VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Geocaching v České republice

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

G e o c ac hi ng v Č e s ké re p u bl i c e bakalářská práce

Autor: Zuzana Bittnerová Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová Jihlava 2012

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. 12. 2011 ................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí této práce, Ing. Ivě Navrkalové, za spolupráci, cenné rady a připomínky. Dále bych chtěla poděkovat i mé rodině za podporu a trpělivost. Mé díky samozřejmě také patří všem geokešerům a pracovníkům organizací cestovního ruchu a ochrany přírody, kteří se podíleli na mém výzkumu, za jejich čas a ochotu spolupracovat.

Geocaching v České republice

Copyright © 2011 Zuzana Bittnerová

Abstrakt BITTNEROVÁ Zuzana: Geocaching v České republice. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Iva Navrkalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 105 stran. Bakalářská práce „Geocaching v České republice“ čtenáře seznamuje s problematikou geocachingu obecně. Zkoumá jeho postavení v České republice, profiluje typického českého hráče a analyzuje povědomí o geocachingu mezi odborníky v cestovním ruchu. Dále pojednává o vztahu mezi gocachingem a cestovním ruchem a jeho moţném vyuţití v tomto odvětví. Klíčová slova: Geocaching. Geokešer. Keš. Cestovní ruch.

Organizace cestovního

ruchu a ochrany přírody.

Abstract BITTNEROVÁ Zuzana: Geocaching in the Czech Republic. Bachelor’s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis Supervisor Ing. Iva Navrkalová. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 105 pages. The object of the thesis “Geocaching in the Czech Republic“ is to present this new non - traditional way of spending free time to the reader. Also the role of geocaching in the Czech Republic is analyzed. In addition, the profile of typical Czech geocacher is examined as well as knowledge and involvement of tourism experts and organizations. Furthermore the relationship between geocaching and tourism is discussed. Key words: Geocaching. Geocacher. Cache. Tourism. Organizations in tourism.

11

12

Předmluva Geocachingu se věnuji jiţ několik let. Během té doby jsem se setkala s mnoha lidmi, kteří o něm nikdy neslyšeli. Po bliţším seznámení s ním, se jim ale velmi zalíbil. Téma geocaching jsem si zvolila pro moji bakalářskou práci, abych mohla obeznámit s touto problematikou více lidí a podělit se tak o získané zkušenosti. Předmětem bakalářské práce „Geocaching v České republice“ je představení tohoto, v celku nového netradičního způsobu trávení volného času v obecné rovině. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část čtenáře seznamuje s historií, pravidly a principy hry. Poté jsou zmíněny jednotlivé druhy keší, putovních předmětů a jiné alternativy k této hře. Závěrem této části je popsán přínos geocachingu a jeho role v cestovním ruchu. Praktická část popisuje, jakým způsobem se člověk můţe do této hry zapojit. Vylíčeno je i zaloţení a údrţba keše, která byla za tímto účelem publikována. Na ní je zkoumáno chování geokešerů a sezónnost. Další částí je modelový příklad, jak by se mohl geocaching v cestovním ruchu vyuţít. Následně je porovnáván geocaching v České republice a ve světě. Dotazníkovou formou byl zkoumán profil typického českého geokešera a zapojení organizací cestovního ruchu do této hry. Tímto tématem se dosud zabývalo několik málo lidí, především ve Spojených státech amerických, Velké Británii a Německu. V České republice o něm dosud ţádné kniţní publikace nevyšly. Geocachingu se pouze věnuje několik málo bakalářských či diplomových prací. Tato práce se liší od ostatních tím, ţe zkoumá vztah mezi geocachingem a cestovním ruchem. Zjišťuje povědomí odborníků v cestovním ruchu o zmíněné problematice a navrhuje jeho vyuţití v tomto odvětví.

13

14

Obsah Abstrakt ...................................................................................................................... 11 Abstract ....................................................................................................................... 11 Předmluva ................................................................................................................... 13 Seznam ilustrací a grafů .............................................................................................. 19 Seznam obrázků ....................................................................................................... 19 Seznam tabulek ........................................................................................................ 19 Seznam grafů ...........................................................................................................19 Slovník termínů a zkratek ............................................................................................ 21 Nejčastěji pouţívané pojmy ..................................................................................... 21 Seznam některých zkratek........................................................................................ 21 Úvod ........................................................................................................................... 23 TEORETICKÁ ČÁST 1

Co je geocaching .................................................................................................. 25 1.1

Historie ......................................................................................................... 26

1.1.1 Vznik a vývoj geocachingu ve světě .......................................................... 26 1.1.2 Geocaching v České republice ................................................................... 28 1.2

Pravidla geocachingu .................................................................................... 29

1.3 Geokešer ............................................................................................................ 29 1.3.1 Profil geokešera ......................................................................................... 30 1.4 Cíle geocachingu ................................................................................................ 31 2

Typy keší ............................................................................................................. 32 2.1

Tradiční keš................................................................................................... 33

2.2

Multi keš ....................................................................................................... 33

2.3

Mystery keš ................................................................................................... 34 15

2.4

Earthcache..................................................................................................... 34

2.5

Event keš....................................................................................................... 34

2.5.1 Mega event ................................................................................................ 35 2.5.2 Cache In Trash Out .................................................................................... 35 2.6

Staré typy keší ............................................................................................... 35

2.6.1 Virtuální keš .............................................................................................. 35 2.6.2 Webcam keš .............................................................................................. 36 3

4

Putovní předměty ................................................................................................. 37 3.1

Travel Bugs (TB) .......................................................................................... 37

3.2

Geocoin (GC) ................................................................................................ 38

3.3

Czech wooden geocoin (CWG) ..................................................................... 39

Podobné hry ......................................................................................................... 40 4.1

Letterboxing .................................................................................................. 40

4.2

Waymarking.................................................................................................. 40

4.3

Wherigo ........................................................................................................ 41

4.4

Benchmark hunting ....................................................................................... 41

5

Výhody geocachingu ............................................................................................ 43

6

Role geocachingu v cestovním ruchu .................................................................... 45

PRAKTICKÁ ČÁST 7

Jak se stát geokešerem a co to obnáší ................................................................... 47 7.1

Jak začít s geocachingem ............................................................................... 47

7.2

Výbava pro geocaching ................................................................................. 48

7.3

Zaloţení keše a její údrţba ............................................................................ 49

8

Návrh praktického vyuţití geocachingu v cestovním ruchu................................... 52

9

Geocaching v číslech ............................................................................................ 58 9.1

Česká republika vs. ostatní státy .................................................................... 58 16

9.2

Geocaching v České republice ....................................................................... 60

9.3

Návštěvnost keše Dračí legenda I. ................................................................. 62

10 Dotazníkové šetření .............................................................................................. 64 10.1 Průzkum mezi širokou veřejností ................................................................... 65 10.2 Průzkum mezi geokešery ............................................................................... 66 10.2.1 Výsledky dotazníku ................................................................................... 66 10.2.2 Shrnutí výsledků ........................................................................................ 77 10.3 Průzkum mezi organizacemi cestovního ruchu a ochrany přírody .................. 78 10.3.1

Výsledky zkoumání ................................................................................ 78

10.3.2

Shrnutí výsledků .................................................................................... 81

Závěr ........................................................................................................................... 83 Seznam literatury ........................................................................................................ 85 Tištěné publikace ..................................................................................................... 85 Akademické práce ................................................................................................... 86 Internetové zdroje .................................................................................................... 86 Nepouţité kniţní zdroje ........................................................................................... 90 Seznam příloh ............................................................................................................. 91 Přílohy A: Fotografie ............................................................................................... 91 Přílohy B: Obrázky .................................................................................................. 91 Přílohy C: Tabulky .................................................................................................. 91 Přílohy D: Grafy ......................................................................................................91 Přílohy E: Mapy....................................................................................................... 92 Přílohy ........................................................................................................................ 93

17

18

Seznam ilustrací a grafů Seznam obrázků Obrázek 1: Navigační systém [33] ............................................................................... 28 Obrázek 2: Geocaching je doopravdy pro kaţdého ...................................................... 30 Obrázek 3: Typická podoba kaše malé velikosti .......................................................... 32 Obrázek 4: Virtuální keš - piktská studna na Orknejských ostrovech ........................... 36 Obrázek 5: Příklady travel bagů................................................................................... 38 Obrázek 6: Geokešerské mince [11] ............................................................................ 39 Obrázek 7: Sbírka Czech wooden geocoinů ................................................................. 39 Obrázek 8: Keš Dračí legenda I. a její původní obsah .................................................. 50 Obrázek 9: Pohled na lesy Jizerských hor z hory Jizery koncem 20. století [31] ...........54 Obrázek 10: Mapa trasy mezi Ferdinandovem a bedřichovemským sedlem ................. 57

Seznam tabulek Tabulka 1: Vzorec a výpočet souřadnic první mikro keše ............................................ 56 Tabulka 2: Vzorec a výpočet souřadnic druhé mikro keše ............................................ 56

Seznam grafů Graf 1: Porovnání počtu keší na km2 ............................................................................ 59 Graf 2: Porovnání počtu keší na 100 obyvatel .............................................................. 59 Graf 3: Porovnání krajů České republiky podle počtu keší na km2 ............................... 60 Graf 4: Porovnání krajů České republiky podle počtu keší na 100 obyvatel ................. 61 Graf 5: Návštěvnost keše podle dnů v týdnu ................................................................ 62 Graf 6: Návštěvnost keše podle měsíců od února do října ............................................ 63 Graf 7: Zkušenosti s geocachingem ............................................................................. 65 Graf 8: Věkové rozloţení respondentů ......................................................................... 67 Graf 9: Doba účasti na geocachingu ............................................................................ 68 Graf 10: Způsob seznámení s geocachingem ............................................................... 68 Graf 11: Společnost při geocachingu ...........................................................................69 Graf 12: Oblíbenost keší .............................................................................................. 70 Graf 13: Nejlepší roční období pro geocaching ............................................................ 71 19

Graf 14: Nejoblíbenější dny pro geocaching ................................................................ 71 Graf 15: Oblast hledání keší ........................................................................................ 72 Graf 16: Délka geokešerských výletů ..........................................................................73 Graf 17: Druhy pouţívaných dopravních prostředků .................................................... 73 Graf 18: Způsob stravování ......................................................................................... 74 Graf 19: Návštěva kulturně-historických objektů a přírodních památek se vstupem ..... 75 Graf 20: Chování kešerů v přírodě I. ............................................................................ 76 Graf 21: Chování kešerů v přírodě II. ..........................................................................76 Graf 22: Účast na CITO akcích.................................................................................... 77 Graf 23: Zastoupení jednotlivých organizací................................................................ 78 Graf 24: Aktivita organizací v geocachingu ................................................................. 79 Graf 25: Způsob zapojení do hry ................................................................................. 80 Graf 26: Důvod účasti v geocachingu ..........................................................................80

Pokud není uveden zdroj, jak grafy a tabulky, tak i fotografie jsou výtvorem a majetkem autorky.

20

Slovník termínů a zkratek Nejčastěji používané pojmy: Bookmark – slouţí pro vlastní vytváření seznamů keší, často tematicky zaměřené Keš/Keška/Cache/Geocach – schránka, která je předmětem lovu Kešer/Geokešer/Cacher/Geocacher – člověk věnující se geocachingu Downtrade – během výměny předmětů kešer vloţí do keše méně hodnotný předmět, neţ si ponechal, nebo si předmět pouze vezme a nenahradí ho ničím Drive-in – keš, ke které je moţné dojet autem, název odvozen od drive-in rychlých občerstvení Hint – zašifrovaná nápověda, která poradí, kde keš hledat; součástí listingu Listing - zadání keše dostupné na internetu; obsahuje informace potřebné pro nalezení cache, její typ, velikost, souřadnice, popis a nápovědu Log - zápis keše Logbook – zápisník slouţící k zalogování a tím i důkazu fyzické návštěvy keše Mudla/Geomudla/Muggle – ne-geocacher Owner – majitel keše nebo TB Reviewer – geocacher, který schvaluje uveřejňování nových keší Spoiler – většinou fotografie, nebo text, který prozrazuje umístění keše Waypoint – bod se souřadnicemi

Seznam některých zkratek: BF (Brute Force) - metoda odlovu keše jiným způsobem, neţ autor zpravidla zamýšlel se širokou škálou intenzity vlastního BF BYOP (Bring Your Own Pen) - cache obsahuje jen logbook, přineste si vlastní tuţku CITO (Cache In Trash Out) – typ keše CWG (Czech Wood Geocoin) – dřevěná kolečka slouţící jako osobní podpis DNF (Did Not Find) - keš nebyla nalezena FTF (First To Find) - první nálezce keše GC – geocaching (hráč) nebo geocoin (geocacherská mince, putovní předmět) 21

GCR – geokešer NGCR – negeokešer, mudla PM (Premium Member, Premium Membership) – druh placeného členství; jeho člen PMO (Premium Members Only Cache) - keš jen pro PM členy PQ (Pocket Query) - sluţba umoţňující prohledávání databáze keší za pouţití mnoţství zvolených kritérií (pouze pro PM) STF (Second To Find) - druhý nálezce keše T4TC / TFTC (Thanks For This Cache) - Díky za keš T4TE / TFTE (Thanks For The Event) - Díky za event T4TH / TFTH (Thanks For The Hunt) - Díky za lov TB (Travel Bug) – putovní předmět s psí známkou TNLN (Took Nothing, Left Nothing) - v keši neproběhla ţádná výměna TTF (Third To Find) - třetí nálezce keše WP (Waypoint) - trasový bod

22

Úvod Tato práce je určena především odborníkům v cestovním ruchu a ochrany přírody. Zajímavá můţe být však pro kaţdého, kdo má rád přírodu, cestování a má hravého ducha. Domnívám se, ţe ačkoliv se geocaching v poslední době objevuje v různých médiích stále častěji, je pro mnoho lidí velkou neznámou. Cílem této práce bude tedy obeznámit čtenáře s hlavními pravidly a principy geocachingu. Dále se zaměřím na představení geokešera jako takového. Součástí mého výzkumu bude právě charakterizovat takovouto osobu a určit její preference. Věřím, ţe v České republice se této hře věnují především lidé mladší, přibliţně do 40 let, kteří nejraději hledají v párech či menších skupinkách. Také předpokládám, ţe to jsou spíše milovníci přírody a snaţí se brát ohledy na své okolní prostředí. Dalším cílem mé bakalářské práce bude zjistit roli geocachingu v cestovním ruchu a prokázat, či vyvrátit moţnost jeho vyuţití v tomto odvětví. Z tohoto důvodu prozkoumám dotazníkovým šetřením povědomí zástupců organizací cestovního ruchu a jejich případné zkušenosti s geocachingem. Myslím si ale, ţe pokud zástupci těchto organizací budou geocaching znát, potom pouze ze soukromého ţivota a o jeho zařazení do nabízených sluţeb ani neuvaţují. V neposlední řadě také porovnám postavení geocachingu v České republice jak s ostatními zeměmi, tak z pohledu jednotlivých krajů. Geocaching je v naší zemi sice celkem novou formou trávení volného času, zato velmi oblíbenou. Předpokládám tedy, ţe Česká republika je jednou z vedoucích zemí na světě. Jako součást této práce zaloţím keš, na které budu zkoumat její návštěvnost, reakce geokešerů apod. Věřím, ţe geocaching je pro většinu lidí sezónní a především víkendová záleţitost. Právě tuto hypotézu bude moţné na této keši sledovat. Mimo to věřím, ţe při zakládání keše bych mohla narazit na různé problémy, na které se následně pokusím v této práci upozornit.

23

24

1 Co je geocaching Kdyţ zmíníme slovo geocaching, mnoho lidí stále neví o čem je řeč. I to je kouzlo geocachingu, ale co to tedy vlastně je? V této práci bude čtenář seznámen se základními definicemi geocachingu, jeho pravidly, principy a v neposlední řadě také s terminologií. V dalších kapitolách pak budou přiblíţeny samotné keše a profil geokešera včetně potřebného vybavení pro účast v geocachingu. Z fakt v těchto předešlých kapitolách bude pak vyvozena role geocachingu v cestovním ruchu. V dostupné literatuře se objevuje několik odlišných definic vysvětlujících pojem geocaching. Všechny se ale shodují na tom, ţe geocaching je v podstatě moderní pojetí hry hledání pokladů. Jak je uvedeno na českých oficiálních webových stránkách „Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v pouţití navigačního systému při hledání skrytého objektu zvaného keš“. [39] Jiné zdroje uvádějí, ţe „…je to dobrodruţství, spojující prostřednictvím internetu tisíce lidí po celém světě. Funguje díky přesnosti dnešních GPS systémů a moţnosti výměny informací o nově zaloţených skrýších mezi účastníky hry“. [20] Jak napsali i někteří jiní autoři, „geocaching je nový a velmi populární sport, který je jednou z nejvzrušujících a nejrychleji rostoucích aktivit v nedávné době.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, předmluva] Pro některé se geocaching stane koníčkem, pro některé dokonce i ţivotním stylem. „Slovo geocaching se skládá ze slov geo pro Zemi a cache, coţ je termín pouţívaný jak pro schované zásoby, tak i v moderním pojetí pro data uloţená v počítači. Spojením těchto dvou slov vznikla jedinečná venkovní aktivita spojená s moderní technologií – geocaching.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 4] Po celém světě existuje přes 5 milionů hráčů [21], zvaných geokešerů, hledajících krabičky, tzv. keše (caches). Lidem nezasvěceným do této hry se přezdívá mudlové (muddles), podle knih Harryho Pottera autorky J. K. Rowling, kde mudlové byli obyčejní lidé, nemající tušení o světě čarodějů a kouzel. [Taylor, 2010, str. 8], [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 21] Jak je jiţ výše zmíněno,„cílem této hry či sportu je objevování skrytých schránek zvaných geocaches (česky keše nebo kešky) za pomoci geografických souřadnic zeměpisné délky a zeměpisné šířky, které jsou zaznamenány na webových stránkách jako Geocaching.com. Keše bývají schovány v přírodě, v parku, nebo ve městech. 25

Mohou být schovány na útesu ve skulině, nebo dokonce pod vodou. Proto jsou keše označeny úrovní obtíţnosti nalezení a obtíţností terénu, který musí být překonán k cílovému místu.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 5] A co keš ukrývá? Základní výbavou je zápisník tzv. logbook a tuţka. Je-li keš dostatečně velká, pak jsou v ní umístěny i další předměty, které jsou určeny ke směně (podrobněji viz kapitola 2. Typy keší a kapitola 3. Putovní předměty). „Jelikoţ se geocaching rychle vyvíjí, musela být přijata určitá pravidla a doporučení, která chrání hráče a ţivotní prostředí, ale která zároveň ponechávají dostatek místa pro kreativitu. Tato hra si rychle razí cestu mezi hlavním proudem outdoorových aktivit s mnoha aktivistními skupinami a dokonce i cestovními kancelářemi vyuţívajících geocaching jako zábavní prostředek, jak dostat lidi ven a objevovat svět kolem.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 8]

1.1 Historie 1.1.1 Vznik a vývoj geocachingu ve světě „Geocaching je povaţován za produkt nového milénia.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 8] Vznikl aţ díky zpřístupnění navigačních systémů široké veřejnosti. Do té doby tato technologie slouţila pouze pro vojenské účely. První Global Positioning System (dále jen GPS) satelit byl na oběţnou dráhu vyslán roku 1978, ale civilisté tuto novinku směli částečně vyuţívat aţ o šest let později. [Cameron, 2004, str. 3] „Do roku 2000, vláda Spojených států Amerických degradovala pouţívání GPS signálu na tzv. Selective Availability (dále jen SA), která sice opravňovala USA a jejich spojence k přijímání velmi přesných dat lokality, ale civilistům takovou přesnost zamezovala. V květnu roku 2000 byla SA oficiálně vypnuta … Najednou, jako kouzlem, civilní GPS přijímající původně údaje přesné jen na 100 metrů, začaly získávat informace na pouhý metr.“ [McNamara, 2004, str. 11] Tři dny poté, Dave Ulmer uveřejnil na internetu souřadnice skrýše (tzv. stash), kterou vytvořil poblíţ Portlandu v Oregonu, a jeţ obsahovala software, videa, knihy, potraviny, peníze a prak. Před tím ještě na té samé internetové stránce navrhl celosvětový „lov 26

skrýší“ (stash hunt), kdy by lidé mohli vyuţívat právě GPS přijímače, které by je dovedly přímo ke skrýši. [McNamara, 2004, str. 11] V té době autor určitě netušil, do jakých rozměrů se jeho nápad dostane. Nicméně za tvůrce geocachingu je povaţován Mike Teague, který nejenţe objevil tuto Ulmerovu keš jako první, ale také vymyslel i vlastní název geocaching a zaloţil webové stránky určené výhradně pro tuto hru. „Dnes, o jedenáct let později, po celém světě existuje jiţ 1,4 milionu keší a přes 5 milionů geokešerů.“ [21] Tato čísla neustále rapidně rostou. Geocaching je vyuţíván ve školách ke zlepšení znalostí ţáků počínaje matematikou, geografií, učení se spolupráce a komunikace, aţ po orientaci v přírodě. Keše jsou zakládány v rámci firemních team buildingových kurzů, některými národními parky či dokonce cestovními kancelářemi. „Z původně „kultovní“ záleţitosti se tato hra stala trţní a uznávanou aktivitou. Začali se objevovat i prodejci s vybavením vyrobeným přímo na míru pro tento nový segment zákazníků. Geocaching je představován jako rostoucí odvětví těchto firem a prodejci se začínají snaţit zajišťovat unikátní potřeby tohoto odlišného trhu“. [Dyer, 2004, str. 11] Navzdory relativně krátkodobému úspěchu geocachingu, tento sport je stále dost mladý na to, aby většina lidí, kterých se zeptáte náhodně na ulici, o něm neměla ani ponětí. Právě proto, ţe historie geocachingu je pevně spjata s GPS, bylo by také vhodné, abychom se v této kapitole alespoň stručně zmínili, co GPS vlastně je a jak funguje. Písmena GPS jsou zkratkou pro Global Positioning System, který se skládá z 24 satelitů krouţících kolem planety Země. Kaţdý z nich naši planetu oběhne 2x denně. Na zemi, máme několik stanic, které pohyby těchto druţic monitorují. „Pozemní řídící stanice jsou umístěny podél rovníku. Hlavní stanice se nachází v Colorado Springs v USA.“ [Kresta, 2010, str. 14] Poslední nezbytnou součástí je přijímač dat. Přijímač získává informace o poloze pomocí, vzdálenosti od jednotlivých satelitů, jeţ je porovnávána časovým rozdílem mezi vysláním a přijetím informace. Pro určení daných souřadnic jsou potřeba alespoň tři satelity, díky čtvrtému satelitu je získána i nadmořská výška. Zbývající satelity danou hodnotu pouze zpřesňují. [Cameron, 2004, str. 3], [McNamara, 2004, str. 22 - 27]

27

Obrázek 1: Navigační systém

1.1.2 Geocaching v České republice Podle

výzkumu,

provedeném

společností

Groundspeaker

ve

spolupráci

s Geocachingem.com, jsou světovými leadry tohoto sportu Spojené státy americké, kde byl geocaching zaloţen, a Německo. Hned za nimi následuje Česká republika, Kanada a Velká Británie. [15] Geocaching v naší zemi začal rok po té, co byla publikována první keš na světě. Keš Tex-czech byla zaloţena poblíţ Štramberku, v červnu roku 2001, a dnes má přes 1400 nálezů. V roce 2003 byly zaloţeny i české internetové stránky Geocaching.cz, které brzy začaly spolupracovat s oficiálním americkým webem. V únoru roku 2004 byl uspořádán první praţský event (sraz). První celostátní event proběhl v květnu téhoţ roku na Vysočině. Geocaching se v České republice začal masově rozrůstat od roku 2006, kdy se díky akci společnosti Mountfield dostává GPS přijímač do rukou široké veřejnosti. První český mega event proběhl v roce 2009. Tato akce byla původně plánována jako event, ale zúčastnilo se jí více jak 500 geokešerů (či týmů) a jí status byl dodatečně opraven na mega event. [40]

28

1.2 Pravidla geocachingu Jako kaţdá hra, tak i geocaching má svá pravidla. Pravidlem číslo jedna je nenápadnost. Geocaching ještě stále není znám většině lidí, a proto se při „odlovu“ keší musí geokešeři snaţit, aby si jich nikdo nevšiml. Nemálo kdy se stalo, ţe keš byla zničena, ztracena či vykradena právě díky tomu, ţe přišla do rukou nezasvěceným lidem. Známy jsou i případy, kdy k místu byla přivolána policie a keš byla zlikvidována jako moţná výbušnina. Při zakládání keše se musí dbát zákonů daného státu, „získat povolení od majitele pozemku, nebo agentury starající se o daný pozemek, před tím, neţ je keš umístěna. Také nikdy neschováváme keš na místo, které je povaţováno za ekologicky ohroţené – například kde rostou chráněné rostliny apod.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 15] Keše by měly být umístěny na místech s volným časově neomezeným přístupem a v dostatečné vzdálenosti jedna od druhé. Co se týče obsahu keší, nesmí se zapomínat, ţe se této hry účastní i rodiny s dětmi, a proto by do keší neměly být umisťovány věci povaţované za nebezpečné nebo ilegální. Mezi zakázané předměty patří alkohol, výbušniny, noţe a jiné zbraně, pornografický materiál, ale také drogy, léky a jídlo. [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 25] Pokud si z keše nálezce vezme nějaký předmět, musí ho nahradit něčím jiným, a to přibliţně ve stejné hodnotě, aby nedocházelo k tzv. downtradu. Takto v keši budou neustále nějaké předměty na výměnu pro ostatní hráče. Toto pravidlo neplatí v případě, ţe se v keši nachází travel bug (dále jen TB) nebo geocoin (dále jen GC). Tyto putovní předměty smějí být z keše vyzvednuty bez náhrady jiným předmětem. Nesmí ale zůstat u daného hráče. Ten je povinen poslat je dál, tedy zanechat je v jiné keši, aby naplnily cíl své existence. Po nalezení keše je kaţdý povinen se zapsat jak do zápisníku v keši, tak i později doma na internetu. Keše se nepřemisťují, ale nechávají se přesně na stejném místě, kde jsou nalezeny.

1.3 Geokešer Pokud čtenáře tento sport zaujal, moţná se ptá, pro koho je určen a kdo se můţe stát geokešerem. Odpověď je jednoduchá – kdokoliv. Lidé, kteří tuto hru hrají, jsou 29

povaţováni za členy komunity. Organizace a skupiny vznikly po celém světě. Komunita je tvořena z dobrodruhů všech ras, kaţdého věku a obou pohlaví, spjatých společným koníčkem – geocachingem. [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 15]

1.3.1 Profil geokešera Díky tomu, ţe geocaching je svým způsobem moderní hra hledání pokladů, kterou mnozí z nás znají z dětství, lidé by si mohli myslet, ţe to je hra jen pro děti. „Mnoho lidí geocaching povaţuje nejen za zábavný, ale i prospěšný a poučný.“ [Dyer, 2004, str. 6] I proto je pro děti vhodný. Je to způsob, jak se dostanou ven a nevědomky se i jeho prostřednictvím učí. Ale geocaching jednoznačně není jen pro ně.

Obrázek 2: Geocaching je doopravdy pro kaţdého

Ve skutečnosti se geocachingu účastní více dospělých neţ dětí a to „ …od dospívajících lidí, kteří chtějí být na předním místě u nově vznikajícího trendu, přes maminky a tatínky aţ po větší počet lidí v důchodovém věku, kteří hledají způsob, jak si udrţet zdraví a aktivní ţivotní styl. Geocaching nevyţaduje ţádné výjimečné psychické nebo fyzické schopnosti. Proto není nikdo vyloučen z toho, aby se mohl aktivně účastnit tohoto sportu a být úspěšný. ... Den strávený geocachingem nevyţaduje mimořádné tempo ani zdatnost. Mnoho keší 30

se nachází v parcích nebo jiných snadno dostupných oblastech, v mnoha případech dostupných i lidem s hendikepem. Některé keše se dokonce nacházejí v knihovnách, nákupních centrech nebo na ulicích.“ [Dyer, 2004, str. 6] Jiné keše, umístěné na vrcholcích hor, skal nebo pod vodní hladinou mohou naopak být výzvou pro velmi zdatné jedince a milovníky adrenalinu. „Geocaching se bude zamlouvat také všem, kteří mají rádi hádanky a záhady, protoţe souřadnice některých keší jsou zašifrované a nejprve musí být rozluštěny.“ [Marsh, 2011, str. 13]

1.4 Cíle geocachingu Hlavním cílem této hry je, pomocí dnes tak oblíbené technologie, dostat lidi ven od televize a počítačů, aby si uţili trochu zábavy a pohybu na čerstvém vzduchu. Cíle samotných geokešerů se hodně liší. Podle některých fór věnovaných tomuto tématu, si někteří geokešeři stanovují počet keší, které by za rok chtěli odlovit. Tato čísla se pohybují od stovek aţ po tisíce. Jiní soupeří se svými „geopřáteli“ a snaţí se vzájemně pokořit počtem nalezených keší. Cílem Premium Members (členů s placeným členstvím; dále jen PM) často bývá co nejvyšší počet nálezů First to Find (první, kdo keš nalezl; dále jen FTF). Jako PM si tito členové mohou nastavit upozornění na nově vzniklou keš, které jim většinou přichází na mobilní telefon v podobě SMS. Tito lidé bývají věčně ve střehu a nachystáni na lov keše 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a za kaţdého počasí. U snadno dostupných keší úspěšný odlov můţe záviset i na jednotlivých minutách. Lovci FTF se pak u keší často schází a logují společně, či těsně po sobě. Nálezci FTF se těší v geokešerské komunitě uznáním. Další cíle, které si geokešeři ukládají, mohou být takové, jako nalezení keší v dalších zemích a tím přidání této země na světovou mapku svých nálezů, nebo nalezení keší co nejvýše poloţených, co nejobtíţněji dosaţitelných ať jiţ terénem, nebo rozluštěním apod. Cílů v tomto sportu se dá nalézt mnoho a záleţí na kaţdém jedinci, který si sám vybere. [29], [32], [34]

31

2

Typy keší

Jak uţ bylo uvedeno v předchozí kapitole, předmětem geocachingu je hledání keší. Pojďme se s nimi blíţe seznámit. Keš je schránka ukrývající logbook, tuţku a předměty určené k výměně. To mohou být například různé hry, samolepky, hračky, mince, mapy, pohlednice či putovní předměty aj. V listingu kaţdé keše je uvedena její velikost, obtíţnost terénu a nalezení. Tyto kritéria jsou značeny počtem hvězdiček. Obtíţnost terénu s jednou hvězdičkou je přístupná i hendikepovaným, dvě hvězdičky jsou vhodné pro malé děti. Pět hvězdiček jiţ poţaduje speciální vybavení, znalost nebo zkušenosti. Velikost keší bývá od těch nejmenších (nano, které mohou být i menší neţ velikost náprstku) po největší (regular aţ velikosti kyblíku). [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 55-56]

Obrázek 3: Typická podoba kaše malé velikosti

Dále listing uvádí tzv. atributy, které přibliţují místo keše. Tyto atributy jsou rozděleny do pěti skupin – příslušenství dostupné v oblasti keše (občerstvení, toalety, veřejná doprava apod.), nebezpečí (např. jedovaté rostliny, klíšťata, hadi, padající kamení), vybavení potřebné k odlovu (např. potápěčské či horolezecké vybavení, svítilna), povolení (např. psi, motorky, kola, oheň) a ostatní podmínky (např. doporučení pro děti, pěkný výhled, brodění se, noční keš, moţnost odlovení za sněhu, moţnost, jak dlouhá je cesta). [18]

32

Keše bývají tematicky zaměřené, ať jiţ mají za cíl seznámit s nějakým příběhem, pěkným místem či historickou památkou. Často zavedou na místa, která by člověk sám neobjevil, nebo prozradí zajímavou historii významné budovy, kterou by náhodný chodec minul bez povšimnutí. Existují i celé série keší na jedno téma. Těmi jsou například filmové keše, významné stromy a keše Járy Cimrmana. Keše zakládají nejčastěji místní lidé, kteří dobře znají jejich okolí a chtějí se s ostatními kešery o tato místa podělit. [20] Mimo těchto základních údajů, podle kterých si geokešer vybírá vhodnou schránku právě pro něho, existuje ještě několik různých druhů keší. Kaţdý si tak přijde na své.

2.1 Tradiční keš Nejzákladnější keší v tomto sportu je tradiční keš. Je to ten typ, u kterého jsou v listingu zadané souřadnice, které geokešera dovedou přímo ke skrýši. Moţná to zní jednoduše a nudně. Tyto keše ale často bývají velmi zajímavě a vynalézavě umístěny. Záleţí na kreativitě ownera. Tyto keše jsou velmi oblíbené právě díky přímočarosti a rychlosti odlovu bez zdlouhavého luštění a dlouhodobé domácí přípravy.

2.2 Multi keš Pro odlov multikeše (tzv. multiny) si musí naopak geokešer vyhradit více času. Souřadnice uvedené na webových stránkách ho nasměrují na první z několika míst, které musí navštívit, aby se dostal k finální keši. Na těchto místech můţe nalézt např. cedule umístěné na domech či památkách, pomocí jejichţ čísel si dopočítá souřadnice dalšího stanoviště, nebo microkeš, kde jsou schovány indicie k tzv. finálce nebo k dalšímu místu. „Multi keš můţe být tak jednoduchá, nebo komplikovaná, jak si owner zamane. Většina má dvě aţ pět stanovišť, ale existují i takové, které mají takových míst dvacet i více.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 103]

33

2.3 Mystery keš Mystery keše neboli mysterky jsou tou nejobtíţnější formou. Jsou náročné jak časově na přípravu, tak na rozsah vědomostí. Bývají kombinací číselných, slovních či obrázkových hádanek a hlavolamů. Často si hráč musí nastudovat materiály, shlédnout film nebo přečíst i několik knih, aby byl schopen správně otázky zodpovědět či vyluštit. Některé jsou zaloţeny na logickém myšlení, jiné na matematických či literárních znalostech apod. Liší se od předchozích keší tím, ţe souřadnice uvedené na jejich listingu ukazují pouze přibliţnou lokalitu, ne přesné místo. Keš by se od nich měla vyskytovat přibliţně v okruhu 3 km. [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 104 - 105]

2.4 Earthcache Earthcache je svým způsobem podobná keši virtuální (o té více v kap. 2.6 Staré typy keší). Na uvedených souřadnicích ţádnou keš nenajdete. Ţádná fyzická schránka k této keši ani neexistuje. Souřadnice geokešera dovedou na geologicky zajímavé místo. „Cílem této keše je sdílet informace o určitých geologických jevech na naší planetě a jejich předmětem je, se o nich něco dozvědět. Pokud hráč Earthecache navštíví, dozví se něco zajímavého o geologii dané oblasti. Většinou jsou tyto informace zapsány v listingu. Aby byla geokešerovi tato keš uznána, musí na místě udělat malý výzkum a odpovědět na otázky uvedené na internetu, aby dokázal, ţe toto místo opravdu navštívil, a ţe se něčemu přiučil.“ [19]

2.5 Event keš Event keše označují místo, čas a datum geocacherského eventu, coţ je oficiální setkání geokešerů. Je to příleţitost, jak se seznámit s ostatními hráči a podělit se o záţitky a zkušenosti. Někdy v rámci těchto „eventů“ bývají v okolí zakládány i dočasné kešky. „První zaznamenaný event byl pořádán v Austinu v Texasu 24. března 2001. Od roku 2006 existují i tzv. mega eventy.“ [1]

34

2.5.1 Mega event První mega event proběhl v roce 2006. V podstatě se rovná klasickému eventu s tou podmínkou, ţe se ho musí zúčastnit minimálně 500 geocacherů. Takovéto akce se konají většinou jednou ročně. [3] V roce 2003 vznikl v USA tzv. GeoWoodstock, který se dnes povaţuje za jednu z největších geocacherských akcí. Koná se taktéţ jednou ročně, pokaţdé na jiném místě v USA. [2] První plánovaný mega event v České Republice proběhl roku 2010. [40]

2.5.2 Cache In Trash Out Cache In Trash Out neboli CITO je environmentální forma eventů, kde se kešeři setkávají za účelem přispět ţivotnímu prostředí. „Uţ od roku 2002 se geokešeři věnují uklízení parků a ostatních míst na světě, vhodných pro umisťování keší. Mnozí geokešeři s sebou nosí odpadkové pytle a sbírají odpadky cestou ke keši a zpět.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 4] „CITO eventy jsou uskutečňovány za speciálním účelem vyčištění určité oblasti. Často bývají pořádány nějakou organizací nebo komunitou. Jsou skvělou příleţitostí, jak vyzdvihnout geokešerův zájem o podporu ţivotního prostředí.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 4]

2.6 Staré typy keší Za dobu své existence v geocachingu vzniklo mnoho druhů keší. Některé za tu dobu ale i zanikly.

2.6.1 Virtuální keš Cílem těchto keší bylo přivést geokešera na zajímavá a jedinečná místa. Vlastní keš ale na těchto místech nikdy nevznikla. Právě to, ţe zde ţádná fyzická keš není, i kdyţ by být mohla, vedlo ke sporům a následnému vyřazení z nabídky keší. Ačkoliv se tyto keše jiţ nezakládají, ty jiţ publikované, jsou stále aktivní.

35

Kešeři potvrdí svoji návštěvu fotografií nebo zodpoví několik otázek týkajících se daného místa. Z důvodu, ţe se tento typ jiţ nezakládá, začínají být virtuální keše spíš raritou a tím pádem i „sběratelským“ zájmem geokešerů.

Obrázek 4: Virtuální keš - piktská studna na Orknejských ostrovech

Virtuální keše měly značný počet svých příznivců, a tak jejich ukončení v geocachingu dalo za vznik nové hře zaloţené na těchto principech, waymarkingu (o něm více v kap. 4. Podobné hry). [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 106]

2.6.2 Webcam keš Mezi další jiţ nepublikované keše patří webcam keše. Jejich souřadnice zavedou geokešera na místo, které zabírá webová kamera. Její odkaz je umístěn v listingu. Geokešer se musí dostavit na místo, kde bude v záběru kamery. U počítače sedí jeho známý, který uloţí obrázek zaznamenaný kamerou, v okamţiku kdy se v záběru objevil geokešer. Právě tento obrázek je potřebný k zapsání keše. Stejně tak, jako předchozí virtuální keš, i tato keš byla zrušena díky absenci fyzické schránky. [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 106 -107]

36

3 Putovní předměty „Mnoho geocacherů je fascinováno cestováním a milují objevování nových míst. Přesto i v geocachingu jsou limity, kolik toho můţe člověk navštívit a jak daleko můţe jet. To je důvod, proč vstoupily do hry tzv. Travel bugs a ostatní putovní předměty, které mohou být vyslány na vzdálená místa.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 115] Putovními předměty bývají hračky nebo přívěsky, určitým způsobem spojené s jejich majiteli. Ať uţ vzpomínkami z dětství či pouze oblíbeností daného předmětu. Majitel tomuto předmětu stanoví cíl, kam má doputovat. Geokešeři, kteří je v keších objeví, je vyzvednou a během dvou týdnů umístí do jiné keše. Takto se předmět posouvá aţ na místo svého určení. Nálezci tento pohyb musí vţdy zaznamenat na internetových stránkách, a tak majitel můţe sledovat, kde se tento předmět nachází. Tyto logy často bývají doplněny i fotografií.

3.1 Travel Bugs (TB) Dnešním putovním předmětům předcházeli tzv. hitchhikers – stopaři. Byli umisťováni v keších s instrukcemi jejich cesty a majitel byl o jejich pohybu uvědomován pomocí e-mailu. Díky růstu jejich oblíbenosti museli pracovníci firem Groundspeaker a Geocaching.com vymyslet nové, přehlednější řešení. Přišli s nápadem připojování tzv. psích známek, který se osvědčil. Psí známka je plechový štítek opatřený kódem, pod kterým je putovní předmět zaznamenán na webových stránkách a podle něhoţ se dá snadno dohledat. Tento štítek, nazývaný travel bug, můţe být vyslán samotný, nebo jak to bývá ve většině případů, připevněný na hitchhikery. Travel bug nebo také česky tébéčko, má svou vlastní identitu. Kaţdý je pojmenován, má svůj cíl i vlastní internetovou stránku na geocaching.com. [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 115 - 117] Dnes jiţ vznikly i další napodobeniny těchto psích známek jako Travel Slug, Czech Gecko Tug, Cachekinz a mnoho jiných alternativ.

37

Extrémní geokešeři pořizují i speciální psí obojky či nálepky na auta s těmito kódy a pokud si jich ostatní všimnou, mohou si je zalogovat jako „discovered“, tedy „objeveno“.

Obrázek 5: Příklady travel bagů

3.2 Geocoin (GC) Na počátku geocachingu jeden z kešerů poskytoval dotace na mnoho programů, které podporovaly internetové stránky www.geocaching.com. Za odměnu, jako ukázku vděčnosti, obdrţel ţeton s logem firmy Groundspeaker. Na ţetonu byl kód, podobným těm na TB. Majitel mohl ţeton vypuštěn do světa a sledovat jeho putování. Takto vznikl první geocoin. V roce 2005 si lidé začali nechávat vyrábět tyto coiny ve velkém a dokonce i na přání podle svých vlastních poţadavků. Brzy geokešeři začali tyto mince sbírat a směňovat, a to nejen pro jejich hodnotu, ale především jedinečnost. [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 124 - 125]

38

Obrázek 6: Geokešerské mince

3.3 Czech wooden geocoin (CWG) Czech wooden geocoin je česká a slovenská specialita. Tato dřevěná kolečka vznikla koncem září 2005 jako personální identifikace. CWG

se nedají dohledat

na geocaching.com jako předchozí předměty, ale slouţí více pro radost a sběratelské účely. Za tímto originálním nápadem stojí dva čeští geokešeři Poník a JPAgeo. [36]

Obrázek 7: Sbírka Czech wooden geocoinů

39

4 Podobné hry V průběhu let se z geocachingu vyvinulo několik dalších her, zaloţených na podobných principech. Tato kapitola uvede nejznámější z nich, které jsou s geocachingem nejvíce propojené. Takovýchto her je ale celá řada a mnohé jsou na geocachingu úplně nezávislé. Ty v této práci ale zmiňovány nebudou.

4.1 Letterboxing Letterboxing je prakticky předchůdce geocachingu. Jiţ za vlády královny Viktorie byly zaznamenány první zmínky o této hře, a sice v Dartmooru v Anglii. Tato činnost vznikla kolem roku 1854. Jejím zakladatelem byl James Perrot, který pracoval jako tamní průvodce. Dodnes je tato hra velmi oblíbená a v geocachingu vznikly i keše zaloţené na stejném principu zvané Letterbox hybrid. [Taylor, 2010, str. 8] V letterboxingu turisté hledají schránky umístěné v přírodě, ve kterých zanechají pohled nebo dopis adresovaný sami sobě, nebo svým známým, s razítkem z této schránky. Další nálezce vloţí svůj pohled a vyzvedne jiný, které ve schránce našel. Ten pošle adresátovi. [Taylor, 2010, str. 9], [McNamara, 2004, str. 13] „Dartmoorské letterboxy obsahují nápovědu, která vede k dalšímu letterboxu… Některé z Dartmoorských starých hostinců jsou dobrým startem… Pro ty, kteří nejsou schopni jet do Dartmooru, letterboxy mohou být nalezeny po celém světě. Stále větší mnoţství vzniká v Severní Americe. Ty jsou zapsány například na webových stránkách www.letterboxing.org.“ [Taylor, 2010, str. 9] Letterboxing a geocaching si jsou velmi podobné s rozdílem, ţe v letterboxingu není vyuţívána GPS technologie.

4.2 Waymarking Hra waymarking vznikla přímo z geocachingu – přesněji z virtuálních keší. Mnoho geokešerů nesouhlasilo s tímto druhem keší, jelikoţ na uvedených souřadnicích neexistovala fyzická keš, pouze ono zajímavé místo. To je důvod, proč virtuální keše přestaly být publikovány a vznikla úplně nová hra waymarking.

40

„Waymarking je způsob, jak označit jedinečná místa na naší planetě. Je nástrojem, jak tato místa kategorizovat a sdělit příznačné informace. Internetové stránky waymarking.com, které jsou jeho domovskou stránkou, obsahují přes 800 unikátních kategorií jako zakryté mosty, abstraktní veřejné sochy, rybářská místa, historické trhy apod.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 232] Aby se dalo snáze orientovat v těchto kategoriích, kaţdá z nich má svou vlastní ikonu. Ty jsou poskládány do mříţky, anglicky nazývané the grid. Tato mříţka je vizuální reprezentace všech waymarků, které dotyčný navštívil. Mnoho uţivatelů se tak snaţí navštívit alespoň jedno místo z kaţdé kategorie a zaplnit tak svůj grid. [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 240]

4.3 Wherigo V dnešní době mnoho lidí tráví čas u počítače hraním dobrodruţných počítačových her. Wherigo vyuţívá této lidské obliby k dobrodruţství a přenáší ji do reality. S vyuţitím dnešní technologie je moţné i to. K této hře je opět potřeba GPS, do níţ se nahraje tzv. cartridge (samotné zadání hry). Tento cartridge naviguje na několik míst podobně jako u multi keší. Během trasy je potřeba komunikovat s virtuálními postavami a plnit různé úkoly. Daná oblast, kde se dobrodruţství odehrává, je rozdělena do určitých zón. GPS přijímač určuje, v jaké z daných zón se zrovna hráč nachází. Při přechodu těchto zón se objevují události a kroky, které musí být podstoupeny a splněny, aby hráč mohl pokračovat dál. Hráč můţe být na obrazovce GPS přijímače doprovázen virtuální postavou. V některých případech je moţné s ní i obchodovat. Během takového obchodu, nebo za splněné úkoly, získává virtuální předměty, jeţ jsou nutné ke splnění cílového úkolu. Na konci čeká odměna v podobě keše. [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 244, 247-248] Moţnosti ve Wherigo jsou nekonečné.

4.4 Benchmark hunting Součástí geocachingu je i tzv. benchmark hunting. Benchmakry jsou geodetické body na různých místech Spojených států. Po celých Spojených státech amerických 41

se nachází přes 700 000 těchto bodů, zaznamenaných v databázi National Geodetic Survey. „Většina benchmarků jsou mosazné nebo aluminiové značky pevně připevněné na betonový stojan. Jiné mohou být vrcholy hor, vodní věţe, špičky kostelních věţí, tovární komíny nebo radiové věţe. Některé mohou být výzvou, jiné jsou očividné.“ [Cameron, 2004, str. 44] Nevýhodou je, ţe geodetické body, které jsou součástí benchmark huntingu, se nacházejí pouze v USA.

42

5 Výhody geocachingu Země, ve kterých má geocaching hluboké kořeny, jako jeho kolébka Spojené státy americké, nebo Velká Británie, jiţ začaly vyuţívat výhody této hry i ve školství a ostatních vzdělávacích programech nebo jako součást team-buildingu pro stávající manaţery. Mike Dyer ve své knize The Essential Guide to Geocaching píše, ţe „geocaching je způsob, jak mladou generaci povzbudit, aby nalezla svobodu, potěšení a zábavu, která pochází ze stráveného času v přírodě, … a tím podpořit zdraví a aktivní ţivotní styl.“ [Dyer, 2004, str. 8 - 9] Hlavním plusem geocachingu je, ţe dokáţe přimět hravou formou k pohybu všechny věkové kategorie. Taktéţ si jej můţe kaţdý přizpůsobit podle vlastních poţadavků a moţností, jak fyzických a psychických, tak i finančních. Geocaching je zároveň výchovnou a vzdělávací formou. Geokešeři se díky němu dozvídají, jak se chovat v přírodě, jak vyuţívat GPS technologie a mnoho jiných zajímavých faktů a informací o daném místě, nebo jen osvěţením dosavadních znalostí. „Geocaching a pouţívání GPS jsou přirozeně propojeny v mnoha předmětech včetně matematiky, geografie, jazyků, společenských věd, historie, umění, zdraví a zdravého ţivotního stylu. Učitelé po celém světě… tak začleňují interaktivní multimediální vzdělávání do svých programů.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 256-257] Příkladem jde i samotná společnost Groundspeaker, která ve spolupráci se společností Leave no Trace uvádí na svých internetových stránkách dokument, který má obeznámit geokešery s tzv. outdoorovou etiketou. Ta má za hlavní cíl nenechat po sobě v přírodě ţádnou stopu. Nabádá k odpovědnosti, uchovávání přírody, aby lidé nenechávali po sobě odpad a naopak ponechávali přírodu tak, jak ji najdou, aby neodnášeli kamínky, mušle, květiny apod., aby respektovali ţivot divokých zvířat a neničili jejich přirozené prostředí. Učí správnému spravování přírody, morálky a postoje ke svému okolí tak, abychom byli schopni uchovat to prostředí pro další generace. [22] Dalším významným benefitem geocachingu je seznamování se se stále jinými a novými místy, o kterých bychom jinak ani nevěděli. Mimo to, účastník této hry patří 43

do komunity geokešerů, která má svá vlastní pravidla, jeţ se musí naučit respektovat. Na oplátku ale má moţnost seznámit se s mnoha lidmi stejného zájmu, a tak se geocaching stává i sociální záleţitostí. Geocaching se také dá dobře skloubit i s jinými koníčky, ať uţ je to pěší turistika, cykloturistika, trempování, fotografování, rybaření či cestování a jiné. Dotyčný tak není omezen pouze na jediný koníček, který ho pohltí, ale můţe díky němu rozvíjet i ostatní zájmy. [Gillin, 2010, s. 3 - 4] Navíc, dnes je geocaching provozován téměř po celém světě.

44

6 Role geocachingu v cestovním ruchu Z předchozích kapitol vyplývá, ţe geocaching je hra, sport, volnočasová aktivita. V této kapitole bude geocaching zkoumán ve vztahu k cestovnímu ruchu. Na první pohled by se geocaching dal zařadit mezi formy cestovního ruchu jako je například pěší turistika či cykloturistika. Z tohoto úhlu pohledu, by se pak bezesporu řadil mezi cestovní ruch měkký, alternativní. Jak tyto druhy cestovního ruchu popisují autoři Pásková a Zelenka: „Alternativní cestovní ruch (angl. green tourism) je obecné označení pro cestovní ruch alternativní k masovému cestovnímu ruchu s jeho negativními vlivy na sociální a kulturní prostředí a na ţivotní prostředí obecně. Zpravidla cestovní ruch v malých skupinách, který respektuje potřeby a zvyklosti místní komunity a její ţivotní prostředí.“ [Pásková, 2002, str. 17] Kdy masovým cestovním ruchem rozumíme hromadný cestovní ruch. „Masový cestovní ruch (angl. mass tourism) je takový, který vyuţívá hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení a dopravních prostředků…protipól individuálního cestovního ruchu”. [Pásková, 2002, str. 171]. Měkký cestovní ruch je popisován jako „druh cestovního ruchu, který minimalizuje vliv neţádoucích aktivit spojených s cestovním ruchem na místní komunitu a ţivotní prostředí. Základními principy jsou maximální zapojení místních zdrojů (suroviny, lidé, know-how, tradice, kultura aj.) a malokapacitní cestovní ruch.“ [Pásková, 2002, str. 173] Tohoto názoru jsou i manţelé Gillinovi, kteří ve své publikaci uvádějí, ţe „geocaching vás nezavede na místa, o kterých si cestovní kanceláře myslí, ţe byste měli navštívit, ale místa, o kterých si místní lidé myslí, ţe stojí za vidění.“ [Gillin, 2010, str. 3] Pokud se ale zaměříme přesněji na to, co je či není cestovním ruchem, zjistíme, ţe geocaching nesplňuje zcela podmínky. Jak říká definice cestovního ruchu organizace UNWTO (United Nations World Tourism Organisation), „cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ [9] Přitom geocaching všichni kešeři provádějí především ve svém blízkém okolí. Kdyţ uţ mají keše ve své blízkosti zalogované, vyráţejí dále od okolí svého bydliště, většina z nich i do zahraničí.

45

Označení geocachingu, jako formy cestovního ruchu, je tedy sporné a mohlo by vést k mnoha diskuzím. Přesto jednoznačně můţeme tvrdit, ţe geocaching k cestovnímu ruchu přispívá a podporuje jej. Přiklonila bych se proto k názoru, ţe geocaching by se mohl stát marketingovým nástrojem cestovního ruchu. Nekomerční organizace cestovního ruchu, regionálního rozvoje a organizace státní správy, by díky němu mohly regulovat návštěvnost jednotlivých míst jak v prostoru, tak v čase, a vzdělávat návštěvníky. Stejně tak by mohl slouţit i pro animační účely a seznamování návštěvníků s okolím v jednotlivých destinacích cestovního ruchu. Trendy v cestovním ruchu se v posledních letech mění. Masové dovolené díky internetu upadají. Lidé se snaţí svoji dovolenou trávit aktivně. Oblíbenými se stávají dovolené, kdy turisté mohou poznávat nové věci, být v pohybu a přijít do styku s místními lidmi. Geocaching je proto ideální kombinací pro novodobé turisty.

46

7 Jak se stát geokešerem a co to obnáší 7.1 Jak začít s geocachingem Aby se člověk stal geokešerem, musí mít přístup k internetu, k webové stránce www.geocaching.com, na které jsou umístěny veškeré keše s jejich souřadnicemi a listingem. Prvním krokem je registrace na těchto stránkách a vytvoření vlastního profilu. Nabízena jsou dvě různá členství. Basic membership (dále jen BM) je zdarma a umoţní přístup k listingu keší, včetně souřadnic, a následné zalogování keše. Premium membership (dále jen PM) stojí 30 USD/ročně nebo 10 USD/čtvrtletně (ceny platné pro rok 2011). Má ale své výhody. [16] Premium členství umoţňuje [16]: Vytvořit vlastní seznam oblíbených keší Na profilu mít zveřejněné statistiky aktivit včetně grafů a map Vyuţívat filtr map tak, aby se zviditelnily pouze takové keše, které kešera zajímají Tvořit vlastní bookmarky Být okamţitě obeznámen s nově uveřejněnou keší na mobilní telefon Informace o keších na určité trase Podílet se na rozvoji a údrţbě mezinárodní oficiální webové stránky geocachingu Vstup na ostatní internetové stránky groundspeekeru (př. waymarking, wherigo) jako PM Pro začátečníky bych doporučila nejprve vyuţít basic membership, členství, které je pro základní geocaching úplně dostačující. Pokud člověk této hře propadne, pak zjistí, ţe některé funkce PM jsou velmi praktické. Uţitečná je moţnost tvoření bookmarků, stejně tak jako upozornění na právě publikovanou keš. Bez toho se hráč nemůţe účastnit First to find (FTF) lovů. Některé keše jsou také zpřístupněny pouze těmto členům. Nutným vybavením je navigace. Ať uţ přímo GPS přijímač nebo navigace v mobilním telefonu. V dnešní době se jiţ většina GPS dá pořídit s aplikací přímo pro geocaching. 47

U novějších mobilních telefonů, které mají funkci GPS, se ve většině případů musí nahrát speciální software. Ten je volně přístupný na webových stránkách, například www.geocaching.cz nebo www.geocaching.com. Dalším krokem uţ je jen vybrání keše, zadání jejích souřadnic do GPS přijímače a kešer je připraven vyrazit do terénu. Vţdy je důleţité pozorně si přečíst listing a poslední logy pro případ, ţe by keš dočasně nebyla aktivní nebo k nalezení. Kroky, které je nutné podniknout po nalezení keše: Zapsat se do logbooku V případě odebrání předmětu z keše, jeho nahrazení Opětovné uschování na stejné místo Zalogování na webových stránkách k tomu určených (www.geocaching.com)

7.2 Výbava pro geocaching Základní výbavou geokešera je GPS přijímač. Doporučené jsou předměty na výměnu a propiska pro případ, ţe v keši ţádná nebude. Další vybavení uţ záleţí na místě geocachingu. Pro geocaching ve městě není zapotřebí ţádná další speciální výstroj. Pokud se kešer chystá do přírody, měl by zváţit vybavení podle lokality, kam se vydává. „Ţádné špatné počasí neexistuje, pouze nevhodné vybavení.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 31] Co si vzít s sebou na geocaching v přírodě? V batohu geokešera by neměl chybět dostatek pitné vody a potravin, balíček první pomoci a ostatní léky, které geokešer uţívá. Stejně tak by neměl zapomenout náhradní baterie pro GPS a popřípadě i mapu dané oblasti. Vhodné je přibalit i náhradní oblečení. „Ať je teplo nebo zima, nejlepší je obléci si dlouhý rukáv a dlouhé kalhoty, které chrání před spálením od slunce, poškrábáním nebo poštípáním od hmyzu.“ [The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 31] Výbava se shoduje s vybavením pro pěší turistiku. Samozřejmě záleţí na terénu, kam se geokešer chystá. Nejlepší je „…oblečení chránící před deštěm a takové, které odvádí vlhkost od těla. Důleţité je také nosit slabší vrstvy, které je moţné postupně sundávat, jako ochrana proti přehřátí. Bavlněné oblečení a dţíny absorbují vodu a pot. Někdy trvá dny, neţ uschnou. Pokud člověk prochladne a je mokrý, je obtíţné se znovu zahřát, coţ můţe vést aţ k podchlazení.“ 48

[The Editors and staff of Geocaching.com, 2009, str. 31] Nejvhodnější obuví jsou kotníčkové boty určené do terénu.

7.3 Založení keše a její údržba Začátkem tohoto roku byla zaloţena tradiční keš za účelem zkoumání problematiky zakládání keší, jejich následné údrţby a návštěvnosti. Tato keš, s názvem Dračí příběh I. – Evropská legenda, byla umístěna v Jablonci nad Nisou, tedy v místě bydliště zakladatelky. Blízkost keše zakladateli je klíčová pro její následnou údrţbu. Před zaloţením keše se doporučuje nejprve najít větší mnoţství keší, aby zakladatel získal dostatečné znalosti týkající se vhodnosti místa, typu umístění či pouhou inspiraci. Poté je zapotřebí zvolit zajímavé téma a jemu se hodící lokalitu. V této fázi můţe kešer narazit na problém, jenţ je s neustále rostoucím mnoţstvím keší spojen. Na mnoho témat, a k velkému mnoţství kulturních a přírodních památek nebo zajímavých míst, uţ byly keše vytvořeny. To bylo i problémem v tomto případě. Návrh zaloţení keše na téma České mincovny byl nerealizovatelný právě z důvodu, ţe takováto keš jiţ existuje. Byl proto vybrán jiný cíl, a to tzv. „bludný balvan“ v ulici U Balvanu u výjezdu z Jablonce nad Nisou, směrem na Prahu. Během shromaţďování materiálů pro zaloţení této keše, byla ale keš na toto téma zveřejněna týmem Mlynáři. Z těchto důvodů byla ve finále zvolena keš Dračí příběh I. – Evropská legenda. Keš byla vybrána především pro rodiny s dětmi, ale samozřejmě nejen pro ně. Z toho důvodu byla umístěna v lese za Jabloneckou přehradou poblíţ cesty, kudy chodí na procházky mnoho lidí, ale zároveň samotné místo keše není příliš frekventované. Velikost keše byla zvolena malá, aby se do ní vešly směnitelné předměty, ale aby se současně vešla do štěrbiny mezi balvany, které se na tomto místě nachází. Jak je jiţ zmíněno v kapitole 2. Typy keší, kaţdá keš by měla obsahovat logbook, popřípadě tuţku a směnitelné předměty. Tak i základním vybavením keše Dračí příběh I. byl notýsek na zapisování logů, obyčejná tuţka a ořezávátko, pastelky, dřevěný přívěsek na klíče, magnet, dvě svíčky, nafukovací balón a samolepka. Krabička byla vybrána Lock & Lock, která je pevná a výborně těsní. Keš byla označena speciálním logem geocachingu, názvem a přezdívkou ownera tak, aby kaţdý, kdo keš najde, hned věděl, oč se jedná.

49

Obrázek 8: Keš Dračí legenda I. a její původní obsah

Po umístění keše je potřeba zaměřit místo jejího uloţení GPS přijímačem a zjistit tak pokud moţno co nejpřesnější souřadnice. Pro větší přesnost je nutné zaměřit lokalitu několikrát a z různých směrů. Následně je vybrána nejčetnější zeměpisná šířka a délka nebo je ze zaznamenaných souřadnic vypočítán aritmetický průměr. Nejpřesnějšího výsledku se dosáhne i pouţitím více různých GPS přijímačů. Po fyzickém umístění krabičky je nutné umístit keš také virtuálně. To se provádí vyplněním poţadavku pro uveřejnění nové keše na mateřských internetových stránkách www.geocaching.com, a to zadáním následujících bodů: Typ keše a velikost Název keše Datum fyzického umístění Souřadnice Obtíţnost a terén Text listingu Hint Dále uţ se jen označí dané atributy a keš je připravena k publikování. To trvá několik dnů, neboť vše nejprve musí zkontrolovat reviewer pro danou oblast. Můţe se i stát, ţe keš z nějakého důvodu bude zamítnuta. Na to jsem narazila při pokusu zaloţit jiný druh keše, a to Earthcache, která má trochu odlišná pravidla zakládání od keší tradičních. Mým cílem bylo zaloţit keš na Kubě v oblasti Baracoa k přírodnímu úkazu stolové hory El Yunque. Keš ale byla zamítnuta pro nedostačující informace o geologii této hory. Další podmínkou bylo zadání několika otázek 50

pro návštěvníky této hory. Odpovědi se ale musejí týkat geologie a nesmějí být k dohledání na internetu. Pouze tak můţe kešer potvrdit, ţe dané místo opravdu navštívil. Další překáţkou pro uveřejňování keší v zahraničí můţe být jazyková bariéra. Například u této zmiňované keše by měl být listing psaný jak úředním jazykem dané země (v tomto případě ve španělštině), tak v anglickém jazyce určený pro reviewera a turisty. To by mohlo některým lidem působit problém, obzvláště kdyţ je u těchto keší nutné udávat rozsáhlá odborná geologická fakta. Nicméně, zaloţením keše práce nekončí. Jakmile je keš skutečně publikována, můţe být sledována její návštěvnost, a tedy i spokojenost nálezců. Právě jejich logy pomáhají zjistit, jestli byla keš správně zaměřena, jestli nezmizela nebo jestli nepotřebuje údrţbu. Je zapotřebí, aby byla schránka čas od času zkontrolována. Co kontrolovat: Jestli je keš na správném místě a dobře schovaná Stav schránky Stav vnitřku – směňovatelné předměty, přítomnost TB a GC Stav a případná výměna logbooku Fyzická přítomnost tuţky či propisky Porovnání logů v logbooku a na internetu Kontrola okolí – odpadky, vliv geokešerů na okolní prostředí, apod.

51

8 Návrh praktického využití geocachingu v cestovním ruchu Cílem této práce je také zjistit, jakou roli geocaching hraje v cestovním ruchu a jak by se jeho potenciál dal v tomto odvětví vyuţít. Domnívám se, ţe v České republice ještě není mnoho organizací cestovního ruchu obeznámeno s geocachingem. V zahraničí je tomu jinak. Ačkoliv geocaching by měl být nekomerční záleţitostí, mnoho organizací cestovního ruchu jej vyuţívá ve svůj prospěch. Tímto prospěchem nemáme na mysli finanční zisk. Bývá spíše pouţíván jako marketingový nástroj pro přilákání jiného segmentu zákazníků či přitáhnutí návštěvníků do oblastí s nízkou návštěvností. Toho by mohly vyuţívat i české organizace. Zapojit se například zakládáním nových keší či vytvářením celých tras nebo programů pro rodiče s dětmi na bázi geocachingu. V této kapitole bude popsána trasa s multikeší, která by například mohla za tímto účelem vzniknout. Tato multikeš, umístěná v CHKO Jizerské hory, by vznikla za účelem přilákat více pěších turistů a upozornit na environmentální problémy Jizerských hor. Cílem by bylo zaměřit se na předání základních informací o jizerskohorských lesích - jejich minulosti, perspektivách, obnově a významu lesa pro lidi. Multikeš „Lesy Jizerských hor“ by se skládala ze dvou mikro keší a finální středně velké keše. Samotná trasa od první indicie k finální keši by byla dlouhá přibliţně 10 km. Bylo by doporučeno následovat zelenou turistickou stezku, která vede z Hejnic do Bedřichova, kde je i přístup k veřejné dopravě. Mezi těmito místy je trasa dlouhá asi 15 km. Výchozím bodem by byl Ferdinandov (410 m n. m.), odkud by se stoupalo aţ na Hřebínek (835 m n. m.) s převýšením něco málo přes 400 m. Trasa by dále pokračovala k bedřichovské přehradě a na Maliník. Cesta je velmi pěkná, snadno přístupná. Pouze na úseku asi 1,5 km je kamenitá, velmi úzká, nevhodná pro kočárky i kola. Účelem této trasy by bylo seznámení návštěvníků s lesy Jizerských hor, a proto cesta i kopíruje stejnojmennou naučnou stezku. Tato naučná stezka je dlouhá 12 km a skládá se ze 13 stanovišť. [35] Geokešeři by měli za úkol z těchto stanovišť získat údaje pro rozluštění souřadnic, které by je nasměrovaly dál. Tak by byli návštěvníci CHKO popostrčeni k tomu, aby těmto nástěnkám věnovali větší pozornost.

52

Listing keše: „Před osmi sty lety patřily Jizerské hory k pohraničnímu hvozdu a tvořily přirozenou hradbu české země. Lidské samoty byly hluboko pod horským lesem a nijak mu ještě nevadily. Cílevědomě osazoval kraj teprve Přemysl Otakar II. ve 13. století: povolal do této části Čech také německé osadníky. Pod jejich rukama les pod horami rychle ustupoval polím a loukám a za několik desítek let byla jeho hranice zatlačena aţ na úpatí hor. Osadníci tak postupovali rychle do hor a jiţ následující staletí spatřila dávný pomezní hvozd značně popleněný. V 17. století se těţilo jiţ vysoko v horách. Jizerské hory tedy nebyly aţ do konce 19. století pralesem a divočinou, jak si dnes mnozí lidé myslí. Dříví bylo nezbytnou součástí tehdejšího ţivota: stavěly se z něho domy, jedině jím se topilo. Nejpozději od r. 1521 se jiţ splavovalo dříví z vyšších horských poloh po Smědé a Štolpichu do nové raspenavské ţelezné huti, která doslova poţírala jizerskohorské lesy. Kdo ví, bylo-li tehdy v řekách více vody, nebo zmizela-li stará regulace beze zbytku, ale jisté je, ţe se dříví plavilo nejen po Smědé a Štoplichu, ale i na druhé straně hor po Nise a Kamenici. Přirozená odvěká skladba horských lesů: třetina listnáčů – buků, klenů, jilmů, bříz a dalších druhů – a dvě třetiny jehličnatých stromů, hlavně smrků a jedlí, se během toulavé těţby pomalu, ale jistě měnila. Vţdy na jaře a na podzim vyznačili lesníci kupcům stromy podle jejich přání. Strţili při tom od nich takzvanou „akcidenci“ – poplatek, který byl kamenem úrazu: peněz chtiví lesníci označovali ochotně a bez ohledu na les nejkrásnější stromy v libovolném mnoţství. I přes pozdější snahu místních pánů těţbu nějak regulovat, lesu pořád ubývalo. Se dřevem to tedy v Jizerských horách vypadalo stále hůř. V 18. století jiţ bylo zřejmé, ţe v jizerskohorských lesích se těţí mnohem víc, neţ les vydrţí. Prodej dříví došel tak daleko, ţe všechny lesy byly zbaveny nejen starého, zralého a silného dříví, ale mnohé z nich i stromů středního věku. V Jizerských horách se tedy přestalo těţit toulavým způsobem a začaly se zakládat seče, paseky, rozsáhlé holoseče. Byly nepřirozeným zásahem do lesa a vyţadovaly proto umělé zalesňování. Semeno se nakupovalo aţ daleko odtud v Rakousku. Tak se po roce 1860 dostala do drsného prostředí hor semena jehličnatých stromů, která spatřila světlo

53

světa daleko od Jizerských hor, ve zcela jiných ţivočišných a podnebných podmínkách. Skladba jizerskohorských lesů se v 19. století definitivně změnila. Smrk zde rostl na devíti desetinách lesní půdy. Listnáčům, převáţně buku, zbývá pouhých devět procent. Sníh, mráz a vítr způsobily vrškolomy a rozsáhlé větrné polomy. Do hor se táhly za dřevem sklářské hutě. O tom, ţe hlavně ony byly v minulých stoletích hrobařem jizerskohorských lesů, všichni jistě uţ slyšeli. V roce 1906 přišla do hor první mnišková kalamita. V jizerských lesích se bechyně mnišky nesmírně rozmnoţily. Aby nezůstalo neštěstí samo, přicházel po několika kalamitách i kůrovec. Třetí ranou byly vichřice, které snadno vnikaly do nemocných a prořídlých porostů. Nejhorší ze všeho je ale jedovaté povětří. Jiţ několik let se stále silněji valí od severozápadu z hraničního údolí řeky Nisy na Jizerské hory smrtonosné dýmy německých a polských elektráren. Z elektrárenských komínů uletuje jednak popílek, který lesy hyzdí černou špínou, jednak neviditelné plyny. Znečištěné ovzduší zprvu smrky jen oslabuje, ale i to je příčinou dalšího lesnického trápení: koncem sedmdesátých let se objevily v oslabených horských smrčinách miliony housenek obaleče modřínového. Ten při přemnoţení zničí celou roční produkci jehličí a strom je odkázán při výţivě jen na staré ročníky svého jehličí. Je-li smrk zdravý, shazuje nejstarší jehlice po sedmi letech a je schopen přeţít. Je-li strom oslaben jedovatými exhalacemi, které způsobují, ţe otrávené jehličí opadává jiţ po třech letech, pak nápor housenek můţe být smrtelný. V roce 1979 byl nejvíc postiţen les nad Peklem v Josefově Dolu. Byl to nehezký pohled na statisíce housenek, které se v červnu jako ţravá armáda spouštěly na vláknech z vyšších větví na niţší a po jejich oţrání opět níţ.

Obrázek 9: Pohled na lesy Jizerských hor z hory Jizery koncem 20. století

Bez pochyby nakonec všechno s lesy dobře dopadne, ale je jisté, ţe v budoucnu budou muset lesníci mnohem více spolupracovat s vodohospodáři: jizerská voda bude cennější 54

neţ dřevo. V lednu 1979 byly celé Jizerské hory prohlášeny vládou tehdejší ČSR za chráněnou oblast přirozené akumulace vod, jednou ze sedmi v českých zemích.“ [Nevrlý, 2007, str. 328 – 338] Dnes jizerskohorské lesy procházejí obnovou. Tentokrát ovšem lesem přirozeně bliţším - lesem smíšeným. Věkově, druhově a prostorově pestrým, tedy více odolným. To bude trvat několik desetiletí. Je to úkol pro lesní hospodáře a ochránce přírody, kteří se ale nemohou obejít bez podpory a spolupráce široké veřejnosti, místních obyvatel i návštěvníků. Tato multi keš vás povede podél naučné stezky, kde se můţete dozvědět mnoho dalších informací o lesích Jizerských hor a jejich probíhající obnově. Mějte přitom na paměti, ţe se pohybujete na území CHKO a chovejte se proto s úctou ke zdejší přírodě. Návštěvní řád CHKO Jizerské hory najdete zde. Abyste se dostali k finálce, potřebujete nejprve najít dvě mikro keše, které vás k ní dovedou. K první keši se dostanete, pokud z informačních tabulí naučné stezky zjistíte správně odpovědi na níţe uvedené otázky. U kaţdého získaného údaje proveďte ciferaci tak, aby vám pokaţdé vzniklo jednomístné číslo (př. 1985 tedy 1 + 9 + 8 + 5 = 23 a 2 + 3 = 5). Konečné číslo pak dosadíte do uvedeného vzorečku souřadnic. V této keši se nachází další indicie potřebné k vypočítání nových souřadnic pro keš druhou. V té se jiţ ukrývají souřadnice pro keš finální. První mikro keš 1. zastávka – Štolpich

N 50° 51. 367

E 015° 10. 182

A – Ve kterém roce byly Bílý Štolpich a Štolpišská silnice poničeny povodní? B – Ve kterém roce byla opravena Riegelweg? 2. zastávka - Pod Čarostřelcem

N 50° 51. 482

E 015° 10. 966

C – Ve kterém roce byly Jizerskohorské bučiny vyhlášeny národní přírodní rezervací? D – Jakou rozlohu měl les prohlášený za tuto rezervaci? 3. Zastávka - Nad vodopádem

N 50° 51. 058

E 015° 09. 615

E – Do jaké nadmořské výšky jsou nejlepší podmínky pro růst listnatých stromů?

55

F – V jaké nadmořské výšce na Ptačích kupách dochází k propojování smíšených porostů s bučinami? Pro účely této práce uvádím správné odpovědi, v tabulce uvedený vzoreček s dosazením a výsledkem. A = 1958 = 5

B = 1998 = 9

C = 1999 = 1

D = 27 = 9

E = 800 = 8

F = 960 = 6

Vzorec

Dosazení

Souřadnice

N 50° 50. EF(A+C)

86(5+1)

N 50° 50. 866

E 015° 09. A(D-E)(E-F)

5(9-8)(8-6)

E 015° 09. 512

Tabulka 1: Vzorec a výpočet souřadnic první mikro keše

Mikro keš by byla umístěna na těchto souřadnicích na posedu, hned u cesty. Vevnitř by se nacházely souřadnice k dalším zastávkám a k nim náleţící otázky. Druhá mikro keš Zemník

N 50° 49. 378

E 015° 09. 236

A – Ve kterém roce začala přeměna náhradních výsadeb na smíšené porosty? B – Jak dlouho by měla tato přeměna trvat? Nová louka

N 50° 48. 797

E 015° 09. 353

C – O kolik °C byl naměřen teplotní pokles v 18. století? D – Ve kterém roce nadměrně suchá léta přispěla k rozmnoţení kůrovců? (první ze dvou uvedených let) A = 2000 = 2

B = 30 = 3

C = 40 = 4

D = 1982 = 2

Vzorec

Dosazení

Souřadnice

N 50° 48. (A*C)(C+D+A)B

(2*4)(4+2+2)3

N 50° 48. 883

E 015° 08. C(A-D)(D+A)

4(2-2)(2+2)

E 015° 08. 404

Tabulka 2: Vzorec a výpočet souřadnic druhé mikro keše

56

V druhé mikro keši jsou jiţ přímo uvedeny souřadnice k závěrečné keši - N 50° 48. 504, E 015° 08. 290. Součástí finální keše, kromě běţných předmětů na výměnu, by mohlo být několik CWG s logem CHKO Jizerské hory a pro pár prvních nálezců speciální GC nebo turistické mapy Jizerských hor. Na následujícím obrázku je znázorněna mapa s trasou, kde bod 21 je Ferdinandov. Dále jsou zakreslena jednotlivá stanoviště aţ po úvodní (či závěrečnou) informační tabuli naučné stezky v Bedřichově. Ta je zobrazena vlaječkou s číslem 1.

Obrázek 10: Mapa trasy mezi Ferdinandovem a bedřichovemským sedlem, 1 : 47 000

57

9 Geocaching v číslech V kapitole 1.1.2. Geocaching v České republice je uvedeno, ţe naše země je třetí na světě v hraní této hry. Firma Groundspeaker tento údaj hodnotí podle počtu logů. Budou zde porovnány statistické údaje České republiky týkající se geocachingu s jinými vybranými státy. Dále se zaměřím na rozloţení geocachingu v jednotlivých krajích země. Závěrem kapitoly bude rozebrána návštěvnost zaloţené keše Dračí příběh I. – Evropská legenda.

9.1

Česká republika vs. ostatní státy

Pro srovnání geocachingu v České republice bylo vybráno několik států Evropy. Zařazeny byly Belgie, Rakousko a Španělsko. Výběr byl proveden podle podobnosti České republice v určitých údajích. Belgie odpovídá České republice počtem obyvatel, Rakousko je České republice nejbliţší rozlohou a bereme-li v potaz HDP na osobu, Španělsko je podle agentury CIA (Central Intelligence Agency) přibliţně stejně vyspělé. [5], [6], [7], [8], K porovnání těchto zemí byl zjištěn celkový počet keší na území daného státu a z něj vypočítáno, kolik keší se vyskytuje na km2 a kolik na 100 obyvatel. Z pohledu počtu keší na km2 před Českou republikou vede Belgie s 34,29 kešemi na km2. Česká republika ji ale těsně následuje s 33,76 kešemi na km2. Rakousko zaostává za Českou republikou téměř o 8 keší na km2. Ve Španělsku se pak nachází na km2 o celou desetinu méně keší, neţ u nás. Dále bylo zjištěno, ţe četností keší, s ohledem na počet obyvatel, se Česká republika rovná Rakousku, a to konkrétně s 2,61 kešemi na 100 obyvatel. Belgie a Španělsko dost zaostávají, a sice s pouhou jednou keší na 100 obyvatel u Belgie a 0,36 keší na 100 obyvatel ve Španělsku. Přístup ke geocachingu v různých zemích můţe být ovlivněn jinými klimatickými podmínkami a terénem, různou ekonomickou situací, ale i odlišnou kulturou a zvyklostmi. Z provedeného šetření vyplývá, ţe geocaching je v České republice o něco oblíbenější, neţ v ostatních srovnávaných zemích. To přičítám především hravé nátuře českého národa.

58

Porovnání počtu keší na km2 40,00 35,00 30,00

34,29

33,76

Keše

25,00

25,56

20,00 15,00 10,00 5,00 3,30

0,00

ČR

Rakousko

Belgie

Španělsko

Graf 1: Porovnání počtu keší na km2

Porovnání počtu keší na 100 obyvatel 3,00

2,50

2,61

2,61

Keše

2,00 1,50 1,00 1,00 0,50 0,36 0,00 ČR

Rakousko

Belgie

Graf 2: Porovnání počtu keší na 100 obyvatel

59

Španělsko

9.2 Geocaching v České republice Dalším předmětem zkoumání bylo rozšíření geocachingu v České republice. K datu 21. říjnu 2011 v České republice existovalo jiţ 26 625 keší. [17] Kraje byly porovnány stejně jako v předešlém šetření podle počtu keší na km2 a podle keší na 100 obyvatel. S největší hustotou obyvatel na km2 není ani velkým překvapením, ţe vedoucím krajem, s nejvíce kešemi na km2, je Hlavní město Praha. Pomineme-li jej, pak se do vedení dostává kraj Liberecký. Ve zbytku České republiky je hustota keší celkem vyrovnaná.

Porovnání krajů České republiky podle počtu keší na km2 Hl. m. Praha Jihočeský 4%

3%

4% 5%

Jihomoravský

4%

Karlovarský

4%

49%

4%

Kraj Vysočina Královehradecký Liberecký

6%

Moravskoslezský

4%

Olomoucký 5%

3%

Pardubický Plzeňský

2%

Středočeský

3%

Ústecký Zlínský

Graf 3: Porovnání krajů České republiky podle počtu keší na km2

60

Podle počtu keší na obyvatele opět vede kraj Liberecký společně s Jihočeským. Naopak nejméně keší na obyvatele se nachází v kraji Moravskoslezském a v Hlavním městě Praha.

Porovnání krajů České republiky podle počtu keší na 100 obyvatel Hl. m. Praha Jihočeský 7%

6%

4%

Jihomoravský 10%

8%

Karlovarský

7% 6%

8%

8%

7%

Kraj Vysočina Královehradecký Liberecký Moravskoslezský

7%

8%

4%

10%

Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský

Graf 4: Porovnání krajů České republiky podle počtu keší na 100 obyvatel

61

9.3 Návštěvnost keše Dračí legenda I. Ke zjištění sezónnosti geocachingu byla zkoumána tradiční keš v Jablonci nad Nisou. Pozorována byla návštěvnost vzhledem ke dnu v týdnu a také podle měsíců v roce. Zde se potvrdila hypotéza, ţe většina kešerů hledá keše během volných dní. O víkendech byla návštěvnost několikanásobně vyšší, neţ ve dny pracovní. I přesto se ale najdou tací, kteří se vydávají na geocaching i mimo víkend. Těch byla dokonce necelá třetina z celkového počtu.

Návštěvnost keše podle dnů v týdnu 40 35

Počet logů

30 25

20 15 10 5 0 pondělí

úterý

středa

čtvrtek

Graf 5: Návštěvnost keše podle dnů v týdnu

62

pátek

sobota

neděle

Zaměříme-li se na návštěvnost podle měsíců v roce, pak z grafu vyčteme, ţe největší byla v měsíci březnu. V následujících měsících počet logů upadá a opět se zvyšuje v období letních prázdnin. Velký zájem o keš začátkem roku můţe být přisuzován tomu, ţe tato keš byla nová, a proto více ţádaná. Do této statistiky, záměrně nebyla zařazena data z posledního týdne v lednu, kdy se PM snaţili získat FTF. Nárůst v měsíci březnu by mohlo zapříčinit počasí. V tomto případě opadnutí sněhu. Dále jiţ vidíme lehký nárůst v letních měsících, konkrétně v červenci a srpnu, tedy v sezóně prázdnin a dovolených. Je nutné podotknout, ţe keš nebyla zaloţena ve vyhledávané destinaci cestovního ruchu, a proto ani tento výzkum není ovlivněn sezónností návštěvnosti dané lokality. Data v tomto případě opravdu potvrzují mírnou závislost geocachingu na sezóně.

Návštěvnost keše podle měsíců 25

Počet logů

20

15

10

5

0 únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

Graf 6: Návštěvnost keše podle měsíců od února do října

Zrovna tak můţe být sledována i návštěvnost keše podle týdnů. Podobně jako v předcházejícím grafu nejprve návštěvnost postupně upadá. Zde se ale ještě více projevuje vliv počasí na geocaching. První týden od zaloţení bylo nálezů celkově nejvíce, a to díky největším nadšencům, kteří se snaţili získat FTF. Keš byla uveřejněna 26. ledna 2011 v 21:39 středoevropského času. Ještě tentýţ večer přibylo na účtu této keše 5 logů, a to i přes značné mnoţství sněhu, které napadlo od doby umístění keše.

63

10 Dotazníkové šetření Předmětem monitoringu bylo zjistit povědomí široké veřejnosti o geocachingu a z dotazovaných aktivně podílejících se v této hře, vyvodit profil typického hráče a priority týkající se geokešingu, a s tím záleţitostí spojených. Ke zjištění těchto informací byl vytvořen tzv. samovyplňující dotazník na internetových stránkách www.vyplnto.cz, kam mají přístup všichni lidé bez rozdílů. Tím byl zajištěn prostý náhodný výběr dotazovaných z celé České republiky. Bohuţel na tento dotazník odpovědělo 81 respondentů, z nichţ bylo pouhých 33 dotazovaných geokešery. Takovéto mnoţství povaţuji za příliš malé. Výsledné informace by byly nepřesné Z tohoto důvodu byl vytvořen druhý dotazník, tentokrát určený pouze geokešerům. Tento dotazník byl opět typem samovyplňujícím, jehoţ odkaz byl uveřejněn ve fórech na www.geocaching.cz a dalších regionálních geokešerských serverech. Na tento dotazník odpovědělo 235 respondentů. Bohuţel nebylo moţné vyhodnotit geokešery v závislosti na krajích, protoţe ne všechny kraje mají své geokešerské klubové servery, na kterých by bylo moţné tamní kešery upozornit na probíhající výzkum. Údaje by tak byly velmi zkreslené a tudíţ neodpovídaly skutečnosti. Další součástí výzkumu bylo zjistit znalost a případnou nabídku geocachingu mezi organizacemi cestovního ruchu a ochrany přírody. Dotazník byl cíleně zaslán městským informačním centrům, turistickým informačním centrům, destinačním agenturám, správám národních parků a chráněných krajinných oblastí a dalším organizacím cestovního ruchu. Celkem bylo rozesláno přibliţně 230 dotazníků na kontakty získané z České centrály cestovního ruchu a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Obdrţela jsem 85 vyplněných dotazníků.

64

10.1 Průzkum mezi širokou veřejností Cílem bylo nejprve zjistit poměr geokešerů a mudlů, základní údaje o nich jako pohlaví a věk. Dále měly být zjišťovány preference hráčů. Respondentů geokešerů ale byl nedostatek. Ukázalo se, ţe pouhých 8,64 % neví, co geocaching je. Na otázku, jestli tuto hru dotazovaní vyzkoušeli, byla nejčastější odpověď, ţe ano. Necelých 45 % se přihlásilo jako geokešeři. Téměř 19 % lidí přiznalo, ţe se geocachingu občas účastní se známými či příbuznými, ale vlastní profil zavedený nemají. 13,5 % o geocachingu jiţ slyšelo a chystá se jej vyzkoušet. Pouze 5,4 % geocaching nezaujal a zbývajících 17, 6 % jej nikdy nezkusila a ani se k tomu nechystá.

Zkušenosti s geocachingem Jsem geocacher 18% Hledám keše občas se známými/rodinou

5%

45% Zatím ne, ale chtěl bych

13%

Nezaujal mne

19%

Ne

Graf 7: Zkušenosti s geocachingem

Necelých 68 % odpovídajících tvořily ţeny. Muţů byla tedy zastoupena menšina. Co se týče věkového sloţení, nejvíce odpovídali respondenti mezi 21 a 40 roky, zastoupených téměř 78 % celkových odpovědí. Dále následovala věková skupina pod 21 let, se 16 %. Lidé ve věku mezi 41 a 60 lety a nad 60 let byli zastoupeni přibliţně 3 %.

65

10.2 Průzkum mezi geokešery Pro tento typ průzkumu byla zvolena metoda výběrového šetření prostého náhodného výběru, kdy většina pokládaných otázek byla uzavřené škálové nebo uzavřené polytomické s otevřeným koncem. Dotazník byl anonymní. Cílem výzkumu bylo obecně definovat segment geocacherů, věkovou skupinu a pohlaví. Byly monitorovány preference, týkající se geocachingu, jako obliba typu a lokality keší, způsob hledání a celková míra zapojení do hry. Dále bylo zjišťováno typické chování hráče, z čehoţ vyplývá i cíl dílčí, a to jeho přispění k cestovnímu ruchu a vliv geocachingu na ţivotní prostředí. Dalším předmětem byl monitoring sezónnosti této aktivity. Je nutné si uvědomit, ţe ačkoliv byl dotazník prováděn prostým náhodným výběrem, výzkum můţe být nepatrně zkreslený. A to jak typem geokešerů, kteří odpovídali (většinou lidé, kteří navštěvují internetová fóra), tak i tím, ţe mnoho geokešerů je přihlášeno pod jedním nickem, přitom se jedná o pár, nebo celou rodinu i s dětmi.

10.2.1 Výsledky dotazníku Z celkového počtu respondentů tvořili 141 muţi. Ţen odpovědělo pouhých 84. Tedy přibliţně 36 % oproti muţské převaze 64 %. Jak je patrné z grafu 8, nejčastěji byla zastoupena věková skupina mezi 26 a 40 lety se 108 hlasy (46 %) nebo mladší 26 let (30 %). Věková skupina 41 aţ 60 let získala 53 odpovědí (22 %) a respondenti starší 61 let odpověděli pouze 4 (2 %). Ačkoliv geocaching ve Spojených státech amerických je u lidí v důchodovém věku velmi oblíbený, vidíme, ţe v České republice tomu tak není. Dle mého názoru je takto malé zastoupení poslední věkové skupiny zapříčiněno jiným ţivotním stylem a neschopnost většiny našich seniorů vyuţívat dnešní moderní technologie.

66

Věkové rozložení geokešerů 120

108

100 80

70

60

53

40 20 4 0 26 - 40 let

Méně než 26 let

41 - 60 let

61 a více let

Graf 8: Věkové rozloţení respondentů

Dalším předmětem zkoumání bylo analyzovat, jak dlouhou dobu se jednotliví geokešeři této zábavě věnují (graf 9). Úmyslně byla tato skupina rozdělena do tří moţných odpovědí, tedy méně neţ rok, rok aţ pět let a více jak pět let. Před pěti lety totiţ došlo ke zlomu, kdy se GPS dostala v České republice do rukou široké veřejnosti. Záměrně jsem chtěla zjistit, kolik lidí znalo geocaching jiţ před touto událostí. Ukázalo se, ţe 9 % dotazovaných se geocachingu věnovalo jiţ před tímto zlomem. Z grafu je jasně viditelné, ţe geokešerů nováčků také neustále přibývá. Zde byli zastoupeni 27 odpověďmi, tedy 11 %. Dále bylo také zjišťováno, z jakých zdrojů se geokešeři o svém koníčku poprvé dozvěděli (graf 11). Převáţná většina se s geocachingem seznámila prostřednictvím přátel. Dalším nejčastěji uváděným zdrojem byl internet a o polovinu méně byly zastoupeny knihy či časopisy. Zde je nutno uvést, ţe v posledních letech se geocaching objevuje v médiích stále častěji. Například i cestopisný měsíčník Koktejl věnuje geocachingu v kaţdém čísle magazínu celou kapitolu. Někteří se také o geocachingu dozvěděli díky firmě Garmin, která vyrábí GPS přijímače. O geocachingu se zmiňují jak v manuálech, tak v propagačních materiálech. Dva lidé dokonce odpověděli, ţe se s geocachingem seznámili díky zakoupení kola u firmy Mountfield. Právě to byla

67

ta zlomová akce před pěti lety, která poprvé rozšířila GPS mezi občany České republiky. Při koupi kola, kaţdý obdrţel zdarma navíc i GPS.

Doba účasti na geocachingu 200

180

187

160 140

120 100 80 60 40 20

27

22

0 1 - 5 let

Méně než rok

Více než 5 let

Graf 9: Doba účasti na geocachingu

Způsob seznámení s geocachingem 160 140

144

120 100 80 60 40

50

20

25

4

0

2

2

3

5

Od známých

Z internetu

Z knihy, časopisu

Z televize, rádia

ve škole/práci

koupě kola u Mountfieldu

od firmy Garmin

nepamatuji se

Graf 10: Způsob seznámení s geocachingem

68

Během výzkumu se zjišťovala také aktivita odpovídajících geokešerů. Celkový počet nalezených keší se pohybuje od 5 do 6 000 s tím, ţe nejúspěšnější český kešer (FilemoniCZ) měl na svém účtu ke 12. listopadu 2011 dokonce 12 229 nálezů. [4] Nejčastěji odpovídaný počet byl 2200 nalezených keší. Medián nálezů všech respondentů je 629. Zakládaných keší je samozřejmě mnohem méně. 34 % respondentů ţádnou keš nezaloţilo. Maximální počet keší, zaloţených jedním respondentem, je ale neuvěřitelných 600 keší. Dle výsledků výzkumu, geokešeři ve velké většině preferují chodit na lov alespoň ve dvou, nejčastěji se svým partnerem. Není se čemu divit. Vţdyť co můţe být lepšího, neţ moci se podělit o radost z nálezu se svým blízkým. Lovců samotářů je ale také velká skupina. Následují rodiny s dětmi.

Společnost při geocachingu 120 100 100 80 72

60 40

41

20

22

0 Ve dvojci (př. s partnerem)

Sám / sama

S rodinou (včetně dětí)

Se skupinou přátel

Graf 11: Společnost při geocachingu

Nejoblíbenějšími kešemi jsou beze sporu keše tradiční, díky své přímočarosti a rychlosti odlovu. Druhé v pořadí jsou mysterky a multiny. Mnohým kešerům ale na typu keše nezáleţí. Důleţité pro ně je, aby byla samotná keš či její lokalita zajímavá, měla chytře napsaný listing. Jiní kešeři se spíše řídí terénem a obtíţností odlovu. S velkým mnoţstvím nových a nových kešerů vznikají neustále i nové keše. Bez dostatečných zkušeností ale pak vznikají keše mnohdy nekvalitní. 69

Drtivá většina kešerů, celých 95%, preferuje keše v přírodě, oproti keším městským. Z čehoţ vyplývá i jejich kladný vztah k ní.

Oblíbenost keší 160 140

150

120 100 80 60 40 40 30

20

6

0

8

Tradiční keše

Mystery keše

všechny

Multi-keše

WIG

Letterbox hybrid

2

2

Earth-keše

Graf 12: Oblíbenost keší

Pro zkoumání sezónnosti geocachingu, bylo u respondentů zjišťováno, v jakém ročním období chodí nejčastěji keše hledat, a za jakého počasí. Taktéţ bylo zkoumáno, jestli toto nějak ovlivní dny pracovní a dny volna či nikoliv. Z grafu 13 vyčteme, ţe naprostá většina geokešerů provádí tuto aktivitu celoročně, bez ohledu na počasí. Ani napadlý sníh je nezarazí. Zbytek, aţ na pár výjimek, kešuje téměř celý rok, mimo zimu. Stejně tak převáţná většina je schopna vyrazit na keše kdykoliv i ve všední dny po práci. Pouze méně lidí si nechává geocaching jen na volné dny. Viz graf 14. Podle pozorování návštěvnosti keše Dračí legenda I. ale bylo zjištěno, ţe většina naopak hledá tyto krabičky o víkendu. Ačkoliv sníh a mráz kešery od hledání neodradil, měla jsem moţnost během celého roku pozorovat, ţe pěkné slunné počasí přece jen vyláká na lov více kešerů.

70

Nejlepší roční období pro geocaching 180 160

162

140 120

100 80 60

63

40 20

10

0 Celoročně

Téměř celoročně, pokud nenapadne sníh (cca mimo zimu) V létě a je-li pěkné jaro nebo podzim

Graf 13: Nejlepší roční období pro geocaching

Nejoblíbenější dny pro geocaching 250

200 192 150

100

50 35

6

0 Kdykoliv

Mimo pracovní dny

Pouze o víkendech

Graf 14: Nejoblíbenější dny pro geocaching

71

2 Pouze o dovolené

A jak se geokešeři podílejí na cestovním ruchu? Celé tři čtvrtiny geokešerů kešují i v zahraničí. Zbytek hledá keše na území České republiky. Jen menšina se za geocachingem nevydává dál neţ 100 km od bydliště. To vypovídá o tom, ţe většina geokešerů ráda cestuje a nenechá si ujít příleţitost hledat keše kdekoliv. Naopak vyhledávají nová dobrodruţství a příleţitosti. Průměrná délka geokešerských výletů je pak téměř vyrovnaně půldenní či celodenní. Najdou se ale i tací, kteří chodí pouze na krátké vycházky ve svém blízkém okolí. Věřím ale, ţe to musejí být nováčkové, neboť v okolí bydliště brzy keše dojdou a kešerovi ani nezbývá nic jiného neţ se vydávat neustále dál od domova. Z grafu 17 jasně vyčteme, ţe nejčastěji pouţívaným dopravním prostředkem je auto, neboť je pohodlné, rychlé a člověk je nezávislý na dopravních řádech apod. Jako druhý dopravní prostředek zvítězilo jízdní kolo. Toto je velmi ekologické řešení. Člověk má opět svobodu v plánování své cesty. Zastaví, kde potřebuje a můţe dojet přímo ke keším. Vlak, autobus či pěší chůze mají téměř vyrovnané počty zastoupení. Jako nejméně oblíbený prostředek, ale i přes to, se objevuje loď. Vodní turistika je v České republice také oblíbenou formou cestovního ruchu a tudíţ hraje svou roli i v geocachingu.

Oblast hledání keší 200

180 160

176

140 120 100 80 60 40 38

20

13

0 I v zahraničí

Kdekoliv v České republice

Do 100 km od bydliště

Jen v blízkém okolí bydliště

Graf 15: Oblast hledání keší

72

8

Délka geocacherských výletů 120 109

100

102

80 60 40 20

25

0 Půldenní výlety

Celodenní výlety

Krátké vycházky v okolí

Graf 16: Délka geokešerských výletů

Druhy používaných dopravních prostředků 200 180

185

160 140 120 100 101

80 60 40

50

44

20

38 9

0 Auto

Jízdní kolo

Vlak

Autobus

Graf 17: Druhy pouţívaných dopravních prostředků

73

Pouze pěšky

Loď

Předmětem zkoumání byl i způsob stravování během delších výletů. Převáţná většina geokešerů si nosí stravu vlastní. To by mohlo odpovídat lokalitě, kam kešeři vyráţí na své výlety – do přírody. Také se v tom ale můţe odráţet ekonomická situace hráčů. Přibliţně čtvrtina se stravuje většinou v restauracích. Pouze minimum lidí navštěvuje rychlá občerstvení jako stánky a bufety. To bezesporu ovlivňuje i trend posledních let, snaţit se ţít a stravovat zdravě. Viz graf 18. Co se týče kulturně-historických či přírodních památek, na které geocaching hráče dovede, byla zkoumána jejich návštěvnost. V grafu 19 vidíme, ţe více jak polovina geokešerů tvrdí, ţe se neţenou pouze ke keši, ale většinou si i zaplatí vstupné, aby tyto památky navštívila. 40 % kešerů ale většinou do vstupného neinvestuje.

Způsob stravování 80 70 60

68

50 40

30 25

20 10

8

0 Strava vlastní

V restauracích

Graf 18: Způsob stravování

74

Rychlé občerstvení

Návštěva kulturně-historických objektů a přírodních památek se vstupem 140 120 100

115

80

82

60 40 20 9

0 Většinou ano

Většinou ne

Nikdy

4 Vždy

Graf 19: Návštěva kulturně-historických objektů a přírodních památek se vstupem

Pokud jde o uvědomělé environmentální chování kešerů v přírodě, tato analýza potvrdila, ţe geocaching je opravdu šetrnou formou cestovního ruchu. Většina kešerů chodí po vyznačených trasách a ti, kteří tak nečiní, se snaţí přírodu neničit. Podobné je to i s odpadem. Téměř všichni geokešeři rozhodně nenechávají odpadky tam, kde jim upadnou. Naopak. Přes dvanáct procent respondentů vypovědělo, ţe cestou ke keši i odpadky sbírají po jiných lidech. Samozřejmě jako všude, i v geocachingu se najdou tzv. černé ovce. Těch je ale naštěstí jen nepatrné procento. (Graf 21) Akce Cache In Trash Out jsou v České republice celkem oblíbené. Necelá třetina respondentů se těchto akcí uţ alespoň jednou zúčastnila. Přibliţně stejný počet lidí o tyto akce nejeví zájem, ale přes 40 % respondentů se v budoucnu plánuje CITO zúčastnit. Z toho vyplývá, ţe převaha geokešerů má opravdu zájem o naše prostředí a snaţí se jej vylepšit alespoň přispěním k jeho vyčistění. (Graf 22)

75

Chování kešerů v přírodě I. 160 140

143

120 100 80 78

60 40 20

14

0

Chodím po vyznačených stezkách a až když už to není možné, sejdu z cesty Jdu přímo za šipkou, ale snažím se být k přírodě ohleduplný/ná Jdu za šipkou tou nejkradší cestou

Graf 20: Chování kešerů v přírodě I.

Chování kešerů v přírodě II. 250 200 200

150 100 50 29

0

6

Nevyhazuji odpadky do přírody, vyhodím je v nejbližším koši Sbírám odpadky po ostatních lidech

Občas mi nějaký ten odpadek upadne

Graf 21: Chování kešerů v přírodě II.

76

Účast na CITO akcích 120 100 99 80 70

60

66

40 20 0 Zatím ne, ale v budoucnu bych chtěl(a)

Ano

Ne

Graf 22: Účast na CITO akcích

10.2.2 Shrnutí výsledků Z výše uvedeného výzkumu je zřejmé, ţe typickým geokešerem je muţ ve věku mezi 26 a 40 lety. O geocachingu se dozvěděl od svých známých a na výpravy se ve většině případů vydává se svou partnerkou, někdy i sám. Nejraději má keše tradiční, v přírodě. Geocaching není ovlivněn sezónností, neboť typický geokešer hledá keše celoročně. Nejen, ţe ho neodradí nevlídné počasí, ani sníh, ale je ochoten na keše vyrazit kdykoliv, a to i ve všední den po práci, i večer za tmy. Geocachingu se typický hráč věnuje i v zahraničí. Většinu geokešerských výletů podniká na celý den nebo na půl dne. Jako dopravní prostředek ve většině případů pouţívá auto nebo jízdní kolo, které mu dávají volnost pohybu a nezávislost. Ačkoliv stravu si většinou nosí vlastní, přibliţně z 50 % je ochoten zaplatit vstupné do objektů, ke kterým jej geocaching dovede. Geokešer má kladný vztah k přírodě. Proto pokud je to moţné, chodí po vyznačených stezkách a přírodu vědomě neničí a neodhazuje kolem sebe odpadky. V budoucnu plánuje zúčastnit se CITO akce, kde pomůţe s čištěním přírody.

77

10.3 Průzkum mezi organizacemi cestovního ruchu a ochrany přírody Výzkum mezi organizacemi cestovního ruchu a ostatními organizacemi, s tím blízce souvisejícími, byl proveden za účelem získání komplexních informací. Informací o znalosti odborníků v tomto odvětví, o problematice geocachingu a jeho případné cílené zapojení do nabídky těchto organizací. Dotazník nejprve zjišťuje typ a oblast působnosti organizace, dále znalost geocachingu a do jaké míry se ho účastní. Pokud byla organizace s touto formou cestovního ruchu obeznámena, pak byla zkoumáno jakým způsobem a za jakým účelem se organizace zapojuje. Závěrem šetření byly zjišťovány finanční zdroje případných projektů.

10.3.1 Výsledky zkoumání Z celkového počtu dotázaných odpovědělo 85 organizací. Nejvíce vyplněných dotazníků zaslala informační centra a střediska v počtu 65. Dále byly zastoupeny dvanácti zodpovězenými dotazníky chráněné krajinné oblasti a národní parky, třikrát odpověděli i zástupci destinačních agentur a zúčastnilo se i 5 ostatních organizací cestovního ruchu. Z tohoto počtu, geocaching neznalo pouhých 9 zástupců informačních center.

Zastoupení jednotlivých organizací 4% 6% 14%

76%

IC

NP a CHKO

Graf 23: Zastoupení jednotlivých organizací

78

DA

ostatní

Jak je moţno vyčíst z grafu 24, celých 43 % organizací, které geocaching znají, se nijak této aktivitě nevěnuje. V 9 % případů se sice snaţily do tohoto sportu jako organizace zapojit, ale ať uţ z nedostatku času či jiných důvodů toto nevyšlo. Ze zkoumaného vzorku se 40 % organizací geocachingu věnuje. Z toho 19 % pouze pasivně. Pasivní zapojení bylo myšleno především jako monitoring keší v dané oblasti. Nejaktivnější z typů těchto organizací pak jsou chráněné krajinné oblasti a národní parky.

Aktivita organizací v geocachingu 19% 43% 21%

8%

9%

Pouze pasivní účast

Aktivní účast

V jednání

Nezrealizováno

Žádná

Graf 24: Aktivita organizací v geocachingu

43 % z organizací cestovního ruchu a ochrany přírody, zabývajících se geocachingem, se ho účastní jinak, neţ bylo v nabídce dotazníku. Především informační centra a střediska spolupracují v rámci Moravskoslezského geocachingu a zájemcům poskytují bliţší informace k tomuto projektu, materiály a geokešerské pasy. Dále byla zmíněna i spolupráce s rewievery, podpora při CITO akcích nebo péče o keš, umístěnou v informačním centru některým z geokešerů. Několikrát bylo zmíněno i vytváření programů pro rodiče s dětmi. Mimo to, nejčastěji tyto organizace zakládají keše. O polovinu méně jsou pak zakládány TB, GC nebo CWG. Trasy zakládá pouhých 9 % dotazovaných. Ţádná z organizací svým návštěvníkům neposkytuje GPS k zapůjčení.

79

Způsob zapojení do hry

31% 43%

17% 9%

0% Keše

TB, GC, CWG

Trasy

GPS

Jiné

Graf 25: Způsob zapojení do hry

Důvody účasti v geocachingu 0% 14% 43%

43%

Noví zákazníci

Památky

Envieonmentální výchova

Graf 26: Důvod účasti v geocachingu

80

Jiný

Důvodů, proč se organizace snaţí angaţovat, je hned několik. Především se jedná o snahu přilákat nový segment zákazníků a upozornit na místní kulturní a přírodní památky. Organizace ochrany přírody se tímto způsobem snaţí návštěvníky seznámit s environmentální problematikou a geocaching tak vyuţívají jako vzdělávací nástroj. Nejčastějším zdrojem pro realizování nějakého projektu v této oblasti jsou provozní prostředky organizace a dotační programy. Ve třech případech byly na geocaching získány prostředky z fondů Evropské Unie. Dalšími jmenovanými zdroji byl i rozpočet obce či sponzoring. Tyto částky se ve většině případů pohybovaly do 5 000 Kč. Výjimečně bylo vynakládáno na projekty řádově v desetitisících. Pouze projekt geocachingu v Moravskoslezském kraji byl mnohem draţší. Na jeho realizaci bylo poskytnuto 1 800 000 Kč z fondů Evropské unie.

10.3.2 Shrnutí výsledků Jako celek, mají organizace cestovního ruchu o geocachingu přehled. Pouze malé procento z nich o něm nikdy neslyšelo. Jeho potenciálu si ovšem všimla jen velmi malá část, necelých 19 % z těch co odpověděli. Navíc věřím, ţe ty organizace, které vůbec neodpověděly na dotazník tak učinily proto, ţe geocaching neznají. To by toto procento ještě sníţilo. Nejčastějším zapojením do hry je zakládání keší, jehoţ cílem je přilákání nových návštěvníků a upozornění na kulturní či přírodní památky. Moravskoslezský geocaching je dosud největší geocacherský projekt zaloţený v České republice. Tento projekt, který odstartoval 31. dubna letošního roku, byl zaloţen „ … za podpory Moravskoslezského kraje a Evropské unie a má za cíl upozornit zábavnou formou na zajímavá místa, která se v tomto kraji nachází.“ [23] V jeho rámci vzniklo uţ 41 keší. Cílovým početem zaloţených keší je sto. Projektu se také účastní 26 informačních center této oblasti, které poskytují informace a pasy Moravskoslezského geocachingu. Naplánovány jsou zatím čtyři eventy. První z nich se bude konat v měsíci lednu roku 2012. [25], [26], [27], [28]

81

82

Závěr Geocaching je velmi populární a značně rozšířený sport, kterého se celosvětově účastní uţ přes pět milionů hráčů. Přitom čísla jak geokešerů, tak keší neustále narůstají. Ačkoliv typický kešer by byl nejraději, aby tato hra zůstala v utajení a ţádné organizace se do ní nezapojovaly, geocaching se dostal uţ do takových rozměrů, ţe jejich přání je nemoţné. Aktivitou hráčů je Česká republika jedním z geokešerských leaderů ve světě. Hustotou keší na území se vyrovná například malému severoevropskému státu Belgii a v počtu keší na obyvatele se vyrovná našemu sousednímu a vyspělejšímu státu, Rakousku. Pomineme-li kraj Hlavní město Praha, který má nesrovnatelně menší plochu a více obyvatel neţ kraje ostatní, pak je jednoznačně geocaching nejoblíbenější v Libereckém kraji. Celkově ale můţeme říci, ţe jeho rozloţení v České republice je rovnoměrné, s největší koncentrací keší v hlavním městě. Podle výsledků výzkumu je typickým českým geokešerem muţ vysokoškolského vzdělání, ve věku mezi 26 a 40 lety. Ve většině případů hledá keše se svojí partnerkou, méně často i sám. Pokud se vydá na geocaching, pak na půl dne, nebo na celý den. Stravu má vlastní, ale většinou utratí peníze za vstupné do kulturně-historických či přírodních památek. Jelikoţ k hledání keší potřebuje svobodu pohybu, jako dopravní prostředek volí auto, v případně kratších vzdáleností jízdní kolo. Keše je ochoten hledat kdykoliv. Tím je myšleno za jakéhokoliv počasí, nehledě na roční období, či denní dobu. Většinou ale hledá za příznivého počasí během dnů volna, tedy dovolených, víkendů a státních svátků. Přírody si váţí a rád se v ní pohybuje. Proto ji vědomě neničí. Naopak se snaţí přispět k jejímu vyčištění alespoň CITO akcemi, či sběrem odpadků během hledání keší. Z toho vyplývá, ţe preferuje i keše umístěné právě v přírodě, ačkoliv těch městských existuje také velké mnoţství. Drtivá většina geokešerů hledá keše i v zahraničí. Ačkoliv geocaching zřejmě není formou cestovního ruchu. Má k tomu velmi blízko. Proto by ho organizace cestovního ruchu měly vzít do povědomí a zařadit ho do své nabídky sluţeb. Toto doporučení nepatří komerčním organizacím, jako jsou cestovní kanceláře a agentury, neboť vyuţívání geocachingu pro účely výdělku, je v pravidlech této hry zakázáno. Geocaching by ale mohl být vhodným nástrojem pro správy chráněných

krajinných

oblastí,

národních 83

parků

a

organizací

zabývajících

se regionálním rozvojem. Pomocí něho je moţno vzdělávat zábavnou formou a nalákat návštěvníky do méně navštěvovaných oblastí. Díky geocachingu, by mohly některé oblasti rozšířit i návštěvnost v čase. A sice vhodně zvolenou keší či Wherigo dobrodruţstvím ve večerním nebo nočním čase. V této hře se nápaditosti meze nekladou. Poslední trendy cestovního ruchu jsou takové, ţe lidé mají zájem o aktivní dovolené se zajímavým podáním informací, ne jen monotónním výkladem průvodců. Chtějí zaţít něco nového, dobrodruţného, kdy se mohou zapojit do určité činnosti, a tím získat autentičtější záţitek. Geocaching je pro to jako stvořený. V zahraničí existuje mnoho projektů, především v národních parcích, které tohoto potenciálu vyuţívají. V České republice geocaching sice známý je, ale mnoho lidí se jej snaţí udrţet na rovině koníčku, známého pouze menšině lidí. Právě v utajení před veřejností vidí jeho kouzlo. I někteří ochránci přírody se k tomu staví negativně. Někteří kritizují geokešery, ţe nevědomky ničí vzácné ekosystémy. Jiní, jakoţto organizace státní správy (ochrana přírody), a ne organizace cestovního ruchu, se ke geocachingu otáčejí zády. Jak jsem jiţ zmínila výše, geocaching je jiţ natolik rozšířený a populární, ţe je nutné věnovat mu jistou dávku pozornosti. Je nezbytné, aby geokešeři, organizace cestovního ruchu a ochrany přírody spolupracovali. Jedině tak je do budoucna moţné geocaching někam posunout a rozvíjet ho dál, a tak vyuţívat jeho široký potenciál. Z výzkumu mezi těmito typy organizací bylo zjištěno, ţe v České republice je do geocachingu zapojeno přibliţně 19 % organizací. Ty se zapojily do této aktivity, především zakládáním keší, kvůli přilákání nových návštěvníků. Snahou bylo také upozornění na určité památky, ať jiţ kulturně-historické či přírodní. Geocaching není nijak finančně náročná záleţitost. Proto také většina organizací vynaloţila na tuto hru finanční prostředky do výše 5000 Kč, a to z provozních prostředků dané organizace.

84

Seznam literatury Tištěné publikace CAMERON, Layne. The Geocaching Handbook. 2004. The United States of America : The Globe Pequot Press, 2004. 113 s. ISBN 0-7627-3044-7. DYER, Mike. The Essential Guid to Geocaching : Tracking Treasure with your GPS. 2004. The United States of America : Fulcrum Publishing, 2004. 160 s. ISBN 1-55591522-1. GILLIN, Paul; GILLIN, Dana. The Joy of Geocaching : How to Find Health, Happiness and Creative Energy Through Tresure Hunt. 2010. Canada : Quill Driver Books, 2010. 224 s. ISBN 978-1-884956-99-7. MARSH, Terry. Geocaching in the UK : A step-by-step guide to a high-tech tresure hunting with GPS. 2011. Singapoure : Cicerone Press, 2011. 128 s. ISBN 978-1-85284609-1. MCNAMARA, Joel. Geocaching For Dummies. 2004. The United States of America : Wiley Publishing, Inc., 2004. 221 s. ISBN 0-7645-7571-6. NEVRLÝ, Miloslav. Kniha o Jizerských horách. 2007. Vyd. 4. Česká republika : Vestri, 2007. 338 s. ISBN 978-80-903029-6-9 PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. 2002. Česká republika : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 367 s. ISBN The Editors and staff of Geocaching.com. The Complete Idiot's Guide to : Geocaching. 2009. Vyd. 2. The United States of America : Penguin Group, 2009. 305 s. ISBN 978-159257-877-1. TAYLOR , J. Kevin. Geocaching for Schools and Communities. 2010. The United States of America : Human Kinetic, 2010. s 216. ISBN 0-7360-8331-0.

85

Akademické práce KRESTA, Jaroslav. Geocaching: Pravidla, principy a moţnosti vyuţití informačními pracovníky. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 112 s. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Petr Škyřík. LEPKOVÁ, Hana. Nové netradiční formy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2009. 66 s. Vedoucí bakalářské práce Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.

Internetové zdroje [1] Cacheopedia [online]. 2007 [cit. 2011-11-12]. Event cache. Dostupné z WWW: . [2] Cacheopedia [online]. 2010 [cit. 2011-11-12]. Geo Woodstock. Dostupné z WWW: . [3] Cacheopedia [online]. 2010 [cit. 2011-11-12]. Mega-event Cache. Dostupné z WWW: . [4] Cacherstats.com [online]. 2011 [cit. 2011-11-12]. Rankings for Geocachers Located in Czech Republic. Dostupné z WWW: . [5] Central Intelligence Agency : The World Factbook [online]. 2005 [cit. 2011-10-22]. Austria. Dostupné z WWW: < https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/au.html>. [6] Central Intelligence Agency : The World Factbook [online]. 2005 [cit. 2011-10-22]. Belgium. Dostupné z WWW: < https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/be.html>. [7] Central Intelligence Agency : The World Factbook [online]. 2005 [cit. 2011-10-22]. Czech Republic. Dostupné z WWW: < https://www.cia.gov/library/publications/theworld-factbook/geos/ez.htm>.

86

[8] Central Intelligence Agency : The World Factbook [online]. 2005 [cit. 2011-10-22]. Spain. Dostupné z WWW: < https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/sp.html>. [9] Czech Tourism [online]. 2005 [cit. 2011-10-29]. 1. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Dostupné z WWW: . [10] Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2011-10-31]. Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v 1. pololetí 2011 (předběţné výsledky) Tab. 1.4. Počet obyvatel podle oblastí, krajů a okresů Dostupné z WWW: < http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4001-11>. [11] Dommi.cz [online]. 2010 [cit. 2011-11-24]. Dostupné z WWW: . [12] Facebook [online]. 2011 [cit. 2011-11-24]. Dostupné z WWW: . [13] Geocaching : The Official Global GPS Cache Hunt Site [online]. 2000 [cit. 201106-26]. Dostupné z WWW: . [14] Geocaching : The Official Global GPS Cache Hunt Site [online]. 2000 [cit. 201111-24]. Dostupné z WWW: < http://www.geocaching.com/map/beta/default.aspx?lat=50.08781&lng=14.42046>. [15] Geocaching : The Official Global GPS Cache Hunt Site [online]. 2000 [cit. 201106-26]. Geocaching fact sheats Dostupné z WWW: . [16] Geocaching [online]. 2000 [cit. 2011-08-21]. Membership. Dostupné z WWW: . [17] Geocaching [online]. 2000 [cit. 2011-10-22]. Advance search. Dostupné z WWW: < http://www.geocaching.com/seek/nearest.aspx?country_id=4>. [18] Geocaching [online]. 2000. [cit. 2011-09-10]. Attributes. Dostupné z WWW: . 87

[19] Geocaching online [online]. 2000 [cit. 2011-08-14]. What is an eartchcach. Dostupné z WWW: . [20] Geocaching.cz [online]. 2003 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . [21] Groundspeak Weekly Newsletter [online]. 2000. [cit. 2011-07-15]. Quality Geocaches. Dostupné z WWW: . [22] Leave no Trace : Center for Outdoor Ethics [online]. 2008 [cit. 2011-08-14]. Principles. Dostupné z WWW: < http://www.lnt.org/programs/principles.php> [23] Moravskoslezský kraj [online]. 2007 – 2011 [cit. 2011-11-23]. Co je to moravskoslezský geocaching? Dostupné z WWW: . [24] Moravskoslezský kraj [online]. 2007 – 2011 [cit. 2011-11-23]. Moravskoslezský geocaching. Dostupné z WWW: . [25] Moravskoslezský kraj [online]. 2007 – 2011 [cit. 2011-11-23]. Poklady. Dostupné z WWW: < http://www.msregion.cz/cz/pro-aktivni/msgc/poklady/default.htm>. [26] Moravskoslezský kraj [online]. 2007 – 2011 [cit. 2011-11-23]. Setkání hráčů (eventy). Dostupné z WWW: . [27] Moravskoslezský kraj [online]. 2007 – 2011 [cit. 2011-11-23]. Seznam infocenter. Dostupné z WWW: . [28] Moravskoslezský kraj [online]. 2007 – 2011 [cit. 2011-11-23]. Zahájení hry moravskoslezský geocaching. Dostupné z WWW: < http://www.msregion.cz/cz/proaktivni/msgc/aktuality/zahajeni-hry-moravskoslezsky-geocaching-19293/>. [29] Northwest Ohio Geocachers [online]. 2000. [cit. 2011-07-15]. Geocahcing goals for 2010. Dostupné z WWW: . 88

[30] Obce.sweb.cz [online]. 2003 [cit. 2011-10-31]. Kraje České republiky Dostupné z WWW: < http://obce.sweb.cz/rekap/aa_kraje_km2.htm>. [31] Panorama Picture [online]. 2011 [cit. 2011-11-24]. Dostupné z WWW: . [32] Reddit [online]. 2011. [cit. 2011-07-15]. Geocahcing goals for 2011. Dostupné z WWW: . [33] The Industrial Design Engineering Wiki [online]. 2011 [cit. 2011-11-24]. Global Positioning Systém. Dostupné z WWW: . [34] The Podcacher Forum [online]. 2005. [cit. 2011-07-15]. 2010 Geocaching Goals. Dostupné z WWW: . [35] Turistik [online]. 2000-2011 [cit. 2011-11-08]. Naučná stezka Lesy Jizerských hor. Dostupné z WWW: < http://www.turistik.cz/cz/kraje/liberecky-kraj/okres-jablonec-nadnisou/bedrichov-okres-jablonec-nad-nisou/naucna-stezka-lesy-jizerskych-hor/>. [36] Volny.cz [online]. 2005 [cit. 2011-07-28]. Czech Wood Geocoin. Dostupné z WWW: < http://www.volny.cz/jpa/geocoin.html>. [37] Vyplnto.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-31]. Geocaching, out-doorová aktivita (výsledky výzkumu), 2011. Dostupné z WWW: < http://geocaching-out-doorovaaktiv.vyplnto.cz/>. [38] Vyplnto.cz [online]. 2008 [cit. 2011-10-31]. Preference v geocachingu a jeho role v cestovním ruchu (výsledky výzkumu), 2011. Dostupné z WWW: < http://preferencev-geocachingu-a-j.vyplnto.cz/>. [39] Wiki.geocaching.cz [online]. 2009 [cit. 2011-06-26]. Dostupné z WWW: . [40] Wiki.geocaching.cz [online]. 2009. [cit. 2011-06-26]. Kronika českého geocachingu Dostupné z WWW: . 89

[41] You Tube [online]. 2011 [cit. 2011-11-24]. Geocaching map – Czech Republic. Dostupné z WWW: . [42] You Tube [online]. 2011 [cit. 2011-11-24]. Underwater geocaching. Dostupné z WWW: .

Nepoužité knižní zdroje CEZANNE, Jeannette . Open Your Heart with Geocaching : Mastering Life Through Love of Exploration (Open Your Heart). The United States of America : DreamTime Publishing Inc., 2007. 208 s. ISBN 978-1601660046. G & R Publishing Co. It's a Treasure Hunt! : Geocaching & Letterboxing. The United States of America : CQ Products, 2007. 128 s. ISBN 978-1563832680. LO, Burt. GPS and Geocaching in Education. The United States of America : International Society for Technology in Education, 2010. 100 s. ISBN 978-1564842756. SHERMAN, Erik. GeoCaching : Hike and Seek With Your GPS (Technology in Action Series). The United States of America : Apress, 2004. 205 s. ISBN 978-1590591222.

90

Seznam příloh Přílohy A: Fotografie Příloha A 1: Velké keše nejsou moc časté, tým Pe&Pa jednu našel .............................. 97 Příloha A 2: Příklad magnetické nano keše .................................................................. 97 Příloha A 3: Netradiční schránka keše I. ......................................................................98 Příloha A 4: Netradiční schránka keše II. ..................................................................... 98 Příloha A 5: Typické místo kde hledat keš I. ................................................................ 99 Příloha A 6: Typické místo, kde hledat keš II. ............................................................. 99 Příloha A 7: Klasický logbook ................................................................................... 100 Příloha A 8: Logbook pro nano keš ........................................................................... 100 Příloha A 9: Extrémní geocaching I. [42]................................................................... 101 Příloha A 10: Extrémní geocaching II. [12] ............................................................... 101 Příloha A 11: Wee Wyvern loguje nález keše ............................................................ 102 Příloha A 12: Zapisování kešerů do logbooku............................................................ 102 Příloha A 13: Štítky Travel bug ................................................................................. 103 Příloha A 14: Travel bug s ručně vyrobeným hitche-hikerem..................................... 103

Přílohy B: Obrázky Příloha B 1 Titulní a vnitřní strana pasu pro Moravskoslezský geocaching [24] ......... 105 Příloha B 2: Návrh obsahu první mikrokeše Lesy Jizerských hor ............................... 105

Přílohy C: Tabulky Příloha C 1: Tabulka keší ve vybraných zemích [17] ................................................... 95 Příloha C 2: Porovnání vybraných zemí podle počtu keší [17] ..................................... 96 Příloha C 3: Porovnání krajů České republiky podle počtu keší [17] ............................ 96 Příloha C 4: Povědomí o Geocachingu mezi organizacemi cestovního ruchu a ochrany přírody ........................................................................................................................ 96

Přílohy D: Grafy Příloha D 1: Vzdělání geokešerů [Lepková, 2009, str. 32] ...........................................95 91

Přílohy E: Mapy Příloha E 1: Zobrazení keší na mapě města Prahy [14] .............................................. 104 Příloha E 2: Znázornění početnosti a rozloţení keší v České republice [41] ............... 104

Pokud není uveden zdroj, jak grafy a tabulky, tak i fotografie jsou výtvorem a majetkem autorky.

92

Přílohy

93

94

Vzdělání geokešerů 50 45 43

40

38

35 30 25 20

18

15 10

5

9 6

0 ZŠ

SOUŠ

SŠ

VOŠ

VŠ

Příloha D 1: Vzdělání geokešerů

Keše Tradiční Multi-keše

Česká Rakousko republika 15214 13599 4406 4032

Belgie

Španělsko

5880 2268

14019 1306

Mystery keše Earth-keš Events

6248

3385

2150

1076

354 120

288 26

87 16

179 32

CITO Megaevents Letterbox Virtuální Webcam Wherigo

8 1

5 1

2 0

1 1

129 2 8 135

73 2 8 22

38 8 1 19

28 13 6 15

26625

21441

10469

16676

Celkem

Příloha C 1: Tabulka keší ve vybraných zemích

95

1. keš Km2

Česká republika 1. 6. 2001 78867

Rakousko

Belgie

Španělsko

23. 7. 2001 83871

7. 7. 2000 30528

18. 2. 2001 505370

33,76

25,56

34,29

3,30

8217280 10431477 2,61 1,00

46754784 0,36

Keš/km2 Obyvatelé Keš/100 obyv.

10190213 2,61

Příloha C 2: Porovnání vybraných zemí podle počtu keší Kraje Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Kraj Vysočina Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský Celkem Medián

Keše

Km2

Keše/km2 Obyvatelé Keše/100 obyv.

1985 2271 2835 704 1452 1718 1701 1890 1549 1419 1791 3988 2115 1207

496 10056 7065 3314 6925 4758 3163 5535 5159 4519 7561 11016 5335 3964

26625

78866

4,00 0,23 0,40 0,21 0,21 0,36 0,54 0,34 0,30 0,31 0,24 0,36 0,40 0,30

1260469 638845 1155873 307049 514288 554285 440177 1241231 641493 517169 572290 1272807 836183 589921

0,16 0,36 0,25 0,23 0,28 0,31 0,39 0,15 0,24 0,27 0,31 0,31 0,25 0,20

10542080 0,33

0,26

Příloha C 3: Porovnání krajů České republiky podle počtu keší Organizace

GC zná

GC nezná

Celkem

IC MIC TIC NP CHKO DA Odbor rr a cr Sdružení cr Centrála cr Celkem

33 6 17 3 9 3 1 3 1 76

7

40 6 19 3 9 3 1 3 1 85

2

9

Příloha C 4: Povědomí o Geocachingu mezi organizacemi cestovního ruchu a ochrany přírody

96

Příloha A 1: Velké keše nejsou moc časté, tým Pe&Pa jednu našel

Příloha A 2: Příklad magnetické nano keše

97

Příloha A 3: Netradiční schránka keše I.

Příloha A 4: Netradiční schránka keše II.

98

Příloha A 5: Typické místo kde hledat keš I.

Příloha A 6: Typické místo, kde hledat keš II.

99

Příloha A 7: Klasický logbook

Příloha A 8: Logbook pro nano keš

100

Příloha A 9: Extrémní geocaching I.

Příloha A 10: Extrémní geocaching II.

101

Příloha A 11: Wee Wyvern loguje nález keše

Příloha A 12: Zapisování kešerů do logbooku

102

Příloha A 13: Štítky Travel bug

Příloha A 14: Travel bug s ručně vyrobeným hitche-hikerem

103

Příloha E 1: Zobrazení keší na mapě města Prahy, 1 : 50 000

Příloha E 2: Znázornění početnosti a rozloţení keší v České republice, 1 : 4 970 000

104

Příloha B 1 Titulní a vnitřní strana pasu pro Moravskoslezský geocaching

K následující keši se dostanete vyluštěním dalších souřadnic. Získejte odpovědi na níže uvedené otázky. U každého získaného údaje proveďte ciferaci tak, aby vám pokaždé vzniklo jednomístné číslo (př. 1985 tedy 1 + 9 + 8 + 5 = 23 a 2 + 3 = 5). Konečné čísla pak zadejte je do těchto souřadnic: N 50° 48. (A*C)(C+D+A)B

E 015° 08. C(A-D)(D+A)

1. Zastávka - Zemník N 50° 49. 378 E 015° 09. 236  A – Ve kterém roce začala přeměna náhradních výsadeb na smíšené porosty? B – Jak dlouho by měla tato přeměna trvat? 2. Zastávka - Nová louka N 50° 48. 797 E 015° 09. 353  C – O kolik °C byl naměřen teplotní pokles v 18. století? D – Ve kterém roce nadměrně suchá léta přispěla k rozmnožení kůrovců? (první ze dvou uvedených let)

Příloha B 2: Návrh obsahu první mikrokeše Lesy Jizerských hor

105