VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Tr e n d y n á vš t ě vn o s t í v e ř e j n ě p ř í s t u p n ýc h j e s k yn í Č e s k é r e p u b l i k y bakalářská práce

Autor: Ivana Tihelková Vedoucí práce: RNDr. Milan Kameník Místo: Jihlava Rok: 2009

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé práce, panu RNDr. Milanu Kameníkovi, za ochotu a připomínky při tvorbě této práce a dále vedoucím správ veřejnosti přístupných jeskyní České republiky za cenné informace a údaje pro tuto práci. Dále bych chtěla poděkovat za ohromnou podporu a pomoc mých kamarádů a rodiny.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Anotace Práce se zabývá porovnáváním návštěvností ve veřejnosti přístupných jeskyní České republiky. Dále jsou zde zjišťovány příčiny stavu návštěvností a návrhy na zvýšení atraktivnosti jeskyní jako turistických cílů. Součástí práce je výzkum o názoru studentů středních a vysokých škol na jeskyně jako turistický cíl. Klíčová slova: jeskyně, návštěvnost, propagace, trend.

Annotation This work dwells on the visit rate comparison of open public caves in Czech Republic. Furthermore, another part of this work focuses also on the causes of this visit rate and the suggestions for an increasing of the attraction related to the open public caves as the tourist destinations. A special section of this work is a research investigating what opinion the students have as far as the caves as the tourist attractions are concerned. Key words: cave, visit rate, promotion, trend.

Obsah 1

Úvod .....................................................................................................................6

2

Geologie a jeskyně ...............................................................................................7 2.1

Kras ................................................................................................................7

2.2

Jeskyně ......................................................................................................... 12

3

Veřejnosti přístupné jeskyně České republiky ................................................. 15

4

Jeskyně jako turistický cíl ................................................................................. 18

5

6

4.1

Jeskyně a destinační management ..................................................................18

4.2

Předpoklady a faktory ovlivňující návštěvnost jeskyní ...................................19

4.3

Mystická historie jeskyní a pověsti jako lákadla cestovního ruchu ................. 20

Trendy návštěvností veřejnosti přístupných jeskyní a jejich příčiny .............. 22 5.1

Stanoviska k trendům návštěvnosti jednotlivých vedoucích správ jeskyní...... 25

5.2

Zhodnocení návštěvností jeskyní ...................................................................33

5.3

Srovnání návštěvnosti v českých a slovenských jeskyních ............................. 54

5.4

Jeskyně na internetu ...................................................................................... 55

5.5

Můj názor na internetové stránky k jednotlivým jeskyním ............................. 56

Studenti a jejich názor na veřejnosti přístupné jeskyně - výzkum .................. 58 6.1

Soubor respondentů ....................................................................................... 59

6.2

Kolik je v ČR veřejnosti přístupných jeskyní ................................................. 63

6.3

Které turistické cíle jsou pro studenty nejlákavější? ....................................... 66

6.4

Co se studentům na jeskyních líbí nejvíce...................................................... 69

6.5

Co je třeba zlepšit .......................................................................................... 71

6.6

Studenti a návštěvnost jeskyní ....................................................................... 73

6.7

Navštívené jeskyně mimo ČR ........................................................................ 75

6.8

Které jeskyně se Vám nejvíce líbily ............................................................... 77

6.9

Co Vás vedlo k návštěvě jeskyní ...................................................................79

6.10 Plány do budoucna ........................................................................................ 81 7

Shrnutí a závěr...................................................................................................83

8

Sumary ............................................................................................................... 86

Pouţitá literatura a zdroje ........................................................................................ 89 Přílohy

1 Úvod Cílem mé bakalářské práce je seznámit se s veřejnosti přístupnými jeskyněmi České republiky. Chtěla bych poukázat na neustálý zájem o tyto lokality jako o turistickou atraktivitu prostřednictvím grafů návštěvností jeskyní. Dále bych chtěla zhodnotit předpoklady jeskyní jako turistických cílů a předloţit moţné další vyuţití tohoto unikátního a vzácného přírodního fenoménu. Mým cílem bylo také zjistit, jestli jsou turistické informace podávány veřejnosti dobrou, lehce přístupnou formou a v obsahu, který turisté poţadují. K zjištění tohoto faktoru a také zájmu o návštěvu jeskyní jsem provedla výzkum mezi studenty středních a vysokých škol jako potenciální cílové skupiny návštěvníků jeskyní. Tímto výzkumem se zabývám v závěrečné části své práce.

6

2 Geologie a jeskyně 2.1 Kras Kras je typ reliéfu se specifickým oběhem vody a tvářností terénu.

Vzniká

rozpouštěním především vápencových hornin, čímţ se vytvářejí rozmanité podzemní a povrchové krasové formy. Hlavní příčinou vzniku krasu je tedy erozní1 činnost vody, která prosakuje do drobných puklinek v masívu, rozpouští horninu a tím pukliny zvětšuje. Následující eroze pukliny neustále zvětšuje, aţ začnou vznikat krasové jevy (obr. 1). Krasové jevy se rozdělují na dvě skupiny, primární jevy a sekundární jevy. Primární jevy jsou takové jevy, které vznikají při přímém působení erozní činnosti vody. Jsou to například škrapy, závrty, říční ponory, krasová jezírka, krasové kapsy, úvala, polje, slepé údolí, jeskyně, jamy atd. Sekundární jevy jsou jevy, které vznikají opětovným vysráţením rozpuštěného vápence do pevného skupenství - sintr. Nejznámějšími sekundárními jevy jsou krápníky. Dále například závoje, excentrické krápníky, jeskynní růţice, „nickamínek“, jeskynní perly, travertinové hrázky atd. Krasové území je charakteristické vysokou propustností horninového podloţí a sloţitými vazbami mezi jednotlivými sloţkami geosféry, hydrosféry, atmosféry a biosféry. Proto patří k velmi citlivým a snadno zranitelným krajinným systémům. Na povrchu krasu můţeme najít specifické krasové georeliéfy. Jsou to například krasové plošiny či ţleby, a dále pak široké spektrum dalších krasových jevů, jako jsou závrty, ponory, vyvěračky i škrapy a škrapové pole. Pro podzemí jsou typické jeskyně s krápníkovou výzdobou, sedimentárními výplněmi a podzemními vodními toky. Vědní obor, který se zabývá výzkumem krasu, se jmenuje karsologie (v německém a francouzském jazyce karstologie). Karsologie zkoumá krasovou krajinu se všemi svými prvky. Vyuţívá při tom i jiných vědních oborů, například geologii, geografii, archeologii a další.

1

Vysvětlení některých pojmů je v příloze 1. Slovníček pojmů

7

2.1.1 Geologické rozdělení krasových oblastí Úplný kras (tzv. holokarst) je kras s dokonale vyvinutými povrchovými i podzemními krasovými jevy (Dinárský kras). Neúplný kras (tzv. merokarst)je území pokryté zvětralinami s nedokonale vyvinutými povrchovými krasovými jevy. Homolový kras (také mogotový) je to zvláštní případ krasu, kde se setkáváme se zvláštními ostře řezanými kopci čnícími nad krajinu, které se nazývají mogoty. Jsou to pozůstatky dřívější krasové oblasti (obr. 4). Pseudokras je speciální druh krasu, který nevzniká rozpouštěním hornin, ale například lávovým příkrovem (Labertouche Cave ve Victorii, Austrálie).

Obrázek 1. Schéma krasu (zdroj: Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras)

8

2.1.2 Nejvýznamnější krasové oblasti ve světě Ve světě je velké mnoţství krasových oblastí. Podle badatelských odhadů představuje kras asi 20 % celé rozlohy souše. Uvedla bych nejvýznamnější z krasových oblastí světa: Dinárský kras; krasová oblast v jiţní Číně, v provinciích Kuang-si a Jün-nan; Cockpitský kras (v Portoriku, či na Jamajce), Karst forest v Portoriku; Kras v Srbsku a Černé Hoře; Kras Vnitřní Kraňsko ve Slovinsku; Yorkshire Dales v Anglii; oblast Waitomo na Novém Zélandu; poloostrov Florida; Cenotes na poloostrově Yucatán; pohoří Bihor a Vladeasa v Rumunsku; Slovenský kras, Demänovské vrchy, Východné Tatry na Slovensku.

Obrázek 2. Mapa vápencových oblastí světa (zdroj: www.sges.auckland.ac.nz)

9

2.1.3 Krasové oblasti České republiky Podle publikace Josefa Kunského (Kras a jeskyně 1950) najdeme v České republice několik krasových oblastí. Mezi největší a nejvíce vyvinuté patří Český kras a Moravský kras. Krasové

oblasti

v

Českém

masivu

se

vytvořily

v prvohorních krystalických vápencích a malá oblast povrchových

krasových

tvarů

na

Kutnohorsku

je

v druhohorních křídových vápencích (pro časový přehled geologických období viz obr. 3). V Českém krasu se oblast krasových jevů nachází při dolním toku řeky Berounky, která se táhne aţ k Praze. Tato oblast je tvořena vápenci silurského a devonského stáří, střídajícími se s nekrasovými horninami, zvláště břidlicemi. Jeskyně jsou korozní, řícené a erozní a jsou třetihorního, více však čtvrtohorního původu. Povrchové tvary se vyvinuly nepatrně a nedokonale. Další malé krasové oblasti v Čechách jsou vyvinuty v přeměněných, krystalických vápencích. Stáří těchto vápenců není přesně určeno, ale pocházejí pravděpodobně z prvohor. Vyvinuly se zde opět pouze jeskyně, povrchové tvary jsou nedokonalé. Největší jeskyní je Chýnovská jeskyně. Na Moravě se nacházejí krasové oblasti většinou v devonských vápencích. Hlavní krasovou oblastí je Obrázek 3.

Moravský

kras.

Je

budován

sloţitě

zvrásněnými

Stratigrafická tabulka

devonskými vápenci prostoupenými výraznými puklinami.

(zdroj: www.barrandien.cz)

Vápence jsou místy kryty zbytky jurských, křídových a třetihorních usazenin a hojnými hlínami. Závrty, většinou

náplavové, se nejvíce nacházejí v severní části krasu. 10

Severně od Moravského krasu najdeme izolované vápencové ostrůvky. Na západě se jedná o nesouvislé pásmo devonských vápenců u Litovle (Javoříčský a Mladečský kras) a na severozápadě izolovaný ostrůvek devonských vápenců u Hranic tvořící Hranický kras. Středem Javoříčského krasu jsou Javoříčské jeskyně a v celé oblasti jsou náplavové závrty, vyvěračky a menší suché jeskyně. Jeskyně Mladečského krasu se nachází blízko povrchu a jsou suché. Vyznačují se archeologickými

nálezy pleistocénního

člověka.

Mladečský kras se

vyvinul

v devonských vápencích oklopených kulmem a krytých nesouvislými mladoterciérními sedimenty a mladšími hlínami. Nejznámější jsou zde Zbrašovské aragonitové jeskyně. Druhým velkým krasovým jevem je zde Hranická propast.

Obrázek 4. Mogotový kras v jiţní Číně (©P. Williams)

11

2.2 Jeskyně Jeskyně jsou soustavy podzemních krasových dutin, chodeb a propastí, vytvořené přirozeným krasovým procesem. Většinou jsou vázány na aktivní, povodňové či fosilní odvodňování krasového území. Jeskyně představuje unikátní přírodní jev, dochovávající sloţité svazky mezi ţivou a neţivou přírodou. Paleontologické nálezy svědčí o pravěkých zvířecích obyvatelích jeskyní. Archeologické památky dokládají vývoj člověka. Zajímavé jsou minerální výplně, zejména sintrová výzdoba (obr. 6). Jeskyně vzniká zpravidla v krasových oblastech, kde dochází k chemické reakci vody s horninou, která je ve vodě rozpustná. Dešťová voda reaguje s v atmosféře přítomným oxidem uhličitým a stává se slabou kyselinou uhličitou, která působí na rozpustné horniny – vápence a dolomity. Voda protéká skalními

bloky,

které nejsou

jednolité, ale jsou protkány prasklinami a dochází k vsaku vody po těchto přirozených drahách (obr. 5; A). Voda rozpouští okolní horninu, čímţ dochází ke zvětšování těchto prasklinek na pukliny (obr. 5; B). V delším časovém horizontu dochází ke vzniku mohutných podzemních prostor (obr 5; C). Jeskyní výzdoba vzniká zpětným vysráţením uhličitanu vápenatého z nasycených krasových vod. Vlivem narušení podloţí jeskyně se stává, ţe se můţe zřítit část jeskynního stropu. Tím vznikne propast, která se stane přirozeným vstupem do jeskyně. Jeskyně se často vzájemně propojují Obrázek 5. Schéma vznik jeskyní

hovoříme o jeskynním komplexu.

(zdroj: http://geologie.vsb.cz)

12

Jeskyně patří k nejméně příznivým místům pro ţivot. Po celý rok je v nich tma a zima. Přesto se některé rostliny a ţivočichové tomuto drsnému prostředí adaptovali. Nejznámější jsou netopýři, kteří vyuţívají jeskyně jako své zimoviště. Můţeme zde najít slepé jeskynní ryby a z rostlin některé druhy jednoduchých mechů. Speleologie (česky jeskyňářství) je vědní disciplína, zabývající se výzkumem jeskyní. Představuje jeden z podoborů karsologie. V širším slova smyslu se dnes termín speleologie pouţívá i pro zájmovou a sportovní činnost provozovanou v jeskyních a dalších podzemních prostorách.

Obrázek 6. Schéma jeskyně (zdroj: Správa CHKO Moravský kras)

13

2.2.1 Významné jeskyně v ČR V České republice se nachází přes 77 000 metrů chodeb jeskynních systémů. Zmínila bych největší a nejvýznamnější jeskyně (jeskynní systémy) seřazené podle jejich délky: Amatérská jeskyně (Nová Amatérská jeskyně, Jeskyně 13C, Nová Rasovna, Piková dáma, Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Spirálka, Stará Amatérská jeskyně a Výtok Punkvy, spolu s propastí Macochou) 35 000 m; Býčí skála - Rudické propadání 13 000 m; Javoříčské jeskyně 4 000 m; Výpustek 2 000 m; Na Turoldu - Liščí díra 2 000 m; Koněpruské jeskyně 2 000 m; Jeskyně Ementál 1 884 m; Ochozská jeskyně 1 750 m; Chýnovská jeskyně 1 400 m; Arnoldka 1 360 m; Jeskyně Na Pomezí 1 320 m; Mladečská jeskyně 1 250 m; Srbská jeskyně - Netopýří jeskyně 1 230 m; Zbrašovské aragonitové jeskyně 1 210 m; Balcarka 1 150 m; Teplická jeskyně 1 065 m; Bozkovské dolomitové jeskyně 1 060 m; Kajetánův závrt 1 000 m; Kateřinská jeskyně 950 m; Barová jeskyně 900 m; Králova jeskyně 800 m; Novoroční jeskyně 800 m; Jeskyně Na Pomezí; Jeskyně Na Špičáku

14

3 Veřejnosti přístupné jeskyně České republiky V České republice je téměř 3 500 jeskyní, z nichţ je 14 přístupných veřejnosti (obr. 7). Jsou to Bozkovské dolomitové jeskyně, Koněpruské jeskyně, Chýnovská jeskyně, jeskyně Na Turoldu, jeskyně Výpustek, Punkevní jeskyně, Kateřinská jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyně Balcarka, Mladečské jeskyně, Javoříčské jeskyně, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Jeskyně Na Pomezí a Jeskyně Na Špičáku (tabulka 1). Všechny jeskyně v ČR jsou chráněny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ČR (příloha 2). Jeskyně tvoří jedinečný fenomén a mají nám mnoho co nabídnout, ať uţ z oblasti geologie, mineralogie nebo biologie, ale i historie, protoţe jeskyně tvoří významnou část poznání o vývoji lidského ţivota a kultury. Veřejnosti přístupné jeskyně jsou v péči Správy jeskyní České republiky. Správa jeskyní České republiky byla zřízena 1. dubna 2006 jako státní příspěvková organizace. Její součástí je 14 správ jeskyní a oddělení odborné péče o jeskyně. Je nedílnou součástí státní struktury ochrany přírody. „Účelem vzniku SJ ČR je zajišťování ochrany, péče a provozu zpřístupněných jeskyní České republiky a s nimi bezprostředně souvisejících podzemních prostor a zpřístupňování, ochrana a péče o podzemní prostory, pokud v nich budou prováděny činnosti na základě rozhodnutí místně příslušného orgánu ochrany přírody, nebo budou využívány k účelům podléhajícím dozoru státní báňské správy.“ (Správa jeskyní České republiky). Správa jeskyní České republiky je členem I. S. C. A - The International Show Caves Association. (Mezinárodní asociace přístupných jeskyní), která byla zaloţena v listopadu 1990 v Itálii. Jejím cílem je nejen ochrana jedinečného přírodního prostředí s jeho specifickými jevy, ale zároveň je zaměřena i na podporu hospodářského rozvoje jeskyní.

15

Tabulka 1. Přehled veřejnosti přístupných jeskyní České republiky

oblast

Čechy

kraj

Výchozí bod

Veřejnosti jeskyně

Liberecký

Bozkov (Semily)

Bozkovské dolomitové

Jihočeský

Chýnov (Tábor)

Chýnovské

Středočeský

Koněprusy (Beroun)

Koněpruské

Mikulov

Na Turoldu Blansko, Vilémovice

Jihomoravský Blansko (Brno)

Morava

Olomoucký

Vilémovice Vilémovice, Blansko

přístupné

Punkevní Balcarka Kateřinské

Sloup

Sloupsko-šošůvské

Křtiny

Výpustek

Slavětín u Litovle (Olomouc)

Javoříčské

Mladeč (Olomouc)

Mladečské

Teplice nad Bečvou

Zbrašovské aragonitové

Lipová Lázně (Jeseník)

Na Pomezí

Písečná (Jeseník)

Na Špičáku

charakteristika Jsou největšími dolomitovými jeskyněmi u nás s jedinečnými útvary. V nejniţších částech se nacházejí největší podzemní jezera v Čechách. Jeskyně ovlivněná nekrasovými horninami. Vyniká barevností díky neobyčejně pestrému zastoupení minerálů. V zimním období zde zimují netopýři Jsou nejdelším systémem na území Čech a jsou archeologickou a paleontologickou lokalitou. Některé prostory jsou bohatě vyzdobeny. Nejvzácnější součást výzdoby tvoří tzv. koněpruské růţice Je jedinou veřejnosti zpřístupněnou jeskyní v druhohorních vápencích v ČR s jedinečnou výzdobou, která u nás nemá obdoby. Je největším zimovištěm vrápence malého na jiţní Moravě. Nejznámější jeskyně Moravského krasu s bohatou krápníkovou výzdobou, k jejímţ největším atraktivitám patří projíţďka na lodičkách po podzemní říčce a pohled ze dna Macochy. Úchvatný třípatrový labyrint chodeb dómů a propastí s bohatou, mnohotvárnou a barevnou krápníkovou výzdobou. Je také významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Hlavní dóm tvoří největší veřejnost zpřístupněnou přírodní podzemní prostorou v České republice a příleţitostně zde konají pěvecká a hudební vystoupení. Hlavním symbolem jeskyně je kamenný útvar „Čarodějnice“. Představují jednu z nejvýznamnějších částí systému Punkvy. Mají bohatou krápníkovou výzdobou. Jeskyně jsou paleontologickou a archeologickou lokalitou a zimovištěm netopýrů. Vyuţívány také pro speleoterapii a koncerty. Jeskyně po dlouhou dobu nepřístupná slouţila armádě jako továrna a ještě dříve jako zdroj fosfátových hlín. Je také významným nalezištěm koster jeskynního medvěda. Jeskyně svou unikátní krápníkovou výzdobou rozmanitých tvarů patří mezi nejkrásnější v České republice. Je také největším zimovištěm netopýrů u nás. Jeskyně patří mezi archeologické lokality světového významu. Dnešní podoba jeskyní je ovlivněna tektonickými pohyby. Místy se zachovala poměrně bohatá krápníková výzdoba. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v ČR a mají zcela unikátní krápníkovou výzdobu - mimo klasické krápníky jsou zde vzácná výzdoba jehlicových krystalů aragonitu. V blízkosti se nachází Hranická propast. Jsou největším jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru s typickými kaskádami a mohutnými členitými krápníky. Má neobvyklé tvary chodeb vytvořených podzemními jezery. Tato modelace je u nás jedinečná a jinde velmi vzácná. Jeskyně je bezbariérová

prům. návštěvnost 2000-2008

74 238 33 796 102 466 *21 450 206 153 32 017 56 236 51 587 *16 683 49 876 19 969 42 529 58 653 17 768

* od doby otevření

16

VÝPUSTEK

Obrázek 7. Mapa veřejnosti přístupné jeskyně (zdroj: www.tourism.cz) 17

4 Jeskyně jako turistický cíl 4.1 Jeskyně a destinační management Jeskyně patří k turistickým cílům,

kde

lze

rozvinout

postupy destinačního

managementu. Pod pojem destinační management můţeme zahrnout soubor technik, nástrojů a opatření, které se pouţívají při řízení plánování, organizování, komunikaci, rozhodování a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem by měly být konkurenceschopné produkty cestovního ruchu ve společném partnerství a podpoře různých orgánů a institucí. (Přesnou definici najdeme ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu vydaného ministerstvem pro místní rozvoj z roku 2002.) Tím, kdo destinační managament realizuje, by měla být organizace / společnost, kterou výkladový slovník cestovního ruchu definuje následovně: „společnost destinačního managementu (DMC) – „organizace zaměřená na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejich produktů cestovního ruchu na trhu, realizuje záměry destinačního managementu. DMC je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktu cestovního ruchu, cenovou politiku a aktivní prodej destinace. DMC je zpravidla podporována nebo vytvořena hlavními poskytovateli služeb v destinaci.“ Jeskyně jako turistická atraktivita by měla tvořit jednu ze součástí destinačního managementu. Tím by měla být dána jejich návaznost na ostatní poskytovatele sluţeb a další atraktivity, ať uţ přírodní nebo kulturní. Díky této provázanosti můţe dobře vytvořený program přinutit turistu, aby v destinaci strávil více času a utratil více peněz.

18

4.2 Předpoklady a faktory ovlivňující návštěvnost jeskyní Jeskyně jako jakákoliv jiná atraktivita cestovního ruchu má své předpoklady, faktory lákající turisty k návštěvě. Tyto předpoklady můţeme rozdělit na dvě kategorie a to předpoklady přírodní a předpoklady kulturní. Nejprve bych zmínila přírodní předpoklady. Do této kategorie lze zařadit umístění jeskyně v krajině. Pokud je jeskyně v místě se zachovalou přírodou, kde je moţnost procházky v příjemné zeleni, můţe i tato skutečnost zvýšit zájem o návštěvu. S tím můţe souviset i vytváření naučných a turistických, popřípadě i cyklostezek do okolí. Dalším předpokladem je specifické a jedinečné prostředí jeskyní. Stálá teplota i vlhkost vzduchu je vyuţívána i k léčebným účelům (speleoterapii v některých jeskyních). Uţ jen pobyt v tomto prostředí můţe být atraktivní záţitek. Navíc v jeskyních existuje specifická fauna i flóra přizpůsobená právě tomuto zvláštnímu prostředí a vhodný způsob zviditelnění těchto faktorů můţe zvýšit atraktivitu jeskyně. Přírodní předpoklad pro jeskyně je také jejich hydrologie, nejen ve vztahu k jejich vzniku, ale i moţnost vyuţití podzemních toků (Punkevní jeskyně). Přírodním předpokladem je také geologická stavba tohoto přírodního fenoménu a jeho vývoj, který můţe být předmětem zájmu nejen odborných skupin návštěvníků. Shrnutí přírodních předpokladů Umístění jeskyní v krajině Specifické prostředí Jedinečná fauna a flóra Hydrologie Geologie Jeskyně mají také své kulturní předpoklady. Většina z nich má nějaký dóm nebo jiný prostor s vynikající akustikou, a tedy je zde moţnost kulturního vyţití v podobě různých koncertů a vystoupení. Stejně tak zde lze pořádat tematické výstavy, které se mohou týkat třeba právě jeskyní nebo mohou mít i zcela jiné zaměření. Je samozřejmé, ţe tyto 19

atraktivity je moţné v jeskyních provozovat pouze v omezeném mnoţství a s redukovaným počtem účastníků, tato vzácnost však můţe přidat na jejich atraktivitě. Mezi kulturní předpoklady také můţe patřit vyuţití jeskynních prostor pro filmová studia, televizi či rozhlas (natáčení dokumentárních filmů, pohádek, dobrodruţných filmů nebo rozhlasové vyprávění o jeskyních), které slouţí i jako silná forma propagace. K dalším kulturním předpokladům patří spojení jeskyní s pravěkými kulturami. Jsou to jak odkazy kultur prehistorických (staré jeskynní malby nebo kosterní pozůstatky), tak i civilizace mladší (Keltové), které nevyuţívaly jeskyně jako přechodné útočiště, ale jako náboţenské místo. Předpokladem je jiţ sama existence tajemna a pověstí, které s tím souvisí. Pověsti či jiné krvavé a strašidelné příběhy, ač se nemusí zakládat na pravdě, jsou jedním z hlavních lákadel jeskyní. Shrnutí kulturních předpokladů: Kulturní vystoupení a výstavy Moţnost spolupráce s multimédii Historie, ať uţ faktická či mystická

4.3 Mystická historie jeskyní a pověsti jako lákadla cestovního ruchu U tématu mýtů, pověstí a historického osídlení jeskyní bych se ještě chvíli zdrţela. Většina našich jeskyní byla známa od nepaměti a slouţila nejen jako útočiště pravěkých obyvatel, ale později také jako svatyně k mystickým obřadům. I tato více či méně historická fakta jsou lákadlem pro turisty a tento potenciál by se dal vyuţít. Příkladem můţe být Býčí skála v Moravském krasu, přestoţe není veřejnosti přístupnou jeskyní. Jeskyně je známá hlavně díky své bohaté a tajemné historii. Pod svým názvem je známá uţ od pradávna, tedy dlouho před nalezením bronzového býčka. První zmínka o jejím názvu pochází z roku 1804 v listech brněnského pedagoga Christiana Karla Andrého jako „Béčí skála“. Ale písemné zprávy jsou známy jiţ ze 17. století, kdy se o nich zmiňuje Martin Alexandr Vigsius. Ten ji popisuje spíše jako loupeţnickou jeskyni, která mohla být obydlena jeskynními lidmi nebo zběhy za dob válek.

20

Nejznámější je nález Jindřicha Wankla, který je stále opředen neznámem. Podle archeologů je místo významným obětištěm z 1. poloviny 6. století. Stále ještě není přesný účel tohoto místa s určitostí znám. Bylo by škoda opomenout jedinečnou tajemnou auru tohoto místa, která můţe být lákavou atrakcí pro turisty. Turisty na této jeskyni přitahuje nejen její příleţitostné otevření pro veřejnost, ale právě nádech tajemné a dosud neprobádané minulosti. Podobnou jeskyni můţeme najít ve Fränkische Schweiz (Franckém Švýcarsku) u Bayreuthu v Bavorsku. Bylo zde také nalezeno velké mnoţství lidských kostí a badatelé se domnívají, ţe jeskyně slouţila jako keltské rituální místo. Kaţdá z českých jeskyní je prodchnutá jistým duchem tajemna a mystiky a správným pouţitím se dá vyuţít jako marketingový tah pro zvýšení zájmu. Jednou z moţností přilákání můţe být ukázka ţivota pravěkých lidí nebo náboţenského rituálu jako součást prohlídky. I v jeskyních lze vyuţít moţnost prohlídky formou vyprávění příběhu podobnému divadelnímu přestavení, jako se provádí na některých zámcích (příkladem můţe být noční prohlídka zámku v Rájci nad Svitavou, kde celá prohlídka historických prostor probíhala podbarvená strašidelným divadelním představením). Je psychologicky prokázáno, ţe lidé mají v oblibě hrůzostrašné příběhy. Proč toho nevyuţít v jeskyních, kde se taková stimulace lidských pocitů přímo nabízí?

21

5 Trendy návštěvností veřejnosti přístupných jeskyní a jejich příčiny Sledování vývoje trendu návštěvností veřejně přístupných jeskyní mi přineslo velmi zajímavé poznatky (obr. 9). U některých jeskyní se ukázalo, ţe křivka návštěvnosti má za posledních 18 let spíše klesající tendenci, některé naopak rostoucí. Výrazněji klesající křivku lze vidět u jeskyní Punkevních, Koněpruských a Javoříčských nebo Jeskyní Na Pomezí. Mírně klesající či stagnující tendenci mají jeskyně Balcarka a Kateřinská jeskyně. Značně rostoucí křivku můţeme sledovat jen u jeskyní, které byly před nedávnem zpřístupněny, jako je Jeskyně Na Turoldu nebo Výpustek. Mírně rostoucí nebo kolísavou křivku mají jeskyně Chýnovská, Zbrašovské aragonitové, Sloupsko-šošůvské, Mladečské a Jeskyně Na Špičáku. U všech jeskyní je viditelný pokles počtu návštěvníků v roce 2008. Nejvýraznějším důvodem můţe být ekonomická situace a tendence lidí šetřit, coţ se nejdříve projeví na omezení jejich cestovatelských aktivit. Dalším důvodem sniţování počtu návštěvníků v jeskyních můţe být vyčerpání potenciálu jeskyní jako turistické atraktivity, stejně jako jakýkoliv jiný jev procházejí určitým cyklem zájmu. Je tedy moţně, ţe se právě dostaly do fáze nasycenosti (zralosti) aţ úpadku (obr. 8). I u turistické destinace můţeme pozorovat vývoj zájmu veřejnosti ve fázích, podobně jako tomu je v případě běţných obchodních artiklů.

Obrázek 8. Cyklus zájmy obchodních artiklů (zdroj: http://www.metodyrizeni.cz/)

22

Největší je pokles návštěvníků u Punkevních jeskyní, který ale zapříčiňuje omezení počtu návštěvníků (je zde stanoven maximální počet návštěvníků za sezónu). Důvod vyčerpanosti je ale moţný u jeskyně Koněpruské, Kateřinské Javoříčské nebo Balcarka. Moţností, kterou lze zamezit sniţování návštěvností, mohou být různé inovace. Některé jeskyně renovují své prohlídkové trasy, upravují prohlídky, popřípadě zpřístupňují další části jeskyní. Dobrým tahem by mohlo být také přidání doprovodných turistických lákadel a atraktivit jako třeba kostýmované prohlídky vyprávějící nějaký příběh, nabízení prohlídek se specializovaným výkladem třeba pro geology, hydrology nebo další jiné atrakce jako výstavy, autentické ukázky průzkumu jeskyní a jiné.

23

350000

300000 Balcarka Bozkovské dolomitové j. Chýnovská j.

250000

počet návštěvníků

Javoříčské j. Kateřinská j.

200000

Koněpruské j. Mladečské j. Na Pomezí

150000

Na Špičáku Na Turoldu Punkevní jeskyně

100000

Sloupsko - šošůvské

Zbrašovské aragonitové Výpustek

50000

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Obrázek 9. Graf trendů návštěvností veřejnosti přístupných jeskyní České republiky

24

5.1 Stanoviska k trendům návštěvnosti jednotlivých vedoucích správ jeskyní Poţádala jsem jednotlivá vedení jeskyní k vyjádření svých stanovisek k zjištěnému trendu návštěvností právě u jejich jeskyně. Chtěla jsem zjistit jejich názor na stav návštěvností a jaký má tento stav důvody. Jednotliví vedoucí také uvedli, jaké kroky podnikli či chtějí podniknout pro získání nových návštěvníků a jakou formu propagace chtějí vyuţít u své jeskyně.

5.1.1 Moravský kras 350000 300000


250000 200000 150000 100000 50000 0

Balcarka

Kateřinská j.

Punkevní jeskyně


Obrázek 10. Trendy návštěvností jeskyní Moravského krasu (mimo Výpustek)

Mezi vlivy působící na návštěvnost jeskyní řadí pan Jan Flek, vedoucí Správy jeskyní Moravského krasu, například dopady extrémního počasí (povodně), které znemoţňují prohlídky v jeskyních a vynucují si tak následné opravy a rekonstrukce. Například výrazný nárůst návštěvnosti u jeskyně Balcarky v roce 1997 byl ovlivněn uzavřením Sloupsko-šošůvských jeskyní a omezení provozu v Punkevních jeskyních.

25

Dalším vlivem je ochrana jeskyní. Ochranářský managament zahrnuje stanovení denních limitů návštěvnosti a provozní doby jeskyní. „Stanovení denních limitů v roce 1993 Správou CHKO Moravský kras podle odborného odhadu jejich pracovníků snížilo návštěvnost u Punkevních jeskyní, kreré jsou z tohotu důvodu přes sezonu prakticky vyprodané. Další návštěvníci nemají možnost jeskyně navštívit. U ostatních jeskyní se spíše projevuje uzavření jeskyní v zimních měsících z důvodu zimování netopýrů.“ (Jan Flek). Mezi společenské vlivy byla zařazena změna politického reţimu (1990) a s tím související změna klientely, která se projevila poklesem návštěvnosti ve všech jeskyních (sníţení počtu školních, podnikových a podobných zájezdů). „Poněkud záhadný je propad návštěvnosti v roce 2003. Je možné spekulovat o nechuti lidí cestovat po povodních v roce 2002.“ (Jan Flek)

5.1.2 Hodnocení návštěvnosti Výpustek 35000 30000


25000 20000 15000 10000 5000 0 2007

2008 Výpustek

Obrázek 11. Trend návštěvnosti jeskyně Výpustek

Zkoumání návštěvnosti u této jeskyně je velmi specifická, protoţe jeskyně byla pro veřejnost poprvé otevřena na podzim roku 2007, tedy na dva měsíce. Trvalý provoz byl zahájen aţ na jaře 2008, kdy jeskyně navštívilo asi 30 000 turistů. Z tohoto důvodu tedy nelze srovnávat návštěvnost za uplynulá léta. 26

Podle zdrojů z jeskyně Výpustek se v roce 2009 návštěvnost sníţila asi o 15 %. Důvodem podle pana Roberta Dvořáčka, vedoucího jeskyně Výpustek, můţe být dopad hospodářské krize a také sníţení počtu zahraničních turistů. Vedení jeskyně má plány, jak návštěvníky přilákat a to tím, ţe zatraktivní jeskyni dalšími exponáty s bezprostřední vazbou na tuto jeskyni. Chce vyuţít vynikající akustiku pro pořádání hudebních projekcí. Dále má v plánu pořádání doprovodných akcí, jednou z nich je například „noc pro netopýry“, která se v letošním roce konala poprvé s účastí přes 300 lidí. Vedení chce vybudovat ucelenou expozici například pod jednotným tématem. A chce vyuţít i moţnost vyuţití specifických vlastností prostor pro další doprovodné akce s tématikou pro školy. Další moţností je rozšíření prohlídkové trasy. Samozřejmým cílem pro přilákání návštěvníků je propagace jeskyně. Vedení jeskyně chce proniknout do povědomí veřejnosti reklamou ve sdělovacích prostředcích (rádio, tisk,…) a dále prodejem upomínkových předmětů.

5.1.3 Jeskyně Na Špičáku 30000


25000 20000 15000 10000 5000 0

Na Špičáku Obrázek 12. Trend návštěvností jeskyně Na Špičáku

Kolísavě rostoucí trend návštěvnosti jeskyně Na Špičáku vysvětluje vedoucí Správy Jeskyně Na Špičáku Evelyna Vozábalová následovně: 27

„Nemalé prostředky a úsilí jsou vynakládány na masivní propagaci, ať už v rozličných médiích, tak tvorbou propagačních materiálů (brožury, letáky, kalendáře, plakáty apod.), jeskyně se pravidelně několikrát do roka prezentuje na veletrzích cestovního ruchu (GO + Regiontour Brno, Holiday World, Wroclaw, Poznaň, Bratislava), pořádáme mimořádné kulturní akce v jeskyni (koncerty, netradiční prohlídky) i s jeskyní úzce související (Evropská noc pro netopýry, Dny evropského dědictví atd.). Hledáme stále další nové možnosti, které vedou k většímu zviditelnění jeskyně. Nejdramatičtější propad v roce 1997 způsobily povodně (poškozené přístupové cesty a elektroinstalace v jeskyni). Letošní návštěvnost byla negativně ovlivněna ekonomickou krizí, značně poklesl zájem návštěvníků z Polska a Německa.“

5.1.4 Zbrašovské aragonitové jeskyně 70000


60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Zbrašovské aragonitové Obrázek 13. Trend návštěvností Zbrašovských aragonitových jeskyní

Barbora Šimečková uvedla, ţe návštěvnost ve Zbrašovských aragonitových jeskyních je z velké části ovlivněna extrémním počasím a nadlimitní koncentrací CO2 (hlavně v letech 1997–1999), která měla za následek zkracování prohlídkové trasy. Dále významně ovlivnily návštěvnost jeskyně rekonstrukce a stavební úpravy (2000, 2003–2004). Po rekonstrukci byl zaznamenán rekordní nárůst návštěvníků. 28

„Velký zájem návštěvníků vidět nově rekonstruovanou trasu, což je patrné i u ostatních jeskyní po rekonstrukci. Boom návštěvnického zájmu trvá obvykle cca 2–3 roky po rekonstrukci.“(Barbora Šimečková). V poslední době se na návštěvnosti podepisuje negativní dopad hospodářské krize a také uzavírka silnice, která komplikovala dopravu v nejbliţším regionu. Důleţitou součástí návštěvníků jsou školní výpravy, které tvoří průměrně asi 25 % návštěvníků za rok. Jeskyně je také vyuţívána pro pořádání výstav výtvarných děl jako součástí prohlídky jeskyní. Mimo to je jeskyně propagována na internetu (i v cizině), papírovými tiskovinami Správy jeskyní České republiky. Spolupracuje s okolními subjekty cestovního ruchu a s médii například pro natáčení televizních spotů či turistických upoutávek.

5.1.5 Chýnovská jeskyně 60000


50000 40000 30000 20000 10000 0

Chýnovská j. Obrázek 14. Trend návštěvností Chýnovské jeskyně

Podle odborného náměstka Správy jeskyní České republiky Ing. Karla Drbala, jsou jeskyně jako turistické objekty značně závislé na geografickém umístění, dostupnosti a propagaci.

29

Uvádí, ţe výkyvy návštěvnosti jsou způsobeny jednak technickými opatřeními, jako jsou rekonstrukce, a jednak společenskými vlivy. Mírné zvýšení návštěvnosti Chýnovské jeskyně se projevilo po zavedení pravidelného provozu a řádné propagaci, která následovala po rekonstrukci jeskyně. Na návštěvnosti se opět projevily politické změny po roce 1989, kdy poklesl zájem o tuzemské cestování, protoţe lidé vyuţívali moţnost jezdit do zahraničí. Pak nastalo období pozvolného růstu návštěvnosti, který pokračoval do roku 1997. Poté se návštěvnost stabilizovala s drobnými výkyvy aţ do roku 2005. Rekonstrukce v roce 2006 se na návštěvnosti projevila dramatickým zájmem a rekordní hodnotou v roce 2007. Mírným poklesem se poté projevila globální ekonomické krize. Vlivem odráţejícím se na návštěvnosti jeskyně je také její ochrana. „Kapacita Chýnovské jeskyně jako národní přírodní památky je na své optimální hranici a není z důvodů ochrany přírody příliš žádoucí zvedat neúměrně návštěvnost. V ČR jsou například jeskyně, které mají limitovanou návštěvnost (Punkevní jeskyně v Moravském krasu) a další zvyšování je nepřípustné. Je potřeba si uvědomit, že ekosystém jeskyní je velmi citlivý a choulostivý a všechny zásahy do něj (technické úpravy a návštěvnost sama o sobě) jsou velmi závažné. Zkušenosti z evropských zpřístupněných jeskyní sdružených v ISCA (International show caves association), kde je členem i Chýnovská jeskyně, ukazují na obdobný trend stabilní návštěvnosti, výkyvech po úpravách tras i reakce na společenské vlivy. Chýnovská jeskyně se z tohoto stavu nevymyká.“ (Ing. Karel Drbal)

30

5.1.6 Javoříčské jeskyně 70000


60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

Javoříčské j. Obrázek 15. Trend návštěvností Javoříčských jeskyní

V Javoříčských jeskyních vidí jako hlavní důvod klesajícího trendu návštěvností sniţování počtu školních výletů do jeskyní, přestoţe byl učiněn pokus o propagaci v příslušném médiu. Výsledek byl nulový. Podle mého názoru je oslovení pouze jednoho média (v tomto případě Učitelských novin) zcela nedostačující. Zvýšit zájem o návštěvu by mohlo třeba vytvoření programu speciálně pro školy a nabízení tohoto produktu přímo školám. Pomoci by mohlo také pořádání doprovodných akcí, jako je tomu u jiných jeskyní (výstavy, specifické akce – „noc pro netopýry“ a podobně). Dále bych doporučila lepší zviditelnění se pomocí internetu, který tvoří významný informační a komunikační kanál dnešní doby.

31

5.1.7 Koněpruské jeskyně 140000


120000 100000 80000 60000 40000 20000 0

Koněpruské j. Obrázek 16. Trend návštěvností Koněpruských jeskyní

Správa jeskyní opět uvádí vysvětlení poklesu návštěvnosti do roku 1991 otevřením hranic a směřováním návštěvníků směrem na západ. Nárůst v následujících letech potom způsobuje pokles cest občanů České republiky na západ a také přístup naší země občanům států bývalého Sovětského svazu. „Zejména pobaltské státy, v té době jsme pro ně byly „západem“, například obchodní dům u nás pro ně reprezentovala Delvita, kterou v Berouně zájezdy navštěvovaly. Poté, když se jim otevřely hranice dále na západ, také jejich zájem se posunul tím směrem a návštěvnost opět začala oscilovat kolem jednoho sta tisíc.“ (Alexandr Komaško) Výjimku tvoří propad v roce 2002, který byl způsobený povodněmi. Propad v posledních letech je vysvětlován současnou ekonomickou situací. S tím souvisí i nízký počet zahraničních návštěvníků. „Musíme více spolupracovat s hotely v Praze (nabídka pro individuální turisty), budeme realizovat poněkud netradiční akce (např. provádění při baterkách, pro děti organizování Mikuláše s anděly a čerty v jeskyních…).“ (Alexandr Komaško)

32

5.2 Zhodnocení návštěvností jeskyní Do jeskyní se jen od roku 1990 podívalo více neţ 24 320 472 návštěvníků. Většina z jeskyní však byly otevřeny ještě dříve (tab. 2) a některé jeskyně dnes nejsou přístupné vůbec nebo jen výjimečně. Počty návštěvníků jsou ovlivněny mnoha faktory. Zejména vlivy extrémního počasí s jeho negativními dopady vyţadující následnou rekonstrukci. Extrémní počasí zapříčilo uzavření jeskyní především v povodňových letech 1997 (Jeskyně Na Pomezí, Na Špičáku, Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně a Zbrašovské aragonitové jeskyně – jeskyně byly přímo zasaţené povodní) a 2002 (Chýnovská jeskyně, Koněpruské jeskyně – nezájem o návštěvu jeskyní po povodních). Návštěvnickou sezonu ve Zbrašovských aragonitových jeskyních také značně ovlivňuje přítomný CO2. Jeho vysoká koncentrace často zapříčiňovala uzavření jeskyní v době turistické sezony. Značným poklesem návštěvnosti v jeskyních se také projevily politické změny po roce 1989. Velký odliv návštěvníků způsobilo otevření hranic a velký zájem o návštěvu západních zemí na úkor objektů v naší republice. Zvýšení návštěvnosti v některých letech lze přikládat zvýšenému zájmu o nově otevřenou trasu po rekonstrukci (Zbrašovské aragonitové jeskyně, Balcarka, Chýnovská jeskyně). Kladem jsou také doprovodné akce (koncerty, výstavy) a kvalitní propagace. Na obrázku 17 můţeme porovnat průměrné počty návštěvníků v jeskyních. Průměr je počítán za období 1986–2008 a jsou zde zvlášť znázorněny průměry s ohledem a bez ohledu na roky s nulovou návštěvností (třeba z důvodu rekonstrukce).

33

Tabulka 2. Objevení a zpřístupnění jeskyní (Zdroje: www.caves.cz, www.jeskyne.unas.cz)

zpřístupnění v

rok jeskyně

známá

Balcarka

objevení 1869

rok zpřístupnění

dnešním rozsahu

1924

1925

2009

1947–1957

1968–9

1969

Chýnovská j.

1863

1868

2007

Javoříčské j.

1938

1939

1961

1909

1910

1910

1950

1959

1959

1826

1911

1951

1936

1950

1955

1885 (1884)

1955

1951

1958–67

2004

1909

1910 (1914)

1933

1879

1890 (1881)

2000

1912–13

1926

2005

Bozkovské dolomitové j.

Kateřinská j.

od nepaměti

Koněpruské j. Mladečské j.

od nepaměti

Na Pomezí Na Špičáku

1430

Na Turoldu

1669

Punkevní jeskyně Sloupsko - šošůvské

od nepaměti

Zbrašovské aragonitové

1938 pro vojenské Výpustek

účely

1608

Císařská jeskyně

1930–1952

Ochozská jeskyně

1966–1975

2007 dnes speleoterapie

Občas: Králova jeskyně, Býčí skála

34

5.2.1 Jeskyně Balcarka Průměrná návštěvnost jeskyně Balcarky od roku 1975 do roku 2008 je 53 085 návštěvníků za rok2. Od roku 1975 do 90. let se jeskyně těšila vysoké návštěvnosti (obr. 18.). Viditelný je propad na počátku devadesátých let, vysvětlený změnou politického reţimu a otevřením hranic. Od té doby se počet návštěvnosti ustálil v průměru na 38 348 návštěvníků ročně. Výjimkou je rok 1997 kdy se návštěvnost vyšplhala na 57 435 návštěvníků. V roce 2008 byla jeskyně rekonstruována a znovu otevřena byla aţ od července 2009.

5.2.2 Punkevní jeskyně Průměrná návštěvnost Punkevních jeskyní je 235 733 návštěvníků (1975–2008). První návštěvníci se do jeskyně mohli podívat uţ v roce 1910. Punkevní jeskyně se těší největšímu zájmu návštěvníků ze všech veřejnosti přístupných jeskyní u nás. Proto z důvodu jejich ochrany je jejich návštěvnost limitována. Jeskyně za sezonu navštíví kolem 200 000 návštěvníků. Opět je zde vidět propad po roce 1989 (obr. 19.) a nejniţší návštěvnost byla zaznamenána v roce 1997, která byla způsobena velkou povodní a následnou rekonstrukcí. Od té doby je zde návštěvnost stabilní.

5.2.3 Sloupsko-šošůvské jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně byly zpřístupněny jiţ v roce 1890. Od roku 1975 do roku 2008 je zde průměrná návštěvnost 41 183 návštěvníků (pokud nezapočítáme roky, kdy proběhla rekonstrukce je průměrná návštěvnost 42 431 návštěvníků za rok). Návštěvnost má rostoucí tendenci i přes propady po roce 1989, po povodních 1997 a v roce 2003 (obr. 20). Je zajímavé, ţe se zde neprojevil pokles návštěvnosti v roce 2008.

2

Rok zde beru jako období, kdy jeskyni navštěvuje veřejnost. Nemusí to tedy nutně být jen turistická sezona, kterou mohou mít kaţdé jeskyně jinak a někteří návštěvníci navštíví jeskyně i mimo sezonu.

35

5.2.4 Kateřinská jeskyně V Kateřinské jeskyni jsou návštěvníci evidováni od roku 1905 (obr. 21). Od té doby se jejich počet zvýšil z 500 na 50 000. Průměrná návštěvnost za rok je v této jeskyní asi 74 428 (průměr za období 1975–2008). Rekordní návštěvnost zaznamenala jeskyně v roce 1989, kdy jeskyni navštívilo 108 197 lidí. Od roku 1989 návštěvnost prudce klesla ze 100 000 na průměrně 63 000 návštěvníků. Pokles můţeme sledovat také v roce 2003 a také nevýrazný pokles v roce 2008.

5.2.5 Bozkovské dolomitové jeskyně Trend návštěvností v Bozkovských dolomitových jeskyní je stále rostoucí a počty návštěvníků se tak průměrně stále zvyšují. Průměrně navštíví jeskyni 63 399 lidí za rok (1986–2008). Jeskyně se opět negativně dotkl rok 1989, ale o to větší nárůst následoval v dalších letech (obr. 22). Rekordní počet turistů byl zaznamenán v roce 2002, kdy jeskyni navštívilo 84 004. Přes malý pokles v následujících letech se návštěvnost v posledních dvou letech ustálila na 77 000 návštěvníků.

5.2.6 Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně je nejstarší veřejnosti přístupnou jeskyní v České republice. První návštěvníci se mohli pokochat podzemní krásou jiţ v roce 1868. V období 1977–2008 jeskyně navštívilo průměrně 26 949 lidí (kdyţ opomineme roky, kdy byla jeskyně uzavřena, je průměrná návštěvnost 29 737 osob za rok). Od roku 1987 zaznamenaly jeskyně nejniţší návštěvnost v roce 1991, kdy jeskyni nenavštívilo ani 20 000 turistů (obr. 23). Po té následoval nárůst a přes drobné propady v letech 2002 a 2005 byl v roce 2007 zaznamenán rekordní počet návštěvníků, kdy se do jeskyně podívalo 47 696 návštěvníků. V roce 2008 se jejich počet propadl o 10 629.

36

5.2.7 Javoříčské jeskyně Javoříčské jeskyně navštíví průměrně 62 919 turistů za rok (bráno za období 1978– 2008). Jeskyně jsou přístupné nepřetrţitě kaţdou sezonu minimálně od roku 1978. To je moţná jeden z důvodů, proč po propadu v roce 1990 má mnohem niţší návštěvnost neţ do roku 1989. Rekordní návštěvnost byla zaznamenána v roce 1978, kdy návštěvnost činila 91 883 turistů (obr. 24). Od roku 1994 je zaznamenán mírný nárůst s vrcholem v roce 1999. Od té doby se počet návštěvníků opět sniţuje a v roce 2008 byla zjištěna čtvrtá nejniţší návštěvnost od roku 1978.

5.2.8 Koněpruské jeskyně Koněpruské jeskyně mají druhou největší průměrnou návštěvnost ze všech jeskyní a to 103 252 návštěvníků za rok (za období 1986–2008). Od roku 1986 byla zaznamenána nejniţší návštěvnost v roce 1991 (63 683 návštěvníků). Rekordní počet byl zaznamenán o sedm let později v roce 1998, kdy si jeskyni prohlédlo 126 147 lidí. Od tohoto roku se počet návštěvníků sniţuje a nejméně turistů přišlo v roce 2008, jen 95 114 (coţ bylo o 117 méně neţ v roce 2002) (obr. 25).

5.2.9 Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně mají za období od roku 1986 do roku 2008 průměrnou roční návštěvnost 19 162 turistů. Za toto období byl zaznamenán rekord v roce 1987, kdy jeskyni navštívilo 27 946 turistů. Rekordně nejniţší počet návštěvníků se objevil v jeskyni v roce 1991 s 12 982 návštěvníky (obr. 26). Od roku 1992 počet návštěvníků velmi zvolna stoupá přes propady v letech 1997, 2000 a 2008. Můţeme říct, ţe návštěvnost Mladečských jeskyní má stagnující charakter.

37

5.2.10 Jeskyně Na Pomezí Jeskyně Na Pomezí mají kolísavý trend návštěvnosti s tendencí pomalého poklesu. Za období 1986–2008 jeskyni navštívilo průměrně 59 140 turistů za rok. Za toto období navštívilo jeskyni nejvíce turistů v roce 2001, kdy bylo zaznamenáno 70 911 návštěvníků. Naopak nejméně lidí navštívilo jeskyni v roce 1997, kdy jich bylo zaznamenáno jen 38 710. Od rekordního roku 2001 se počet návštěvníků stále sniţuje, přičemţ nejméně jich navštívilo jeskyni v roce 2005. V dřívějších letech byly větší propady zaznamenány v letech 1990–1991. V roce 2008 nebyl pokles návštěvníků tak patrný jako u jiných jeskyní (obr. 27).

5.2.11 Jeskyně Na Špičáku Jeskyně Na Špičáku má jednu z nejvíce rostoucích křivek trendu návštěvností, přestoţe je to jeskyně s nejniţší návštěvností. Průměrná návštěvnost od roku 1982 do roku 2008 je 12 305 návštěvníků za rok (obr. 28). O roku 1982 do roku 1989 se počet návštěvníků zvýšil z 5 000 na 10 000. V letech 1990 a 1997 byly zaznamenány největší poklesy návštěvností a nejvyšší počty turistů byly zaznamenány v letech 2000 a 2005, kdy byl zjištěn rekord a to 23 907 návštěvníků. V roce 2006 a 2007 došlo k poklesu, ale v roce 2008 se návštěvnost zvýšila.

5.2.12 Zbrašovské aragonitové jeskyně Počty návštěvníků ve Zbrašovských aragonitových jeskyních závisí na měnící se hladině zde přítomného CO2. Z tohoto důvodu byla ovlivněna návštěvnost v letech 1989, 1997, 1998, 1999 a také v letech 2001–2004 z důvodu rekonstrukce (obr. 29). Průměrná návštěvnost jeskyní je 44 173 (48 189 kdyţ nebereme v úvahu uzavření kvůli rekonstrukci). Nejniţší počet byl zaznamenán roku 1990, kdy jeskyni navštívilo 18 483 turistů (nepočítám rok 1989, kdy byla jeskyně uzavřená kvůli rekonstrukci). Rekordní návštěvnost měla jeskyně v roce 2006, kdy se na nově otevřenou trasu přišlo podívat 63 340 lidí. Počet návštěvníků v roce 2008 byl opět poznamenán ekonomickou situací.

38

5.2.13 Jeskyně Na Turoldu Jeskyně Na Turoldu byla pro veřejnost otevřena roku 2004 a jiţ první rok ji navštívilo přes 15 000 turistů. Počet návštěvníků se zde kaţdým rokem zvyšuje, jen v roce 2006 nastal pokles (obr. 30). Průměrný počet návštěvníků je do roku 2008 21 450. Nejvyšší návštěvnost byla prozatím zaznamenána v roce 2008, kdy návštěvnost činila 26 732 turistů. 5.2.14 Jeskyně Výpustek Jeskyně Výpustek je nejnověji otevřená jeskyně pro veřejnost. Její prohlídka nenabízí tradiční pohled na jeskyni a její vápencové útvary, ale speciální prohlídku. Jeskyně bývala donedávna vojenským objektem a v tomto duchu se nese i její prohlídka. Za rok 2007 a 2008 jeskyni navštívilo 33 365 návštěvníků. Je vidět, ţe nově otevřené jeskyně se těší větší návštěvnosti neţ některé jiţ déle otevřené jeskyně (například jeskyně Na Špičáku) (obr. 31).

39

250000

223338

200000

150000 103253 100000 70676

63399

59140

56492

45091

50000

41910

32712 19162 47141

43906

13590

35827

43815

48088

0

průmerná návštěvnost

průměrná návštěvnost mimo roky s nulovou návštěvností

Obrázek 17. Průměrná návštěvnost jeskyní 1986-2008

40

1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936

počet návštěvníků 100000

90000

80000

70000

60000

50000

40000

30000

20000

10000

0

Obrázek 18. Graf návštěvností jeskyně Balcarky

41

1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1910 1911 1912 1913 1914


300000

250000

200000

150000

100000

50000

0

Obrázek 19. Graf návštěvností Punkevních jeskyní

42

1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1924 1925 1926 1927 1928 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936


70000

60000

50000

40000

30000

20000

10000

0

Obrázek 20. Graf návštěvnosti Sloupsko-šošůvských jeskyní

43

1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

1905 1906 1907 1908 1909 1910 1911 1912 1913 1914


100000

80000

60000

40000

20000

0

Obrázek 21. Graf návštěvností Kateřinských jeskyní

44

90000 80000

počet návtěvníků

70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 22. Graf návštěvností Bozkovských dolomitových jeskyní

45

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978

1977


50000

40000

30000

20000

10000

0

Obrázek 23. Graf návštěvností Chýnovských jeskyní

46

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

1980

1979

1978


100000

90000

80000

70000

60000

50000

40000

30000

20000

10000

0

Obrázek 24. Graf návštěvností Javoříčských jeskyní

47

140000 120000


100000 80000 60000 40000 20000 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 25. Graf návštěvností Koněpruských jeskyní

48

30000


25000 20000 15000 10000 5000 0

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Obrázek 26. Graf návštěvností Mladečských jeskyní

49

80000 70000


60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 27. Graf návštěvností jeskyní Na Pomezí

50

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1961

1959

1958


25000

20000

15000

10000

5000

0

Obrázek 28. Graf návštěvností jeskyní Na Špičáku

51

70 000 60 000


50 000

40 000 30 000

20 000 10 000 0 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Obrázek 29. Graf návštěvností Zbrašovských aragonitových jeskyní

52

35000


30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2007

2008

Obrázek 30. Graf návštěvností jeskyně Výpustek

30 000


25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

0 2004

2005

2006

2007

2008

Obrázek 31. Graf návštěvností jeskyně Na Turoldu

53

5.3 Srovnání návštěvnosti v českých a slovenských jeskyních

1200000


1000000 800000 600000 400000 200000

1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

0

Slovenské jeskyně

České jeskyně

Obrázek 32. Návštěvnost jeskyní v České republice a na Slovensku za období 1986-2008

V návštěvnosti jeskyní České a Slovenské republiky jsou velké podobnosti, přestoţe na Slovensku je návštěvnost o něco niţší. Je to dáno také menším počtem veřejnosti přístupných jeskyní na Slovensku. Do roku 1995 jsou trendy návštěvností téměř rovnoběţné. Slovenska se ale nedotkl propad v roce 1997 a v letech 2002–2004 jsou počty návštěvníků (více méně) stejné. Na rozdíl od České republiky mají slovenské jeskyně od roku 2005 přibliţně stejný počet návštěvníků kaţdý další rok včetně krizového roku 2008, kdy byl v České republice zaznamenán výrazný pokles po nárůstu v předchozích letech.

54

5.4 Jeskyně na internetu Další z moţných inovací je zviditelnění a propagace přes internet. Většina turistů si dnes nejprve z internetu zjistí nějaké informace o místě, které hodlá navštívit. Chce vědět, co za atraktivity můţe v dané lokalitě očekávat. Z tohoto důvodu jsem se na internetu pokusila najít jiné, alternativní stránky s odkazy na jeskyně, neţ které jsou na webové adrese www.caves.cz. Tyto stránky jsou oficiálními stránkami Správy jeskyní České republiky s mnoha zajímavými a uţitečnými informacemi, přesto mi tam, jako „modernímu turistovi“ chyběly některé informace, které se dnes stávají samozřejmou součástí tohoto typu mediálního kanálu. Jako turistu, který hledá informace o místech, které chce navštívit, mě zklamalo, ţe na všech stránkách, které se zmiňují o jeskyních jako turistickém cíli, jsem našla jen nejzákladnější informace, tedy stručnou charakteristiku – většinou tak jednou či dvěma větami, popřípadě otvírací dobu a cenu vstupného. Málokde jsem narazila na přehlednou mapu oblasti s vyznačením přístupu k jeskyním nebo vyznačenými dalšími zajímavými místy nebo plánek trasy. A uţ téměř vůbec zde nebyla moţnost virtuální prohlídky, a pokud ano, tak převáţně podmíněná přítomností specifického softwaru. Stránky se základními informacemi o jeskyních jako turistickém cíli: www.travelguide.cz, www.czechtourism.cz, www.jeskyně.unas.cz, www.pametihodnosti.cz, www.kudyznudy.cz, www.atlasceska.cz, www.kudykam.cz, www.hrady.cz, www.ok.turism.cz, a další.

55

5.5 Můj názor na internetové stránky k jednotlivým jeskyním 5.5.1 Koněpruské jeskyně Tyto jeskyně mají své vlastní neoficiální webové stránky http://jeskyne.ceskykras.cz/konepruske-jeskyne/. Podle mě tyto stránky obsahují všechny informace, které by mohly potencionálního turistu zajímat, dokonce jsou provedeny i v anglickém jazyce. Je škoda, ţe takové stránky nemají všechny veřejnosti přístupné jeskyně. Bohuţel na tyto stránky není odkaz přímo z oficiálního webu (tedy www.caves.cz). Nebylo by špatné přidat i moţnost virtuální prohlídky jeskyní a nějaké odkazy na ubytovací a stravovací zařízení v okolí.

5.5.2 Chýnovská jeskyně Chýnovská jeskyně je druhá jeskyně, která má vlastní neoficiální stránky: http://www.volny.cz/jeskynechynov/. Na tento web lze najít odkaz přímo na oficiálních stránkách Správy jeskyní České republiky. Tyto neoficiální stránky mají zajímavé grafické řešení, ale chybí mi zde nabídka alespoň jednoho cizího jazyka. Je zde dokonce i jistá forma virtuální prohlídky, ale postrádám nějaké historické zajímavosti (třeba pověsti) a nějaké zábavné atraktivity (perličky).

5.5.3 Bozkovské dolomitové jeskyně Odkaz na neoficiální stránku těchto jeskyní http://www.bozkovske-jeskyne.cz/ opět na www.caves.cz nenajdeme, přestoţe je zde moţné dočíst se mnoho zajímavých a uţitečných informací nejen o jeskyních samotných, ale i okolích atraktivitách a moţnostech ubytování. Stránky jsou ale pouze v češtině. Nenajdeme zde ani virtuální prohlídku ani velmi populární pověsti.

56

5.5.4 Jeskyně Moravského krasu (Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka a Výpustek) Velké mnoţství informací je na samotných oficiálních stránkách, kde je část věnovaná jen jeskyním Moravského krasu a to ve třech dalších jazycích. Další informace lze najít na www.moravskykras.net, neoficiálních stránkách, které zahrnují informace o celé oblasti, nejen o jeskyních v pěti jazycích. Nenajdeme zde ale ţádnou virtuální prohlídku, ani plánky jeskyní a jedinou ne příliš přehlednou mapu oblasti (jsou zde ale odkazy na mapové servery). Přidala bych ještě fotogalerii zajímavých míst.

5.5.5 Ostatní jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně, Javoříčské jeskyně, Mladečské jeskyně, Jeskyně Na Pomezí, Jeskyně Na Špičáku a Jeskyně Na Turoldu Tyto jeskyně nemají své vlastní neoficiální stránky, coţ si myslím, ţe je velká škoda. Informace o těchto jeskyních jsou jen na oficiálních stránkách Správy jeskyní a ve velmi zjednodušené formě na jiţ zmiňovaných internetových adresách. Takových adres je samozřejmě více, ale informace jsou zde stále stejné. Mně, jako turistovi, by se neoficiální stránky k jeskyním velmi hodily, protoţe zde najdu nejen důleţité informace o otvírací době, cenách, historii a vzniku, ale také informace a odkazy na moţnosti ubytování v oblasti, odkazy na další zajímavá místa nebo kulturní akce, coţ mě můţe přimět strávit v oblasti daleko více času neţ jen samotná návštěva jeskyní. To potom můţe přinést uţitek celé oblasti. Proto si myslím, ţe investice do takovéto formy propagace je dobrá a mohou se jí ujmout i jiné instituce neţ jen jeskyně, třeba obce nebo informační centra. Co mi na internetových portálech také chybělo, byly mapy. Našla jsem jen velmi málo přehledných map jeskyní a jejich okolí. Je sice moţné vyhledat si danou oblast na mapových

serverech

(například

www.mapy.cz,

www.maps.google.cz,

www.amapy.centrum.cz a další), ale myslím, ţe u kaţdé jeskyně by měla být kvalitně graficky zpracovaná mapa i s okolím a vyznačenými zajímavými místy, vstupem do jeskyní nebo interaktivní mapa. 57

6 Studenti a jejich názor na veřejnosti přístupné jeskyně výzkum Výzkum zaměřený na znalost veřejnosti přístupných jeskyní mezi studenty Jihomoravského kraje. Zahrnuje názory studentů na tuto atraktivitu jako turistický cíl, včetně názorů na poskytované sluţby a rovněţ návrhy na moţné změny pro zvýšení jejich oblíbenosti.

58

6.1 Soubor respondentů Při výchozích úvahách svého šetření jsem za základní soubor (anglicky parent population, německy die Grundgesamtheit, francouzsky ensemble fondamental) povaţovala studenty středních a vysokých škol v České republice. Tuto skupinu jsem vybrala proto, ţe je to významný segment účastníků cestovního ruchu. Studenti jsou aktivní mladí lidé, kteří rádi cestují, poznávají nové kraje, jejich historickou minulost a kulturu. Tabulky 3 a 4 ukazují počty všech studentů středních a vysokých škol v České republice. Tabulka 3. Počty studentů v ČR za školní rok 2007/2008 (zdroj: Český statistický úřad)

Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště Vyšší odborné školy Vysoké veřejné školy soukromé školy celkem

146 370 219 245 160 159 28 774 303 731 40 939 899 218

Tabulka 4. Počty studentů v ČR za školní rok 2008/2009 (zdroj: ČSÚ)

Střední školy Konzervatoře Vyšší odborné školy Vysoké školy

564 326 3 535 28 027 369 619

celkem

965 507

Vzhledem k tomu, ţe počet studentů v České republice je takto rozsáhlý, dospěla jsem v následující fázi k poznání, ţe bude nejlépe původní základní soubor zúţit na soubor studentů Jihomoravského kraje. Odtud totiţ pochází převáţná většina respondentů, které se mi podařilo získat. Nicméně je mezi respondenty zastoupena i malá část studentů z jiných krajů (Vysočina, Zlínský kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj).

59

V tabulce 5 jsou znázorněny počty studentů pro Jihomoravský kraj. To je tudíţ soubor, k němuţ lze striktně vzato vztahovat výsledky mého šetření. Rozšíření platnosti výsledků mého průzkumu na studenty dalších krajů by mohlo být předmětem rozšíření této práce v budoucnu. Tabulka 5. Počty studentů v ČR pro Jihomoravský kraj3 (zdroj: ČSÚ)

Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště Nástavbové studium Konzervatoře Vyšší odborné školy Vysoké školy celkem

2006/2007 18 343 23 565 19 315

2007/2008 18 077 23 718 18 567

5 188 527 3 446 66 689 137 073

4 786 527 3 402 69 077

Pozn. Novější data nebyla k dispozici

Mým záměrem bylo zjistit, nakolik jsou jeskyně pro studenty atraktivním turistickým cílem. Chtěla jsem stanovit, do jaké míry mají studenti zájem jeskyně navštěvovat. Rovněţ mě zajímalo, co by sami studenti chtěli změnit, aby se pro ně, jako pro specifickou skupinu účastníků cestovního ruchu, staly jeskyně lákavější. Oslovila jsem přibliţně 300 studentů z různých vysokých a středních škol. Oslovila jsem je prostřednictvím elektronické pošty (e-mail). Adresy jsem získala následujícím způsobem: nejprve jsem se prostřednictvím e-mailu obrátila na své známé mezi studenty a ti pak sami pouţili své vlastní kontakty. Tuto metodu tedy můţeme označit za pyramidový systém. Některé studenty jsem oslovovala přímo na ulici a navštívila jsem náhodně také několik středních škol. Těmito postupy jsem se snaţila dosáhnout toho, aby moje šetření bylo co nejvíce reprezentativní a průkazné.

3

Tabulku s počty studentů pro kraj Vysočinu najdete v příloze 3 Doprovodné tabulky ke grafům, tabulka 14.

60

Výzkum probíhal dotazníkovou formou. Výzkumu se nakonec zúčastnilo celkem 232 studentů středních, vysokých a vyšších odborných škol. Studenti jsou celkem z 5 krajů České republiky, nejčastěji z Jihomoravského kraje (obr 33).

120 104

počet studentů

100 80

72

60

SŠ VŠ

40 24 16

20

4

6

0 Jihomoravský k.

kraj Vysočina

Zlínský k.

0

3

Pardubický k.

0

3

Středočeský k.

Obrázek 33. Graf Rozdělení bydliště podle krajů

Na základě odborných konzultací soudím, ţe počet respondentů je vzhledem k rozsahu základního souboru (studenti Jihomoravského kraje, přibliţně 130 000) dostatečný. Statistické odůvodňování by přesáhlo rámec této práce. Nicméně se opírám o aproximativní tabulky, které lze nalézt v literatuře týkající se rozsahu náhodného výběru při šetřeních v praxi (případně webových stránek s touto tématikou). Podle těchto tabulek bychom se při dané velikosti základního souboru při přípustné chybě +/7 % poţaduje asi 240 respondentů. Respondenti ze středních škol jsou studenty gymnázií, humanitních i technických oborů (obr. 34). Respondenti vysokých a vyšších odborných škol jsou studenti škol cestovního ruchu a ekonomiky, jazykových škol, přírodních věd, sociálních věd a informačních technologií (obr. 35). Přesnou tabulku škol navštěvovaných respondenty obsahuje příloha 4. Seznam středních a vysokých škol, jejichţ studenti se zúčastnili výzkumu.

61

Gymnázia

Technické školy

Humanitní školy

5% 45% 50%

Obrázek 34. Graf Střední školy

Školy cestovního ruchu a podnikatelských oborů

9% 19%

Studenti přírodních věd 6%

66%

Studenti sociálních věd a pedagogiky, jazykové školy Studenti informačních technologií

Obrázek 35. Graf Vysoké školy a VOŠ

Odpovídalo celkem 124 studentů středních škol, 62 chlapců a 62 dívek. Studentů vysokých škol se výzkumu zúčastnilo 108 studentů, z toho 18 studentů a 90 studentek (obr. 36).

počet

150 100 50 0 SŠ

VŠ student

studentka

Obrázek 36. Graf Rozdělení podle pohlaví

62

6.2 Kolik je v ČR veřejnosti přístupných jeskyní První otázka výzkumu se vztahovala na znalost studentů veřejně přístupných jeskyní. Chtěla jsem zjistit, zda studenti vědí, kolik je v České republice jeskyní přístupných veřejnosti. Studenti nemuseli udávat přesně počet. Pokud si nebyli jistí, měli na výběr z několika moţností. Cílem bylo, zda studenti alespoň tuší počet přístupných jeskyní. Přesnou odpověď, tedy ţe v České republice je 14 veřejnosti přístupných jeskyní, znalo 26 studentů, coţ odpovídá 11 % všech dotázaných. Není to příliš mnoho, vzhledem k tomu, ţe třetina dotázaných studuje cestovní ruch. Studentů, kteří se domnívají, ţe veřejnosti přístupných jeskyní je méně neţ 10, je pouze 5, coţ jsou 2 % dotazovaných. Nejvíce studentů volilo odpověď, ţe jeskyní je 10 aţ 15, coţ se dá povaţovat za vcelku správnou dopověď. Znamená to, ţe studenti mají přehled, kolik asi jeskyní mohou v České republice navštívit. Tuto odpověď zvolilo 126 studentů, je to 55 % všech dotazovaných. Druhou nejčastější odpovědí bylo, ţe jeskyní je 15–20. Tuto moţnost si vybralo 47 studentů, to odpovídá 20 % všech dotázaných. Tato skupina ví, ţe veřejnosti přístupných jeskyní není mnoho, ale nemají o nich přehled. Poslední variantu, jeskyní je více jak 20 volilo celých 12 % dotazovaných studentů. Lze předpokládat, ţe tato skupina respondentů nepatří mezi velké zájemce o jeskyně. Výsledky jsou znázorněny v obrázcích 37 a 38. V obrázku 37 jsou odpovědi rozděleny i podle stupně dosaţeného vzdělání. Červená barva značí vysokou školu, modrá střední školu. Tohoto způsobu zobrazení jsem vyuţila v grafech, kde takové rozdělení umoţňuje porovnání odpovědí studentů středních škol a vysokých škol.

63

70 60

66

60 počet odpovědí

50 40 26

30

21

20

14

22

12

10

2

6

3

0 a) přesná odpověď: b) Nevím c) Nevím d) Nevím 14 přesně, asi méně přesně, asi 10 - 15 přesně, asi 15 – 20 jak 10 SŠ

e) Více jak 20

VŠ

Obrázek 37. Graf Počty veřejnosti přístupných jeskyní volené respondenty

Obrázek 37 ukazuje počty odpovědí na jednotlivé moţnosti rozdělené do dvou sloupců – modrý sloupec znázorňuje odpovědi středoškolských studentů, červený sloupec znázorňuje vysokoškolské studenty. Takto je moţno rovnou porovnávat odpovědi středoškoláků a vysokoškoláků. Je tedy moţné vidět, ţe přestoţe více středoškoláků ví přesný počet veřejně přístupných jeskyní, tak také značně větší počet vůbec neví, kolik takových jeskyní se zde nachází.

12%

2%

11%

a) přesná odpověď: 14 b) Nevím přesně, asi méně jak 10

20%

c) Nevím přesně, asi 10 - 15 55%

d) Nevím přesně, asi 15 – 20 e) Více jak 20

Obrázek 38. Graf Počty veřejnosti přístupných jeskyní volené respondenty - procenta

64

Obrázek 38 znázorňuje celkové odpovědi na otázku. V grafu jsou zahrnuti všichni respondenti bez ohledu na studovanou školu. Je zde procentuálně znázorněn počet odpovědí. Je zde tedy jasně vidět, ţe nejčastější odpovědí byla moţnost c)10–15, coţ ukazuje na dobrou znalost jeskyní v České republice. Druhou nejčastější odpověď je moţnost d)15–20 a třetí nejčastější odpovědí je moţnost e)více jak 20, to odpovídá 12 %, coţ je dost značné číslo. Je tedy jasné, ţe by bylo ţádoucí studentům jeskyně více přiblíţit.

65

6.3 Které turistické cíle jsou pro studenty nejlákavější? Tato část dotazníku je zaměřená na hodnocení různých rezortů cestovního ruchu podle jejich přitaţlivosti pro studenty. Respondenti měli ohodnotit vybrané zástupce turistických oblastí, podle toho, jaká je jejich touha navštívit právě tuto oblast. Hodnotily se tyto nabízené turistické oblasti: jeskyně jako turistický cíl rekreace u moře dovolená na horách návštěva kulturních a historických památek Hodnotilo se stupnicí známek 1 aţ 5, z toho 1 = nejlepší, 5 = nejhorší. Cílem bylo zjistit, která z těchto oblastí je pro studenty nejatraktivnější. Jeskyně jako cíl zde byly zařazeny proto, aby se zjistilo, zda jsou schopny alespoň částečně konkurovat běţnějším turistickým oblastem. Jeskyně jako cíl byly nejčastěji ohodnocený známkou 2 (obr. 39). To ukazuje, ţe tato oblast se u studentů sice netěší největšímu zájmu, ale přesto o ně zájem je. Můţe to být také tím, ţe jeskyně nenabízí studentům takovou moţnost uspokojení jejich potřeb jako jiné oblasti. 100 90 80

počet

70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3 známka SŠ VŠ

4

5

Obrázek 39. Graf Hodnocení varianty: Jeskyně jako turistický cíl

66

Obrázek 40 znázorňuje nejvyšší hodnocení jednotlivých variant (tedy kolikrát bylo hodnoceno 1 v dané variantě.). Nejatraktivnější je pro studenty rekreace u moře. Této variantě dalo nejvyšší ohodnocení celkem 47 % respondentů. Čtvrtina dotazovaných nejvíce upřednostňuje dovolenou na horách. Od 14 % respondentů získaly nejvyšší ohodnocení jeskyně, a stejně tak i návštěva kulturních a historických památek.

14%

14%

Jeskyně jako turistycký cíl 25%

Rekreace u moře 47%

Dovolená v horách Návštěva kulturních památek

Obrázek 40. Graf Nejvyšší hodnocení - procenta

Celkový přehled hodnocení uvádí obrázek 41. Je zde znázorněno, jak respondenti hodnotili jednotlivé varianty turistických oblastí. Můţeme si zde všimnout, ţe nejhorší hodnocení bylo uděleno jen ve vzácných případech u všech variant, stejně tak čtverkou bylo hodnoceno málo. Studenti nejvice vyuţili známky 1, 2 a 3, z čehoţ trojka byla vyuţita nejméně. Značí to, ţe většině studentů přijdou vybrané oblasti atraktivní. Je zde také zcela patrné, ţe největšímu zájmu se těší právě rekreace u moře. Dále je to dovolená na horách a jeskyně a méně vysokých hodnocení se dočkaly také historické a kulturní památky.

67

160 140 120

počet

100 80 60

40 20 0 1

2

3

známka

4

Jeskyně jako turistycký cíl

Rekreace u moře

Dovolená v horách

Návštěva kulturních památek

5

Obrázek 41. Graf Úplný přehled hodnocení

68

6.4 Co se studentům na jeskyních líbí nejvíce Další otázka dotazníku se zabývala tím, co se respondentům na prohlídce jeskyní líbí nejvíce. Aby nebyl výčet tak sloţitý, byly opět stanoveny nejběţnější varianty. Studenti volili mezi těmito moţnostmi: výzdoba jeskyně jejich historie a pověsti tajuplnost a krása prostředí průvodce a jeho výklad Někteří respondenti zvolili i více moţností. Nejvíce se dotazovaným studentům na jeskyních líbí jejich tajuplnost a krása, tedy jejich emotivní charakter. Na druhém místě se je přitahují největší jeskynní lákadla, a to krápníková výzdoba. Na třetím místě je to historie jeskyní a pověsti a nejmenší oblibu má průvodce a jeho výklad. Obrázek 42 znázorňuje odpovědi respondentů rozdělené podle dosaţeného stupně vzdělání. Je zde vidět, ţe tajuplnost a krása prostředí je nejčastější odpovědí jak u středoškoláků, tak u vysokoškoláků. A můţeme si také všimnout, ţe se počty odpovědí obou stupňů vzdělání u jednotlivých moţností shodují. Ţádný stupeň neupřednostňuje jinou variantu odpovědi více neţ druhý stupeň.

Průvodce a jeho výklad

Tajuplnost a krása prostředí

Jejich historie a pověsti

Výzdoba (krápníky, sintry, jezírka)

0

20 VŠ

SŠ

40

60

80

počet odpovědí

Obrázek 42. Graf Co se nejvíce líbí

69

Z obrázku 43 můţeme vyčíst to stejné hodnocení, ale v procentovém zobrazení všech odpovědí. Tedy celkem 51 % byla zvolena moţnost tajuplnost a krása prostředí, 30 % hlasů získala výzdoba, 13 % studentů má nejraději historii a pověsti jeskyní a 6 % se líbí průvodci a jejich výklad.

6% 30%

Výzdoba (krápníky, sintry, jezírka) Jejich historie a pověsti

51% 13%

Tajuplnost a krása prostředí Průvodce a jeho výklad

Obrázek 43. Graf Co se nejvíce líbí - procenta

70

6.5 Co je třeba zlepšit Tato otázka navazuje na předchozí zjištění. Jiţ víme, co se studentům líbí nejvíce a nyní se zaměřím na to, co se jim nelíbí a chtěli by změnit. Tentokrát zde nebyla moţnost zvolit si odpověď a respondenti sami sdělovali, co by chtěli změnit. Mezi zmiňované návrhy na změnu patří: rozšíření prohlídkové trasy volný pohyb v jeskyních zlepšení dopravy k jeskyním zlepšení úrovně sociálního zařízení a občerstvení zpestření prohlídky propagace Některé poţadavky jsou téměř nedosaţitelné jako volný pohyb v jeskyních či rozšíření prohlídkové trasy a větší počet veřejně přístupných jeskyní. Je hlavně proto, ţe jeskyně jsou jedinečný ekosystém a jejich zpřístupňování ničí jejich přirozenost spolu se vším, co s nimi souvisí. Aby jeskyně zůstaly zachované ve své pravé kráse a podobě, musejí být uchráněny před vnějšími nepřirozenými vlivy, jako jsou i turisté. Avšak jiné podněty ke změně tak nedosaţitelné nejsou. Je to například propagace. Tu shledávají nedostatečnou hlavě studenti vysokých škol (obr. 45). Respondenti poukazují na to, ţe jeskyně by měly být více pro turisty zviditelněny. Stejně jako propagace je dosaţitelným cílem zlepšit úroveň a kvalitu sociálního zařízení a občerstvení. Respondenti by také uvítali zpestření prohlídky, objevil se zde názor třeba ukázat jeskyňáře v akci, přispět tajemnou nebo veselou historkou či přidat nějakou pověst. Posledním bodem na zlepšení je doprava k jeskyním. Většina jeskyní se nachází v chráněných oblastech, kde není moţné vjet pohodlně autem aţ před vchod, jak by se líbilo většině pohodlných turistů. Proto by respondenti uvítali nějaké jiné alternativy pohodlné dopravy k jeskyním. (Příkladem můţe být vláček k Punkevním jeskyním.) Odpovědi jsou opět znázorněny ve dvou grafech. Obrázek 44 ukazuje procentuální znázornění odpovědí, v obrázku 45 jsou od sebe barevně odděleny odpovědi středoškoláků a vysokoškoláků. 71

Přestoţe se objevilo mnoho názorů na nějakou změnu (jeden student uvedl, ţe by se mohlo půjčovat teplé oblečení), 87 respondentů odpovědělo, ţe by nezměnilo nic, to značí, ţe 38 % dotazovaných je s nabídkou sluţeb jeskyní spokojeno. 26 % studentů, coţ je druhá největší hodnota odpovědí by přivítala rozšíření prohlídkové trasy. Třetí nejčastější variantou na změnu byla doprava k jeskyním, přálo by si ji 12 % dotázaných. Další odpovědi měli pod 10 % odpovědí – 9 % zpestření prohlídky, 8 % propagace, 5 % zlepšení sociálního zařízení a občerstvení a 4 % volný pohyb v jeskyních.

8%

5%

9%

nic 38%

rozšíření prohlídkové trasy volný pohyb v jeskyních

12%

doprava k jeskyním zlepšít sociápní zařízení a občerstvení propagace

26% 4%

zpestření prohlídky (zajímavosti, pověsti,…) Obrázek 44. Graf Co by studenti chtěli změnit - procenta

zpestření prohlídky (zajímavosti, pověsti,…) propagace zlepšít sociápní zařízení a občerstvení doprava k jeskyním volný pohyb v jeskyních rozšíření prohlídkové trasy nic 0 SŠ

20 VS

40

60

80

100

počet odpovědí

Obrázek 45. Co by studenti chtěli změnit

72

6.6 Studenti a návštěvnost jeskyní Cílem této části dotazníku bylo zjistit, jaké jeskyně jiţ respondent navštívil. Objevili se i tací, kteří jiţ navštívili všechny veřejnosti přístupné jeskyně České republiky. Můţeme říci, ţe v průměru kaţdý dotázaný navštívil čtyři veřejně přístupné jeskyně (jeskyně byly navštíveny 905 krát 232 studenty). V obrázku 46 můţeme vidět procenta návštěvností jednotlivých jeskyní. Nejčastěji navštěvované jsou jeskyně Moravského krasu. Tento výsledek ale můţe zkreslovat fakt, ţe většina dotazovaných bydlí v Jihomoravském kraji, kde nejbliţší dostupnost k těmto jeskyním (Punkevní jeskyně, Sloupsko-šošůvské jeskyně, Kateřinská jeskyně, jeskyně Balcarka a Výpustek). 250

193

počet odpovědí

200

144

150

135 117

100 63 46

50 26

42 18

21

28

25

25

22

0 Bozkovské dolomitové jeskyně

Koněpruské jeskyně

Chýnovské jeskyně

Javoříčské jeskyně

Mladečské jeskyně

Jeskyně na Pomezí

Jeskyně na Špičáku

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Jeskyně na Turoldu

Jeskyně Balcarka

Punkevní jeskyně

Kateřinské jeskyně

Sloupsko-šošůvské jeskyně

Výpustek

Obrázek 46. Graf Studenti a návštěvnost jeskyní

73

Výpustek Sloupsko-šošůvské jeskyně Kateřinské jeskyně

Punkevní jeskyně Jeskyně Balcarka Jeskyně na Turoldu Zbrašovské aragonitové jeskyně Jeskyně na Špičáku Jeskyně na Pomezí Mladečské jeskyně Javoříčské jeskyně Chýnovské jeskyně Koněpruské jeskyně Bozkovské dolomitové jeskyně 0

50

100

150

200

250

počet odpovědí SS

VS

Obrázek 47. Graf Studenti a návštěvnost jeskyní - srovnání SŠ a VŠ

74

6.7 Navštívené jeskyně mimo ČR Zeptala jsem se studentů, jestli navštívili také nějaké jeskyně jinde neţ v České republice. Většina dotázaných odpověděla záporně celkem 151 studentů (obr. 48). Zbylých 81 řeklo, ţe jiţ někdy navštívili jeskyně v zahraničí.

počet odpovědí

85

82

80 75 69

70 65 60 SŠ

VŠ

Obrázek 48. Graf Odpověď NE

Obrázek 49 znázorňuje všechny zahraniční země, ve kterých 81 respondentů jeskyně navštívilo. Nejvíce studenti navštívili jeskyně na Slovensku, celkem 39 studentů. Druhou nejčastěji jmenovanou zemí bylo Slovinsko. Zde navštívilo jeskyně 16 studentů. 7 studentů navštívilo jeskyně v Rakousku, 5 v Bulharsku, 4 v Itálii. V chorvatských, německých a polských jeskyních byli 3 studenti a jeden navštívil jeskyně na Kanárských ostrovech.

4%

1% Slovensko

8%

Slovinsko

6%

Německo 5%

48%

4%

Polsko Itálie

4% Bulharsko Rakousko 20%

Chorvatsko Kanárské ostrovy

Obrázek 49. Graf Cizí země

75

Obrázek 50 znázorňuje, kolik středoškoláků a vysokoškoláků navštívilo jeskyně v jednotlivých cizích zemích. 30

24

20 15 10 6

5 2

3

2

0 Německo

0 Slovinsko

3

0

SŠ

1

0

0

1 Kanárské ostrovy

2

Itálie

1

Polsko

5

Chorvatsko

6

Rakousko

10

Bulharsko

15

Slovensko

počet odpovědí

25

VŠ

Obrázek 50. Graf Cizí země 2

76

6.8 Které jeskyně se Vám nejvíce líbily Studenti měli také odpovídat na otázku, které jimi navštívené jeskyně se jim líbily nejvíce. Obrázek 51 znázorňuje nejoblíbenější jeskyně dotazovaných studentů. Ve výčtu nejsou jen české, ale i zahraniční jeskyně. U dotazovaných studentů jsou nejoblíbenější ze zahraničních jeskyní jeskyně slovinské.


16%

23%

Punkevní Koněpruské

6%

Pomezí Slovinsko

5%

39%

1% 8%

Bulharsko Výpustek

2%

Moravský kras celkově

Obrázek 51. Graf Oblíbené jeskyně- procenta

Zjistila jsem, ţe největší oblibě se těší Punkevní jeskyně, jejichţ největší atraktivitou je projíţďka na lodičce. Punkevní jeskyně se nejvíce líbí 90 studentům, coţ přestavuje 39 % dotazovaných. Na druhém místě stojí odpověď, ţe se jim líbí Moravský kras jako celek se všemi přírodními atraktivitami. Tato odpověď se ve výzkumu vyskytla celkem u 23 % dotázaných, tedy 53 studentů. Třetí neoblíbenější jsou Sloupsko-šošůvské jeskyně. Jmenovalo je 16 % dotazovaných – 37 studentů. Je tedy vidět, ţe největší oblibě se těší právě jeskyně Moravského krasu, můţe to být také způsobeno tím, ţe většina dotazovaných má nejblíţe právě k těmto jeskyním. Z jeskyní mimo Moravský kras jsou nejoblíbenější Koněpruské jeskyně s 8 %. Oblíbené jsou také zahraniční jeskyně, nejvíce slovinské jeskyně, které se nejvíce líbí

77

13 studentům (5 %). Mezi nejoblíbenější jeskyně studentů patří také jeskyně Na Pomezí, Výpustek a jeskyně v Bulharsku. V obrázku 52 jsou znázorněny nejoblíbenější jeskyně rozděleny podle úrovně vzdělání. Je zde umoţněno porovnání odpovědí mezi studenty středních a vysokých škol. 49

50 45

41

35

30

29

29 24

25 20 12

15

9 9

8

10

8 3

5

5

1

3

0

2

SŠ

Moravský kras celkově

Výpustek

Bulharsko

Slovinsko

Pomezí

Koněpruské

Punkevní

0


počet odpovědí

40

VŠ

Obrázek 52. Graf Oblíbené jeskyně

78

6.9 Co Vás vedlo k návštěvě jeskyní Další otázka se zabývala tím, proč studenti jeskyně navštěvují. Měli na výběr z pěti moţností. Měli si zvolit, co je k návštěvě jeskyní motivovalo či vedlo: rodiče přátelé zájem a zvědavost škola a vzdělání nic, ještě jsem ţádné jeskyně nenavštívil/a Moţnost E – ještě jsem nenavštívil/a ţádné jeskyně se neobjevila ve výzkumu ani jednou. Všichni studenti jiţ tedy alespoň jednou nějaké jeskyně navštívili. Nejčastěji respondenti odpověděli, ţe navštěvují jeskyně se svojí rodinou. Tuto odpověď zvolilo 38 % dotázaných. 29 %, tedy 87 studentů láká k jeskyním vlastní zájem a zvědavost. 23 % navštívilo jeskyně díky školním exkurzím. Nejméně odpovědí měla moţnost B-přátelé, takto odpovědělo 31 dotázaných, coţ odpovídá 10 %. V průzkumu někteří studenti označili i více moţností. Přehled odpovědí je znázorněn na obrázku 53.

0%

23%

a) Rodina 38% b) Přátelé

c) Zájem a zvědavost

d) Škola, vzdělání

29% 10%

e) Nic, ještě jsem ţádné nenavštívil/a

Obrázek 53. Graf Co Vás vedlo k návštěvě jeskyní - procenta

79

Obrázek 54 umoţňuje opět porovnávání odpovědí podle stupně studované školy. 64 51 počet odpovědí

48 41

39

30 16

15

0 a) Rodina

b) Přátelé

c) Zájem a zvědavost SS

0

d) Škola, vzdělání e) Nic, ještě jsem ţádné nenavštívil/a

VS

Obrázek 54. Graf Co Vás vedlo k návštěvě jeskyní

80

6.10 Plány do budoucna Poslední otázka výzkumu se týkala plánů studentů na prázdniny a do budoucna. Zeptala jsem se, jestli chtějí ve volném čase navštívit jeskyně a pokud ano, tak jaké. Obrázek 55 přehledně ukazuje odpovědi respondentů na tuto otázku.

19%

a) Ano, plánuji navštívit

32%

b) Ne, neplánuji navštívit

49%

c) Ještě nevím

Obrázek 55. Plánujete navštívit jeskyně - procenta

Obrázek 56 umoţňuje srovnání mezi odpověďmi středních a vysokých škol 70

65

počet odpovědí

60 49

50

38

40 30

36

23

21 20 10 0 ano

ne SŠ

nevím

VŠ

Obrázek 56. Graf Plánujete navštívit jeskyně

81

Převáţná část studentů se k návštěvě jeskyní nechystá. 74 studentů zatím neví, zda jeskyně navštíví. Návštěvu plánuje celkem 44 studentů, tedy 19 % dotázaných. Obrázek 57 ukazuje, které jeskyně se tito studenti chystají navštívit. Studenty nejvíce lákají k návštěvě jeskyně Moravského krasu. Mezi důvody, proč právě Moravský kras, studenti uvedli, ţe se zde nachází více přístupných jeskyní blízko sebe. Atraktivitou je propast Macocha, projíţďka na lodičkách v Punkevních jeskyních, hezká krápníková výzdoba a netypická prohlídka ve Výpustku. 8 studentů chce navštívit Koněpruské jeskyně a Česky kras. Zde je láká příslib poznávání české historie spolu s obdivováním krás přírody. Třetí největší mnoţství hlasů získaly Javoříčské jeskyně. Tři studenti vysokých škol chtějí navštívit jeskyně Na Pomezí a Na Špičáku, jeden student vysoké školy se chystá do jeskyně na Turoldu a jeden student střední školy chce navštívit Chýnovské jeskyně.

Chýnovské jeskyně

Český kras

Moravský kras

Javoříčské jeskyně

Turold

Na Špičáku, Na Pomezí

0

5

10

15

20

25

30

počet odpovědí SŠ

VŠ

Obrázek 57. Graf Plánuji navštívit tyto jeskyně

82

7 Shrnutí a závěr Jeskyně jsou pro studenty lákavým zpestřením výletu nebo dovolené, ale nejsou jejich prioritním cílem. Přesto by rádi uvítali nějaké změny pro zvýšení jejich obliby, coţ značí, ţe jim tyto jedinečné přírodní atraktivity nejsou lhostejné. Výzkum ukázal, ţe jeskyně u studentů nemohou předčit zájem o návštěvu rekreačních oblastí u moře, ale stojí na stejném stupínku jako návštěva historických pamětihodností. Přestoţe tato skupina účastníků cestovního ruchu neprojevuje o jeskyně velký zájem, přála by si, aby se atraktivita této turistické kategorie zvýšila. Zájem se projevil v tom, ţe studenti byli ochotni sdělit, co by pro návštěvníky jeskyní změnili a co se jim nelíbí na současném stavu: rozšíření prohlídkové trasy, zlepšení dopravy k jeskyním, zpestření prohlídky, propagace. Například o nedostatečné propagaci můţe svědčit to, ţe studenti neznají počet veřejně přístupných jeskyní v České republice. O tom, ţe je zde moţnost navštívit 14 jeskyní přístupných pro veřejnost vědělo pouze 11 % dotázaných studentů. I kdyţ jeskyně nejsou nejvíce vyhledávaných turistických cílem, studenti je navštěvují celkem často. Z výzkumu vyplynulo, ţe na jednoho studenta výzkumu připadají 3 aţ 4 navštívené jeskyně. Kaţdý student, který se výzkumu zúčastnil, navštívil alespoň jednu jeskyni. Největší zásluhu na tom mají rodina a škola. Někdy studenty vede také jejich vlastní zájem. Největším lákadlem je právě přirozená krása a tajemnost jeskyní. To je ostatně důvod, proč jsou jeskyně tolik opředeny pověrami a strašidelnými historkami, které jim dodávají zvláštní kouzlo. Nejoblíbenějšími jeskyněmi u nás jsou jeskyně Moravského krasu. To můţe být ale dáno i tím, ţe většina studentů-respondentů bydlí v Jihomoravském kraji, kde mají k těmto jeskyním blízko. Největšímu zájmu se těší Punkevní jeskyně se svou největší atraktivitou – plavbou na lodičkách. Mezi studenty jsou také oblíbené zahraniční jeskyně, zejména na Slovenku a ve Slovinsku. 83

Skutečností je, ţe pouze pětina dotázaných se chystá navštívit nějaké jeskyně- nejčastěji jde přitom právě o Moravský kras, ale také o Český kras. Téměř polovina respondentů jeskyně navštívit nehodlá. Názory na problematiku jeskyní jsou totoţné jak u studentů středních, tak vysokých škol. To ukazují srovnávací grafy. Ve většině případů byl nejvyšší počet odpovědí obou skupin u stejné moţnosti. Jednu z výjimek tvoří právě názor na propagaci jeskyní. Tato varianta nespokojenosti se u středoškolských studentů nevyskytla vůbec. Zájem o jeskyně by mohly zvýšit některé z výše navrhovaných změn, jakou byla například doprava – doprava vláčkem (jako v Moravském krasu), nebo jiné druhy povozů třeba taţené koňmi nebo lidskou silou. Dále také zpestření prohlídky – vyuţít moţnosti hry světel a stínů, netradiční prohlídky (pohyblivé představení, kostýmovaní průvodci, k tradičnímu výkladu přidat nějakou strašidelnou povídku…) Co se týká delších tras, musíme připustit, ţe jejich otvírání má i svou druhou, negativní stránku - ničí se tak přirozená původní krása jeskyní. Vítané jsou tedy moţnosti zpestření prohlídky například zmiňovaní jeskyňáři nebo jiné netradiční atraktivity. Jednou ze slabých stránek jeskyní zůstává propagace, přestoţe mají správy jeskyní webové stránky i publikace, jsou málo rozšířeny mezi turisty. Ti by měli mít moţnost dostat se k letákům a informacím o jeskyni blíţe neţ pouze na místech v blízkosti jeskyní nebo v nejbliţším informačním středisku. Podle mého názoru jsou právě webové stránky, jako moderní prezentační prostředek, u jeskyní nedostatečné a v tomto směru je nutné mnohé vylepšit. Příkladem můţe být vytvoření neoficiálních stránek s podrobnějšími informacemi o jeskyních s navazujícími informacemi o dalších atraktivitách a sluţbách v okolí, které nemusí spravovat pouze jeskyně, ale můţe se zde prezentovat celý region. Jako vzor bych uvedla stránky jeskyní Chauvet nebo Lascaux (http://www.culture.gouv.fr/culture/arcnat/chauvet/fr/), kdy při tomto projektu spolupracovalo i ministerstvo kultury Francouzské republiky. Myslím, ţe by bylo dobré, kdyby i české jeskyně měly moţnost napodobit francouzský příklad. Spolupráce ministerstva kultury nebo ministerstva pro místní rozvoj by mohla výrazně přispět ke zkvalitnění tohoto druhu propagace nejen v rámci České republiky. 84

Myslím, ţe by bylo dobré třeba jednou za čas uspořádat informační sezení nebo přednášku pro ţáky a studenty, třeba zábavnou formou, aby se tak nalákaly k budoucí návštěvě. Nebo vytvořit nějakou sběratelskou „soutěţ“, ţe například za 14 razítek z návštěvy jeskyní získají nějakou ceny a podobně. Nebylo by špatné vsadit na kartu mýtů a tajemna jeskyní při tvorbě doplňkových akcí k turistické sezoně. Jeskyně se měly stát nedílnou součástí destinačního managementu oblasti, čímţ by se podpořila jejich propagace. Důleţitá je spolupráce jednotlivých součástí cestovního ruchu, ať uţ s jinými kulturními a přírodními atraktivitami či základními sluţbami regionu (ubytovaní a stravovací sluţby, sluţby dopravy). Jeskyně se mohou prezentovat právě na tiskovinách umístěných v ubytovacích či stravovacích zařízení, a nejen na veletrzích a výstavách. U jeskyní v ČR je viditelný plynulý vývoj návštěvnosti a stálý zájem o tyto přírodní památky. Nemuselo by to ale tak zůstat napořád.

Při propagaci jeskyní je třeba

přicházet stále s něčím novým. Je nutno vytvářet nové projekty, které by návštěvníka zaujaly, aby si vzpomínky na exkurzi podrţel dlouho v paměti. Výzkum mě přivedl k domnění, ţe je třeba propagaci jeskyní zaktivizovat, jinak by mohl být zájem veřejnosti o tyto jedinečné turistické atraktivity v budoucnu oslaben.

85

8 Sumary The caves have been a tempting variegation of the trip or the holiday for the students, however the caves have not been a priority destination they head for. Anyway, the students would find positive some changes for the increase of the popularity that means, it would not be possible to submit they do not care at all. The research demonstrates the students prefer to visit the restful destinations than the caves; however these tourist attractions are to compare with sightseeing tours. Although this group from all the travel participants is not interested in the caves very much, it would wish the attraction increase of this tourist category. This interest seemed to be evident when the students were willing to share their comments subject to the caves or to suggest some changes. guide tour enlargement better possibilities for the transfer in order to reach the caves getting the tour more interesting and exciting promotion For instance the proof of a lacking promotion can be the fact the students do not know a number of the open public caves in the Czech Republic. Only 11% respondents have been aware of the information that nowadays it is possible to visit 14 caves. Although the caves have not been the most popular tourist destination, they have been visited by the students quite often. The research figures refer to the percentage a particular student has visited 3 or 4 caves. Every student, who took part in the research, has visited at least one cave. The idea to visit the cave comes mainly from the family or school, sometimes also own motivation. The biggest attraction has just been a natural beauty and a mystery of the caves. This fact, being connected with a lot of fictive stories and ghostly anecdotes, gives them a special atmosphere and genius loci. The favorite caves are situated in the area called the Moravian Karst. This result does not have to be absolutely objective as the most of the respondents come from the South Moravia region and to reach this cave destination is quite easy. The students are interested in the Punkva caves the most and are attracted by the small boat voyage. 86

As far as the foreign caves are concerned, the biggest popularity belongs to the Slovakian and Slovenian cave system. The research has brought us also the fact only 20% respondents have planned to visit some cave – the preference for the Moravian Karst and the Bohemian Karst are the most often cases. Almost 50% respondents have no motivation for visiting the caves. The opinions for the cave issues are identical as far as the high school students and the university students are concerned. All this approves the charts for comparing. The highest respond number at both of the groups is connected in the most cases with the same possibility. One of the exceptions just belongs to the cave promotion matter. This variant of dissatisfaction has not been found out at the high school students. The motivation for visiting the caves could be increased by one of the mentioned changes – for example the small train transfers (in the Moravian Karst) or another vehicles pulled by the horses or human effort. In addition the guide tour variegation has been suggested – to use the light and the shadow opportunities (the moving show, the costume-dressed guide, adding some interesting stories) As far as the longer tours are concerned, we have to recognize, their opening has also had a disadvantage – the destroying/disturbing of the cave original beauty. The acceptable possibility could seem to be the guide tour variegation of other special activities. One of the weaknesses has so remained the promotion matter, although the cave direction has had the websites and another publication, they have not been known among the tourists very much. The tourists should be given the leaflets and the information on the caves much more easily than only just at the cave office or in the nearest information centre. In my point of view just the websites (as the modern means of presentation) have been lacking and there is a need to focus on this matter. The example can be a creating of the informal websites with the additional information subject to the caves, but also 87

other activities and the services in the surroundings, which do not have to be led by the cave direction, but it can be the whole region presentation. The inspiration is to see the Cave Chauvet or Lascaux websites http://www.culture.gouv.fr/culture/arcnat/chauvet/fr/ and this project was a result of the cooperation between the Cave management and the Ministry of the Culture. I suppose it would be desirable to imitate this case. The teamwork of the Ministry of the Culture, the Ministry for the local development or another organization could contribute to the improvement of this kind of the promotion in the Czech Republic. I think it would be great sometimes to arrange an informal session or a lecture for the students (the interactive form of the lecture) to attract them to the future cave visit or to create some collection competition – for example 14 stamps gained from the cave visits can be exchange for some award. It was also suggested to create some mystical atmosphere as a supplement activity during the high season. The caves should become an important part of the destination management in the region that could lead to support their promotion. The cooperation of the particular tourism segments together is necessary, no matter which kind of segment – other cultural/natural attractions or the basic region services (accommodation, catering services and transport services). The caves can be presented just on the leaflets or the print materials in the hotels, restaurants, but also on the exhibitions or the fair trades. The continuous trend of the visit rate in the caves and the motivation for these natural attractions are evident. However, there is still need to be innovative, to create the new ideas and bring them to the tourist attention. The research has brought me to the view the promotion matter in the caves should not be depreciate, in another case it can lead to the motivation loss for these special attractions from the public side.

88

Pouţitá literatura a zdroje ŠLEZINGR, Miroslav. Nevysvětlitelné záhady propastí a jeskyň aneb o čem Clark a Däniken ještě nevědí. Brno: VITIUM VUT, 1998. ISBN 8-214-0954-1. KUKLÍK, Karel. Chráněná krajinná oblast Český kras. Praha: Pressfoto ČTK, 1988. ISBN 59-232-86. KUNSKÝ, Josef. Kras a jeskyně. Praha: Československá společnost zeměpisná v Přírodovědeckém nakladatelství, 1950. Kras a jeskyně, příroda a člověk. [s. l.] : Správa CHKO Moravský kras, 2006. U příleţitosti 50. výročí vyhlášení chráněné krajinné oblasti. DEMEK, Jaromír. Obecná geomorfologie. 1. vyd. Praha: Academia, 1988. 476 s. KOLEKTIV autorů. ABC přírody: Svět v otázkách a odpovědích. [s. l.] : Readers Digest Výběr s.r.o., 1999. 328 s. ISBN 80-86196-06-2. KOLEKTIV autorů. Vše o zemi: Místopisný průvodce světem. [s. l.] : Readers Digest Výběr s.r.o., 2000. 768 s. ISBN 80-86196-01-1. PŘIBYL, Jan. Základy karsologie a speleologie. Praha: Academia, 1992. 354 s. ISBN 80-200-0084-4. PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4 Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa jeskyní Moravského krasu. Jeskyně Balcarka. [s. l.] : INVENCE, 2001. 23 s. ISBN 80-86143-22-8. Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa jeskyní Moravského krasu. Kateřinská jeskyně. [s. l.] : INVENCE, 2003. 23 s. ISBN 80-86143-22-8. Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa jeskyní Moravského krasu. Sloupskošošůvské jeskyně. [s. l.] : INVENCE, 2000. 23 s. ISBN 80-86143-16-3. Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa jeskyní Moravského krasu. Punkevní jeskyně. [s. l.] : INVENCE, 2001. 23 s. ISBN 80-86143-19-8. 89

Jeskyně Výpustek. [s. l.] : Správa jeskyní České republiky, 2008. 23 s. ISBN 978-80-903927-2-4. Mladečské jeskyně. [s. l.] : Správa jeskyní České republiky, 2007. 23 s. ISBN 978-80-903927-1-7. Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa Jeskyní Na Špičáku. Jeskyně Na Špičáku. [s. l.] : INVENCE, 2005. 23 s. ISBN 80-86143-31-7. Chýnovská jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa Chýnovské jeskyně, 2001. 23 s. Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa Javoříčských jeskyní. Javoříčské jeskyně. [s. l.] : INVENCE, 2004. 23 s. ISBN 80-86143-29-5. Agentura ochrany přírody a krajiny - Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní. Zbrašovské aragonitové jeskyně. [s. l.] : INVENCE, 2005. 23 s. ISBN 80-86143-32-5 KOLEKTIV autorů. Hranická propast. [s. l.] : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 2006. 61 s. Ochrana krasu a jeskyní, monotematické číslo, Ochrana přírody, ročník 63/2008, číslo 4. ISSN 1210-258X. MATOUŠEK, Václav, JENČ, Petr, PEŠA , Vladimír. Jeskyně Čech, Moravy a Slezska a archeologickými nálezy. [s. l.] : Libri, 2005. s. ISBN 80-7277-286-4. Zpřístupněné JESKYNĚ 2007 : Ročenka Správy jeskyní České republiky. [s. l.] : Správa jeskyní České republiky, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903927-4-8. Dostupný z WWW: . Zpřístupněné JESKYNĚ 2006 : Ročenka Správy jeskyní České republiky. [s. l.] : Správa jeskyní České republiky, 2007. 126 s. Dostupný z WWW: http://www.caves.cz/editor_files/File/rocenka06/Rocenka_2006_web.pdf GOLEC, Martin: Cesta do podsvětí: Býčí skála, Ţivá archeologie - REA, ročník 8/2007, strany 39–44. 90

IUCN Programme on Protected Areas: World Heritage Caves and Karst, A Thematic Study. 2008 World Heritage Convention. Slovensko - regionální geografie [online]. 2008 [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW: . Oficiální web ČR [online]. neuvedeno [cit. 2009-09-17]. Dostupný z WWW: .

Provozovatelem

portálu je Ministerstvo zahraničních věcí ČR Slovenská speleologická společnosť [online]. 2008 [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: . GULDEN, Bob. Committee on long and deep caves : Výbor největších a nejhlubších jeskyní [online]. 2009, 13. 11. 2009 [cit. 2009-09-17]. Dostupný z WWW: . Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. neuvedeno [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: . Ústřední seznam ochrany přírody [online]. 1999-2008 [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: . GRYGAR, Radomír, JELÍNEK, Jan. Fluviální procesy a reliéfy jimi vznikající : Geomorfologie pro technické obory [online]. neuvedeno [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: . Graf životní cyklus výrobku [online]. CORTIS Consulting s.r.o., 2005-2009 [cit. 200910-25]. Dostupný z WWW: http://www.metodyrizeni.cz/zivotni_cyklus_vyrobku.html ESPERHÖHLE - jeskyně Esper : Fränkische Schweiz [online]. neuvedeno [cit. 200908-12]. Dostupný z WWW: . Höhlen der Fränkischen Schweiz : Jeskyně Franckého Švýcarska [online]. 1996-2009 [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: . 91

HRUŠÁKOVÁ ML., Milana. Základní informace o jeskyni. Www.byciskala.cz [online]. 2000 [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: . MARSCHALKO, Marian, et al. Typy a tvary reliéfu, jejich využití v praxi: Geologie Multimediální výukové texty [online]. VŠB Technická univerzita Ostrava, neuvedeno [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW: . World Carbonate Outcrop Areas : Světové vápencové oblasti [online]. The University of Aucklan - School of Environmentd, 2004-2008 [cit. 2009-10-25]. Dostupný z WWW: . Http://www.sges.auckland.ac.nz/research/karst/gfx/world_colour.jpg. VELEBIL, Dalibor. Přehled minerálů [online]. 2007-2008 [cit. 2009-09-29]. Dostupný z WWW: . Eroze [online]. neuvedeno [cit. 209-09-29]. Dostupný z WWW: . KUČERA, Radek, & daughter. Kulm - ABZ.cz Slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2009-09-29]. Dostupný z WWW:
92

Přílohy Příloha 1. Slovníček pojmů Příloha 2. Zákon o ochraně přírody a krajiny – ochrana a vyuţití jeskyní Příloha 3. Seznam škol, jejichţ studenti se zúčastnili výzkumu Příloha 4. Dotazník výzkumu Příloha 5. Doprovodné tabulky ke grafům výzkumu Příloha 6. Správa jeskyní České republiky - Základní údaje o organizaci Příloha 7. Ţebříček nejdelších jeskyní světa Příloha 8. Ţebříček nejhlubších jeskyní světa Příloha 9. Tabulka. Čísla návštěvností veřejnosti přístupných jeskyní

Příloha 1. Slovníček pojmů Aragonit uhličitan vápenatý, má stejné chemické sloţení jako mnohem rozšířenější kalcit. Oba minerály se liší uspořádáním stavebních částic (molekul), tzn. uspořádáním krystalové struktury. Říkáme, ţe aragonit krystalizuje v kosočtverečné (rombické) krystalové soustavě (má rombickou souměrnost), zatímco kalcit krystalizuje v klencové (trigonální) krystalové soustavě (má trigonální souměrnost). Brčko je primární krasový jev. Jedná se o prvotní stádium stalaktitu, který vzniká vysráţením oxidu uhličitého z vodního roztoku. Nejdelší známé brčko dosahovalo délky 9 metrů. Dolomit je monominerální hornina, tvořená z více neţ 90 % minerálem dolomitem. Často obsahuje příměsi kalcitu, méně křemene nebo jiných nerostů. Vzhledem se podobá vápenci – je jemnozrnná aţ celistvá, nejčastěji ţlutavé, šedé nebo bílé barvy. Dolomit patří mezi chemicky usazené horniny. Dolomity tvoří spolu s vápenci souvrství. Dolomit má chemický vzorec CaMg(CO3)2 (uhličitan hořečnatovápenatý), je klencový minerál. Pojmenován podle: Déodat Gratet de Dolomieu (1750–1801), francouzského mineraloga a geologa, který tento minerál popsal při zkoumání pohoří Dolomity severní Itálii. Eroze – říční. Spěje k rozbrázdění a rozřezávání pevných materiálů. Její síla závisí na rychlosti proudu vody, na unášení písků, na odolnosti postiţených hornin z fyzikálního i chemického hlediska, na celkové struktuře území a na klimatu. Hloubkovou erozí a boční erozí vznikají různé údolní tvary. Excentrické krápníky, téţ heliktity, jsou útvary rostoucí proti zákonům gravitace. Nejmenší „fibro“ formy mají tloušťku menší neţ 1mm, jsou různě např. spirálovitě pokroucené nebo rostou jiným směrem neţ svisle dolů. Guano je netopýři trus. V jeskyni někdy tvoří mimořádně mocnou sloţku usazenin. Jeskyně je podzemní dutina, vytvořená přirozenou cestou. Vzniká většinou vymíláním nebo vymýváním horniny, obvykle vápence podzemními prameny. Existují ale také jeskyně v jiných horninách, vzniklé jinými způsoby.

Jeskynní perla je sekundární krasový jev, který vzniká v krasových jeskyních. Vznikají i několik desítek let za velmi specifických podmínek. Na dně malých jezírek se na drobných kamínkách či hrubém písku postupně sráţí kalcit tvořící vápencový obal. Jeskynní perly mohou leţet na dně volně anebo k němu přirůstat. Vznikají někdy téţ i z úlomků krápníků spadlých do jezírka a omílaných vodou. Od toho jsou tvary perel buď kulaté (tzv. hrášky) nebo zaoblené válečky. Kalcit má chemický vzorec CaCO3 a je klencový minerál. Kalcit vzniká krystalizací z magmatu a hydrotermálních roztoků, činností organizmů, chemickou cestou rozpuštěním a následným vysráţením z horké i chladné vody. Krápník je obecné označení pro podlouhlý výrůstek, vznikající na stropech i podlahách podzemních prostor. Z pravidla můţe mít různorodé tvary (rampouchovitý, sloupkovitý, hvězdicovitý, atd.). Nejčastěji se vyskytuje v krasových jeskyních, kde je tvořen kalcitem, tzv. sintrem. Vzniká zpětnou kondenzací rozpuštěného vápence. V jiných horninách je odlišného sloţení (existují i lávové krápníky). Krasová kapsa je primární krasový jev, který vzniká chemickým zvětráváním vápence. Vlivem chemické reakce vody, oxidu uhličitého a vápence dojde k rozpuštění části vápencového masívu. Ve vápencovém bloku vzniká mezera, která se začíná zaplňovat splavenou půdou. Kulm (geol.) jílovitopísčitá odlišná horninová jednotka spodního karbonu (nazv. podle Culm Measures v Anglii). Mogoty jsou výrazné izolované vrchy tvaru štíhlého kuţele, věţe nebo homole vystupující nad rovinu. Mají příkré skalní stěny se zaoblenými vrcholy a jsou tvořené vápenci a mramory (karbonátovými horninami). Jsou to tvary typické pro kras tropického a subtropického podnebí. Jejich stěny jsou těţko dostupné, a proto se na nich vyvinula jedinečná fauna a flóra. Můţeme je najít od pobřeţí Kuby aţ po Filipíny. I na území ČR přesněji v okolí Supíkovic v Hranickém krasu se nachází mogot, je z devonských vápenců a je téměř celý překrytý geologicky mladším materiálem. Krásným příkladem je mogot u pobřeţí filipínského ostrova Palawan. Opuka je vţité označení pro slabě písčité slínovce. Hornina naţloutlé aţ ţlutohnědé barvy s hojným organickými zbytky.

Pěnitec je sypký sintr, který vzniká vylučováním uhličitanu vápenatého na stélách mechorostů, lišejníků a řas na vlhkých stěnách vchodových skalních dutin. Tvoří se ve značně vlhkém prostředí. U nás jen v horských pásmech 700 – 1300 m. n. m. V mimořádně vlhkém a teplém atlantickém podnebí se tvořil i v niţších polohách. Pěnovec je pramenný vápenec. Vápenaté usazeniny pevninských vod, které vznikají především v místech, kde se roztoky uhličitanu vápenatého čeří a ve zvýšené míře se z nich odpařuje voda (např. v prameništích, ve vodních kaskádách, pod vodopády). Charakteristickou vlastností pěnovce je malá pevnost, takţe jej lze drobit mezi prsty. Polje jsou protáhlé, většinou uzavřené velké (aţ 400 km2) krasové sníţeniny, ohraničené příkrými svahy s ostrým úpatím, ve velkých krasových oblastech s rovným nánosovým dnem s humy. Polje jsou často zemědělsky vyuţívány, jelikoţ se zde nachází úrodnější půda, která je sem vlivem eroze zanášena z hor. Okolní krasová krajina je nehostinná pro pěstování plodin. Název pochází ze slovinského pojmenování. Ponor je místo, kde se vodní tok zanořuje do (nejčastěji krasového) podzemí. Termín pochází ze srbštiny. Ponory se vyskytují v mnoha rozsáhlejších krasových oblastech. Povrchový vodní tok se v místě ponoru mění v podzemní řeku, tzv. punkvu. Punkva v Moravském krasu je nejznámější českou punkvou. Po průchodu podzemím můţe řeka ústit přímo do nějaké vodní nádrţe nebo moře, případně opět pokračovat v pozemním korytě. Propast je přírodní deprese v zemském povrchu s příkrými stěnami, která vzniká několika způsoby nejčastěji v krasových oblastech. Propasti vznikají nejčastěji v krasových oblastech, kde dojde k prolomení zeslabené klenby stropu jeskyně či obrovských dómů. Druhým případem jsou tektonické pohyby, které zapříčiní propad (či vyzdvihnutí okolních těles) tělesa vytvoření propasti. V ČR je nejhlubší Hranická propast, minimální hloubka 274,5 m ale její dno nebylo doposud pevně určeno. Sintr je silně porézní bělavá hornina chemogenního původu, která vzniká vysráţením uhličitanu vápenatého z roztoků obsahujících rozpuštěný vápenec. K jeho tvorbě dochází na stropech, stěnách a podlahách jeskyní při vypařování vody. Ze sintru se vytvářejí výplně krasových jeskyň. Sintrové jeskynní tvary mají mnoho forem. Slínovce, slín je usazená, nezpevněná hornina, sloţená jílu a vápence. Zpevněním slínu vzniká slínovec.

Speleologie (česky jeskyňářství) je vědní disciplína, zabývající se výzkumem jeskyní. Představuje jeden z podoborů karsologie, vědy, zabývající se komplexním výzkumem krasu. V širším slova smyslu se dnes termín speleologie pouţívá i pro zájmovou a sportovní činnost provozovanou v jeskyních a dalších podzemních prostorách. Stalaktit (z řeckého slova stalaktos - odkapávat) je sekundární krasový jev, který vyrůstá od stropu jeskyně případně ze šikmé plochy v místech, kde protékají vodní roztoky obohacené rozpuštěnými minerálními sloţkami. Stalagmit (z řeckého slova stalagma - odkapávat) je druh krápníku. Jedná se o sekundární krasový jev, který vyrůstá od podlahy jeskyně případně na svrchních částech objektů, na které dopadají obohacené vodní roztoky o rozpuštěné minerální sloţky. Stalagmity se z pravidla nacházejí pod stalaktity. Stalagnát je krápníkový sloup vznikající srůstem stalagmitu a stalaktitu. Stalagnát můţe vzniknout i tak, ţe stalaktit doroste aţ ke dnu nebo naopak stalagmit aţ ke stropu jeskyně. Barva útvarů záleţí na minerálních příměsích ve vápencovém masívu, ty se okysličují a zbarvují krápníky. Ţelezo propůjčuje hornině ţlutou, růţovou a aţ červenou barvu; mangan šedou, modrošedou aţ černou. Čistě bílý krápník obsahuje jen uhličitan vápenatý – kalcit. Škrapy jsou nejcharakterističtější primární krasový jev, který vzniká chemickým zvětráváním horniny, převáţně vápence a dolomitů. Jedná se o velmi ostrohranné prohloubeniny či systém hřbítků a ţlábků v podloţním masívu. Spraš je jemnozrnná usazenin. Původně drobné částečky povrchu (prach) přenášené větrem kdy půdní pokryv není dostatečně zpevněn vegetací. Sprašové vrstvy dosahují mocnosti desítek metrů. Travertiny jsou pevné horniny, které vznikají z pramenných vápenců (pěnovců). Původně drobivá hornina se postupně mění na pevnou skálu, kompaktní vápenec. Vápence jsou celistvé sedimentární horniny. Mají bílou, šedavou barvu, ale jsou také zbarvené do červena anebo jiných odstínů, podle příměsí. Kromě menší části příměsí jsou

vápence

tvořeny

kalcitem

CaCO3.

Vápence

vznikají

biochemicky

a

biomechanicky. Biochemicky vzniklé vápence jsou vápence, které byly vytvořeny

biochemickými procesy organismů, například korálové útesy. Biomechanicky vzniklé vápence vznikají nahromaděním skořápek a ulit měkkýšů. Tyto vápence nazýváme organogenní nebo také organodetritické. Vápence podléhají krasovění. Pouţívají se k výrobě vápna. Vyvěračka je místo, kde na povrch ústí (vyvěrá) podzemní vodní tok. Vyvěračka se obvykle nachází v krasových oblastech Závrt je jedním z nejtypičtějších povrchových krasových tvarů. Jde o nejčastěji okrouhlé deprese (sníţenina), dosahující průměru od několika metrů do 1 km (útvary větší bývají jiţ označovány jako polje) a hloubce od 1 m aţ po hluboké závrty hlubší neţ 100 m. Závrty vznikají nejčastěji rozpouštěním rozpustné horniny směrem do podzemí, které se označuje také jako krasovění. Četnost závrtů na 1 km² bývá někdy udávána jako jedna z charakteristik stupně zkrasovění oblasti.4

4

MATOUŠEK, Václav, JENČ, Petr, PEŠA , Vladimír. Jeskyně Čech, Moravy a Slezska

a archeologickými nálezy. [s. l.] : Libri, 2005. s. ISBN 80-7277-286-4. VELEBIL, Dalibor. Přehled minerálů [online]. 2007-2008 [cit. 2009-09-29]. Dostupný z WWW: http://www.velebil.net/mineraly/prehled. Eroze [online]. neuvedeno [cit. 209-09-29]. Dostupný z WWW: http://www.ucivo.wz.cz/deje3.html. KUČERA, Radek, & daughter. Kulm - ABZ.cz Slovník cizích slov [online]. 2005-2006 [cit. 2009-09-29]. Dostupný z WWW: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&typ_hledani=prefix&cizi_slovo=kulm.

Příloha 2. Zákon o ochraně přírody a krajiny – ochrana a vyuţití jeskyní 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny § 10 Ochrana a vyuţití jeskyní (1) Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich. (2) Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu můţe udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převaţuje nad zájmem na ochraně jeskyní. (3) Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných sluţeb nebo správy vodních toků. (4) Stejné ochrany podle odstavců 2 a 3 jako jeskyně poţívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí. (5) Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací je osoba oprávněná k dobývání9) nebo osoba provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany přírody. Osoba oprávněná k dobývání je téţ povinna po nezbytně nutnou dobu, pokud nebude ohroţena bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni, a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody. Obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo ţivotního prostředí vyhláškou.

Příloha 3. Seznam škol, jejichţ studenti se zúčastnili výzkumu Střední školy: Biskupské gymnázium Letovice Sociálně správní Brno Strojírenství Jedovnice EPS Jedovnice Technika Blansko Gymnázium Blansko Kosmetička

Vysoké školy: Vysoká škola polytechnická – Cestovní ruch Management a podnikání Brno Jazyková škola Bankovnictví a pojišťovnictví Boskovice Sociální pedagogika Zlín Pedagogika Brno Zpracování informací Brno Knihovnictví a soc. sluţby Brno Farmacie Brno VOS CR Boskovice Molekulární biologie a genetika Informatika Praha Přírodovědecká fakulta České Budějovice Práva Olomouc

Příloha 4. Dotazník výzkumu DOTAZNÍK Znají studenti středních a vysokých škol jeskyně České republiky 1. Víte, kolik je v ČR jeskyní přístupných veřejnosti a) b) c) d) e)

Vím, je jich ….. (uveďte počet) Nevím přesně, asi méně jak 10 Nevím přesně, asi 10 - 15 Nevím přesně, asi 15 – 20 Více jak 20

2. Jak byste ohodnotili (známkujte jako ve škole) a) b) c) d)

jeskyně jako turistický cíl? rekreaci u moře? dovolenu v horách? návštěvu kulturních a hist. památek?

1 1 1 1

2 2 2 2

3 3 3 3

4 4 4 4

3. Co se Vám v jeskyních nejvíce líbí a) b) c) d) e) f)

Výzdoba (krápníky, sintry, jezírka) jejich historie a pověsti tajuplnost a krása prostředí Průvodce Výklad průvodce Jiné………………………

4. Co byste na jeskyních změnili, kdybyste měli moţnost (trasa prohlídky, prospekty, doprava k jeskyni,…) 5. Které jeskyně jste jiţ navštívili a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m)

Bozkovské dolomitové jeskyně Koněpruské jeskyně Chýnovské jeskyně Javoříčské jeskyně Mladečské jeskyně Jeskyně na Pomezí Jeskyně na Špičáku Zbrašovské aragonitové jeskyně Jeskyně na Turoldu Jeskyně Balcarka Punkevní jeskyně Kateřinské jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně

5 5 5 5

6. Navštívili jste jeskyně jinde neţ v ČR? (napište jméno, nebo alespoň stát či lokalitu) 7. Které jeskyně se Vám líbily nejvíce a proč? 8. Co Vás k návštěvě jeskyní vedlo a) Rodina b) Přátelé c) Zájem a zvědavost d) Škola, vzdělání e) Nic, ještě jsem ţádné nenavštívil/a 9. Plánujete na blízkou dobu (velké prázdniny, dovolená) návštěvu nějakých jeskyní a proč, popřípadě s kým (rodina, přátelé, samostatně,…). a) Ano, plánuji navštívit b) Ne, neplánuji navštívit, protoţe c) Ještě nevím, protoţe 10. Jste:

, protoţe

a) Student b) Studentka c) ročník: 11. Studujete: a) Gymnázium (jaké) b) Střední odbornou školu, c) Vysokou školu, 12. Bydlíte v (město): Kraj:

obor obor

v (město) v (město) v (město)

Příloha 5. Doprovodné tabulky ke grafům výzkumu Tabulka 1. Rozdělení bydliště podle krajů Tabulka 2. Střední školy Tabulka 3. Vysoké školy a VOŠ Tabulka 4. Rozdělení podle pohlaví Tabulka 5. Víte, kolik je v ČR jeskyní přístupných veřejnosti Tabulka 6. Hodnocení turistických cílů Tabulka 7. Co se Vám v jeskyních nejvíce líbí Tabulka 8. Co by studenti chtěli změnit Tabulka 9. Studenti a návštěvnost jeskyní Tabulka 10. Jeskyně navštívené v zahraničí (cizí země) Tabulka 11. Oblíbené jeskyně Tabulka 12. Co Vás k návštěvě jeskyní vedlo Tabulka 13. Plánujete navštívit jeskyně Tabulka 14. Počty studentů v ČR pro kraj Vysočina

Tabulka 1. Rozdělení bydliště podle krajů SŠ Jihomoravský k. kraj Vysočina Zlínský k. Pardubický k. Středočeský k.

VŠ 104 16 4 0 0 124

celkem 72 24 6 3 3 108

176 40 10 3 3 232

Tabulka 2. Střední školy Gymnázia Technické školy Humanitní školy

6 62 56 124

Tabulka 3. Vysoké školy a VOŠ Školy cestovního ruchu a podnikatelských oborů Studenti přírodních věd Studenti sociálních věd a pedagogiky, jazykové školy Studenti informačních technologií

71 7 20 10 108

Tabulka 4. Rozdělení podle pohlaví SŠ student studentka

VŠ 62 62 124

celkem 18 90 108

80 152 232

Tabulka 5. Víte, kolik je v ČR jeskyní přístupných veřejnosti SŠ Přesná odpověď: 14 Nevím přesně, asi méně jak 10 Nevím přesně, asi 10 - 15 Nevím přesně, asi 15 – 20 Více jak 20

VŠ 14 2 60 26 22 124

celkem 12 3 66 21 6 108

26 5 126 47 28 232

Tabulka 6. Hodnocení turistických cílů Jeskyně jako Rekreace známka turistický cíl moře 1 2 3 4 5

43 94 78 14 3

u Dovolená horách 150 24 34 18 6

v

Návštěva kulturních památek

80 74 24 49 5

46 76 60 46 4

Tabulka 7. Co se Vám v jeskyních nejvíce líbí SŠ Výzdoba (krápníky, sintry, jezírka) Jejich historie a pověsti Tajuplnost a krása prostředí Průvodce a jeho výklad

VŠ 50 19 69 12 150

celkem 36 19 75 5 135

86 38 144 17 285

Tabulka 8. Co by studenti chtěli změnit SŠ nic rozšíření prohlídkové trasy volný pohyb v jeskyních doprava k jeskyním zlepšit sociální zařízení a občerstvení propagace zpestření prohlídky (zajímavosti, pověsti,…)

VŠ 54 30 6 16 12 0 6 124

33 27 4 12 0 18 14 108

celkem 87 57 10 28 12 18 20 232

Tabulka 9. Studenti a návštěvnost jeskyní Bozkovské dolomitové jeskyně 8.1 Koněpruské jeskyně Chýnovské jeskyně Javoříčské jeskyně Mladečské jeskyně Jeskyně na Pomezí Jeskyně na Špičáku Zbrašovské aragonitové jeskyně Jeskyně na Turoldu Jeskyně Balcarka Punkevní jeskyně Kateřinské jeskyně Sloupsko-šošůvské jeskyně Výpustek

SŠ 14 28 9 24 7 0 17 66 54 75 24 0 75 28

počet navštívených jeskyní na 1 studenta

VŠ 12 18 9 18 14 16 8 9 18 69 93 61 60 29

celkem 26 46 18 42 21 16 25 75 72 144 117 61 135 57 855 3,68534

Tabulka 10. Jeskyně navštívené v zahraničí (Cizí země) SŠ Slovensko Slovinsko Německo Polsko Itálie Bulharsko Rakousko Chorvatsko Kanárské ostrovy

VŠ 24 6 1 3 2 5 1 0 0 42 82

ne

celkem 15 10 2 0 2 0 6 3 1 39 69

39 16 3 3 4 5 7 3 1 81 151

Tabulka 11. Oblíbené jeskyně SŠ Sloupsko - šošůvské Punkevní Koněpruské Pomezí Slovinsko Bulharsko Výpustek Moravský kras celkově

VŠ 29 49 9 3 5 3 2 24 124

celkem 8 41 9 1 8 0 12 29 108

37 90 18 4 13 3 14 53 232

Tabulka 12. Co Vás k návštěvě jeskyní vedlo SŠ Rodina Přátelé Zájem a zvědavost Škola, vzdělání Nic, ještě jsem ţádné nenavštívil/a

VŠ 64 16 39 41 0 160

celkem 51 15 48 30 0 144

115 31 87 71 0 304

Tabulka 13. Plánujete navštívit jeskyně SŠ ano ne nevím

VŠ 21 65 38 124

celkem 23 49 36 108

44 114 74 232

Tabulka 14. Počty studentů v ČR pro kraj Vysočina Tabulka T4 Mateřské školy Základní školy Gymnázia Střední odborné školy Střední odborná učiliště Nástavbové studium Vyšší odborné školy Vysoké školy celkem

2006/2007 14 722 47 304 6 949 11 007 8 831 1 995 1 436 1 388 93 632

2007/2008 14 946 45 314 6 936 11 006 8 447 2 040 1 471 90 160

Příloha 6. Správa jeskyní České republiky - Základní údaje o organizaci Název: Správa jeskyní České republiky Státní příspěvková organizace Adresa sídla:

Květnové náměstí č. 3, 252 43 Průhonice

Identifikační číslo:

75073331

Daňové identifikační číslo: CZ75073331 Poštovní adresa:

Květnové náměstí č. 3, P. O. BOX 21, 252 43 Průhonice

Telefonní a faxové spojení: telefon +420 271 000 040 fax +420 271 000 041 Adresa elektronické pošty: [email protected] Internetové stránky:

www.caves.cz

Organizační uspořádání správy Ředitel Oddělení sekretariátu ředitele. Referát závodního. Odbor ekonomicko-provozní Oddělení péče o jeskyně (Blansko, Praha, Bozkov). Správy jeskyní Správa Bozkovských dolomitových jeskyní (Bozkov), Správa Koněpruských jeskyní (Koněprusy), Správa Chýnovské jeskyně (Dolní Hořice), Správa Jeskyně Na Špičáku (Supíkovice), Správa Jeskyní Na Pomezí (Vápenná), Správa Zbrašovských aragonitových jeskyní (Teplice nad Bečvou), Správa Mladečských jeskyní (Mladeč), Správa Javoříčských jeskyní (Javoříčko), Správa Jeskyně Na Turoldu (Mikulov), Správa jeskyní Moravského krasu (Blansko) s odděleními: ekonomické, technické, informační sluţba, provoz Punkevních jeskyní, provoz Kateřinské jeskyně, provoz Jeskyně Balcarka, provoz Sloupsko-šošůvských jeskyní, provoz jeskyně Výpustek.

Příloha 7. Ţebříček nejdelších jeskyní světa Název

Délka [m]

1. Mammoth Cave System, USA

590 629

2. Jewel Cave, USA

225 405

3. Optimističeskaja, Ukrajina

215 000

4. Wind Cave, USA

206 994

5. Lechuquilla Cave, USA

201 232

6. Hölloch, Švýcarsko

194 511

7. Fisher Ridge Cave System, USA

177 314

8. Sistema Ox Bel Ha, Mexiko

172 320

9. Sistema Sac Actun (Nohoch Nah Chich), Mexiko

158 151

10. Siebenhengste-Hogant Höhlensystem, Švýcarsko

154 000

11. Gua Air Jernih, Malajsie

151 427

12. Ozernaja, Ukrajina

122 000

13. Schonbergsystem, Rakousko

121 050

14. Shuanghe Dongqun, Čína

117068

15. Systeme de Ojo Guarena, Španělsko

110 000

Příloha 8. Ţebříček nejhlubších jeskyní světa Název

Hloubka [m]

1. Krubera, Gruzie

2 191

2. Illyuzia-Mezhonnogo-Snezhnaya, Gruzie

1 753

3. Lamprechtsofen-Vogelschacht-Weg Schacht, Rakousko

1 632

4. Gouffre Mirolda/Lucien Bouclier, Francie

1 626

5. Reseau Jean-Bernard, Francie

1 602

6. Torca del Cerro del Cuevon (T33) - Torca de las Sa, Španělsko 1 589 7. Sarma, Gruzie

1 543

8. Šachta Vjačeslava Panťuchina, Gruzie

1 508

9. Sima de la Cornisa - Torca Magali, Španělsko

1 507

10. Cehi 2, Slovinsko

1 502

11. Sistema Cheve (Cuicateco), Mexiko

1 484

12. Sistema Huautla, Mexiko

1 475

13. Sistema del Trave, Španělsko

1 441

14. Evren Gunay Dudeni (Mehmet Ali Ozel Sinkhole), Turecko

1 429

15. Boj-Bulok, Uzbekistán

1 4155

5

GULDEN, Bob. Committee on long and deep caves : Výbor největších a nejhlubších

jeskyní [online]. 2009, 13. 11. 2009 [cit. 2009-09-17]. Dostupný z WWW: . Slovenská speleologická společnosť [online]. 2008 [cit. 2009-08-12]. Dostupný z WWW: .

Příloha 9. Tabulka. Čísla návštěvností veřejnosti přístupných jeskyní (zdroj: Správy jeskyní) Bozkovské Balcarka dolomitové j.

Chýnovská j. Javoříčské j.

Kateřinská j.

Koněpruské j.

Mladečské j.

Na Pomezí

Na Na Špičáku Turoldu

Punkevní jeskyně

Sloupsko - Zbrašovské šošůvské aragonitové Výpustek

1986

77887

47915

0

80851

102910

101159

22636

62483

6642

303730

38959

58393

1987

71695

47354

37546

81152

108154

105490

27946

69908

7813

323553

45473

57670

1988

74527

49053

41200

80290

102458

102843

22937

69260

6924

313374

42435

60460

1989

84377

51248

42685

82639

108197

114355

13458

68411

10181

326043

47320

3104

1990

51808

39842

31542

53994

76879

85756

14707

53050

6123

293377

37087

18483

1991

34818

33075

18045

37641

61072

63683

12982

47030

8507

221328

32896

38621

1992

45565

48985

22060

42946

85107

82098

16430

62715

10730

252780

35753

47184

1993

46271

59293

24967

40907

81653

88380

16494

52641

9023

183931

30867

51624

1994

43582

66031

31246

52402

75417

98 907

16740

58448

15345

182872

32457

46267

1995

35704

70865

35243

58142

58115

118 260

19648

66684

17232

193868

33024

47172

1996

46667

68100

37594

59988

68631

125 305

18658

64 231

17481

175435

38939

51413

1997

57435

64543

41954

57897

63769

122 409

17395

38 710

8072

115315

0

31032

1998

40406

76282

42330

58918

64028

126 147

20478

59 701

195035

44248

1999

38 203

67 446

41793

62668

63040

117 820

20494

59 067

15174 13415

200762

40184

51707 63 064

209549

54472

213868

51849

206987

53099

192717

40962

15 667

188368

42664

21 956

194923

47049

2000

37 752

71 952

37442

57657

63507

117 598

17345

57 897

2001

33 551

74 711

37813

57924

61983

108 706

20916

70 911

2002

36 858

84 004

33775

52464

54263

95 231

19666

68 271

2003

32 618

70 905

41091

49552

47177

102 221

20308

61 790

20954 16485 15409 15157 16628

2004

34 904

71 237

37277

46909

52377

101 226

20028

51 748

2005

36 580

67 637

31999

45708

53465

98 798

20070

41 349

2006

39 181

73 013

0

45 399

56 634

102 282

20 429

59 525

17 240

17 896

206 060

57 497

2007

36 705

77 660

47696

49796

59989

101 022

21721

60 461

16323

24 997

226641

59099

2008

0

77 022

37067

43474

56 729

95 114

19239

55 925

23907

17 809

26 732

216 266

57 591

53 078 46 730 52 195 0 0 55 595 63 340 62 812 49 005

4089 29 276

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu

Recommend Documents