VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání Bakalářská práce
Autor: Simona Szabó Vedoucí práce: Doc. PhDr. Otto Čačka Jihlava 2011
Copyright © 2010 Simona Szabó
Anotace SZABÓ, Simona: Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání. Vysoká
škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Otto Čačka. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 43 stran. Teoretická část práce se zabývá obecnou charakteristikou dospívajících jako celku a poté jednotlivých skupin pubescentů a adolescentů. Vysvětluji zde pojmy hodnoty a zájmy, které spolu úzce souvisejí. Pro praktickou část jsem vytvořila dotazník, který jsem rozdistribuovala mezi skupiny pubescentů a adolescentů, pro zjištění vývojové změny východisek zájmové orientace v cestování.
Klíčová slova Dospívající. Puberta. Adolescence. Hodnoty. Pojem, druhy a funkce zájmů. Teorie zájmů. Vývoj zájmů. Seberozvíjení a zájmy
Annotation SZABÓ, Simona: The changes of ways out of interests in travelling during adolescence. Bachelor thesis. Vysoká škola polytechnická Jihlava.Department of travel and tourism. Master of thesis: Doc. PhDr. Otto Čačka. Qualification levels: Bachelor. Jihlava 2010. 43 pages. The theoretical part of my thesis deal with general characteristics of adolescents generally. And then deal with separanted groups of adolescents and pubescents. I will explain the values merits and interests, which are closely related.I created questionaire for specifical part, which I divided into the groups of pubescents and adolescents to idebtify developmental changes in the orientation of the interrest in travel.
Key words Adolescent. Puberty. Adolescence.Values. Concepts, types and function of interests. Theory of interests. Development of interests. Selfdevelopment and interests.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
...................................................... Podpis
Předmluva Dlouho jsem přemýšlela, jaké téma pro moji závěrečnou práci by bylo to pravé. Tvorba zájezdu to jistila, ale já jsem se chtěla věnovat něčemu hlubšímu-tím neshazuji nikoho, kdo zájezdy tvoří-. Jiţ od střední školy mne fascinuje psychologie. Kdyţ jsem zjistila, ţe je na výběr z pár témat věnujícím se tomuto oboru, okruh moţností se mi zúţil. A kdyţ jsem začala uvaţovat, co by mne opravdu zajímalo poznat blíţe a jak právě mně by se dobře sháněly informace, dospěla jsem ke svému tématu velice rychle. V práci se věnuji problematice vývojových změn zájmové orientace v cestování u dospívajících. Pro své dotazníkové šetření jsem oslovila skupiny pubescentů a adolescentů, z mého hlediska nejlépe dosaţitelné skupiny v mém okolí. Dotazník je sestaven z 10 otázek, které jsem tvořila na základě hodnotových útvarů. Moje poznatky a výsledky výzkumu by mohly slouţit pro tvorbu nabídky zájezdů, cílenou právě na věkovou kategorii dospívajících nebo i pro organizace pořádající letní zájmové tábory pro pubescenty. Téma bakalářské práce - Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání – zpracovávám jako první a proto doufám, ţe poslouţí i budoucím generacím k případnému načerpání informací. Teorii jsem čerpala hlavně z knih mého vedoucího práce, pana Doc. PhDr. Otto Čačky a z další odborné literatury o vývojové psychologii. Tímto bych panu Doc. PhDr. Otto Čačkovi chtěla velice poděkovat za odbornou pomoc a cenné rady při zpracování mé práce. Dále pak děkuji své mladší sestře, jejím kamarádům a celé třídě 1. A církevní střední školy zdravotnické v Brně a také svým přátelům, za trpělivost s vyplňováním dotazníku.
Obsah Anotace ......................................................................................................................................... 4 Klíčová slova .................................................................................................................................. 4 Prohlášení ...................................................................................................................................... 5 Předmluva ..................................................................................................................................... 6 1. Úvod .......................................................................................................................................... 8 2. Teoretická část .......................................................................................................................... 9 2.1 Obecná charakteristika vývojových změn v dospívání ........................................................ 9 2.1.1 Fyzické změny a psychika ............................................................................................. 9 2.2 Charakteristika dospívajících skupin ................................................................................. 12 2.2.1 Puberta (13-15 let) .................................................................................................... 12 2.2.2 Adolescence (16 – 22 let) ........................................................................................... 14 2.3 Hodnoty ............................................................................................................................. 16 2. 4 Zájmy ................................................................................................................................ 18 2.4.1 Pojem, druhy a funkce zájmů ..................................................................................... 18 2.4.2 Teorie zájmů ............................................................................................................... 19 2.4.3 Vývoj zájmů a jeho činitelé ......................................................................................... 20 2.4.4 Seberozvíjení a zájmy ................................................................................................. 22 3. Praktická část........................................................................................................................... 22 3.1 Tvorba dotazníku ............................................................................................................... 22 3.2 Dotazník............................................................................................................................. 24 3.3 Vyhodnocení výzkumu ...................................................................................................... 27 3.3.1 Vyhodnocení dotazníků od pubescentů ..................................................................... 27 3.3.2 Vyhodnocení dotazníků adolescentů ......................................................................... 32 3.3.3 Porovnání jednotlivých zaměření ............................................................................... 36 3.4 Shrnutí ............................................................................................................................... 41 4. Závěr ........................................................................................................................................ 42 5. Zdroje ...................................................................................................................................... 43
7
1. Úvod Hlavním tématem této práce je psychologie zájmů u dospívajících. Skupinu dospívajících můţeme chápat velice široce. Já se ve své práci věnuji pubescentům a adolescentům. Tyto dvě skupiny jsou mi nejbliţší z toho důvodu, ţe mám o pět let mladší sestru a sama jsem adolescentem. Pro psychologii jsem se nadchla jiţ od střední školy a právě vývojová psychologie je velice zajímavá a myslím si, ţe i nejen pro budoucí ţivot uţitečná. V teoretické části práce chci vysvětlit základní a nezbytné termíny jako jsou hodnoty a zájmy, které jsou na sobě závislé a jsou vzájemně propojené. Nezbytným pojmem pro celou práci je pojem dospívání a v něm dvě vyčleněné skupiny, pubescenti a adolescenti. Popisu těchto dvou skupin se budu věnovat v úvodu teorie a aţ dále rozeberu závislost hodnot a zájmů. V druhé časti práce věnované praktickým poznatků, vypracuji dotazník přibliţně o 10-ti otázkách, které budou cílené na hodnotové útvary, dle kterých se dá odvodit zájmová orientace.
8
2. Teoretická část
2.1 Obecná charakteristika vývojových změn v dospívání
Dospívání je spojeno s ukončením základní školy a následnou volbou povolání. V dospívání existuje dvojí charakter projevů, odlišujeme dvě navazující stadia: pubertu a adolescenci. Tato dvě stadia také závisí na pohlaví, u hochů nastává puberta i adolescence přibliţně o rok později neţ u dívek. V těchto dvou stadiích se dítě musí během několika let proměnit tělesně, fyziologicky, psychicky i společensky na dospělého člověka se zformovanou a vyhraněnou osobností, uceleným světovým názorem; připraveného k produktivní práci v zaměstnání, k zodpovědnému manţelství a rodičovství i k začlenění do občanského ţivota. Pokud chápeme dospívání v kontextu celé ţivotní dráhy člověka jako specifickou etapou mezi dětstvím a dospělostí, můţeme je obecně charakterizovat jako přechod od nesamostatnosti k samostatnosti, od závislosti na dospělých k nezávislosti, od neodpovědnosti k morální zodpovědnosti, od konzumace společenských produktů a hodnot k jejich tvorbě, od řízeného učení ke stále výraznější míře samostatného studia a sebevzdělání, od výchovy k převaze sebevýchovy, od poslušnosti a podřizování se poţadavkům k nezávislosti a individualizaci. Dospívající se po celé období nachází v určité „nestabilní pozici“, je sice jiţ odloučen od světa dětí, ale ještě není přijat do světa dospělých. Míra porozumění zákonité rozkolísanosti a proměnlivosti postojů dospívajících a reálný přístup dospělých významně ovlivňuje urychlení a průběh tohoto procesu. [1.] 2.1.1 Fyzické změny a psychika
Jde o obtíţné stadium vývoje nejméně ze dvou důvodů: 1. Prudkými fyziologickými změnami oslabená nervová soustava navozuje nervovou i emoční labilitu
9
2. Pocity nejistoty, které zákonitě provázejí samostatné hledání osobních východisek přizpůsobení, jsou také faktorem konfliktů vnitřních i s okolím. Tělesné proměny, které jsou součástí pohlavního dospívání, bývají pozitivně akceptovány dospělými i vrstevníky. „Jak dospívající vidí okolí“ je zde velmi důleţité. Vzhled je propojen se zaţíváním vlastní identity a jedno vţdy podmiňuje druhé. Fyzické změny si vynucují novou integritu, včetně zaujetí stanoviska k širším stránkám reality. Vnější znaky jsou první informací vyvolávající odezvu okolí. Velké rozdíly v nástupu puberty spočívají nejen v asynchronním začátku tohoto období u chlapců a děvčat, ale také ve značných individuálních odlišnostech. Mezi třináctiletými a čtrnáctiletými se vyskytují jedinci bez jakýchkoliv známek dospívání, ale také ti, kteří mají pubertální vývoj téměř ukončen. To se projevuje i v rozdílných psychických schopnostech a projevech. Zde si můţeme názorně popsat pár konkrétnějších případů: Chlapci, kteří dospívají brzy, bývají vyšší, svalnatější, sportovně zaloţení, oblíbenější, průbojnější a suverénnější, mívají však niţší studijní ctiţádost a kázeň. Ti „opoţdění“ chlapci (menší, slabší) mívají problémy v zařazení do kolektivu, upozorňují na sebe tedy jinými neţ sportovními zájmy, bývají tvořivější a lépe rozumí druhým. „Předčasně vyspělé dívky“ jsou spíše v nevýhodě díky tělesné a duševní nevyváţenosti. Budí pozornost, často se i hůře učí. Pro ty „později“ dozrávající je jejich tělo ještě v adolescenci předmětem pozornosti. Rozdíly v tempu a průběhu psychického vyspívání se mezi chlapci a dívkami postupně vyrovnávají, i kdyţ dívky dosahují vrcholu rozvoje základních funkcí v průměru kolem 19. roku, kdeţto hoši o něco později. Horní hranice je ale pohyblivá i v závislosti na náročnosti poţadavků. Konečným cílem je však dosaţení osobní a integrující ţivotní filozofie. Kromě fyzického dozrávání jsou obecně patrné zvláště výrazné změny racionálněkognitivních procesů (kvalitativní skok myšlenkových operací) i imaginativněemocionálních funkcí (emocionální labilita je postupně vystřídána stabilitou). Člověk tím nabývá moţnost stát se aktivnějším a odpovědnějším spolutvůrcem vlastního ţivotního údělu. V dospívání prodělávají všechny poznávací funkce dosti zásadní kvantitativní i kvalitativní změny. Rozvoj vyšších myšlenkových operací umoţňuje 10
stále přiléhavější pořádání vědomostí, větší podíl samostudia i specializovanější a hlubší vzdělávání v oblasti přírodních, technických, či společenských věd. Celé období dospívání je také dobou názorových zněm. Nezkušenost způsobuje sugestivní přebírání názorů a postojů od pozitivně přijímaných dospělých. Názorová proměnlivost napovídá počáteční nezralost a neintegrovanost vlastních kritérií a struktur bazálních východisek sebeřízení. Naivní romantismus je ale stále kritičtější. Třebaţe jsou dospívající jiţ schopni přezkoumávat předkládané poznatky, postoje i poţadavky na stále vyšší úrovni, zpravidla ale ještě nejsou sto postřehnout všechny podstatné faktory situace. Kaţdé zjednodušení vţdy snadno radikalizuje. Proto je pro dospívající typický aţ nekompromisní neústupnost. Konfrontace hledisek a prosazování vlastních názorů pak vyvolává časté hádky s vrstevníky i rodiči. [1.] Dospívající se díky menším zábranám a zkušenostem, posilování touhou po nezávislosti, často aţ neuváţeně vrhají do neznámých situací a nezřídka aţ nepřiměřeně riskují. Mnohdy ani nepředvídají následky svého chování. [7.]. Postupně ustupuje přitaţlivost přebíraných hotových řešení a stále šířeji je vyuţívána schopnost samostatnějšího, pruţnějšího a díky přibývajícím zkušenostem postupně také přiléhavějšího reagování na vnější situaci. Úroveň orientace na počátku a na konci dospívání je zákonitě výrazně odlišná z hlediska formy i obsahu. Období dospívání je významnou, ne-li stěţejní etapou pro formování a rozvoj osobnosti. Některé vlastnosti se v této fázi rozvíjejí velmi dynamicky, u jiných dochází k proměnám a přesunu jejich významů a navíc vzniká i řada vlastností zcela nových. Shrnutí všech změn v tomto ţivotním období pěkně vystihuje A.Cole, ten uvádí 9 hlavních oblastí změn: 1. intelektuální dospívání (od názorové závislosti k nezávislosti) 2. emocionální dospívání (od dětských strachů k jejich postupnému překonávání) 3. společenské dospívání (od skupiny vrstevníků k úzkému výběru přátel) 4. emancipace od rodičovské kontroly k sebekontrole (od chápání rodičů jako vzorů k jejich pojetí jako partnerů) 5. identifikace sebe sama (od černobílého vidění ke schopnosti hlubší analýzy povah) 6. volba povolání (od atraktivnosti k výhodnosti) 7. vyuţívání volného času (od her k zájmům)
11
8. zájem o opačné pohlaví (od přátelství k lásce) 9. ţivotní filozofie (od nejasného vědomí smyslu vlastní existence k ţivotnímu poslání) Dospívajícího můţeme lehce rozpoznat také dle následujících podmínek, které splňuje: - Dospívající dovede jiţ vyuţívat více informací a integrovat je do celkového dojmu. - Má také diferencovanější názory, rozmanitější a přesnější vyjádření, zahrnující i abstraktní kategorie. To mu umoţňuje postihovat charakteristické znaky osobnosti (vlastnosti, zájmy aj.). - Dospívající dovede do svého hodnocení zahrnout i některé protikladné kategorie, které se jeví zdánlivě neslučitelné. - Vědí také, ţe jde jen o jejich subjektivní dojem, který mohou mít jiní rozdílný. - Na všech stupních vývoje se na vnímání, ať ve fázi výběru či zpracování podnětů, výrazně podílí dosaţená úroveň celé osobnosti. Základní aktivity, ve kterých by se měl člověk snaţit přiměřeně adaptovat, se týkají všech ţivotních oblastí: lásky, práce i hry. Dospívání je tedy přípravou ke stabilitě a přizpůsobenosti na ţádoucí úroveň ve všech těchto základních sférách. [1.]
2.2 Charakteristika dospívajících skupin
2.2.1 Puberta (13-15 let)
Puberta má svůj počátek jednoznačně stanoven fyziologickými změnami (biologicky toto období začíná u děvčat s první menstruací a u chlapců prvními ranními polucemi). Mezi chlapci a dívkami jsou patrné jisté rozdíly nejen v době nástupu, ale také v průběhu a způsobech proţívání puberty. Dívky se projevují navenek zpravidla klidněji neţ chlapci, jsou společenštější a přizpůsobivější. Panuje obecný názor, ţe puberta je období krizí a konfliktů s dospělými, to ale platí asi jen u 50% dospívajících. Závisí to na spoustě faktorů, z nichţ nejdůleţitější je adekvátnost přístupu samotných rodičů (vychovatelů) respektujících individualitu a varujících se poniţování dospívajících. Rozkolísanost a konfliktnost mládí je výsledkem působení biologických, psychických i sociálních tlaků.
12
Puberta se obecně vyznačuje celou řadou rozporů. Vedle nevyváţenosti, fyzické i psychické je na počátku dospívání také patrný rozdíl fyzického a psychického vývoje spolu s mnohem závaţnější intrapsychickou nevyrovnaností spočívající v nevyváţeném zrychlení racionálně-kognitivních a imaginativně-emotivních funkcí. To spolu s řadou dalších faktorů, podmiňuje některé charakteristické projevy počátečního stádia dospívání. Disharmonie však postihuje na počátku dospívání i do té doby vyrovnanou psychiku dítěte. V pubertě jsou všechny jistoty znovu zpochybněny. Dospívající začíná navíc projevovat zvýšený zájem o vlastní duševní dění. Odlišnost jeho jednotlivých sloţek pak přináší uvědomění jejich nesouladu. Dospívající si tak uvědomuje nejen, ţe myslí, cítí a chce, ale i to, ţe myslí, cítí a dělá úplně rozdílné věci. Pozornost spočívá ve výběrovém soustředění na určitý výsek reality či duševního dění. Je nespecifickou součástí funkce všech procesů a útvarů psychiky. V pubertě ovlivňuje vlastnosti pozornosti nejen oslabená nervová soustava jako důsledek rychlého růstu a hormonální přestavby, ale také značný rozsah a nevyhraněnost zájmů, včetně zvýšené orientace na fázově specifické problémy a úkoly. Puberta je ovlivněna plno hormonálními změnami a také novým sociálním zařazením. Toto období je typické řadou charakteristických projevů např.: 1. V oblasti citů – zvýšená emocionalita, projevy lability emocí, poslušnost střídaná s nedůtklivostí, přátelskost s uráţlivostí aţ hrubostí; 2. V oblasti Jáství – nejistota projevu, společnost se snahou po izolaci, labilita sebehodnocení, halasná předvádivost přehlušující pocity méněcennosti, nadšení střídané nezájmem aţ apatií; 3. V oblasti vůle – klackovité chování, nevyváţené reakce a výkony, činorodost střídající se s leností apod. Nelze si však představovat, ţe všechny uvedené příznaky můţe někdo překonat sám od sebe a navíc si najít i tu nejvhodnější cestu dál. Významným povzbuzením a nadějí všech rodičů je postupně se prohlubující vnitřní orientace na dospělost. Spočívá v úsilí o nové kvality sebepojetí, přispívající k vyšší integrovanosti osobnosti = hlavní úkol fáze dospívání. Na dynamice a výrazu psychiky se tedy v tomto stadiu silně spolupodílí jak charakteristické fyziologické faktory, tak do jisté míry i dosaţený rozvoj schopností podmiňujících osobní orientovanost (inteligence, kvalifikace), především ale postupující
13
zralost imaginativně – emotivních útvarů psychiky opírající se o dosavadní vklad výchovy i kvality aktuálních kultivačních podnětů, podporující kvalitu sebevýchovy jedinečných východisek sebeřízení (plánovité rozvrţení cílů, hierarchie hodnot, ţivotní projekty aj.). [1.] 2.2.2 Adolescence (16 – 22 let)
Adolescence je fází postupného vyhraňování a stabilizace východisek sebeřízení. Podstatným úkolem adolescence je tedy dosaţení úrovně zralé a kultivované osobnosti. Základní aspekty tohoto procesu jsou spatřovány ve dvou vzájemně se doplňujících a ovlivňujících procesech: Jedny jsou vázány na postupující personalizaci či individualizaci – tj. uvědomění, restrukturaci, a upevnění nové osobité struktury cílů, postojů, hodnot a projevů, druhé se vztahují spíše k problematice socializace a kultivace – tj. včleňování se do uţších i širších společenských vztahů. Probíhá příprava a volba povolání, bývá dosaţeno i nezávislosti na rodině /sociální zralost/, rozvíjí se empatie s vrstevníky, počínají heterosexuální vztahy /biologická zralost/, je nezbytné vyrovnat se s tlaky společenských norem, formovat osobní integrovaná východiska jednání a vytvořit si vlastní ţivotní projekt /osobní zralost/. Pozornost je v adolescenci zaměřená podstatně vyhraněněji a zvláště v oblasti specializace je výrazně poutána funkční významností jevů a vztahů reality. S dovršením rozvoje myšlenkových operací je zcela opuštěn také kognitivní egocentrismus (iluze, ţe jsou středem světa). Pubertální subjektivita je v adolescenci vystřídána stabilnější a přesnější koncentrovaností spojenou s uplatněním abstrakce, širších poznatků a ţivotních zkušeností. Adolescent je tedy jiţ schopen vést pozornost pochopenou objektivní významností. Otázky vlastního „Já“, jeho zařazení ve světě i společnosti tak nabývají zvláštního významu. Probíhá utváření a stabilizace sebepojetí a dalších východisek charakteru , jako jsou základní soustavy postojů, ideálů i hodnot, o které se pak opírá rozhodování osobnosti. To však neprobíhá v izolaci, ale v neustálé integraci s okolním světem, v tomto procesu jsou tedy určité poznatky a zkušenosti výběrově odráţeny, přehodnocovány, či pouze akceptovány.
14
Adolescence tak především vlastní autokultivací dospívá k jedinečným, osobním a relativně stabilním strukturám vzorů vlastního proţívání a chování, které pak ovlivňují jeho další interakci s prostředím. [1.] Podle E. H. Eriksona si adolescenti přechodně vytváří „svou vlastní kulturu“ projevující se v demonstrované potřebě volnosti a experimentování, nechutí k definitivnímu řešení, k volbě znamenající omezení a ochuzení, ţijí v představě „věčného mládí a síly“, s nereálným pocitem privilegovanosti a imunity vůči rizikům, důraz kladou na aktuální proţívání. Odmítají také hodnoty a styl ţivota rodičovské generace. Přechodně tak dochází k bránění se všemu, co vyţaduje odpovědnost a plnění povinností, kult nezralosti, odmítání dospělosti. [3.] Děti byly nesamostatné, pubescenti chtěli být samostatní a adolescenti jsou jiţ schopni být samostatní a zodpovědní, ale nechtějí. Současnost i budoucnost je pro ně stejně důleţitá, vţdy však dají přednost současnosti. Tento postoj vede i k častým konfliktům s rodiči. V tomto smyslu tedy ţijí naplno a toto stadium pro ně není jen pouhou přípravou na budoucí dospělost. [3.] Z toho vyplývají také určité specifické zvláštnosti identity některých adolescentů: 1. Preferují intenzivní proţitky (hlučná hudba, rychlá jízda…). Cílem je dosáhnout nějakého maxima. 2. Usilují o absolutní řešení. Citově i morálně akceptují jen absolutně platné a to co je hodnotné a jisté. Takovou hodnotu pak podporují nejen proklamacemi, ale i konáním. 3. Vše chtějí dosáhnout neodkladně, ihned. Odklad je zátěţí (rychlé známosti, gambleři, squateři, dealeři, drogově závislí aj. krajnosti obecného trendu).[8.] Adolescence je pro posud nepevnou integraci východisek sebeřízení ještě poměrně obtíţné stadium. Mnohdy se v něm vyskytují i krize, chyby aţ výstřelky, které není snadné chápat, ani odpouštět. Teprve koncem tohoto období nastává vnitřní harmonizace a uklidnění. Nároky kladené na adolescenty se v mnoha případech jiţ vyrovnávají nárokům kladeným na dospělé (např. cílevědomost, mravní vyhraněnost, zodpovědnost…). Adolescent dosahuje jiţ v 18 letech plnoletosti, tedy i právní odpovědnosti. Někteří jedinci však předpoklady k tomuto splňují dříve, jiní později a jsou i takoví, u kterých je schopnost jejich naplnění výrazně posunuta. Není nijak snadné vzít svůj ţivot 15
odpovědně do vlastních rukou a začít samostatně naplňovat všechny vývojové úkoly. I při relativní stabilitě a integraci vnitřních východisek jednání je při tom nutné neustále reagovat na často i zcela nečekaně se měnící okolnosti. Ani dospělost není ţádný stav, ale stálý proces dynamického dolaďování a periodické restrukturace osobní orientace s ohledem na probíhající vnitřní i vnější změny. Relativně stabilní zůstávají jen nejobecnější hlediska osobní filozofie. [1.]
2.3 Hodnoty „ Být člověkem tedy odkazuje na něco, co jej překračuje, co se stává jeho ţivotním posláním“ [2. dle Frank 1994]. Toto vlastní poslání si zpravidla stanoví kaţdý subjekt sám. I zde tedy platí, ţe kvalita vzdělanosti a moudrosti se zúročí zvláště při osobním výběru hodnot, promítajícím se pak do vlastního ţivotního stylu a údělu kaţdého jedince. V tomto smyslu, tedy spíše psychologickém neţ filozofickém, lze jiţ v nezbytném subjektivním řešení ţivotní teleologie (tj. účelnosti, smysluplnosti vlastního přístupu k ţivotu) na dané úrovni zralosti autokultivující se osobnosti předpokládat i určité aspekty humanistické teleologie, jejím těţištěm, jak vyplývá z kontextu celého našeho pojednání, by tedy jiţ neměl být jedinec sám. Pojem hodnota je pochopitelně zcela odlišný z hlediska ekonomie, sociologie, psychologie či filozofie. Psychologicky jsou hodnoty jistým zobecněním snahových tendencí člověka, opírající se o jeho zkušenosti a ideje, jsou tedy zpravidla formovány kaţdým jedincem z jeho subjektivního hlediska, coţ dokládá i jejich jedinečnost a vazba k vlastní osobě. Nejhlubší čtvrtá rovina motivačního prostoru subjektu spočívá tedy v potencialitě určované osobními hodnotami uspořádanými v individuální hierarchické struktuře hodnotového vědomí, které pak do jisté míry relativně stabilně spoluurčuje ţivotní způsob vlastního tvůrce [2. dle Pardel]. V Maslowově pojetí pak představují ţivotní hodnoty osobní vizi dokonalého ţivota a jsou tedy něčím, pro co má cenu ţít. Uspokojování takovýchto ţivotních hodnot přináší nejvyšší radost a štěstí. Hodnoty jsou tedy jednou z nejvyšších sloţek řídících mechanismů osobnosti a ve svém celku vykazují přirozenou tendenci k relativní stabilitě uspořádání do hierarchické struktury, tedy tzv. hodnotové vědomí. Stávají se tak vpravdě zobecněním snahových tendencí šířeji určujících ţivotní orientaci jedince.
16
Hodnoty zralé osobnosti nevznikají zpravidla jen pouhým pasivním psychickým přijetím společensky přijímaných přístupů, ale jsou většinou voleny či akceptovány prostřednictvím schopnosti vlastního aktivního posuzování širších aspektů subjektem. Někdy se také píše, ţe hodnota je zájem o něco [2. dle Sillamy 1965]. Zájem je však čistě subjektivní volbou Já týkající se určité předmětné oblasti. Náplň hodnot je oproti zájmům podstatně obecnější a širší. Adolescenti jiţ řeší otázku smyslu ţivota, přemýšlí o hodnotách, se kterými se setkávají, zkoumají jejich hloubku, trvalost a význam pro ţivot. Uvědomují si tak, ţe jejich osud závisí do značné míry na nich samých, jejich vlastních postojích a hodnotách. Existuje řada nejrůznějších koncepcí hodnot, uvedu zde koncepci hodnot dle E. Sprangera, dle které jsem se řídila při tvorbě dotazníků v praktické části svojí práce. E. Spranger rozlišuje šest objektivních hodnotových útvarů:
Ekonomický (zaměřený na materiální hodnoty)
Mocenský (orientovaný převáţně na vlastní společenskou pozici)
Teoretický (preferující studium a poznání pravdy)
Estetický (jehoţ hlavní hodnotou je krása, její vyhledávání, či tvorba)
Sociální (usilující o vzájemnou pomoc a navozování harmonických mezilidských vztahů)
Náboţenský (hledající jednotu všehomíra)
U kaţdé osobnosti se sice zpravidla nachází v určitém stupni více těchto zaměření, jedno z nich však většinou dominuje a určuje tak typ uspořádání vlastního hodnotového vědomí. [2.]
17
2. 4 Zájmy
2.4.1 Pojem, druhy a funkce zájmů
Do psychologie vstoupil pojem zájmu s poněkud vymezenějším obsahem aţ koncem 19. Století [2. dle Lunk 1926]. Můţeme ho vysvětlit jako trvalejší, individuálně volenou motivačně přitaţlivou orientaci na objekty či jevy a s tím spojené jednání [2. Dle Kolaříková 1984]. Komplexnost zájmu jako útvaru třetí vrstvy duševního dění osobnosti napovídá např. i A. Guryckova charakteristika: „ Zájem výběrově a s určitou intenzitou dlouhodobě zahrnuje a) vnímání určitých „problémů“ se snahou je poznat, zkoumat a řešit, b) proţívání spojené nejen s nedostatky v systému poznatků, ale i osobní přitaţlivostí a motivací, a c) úsilí i frustrace při vlastní realizaci“. J. Stavěl uváděl jako „oblasti činnosti“: poznávací, estetické, sociální, vázané na přírodu, obchodně-ekonomické, technické, manuální, materiální, výtvarné, sportovní. R. Dyoniziak dělí zájmy podle vazby na a) školní předměty, b) širší vědeckotechnické a společenské problémy, c) oddechové (kino, turistika, koníčky), d) intimní (světonázorové, citové a sexuální). V. Smékal diferencuje zájmy např. dle obsahu na duševní, sociální a manuální. Nakonečný rozlišuje zájmy – orientované kognitivně nebo emotivně (zájem o sport), a záliby – akcentované naproti tomu více konativně (záliba sportovat). V. Tardy vţdy zdůrazňoval u zájmů, jako komplexní osobnostní dispozice, podíl všech tří základních sloţek duševního ţivota: obsahové (zájem se k něčemu vztahuje, má předmět), citové (je doprovázen city) i snahové (vytváří tendenci zabývat se předmětem zájmu). Zájem tedy zahrnuje a rozvíjí poznávací, citovou i volní duševní dění osobnosti. Vzhledem k tomu, ţe člověk můţe mít zájem takřka o cokoli, nelze provést jejich vyčerpávající kategorizaci. Lze hovořit o zájmech konkrétnějších či obecnějších, provozovaných individuálně či kolektivně atp. Někdy se uvádí vymezení okruhů zájmů určitých skupin (muţi – ţeny) apod. Rozlišují se také zájmy profesionální a neprofesionální. Zatímco škola rozvíjí znalosti jednotlivých předmětů, tak teprve zájem dokáţe jejich moţnosti skloubit a prakticky vyuţít ještě před započetím profesionální přípravy. Školou vytvořený základ je tedy ţádoucí prostřednictvím mezioborového charakteru 18
zájmů dále prohlubovat a integrovat. Mimoškolní zájmové činnosti však jiţ mnohdy předjímají i budoucí profesionální orientaci a přípravu (i kdyţ to není jejich hlavní funkcí). Zájmy nejsou pro člověka nevyhnutelné, naplňují však řadu psychických potřeb (orientační, poznávací, sociálního kontaktu, kladných ţivotních podnětů, seberealizace, funkční libosti, činnosti, konformity, prestiţe, psychicky stálého prostředí aj.) a působí zároveň na rozvoj orientace, proţívání i chování osobnosti. Sebevzdělání a autokultivace – zvláště cestou relativně svobodně zvolených zájmů – jsou tak bezděčně spojeny se snahou všestranně rozšiřovat a modifikovat vlastní dispozice a směřovat tak k optimálnějšímu ovládnutí prostředí. Zájmová aktivita se tak vedle regenerace a ventilace napětí v nemalé míře spolupodílí i na mnohostranném seberozvoji kaţdého jedince. Vzhledem ke své komplexnosti tedy slouţí nejen k rozvíjení racionálně-kognitivních funkcí (schopnosti, dovednosti, celková orientovanost), ale spolupodílí se také na kvalitě imaginativně-emotivních tendencí osobnosti (kladné ţivotní podněty, sociální kontakty, seberozvíjení, estetické cítění), podmiňují i významnou akceleraci vlastní motivace a vůle (cílevědomost, zvýšení odolnosti při překonávání překáţek, vytrvalost, plánovitost), a posilují zároveň řadu vlastností (odvaha, svědomitost, společenskost). Zvýšení akcelerace duševního vývoje tak souvisí jak s rozšířením nabídky, tak s odpovědným výběrem zájmů. Je ale stále nezbytné neustále diferencovat zájmy od jiných duševních útvarů jako jsou potřeby, postoje, hodnoty aj. [2.] 2.4.2 Teorie zájmů
Ve výkladu východisek a vlastní dynamiky zájmů přetrvávají dosud značné rozpory: Podle Drewera můţe být původ zájmu jak vrozený, tak i získaný. Dědičnost zájmů nebyla ani výzkumy na jednovaječných dvojčatech nijak výrazně potvrzena. Vedle toho Hurlocková povaţuje zájem za naučený motiv. Někdy je také zájem vymezován jen jako pozitivní postoj. Postoje i zájmy jsou sice dlouhodobé a zahrnují citový vztah i konativní tendenci, avšak jeden v chování a druhý v jednání. Zájmy se vzájemně doplňují s potřebami, vznikají totiţ zpravidla v situacích spojených s jejich naplňováním. Zájmy sice nejsou pro organismus nevyhnutelné, avšak uspokojují řadu zvláště psychických potřeb. [2.]
19
Podle Těplova však potřeby dávají vznik jen dočasným zájmům, takţe vzhledem k trvalosti zájmů je třeba předpokládat i u jejich zdrojů trvalejší ráz. Mnohé teorie výkladů zájmů proto poukazují aţ na propojení zájmů s vlastnostmi osobnosti. Relativní uvědomělost jejich volby, intenzita i charakter naplňování nezávisí tedy jen na potřebách, ale i dalších charakteristikách psychiky vázaných na danou ţivotní situaci. Zájmy tedy tvoří jak svou komplexní podmíněností, tak také dopadem významnou sloţku dynamiky subjekt objektového vyrovnávání. Například vědecké a technické zájmy tím, ţe bývají konkrétněji orientované, organizovaně a přesně realizované, a opírají se o systém poznatků, které je třeba zvládnout, přinášejí nejen řadu vědomostí a dovedností, ale mohou posilovat jak vlastní stabilitu a pocit bezpečí, tak také konformismus a ukázněnou poslušnost [4.]. Obdobně uspokojují lidé s estetickými zájmy prostřednictvím umění, literatury či hudby vlastní sebepoznání, sebeaktualizaci i seberealizaci, někdy ale i potřebu kontaktu s druhými lidmi, kterým však navzdory tomu zůstávají zpravidla poněkud vzdáleni.[2.] Psychologická funkce zájmů je tedy dosti sloţitá, slouţí nejen rozvoji racionálněkognitivních funkcí, ale naplňují také řadu imaginativně-emotivních tendencí osobnosti. Vyspělost zájmů tak působí nejen na rozvoj schopností, posílení důkladnosti, propojenosti i trvalosti znalostí a dovedností, ale kromě duševně-hygienického efektu, včetně zvyšování odolnosti k frustracím, podmiňují i akceleraci kvalit vlastní motivace a vůle.[2.] 2.4.3 Vývoj zájmů a jeho činitelé
K problematice vývoje zájmů přispěl jiţ E. Claparéde , který soudil, ţe vnější objekt se stává subjektivně zajímavý pouze pro příslušně disponované jedince, který pak zpětně tím na čem mu záleţí, naznačuje i kvality rozvoje vlastní osobnosti. Zájmy se s vývojem pochopitelně mění. Děti se ještě dosti snadno, povrchně a krátkodobě zajímají o jakékoliv jevy v okolí. Charakteristickým znakem dospívání je pak nejen subjektivní, relativně samostatná i osobitá volba, ale také vzrůstající stabilita a hloubka zájmů, odráţející tím nepřímo i dosaţenou úroveň duševních předpokladů. K volbě ale přispívá nejen celkový duševní rozvoj, ale i přístupnost a větší orientovanost v širším rozsahu předmětných oblastí. Mládeţ objevuje stále nové oblasti sebeaktualizace a seberealizace. S tím spojené rozšíření okruhu společenských styků dospívajících otevírá nejen bohatější formy uspokojování zájmů, ale také jistá úskalí. 20
Zvědavost a zvídavost dospívajících, spolu ještě s nepevnými či nespolehlivými vnitřními normami zákonitě sniţuje i zábrany. U méně vyspělých osobností, orientovaných zúţeně jen na vlastní Já, vykazují tedy obdobnou dynamiku jako rozvíjející se zájmy i nejrůznější neřesti aţ závislosti (alkohol, promiskuita, hráčství atp.), nabízející tak pouhou iluzi seberozvoje, osobní vyspělosti, potlačení nejrůznějších komplexů, aţ po přísliby pravého smyslu ţivota, ve skutečnosti ale vedou, zvláště při překročení jisté míry, pouze do slepé uličky. Místo jakékoliv falešné nabídky silných, dráţdivých a nezapomenutelných záţitků dosahuje psychicky zdravý a kultivovaný jedinec obdobných proţitků podstatně adekvátnějšími prostředky.[2.] Od těkavosti raného dětství se tedy zájmy během prvních dvou ţivotních dekád postupně vyhraňují a stabilizují co do rozsahu, hloubky, míry obecnosti či konkrétnosti a při tom zůstávají jedinečné. S věkem a adaptovaností na zátěţ klesá také úzkostnost, která můţe zpočátku brzdit aspirace výkonnosti v té – které oblasti (to je typické spíše u dívek). Relativní svoboda jejich volby, intenzita či charakter naplňování je závislá na vývojových charakteristikách a dané ţivotní situaci (věk, pohlaví, schopnosti, vzdělanost, výchova, společensko-ekonomická úroveň, ţivotní zkušenosti aj.) [2.dle Bedrie, 1946]. Výraznější diference zájmů je vázána na vzdělání a pohlaví. Avšak míra obecně poznávacích zájmů koresponduje spíše s úrovní inteligence neţ s intersexuálními rozdíly či prospěchem [2. Dle Mesárošová 1997]. Jedná se tedy pravděpodobně o vnitřní potřebu do jisté míry i zcela nezávislou na vnějších faktorech, včetně vzdělání rodičů. Obecně se u dospívajících vyskytuje následující hierarchie okruhů zájmů kryjící se do jisté míry a s vývojovými úkoly: 1. Otázky rozvoje duševního ţivota (sebeuvědomování, sebepoznávání, sféra osobního proţívání a záţitků, vývoj vlastní osobnosti). 2. Studijní záleţitosti a volba povolání 3. Otázky související se vzrůstající potřebou styku s osobami druhého pohlaví (citové, sexuální). 4. Otázky spojené s osvojováním si kulturních hodnot (autokultivace, utváření osobní filozofie a světového názoru). [2. Dle Zebrowska 1983]. Zájmy se během prvních dvou dekád ţivota postupně stabilizují. Zájmy jsou ale bezesporu jedním z významných faktorů profesionální orientace i sebeuplatnění 21
individua, neměly by se tedy opomíjet při výběru studijního zaměření. Nové zkušenosti v období dospělosti pak jiţ zpravidla nemívají velký vliv na změny zájmů. Aţ na přelomu stáří se jejich zaměření přesouvá z fyzicky náročnějších forem do spíše estetických a kulturních poloh.[2.] 2.4.4 Seberozvíjení a zájmy
Vyhraněnější, uvědomělejší a komplexnější sebepojetí přirozeně postupně hledá i přiměřenější a adekvátnější cestu k uplatnění subjektivně předpokládaných potencialit. Člověk se tedy ujímá především takových úkolů a vstupuje do takových situací, o nichţ se domnívá, ţe je svými schopnostmi zvládne – ostatním úkolům se raději vyhýbá. Míra sebedůvěry, více či méně opřená o reálný rozvoj vlastních schopností, tak koresponduje úspěšnost při překonávání těţkostí. Vlastní sebeaktualizace, čili seberozvíjení (co chci umět), tedy představuje přirozenou a ţádoucí tendenci ke vzrůstu vlastního Já; stálé sebezdokonalování, jsou tam mnohdy spojeny a s bezděčnou snahou všestranně rozšiřovat a modifikovat dispozice vlastního Já, a směřovat tak k optimálnějšímu ovládání prostředí a adekvátnější kontrole stále širších jevů, včetně uspokojování osobních potřeb, pohnutek, mj. i svobodně volených zájmů. Díky stále vzrůstajícím nárokům na způsobilost se dnes jiţ sebeaktualizace stává spíše problémem mimoškolních, mnohdy i celoţivotních aktivit. [2.]
3. Praktická část Jak nejlépe ověřit poznatky z teoretické části? Jako nejvhodnější odpověď se nabízí, vytvořit dotazník na dané téma. To ovšem není tak jednoduché, vţdyť kaţdý preferujeme něco úplně jiného a zájmy můţeme dělit do mnoha skupin. Čeho jsem se ale drţela ve svém výzkumu já, byl fakt, ţe kaţdý z nás má nastavené určité hodnoty a od nich se odvíjí naše zájmy.
3.1 Tvorba dotazníku V úvodu dotazníku jsem osvětlila důvod, z kterého byl dotazník redistribuován a také potřebné instrukce k jeho vyplnění. Jak jsem výše uvedla, zaujalo mne Sprangerovo dělení objektivních hodnotových útvarů a toho jsem se drţela. Plus jsem přidala další dvě orientace a to vědecko-technickou a dobrodruţně – sportovní. Odpovědi jsou 22
všechny postaveny podle jednoho vzoru, aby se dotazník lehce vyhodnocoval. Tento vzor je následovný:
odpověď a) značí orientaci kulturně-poznávací
odpověď b) značí orientaci materiálně-ekonomickou
odpověď c) značí orientaci umělecko-estetickou
odpověď d) značí orientaci náboţenskou
odpověď e) značí orientaci mocensko-politickou
odpověď f) značí sociální zaměření
odpověď g) značí orientaci vědecko-technickou
odpověď h) značí orientaci dobrodruţně-sportovní
Celý dotazník je pak tvořen z 10-ti otázek, z nichţ první dvě otázky zjišťují věk a pohlaví u dotazovaných. Další otázky se jiţ věnují zájmové orientaci v cestování. Otázka desátá je spíše pro srovnání specifických zájmů s celkovým výsledkem kaţdého jednotlivého dotazníku. K dotazování jsem si zvolila 100 pubescentů a 100 adolescentů pro dostatečné srovnání. Pubescenty jsem oslovila prostřednictvím mladší sestry, na střední škole. Mezi adolescenty spadám ještě já sama, proto jsem vyuţila svých kontaktů. Předpokládám, ţe pro pubescenty budou zajímavé odpovědi orientované romantickokulturně a dobrodruţno-sportovně, to nejen z důvodu sportovního vyţití, ale i nových záţitků. Tím, ţe jsem dotazníky nechala rozdat na církevní střední škole, očekávám, ţe se ve výsledku promítne i náboţenská orientace. Adolescenti mají jiţ více vyhraněných zájmů, proto bych očekávala, ţe se budou zajímat o umění, vědu či politiku. V tomto věku nesmím opomenout zájmy o lidi a navazování mezilidských vztahů, proto si myslím, ţe bude i sociální orientace postavená v popředí výsledku. Je pravda, ţe v kaţdém z nás je z větší, či z menší části duše dítěte a proto i adolescenty budou přitahovat dobrodruţné a romantické záţitky.
23
3.2 Dotazník Milí respondenti, milé respondentky, jsem studentkou VŠ polytechnické v Jihlavě oboru cestovní ruch. Touto cestou bych Vás ráda poţádala o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který se týká mé bakalářské práce na téma Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání. Dotazník je tvořen 10 otázkami s více moţnostmi odpovědí a prosím Vás o zaškrtnutí vţdy jedné z těchto moţnosti. Tam, kde je to potřebné prosím o vyplnění hůlkovým písmem, kvůli lepší čitelnosti a následnému zpracování. Předem děkuji za Váš čas Simona Szabó 1. Do jaké věkové kategorie spadáte? A)13-15 B) 16-18 C) 19-21 D) 22 2. Jakého jste pohlaví? A) ţena B) muţ 3. Jaký název zájezdu by Vás zaručeně upoutal? A) Poznávání pohádkových zámků B) Nákupy za hranicemi moţností C) Cestování za uměním starých mistrů D) Putování za Svatou trojicí E) Poznejte nepoznané! F) Ţivot domorodců, seznamte se… G) Vědecké objevy 20. Století H) FIFA 2012 4. Z jakých důvodů nejčastěji cestujete? A) Chci poznat novou zemi, kulturu, přírodu a atmosféru B) Kvůli nákupům, které jsou v zahraničí mnohem výhodnější C) Cestuji hlavně kvůli umění, které nesmírně obdivuji D) Cestuji z náboţenských důvodů E) Cestuji proto, abych se pochlubil/a před známými F) Cestuji proto, abych poznal/a ţivot domorodců a tamní zvyklosti
24
G) Cestuji za poznáním nových technických vymoţeností H) Cestuji z potřeby nových dobrodruţných a sportovních záţitků 5. Kam byste o prázdninách jel/a nejraději? A) Do země, která má velmi starou historii s četnými romantickými zbytky své bohaté kultury B) Do země, která je ekonomicky vyspělá a umoţňuje nákup moderního oblečení, šperků, apod. C) Do země, kde bych mohl/a obdivovat krásné prostředí s esteticky působivými výrobky, architektura aj. D) Do země, která je silně náboţensky orientovaná a je zde plno církevních památek a poutních míst E)Do země, po které mnozí lidé obecně touţí, takţe bych se po návratu z ní mohl/a chlubit svému okolí F) Do země, o které se obecně ví, ţe zde ţijí přátelští a komunikativní lidé a mohl/a bych zde navázat důvěrné kontakty G) Do země, která je vědecko-technicky natolik vyspělá, ţe mi umoţní se něco naučit, eventuelně i získat nové produkty H) Do země, která nabízí nevšední aţ adrenalinové záţitky a dobrodruţství. 6. Co byste v navštívené zemi rád/a dělal/a? A) Chodil/a bych do muzeí a navštěvoval/a místa spojená s určitými událostmi, kde si mohu rozšířit své poznatky o historii a kultuře dané země B) Jezdil/a bych hlavně po místních trzích a obchodech, abych si dovezl/a kvalitní a neokoukané věci C) Jezdil/a bych hlavně navštěvovat mnohé galerie a místa s esteticky působivou architekturou a osobitými uměleckými projevy ale i přírodní krásy D) Navštěvoval/a bych významné chrámy a poutní místa spojená s nějakým zjevením, či osvícením E) Navštěvoval/a bych rád/a méně známé lokality a to i neobvyklým způsobem, s tím, ţe tak získám prestiţ a punc výjimečnosti. F) Přál/a bych si poznat i méně navštěvované lokality, abych tam mohl/a zaţít ještě nedotčený původní ţivotní styl místních obyvatel a tak porozumět jejich pohledu na svět G) Navštívil/a bych i technické památky a obdivoval/a technicky dokonalé objekty H) Chtěl/a bych poznat místní sportoviště a navštívit sportovní utkání, popřípadě vyzkoušet něco nového, co v ČR není moţné např. potápění. 7. Co byste očekával/a od prázdnin v Paříži? A) Paříţ je město bohaté na muzea a je zde plno informačních center, kde mohu načerpat nové vědomosti B) Paříţ je město mnoha nákupních moţností a proto bych většinu času strávil/a nákupem kvalitních potravin, parfémů apod. 25
C) Nesměla by chybět návštěva Louvru a dalších galerií, včetně atmosféry umělecké čtvrti – Montmartru D) Přeji si vedle slavných chrámů vidět i nejstarší kostel St-Germain-des-Prés E) Zajímá mne vše, co se týče politických dějin i současnosti, proto bych rád/a navštívil/a mimo jiné Elysejský palác, kde bych mohl/a vidět i některé politiky F) Těším se na setkání s Paříţany, kteří jsou povaţováni za velmi temperamentní a vstřícné lidi. Láká mne i návštěva kabaretu Moulin Rouge a jiných „ţivých“ míst. G) Rád/a bych zašel/zašla i do Sorbony a prohlédl/a si tam u nás méně dostupné publikace v místní knihovně H) Rád/a bych podnikl/a výlet do okolí a poznal/a místa, kde Paříţané aktivně tráví volný čas 8. Kam by vedl Váš první let do USA? (Jde hlavně o tu aktivitu, co byste tam podnikli). A) Do státu Texas, kde by jsem shlédl/a koloniální města B) Do NY city, na Wall Street se nachází newyorská burza, která je největší burzou akcií a derivátů na světě C) Do Kalifornie, protoţe San Francisko je jedno z nejkrásnějších měst USA D) Do Jiţní Karolíny, kde by jsem navštívil gospelovou mši E) Na Aljašku, kde by jsem zaţil/a to, co málokdo F) Do Nevady, kde by jsem si uţil ţivotem tepající město Las Vegas G) Na Floridu, kde bych navštívil/a Kennedyho vesmírné středisko F) Na Havaj, kde bych si uţil/a dobrodruţství nejen při výstupu na sopku ale i při surfování 9. Jak by vypadala Vaše dokonalá dovolená? A) Jel/a bych do země, o které jiţ delší dobu sbírám informace a touhle cestou bych si je ověřil/a B) Chci zaţít takovou cestu, z které bych mohl/a sepsat zajímavý cestopis, na kterém bych vydělával/a C) Uţil/a bych si dovolenou v prostředí, kde bych byl/a plný/á estetických vjemů D) Ideální dovolená by byla například v Lurdech, kde bych se cítil/a blíţe Bohu E) Přeji si zaţít dovolenou na nevšedním místě, o kterém bych mohl/a vykládat známým F) Dovolenou bych si uţil/a kdekoli s rodinou, či přáteli a poznával/a bych i nové lidi G) Má vysněná dovolená je např. cesta do vesmíru, kde bych obdivoval/a rozvoj vědy a techniky H) Ideální dovolená by byla plná adrenalinu a sportovních výkonů
26
10. Jaké jsou Vaše oblíbené činnosti na dovolené/prázdninách? (Podtrhněte Vámi oblíbené činnosti, popřípadě nezmíněné dopište a seřaďte je od nejoblíbenějších po méně oblíbené od čísla 1 výše). Cestování v dané lokalitě, poznávání památek, poznávání nových kultur, poznávání tamní kuchyně, opalování, relaxace, koupání v moři, sport (lyţe/snowboard, cyklistika, in-line bruslení, kiteboarding, potápění, kolektivní sporty, jiné:___________________), fotografování, nákupy, návštěva příbuzných/přátel, noční ţivot, náboţenské poutě, návštěva táborů s uměleckou tematikou (literární, dramatické, taneční, hudební). Jiné:___________________________________________________________.
3.3 Vyhodnocení výzkumu Celé vyhodnocení výzkumu rozčlením do tří podkapitol. První dvě se budou věnovat dotazníkům od pubescentů a adolescentů a jejich shrnutí. V závěrečné podkapitole chci srovnat jednotlivé zájmové orientace u obou skupin. 3.3.1 Vyhodnocení dotazníků od pubescentů
Oslovila jsem 100 pubescentů, z nichţ 62 bylo děvčat a 38 chlapců. Tuto věkovou skupinu, která celá spadá v první otázce pod bod A, jsem oslovila pomocí své mladší sestry. Ta dotazníky rozdala v celé 1. A a následně oslovila spoluţáky z druhého prvního ročníku, to by ale nestačilo, proto jsme oslovily okruh jejich přátel, ve stejné věkové kategorii. Díky tomuto úvodu bych dále pokračovala vyhodnocením otázky číslo 3 a dále.
27
3.Jaký název zájezdu by Vás upoutal? 35
31
30
24
25 20 15
12
12 9
10
9
3
5
0
0 a
b
c
d
e
f
g
h
Zde plně převaţuje ekonomická orientace, která si myslím, ţe v dnešní době u pubescentů je velice rozšířená. Pubescenty láká originalita, kterou si i díky koupenému zboţí mohou získat. Jako druhá se umístila orientace mocenská, kterou bych odůvodnila potřebou obdivu v kolektivu. Stejný počet odpovědí má zastoupena kulturně-poznávací a dobrodruţně-sportovní orientace, kde se jiţ rýsuje spíše zájmová orientace. Na niţších pozicích jsou orientace sociální, vědecko-technická a umělecko-estetická. Bez zájmu zůstala orientace náboţenská.
4.Z jakých důvodů nejčastěji cestujete? 59 60 50 40 30
19
20
16 6
10
0
0
0
0
0 a
b
c
d
e
f
g
h
Zde došlo k prudkému obratu a velká většina dotazovaných cestuje z potřeby dobrodruţných a sportovních záţitků, coţ spadá pod dobrodruţně-sportovní orientaci. Na druhém místě je orientace kulturně-poznávací a na třetím ekonomická. Dále
28
pubescenty zaujal ţivot domorodců, coţ poukazuje na sociální orientaci. Další moţnosti jsou bez povšimnutí.
5. Kam byste o prázdninách jel/a nejraději? 57
60 50 40 30 13
20 10
13 5
3
9 0
0
0 a
b
c
d
e
f
g
h
Zde se nám opakuje naprostá převaha dobrodruţně-sportovní orientace. Tu následuje orientace ekonomická a překvapivě i náboţenská. Dále se pubescenti orientují sociálním, umělecky-estetickým a kulturně-poznávacím směrem. O potřebu výjimečnosti a návštěvu technicky vyspělé země nemají zájem.
6. Co byste v navštívené zemi rád/a dělal/a? 47
50 40 30
10
20
18
20
12 3
0
0
0
0 a
b
c
d
e
f
g
h
Začíná se nám rýsovat trend dobrodruţně – sportovní orientace. Následující zvolené moţnosti jsou orientované sociálně, esteticky, ekonomicky a kulturně. Bez zájmu byly ponechány moţnosti náboţenské, politické a technické orientace.
29
7. Co byste očejával/a od prázdnin v Paříži? 60
51
50 40 30 17
20 10
22 6
4
0
0
d
e
0
0 a
b
c
f
g
h
Nejvíce zaujala moţnost návštěvy okolí a poznání volnočasových aktivit Paříţanů. Ani ne z poloviny pubescenty zaujala moţnost s návštěvou Louvru, v těsném závěsu s moţností nákupů. Dále to pak byly orientace kulturně-poznávací a sociální. Další moţnosti nebyly označeny.
8. Kam by vedl Váš první let do USA? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
43
26 17 9 4 0 a
b
1
0 c
d
e
f
g
h
Skoro polovina pubescentů odpověděla, ţe by to byl Havaj, kde by si uţili dobrodruţství při surfování a výstupu na sopku. Poté u nich převládla estetická orientace se zájmem poznat snad nejkrásnější město USA, San Francisko. Na třetím místě převládl zájem o výjimečnost a poznat krásy Aljašky. Dále zmiňují Las Vegas, koloniální města v Texasu a Kennedyho vesmírné středisko.
30
9. Jak by vypadala Vaše dokonalá dovolená? 35 31
35 30 25 20
14
13
15 10 5
0
5
2
0
0 a
b
c
d
e
f
g
h
Za nejdokonalejší prázdniny mají pubescenti volno se známými, či rodiči, dále pak prázdniny plné adrenalinových a sportovních výkonů. Na třetím místě by si uţili prázdniny v krásném prostředí. Na technický zájem poukazuje přání letu do vesmíru, na mocenský zájem zase potřeba strávit prázdniny na nevšedním místě. Dva ze sta by rádi své cestování zúročili a zájmy o poznání a náboţenské jsou bez ohlasů. Poslední otázku číslo 10, jsem vyhodnotila pro kaţdý dotazník zvlášť, abych si zpětně ověřila zájmovou orientaci kaţdého jedince. U všech dotazovaných se mi zájmová orientace vţdy potvrdila. Musím, ale napsat, ţe minimálně čtvrtina dotázaných ignorovala seřazení činností dle oblíbenosti.
31
3.3.2 Vyhodnocení dotazníků adolescentů
Dotazovala jsem se 100 adolescentů ze svého okolí, z nichţ 56 bylo dívek a 44 chlapců. Skoro polovinu jsem oslovila na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a dále své přátele, kteří jsou většinou kaţdý jiný a i jejich zájmy se liší. Zde se nám ale snad ukáţe všeobecný trend, i kdyţ jsem vybírala známé z různého prostředí. Nejvíce oslovených- a to 43 - mělo 22 let, z věkové skupiny 19-21 let jsem dotazovala 37 adolescentů a 20 dotazovaných spadalo do skupiny 16-18 let. Dále se budu věnovat otázkám orientovaným na hodnotové útvary.
3.Jaký název zájezdu by Vás upoutal? 35 35 27
30 25 20
15
15
11
10 2
5
4
6
0
0 a
b
c
d
e
f
g
h
U tohoto grafu můţeme vidět, ţe není velký rozdíl mezi orientací politickou a sociální, ovšem mezi dalšími orientacemi je jiţ mnohem hlubší propad. Kdyţ to vezmeme postupně, tak se dále adolescenti orientují kulturně, ekonomicky, sportovně, technicky a esteticky. Náboţenská orientace zůstala bez ohlasů.
32
4. Z jakých důvodů nejčastěji cestujete? 44
50 40
30
30 20
13 6
10
2
0
3
2
0 a
b
c
d
e
f
g
h
Adolescenti nejčastěji cestují z důvodu nových dobrodruţných záţitků, které jsou následovány touhou po poznání nové země. Menší skupina je skupinou s potřebou poznávat tamní ţivot domorodců. Nejniţší zastoupení mají orientace ekonomické, politické, technické, estetické a náboţenské zůstaly opět bez odpovědi.
5. Kam byste o prázdninách jel/a nejraději? 32
35 30
24
25 20
15
15
10
7
10
5
3
5
4
0 a
b
c
d
e
f
g
h
Zde převaţuje zcela jiná orientace, neţ u předchozích grafů a to orientace sociální. Na druhém místě se umístila orientace kulturně-poznávací a dále pak estetický zájem. Poprvé zde také vidíme absolutní vyčerpání všech uvedených moţností. I jindy nezastoupená náboţenská orientace zde má 7 odpovědí.
33
6. Co byste v navštívené zemi dělal/a? 40 35 30 25 20 15 10 5 0
38 29
9
11 3
a
b
c
d
3
e
2 f
g
5
h
Zde se nám nadpoměrně opakuje sociální orientace, následovaná orientací kulturněpoznávací, estetickou, ekonomickou, sportovní, náboţenskou, mocenskou a na posledním místě technickou.
7. Co byste očekával/a od prázdnin v Paříži? 40 35 30 25 20 15 10 5 0
36
22
19 10
9 1
a
b
c
d
2 e
1 f
g
h
Je vidět, ţe adolescenti jsou spíše sociálně orientovaní. Rádi se seznamují a vyhledávají „ţivá“ místa jako je Moulin Rouge. Jako další nejlákavější moţnosti vybrali adolescenti návštěvu Louvru; čerpání nových vědomostí například v informačních centrech; nákupy a poznávání míst aktivního odpočinku Paříţanů. Skoro bez zájmu jsou orientace náboţenská, politická a technická.
34
8. Kam by vedl Váš první let do USA? 30
27
26
25
20
20 15
11 7
10 5
3
4
2
0 a
b
c
d
e
f
g
h
Jde o značný pokles sociální orientace, která je vytlačena na třetí místo orientací sportovní a estetickou. Nejniţší zastoupení má opět orientace náboţenská.
9. Jak by vypadala Vaše dokonalá dovolená? 40 35 30 25 20 15 10 5 0
38
23 17 12 6 1 a
b
0 c
d
e
f
g
3
h
Nyní je sociální orientace opět na vedoucí pozici. Dále by si adolescenti dovolenou uţili na nevšedním místě; v zemi, o které jiţ mnoho vědí a rádi by si informace ověřili; v krásném prostředí a rádi by také zaţili cestu do vesmíru. Skoro zbytečné zde jsou moţnosti ekonomické, náboţenské a sportovní. Stejně tak jako u pubescentů, mi 10. otázka slouţila k ověření zájmové orientace. Můţu říci, ţe sociální orientace se projevila i v tom, ţe u adolescentů byl na prvních místech noční ţivot a návštěva přátel a příbuzných. Opět se vyskytli tací, kteří neprovedli označení činností podle oblíbenosti, i kdyţ to v dotazníku bylo jasně řečeno. 35
3.3.3 Porovnání jednotlivých zaměření
V této podkapitole se věnuji porovnání jednotlivých zájmových zaměření, které jsou zobrazeny na následujících osmi grafech. Ve všech grafech je názorně vidět jak zájem pubescentů tak i adolescentů.
Kulturně-poznávací zaměření 35 30 25 20 15 10 5 0 1
2
3
4
5
Adolescenti
6
7
Pubescenti
Na prvním grafu vidíme zobrazení kulturně-poznávacího zaměření. Je zde vidět, ţe adolescenti jsou mnohem více orientovaní touto cestou neţ pubescenti. Pouze u bodu 6, přerůstá zájem pubescentů o stará koloniální města nad zájmem adolescentů. Tento výsledek je takový, jaký je nejspíše proto, ţe adolescenti jsou více vyspělí a nevadí jim se učit nové věci a vyhledávat si informace.
36
Materiálně-ekonomické zaměření 35 30 25 20 15 10 5 0 1
2
3
4
Adolescenti
5
6
7
Pubescenti
U materiálně-ekonomického zaměření vidíme, ţe obě linie pohybují velmi blízko u sebe. Značný rozdíl můţeme vidět u bodů 1 a 2, kde zájmy pubescentů značně převyšují zájmy adolescentů. Naopak u šesté otázky odpovědělo kladně více adolescentů neţ pubescentů. Celkově můţeme výsledek shrnout tak, ţe o materiálně – ekonomické zaměření mají mnohem větší zájem pubescenti. Potřebují si „koupit“ originalitu mnohem více neţ adolescenti.
Umělecko-estetické zaměření 30 25 20 15 10 5 0 1
2
3 Adolescenti
4
5
6
7
Pubescenti
U umělecko-estetického zaměření můţeme opět vidět značnou shodu. Tento zájem dominuje jen o pouhé dva dotazované u adolescentů. Největší rozdíl můţeme vidět u otázky číslo 3, která patří mezi ty obecné a jen zde odpovědělo kladně o deset pubescentů méně neţ adolescentů.
37
Náboženské zaměření 14 12 10 8 6 4 2 0 1
2
3
4
Adolescenti
5
6
7
Pubescenti
Náboţenské zájmy jsou celkově málo oblíbené. Pubescenti mají nulový zájem, trendu se vymyká pouze třetí otázka, kde zájem převyšuje dokonce adolescenty, kteří projevují zájem, ač minimální. Sama sebe se ptám, proč zrovna u této otázky odpověděli, ţe by rádi navštívili náboţensky orientovanou zemi a rádi by poznávali církevní památky. Snad to souvisí s nabídkou poznávacích zájezdů a fakultativních výletů, kde se i při celkové prohlídce oblasti nevyhnou prohlídkám církevních chrámů.
Mocensko-politické zaměření 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1
2
3 Adolescenti
4
5
6
7
Pubescenti
U mocensko – politického zaměření vidíme velice podobný průběh grafů u obou věkových skupin, opět zde převládá větší zájem o tuto sféru u adolescentů. Myslím si, ţe adolescenti si jiţ uvědomují potřebu uznání od okolí a mají vyhraněnější zájmy, proto se zajímají i politiku více neţ pubescenti.
38
Sociální zaměření 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1
2
3
4
Adolescenti
5
6
7
Pubescenti
Z tohoto grafu jasně vyplývá, ţe sociálně zaměření jsou mnohem více adolescenti neţ pubescenti. Zajímají se nejen o noční ţivot a zábavu s přáteli, ale také o ţivot domorodců, rádi se dozvídají informace přímo od nich a získávají tak bliţší kontakty. U pubescentů je vidět, ţe u těchto zájmů mají značné mezery, i kdyţ patří mezi ty zajímavější orientace.
Vědecko-technické zaměření 14 12 10 8 6 4 2 0 1
2
3 Adolescenti
4
5
6
7
Pubescenti
Stejně tak jako u náboţenské orientace, je vědecko-technická orientace velmi specifická a o tuto oblast se zajímá více adolescentů neţ pubescentů. Pubescenti projevují větší zájem pouze u otázek 1 a 7, kdy by je zajímaly vědecké objevy 20. století a cesta do vesmíru.
39
Dobrodružně-sportovní zaměření 70 60 50 40 30 20 10 0 1
2
3 Adolescenti
4
5
6
7
Pubescenti
Velmi jasný pohled na převahu dobrodruţně – sportovního zaměření u pubescentů. Je vidět, ţe pubescenti jsou plni síly a touhy po adrenalinu a nevšedních záţitcích. U adolescentů toto zaměření není na posledních místech, ovšem před sportem upřednostňují jiţ spíše zájmy, u kterých je třeba i něco znát.
40
3.4 Shrnutí Nyní jsem se dostala do konečné fáze, kdy mohu všechny výsledky souhrnně porovnat. Co se týká pubescentů, jejich zájmy jsou orientovány hlavně dobrodruţno-sportovně, sociálně a esteticky. Adolescenti jsou více neţ dvojnásobně orientováni sociálně a poté kulturně a dobrodruţno-sportovně. Vidíme, ţe zájmy jsou podobné jen různě umístěné, dle preferencí. Otázky orientované na zájmy kulturně-poznávací nechávaly pubescenty ve většině případů chladné naopak u adolescentů je zde viditelný nárůst zájmu o právě takto orientované činnosti. O skupiny zájmů orientované odborněji jako zájmy náboţenské či technické je jak u pubescentů tak i adolescentů velice nízký zájem.
Souhrnné porovnání zájmových orientací Pubescenti
Adolescenti
98
204 137 45 Kulturní
54
309
90 82
91
92
13
41 12 Ekonomické Estetické Náboženské Politické
41
96 Sociální
24 23 Technické
Sportovní
4. Závěr Celá moje bakalářská práce se zabývá průzkumem zájmů pubescentů a adolescentů. A myslím si, ţe mohu konstatovat, ţe cíl své práce, zjistit a ověřit zájmové orientace u pubescentů a adolescentů, jsem splnila. V teoretické části jsem se snaţila skompletizovat základní údaje o pubescentech a adolescentech. Musela jsem také vysvětlit pojmy hodnota a zájem, aby bylo vůbec jasné, co který pojem znamená a jakou mají mezi sebou souvislost. V praktické části jsem, myslím si, ţe vhodně, vypracovala dotazník s osmi otázkami věnovanými hodnotovým útvarům a dvěma otázkám, které zjišťovaly věk a pohlaví. Tento dotazník jsem poté rozdala mezi 100 pubescentů ze střední církevní zdravotnické školy a přátele své sestry a 100 adolescentům z vysoké školy polytechnické a okruhu svých přátel. Vyplněné dotazníky jsem následovně vyhodnotila. Z výsledných grafů je zřetelné, ţe dotazovaní pubescenti jsou orientovaní hlavně dobrodruţno-sportovně, coţ uváděla i ve svých předpokladech na začátku výzkumu a znamená to, ţe by jim vyhovovalo cestování orientované hlavně na sport a nové, dobrodruţné záţitky. Jako například: Cyklovýlet Lednicko-valtickým areálem, potápění v „egyptských hlubinách“, turistický výstup na Etnu a podobně. Adolescenti se věnují na prvním místě v cestování sociálním zájmům - i tento závěr se mi ověřil-. Proto bych pro jejich věkovou kategorii volila zájezdy na téma: Lidové zvyklosti na Jiţní Moravě, karnevalový rej v Rio de Janeiru, temperament a pohostinnost Španělů a podobně. V úvodu své práce jsem uvedla, ţe nabyté poznatky a výsledky výzkumu by mohly slouţit pro případnou tvorbu výletů a zájezdů pro dospívající. Pro pubescenty by se dle výsledků mohly organizovat například školní zájezdy, výlety nebo tábory. Tato bakalářská práce slouţí tedy nejen jako zdroj informací pro cestovní agentury, či kanceláře ale i pro vyučující na základních a středních školách.
42
5. Zdroje Tištěné: [1.]ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Dotisk 1. Vydání. Brno: Doplněk, 2009. 378 s. ISBN 80-7239-060-0. [2.]ČAČKA, Otto. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. 1.vyd. Brno: Doplněk, 1997. 384 s. ISBN 80-85765-70-5. [3.]ERIKSON, H. Erik. Dětství a společnost. 1.vyd. Praha: Argo, 2002. 390 s. ISBN 807203-380-8
[4.]NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. 2.vyd. Praha: Akademia, 2009. 620 s. ISBN 978-80-200-1680-5 [5.]ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 2. vydání Praha: Portál, 2004. 390 s. ISBN 80-7367124-7 [6.]SEIFERT, K. L., & Hoffnung, R. J. Child and adolescent development. 5.vydání New York: Houghton Mifflin, 2000. ISBN: 0395964261 [7.]ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŢKOVÁ, Jitka a kol. Přehled vývojové psychologie. 3.vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. 190 s. ISBN 978-80-244-2433-0 [8.]VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie-dětství, dospělost, stáří. 1.vyd. Praha: Portál, 2000. 524 s. ISBN 80-7178-308-0
43
