VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Profil návštěvníka hradu Točník bakalářská práce

Autor: Andrea Bublová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, Csc. Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Andrea Bublová

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Profil návštěvníka hradu Točník

Cíl práce:

Nejprve student obecně charakterizuje studovaný hrad nebo zámek na základě deskripce zjištěných faktů. Poté se zaměří na charakteristiku jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě zjištěných faktů se pokusí analyzovat jeho využití pro oblast cestovního ruchu, zejména z následujících hledisek: a) řízení a ekonomika, b) návštěvnost, c)doprovodné služby, d) marketing. Z výsledku šetření se pokusí vyvodit možné perspektivy dalšího využití. Řešitel shromáždí dostupné informace z literatury a jiných obecně přístupných pramenů. Poté provede terénní šetření k doplnění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných službách. Především za pomoci marketingových metod zhodnotí využitelnost státního hradu a dalších atraktivit. Na základě vyhodnocení dílčích otázek vypracuje návrh na zvýšení návštěvnosti památkového objektu.

Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Anotace BUBLOVÁ, Andrea: Profil návštěvníka hradu Točník. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009.

Tato bakalářská práce charakterizuje státní hrad Točník z kulturně historického hlediska. Je zkoumána jeho využitelnost pro oblast cestovního ruchu na základě marketingového výzkumu a zjištěných statistických údajů. Cílem této práce je především specifikovat profil typického návštěvníka hradu pomocí zjištěných faktů, které byly získány pomocí dotazníkové šetření. Dále je cílem zjištění významu tohoto zámku jako kulturně historické památky, vyvození perspektivy dalšího vývoje a předložení návrhu na zvýšení jeho návštěvnosti. Hodnocení využitelnosti státního hradu Točník bylo provedeno pomocí marketingového výzkumu, konkrétně podle dotazníku vytvořeného pro návštěvníky tohoto hradu. Zjištěná

fakta

z

dotazníkového

šetření

podávají

důležité

informace

o důvodech a motivacích návštěvy hradu Točník a tohoto regionu oslovenými návštěvníky, o hodnocení kvality služeb v tomto památkovém objektu a dále o osobních údajích samotných respondentů. Vyvozené závěry z této práce by mohly být využity pro účely samotného hradu Točník, nebo místními subjekty poskytující služby v cestovním ruchu.

Klíčová slova: Hrad Točník, Točník, Hrad Žebrák, Národní památkový ústav, Václav IV., Gotika, Renesance, Kulturní a historické památky, Profil návštěvníka hradu, Marketingový výzkum

Annotation BUBLOVÁ, Andrea: Profile of castle visitor of castle Točník. Bachelor thesis. College of Polytechnice Jihlava. Leader of work Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., Degrese of qualification: Bachelor. Jihlava 2009.

This bachelor thesis deals with the characteristics of the state-owned castle of Točník taken from the cultural and historical perspective and analyzes its use for the tourism within the region while using the data from the marketing research and collected statistical figures. The

specification

of

the

profile

of

visitor

of

this

castle

based

on the statistical data acquired from questionnaire research is the main object of this thesis. Furthermore, the definition of the function of this castle as a cultural and historical sight, deduction of further trends and making some suggestions to increase the number of visitors. The marketing research based on questionnaire research has been used to assess the usage of the state castle-owned castle of Točník. Established facts from the questionnaire research provide important information in relation to the visitor’s motivation and decision to visit the castle Točník and this region, their assessment of the quality of services provided in the castle and personal data of the questioned visitors. The conclusion of this thesis can be then used by the authorities of castle Točník or it can be use by local tourism services providers.

Key words: Castle Točník, Točník, Castle Žebrák, National heritage institute, Václav IV., Gothic, Renaissance, Cultural and historical sight, The profile of castle visitor, Marketing research

Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat panu Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za jeho odbornou spolupráci, cenné připomínky a ochotu při vedení této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat panu Petrovi Zemánkovi, kastelánu hradu Točník, za jeho ochotu při získávání statistických údajů a dalších informací týkajících se hradu Točník.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1 Teoretická část ........................................................................................................ 10 1.1 Marketingový výzkum .................................................................................... 10 1.2 Kulturní cestovní ruch .................................................................................... 11 1.3 Státní hrad Točník........................................................................................... 12 1.3.1 Stručná historie ....................................................................................... 12 1.3.2 Další informace o hradu Točník ............................................................. 14 1.3.3 Prohlídka hradu....................................................................................... 16 1.4 obec Točník..................................................................................................... 19 1.3 státní hrad Žebrák ........................................................................................... 20 1.4 Kulturní dění na hradech Točník a Žebrák ..................................................... 21 2 Experimentální část................................................................................................. 24 2.1 Sběr sekundárních dat ..................................................................................... 24 2.1.1 Dostupné statistiky návštěvnosti státního hradu Točník......................... 24 2.2 Sběr primárních dat......................................................................................... 28 2.2.1 Metodika marketingového výzkumu ...................................................... 28 2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu ................................................ 29 3 Atraktivita hradu ..................................................................................................... 50 4 SWOT analýza........................................................................................................ 51 4.1 Silné stránky ................................................................................................... 51 4.2 Slabé stránky................................................................................................... 51 4.3 Příležitosti ....................................................................................................... 51 4.4 Ohrožení.......................................................................................................... 52 5 Návrh na zvýšení návštěvnosti ............................................................................... 53 6 Závěr ....................................................................................................................... 55 Soupis bibliografických citací ........................................................................................ 57 Přílohy............................................................................................................................. 59

Seznam grafů: Graf 1- Vývoj návštěvnosti v letech 2003 – 2009 .......................................................... 25 Graf 2- Vybrané vstupné v letech 2003 – 2009 .............................................................. 26 Graf 3- Poměr jednotlivých a hromadných vstupů ......................................................... 27 Graf 4- Poměr návštěvníků dle prodaných vstupenek .................................................... 27 Graf 5- Hlavní důvody návštěvy tohoto regionu ............................................................ 29 Graf 6- Četnost návštěv hradu ........................................................................................ 30 Graf 7- Roční období ...................................................................................................... 31 Graf 8- Doba pobytu ....................................................................................................... 31 Graf 9- Místo přenocování.............................................................................................. 32 Graf 10- Ubytovací zařízení ........................................................................................... 33 Graf 11- Motivace k návštěvě hradu............................................................................... 34 Graf 12- Kdy jste se rozhodli k návštěvě hradu.............................................................. 34 Graf 13- Motivace návštěvníků, kteří přijeli poprvé ...................................................... 35 Graf 14- Další navštívené turistické cíle......................................................................... 36 Graf 15- Důvody výběru tohoto regionu ........................................................................ 37 Graf 16- Důvody výběru tohoto regionu - detail ............................................................ 38 Graf 17- S kým jste tady? ............................................................................................... 39 Graf 18- Dopravní prostředek......................................................................................... 40 Graf 19- Hodnocení kvality služeb................................................................................. 42 Graf 20- Doporučení návštěvy objektu........................................................................... 44 Graf 21- Údaje o Vás ...................................................................................................... 46 Graf 22- Poměr tuzemců a cizinců ................................................................................. 47 Graf 23- Návštěvníci podle krajů.................................................................................... 48 Graf 24- Vzdálenost z místa bydliště.............................................................................. 49

Seznam obrázků: Obrázek 1- Replika středověkého jeřábu........................................................................ 15 Obrázek 2- Model podoby hradu Točník v 15. století .................................................... 16 Obrázek 3- Věžová brána (vstup na 2.nádvoří) .............................................................. 17 Obrázek 4- Královský palác ........................................................................................... 18 Obrázek 5- Velký purkrabský palác ............................................................................... 19

Seznam tabulek: Tabulka 1- Hodnocení kvality služeb ............................................................................. 41 Tabulka 2- Návrhy a komentáře ..................................................................................... 43

Úvod Téma této bakalářské práce jsem si zvolila z toho důvodu, že sama také ráda navštěvuji a poznávám hrady a zámky a domnívám se, že je důležité snažit se zachovat tyto památky jako součást naší historie pro budoucí generace. Hrad Točník jsem si zvolila proto, že je to atraktivní, kulturně a historicky zajímavý památkový objekt a ráda toto místo navštěvuji. Předmětem této bakalářské práce bylo obecně charakterizovat vybraný hrad, dále se zaměřit na jeho kulturně historický význam, jeho analýzu z hlediska cestovního ruchu, perspektivu dalšího vývoje a využití pomocí marketingového výzkumu a zjištěných statistických údajů. Hlavním úkolem bylo především specifikovat typického návštěvníka této památky na základě provedeného dotazníkového šetření a vytvořit návrh na zvýšení návštěvnosti tohoto hradu. Bylo osloveno 200 náhodně vybraných osob, které si ve dnech prováděného marketingového výzkumu prohlédli hrad Točník a byli ochotni poskytnout, vyplněním speciálně vytvořeného dotazníku, svoje důvody a motivy návštěvy této památky a tohoto regionu, dále své hodnocení kvality služeb v tomto objektu a v neposlední řadě také své osobní údaje. Z informací získaných dotazníkovým šetřením a sběrem sekundárních dat získaných od správy státního hradu Točník, byli vytvořeny různé statistiky, poskytující zajímavé informace o návštěvnících hradu Točník. Ze vzniklých statistik vyplývají závěry, návrhy na zvýšení návštěvnosti a zlepšení. Pokud není uvedeno jinak, všechny grafy, tabulky, obrázky (fotky) použité v této práci jsou výsledkem mé vlastní práce.

9

1 Teoretická část 1.1 Marketingový výzkum Marketingový výzkum se řadí k nejvýznamnějším činnostem marketingu v cestovním ruchu. Lze ho definovat jako cílevědomou a organizovanou činnost, která spočívá ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací. Podle hlediska formy výzkumu, respektive způsobu sběru informací, ho

rozdělujeme

na

dva

základní

typy

shromažďování

dat

(na

primární

a sekundární výzkum). Primární marketingový výzkum vychází z vlastního zjišťování hodnot vlastností u samostatných jednotek. Jde o sběr informací přímo na trhu. Takto získaná data jsou velmi aktuální a vztahují se přímo ke zkoumané problémové oblasti. Nástrojem průzkumu při sběru primárních informací může být technické zařízení nebo dotazník. Dotazníky patří mezi nejčastější nástroje při primárním výzkumu. Jsou flexibilní, jelikož poskytují mnoho možností, jak pokládat otázky. Jsou ekonomické a lze relativně jednoduše získat informace od prostorově rozptýleného vzorku respondentů. Při vytváření dotazníku je důležitá volba otázek, jejich stylizace, formulace a pořadí. Úkolem otázek je přispět k dosažení výzkumného cíle. Každý dotazník by měl být dopředu otestován (tzv. pilotáží). Sekundární marketingový výzkum spočívá ve zpracování dat, získaných z jiných zdrojů. Jedná se o dodatečné nebo další využití informací (v podobě nového statistického zpracování a interpretace), které už v minulosti byly někým shromážděny a zpracovány. Z pohledu možnosti vyjádření dělíme marketingový výzkum na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativním výzkumem jsou pozorovány stovky nebo tisíce respondentů a jeho hlavním úkolem je vytvořit číselnou charakteristiku dostatečně velkého a reprezentativního vzorku, dále co nejvíce objektivním způsobem zjistit a popsat chování a názory lidí. Zjištěná data jsou vyhodnocovány pomocí statistických metod a následně jsou zobecněna na celou populaci. Tento typ výzkumu lze provádět technikou

pozorování,

dotazování

či

experimentem,

případně

střídáním

či

kombinováním těchto technik. Kvalitativní výzkum je ve srovnání s kvantitativním rychlejší a méně nákladný. Má bohužel také velká omezení. Např. soubor respondentů je většinou velice malý a nereprezentativní, z toho důvodu není možné získané výsledky zobecnit na celou populaci. Kvalitativní výzkum je vhodný pro prvotní seznámení

10

s danou

problematikou. Zaměřuje se především na názory, postoje a dojmy

respondentů a vyžaduje dlouhé a důkladné pohovory, které provádí zkušení tazatelé. Co se týče metodiky marketingového výzkumu, základními požadavky na

kvalitní

výzkum

jsou

utilita,

včasnost,

efektivnost

nákladů,

přesnost

a spolehlivost. Marketingový výzkum se většinou skládá z pěti kroků: definice problému a výzkumných cílů, vytvoření výzkumného plánu, shromáždění informací, analýzy a vyhodnocení informací a nakonec prezentace výsledků. Mezi hlavní cíle marketingového výzkumu patří zajišťování stále informovanosti o situaci na trhu (tzv.monitoring), prozkoumání problémové oblasti, popis situace a zjištění příčin jednotlivých faktorů chování. [1][2][3]

1.2 Kulturní cestovní ruch „Kulturní cestovní ruch je forma cestovního ruchu zaměřená především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu obyvatelstva. Zahrnuje především návštěvy kulturně historických památek (hradů, zámků, staveb lidové architektury a dalších kulturně historických objektů), kulturních zařízení (muzeí, galerií, obrazáren, knihoven atd.), kulturních akcí (divadelních představení, festivalů, folklórních a lidových slavností), ale i návštěvu tzv. kulturní krajiny (parků, zahrad) atd.“[4] Kulturní a městský cestovní ruch patří k nejvýznamnějším formám cestovního ruchu. Cestování za účelem návštěvy památek, galerií, festivalů, etnografických zvláštností atd. je stále více oblíbenější. V současné době stále přibývá počet tzv.

kulturních

turistů.

V

celé

Evropě

a

také

v

České

republice

se stalo kulturní dědictví hlavním důvodem účasti na cestovním ruchu. Co se týče návštěvnosti památek, Česká republika patří k prvním deseti nejvyhledávanějším zemí v Evropě. Kulturně historické památky, muzea, lidové tradice atd. jsou hlavními lákadly téměř všech českých regionů a neodmyslitelně k nim patří. Po desítkách let, kdy nebylo o kulturní dědictví v našem státě pečováno, došlo po roce 1989 k nápravě. Byly vydány prostředky na obnovu a zachování řady památkových objektů. Problémem je, jak toto kulturní

dědictví

adekvátně

a

efektivně

využít.

Cestovní

ruch

je

jedním

z nejdůležitějších odvětví ekonomiky. Značný potenciál v rozvoji cestovního ruchu nabízí právě kulturní cestovní ruch. Pozitiva, která rozvoj této oblasti cestovního ruchu

11

přináší, jsou např. podpora zaměstnanosti v daném regionu, finanční prostředky na zachování, obnovu a rozvoj kulturně historických památek, urbanistická regenerace a ekonomická revitalizace regionů a obcí, zachování kulturních tradic a řemesel, posílení vlastní identity komunity nebo regionu. Rozvoj kulturního cestovního ruchu má samozřejmě i záporné stránky. Jsou jimi např. poškození a opotřebení kulturních památek,

zásah

do

životního

stylu

místních

obyvatel,

ztráta

autenticity

a historické pravdivosti, nepříznivé dopady masového turismu na fyzickou integritu památky či místa atd. V České republice není ohrožení masovým turismem tak nebezpečné jako nevratné poškození kulturně historických památek, zapříčiněné jejich dřívějším chátráním. Vytváření kulturních destinací vyžaduje velké úsilí a především finanční prostředky. Možnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie nabízí novou cestu k rozvoji kulturního cestovního ruchu v České republice. [5][6]

1.3 Státní hrad Točník 1.3.1 Stručná historie Hrad Točník dal postavit král Václav IV., pravděpodobně v letech 1398 – 1401, po požáru hradu Žebráku v roce 1395. Jde o zříceniny hradu na Zámecké hoře, kde je známé osídlení už v době Halštatské, na horním konci křemencového bradla, na jehož dolním konci stojí hrad Žebrák. Hrady najdeme nad obcí Točník, nedaleko města Žebrák. Jelikož byl hrad Točník postaven velmi blízko dolního hradu Žebrák (necelý 1 kilometr), můžeme zde vidět nejzachovalejší souhradí v Čechách. Točník byl postaven jako velkolepé a pohodlné královské sídlo, jehož vyspělá architektura ukazuje zřetelnou tendenci architektury konce 14. století upřednostňovat obytnou složku před obrannou. Točník byl Václavu IV. v mnohém tím, co jeho otci Karlovi Karlštejn. V roce 1400 král Václav IV. uschoval na Točníku část královského pokladu. Po smrti mistra Jana Husa Václav IV. na hradě již tolik nepobýval. Králova poslední návštěva Točníku se datuje roku 1415. V roce 1419 přechází hrad, po smrti Václava IV, na jeho bratra Zikmunda, který odsud odvezl část státního pokladu a většinu vybavení. Po-té hrad přechází do zástavy Bedřicha z Kolowrat. Dvakrát (v roce 1425 a 1430) Točník i Žebrák přečkali obléhání

12

husity. V roce 1461 kupuje hrady Jiří z Poděbrad. V rukou loupeživého rytíře Buriana Gutštejna a následně jeho syna Kryštofa je hrad od roku 1475 do roku 1487, kdy je díky rozhodnutí zemského soudu vrácen královské komoře. V dalších letech hrad stále mění majitele. Roku 1524 se zřítil most přes hradní příkop, následně tehdejší majitel hradu, Jan z Vartenberka, provedl na hradě velké stavební úpravy v renesančním duchu. Nechal zbudovat nový vstup ze západní strany hradu, bránu zajistit barbakánem (předsunutým opevněním) a vyhloubit studnu. Následovalo další střídání majitelů. Pak hrad koupili Lobkowitzové, kteří zde provedli další renesanční úpravy (sgrafitovou výzdobu Velkého paláce, příčného křídla a věže.) Poslední rozkvět hradu byl za jejich éry. Roku 1594 byl hrad zabrán královskou komorou pro jejich odboj proti císaři Rudolfu II., ten byl také posledním českým králem, který na Točníku roku 1600 nocoval. Dále již zůstává hrad prakticky neobydlený a chátrá. Během třicetileté války se stal úkrytem místního lidu. Když hrad v roce 1681 navštívil Bohuslav Albín, byl údajně Točník ještě obyvatelný. Královský palác se zachoval v dobrém stavu do současnosti díky tomu, že jeho bývalá audienční síň byla roku 1733 přestavěna na kapli zasvěcenou sv. Bartoloměji. Zde se koná každý rok na konci srpna poutní mše. Koncem 19. století neměl již druhý (Velký purkrabský) palác střechu. Roku

1875

se

hrady

Točník

a

Žebrák

stávají

majetkem

Colloredo-Mansfeldů, kteří je roku 1923 prodávají za 10 000,- Kčs Klubu československých turistů, který zde bez památkového dozoru provádí zabezpečovací práce (vyčištění sklepů, přízemí Královského paláce a vybetonování podlahy obou paláců). Československá obec Sokolská se stává majitelem hradů v roce 1945. Stát, který je vlastníkem od roku 1953, zde provádí některá statická zajištění. Pod Státní památkový ústav středních Čech se sídlem v Praze spadají hrady od roku 2001, rokem 2003 přecházejí pod Národní památkový ústav. [7] [8] [9] [10] [13]

13

1.3.2





Další informace o hradu Točník [13]

Návštěvní doba 1.3. – 30.4.

sobota a neděle

10 – 12, 13 – 16

1.5. – 31.5.

denně (mimo pondělí)

10 – 12, 13 – 17

1.6. – 30.6.

denně (mimo pondělí)

9 – 12, 13 – 17

1.7. – 31.8.

denně (mimo pondělí)

9 – 12, 13 – 18

1.9. – 30.9.

denně (mimo pondělí)

10 – 12, 13 – 17

1.10. – 31.10.

sobota a neděle

10 – 12, 13 – 16

Prohlídka hradu je volná s textem, prohlídka s výkladem průvodce je možná pouze v sezóně (v červenci a v srpnu) při zájmu alespoň 5 osob v každou celou hodinu, dále lze sjednat prohlídku mimo návštěvní dobu po rezervaci kdykoli, cizinci většinou absolvují volnou prohlídku s textem




Vstupné Základní:

50,-Kč

Zlevněné (děti do 15-ti let, studenti, důchodci, invalidé):

30,-Kč

Symbolické (děti do 6-ti let):


1,- Kč

Další poskytované služby: prodej suvenýrů, občerstvení, svatební obřady civilní a i církevní v hradní kapli sv. Bartoloměje, WC (1x pro vozíčkáře), hrad je přístupný vozíčkářům kromě terasy a 1.patra královského paláce, parkoviště se nachází cca 1 km od hradu




Dopravní dostupnost: zastávka autobusu se nalézá cca 1 km od hradu v obci Točník, nejbližší železniční zastávka je v obci Praskolesy, vzdálené cca 5 km

14




Replika středověkého jeřábu Jeřáb byl vyroben na základě ideové rekonstrukce podle vyobrazení

z Václavovy bible (1390-1400) a poznatků získaných průzkumem dochovaných historických veverčích kol u nás i v zahraničí (Karlštejn, Švábský Gmünd, Strasbourg, Beauvais). Výroba byla provedena dobovými technologiemi z ručně tesaného dřeva za účasti veřejnosti na Pražském hradě a v synagoze v Praze - Libni. Po ukončení výstavy na Pražském hradě byl jeřáb převezen na hrad Točník, kde je prakticky využit v podmínkách reálné stavby při opravě krovu Královského paláce. V prostorách Velkého paláce tohoto středočeského hradu zůstane jeřáb instalován i po skončení opravy jako funkční exponát. Obrázek 1- Replika středověkého jeřábu




Občanské sdružní Nudle Toto

sdružení

se

zabývá

především

podporou

kulturního

dění

na hradech Točník a Žebrák a v jejich okolí. Organizuje a zabezpečuje hudební a jiné kulturní akce na obou hradech a v podhradí. V roce 2002 se ujalo sdružení i péče o „točnické“ medvědy, na základě obstaravatelských smluv. Další činností, ve které se sdružení angažuje, je ochrana kulturního a přírodního bohatství v regionu.


Zvířata Státní hrady Křivoklátska a občanské sdružení Nudle začali v roce 2000

s pracemi v bývalé třešňovce pod hradem Točník, o niž 15 let nikdo nepečoval. Nyní se v areálu, s rozlohou 5ha a obehnaném ohradou, pasou kozy, ovce

15

a prasata,…. Medvěd Jarda, který je nyní v hradním příkopu sám, je na Točníku pouze deponován, byl ponechán v držení ZOO v Hluboké nad Vltavou.


Filmování Hrady Točník a Žebrák jsou velmi vyhledávanou filmařskou lokalitou,

v následujících řádcích jsou zmíněny některé filmy, které se zde natáčeli. (Názvy filmových titulů mi poskytla správa státního hradu Točník.) Ze zahraničních titulů to byl např. „Král Artuš“ (GB), „Zvoník od matky Boží“ (USA) se Salmou Hayek, „Johanka z Arku“ (CAN), „První rytíř“ (GB), „Bathory“ a z tuzemských např. „Kytice“ („Zlatý kolovrat“), „Ve jménu krále“, seriál „Pojišťovna štěstí“ a také celá řada dokumentů a pořadů. Obrázek 2- Model podoby hradu Točník v 15. století

1.3.3 Prohlídka hradu V této podkapitole je citován průvodcovský text ze státního hradu Točník, který je přiložený jako příloha D.


Název a poloha hradu Hrad Točník získal své jméno od názvu kopce, na němž je postaven. Ten byl

pojmenován podle toho, že se kolem něj stáčí tok Stroupinského potoka. Přístupová cesta vedla z východní strany hradu po dřevěném mostě. Na obou stranách byl vstup do hradu střežen dvěmi věžovými branami s padacími mosty. Dnešní most stojí na místě původního.


Vstup do hradu a první nádvoří V hradním příkopu po pravé straně mostu je medvědí výběh. Na druhé straně

mostu je v hradním příkopu jezírko, které bylo do roku 1530 jediným zdrojem pitné

16

vody pro hrad. U jezírka je odhalen geologický profil (zlom mezi proterozoikem a ordovikem). Dnešní vstup do hradu vede na 1. nádvoří, kde se nachází provozní budova,v níž je umístěna pokladna, kancelář a sociální zařízení.


Druhé nádvoří Na 2. nádvoří se lze dostat zachovanou gotickou věžovou branou s fortnou

pro pěší. V 16. století byla tato brána zazděna. Důvodem bylo zřícení vstupního mostu do hradu. Od té doby se do hradu vstupovalo novou zadní branou ze západní strany. Obrázek 3- Věžová brána (vstup na 2.nádvoří)

Od brány na 2. nádvoří je dobře patrno základní členění hradu. Na levé straně je tzv. vnitřní hrad, kterému vévodí Královský palác. Vpravo od brány se nachází budova Velkého purkrabského paláce a na nejvyšším místě hradiště, přímo před bránou torzo hradní věze. V levém rohu 2.nádvoří byla v roce 1530 vytesána ve skále do hloubky 90 metrů (dnes 70 m) studna,. Na studnu navazují zbytky zdí velkého stavení, sloužícího k hospodářským účelům.


Třetí nádvoří Na budovu strážnice, vstupního stavení s branou na dvůr k Velkému paláci,

navazují po levé straně skalní komůrky, v nichž byly sklady, vězení a v 19. století se zde ukrývala chudina. V jedné z nich je kovárna, v druhé jsou uloženy koule do praku a bombardy nalezené na hradě. Dvorní průčelí Královského paláce si zachovalo z velké části svoji gotickou podobu.


Královský palác - vstup do přízemí ze třetího nádvoří V první místnosti byla černá kuchyň. Z další, velké trojlodní místnosti, která

byla zaklenutá valenými klenbami, se rozbíhaly cesty do ostatních částí paláce. V zadní místnosti jsou uloženy zbytky renesančního portálu.

17

Obrázek 4- Královský palác




Královský palác - terasa a interiér prvního patra 1. a 2. patro Královského paláce, podobně jako jeho přízemí, bylo rozděleno

na tři trakty, z nichž každý měl vlastní valbovou či polovalbovou střechu. Střední část byla nejširší a měla v obou patrech velké sály. Postranní trakty byly příčkami rozděleny na dvě přibližně stejné komnaty. Všechny místnosti sloužily pro krále, královnu a jejich družinu. Jednotlivá podlaží byla spojena kamennými točitými schodišti (točnicemi), z nichž jedno bylo přistavěno do dvorního průčelí. Palác měl původně ještě třetí podkrovní patro, které nezůstalo zachováno. Vstupní síň královského paláce zdobí pozdně renesanční trámový strop a gotický krb. Unikátní dílo středověkých kameníků, je vystaveno ve vstupní síni, jsou to znaky zemí, kterým vládl Václav IV. Znaky byly původně vsazeny do průčelí vstupní brány hradu. Když se v 16. století zbortil vstupní most do hradu, nechal Jan z Vartenberka přenést znaky nad novou západní bránu, kde jsou v současnosti vystaveny jejich repliky. Jejich umístění nad novou branou je nejen důkazem neobvyklého památkářského zákroku v 16. století, ale i heraldickým omylem, jelikož znaky nebyly.umístěny správně. Po obou stranách byl kamenný vlys uzavřen osobním znakem Václava IV, ledňáčkem ve věníku (zvaným točenice).


Audienční sál Královského paláce - dnešní hradní kaple Dnešní kaple (bývalý audienční sál) je nejdůležitějším prostorem hradu

a byl využíván k reprezentačním účelům. Sál je zaklenut čtyřmi poli křížových kleneb, nesených na konzolách. V roce 1733 sál přestavěn na kapli a byly provedeny i drobné stavební úpravy (pilastry a kartuše na zdech a stropě kaple). V kapli je vystavena vzácná plátovaná 18

truhla z habrového dřeva ze 14. století, která byla používána jako královská pokladnice. V bývalé sakristii, nalezneme výstavu modelů jednotlivých typů českých hradů a model pravděpodobné podoby hradu Točník v 15. století. V 2. patře paláce, najdeme dvě obytné komnaty a velký renesanční sál. 2. patro je z důvodu rekonstrukce krovu uzavřeno. Ve věžičce na střeše paláce visí zvon z roku 1945. Královský palác je zajímavou ukázkou pozdní gotické architektury, vytvořené václavskou stavební hutí. Stavba je jedinečná především svým atypickým tvarem a netradičním umístěním v čele hradu nad příkopem ve směru největšího ohrožení.


Velký purkrabský palác Tento palác sloužil hostům, kteří čekali na audienci u krále. Dvojlodní sklepení

paláce zaklenutém na gotické sloupy sloužilo jako konírny (pro 90 koní). Přízemí paláce bylo rozděleno v období renesance na tři části. V 1. patře byl umístěn největší český hradní sál 1. poloviny 15. století s velkým krbem a dochovaným arkýřovým prevétem. V nejvyšším podlaží bývaly obytné místnosti. Na konci 16 století získalo dvorní průčelí sgrafitovou výzdobu. V devadesátých letech 20. století byla střecha paláce zrekonstruována (arch.Vinař). Obrázek 5- Velký purkrabský palác

1.4 obec Točník „Obec nalezneme v kraji Středočeském v okrese Beroun. Je součástí Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a nachází se v památkovém ochranném pásmu hradů,tvoří hráz a přirozený přechod mezi venkovským krajinným rázem a příměstskou zástavbou. V obci je patrná stará stavební zástavba, která souvisí s hrady a jejich podhradím. Jde o areály obou hradů, točnícký dvůr, starý pivovar, dva mlýny, hostinec „U Václava IV.“ (zvaný Kocanda), kapličku Sv. Jana Nepomuckého na návsi a několik dochovaných

19

starých domů. Další část obce tvoří domy postavené v 19. a na počátku 20. století a novostavby. Současný život v obci je vázán na turistický ruch během „hradní sezóny“, tj. od března do konce října. Tím je i určena nedílná souhra správy obce a hradů. Obec Točník si dosud udržuje svůj vesnický charakter, ačkoli se stále častěji ozývají hlasy a přímluvy k expanzi příměstské. Za vsí se táhnou do tří světových stran krásné lesy bývalého loveckého hvozdu českých králů (Zbirožsko,Křivoklátsko, Berounsko).“ [14]


Služby v obci Točník [14] o pila „Dřevotoč“ o hostinec „U Václava IV“ s ubytováním o obchod se smíšeným zbožím o občerstvení na hřišti „U rytíře“ o kavárna „Bárka“ v bývalém pivovaru o půjčovna sportovních potřeb pro místní hřiště o Skiservis „Švarc“ o parkoviště Obecního úřadu o ubytování „U Šrédlů“ o svatební obřady na hradech Žebrák a Točník

1.3 státní hrad Žebrák Hrad Žebrák byl nazván podle obce, která vznikla při staré obchodní cestě do Bavor. Ve 12. století získal okolní kraj rod Buziců. Z jedné větve tohoto rodu pocházel také zakladatel tohoto hradu – Oldřich Zajíc z Valdeka. Ten jej nechal postavit kolem roku 1280. Když roku 1304 Oldřich Zajíc za Žebráku zemřel, jeho syn Zbyněk vyměnil Žebrák s Janem Lucemburským za hrad Budyni nad Ohří. Od roku 1336 až do svého zániku byl Žebrák majetkem českých panovníků. Král Karel IV. měl na počátku své vlády hrad v oblibě. Užíval ho k odpočinku a při cestách do Západních Čech a do říše. Roku 1351 mu zde však zemřel prvorozený syn, proto přestal hrad navštěvovat. Za jeho nástupce, Václava IV., který tu také rád pobýval, se hrad dočkal největšího rozkvětu. Václav dal hrad přestavět a rozšířit a Žebrák se stal významným královským sídlem. Požár v roce 1395 hrad značně poškodil, navíc se zde Václav již necítil bezpečně, proto se rozhodl pro stavbu nového sídla (Točník). Přesto zde ještě za Václavovi vlády probíhali opravy a posilovala se jeho obranyschopnost. Roku 1412

20

se zde zúčastnil Jan Hus disputace s mistry Karlovy univerzity. Roku 1532 na Žebráku nocoval Ferdinand I. a jeho služebnictvo zde neopatrností způsobilo požár. Hrad začal chátrat. Novým zástavním držitelem se stal Volf Krajíř z Krajku, který při hledání legendárního pokladu Václava IV., hrad velmi poškodil. Od roku 1552 je Žebrák již pustý. Hrad byl postaven na konci křemencového valu, chráněný ze tří stran potoky a za čtvrté hlubokým příkopem. Na severní straně přiléhalo k vnitřnímu hradu nevelké předhradí, jenž bylo chráněné vysokou válcovou věží zabudovanou do rohu hradební zdi

a

přístupné

bylo

jen

z

jejího

ochozu.

Z

budov

předhradí

se dochoval jen zbytek velkého paláce s bosovaným nárožím paláce, který dal postavit na

konci

14.

století

Václav

IV.

Kolem

Václavova

paláce

vedla

cesta

k hornímu hradu, v jehož čele stál stála druhá válcová věž, ze tří stran obklopená hradební zdí. U této věže stával palác, pravděpodobně jednopatrový, jenž byl s věží propojen padacím mostem. Z paláce se zachovala pouze severní zeď s velkými okny, které vznikly za dob Václava IV. Hradní kaple, která se rozkládá za palácem byla obnovena asi v polovině 14. století. Z kdysi vyznaného hradu se zachovaly pouze dvě válcové věže (ta hlavní, s obnoveným gotickým kvádrování, je nyní využívána jako rozhledna), dále zdivo starého i nového paláce, plášťová zeď, v podhradí okrouhlá bašta a zbytky bran a ohradních zdí. [8] [9] [10] [11] [12]

1.4 Kulturní dění na hradech Točník a Žebrák V průběhu „hradní sezóny“ se na hradech Točník a Žebrák konají různé kulturní akce. V této podkapitole je uveden příklad každoročního kulturního dění i další příklady pořádaných akcí v sezóně roku 2009. Veškerý seznam kulturních akcí uvedených byl poskytnut Správou státního hradu Točník. Aktuální program lze vždy najít na oficiálních webových stránkách hradu Točník. Duben
„Mamuti na Točníku“: Každoročně pořádaná vzdělávací akce určená především pro školy, ale i veřejnost. Koná se ve spolupráci s oddílem experimentální archeologie a zahrnuje dílny, pravěkého průvodce, ukázky řemeslné výroby a soutěže. Zajímavostí této akce, je ta skutečnost, že probíhala ještě dříve (od roku 1998) než došlo na Točníku k archeologickému pravěkému nálezu (2001) z halštatského období (cca 700 př. Kr.).

21

Květen
„Hrad zvířat“: Již po několikáté se na Točníku konala tato pětidenní akce určená zejména dětem, které mají rády zvířata. Mohou je zde krmit, hladit a pochovat, nebo o ně i pečovat. Vše je doplněno pozornostní soutěží, ukázkami zvířat a drobným divadelním představením o zvířatech. Akce je určena předškolním a školním zájezdům a koná se ve spolupráci s o.s. Nudle.


„Sokolník Ondra a jeho odchovanci“: Každoroční ukázky sokolnictví, dravci sovy. Povídání o jejich životě, setkávání s handicapovanými ptáky.




„Reggae meeting“: 9. ročník hudebního festivalu, který se již po třetí konal na louce pod hradem Žebrák




další

příklady

kulturních

akcí

konaných

v

květnu

roku

2009:

„Točnické hrátky“ – šerm, divadlo – SHŠ Diadém, koncert kapely „Hop Trop“ Červen
„Pohádkový hrad“: sedmidenní, již pravidelně pořádaná akce: Točník v obležení pohádkových bytostí, soutěže, hry, divadlo, dílny. Akce se koná ve spolupráci s o.s. Fištrón a je určená především dětem, školním a předškolním zájezdům.


„Slunkatoč“: každoroční hudební koncerty konané na oslavu letního slunovratu ve spolupráci s o.s. Nudle




další akce pořádané v červnu 2009: „Tahání břemen prostřednictvím repliky šlapacího

středověkého

jeřábu“:

Tahání

natesaných

trámů

replikou

středověkého šlapacího jeřábu za spoluúčasti návštěvnické veřejnosti., koncert trampské kapely „Kamarádi staré řeky“ a Zdického vokálního pěveckého souboru Červenec
„Hrady CZ.“: 5. ročník putovního hudebního festivalu po českých hradech konaného na louce pod hradem Žebrákem, zahájení programu na hradu Točníku


další příklady červencových akcí: „Pirátská bitva“: vystoupení skupin divadelního šermu, „Spirituál kvintet“ - koncert

Srpen
„Netopýří a soví večírek“: Každoroční netopýří večírek, tentokráte propojen s netopýřími nepřáteli - sovami. Odchyt, ukázky, povídání, projekce a divadlo.


„Poutní mše ke Sv. Bartoloměji“: Každoroční poutní mše v kapli Sv. Bartoloměje k točnickému posvícení.

22




„Konina“: již několikáté vystoupení koňského dvorce Chmelištná – Šarvátky a dramata na koních i bez nich v podání Společnosti středověkého života „W-arlet“, tvůrčí soutěže pro děti s koňskou a rytířskou tématikou, středověká krčma „U spálené nohy“, svezení v areálu hradu Točník.




20. 8.- 20. 10.: byl Hrad Točník veřejnosti uzavřen, kvůli stavbě a natáčení ruského filmu „Faust“ režiséra Alexandra Sokurova podle předlohy Johanna Wolfganga Goetha.




jiné příklady kulturního dění v srpnu 2009: „Miloslav Donutil“ - povídání s písničkami z filmu „Balada pro banditu“, „Veselý víkend“: vystoupení skupiny divadelního

šermu

Gladius.

Dobová

zábava

nejen

pro

zasmání,

ale i pro poučení. Divadlo, šerm, hudba a tanec, kejkle a kouzla, jídlo a pití.

23

2 Experimentální část 2.1 Sběr sekundárních dat 2.1.1 Dostupné statistiky návštěvnosti státního hradu Točník Tato kapitola je zaměřená na různé statistiky týkající se návštěvnosti státního hradu Točník. Všechny informace v této kapitole 2.1.1 vychází z údajů získaných od Správy státního hradu Točník. Návštěvnost a výnosy za prodané vstupné v letech 2003 – 2009 jsou uvedeny jako příloha C. Od začátku března do konce října roku 2009 navštívilo hrad Točník 34 776 návštěvníků. Přestože byl hrad Točník z důvodu natáčení ruského filmu Faust uzavřen pro veřejnost od 20.8. do 20.10. nejedná se o podprůměrnou sezónu, co se týče návštěvnosti za posledních 7 let (viz Graf č.1 Vývoj návštěvnosti v letech 2003 - 2009). V roce 2009 byl hrad Točník otevřen veřejnosti 122 dnů, z toho údaje lze průměrný denní počet návštěvníků v roce 2009 určit na 285 osob za den. Co se týká počtu tuzemců a cizinců, správa státního hradu Točník si nevede statistiky, které by zachycovaly, kolik hrad navštívilo cizinců, ani podíl návštěvníků dle cizojazyčných výkladů, z toho důvodu, že většina zahraničních návštěvníků absolvuje volnou prohlídku s tištěným průvodcem. Počet návštěvníků, kteří se zúčastnili kulturních akcí na hradě Točník, v této kapitole není zahrnut, pouze je zajímavé zmínit, že počet osob navštěvující tyto akce je téměř sto procent k celkové návštěvnosti hradu Točník. 1) Vývoj návštěvnosti v letech 2003 – 2009 Nejbohatší sezóna za posledních 7 let, co se týče návštěvníků byla v roce 2007, kdy hrad Točník navštívilo 42 731 osob. Naopak v roce 2003 hrad navštívilo turistů nejméně (31 725 osob). Co se týče jednotlivých měsíců, nejnavštěvovanější je hrad v období letních prázdnin, kdy mají lidé nejvíce volného času. Bezkonkurenčně nejvytíženější bývá měsíc červenec, v průměru v červenci na Točník zavítá 10 884 návštěvníků. Za posledních 7 let přijelo v průběhu jednoho měsíce nejvíce osob v červenci roku 2004 (13 744). Nejméně početný, co se týče návštěvníků bývá první otvírací měsíc v roce – březen. Průměrně se sem vydá 724 osob. Nejmenší počet turistů

24

Točník navštívil v březnu roku 2006 a to pouhých 208 osob, pokud nebereme v úvahu září letošního roku, kdy byl počet návštěvníků nulový, z důvodu již zmíněného uzavření hradu veřejnosti. Celkově navštívilo v letech 2003 – 2009 hrad 257 339 návštěvníků. V průměru to je 36 763 osob ročně. Graf 1- Vývoj návštěvnosti v letech 2003 – 2009

Návštěvnost v letech 2003 - 2008 16000 14000 počet návštěvníků

2003 12000

2004

10000

2005

8000

2006

6000

2007 2008

4000

2009

2000

říj e

n

zá ří

sr pe n

če rv en ec

če rv en

kv ět en

du be n

bř ez en

0

Legenda: 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

březen 1 193 470 642 208 636 987 935

duben 1 926 2408 3 317 3 252 4 989 2 552 4 331

květen 3 922 3 683 3 674 2 121 4 829 5 614 6 562

červen 2 422 5 065 4 442 4 051 7 079 7 595 7 654

červenec 10 550 13 744 10 559 9 861 12 337 9 285 9 852

srpen 6 864 9 379 8 359 9 831 9 391 7 719 5 006

září 3 782 2 678 3 132 3 817 2 477 2 426 0

říjen 1 066 2 216 2 246 1 400 993 1 374 436

celkem 31 725 39 643 36 371 34 541 42 731 37 552 34 776

2) Vybrané vstupné v jednotlivých měsících v letech 2003 – 2009 Od roku 2003 výnosy za vybrané vstupné každoročně stoupají, výjimkou byl pouze rok 2008, kdy se vybralo o 70 644 Kč méně než v roce 2007. Jak již vyplývá z předchozí statistiky návštěvnosti v jednotlivých měsících, nejvíce se vybere na vstupném v měsíci červenci a to v průměru 242 859 Kč. Rekordně nejvíce (365 060 Kč) se vybralo tento rok. Kvůli nejnižší návštěvnosti v roce jsou nejnižší výnosy v měsíci březnu, průměrně 25 509 Kč. Nejmenší výnos (8 420 Kč) byl v březnu roku 2006 (není bráno v potaz září letošního roku, kdy byl hrad uzavřen).

25

Celkově se na vstupném od roku 2003 do letošního roku vybralo 6 637 679 Kč. Průměrně to dělá 948 240 Kč ročně. Graf 2- Vybrané vstupné v letech 2003 – 2009

Vybrané vstupné v letech 2003 - 2009 1 800 000 1 600 000

vstupné v Kč

1 400 000

2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003

1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000

n říj e

zá ří

sr pe n

ve n če rv en ec

če r

te n kv ě

be n du

bř ez en

0

Legenda: 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

březen 28 629 12 033 20 660 8 420 27 920 43 490 37 410

duben 37 575 52 228 91 664 125 660 208 110 80 626 185 710

květen 67 196 81 075 104 667 76 084 156 004 181 440 220 500

červen 35 336 93 615 105 071 139 364 147 984 154 456 219 020

červenec 194 363 264 485 198 915 220 722 208 300 248 170 365 060

srpen 126 456 176 194 170 096 260 840 230 123 209 136 191 220

září 69 676 52 520 93 643 143 730 91 280 69 811 0

říjen 25 240 46 540 67 562 57 336 41 453 53 401 19 460

celkem Kč 584 471 778 690 852 278 1 032 156 1 111 174 1 040 530 1 238 380

3) Poměr jednotlivých a hromadných vstupů v roce 2009 Jednotlivé vstupné představují návštěvníci, kteří na hrad přijedou individuálně. Hromadné vstupy přestavují skupinové zájezdy (většinou didakticky zaměřené pro děti)zprostředkované cestovními kancelářemi nebo agenturami, nebo školní zájezdy. Jednotlivé vstupy převažují nad hromadnými. Pouze v měsíci červnu bylo více hromadných než jednotlivých vstupů, pravděpodobně z toho důvodu, že v červnu probíhá nejvíce školních výletů. Počet jednotlivých vstupů celkem za rok 2009 se rovná číslu 19 065. Celkový počet hromadných vstupů se rovná číslu 15 711.

26

Graf 3- Poměr jednotlivých a hromadných vstupů

Poměr jednotlivých a hromadných vstupů v roce 2009

počet osob

15 000 10 000

hromadné vstupy jednotlivé vstupy

5 000 0 březen

duben

květen

červen

červene c

srpen

říjen

hromadné vstupy

283

896

2 958

5 291

4 283

1 940

60

jednotlivé vstupy

652

3 435

3 604

2 363

5 569

3 066

376

4) Poměr návštěvníků dle prodaných vstupenek v roce 2009 Většina (60 %) návštěvníků, kteří navštívili v roce 2009 státní hrad Točník, se skládala z dětí, studentů, důchodců a invalidů. Tato skupina využila tedy zlevněné vstupné. Zbylá část (40 %) návštěvníků byli dospělý, kteří zaplatili plné vstupné. Graf 4- Poměr návštěvníků dle prodaných vstupenek

Poměr návštevníků dle prodaných vstupenek v roce 2009

40%

60%

dospělí děti, studenti, důchodci, invalidé

27

2.2 Sběr primárních dat 2.2.1 Metodika marketingového výzkumu Hlavním cílem této bakalářské práce bylo získat, co nejvíce informací o návštěvnících hradu Točník. Dále provést analýzu zjištěných výsledků a poskytnout návrhy na zvýšení návštěvnosti tohoto hradu. Marketingový výzkum probíhal přímo v prostorách hradu Točník. Dotazník jsem dávala vyplňovat návštěvníkům, kteří si prohlédli vnitřní zpřístupněné prostory hradu s průvodcem nebo při volné prohlídce s textem. Vlastní marketingový výzkum jsem provedla od března do října roku 2009 ve všedních dnech i o víkendech. Výzkum jsem bohužel nemohla provádět v měsíci září, kvůli uzavření hradu Točník veřejnosti, z důvodu stavby a natáčení ruského filmu Faust (viz podkapitola 1.4 Kulturní dění na hradech Točník a Žebrák) Dotazníky vyplnilo 200 respondentů v různých obdobích takto:


březen – květen 20 % (40 vyplněných dotazníků)




červen – červenec 40 % (80 vyplněných dotazníků)




srpen a říjen 40 % (80 vyplněných dotazníků) 191 z dotázaných návštěvníků bylo z České republiky, pouze 9 osob byli

zahraniční turisté. Dotazování jsem prováděla buď přímým dotazováním návštěvníků hradu, kdy jsem uvedené odpovědi zapisovala do jednotlivých dotazníků, nebo oslovení vyplňovali dotazník samostatně. V druhém případě se mne mohli při nejasnostech kdykoli na cokoli zeptat. Dotazník jsem měla připravený ve dvou jazycích, v českém a anglickém jazyce. Dotazníky jsou přiloženy jako příloha mé práce ( viz příloha A a B). Dotazník se skládá z 20 otázek. V první až čtrnácté otázce šlo o to zjistit co nejvíce informací o profilu návštěvníka hradu a jeho motivaci návštěvy daného hradu a

regionu.

Otázka

patnáctá

a

šestnáctá

se

týkala

přímo

hradu

Točník.

Ve zbývajících otázkách bylo úkolem dozvědět se co nejvíce z osobních údajů respondentů. Otázky byly koncipovány jako uzavřené či polootevřené, kde byla možnost uvést i vlastní odpověď. Pouze jedna otázka měla formu otevřenou. Před

zahájením

vlastního

marketingového

výzkumu

prošel

dotazník

tzv. pilotáží. Šlo o otestování především délky dotazníku a formulace jednotlivých

28

otázek, aby byly co nejsrozumitelnější pro respondenty. Po-té následovali drobné úpravy.

2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu 1) Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto regionu? U této první otázky bylo úkolem zjistit, jaký hlavní důvod přivedl návštěvníky do této lokality. Po vyhodnocení této otázky je možné určit, zda je tato lokalita turisticky vyhledávaná a důležitá z hlediska cestovního ruchu či nikoli. Hrad Točník je bezpochyby ve vyhledávané turistické lokalitě. 69 % ze všech dotázaných se do této lokality vydalo na výlet. 21 % dotázaných sem dokonce přijelo za dovolenou a odpočinkem. Z těchto výsledků je patrné, že tato lokalita je spíše tranzitní než cílová, většina návštěvníků sem jezdí pouze na jednodenní výlet. 5 % z dotázaných tudy pouze projíždělo. 3 % ze všech dotázaných návštěvníků bydlí v této lokalitě. 2 % respondentů se sem vydalo především kvůli návštěvě příbuzných a známých. 1 člověk ze všech oslovených uvedl, že tu byl na služební cestě, byl přiřazen k odpovědi pouze projíždím. V grafu č.5 nejsou zařazeny dvě odpovědi, protože nikdo totiž neuvedl jako důvod návštěvy odpověď „zdravotní pobyt, léčení, lázně“ a odpověď „jiné důvody“. Patrně proto, že lázně v okolí Točníka nenajdeme. Graf 5- Hlavní důvody návštěvy tohoto regionu

Hlavní důvod návštěvy tohoto regionu 5%

3% 2%

21%

69%

Výlet Pouze projíždím Návštěva příbuzných, známých

Dovolená, odpočinek Místní (bydliště v okolí Točníka)

2) Kolikrát jste již navštívil tento hrad? Tato otázka zjišťovala, zda se návštěvníci na hrad Točník vracejí. Bylo zjištěno, že většina oslovených respondentů sem přijela poprvé a to 63 % (do této skupiny patří i oslovení cizinci). Další avšak méně početnou skupinou (16 %) jsou turisté, kteří sem

29

zavítali již po několikáté (což znamenalo, že hrad navštívili nejméně čtyřikrát). Pouze o 1 % méně, tedy 15 % dotázaných uvedlo, že jsou zde podruhé. Nejméně 6 % návštěvníků odpovědělo, že zde byli třikrát. Pokud stanovíme za odpověď „již vícekrát“ číslo 5, pak lze vypočítat, že průměrná četnost návštěv na hradu Točník je 1,9. Graf 6- Četnost návštěv hradu

Kolikrát jste již navštívili tento hrad Jednou Již vícekrát 6% 15%

Dvakrát Třikrát

16% 63%

3) Jak je Vaše cesta organizována? Na otázku, jak je Vaše cesta organizována, odpověděli bez výjimky všichni dotázaní, že cestují individuálně. Ve dnech prováděného průzkumu se bohužel nepodařilo oslovit žádný ze skupinových zájezdů (školních ani jiných). 4) Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Na tuto otázku dotazovaní nejčastěji odpovídali, že do tohoto regionu zavítávají v létě a to 84 % dotázaných. Tato odpověď je pravděpodobně nejčastější proto, že lidé většinou jezdí na výlety v období dovolených a za příznivého počasí. Druhá nejčastější odpověď byla jaro, takto odpovědělo 10 % oslovených. Třetí skupina 6 % návštěvníků do tohoto regionu nejčastěji jezdí na podzim. Odpověď zima neuvedl žádný z dotázaných pravděpodobně z důvodu, že hrad Točník i většina dalším hradů v okolí jsou v zimním období uzavřené.

30

Graf 7- Roční období

Roční období

10%

6% Léto

Jaro

Podzim

84%

5) Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu? Na tuto otázku odpovědělo 183 dotázaných, zbývajících 17 návštěvníků na otázku neodpovědělo z důvodu, že v daném regionu bydlí. Z uvedených odpovědí 61 % (111 dotázaných) uvedlo, že v tomto regionu zdrží pouze 1 den bez přenocování. V průměru se zde návštěvníci zdrželi 3,6 hodin. 39 % (72 respondentů) uvedlo, že se zde zdrží více dnů. Přičemž průměrně zde strávili 5,8 dnů. Z grafu č.8 lze vyčíst, že 61 % návštěvníků se tu zdrželo do 1 dne. 34 % tu pobylo maximálně týden (to dělá 2-7 nocí) a 5 % dotázaných tu strávilo více než 8 dnů (to je 7 a více nocí). Kdybychom počítali u jednodenních výletníků několik strávených hodin jako celý jeden den, pak by celková doba pobytu u všech návštěvníků dělala 3,6 dní. Graf 8- Doba pobytu

Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu 5%

34% 61%

Do 1 dne

2-7 dny

8 a více dnů

31

6) Jak dlouho se zdržíte v České republice? (pouze pro cizince) Jak jsem již uvedla zahraničních turistů se mi podařilo oslovit pouze devět. V průměru se v České republice zdrželi 3 dny. 7) Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován/a? Z průzkumu vyplynulo, že 77 osob z oslovených respondentů bude nocovat mimo své bydliště. Zbývajících 123 osob bude nocovat doma. 46 % ze 77 osob uvedlo, že bude nocovat v tomto regionu. Z toho 10 turistů nocovalo v Berouně, domnívám se, že je to proto, že je to město vzdálené pouhých 36 km od Prahy a že je zde relativně velký výběr ubytovací kapacity. V Berouně nocovali také dva oslovení občané Slovenské republiky. Další místa v tomto regionu byla většinou vzdálená několik kilometrů od Točníka a jednalo se především o dotázané, kteří mají v tomto regionu chatu nebo chalupu. 27 % respondentů bylo ubytováno na více místech. 22 % turistů se ubytovalo někde jinde. 5 % návštěvníků uvedlo, že se ubytovalo přímo v Točníku, jednalo se o ty dotázané, kteří uvedli jako hlavní důvod návštěvy regionu v první otázce návštěvu příbuzných a známých. V Praze se ubytovala pouze pětičlenná skupinka Američanů, kteří uvedli, že v České republice nocují na několika místech, proto byli zařazeni do odpovědi „na více místech“. Graf 9- Místo přenocování

Kde v nocujete 5% 22% 46%

27% v tomto regionu

na více místech

jinde

v tomto místě

8) Pokud zde nocujete, v jakém zařízení jste ubytován? Všech 77 návštěvníků, kteří odpověděli na předchozí otázku, uvedli i typ ubytovacího zařízení, ve kterém se ubytovali. 41 % osob spalo v kempech či tábořištích. Druhá

nejpočetnější

skupina

(25

%)

nocovala

na

chatě

či

chalupě.

18 % se ubytovalo jinde. Do této kategorie byli zařazeny také: tři odpovědi

32

„u známých a příbuzných“a jedna odpověďˇ „ubytování v soukromí“. 10 % respondentů se ubytovalo v penziónu a 6 % v hotelu, tuto skupinu tvoří zahraniční turisté z USA. Graf 10- Ubytovací zařízení

V jakém zařízení jste ubytováni 10%

6% 41%

18% 25% kempink/tábořiště

chata, chalupa

jinde

penzión

hotel

9) Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? Většina návštěvníků, na to co je motivovalo k návštěvě hradu Točníka, uvedla odpověď „vlastní zkušenost“ (40 %). Přestože většina z oslovených návštěvníků navštívila hrad teprve poprvé lze říci, že Točník je u lidí ve všeobecném povědomí. Pak velmi těsně za sebou následovali odpovědi „reference od známých či příbuzných“ (19 %), „jiná odpověď“ (18 %) a „internet“ (17 %). Nejméně častá odpověď zněla, že se respondenti motivovali tištěnými informacemi. Nikdo neuvedl, že by ho motivovala informace od CK/CA, rozhlas či televize nebo turistické informační centrum. V Točníce bohužel žádné informační turistické centrum není. Jako jinou odpověď uváděli návštěvníci náhodu, zájem, nápad, zvědavost, chuť poznat okolí, že si všimli hradu z dálnice nebo z okolí, hezké počasí atd.

33

Graf 11- Motivace k návštěvě hradu

Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu

6% 17% 40%

18% 19%

Vlastní zkušenost Internet

Reference od známých Tištěné informace

Jiná odpověď

10) Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě tohoto hradu? U této otázky bylo úkolem zjistit, zda si návštěvu Točníka plánovali dotázaní dopředu nebo zda se pro ní rozhodli až po příjezdu do tohoto regionu, nebo obyvatelé toho regionu, až v den návštěvy. Většina dotázaných si návštěvu plánovala dopředu (59 %). Jen o několik procent méně 49 % výletníků si pro návštěvu rozhodlo, až v den samotné návštěvy. Do této druhé skupiny patřila i skupinka amerických turistů, což dokazuje to, že sem zahraničních turistů opravdu moc nejezdí a tito se sem dostali náhodou. Graf 12- Kdy jste se rozhodli k návštěvě hradu

Kdy jste se rozhodli k návštěvě tohoto hradu

41%

59%

Plánovali dopředu

Rozhodli se po příjezdu do regionu/dnes

Další graf nám ukazuje, co motivovalo návštěvníky, kteří sem přijeli poprvé. Nejčastěji (26 %) si dotázaní hradu Točník všimli na internetu. 24 % respondentů

34

uvedlo jinou odpověď. Tyto odpovědi jsem již vypsala (viz otázka č.8). 23 % výletníků přivedla na Točník vlastní zkušenost, pouze 18 % oslovených doporučili tento hrad známý či příbuzní. 9 % výletníků se dočetlo o Točníku v tištěných informacích. Graf 13- Motivace návštěvníků, kteří přijeli poprvé

Motivace návštěvníků, kteří přijeli poprvé 9%

26%

18%

24%

23%

Internet

Jiná odpověď

Reference od známých

Tištěné informace

Vlastní zkušenost

11) Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil/a? V této otázce bylo možné označit i více odpovědí. Do této otázky byly vybrány turistické zajímavosti z blízkého i vzdálenějšího okolí. Snahou bylo vybírat i podle toho, aby navštěvované cíle byly různorodé. Návštěvníci mohli samozřejmě uvést i několik odpovědí nebo napsat památku či zajímavost, která nebyla ve výběru. První navštěvovanou památkou (133 odpovědí) byla zřícenina hradu Žebrák, který se nachází hned pod hradem Točník, tudíž je snadné spojit návštěvy těchto dvou hradů. Druhým uvedeným hradem je jeden z našim nejznámějších hradů Karlštejn (96 odpovědí). 88 výletníků navštívilo hrad Křivoklát. 65 osob Koněpruské jeskyně, 36 osob zámek Hořovice po 35 dotázaných CHKO Český kras a zámek Zbiroh. 29 návštěvníků uvedlo jinou odpověď. Do kategorie jiné odpovědi jsem zařadila i 3 odpovědi pro Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka. Dále např. po 4 oslovených chtělo navštívit město Plzeň, aqupark v Hořovicích, Skryjská jezírka(CHKO Křivoklátsko), po 2 dotázaných obec Kublov, sklárnu v Nižboře, obec Hudlice (s památníkem Josefa Jungmanna) nebo Mníšek pod Brdy (zámek). 21 návštěvníků si prohlédlo pouze hrad Točník. Po 18 respondentech uvedlo město Příbram (Hornické muzeum a poutní místo Sv.Hora) a zámek Dobříš.

35

Graf 14- Další navštívené turistické cíle

Další navštívené turistické cíle Počet odpovědí

0

20

40

60

80

100

140 133

zřícenina Žebrák 96

hrad Karlštejn 88

hrad křivoklát 65

Koněpruské jeskyně zámek Hořovice

36

CHKO Český kras

35

zámek Zbiroh

35 29

jiná odpověď pouze hrad Točník

120

21

město Příbram

18

zámek Dobříš

18

12) Z jakých důvodů jste si vybral/a tento region? U této otázky bylo možné uvést i více opovědí. Nejpočetnější skupina návštěvníků (156) sem přijela kvůli zájmu o kulturu. Kvůli přírodě sem přijelo 154 respondentů. Dále za sportem a pohybem sem přijelo 83 dotázaných. 30 respondentů uvedlo odpověď „ostatní“. Většinu turistů do tohoto regionu nepřivedl jeden důvod. Domnívám se, že stojí za zmínku, že 125 dotázaných přijelo do tohoto regionu zároveň kvůli kultuře a přírodě. A 68 respondentů sem dovedl zájem o kulturu, přírodu i sport zároveň.

36

Graf 15- Důvody výběru tohoto regionu

Důvody výběru tohoto regionu

156

152

160 Počet odpovědí

140 120 83

100 80 60

30

40 20 0 Kultura

Příroda

Sport, pohyb

Ostatní

V následujícím grafu jsou rozepsány detailně důvody výběru tohoto regionu. V rámci jedné kategorie šlo samozřejmě zaškrtnout i více odpovědí. Jako nejčastější důvod uváděli návštěvníci odpověď „historická města a památky“ (148 odpovědí). Druhá nejčastější odpověď zněla lesy a krajina(127 odpovědí). Hned na třetím místě sem návštěvníci zavítali kvůli klidnému prostředí bez hluku (81 odpovědí). U odpovědi „jiné“ v kategorii „ostatní“ byli uvedeny odpovědi např. chytání motýlů, parašutismus, rozšíření vědomostí….

37

Graf 16- Důvody výběru tohoto regionu - detail

Důvody výběru tohoto regionu

počet odpovědí 0

50

100

150

200

148

historická města a památky

127

lesy,krajina 81

klidné prostředí bez hluku

68

rekreační sport,turistika 46

čisté životní prostředí prostředí vodní plochy a toky

32

medvědi

31

kulturní akce a zábava

21

aktivní rekreace

21

vybavená zařízení pro turisty

13

soukromé důvody

13

jiné důvody

13

výkonnostní sport

5

pracovní důvody

4

13) S kým jste tady? Většina dotázaných (45 %) navštívila hrad s rodinou. Další početná skupina (30

%)

cestovala

se

známými

či

kamarády.

23

%

respondentů

přijelo

s přítelem či přítelkyní. Zbývající 2 % uvedli odpověď „jinak“. Do kategorie „jiná odpověď“ byl zařazen jediný návštěvník, který přijel sám. Další jiná odpověď byla např. s kolegou. Žádný z účastníků průzkumu nepřijel s CK/CA.

38

Graf 17- S kým jste tady?

S kým jste tady?

2% 23% 45%

30%

s rodinou s přítelem/přítelkyní

s kamarády/se známými Jiná odpověď

14) Jaký dopravní prostředek jste použil/a do tohoto místa? Nejpohodlněji se lze dostat na hrad Točník automobilem. Asi proto toho prostředku využila většina návštěvníků (86 %). Podotkla bych, že i návštěvníci, kteří přijeli

autem

museli

absolvovat

krátkou

cestu

pěšky,

jelikož

parkoviště

se nachází necelých zhruba 500 m pod hradem. 10 % dotázaných přišlo na hrad pěšky, jednalo se pravděpodobně o trampy nebo návštěvníky z okolí Točníka, někteří z těch kteří přišli pěšky uváděli, že dojeli vlakem do zastávky Praskolesy (vzdálená cca 5 km od hradu). 4% oslovených přijeli na kole. 2 z oslovených uvedli, že se dostali do Točníka autobusem, tito byli přiřazeni do kategorie „automobil“. Do Točníka nevede železnice a autobusové spojení není moc časté. Pokud by v sezóně byla zavedena nějaká posilová autobusová spojení pro turisty, určitě by to přilákalo více návštěvníků, především těch, kteří nemají automobil.

39

Graf 18- Dopravní prostředek

Jak jste se dopravili do tohoto místa

10%

4%

86%

automobil

pěšky

kolo

15) Ohodnoťte kvalitu služeb na hradě Točník, pokud s nimi máte zkušenosti. V této otázce měli návštěvníci za úkol zhodnotit kvalitu služeb na hradě Točník. Hodnotili ty služby, se kterými měli zkušenosti, pokud například neabsolvovali prohlídku s průvodcem, zaškrtli u hodnocení této služby odpověď „nevím“. Hodnocení bylo stejné jako ve škole. Číslo 1 – nejlepší a číslo 5 - nejhorší. Kvalita služeb byla posuzována dle osmi ukazatelů uvedených v následující tabulce.

40

Tabulka 1- Hodnocení kvality služeb

Úroveň průvodcovských služeb: 1,1

Úroveň průvodcovských služeb ohodnotilo pouze 63 návštěvníků. Z toho 57 osob bylo s průvodcovskými službami velmi spokojeno a pouze 6 osob bylo spíše spokojeno. Zbývajících 137 oslovených uvedlo odpověď nevím, z toho důvodu, že upřednostnili volnou prohlídku z textem. Z tohoto zjištění vyplývá, že většina návštěvníků hradu Točník volí samostatnou prohlídku bez průvodce a raději si prohlédne objekt individuálně svým tempem a dle svého zájmu.

Celkový dojem z atraktivity objektu: 1,3

152 návštěvníků ohodnotilo atraktivitu známkou 1, 37 osob známkou 2 a pouze 11 osob známkou 3.

Místo pro 149 respondentů bylo s místem pro odpočinek a čekací dobou odpočinek, čekací na návštěvu velmi spokojeno, 33 osob spíše spokojeno, zbývajících doba na návštěvu: 1,3 18 osob průměrně spokojeno. Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu:1,3 Celková spokojenost s úrovní služeb:1,46 Srozumitelnost informací pro návštěvníky:1,57

Většina (159 dotázaných) odpověděla, že byla s obsluhou velmi spokojena, pouze 28 respondentů bylo spíše spokojeno, 10 osob bylo průměrně spokojeno a zbývající 3 návštěvníci uvedli, že nebyli spokojeni. 122 osob bylo velmi spokojeno. 64 osob spíše spokojeno a 14 osob průměrně spokojeno. 114 osob ohodnotilo srozumitelnost informací pro návštěvníky, tak že byli velmi spokojeni, 59 oslovených bylo spíše spokojeno a 26 oslovených bylo průměrně spokojeno. Pouze 1 dotázaný byl spíše nespokojen.

Výše vstupného:1,6

S výší vstupného bylo 108 dotázaných velmi spokojeno, 67 osob spíše spokojeno a 24 osob průměrně spokojeno.

Nabídka zboží v prodejně: 2,1

160 osob prodejnu navštívilo a 40 návštěvníků nikoli, z tohoto důvodu druhá skupina odpověděla na tuto otázku, že neví, jak by tuto službu ohodnotila. Ze 160 osob 60 respondentů uvedlo, že bylo s nabídkou zboží v prodejně velmi spokojeno, 30 osob spíše spokojeno, 61 osob průměrně spokojeno, pouze 9 osob odpovědělo, že bylo spíše nespokojeno. Průměrná známka u této služby byla hodnocena ze všech služeb nejhůře.

41

Celková průměrná známka hodnocení všech služeb dohromady vychází 1,47. Nejlépe byla ohodnocena úroveň průvodcovských služeb – průměrnou známou 1,1. Nejhůře dopadla nabídka zboží v prodejně s průměrným hodnocením 2,1. Graf 19- Hodnocení kvality služeb

Hodnocení kvality služeb

57

Úroveň průvodcovských služeb

6

137

Celkový dojem z atraktivity objektu

152

Místo pro odpočinek, čekací doba

149

37

33

159

Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně

18

28 103

122

Celková spokojenost s úrovní služeb

11

64

14

Srozumitelnost informací pro návštěvníky

114

59

26 1

Výše vstupného

108

67

24 1

60

Nabídka zboží v prodejně 0%

20%

30 40%

61 60%

9

40

80%

100%

počet odpovědí

Velmi spokojen Spíše Nespokojen

Spíše spokojen Nespokojen

Průměrně spokojen Nevím

16) Vaše návrhy na zlepšení a komentáře týkající se hradu Točník Tato otázka měla formu otevřenou. Návštěvníci v ní mohli uvést cokoli, co je napadlo ohledně hradu Točník. Ne všichni tuto možnost využili. 40 mělo chuť a odvahu projevit svoje myšlenky a připomínky. 9 osob by uvítalo více zvířat, především medvědů a chtěli by mít větší možnost si je prohlédnout. Zde bych zmínila, že na hradě Točník letos konala akce „Hrad zvířat“ (více podrobností v kapitole 1.4. Kulturní dění na hradech Točník a Žebrák). Jiných 9 návštěvníků se domnívalo, že zde chybí informace (o historii, zajímavostech a jednotlivých částech objektu) a značení v objektu hradu (např. že by zde měl být přehlednější plánek hradu), další

42

2 oslovení by si přáli více zpřístupněných míst v objektu. 8 respondentů nevyhovovalo značení příjezdové cesty na hrad (směrovky na veřejné komunikaci a značení cesty od parkoviště na hrad, měli pocit, že cesta by měla být lépe nebo přehledněji značená) a

také

kvalita

příjezdové

a

přístupové

cesty.

4

osoby

uvedli,

že

byli

se vším naprosto spokojeni. 2 osoby by si zde přáli koňské povozy a ukázku středověkého jeřábu. Zde bych také zmínila, že replika středověkého jeřábu byla na Točníce předváděna (více podrobností v kapitole 1.4. Kulturní dění na hradech Točník a Žebrák). 3 dotázaným připadalo, že je zde málo atrakcí. 2 oslovení by rádi, kdyby byla zkvalitněna nabídka občerstvení. 1 návštěvník se domníval, že by hrad měl mít větší propagaci v okolí. Tabulka 2- Návrhy a komentáře

Návrhy a komentáře

Počet

Více zvířat(především medvědů a větší možnost si je prohlédnout

9

Více informací o objektu a jeho historii, kvalitnější značení částí objektu

9

Lepší značení příjezdové a přístupové cesty

8

Naprosto spokojeni

4

Více atrakcí

3

Více zpřístupněných míst v objektu

2

Koňské povozy a ukázka středověkého jeřábu

2

Kvalitnější nabídka občerstvení

2

Větší propagace hradu v okolí

1

17) Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Domnívám se, že je velmi pozitivní zjištění, že na tuto otázku žádný z dotázaných neodpověděl, že by nevěděl zda má doporučit tento hrad známým či přátelům a už vůbec ne, že by ho nedoporučil. Všichni dotázaní by tedy hrad Točník k návštěvě doporučili. 83 % respondentů by návštěvu tohoto objektu zcela určitě doporučilo. Pouhých 17 % dotázaných uvedlo váhavější odpověď „spíše ano“. V této druhé skupině je i 7 z 9 oslovených cizinců.

43

Graf 20- Doporučení návštěvy objektu

Doporučili byste návštěvu hradu Točník? určitě ano

17%

spíše ano

83%

18) Údaje o Vás Marketingového průzkumu se zúčastnilo 191 občanů České republiky a pouze 9 zahraničních turistů. Z toho 5 bylo občanů USA, 2 návštěvníci byli z Německa a 2 turisté za Slovenska. Z těchto údajů vyplývá, že hrad Točník není vyhledávaným turistickým cílem pro zahraniční návštěvníky.


pohlaví: V tomto průzkumu bylo osloveno 98 žen a 102 mužů.




věk: Průměrný věk návštěvníků je 33 let, pokud při výpočtu bereme v úvahu střední hodnotu daného věkového rozmezí. V kategorii do 17 let byla použita hodnota 13, v kategorii nad 56 let hodnota 65. Nejvíce respondentů bylo ve věkovém rozmezí 26-35 let, o 10 osob méně (49 respondentů) se zařadilo do věkové kategorie 36-45 let, ve věku 18-25 let bylo osloveno 42 osob, v kategorii do 17 let se průzkumu zúčastnilo 23 osob, v kategorii 46-55 let navštívilo hrad 21 turistů a nejméně se mezi návštěvníky vyskytují občané ve věku 56 a více let (pouze 6 oslovených).




vzdělání: Nejčastěji oslovení uváděli, že mají střední vzdělání s maturitou (87 osob), druhá nejpočetnější skupina (50 respondentů) byli vysokoškoláci, 32 návštěvníků uvedlo, že jsou vyučeni v nějakém oboru, 24 oslovených byly osoby se základním vzděláním a zbývajících 7 dotázaných mělo vyšší odborné vzdělání.




zaměstnání: 75 z oslovených návštěvníků pracovalo v soukromém sektoru, 51 dotázaných byli studenti, 30 osob podnikatelé nebo živnostníci, 28 respondentů uvedlo, že pracují jako zaměstnanci veřejné služby, 9 se zařadilo

44

mezi důchodce, 6 osob bylo na mateřské nebo v domácnosti, pouze 1 z návštěvníků byl nezaměstnaný.


počet obyvatel Vaší obce: Nejčastěji dotázaní uváděli (61 odpovědí), že bydlí v obci s počtem obyvatel nad 1 milion, byli to obyvatelé hlavního města Prahy

a

také

tuto

odpověď

uvedli

2

návštěvníci

z

Německa,

42 oslovených byli obyvatelé obcí do 3 tisíc obyvatel, 34 osob zaškrtlo, že bydlí v obcích, které mají 3 – 10 tisíc obyvatel, 30 návštěvníků uvedlo, že jejich místo bydliště má 10 - 50 tisíc obyvatel (do této skupiny se zařadili i 2 turisté ze Slovenska), 17 osob přijelo z měst, kde bydlí 50 - 100 tis. obyvatel, 16 osob bydlí ve městech, kde se pohybuje počet obyvatel od 100 tisíc do 1 milionu (v této skupině byla i skupinka občanů z USA).

Nejčastější návštěvník je muž 33 let, který je zaměstnaný v soukromém sektoru, má střední vzdělání s maturitou, bydlí v České republice v obci nad 1 milion obyvatel, tedy v Praze.

45

Graf 21- Údaje o Vás

Údaje o Vás

98

Pohlaví

Věk 6 21

Vzdělání 7

Počet obyvatel Vaší obce

23

24

Zaměstnání 16 9

42

49

32

28

16 17 0%

102

50

30

30 20%

59

87

51

75

34

42

40%

60%

61 80%

100%

počet odpovědí

LEGENDA Pohlaví

ženy

muži

Věk

nad 56 let

46 - 55 let

do 17 let

18 - 25 let

36 - 45 let

Vzdělání

VOŠ

základní

střední bez maturity

vysokoškolské

střední s maturitou

26 - 35 let

v domácnosti/ důchodce Zaměstnání nezaměstnaný mateřská

zaměstnanec podnikatel/ veřejné služby živnostník

student

Počet obyvatel Vaší obce

3 - 10 tis.

nad 1milion

100 tis.1milion

50 - 100 tis.

10 - 50 tis.

do 3 tis.

zaměstnanec soukromý sektor

46

Graf 22- Poměr tuzemců a cizinců

Poměr tuzemců a cizinců 4,5%

95,5%

Češi Cizinci

19) V jakém kraji bydlíte? Návštěvníci na Točník zavítali ze všech krajů České republiky. Je zajímavé, že

nejvíce

výletníků

přijelo

na

Točník

z

Prahy

(68

dotázaných).

Z průzkumu tedy vyplívá, že tento hrad je známější a žádanější mezi obyvateli našeho hlavního města než-li např. v kraji Plzeňském, ze kterého přijelo pouze 17 respondentů a který je méně vzdálený od tohoto objektu než kraj Praha, a dokonce než v kraji Středočeském (53 respondentů), ve kterém památka leží. Je zřejmé, že z Prahy je na Točník díky dálnici D5 dobré spojení automobilem. Domnívám se, že by stálo za pokus soustředit se na větší propagaci hradu v krajích Středočeském a především Plzeňském, odtud by určitě bylo možné přilákat k návštěvě také velký počet návštěvníků. Na čtvrtém místě je kraj Liberecký (12 odpovědí). 8 osob přijelo z kraje Jihočeského. 6 návštěvníků z Jihomoravského a 5 z Olomouckého kraje. Po 4 turistech z Moravskoslezského, Ústeckého a kraje Vysočina. Po 3 oslovených z Pardubického a Zlínského kraje a po 2 návštěvnících Karlovarského a Královehradeckého kraje.

47

Graf 23- Návštěvníci podle krajů

Z jakého jste kraje počet odpovědí

0

Praha Středočeský Plzeňský Liberecký Jihočeský Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Ústecký Vysočina Pardubický Zlínský Karlovarský Královehradecký

10

20

30

40

50

60

70

80

68 53 17 12 8 6 5 4 4 4 3 3 2 2

20) Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Průměrně návštěvníci ujeli vzdálenost 274 km. Čeští turisté museli v průměru překonat 105 km. Zahraniční turisté přijeli v průměru ze vzdálenosti 3867

km.

Nejvíce

návštěvníků

zavítalo

na

hrad

Točník

ze

vzdálenosti

11 až 50 km (65 odpovědí), pouze o 2 výletníky méně (63) přijelo ze vzdálenosti 51 až 100 km, 27 dotázaných překonalo vzdálenost 101 až 200 km. V této skupině byli i dva němečtí turisté. 201 až 400 kilometrů ujelo 23 osob, do 10 km hrad navštívilo 11 osob, 5001 a více kilometrů překonalo 5 amerických turistů (konkrétně museli ujet vzdálenost

přibližně

6500

kilometrů),

4

dotázaní

přijeli

ze

vzdálenosti

401 až 800 kilometrů a poslední vzdáleností, kterou respondenti uvedli bylo 801 až 1200 kilometrů a v z této vzdálenosti sem zavítali dva občané ze Slovenska.

48

Graf 24- Vzdálenost z místa bydliště

Vzdálenost z místa Vašeho bydliště počet odpovědí 0

10

20

30

11 až 50 km

50

60

70

65

51 až 100 km

63

101 až 200 km

27

201 až 400 km

23

do 10 km

11

5001 a více

5

401 až 800 km 801 až 1200 km

40

4 2

49

3 Atraktivita hradu Pro zhodnocení atraktivity hradu Točník můžeme využít jeden specifický vzorec, který je využíván pro hodnocení atraktivity např. hradů a zámků, u nichž je pak možné jejich atraktivity porovnat. Po určení hodnoty atraktivity hradu Točník bude možné tento objekt porovnávat s ostatními hrady, u kterých byla takto atraktivita vypočítávána. Číslo 130 je zjištěná hodnota atraktivity hradu Točník. Vzorec výpočtu atraktivity: [15] ATD = d * n * f / 1000 ATD = atraktivita turistické destinace (v tomto případě atraktivita hradu) d = průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace, pro rezidenty i nerezidenty n = průměrný počet návštěvníků/den. Průměr byl počítán jen v těch dnech, kdy byl státní hrad Točník přístupný veřejnosti. f = průměrná četnost návštěvy hradu nebo zámku.

Znamená, jak často

se do daného objektu návštěvníci vracejí. Výpočet atraktivity Státního hradu Točník: ATD = 240 * 285* 1,9 / 1000 = 130 d

korigované

= 240 km (průměrná vzdálenost místa bydliště od objektu, byla korigována

z toho důvodu, aby výpočet atraktivity nebyl zkreslený). Výpočet veličiny d

korigované:

Bylo určeno, že 85 % všech návštěvníků ujelo průměrně vzdálenost 274 km (viz kapitola 2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu, otázka č.20) a zbývajících 15 % návštěvníků (hromadné školní zájezdy) urazilo průměrnou vzdálenost 50 km. d

korigované:

(274*85 + 50*15)/100= 240 km. Pro další specifikaci výpočtu lze vypočítat

atraktivitu zvlášť pro tuzemské a zahraniční návštěvníky.

n = 285 osob/den - viz podkapitola 2.2.1 Dostupné statistiky návštěvnosti správy státního hradu Točník f = 1,9 - viz podkapitola 2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu, otázka č.2

50

4 SWOT analýza SWOT analýza byla vytvořena po vyhodnocení dotazníkového šetření a na základě získaných statistických údajů o návštěvnosti od Správy státního hradu Točník.

4.1 Silné stránky


Atraktivní prostředí s kulturním děním – množství pořádaných kulturních akcí: (hudební, divadelní, šermířská vystoupení), natáčení filmů a pohádek




Bohatá historie hradu




Dobrá poloha hradu – nedaleko dálnice D5, dostupné pro návštěvníky z Plzně i Prahy




Ojedinělé dochované souhradí s hradem Žebrák – možnost prohlédnout si dvě památky na jednom místě




Práce na rekonstrukci a obnově hradu




Hradní zvířata – zajímavé pro děti a milovníky zvířat

4.2 Slabé stránky


Špatná dopravní dostupnost pro návštěvníky bez automobilu




Malý počet zahraničních návštěvníků




Málo informačních tabulí s popisky a informacemi ve vnitřních prostorách hradu




Malý počet vystavených dobových předmětů (depozitář) v objektu hradu




Absence webových stránek v anglickém a německém jazyce




Absence pravidelných nočních prohlídek




Nekvalitní přístupová cesta – horší dostupnost pro handicapované návštěvníky




Odrazování návštěvníků při uzavření hradu (např. z důvodu filmového natáčení)

4.3 Příležitosti


Čerpání finančních prostředků z fondů EU




Přilákání většího množství návštěvníků pomocí organizovaných zájezdů (pro dospělé, nejen pro školáky) prostřednictvím spolupráce s některou CK/CA

51




Zlepšování dopravní dostupnosti - budovávání III. železničního koridoru pro vysokorychlostní vlaky – přivedení většího množství návštěvníků (zejména zahraničních) do regionu




Více

autobusových

spojů

do

obce

Točník

v

letní

sezóně

(např.

od železničních stanic)


Propagace objektu v regionu




Velké množství firem v regionu dává možnost požádat některou z nich o určitou formu sponzoringu, pomocí získaných prostředků lze zkvalitňovat služby v objektu

4.4 Ohrožení


Celosvětová ekonomická krize – možné snižování finančních prostředků vynaložených na obnovu a péči památkových objektů ze státního rozpočtu a také občané mohou více šetřit a dávat méně peněz za kulturu




Velká koncentrace dalších památek v okolí (regionu) – odlákání návštěvníků jinými památkovými objekty

52

5 Návrh na zvýšení návštěvnosti Návrh na zvýšení návštěvnosti vychází především z již vytvořené SWOT analýzy, dále z podkapitoly 4.2 Slabých stránek, podkapitoly 4.3 Příležitostí a z otázky č.16 (Návrhy na zlepšení a komentáře týkající se hradu Točník), kterou lze najít v podkapitole 2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu.


Vytvoření

webových

stránek

v

anglickém

či

německém

jazyce

(v lepším případě v obou jazycích) by mohlo posloužit k přilákání většího množství zahraničních návštěvníků.


Umístit více informačních tabulí s popisky a informacemi ve vnitřních

prostorách hradu.


Vystavit více dobových předmětů v prostorách hradu, zapůjčit nebo zakoupit

tyto předměty týkající se historie a života na hradě.


Pořádat pravidelné noční prohlídky v letní sezóně.




Zkvalitnění přístupové cesty na hrad pro snadnější přístup handicapovaným

návštěvníkům a zpřístupnit jim více prostor hradu.


Čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie –najít způsob, jak

získat další prostředky na potřebnou rekonstrukci a obnovu památky.


Spolupráce s cestovními kancelářemi/agenturami – přilákání většího

množství návštěvníků pomocí organizovaných zájezdů pro dospělé (nejen pro školáky).


Větší propagace objektu např. prostřednictvím tisku v regionu a také

v nedalekém Plzeňském kraji, odkud by na hrad Točník mohlo zavítat více návštěvníků.


Zlepšení dopravní dostupnosti do obce Točník např. posílení autobusových

spojů v letní sezóně by mohlo přitáhnout návštěvníky, kteří nevlastní automobil. Zavedení dalších autobusových spojů by muselo s největší pravděpodobností iniciovat vedení obce Točník.
V

Požádat některou z firem v regionu o nějakou určitou formu sponzoringu. regionu

se

nachází

velké

množství

firem,

oslovení

některé

z nich, která by měla zájem sponzorovat kulturu, by přineslo další prostředky na potřebnou údržbu, rekonstrukci a zkvalitňování služeb v objektu. Celkové

53

zkvalitňování poskytovaných služeb v objektu by z dlouhodobého hlediska přispělo k zvýšení návštěvnosti. Hrad Točník je díky četným kulturním akcím poměrně vytíženým objektem a přesto, že je potřeba přitahovat pozornost dalších návštěvníků, zároveň velké množství návštěvníků památku zatěžuje. Je samozřejmě složité najít rovnováhu mezi dostatečnou návštěvností a trvale udržitelným stavem památky.

54

6 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat význam státního hradu Točník jako kulturně – historické památky a především pokusit se naleznout profil typického návštěvníka tohoto památkového objektu. K hledání tohoto profilu bylo využito marketingového výzkumu. Konkrétně bylo provedeno dotazníkové šetření přímo v prostorách hradu Točník. Dotazník vyplnili návštěvníci, kteří si ve dnech prováděného výzkumu prohlédli vnitřní prostory hradu s průvodcem nebo v rámci volné prohlídky s textem. Marketingový průzkum byl prováděn od března do října roku 2009. Výjimkou byl měsíc září, kdy byl státní hrad Točník, z důvodu natáčení ruského filmu Faust úplně uzavřen veřejnosti. V tomto měsíci nebylo možné výzkum provést. Výzkum byl proveden ve třech etapách. V první etapě (od začátku března do konce května) bylo vyplněno 40 dotazníků. Během druhé etapy (v měsících červnu a červenci) bylo osloveno 80 návštěvníků. V měsících srpnu a říjnu dotazník vyplnilo také 80 respondentů. Celkově se tedy průzkumu zúčastnilo 200 osob, z nichž 191 osob bylo občanů České Republiky a pouze 9 osob představovali zahraniční turisté. Osloveno bylo 102 mužů a 98 žen. Dále jsem začala vyplněné dotazníky samostatně zpracovávat pomocí tabulek v programu Excel, z nichž jsem po-té generovala grafy, které jsou uvedené v kapitole č. 2. Experimentální část, v podkapitole 2.2 Sběr primárních dat. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že typickým návštěvníkem státního hradu Točník je muž ve věku 33 let, občan České republiky, se středním vzděláním ukončeným maturitní zkouškou, zaměstnaný v soukromém sektoru, s trvalým bydlištěm v kraji Praha, v obci nad 1 milion obyvatel (tedy v Praze), uvádějící, že překonal vzdálenost 11 až 50 kilometrů (pozn. Praha je vzdálená cca 50 kilometrů). Vydal se do tohoto regionu automobilem v létě na výlet, strávil zde přibližně 3,6 hodin a hrad Točník navštívil poprvé. K návštěvě ho motivovala vlastní zkušenost o tomto památkovém objektu. Na výletě ho doprovázel někdo z rodiny. Návštěvu Točníka plánoval dopředu a individuálně bez zprostředkování např. cestovní kanceláří. Do tohoto regionu ho přivedl zejména zájem o kulturu, především o historická města a památky a také zájem o přírodu, konkrétně lesy a krajinu. S největší pravděpodobností navštívil i zříceninu hradu Žebrák, která se také nachází v obci Točník. 1,47 je průměrná známka, kterou hodnotí kvalitu služeb na hradě Točník. Návštěvu toho hradu

55

by určitě doporučil známým či přátelům. Domnívám se, že ještě stojí za zmínku podotknout, že většina návštěvníků nevyužívá prohlídky s výkladem průvodce, ale volí volnou prohlídku s textem, při které si objekt mohou prohlédnout vlastním tempem a dle svého zájmu. V kapitole 2.1 Sběr sekundárních dat od Správy státního hradu Točník jsou zmíněny další informace týkající se návštěvnosti hradu Točník. Z těchto statistik se lze dozvědět o návštěvnosti za posledních 7 let. Například, že nejvíce turistů navštěvuje tento památkový objekt v měsíci červenci. Dále jsem vytvořila SWOT analýzu na základě všech zjištěných statistických údajů, která popisuje silné a slabé stránky hradu Točník a také možné příležitosti a ohrožení, jenž by mohli nějak ovlivnit především návštěvnost hradu. Dále jsem se pokusila vytvořit návrh na zvýšení návštěvnosti hradu. Podrobnosti návrhu jsou popsány v kapitole č.5 Návrh na zvýšení návštěvnosti. Na závěr bych chtěla vyjádřit pochvalu současnému vedení hradu Točník za svědomitou péči o tento památkový objekt.

56

Soupis bibliografických citací [1] FORET M.: Marketingový průzkum, Poznáváme svoje zákazníky, 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2008, ISBN: 978-80-251-2183-2, s. 6 – 15 [2]

FORET M.,

PROCHÁZKA P.,

URBÁNEK T.:

Marketing

- základy

a principy, 1. vydání. Brno: Computer press, a.s., 2003, ISBN: 80-722 – 6888-0, s. 69 -74 [3] JANEČKOVÁ L., VAŠÍKOVÁ M.: Marketing služeb , 1. vydání. Praha: Grada Publishing s.r.o., 2001, ISBN: 80 – 7169-995-0, s. 42 – 51 [4] INDROVÁ J. a kol.: Cestovní ruch 1, Praha: VŠE, 2004, ISBN: 80 – 245 – 0799 - 4 [5] KESNER L., MORAVEC I. a kol.: Management kulturního cestovního ruchu, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008 [6] KADLEC M., SVOBODA M.: Památková péče, cestovní ruch a veřejná správa, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [7] JUNA JINDŘICH: Monografie Hořovicka a Berounska, díl III., Praha: Česká grafická unie a.s., 1929, s. 37 - 47 [8] JOSEF PAVEL: Pověsti českých hradů a zámků, 3. vydání. Praha: Melantrich, 1995, ISBN 80-7023-175-0, s. 341 – 342 a s. 380 [9] DAVID PETR, SOUKUP VLADIMÍR.: 888 hradů, zámků a tvrzí, 1. vydání. Praha: Kartografie

Praha,

a.s.

ve

spolupráci

se

Soukup

a

David,

s.r.o.,

2002,

ISBN 80-7011-709-5, s. 286 – 287 a s.329 [10] PhDr. KŘÍŽOVÁ KVĚTA a kol.: Průvodce po hradech a zámcích, 1. vydání. Praha: Památkový ústav středních Čech, 2000, ISBN 80-85094-90-8, s. 166 a s. 194

57

[11] ČÁKA JAN: Podbrdskem od městečka k městu, 1. vydání. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1988, ISBN 80-7057-000-8, s. 104 – 106 [12] EINHORN J., WAGNER J.: Hrady, zámky a tvrze Středních Čech, 1. vydání. Praha: Orbis, 1974, ISBN 11-059 – 74, s. 40 [13] www.tocnik.com, dne 30.10.2009 [14] http://www.tocnik-obec.com , dne 30.10.2009 [15] VANÍCEK, J.: Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace. Marketing a komunikace, Praha, 2006, ISSN 11

58

Přílohy Seznam příloh:




Příloha A: DOTAZNÍK pro návštěvníka hradu Točník




Příloha B: QUESTIONAIRE for a visitor of castle Točník




Příloha C: NÁVŠTĚVNOST A VÝNOSY za prodané vstupné v letech 2003 – 2009




Příloha D: Průvodcovský text

59

PŘÍLOHA A DOTAZNÍK pro návštěvníka hradu Točník 1.

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto regionu?

dovolená,odpočinek

výlet

pouze projíždím

služební cesta zdravotní pobyt, léčení, lázně

Jsem místní, Točníka

návštěva příbuzných,známých

bydlím

v

okolí

jiné důvody (jaké?)….……… 2. Kolikrát jste již navštívil/a tento hrad? jednou dvakrát třikrát již vícekrát (můžete uvést kolikrát…..) 3. Jak je Vaše cesta organizována? individuálně prostřednictvím CK/CA jsem na služební cestě

skupinový zájezd

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim zima 5. Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu? max. 1 den bez přenocování (počet hodin)…..

více dnů (počet dnů )…..

6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován/a? v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech

jinde………………………..

8. Pokud zde nocujete, v jakém zařízení jste ubytován/a? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných 9. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? reference od známých informace od CK/CA tištěné informace rozhlas, televize turistické informační centrum internet

jinde (kde?)…………

vlastní zkušenost jiná odpověď…………….

10. Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě tohoto hradu? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do tohoto regionu (místa) Pro místní: plánoval/a jsem návštěvu Točníka alespoň jeden den dopředu rozhodl/a jsem se pro návštěvu dnes 11. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil/a? (můžete označit i více odpovědí) zámek Zbiroh zřícenina Žebrák hrad Křivoklát hrad Karlštejn Koněpruské jeskyně zámek Dobříš

zámek Hořovice

Český kras

Železniční muzeum pouze hrad Točník Lužná u Rakovníka

Příbram (Hornické muzeum a Svatá Hora ) jiná odpověď (co?) …………

12. Z jakých důvodů jste si vybral/a tento region ? (uveďte i více odpovědí) vodní plochy a toky čisté životní klidné prostředí bez příroda lesy, krajina prostředí hluku medvědi dobře vybavená zařízení pro kultura historická města a památky kulturní akce a zábava turisty sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 13. S kým jste tady? s rodinou s kamarády/se známými se skupinou/se zájezdem s přítelem/přítelkyní Jiná odpověď…………………………………………………….. sám/sama

14. Jaký dopravní prostředek jste použil/a? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo autobus pěšky jinak (jak?)……………. 15. Ohodnoťte kvalitu služeb na hradě Točník, pokud s nimi máte zkušenosti. hodnocení nejlepší průměr Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.) 1 2 3 Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 Nabídka zboží v prodejně 1 2 3 Úroveň průvodcovských služeb (nehodnoťte při volné 1 2 3 prohlídce) Výše vstupného 1 2 3 Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu 1 2 3 Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 Celková spokojenost s úrovní služeb 1 2 3

4 4 4

nejhorší 5 5 5

nevím nevím nevím

4

5

nevím

4 4 4 4

5 5 5 5

nevím nevím nevím nevím

16. Vaše návrhy na zlepšení a komentáře týkající se hradu Točník …………………………... …………………………………………………………………………………………………..…….…… …………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………………………………….. 17. Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne 18. Údaje o Vás: muž žena pohlaví stát, ve kterém máte ČR bydliště Rakousko 3-10 tis počet obyvatel Vaší obce do 3 tis věk

do 17 let

vzdělání

základní

zaměstnání

18-25

zaměstnanec veřejné služby

v domácnosti/mateřská 19. V jakém kraji bydlíte? Středočeský Praha Jihomoravský Karlovarský Moravskoslezský Olomoucký Vysočina Zlínský

Slovensko Holandsko 10-50 tis 50-100 tis

Německo…. Jiný 100- 1 mil nad mil

26-35

46-55

36-45

56 více

střední bez maturity střední s maturitou zaměstnanec soukromý sektor

VOŠ vysokoškolské podnikatel /živnostník

důchodce

student nezaměstnaný

Plzeňský Královehradecký Pardubický

Jihočeský Liberecký Ústecký

20. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km Děkuji Vám za vyplnění dotazníku a přeji hezký den!

101 až 200 km 1201 až 1600 km 5001a více

1 a

PŘÍLOHA B QUESTIONAIRE for a visitor of castle Točník 1. What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation trip visit of relatives, friends just passing business trip health stay, treatment, spa 2. How many times have you visited this castle? once twice

other reason………

three times

more times…..

3. How is your trip organised? (you can tick two answers) individually by travel office or agency I’m on a business trip 4. Which season do you usually visit this region in? spring summer

autumn

collective tour winter

5. How long are you going to stay in this region this time? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days …………… 6. How long are you going to stay in the Czech Republic? how many hours (no overnight stay)….……..

how many days ……………

7. If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this place in this region in Prague in more places

somewhere else………………..

8. What has motivated you to visit this castle? information from travel office or references from friends printed information agency radio, TV tourist information centre Internet

my own experience other…………….

9. When did you decide on the visit of this castle? I had planned the visit before I started this stay (trip). I decided on the visit after I had come to this region.

otherwise:

10. What else are you going to visit or have you visited in this region? chateau Zbiroh ruin of castle Žebrák castle Křivoklát caves Koněprusy chateau Hořovice Český kras

other place…………

chateau Dobříš

railwail museum Lužná u only ruin of castle Točník Rakovníka

11. If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? hotel private accommodation cottage, weekend house boarding house camping site at friends’/relatives’

Příbram mountain, museum )

(

Holy Mining

otherwise …………

12. What were your priorities when choosing this region?(you can choose more options) water reservoirs, rivers cultural events and historical towns and monuments well-equipped tourist facilities entertainment performance sport recreation sport, tourism active recreation work reasons private reasons other……………………………

nature

clean environment

culture sport, activity other

quiet environment no noise

forests, landscape

13. Who are you travelling with? on my own with family with friends/acquaintances another way…………………………………………………..

with a group/tour

14. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place) car

motorcycle

bicycle

train

bus

on foot or another way…………….

15. By means of a school grade scale, can you specify the quality of services in this listed object if you have experienced them? (circle your evaluation grade 1 – the best and 5 – the worst) evaluation Clarity of information for visitors (marking etc.) Approach and helpfulness of cash desk staff in the object Offer of goods in the shop Level of guide services

best

average

worst

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know

Entrance fee height Possible choice from more sightseeing routes Place to rest, waiting time for the visit General impression from the object’s eye-appeal General satisfaction with the level of services

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know I don’t know

16. Suggestion and comment about castle Točník ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………… 17. Would you recommend the visit of this object to your friends and acquaintances? definitely yes rather yes I don’t know rather not definitely not 18. If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part of the state you live in)? …………………………………………………………………………………………………………………. 19. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km 201 to 400 km 401 to 800 km 801 to 1200 km 1601 to 2000 km 2001 to 3000 km 3001 to 5000 km 20. Your personal details: male female The state where you have a CR residence Austria than 3-10 Population in your Less 3,000 thousand residence up to 17 18-25 age

101 to 200 km 1201 to 1600 km 5001and more

sex

education occupation

primary public administration employee housewife/maternity leave

Slovakia Holland 10-50 50-100 thousand thousand 26-35 36-45 secondary

private sector employee pensioner student

Thank you for fill in my questionnaire. Have a nice day.

Germany Other…………….. 100,000 - 1 over 1 million million 46-55 56 and more further education higher education entrepreneur/businessman unemployed

PŘÍLOHA C NÁVŠTĚVNOST A VÝNOSY za prodané vstupné v letech 2003 - 2009

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

březen 1193 28629 470 12033 642 20660 208 8420 636 27920 987 43490 935 37410

duben 1926 37575 2408 52228 3317 91664 3252 125660 4989 208110 2552 80626 4331 185710

květen 3922 67196 3683 81075 3674 104667 2121 76084 4829 156004 5614 181440 6562 220500

červen 2422 35336 5065 93615 4442 105071 4051 139364 7079 147984 7595 154456 7654 219020

Jednotlivé vstupy celé zlevněné březen 466 186 duben 2 435 1 000 květen 2 540 1 064 červen 1 781 582 červenec 3 490 2 079 srpen 2 051 1 015 říjen 271 105 září 0 0

červenec 10550 194363 13744 264485 10559 198915 9861 220722 12337 208300 9285 248170 9852 365060

2009

celkem 652 3 435 3 604 2 363 5 569 3 066 376 0

srpen 6864 126456 9379 176194 8359 170096 9831 260840 9391 230123 7719 209136 5006 191220

září 3782 69676 2678 52520 3132 93643 3817 143730 2477 91280 2426 69811 0 0

říjen 1066 25240 2216 46540 2246 67562 1400 57336 993 41453 1374 53401 436 19460

Hromadné vstupy celé zlevněné 283 0 354 542 54 2 904 34 5 257 0 4 283 1 1 939 48 12 0 0

celkem Kč 31725 584470 39643 778690 36371 852278 34541 1032156 42731 1111174 37552 1040530 34776 1238380

celkem 283 896 2 958 5 291 4 283 1 940 60 0

osob Kč osob Kč osob Kč osob Kč osob Kč osob Kč osob Kč

PŘÍLOHA D Průvodcovský text