VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

St á v a j í c í k v a l i t a c e s t o v n í h o r u c h u re g i o n u Světelska a jeho další potenciál bakalářská práce

Autor: Aneta Novotná Vedoucí práce: Mgr. Martin Weinhöfer Jihlava 2012

Anotace V rámci této bakalářské práce je řešena problematika kvality cestovního ruchu a jeho dalšího potenciálu regionu Světelska. V teoretické části se věnuji geografické charakteristice a památkám této oblasti. V praktické části je prováděno dotazníkové šetření na téma spokojenost občanů a turistů s cestovním ruchem v této oblasti. Součástí je samozřejmě také vyhodnocení tohoto šetření a prezentace výsledků výzkumu.

Klíčová slova Bakalářská práce, Světlá nad Sázavou, cestovní ruch, památky Světelska, dotazníkové šetření

Annotation In this thesis is approached teh problem of quality of tourism and its further potential of the region Světelska. In the theoretic part deals with geographic characteristics and heritage of this area. The practical part is conducted survey on satisfaction of citizens and tourists with tourism in this area. Part of the course of this investigation, evalution and presentation of research results.

Key words Thesis, Světlá nad Sázavou, tourism, heritage of Světelsko, survey

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu Mgr. Martinu Weinhöferovi za poskytnuté rady. Poděkovat bych také chtěla zaměstnancům turistického informačního centra ve Světlé nad Sázavou za poskytnuté informace a materiály. Díky patří i mé rodině, která mě po celou dobu psaní podporovala a všem respondentům, kteří mi zodpověděli dotazníky a umožnili tak vznik mé práce.

Obsah 1

Úvod a cíl práce ........................................................................................................ 8 1.1

Úvod.................................................................................................................. 8

1.2

Cíl...................................................................................................................... 8

2

Vymezení oblasti Světelska ...................................................................................... 9

3

Geografická charakteristika .................................................................................... 12

4

5

6

3.1

Poloha ............................................................................................................. 12

3.2

Horniny a reliéf ............................................................................................... 13

3.3

Podnebí ........................................................................................................... 13

3.4

Vodstvo ........................................................................................................... 16

3.5

Půdy ................................................................................................................ 16

3.6

Obyvatelstvo a jeho činnost ............................................................................ 17

3.7

Doprava ........................................................................................................... 18

3.8

Ochrana přírody .............................................................................................. 18

Turistické zajímavosti ve městě Světlá nad Sázavou ............................................. 19 4.1

Kostel sv. Václava .......................................................................................... 19

4.2

Zámek ve Světlé nad Sázavou ........................................................................ 20

4.3

Středověké podzemí ........................................................................................ 22

4.4

Zámecký park ................................................................................................. 23

4.5

Propagace oblasti ............................................................................................ 25

4.6

Možnosti stravování a ubytování .................................................................... 25

Turistické zajímavosti v okolí................................................................................. 26 5.1

Přírodní rezervace Stvořidla ........................................................................... 26

5.2

Hrad Lipnice ................................................................................................... 27

5.3

Národní památník odposlechu ........................................................................ 28

5.4

Michalův statek ............................................................................................... 30

5.5

Sluneční zátoka ............................................................................................... 31

Vlastní výzkum ....................................................................................................... 32 6.1

Vytvoření dotazníků ....................................................................................... 32

6.2

Metodika výzkumu pomocí dotazníkového šetření ........................................ 35

7

Metodika vyhodnocování dotazníků ....................................................................... 35

8

Vyhodnocení dotazníků pro obyvatele Světelska ................................................... 37 8.1

Vztah dotázaných ke zkoumané oblasti .......................................................... 37 6

8.2

Aktivity občanů v regionu .............................................................................. 38

8.3

Zařízení, které chybí ....................................................................................... 40

8.4

Spokojenost s nabízenými službami v regionu ............................................... 41

8.5

Návštěvnost historických a kulturních památek ............................................. 42

8.6

Návštěvnost přírodních zajímavostí................................................................ 43

8.7

Dovolená a volný čas občanů ......................................................................... 44

8.8

Účast na kulturních akcích v regionu ............................................................. 45

8.9

Četnost návštěv kulturních akcí ...................................................................... 46

8.10

Spokojenost občanů s propagací regionu........................................................ 47

8.11

Souhlas nebo nesouhlas s názorem ................................................................. 48

8.12

Věková kategorie ............................................................................................ 49

8.13

Pohlaví ............................................................................................................ 50

9

Vyhodnocení dotazníků pro turisty Světelska ........................................................ 51 9.1

Doba návštěvy................................................................................................. 51

9.2

Motiv cesty ..................................................................................................... 52

9.3

Zhodnocení dopravního spojení do regionu ................................................... 53

9.4

Hodnocení služeb turisty ................................................................................ 54

9.5

Povědomí o regionu ........................................................................................ 56

9.6

Propagace regionu........................................................................................... 57

9.7

Návštěvnost památek ...................................................................................... 58

9.8

Zařízení, které chybí ....................................................................................... 59

9.9

Spokojenost s kvalitou služeb v regionu......................................................... 60

9.10

Bydliště turistů ................................................................................................ 61

9.11

Věková kategorie ............................................................................................ 62

9.12

Pohlaví ............................................................................................................ 63

10

Závěrečná zjištění ............................................................................................... 64

11

Směřování města ................................................................................................. 66

12

Závěr ................................................................................................................... 68

13

Seznam použitých zdrojů .................................................................................... 70

14

Seznam použitých obrázků ................................................................................. 72

15

Seznam použitých tabulek .................................................................................. 74

16

Přílohy................................................................................................................. 75

7

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Problematiku Světelska jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila hned z několika důvodů. Tím hlavním byla možnost psát o městě a okolí, kde odmalička bydlím a tím pádem určitým způsobem využít své zkušenosti a informace i směrem dál. Dalším důvodem byla možnost tyto informace prohloubit a získat nové. Dalším impulsem byla šance získat cenné informace jak od občanů Světelska, tak turistů, kteří k nám zavítají. Ve městě, kde žiji téměř 22 let, není samozřejmě vše dokonalé, ale bohužel i tam, kde by byla potřeba zainventovat, se tak neděje. To je můj názor a zajímalo mě, zda občanům a turistům zde chybí ty stejné věci jako mě a mým vrstevníkům. Pro tyto všechny úkony bude stěžejním bodem dotazníkové šetření, kterým bych tyto názory a postoje ráda zjistila. Mým cílovým skupinám, občanům a turistům, bude dotazník vytvořen poněkud odlišně, ale výsledky šetření budou zajisté zajímavé a třeba i pomohou se městu a Světelsku celkově posunout se směrem k světlejším zítřkům a lepší budoucnosti. Od turistů budou výsledky zajímavé především z hlediska návštěvnosti památek v okolí. Myslím si, že jak kulturních, tak i přírodních památek je zde, v porovnání s velikosti území, celkem dostatek. Ovšem s propagací těchto míst už to tak růžové není. Ale snad nás výsledky mile překvapí a nějaké nadšence do krás České republiky nalezneme.

1.2 Cíl Mým hlavním cílem je zvýšit povědomí o této oblasti, snaha ji zatraktivnit a nabídnout možnost využití místních zařízení a služeb, i s ohledem na to, že jejich dostupnost a kvalita se nedá vždy považovat za dostačující. Z hlediska cestovního ruchu je v tomto malém městě poměrně málo možností a občané často vyjíždí za dovolenou, kulturou a službami cestovního ruchu do vzdálenějšího okolí, či do zahraničí. Proto bych chtěla i provést jakýsi návrh zlepšení současné situace, i z hlediska propagace a šíření povědomí o nabídce cestovního ruchu, a pokusit se tak přilákat více zájemců o tuto oblast. A poukázat hlavně na to, co v našem městě chybí a mohlo by pomoci jeho růstu.

8

2 Vymezení oblasti Světelska Pojem „Světelsko“ se užívá v našich končinách relativně volně. Každý si pod tímto názvem může představit poněkud jinou oblast. Členit se dá dle několika kritérií. První možné členění je vymezeno příspěvkovou organizací Vysočina Tourism, které je zobrazeno na následující mapě.

Obrázek 1: Mapka vymezení Světelska pro působnost TIC; zdroj: http://vysocinatourism.cz/files/prilohy

9

Dalším možným členěním je podle Svazku obcí mikroregionu Světelsko, kam patří 16 oblastí. Těmi jsou: Dolní Město (1), Druhanov (2), Krásná Hora (3), Kunemil (4), Leština u Světlé (5), Malčín (6), Nová Věc u Světlé (7), Okrouhlice (8), Ovesná Lhora (9), Pohleď (10), Příseka (11), Sázavka – dříve Smrdov (12), Služátky (13), Světlá nad Sázavou (14), Trpišovice (15) a Vlkanov (16). [2]

Obrázek 2: Vymezení oblasti svazku obcí mikroregionu Světelska; zdroj: http://www.krvysocina.cz/mikroregiony-kraje-vysocina

Třetím možným členěním je podle Správního obvodu obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou, kam patří Bělá (1), Bojiště (2), Číhošť (3), Dolní Město (4), Druhanov (5), Hněvkovice (6), Horní Paseka (7), Hradec (8), Chřenovice (9), Jedlá (10), Kamenná Lhota (11), Kouty (12), Kožlí (13), Kozlov (14), Kunemil (15), Kynice (16), Ledeč nad Sázavou – POU (17), Leština u Světlé (18), Malčín (19), Nová Ves u Světlé (20), Ostrov (21), Ovesná Lhota (22), Pavlov (23), Pohleď (24), Prosíčka (25), Příseka (26), Sázavka (27), Služátky (28), Světlá nad Sázavou – ORP (29), Trpišovice (30), Vilémovice (31), Vlkanov (32). [12]

10

Obrázek 3: ORP Světlá nad Sázavou; zdroj: www.uur.cz

Pro laiky ale Světelsko znamená především oblast, která má své pevné kořeny ve městě Světlá nad Sázavou a přilehlé okolí, kde mají své příbuzné nebo tam jezdí na výlety. A samozřejmě oblast kolem řeky Sázavy, která dominuje celé této lokalitě, ale i sousedícím městům a vesnicím.

Obrázek 4: Znak města Světlá nad Sázavou; zdroj: www.svetlans.cz

11

3 Geografická charakteristika „Téměř celé území kraje Vysočina se nachází v geomorfologické podsoustavě Českomoravská vrchovina a jeho území je tak ve srovnání s ostatními kraji ČR jedním z nejvíce homogenních krajinných typů. Přesto je však území vnitřně diferencováno z hlediska své atraktivity a potenciálního celoročního turistického využití.“ (Vystoupil, 2006) K přednostem kraje patří především výhodná geografická poloha (tranzitní poloha), kvalitní jak přírodní tak životní prostředí (ekologicky jedno z nejlepších v České republice), dlouhodobá poptávka domácí návštěvnosti (z Brna a Prahy) a široká nabídka cyklotras společně s hustou sítí dobře značených turistických cest. (1)

3.1 Poloha Podle Culka (2005, str. 190) Světlesko spadá pod Havlíčkobrodský bioregion. Zabírá geomorfologický celek

Hornosázavská

pahorkatina

kromě

jeho

severních

a

jihozápadních okrajů. Tento bioregion je protažen ve směru SZ – JV a má plochu 1547 km2. Poloha Světlé nad Sázavou a okolí je v rámci České republiky spíše centrální a v rámci kraje Vysočina severozápadní. Centrální poloha je podtržena i tím, že nedaleko města Světlá nad Sázavou se nachází geometrický střed České republiky a to v Číhošti. Což je vesnička zhruba 11 kilometrů vzdálená. Město leží na soutoku řeky Sázavy a potoku Sázavy a nachází se na obou březích řeky Sázavy. Celá oblast Světelsko se vyznačuje nadmořskou výškou v rozmezí 360 m n. m. až 600 m n. m – ve správním obvodu města. [2]

Culek (2005, str. 191) pro Havlíčkobrodský region udává typickou výšku od 400 do 590 m n. m. Dále uvádí, že bioregion je tvořen plochou zdviženou pahorkatinou na rulách u okrajů rozčleněnou nehlubokými zaříznutými údolími výjimečně i skalnatými.

12

3.2 Horniny a reliéf Culek (2005, str. 190) uvádí, že podklad Havlíčkobrodského bioregionu tvoří jednotvárný komplex migmatických rul, až migmanitů. Západně od Havlíčkova Brodu v oblasti Stvořidel vystupuje masív žul až granodioritů. Objevují se zde i nečetné složky amfibolitů menšího rozsahu, například u Pohledu jsou menší výchozy hadců. Zasahují zde i křídové opuky a jílovce a cenomanské pískovce. Častými pokryvy jsou svahoviny. Reliéf je podle Culka (2005, str. 190) tvořen rozsáhlými zdviženými neobyčejně plochými zarovnanými povrchy, které se k severu sklánějí k Polabí. Výjimečným, atypickým je průlom řeky Sázavy pod Melechovem, tzv. Stvořidla. V okolí Světlé nad Sázavou má reliéf charakter ploché vrchoviny s členitostí 150 – 170 m. Ve Stvořidlech dosahuje reliéf charakteru členité vrchoviny s výškovou členitostí až 240 m.

3.3 Podnebí Podnebí je v této oblasti mírně teplé, spíše chladnější. Oblast je dostatečně dotována srážkami, výjimku tvoří pouze severní okraj bioregionu. Roční úhrn srážek je ve městě Světlá nad Sázavou se pohybuje okolo 668mm. Dle E. Quitta Světelsko spadá do oblasti MT 7 (2) S nadmořskou výškou úzce souvisí teplota vzduchu, která se stoupající nadmořskou výškou klesá. Nadmořská výška ovlivňuje i srážky, jejichž množství s nadmořskou výškou přibývá (v tak malém území je to avšak zanedbatelné, zvláště při tak male relativní výškové členitosti). [2]

13

Klimatická oblast

mírně teplá

Rajon

MT 7

Počet letních dnů

30 - 40

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

140 - 160

Počet mrazových dnů

110 - 130

Počet ledových dnů

40 - 50

Průměrná teplota v lednu

-2°C - -3°C

Průměrná teplota v červenci

16°C - 17°C

Průměrná teplota v dubnu

6°C - 7°C

Průměrná teplota v říjnu

7°C - 8°C

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

100 - 120 mm

Srážkový úhrn ve vegetačním období

400 - 450 mm

Srážkový úhrn v zimním období

250 - 300 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 - 80

Počet dnů zamračených

120 - 150

Počet dnů jasných

40 - 50

Obrázek 5: Oblast MT7; zdroj: http://old.ochranaprirody.cz/

14

Obrázek 6: Roční úhrn srážek za rok 2010; zdroj: http://portal.chmi.cz

Obrázek 7: Průměrná roční teplota v roce 2010; zdroj: http://portal.chmi.cz

15

3.4 Vodstvo Pro tuto oblast, jak už napovídají názvy měst (Světlá nad Sázavou, Ledeč nad Sázavou, Lipnice nad Sázavou) je řeka Sázava pomyslným symbolem. „Sázava, pravostranný přítok Vltavy, je druhým největším a jedním ze čtyř hlavních přítoků Vltavy. Je dlouhá 218,1 kilometrů, její povodí měří 4349,2 km2 a průměrný průtok v ústí je 25,2 m3/s. Jako počátek Sázavy je často uváděn rybník Velké Dářko na Českomoravské vysočině, ale je třeba říci, že řeka pramení 1,1 km severozápadně d Šindelného vrchu v nadmořské výšce 757 metrů. Sázava je podporována přítoky ponejvíce ze své levé strany, její nejznámější přítoky Šlapanka, Želivka, a Blanice (vlašimská) se vlévají zleva. Možná neznámější přítok, snad proto, že se k ní připojuje z pravé strany přímo ve Světlé nad Sázavou, bude Sázavka.“ (Ryšánek, 2006) „Sázava svým půvabným okolím a dostupností z Prahy byla, je a vždy bude mimořádným pojmem pro rekreanty, vodáky a turisty všech kategorií.“ (Ryšánek, 2006)

3.5 Půdy „V bioregionu naprosto převažují kyselé typické kambizemě, které se ve sníženinách a na plošinách přecházejí do větších ploch primárních pseudoglejů. Pouze při severním okraji bioregionu, na přechodu k Polabí se na sprašových hlínách vyvinuly kromě pseudglejů též typické luvizemě, výjimečně až hnědozemě, část slabě oglejené. Na rulách se v těchto nižších polohách vyvinuly typické kambizemě.“ (Culek, 2005) V okolí Sázavy a Sázavky nalezneme také asociace nivních půd. [2]

16

Obrázek 8: Typy půd České republiky; zdroj: Klímová Eva – Příroda:geografická encyklopedie

3.6 Obyvatelstvo a jeho činnost Z pohledu rozvoje města Světla nad Sázavou a jeho okolí je důležitá existence a činnost Svazku obci mikroregionu Světelsko (dále jen mikroregion Světelsko), jehož je město Světla nad Sázavou zakládajícím členem. Mikroregion Světelsko vznikl jako přirozená formace obci, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Tento mikroregion má přibližně 10 000 obyvatel. [2] Činnost obyvatelstva v tomto regionu závisí především na zaměstnání. V minulosti byla většina obyvatel zaměstnána ve sklářství. Místní sklárny Sklo Bohemia s.r.o. zaměstnávaly velkou část obyvatel. Bohužel v minulých letech došlo k jejich krachu a město i okolí zasáhla vysoká nezaměstnanost a ekonomická krize. Sklárny ale po několika letech obnovily částečně svoji činnost a daly práci několika stovkám obyvatel. Většina obyvatel je zaměstnána jak ve Sklárnách, tak v dalších soukromých menších sklárnách v okolí. Rozvíjí se zde ve velké míře zahrádkaření. 17

3.7 Doprava Územím regionu nepochází žádný významný dopravní tah. V relativní blízkosti se nachází dálnice D1 Praha – Brno. Městem Světlá nad Sázavou prochází významná železniční trať, která spojuje Prahu s jižní Moravou. Řešeným územím prochází významná dvoukolejná, elektrifikovaná železniční trať č. 230 Havlíčkův Brod – Kolín – Praha. Spojuje Vysočinu jak s Prahou, tak i Brnem. Regionální jednokolejná trať spojuje Havlíčkův Brod s Kolínem a trať č. 212 spojuje město Světlá nad Sázavou s Čerčany, přes Ledeč nad Sázavou a Zruč nad Sázavou. [2]

3.8 Ochrana přírody V regionu lesní porosty kryjí asi 30% plochy, jsou však vesměs tvořeny monokulturami smrku. Nelesní plochy jsou intenzivně zemědělsky využívány, v současnosti převážně jako pole, méně jako louky a pastviny. Největší souvislá plocha zeleně ve Světlé nad Sázavou je zámecký park, který je památkově chráněný. V menších okolních sídlech je veřejná zeleň přítomna na upravovaných návsích, kde se většinou objevuje kaplička a skupinka stromů. [2] Co se týče Havlíčkobrodského bioregionu, tak Culek (2005, str. 192) uvádí, že v něm doposud nebylo vyhlášeno mnoho chráněných území. Jsou to především botanické a batrachologické lokality PR Velká a Malá olšina, PR Lhotecká stráň a jiné. Další lokality mají geologický motiv ochrany, jako například PP Stébelnatá rula.

18

4 Turistické zajímavosti ve městě Světlá nad Sázavou 4.1 Kostel sv. Václava „Stojí v mírném kopečku, jako v zrcadle se zhlíží v hladině řeky Sázavy a jeho zvláštní, zdaleka viditelná věž s nejvyšším patrem upraveným na způsob středověkého podsebití, spolehlivě

přitahuje

zraky

návštěvníků

dychtivých

zhlédnout

krásy

Horního

Posázaví.“(Světelsko Vlastivědný sborník, 1.díl, 2007) Jak je již patrno z jeho názvu, tento kostel je zasvěcený českému knížeti svatému Václavovi. V 16. století byl kostel renesančně přestavěn. Boční lodě a kůr byly přistavěny roku 1722. Těmito přístavbami byl ovšem změněn původní stavební sloh kostela. Společně s kostelem v jeho blízkosti vyrůstal i hřbitov, který se v následujících letech příliš rozrostl, proto byl přemístěn do Dolní Březinky. V kostele se nachází cínová křtitelnice, kterou daroval kostelu roku 1569 Burian Trčka z Lípy. Na ní je jednoduchým způsobem vyryto: „Tento klenot – ke cti a chvále – svaté trojice – záduší – světelskému – za kněze – řečeného – Zlatickoho – Pavla – písaře – Jakuba – Mlynáře“. Pod tímto kostelem se nachází také ostatky kněží a některých majitelů světelského panství. (4) Dříve se kostel mohl chlubit třemi zvony. Bohužel během druhé světové války o dva zvony přišel a zůstal jen jeden. Váží 1440kg a je z roku 1569. Nese nápis, který je psán latinsky a jeho překlad zní: „ K hlasu tohoto zvonu se shromažďujte, srdce svá pozdvihujte, chválu Bohu trojjedinému vzdávejte.“ (4) Patrona sv. Václava nalezneme na vitraji uvnitř kostela. Kníže je zde zobrazen jako rytíř ve zdobeném zlatém obleku. Pravou rukou drží kopí a levou si přidržuje svůj plášť. Nad ním v malém okénku poletují andělé a pozvedají jeho korunu slávy. (6) Dnes je tento kostel nově opraven a slouží i k pastorační činnosti. (4)

19

Obrázek 9: Kostel sv. Václava, Světlá nad Sázavou; zdroj: www.kyticesvetla.cz

4.2 Zámek ve Světlé nad Sázavou Světelský zámek leží na levém břehu řeky Sázavy. Vznikl z původní tvrze a dnes je to jednopatrová novorenesanční budova, která se pyšní čtyřmi křídly. Od roku 1949 v tomto zámku sídlí škola, která se zaměřuje na vzdělání především v zemědělské oblasti. Původní tvrz byla vystavěna roku 1393 Štěpánem ze Šternberka. Byla chráněna příkopy a vodou. Toto je pouze domněnka a je možné, že zámek byl vystavěn až za vlády rodu Trčků z Lípy. Burian Trčka z Lípy začal s přestavbou této tvrze roku 1567. Přistavěl k ní jednopatrovou budovu v loveckém stylu. Stavbu dokončil až František Antonín Černík a to roku 1737. Vystavěl východní stranu, kde původně stával pivovar. O další rekonstrukci se postaral hrabě Leopold Kolovrat Krakovský a to v letech 1774 – 1775. Další službu tento zámek prokazoval vojákům a to od roku 1809, kdy se využíval jako vojenská nemocnice. Byla potřeba ji rozšířit, jelikož v té době byla tato oblast zasažena tyfem a jak vojáci, tak obyvatelé, potřebovali lékařskou péči. Zámek byl rekonstruován a přestavován ještě mnohokrát, za významné stavitele se dají považovat například vídeňský architekt Svatoš, který se postaral, aby si zámek udržel 20

svůj renesanční styl a přistavěl k němu věžičku a balkón. Dále vídeňský sochař Josef Gasser se zasloužil o vytvoření dvou pískovcových soch ve východním průčelí. Současně byl zámek rozšířen až za Horní rybník. Na nádvoří zámku stojí kašna, dále plastika dívky od K. Vogela. Z nádvoří lze vstoupit do zimní zahrady, kde můžete spatřit umělou jeskyni (grottu) s vodopádem a jezírko. V současné době jsou interiéry zámku veřejnosti nepřístupné, kromě Rytířského sálu, kde se konají svatby, koncerty a jiné kulturní akce pořádané městem. Ve východním křídle se nachází Muzeum Světelska, což je další atraktivita této oblasti. Nalezneme zde informace o historii města, o významných osobách, které se zde narodili, dále informace o rodech, které vládly této oblasti a také je zde zpřístupněna část archeologických nálezů z této oblasti. Světlá nad Sázavou je známá jako město skla a kamene a proto se část expozice v tomto muzeu věnuje také sklářství a kamenictví. [3]

Obrázek 10: Zámek ve Světlé nad Sázavou; zdroj: www.hrady.cz

Obrázek 11: Interiér Rytířského sálu; zdroj: www.hrady.cz

21

4.3 Středověké podzemí Severovýchodně od kostela sv. Václava se nachází Světelské podzemí. První a také jediná zmínka o tomto podzemí se nalézá v Seidlerově kronice z roku 1788, kde je psáno: „Panství náležící chalupa pod kostelem, při níž nalézal se ve skále vytesaný sklep, byla s podržením práva na tento sklep prodána za 150 zl. v. m.“. Poslední průzkumy, které obsahovaly i hrubé geodetické zaměření, se zde prováděly za druhé světové války a to konkrétně roku 1944. Později toto podzemí bylo zcela nevyužíváno, dá se říci, že místními občany spíše zneužíváno a to tak, že sloužilo jako místo svozu odpadu, který se do podzemí dostával studnou, která spojuje podzemí s povrchem země. O jeho zpřístupnění a především vyčištění se zasloužilo několik nadšenců z Vlastivědného spolku Světelsko, kteří spolupracovali s pracovníky městského úřadu. Provedli zde zabezpečovací práce, dále instalovali osvětlení a upravili vstupní vestibul, kde byla aranžována malá výstava, obrazy a nálezy z výkopů. Toto čištění probíhalo 4 roky a to od roku 1999 až do roku 2002. Po zajištění odpadu a důkladném úklidu se zjistilo, že chodby měří necelých 200metrů. Další spojení s jinými chodbami, se světelským zámkem pod řekou Sázavou či dokonce s hradem Lipnice bylo vyvráceno. Tato pověra kolovala především mezi obyvateli, kteří si mysleli, že je to tajný průchod či dokonce úkryt. Také se nepotvrdila domněnka badatelů, že tyto chodby mají několika patrový charakter. Nejstarší středověké ražby byly započaty přímo nad meandrem řeky Sázavy do skály. Tehdejším základem těchto chodeb byly pouze dva sklepy. Postupně docházelo k jejich rozšiřování a propojování. Šířka chodeb dosahuje až 240 centimetrů a výška okolo 210 centimetrů. Stěny i stropy jsou vypracované do klenby, na které je patrno, že v podzemí se pracovalo skutečně s ručními nástroji. Dokazují to výrazné vrypy jak na stěnách tak stropech. Co se týče nálezů v podzemí – není jich mnoho. Jedná se o několik střepů keramiky pravděpodobně z 15. století. Nalezena byla jediná mince a to z roku 1800. Nedostatek nálezů se dá odůvodnit tím, že v minulosti byly sklepy důkladně čištěny, jelikož se předpokládá, že sloužily také jako sklad pro potraviny či pivo. V současné době do podzemí vedou dva vchody. Jeden, který byl uměle vybudován v pozdější době a druhý, který se považuje za původní, se nachází na pravé straně pod 22

kostelem sv. Václava. V dnešní době se tento vchod nepoužívá, je zamčen a ke vstupu do podzemí slouží pouze ten uměle vybudovaný. V podzemí se nachází také, již jednou zmiňovaná, studna. Její hloubka dosahuje necelých 10 metrů a její dno se nachází přibližně 3,25 metru pod úrovní podlahy. Má kruhový průměr a velmi malý přítok. Z důvodu malého přítoku sloužila v minulosti jen k větrání, společně s několika vrty, které se nacházejí na celém území podzemí. Dnes je již podzemí zcela přístupné, s průvodcem, který Vás vezme na pouť plnou dobrodružství a příjemné procházky jak v létě či zimě, jelikož teplota v podzemí se celoročně drží na 12 stupních Celsia. [3]

Obrázek 12: Středověké podzemí, Světlá nad Sázavou; zdroj: www.kyticesvetla.cz

4.4 Zámecký park Tento park se rozkládá přibližně na ploše 16 hektarů. Z hlediska historie se dá některých věcí pouze domnívat. Například toho, že byl založen pravděpodobně roku 1871 knížetem F. J. Salm-Reifferscheidtem. Za doby totality nebyl udržován, i přestože společně se světelským zámkem byl zapsán do seznamu památek. Do roku 1998 neměl park svého majitele a i proto spadl pod patronát města. Ten ve svém rozpočtu na zámecký park nezapomněl, ba dokonce se stal jednou z priorit tohoto rozpočtu. Byly odstraněny nemocné či poškozené stromy, náletové dřeviny a pařezy. Dalšího roku se park dočkal nové odvodňovací sítě, nových laviček a odpadkových košů. Ovšem největší část rekonstrukce byla věnována zámeckých rybníkům. [3] 23

Rekonstrukce hráze Horního rybníka byla jednou z nejnáročnějších prací. Došlo k překopu hráze, což bylo velice těžké, jelikož celá tato oblast je zarostlá stromy. Vznikl zde nový přepad z rybochovem. Co se týče Dolního rybníka, v minulosti byl jeho chloubou altánek na hrázi. Ten byl ale zničen v 80. letech 19. století požárem. V současné době oba dva rybníky slouží místnímu sdružení rybářů. (5) Za zámeckým parkem se nachází ještě několik rybníků, které už bohužel nespadají do zámeckého parku. První rybník za Horním rybníkem slouží dnes jako jediné možné místo na koupání v létě. Kvalita vody ovšem není ideální. V minulosti bylo znečištění ještě horší, v dnešní době se město snaží o jeho pravidelné vypouštění a následné čištění, ovšem není to na dlouhou dobu. I zde se nachází veliké množství ryb. Další dva rybníky, směrem k Nové Vsi se ke koupání už tak hojně nevyužívají. Jejich přístupnost je také značně ztížena místním terénem. K rybníkům vede pouze úzká cestička, která v hlavní letní sezóně téměř zarůstá trávou. Ovšem některé nadšence to neodradí a užívají si zde chvíle klidu, pohody a romantiky. „Nejzajímavější stavbou v celém zámeckém parku je bezesporu tzv. Čertův mostek, který lze označit za vrcholné dílo romantismu. Klene se nad osmimetrovou kamennou propastí, do které proudí voda z přepadu Horního parkového rybníka. Atmosféra horské bystřiny je navozena množstvím divoce rozložených kamenů v celém údolí potoka, obklopeném tmavými vysokými smrky, z nichž bohužel více než polovina již padla za oběť větrným poryvům.“ (Světelsko: Vlastivědný sborník 1.díl, 2007)

Obrázek 13: Čertův mostek; zdroj: vlastní

24

4.5 Propagace oblasti O propagaci této lokality se z velké části stará turistické informační centrum (TIC). Toto TIC splnilo požadované podmínky České centrály cestovního ruchu – CzechTourismu a proto bylo zařazeno do kategorie „oficiální turistická informační centra“. TIC vydává řadu propagačních materiálů, brožur o atraktivitách a službách cestovního ruchu, nabízí bezplatné informace o ubytování, stravování a dopravě v části Světelska. V této oblasti funguje jeho spolupráce s kulturním zařízením Kytice, které se ještě mimo propagace se věnuje také pořádání koncertů, divadelních představení, výstav a provozuje místní kino. V letních měsících pak pravidelně provozuje Středověké podzemí, které se nachází ve Světlé nad Sázavou, a muzeum na zámku, také ve Světlé nad Sáazvou, které se snaží návštěvníkům přiblížit historii této oblasti. K propagaci je určeno pracoviště TIC, jeho vnitřní prostory, dále venkovní nástěnka a také místní rozhlas, který upozorňuje občany na konání jednotlivých akcí.

4.6 Možnosti stravování a ubytování Stravování v této oblasti by se dalo označit za průměrné. Převažují zde restaurace, najdeme zde i asijské bistro, také se zde nachází nejedno rychlé občerstvení. Pro místní občany je tento stav vyhovující, ovšem pro náročnější návštěvníky by nebyla špatná určitá inovace či rekonstrukce. Chybí se zde například kavárna či čajovna pro příjemné posezení. Na jídelníčkách se objevují často tradiční česká jídla, proto by nebylo špatné čas od času provést oživení jídelníčku a nalákat občany i turisty na speciální akce. Z hlediska ubytování je zde situace podobná. Ve městě Světlá nad Sázavou se nachází dva hotely, které ovšem svou cenou odradí nejednoho turistu. Proto se snaží najít jinou alternativu. Tou může být několik penzionů, například Villa Amenity, která se nachází také přímo ve městě Světlá nad Sázavou, nebo vzdálenější penzion Stvořidla, který nabízí navíc pobyt v přírodní rezervaci Stvořidla. Pro méně náročnější klientelu je zde i celkem široká nabídka chat, chalup a privátů. Pro dobrodružnější povahy jsou zde k dizpozici i dva kempy a to kemp Žebrákov a veřejné tábořiště Stvořidla. [1]

25

5 Turistické zajímavosti v okolí 5.1 Přírodní rezervace Stvořidla Vznik Stvořidel je spjat s jednou velice zvláštní pověstí. Traduje se, že za vznik této přírodní rezervace může čert, který na svých zádech nesl kameny určené pro pole lstivého rejčkovského sedláka1. Bohužel čert tento náklad nedonesl až do svého cíle a kameny poztrácel mezi Žebrakovským kopcem a Melechovem. (5) Skutečnost je ovšem poněkud jiná. Krajina se zde vytvářela již ve čtvrtohorách. Kameny svoji dnešní podobu získaly proudem tekoucí vody a plaveným materiálem. (4) Stvořidla se nachází v krajině středního Posázaví, na řece Sázavě, mezi městy Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou. Směrem od Světlé nad Sázavou si řeka proudí poměrně klidným údolím, občas se zde objeví osamělé zaoblené žulové balvany. Poté, co necháme za zády osadu Smrčnou se však tento poklidný ráz rychle a prudce mění. Nalezneme zde stovky ohlazených, bizarně tvarovaných balvanů. Řeka Sázava se přes tyto kameny dostává v divokých peřejích. Tato část je pro turisty i vodáky celkem obtížná, někdy až nebezpečná. Ovšem jakmile se dostanete za kemp Stvořidla proud se uklidní, balvany pozvolna zmizí a Sázava se dostane zpět do svého klidu. Tento kamenitý úsek je dlouhý asi tři kilometry, ale pokles krajiny je zde více jak čtyřicet metrů. (5)

Obrázek 14: Stvořidla; zdroj: www.kyticesvetla.cz

1

Rejčkov – vesnice, část obce Dolní Město, okres Havlíčkův Brod

26

5.2

Hrad Lipnice

Byl vystavěn téměř před sedmi sty lety na vyvýšenině mezi dvěma kopci na rozhraní Království českého a Markrabství moravského. Založen byl po roce 1300 českým rodem Lichtenburky. První přímá zmínka o tomto hradě je z roku 1314. [4] Po dlouhá staletí se hrad předával z jednoho rodu druhému, zkvétal i chátral. Za všechny by se dali jmenovat páni z Kunštátu, Jan Smil z Křemže či burgundský šlechtic Matouš Vernier de Rougemont. [4] Ovšem největší zkázu mu přinesl roku 186 mohutný požár, který zasáhl celý hrad, tak i část městečka pod ním. Až do roku 1913 byl hrad Lipnice jen vyhořelá zřícenina, o kterou neprojevoval nikdo velký zájem. Od tohoto roku se hrad dostal do rukou Sboru na záchranu Lipnice, od roku 1924 pod patronát Klubu československých turistů. Tento Klub také zajistil hradní muzeum a zpřístupnil ho veřejnosti. Záchrana pokračovala až do roku 1953, kdy se hrad stal státním majetkem. Poslední rekonstrukcí prošla v 70. až 80. letech 20. století, která bohužel nebyla veřejností příliš vstřícně přijata. [4]

Obrázek 15: Hrad Lipnice, malba; zdroj: www.hrad-lipnice.eu

Hrad nabízí volnou prohlídku, při které je možno nahlédnout do archeologické expozice, zbrojnice, kaple s mohutným sklepením a hradní studnou. Nedílnou součástí prohlídky je i exkluzivní výhled z hradu do okolí. Pokud si návštěvníci zakoupí vstupenku, dostanou tištěného průvodce se sebou, společně s plánkem hradu, který

27

poslouží k jejich dostatečné orientaci na hradě. Nápomocné jim budou také informační tabule, které jsou rozmístěné po celé průvodcovské trase. [5] V současné době hrad slouží také ke konání kulturních akcí a samozřejmě také svateb. Pro svoji jedinečnost si toto místo pro uzavření sňatku vybírá mnoho párů i z dalekého okolí. Z kulturních akcí lze jmenovat například Tříkrálový koncert, Lipnické hradovánky a mnoho dalších koncertů a ukázek hudby. [6]

Obrázek 16: Hrad Lipnice, současnost; zdroj: www.hrad-lipnice.eu

5.3 Národní památník odposlechu Nedaleko Lipnice nad Sázavou se v zatopených žulových lomech nachází jakési umění jednoho sochaře, které bylo později pojmenováno jako Národní památník odposlechu. V metaforickém přenesení představuje možnosti získávání informací a to formou odposlechu, udávání a sledování. Autorem je sochař Radomír Dvořák. Oficiální názvy zní: Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči. [7]

28

Obrázek 17: Náčrt ucha, úst a očí; zdroj: www.ucho.hyperlinx.cz

Obrázek 18: Národní památník odposlechu; zdroj: www.dedictvivysociny.cz

Bretschneidrovo uchu je pojmenované podle tajného policisty z Haškova románu „Dobrý voják Švejk“. Ucho měří téměř tři metry a vnikalo necelé tři měsíce. Dalším krokem bylo vytesání Úst pravdy. Ty jsou inspirovány jedním kostelem, který stojí v Římě. Inspiraci našel především v jeho reliéfu Bocca della Verita. Posledním krokem k dokončení tohoto díla byly Zlaté oči. Patronem celého projektu je, vnuk spisovatele Jaroslava Haška, Richard Hašek. [8]

29

5.4 Michalův statek Michalův statek je zemědělská usedlost, která je orientována na návsi vesničky Pohleď a je ze všech stran obklopen obytnými a také hospodářskými budovami. Za obytnou část lze jmenovat síň, světnici, černou kuchyň a komoru. Hospodářskou část reprezentuje chlév, kolna na nářadí, studna, stodola a samozřejmě také sklepy. Samozřejmostí je i chov hospodářských zvířat původních českých plemen. Stavba v sobě zanechala cítění zemědělského rolníka a to z období 1648 až 1848. Je to období, které se vyznačuje koncem třicetileté války a také zrušením roboty. Svojí autentičností nám umožní nahlédnout do minulosti, seznámit se s tehdejšími zvyky a tradicemi. V 50. a 60. letech začal statek chátrat a k jeho rekonstrukci se přistoupilo až po roce 1997, kdy zemřel poslední majitel Karel Michal. Rekonstrukcí a dodatečnými úpravami se dosáhlo toho, že Michalův statek i s jeho přilehlým okolím byl vyhlášen za kulturní památku. Otevření pro veřejnost proběhlo 1. srpna roku 2004. [9]

Obrázek 19: Na zápraží u Michalů; zdroj: www.michaluv-statek.estranky.cz

Obrázek 20: Pec, vyhřívací kamna a krbeček; zdroj: www.michaluv-statek.estranky.cz

30

5.5 Sluneční zátoka Tuto zátoku najdeme, stejně jako Stvořidla, na trase Světlá nad Sázavou – Ledeč nad Sázavou. Od Stvořidel, dál směrem na Ledeč se v malebném zákrutu řeky Sázavy skrývá tábor, kde se v minulých dobách konalo hned několik táborů oddílu Pražská dvojka. Tento oddíl byl veden spisovatelem Jaroslavem Foglarem. Proto se tato oblast někdy nazývá Foglarova sluneční zátoka. Na tyto doby si můžeme zavzpomínat jak v táboře, ale připomene nám je především žulový balvan s pamětní deskou, která konání těchto táborů právě připomíná. Tato deska zde stojí již od roku 1977. Autorem je Vladimír Pecha – Pluto. Foglar se svým táborem navštěvoval tuto oblast především v letech 1925 – 1945. Ve skautském oddíle měl přezdívku Jestřáb. Táboření probíhalo ze začátku ve vzdálenějších okruzích od dnešní Sluneční zátoky. Ten pravý první tábor ve Sluneční zátoce se pořádal až roku 1931 a tento tábor dal také námět k Foglarově knize, kterou určitě všichni známe, Hoši od Bobří řeky. [10] V současné době Sluneční zátoka nabízí možnost ubytování, stravování, rekreace, ale i sportovního vyžití. Jedná se cykloturistiku a vodní turistiku. Ale dá se zde provozovat mnoho dalších aktivit. Například country bál, neckyjáda, heligonky a mnoho dalších. [11]

Obrázek 21: Památník Jaroslava Foglara; zdroj: www.kyticesvetla.cz

31

6 Vlastní výzkum 6.1 Vytvoření dotazníků Jak uvádí Pecáková (1998, str. 23), tak při výzkumech veřejného mínění a průzkumech trhu jsou nejčastěji zdrojem shromažďování údajů lidé. Získávání údajů proto mívá charakter mezilidské komunikace. Osobě, která má podat informace (dotázanému, respondentovi) je třeba sdělit, jaké informace má poskytnout, a poté je třeba jeho odpověď zaznamenat. Pro svůj výzkum jsem zvolila standardizovaný postup, které se používají především v tzv. kvantitativních výzkumech, jejichž cílem je získat nějaké číselné údaje. Standardizovaný postup se dále vyznačuje tím, že v praxi se nejčastěji provádí vyplňováním písemných dotazníků nebo anketních lístků. (7) Proto jsem pro svůj výzkum vytvořila jednoduchý dvoustránkový dotazník, který mi dotázaní vyplňovali. Jelikož sem výzkum chtěla provést co možná s nejmenšími náklady, zvolila jsem metodu dotazování, kde jde v podstatě o rozhovor dvou osob. (7) Jak uvádí Zbořil (1998, str. 44) šetření dotazování se uskutečňuje třemi způsoby. Písemným, pomocí dotazníků. Osobním dotazováním, tj. rozhovoru tazatele s respondenty. A dotazováním telefonickým. Každá z technik má své plusy i mínusy. Ty, které náleží písemnému dotazování, se nyní budu snažit přiblížit Písemné dotazování, které jsem si pro svůj výzkum zvolila, je technika, která je velmi často a hojně používána. Hlavní výhoda spočívá v tom, že výběr může být uskutečněn ze souboru o širokém územním rozložení. Další výhodou je, že dotazovaný má na vyplnění dotazníku dostatek času a může mu věnovat dostatečnou pozornost, pokud tedy chce. Dotázaný vyplňuje dotazník sám, což je výhodné z toho hlediska, že jeho odpovědi nejsou ovlivňovány jinou osobou či tazatelem. Z této výhody plyne další plus písemného dotazování a to ta, že nepřítomnost tazatele může mít také vliv na upřímnost odpovědí na kladené otázky a tím pádem mohou být zodpovězeny i důvěrnější otázky. (8) Důvěrnější otázka může být, podle mě, například otázka na věk respondenta. Obzvláště u ženského pohlaví může tato otázka vyvolat nemalé rozpaky. Proto jsem do svého 32

dotazníku u této otázky zvolila u možných odpovědí větší věkové rozpětí, aby respondenti cítili možnost se „schovat“ do určité kategorie. Zbořil (1998, str. 45) jako další výhodu uvádí, že písemné dotazování vyžaduje relativně méně organizačních příprav. Jak Pecáková (1998, str. 24), tak Zbořil (1998, str. 45) uvádí, že písemné dotazování je jedním z nejméně nákladných výzkumů. Na druhé straně ale musíme čelit i možným nevýhodám. Za všechny bych jmenovala delší dobu návratnosti dotazníků, náročnost na formulaci otázek, ty by měly být jednoduché a snadno zodpověditelné. Další nevýhodou je délka dotazníku, většina lidí upřednostňuje kratší dotazník. Dále nelze kontrolovat identitu respondenta, nelze získat údaje, které umožňuje přímé pozorování šetřeného subjektu, nelze kontrolovat ani to, zda respondent porozuměl otázkám. (8) Při písemném dotazování jsou požadavky na dotazník největší, protože respondent musí zvládnout jeho vyplňování sám. Proto by otázky měly být formulovány tak, aby bylo respondentovi zcela jasné, co se od něj požaduje. K dotazníku se také přikládá průvodní dopis. (8) Já jsem na začátku dotazníku zvolila představení jak mé osoby, tak dotazníku, a respondentům jsem se snažila přiblížit smysl mého dotazníku a k čemu mi jejich pomoc, formou vyplnění dotazníku, bude. Pro dotazník je základní jednotka výzkumného nástroje otázka. (7) Pro svůj dotazník jsem zvolila hned několik typů otázek. Nejčastější otázkou byla samozřejmě otázka uzavřená, kdy si dotázaný vybere jednu z nabídnutých odpovědí (unique choice), někdy se připouští i více odpovědí (multichoice). (7) Všechny otázky a odpovědi jsou standardizovány. Uzavřené otázky mohou mít různou podobu. Dichotomické otázky typu ano-ne jsem ve svém dotazníku nepoužila z důvodu toho, že se mi tento typ odpovědí zdá příliš strohý a respondent nemá možnost uniknout z přímé odpovědi. Naopak sem použila trichotomické otázky, které nabízí i třetí možnost, například „nevím“. (8) Dále jsem zvolila otázky polytomické. Jak výčtové, tak výběrové. Výčtové otázky jsem zvolila především v otázkách, které se ptaly na to, jakou památku respondenti navštívili či jaké zařízení jim zde nejvíce chybí. U těchto otázek mi přišlo nesmyslné volit jen jednu možnost odpovědi. Výběrové otázky nabízejí jen jednu možnost. Tento typ otázky jsem zvolila pouze jednou, kdy jsem zkoumala souhlas nebo rozpor s mým 33

vysloveným názorem. Konkrétně to byla otázka č. 11 v dotazníku pro občany Světelska. (8) Otevřené otázky -open-end questions (7) jsou typem, kde otázky jsou standardizovány, ovšem odpovědi nikoliv. Respondent odpovídá dle vlastního uvážení. Velkou nevýhodou těchto otázek je jejich následné zpracování. Jak náročnost zpracování, tak časová. (8) Pro překonání problémů s otevřenými a uzavřenými otázkami se používají otázky tzv. polouzavřené. Někdy se jim také říká polootevřené. Ty obsahují seznam „nabídnutých“ variant“ a i možnost dodat „jinou odpověď“ vlastními slovy. Polouzavřenou otázku jsem ve svých dotaznících použila celkem čtyřikrát. Pokaždé, když jsem měla pocit, že by se respondenti mohli vyjádřit jinak a že výčtem odpovědí zdaleka nelze pokrýt všechny okruhy odpovědí. V dotazníku pro turisty Světelska jsem použila i méně známou možnost odpovědi a to sice Likertovu škálu, kde každá jednotlivá položka je ohodnocena na kontinuu pětibodové stupnice vyjadřující v krajních polohách souhlas a nesouhlas s položkou. Konkrétně u otázky číslo čtyři. Likertova škála je jednou z nepoužívanějších škál vůbec. (9) Zbořil (1998, str. 74) uvádí, že zjevnou výhodou této škály je skutečnost, že respondent hodnotí objekt vždy pouze z jednoho aspektu, a rovněž že posuzuje celou baterii aspektů podle jednotného souboru hodnotících kategorií. Při formulaci otázek jsem se snažila používat jednoduchý jazyk, známý slovník, vyloučit dlouhé otázky a své dotazy specifikovat. Vyloučit jak vágní a víceznačná slova, dvojité, sugestivní a zavádějící otázky. V neposlední řadě jsem se chtěla vyhnout nepříjemným otázkám, které by mohly obsahovat nevhodné narážky nebo vyvolat předsudek. (8) Dotazník jsem zpracovala ve dvou provedeních. Jeden dotazník jsem specifikovala pro občany Světelska a v druhém sem se zaměřila na otázky pro turisty Světelska.

34

6.2 Metodika výzkumu pomocí dotazníkového šetření Dotazníkové šetření jsem prováděla ve městě Světlá nad Sázavou a jeho okolí. Výzkum probíhal v roce 2012, v rozmezí leden – březen. Během šetření bylo osloveno 210 občanů Světelska a 90 turistů, kteří Světelsko v minulosti navštívili nebo ho právě v době šetření navštěvovali. Bohužel sem si na výzkum, co se týče turistů, nevybrala nejvhodnější dobu, protože v období ledna – března, je hlavní sezóna ještě daleko, a mnoho turistů naší oblast nenavštěvují. Jedná se spíše o výjimky. Proto sem se snažila oslovit i ty turisty, kteří zde byli již v minulosti a mohou tak přispět svým názorem do mého výzkumu. Distribuce a dotazníků také nebyla lehká. Je všeobecně známo, že písemné dotazování nemívá velkou návratnost, proto sem se na dotázané snažila apelovat, že výsledky výzkumu mohou v budoucnosti dopomoci i k nějaké změně v jejich městě a okolí. I proto nakonec návratnost byla úspěšná. Dotazníky sem rozdala své rodině, kamarádům a známým. Dotazník sem předávala osobně a zasílala emailem. Emailem sem oslovila i Klub českých turistů, který v této oblasti působí. Bohužel návratnost od této skupiny nebyla nijak vysoká, ale několika názorů se mi zpět dostalo. Dotazník sem vystavila i na internetu. Zde jsem získala nejvíce respondentů a nejvíce názorů. Ovšem největší návratnost mělo osobní předání dotazníků, byla 100%. Což považuji za velký úspěch.

7 Metodika vyhodnocování dotazníků Jak již bylo řečeno, k dispozici jsem měla dva druhy dotazníků. Jeden byl určený pro občany Světelska a druhý pro turisty kteří tuto oblast navštívili. Pro dotazníky jsem zvolila vyhodnocování zvlášť, především kvůli lepší přehlednosti a zdůraznění výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Nejpočetnější skupinou dotázaných byly občané Světelska, celkem jich bylo 210. Z řad turistů bylo osloveno 90 osob. Pro zpřehlednění dat jsem použila tabulky společně s grafy. Účelem tabulek a grafů je podat názorný a srozumitelný, logicky uspořádaný obraz o zkoumaných jevech, o jejich vývoji, struktuře a závislostech. (8) Jak uvádí Kozel (1998, str. 105) tabulky využíváme prakticky ve všech částech výzkumu ke zpracování dat. Já jsem zvolila především ty výsledné, ve kterých se prezentují konečné výsledky. Tabulky poskytují přehled o přesných číselných 35

hodnotách a dokážou pomoci těm, kteří neumí pracovat s grafy. (10) Pro každou otázku jsem zpracovala jednoduchou přehlednou tabulku, s možnými odpověďmi a počtem odpovědí na jednotlivé otázky. Všechny tabulky jsou výtvorem vlastní tvorby. Pro grafické znázornění výsledků dotazníků jsem zvolila jednotlivé grafy. Ty, jak uvádí Kozel (1998, str. 105), slouží k zachycení přehledu o tendencích, souvislostech a struktuře zkoumaných jevů. Pomocí grafů můžeme lépe zkoumat závislosti a vztahy mezi proměnnými. Existuje celá řada grafů, já jsem si zvolila dva základní typy a to sice graf koláčový a graf sloupcový. Všechny grafy jsou výtvorem vlastní tvorby. Vedle tabulek a grafů jsem ještě ke každé otázce přidala slovní popis. Ten mimo jiné zahrnuje i procentuální vyjádření jednotlivých výsledků. Zaokrouhlení jsem prováděla od 0,1 do 0,4 směrem dolů a od 0,5 do 0,9 směrem nahoru.

36

8 Vyhodnocení dotazníků pro obyvatele Světelska 8.1 Vztah dotázaných ke zkoumané oblasti Možné odpovědi Město Světlá nad Sázavou Okolní vesnice, do 10 km od SnS Okolní vesnice, více jak 10 km od SnS Celkem

Počet odpovědí 103 75 32 210

Tabulka 1: Vztah dotázaných ke zkoumané oblasti; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 22: Graf: Vztah dotázaných ke zkoumané oblasti; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Z grafu je patrné, že téměř polovina všech dotázaných bydlí přímo ve městě Světlá nad Sázavou. Důvodem je zajisté, že město disponuje velikým počtem rodinných domů i vícepodlažních bytových jednotek. V okolních vesnicích se v současnosti rozmáhá stavba nových rodinných domů a v okolních vesnicích či jen kousek za městem tato zástavba roste rychlým tempem. Dle mého názoru se tyto části stávají touto zástavbou a situováním domů stylem „jeden vedle druhého“ neatraktivními.

37

8.2 Aktivity občanů v regionu Možné odpovědi Nakupování Sport Posezení s přáteli, diskotéka Kino, kulturní zařízení Jiné Celkem

Počet odpovědí 25 52 104 8 21 210

Tabulka 2: Aktivity občanů v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 23: Graf: Aktivity občanů v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Nejoblíbenější aktivitou v tomto regionu se stalo posezení s přáteli či diskotéka. Mě osobně to nepřekvapilo, protože tato aktivita nevyžaduje ke svému provedení nějaké určité zařízení. Posedět se může venku nebo v parku. Velká část dotázaných zvolila diskotéku, protože, co se týče nočního života, je to opět jediná kloudná možnost. V posledních letech zde vznikla nová diskotéka, která mezi mladými slaví nemalý úspěch. Z dalších aktivit občané volili nejčastěji sport. Město i okolí disponuje fotbalovým hřištěm, a v posledních dvou letech ve městě Světlá nad Sázavou vyrostlo sportovní centrum Pěšinky. Nabízí bruslení, posilovnu, vířivku, lední hokej a další.

38

Nakupování obsadilo pomyslné třetí místo. Jedná se o každodenní nakupování či větší nákupy, protože žádné větší nákupní centrum tu není. V této otázce měli občané možnost vyjádřit svůj vlastní názor, pro který sem vytvořila následující graf. Jedná se o 21 názorů, které není potřeba, dle mého názoru, více komentovat. Odpovědi od občanů Procházky Jízda na kole Škola Parkour, Freerunning Zaměstnání Zahrádkaření Turistika Lékař Od každého trochu Žádnou Jezdím k rodině Věnuji se dětem Celkem

Počet odpovědí 4 2 1 1 1 2 2 1 2 3 1 1 21

Tabulka 3: Jiné aktivity občanů v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 24: Graf: Jiné aktivity občanů v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

39

8.3 Zařízení, které chybí Možné odpovědi Koupaliště, bazén Divadlo Kavárna Pizzerie Cestovní kancelář Celkem

Počet odpovědí 170 43 24 15 5 257

Tabulka 4: Zařízení, které v regionu občanům nejvíce chybí; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 25: Graf: Zařízení, které v regionu nejvíce občanům chybí; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Odpovědi k této otázce mi byly jasné ještě před vyhodnocením. Přes 80% dotázaných odpovědělo, podle očekávání, že jim zde nejvíce chybí koupaliště nebo bazén. Tento problém se zde řeší už dlouhá léta. V létě, pokud je hezky, není opravdu kam vyrazit se koupat. V zimě, kdy by mohl být k dispozici krytý bazén, to samé. V dnešní moderní době je plavání jednou z nejoblíbenějších aktivit. Bohužel, ale není kam vyrazit. Jednu dobu se o výstavbě bazénu uvažovalo, ale nakonec z toho sešlo a místo něj se vystavělo již zmiňované sportovní centrum Pěšinky. Stejně jako občané, i já považuju absenci koupaliště či bazénu za velký nedostatek.

40

8.4 Spokojenost s nabízenými službami v regionu Možné odpovědi Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne Celkem

Počet odpovědí 8 84 21 78 19 210

Tabulka 5: Názory na spokojenost se službami v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 26: Graf: Názory na spokojenost se službami v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Spokojenost občanů se službami, které jim tento region nabízí, není také zcela pozitivní. V dotazníkovém šetření uvedlo přesně 40% respondentů, že s kvalitou nabízených služeb je spíše spokojena, na druhou stranu, 37% respondentů uvedlo, že s kvalitou těchto služeb spíše spokojena není. 9% není spokojeno vůbec, což také není zanedbatelné číslo.

41

8.5 Návštěvnost historických a kulturních památek Možné odpovědi Kostel sv. Václava Středověké podzemí Muzeum Světelska Hrad Lipnice Ani jednu z nabízených Jinou Celkem

Počet odpovědí 40 51 19 112 65 0 287

Tabulka 6: Návštěvnost památek v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 27: Graf: Návštěvnost památek v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Z grafu vyplývá, že neoblíbenější památkou občanů tohoto regionu se stal Hrad Lipnice. Alarmující je druhé místo. Téměř 30 procent dotázaných žádnou z nabízených kulturních památek za poslední rok nenavštívilo. Důvodů může být hned několik. Nedostatečná propagace, málo akcí, konané v blízkosti památek, a další. Jedním z důvodů je zajisté i nezájem místních o zdejší památky. Pomyslné třetí příčky dosáhlo středověké podzemí ve Světlé nad Sázavou.

42

8.6 Návštěvnost přírodních zajímavostí Možné odpovědi Stvořidla Zámecký park Sluneční zátoka Národní památník odposlechu Ani jednu z nabízených Jinou Celkem

Počet odpovědí 130 118 42 85 12 0 387

Tabulka 7: Návštěvnost přírodních zajímavostí v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 28: Graf: Návštěvnost přírodních zajímavostí v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Výsledky této otázky mě mile překvapily. V dnešní době moderních technologií a aktivit, které lze povětšinu času provozovat z domova, jsou tyto výsledky více než pozitivní. I vzhledem k věkové struktuře dotázaných, ke které se dostanu později. První místo mezi občany vyhrála přírodní rezervace Stvořidla na řece Sázavě. Především v letní sezóně je toto místo častým cílem jak občanů, tak turistů. Zámecký park zaujal místo druhé, především i proto, že zámecké rybníky slouží v létě, jako jediná přijatelná možnost ke koupání. Opomíjen není ale ani v zimě. Slouží rybářům, k vycházkám nebo jen k pobytu v přírodě na čerstvém vzduchu.

43

8.7 Dovolená a volný čas občanů

Možné odpovědi Zůstávám tady Záleží na počasí Rozhoduji se podle finanční situace Většinou vyjíždíme do okolí Celkem

Počet odpovědí 23 26 69 92 210

Tabulka 8: Místo trávení volného času a dovolené občanů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 29: Graf: Místo trávení volného času a dovolené občanů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Přes 40 procent občanů tráví svůj volný čas, popřípadě dovolenou v okolí Světelska. V okolí provozují zahrádkaření, navštěvují příbuzné či známé. Přes 30 procent respondentů odpovědělo, že při rozhodování přihlíží k finanční situaci. V dnešní době ekonomických krizí je tato odpověď více než očekávaná. Téměř stejný počet respondentů okolo 12 procent odpovědělo, že závisí na počasí nebo že zůstává v regionu. V regionu dle mého názoru zůstávají lidé, kteří mají rodinu v regionu a k cestování nejsou donuceni jinými důvody. 44

8.8 Účast na kulturních akcích v regionu Možné odpovědi Ano Ne Celkem

Počet odpovědí 163 47 210

Tabulka 9: Účast na kulturních akcích v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 30: Graf: Účast na kulturních akcích v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Téměř 78 procent dotázaných na tuto otázku odpovědělo kladně. Při vyhodnocování dotazníků sem si povšimla, že odpověď ano převažovala u žen a u věkové kategorie 40 a více. Přijde mi to vcelku logické, dnešní mladí lidé vyhledávají poněkud jiný styl zábavy a trávení volného času, než vysedávat v divadle či se jít podívat na výstavu. Obzvláště u výstav je to škoda, protože to je jedna z věcí, kterou Světlá nad Sázavou nabízí. A nabízí jí v dobré kvalitě. I zde by byla potřeba větší propagace.

45

8.9 Četnost návštěv kulturních akcí Možné odpovědi Maximálně 1 krát 2 - 5 krát Více jak 5 krát Celkem


Tabulka 10: Četnost návštěv kulturních akcí v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 31: Graf: Četnost návštěv kulturních akcí v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Tato otázka navazuje na předešlou a rozvíjí její odpovědi. Četnost účastí na kulturních akcích dopadla, dle mého názoru, vcelku přijatelně. Mezi respondenty se našli „kulturně závislý“ jedinci, ale i takoví, kteří se za kulturním životem vypraví jen sporadicky.

46

8.10 Spokojenost občanů s propagací regionu Možné odpovědi Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne Celkem

Počet odpovědí 10 58 38 87 17 210

Tabulka 11: Spokojenost občanů s propagací regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 32: Graf: Spokojenost občanů s propagací regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Přes 40% respondentů odpovědělo, že s propagací spíše spokojeno není, naopak, spíše spokojeno je okolo 28%. Jak jsem již zmiňovala ve své práci dříve, o propagaci této oblasti se stará turistické informační centrum ve Světlé nad Sázavou společně s KyTiCí, což je místní kulturní zařízení. Jiný distribuční kanál zde nefunguje.

47

8.11 Souhlas nebo nesouhlas s názorem Možné odpovědi Naprosto souhlasím Spíše souhlasím Nevím Spíše nesouhlasím Naprosto nesouhlasím Celkem


Tabulka 12: Souhlas nebo nesouhlas s mým vyřčeným názorem; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 33: Graf: Souhlas nebo nesouhlas s mým vyřčeným názorem; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

V této otázce jsem použila, již zmiňovanou, Likertovu škálu. Osloveným jsem dala k dizpozici svůj vyřčený názor na který pomocí nabízených odpovědí měly reagovat. Pokud to vezmeme od začátku, tak zcela souhlasilo 22% dotázaných. Nejpočetnější skupinou byla ta s částečným souhlasem a to s 41%. Neutrální odpověď zvolilo 28%. K částečnému nesouhlasu se přiklonilo 10% a razatně proti byly 2% oslovených.

48

8.12 Věková kategorie Možné odpovědi 1-15 let 15-18 let 18-40 let 40 let a víc Celkem


Tabulka 13: Věková struktura respondentů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 34: Graf: Věková struktura respondentů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Drtivá většina, lehce přes 80% dotázaných, spadlo do kategorie 18 až 40 let. Druhou nejpočetnější skupinou byla 40let a více a to téměř 11%. Výsledky jsou takové, protože sem svůj dotazník směřovala především ke svým vrstevníkům. Nebyla to ovšem podmínka.

49

8.13 Pohlaví Možné odpovědi Žena Muž Celkem


Tabulka 14: Pohlaví respondentů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 35: Graf: Pohlaví respondentů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Z celkového počtu dotázaných bylo osloveno 71% žen a 29% mužů.

50

9 Vyhodnocení dotazníků pro turisty Světelska 9.1 Doba návštěvy Možné odpovědi 1 den 2 - 5 dní více jak 5 dní Celkem


Tabulka 15: Doba návštěvy Světelska; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 36: Graf: Doba návštěvy Světelska; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Z grafu vyplývá, že z celkového počtu dotázaných přijelo přesně 50% na Světelsko pouze na 1 den. Především šlo o projíždějící turisty, kteří se v našem městě zastavili v rámci jejich výletu do jiného města. Na více jak 5dní přijelo 26% turistů. Jednalo se o ty, kteří naší oblast navštívili kvůli práci nebo návštěvě rodiny. Poslední kategorii 2-5 dní zvolilo 24% oslovených.

51

9.2 Motiv cesty Možné odpovědi Pouze projíždím Návštěva historických a kulturních památek Návštěva přírodních památek Jiný důvod Celkem


Tabulka 16: Motivy návštěvy; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 37: Graf: Motivy návštěvy; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Odpovědi na tuto otázku úzce souvisí s otázkou předchozí. Téměř 28% zvolilo možnost „pouze projíždím“ a návštěvu jak přírodních, tak kulturních památek zvolilo 44% dotázaných. Tyto odpovědi dají dohromady přibližně 70%, z nichž 50% respondentů zvolilo u předchozí otázky možnost „1 den“. Zbylých 20% se v regionu ubytovali a s poznáváním této krajiny pokračovali i následující dny. 29% respondentů uvedlo jiný důvod návštěvy. V rámci uchování soukromí jsem se po dalších detailech nepídila.

52

9.3 Zhodnocení dopravního spojení do regionu Možné odpovědi Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne Celkem


Tabulka 17: Zhodnocení dopravního spojení; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 38:Graf: Zhodnocení dopravního spojení; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

V další otázce jsem chtěla, aby turisté zhodnotili dopravní spojení do tohoto regionu. Jak jsem již popisovala výše, Světlá nad Sázavou a okolí má celkem výhodnou polohu. To potvrdili i sami turisté. 39% si myslí, že spojení je spíše dostačující a 18% turistům zcela vyhovuje. Pokud mohu mluvit za sebe, tak jsem se téměř vždy dostala tam, kam sem chtěla, pokud pomineme zpoždění, které mají na svědomí především České dráhy. Ale s tím nic neuděláme. 16 % respondentů odpovědělo, že neví, 21% shledává dopravní spojení za spíše nedostačující a zcela nevyhovuje 6 % dotázaných.

53

9.4 Hodnocení služeb turisty

Známka Počet odpovědí Odpovědi v %

Kvalita ubytování 1 2 3 2 20 46 51 2 22

4 18 20

5 4 5

Celkem 90 100%

Tabulka 18: Zhodnocení kvality ubytování; zdroj: vlastní dotazníkové šetření


Cena ubytování 1 2 3 2 27 43 2 30 48

4 15 17

5 3 3

Celkem 90 100%

Tabulka 19: Zhodnocení cen ubytování; zdroj: vlastní dotazníkové šetření


Ceny ve stravovacích zařízeních 1 2 3 4 7 43 29 8 8 48 32 9

5 3 3

Celkem 90 100%

Tabulka 20: Zhodnocení sportovního vyžití; zdroj: vlastní dotazníkové šetření


Sportovní vyžití 1 2 3 12 29 25 13 32 28

4 19 21

5 5 6

Celkem 90 100%

Tabulka 21: Zhodnocení zábavy a nočního života; zdroj: vlastní dotazníkové šetření


Zábava, noční život 1 2 3 4 18 43 4 20 48

4 20 22

5 5 6

Celkem 90 100%

Tabulka 22: Zhodnocení zázemí pro děti; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

54


Turistické značení, informace v TIC 1 2 3 4 5 17 44 23 4 2 19 49 26 4 2

Celkem 90 100%

Tabulka 23: Zhodnocení turistického značení a informací dostupných v TIC; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

V této sekci otázek jsem zvolila metodu škálování. Jendotlivé úseky měli dotázaní hodnotit na stupnici od 1 do 5. Zvolila jsem metodu „školního“ známkování(1 - výboně, 2 - chvalitebně, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný), protože si myslím, že je lidem nejbližší a každý jí rozumí.

55

9.5 Povědomí o regionu Možné odpovědi Od přátel, známých, rodiny Webové stránky, internet Noviny, časopis Jiný propagační materiál Celkem


Tabulka 24: Povědomí turistů o regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 39: Graf: Povědomí turistů o regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

V odpovědích na tuto otázku vyhrála se 63% možnost „od přátel, známých, rodiny“. Souvisí to především tím, že většina turistů sem jezdí z důvodu návštěvy příbuzných, přátel či známých. Jedná se o turisty, kteří v minulosti, zde například žili a vyvdali se či přiženili jinam. Na tuto oblast, ale nezanevřeli a jezdí sem stále. Další možnosti byly propagační materiály, které dohromady tvoří zbylých 37%. Jedná se především o turisty, kteří sem zavítají za nějakou kulturní akcí, či za Světelskou poutí, která je v známá, jak se říká „široko daleko“.

56

9.6 Propagace regionu Možné odpovědi Ano Nevím Ne Celkem


Tabulka 25: Zhodnocení propagace regionu turisty; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 40: Graf: Zhodnocení propagace regionu turisty; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Téměř 47% dotázaných shledalo místní propagaci za nedostačující a 42% zvolilo možnost „nevím“, která byla v této otázce zvolena jako úniková možnost. Jak již bylo psáno výše, o propagaci se zde stará pouze kulturní zařízení KyTICe. Bohužel žádné snahy od města nejsou pozorovány a bohužel je to cítit i v praxi. Například když nás, občany, hlavně v hlavní sezóně, zastaví turisté, co by u nás mohli navštívit, nebo kde je v okolí něco zajímavého, a my je nemůžeme odkázat na propagační tabule po městě a okolí. V současné době se buduje nová nástěnka s turistickými informacemi na nádraží města Světlá nad Sázavou, což si myslím, že by turistům, hlavně těm, kteří přicestují vlakem, mohlo velmi pomoct.

57

9.7 Návštěvnost památek Možné odpovědi Stvořidla Hrad Lipnice Zámecký park ve Světlé nad Sázavou Zámek ve Světlé nad Sázavou Národní památník odposlechu Lipnice nad Sázavou Středověké podzemí ve Světlé nad Sázavou Kostel sv. Václava ve Světlé nad Sázavou Michalův statek v Pohledi Celkem

Počet odpovědí 80 78 79 42 33 30 22 6 370

Tabulka 26: Návštěvnost památek turisty v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 41: Graf: Návštěvnost památek turisty v regionu; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

V této otázce můžeme pozorovat podobné výsledky jako u šetření u občanů. Nejnavštěvovanější přírodní zajímavostí se staly Stvořidla s celými 22%. Hned za Stvořidly se umístil Hrad Lipnice a Zámecký park ve Světlé nad Sázavou a to sice s 21%. Příjemné překvapení přinesly výsledky návštěvnosti světelského zámku, který je už momentálně zavřený a jeho další využití je ve hvězdách. Získal celých 11%. Po 9% a 8% získal Národní památník odposlechu a Středověké podzemí ve Světlé nad Sázavou. Předposlední příčku obsadil kostel sv. Václava ve Světlé nad Sázavou. Poslední místo, dle mého očekávání, obsadil Michalův statek v Pohledi a to s 2%. Očekávat se to dalo, 58

protože o tomto místě málokterý turista ví. I zde by byla potřeba zapracovat na propagaci.

9.8 Zařízení, které chybí Možné odpovědi Koupaliště, bazén Divadlo Kavárna Pizzerie Cestovní kancelář Celkem


Tabulka 27: Služba/zařízení, která turistům nejvíc chybí; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 42: Graf: Služba/zařízení, která turistům nejvíc chybí; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

U této otázky byly, stejně jako u občanů, výsledky víc než očekávané. Výsledky šetření nám totiž ukázaly dvakrát ty samé hodnoty, aspoň co se týče jejich důležitosti. Na první místo dosadili turisté koupaliště či bazén a to s 53%. Každý rok, každé léto je to horší a horší. Proto máme v turistickém informačním centru vypracovanou přehlednou databázi možností koupání jak v bližším, tak vzdálenějším okolí. Je to jediná pomoc, kterou můžeme turistům nabídnout. Bohužel. 22% turistů zde postrádá divadlo, především na kulturní část své dovolené či volného času. Mladší generace turistů, naopak zvolily s 12% kavárnu a pizzerii. Cestovní kancelář zvolilo 3% dotázaných. 59

9.9 Spokojenost s kvalitou služeb v regionu Možné odpovědi Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne Celkem


Tabulka 28: Spokojenost turistů s nabízenými službami; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 43: Graf: Spokojenost turistů s nabízenými službami; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Spokojenost turistů s nabízenými službami v regionu také nepřinesla příliš pozitivní výsledky. S ohledem na to, že možnost „ano, jsem spokojen“ nezvolil ani jeden z respondentů, usuzuji, že turisté nenašli vždy to, co hledali nebo očekávali. Nejpočetnější odpovědí byla možnost „spíše ne“ a to s 38%. S možností „spíše ano“, která tvoří 36%, byly nejčastěji zvolenou odpovědí. Neutrální odpověď „nevím“ zvolilo 21% oslovených. Zcela nespokojených s kvalitou nabízených služeb bylo 5% turistů.

60

9.10 Bydliště turistů

Možné odpovědi Vysočina Střední Čechy, Praha Jižní Čechy Morava a Slezsko Západní Čechy Východní Čechy Severní Čechy Celkem

Počet odpovědí 49 21 8 5 4 3 0 90

Tabulka 29: Kraj, z kterého turisté přijeli; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 44: Graf: Kraj, z kterého turisté přijeli; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Složení respondentů, z hlediska bydliště, bylo následující: 54% z kraje Vysočina, 23% ze Středních Čech či Prahy, 9% z Jižních Čech, 6% z Moravy a Slezska, 4% ze Západních Čech a 3% z Východních Čech. Do dotazníku nebyl zahrnut nikdo ze Severních Čech.

61

9.11 Věková kategorie Možné odpovědi 1-15 let 15-18 let 18-40 let 40 let a více Celkem


Tabulka 30: Věková struktura dotázaných turistů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 45: Graf: Věková struktura dotázaných turistů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Z celkového počtu dotázaných 83% spadá do věkové kategorie 18 až 40 let, 12% respondentů uvedlo věk 40let a více, a poslední skupinou byly respondenti od 15 let do 18 let a ty tvořily 5%.

62

9.12 Pohlaví Možné odpovědi Žena Muž Celkem


Tabulka 31: Pohlaví dotázaných turistů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Obrázek 46: Graf: Pohlaví dotázaných turistů; zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Z celkového počtu dotázaných bylo osloveno 63% žen a 37% mužů.

63

10 Závěrečná zjištění Po vyhodnocení a zpracování výsledků dotazníkového šetření jsem došla k následujícím závěrům. Co se týče výsledků pro obyvatele Světelska, zde jsem nebyla výsledky příliš překvapena. Jakožto obyvatel Světelska jsem měla, již před zahájením šetření, určité představy o výsledcích. Celkově, jak již bylo zmiňováno, bylo osloveno 210 občanů Světelska, jak z města Světlá nad Sázavou, tak z okolí. Nejčastější aktivitou oslovených bylo posezení s přáteli nebo diskotéka. Jednalo se především o skupinu mezi 15 a 40 lety. Největší problém v regionu vidí téměř všichni stejně. Chybí zde koupaliště i bazén. Přitom by bohatě stačilo vybudovat zde alespoň jedno z těchto zařízení. Tento problém koluje mezi občany již dlouhá léta, ale bohužel s ním město nemůže, nebo nechce, nic dělat. Co se týče kvality nabízených služeb v regionu, tak výsledky ukázali spokojenost tzv. 50:50. Někomu zde sortiment služeb zcela vyhovuje, jinému naopak nabídka nevyhovuje a je nespokojen. S tímto výsledkem jsem také počítala, protože potřeby a přání lidí jsou velmi různorodé a všem se zavděčit nemůžeme. Další sekcí byla návštěvnost památek v okolí. Zde jsem byla příjemně překvapena. Otázka byla položena tak, aby zahrnovala přibližně roční návštěvnost. Hlavně z toho důvodu, že v zimě se většina památek, jak přírodních, tak kulturních, navštěvovat nedá, nebo se občanům jednoduše nechce. Proto jsem zvolila větší časové rozpětí, aby se mohla projevit i návštěvnost v létě, kdy většina z nás má čas, ale i chuť alespoň trochu cestovat. Vedle návštěvy památek jsem také zkoumala návštěvnost kulturních akcí pořádaných v regionu. I zde byly výsledky spíše pozitivní, než negativní. 163 respondentů z 210 odpovědělo, že se kulturní akce účastní, pokud se zde nějaká koná. V další otázce jsem zkoumala i četnost návštěv těchto kulturních akcí, která také nedopadla zcela nejhůř. V tomto ohledu bych určitě zapracovala na propagaci jednotlivých akcí. V poslední části šetření mezi občany je potřeba zmínit názory na propagaci oblasti. Většina dotázaných, včetně mě, považuje propagaci regionu za nedostačující. Jak jsem již popisovala v kapitole 4.5, o propagaci regionu se nestará příliš mnoho institucí. Ve

64

skutečnosti pouze jedna, zmiňovaná KyTICe. I v tomto směru by byla potřeba zapracovat a zlepšit možnosti distribučních kanálů. Po zpracování výsledků pro občany Světelska, jsem se zaměřila na dotazníky pro turisty.

Úvodem dotazníku jsem zkoumala důvody a dobu návštěvy této oblasti.

Nejvíce turistů navštěvovala tuto oblast pouze na jeden den a nejčastějším důvodem bylo projíždění městem v rámci jiného výletu. Turisté se zde ale zastavily a prozkoumaly, to co tato oblast nabízí. Samozřejmě, že byli tací, kteří přijeli i na dobu 5 dní, ale tato cesta byla většinou spojena s návštěvou příbuzných či přátel. Na tyto otázky vzápětí navazoval další dotaz na zhodnocení dopravního spojení do regionu. Jak bylo popsáno v kapitole 3.7, region má vyhovující dopravní polohu a to potvrdily i výsledky šetření. Většina dotázaných byla s dopravou do regionu Světelska spokojena. V dotazování jsem nemohla opomenout se zeptat, jak se turisté o našem regionu, městě dozvěděli. Většina z nich volila určitou formu propagačních materiálů a druhá početnější skupina se o regionu dozvěděla především od rodiny, svých známých či přátel. S tímto souvisí i další otázka na propagaci regionu. S tou byli turisté spíše nespokojeni. Výsledky ukázaly, že téměř polovina dotázaných spokojena není. Zde můžeme pozorovat, že dotázané skupiny, občané a turisti, mají poprvé, nezávisle na sobě, stejný názor. Světlejší stránkou výzkumu byla i u této skupiny návštěvnost památek. Respondenti měli možnost volit více odpovědí a proto i celkově získaných odpovědí bylo 370. Tyto památky, resp. pozoruhodnosti jsou v našem regionu celkem propagovány a nejsou to takové památky, které můžeme najít kdekoliv jinde v republice. Udržují si jakýsi punc jedinečnosti, například Národní památník odposlechu v Lipnici nad Sázavou nebo Středověké podzemí ve Světlé nad Sázavou. Turisté toto vědí, a proto jsou, hlavně v létě, tyto památky hojně navštěvovány. V posledních dvou částech si turisté i občané zvolily téměř stejné odpovědi. V otázce na kvalitu nabízených služeb opět platilo pravidlo - někomu zcela vyhovuje, někomu zdaleka ne. V poslední hodnotící otázce vyplula napovrch nepříjemná pravda podruhé. Před padesát procent turistů postrádalo bazén či koupaliště. Dotazy na bazén se v našem regionu, převážně od turistů, hojně šíří. Bohužel ale nemůžeme dělat nic jiného, než turisty nasměrovat do jiných měst k našim konkurentům. 65

11 Směřování města V této kapitole bych se ráda zaměřila na směřování města s ohledem na zjištěné výsledky mého dotazníkového šetření. Po mém pátrání musím bohužel konstatovat, že snaha posunout se v cestovním ruchu někam dál tu k vidění moc není. Spíše vůbec. Na stránkách města jsem zkoumala jednotlivé rozpočty na poslední tři roky [13], tedy na rok 2009, 2010 a 2011. Příspěvky jak na kulturu, muzeum a na příspěvkovou organizaci KyTICe mají klesající tendenci rok od roku. Peníze na muzeum se našly jen v roce 2009, poslední dva tři roky město nevyhradilo na provoz či údržbu muzea ani korunu. Peníze vyhrazené pro KyTICi mají též klesající charakter. Bohužel se ale ani jedenkrát za poslední tři roky částka nepřesáhla 5 miliónů korun. V roce 2011 to bylo dokonce jen 4 388 000 Kč. Toto kulturní zařízení musí proto žádat dotace od Evropské unie, aby se mohlo alespoň trochu rozvíjet. Z hlediska kultury má město v plánu projekt propojení společenského sálu a kina v jedno kulturní zařízení. Vybudování koupaliště je také jak se říká „hudbou budoucnosti“. V poslední době největší investicí bylo vybudování sportovního centra Pěšinky. Na jeho financování se podílelo město Světlá nad Sázavou a Evropská unie formou Evropského fondu pro regionální rozvoj. Zařízení vzniklo místo bývalého zimního stadionu, byla budována plocha pro lední hokej, in-line bruslení, in-line hokej, futsal, fotbal a další sporty. Součástí zařízení je dále sauna, hydromasážní vana a posilovna. Zařízení je vhodné především pro sportovně založené jedince. Výdaje na toto zařízení byly příliš vysoké na to, aby zde v následujících letech vyrostlo alespoň koupaliště. Myslím, že řešením by bylo, kdyby součástí tohoto zařízení byl alespoň malý krytý bazén, který by byl zajisté využíván celoročně. Posledním důležitým bodem výsledků šetření je nedostatečná propagace regionu, respektive města Světlá nad Sázavou a jeho památek. Umístění turistického informačního centra je relativně v centru města, poblíž náměstí, ale určitě by bylo potřeba zdůraznit značení po celém městě, aby u nás turisté nebloudili. Jak jsem již jednou psala, není zde velké množství propagačních ploch ani turistického značení. 66

Především značení Středověkého podzemí by zajisté zvýšilo jeho návštěvnost. Momentálně se udělala jedna propagační nástěnka na nádraží města Světlá nad Sázavou. Zde jsou vyvěšeny tipy na výlety, možnosti ubytování a stravování ve městě, kontakty na dopravce, především taxikáře a mapy Světelska. Místo propagace bylo zvoleno myslím velmi dobře, především ze strategického hlediska, jelikož na nádražích se přece jen pohybuje turistů více než v jiných částech města. V tomto regionu je hodně míst, které by potřebovaly nejednu malou, či větší investici, ale v době, kdy většina měst prochází následky nedávné ekonomické krize, to nebude tak snadné a už vůbec ne rychlé.

67

12 Závěr V bakalářské práci jsem se zabývala oblastí regionu Světelska, neboť tato oblast je mi velmi blízká. Cílem bylo zmapovat současnou situaci cestovního ruchu v této oblasti a do budoucnosti podat jakýsi návrh na zlepšení jeho potenciálu. Prvním krokem bylo vymezení oblasti Světelska pomocí několika členění. Snažila jsem se o více možných pohledů, aby si každý mohl najít nějaké sobě bližší. V teoretické části jsem se věnovala geografické charakteristice Světelska, kde jsem vycházela z odborných publikací a zajisté jsem se dozvěděla mnoho dalších informací, jak z teoretické, tak praktické roviny. Další část mé praktické části jsem věnovala zmapování památek v regionu. Jak historických, kulturních, tak přírodních. Snažila jsem se o jejich krátké představení a hlavně o popsání jejich přitažlivosti pro turisty a proč by měly být více navštěvovány. V poslední části jsem popisovala jak je tato oblast propagována a pro případné zájemce jsem též popsala možnosti ubytování a stravování v regionu. V praktické části nastal celkový zlom mé práce. Prováděla jsem dotazníkové šetření mezi občany Světelska a mezi turisty, kteří naší oblast navštívili. Stěžejním bodem celé bakalářské práce bylo zpracování a prezentace výsledků tohoto šetření. I v tomto ohledu jsem vycházela z odborné literatury, především při vytváření samostatných dotazníků a při zpracování údajů do tabulek a grafů. Cíle mé práce by se daly rozdělit do několika sekcí. V první řadě jsem se snažila, především v teoretické části, zatraktivnit hlavně památky, které se v našem okolí nachází. Dále nabídnout možnosti ubytování i stravování a doporučit ty nejlepší v našem městě. Zmapování propagace regionu byla také úspěšná, ovšem výsledky byly žalostné. Jak bylo popisováno v předešlých kapitolách, jedním ze dvou hlavních problémů je právě nedostatečná orientace na reklamu. Druhým problémem, který vzešel, dokonce dvakrát, z dotazníkového šetření je absence koupaliště či bazénu. Město, které má přes 7 tisíc obyvatel, by určitě, dle mého názoru a i názoru dotázaných, mělo mít alespoň malé koupaliště. Z názorů mých spoluobčanů vím, že by stačila pouze jednoduchá vydlážděná plocha s čistou vodou a prostorem k ležení u vody. Od města se toho ale v nejbližší době nedočkáme, proto budeme buď čekat, nebo se více ozývat.

68

Kvalita cestovního ruchu v této oblasti není na příliš dobré úrovni a bylo by potřeba více zapracovat. Další potenciál vidím především v lepší propagaci, přístupu města a vybudování tolik potřebných zařízení. Tato práce pro mě byla zajisté velikým přínosem, její zpracování mě velice bavilo a především jsem byla potěšena, že jsem mohla použít vlastní materiály a myšlenky k některým částem mé práce.

69

13 Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: (1) VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. ISBN 80-239-7256-1 (2) CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996. ISBN 80-85368-80-3. (3) RYŠÁNEK, Vít. Soutoky řek na území Čech, Moravy a Slezska. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-311-9. (4) PLEVA, František. Toulky Vrchovinou. Ledeč nad Sázavou: město Ledeč nad Sázavou, 1999. ISBN 80-238-423-8-7. (5) Světelsko: Vlastivědný sborník 1.díl. Světlá nad Sázavou: město Světlá nad Sázavou, 2007. ISBN 978-80-254-3875-6. (6) KYTICE - KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ. Děkanský kostel sv. Václava: Cesty za poznáním. Světlá nad Sázavou, 2011. (7) PECÁKOVÁ, Iva., NOVÁK, Ilja., HERZMANN, Jan. Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. Praha: VŠE, 1998. ISBN 80-7079-357-0 : 90.00 (8) ZBOŘIL, Kamil. Marketingový výzkum: Metodologie a aplikace. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. ISBN 80-7079-394-5 (9) VESELÁ, Jana. KANIOKOVÁ VESELÁ, Petra. Sociologické aspekty managmentu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. ISBN 978-80-247-2792-9. (10) KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing a.s., 2006. ISBN 80-247-0966-X (11) KLÍMOVÁ, Eva. Příroda: geografická encyklopedie. Bratislava: Mapa Slovakia Bratislava, s.r.o., 2001. ISBN 80-8067-025-0 Internetové zdroje: [1] Turistické informace. Kytice [online]. 2006 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.kyticesvetla.cz/turisticke-informace/ 70

[2] Město a samospráva - profil města. Světlá nad Sázavou [online]. 2006 [cit. 2012-0320]. Dostupné z: http://www.svetlans.cz/strategie-mesta/d-1670/p1=1294 [3] Turistické cíle ve městě. Kytice [online]. 2006 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.kyticesvetla.cz/turisticke-informace/turisticke-cile-ve-meste/ [4] Historie. Hrad Lipnice [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.hrad-lipnice.eu/titulni-stranka/historie/ [5] Prohlídka. Hrad Lipnice [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.hrad-lipnice.eu/titulni-stranka/prohlidka/ [6] Kulturní kalendář. Hrad Lipnice [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.hrad-lipnice.eu/titulni-stranka/kulturni-kalendar-archiv/ [7] Národní památník odposlechu, Lipnice nad Sázavou. Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/kulturni_zajimavosti_a_unikaty-22/?id=322 [8] Památník národního odposlechu v zatopených žulových lomech u Lipnice nad Sázavou. Kudy z nudy [online]. 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pamatnik-narodniho-odposlechu-vzatopenych-zulovyc.aspx [9] O nás. Selské muzeum Michalův statek [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.michaluv-statek.estranky.cz/clanky/o-nas.html [10] Foglarova Sluneční zátoka. Turistika.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/foglarova-slunecni-zatoka [11] O Sluneční zátoce. Sluneční zátoka [online]. 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://slunecnizatoka.cz/index.html [12] Město Světlá nad Sázavou. Státní správa [online]. 2000 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/569569

[13] Město a samospráva – rozpočet města. Světlá nad Sázavou [online]. 2006 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.svetlans.cz/rozpocet-mesta/ds-56/p1=65

71

14 Seznam použitých obrázků Obrázek 1: Mapka vymezení Světelska pro působnost TIC....................................... 9 Obrázek 2: Vymezení oblasti svazku obcí mikroregionu Světelska......................... 10 Obrázek 3: ORP Světlá nad Sázavou.......................................................................... 11 Obrázek 4: Znak města Světlá nad Sázavou .............................................................. 11 Obrázek 5: Oblast MT7 ............................................................................................... 14 Obrázek 6: Roční úhrn srážek za rok 2010 ................................................................ 15 Obrázek 7: Průměrná roční teplota v roce 2010 ........................................................ 15 Obrázek 8: Typy půd České republiky ....................................................................... 17 Obrázek 9: Kostel sv. Václava, Světlá nad Sázavou .................................................. 20 Obrázek 10: Zámek ve Světlé nad Sázavou................................................................ 21 Obrázek 11: Interiér Rytířského sálu ......................................................................... 21 Obrázek 12: Středověké podzemí, Světlá nad Sázavou............................................. 23 Obrázek 13: Čertův mostek ......................................................................................... 24 Obrázek 14: Stvořidla .................................................................................................. 26 Obrázek 15: Hrad Lipnice, malba.............................................................................. 27 Obrázek 16: Hrad Lipnice, současnost ...................................................................... 28 Obrázek 17: Náčrt ucha, úst a očí ............................................................................... 29 Obrázek 18: Národní památník odposlechu .............................................................. 29 Obrázek 19: Na zápraží u Michalů ............................................................................. 30 Obrázek 20: Pec, vyhřívací kamna a krbeček ............................................................ 30 Obrázek 21: Památník Jaroslava Foglara .................................................................. 31 Obrázek 22: Graf: Vztah dotázaných ke zkoumané oblasti ..................................... 37 Obrázek 23: Graf: Aktivity občanů v regionu ........................................................... 38 Obrázek 24: Graf: Jiné aktivity občanů v regionu .................................................... 39 Obrázek 25: Graf: Zařízení, které v regionu nejvíce občanům chybí ..................... 40 Obrázek 26: Graf: Názory na spokojenost se službami v regionu ........................... 41 Obrázek 27: Graf: Návštěvnost památek v regionu .................................................. 42 Obrázek 28: Graf: Návštěvnost přírodních zajímavostí v regionu .......................... 43 Obrázek 29: Graf: Místo trávení volného času a dovolené občanů ......................... 44 Obrázek 30: Graf: Účast na kulturních akcích v regionu ........................................ 45 72

Obrázek 31: Graf: Četnost návštěv kulturních akcí v regionu ................................ 46 Obrázek 32: Graf: Spokojenost občanů s propagací regionu................................... 47 Obrázek 33: Graf: Souhlas nebo nesouhlas s mým vyřčeným názorem ................. 48 Obrázek 34: Graf: Věková struktura respondentů ................................................... 49 Obrázek 35: Graf: Pohlaví respondentů .................................................................... 50 Obrázek 36: Graf: Doba návštěvy Světelska ............................................................. 51 Obrázek 37: Graf: Motivy návštěvy............................................................................ 52 Obrázek 38:Graf: Zhodnocení dopravního spojení .................................................. 53 Obrázek 39: Graf: Povědomí turistů o regionu ......................................................... 56 Obrázek 40: Graf: Zhodnocení propagace regionu turisty ...................................... 57 Obrázek 41: Graf: Návštěvnost památek turisty v regionu ...................................... 58 Obrázek 42: Graf: Služba/zařízení, která turistům nejvíc chybí ............................. 59 Obrázek 43: Graf: Spokojenost turistů s nabízenými službami............................... 60 Obrázek 44: Graf: Kraj, z kterého turisté přijeli ...................................................... 61 Obrázek 45: Graf: Věková struktura dotázaných turistů ........................................ 62 Obrázek 46: Graf: Pohlaví dotázaných turistů .......................................................... 63

73

15 Seznam použitých tabulek Tabulka 1: Vztah dotázaných ke zkoumané oblasti .................................................. 37 Tabulka 2: Aktivity občanů v regionu ........................................................................ 38 Tabulka 3: Jiné aktivity občanů v regionu ................................................................. 39 Tabulka 4: Zařízení, které v regionu občanům nejvíce chybí .................................. 40 Tabulka 5: Názory na spokojenost se službami v regionu ........................................ 41 Tabulka 6: Návštěvnost památek v regionu ............................................................... 42 Tabulka 7: Návštěvnost přírodních zajímavostí v regionu ....................................... 43 Tabulka 8: Místo trávení volného času a dovolené občanů ...................................... 44 Tabulka 9: Účast na kulturních akcích v regionu ..................................................... 45 Tabulka 10: Četnost návštěv kulturních akcí v regionu ........................................... 46 Tabulka 11: Spokojenost občanů s propagací regionu.............................................. 47 Tabulka 12: Souhlas nebo nesouhlas s mým vyřčeným názorem; ........................... 48 Tabulka 13: Věková struktura respondentů .............................................................. 49 Tabulka 14: Pohlaví respondentů ............................................................................... 50 Tabulka 15: Doba návštěvy Světelska ......................................................................... 51 Tabulka 16: Motivy návštěvy....................................................................................... 52 Tabulka 17: Zhodnocení dopravního spojení ............................................................ 53 Tabulka 18: Zhodnocení kvality ubytování................................................................ 54 Tabulka 19: Zhodnocení cen ubytování...................................................................... 54 Tabulka 20: Zhodnocení sportovního vyžití............................................................... 54 Tabulka 21: Zhodnocení zábavy a nočního života ..................................................... 54 Tabulka 22: Zhodnocení zázemí pro děti; zdroj ........................................................ 54 Tabulka 23: Zhodnocení turistického značení a informací dostupných v TIC....... 55 Tabulka 24: Povědomí turistů o regionu .................................................................... 56 Tabulka 25: Zhodnocení propagace regionu turisty ................................................. 57 Tabulka 26: Návštěvnost památek turisty v regionu................................................. 58 Tabulka 27: Služba/zařízení, která turistům nejvíc chybí ........................................ 59 Tabulka 28: Spokojenost turistů s nabízenými službami.......................................... 60 Tabulka 29: Kraj, z kterého turisté přijeli ................................................................. 61 Tabulka 30: Věková struktura dotázaných turistů ................................................... 62 Tabulka 31: Pohlaví dotázaných turistů ..................................................................... 63 74

16 Přílohy Dotazník pro občany 1. V jaké části Světelska bydlíte? Město Světlá nad Sázavou Okolní vesnice do 10km od SnS Okolní vesnice, více jak 10km od SnS

⁪ ⁪ ⁪

2. Jakou volnočasovou aktivitu nejčastěji v tomto regionu provozujete? o Nakupování o Sport o Posezení s přáteli, diskotéka o Kino, kulturní představení o Jiné (doplňte)- ……………….. 3. Naopak, která služba/zařízení Vám tu nejvíce chybí? (Maximálně 2 odpovědi) o Koupaliště, bazén o Divadlo o Kavárna o Pizzerie o Cestovní kancelář 4.

Jste spokojen(a) s kvalitou nabízených služeb v tomto regionu? o Ano o Spíše ano o Nevím o Spíše ne o Ne

5.

Jakou památku/atraktivitu jste za poslední rok v tomto regionu navštívil(a)? (Možno více odpovědí) o Kostel sv. Václava o Středověké podzemí o Muzeum o Hrad Lipnice o Ani jednu z nabízených o Jinou (doplňte)- ………………..

75

6.

Jakou přírodní zajímavost jste za poslední rok navštívil(a) v tomto regionu? (Možno více odpovědí) o Stvořidla o Zámecký park o Sluneční zátoka o Národní památník odposlechu na Lipnici (ucho, oči, ústa ve skále) o Ani jednu z nabízených o Jinou (doplňte) -………………..

7. Trávíte svůj volný čas či dovolenou v tomto regionu nebo vyjíždíte do okolí? o Zůstávám tady o Rozhoduji se podle finanční situace o Většinou vyjíždím(e) do okolí o Záleží na počasí 8. Pokud se v tomto regionu koná nějaká kulturní akce (divadlo, kino, výstava, koncert,..) účastníte se jí? o Ano o Ne 9. Pokud ANO, kolikrát do roka se účastníte kulturní akce v regionu? o Maximálně 1krát o 2 – 5krát o Více jak 5krát 10. Považujete propagaci tohoto regionu a akcí, které se zde konají, za dostačující? o Ano o Spíše ano o Nevím o Spíše ne o Ne 11. Souhlasíte s názorem, že z hlediska cestovního ruchu se dá považovat nabídka základních služeb, doplňkových služeb a atraktivit cestovního ruchu za nevyhovující? Naprosto souhlasím

Spíše souhlasím

Nevím

Spíše nesouhlasím

Naprosto nesouhlasím

12. Věková kategorie 1 – 15let

15 – 18let

18 -40let

40let a více

13. Pohlaví o Žena o Muž

76

Dotazník pro turisty 1. Na jak dlouho jste přijeli do tohoto regionu (Světelska)? 1 den

2-5 dní

5 dní a více

2. Hlavní motiv Vaší cesty je: o Návštěva přírodních památek o Návštěva kulturních a historických památek o Pouze projíždím o Jiné (doplňte) ………………….. 3. Považujete dopravní spojení do tohoto regionu za dostačující? o Ano o Spíše ano o Nevím o Spíše ne o Ne 4. Jak hodnotíte služby, které vám tento region nabízí? Zatrhněte jednu možnost. Kvalita ubytování Cena ubytování Ceny ve stravovacích zařízeních Sportovní vyžití Zábava, noční život Zázemí pro děti Turistické značení, informace v TIC

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

5. Odkud jste se o tomto regionu dozvěděl(a)? o Webové stránky o Noviny, časopis o Jiný propagační materiál o Od přátel, známých, rodiny 6. Shledáváte propagaci tohoto regionu za dostačující? o Ano o Nevím o Ne

77

7. Jakou památku/atraktivitu v této oblasti jste již navštívil(a) nebo se chystáte navštívit? ⁪ ⁪ ⁪ ⁪ ⁪ ⁪ ⁪ ⁪

Kostel sv.Václava ve Světlé nad Sázavou Zámek ve Světlé nad Sázavou Zámecký park ve Světlé nad Sázavou Středověké podzemí ve Světlé nad Sázavou Hrad Lipnice Stvořidla Národní památník odposlechu Lipnice nad Sázavou Michalův statek v Pohledi 8. Která služba/zařízení Vám tu nejvíce chybí? o Koupaliště, bazén o Divadlo o Kavárna o Pizzerie o Cestovní kancelář 9. Jste spokojen(a) s kvalitou nabízených služeb v tomto regionu? o Ano o Spíše ano o Nevím o Spíše ne o Ne 10. Z které části republiky k nám přijíždíte? o Vysočina o Střední Čechy, Praha o Severní Čechy o Jižní Čechy o Západní Čechy o Morava a Slezsko 11. Věková kategorie 1 – 15let

15 – 18let

18 -40let

40let a více

12. Pohlaví o Muž o Žena

78

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Recommend Documents