VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Propagace města Znojma jako turistické destinace v České republice

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro p a g a c e m ě s t a Zn o j m a j a k o t u r i s t i c k é d e s t i n a c e v Č e s k é re p u b l i c e Bakalářská práce

Autor: Michaela Loucká Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2014

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Copyright © 2014 Michaela Loucká

Chtěla bych poděkovat vedoucí mé práce, paní Ing. Alici Šedivé Neckářové za odborné vedení, poskytnutí cenných rad a trpělivost. Dále bych ráda poděkovala paní Knotkové, která se ochotně podílela na poskytnutí informací potřebných ke zpracování práce a také všem, kteří mi věnovali svůj čas a poskytli cenné informace a rady.

Anotace LOUCKÁ, Michaela: Propagace města Znojma jako turistické destinace v České republice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Alice Šedivá Neckářová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 51 stran. Bakalářská práce se zabývá propagací města Znojma. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem je město Znojmo propagované. Pomocí dotazníkového šetření je zjišťováno, jak vnímají propagaci města obyvatelé ze znojemského okresu a jak turisté mimo okres Znojmo. Klíčová slova: Propagace, Znojemská Beseda, Znojmo

Annotation LOUCKÁ, Michaela: The promotion of Znojmo as a tourist destination in the Czech Republic. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of the thesis Ing. Alice Šedivá Neckářová. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 51 pages. This bachelor thesis deals with the promotion of Znojmo. The aim of the work is to find out

how is Znojmo promoted. With use of the questionnaire survey is to find out, how is the promotion of Znojmo perceived by residents of Znojmo district and how is perceived by tourists out of Znojmo district. Key words: Promotion, Znojemská Beseda, Znojmo

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 Metodika práce ............................................................................................................... 10 Cíl práce .......................................................................................................................... 10 1

2

3

5

6

Marketingový mix................................................................................................... 11 1.1

Marketingová komunikace ............................................................................... 11

1.2

Typy reklamy ................................................................................................... 12

Znojemská Beseda .................................................................................................. 14 2.1

Vývoj Znojemské Besedy ................................................................................ 14

2.2

Současná Znojemská Beseda ........................................................................... 16

2.3

Zaměstnanci Znojemské Besedy ...................................................................... 17

2.4

Logo nové versus logo staré ............................................................................. 18

Znojmo .................................................................................................................... 18 3.1

Kulturně historické pamětihodnosti ................................................................. 20

3.2

Znojemské kulturní akce .................................................................................. 26

3.3

Turistický vláček .............................................................................................. 30

Propagace města Znojma ........................................................................................ 31 5.1

Propagační materiály........................................................................................ 31

5.2

Účast na veletrzích ........................................................................................... 33

5.3

Propagační filmy .............................................................................................. 33

5.4

Rádio, televize, noviny a internet ..................................................................... 33

5.5

Webové stránky................................................................................................ 34

Dotazníkové šetření ................................................................................................ 34 6.1

První část dotazníkového šetření – místní obyvatelé ....................................... 35

6.2

Druhá část dotazníkového šetření - turisté ....................................................... 45

6.3

Zhodnocení dotazníkového šetření .................................................................. 54

6.4

Návrhy opatření, která by vedla k zefektivnění propagace .............................. 56

Závěr ............................................................................................................................... 59 Použitá literatura ............................................................................................................. 61 Tištěné zdroje .......................................................................................................... 61 Internetové zdroje ................................................................................................... 61 Seznam obrázků .............................................................................................................. 63 Seznam Grafů ................................................................................................................. 63 Seznam tabulek ............................................................................................................... 64 Příloha 1 – První část dotazníkového šetření .............................................................. 65 Příloha 2 – Druhá část dotazníkového šetření ............................................................ 68

Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma Propagace města Znojma. Ve městě jsem se narodila a jako správný patriot mám Znojmo ráda. Myslím si, že je to krásné město s velmi zajímavou minulostí a památkami, navíc má kolem sebe krásnou přírodu, lesy, vinice. Téma propagace jsem si vybrala proto, že jsem své praxe a brigády trávila v organizaci Znojemská Beseda. Tato organizace má na starosti propagaci města, pod svojí správou má také historické památky a pořádá kulturní akce. Svoji práci jsem vykonávala buď na pozici průvodce ve Znojemském podzemí, nebo jako prodejce vstupenek a průvodce na Vlkově věži. Na těchto pozicích jsem měla za vedoucí paní Knotkovou, která má na starosti oddělení cestovního ruchu ve Znojemské Besedě, takže jsem mohla nahlédnout do fungování této organizace. Myslím si, že Znojmo je z historického pohledu velmi zajímavé město, má mnoho památek, které tuto historickou hodnotu jen podtrhují, takže milovníci kultury si zde mohou přijít na své. Ve městě je také pořádáno mnoho kulturních akcí, které stojí za to navštívit. Dále je zde mnoho vinařství, která mohou Znojmo zviditelnit, protože jejich výroba vín je velmi kvalitní. Kdo se potom nabaží kultury, může zavítat i do okolí Znojma, třeba na procházku do Národního parku Podyjí. Tohle všechno může Znojmo turistům nabídnout, ale vědí oni o tom?

9

Metodika práce Má bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Vypracování teoretické práce předcházelo nastudování odborné literatury, která se vztahuje k marketingovému mixu a také k samostatné propagaci. Dále analyzuji kulturně historický potenciál, který nabízí město Znojmo. Nejdříve se zaměřuji na historii města a dále zjišťuji, co vše může Znojmo nabídnout z pohledu památek a kulturních akcí zde pořádaných. Jako další představuji Znojemskou Besedu, což je organizace, která má na starosti všechny památky, kulturní akce, které se ve městě pořádají a také propagaci jak celého města, tak jednotlivých památek a akcí. V praktické části práce jsem se nejdříve zaměřila na to, abych popsala, jakým způsobem je celé město a to, co může turistům nabídnout, propagované. Stěžejní část praktické části práce tvoří vyhodnocení dotazníkového šetření, díky kterému jsem chtěla zjistit, jak moc a jestli vůbec turisté znají město Znojmo a jakým způsobem vnímají propagaci města Znojma jeho domácí obyvatelé. K propagaci města a jeho památek a pořádaných akcí jsem také získala informace a názor paní Knotkové (vedoucí oddělení cestovního ruchu).

Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem je město Znojmo propagováno. Zaměřila jsem se na to, jak propagaci města vnímají obyvatelé z okresu Znojmo a pak také na to, jaké povědomí o městě Znojmě mají turisté, kteří nebydlí ve znojemském okrese, pokud vůbec město znají. V návaznosti na provedená šetření navrhuji, jakým způsobem by se propagace města mohla zlepšit.

10

1 Marketingový mix Propagace

je

součást

marketingového

mixu.

Marketingový

mix

je

soubor

marketingových nástrojů, které firma využívá k tomu, aby dosáhla marketingových cílů. (Jakubíková, 2009, p. 182) Marketingový mix se skládá z několika prvků, které se navzájem ovlivňují. Klasická podoba marketingového mixu je tvořena čtyřmi prvky, které se nazývají 4P: 

product – produkt,



price – cena, kontraktační podmínky,



place – místo, distribuce,



promotion – marketingová komunikace (komunikační mix).

V oblasti služeb cestovního ruchu jsou k základním čtyřem prvkům marketingového mixu přiřazovány další prvky: 

people – lidé,



packaging – balíčky služeb,



programming – tvorba programů,



partnership – spolupráce, partnerství, koordinace,



processes – procesy,



political power – politická moc. (Jakubíková, 2009, p. 183)

1.1 Marketingová komunikace Marketingová komunikace je také známá pod používanějším názvem a tím je propagace. Je tedy jedním ze čtyř základních prvků marketingového mixu, který vidí téměř všichni. Marketingová komunikace má své vlastní prvky, kterými se snaží oslovovat potenciální spotřebitele. V cestovním ruchu patří mezi výrazné komunikační nástroje: 

Reklama – zahrnuje všechny placené neosobní formy komunikace.



Podpora prodeje – reklama v místě nabídky je dalším nástrojem propagačního mixu, který mohou použít i neziskové organizace.

11



Vztahy s veřejností – PR – je to proces vytváření vztahů a vzájemné komunikace mezi organizací a veřejností. Výhodou PR je, že při poměrně nízkých nákladech dokáže oslovit širokou veřejnost.



Osobní prodej – individuální kontakt nabízejícího se zákazníka.



Přímý marketing – oslovení konkrétního člověka prostřednictvím pošty nebo nových technologií. (Janečková, Vaštíková, 1999, str. 97)

Kvalitně zpracované propagační materiály by měly být nezbytnou součástí vybavení každého reprezentanta obce či města. To znamená, že vhodné je umisťování propagačních materiálů v informačních centrech, poskytovat je při všech jednáních s partnery obce nebo při významných veřejných akcích. Během propagace si subjekt přeje oslovit konkrétní skupinu lidí, která tvoří samostatný segment. Musí si tedy identifikovat, koho chce oslovit a tím pádem znát i potřeby potenciálních návštěvníků a zákazníků. Potom může vytvářet reklamu tak, aby danou skupinu zaujala. Prvním základem úspěchu je, aby si lidé vytvořili povědomí o organizaci, která se kulturou zabývá.

1.2 Typy reklamy 

Expertní reklama – odvolává se na zkušenosti s odborníky.



Reference a doporučení – nemusí být jen od odborníků, někdy je účinnější od spokojené rodiny, nebo skupiny mladých lidí, kteří právě navštívili danou oblast.



Vysvětlující reklama – orientuje se na nabízenou výhodu.



Síla jednoduchosti a opakování – reklama nemusí být nikterak dlouhá, účinné je i krátký slogan, který se tak často opakuje, až se vryje lidem do paměti.



Výjimečnost produktu – zdůrazňuje nadřazenost, jedinečnost nabízeného produktu.



Obraz ze života – ukazuje zážitek z návštěvy kulturní akce, památky nebo celého města.



Humor – nejkreativnější reklamy, patří mezi nejoblíbenější, ale často jsou ty nejméně účinné.



Zážitek – navozuje atmosféru a nutí představovat si (např. Jak se žilo ve středověkém hradu?). (Johnová, 2008, p. 210) 12

Tabulka 1 Komponenty jednotlivých nástrojů komunikačního mixu

Reklama

Podpora prodeje

Public Relations

Osobní prodej

Televizní reklama

Podpora na místě

Vnitrofiremní

Zásilkový

prodeje

komunikace

prodej

Dárkové předměty

Prezentace v televizi,

Telemarketing

Tisková reklama

rozhlase a tisku Rozhlasová

Upomínkové

reklama

předměty

Venkovní reklama Interiérová

Publicita

Teleshopping

Výstavy a veletrhy

Tiskové konference

Direct mail

Vzorky, kupony

Informační služby pro

On-line

veřejnost

marketing

reklama Reklama v kinech

Soutěže

Speciální akce

Direct mail

Slevy

Školení

Reklama na

Ochutnávky

Sponzoring

internetu Zdroj: Marketing v cestovním ruchu, Dagmar Jakubíková

13

2 Znojemská Beseda 2.1 Vývoj Znojemské Besedy Jako každé odvětví, i kultura potřebuje podporu a zdroj financí. Na toto mysleli samozřejmě i ve Znojmě, a protože není jednoduché se o kulturu starat, byla vytvořena speciální organizace nazvaná Znojemská Beseda. Je to příspěvková organizace, která má na starosti kulturní projekty, stará se o prezentaci města Znojma mezi obyvateli i za městskými hranicemi, poskytuje informace o místních památkách a nabízených službách. Dnešní Znojemské Besedě předcházel vznik spolku nazvaný podobně, jen s přehozenými slovy - Beseda Znojemská. Tato Beseda byla založena v únoru roku 1870 stanovami, které podepsalo 6 zakladatelů. Ve stanovách, které jsou uloženy v městském archívu, je uvedeno, za jakým účelem spolek vznikl: „1. vzdělávání se údův čtením kněh a časopisů, zábava předčítáním, deklamováním, hudbou, tancem, povolenými hrami, hraním divadelních kusů, jakož i uspořádáním společných výletů na venek i do jiných míst a účastněním se na veřejných slavnostech, při čemž se zákonní předpisy zachovávati mají; 2. povznášeti a rozšiřovati vědomosti obchodnické, průmyslné a hospodářské, rokovati o záležitostech týkajících se obchodu, průmyslu a hospodářství, přednášky o těchto záležitostech členy i hostmi konané a podávati dle usnešení návrhy neb petice ohledně těchto záležitostí na místa příslušná.“ (Blaha, 2005, p. 11) V té době měla Beseda 84 členů, z toho bylo 20 zakládajících, 29 činných a 35 přispívajících. Byly také stanoveny měsíční poplatky a to tak, že zakládající členové přispívali 1 zlatým, pro činné členy bylo stanoveno 50 krejcarů a 25 krejcarů pro přispívající. Jako sídlo spolku byl zvolen dům číslo 48 na ulici Horní Česká. Beseda Znojemská zde měla v nájmu pár místností. Je vhodné podotknout, že tento dům, který je symbolem renesance, je v rámci městské památkové rezervace zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek ČR. V roce 1881 si Beseda zvolila své nové sídlo, koupila dům na Dolním náměstí 22. Dnes je toto náměstí pojmenované Masarykovo náměstí, i když mezi lidmi se stále používá také původní název. Dům číslo 22 je stále sídlem dnes už Znojemské Besedy. (Blaha, 2005)

14

Od počátku dob, kdy Beseda vznikla, to znamená od roku 1870, měla pod svým křídlem divadelní ochotnický kroužek. Divadlo se v té době stalo prostředkem pro sdružování česky mluvících občanů, proto mělo velký úspěch a kroužek byl velkou chloubou Besedy. Členové měli ve Znojmě dlouhou dobu vůdčí postavení. Po získání domu číslo 22 na Dolním náměstí se tato role jen potvrdila. Beseda nechala v domě vytvořit vlastní divadelní sál s jevištěm, byly vytvořeny nové rekvizity a dekorace a také nová opona. Ze začátku se často vedly spory o tom, jaký typ her by měl být v sále hrán. Později bylo domluveno, že nejméně závadné budou veselohry a frašky, proto se v repertoáru ochotnického spolku neobjevovaly žádné hry s politickým podtextem. I když to trvalo dlouho, nakonec ochotníci dovolili, aby byl jejich divadelní sál využíván i jinými divadelními spolky. Bylo to především z finančních důvodů, protože tyto finance, které Beseda získala z divadelních představení, byly velmi důležité a potřebné pro její funkčnost. A i přes to některé peníze darovala na dobročinné účely, například ve prospěch knihovny, Znojemské matice školské, Sokola nebo Červeného kříže. Divadelní představení ochotníků ze Znojma byla ale stále nejvyhledávanější, na což byli určitě oni sami velmi pyšní. (Blaha, 2005) Jak už bylo zmíněno výše, Beseda měla na starosti také knihovnu. Ta začala s vypůjčováním knih v roce 1877. Knihy byly ze začátku pravděpodobně brožované a půjčovali si je především členové Besedy. Těsně před válkou se zájem o knihy rozšířil i mezi veřejnost, takže se návštěvnost knihovny zvýšila. I přes to se ale knihovna rozrůstala velmi pomalu. Za první světové války se novým knihovníkem stal obchodník Rudolf Stloukal, který knihovnu přestěhoval z odlehlé chodby domu číslo 22 do svého obchodu na Kovářské ulici číslo 7. Pro měšťany se tak stala knihovna přístupnější, a protože byl pan Stloukal ve svém obchodě po celý den, knihovna také fungovala také tak. Díky tomu se stala velmi navštěvovanou a začala se také rozšiřovat sbírka knih v knihovně, především díky darům a ochotě některých nakladatelství. Svým také přispěl ochotnický soubor, který nakoupil knihy ze zisku několika svých představení. Po vzniku Československé republiky došlo ke sloučení besední knihovny se sokolskou, díky tomu vznikla profesionální česká městská knihovna. (Blaha, 2005) Jak napovídal text výše, něco se muselo stát s původním spolkem Besedou Znojemskou. Stalo se to, že „dědictví předků“ nemohlo být využíváno během 2. světové války, proto původní spolek a jeho myšlenka zanikly. Ne však na takovou dobu, aby byly zapomenuty. Roku 1991 byl zřízen spolek s trochu pozměněným názvem, a to na 15

Znojemskou Besedu. Dnešní Beseda se hlásí k tradicím prvního českého spolku ve Znojmě. A tak jako ta původní Beseda, i ta dnešní se snaží zabezpečovat a podporovat kulturní a společenský život ve městě a vyvíjí činnost v oblasti turistického ruchu. (Blaha, 2005)

2.2 Současná Znojemská Beseda I dnes má Znojemská Beseda sídlo v domě na Dolním náměstí 22. Náměstí je přejmenované na Masarykovo náměstí, mezi lidmi je ale původní název stále slyšet. Knihovna zůstala také na svém místě, takže ji najdeme na ulici Kovářská 7, už ale nespadá pod Znojemskou Besedu, je to samostatná organizace. Spolek divadelních ochotníků ve Znojmě také funguje a jmenuje se Rotunda. Ve svém repertoáru měla do roku 2013 jen samé veselohry, což se během následujícího roku změnilo. Spolek nacvičil známou tragédii od bratrů Mrštíků Maryša, protože by rád smazal svoji nálepku komediantů. Dnes už ale svá divadelní představení nemusí hrát v sále budovy Znojemské Besedy. K dispozici má Městské divadlo. Divadlo bylo postaveno už v letech 1900, ale sloužilo především německému obyvatelstvu, které ve Znojmě převažovalo. Během let prošlo řadou rekonstrukcí a v roce 1945 bylo částečně vybombardované. Dnešní podobu získalo divadlo díky rekonstrukci, kterou zahájilo město Znojmo v roce 1992. V roce 2000 pak bylo opět otevřeno veřejnosti a provoz divadla byl svěřen do rukou Znojemské Besedě. [1] Protože se Znojmo postupem času stávalo víc a víc oblíbené u turistů, bylo nutné zřídit nějaké středisko, kam by si mohli návštěvníci dojít pro informace. Byla tedy zřízena Turistická informační centra. Ve městě jsou tři. Jedno se nachází na nejfrekventovanější ulici ve Znojmě, tou je Obroková ulice. Toto informační centrum je dostatečně velké pro větší počet turistů, kteří zde najdou různé mapy města Znoma, všechny propagační materiály o památkách, akcích, ale také o ubytování, restauracích a okolních místech, která by pro ně mohla být zajímavá. Tyto materiály jsou dostupné jak v českém jazyce, tak i v cizích jazycích, například v němčině a angličtině. Dostupné jsou ale informace i v jiných jazycích, protože Turistické informační centrum má k vypůjčení audioprůvodce, který kromě zvukového záznamu poskytuje cizincům fotografie navštěvovaných míst a také je doplněn mapou pro lepší orientaci ve městě. Tento audioprůvodce je poskytován v 10 jazycích – v českém, německém, anglickém, ruském, 16

francouzském, španělském, italském, polském, holandském a japonském. Dále zde turisté mohou zakoupit upomínkové předměty, které se vztahují k městu Znojmu. Také je toto informační centrum středisko prodeje vstupenek na kulturní akce. Druhé Turistické informační centrum je umístěno na jižní přístupové cestě, která vede ke Znojemskému hradu. Toto infocentrum je daleko menší, než na Obrokové ulici, ale i přes to poskytuje propagační materiály především o památkách, mapy města a také zde turisté mohou nakoupit upomínkové předměty. Třetí Turistické informační centrum je umístěno u řeky Dyje, v prostorách centra Vodárna. Vodárna je samostatný subjekt, který provozuje Vodácký oddíl Neptun Znojmo. Vodárna je centrum volnočasových aktivit. Nově si pro své návštěvníky ve spolupráci s městem Znojmem zřídila i Turistické informační centrum, které nabízí informační materiály a můžete zde shlédnout řadu dokumentárních a propagačních filmů o městě Znojmě. Nevýhodou tohoto informačního centra je umístění, protože se nachází mimo centrum města. V roce 2013 a 2014 prošla Znojemská Beseda mnohými změnami. Bylo změněno logo Besedy, byly vytvořeny nové internetové stránky, které už si spravuje sama Beseda. V minulosti byla Znojemská Beseda uvedena na oficiálních webových stránkách města Znojma. A v neposlední řadě byl na začátku roku 2014 zvolen nový ředitel Znojemské Besedy, pan Bc. František Koudela.

2.3 Zaměstnanci Znojemské Besedy Znojemská Beseda se od roku 1991 značně rozrostla. Na začátku měla jen 5 zaměstnanců, kteří se o vše starali. Je pravda, že v té době vše začínalo od základů, proto se ani nevědělo, jakým způsobem bude fungovat. Postupem času ale přibývaly nové nápady a zjišťovalo se, že je potřeba i více hlav a rukou. Dnes je Beseda rozdělena na několik oddělení a dohromady má 13 zaměstnanců. Hlavou Besedy je ředitel, dále je zde správní oddělení, ekonomické oddělení, správce webu, produkce, oddělení cestovního ruchu a také oddělení divadla. Dále jsou tu zaměstnanci, kteří se nacházejí na památkových objektech, které Beseda spravuje. Jsou to Radniční věž, Znojemské podzemí a Turistická informační centra. V těchto objektech pracuje 12 pracovníků. V sezóně je potom potřeba doplnit především podzemí a radniční věž o brigádníky. [4]

17

2.4 Logo nové versus logo staré Nové logo Znojemské Besedy vzniklo v roce 2013. Znojemská Beseda se chtěla více dostat do podvědomí lidí, chtěla být nápadná. Chtěla, aby si každý všiml, když je pod něčím podepsaná. Nevím, jestli se to tak úplně povedlo. Současné logo je jakýsi černý flek, který má uprostřed vepsaný název společnosti. Když jsem ho uviděla poprvé, myslela jsem si, že je to špatně namalovaná kaňka. Později mi bylo vysvětleno, že má tento flek představovat otisk palce. Jelikož toto nebylo nikde vysvětleno, řekla bych, že řada obyvatel má z tohoto loga pořád smíšené pocity a neví, co si pod tím představit. Navíc si myslím, že černá barva není zrovna barva, která by měla být zvolena na logo společnosti, která se stará o zábavu a spravuje památky. Odjakživa byla černá barva barvou smuteční. Naopak logo Znojemské Besedy, které předcházelo, bylo veselejší. Tím, jak bylo vyhotoveno, ve mně budilo dojem, že se na mě usmívá sluníčko. Pro mě osobně bylo tedy starší logo zajímavější.

Obrázek 1 Nové logo (Zdroj: Znojemská Beseda)

Obrázek 2 Staré logo (Zdroj: Vítejte u nás)

3 Znojmo Počátky města Znojma sahají do 11. století. V té době Břetislav založil hrad, kolem kterého postupně začala vznikat osada. Ta se rozvíjela vysokým tempem. V blízkosti hradu vzniklo podhradí s tržištěm, které bylo velmi frekventované, protože z něj vycházely cesty na Brno a Prahu. Dnes je na tomto místě Horní náměstí. V roce 1226 pak Přemysl Otakar I. povýšil původní osadu na královské město, což mu dalo mnoho privilegií. Město stálo na významné obchodní trase, díky čemuž bylo velmi bohaté. 18

A protože se měšťané báli o svůj majetek, rozhodli se ho chránit tím, že vybudují kolem města hradby, které budou lépe bránit nečekaným vpádům. Během dalších století městem prošlo mnoho nepřátelských vojsk, můžeme zmínit například armádu Švédů. Díky tomu byly na hradbách kolem města vybudovány strážní věže. Některé věže i hradby jsou dochovány dodnes. Je to především díky tomu, že během přestavování města nikomu nepřekážely, proto nemusely být zbourány. Již ve 14. století mělo město dlážděné ulice, které se velmi rychle zaplňovaly novými obyvateli. To, že na svoji dobu bylo město velmi lidnaté a rozlohou velké, dokazuje i to, že zde vzniklo mnoho dalších náměstí, v různých čtvrtích města. Můžu jmenovat třeba Václavské náměstí, Divišovo náměstí, Dolní náměstí, které je dnes nazvané Masarykovo. Na těchto náměstích se lidé setkávali z různých důvodů. Konaly se zde trhy, kulturní akce, byly zde také kašny, které zajišťovaly občanům vodu. Dvě nejvýznamnější náměstí města, Horní a Dolní, byla propojena ulicí, která byla nazvána Obroková. Dříve zde stávaly zájezdní hostince, ve kterých přespávali kočovní obchodníci. Zde také bylo postaráno o jejich povozy a koně, díky čemuž vznikl název ulice. Na Obrokové ulici byla také postavena radnice. Díky těmto aspektům se Obroková ulice stala nejfrekventovanější ulicí ve městě, což platí dodnes. Město prosperovalo především díky obchodu, řemeslné výrobě a zemědělství. Bohatství města bylo také vidět na budování některých památek, například na kostelu svatého Mikuláše. Tento kostel je velmi honosný a je to jedna z dominant města. (Krob, 1974) V současné době je Znojmo druhým největším městem Jihomoravského kraje a historickým centrem jihozápadní části Moravy. Díky velkému množství historických objektů je od roku 1971 městskou památkovou rezervací. V roce 2010 město získalo titul Historické město roku, takže je vidět, že o své památky má zájem a stará se o ně. Kdo má rád historii, památky si může projít. Staré město není tak rozlehlé, takže se památky dají obejít za jeden den. Mezi ty nejznámější jistě patří rotunda sv. Kateřiny, která se nachází na nádvoří Znojemského hradu. Odtud je také krásná vyhlídka na údolí řeky Dyje. Na dohled od rotundy je kostel sv. Mikuláše, největší dominanty města. Křivolakými uličkami se potom rychle dostaneme na Masarykovo náměstí, odkud se můžeme vydat buď na Radniční věž, nebo na Vlkovu věž. Z náměstí je to také kousek ke vstupu do Znojemského podzemí, který se nachází na Slepičím trhu. Město Znojmo není ale zajímavé jen svými památkami. Jsou zde pořádány různé akce během celého roku, takže na své si přijdou třeba milovníci hudby, designu nebo ti, kteří 19

si jen rádi posedí s přáteli a při tom popíjejí víno a ochutnávají různé speciality. Mezi nejvyhlášenější akci jistě patří Znojemské historické vinobraní. Na tuto slavnost každoročně zavítá několik desítek tisíc návštěvníků. Další akcí ve městě je například Festival VOC, což je festival vín. Znojmo má také několik sdružených měst ze zahraničí, takže jsou v podstatě na oslavu jejich spolupráce pořádány Dny partnerských měst. Další akcí je například Garage Design, což je přehlídka mladých designérů. Pak je tu také Znojemský hudební festival, který pořádá také každý rok. Pokud někomu začne vadit ruch města, může se jít podívat do přírody. Znojmo je obklopeno krásnou krajinou, což je vidět i z vyhlídky od rotundy sv. Kateřiny. Odtud je ale k vidění jen malý zlomek toho, co okolní příroda může nabídnout. Kdo má rád les, může zvolit procházku lesní přírodou v Národním parku Podyjí, který se v těsném okolí Znojma nachází. Je to ukázka říčního údolí s bohatou zalesněnou krajinou. Park byl zřízen v roce 1991. Pokud se někdo nechce jen potulovat lesem, může zvolit částečnou procházku lesem a také vinicemi, takže spojí příjemné s užitečným. Na této trase může ochutnat různé druhy vín od různých vinařů, protože ve vinohradech jsou umístěny ochutnávkové stánky. Nejznámější zastávkou je vinice Šobes, kde má ochutnávkový stánek společnost Znovín Znojmo.

3.1 Kulturně historické pamětihodnosti Mezi velmi známou památku města Znojma patří rotunda sv. Kateřiny, která je zapsána na seznamu národních kulturních památek. Rotunda je jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského hradu, který byl ve Znojmě postaven v 11. století. Rotunda získala své místo na kopečku uprostřed hradu, takže tvořila

jeho

dominantu.

Rotunda

je

unikátní

především díky svému obsahu. Přibližně roku 1134 byla vyzdobena nástěnnými malbami, na kterých jsou znázorněny nejen církevní výjevy, ale také scény z českých dějin. Je zde znázorněna legenda o Obrázek 3 Rotunda sv. Kateřiny

založení rodu Přemyslovců, povolání Přemysla oráče

(Zdroj: Vlastní fotografie)

na trůn a další příslušníci vládnoucího rodu. Osudy 20

rotundy ovlivnily složité vztahy mezi členy dynastie Přemyslovců, během jejichž doby byla rotunda několikrát přejmenována, až nakonec získala své nynější jméno. V pozdější době se také velmi často měnil vlastník rotundy, až se jím nakonec stalo město Znojmo. Během staletí se také měnila její funkce. Nejdříve sloužila jako královská kaple, ale v době, kdy byl přilehlý pivovar prodán do soukromého vlastnictví, se z rotundy stalo skladiště dřeva, také chlév pro vepře, dále pivnice s tančírnou nebo košíkářská dílna. Až v 19. století bylo upozorněno na velký historický význam rotundy, proto byla zahájena její rekonstrukce, která byla dovršena roku 1988. Poté byla rotunda zpřístupněna veřejnosti jako kulturní památka. V roce 2013 byla zahájena další rekonstrukce vnitřních maleb, z toho důvodu nebyla rotunda zpřístupněna veřejnosti. Znovu otevřená by měla být v červnu 2014. Před návštěvou by si ale turisté měli ověřit, jestli je do rotundy v daný den opravdu vstup možný, protože prohlídky jsou jen za určitých podmínek (správná vlhkost vzduchu, povětrností podmínky, teplota vzduchu) a jen v určitém počtu turistů. (Janků, 2005) Od rotundy sv. Kateřiny je to jen kousek na nádvoří Znojemského hradu. Jak již bylo zmíněno, vznikl v 11. století a to proto, že bylo potřeba silněji opevnit nechráněný úsek hranice proti Východní marce (Rakousku). Hrad na Hradišti u Znojma byl už starý a nemohl vyhovovat pokročilejšímu způsobu středověkého válčení. Proto bylo přistoupeno k výstavbě nového opevněného sídla. Byla vytipována skalnatá plošina, ze které bylo možné sledovat veškeré dění v údolí řeky Dyje, Gránického údolí a dokonce i na pláni, kde dnes stojí město Znojmo. Příkopem byl hrad rozdělen na dvě části. Ve vnitřní byl hrad s palácem a palácovou kaplí a v rozsáhlém předhradí byly budovy pro posádku hradu a královská kaple, již zmiňovaná rotunda sv. Kateřiny. Po založení města Znojma se hrad stal sídlem silné posádky a královského purkrabího. Později se zde odehrávaly i slavné moravské zemské sněmy. Po roce 1683 poklesl vojenský význam znojemského hradu a zpustlou pevnost získali znojemští měšťané, kteří v okolí vybudovali pivovar. Později byly některé části hradu zbourány a přestavěny na barokní zámek. V dnešní době je možné hrad navštívit a prohlédnout si stálou expozici „Z dějin Znojemska“, která nám ukazuje vývoj pravěkého osídlení regionu, památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky slohového nábytku, starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských a loveckých zbraní a ostrostřeleckých terčů. Součástí je i lapidárium a hradní podzemí. (Kacetl, 2008) 21

Z nádvoří Znojemského hradu je na dohled další významná památka města a jeho výrazná dominanta a to chrám sv. Mikuláše. Tento chrám byl postaven na místě, kde byl původní románský kostel, který ale vyhořel. Výstavba budovy byla velice složitá, takže byla prováděna na několik fází v průběhu 14. a 15. století. Konečná fáze dostavby proběhla až v 19. století. Kostel byl potom zasvěcen sv. Mikuláši, který je patronem celého města Znojma. Zajímavostí je, že současná věž, která se na kostele nachází, je už čtvrtá v pořadí. Tři předcházející potkal špatný osud. Dvě shořely během požárů, které kostel zasáhly, jedna musela být stržena, protože na ní byly objeveny velké trhliny a kdyby se sama zhroutila, ohrozila by okolí kostela. Nynější věž byla postavena v polovině 19. století a navíc je ke kostelu připevněna netradičně, na jeho východní straně. Interiér kostela byl také během let několikrát měněn. V současné době tam můžeme vidět gotickou Madonu Chlebovskou, o které legenda praví, že v domě, kde se Madona nacházela, nikdy neubýval chléb nebo netradiční kazatelnu, která je ve tvaru zeměkoule. V době Znojemského historického vinobraní je kostel netradičně vyzdoben plodinami, které se do té doby urodily. Proto je možné vidět obrazy sestavené z vinné révy, z kukuřice nebo z luštěnin. V dřívějších dobách byl kostel obklopen hřbitovem amnoha kaplemi. Dochovala se však jen Svatováclavská kaple. Ve skutečnosti jsou to kaple dvě, postavené na sobě s odstupem času. Z ochozu kaple je nádherný pohled do údolí řeky Dyje. (Janků, 2005)

Obrázek 4 Kostel sv. Mikuláše (Zdroj: Vlastní fotografie)

22

Další neodmyslitelnou dominantou města je Radniční věž. Protože stará znojemská radnice, která byla spojena s radniční věží, v roce 1444 vyhořela a věž se kvůli tomu zřítila, byla postavena nová věž, tentokrát samostatně stojící. Celková výška věže je 79, 88 m. Tato věž je postavena na skále a její základy v některých místech sahají až 3 m pod zem. Většina nosných trámů pod střechou je dosud původních, to znamená starých přes 500 let. Zajímavostí je, že byla tato věž součástí hradeb a po celý den ve věži sloužil strážný, který hlídal, jestli se neblíží na město nějaké Obrázek 5 Radniční věž (Zdroj: vlastní fotografie)

nebezpečí. Později byla funkce strážného snížena jen na to, aby hlídal, jestli v okolí města nevypukl nějaký požár. Strážní služba na věži byla ale vykonávána až

do roku 1924, protože i požár měl velmi ničivé důsledky. Od doby, kdy byla věž postavena, byla mnohokrát opravována. I v minulosti si věže velmi vážili a v těžkých dobách nezapomínali na potřebné opravy. Za zmínku stojí to, že v roce 1670 byla malta na omítku rozmíchána deseti vědry vína a pěti vědry piva. A ať už se opravy týkaly nové omítky nebo výměny hodinového stroje nebo rafiček, nikdy to nebyla oprava jednoduchá. Poslední rozsáhlé opravy proběhly v roce 1993, kdy byly také nalezeny historické, dosud neznámé dokumenty. V dnešní době slouží Radniční věž hlavně turistům. Za jasného počasí můžeme z ochozu věže dohlédnout na Pálavské vrchy a při opravdu příznivé viditelnosti je možné vidět i velmi vzdálené vrcholky rakouských Alp. Radniční věž bývá otevřena celoročně, jen v době Adventu je uzavřená, protože jsou na věži umístěny vánoční ozdoby. Pohled na Radniční věž bývá spolu s Mikulášským kostelem nejčastějším motivem na pohlednicích ze Znojma. [2] Další věží, která se ve Znojmě nachází, je Vlkova věž. Původně se nazývala "vlčí", Vlkova se jí začalo říkat podle městského hradního velitele markrabího Vlka. Je to nejlépe dochovaná a zároveň i nejmohutnější věž, která byla součástí městského opevnění z doby krále Přemysla Otakara I. Je postavena v gotickém slohu a pravděpodobně vznikla ve 13. století. Je umístěna na velmi strategickém místě, přes ni procházela cesta do Rakous. Obránci města tak měli přehled o všech pohybech případných nepřátel a na vojska pak také mohli účinně střílet. A protože je z této věže 23

na dohled i Loucký klášter pod městem, měli vojáci na věži smluvené signály s obránci kláštera, které v případě nouze používali. Přístupná byla věž do 1. patra a to přímo z hradebního ochozu po dřevěném žebříku, který si vojáci vytahovali do věže, aby byli chráněni proti vpádu nepřítele. To, že je věž součástí hradeb, lze i dnes vidět z jejích oken. Na jihozápadní straně jsou vidět tři malé hlídkové věže, zbytek hradeb a uměle vytvořený příkop, na protější straně je další hlídková věž, pokračování příkopu a hradeb. Ty pak vedou dál městským parkem kolem celého centra města a u rotundy a hradu se vracejí k údolí řeky Dyje. Malým hlídkovým věžím se říkalo "hlásky", protože si z nich vojáci vzájemně hlásili, že se blíží nepřítel a mohli zavčasu zaútočit a bránit svoje město. Hlásky jsou podél celého opevnění a to v takových vzdálenostech od sebe, aby vojáci byli na dohled a na doslech. Na dřevěný ochoz dnes vede 123 schodů, což je výška 22 metrů. Celkově je věž vysoká 32 metrů. Věž se při válkách a bitvách o město stávala terčem nepřátelských útoků, kterým musela odolat, proto má velmi silné zdi - 2,20 m. Ve zdech jsou různá okna - hlásná, strážní, hlídková nebo třeba střílny. Malá dvířka těsně pod ochozem sloužila jako záchod, který nebyl splachovací, ale „padací“ a nazýval se „prevet“. Schodiště ve věži není původní, ale pochází z roku 1960, kdy se věž opravovala. Velmi pohodlné schodiště je vhodné zejména pro ty, co by věž rádi navštívili a viděli tak Znojmo z ptačí perspektivy, ale vyhlídková radniční věž je pro ně pro velký počet schodů nevyhovující. V současné době není věž turistům zpřístupněna jen proto, aby se mohli podívat do okolí, ale mohou zde také ochutnat ta nejlepší vína ze Znojemské vinařské podoblasti, protože zde má Informační centrum sdružení VOC Znojmo. Tato zkratka v sobě skrývá vína originální certifikace. (Kacetl, 2008) Další památkou, která je k nepřehlédnutí, pokud návštěvníci přijíždějí do města od Vídně, je premonstrátský klášter v Louce nebo také Loucký klášter. Tento klášter byl po staletí jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě. Byl založen v roce 1190 a brzy se stal nejrespektovanějším pozemkovým držitelem v širokém okolí. Ekonomické zájmy Louckého kláštera a města Znojma se v minulosti často křížily, to dokazují početné a ostré soudní spory. Během staletí probíhalo mnoho oprav a přestaveb, takže se měnily a také zanikaly různé ukázky architektury. Za zmínku jistě stojí

klášterní

knihovna,

která

byla

po

zrušení

kláštera

přestěhována

do

premonstrátského kláštera na pražském Strahově a do dnes se jí chlubí. Klášter byl zrušen roku 1784 a budova zůstala z velké části nedokončena. V 19. a 20. století 24

prostory sloužily jako kasárna a v roce 1990 byly předány státu v naprosto dezolátním stavu. Součástí klášterního komplexu je kostel Nanebevzetí panny Marie a svatého Václava. Tento kostel si do dnes zachoval svůj půdorys, i když samotná budova procházela velkými změnami. Další zajímavostí je, že krypta, která se nachází pod kostelem, během staletí upadla do zapomnění a byla objevena jen velkou náhodou na konci 19. století. V dnešní době patří klášter městu Znojmu, ale z větší části pořád chátrá, protože se dosud nenašel nikdo, kdo by chtěl takový obrovský objekt odkoupit a nějakým způsobem využít. Z malé části jsou prostory využívány vinařskou společností Znovín Znojmo, která zde má návštěvnické centrum, obrazovou galerii, bednářské a vinařské muzeum, prodejnu vín a zprostředkovává zde prohlídku některých prostor kláštera. Na nádvoří kláštera je také jedna ze zastávek turistického vyhlídkového vláčku, takže není problém se sem dopravit, i když je klášter umístěn 2 km od centra města. (Janků, 2005) Nakonec nesmím zapomenout na nejvýznamnější památku města a pravděpodobně i nejznámější a tou je Znojemské podzemí. Znojemské podzemí patří k unikátním historickým památkám nejen v České Republice, ale i v rámci střední Evropy. Jedná se o systém podzemních chodeb a sklepů, který je dlouhý téměř 27 km a má až 4 patra. Ze dvou v podzemí nalezených letopočtů se předpokládá, že počátek budování chodeb spadá do přelomu 13. a 14. století. Protože mělo Znojmo vynikající polohu na pěstování zemědělských plodin a vína, mělo velkou úrodu. Bylo tedy nutné vybudovat sklepy pro uložení surovin a zboží pro obchodníky. Každý z obytných domů měl tedy pravděpodobně podzemní prostor, kam si lidé věci ukládali. Během středověku se pak odehrálo hodně válečných konfliktů, a protože se i znojemští báli o svůj život, začali spojovat tyto sklepní prostory a vytvářet další patra chodeb. Na odvětrávání podzemních prostor vznikaly různě velké šachty, předpokládá se, že ty větší potom sloužily jako výtah. Některé šachty jsou napojeny přímo na komíny domů, takže když se zatopilo pod zemí, kouřilo se až z komínů domů na ulici. Díky tomu získalo město Znojmo při vpádu Švédské armády přívlastek „město duchů“. Předpokládá se, že ve 3. patře podzemí se nacházela mučírna a vězení s kobkami. Na hloubení podzemí se podílela městská čeleď, ale později si měšťané pozvali odborníky. Říká se, že 3. patro hloubili horníci z Jihlavy a 4. patro dokonce Kutnohorští havíři, po kterých je v chodbách zanechaný znak. Materiál, který získali horníci při hloubení, byl pravděpodobně použit na výstavbu městských hradeb a měšťanských domů. Hloubení 25

chodeb jistě nebyla jednoduchá práce, protože město stojí na žule. Zajímavostí je, že se nedochovaly žádné plány chodeb. Dá se to vysvětlit tím, že si město velmi dobře chránilo svůj systém obrany a plán měl jen velmi malý okruh osob městské správy. Voda byla v podzemí dostupná z velkého počtu studní a spojena s důmyslnou odvodňovací štolou - tzv. jezuitským vodovodem. Název není odvozen od toho, že by se jezuité fyzicky podíleli na jeho budování. Pravděpodobně se podíleli na jeho vytvoření finančně. Je to systém hlavního tahu a vedlejších větví, které zasahují do různých čtvrtí středověkého města. Tento vodovod vede převážně v nižších patrech podzemí a tyto chodby jsou velmi úzké. Během 2. světové války bylo město Znojmo bombardované, takže bomby narušily statiku domů i podzemí a to se začalo propadat. Bylo tedy nutné některé chodby kompletně zasypat, některé zpevnit. První prohlídková trasa byla zpřístupněna v roce 1963, dnes je tato trasa brána jako základní a měří asi 750 metrů. V roce 2013 byly zpřístupněné chodby ještě rozšířeny, protože se otevřely tři nové prohlídkové trasy, které jsou nazvané jako „Adrenalinové trasy“. Chodby, ve kterých tyto trasy vedou, jsou úplně jiné než na původní základní trase. Návštěvníci musí počítat s tím, že budou procházet úzkými prostory, v některých místech se nenarovnají, budou se brodit ve vodě a půjdou skoro po tmě. Nemusí se ale bát, že by neprošli, protože před vstupem si vyzkouší projít takzvaným rámem prostorové připravenosti, kde zjistí, jak úzké chodby jsou. Poté se půjdou převléci, budou mít zapůjčené pláštěnky, holínky, helmy a čelové svítilny. Pak už budou moci vyrazit a užít si zážitek, který jen tak někde nezažijí. (Kacetl, 2008)

3.2 Znojemské kulturní akce 

Slavnosti okurek

Znojemské okurky mají ve Znojmě dlouholetou tradici, pěstovaly se zde už od půlky 16. století. Sterilované okurky se zde pak vyráběly v podniku zvaném Fruta. V současné době už tato společnost nefunguje, ale oslava okurek nezanikla. Proto mohou milovníci okurek začátkem srpna na Masarykově náměstí letos už po sedmé ochutnat různé okurkové speciality, nápoje nebo si zasoutěžit v soutěži o nejlepší sterilovanou okurku. Slavnost je každý rok pořádána na Masarykově náměstí. [5]

26



Znojemské historické vinobraní

Vinobraní je podle mě nejznámější a největší kulturní akce, která je ve městě Znojmě pořádaná. Královská oslava vína má dlouhou tradici. První Znojemské historické vinobraní se uskutečnilo už v roce 1966 a jeho autorem a zakladatelem byl František Koukal. Už tenkrát dokázal propojit historii se současností. Vinobraní bylo pořádáno na počest krále Jana Lucemburského, který do Znojma zavítal v roce 1327, aby zde oslavil své úspěšné jednání ve Vratislavi. V dnešní době se Znojemská Beseda vrací k tomu, aby byla propojena minulost se současností. V ulicích města můžete během vinobraní potkat rytíře a krásné dámy, potulné komedianty, můžete navštívit rytířská ležení, vyzkoušet si jejich zbraně. Samozřejmě nemůže chybět spousta vína, po kterém má vinobraní název. Ochutnat zde také můžete burčák, který se vyrábí jen jednou za rok. Vše doplňuje velké množství jídla. Hřebem pátečního večera je královský průvod Jana Lucemburského s celou jeho družinou. A aby toho nebylo málo, skvělý je také hudební doprovodný program, který se objevuje na každém náměstí v historické části města. Jde o moderní hudbu, ale také o tu dobovou, kde se zároveň návštěvníci mohou naučit dobové tance. Každý rok se vinobraní pořádá druhý víkend v září a přiláká desetitisíce návštěvníků. [6]

Obrázek 6 Dolní náměstí během vinobraní (Zdroj: Vlastní fotografie)

27



Garage Design

Teprve druhý ročník tohoto projektu se odehraje v květnu 2014. V projektu se představují mladí módní návrháři, kreativní designéři, kteří ručně vyrábějí šperky, ze skla nebo dřeva tvoří obrazy, lampy, píší kreativní knihy. Také zde můžete ochutnat ručně mletou kávu popřípadě nějakou dobrotu. Vše se odehrává ve starých prostorách znojemského pivovaru, který tomu dodává tu správnou atmosféru. 

Dny partnerských měst

Dny partnerských měst jsou pořádány zároveň s projektem Garage Design, tedy 9. a 10. května 2014. Na těchto dnech se představí zahraniční města, která nějakým způsobem spolupracují s městem Znojmem. Akce se odehrává tentokrát na Horním náměstí, kde jsou umístěny stánky různých měst. Města zde představují svoji kulturu v podobě různých tanečních, pěveckých a hudebních vystoupení. Můžeme zde také ochutnat různé speciality z daných měst, které zde tímto způsobem propagují i svůj stát. Pravidelně se zde představují slovenská města Nové Zámky a Bratislava – Ružinov, italská města Trento – Povo, Trento – Villazzano a Pontassieve, německé město Torgau nebo také sousední rakouské město Retz. [8] 

Majáles

Tradiční akce převážně pro studenty znojemských škol, je pořádána pravidelně 7. května. Je to dlouholetá tradice, ve které se o zábavu starají hlavně studenti středních škol. Probíhá zde majálesový průvod, dále také volba královny a krále majálesu a nesmí chybět ani hudební doprovod v podobně známých hudebních kapel. 

VOC festival

Tento festival je nejspíš největší vinařskou akcí, která je pořádána ve Znojmě. Zkratka VOC v sobě skrývá pojem „vína originální certifikace“. Je to způsob označování vína, který je v České Republice novinkou a týká se jen tří nejtypičtějších odrůd, které se na Znojemsku vyskytují a to, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Vinařské sdružení, které festival pořádá spolu se Znojemskou Besedou, je sdružení několika vinařství ze Znojemska. Několik členů poroty pak vybírá vzorky vín, které pak dostanou tu čest, být představovány jako vína originální certifikace. Během festivalu, který se pravidelně pořádá 8. května, pak lidé za pomoci vinných bločků, které si zakoupí, mohou tato vína ochutnávat, jak je libo. Ke konzumaci vína je také potřeba něco zakousnout, o to se starají restaurace ze Znojma, které zde mají také své stánky. 28

A k tomu všemu si zde můžete poslechnout také různé dechové hudby nebo cimbálové skupiny, které se sem sjedou z celého území České republiky. [7] 

Jeden svět Znojmo

Jde o přehlídku dokumentárních filmů o lidských právech, která je pořádána pod záštitou organizace Člověk v tísni. Ve Znojmě se v roce 2014 uskutečnil již třetí ročník. Dokumenty natočili převážně čeští režiséři, prostor dostávají ale i zahraniční umělci. Ve Znojmě je pořádán na přelomu března a dubna. 

Hudební festival Znojmo

V roce 2014 to bude 10. výročí Hudebního festivalu Znojmo. Na tomto festivalu se pořadatelé snaží nabídnout velkou škálu hudebních stylů a druhů. Každý ročník je zaměřený na hudbu významného hudebního skladatele, v duchu jeho hudby se pak nesou všechny pořádané koncerty a ostatní doprovodné akce. Ročník 2014 bude věnován 330. výročí narození francouzského skladatele Jean - Philipp Rameau a Roku české hudby. Zajímavou částí festivalu je uvedení operního nebo baletního díla, které je předvedeno v několika reprízách. Všechny koncerty jsou propojeny s ochutnávkou vín ze Znojemské vinařské podoblasti a samozřejmě nesmí chybět ani jídlo, o které se opět postarají znojemské restaurace. Koncerty jsou zajímavé také tím, že jsou pořádány většinou pod širým nebem a na zajímavých místech Znojma. Festival je pořádán v červenci. [3] 

Velikonoční a adventní trhy

Každoročně jsou ve Znojmě pořádány trhy, které se vztahují buď k Velikonocím nebo k adventu. Úkolem těchto trhů je užít si klid a pohodu, které by měly během těchto svátků nastat, setkat se s lidmi na náměstí, ať už na Horním nebo Masarykově a společně si tyto chvíle užít. Zpříjemnit pobyt na čerstvém vzduchu může zase konzumace různých dobrot, vína, v zimě svařáku a k tomu všemu je připraven doprovodný program. Dopoledne se o něj starají především děti ze znojemských mateřských nebo základních a středních škol, odpoledne a navečer jsou to především hudební skupiny, ať už místní nebo z celé České republiky.

29



Přehlídka dechových hudeb

V tomto případě si na své přijdou především starší obyvatelé města, kteří mají rádi dechovou hudbu. Akce je pořádána začátkem května a každý rok se zde setkají místní dechové skupiny, které doplní zajímavý host. Na letošním ročníku se objeví pan Josef Zíma. 

Další akce

Pálení čarodějnic, Silvestr, Městský ples, Valentýn na ledě, akce v podzemí, kulturní program pro důchodce.

3.3 Turistický vláček Město Znojmo nabízí i netradiční prohlídku nejzajímavějších míst města a to turistickým vláčkem. Ten jezdí po Znojmě především po historické části města, má několik zastávek, kde si turisté mohou vystoupit a místa si vyfotografovat. Výchozí zastávka je v Louckém klášteře, další zastávka je například u Mikulášského kostela, nebo u městského pivovaru, odkud je to jen kousek k rotundě sv. Kateřiny. Další zajímavostí je, že turisté mohou během jedné jízdy vystoupit, projít si kousek města sami a počkat na další vláček, kterým potom mohou pokračovat dál. Vláček projíždí městem pětkrát za den, jeho zastávky jsou označeny stojanem s jízdním řádem a vstupenky se kupují přímo u řidiče. Tento vláček zařizuje městská autobusová doprava Psota, tentokrát pod záštitou města Znojma, ne Znojemské Besedy. I tak ho ale Znojemská Beseda na nejrůznějších místech města propaguje a doporučuje. Je to další jednoduchý způsob, jak poznat město Znojmo. Především pro rodiny s dětmi nebo starší turisty, pro které je chození náročnější, je tento způsob prohlídky Znojma velmi vítaný. V letní sezóně je turistický vláček velmi vytížený, proto je vhodné zvolit jako výchozí stanoviště zastávku u Louckého kláštera, kde je větší pravděpodobnost, že nebude vláček zaplněný. U větších skupin, které mají zájem se vláčkem svézt, je zase lepší rezervace.

30

5 Propagace města Znojma Nejdříve jsem se zaměřila na to, jakým způsobem je město propagované, jaké propagační materiály jsou vytvářeny. Dále je v této kapitole uvedeno, kde se s propagačními materiály můžeme setkat a na jakých veletrzích cestovního ruchu je město Znojmo k vidění.

5.1 Propagační materiály Jak už bylo uvedeno, o propagaci města Znojma jako celku, ale i jednotlivých památek a kulturních akcí, se stará především znojemská příspěvková organizace, která se jmenuje Znojemská Beseda. Tato organizace navíc také většinu akcí pořádá, v případě, že hlavním pořadatelem není Beseda, akce je pořádána alespoň pod její záštitou. Propagovat město, jako je Znojmo, rozhodně není jednoduchá záležitost. Beseda se přesto snaží propagovat všechny památky, které se ve Znojmě nacházejí. To dokazují propagační letáky, brožury a mapy města Znojma, které jsou umisťovány v Turistickém informačním centru na Obrokové ulici. Propagační materiály jsou spolufinancovány z prostředků Evropské Unie. Jako leták je považován list ve formátu A5, který bývá potištěný z obou stran. Na takovýchto letácích můžeme najít informace o Znojemském podzemí, o vinařství, Znojmě jako celku, o ubytování, jak trávit volný čas, pokud jste ve Znojmě, v takovém formátu je také k dostání mapa města Znojma. Brožura je list ve formátu DL 99x210 mm. V takovýchto brožurách opět najdeme informace o místních památkách, ať už souhrnně, nebo jednotlivě, takováto brožura je vyrobena i pro informování o adrenalinových trasách podzemí, dále jsou k dostání brožury o místních osobnostech nebo také o vinařství. Mapy města Znojma jsou vytvořeny na listu buď ve formátu A5 nebo A4. Tyto materiály se tisknou podle potřeby nebo v případě změny některých dat. K dostání jsou také kalendáře akcí, které se konají ve městě. Ty se tisknout aktuálně pro každý rok. Tyto kalendáře můžeme dostat jako sešit ve formátu A6 nebo A5. A jsou k dostání jen na Turistickém informačním centru na Obrokové ulici. Výhodou je, že jsou zdarma.

31

V roce 2008 vydala Beseda vícestránkovou brožuru ve formátu A5, kterou nazvala 77 divů Znojma. Je zde popsáno 77 zajímavých míst, která jsou k vidění ve Znojmě a v jeho okolí. Tato brožura je k dostání opět jen na Obrokové ulici a je zpoplatněna částkou 77 Kč. Další brožury, letáky i vícestránkové brožury si nechává vydávat přímo město Znojmo. Jedna z brožur je vydávána pod názvem Objevte Znojmo. Jsou v ní uvedeny poznávací stezky, které vedou městem Znojmem. Další brožura vznikla pod názvem Město vína, historie a turistiky. Zde je zase uvedena historie města, jeho památky a také tipy na výlety. Některé letáky a brožury si také nechávají tisknout vinaři z okolí. Znovín Znojmo má několik letáků umístěných na Informačním centru, stejně tak Informační centrum VOC Znojmo, které láká na návštěvu Vlkovy věže. Znojemská Beseda dodává propagační materiály do Informačních center některých měst v České republice. Materiály jsou umístěny v Praze, Brně, ve Vranově nad Dyjí a v Mikulově. Materiály bývaly umístěny i ve Vídni v Českém centru, to však bylo zrušeno.

Obrázek 7 Turistická mapa města Znojma Zdroj: http://www.znojemskevinobrani.cz/1-stranka/

32

5.2 Účast na veletrzích Znojemská Beseda se účastní veletrhů cestovního ruchu jak v České republice, tak i nově na Slovensku. V České republice navštěvuje veletrh Regiontour v Brně, Holiday World v Praze, ITEP v Plzni a Dovolená a region v Ostravě. Na Slovensku je to veletrh Region tour Expo v Trenčíně a ITF Slovakiatour v Bratislavě. Novinkou je v letošním roce také účast na veletrhu Víno a delikatesy v Praze. Na tento veletrh byla Znojemská Beseda pozvána od společnosti Znovín Znojmo, kde se sama bude propagovat. V minulosti se objevovala i na veletrhu Seniormesse ve Vídni, kam už v současnosti z mě neznámých důvodů nejezdí. Na tyto veletrhy jezdí především pracovnice z Informačního centra na Obrokové ulici a také vedoucí oddělení cestovního ruchu paní Knotková. Sebou vozí propagační letáky, které jsou jinak dostupné na Informačním centru.

5.3 Propagační filmy Znojemská Beseda si od roku 2010 nechává vytvářet krátké propagační filmy na téma město Znojmo, vinobraní a festival VOC. Tyto filmy vytváří znojemská společnost VideoBrothers. Každý rok je vytvářen nový film na každé z témat. Tyto filmy jsou bohužel ke zhlédnutí jen na internetu.

5.4 Rádio, televize, noviny a internet Znojemská Beseda každý rok natáčí reklamu do rádia, která láká k návštěvě Znojemského historického vinobraní. Tuto upoutávku si však mohou vyslechnout jen posluchači na frekvencích jižní Moravy. Beseda se žádným způsobem nestará o reklamu v televizi. Pokud přijede televizní štáb do Znojma, aby natočil nějakou zajímavost, je to proto, že se o to sám zajímá. Do novin jsou zasílány především pozvánky na akce, které se budou konat. Jsou to opět místní noviny.

33

5.5 Webové stránky V roce 2013 se Beseda rozhodla, že je na čase vytvořit nové webové stránky, které budou přímo její. Do této doby byly informace o Besedě dostupné na stránkách města Znojma. Důvodem bylo to, aby si mohla sama aktualizovat informace, které poskytuje a především zřízení rezervačního systému pro adrenalinové trasy Znojemského podzemí.

6 Dotazníkové šetření Protože jsem rodačka ze Znojma a s propagací města se já osobně setkávám především na internetu díky sociální síti facebook, kde mají svůj profil město Znojmo i Znojemská Beseda nebo občas vidím nějakou pozvánku na kulturní akci v novinách, zajímalo mě, jak vnímají propagaci města obyvatelé z okresu Znojmo a také turisté, kteří do znojemského okresu zavítají. První část dotazníkového šetření byla směřována na obyvatele, kteří žijí ve znojemském okrese. Dotazník byl vytvořen na internetové stránce, která je k tomu určená. Díky tomu mohl být rozšířen na internetové sociální síti. Také byla vytvořena verze v textovém dokumentu, tím pádem mohl být rozdáván i ve vytištěné podobě. Rozdáván byl místním přímo ve městě. Pro tento dotazník bylo získáno 71 anonymních respondentů. Dotazník byl složen z 16 otázek, z toho dvě poslední byly zaměřeny na pohlaví respondentů a na věk a obsahoval osm uzavřených otázek, sedm polouzavřených a jednu otevřenou otázku. Druhá část dotazníkového šetření byla směřována na turisty, kteří přijeli do Znojma z míst mimo okres Znojmo. Dotazník byl opět vytvořen na internetové stránce a byl rozšířen na internetové sociální síti. Tímto způsobem bylo získáno 46 anonymních respondentů. Také byl vytvořen v textovém dokumentu a rozdáván ve vytištěné podobě ve městě, především před Informačním centrem a před vstupem do Znojemského podzemí, kde bývá největší koncentrace turistů. Tímto způsob bylo získáno 80 anonymních respondentů. Celkem tedy bylo shromážděno 126 dotazníků. Opět se dotazník skládal z 16 otázek, kde dvě poslední byly, a obsahoval 10 otázek uzavřených, 2 polouzavřenýé a 4 otevřené.

34

Obě části dotazníkového šetření jsou přiloženy v příloze č. 1 a č. 2 k této bakalářské práci.

6.1 První část dotazníkového šetření – místní obyvatelé V první otázce jsem se zajímala o to, jestli osoba, která dotazník vyplňuje, se narodila v okrese Znojmo nebo se tam přistěhovala. 56 respondentů z dotazovaných odpovědělo, že se zde narodilo a 15 respondentů odpovědělo, že se přistěhovali. Výsledkem jsem byla mile překvapena, protože si myslím, že rodák nebo rodačka budou mít k městu vřelejší vztah. Graf č. 1: Jste rodák/rodačka z okresu Znojmo?

15

Ano

Ne

56

Zdroj: Vlastní zpracování

Ve druhé této otázce jsem se zajímala o to, jestli si domácí obyvatelé myslí, že je Znojmo atraktivní pro turisty. Zajímal mě jejich pohled, protože se domnívám, že lidé často nevnímají, co vše může město nabídnout. 35 respondentů odpovědělo, že Znojmo je zcela atraktivní pro turisty. 32 respondentů si myslí, že je spíše atraktivní pro turisty. Pouze čtyři respondenti si myslí, že Znojmo spíše není atraktivní pro turisty a nikdo si nemyslí, že by Znojmo atraktivní nebylo. Odpovědi mě mile překvapily, protože je vidět, že si lidé uvědomují, jaké předpoklady má město Znojmo k tomu, aby bylo turisty navštěvováno.

35

Graf č. 2: Myslíte si, že je Znojmo atraktivní pro turisty? 40

35

35

32

30 25

Ano

20

Spíše ano

15

Spíše ne Ne

10 4

5

0

0 Ano

Spíše ano

Spíše ne

Ne


Otázkou třetí jsem chtěla zjistit, která památka je podle místních nejvíce propagovaná. Otázka byla polouzavřeného typu, dotazovaní měli na výběr z šesti znojemských památek, popřípadě mohli doplnit tu, která vypsaná nebyla. Tuto možnost však nikdo nezvolil. Nejvíce respondentů si myslí, že nejpropagovanější památkou je Znojemské podzemí. Takto odpověděla většina dotazovaných. Jako další se umístila rotunda sv. Kateřiny, potom kostel sv. Mikuláše. Znojemský hrad, Radniční věž a Loucký klášter byli zvoleni pouze jedním respondentem. Z dotazníku tedy vyplývá, že mnou uvedené památky jsou i podle místních ty nejvíce propagované. Graf č. 3: Která památka je podle Vás ve městě nejvíce propagovaná? 11 6

Rotunda sv. Kateřiny 24

Znojemský hrad

Znojemské podzemí Kostel sv. Mikuláše Radniční věž 38

1

Loucký klášter


36

V další otázce mě zajímalo, která kulturní akce je podle místních nejvíce propagovaná. Opět byla otázka polouzavřeného typu. Dotazovaní měli na výběr pět kulturních akcí, které ve Znojmě probíhají, popřípadě mohli zvolit jinou akci. Většina dotazovaných zvolila událost Znojemské historické vinobraní, což pro mě nebylo žádným překvapením. Je to největší akce pořádaná ve městě a je tu už dlouhou dobu, takže ji lidé mají zažitou. Jediná akce, která nebyla v možnostech výběru a dotazovaní ji sami vypsali, je Burčákfest, který pořádá Znovín Znojmo. Graf č. 4: Která kulturní akce je podle Vás ve městě nejvíce propagovaná? 57

60

Slavnosti okurek

50

Májové slavnosti

40

Jeden svět Znojmo

30

Znojemské historické vinobraní

20

Hudební festival Znojmo

10 10 1

0

0

3

Burčákfest

0 Zdroj: Vlastní zpracování

V této otázce mě zajímalo, jestli si zdejší obyvatelé myslí, že je ve městě nějaká památka, která by si zasloužila větší propagaci. Z vyhodnocení této otázky vyplynul téměř shodný výsledek. Přesto osob, které si myslí, že ve městě není památka, která by si větší propagaci zasloužila, bylo o něco více. Po respondentech, kteří si zvolili odpověď ano, jsem dále chtěla uvést, která památka by si to podle nich zasloužila. Nejvíce poukazovali na Loucký klášter, dále na Znojemský hrad a nejméně dotazovaných zvolilo rotundu sv. Kateřiny a Mikulášský kostel.

37

Graf č. 5: Myslíte si, že je ve Znojmě kulturní památka, která by si zasloužila větší propagaci?

34

Ano Ne

37


Otázka šestá se zajímá o to, jestli si dotazovaní myslí, že je ve Znojmě kulturní akce, která by si zasloužila větší propagaci. Tentokrát byl výsledek jednoznačnější. Většina dotázaných si myslí, že není potřeba propagovat jinou akci. Po zbylých respondentech jsem opět chtěla uvést, která akce by podle nich měla být propagovanější. V popředí se shodně umístil Hudební festival Znojmo a divadelní představení. Menší počet osob volil Pivní slavnosti a Slavnosti okurek. Po jednom hlasu pak dostal projekt Garage Design, Burčákfest a Májové slavnosti. Graf č. 6: Myslíte si, že je ve Znojmě kulturní akce, která by si zasloužila větší propagaci?

26 Ano Ne 45


38

V sedmé otázce mě zajímalo, jestli místní vnímají propagaci Znojma jako dostatečnou. Otázka byla uzavřeného typu. Většina dotazovaných si myslí, že město má dostatečnou propagaci. Graf č. 7: Myslíte si, že je propagace města Znojma dostatečná?

2 19

18

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

32


Ten, kdo v předchozí otázce odpověděl, že se mu propagace nejeví jako dostatečná, mohl v osmé otázce navrhnout, jakým způsobem by se mohla propagace zlepšit. Ačkoliv nebyl počet odpovědí velký, několik názorů se objevilo, některé se i opakovaly. Bylo možné uvést více nápadů. Nejvíce si dotazovaní myslí, že by prospělo, kdyby se letáky rozdávaly přímo mezi obyvatele. Další častou odpovědí byly reklamy v televizi. Kalendáře akcí by podle některých měly být přístupnější, častěji by se měly objevovat informace v médiích. Někteří uvedli včasné vylepování plakátů a lepší komunikaci s místními.

39

Graf č. 8: Jakým způsobem by se mohla podle Vás propagace města zlepšit? 8 Letáky rozdávané mezi obyvatele

7 7

Kvalitnější služby 6 6

Více dostupnější kalendáře akcí TV spoty

5

Informace v médiích

4 3

Celorepublikový tisk

3

3 2

2

2

2

Sociální sítě

2 1

1

1

Lepší komunikace s místními Reklamy v rádiu (Blaník)


V deváté otázce mě zajímalo, jestli domácí obyvatelé sledují kulturní dění ve Znojmě. Tato otázka byla uzavřená a vyplynulo z ní, že většina dotazovaných kulturní dění ve městě sleduje. Graf č. 9: Sledujete kulturní dění ve Znojmě?

3 15

22

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

31


40

Desátá otázka byla zaměřena na to, odkud se místní obyvatelé o kulturním dění dozvídají. Otázka byla polouzavřená, takže dotazovaní mohli zvolit i jinou odpověď, než která byla uvedena. V této otázce bylo možných více odpovědí, protože si myslím, že málokdo se o kulturním dění dozvídá z jednoho zdroje. Po vyhodnocení jsem zjistila, že nejvíce se místní o kulturním dění dozvídají z internetu, poté z novin a od známých. 3 respondenti se znají přímo s pořadateli různých akcí, proto mají informace hned jako první. Jako další zdroj v malém množství bylo uvedeno rádio, propagační letáky, plakáty nebo reklamy na hokeji. Graf č. 10: Odkud se o kulturním dění ve městě dozvídáte? 40 36 35

33 Z novin

30

28

Z internetu Od známých

25

Od pořadatelů akcí

20

Radio

15

Propagační letáky Plakáty

10

Reklamy na hokeji 5

3

3 1

2

1


V jedenácté otázce jsem se zajímala o to, jestli obyvatelé z okresu vědí, jakých veletrhů cestovního ruchu se Znojmo účastní. Tato otázka mě zajímala proto, že vím, že spousta lidí nemá vůbec tušení, že nějaké veletrhy cestovního ruchu existují. Podle očekávání většina respondentů neví, jakých veletrhů se Znojmo účastní. U těch, kteří by to věděli, jsem chtěla znát název. Nejznámější byl Regiontour v Brně, dále Itep v Plzni nebo Holiday World v Praze.

41

Graf č. 11: Víte, jakých veletrhů Cestovního ruchu se město Znojmo účastní?

15

Ano Ne

56


V následující otázce mě zajímalo, jestli místní vědí, jaké propagační materiály jsou vydávány na propagaci města. Opět podle očekávání většina odpověděla, že neví. Ti, kteří odpověděli ano, mi mohli napsat název materiálu. Většina z nich věděla, že existují nějaké plakáty, brožury, letáky, ale nevěděla, jak se jmenují nebo na co jsou vydávány. Jen někteří uvedli 77 divů města Znojma nebo Znojmo, město vína. Graf č. 12: Víte, jaké propagační materiály jsou vydávány na propagaci města a jeho památek?

26 Ano Ne 45


42

Třináctá otázka byla uzavřená a zajímalo mě v ní, jestli dotazovaní někdy slyšeli o Znojmě v rádiu. Většina odpověděla, že ano, což pro mě byl překvapivý výsledek. Graf č. 13: Slyšeli jste někdy v rádiu upoutávku o kulturní akci konané ve Znojmě?

22 Ano Ne 49


Následující otázka byla opět uzavřená a tentokrát jsem se dotazovaných ptala, jestli někdy viděli v televizi nějaký pořad nebo upoutávku v televizi. Většina odpověděla, že ano, navíc byl počet odpovědí shodný s těmi v předešlé otázce, takže to pro mě byl opět překvapivý výsledek. Graf č. 14: Viděli jste nějaký pořad nebo upoutávku o Znojmě v televizi?

22 Ano Ne 49


43

Předposlední otázka zjišťovala, zda byli respondenti muži nebo ženy. Po vyhodnocení jsem zjistila, že většina z dotazovaných byly ženy. Graf č. 15: Jakého pohlaví jste?

28

Muž Žena 43


Poslední otázka byla zaměřena na věk. Vytvořila jsem tři věkové kategorie. Nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii od 26 let do 55 let. Graf č. 16: Do jaké věkové kategorie spadáte?

11

15 Do 25 let Od 26 do 55 let Nad 56 let

45


44

6.2 Druhá část dotazníkového šetření - turisté V první otázce mě zajímalo, jestli vůbec dotazovaní respondenti slyšeli o městě Znojmě. Tuto otázku jsem zde umístila proto, že jsem věděla, že dotazník budu umisťovat na internet. V případě respondentů, kteří dotazník vyplňovali na internetu, jsem nemohla vědět, jestli Znojmo znají nebo ne, když jsem je ve městě nepotkala. Otázka byla uzavřená, a pokud někdo z dotazovaných odpověděl ne, dále dotazník nevyplňoval. Při vyhodnocování dotazníku jsem zjistila, že 6 osob odpovědělo, že o Znojmě neslyšeli. Bylo to pro mě překvapení, protože jsem předpokládala, že každý o Znojmě alespoň slyšel. Znamená to také, že ze získaných 126 respondentů zbylo 120, kteří dále vyplnili dotazník. Graf č. 17: Slyšel/a jste někdy o městě Znojmě?

6

Ano Ne

120


Otázka, která se ptá na to, jestli daný respondent někdy navštívil město Znojmo, je zde také pro respondenty, kteří vyplňovali dotazník přes internet. Pokud někdo odpověděl, že Znojmo nikdy nenavštívil, pokračoval až otázkou číslo sedm. Po vyhodnocení dotazníku jsem zjistila, že většina dotazovaných Znojmo někdy navštívila.

45

Graf č. 18: Navštívil/a jste město Znojmo?

27

Ano Ne

93


V další otázce jsem se zajímala, jaký důvod respondenty vedl k tomu, aby Znojmo navštívili. Byla to otázka polouzavřená, takže mohli vybírat z uvedených možností, ale také napsat jiný důvod. Důvodů mohli uvést několik, protože si myslím, že se většinou sejde více aspektů, proč město navštívit. Nejčastěji do Znojma turisté jezdí kvůli kulturním akcím, dále kvůli vinařské turistice, dále kvůli památkám. Někteří sem jezdí proto, že zde mají rodinu. Někteří také uvedli důvod návštěvy Znojma to, že zde byli na vojně, studovali zde, jeli sem na pracovní cestu nebo se zde jen rekreovali. Graf č. 19: Z jakých důvodů jste město navštívil/a? 45

40

40

Kulturní akce

36

Památky

35 30

Vinařská turistika

27

Fotbal

25

Vojna

20

Pracovní cesta

15

12

Rekreace

10 5

Návštěva rodiny 1

2

1

3

1

Studium střední školy


46

Následující otázka byla otevřená a zajímalo mě, jaké kulturní akce jsou pro turisty ve Znojmě nejlákavější. Mnoho z nich uvedlo více kulturních akcí, což znamená, že se sem vracejí. Podle očekávání je nejvíce lákavé Znojemské historické vinobraní. Další lákavou akcí je Burčákfest, který je pořádaný vinařskou společností Znovín Znojmo. Graf č. 20: Jaké kulturní akce jste se ve Znojmě zúčastnil/a? 60 50

Vinobraní 49

VOC

Pivní slavnosti 40

Putování se Znovínem Hudební festival

30

Burčákfest

20

Majáles

16 9

10

9

4

Hodokvasy 6

4

2

2

2

2

Dny partnerských měst

2

Slavnosti okurek


V páté otázce mě zajímalo, jaké památky ve Znojmě lákají turisty k návštěvě. Otázka byla opět otevřená a mnoho respondentů uvedlo více památek. Po vyhodnocení dotazníku jsem zjistila, že nejvíce respondentů navštívilo Znojemské podzemí, poté Znojemský hrad, Radniční věž a Loucký kláštěr. Graf č. 21: Jaké památky jste ve Znojmě navštívil/a? 38

40

Radniční věž

35

Znojemské podzemí

29

30 25 20

Znojemský hrad

24

25

Rotunda sv. Kateřiny

18

15

Kostel sv. Mikuláše 14

Loucký klášter Pivovar

10 5

2

3

5

Vlkova věž Nádvoří hradu


47

V šesté otázce jsem zjišťovala, jestli jsou v ubytovacích zařízeních k dispozici propagační materiály o městě Znojmě. Otázka byla uzavřená a vyhodnocením odpovědí jsem zjistila, že jsou téměř vyrovnané. Graf č. 22: Pokud jste byl/a ubytovaný/á v okolí Znojma, měl/a jste k dispozici propagační materiál o akcích a památkách ve Znojmě?

45

Ano Ne

48


Protože má Znojmo několik sportovních týmů, zajímalo mě, jestli si i turisté dokáží Znojmo spojit s nějakým sportem. Výsledek byl pro mě překvapením, protože většina odpověděla, že ano. Graf č. 23: Dokážete si Znojmo spojit s nějakým sportem?

54

Ano 66

Ne


48

V případě, že turisté v předešlé otázce odpověděli, že si Znojmo dokáží spojit se sportem, v této otázce mě zajímalo, jaký je to sport. Překvapením bylo, že někteří respondenti vyjmenovali sportů více. Turisté znají nejvíce znojemský hokej, poté fotbal, někteří mají Znojmo spojené s cykloturistikou. Méně respondentů si potom dokáže Znojmo spojit s plaváním, dračími loděmi a valetudem. Graf č. 24: Jaký je to sport? 2 3

Hokej

9

Fotbal 6

38

Plavání Cyklistika Valetudo

23

Dračí lodě


I od turistů jsem chtěla znát odpověď na to, jestli si myslí, že je Znojmo jako turistická destinace atraktivní. Otázka byla škálová. Většina turistů si myslí, že ano, což je pro Znojmo pozitivní. Graf č. 25: Myslíte si, že je Znojmo atraktivní pro turisty?

10

Ano 56

Spíše ano Spíše ne

54

Ne


49

Protože mě zajímalo, co se turistům vybaví jako první, když se řekne „Znojmo“, zeptala jsem se na to i v dotazníku. Nejčastěji si respondenti vybavili okurky, téměř stejné množství uvedlo víno, osmnáct respondentů si vybaví vinobraní, jedenáct zase burčák a pěti lidem nepřijde na mysl nic. Dále se v malém množství objevovalo podzemí a památky a malé množství respondentů si Znojmo hned spojí se sportem, pivem nebo octem. Graf č.: 26 Co se Vám vybaví jako první, když se řekne „Znojmo“? Podzemí Pivo Hostan

5 3

18

Okurky Hokej Ocet

33

Nic Památky

32

Hudební festival 2 12 2

11

5 1

1

Burčák Fotbal Víno

Vinobraní


V další otázce jsem chtěla zjistit, jakým způsobem se respondenti o Znojmě vůbec dozvěděli. Tato otázka byla polouzavřená, opět si mohli zvolit z nabízených možností nebo si zvolit vlastní. Nejvíce respondentů se o Znojmě dozvědělo od známých. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinu tvořili ti, kteří si Znojmo vyhledali na internetu. Sedmina respondentů získala prvotní informaci z propagačních letáků o Znojmě a téměř shodné množství vidělo Znojmo v televizi. Patnáct respondentů slyšelo o Znojmě v rádiu. Malé množství dotázaných pak zná Znojmo díky tomu, že zde mají rodinu nebo díky tomu, že zde byli na vojně. Jen tři respondenti vědí o Znojmě díky cestovní kanceláři.

50

Graf č. 27: Jakým způsobem jste se o městě dozvěděl/a?

3

Z propagačních letáků

2 7 5

Z internetu

25

Z rádia Z televize 62

Od známých

47

Od cestovní kanceláře Vojna 24

15

Rodina Sport


U občanů, kteří nejsou z okresu Znojmo, jsem také chtěla zjistit, jestli někdy slyšeli o Znojmě z rádia. Tato otázka byla uzavřená. Po vyhodnocení otázky nebylo žádným překvapením, že o Znojmě z rádia většina neslyšela. Graf č. 28: Slyšel/a jste někdy upoutávku v rádiu o kulturní akci konané ve Znojmě?

41 Ano Ne 79


Také mě zajímalo, jestli respondenti o Znojmě viděli nějaký pořad v televizi. Otázka byla opět uzavřená. Opět nebylo žádným překvapení, že větší část z dotazovaných o Znojmě žádný pořad neviděla.

51

Graf č. 29: Viděl/a jste nějaký pořad nebo upoutávku o Znojmě v televizi?

35 Ano Ne 85


Protože na druhou část dotazníkového šetření odpovídali jen respondenti z řad turistů, zajímalo mě, jestli jsou propagační materiály umístěny i za hranicemi znojemského okresu. Otázka byla uzavřená. Většina respondentů se ve svém bydlišti s propagačními materiály na Znojmo nesetkala. Graf č. 30: Setkal/a jste se v okolí Vašeho bydliště s propagačním materiálem na město Znojmo?

20

Ano Ne

100


52

Otázka předposlední zjišťovala, zda byli dotazovaní muži nebo ženy. Většina dotazovaných byly ženy. Graf č. 31: Jakého pohlaví jste?

54

Muž Žena

66


Poslední otázka byla opět zaměřena na věk. Byly zde uvedeny tři věkové kategorie. Nejpočetnější skupinou byla kategorie od 26 do 55 let. Graf č. 32: Do jaké věkové kategorie spadáte?

18 39 Do 25 let Od 26 do 55 let Nad 56 let

63


53

6.3 Zhodnocení dotazníkového šetření V první části dotazníkového šetření jsem chtěla zjistit, jak vnímají propagaci města Znojma obyvatelé ze znojemského okresu. Příjemným překvapením pro mě bylo zjištění, že jsem narazila na respondenty, kteří se z větší části ve Znojmě narodili. Řekla bych, že ti, kteří se v daném městě narodí, mají k městu trochu jiný vztah než ti, kteří se do něj přistěhují. Pozitivní je i to, že tito lidé vnímají město Znojmo jako vhodnou a zajímavou turistickou destinaci. Překvapením nebylo, že za nejvíce propagovanou památku města považují Znojemské podzemí. Je pravda, že Znojemská Beseda i město Znojmo do podzemí investovaly spoustu prostředků, takže je potřeba na tuto památku upozorňovat, aby byla navštěvovaná a investice se vrátila. Ale na druhou stranu jsou ve městě i jiné památky, které propagované nejsou a investice i propagaci by si zasloužily. Respondenti dále uvedli, že nejvíce propagovanou akcí, kterou můžeme ve Znojmě navštívit, je Znojemské historické vinobraní. Tato odpověď také nebyla překvapením. To, že si respondenti převážně myslí, že ve Znojmě není kulturní památka ani akce, která by si zasloužila větší propagaci, přikládám tomu, že památky už tolik nevnímají jako něco, co by se dalo nabídnout turistům, berou to prostě jako součást města, ve kterém žijí. Myslím si, že u akcí jim vyhovuje to, když danou akci navštíví menší počet lidí. Zažila jsem rozhovory, ve kterých lidé říkají, že na danou akci nebo památku se podívat nepůjdou, protože tam bude velký počet lidí. Dále to může být způsobeno tím, že v podstatě žádné další konané akce ve městě neznají. Tím pádem je jasné, že propagace těchto akcí je i v samotném městě malá. Většina respondentů odpověděla, že propagace města je dostatečná. V další otázce ale ta většina nedokázala napsat, jakým způsobem je Znojmo propagováno. Pokud si potom menší část z dotazovaných myslí, že je propagace nedostatečná, jako způsob řešení uvádějí lepší komunikaci s místními obyvateli nebo rozdávání propagačního materiálu mezi obyvatele. Někteří dotazovaní uváděli reklamy v televizi. V tomto případě je ale potřeba brát v úvahu to, že zveřejňování v televizi se musí platit a levná záležitost to není. To, že respondenti o Znojmě slyšeli upoutávku v rádiu nebo o něm viděli pořad v televizi, není až takové překvapení. Většina místních poslouchá regionální rádia, na kterých čas od času můžeme slyšet nějakou upoutávku na město Znojmo. Často je na rádiích reklama na Znojemské historické vinobraní a také na znojemská hokejová 54

utkání. V regionální televizi se také často mluví o Znojmě, velký televizní nápor nastal v době, kdy se otevřely nové adrenalinové trasy v podzemí. Informace o nich byly vysílány ve většině tuzemských televizí. Ve znojemských památkách se zhlédlo i mnoho filmových režisérů, takže je lidé poznávají v různých pohádkách a filmech. Ve druhé části dotazníkového šetření jsem se snažila zjistit, jak vnímají propagaci města Znojma lidé, kteří bydlí mimo okres Znojmo. Protože turisté byli jen z České republiky, překvapilo mě, že jsou lidé, kteří o Znojmě nikdy ani neslyšeli. Občas se setkávám s lidmi, kteří nevědí, kde se Znojmo nachází, ale přece jen o něm slyšeli. Potěšilo mě tedy aspoň to, že ze zbylých respondentů město Znojmo většina navštívila a považují Znojmo za atraktivní turistickou destinaci. Není žádným překvapením, že k návštěvě města je vedlo především Znojemské historické vinobraní. S tím je také propojena vinařská turistika, která je dalším velkým lákadlem pro turisty. Protože má město Znojmo nemalé množství památek, respondenti, kteří do města nejeli s tím, že je navštíví, uvedli, že i tak to učinili. Z toho vyplývá, že památky ve městě nejsou lákadlem jen pro milovníky historie, ale i pro laiky, kteří rádi tráví čas na hezkých místech. Nejvíce navštěvovaná památka turisty je Znojemské podzemí. Není to žádné překvapení, protože jak už jsem uváděla výše, Znojemská Beseda věnuje jeho propagaci největší význam. Jako druhá nejčastěji navštěvovaná památka je Radniční věž, která se nachází v centru města, takže je každému na očích. Znojemský hrad je pro turisty lákadlem především proto, že je z jeho nádvoří krásný výhled do údolí řeky Dyje. A když už dojdou turisté až k hradu, navštíví ho i vevnitř. Šestina z dotazovaných turistů také navštívila Loucký klášter. Je to z toho důvodu, že zde sídlí firma Znovín Znojmo. Znovín kromě ochutnávky vín poskytuje prohlídku některých prostor v klášteře. Pokud přijedou turisté do Znojma na delší dobu, ubytují se buď ve Znojmě, nebo v okolí, z čehož plynula má otázka na propagační materiály umístěné v ubytovacích zařízeních. Čekala jsem, že v ubytovacích zařízeních propagačních materiálů moc nebude. V podstatě jsem měla pravdu, většina respondentů takový materiál k dispozici neměla. Vyhodnocení této otázky však mělo téměř shodný výsledek, takže nelze říci, že by byl tento způsob propagace úplně zapomenut. Ve Znojmě se také nachází velký počet sportovních klubů, proto mě zajímalo, jestli si i turisté dokáží město spojit s nějakým sportem. V tomto ohledu jsem byla opět překvapená, protože většina respondentů si ho spojí s hokejem. Je pravda, že znojemský 55

hokejový tým hrával v minulých letech nejvyšší českou hokejovou ligu, takže to může hrát určitou roli. V současné době hraje i fotbalový tým nejvyšší fotbalovou ligu, takže další sport, který si respondenti dokáží se Znojmem spojit je fotbal. U otázky, která se ptala na to, co se turistům vybaví jako první, když se řekne „Znojmo“, byla nejčastější odpověď okurky. Není to až takové překvapení, protože v minulosti bylo Znojmo díky okurkám známé po celé České republice. I u turistů jsem se zajímala o to, jak se o Znojmě dozvěděli. Většina respondentů se o městě dozvěděla od známých. Lze z toho usuzovat, že zde byli jejich známí spokojení, takže Znojmo doporučili dál. Tento způsob propagace je velmi důležitý. Vyplývá z toho ale i to, že turisté se o městě nedozvídají z propagačních materiálů, které Znojemská Beseda vydává. Pravděpodobně to bude proto, že do většiny měst v České republice nejsou žádné letáky a brožury dodávány. Většina respondentů se s nimi v okolí svého bydliště nesetkala. Jak už jsem uváděla výše, propagace přes rádia funguje především na frekvencích jižní Moravy, takže nebylo překvapením, že většina respondentů o Znojmě v rádiu neslyšela. V televizi na zmínku o Znojmě narazíme, je ale pravda, že člověk musí vyhledávat především historické pořady. Většina turistů o Znojmě neviděla ani žádný pořad.

6.4 Návrhy opatření, která by vedla k zefektivnění propagace Vyhodnocením dotazníku, který byl určený pro obyvatele z okresu Znojmo, jsem se utvrdila v tom, že propagace, která ve městě probíhá, je zaměřena jen na určité památky a kulturní akce. Velkým zklamáním pro mě je, že je ve Znojmě pořádáno tolik kulturních akcí a v podstatě nikdo se nevěnuje tomu, aby je nějakým způsobem zviditelnil ať už v okolí, nebo i po celé České republice. Myslím si, že pokud o akcích, které se zde konají, nebudou vědět místní obyvatelé, nedozví se o nich ani turisté. Proto by bylo vhodné, aby se zlepšila komunikace mezi obyvateli a pořadateli akcí. Myslím si, že by bylo účinné rozdávat propagační letáky přímo lidem nebo by mohly být posílány rovnou do schránky. Je pravda, že na to jsou potřeba další peníze, protože se musí zaplatit buď poštovné, nebo člověk, který letáky roznese. Nemyslím si ale, že by to byly veliké částky, které by Znojemská Beseda nemohla investovat. Dalším řešením je umístit letáky a brožury na viditelná místa. Ano, všechny letáky, informační brožury a kalendáře akcí jsou umístěny v Turistickém informačním centru, ale tam málokterý místní obyvatel zavítá. Myslím si, že daleko účinnější by bylo rozmístit stojany 56

s propagačním materiálem třeba do nádražní haly, kde bývá velká koncentrace lidí nebo do obchodních domů. Já osobně musím říct, že se spoustou propagačních materiálů jsem se setkala až při psaní bakalářské práce, protože jsem se musela informovat, co všechno je publikováno. A myslím si, že je škoda, že se k tomu obyvatelé Znojma nedostanou. Jsou publikovány kalendáře akcí, díky kterým by se spousta lidí dozvěděla o nových akcích. Je přece škoda, že zůstanou ležet v poličkách. Znojemská Beseda také vylepuje propagační plakáty. Ty jsou ale vyvěšovány na místech, která jsou zapadlá a pokud jsou na viditelném místě, za chvíli jsou přelepeny jinými plakáty. V tomto případě by bylo vhodné umístit po městě stojany, které by sloužily jen pro propagaci městských akcí, vylepování jiných plakátů by bylo zakázáno. Samozřejmě by se také mohla vybrat speciální místa, kde by byly stojany umístěny. Velká koncentrace lidí je na Horním náměstí, na Masarykově náměstí nebo na autobusovém nádraží. Protože se setkávám s názorem, že obyvatele města otravuje velký počet turistů u památek i při konání akcí, myslím si, že by bylo vhodné, aby třeba jednou za půl roku Znojemská Beseda uspořádala přednášky, ve kterých by bylo vysvětleno, proč je v tomto městě potřeba turistů. Vždyť naše město žije převážně z cestovního ruchu. Na těchto přednáškách by také nastala vhodná chvíle k tomu, aby byly rozdány propagační letáky nebo by mohlo být řečeno, kde a jak se Znojmo propaguje. Především Znojemské historické vinobraní je propagované v rádiu na frekvencích po celé České Republice. Možná by stálo za úvahu vytvořit reklamu do rádia i na jiné akce, třeba na Festival VOC nebo Hudební festival. Myslím si, že i tyto akce by si našly spoustu příznivců. Znojemské historické vinobraní by se také mohlo stát prostředkem, jak nalákat návštěvníky i na jiné kulturní akce ve městě. Vinobraní každý rok navštíví desítky tisíc návštěvníků, proto by po městě mohly být vyvěšeny plakáty na další akce. Po závěrečném ceremoniálu, kdy je náměstí plné lidí, moderátor láká na další ročník vinobraní, mohl by tedy zmínit i jiné kulturní akce. Propagace města by se také dala vylepšit tím, že by Beseda spolupracovala s místními vinaři. Například společnost Znovín Znojmo pořádá spoustu ochutnávek vín, ať už ve Znojmě nebo v jiných městech, proto by na tyto akce mohla Znojemská Beseda poskytnout propagační materiály, které by byly na akcích umístěny. Díky tomu by se Znojmo také dostalo do podvědomí lidí. 57

Dalším způsobem propagace by mohla být spolupráce s jinými městy v České republice. Propagační letáky by mohly být umístěny na Turistická informační centra, kde by si jich lidé určitě všimli. Beseda se o takovou spolupráci pokouší, materiály jsou umisťovány v Mikulově, ve Vranově nad Dyjí, v Brně a v Praze. Tohle je ale jen malý počet měst. Od paní Knotkové, která je vedoucí oddělení cestovního ruchu, vím, že by uvítala spolupráci s okolními městy v širším pojetí. Například Vranov nad Dyjí a Vranovská přehrada by byly vhodným partnerem. Vzájemné vyměňování propagačních materiálů a dobré reference jistě pomůžou. Mohla by také fungovat spolupráce ve společné propagaci. Vytváření společných materiálů, vzájemné zastupování na veletrzích, díky tomu by se náklady mohly rozdělit a nebyly by tak velké. Vím, že si spousta lidí stěžuje na to, že se o akcích dozvídají pozdě, proto se jí nemohou zúčastnit. Vhodné by tedy bylo včasné informování o akcích například v novinách nebo už výše uvedených reklamách v rádiích. Vhodná propagace města by také byla v případě, kdy by se Znojemská Beseda snažila propagační materiály umisťovat do ubytovacích zařízení. V současné době to vypadá tak, že majitelé ubytovacích zařízení si pro propagační materiál chodí sami. Jak jsem uváděla výše, Znojemská Beseda si nechává každý rok vytvářet propagační filmy. Jsou zaměřené na Znojmo, na Znojemské historické vinobraní nebo na Festival VOC. Tyto filmy jsou ale k vidění jen na internetu. Myslím si, že je to velká škoda, když už se investovaly prostředky na jejich vytvoření. Na filmy se podívají převážně jen ti, kteří o nich vědí, protože člověk, který cíleně nevyhledává město Znojmo, na ně nenarazí. Efektivní způsob, jak je dostat do podvědomí lidí, by mohlo být šíření na sociálních sítích. Pokud by byly na sítích umisťovány v pravidelných intervalech, například jednou za tři měsíce, pokaždé by se našel někdo nový, kdo je ještě neviděl a mohl by je šířit novým potenciálním návštěvníkům. Znojmo má mnoho sportovních klubů, které by šly při propagaci města také využít. Například znojemský hokejový tým hraje rakouskou nejvyšší soutěž. Během přestávkového programu by na kostce, která je umístěna nad ledem, klidně mohl běžet propagační film na město Znojmo. V tomto případě by se o městě dozvěděli i v zahraničí. Město Znojmo je navíc hlavním partnerem hokejového klubu, proto je škoda, že možností oboustranné spolupráce nevyužívá.

58

Závěr Tato bakalářská práce byla věnována tématu Propagace města Znojma jako turistické destinace v České republice a jejím cílem bylo zhodnotit, jakým způsobem je město Znojmo propagované. Dále jsem chtěla zjistit, jak propagaci města vnímají obyvatelé z okresu Znojmo a jak a jestli vůbec město Znojmo vnímají turisté, kteří nejsou ze znojemského okresu. Odpovědi byly získány prostřednictvím dotazníkového šetření. V neposlední řadě bylo mým úkolem navrhnout opatření, která by vedla k zefektivnění propagace města Znojma. Organizací, která má propagaci města Znojma na starosti, je Znojemská Beseda. Zmapovala jsem její vznik a působení v historii, uvedla jsem, o co vše se stará v současnosti. Zjistila jsem, že má na starosti pořádání většiny kulturních akcí konaných ve Znojmě a že má pod svou správou několik památek. Na starosti má potom také propagaci celého města Znojma. Uvedla jsem se také historii města Znojma a jeho památky, které nabízí k návštěvě a také kulturní akce, které jsou ve městě pořádány. Důležitou částí práce bylo zjišťování, jakým způsobem Znojemská Beseda propaguje město Znojmo. V první řadě jsou to propagační materiály, jako jsou letáky nebo brožury, které jsou k dostání v Informačním centru. Některé informace o účasti na veletrzích cestovního ruchu mi sdělila paní Knotková, vedoucí oddělení cestovního ruchu. Dále jsem uvedla různé způsoby, kterými Znojemská Beseda město propaguje. Mým dalším úkolem bylo zjistit, jak vnímají propagaci města Znojma obyvatelé žijící ve znojemském okrese a jak ji vnímají turisté, kteří v okrese Znojmo nežijí. K vyhodnocení těchto úkolů mi pomohlo dotazníkové šetření, ze kterého vyplynulo, že místní obyvatelé vnímají město Znojmo jako zajímavou turistickou oblast. Vnímají, že i když má Znojmo mnoho památek, nejvíce je propagovaná jen jedna a tou je Znojemské podzemí. To samé cítí při propagaci kulturních akcí. V tomto případě si také všímají, že nejvíce je slyšet o Znojemském historickém vinobraní. I přes to si většina místních myslí, že propagace ostatních památek a akcí je dostatečná. U turistů bylo příjemným zjištěním, že většina město Znojmo zná, i když ne všichni ho navštívili. K návštěvě je vedly především kulturní akce a vinařská turistika. Z dotazníku vyplynulo,

že

nejvíce

lákavou

akcí

je

Znojemské

historické

vinobraní

a nejnavštěvovanější památkou je Znojemské podzemí. Z dotazníku vyplynulo, že většina turistů se o Znojmě dozvěděla od svých známých. 59

Na závěr jsem navrhla některé způsoby, kterými by se propagace města mohla vylepšit. Myslím si, že výsledky z dotazníkového šetření vypovídají o tom, že památky i kulturní akce, o kterých si místní myslí, že jsou nejvíce propagované, tak opravdu jsou, protože ty lákají do města nejvíce turistů. Turisté až na místě zjišťují, že jsou ve městě pořádány i jiné zajímavé akce a jsou zde i jiné památky, které stojí za navštívení. Znojemská Beseda by tedy měla využít i ostatní památky a kulturní akce k tomu, aby město Znojmo zviditelnila. Věřím, že do budoucna si to také uvědomí, malé náznaky se objevují už teď.

60

Použitá literatura Tištěné zdroje JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu. Praha 7: Grada Publishing, spol. s r. o. 2009, s. 288. ISBN 978-80-247-3247-3. JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing měst a obcí. Praha 7: Grada Publishing, spol. s r. o., 1999, s. 184. ISBN 80-7169-750-8. JOHNOVÁ, Radka. Marketing kultruního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008, s. 288. ISBN 978-80-247-2724-0. BLAHA, Jan. Znojemská Beseda 1870 - 2005. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2005, s. 32. KROB, Miroslav. Znojmo město památek. Brno: Blok, 1974, s. 156. ISBN 47-002-74. JANKŮ, Vlastimil. Historie Znojma v obrazech: Příběhy z historie a současnosti. Brno: Jiří Krejčí, K-public, 2005, s. 296. ISBN 80-902504-7-5. KACETL, Jiří. 77 divů Znojma. Znojmo: Kofroň Production and Advertising, s.r.o., 2008.

Internetové zdroje [1] Historie městského divadla. Znojemská Beseda [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.znojemskabeseda.cz/divadlo/historie/ [2] Vyhlídková radniční věž. Znojmo město s přívlastkem [online]. 2009 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/vyhlidkova-radnicnivez/d-2407/p1=1002 [3] Hudební festival Znojmo. Hudbaznojmo.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.hudbaznojmo.cz/voc-fest/o-festivalu/ [4] Kontakty. Znojemská Beseda [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.znojemskabeseda.cz/kontakty/ [5] Znojmo žije tradičními Slavnostmi okurek. Znojmo město s přívlastkem [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/znojmo-zije-tradicnimislavnostmi-okurek/d-27932/p1=1002 [6] Historie vinobraní. Znojemské historické vinobraní [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.znojemskevinobrani.cz/historie-vinobrani/ 61

[7] VOC Znojmo - první apelační systém v České republice. VOC Znojmo Vína originální certifikace [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.vocznojmo.cz/voc/informace-o-sdruzeni/voc-znojmo-prvni-apelacnisystem-v-cr/ [8] Májové slavnosti. Znojemská Beseda [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.znojemskabeseda.cz/poradame/majove-slavnosti/

62

Seznam obrázků Obrázek 1 Nové logo......................................................................................................18 Obrázek 2 Staré logo.......................................................................................................18 Obrázek 3 Rotunda sv. Kateřiny ..................................................................................... 20 Obrázek 4 Kostel sv. Mikuláše ....................................................................................... 22 Obrázek 5 Radniční věž .................................................................................................. 23 Obrázek 6 Dolní náměstí během vinobraní .................................................................... 27 Obrázek 7 Turistická mapa města Znojma ..................................................................... 32

Seznam Grafů Graf 1 Jste rodák/rodačka z okresu Znojmo? ................................................................. 35 Graf 2 Myslíte si, že je Znojmo atraktivní pro turisty? .................................................. 36 Graf 3 Která památka je podle Vás ve městě nejvíce propagovaná? .............................. 36 Graf 4 Která kulturní akce je podle Vás ve městě nejvíce propagovaná? ...................... 37 Graf 5 Myslíte si, že je ve Znojmě kulturní památka, která by si zasloužila větší propagaci? ....................................................................................................................... 38 Graf 6 Myslíte si, že je ve Znojmě kulturní akce, která by si zasloužila větší propagaci? ........................................................................................................................................ 38 Graf 7 Myslíte si, že je propagace města Znojma dostatečná? ....................................... 39 Graf 8 Jakým způsobem by se mohla podle Vás propagace města zlepšit? ................... 40 Graf 9 Sledujete kulturní dění ve Znojmě? ..................................................................... 40 Graf 10 Odkud se o kulturním dění ve městě dozvídáte? ............................................... 41 Graf 11 Víte, jakých veletrhů Cestovního ruchu se město Znojmo účastní? ................. 42 Graf 12 Víte, jaké propagační materiály jsou vydávány na propagaci města a jeho památek? ......................................................................................................................... 42 Graf 13 Slyšeli jste někdy v rádiu upoutávku na kulturní akci konanou ve Znojmě? .... 43 Graf 14 Viděli jste nějaký pořad nebo upoutávku o Znojmě v televizi? ........................ 43 Graf 15 Jakého pohlaví jste? ........................................................................................... 44 Graf 16 Do jaké věkové kategorie spadáte? ................................................................... 44 Graf 17 Slyšel/a jste někdy o městě Znojmě? ................................................................. 45 Graf 18 Navštívil/a jste město Znojmo? ......................................................................... 46 Graf 19 Z jakých důvodů jste město navštívil/a? ........................................................... 46 63

Graf 20 Jaké kulturní akce jste se ve Znojmě zúčastnil/a? ............................................. 47 Graf 21 Jaké památky jste ve Znojmě navštívil/a? ......................................................... 47 Graf 22 Pokud jste byl/a ubytovaný/á v okolí Znojma, měl/a jste k dispozici propagační materiál o akcích a památkách ve Znojmě? .................................................................... 48 Graf 23 Dokážete si Znojmo spojit s nějakým sportem? ................................................ 48 Graf 24 Jaký je to sport? ................................................................................................. 49 Graf 25 Myslíte si, že je Znojmo atraktivní pro turisty? ................................................ 49 Graf 26 Co se Vám vybaví jako první, když se řekne „Znojmo“? ................................. 50 Graf 27 Jakým způsobem jste se o městě dozvěděl/a? ................................................... 51 Graf 28 Slyšel/a jste někdy upoutávku v rádiu na kulturní akci konanou ve Znojmě? .. 51 Graf 29 Viděl/a jste nějaký pořad nebo upoutávku o Znojmě v televizi? ...................... 52 Graf 30 Setkal/a jste se v okolí Vašeho bydliště s propagačním materiálem na město Znojmo? .......................................................................................................................... 52 Graf 31 Jakého pohlaví jste? ........................................................................................... 53 Graf 32 Do jaké věkové kategorie spadáte? ................................................................... 53

Seznam tabulek Tabulka 1 Komponenty jednotlivých nástrojů komunikačního mixu ............................ 13

64

Příloha 1 – První část dotazníkového šetření Dobrý den, jmenuji se Michaela Loucká a jsem studentkou posledního ročníku na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění dotazníku. Dotazník je anonymní a získané informace použiji pouze pro moji bakalářskou práci. Předem děkuji za Vámi poskytnuté informace. 1. Jste rodák/rodačka z okresu Znojmo? a) Ano, narodil/a jsem se zde b) Ne, přistěhoval/a jsem se 2. Myslíte si, že je Znojmo atraktivní pro turisty? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 3. Která památka je podle Vás ve městě nejvíce propagovaná? a) Rotunda sv. Kateřiny b) Znojemský hrad c) Znojemské podzemí d) Mikulášský kostel e) Radniční věž f) Premonstrátský klášter v Louce g) Jiná – uveďte...................................................................................................... 4. Která kulturní akce je podle Vás ve městě nejvíce propagovaná? a) Slavnosti okurek b) Májové slavnosti c) Jeden svět Znojmo d) Znojemské historické vinobraní e) Hudební festival Znojmo f) Jiná – uveďte......................................................................................................

65

5. Myslíte si, že je ve Znojmě kulturní památka, která by si zasloužila větší propagaci? Pokud ano, která to je? a) Ano - ................................................................................................................ b) Ne 6. Myslíte si, že je ve Znojmě kulturní akce, která by si zasloužila větší propagaci? Pokud ano, která to je? a) Ano - ............................................................................................................. b) Ne 7. Myslíte si, že je propagace města Znojma dostatečná? a) Ano (pokračujte na otázku č. 9) b) Spíše ano (pokračujte na otázku č. 9) c) Spíše ne d) Ne 8. Jakým způsobem by se mohla podle Vás propagace města zlepšit? .............................................................................................................................. 9.

Sledujete kulturní dění ve Znojmě? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne

10. Odkud se o kulturním dění ve městě dozvídáte? a) Z novin b) Z internetu c) Od známých d) Jiný zdroj......................................................................................................... 11. Víte, jakých veletrhů Cestovního ruchu se město Znojmo účastní? (Pokud znáte název, uveďte.) a) Ano – jmenujte……………………………………………………………. b) Ne

66

12. Víte, jaké propagační materiály jsou vydávány na propagaci města a jeho památek? (Pokud znáte název, uveďte.) a) Ano – jmenujte……………………………………………………………… b) Ne 13. Slyšeli jste někdy v rádiu upoutávku na kulturní akci konanou ve Znojmě? a) Ano b) Ne 14. Viděli jste nějaký pořad nebo upoutávku o Znojmě v televizi? a) Ano b) Ne 15. Jakého pohlaví jste? a) Muž b) Žena 16. Do jaké věkové kategorie spadáte? a) do 25 let b) od 26 do 55 let c) nad 56 let

67

Příloha 2 – Druhá část dotazníkového šetření Dobrý den, jmenuji se Michaela Loucká a jsem studentkou posledního ročníku na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění dotazníku. Dotazník je anonymní a získané informace použiji pouze pro moji bakalářskou práci. Předem děkuji za Vámi poskytnuté informace. 1. Slyšel/a jste někdy o městě Znojmě? a) Ano b) Ne (Pokud odpovíte za b), dále dotazník nevyplňujte.) 2. Navštívil/a jste město Znojmo? a) Ano b) Ne (pokračujte na otázku č. 7) 3. Z jakých důvodů jste město navštívil/a? (Více možností) a) Kulturní akce b) Památky c) Vinařská turistika d) Jiný důvod...................................................................................................... 4. Jaké kulturní akce jste se ve Znojmě zúčastnil/a? ................................................................................................................................ 5. Jaké památky jste ve Znojmě navštívil/a? ............................................................................................................................. 6. Pokud jste byl/a ubytovaný/á v okolí Znojma, měl/a jste k dispozici propagační materiál o akcích a památkách ve Znojmě? a) Ano b) Ne

68

7. Dokážete si Znojmo spojit s nějakým sportem? a) Ano b) Ne (pokračujte na otázku č. 9) 8. Jaký je to sport? ............................................................................................................................... 9. Myslíte si, že je Znojmo atraktivní pro turisty? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 10. Co se Vám vybaví jako první, když se řekne „Znojmo“? .............................................................................................................................. 11. Jakým způsobem jste se o městě dozvěděl/a? (Více možností) a) Z propagačních letáků b) Z internetu c) Z rádia d) Z televize e) Od známých f) Od cestovní kanceláře g) Jiným způsobem - ........................................................................................... 12. Slyšel/a jste někdy upoutávku v rádiu na kulturní akci konanou ve Znojmě? a) Ano b) Ne 13. Viděl/a jste nějaký pořad nebo upoutávku o Znojmě v televizi? a) Ano b) Ne 14. Setkal/a jste se v okolí Vašeho bydliště s propagačním materiálem na město Znojmo? a) Ano b) Ne 69

15. Jakého pohlaví jste? a) Muž b) Žena 16. Do jaké věkové kategorie spadáte? a) Do 25 let b) Od 26 do 55 let c) Nad 56 let

70

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Propagace města Znojma jako turistické destinace v České republice

Recommend Documents