MIGRACE A SUBURBANIZA»NÕ PROCESY V»ESK REPUBLICE 1)

MIGRACE A SUBURBANIZA»NÕ PROCESY V »ESK… REPUBLICE1) ZDENÃK »ERM¡K

Migration and Suburbanisation Processes in the Czech Republic The article analyses the relation between internal migration and development of the settlement system in the Czech Republic in the transformation period after the year 1990. Special attention is given to the role of migration in suburbanisation processes. Changes in the directions and composition of migration flows are documented on the example of Prague in connection with the unfolding suburbanisation stage of development of this conurbation. Demografie, 2005, 47: 169–176

Migrace obyvatelstva je d˘leûitou souË·stÌ region·lnÌch proces˘, kterÈ spoluutv·¯ejÌ geografickou organizaci spoleËnosti. Ve srovn·nÌ s p¯irozenou reprodukcÌ je jejÌ efekt variabilnÏjöÌ jak v Ëase, tak ñ na niûöÌch ¯·dov˝ch ˙rovnÌch ñ i region·lnÏ. Migrace se sice z jevovÈho pohledu zd· b˝t jednoduch˝m procesem, jejÌ sloûitost vöak vypl˝v· z plurality a heterogenity podmiÚujÌcÌch faktor˘ a obdobnÏ i z komplexity d˘sledk˘ migraËnÌch zmÏn. SvojÌ r˘znorodou podmÌnÏnostÌ p¯edstavuje d˘leûit˝ indik·tor region·lnÌho v˝voje a souËasnÏ je procesem, kter˝ v˝znamnÏ p¯ispÌv· k charakteru region·lnÌ diferenciace. Je zcela z¯ejmÈ, ûe p¯edstavuje jeden z klÌËov˝ch mechanism˘ v˝voje osÌdlenÌ. Studium migrace tak hraje d˘leûitou roli i p¯i hodnocenÌ transformaËnÌch zmÏn v »esku po roce 1989. V˝voj migrace v »eskÈ republice i v dalöÌch postkomunistick˝ch st·tech st¯ednÌ Evropy je v souËasnosti nedÌlnÏ spojen s obecnÏjöÌmi rysy v˝voje na glob·lnÌ ˙rovni. Nejd˘leûitÏjöÌ trendy migraËnÌch proces˘ ve vyspÏl˝ch zemÌch souvisÌ p¯edevöÌm s rozvojem nov˝ch forem sÌdelnÌch systÈm˘. Asi nejv˝raznÏji je tento vztah patrn˝ u procesu suburbanizace, pro kter˝ je typickÈ prostorovÈ rozöi¯ov·nÌ urbanizovan˝ch ˙zemÌ. V suburb·nnÌm z·zemÌ velk˝ch mÏst doch·zÌ k populaËnÌmu r˘stu, smÏ¯ujÌ sem migraËnÌ proudy jak z ˙zemÌ leûÌcÌch mimo aglomeraci, tak p¯edevöÌm proudy z centr·lnÌch zÛn tÏchto urb·nnÌch celk˘. TÈto migrace se ˙ËastnÌ p¯edevöÌm st¯ednÌ a vyööÌ vrstvy spoleËnosti. Suburbanizaci nelze ovöem zjednoduöenÏ ch·pat pouze jako zmÏnu v rozmÌstÏnÌ obyvatelstva. Vedle obytnÈ funkce doch·zÌ v dalöÌch f·zÌch k decentralizaci i nÏkter˝ch komerËnÌch aktivit. V öiröÌm pojetÌ je suburbanizace souË·stÌ celospoleËensk˝ch zmÏn spojen˝ch nap¯Ìklad s nov˝mi vzorci chov·nÌ (Berg et al., 1982, Fielding, 1989). DlouhodobÈ v˝vojovÈ trendy migrace v »esku SouËasn˝ charakter migracÌ v »esku je vedle glob·lnÌch trend˘ ovlivÚov·n i specifick˝m historick˝m v˝vojem na naöem ˙zemÌ v obdobÌ po 2. svÏtovÈ v·lce. DneönÌ zesilov·nÌ selektivnÌch v˝vojov˝ch tendencÌ spojenÈ Ëasto s deformacÌ migraËnÌch proces˘ je t¯eba vidÏt jako reakci na dÏdictvÌ socialistickÈ region·lnÌ i soci·lnÌ nivelizace. V˝voj migrace v »esku byl v minul˝ch desetiletÌch v˝znamnÏ ovlivnÏn pov·leËn˝m odsunem obyvatelstva nÏmeckÈ n·rodnosti z pohraniËnÌch oblastÌ a specifick˝mi administrativnÏ pl·novacÌmi formami ¯ÌzenÌ, kdy se z centra rozhodovalo o rozmÌsùov·nÌ pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ a novÈ bytovÈ v˝stavbÏ. Tyto centr·lnÏ pl·novacÌ mechanismy v podstatÏ p¯edurËovaly charakter migrace, p¯edevöÌm vedly k potlaËenÌ jejÌ region·lnÌ selektivnÌ funkce a tÌm i k poklesu 1) »l·nek byl vypracov·n s†podporou v˝zkumnÈho z·mÏru GeografickÈ systÈmy a rizikovÈ procesy v kontextu glob·lnÌch zmÏn a evropskÈ integrace (MSM 0021620831).

169

Demografie, 2005, roč. 47, č. 3

Graf 1 Vývoj migrační bilance velikostní struktury obcí ČR 1981–2000 (vnitrostátní migrace, roční průměry migračního salda na 1000 obyv.) (Development of migration balance of the size structure of municipalities of the CR 1981–2000 (internal migration, annual averages of migration balance per 1000 population)

celkovÈ migraËnÌ mobility. Jestliûe jeötÏ na zaË·tku öedes·t˝ch let mÏnilo obec trvalÈho pobytu p¯es 3 % obyvatel roËnÏ, na konci osmdes·t˝ch let to jiû bylo mÈnÏ neû 2 %. Z·roveÚ v tomto obdobÌ doch·zelo ke zkracov·nÌ migraËnÌ vzd·lenosti. Pro sÌdelnÌ systÈm »eska je charakteristick· hust· sÌù mal˝ch mÏst a mÏsteËek, kter· se zformovala ve specifick˝ch ekonomick˝ch a geopolitick˝ch podmÌnk·ch 18. a 19. stoletÌ. Po 2. svÏtovÈ v·lce se tento charakter d·le upevnil. V˝znamnou roli v tomto smÏru sehr·la tzv. st¯ediskov· soustava osÌdlenÌ, jejÌû koncept se stal od sedmdes·t˝ch let d˘leûit˝m n·strojem pl·novitÈho rozvoje vybran˝ch mal˝ch a st¯ednÌch mÏst bez adekv·tnÌho koncepËnÌho ¯eöenÌ pro velk· mÏsta. Pr·vÏ mal· a st¯ednÌ mÏsta (10 aû 50 tis. obyvatel) vykazovala po rozhodujÌcÌ Ë·st pov·leËnÈho obdobÌ nejvyööÌ relativnÌ migraËnÌ zisky. UrËitÈ preference zÌskala pouze nÏkter· pr˘myslov· mÏsta. D˘sledkem tohoto v˝voje bylo omezenÌ r˘stu nejvÏtöÌch mÏst a zastavenÌ suburbanizaËnÌch proces˘, kterÈ se zaËaly rozvÌjet v meziv·leËnÈm obdobÌ (Hampl-Gardavsk˝-K¸hnl, 1987). MigraËnÌ v˝voj v transformaËnÌm obdobÌ po roce 1989 se odehr·v· na pozadÌ p¯echodu od centr·lnÏ ¯ÌzenÈ a obËansky nesvobodnÈ spoleËnosti ke spoleËnosti demokratickÈ s trûnÌ ekonomikou. St¯et·v· se zde pot¯eba n·pravy p¯edchozÌch socialistick˝ch deformacÌ s p˘sobenÌm souËasn˝ch v˝vojov˝ch trend˘ vyspÏl˝ch zemÌ. Vedle oËek·van˝ch zmÏn se tak v tomto specifickÈm obdobÌ setk·v·me i s ¯adou vÌcemÈnÏ p¯ekvapiv˝ch skuteËnostÌ. Oba nejv˝raznÏjöÌ migraËnÌ trendy tohoto obdobÌ pat¯Ì k tÏm mÈnÏ oËek·van˝m. Jedn· se p¯edevöÌm o v˝razn˝ pokles migraËnÌ mobility v prvnÌ polovinÏ devades·t˝ch let a d·le o postupn˝ obrat migraËnÌ bilance velikostnÌch kategoriÌ obcÌ, kdy tradiËnÌ vzestupnÈ koncentraËnÌ proudy z menöÌch obcÌ do vÏtöÌch jsou jiû v souËasnosti plnÏ nahrazeny dekoncentraËnÌ orientacÌ migraËnÌch proces˘ (graf 1). Oba tyto trendy souvisÌ v˝znamnÏ se situacÌ na trhu s byty v transformaËnÌm obdobÌ. Propad bytovÈ v˝stavby v polovinÏ devades·t˝ch let a deformovanÈ pr·vnÌ vztahy v oblasti bydlenÌ vytvo¯ily bariÈru, kter· v˝raznÏ omezovala moûnosti p¯estÏhov·nÌ. Dostupnost bydlenÌ byla zvl·ötÏ problematick· ve vÏtöÌch mÏstech, coû v˝raznÏ ovlivnilo jejich migraËnÌ bilanci (»erm·k, 2001). 170

Zdeněk Čermák: Migrace a suburbanizační procesy v České republice

SuburbanizaËnÌ aspekty migrace v »esku se zvl·ötnÌm z¯etelem k† praûskÈ aglomeraci I p¯es vliv ¯ady deformujÌcÌch faktor˘ je ze zmÏn v horizont·lnÌ i vertik·lnÌ struktu¯e migraËnÌch vztah˘ z¯ejmÈ, ûe v˝voj stÏhov·nÌ byl v devades·t˝ch letech st·le silnÏji ovlivÚov·n procesy suburbanizace, na zaË·tku novÈho stoletÌ lze jiû hovo¯it o dominantnÌ pozici tÏchto proces˘ v r·mci celÈho migraËnÌho systÈmu »eska (mapa 1 a 2). Z·pornÈ migraËnÌ saldo velk˝ch mÏst a r˘st mal˝ch obcÌ v jejich z·zemÌ to jednoznaËnÏ dokumentujÌ. Mapa 1 Intenzita migračního salda okresů ČR 1987–1989 (vnitrostátní migrace, průměrné roční saldo na 1000 obyv.) (Migration balance intensity in districts of the CR 1987–1989 (internal migration, average annual balance per 1000 population)

V˝raznÈ migraËnÌ suburbanizaËnÌ vztahy se zformovaly nejen v nejvÏtöÌch aglomeracÌch Prahy, Brna, PlznÏ nebo Ostravy, ale i u kategorie stotisÌcov˝ch mÏst jako jsou nap¯. Hradec Kr·lovÈ, Olomouc nebo »eskÈ BudÏjovice (tab. 1). I kdyû jsme pro ˙Ëely naöeho sledov·nÌ vymezili p¯edpokl·danÈ suburb·nnÌ z·zemÌ tÏchto mÏst zjednoduöenÏ administrativnÌmi hranicemi p¯Ìsluön˝ch okres˘2), v˝voj migraËnÌch vztah˘ v tÏchto jednotk·ch za poslednÌch 10ñ15 let potvrzuje rozvoj suburbanizaËnÌch proces˘. Jiû v pr˘bÏhu prvnÌ poloviny devades·t˝ch let zaËala j·drov· mÏsta tÏchto aglomeracÌ migraËnÏ ztr·cet se sv˝m z·zemÌm. PostupnÏ se zvyöoval poËet vystÏhoval˝ch z j·dra do z·zemÌ a z·roveÚ rostl podÌl tohoto proudu na celkovÈm poËtu vystÏhoval˝ch z j·dra. Nap¯Ìklad u Prahy p¯edstavoval tento suburbanizaËnÌ proud v letech 2000ñ2002 tÈmÏ¯ polovinu vöech vystÏhoval˝ch (46,1 %). Okresy tvo¯ÌcÌ aglomeraËnÌ z·zemÌ pat¯ily od poË·tku devades·t˝ch let k ˙zemÌm s nejvyööÌmi intenzitami migraËnÌch zisk˘. Nap¯Ìklad v letech 2000ñ2002, kdy 90 % okres˘ mÏlo pr˘mÏrnou roËnÌ intenzitu migraËnÌho salda v rozmezÌ intervalu ñ3 â aû +3 â, dosahovala tato hodnota u okresu Praha-v˝chod +16,8 â, u Prahy-z·pad dokonce +24,3 â, ale i u Brna-venkov 6, 9 â nebo u PlznÏ-jih 6,6 â. Na p¯ÌkladÏ praûskÈ metropolitnÌ oblasti, kter· hraje v sÌdelnÌm systÈmu »eska v˝jimeËnou roli, lze sledovat dlouhodobÈ vytv·¯enÌ funkËnÏ propojenÈ mÏstskÈ aglomerace. PostupnÈ vylidÚov·nÌ centr·lnÌch Ë·stÌ lze u Prahy pozorovat od poË·tku 20. stoletÌ. UrËitÈ n·znaky suburbanizaËnÌch tendencÌ se projevily jiû ve dvac·t˝ch a t¯ic·t˝ch letech. V prvnÌch desetiletÌch po 2. svÏtovÈ v·lce byl celkov˝ migraËnÌ r˘st Prahy i rozvoj jejich suburb·nnÌch zÛn zbrzdÏn. Rozs·hl· v˝stavba panelov˝ch sÌdliöù navazovala na kompaktnÌ mÏsto a sv˝m zp˘2) Aglomerace nejvÏtöÌch mÏst jsou v naöich sledov·nÌch vymezeny n·sledovnÏ: Praha ñ okresy Beroun, Kladno, MÏlnÌk, Praha-v˝chod a Praha-z·pad, Brno ñ okresy Brno-venkov, Blansko a Vyökov, PlzeÚ ñ okresy PlzeÚ-sever, PlzeÚ-jih a Rokycany, u ostatnÌch mÏst »eskÈ BudÏjovice, Pardubice, Liberec, Hradec Kr·lovÈ a ZlÌn pouze hranicemi okresu, ve kterÈm j·dro aglomerace leûÌ.

171


Mapa 2 Intenzita migračního salda okresů ČR 2000–2002 (vnitrostátní migrace, průměrné roční saldo na 1000 obyv.) (Migration balance intensity in districts of the CR 2000–2002 (internal migration, average annual balance per 1000 population)

sobem nahrazovala suburb·nnÌ rozvoj. Z·zemÌ se v tomto obdobÌ spÌöe st·valo p¯estupn˝m mÌstem p¯i p¯estÏhov·nÌ do vlastnÌho mÏsta. Po roce 1989 se oproti p¯edpoklad˘m migraËnÌ bilance Prahy zmÏnila. P¯i pozvolnÈm vzestupu poËtu vystÏhoval˝ch doch·zÌ k celkem razantnÌmu poklesu poËtu p¯istÏhoval˝ch ñ v letech 2000ñ2002 dosahovaly poËty p¯istÏhoval˝ch pouze m·lo p¯es polovinu stavu z let 1986ñ1988. Od roku 1994 m· tak Praha poprvÈ v pov·leËnÈ historii z·pornÈ saldo vnitrost·tnÌ migrace. Tuto zmÏnu lze p¯iËÌst obratu v charakteru migraËnÌ bilance s okresy st¯ednÌch »ech. P¯i postupnÈm r˘stu poËtu vystÏhoval˝ch do z·zemÌ doölo k rychlÈmu poklesu p¯istÏhoval˝ch a Praha m· tak od zaË·tku devades·t˝ch let prohlubujÌcÌ se z·pornÈ migraËnÌ saldo se sv˝m z·zemÌm, a to jak v jeho uûöÌm vymezenÌm (okresy Praha-v˝chod, Praha-z·pad, Beroun, Kladno, MÏlnÌk ñ tedy praûsk˝ metropolitnÌ region), tak i v˘Ëi ostatnÌm oblastem St¯edoËeskÈho kraje. Tab. 1 Migrační bilance jádra vybraných aglomerací ČR (roční průměry, vnitrostátní migrace) (Migration balance of the core of selected conurbations in the CR (annual averages, internal migration) Vystěhovalí

1992–95

vystěhovalí do zázemí saldo jádra se zázemím podíl vystěhovalých do zázemí

3536 –946 32,0


1015 –92 50,4


430 –149 32,7


734 –141 48,2

172

1996–99 2000–02 Praha 4692 6105 –3059 –4247 38,2 46,1 Plzeň 1133 1371 –476 –645 58,0 64,4 Liberec 457 582 –224 –346 38,2 42,8 České Budějovice 851 1197 –404 –837 57,3 62,0

1992–95 1697 –196 44,5 592 –30 43,9 341 –26 25,3 423 –31 31,1

1996–99 Brno 2027 –872 51,9 Olomouc 757 –311 50,8 Hradec Králové 462 –230 34,4 Pardubice 513 –61 38,2

2000–02 2378 –1332 49,7 909 –374 54,1 560 –319 37,5 645 –44 45,1


Graf 2 Věková struktura migračního salda Prahy 2000–2002 (vnitrostátní migrace, roční průměry) (Age structure of the migration balance of Prague 2000–2002 (internal migration, annual averages)

PodÌvejme se jak se vyvÌjely vz·jemnÈ migraËnÌ vztahy mezi j·drem praûskÈ aglomerace, jejÌm z·zemÌm a ostatnÌm ˙zemÌm »eska. Z·kladnÌ charakteristiky v˝voje migraËnÌ bilance j·dra ñ mÏsta Prahy v administrativnÌch hranicÌch ñ jsme jiû uvedli v˝öe. Za touto celkovou migraËnÌ bilancÌ se skr˝vajÌ znaËnÈ struktur·lnÌ diference. K nejv˝raznÏjöÌm pat¯Ì rozdÌly ve vÏkovÈm sloûenÌ migraËnÌho salda. P¯es celkovÈ ztr·ty Praha zÌsk·v· obyvatele v mladöÌm produktivnÌm vÏku (18ñ30 let), tedy ve vÏku nejvyööÌ migraËnÌ mobility (graf 2). Ve vöech dalöÌch vÏkov˝ch kategoriÌch je bilance poËtu p¯istÏhoval˝ch a vystÏhoval˝ch negativnÌ. Tento tradiËnÏ uv·dÏn˝ migraËnÌ model velkomÏst vyspÏl˝ch zemÌ, charakterizovan˝ neatraktivitou takov˝ch mÏst pro starÈ lidi, je v p¯ÌpadÏ Prahy jeötÏ zv˝raznÏn zvyöujÌcÌ se koncentracÌ migraËnÌch zisk˘ do st·le uûöÌho vÏkovÈho intervalu. Migrace tak mimo jinÈ ovlivÚuje demografickou situaci a p˘sobÌ proti st·rnutÌ praûskÈ populace (Drbohlavñ»erm·k, 1998). Praha je takÈ z·konitÏ p¯itaûliv· pro obyvatele s vyööÌm stupnÏm dosaûenÈho vzdÏl·nÌ. V devades·t˝ch letech se tento trend jeötÏ prohlubuje. PodÌl vysokoökolsky vzdÏlan˝ch obyvatel se mezi p¯istÏhoval˝mi zv˝öil z asi 20 % na zaË·tku devades·t˝ch let na 30 % v obdobÌ 2000ñ2002. V motivaËnÌ struktu¯e p¯istÏhoval˝ch do j·dra praûskÈ aglomerace jsou nadpr˘mÏrnÏ zastoupeny pracovnÌ d˘vody, naopak nÌzk˝ podÌl vykazujÌ bytovÈ d˘vody. Z hlediska ˙zemnÌch vztah˘ je vedle jiû zmiÚovan˝ch zmÏn v charakteru migraËnÌ bilance Prahy se z·zemÌm d˘leûit˝ posun ve prospÏch zvyöov·nÌ podÌlu p¯istÏhoval˝ch ze vzd·lenÏjöÌch oblastÌ ñ tj. p¯edevöÌm z moravsk˝ch okres˘. K nejd˘leûitÏjöÌm migraËnÌm znak˘m suburbanizaËnÌch proces˘ pat¯Ì migraËnÌ proud smÏ¯ujÌcÌ z j·dra aglomerace do jejÌho z·zemÌ. V praûskÈ aglomeraci se tento proud za poslednÌch 12 let p¯ibliûnÏ zdvojn·sobil a p¯edstavuje tak zcela jednoznaËnÏ nejsilnÏjöÌ smÏr stÏhov·nÌ. Porovn·nÌ struktury vystÏhoval˝ch z j·dra do z·zemÌ s vystÏhoval˝mi mimo z·zemÌ umoûÚu173


Tab. 2 Korelační koeficienty struktur vybraných migračních proudů v pražské aglomeraci (Pearsonův korelační koeficient) (Correlation coefficients of structures of selected migration flows in the Prague conurbation (Pearson’s correlation coefficient)

Struktury migračních proudů věková struktura vzdělanostní struktura důvodová struktura věková struktura vzdělanostní struktura důvodová struktura

1992–95 1996–99 2000–02 Porovnání struktur migrantů vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí 0,9857 0,9571 0,9182 0,996 0,9246 0,9144 0,9511 0,9452 0,9389 Porovnání migrantů přistěhovalých do zázemí z Prahy a z ostatní ČR 0,9529 0,8954 0,8752 0,8907 0,9261 0,9986 0,9099 0,9204 0,9315

Tab. 3 Struktura stěhování v pražské aglomeraci podle vzdělání (v %) (Structure of migration within the Prague conurbation by educational attainment (in %)

Vzdělání základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské střední + vysokoškolské základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské střední + vysokoškolské

1992–95 1996–99 2000–02 Vystěhovalí z Prahy do zázemí 20,2 15,0 12,0 33,4 31,4 32,2 32,8 35,8 36,0 13,5 17,8 19,8 46,4 53,5 55,8 Přistěhovalí do zázemí z ČR mimo Prahu 24,9 19,4 14,3 34,7 33,1 31,5 26,9 30,8 34,3 13,5 16,6 19,9 40,4 47,4 54,2

1992–95 1996–99 2000–02 Vystěhovalí z Prahy mimo zázemí 21,8 20,5 18,0 31,3 31,2 31,7 32,0 34,0 35,3 15,0 14,3 14,9 47,0 48,3 50,2 Přistěhovalí do Prahy celkem 15,1 12,4 10,2 26,7 23,8 20,4 37,5 39,9 39,6 20,7 23,9 29,9 58,2 63,7 69,5

je blÌûe charakterizovat v˝voj suburbanizaËnÌch proces˘. ZatÌmco zaË·tkem devades·t˝ch let byla struktura migrant˘ obou smÏr˘ vystÏhov·nÌ z Prahy podobn·, doch·zelo s postupn˝m prosazov·nÌm suburbanizaËnÌch trend˘ k jejich odliöov·nÌ (viz pokles hodnot korelaËnÌch koeficient˘ ñ tab. 2). Ve srovn·nÌ s poË·teËnÌm obdobÌm se mezi vystÏhoval˝mi do z·zemÌ zv˝öilo zastoupenÌ osob st¯ednÌho vÏku (30ñ50 let ) a migrant˘ s vysokoökolsk˝m vzdÏl·nÌm (tab. 3, graf 3, 4). TakÈ motivaËnÌ charakteristiky s v˝raznou dominancÌ bytov˝ch d˘vod˘, kterÈ se v pr˘bÏhu devades·t˝ch let jeötÏ umocnily (tÈmÏ¯ 40 % vystÏhoval˝ch do z·zemÌ), jsou z¯eteln˝m znakem rozvoje rezidenËnÌ suburbanizace v praûskÈ aglomeraci. K rozvoji suburb·nnÌho z·zemÌ doch·zÌ nejen dÌky p¯istÏhov·nÌ z j·dra aglomerace, ale svou roli zde hrajÌ i migraËnÌ proudy z oblastÌ leûÌcÌch mimo aglomeraci. Tento typ suburb·nnÌ migrace je v praûskÈ aglomeraci zatÌm o nÏco mÈnÏ v˝znamn˝. V souvislosti s masivnÌm r˘stem p¯istÏhoval˝ch z Prahy se podÌl tohoto typu migrace sniûuje (v letech 2000ñ2002 Ëinil asi 34 %). TakÈ migraËnÌ salda z·zemÌ praûskÈ aglomerace s ostatnÌm ˙zemÌm »R nejsou p¯Ìliö v˝znamn·. Z hlediska sloûenÌ migrant˘ se suburanizaËnÌmu charakteru migrace vÌce blÌûÌ vzdÏlanostnÌ struktura, kter· je tÈmÏ¯ shodn· se sloûenÌm p¯istÏhoval˝ch z Prahy do z·zemÌ (tab. 3). U sloûenÌ p¯istÏhoval˝ch z mimoaglomeraËnÌch ˙zemÌ do z·zemÌ podle vÏku doölo sice v pr˘bÏhu devades·t˝ch let k p¯esunu a nejËetnÏjöÌ se stala kategorie 25ñ29 let, podÌl vÏkov˝ch kategoriÌch 35ñ59 let byl vöak v˝znamnÏ niûöÌ neû u p¯istÏhoval˝ch z Prahy. O suburbanizaËnÌm charakteru tÏchto migracÌ svÏdËÌ takÈ zvyöov·nÌ podÌlu p¯istÏhoval˝ch ze vzd·lenÏjöÌch zÛn, p¯edevöÌm z moravsk˝ch okres˘. PodobnÏ lze hodnotit i urb·nnÌ p˘vod p¯istÏhoval˝ch do z·zemÌ ñ mezi poË·tkem a koncem devades·t˝ch let se zv˝öil podÌl migrant˘ p¯ich·zejÌcÌch z mÏst s 20 a vÌce tisÌci obyvateli z p¯ibliûnÏ 30 na 36 %. 174


Graf 3 Věková struktura vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí – 1992–1995 (procenta, vnitřní migrace) (Age structure of migrants from Prague to hinterland or out of hinterland – 1992–1995 (percentage, internal migration)

DneönÌ charakter migraËnÌch vztah˘ praûskÈ aglomerace m˘ûeme zjednoduöenÏ charakterizovat n·sledovnÏ: rozhodujÌcÌm proudem z hlediska saldovÈ zmÏny je vystÏhov·nÌ z j·dra do z·zemÌ, migraËnÌ bilance samotnÈho j·dra Ëi z·zemÌ v˘Ëi zbytku »R je nev˝razn·. HlavnÌ migraËnÌ proud z j·dra do z·zemÌ je postupnÏ st·le vÌce profilov·n jako stÏhov·nÌ manûelsk˝ch p·r˘ ve vÏku 30 aû 45 let s vyööÌ ˙rovnÌ dosaûenÈho vzdÏl·nÌ a s nÌzk˝m poËtem dÏtÌ. Z·vÏr Je z¯ejmÈ, ûe v transformaËnÌm obdobÌ ovlivÚuje v˝voj migraËnÌch vztah˘ v osÌdlenÌ ¯ada r˘znorod˝ch, Ëasto protich˘dnÏ p˘sobÌcÌch faktor˘. ZmÏny vnÏjöÌho prost¯edÌ migraËnÌch proces˘ ñ geopolitick· situace, ekonomick· restrukturalizace, demokratizace spoleËnosti ñ probÌhajÌ s r˘znou mÌrou razantnosti a jejich p˘sobenÌ na charakter migraËnÌ mobility je nejednoznaËnÈ. OËek·v·nÌ, ûe transformaËnÌ procesy povedou ke zvÏtöenÌ svobodnÈ volby na trhu pr·ce a bydlenÌ, coû se prost¯ednictvÌm migraËnÌ mobility odrazÌ ve v˝voji sÌdelnÌho systÈmu, se prosazuje jen pozvolna. Pokles migraËnÌ mobility i postupn˝ zvrat v migraËnÌ bilanci velikostnÌch skupin obcÌ je do znaËnÈ mÌry d˘sledkem deformacÌ na trhu s byty. V˝znamnou ˙lohu sehr·v· takÈ rozvoj suburbanizaËnÌch proces˘ a postupnÈ nahrazov·nÌ migrace dalöÌmi formami prostorovÈ mobility, jako je pohyb za pracÌ, doËasn· migrace a takÈ novÏ zahraniËnÌ migrace. Nov˝m fenomÈnem migraËnÌch vztah˘ v osÌdlenÌ v devades·t˝ch let v »esku jsou suburbanizaËnÌ procesy. Tyto procesy souvisejÌ s obecn˝mi v˝vojov˝mi tendencemi sÌdelnÌch systÈm˘ a jsou nejd˘leûitÏjöÌ souË·stÌ dekoncentraËnÌch trend˘ probÌhajÌcÌch v »eskÈ republice. Jejich postupn˝ v˝voj od poË·tku devades·t˝ch let dospÌv· v souËasnosti do f·ze plnÈ zralosti. SuburbanizaËnÌ migraËnÌ proudy tvo¯Ì na p¯elomu tisÌciletÌ nejv˝znamnÏjöÌ souË·st region·lnÌch i sÌdelnÌch migraËnÌch vazeb a jsou nejv˝raznÏjöÌm prvkem migraËnÌch vztah˘ v celÈm »esku. I kdyû jejich postavenÌ je relativnÏ v˝znamnÈ, tak dÌky celkovÏ nÌzkÈ migraËnÌ mobilitÏ a ˙Ëinnosti migrace, jsou jejich dopady na sÌdelnÌ systÈm dosud spÌöe omezenÈ. 175


Graf 4 Věková struktura vystěhovalých z Prahy do zázemí a mimo zázemí – 2000–02 (procenta, vnitřní migrace) (Age structure of migrants from Prague to hinterland or out of hinterland – 2000–2002 (percentage, internal migration)

Literatura Berg, L van den et al. 1982. Urban Europe 1: A study of growth and decline. Oxford: Pergamon Press, 162 s. »erm·k, Z. 2001. V˝voj migraËnÌ mobility v devades·t˝ch letech v »eskÈ republice. In Region·lnÌ v˝voj: specifika ËeskÈ transformace, evropsk· integrace a obecn· teorie. Edited by Hampl, M. Praha: DemoArt, s. 87ñ98. Fielding, A. J. 1989. Migration and urbanization in Western Europe since 1950. In Counterurbanization in Europe. The Geographical Journal 155:3:60 ñ 69, London. Hampl, M. ñ Gardavsk˝, V. ñ K¸hnl, K. 1987. Region·lnÌ struktura a v˝voj systÈmu osÌdlenÌ »SR. Praha: Univerzita Karlova, 255 s. Hampl, M. ñ K¸hnl, K. 1993. Migratory trends in former Czechoslovakia. Acta Universitates Carolinae ñ Geographica, vol. 27, no. 1, s. 53ñ71. Drbohlav, D. ñ »erm·k, Z. 1998. Prague on the Move as well as Marching on the Spot; An Analysis of Internal and International Migration Movements. In The political geography of current East-West relations. Edited by Burdack, J., Grimm, F.-D., Paul, L., Beitr‰ge zur Regionalen Geographie 47. Leipzig, Institut f¸r L‰nderkunde, s. 33ñ44.

ZDENÃK »ERM¡K je docentem na kated¯e soci·lnÌ geografie a region·lnÌho rozvoje P¯F UK, kde p¯edn·öÌ Geografii obyvatelstva a sÌdel, Soci·lnÌ geografii »eska a Geografii sluûeb. Ve svÈ v˝zkumnÈ Ëinnosti se zamÏ¯uje p¯edevöÌm na problematiku vztahu mezi migracÌ a v˝vojem osÌdlenÌ. Summary Development of migration mobility in relation to settlement in the Czech Republic has been formed by two basic factors after 1989: (i) new global development trends represented mainly by the process of suburbanisation, and (ii) specificity of the transformation period reflecting for example the need for rectification of deformations from the preceding period. Among the long-term trends of the post-war development of migration in the Czech Republic are in particular: a) increase in migration relations at lower regional levels reflecting attractiveness of small and mediumsized towns, b) reduction of the share of the balance component in migration turnover, c) overall reduction of the level of migration mobility which markedly continued also in the 1990s. On top of the decrease in overall mobility of the population, there was a principal change in the migration balance of size categories of municipalities after the year 1990 ñ small municipalities report migration increases on average, medium-sized and large towns (over 10 thousand inhabitants) record migration decreases. Suburbanisation processes play the decisive role in this development where the strongest migration flows leave large towns for their hinterlands. During the 1990s was apparent not only a quantitative increase in these flows, but also a change in the structure of migrants moving in the hinterlands. Suburbanisation migration flows make up the most important part of regional and settlement migration links at the turn of the millennium and represent the most noticeable element of migration relations in entire Czechia.

176

MIGRACE A SUBURBANIZA»NÕ PROCESY V»ESK REPUBLICE 1)

Recommend Documents