VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Srovnávací studie klientely a kompetencí profesní role v USA Bakalářská práce

Autor: Kateřina Cundová Vedoucí: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2011

Copyright © 2011 Kateřina Cundová

Abstrakt CUNDOVÁ, Kateřina: Srovnávací studie klientely a kompetencí profesní role v USA. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace bakalář. Jihlava 2011. V bakalářské práci je řešena tématika venkovních bazénových areálů v České republice a ve Spojených státech amerických. V teoretické části je popsáno území Spojených států amerických z pohledu demografického a geografického. Praktická část obsahuje jádro celé práce, kterým je zmapování a zhodnocení stávajících rekreačních letních bazénových areálů v České republice za účelem vznesení návrhů ke změnám, pro vytvoření standardu residentům České republiky a zahraničním turistům. Jako hlavní zdroj pro vypracování práce poslouţila odborná literatura v doplnění internetovými zdroji. Pokud zdroj není uveden, tak informace pochází z vlastní zkušenosti.

Klíčová slova: Bazénové areály. Česká republika. Multikulturalismus. Profesní role. Studie klientely. USA.

Abstract CUNDOVÁ, Kateřina: Comparative study of the clients and competence of professional role in the U.S. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Leader of the work: PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2011. The bachelor thesis is concerns with a theme of outdoor pools in the Czech republic and in the United states of America. The theoretical part describes U.S. by geographic and demographic way. The practical part contains the aim of the work the mapping and evaluation of existing outdoor swimming pool facilities in the Czech Republic in order to raise proposals for changes, creating a standard for residents of the Czech

Republic and foreign tourists. The main source for the elaboration of this thesis was the literature in addition to the Internet. If it is not mentioned in a different way, the information come from own experiences.

Key words: Outdoor pools. The Czech republic. Multikulturalism. Professional role. The study of the clients. USA.

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, paní PhDr. Evě Půlkrábkové za odborné vedení při jejím psaní, za ochotu, vstřícnost a za pomoc, coţ vedlo k realizaci výsledné práce. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří byli ochotni věnovat svůj čas na vyplnění dotazníků. Poslední poděkování bych ráda věnovala své rodině a přátelům, kteří mně po celou dobu práce byli oporou.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne 18. 5 2011

................................................... Podpis

Obsah

1 ÚVOD ...................................................................................................................................................... 8 2 TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................ 9 2.1 SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ................................................................................................................. 9 2.1.1 USA jako geografický celek ....................................................................................................... 9 2.1.2 USA jako demografický celek .................................................................................................. 10 2.2 USA JAKO DOMOV ETNICKÝCH MENŠIN ........................................................................................... 12 2.2.1 Mozaika vybraných etnických menšin Spojených států amerických ........................................ 12 2.2.1.1 Afroameričané .................................................................................................................................. 12 2.2.1.2 Arabští Američané ........................................................................................................................... 13 2.2.1.3 Indičtí Američané ............................................................................................................................. 14 2.2.1.4 Japonští Američané .......................................................................................................................... 14 2.2.1.5 Čínští Američané .............................................................................................................................. 15 2.2.1.6 Hispánští Američané ........................................................................................................................ 15

2.3 SROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH ETNIK ..................................................................................................... 16 2.3.1 Nová tvář Ameriky v roce 2030 ............................................................................................... 17 3. PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................... 19 3.1 OD AGENTURY K PRÁCI .................................................................................................................... 19 3.2 O AGENTUŘE CZECH- US .................................................................................................................. 19 3.3 VÝCVIKOVÝ KURZ NA PRACOVNÍ POZICI PLAVČÍK ........................................................................... 20 3.4 KOMPETENCE PROFESNÍ ROLE PLAVČÍKA V USA ............................................................................. 21 3.5 HEALTH DEPARTMENT AND OFFICE OF THE FIRE MARSHAL ............................................................ 23 3.6 VIRGINIE .......................................................................................................................................... 23 3.6.1 Demografie Virginie ................................................................................................................ 23 3.6.2 Reston ...................................................................................................................................... 24 3.7 BAZÉNOVÝ SYSTÉM VE VIRGINII ...................................................................................................... 24 3.8 COMMUNITY POOL SERVICE INC....................................................................................................... 25 3.9 BAZÉNOVÝ SYSTÉM V ČESKÉ REPUBLICE......................................................................................... 26 3.9.1 Riviéra ..................................................................................................................................... 26 3.9.2 Koupaliště Brno....................................................................................................................... 27 3.9.3 Koupaliště Brno - Královo Pole .............................................................................................. 27 3.9.4 Koupaliště Kraví hora ............................................................................................................. 28 3.9.5 Koupaliště Zábrdovice ............................................................................................................ 28 3.9.6 Dětské koupaliště Juliánov ...................................................................................................... 28 3.10 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU BAZÉNOVÝCH REKREAČNÍCH PLOCH PRO CESTOVNÍ RUCH VE MĚSTĚ BRNĚ .......................................................................................................................................... 29 3.11 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .................................................................................... 29 3.11.1 Cíle ........................................................................................................................................ 30 3.11.2 Hypotézy ................................................................................................................................ 30 4 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 50 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................................... 53 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ ..................................................................................... 55 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 56

7

1 Úvod Tématem bakalářské práce je Srovnávací studie klientely a kompetencí profesní role v USA. Téma práce jsem si vybrala na základě několika myšlenek. Hlavní myšlenkou a rovněţ i cílem bakalářské práce je popis a zhodnocení stávajících letních rekreačních bazénových ploch v USA a v České republice, na základě zmapování spokojenosti uţivatelů s bazény a jejich areály. Hlavním záměrem práce je pak následné vznesení návrhů pro zlepšení stávajících rekreačních ploch za účelem vytvoření jistého standardu, jak pro residenty České republiky, tak pro zahraniční turisty. Výzkum je zaměřen na lokalitu města Reston a jeho blízkého okolí ve Virginii ve Spojených státech amerických a na lokalitu města Brna v Jihomoravském kraji v České republice. Výsledek průzkumu s následným potencionálním dosaţením zlepšení kvality sluţeb, dle přání zákazníků, by se mohl částečně odrazit na zvýšeném zájmu o navštívení České republiky jako destinace, či zvýšený zájem o návštěvu Brna turisty z různých koutů naší republiky. Zároveň by navrhované úpravy mohly slouţit jako inspirace i ostatním regionům v České republice. Veškeré tyto úvahy vznikly na základě mnou vykonané letní praxe v USA. Měla jsem tam moţnost pracovat na pracovní pozici plavčík po dvě letní sezóny. Vybraná lokalita v USA je shodná s místem výkonu pracovní činnosti a lokalita Brna je shodná s místem mého bydliště v ČR. Nedílnou součástí bakalářské práce je rovněţ i popis a srovnání klientely, která tvořila skupinu dotazovaných respondentů. Spojené státy americké jsou domovem mnoha etnických menšin a demografická tvář USA se v běhu času neustále a zásadně mění. K trendům současného cestovního ruchu patří i zvyšování kvality sluţeb potaţmo ve všech jeho odvětvích, jako reakce na vzrůstající tendenci nároků klientely. Proto je dobré posoudit, co můţeme návštěvníkům v rámci venkovních bazénových areálů nabídnout a zároveň co můţeme zlepšit, kupříkladu vezme-li v potaz právě i americkou klientelu. V neposlední řadě také v práci zmíním kompetence profesní role na pozici plavčík, celkovou odbornou průpravu a úroveň znalostí a dovedností, které musí kaţdý plavčík bezpodmínečně ovládat.

8

2 Teoretická část 2.1 Spojené státy americké Úvodem kapitoly teoretické části, je řazen popis Spojených států amerických, jako celku, z pohledu geografického a demografického, coţ poslouţí k všeobecnému přehledu o dané zemi a k utvoření konkrétní představy o kontinentu jako takovém. Státním zřízením je Federativní prezidentská republika s dvoukomorovým Kongresem (Sněmovna reprezentantů a Senát). Hlavním městem je Washington D.C. Úředním jazykem je angličtina a měnou americký dolar. Z náboţenského hlediska se obyvatelé dělí z 52% na protestanty, z 24% na katolíky, z 1% na ţidy, ostatní náboţenství jsou zastoupena ze třinácti procent a bez vyznání zde najdeme deset procent obyvatel. (THORN B., SANDAL R., COUPE R., 2006, str. 382)

2.1.1 USA jako geografický celek Spojené státy americké zabírají území o rozloze 3 618 000 čtverečních mil a jsou tvořeny ze 48 sousedících pevninských států, dále potom největším státem Aljaškou, která je situována na sever od Kanady a vulkanickými Havajskými ostrovy, jeţ leţí 2000 mil (v přepočtu 3220 kilometrů) na jihozápad v Tichém oceánu, který břehy amerického kontinentu omývá. K USA se řadí rovněţ i Portoriko, Guam, Americká Samoa, ostrov Navassa Island, Severní Mariánské ostrovy a Panenské ostrovy. Pevninské území USA je tvořeno řadou přírodních oblastí, coţ je dáno především rozlohou od severu k jihu přes několik klimatických pásem. Délka od severu k jihu činí 2600 mil (4186 km) a od východu k západu 250 mil (2012,5 km). Na severovýchodě vykazuje atlantské pobřeţí plošší charakter a na jihu vybíhá v poloostrov zvaný Florida. Úrodné aluviální planiny Mississippské delty najdeme v Atlantské níţině, která se rozkládá na západ od Floridy aţ na jih k Mexiku. Jiţní a východní pobřeţí jsou poměrně členitá. Apalačské hory kopírují východní pobřeţí aţ ke kanadským hranicím. Součástí hor je několik masivů, jako Blue Ridge Mountains, Catskills Mountains a Green Mountains.

9

Na západ od Apalačských hor se rozléhá vnitřní planina (Interior Plain), kterou odvodňuje větvený systémem řek Mississippi, Missouri a Ohaio. Do systému je zahrnuta také východní část centrální níţiny a Velké pláně (Great plains) s prériemi, které se táhnou západním směrem od Skalnatých hor. V severní části Ameriky leţí Kanadský štít, coţ je rozsáhlá oblast tvořená horninami bohatými na minerály. V severní části Spojených států v oblasti Velkých jezer utváří horské systémy severní Minnesoty a horního Michiganu a Adirondacks Mountains ve státě New York. Severoamerické Kordillery, jejíchţ součástí jsou Skalnaté hory, se táhnou od Brooksova pohoří na Aljašce přes západní Kanadu a USA k východnímu pohoří Sierra Madre Oriental v Mexiku. Skalnaté hory se dělí na několik dílčích horských masivů, jakýmiţ jsou Langre de Christo v Novém Mexiku, Wasatch Range v Utahu a Bitterroot Mountains v Idahu. Na západ od Skalnatých hor jsou situovány Mezihorské plošiny (Intermontane Plateaux), k nimţ se řadí Altiplano v Mexiku, poušť Mojave, Velká níţina v Nevadě, Velké solné jezero v Utahu, Kolumbijská plošina v Oregonu a Washingtonu a plošina v Britské Kolumbii, Yukonská plošina. Pobřeţní horský masiv je sestaven z několika menších pohoří, jenţ po celé délce kopírují západní pobřeţí Severní Ameriky a to od poloostrova Baja California přes pobřeţní pohoří v Kalifornii, Oregonu a Britské Kolumbii aţ po pohoří sv. Eliáše a Aljašské hory. Ve vnitrozemí se nachází pohoří Sierra Nevada a vulkanické Kaskádové pohoří, zaujímající pozici od jiţní Kalifornie k severnímu státu Washington. Na jihu dále hraničí s pouštěmi jiţní Arizony a Kalifornie poušť Sonora, která se táhne aţ do Mexika. (FOLTÝN L., HLAVIČKA J., SVOBODOVÁ H., 2003, str. 35,36)

2.1.2 USA jako demografický celek Aktuální počet obyvatel Spojených států amerických k roku 2010 je podle U.S. Census Bureau 308,745,538. [1]

10

Spojené státy americké jsou zemí s etnickou různorodostí, coţ dokládá fakt, ţe 67% obyvatelstva tvoří běloši, 14,4% Hispánci, 12,8% Afroameričané, 4,3% Asiati a jedno procento populace domorodé kmeny. Od sčítání lidu v roce 2000 zaznamenal počet obyvatel nárůst kolem 6,4 procent, přičemţ se tato změna nejvýrazněji projevila u národnostních menšin. Zatímco se populace bělochů rozrostla jen o pouhé jedno procento, tak populace ostatní vykázaly pěti – aţ třináctiprocentní navýšení a to v čele s hispánskou menšinou. Ke zmíněnému nárůstu přispívá zcela jistě nejvíce přistěhovalectví, které zahrnuje více neţ polovinu přírůstků. (FURCHOVÁ B., ORLANDO D., PŘEČKOVÁ P., 2009, str. 48) Spojené státy americké jsou zemí s nejvyšší mírou přistěhovalectví na světě, kde ročně podle odhadů imigruje aţ 1 mil. nelegálních přistěhovalců. Zajistit bezpečnost na dlouhých hranicích a přístupech do země, tzn. na letištích a v přístavech je v dnešní době tím pádem velice obtíţné. (THORN B., SANDAL R., COUPE R., 2006, str. 385) Nejvíce imigrantů se přitom vyskytuje v metropolitních oblastech. Příkladem mohou být takové oblasti, jakýmiţ jsou Kalifornie, Texas, New York, Florida nebo Illinois, které zároveň tvoří také pětici nejlidnatějších amerických států. Přistěhovalci zároveň kopírují starousedlíky, kteří také preferují ruch velkoměst a pobřeţní oblasti. Řídce zalidněné centrální regiony, typu Wyoming, Montana či Severní Dakota například nedosahují průměrné lidnatosti ani čtyř osob na kilometr čtvereční. Na Aljašce činí míra zalidnění jen 0,47 osob na kilometr čtvereční. Naproti tomu nejhustěji zalidněný americký stát New Jersey vykazuje lidnatost 459 osob na kilometr čtvereční. Průměrná lidnatost USA jako celku je 32,8 osob na kilometr čtvereční. Ve srovnání například s Evropou (52,3 osob/km2) nebo Asií (79,3 osob/km2) je to zatím méně. Decentralizace velkoměst patří v nynější době k nevýznamnějším změnám ve sloţení obyvatel a probíhá nejrychlejším tempem za poslední dobu. Například v Orlandu se během třiceti let počet obyvatel zpětinásobil, ovšem s nárůstem v předměstských obvodech, coţ je dáno faktem, ţe jsou imigranti v těchto oblastech lákáni na větši domy. Podobně je tomu také i v metropolitních městech. (FURCHOVÁ B., ORLANDO D., PŘEČKOVÁ P., 2009, str. 48,49)

11

2.2 USA jako domov etnických menšin Cílem teoretické části bakalářské práce je představení multikulturální Ameriky jako celku a podrobení jednotlivých etnických menšin jistému srovnání. Níţe vybrané etnické menšiny utvářely klientelu bazénových areálů. V následujícím textu budeme mít moţnost lépe pochopit, kdo americký národ je a jaká je jeho mentalita.

2.2.1 Mozaika vybraných etnických menšin Spojených států amerických Níţe bude zmíněn pojem akulturace a asimilace. Proto zde předně uvádím významy těchto výrazů. Pojmy akulturace a asimilace napomáhají porozumět procesu, kterýmţ se imigranti přizpůsobují nové společnosti. Milton Gordon popisuje akulturaci jako proces, kde nově příchozí přebírají americké kulturní atributy, jako je anglický jazyk, mravy, a hodnoty, kdeţto u asimilace jde o proces, kdy se nově příchozí začlení do sociální sítě (práce, bydliště, volný čas, rodina) hostitelské společnosti. Mnoho imigrantů zaţilo v průběhu jejich ţivota buďto jen částečnou, nebo dokonce prakticky ţádnou akulturaci. Mezi faktory, které ovlivnily tyto procesy patří rasa, původ, třída, pohlaví, a charakter osídlení. (VECOLI, J.R., 2000, str. xxx, překl. K. Cundová )

2.2.1.1 Afroameričané Historické prameny popisují problémovou situaci s asimilací černošského obyvatelstva v USA. Díky zbarvení pokoţky byli po staletí utlačováni a zneuţíváni. V polovině roku 1780 v post – revoluční Americe, byli černoši ze společnosti vyloučeni úplně. Byli diskriminováni v kaţdém ohledu jejich ţivota. Právně díky vyloučení ze světa bílých byli donuceni k zaloţení vlastních sociálních, politických a ekonomických institucí. V procesu výstavby pevného kulturního základu černošské

komunity,

zformovali

celkovou

novou

identitu

Afroameričanů.

Afroameričané uznávali své africké dědictví, ale nyní akceptují Ameriku jako svůj domov. (BIGELOW, B. (VECOLI, J.R.), 2000, str. 32, překl. K. Cundová)

12

Dle výzkumu historiků vyplývá, ţe Afričané kladou velký důraz na závazky vůči nejbliţším členům vlastní komunity. Podle Franclina se o Afričanech traduje, ţe věří, ţe „duše jejich prapředků mají neomezenou sílu nad jejich ţivoty“; takovýto smysl příbuzenství byl viditelný především ve starém světě. (BIGELOW, B. (VECOLI, J.R.), 2000, str. 37, překl. K. Cundová) Dalším rysem Afroameričanů je stále se zvyšující trend oblékání do tradičního oděvu afrických bratrů a sester inspirovaných šperky, čepicemi, ţivými barvami a volným oděvem zvaným dashikis. (BIGELOW, B. (VECOLI, J.R.), 2000, str. 34, překl. K. Cundová)

2.2.1.2 Arabští Američané Díky svému křesťanskému původu se první arabští imigranti do americké společnosti asimilovali poměrně snadno. I druhá vlna arabských imigrantů se asimilovala do tamní společnosti bez problémů, měla ovšem mírnou tendenci ponechat si některé, pro ně typické rysy svého etnického původu. Vyplývalo to z faktu, ţe velké mnoţství nově příchozích byli Muslimové, přispívající k udrţení zřetelné kulturní identity. Ústup do etnických enkláv, volí spíše tedy imigranté, kteří do země přišli teprve nedávno. Lidé arabského původu upřednostňují ţivot v etnických sousedstvích nebo poblíţ ostatních členů stejné skupiny na předměstích. V této etnické skupině obyvatel USA nalezneme členy od nevzdělaných pracovníků aţ po střední třídu profesionálů. Zastávají názor, ţe je jejich etnická kultura a náboţenské tradice vzhledem k americké kultuře jiné, proto svou asimilaci minimalizují. V tomto případě je potom kulturní marginalizace cenou za ţivot v americké společnosti. Na straně druhé však arabští Američané smýšlejí o Spojených státech z vysokého procenta pozitivně a to hlavně z hlediska dostupnosti ekonomických příleţitostí a politické svobody. (ABRAHAM N., (VECOLI, J.R.), 2000, str. 111,112, překl. K. Cundová) Co se tradičního oblečení týká, tak prakticky ţádné pro ně typické nenosí. Výjimku tvoří některé přistěhovalkyně, zvláště ty, které původem pocházejí z venkovského prostředí. Ty tradiční ošacení nosí. Více frekventované jsou ale zbarvené šály na hlavu,

13

nošené

zejména

Libanonkami

a

ostatními

arabskými

muslimskými

ţenami.

(ABRAHAM N., (VECOLI, J.R.), 2000, str. 113, překl. K. Cundová)

2.2.1.3 Indičtí Američané Zastoupení Indů v americké ekonomice a společnosti nalezneme téměř ve všech sférách, přitom si ovšem zachovávají svojí kulturu. Indické rodiny si chrání své hodnoty a předávají je potom svým potomkům. Příkladem mohou být sňatky lidí spíše jen v rámci jejich komunity. Indická komunita je v USA etnicky odlišná. Odlišuje se více podskupinami svázaných v jednu velkou skupinu. Prameny této skupiny sahají do různých koutů Indie. Někteří mluví rozlišným jazykem, jí rozdílné jídlo a řídí se odlišnými zvyky. Mnoho Indek nosí tzv. sárí, coţ je barevné, vyšívané nebo potištěné hedvábí či bavlna, zatočená kolem těla. Ţeny také mohou nosit tzv. bindi, nebo ornamentální tečku, která označuje, ţe jsou ve svazku manţelském. (PAVRI T, (VECOLI, J.R.), 2000, str. 150,151, přel. K. Cundová) Indové jsou jedni z těch, co si cení vzdělávání. Velké procento Indů navštěvuje vysoké školy minimálně po čtyři roky. Dalo by se říci, ţe z etnických skupin v USA jsou v chuti po vzdělávání na první příčce. Mnoho ţen zase naopak pokračuje v představě tradiční domácnosti s péči o děti. Indky druhé a třetí generace, preferují spíše vlastní profesní kariéru. (PAVRI T, (VECOLI, J.R.), 2000, str. 153, překl. K. Cundová)

2.2.1.4 Japonští Američané Zásluhou Amerických Japonců byly v USA vystavěny četné buddhistické chrámy a křesťanské kostely. Rovněţ se zasadili o výstavbu jazykových škol. Vybudovali i místa pro činohru, film, lekce juda a čtení poezie. Postavili manéţe pro sumo a lázně. Také zaloţili hotely, restaurace, bary, a biliárové salóny. Otevřeli obchody, aby mohli ostatním lidem nabízet své tradiční japonské speciality a bylinné medicíny. Issei (výraz pochází z japonštiny a je v Americe uţíván pro označení japonských Američanů) čelili ale v minulosti mnoha překáţkám. Byli vyloučeni ze zaměstnání, neměli moţnost vlastnit půdu, čímţ se nemohli stát právoplatnými občany USA. Čelili diskriminaci

14

a předsudkům. Sociolog Harry Kitano zaznamenal, ţe si v USA japonští Američané zachovali shodnou kulturu. (EASTON S., ELLINGTON L., (VECOLI, J.R.), 2000, str. 1018,1017, překl. K. Cundová) V současnosti, díky změnám v poválečném světě, se Japonci dobře uplatňují v profesích celé ekonomické sféry. Předválečná diskriminace proti universitně vzdělaným Americkým Japoncům skončila. (EASTON S., ELLINGTON L., (VECOLI, J.R.), 2000, str. 1022, přel. K. Cundová)

2.2.1.5 Čínští Američané Od druhé poloviny devatenáctého do počátku dvacátého století, se Chinatowny staly stálým domovem Číňanů. V té době byli zbaveni volebního práva z Euro – amerického proudu. Pro Čínské obyvatele nebyla asimilace nikdy proveditelná. Američtí Číňané byli ze společnosti vyloučeni, čímţ bylo popřeno jejich občanství. Na jejich národ bylo pohlíţeno jako na národ neasimilovatelný s bělošským obyvatelstvem. (WANG L., (VECOLI, J.R.), 2000, str. 390, překl. K. Cundová) Jako snahy misionářů a politických reformátorů o začlenění čínské populace mezi bělošské obyvatelstvo, lze uvést například výstavbu kostelů nebo zaloţení politických stran, škol a novinových plátků. Školy a noviny se staly nejvíce vlivnými a stálými institucemi v čínské Americe. Společně tak hrají důleţitou roli v udrţování čínské kultury mezi Číňany. (WANG L., (VECOLI, J.R.), 2000, str. 392, překl. Kateřina Cundová) Čínská americká populace se dělí do dvou kategorií, na chudé, coţ je pracující třída a na střední třídu, kam spadají profesionálové a malí businessmani. (WANG L., (VECOLI, J.R.), 2000, str. 397, překl. K. Cundová)

2.2.1.6 Hispánští Američané Kaţdá skupina přistěhovalců v USA se snaţí si zachovat svou osobitou kulturu. Nicméně s kaţdou následující generací se uţívání mateřského jazyka a ostatní kulturní praktiky z určitého procenta vytrácejí. Mexičtí Američané do tohoto vzoru ale 15

nezapadají. Z historie je zřejmé, ţe se v USA zasadili o jakýsi statut zakladatelů. Je prokazatelné, ţe předkové mnoha Mexičanů ţili ve venkovském Coloradu a v severním Novém Mexiku ještě dávno předtím, neţ se v této oblasti objevili Angloameričané. Mnoho se jich ovšem neakulturovalo. Většina mluví anglicky s obtíţemi a jeví se být více tradičně orientováni, neţ nově příchozí mexičtí imigranti. [John Moore a Henry Pachón, Hispanics in the United States, p. 92] Poskytují tím však určité posílení mexické kultury a zachovávají tak uţívání španělského jazyka vedle jazyka anglického. Jelikoţ bývají méně vzdělaní, tak většinou pracují na niţších pracovních pozicích. (ENGLEKIRK A., MARÍN M., (VECOLI, J.R.), 2000, str. 1195, překl. K. Cundová)

2.3 Srovnání jednotlivých etnik Černoši, tak u nás nazýváme hovorově Afroameričany. V Americe je však označení „blacks“ povaţováno za hanlivé. I přes nepřízeň minulosti si v zemi postupně vytvářejí určitý respekt. Ano, mluvíme zde o v historii zotročovaných afrických národů. V současnosti však zastávají v americké společnosti i vysoké funkce. Jako příklad se zde jednoznačně nabízí stávající americký prezident Barack Obama. Stále častěji si lze povšimnout také jejich mezikulturních sňatků, především s bělošským obyvatelstvem. Dokáţí být vstřícní, přátelští a pohostinní. Naproti tomu hispánští obyvatelé USA si stále udrţují status chudších a méně vzdělaných lidí. V některých oblastech měst se lze setkat s komunitami, kde ţijí. Mnoho z nich mluví lámanou angličtinou, někteří dokonce umí jen základy, proto se v některých oblastech, kde ţijí, můţeme setkat i s dvojjazyčnými nápisy v angličtině a španělštině. Nejsou tolik disciplinovaní jako jiné etnické menšiny či běloši. Co se indického a arabského národa týká , tak je patrné, ţe si zachovávají svou kulturu, hned na první pohled. Mnoho Indek nosí své sárí a Arabky nosí na hlavách běţně šátky. Výjimkou u vyznavaček islámu není ani speciální koupací oděv, který kryje ţenskou postavu od hlavy aţ k patě. Ţe náboţenské zvyky tvoří nedílnou součást jejich ţivota, dokládá také fakt, ţe se dokáţí pomodlit, kdyţ je nutno, opravdu kdekoliv a to i v prostorách bazénového areálu. Arabové rovněţ dokáţí působit velmi odměřeně, chladně a nedisciplinovaně.

16

Naopak velice disciplinovaně působí japonští obyvatelé Spojených států amerických. Dbají pravidel, ke svým potomkům jsou pozorní a učí je stejnému řádu. Čínští obyvatelé se opravdu nejčastěji soustřeďují, jak jiţ bylo uvedeno výše, do Chinatownů. Tyto čtvrtě jsou osobité jak svou architekturou, tak i jídlem a tiskem.

2.3.1 Nová tvář Ameriky v roce 2030 Predikce na následující léta vykazuje nemalé změny. Tvář Ameriky se rozdělí na dvě základní skupiny. Jedna skupina bude tvořena starším, převáţně bělošským obyvatelstvem a druhá skupina mladším obyvatelstvem příslušníků národnostních menšin. Patrné změny lze sledovat jiţ dnes. Ze statistik vyplývá, ţe ještě v roce 2005 činil průměrný věk bělošského obyvatelstva Ameriky 40,3 roku, zatímco u hispánské populace jen 27,2 roku. Zároveň jsou Hispánci nejmladší ze všech amerických národnostních menšin a tvoří více neţ dvacet procent dětí v předškolním věku. Počet hispánského obyvatelstva zaznamenává setrvalý nárůst. Podle nejnovějších odhadů budou v roce 2050 tvořit čtvrtinu obyvatel Spojených států, Afroameričané budou zastoupeni z 14,6% a Asiati 8%. Bělošské obyvatelstvo bude mít v populaci pouze padesátiprocentní zastoupení, následkem čehoţ jim bude hrozit, ţe se v USA stanou nejpočetnější národnostní menšinou. Tato národností menšina bude, jak jiţ bylo uvedeno výše, vykazovat vyšší věk jejich členů. Fakticky jde o to, ţe generace populační exploze (kam se řadí lidé narození v letech 1946-1964) se pomalu blíţí k důchodovému věku. Jde o populaci poměrně početnou, řady seniorů se začnou výrazně rozrůstat a v roce 2030 bude kaţdý pátý Američan starší pětašedesáti let. (FURCHOVÁ B., ORLANDO D., PŘEČKOVÁ P., 2009, str. 49) Jak bylo uvedeno výše, tak narůstá počet smíšených manţelství a tím i dětí pocházejících z těchto svazků. Podle odhadů budou míšenci v roce 2050 tvořit 45% hispánské populace, 35% asijské populace a dvacet procent Afroameričanů i bělochů. Do začátku dvaadvacátého století by procentuální zastoupení míšenců mělo

17

v uvedených populacích vzrůst aţ na 70%, 40% a 35%. (FURCHOVÁ B., ORLANDO D., PŘEČKOVÁ P., 2009, str. 51)

18

3. Praktická část V praktické části bakalářské práce bude rozebrán, jak jiţ bylo v úvodu řečeno, popis kompetencí profesní role na pracovní pozici plavčík v USA. Stěţejním jádrem praktické části práce a celé bakalářské práce jako celku, bude vytvoření koncepce, týkající se zlepšení poskytovaných sluţeb a prostor v letních rekreačních bazénových areálech.

3.1 Od agentury k práci Studentům se v dnešní době otvírají dveře téměř nekonečných moţností. Jiţ během studia například mohou získat cenné zkušenosti v rámci praxí u zahraničních či českých firem v nejrůznějších oborech. Na trhu pracovních příleţitostí pro studenty, figuruje nemálo zprostředkovacích agentur. Nabízejí práci v lákavých destinacích především Evropy a Ameriky.

3.2 O agentuře Czech- us Práci v USA mně zprostředkovala praţská agentura Czech-us, která funguje na základě ţivnostenského oprávnění zprostředkování sluţeb, jiţ od roku 2002. Zpočátku zprostředkovávala studentům pracovní víza do USA a poskytovala asistenci v programu Work and travel USA. V roce 2006 vznikla společnost Czech – us v.o.s., jak jí známe pod tímto obchodním názvem v současnosti. Společnost vlastní jako jediná v Evropě povolení od Amerického červeného kříţe, vycvičit plavčíky přímo pro potřeby amerického trhu práce, na základě prvotního vyškolení zaměstnanců Czech – us na instruktory plavčíků dle standardů Amerického červeného kříţe. Díky tomuto povolení měla společnost moţnost vycvičit aţ na 800 plavčíků. Od roku 2006 Czech – us nabízí i jiné sluţby, například programy týkající se pracovních a vzdělávacích stáţí v zahraničí nebo i nově sluţby zprostředkování prodeje letenek do celého světa či vrácení daní z USA.

19

Agentura spolupracuje s řadou zahraničních a českých partnerů. Od roku 2004 například s American Lifeguard Association, jejímţ prostřednictvím můţe uskutečňovat kurzy Pool Operatora, zaměřené na bazénovou chemii. V témţe roce společnost započala rovněţ spolupráci s garantem programu Work and Travel, se společností Center for Cultural InterExchange. InterExchange je společnost se sídlem v New Yorku a dlouholetou zkušeností v oboru kulturně-výměnných programů. Díky této organizaci Czech – us zajišťuje vízový servis H2B programů, coţ jsou sezónní pracovní víza na léto a zimu. Jak jiţ bylo řečeno, organizace spolupracuje i s Americkým červeným kříţem. (American Red Cross), coţ je nezisková humanitární organizace vedená dobrovolníky, pramenící z Mezinárodního hnutí červeného kříţe. Organizace rovněţ zajišťuje výcvik záchranářství a první pomoci. Dále pak prostřednictvím společnosti CCI, se sídlem v Chicagu – USA, Czech – us zajišťuje vízový servis pro program Work and Travel USA a také Academic Year and Semester Program USA a H2B program.

3.3 Výcvikový kurz na pracovní pozici plavčík Pro práci plavčíka je nutností projít výcvikovým kurzem a získat potřebné certifikáty pro výkon pracovní činnosti. Jednak certifikát Amerického červeného kříţe – plavčíka s platností na tři roky a rovněţ certifikát CPR/AED - Kardiopulmonární resuscitace platný na jeden rok. Samozřejmostí je zvládnutí pre-kurzu, coţ je jakési splnění předpokladů, nutných k výkonu práce plavčíka. Pre-kurz se skládá z 300 m kombinovaného plavání bez časového limitu (100 m kraul, 100 m prsa, zbytek libovolně jedním z těchto stylů), dále uplavání dvaceti metrů a vylovení pět kilogramů těţkého předmětu z hloubky cca 2,5 m a plavat zpět na start bez pomoci rukou a také krátké osobní interview v anglickém jazyce. To ovšem platí pro plavčíky bazénové. Standardy dovedností pre-kurzu pro pláţové plavčíky jsou náročnější, lišící se vţdy dle jednotlivých zaměstnavatelů. Samotný intenzivní kurz plavčíka trvá třicet vyučovacích hodin. Výuka probíhá v prostorách třídy a v bazénových prostorách. Z uvedeného dvacet hodin probíhá výuka ve třídě a deset hodin v bazénu. Vyučovaná látka se týká fungování záchranného

20

systému, práce plavčíka, detailů fungování bazénu, nácviku bezpečného vstupu do vody a záchrany aktivně a pasivně tonoucího, včetně alternativy situace při podezření na poranění hlavy, krku a páteře v mělké i hluboké vodě. Finálním výstupem kurzu je sloţení zkoušek praktických a testových. Testové otázky jsou sestaveny z lifeguardingu, CPR a první pomoci. Testy jsou v anglickém jazyce. Pro některé bazény je třeba pouze jeden plavčík, tudíţ je potřeba znalostí ohledně bazénové chemie. Podrobněji jde o pochopení zákonitostí fungování bazénu, filtračního systému, výpočtu objemu bazénu a průtoku vody a seznámení se s pravidly bezpečnosti práce. Výstupem je závěrečný test v angličtině.

3.4 Kompetence profesní role plavčíka v USA Kapacita bazénových ploch je různá, proto se liší i počet přidělených plavčíků na jednotlivé bazénové areály. Hlavní kritérium ale spočívá v tom, ţe alespoň jeden z těchto plavčíků musí mít status pooloperátora, aby se mohl o bazén postarat po technické stránce. Často se stává, ţe má bazén na starost právě jeden plavčík, například při kapacitě bazénu třiceti lidí. Ten tedy musí ovládat veškeré znalosti i stran techniky. U kaţdého bazénu se nacházela vţdy místnost pro plavčíka (guardroom) a místnost s řídícím systémem, potrubím, a chlorovacím čí bromovacím zařízením (pumproom). Náplní práce, kromě dozoru nad vodní plochou, byly i různé dílčí činnosti vykonávané během celého pracovního dne. Velice důleţité je, aby se zákazník cítil v prostředí areálu co moţná nejlépe, proto je nutné zabezpečit především čistotu bazénu a jeho okolí. Před otevřením bazénu se jednalo o vysávání dna bazénu, čištění vnitřního kachlíkového obvodu bazénu. Během celého dne potom o pravidelné obcházení bazénu a sběr neţádoucích větrem nafoukaných částic na vodní hladině. Povinností byl také úklid ploch kolem bazénu. Dále bylo nutno provádět kvůli průtoku vody v potrubí bazénu, zpětné vypouštění vody dle potřeby zhruba dvakrát týdně. Důleţité bylo ruční vybírání „skimmerů“, košíků umístěných v zemi, do kterých se zachytávaly neţádoucí naplaveniny.

21

Další z povinností se týkaly pravidelné kontroly stavu vody v bazénu. Kaţdou hodinu bylo nutné měřit hladinu chlóru a PH vody. PH muselo být udrţováno v určité optimální hladině. Příliš nízké PH by mohlo zapříčinit například neţádoucí narušování a poškozování kovu a betonu a také podráţdění očí zákazníků. Naopak příliš vysoké PH by se odrazilo v ucpávání filtrů, sníţené cirkulaci vody, sníţeném účinku chloru a v neposlední řadě rovněţ v podráţdění očí. Vše muselo být samozřejmě evidováno do výkazu denní činnosti. Pokud byla naměřená hodnota PH příliš vysoká, bylo nutno do vody nalít určité mnoţství kyseliny. Mnoţství kyseliny záviselo na objemu vody v bazénu. Hodnotu PH například zvyšoval přidávaný chlór. Chlór se do bazénu přidával vţdy mechanicky po celou délku dne, aby se zabránilo tvorbě řas, nejčastěji zelených. Chlór musel být rovněţ udrţován v určité hladině vzhledem k objemu vody v bazénu. Jeho vysoká hladina by způsobovala podráţdění očí a pokoţky. Jedenkrát do týdne bylo prováděno i měření ostatních hodnot vody, jako je hladina kalcia, alkalinita a hladina kyseliny kianurové. Pokud se v areálu nacházela vířivka, bylo nutné se postarat i o ni podobným způsobem. Jediný větší rozdíl byl v dezinfekci vody. Díky vysoké teplotě vody ve vířivce, se musí pouţít místo chlóru brom. Bromuje se pomocí bromovacích tablet, ukládaných do brominátoru, kde prostupuje voda, která tablety postupně rozpouští a takto upravená voda je vháněna do bazénku. Časté kontroly toho, jestli plavčíci řádně plní své povinnosti, byly prováděné prostřednictvím nadřízených (supervizorů). Pokud došlo k nějakému závaznějšímu problému nebo bylo potřeba doplnit vybavení potřebné k provozu bazénu, bylo nutné kontaktovat nadřízeného. Kontaktování nadřízeného bylo například nutné i při uzavření bazénu, například z důvodu kontaminace vody a podobně. Na konci letní sezóny bylo naší povinností připravit bazén k zazimování. Příprava zahrnovala úklid všech lehátek a slunečníků do vyhrazených prostor, vynesení veškerého odpadu, likvidace chlóru, vypnutí motorů bazénu a všech ostatních zařízení do polohy vypnuto.

22

3.5 Health department and Office of the Fire Marshal Přísné kontroly bazénových areálů probíhaly během celé sezóny i ze strany tamního ministerstva zdravotnictví a z Office of the Fire Marshal (poţární inspekce). Poţární inspektor za účasti pool – operátora a manaţera bazénu, má za povinnost zkontrolovat plavčíkovy certifikáty, správné skladování chemikálií, a celkový bezpečnostní systém bazénu, stran například únikových východů a podobně. Rovněţ má za povinnost zjistit, zda plavčík coby pool-operátor má povědomí o tom, jak se zachovat v případě poţáru. Inspektor se při kontrole řídí sepsanými regulemi, které musí vše, co se nachází v areálu splňovat. Nezbytnými jsou kupříkladu cedule, které označují nebezpečný chemický materiál, nebo štítky na jednotlivých barelech s nebezpečnými látkami. Samozřejmostí je rovněţ plně funkční hasící přístroj. V případě Health departmentu se kontroly týkají především dodrţování zásad čistoty a dezinfekce vody v bazénech. Vše si inspektor podrobně zaznamenává. Pokud je něco v nepořádku, za určitou dobu se vrátí a zkontroluje, jestli byly nedostatky odstraněny. Pokud se tak nestalo, má právo bazén označit za neprovozuschopný a zavřít jej.

3.6 Virginie Nyní pár slov o lokalitě, kde byl prováděn výzkum, který bude dále v rámci práce blíţe rozebrán a popsán. Jedná se o stát Virginie, na východním pobřeţí severní Ameriky. Konkrétně jde o území okresu Fairfax. Proto bych nyní přistoupila k identifikaci zmíněné lokality z pohledu především demografického, ale zároveň i popisného.

3.6.1 Demografie Virginie Hlavním městem státu Virginie je Richmond a je domovem 8,001,024 obyvatel. Stát leţí na východním pobřeţí USA. Národnostní sloţení dle nejaktuálnějšího přehledu na serveru U.S. Census Bureau je následující: Největší procento populace ve Virginii zastupují běloši s celkovými 68,6 procenty. Velké procentuální zastoupení mají rovněţ Afroameričané a to 19,4 procenty. Se 7,9 procenty se na třetí příčce drţí hispánské

23

obyvatelstvo, dále pak následují Asiaté s 5,5 procenty, Američtí Indiáni tvoří 0,4 procent virginské populace a ostatní 3,2 procenta. [2] Reston je městem kulturního dění a rovněţ také místem, kde byla prováděna část výzkumu. Proto pár řádků i o něm.

3.6.2 Reston Reston je menší město situované v severní části státu Virginie v okresu Fairfax. Čítá přibliţně na 58,187 obyvatel. Národnostní sloţení pro představivost tvoří z 71,8 procent běloši, z 10% Asiaté, z 8,7% Hispánci, z 6,9% Afroameričané a z 0,4 procenta ostatní. [3] Dobře se zde daří podnikání, za kterým do Restonu jezdí například i Evropané. Jsou zde zastoupeny mnohé evropské společnosti. Průměrný návštěvník se můţe zúčastnit nejrůznějších kaţdoročně pořádaných festivalů jako například festival dobrého jídla a pití nebo vyzkoušet speciality v místních restauracích. Jsou zde zastoupeny i restaurace se světovou kuchyní. Reston je také znám díky galeriím s uměním.

3.7 Bazénový systém ve Virginii Bazénový systém v zemi se od našeho v České republice poněkud liší. Funguje zde převáţně systém, kdy je bazén umístěn u kondominia, coţ je vţdy určitá část obytných čtvrtí. Lidé pak platí v letní sezóně bazénové vstupné v rámci nájemného. Tudíţ tak mají moţnost koupání permanentně k dispozici. Bazény co do rozlohy jsou menší. Většinou mívají ve svém areálu posilovnu. Občerstvení, na které jsme u nás zvyklí, v areálech nebývá. Výjimku tvoří jen luxusnější verze bazénů v rámci kondominia, v bohatších čtvrtích. Zde mají návštěvníci konzumaci lehkého občerstvení v rámci měsíčního poplatku. Obecně se měsíční poplatek za tyto sluţby liší právě na základě lokace obytné části. Kaţdý jednotlivec obdrţí tzv. poolpas, coţ je průkazka se jménem a trvalým bydlištěm, která slouţí k prokazování se plavčíkovi při kaţdé návštěvě bazénového zařízení. V opačném případě, pokud se poolpasový systém nevede, se hosté zapisují do knihy návštěv. Pokud chce návštěvník jít na jiný bazén, který je veden v rámci kondomínií, můţe tak učinit jako host residenta daného kondominia. Resident 24

ovšem musí tvořit hostu doprovod. Doprovod do bazénového areálu musí mít rovněţ mládeţ. Věková hranice, kdy je doprovod potřeba, se liší v závislosti na hloubce, které bazén ve svém nejhlubším místě dosahuje. Například někde dítě můţe vstoupit do areálu bez doprovodu jiţ ve svých třinácti letech. Jedná se konkrétně o případ, kdy hloubka dosahuje pouze třech stop, coţ je v přepočtu 0,9 metru. Jiní naopak museli mít doprovod ještě ve svých šestnácti letech. Doprovodem se rozumí osoba starší osmnácti let. Bazénu přísluší vţdy manager, který má bazén ve správě a stará se o jeho administrativní chod. Manager se podílí i na samotném výběru společnosti, která se o bazén postará stran zajištění svých trénovaných plavčíků, udrţování čistoty bazénu, a jeho celkový denní provoz. Zahrnuté bývají i sluţby napouštění a vypouštěni vodní plochy na začátku a konci sezóny. Firem je ve Virginii dostatek a správci bazénu se kaţdý rok rozhodují, kterou firmu najmou. Samozřejmě vedle provozu těchto menších areálů v Americe běţně fungují i aquaparky.

3.8 Community pool service Inc. Jelikoţ jsem byla zaměstnaná u firmy Communuty pool service Inc., tak zde okrajově uvádím i stručnou charakteristiku firmy. Community pool service Inc. je společností, u které jsem měla moţnost pracovat. Společnost v Marylandu ve Virginii působí jiţ od roku 1977. Společnost se stará ročně o mnoho bazénových areálů jak v oblasti Marylandu, tak v oblasti Washingtonu D.C. Community pool se prezentuje jako vysoce spolehlivá firma, která dokáţe uspokojit potřeby zákazníka. Slibuje vysokou kvalitu poskytovaných sluţeb, spolehlivost, bezpečnost a spokojenost. Klientelu mezi mnohými představují například různé hotely, kondominia, světově známé kanceláře a resorty. Jako konkurenční výhodu nabízí bezpochyby profesionálně trénovaný personál, přezkušovaný během celé sezóny, vyškolený personál na práci v kanceláři, který monitoruje celkový chod a správu bazénů. Loňský rok firma nově zavedla pro svůj personál na internetu dostupný rozpis pracovních směn. To je

25

bezesporu výhodou pro zaměstnance a zjednodušuje se tím i část chodu firmy. Mimo jiné společnost poskytuje i servis týkající se oprav bazénových ploch.

3.9 Bazénový systém v České republice V České republice běţně funguje systém letních veřejně přístupných bazénů o různých plochách. Liší se nejen rozlohou areálů, ale rovněţ i velikostí bazénů, kvalitou poskytovaných sluţeb, cenou vstupného, moţností zákaznických slev či nabídky doplňkového sportovního vyţití. Některé z areálů vlastní města a jiné soukromí majitelé či firmy, které se o provoz areálů starají. V rámci práce bude nahlíţeno na letní bazénové areály v Jihomoravském kraji, konkrétně ve městě Brně. Níţe budou zmapovány jednotlivé stávající stavy bazénů.

3.9.1 Riviéra Jméno koupaliště Riviéra pochází jiţ z roku 1815, kdy Riviéra byla lázněmi. Areál koupaliště je situován v říční nivě nedaleko řeky Svratky. V roce 1984 byl vypracován projekt, jenţ měl za cíl vybudovat zde několik padesátimetrových bazénů, coţ bylo uskutečněno. V roce 1992 a 1993 areál provozovalo město. Od roku 1995 byl areál uzavřen a tak zchátral. V roce 2003 byl však pro veřejnost znovu otevřen. Riviéra je unikátní jednak tedy svoji polohou a rovněţ i koncepcí bazénů. Vize při výstavbě vycházela z myšlenky vystavění bazénu jako betonového koryta. První část bazénu je mělká a má povahu brouzdaliště, ze kterého voda stéká přes přelivné hrany do dětského bazénu. Dále na dětský bazén navazuje bazén určený pro plavce, stejně tak jako třetí část bazénu, která je rovněţ určena pro plavce. Hloubka se ve třetí části bazénu pohybuje kolem dvou metrů. Bezprostředně u bazénu jsou betonové plochy slouţící pro relaxaci přímo u vody. Moţné je téţ relaxovat na okolních travnatých plochách. [4] Postupem let se v areálu zavádějí různé doplňkové sluţby. Vyuţít můţete Wi-Fi připojení na koupališti, aquazorbingu, celoročního provozu posilovny přímo v areálu koupaliště, beach-volejbalových kurtů a v neposlední řadě také moţnost se občerstvit. Bazény jsou v provozu denně od 9:00 hod do 21:00 hod. Doprovod do areálu musí mít osoby mladší patnácti let. Doprovodem se rozumí osoba starší patnácti let.

26

3.9.2 Koupaliště Brno V těsné blízkosti samotného bazénového areálu se nachází nafukovací atrakce pro děti, dva beach – volejbalové kurty, trampolína a lanové centrum. V samotném bazénovém areálu

mají

moţnost

návštěvníci

vyuţít

třech

bazénů

a

jednoho

malého brouzdaliště pro děti se skluzavkou. Pro děti je rovněţ určen i jeden ze tří většíc h bazénů, ve kterém je umístěna nafukovací skluzavka. V prostředním bazénu je moţnost vyuţít vodního volejbalu a konečně třetí bazén je určen pro plavce. Moţné je vyuţít i zapůjčení slunečníků a lehátek. Dostupné je samozřejmě i občerstvení. Otevřeno je v letní sezóně denně, a to od 9:00 hod do 21:00 hod.

3.9.3 Koupaliště Brno - Královo Pole V areálu koupaliště se nacházejí dva 25 m dlouhé bazény. Jeden je určen pro neplavce a jeden pro plavce. V bazénu pro neplavce se nachází skluzavka pro děti a chrlič. Nechybí ani vyhřívané brouzdaliště pro nejmenší návštěvníky. Pro děti je rovněţ určeno pískoviště s houpačkami a prolézačkami. Pro jiné sportovní aktivity je v areálu za tím účelem vybudované multifunkční hřiště s umělým povrchem. Návštěvníci si tak mohou zahrát například badminton, volejbal, basketbal a nohejbal. Dále jsou pro návštěvníky připraveny bazénové nafukovací atrakce a to trampolína a houpačka. Mimo jiné si lze zapůjčit zdarma lehátko, k dispozici jich je rovná stovka. Jako všude jinde, tak i na koupališti v Králově Poli si lze zakoupit drobné občerstvení. K dispozici jsou dvě rychlá občerstvení s terasami situovanými ve stínu. Relaxovat návštěvníci mohou na udrţovaných travnatých plochách. Na internetových stránkách koupaliště se můţeme dočíst, ţe prioritou všeho je čistota. Proto se provozovatelé snaţí udrţovat areál co nejvíce čistý ke spokojenosti svých zákazníků. Kapacita je 1500 návštěvníků a otvírací doba denně od 9:00 hod. do 21:00 hod.

27

3.9.4 Koupaliště Kraví hora Areál poskytuje návštěvníkům osvěţení ve dvou bazénech. První je větší, kde jsou v jedné části spouštěny perličkové trysky a v druhé části je skluzavka. Střední část je určená pro plavce. Druhý bazén je celkem mělký a rovněţ se skluzavkou. Návštěvníci mají moţnost relaxovat blízko vody, na kaskádově vystupňovaných travnatých plošinách nebo přímo na rozsáhlých zatravněných plochách. V areálu si mohou zákazník zakoupit občerstvení. Otevřeno je v červenu denně od 9:00 hod. do 19:00 hod. a v období Červenec – Srpen od 9:00 hod. do 22:00 hod.

3.9.5 Koupaliště Zábrdovice Koupaliště Zábrdovice je letním areálem, kde se kromě bazénů nachází i tobogán a umělé vlnobití. Nechybí brouzdaliště pro nejmenší a bazén pro plavce. Návštěvníci mají moţnost odpočívat na zatravněných plochách a koupit si drobné občerstvení.

3.9.6 Dětské koupaliště Juliánov Nově zrekonstruované koupaliště, je koncipováno se zaměřením hlavně na rodiny s menšími dětmi. Hloubka velkého bazénu proto dosahuje pouhých 1,2 metru. Kapacita areálu je 400 návštěvníků. Zajímavostí je dezinfekce vody, která zde probíhá pomocí bez-chlórového přípravku., tudíţ voda nedráţdí oči a je vhodná například pro alergiky. V blízkosti areálu se nachází i hospůdka s letní zahrádkou pro občerstvení návštěvníků. Nechybí ani provoz tolik populárního adrenalinového sportu posledních tří let, aquazorbingu. Koupaliště je otevřeno denně od 9:30 hod. do 19:00 hod.

28

3.10 Celkové zhodnocení potenciálu bazénových rekreačních ploch pro cestovní ruch ve městě Brně Rozhodně má město Brno stran letních rekreačních ploch turistům co nabídnout. Celkově vzrostla během posledních dvou let snaha o zlepšení kvality poskytovaných sluţeb a rovněţ také snaha o zavedení sluţeb nových. Provozovatelé tak lákají na nově vybudovaná sportoviště, a to hrací hříště pro děti a sportovní hřiště pro dospělé, dále pak na různé vodní atrakce a občerstvení. Můţeme také sledovat, jaké míry konkurenceschopnosti můţe daný areál, vzhledem k ostatním areálům, dosáhnout. Některé areály jsou ovšem vybudovány v městských částech s výhledy na panelové domy a tudíţ se lehce vytrácí pocit jakékoliv hlubší regenerace a relaxace, nehledě na hluk ve velkokapacitních areálech ze strany samotných návštěvníků a pak i hluk z městských prostor. Kdyţ naopak vyzdvihneme klady některých areálů, tak se můţeme setkat i se snahou o čistotu prostředí, či obklopení přírodou. Co Brnu chybí, tak je venkovní aquapark, nebliţší je ve Vyškově či v Hustopečích. V minulosti byly vzneseny návrhy postavit aquapark u Brněnské přehrady, která byla povaţována za ke koupání absolutně nevhodnou. Důvodem se staly zelené sinice, které se na hladině začaly v horkých letních měsících objevovat. To by ovšem nebylo řešením, protoţe by se tím mohl narušit překrásný krajinný ráz a přehrada by tím mohla být znehodnocena. Naštěstí se od tohoto návrhu upustilo a dno přehrady se chemicky ošetřilo. To nemění ovšem nic na faktu, ţe by aquapark mohl být postaven jinde.

3.11 Vyhodnocení dotazníkového šetření Primární kvantitativní marketingový výzkum, jak jiţ bylo výše uvedeno, byl prováděn ve městě Reston ve Virginii v USA a ve městě Brně v Jihomoravském kraji v České republice. Celkový počet respondentů čítal sto dotazovaných, z toho padesát v ČR a padesát dotazovaných v USA. Cílovou skupinu respondentů tvořili jedinci od 30 do 50 let. Níţe jsou uvedeny veškeré otázky, jeţ byly v dotaznících zahrnuty. Vţdy, aţ na jednu otázku, se jedná o komparace názorů respondentů, stran jejich spokojenosti s areály a to Američanů ve Spojených státech amerických a Čechů v České republice.

29

3.11.1 Cíle Hlavním cílem dotazníkového šetření je konkrétně zjistit, jak jsou uţivatelé zmíněných rekreačních areálů spokojeni s úrovní a kvalitou poskytovaných sluţeb. Otázky jsou především zaměřeny na čistotu a upravenost areálů, dále potom na koupěschopnost obyvatel a také na zavedení nových sluţeb či úpravu standardu letních bazénových areálů. Po návštěvě USA a komparaci tamní čistoty na všech úrovních je zjevné, ţe je úroveň po této stránce v ČR podstatně niţší. Jedná se konkrétně například o čistotu veřejných toalet či kvalitu samotné vody v bazénu. Je rovněţ známo, ţe většina Čechů je neochotna platit za sluţby navíc. Dalším faktem je to, ţe ve městě Brně chybí letní aquapark, Nejbliţší je aţ v sousedním Vyškově či Hustopečích. Lze si také povšimnout faktu, ţe se u nás plavčíci netěší takovému respektu jako v Americe. V praktické části práce je rovněţ popsáno, ţe v Americe funguje i jiný bazénový systém veřejných bazénů neţ je tomu u nás v ČR. Co se týče pravidel chování návštěvníků v areálech v ČR, tak nikde není mladistvým zakázáno kolem bazénu běhat.

3.11.2 Hypotézy Jako predikci lze uvést hned několik skutečností. Lze předpokládat o mnoho niţší spokojenost klientely s čistotou areálů v České republice a naproti tomu vysokou všeobecnou spokojenost zákazníků v USA. Rovněţ lze očekávat niţší míru ochoty Čechů za nové sluţby připlácet. Ve městě Brně chybí letní aquapark, tudíţ se domnívám, ţe by o výstavbu aquaparku, ze strany českých návštěvníků, mohl být zájem. Aquapark by tak v Brně zaplnil mezeru na trhu. Dále lze usoudit, ţe plavčíci v ČR budou záporněji hodnoceni neţ plavčíci v Americe, kde je respondenti budou z velké většiny hodnotit kladně. Lze také usoudit, ţe respondenti na moţnost změny bazénového systému v ČR budou reagovat spíše záporně. V dnešní době přeplněných koupališť je moţné, ţe dotazovaní v ČR budou kladně reagovat na moţný zákaz běhání dětí kolem bazénu. Naproti tomu respondenti v Americe jej nebudou chtít zrušit.

30

1.

V USA uţivatelé platí za bazén v rámci nájemného za dům či byt, ale mají k dispozici většinou pouze jeden jediný menší bazén v blízkosti domu. Vyhovovalo by Vám to takto?

1.

Do you consider paying for the pool thru tle rent like a good idea? Are you satisfied with like this?

30%

70%

76%

24%

ano

ne

yes

no

Grafy č. 1 – Spokojenost respondentů se stávajícím bazénovým systémem

Jak jiţ bylo popsáno výše, tak v USA funguje i jiný systém uţívání veřejných bazénů. První otázka měla ukázat, zda by o systém byl zájem u nás v ČR. Z grafů je patrné, ţe zájem o americký systém u nás není a naopak v USA jsou lidé s tímto systémem spokojeni. Skutečnost můţe vyplývat z faktu, ţe jsou na tyto podmínky obě skupiny respondentů jiţ zvyklí a rovněţ také z faktu, ţe čeští respondenti si nikdy neměli moţnost americký systém vyzkoušet.

31

2.

Vyhovuje Vám moţnost výběru bazénu s placením na místě?

2.

Would you like prefer paying for the pool for each entrance to the pool as people do in Czech republic?

10%

90%

ano

76%

24%

ne

yes

no

Grafy č. 2 – Spokojenost respondentů se systémem placení za uţívání bazénů

Druhá otázka se zaměřuje na placení za vstupy do areálů v USA v rámci nájemného. Je jakýmsi komplexním doplněním k otázce první. Cílem bylo zjistit, zda jsou Američané s tímto systém spokojeni, nebo by raději platili kaţdý vstup při příchodu do areálu zvlášť a rovněţ i spokojenost českých zákazníků s placením vstupů na místě. Grafy opět vykazují, podobně jako u otázky první, spokojenost obou skupin respondentů se stávajícím systémem v obou zemích.

32

3.

Kolik za vyuţití bazénu během léta zaplatíte?

3.

How much do you pay for the pool during the summer ?

Suma peněz v Kč

Počet respondentů

Počet respondentů v procentech

0 - 500 501 - 1000 1001 - 1500 1501 a více

31 12 4 3

62% 24% 8% 6%

50

100%

Celkem

Tabulka č. 1 – Sumy peněţních prostředků vynaloţené za návštěvu bazénů českými respondenty

Suma peněz v $

Počet respondentů

Počet respondentů v procentech

0 - 100 101 - 200 201 - 300 301 - 400 401 - 500 501 - 1000 více neţ 1000

29 11 5 0 3 2 0

58% 22% 10% 0% 6% 4% 0%

50

100%

Celkem

Tabulka č. 2 – Sumy peněţních prostředků vynaloţené za návštěvu bazénů americkými respondenty

Z tabulek je patrné, ţe Americký občan vynaloţí v přepočtu v průměru více financí neţ český občan. Jednak je to dáno rozdílnou ţivotní úrovní obou zemí a dále pak i poměrně lepším standardem nabízených sluţeb, od čehoţ se odvíjí i poţadovaná cena. U nás více jak polovina dotazovaných utratí pouze do pětiset korun, coţ je samozřejmě dáno faktem, ţe zákazník platí za vstup vţdy jednotlivě (pokud si nezakoupí permanentku vztahující se na více tak předplacených vstupů), kdeţto americký zákazník platí vţdy určitou stanovenou částku měsíčně.

33

4.

Jste spokojeni s cenou za uţití bazénu od 50 do 90 Kč za vstup pro dospělého?

4.

Are you satisfied with the price which you pay for using the pool?

82%

76%

24%

18%

ano

ne

yes

no

Grafy č. 3 – Spokojenost dotazovaných s výší ceny za uţívání bazénů

Otázka číslo čtyři doplňuje otázku třetí. Jak grafy ukazují, tak obě dvě skupiny respondentů jsou s vynaloţenými náklady na vstupy do areálů víceméně spokojeni. V České republice ze 76% a v Americe dokonce ze 82%. Nespokojeno je v obou zemích pouze kolem dvaceti procent dotazovaných.

34

5.

Byli byste ochotni platit za bazén více, pokud by se vystavěl ve vaší lokalitě nový?

5.

Would you like prefer to pay more for the pool but have possibility to choose among more pools?

78% 80% 70%

62%

60% 50% 38% 40% 30%

22%

20% 10% 0% yes

no

ano

ne

Graf č. 4 – Míra ochoty dotazovaných platit více

V případě amerických respondentů je patrné, ţe by si připlatilo nemalé procento dotazovaných. Coţ značí i jistou potřebu vyuţívat jiného areálu a vyhnout se tím stereotypu, který trochu s americkým systémem souvisí. Naopak u nás převáţná většina dotazovaných připlácet nechce. Coţ značí fakt, ţe se do jisté míry spokojí se stávajícím počtem a stavem bazénových areálu v Brně, nebo by nový bazén chtěli, ale v podobné cenové relaci ostatních stávajících koupališť.

35

6.

Jak často chodíte v letních měsících (červen-září) na bazén?

6.

How often are you going to swim to the pool?

90%

84%

80% 70% 60% 50%

50% 40%

34%

30% 20%

16% 12%

10%

4%

ee k

k ef or a

w

we e a

m or an d 5x

3x

-4 x

fo r -2 x 1x

ví ce a 5x

fo r

a

we e

k

tý de n za

tý dn ě -4 x 3x

1x

-2 x

tý dn ě

0%

Graf č. 5 – Návštěvnost areálů

U otázky šesté je patrně vidět, ţe u obou skupin respondentů je nejčastější návštěva bazénových areálů jednou aţ dvakrát za týden a v České republice jde dokonce o drtivou většinu dotazovaných. Otázka měla za cíl zmapovat i jakýsi potenciál v oblasti volno-časových aktivit a tudíţ i s tím spojenou návratnost nákladů vynaloţených na provoz areálů provozovateli v České republice a rovněţ i míru potencionálu areálů pro americké zákazníky v USA. V Americe je ale návštěvnost z určitého procenta ovlivněna opět měsíčním poplatkem, v případě kterého se uţivatel snaţí o největší míru návratnosti vynaloţených nákladů v podobě uţitku z návštěv areálu. Uţitek je, jak je známo, individuálním pojmem, coţ se samozřejmě odráţí i ve výsledných procentech 36

viditelných z grafu. Dalším faktorem ovlivňujícím návštěvnost Američanů bude bezesporu i vzájemná blízkost areálů s jednotlivými obytnými čtvrtěmi.

7.

Povaţujete práci plavčíků za důleţitou?

7.

Do you consider the work of the lifeguards as important?

12%

6% 10%

20%

ano

90%

62%

spíše ano

spíše ne

ne

yes

rather yes

rather no

no

Grafy č. 6 – Důleţitost práce plavčíků

Otázka sedmá se týká významnosti práce plavčíka. Je patrné, ţe Američané si váţí amerických plavčíků daleko více. Výsledek navazuje na fakt, ţe Američané v plavčíkovi vidí osobu, které mohou v případě ohroţení na ţivotě plně důvěřovat. Dále je to dáno také určitou mírou autority, kterou americký plavčík má zcela jistě větší neţ plavčík u nás, kdy dohlíţí nejen na zákazníky v bazénu, ale i na celkový chod bazénových prostor.

37

8.

Jste spokojeni s tím, jakou práci plavčíci odvádí?

8.

Are you satisfied with how the lifeguards do their job?

2% 0%

52%

28% 2%

ano

spíše ano

18%

spíše ne

98%

ne

yes

rather yes

rather no

no

Grafy č. 7 – Spokojenost s plavčíky odváděnou prací

Osmá otázka doplňuje otázku sedmou, se kterou nesporně souvisí. Jak jiţ bylo uvedeno u otázky číslo sedm, plavčíkovou povinností v Americe je starat se i o chod bazénových prostor. Je očividné, ţe plavčíci plní své povinnosti řádně a kladně tím tak reprezentují firmy, které byly pro tuto správu areálů najaty managerem. V České republice je spokojenost s odváděnou prací plavčíků podstatně niţší. Plně spokojeno je pouze osmadvacet procent dotazovaných, coţ je v porovnání s Amerikou velice malé procento.

38

9.

Vyhovují Vám menší bazény, aquaparky nebo bazény jen pro plavce?

9.

Do you prefer small pools or waterparks?

Typ bazénu

Počet respondentů

Počet respondentů v procentech

Menší bazény Aquaparky Bazén pro plavce

6 23 21

12% 46% 42%

Celkem v ČR Small pools Waterparks

50 39 11

100% 78% 22%

Celkem v USA

50

100%

Tabulka č. 3 – Oblíbenost jednotlivých druhů plaveckých areálů

Jak jiţ byl zmíněno, v Brně chybí aquapark, tudíţ cílem otázky deváté bylo zjistit, zda by obyvatelstvo mělo o výstavbu tohoto rekreačního areálu zájem a také jaké oblíbenosti se aquaparkům dostává ze strany amerického obyvatelstva. Jak uvádí tabulka, tak zájem o výstavbu aquaparku v Brně by uvítalo aţ čtyřicet šest procent respondentů. Naproti tomu Američané preferují klidnější chod menších rekreačních zařízení.

39

10.

Jste spokojeni s čistotou bazénů? (kvalita vody, čistota dna …)

10.

Are you satisfied with tidiness of the pool? (quality of water, tidiness of the bottom of the pool …)

2%

65%

12% 3%

ano

spíše ano

8%

20%

spíše ne

90%

ne

yes

rather yes

rather no

no

Grafy č. 8 – Spokojenost s čistotou bazénů

Otázka desátá se zaměřuje na jednu z hlavních problematik celého dotazníkového šetření, kterou je čistota. Zde se otázka konkrétně týká kvality vody, čistoty bazénu, respektive jeho dna či čistoty kachliček tvořících vnitřní část bazénu, popřípadě naplavenin na vodní hladině. Poměrně velké procento u českých zákazníků tvoří procento nespokojenosti s výše uvedenými faktory a to dohromady z dvaceti tří procent. Plné spokojenosti se těší pouze dvanáct procent dotazovaných, coţ ve srovnání spokojenosti Američanů je nesporně malé procento.

40

11. Jste spokojeni s úpravou a čistotou prostředí, ve kterém se bazén nachází? 11.

Are you satisfied with tideness of surrounding around the pool?

0% 8% 2%

68%

ano

10% 4%

18%

spíše ano

spíše ne

90%

ne

yes

rather yes

rather no

no

Grafy č. 9 – Spokojenost s čistotou prostředí v areálech

Jedenáctá otázka doplňuje předešlou otázku desátou. Standard upravenosti okolí, který je v Americe nastaven je rozhodně, jak si lze povšimnout, opravdu na výši. Spokojeno je celých devadesát procent respondentů, coţ se s výsledky, které lze vidět z grafu na levé straně, nedá srovnat, protoţe u nás je plně spokojeno pouze deset procent dotazovaných. Na druhém místě pak převaţuje odpověď spíše spokojen a to z šedesáti osmi procent, coţ by se mohlo zdát jako celkem uspokojující fakt. Vezmeme – li ale v potaz, ţe u nás jsou lidé zvyklí na „náš“ standard a neměli moţnost srovnání kupříkladu s areály v USA, tak by se dalo předpokládat, ţe pokud by tu moţnost měli, tak by odpovědi respondentů u nás mohly vykazovat daleko větší míru nespokojenosti, neţ se projevilo v tomto případě.

41

12. V USA platí striktní pravidla týkající se zákazu běhání kolem bazénu, chtěli byste je v ČR také zavést? 12. There are not such a strict rules about running around the pool in the Czech republic. Would you like to cancelled the rulles about running around the pool here?

82%

28% 72%

ano

ne

18%

yes

no

Grafy č. 10 – Míra spokojenosti s kázeňskými pravidly v areálech

Z grafu napravo lze vyčíst, ţe je americké obyvatelstvo s pravidly plně spokojeno a rozhodně by je nerušilo. Naproti tomu obyvatelstvo u nás, je nespokojeno se stávajícím stavem pravidel ze sedmdesáti dvou procent. Coţ značí, ţe by se pravidla, která v Americe platí, měla taktéţ zavést i u nás.

42

13. Preferujete raději delší otevírací dobu bazénů v létě aţ do pozdních večerních hodin (20:00 – 22.00)? 13. Are you satisfied with the opening hours of the pool (untill 8:00 pm)?

24%

38% 62%

76%

ano

ne

yes

no

Grafy č. 11 – Spokojenost respondentů s otevírací dobou

Cílem otázky třinácté bylo zjistit, z kolika procent lidé vyuţívají moţnosti delší otvírací doby bazénových areálů. U obou skupin respondentů se, jak vidíme, lze setkat s většinovou kladnou preferencí delší otevírací doby.

14. Chtěli byste mít výběr z většího mnoţství bazénů ve vaší lokalitě? 14. Would like to have an possibility to chaose among more pools ?

74%

10% 90%

ano

ne

26%

yes

no

Grafy č. 12 – Moţnost výběru z většího mnoţství bazénů

43

Otázka čtrnáctá sledovala spokojenost uţivatelů s počtem bazénových areálů v Brně a na druhé straně rovněţ spokojenost Američanů s moţností vyuţívat pouze jednoho bazénového areálu. Kdyţ vezmeme v potaz otázku číslo pět a to ţe by cena, co se ČR týká, zůstala přiměřeně kolem devadesáti korun za vstup, můţeme usoudit, ţe za této podmínky by ve skutečnosti zájem o výstavbu nového areálu byl. Naproti tomu američtí respondenti jsou víceméně se stávajícím stavem spokojeni. Coţ opět značí jistou míru zvyklosti na dlouholetý zavedený systém v zemi.

15.

Vyhovuje Vám kvalita občerstvení v areálech?

15. Would you appreciate if you can buy some refreshments at the pool? (Like hamburgers, sadwitches etc.)

35%

10%

ano

38%

43% 62%

12%

spíše ano

spíše ne

ne

yes

no

Grafy č. 13 – Spokojenost uţivatelů s kvalitou občerstvení

Podle údajů čitelných z grafů lze usoudit, ţe lidé v Americe by měli o zavedení malého občerstvení z většinového procenta zájem. Pokud by přijeli do naší země, tak by jistojistě nabídku zakoupit si drobné občerstvení vyuţili. Kdyţ ale zváţíme, jaká kvalita občerstvení je v areálech nabízena, je potřeba se nad touto problematikou zamyslet. Z průzkumu mezi brněnskou klientelou totiţ vyplynulo, ţe převaţuje negativní spokojenost s kvalitou nabízeného sortimentu občerstvení.

44

16. Jste spokojeni s úrovní veřejných toalet na bazénech? 16. Are you satisfied with tidiness of the pool´s restrooms?

2% 1; 2% 6%

44%

26% 6%

ano

spíše ano

24%

spíše ne

90%

ne

yes

rather yes

rather no

no

Grafy č. 14 – Spokojenost uţivatelů s veřejnými toaletami v areálech

Šestnáctá otázka souvisí s hygienou a odpovědností provozovatelů areálu za dodrţování určitého pořádku. Jak je patrné z průzkumu prováděného ve Spojených státech ve Virginii, tak dotazovaní z devadesáti procent vykazují spokojenost. Procentuální zastoupení nespokojenosti je v tomto případě spíše zanedbatelné. Opak vykazuje graf sestavený z odpovědí respondentů u nás. Jak můţeme na první pohled vidět, tak převáţnou většinu tvoří odpovědi záporného charakteru, coţ dohromady činí aţ šedesát osm procent odpovědí. Naproti tomu součet kladných odpovědí z grafu tvoří pouhých třicet dva procent a z toho jen šest procent představují respondenti, kteří jsou s úrovní toalet spokojeni plně.

45

17. Vyuţíváte posiloven u bazénu, pokud jsou u nich zřízeny? 17. Do you use a gym at the pool? (If there is no gym at your pool, would you like to use it if there is any?)

10%

64%

36%

90%

ano

ne

yes

no

Grafy č. 15 – Míra vyuţívání posiloven v areálech

V USA jsou poměrně v oblibě rozšířeny posilovny, které se nachází v bezprostřední blízkosti bazénu, tedy přímo v bazénovém areálu. Proto cílem otázky sedmnácté bylo zjistit, jestli zákazníci u nás posilovny vyuţívají či nikoliv. Jak lze jasně vidět, tak pokud lidé areál navštíví, tak spíše jen proto, aby si zaplavali. Pouhých deset procent dotazovaných se vyjádřilo k uţívaní posiloven kladně. Naproti tomu v USA posiloven přidruţených k plaveckým areálům vyuţívá plných šedesát čtyři respondentů.

46

18. Jak Vám vyhovuje délka sezóny od 1. června do 31. srpna? 18. Are you satisfied with term of the season from 29th of May untill 6th of September?

Počet respondentů

Počet respondentů v procentech

Ano, vyhovuje Ne, nevyhovuje, mohla by být delší Ne, nevyhovuje, mohla by být kratší

26

52%

21

42%

3

6%

Celkem v ČR Yes No, It should be longer No, It should be shorter

50 15 35 0

100% 30% 70% 0%

Celkem v USA

50

100%

Spokojenost

Tabulka č. 4 – Spokojenost dotazovaných v ČR a USA s délkou plavecké sezóny

Otázka osmnáctá se zaměřuje na délku provozu bazénových areálů. Některé areály mají u nás otevřeno rovněţ do prvních zářijových dnů, stejně tak jako v Americe. Není to však pravidlem u kaţdého areálu. Proto bylo v otázce pro české respondenty voleno datum konce měsíce srpna. Záměrem otázky bylo zjistit, zda by oběma skupinám dotazovaných vyhovovala delší plavecká sezóna. V Americe by to bylo ještě pochopitelnější a to z hlediska tamního podnebí, kdy je v září ještě teplé počasí. Z průzkumu v USA jasně vyplývá, ţe by sedmdesát procent respondentů volilo letní plaveckou sezónu delší. Coţ, jak jsem uvedla, je z klimatických důvodů pochopitelné. V České republice je podnebí poněkud rozdílnější. Záleţí i na jednotlivých letech, kdy někdy dochází k větším počtům výskytu sráţek během letního období. Proto, jak vyšlo z průzkumu, tak lidem zvolená délka sezóny spíše vyhovuje, i kdyţ nemalé procento by preferovalo sezónu delší, coţ by ale mohlo mít v případě nevlídného počasí dopad na provozovatele.

47

19. Co ovlivňuje Vaši návštěvnost bazénu? (seřaďte dle preference, od jedné do tří, 1 – ovlivňuje mě nejvíc) 19. What can influence your attending the pool? (order according your preferences, from 1 to 3, 1 means the strongest influence, 3 means least)

70%

62% 56%

60% 48%

50% 36%

40% 30%

26%

30%

22%

18%

20% 10%

2%

0% 1

2

peníze

kvalita vody

3

čistota a upravenost okolí

Graf č. 16 – Faktory ovlivňující návštěvnost areálů v ČR

68%

70% 60% 50%

52% 42% 36%

40% 28%

30%

30% 24%

20% 8%

10%

12%

0% 1 money

2 quality of water

3 tideness of surrounding

Graf č. 17 – Faktory ovlivňující návštěvnost areálů v USA

48

Podstatnou otázkou celého dotazníku je otázka devatenáctá, která pomocí grafů ukazuje, co nejvíce ovlivňuje zákazníka při návštěvě plaveckých areálů. V České republice je na prvním místě, tudíţ nejvíce ovlivňujícím faktorem, kvalita vody, a to aţ ze šedesáti dvou procent. V pořadí druhým faktorem se stala upravenost a čistota okolí. Faktor peněz ovlivňuje zákazníky nejméně. V USA dopadl průzkum poněkud jinak. Na první pohled je z grafu zřejmé, ţe jsou Američané zvyklí na určitý typ vyššího standardu, tudíţ má nevyšší procentuální zastoupení ve všech třech sloupcích první uskupení tří faktorů. Kdyţ na to pohlédneme stran vyhodnocení jako v případě ČR, tak nejvíc Američany ovlivňuje stejně jako v České republice kvalita vody, dále pak čistota a upravenost okolí a v neposlední řadě na třetím místě i faktor finanční.

20. Vyuţívali byste lehátek a slunečníků, pokud by bylo jejich uţívání zahrnuto jiţ v NAVÝŠENÉ ceně za vstupné?

34% 66%

ano

ne

Graf č. 18 – Moţnost vyuţívání lehátek a slunečníků v ceně vstupného

Poslední otázka byla kladena pouze respondentům z České republiky. Důvodem byl fakt, ţe Američané uţ lehátka a slunečníky v ceně, kterou za uţívání areálu platí, mají plně k dispozici. Ve městě Brně v ČR, se většinou za vypůjčení lehátek a slunečníků musí platit poplatek zvlášť mimo cenu vstupného. Proto bylo dobré zjistit, zda by byli zákazníci ochotni si za vstupné připlatit, pokud by měli uţití lehátek a slunečníků zahrnuto v ceně za vstup. Z šedesáti šesti procent kladných odpovědí jednoznačně vyplynulo, ţe ano.

49

4 Závěr Z vyhodnoceného výzkumu lze konstatovat, ţe výše zmíněné hypotézy byly potvrzeny. Dle mých vlastních zkušeností, získaných díky návštěvám areálů v České republice v předešlých letech a následné komparaci s areály v USA, byly otázky vybírány tak, aby z určitého procenta pokryly mnou shledané nedostatky, jeţ skýtají areály u nás a došlo tedy po prověření z veřejného mínění k jejich případné částečné, či úplné eliminaci. Přistupme nyní k vytvoření uceleného návrhu ke změnám v rekreačních areálech ve městě Brně v České republice. Systém jaký je v ČR nyní, tedy vedení bazénů s placením za vstupy na místě a k dispozici jakémukoli zákazníkovi, se zdá být residentům plně vyhovující, coţ je příznivé i vzhledem k moţnosti přilákat do areálů veřejných plováren turisty, coţ by v případě soukromých areálů pro residenty nebylo moţné. Pokud by respondenti odpověděli kladně na moţnost vystavění bazénů v rámci jednotlivých obytných čtvrtí s uţitím jen pro residenty a systém by se zavedl, tak by to mohlo mít v rámci poskytování vyššího standardu nabízených sluţeb moţná i negativní dopad na stávající rekreační plavecké areály, které by mohly být v konečném důsledku nepokrytí nákladů na provoz zapříčiněním niţší moţné návštěvnosti uzavřeny. Z průzkumu vyplynulo, ţe by respondenti chtěli mít výběr z většího počtu rekreačních plaveckých areálů, ovšem za předpokladu, ţe by cena vstupného do nově vystavěných zařízení nebyla draţší neţ jsou průměrně ceny v Brně za vstup a pohybovala se kolem devadesáti korun. Tato cena by rovněţ mohla být atraktivní i pro zahraničního turistu, vzhledem k vyšším příjmům kupříkladu právě návštěvníků z USA. Dotazovaní by také uvítali nově vystavět aquapark, který, jak jiţ bylo několikrát zmíněno, v Brně chybí, coţ by patřičně přispělo i ke zvýšení atraktivity města Brna pro cestovní ruch. Velice významnými faktory, které ovlivňují návštěvnost areálů, jsou čistota vody a čistota a upravenost okolí. Do této kategorie lze zařadit z hlediska hygieny i pořádek na veřejných toaletách a kvalitu vody v bazénech. Z výzkumu jasně vyplynulo, ţe by bylo potřeba se více starat v areálech o hygienu. Vţdyť právě kvalita vody u respondentů nejvíce ovlivňuje výběr koupaliště. Nedá se říci, ţe by s ní byli zákazníci

50

plně spokojeni, jak by se dalo tvrdit, aţ na malé výjimky, u respondentů pocházejících z Virginie v USA. Vzhledem k výše zmíněným zjištěním, by řešením bylo najmutí pracovních sil, které by na pořádek na toaletách dohlíţely, a to v podstatě neustále během celého dne. Z hlediska čistoty a zkvalitnění vody je výtečným nápadem i zavedení neustálé cirkulace vody v bazénech jak je tomu jiţ na jednom z brněnských koupališť. Důleţitá je také soustavná kontrola hodnoty PH, chlóru a dalších hodnot vody. Co se upravenosti a kultury prostředí týče, tak by bylo dobré některé areály více zatravnit a zazelenit, případně eliminovat hlučnost městského prostředí, pokud je areál situován přímo v rušné části města. Jednoznačně by celkovému pořádku a jakési kultivovanosti dopomohlo pravidlo, které by zakázalo běhání kolem bazénu. Se zavedením souhlasila většina dotazovaných v ČR. Dodrţování tohoto pravidla by měl, jako v Americe, na starost plavčík. Pravidlo má několik výhod a to především například sníţení úrazovosti, dále potom více klidu a neohroţování okolních návštěvníků. Několikanásobné neuposlechnutí plavčíka by znamenalo i moţné vyloučení v rámci daného dne z areálu, bez vrácení peněz (stejnou pravomoc vyloučení dítěte, či jiné osoby, která neuposlechne pořádkových pravidel, má plavčík v USA a takto zavedený systém perfektně funguje). Respondenti z USA uvedli, ţe by měli z většího procenta zájem o občerstvení v areálech ve své zemi, kde moţnost občerstvit se, do takové míry jako u nás, není obvyklá. Z tohoto tvrzení, lze také usoudit, ţe by v případě návštěvy koupaliště v Brně, měli o zakoupení občerstvení zájem. Co je ale alarmující, tak je kvalita podávaného občerstvení v našich plaveckých areálech, coţ vyplynulo z průzkumu provedeného mezi českými respondenty. Je tedy nutné z hlediska jak dobré reprezentace a vyššího odbytu dodávaného občerstvení do areálů, tak z hlediska zdravotního, kvalitu občerstvení pozvednout na vyšší úroveň. Nelze opomenout také takt, ţe trendem současnosti v oblasti stravování je rovněţ zdravá a plnohodnotná výţiva. Mnohdy bývají koupaliště přeplněna a marně lze nalézt místo k lehnutí, nemluvě o některých neudrţovaných trávnících. Tudíţ se často stává, ţe musí zákazník spočinout na nepohodlné nezatravněné zemi, nebo se spokojit s místem, které mu krajně nevyhovuje. Řešením bývají lehátka, která jsou většinou k zapůjčení, ovšem ještě za

51

poplatek navíc. Naopak pokud jsou lehátka k zapůjčení uţ v ceně vstupného, je jich vzhledem ke kapacitě návštěvníků v areálu jen zlomek. Řešením by bylo navýšit vstupné a lehátka pořídit úměrně ke kapacitě areálu. Cílem bakalářské práce pod názvem Srovnávací studie klientely a kompetencí profesní role v USA, bylo zhodnotit stávající situaci letních bazénových areálů v České republice a ve Spojených státech amerických za pomocí dotazníkového šetření. Na základě tohoto šetření pak bylo cílem stanovit jistá kritéria a doporučení, na základě kterých by areály v České republice měly lépe fungovat ku potřebám jak českých, tak zahraničních turistů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla vzata v úvahu následující doporučení ke změnám: 1. Výstavba aquaparku 2. Zazelenění a odhlučnění areálu 3. Zlepšení péče o kvalitu vody a čistotu veškerých prostor areálu 4. Zavést pravidlo kázně v areálu 5. Zvýšení kvality občerstvení 6. Lehátka v ceně vstupného

52

Seznam pouţité literatury Kniţní zdroje COOKOVÁ, Samantha., WARD, Greg., EDWARDS, Nick. Východ USA: Turistický průvodce. Přel. Zdeněk Hnilička, Lucie a Jiří Potůčkovi. Brno: JOTA s.r.o., 2009. 750 s. Přel. z: The Rough Guide to USA. ISBN 978-80-7217-601-4 FOLTÝN, Lukáš.,HLAVIČKA, Jan., SVOBODOVÁ, Helena. USA: Z řady průvodců Lonely Planet. Obr. přílohy Libely Planet Publications Pty Ltd 2002. 1. vyd. Praha 3: Svojka & Co., 2003. 1162 s. Přel. z: Lonely Planet „USA“ 2nd edition – February 2002. ISBN 80-7237-450-8 FURCHOVÁ, Barbora., ORLANDO, Daniela., PŘEČKOVÁ, Petra., Východ USA: Z řady průvodců Libely Planet. Obr. přílohy Libely Planet Publications Pty Ltd 2008. 1. vyd. Praha 3: Svojka & Co., 2009. 711 s. Přel. z: Libely Planet „USA“ 5th Editon – 2008. ISBN 978-80-7352-949-9 THORN B., SANDAL R., COUPE R., Geographica: Velký ilustrovaná atlas světa s přehledem zemí. Praha: Slovart s.r.o. , 2006. Přel. Dobrloslav Matějka, Otto Zwettler, Irena Rybová. 609 s. ISBN 80-7209-804-7 VECOLI, J.Rudolph. Gale encyklopedia of multicultural America: Volume 1: Acadians – Galifuna Americans. 2nd edition. Farmingtom Hills: Gale Group, 2000. 697 s. ISBN 0-7876-3987-7 VECOLI, J.Rudolph. Gale encyklopedia of multicultural America: Volume 2: Georgian Americans- Ojibwa. 2nd edition. Farmingtom Hills: Gale Group, 2000. 1352 s. ISBN 0-7876-3988-5 VECOLI, J.Rudolph. Gale encyklopedia of multicultural America: Volume 3: OneidasYupiat. 2nd edition. Farmingtom Hills: Gale Group, 2000. 1974 s. ISBN 0-7876-39893

53

Internetové zdroje [1] 2010 Resident population. In [online]. [s.l.] : U.S. Census Bureau, 2010 [cit. 201102-18]. Dostupné z WWW: [2] 2010 Resident population. In [online]. [s.l.] : U.S. Census Bureau, 2010 [cit. 201102-18]. Dostupné z WWW: < http://2010.census.gov/2010census/data/> [3] 2010 Reston, Virginia. In [online]. [s.l.] : U.S. City-Data.com, 2009 [cit. 2011-0219]. Dostupné z WWW: [4] Riviera. In [online]. [s.l.] : rivec.cz, 2009 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW:

Další internetové zdroje COMMUNITY POOL SERVICE INC. - CPS [online] Dostupné z WWW: < http://www.communitypools.com/> [cit.2011 – 03 – 15]

CZECH-US [online] Dostupné z WWW: < http://www.czech-us.cz/> [cit.2011 – 03 – 15] Dětské koupaliště Juliánov - koupalistejulianov [online] Dostupné z WWW: < http://www.koupalistejulianov.cz/> [cit.2011 – 03 – 18]

Fairfax Country VIRGINIA [online] Dostupné z WWW: < http://www.fairfaxcounty.gov/hd/> [cit.2011 – 03 – 15] Koupaliště Brno - koupalistebrno [online] Dostupné z WWW: < http://www.koupalistebrno.cz/> [cit.2011 – 03 – 18] Koupaliště Brno – Královo pole - koupalistekrpole [online] Dostupné z WWW: < http://www.koupalistekrpole.cz/koupaliste-brno/uvod/> [cit.2011 – 03 – 19]

54

Koupaliště Kraví hora – kravihora-brno [online] Dostupné z WWW: < http://www.kravihora-brno.cz/> [cit.2011 – 03 – 19] Koupaliště Zábrdovice – lazne-brno [online] Dostupné z WWW: < http://www.lazne-brno.cz/?show=zabrdovice> [cit.2011 – 03 – 19] Riviera – rivec [online] Dostupné z WWW: < http://www.rivec.cz/> [cit.2011 – 03 – 19]

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Sumy peněţních prostředků vynaloţené za návštěvu bazénů českými respondenty Tabulka č. 2 – Sumy peněţních prostředků vynaloţené za návštěvu bazénů americkými respondenty Tabulka č. 3 – Oblíbenost jednotlivých druhů plaveckých areálů Tabulka č. 4 – Spokojenost dotazovaných v ČR a USA s délkou plavecké sezóny

Seznam grafů Grafy č. 1 – Spokojenost respondentů se stávajícím bazénovým systémem Grafy č. 2 – Spokojenost respondentů se systémem placení za uţívání bazénů Grafy č. 3 – Spokojenost dotazovaných s výší ceny za uţívání bazénů Graf č. 4 – Míra ochoty dotazovaných platit více

55

Graf č. 5 – Návštěvnost areálů Grafy č. 6 – Důleţitost práce plavčíků Grafy č. 7 – Spokojenost s plavčíky odváděnou prací Grafy č. 8 – Spokojenost s čistotou bazénů Grafy č. 9 – Spokojenost s čistotou prostředí v areálech Grafy č. 10 – Míra spokojenosti s kázeňskými pravidly v areálech Grafy č. 11 – Spokojenost respondentů s otevírací dobou Grafy č. 12 – Moţnost výběru z většího mnoţství bazénů Grafy č. 13 – Spokojenost uţivatelů s kvalitou občerstvení Grafy č. 14 – Spokojenost uţivatelů s veřejnými toaletami v areálech Grafy č. 15 – Míra vyuţívání posiloven v areálech Graf č. 16 – Faktory ovlivňující návštěvnost areálů v ČR Graf č. 17 – Faktory ovlivňující návštěvnost areálů v USA Graf č. 18 – Moţnost vyuţívání lehátek a slunečníků v ceně vstupného

Seznam příloh Příloha č. 1 - Dotazník v anglickém jazyce Příloha č. 2 - Dotazník v českém jazyce

Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Letecký pohled na areál s bazénem

56

Obrázek č. 2 – Pohled na část areálu s bazény Obrázek č. 3 – Pohled na bazény Obrázek č. 4 – Pohled na část areálu koupaliště Kraví hora Obrázek č. 5 – Pohled na část areálu s tobogánem Obrázek č. 6 – Dětské koupaliště v Juliánově Obrázek č. 7 – Fox mill, Virginia, Herndon USA Obrázek č. 8 – Oak park, Virginia, Reston USA

57

Questionare Let me to ask you for filling in this questionare. I am a student of University Polytechnics of Jihlava in Czech republic. The questionare will be use for my bachelor work. You are going to answer couple of questions which are consider the pools and surrounding at the pools. It will say how satisfied you are with it. The questionare is anonym and the results will be used only for purposes of the bachelor work.

Before you start to fill in the questionare I would like to briefly describe how looks like the system of the pools in Czech republic. People (that is mean residents and other people from whole country) do not pay for the pool thru the rent. They pay for it by the entrance at the pool ( like if you are going to aquapark in the USA). All of the pools in the country are common for residents, other people from whole country and tourists together. There are also aquaparks in Czech republic.

1. Do you consider paying for the pool thru the rent like a good idea? Are you satisfied with it like this?

a) Yes b) No

2. Would you like prefer paying for the pool for each entrance to the pool as people do in Czech republic?

a) Yes b) No

3. How much do you pay for the pool during the summer ? a) 0 – 100 $ b) 101 – 200 $

c) 201 – 300 $ d) 301 – 400 $ e) 401 – 500 $ f) 501 – 1000 $ g) more than 1000 $

4. Are you satisfied with the price which you pay for using the pool?

a) Yes b) No

5. Would you like prefer to pay more for the pool but have possibility to choose among more pools?

a) Yes b) No

6. How often are you going to swim to the pool? a) 1x – 2x for a week b) 3x – 4x for a week c) 5x and more for a week

7. Do you consider the work of the lifeguards as important?

a) Yes b) Rather yes c) Rather no d) No

8. Are you satisfied with how the lifeguards do their job?

a) Yes b) Rather you

c) Rather no d) No

9. Do you prefer small pools or aquaparks?

a) Small pools b) Aquaparks

10. Are you satisfied with tidiness of the pool? (quality of water, tidiness of the bottom of the pool …)

a) Yes b) Rather yes c) Ether no d) No

11. Are you satisfied with tideness of surrounding around the pool?

a) Yes b) Rather yes c) Rather no d) No

12. There are not such a strict rules about running around the pool in the Czech republic. Would you like to cancelled the rulles about running around the pool here?

a) Yes b) No

13. Are you satisfied with the opening hours of the pool ( untill 8:00 pm)?

a) Yes b) No

14. Would like to have an possibility to chaose among more pools ?

a) Yes b) No

15. Would you appreciate if you can buy some refreshments at the pool? (like hamburgers, sadwitches etc.)

a) Yes b) No 16. Are you satisfied with tidiness of the pool´s restrooms?

a) Yes b) Rather yes c) Rather no d) No

17. Do you use a gym at the pool? ( If there is no gym at your pool, would you like to use it if there is any?)

a) Yes b) No

18. Are you satisfied with term of the season from 29th of May untill 6th of September?

a) Yes b) No, it should be longer c) No, it should be shorter

19. What can influence your attending the pool? (order according your preferences, from 1 to 3, 1 means the strongest influence, 3 means least)

a) Money b) Quality of water c) Tideness of surrounding

d) Others ____________________ (fill in what more can affect you)

Let me to thank you for your time, which you spend with filling in this questionare.

Dotazník Dovolte, abych Vás tímto poţádala o vyplnění následujícího dotazníku. Jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Dotazník poslouţí k vypracování mé bakalářské práce. Jde o zmapování Vaší spokojenosti s bazény a jejich areály, uţívanými v letních měsících. Materiál rovněţ přispěje jako zdroj k návrhům pro zlepšení stávajících rekreačních ploch za účelem vytvoření jistého standardu jak pro residenty, tak pro zahraniční turisty. Dotazník je zcela anonymní a souhrnné výsledky budou pouţity pouze v rámci bakalářské práce. Děkuji mnohokrát.

1. V USA uţivatelé platí za bazén v rámci nájemného za dům či byt, ale mají k dispozici většinou pouze jeden jediný menší bazén v blízkosti domu. Vyhovovalo by Vám to takto?

a)

Ano

b) Ne 2. Vyhovuje Vám moţnost výběru bazénu s placením na místě?

a)

Ano

b) Ne 3. Kolik za vyuţití bazénu během léta zaplatíte?

a)

0 – 500 Kč

b) 501 – 1000 Kč c)

1001 – 1500 Kč

d) 1501 Kč a více

4. Jste spokojeni s cenou za uţití bazénu od 50 do 90 Kč za vstup pro dospělého?

a)

Ano

b) Ne 5. Byli byste ochotni platit za bazén více pokud by se vystavěl ve vaší lokalitě nový?

a)

Ano

b) Ne 6. Jak často chodíte v letních měsících (červen-září) na bazén?

a)

1x – 2x týdně

b) 3x – 4x týdně c)

5x a více za týden

7. Povaţujete práci plavčíků za důleţitou?

a)

Ano

b) Spíše ano c)

Spíše ne

d) Ne 8. Jste spokojeni s tím, jakou práci plavčíci odvádí?

a)

Ano

b) Spíše ano c)

Spíše ne

d) Ne

9. Vyhovují Vám menší bazény, aquaparky nebo bazény jen pro plavce?

a)

Menší bazény

b) Aquaparky c)

Bazén pro plavce

10. Jste spokojeni s čistotou bazénů? (kvalita vody, čistota dna …)

a)

Ano

b) Spíše ano c)

Spíše ne

d) Ne 11. Jste spokojeni s úpravou a čistotou prostředí, ve kterém se bazén nachází?

a)

Ano

b) Spíše ano c)

Spíše ne

d) Ne 12. V USA platí striktní pravidla týkající se zákazu běhání kolem bazénu, chtěli byste je v ČR také zavést?

a)

Ano

b) Ne 13. Preferujete raději delší otevírací dobu bazénů v létě aţ do pozdních večerních hodin (20:00 – 22.00)?

a)

Ano

b) Ne

14. Chtěli byste mít výběr z většího mnoţství bazénů ve vaší lokalitě?

a) Ano b) Ne 15. Vyhovuje Vám kvalita občerstvení v areálech?

a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 16. Jste spokojeni s úrovní veřejných toalet na bazénech?

a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne 17. Vyuţíváte posiloven u bazénu, pokud jsou u nich zřízeny?

a) Ano b) Ne 18. Jak Vám vyhovuje délka sezóny od 1. června do 31. srpna?

a) Ano vyhovuje b) Ne nevyhovuje, mohla by být delší c) Ne nevyhovuje, mohla by být kratší

19. Co ovlivňuje Vaši návštěvnost bazénu? (seřaďte dle preference, od jedné do tří, 1 – ovlivňuje mě nejvíc) a) Peníze b) Kvalita vody c) Čistota a upravenost okolí 20. Vyuţívali byste lehátek a slunečníků, pokud by bylo jejich uţívání zahrnuto jiţ v NAVÝŠENÉ ceně za vstupné?

a) Ano b) Ne Tímto bych Vám chtěla poděkovat za Váš čas, který jste vyplňováním dotazníku strávili.

Obrázek č. 1 – Letecký pohled na areál s bazénem Zdroj: http://www.rivec.cz/clanky/Aktualni-foto

Obrázek č. 2 – Pohled na část areálu s bazény Zdroj: http://www.koupalistebrno.cz/bazen/

Obrázek č. 3 – Pohled na bazény Zdroj: http://letme.cz/koupaliste-brno-kralove-pole

Obrázek č. 4 – Pohled na část areálu koupaliště Kraví hora Zdroj: http://www.travelguide.cz/cz/turistika/koupani-a-vodnisporty/koupaliste-kravi-hora-brno

Obrázek č. 5 – Pohled na část areálu s tobogánem Zdroj: http://www.wwwbrno.cz/koupaliste/

Obrázek č. 6 – Dětské koupaliště v Juliánově Zdroj: http://www.travelguide.cz/cz/turistika/koupani-a-vodnisporty/koupaliste-kravi-hora-brno

Obrázek č. 7 – Fox mill, Virginia, Herndon USA

Obrázek č. 8 – Oak park, Virginia, Reston USA