VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

G a s t ro n o m i e , j a k o d ů l e ž i t á s o u č á s t cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Monika Lafková Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc. Jihlava 2011

© 2011 Monika Lafková

Abstrakt LAFKOVÁ MONIKA: Gastronomie, jako důleţitá součást cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. V teoretické části je představen kulinářský turismus a gastronomie v České republice. Praktická část práce obsahuje informace získané pomocí dotazníkového šetření. Výsledky jsou prezentovány pomocí grafů. Klíčová slova: Kulinářský turismus. Gastronomie. Česká republika jako kulinářský produkt. Výzkum. Výsledky průzkumu.

Abstract LAFKOVÁ MONIKA: Gastronomy as an important part of tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisit doc. Jiří Vaníček CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2011 Theoretical part focuses on culinary tourism and gastronomy in the Czech Republic. Practical part reveals information from my research

about the importance and

significance of gastronomy during the holiday. Results are displayed by the graphs. Keywords: Culinary tourism, Gastronomy. The Czech Republic as a culinary product. Research. Results.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi CSc. za cenné rady a připomínky, za jejichţ pomoci vznikla tato bakalářská práce. Dále bych poděkovala všem respondentům, kteří se zúčastnili marketingového výzkumu.

V Jihlavě dne

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

ÚVOD........................................................................................................................ 1

2

Teoretická část ........................................................................................................... 2 2.1

Kulinářský turismus ........................................................................................... 2

2.2

Definice kulinářského turismu (culinary tourism) ............................................. 2

2.2.1

3

Proč se kulinářský turismus stává stále důleţitějším? ................................ 3

2.3

Kulinářský turismus v ČR .................................................................................. 6

2.4

Gastronomie v České republice ......................................................................... 7

2.5

Česká republika jako kulinářský produkt ........................................................... 8

2.5.1

Tradiční pokrmy a speciality v krajích České republiky ............................ 9

2.5.2

Pivo ........................................................................................................... 15

2.5.3

Významné kulinářské festivaly a hody v ČR............................................ 17

2.5.4

Víno a vinobraní v ČR .............................................................................. 19

2.5.5

Záţitkové restaurace v ČR ........................................................................ 21

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ................................................................................... 23 3.1

Výzkum na téma kulinářský turismus .............................................................. 23

3.1.1

Postup při dotazování................................................................................ 23

3.2

Část první - gastronomie na cestách................................................................ 24

3.3

Část druhá - gastronomie v ČR ........................................................................ 37

4

VÝSLEDKY VÝZKUMU ...................................................................................... 43

5

NÁVRHY NA KULINÁŘSKOU AKCI KONANOU NEJMÉNĚ DVA DNY ..... 44

6

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY ........................................................................................... 46

7

ZDROJE .................................................................................................................. 48

8

PŘÍLOHY ................................................................................................................ 54

1

ÚVOD

„JÍDLO JE ATRAKCE, stejně jako muzeum“ tuto definici propaguje mezinárodní asociace kuchařského cestovního ruchu. Tématem bakalářské práce je gastronomie jako důleţitá součást cestování, neboť i pro mě, je jídlo velkou atrakcí. Ráda ochutnávám regionální speciality, nakupuji místní produkty a poznávám zemi z gastronomické stránky. Cestování a poznávání země z kulinářského hlediska je pro mě velmi podstatné, kdyţ se vydám například do Francie, těším se na jejich bagety, chutné sýry, paštiky a víno. Na pravou a nefalšovanou pizzu, dobré těstoviny jsem se těšila v Itálii a při poznávání České republiky jsem byla více neţ spokojena ve vinném sklepě na Moravě. Dalšími faktory při výběru mého tématu, byla i poslední osobní zkušenost na dovolené v Českém ráji, kde jsem byla natolik nespokojena s gastronomickými sluţbami, ţe celkový dojem z dovolené se velmi sníţil a negativně tak ovlivnil pobyt v destinaci. Gastronomie je pro mě důleţitá a nejenom pro mě, neboť i můj příbuzný na otázku, co jsi dělal na dovolené, kterou mimochodem trávil na Kanárských ostrovech čtrnáct dní, kde měl zaplacenou formu stravování all-inclusive (celodenní stravování a nápoje bez omezení), mi bratr odpověděl prostě, jedl jsem. V teoretické části se budu věnovat kulinářskému cestování, které se stává velmi oblíbenou aktivní dovolenou. Teoretickou část mé práce bude dále tvořit zhodnocení České republiky po gastronomické stránce. Jaké kulinářské produkty jsou pro nás typické, jaké gastronomické festivaly, vinobraní a hody se u nás konají? Dále se budu snaţit popsat záţitkové restaurace a s nimi spojenou záţitkovou gastronomii. Praktickou část bakalářské práce bude tvořit dotazníkové šetření, kde budou respondenti odpovídat na otázky z gastronomie, která je součástí jejich dovolené. Záměrem tohoto dotazníku je zjistit, jak čeští turisté reagují na zvyšující se trendy v gastronomii, zda je pro ně důleţité stravování během dovolené, kolik peněz jsou například ochotni utratit za dovolenou, anebo jestli by měli zájem o nabídku kulinářského zájezdu. V druhé části dotazníku se budu snaţit určit, jak jsou turisté spokojeni s českou gastronomií a které kraje v České republice by doporučili k návštěvě cizincům. Jaké jídlo je u nás povaţováno za nejtradičnější a jaký nápoj vede prim, které kulinářské speciality respondenti znají? Součástí praktické části bude také návrhová část, kde bude vytvořena nabídka na kulinářskou nebo gastronomickou akci, která by probíhala nejméně dva dny.

V bakalářské práci se budu snaţit odpověď na otázky, zda je gastronomie pro účastníky cestovního ruchu důleţitá. Pro mě samozřejmě ano, ale je i pro ostatní?

2

Teoretická část

2.1 Kulinářský turismus Zkoumat svět pomocí chutě je velmi příjemné, v knize dějiny chuti je zapsána myšlenka, ţe duše kaţdé společnosti se probouzí s vůní jejího jídla. (Freedman, 2008, str. 9)Poznávat zemi z gastronomického hlediska je velmi důleţité, neboť kuchyně a způsoby stravování nám umoţní pochopit zemi i z jiného hlediska.

2.2 Definice kulinářského turismu (culinary tourism) „Kulinářský turismus je relativně mladá oblast cestovního ruchu. Jako samostatné odvětví začal fungovat až v roce 2001 a teprve v roce 2003 založil Erik Wolf International Culinary Tourism Association. Přesto je dnes odvětvím velice důležitým a jeho význam stále roste. Specialty Travel Agents Association dokonce označila kulinářský turismus za trend č. 1 v cestovním ruchu pro rok 2009. Kulinářský turismus je definován jako cestování za unikátními a pozoruhodnými kulinářskými zkušenostmi všeho druhu. Mnoho lidí si sice myslí, že kulinářský turismus znamená objíždět výhradně luxusní restaurace opatřené několika hvězdičkami, ale to je chyba. Spadá sem třeba návštěva stánku na ulici v Pekingu, baru v zastrčené uličce New Yorku, o kterém vědí jen místní, nebo i vychutnání si zmrzliny na ulici kdesi v Itálii. Již průzkum provedený před pár lety pro World Travel Market v Londýně, ukázal, že z 2000 dotazovaných celých 53 procent považuje pojídání tradičních místních pokrmů za velmi důležitou součást své dovolené. Kulinářské dovolené jsou dnes běžné po celém světě a cestovní kanceláře vám nabídnou, cokoli si budete přát, včetně návštěv místních trhů, lekcí vaření a ochutnávek všeho možného.“ [1] K pochopení kulinářského cestování se pojí fráze jedinečný a nezapomenutelný. V kulinářském cestování lidé poznávají zemi z gastronomické stránky, patří sem například kurzy vaření, nákup místních kuchařek a speciálních obchodů, kulinářský výlety, stravování místních a tradičních pokrmů, návštěva pivovarů, lihovarů, pěstitelů a výrobců potravin. [2] 2

2.2.1 Proč se kulinářský turismus stává stále důležitějším? Dnešní turismus je kultivovanější, neţ býval před 20 lety. Lidé vyhledávají nové zkušenosti, zajímají se o ţivotní prostředí a také o zdravý ţivotní styl, chtějí nové záţitky. V gastronomii se návštěvníci zajímají o to, co jedí. Chtějí zdravější a kvalitnější pokrmy. Turisté vyhledávají místní, čerstvou a dobrou kuchyni, která odráţí jedinečnost destinace. Mezi nejvýznamnější destinace, kde je kulinářský turismus dobře rozvinutý, patří především Francie, Itálie anebo Kalifornie. Jídlo je v posledních letech trendy také díky rozvoji internetu a odborných pořadů. Velký vliv na rozvoj kulinářství mají také světoví šéfkuchaři v rolích celebrit. Nejznámější pořady, které byly vysílány v televizi, patří například Ďábelská kuchyně, kterou vedl britský šéfkuchař Gordon Ramsey anebo The F world, kde byl hlavní hvězdou Jamie Oliver. Kdyţ jsme na dovolené, z jídla se stává společenská událost, kterou můţeme trávit s přáteli, známými anebo spolupracovníky. Turisté touţí po nové chuti, záţitcích a autentické záţitky z restaurace se stávají hodnotnější. Lidé jsou vzdělanější, bohatší a z jídla se tak stává větší priorita. Některé destinace si začínají uvědomovat, ţe existuje velký potenciál pro kulinářský turismus a jídlo tak můţou nabídnout jako produkt udrţitelného rozvoje. [3] Kulinářské destinace, které jsou oblíbené ve světě a jejich kuchyně je často oslavována, jsou takové, které nabízí zajímavé regionální pokrmy, velký počet restaurací s Michelinskými hvězdičkami anebo jedinečné kulinářské produkty typické pro určitou zemi anebo oblast. Dle serveru AskMen.com patří mezi nejlepší kulinářské destinace na světě například Singapur, kde se mísí britská a asijská kuchyně. Edinburgh ve Skotsku, kde se koná festival Chuť Edinburghu, v Itálii to je například město Boloňa a Palermo. Las Vegas v USA, kde své kuchařské umění předvádí nejlepší šéfkuchaři jako je Gordon Ramsay anebo Mario Batali. Dalšími oblíbenými kulinářskými destinacemi je Ludlow v Anglii, kde je mnoho restaurací s Michelinskými hvězdičkami. Ve Švédsku je gastronomickou oázou město Göteborg s pěti restauranty hodnoceny slavnými hvězdičkami. Země Lucemburk, která je ovlivněna francouzskou, belgickou a německou kuchyní. A do ţebříčku nejlepších 10 kulinářských destinací ve světě patří zajisté Francie a Španělsko. [4]

3

Kulinářské turismus je: o

definován jako výkon jedinečného a nezapomenutelného stravování a pití,

o

zaměřen na vyhledávání a poţívání z připraveného jídla a nápojů,

o

podmnoţinou kulturní turistiky a nepatří do agroturistiky.

Proč je kulinářský turismus důležitý? o

Téměř 100% návštěvníků se stravuje v restauraci, kdyţ cestuje. Je to příleţitost poznat místní jídlo a lidi v destinaci.

o

Stolování patří k nejoblíbenějším činnostem návštěvníkům

o

Místní kuchyně je motivační faktor při výběru destinace

o

Kulinářství mluví ke všem smyslům (zrak, zvuk, vůně, chuť a dotek)

o

Kuchyně je inspirující

Kdo jsou turisté kulinářského cestování o

Zájem o kulinářský cestovní ruch není vyhrazen konkrétním věkem, pohlavím, nebo národností

o

Turisté kulinářského cestování se také zajímají o muzea, nakupování, umění a rekreaci

o

Jsou vysoce motivováni k získání zkušeností z jedinečného a nezapomenutelného stravování

Kulinářským cestováním se zabývá Mezinárodní asociace kuchařského cestovního ruchu ICTA, tato organizace je sloţená z odborníků, kteří zastupují světové potraviny, nápoje a cestovní průmysl. Mezi členské podniky patří například různá sdruţení a organizace, cestovní kanceláře, poskytovatelé sluţeb, pěstitelé potravin a nápojů a jednotlivci. Sdruţení poskytuje vzdělávání, výzkum a vývoj produktů a marketingových aktivit, který přispívají k pokroku, cílem tohoto sdruţení je tedy podpora kulinářského cestování. [5] Součástí podpory kulinářského turismu jsou různé konference a festivaly, kde je hlavním tématem jedinečná chuť jídla a nápojů jednotlivých kultur.

4

Zajímavé gastronomické události konané v Evropě jsou například Pizza Fest Neapol, Food Culture ve Štrasburku, Ludlow Food festival v Anglii, anebo jeden z nejznámějších festivalů Oktoberfest v Mnichově, který je známý jako Největší pivní festival světa a trvá 16 dní. Kulinářská konference ve Vídni Významná a gastronomická událost, která se konala nedávno ve Vídni třetího a čtvrtého března roku 2011, je první evropská konference kulinářského cestovního ruchu. Finanční podporou této konference byly prostředky získané z regionálního operačního programu Přeshraniční spolupráce Rakousko-Česká republika. Kulinářský seminář byl pořádán ve spolupráci naší Vysoké školy polytechnické Jihlava a Universitou aplikovaných věd ve Vídni (die FHW- Studiengänge der Wirtschafstkammer Wien), která byla místem konání konference. Konference se zúčastnilo přes 100 odborníků z celého světa, například z Nového Zélandu, Velké Británie nebo USA. Hlavním předmětem konference byly 4 témata, a to: 1. Produkty kulinářského cestovního ruchu 2. Kdo je kulinářský turista 3. Kulinářský cestovní ruch a regiony 4. Filosofie kulinářského cestovního ruchu Mezi příspěvky, které zazněly na konferenci, patří například přednáška Michaela Halla, která byla prezentována prostřednictvím internetu a kde zazněla otázka: Proč má kuchyně a jídlo vztah k cestovnímu ruchu. Součástí této prezentace byl i graf, který se zabýval jídlem a jeho motivací k cestování. Jedním z nejdůleţitějších přínosů této prezentace bylo rozdělení turistů, kteří cestují za potravinami, do 4 typů. Dělí se na gurmány (labuţníky) s vysokým zájmem o kulinářství, druhý typ zastupuje gurmány – amatéry, u nichţ je zájem o kulinářství vysoký aţ střední. Třetím typem je potravinový turista s nízkým nebo příleţitostným zájmem o kulinářství a posledním typem je znalec potravin s nízkým nebo příleţitostným zájmem o potraviny. Dalším odborníkem vystupujícím na konferenci byl prof. Kevin Fiells, který se zabýval regionálním kulinářským cestovním ruchem například ve Velké Británii v regionu Staffordshire. Prezentace na téma 3 principy, které bychom měly při tvorbě kulinářského turismu respektovat, byla podána Jennife Iannolo z New Yorku. Principy jsou následující: autentičnost, koncepčnost a pohostinnost. 5

Naši školu reprezentovali Mgr. Anica Djokic, MBA s prezentací na téma České kulinářské speciality: Vývoj gastronomických zkušeností za posledních 20 let a dalším odborníkem zastupující naší školu byl Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., který je členem ISSTE (International Society of Travel and Tourism Educators) a jehoţ příspěvek se týkal především trávení dovolené na zaoceánských luxusních lodí - (Cruise Industry). [6]

2.3 Kulinářský turismus v ČR Kulinářský turismus je zajímavá forma cestovního ruchu. Dle Czechtourism zaţívá kulinářský turismus u nás velký nástup. Cílem kulinářského turismu v České republice je obnova původní české gastronomie. [7] Projekt Ochutnejte Českou republiku Tento projekt byl zaloţen ve spolupráci Czechtourism, Asociací hotelů a restaurací České republiky a Asociací kuchařů a cukrářů české Republiky. Cílem tohoto projektu je návrat české gastronomie do našich restaurací a představit tak regiony z pohledu kulinářských a jedinečných specialit z okolí. Restaurace jsou označeni logem Czech Specials a v nabídce těchto restaurací turisté naleznou národní pokrmy jako například svíčkovou anebo koprovku a dále pak minimálně jeden pokrm, který je typický pro určitý region. Mohu jmenovat například kapří hranolky typické pro Jiţní Čechy anebo krkonošské kyselo typické pro region Krkonoše. Tyto restaurace jsou zaměřené na nabídku právě českých, moravských a slezských specialit. Mezi restaurace, které jsou certifikované logem Czech Specials, patří například v Praze: Restaurace u černého orla, síť restaurací Potrefená Husa, Park Holiday, Café Imperial. Dále to jsou restaurace, které se nacházejí po celé České republice, například můţeme najít takovou restauraci v Mariánských Lázních (Churchillś Pub & restaurant), v Českých Budějovících (Metropol, Potrefená Husa), v Plzni (Pivnice Belvedere, restaurace Purkministr) a mnoho dalších. [8] Stezky dědictví – tradiční česká gastronomie Další projekt, který se věnuje obnově české gastronomie, je pojmenován Stezky dědictví. Cílem tohoto projektu je nabídnout domácím a zahraničním návštěvníkům nejlepší záţitky z regionální gastronomie. Stezky dědictví jsou uskutečňovány společností ECEAT (European Centre for Ecological and Agricultural Tourism) a 6

dalšími partnery.

V současnosti se projektu účastní přes 70 restaurací, které se

nacházejí na jiţní Moravě, Vysočině a v Praze. Restaurace, které splní určitá kritéria pro získání označení „Stezky dědictví“ jsou následně zapsány do Průvodce dobrými restauracemi. Mezi kritéria patří například následující body:  podnik musí nabízet minimálně čtyři hlavní jídla regionální nebo české kuchyně,  jídla ani přílohy nejsou připravovány z polotvarů [9]

2.4 Gastronomie v České republice V dnešní době se i u nás lidé začínají zajímat více o gastronomii. Kladou větší důraz na kvalitu a na zdravější pokrmy. Gastronomii je věnována velká pozornost. V současnosti jsou velice oblíbené kulinářské pořady, kde jsou šéfkuchaři stavěni do role celebrity. Kuchaři a jejich umění je momentálně velmi populární. Mezi naše nejznámější kuchaře patří Zdeněk Pohlreich, který v Praze provozuje restauraci Café Imperial a je zároveň moderátor pořádů Ano, šéfe!, anebo pořad Na noţe!. Dalším mistrem oboru, který u nás působí je Andrea Accordi, který působí v restauraci Allegro hotelu Four Seasons, to je mimo jiné restaurace která získala Michelinskou hvězdu. Anebo šéfkuchař Oldřich Sahajdák, který provozuje La Degustation Boheme Bourgoeise také v Praze. V restauraci můţe člověk získat stejně kvalitní záţitek, jako z návštěvy divadla či sportovní akce a mnohdy třeba i větší. Restaurace se právě z tohoto důvodu snaţí o poskytování co největších kvalit a odlišení se od konkurence. V České republice se kvalita postupně zvyšuje, mezi naše největší špičkové restaurace patří například jiţ jmenovaná La Degustation Boheme Bourgeoise. Restaurace je zaměřena na tradiční české pokrmy z konce 19. století. [10] Dále pak to jsou restaurace La Finestra, Divinis, U Kastelána, V Zátiší, Bellevue, Le Terroir, SaSaZu, Alcron, Diana. Tyto jmenované restaurace, které se nacházejí v Praze, vyhodnotil Grand Restaurant v roce 2010 mezi 10 nejlepších restaurací v České republice. [11] Turisté a hosté nenavštěvují pouze restaurace výjimečné kvality. Z vlastních zkušeností musím bohuţel podotknout, ţe v mnoha podnicích gastronomického zařízení jsou nabízené kvality zcela minimální anebo nedostačující, a tak návštěvníci těchto zařízení, ať uţ zahraniční nebo z České republiky, mohou být z návštěvy takového podniku spíše 7

zklamáni či rozčarováni a tento jev se můţe podílet na negativním hodnocení celé navštívené destinace. V současnosti roste také zájem o nabídku odborných knih s tématikou jídla a různých kuchařek. Vydávají se různé časopisy, které lákají vizuální krásou kulinářských produktů (F.O.O.D., COT business, Beverage&Gastro, Lidové noviny, Reflex). Na internetu existuje několik portálů, které jsou přímo specializované na gastronomii a jídlo jako například: www.gastronews.cz anebo www.foodLife.cz. Mezi další trendy také patří kurzy, které jsou zaměřené na výuku gastronomických specialit. Zájemci se učí kulinářské umění pod vedením kvalifikovaných šéfkuchařů. Širokou nabídku kurzů nabízí například Praţský kulinářský institut anebo Chefparade, škola vaření. [12,13] Cestovní kanceláře do svých katalogů zahrnují nyní stále více zájezdů s kulinářskou tématikou, kde v současné době vedou zájezdy, které jsou specializované na poznávání vinařských oblastí a gastronomických specialit v daném území. Velmi oblíbené jsou zájezdy například do Francie (oblast Bordaeux), CK Kudrna nabízí zájezd: Kulinářské Maďarsko. Cestovní kanceláří, která se přímo specializuje na gastronomické zájezdy, je Culinaria Travel, kde hlavním mottem této CK jsou cesty za chutí světa. Mezi nabízené zájezdy patří: Řecko kulinární, Itálie kulinární anebo Španělsko. [14] Díky tomu zájem o gastronomii roste stále rychleji. S tímto tempem se zvyšuje pozornost i o nabídku různých festivalů anebo přehlídek jídla a nápojů.

2.5 Česká republika jako kulinářský produkt Tato část bakalářské práce je věnována gastronomii v České republice. Čím jsou naše pokrmy lákavé, nejenom pro mě ale zejména pro turisty. Které regiony stojí za to navštívit a ochutnat místní speciality? Jaké jsou naše tradiční pokrmy a které jsou pro nás jedinečné? Naše gastronomická tekutá lahůdka? Pivo, odpoví převáţná většina, ale také víno a kofola. Kde se konají nejvýznamnější gastronomické festivaly, hody a vinobraní? Existují u nás restaurace zaměřené na kulinářskou turistiku, jaké restaurace mezi takové patří a čím se od ostatních liší.

8

2.5.1 Tradiční pokrmy a speciality v krajích České republiky V kaţdé zemi existuje specifická kuchyně, která je pro daný národ jedinečná. Kdyţ se zamyslím nad jedinečností gastronomie v České republice, představím si zejména svíčkovou, bramborové knedlíky, prababiččiny buchty a kuře s nádivkou. Specialit, myšleno gastronomických, bychom u nás našli mnoho. Mimo gastronomických zvláštností do naší národní kuchyně, jiţ jmenovaných výše, patří dále guláš praţského uzenáře, vepřo knedlo zelo, plzeňský karbonát, kulajda, karlovarské oplatky, pardubický perník anebo cmunda (bramboráky). Jaké kulinářské jedinečnosti můţeme u nás ochutnat? Praha Nejvíce turistů cestujících do naší republiky zavítá do Prahy. Praha nabízí nejenom výjimečnou architekturu, kulturu a atmosféru, ale také zde nalezneme mnoho podniků, které nabízejí gastronomické sluţby na výborné úrovni. Jsou tu restaurace zaměřené na nabídku jak tradičních českých pokrmů tak i na nabídku jídel z celého světa. V Praze bychom našli mnoho podniků, které se zaměřují přímo na záţitkovou gastronomii a konají se zde také největší gastronomické festivaly.

Nachází se zde také plno

gastronomických kurzů, kde se zájemci mohou naučit vařit. Mezi nejznámější praţské speciality, které mají Prahu přímo v názvu, patří Praţská šunka, telecí kýta po praţsku anebo guláš praţského uzenáře. (Orsáková, Obůrková, 2010, str. 14 - 23) Okolí Prahy Jaké speciality jsou pro tento kraj tradiční? Středočeský kraj se rozléhá okolo Prahy a i zde se vyskytuje mnoho gastronomických lákadel. „Díky úrodným oblastem kolem Labe, Kolína, Nymburka, Kutné Hory, Čáslavi, Chrudimi či Mladé Boleslavi se zase rozvinulo šlechtění některých druhů zeleniny, která nacházela odbyt nejenom ve městech, ale i v zahraničí. Vynikající pověst mělo například Plotištské nebo Dobrovodské zelí, Všetatská cibule, okurky Mladoboleslavské salátnice nebo Malínský křen.“ (Orsáková, Obůrková, 2010, str. 24) Tekutou specialitou této oblasti je pivo z Rakovníka. V této oblasti bychom také mohli navštívit Máslovické muzeum másla, které je jediné muzeum svého druhu u nás. 9

Jiţní Čechy Jiţní Čechy jsou často spojovány s četným výskytem rybníků. Není pro to ţádným překvapením, kdyţ se na talíři objeví kulinářské produkty jako velmi známé kapří hranolky anebo různě upravený třeboňský kapr či jiné rybí speciality jako kapr na modro po staročešku, jihočeský kapr Jordán. S dalším pokrmem, s kterým se zde můţete setkat, je jihočeská cmunda. Cmunda je český bramborák, kde originální název cmunda vznikl právě v tomto kraji. Mezi sladké pokrmy, které se zde připravovaly, se řadí ţahour, švanda, čerstvé borůvky s cukrem anebo borůvková omáčka. Šumava Kuchyně Šumavy je ovlivněna českou, německou a ţidovskou gastronomií. Díky tomu, ţe v tomto kraji po staletí ţili Češi, Němci a Ţidé jsou názvy jednotlivých pokrmů často velmi zvláštní. „Vězte tedy, že když se řekne vošouch, čičák, šmorn či cmunda, mluvíme o bramboráku, špouclíky jsou noky a knedlupraj obyčejné škubánky. K tradičním krajovým pochoutkám, které se dodnes pečou při poutích a svatbách, patří chodské koláče z tenkého těsta, mazané tvarohem, malované mákem či povidly a zdobené rozinkami a mandlovými lístečky“ (Orsáková, Obůrková, 2010, str. 42). Mezi jiné tradiční pokrmy tohoto kraje patří šumavská kulajda, šumavské bramborové zelníky a kachní prsa po šumavsku. Plzeňský kraj Specialitou tohoto kraje je především pivo, a to Pilsner Urquell. Pivovar v Plzni má pozitivní vliv na cestovní ruch, neboť k návštěvě láká mnoho turistů a návštěvníků, zejména milovníků tohoto lahodného moku. Pivní speciality nejsou tedy pro plzeňský kraj neobvyklé. Pivo se například přidává do polévky (staročeská pivní polévka s chlebem, do guláše anebo do hovězí pečeně. Kulinářským esem tohoto kraje můţe být i plzeňský karbonát, kde je hlavní ingrediencí tohoto pokrmu, hovězí maso a světlé pivo. „ Plzeňsko se ovšem může pochlubit ještě jednou zvláštní specialitou, a sice mimořádným množstvím druhů knedlíků, které se podávají jako příloha k většině druhů masa nebo samostatně. Vedle klasických houskových knedlíků dodnes můžete ochutnat například knedlíku ubrouskové, chlupaté, krupicové či špekové, sklářské knedlíky“ (Orsáková, Obůrková, 2010, str. 50)

10

Zápodočeské lázně Naše lázně jsou místem odpočinku, léčby, relaxace a kultury se světovým ohlasem. Velmi známé jsou ale i karlovarské oplatky a Becherovka. Becherovka je bylinný likér, který se často dováţí z návštěvy České republiky jako tradiční suvenýr. Grandhotel Pupp leţí v Karlových Varech a dalo by se říci, ţe je nejznámějším gastronomickým zařízením tohoto kraje, kde jsou poskytovány sluţby na nejvyšší úrovni. Obrázek 1 Grandhotel Pupp

Zdroj: http://pupp.hotel.cz/photos/ Severozápadní Čechy Gastronomickou událost, konanou v tomto kraji, můţeme navštívit na Červeném Hrádku, kde se koná Mistrovství ve svíčkové. Dále se zde nachází například Kozí farma Ţofín a Biofarma v Zásadě u Kadaně. Specialitou tohoto kraje je zelí a jeho pestrá nabídka různých receptů. Severozápadní Čechy, to je také víno. Vinice se zde rozléhají v okolí Mostu, nejznámější je české vinařství Chrámce. Kuchyně je ovlivněna českou a německou gastronomií.

11

Český Sever a Český Ráj Horské oblasti mají chudší úrodu, proto se v tomto kraji vyskytovala strava méně vydatná a na jídelním stole se často vyskytovaly obiloviny jako například jáhly. V Českém Ráji můţe leckterý návštěvník ochutnat kvalitní sýry, uzeniny nebo ovoce a zeleninu a zejména ovocné mošty. Velkým turistickým lákadlem, zejména gastronomickým, je krčma Dětenice, kde je součástí i zámecký pivovar a středověký hotel. Typickou lahůdkou v Krkonoších je zaručeně vydatná polévka Krkonošské kyselo. Ve východních Čechách jsou velkým pojmem hořické trubičky a samozřejmě pardubický perník. S perníkem je v tomto kraji spojena perníková chaloupka, která se nachází v Rábech u Pardubic a kde se nachází muzeum perníku. Ve východních Čechách se také tradičně v listopadu koná Jabkancová pouť, za touto událostí se musí zájemce vypravit do České Třebové. Zde se prodávají jabkance, to jsou bramborové placky plněné tvarohem sypané cukrem. Kraj Vysočina je místem, které je známé svou bohatou úrodou brambor. Existuje zde proto řada pokrmů vyráběných z této suroviny. Brambory se podávaly loupané zvané volupsije, bramborové knedlíky, šišky anebo bramborové placky. Místní specialitou je například pelhřimovský řízek, pod jménem této lahůdky si můţeme představit vepřové maso obalené v bramboráku. Gastronomickou událostí je zde Mrkvancová pouť Polné. Navštívit na Vysočině také můţeme Pivovar v Dalešicích, který se proslavil v roce 1980, kdy se zde natáčel český film, Postřiţiny. Pivovary se také nacházejí v Havlíčkově Brodě, Jihlavě anebo v Ţelivi, kde se vaří pivo Klášterní.

12

Pro Jiţní Moravu je kulinářskou specialitou především víno, které nejlépe chutná ve vinném sklepě podávané s láskou vinaře. K Moravě patří jak vinohrady, hody a vinobraní tak i dnes oblíbené vinné stezky. Turistickým lákadlem této oblasti je malovaný sklep v Šatově anebo vinice Šobes, které se řadí mezi deset nejlepších vinařských poloh v Evropě. Ke kulinářským událostem, mimo tradičních oslav vína, patří například slavnosti chřestu v Ivančicích, Meruňkobraní v Miroslavi, festival česneku v Buchlovicích anebo husí slavnosti v Boskovicích. Obrázek 2 Malovaný sklep v Šatově

Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/ Střední Morava Olomoucké syrečky se svojí specifickou a nezapomenutelnou vůni jsou unikátem, který se vyrábí právě ve střední Moravě. Je to také jediný původní český sýr. Z této suroviny můţeme například ochutnat syrečky na špeku anebo smaţené tvarůţky s lepenicí (lepenice jsou šťouchané brambory s mlékem a kysaným zelím). Olomouc je také známá velkou nabídkou punčů podávaných na vánočních trzích, v roce 2008 zde punč nabízelo 26 stánků. Gastronomickým lákadlem této oblasti můţe být například palírna U Zeleného stromu, která se nachází v Prostějově. V této palírně se vyrábí přes 50 druhů základních lihovin. Nejúrodnější oblastí na Moravě byla Haná a díky vhodným klimatickým podmínkám se zde dobře dařilo obilí, zelenině a ovoci.

13

“Hojnost obilí a mouky se odrážela i v bohaté nabídce moučných jídel, připravovaly se buchty plněné mákem, tvarohem i mrkví, vdolky, makovníčky i tvarované máslové pečivo v místním nářečí zvané prstke, lívance, kynuté knedlíky anebo hanácké koláče s mazáním a posýpkou“ (Orsáková, Obůrková, 2010, str. 128) Východní Morava Zde se míchají chutě různých národů. Kuchyně je zde ovlivněna německými, polskými a slovenskými zvyklostmi. Místní gastronomie nabízí valašské speciality, mezi typické pokrmy, které bychom na stole našli, patří kyselica (polévka z kyselého zelí, brambor, klobásy a zahuštěná smetanou). Dalším gastronomickým unikátem je řízek Ondráš, to je vepřový řízek obohacen sýrem a šunkou obalený v bramborovém těstíčku. A mezi sladkou dobrotu určité patří frgály, kulaté koláče pomazané tvarohem, mákem anebo povidly upečené z pšeničné mouky. Na Moravě není tekutou specialitou pouze víno ale i slivovice, která se vyrábí ze švestek, slív anebo blum. Ve Vizovicích se nachází akciová společnost Rudolf Jelínek a.s., která se zabývá výrobou alkoholických nápojů a především destilátů. [12] Turistickým a gastronomickým lákadlem je centrum Distillery Land, kde je k vidění film o vývoji palírenství na Valašsku. Dále se zde nachází moderní pěstitelská pálenice anebo muzeum palírenství . Jinou kulinářskou atrakcí je Vizovické Trnkobranní. „Trnkobranní vzniklo jako oslava nejvýznamnějších plodů tohoto regionu – švestek, v místním nářečí zvaných trnky, a pravé valašské slivovice. Jedním z tradičních bodů programu je i proslulá soutěž v pojídání švestkových knedlíků.“ (Orsáková, Obůrková, 2010, str. 136) Severní Morava a Slezsko Kuchyně této oblasti je ovlivněna polskou, německou a českou gastronomií. K ochutnání se nabízí například kapušňonka (klasická zelňačka), polešniky (placky pečené na zelném listu), klobásníky (klobásy zapečené v pivním těstíčku) anebo krupičňok (chlebová buchta z hrubé mouky). Za gastronomickou událostí se jezdí na Gulášfest, konaným ve Valašském Meziřící. Pod názvem Štramberské uši budeme hledat sladkou specialitu, která je vyráběna z perníkového těsta ve tvaru kornoutu.

14

2.5.2 Pivo Pivo, krásná děvčata a Praha, jsou nejčastější odpovědi cizinců na otázku, co je pro naši zemi jedinečné. Jaké je nejtradičnější české pití v České republice? Pivo, to ví přece kaţdý. Proč zrovna pivo je pro nás tak typické? Češi mají tento lahodný lok velmi v oblibě, náš národ patří jiţ několik let na špičku ţebříčku v konzumaci piva. Určitě za to můţe i fakt, ţe cena piva je u nás srovnatelná s cenou vody, anebo je dokonce levnější. Na stránkách CzechTourism je české pivo prezentováno jako nejlepší pivo na světě. V posledních letech v České republice spotřeba piva poklesla, stále ale patříme mezi pivovarské velmoci. Ročně se u nás spotřebuje necelých 160 litrů piva a nalezneme zde přes 470 druhů piva. Pro naši republiku jsou typické naše hospůdky a pivnice, kde je nejenom příjemné posezení, ale kde se především konzumuje pivo. Pro turisty, kteří k nám směřují, je ochutnávka piva bezpodmínečná. Nejznámější česká piva jsou Pilsner Urqeull, Budějovický Budvar, Gambrinus, Staropramen, Krušovice, Radegast, Bernard, Velkopopovický kozel a další. Následující tabulka obsahuje strukturu produkce tuzemských průmyslových pivovarů a minipivovarů v roce 2009. Tabulka 1 Struktura pivovarů a minipivovarů v roce 2009 v ČR

Klasické pivovary

Minipivovary

Celkový počet pivovarů

47

77

Počet pivovarů vyrábějící speciály

33

54

Počet piv celkem

322

327

Počet speciálů

56

97

Počet neobvyklých piv

27

81

počet nealkoholických piv

25

0 zdroj: COT BUSSINESS

Z následující tabulky můţeme vyčíst například, ţe celkový počet pivovarů v ČR v roce 2009 činil 47 klasických pivovarů a nejméně 77 minipivovarů. Speciální a neobvyklá piva tvoří významný podíl na trhu. ( COT Business, 2010, str. 62)

15

Stylové pivnice a pivovary tvoří charakter a atmosféru našeho pivního národu. Pivovary a pivnice se nacházejí po celé České republice. Náš nejvýznamnější pivovar se nachází v Plzni, ostatní pivovary jsou například následující: Pivovar U Fleků (Flekovský leţák) a Pivovary Staropramen leţí v Praze, dále Budějovický Budvar, Minipivovar Vyšší Brod, Pivovar Platan, Pivovar Velkopopovický kozel, Pivovar Bakalář Rakovník, Pivovar Klášter, Pivovar Radegast, Pivovar Litovel, Starobrno, Jihlava (pivo Jeţek). Obrázek 3 Mapa pivovarů v ČR

zdroj: http://mapa.pivni.info/ Plzeňské pivovary Naše nejslavnější pivo, se zrodilo v Plzni. Stavba pivovaru se datuje k roku 1839. Hlavní vařič piva byl sládek Josef Groll. V roce 1859 byla zapsána ochranná známka „Pilsner Bier“. Obliba plzeňského piva rychle stoupala a pivo se začalo vyváţet i do Ameriky. V roce 1989 si pivovar pořídil novou ochrannou známku Prazdroj Urquell. V Plzeňském pivovaru se netočí jenom Pilsner Urqueell ale také Gambrinus. „Pivovar Prazdroj je také významným turistickým cílem. Za branou vítá poutníka návštěvnické centrum „Svět piva Pilsner Urquell“, kde se poučí o historii podniku i o technologii výroby piva včetně jejích plzeňských zvláštností. Pak může poutník pokračovat do moderní varny Pilsner Urquell a do původních pivovarských sklepů“. (Susa, 2008, str. 13)

16

„V posledních letech postupně roste počet pivovarů, které budují své vlastní řetězce restaurací. Největším českým řetězcem je koncept Staropramen Potrefená Husa. Své řetězce mají také Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj a některé další pivovary.“ (COT business, 2010, str. 53) Oslavou piva jsou i pivní slavnosti, které se u nás pravidelně konají téměř po celé České republice, například festival piva v Táboře, Brně, Českých Budějovicích, Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Olomouci Dále je moţné navštívit Litovelský otvírák, Slavnosti pivovaru Ferdinand, Chmelovy doţínky u Olomouce, Štramberské pivní slavnosti, pivní gurmáni v Hradci, Středočeské pivní slavnosti. [15] Mezi nejznámější pivní slavnost, která se u nás koná, patří: o

Český pivní festival v Praze, který probíhá v Letňanech. Tento festival zahájil svoji činnost v roce 2008 s cílem stát se největší gastronomickou akcí s dosahem i v Evropě. Festival trvá několik dnů. Návštěvníci zde mohou ochutnat několik značek českého piva, jsou zde nabízeny kulinářské speciality a obsluha je oblečena v tradičních českých krojích. V roce 2010 se na festivalu čepovalo přes 70 druhů značek, například Primator, Jeţek, Klášter, Lobkowicz, Svijany, Platan, Rychtář, Postřiţiny, Krušovice, Starobrno, Rohozec a další. [16]

2.5.3 Významné kulinářské festivaly a hody v ČR Obliba kulinářských festivalů značně stoupá. Na těchto kulturních událostí jde především o prezentaci gastronomických produktů a propagaci jak národních tak mezinárodních specialit. Na kulinářských festivalech se setkávají odborníci z oboru a milovníci gastronomie. Nalezneme zde řadu nepřeberných chutí a kulinářských ojedinělostí. Festivaly konané u nás mají buďto mezinárodní charakter, jako například Prague Food Festival anebo Top Gastro anebo národní a regionální charakter, kde můţu jmenovat populární gulášfest anebo slavnosti chřestu. Mezi nejvýznamnější kulinářské festivaly v České republice patří: o PRAGUE FOOD FESTIVAL, tato gastronomická událost trvá po dobu 3 dnů a má u nás dlouholetou tradici. „Návštěvníci mohou ochutnat domácí i exotické gastronomické speciality od nejzajímavějších restaurantů z publikace Maurerův výběr GRAND RESTAURANT. Připraven je bohatý doprovodný program a spousta

17

novinek. Letos bude PRAGUE FOOD FESTIVAL probíhat od 27. do 29. května na Pražském hradě v Královské zahradě a v Míčovně“.[17] o TOP GASTRO, je gastronomický festival, který se bude konat v roce 2011 na praţském Výstavišti v Holešovicích jiţ po páté. Tento festival spojuje především jídlo a cestování. Součástí festivalu je i řada doprovodných programů jako například soutěţ Mistr kávy nebo Barista open.[18] o GASTRO JUNIOR, zde soutěţí mladí odborníci v gastronomii. Tato soutěţ je pořádána Asociací kuchařů a cukrářů České republiky. Místem konání je tradičně Brno.[19] o GASTROFEST kaţdoročně hostí gastronomy a gurmány nejenom České republiky. Tento festival vznikl pro prezentaci jak tuzemských tak zahraniční gastronomie. Návštěvnost festivalu je velmi vysoká, například v roce 2010 se festivalu zúčastnilo 16100 osob. Tento festival se bude konat 10.11 - 12. 11. 2011 v Českých Budějovicích.[20] o GASTRO FESTIVAL Ostrava, se bude konat jiţ po jedenácté. [21] o GULÁŠFEST, tento festival se kaţdoročně koná ve Valašském Meziříčí. Na tomto festivalu se soutěţí o nejlepší guláš. Je doprovázen dobrou zábavou a samozřejmě pivem. Nabízí se zde přes 30 druhů guláše, například klasický, vepřový, hovězí, bezmasý guláš a další.[22] o MEZINÁRODNÍ DEN KUCHAŘŮ, gastronomická událost, kde své kuchařské umění představí jednotlivé hotely a restaurace. [23] Další gastronomické události, které jsou především na regionální úrovni, jsou například Slavnosti chřestu v Ivančicích, Festival česneku v Buchlovicích, Husí slavnosti v Boskovicích, Jabkancová pouť v České Třebové. Velmi zajímavou kulinářskou záleţitostí je i mistroství ve svíčkové, které se koná na Zámku Červený Hrádek. Jiná gastronomická soutěţ u nás konaná je Český kapr, jedná se o prestiţní kulinářskou akci, kde je hlavním úkolem nejlepší příprava kapra. Za návštěvu určitě stojí i hody konané u nás. Můţu jmenovat nejznámější a to jsou: Bítešské hody, Martinské hody, Svatojakubské hody. Pravá kulinářská událost jsou také zajisté zabijačkové hody konané po celé České republice.

18

2.5.4 Víno a vinobraní v ČR Nejenom pivo je u nás výjimečným lahodným nápojem. Na podobnou úroveň můţeme řadit i víno, které u nás dosahuje velkých kvalit stejně jako pivo. Víno by se mělo především konzumovat ve vinném sklepě, který je často zárukou kvalitního a nezapomenutelného kulinářského záţitku. Česká republika se dělí na 2 oblasti a to: 1. Vinařskou oblast Morava: tuto oblast tvoří Znojemská podoblast, Mikulovská podoblast, Velkopavlovická a Slovácká podoblast 2. Vinařskou oblast Čechy, která se člení na Mělnickou podoblast a Litoměřickou podoblast Obrázek 4 Mapa vinařských oblastí v ČR

Zdroj: http://www.vino-grim.cz/vinarska-oblast-morava.html

Jaké odrůdy se u nás pěstují? Mezi nejznámější, které by měly osvěţit mlsný jazyk všech turistů, patří Ryzlink Rýnský, Veltlínské zelené, Frankovka, Rulandské Šedé, Pálava, Tramín červený, Modrý Portugal a například Svatovavřinecké. [24]

19

Pro cestovní ruch jsou velmi významné Moravské vinařské stezky, které v současnosti tvoří unikátní síť 1200 kilometrů cyklotras mezi Znojmem a Uherským Hradištěm. V roce 2011 budou tyto stezky slavit jiţ 11. výročí od svého vzniku. Vinařské stezky pomáhají zachovat místní tradice a přispívají ke zdravému ţivotnímu stylu a mimo jiné jsou také součástí udrţitelného rozvoje. Mezi tyto stezky patří Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická, Brněnská, Moravská, Kyjovská, Stráţnická, Bzenecká a ostatní stezky místní a naučné. [25] Stezka Rulandského bílého Například stezka Rulandského bílého vede vinařskou oblastí Slováckou a je dlouhá 40 km, náročnost pro cyklisty je střední. Výchozím a současně konečným bodem této trasy je Uherské Hradiště. Během trasy je moţnost návštěvy kláštera s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Dalším bodem k zastavení, můţe být obec Kudlovice, kde se nachází novodobá sklepní ulička s několika otevřenými sklepy. [26] Víno, burčák, kroje a muzika patří k vinobraní. Dle mého názoru je návštěva takové místní události velmi kulturním záţitkem, na který budete vzpomínat celý ţivot. Nejznámější vinařské festivaly, které se u nás konají, jsou následující: o

Wine fest Mělník, kde v roce 2010 bylo k dispozici 242 vzorků vín z Čech, Moravy a ze Slovenska, volná ochutnávka sýrů a pečiva[27]

o

Prague Wine festival, na tomto festivalu vína je moţné ochutnat přes sto dobrých vín, v roce 2010 se festival konal v paláci Ţofín [28]

o

Znojemské historické vinobraní, na velkou vinařskou událost se také jezdí do Znojma. Vinařský a doprovodný program je velmi bohatý. V roce 2010 mohli účastníci festivalu vyzkoušet své degustátorské umění. [29]

o

Pálavské vinobraní se bude v současném roce konat na začátku září, kdy první ročník byl jiţ v roce 1947, doprovodným programem jsou tradičně populární kapely, dechová hudba a cimbálová muzika. [30]

o

Mikulov gourmet festival byl v roce 2010 zahájen poprvé, kde hlavním cílem byla ochutnávka moravského jídla a vína. [31]

o

Sýry a víno tradičně v Prachaticích, tato významná kulinářská akce se bude konat v červnu, kde budou představeny sýry a víno a pak dále v září, kde předmětem ochutnávky se stanou ryby a opět víno. [32]

20

2.5.5 Zážitkové restaurace v ČR „Zážitková gastronomie není pouze záležitostí drahého luxusu a pokrmu samotného, tento způsob stravování nemá hranice a záleží pouze na provozovateli a jeho zkušenostech, jakou formou zážitku hosty osloví. Uměním je uspokojit všechny smysly, tak aby se zážitek z pokrmu, z prostředí restaurace a z dovednosti obsluhy vzájemně doplňoval a umocňoval atmosféru“. [33] „Zážitková gastronomie je způsob stravování, kdy host očekává nějakou formu prožitku, nejlépe však všech smyslů, aby odcházel plný dojmů. Nejedná se pouze o drahé luxusní podniky, ale dají se sem zahrnout i podniky například nabízející přípravu steaků na lávových kamenech, či stravovací zařízení s otevřenou kuchyní. Zážitková gastronomie nemá hranice a záleží pouze na provozovateli a jeho zkušenostech, jak tuto formu stravování uchopí.“ [34] V těchto restauracích zaměřených na kulturní záţitek, jde především o uspokojení chutě a ostatních smyslů. Záţitkové restaurace nacházející se v České republice můţou mít například charakter středověké krčmy, vinného sklepu, sportovního baru, otevřené kuchyně (pohledové kuchyně), restaurace, které specializují svoji nabídku na různé tematické akce (zabijačkové hody, hudební večery, dny zahraničních kuchyní. Známé záţitkové restaurace, kde je gastronomický záţitek kulturní událostí, nalezneme především v Praze a v dalších městech České republiky. Restaurace, které se liší svoji nabídkou a interiérem a které jsou dle mého názoru velmi unikátní, patří: v Praze Hooters, Peklo, restaurace Pravěk anebo záţitková restaurace U Fleků. Dalším příkladem je středověká krčma Dětenice a Výtopna restaurant v Brně. Sítě restaurací Pravěk jsou zaměřené na nabídku pokrmů z pravěku a v Praze jiţ působí od roku 1992. V restauracích nalezneme šamana s jeho tlupou a pravěkou obsluhu. V Pravěku je také často zajišťován doprovodný program a velmi oblíbenou událostí jsou party v pravěku. [35] Peklo se nachází ve Strahovském klášteře. „Unikátní restaurace nabízí jedinečné prostory, které využívají jeskyně z 12 století. Peklo si vás získá nejen lahodnými pokrmy a příjemnou obsluhou, ale též stylovým jedinečným prostředím, jemuž podobné byste v Praze hledali marně.“ [36] Restaurace Hooters byla otevřena v Praze nedávno a to v roce 2010. Koncept těchto restaurací vznikl v Americe. Lákadlem v Hooters jsou především přitaţlivé číšnice spoře oděné a kde hosté restaurace naleznou uvolněnou atmosféru. [37] 21

Dalším příkladem záţitkové gastronomie, je naše nejznámější a nejnavštěvovanější pivovar a restaurace U Fleků v Praze. Zahraniční turisté zajisté ocení, ţe restaurace patří mezi nejstarší a nejslavnější české pivnice. Restaurace je rozdělena na několik sálů, například Rytířský sál, Kabaret, Václavka, Staročeská. Na jídelním lístku se nachází tradiční české speciality jako Praţská šunka s máslem nebo Flekovská bašta (pečená kachna, vepřová plec, klobása, zelí, houskový a bramborový knedlík). [38] Středověká krčma DĚTENICE splňuje všechny podmínky pro to, aby byla záţitkovou restaurací, neboť působí na všechny naše smysly. Interiér restaurace je velice impozantní. Na jídelním lístku se nachází chutná krmě, která je servírována krčmáři, šejdíři a šenkýři. Součástí restaurace je pivovar, kde jsou k vidění historické sklepy a pivo se zde vyrábí stejně jako v 18. století. V Dětenicích můţou turisté přenocovat ve středověkém hotelu a navštívit barokní zámek. [39] Obrázek 5 Příklad servisu v Dětenicích

Zdroj: http://www.krcmadetenice.cz/galerie.php

Restaurace Výtopna se nachází v Brně a v Praze a její jedinečností je servírování pokrmů pomocí vláčků. „Restaurace Výtopna je konečnou stanicí nejen pro všechny železniční nadšence, ale také pro milovníky dobrého jídla. Tento gastronomický unikát dokáže proměnit i obyčejné posezení u piva na netradiční zážitek. Restaurace je obsluhována modelovými vláčky, které brázdí 80 metrovou trať. Nápoje vám přivezou až ke stolu a bez zpoždění.“ [40]

22

3

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST

3.1 Výzkum na téma kulinářský turismus Marketingový výzkum, který byl proveden formou dotazníkového šetření, je součástí bakalářské práce. Hlavním tématem pro zpracování dotazníků je gastronomie a její význam v cestovním ruchu. Primární data pro zpracování výzkumu byla získána pomocí dotazníkového šetření. Cílem marketingového výzkumu je zmapovat názory obyvatel na gastronomii, jako důleţitou součást záţitkové turistiky u nás. Dotazníkové šetření bylo prováděno osobní formou a pomocí internetu na stránkách www.vyplňto.cz. Osobní dotazování bylo časově náročnější, výhodou bylo získání více informací od dotazovaných. Nevýhodou dotazování pomocí internetu je zajisté neosobní forma a nemoţnost výběru respondentů, naopak výhodou u této formy bylo neovlivnění odpovědí. 3.1.1 Postup při dotazování Marketingový výzkum byl zaměřen na občany, kteří jezdí na dovolenou. Respondenti odpovídali na otázky, které byly zaměřeny na gastronomii, zejména její význam během dovolené účastníků. Výzkum probíhal 7 měsíců (září 2010 - březen 2011). Dotazníkové šetření osobní formou bylo prováděno ve městech: Praha, Brandýs nad Labem, Karlovy Vary, Jihlava a Třinec. Této formy dotazování se zúčastnilo 130 respondentů. Pomocí internetu bylo získáno 90 dotazníků. Celkem se marketingového výzkumu zúčastnilo 220 lidí. 60 % respondentů odpovědělo pomocí osobní formy dotazníkového šetření a 40 % dotazovaných na internetu. Marketingový výzkum byl rozdělen na tři části. Dotazníkový výzkum obsahuje celkem 16 otázek v první části, kde je většina otázek uzavřených a jsou zaměřené na kulinářský turismus, význam gastronomie na dovolené atp. Druhá část dotazníkového šetření zahrnuje 7 otázek, které se zabývají gastronomickými sluţbami v České republice, záţitkovou gastronomií anebo například tradičními pokrmy. V třetí části jsou informace potřebné k získání osobních údajů dotazovaných. Celkový dotazník je uveden v příloze. Marketingový výzkum byl vyhodnocen pomocí grafů a tabulek.

23

3.2 Část první - gastronomie na cestách Cílem první části výzkumu je především určit, zda se respondenti zajímají o gastronomii. Otázky jsou zaměřené na důleţitost gastronomie během dovolené, zejména na formu stravování, význam stravování a poznávání kulinářských specialit. Výzkum obsahuje také otázky, které jsou cílené na zjištění finanční hodnoty, kterou jsou respondenti ochotni investovat za stravování a také jestli za gastronomické sluţby dávají spropitné. Jiné dotazy se například týkaly informací, které měly zkoumat atraktivitu

gastroturismu

nebo

potencionální

nabídku

kulinářského

zájezdu

specializovaného na výuku kulinářských specialit. 1. Zajímáte se o gastronomii? První otázka výzkumu se zabývá zájmem respondentů o gastronomii, jestli sledují nové trendy, televizi a kulinářské pořady, kupují si odborný tisk, navštěvují kurzy anebo restaurace. Z grafu č. 1 je zřejmé, ţe na tuto otázku kladně odpovědělo 31 % jako spíše ano, a 27 % zvolilo odpověď ano. Negativní stanovisko (odpovědi spíše ne a ne) zvolilo 29 % a 13 % respondentů. Z této otázky tedy vyplývá, ţe skoro 60 % dotazovaných se o gastronomii zajímá. Většina respondentů se o gastronomii zajímá formou sledování nových trendů v televizi, v tisku a také návštěvou gastronomických podniků. Graf 1 Zajímáte se o gastronomii?

24

2. Jak je při výběru Vaší dovolené důležité stravování? Účelem tohoto dotazu bylo zjistit, jak je gastronomie důleţitá při výběru dovolené. Zdali je stravování významné jako ubytování, cena zájezdu, doprava nebo třeba lokalita. Následující graf č. 2 znázorňuje, ţe gastronomie je částečně důleţitá pro 48 % všech dotazovaných a pro 26 % je dokonce důleţitá velmi. Celkově tedy 74 % respondentů povaţuje gastronomii za důleţitou. Jen málo důleţitá je gastronomie pro 13 % respondentů a 12 % zvolilo gastronomii jako nepodstatnou Vůbec se o stravování na dovolené nezajímá pouhá 2 % dotazovaných. Tato otázka poukazuje na fakt, ţe gastronomie je na dovolené důleţitá, a proto by ji měla být v budoucnu věnována pozornost neustále. Smyslem dovolené můţe být například odpočinek, sportovní vyţití, kultura, zábava anebo kulinářský záţitek. Na dovolené mnoho účastníků očekává nejenom kvalitní ubytování, dopravu a lokalitu, ale také gastronomii, která ovlivňuje celkovou spokojenost v destinaci. Graf 2 Jak je při výběru Vaší dovolené důležité stravování?

25

3. Na své dovolené volíte nejčastěji z jaké formy stravování? Smyslem otázky č. 3 bylo zjištění formy stravování na dovolené. Na výběr měli respondenti odpovědi následující: vlastní, polopenze, jen snídaně, celodenní stravování a nápoje bez omezení (all inclusive), anebo stravování v místních podnicích. Z předchozího grafu je zřejmé, ţe nejvíce dotazovaných se na dovolené stravuje pomocí polopenze, coţ činí 35 % respondentů. Tato forma stravování je mezi respondenty nejoblíbenější. Další nejčastější volbou stravování byla forma vlastní. V dotazníkovém šetření lidé volili často kombinaci vlastního stravování a stravování v místních podnicích, kde se stravuje celkem 20 % respondentů. Tuto formu stravování většinou volila starší generace mezi 36-55 lety a lidé, kteří se více zajímali o gastronomii. Výhodou stravování v gastronomických zařízeních v určitých destinacích je moţnost ochutnání tradičních a kulinářských specialit. Tato forma stravování je pro kulinářský turismus nejvýznamnější. Celodenního stravování a nápojů bez omezení (all inclusive) vyuţívá 12 % respondentů. Nejméně oblíbenou formou stravování byla zvolena varianta: jen snídaně. Graf 3 Na své dovolené volíte většinou z jaké formy stravování?

26

4.

Využili jste někdy formy all inclusive (celodenního stravování a nápojů bez omezení)?

Obliba all inclusive stále roste. Otázka byla v marketingovém výzkumu pouţita, aby bylo zjištěno, zda respondenti této formy opravdu vyuţívají. Výhoda tohoto typu stravování je zejména finanční, neboť klienti této sluţby mají postaráno o veškeré jídlo a nápoje v dané destinaci po celou dobu své dovolené a nemusí tedy řešit stravování v jiných podnicích. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe 37 % dotazovaných jiţ formy all inclusive využilo, ale většina respondentů ještě formy all inclusive nevyuţila. 5.

Byli jste s touto formou stravování all inclusive spokojen?

V další otázce mě u dotazovaných, kteří vyuţili all inclusive, zajímalo, jestli byli se sluţbou spokojení. A jaké jsou výsledky? Většina respondentů formu all inclusive hodnotila kladně. Nespokojenost s touto formou stravování vyjádřilo pouze 10 %. Graf 4 Byli jste s touto formou stravování spokojení?

27

6.

Stravování a poznávání kulinářských specialit během své dovolené považujete za důležité?

Následující graf, poukazuje na fakt, ţe 75 % dotazovaných stravování a poznávání kulinářských specialit povaţuje za důleţité. Ze zjištěných informací, mohu zhodnotit, ţe většina respondentů hodnotí gastronomii a poznávání kulinářských specialit na dovolené za významné aspekty. Naopak gastronomii na dovolené nepovaţuje za důleţitou pouze 20 % respondentů (ne a spíše ne). Celkem 5 % respondentů na otázku jednoznačně neodpovědělo. Graf 5 Stravování a poznávání kulinářských specialit během své dovolené považujete za důležité?

7.

Kolik peněz jste ochotni investovat během své dovolené za stravování (na osobu během 1 týdne)?

Na své dovolené je největší část lidí ochotna investovat za stravování jedné osoby po dobu jednoho týdne aţ 3000 Kč. K této hodnotě se hlásí 48 % dotazovaných. Čtvrtina respondentů uvedla, ţe za stravování utratí během jednoho týdne do 1500 Kč, tuto variantu vybrali nejvíce studenti. 5000 Kč za stravování je ochotno investovat 20 %. Větší finanční hodnotu za gastronomické sluţby investuje jiţ velmi malé procento.

28

Graf 6 Kolik peněz jste ochotni investovat za stravování?

8.

Ovlivňuje úroveň gastronomických služeb na Vaší dovolené Vaši celkovou spokojenost?

Otázka osmá určuje, zda úroveň gastronomických sluţeb ovlivňuje celkovou spokojenost na dovolené respondentů. Z následujícího grafu (graf č. 8) můţeme vyčíst, ţe převáţnou většinu dotazovaných gastronomie ovlivňuje, a to skoro 80 %. Gastronomie neovlivňuje celkovou spokojenost u 15 % dotazovaných. Znovu tento graf poukazuje na důleţitost stravování během dovolené. Graf 7 Ovlivňuje úroveň gastronomických služeb na Vaší dovolené Vaši celkovou spokojenost?

29

9.

Jaké země jsou pro Vás gastronomicky lákavé?

V následující otázce, bylo cílem určit, jaké země jsou pro respondenty lákavé z gastronomického hlediska. V nabídce bylo na vybrání 9 určitých zemí a poslední moţnost obsahovala otevřenou otázku, kde mohla být zapsána destinace jiná. Jaké země jsou pro respondenty kulinářsky významné. Nejatraktivnější zemí je po gastronomické stránce Itálie s 21 %, druhé místo obsadila u dotazovaných Francie s 19 % a na třetím místě ční Řecko s 18 %. Dále se umístilo Thajsko, Španělsko a Indie. Sedmé místo na ţebříčku oblíbenosti zabrala moţnost pro jiné země. Zde se objevili následující státy: Čína, Filipíny, Mexiko, USA anebo Turecko. Na předposledním místě se objevilo Rakousko se 3 %. Nejméně gastronomicky lákavými zeměmi jsou pro respondenty Německo a Britské ostrovy. Graf 8 Jaké země jsou pro Vás gastronomicky lákavé?

10. Zúčastnili jste se někdy nějakého kulinářského festivalu? Gastronomické festivaly zajisté patří do kulinářského cestovního ruchu, na místě těchto festivalů se zaţije neopakovatelná atmosféra a umoţní účastníkům ochutnat mnoho tradičních specialit. Většinou jsou festivaly, kde je hlavním objektem jídlo, doprovázené kulturním hudebním programem, kde vystupují současní interpreti, anebo k poslechu hraje lidová kapela. Významné kulinářské události se konají po celé České republice (Český pivní festival, Prague Food Festival, Festival Chutí, Pálavské vinobraní) a za návštěvou těchto festivalů jezdí čím dál více lidí i ze zahraničí. Otázka č. 10 obsahuje dvě části. První část se zajímá o to, zda respondenti někdy navštívili kulinářský festival. 30

V případě kladné odpovědi měla otázka druhou část (viz graf č. 9), kde bylo smyslem otázky zjistit, jakého festivalu se respondenti zúčastnili. Kulinářský festival již navštívilo 38 % respondentů a 62 % se takové gastronomické události ještě nezúčastnilo. Přesto shledávám 38 % za vysoké číslo, neboť mnoho dotazovaných si nemohla ihned na ţádný festival vzpomenout, nebo chtěla pokračovat v další otázce. Graf č. 9 znázorňuje, ţe největší návštěvnost u respondentů měly pivní slavnosti. Mezi tyto slavnosti piva se v marketingovém výzkumu objevily například následující gastronomické akce: pivní festivaly ve městech Praha, Jihlava, Nymburk, Havlíčkův Brod, Den Kozla ve Velkých Popovicích. 19 % respondentů jiţ navštívilo různá vinobraní zejména na Moravě, vinobraní Mikulov anebo Pálavské vinobraní. Gastrofestivaly a jiné kulinářské události navštívilo celkem 17 % respondentů. Mezi nejvýznamnější události, které se v dotazníkovém šetření objevily, patří například gastrofestivaly v Hradci Králové, Brně, farmářské hody v Praze, zvěřinové hody a festival francouzských lahůdek. 10 % dotazovaných navštívilo Prague Food Festival. Pivní slavnost ve Vídni (Oktoberfest) jiţ navštívilo 12 % Graf 9 Jakého gastronomického festivalu jste se zúčastnili?

31

11. Zúčastnili jste se někdy nějakého kulinářského zájezdu? Následující otázka bylo podobná otázce předešlé. Smyslem bylo zjistit, zdali se respondenti zúčastnili kulinářského zájezdu například za poznáním vína nebo tradičních specialit. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe kulinářského zájezdu se zúčastnilo 26 % dotazovaných a 74 % respondentů se takového zájezdu nezúčastnilo. Graf č. 10 znázorňuje, ţe skoro polovina respondentů byla účastníky zájezdu: putování za vínem v České republice (opět se v dotazníkovém šetření spíše poznávaly vína z Moravy). 19 % respondentů putovalo za vínem do zahraničí, především do Francie, Španělska a Itálie. Zájezdu, kde bylo hlavním motivem poznávání piva, se zúčastnilo 12 % respondentů. Dále se respondenti zúčastnili zájezdu specializovaného na poznávání regionálních specialit v České republice, pouze 4 % respondentů poznávala kulinářské produkty v zahraničí. V odpovědích marketingového výzkumu se vyskytla moţnost zájezdu Oktoberfest, kterého se zúčastnilo 5 % dotazovaných. Graf 10 Jakého kulinářského zájezdu jste se již zúčastnili?

32

12. Láká Vás gastroturismus? Jídlo se neustále stává diskutovanějším tématem, je kladen důraz na kvalitu a čerstvost. V dnešní době je moţnost cestovat po celém světě a díky tomu poznávat a ochutnávat místní speciality. Na kulinářském turismus je nejlákavější ochutnat gastronomické speciality přímo v destinaci, kde chuť jídla a atmosféry udávají největší hodnoty. Nejvýznamnější otázka, která se nachází v dotazníkovém šetření, je především tato. Smyslem otázky č. 12 bylo zjistit, zdali respondenty láká gastroturismus, kde se jedná o poznávání tradičních specialit, výuku kulinářských pokrmů anebo návštěvu místních gastronomických podniků. Jaké jsou výsledky tohoto dotazu? Graf č. 11 specifikuje, ţe pro 30 % respondentů je gastroturismus lákavý. Dále na následujícím grafu můţeme vidět, ţe stejné procento (23 %) bylo pro odpověď spíše ano a spíše ne. Atraktivní je kulinářský turismus pro více neţ polovinu respondentů. S úplným nesouhlasem se ztotoţňuje 15 % respondentů a variantu nevím, zvolilo jako svoji odpověď 10 % . Graf 11 Láká Vás gastroturismus?

33

13. Měli byste zájem o nabídku zájezdu, který by se specializoval na výuku kulinářských specialit v místě pobytu s místními kuchaři? V případě že ano, v jaké zemi byste se chtěli kurzu zúčastnit? V dnešní době jsou velice oblíbené kurzy vaření, kde je moţné naučit se vařit pokrmy z celého světa. Populární jsou například kurzy zaměřené na sushi, francouzskou, italskou anebo českou kuchyni, kde si můţou zájemci zvýšit svoji gastronomickou kvalifikaci. Z tohoto důvodu je v bakalářské práci pouţita otázka č. 13, kde je cílem zjistit, zda by byl zájem o nabídku zájezdu specializovaného právě na výuku kulinářských specialit v určité destinaci s místními kuchaři. Výsledky, které můţeme vidět na následujícím grafu (graf č. 12), jsou velmi vyrovnané. Skoro padesát procent by o nabídku zájezdu zájem měla a téměř 40 % respondentů naopak neměla. 13 % respondentů se nedokázalo jasně vyjádřit. Z tohoto grafu je zřejmé, ţe nabízet zájezdy specializované na výuku kulinářských specialit má určitě smysl, neboť zájem u dotazovaných je dostačující. Graf 12 Měli byste zájem o nabídku zájezdu specializovaného na výuku kulinářských specialit?

Na otázku č. 13 navazovala další otázka, kde jsem se respondentů ptala, v jaké zemi by se rádi kurzu zúčastnili. Z grafu č. 13 je zřejmé, ţe největší počet dotazovaných by zavítal na výuku kulinářských specialit do Itálie. Italská kuchyně zahrnuje především těstoviny, pizzu, pokrmy z ryb a ovocné dezerty.

34

Na druhém místě by byl zájem o nabídku zájezdu ve Francii, která je synonymem jako země labuţníků. Umění francouzské kuchyně by chtělo 22 % respondentů. S cílem naučit se chutnou a rozmanitou kuchyni v Řecku mělo zájem 14 % respondentů. Odpovědi se ztotoţňují s výsledky z otázky č. 9, která zjišťovala lákavé země po gastronomické stránce. Itálie, Francie a Řecko jsou pro respondenty nejatraktivnějšími kulinářskými destinacemi. Následně se nachází Thajsko, kde by mělo zájem o nabídku takového zájezdu 13 %. Dále by dotazovaní odcestovali do Španělska, kde by 11 % respondentů zlepšovala gastronomické schopnosti právě zde. Na šesté pozici se objevila moţnost jiných destinací. Respondenti vybrali zájezdy specializované na kulinářský turismus v Číně, Mexiku, Filipínách a USA. Nejmenší zájem o nabídku zájezdu byl v Indii, Rakousku a Britských ostrovech. Na posledním místě se objevilo Německo, kde se vaří pokrmy podobné českým. Graf 13 Země, kde by se respondenti zúčastnili zájezdu specializovaného na výuku kulinářských specialit?

35

14. Dáváte na své dovolené spropitné za gastronomické služby? Se spropitným na dovolené se zajisté setkáme v restauracích a jiných gastronomických podnicích, proto i tato otázka byla pouţita v praktické části bakalářské práce. Z následujícího grafu (graf č. 14) je na první pohled zřejmé, ţe spropitné za gastronomické sluţby na dovolené dává většina dotazovaných, dohromady 86 % respondentů spropitné poskytuje. Celkem 14 % zvolilo variantu spíše ne a ne. Spropitné na dovolené za gastronomické sluţby je tedy většinou respondenty dáváno. Graf 14 Dáváte na své dovolené spropitné za gastronomické služby?

15. V případě že spropitné dáváte, kolik procent z celkové útraty tvoří většinou Vaše spropitné za gastronomické služby? V České republice se celková částka většinou zaokrouhluje nahoru, například ale v USA a Kanadě tvoří spropitné v restauraci 15-20 % z celkové výše útraty. V jiných zemích je bráno spropitné jako uráţka, to je například v zemích asijských (Asie, Japonsko, Thajsko). V Rusku se očekává spropitné ve výši 10 %, například v Anglii je většinou dýško zaúčtováno v ceně sluţeb. Pět aţ deset procent je obvyklých v jiţních krajích zejména Španělsku, Portugalsku nebo například Itálii. [41]

36

V případě, ţe bylo spropitné součástí útraty v gastronomickém zařízení, byla dotazovaným podána ještě doplňující otázka: Kolik procent útraty tvoří většinou Vaše spropitné za gastronomické sluţby? Odpovědí na tuto otázku nalezneme v grafu č. 15, který znázorňuje, ţe skoro u poloviny dotazovaných tvoří spropitné z celkové útraty do 10 %, další část respondentů dává spropitné do výše 15 %, nejmenší procento investuje do spropitného buď do 5 % anebo nad 15 % z celkové útraty za gastronomické sluţby. Graf 15 Kolik procent z útraty tvoří většinou Vaše spropitné za gastronomické služby?

3.3 Část druhá - gastronomie v ČR Druhou částí marketingového výzkumu byla gastronomie v České republice. Smyslem této části bylo především určit, jak jsou čeští turisté u nás spokojeni s nabízenými gastronomickými sluţbami. Stav gastronomie u nás se velmi rychle vyvíjí. Kvalita a zejména sluţby jsou poskytovány čím dál více na vyšší úrovni. Je to ale opravdu tak? Jsou respondenti s nabízenými sluţbami u nás opravdu spokojeni? Součástí teoretické části bakalářské práce byla také záţitková gastronomie, z tohoto důvodů byly v dotazníkovém šetření pouţity otázky, zda respondenti navštívili restauraci zaměřenou na záţitkovou gastronomii a kolik peněz jsou ochotni investovat za stravování v takovém podniku. Cílem této části dotazníkového šetření bylo také zjistit jaké tradiční pokrmy, regionální speciality a nápoje jsou povaţovány za naše gastronomické perly a jaké kulinářské speciality by byly doporučeny cizincům k ochutnání. Poslední otázkou bylo určení kraje, který by byl zvolen, jakou nejlepší moţnost k návštěvě za účelem gastronomického poznání. Výsledky druhé části dotazníkového šetření jsou následující.

37

1.

Jste spokojeni s nabízenými gastronomickými službami v České republice?

Z následujícího grafu (graf č. 16) můţeme vidět, ţe s gastronomickými sluţbami u nás je spokojeno zcela a spíše spokojeno 57 % respondentů. Více spokojených bylo většinou respondentů ve vyšší věkové kategorii a muţi. Úplnou nespokojenost vyjádřilo velmi málo respondentů, s gastronomickými sluţbami bylo 28 % respondentů spíše nespokojeno a 12 % dotazovaných se nevyjádřilo jasně. Graf 16 Jste spokojeni s nabízenými gastronomickými službami v České republice?

2.

Navštívili jste někdy v České republice restauraci zaměřenou na zážitkovou gastronomii?

Další otázka je zaměřena na záţitkovou gastronomii v České republice. Smyslem bylo zjistit, zda jiţ takový podnik respondenti navštívili. Zde se vyskytl menší problém, kde většina dotazovaných nevěděla, co je záţitková restaurace. Tedy aţ po vysvětlení tohoto pojmu a přidaných příkladů respondenti odpovídali. V případě, ţe respondenti odpověděli kladně, otázka pokračovala ve zjištění názvu a místa takového podniku. I zde nastal menší problém, neboť často nebyl znán přesný název restaurace a místa, například z důvodu velmi kvalitního gastronomického záţitku v podobě konzumace alkoholických nápojů.

38

Kolik dotazovaných navštívilo restauraci zaměřenou na záţitkovou restauraci? Téměř polovina respondentů již takový podnik navštívila. V zážitkové restauraci již kulinářské zážitky získávalo 45 % dotazovaných. 55 % podnik zaměřený na záţitkovou gastronomii nenavštívilo. Další graf (graf č. 17) znázorňuje, které restaurace a podniky byly respondenty nejčastěji navštěvovány. Na první pozici se umístilo restaurační zařízení Dětenice, coţ je středověká krčma s pivovarem a která se nachází v Českém ráji. Dále se umístili jiné záţitkové restaurace, kde jsou zařazeny mexické, brazilské anebo čínské restaurace. Patří sem i restaurace Ambiente v Praze, restaurace a penzion U Koně, která je zaměřená na moderní a staročeskou kuchyni anebo Tři Kníţata, které můţeme navštívit v Jihlavě. V restauraci Pravěk se jiţ stravovalo 17 % respondentů. 14 % dotazovaných koštovalo kulinářské produkty ve vinném sklepu a 11 % jiţ zaţilo záţitkovou gastronomii v různých restauracích, které provozují svoji činnost jako středověké krčmy. Graf 17 Jakou zážitkovou restauraci jste v ČR navštívili?

39

3.

Kolik peněz jste ochotni investovat za osobu v zážitkové restauraci?

Třetí graf, který byl také zaměřen na záţitkové restaurace, udává kolik peněz, by byli respondenti ochotni investovat za návštěvu takové restaurace na osobu. 25 % respondentů by v takové restauraci utratila do 350 Kč, do částky 550 Kč by zaplatilo za kulinářské záţitky 24 % respondentů. 21 % dotazovaných by utratila do 450 Kč. Nejmenší částku z moţného výběru, a to do 250 Kč by za gastronomické sluţby dalo celkem 18 % dotazovaných. Přes 550 Kč za gastronomické sluţby by byli ochotna zaplatit nejmenší část respondentů 12 %. Z grafu č. 21 můţeme vidět, ţe odpovědi jsou ale velice vyrovnané. Z výsledku mohu zhodnotit, ţe průměrně se částka, do které jsou respondenti ochotni investovat, se pohybuje mezi 300–500 Kč. Graf 18 Kolik peněz jste ochotni investovat za osobu v zážitkové restauraci?

4.

Vyjmenujte regionální specialitu v České republice, kterou byste doporučili cizincům k ochutnání?

V následující otázce bylo na začátku dotazníkového šetření pátráno po regionálních specialitách v bydlištích respondentů. Problémem nastaly odpovědi u dotazovaných, kteří bydleli ve Středočeském kraji a v Praze, kdy je ţádná regionální specialita nenapadala. Otázka byla upravená na regionální specialitu v celé České republice s cílem získat více odpovědí. Jaké regionální speciality byly doporučené k ochutnáním cizincům? Nejčastější gastronomickou lahůdkou se staly překvapivě bramboráky a bramborové placky. Celkem tuto odpověď zvolilo 24 % dotazovaných.

40

Kaplická cmunda, coţ je bramborák podávaný buď samostatně anebo se zelím a uzeným masem, se v odpovědích respondentů vyskytl nejčastěji. Druhou specialitou byly doporučené olomoucké syrečky se svým typickým aromatem. Jiné lahodné a tradiční pokrmy, které se vyskytly v marketingovém výzkumu v odpovědích respondentů, byly následující: halušky, krkonošské kyselo, kapří hranolky nebo kulajda. Mezi sladké speciality patřily, karlovarské oplatky, frgály (valašské koláče), lívance, trdelníky, pardubické perníky anebo vlčnovské vdolečky. Část respondentů povaţuje i za naše tradiční pokrmy například smažený sýr s hranolkami, řízek anebo utopence v hospodě. Tekutými specialitami bylo moravské víno a slivovice. Vybrané speciality se velmi lišily bydlištěm respondentů. 5.

Vyjmenujte nejtradičnější české jídlo?

Pátá otázka v druhé části dotazníkového šetření byla poloţena z důvodu, aby bylo zjištěno, jaké jídlo povaţují respondenti za naše nejtradičnější. Překvapivě nad svíčkou vyhrálo vepřo-knedlo-zelo téměř o 20 %. Výsledky marketingového výzkumu této otázky byly následující: 49 % zvolilo jmenované vepřo knedlo zelo, 33 % si vybralo svíčkou. Celkem 82 % respondentů volilo mezi těmito pokrmy. Mezi další tradiční české pokrmy patřily knedlíky, guláš, moravský vrabec, kuba anebo kachna se zelím. 6.

Vyjmenujte nejtradičnější český nápoj?

Nejtradičnějším českým nápojem je pivo, které zvolilo 86 % respondentů. 6 % respondentů bylo pro víno. Zde by moţná byly výsledky jiné, kdyby bylo více respondentů zastoupených z Moravy a Slezska. Jako tradiční české nápoj povaţují respondenti slivovici, minerálku, kofolu, becherovku, malinovku a bezinkovou šťávu. 7.

Jaký

kraj

v ČR

byste

doporučili

k návštěvě

cizincům

za

účelem

gastronomického poznání? Poslední otázka v druhé části dotazníkového šetření zjišťovala, který kraj v ČR by byl doporučen k návštěvě za účelem gastronomického poznání. Na prvních třech místech se umístili následující kraje: Jihomoravský, Moravskoslezský kraj a Praha. Nejvíce respondentů zvolilo jako odpověď Jihomoravský kraj. Na druhé pozici se objevil kraj Moravskoslezský, dále by se jelo za kulinářskými záţitky do Prahy, kterou zvolilo celkem 13 % respondentů. Celkem 12 % dotazovaných by zavítalo do 41

Jihočeského kraje, Olomoucký kraj by doporučilo 6 %. Plzeňský kraj vybralo 5 % a 4 % respondentů se rozhodla pro Karlovarský a Zlínský kraj. Ostatní kraje byly doporučovány velmi zřídka, jedná se o následující kraje: Královéhradecký, Liberecký, Pardubický, Středočeský, Ústecký a Vysočina. Graf 19 Jaký kraj v ČR byste doporučili k návštěvě cizincům za účelem gastronomického poznání?

ÚDAJE O DOTAZOVANÝCH Nejvíce respondentů bylo ze Středočeského kraje, Prahy, Moravskoslezského, Jihomoravského kraje a Vysočiny. Na následující tabulce (tabulka č. 2) můţeme vidět profily respondentů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo více ţen, největší část dotazovaných tvořili studenti a největší počet respondentů byl ve věku 18 – 25 let. Tabulka 2 Profil respondentů

POHLAVÍ

ZAMĚSTNÁNÍ

VĚK

ženy 59 % zaměstnanci soukromý sektor 30 % v domácnosti/ na mateřské 3 % 18 - 25 let: 35 %

muži 41 % zaměstnanci veřejný sektor 13 % studenti/důchodci 39% 26 - 35 let: 28 %

42

podnikatelé / živnostníci 13% nezaměstnaný 5% 36 - 55 let: 24 %

56 a více: 13 %

4

VÝSLEDKY VÝZKUMU

Cílem marketingového výzkumu, který byl prováděn 7 měsíců, bylo zaprvé zjistit, zda je gastronomie opravdu důleţitou stránkou na dovolené. Jak respondenti hodnotí stravování, zda je na něj brán zřetel anebo jestli ovlivňuje úroveň gastronomický sluţeb jejich spokojenost z celkové dovolené. Z dotazníkového šetření jsem získala následující informace. Většina respondentů se o gastronomii spíše zajímá a stravování na dovolené povaţuje většina za částečně a velmi důleţité. Nejoblíbenější formou stravování na dovolené je polopenze, pak volí z formy vlastní anebo v místních v podnicích. Většina respondentů zatím nevyzkoušela formu stravování all inclusive (celodenního stravování a nápojů bez omezení), ale přes 90 % respondentů, kteří jiţ all iclusive vyuţilo, bylo zcela a spíše spokojeno. Na otázku, jestli je stravování a poznávání kulinářských specialit během dovolené povaţováno za důleţité, odpověděla kladně tři čtvrtě respondentů. Během týdne je ochotna téměř polovina respondentů utratit za stravování aţ 3000,- Kč. Úroveň gastronomických sluţeb na dovolené ovlivňuje celkovou spokojenost u 77 % respondentů. Druhým podnětem v dotazníkovém šetření byl převáţně kulinářský turismus. Gastronomicky lákavými zeměmi jsou Itálie, Francie a Řecko. Kulinářského festivalu se zatím zúčastnilo 38 % respondentů, většina se tedy takové gastronomické události nezúčastnila. Mezi nejnavštěvovanější gastronomické události patří v České republice především pivní festivaly. Téměř 75 % respondentů nebylo účastníky kulinářského zájezdu. Nejčastějším zájezdem bylo putování za vínem v České republice. Respondenty láká gastroturismus přes padesát procent. O nabídku zájezdu specializovaného na výuku kulinářských specialit v místě pobytu s místními kuchaři by bylo 46 % pro a 41 % proti. Gastronomické umění by jela většina respondentů studovat do Itálie, Francie a Řecka. Se sluţbami, zejména gastronomický, je většinou spojeno spropitné. Téměř 90 % dotazovaných dává na dovolené spropitné ve výši do 10 % z celkové útraty za gastronomické sluţby. V druhé části marketingového výzkumu jsem pátrala po spokojenosti s nabízenými sluţbami v gastronomických zařízeních v České republice. Přes padesát procent je s nabízenými sluţbami u nás spokojeno. Restauraci zaměřenou na záţitkovou gastronomii jiţ u nás navštívilo 45 % respondentů. Nejvíce navštěvovaným gastronomickým podnikem zaměřeným na záţitkovou gastronomii je středověká krčma Dětenice, kde kulinářské umění zaţilo 36 % dotazovaných. Většina by byla ochotna 43

investovat za návštěvu záţitkové restaurace mezi 300 Kč – 500 Kč. Nejdoporučovanější regionální specialitou jsou bramborové placky, zejména kaplická cmunda a následně olomoucké syrečky. Na český stůl patří zejména vepřo-knedlo-zelo. Nejtradičnějším nápojem je bezesporu pivo. Kraj, který byl nejvíc krát doporučen cizincům k návštěvě za účelem gastronomického poznání, byl Jihomoravský. Dále by se jelo za gastronomickým poznáním do Moravskoslezského kraje, Prahy a Jihočeského kraje.

5

NÁVRHY NA KULINÁŘSKOU AKCI KONANOU NEJMÉNĚ DVA DNY

Smyslem této části bakalářské práce je navrhnout kulinářskou akci, která by trvala nejméně dva dny. V rámci kulinářského turismu jsem navrhla 3 akce, kde v prvním případě jsem vytvořila zájezd po restauracích certifikovaných logem Czech Specials v Jíţních Čechách, smyslem první kulinářské akce nebude pouze konzumace jídla a pití ale také kulturní záţitky z poznání pivovaru, hradu a zámku. Druhou kulinářskou akci jsem navrhla pro milovníky vína v Nechorách, coţ je vesnička nacházející se v Jihomoravském kraji. Poslední gastronomická akce je zaměřená na výuku vaření českých specialit. o

Dvoudenní zájezd po restauracích Czech Specials – Jiţní Čechy

První den zavítají účastníci dvoudenního zájezdu do Třeboně, kde bude hlavním objektem gastronomického poznání restaurace Šupina, která nabízí speciality zejména z ryb. K ochutnání budou masové lahůdky, rybí speciality jako například třeboňský kapr anebo pokrmy připravované na grilu. Dalším cílem v Třeboni bude prohlídka pivovaru Regent. Druhou restauraci certifikovanou v projektu Czech Specials navštívíme v Hotelu Zvíkov***, který je známý kvalitní jihočeskou venkovskou kuchyní, kde bude připraveno ubytování. Večerním programem bude dobrodruţná návštěva hradu Zvíkov. Další den ve jménu gastronomických objevů začne ve stylové Lovecké chatě, která se nachází v Parkhotelu Hluboké nad Vltavou, jídelní lístek obsahuje české tradiční jídla, rybí a zvěřinové pokrmy. Kulturním odpočinkem bude prohlídka zámku Hluboká. Zakončení zájezdu bude v Českých Budějovicích, kde účastníci poznají koncept restaurace Potrefená Husa. Prvotním cílem nastane konzumace Staropramenu, vepřové panenky anebo potrefené kachny. [42,43] 44

o

Víkend strávený ve vesničce vinných sklepů v Prušánkách na Moravě

Na základě osobních zkušeností jsem vybrala vinné sklepy v Nechorách, které leţí v blízkosti obce Prušánky, pro nezapomenutelnou atmosféru. V rámci kulinářského cestovního ruchu bych doporučila akci K Nechorám do sklepa, kde bude k dispozici přes dvacet otevřených sklepů, okoštovat tak budou moci potencionální účastníci této akce místní vína anebo si mohou zatančit či posedět u cimbálové muziky Ubytování by bylo zařízené v penzionu Nechorka, které vlastní rodina Vašíčků známá i svým rodinným vinařstvím. [44] o

Třídenní kurz vaření – Regionálních tradičních specialit České republiky

Smyslem zcela fiktivního kurzu je naučit potencionální zájemce tradiční české pokrmy a speciality. Kurz vychází z pravidla tříchodového obědového menu. Na český stůl se tradičně podává polévka, hlavní jídlo a moučníky. Kurz je rozdělen na tři dny, kdy v kaţdém bude cílem naučit se regionální speciality daného kraje. První den bude zaměřen na tradiční pokrmy Jihomoravského kraje. Menu se bude skládat z moravské cibulačky s uzeným masem, hlavním chodem bude moravský vrabec podávaný s kysaným zelím a bramborovým knedlíkem a sladkou pochoutkou nakonec? Svatební koláče. Druhým nejdoporučovanějším krajem za účelem gastronomického poznání byl v marketingovém výzkumu kraj Moravskoslezský. Z tohoto důvodu bude výuka druhého dne zaměřena na regionální speciality této oblasti. Na stole Moravskoslezského kraje nalezneme valaškou kyselici, slezský bigos (maso tří druhů, dva druhy zelí) a sladkou tečkou na závěr budou valašské frgály. Třetí den bude ve jménu Jihočeského kraje, který je spojován s přípravou rybích pokrmů, zájemci uvaří tradiční rybí polévku s ţemlovými noky, hlavním chodem bude kapr po staročesku. Zvíkovské koláče a masopustní koblihy budou tradičními moučníky.

45

6

SHRNUTÍ A ZÁVĚRY

Smyslem bakalářské práce bylo v teoretické části zejména charakterizovat kulinářský turismus jako novou formu cestovního ruchu. S kulinářským turismem jsou spojeny fráze jedinečný a nezapomenutelný záţitek. Fungování kulinářského turismus je spojeno s rokem 2001 a následně s rokem 2003, kdy byla zaloţena Mezinárodní asociace kuchařského cestovního ruchu, která se cestováním za gastronomií přímo zabývá. Proč roste zájem o poznávání světa z gastronomické stránky? Lidé jsou celkově vzdělanější, mají více disponibilních prostředků, a co se týká gastronomie, chtějí kvalitnější a zdravé pokrmy. Jsou zkušenější v cestování a díky internetu se pro ně stává jídlo přístupnějším, mají chuť ochutnat a poznat kuchyně jiných národů. Populární je zatím cestování do destinací, které jsou synonymem pro výjimečnou kuchyni. Za gastronomickým poznáním se jezdí například do USA, Skotska anebo Itálie. Význam jídla a stravování neustále roste a stává se větší prioritou. Na vliv tohoto růstu mají i světový kuchaři se statusem celebrit, kteří preferují a propagují kvalitní kulinářské záţitky. Gastronomie je motivačním faktorem při výběru dovolené. Zájem o poznávání světa z gastronomické stránky stoupá i v České republice. Podporou kulinářského cestovního ruchu jsou projekty: Ochutnejte Českou republiku a Stezky dědictví. Projekty slouţí na podporu obnovy tradiční a regionální gastronomie, Česká republika jako kulinářský produkt má zahraničním turistům, co nabídnout. I u nás se zvyšuje kvalita gastronomických sluţeb. Nacházejí se zde restaurace, které nabízejí výjimečnou gastronomii a kde jsou kulinářské záţitky zcela získávány. Jedinečností naší kuchyně není pouze pivo, svíčková a vepřo-knedlo-zelo, ale v nabídce je i řada regionálních specialit. Podporou kulinářského turismu v České republice jsou i významné gastronomické festivaly, které se u nás konají. Hlavním cílem praktické části bylo zmapovat názory obyvatel na gastronomii, jako důleţitou součást cestovního ruchu. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na kulinářský turismus, význam stravování na dovolené a gastronomii v České republice. Marketingový výzkum byl prováděn 7 měsíců v různých městech České republiky a pomocí internetu, pro výběr respondentů byl pouţit náhodný výběr. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 220 lidí. Jaké výsledky byly získány z dotazníkového šetření? Většina respondentů se o gastronomii zajímá a při výběru dovolené je částečně důleţitá. Nejoblíbenější formou stravování je polopenze. Většina dotazovaných zatím 46

nevyzkoušela formy all inclusive (celodenní stravování bez omezení). Stravování a poznávání kulinářských specialit na dovolené je povaţováno za důleţité. Během týdne jsou ochotni respondenti investovat za gastronomii na osobu do 3000 Kč. Úroveň gastronomických sluţeb ovlivňuje celkovou spokojenost z dovolené tři čtvrtě respondentů. Většina dotazovaných se ještě nezúčastnila ţádného kulinářského festivalu a zájezdu. Přesto je kulinářský cestovní ruch lákavý pro více neţ padesát procent. Gastronomicky atraktivními zeměmi jsou Itálie, Francie a Řecko. Zájezdu specializovaného na výuku kulinářských specialit by se zúčastnila polovina dotazovaných. Spropitné je na dovolené dáváno ve výši 10 %. Z druhé části dotazníkového šetření vyplynulo, ţe padesát procent je spokojena s nabízenými gastronomickými sluţbami v České republice. Téměř kaţdý druhý se jiţ stravoval v záţitkové restauraci. Nejnavštěvovanějším podnikem zaměřeným na záţitkovou gastronomii jsou Dětenice. Nejdoporučovanějšími národními a regionálními pokrmy byly bramborové placky (kaplická cmunda), olomoucké syrečky, svíčková, vepřoknedlo-zelo a pivo. Cizincům by byl doporučen Jihomoravský kraj za účelem gastronomického poznání. V návrhové části práce byla vytvořena nabídka na 3 kulinářské a gastronomické akce. V prvním případě jsem navrhla dvoudenní zájezd po restauracích ohodnocené logem CzechSpecials v Jiţních Čechách. Další moţností bylo trávení víkendu v moravské vesničce Nechory a poslední gastronomickou akcí byl navrţen Třídenní kurz vaření, který by byl zaměřen na regionální tradiční speciality České republiky. Gastronomie je brána jako významný faktor při výběru dovolené, význam a úroveň gastronomických sluţeb velice ovlivňuje celkovou spokojenost. Stravování a poznávání kulinářských specialit je stále populárnější a zájem o kulinářský turismus je očividný.

47

7

ZDROJE

Literatura 1.

Freedman, Paul. Jídlo - dějiny chuti. 1. vydání. Praha: Mladá Fronta, 2008. 368 str. ISBN 978-80-204-1847-0

2.

Orsáková, Š., Obůrková, E., Ochutnejte Českou republiku. 1. vydání. Brno: B4U Publishing s. r. o. 2004, 159 str. ISBN 978-80-87222-12-6

3.

Frantík, F. Speciální a neobvyklá piva. COT Business, 4. vydání. Praha: C. O. T. Media, s. r. o. 2010. ISSN 1212-4281

4.

Susa, Z., Velká česká pivní kniha, 1. Vyadání. Sředokluky: Susa 2008, 236 str. ISBN 978-80-86057-43-9

5.

Ulrych Manuel, P. Pivovary velí: Zpátky do hospod! COT Bussiness, 4. Vydání. Praha: C. O. T. Media, s. r. o. 2010. ISSN 1212-4281

Elektronické zdroje [1] Turisté. Org. Dostupné z WWW: http://www.turiste.org/kulinarsky-turismus/ [201011-8] [2]

International

Culinary

tourism

association.

Dostupné

z WWW:

http://www.culinarytourism.org/?page=whatisct_new [2010-11-8] [3] Yeoman, I. Why food tourism is becoming more important? HospitalityNet. Dostupné z WWW: http://www.hospitalitynet.org/news//4037197.html [2010-20-9] [4] XMAN.cz. Dostupné z WWW: http://xman.idnes.cz/deset-nejlepsich-kulinarskychdestinaci-na-svete-f73-/xman-styl.aspx?c=A080407_211558_xman-styl_fro

[2010-21-

9] [5] Kauffman, K. Culinary Tourism, International Culinary tourism association. Dostupné z WWW: http://www.culinarytourism.org/?page=whatisct_new [2010-27-10] [6]

FHWien,

Dostupné

z

WWW:

http://www.fh-wien.ac.at/tourismus-

management/european-territorial-co%20operation/european-culinary-tourismconference/contributions-and-address-list/ [2011-25-3] 48

[7] CzechTourism, Typologie cestovního ruchu, Zajímavé formy cestovního ruchu v České

republice:

Dostupné

z

WWW:

http://www.czechtourism.cz/didakticke-

podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [2010-11-8] [8]

Czech

Specials,

Ochutnejte

Českou

republiky.

Dostupné

z

WWW:

http://www.czechspecials.cz/ [2010-20-10] [9] Stezky dědictví, Hodnocení restaurací. Dostupné z WWW: http://www.stezkydedictvi.cz/ [2010-20-10] [10]

La

Degustation

Bohême

Bourgeoise.

Menu.

Dostupné

z

WWW:

http://www.ladegustation.cz/cs/ [2010-14-11] [11] Praţský kulinářský institut. Dostupné z WWW: http://www.prakul.cz/ [2010-16-2] [12] Lidovky. cz. Dostupné z WWW: http://www.lidovky.cz/nejlepsi-je-la-degustationrestaurace-roku-podle-gurmetu-pzy-/dobra-chut.asp?c=A091124_210856_dobrachut_mev [13] Chefparade, kurzy vaření. Dostupné z WWW: http://www.chefparade.cz/ [201016-2] [14] Stylové restaurace. Allegro Four Seasons Hotel. Dostupné z WWW: http://www.styloverestaurace.cz/restaurace/allegro-four-seasons-hotel/ [2010-17-2] [15] Culinaria Travel, Dostupné z WWW: http://www.culinariatravel.cz/ [2010-23-3] [16 Pivní.info, pivní slavnosti. Dostupné z WWW: http://pivni.info/ [2010-11-10] [17] Český pivní festival. Tiskové zprávy. Největší gastronomická událost v České republice. Dostupné z WWW: http://www.ceskypivnifestival.cz/cs/ [2010-11-10] [18] Prague Food Festival, Dostupné z WWW: http://www.praguefoodfestival.cz/uvodni-strana/) [2010-16-10] [19] TOP GASTRO, O veletrhu. Dostupné z WWW: http://www.top-gastro.cz/ [201016-10] [20] Brněnský deník.cz. Dostupné z WWW: http://brnensky.denik.cz/multimedia/galerie/2810535.html [2010-16-10] 49

[21] Gastrofest. Dostupné z WWW: http://www.gastrofest.cz/ [2010-16-10] [22] Gastroplus. Cz. Dostupné z WWW: http://www.gastroplus.cz/novinky/gastrofestival-ostrava-2010/ [2010-16-10] [23] Gulášfest.cz. Dostupné z WWW: http://www.gulasfest.cz/ [2010-16-10] [24]

Asociace

hotelů

a

restaurací

České

republiky.

Dostupné

z WWW:

http://www.ahrcr.cz/cz/novinky/35-informace-z-oboru/144-mezinarodni-den-kucharuden-gastronomie-i-solidarity [2010-16-10] [25]

Wineofczechrepublic.cz.

Oblasti

a

vinaři.

Dostupné

z WWW:

http://www.wineofczechrepublic.cz/ [2010-22-10] [26] Moravské vinařské stezky. Stezky. Dostupné z WWW: http://www.stezky.cz/ [2010-22-10] [27] Moravské vinařské stezky. Stezka Rulandského bílého. Dostupné z WWW: http://www.stezky.cz/cze/trasy/mistni_trasy/rulandskebile.htm [2010-22-10] [28] Winefest. Dostupné z WWW: http://www.winefest.cz/2010/uvod_2010.htm [201022-10] [29] Prague Wine Festival. Dostupné z WWW: http://www.praguewinefestival.eu/ [2010-22-10] [30] Dostupné z WWW: http://www.vinobrani.cz/uvod [2010-23-10] [31]

Dostupné

z WWW:

http://www.palavske-vinobrani.cz/historie-historie-

vinobrani/o-vinobrani-neco-z-historie [2010-23-10] [32] Dostupné z WWW: http://www.mikulov.cz/kultura-sport-a-volny-cas/kalendarakci/detail/?contentId=98817 [2010-23-10] [33] Dostupné z WWW: http://web.syryrybyavino.cz/ [2010-23-10] [34] Záţitkové restaurace. Dostupné z WWW: http://zazitkove-restaurace.cz/ [2011-9-1] [35]

Wikipedie.

Záţitková

gastronomie.

Dostupné

http://cs.wikipedia.org/wiki/Záţitková_gastronomie [2011-10-1]

50

z

WWW:

[36] Restaurant Pravěk. Dostupné z WWW: http://www.pravek.cz/ [2011-10-1] [37] Peklo restaurant. Dostupné z WWW: http://www.peklo.com/cs/? [2011-10-1] [38] Idnes.cz. Dostupné z WWW: http://ekonomika.idnes.cz/podivejte-se-americkarestaurace-hooters-otevira-v-praze-pzv/ekoakcie.aspx?c=A100603_153916_ekoakcie_fih [2011-10-1] [39] Pivovar a restaurace U Fleků. Restaurace. Sály. Dostupné z WWW: http://www.ufleku.cz/ [2011-10-1] Středověká

[40]

krčma

Dětenice.

Středověká

krčma.

Dostupné

z WWW:

http://www.krcmadetenice.cz/pivovar.php [2011-10-1] [41] Výtopna restaurant. Dostupné z WWW: http://www.vytopna.cz/brno/ [2011-10-1] [42] iHNed. cz. Dostupné z WWW: http://ekonomika.ihned.cz/c1-25406910-cisnik-vusa-chce-15-procent-japonec-se-urazi [2011-16-3] [44]

Czech

Specials.

Certifikované

restaurace.

Dostupné

z WWW:

http://www.czechspecials.cz/restaurace/restaurace-supina/ [2011-16-3] [45] Nechory Vinné sklepy. Dostupné z WWW: http://www.nechory.cz/?p=p_16 [201116-3] Obrázky Obrázek 1: Hotel. Cz. Dostupné z WWW: http://pupp.hotel.cz/photos/ [2011-16-1] Obrázek 2: Dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/ [2010-27-11] Obrázek 3: Pivni.info. Dostupné z WWW: http://mapa.pivni.info/ [2010-16-9] Obrázek 4: Víno-Grim.cz. Dostupné z WWW: http://www.vino-grim.cz/vinarskaoblast-morava.html [2010-27-11] Obrázek 5: Dostupné z WWW: http://www.krcmadetenice.cz/galerie.php [2011-16-3] Tabulka 6.

Tabulka č. 1: Frantík, F. Speciální a neobvyklá piva. COT Business, 4. vydání. Praha: C. O. T. Media, s. r. o. 2010. ISSN 1212-4281 51

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Seznam obrázků Obrázek 1 Grandhotel Pupp ........................................................................................... 11 Obrázek 2 Malovaný sklep v Šatově ............................................................................... 13 Obrázek 3 Mapa pivovarů v ČR ..................................................................................... 16 Obrázek 4 Mapa vinařských oblastí v ČR ...................................................................... 19 Obrázek 5 Příklad servisu v Dětenicích ......................................................................... 22 Seznam grafů Graf 1 Zajímáte se o gastronomii? ................................................................................. 24 Graf 2 Jak je při výběru Vaší dovolené důležité stravování? ......................................... 25 Graf 3 Na své dovolené volíte většinou z jaké formy stravování? .................................. 26 Graf 4 Byli jste s touto formou stravování spokojení? ................................................... 27 Graf 5 Stravování a poznávání kulinářských specialit během své dovolené považujete za důležité? .......................................................................................................................... 28 Graf 6 Kolik peněz jste ochotni investovat za stravování? ............................................. 29 Graf 7 Ovlivňuje úroveň gastronomických služeb na Vaší dovolené Vaši celkovou spokojenost?.................................................................................................................... 29 Graf 8 Jaké země jsou pro Vás gastronomicky lákavé? ................................................. 30 Graf 9 Jakého gastronomického festivalu jste se zúčastnili? ......................................... 31 Graf 10 Jakého kulinářského zájezdu jste se již zúčastnili? ........................................... 32 Graf 11 Láká Vás gastroturismus? ................................................................................. 33 Graf 12 Měli byste zájem o nabídku zájezdu specializovaného na výuku kulinářských specialit? ......................................................................................................................... 34 Graf 13 Země, kde by se respondenti zúčastnili zájezdu specializovaného na výuku kulinářských specialit? ................................................................................................... 35 52

Graf 14 Dáváte na své dovolené spropitné za gastronomické služby?........................... 36 Graf 15 Kolik procent z útraty tvoří většinou Vaše spropitné za gastronomické služby? ........................................................................................................................................ 37 Graf 16 Jste spokojeni s nabízenými gastronomickými službami v České republice? ... 38 Graf 17 Jakou zážitkovou restauraci jste v ČR navštívili? ............................................. 39 Graf 18 Kolik peněz jste ochotni investovat za osobu v zážitkové restauraci? .............. 40 Graf 19 Jaký kraj v ČR byste doporučili k návštěvě cizincům za účelem gastronomického poznání? ............................................................................................. 42 Seznam tabulky Tabulka 1 Struktura pivovarů a minipivovarů v roce 2009 v ČR ................................... 15 Tabulka 2 Profil respondentů ......................................................................................... 42

53

8

PŘÍLOHY

o

Dotazník na téma Kulinářský turismus

54