VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Jan Kotěra, zakladatel moderní české a rc h i t e k t u r y bakalářská práce

Autor: Eva Keroušová, DiS.

Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2009

Copyright © 2009 Eva Keroušová 3

Abstrakt KEROUŠOVÁ, Eva: Jan Kotěra, zakladatel moderní české architektury. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 42 stran. Tato bakalářská práce pojednává o pozapomenutém českém architektu Janu Kotěrovi, jeho životě a tvorbě. Cílem práce je zájezd, který prezentuje nejvýznamnější jeho stavby. Tento zájezd byl vytvořen jako potencionální nabídka pro cestovní kanceláře. Teoretická část popisuje architektonické směry procházející architektovou tvorbou, tedy secesi a funkcionalismus v českých zemích. Praktická část je tvořena výše zmiňovaným zájezdem. V závěru vyhodnocuji použití tohoto zájezdu jako produktu pro cestovní kanceláře. Klíčová slova: Architektura. Secese. Funkcionalismus. Zájezd. Hadec Králové. Jan Kotěra.

Abstract KEROUŠOVÁ, Eva: Jan Kotěra, the founder of modern czech architecture. Bachelor work. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. The work supervizor: ak. mal. Vladimír Netolička. Degree of professional qualification: bachelor. Jihlava 2009. 42 pages. This bachelor work is about czech architekt Jan Kotěra, about his life and his work. The point of this work is the tour, what presents his the most considerable works. This tour was create as a possible offer for tour operators. The theoretical part describes architectural ways paging by Jan Kotěra´s work, otherwise secession and functionalism in the czech lands. The practical part contains prenominat tour. In the end I evaluace use of this tour as a product for tour operators. Key words: Architecture. Seccesion. Functionalism. Tour. Hradec Králové. Jan Kotěra.

4

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 19. 12. 2009 ..................................................... Podpis

5

Obsah Úvod ……………………………..………………………………….………………….…… 10 1 Teoretická část ...………………..……………………………………………..……. 11 – 29 1.1 Zrod moderní architektury …………………………………...……….………… 11 – 14 1.1.1 Secese ……………………………………………………………………………. 11 – 12 1.1.2 Funkcionalismus ……………………………………...………………………… 13 - 14 1.2 Jan Kotěra ………………...……………………………………………………… 14 – 23 1.2.1 Život …………………………………………………………………………….. 14 – 16 1.2.2 Vídeňské období ……………………………………………………………...…. 16 - 17 1.2.3 Rané období …………………………………………………………………..… 17 – 18 1.2.4 Vrcholné období …………………………,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,…..…… 19 – 20 1.2.5 Závěrečné období ………………………………………………………..…...… 20 – 21 1.2.6 Seznam projektů a staveb ……………………………………………………… 21 - 23 1.3 Stavby v Hradci Králové …………………….…………………………………... 23 – 28 1.3.1 Hradec Králové ……………………………………………………………………… 24 1.3.2 Východočeské muzeum ………………………………………………………… 24 – 26 1.3.3 Okresní dům a hotel Grand …………………………...…………...………….. 26 – 27 1.3.4 Pražský most …………………………………………………………………… 27 – 28 1.3.5 Studijní a vědecká knihovna …………………………………………………….…. 28 6

1.4 Ratboř ……………………………………...………..……………………………. 27 – 28 1.4.1 Nový zámek ……………………………………………………………………... 28 – 29 1.4.2 Starý zámek ……………………………………………………………………..…… 29 2

Praktická část ……………………………………….……….…...………….…... 30 – 37

2.1 Poznávací zájezd ……………………………….…………………...……………. 30 – 31 2.1.1 Charakteristika zájezdu …………………………………………………………….. 30 2.1.2 Ubytování a stravování ……………………………………………………………... 31 2.1.3 Doprava ……………………….……………………………………………………... 31 2.2 Program zájezdu ……………………………………………….………………… 31 – 32 2.3 Kalkulace zájezdu ………………………………………………………………... 33 – 36 2.3.1 Nepřímé náklady ……………………………………………………………….. 33 - 35 2.3.2 Přímé náklady ……………………………………...…………………………… 35 - 36 2.3.3 Cena zájezdu ……………………………………………………………………….... 36 2.4 Nabídka pro CK ……………………………………………………………………….. 37 Závěr …………………………………………………………………..…………..…….…. 38 Citovaná literatura ……………………………………...….………….….….…….… 39 - 40 Přílohy …………………………………………………….……………………...….… 41- 43

7

Seznam ilustrací obr. 1 – Jan Kotěra. Dostupné z: http://www.asb-portal.cz/architektura/nadcasovaarchitektura/chram-dcer-mnemosyne-ve-veku-muzei-60.html ................................................................................................................................................. 13 obr. 2 – Národní dům. Dostupné z: http://www.narodni-dum.info/o-narodnim-dome.php ................................................................................................................................................. 17 obr. 3 – Vlastní vila. Dostupné z: http://wiki.mapy.cz/index.php/Kot%C4%9Brova_vlastn%C3% ................................................................................................................................................. 18 obr. 4 – Muzeum. Dostupné z: http://www.muzeumhk.cz/fotogalerie.html .................................................................................................................................................. 23 obr. 5 – Okresní dům. Dostupné z: http://www.ubytovani.cz/vychodni-cechy/hradeckralove/hotel-okresni-dum/55109/ .................................................................................................................................................. 25 obr. 6 – Pražský most. Dostupné z: http://www.izdoprava.cz/view.php?cisloclanku=2008110002 ……………………………………………………………………………............................. 26 obr. 7 – Nový zámek Ratboř. Dostupné z: http://www.hotelkotera.cz/hotel/cz/fotogalerie/ ................................................................................................................................................ 27 obr. 8 – Mapa. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=r@st=r@srq=route(fast,toll):49%C2%B023'45.964 %22N%2015%C2%B035'28.481%22E%3Eobec%20Hradec%20Kr%C3%A1lov%C3 %A9,%20okres%20Hradec%20Kr%C3%A1lov%C3%A9,%20%C4%8Cesk%C3%A 1%20republika%3Eratbo%C5%99@x=135539248@y=134943360@z=8 ................................................................................................................................................. 43

8

obr. 9 – Mapa. Dostupné z: http://www.mapy.cz/#mm=ZP@sa=r@st=r@srq=route(fast,tollfree):obec%20Ratbo%C 5%99,%20okres%20Kol%C3%ADn,%20%C4%8Cesk%C3%A1%20republika%3E49 %C2%B023%2745.964%22N%2015%C2%B035%2728.481%22E@x=135268864@y=1 34525488@z=7 .................................................................................................................................................. 43

Seznam tabulek Tabulka č. 1. Zájem oslovených cestovních kanceláří …...……………………………… 42

9

Úvod Když jsem se měla rozhodnout o tématu bakalářské práce, chvíli jsem tápala. Pak jsem si ale uvědomila, že tuto školu jsem si vybrala, protože spojila mé oblíbené předměty, a to cizí jazyky, zeměpis a hlavně architekturu. Protože tu jsem odmalička zbožňovala. A když architekturu, tak z první poloviny 20. století, tzv. funkcionalismus. Směr, který v sobě spojuje krásu a eleganci jednoduchých přímých tvarů a zároveň funkčnost. Směr, který v sobě nese ducha první republiky, ducha svobody a osobitého, dnes již klasického stylu. Když jsem uvažovala, o kterém architektovi bych chtěla napsat svou práci, rozhodovala jsem se mezi dvěma velikány, Josefem Gočárem a Janem Kotěrou. Nakonec jsem si vybrala Jana Kotěru, hlavně proto, že se mi zdá, že jeho jménu a odkazu dnes není věnovaná taková pozornost, jakou by si zasloužil, vzhledem k tomu, že je zakladatelem moderní architektury v českých zemích. Věděla jsem, za kým s mým nápadem mám jít. S panem profesorem Netoličkou jsme vzhledem k mému studijnímu oboru vybrali zájezd jako formu prezentace díla architekta Kotěry. Tento významný inovátor sice působil po celé republice, a jistě může člověk najít několik velice pěkných staveb například v Praze, ale to pravé kouzlo funkcionalismu se dá zachytit spíše ve městech typu Zlín nebo Hradec Králové. A jelikož větší množství staveb navrhl v Hradci Králové, toto město jsem určila jako místo zájezdu. Po krátkém uvažování jsem se rozhodla tento zájezd vytvořit jako produkt pro zájmové skupiny či skupiny starších lidí s tím, že je sice těžší tento zájezd pro tuto skupinu prosadit, rozhodně je to ale lehčí, než tuto a architekturu jako takovou prosadit a nadchnout tím skupinku středoškoláků nebo snad školou povinných žáčků. V následujících odstavcích se tedy budu věnovat životu Jana Kotěry, ale hlavně jeho významným stavbám a projektům a jeho působení v Hradci Králové. Shodou okolností jsem při shánění podkladů našla 8 let starý projekt pro šíření architektova odkazu, nazvaný Jan Kotěra (1971-1923) – zakladatel moderní české architektury, tedy se stejným názvem jako má moje práce, což jsem brala jako dobré znamení pro to, co dělám, což je tvorba ojedinělého zájezdu, jaký tu ještě nebyl. To je hlavní můj cíl a přínos.

10

1 Teoretická část 1.1 Zrod moderní architektury Na rozhraní 19. a 20. století prodělala architektura jednu z nejhlubších a pro následující vývoj jednu z nejvýznamnějších proměn. Okázalý eklektismus, tedy čerpání z cizích děl a vzorů a jejich následné mísení, a přežívající romantické ideje ustoupily novému filosofickému pohledu a formám, které si vynutil technický pokrok. [Staňková, Pechar, 1972, str. 240] Bylo to období neobyčejně vyhrocených protikladů mezi vžitými tradicemi a zcela novým cítěním i kvalitou vědění. Pohyb a rychlost daly 20. století nové dimenze a staly se jeho principem. Dynamický pohyb se stal dokonce mottem některých uměleckých směrů a posléze se stal i pojetím moderní architektury. Nové pojetí svobody a pokroku vytvořilo i novou představu o umění ve světě vyspělé techniky a pomíjejícího historického romantismu. Moderní architektura propojuje umění, techniku a účelnost. Její nástup probíhal ve dvou etapách vzájemně propojených časem i formou, nemající přesnou hranici ani v architektuře zemí, ani v díle jednotlivého architekta. [Staňková, Pechar, 1972, str. 240] V první fázi je typická pro rozchod s historismem. Pro druhou je typická snaha o funkčnost architektury, proměnu jejího konstrukčního a výtvarného principu. V světě se zrodily se umělecké proudy s odlišnými názvy a specifickými odlišnostmi, ale s jasným odmítnutím historismů. Anglické hnutí Arts and Crafts, ve Francii L´art nouveau, v Americe Chicagská škola, moderna v Japonsku, v Německu Judendstil a pro nás určují vídeňská secese, rozšířená i v českých zemích.

1.1.1 Secese Secese se zrodila v devadesátých letech 19. století ve Vídni v hnutí mladých umělců, odtržených od oficiální tvorby starší generace. Nahradila historizující skloňování volně komponovanými plošnými rostlinnými a figurálními ornamenty, chápala architekturu jako umění. [Benešová, 1984, str. 212] Předmětem jejího výtvarného zájmu se stal povrch a detail věci, půdorys zůstal zpočátku stejný a čerpal z pozdní novorenesance. Centrem secesního vývoje byla skupina vídeňských architektů, v čele s Otto Wagnerem, profesorem Akademie 11

umění, architektem a teoretikem, který jako jeden z prvních převedl secesi k individualistické moderní architektuře. Mezi jeho první secesní stavby patři stanice vídeňské městské dráhy a metra, předobrazem konstruktivní architektury se stala jeho budova poštovní spořitelny s ocelovou prosklenou halou a střešní atikovou nadstavbou. [Benešová, 1984, str. 212] Z Wagnerovy školy vyšly umělci, kteří přenesli secesi do ostatních zemí střední Evropy, nám nejznámější český architekt a designér Josef Hoffmann (palác Stocklet v Bruselu), slovinský architekt a urbanista Josip Plečnik, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu a Jan Kotěra. Do českých zemí secese pronikla velmi brzy zásluhou Bedřicha Ohmanna a výše zmíněných Wagnerových žáků. Již v roce 1893 Bedřich Ohmann navrhl úpravu divadla Varieté v Praze Karlíně, na níž je poznat silný vliv nové výtvarné koncepce. [Haas, 1983, str. 93] Dalším dokladem ranné secese byl Peterkův dům od Jana Kotěry. Domácí architekti těžili ze znaků národní výtvarné kultury a také se jim líbila nová účelnost architektury. Nejvíce se to projevilo na harmonicky vyvážených a funkčních hmotách Národního domu v Prostějově a v Městském muzeu v Hradci Králové (dnes Východočeské), obě stavby od Jana Kotěry, které již přecházejí do funkcionalistické éry. Na přelomu 19. a 20. století vznikají nová díla v duchu městského interiéru, speciálně v Praze (Hlavní nádraží, Obecní dům, Čechův most). Vzniká také nový typ veřejné plastiky, představitelem je zejména Husův pomník, do jehož soutěže vytvořil projekt i Jan Kotěra. Dochází k propojení různých výtvarných umělců ve tvůrčím zájmu, což můžeme například vidět na projektu vlastního domu sochaře Františka Bílka a studií architektury Alfonse Muchy. Osobité a výtvarně působivé pojetí secese představuje Dušan Jurkovič, hluboce ovlivněn tvaroslovím lidové dřevěné architektury a současně moderním anglickém domem (Pustevny na Radhošti, Janův dům v Luhačovicích…). [Staňková, Pechar, 1972, str. 259]

12

1.1.2 Funkcionalismus Od poloviny dvacátých let se progresivní síly evropské avantgardy sjednotily pod společným programem funkcionalismu, který byl dalším vývojovým stupněm v přechodu od tvarového zjednodušení architektury k její jednotné hospodárnosti, v níž z počátku nabyla na významu hlavně hlediska prostorové, funkční a konstrukční ekonomie. [Staňková, Pechar, 1972, str. 295] Nastupující meziválečná generace, která vyšla z tvořivého principu individualistické moderny, to znamená, racionálně vidět a umělecky cítit, jej rozšířila o nový způsob funkcionalistického myšlení. Teoretickou a uměleckou podstatu funkcionalismu formoval Le Corbusier, Švýcar, působící převážně v Paříži a jeho první realizace a návrhy (sériový dům Domino, železobetonový dům Citrohan, návrh úhlového domu, v němž spojil výhody izolovaného rodinného bydlení s přednostmi koncentrovaného obytného bloku). [Staňková, Pechar, 1972, str. 295] Le Corbusier definoval také v roce 1927 pět základních znaků funkcionalistické architektury: • Piloty, zdvíhající dům nad terén • Zahrada na střeše • Volný půdorysný plán • Horizontální okno • Volné průčelí bez nosných konstrukčních prvků Cestu k novému architektonickému myšlení a estetickému cítění v českých zemích otevřel Jan Kotěra, který na počátku 20. století dospěl k osobitému projevu moderny. Stal se symbolem nástupu vývoje, jehož cíle dosáhla až třetí generace tvůrců moderní architektury 20. století. [Benešová, 1984, str. 243] Mezi první realizace a návrhy nové meziválečné československé architektury patří Veletržní palác a obchodní dům Baťa v Praze. Svědectvím trvalého kontaktu československé architektury s čelnými světovými osobnostmi byly Loosova vila v Praze a vila Tugendhat v Brně od Miese van der Roheho, dale Synagoga v Žilině od P. Behrense a Le Corbusierova účast při urbanistickém plánování tehdejšího Zlína. [Staňková, Pechar, 1972, str. 303]

13

Hlavní myšlenkou je funkční skladba hmot a organizace prostoru, což se projevuje ve stavbách společensky užitečných, například škol (francouzské školy, Praha, J. Gillar), léčebné ústavy (Lázeňský dům v Trenčianských Teplicích, J. Krejcar), obchodní domy (Bílá Labuť, Praha, Hrubý a Kittrich) a neposlední řadě je to například kostel sv. Václava ve Vršovicích (Josef Gočár). V Evropě zcela ojedinělou byla stavba průmyslového města Zlín podle regulačního plánu F. L. Gahury. Vysoce ekonomicky úsporná a jednotná technologie železobetonového skeletu kombinovaného s režným cihlovým zdivem vtiskla městu jednotný slohový charakter, zachovaný dodnes. [Staňková, Pechar, 1972, str. 309] Tento architektonicky směr se díky široké základně hlavních tvůrců překlenul přes druhou světovou válku až do 40. let, kdy pak vznikaly nejvýznamější stavby, jako například kolektivní domy v Litvínově.

1.2 Jan Kotěra 1.2.1 Život Jan Kotěra se narodil 18. 12. 1871 v Brně jako mladší syn Antonína Kotěry (učitel kreslení) a jeho ženy Marie (Němka). [Kolektiv autorů, 2001, str. 371] Vychováván byl v německých školách nejprve v Ústí nad Labem a potom na státní průmyslové škole, Odborné škole stavitelské v Plzni. Po maturitě v roce 1890 přišel do Prahy, kde absolvoval praxi v projekční kanceláři inženýra Freyna a ocitl se v blízkosti barona Mladoty ze Solopysk. Oba objevili jeho talent a stali se mecenáši jeho dalšího studia na vídeňské Akademii výtvarných umění od roku 1894, kdy tam nastoupil nový profesor Otto Wagner. Ve Vídni se mladý Kotěra

seznámil

s

Jože

Plečnikem,

Josefem

Hoffmannem, Josefem Urbanem, ale i s Adolfem Obrázek č. 1. Jan Kotěra (1910). Loosem. 14

Kotěra byl ovlivňován na jedné straně wagnerovským modernismem, na druhé straně italsky orientovaným klasicismem, který ve vídeňské akademii ještě dozníval. Roku 1897 získal prestižní Římskou cenu spojenou se stipendijním pobytem v Pallazo Venezia v Římě. [Kolektiv autorů, 2001, str. 372] Tento pobyt spojený s cestami po celé Itálii, který Kotěra uskutečnil od února do června 1898, završil jeho učednická léta. Po návratu z Itálie nastoupil na speciální školu dekorativní architektury na pražské uměleckoprůmyslové škole na místo Friedricha Ohmanna. K jeho žákům tam patřil například Josef Gočár a Jan Zázvorka, pozdější známý architekt nejen filmových kulis v Barrandovských studiích. V roce 1899 se oženil s Bertou Trázníkovou a zařídil si byt v Praze v Jenštejnské ulici. Téhož roku začíná pracovat na své první významné realizaci, kterou byla stavba Peterkova domu v Praze. Jeho expozice na světové výstavě v Paříži v roce 1900 byla oceněna stříbrnou medailí. Narodila se dcera Věra, za dva roky Johana a o další roky později syn Miroslav. Roku 1910 byl jmenován profesorem nově vytvořené speciální školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, kde učí i Bohuslava Fuchse a Františka L. Gahuru. [Kolektiv autorů, 2001, str. 374] Škola prozatím sídlí v ateliéru jeho vily na Vinohradech. Po odchodu z Uměleckoprůmyslové školy prosazuje na své místo Jože Plečnika, slavného autora přestavby Hradu. Kromě své práce se celá léta aktivně věnuje projektům usilující o rozšiřování vzdělání v oblasti architektury a užitého umění, ať už vyučováním na Uměleckoprůmyslové školy a Akademii výtvarných umění anebo výstavami doma i v zahraničí a účastí v různých spolcích, výborech a sdružení, publikováním, ale hlavně také prosazováním nutnosti založit novou vysokou školu univerzitního typu pro studium architektury a užitého umění. Jan Kotěra působil ve spolku výtvarných umělců Mánes a jako redaktor časopisu Volné směry. Organizoval množství výstav (Auguste Rodin, expozice českého umění na světové výstavě v Mnichově). V jeho atelieru postupně pracovali Otakar Novotný, Josef Gočár a Pavel Janák. Absolvoval několik cest do Paříže, Holandska, Belgie, Německa. 15

Spolu s J. Plečnikem mu bylo uděleno první čestné členství ve Společenství architektů. [Kolektiv autorů, 2001, str. 374] 7 dubna 1923 po delší nemoci zemřel. Jeho pozůstalost je dědici i dalšími majiteli předána do Českého technického muzea v Praze. [Kolektiv autorů, 2001, str. 375]

1.2.2 Vídeňské období Hned na první hodině Kotěrových studií ve Vídni vyhlásil Otto Wagner boj klasicismu, ale přesto svým studentům povoloval novým způsobem využít staré ozdobné formy. Profesorova přednáška Kotěrovi otevřela neznámou stránku architektury. Hlavní Wagnerův přínos pro rozvoj architektury nespočíval v zásadních změnách, ale v modernizaci starého. Jeho ozdobné formy přiznávají konstrukci, zdůrazňují její technologické zvláštnosti a jsou zároveň symbolem moderní techniky. Z fasády nechal postupně vymizet historické elementy jako atiky, římsy, rizality a fasádní povrch komponoval podle nových zásad. Wagner si často pomáhal dvěma postrannými pylony, mezi které nahoru vsunul silně vystupující část. Takovým „rámcem“ určil poměr fasádní plochy, kterou potom jednoduše, skoro graficky rozčlenil. Příkladem toho, jak hluboko se učňovská léta u Wagnera vryla do Kotěrovy paměti, je Urbánkův dům v Praze. Zdá se, že v momentě, kdy už nevěděl, jak správně dál, vyhledal Kotěra útočiště ve Wagnerově fasádním schématu a předělal si ho po svém. Postupné ztenčování zdí důmyslně doplnil stupňováním vertikálních a horizontálních dělících prvků. [1] Jednou z Kotěrových školních prací byl projekt ideálních knížecích lázní. Na tomto objektu si vyzkoušel celou paletu historického zdobení a přitom dodržel všechny funkční požadavky svého učitele. V rozporu s módou Art Nouveau povzbuzoval Wagner studenty ke zdobení ohraničených geometrických polí, aby touha po zdobení nepřesáhla strukturální části stavby. Po návratu do vlasti neměl Kotěra příležitost, aby uskutečnil některý z velkých projektů, na které se ve Vídni připravoval. Pražské okolnosti ho více přitáhly ke každodenním úkolům, jakými byly nájemní a obchodní domy nebo předměstské vily. 16

Jeho první samostatnou prací po návratu do Prahy bylo průčelí Peterkova domu na Václavském náměstí. Kotěra hledal způsob jak se osvobodit od naučených schémat a dospěl k vlastnímu výrazu. Nejpřirozenější reakcí byl obrat k belgicko-francouzské variantě Art Nouveau, která byla opakem geometrické vídeňské secese. Při práci se ocitl v obtížné situaci. Kritikové z Volných směrů ho předem označovali za zachránce české architektury a kladli tak na jeho prvotinu přehnané nároky. Šlo také o jednu z prvních pražských ukázek nového secesního stylu, na který architekti starší generace hleděli jako import ze znepřátelené Vídně, protivící se konzervativnímu vkusu svou velmi střídmou zdobností.

1.2.3 Raná tvorba 1898-1905 Průčelí Peterkova domu nepřineslo žádné další velké zakázky, proto se Kotěra v době kolem roku 1900 zabýval studiemi sakrální architektury. Vypracoval několik návrhů na přestavbu kostelíka sv. Jiří v Doubravce u Plzně. Ten byl opět kritiky shozen. [1] Roku 1902 navrhl Kotěra pro spolek výtvarných umělců Mánes dřevěný pavilon na úpatí Kinského zahrady pod Petřínem určený pro výstavu plastik Augusta Rodina. Stavba byla určena pouze pro tuto výstavu, avšak svému účelu sloužila až do roku 1917, kdy byla odstraněna. Mimo pavilonu Mánes vyprojektoval Kotěra roku 1902 několik domů. Prvním z nich je Trmalova vila v Praze-Strašnicích. Tato vila nese mnoho folklorních motivů, především hrázděné zdivo, sedlovou střechu a bohatě vyřezávané dřevěné prvky zábradlí terasy a schodiště. Dominantním prostorem vily je vstupní hala anglického typu, z níž se vchází do kuchyně, jídelny a salonu. Přes promyšlené dispoziční řešení je tato stavba krokem zpětpůsobí těžkopádně. Naproti tomu přestavba Máchova domu v Bechyni působí mnohem impresivněji, i když vychází z podobné dispozice. Tato stavba má mnohem vyváženější proporce a je ozvláštněna dynamickým motivem zešikmených nosných stěn pod štítem. První skutečně velkou zakázkou byla stavba okresního domu pro Hradec Králové na sklonku roku 1902. Hradecký primátor František Ulrich, který úkol zadal, podporoval moderní výtvarné směry. [1] Už v roce 1896 přivedl do Hradce Wagnerovy žáky Otakara Bőhma a 17

Huberta Gessnera. Okresní dům stojí na parcele nedaleko labského nábřeží v pásu bývalých městských hradeb. Průčelí je rozděleno na dvě části: první z nich je symetricky pojednána, ukončena výraznou, ve střední části zvlněnou římsou, pod níž je bohatá fresková dekorace s městským znakem uprostřed. Plochy mezi rozměrnými okny jsou holé, bez dekoru. Jiný charakter má druhá, užší část průčelí s hlavním vchodem lemovaným pilastry a lodžií v horním patře. Dům tedy je a není symetrický. Kotěra navrhl i veškeré vnitřní zařízení kavárny a restaurace. Od roku 1903 dochází na pražské architektonické scéně k určitému posunu. Jsou prezentovány secesní stavby architektů Podhajského a Jurkoviče, později pak i projekty kotěrovců Kavalíra a Šidlíka. Kolem roku 1904, kdy měl Kotěra již pevné místo na české architektonické scéně a kdy konzervativci začínají rezignovat a publikují práce jeho žáků, nastal příhodný čas k prosazení základních principů architektonické moderny. Kotěra své práce pod vlivem Charlese Mackintoshe, Jože Plečnika, Josefa Marii Olbricha a dalších postupně oprošťuje od secesního dekoru a vápenné omítky nahrazuje drsnými. Jakýsi přechodový stupeň tvoří vila s ateliérem pro Stanislava Suchardu v Praze-Bubenči z let 1905-7. Vila je koncipována opět v duchu anglického halového domu. Na západní stranu je umístěn rozlehlý atelier (později zničený přestavbou). Kotěra do domu navrhl v několika etapách i veškeré vnitřní zařízení. Národní dům v Prostějově Druhou přechodovou stavbou je Národní dům v Prostějově, který patří k největším stavbám své doby. Zde měl Kotěra nelehký úkol. Místa pro stavbu měl sice dost, ale bylo nutno skloubit různé funkce stavby: víceúčelový sál, salóny, restaurace a kavárny. Proto zvolil dvoukřídlý objekt ve tvaru L s jasně oddělenými provozy. Obrázek č. 3. Národní dům, Prostějov.

Průčelí prozrazuje vliv Olbrichových prací, přesto zde je stále dost dekoru. Mimořádnou péči věnoval Kotěra interiérům s bohatou dekorací. 18

1.2.4 Vrcholné období 1906-1912 Po roce 1906 měl již Kotěra prostor k prosazování architektury opírající se o „věčné přírodní téma o podpoře a břemeni“, kde ozdoby, které považoval za druhotné, slouží ke členění a podporování jasně konstruktivně vyjádřené masy. [1] Roku

1906

začíná

pracovat

na

souboru budov vodárny pro pražské předměstí Vršovice. Soubor se skládá z čerpací stanice u řeky Vltavy v Braníku a vodárenské věže, kterou obklopují další tři obslužné budovy. Byl to jeden z mála kotěrových návrhů inženýrské stavby, tedy tématu, které si vynutilo svůj specifický jazyk. Obvyklému

obrazu

průmyslové Obrázek č. 3. Vlastní Kotěrova vila, Vinohrady.

architektury se přiblížil skrze režné neomítané cihly a zvýrazněné tektonické články. Naprosto zřetelným posunem od dekorativnosti je Kotěrova vlastní vila v Praze na Vinohradech. Jednoduché fasády zde ochotně přiznávají vnitřní prostorové uspořádání, což se na zahradní straně projevuje téměř loosovsky nepořádným uspořádáním oken. Přísný styl svých staveb převedl do monumentálního měřítka v budově městského muzea v Hradci Králové z let 1909-13. [1] Budova se mu jevila jako skladba objemů volně rozvinutých do prostoru podle daných funkcí, bez ohledu na Wagnerovo ponaučení, že veřejná monumentální budova by měla dostat symetrický půdorys. První varianta vznikla už roku 1907, ta však stále nesla dost dekorativních prvků. Zadavateli se nezdálo, že pro uskutečnění tak náročného a zdobného projektu disponuje dostatkem peněz. Proto se několik měsíců jednalo o uskromnění návrhu. „Musím ovšem značně zjednodušit fasádu“, napsal Kotěra kuratoriu o svých záměrech v červnu 1908. „Ve hmotách a tvarech se mnoho již změnit nedá a nastane tudíž zjednodušení tím, že se použije levnějšího materiálu. Za tím účelem snižuji použití kamene na minimum a pracuji nyní na fasádě v tom smyslu, že by bal sokl budovy betonový. Přízemek, jakož i hlavní tektonické dělení ostatních 19

částí budovy bych provedl z režného zdiva. Veškeré zbývající plochy by byly pouze hrubě omítány.“ Tuto novou variantu návrhu dokončil Kotěrův ateliér v říjnu 1908 pod vedením Josefa Gočára. Stavět se však začalo na jaře 1909 podle další varianty, na které se Gočár nepodílel. Muzejní sály a čítárna byly veřejnosti zpřístupněny až v říjnu 1913. V 19. století se muzea stavěla jako okázalé chrámy vědy. Počátkem století dvacátého se začal prosazovat názor, že nádhera a monumentalita muzejních budov začíná překážet jejich osvětové a vědecké funkci. Vidinu svatostánku můžeme vidět i v Kotěrově pojetí. Modernímu půdorysu nechybí kupole, která se tyčí nad vchodem hlídaná dvěma Suchardovými bohyněmi. Rám vstupní části pak nápadně připomíná románský ústupkový portál s odseknutým obloukem. Strohý styl muzea nalezl odezvu v několika dalších Kotěrových projektech monumentálních staveb. Prvním z nich se stal návrh Právnické a Technologické fakulty České univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze. Tento projekt ho zaměstnával od roku 1907 až do konce života. Druhý návrh této budovy z roku 1909 vyznívá jako dvojče hradeckého muzea. Mezi léty 1911 a 1912 pracoval Kotěra na projektu obchodního domu hudebního nakladatele Mojmíra Urbánka, zvaného též Mozarteum. Zde uplatnil myšlenku fasády ustupující patro po patře do hloubky budovy (podobně jako u hotelu Grand v HK nebo banky Slavie v Sarajevu). Objem domu uzavřel do mohutného železobetonového rámu, v úrovni přízemí a prvního patra otevřel jeho vnitřek do ulice. Cihlami obložená patra ustupují postupně dozadu, s tím zároveň sílí svazky betonových lezén, které spolu s parapetními římsami tvoří u fasády Mozartea její tektonickou kostru. Zhruba od roku 1910 zesiluje klasicistní složka Kotěrovy tvorby a stává se paralelní linií vedle přísného slohu hradeckého muzea či Mozartea. Pomalu se odklání od industriálního nářečí a navrací se k tradiční hierarchii architektonických hmot. [1]

1.2.5 Závěrečná část díla 1913-1923 Tato léta nebyla pro Kotěru šťastná. Během války se téměř zastavila stavební činnost a na kvalitě prací v té době vytvořených se podepsal architektův zhoršující se zdravotní stav.

20

Klasicizující tendence se v Kotěrově díle pomalu zesilují a lze jen těžko najít přesnou hranici mezi vrcholnou a pozdní tvorbou. Jako jeden z mezníků lze označit stavbu Všeobecného penzijního ústavu na povltavském nábřeží v Praze. Tady řešil jen průčelí budovy, které důsledně dodržovalo pravoúhlou osnovu, jemně doplněnou geometrizujícími motivy zámečnických prací nebo vitráží. Řadu dokončených předválečných staveb završuje novostavba Lembergova paláce ve Vídni z let 1913-15. Budova byla navržena jako nový domov pro dvě rodiny, což znamenalo složitosti v půdorysném řešení. Dřívější Kotěrův vývoj je lehce připomenut skladbou režného zdiva okolo oken v prvním patře. Geometrizující kanelury na západním průčelí se svým způsobem vyrovnávají s kubismem, nicméně základní strohý ráz a sevřený objem odkazují k soudobým klasicizujícím tendencím. Zánik monarchie a zrod republiky na podzim roku 1918 znamenal radikální změnu především poměrů politických a zprostředkovaně i kulturních a uměleckých. Kotěra věnoval v poválečném období mnoho sil projektu dostavby univerzitních budov. Od prvních skic v roce 1907 doznala myšlenka pronikavých změn. Rozhodnutí státní regulační komise o svedení dopravy na obě nábřeží neznamenalo sice zásadní zásah do hmotového řešení budov, navrhovaných Kotěrou symetricky po obou stranách Čechova mostu, měnilo však zásadně orientaci vstupů a řešení veřejného prostoru kolem budov. Východiskem později realizované jedné poloviny areálu – Právnické fakulty, dokončené až po Kotěrově smrti architektem Ladislavem Machoněm – se staly pozdější varianty, kde se objevuje výrazný motiv umělecky zdobeného trojúhelníkového štítu, evokující vysokou štítovou plochu Mozartea. Rodinný dům – typologický druh, k jehož kultivaci v architektonickém, výtvarném i prostorovém plánu Kotěra přispěl maximální možnou mírou – se příznačně stal jeho poslední prací. Šlo o nedokončený projekt Laichterovy vily v Dobrušce.

1.2.6 Seznam projektů a staveb • Realizace a projekty • Národní dům, Prostějov, 1907 • Peterkův dům, Praha 21

• Městské muzeum, Hradec Králové, 1908-12, stavba, která vstoupila do dějin světové architektury • Další díla • přestavba zámku v Červeném Hrádku u Sedlčan v duchu pozdní gotiky, 189495 • secesní hotel Okresní dům, Hradec Králové, 1903-05 • secesní fasáda dvojdomu čp. 86-87, náměstí v Jindřichově Hradci • Vodárna s věží, Praha-Michle, Baarova ul., 1906-07 • Obdobná vodárna s věží, Třeboň na Kopečku, 1909 • Pavilon obchodu na Jubilejní výstavě obchodní a živnostenské komory, Praha, 1908 • Vily •

Trmalova v Praze-Strašnicích, ul. Vilová čp. 91, 1902-04

•

Suchardova v Praze-Bubenči, Slavíčkova čp. 248, 1905-07

•

Tondrova v St. Gilgenu, 1905-06

•

Vila Klaus v Praze-Bubenči, Sibiřské nám. 5, čp. 280, 1907

•

V Holoubkově čp. 123, 1907- 09

•

Vlastní Kotěrova vila v Praze-Vinohradech, Hradešínská ul. 6, čp. 1542 - výborný příklad českého raného funkcionalismu, 1908-09

•

Dvě vily v Černošicích u Prahy, 1902; 1908-10

•

Máchova v Bechyni, 1910; ve Vysokém Mýtu, Rokycanova čp. 247, 1910

•

U Rýdlů v Dobrušce, 1917-18

•

Štencova ve Všenorech, 1921

•

Dům E. Vanického v Kostelci nad Orlicí, 1921

•

Rodinný dvojdům J. Groha a O. Borůvky v Praze-Hradčanech, Mockiewiczova 1315, čp. 236

•

Vily v Chrustenicích, Sadské, Turnově, Zlíně a další

• Dělnické a úřednické kolonie bytových domů • Louny, 1909-11 22

• Praha-Záběhlice, 1914-15 • Zlín, 1918 • Králův Dvůr u Berouna, 1920

•

Ostatní významné stavby • Laichterův bytový dům, Praha-Vinohrady, Chopinova čp. 1543, 1908-09 • Hotel Grand v Hradci Králové, 1911 • Dostavba a kiosky na Pražském mostě v Hradci Králové, 1912 • Banka Slavie, Sarajevo, 1911-12 • Urbánkův dům zv. Mozarteum, Praha, Jungmannova čp. 748, 1911-13 plastiky J. Štursa • Všeobecný penzijní ústav, Praha, Rašínovo nábř., 1912-13 - s J. Zaschem • Lambergerův palác, Vídeň, 1913-15 • Škola architektury AVU, Praha-Holešovice, 1919-21 - s J. Gočárem • Studijní a vědecká knihovna, čp. 626 na Eliščině nábřeží v Hradci Králové, 1922-23 • Dům Báňské a hutní společnosti, Praha, ul. Politických vězňů čp. 1419, 192324 • Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, nám. Curieových (podle Kotěrova projektu z r. 1914 realizoval L. Machoň v l. 1924-27) jako součást Kotěrova monumentálního projektu pražské univerzity na Starém Městě, na kterém pracoval od r. 1907 až do smrti - nerealizováno • řada interiérů, hrobek, uměleckoprůmyslových výtvorů (mj. též salónní vůz Elektrických podniků hl. m. Prahy z r. 1895)

23

1.3 Stavby v Hradci Králové 1.3.1 Hradec Králové Hradec Králové (německy Königgrätz) je statutární město na východě Čech a metropole Královéhradeckého kraje, ležící na soutoku Labe s Orlicí. Ve městě sídlí biskupství královéhradecké diecéze. Pro své příhodné vlastnosti bylo území Hradce osídleno již v dobách prehistorických. Historické centrum města skrývá jedinečné panorama, kde se na malé ploše Velkého náměstí setkávají hned tři stavební slohy: Gotická katedrála svatého Ducha, renesanční zvonice zvaná Bílá věž a barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Přestože Hradec leží na rovině (kromě Starého města), má nedaleko Orlické hory a NP Krkonoše. Poblíž je několik hradů a zámků s významnou historií.

1.3.2 Východočeské muzeum v Hradci Králové Historická budova muzea byla postavena v letech 1909 - 1912. Projekt vznikal v letech 1907 až 1908 na objednávku muzejního kuratoria a jeho konečná verze představovala architekturu nejen slavnostně reprezentativní, ale také účelnou, vytvářející i nezbytné podmínky pro

Obrázek č. 4. Nákres Městského muzea v Hradci Králové.

24

provozní potřeby muzea. Jan Kotěra zde uplatnil asymetrickou dispozici, což znamená, že půdorys budovy založil na schématu latinského kříže, přičemž pravé (jižní) křídlo s přednáškovým sálem oproti ose severního křídla on několik metrů posunul. [3] V suterénu byly navrženy dílny, místnosti pro technologické sbírky, šatny a umývárny, skladiště, kotelna, byt domovníka, lapidárium a dílenský dvůr, v přízemí velká čítárna s 62 místy u stolů, knihovna, ředitelna, vestibul, šatna a velký přednáškový sál amfiteatrálně upravený s 200 sedadly a galerií a místností pro přednášejícího. První patro bylo určeno pro sbírky uměleckého průmyslu a pro velký výstavní sál s vrchním osvětlením, prostupující do 2. patra. Ve druhém patře se výstavní prostor rozděloval podle návrhu na prehistorii a exponáty historického muzea. V obou patrech byly navrženy ještě místnosti pro kustody a skladiště. Do třetího patra projektant umístil grafický ateliér s horním osvětlením, temnou komoru, několik laboratoří a konzervační sál. Výstavba jedné z nejkrásnějších královéhradeckých budov probíhala velmi rychle. Na počátku května 1909 byly zahájeny výkopy, 22. srpna 1910 již bylo hotovo třetí patro, práce na kopuli se podařilo ukončit 13. září 1910. [3] Stavba byla provedena v režném zdivu z lisovaných, částečně glazovaných cihel, význačné architektonické detaily fasády, které je také možné vidět například na architektuře v urbanistickém Zlíně. Na jaře 1911 byly dokončeny ornamentální a figurální práce z pálené glazované hlíny včetně dvou alegorických figur sedících žen, představujících Umění (Historii) a Průmysl (ta drží bronzovou postavu muže symbolizujícího město Hradec Králové). [3] Obě byly realizovány podle návrhu Stanislava Suchardy. V roce 1912 následovaly řemeslné práce, mimo jiné skleněné vitráže do oken ve vestibulech a na schodišti podle návrhu Františka Kysely. Další úpravy pokračovaly po I. světové válce. V lednu 1924 byl na schodišti do druhého patra instalován světelný stojan, který byl zhotoven podle návrhu Jana Kotěry v dílnách mistrovské školy zámečnické hradeckou průmyslovou školou. V létě 1931 ozdobily kopuli ve druhém patře čtyři mozaiky, které malíř Josef Novák zrealizoval ve spolupráci se Sklářským ústavem v Hradci Králové podle pastelových kreseb Jana Preislera, což ukazuje tehdejší propojování výtvarných umělců a architektů. [3]

25

Celkový projekt byl dokončen v červnu 1934 instalací velké fontány před budovou muzea, která je opět společným dílem státních průmyslových škol. Autorem návrhu byl rovněž Jan Kotěra, který navrhl i většinu vnitřního zařízení, včetně čítárny a přednáškového sálu. Budova muzea byla v roce 1995 prohlášena za národní kulturní památku.

1.3.3 Okresní dům a Grand hotel Urban Každý hradecký obyvatel zná Okresní dům pod názvem Grand hotel nebo zkráceně Grand, protože se spolu spojují ve svém zadním traktu. Již od svého vzniku tvořil Okresní dům s nárožní budovou a objektem hotelu Grand skoro nerozlučitelnou stavbu. Z celého komplexu byl nejdříve v roce 1897 postaven rohový dům v novorokokovém slohu. [6] Stavebníkem byl obchodník Josef Franke, který jej prodal okresnímu výboru královéhradeckému. Ten zde začal provozovat hotel a záhy se rozhodl postavit další část. Již v roce 1901 tehdejší osvícený starosta František Ulrich navázal kontakt s Janem Kotěrou. Návrh nové přístavby byl svěřen právě jemu. Původně měl sloužit jako hotel, restaurace a také jako kancelářské prostory okresního výboru. Okresní dům byl postaven, jak je napsáno na dekoraci fasády, v letech 1903-4. Jan Kotěra se ve všech svých dílech

snažil

propracovaný

vytvořit

do

detailu

geasmtkunstwerk,

navrhoval veškeré vybavení, dekorace, detaily a úzkostlivě dohlížel na jejich návrh, výrobu i provedení. Byl autorem většiny nábytku, sám vybíral všechny materiály. Věděl, že Okresní dům je Obrázek č. 5. Okresní dům.

jedna z jeho prvních velkých realizací a proto musí být vše perfektní. Kotěra měl velice pečlivou, až pedantskou povahu a detailně musel odsouhlasit každý centimetr nové stavby. Nezapomněl ani na vymoženosti, jako byly vysoké židle pro děti. [6] Fasádu Kotěra pojednal téměř symetricky, nicméně z tohoto konceptu vystupuje pravá část nad vstupním průjezdem. Průjezd je překlenut kotěrovsky typickým prvkem – obloukem na 26

dvou kónických pilastrech, což nejprve užíval především na funerálních architekturách, později jako koncept mnoha fasád; je to jeden z určujících prvků jeho rané tvorby. Na vrcholu je tato část zakončena mohutnou lodžií, která byla zasklena až později. Nový majitel Jaroslav Urban v roce 1911 zakoupil pozemek s domkem na druhou stranu od nárožního domu, než stojí Okresní dům a opět požádal Jana Kotěru o projekt na další ubytovací prostory a hlavně společenský sál – Palmovou zahradu. [6] Na konci dvacátých let se nový majitel rozhodl přestavět centrální nárožní budovu, jejíž fasáda byla pojednána po vzoru konstruktivistické Kotěrovy fasády Palmové zahrady. Po revoluci se příběh Grand hotelu táhl velice nešťastnými peripetiemi. Několika prodeji byl rozdělen na tři části, má tedy tři majitele. Od posledních majitelů zakoupil Okresní dům Michalis Dzikos, majitel několika dalších staveb – Kotěrova zámku Ratboř a Hotelu Praha v Praze. Okresní dům byl z tří částí někdejšího Hotelu Grand renovován jako první. Autorem smělé, ale citlivé přestavby je architekt Ondřej Kukrál. [6]

1.3.4 Pražský most Další zakázkou od starosty Františka Ulricha pro Hradec Králové byla úprava právě dokončeného mostu přes Labe. Jan Kotěra Pražský most v letech 1910 – 1911 doplnil o dva páry kiosků, oblouky s osvětlením, pylony se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky. I

v

současné

době

poutá neobvyklá

výzdoba

mostu pozornost chodců i projíždějících řidičů. Příhradová konstrukce obloukovými

mostu

je

lampami

opatřena a

železným

žárovkami

zábradlím, na

dvou Obrázek č. 6. Pražský most. kovových obloucích nad vozovkou. Na předmostí jsou umístěny po obou stranách kiosky kruhového a oválného půdorysu. Součástí zábradlí jsou dva mohutné čtvercové betonové podstavce osazené kovovými mísami na válcové noze za způsob řeckých ohňů. Pražský most představuje významnou stavbu secesní architektury a stále plně slouží svému účelu. [5]

27

Povrch vozovky i chodníků je ze živice. Rozdíl mezi předpolím mostu a nábřežím je vyrovnáno žulovými stupni. Pražský most představuje významnou stavbu secesní architektury a stále plně slouží svému účelu.

1.3.5 Studijní a vědecká knihovna Na opačném konci ulice Palackého, na rohu Eliščina nábřeží je málo známé pozdní Kotěrovo dílo, sídlí zde část provozu Studijní a vědecké knihovny. Je zde studovna a internetový klub. Stavba navržená rok před architektovou smrtí nesnese srovnání se staršími budovami a je důkazem architektovi tvůrčí krize a postupující nemoci. [4] Knihovna by se měla v budoucnosti přestěhovat do nové budovy a pak by měla být i tato stavba očištěna a opravena.

1.4 Ratboř 1.4.1 Nový zámek Nový zámek v Ratboři postavil architekt Jan Kotěra v letech 1911 – 1913, a to pro rodinu Mandelíků

–

cukrovaru,

se

vlastníky vyrovnává

ratbořského s podněty

nejvýznamnějšího rakouského představitele neoempirovské

a

neobiedermeirové

architektury Josefem Hoffmannem Tvorbu tohoto autora sledoval Kotěra už od prvních let své pražské architektury. [Kolektiv autorů, 2001, str. 219]

Obrázek č. 7. Zámek Ratboř.

První skica zámku naznačuje lehkého empirového ducha, ovšem po přepracování se dominantním prvkem stává spíše schematický klasicismus. V monumentálním průčelí jsou umístěny Štursovy sochy personifikující Ducha a Hmotu. Celkový dojem exteriéru je umocněn geometrickým dekorem členěných oken a mříží tvořících zábradlí balkonů. Ve tvarech kovového zábradlí se snad projevuje Kotěrův opatrný zájem o kubismus. [Kolektiv 28

autorů, 2001, str. 375] V tzv. Novém zámku, je dnes luxusní hotel Chateau Kotěra s restaurací. Mandlíkovi byli židovská rodina podnikající na Kolínsku v zemědělské prvovýrobě, která získala šlechtický titul v druhé polovině 19. století. Byli známí též jako šlechtitelé. [Kolektiv autorů, 2001, str. 203]

1.4.2 Starý zámek Úprava starého zámku z let 1912 – 1915 ukazuje v plné míře onu linii v Kotěrově díle, která táhla k nadčasovým formám, klasicizujícím tendencím a k hledání soudobého vyjádření architektonického ideálu. [Kolektiv autorů, 2001, str. 203]

29

2 Praktická část 2.1 Poznávací zájezd Hradec Králové očima Jana Kotěry 2.1.1 Charakteristika zájezdu Tento poznávací zájezd je určen zájmovým skupinám, starším lidem či lidem, kteří se zajímají o architekturu první poloviny 20. století, secesi a funkcionalismus, jejichž čelním představitelem byl Jan Kotěra. Zájezd není fyzicky náročný, je situován do krajského města Hradce Králové s plnou občanskou vybaveností. Zájezd je určen pro 20 účastníků a řidiče s průvodcem. Skupina je menší hlavně proto, že se jedná o velice specifické téma, které nemusí zaujmout každého a také proto, že menšímu počtu účastníků je možno se více věnovat. Samozřejmě je možnost zájezd rozšířit pro větší počet účastníků, na programu se nic nemění, pouze cena by se změnila. Průvodce doprovází skupiny, zajišťuje jim ubytování, stravování a návštěvy kulturních památek. Je jim neustále k dispozici. Zde pokud není možnost využít místního průvodce, sám provádí. Používá k tomu informace z Teoretické části bakalářské práce. Je to zájezd dvoudenní, s ubytováním přes noc a plnou penzí v hotelu Okresní dům**** Hradec Králové. Cena zahrnuje: • dopravu minibusem Iveco Stratos, • plnou penzi – 1x snídaně, 2x oběd a 1x večeře, • luxusní ubytování, • pojištění.

30

2.1.2 Ubytování a stravování Ubytování je zajištěno v hotelu Okresní dům**** v Hradci Králové. Hotel Okresní Dům nabízí pohodlné ubytování a odpočinek v klidné části centra Hradce Králové. V hotelu je k dispozici celkem 12 luxusních dvoulůžkových pokojů. Cena dvoulůžkového pokoje je 1 910 Kč, bez snídaně, DPH a městských poplatků. Stravování první den a ráno druhého dne je zajištěno v restauraci Hotelu Okresní dům**** v Hradci Králové. Snídaně a večeře se budou podávat v krásně zrestaurované jídelně. Cena snídaně je 130 Kč na osobu. Cena jednotného obědu je 300 Kč za celé menu. Cena jednotné večeře je 250 Kč včetně přípitku. Oběd druhý den se bude podávat v hotelu Chateau Kotěra v Ratboři. Cena jednotného obědu je 300 Kč za celé menu.

2.1.2 Doprava Dopravu zajišťuje Jaroslav UCHYTIL autobusová doprava, Rudíkov (Vysočina). Minibus zn. IVECO STRATOS má 21 míst, klimatizace, lednička, mikrofon, DVD přehrávač, úložný prostor nad hlavami cestujících, pohodlí na úrovni velkého autobusu.

2.2 Program zájezdu 2.2.1 První den • 7.30 odjezd z Jihlavy (parkoviště u bývalé Delvity) směr Hradec Králové • Na začátku se průvodce představí, představí řidiče, zkontroluje účastníky, usadí je, sám se posadí vedle řidiče • Během cesty průvodce seznámí účastníky s programem zájezdu, ubytováním, stravováním atd.

31

• Během cesty průvodce seznámí účastníky stručně s Hradcem Králové a poté s architektem Janem Kotěrou • 9:00 příjezd do Hradce Králové • 9:30 prohlídka Městského muzea Hradec Králové a návštěva dvou expozic: o Expozice Secese - sklo, porcelán a keramika, šperky, práce z kovů i ukázky módy a nábytku, o Od pevnosti k Salonu republiky - historická expozice - dějiny architektury města Hradce Králové od poloviny 18. století do počátku druhé světové války, o Vstupné do expozic a výstav: základní vstupné

50 Kč

snížené vstupné

20 Kč

o Expozice a výstavy jsou otevřeny denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. • 12:00 Prohlídka a ubytování v hotelu Okresní dům**** • 13:00 Společný oběd v hotelu Okresní dům**** • 14:30 Schůzka v recepci, procházka po městě • 14:45 Prohlídka Pražského mostu • 15:15 Procházka kolem muzea, Okresního domu a Hotelu Grand po městě • 16:30 Státní vědecká knihovna, prohlídka • 18:00 Návrat do hotelu, odpočinek • 19:00 Slavnostní večeře • 20:00 Volný program

2.2.2 Druhý den • 8:00 Společná snídaně, před ní nastíněn program dne • 10:00 Odhlášení z hotelu, odjezd směr Ratboř • 11:00 Příjezd do Ratboře, prohlídka hotelu Chateau Kotěra (nový zámek Ratboř) • 12:30 Závěrečný slavnostní oběd v hotelu • 14:00 Procházka po obci (kostel, starý zámek Ratboř) • 15:30 Odjezd směr Jihlava, hodnocení zájezdu, diskuze s účastníky • 16:45 Příjezd do Jihlavy, rozloučení s účastníky 32

2.3 Kalkulace zájezdu 2.3.1 Nepřímé náklady 1) kalkulace cen dopravy a) náhrada za ujeté km • sazba za ujeté km – 16,50 Kč/km • celkem km – 270,6 km + 5% přístavné km • Jihlava – Hradec Králové: 113 km • Hradec Králové – Ratboř: 72 km • Ratboř – Jihlava: 85,6 km • Výpočet: 270,6 * 0,05 = 13,53 km • (270,6 + 13,53) * 16,5 Kč = 4.688,154 Kč Celkem: 4.688,154 Kč b) náhrada za čekání • celkem 25 h čekání • sazba 110Kč/ 1 hodina čekání • Výpočet: 25*110 = 2.750 Kč Celkem: 2.750 Kč c) náklady na 2. řidiče • nejsou žádné, je jeden řidič d) stravné řidiče • stravné je zahrnuto v sazbě za 1 km e) rozdíl v ceně nafty 33

• není žádný, jedná se o tuzemský zájezd f) ostatní náklady • nejsou žádné g) silniční poplatky • celkem km po dálnicích a rychlostních silnicích – 0 km • minibus IVECO STRATOS – 2 nápravy, emisní třída Euro 3 h) parkovné • Hradec Králové: 20 Kč/1 hod., 25 hodin stání • Ratboř: zdarma na parkovišti hotelu • Výpočet: 20*25 = 500 Kč Celkem: 500 Kč Zdanění položek a) až f) • (4.688,154 +2.750)*19 % = 1.413,24926 Kč DPH = 1.413,24926 Kč Celkem náklady na dopravu: • Výpočet: 4.688,154 +2.750+ 500 + 1.413,24926 = 9.351,40326 Kč Celkem: 9.351,40326 Kč 2) kalkulace nákladů na průvodce • smluvní cena pro průvodce činí 1.000Kč/den • ubytování pro průvodce zajištěno zdarma • stravování – v ceně zájezdu zajištěna 1x snídaně a 2x oběd a 1x večeře 34

• Výpočet: 1.000 Kč * 2 = 2.000 Kč Celkem: 2.000 Kč 3) akce za pevné ceny • 0 Kč Nepřímé náklady celkem: 9.351,40326 + 2.000 = 11.351,40326 Kč

2.3.2 Přímé náklady ubytování a stravování První den • Hotel Okresní dům, Hradec Králové • Cena: 1.910 Kč / dvoulůžkový pokoj, v ceně není snídaně Příplatky: • Snídaně: 130 Kč • Oběd: 300 Kč • Večeře: 250 Kč • Výpočet: 1.910 * 10 = 19.100+ (130+300+250) * 21 = 33.380 Kč Celkem: 33.380 Kč 2. den • Hotel Chateau Kotěra, Ratboř • Cena: 300 Kč za oběd, ubytování žádné • Výpočet: 300 * 21 = 6.300 Kč Celkem: 6.300 Kč

35

CELKEM za ubytování a stravování: 6.300 + 33.380 = 39.680 Kč • Ceny jsou uvedeny s DPH. 2) pojištění • Pojištění je zahrnuto v celkové ceně zájezdu. 3) kurzové riziko • Jedná se o tuzemský zájezd, žádné kurzové riziko není 4) realizace CK • marže ve výši 20% k ceně zájezdu • Celkem: 9.351,40326 Kč + 2.000 Kč + 39.680 Kč = 51.031,40 Kč • Marže 20 % = 51.031,40 * 0,2 = 10.206,28 Kč Přímé náklady celkem: 51.031,40 + 10.206,28 = 61.237,68 Kč Vstupné: • vstupné je pouze ve Východočeském muzeu: 50 Kč/os. • Výpočet: 50*20 = 1.000 Kč • průvodce vstup zdarma

2.3.3 Cena zájezdu Celkový cena: 11.351,40326 + 61.237,68 + 1.000 = 73.589,08326 Kč Cena na účastníka: 73.589,08326 Kč / 20 = 3.679 Kč

Cena zájezdu je 3.679 Kč/os. 36

2.4 Nabídka pro CK Vytvořený poznávací zájezd jsem nabídla cestovním kancelářím v Jihlavě. Zaslala jsem jim elektronickou poštou nabídkový leták a krátký dotazník. Z oslovených deseti cestovních kanceláří mi odpověděly pouze čtyři, s tím, že zájezd je netradiční a je těžké ho obsadit, pouze pokud by výše zmiňované zájmové skupiny samy projevily zájem, viz tabulka č. 1. Dalším problémem je finanční nákladnost, cena je s ohledem na to, že se jedná pouze o dvoudenní zájezd, příliš vysoká, což samozřejmě dělá ubytování a stravování v hotelu Okresní dům a hotelu Chateau Kotěra. Dle mého názoru, ale právě toto dělá tu správnou atmosféru zájezdu, totiž být chvíli součástí a užívat dílo našeho architekta. Další možnosti využití zájezdu rozebírám v závěru.

37

Závěr V mé bakalářské práci jsem se snažila důvěrně seznámit čtenáře s postavou architekta Jana Kotěry a vytvořit poznávací zájezd po jeho stavbách do Hradce Králové. Chtěla jsem se účastníka nezahltit, ale přesto dobře informovat, proto jsem vybrala různé druhy staveb, jak z pohledu využití, tak z pohledu architektonického. Zároveň jsem chtěla propojit a zintenzivnit zážitky účastníků ubytováním a stravováním ve stavbách, navržených Janem Kotěrou, v hotelu Okresní dům a hotelu Chateau Kotěra. Tím se sice zvýšila cena, ale jistě také účastníkův zážitek. Hlavním nedostatkem pro cestovní kanceláře byla specifickost zájezdu, vysoké náklady a cena a malá skupina účastníků zájezdu. Pro CK to bylo neekonomické a nerentabilní. Je také jasné, že takovýto výlet může podniknout účastník sám bez cestovní kanceláře, což je další nedostatek, ale takto má postaráno o veškerý komfort a zajištěny kvalitní služby, aniž by pro to musel něco udělat. Přese všechny tyto negativismy hlavním přínosem mé bakalářské práce je práce samotná. Je jediná svého druhu, jedinečná ve vytvořeném zájezdu založeném na životním díle velkého architekt, zakladatele moderní architektury první poloviny 20. století v českých zemích, Jana Kotěry. Člověka, který se celý život snažil šířit novátorství a osvětu, propagoval jednoduché tvary a materiály a zanechal po sobě obrovskou základnu žáků a následovníků. Tato práce sice nezaujala CK, ale to neznamená, že je zatracena, je plno možností, jak jí zužitkovat. Je zde možnost oslovit i jiné než jihlavské CK, například z Hradce Králové nebo Prahy, které se specializují na domácí cestovní ruch a nabídnout jí jako balíček all inclusive pro zahraniční klientelu, například z alpských zemí, kde je dílo Jana Kotěry poměrně známo a oblíbeno, stále o něm vycházejí články v odborných periodikách. Tato klientela by jistě uvítala luxusní ubytování čtyřhvězdičkového hotelu a její kuchyni. Je zde také možnost práci více rozšířit o secesní dílo autora například v Praze a spojit ještě s jinými známými autory, protože tento architektonický směr vzniklý ve Vídni, je mezi cizinci navštěvují Českou republiku velice oblíbený, zvláště jsou jí nadšeni zámořští návštěvníci. A v neposlední řadě je zde možnost práci přetvořit na turistický okruh po funkcionalistickém Hradci Králové a nabídnout ji místním CK a turistickému centru. Jistě něco z toho brzy zrealizuji. 38

Citovaná literatura BENEŠOVÁ, Marie. Česká architektura v proměnách dvou století, 1780 - 1980. 1. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. 480 stran. ISBN 14-627-84. HAAS, Felix. Architektura 20. století. 3. vydání. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 650 stran. ISBN 14-418-83. STAŇKOVÁ J., PECHAR J. Tisíciletý vývoj architektury. 1. vydání. Praha: Nakladatelství technické literatury, 1972. 356 stran. ISBN: 04-322-72. KOLEKTIV AUTORŮ. Jan Kotěra, zakladatel moderní české architektury. 1. vydání. Praha: Obecní dům/Kant, 2001. ISBN: 80-86339-08-4 a 80-86217-46-9. DVOŘÁK, Kamil. Jan Kotěra. Archiweb [online]. 2009 [cit. 2009-10-11]. Dostupný z WWW: http://www.archiweb.cz/architects.php?type=arch&id=435&action=show. Hotel Okresní dům. Ubytování.cz [online]. Seznam.cz, a.s., 2002-2009 [cit. 2009-09-15]. Dostupný z WWW: http://www.ubytovani.cz/vychodni-cechy/hradec-kralove/hotel-okresnidum/55109/. Hotel Chateau Kotěra [online]. 2005-2009 [cit. 2009-10-20]. Dostupný z WWW: http://www.hotelkotera.cz/. Jaroslav Uchytil autobusová doprava [online]. [1996] [cit. 2009-09-17]. Dostupný z WWW: http://www.uchytil.cz/. Mapy.cz [online]. Seznam.cz, a.s., [2004] [cit. 2009-09-17]. Dostupný z WWW: http://www.mapy.cz/. 1. Jan Kotěra. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. 2009 [cit. 2009-11-11]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Kotěra. 2. JAN KOTĚRA A \"EROS\" V HRADCI KRÁLOVÉ. E-ARCHITEKT [online]. 2004. [cit. 2009-09-20]. Dostupný z WWW: http://www.earchitekt.cz/index.php?KatId=7&PId=768. ISSN 1214-0686. 39

3. Muzeum východních Čech v Hradci Králové [online]. [2005] [cit. 2009-09-20]. Dostupný z WWW: http://www.muzeumhk.cz/. 4. LUKEŠ, Zdeněk. ARCHITEKTURA: Kotěra a Hradec Králové. Neviditelný pes [online]. 2007. [cit. 2009-08-20]. Dostupný z WWW: http://neviditelnypes.lidovky.cz/architektura-kotera-a-hradec-kralove-dvb/p_architekt.asp?c=A071008_231455_p_architekt_wag 5. Pražský most v Hradci Králové připomíná významného českého architekta. Komunikace a doprava [online]. 2008 [cit. 2009-07-12]. Dostupný z WWW: http://www.izdoprava.cz/view.php?cisloclanku=2008110002. 6. ZIKMUND, Ladislav. Okresní dům. Earch.itekt : architektura online [online]. 2007 [cit. 2009-08-18]. Dostupný z WWW: http://www.earch.cz/clanek/1030okresni-dum.aspx. ISSN 1214-0686.

40

Přílohy Příloha A Nabídkový leták

Hradec Králové očima Jana Kotěry Navštivte s námi Hradec Králové, město m sto secese a funkcionalismu, kde působil p sobil Jan Kotěra, Kot ra, zakladatel moderní české eské architektury Užijte Dům m **** ijte si luxusní ubytování a kuchyni Hotelu Okresní D Obdivujte s námi kouzelný

Nový zámek Ratboř

Cena: 3.679 3.679 Kč/os Cena zahrnuje: • •

dopravu pohodlným minibusem Iveco Stratos,

luxusní ubytování a plnou penzi v hotelu Okresní Dům ****, •

průvodcovské služby, • •

pojištění,

vstupy do muzea.

41

Příloha B Dotazník pro CK a graf 1. Líbí se vám program zájezdu?

a) ano b) něco ano, něco ne c) ne

2. Jakou shledáváte cenu zájezdu?

a) vysoká b) nízká c) přijatelná

3. Nejvíce mě na zájezdu zaujal/a

a) program b) cena c) nic

4. Který bod programu Vás nejvíce zaujal?

a) muzeum b) ubytování a restaurace c) Ratboř

5. Přijala by vaše CK nabízený zájezd do nabídky?

a) ano b) se změnami c) ne

Příloha C Na dotazník odpověděly 4 cestovní kanceláře v Jihlavě z deseti oslovených takto: Otázka číslo

a)

b)

c)

1

25%

50%

25%

2

100%

0

0

3

100%

0

0

4

0

75%

25%

5

0

25%

75%

Tabulka č. 1. Zájem oslovených cestovních kanceláří.

3

Příloha D Mapy Jihlava – Hradec Králové -Ratboř

Obrázek č. 9. Mapa Jihlava – Hradec Králové – Ratboř. Měřítko 1:30 000.

Obrázek č. 9. Mapa Ratboř - Jihlava. Měřítko 1:30 000.

4