VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Portugalsko jako turistická destinace bakalářská práce
Autor: Klára Havlíková Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2011
Copyright © 2011 Klára Havlíková
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
ABSTRAKT HAVLÍKOVÁ, Klára: Portugalsko jako turistická destinace, bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Počet stran: 65 Tato bakalářská práce je zaměřena na Portugalsko jako turistickou destinaci. Jejím cílem je představit českému turistovi tuto zemi jako méně vyhledávaný cíl pobytových i poznávacích zájezdů. První část obsahuje obecnou charakteristiku státu, druhá popisuje jednotlivé oblasti cestovního ruchu. Třetí část se na základě dotazníků zabývá vyhodnocením výsledků marketingového výzkumu. Součástí práce jsou navrţená opatření, která by měla vést ke zvýšení příjezdů českých turistů do Portugalska. Klíčová slova: Portugalsko. Destinace. Návštěvnost. Český turista. Propagace.
ABSTRACT HAVLÍKOVÁ, Klára: Portugal as a tourist destination, bachelor thesis. College of Polytechnics in Jihlava. Department of tourism. Supervisor of the bachelor thesis RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2011. Number of pages: 65 This bachelor thesis is focused on Portugal as a tourist destination. Its objective is to present the country to Czech tourist as less sought object for package holidays and sightseeing tours. The first part contains general characteristics of the state, the second part describes individual areas of tourism. The third part deals with evaluating the results of marketing research based on questionnaires. The last part of the thesis, are suggested measures leading to the increase of Czech tourists coming to Portugal. Key words: Portugal. Destination. Visits. Czech tourist. Promotion.
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za pomoc a cenné rady při jejím zpracování. Také děkuji svým nejbliţším a přátelům za jejich podporu nejen při psaní této práce, ale po celou dobu studia.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 9 1
2
3
Charakteristika Portugalska .................................................................................... 10 1.1
Geografie a hospodářství.................................................................................. 10
1.2
Podnebí ............................................................................................................. 12
1.3
Historie ............................................................................................................. 13
1.4
Obyvatelstvo .................................................................................................... 16
1.5
Lisabon ............................................................................................................. 17
1.6
Cestovní ruch ................................................................................................... 18
Od severu k jihu ...................................................................................................... 20 2.1
Porto a sever Portugalska ................................................................................. 20
2.2
Střední Portugalsko .......................................................................................... 22
2.3
Lisabon ............................................................................................................. 23
2.4
Alentejo ............................................................................................................ 25
2.5
Algarve ............................................................................................................. 25
2.6
Madeira ............................................................................................................ 27
2.7
Azorské ostrovy ............................................................................................... 28
Marketingový výzkum ............................................................................................ 29 3.1
Dotazník z pohledu českého turisty ................................................................. 30
3.1.1
Výsledky dotazníku .................................................................................. 30
3.1.2
Vyhodnocení dotazníku ............................................................................ 49
3.2
Dotazník z pohledu cestovních kanceláří a agentur ......................................... 50
3.2.1
Cestovní kanceláře zaměřené na Portugalsko ........................................... 50
3.2.2
Výsledky dotazníku .................................................................................. 52
3.2.3
Vyhodnocení dotazníku ............................................................................ 57
3.3
Navrhovaná opatření ke zvýšení návštěvnosti ................................................. 58
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 60 SEZNAM TIŠTĚNÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 61 SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ .................................................................. 62 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 65 PŘÍLOHY
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1: Mapa Portugalska Obrázek 2: Belémská věţ v Lisabonu Obrázek 3: Praia da Rocha - Algarve
Seznam grafů Graf 1: Představa o Portugalsku Graf 2: Navštívení Portugalska Graf 3: Navštívení konkrétní části Portugalska Graf 4: Hlavní důvod pobytu Graf 5: Typ pobytu - realizovaný Graf 6: Délka pobytu Graf 7: Zdroje informací Graf 8: Zájem o znovunavštívení Portugalska Graf 9: Doporučení pobytu v Portugalsku Graf 10: Zájem o navštívení Portugalska Graf 11: Vyhledávané atraktivity Graf 12: Vyhledávané lokality Graf 13: Překáţky navštívení Portugalska Graf 14: Organizace pobytu – plánovaná Graf 15: Inspirace při plánování dovolené Graf 16: Plánovaná útrata za dovolenou Graf 17: Setkání s propagací Portugalska Graf 18: Pohlaví respondentů Graf 19: Věk respondentů Graf 20: Ekonomické postavení respondentů Graf 21: Typ pobytů CK Graf 22: Typ dopravního prostředku Graf 23: Navštívená oblast Graf 24: Délka zájezdu Graf 25: Zájem o Portugalsko
ÚVOD Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Portugalsko jako turistická destinace“. Důvodem mého zaměření se stal tamní studijní pobyt v rámci programu Erasmus na škole Instituto Politécnico de Viana do Castelo. Díky němu jsem mohla poznat tuto zemi lépe, důkladněji a současně si uvědomit, ţe za dobu pěti měsíců strávených převáţně cestováním (ale i studiem) jsem češtinu pouţila pouze jednou. Zkrátka, český turista se v Portugalsku hledá obtíţně. Proto jsem se rozhodla zmapovat situaci v České republice, zjistit podstatu problému a navrhnout účinné řešení. Cílem práce je tedy představit českému turistovi Portugalsko jako velmi atraktivní zemi pro trávení dovolené a navrhnout opatření, která mohou zvýšit příjezdy návštěvníků z České republiky. Teoretická část uvádí základní charakteristiky z hlediska geografického, historického, demografického. Ekonomické hledisko je omezeno na sektor sluţeb a s ním související cestovní ruch. Dále se čtenář seznámí s konkrétními destinacemi v turistických oblastech. Jejich prezentace jej má přesvědčit, ţe mu Portugalsko má co nabídnout. Praktická část je zaloţena na marketingovém výzkumu, který byl prováděn na základě dotazníkového šetření formou řízeného rozhovoru a elektronickou formou. Výsledky dotazníků jsou prezentovány graficky včetně komentářů. Závěr celé práce obsahuje doporučení, jeţ by měla nalákat české turisty na návštěvu portugalských destinací.
9
1 Charakteristika Portugalska 1.1 Geografie a hospodářství Portugalsko je nejzápadnější zemí kontinentální Evropy. Rozkládá se na jejím jihozápadním cípu, svou rozlohou 92 090 km2 zaujímá asi šestinu Pyrenejského poloostrova. Hraniční linii sdílí pouze se Španělskem, ze západu a z jihu omývá jeho pobřeţí Atlantský oceán. Kromě pevninské části patří k Portugalsku ještě ostrov Madeira a Azorské ostrovy. Od roku 1986 se řadí mezi členské státy dnešní Evropské unie. Portugalsko je státním zřízením demokratickou republikou. Zhruba jednu třetinu země pokrývají lesy a ve zbytku se střídají úrodné vinice s nekonečnými poli. „Jako pokračování španělského Kastilského pohoří protínají zemi ve středním úseku Serra da Estrela a její výběţky a dělí ji v severní část, k níţ patří hornaté horní Portugalsko, středoportugalská pahorkatina a pobřeţní oblast, a v převáţně rovinaté aţ kopcovité jiţní Portugalsko. Severní Portugalsko je silně rozčleněné údolím řek, především Dourem. Zde se rodí réva, z níţ se vyrábí proslulé portské víno. Nízké a středně vysoké oblasti při pobřeţí pokrývají věčně zelené louky a pole střídající se s dubovými a bukovými porosty. Jiţně od řeky Douro pokračuje horní Portugalsko hornatinou Beiry vysokou 600 aţ 1000 m. Jiţní Portugalsko zaujímají z velké části rozlehlé pahorkatiny Alenteja s nekonečnými pšeničnými poli. V blízkosti pobřeţí přechází jednotvárná pahorkatina v širé pastviny a močály. Směrem k jihu pokračují pohoří horního Algarve. Dolní Algarve vyniká překrásnou bujnou zahradní krajinou.“ (Lexikon zemí, 1994, s. 46-47) Dalšími významnými řekami kromě Doura jsou Tejo a Guadiana, na všech třech „je vybudováno velké množství kaskádových přehrad.“ [1] Druhá výše jmenovaná je zároveň nejdelší řekou Pyrenejského poloostrova. Navíc tvoří přirozenou hranici mezi severem a jihem Portugalska. Nejvyšší horou kontinentálního Portugalska je Torre v pohoří Serra da Estrela, jeţ dosahuje 1 993 m n. m. Ovšem absolutní vrchol se nachází na Azorských ostrovech. Má název Ponta do Pico a měří 2 351 m n. m.
10
Azorské ostrovy leţící v Atlantském oceánu mezi Evropou a Amerikou jsou od Lisabonu vzdáleny asi 1 200 km. Jedná se celkem o 9 ostrovů vulkanického původu: São Miguel, Santa Maria, Terceira, Graciosa, São Jorge, Pico, Faial, Flores a Corvo. [2] Sopečný charakter má i souostroví Madeira. Tvoří ji čtyři ostrovy: Madeira, Porto Santo a neobydlené Desertas a Selvagens. Od evropské pevniny je dělí asi 1 000 km. [2]
Obrázek 1: Mapa Portugalska (Zdroj: http://ifmsa-lfhk.ic.cz/?p=40)
Vstupem do Evropského společenství si portugalský stát hospodářsky značně polepšil. Díky poskytnutým dotacím započala éra rychlého rozvoje a modernizace. Mezi významná průmyslová odvětví patří výroba oděvů, obuvi, zpracování dřeva a korku, automobilový a chemický průmysl, strojírenství, výroba vína a rybích konzerv.
11
„Důležitým zdrojem deviz se od začátku 60. let 20. století stává turistický ruch. Jeho centry jsou Algarve, Lisabon, provincie Costa Verde a ostrovy Madeira a Azory.“ (Lexikon zemí, 1994, s. 47) Zemědělství se na hrubém domácím produktu podílí asi 10 %. Pěstují se jiţní plody, vinná réva, olivy a pšenice, rozšířený je rybolov a chov dobytka. Portugalsko se navíc řadí na první místo v produkci korku a korkové kůry.
1.2 Podnebí Zdejší klima je do velké míry ovlivněno Atlantským oceánem. Svůj podíl na tom má i reliéf, zeměpisná šířka a vzdálenost od moře. Severní část země charakterizuje mírné, vlhké podnebí s mnoţstvím sráţek kolem 1200 mm a s průměrnými teplotami okolo 15 °C. Samozřejmě platí, ţe ve vnitrozemí je tepleji neţ při pobřeţí, kde od oceánu fouká vítr, jinak ale k výrazným výkyvům během roku nedochází. Léta jsou horká a suchá – teplotních maxim dosahují především měsíce červenec a srpen –, zimy bývají klidné a mírné. V období ledna aţ března lze díky hodnotám na teploměru, které klesají zejména v horských oblastech i k bodu mrazu, podniknout zimní dovolenou v některém z lyţařských středisek. Hojně navštěvovanou oblastí je např. pohoří Serra da Estrela. Podobně jako sever je na tom i střed Portugalska. Jen teploty jsou o něco vyšší – v létě aţ 30 °C, v zimě okolo 12°C – a také ubývá dešťových sráţek. Léta se prodluţují a zimy zkracují. Nejpříjemněji je pochopitelně na jihu země. Tato oblast nejvíce odráţí charakter subtropického podnebného pásma, jelikoţ tu letní teploty vydrţí třeba i půl roku. Od července do září je 35 °C běţně naměřenou hodnotou. Horká a suchá léta činí snesitelnějšími oceánský vítr, který je mírnější neţ ten na severu. Nejchladnější pak bývá začátek roku, a to kvůli „pouhým“ 17 °C. Podnebí na Azorských ostrovech a na Madeiře ovlivňuje zejména Golfský proud. [3] Zatímco teploty ovzduší se podobají těm pevninským na jihu Portugalska, teplota vody bývá o několik stupňů vyšší. Roční úhrn sráţek dosahuje maximálně 650 mm. Na rozdíl od Madeiry se Azory vyznačují větší proměnlivostí počasí. [4]
12
1.3 Historie Portugalsko je jedním z nejstarších národních států v Evropě. „Raná historie je nerozlučně spjata s celým Pyrenejským poloostrovem, s tím rozdílem, že Keltové a Iberové se mísili s lusitánskými kmeny, které tu vytvořily v osídlení převládající prvek. V 1. stol. vytvořil římský císař Augustus provincii Lusitanii. Římské expanzi však domácí obyvatelstvo kladlo rozhodný odpor pod vedením pastevce Viriata. Invazní vlny germánských kmenů – zvláště Svérů a Vizigótů, později Arabů, postihly i nynější portugalské území. V roce 1097 dobyl leónský král Alfons VI. severní část dnešního Portugalska a území kolem Porta daroval burgundskému hraběti Jindřichovi, jemuž dal za ženu dceru Terezu. Jindřich toto území osamostatnil a položil tak základy portugalského státu rozkládajícího se mezi řekami Minho a Douro. Porto se stalo jeho hlavním městem, zdejší nářečí pak základem portugalského jazyka. Z této doby pochází i název Portugalska – spojením jmen Porto - Portus a protilehlého města Cale. Roku 1104 bylo zřízeno arcibiskupství ve městě Braga. Alfons Jindřich svedl vítěznou bitvu s Kastilci a roku 1139 se prohlásil portugalským králem jako Alfons I.; jeho vládu trvající bezmála půl století uznal papež o čtyři roky později. V té době dobylo křesťanské vojsko Lisabon a kraj Alentejo. Arabové, oslabení rozhodnou porážkou v Navas de Tolosa, byli v roce 1249 vyhnáni z posledního území na jihu země (Algarve). Portugalští králové podporovali především měšťanstvo jako protiváhu ke šlechtě a církevním řádům. Král Dinis založil roku 1290 v Lisabonu univerzitu,“ která ovšem několikrát měnila svou mateřskou základnu s Coimbrou, aţ o tři století později přesídlila do tohoto univerzitního města definitivně. „Po smrti Ferdinanda I. vyšel ze sporů o nástupnictví vítězně Jan I., velmistr rytířského avizského řádu (podle svého sídla v Avizu). Jeho dynastie trvala až do vymření po meči roku 1578. Za vlády Jana I. začala skutečná expanze do zámoří, jejímž hnacím motorem byly ekonomické a náboženské motivy. 1415 obsadili Portugalci Ceutu na marockém pobřeží, o tři roky později došlo ke kolonizaci Madeirských ostrovů a pak i vzdálených Azor (1432). Následně objevili portugalští mořeplavci při cestě kolem Afriky řeku Rio de Oro (a pozdější stejnojmennou kolonii). Velké objevy byly uskutečňovány zvláště za vedení prince Jindřicha Mořeplavce, který je řídil z přístavu Sagres, nedaleko mysu
13
sv. Vincence, kde založil námořní školu. Rozhodující slovo měli ve výpravách příslušníci řádu, který byl pokračovatelem templářů; když totiž v roce 1314 papež Kliment V. jejich řád zrušil, král Dinis vytvořil jeho náhradu, řád rytířů Kristových. Rozkvět řádu spadá hlavně do doby námořních objevů, kdy karavely s jeho znakem pronikaly do neznámých vod. Největší rozmach nastal za králů Jana II. a Emanuela I. Objevené ostrovy Zeleného mysu, stejně jako ostrovy sv. Tomáše, se staly základnami pro další plavby. Roku 1482 dopluli Portugalci do Guineje, o pět let později k mysu Dobré naděje díky slavnému mořeplavci jménem Bartolomeo Dias, pak do Habeše a Indie pod vedením neméně známého Vasca de Gammy. Koncem 15. století byla ve španělském městě Tordesillas uzavřena smlouva, jíž papež Alexandr V. rozdělil sféru zájmů mezi Španělskem a Portugalskem na západ a východ od poledníku, vedeného 200 námořních mil na západ od Pyrenejského poloostrova. Portugalci si byli zřejmě vědomi existence Brazílie, kterou roku 1500 objevil Alvares Cabrral. V námořních výpravách pokračovali dál na východ a obsadili Gou v západní Indii, vylodili se na Molukách, pak v Siamu (Thajsku), Kambodži a Číně; do Japonska připluli v roce 1542. Tehdy portugalské panství sahalo od Maroka až po tzv. Zemi vycházejícího slunce. Za vlády Jana III. prožívala portugalská kultura, zejména literatura svůj "zlatý věk". Do země byli povoláni jezuité, kteří založili v Évoře další univerzitu. Když ale padl poslední král avizské dynastie Šebestián I. v nešťastné bitvě s muslimy u Alcácer-Quibiru v Maroku, přivlastnil si španělský král Filip II. portugalský trůn (jako syn a vnuk portugalských manželek španělských králů) a spojil portugalské království se španělským. Této situace využilo Nizozemí, Francie a Anglie a obsadily několik portugalských kolonií. Za povstání v roce 1640 byla znovu vyhlášena portugalská samostatnost a králem se stal vévoda z Bragançy jako Jan IV. Od sklonku 17. století se začala vytvářet hospodářská a politická závislost na Anglii (anglická konkurence totiž ničila portugalskou výrobu). Roku 1755 zničilo Lisabon strašné zemětřesení, po kterém prokázal své organizační schopnosti ministr markýz Pombal. Zaváděl sice osvícenecké metody, avšak při upevňování absolutistické monarchie proslul také velkou krutostí a po králově smrti byl vypovězen od dvora. Roku 1793 vyhlásilo Portugalsko na přání Anglie válku Francii, kterou to však neodradilo, a tak do země vtrhla Napoleonská armáda, jež tu svedla řadu bojů. Král Jan VI. uprchl do Brazílie a nechal vládu anglickému generálovi Beresfordovi. Ustavení samostatného Brazilského císařství vyvolalo vládní problémy,
14
takže stát existoval dlouhou dobu ve zmatcích, kdy se střídaly u moci reakční a liberální skupiny. Portugalské království zaniklo roku 1908 zavražděním Karla I. a prohlášením republiky. Za první světové války bojovalo Portugalsko na straně zemí Dohody. V roce 1926 Oscar Carmona nastolil diktaturu a na konci 20. let se stala hospodářská situace kritickou. O dva roky později profesor António de Oliceira Salazar využil svého úspěchu při nastolení finanční rovnováhy ve státním rozpočtu na a stal se ministerským předsedou. Následně vyhlásil tzv. Nový stát, korporativního typu, v němž mu byla vzorem fašistická Itálie. Za druhé světové války zůstalo Portugalsko neutrální, ale od roku 1943 poskytovalo spojencům Azory jako základny pro válečné operace v Atlantském oceánu. Období osobní Salazarovy diktatury bylo morálně narušeno v roce 1958, kdy se mu v prezidentských volbách postavil jako protikandidát generál Humberto Delgado (později zavražděný). Salazar se vzdal vlády roku 1968, po něm převzal vládu Marcelo Caeteno. Koloniální impérium Portugalska zahrnovalo před rokem 1974 Angolu, Mosambik, Guineu-Bissau a Kapverdské ostrovy, Timor, Macao, Svatý Tomáš a Princův ostrov. Koloniální války v Africe vedly k odporu nejen v civilních, ale i ve vojenských řadách a 25. dubna 1974 provedly vojenské síly (tzv. hnutí kapitánů) převrat, který zdemokratizoval vývoj v zemi (známý jako Karafiátová revoluce). Hnutí ozbrojených sil (MFA) vyhlásilo za spontánní podpory obyvatelstva program pokrokových změn, z nichž nejvýznamnější byly demokratizace a dekolonizace. Byly zrušeny všechny instituce a organizace předcházejícího režimu a vytvářeny prozatímní orgány, které měly řídit demokratizační a dekolonizační proces. Byl jmenován prozatímní prezident a vláda. V roce 1975 se konaly volby do Ústavodárného shromáždění, které během roku vypracovalo novou ústavu Portugalské republiky. Vládu převzala od roku 1976 socialistická strana za vedení Mária Soarese, který byl předsedou vlády 2 roky. Pak nastala vládní krize a v rychlém sledu se vystřídalo několik předsedů vlády. Soares se stal podruhé předsedou vlády v období 1983-1985. Roku 1982 byla odhlasována revize porevoluční ústavy, označovaná za nejpokrokovější v západní Evropě. I nadále má revidovaná ústava v preambuli pasáž o socialismu
15
jakožto cíli portugalské demokracie. Prezident byl zbaven práva jmenovat nejvyšší armádní činitele. Revoluční rada byla nahrazena státní radou, volenou parlamentem, která má funkci poradního orgánu hlavy státu. Portugalský premiér Francisco Pinto Balsemăo předložil plán, podle něhož mají být státní podniky provozuschopné bez dotací. Prezidentem byl do roku 1986 generál António Ramalho Eanes. Poté ho vystřídal Mário Soares, který se tak stal prvním civilním prezidentem Portugalska v posledních 60 letech. 1. ledna 1986 bylo Portugalsko přijato do EHS. Pokud jde o bývalé portugalské kolonie, jedinou zámořskou državou zůstalo Macao, definované jako "čínské území dobrovolně a dočasně pod portugalskou nadvládou". Čínské lidové republice bylo nakonec i toto vráceno v roce 1999. [5]
1.4 Obyvatelstvo Portugalci jsou národ hrdý a důstojný – vzhledem k jejich historii bohaté skrze úspěchy na moři –, ale také přátelský a pohostinný. Hluboko ve svém nitru mají zakořeněnu úctu k tradicím a k vlastní rodině. Vstřícnost a ochota pomoci pro ně neznamenají cizí slova. Stejně jako v ostatních státech jiţní Evropy, i tady panuje polední siesta a volnější pracovní tempo. Na druhou stranu je to nejlepší způsob, jak nezatěţovat organismus příliš velkým stresem, který suţuje moderní civilizaci. Portugalsko má celkem 10 760 305 obyvatel, čímţ se řadí na 75. příčku nejlidnatějších států světa. [6] Nejvíce lidí se soustřeďuje ve 2 hlavních aglomeracích – Lisabonu a Portu. Mimo tyto metropole upřednostňují Portugalci bydlení při pobřeţí a v blízkosti měst. Dál do vnitrozemí hustota zalidnění klesá, na venkově a především v horách populace znatelně stárne, jelikoţ mladí odsud odcházejí za prací a lepším ţivobytím. Co se týká národnostního sloţení, z více jak 90 % tvoří dominantní skupinu Portugalci. Z bývalých kolonií sem imigrovalo mnoho Afričanů, dnes se na celkovém počtu obyvatel podílí necelými 2 %. Od rozpadu Sovětského svazu přibývají i přistěhovalci z východní Evropy. Podobnou jednotností se vyznačuje i náboţenství. Převládá křesťanská víra, stát ovšem zaručuje svobodu vyznání, a proto se zde vyskytují i stoupenci islámu, hinduismu, judaismu, buddhismu, či ateismu. [7]
16
Úředním jazykem je portugalština. Díky zámořským objevům a kolonizátorské éře se rozšířila do celého světa a stala se mateřskou řečí pro více neţ 200 milionů lidí. Dnes ji pouţívá na oficiální úrovni ještě dalších 7 států: Angola, Brazílie, Kapverdy, GuineaBissau, Mosambik, Východní Timor, Svatý Tomáš a Princův ostrov. Nejednoho turistu ovšem potěší, ţe většina Portugalců ovládá i jiné jazyky, např. angličtinu, francouzštinu nebo španělštinu. [2] Národní měnou je od roku 2002 euro, do té doby se platilo jinou, zvanou escudo.
1.5 Lisabon Na sedmi pahorcích při ústí řeky Tejo se rozprostírá středobod Portugalské republiky. Lisabon je hlavním a zároveň největším městem v zemi, neboť celá aglomerace skýtá domov pro téměř 3 miliony lidí. Jeho počátek představuje fénická obchodní osada. Vzkvétající centrum z ní pak učinili Maurové, kteří tuto část Portugalska ovládali od 8. aţ do 12. století a jejichţ vliv je zde dodnes více neţ patrný. Kdyţ Portugalci dobyli Lisabon (spolu s oblastí Algarve) zpět, díky jeho strategicky velmi výhodné poloze sem přemístili i královský dvůr a z Lisabonu učinili hlavní město. (Hofmann, 2006, s. 6)
Obrázek 2: Belémská věž v Lisabonu
(Zdroj: CK Slan Tour [30])
17
Během námořní expanze se stal světově významným přístavem a mostem mezi Brazílií na západě a Indií na východě. V tomto městě často zaznívají fados – melancholické, teskné písně o mořeplavcích a jejich láskách, které nechali doma. Písně fados opěvují také slavnou minulost Portugalska, kdy mu patřila velká část světa. Lisabon je klasickým hlavním městem, které přetéká kulturními událostmi a turistickými atraktivitami. Mezi ty nejznámější patří Belémská věž v městské čtvrti Belém. Ta je navíc sídlem prezidentské rezidence Palácio de Belém a impozantního kláštera Mosteiro dos Jerónimos, jenţ se dostal na Seznam světového dědictví UNESCO a je posledním místem odpočinku mořeplavce Vasco da Gamy.
1.6 Cestovní ruch V portugalské ekonomice zaujímá sektor sluţeb velmi důleţité místo a od vstupu do EU zaznamenal prudký a intenzivní vývoj. V roce 2010 dosáhl jeho podíl na HDP cca 72,4 % a na celkové zaměstnanosti se podílel cca 55 %. Portugalsko se v poslední době vyznačuje vysoce aktivní bilancí sluţeb, čímţ kompenzuje rostoucí schodek obchodní bilance. Přebytek bilance sluţeb se zvyšuje většinou o 10–20 % ročně. Tento výsledek je prakticky stoprocentně zásluhou příjmů resp. bilance na účtu cestovního ruchu a turismu. V současnosti se Portugalsko řadí na chvost tabulky, jeţ zachycuje prosperitu všech států sedmadvacítky, dlouhodobě však patří mezi přední země světa v porovnání příjmů z turistického ruchu na jednoho obyvatele (přes 500 EUR). „Úhrnné příjmy z turistiky představují cca 8 % HDP a v posledním období zaznamenávají trvalý nárůst, podíl na celkové zaměstnanosti činí více než 6 %. Důkazem těchto čísel je i loňský rok 2010, kdy zemi navštívilo 13,4 miliónů zahraničních turistů, kteří utratili více než 7,6 mld. EUR. Turistický ruch v roce 2010 představoval 14 % exportu a 43,3 % výkonu sektoru služeb. Nejvíce návštěvníků přijelo z Velké Británie a Francie, největší růst pak zaznamenal počet turistů z Angoly a z Brazílie. Dlouhodobě se nejdynamičtěji zvyšuje návštěvnost ostrova Madeiry (o 40 % za posledních 5 let), přičemž počet návštěvníků se pohybuje v řádu 1 mil. turistů ročně. Vzhledem k rozsáhlé přírodní katastrofě způsobené prudkými dešti v únoru 2010 a následnému leteckému chaosu nad Evropou v souvislosti s výbuchem islandské sopky
18
o dva měsíce později však došlo v roce 2010 k poklesu počtu návštěvníků ostrova o 7,9 % na 975 tisíc, přičemž 28,9 % představoval domácí turistický ruch.“ [8] Do roku 2004 se Portugalsko potýkalo s problémem, kdy postupně klesal počet vyuţitých lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních. Mezníkem se stalo právě ten rok konané Mistrovství Evropy v kopané, jenţ tento trend zastavilo a obrátilo ve prospěch ubytovatelů a cestovních agentur. Od té doby vzrostl ale i počet noclehů v domácích ubytovacích zařízeních. Rychleji roste také počet ubytování Portugalců, kteří představují necelou třetinu, neţ cizinců. Největší poptávku v Portugalsku tvoří následující destinace: Madeira, Azorské ostrovy, jih Portugalska - Algarve, Lisabon s okolím (Estoril, Cascais, Sintra) a oblast Doura. „Hlavními návštěvníky ze zahraničí jsou turisté z Velké Británie, Německa, Španělska, Nizozemska, Francie a Itálie (celkem z Evropy pochází přes 90% zahraničních turistů), dále z USA, Brazílie, Kanady a Japonska. Portugalsku se vyplatil rozvoj golfových případně kombinovaných rezortů pro bohatší klientelu, které je možno využívat prakticky po celý rok.“ [8]
19
2 Od severu k jihu Administrativně se Portugalsko dělí na 18 distriktů: Aveiro, Beja, Braga, Braganca, Castelo Branco, Coimbra, Évora, Faro, Guarda, Leiria, Lisboa, Portalegre, Porto, Santarém, Setúbal, Viana do Castelo, Vila Real, Viseu, a na 2 autonomní oblasti: Madeira a Azorské ostrovy. [1] Pro potřeby cestovního ruchu se uţívá členění na 7 turistických oblastí – Porto a sever Portugalska, Střední Portugalsko, Lisabon, Alentejo, Algarve, Madeira a Azorské ostrovy. (Dunlop, 2007) V následujících podkapitolách se zaměřím na nejvýznamnější destinace v těchto regionech, přičemţ se jednotlivé charakteristiky budou opírat i o mé poznatky a zkušenosti z dob mého tamějšího studijního pobytu.
2.1 Porto a sever Portugalska Nejzelenější region pevninského Portugalska vymezují na severu a východu hranice se Španělskem, na jihu pak dominující řeka Douro, jejíţ údolí je zdrojem výnosného průmyslu výroby portského vína. Územím protékají i další řeky: Minho, na jejímţ druhém břehu uţ bychom našli Galicii, dále Lima a Cávado. Díky těmto tokům je zdejší krajina velmi úrodná a můţe se pochlubit bohatou základnou lázeňských zařízení. (Dunlop, 2007, s 76-77) Turistický ruch panuje především ve východní části regionu, kde na sebe poutá pozornost vínem proslavené Porto, zboţná Braga i národní park Peneda-Gerês. Zalidněné bývá také pobřeţí Atlantského oceánu, spíše neţ koupání jsou tu však díky silnému povětří populární windsurfing a kitesurfing. Kontrastem k těmto hojně navštěvovaným místům je severovýchod kraje – drsný, chudý, ale přesto nádherný. Zdejší venkované neznají ţádný spěch, ani městský ruch. Zachovali si svůj tradiční způsob ţivota, ţulová obydlí a tím udrţují přírodní ráz krajiny, zatím neporušený stavbou sídlišť.
20
Viana do Castelo Prvním zastávkou tohoto „putování“ od severu k jihu je mé studijní město – Viana do Castelo. Dominantou je pseudogotický chrám Santa Luzia, postavený na vyvýšeném kopci, ze kterého si kaţdý návštěvník uţívá výhled na oceán a písečné pláţe. Městem protéká řeka Lima a rozděluje jej na dvě části. Oba břehy však spojuje most slavného konstruktéra Gustava Eiffela. Centrum tvoří ţivé, kavárnami lemované náměstí Praça da República, jehoţ hlavní prvky jsou kašna a stará radnice. Z něj pak vede nespočet pěších zón a upravených uliček, které lákají k prohlídce místních památek renesanční a barokní architektury. Kousek na jih od města se nachází hlavní pláţ Praia do Cabedelo, na kterou se dá dopravit přívozem. Především je Viana místem všech moţných trhů – kaţdý pátek bývají trţiště přeplněná zboţím i lidmi, několikrát do roka se konají při příleţitosti oslav nějakého svátku, či významné události. Ať uţ se však člověk v tomto městečku vydá kamkoli a bude dělat cokoli, ze všech koutů na něj pokaţdé dýchne bezstarostná atmosféra. Braga Známá je hlavně svými církevními památkami, z nichţ nad všechny ostatní vyniká kostel Bom Jesus do Monte. Převáţně díky němu se Braga řadí mezi významná poutní místa. Leţí na kopci kousek za městem a cesta na vrchol vede po dvojitém barokním schodišti lemovaném na jednotlivých stupních kříţovou cestou, alegorickými postavami a symboly. Pro nemohoucí je nejlepší svézt se lanovkou. Za návštěvu stojí rovněţ katedrála Sé ve středu města, v níţ se nachází Museu de Arte Sacra se sbírkou vzácných církevních klenotů. Guimarães Bývá nazýván jako „kolébka portugalského národa“. Jedná se totiţ o první sídlo samostatného portugalského hrabství. Jeho symbolem jsou mohutné hradby jednoho z nejpůsobivějších a nejzachovalejších románských hradů celé země, Paço dos Duques. Díky četným opravám probíhajícím jiţ od 16. století jej lze dodnes obdivovat prakticky v jeho původní podobě. Před hradem se v blízkosti malého parku nachází majestátní socha prvního portugalského krále Alfonse Jindřicha. Guimarães toho ale nabízí mnohem víc, od rušného obchodního centra, přes církevní památky, aţ po klidná místa
21
v zahradách Alameda, a právě proto je zařazeno na Seznamu světového dědictví UNESCO. (Hofmann, 2006, s. 12-13) Porto Ze své neobyčejné polohy u řeky má hlavní město severní oblasti hodně co nabídnout. K poznávacím znamením neodmyslitelně patří dvoupatrový ţelezný most spojující centra Porta a Vily Nova de Gaia (součást aglomerace Velkého Porta). Kousek dál proti proudu Doura stojí konkurenční stavba – ţelezniční most Gustava Eiffela. Další symbol umoţňuje úchvatný kruhový rozhled na moře portských střech a Atlantik v pozadí, neboť se jedná o 75 m vysokou zvonici Torre dos Clérigos, která dnes slouţí také jako rozhledna. Přehlédnout se nedá mohutná katedrála (Sé) připomínající své kolegyně v Lisabonu či Coimbře, či jiný skvost – modrobílé kachlíky azulejos vytvářející mozaiku, např. na vnější stěně kostela Igreja do Carmo. Tato původem perská technika je dnes rozšířená po celém Portugalsku. Především je ale s Portem spojeno stejnojmenné víno. Vzniklo vlastně náhodou, kdyţ angličtí kupci, dodávající do Portugalska výměnou za víno ovčí vlnu, přidali do vína brandy, aby cestou nekyslo. Těţké sladké víno zaznamenalo v Anglii velký úspěch a portské bylo na světě. Oblast jeho pěstování leţí v údolí Doura a začíná asi 90 km východně od Porta. Míchání a zrání uţ ale probíhá ve sklepích hluboce zapuštěných do ţulového svahu Vily Nova de Gaia. (Hofmann, 2006, s. 18-21) Národní park Peneda-Gerês Jediný národní park Portugalska se nachází na severu u španělských hranic. Vznikl roku 1971 na podporu a ochranu dosud nezničených ekosystémů a tradičních vesnic. Vyskytuje se zde vzácná flóra a fauna (např. divoké lilie; vlk iberijský, orel skalní). Krajině dominují 4 horské hřebeny – Serra do Gerês, Serra da Peneda, Serra do Soajo a Serra Amarela. Skalnatá příroda kolem dokola ustupuje jen na jednom místě, kde stojí kostel napodobující Bom Jesus v Braze Nossa Senhora da Peneda. (Dunlop, 2007, s. 106-107)
2.2 Střední Portugalsko Z přírodních krás středního Portugalska nejvíce vyčnívá pohoří a současně chráněný přírodní park Serra da Estrela. Dunlop (2007) popisuje, ţe „západně od tohoto masivu
22
leží otevřená, dynamická města, zatímco na východě nalezneme linii obranných hradů a opevněných měst, obrácených k pradávnému nepříteli, Španělsku.“ Kraj proslul vlastní řemeslnou výrobou: rozšířená je výroba černé hrnčířské keramiky nebo porcelánu, v oblasti textilu vynikají vyšívané ubrusy, vlněné deky a nelze opomenout ani výrobky z ovčí kůţe a proslulý místní ovčí sýr – to všechno mohou být ideální suvenýry z dovolené. Aveiro Má rovněţ svůj druhý název: „portugalské Benátky“. Označení je velmi příhodné, neboť město bylo postaveno na síti kanálů. V tom hlavním kotví všechny čluny a loďky moliceiros. Pověstné je velké náměstí obklopující rybí trh, Largo da Praça do Peixe a nechybí ani mnoţství rybích restaurací. Jelikoţ se Aveiro nachází poblíţ oceánu, láká turisty i místní na surfařské pláţe do letovisek Barra a Costa Nova, které lemují pláţové chatky v barevném provedení. Coimbra Coimbra, to je město studentů. Původně hlavní město Portugalska se díky univerzitě (přemístěné z Lisabonu) stalo akademickou Mekkou. Kromě Porta a Lisabonu sem jezdí studovat nejvíce cizinců. Střed města tvoří kopec, na jehoţ vrcholu se nachází jednotlivé fakulty. Nejpopulárnějším studentským svátkem a událostí roku je v květnu pořádaná Queima das Fitas – symbolický rituál pálení plášťů a školních stuţek. Tento zvyk se pořádá i v jiných městech a zahajuje měsíc intenzivního studia před hlavními zkouškami. Turisté i místní lidé chodí relaxovat do rozsáhlého parku, který sousedí s univerzitou a pyšní se fontánami, bujnou vegetací a hustou pavučinou cestiček. V dolní části města je zpravidla dětmi vyhledávána jedna atraktivní zajímavost – tematický park Portugal dos Pequenitors, plný miniatur nejznámějších a nejtypičtějších budov v Portugalsku. Na sever od Coimbry najdeme lázně v Luso.
2.3 Lisabon Hustě obydlené oblasti poblíţ hlavního města se vyznačují moderní infrastrukturou, historické pamětihodnosti ale nezastíní. Tento region se můţe pochlubit téměř vším – teplejším mořem, okázalými královskými paláci, významnými poutními místy, maurskými hrady, býčími zápasy i aktivním sportovním vyţitím.
23
Fátima „K Fátimě, která je v Portugalsku nejvýznamnější svatyní, se každoročně upínají zraky 4 miliony poutníků. Kromě hluboce věřících lze sice její návštěvu těžko komu doporučit, přesto ale její symbolika fascinuje. Bazilika pojme na 300 000 lidí, z nichž mnozí přijdou na pouť po kolenou, jiní se pak se svíčkami v rukou účastní vigilií u příležitosti různých církevních svátků. Roku 1917 se zde třem dětem, pasáčkům ovcí, údajně několikrát zjevila Panna Maria. V den prvního a posledního zjevení, 13. května a 13. října, sem přichází odhadem na 100 000 poutníků z celého světa. Rozvoj Fátimy výrazně podpořil také papež Jan Pavel II. Dnes se zde staví nová monumentální bazilika.“ (Dunlop, 2007, s. 141) Santarém Právě Santarém proslul svými býčími zápasy. Ne kaţdý by to do Portugalska hádal, tak jako do sousedního Španělska, ale vzhledem ke společné historii a tradicím se není čemu divit. Zápasy bývají součástí zemědělského trhu na začátku června, kdy se konají ještě koňské dostihy a běh býků. Cabo da Roca Tento 144 m vysoký výběţek pohoří Serra da Sintra představuje nejzápadnější místo celé eurasijské pevniny. Turisté sem jezdí, aby si vychutnali pocit, ţe někde v dáli před nimi je břeh amerického kontinentu. Prohlédnou si červenobílý maják a ve zdejším turistickém středisku zakoupí diplom, který potvrzuje jejich návštěvu mysu. (Hofmann, 2006, s. 10) Sintra Vyhledávaný cíl Portugalců i zahraničních turistů je od roku 1995 na Seznamu světového dědictví UNESCO. Obdivovaná je především pro soulad krásného přírodního prostředí a architektonicky zajímavých staveb, většinou letních sídel. Mezi nimi vynikají okázalý Palácio da Pena a střídmější Palácio Nacional de Sintra. Sem přijíţděli za odpočinkem a loveckou vášní portugalští králové doprovázeni hosty a dvořany. (Hofmann, 2006, s. 54-55)
24
Cascais a Estoril Tato přímořská letoviska patřila mezi oblíbené destinace evropské šlechty a králů v začátcích 20. Století. Dnes si rozlehlé písečné i skalnaté pláţe a divokou přírodu vychutnávají především Lisaboňané, kteří sem vyráţejí za odpočinkem. Estoril je známý pro své nejlepší tenisové kurty, pověstná golfová hřiště, největší kasino v Evropě. Umělecká galerie, noční kabaret, i to je Estoril. Podél pobřeţí Cascaise se dnes plaví luxusní i obyčejné jachty, město si však udrţelo svůj charakter – je kolébkou rybářství. (Rybářová, 2009, s. 84-85)
2.4 Alentejo Převáţně venkovská krajina, která není tak hustě osídlená jako předchozí oblast. Je to ale země olivovníků a korkových dubů. Můţe se pochlubit krásným pobřeţím, středověkými hrady, malebnými vesničkami i tradiční řemeslnou výrobou. Jih regionu láká k procházkám v chráněném přírodním parku údolí řeky Guadiana. Alentejo je protkáno sítí kvalitních silnic spojujících sever s jihem. Panuje zde teplé a suché počasí. Évora V největším městě oblasti Alentejo se dodnes dochovali obranné hradby, zatímco na jeho okrajích se střídají farmy, kláštery a bytová sídliště. Jako celek je Évora součástí Seznamu světového dědictví UNESCO. Mohou za to megalitické stavby, středověké hrady a hlavně Capela dos Ossos – kostnice vytvořená z lebek a kostí zhruba 5 000 lidí a 2 mumifikovaných těl. (Dunlop, 2007, s. 178-179)
2.5 Algarve Jiţní část Portugalska neoplývá takovým mnoţstvím památek jako např. Lisabon, přesto sem kvůli nádhernému pobřeţí a čistým pláţím směřuje velké mnoţství turistů z celého světa. Typické obrázky Algarve zachycují mnohakilometrové pláţe zlatého písku, z vody vyčnívající útesy a skalnaté zálivy. Najdeme tu ovšem i hrady a opevnění, ploché střechy budov nebo charakteristické komínové věţičky – pozůstatek přítomnosti Maurů „Samotná oblast je ještě členěna na 5 částí: závětrné pobřeží chráněné pásmem písčitých ostrovů (od španělských hranic k Faru); střední část od Fara k Portimãu, která se vyznačuje největší výstavbou turistických zařízení; skalnaté návětrné pobřeží od
25
Lagosu k Sagresu; Costa Vicentina otočená na západ k Atlantskému oceánu a zelená a kopcovitá krajina vnitrozemí, ze které se tyčí dvě horská pásma Serra de Monchique a Serra do Caldeirão.“ (Kropiwnická, Kropiwnicki, 2005, s. 4-5)
Obrázek 3: Praia da Rocha - Algarve
(Zdroj: vlastní) Faro Hlavní město Algarve se můţe pochlubit mezinárodním letištěm a přitaţlivým historickým centrem. Na druhou stranu většina turistů se zde nezdrţuje a bere Faro jen jako přestupní místo na portugalské ostrovy, nebo rekreační oblast blíţe Portimãu. Nicméně nemůţe chybět katedrála Largo da Sé a typická výzdoba azulejos. Lagos Z tohoto města plánoval slavný princ Jindřich Mořeplavec výpravy do Afriky. Na necelých 200 let se stal Lagos také hlavním městem Algarve. Vstup do opevněného centra od přístavu střeţí menší pevnost ze 17. století Forte da Ponta da Bandeira. Na blízkém Praça do Infante se nachází socha Jindřicha Mořeplavce a také jistá neoznačená budova, kde byl roku 1444 zřízen první evropský trh s otroky. (Dunlop, 2007, s. 214)
26
Sagres a Cabo de São Vincente Hlavní turistickou atrakcí města Sagres je, kromě dnes uţ bájné mořeplavecké školy prince Jindřicha, pevnost Fortaleza de Sagres, v níţ se ukrývá obrovský námořní kompas vytesaný z kamene – „větrná růţice“. Cabo de São Vincente s majákem a pevností je nejjihozápadnějším místem evropské pevniny. Mys nese přízvisko „na konci světa“
2.6 Madeira „Ostrov Madeira, objevený v 15. stol, nesl příznačný název Ilha da Madeira (ostrov dřeva). Hlavním městem je Funchal se 120 000 obyvateli, s mnoha malebnými uličkami, množstvím kaváren, restaurací, historických paláců a muzeí. Madeira je nazývána „ostrovem květin nebo také zeleným ostrovem“ díky vegetaci s překrásnými exempláři neobvyklých rostlinných druhů všech barev a vůní. V této velké botanické zahradě Evropy najdeme orchideje, azalky, strelície, magnólie, různé kapradiny a rozličné stromy. Pěstují se zde banánovníky, cukrová třtina a vinná réva -vynikající madeirská vína jsou vývozním artiklem nejen pro Portugalsko, ale vyváží se do celého světa. Ostrov Madeira je skutečným turistickým rájem. Romantické procházky podél zavlažovacích kanálů „Levadas“ nebo v místních pralesech s vodopády, jezírky a nádhernými scenériemi s výhledem na moře zanechávají neskutečný dojem. Rozeklané horské romantické štíty, strmé útesy tyčící se nad mořem překvapí návštěvníky stejně jako kouzelná panorama z řady vyhlídkových míst „Miradouros“. K dispozici jsou golfová hřiště (Santo da Serra a PalheiroGolf ) obě s 18 jamkami, jsou dějištěm významných evropských turnajů. Z vodních sportů ostrov Madeira nabízí windsurfing, vodní skútry, vodní lyžování, plachtění, rybolov a potápění. Na pobřeží u Garajau je jedna z přímořských rezervací Evropy. Ostrov Madeira má díky hornatému charakteru jen několik písčitých pláží „Prainha Formosa„ a Prainha de Canical“. Hotely u oceánu nabízí jen výjmečně písčité pláže, převládají pláže kamenité, oblázkové, betonová mola a schody do moře. Stále častěji v různých střediscích ostrova Madeira vznikají umělé písčité pláže s dovezeným pískem z Afriky. Zajímavostí ostrova Madeira jsou přírodní lávové bazény v Porto Moniz na severu ostrova.“ [17]
27
2.7 Azorské ostrovy „‘Ráj - ne z nebe dán, nýbrž z pekla vyvržen!‘ To jest souostroví sopečného původu pokryto zelení, nedotčenou přírodou a malebnými městečky. Loviště nespočtu vraků pro potápěče, sopečné útvary a vybízející se krajina pro dobrodruhy, poloprázdné pláže pro milovníky klidu a masáží slunečných paprsků, které jsou v této lokalitě vzácnějšího (leč o to pestřejšího) rázu. Místní vláda se intenzivně stará o ochranu ekosystému, sám o tom vypovídá fakt, že se desítky přírodních rezervací, chráněných krajinných oblastí a parků nachází přímo na souostroví. Vulkanická činnost, která se odehrála v minulosti, má za následky vznik okouzlujících jezer, kráterů a jeskyň. I v přítomnosti se ozývá vulkanická činnost, která vytváří sirovodíková jezírka. Botanická zahrada pokrývající Azory je složena z 60 druhů endemických rostlin (většina patří mezi relikvie vavřínového lesa), vřesů, cedrů, divokého vína, divoké třešně, sanguinho a tamuja. Souostroví oblétává různorodé ptactvo. Tamější vodní svět skrývá stovek druhů ryb a další vodní živočichy (např. delfínů i velryb!)“ [33]
28
3 Marketingový výzkum Pro potřeby svého marketingového výzkumu jsem vytvořila 2 dotazníky. První byl určen pro českého turistu, abych zjistila, zda někdy v Portugalsku byl, jaké jsou jeho představy o této zemi, jeho dojmy, respektive překáţky bránící návštěvě a kde se setkal s propagací Portugalska. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 164 lidí a probíhalo jak ve formě elektronické, tak osobní. Většinu osob jsem kontaktovala přes sociální síť Facebook, nebo přes e-mail a odkázala je na stránku, kde jsem svoje otázky zveřejnila. Do 8. června 2011 jsou k dispozici na adrese: http://www.thesistools.com/web/?id=180213. Zbylou část respondentů jsem navštívila osobně, ti vyplnili odpovědi přímo přede mnou. Dotazník obsahuje celkem 20 otázek (viz Příloha A) a výsledky jsou rozděleny podle toho, zda dotyčný Portugalsko někdy navštívil či nikoli. Aţ na jednu otevřenou otázku si mohl respondent vybírat z nabízených odpovědí. Průzkum byl anonymní a probíhal od 7. března do 7. května 2011. S druhým dotazníkem jsem se obracela na tuzemské cestovní kanceláře a agentury nabízející zájezdy do Portugalska. Jako cíl jsem si vytyčila získat informace o tom, jaký je o něj v České republice zájem, kolik procent z celkového počtu klientů CK/CA představují návštěvníci tohoto státu, dále stručný popis jim poskytnutých sluţeb nebo způsob, jakým touroperátoři či retaileři ne/propagují právě nejzápadnější část Pyrenejského poloostrova. Dotazník obsahuje 10 otázek (viz Příloha B), z nichţ 5 je otevřených a 5 zaškrtávacích. Po jeho vytvoření jsem jej publikovala skrze webovou stránku, na kterou je moţné nahlédnout do 10. června na adrese: http://www.thesistools.com/web/?id=180753. Následně došlo z mé strany k oslovení vybraných firem elektronickou poštou, ale odezva byla téměř nulová. Proto jsem některé navštívila osobně, abych mohla získat potřebné informace formou řízeného rozhovoru. Průzkum probíhal od poloviny března do konce dubna 2011 a byl zčásti anonymní. Na jméno respondenta jsem se neptala, ale vţdy jsem kaţdého poţádala, aby uvedl název jejich cestovní kanceláře či agentury. Celkem mi na mé otázky odpovědělo 10 subjektů.
29
3.1 Dotazník z pohledu českého turisty 3.1.1 Výsledky dotazníku 1. Co se Vám vybaví jako první, když se řekne „Portugalsko“?
Graf 1: Představa o Portugalsku
(Zdroj: vlastní) V první otázce odpovídali respondenti otevřeně, někteří popsali Portugalsko více slovy, jiní zůstali u jednoho. Nejvíce si tuto zemi spojují s mořem či oceánem (62x) a s vínem obecně i národní specialitou – Portským vínem (46x). 39 dotázaných láká teplo a více slunečných dní ve srovnání s Českou republikou, těsně za nimi se umístil Lisabon (38x). Celkem 21x se objevila odpověď související se zeměpisnou polohou (např. stát jiţní
30
Evropy, země na Pyrenejském poloostrově, nebo soused Španělska). Jiné představy souvisí s fotbalem (13x), národními symboly (9x), dovolenou a pláţemi (obě 8x). 7 lidí si vybaví přírodní skvosty, oblast Algarve, 6 milé lidi a také památky. Na dalších místech se vyskytly města Fátima, Porto (4x) a Braga (3x), UNESCO památka a typický způsob ţivota (obojí 3x). Nezapomnělo se ani na golf, místní hudbu, ani na pobyt strávený studiem (vše 2x). Poloţky s jedním zastoupením tvořily tradice, býčí zápasy, vidina léta, olivy, podoba s Českem, nebo problémy s veřejnými financemi. Jedna studentka dokonce označila Portugalsko za svůj budoucí domov. Z grafu je tedy patrné, ţe kromě známých portugalských symbolů jmenují Češi především to, co jim chybí v rodné zemi a co si vynahrazují na vlastních dovolených – moře, teplé a slunečné počasí po většinu roku a ochutnávání místní speciality.
2. Už jste někdy navštívil/a Portugalsko?
Graf 2: Navštívení Portugalska
(Zdroj: vlastní) Celých 89 % ze 164 dotazovaných ještě nebylo v Portugalsku. Zbylých 11 % tvoří 18 návštěvníků této země, kterým jsem poloţila následujících 7 otázek týkajících se zdejšího pobytu.
31
2.1 Kterou část Portugalska jste navštívil/a?
Graf 3: Navštívení konkrétní části Portugalska
(Zdroj: vlastní) Největší procentuální podíl má oblast severní (39 %), za ní se umístily střed (31 %) a jih (26 %) země. Jedním návštěvníkem je zastoupena Madeira. Nemyslím si ovšem, ţe je tento graf průkazný a fakt, ţe je severní část nejnavštěvovanější, pravdivý. Výsledek totiţ do velké míry ovlivňuje skutečnost, ţe o vyplnění dotazníku jsem poţádala také několik svých známých, kteří studovali v Coimbře, nebo ve Viana do Castelo.
32
2.2 Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy? (označte max. 2 odpovědi)
Graf 4: Hlavní důvod pobytu
(Zdroj: vlastní) Hlavním důvodem u mých respondentů byla návštěva přátel nebo příbuzných (35 %), v závěsu za ním dovolená (25 %) a studium (20 %). Své zástupce si našly i sluţební cesta (10 %), náboţenská událost (5 %) a jiný důvod, kterým byla práce (5 %). I z toho mála lze vidět, ţe Portugalsko není Čechy moc povaţováno za typickou zemi pro rekreaci.
33
2.3 Pokud jste Portugalsko navštívil/a v rámci zájezdu, jednalo se o:
Graf 5: Typ pobytu – realizovaný
(Zdroj: vlastní) Vyjádřeno početně: 1 osoba navštívila Portugalsko v rámci pobytového zájezdu, 3 lidé se zúčastnili poznávacího okruhu a zbylých 14 realizovalo svůj pobyt jinak. Vzhledem k důvodům, které jsou uvedeny uţ v předchozím grafu, lze říct, ţe na organizaci se podíleli spíše zaměstnavatelé, pracovní agentury, školská zařízení, nebo i respondent sám.
34
2.4 Jak dlouho jste zde pobýval/a?
Graf 6: Délka pobytu
(Zdroj: vlastní) Nejčastěji se lidé zdrţeli 3-5 dní, anebo 13 a více dní. 22 % dotázaných zde pobývalo zhruba týden, dalších 11 % v rozmezí 9-12 dní. Poměrně velké procento zastoupení dlouhodobých pobytů si vysvětluji studijní a pracovní příleţitostí respondentů.
35
2.5 Kde jste se dozvěděl/a potřebné informace o Portugalsku? (označte max. 3 odpovědi)
Graf 7: Zdroje informací
(Zdroj: vlastní) Dominantním prvkem v získávání informací o Portugalsku je podle očekávání internet (47 %). Velkou měrou ovlivňují účastníky průzkumu i jejich přátelé či příbuzní (23 %) a tištění průvodci, broţury nebo letáky (24 %). Zbylých 6 % čerpalo své zkušenosti z předchozí návštěvy. Ostatní poloţky ze seznamu (např. cestovní kanceláře, masmédia, aj.) nenašly své uplatnění.
36
2.6 Láká Vás opětovná návštěva této země?
Graf 8: Zájem o znovunavštívení Portugalska
(Zdroj: vlastní) Všech 18 respondentů nadchl portugalský kraj natolik, ţe by svůj zdejší pobyt rádi zopakovali. Tato země má zkrátka potenciál uspokojit téměř kaţdého návštěvníka.
37
2.7 Doporučil/a byste Portugalsko jako turistickou destinaci svým známým?
Graf 9: Doporučení pobytu v Portugalsku
(Zdroj: vlastní) I podle předchozího grafu šlo odhadnout, jak bude vypadat tento. Tedy ţe všichni dotázaní by svým známým Portugalsko doporučili jako jeden z příštích cílů pro jejich dovolenou. Pro „určitě ano“ se vyjádřilo 89 %, názor „spíše ano“ zastává 11 %.
38
3. Láká Vás návštěva Portugalska?
Graf 10: Zájem o navštívení Portugalska
(Zdroj: vlastní) Na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří v Portugalsku dosud nebyli, tedy 146 respondentů. Celých 90 % návštěva tohoto státu láká, 10 % se vyjádřilo záporně. Právě tato desetina na následující 2 otázky neodpovídala a v průzkumu pokračovala aţ jmenováním důvodů pro neuskutečnění návštěvy (ot. č. 4).
39
3.1 Co byste chtěl/a v Portugalsku navštívit? (označte max. 3 odpovědi)
Graf 11: Vyhledávané atraktivity
(Zdroj: vlastní) Odpovědí na tuto otázku jsem se doţadovala celkem 132 lidí, čili těch, kteří v Portugalsku ještě nebyli, ale rádi by se tam někdy v budoucnu podívali. Nejčastěji by si tito respondenti prohlédli kulturní památky (30 %), národní a přírodní parky (17 %) a obdivovali krásu měst (15 %). Pozadu nezůstávají ani poutní místa, jako je např. Fátima nebo Braga (9 %). V zastoupení 7 % se dále umístily venkov, býčí zápasy i lázně. Se 6% zájmem se setkala také nějaká sportovní událost (dá se odhadovat fotbalové utkání, závod vozů formule či golfový turnaj apod.). Své fanoušky si našly i proslulé golfové resorty. Z jiných atraktivit bylo uvedeno moře, moderní architektura, národní slavnosti a degustace vína.
40
3.2 Kam byste chtěl/a v Portugalsku jet? (možnost více odpovědí)
Graf 12: Vyhledávané lokality
(Zdroj: vlastní) Zájem o navštívení konkrétních míst a oblastí je téměř rovnoměrný. Přední pozice Lisabonu (jakoţto hlavního města a přístavu s ideální polohou blízko Atlantiku) a Porta (ve spojitosti s portským vínem a charakteristickou architekrturou) jsou více neţ pochopitelné (25 %, 24 %). V závěsu za nimi se umístila Madeira, ostrov s nádechem exotiky (21 %). Další místa obsadily Azorské ostrovy (17 %) a město Aveiro, které (myslím, ţe i díky mé vysvětlivce) by si rádo prohlédlo 12 % dotázaných. Někteří (1 %) uvedli ještě jiná místa – Coimbru a Algarve.
41
4. Co Vás odrazuje od uskutečnění cesty do Portugalska? (označte max. 2 odpovědi)
Graf 13: Překážky navštívení Portugalska
(Zdroj: vlastní) Tuto otázku jsem poloţila opět všem, kteří Portugalsko nenavštívili (celkový počet 146). Rozhodující překáţkou u téměř poloviny lidí je nedostatek financí. Vzhledem k vzdálenosti, dělící Českou republiku od zamýšleného cíle, se nejčastěji vyuţívá letecké přepravy a ta tvoří zpravidla nejvyšší poloţku ze všech výdajů vynaloţených na pobyt, čehoţ jsou si respondenti vědomi. Ostatně vzdálenost jako další bariéru označilo 9 % účastníků průzkumu, coţ ovšem neznamená, ţe všichni, kteří preferují bliţší destinace, musí zákonitě řešit ekonomickou stránku věci. 16 % z koláče ukousla jazyková bariéra – portugalština v Evropě přece jen zas tak rozšířená není. Navíc v klasických destinacích, které si Češi volí pro svou dovolenou (Chorvatsko, Itálie, Slovensko), se lze domluvit česky naprosto běţně.
42
O třetí místo se dělí preference jiných destinací a omezená nabídka zájezdů od touroperátorů (obojí 13 %). Z průzkumu vyplývá, ţe Češi upřednostňují spíše Španělsko (10x), Itálie (8x), Řecko (8x), Francie (4x), Egypt (2x), Chorvatsko (2x), Velkou Británii (2x), Česko (2x), Nový Zéland (1x) a Norsko (1x). Jednou se také objevil názor, ţe dotyčná zatím o Portugalsku jako o moţné turistické destinaci neuvaţovala. Především 3 největší státy jiţní Evropy tedy představují pro Portugalsko silnou konkurenci. 2 % z oslovených lidí se shodla unisono na nedostatku času, pro zbytek je nevyhovující místní klima (1 %).
5. Kdybyste se rozhodl/a navštívit Portugalsko, jel/a byste:
Graf 14: Organizace pobytu – plánovaná
(Zdroj: vlastní) Jedná se o poslední graf, kde jsou zahrnuty výsledky vybraných 146 účastníků průzkumu. Většina (51 %) by realizovala svou cestu do Portugalska s cestovní kanceláří, 26 % dotázaných by si vše zařídilo pouze svépomocí, bez zprostředkovatelů a poslední skupina (23 %) by vyuţila sluţeb touroperátorů jen částečně, zbytek by probíhal podle vlastního uváţení a moţností.
43
6. Při výběru a plánování dovolené se necháte inspirovat: (označte max. 2 odpovědi)
Graf 15: Inspirace při plánování dovolené
(Zdroj: vlastní) V tomto grafu (i těch následujících) se uţ odráţejí názory všech 164 respondentů. Otázka má obecný charakter, netýká se pouze Portugalska. Téměř třetinu dotazovaných ovlivňují při výběru a plánování dovolené zkušenější přátelé (31 %), skoro čtvrtina se nechá zlákat katalogem či pracovníkem cestovní kanceláře (23 %), stejně tak i vybraným internetovým portálem (22 %). 10 % oslovených lidí inspiruje článek v časopise, 7 % spíše kniţní nebo televizní cestopis. Jiných 7 % má naopak o své dovolené vytvořenou jiţ vlastní představu.
44
7. Kolik jste ochoten/ochotna utratit za zahraniční dovolenou?
Graf 16: Plánovaná útrata za dovolenou
(Zdroj: vlastní) Další z otázek obecnějšího charakteru. Všem cenovým rozpětím vévodí to v rozmezí 10 000–15 000 CZK/os. Znamená to, ţe si Češi chtějí trochu dopřát a uţít dovolenou, ale nehodlají zbytečně utrácet. Téměř čtvrtina respondentů hodlá vynaloţit za rekreaci částku do 10 000 CZK/os. 15 % účastníků průzkumu je ochotno utratit za osobu víc jak 15 000 CZK, ale míň jak 20 000 CZK. Maximálně 25 000 CZK/os. zaplatí 6 % lidí, avšak tento finanční limit není rozhodující pro zbylá 4 %.
45
8. Kde jste se setkal/a s propagací Portugalska? (možnost více odpovědí)
Graf 17: Setkání s propagací Portugalska
(Zdroj: vlastní) Rovněţ u této otázky má hlavní slovo internet, jeho podíl činí 29 %. Druhým nejčastějším prostředkem propagace byl označen tisk spolu s činností cestovních kanceláří a agentur (obojí 22 %). Podle 11 % respondentů se reklama zaměřená na Portugalsko objevila v televizi, rádiu nebo na DVD nosičích. Stejný počet dotázaných se však s výše jmenovanými, ani ţádnými jinými nikde nesetkal. Zbylých 5 % narazilo na informace o jihoevropské zemi na vybraném veletrhu.
46
9. Uveďte, prosím, zda jste:
Graf 18: Pohlaví respondentů
(Zdroj: vlastní) Ze 164 účastníků průzkumu bylo 54 % ţen a 46 % muţů. Tento stav se dá povaţovat za téměř rovnováţný, jelikoţ 4% rozdíl není podle mého názoru tak markantní.
47
10. Do jaké věkové skupiny se řadíte?
Graf 19: Věk respondentů
(Zdroj: vlastní) Největší zastoupení má kategorie 18-24 let (35 %). Téměř shodně jsou na tom 2 následující věkové skupiny 25-32 a 33-40 let (22 %, 21 %). Lidé v rozmezí 41-49 let v grafu zaujímají 14 %, zatímco starší 50 let se na něm podílejí 8 %. Převaha mladších respondentů je dána hlavně tím, ţe dotazník byl umístěn na webové stránce a větší elektronická gramotnost se očekává právě od zástupců počítačové generace. Výsledky to potvrzují.
48
11. Jaké je Vaše ekonomické postavení?
Graf 20: Ekonomické postavení respondentů
(Zdroj: vlastní) Podle očekávání se vyplňování dotazníku účastnili především lidé zaměstnaní (57 %). 35 % respondentů studuje – ne náhodou se toto číslo přesně shoduje s procentuálním podílem věkové kategorie 18-24 let. Odpovědi poskytli také nezaměstnaní (4 %), důchodci (2 %) a podnikatelé (1 %). 1 osoba uvedla, ţe je v domácnosti.
3.1.2 Vyhodnocení dotazníku Na základě vytvořených a popsaných grafů můţeme o českých turistech vyvodit tyto závěry: O Portugalsku mají docela jasnou představu, vědí, kde se nachází, jaké má hlavní město, ţe je proslulé díky portskému vínu. Nejčastěji vzpomínané moře je spíš známkou toho, ţe si jej nemohou uţívat v České republice a tak ho vyhledávají alespoň v době dovolené. Většina z dotázaných však Portugalsko ještě nenavštívila. Ti, kdo tak učinili, měli pro svou cestu několik důvodů – jeli navštívit své známé, na dovolenou, nebo je zlákalo studium, či pracovní příleţitost. Nejčastějším cílem se stala severní oblast státu, tedy okolí Porta. Tři čtvrtiny respondentů realizovaly svůj pobyt jinak neţ jako zájezd od cestovní kanceláře. Zdrţely se 3-5 dní, nebo naopak dlouhodobě, více jak 13 dní. 49
Zhruba polovina si našla potřebné informace na internetu. Opětovná návštěva všechny láká, proto by ţádný z nich neváhal a Portugalsko by doporučil svým známým. Co se týká ostatních, kteří stejnou zkušenost nemají, celých 90 % by tuto zemi rádo poznalo, zvláště její kulturní památky, přírodní skvosty a městský ruch. Zájem o konkrétní oblasti a lokality je stejnoměrný, lehce nad ostatní vyčnívají města Lisabon a Porto. Hlavní příčinou malé návštěvnosti Portugalska ze strany českých turistů je vlastní nedostatek financí. Případný pobyt v této destinaci by si zajistili přes některého z touroperátorů. S propagací portugalské země se Češi nejčastěji setkali na internetu, určité zastoupení má ale také názor, ţe nikde. Při výběru a plánování dovolené dávají Češi na radu zkušenějších přátel, dále je ovlivňují informace získané z internetu nebo od cestovních kanceláří. Za zahraniční dovolenou jsou ochotni zaplatit částku v rozmezí 10 00015 000 CZK/os. Podle pohlaví byli respondenti zastoupeni rovnoměrně, podle věku převaţovaly mladší ročníky – nejvíce účastníkům bylo mezi 18-24 lety. Na dotazník odpovídali z velké části zaměstnaní lidé.
3.2 Dotazník z pohledu cestovních kanceláří a agentur 3.2.1 Cestovní kanceláře zaměřené na Portugalsko V této podkapitole bych se chtěla zaměřit hlavně na české cestovní kanceláře, které nabízejí zájezdy do Portugalska. Na tuzemském trhu se totiţ pohybují také zahraniční touroperátoři, z nichţ největší konkurenci představují ti němečtí. Výčet následujících cestovních kanceláří nemusí být úplný, informace jsem získávala pomocí internetu na vyhledávacích serverech a na webových stránkách Asociace českých cestovních kanceláří a agentur9. Moje analýza se soustředí na takové subjekty, které jednotlivé zájezdy nejen propagují, ale i vytvářejí. Jsou uspořádány abecedně a u kaţdého je uvedena stručná charakteristika, jaký typ zájezdů a kam mohou pro své zákazníky zprostředkovat.
Adventura – pobytově poznávací (Madeira) [10]
Alvarez – poznávací (Madeira) [11]
50
Condor CS – eurovíkend (Lisabon) [12]
Conti – poznávací (Madeira, pevninské Portugalsko), pobytový (Madeira) [13]
Čedok – poznávací (kontinentální Portugalsko, Madeira), pobytový (Madeira), eurovíkend (Lisabon) [14]
Emma Agency – poznávací (pevninská část Portugalska) [15]
Eso Travel – pobytový (Madeira) [16]
Fede – pobytový (kontinentální Portugalsko, Azorské ostrovy, Madeira), poznávací (Madeira) [17]
FIRO-tour – pobytový (Algarve, Madeira), poznávací (Madeira, pevninské Portugalsko), prodlouţený letecký víkend (Lisabon) [18]
Fischer – pobytový (Madeira) [19]
Geops – poznávací (kontinentální Portugalsko, Madeira), eurovíkend (Lisabon) [20]
Ideal Tour – poznávací (Madeira, Azorské ostrovy; pevninské Portugalsko okruh se Španělskem) [21]
Inex – poznávací (okruh Portugalsko, Madeira), pobytový (Madeira) [22]
Intertrans – poznávací (pevninská část Portugalska) [23]
Kudrna – poznávací (okolí Lisabonu, Madeira (horské túry), okruh Portugalskem (trasa Lisabon - Porto)) [24]
Mayer & Crocus (poznavaci-zajezdy.cz) – poznávací (Madeiru, pevninská část Portugalska - P. v kombinaci se Španělskem) [25]
Natour – prodlouţený víkend (kontinentální Portugalsko), pobytový (Madeira), jazykový pobyt (14 dní - Faro, Lisabon) [26]
Poznání – pobytově poznávací a turistika s chozením po horách (Azory, Madeira), poznávací (okruhy Portugalsko – Španělsko) [27]
Redok Travel - poznávací (Madeira, pevninská část Portugalska), pobytový (Madeira) [28]
Simon-tourist – poznávací (Madeira, pevninské Portugalsko, Azory) [29]
Slan Tour – poznávací (Madeira, kontinentální Portugalsko) [30]
Snail Travel – specialista na Pyrenejský poloostrov a Portugalsko, všechny typy zájezdů do Portugalska [31]
Travel Partners – pobytový (celé Portugalsko), poznávací (celé Portugalsko), letecký víkend (Lisabon) [32]
51
Ve spolupráci s těmito 23 cestovními kancelářemi nabízejí zájezdy do Portugalska další touroperátoři, např. Ulysses T.R.U.S.T. Prague, nebo Travel Club ČSAD Tišnov, a také velká řada cestovních agentur. Pro účel své bakalářské práce jsem e-mailem oslovila všechny výše uvedené a ještě některé jiné cestovní kanceláře. Několik z nich jsem kontaktovala osobně. Odpovědi mi poskytlo celkem 9 cestovních kanceláří (Čedok, Eso Travel, Fede, FIRO-tour, Fischer, Geops, Ideal Tour, Natour a Poznání) a 1 cestovní agentura (Jeţek).
3.2.2 Výsledky dotazníku 1. otázkou jsem se chtěla dozvědět, jaký podíl na celkovém počtu klientů jednotlivých CK a CA zaujímají turisté směřující do Portugalska. U všech dotázaných nebyla odpověď naprosto přesná, ale jejich odhad se točil vţdy kolem 2 %. 2. Jednalo se o zájezd:
Graf 21: Typ pobytů CK
(Zdroj: vlastní) Z grafu vidíme, ţe pobytové i poznávací zájezdy jsou poptávány stejně.
52
3. Jaký dopravní prostředek Vaši klienti využili?
Graf 22: Typ dopravního prostředku
(Zdroj: vlastní) Jelikoţ je Portugalsko od České republiky značně vzdálené, většina cestovních kanceláří organizuje zájezdy letecky. Autokar se vyuţívá zpravidla na poznávací okruhy po pevninské části státu. Některé atraktivity Portugalska jsou přístupné klientům i lodí, to uţ se ale jedná o konkrétní okruţní plavby, jejichţ součástí jsou zastávky také v jiných zemích – nejedná se tudíţ o produkt zahrnující čistě jen Portugalsko.
53
4. Kterou část Portugalska navštívili?
Graf 23: Navštívená oblast
(Zdroj: vlastní) Nejvíce turistů na své dovolené navštívilo Madeiru (41 %). Její prvenství je způsobeno hlavně tím faktem, ţe všechny pozorované CK mají společnou nabídku pouze pro tento ostrov. Druhé místo obsadilo Algarve (18 %). Oblast kolem Lisabonu a Azorské ostrovy jsou na tom se 14 % stejně a jen o 1 % hůř dopadl portský region.
54
5. Jak dlouho trval zájezd?
Graf 24: Délka zájezdu
(Zdroj: vlastní) Téměř dvě třetiny touroperátorů prodávají především týdenní zájezdy. Pořádali uţ ale i zájezdy v rozmezí 9-12 dnů (20 %), anebo delší jak 13 dní (13 %). 7 % uspělo s prodlouţeným víkendem mezi 3 aţ 5 dny.
55
6. Zájem o destinaci Portugalska ze strany českého turisty má podle Vás charakter:
Graf 25: Zájem o Portugalsko
(Zdroj: vlastní) Na tuto otázku mi skoro všichni odpověděli, ţe český turista o tuto destinaci jistý zájem má. Tento trend se ale v posledních pár letech nijak výrazně nezměnil, je spíše konstantní. Jihlavská CA Jeţek mi tuto situaci také rovněţ potvrdila s tím, ţe v jejím případě se jedná sice o zájem stejnoměrný, avšak zároveň velice nízký (z asi 500 klientů si zájezd do Portugalska koupilo 10 lidí). Naopak rostoucí tendenci zaznamenala CK FIRO-tour, která je momentální nabídkou Madeiry a eurovíkendu v Lisabonu úspěšná.
V pořadí 7. otázkou jsem zjišťovala, jakým způsobem CK propagují cestování do Portugalska. Nejvíce se opírají o své katalogy a informační letáky ve výlohách, na nástěnkách. Popisy potřebných informací o této destinaci včetně jednotlivých zájezdů jsou samozřejmou součástí vlastních webových stránek. Ţádná CK nepodceňuje ani sílu sociální sítě Facebook, ale jako nástroj zviditelnění Portugalska ji vyuţívají pouze Natour, Fede a Poznání. Pokud potenciální zákazník ještě nemá jasno, kam by se měl podívat, ve FIRO-tour se opírají o alba s fotografiemi konkrétních portugalských lokalit, zatímco ve Fischeru mají k dispozici vlastní tištěné broţurky o místních slavnostech, které lákají ty, co chtějí zaţít něco nevšedního.
56
V 8. otázce jsem řešila, zda mnou oslovené firmy prodávají jen vlastní zájezdy, nebo ne. CA Jeţek samozřejmě vystupuje jako 100% retailer a svým klientům nabízí produkty CK Snail Travel. Také Geops funguje jako zprostředkovatel, a to pro Simontourist a Ideal Tour. V dotazníku se ještě CK Natour přiznal k prodeji pobytových a poznávacích balíčků od kanceláří FIRO-tour a Eso Travel. Ostatní respondenti uvedli, ţe prodávají výhradně svoje zájezdy. V poslední otázce měl být uveden roční obrat firmy. Zajímalo mě totiţ, jestli u společností s větším kapitálem platí, ţe si díky vyšším trţbám mohou dovolit nabízet v Česku i ne tolik populární destinaci jako je Portugalsko, respektive více lokalit neţ jen oblíbenou Madeiru. Chtěla jsem zkrátka tuto svou hypotézu potvrdit, nebo vyvrátit. Bohuţel většina mých respondentů tento údaj neznala, nebo k němu neměla přístup a zbytek mi odmítal dát odpověď, jelikoţ toto povaţovali za interní informaci podniku.
3.2.3 Vyhodnocení dotazníku Díky informaci o 2% podílu návštěvníků Portugalska na celkovém počtu klientů CK a CA, mohu potvrdit, ţe Portugalsko nepatří mezi vyhledávané země ze strany Čechů. Pokud se tam uţ vydají, upřednostňují ostrov Madeira, jenţ je velice oblíben také u cizinců, jak uvádějí statistiky serveru BusinessInfo.cz.8 Poměr pobytových a poznávacích zájezdů je stejný a z výzkumu navíc vyplývá, ţe spíše pasivní dovolenou tráví turisté v jiţnějších oblastech, kde je oceán teplejší, zatímco organizovaný zájezd se odehrává hlavně na pevnině. Ve většině případů jsou klienti cestovních kanceláří dopraveni do Portugalska letecky, výjimku tvoří vybrané poznávací okruhy, kdy se jede autokarem. Češi pak v této zemi pobývají zpravidla týden. Z grafů lze rovněţ vyčíst stejnoměrný, ale přesto slabý zájem o návštěvu jihoevropského státu. Tento fakt potvrzuje i výsledek u první otázky. Co se týká propagace Portugalska ze strany českých cestovních kanceláří, nelze jim upřít jejich snahu – stránky v katalogu, letáky, broţurky, informace na vlastním webu. Povětšinou však tento přístup zaujímají vůči kaţdé z jimi nabízených destinací. A jelikoţ potřebují vykazovat zisk a přitom neztratit zákazníka, často sáhnou po osvědčených tipech na dovolenou, mezi něţ Portugalsko zatím nepatří. Bohuţel.
57
3.3 Navrhovaná opatření ke zvýšení návštěvnosti Jak uţ se tedy potvrdilo u obou dotazníků, z pohledu českého turisty nepatří Portugalsko mezi nejţádanější země. Hlavním důvodem jsou finance, respektive jejich nedostatek. Podle nabídek cestovních kanceláří, které jsem podrobně zkoumala, se na první pohled opravdu můţe zdát, ţe zájezdy do této destinace jsou draţší (většina respondentů je ochotna utratit za zahraniční dovolenou 10 000–15 000 CZK/os.). Některé z nich se však pohybují jen o několik tisíc korun výš, coţ nemusí být pro všechny potenciální návštěvníky likvidující. Vezmeme-li v úvahu, ţe ceny ve srovnání se sousedním Španělskem jsou v Portugalsku asi o třetinu niţší, o málo vyšší obnos peněz zaplacených v cestovní kanceláři předem za dovolenou by uţ nemusel tak vadit. To mě přivádí k dalšímu, podobnému bodu: Češi si často pletou Portugalsko s jeho jediným sousedem a při výběru dovolené raději upřednostňují Španělsko, které je blíţ a obvyklejší jako turistická destinace (potvrzuje to i výsledek z dotazníku). Podle mě je toto jednání způsobeno tím, ţe Portugalsko je vzdálené od srdce Evropy právě dost na to, ţe ho Češi vlastně zas tak dobře neznají. Změňme proto nevýhodu ve výhodu. Nabídněme českým turistům produkt slibující poznat kraj neznámý a přitom evropský, s nádechem exotiky, ale stejně bezpečný jako doma a bez nutných vakcín. Přesně to by se hodilo na popis Madeiry, o niţ zájem návštěvníků z celého světa stoupá. Podle FIRO-tour stoupá i u nás. CK Fischer svou nabídku do Portugalska musela loni omezit, ale Madeiru si ve svých produktech ponechala, proč asi? Nebylo by proto od věci nabízet alespoň nějaké druhy slev na poskytované zájezdy, zato výraznější, aby si jí český turista všiml a vyuţil ji. Příkladem za všechny je např. CK Conti. Pro seniory 55+ pořádá pobytové zájezdy na Madeiru od 12 990 CZK/7 dní včetně polopenze. [13] V posledních několika měsících se ze všech koutů hrnou informace o portugalské krizi. Pokud se na uvedenou problematiku podíváme z hlediska cestovního ruchu, lze říct, ţe celková situace můţe v konečném důsledku pomoci místnímu turismu, který je důleţitým odvětvím portugalského průmyslu. Očekává se, ţe nejen sluţby hotelů, ale i další sluţby související s turismem (restaurace, fakultativní výlety, sortiment v obchodech ad.) se budou nabízet za niţší ceny, aby zaujaly. A to bude v konečném důsledku pozitivem pro turisty.
58
V jedné z otázek respondenti odpovídali, kde se setkali s propagací Portugalska, a 11 % uvedlo „nikde“. Proto si myslím, ţe ekonomická krize se v tomto ohledu nevydala na zas tak špatnou cestu; sice v negativním slova smyslu, ale pomůţe tomuto státu zviditelnit se, upozornit na sebe. Potřebná je ale hlavně ta pozitivní reklama. A dostatek informací. A jak vyplynulo z průzkumu, Češi upřednostňují zkušené přátele. Pokud z nich však nikdo zkušenost nemá, na řadu přichází internet, kde je od CK a z různých blogů poznatků o Portugalsku docela dost – ovšem kvantita nezaručuje kvalitu. Mám za to, ţe by některé CK měly své stávající webové stránky více a častěji aktualizovat, obměňovat své fotodokumentace, přidávat recenze klientů, kteří uţ zemi navštívili, a propagovat jimi nabízené destinace – tedy i Portugalsko – na sociálních sítích jako je Facebook. Poslední návrhem je spolupráce portugalské a české kanceláře destinačního managementu. Zasazovaly by se o větší propojení Portugalské republiky s tou Českou. Na základě druţby vybraných měst a obcí (tak jak je to u nás běţné hlavně s německy a francouzsky mluvícími zeměmi) by se jejich obyvatelé vzájemně poznávali a podnikaly výměnné pobyty. Pro shrnutí si můţeme jednotlivé body návrhů uvést takto: Je třeba dokázat lidem, např. v CK při výběru dovolené, ţe Portugalsko není tak drahou destinací. Vysvětlit, ţe největší poloţkou produktového balíčku bývá zpravidla letenka, na místě ale ušetří. Propagovat Portugalsko jako zemi neznámou, českými turisty dosud neprobádanou, exotickou a přitom evropskou a bezpečnou. Jednorázové slevy výraznějšího charakteru na některé zájezdy, získat zákazníkovu pozornost a poté i jeho důvěru. Stálá propagace této destinace. Aktualizace webových stránek CK, kompletní informace ze strany CK na sociální síti Facebook. Společný destinační management. Partnerství měst a obcí, oboustranné výměnné pobyty. Díky těmto převáţně marketingovým tahům mohou cestovní kanceláře prohloubit vztah se svým klientem a v případě úspěchu si připsat zisk, který v případě zájezdu do Portugalska nemusí být malý.
59
ZÁVĚR Portugalsko je země plná kontrastů, a proto kouzelná. Pohostinní, přátelští obyvatelé a různorodost jsou jejím největším bohatstvím. Příroda a místní krajina zůstávají nedotčené, jako by se tu zastavil čas. K Portugalsku neodmyslitelně patří portské, fados, korida, středověké hrady či sopečné ostrovy. Často bývá srovnáváno s Českou republikou co do velikosti a počtu obyvatel, tady ale veškerá podobnost končí. Velká vzdálenost, odlišný historický vývoj a jiný způsob ţivota dělají z těchto dvou národů naprosté cizince. O to víc se ale hlásí o slovo potřeba poznat tu druhou zemi. Název tématu mojí bakalářské práce se opírá o dva klíčové pojmy – „Portugalsko“ a „turistická destinace“. Pro Čechy je jejich kombinace zatím představitelná jen málo. Nepopírají, ţe země na jihozápadě Evropy má potenciál pro cestovní ruch, ale spíše fakt, ţe by měli být jejími návštěvníky právě oni. Velice často ji přirovnávají ke Španělsku, jednotlivá letoviska obou zemí posuzují stejně a pro dovolenou volí raději bliţší a pro ně na první pohled levnější variantu. Proto jsem sepsala tuto práci, abych mohla Portugalskou republiku představit českému turistovi tak, jak jsem ji sama poznala při svém studijním pobytu – okouzlující a plnou moţností. Jako zemi, charakteristickou odlišnostmi, které jsou však dohromady kompaktní. Snaţila jsem se vystihnout to nejpodstatnější a poukázat na hlavní turistické cíle, které by měl český turista navštívit. V praktické části jsem mu poskytla výčet celkem 23 cestovních kanceláří, u nichţ nechybí ani nabízený typ pobytu a konkrétní oblast. Po kapitole mapující výsledky marketingového výzkumu a jejich vyhodnocení, následovaly mnou navrhovaná opatření. Cílem těchto celkem pěti bodů je zvýšení příjezdového cestovního ruchu za strany českých turistů. Jeden návrh je směrován na destinační agentury, čtyři na cestovní kanceláře – z nichţ tři mají marketingový charakter, nejsou finančně náročné a firmy je mohou obrátit ve svůj prospěch. Vytyčené cíle jsem tedy splnila. Výsledky své bakalářské práce hodlám dát k posouzení alespoň některé z dotazovaných cestovních kanceláří, abych věděla, jakou případnou odezvu by mohla má studie mít. Doufám však, ţe bude přínosná.
60
SEZNAM TIŠTĚNÝCH ZDROJŮ ADAMEC, Jaromír, et al. Cestománie IV. Vyd. 1. Praha: Kartografie PRAHA, 2008. 224 s. ISBN 978-80-7011-996-9. DUNLOP, Fiona. Portugalsko: Velký průvodce National Geographic. Brno: Computer Press, 2007. 272 s. ISBN 978-80-251-1627-2. HOFMANN, Jaroslav. Kde země končí a moře začíná. Země Světa: Portugalsko. Květen 2006, č. 5, s. 10-11. HOFMANN, Jaroslav. Kolébka národa. Země Světa: Portugalsko. Květen 2006, č. 5, s. 12-13. HOFMANN, Jaroslav. Lisabon. Země Světa: Portugalsko. Květen 2006, č. 5, s. 6-9. HOFMANN, Jaroslav. Město pojídačů vnitřností. Země Světa: Portugalsko. Květen 2006, č. 5, s. 16-21. HOFMANN, Jaroslav. Palác s komíny. Země Světa: Portugalsko. Květen 2006, č. 5, s. 54-55. HOTMAR, Josef. Poloostrov na konci světa. Vyd. 1. Praha: Panorama, 1989. 276 s. ISBN 80-7038-028-4.lk KLÍMA, Jan. Dějiny Portugalska v datech. Vyd. 1. Praha: Libri, 2007. 656 s. ISBN 978-80-7277-166-0. KLÍMA, Jan. Přehled dějin Portugalska. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 1995. 176 s. ISBN 80-7041-217-8. Kolektiv autorů. Lexikon zemí. 1. svazek: Střední, jižní a jihovýchodní Evropa. Vyd. 1. Praha: GeoCenter International Praha, 1994. 94 s. ISBN 3-575-11784-5. KROPIWNICKÁ, Ewa; KROPIWNICKI, Andrzej. Nejkrásnější místa Evropy. Vyd. 1. Praha: Svojtka & Co., 2005. 94 s. ISBN 80-7352-256-X. RYBÁŘOVÁ, Zuzana. Pobřeţi Estorilu - Lisabonská riviéra. Travel Digest. Květen 2009, č. 5, s. 84-89.
61
SCHETAR, Daniela; FREY, Elke. Madeira. Vyd. 1. Mnichov: Nelles Verlag, 2003. 96 s. ISBN 3-88618-977-5. SKALICKÝ, Jaroslav. Funchal - město na svahu. Země Světa: Madeira a Azory. Leden 2010, č. 1, s. 24-27.
SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ [1] Portugalsko. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 22. 09. 2004, poslední změna 04. 05. 2011 [cit. 2011-05-05]. Dostupné z WWW:
. [2] Visit Portugal: Portugal Official Tourism Website [online]. c2008 [cit. 2011-04-10]. Geography, history, language. Dostupné z WWW: . [3] Visit Portugal: Portugal Official Tourism Website [online]. c2008 [cit. 2011-04-09]. Climate. Dostupné z WWW: . [4] Turismo.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Počasí v Portugalsku. Dostupné z WWW: . [5] Portugalsko.name [online]. [cit. 2011-04-10]. Historie. Dostupné z WWW: . [6] Central Intelligence Agency [online]. 2002 [cit. 2011-04-10]. The World Factbook. Dostupné
z
WWW:
factbook/geos/po.html>. [7] TRESTROVÁ, Veronika. TripZone [online]. 20. 01. 2011 [cit. 2011-04-14]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [8] BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. c2011 [cit. 201104-16].
Ekonomická
charakteristika
země
Portugalsko.
Dostupné
z
WWW:
.
62
[9] Asociace českých cestovních kanceláří a agentur [online]. c2008 [cit. 2011-04-17]. Členové Asociace. Dostupné z WWW: . [10] CK Adventura [online]. c2011 [cit. 2011-04-17]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [11] CK Alvarez [online]. c2011 [cit. 2011-04-17]. Poznávací zájezdy na Madeiru. Dostupné z WWW: . [12] Condor [online]. c2011 [cit. 2011-04-17]. Eurovíkend. Dostupné z WWW: . [13] CK Conti [online]. c2009 [cit. 2011-04-17]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [14] Čedok [online]. c2011 [cit. 2011-04-17]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [15] Emma Agency [online]. c2010 [cit. 2011-04-17]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [16] Eso Travel [online]. c2011 [cit. 2011-04-17]. Madeira. Dostupné z WWW: . [17] CK Fede [online]. c2011 [cit. 2011-04-17]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [18] CK FIRO-tour [online]. c2011 [cit. 2011-04-17]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [19] CK Fischer [online]. c2005 [cit. 2011-04-18]. Domovská stránka. Dostupné z WWW: . [20] CK Geops [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: .
63
[21] Ideal Tour [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [22] CK Inex [online]. c2009 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [23] CK Intertrans [online]. c2010 [cit. 2011-04-18]. Okruh Portugalskem. Dostupné z WWW: . [24] CK Kudrna [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Domovská stránka. Dostupné z WWW:. [25] CK Mayer Crocus [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [26] CK Natour [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Domovská stránka. Dostupné z WWW: . [27] CK Poznání [online]. c2008 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [28] Redok Travel [online]. c2009 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [29] CK Simon-tourist [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [30] CK Slan Tour [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Domovská stránka. Dostupné z WWW: . [31] CK Snail Travel [online]. c2011 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: .
64
[32] Travel Partners [online]. c2007 [cit. 2011-04-18]. Portugalsko. Dostupné z WWW: . [33] Azorské ostrovy [online]. c2009 [cit. 2011-04-19]. Azorské ostrovy. Dostupné z WWW:
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A: Dotazník Příloha B: Dotazník
65
PŘÍLOHY: Příloha A
Portugalsko jako turistická destinace - dotazník Dobrý den, jmenuji se Klára Havlíková a studuji Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce, která má za cíl představit českému turistovi Portugalsko jako atraktivní destinaci, jsem vytvořila tento dotazník a chtěla bych Vás poţádat o jeho vyplnění. Vaše odpovědi mi budou velmi nápomocné při řešení dané problematiky. Dotazník je zcela anonymní a výsledky budou vyuţity pouze pro účel bakalářské práce. Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování dotazníku. Vaše odpovědi zakřížkujte/zvýrazněte. 1. Co se Vám vybaví jako první, kdyţ se řekne „Portugalsko“? _________________________________________________ 2. Uţ jste někdy navštívil/a Portugalsko? Ano Ne (přejděte na otázku č. 3) 2.1 Kterou část Portugalska jste navštívil/a? Severní – Porto, Coimbra, Braga Střední – Lisabon, Setúbal, Évora Jiţní - Algarve Madeira Azorské ostrovy 2.2 Jaký byl hlavní důvod Vaší návštěvy? (označte max. 2 odpovědi) Dovolená (odpočinek, relaxace) Aktivní dovolená (sport – např. golf) Návštěva přátel nebo příbuzných Kulturní, sportovní událost, festival Obchodní cesta Účast na kongresu, workshopu, veletrhu Náboţenská událost Zdraví, wellness, lázně Nakupování Studium, vzdělání Jiný důvod: _____________ 2.3 Pokud jste Portugalsko navštívil/a v rámci zájezdu, jednalo se o: Pobytový zájezd Poznávací zájezd Pobyt jsem si zorganizoval/a jinak
2.4 Jak dlouho jste zde pobýval/a? Méně neţ 3 dny 3 – 5 dní 6 – 8 dní 9 – 12 dní 13 a více dní 2.5 Kde jste se dozvěděl/a potřebné informace o Portugalsku? (označte max. 3 odpovědi) Přátelé, příbuzní Předchozí návštěva Cestovní kanceláře/agentury Tištění průvodci, broţury, letáky Internet Televize, rádio Časopisy, noviny Informace jsem nevyhledával/a Jinde: ____________________ 2.6 Láká Vás opětovná návštěva této země? Ano Ne 2.7 Doporučil/a byste Portugalsko jako turistickou destinaci svým známým? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím Pokračujte otázkou č. 6. 3. Láká Vás návštěva Portugalska? Ano Ne (přejděte na otázku č. 4) 3.1 Co byste chtěl/a v Portugalsku navštívit? (označte max. 3 odpovědi) Kulturní památky Sportovní událost Poutní místa – Fátima, Braga Venkov Města Býčí zápasy Národní a přírodní parky Lázně Golfové resorty Jiné atraktivity: ____________________
3.2 Kam byste chtěl/a v Portugalsku jet? (moţnost více odpovědí) Lisabon Porto Aveiro = „portugalské Benátky“ Madeira Azorské ostrovy Jiné místo: ____________________ 4. Co Vás odrazuje od uskutečnění cesty do Portugalska? (označte max. 2 odpovědi) Preference jiných destinací – jakých: ____________________ Finanční limit Vzdálenost Klima Omezená nabídka zájezdů od touroperátorů Jazyková bariéra Jiný důvod: ____________________ 5. Kdybyste se rozhodl/a navštívit Portugalsko, jel/a byste: S cestovní kanceláří Sám/sama na vlastní pěst Kombinovaně 6. Při výběru a plánování dovolené se necháte inspirovat: (označte max. 2 odpovědi) Zkušenějšími přáteli Katalogem nebo pracovníkem CK Kniţním nebo televizním cestopisem Článkem v časopise Internetovým portálem Ničím, mám svou představu 7. Kolik jste ochoten/ochotna utratit za zahraniční dovolenou? Do 10 000 Kč/os. 10 000 – 15 000 Kč/os. 15 001 – 20 000 Kč/os. 20 001 – 25 000 Kč/os. Více neţ 25 000 Kč/os. 8. Kde jste se setkal/a s propagací Portugalska? (moţnost více odpovědí) Internet TV/rádio/DVD Tisk (časopisy, průvodci, letáky…) Veletrhy Cestovní kanceláře/agentury Nikde 9. Uveďte, prosím, zda jste: Muţ Ţena
10. Do jaké věkové skupiny se řadíte? Do 18 let 18 – 24 let 25 – 32 let 33 – 40 let 41 – 49 let 50 let a více 11. Jaké je Vaše ekonomické postavení? Student/ka Podnikatel/ka Zaměstnaný/á Nezaměstnaný/á Rodič na mateřské/rodičovské dovolené Důchodce Jiná odpověď: ____________________
Příloha B
Portugalsko jako turistická destinace - dotazník Dobrý den, jmenuji se Klára Havlíková a studuji Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. V rámci své bakalářské práce, která má za cíl představit českému turistovi Portugalsko jako atraktivní destinaci, jsem vytvořila tento dotazník a chtěla bych Vás poţádat o jeho vyplnění. Vaše odpovědi mi budou velmi nápomocné při řešení dané problematiky a výsledky budou vyuţity pouze pro účel bakalářské práce. Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování dotazníku. Vaše odpovědi zakřížkujte/zvýrazněte. 1. Uveďte, prosím, celkový počet Vašich klientů, kteří alespoň jednou vycestovali do Portugalska, NEBO tento údaj vyjádřete v procentech vzhledem ke všem Vašim realizovaným zájezdům (tzn., jakou částí se tito turisté podílejí na Vašem celkovém počtu zákazníků): ____________ 2. Jednalo se o zájezd: □ Pobytový □ Poznávací 3. Jaký dopravní prostředek Vaši klienti vyuţili? □ □ □ □
Letadlo Autokar Osobní automobil Jiný dopravní prostředek: ____________________
4. Kterou část Portugalska navštívili?
Severní – Porto, Coimbra, Braga Střední – Lisabon, Setúbal, Évora Jiţní - Algarve Madeira Azorské ostrovy
5. Jak dlouho trval zájezd?
Méně neţ 3 dny 3 – 5 dní 6 – 8 dní 9 – 12 dní 13 a více dní
6. Zájem o destinaci Portugalska ze strany českého turisty má podle Vás charakter: □ Rostoucí □ Klesající □ Stejnoměrný 7. Propagujete nějakým způsobem cestování do Portugalska? Jak? ______________________________________________________ 8.1 Pokud jste cestovní agentura, zájezdy do Portugalska jakých cestovních kanceláří nabízíte? 8.2 Pokud jste cestovní kancelář, nabízíte zájezdy do Portugalska i od jiných touroperátorů? Od kterých? ______________________________________________________ 9. Název Vaší cestovní kanceláře/agentury: __________________ 10. Váš roční obrat v CZK: _______________
