VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza marketingové strategie Vinařského a kulturního centra Sádek bakalářská práce

Autor: Zdeněk Pešek Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010

© 2010 Zdeněk Pešek

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Zdeněk Pešek

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Analýza marketingové strategie Vinařského a kulturního centra Sádek

Cíl práce:

Analýza a zhodnocení stávající marketingové strategie Vinařského a kulturního centra Sádek, na základě marketingového výzkumu a SWOT analýzy navržení zlepšení marketingu firmy

Mgr. Stanislava Pachrová vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Abstrakt PEŠEK, Zdeněk: Analýza marketingové strategie Vinařského a kulturního centra Sádek. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 64 stran.

Předmětem této bakalářské práce s názvem Analýza marketingové strategie Vinařského a kulturního centra Sádek je celková marketingová analýza vybraného objektu a jeho současná pozice na trhu. Po charakteristice objektu a jeho prostředí je velká část věnována prvkům marketingového mixu. Na základě získaných informací a marketingového výzkumu je sestavena SWOT analýza. Zejména z jejích slabých stránek jsou konkretizovány návrhy na zlepšení marketingu firmy.

Klíčová slova: Analýza. Marketing. Naučná stezka. Propagace. Strategie. Vinařské a kulturní centrum Sádek. Vinařství.

Abstract PEŠEK, Zdeněk: The analysis of marketing strategy Wine and cultural centre Sádek. Bachelor thesis. Polytechnic College Jihlava. Supervisor: Mgr. Stanislava Pachrová. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2010. 64 pages.

The subject of the bachelor thesis, called The analysis of marketing strategy Wine and cultural centre Sádek, is total analysis the object and its current marketing situation. There is the characteristic of the object and its environment. The large part of the thesis is focused to marketing mix elements. Based on the information obtained and marketing research is made SWOT analysis. Especially their weaknesses are concretized suggestions to improve marketing firm.

Key words: Analysis. Marketing. Nature trail. Promotion. Strategy. Vineculture. Wine and cultural centre Sádek.

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval vedoucí bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení práce a za spolupráci a trpělivost při jejím zpracování. Poděkovat bych chtěl také vedení Vinařského a kulturního centra Sádek za poskytování všech potřebných informací a cenných rad. V neposlední řadě můj velký dík patří také rodině a přátelům, hlavně Monice Čunátové a Haně Dejmkové, které mi byly velkou psychickou oporou během celé doby psaní této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 17. 4. 2010 ..................................................... Podpis

Obsah 1 2

Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 9 Teoretická část ........................................................................................................ 10 2.1 Marketing cestovního ruchu ........................................................................... 10 2.2 Marketingová strategie.................................................................................... 11 2.2.1 Segmentace trhu ...................................................................................... 11 2.2.2 Analýza firemního prostředí ................................................................... 11 2.3 Marketingový mix služeb ............................................................................... 14 2.3.1 Produkt – služba (Product)...................................................................... 14 2.3.2 Cena služeb (Price) ................................................................................. 15 2.3.3 Místo poskytování služeb a distribuční cesty (Place) ............................. 16 2.3.4 Propagace a marketingová komunikace (Promotion) ............................. 16 2.3.5 Lidé (People) ........................................................................................... 20 2.3.6 Spolupráce (Partnership) ......................................................................... 20 2.3.7 Balíčky služeb (Package) ........................................................................ 21 2.3.8 Programování (Programming) ................................................................ 21 2.4 SWOT analýza ................................................................................................ 22 2.5 Marketingový výzkum .................................................................................... 23 2.5.1 Druhy marketingového výzkumu ........................................................... 23 2.5.2 Tvorba dotazníku .................................................................................... 24 3 Praktická část .......................................................................................................... 26 3.1 Krátké představení obce Kojetice ................................................................... 26 3.2 Historie hradu Sádek ....................................................................................... 26 3.3 Charakteristika Vinařského a kulturního centra Sádek ................................... 28 3.4 Analýza marketingové strategie ...................................................................... 31 3.4.1 Makroprostředí ........................................................................................ 31 3.4.2 Mikroprostředí ........................................................................................ 31 3.5 Marketingový mix Vinařského a kulturní centra Sádek ................................. 32 3.5.1 Produkt .................................................................................................... 32 3.5.2 Cena ........................................................................................................ 36 3.5.3 Místo a distribuční cesty ......................................................................... 38 3.5.4 Propagace ................................................................................................ 39 3.5.5 Lidé ......................................................................................................... 42 3.5.6 Spolupráce............................................................................................... 42 3.5.7 Balíčky služeb a programování ............................................................... 44 3.6 Výzkum trhu ................................................................................................... 45 3.6.1 Metodika výzkumu ................................................................................. 45 3.6.2 Vyhodnocení dotazníků .......................................................................... 45 3.7 SWOT analýza ................................................................................................ 55 3.8 Návrhy na zlepšení marketingu firmy............................................................. 56 4 Závěr ....................................................................................................................... 58 Seznam použitých informačních zdrojů.......................................................................... 60 Přílohy ............................................................................................................................. 62

7

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek: Tabulka 1 – Ceník ubytování v Kč……......................................................................... 36 Tabulka 2 – Ceník služeb + služeb na přání v Kč...........................................................37 Tabulka 3 – Incentivní služby v Kč............................................................................... 37 Tabulka 4 – Storno poplatky……................................................................................... 38

Seznam grafů: Graf 1 – Pohlaví……………………............................................................................. 46 Graf 2 – Věk……………………………………........................................................... 46 Graf 3 – Vzdálenost z místa bydliště............................................................................. 47 Graf 4 – Konkrétní místo bydliště................................................................................. 47 Graf 5 – Hlavní důvody návštěv VKC Sádek…............................................................ 48 Graf 6 – Četnost návštěv tohoto místa…………........................................................... 49 Graf 7 – Motivace k návštěvě VKC Sádek.................................................................... 49 Graf 8 – Navštívená místa v regionu……….................................................................. 50 Graf 9 – Přednosti při výběru tohoto regionu…............................................................. 50 Graf 10 – Spokojenost s celkovou úrovní služeb........................................................... 51 Graf 11 – Hodnocení propagace tohoto místa................................................................ 52 Graf 12 – Rozdíl mezi skutečností a informacemi......................................................... 52 Graf 13 – Nespokojenost návštěvníků.............. ............................................................. 53 Graf 14 – Co návštěvníky zaujalo či potěšilo…….. ...................................................... 54 Graf 15 – Doporučení k návštěvě VKC Sádek............................................................... 54

Seznam obrázků: Obrázek 1 – Zámek Sádek ............................................................................................. 28 Obrázek 2 – Letecký pohled na zámek Sádek a okolní budovy..................................... 28 Obrázek 3 – Vinařské a kulturní centrum Sádek............................................................ 28 Obrázek 4 – Vinný sklep................................................................................................ 30 Obrázek 5 – Vinice na Sádku......................................................................................... 30 Obrázek 6 – Ukázka hotelového pokoje........................................................................ 33 Obrázek 7 – Ukázka svatební tabule.............................................................................. 33 Obrázek 8 – Interiér restaurace....................................................................................... 34 Obrázek 9 – Restaurace pohledem z vinic...................................................................... 34 Obrázek 10 – Naučná vinařská stezka............................................................................ 34 Obrázek 11 – Čínská bylinková zahrádka...................................................................... 35

8

1 Úvod a cíl práce Jako téma bakalářské práce jsem si zvolil Analýzu marketingové strategie Vinařského a kulturního centra Sádek. Důvodem výběru tohoto objektu byla skutečnost, že se nachází nedaleko mého bydliště a tím je pro mě snadno dostupný. Jedná se o ojedinělý projekt vybudování vinařského a kulturního centra v jedinečných přírodních podmínkách kraje Vysočina. Rovněž mě zaujala možnost bližšího poznání centra, které se stalo životním snem obou majitelů, inženýra Lubomíra Lampíře a inženýra Ladislava Čecha. Hlavním cílem práce je analýza a zhodnocení stávající marketingové strategie Vinařského a kulturního centra Sádek. Na základě SWOT analýzy a marketingového výzkumu jsou v závěru práce vypracovány návrhy na zlepšení marketingu firmy. Teoretická část se zabývá oblastí marketingu služeb, firemním prostředím, prvky marketingového mixu a SWOT analýzou. Závěr této kapitoly je věnován marketingovému výzkumu a zároveň tvorbě dotazníku. V praktické části bude představeno Vinařské a kulturní centrum Sádek a zachycena historie zdejšího zámku. Zmiňována jsou makro- a mikroprostředí, která na vybraný objekt působí. Velká pozornost je věnována zhodnocení marketingovému mixu a všech jeho prvků. Součástí práce je rovněž marketingový výzkum provedený formou dotazníkového šetření. Poté je vytvořena SWOT analýza, která poskytuje přehled silných a slabých stránek, ale také příležitostí a hrozeb týkajících se daného objektu. V závěrečné části práce jsou vypracovány návrhy na zlepšení marketingu firmy. Věřím, že tato bakalářská práce poslouží Vinařskému a kulturnímu centru Sádek jako přínosný materiál pro zkvalitnění služeb a jeho další rozvoj.

9

2 Teoretická část 2.1 Marketing cestovního ruchu Tato kapitola je zpracována na základě zdroje [3]. Marketing je nazýván procesem řízení jehož výsledkem je poznávání, předvídání, ovlivňování a uspokojení potřeb a přání zákazníka. Přitom by měly být efektivním a výhodným způsobem dosaženy cíle podniku. Předmětem marketingu je produkt, kterým může být výrobek, služba, místo, myšlenka či osoba. Oproti výrobku se služby vyznačují specifickými vlastnostmi. Mezi hlavní patří: •

nehmatatelnost – nejcharakterističtější vlastnost, službu si nelze prohlédnout ani vyzkoušet, její kvalitu poznáme pouze podle místa, osob či ceny poskytování,

•

nedělitelnost – služby jsou vytvářeny a spotřebovávány současně,

•

proměnlivost – odvíjí se od toho kdo, kdy a kde službu poskytuje, velký důraz je kladen na poskytovatele služeb,

•

pomíjivost – znamená, že pokud služby není spotřebována včas, je ztracena.

Služby v cestovním ruchu jsou charakteristické ještě dalšími vlastnostmi: •

větším důrazem na ústní reklamu,

•

důležitostí image při koupi,

•

komunikačními dovednostmi poskytovatelů služeb,

•

nárůstem využívání informačních technologií,

•

zvýšenými nároky na jedinečnost služeb,

•

zvýšenou mírou emocionálních a iracionálních faktorů při koupi,

•

větší potřebou podpůrných materiálů.

10

2.2 Marketingová strategie Informace v kapitole 2.2 a podkapitole 2.2.1 jsou čerpány ze zdrojů [1 a 3]. Marketingová strategie podniku je jakýsi obraz činností, kterými se chce podnik na trhu zabývat. Vhodnou marketingovou strategii si podnik vybírá na základě svých cílů, vizí a segmentů. Její tvorba je dlouhodobým procesem, jehož výsledkem by měl být optimální rozvoj podniku s dosažením marketingových cílů. Od nich se odvíjí úspěch či neúspěch dané strategie. Strategie podniku by měla být založena zejména na rozpoznání a využití faktorů, které mohou ovlivnit její úspěšnost. Mezi tyto faktory patří prostředí podniku, konkurence, silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení na trhu či požadavky zákazníků. Součástí je také návaznost na nástroje marketingového mixu.

2.2.1 Segmentace trhu V rámci strategie je také důležité zaměřit se na cílový segment zákazníků. Nejen na trhu cestovního ruchu existuje málo podniků, které by oslovily všechny a zároveň uspokojily jejich potřeby. Proto je nutné zaměřit se pouze na určitý segment zákazníků.

2.2.2 Analýza firemního prostředí Kapitola 2.2.2 je zpracována podle zdroje [2]. A) Vnější prostředí Vnější prostředí rozdělujeme na makroprostředí a mikroprostředí. Makroprostředí Do marketingového makroprostředí se řadí vlivy, situace a okolnosti, na které firma svými aktivitami nemůže působit. Jedná se o faktory nebo prostředí: •

politicko–právní – tvoří rámec všech podnikatelských činností. Patří sem např. celková politická stabilita, daňová politika, zákony, členství státu v politických a hospodářských organizacích,

•

ekonomické – obsahují vlivy, které působí na kupní sílu zákazníků. Zahrnuje míru nezaměstnanosti, inflaci, dále úroveň cen, měnový kurz, vývoj HDP aj.,

11

•

demografické – zabývá se otázkou struktury obyvatelstva (pohlavím, věkem, vzděláním, hustota osídlení, migrací lidí apod.),

•

sociálně–kulturní – toto prostředí zahrnuje sociální faktory, mezi které patří zařazení lidí do společnosti, majetek, životní úroveň či příjmy. Kulturní faktory zahrnují např. kulturní hodnoty, spotřební zvyklosti a jazyk,

•

technologické – nebo-li inovační faktory. Jsou to nové trendy ve vývoji a výzkumu nebo nové technologie (výrobní a zpracovatelské, skladovací, informační, telekomunikační),

•

přírodní – do přírodního prostředí lze zahrnout její zdroje a geografické a klimatické podmínky. Tyto faktory v dnešní době výrazně limitují některé podnikatelské záměry.

Mikroprostředí Marketingové mikroprostředí obsahuje vlivy a situace, které může podnik svými aktivitami zásadně ovlivňovat a naopak. Mezi hlavní faktory mikroprostředí patří: podnik, zákazníci, dodavatelé, distribuční články a konkurence. •

Podnik

Každý podnik by se měl věnovat i svému vnitřnímu prostředí. Souhra všech jeho orgánů a jejich správná funkce by měli být základem. •

Zákazníci

Patří k nejdůležitějším faktorům marketingového mikroprostředí. Aby podnik mohl obstát na trhu, musí zkoumat motivaci a nákupní chování svých zákazníků. Vedení podniku by mělo mít přehled o tom: •

jaký trend má jeho cílový trh,

•

zda je podnik blízko svým zákazníkům a zda jeho propagace ovlivňuje jeho segment trhu,

•

kdo u něj nakupuje a proč,

•

zda jeho zákazníci nakupují také jinde a proč,

•

která skupina zákazníků přináší podniku největší zisk.

12

Mezi nejdůležitější zákazníky patří průmysloví zákazníci (výrobní, obchodní a jiné organizace) a koneční spotřebitelé (obyvatelstvo). •

Dodavatelé a distribuční články

Na dodavatelích, společně s distributory a prostředníky, závisí úspěch či neúspěch firmy. Jsou to dodavatelé, kteří ovlivňují, jak rychle se k podnikům dostanou potřebné zdroje a jakou cenu bude mít konečný výrobek nebo služba. Na distributorech závisí, jak rychle se konečný výrobek dostane k zákazníkovi. Dodavatele můžeme rozdělit do několika kategorií: např. dodavatelé surovin, materiálů, dodavatelé energie, informací a v neposlední řadě určitě také specifičtí dodavatelé, což jsou poskytovatelé služeb, finanční instituce, reklamní agentury aj. •

Konkurence

Jedním z hlavních úkolů podniku je rozpoznat a neustále sledovat konkurenci. Včas podchytit nástup konkurence a zareagovat na ní vhodnou marketingovou strategií by mělo být základem úspěchu na trhu. Podniky proto zkoumají, kdo patří mezi jejich konkurenci, kdo by se jí mohl stát, na jakou oblast je se orientuje a také by firma měla vědět o jejich cílech, strategiích či silných a slabých stránkách. B) Vnitřní prostředí Na rozdíl od vnějšího prostředí je vnitřní prostředí tvořeno zdroji firmy. Jsou to zdroje finanční, materiální a lidské a řadíme mezi ně: organizační strukturu, zaměstnance, mezilidské vztahy, etiku, firemní kulturu. Vnitřní prostředí zahrnuje takové faktory, které může podnik přímo ovlivňovat nebo řídit. Analýza vnitřního prostředí se skládá z hodnocení faktorů, a to z hlediska vlivu na budoucí prosperitu firmy. Mezi tyto faktory patří např. finanční situace, realizace strategických cílů, výrobní operace, techniky a technologie, vědeckovýzkumné a vývojové zdroje, lidské zdroje, marketing, prodej, schopnosti firmy, silné a slabé stránky podle nástrojů marketingového mixu. Cílem analýzy vnitřního prostředí by mělo být porozumění jak produkty vyrábět, prodávat, poskytovat služby a posuzovat zdroje firmy. Na jejím základě jsou určovány silné a slabé stránky.

13

2.3 Marketingový mix služeb Celá kapitola 2.3 byla zpracována na základě informačních zdrojů [1, 3, 4, 6 a 7]. Marketingový mix služeb je důležitým nástrojem prodeje. Skládá se z rozlišných prvků marketingového programu, které přispívají k úspěšnému zavádění marketingové strategie a umísťování podniku na cílových trzích. Základem jeho úspěšnosti je: •

hodnocení každého prvku marketingového mixu a jejich vzájemného působení,

•

integrace prvků, která zajišťuje konzistenci marketingové strategie jako celku,

•

závislost marketingového mixu jak na umístění služby, tak na tržních segmentech, kterým je služby určena.

Základními prvky tradičního marketingové mixu jsou tzv. „4P“ – produkt, cena, distribuce a propagace. V hotelnictví se k těmto prvkům připojují další čtyři – lidé, spolupráce, balíčky služeb a programování. Dohromady tedy tvoří „8P“.

2.3.1 Produkt – služba (Product) Pod názvem produkt si lze představit buď výrobek, nebo službu. Produkt je zároveň nejdůležitějším prvkem marketingového mixu a prochází určitým životním cyklem, který má čtyři stádia - zavádění, růst, zralost a úpadek. V dnešní době je důležité, aby se nově vytvořené služby, pokud možno něčím výjimečné a odlišné od konkurence, dobře uchytily na trhu. Nejznámější strategie pronikání na trh jsou tyto: •

Vývoj nového produktu/služby – inovace současných služeb,

•

Penetrace trhu – udržení zákazníka a jeho častější využívání služby, posílení dosavadní tržní pozice,

•

Rozvoj trhu – nalézt nové skupiny zákazníků,

•

Diverzifikace – pro podnik nejrizikovější, zavádění nové služby na nových trzích.

14

V souvislosti se službou (produktem) je zmiňována značka, která podnik odlišuje od konkurence a kterou mají lidé spojenou s určitým standardem a kvalitou. Značka vytváří image, kterou musí podnik neustále zkoumat a v případě ohrožení vylepšit.

2.3.2 Cena služeb (Price) Stejně jako produkt (služba), je i cena základním prvkem marketingového mixu služeb. Od ní jsou ve velké míře odvíjeny příjmy podniku. Ve firmách poskytujících služby je sestavení ceny výsledkem několika faktorů jakými jsou např. charakter služeb (nehmotnost, zničitelnost, neoddělitelnost), cíle firmy, konkurence na trhu. Tvorba ceny služby vychází z cílů, kterých chce podnik dosáhnout (návratnost investic, zisk, odražení konkurence apod.). Od cílů se odvíjí metody tvorby cen: •

Metoda založená na nákladech a přirážce – nejčastěji používaná metoda, vytvořená cena musí pokrýt náklady na výrobu, distribuci a prodej a zároveň musí přinést zisk, rozdělení nákladů na fixní a variabilní,

•

Metoda vycházející z konkurence – podnik vychází z cen konkurence a své ceny stanoví stejné, nižší či vyšší,

•

Metoda založená na cílové návratnosti vložených investic – bod zvratu,

•

Metoda stanovení ceny na základě vnímané hodnoty,

•

Metoda vycházející z poptávky.

V cestovním ruchu se můžeme setkat také s cenou strategickou a taktickou. Strategická cena je uváděna v katalozích a není během sezóny měněna. Je určena v závislosti na strategickém rozhodnutí, kvalitě produktu, stádiu životního cyklu, podílu na trhu nebo v závislosti na očekávaném zisku. Naproti tomu taktická cena reaguje na změny na trhu služeb. Cena je určována na základě poptávky či konkurence a měla by tvořit konkurenční výhodu. Cena sezónního produktu je vyšší než cena celoročního produktu. Mezi další typy cen, které se v rámci cestovního ruchu objevují, patří ceny smluvní, smetanové nebo garantované.

15

2.3.3 Místo poskytování služeb a distribuční cesty (Place) Distribuce je dalším důležitým nástrojem marketingu, neboť je to způsob, jak se produkt dostane k cílovému segmentu zákazníků. Je realizována prostřednictvím distribučních cest, které jsou přímé a nepřímé. Přímá distribuce znamená, že podnik k prodeji svých produktů nevyužívá distribučních mezičlánků, ale produkt prodává přímo. V případě hotelu to je např. prodej na recepci, v restauraci. Nepřímá distribuce probíhá za spolupráce distribučních mezičlánků (prostředníci, zprostředkovatelé a podpůrné distribuční mezičlánky). V cestovním ruchu jsou to tour operátoři, cestovní kanceláře a speciální distribuční cesty. Jednou z hlavních nevýhod nepřímého prodeje je platba provizí za zprostředkování. Existuje také možnost kombinace přímého a nepřímého prodeje a to prostřednictvím katalogů, nabídky v rozhlase či televizi nebo na internetu. Obzvláště v posledních letech, kdy je na internetu čím dál více lidí závislých, tato součást prodeje nabírá na významu.

2.3.4 Propagace a marketingová komunikace (Promotion) Informování, ovlivňování či přesvědčování spotřebitelů, prostředníků a určitých skupin veřejnosti, to vše lze nazvat marketingovou komunikací. Jejím cílem však není jenom zvyšovat informovanost, ale také navázat kontakt podniku se zákazníky. Nejúčinnější je pravděpodobně ústní reklama, ale v současné době je třeba oslovit co největší okruh současných i potenciálních zákazníků a k tomu využíváme různé nástroje, tzv. „nástroje komunikačního mixu“: •

reklamu,

•

podporu prodeje,

•

osobní prodej,

•

public relations,

•

přímý marketing,

•

internetovou komunikaci. 16

Komunikaci lze rozdělit na dvě základní formy: masovou (neosobní) komunikaci, která umožní obsáhnout velkou skupinu zákazníků a na osobní komunikaci, která naopak osloví pouze velmi málo osob, ale zato je důvěrnější a otevřenější. Mezi neosobní komunikaci patří reklama, podpora prodeje, public relations, přímý marketing a internetová komunikace. Charakter osobní komunikace má osobní prodej. A) Reklama Reklama je považována za zřejmě nejdůležitější složku marketingové komunikace. Každý se s ní denně setkává a je jí ovlivňován. Jejím cílem je nejen informovat zákazníky, přesvědčovat je o koupi a připomínat jim své produkty, ale také podporovat koncepci či pověst firmy. Reklamu lze definovat jako jistou neosobní formu komunikace podniku se zákazníky uskutečňovanou prostřednictvím médií – tiskových, rozhlasu, televize, plakátů, reklamních tabulí, internetu apod. Úkolem podniku je si jenom vybrat to správné médium, které nejlépe splní jeho předpoklady a dosáhne maximálního efektu. Zařízení cestovního ruchu může též využít výše zmíněná média. Například za tištěné sdělení je považováno sdělení v novinách, odborných časopisech nebo v podobě značek. Zmínka v regionálních novinách je relativně levné a pokryje místní trh. Co se týká televize, tak ta by představovala dobrou reklamu, leč velmi finančně náročnou. V rozhlase je zase k dispozici pouze zvukové oznámení. Nejčastěji používanou formou reklamy je v současné době bezpochyby reklama na internetu. Tento způsob je velmi levný a rychlý, má široký dosah a poskytuje zpětnou vazbu. Obsah webových stránek podniku je velmi důležitý, měl by působit zajímavě a být atraktivní a aktuální. Jejich tvorba by měla být součástí marketingového plánu. Webové stránky zařízení cestovního ruchu by měla obsahovat: •

základní informace o zařízení, včetně kontaktů,

•

aktuální informace o akcích,

•

popis ubytovacích, stravovacích a ostatních služeb,

•

aktuální ceníky,

•

kontaktní formulář,

17

•

fotografie,

•

prostor pro reklamy partnerů.

B) Podpora prodeje Za podporu prodeje můžeme považovat ty aktivity, které podporují prodej služeb. Snaží se informovat o službě a zároveň je to jakýsi stimul, který pro zákazníka tvoří nákup produktu přitažlivějším a výhodnějším. Jde například o dárkové a reklamní předměty, ukázky služeb, ochutnávky produktů, prémie, množstevní nebo sezónní slevy. Nevýhodou podpory prodeje je její krátkodobost. Působí pouze určitou dobu. K nabídce nástrojů podpory prodeje patří také výstavy a veletrhy. Příkladem takových veletrhů, zaměřených na služby cestovního ruchu, jsou veletrhy Region Tour a Go. C) Osobní prodej Osobní prodej se uskutečňuje v bezprostředním styku prodávajícího a kupujícího. Cílem je samozřejmě dosažení prodeje, ale také vytvoření dlouhodobého pozitivního vztahu. Osobní prodej je určitě výhodné použít v případech, kdy je třeba podrobněji vysvětlit funkce a použití produktu či služby. Význam osobního prodeje ve službách potom vyplývá z neoddělitelnosti služeb. Zákazník tedy musí být v přímém kontaktu s poskytovatelem služeb. Mezi výhody tohoto druhu prodeje patří osobní kontakt, posilování vztahů a stimulace nákupu dalších služeb. D) Public relations Public relations, nebo-li vztahy s veřejností, tvoří další složku neosobní komunikace, která se zakládá na důvěře a vzájemném pochopení. Hlavním cílem je vytvoření v povědomí široké veřejnosti, pokud možno kladnou, představu o podniku, jeho záměrech a prospěšnosti pro společnost. Na rozdíl od reklamy, která je konkrétní, Public relations nikdy neformuluje žádnou konkrétní nabídku a ani neinformuje způsobem, který by zákazníky nutil ke koupi. K jejím výhodám můžeme řadit věrohodnost, nižší finanční náročnost nebo možnost dobrého cílení komunikace. Jako nevýhoda může být fakt, že o našem Public relations ví i konkurence. V oblasti Public relations je využíváno množství komunikačních prostředků, kterými mohou být např.:

18

•

články v odborných časopisech,

•

příspěvky na konferencích a seminářích,

•

rozhovory a interview v televizi.

Dobrou propagací zařízení cestovního ruchu a jeho služeb jsou také různé tištěné materiály (brožury, mapy místa, jídelní a nápojové lístky, plakáty apod.). Publicita V souvislosti s Public Relations je třeba se zmínit o publicitě. Zahrnuje pravidelné články v tisku, relace v rozhlase a televizi, speciální akce, návštěvy známých osobností apod. Publicita je do velké míry náhodná, není možné ji řídit, ale můžeme ji částečně ovlivňovat. Mezi výhody publicity se řadí nízké náklady, důvěryhodnost, účinnost, prestiž a působivost. Vhodné je udržovat dobré styky s médii a novináři. Právě oni do velké míry ovlivňují publicitu, která může být pozitivní nebo také negativní. Publicita je využívána také prostřednictvím tzv. skryté reklamy, které mnohé podniky využívají. Veřejnost Na Public relations se podílí i veřejnost, kterou dělíme na vnitřní a vnější. Mezi vnitřní se řadí interní a externí zaměstnanci, vedení zařízení apod. Vnější veřejnost je podstatně větší a rozmanitější. Typičtí pro ni jsou hosté, distributoři, dodavatelé, sdělovací prostředky, výzkumné a akademické instituce, svazy a konkurence. Neopomenutelnou a nepodceňovanou skupinou je všeobecná veřejnost. E) Přímý marketing Přímý marketing je formou přímé adresné komunikace mezi prodávajícím a zákazníkem a obsahuje všechny činnosti, které k této komunikaci vedou. Zakládá se na prodeji služeb a zboží prostřednictvím reklamy v novinách, časopisech, televizním nebo rozhlasovém vysílání a také zasíláním reklamy poštou či telefonem. Předností této metody je lepší zaměření na cílový segment a také utajení před konkurencí. Hlavními formami přímého marketingu jsou: •

direkt mail,

•

telemarketing – médiem je telefon,

•

televizní, rozhlasová a tisková reklama s přímou odezvou – teleshopping,

19

•

katalogový prodej,

•

zásilkový prodej.

F) Internetová komunikace Internet je nejrychleji se rozvíjejícím a také nejsledovanějším médiem a zájem o internetovou reklamu je obrovský. Jeho celosvětový dosah nám umožňuje, při relativně nízkých nákladech, obsáhnout širokou veřejnost. Nejčastěji používaným způsobem reklamy na internetu je využívání tzv. bannerových reklam. Dalším formou může být zasílání reklamy prostřednictvím e-mailů. Výhody internetové reklamy spočívají v jejím přesném zacílení či trvalé možnosti zobrazení. Nevýhodou je omezení pouze na ty zákazníky, kteří jsou k internetu připojeni.

2.3.5 Lidé (People) Lidskému faktoru ve službách je kladen čím dál větší význam a do velké míry závisí na jeho výběru, motivaci a řízení. Podnik, který si během svého fungování uvědomí význam lidského faktoru, má šanci stát se konkurenceschopným. Celá tato oblast se nazývá interním marketingem. Cílem interního marketingu je zajištění správného chování zaměstnanců, které se projeví růstem klientů, neboť právě při poskytování služeb dochází ke kontaktu zaměstnanců se zákazníkem. Interní marketing podniku má za úkol přilákat, motivovat, zaškolovat a udržet si kvalitní zaměstnance tím, že bude uspokojovat jejich individuální potřeby. Zkráceně by se dalo říci, že čím je spokojenější zaměstnanec, tím by měli být spokojeni i samotní zákazníci.

2.3.6 Spolupráce (Partnership) Úspěšnost podniku na trhu je ve velké míře závislá na spolupráci (kooperaci) mezi poskytovateli služeb a veřejným sektorem. Tato spolupráce vede k uspokojení přání a potřeb zákazníka. Spolupráce také posiluje možnost přesvědčit určité subjekty o podporu dané oblasti. Za pomoci kooperace s ostatními subjekty může podnik snáze dosáhnout finančních prostředků, posílení konkurenceschopnosti, přístupu k novým technologiím apod.

20

2.3.7 Balíčky služeb (Package) Balíček zahrnuje kombinaci služeb, které jsou vzájemně propojené do komplexní nabídky za jednotnou cenu. U lidí jsou tyto balíčky oblíbené, protože se většinou prodávají se slevou. Sestavování balíčků služeb v cestovním ruchu přináší výhodu firmám i zákazníkům. Pro hotel je tato služba velmi důležitá, protože: •

zvyšuje prodej,

•

pomáhá vyrovnávat sezónní výkyvy,

•

zvyšuje atraktivitu produktu,

•

zefektivňuje distribuční cesty,

•

pomáhá budovat dobré jméno hotelu na novém trhu.

Balíčky služeb můžeme vytvářet na základě různých kritérií. Například jiný balíček služeb bude sestavován pro rodiny s dětmi, které jsou na výletě a jiný pro jednotlivé příznivce vinařství, kteří přijeli pouze za svým zájmem. Další rozdíl je v období, ve kterém je tvořen (období prázdnin, víkendové balíčky). Některé balíčky služeb mohou zahrnovat všechny služby a jiné jenom zákazníkem vybrané.

2.3.8 Programování (Programming) Programování je úzce spojeno s tvořením balíčků služeb. Jedná se o programy nebo činnosti, které mají zvýšit přitažlivost balíčků a tím také zvýšit spotřebu služeb. Například balíčky, které nabízejí sportovní aktivity, jsou doplněny odbornými instrukcemi.

21

2.4 SWOT analýza Při zpracovávání této kapitoly je vycházeno ze zdroje [3]. Analýza SWOT je prvním krokem sloužícím k určení současné pozice podniku na trhu. Její název je odvozen od počátečních písmen amerických slov: Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats. Silné a slabé stránky jsou určovány na základě analýzy podniku a na základě analýzy spotřebitelské poptávky a konkurence jsou stanoveny příležitosti a hrozby. Silné stránky (Strengths) Silné stránky tvoří výhody podniku vůči konkurenci na trhu. Mezi tyto výhody můžeme považovat např. dobrou image, zajímavou historii, neznečištěné přírodní prostředí, dobrou spolupráci, odbornost zaměstnanců podniku a další. Využití silných stránek je předpokladem úspěšnosti nabídky podniku na trhu. Slabé stránky (Weaknesses) Naopak nevýhodu oproti konkurenci představují slabé stránky. Pro podnik je nejlepší co nejdříve je rozpoznat, snížit co nejvíce jejich vliv nebo je zcela odstranit. Slabými stránkami podniku může být nedostatek personálních a manažerských schopností, nedostatečnou propagaci, špatnou dopravní dostupnost, zdevastované přírodní prostředí, nízká úroveň poskytovaných služeb apod. Nelze se ale zcela koncentrovat na odstraňování slabých stránek, neboť to může oslabit silné stránky i naši celkovou pozici. Příležitosti (Opportunities) Příležitosti podniku vyjadřují příznivé situace v jeho prostředí. Mohou být využívány k zajištění větších prodejů a vyšší výnosnosti. Jako příklad příležitostí podniku lze uvést originalitu nápadu, jedinečný firemní potenciál, výskyt nového tržního segmentu či výhodné právní úpravy. Hrozby (Threats) Opakem příležitostí jsou hrozby, které ovlivňují schopnosti podniku v tržní situaci a nepříznivě působí v rámci vnějšího prostředí. Hrozbou pro podnik může být např. vysoká konkurence, vliv ekonomické krize, výměnný kurzu měny, nebo nebezpečí terorismu.

22

2.5 Marketingový výzkum Kapitola 2.5 je zpracována na základě zdrojů [1 a 7]. Marketingový výzkum je soustavným sběrem, zaznamenáváním a vyhodnocováním údajů, které se týkají marketingu zboží a služeb. Tyto sesbírané informace slouží k uskutečnění správných marketingových rozhodnutí. Marketingový výzkum se skládá z pěti kroků: •

definice problému a zkoumaných cílů,

•

analýza situace,

•

získávání informací,

•

analýza a vyhodnocení informací,

•

prezentace výsledků.

2.5.1 Druhy marketingového výzkumu Výzkum může vycházet z několika zdrojů informací a to primárních nebo sekundárních, kvalitativních nebo kvantitativních a interních nebo externích. Sekundární informace Informace, které již dříve někdo jiný nashromáždil pro jiné účely, než jsou ty naše. Výhodou těchto informací je, že jsou k získání velmi rychle a ušetří nám náklady. Nevýhoda spočívá v tom, že informace bývají zastaralé, nespolehlivé, nepřesné a nemusí se hodit pro náš účel. Zdroje sekundárních informací můžeme rozdělit na: •

Zdroje interní – vychází z vnitřních informačních systémů podniků, kterými jsou prodejní přehledy, účty, bilance zisků a ztrát, zprávy z předchozích výzkumů, rozpočty apod.

•

Zdroje externí – jsou všechny zdroje, vyjma zdrojů podnikových. Poskytují je různé státní publikace, periodika, knihy či komerční údaje.

23

Primární informace K získávání těchto informací přistupujeme, když sekundární informace nejsou k dispozici či jsou vyčerpané. Celý proces je zcela v režii firmy. S tím souvisí také větší vynaložené náklady. Tyto, námi získané, informace jsou přesné, spolehlivé, aktuální a aplikovatelné přímo pro náš účel. Primární informace se rozlišují na: •

Kvantitativní informace – v kvantitativním výzkumu se ptáme na otázku „kolik“ a je vhodnější větší reprezentativní vzorek populace.

•

Kvalitativní informace – v kvalitativním výzkumu pokládáme otázku „proč“ nebo „z jakého důvodu“ a není potřeba tak velký počet respondentů.

Primární informace můžeme získat také některými výzkumnými přístupy a metodami. Ve své práci se budu věnovat metodě dotazování, kterou poté v praxi použiji. Metoda dotazování Je považována za nejčastěji používanou metodu primárního výzkumu a lze ji provádět různými technikami. Mezi hlavní patří: •

písemné dotazování (dotazníky jsou zasílány poštou či e-mailem),

•

osobní (probíhá na bázi rozhovoru tazatele s respondenty),

•

telefonické,

•

on-line,

•

kombinované (využívá se kombinace výše uvedených technik).

Každá uvedená technika má samozřejmě své výhody a nevýhody. Každá forma je mezi dotazovanými oblíbená více či méně.

2.5.2 Tvorba dotazníku Dotazníky patří k nejpoužívanějším prostředkům při sběru primárních informací a naskýtá se více možností, jak pokládat otázky. Hlavní výhodou dotazníků jsou velmi nízké náklady na jejich pořízení a přitom oslovení širokého okruhu respondentů. Při přípravě dotazníku bychom měli otázky, jejich formu a sled volit velmi pečlivě a tak, abychom dosáhli svého cíle. Počáteční otázky mají být jednodušší a měly by vzbudit u respondenta zájem. Složitější a osobní otázky by měly být umístěny až na konci 24

dotazníku. Úvod dotazníku by také měl obsahovat základní pokyny k jeho vyplnění. Formulace otázek se řídí pravidly, mezi které patří jednoduchost, přímost, nezaujatost apod. Dříve než se začne s rozsáhlým výzkumem, je vhodné sestavený dotazník vyzkoušet v předvýzkumu, který odhalí možné nedostatky. Možnosti použitých otázek Otázky otevřené respondentovi neposkytují žádnou variantu odpovědi. Dotazovaný odpovídá volně, bez nijakých omezení. Kvůli své větší náročnosti jsou mezi dotazovanými spíše méně oblíbené. Otázky uzavřené oproti tomu varianty odpovědí nabízejí. Respondent pouze vybere z uvedených odpovědí. Otázky polootevřené mají zformulovaný dotaz a jsou uvedeny varianty odpovědí s poslední možností, kde se respondent vyjadřuje volně. Zásady při sestavování dotazníku: •

neužívat odborné výrazy,

•

nezařazovat příliš osobní otázky,

•

neměl by být příliš dlouhý, aby neodrazoval od vyplnění,

•

otázky by měly být jasné a srozumitelné,

•

každá otázka by měla obsahovat pouze jeden problém,

•

odpovídat specifickým potřebám podniku,

•

dotazník by měl být snadný pro rozbor a vyhodnocení.

25

3

Praktická část

Není-li uvedeno jinak, grafy, tabulky a obrázky jsou vlastním dílem autora.

3.1 Krátké představení obce Kojetice Obec Kojetice s rozlohou 4,64 km2 se nachází na okrese Třebíč v kraji Vysočina (viz příloha B). Od okresního města Třebíč je vzdálena necelých osm kilometrů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. K roku 2009 zde žilo 454 obyvatel. Nedaleko obce se ve výšce 568 m n. m. nachází bývalý hrad Sádek, který je nejnavštěvovanějším místem v nejbližším okolí. Dnes je to zámek a zároveň kulturní památka patřící do katastru obce Kojetice. [13]

3.2 Historie hradu Sádek Pro kapitolu Historie hradu Sádek je využito informačních zdrojů [9, 10, 11 a 12]. 13. století Podle starých pověstí vznikl hrad Sádek již kolem roku 1200, kdy ho nechal postavit rytíř z Kocapil. Jednalo se o malý dřevěný hrad, který byl v letech 1239–1286 přestavěn do zděné podoby. O přestavbu se zasadil nový majitel Štěpán Uher, který také Sádek přejmenoval na Ungersberk nebo také Ungšperk. Před Štěpánem Uhrem vlastnil hrad Vrš ze Sádku, jenž se postaral o jeho rozšíření. 14. století Počátkem 14. století Sádek opět mění majitele, kterým se stává Jimram z Boskovic. Jeho „zásluhou“ je však hrad roku 1312 vypálen a několik desítek let chátrá. Jelikož je ale velmi zadlužen, připadá do rukou Židů. 15. století Od Židů Sádek kupuje Jaroslav ze Štenberka a následně po něm Hynek z Valdštejna. Hrad během století prochází několika majetkovými změnami ve vlastnictví. Až roku 1499 jej získává Vilém z Pernštejna a jeho rodina. 16. století Během 16. století je hrad ve vlastnictví Pernštejnů, za kterých dochází k přestavbě severního křídla. Dalšími majiteli je rod Valdštejnů.

26

17. století Hrad Sádek roku 1622 kupuje podplukovník Tomáš Cerboni. V té době panuje na našem území třicetiletá válka. Kraj je sužován nájezdy švédských vojsk a ani Sádek se nevyhne jejich útokům. Je obléhán vojsky pod vedením generála Wittenberga, ovšem neúspěšně. Po několikadenním úsilí snahu o dobytí hradu vzdali. Na konci století Sádek nabývá charakteru renesančního zámku. 18. století – 20. století Roku 1757 se na Sádek přižení Jan Chorynský z Ledské a ve vlastnictví Chorynských zůstává zámek až do druhé světové války. Během této doby je celý zámek vybaven starožitným nábytkem a cennými obrazy. Podle výpovědí místních obyvatel byl hrabě Chorynský mezi lidmi velmi oblíben. Zajímal se o jejich zájmy a pomáhal chudým. Škola na Sádku Historii sádecké školy lze uvádět od září 1945. Zámek v té době spravoval Místní národní výbor Čáslavice, který zažádal v zámku zřídit měšťanskou školu. Tak se také stalo a od 1. října 1945 navštěvují tuto školu žáci od šestého ročníku z Kojetic, Rokytnice, Čáslavic, Římova, Loukovic a okolních usedlostí. Sádecké škole, jako první škole v republice, povolilo ministerstvo volné soboty a to kvůli špatné dostupnosti. Také jako jediná v republice existovala na Sádku škola pouze pro druhý stupeň. To trvalo až do roku 2000, kdy se spojila s prvním stupněm v Čáslavicích. V té době nesla název Základní škola Čáslavice – Sádek. V roce 2003 se základní škola sloučila s mateřskou školou. Ukončení výuky na Sádku se z důvodu finanční náročnosti datuje k 30. červnu 2007. Od 1. září 2007 už žáci navštěvují nově vybudovanou školu v Čáslavicích. Původně byla škola založena jenom jako provizorium do doby než bude postavena škola nová v některé z výše zmíněných obcí. Obce se ale vzájemně nedomluvily a toto provizorium nakonec trvalo více než šedesát let. Současnost V současné době je zámek Sádek bez majitele. K tomu přispívá skutečnost, že budovy v přilehlém okolí zámku jsou v pronájmu soukromých osob. Tím pádem je prakticky nemožné zámek prodat, protože když už by ho někdo koupil, tak celý komplex, ne jenom jednu budovu.

27

Obr. 1: Zámek Sádek Zdroj: www.images.google.cz

Obr. 2: Letecký pohled na zámek Sádek a okolní budovy Zdroj: www.caslavice.cz

3.3 Charakteristika Vinařského a kulturního centra Sádek Vinařské a kulturní centrum Sádek (dále jen VKC Sádek) nalezneme na severozápadním okraji znojemské

vinařské

podoblasti

v nádherném

prostředí Českomoravské vysočiny mezi městy Znojmo a Telč (viz příloha). Od okresního města Třebíč je vzdáleno necelých osm kilometrů a spadá do katastru obce Kojetice na Moravě. Tato skutečnost ho pasuje na nejzápadněji

Obr. 3: Vinařské a kulturní centrum Sádek Zdroj: vlastní foto

položenou vinici na Moravě. Na místě, které je z jedné strany obklopeno vinicemi a nad kterým se ze strany druhé tyčí zámek Sádek, vyrostlo v letech 2002 – 2003 unikátní vinařské a kulturní centrum. Toto jedinečné centrum na okrese Třebíč vybudovali majitelé inženýr Lubomír Lampíř a inženýr Ladislav Čech za výrazné finanční podpory kraje Vysočina prostřednictvím evropského programu SAPARD. S nápadem věnovat se pěstování révy vinné poblíž Kojetic přišel inženýr Lampíř v roce 1986 a svůj odvážný plán dovedl do zdárného konce. Výsledkem je dnešní VKC Sádek obklopeno téměř čtyřmi hektary vinic. Součástí celého areálu jsou vinice, zpracovatelské a archivní sklepy, vinotéka, naučná vinařská stezka, hotel s restaurací, udírna a přírodní park. Asi 100 metrů od hotelu se nachází parkoviště asi s padesáti parkovacími místy. K dispozici je také úschovna kol. V celém areálu centra je přístup k internetu, který zajišťuje síť Wi-Fi. V těsné blízkosti se nachází přírodní amfiteátr s kapacitou zhruba 700 míst, kde se konají různé kulturní

28

a společenské akce (např. hudební vystoupení, divadelní představení nebo letní kino). Mezi nejznámější a největší akce patří tradičně cimbálový festival, který se koná v červnu a to již po několik let. Toto místo se tedy právem stalo kulturním a společenským centrem kraje Vysočina. Vzhledem k poloze nabízí okolí sádeckého areálu nemalé možnosti sportovního vyžití. Nedaleko vinic prochází cyklistické stezky a v zimě je okolí vhodné pro běžecké lyžování. Pro milovníky sjezdového lyžování se nedaleko nachází lyžařský vlek na Jalovci. Návštěvníci také mohou využít tenisové kurty, koupaliště s brouzdalištěm pro děti či basketbalové a volejbalové hřiště. Krásná okolní příroda je jako zrozena pro procházky, houbaření či projížďku na koni. Návštěvníci VKC Sádek mají možnost rozšířit své kulturní a historické obzory návštěvou některých z níže uvedených míst: •

památky UNESCO – Třebíč (8 km), Telč (30 km),

•

zámek Jaroměřice nad Rokytnou s každoročním hudebním festivalem operního pěvce Petera Dvorského (12 km),

•

zámek v Náměšti nad Oslavou (30 km),

•

Kralice nad Oslavou – památník Bible kralické (35 km),

•

Premonstrátský klášter v Nové Říši (25 km),

•

Muzeum řemesel Moravské Budějovice (20 km),

•

Dalešická přehrada s možností koupání a projížďky lodí (25 km).

Vinařství na Sádku Vinice se rozkládají na jižním svahu v nadmořské výšce 420 – 480 metrů chráněné ze severu a východu lesem, kde průměrná roční teplota činí 8,7 °C. Proto jsou zde příznivé podmínky pro pěstování révy vinné. Viniční trať „Pod Sádkem“ zahrnuje celkovou plochu 20 ha, z nichž je osázeno 3,9 ha (z toho 1,23 ha je bioprodukce). Celé vinařství spadá do podoblasti Znojemská, oblast Morava a patří do „Sdružení vinařských obcí Znojemska“.

29

Obr. 4: Vinný sklep Zdroj: vlastní foto

Hlavní myšlenkou založení tohoto centra vinařství byla snaha obnovit vinice tam, kde se již kolem roku 1740 nacházely hraběcí vinice. Důkazem toho jsou záznamy ve starých vojenských mapách uložených v Zemském archivu v Brně. Novodobá historie se začala datovat v roce 1987, kdy se pod hradem Sádek začalo s odstraňováním náletových dřevin a bylo prováděno zúrodňování jílovitých svahů. První výsadba se uskutečnila v roce 1989. Za spolupráce se SZP Jižní Morava ve Velkých Bílovicích zde bylo vysázeno 334 keřů révy vinné (rezistentní odrůdy EC–34, F6, F2 atd.). Další výsadby byly provedeny v letech 1992 (odrůda Gročanka ze srbské Vojvodiny), 1995 (Hibernal, Festivalnyj, Freiminer). Poté přišla největší výsadba, která se uskutečnila v roce 1999, kdy bylo vysázeno 4 331 keřů osmnácti odrůd. Jako nejznámější zmíním Müller Thurgau, Rulandské bílé, Chardonnay, Modrý Portugal, Muškát Moravský. Následně byly v letech 2001, 2003 a 2004 osázeny další části vinice a aktuální celkový stav keřů révy vinné čítá přibližně 17 000 ks. Kapitola 3.3 je zpracována podle informačních zdrojů [8, 16 a 18].

Obr. 5: Vinice na Sádku Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

30

3.4 Analýza marketingové strategie 3.4.1 Makroprostředí Vinařská oblast Moravy Základním předpisem, kterým se vinařství a vinohradnictví řídí, je Vinařský zákon č. 321/2004 Sb. Tento zákon rozděluje Českou republiku na vinařské oblasti Čechy a Moravu. V této kapitole bude popisována druhá zmíněná oblast, tedy Morava. Podle legend a archeologických pramenů je jižní Morava nejstarší vinařskou oblastí u nás a již od dávných dob zde panují velmi dobré podmínky pro pěstování révy vinné. Ať už je to průměrná roční teplota, roční srážky, délka slunečního svitu či klima celkově, jedná se o faktory vhodné pro pěstování révy vinné. Vegetační období v České republice je sice kratší než např. v západní Evropě, přesto je v letních měsících intenzivnější. Právě tyto podmínky jsou vhodnější pro pěstování bílých odrůd révy vinné, než-li červených. Vinařská oblast Morava, o celkové rozloze cca 17 450 ha a počtem 312 vinařských obcí, se rozděluje na čtyři podoblasti: Mikulovskou, Slováckou, Velkopavlovickou a Znojemskou. Vinařství Sádek spadá právě do znojemské podoblasti. Důkazem toho jsou pro znojemskou podoblast typické bílé aromatické odrůdy révy vinné (Sauvignon, Mőller-Thurgau či Chardonnay), kterým se právě ve Vinařství Sádek tolik daří. Známá a kvalitní vína z celé moravské vinařské oblasti samozřejmě vystupují v roli silné konkurence pro vína sádecká. Jak je známo, každé víno je něčím výjimečné a to sádecké nepochybně také. Kapitola 3.4.1 je zpracována na základě informačního zdroje [15].

3.4.2 Mikroprostředí VKC Sádek spadá do regionu MAS (Místní akční skupina) Podhorácko. Níže uvedená analýza prostředí se tedy bude vztahovat právě na tento region. Region Podhorácko nacházející se na území mezi Třebíčí, Jihlavou a Telčí se vyznačuje zachovalou krajinou, která není poškozena těžkým průmyslem. O tom svědčí i jedno 31

z nejčistších ovzduší v republice. Území regionu je stejnorodé s relativně nízkou hustotou zalidnění (62 obyvatel/ km2). Region Podhorácko se potýká s vylidňováním obcí. Úmrtnost mírně převyšuje porodnost a region jako celek stárne. V regionu Podhorácko je výrazně zastupována primární sféra hospodářství, což je oblast zemědělství a lesnictví. To se projevuje na poměrně vysoké nezaměstnanosti, která je v regionu téměř na dvojnásobku krajského stavu. Průmyslová výroba je zastoupena třemi velkými zahraničními firmami (Mann - Hummel, Huhtamaki a Fränkische) v katastrech obcí Okříšky, Přibyslavice a Nová Ves. V krásném prostředí regionu jsou dobré předpoklady pro venkovskou turistiku, projevuje se tu však špatná nabídka a nedostatek ubytovacích kapacit a dalších služeb. Dobré předpoklady rozvoje má též hipoturistika. Region Podhorácko se také snaží o obnovu starých a zakládání nových tradic. Mezi ty nejznámější patří rockový festival ve Starči či Mezinárodní festival cimbálové muziky v sádeckém amfiteátru, kde byly rovněž obnoveny vinice. Zapomenuto nesmí být ani na množství kulturních památek a řadu drobných sakrálních staveb nacházejících se v krajině. Kapitola 3.4.2 je zpracována na základě informačního zdroje [19].

3.5 Marketingový mix Vinařského a kulturní centra Sádek 3.5.1 Produkt Ubytovací služby Ubytování je celoročně poskytováno v hotelu Sádek***, který je součástí VKC Sádek. Mimo jednoho služebního pokoje je tu pro hosty připraveno jedenáct (dvoulůžkových, třílůžkových a vícelůžkových) pokojů s kapacitou dvacet devět lůžek. Na každém pokoji je možnost přistýlky. Poté se celková kapacita ubytování vyšplhá na padesát lůžek. Všechny pokoje jsou obloženy dřevem a vybaveny sociálním zařízením, televizí, telefonen a minibarem. Na každém pokoji se také nachází složka s tištěnými informacemi (základní informace, ceník, ubytovací řád a další důležité údaje).

32

Obr. 6: Ukázka hotelového pokoje Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

Možnost ubytování je i v nedalekém vinném sklepě. Ten tvoří další dominantní bod celého areálu. Nachází se v těsné blízkosti vinice a nabízí ubytování pro pět až šest osob. K využití je zde venkovního posezení nebo posezení ve sklepě. V rámci pobytu mají hosté k dispozici množství zdejšího vína. V komplexu vinařského centra se také nachází prostory k pořádání svateb, večírků, rautů, podnikových oslav či různých školení spojených s doplňkovými službami, jako je hudební produkce, ohňostroj či květinová výzdoba. Potřebné vybavení pro firemní školení jsou za poplatek k zapůjčení.

Obr. 7: Ukázka svatební tabule Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

Stravovací služby Stravování je zajištěno v restauraci, která patří k hotelu a je v provozu rovněž po celý rok stejně jako hotel Sádek. Kapacita restaurace zahrnuje čtyřicet míst a venkovní terasa nabízí až sedmdesát míst. Z této terasy je krásný pohled na celé vinohrady a výhled do širokého kraje. Obzvlášť za krásného počasí nabízí zdejší posezení nezapomenutelný zážitek. V restauraci jsou k dostání jak klasická jídla, tak i místní a zabíjačkové speciality. Vedle hotelu se také nachází venkovní sezení (pro cca 70 – 100 hostů) s udírnou a možností rožnění selat, kuřat a také nabídkou uzených i grilovaných specialit.

33

K hotelu a restauraci také patří vinařský sklep s jedinečnou eggerskou klenbou, který je rozdělen do tří částí. V první části nalezneme stylovou vinárnu pro šedesát pět hostů, kde probíhají ochutnávky vín řízené našimi i zahraničními vinaři. Ve druhé se nachází vinotéka s boxy, které jsou pronajímány lidem k archivování vín a též si zde můžeme koupit archivní domácí i zahraniční vína včetně vín sudových. Třetí část vinařského sklepu je využívána jako produkční slep ke zpracovávání místního vína.

Obr. 8: Interiér restaurace Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

Obr. 9: Restaurace pohledem z vinic Zdroj: www.images.google.cz

Naučná vinařská stezka Ve VKC Sádek se také nachází naučná vinařská stezka, jediná svého druhu v republice. Byla vysázena roku 2005 a veřejnosti otevřena od 1. června 2007. A čím že je tato stezka tak jedinečná? Všech asi čtyřicet odrůd révy vinné z celého kontinentu je tu totiž vedeno ve svahu na dřevěných pergolách. Některé zdejší odrůdy, jako např. Damascenka, Muškát žlutý, Modrý Janek,

Obr. 10: Naučná vinařská stezka Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

se nachází jen na několika místech na světě a patří mezi skutečné unikáty. Téměř dvoukilometrová naučná stezka začíná u parkoviště pod vinařským centrem. Stojí tu velké tabule s trojjazyčným (českým, anglickým a německým) popisem stezky. K jejímu začátku musíme slézt po schůdcích, kde se již nachází svah s pergolami, po nichž se réva pne. Na pergolách visí obrázky každé odrůdy a její popis. Po zhlédnutí těchto odrůd stezka pokračuje třinácti ukázkami řezu a druhů vedení révy vinné. I toto můžeme považovat jako unikát, protože na celém světě je známo šestnáct druhů vedení, tedy jenom o tři více. Po zhruba dvoukilometrovém putování sádeckými vinicemi nás

34

průvodce přivede do sklepa kde je celá prohlídka zakončena degustací vín místních i vín z ostatních oblastí Moravy. Naučná vinařská stezka je s odborným výkladem otevřena každý den od 1. června do 30. září po celou denní dobu. Prohlídka i s degustací trvá asi hodinu. Minimální počet osob ve skupině je deset a je nutná rezervace minimálně tři dny předem.

Čínská bylinková zahrádka Hned v blízkosti naučné vinařské stezky je možno také zhlédnout čínskou bylinkovou zahrádku, která byla slavnostně otevřena 7. června 2008. Nalezneme zde více jak čtyřicet druhů léčivých rostlin tradiční čínské medicíny. Jako příklad uvádím Kustovnici čínskou, Rdesno mnohokvěté, Lékořici uralskou, Děhel čínský či Aralku

Obr. 11: Čínská bylinková zahrádka Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

mandžuskou. V této oblasti pěstování léčivých rostlin centrum spolupracuje s odbornicí na danou tématiku, inženýrkou Jarmilou Neugebauerovou, Ph.D. z MZLU Brno, zahradnické fakulty v Lednici. Asi by člověk ani neřekl, ale o tuto zahrádku je prý mezi lidmi veliký zájem. A co je ještě zajímavější, čínská bylinková zahrádka vzbuzuje větší zájem u mladých lidí, i na úkor vinařské naučné stezky. Sádecká iniciativa – Strom roku 2006 Postupně je prováděna revitalizace okolí Sádku. Tento projekt se celým jménem nazývá „Sádecká iniciativa – obnova drobných sakrálních staveb v okolí vinařství Sádek.“ Celý projekt se teprve rozjíždí a jeho cílem je obnova památek v okolí. Za velký úspěch v rámci obnovy okolí, je považována výhra zdejší lípy v celonárodní anketě Strom roku 2006, kterou každý rok organizuje Nadace Partnerství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí ČR. Tato asi 250 let stará a 17 metrů vysoká lípa se nachází v areálu zámku Sádek. Slavnostní vyhlášení ankety se konalo 19. října ve Vaňkově galerii v Brně. Pro Sádeckou lípu hlasovalo bezmála dvanáct tisíc lidí. Titul přebíral z rukou náměstka ministra životního prostředí inženýr Lubomír Lampíř z vinařství Sádek, který s kolegy,

35

ale také žáky základní školy Čáslavice – Sádek strom do ankety nahlásil. Jako odměnu za vítězství si lípa na jaře 2007 zasloužila odborné dendrologické ošetření. V rámci Sádecké iniciativy je také plánována obnova místního lesoparku. Již začal výzkum dřevin a do budoucna má pod zámkem Sádek vyrůst unikátní lesopark. Pro kapitolu 3.5.1 je čerpáno z informačních zdrojů [8, 14, 16, 17 a 18].

3.5.2 Cena Ceny ve VKC Sádek byly stanoveny metodou vycházející z cen konkurence a na základě doporučení Asociace hotelů a restaurací České republiky pro tříhvězdičkový hotel. Ceny vlastních produktů centra jako je víno nebo vinařská stezka si stanovili majitelé sami. Přehledy cen za ubytování a další služby, včetně stornopoplatků, jsou znázorněny v Tabulce 1, 2, 3 a 4 . Jak je zmíněno v Tabulce 1, jsou při ubytování poskytovány slevy dětem do 12 let. Další možnost slev mohou využít senioři v rámci smluvních cen. Údaje v tabulkách jsou platné pro rok 2010. Zisky z činnosti VKC Sádek jsou investovány především do obnovy a rozvoje vinohradu, který je pro toto centrum to prioritou. Tabulka 1: Ceník ubytování v Kč

Kategorie ubytování Cena za lůžko se snídaní Cena za lůžko bez snídaně Cena za přistýlku se snídaní Cena za přistýlku bez snídaně Cena za neobsazené lůžko Cena za týdenní pobyt s polopenzí Děti do 12 let Cena za týdenní pobyt s plnou penzí Děti do 12 let

Cena 550,470,-/noc 450,-/noc 370,-/noc 300,-/noc 590,-/osoba/den 490,-/osoba/den 710,-/osoba/den 610,-/osoba/den

Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

Hostům je umožněno ubytování s jejich psími miláčky a to po osobní domluvě za poplatek 50,-/den. Obecní poplatek z ubytovací kapacity činí 4,-/osoba/den.

36

Tabulka 2: Ceník služeb + služeb na přání v Kč

Druh služby Naučná vinařská stezka (bez ochutnávky, s ochutnávkou) Odborná degustace + obložený talíř (chléb, sýr, klobása) Cimbálová muzika (produkce min. 4 hodiny) Hudba (harmonika nebo klávesy)

Cena 100,-/osoba nebo 200,-/osoba 250,-/osoba 1000,-/hod. + cestovné cca 250,-/hod. + cestovné

Ohňostroje: menší ohňostroj střední ohňostroj velký ohňostroj interiérové světelné efekty květinová výzdoba

800 – 2000,-/min. 2000 – 6000,-/min. 6000 – 10000,-/min. 100,-/ks dle množství

Tenisové kurty (na základě předchozí domluvy) Jízda na koni (na základě předchozí domluvy)

30,-/hod. 200,-/osoba/hod.

Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

Tabulka 3: Incentivní služby v Kč

Služba Pronájem místnosti na společenské akce, semináře, školení, firemní setkání apod. (kapacita cca 50 osob) Flipp-chart Promítací plátno Tabule Kopírování

Cena 100,-/hod. 200,-/den 200,-/den 200,-/den 2,-/str.

Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

Storno podmínky Z důvodu odřeknutí již potvrzené rezervace jsou pro tyto případy zavedeny storno podmínky uvedené v Tabulce 4.

37

Tabulka 4: Stornopoplatky

Počet dnů před příjezdem Více než 1 měsíc 30 - 15 dnů 14 - 7 dnů 6 - 2 dny 1 den

Stornopoplatek bez stornopoplatku 25 % z ceny ubytování 1.dne pobytu se snídaní 50 % z ceny ubytování 1.dne pobytu se snídaní 75 % z celkové ceny ubytování 100 % z celkové ceny ubytování

Zdroj: www.vinohrady-sadek.cz

Výše uvedené stornopoplatky se vztahují na ubytování i na rezervované akce. Storno podmínky nebudou uplatňovány u osob, které nemohly nastoupit z důvodu úmrtí nejbližších příbuzných, vážného onemocnění či hospitalizace apod. Kapitola 3.5.2 vychází z informačních zdrojů [8 a 20].

3.5.3 Místo a distribuční cesty Umístění areálu VKC Sádek má své klady i zápory. Mezi pozitivy je viděna jeho výjimečná poloha v malebné a klidné přírodě kraje Vysočina. Tak krásným výhledem se může pochlubit jenom málokdo. Areál je rovněž okolními lesy chráněn před větrem a téměř celý den vystaven slunci. Tento přírodní aspekt bych viděl jako jednu z největších předností toho místa. Poloha v nádherné přírodě s sebou nese také svá negativa. Tím největším je bezpochyby dostupnost, obzvlášť v zimním období. Některé silnice, převážně třetích a nižních tříd, jsou v zimě téměř nebo zcela neprůjezdné. Na jaře, když sleze sníh, se komunikace vedoucí k Sádku nachází ve skutečně katastrofálním stavu. Dalo by se říci, že jsou určena spíše pro terénní auta. Dopravní obslužnost VKC Sádek je rovněž velmi omezená. Autobusem se do nedalekých Kojetic dostaneme pouze v pracovních dnech. Kojeticemi též prochází železniční trať. V místní vlakové stanici však staví jenom osobní vlaky. Letošním rokem má však být do provozu uvedena nová linka cyklobusu na trase Jemnice – Náměšť nad Oslavou. Na trase této linky budou zastávky, které se nachází v blízkosti Sádku, např. Jaroměřice nad Rokytnou či Moravské Budějovice. Cyklobus by měl jezdit od 5. června do 28. září 2010. O prázdninách bude v provozu denně, v červnu a září pouze o víkendech. Jízdní řád a podrobnosti o této lince budou

38

k nalezení na http://www.portal.idos.cz/. Pro návštěvníky Sádku se tímto naskýtá možnost navštívit zajímavá místa v okolí, kterých zdaleka není málo. Distribuční cesty Přímý prodej se uskutečňuje v místě VKC Sádek na hotelové recepci, v restauraci, vinném sklepě a prostřednictvím internetu. Na webových stránkách centra se nachází kontaktní formulář a na uvedené e-mailové adresy jsou klientům zasílány informace a novinky. VKC Sádek má své místo v databázích Asociace hotelů a restaurací České republiky. Nepřímý prodej a zároveň propagace probíhá přes zprostředkovatele. Těmi jsou cestovní kanceláře TIPATOUR, s.r.o. a TRAVEL SERVIS, s.r.o. Část produkce svých vín vinařství dodává do vinoték v Třebíči, Ostravě a Kutné Hoře. Podstatná část vinné produkce je prodávána přímo ve vinařství. Kapitola je vypracována podle informačních zdrojů [20, 21].

3.5.4 Propagace Pro regionální propagace VKC Sádek jsou nejdůležitějším článkem šíření informací lidé, kteří centrum již navštívili. Zejména u lidí v blízkém okolí má VKC Sádek velmi „dobrou pověst“ a doporučují jej dále. V kraji Vysočina je sádecké centrum zmiňováno v regionálním tisku, jako je MF Dnes, Horácké noviny, Třebíčský deník a Jihlavské listy. Informace o akcích a aktuálním dění podává také Zpravodaj MAS Podhorácko. Velký podíl na propagaci má v dnešní době internet. V rámci reklamy byly různé články o vinařství na Sádku zveřejněny například na webových stránkách: •

www.vinicni-altan.cz,

•

www.ovine.cz,

•

www.wineofczechrepublic.cz,

•

www.daniz.cz (akce ve VKC Sádek),

•

www.foodnet.cz,

•

www.regiony.impuls.cz (sklizeň ledového vína).

39

Webové stránky VKC Sádek (www.vinohrady-sadek.cz) považuji až na několik nedostatků za poměrně zdařilé a přehledné. Barevná kombinace různých odstínů hnědé mi přijde velmi vhodná a spolu s fotografií hotelu a restaurace působí zajímavě. Na stránkách VKC Sádek najdeme základní informace o celém objektu, historii zámku Sádek, popis poskytovaných služeb včetně ceníků a také celoroční přehled pořádaných akcí. Nechybí tu ani možnosti výletů v okolí, kontakty a uvedený je také odkaz na publikační činnost. Po pravé straně jsou aktualizovány novinky a upozornění na blížící se akce. Celé stránky jsou vhodně doplněny dostatečným množstvím fotografií interiéru a exteriéru včetně fotek z některých akcí. Nedostatky jsou shledávány v cizojazyčných překladech. Je možné si zde vybrat ze čtyř jazyků, kromě českého také anglický, německý nebo ruský, ale objeví se přeložená pouze stránka s úvodními informacemi. Tedy představení VKC Sádek a nabídka služeb. Ostatní části, jako ceník, akce, či aktuality se přeložené neobjeví. Dalším způsobem propagace je spolupráce s Městským kulturním střediskem (dále jen MKS) v Třebíči, která funguje na vzájemné výhodné spolupráci. VKC Sádek disponuje různými propagačními materiály, které MKS nabízí na svých turistických informačních centrech a také na veletrzích a naopak Sádek dělá propagaci Třebíči (prezentace Vysočiny v Praze a v Brně – Židenicích). Jak jsem se dozvěděl přímo na MKS Třebíč, VKC Sádek je jedno ne-li jediné místo v okolí kam lze poslat lidi bez rozdílu věku a pohlaví. Snaží se místo nabízet také jako možnost využití incentivní turistiky. VKC Sádek je nepřímo propagováno např. na veletrhu REGIONTOUR v Brně. Centrum je lidem nabízeno v rámci propagace celého kraje. Nepřímou reklamu měl Sádek v pořadech České televize Památky na prodej – zámek Sádek a Toulavá kamera. Tyto pořady se věnovaly spíše zámku, VKC bylo zmíněno jenom krátce. Na Sádku se velmi aktivně věnují publikační činnosti v odborných a vědeckých časopisech a také odborným přednáškám. Články pánů Lampíře a Mušky (který se ve VKC Sádek zabývá oblastí marketingu) se již po několik let objevují v časopisech Agromanuál, Vinařský obzor, Vinař – Sadař, Zahradnictví, Vlastivědný sborník Moravskobudějovicka, Zemědělec a Naše rodina. Přednášky (také anglicky, německy a rusky) se konají na půdách předních českých univerzit (ČZU Praha – obor

40

rostlinolékařství, ZF MZLU Lednice na Moravě, MZLU Brno – obor agroturistika). Seznam publikační činnosti a přednášek je k nalezení na webových stránkách VKC Sádek. Do propagace sádeckého areálu patří také početné akce, které se tu během roku konají a místu dělají u veřejnosti dobré jméno. Pro rok 2010 platí tyto akce: •

Zvěřinové hody,

•

Valentýnská zabíjačka pro veřejnost,

•

3. mezinárodní košt slivovice a pálenky,

•

Začátek grilovací sezóny na Sádku,

•

Velikonoce na Sádku a řez révy vinné,

•

X. ročník Mezinárodního festivalu cimbálu,

•

Běh sádeckými vinohrady,

•

Burčáková sezóna,

•

Svatováclavské hody,

•

Martinská husa + ochutnávka svatomartinských vín,

•

Zabíjačka pro veřejnost,

•

Silvestr.

Shrnutí způsobů oslovení potenciálních zákazníků VKC Sádek: •

propagačními letáky, prospekty a brožurami,

•

reklamou v místním tisku,

•

webovými stránkami,

•

publikační činností v odborných a vědeckých časopisech,

•

odbornými a vědeckými přednáškami,

•

spoluprací s Městským kulturním střediskem v Třebíči,

41

•

informačními tabulemi podél komunikací,

•

dobrou pověstí zejména v okolí.

V kapitole Propagace je použito informačních zdrojů [8, 18, 20, 21, 22].

3.5.5 Lidé Tato kapitola je věnována vedení a složení návštěvníků VKC Sádek. Jak bylo již v úvodu praktické části uvedeno, majiteli VKC Sádek jsou inženýr Lubomír Lampíř a inženýr Ladislav Čech. Podle informací od místních obyvatel je pan Lampíř opravdu uznávaným odborníkem v oblasti vinařství a na vinařství Sádek určitě „mužem na správném místě“. Jeho spojení s révou vinnou trvá více než 20 let a vinařství u něj můžeme považovat za srdeční záležitost. Jako manažerka centra je uváděna paní Jarmila Doudová a ekonomkou paní Steinochrová. Odborníkem, který má ve VKC Sádek na starost oblast marketingu je inženýr František Muška, Ph.D. Jak uvádím v kapitole Propagace, také on se ve velké míře podílí na publikační činnosti. Celkem se ve VKC Sádek uvádí 6 zaměstnanců. Na pomoc s prací na vinohradu je najímána další pomocná síla. VKC Sádek nevede žádné oficiální statistiky návštěvnosti. Podle inženýra Lampíře ale za loňský rok areál navštívilo cca 21 tisíc návštěvníků. Z toho kolem 50 % tvoří cyklisté a asi 4 % běžkaři neboť v zimě se v okolí kříží dvě běžecké tratě. Zbytek (asi 45 %) navštíví centrum v rámci školení, firemních akcí, svateb a dalších příležitostí. O zhlédnutí zejména naučné vinařské stezky je také zájem mezi zemědělskými a vinařskými školami. Z hlediska národnostního složení tvoří hosty z obrovské většiny Češi. Občas sem zavítá několik hostů ze zahraničí, především z Rakouska. Kapitola 3.5.5 je zpracována podle informačního zdroje [20].

3.5.6 Spolupráce Vinařství Sádek působí také jako soukromá vědecká stanice pro pěstování révy vinné v okrajových oblastech a spolupracuje s těmito zahraničními institucemi: •

Výzkumný ústav vinohradnický v Kecskeméthu – Maďarsko,

•

Výzkumný ústav vinohradnický v Eisenstadtu – Rakousko, 42

•

Klub evropských pěstitelů révy vinné, odolných vůči houbovým chorobám „PIWI“ se sídlem poblíž Ženevy ve Švýcarsku.

V České republice potom zejména s organizacemi: •

Daníž (dobrovolný svazek znojemských vinařských obcí),

•

Moravin (svaz moravských vinařů),

•

Svaz vinařů ČR,

•

Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin,

•

Biocont Laboratoř Brno,

•

VOC Znojmo – vína originální certifikace.

VKC Sádek též blízce spolupracuje s významnými českými univerzitami: •

Mendelovou univerzitou v Brně – zahradnická fakulta v Lednici – agronomická fakulta,

•

Českou zemědělskou univerzitou – katedra ochrany rostlin,

•

Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně,

•

Masarykovou univerzitou – pedagogická a filozofická fakulta.

V oblasti cestovního ruchu je navázána spolupráce s Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě, Muzeem řemesel Moravské Budějovice, Městským kulturním střediskem Třebíč a Informačním střediskem v Polné. VKC Sádek je místo známé a často využívané cyklisty. Stalo se proto členem celonárodního certifikačního systému Cyklisté vítáni, který se zasazuje o zlepšení kvality služeb pro cyklisty. Vinařství Sádek je rovněž generálním sponzorem místního fotbalového mužstva FC Čáslavice – Sádek.

43

V rámci spolupráce jsou uváděni hlavní dodavatelé pro vinařství: •

Znovín Znojmo, a.s.,

•

Vinařství Botur,

•

Vinařství Mutěnice, spol. s r.o.,

•

Vinselekt Michlovský, a.s.,

•

VOC Znojmo,

•

Oslavan Náměšť nad Oslavou, a.s.,

•

PRONECO s.r.o. (rozbory).

Pro zásobování restaurace jsou důležití tito dodavatelé: •

Budějovický Budvar, n. p.,

•

DOUWE EGBERTS,

•

NOWACO Czech Republic, s.r.o.,

•

jatka Sádek,

•

PENAM, a.s. a další.

3.5.7 Balíčky služeb a programování VKC Sádek oficiálně nemá žádnou nabídku balíčků služeb. Má-li host zájem o nějakou kombinaci služeb, nebo-li balíček, je mu ochotně vytvořen. V rámci těchto balíčků mohou být uplatněny také smluvní ceny. V kapitolách 3.5.6 a 3.5.7 je čerpáno z informačních zdrojů [20 a 21].

44

3.6 Výzkum trhu 3.6.1 Metodika výzkumu Jako způsob výzkumu trhu byl zvolen sběr dat pomocí dotazníků. Průzkum proběhl v měsíci březnu a dubnu roku 2010. Celkem se do oběhu dostalo 120 dotazníků. Dotazníkové šetření probíhalo jak v samotném centru přímo mezi návštěvníky tak prostřednictvím internetu, kdy byly e-mailem dotazníky zasílány lidem v okolí Sádku. Osobně osloveni byli také lidé v přilehlých obcích. Mezi respondenty byli pouze návštěvníci z České republiky. Při osobním dotazování byla návratnost dotazníků stoprocentní. U dotazování e-mailem se mi z odeslaných 50 emailů vrátilo zpět 20, což znamená návratnost 40 %. Respondenty tvořili muži a ženy téměř ve stejném poměru. Vzor dotazníků je uveden v příloze.

3.6.2 Vyhodnocení dotazníků Tato část je věnována vyhodnocení dotazníků a prezentaci nashromážděných výsledků. K vyhodnocení posloužilo všech 120 dotazníků. Pro lepší přehlednost a pochopitelnost jsou výsledky znázorněné do grafů. Není-li uvedeno jinak všechny grafy a tabulky v této kapitole jsou dílem autora. Úvodní čtyři grafy jsou věnovány charakteristice oslovených respondentů. Zobrazeno je pohlaví, věkové kategorie a místo trvalého bydliště dotázaných.

45

1. Pohlaví: Graf 1 ukazuje zastoupení žen a mužů, kteří byli v rámci dotazníkového výzkumu osloveni. Z celkem 120 osob to bylo 62 (52 %) žen a 58 (48 %) mužů. Pohlaví

52%

48%

muž

žena

Graf 1: Pohlaví

2. Řadíte se do věkové kategorie: Mezi dotázanými osobami byly zastoupeny všechny věkové kategorie. Největší počet respondentů rovnoměrně spadá do skupin 18 – 25 let a 36 – 45 let, shodně 27 %. Z věkové skupiny 26 – 35 let je zastoupeno 17 % osob. 13 % odpovědí pochází od osob starých 46 – 55 let a 56 a více. Věk 17% 27%

27%

3%

do 17 let

18-25

13%

13%

26-35

36-45

46-55

56 a více

Graf 2: Věk

3. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště na Sádek: Vzdálenosti od návštěvníkova místa bydliště na VKC Sádek se věnuje otázka č. 14. Jak můžeme vyčíst z následujícího grafu, téměř většina oslovených je ze vzdálenosti maximálně 100 kilometrů, tedy z kraje Vysočina. Největší počet osob přijel z blízkého

46

okolí, tedy do 20 km (48 %), dále potom 26 % se pohybovalo v rozmezí 20 – 50 km. 9 % návštěvníků uvádělo vzdálenost svého bydliště od VKC Sádek v rozmezí 101 – 200 km. Ze vzdálenějších lokalit mezi hosty nebyl nikdo. Z tohoto zjištění vyplývá, že VKC Sádek je navštěvováno převážně místními obyvateli, případně hosty z kraje Vysočina. Vzdálenost z místa bydliště 26% 48%

17% 9%

do 20 km

21-50

51-100

101-200

Graf 3: Vzdálenost z místa bydliště

4. Jste ochoten (ochotna) uvést konkrétní místo Vašeho bydliště (město nebo kraj)? Přestože tato otázka byla dobrovolná, všichni dotázaní byli ochotni uvést konkrétní místo svého bydliště. Jak můžeme vypozorovat z předešlého grafu 3, velká část návštěvníků pocházela z blízkého okolí. Zmiňovány byly různé vesnice či města, ale pro přehlednost jsou zahrnuty do určitých oblastí, viz graf 4. Během výzkumu navštívili VKC Sádek, mimo občanů kraje Vysočina, také lidé např. z Brna (5 %), severní Moravy (3 %), jihomoravského kraje (3 %) či jihočeského kraje (2 %). Konkrétní místo bydliště 20%

29%

31%

3% 2% 2% 2% 3%

nedaleké okolí Brno Hlinsko

Třebíč jižní Čechy jihomoravský kraj

5%

3%

kraj Vysočina Moravský Krumlov

Graf 4: Konkrétní místo bydliště

47

severní Morava Pardubice

5. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto místa? První otázkou dotazníku je zjišťováno, jaké důvody k návštěvě VKC Sádek u hostů převládaly. Výlet, jako hlavní důvod návštěvy, uvedlo 61 % dotázaných. Druhou pozici s 20 % odpovědí zaujímají ti, kteří místo navštívili kvůli vinařství. 8 % osob odpovědělo, že jejich důvodem byla kulturní akce. Odpověď, že tímto místem jenom projíždějí, označila 3 % návštěvníků. 2 % zvolila jako argument služební cestu nebo práci. Variantu „dovolená“ neuvedl nikdo z dotázaných. Z jiných důvodů, než bylo zmíněno, navštívilo VKC Sádek 6 % respondentů. Jako odpověď uvedli návštěvu rodiny v okolí, večeři nebo si jenom přijeli koupit víno. Hlavní důvody návštěvy VKC Sádek 61%

20% 8%

3% 2%

6%

kulturní akce

výlet

vinařství

služební cesta, práce

jen projíždím

jiný důvod….

Graf 5: Hlavní důvody návštěvy VKC Sádek

6. Jak často navštěvujete toto místo? Graf 6 znázorňuje četnost návštěv VKC Sádek. Z grafu můžeme vyčíst, že polovina respondentů byla na místě více než třikrát, což svědčí o oblíbenosti tohoto centra a celkové spokojenosti návštěvníků. Druhou nejpočetnější skupinu (38 %) tvoří ti, kteří ve VKC Sádek byli poprvé. 8 % dotázaných se na místo vrací již podruhé a 4 % potřetí. Z těchto odpovědí vyplývá, že více než polovina respondentů zde v minulosti byla vícekrát.

48

Četnost návštěv tohoto místa

50% 38%

4%

poprvé

podruhé

8%

potřetí

už jsem tu byl víckrát

Graf 6: Četnost návštěv tohoto místa

7. Co Vás vedlo k návštěvě Sádku? Motivaci k návštěvě VKC Sádek přibližuje graf 7. Na základě zjištěných údajů je možné vyvodit, že velká část dotázaných (56 %) se nechala motivovat referencemi od známých. 19 % turistů se nechalo inspirovat tištěnými informacemi. Shodně po 9 % odpovědí uvedli návštěvníci turistické informační centrum a internet, především hosté ze vzdálenějších oblastí. Mezi jinými odpověďmi (7 %) figurovala jako důvod motivace zvědavost či domácí lokalita. Z rozhlasu či televize se o VKC Sádek nedozvěděl nikdo z návštěvníků. Motivace k návštěvě VKC Sádek 56%

9% 19%

7%

9%

internet reference od známých jiné……

tištěné informace TIC

Graf 7: Motivace k návštěvě VKC Sádek

8. Co jste v tomto regionu již navštívil(a) nebo ještě hodláte navštívit? Mezi odpověďmi se objevila různá místa tohoto regionu, což svědčí o poměrně velké oblíbenosti tohoto kraje. Pro přehlednost jsou tato místa rozdělena do několika skupin. Jelikož velká většina návštěvníků pocházela z kraje Vysočina, památky a města tohoto kraje mezi navštívenými lokalitami převládaly (33 %). Druhé místo s 22 % odpovědí 49

obsadila Třebíč a hned za ní zvolilo 20 % respondentů variantu, že v regionu žijí a navštívili téměř vše. 11 % osob uvedlo blízké Jaroměřice nad Rokytnou a 7 % Dalešickou přehradu. Rovněž 7 % označilo jako odpověď „nevím“. Navštívená místa v okolí 33%

20%

22% 7%

11%

7%

v regionu žiji, navštívil(a) jsem téměř vše Třebíč Dalešická přehrada

města a památky v celém kraji Jaroměřice n./Rok. nevím

Graf 8: Navštívená místa v okolí

9. Podle jakých předností jste vybíral(a) tento region? V otázce č. 5 byly zjišťovány priority, podle kterých si lidé vybírali právě tento region. Nejpočetnější skupinu (28 %) tvoří ti, kteří zvolili jako hlavní prioritu přírodu. S malou ztrátou na přírodu se umístily odpovědi „historie a památky“ (21 %) a kulturní akce (19 %). Z grafu 9 lze také vyčíst další přednost při výběru, čímž bylo čisté životní prostředí v celém kraji (10 %). Jako prioritu rekreaci označilo (9 %) a pouze 2 % osob odpovědělo, že u nich rozhodovaly pracovní důvody. Mezi jinými přednostmi výběru se objevily odpovědi „zvědavost“ nebo „bydliště v blízkém okolí“. Přednosti při výběru tohoto regionu 28% 11% 19%

9% 21%

příroda historie, památky

kulturní akce rekreace

2%

10%

životní prostředí jiné……

pracovní důvody

Graf 9: Přednosti při výběru tohoto regionu

50

10. Jste spokojen(a) s celkovou úrovní služeb? Otázka č. 6 se zabývá spokojeností celkové úrovně služeb VKC Sádek. Z následujícího grafu vyplývá, že 33 % dotázaných bylo určitě spokojeno a více než polovina (53 %) byla spokojena s menšími výhradami. 11 % návštěvníků nevědělo, zda jsou spokojeni či ne a jenom 3 % se vyjádřila, že spíše spokojena není. Pro možnost „určitě ne“ se nevyjádřil nikdo. Z odpovědí tedy vyplývá, že s úrovní služeb VKC Sádek bylo spokojeno 86 % návštěvníků. Spokojenost s celkovou úrovní služeb 53%

33% 3%

určitě ano

spíše ano

11%

nevím

spíše ne

Graf 10: Spokojenost s celkovou úrovní služeb

11. Jak byste zhodnotil(a) celkovou propagaci tohoto místa? V této otázce měli hosté VKC Sádek možnost zhodnotit celkovou propagaci zmíněného místa. Pro ulehčení a přehlednost jim měla posloužit stupnice od jedné do pěti, přičemž jednička je nejlepší a pětka nejhorší. Graf 11 zachycuje, že téměř stejným počtem odpovědí ohodnotili respondenti propagaci VKC Sádek trojkou (39 %) a dvojkou (38 %). Jako nejlepší možnost označilo 15 % návštěvníků a naopak pro nejhorší možnost se vyjádřilo zanedbatelné 1 % dotázaných. Pomyslnou nedostatečnou uvedlo 7 % respondentů.

51

Hodnocení propagace centra 38% 39%

15%

1

7%

1%

2

3

4

5

Graf 11: Hodnocení propagace centra

12. Je skutečnost taková jako v dostupných informacích? Otázka č. 8 u návštěvníků centra zjišťuje, jak se podle nich liší skutečnost od dostupných informací, které jsou o VKC Sádek. Nejpočetnější skupinu (54 %) tvoří odpovědi těch, kteří mezi skutečností a informacemi nevidí moc velký rozdíl. Téměř stejně jsou na tom názory dotázaných, kteří považují skutečnost shodnou s dostupnými informacemi (23 %) a těch, kteří neví (22 %). Zbývající 1 % uvedlo, že skutečnost spíše není taková jako v dostupných informacích. Rozdíl mezi skutečností a informacemi 54%

22% 23%

určitě ano

1%

spíše ano

nevím

spíše ne

Graf 12: Rozdíl mezi skutečností a informacemi

52

13. S čím jste při návštěvě Sádku nebyl(a) spokojen(a)? Graf 13 znázorňuje, s čím jsou hosté při návštěvě VKC nespokojeni. Vzhledem k umístění objektu tuto nelichotivou statistiku „vede“ dopravní dostupnost a znační. Pro tuto možnost se vyjádřilo 43 % respondentů. Druhou největší část (33 %) tvoří jiné odpovědi, než které byly uvedeny. Nejčastěji dotázaní zmiňovali, že jsou se vším spokojeni a dále se potom objevovaly výtky k nespokojenosti s jídlem či chybějícím dětským koutkem. Graf také ukazuje, že s vysokými cenami není spokojeno 12 % a s malou nabídkou služeb 9 % dotázaných. 3 % návštěvníků si stěžovala na chování a ochotu personálu restaurace. Nespokojenost návštěvníků 12%

9%

;

43%

33% 3%

neochotný personál vysoké ceny jiné….

dopravní dostupnost, značení malá nabídka služeb

Graf 13: Nespokojenost návštěvníků

14. Co Vás naopak nejvíce zaujalo či potěšilo? Naopak kladnému hodnocení se věnuje otázka č. 10. Zde byl daný návštěvníkům prostor k vyjádření vlastního názoru. Nejčastěji byly zastoupeny odpovědi spojené s přírodou a prostředím. Konkrétně 22 % respondentů uvedlo příjemné prostředí, 19 % zmínilo přírodu a 11 % návštěvníků se líbil krásný výhled. 14 % dotázaných zaujala péče o vinohrad a propagace vinařství. S tím spojenou degustaci vín zmínilo 6 % hostů, stejně jako příjemnou obsluhu. Po 5 % také v odpovědích figurovala „cyklistická dostupnost“ a ostatní reakce. V nich byl např. pochválen interiér restaurace, originalita nápadu či zvelebování areálu v průběhu několika let. 12 % dotázaných nevědělo, co je zaujalo.

53

Co návštěvníky zaujalo či potěšilo 19%

14% 12%

22% 11% 5%

5%

6%

příjemné prostředí vinohrad a propagace vinařství krásný výhled degustace vín ostatní

6%

příroda nevím příjemná obsluha cyklistická dostupnost

Graf 14: Co návštěvníky zaujalo či potěšilo

15. Doporučil(a) byste návštěvu tohoto místa svým přátelům a známým? Graf 15 znázorňuje, zda by dotázaní hosté doporučili návštěvu VKC Sádek svým přátelům a známým. Ze zjištěných údajů lze usoudit, že opravdu téměř všichni hosté by návštěvu tohoto centra určitě dále doporučili, a to 66 % určitě a 31 % spíše. 2 % oslovených nevěděla a pouhé 1 % by místo spíše nedoporučilo. Doporučení k návštěvě VKC Sádek 66%

31% 1%2%

určitě ano

spíše ano

nevím

spíše ne

Graf 15: Doporučení k návštěvě VKC Sádek

54

3.7 SWOT analýza Neopomenutelnou součástí této práce je vytvoření SWOT analýzy na základě marketingového výzkumu a všech zjištěných informací. Z této analýzy, respektive jejich slabých stránek, bude zpracován návrh na zlepšení marketingu vybraného objektu.

SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

•

neznečištěné přírodní prostředí

•

omezená dopravní dostupnost

•

klidná lokalita

•

nedostatečné značení objektu

•

krásný výhled

•

sezónnost

•

přírodní amfiteátr

•

nedostatečná reklama v mediálních

•

možnost relaxace

•

vlastní restaurační a ubytovací

prostředcích (rozhlas, televize) •

jazykové

mutace

webových

stránek

zařízení •

•

konání kulturních akcí

•

velké zkušenosti majitele v oboru

málo návštěvníků ze vzdálenějších oblastí a ze zahraničí

•

neznámá struktura návštěvníků

•

chybějící venkovní dětský koutek

výroba konečného produktu

•

nedostatečný počet firemních akcí

•

výroba kvalitních produktů

•

často se měnící personál restaurace

•

dosud se nevyskytují žádní škůdci

•

omezená plocha vinic

•

každoroční nárůst počtu hostů

•

kvůli omezené produkci nemožné

•

místo vhodné pro návštěvníky

vinařství •

vlastní

zpracovatelské

linky,

využití velkoobchodu

všech věkových skupin •

poměrně velká návratnost hostů

•

plná obsazenost hotelu v sezóně

•

dobrá pověst mezi lidmi v okolí

•

bohatá publikační činnost

•

spolupráce

s vědeckými

a

odbornými institucemi

55

PŘÍLEŽITOSTI •

jediné

centrum

svého

OHROŽENÍ •

druhu

v širokém okolí •

vysoká

konkurence

v oblasti

vinařství

možnost dovolené v méně známém

•

levná vína ze supermarketů

regionu

•

místo málo známé mimo kraj

•

zlepšení propagace centra

•

zlepšení značení

•

přilákání

více

Vysočina •

vliv ekonomické krize

návštěvníků

v zimních měsících •

větší počet pořádaných, firemních akcí, školení apod.

•

možnost využití služeb cyklobusu

•

obnovení provozu zámku Sádek

3.8 Návrhy na zlepšení marketingu firmy Hlavním cílem této bakalářské práce je navržení zlepšení marketingu VKC Sádek na základě dotazníkového výzkumu a SWOT analýzy. U každého bodu, vyplývajícího ze slabých stránek této analýzy, bude uveden návrh na zlepšení. Omezená dopravní dostupnost Určitě usilovat o zlepšení kvality stavu povrchu místních komunikací. Především silnice z Rokytnice nad Rokytnou vedoucí k VKC Sádek, která se nachází v katastrofálním stavu. Dále se zasazovat o zavedení např. víkendového autobusového spojení do Kojetic. Nedostatečné značení objektu Zlepšit a hlavně rozšířit značení podél komunikací v okruhu cca 30 km. Zejména podél frekventované komunikace I/23 vedoucí z Jindřichova Hradce do Brna je nedostatek poutačů upozorňujících na VKC Sádek. Vhodné by byly barevné cedule jasně informující o tomto objektu, nacházejícím se v blízkosti. Případně větší počet hnědých informačních tabulí.

56

Sezónnost Sezónnost je všeobecně velkým problémem všech turistických objektů, tím spíše, že se vybrané místo nachází v kraji Vysočina, kde zimy bývají velmi dlouhé. Ale i přesto by řešením mohlo být zaměření se v zimním období na pořádání více různých firemních akcí, školení, večírků apod. Tím by došlo k navýšení počtu návštěvníků v tomto období a rovněž k využití ubytovacích kapacit. Nedostatečná propagace Problém částečně související s nedostatečným značením objektu. Zintenzivnit reklamu v médiích, jako např. v regionálním rozhlase a televizi. Zaměřit se na propagaci možnosti využít centrum jako místo pro pořádání firemních akcí apod. Cizojazyčné překlady webových stránek Tento problém je již zmíněn v kapitole 3.5.4 Propagace. Webové stránky jsou přehledné a s dostatečným množstvím informací, ale je třeba upravit jejich nastavení tak, aby po označení určitého jazyka se v daném jazyce zobrazil kompletně celý obsah stránek, ne jenom titulní strana. Málo návštěvníků ze vzdálenějších oblastí a ze zahraničí Spolupráce se zahraničními cestovními kancelářemi a agenturami v sousedícím Rakousku. Proniknutí webových stránek VKC Sádek na zahraniční portály. Pořádání více akcí podobných Mezinárodnímu festivalu cimbálové muziky. Neznámá struktura návštěvníků Pro tento důvod je částečně zpracovávána tato bakalářská práce. Pro zjištění profilu návštěvníka VKC Sádek by bylo vhodné provádět častější marketingové průzkumy orientované právě na požadavky návštěvníků. Leckdy i pouhá maličkost, se kterou hosté nejsou spokojeni, může ovlivnit návštěvnost během sezóny. Venkovní dětský koutek Jako další návrh ke zlepšení bych určitě zmínil vytvoření lepšího prostředí pro rodiny s malými dětmi. Postačilo by vybudování dětského pískoviště a nějaké prolézačky či skluzavky. Stojany na kola Kvůli velkému zájmu mezi cyklisty, bych navrhoval umístění stojanů na kola v blízkosti restaurace. Ty tu dosud chybí a zcela jistě by našly své využití.

57

4 Závěr Bakalářská práce, jejímž cílem byla analýza a zhodnocení stávající marketingové strategie Vinařského a kulturního centra Sádek a na základě marketingového výzkumu a SWOT analýzy navržení zlepšení marketingu firmy, poskytuje náhled na celkovou aktuální situaci vybraného objektu. Předem určených cílů bylo dosaženo sběrem dat z informačních zdrojů, formou řízených rozhovorů a zejména marketingovou metodou dotazníkového šetření a statistického vyhodnocení zjištěných údajů. Na základě veškerých získaných informací byla vytvořena SWOT analýza, která uvádí nejen silné a slabé stránky, ale také příležitosti a hroby, jenž by mohly VKC Sádek ovlivnit. Za hlavní silné stránky centra považuji neznečištěné přírodní prostředí a klidnou lokalitu s krásným výhledem. Domnívám se, že další velkou výhodou jsou dlouholeté zkušenosti majitele v oboru vinařství. Vinohradu a celé výrobě vlastních vín je tu věnována velká pozornost. VKC Sádek si velmi zakládá na vysoké návratnosti spokojených hostů a dobrém jméně především mezi lidmi z blízkého okolí. Jako slabé stránky shledávám stav místních komunikací, celkovou dopravní obslužnost a zejména problémy spojené se sezónností. Ta vede k velmi malé návštěvnosti a nevyužitelnosti služeb v zimním období. Hlavními příležitostmi centra jsou především originalita nápadu a neexistence podobného objektu v okolí. Ohrožení pro vinařství představuje konkurence vyhlášených vinařských oblastí a také nabídka levných vín v supermarketech. V rámci sběru informací byl uskutečněn marketingový výzkum, který probíhal v měsících březnu a dubnu 2010. Osloveni byli návštěvníci přímo ve VKC Sádek a lidé z blízkého okolí. Marketingový průzkum probíhal také prostřednictvím elektronické pošty. Celkem bylo osloveno 120 návštěvníků. Mezi cílovou skupinu respondentů patřili pouze návštěvníci z České republiky. Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány pomocí grafů. Nejčastěji dotázanými návštěvníky byli muži a ženy zastoupeni téměř ve stejném poměru, ve věkovém rozmezí 18 – 25 a 36 – 45 let, pocházející z nedalekého okolí VKC Sádek.

58

Základem pro vytvoření návrhů na zlepšení marketingu firmy bylo zpracování již uvedené SWOT analýzy. Návrhy vyplývají zejména ze zjištěných slabých stránek objektu. Jak je výše zmíněno, pro VKC Sádek představuje největší problém sezónnost, která souvisí s malou návštěvností a z toho vyplývající neobsazeností ubytovacích kapacit. Jedním z možných řešení by mohlo být rozšíření stávající nabídky incentivní turistiky. Z průzkumu dále vyplývá hlavní nespokojenost návštěvníků, kterou je dopravní dostupnost a značení objektu. Mimo jiné je třeba se zaměřit na nedostatečnou reklamu v mediálních prostředcích, především v televizi a rozhlasu. S propagací souvisí velmi nízký podíl zahraničních návštěvníků. Docílit vyššího podílu této klientely by bylo možné navázáním spolupráce se zahraničními cestovními kancelářemi a informačními centry. Jelikož firma nezná profil svých návštěvníků, doporučuji provádět častější marketingové průzkumy s orientací na jejich požadavky.

59

Seznam použitých informačních zdrojů [1]

BOUČKOVÁ, J. a kol.: Beckovy ekonomické učebnice – Marketing. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. 432 s. ISBN: 80-7179-577-1.

[2]

JAKUBÍKOVÁ, D.: Strategický marketing – Strategie a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 272 s. ISBN: 978-80247-2690-8.

[3]

KÍRAĽOVÁ, A.: Marketing hotelových služeb. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 158 s. ISBN: 80-86929-05-1.

[4]

KŘESŤAN, V., VAŠÍČEK M.: Marketing. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola Polytechnická Jihlava, 2005. 141 s.

[5]

ŠVARCOVÁ, J. a kol: Ekonomie – stručný přehled, 2006/2007. Zlín: CEED, 2006. 295 s. ISBN: 80-903433-3-3.

[6]

VANÍČEK, J.: Destinační management a marketing, spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Vysoká škola polytechnická Jihlava.

[7]

VAŠTÍKOVÁ, M.: Marketing služeb – efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 232 s. ISBN: 978-80-247-2721-9.

[8]

Vinařské centrum Sádek [online]. 2010 [cit. 2010-03-20]. Vinařské centrum Sádek. Dostupné z WWW: <www.vinohrady-sadek.cz>

[9]

Čáslavice - Oficální webové stránky [online]. 2007 [cit. 2010-03-09]. Čáslavice - Hrad Sádek. Dostupné z WWW: .

[10]

Sádek In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , [cit. 2010-03-09]. Dostupné z WWW: .

[11]

Cidlina.EU - oficiální stránky obce [online]. 2005 [cit. 2010-03-09]. Historie hradu Sádek. Dostupné z WWW: .

[12]

Základní škola a Mateřská škola Čáslavice [online]. 2008 [cit. 2010-03-09]. Historie školy. Dostupné z WWW: .

60

[13]

Kojetice (okres Třebíč) In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , [cit. 2010-03-29]. Dostupné z WWW: .

[14]

Sádek - historie a současnost zámku, který se stal školou [online]. 2007 [cit. 2010-03-12]. Historie Sádku. Dostupné z WWW: .

[15]

Moravia Vitis [online]. 2004-2005 [cit. 2010-04-25]. Vinařské oblasti a podoblasti České Republiky. Dostupné z WWW: .

[16]

LAMPÍŘ L., MUŠKA F., 2008: Vinařské centrum Sádek - jediné vinohrady v kraji Vysočina. Agromanuál 3 (1): 30 - 31

[17]

VALÍČEK P., LAMPÍŘ L., MUŠKA F., 2010: Zahrada čínských léčivých rostlin ve vinařství Sádek. Naše rodina 41 (4): 17 Klub receptáře

[18]

Propagační materiály VKC Sádek

[19]

Strategický plán LEADER (SPL) MAS Podhorácko 2007(8) – 2013

[20]

ing. Lubomír Lampíř – majitel VKC Sádek

[21]

ing. František Muška, Ph.D. – odborník na marketing

[22]

Petra Dolíhalová – vedoucí informačních center MKS Třebíč

61

Přílohy Seznam příloh: A – Dotazník B – Poloha VKC Sádek

62

DOTAZNÍK

Příloha A

Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Zdeněk Pešek a jsem studentem Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, a v rámci své bakalářské práce provádím průzkum názorů návštěvníků Vinařského a kulturního centra Sádek. Tímto Vás prosím o vyplnění tohoto krátkého dotazníku. Průzkum je zcela anonymní a výsledky dotazníků budou použity pouze pro účely mé bakalářské práce. 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto místa? (1 odpověď) - dovolená - výlet - služební cesta, práce - jen projíždím - kulturní akce - vinařství - jiný důvod …………………… 2. Jak často navštěvujete toto místo? - poprvé - podruhé

- potřetí

- už jsem tu byl(a) vícekrát

3. Co Vás vedlo k návštěvě Sádku? (možno uvést i více odpovědí) - internet - tištěné informace - turistické informační centrum - rozhlas, televize - reference od známých - jiné …………………… 4. Co jste v tomto regionu již navštívil(a), nebo ještě hodláte navštívit? 5. Podle jakých předností jste vybíral(a) tento region? (možno uvést i více odpovědí) - příroda - životní prostředí - historie, památky - rekreace - kulturní akce - pracovní důvody - jiné ……………… 6. Jste spokojen(a) s celkovou úrovní služeb? - určitě ano - spíše ano - nevím

- spíše ne

- určitě ne

7. Jak byste zhodnotil(a) celkovou propagaci tohoto místa? (jako ve škole: 1-nejlepší, 5nejhorší) 1 (nejlepší) 2 3 (dobrá) 4 5 (nejhorší) 8. Je skutečnost taková jako v dostupných informacích? - určitě ano - spíše ano - nevím

- spíše ne

- určitě ne

9. S čím jste při návštěvě Sádku nebyl(a) spokojen(a)? (možno uvést i více odpovědí) - neochotný personál - vysoké ceny - malá nabídka služeb - dopravní dostupnost, značení - jiný důvod ……………………. 10. Co Vás naopak nejvíce zaujalo či potěšilo? 11. Doporučil(a) byste návštěvu tohoto místa svým přátelům a známým? - určitě ano - spíše ano - nevím - spíše ne 12. Pohlaví:

- MUŽ

13. Řadíte se do věkové kategorie: - do 17 let - 18 – 25 let - 26 – 35 let

- určitě ne

- ŽENA - 36 – 45 let

- 46 – 55 let

14. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště na Sádek: - do 20 km - 21 – 50 km - 51 – 100 km - 101 – 200 km - 201 – 400 km

- 56 a více - 401 a více

15. Jste ochoten(ochotna) uvést konkrétní místo Vašeho bydliště (město nebo kraj)? ..…………………………………… Děkuji za vyplnění tohoto dotazníku a přeji hezký den.

63

Příloha B

VKC Sádek

Poloha VKC Sádek Zdroj: www.mapy.cz

64