Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Pavlovští vinaři a nový turistický produkt bakalářská práce

Autor: Lenka Studená

Vedoucí práce: Akademický malíř Vladimír Netolička

Jihlava 2014

Zadání práce

Copyright© 2014 Lenka Studená

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce ak. malíři Vladimíru Netoličkovi za odborné rady a také panu Georgiasovi Iliasovi za cenné informace o vinařském spolku v Pavlově a zapůjčení literatury.

Abstrakt STUDENÁ, Lenka: Pavlovští vinaři a nový turistický produkt. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 62 stran

Bakalářská práce je zaměřena na obec Pavlov na jižní Moravě. Zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část seznamuje čtenáře s celou oblastí a popisuje jednotlivá místa, která se vztahují k zájezdu v části praktické. Čtenář je zde seznámen také s vinařstvími, které se v Pavlově nacházejí. Část praktická se zabývá nabídkou cestovních kanceláří na obec Pavlov a jeho blízké okolí. Popisuje místní vinařský spolek a zjišťuje možnosti ubytování v Pavlově. Další část vyhodnocuje dotazník, který byl předán pavlovským vinařům. Poslední bod praktické části je pak vytvoření nového turistického produktu neboli zájezdu, který by měl rozšířit povědomí o Pavlově.

Klíčová slova: Jižní Morava. Pavlov. Vinařství. Vinařské podoblasti.

Abstract STUDENÁ, Lenka: Wine grower from Pavlov and new tourist product. Bachelor thesis. College of Polytechnice Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor ac. paintner Vladimír Netolička. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2014. 62 pages.

My bachelor thesis is focused on the village of Pavlov in South Moravia. It includes the theoretical and the practical parts. The theoretical part familiarizes the readers with the whole region and describes the particular places that refer to the excursion tour in the practical part. The reader is also familiarized with the wine-growing in Pavlov. The practical part deals with the offer of the travel agencies to the village of Pavlov and its close neighbourhood. It describes the local wine club and finds out the possibilities of the accommodation in Pavlov. The next part evaluates the survey that was presented to the wine-growers in Pavlov. The last point of the practical part is the formation of a new tourist product or a tour which should raise public awareness of Pavlov

Key words: South Moravia, Pavlov, viticulture, wine region

Předmluva Má práce pojednává, jak již z názvu vyplývá, především o vinařství nacházející se v malebné obci Pavlov na jižní Moravě, nedaleko hraničního města Mikulov. Čtenář si také zajisté všimne druhé části názvu, nový turistický produkt. Jako takový produkt jsem zvolila vytvoření nového zájezdu, který se v nabídce cestovních kanceláří nevyskytuje. Jižní Morava je velmi krásná oblast, ale také značně rozlehlá, proto jsem se rozhodla specifikovat se pouze na okolí Pavlova. Čtenáře bych s touhle oblastí chtěla blíže seznámit. Dočte se zde jaké místa v okolí Pavlova může navštívit a co zde uvidí zajímavého. Mezi takové patří Dolní Věstonice proslulé Věstonickou Venuší, Mikulov nebo jistě všem známý Lednicko-Valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO. Stejně jako kulturní památky zde najdeme přírodní bohatství, mezi takové se řadí Pálavské vrchy, CHKO Pálava. Jako hlavní zdroje ze kterých budu čerpat jsou tištěné turistické letáčky sesbírané v konkrétních obcích nebo na veletrhu Regiontour, knihy s turistickou tématikou, literatura zapůjčená od pana Iliase, za což mu patří velké díky. Neobejdu se také bez použití internetových zdrojů a vlastních zkušeností.

Obsah Obsah..............................................................................................................................8 Seznam obrázků ............................................................................................................10 Seznam tabulek .............................................................................................................10 Seznam příloh .............................................................................................................100 Úvod .................................................................................................................................11 1. Teoretická část ..............................................................................................................13 1.1 Jižní Morava............................................................................................................13 1.2 Brno ........................................................................................................................14 1.3 CHKO Pálava ..........................................................................................................15 1.4 Vinařská oblast Morava ...........................................................................................15 1.4.1 Oblast Znojemská ...............................................................................................16 1.4.2 Oblast Velkopavlovická ......................................................................................17 1.4.3 Oblast Slovácká ..................................................................................................18 1.4.4 Oblast Mikulovská..............................................................................................18 1.5 Místa zahrnuta v turistickém balíčku ...........................................................................19 1.5.1 Pavlov ..................................................................................................................19 1.5.2 Dolní Věstonice ....................................................................................................20 1.5.3 Pasohlávky ...........................................................................................................21 1.5.4 Hrad Děvičky (Dívčí hrady)..................................................................................22 1.5.6 Klentnice ..............................................................................................................22 1.5.7 Mikulov – zámek ..................................................................................................22 1.5.8 Mikulov – Dietrichsteinská hrobka .......................................................................23 1.5.9 Mikulov – Svatý kopeček .....................................................................................24 1.5.10 Valtice ................................................................................................................24 1.5.11 Lednice...............................................................................................................24 1.5.12 Lednice – Minaret...............................................................................................25 1.5.13 Janův hrad ..........................................................................................................26 1.5.14 Randez-vous .......................................................................................................26 1.6 Vinařství v Pavlově .....................................................................................................26 1.6.1 Historie vinařství v Pavlově ..................................................................................26 1.6.2 Viniční tratě v Pavlově..........................................................................................27 1.6.3 Popis jednotlivých vinařství v Pavlově..................................................................28 Vinařství Ilias ............................................................................................................28 Vinařství Abrle ..........................................................................................................28 Ing. Pavel Krška – Paladia Vinum .............................................................................28 Vinařství Garčic ........................................................................................................28 Vinařství Miloš Středa...............................................................................................29 Vinařství Šilinek........................................................................................................29 Vinařství Reisten .......................................................................................................29 Vinařství Vilém Topolčanský ....................................................................................30 Vinařství Pavlov ........................................................................................................30 Vinařství Foltýn.........................................................................................................31 2. Praktická část ................................................................................................................32 2.1 Rešerše cestovních kanceláří .......................................................................................32 2.1.1 Nabídka tuzemských CK...................................................................................32

8

2.1.2 Nabídka slovenských CK ..................................................................................33 2.1.3 Shrnutí nabídky cestovních kanceláří ................................................................33 2.2 Možnosti ubytování v Pavlově.....................................................................................33 2.3 Vinařský spolek v Pavlově...........................................................................................37 2.3.1 Činnost spolku pavlovských vinařů.........................................................................38 2.3.1.1 Tradiční výstava pálavských vín.....................................................................38 2.3.1.2 Léto otevřených sklepů ..................................................................................39 2.3.1.3 Den otevřených sklepů ...................................................................................40 Obecní vinotéka.........................................................................................................40 2.4 Dotazníkové šetření.....................................................................................................41 2.4.1 Vyhodnocení dotazníku ....................................................................................41 2.5 Nový turistický produkt...............................................................................................44 2.5.1 Program zájezdu ...............................................................................................45 2.5.2 Časový harmonogram zájezdu ..........................................................................47 2.5.3 Kalkulace ceny zájezdu.....................................................................................49 2.5.4 Autobusová doprava .........................................................................................52 2.5.5 Další možnosti turistického produktu ................................................................52 Závěr.................................................................................................................................54 Tištěné materiály/Propagační materiály .........................................................................55 Internetové zdroje..........................................................................................................56 Zdroje obrázků ..............................................................................................................58 Přílohy.........................................................................................................................8

9

Seznam obrázků Obrázek 1: Vinařské oblasti Moravy Obrázek 2: Pavlov Obrázek 3: Dolní Věstonice, kostel Obrázek 4: Dívčí hrady Obrázek 5: Mikulov, zámek Obrázek 6: Lednice, zámek Obrázek 7: Lednice, Minaret Obrázek 8: Janův hrad Obrázek 9: Logo spolku pavlovských vinařů Obrázek 10: Graf, nejoblíbenější akce v Pavlově Obrázek 11: Graf, přál by jste si více akcí Obrázek 12: Graf, možnost ubytování Obrázek 13: Interiér minibusu Obrázek 14: Minibus

Seznam tabulek Tabulka 1: Ceny vstupného

Seznam příloh Příloha A: Trasy turistického a cyklistického výlet Příloha B: Mapa Pavlova s vyznačením vinařství a viničních tratí Příloha C: Dotazník

10

Úvod Pro zpracování mé bakalářské práce jsem si zvolila téma „Pavlovští vinaři a vytvoření nového turistického produktu“. Že chci psát bakalářskou práci zrovna na jižní Moravu jsem věděla už po delší dobu. K jižní Moravě mám velmi blízký vztah. Je to oblast bohatá jak na přírodní tak i kulturní potenciál. Nachází se zde spousta hradů, zámků, ale i UNESCO památek. V téměř každé obci se konají slavnosti, jako jsou například hody, které v tak velké míře jinde v České republice nenajdeme. Dokonce spousta lidí z druhé strany republiky ani netuší co to takové hody jsou a nerozumějí tomu, že v době konání takové akce tím velké množství lidí doslova žije. Přesnější otázka jen zněla, čím konkrétněji bych se chtěla zabývat. A že se to bude týkat vína, bylo jasné po chvilce zamyšlení. Myslím si, že jižní Morava a víno patří neodmyslitelně k sobě. Najde se u nás spousta lidí, kteří stále jsou toho názoru, že česká respektive moravská vína nedosahují takových kvalit jako například vína italská. S tím souhlasím, ale v podstatě i nesouhlasím. Je pravdou, když si v Itálii koupíme i to nejlevnější víno za málo eur, obvykle je i tak dobré. Narozdíl od toho, když si koupíme to nejlevnější víno u nás, tak naopak většinou se pít moc nedá. Ale to vůbec neznamená, že na našem území jsou jen vína nekvalitní. Stačí navštívit pár vinařství na Moravě a hned si místní vína zamilujete. Že má volba směřovala přímo k Pavlovu jsem si rozmyslela až po čase. Nejen proto, že jsem se si oblíbila konkrétně vína z Pavlova ale i proto, že Pavlov je malebná vinařská vesnička a pavlovská vína si opravdu zaslouží velkou pozornost na našem trhu. To myslím potvrdí každý, kdo Pavlov navštívil a místní vína zde ochutnal. Teoretická část práce popisuje jižní Moravu jako celek. Nesmí zde chybět ani popis chráněné krajinné oblasti Pálava. Dále se zabývá vinařskou oblastí Morava. Stručně charakterizuje všechny čtyři podoblasti - mikulovskou, slováckou, velkopavlovickou a znojemskou. Jelikož se práce zabývá vinaři v Pavlově, nesmí zde chybět popis jednotlivých vinařství stejně jako historie vinohradnictví v obci. Část teoretické práce popisuje kromě Pavlova také okolní místa, které budou obsaženy v turistickém balíčku v části praktické.

11

Praktická část se zabývá průzkumem tuzemských cestovních kanceláří a jejich nabídkou orientovanou na jižní Moravu, konkrétně na Pavlov. Taková nabídka je ale téměř nulová, proto bylo ideální vytvořit nový turistický produkt se zaměřením na Pavlov. K téhle části bylo potřeba zjistit, jaké možnosti ubytování se zde nacházejí. Část cíle práce jsou také pavlovští vinaři a jejich práce ve vinařském spolku.

12

1. Teoretická část Na začátku práce v teoretické části bych ráda popsala celou oblast jižní Moravy a CHKO Pálava, jelikož se zde celé téma odehrává a aby čtenář práce, který tenhle kraj nezná si ji dokázal lépe představit. Kromě popisu jižní Moravy zde také uvádím charakteristiku vinařské oblasti Morava a jejich podoblastí.

1.1 Jižní Morava Jihomoravský kraj se rozprostírá na rozloze 7 195 km² v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Svojí rozlohou se řadí na čtvrté místo mezi ostatními regiony ČR. A svým počtem obyvatel 1 154 000 na třetí místo v regionech České republiky. Region má výhodnou polohu na křižovatce tradičních obchodních cest mezi severem, východem, jihem a západem Evropy. Když se přemístíme do minulosti, tak právě tudy kráčelo do Evropy i křesťanství. Svým návštěvníkům jižní Morava předkládá rozmanité množství kulturních, přírodních i technických památek. Na své si přijdou i ctitelé moderní architektury a milovníci židovských památek. Zdejší lokality jsou zapsány v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nabídku doplňuje přitažlivá folklorní a vinařská turistika. Jižní Moravu navštíví ročně kolem 1 300 000 turistů.

Jižní Morava je označována jako kraj vína. S tím je také spojené označení kraj slunce. V tomto regionu si lidé užívají největšího výskytu slunečných dnů z celé České republiky.

Partnerskými regiony Jihomoravského kraje jsou: Bratislavský samosprávný kraj, Trnavský samosprávný kraj, Dolní Rakousko, Lichtenštejnské knížectví, Provincie Bergamo, Region Toskánsko, Zadarská župa, Provincie Utrecht, Region Varna, Kaunas, Department Gers, Chanty-Mansijský autonomní okruh, Leningradská oblast, Lodžské vojvodství, Nižnonovgorodská oblast, Šumadijský okruh a Oděská oblast.

13

Obchodním a společenským střediskem Jihomoravského kraje je město Brno. Kromě něj patří k významným centrům města Blansko, Boskovice, Vyškov, Hodonín, Břeclav a Znojmo. Severní část kraje má kopcovitý charakter s vyšším podílem zalesněných ploch. Nachází se zde známá krasová oblast Moravský kras s rozsáhlými jeskynními komplexy a propastí Macochou. Ze západu zasahují do Jihomoravského kraje výběžky Českomoravské vrchoviny. Směrem k východu a jihu se terén postupně snižuje do Dyjsko-svrateckého a Dolnomoravského úvalu, které patří k nejúrodnějším oblastem v kraji. Hranice se Slovenskem lemuje pohoří Bílé Karpaty. Krajinu obohacují četné vodní plochy: Vranovská přehrada na Znojemsku, Novomlýnské nádrže pod Pálavou a Brněnská přehrada. Na území kraje se rozkládá téměř 96% všech vinic a více než pětina ovocných sadů České republiky. [1]

1.2 Brno Návštěva a program v Brně sice do mého turistického balíčku nezapadají, ale jako hlavní město jižní Moravy si zaslouží abych se o něm v pár řádcích zmínila. Jak jsem již napsala, Brno je hlavní a největší město Jihomoravského kraje a zároveň druhým největším městem České republiky. Žije zde přes čtyři sta tisíc obyvatel. Město najdeme na soutoku dvou moravských řek, Svratky a Svitavy. Je to také centrum soudní moci, sídlí zde ústavní soud, nejvyšší soud, nejvyšší správní soud a v neposlední řadě se zde nachází kancelář veřejného ochránce lidských práv, ombudsmana. Rozhodně se dá o Brnu říci, že je to i studentské město. Najdeme zde nespočet středních, ale i vysokých škol. Mezi ty nejznámější patří Masarykova univerzita, Mendelova univerzita nebo Vysoké učení technické. Mezi nejvýznamnější brněnské památky patří vila Tugendhat, která je zapsaná mezi Světové dědictví UNESCO, hrad Špilberk, katedrála svatého Petra a Pavla, neboli Petrov, jak je v Brně nazývána, Jurkovičova vila. Brno bych rozhodně doporučila milovníkům funkcionalistického slohu, nachází se zde mnoho budov v tomhle stylu. V čele s již zmíněnou vilou Tugendhat, dále pak například kavárna Savoy a spousta dalšího.

14

1.3 CHKO Pálava Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena Ministerstvem kultury Československé republiky v roce 1976. „Její rozloha činí 8332 ha, z toho asi 30 % tvoří lesy, 55 % zemědělská půda, vodní plochy asi 2 %, zastavěné plochy 2,5 % a ostatní 10,5 %.“ Nejvyšším bodem CHKO je vrchol Děvín (554, 4 m.n.m.), nejnižším bodem hladina řeky Dyje u obce Bulhary (152, 5 m.n.m.). „Poslání CHKO je ochrana kulturní zemědělské krajiny, která je ovlivňována již od starší doby kamenné. Dominantu území tvoří vápencová bradla s přírodními a polopřírodními

skalními,

stepními

a

lesními

biotopy

s pozoruhodnými

geomorfologickými útvary.“ Území je bohaté také na faunu a flóru, vyskytují se zde živočišné druhy, které najdeme pouze zde. Bohatou přírodu a harmonickou krajinu doplňuje množství historických památek a tak se oblast Pálava stala v roce 1986 biosférickou rezervací UNESCO. „CHKO se rozprostírá v Jihomoravských Karpatech, ale také ve Vídeňské pánvi. Do Jihomoravských Karpat patří Pavlovské vrchy a Milovická pahorkatina, do Vídeňské pánve pak Dolnomoravský úval.“ Na území CHKO se nachází spousta zvláště chráněných území, přírodní parky nebo památné stromy. Jsou to PP Anenský vrch, NPR Děvín-Kotel-Soutěska, NPP Kalendář věků, PP Kienberg, PP Kočičí skála, NPR Křivé jezero, PR Liščí vrch, PR Milovická stráň, PP Růžový kopec, NPR Slanisko u Nesytu, PR Svatý kopeček, PR Šibeničník, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. Oblast chráněné krajinné oblasti Pálava patří mezi nejteplejší a nejsušší místa v České republice. [6]

1.4 Vinařská oblast Morava „Vinařská oblast Morava zahrnuje cca 96% ploch registrovaných vinic v České republice. Roční průměrná teplota je 9,42°C, průměr ročních srážek je 510mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin podle několik desítek let starého průměru zjištěného na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Na jižní Moravě je 80% ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína a jen 20% ročníků přináší jakost horší.

15

Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z vnitrozemí. Vegetační období je poněkud kratší než v západní Evropě, ale zato vyniká ve většině let vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což působí příznivě na zkracování vegetačních období révy a umožňuje tak i pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, dávajících vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji a proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a větší rozmanitost aromatických látek. Dle vyhlášky č. 324/2004 Sb. Je vinařská oblast Morava tvořena čtyřmi vinařskými podoblastmi:“ [11] Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou.

Obrázek č. 1: Vinařské oblasti České republiky

1.4.1 Oblast Znojemská „Znojemsko leží na rozhraní dvou geologických soustav. Od západu sem zasahuje Český masiv, krystalické břidlice chudé na vápník, fosfor a hořčík, z jihu pak západní Karpaty tvořené mořskými a sladkovodními sedimenty. Nejstaršími svědky historie znojemského vinařství jsou kromě archeologických nálezů ještě klášterní kroniky a listiny českých panovníků. Jedním ze vzácných dokumentů je listina z 25.dubna 1326, v níž český král Jan Lucemburský povolil městu Znojmu obchod se solí a vínem, tedy stejná práva prodeje vína, jaké již několik desítek let mělo město Brno.“ 16

Ke Znojemsku patří neodmyslitelně Veltlínské zelené, které je nejpěstovanější odrůdou révy v České republice. K dalším tradičním odrůdám Znojemska patří Műler Thurgau, Ryzlink rýnský, Sauvignon, Tramín červený, Rulandské bílé a Rulandské šedé. Podíl modrých odrůd je menší, ale je to především Svatovavřinecké, Frankovka a Rulandské modré. [2] Vinice Šobes se nachází na prosluněném svahu u řeky Dyje a bývá řazena mezi deset nejkvalitnějších vinařských poloh v Evropě. Okolí kolem vinice je ideální místo ke konání výletů ať už pěšky nebo na kole. V období turistické sezóny zde bývají otevřené dva stánky s možností zakoupení ochutnávek vín. V téhle oblasti je několik zajímavých míst, které stojí jistě za návštěvu. Je to například muzeum vinařství a bednářství v Louce, město Znojmo, Národní park Podyjí, Malovaný sklep v Šatově, Dolní Kounice nebo Vranov nad Dyjí.

1.4.2 Oblast Velkopavlovická Velkopavlovická vinařská podoblast se rozkládá v centrální části vinařské oblasti Morava. Úrodné roviny, které se táhnout od největšího města oblasti Brna směrem k Břeclavi, patří k nejslunnějším a nejteplejším místům České republiky. Hlavní viniční tratě se rozprostírají od městečka Hustopeče, dřívějšího hlavního města oblasti, přes Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbici a Kobylí do Velkých Bílovic. „Na Velkopavlovicku jsou zastoupeny všechny geologické prvky jižní Moravy, vápenité jíly, slíny i pískovce. První písemná zmínka o vinařství na Velkopavlovicku je z roku 1252.“ Podoblast Velkopavlovická se vyznačuje spíše modrými odrůdami, vyhlášená je především Frankovka, Svatovavřinecké. Z bílých odrůd je to Veltlínské zelené, Műller Thurgau, Muškát moravský a Tramín červený. Ve šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích se zrodily čtyři moravské odrůdy, bílé: Aurelius a Pálava (práce byly dokončeny ve šlechtické stanici Perná) a modré: Andé a Agni.[3] Místa stojící za návštěvu: Templářské sklepy Čejkovice, muzeum v Hustopečích – vinařská expozice, muzeum v Kobylí, Slavkovské bojiště a na okraji oblasti také město Brno.

17

1.4.3 Oblast Slovácká Slovácko je ze všech oblastí nejvíce proslulá folklorem. Je možné ji stručně charakterizovat jako místo s nespočtem lidových písní, krojů, tanců, slavností a lidových řemesel. „Slovácká oblast je velmi rozmanitá a také nejrozsáhlejší ze všech čtyř vinařských podoblastí, zahrnuje nejvýchodnější a nejsevernější území jižní Moravy. Jižní část podoblasti tvoří Podluží a Mutěnicko, teplý a suchý kraj s lehkou půdou v údolí řek Moravy a Kyjovky. Východně odtud se zvedají Bílé Karpaty, v nichž podloží viničních tratí tvoří vápencovité sedimenty se střídajícími se vrstvami pískovců a jílovců. Vinařství v okolí Kyjova a Uherského Hradiště má už typický severní ráz, kde vinice využívají osluněné jižní stráně kopcovitého terénu. Výraznou roli zde hraje rozdílná nadmořská výška a odlišnost návětrných a závětrných svahů hor.“ „V okolí Bílých Karpat se daří Rulandskému bílému a šedému, Sylvánskému i Veltlínskému zelenému a Chardonnay, dále i Ryzlink rýnský. Na Kyjovsku a Uherskohradišťsku, v nejsevernějších místech vinařské oblasti Morava, jsou rozšířené Műller Thurgau či Muškát

moravský. Z modrých odrůd je to Frankovka,

Svatovavřinecké, Modrý portugal a Cabernet Moravia, který byl vyšlechtěn v Moravské Nové vsi. Slovácká podoblast se dělí ještě na jednotlivé regiony, a to: region Podluží (nejjižnější část), region Mutěnický, region Kyjovský, region Bzenecký, region Strážnický a region Uherskohradišťský.“[4]

1.4.4 Oblast Mikulovská „Zprávy o pěstování révy na Mikulovsku pochází již z doby nálezů slovanského osídlení. Vinařství bylo velmi rozšířeno za dob Velkomoravské říše. K největšímu rozvoji došlo po roce 1249, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Liechtensteinů a obchod s vínem byl zdrojem příjmů šlechty a měšťanů. Významné postavení získaly obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Perná a Pavlov. Mikulovskou vinařskou podoblast charakterizují vápencové elevace Pavlovských vrchů. Na jejich úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje.

18

Právě na vápenitých půdách v okolí Pálavy našel svůj domov Ryzlink vlašský, dále se zde daří odrůdám: Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Műller Thurgau, Sauvignon a Chardonnay. Z červených odrůd je to zejména Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe, v posledních letech se do obliby dostávají francouzské odrůdy Merlot a Cabernet Sauvignon.“ Místa, které by se neměli při návštěvě mikulovska vynechat jsou Lednicko-valtický areál, který je zapsán na seznamu UNESCO, Salon vín České republiky ve valtickém zámku, výstavu vinařských lisů taktéž ve Valticích, město Mikulov se zámkem, kde se nachází expozice Víno napříč staletími nebo přírodní krásy CHKO Pálava. [5]

1.5 Místa zahrnuta v turistickém balíčku 1.5.1 Pavlov Malebná vinařská obec Pavlov se rozkládá na úbočí Pálavy pod zříceninou Dívčích hradů a při pravém/jižním břehu Novomlýnských nádrží, přibližně 8 kilometrů od Mikulova. K nejcennějším památkám obce patří kostel sv. Barbory, náves obklopená selskými grunty a Česká ulice, v níž stojí devatenáct barokních vinařských domů, které jsou památkově chráněné s vinnými sklepy. V přízemí domů se nachází lisovna z které pokračuje chodba dále do sklepů. V některých sklepech mají vinaři zařízené posezení pro hosty nebo v horním patře domu ubytování. Každý dům měl také dříve své místo na vložení sošky sv. Urbana, což je patron všech vinařů. V historických záznamech je obec poprvé zmiňována v 11. století, avšak archeologické nálezy potvrzují, že území dnešního Pavlova bylo osídleno již od dob lovců mamutů, v podstatě jako celé jeho okolí (Dolní Věstonice apod.).

19

Obrázek č. 2: Pavlov, kostel sv. Barbory

Za zmínku stojí také historický vinařský lis, kterého si můžeme všimnout při přijetí do Pavlova od Mikulova. Lis stojí na okraji obce při levé straně. Pochází z roku 1851. Obec už odedávna žila hlavně z vinohradnictví. [7] Více o historii se dočtete v kapitole Vinařství v Pavlově.

1.5.2 Dolní Věstonice Další vinařskou obcí v okolí jsou Dolní Věstonice ležící u břehů Novomlýnských nádrží, přesněji na rozhraní střední a dolní nádrže. Obec má řadu památek, proslulost jí však získalo světoznámé archeologické naleziště – sídliště lovců mamutů z doby před třiceti až pětadvaceti tisíci lety. Výzkumy, které začaly v roce 1924 pod vedením prof. Karla Absolona, přinesly mimořádně významné objevy. Mezi unikáty patřila i soška mladopaleolitické ženy, pojmenované Věstonická Venuše. Na pěti lokalitách nad silnicí směrem do Pavlova odkryli odborníci i pozůstatky několika chat krytých kožemi, kamenné nástroje a ozdoby, kostru skrčené asi čtyřicetileté ženy aj. S některými archeologickými nálezy (včetně Věstonické Venuše) je možné se seznámit v expozici místního muzea v budově bývalé radnice.

Dominantu obce tvoří kostel sv. Michaela Archanděla pocházející ze 14. století. Další významné místo v obci je národní přírodní památka Kalendář věků pocházející z období čtvrtohor a také dokazující výskyt lovců mamutů. [8]

20

Obrázek č.3:Dolní Věstonice, kostel

1.5.3 Pasohlávky Hradisko – místo známé nálezy římských mincí ze 17. a 18. století. Že se jedná o pozůstatky pobytu římského vojska, prozradil výzkum v letech 1926-28. Ve dvacátých letech dvacátého století zde bylo objeveno římské vojenské ležení z doby vlády římského císaře Marka Aurelia s množstvím zděných staveb. Stavby byly vojenského charakteru a podle nálezů lze odhadovat i přítomnost vysokých římských důstojníků.

Byl zde vojenský tábor římské legie, která sídlila od počátku 2. století n. l. ve Vídni a tábor užívala patrně do uzavření míru před koncem 2. století n. l.. Opěrný bod římského vojska byl vystavěn z pálených cihel označených písmeny římské legie. [12]

Pasohlávky jsou poslední dobou známe spíše díky vodním sportům. Od roku 2013 jsou skloňované s novým aquaparkem nazývaným Aqualand Moravia, který leží u hlavní silnice od Brna směrem na Mikulov. Kromě zmíněného aqualandu je možné v Pasohlávkách vyžití také k dalšímu vodním sportu, a to ve Wake Merkur Pasohlávky. Je to forma vodního lyžování, jen tady je to zaměřené spíše než na lyže tak na „vodní snowboard“, kde jste taženi lanem.

21

1.5.4 Hrad Děvičky (Dívčí hrady) Zříceninu hradu spatříme již z hlavní silnice vedoucí z Brna do Mikulova jako dominantu celého kopce Děvín. Byl vystavěn na severním výběžku Děvína kolem roku 1222 jako zeměpanský hrad na ochranu zemské cesty směřující z Rakouska do vnitrozemí. Od roku 1334 do 1560 patřil gotický hrad Liechtensteinům a od roku 1572 mikulovským Dietrichsteinům. Za třicetileté války ho obsadili Švédové, kteří jej při svém odchodu v roce 1654 zapálili. Ještě v roce 1784 hrad obýval hlídač, který zvonem upozorňoval okolní obyvatelstvo na požár či blížící se bouři, avšak po jeho smrti hrad zůstal opuštěn.[9]

Obrázek č.4: Dívčí hrady s vinicemi nad Pavlovem

1.5.6 Klentnice Vinařská obec s 540 obyvateli najdeme také v CHKO Pálava. Obec se rozkládá na úpatí Stolové hory, jež se zvedá jihozápadním směrem. Název obce naznačuje původní slovanské osídlení a je odvozen z vlastního jména Klement. První zmínka o obci je z roku 1322, podle průzkumů byla však obec osídlena již v mladší době kamenné. Dominantou obce je kostel svatého Jiří postavený mezi léty 1783 až 1785. [10] V Klentnici se nachází kavárna Café Fara, která se v posledních letech stává velmi oblíbenou a často navštěvovanou. Je vystavena přímo vedle kostele sv. Jiří a jak už název napovídá, byla otevřena po rekonstrukci staré fary a následně byl přistavěn i penzion.

1.5.7 Mikulov – zámek Dominantou historického města a vinařského centra na úpatí Pálavy u rakouské hranice, jednoho z nejstarších a v minulosti i nejvýznamnějších na Moravě, je areál zámku. Areál 22

je vzniklý postupnou přestavbou původního románského a gotického hradu. „Ve 2. polovině 16. století získal podobu opevněné šlechtické rezidence, do dnešní převážně barokní podoby byl přebudován Dietrichstejny v 1. polovině 18. století podle projektu Rakušana Christiana Alexandra Oedtla a vyzdoben předními rakouskými umělci. V dubnu 1945 Němci zámek při ústupu úmyslně zapálili a obrátili v trosky. Po roce 1947 začala jeho rekonstrukce, která se táhla po několik let. Hlavní objekt má půlkruhové nárožní bastiony, z hradu se dochovala do skály vytesaná brána a válcová věž.“ Dnes jsou v zámku expozice Regionálního muzea, věnované dějinám města a objektu, vinařství a vinohradnictví. [8]

Obrázek č. 5: Mikulov, zámek

Obří sud je nejstarším sbírkovým dílem ve vinařské expozici, pocházející z roku 1643. Jeho stavbu si objednal majitel mikulovského panství

axmilián kníže z Dietrichsteina.

Do sudu hodlal ukládat víno, které vybral jako daň od poddaných, kteří měli pronajaté jeho vinice. Sud měří na délku 621 cm, průměr hlavy je 447 cm, průměr přes střed 542 cm. Objem sudu byl v roce 2000 přeměřen moderními stroji na objem neuvěřitelných 101 400 litrů. [13]

1.5.8 Mikulov – Dietrichsteinská hrobka Nachází se v dolní části mikulovského náměstí na místě původního kostela ze 17. století a až v polovině 19. století byl přestavěn na hrobku. Je zde pochováno až 44 osob z rodu Dietrichsteinů. Ale samotný zakladatel hrobky František Josef Dietrichstein je pohřben ve Vídni, zde je uloženo jen jeho srdce. [14]

23

1.5.9 Mikulov – Svatý kopeček Svatý kopeček spatříme už když se přibližujeme k hranicím České republiky z Rakouska. Z dálky viditelná dominanta Mikulova je vápencový vrchol nad východním koncem Mikulova, který zdobí zajímavý soubor církevních staveb. Je to barokní poutní kaple sv. Šebastiána z let 1672 až 1679 centrálního tvaru na půdorysu kříže s kopulí, zděná hranolová zvonice z roku 1631 a kaple Božího hrobu z 2. třetiny 19. století. Areál dotváří 14 kaplí křížové cesty z let 1626 až 1723 při stoupající cestě z Mikulova. Vrch je i přírodní rezervací, lokalitou mnoha druhů vzácných rostlin. [8]

1.5.10 Valtice Valtice jsou historické město u rakouských hranic při okraji Lednicko-valtického areálu a podle mnohých patřící k nejhezčím v České republice. „Původní slovanská osada se roku 1041 ocitla v Rakousku, k Moravě se Valtice vrátili až po vzniku Československa na základě Saint-germainské smlouvy mezi oběma státy v roce 1919.“ Dominantou Valtic je zámek, jedna z největších a nejvýznamnějších staveb světského baroka na Moravě. „Byl vybudován na konci 17. a v 1. polovině 18. století na místě hradu z 12. století, později manýristického zámku. Na jeho projektu a budování se podílelo několik špičkových architektů. Rozlehlý areál se směrem k městu otevírá čestným dvorem, jehož monumentální čelní strana s nevysokou hranolovou věží obsahuje starší stavební části včetně pozůstatků bývalého hradu. Na opačné straně navazují další tři barokní křídla obklopující čtvercové nádvoří.“ Uvnitř zámku je množství krásně vyzdobených komnat a sálů s barokním a rokokovým vybavením. [8] V zámku sídlí Národní vinařské centrum se Salonem vín, kde je možné si zaplatit degustací vín.

1.5.11 Lednice Lednický zámek posazený na okraj rozlehlého přírodně krajinářského parku se dvěma rybníky a několika romantickými stavbami v údolí řeky Dyje, je považován za jednu z nejhonosnějších staveb romantické novogotiky na území České republiky. „Na jeho místě stával barokní zámek vystavěný Liechtensteiny jako letní rodové sídlo po roce 1632. V letech 1688-1696 jej doplnil monumentální samostatně stojící trojkřídlý objekt stájí s jízdárnami. V 18. století byl zámek rozšířen o křídlo s kostelem. Dnešní podobu 24

ve stylu módní novogotiky získal objekt za Aloise II. Josefa z Liechtensteina v letech 1848-1858. Původní barokní vzhled si uchovala jen zámecká jízdárna s mohutnými vjezdovými branami. V zámeckých komnatách zaujme hlavně vynikající řezbářská výzdoba, mramorové krby a kazetové stropy. Chráněnou technickou památkou je zámecký skleník s rozměry 92 m dlouhý, 13 m široký a 10 m vysoký. Sloužil jako zimní zahrada, roste v něm řada druhů tropických rostlin.„ [8]

Obrázek č. 6: Lednice, zámek

1.5.12 Lednice – Minaret Nejnavštěvovanější místo Lednického parku je bezesporu Minaret nacházející se na severním břehu Zámeckého rybníka. Je to největší minaret v mimoislámských zemích, který byl vystavěn v letech

1798-1804.

Ze

základny

tvořené

patrovou hranolovou budovou v maurském slohu s 12ti přízemními arkádami vyrůstá zděná věž se třemi vyhlídkovými plošinami. Minaret sloužící jako rozhledna je vysoký 59,4 metrů. [8]

Obrázek č. 7: Lednice, Minaret

25

1.5.13 Janův hrad První monumentální stavba ve stylu historického romantismu na našem území stojí na louce při břehu Staré Dyje na okraji zámeckého parku u Lednice. Byl vystavěn v letech 1807-1810. Jádrem objektu napodobujícího zříceninu gotického gradu je patrová budova se čtvercovým nádvořím, uzavřeným uměle pobořenými hradbami a čtyřmi mohutnými, rovněž úmyslně pobořenými věžemi. Janův hrad sloužil jako lovecký zámeček. [8]

Obrázek č. 8: Janův hrad

1.5.14 Randez-vous Lovecký zámeček Randez-vous neboli Dianin chrám napodobuje římský triumfální oblouk. Byl vystaven v roce 1810-1812. Zámeček byl navrhnut podle J. Hardmutha, stejně jako Janův hrad nebo Minaret. [8]

1.6 Vinařství v Pavlově Odjakživa patří vinařství v Pavlově mezi nedílnou součást života místních obyvatel.

1.6.1 Historie vinařství v Pavlově Kdy přesně se v Pavlově začala vinná réva pěstovat není známo, ale dá se říci, že Pavlov patří k nejstarším vinařským obcím. Vznik krásných, pověstných pavlovských sklepů sahá přibližně do druhé poloviny 16. století. Štíty domů jsou barokní a jejich bohaté zdobení svědčí, jak bohatou obcí Pavlov byl.

26

Proslulost vinařství v Pavlově dokazuje Horenský řád z roku 1589, který definoval hospodaření, pořádek na vinicích a udával tresty zlodějům hroznů, které byly velmi kruté, za krádež hroznů nebo i podezření z krádeže hrozila viníkům smrt. V Pavlově se setkáváme s obdobím, kdy vinařství velmi vzkvétalo, ale také byly doby, kdy naopak upadalo nebo bylo téměř úplně pozastaveno a vinice byly opuštěny. Tomu se tak dělo v období válek a když řádily těžké choroby, jako je například mor. [7]

1.6.2 Viniční tratě v Pavlově „V nynější době se Pavlov nachází na 27. místě v České republice dle plochy registrovaných vinic. Je jich zde 158 ha.“ V Pavlově se nacházejí viniční tratě: -

viniční trať Pod Pannama

-

viniční trať Nad Jezerem

-

viniční trať Pod Pálavou

-

viniční trať Slunný vrch

-

viniční trať U Božích muk

-

viniční trať Nová hora

-

viniční trať Nová hora

-

viniční trať Stará hora

-

viniční trať Na Výsluní

-

viniční trať Sahara

Mezi nejčastěji pěstované odrůdy na pavlovských vinicích patří nejčastěji Ryzlink vlašský, který se pěstuje téměř na každé vinici v okolí Pavlova. Dále Veltlínské zelené, Műller Thurgau, což je nejrozšířenější odrůda v České republice a Svatovavřinecké. V pozdějších letech se začaly vysazovat odrůdy Tramínu červeného, Pálavy (vznikla křížením Tramínu červeného a Műlleru Thurgau), Rulandského šedého, bílého a modrého, také Sauvignon. [7]

27

1.6.3 Popis jednotlivých vinařství v Pavlově Nyní se budu zabývat charakteristikou vinařství nacházející se v obci Pavlov a ve vinařském spolku.

Vinařství Ilias Rodinné vinařství Ilias má poměrně krátkou historii, zato však rychle se rozvíjející. Vína z vinařství pocházejí z vlastních vinic, které se nacházejí na viničních tratích Slunný vrch, U Božích muk a U Třech panen. Vinařství nabízí bílé odrůdy, jako je Chardonnay, Pinot gris, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Tramín červený, z červených je to Merlot nebo Modrý Portugal, vinařství nabízí také růžové Modrý Portugal rosé. Iliasovi vyrábí také víno ledové, které získalo ocenění. [15] Vínům z vinařství Ilias se také velmi daří na soutěžích, jako je Král vín, ale také na zahraničních vinařských soutěžích.

Vinařství Abrle Rodina Abrlova se specializuje na výrobou biovín a už řadu let patří mezi největší producenty biopotravin v břeclavském okrese. Hlavním smyslem je udržet úrodnost půdy co nejpřirozenějším způsobem.

Ing. Pavel Krška – Paladia Vinum Historie rodinného vinařství sahá do sedmdesátých let minulého století. Filosofie vinařství zní: Zaměřuje se na výrobu špičkových láhvových odrůdových vín z vinic úpatí vápencových skal v chráněné krajinné oblasti a biosferické rezervaci Pálava. Výrobní filozofie kombinuje osvědčené tradiční metody při výrobě vína s moderním technologickými postupy řízeného kvašení. Motto vinařství je: „Děláme víno pro radost svou i našich zákazníků“. [16]

Vinařství Garčic Vinařství Garčic se nachází na ulici Vinařská. V místě, kde zřícenina hradu Děvičky ze 13.století se jeví jakoby na dosah ruky. Vinařství bylo založeno v roce 2006. Navázalo tak na téměř padesátiletou tradici pěstování révy vinné a výrobu vína rodiny Chramostových.

28

Vinařství je zaměřeno na výrobu kvalitních přívlastkových vín z hroznů vypěstovaných ve vlastních vinicích a z hroznů nakoupených. Vinice leží ve viničních tratích U Božích muk a Nad Jezerem v katastru obce Pavlov. V jejich nabídce je možné najít hlavně pověstný pálavský Ryzlink vlašský nebo Pálavu, ale také Muškát moravský, Tramín červený nebo z červených například Merlot. Sklep vinařství Garčic pochází již ze 17. století. [17]

Vinařství Miloš Středa Malé vinařství Miloš Středa se nachází pod pavlovským hřbitovem. Nabízí sudová i lahvová vína v rozmezí asi 15ti odrůd.

Vinařství Šilinek Firma působí ve vinařské obci Pavlov od roku 1991, ale vína se u nich vyrábějí již několik generací. Vinařství Šilinek začínalo jako rodinný podnik v malém sklepě a nyní jsou firma střední velikosti. Obhospodařují kolem 8 hektarů vinic, které jsou ve vybraných viničních tratích na pálavských svazích. Hrozny z vinic zpracovávají velmi reduktivní metodou. Po vykvašení a vyškolení se převážejí do „ležáckého sklepa“, ve kterém vína leží podle typu vína, přibližně po dobu dvou let. Po tomto procesu se nalahvují a jsou uloženy do „skladovacího sklepa“, kde získávají svou lahvovou zralost po dobu asi jednoho roku a až poté jdou láhve na trh. Vinice leží na viničních tratích: Pod Pálavou, Stará hora, U Božích muk, Sahara, Slunný vrch. Vinařství Šilinek nabízí pestrou paletu vín jakostních, vín s přívlastkem a vín šumivých.[18]

Vinařství Reisten Vinařství REISTEN bylo založeno v roce 1999 s prvotním záměrem produkovat jen velmi kvalitní vína určená pro vysokou gastronomii či vinotéky, ale i pro všechny, kdož si chtějí víno skutečně vychutnat a užít. Tomu byla podřízena nejen volba viničních tratí, výběr odrůd, způsob pěstování a sklizně, ale v neposlední řadě pak i zpracování hroznů a samozřejmě celá výroba.

29

Byly osazeny vlastní vinice a vinařství tak získalo nezávislost na dodavatelích hroznů, což umožňuje vyrábět stále lepší a lepší vína. V roce 2011 vinař zahájili výsadbu a poprvé víno výhradně z vlastních hroznů vyrobili v ročníku 2005.

Viniční tratě vinařství Reisten jsou Nad Nesytem, U Božích muk, Valtická, Pod Pálavou. [19]

Vinařství Vilém Topolanský Toto malé rodinné vinařství pokračuje v rodinné tradici pěstování vinné révy a výroby vína v Pavlově. Vinice se nacházejí na jihovýchodních vápenitých svazích, které dodávají vínům nezaměnitelný minerální charakter. Vlastní 2,5 hektarů vinic, které obdělávají vlastními silami za velké pomoci všech členů rodiny. Mezi pěstované odrůdy patří především Ryzlink vlašský ( viniční trať Pod Pálavou), Veltlínské zelené (viniční trať Stará hora) dále zastoupené odůdy Sauvignon (viniční trať Pod Pálavou), Chardonay (viniční trať Pod Pálavou), Muller thurgau (viniční trať U božích muk), Rulandské šedé, Rulandské modré, Rulandské bílé (všechny Rulandské odrůdy na viniční trati Pod Pálavu) v malé míře nakupují odrůdy Tramín červený, Frankovka, Muškát ottonel. Víno začínají vyrábět především ve vinici, kde je tato příprava révy velice důležitá pro kvalitu stávajícího vína. Jsou zařazeni do systému Integrované produkce révy vinné, což vinařství zavazuje k šetrnému ošetřování vinic a mnoha dalším určeným podmínkám. Úrodu značně redukují tak, aby výnos na hlavičce nepřekročil 2 kg a tím pádem se kvalita soustředila do menšího množství hroznů. Dále pokračují šetrnými postřiky a hlavně zelenými pracemi, to znamená poctivé vylamování zálistků pro lepší proudění vzduchu v listové ploše révy. Po provedení všech prací ve vinici a sesbírání hroznů, které provádí ručně se vše zpracovává ve sklepě metodou řízeného kvašení a tak, aby konečné víno lahodilo všem. [20]

Vinařství Pavlov Vinařství Pavlov bylo zbudováno propojením tří sklepních hospodářství a ze zachovaných zdrojů si nese v názvu letopočet 1897.

30

Vinařství Pavlov se zaměřuje pouze na bílé odrůdy Chardonnay, Sauvignon, Tramín červený, Pálava, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, Rulandské šedé a Rulandské bílé. [21]

Vinařství Foltýn Malé rodinné vinařství, které obdělává přibližně 4 ha vlastní vinic. Pěstují převážně bílé odrůdy, z nichž samozřejmě nesmí chybět pro tuto oblast tak typické Veltlínské zelené nebo Ryzlink vlašský. Mezi další odrůdy patří Sauvignon, Rulandské šedé, Chardonnay a z červených je to Frankovka, Zweigeltrebe nebo Svatovavřinecké. [22]

31

2. Praktická část 2.1 Rešerše cestovních kanceláří Jako první část praktické části mé bakalářské práce se čtenáři mohou dozvědět o nabídce cestovních kanceláří zaměřující se na jižní Moravu.

2.1.1 Nabídka tuzemských CK V České republice se vyskytuje spousta cestovních kanceláří. Mezi ty největší patří Exim tours, Blue style, Fischer, Čedok a několik stovek dalších přes střední až po malé cestovní kanceláře, které fungují v provozu třeba jen při dvou zaměstnancích. Avšak nabídka cestovních kanceláří se zaměřením na jižní Moravu je poměrně malá. Cestovní kanceláře se zaměřují na zájezdy zahraniční a na cesty po naší republice se příliš nespecializují. Cestovní kanceláře, které nabízejí produkty na Českou republiku zájezdy spíše kombinují s návštěvou Rakouska a nebo projetí celé jižní Moravy. Časté jsou zájezdy s programem postaveným tak, že jeden den je návštěva Lednicko-Valtického areálu, výlet za hranice za koupáním do Laa an der Thaya, další dny zámek Vranov nad Dyjí, Bítov, Znojmo nebo častá je také návštěva Moravského krasu. Pouze u jedné cestovní kanceláře, kterou je CK Vsacan tour ze Vsetína, jsem objevila návštěvu Mikulova. Tahle vsetínská cestovní kancelář má program zájezdu postaven následovně: 1. den – Mikulov, Laa an der Thaya a večer ještě Valtice, 2. den – Čejkovice s Templářskými sklepy, Strážnice, Petrov – vinné sklepy Plže. U cestovní kanceláře A-Z Tour jsem vypátrala zájezd, ve kterém je dokonce okrajově zahrnuta i obec Pavlov. Jejich program třídenního zájezdu je tento: 1. den – Vizovice s palírnou slivovice, po exkurzi přejezd právě do Pavlova a krátká pěší procházka po Pálavských hřebenech do Klentnice. 2. den – Lednice, odpoledne Templářské sklepy v Čejkovicích. 3. den – Laa an der Thaya. Tahle cestovní kancelář se specializuje na pořádání zájezdů pro firemní skupiny. Ve své nabídce má přibližně 30 zájezdů z kterých je možné si vybrat podle svého. Cestovní kanceláře, které nabízejí jižní Moravu jsou již zmíněná CK Vsacan Tour, dále CK Mayer & Crocus, CK Redok. Mnoho cestovních kanceláří nabízí zájezdy na jižní Moravu, avšak jen pobytové. Mezi nejvýznamnější tuzemské CK patří CK Atis, která se specializuje na pobyty v České republice, Slovensku a Maďarsku. Atis se zaměřuje na wellness pobyty, lázeňské pobyty či například dovolenou s dětmi. 32

Obvyklé jsou jednodenní nebo dvoudenní zájezdy, zřídka třídenní či maximálně zájezdy čtyřdenní.

2.1.2 Nabídka slovenských CK Podívala jsem se také na nabídky cestovních kanceláří u našich sousedů na Slovensku. Slovenské cestovní kanceláře nabízejí poměrně hodně zájezdů na jižní Moravu. V nabídce opět vítězí místa jako je Lednicko-Valtický areál, Znojmo, Moravský kras, ale také Brno či Mikulov. Slovenské cestovní kanceláře často pořádají pouze jednodenní zájezdy. Mezi slovenské CK jezdící na jižní Moravu je to CK Satur, CK AnnaTour aj.

2.1.3 Shrnutí nabídky cestovních kanceláří Po prostudování trhu cestovních kanceláří jsem si shrnula, že v nabídce cestovních kanceláří chybí lokality týkající se mé práce, to znamená okolí Mikulova, což je Pavlov, Dolní Věstonice apod. Je to samozřejmě pochopitelné, že cestovní kanceláře se zaměřují spíše na známější, větší destinace než malé vesničky. Ale zase na druhou stranu některé z nich mají svůj zájezd nazvaný například „Za vínem na jižní Moravu“ nebo „Víno a folklor jižní Moravy“ a po prostudování programu zjistíme, že je tam například pouze jedna ochutnávka a o folkloru ani zmínka. Proto si myslím, že když je i podle názvu zájezd pojatý jako cesta za vínem, tak je dobrá návštěva i menší vesničky. Zde bývá vinařem téměř každý a je možné se ubytovat na místech, kde večer může být naplánovaná návštěva „rodinnějšího“ vinného sklípku, kterých je v obci jako je kupříkladu Pavlov nespočet.

2.2 Možnosti ubytování v Pavlově Vzhledem k tomu, že část mojí bakalářské práce se zabývá vytvořením turistického produktu neboli balíčku pro Pavlov a jeho blízké okolí, je velmi důležité zmapovat také možnosti ubytování v této obci. Čtenáři to může poskytnou cenné informace kde se v Pavlově ubytovat. Pro svůj účel práce si vyberu kam ubytovat potencionální účastníky zájezdu. Jak je vypsané níže, ubytování se v Pavlově nachází nespočet. Ale jedná se spíše o nabídku ubytování v penzionech nebo v soukromí. Pro klienty, kteří si přejí mít zajištěné komplexnější služby (jako je například polopenze nebo možnost občerstvit se v 33

restauraci) nebo dokonce ještě nějakou formu relaxace (wellness), se zde nacházejí pouze hotely dva, a to hotel Pavlov a hotel Iris. Na první pohled může zdát, že to není příliš mnoho, ale když vezmeme v úvahu, že se jedná o vesnici ve které žije necelých šest set obyvatel, řekla bych, že se zde nachází ubytovacích kapacit dostatek.

2.2.1 Hotely

Hotel Pavlov Hotel nabízí sedm dvoulůžkových pokojů, sedm mezonetových apartmánů s dvěmi dvoulůžkovými ložnicemi, jeden čtyřlůžkový rodinný apartmán s dvěmi dvoulůžkovými ložnicemi a jeden luxusní apartmán s jednou dvoulůžkovou ložnicí a obývákem. V každém pokoji je možnost využití přistýlek, čímž lze kapacitu hotelu zvýšit až na 69 ubytovaných osob. Všechny pokoje mají vlastní sociální zařízení a jsou vybaveny televizorem a připojením na internet. Je možné si vybrat pokoj s výhledem na hrad, do vinohradů či na Mušovské jezera. Hotel má k dispozici možnost vypůjčení dětských postýlek nebo je také možné ubytování s domácími mazlíčky, kteří jsou dobře vychovaní a umí se chovat v domácím prostředí. V celém areálu hotelu je zákaz kouření. Hotel Pavlov disponuje také velkým sálem vhodným k pořádání školení a pro firemní semináře. Kromě toho je vhodný na pořádání svateb a větších rodinných oslav. Dále jsou k dispozici dva menší sály. Součást hotelu je i vinný sklípek, který si hosté mohou pronajmout, kde je možné zařídit řízené degustace od místních vinařů nebo si jen tak posedět u dobrého vína. Dále je zde možnost uspořádat rauty, grilování, bankety či cimbálovou muziku.[23]

Hotel Iris Hotel má k dispozici 62 lůžek ve dvaceti pěti pokojích. Všechny pokoje jsou moderně zařízeny se sociálním zařízením, vybaveny televizory, telefony a přípojkou na internet. Pro firemní účely je možné využít kongresových prostorů v hotelu, jako je sál Pálava pro 60 osob, sál Morava nebo sál Děvičky. Po náročném pracovním týdnu, sportovní aktivitě nebo jen tak pro relaxaci hosté určitě uvítají wellness centrum s množstvím masáží, různých procedur, whirpoolem nebo kosmetickými službami. [24]

34

2.2.2 Penziony Penzion a vinárna U Bednářů Penzion nabízí ubytování v jednolůžkových, dvoulůžkových a třílůžkových pokojích a čtyřech apartmánech. Celková kapacita penzionu pojme 41 osob. Apartmány jsou vybaveny kuchyňkou včetně ledničky. Každý z pokojů je vybaven televizí, vlastním telefonem a sociálním zařízením. Ve sklepích pod penzionem se nachází vinárna. Vinárna U Bednářů nabízí denně mimo neděle od 17 hodin příjemné posezení v prostorách bývalého vinného sklepa. Je možno ji využít také například k uspořádání pracovních setkání či přednášek. Každý pátek a sobotu hraje živá hudba. [25]

Penzion Vinařský dům a penzion Adam Penzion Vinařský dům, vystavěný ve stylu selského baroka, láká svojí historií ze 17. století. V penzionu je možné ubytování pro 14 osob. Najdeme zde dvoulůžkové, čtyřlůžkové pokoje nebo také oddělený apartmán. Hosté mohou využít venkovní gril, společenskou místnost s kulečníkem nebo se utkat ve stolním tenise. Penzion Adam je vystaven ve stejném stylu, avšak jako nová, modernější budova disponující dvěmi luxusními apartmány. [26]

Penzion U Floriánka V penzionu je 8 lůžek s možností přistýlky.

Penzion Nad jezerem Celková kapacita penzionu je 16 lůžek, s maximálním počtem 11 přistýlek. Pro zpříjemnění pobytu mohou hosté využít vinný sklípek přímo u penzionu. [27]

Penzion Pod Hradem Penzion byl postaven v roce 2001 na asi 400 let starém vinném sklepě s krásným výhledem na Dívčí hrady. Penzion disponuje 11 lůžky s možností přistýlek. Po dohodě s majitelem mohou hosté navštívit vinný sklípek vinařství Garčic. [28]

35

Penzion Adélka V penzionu se nachází 11 lůžek s jednou přistýlkou. Je také vybaven kuchyňkou, obývacím pokojem s televizí a krbem, v letních měsících je možnost posezení na zahradě u grilu. [29]

2.2.3 Apartmány/Ubytování v soukromí Apartmány Sisi V objektu mohou hosté využít dva apartmány. První apartmán, kde jsou dvě samostatná lůžka a jedno dvojlůžko, kuchyňský kout, šatna, sociální zařízení a terasa s posezením. Druhý apartmán disponuje dvěmi ložnicemi, z nichž menší je pro dvě osoby a větší pro 4-6 osob. [30]

Ubytování v soukromí Alena Macho K dispozici je jeden apartmán s ložnicí, obytnou místností s kuchyňským koutem a sociálním zařízením. [31]

Ubytování v soukromí Jana Kašníková Jana Kašníková nabízí ubytování v rodinném domě s možností výběru dvou apartmánů. K dispozici je 6 lůžek a přistýlky.

Pavlov 24 Ubytování v soukromí s názvem Pavlov 24 nabízí nocleh v chalupě a v zahradním apartmánu. Chalupa nabízí ubytování až pro 6 osob. [32]

Během konání akcí v obci – Den otevřených sklepů nebo Velikonoční výstava vín je zapotřebí si pokoj v kterémkoliv hotelu nebo penzionu zamluvit v dostatečném časovém předstihu. Téměř všechny ubytovací kapacity bývají zaplněny.

Při návštěvě Pavlova budou turisté určitě vyhledávat také restaurační zařízení, mezi takové patří Bowling Bar, Hostinec U Jurigů, Hotel Iris, Hotel Pavlov nebo v letních měsících či při akcích občerstvení Pavlíková.

36

2.3 Vinařský spolek v Pavlově Velmi často v obcích fungují různé spolky. Může to být spolek zahrádkářů, důchodců, pro děti nebo pro rodiče a spousta dalších, ale ve vinařských oblastech je typický spolek vinařů. Stejně tak je tomu i v Pavlově. Spolek vinařů v Pavlově se nazývá Vinitores Palaviensis. Pravděpodobně sdružení pavlovských vinařů vzniklo jako jedno z prvních na jižní Moravě. Bylo tomu tak kolem roku 2001, kdy se tři vinařství rozhodli vytvořit spolupráci. Jelikož dříve vinaři z Pavlova lidově řečeno kopali sami za sebe a povědomí o jejich vínech ani zisky nebyly nijak vysoké, rozhodli se vytvořit právě tenhle spolek k hromadné spolupráci. Jejich hlavní myšlenkou k založení takového spolku bylo pozvednutí úrovně pavlovských vín, zlepšení propagace a celkové rozšíření informací o pálavském vinařství pomocí popularizačních akcí – Léto otevřených sklepů apod. (viz činnost spolku v další kapitole).

Spolek vinařů v Pavlově figuruje jako občanské sdružení. Každé dva roky se koná valná hromada. Ve spolku jsou rozdělené i funkce, jako je předseda, místopředseda, pokladník aj., které mají čtyřleté funkční období. V dnešní době je rozvržení funkcí následující:  předseda: ing. Pavel Krška  místopředseda: Georgios Ilias, Josef Abrle, Jiří Šilinek

Mezi ostatní členy jsou rozděleny funkce pokladníka a každý z členů má na starosti různé drobné organizační záležitosti.

Obrázek č. 9: Logo pavlovských vinařů

37

Členové spolku musejí splňovat podmínky:  Mít vinařskou činnost registrovanou  Být vinařem v Pavlově  Víno vyrábět ve svém vlastním sklepě v Pavlově (nikoliv tedy u sousedů nebo ve vedlejší vesnici, ale ve vlastním sklepě, který se nachází na území Pavlova)

2.3.1 Činnost spolku pavlovských vinařů Činnost spolku se zabývá především plánováním a organizováním vinařských akcí během roku v Pavlově. Další významná činnost, na které se spolek podílel, bylo přispění finanční částky na opravu mateřské školy v Pavlově nebo také přispění finanční hotovostí na opravu Božích muk, které jsou v Pavlově čtyři. Ve spolupráci s obcí se také spolek Vinitores Palaviensis každoročně podílí na pořádání dětského dne. Spolek mimo jiné podporuje pavlovské vinařské stezky. Vinaři se rovněž mezi sebou často navštěvují. Pokaždé si zvolí někoho ze svých řad. Ten připraví ve svém sklípku degustaci, případně nějaké pohoštění, ale to nejdůležitější je pouze víno. Ostatní přítomní vinaři víno ochutnávají, vychutnávají a všichni hromadně si sdělují své názory a případné připomínky na vylepšení. To je v podstatě i jejich největší část spolupráce – hodnocení svých vín navzájem, protože tak nejlépe zjistí kvalitu pavlovských vín a společně ji budou moci pozvedávat výše a výše.

Každým rokem se díky místnímu spolku pořádají vinařské akce. Akce pořádané spolkem vinařů jsou:  Tradiční výstava pálavských vín  Léto otevřených sklepů v Pavlově  Den otevřených sklepů v Pavlově

2.3.1.1 Tradiční výstava pálavských vín Každoročně na velikonoční sobotu se v Pavlově koná tradiční výstava pálavských vín, někdy také nazývaná Velikonoční košt vín nebo Tradiční velikonoční výstava

38

pálavských vín. Výstava neboli košt, což se mně osobně jako označení zamlouvá více, protože tam opravdu celý den ochutnáváme a ne se jen koukáme na láhve, probíhá po celou sobotu od 10:00 do 18:00 vždy na Velikonoce . Letos to připadá na sobotu 19. dubna 2014. Akce se koná v pavlovském kulturním domě ve středu obce, kde si účastníci po příchodu zakoupí lístky v hodnotě 300 Kč. V hodnotě vstupenky je zahrnutý samozřejmě vstup, volná ochutnávka všech vín, degustační sklenice, katalog nabízených vín a kulturní program. Tím je každoročně cimbálová muzika, která neodmyslitelně patří k jižní Moravě a k popíjení vína. Katalog vín obsahuje seznam vinařství a všech vín, která jsou na koštu nabízena, ale také se u jednotlivých vín nachází počet bodů, které vína obdrželi v hlasování, které se obvykle koná týden před samotným koštem, taktéž v kulturním domě. Hlasující jsou vinaři, odborníci, ale také laici, kteří „jen mají víno rádi“, avšak vždy v jedné skupince sedící u stolu musí být minimálně jeden odborník, vinař. K ochutnání je připraveno na 600 vzorků vín z Pavlova, okolních obcí, ale také vzdálenějších koutů Moravy a dokonce i ze Slovenska nebo Rakouska. Vzorků je připraveno hodně, avšak ty nejlepší jsou samozřejmě brzo vyprodané, přesněji řečeno vypité, takže je doporučováno raději dorazit co nejdříve. Před kulturním domem je pro hosty připraven stánek s občerstvením, kde je možné si zakoupit něco k jídlu, například klobásu či guláš. Na výstavě se vína zakoupit bohužel nedají, pouze degustovat jednotlivé vzorky. Každoročně košt navštíví přibližně 400 až 500 osob. Akci pořádá spolek pavlovských vinařů Vinitores Palaviensis ve spolupráci s obcí Pavlov.

2.3.1.2 Léto otevřených sklepů Léto otevřených sklepů se koná od konce června až do konce srpna či začátku září, záleží na postavení víkendů v kalendáři. Každý týden má otevřený jeden z vinařů svůj sklep pro návštěvníky. Otevřeno je vždy v pátek odpoledne od 16 hod do 20 hod, v sobotu po celý den od 10 hod do 18 hod a v neděli od 10 hod do 14 hod. Účastníci akce si mohou prohlédnout historické sklepy, seznámit se s vinaři, kteří jim velmi rádi poví něco o jejich vínech a samozřejmě si mohou láhve zakoupit. V každém sklepě je připraveno přibližně 10 až 12 vzorků, záleží na nabídce vinařství.

39

Vstup se zde neplatí, ale zaplatíme vždy v jednotlivém sklepě za určitý jeden vzorek. Jednotná cena stanovena není, každý vinař si může zvolit cenu sám. Je to pochopitelné, každý vinař má jinak drahé vína a sám nejlíp ví, za kolik korun je vhodné nabídnout degustační vzorek. Ve sklepech bývá také připraven džbánek s vodou, občas také pečivo.

2.3.1.3 Den otevřených sklepů Den otevřených sklepů se koná každoročně od roku 2003. Pravděpodobně se jednalo o první akci podobného rázu v regionu, kde si vinaři vzali inspiraci z akcí pořádaných ve Francii a ostatních vinařských státech. Na konci listopadu, obvykle poslední listopadovou sobotu, je po celém Pavlově otevřeno přibližně 13 sklepů, kde vinaři nabízí kolem 10 vzorků vín, opět záleží na jejich nabízeném sortimentu. Akce se koná od 10 do 18 hod. Cena vstupného je 700 Kč, přičemž obsahuje neomezenou konzumaci vín. Jestliže Vám nějaké víno chutná, můžete si jít přidat kolikrát si přejete. V ceně je také zahrnuta sklenička, takže není potřeba si přivést svoji vlastní či si za další poplatek kupovat nebo dávat zálohu, jak tomu bývá často na podobných akcích. Dále také mapku s vyznačením jednotlivých sklepů a s vypsanými víny. V neposlední řadě cena vstupenky obsahuje poukázky na odběr libovolných vín v hodnotě 300 Kč. V každém sklepě je možné vína si ihned zakoupit nebo po domluvě s vinaři si je vyzvednout v neděli dopoledne. Všichni vinaři mají pro návštěvníky připravené malé občerstvení, často se vidí chléb se škvarkovou pomazánku či jen chléb se sádlem a k tomu samozřejmě džbánky s vodou. V minulém ročníku, v roce 2013, se akce zúčastnilo 1 400 osob, což svědčí o oblíbenosti otevřených sklepů. Akci pořádají vinaři z Vinitores Palaviensis.

Obecní vinotéka Vinotéka vznikla pod obecním úřadem díky spolku vinařů Vinitores Palaviensis, štědrému přispění obce Pavlov a spolufinancování z fondu Evropské unie pro přeshraniční spolupráci v rámci projektu „Vinotéky jako marketingová centra pro vinařské a turistické služby“. Na propagaci pavlovské vinotéky přispěl Vinařský fond České republiky. Vinotéka spustila svůj provoz v dubnu 2004 na Velikonoční výstavu vín.

40

Dnes slouží také jako informační centrum. Vinotéka se nachází ve sklepech pocházející ze 17.století. Ve dvou klenutých prostorách je vinný archiv, který nabízí vína od místních vinařů, ale také vína z blízkého okolí. Sortiment nabízí velký výběr, od vín jakostních přes různá přívlastková, pozdní sběr, výběr z bobulí až po ledová a slámová vína. Najdeme zde i pár vzorků rakouských vín. Vinotéka si sama vybírá od místních vinařů jaká vína a od koho bude či nebude prodávat. Proto je možné, že při její návštěvě zde najdeme různé vína. Je zde možné zakoupit jak celé láhve, tak ochutnat degustační vzorek a se sklenkou posedět u stolečků, které najdeme před vinotékou.

2.4 Dotazníkové šetření Pomocí krátkého dotazníku mezi vinaři v Pavlově, jsem se snažila zejména zjistit, zda-li jim vyhovuje vzájemná spolupráce mezi sebou navzájem, případně jaké změny by navrhovali. Poté byl můj záměr navrhnout nějaké řešení k zlepšení situace, ale vzhledem k tomu, že všichni vinaři, kteří mi na dotazník odpověděli po emailu nebo osobně jsou se spolupráci spokojeni, není nutné vytvářet změny. Zvolila jsem formu otevřených otázek, protože se nejedná o klasický dotazník, kde je zapotřebí získat co nejvíce respondentů, ale pouze získat informace od pavlovských vinařů. K otázkám, ke kterým jsem uznala za vhodné, jsem vytvořila grafy, na ostatní otázky vypíši odpovědi. Dotazník je přiložen v části přílohy.

Trochu mě ale zamrzel fakt, že zpět mi odpovědělo pouze pět vinařství. Ale naopak mě potěšila ochota vinaře pana Miloše Středy, který byl tak hodný a zaslal mi tištěnou brožurku. Velké díky avšak patří hlavně panu Iliasovi, který mi zodpověděl veškeré informace nejen k dotazníku.

2.4.1 Vyhodnocení dotazníku U první otázky není zapotřebí se více rozepisovat, jednalo se pouze o zjištění názvu vinařství.

Další otázka měla odhalit jakou funkci zastává majitel vinařství ve spolku Vinitores Palaviensis, jestli nějakou z organizačních záležitostí nebo místopředseda a podobně. 41

Jako nejoblíbenější akce mezi vinaři v Pavlově skončil Den otevřených sklepů, který se koná vždy na konci listopadu. Kdybych se dotazovala i u ubytovacích zařízení, troufám si říci, že by odpovídali velmi podobně. Přes léto mají kapacity zaplněné, ale otevřené sklepy jsou již téměř v zimě, kdy na dovolenou moc lidí nezamíří, ale v době konání akcí vyhledává spousta účastníku nocleh.

Myslím si, že to není velmi oblíbená akce pouze u vinařů, ale také u návštěvníků, což také potvrzuje její každoroční vysoká návštěvnost. Tuhle skutečnost mohu potvrdit i z vlastní zkušenosti. Pro milovníky vína je to perfektní nápad, způsob, jak strávit sobotní listopadový den.

Obrázek č. 10: Graf, nejoblíbenější akce mezi vinaři v Pavlově

Jak již bylo napsané v úvodu o dotazníkovém šetření, na otázku, zda-li vinařům vyhovuje spolupráce mezi sebou navzájem, všichni z odpovídajících odpověděli, že vyhovuje a o žádných návrhách na změnu se nezmínili. Vinaři, kteří zodpověděli, že by si přáli ještě nějaké akce pořádané v Pavlově navíc, uvedli pouze obecně, že by nebylo špatné přidat akci navíc přes léto. Konkrétně odpověděli pouze z vinařství Reisten. Vinařství Reisten by si přáli další akci také v létě a měl by to být prodejní trh s vínem, výrobků z vína a s potravinami z blízkého okolí.

42

Podle mne to není špatný nápad, ale já osobně nevím o žádném vinařství, kteří se zabývá i výrobou výrobků jiných než samotné víno. Jeden z vinařů, který odpověděl, že více akcí už není zapotřebí byl například pan Ilias. Ten mi na otázky zodpověděl osobně. Rovněž přiznal, že se spolkem vinařů uvažovali o hromadném zájezdu za vínem do Francie, do Provance, aby se dozvěděli nové informace o jejich technologiích výroby a eventuálně načerpali inspiraci. Ale důvod, proč se jim taková akce nepodařila zorganizovat, je čas, který je pro vinaře velmi vzácný a během roku se musejí starat o vinice a o zpracování vína. To bylo také vysvětlení, proč další akce v Pavlově již nevyžaduje. Každá akce zabere spoustu času s plánováním, organizováním a následnou realizací.

Obrázek č. 11: Graf, přál by jste si více akcí

Všichni z odpovídajících jsou toho názoru, že by byli rádi, kdyby se turisté zdržovali v Pavlově déle než na pouhý den. Využívali by ubytovací zařízení, stravovací zařízení, ale stejně tak i jejich vinné sklepy k pořádání degustací. Využívali by také obecní vinotéku, kde je možnost posezení před budovou či zakoupení celé láhve. Na výběr je zde z pavlovských vín, ale rovněž z blízkého okolí. Všichni vinaři nabízí pro své hosty posezení ve vinném sklípku. Někteří z nich mají posezení stálé. Ostatní z nich mohou připravit degustaci po předchozí domluvě. Nejčastější počet, který jejich sklep pojme je maximálně 20 osob. U řízené degustace 43

figuruje nejčastěji sám majitel vinařství (jelikož se zde nacházejí spíše vinařství menší, rodinnějšího charakteru). Hostům sám o vínech povykládá a připraví degustaci tak, aby to pro ně byl krásný zážitek. Poslední otázka směřovala k dotazu na možnost ubytování. Tuhle skutečnost jsem potřebovala zjistit z důvodů dalšího bodu bakalářské práce, vytvoření turistického produktu neboli zájezdu - v mém případě. Ale protože ubytování nabízí pouze malé množství vinařů, zvolila jsem noclehy v penzionu odlišném. Vinařství, kteří nabízejí nocleh je například vinařství Garčic.

Obrázek č. 12: Graf, možnost ubytování

2.5 Nový turistický produkt V téhle části bakalářské práce se budu zabývat vytvořením nového turistického balíčku neboli zájezdu pro obec Pavlov. Zájezd musí být sestaven tak, aby se neshodoval s již existující nabídkou cestovních kanceláří. Pavlov je velmi krásná vesnice s historickými domy a sklepy, ale je jasné, že to není místo, kde turisté budou trávit více dní a „nevytáhnout paty“ z Pavlova. Obec jako takovou je možné projít a důkladně si ji prohlédnout a to včetně okolní přírody, například Dívčí hrady, za jediný den. Proto je turistický balíček navrhnut tak, že

44

z Pavlova budou pořádané hvězdicové výlety do okolí, autobusem přesněji minibusem či pro zpestření bude zařazen i cyklistický výlet a pěší túra s ubytováním a večerním programem v Pavlově.

Vzhledem k tomu, že jsem do programu zařadila i jeden výlet na kolech, je nutné zajistit půjčení kol pro skupinu. Tuhle službu nám poskytne půjčovna kol v Mikulově (Rentbike, s.r.o) a kola nám přivezou a následně i odvezou na místo určení do/z Pavlova. Zájezd je spíše koncipován pro menší počet lidí (17+1 průvodce) a i svým programem je spíše vhodný pro skupinu lidí, kteří se již znají nebo k otužování vztahů. Proto bych ho doporučila nabízet skupině přátel či ještě lépe firemním skupinám. Odjezdové místo může být z kterékoliv města v České republice, záleží kde si zájezd klienti objednají. Nicméně zde jsem musela uvést jedno město pro potřeby stanovení ceny zájezdu, tudíž jsem vybrala Brno. Jako vhodný termín zájezdu bych zvolila měsíc květen jako nejideálnější. Vzhledem k pěší túře a výletu na kolech. Ale kromě zimních měsíců se dá zájezd zorganizovat kdykoliv během roku, od jara do podzimu.

2.5.1 Program zájezdu 1. den Sraz všech účastníků v 8:45 na autobusovém nádraží Grand v Brně. Odjezd z Brna je v 9:00. Autobus nás zaveze do centra mikulovské vinařské podoblasti, do samotného Mikulova. Zde si společně prohlédneme historické náměstí s Dietrichstenskou hrobkou a pak se vydáme na společnou, předem sjednanou prohlídku zámku. Po prohlídce bude následovat individuální volno, možnost oběda. Po rozchodu společná procházka podél Křížové cesty na Svatý Kopeček čnící nad Mikulovem. Odjezd na ubytování do Pavlova, penzion U Bednářů. Večer zajištěno posezení s řízenou degustací ve vinném sklepě ve vinařství Garčicovi.

45

2. den Ráno snídaně v penzionu. Po snídani cyklistický výlet. Vzhledem k jednodennímu výletu na kolech je zajištěno vypůjčení kol z půjčovny v Mikulově, která nám kola jak přiveze tak i odveze. Po snídani vyrazíme po cyklistické trase přes Dolní Věstonice, kde bude zajištěna prohlídka archeologického muzea s Věstonickou Venuší, dále přes Brod nad Dyjí, Pasohlávky, kde uvidíme další archeologické nálezy na místě zvaném Hradisko, Strachotín a zpátky přes Dolní Věstonice do Pavlova na ubytování. Po cestě možnost občerstvení v restauracích, nejspíš větší zastávka v Pasohlávkách. Celková délka trasy je 33 km.

3. den Ráno snídaně v penzionu. Třetí den je ve znamení památek UNESCO, LednickoValtického areálu. Po snídani odjezd autobusem do Valtic, prohlídka městečka, bylinkové zahrady k zámku, individuální volno na návštěvu zámku. Společné přemístění autobusem na parkoviště u loveckému zámečku Randez-vous. Odtud krátká procházka (cca 700 m) k zámečku. Poté autobusem přejedeme do Lednice, kde si uděláme společnou procházku kolem zámku, přes zámecký park až k Minaretu a společně se vrátíme zpět k zámku. Možnost individuální návštěvy zámku či osobní volno. Doporučována bude možnost procházky s průvodcem k další památce v LednickoValtickém areálu, k Janovu hradu. Návrat na ubytování, večerní posezení ve vinném sklípku u Iliasů s řízenou degustací od pana majitele.

4. den Ráno snídaně, sbalení věcí a nanošení do autobusu. Po snídani vyrazíme na společnou pěší túru. Vydáme se po turistických značkách na Dívčí hrady, které dokreslují obrázek Pavlova, dále přes kopec Děvín do obce Klentnice, Sirotčí hrádek, Stolová hora, kolem místa Turold do Mikulova, kde budeme míjet židovský hřbitov nebo Kozí hrádek. Celková délka trasy je 11 km. V Mikulově ještě možnost osobního volna. Sraz na předem domluveném místě, kde již bude čekat autobus s řidičem a vydáme se zpátky do Brna.

46

Ubytování v penzionu U Bednářů Pro ubytování jsem zvolila penzion U Bednářů. Vybrala jsem tak pro jeho dostatečnou ubytovací kapacitu a možnost posedět v jejich vinárně, eventuálně si zde dát i večeři. V ceně ubytování je zahrnuta i snídaně, která je podávána formou bufetu.

2.5.2 Časový harmonogram zájezdu 1. den 8:45 sraz všech účastníků v Brně na autobusovém nádraží u hotelu Grand, Benešova ulice 9:00 odjezd z Brna 10:00 příjezd do Mikulova 10:15 prohlídka historického náměstí, Dietrichsteinská hrobka 11:15 prohlídka mikulovského zámku 13:15 individuální volno, možnost oběda v některé z restaurací 14:30 sraz a společná procházka na Svatý kopeček nad Mikulovem 16:00 odjezd na ubytování do Pavlova 16:20 příjezd do Pavlova, ubytování v penzionu U Bednářů 18:00 posezení ve vinném sklípku, vinařství Garčic

2. den 8:30 snídaně 10:00 sraz před ubytováním, odjezd na kolech směrem Dolní Věstonice 10:30 prohlídka archeologického muzea v Dolních Věstonicích 11:15 odjezd z Dolních Věstonic 12:15 přibližný příjezd do Pasohlávek, volno na oběd 14:00 odjezd z Pasohlávek 14:20 příjezd na místo zvané Hradisko, naleziště římského tábora 14:45 odjezd z Hradiska, směrem na Strachotín 15:20 Strachotín 15:30 Dolní Věstonice 16:00 Pavlov, osobní volno, možnost posezení ve vinárně přímo u penzionu, ve vinárně U Bednářů, kde je možnost ochutnat také místní pavlovská vína

47

Časový harmonogram u druhého dne je spíše orientační, vzhledem k výletu na kolech nejsme vázáni na čas a také nemůžeme dopředu znát fyzické síly klientů. Smluvený čas prohlídky máme pouze v archeologickém muzeu v Dolních Věstonicích. To je záměrné zařazeno hned ze začátku výletu. Podle přání klientů můžeme zastavovat v každé projížděné obci na malé občerstvení nebo v případě možnosti i na vykoupání po cestě.

3. den 8:00 snídaně 9:00 odjezd do Valtic 9:35 příjezd do Valtic, prohlídka městečka, okolí zámku, Bylinková zahrada 10:30 osobní volno, možnost navštívit zámek, oběd 12:30 odjezd z Valtic 12:35 lovecký zámeček Randez-vous 13:30 odjezd 13:50 příjezd do Lednice, prohlídka zámeckého areálu, procházka k Minaretu 15:40 osobní volno na návštěvu zámku, jídlo nebo společná procházka s průvodcem k Janovu hradu 17:45 sraz, odjezd do Pavlova na ubytování 18:15 ubytování 19:00 posezení s degustací vín, vinařství Ilias

4. den 8:30 snídaně 10:00 odchod z Pavlova na pěší túru Body na trase: Dívčí Hrady Děvín Klentnice Sirotčí hrádek Stolová hora Turold Mikulov – židovský hřbitov, Kozí hrádek 17:00 odjezd do Brna, čas je pouze velmi orientační

48

Uvádět časy u pěší túry není důležité, jelikož nemáme nikde domluvené žádné vstupy. Po cestě bude možnost oběda, například v Klentnici (možné seběhnutí z turistické značky do obce, doporučená návštěva Kafé Fara, vynikající jídlo, káva či víno), v Mikulově osobní volno, poté odjezd.

2.5.3 Kalkulace ceny zájezdu Nepřímé náklady -

kalkulace dopravy

-

náklady na průvodce

-

akce za pevné ceny

-

kurzové riziko

-

DPH

Kalkulace dopravy Autobus: Minibus VOLKSWAGEN 2 EKZ CRAFTER, počet míst 18

1) ujeté kilometry 171 x 36 = 6 156 Kč 6 156 + 5% (přístavné) = 6 464 Kč (bez DPH)

2) náhrada za čekání 27h x 4 x 50 = 5 400 Kč (bez DPH)

3) rozdíl v ceně nafty - nepočítáme, jelikož se jedná o tuzemský zájezd 4) poplatky za parkování 3 x 100 = 300 Kč

Cena za dopravu bez DPH = 12 164 Kč Cena za dopravu celkem, včetně DPH (21%) = 14 355 Kč Kalkulace nákladů na průvodce 1) odměna pro průvodce 49

4 x 800 = 3 200 Kč (bez DPH) 2) stravné pro průvodce - snídaně v ceně ubytování - večeře 100 Kč…3 x 100 = 300 Kč 3) ubytování průvodce (včetně snídaně) 3 x 500 = 1 500 Kč (bez DPH) Cena za průvodce bez DPH = 5 000 Kč Cena celkem za průvodce včetně DPH (bod 1+2 – 21 %) – 4 253 Kč bod 3 – 15 % - 1 725 Kč Celkem: 5 978 Kč Akce za pevné ceny Vstupné pro průvodce – 790 Kč Přímé náklady -

ubytování účastníků

-

stravování

-

pojištění účastníků

-

vstupné

1) ubytování -

17 osob

-

Penzion U Bednářů/snídaně v ceně 500 Kč/osoba/noc 500 x 3 = 1 500 x 17 = 25 500 Cena za ubytování včetně DPH (15%) = 25 755 Kč

2) Pojištění -

není zahrnuto v ceně, jedná se o tuzemský zájezd, individuální pojištění platné v ČR

50

3) Vstupy do objektů/na akce

Tabulka 1: Ceny vstupného v jednotlivých místech/ceny akcí Místo

Cena

Mikulov, zámek

150 Kč

Mikulov, Dietrichsteinská hrobka

60 Kč

Degustace, vinařství Garčic

250 Kč

Dolní Věstonice, archeologické muzeum

40 Kč

Valtice, bylinková zahrada

40 Kč

Degustace, vinařství Ilias

250 Kč

Celkem za vstupy pro 1 osobu: 790 Kč 17 osob – 13 430 Cena za vstupy včetně DPH = 16 250 Kč

Nepřímé náklady celkem: 21 123 Kč Přímé náklady celkem: 42 005 Kč Náklady celkem: 63 128 Kč Marže CK 30 % = 18 983 Kč

Hrubá cena zájezdu (náklady P + náklady N + marže CK = 82 066 Kč Cena zájezdu na osobu = 4 827 Kč K prodeji bych cenu zaokrouhlila na 4 850 Kč.

V ceně zájezdu se také nepočítá kurzové riziko, jelikož všechna měna je pouze v českých korunách v ČR. Taktéž u dopravy se nepočítá rozdíl v ceně nafty, jak je tomu u zájezdů zahraničních. V ceně zájezdu není také zahrnuta cena za půjčení kol. Je to z důvodu kdyby někteří účastníci nebyli nadšenci do sportu a chtěli by si raději zvolit jinou alternativu programu. Tahle skutečnost by byla ale nutná nahlásit již při objednávání zájezdu, kvůli rezervaci kol v půjčovně. V takovém případě bych klientům doporučila například projížďku lodí po Novomlýnských nádržích s přístavem přímo v Pavlově, od ubytování vzdáleného přibližně 2 km. 51

Zapůjčení kol bude zajištěno v půjčovně kol a elektrokol v Mikulově, Rentbike s.r.o. Cena vypůjčení se pohybuje v ceně 350 Kč na den. V ceně zapůjčení je zahrnut i servisní balíček, který obsahuje náhradní duše, pumpičku a sadu šroubků nebo také zámek na kolo, blikačku či přilbu.

2.5.4 Autobusová doprava Doprava bude zajištěna společností EJ Transit, minibusem, jehož kapacita je 18 osob. Konkrétní typ autobusu je VOLKSWAGEN 2 EKZ CRAFTER – MINIBUS, jedná se o nejluxusnější verzi toho vozu v České republice, který je určen pro osobní přepravu. Ve voze se nachází 18 pohodlných sedadel plus řidič. Autobus je vybaven luxusními sedadly s možností vysunutí do uličky a lůžkové úpravy. Osvětlení a klimatizace je u každé sedačky. V minibusu nechybí chladnička, TV a DVD přehrávač se dvěma obrazovkami, tónovaná skla se slunečními záclonkami, mikrofon a dvojitá klimatizace. Pro pohodlnější přepravu zavazadel může být doplněn odnímatelným ski-boxem nebo uzamykatelným přívěsným vozíkem.

Obrázek č. 13: Interiér minibusu

Obrázek č.14: Minibus

2.5.5 Další možnosti turistického produktu Zde uvádím jaké další alternativy se mohou do programu zařadit nebo jej změnit. Jednou z možností je uspořádat zájezd v době konání nějaké vinařské akce, ať už Den otevřených sklepů nebo Velikonoční výstava vín. V tomhle případě by však bylo nutné si zájezd objednat v dostatečném předstihu. A to z důvodu velmi brzo vyprodané kapacity ubytovacích zařízení. Byly by zde dvě možnosti. Zájezd by se o den prodloužil nebo by vinařská akce vystřídala například výlet na kolech. 52

Dalším způsobem jak vylepšit program je změna ve večerním plánu. Jeden večer bych zařadila do programu posezení při cimbálové muzice. Bylo by možné objednat muziku přímo k degustaci vín do jednoho ze sklepů, ale raději bych preferovala CM zařadit v den, kdy není zajištěná řízená degustace a zařadit ji na „volný“ večer do vinárny U Bednářů. Myslím si, že cimbálová muzika by účastníky zase o něco lépe seznámila s jižní Moravou, navíc je to výborná kulturní vložka, která se perfektně snoubí s posezením u dobrého vína a povídáním si s přáteli. Do programu jsem ji avšak nezařadila záměrně, jelikož ceny za cimbálovou muziku jsou poměrně vysoké a i celková cena zájezdu by pro klienty mohla být příliš drahá. Ale kdyby byl zájezd nabízen firmám, doporučila bych možné do-objednání cimbálové muziky.

53

Závěr Vypracovala jsem bakalářskou práci na téma Pavlovští vinaři a nový turistický produkt. Práce se dělí na dvě části, teoretickou a praktickou. Část teoretická měla čtenáře seznámit s oblastní jižní Moravy s přesnějším zaměřením na mikulovsko. Byl zde uveden popis jednotlivých míst, které jsou obsaženy v části praktické. Hned za začátku práce se seznamujeme s charakteristikou jižní Moravy a stručně také s jejím největším městem Brnem. Domnívám se, že část teoretická a její popis míst by mohl čtenáři nastínit základní údaje a rozšířit informace o daných lokalitách.

Troufám si říci, že cíle práce v části praktické jsem splnila. U rešerše cestovních kanceláří jsem doufala, že objevím více cestovních kanceláří, které pořádají své zájezdy na jižní Moravu, ale výsledek byl takový, jaký jsem čekala. Bylo mi jasné, že zájezdy do Pavlova nejspíše nenajdu, ale očekávala jsem více zájezdů, které navštěvují Mikulov. Bohužel cestovní kanceláře jižní Moravu docela opomíjejí, přitom je zde k vidění tolik krásných míst.

O vinařství v tomhle kraji by se dalo psát více, rozdělení vín, srovnání vín v jednotlivých obcích a podoblastí vinařské oblasti Morava, ale tím jsem se nemohla více zabývat jelikož to bylo již nad rámec mého tématu. Ale co je důležité říci, že vinařství v Pavlově dosahují vysokých kvalit a vinařský spolek se snaží je více a více propagovat a pozvedávat je. Čtenářům práce, kteří mají rádi víno rozhodně doporučuji návštěvu některou z místních vinařských akcí.

Produkt, který jsem zde vytvořila není klasický autokarový zájezd, ale kombinací autokarového s cykloturistikou, která je v tomto regionu velmi oblíbená. Myslím si, že navržený program by mohl oslovit majitele firem k pořádání tzv. teambuildingů. Čtenář práce by si z toho mohl vzít také inspiraci k uspořádání rodinné dovolené (s dětmi vyjma posezení ve sklípku) nebo času stráveném s přáteli či jen ve dvou.

Osobně doufám, že časem i zahraniční turisté budou znát pojem jižní Morava, Brno a nejen místa jako je Praha, Český Krumlov a Karlovy Vary.

54

Tištěné materiály/Propagační materiály [1] JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Průvodce po jižní Moravě. Jižní Morava: Break Point Communications, 101 s

[6] AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR. Pálava: Chráněná území ČR.

[2] NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM. Vinařská podoblast Znojemská. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2014. ISBN Krajem vína

[3] NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM. Vinařská podoblast Velkopavlovická. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2014. ISBN Krajem vína.

[4] NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM. Vinařská podoblast Slovácká. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2014. ISBN Krajem vína.

[5] NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM. Vinařská podoblast Mikulovská. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2014. ISBN Krajem vína

[7] Pavlov: Pavlovské vinice a vinné sklepy. Znojmo, 2011

[8] DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. 1000 divů Čech, Moravy a Slezska. Vyd. 2., upr. V Praze: Knižní klub, 2009, 376 s. ISBN 978-80-242-2530-2

[9] Pavlov. TIC Mikulov.

[10] JIHOMORAVSKÝ KRAJ. Klentnice. TIC Mikulov, TIC Pasohlávky.

55

Internetové zdroje [11] Vína z Moravy, Vína z Čech. In: Vína z Moravy, Vína z Čech [online]. 2005-2013. Dostupné z www.wineofczechrepublic.cz/oblasti-a-vinari/vinarska-oblast-morava.html

[12] Pasohlávky: Památky. In: Pasohlávky [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.pasohlavky.cz/cze/obec/pamatky.htm

[13] Regionální muzeum v Mikulově. In: Regionální muzeum v Mikulově [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.rmm.cz/czech/sud.html

[14] Itras. In: Itras: Dietrichsteinská hrobka Mikulov [online]. 2009-2014, 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://itras.cz/dietrichsteinska-hrobka-mikulov/

[15] Vinařství Ilias. In: Vinařství Ilias [online]. 2008 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://ilias.cz/index1.html

[16] Palavia vinium. In: Palavia vinium [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.palavia.cz/o-nas.html

[17] Vinařství Garčic. In: Vinařství Garčic [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.garcicovi.cz/vinarstvi/

[18]

Šilinek. In: Vinařství Šilinek [online]. 2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:

http://www.silinek.eu/

[19]

Reisten vinařství. In: Reisten [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:

http://www.reisten.net/cs/vinarstvi-reisten

[20] Vinařství Vilém Topolanský. In: Vinařství Topolanský [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.vinarstvitopolansky.cz/o-nas/

[21] Vinařství Pavlov. In: Vinařství Pavlov [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.vinarstvipavlov.cz/cz/sekce/o-vinarstvi-pavlov-1/

56

[22] Vinařství Foltýn. In: Vinařství Foltýn [online]. 2010 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.vinarstvifoltyn.cz/

[23] Hotel Pavlov. In: Hotel Pavlov [online]. 2012-2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.hotelpavlov.cz/ubytovani.html

[24] Hotel Iris. In: Hotel Iris [online]. 2010-2014 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.hotel-iris.cz/#

[25] Penzion U Bednářů. In: Penzion U Bednářů [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.penzionubednaru.cz/

[26] Penzion Vinařský dům. In: Penzion Vinařský dům [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.silinkovi.cz/

[27] Ubytování Nad jezerem. In: Ubytování Nad jezerem [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.ubytovanipavlov.cz/

[28] Penzion Pod Hradem. In: Ubytování Pod hradem [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.garcicovi.cz/pod_hradem_uvod.html

[29] Ubytování Pálava. In: Pension Adélka [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.ubytovani-palava.cz/

[30] Apartmány Sisi. In: Apartmány Sisi [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.ubytovani-palava.cz/

[31] Ubytování v soukromí. In: Ubytování Macho [online]. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://margott80.wix.com/ubytovani-macho

[32] Ubytování Pavlov 24. In: Pavlov 24 [online]. 2009 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://margott80.wix.com/ubytovani-macho

57

Zdroje obrázků Obrázek č. 1: VÍNA Z MORAVY, VÍNA Z ČECH. Krajem vína [online]. [cit. 25.4.2014]. Dostupný na WWW: http://www.winesfrombohemia.com/5-3-krajem-vinacz.html

Obrázek č. 2: Vlastní fotografie, Lenka Studená Obrázek č. 3: Vlastní fotografie, Lenka Studená

Obrázek č. 4: Vlastní fotografie, Lenka Studená

Obrázek č. 5: Vlastní fotografie, Lenka Studená

Obrázek č. 6: Vlastní fotografie, Lenka Studená

Obrázek č. 7: Vlastní fotografie, Lenka Studená

Obrázek č. 8: Vlastní fotografie, Lenka Studená

Obrázek č. 9: VINAŘSKÝ SPOLEK. Otevřené sklepy Pavlov [online]. [cit. 25.4.2014]. Dostupný na WWW: http://www.otevrene-sklepy-pavlov.cz/vinarsky-spolek

Obrázek č. 13, 14: EJ TRANSIT. Přeprava osob [online]. [cit. 25.4.2014]. Dostupný na WWW: http://www.ejtransit.com/preprava-osob

58

Přílohy Přílohy A: Trasy turistického a cyklistického výletu

Mapa trasy výletu na kolech

Mapa trasy pěší túry

Příloha B

Mapa Pavlova s vyznačením vinařství a viničních tratí

Příloha C

Dobrý den, jsem studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě oboru cestovní ruch. V téhle době píši bakalářskou práci o Pavlově a místním vinařském spolku. Cílem práce je zvýšit povědomí o pavlovských vinařích a o Pavlovu samotném, proto Vás prosím o vyplnění mého dotazníku.

Název Vašeho vinařství ……………………………………………………………

Pozice ve vinařském spolku …………………………………………………………..

Vaše nejoblíbenější akce pořádaná spolkem pavlovských vinařů ………………………………………………………….

Vyhovuje Vám spolupráce s ostatními vinaři …………………………………………………………..

Případně jaké změny by jste navrhl/a ……………………………………………………….

Přál by jste si více akcí pořádaných spolkem vinařů …………………………………………………………

Jestliže ano, máte nápad jaké by to měly být ………………………………………………………..

Měl/a byste zájem, aby se turisté, kteří navštíví Pavlov zde drželi na více dní (3,4 dny) ………………………………………………………………………

Je u Vás možnost posezení ve vinném sklepu ………………………………………………………………..

Je u Vás možnost ubytování ………………………………………………………………..