Vysoká škola polytechnická Jihlava. katedra Finance a řízení PRIVÁTNÍ BANKOVNICTVÍ OBCHODNÍCH BANK V ČESKÉ REPUBLICE

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra Finance a řízení

PRIVÁTNÍ BANKOVNICTVÍ OBCHODNÍCH BANK V ČESKÉ REPUBLICE PRIVATE BANKING OF COMMERCIAL BANKS IN THE CZECH REPUBLIC Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Jiříček

Zdeňka Mrkvičková

Jihlava 2011

Anotace Předmětem bakalářské práce „Privátní bankovnictví obchodních bank v České republice“ je zmapování pozice a rozvoje privátních bank na území České republiky, prezentace základních služeb, které tyto banky nabízejí a představení práce privátního bankéře. Bakalářská práce se skládá ze čtyř částí. Úvodní kapitola je zaměřena na rozvoj privátního bankovnictví obecně a stručnou charakteristiku služeb. Druhá část je věnována struktuře klientů, kteří služby tohoto odvětví využívají a na jejich finanční možnosti. Hlavní část práce je zaměřena na produkty a služby privátního bankovnictví a na osobu privátního bankéře. V závěru jsou představeny moderní přístupy v rozvoji privátního bankovnictví a charakteristika situace na trhu privátního bankovnictví po době finanční a ekonomické krize.

Annotation The objective of Bachelor's Thesis “Private banking of commercial banks in the Czech Republic” is to give a description of the situation and development of private banks in the Czech Republic, their basic service presentation and private banker’s profile description. There are four parts in this thesis: The introduction focuses on the development of private banking in general and outlines a brief characterization of the services. The second part deals with the clients who use the services of this sector and their competence. The main part concentrates on products and services of private banking and private banker officer. The conclusion is devoted to the modern approaches in private banking development and characterization of the situation on the private banking market after the Great Recession.

Klíčová slova Privátní bankovnictví, privátní bankéř, bankovní produkt, art banking, offshore banking, investiční plánování.

Keywords Private banking, private banker, product of bank, art banking, offshore banking, investment planning.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně pod vedením Ing. Petra Jiříčka a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Jihlavě dne 15. května 2011

………………………………

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Petru Jiříčkovi za odborné rady a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. A velký dík patří Ing. Ladislavu Raulovi, CSc., za velké množství informací, které mi k danému tématu poskytl.

OBSAH ÚVOD ..............................................................................................................................7

1. ROZVOJ PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ OBECNĚ, (VE SVĚTĚ)...................9 1.1. Definice privátního bankovnictví .......................................................................9 1.2. Vývoj privátního bankovnictví ve světě a v České republice............................ 10 1.3. Přehled bank nabízejících privátní bankovnictví............................................... 13

2. PODMÍNKY (VÝVOJ) PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ VE SVĚTĚ A V ČR .16 2.1. Klienti privátního bankovnictví ......................................................................... 16 2.2. Počet bohatých a struktura milionářů v České republice................................... 17 2.3. Výběr správné banky ......................................................................................... 20

3. PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH PRODUKTŮ PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ V OBCHODOVÁNÍ ................................................................. 22 3.1. Nabídka produktů privátního bankovnictví ....................................................... 22 3.2. Výhody jednotlivých bank a nabídka jejich produktů ....................................... 24

4. NÁROKY NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ ...32 4.1. Požadavky privátních klientů ............................................................................ 32 4.2. Vlastnosti, struktura a charakter privátních bankéřů ......................................... 35 4.3. Výběr a vzdělávání nových privátních bankéřů ................................................ 38 4.4. Přístupy privátního bankovnictví....................................................................... 40

5. MODERNÍ PŘÍSTUPY (NOVÉ PRODUKTY) ROZVOJE PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ .................................................................................................... 42 5.1. Art banking ........................................................................................................ 42

5

5.2. Offshore banking ............................................................................................... 44 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 46 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................. 50 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ............................................................................ 55

6

ÚVOD Privátní bankovnictví je souhrn bankovních i nebankovních služeb, které banky poskytují svým klientům. Všeobecně můžeme konstatovat, že zahrnuje finanční poradenství, daňové poradenství, profesionální investiční a majetkové poradenství. Poskytuje služby při zakládání firem nebo poradenství při rodinném finančním řešení potřeb. V privátním bankovnictví však zdaleka nejde jen o investování a investiční strategii. Privátní bankéř je ve velmi těsném kontaktu s klientem při péči o správu daní, hlídá významné platební termíny, připravuje případné likvidní finanční rezervy a celou řadu dalších náležitostí a speciálních úkonů, jako je na příklad nákup zlata nebo zprostředkování styku s odborníky umění. Podle potřeb klienta, jeho priorit a vztahu k riziku mu privátní bankéř navrhuje komplexní finanční strategii. Název této významné činnosti bank a finančních ústavů jako „Private Banking“ vznikl v zahraničí pro označení exkluzivních nadstandardních služeb pro bohaté a náročné zákazníky, kteří uvedené služby vyžadují a jsou ochotni za ně zaplatit. V České republice lze „privátní bankovnictví“ charakterizovat jako relativně nové bankovní odvětví včetně produktů a služeb, které jsou pro toto odvětví typické a které požaduje nově se vytvářející klientela. Privátní klienty v České republice lze rozdělit do několika základních skupin, které se odvíjí od způsobu, jakým v minulosti získali finanční prostředky nebo v jaké sféře činnosti tyto finanční prostředky stále získávají. Patří sem: o restituenti, kterým byl navrácen majetek, jež byl po roce 1948 znárodněn, o soukromé osoby – podnikatelé, prodávající své firmy, které zakládali po revoluci v roce 1989 za účelem získání velkého bohatství a to především z důvodu sílící zahraniční konkurence, komplikovaným právním a daňovým podmínkám, anebo nedostatku času na péči o svůj majetek, o soukromé osoby – vlastníci prosperujících firem, o manažeři velkých firem, o společensky významní klienti, kterými jsou umělci, vědci, politici nebo sportovci, 7

o soukromé osoby s nadstandardním

měsíčním příjmem, jde především o

advokáty, exekutory, soukromé lékaře, tlumočníky, soudní znalce, architekty, daňové poradce. [8] V úvodních kapitolách předkládané bakalářské práce jsem se rozhodla věnovat pozornost rozvoji privátního bankovnictví obecně, popsat stručně vývoj tohoto odvětví v České republice a charakterizovat služby bank, které privátní bankovnictví nabízí a postupně rozšiřuje. V dalších kapitolách jsem se pokusila provést analýzu struktury klientely privátního bankovnictví a struktury růstu bohatství v České republice. Hlavní těžiště předkládané práce jsem se rozhodla věnovat přehledu jednotlivých produktů privátního bankovnictví, jejich využití v obchodování, tvorbě investičního financování a zároveň nárokům na poskytování služeb privátního bankovnictví, na vlastnosti, strukturu a požadavky kladené na privátní bankéře, na jejich vzdělání a morální nároky při výkonu jejich práce. V závěrečných kapitolách jsem pokládala za vhodné popsat i některé moderní přístupy v rozvoji privátního bankovnictví a charakterizovat problematiku poskytovaných služeb po vzniklé finanční a následně ekonomické krizi a její dopady právě na tuto speciální bankovní službu. Při zpracování této bakalářské práce jsem použila metodu analýzy a srovnání.

8

1. ROZVOJ PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ OBECNĚ, (VE SVĚTĚ) 1.1 Definice privátního bankovnictví Privátní bankovnictví je služba určená privátním klientům, která je zaměřena na individuální přístup ke klientovým potřebám. Tato služba poskytuje komplexní servis služeb, který zajišťují vyškolení odborníci. Součástí této služby nejsou jen standardní bankovní nástroje (platební styk, stavy majetku, platební karty, internetové bankovnictví, cestovní pojištění atd.), ale i pokročilejší služby zahrnující správu majetku, tvorbu portfolia, investiční poradenství a další možností zhodnocování klientova majetku, přičemž bankéři vše činí s ohledem na klientovi potřeby cash-flow, jeho vztah k rizikům a představě o budoucích výnosech. [10] „Privátní bankovnictví je vysoce individuální servis a tomu by měly odpovídat požadavky na nominální výši investice. Každá finanční instituce má definovaná vlastní kritéria a obchodní modely pro využívání služeb privátního bankovnictví. Otázkou je, co banky skutečně pod pojmem privátní bankovnictví neboli vysoce individuálním servisem nabízejí. V některých případech jde bohužel o naprosto standardizované depozitní i investiční produkty bez zásadnější individuální přidané hodnoty.“ [9] „Privátní poradenství již není o jednotlivých produktech a službách, ale o celkové úrovni servisu, kterou nabízíte. Změnil se tak celkový přístup a styl komunikace s klientem. Navíc privátní klientela si nade vše cení diskrétního, spolehlivého a dlouholetého vztahu, který jim bezpodmínečně musíme poskytnout.“ [13] „Privátní bankovnictví představuje portfolio komplexních služeb. Všeobecně zahrnuje finanční poradenství, daňové poradenství, transakční bankovnictví, zakládání mezinárodních účtů, poradenství při zakládání firem nebo poradenství při rodinném finančním řešení potřeb. Obsahuje také speciální úkony, jako je například nákup zlata nebo zprostředkování styku s odborníky na umění.“ [13] „Základem je blízký vztah bankéře, tedy porozumění klientovým potřebám. Bez toho nelze klientovi poskytnout nejlepší rady. Bankéř navrhuje a poté vybírá ta nejlepší finanční a investiční řešení, které odpovídají potřebám klienta. Bankéř také neustále informuje o stavu majetku, který pro klienta spravuje. Kromě toho spolu řeší jiné, mnohdy i osobní věci.“ [12]

9

„Služby privátního bankovnictví využívají osoby, které chtějí s majetkem aktivně pracovat, ale rozdíl je někdy v tom, co od banky očekávají. Někteří totiž chtějí jen investiční řešení zajišťující ochranu jednorázově nabytého finančního majetku. Jiný klient vyhledává náročné know-how a komplexní servis v oblasti správy soukromých a rodinných majetků zahrnující daňový a právní servis.“ [10] „Privátní bankovnictví prošlo v posledních letech dynamickým vývojem jak z pohledu škály nabízených produktů, tak z pohledu počtu potenciálních klientů. Obecně lze říci, že úroveň servisu odpovídá poptávce klientů a komplexní služby privátního bankovnictví využívají osoby, které chtějí s majetkem aktivně pracovat. Rozdíly v rozsahu služeb jsou někdy v tom, co který klient od banky očekává.“ [10]

1.2 Vývoj privátního bankovnictví v ČR i ve světě V průběhu 18. století se v západní Evropě začal rozvíjet průmysl a díky tomu bylo možné vytvořit velké bohatství u jednotlivců. V důsledku tohoto rozvoje vznikla potřeba tyto nové peníze bezpečně uložit a dobře spravovat. Ve Švýcarsku se tak z historických, politických a religiózních důvodů vytvořilo centrum řízení financí. A právě Švýcarsko je považováno za symbol privátního bankovnictví. Švýcaři už v roce 1934 přijali zákon, který z bankovního tajemství udělal jeden z hlavních pilířů privátního bankovnictví, nazývá se „swiss banking act.“ V podstatě jde o to, že banky odmítají vydat informace o klientovi a jeho majetku. Učiní tak pouze v případě, že klient banky poruší tamní zákony. Právě nedůsledné dodržování bankovního tajemství je kritizováno některými bankéři u tuzemských peněžních institucí. „Na lokálním trhu působíme jako reprezentační kancelář, což znamená, že veškeré účty klientů jsou vedeny v zahraničí. Tento fakt umožňuje vedení účtu v naprosté anonymitě z pohledu lokálního bankovnictví.“ říká Jan Prachař, privátní bankéř ze Sal. Oppenheimu. [12] V České republice byl před rokem 1989 výběr bank pro privátní klienty značně omezen. Téměř monopolní postavení pro korunové vklady měla Česká státní spořitelna, kde i spektrum jejích služeb a produktů bylo zúženo jen na různé typy vkladních knížek (např. výherní, s výpovědní lhůtou, na doručitele), od sedmdesátých let pak i sporožirové účty. Česká státní spořitelna spravovala více jak 90 % všech korunových úspor.

10

Pro klienty, kteří pracovali či přechodně žili v zahraničí, nebo tam měli příbuzné a dostávali platby v cizí měně (která byla ovšem ihned převedena na tuzexové bony) byl výběr banky též omezený. Tradiční bankou, kde bylo možné a prakticky nutné vést devizový účet byla Živnostenská banka – (cca 80 % objemu devizových vkladů), od 80. let pak i Československá obchodní banka a.s., která spravovala zbylých cca 20 % objemu devizových vkladů. Možnost dalšího zhodnocení těchto vkladů však byla minimální, a to pouze formou termínovaného vkladu. Po roce 1989 bychom velmi obtížně hledali jiné odvětví v naší ekonomice, kde došlo k tak zřetelné a razantní přeměně jako tomu bylo právě v bankovnictví a v přístupu ke klientům. Začátkem 90. let prošel celý finanční systém zásadními změnami. Především došlo k oddělení centrálního bankovnictví od bankovnictví komerčního, přičemž první skupinu komerčních bank tvořily banky vzniklé jednak rozdělením bývalé SBČS (1993), nebo nově zahájily činnost banky, které působily již před rokem 1989, Komerční banka a.s., Česká spořitelna a.s., Československá obchodní banka a.s., Investiční banka, a.s. A byl povolen vznik soukromých bank a ostatních finančních institucí, byl vytvořen a postupně konstituován peněžní a kapitálový trh a došlo k obnovení institutu fondů. Vkladní knížky, sporožirové účty a termínové vklady přestávají být jedinými produkty k uložení a zhodnocení finančních prostředků. Rozšiřují se možnosti investic na trhu cenných papírů spolu s investičním poradenstvím a mění se chování všech, kteří přicházejí do styku s peněžními ústavy. Banky, jakožto tržní subjekty, se snaží maximalizovat své zisky, “přetahují” se a bojují o klienty, každá dle své obchodní politiky, zaměření a pozice na trhu. Vznikají nové banky, tradiční banky ztrácejí své vedoucí postavení a zaznamenávají odliv klientů. Na trh přicházejí renomované zahraniční banky. Rozhodnout se, komu svěřit své finanční záležitosti, může mít v době bankovních krachů, kterým starší klienti od dob první republiky zcela odvykli, a mladší nezažili, téměř existenční význam. První bankou, která na území České republiky zřídila pobočku privátního bankovnictví v roce 1992, byla Živnostenská banka (dnes Unicredit bank), která byla podle týdeníku Euro zvolena bankou s nejlepším privátním bankovnictví. Na této skutečnosti měla velký podíl právě zkušenost a tradice spojená s tímto typem bankovnictví. Největší nárůst privátních bank v České republice přišel po roce 2000, kdy tato specializovaná odvětví zřídily téměř všechny větší banky. 11

Konkurence na trhu privátního bankovnictví se neustále zostřuje, přibývají další banky, které zřizují specializovaná oddělení privátního bankovnictví, dále na trh vstupují zahraniční banky, anebo banky nezřizují přímo oddělení privátního bankovnictví, ale nabízejí speciální služby pro zámožnější klientelu, které mají obdobu služeb poskytovaných privátním sektorem. Z cizích bank vstoupila jako první na český trh roku 2005 banka Sal. Oppenheim, potom také Lombard Odier Darier Hentsch & Cie a několik dalších bank, jako jsou například Banque Privée Edmond de Rothschild Europe, Bankprivat AG či rakouská Constantia Privatbank AG. V České republice na rozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy lidé více věří domácím bankám. Objem finančních prostředků, které mají uložené v zahraničí, dosahuje podstatně menších částek než je tomu například u Slovenska. To je důkazem důvěry v český bankovní trh. Dalším důvodem, proč čeští milionáři neukládají své finance do zahraničních center a daňových rájů je ten, že chtějí se svými financemi aktivně nakládat. Přesto požadují stejnou kvalitu služeb, která je nabízena ve vyspělých finančních centrech v zahraničí. Podle odhadů využívá služeb privátního bankovnictví v České republice přibližně 15 % movitých Čechů. Jako nevýhodu tuzemského privátního bankovnictví uvádí Jan Prachař krátkodobý pohled českých milionářů: „Investiční horizont českého privátního klienta je dán tak na pět let. Ve srovnání s vyspělými zeměmi, kde se správa majetku dědí z generace na generaci, je to obrovský rozdíl a někdy i nevýhoda, v zahraničí například naše mateřská společnost spravuje u některých rodin majetek i po dobu několika generací.“ [12] „Např. v Rakousku má privátní bankovnictví Erste Private Banking více než patnáctiletou historii a dominantní postavení na trhu. Značka EPB představuje pro rakouského klienta osvědčenou a prověřenou kvalitu. Naproti tomu v České republice budujeme značku EPB na relativně mladém trhu. Nicméně jde o trh dynamický se značným potenciálem, na kterém nabízíme takovou úroveň poskytovaných služeb, která se blíží rakouským standardům.“ říká Gernot Mittendorfer, generální ředitel České spořitelny. [9] Jan Prachař říká: „Vzor bychom určitě našli na západním trhu privátního bankovnictví, kde převládají hodnoty, jako jsou tradice, konzistentnost a budování dlouhodobého vztahu mezi klientem a privátním bankéřem. Základem úspěchu privátního bankovnictví

12

je dlouholetý spokojený zákazník a jeho loajalita. Naší klienti se teprve učí, co vše mohou od banky požadovat.“ [10] Proto dnes jediným kritériem při výběru banky není jen výše úrokové sazby a poplatků, ale i dobrá pověst a bezpečnost banky. Klient znalý tržních zákonů by rád svěřil svůj majetek do rukou finančních odborníků, kteří mu jej nejen uchovají, ale také zhodnotí.

1.3 Přehled bank nabízejících privátní bankovnictví Služby a produkty privátního bankovnictví dnes nabízí prakticky už všechny větší banky. Při výběru finanční instituce si klienti mohou vybírat ze dvou možností. Tou první jsou klasické retailové banky, které mají oddělení privátního bankovnictví a nabízejí základní balíček služeb pro movitou klientelu. Anebo zvolí druhou možnost, což jsou banky, které se specializují čistě na privátní bankovnictví, díky čemuž se v tomto oboru lépe orientují a tím jsou schopny poskytnout daleko širší nabídku služeb, v České republice jde ale prozatím jen o zahraniční banky. První domácí bankou, která začala nabízet, v relativně omezené formě, jednotlivé produkty privátního bankovnictví v České republice byla Živnostenská banka. Navázala na svoji prvorepublikovou tradici a využila i početně velkou skupinu bohatých klientů. Počátkem devadesátých let vstoupily na český trh renomované zahraniční banky, které začaly českým klientům nabízet různé varianty jednotlivých produktů pro zhodnocení jejich majetku. Především to byly investice do značného rozsahu zahraničních cenných papírů, přístup na mezinárodní trhy spolu s finančním poradenstvím, které bylo podloženo jejich dlouholetými zkušenostmi. Provést určité srovnání jednotlivých bank je značně obtížné, protože každá banka nabízela a nabízí pod stejným názvem rozdílné činnosti. Společným znakem je, že převážná většina privátního bankovnictví v ČR vychází z produktů dané banky. Současnou úroveň služeb postupného sjednocování privátního bankovnictví v našem konkurenčním prostředí lze dokumentovat z dostupných zveřejňovaných informací. Mezi největší tuzemské banky, působící na českém finančním privátním trhu, patří ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a UniCredit Bank, dříve Živnostenská banka. A ze zahraničních bank patří mezi nejvýznamnější Lombard Odier Darier Hentsch & Cie nebo Sal. Openheim. Poměrně novou bankou vyskytující se na českém trhu je J&T 13

banka. V Čechách se objevují kromě privátních bank i firmy, které nabízejí poradenství v oblasti privátního bankovnictví, například poradenská firma Glisco. Pokud ale porovnáme služby místních a zahraničních bank, tak nenajdeme velké rozdíly v postupech a principech, které užívají při investování. Podle průzkumu ČSOB mají z 310 miliard korun, které jsou celkově ve správě privátních bank, 200 miliard korun ve správě české banky, zbytek zahraniční. Rozdíly mezi jednotlivými bankami můžeme hledat například v tom, komu své služby nabízejí. Třeba Citibank se nachází na rozhraní klasického retailového a privátního bankovnictví. Snaží se nabízet svoje privátní služby o něco širšímu okruhu lidí oproti ostatním bankám. Ovšem ne všechny privátní banky mají na trhu úspěch, například britská banka HSBC Premier byla ještě v nedávné době silným konkurentem na trhu privátního bankovnictví. Dnes je ovšem její divize privátního bankovnictví majetkem České spořitelny. Podle průzkumu trhu, který udělala ČSOB vlastní potencionální zákazníci privátního bankovnictví volné peněžní prostředky v přibližné hodnotě 370 miliard korun. Což je dost dobrý důvod pro to, aby velké banky posílily své divize privátního bankovnictví a na trh vstoupily další zahraniční banky. Vyhlídky dalšího rozvoje privátního bankovnictví v České republice jsou zřejmé. Po ukončení finančního a ekonomického krizového období probíhá určitá globalizace finančních trhů, vytváří a rozvíjí se nová třída majetných a tyto skutečnosti ovlivní příchod stále většího počtu klientů k tomu, aby svěřili svůj majetek finančním expertům. Nejspolehlivější jsou v tomto směru právě privátní oddělení bank a jejich dlouhodobé investiční zkušenosti. V organizačních strukturách jednotlivých bank tvoří služby privátního bankovnictví vždy určitý samostatný útvar. Označení organizačního stupně samostatnosti, tedy odbor, oddělení nebo divize pak vyplývá z celkové velikosti banky (měřené např. počty zaměstnanců, nebo objemem správy finančních prostředků) a zvoleným počtem stupňů organizační

struktury.

14

Ředitel

Divize firemního bankovnictví

Marketing

Sekretariát

Právní oddělení

Oddělení IT

Divize retailového bankovnictví

Divize privátního bankovnictví

Divize investičního bankovnictví

Obrázek 1: Zjednodušené organizační schéma malé banky

Zdroj: vlastní

15

2. PODMÍNKY (VÝVOJ) PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ V ČR 2.1 Klienti privátního bankovnictví Nejdůležitějším, ale ne jediným kritériem pro přijetí mezi klienty PB je samozřejmě množství finančních prostředků se kterými zákazník disponuje. Ale i toto kritérium se u jednotlivých bankovních ústavů liší. U malých bank, kterými je třeba Volksbank se nabízejí služby privátního bankovnictví při vlastnictví jednoho milionu korun. Větší banky, jako ČSOB nebo Komerční banka požadují částky v řádech deseti milionů. A v tomto ohledu se za nejluxusnější banku považuje J&T banka, která vyžaduje stovky milionů korun. Tabulka 1: Srovnání množství finančních prostředků, které člověk musí vlastnit, aby se mohl stát klientem privátního bankovnictví jednotlivých bankovních ústavů

Citibank Commerzbank ČSOB J & T Banka

500 000 Kč 3 000 000 Kč 10 000 000 Kč 100 000 000 Kč

Komerční banka

10 000 000 Kč

Raiffeisenbank

10 000 000 Kč

Volksbank

1 000 000 Kč

UniCredit bank

8 000 000 Kč

LBBW bank

3 000 000 Kč

Sal. Openheim jr.& Cie

15 000 000 Kč

Privatbanka

18 000 000 Kč

Zdroj: vlastní Rozdíl je i v tom jaké služby klienti vyžadují a do čeho chtějí investovat. Například pro obchody s cennými papíry je třeba disponovat alespoň deseti miliony korun a u obchodů s deriváty se částky pohybují ještě výše. O privátním bankovnictví HVB Czech republic její ředitel Miloslav Jochmann říká:„V západní Evropě se jedná o vklad v řádu od několika miliónů eur, ve střední a východní Evropě je tato hranice snížena na přibližně 15 miliónů korun, tedy zhruba půl miliónu eur.“ [14]

16

Mezi privátní klientelu je možné se zařadit i v případě, že má zákazník na účtu jeden milion korun, to ale neumožňuje přístup do všech sfér a ke všem produktům. V České spořitelně mají pro tyto klienty zřízen úsek prémiového bankovnictví. „Podmínkou je trvalý minimální zůstatek milion korun nebo měsíční příjem 100 tisíc korun.“ upřesňuje Jiří Zelinka z České spořitelny. [15] Do hodnoty tohoto majetku se počítá pouze skutečná hotovost na účtu. Nemovitosti, auta a ostatní movitý a nemovitý majetek se nepočítá z důvodu jejich nelikvidnosti a hlavně proto, že se nedá investovat. Kromě objemu finančních prostředků je tu i další kritérium pro přijetí mezi privátní klientelu a to vysoké postavení ve společnosti. „Klientem privátního bankéře se může stát také společensky významná osobnost, která podpoří image banky svými referencemi.“ vysvětluje ředitelka Private Banking Živnostenské banky Anna Čápová. [16] Možnost stát se privátním klientem mají také například mladí lidé, kteří třeba už ve třiceti letech vlastní činností vydělali velké množství finančních prostředků a evidentně před sebou mají slibnou kariéru, z čehož se dá usuzovat, že do budoucna se dostanou mezi respektované zákazníky. Na druhou stranu se v tomto odvětví vyskytují klienti, o které není zájem i přesto že vlastní obrovský majetek a disponují třeba i stovkami milionů dolarů. Jsou to ti, kteří jsou stále nespokojeni, často mění finanční ústavy nebo se s nimi v minulosti soudili. Dá se očekávat, že s těmito klienty by mohli být velké problémy a ještě by mohli zničit dobrou pověst banky. „Segmentace, založená na jiných faktorech než na pouhém bohatství, je budoucím trendem soukromého bankovnictví.“ odhaduje Bruce Halley z newyorské poradenské agentury. [17] Klienti privátního bankovnictví se dělí na psychologicky aktivní a psychologicky pasivní investory. Je rozdíl mezi tím jak získali finanční prostředky a jak s nimi hospodaří. Mezi psychologicky aktivní investory patří ti, kteří si své peníze vydělali sami vlastní činností, jde hlavně o živnostníky, soukromé lékaře, právníky a lidi s vyšším vzděláním. Tito investoři dávají přednost vyšším výnosům i za cenu vyššího rizika, nevzdávají se však kontroly nad svými investicemi. Je s nimi více práce, protože se rádi rozhodují sami, i když nemají v této činnosti dostatečné vzdělání ani zkušenosti.

17

Naproti tomu pasivní investoři rádi přenechávají rozhodování na poradci a lze předpokládat, že nebudou činit neobvyklá rozhodnutí. Jsou to takový investoři, kteří získali svůj majetek pasivně, buď dědictvím, nebo dlouholetým spořením rodiny. Pro bankéře je důležité vědět, do jaké skupiny klient patří, protože u každé skupiny je z jeho strany vyžadován jiný přístup. [3]

2.2 Počet bohatých a struktura milionářů v ČR V České republice je přibližně sedmnáct tisíc movitých lidí, jejichž majetek převyšuje deset milionů korun. A tento počet se každoročně zvyšuje, podle odhadů by se měl počet milionářů vyšplhat až ke dvaceti tisícům. Služeb privátního bankovnictví ale využívá pouze asi osm a půl tisíce milionářů. Největší podíl těchto milionářů tvoří majitelé firem, jak je patrné z následující tabulky: Tabulka 2: Struktura milionářů v České republice

Struktura milionářů v České republice Majitelé firem

6 000

OSVČ

4000

Bývalí majitelé firem

2 600

Manažeři

2 400

Restituenti

1 200

Rodinní příslušníci

600

Sportovci

200

Zdroj:ČSOB [35]

18

Složení 17 000 osob, jejichž majetek k investování převyšuje 10 000 000 Kč 7%

14%

4% 1%

manažeři

15%

OSVČ majitelé

24%

dřívější majitelé sportovci rodinní příslušníci restituenti

35%

Obrázek 2: Složení 17 000 osob, jejichž majetek k investování převyšuje 10 000 000 Kč

Zdroj: ČSOB PRIVATE BANKING [15] Interní analýza ČSOB říká, že na českém trhu je ještě přibližně tři sta sedmdesát miliard korun ve vlastnictví bohatých lidí, které nemá ve správě privátní bankovnictví. Je zřejmé, že privátní banky se budou snažit, aby v budoucnu největší podíl z těchto peněz skončil ve správě právě u nich. Očekávaný vývoj privátního bankovnictví 21 20 19 počet multimilionářů (majetek nad 10 000 000 Kč, údaje v tisících Kč)

18 17 16 15 2009

2010

2011

2012

2013

Obrázek 3: Očekávaný vývoj počtu multimilionářů

19

Očekávaný vývoj privátního bankovnictví 1000 900 800 700 600 500

celkový objem majetku k investování (v miliardách Kč)

400 300 200 100 0 2009

2010

2011

2012

2013

Obrázek 4: Očekávaný vývoj objemu majetku k investování

Zdroj: Analýza ČSOB [37] Bohatí lidé rádi ukazují světu svůj majetek a chtějí si ho patřičně užít. Proto kupují luxusní auta, jachty a cestují po celém světě. Mnoho peněz také investují do svých koníčků, jakými jsou nejrůznější sbírky vzácných předmětů, sport, nebo třeba víno. Za co milionáři nejčastěji utrácejí své peníze, je znázorněno v následující tabulce: Tabulka 3: Procentní vyjádření volných finančních prostředků, které milionáři utrácejí za své zájmy

Luxusní sbírky, například sbírka veteránů

16 %

Umělecké sbírky

16 %

Klenoty

14 %

Cestování

14 %

Luxusní spotřeba

12 %

Masáže a relaxace

10 %

Jiné sběratelství, například víno nebo mince

8%

Sport

5%

Zdroj: World Wealth Report 2008 [36]

2.3 Výběr správné banky Volba správné banky je velice důležitá pro každého člověka, pro privátní klienty zvlášť. Tato volba může být pro movitého klienta naprosto zásadní. Pokud si zvolí špatnou

20

banku nebo bankéře, tak se v nejhorším případě může stát i to, že o část svých financí přijde. Mnoho movitých lidí využívá služeb konzultačních společností raději, než aby své finance svěřili nějaké bankovní instituci. Hlavním důvodem je to, že tyto společnosti mívají smlouvy s různými bankovními ústavy, a proto nejsou vázány pouze na produkty jedné banky. Takovou společností, která nabízí finanční služby pro privátní klientelu je Allfin Pro založená roku 1998, jejíž služby jsou srovnatelné s privátními bankami. Někteří klienti nehledají přímo banku, ale žádají pouze poradenství, které nabízejí finanční poradci a makléři. To ale vždy není tou správnou volbou, protože činnost těchto poradců není zastřešena žádnou institucí a v mnohých případech nabízejí poradenství za vysoké poplatky, jejichž výše nezáleží na úspěchu či neúspěchu zvolené strategie a návratnosti investic. Vlastně nemají motivaci, vydat ze sebe to nejlepší, když jejich výdělek nezáleží na dobře odvedené práci. Při výběru banky jsou dobrým vodítkem reference klientů, kteří již v minulosti měli s konkrétní bankou zkušenosti. Pokud jsou klienti se službami banky spokojeni, je to pro banku ta nejlepší reklama. Tradice banky je také dobrým znamením, pokud se banka drží na trhu po dlouhou dobu, znamená to, že je pravděpodobně úspěšná, protože v případě neúspěchu by již dávno svou činnost ukončila. Klienti by se měli zajímat o produktovou nabídku banky, i když není pro výběr banky zásadní. Pokud banka odvádí svou práci dobře, tak klientům zprostředkuje i produkty, které sama není schopna nabídnout, v případě, že to je pro klienta nejlepším možným řešením. Rozhodující by měli být privátní bankéři, které banka zaměstnává, protože porozumění si s bankéřem je to nejdůležitější. Bankéř je ten člověk, se kterým bude klient neustále ve styku a bude s ním řešit své problémy. Pokud si klient nerozumí se svým bankéřem, pak je vzájemná spolupráce velice komplikovaná a nikdy mezi nimi nevznikne vztah založený na důvěře.

21

3.

PŘEHLED

JEDNOTLIVÝCH

PRODUKTŮ

PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ A JEJICH VYUŽITÍ V OBCHODOVÁNÍ 3.1 Nabídka produktů privátního bankovnictví Nabídka produktů v jednotlivých bankovních ústavech se příliš neliší. Všechny bankovní domy nabízejí v podstatě velice podobné produkty a služby, které můžeme pro určitý přehled souhrnně charakterizovat do čtyř oblastí: I. Investiční poradenství – kde jsou nabízeny zajímavé a efektivní příležitosti pro investování volných finančních prostředků při zohlednění klientova přístupu k potencionálnímu riziku, lhůtě investování a individuálních preferencí. Jedná se na příklad o: a. investice do podílových fondů různých měn, b. depozita a depozitní směnky v CZK a cizích měnách podle preferencí klienta, c. strukturovaná depozita se zaručeným výnosem nebo dostatečným výnosem vázaným na vývoj vybraných kapitálových trhů, d. alternativní investice a investiční strategie podle přání a potřeb klienta, e. investice do jednotlivých cenných papírů, akcií, akciových certifikátů a dluhopisů podle preferencí klienta, f. devizové služby, g. správa a úschova cenných papírů. II. Finanční plánování – které umožní dlouhodobé finanční plánování a to zejména: a. kontokorentní úvěr, b. hypotéční úvěr, c. hypotéční úvěr neúčelový, 22

d. osobní úvěr. III. Majetkové plánování – což je vlastně nejvyšší stupeň profesionální správy soukromých a rodinných majetků. Zahrnuje plánování investic, komplexní finanční plánování, důchodové plánování a daňové a pozůstalostní plánování. IV. Tradiční bankovní služby a produkty – vedení účtů v různých měnách, peněžní převody, termínované vklady, bezpečnostní schránky, telefonní, faxové či elektronické bankovnictví, kreditní karty, to vše tvoří tradiční bankovní nabídku a patří k základu těchto služeb. Banka musí být operativní a kreativní v nabídce svých produktů a služeb a měla by umět pružně reagovat na individuální potřeby a přání svých klientů. Dále privátní banky nabízejí ještě speciální servis a služby: o individuální péči a poradenství a individuální řízení portfolia, o jehož vývoji zasílají bankéři pravidelné a detailní zprávy, což klientovi umožňuje kontrolu, o dlouhodobou spolupráci a naprostou diskrétnost, o sjednávají kontakty se společnostmi nabízejícími různé služby, například s cestovními kancelářemi nebo mobilními operátory, o nabízí poradenství při investování, sami vyhledávají vhodné investice podle požadavků klienta, o v rámci aktiv slibují výraznou úsporu transakčních nákladů, o poradenství 24 hodin denně, což umožňuje pružně reagovat na změny a vývoj na finančních trzích, o kompletní správu majetku, nejenom té finanční části, o účast bankéře na kongresech v případě potřeby, o kvalitní služby poskytované profesionály, což umožňuje úsporu času, o další služby podle individuálních požadavků jednotlivých klientů. Dodatkem k charakteristice oblastí nabídky bankovních produktů lze uvést následující konstatování Jana Prachaře:„Nabídka jednotlivých bank je v základních věcech zhruba stejná, velkou roli proto začínají hrát i nebankovní benefity. Třeba schopnost zajistit 23

pro klientovy děti vzdělání ve Švýcarsku, zajistit jim vstup do kabiny slavného hokejisty z NHL nebo několikadenní výlety klientů na golf a na víno na účet banky. Když je třeba, zajistíme třeba i dobrého lékaře pro celou rodinu.“ [18] Určitým problémem, který lze uvést k charakteristice nabídky našich bankovních institucí je ten, že se ne vždy zajímají o to, co je pro jejich klienty skutečně nejlepší, ale nabízejí hlavně své vlastní produkty.

3.2 Výhody jednotlivých bank a nabídka jejich produktů Vzhledem k velkému množství bank, které nabízejí služby privátního bankovnictví, jsem si pro tuto kapitolu vybrala jen několik bank, jejichž produktová nabídka se nějakým způsobem liší od ostatních.

3.2.1 ČSOB ČSOB působí téměř ve všech segmentech bankovnictví, banka je na trhu velmi úspěšná právě díky množství služeb, které nabízí. Díky spojení s Poštovní spořitelnou je pro klienty snadno dostupná kvůli velkému množství poboček. Pouze služby privátního bankovnictví jsou v České republice dostupné na šestnácti specializovaných pobočkách, i když je samozřejmostí, že bankéř si sjedná s klientem schůzku podle jeho přání. Mezi produkty, které ČSOB poskytuje v rámci privátního bankovnictví, patří například ČSOB privátní konto, které nabízí kreditní a debetní platební karty, výhodný přístup k dalším službám a nespočet výhod, cena tohoto produktu se snižuje s množstvím finančních prostředků, které má klient u banky uloženy. Další službou je ČSOB privátní portfolio, které zaručuje profesionální správu portfolia cenných papírů od finančních odborníků, klient si může vybrat portfolio v Kč, USD nebo EUR. ČSOB individuální portfolio nabízí možnost investování, kde si klient skládá portfolio sám po poradě s privátním bankéřem. Privátní bankéři ČSOB mají obrovské zkušenosti s prací v bankovním sektoru pro movité klienty, protože dříve spravovali individuální portfolia v Patria Finance, odkud do ČSOB přišli. To je také důvod, proč je spousta klientů již zná a má k nim důvěru. V loňském roce ČSOB připravila nový desetiletý plán pro privátní bankovnictví.

3.2.2 Raiffeisenbank 24

Raiffeisenbank je rakouská banka s velkými ambicemi, jejíž vedení je přesvědčeno, že dosáhne dvaceti procentního nárůstu počtu klientů ročně. Raiffeisenbank chce do konce roku 2011 otevřít alespoň padesát nových poboček, hlavně ve větších městech. A chtějí se zaměřit na klienty s příjmem už od dvaceti pěti tisíc korun měsíčně. Privátní produktová nabídka Raiffeisenbank se skládá z operací na peněžním a devizovém trhu, které slibují zajištění kursového rizika, dále potom úvěrové produkty šité na míru a exkluzivní platební karty. Z platebních karet si klienti mohou vybrat debetní kartu s nadstandardními limity nebo kreditní kartu s vysokým úvěrovým rámcem. Jeden z produktů privátního bankovnictví určený pro movitou klientelu je například Zlaté konto, které nabízí nespočet různých výhod, mezi které patří zvýšené cestovní pojištění pro celou klientovu rodinu, slevy v hotelech, obchodních centrech a restauracích nebo také přístup do VIP salonků.

3.2.3 Komerční banka Komerční banka je součástí mezinárodní skupiny Société Générale. Služby privátního bankovnictví nabízí v České republice od roku 2007. Možnost využít těchto služeb mají movití lidé při vlastnictví deseti milionů korun na pobočkách po celém území České republiky a v případě, že finance převyšují dvacet milionů korun, užívají specializovanou pobočku, která se nachází na Václavském náměstí v Praze. Pro privátní klienty má banka v nabídce zlaté platební karty vedené v domácí nebo cizí měně bezplatně, automatické je i pojištění platebních karet proti ztrátě a zneužití při riziku a dokonce i pojištění osobních dokladů. Produktový balíček zahrnuje dále ještě telefonní, internetové a mobilní služby zcela zdarma a přirozeně i spoustu dalších slev a výhod při cestování, včetně možnosti využít VIP salónků na letištích. Z produktů a služeb privátního bankovnictví, které nabízí KB, lze jmenovat například individuální depozitní produkty, produkty investičního bankovnictví, podílové fondy, investiční certifikáty, nebo nákup a prodej cenných papírů. A z těch konkrétních produktů je třeba zmínit zlatou kartu American Express, která zajišťuje maximální platební limity a spoustu doplňkových služeb, například cestovní pojištění, asistenční linku dvacet čtyři hodin denně, možnost vydání nové karty kdekoli na světě nebo členství v Executive Club International, které zajistí slevy v hotelích a přístup do vyhlášených, prestižních klubů. A druhou významnou zlatou kartou je MasterCard, která vlastníkovi umožní

25

například členství v programu OK Plus Frequent Flyer společnosti ČSA, jejíž členové mají nárok na bonusové letenky a vyšší kvalitu služeb. Nejprestižnější kreditní kartou, kterou se může Komerční banka pochlubit, je bezpochyby karta Platinum. Tato karta je známkou prestiže, která majiteli zajistí luxusní servis všude, kde se touto kartou prokáže. Kromě bezúročného čerpání kreditního limitu zaručuje výhodné pojištění majitele i jeho rodinných příslušníků při cestování. Dále také nabízí asistenční službu pro motoristy a havarijní službu. Privátní bankovnictví Société Générale patří k nejlepším v Západní Evropě a na Středním východě. Za nabídku strukturovaných produktů a derivátů byla banka oceněna časopisem Euromoney. O privátním bankovnictví po spojení se Société Générale řekl ředitel privátního bankovnictví Komerční banky Slabý toto:„Naši klienti nyní získávají přístup k investičním produktům a službám, které budou koncipované jako příležitosti na úrovni globálních trhů. Součástí naší nabídky bude nezávislý výběr nejlepších správců a emitentů, provedený společností Société Générale Private Banking, která je jednou z předních světových privátních bank v oblasti wealth managementu. Nabídka privátního bankovnictví KB tak bude srovnatelná s rozsahem a kvalitou služeb privátního bankovnictví na vyspělých trzích.“ [19]

3.2.4 Citibank Citibank vznikla v České republice v roce 1991. Při desetiletém výročí roku 2001 shrnul generální ředitel Atif Bajwa její působení takto:„Rok 2001 byl oslavou desetiletého výročí působení Citibank v České republice. Banka si za posledních 12 měsíců rozšířila licenci na všechny hlavní obchodní segmenty. Jsme hrdí na to, že za posledních deset let získala Citibank pevnou pozici finančního ústavu nejvyšší mezinárodní úrovně bankovních služeb, jaké jsou na českém bankovním trhu k dispozici. Tak jako v oblasti firemního bankovnictví chceme patřit rovněž ke špičce jako partner individuálních klientů. Rychlý a úspěšný rozvoj divize bankovnictví pro privátní klientelu v loňském roce naznačuje, že poptávka po dostupných a současně vysoce kvalitních finančních službách není plně uspokojena. To pro Citibank představuje velmi perspektivní potenciál.“ [20] Citibank má v nabídce mnoho služeb pro privátní klientelu, které se skrývají pod názvem CitiGold. Citibank zajistí pro své klienty osobní privátní bankéře, kteří jim 26

budou k dispozici, kdykoli bude třeba. V rámci konkurenceschopnosti nabízí otevření běžných, spořících i cizoměnových účtů zdarma, stejně jako poskytnutí všech bankovních služeb. Dále mají klienti možnost využít hypotečního úvěru až do sta procent hodnoty nemovitosti, který bude vyřízen do tří dnů se zvýhodněnými úroky. Klienti obdrží kreditní kartu s individuálním limitem a výhodným úročením. V případě ztráty této karty přebírá rizika od okamžiku jejího nahlášení banka. Součástí této služby CitiGold je i CitiBest, což je kombinace vkladového a investičního produktu, kdy klient investuje do podílových fondů a má nárok na otevření tříměsíčního termínovaného vkladu, jehož úroková míra může dosahovat až pěti procent. Je samozřejmostí, že v nabídce je i spousta výjimečných služeb z oblasti cestování, ubytování nebo gastronomie. Klienti Citibank mají možnost zdarma navštívit koncert Českého národního symfonického orchestru, zahrát si golf nebo tenis, získat slevy na ubytování nebo lázeňské pobyty, popřípadě využít VIP salónek na ruzyňském letišti v Praze – Citibank Lounge. Pro mnohé klienty je velice zajímavý přístup Citibank na zahraniční trhy, což lze využít v rámci diverzifikace portfolia.

3.2.5 Commerzbank Commerzbank je velice známou bankou v Evropě, a v Německu je druhou největší bankou. V České republice o ní zatím není moc velké povědomí, přestože se zde objevila už v roce 1992. Privátnímu bankovnictví se začala věnovat roku 1994, byla jednou z prvních bank, která se tomuto druhu bankovnictví začala věnovat. Za jeden z nejzajímavějších produktů, které privátním klientům banka nabízí, se považuje Private Placement, což je vytvoření emise cenných papírů přesně podle klientových požadavků. Tuto službu banka může poskytovat na základě spolupráce se svým investičním oddělením, které sídlí v Londýně.

3.2.6 LBBW Bank Landesbank Baden-Württemberg je jednou z největších bank v Německu a patří do padesátky největších světových institucí poskytující úvěry. Banka ve spolupráci s advokátní kanceláří a makléřskou společností uspořádala seminář pro privátní klienty, kde přední odborníci diskutovali o správě majetku, privátních rizicích a dalších tématech, které jsou pro movité klienty velice aktuální. Radim Dalík, ředitel privátního 27

bankovnictví LBBW Bank hodnotil tuto akci jako velice povedenou:„Tato snídaně byla první vlaštovkou a pilotní společenskou akcí, kterou jsme pořádali s našimi renomovanými partnery. Myslíme si, že byla úspěšná a diskutovaná témata přítomné zaujala, což dokazuje také řada dotazů. V podobných akcích chceme pokračovat i v budoucnu.“ [21] Nový produkt, který LBBW nabízí pouze pro klienty privátního bankovnictví je VIP konto, které má klient se zůstatkem v bance nad tři miliony korun vedené zadarmo. Konto nabízí zvýhodněný platební styk na území České republiky, nadstandardní úrok, možnost vysokého kontokorentního rámce, samozřejmě individuální přístup privátního bankéře a propojení tohoto konta s výhodným spořícím účtem. Navíc klient také obdrží zlatou platební kartu MasterCard. Na základě vlastnictví této karty klient získá členství v mezinárodním klubu, velké množství slev při bezhotovostních platbách, cestovní pojištění a nespočet dalších výhod.

3.2.7 Privatbanka Privatbanka vznikla ze slovenské banky Slovakia v roce 2005 a je jedinou bankou na Slovensku, která se přímo specializuje na privátní bankovnictví. Klienti privátního bankovnictví Privatbanky získají spoustu výhod, především proto, že Privatbanka patří do finanční skupiny Penta a ta vlastní lékárny Dr. Max, sázkovou skupinu Fortuna nebo třeba maloobchodní řetězec Žabka a dalších asi třicet investičních projektů, což jim umožňuje nabídnout klientům velké slevy. V současné době má Privatbanka pobočku pouze v Praze, kde pracuje osm privátních bankéřů, ale do roku 2012 by chtěla spravovat majetek Čechů v hodnotě šesti miliard. Pokud se jí podaří tohoto cíle dosáhnout, tak počítá s rozšířením poboček i do dalších velkých měst. Radovan Jakubčík, šéf Privatbanky vysvětluje, proč klienti bance důvěřují:„Jedná se o menší banku, což vytváří předpoklad pro její vysokou flexibilitu a maximální míru diskrétnosti.“ [22]

28

3.2.8 Sal. Oppenheim jr.& Cie Banka Sal. Oppenheim je specialistou pokud jde o fúze a akvizice, nebo třeba vstup na burzu. Do České republiky expandovala v roce 2005. Jinak působí v dalších dvanácti zemích především v Evropě. Mnoho klientů chápe jako velkou výhodu, že účty jsou vedeny v zahraničí, na druhou stranu, ale nevýhodou těchto účtů jsou vyšší transakční poplatky v domovské zemi. Velikou výhodou, kterou klienti využívají, je správa a prodej nemovitostí, které obstarává Sal. Oppenheim. Nemovitost svěřují kvalifikované firmě a v případě prodeje ji nabídnou nejprve svým klientům, díky čemuž prodejce získá peníze v krátkém časovém horizontu, protože privátní klienti banky mají většinou dostatečnou finanční hotovost a nepotřebují si brát hypotéku. Stejně banka postupuje i v případě, že někdo z klientů chce prodat firmu. V souvislosti se jménem Sal. Oppenheim si velké množství bankéřů vybaví koňské pólo, což je sport, který není v České republice příliš známý. Banka ho ovšem začala proslavovat tím, že pořádá turnaje, čímž se snaží zviditelnit a získat nové klienty. Tento sport není levnou záležitostí a turnajů se zúčastňují hlavně movití lidé, potenciální klienti. Jan Prachař, ředitel privátní banky Sal. Oppenheim vysvětluje, proč banka získává stále více klientů a je úspěšná na trhu:“Snažíme se zákazníkům nabídnout přesně to, co chtějí. Nedávno jsme třeba sestavovali šesti jednotlivcům speciální fond na celoevropský burzovní index. Když chce nakoupit třeba japonské akcie, tak mu je seženeme.“ [23] Ve zkratce to znamená, že privátní bankéři vyhoví klientům ve všem, co je jen trochu realizovatelné.

3.2.9 Unicredit Bank Skupina UniCredit Bank vznikla roku 2007 sloučením Živnostenské banky, což je první banka, která na území České republiky začala poskytovat služby privátního bankovnictví, jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, a německou bankou HVB. UniCredit má své pobočky v 27 zemích a má přes čtyřicet milionů klientů. Jak Živnostenská banka, tak i HVB Bank se hodně zaměřovali na movitější klienty a tento přístup i klienty od nich převzala UniCredit Bank. Nabídka služeb pro privátní 29

klienty zahrnuje kompletní finanční poradenství, široké portfolio úvěrových a investičních produktů, kompletní správu těchto portfolií a majetkové plánování, které zahrnuje důchodové, daňové a pozůstalostní plánování. Privátní klienti mohou využít také služeb offshore bankovnictví. UniCredit Bank je také první bankou, která začala v České republice nabízet službu Art Banking, což je investování do uměleckých děl. Klienty se mohou stát jednotlivci nebo rodiny, jejichž finanční aktiva činí alespoň tři miliony korun. Skupina UniCredit Group byla několikrát oceněna časopisem Euromoney za své úspěchy v privátním bankovnictví, což je jeden z nejuznávanějších časopisů, pokud jde o privátní sektor. Mimo jiné banka získala spoustu ocenění v nejrůznějších odborných kategoriích, například rozsah poradenských služeb, správa majetkového portfolia, investování do nemovitostí, strukturované produkty, termínové obchody, luxusní investování, podnikové poradenství pro klienty privátního bankovnictví a mnoho dalších. K těmto ocenění se vyjádřil Andreas Woelfer, ředitel privátního bankovnictví UniCredit Group takto:„Tato ocenění potvrzují úspěch evropského přístupu k obsluze našich klientů za pomoci vyspělého mezinárodního knowhow kombinovaného s péčí o vztah s klientem. Od počátku roku 2009 jsme usilovně pracovali na novém modelu obsluhy klientů, vycházeli jsme z nejlepší praxe uplatňované v naší skupině. Tento model se opírá o tři hlavní pilíře: být domácí bankou s evropským dosahem, mít jeden unikátní produkt a investiční strategii po celé Evropě a nakonec, zaměřit se na řízení rizika s cílem ochránit klienta a zvýšit jeho kapitál.“[24] A Dario Prunotto, ředitel UniCredit Private Banking k tomu dodal:„Uvedený výsledek potvrzuje, že jsme společnost na evropské úrovni v oblasti privátního bankovnictví, a zároveň je oceněním schopností banky a celé skupiny vytvořit inovační a vítězný model obsluhy klientů. Skupina má díky profesionalitě svých zaměstnanců dostatečné knowhow k tomu, aby uspěla ve velmi konkurenčním prostředí, kde operují všechny velké mezinárodní skupiny bok po boku tradičních specializovaných subjektů na trhu.“ [24]

3.2.10 J&T banka J&T banka patří do finanční skupiny J&T Finance Group, která svými investicemi zasahuje do energetiky, zdravotnictví, automobilového nebo strojírenského průmyslu, součástí skupiny je také například slovenská televizní společnost JOJ nebo sportovní fotbalový klub AC Sparta Praha.

30

J&T banka neurčila minimální objem finančních prostředků pro vstup mezi privátní klientelu. Pokud se chce klient dostat mezi tuto elitu, tak musí být schválen představenstvem banky. Přesto, že v bance rostou výnosy rychlým tempem, její ředitel Štěpán Ašer má v plánu zvýšit poplatky i pro privátní klientelu. Přesto, že v bance rostou výnosy rychlým tempem, její ředitel Štěpán Ašer má v plánu zvýšit poplatky i pro privátní klientelu, říká:„Nejsme retailová banka a prakticky všechny základní bankovní služby poskytujeme pro privátní klienty zdarma, přesto je naším cílem pro příštích několik let růst poplatkových příjmů. Příležitosti vidíme zejména v oblasti služeb souvisejících s investováním, správou klientského majetku a organizaci nových emisí.“ [25] J&T banka je jedinou bankou v České republice, která poskytuje v rámci privátního bankovnictví službu Concierge, která má klientům pomoci s organizací volného času. Jedná se o služby: cestování, nakupování, volný čas a asistenci při společenských akcích. V rámci „cestování“ organizovali prodloužený víkend v Benátkách, lyžování ve Francii, nebo možnost projet si Itálii v nejnovějších vozech, konkrétně ve Ferrari. Služba „nakupování“ přinesla možnost navštívit World Fine Art Exhibition v Moskvě, koupit koňak Béaute du Siécle nebo nakupovat na Shopping Festivalu v Dubaji. Pokud by dal klient přednost účasti na závodech Grand Prix v Monaku, dovolené na lodi, návštěvě Wimbledonu, nebo podobným akcím, využije službu „volný čas“. V případě, že klient nemá dostatek času a má zájem o nějaké umělecké dílo, nabízené v dražbě, je možnost využít služby „Asistent“, kdy specialista bude postupovat dle jeho pokynů a předmět zakoupí, stejně tak je možné užít této služby při plánování svatební cesty, pohřbu a podobných záležitostí.

31

4. NÁROKY NA POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB PRIVÁTNÍHO BANKOVNICTVÍ 4.1 Požadavky privátních klientů Z hlediska majetkových podmínek rozvoje privátního bankovnictví a s tím spojeného úsilí o získání nových klientů se vyvinula i snaha o definování jednotlivých skupin jak současných, tak zejména budoucích potencionálních klientů. Rozdělení těchto skupin podle Sedláka je následující: První skupinou jsou velmi zámožní klienti, držitelé významných podílů ve společnostech. Jejich priority jsou naprosto individuální; tato skupina má pracovní název Advice. Druhou skupinou jsou především vrcholoví manažeři, podnikatelé a svobodná povolání, lidé s vysokými příjmy a s vysokým pracovním vytížením. Prioritou pro tyto klienty je další zhodnocení majetku např. investicemi do cenných papírů či do nemovitostí. Příznačná je pro ně velká aktivita a schopnost přijímat a uplatňovat vše nové, perspektivní; tato skupina se nazývá Business. Do třetí skupiny – nazývanou Leisure – se řadí soukromníci nebo restituenti, kteří žijí ze svého jmění. Nejsou zpravidla pracovně aktivní, více se orientují na vyplnění svého volného času a zájmů. Tito klienti dávají přednost daňovým úlevám, pojištění majetku a samozřejmě zajištění stálého příjmu. Čtvrtou skupinou s názvem Retirement jsou rovněž manažeři, podnikatelé nebo representanti tzv. svobodných povolání, kteří začínají pomýšlet na odpočinek nebo odchod do penze, případně již penzisté, kteří nepodnikají a nejsou zaměstnáni. Hlavním těžištěm a představami těchto klientů je strukturování a zajištění majetku, zajištění současného životního standardu a zajištění na stáří spojené s určitou konzervativností. Konečně pátou skupinu tvoří tzv. VIP klienti, které si každé privátní bankovnictví získává především z prestižních a reklamních důvodů. Objem úspor těchto klientů není zpravidla významný, ve většině případů nemusí plnit ani předepsanou hranici té které banky. Plní však důležitou úlohu tzv. multiplikátoru. V bankovní terminologii to znamená, že díky těmto klientům a jejich společenským kontaktům získá banka spojení na další cílové klienty. [7] 32

Privátní klient má právo od své banky žádat ten nejluxusnější servis. Čápová shrnuje úlohu privátního bankéře takto:„Maximálně individuálně pojatý široký komplex služeb, jednoho odborného pracovníka banky, který je odpovědný za to, že se klientovi kdykoli dostane z jednoho místa veškeré péče o všechny jeho finanční záležitosti.“ [27] Opravdu jde o službu čtyřiadvacet hodin denně, pokud klient zavolá svému bankéři třeba v době jeho dovolené nebo o půlnoci, může si být jist, že mu bude vyhověno. Privátní klienti mají možnost setkávat se s bankéři buď v luxusně zařízených kancelářích v prostorách banky, nebo na jakémkoli jiném místě si přejí, bankéř se vždy podřídí klientovu přání. Ředitel odboru VIP centra České spořitelny Jiří Ubry říká: „Schůzky mimo banku se stávají častějšími. Privátní bankéř by měl být více na cestách než ve své kanceláři.“ [27] Známý moderátor Jakub Železný, VIP klient Komerční banky vysvětluje výhody osobního přístupu takto:„Moje bankéřka za mě dělá veškeré transakce, volám jí vždy, když potřebuji něco zaplatit.“ „Ne, že bych internet bankingu nebo telefonnímu bankovnictví nevěřil, komunikace s mou osobní bankéřkou mi ale přijde bezpečnější, známe se, poznáme se po hlasu, odpadá složitá autorizace.“ [27] Velice důležitý je dlouhodobý vztah klienta a bankéře. Nejdříve se vzájemně musí poznat. Bankéř musí získat klientovu důvěru a zjistit jeho preference a požadavky, aby mu mohl nabídnout produkty a služby přímo na míru. Pokud má klient ke svému bankéři důvěru, tak se na něj obrací i s osobními záležitostmi, například ohledně dědictví nebo případného rozvodu. S mnohými klienty si bankéři vytvoří takový vztah, že v případě, kdy bankéř změní banku, odejde klient s ním i za cenu jinak horších podmínek. To potvrzuje Jakub Železný:„Mojí bankéřku v rámci transformace banky přesunuly na druhý konec Prahy, pobočka mi nabídla změnu bankéře, odmítl jsem, raději strávím další dobu v autě cestou přes město, než abych jí vyměnil.“ [27] To je ta pravá loajalita, které se bankéři snaží dosáhnout. Práce privátních bankéřů není jednoduchá. Pasivní investoři většinou se svým bankéřem komunikují pouze několikrát do roka, ale ti aktivní i několikrát týdně a to je velice časově náročné.„Průměrný zavedený klient je ve styku s bankéřem asi dvakrát měsíčně.“ vysvětluje Ubry. [27]

33

Pro odborníky v oboru bankovnictví je velmi zarážející kolik movitých lidí stále ještě nevyužívá služeb finančních poradců, ale spoléhají čistě na své vlastní uvážení. Odhaduje se, že pouze 25 – 50 % Čechů, kteří by měli na tyto služby nárok, svěřuje své finance privátním bankéřům. V dnešní době by mělo být samozřejmostí nabídku těchto služeb využít, protože se tím zabraňuje přílišné rizikovosti z nevědomosti nebo unáhleného jednání. Klienti bankéře mnohokrát překvapí tím, jak podrobné informace mají o investicích, které je opravdu zajímají. Od bankéře potom pouze chtějí slyšet jeho názor na tuto investici a požadují, aby je upozornil na případná rizika. Jak si ale vybrat vhodného privátního bankéře? Především je důležité tomuto výběru věnovat dostatek času. Velice dobrou cestou je sehnat si doporučení od lidí, kteří již služeb těchto bankéřů v minulosti využili a zjistit si úspěchy a neúspěchy jednotlivých bankéřů. Není dobré volit privátní bankéře jen na základě jejich znalostí a zkušeností, ale důležité je, aby se dokázali vžít do životní situace klienta a díky tomu správně zvolit strategii při zacházení s jeho finančními prostředky. Záleží i na osobních vlastnostech bankéře, jeho ochotě riskovat a jeho přístupu k investicím, někteří bankéři upřednostňují konzervativnější způsob investic a jiní jsou zase v tomto ohledu odvážnější, sám klient si musí rozmyslet, jaký způsob investování je mu bližší a co mu bude více vyhovovat. Vše nezáleží pouze na volbě finančního poradce, stejně tak je důležité, jak si na trhu stojí banka, ve které tento bankéř působí, co vlastně je banka schopna nabídnout za produkty a služby a v jaké kvalitě. To nejdůležitější, co klient od banky požaduje je zhodnocení finančních prostředků. Až čas ukáže, jestli jeho volba banky a privátního bankéře byla správná. Nikdy by se nemělo stát, že klient o svoje úspory přijde, což se dá pojistit diverzifikací rizika, v nejhorším případě by mohla nastat situace, že klient svůj majetek nezhodnotí, ale zůstane mu alespoň to, s čím do banky přišel.

34

4.2 Struktura, charakter a vlastnosti privátních bankéřů Výběr bankovního ústavu, kterému movití lidé svěřují své finanční prostředky, není mnohdy tak podstatný, jako výběr privátního bankéře, se kterým klienti budou po celou dobu spolupráce s bankou komunikovat. Samozřejmě, že nabídka produktů banky má nezanedbatelný význam, ale pokud privátní bankéř odvádí svou práci kvalitně, měl by klientovi být schopen nabídnout i produkty ostatních institucí v případě, že je to pro klienta tím nejlepším řešením. V segmentu privátního bankovnictví je osobnost privátního bankéře a jeho osobní přístup ke klientovi velmi důležitý. Zkušený a kvalifikovaný privátní bankéř by měl mít praxi minimálně několik let a být absolventem renomovaných školících programů. Je odborníkem v oblasti celkových bankovních služeb, musí mít odpovídající vzdělání a zkušenosti v investování. Je velmi dobrý a diskrétní obchodník; je schopen s klientem prokonzultovat jakoukoliv záležitost týkající se jeho finanční hotovosti. Je nutné, aby byl k dispozici kdykoli to bude klient vyžadovat a musí být schopen mu poradit, popřípadě sjednat kontakt na osobu, která mu dokáže poradit lépe. Například s portfolio manažery, burzovními analytiky nebo třeba se specializovanými odborníky banky. Základní zásadou, kterou musí každý privátní bankéř dodržovat je diskrétnost ve vztahu ke klientovi. Jiří Zelinka představuje privátního bankéře takto:„Privátní bankéř by měl mít dobře zvládnuté obchodní a vyjednávací dovednosti, výborné komunikační schopnosti a kvalitní znalost poskytovaných bankovních produktů, včetně ekonomického přehledu o aktuálních nabídkách trhu.“ [28] Privátním bankéřem se stávají jen ti nejlepší odborníci s bankovní praxí, kteří jsou ochotni se neustále vzdělávat. Je nezbytné, aby věděli o všech změnách, které se ve finančním světě dějí a byli schopni na ně okamžitě reagovat a klientovi adekvátně poradit. Znalost cizího jazyka je pro privátního bankéře samozřejmostí. V případě, že banka, pro kterou pracuje má mateřskou společnost v zahraničí, tak je téměř jisté, že klienti budou mít vedené účty u této banky. Jenomže pro mnohé klienty může být překážkou právě neznalost cizího jazyka, v tomto případě musí být privátní bankéř schopen pomoci. Rozdíl mezi bankéři nabízející klasické retailové bankovnictví a privátními bankéři je ten, že ti privátní bankéři mají na starosti jen omezený počet klientů a díky tomu mají 35

možnost se jim opravdu důkladně věnovat. Práce privátních bankéřů je velice časově náročná i přes tento malý počet klientů, protože péče o klienta nezahrnuje pouze obstarávání jeho investic a správu portfolia. Aby si bankéř s klientem vytvořil opravdu důvěrný vztah, je třeba, aby ho doprovázel i na sportovní utkání nebo nějaké významné události, což je zároveň i prostor pro získávání nových klientů. Právě proto se u privátního bankéře kromě odborných znalostí očekává, že bude umět i golf a další sporty, které s oblibou hrají bohatí lidé. Dále také, že se vyzná v umění, aby dovedl poradit v případě art bankingu nebo v jakýchkoli jiných oblastech, o které by klient mohl mít zájem. Ředitel privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud řekl o vztahu bankéře s klientem toto:„Již dnes lze najít bankéře, jejichž vztah s klienty je postaven nejen na řešení správy aktiv, ale je běžné, že jsou řešeny i zcela jiné potřeby klientů. Od vstupenek na fotbalové utkání, přes zajištění nadstandardního lékařského ošetření či pomoci při zajištění správné dovolené. Věřím, že i v Česku bude čím dál častěji realitou, že privátní bankéř bude brán klientem jako blízká a důvěrná osoba.“ [29] Privátní bankéři v České republice jsou mnohem mladší, než je ve světě zvykem. U nás se průměrný věk privátního bankéře pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti pěti lety, zatímco v ostatních zemích je zvyklostí, že starost o privátní klienty se přenechává starším a zkušenějším bankéřům. Není vzácností, když privátní bankéři zaujímají vysoké posty v bance. Bohatí lidé se chtějí spíše setkávat s vysoce postaveným zaměstnancem banky než s řadovým pracovníkem. Privátní bankéři ovšem nepracují sami, ale mají kolem sebe tým lidí, který jim pomáhá. Kromě privátních bankéřů, kteří dozajista zaujímají nejdůležitější roli při jednání s klientem, patří do týmu znalci v různých oborech finančního světa. Většinou jde o smluvní partnery banky, kam patří například advokáti, notáři, soudní znalci nebo daňový poradci. Neméně důležitou roli hrají ale i specialisté, kteří připravují projekty, které privátní bankéř s klientem dohodne. Dále se v bance pohybuje několik asistentů, jejichž prací je zajistit administrativní činnosti a pomoc privátním bankéřům. Privátní bankéř musí mít výborné komunikační dovednosti, aby byl schopen i klientovi, který se ve finančním světě nevyzná, vysvětlit jeho možnosti. Pokud by klient nepochopil, co mu bankéř vysvětluje, je vysoce pravděpodobně, že obchod odmítne. Banky se snaží zaměstnávat bankéře s různými vlastnostmi a přístupy k práci, každému vyhovuje něco jiného a právě v privátním bankovnictví je důležité, aby si klient mohl 36

vybrat toho, kdo mu bude nejvíce vyhovovat a kdo se dokáže vžít do jeho životní situace. Každý klient by měl výběru privátního bankéře věnovat dostatek času. Je třeba zjistit si úspěchy, kterých bankéř během své kariéry dosáhl, ale podstatné jsou i informace o tom, co se mu nepovedlo a v čem spočívají jeho neúspěchy. Nejlepší cestou je domluvit si schůzku s někým, kdo už služby konkrétního bankéře využil. Jedním z kritérií při výběru bankéře by měl být i vztah k riziku, který bankéř upřednostňuje, protože každému vyhovuje něco jiného, někteří dávají přednost konzervativním investicím, jiní jsou zase ochotní podstoupit větší rizika. Najít vhodné privátní bankéře není pro banku snadné. Opravdu kvalitních bankéřů není mnoho a jejich výběru je třeba věnovat hodně času. Banky nehledají vhodné kandidáty pouze mezi lidmi, kteří již v bankovnictví pracovali, ale pro tuto pozici jsou vhodní třeba i bývalí manažeři, které si potom banka může vychovat podle svých potřeb. Tou nejdůležitější vlastností bankéře je schopnost přesvědčit klienty, prodat produkt a organizovat. Dosavadní zkušenosti v oboru jsou sice výhodou, ale rozhodně ne podmínkou, podstatné je, aby měl bankéř dobrý přehled o finančním dění. J&T banka zvolila dobrý způsob pro získávání nových mladých bankéřů, když na tradičně pořádaných Career Days uspořádala investiční hru, na základě jejichž výsledků nabídla práci úspěšným absolventům. Vzhledem k malému množství dobrých privátních bankéřů si banka svých zaměstnanců opravdu cení a investují spoustu peněz do jejich vzdělávání, posílají je třeba na stáže v zahraničí. Nemohou si dovolit, aby jejich bankéř odešel ke konkurenci, protože by si sebou dozajista odvedl i nějaké klienty. Aby si banky pojistily, že jim bankéři nebudou odcházet ke konkurenci, je třeba dobře je finančně ohodnotit, umožnit jim profesní růst a zajistit kvalitní pracovní podmínky. A to nejen kvůli tomu, aby si bankéře udrželi, ale i z toho důvodu, že spokojení zaměstnanci dělají firmě dobré jméno. Nedostatek kvalitních privátních bankéřů vede k tomu, že si banky navzájem bankéře přetahují. Aby se jim to povedlo, tak nabízejí speciální finanční bonusy za to, že bankéř od konkurenční banky odejde. Například banka Rotschild získala na svou stranu deset bankéřů od konkurenční UBS a v roce 2007 ještě zkušené privátní bankéře z Credit Suisse. Navíc banky začaly slevovat ze svých nároků na privátní bankéře. Mnohdy jim postačí, pokud bankéře zná jazyk a zemi, ve které by měl působit, což se bohužel děje na úkor kvality. 37

Bankéř musí být trpělivý a vytrvalý. Při hledání nových klientů se jim mockrát stane, že jsou odmítnuti a o jednoho klienta musí usilovat třeba i rok. Štěpán Lacina, privátní bankéř a člen představenstva Glisco vysvětluje, že práce privátních bankéřů je mnohdy frustrující:„Bankéř obvolá sto lidí. Z toho vyjde ani ne deset schůzek, ze kterých získá jednoho klienta, a to ještě nejdřív za rok.“ [28] Nejlepší cestou, jak se dostat ke klientovi je na základě referencí, tím odpadá složité přesvědčování, aby si alespoň vyslechli bankéřovu nabídku. Je dobré účastnit se aukcí, společenských událostí a sportovních akcí, kde se pohybuje spousta potenciálních klientů. Samozřejmě se upřednostňuje osobní kontakt, je nepravděpodobné, že se bankéři podaří nové klienty přesvědčit na základě telefonního rozhovoru nebo dokonce pouze dopisem nebo emailem.

4.3 Výběr a vzdělávání nových privátních bankéřů Služby privátního bankovnictví jsou, jak již bylo uvedeno, založeny na naprosté vzájemné důvěře klienta a privátního bankéře. Privátní bankéř zná téměř dokonale finanční situaci klienta. Chceme-li vybudovat úspěšný vztah klienta s bankou tak, aby přinášel spokojenost, musí mít klient k bance důvěru a ona k němu. Ze strany banky musí být důvěra doložena především kvalitou výsledných služeb. Kvalita ze strany banky je přímo úměrná kvalitě lidí, kteří v bance pracují. Pro klienta je významné, aby se setkával se správným, kompetentním partnerem. Privátní bankéř je nositelem těchto vlastností a je navíc odpovědný za organizaci a průběh všech akcí, je styčným prvkem mezi bankou a klientem za celý okruh odborných pracovníků, kteří se na obchodní činnosti podílejí. Výběr a následná výchova privátních bankéřů trvá zpravidla několik let. Při výběru vhodných odborníků jsou často vytipováni zaměstnanci, kteří znají činnost banky, znají jednotlivé produkty a pokud vykonávají pracovní náplň osobního bankéře, umějí jednat s lidmi. Například v J&T bance probíhá zaučování privátních bankéřů tak, že bankéř nejdříve dva roky pracuje jako asistent privátního bankéře. První rok se učí jak vyhovět požadavkům a přáním klientů, s nimiž ovšem po dobu zaučování není v kontaktu. Až po

38

roce získá svého prvního klienta, ale péči o něj provádí pod dozorem zkušenějšího bankéře. J&T banka zvolila velice zajímavý způsob vyhledávání nových bankéřů, jak jsem již zmínila v předchozí kapitole. Na každoročně pořádaných Career Days představila J&T banka svoji činnost a umožnila studentům zúčastnit se investiční hry, ve které si mohli virtuálně vyzkoušet obchodování s akciemi na burze. Každý účastník bude začínat obchodování s investičním kapitálem ve výši jednoho milionu korun a nakupováním a prodejem cenných papírů si vytvoří investiční portfolio. Vítězem se stane ten, kdo dosáhne nejvyššího zhodnocení kapitálu. Hry se zúčastní i Milan Vaníček, hlavní analytik J&T banky, jehož výsledky, stejně jako ostatních účastníků soutěže budou průběžně zveřejňovány. Milan Vaníček, se k soutěži vyjádřil takto:„Chceme investování na burze přiblížit i studentům, kteří s ním zatím nemají žádné nebo malé zkušenosti, a to bezrizikovou formou – hraje se totiž o virtuální peníze. Investiční zpravodajství a chování trhu jsou ale reálné, takže soutěžící se rozhodují podle skutečných dat. Každý účastník hry si tak může vyzkoušet vlastní schopnosti, poměřit se s ostatními a získat zajímavé ceny.“ [26] Personální ředitelka skupiny J&T Zita Václavíková vysvětluje, co J&T banka od této hry očekává:„Od soutěže si slibujeme, že nám pomůže najít mladé talentované lidi, které zajímá práce analytika a vůbec investování na kapitálových trzích, a kteří by v budoucnu možná mohli najít uplatnění v J&T Bance. Hledáme takové lidi, ve kterých vidíme obrovský zdroj nových myšlenek, nápadů a pohledů, které právě dynamice naší firmy vyhovují.“ [26] Toto je určitě dobrý způsob, jak vyhledat potenciální budoucí privátní bankéře nebo specialisty na investice. Pro rozvoj programů, jejichž cílem je zvýšit spokojenost klientů i v privátním bankovnictví investovaly banky v posledních letech značné finanční prostředky. Přínosy, které by měly být získány novými, nebo inovovanými programy jsou mimo jiné závislé i na rostoucí úrovni pracovních činností zaměstnanců banky, zejména na práci privátních bankéřů. Při podrobnějším zkoumání, proč zvýšené investiční prostředky do nových programů se neodráží i ve zvýšených ekonomických efektech banky se zjišťuje, že banky do určité míry zapomínaly na své zaměstnance, kteří s klienty pracují. Většina bank používá tradiční metody řízení zejména talentovaných zaměstnanců, které již jsou pro současný dynamický obor privátního bankovnictví méně vhodné.

39

Velmi důležitou roli jak ve zvyšování kvalifikace, tak i v běžné praxi je výchova zaměstnanců k loajalitě. Na pracovištích privátního bankovnictví jsou ve vztahu ke klientům udržovány nadstandardní vazby a i mezi zaměstnanci se dbá na to, aby vztahy k bance byly chápány jako rodinná záležitost. Banky, které poskytují své služby menším klientům, by měly uvažovat o novém modelu řízení talentovaných pracovníků a vytvořit si personál, díky kterému budou klienti schopni jednotlivé banky odlišit. Tím, že se tyto banky budou zabývat otázkami, jež jsou skutečně důležité pro zaměstnance i klienty, a tím, že podniknou takové kroky, které povedou k uspokojení jejich osobních cílů, mohou banky zaměřené na menšího klienta lépe využít potenciálu svých zaměstnanců, kteří jsou v kontaktu s klienty, k tomu, aby upevnili loajalitu zákazníků, a umožnili tak trvale udržitelný růst. Zaměření dalšího vzdělávání na klientské služby a schopnost privátních bankéřů působit jako kvalifikovaní a důvěryhodní poradci je klíčem k rozvoji dlouhodobých a ziskových vztahů.

K úspěšnému

naplnění

tohoto

rozvoje

jsou

považovány

následující

předpoklady: Schopnost nabídnout komplexní sadu produktů a služeb, znalost, jak umožnit přístup k nejkvalitnějším produktům třetích subjektů a způsobilost aktivně nabízet objektivní poradenství založené na detailním investování finančního majetku klientů. Uvedené předpoklady jsou zároveň základními oblastmi dalšího vzdělávání a výchovy především privátních bankéřů a jejich spolupracovníků.

4.4 Přístupy privátního bankovnictví (loajalita, diskrétnost, odbornost) Služby privátního bankovnictví a tedy privátních bankéřů jsou, jak již bylo uvedeno v předchozích citacích, charakteristické značnou exkluzivitou. Souhrnně lze tuto exkluzivitu vyjádřit typovými faktory: Základní charakteristikou je individuální přístup. Každý klient má jiné složení svého majetku, jiné potřeby, záměry a jiná očekávání. Jiná je mentalita jednotlivých klientů, rozdílné jsou též jejich znalosti a ochota naslouchat komentářům a doporučením svého

40

poradce. Slovo standardní by se na úrovni privátního bankovnictví v jednání privátního bankéře nemělo prakticky vyskytovat. Naprostá diskrétnost je samozřejmostí na všech úrovních vztahů banky a klienta. Na úrovni privátního bankovnictví je tato charakteristika „základním přikázáním.“ V žádném případě se nemůže stát, že by osobní údaje klienta pronikly na veřejnost. Nejen, že by banka o klienta okamžitě přišla, ale ještě by hrozilo soudní líčení, čímž by se tato nepříjemná záležitost dostala na veřejnost a jméno banky by bylo nenávratně zničeno. Se špatnou pověstí způsobenou touto neodpustitelnou chybou je možnost, že by banka měla v budoucnu šanci uspět na trhu téměř nulová. Diskrétnost se v privátním bankovnictví nedodržuje jen z hlediska konkrétních klientů, ale banky nerady mluví i o počtu svých klientů a množství jimi spravovaných finančních prostředků. Jedním z důvodů je to, že nechtějí poskytovat žádné informace konkurenci. Oboustranná důvěra. Na této charakteristice je založen loajální přístup klienta k bance, pevný osobní, avšak zároveň profesionální vztah poradce a klienta. Pro většinu privátních bank je důležité, aby si bankéř vytvořil s klientem opravdu důvěrný vztah. Naopak v některých jiných bankách působí privátní bankéři pouze jako prodejci produktů. Banky si nepřejí, aby bankéři měli užší vztahy se svými klienty, protože v případě, že k sobě příliš přilnou a bankéř od banky odejde, tak s sebou odvede i své klienty. Velký význam má vysoká kvalita služeb. Klienti dovedou nadprůměrnou kvalitu ocenit a v neposlední řadě si ji také platí. Patří sem mimo jiné i dosažitelnost svého osobního bankéře kdykoliv podle klientovy potřeby, rychlost, operativnost a komplexnost služeb. Poslední, ale neméně důležitá je profesionalita. Tu musí klient pociťovat od prvního rozhovoru až po komplexní představení investiční strategie. Profesionalita by se neměla projevovat jen odbornými znalostmi, ale i způsobem vystupování klientova privátního bankéře, až po prostředí, ve kterém jsou veškerá jednání konána. Výše uvedené faktory by neměly chybět na žádném jednání klienta s bankou, pro služby privátního bankovnictví však musí platit dvojnásobně, aby vynikla exklusivnost této služby.

41

5.

MODERNÍ

PŘÍSTUPY

ROZVOJE

PRIVÁTNÍHO

BANKOVNICTVÍ 5.1 Art banking Art banking je poměrně nový druh investování, který umožňuje zejména bohatým privátním klientům účelně a bezpečně uložit své finanční prostředky.

V České

republice nabízí tuto službu doposud pouze jedna banka, a to Unicredit bank se sídlem v Praze. Jde o investování do uměleckých děl. Je jisté, že v budoucnu se začnou tomuto druhu investování věnovat i ostatní banky, protože získání bohaté privátní klientely znamená obrovskou konkurenční výhodu. Zavedení tohoto druhu investování do portfolia banky ovšem nelze během krátké doby. Pro nabídku této služby v odpovídající kvalitě je třeba najít vhodné specialisty, navázat kontakty, ale především jde o to, aby vrcholový management vytvořil materiální i personální podmínky pro konkrétní uměleckou oblast. Službu Art banking lze při určitém zjednodušení charakterizovat jako soubor několika činností. Především je to nákup a prodej uměleckých děl, dále sestavování sbírek a v neposlední řadě výkon komplexní odborné péče o umělecké předměty. Svým klientům pomáhají banky v této oblasti investování od počátečních kontaktů s uměleckými díly, až po samotný nákup a péči o ně. Unicredit

bank

nabízí

poradenství

ve

čtyřech

oblastech

Art

bankingu.

První je badatelská činnost v oblasti umění, která zahrnuje zajištění odborných expertiz a znaleckých posudků, umělecko-historické analýzy umělců i děl a katalogizaci sbírek. Další oblastí jsou obchodní transakce, kam patří zprostředkování kontaktu mezi klienty a trhy s uměním, například aukčními domy nebo galeriemi a poradenství při nákupu a prodeji uměleckých děl a sbírek. Management umění nabízí poradenství v oblasti pojištění, transportu, restaurování a vhodného uložení děl a uměleckých sbírek. Poslední oblastí jsou plánovaná řešení pro budoucnost pro vytváření trvalých hodnot budoucím generacím, hlavně ochrana sbírek a posilování jejich hodnot. Unicredit bank před nedávnem vytvořila internetové stránky www.artbanking.cz, které jsou určeny pro sběratele a investory do umění. Ti mohou na těchto stránkách najít nejrůznější informace z oblasti umění o pořádaných aukcích a výstavách. Anebo mají

42

možnost nahlédnout do časopisu Art Banking Bulletin, ke kterému má kromě těchto stránek přístup pouze privátní klientela. V případě, že má klient zájem o nákup uměleckého díla a nemá žádné zkušenosti s obchodováním tohoto typu, tak privátní bankéř v první řadě zjistí jeho preference. Na první schůzce si klient nejdříve prohlédne aukční katalogy a musí si ujasnit o který druh umění má zájem, poté už může pokračovat v hledání konkrétnějších děl a privátní bankéř ho odkáže na aukční síně, kde se budou prodávat ta konkrétní díla nebo mu zprostředkuje kontakt na obchodníky, kteří tato díla nabízejí. Přitom privátní bankéři doporučují pouze ověřené obchodníky, čím se snaží ochránit své klienty. Je přece v jejich zájmu, aby byl klient spokojen a doporučoval je dále. Umělecká díla jsou znamením luxusu, a proto se čím dál častěji objevují nejen v soukromých bytech, ale i v kancelářích firem. Jsou součástí celkové image firmy, pokud jsou vkusně vybrány a umístěny, tak působí na okolí velmi pozitivně a tvoří o firmě dobrý dojem. I Unicredit banka nakupuje umělecká díla pro vlastní výzdobu kanceláří, v České republice má jen malou sbírku, ale v Itálii se investicím tohoto druhu věnuje velmi intenzivně. Věří v budoucnost těchto investic, vlastní sbírky starého i současného umění, ale investuje i do mladých fotografů z celé Evropy. Vzhledem ke krizi, která stále přetrvává, se zvedá zájem investorů o umění, zlato a diamanty, které se zdají být velmi stabilní investicí. Čím dál více se klienti ptají na tento druh investic. Privátní bankéři samozřejmě nemohou mít takové znalosti v oblasti umění, jaké mají odborníci pracující v galeriích a na univerzitách, důležité je, že tyto informace dokáží zprostředkovat a jsou schopni sjednat klientovi schůzku s těmito odborníky. Hlavním úkolem privátního bankéře je schopnost ohlídat, aby klient nekoupil padělek nebo dílo z neověřených zdrojů. Privátní bankéři mají přehled o obchodnících s uměleckými díly po celém světě. Vědí kteří, a jaká díla chtějí prodávat a kupovat a jaké jsou jejich finanční možnosti, zprostředkovávají kontakt mezi nimi. Tím, že tato díla nejsou ve veřejné nabídce, se zvyšuje jejich cena. Čím méně se umělecké dílo prodává, tím více se zhodnocuje. Výběr uměleckých děl závisí na vkusu klienta, na finančních prostředcích, které je ochoten za ně zaplatit, ale i na riziku, které je ochoten podstoupit. Jako nejméně rizikové se ukazují díla z devatenáctého století a staří mistři, protože tato díla jsou již

43

oceněna. Momentálně je velký zájem o česká šedesátá léta, sem se řadí například Karel Malich, Milan Grygar, Jan Kubíček, nebo Věra a Vladimír Janouškovi. To, že investice byla správná, poznáme v případě, že po autorovi začne sháňka, velmi brzy. Třeba Milan Grygar ještě před dvaceti lety nepatřil ke známým autorům, ale v současné době začíná po jeho dílech obrovská poptávka a v této souvislosti začínají růst i ceny těchto děl. Ceny uměleckých děl se pohybují od několika tisíc korun za díla autorů, kteří teprve začínají nebo se zatím neprosadili, až po díla za statisíce nebo i miliony korun. Samozřejmě, že koupit dílo od autora, který prozatím neměl se svými výtvory velký úspěch je riziko. Na druhou stranu tyto investice nejsou tak veliké, aby se jisté riziko nemohlo podstoupit, protože v případě, že o autora začne být zájem, se investice mnohonásobně vrátí. Služba Art banking je exkluzivní služba určena pro klienty privátního bankovnictví a tvoří další možnost diverzifikace klientova portfolia.

5.2 Offshore banking Offshore

bankovnictví

je

vlastně

správa

investic

v zahraničních

destinací.

Nejpopulárnější je bez pochyby Švýcarsko a daňové ráje. Je to jeden ze způsobu diverzifikace portfolia, který investoři využívají z obavy z ekonomických a politických rizik. Služby offshore bankovnictví jsou opravdu hojně využívány a to z několika důvodů. Především jde o diskrétnost, v zahraničí jsou velice přísné zákony chránící bankovní tajemství, takže pravděpodobnost, že by nějaké informace unikly třeba ke konkurenci v případě firem nebo neoprávněným osobám v případě jednotlivců, je téměř nulová. Důležitá je také ochrana aktiv, protože se na finance uložené v offshore centrech nevztahují rozsudky vydané v domovské zemi. Obrovskou výhodou je nízká nebo žádná daň z příjmu a nulové dědické a darovací daně. Klienti tímto způsobem také chrání své finance před inflací a přístup na kapitálové trhy je pro ně mnohem snadnější. Offshore banky jsou schopny svým klientům mnohdy poskytnout kvalitnější servis s výhodnějšími podmínkami než klasické onshore banky, protože nepodléhají takovým omezením. Nevztahuje se na ně zdanění, kolky ani poplatky za vystavené šeky. A nabízejí služby, které jsou u klasických bank hodnoceny jako nelegální. 44

Velice zneklidňující je v současné době narůstající schodek státních financí, který může vést až k oslabení české měny. Obavy jistě také způsobuje špatná ekonomika Řecka a to především proto, že lidé vědí, že na rozdíl od České republiky je Evropská unie povinna Řecku pomoci. Někteří privátní bankéři jsou přesvědčeni o tom, že vyspělost země se pozná podle toho, kolik finančních prostředků občané ukládají v zahraničí. Například z Afriky jde do zahraniční devadesát pět procent úspor, ovšem ve vyspělých zemích většina financí zůstává. V případě České republiky movití lidé posílají do offshore center asi čtyřicet procent úspor. Za jednu z nevýhod offshore bankovnictví je považováno časté spojování s trestnou činností, čemuž se ale offshore banky snaží vyhnout tím, že monitorují, kdo užívá jejich služby a tím chrání svou pověst. Průzkum evropského privátního bankovnictví v roce 2009 ukázal, že po dlouhé době více klientů své finanční prostředky z offshore center vybralo, než nově investovalo. Podle tohoto průzkumu začali investoři více ukládat peníze do finančních center, jakým je třeba Hong Kong nebo Singapur a to hlavně z důvodu regulací a vládních zásahů v Evropě.

45

ZÁVĚR Finanční krize a následující hospodářská krize se promítla prakticky do všech oblastí společenského života a zákonitě výrazně ovlivnila soukromé bankovnictví. V chování klientů privátního bankovnictví se v posledním období projevily dvě základní změny. Předně se výrazně zvýšily požadavky a nároky klientů na poradenskou činnost bank, na prohloubení jejich orientace ve finančním světě a na zvýšení odpovědnosti bank za odpovídající investiční strategii pro jejich financování. A druhou změnou je zjištění skutečnosti, že návratnost investic ve výši třiceti až čtyřiceti procent skončila a zároveň skončilo do té doby v privátním bankovnictví dost obvyklé nakupování investičních prostředků bez hlubšího rozmýšlení. V této souvislosti je v sektoru privátního bankovnictví nutné vzít v úvahu, že nejen v letech 2009 a 2010, ale i v nejbližších dalších letech nelze očekávat tak vysoké zisky, jaké byly dosahovány před krizí. Ale na druhé straně nelze ani pochybovat, že při celkovém zkvalitnění práce bank jako celku, privátních poradců a v neposlední řadě i klientů – investorů výnosy opět porostou. Tento postupný růst budou jak klienti, tak zejména banky a jejich privátní bankovnictví hledat především v bezpečných produktech. Jedním z nejvhodnějších produktů budou například podílové fondy. Podílové fondy jsou v určitém kontaktu s akciovým trhem s tím rozdílem, že to není investice přímo do jednotlivých druhů akcií. Návrat na investiční trhy, které jsou nezbytnou podmínkou pro privátní bankovnictví, je především podmíněn důvěrou klientů k jednotlivým bankám a jejich produktům. Důvěryhodnost klientů k finančním institucím byla značně narušena, mnoho klientů zažilo v posledních dvou letech velmi špatné období. Je skutečností, že některé banky se na těchto neúspěších podílely více, některé méně. Hlavním kriteriem této neúspěšnosti byl jednak celkový objem investování v privátním bankovnictví a také způsob a formy organizace práce jednotlivých bank při vytváření například finančních rezerv. Obnovit především důvěru u celé řady klientů, kteří zaznamenali různě velké objemy ztrátových investic je naprosto základní a zásadní úkol pro jednotlivé banky jako celek, tak zejména pro jejich úsek privátního bankovnictví, kde se tyto ztrátové investice vyskytovaly nejvíce.

46

Předpoklady k úspěšnému návratu na investiční trhy musí být vytvářeny jak se strany klientů, tak na straně bank, nebo ještě přesněji – především na straně kvalitní práce a přístupu privátního bankovnictví jednotlivých bankovních ústavů. Ze zveřejňovaných statistických, nebo přesněji z částečně obecně známých informací lze konstatovat, že majetek těch bohatších klientů roste, přesto, že hospodářská krize ještě není ukončena. I z informací o současné ekonomické situaci na českém trhu a v české ekonomice je zřejmé, že segment bohatších klientů, tedy klientů, kteří mohou investovat minimálně sto tisíc dolarů, se v roce 2010 zvýšil o tři procenta. Tuto skutečnost lze vysvětlit mimo jiné tím, že naši klienti jsou více konservativní a vyplatilo se jim v průběhu krize, že neměli investiční prostředky vloženy do riskantních produktů. Rozvoj privátního bankovnictví v budoucím období bude především navazovat na dosavadní vývoj trhu nejen v naší ekonomice, ale na celkovém vývoji finančního trhu. V západní Evropě byl a samozřejmě i v současné době je velmi rozvinutý. Ve střední a východní Evropě byl privátní trh méně rozvinutý z důvodu jiných ekonomických podmínek. Finanční a následná ekonomické krize jeho postupný intenzivní vývoj po změně ekonomických systémů v jednotlivých zemích střední a východní Evropy ještě zpomalila. O to více se budou jak jednotlivé banky, tak také na druhé straně jednotlivé skupiny klientů výrazněji orientovat na lepší investiční strukturu financování, lepší a dokonalejší bankovní systém, ve kterém bude ve zvýšené míře věnována pozornost riziku zvolené investiční strategie. V rámci dalšího rozvoje evropského trhu lze rozvoj privátního bankovnictví očekávat především v Rusku, ve střední Evropě pak to budou finanční a ekonomické trhy České republiky, Polska, Maďarska a také Rumunska. Vezmeme-li jako kriterium počet obyvatel jednotlivých států, pak asi nejvíce příležitostí pro privátní bankovnictví poskytne Polsko a následně i Česká republika, kde se touto oblastí postupně zabýval poměrně velký počet bankovních ústavů. Nabídku produktů privátního bankovnictví rozšiřují nejen české banky, ale širší proniknutí do českého finančního trhu připravují i další zahraniční banky. Pro obyvatele České republiky je charakteristické, že tradičně poměrně hodně spoří, z posledních statistických údajů lze konstatovat, že míra úspor se pohybuje okolo 23,5 %. A jak bylo v předchozí části uvedeno, čeští klienti tradičně dávají přednost méně rizikovým aktivům, jako jsou dluhopisy. To ale neznamená, že se 47

nebudou vyskytovat i klienti, kteří budou hledat i větší rovnováhu mezi rizikem a výnosem. A v neposlední řadě by privátní bankéři měli mít k disposici i výrazně rizikovější produkty, protože určitý počet klientů bude ochoten přistoupit na mnohem větší riziko. Jednou z oblastí, ve které lze očekávat zvýšený zájem klientů a perspektivní rozvoj produktů je investování do nemovitostí a ještě při zachování určité míry rizika do nemovitostí s odlišnou délkou návratnosti vložených investic. Krize především naučila daleko výrazněji chápat a do důsledku vnímat rizika ve všech oblastech investování. Pro celou finanční oblast platí, že každý produkt, každá dílčí část širšího rozsahu produktů investičního charakteru se zkoumá do větších detailů a v budoucnu lze očekávat i zvýšenou aktivitu tak zvaných regulátorů trhu včetně zpřesnění a zpřísnění zákonných opatření na úrovni vlád jednotlivých států. V rámci Evropské unie mohou být vydána regulační opatření, platná pro finanční trhy všech členských zemí. Postupně se změní a zpřísní nároky i na firmy, nebo na společnosti, které poskytují finanční poradenství. Všechna tato opatření směřují k tomu, aby ve vztahu ke klientům se prokazatelně zvýšila zodpovědnost, aby jak peněžní ústavy, jejich oblasti privátního bankovnictví a i poradenské instituce poskytly klientům daleko větší důvěru v investování jejich finančního kapitálu. V bankovnictví a finančním sektoru jako takovém se už řada podmínek změnila a mnohá opatření již byla realizována. Odehrály se významné změny jak ve struktuře důvěryhodných produktů privátního charakteru, tak na globální úrovni v určitém sjednocení parametrů dosažitelné efektivnosti těchto produktů. Většina bank a finančních společností se ze zkušeností proběhlé krize poučila, až na výjimky udělala důkladnou revizi postupů, chování a pochopení vůči klientům. S dalším růstem bohatství privátních klientů lze očekávat i odpovídající perspektivní rozvoj uzavírání obchodů v sektoru privátního bankovnictví. Služeb privátního bankovnictví využívají movití lidé, nejčastěji z řad top manažerů, podnikatelů, umělců, sportovců, restituentů, nebo dědiců, kteří se nemohou, nebo nechtějí o své finanční prostředky starat sami, ale dávají přednost profesionálnímu zacházení. Počet těchto lidí, i prostředků, které spravují, se neustále zvyšuje a to je právě ten důvod, proč se služby privátního bankovnictví rozšiřují. V rámci

48

konkurenceschopnosti musí být banky flexibilní a nabídnout klientovi přesně to, o co má zájem. Klíčový je ovšem výběr privátních bankéřů, které tyto banky zaměstnávají. Protože právě kvalitní poradenství a důvěrný vztah bankéře a klienta hraje v privátním bankovnictví rozhodující roli. Privátní bankovnictví vlastně spojuje špičkový servis s osobním přístupem. Téma privátní bankovnictví jsem si zvolila, protože tato služba má v České republice velice krátkou tradici a mnozí lidé o možnosti využití těchto nadstandardních služeb vůbec nevědí.

49

POUŽITÁ LITERATURA 1. GRAHAM, B., Zweig, J.: Inteligentní investor. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 504 s. ISBN 978-80-247-1792-0. 2. POLOUČEK, S., a kol.: Bankovnictví. 1.vyd. Praha: C.H.Beck, 2006. 716 s. ISBN 80-7179-462-7. 3. KOHOUT, P.: Investiční strategie pro třetí tisíciletí. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 204 s. ISBN80-7169-942-x 4. JÁNOŠKA, K.: Bankovní sektor na prahu druhého tisíciletí, Banky a finance, prosinec 1999, ISSN:1211-9849 5. DOČKAL, E.,POLÚCHOVÁ, M., Investice na naší straně, 1.vydání, Kojetín: Katos, 1966, ISBN 80-902218-0-7 6. GROSJEAN, R.K., Jednáme v bance: Průvodce klienta službami banky, 1.vyd., Praha: Management Press, 1994, 269 s. ISBN 80-85603-66-7. 7. SEDLÁK, L., Spousty peněz v bance: The Prague Tribune, 1999, č. 52. Registr.číslo MK ČR 7282, ISSN 1211-314X. 8. VINTER, Jan. Privátní bankovnictví – sen a skutečnost. In Měšec [online]; 2006 [cit.

2011-05-101.5.2011].

Dostupné

z

WWW:

. 9. Milionáři riziko neradi. In Euro [online]. 2008 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW:


neradi.html>. 10. Privátní bankovnictví: když chcete více než standard. In Měšec [online]. 2010 [cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 11. KUCHTA, Daniel. Privátní bankovnictví – je o co stát?. In Investujeme.cz [online].

2009

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

.

50

12. HORČICOVÁ, Petra. Hon na boháče. In Euro [online]. 2008 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: . 13. Privátní bankovnictví v dynamice doby. In Kapitál [online]. 2008 [cit. 2011-0510].

Dostupné

z

WWW:

. 14. GINTER, Jindřich. Kolik peněz musí mít boháč? V Česku alespoň 15 miliónů. In

Právo

[online].

2010

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 15. V příštích letech svedou domácí banky boj o bohaté. In Hospodářské noviny [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: . 16. HRADIL, Dušan. Private banking – na vrcholu pyramidy. In Peníze.cz [online]. 2002

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 17. McGee, Suzanne. Banky si už pečlivě vybírají i milionáře. In Hospodářské noviny

[online].

2006

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 18. KLÍMOVÁ, Jana. Péče o bohaté: investice, zážitky i škola pro děti. In Mladá fronta

Dnes,

2008

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 19. TEUBNER, Michal. Komerční banka posiluje služby správy majetku pro vysoce bonitní klienty. In [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

51

20. Citibank a.s. v ČR oznámila 31% nárůst zisku za rok 2001 . In Citicorp [online]. 2002

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 21. LICHTENEGEROVÁ, Renata. Banka radila, jak na rizika. In Profit [online]. 2009

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 22. Na český trh vstoupila Privatbanka, od multimilionářů chce šest miliard. In IDnes

[online].

2009

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 23. SOCHOR, Jan. Banky bojují o zdejší milionáře. In Bankovnípoplatky.com [online].

2008

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 24. UniCredit Private Banking je nejlepší bankou v Itálii, ve střední a východní Evropě a v Srbsku. In Vstřícná banka [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: . 25. J&T BANKA se ziskem na úrovni předchozího roku. In J&T BANKA [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: . 26. J&T BANKA láká mladé talenty na investiční hru. In J&T BANKA [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: http://www.jtfg.com/sk/aktualityskupina-43469.html>. 27. HRADIL, Dušan. Private banking – na vrcholu pyramidy. In Peníze.cz [online]. 2002

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

.

52

28. KUCHTA, Daniel. Privátní bankovnictví – je o co stát? . In Investujeme.cz [online].

2009

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 29. HORČICOVÁ, Petra. Hledá se bankéř. Zn. Privátní. In Euro [online]. 2008 [cit. 2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 30. JAKUBČÍK, R.: Češi nejsou hazardní hráči, riziku se vyhýbají. In Hospodářské noviny

[online].

2009

[cit.

2010-12-10].

Dostupné

z

WWW:

. 31. O současném stavu a výhledu privátního bankovnictví. In Rádio Česko [online]. 2010

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 32. Ve čtvrtek o privátním bankovnictví a krizi. In Rádio Česko [online]. 2010 [cit. 2011-05-01].

Dostupné

z

WWW:

. 33. ANTOŠ, Ondřej. Počet milionářů vzrostl na 13 tisíc. In Měšec [online]. 2006 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: . 34. DVOŘÁK, Jiří. Bohatství Čechů se zvyšuje a dluhy také. In Měšec [online]. 2008

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 35. V ČR je 17.000 lidí s majetkem k investování přes 10 mil.Kč. In Finanční noviny

[online].

2011

[cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

.

53

36. KLÍMOVÁ, Jana. Česko - líheň bohatých. In Mladá fronta Dnes [online]. 2008 [cit.

2011-05-10].

Dostupné

z

WWW:

. 37. Na lovu milionářů. In Ekonom [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: .

54

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázek 1: Zjednodušené organizační schéma malé banky Obrázek 5: Složení 17 000 osob, jejichž majetek k investování převyšuje 10 000 000 Kč Obrázek 6: Očekávaný vývoj počtu multimilionářů Obrázek 7: Očekávaný vývoj objemu majetku k investování

Tabulka 4: Srovnání množství finančních prostředků, které člověk musí vlastnit, aby se mohl stát klientem privátního bankovnictví jednotlivých bankovních ústavů Tabulka 5: Struktura milionářů v České republice Tabulka 6: Procentní vyjádření volných finančních prostředků, které milionáři utrácejí za své zájmy

55