravovaná daňová reforma účinná od roku 2013 (podle posledních informací snad až od roku 2014) se dotkne celkem sedmi desítek zákonů. Velmi významnou změnou bude zavedení jednotného inkasního místa. Rovněž podání bude na jiném formuláři, daně i odvody se budou platit na jediný převodový účet. Skončí také superhrubá mzda, zvýší se daň z příjmů a zruší se velká část zaměstnaneckých benefitů. Zákon související se zřízením jednoho inkasního místa přinese změnu klíčových daňových, pojistných a souvisejících zákonů. Změní se například tyto zákony:  zákon o daních z příjmů,  zákon o místních poplatcích,  zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,  zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti atd. Celkem se novela dotkne sedmi desítek zákonů a vyhlášek. Cílem celé novely je dosažení jednoduchého a přehledného systému, který by přispěl k dlouhodobé stabilitě bez nesystémových zásahů a ke snížení administrativních nákladů daňových poplatníků i státu. Jednotné inkasní místo Pro daňové subjekty je zavedení jednotného inkasního místa, které by znamenalo snížení byrokratické zátěže, jistě pozitivní. Nyní totiž musí daňové subjekty komunikovat zvlášť s finančními úřady, se správou sociálního zabezpečení, zdravotními pojišťovnami atd. Nově by komunikace probíhala pouze v rámci jednoho inkasního místa. Podání bude na jiném formuláři a platit daně i odvody půjde na jediný převodový účet, ne tedy na řadu jednotlivých účtů, jak tomu je nyní. 53

Projekt JIM je jedním z prioritních úkolů ministerstva financí, na kterém se podílejí, kvůli pojistnému, také ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví. OSVČ OSVČ zřejmě čekají změny v podobě vyšší daně z příjmů. Zároveň se větší počet OSVČ bude muset stát ze zákona plátci DPH. Sníží se totiž příjmová hranice, kdy je registrace k DPH povinná. Chystá se růst daně z příjmů, místo dosavadních 15% by OSVČ platily 19% ze základu daně po odečtení slev a zvýhodnění. Sociální a zdravotní pojištění by mělo klesnout na 6,5%, ze stávajících 29,2% a 13,5%, ale neplatilo by se jako nyní z 50% vyměřovacího základu, nýbrž ze 100%. V případě minimálních plateb musí OSVČ počítat s tím, že ze systému sociálního zabezpečení dostanou méně, než by obdržely nyní. Jedná se především o důchody. Ty se budou odvíjet od výše skutečných odvodů. Zaměstnavatelé Sazba daně z příjmů právnických osob zřejmě zůstane na 19%. Nastane ale změna odvodů za zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění. Nově se počítá s tím, že by zaměstnavatel místo dvou pojištění za zaměstnance platil 32% daň z úhrnu mezd. Strop pro tuto daň by činil čtyřnásobek průměrné mzdy vynásobený počtem zaměstnanců. Mohlo by to v konečném důsledku znamenat, že některé firmy zaplatí za své zaměstnance více než v současné době. Chystají se také změny zdanění a pojistného u dohody o provedení práce. Zvažuje se, že u příjmů nad 5 000 korun by se i u těchto dohod odváděly státu daně. Zaměstnanci Zaměstnance čeká zrušení superhrubé mzdy, sjednocení odvodů a změní se například pravidla pro využití slevy na poplatníka. Novinkou má být zrušení superhrubé mzdy a zavedení 19% daně z příjmů, která by se platila z hrubé mzdy. Fakticky by tak došlo ke snížení daňového zatížení. Stávající 15% sazba ze superhrubé mzdy totiž znamená přibližně 21% zdanění hrubé mzdy.

54

Zaměstnancům se sjednotí odvody na sociální a zdravotní pojištění na úrovni 6,5%. Pro zaměstnance to znamená o 2 procentní body vyšší zdravotní pojištění. Zaměstnanecké benefity Součástí reformy je také zrušení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Pokud k tomu dojde, dotklo by se to hlavně stravenek. Zrušení daňového zvýhodnění benefitů by měl vykompenzovat zaměstnanecký paušál ve výši 3 000 korun za rok. V podstatě to bude další sleva na dani. Majetkové daně Sazby daně se mj. zjednodušují do jedné sazby. Sazba daně dědické by měla být nově 9,5%, sazba daně darovací 19% a sazba daně z převodu nemovitostí 3%. Změn pro rok 2013 bude opravdu hodně, od zvyšování sazeb DPH až po změnu daňové správy. Od 1.1.2013 přejde v platnost zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě ČR a skončí platnost dřívějšího zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Nový zákon přinese řadu novinek. Jednou z nich je změna soustavy správních orgánů pro výkon správy daní. Struktura bude následující: 1. Generální finanční ředitelství -

podřízeno Ministerstvu finanční ČR,

-

působnost pro celou ČR,

-

sídlo Praha,

-

v čele generální ředitel (jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra financí),

-

generální ředitel schvaluje řád Finanční správy ČR.

55

2. Odvolací finanční ředitelství -

podřízeno Generálnímu finančnímu ředitelství,

-

působnost pro celou ČR,

-

orgán II. instance (změna místní příslušnosti ve správním řízení),

-

sídlo Praha,

-

v čele ředitel (jmenuje a odvolává generální ředitel).

3. Finanční úřady -

14 finančních úřadů,

-

podřízeny Odvolacímu finančnímu ředitelství,

-

působnost na území vyššího územního samosprávného celku (kraje),

-

v čele ředitel (jmenuje a odvolává generální ředitel).

 14 finančních úřadů v sídlech krajů  Specializovaný finanční úřad -

podřízen Odvolacímu finančnímu ředitelství,

-

působnost na celém území ČR,

-

sídlo Praha,

-

příslušnost pro vybrané subjekty (obrat nad 2 mld., banky, pojišťovny atd.),

-

nevykonává

správu

daně

a z převodu nemovitostí.

56

z nemovitostí,

daně

dědické,

darovací

Vzniknou také tzv. územní pracoviště. Územní pracoviště -

územní pracoviště finančního úřadu, které se nenachází v jeho sídle, stanoví ministerstvo vyhláškou (§8 odst. 5),

-

územní pracoviště v sídle finančního úřadu se bude stanovovat organizačním řádem Finanční správy,

-

nemá vymezenou věcnou a územní působnost,

-

daňový subjekt nemůže být příslušný k územnímu pracovišti,

-

vazba daňového subjektu k územnímu pracovišti pouze prostřednictvím zvláštní úpravy nahlížení do spisu (§13).

K 1.1. 2013 tedy zanikne 8 finančních ředitelství a na 199 finančních úřadů. Díky tomu vznikne, jak již bylo řečeno, 14 krajských finančních úřadů s územními pracovišti. Jako odvolací finanční orgán vznikne Odvolací finanční ředitelství. Tyto změny se výrazným způsobem promítnou do zpracování daně z nemovitostí, neboť se změní místní příslušnost správce daně. Podle §13 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, je-li předmětem daně nemovitost, je ke správě daní místně příslušný správce daně, v jehož obvodu územní působnosti se nemovitost nachází, tj. v současné době jeden ze 199 finančních úřadů. Od 1.1.2013 bude místně příslušným správcem daně v případě nemovitostí vždy jen krajský finanční úřad. Daň z nemovitostí bude od zdaňovacího období roku 2013 poplatníkovi vyměřována za veškeré nemovitosti nacházející se v daném kraji.

57

4. Závěr Dle mého názoru Finanční úřad Pardubice, i když patří mezi středně velké finanční úřady, vykonává správu daní zodpovědně a správně. Na základě mého zjištění o počtu vybraných finančních prostředků si myslím, že výsledky shora uvedeného finančního úřadu poukazují na jeho výbornou funkčnost. Je pravdou, že v některých měsících se dostal ve výsledku do minusových částek. Tento stav byl z velké části u daně z příjmů fyzických osob. Odpovědnými pracovníky finančního úřadu mi bylo vysvětleno, že důvodem tohoto stavu bylo vybrání menšího množství finančních prostředků, než mělo být vráceno poplatníkům. S podobnými výsledky se potýkala většina finančních úřadů v roce 2010 i 2011. Velké finanční úřady se do minusových částek buď nedostaly, nebo byla tato čísla zanedbatelná. Cílem této práce bylo zobrazit strukturu výběru daní na konkrétním finančním úřadě a zjistit předpokládaný vývoj na rok 2012 a následující na základě legislativních změn. Domnívám se, že se mi podařilo stanovený cíl splnit.

58

5. Použité zdroje [1] VANČUROVÁ, Ing. Alena, Ph.D. a Ing. Lenka, CSc. LÁCHOVÁ. Daňový systém 2010. 10. aktualizované vydání. Praha: VOX a.s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9. [2] Nakladatelství Sagit. Veřejný rozpočet[online]. Ostrava: Sagit, 1996,[cit. 2012-04-15]. Dostupné http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=157&typ=r&levelid=da_505.htm [3] PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky [online]. 4. vyd. Praha: ASPI a.s., 2008 [cit. 2012-04-15]. ISBN 978-80-7357-358-4. [4] Ministerstvo financí: Daňová správa. Rozpočtové určení daní [online]. Praha: Copiright, 2006, 2012 [cit.2012-04-20]. Dostupné http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/283.html?year=0%C2%93 [5] Ministerstvo financí: Daňová správa. Daňový systém ČR [online]. Praha: Copyright, 2006 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/284.html?year=0 [6] Ministerstvo financí: Daňová správa. Územní finanční orgány: Finanční úřady [online]. Praha: Copyright, 2006 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/placeni_dani_535.html?year=0 [7] PUCHINGER, Zdeněk. Úvodní kapitoly k daňové teorii: Daňová soustava ČR [online]. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 10-11 [cit. 2012-04-25]. ISBN 80-244-1298-5. [8] Daňová soustava ČR. Management Mania [online]. Copyright, 2011, 1.3.2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://managementmania.com/danova-soustava-cr [9] Zákon o daních z příjmů. In: Daňové zákony 2011. Praha: GRADA Publishing a.s., 2011, č. 586/1992 Sb.,. [10] Zákon o dani z nemovitostí. In: Daňové zákony 2011. Praha: GRADA Publishing a.s., 2011, č. 338/1992 Sb.,

59

[11] Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. In: Daňové zákony 2011. Praha: GRADA Publishing a.s., 2011, č. 357/1992 Sb.,. [12] Zákon o dani silniční. In: Daňové zákony 2011. Praha: GRADA Publishing a.s., 2011, č. 16/1993 Sb.,. [13] Interní materiály finančního úřadu

60

6. Seznam tabulek Tabulka 1: Organizační struktura. Zdroj: Vlastní .................................................................... 34 Tabulka 2: Počet podaných daňových přiznání. Zdroj: Vlastní ............................................... 37 Tabulka 3: Vybrané finanční prostředky za měsíc leden 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ............ 38 Tabulka 4: Vybrané finanční prostředky za měsíc únor 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ............. 39 Tabulka 5: Vybrané finanční prostředky za měsíc březen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní .......... 40 Tabulka 6: Vybrané finanční prostředky za měsíc duben 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ........... 41 Tabulka 7: Vybrané finanční prostředky za měsíc květen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní .......... 42 Tabulka 8: Vybrané finanční prostředky za měsíc červen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní .......... 43 Tabulka 9: Vybrané finanční prostředky za měsíc červenec 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ...... 44 Tabulka 10: Vybrané finanční prostředky za měsíc srpen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní .......... 45 Tabulka 11: Vybrané finanční prostředky za měsíc září 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ............ 46 Tabulka 12: Vybrané finanční prostředky za měsíc říjen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ........... 47 Tabulka 13: Vybrané finanční prostředky za měsíc listopad 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ...... 48 Tabulka 14: Vybrané finanční prostředky za měsíc prosinec 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ..... 49 Tabulka 15: Vybrané finanční prostředky za rok 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ....................... 50

61

7. Seznam grafů Graf 1: Počet registrovaných poplatníků. Zdroj: Vlastní ......................................................... 36 Graf 2: Vybrané finanční prostředky za měsíc leden 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní.................. 38 Graf 3: Vybrané finanční prostředky za měsíc únor 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ................... 39 Graf 4: Vybrané finanční prostředky za měsíc březen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní................ 40 Graf 5: Vybrané finanční prostředky za měsíc duben 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ................ 41 Graf 6: Vybrané finanční prostředky za měsíc květen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní................ 42 Graf 7: Vybrané finanční prostředky za měsíc červen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní................ 43 Graf 8: Vybrané finanční prostředky za měsíc červenec 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ............ 44 Graf 9: Vybrané finanční prostředky za měsíc srpen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní .................. 45 Graf 10: Vybrané finanční prostředky za měsíc září 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní .................. 46 Graf 11: Vybrané finanční prostředky za měsíc říjen 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ................. 47 Graf 12: Vybrané finanční prostředky za měsíc listopad 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní............ 48 Graf 13: Vybrané finanční prostředky za měsíc prosinec 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ........... 49 Graf 14: Vybrané finanční prostředky za rok 2010 a 2011. Zdroj: Vlastní ............................. 50

8. Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma rozpočtového určení daní. Zdroj: Stránky ministerstva financí ............... 11

62

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Finance a řízení. Správa daní

Recommend Documents