VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Projekt Calypso – „Cestovní ruch pro všechny“ jeho význam pro cestovní ruch v ČR Bakalářská práce
Autor: Jiří Sejkora Vedoucí práce: Ing. Martina Doležalová Jihlava 2015
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucí práce Ing. Martině Doležalové, za pomoc, cenné rady a trpělivost při tvorbě mé bakalářské práce. Rád bych také poděkoval mé rodině, která mě po celou dobu mého studia velmi podporovala.
Copyright © 2015 Jiří Sejkora
ABSTRAKT SEJKORA, Jiří: Projekt Calypso – „Cestovní ruch pro všechny“ jeho význam pro cestovní ruch v ČR. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Ing. Martina Doležalová. Katedra cestovního ruchu. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 51 stran. Bakalářská práce se zabývá analýzou sociálního cestovního ruchu v České Republice. Teoretická část je zaměřena především na pojmy cestovní ruch a sociální cestovní ruch a jejich význam. Praktická část se zabývá analýzou sociálního cestovního ruchu v České republice v rámci programu Calypso a jeho podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“. A jeho významem pro cestovní ruch v České republice. KLÍČOVÁ SLOVA Cestovní ruch, sociální cestovní ruch, Calypso, Národní program podpory cestovního ruchu
ABSTRACT SEJKORA, Jiří: Project Calypso – „Tourism for everyone“ and its imporance for the tourism in Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Ing. Martina Doležalová. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2015. 51 pages. The bachelor thesis deals with an analysis of social tourism in the Czech Republic. The theoretical part is primarily focused on the concept of tourism and social tourism and its importance. The practical part is concerned with an analysis of social tourism in the Czech Republic within the scope of the Calypso project and its sub-project “Tourism for everyone“ And its importance for tourism in the Czech Republic. KEY WORLDS Tourism, social tourism, Calypso, National Programme for the Promotion of Tourism
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 I. Teoretická část ............................................................................................................. 11 1.
Cestovní ruch .......................................................................................................... 11 1.1
Definice cestovního ruchu................................................................................ 11
1.2
Význam cestovního ruchu ................................................................................ 12
1.3
Typologie cestovního ruchu ............................................................................. 12
1.3.1
Druhy cestovního ruchu ............................................................................ 12
1.3.2
Formy cestovního ruchu ........................................................................... 14
1.4 2.
Trendy cestovního ruchu .................................................................................. 15
Sociální cestovní ruch ............................................................................................. 17 2.1
Definice pojmu sociální cestovní ruch ............................................................. 17
2.2
Počátky sociálního cestovního ruchu ............................................................... 18
2.3
Subjekty sociálního cestovního ruchu .............................................................. 18
2.3.1
Mladí lidé .................................................................................................. 19
2.3.2
Rodiny s dětmi .......................................................................................... 19
2.3.3
Senioři ....................................................................................................... 20
2.3.4
Handicapovaní .......................................................................................... 21
2.4
Projekty sociálního cestovního ruchu .............................................................. 22
2.4.1
Projekt Sowell ........................................................................................... 22
2.4.2
Projekt Calypso ......................................................................................... 23
II. Praktická část ............................................................................................................. 25 3.
Projekt Calypso v ČR ............................................................................................. 25 3.1
Význam projektu Calypso pro cestovní ruch ................................................... 25
3.2
Národní program podpory cestovního ruchu ................................................... 25
3.2.1
Podporované oblasti podprogramu ........................................................... 26
3.2.2
Forma a výše podpory podprogramu ........................................................ 27
3.2.3 4.
Omezení v rámci podprogramu ................................................................ 28
Financování podprogramu Cestování dostupné všem ............................................ 28 4.1
Dotace v letech 2010 - 2015............................................................................. 28
4.2
Rozdělení dotací dle krajů v letech 2010 - 2014 .............................................. 32
4.3
Podporované produkty v jednotlivých krajích ................................................. 34
4.3.1
Hl. město Praha ......................................................................................... 35
4.3.2
Středočeský kraj ........................................................................................ 36
4.3.3
Jihočeský kraj ........................................................................................... 37
4.3.4
Plzeňský kraj ............................................................................................. 38
4.3.5
Karlovarský kraj ....................................................................................... 39
4.3.6
Ústecký kraj .............................................................................................. 39
4.3.7
Liberecký kraj ........................................................................................... 40
4.3.8
Královehradecký kraj ................................................................................ 41
4.3.9
Pardubický kraj ......................................................................................... 42
4.3.10
Vysočina ................................................................................................... 42
4.3.11
Jihomoravský kraj ..................................................................................... 43
4.3.12
Olomoucký kraj ........................................................................................ 43
4.3.13
Zlínský kraj ............................................................................................... 44
4.3.14
Moravskoslezský kraj ............................................................................... 44
Závěr ............................................................................................................................... 46 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 47
Seznam tabulek Tabulka 1: Počet příjezdů do daných lokalit v letech 2000 – 2014 Tabulka 2: Dotace za rok 2010 Tabulka 3: Dotace za rok 2011 Tabulka 4: Dotace za rok 2012 Tabulka 5: Dotace za rok 2013 Tabulka 6: Dotace za rok 2014 Tabulka 7: Výše přidělených dotací v krajích v letech 2010 - 2014 Tabulka 8: Přehled schválených žádostí v krajích v letech 2010 - 2014
Seznam grafů Graf 1: Celková výše přidělených dotací v krajích za roky 2010 - 2014
Seznam zkratek CR
Cestovní ruch
ČSÚ
Český statistický úřad
EDEN
European Destination of Excelence
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
NPPCR
Národní program podpory cestovního ruchu
SCR
Sociální cestovní ruch
UNWTO
United Nations World Tourism Organisation
Úvod Téma své bakalářské práce jsem si vybral hned z několika důvodů. Prvním důvodem byla nevědomost v oblasti sociálního CR. Na VŠPJ jsem dával přednost cestovnímu ruchu jako celku a proto jsem neměl o sociálním CR a projektu Calypso vůbec žádné představy. Dalším důvodem byl zdravotní stav jednoho z členů mé rodiny, který je handicapovaný a chtěl jsem vědět, jakou podporu pro něj sociální CR nabízí. Z těchto důvodů mě uchválil sociální CR a samotný projekt Calypso. Cílem mé práce je zjistit co je a co nabízí projekt Calypso a zanalyzovat sociální CR v České Republice v rámci podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“. Metodou mého výzkumu bude analýza a porovnávání přijatých dotací na podporu sociálního CR v ČR v rámci již zmíněného projektu Calypso. Svou práci jsem rozdělil na dvě části. Teoretickou a praktickou část. V teoretické části své bakalářské práce popíšu CR jako celek, jeho rozdělení a význam. Dále se budu zabývat sociálním CR. Koho se sociální CR týká a jaké projekty byly na základě sociálního CR vytvořeny. V praktické části se nejprve zaměřím na sociální CR v ČR v rámci projektu Calypso a jeho podprogramu „Cestovní ruch pro všechny. Poté popíšu národní program podpory CR a poté se zaměřím na financování podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“. Hlavními zdroji pro analýzu sociálního cestovního ruchu budou data a informace Ministerstva pro místní rozvoj. Doufám, že výsledek mé práce bude sloužit k dostatečné informovanosti v oblasti sociálního CR o jednotlivých projektech a vytvořených produktech pro sociálně slabší.
10
I. Teoretická část 1. Cestovní ruch Cestovní ruch je rozsáhlým komplexem subjektů a jejich aktivit. Svým prostorovým rozsahem a intenzitou je významným celosvětovým a společenským jevem (Galvasová a kol., 2008, s. 17) a neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti. V rámci cestovního ruchu se každoročně dává na celém světě do pohybu obrovské množství lidí, kteří zpravidla ve volném čase opouštějí místa svého stálého bydliště za účelem rekreace, poznání, styku s cizími lidmi, a z celé řady dalších důvodů. (Indrová, 2007, s. 7) Vůdčím motivem cestování je záměrná změna prostředí, která umožňuje danému člověku uspokojit některou z jeho potřeb. Tou může být například potřeba odpočinku, pohybu, poznání nových lokalit a zážitků, změna místa, seberealizace a další, pro jejichž potřeby neposkytuje místo běžného životního prostředí (místo bydliště) dostatek možností a příležitostí nebo neumožňuje dostatečnou kvalitu jejich uspokojení. (Indrová, 2007, s. 7) Účast na cestovním ruchu se tak stává výrazem určitého jednání člověka, ve kterém se odrážejí jak jeho potřeby, zájmy, cíle a úmysly, tak i podmínky pro jejich realizaci. (Indrová, 2007, s. 7)
1.1 Definice cestovního ruchu V průběhu vývoje CR se mění i přístup k jeho definování a vymezení. Různí autoři, se zaměřují na vědní disciplíny, kterými je cestovní ruch zkoumán, a definují různé stránky
tohoto
jevu.
Dobrými
příklady
můžou
být
definice
Bormana,
Gluckmanna a Fedora. (Indrová, 2007, str. 9) Borman v roce 1931 definoval CR jako druh cesty, která se koná za účelem zabavení, zotavení, zábavy, obchodu a povoláním (netýká se dojíždění za prací), při které dochází k změně místa bydliště. Gluckmann definuje CR jako sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa. Zatímco Gluckmann chápe CR jako společenskou vědu, Fedor se na něj dívá z hlediska přemístění a přepravy a vztahy mezi místem bydliště a cílovým místem CR. Chápe ho 11
tedy jako periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu. (Indrová, 2007, str. 9) Definice CR dle UNWTO: „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa)“. [1]
1.2 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch je rovněž ukazatelem životní úrovně obyvatelstva. Mezi společenské funkce CR můžeme zařadit: -
všestranný rozvoj osobnosti,
-
umožňuje obnovu duševních i fyzických sil,
-
slouží jako nástroj preventivního léčebného působení a k využití volného času,
-
pomáhá vytvářet nový životní styl pomocí zvyků, návyků z jiných zemí,
-
je nástrojem vzdělávání a kulturní výchovy člověka,
-
přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi,
-
motivuje k získávání jazykových znalostí.
Mimo společenské funkce můžeme zařadit i vědecko-informační a ekonomické funkce: -
výměna informací a vědeckých poznatků
-
vytváření nových pracovních příležitostí [1]
1.3 Typologie cestovního ruchu Typologií CR rozumíme soubor různých členění vztahů a jevů vyplývajících z cestování a pobytu osob. Smyslem je systematické uchopení dané charakteristiky CR za nějakým účelem. Obvykle se rozlišují druhy a formy CR. (Galvasová a kol., 2008, s. 28)
1.3.1 Druhy cestovního ruchu Druhy zohledňují převážně jevový průběh CR a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských či jiných podmínkách. Dle místa realizace můžeme členit CR na vnitřní a vnější CR a dle původu účastníků
12
rozdělujeme na domácí a zahraniční CR. V praxi se využívá kombinace těchto dvou druhů, a proto je dělíme na: a) Domácí CR – souhrn aktivit spojených s účastí občanů daného státu na CR v rámci jeho území b) Vnitrostátní CR – souhrn aktivit spojených s domácím a příjezdovým CR c) Národní CR – souhrn aktivit spojených s domácím a výjezdovým CR d) Zahraniční CR – souhrn aktivit spojených s příjezdovým, tranzitním a výjezdovým CR e) Mezinárodní CR – souhrn všech aktivit CR spojených s překročením hranic států (Galvasová a kol., 2008, s. 29) Daný stát rozlišujeme také dle vztahu k platební bilanci, která se dále člení na aktivní (příjezdový a tranzitní CR) a pasivní (výjezdový) CR. Co se týče účastníků, zde je můžeme vymezit dle věku, dle převahy místa pobytu a dle počtu účastníků. Dle počtu účastníků rozlišujeme:
Individuální CR, představující cesty jednotlivců či malých skupin, uskutečněné samostatně
Kolektivní CR, představuje větší skupiny osob
Masový CR, kdy dochází ke koncentraci CR
Dalším důležitým rozdělením je délka trvání, kterou rozlišujeme na krátkodobý CR, který obsahuje cesty zahrnující maximálně 3 přenocování a dlouhodobý CR, kam řadíme cesty se 4 a více přenocováními. Dále rozdělujeme CR dle způsobu zabezpečení
na
organizovaný
(prostřednictvím
CK,
či
jiného
zprostředkovatele) a neorganizovaný (účastník si vše zařizuje sám). Poledním rozdělením je způsob financování, který rozlišujeme na:
Volný CR, kdy si účastník hradí veškeré náklady sám
Vázaný CR, kdy za určitých podmínek dochází k částečné či úplné náhradě nákladů ze strany jiného subjektu (Galvasová a kol., 2008. s. 30)
13
1.3.2 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou odvozeny zejména od motivace návštěvníků a vystihují charakter trávení času ze strany účastníka. Mezi primární motivy realizace cestovního ruchu patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické. -
Rekreační CR – jedná se o psychickou a fyzickou regeneraci a představuje nejširší účast obyvatelstva. Jedná se zejména o přímořskou rekreaci, chataření, chalupaření a lázeňský CR.
-
Kulturní CR – zaměřuje se na poznávání nových kultur, zvyků, tradic, náboženství a způsobu života. V této formě rozlišujeme dále na vzdělávací CR usilující o získání znalostí a nových informací, či dovedností v navštíveném místě a náboženský CR, který je zaměřený v návštěvách památek
-
Společensky orientovaný CR – jedná se CR, kde hlavní náplní je společenské setkávání. Příkladem může být návštěva příbuzných či známých.
-
Sportovní
CR
–
zahrnuje
sportovní
činnost
a
je
rozdělen
na
aktivní a pasivní. Aktivní CR je zaměřen na sportovní pobyty s cílem zlepšování zdraví a výkonnosti. Pasivní CR je zaměřen na pasivní účast na různých sportovních akcích z pohledu diváka. -
Ekonomicky orientovaný CR – probíhá převážně v pracovní době účastníka a je spojen s jeho ekonomickými aktivitami. Hlavním typem je obchodní CR, který zahrnuje obchodně a profesně zaměřené služební cesty. Řadíme sem kongresový CR, týkající se účasti na různých vědeckých kongresech či seminářích. Dále je to CR veletrhů a incentivní CR, který využívá zaměstnavatel k povzbuzení pracovníků, jako odměna či setkání s jinými kolegy.
-
Specificky orientovaný CR - Zahrnuje různorodé motivy či kombinace motivů. Uvádí se zde např. nákupní cestovní ruch spojený s motivací prožitku z nakupování specifických předmětů v dané destinaci, politický cestovní ruch, vojenský cestovní ruch apod. (Galvasová a kol., 2008, s. 31)
14
1.4 Trendy cestovního ruchu Vzhledem k tomu, že je cestování stále více neodmyslitelnou součástí našeho života, mají změny ve společnosti, stejně tak jako změny ekonomické či změny životního stylu, následný a neustálý vliv na cestovní ruch. Pro sektor cestovního ruchu je velmi důležité tyto změny co možná v nejrannější fázi akceptovat a přizpůsobit jim nabídku cestovního ruchu. [2] Pro efektivní rozvoj CR je důležité věnovat zvýšenou pozornost aktuálním a novým trendům a tendencím. Trendy v CR se neustále mění a vyvíjejí. Vznikají po celém světě, protože CR je globálním fenoménem. (Studnička, 2011, s. 63) Trendy můžeme rozdělit do několika oblastí a těmi jsou například trendy v oblasti technologií, služeb CR, regionální trendy a nové formy a druhy CR. 1. Trendy v oblasti technologií V dnešní době je CR výrazně ovlivňován novou výpočetní technologií a to především rozvojem
internetu
a
komunikačních i navigačních
sociálních prostředků,
sítí. je
zde
Roste myšleno
význam telefony
nových a
tablety
s nejmodernějšími funkcemi a GPS prostředky. Zvyšují se tendence k rozvoji tzv. etourismu a využívání globálních distribučních systémů. (Studnička, 2011, s. 14) 2. Trendy v oblasti služeb CR U služeb cestovního ruchu lze za základní trendy označit jejich diverzifikaci, globalizaci a standardizaci. Navíc sílí tendence k využívání nízkonákladových služeb, a to především v oblasti dopravy plus dalších odvětví. Můžeme říct, že hlavní snahou je zvyšování kvality poskytovaných služeb. (Studnička, 2011, s. 63) 3. Regionální trendy CR V níže uvedené tabulce jsou údaje o počtu cestujících do daných lokalit za roky 2000 až 2014 dle UNWTO. Tabulka nám ukazuje, že Evropa je nejnavštěvovanější destinací na světě a počty cestujících stále rostou. V dalších letech můžeme očekávat vyšší počet cestujících do oblastí Asie a Pacifiku. Díky novým a rozrůstajícím se trendům se návštěvnost v jednotlivých zemích výrazně zvyšuje každým rokem.
15
Cestující v milionech
Lokace Svět Evropa Asie a Pacifik Amerika Afrika Střední východ
2000 674 386,4 110,3 128,2 26,2 22,4
2005 809 452,9 154 133,3 34,8 33,7
2010 949 488,3 205,4 150,5 49,7 54,7
2012 1.038 539,6 233,8 162,5 52,2 49,8
2013 1.087 566,3 249,8 168,1 54,7 48,2
2014 1.138 588,4 263 180,6 56 50,3
Cest. v % 2014 100 51,7 23,1 15,9 4,9 4,4
Tabulka 1: Počet příjezdů do daných lokalit v letech 2000 – 2014 (Zdroj: Vlastní zpracování, údaje ze stránek UNWTO 2015)
4. Nové formy CR Z hlediska motivace se rozvíjí mnoho nových forem CR, kterými jsou například:
Dobrovolnický CR – motivací je nezištná pomoc, například pomoc při zlepšování životního prostředí
Dobrodružný CR – touha po dobrodružství, příkladem je třeba rafting, paintball, zorbing, bungee jumping
Diaspora tourism – motivací je návrat lidí, kteří kdysi emigrovali do svých rodných zemí
Dark tourism – poznání míst, kde se stali různé tragédie, pro příklad Hirošima, Osvětim
Asketický CR – důvodem je změna životního stylu, hledání dobrodružství nebo třeba bolesti
Geocaching – moderní využití GPS navigací k hledání skrytých schránek, jedná se o turistickou hru (Studnička, 2011, s. 65)
5. Nové druhy CR
Gay and lesbian tourism – CR pro jinak orientované skupiny lidí
Kosmický CR – odehrává se ve vesmírném prostoru
Halal tourism – CR odpovídající svými službami islámu (pouze ženy, korán atd.)
Košer tourism – CR odpovídající službami judaismu
Slow tourism – zpomalený CR 16
Couchsurfing – bezplatné ubytování cestovatelů
Responsible tourism – CR zaměřující se na ochranu životního prostředí, klade důraz na jeho rozvoj, v ČR se jedná o projekt EDEN
Sociální CR – zaměřuje se na znevýhodněné občany rozdělené do 4 skupin. Těmi jsou mládež, rodiny s dětmi s nízkými příjmy, handicapovaní a senioři. V Evropské unii se jedná o projekt Calypso a v ČR je to jeho podprogram „Cestovní ruch pro všechny“ (Studnička, 2011, s. 66)
2. Sociální cestovní ruch 2.1 Definice pojmu sociální cestovní ruch Pojem sociální CR původně zahrnoval začlenění nízkopříjmových skupin, a to díky konstantně nízkému zájmu ohledně cestování zejména u chudších obyvatel Evropy. Ročně si asi zhruba 60% Evropanů bere alespoň čtyři dny dovolené. Existují i lidé, kteří prostě cestovat nechtějí anebo nemohou ze zdravotních důvodů, ale těch je málo (kolem 4%). Nejčastější důvod, proč lidé nejezdí na dovolenou, je ten, že si ji nemohou dovolit. To se týká zhruba 20 – 30% evropské populace, ačkoliv čísla se mohou v jednotlivých zemích měnit. (Lynn Minnaert, Anya Diekmann, Scott McCabe, 2012) V samotných počátcích definoval Hunzicker sociální CR jako vztahy a jevy v oblasti CR, které pramení z cestovního ruchu ekonomicky slabších vrstev. V roce 1957 svoji definici upravil a sociální CR definoval jako určitý typ CR, který je charakterizován účastí
lidí
s nízkým
příjmem,
přičemž
těmto
lidem
poskytuje
speciální
služby. (Lynn Minnaert, Anya Diekmann, Scott McCabe, 2012) Od sedmdesátých let rozvoj hromadného CR zapříčinil demokratizaci CR, to znamená, že stále více lidí bylo schopno cestovat. Poté, co se hromadný CR objevil, se podstata sociálního CR drasticky změnila. Hodně skupin, například dělníci, kteří si předtím nemohli dovolit cestovat, nyní cestovat mohli díky nižším nákladům vynaložených na cestování. Růst CR však nezaznamenal rovnější společnost. Brzy bylo zřejmé, že ne každý dosáhl na výdělky pramenící z CR, a to nejen díky zahraničním vlastníkům, ale i díky neznámým únikům peněz. Navíc mohl CR škodit místní kultuře a prostředí. Určitá komunita nemusela těžit z turismu díky dvěma důvodům: buď neměli příležitost
17
se podílet, nebo nedostávali rovnocennou porci ekonomických úlev spojených s turistikou. (Lynn Minnaert, Anya Diekmann, Scott McCabe, 2012)
2.2 Počátky sociálního cestovního ruchu Cestovní ruch se ve své současné podobě poprvé objevil v devatenáctém století. V té době byl původně dostupný pouze pro vyšší společenské kruhy, protože tehdejší řadoví zaměstnanci neměli nárok na dovolenou, a to ani v neděli. Proto byl CR z hlediska populace velmi omezený. Sociální CR se objevil poprvé v roce 1936, kdy mezinárodní pracovní organizace ustanovila úmluvu, která zaručovala nárok na placenou dovolenou. Tato úmluva se také stala součástí Všeobecné deklarace lidských práv v roce 1948, která hlásila, že každý zaměstnanec má nárok na dovolenou a volný čas. Můžeme tedy říci, že sociální CR se zrodil ze všeobecné poptávky. Této poptávky se domáhali především aktivisté, kteří tvrdili, že každý má právo cestovat, stejně jako má právo pracovat, odpočívat a mít placenou dovolenou. Poté, co skončila druhá světová válka, se sociální politiky CR objevovali v některých zemích, zejména díky podporám, kterými byli například dotace pro výstavbu, rekonstrukci a podporu lidem. Četné asociace (odbory, podnikové výbory, atd.) měli jeden společný cíl – rozvíjet a rozšiřovat sociální CR. V roce 1963 byl vytvořen Mezinárodní úřad pro sociální CR (International Bureau of Social Tourism – BITS), který zajišťuje podporu a rozvoj sociálního CR na mezinárodní úrovni. [3]
2.3 Subjekty sociálního cestovního ruchu Sociální CR je zaměřen na podporu lidí, kteří mají problémy cestovat. Pomáhá na základě podpor a programů a vymezil určité skupiny lidí, pro které je podpora určena:
Mladí lidé (15 - 26let)
Rodiny s dětmi a nízkými příjmy
Senioři
Handicapovaní
18
2.3.1 Mladí lidé Do této kategorie zařazujeme mládež a studenty od 15 do 26 let. Mládež a studenti už mají na cestování jiný pohled. Většinou kromě rodičů cestují sami nebo s přáteli. Nejčastěji cestují za poznáním, novým vzděláním, prací, za zábavou a kulturou. Velkou pomocí v dnešní době je využití online prostředků, které jsou pro mladé velmi oblíbené. Vyhledávají netradiční turistické destinace, snaží se poznat co nejvíce míst a památek. Vzhledem k nízkým příjmům preferují levnější ubytovací zařízení a snaží se snížit cestovní výdaje. [4] Studentům také pomáhá tzv. mezinárodní studentská identifikační karta (ISIC), díky které mohou získat studenti slevy a to jak na dopravu, vstupy, ubytovací a stravovací služby, atd. (Kiráľová, 2008, s. 34) Cestovní ruch mládeže má dva aspekty, a to kvalitativní a kvantitativní. Z hlediska kvalitativního jde o kvalitu, bezpečnost, flexibilitu a dostupnost. Z hlediska kvantitativního jde o nárůst počtu účastníků cestovního ruchu z řad mládeže, jejich podíl na mezinárodním cestovním ruchu i na výdajích na cestovní ruch. (Kiráľová, 2008, s. 34) V ČR představuje tato skupina 14% (1,5 milionu) obyvatel. Asi polovina lidí z této skupiny jsou studenti, kteří jsou bez oficiálního příjmu. Mezi nejoblíbenější destinace této cílové skupiny jsou regiony s přírodními zajímavostmi (hory, řeky, jezera). Do zahraničí cestují především za studiem (Erasmus), prací (např. Work and Travel, Au pair), praxí či odbornou praxí, výměnnými pobyty, jazykovými kurzy. (Gombitová, 2010)
2.3.2 Rodiny s dětmi Tato skupina zahrnuje rodiny s více než jedním dítětem nebo rodiče samoživitele. Tyto skupiny lidí většinou nemají moc peněz na cestování, ale přesto si chtějí dopřát nové zážitky. [4] Zhruba 10% rodin s dětmi si může dovolit jet na dovolenou. Především se jedná o období letních prázdnin a to červenec a srpen. Rodiny obvykle jezdí a organizují dovolené sami. V tomto směru sem můžeme zahrnout i prarodiče, kteří se velmi často starají o svá vnoučata. (Gombitová, 2010)
19
Faktory ovlivňující účast rodin s dětmi na CR:
Omezené příjmy (úvěry, mateřská dovolená, atd.)
Volný čas, který je omezený především počtem dnů dovolené a u dětí například prázdninami
Klid, ticho a bezpečnost
Věk dětí, který omezuje nejen cílovou destinaci a zařízení ale také služby CR
Využití volného času dětí, atraktivity a aktivity nabízené oblasti
Příjemné prostředí, ubytování – možnosti pro děti (přebalovací místnosti, dětská menu, postýlky, dětská hřiště atd.)
Ubytování s možností přípravy jídel
Čistota a hygiena ubytovacích a stravovacích zařízení
Jednoduché cestování bez komplikací do méně vzdálených destinací
Jistota dobrého počasí, popřípadě zařízení aktivit při špatném počasí
Postoj dětí a jejich potřeby – rodiče jsou většinou spokojeni, když jsou spokojeni děti (Kiráľová, 2008, s. 35)
Mezi nejčastější formy CR těchto skupin můžeme zařadit venkovský, rekreační, dobrodružní, sportovní CR. Jednodenní výlety, skupinové pobyty atd. (Kiráľová, 2008, s. 36)
2.3.3 Senioři Za seniory jsou považovány osoby starší 50 let a můžeme je rozdělit do dvou kategorií. (Kiráľová, 2008, s. 38) V souvislosti s rozdíly věku:
Mladší senioři (50 – 64 let)
Starší senioři (65 – 70 let)
Veteráni (nad 70 let)
Z hlediska chování:
Dynamičtí senioři – nevyžadují zvláštní režim, jsou dobře fyzicky stavění, často přeceňují své síly
20
Pasivní senioři – jsou zvyklý nebo vyžadují pomoc při namáhavém programu (Kiráľová, 2008, s. 40)
Většina seniorů, která se rozhoduje cestovat, je již v důchodu, si může uspořádat čas podle svých potřeb. Velmi rádi využívají akcí a zlevněných zájezdů nabízených cestovními kancelářemi i mimo turistickou sezónu. Tato skupina lidí míří spíše do klidných destinací, kde mohou poznávat nové kultury, relaxovat nebo rádi jezdí na lázeňské nebo wellness pobyty. Při výběru hotelů jsou senioři náročnější. Je pro ně důležitá dopravní dostupnost, klidné prostředí, možnosti využití volného času. [4] Dle ČSÚ se senioři dělí na dvě skupiny. Osoby 50 let a starší a osoby nad 65 let. Populace nad 50 let věku představuje zhruba 37 % z celkové populace. Osoby nad 65 let dosáhli přibližně 17 %. [5] Očekává se, že v příštích 10 – 20 letech podíl této skupiny lidí poroste ještě rychleji. V dnešní době jsou senioři více fyzicky aktivní, zdravější a vzdělanější díky moderním technologiím. Při cestách do zahraničí je průměrná délka pobytu 10 – 12 dní. Senioři mohou díky časové flexibilitě cestovat i v mimosezónním období. Vzhledem k nižším příjmům preferují domácí CR. (Gombitová, 2010)
2.3.4 Handicapovaní Handicapovaní jsou účastníci CR, kteří jsou nějak omezeni a čelí těžkostem právě díky svému postižení. Tato skupina lidí je rozdělena do tzv. podsegmentů. -
Handicap mobility – kolečková křesla, nebo omezená pohyblivost
-
Senzorický handicap – ztráta nebo omezení zraku, sluchu
-
Mentální handicap – Downům syndrom, problémy v učení
-
Jiný typ handicapu – diabetes, alergie, růstové problémy, atd. (Kiráľová, 2008, s. 37)
Hlavním problém osob se zdravotním postižením je dostupnost. Podobně jako u seniorů nejsou zdravotně postižení při cestování nějak časově omezeni. I když mají spoustu času a mohou cestovat i mimo sezónu, vyžadují mnohem větší investice do vnitřních a vnějších úprav hotelu. Tyto osoby a osoby využívající invalidní vozík potřebují také kromě bezbariérového hotelu také přizpůsobenou destinaci. [4]
21
Počet lidí s handicapem je vysoký a tím se zvyšuje počet potencionálních účastníků na CR. Handicapovaní lidé většinou cestují s rodinou, přáteli či sociálními pracovníky. Tím se počty účastníků mohou zvyšovat. Díky moderním informačním technologiím se tato skupina snáze dostane k informacím a tím si mohou snáze rezervovat své pobyty dopředu a vytvářejí určité jistoty pro zařízení CR. (Kiráľová, 2008, s. 37) ČR má více než 1 milion osob se zdravotní postižením což je asi 9,87% populace. Největší část postižených osob je mezi seniory, z nichž 26% má zdravotní postižení. Téměř 63% zdravotně postižených má omezenou pohyblivost, méně než 13% z nich pracuje a 71% jsou nezaměstnaní. V dnešní době žije pouze 5% lidí se zdravotním postižením v bezbariérových domech. Ministerstvo práce a sociálních věcí vyplácí sociální dávky a důchody prostřednictvím správy sociálního zabezpečení. Národní rada pro zdravotně postižené hájí, chrání a reprezentuje zájmy těchto osob. (Gombitová, 2010)
2.4 Projekty sociálního cestovního ruchu Už dlouho dobu se snaží Evropa o výsledky v sociální ekonomice, a proto poskytuje dotace a vytváří různé analýzy a projekty pro sociálně slabší občany. Evropská unie připravila projekt, který řádně schválil Evropský parlament. Nejvýznamnějším projektem je právě níže zmíněný projekt Calypso a také projekt Sowell.
2.4.1 Projekt Sowell Cestování
do
lázeňských
center
jsou
důležitou
součástí
evropského
přírodního i kulturního dědictví a odráží tradiční hodnoty wellness, zdravotní péče a historie, které podporují kontakty po celém světě. Jelikož je lázeňská turistika vysoce vyvinutá v mnoha státech, je jednou z klíčových sektorů, která oslovuje zahraniční turisty. Sowell se zaměřuje na zkoumání možností, jak umožnit přístup k wellness co největšímu počtu lidí, převážně důchodcům a mladým lidem. Také se zaměřuje na rozvoj turismu mimo hlavní sezónu. Stojí za povšimnutí, že Sowell se zaměřuje pouze na wellness centra, která využívají termální prameny, a nezohledňuje léčbu, jež je závislá na zdravotnictví jednotlivých zemí. [6] Obecným cílem tohoto projektu je poskytnout možnost přístupu k lázeňství a wellness aktivitám pro větší počet seniorů a mladých lidí, a povzbuzovat je ke strávení dovolené 22
v jiné evropské zemi. Když mluvíme o wellnesu a pro všechny, klademe otázky zdraví a prevence a ty jsou jádrem projektu Sowell. Pokud jde o seniory, tak se jedná například o aktivní stárnutí nebo rozvíjení vlastní samostatnosti. U mladých lidí jde spíše o péči o své zdraví a tělo. [6] Projekt bude mít dopad na: Cílové skupiny – Jak už jsem výše uvedl, jedná se o projekt převážně pro seniory od 65 let a pro mladé lidi ve věkové kategorii 18 – 30 let. Projekt nabízí možnosti cestovat za přijatelné ceny a podmínky pro různé destinace. Lázeňský sektor – pokles CR sezónnosti, přivést nové zákazníky a zvýšit svou ziskovost Ostatní sektory – kulturní a jiné činnosti související s lázeňským CR v regionech Destinace – podpora a zlepšení image
2.4.2 Projekt Calypso V prosinci 2008 odsouhlasil Evropský parlament přijetí iniciativy, pomocí které se rozvíjela sociální turistika v Evropě. Tato iniciativa, nazvaná CALYPSO, byla zahájena v roce 2009 Evropskou komisí. Rozpočet této iniciativy činil milion euro a měla být aktivní po dobu tří let. Iniciativa si klade za cíl poskytnout lidem, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni, možnost užít si dovolenou a cestování stejně snadno jako běžní občasné. Tento projekt představoval jedinečnou šanci poukázat na spolupráci jednotlivých zemí Evropské unie, a to jak na lokální, tak na mezinárodní úrovni. Projekt byl
hlavně
určen
pro
čtyři
výše
zmíněné
skupiny,
seniory,
studenty,
handicapované a rodiny s dětmi. Hlavními cíli projektu Calypso jsou: -
Uvést nejlepší možný postup, jak motivovat turisty mimo hlavní sezónu
-
Identifikovat opatření na národní i Evropské úrovni, které umožňují výměnné pobyty osob ze čtyř výše zmíněných skupin
-
Zkoumat problémy spojené s těmito pobyty a navrhnout příslušná opatření
23
-
Umožnit cílovým skupinám jet na dovolenou, na základě tematických programů a určitých nabídek na ubytování v ostatních členských zemích mimo hlavní sezónu
Pokud by byly všechny tyto cíle splněny, mohlo by dojít jak k ekonomickému růstu v Evropě, tak i k vytváření nových pracovních míst, a také by mohly přispět k navození evropské příslušnosti mezi občany EU. [7] Do tohoto evropského programu bylo zapojeno 20 států, které vzájemně spolupracovaly a staraly se, aby projekt fungoval. Zde je výčet zapojených států: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lotyško, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Slovinsko, Turecko, Slovensko a Česká Republika. V České Republice je tento projekt podporován podprogramem „Cestovní ruch pro všechny“, který se budu snažit podrobněji rozvést v další kapitole.
24
II. Praktická část 3. Projekt Calypso v ČR Problematika CR legislativně spadá pod MMR. Cílem MMR je využití legislativních nástrojů k vytváření podmínek pro rozvoj CR v ČR. Právě nezbytným nástrojem pro jeho činnost je Koncepce státní politiky. MMR se zapojuje do aktivit a svou činnost prezentu je na odborných konferencích a veletrzích. MMR realizuje řadu projektů, přispívající k rozvoji CR a jedním z nich je právě projekt Calypso. [8] Projekt Calypso je v České Republice podporován vlastním podprogramem „Cestovní ruch pro všechny“, nebo také „Cestování dostupné všem“, který je součástí Národního programu pro cestovní ruch 2010 – 2013, vypracovaný Ministerstvem pro místní rozvoj. Vytvořením tohoto programu se ČR zapojila do aktivit na podporu sociálního CR. Program se rozšířil a podporuje sociální CR dodnes v rámci podprogramu Cestování dostupné všem. [9]
3.1 Význam projektu Calypso pro cestovní ruch Jako všechny projekty a produkty CR, je i tento projekt velmi významný v rámci CR. Hlavním důvodem projektu Calypso je podpora již zmíněných sociálních skupin a také podpora celoročního CR. Díky projektu Calypso mají skupiny rozšířené možnosti cestovat a také mohou cestovat mimo hlavní sezónu. Calypso přispívá i v rámci vytváření pracovních míst a hospodářskému oživení regionů po celé Evropě, jejichž závislost na CR je vysoká. Právě díky projektu Calypso se zlepší situace v regionech v slabších obdobích mimo školní prázdniny a tím se zvýší i jejich příjmy. Projekt Calypso byl původně tříletá akce, ale nyní Evropská komise hodlá i nadále prosazovat Evropu jako jednu z hlavních turistických destinací na světě a využije ji jako nástroj pro hospodářský a sociální rozvoj.
3.2 Národní program podpory cestovního ruchu Hlavním bodem Národního programu podpory CR je vytvořit takový nástroj, který co nejvíce přispěje efektivním způsobem k podpoře sociálního CR. Jde o dotaci ze státního rozpočtu poskytovanou převážně podnikatelům na vymezené aktivity podporující sociální CR. Řídícím orgánem celého podprogramu je MMR. [10] 25
Cílem podprogramu Cestování dostupné všem je:
Zachovat zaměstnanost v oblasti CR související s aktuální ekonomickou situací ČR
Vytvoření nových produktů domácího CR, jehož účelem bude snížení sezónnosti CR a vytváření podmínek pro nová pracovní místa v podnicích CR
Začlenění nových cílových skupin do aktivit CR, které budou hlavně platit pro výše uvedené skupiny lidí
Vytváření převážně ekonomických podmínek pro rozšíření nabídky doprovodné infrastruktury CR, pro vybudování nebo rekonstrukci odpočívadel, hygienického zázemí pro cyklisty, pěší turisty a handicapované podél různých cyklotras, naučných stezek a pěších zón
Zpřístupnění atraktivit CR pro všechny v souladu s ekologickými šetrnými formami CR [11]
3.2.1 Podporované oblasti podprogramu Aktivity jsou rozdělené do 3 oblastí, kterými jsou: 1. Budování a rekonstrukce odpočívadel, center služeb, hygienického zázemí pro turisty, cyklisty a handicapované podél pěších stezek, cyklotras, naučných stezek, jezdeckých zón, vodních tras pro zvýšení návštěvnosti včetně marketingu. Vytvořené produkty CR:
Výstavba a rekonstrukce odpočívadel podél turistických tras, cyklostezek, cyklistických tras, turistických stezek, které zvyšující atraktivitu (např. dopravní hřiště, cyklotrial, bikepark, skatepark, apod.)
Pořízení a umístění informačních značek a stojanů, které budou sloužit k větší přehlednosti daných tras a naučných stezek
Vybudování tzv. center pro turisty, popřípadě jejich rekonstrukce a výbava, příkladem je cykloservis nebo půjčovna sportovních potřeb
Dovybavení a rekonstrukce prostor poskytovatelů služeb v okolí turistických tras a stezek o dětské koutky, sportoviště, stojany na kola
Výstavba
sociálních
zařízení
(převážně
bezbariérové
WC,
sprchy) u
odpočívadel, parkovišť pro turisty, u poskytovatelů služeb v okolí tras a stezek (ubytování, občerstvení, restaurace) [11] 26
2.
Zpřístupnění
atraktivit
CR
(jedná
se
převážně
o
atraktivity
regionálního a nadregionálního významu, aktivity nacházející se v blízkosti pěších tras a stezek, cyklotras, atd.). Projekty týkající se dopravy musí být zaměřeny na ochranu životního prostředí a podporu ekologicky šetrného CR (ekologicky šetrná dopravy v místě atraktivit, doprava do místa atraktivit a doprava v rámci atraktivit):
Zpřístupnění atraktivit CR všem (výtahy, nájezdové rampy, atd.)
Pořízení tzv. „městských kol“, „sdílených kol“, které budou sloužit k zapůjčení kola (za vratnou kauci), stojany budou rozmístěné v centrech měst poblíž atraktivit CR.
Pořízení elektrokol a pořízení ekologicky šetrných prostředků dopravy. Např. mezi parkovišti a atraktivitami CR (turistické vláčky, povozy). Dále také alternativní formy dopravy v místě atraktivit (např. lodičky)
Úprava
a
vybavení
prostředků
umožňující
handicapovaným
nebo
cestujícím s kočárky snadný a bezpečný nástup a výstup (plošiny, nájezdy, zvedáky apod.) [11] 3. Zavedení, zlepšování a vytváření informačních a navigačních systémů pro senzoricky handicapované účastníky CR a senzoricky handicapované návštěvníky atraktivit CR:
Vytváření, zavedení popřípadě zlepšení informačních a navigačních systémů pro sluchově handicapované, zavedení systému, který usnadní pohyb těchto osob po atraktivitách CR, a který zlepší jejich vlastní zážitky z návštěv atraktivit (např. grafické popisy atd.)
Vytvoření či zlepšení informačních a navigačních systémů pro lepší orientaci a informovanost o atraktivitách CR pro zrakově postižené (využití Braillova písma na nápisy a popisky, hmatové a sluchové expozice, a další)
Vytvoření systému, který usnadní pohyb ZTP osob po atraktivitách, a který vylepší jejich zážitky z návštěv atraktivit CR [11]
3.2.2 Forma a výše podpory podprogramu Podpora je určena pro právnické nebo fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost a mají minimálně 2 letou podnikatelskou praxi.
27
Podpora je poskytována formou systémové dotace na realizaci akcí. Podnikatelům bude v rámci tohoto podprogramu poskytována podpora malého rozsahu. Minimální výše celkových výdajů je 250 tis. Kč a maximální výše je 5 mil. Kč. Příjemce dotace musí prokázat nutnost každého jednotlivého vynaloženého výdaje pro realizaci. [11]
3.2.3 Omezení v rámci podprogramu V podprogramu Cestování dostupné všem budou mít přednost ty akce, které se týkají výše popsaných cílových skupin. Tyto akce zaměřené na cílové skupiny sociálního CR budou při hodnocení zvýhodněny. Akce mohou být využity na jednu nebo i více výše uvedených skupin.
4. Financování podprogramu Cestování dostupné všem Na financování podprogramu Cestování dostupné všem se podílí MMR, které rozhodovalo o poskytování systémových dotací v jednotlivých letech. Dotace jsou financovány ze státního rozpočtu ČR. Podprogram začal být financován v roce 2010 a je financován ministerstvem i nyní.
4.1 Dotace v letech 2010 - 2015 Dotace v roce 2010 V roce 2010 byly dotace také rozděleny na dvě výzvy týkající se nižších dotací. 10. února 2010 na základě rozhodnutí ministra pro místní rozvoj č. 25/2010 byli schváleny dotace 1. výzvy. Celkem bylo v programu předloženo 44 žádostí v celkové výši 81 191 000 Kč. [12] Schválena byla také 2. výzva rozhodnutí ministra pro místní rozvoj č. 121/2010 a bylo zde předloženo celkem 39 dalších žádostí v celkové výši 70 802 000 Kč. Celkem tedy bylo za obě výzvy předloženo 83 žádostí v celkové výši 151 993 000 Kč. [13] Celkový rozpočet byl stanoven ve výši 100 mil. Kč. Celkové přidělené dotace za rok 2010 můžete vidět v tabulce č. 2.
28
NPPCR - Cestování dostupné všem
Dotační program Oblast podpory
1., 2. oblast (viz kapitola podporované oblasti)
Počet schválených žádostí celkem
36
Celkem Kč
64 325 886
Tabulka 2: Dotace za rok 2010 (Zdroj: vlastní zpracování, údaje ze stránek MMR)
Dotace v roce 2011 V roce 2011 byl stanoven celkový rozpočet 72 mil. Kč k programu NPPCR. Žádosti byly schváleny rozhodnutím ministra č. 73/2011. NPPCR - Cestování dostupné všem
Dotační program Oblast podpory
1., 2. oblast (viz kapitola podporované oblasti)
Počet schválených žádostí celkem Celkem Kč
42 68 691 255
Tabulka 3: Dotace za rok 2011 (Zdroj: vlastní zpracování, údaje ze stránek MMR)
Dotace v roce 2012 Rozpočet poskytnuté podpory formou systémové dotace byl navržen pro rok 2012 ve výši 60 mil. Kč. Rozhodnutím č. 66/2012 schválil 18. května 2012 ministr pro místní rozvoj výčet navržených akcí a seznam náhradních akcí z NPPCR – cestování dostupné všem. Termín pro předkládání žádostí byl ukončen 17. února 2012. [14]
29
NPPCR - Cestování dostupné všem
Dotační program Oblast podpory
1., 2., 3. oblast (viz kapitola podporované oblasti)
Počet schválených žádostí celkem
35
Celkem Kč
48 385 212
Náhradní žádosti
3
Celkem Kč náhradní žádosti
2 800 352
Tabulka 4: Dotace za rok 2012 (Zdroj: vlastní zpracování, údaje ze stránek MMR)
Dotace v roce 2013 Rozpočet v 1. výzvě NPPCR na rok 2013 byl stanoven ve výši 50 mil. Kč. Rozpočet 2. výzvy nebyl přesně stanoven dle MMR. Termín pro předkládání žádostí byl ukončen 15. února 2013. [15]
NPPCR - Cestování dostupné všem
Dotační program Oblast podpory
1., 2., 3. oblast (viz kapitola podporované oblasti)
Počet schválených žádostí celkem Celkem Kč
31 52 130 870
Náhradní žádosti
18
Celkem Kč náhradní žádosti
35 030 349
Tabulka 5: Dotace za rok 2013 (Zdroj: vlastní zpracování, údaje ze stránek MMR)
30
Dotace v roce 2014 Dne 23. 4. 2014 byl schválen seznam navržených dotací z NPPCR rozhodnutím ministryní pro místní rozvoj č. 61/2014. Termín pro předložení žádostí byl ukončen 13. února 2014. Rozpočet pro rok 2014 týkající se systémových dotací byl ve výši 50 mil. Kč. [16] Celkem schválené a navržené dotace 2014 níže v tabulce č. 6.
NPPCR - Cestování dostupné všem
Dotační program Oblast podpory
1., 2., 3. oblast (viz kapitola podporované oblasti)
Počet schválených žádostí celkem Celkem Kč
33 49 024 053
Náhradní žádosti
4
Celkem Kč náhradní žádosti
7 831 693
Tabulka 6: Dotace za rok 2014 (Zdroj: vlastní zpracování, údaje ze stránek MMR)
Dotace v roce 2015 Rozhodnutím ministryně č. 225/2014 byla schválena výzva pro dotace v roce 2015 a Zásady podprogramu Cestování dostupné všem. Výzva je určena pro podnikatelské subjekty a nově mohou žádat o dotace i obce. Žádosti bylo možné předkládat do 12. února 2015. Rozpočet v tomto roce je stanoven ve výši 50 mil. Kč. [17] Dle zjištěných údajů, vyplývajících z tabulek vyhovělo MMR celkem 180 žádostem o poskytnutí dotace v letech 2010 – 2014. V letošním roce 2015 jsou podány žádosti a je stanovena zatím celková výše rozpočtu a to 50 mil. Kč, což je oproti zahajovacímu roku 2010 přesně o 50% nižší částka. V roce 2010 činil stanovený rozpočet pro podprogram – Cestování dostupné všem 100 mil. Kč. V roce 2011 byl rozpočet snížen o 28 mil. Kč na celkových 72 mil. Kč. Rok 2012 sliboval dotace ve výši 60 mil. Kč. V roce 2013 stanovilo MMR rozpočet ve výši 50 mil. Kč a tak to zůstalo i 31
v dalších letech. Jak je vidět MMR každým rokem postupně snižovalo rozpočet, až se dostal do částky, která může být financována ze státního rozpočtu.
4.2 Rozdělení dotací dle krajů v letech 2010 - 2014 Tato kapitola slouží k analýze přidělených finančních prostředků poskytnutými MMR v podprogramu Cestování dostupné všem v rámci NPPCR mezi jednotlivé kraje. Veškeré informace týkající se jednotlivých dotací a podpor jsem čerpal z webového portálu MMR, kde jsou zobrazeny veškeré přidělené dotace za jednotlivá období. Roky 2010 – 2013.[18] Rok 2013, [19] rok 2014. [20] V následující tabulce můžeme vidět výši přidělených dotací v jednotlivých krajích a jednotlivých letech. Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký zlínský Moravskoslezský
Výše přidělených dotací v tis. Kč 2010 13 724 4 799 6 904 0 4 989 0 5 352 2 395 0 0 0 0 3 582 1701
2011 0 2 535 21 149 4 501 3 390 2 794 1 366 8 003 2 506 1 147 2 126 4 894 8 606 5676
2012 3 014 7 817 8 267 6 435 0 203 2 914 5 777 2 675 5 669 2 019 2 468 244 884
2013 3540 3 628 4 096 4 473 2 499 2 487 2 234 9 704 0 1 333 6 115 4 996 3 720 3 305
2014 2 398 6 649 5 999 0 2 499 153 4 787 3 724 4 043 1 027 6 041 2 712 4 156 4 836
Tabulka 7: Výše přidělených dotací v krajích v letech 2010 - 2014 (Zdroj: vlastní zpracování, údaje ze stránek MMR)
Tabulka nám ukazuje, jak vysoké dotace získali jednotlivé kraje v jednotlivých letech. V roce 2010 bylo poskytnuto nejvíc finančních prostředků kraji Hl. město Praha. V roce 2011 a 2012 se stal nejvíce dotovaným krajem Jihočeský kraj, v roce 2013 byl nejvíce podporovaným krajem kraj Královehradecký a v roce 2014 se stal nejvíce dotovaným krajem kraj Středočeský.
32
Můžeme zde také vyčíst, že v každém roce se zde objevil alespoň jeden kraj, který nebyl nebo nechtěl být podporován. V zahajujícím roce 2010 nebylo podpořeno 6 krajů a v následujících letech byl pokaždé vynechán 1 kraj. V roce 2011 se jím stal kraj Hl. m. Praha, v roce 2012 kraj Karlovarský, v roce 2013 kraj Pardubický a posledním nepodporovaným krajem v roce 2014 byl kraj Plzeňský. Oproti předchozí tabulce v následujícím grafu už můžeme vidět celkovou výši přidělených dotací v jednotlivých krajích v letech 2010 – 2014.
50000 45000 40000
16402
20308
15070
16301
9176
29603 9224
5000
16653
10000
5637
15000
25428
20000
13377
25000
15409
46415
30000
22676
Přidělené dotace v tis. Kč
35000
0
Výše přidělených dotací v tis. Kč Graf 1: Celková výše přidělených dotací v krajích za roky 2010 - 2014 (Zdroj: vlastní zpracování, údaje ze stránek MMR)
Z grafu vyplývá, že nejvíce podporovaným krajem byl za toto období kraj Jihočeský, následující krajem Královehradeckým, Středočeským a Hl. m. Praha. O těchto krajích můžeme říct, že jsou zpravidla navštěvovanější než ostatní a to jim zřejmě také pomohlo získat dané dotace. Na spodních příčkách se nachází Ústecký kraj, kraj Vysočina a Pardubický kraj. Neznamená to ale, že nebyly dostatečně podporovány v rámci sociálního CR. Zbylé kraje se drží na středních příčkách přidělené podpory s mnoha projekty z oblasti sociálního CR. Každý kraj žádal o podporu MMR v letech 2010 – 2014. 33
Počty a celkové schválené žádosti jednotlivých krajů můžete vidět v následující tabulce.
Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královehradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
Počet schválených žádostí o dotace 2010 7 2 5 0 2 0 3 1 0 0 0 0 3 2
2011 0 2 11 2 2 2 1 4 3 2 2 3 5 3
2012 2 4 9 3 0 1 2 3 3 4 1 1 1 1
2013 2 2 4 2 1 1 1 6 0 1 4 2 3 2
2014 1 4 5 0 1 1 2 2 3 2 5 2 2 3
Celkem 12 14 34 7 6 5 9 16 9 9 12 8 14 11
Tabulka 8: Přehled schválených žádostí v krajích v letech 2010 - 2014 (Zdroj: vlastní zpracování, údaje ze stránek MMR)
Tabulka nám přesně ukazuje, kolik schválených žádostí získali jednotlivé kraje na podporu programu Cestování dostupné všem. V tabulkách č. 2 – č. 5 můžeme vidět celkový počet schválených žádostí za jednotlivé roky. V letech 2010 – 2014 bylo schváleno celkem 166 žádostí o dotace, které byly poskytnuty určitým krajům. V roce 2010 bylo celkem schváleno 36 žádostí o podporu. Celková částka přidělených dotací činila 64,3 mil. Kč. Z celkových žádostí bylo 11 projektů, týkající se podpory v rámci celé ČR, proto nejsou zařazeny v tabulce č. 7 mezi jednotlivé kraje. Jejich výše byla téměř 21 mil. Kč. V roce 2010 byly dotace týkající se konkrétních krajů 43,4 mil. Kč.
4.3 Podporované produkty v jednotlivých krajích Cílem této kapitoly bylo uvést příklady podpořených produktů CR, a které sociální skupiny byly podpořeny v rámci NPPCR. Tato kapitola také ukazuje konkrétní projekty týkající se výše zmíněných sociálních skupin. Jednotlivé kraje jsou seřazeny podle výše uvedených tabulek.
34
4.3.1 Hl. město Praha Za roky 2010 – 2014 získaly jednotlivé organizace Prahy finanční příspěvky ve výši 22,7 mil Kč a bylo zde podpořeno celkem 12 projektů. V roce 2010 se Praha stala nejvíce financovaným krajem a bylo podpořeno a realizováno celkem 7 projektů. Projekty se zabývaly především problematikou dětí a mládeže, studentů a rodinami s dětmi. V malé míře se zaměřily také na seniory a handicapované občany. Například byl zřízen webový portál o aquaturistice, zaměřený na handicapované, seniory a rodiny s dětmi. Dalším důležitým projektem byl tzv. IQPOBYT zaměřující se na děti, mládež, rodiny s dětmi a také seniory. IQPOBYT je nová služba nabízející ubytování spojené se zábavou a návštěvami expozic interaktivních exponátů. [21] V hlavní míře bylo cílem projektů pomoci zmíněným skupinám cestovat a poznávat krásy ČR. Příkladem může být projekt „Poznej svou zemi“, který si klade za cíl podpořit děti a mládež ve věkovém rozmezí 6 -19 let. V roce 2012 byly podpořeny pouze 2 projekty. Prvním projektem byla podpora cyklistů a rodin s malými dětmi. Šlo o budování dětského hřiště a odpočinkové zázemí pro cyklisty. Druhým projektem bylo zavedení informačního a navigačního systému pro senzoricky handicapované. V roce 2013 byly podpořeny opět 2 projekty. Projekt „Na kole do areálu Botanika s celou rodinou“ týkající se cyklistů, kterými jsou rodiny s dětmi a senioři. A dále vytvoření odpočinkového prostoru pro návštěvníky tvrze Hummer. Rok 2014 přinesl pouze 1 projekt a to vytvoření tzv. „Zdravé vodpočívárny“, kde cílem bylo vytvoření kvalitního zázemí pro využití volného času. Celkově byly projekty zaměřeny především pro mladší generaci a rodiny s dětmi. Najdou se zde i projekty, které podporují seniory a handicapované, ovšem v menší míře.
35
4.3.2 Středočeský kraj Středočeský kraj získal vysokou podporu v letech 2010 – 2014. Částka dosahuje výše 22,4 mil. Kč a to činí 3. místo v celkové výši získaných dotací a nejvíce získaných dotací v roce 2014. Celkem bylo podpořeno 14 projektů. V roce 2010 byly realizovány 2 projekty. Prvním byl projekt „Cestujeme pod sluncem“, který se snaží propagovat obec Třebíz a její okolí jako turistický cíl pro všechny skupiny lidí. [22] Druhá dotace přispěla k projektu POKLAD – podpora CR pro děti. Jedná se o dobrodružný projekt pro rodiny s dětmi ve věku 8 – 15 let. Cílem je pomocí map a GPS odhalovat tajemství na různých trasách. Celkem je dnes připraveno 53 výletních tras. [23] Rok 2011 podpořil opět 2 projekty, které se zaměřily na ekologicky šetrnou dopravu. Pořízení tzv. pedalcabů, což je vlastně ekologicky šetrné elektrokolo pro 3 osoby. Další projekt bylo pořízení ekovláčku z Benešova na Konopiště. Cílem byl snadnější přístup k zámku a snadnější výstup a nástup seniorům, handicapovaným i cestujícím s kočárky. V roce 2012 přispělo MMR hned 4 projektům. Prvním projektem bylo vybudování sociálního zázemí na farmě Ptýrov, plnící funkci odpočívadla. Dále například projekt „Kutná hora všem“ se zaměřením přístupu atraktivit města pro senzoricky handicapované. Dále rekonstrukce vodáckého campu Dobřichovice, včetně rekonstrukcí pro handicapované a vybudování centra služeb pro všechny výše uvedené skupiny v jezdeckém areálu Equus Kinsky. V roce 2013 dostala podporu jezdecký areál Equus Kinsky realizující druhou etapu projektu a vytvoření centra služeb pro turisty v okolí obce Řitka. Rok 2014 přispěl 4 dotacemi. Nejzajímavějším projektem bylo vytvoření relaxačního a informačního centra na statku Malčany, patřícího známému herci Václavu Vydrovi. Mezi další projekty bylo výstavba hygienického zařízení pro všechny cílové skupiny, rekonstrukce parku Ořech a vytvoření informačního centra pro turisty na Křivoklátsku. Celkově se Středočeský kraj zaměřil na podporu všech výše zmíněných sociálních skupin. Více projektů bylo zaměřeno pro mládež a rodiny s dětmi, ovšem handicapovaní a senioři si také přišli na své.
36
4.3.3 Jihočeský kraj Co se týče Jihočeského kraje, stal se nejvíce podporovaným v oblasti sociálního CR za roky 2010 – 2014. V letech 2011 a 2012 byl na prvním místě ve výši udělených dotací. Celkově se realizovalo 34 projektů ve výši 46,4 mil. Kč. V roce 2010 bylo realizováno 5 projektů. Tři z projektů se soustředily na podporu handicapovaných osob a zbylé dva se soustředili na pobytové a ozdravné pobyty. Projekt Český Krumlov pro handicapované se snaží začlenit zdravotně postižené do CR, zajišťuje dopravu, komfort, zprostředkovává výlety a hlavně motivuje návštěvníky k opakované návštěvě. Nejdůležitějším projektem se stal produkt „Lipno bez bariér“. Hlavním cílem tohoto projektu je plně začlenit handicapované osoby do aktivit CR na Lipensku. Pro zdravotně postižené jsou zde zpřístupněné snad všechny aktivity. Od cykloturistiky pomocí tandemových kol či handbiku, tak plavání, turistika atd. Lipno se také stalo vítězem evropského programu EDEN. [24] Třetím projektem je projekt hotelu Budweis – Ochutnejte Jižní Čechy všemi smysly, zaměřující se na cílovou skupinu seniorů a osob s handicapem, pro které je připravena zážitková turistika. V roce 2011 bylo podpořeno nejvíce projektů a to celkem 11. Projekty se celkově soustředily na většinu cílových skupin, v popředí jsou rodiny s dětmi a handicapovaní. Bylo zde realizováno 5 projektů týkající se cykloturistiky a ekologických strojů (Segway) zaměřující se na zlepšování cyklostezek, půjčovny kol a sportovního vybavení. 2 projekty se zaměřují na výstavbu a zlepšení sociálních zařízení právě pro handicapované osoby. Zbývající projekty se zaměřují na vybudování turistických center, vytvoření nabídek služeb (např. zámek Český Rudolec) a vybudování dětského adrenalinového centra. V roce 2012 bylo schváleno 9 projektů. Projekty se opět zaměřují na mládež, seniory a rodiny s dětmi. Dva projekty jsou vyčleněny i pro handicapované. Tím jsou právě například projekty zabývající se zřízením půjčovny kol a elektrokol. Mezi další projekty patří vybudování odpočívadel, informačních center, vybudování víceúčelového sportovního hřiště volně přístupného veřejnosti. Je zde i nákup minibusu do 25 míst sloužící převáženě k přepravě seniorů v Českém Rudolci. A pořízení a zprovoznění infrastruktury k usnadnění návštěv na Lipensku. Jedná se o vytvoření nové linky trajektu přes Lipno a vytvoření potřebného zázemí pro turisty.
37
Rok 2013 by podpořen 4 dotacemi. Opět se podpořila oblast Lipenska, tentokrát v projektu Lipno pro každého. Vybudovalo se odpočívadlo na hipostezce v Dolní Pěně. Podpořil se výjezdový CR a také se podpořilo Cyklo–ski–boat point Lanna v Českých Budějovicích. V roce 2014 přispělo MMR 5 dotacemi. Jedna z podpor putovala na dovybavení Cykloski-boat point Lanna v Českých Budějovicích z minulého roku. Podpory se dočkalo i muzeum Pohádková kovárna v Selibově. V tomto muzeu můžeme vidět až 100 postaviček z českých pohádek. [25] Podpora šla na vybudování dětského hřiště a lepšího zázemí pro turisty. Další dotace šla na podporu víceúčelového hřiště bez bariér Děbolín. Poslední podporou bylo vybudování zázemí pro cykloturisty, turisty a běžkaře. Celkově bylo podpořeno velké množství projektů, které se v tomto kraji zaměřují především na rodiny s dětmi. V Jihočeském kraji si přijdou na své i studenti, senioři i handicapovaní, na které Jihočeský kraj rozhodně nezapomněl.
4.3.4 Plzeňský kraj Plzeňský kraj byl podpořen v částce ve výši 15,4 mil. Kč za celkem 7 projektů. V roce 2010 nebyl kraj podpořen konkrétním projektem. Začal být podporován až v roce 2011 2 projekty. První přijatou dotací byl projekt „Zbiroh dostupný všem – odpočinek všemi smysly“. Cílem tohoto projektu bylo vybudování oázy odpočinku s hygienickým zázemím pro turisty, cyklisty a handicapované turisty. Vybudování sportovních prvků pro všechny věkové kategorie, dětského hřiště, pořízení informačních značení, výstavba WC, sprch pro handicapované. Druhá dotace se týkala vybudování tzv. „Pohádkové země Brčálník“. V roce 2012 byly podporovány 3 projekty. Pokračování projektu „Pohádková země Brčálník“, kde se zaměřily na vytvoření ekologicky šetrné dopravy. Pořízení cyklo/ski busu, turistického vláčku i alternativní doprava např. lodičky. Cílovou skupinou jsou rodiny s dětmi, senioři. Projekt bude upraven i pro handicapované. Druhým projektem je vytvoření centra služeb Brčálník. Dovybavení prostor a výstavba sociálního zázemí. Poslední dotace sloužila k vybudování víceúčelového venkovního hřiště, půjčovny kol a odpočívárny pro cykloturistiku u hotelu Zelený strom v Nepomuku.
38
Jedním ze dvou projektů v roce 2013 bylo pokračování a rozšiřování zázemí pro cykloturistiku u hotelu Zelený strom v Nepomuku. A podpořen byl také projekt „zámek pro všechny“ Hrádek u Sušice. Plzeňský kraj se ve své podpoře v sociálním ruchu věnoval spíše rodinám s dětmi.
4.3.5 Karlovarský kraj Celkem byl Karlovarský kraj podpořen 6 projekty v celkové výši 13,4 mil. Kč. V roce 2010 byly dotovány dva projekty. Projekt „Zdravý senior – kompletní lázeňská péče“, který se snažil vytvořit speciální balíčky pro osoby starší 60 let a rozšířit lázeňské vybavení a marketing. Projekt „Vítkova hora pro všechny“. Cílem projektu bylo vybudovat nová víceúčelová hřiště a atrakce nejen pro děti. Rozšíření NORDIC WALKING i adrenalinové zážitky při zapůjčení terénních koloběžek. [26] Rok 2011 přináší opět 2 projekty. Prvním je rozšíření projektu „Vítkova hora pro všechny“ o rekonstrukci centra služeb pro turisty, odpočívadla a vybudování venkovního sportoviště. Druhým je projekt „EKOLORÁDO“ vytvoření půjčovny a vybavení elektrokol, holí pro nordicwalking, koloběžek, čtyřkolek. V roce 2013 a 2014 bylo realizováno po jednom projektu. V roce 2013 byly podpořeny Františkovy Lázně s projektem „Oáza na cestě“ a v roce 2014 se opět rozšířil projekt „Vítkova hora pro všechny“ tentokrát o centrum her a odpočinku pro turisty. Celkově můžu říct, že Karlovarský kraj nejvíce podporoval seniorský CR. Také podporoval rodiny s dětmi a v nejmenší míře handicapované.
4.3.6 Ústecký kraj Ústecký kraj byl podpořen celkovou částkou 5,6 mil. Kč a bylo zde podpořeno 5 projektů. V roce 2010 nebyly poskytnuty žádné dotace kraji. V roce 2011 byly podpořeny 2 projekty. Zřízení krytého skateparku včetně klubovny a úprava cyklostezky. Druhým projektem bylo vybudování turistického informačního systému v Podřipském regionu s vytvořením dostatečných prvků i pro nevidomé turisty.
39
Rok 2012 přinesl jednu dotaci a to na vybudování půjčovny sportovních potřeb v Děčíně na Labské stezce, která je vybavena i pro handicapované občany. Následující rok 2013 poskytl dotaci na podporu Cyklostopu kempu Děčín. Cyklostop je Děčínský areál sloužící pro cykloturisty ať pro krátkou návštěvu nebo pro dlouhodobé pobyty. Nabízí velké množství cyklostezek, je vhodný pro horolezce, motorkáře i pro milovníky in-line bruslení atd. [27] Poslední dotací v roce 2014 je druhá etapa podpory půjčovny sportovních potřeb v Děčíně z roku 2012. Ústecký kraj ačkoliv méně podporovaný se snažil zaměřit na všechny cílové skupiny sociálního CR.
4.3.7 Liberecký kraj Liberecký kraj se nachází zhruba na středu, co se týče výše udělených dotací. Celkově obdržel 9 dotací s celkovou částkou 16,7 mil. Kč. V prvním roce poskytování dotací získal Liberecký kraj podpory 3. První podporou je projekt IQPobyt, o který byl vytvořen i v Praze. Jedná se o zpřístupnění zábavně vzdělávacích pobytů a výletu pro mladší klientelu. Druhým projektem byla podpora cykloturistiky v okolí obce Skalice u České Lípy. Třetím projektem bylo zpřístupnění golfu jako relaxační a rekreační aktivity převážně pro seniory. V roce 2011 byla obdržena pouze 1 dotace a to na vybudování odpočívadel, hygienického zázemí a dětské sportoviště pro pěší, cyklisty i handicapované turisty. Rok 2012 podpořil kraj 2 dotacemi a to na nákup vybavení pro vodáckou půjčovnu, vybudování přístavby sociálního zařízení a vytvoření centra služeb pro cyklisty a turisty. V roce 2013 byla obdržena pouze 1 dotace na dobudování komplexního centra Greenway Jizera – Malá Skála – Křížky a v roce 2014 byly podpořeny 2 projekty týkající se podpory vodáckého obslužného centra a vytvořením repliky hradu trosky s rozhlednou v Radvánovicích. Liberecký kraj se soustředil své projekty převážně pro mládež a rodiny s dětmi. Podpora seniorů a handicapovaných zde tvořena malým procentem. 40
4.3.8 Královehradecký kraj Královehradecký kraj je druhým nejpodporovanějším krajem s celkovým počtem schválených dotací 16 a s částkou celkem ve výši 29,6 mil. Kč. V roce 2010 byla schválená dotace pouze jedna a to na projekt ELIPSA. Cílem bylo vytvořit prostor pro všechny vyznavače zdravotního stylu, sportu odpočinku a zábavy. Tento projekt je vhodný jak pro děti tak dospělé. [28] Rok 2011 přinesl hned 4 schválené dotace. Jedním z projektů je zakoupení ekologického
nízkopodlažního
autobusu,
který
bude
sloužit
výhradně
pro
handicapované a bude mimo jiné vybaven i panely pro neslyšící. Dalším projektem je zpřístupnění atraktivit CR v okolí Dvora Králové nad Labem a pořízení ekologicky šetrného autobusu se zaměřením na všechny cílové skupiny. Zbývající projekty se zaměřily na vybudování půjčoven kol, bikeparku, dětských hřišť a vytvořením komplexního centra služeb Geocaching, které bude přizpůsobeno i pro handicapované. V roce 2012 bylo o projekt méně než v předchozím roce a to vytvoření celoročně navštěvovaného místa pro všechny cílové skupiny pod Zvičinou. Dále vytvoření komplexu odpočívadel a turistických tras pro děti do 15 let a rodiny s dětmi, ale také pro seniory a handicapované. A poslední podpora se zabývala vybudováním turistického centra Brodíkův Ráj. Nejvíce schválených dotací přinesl rok 2013 s celkovým počtem 6. Projekty zahrnují vytváření centra služeb pro turisty a cyklisty, rekonstrukci a podporu Slezské plovárny a podpora dětí výstavbou dětských hřišť. Rekonstrukce odpočívadla na horní stanici lanové dráhy Černá hora – Jánské lázně. Posledními projekty byli vytvoření lanového centra v Českém Ráji a projekt „Adventure golf Říčky“. V roce 2014 byly schváleny pouze dva projekty a to rozšíření naučných stezek ve Špindlerově Mlýně a zavedení TourBusu z Černé hory do Pece pod Sněžkou. Královehradecký kraj věnuje svými projekty vysokou pozornost handicapovaným osobám a seniorům, ale také ostatním skupinám jako rodinám s dětmi.
41
4.3.9 Pardubický kraj Kraj byl podpořen dotacemi ve výši 9,2 mil. Kč s celkovým počtem 9 dotací. V letech 2010 a 2013 kraj nezískal žádnou podporu. V roce 2011 byl podpořen 3 dotacemi. Všechny dotace se týkají vybudování odpočívadel u cyklistických tras, zlepšení a vybudování nového sociálního zázemí. V roce 2012 byly podpořeny opět 3 projekty. Jedním bylo vybudování lanové dráhy v Hlinsku. Dalším projektem bylo vybudování odpočinkové infrastruktury a doplňkového zázemí pro pěší, handicapované turisty ve Svitavách. Posledním bylo zprovoznění půjčovny a servisu cyklistických kol. Rok 2014 přispěl také 3 dotacemi. Vybudování relaxační zóny, cykloturistického odpočinkového interaktivního koutku – Mamutíkův vodní park a rozšíření sportovních služeb Orlicko – Třebovsko. Celkově se Pardubický kraj zaměřil spíše na mladší generace a rodiny s dětmi.
4.3.10 Vysočina Vysočina obdržela dotace v celkové výši 9,2 mil. Kč a bylo zde podpořeno 9 projektů. V roce 2011 obdržela Vysočina 2 dotace a to na vybudování centra služeb, které bude poskytovat infocentrum, servis a půjčovnu, hygienické zařízení atd. při penzionu Kadlečák a zařízení a vybavení odpočívadla a dětského koutku v Náměstí nad Oslavou. V roce 2012 byly podpořeny 4 projekty. Vytvoření centra služeb na vysočině, čím vznikla půjčovna ekologických dopravních prostředků a herna pro děti všech věkových kategorií. Dále rozšíření projektu týkajícího se penzionu Kadlečák o centrum služeb pro rodiny s dětmi a handicapované. Zřízení sociálního a hygienického zázemí na hradě v Ledči nad Sázavou a vybudování sportovně relaxačního areálu převážně pro seniory. Rok 2013 přispěl pouze 1 projektem „Řásná celoročně dostupná všem“ a 2 dotacemi v roce 2014 a to zkvalitnění zázemí pro turisty v Bohuslavicích a vybudování půjčovny lodí na Dalešické přehradě. Vysočina se podporou svými projekty přiklonila spíše ke skupině rodin s dětmi, co se týče podpory handicapovaných, byl zde realizován jeden projekt. 42
4.3.11 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj byl v letech 2011 – 2014 podpořen 12 dotacemi v celkové výši 16,3 mil. Kč. V roce 2011 byly podpořeny 2 projekty, které podporovali handicapované osoby, turisty a cykloturisty. Pro handicapované, rodiny s dětmi i seniory byl zakoupen ekologicky šetrný nízkopodlažní mikrobus. Cykloturistům se rozšířili možnosti a služby na Baťově kanále. Tento projekt byl podpořen i v roce 2012 vybudováním nového sociálního zázemí a centra služeb pro turisty. Za roky 2013 a 2014 bylo schváleno celkem 9 dotací. V roce 2013 se dva projekty zaměřily na podporu Vranovské pláže, rozvoj a využití ekologických dopravních prostředků. Dvěma projekty byl opět podpořen Baťův kanál o sportovně rekreační centrum a propojení vodní cesty s cyklostezkami. Rok 2014 přispěl dotacemi z různých oblastí. Podporou Vranovské pláže, Bílých Karpat, vybudování odpočívadla a sociálního zázemí v Mikulově, doplnění turistické infrastruktury v Lednici a vybudování půjčovny kol v Dolních Věstonicích. Všechny tyto projekty se zaměřily na všechny cílové skupiny s malou převahou pro rodiny s dětmi.
4.3.12 Olomoucký kraj V letech 2011 – 2014 byl kraj podpořen 8 projekty ve výši 15,1 mil. Kč. V roce 2011 podpořilo MMR kraj 3 dotacemi. Vybudováním Centra služeb a hygienického zázemí pro turisty a handicapované turisty v Lázních Slatinice. Dále podpora Dolního
Bušínova vybudováním
odpočívadel,
hygienického zázemí,
sportoviště pro děti, cyklisty i handicapované a rekonstrukce odpočívadla u Polského památníku. V roce 2012 byl realizován pouze 1 projekt a to opětovná podpora Dolního Bušínova, vybudováním víceúčelového hřiště pro turisty, cyklisty a handicapované. V roce 2013 byly podpořeny projekty 2, které se zaměřují na vytvoření 2 center služeb pro turisty. Následující rok byly opět vybudovány centra služeb pro cykloturisty a pěší turisty. Projekty v Olomouckém kraji se zaměřily na podporu všech cílových skupin. 43
4.3.13 Zlínský kraj Zlínský kraj byl podpořen 14 dotacemi v letech 2010 – 2014 ve výši 20,3 mil. Kč, což ho řadí mezi nejvíce podporované kraje. V roce 2010 byly přiděleny kraji 3 dotace. Všechny projekty se věnují především rodinám s dětmi a seniorům. Podporuje se cykloturistika, poznávání Bílých Karpat a vytváření nových služeb v Beskydech. Rok 2011 podpořil prostřednictvím NPPCR celkem 5 projektů. Vybudování dvou odpočívadel pro cykloturisty. Podpoření informačních tabulí pro senzoricky postižené osoby okolo AMBRY. Další projekt se také vztahoval k pořízení ekologických prostředků Segway a vybudoval půjčovnu pro seniory i handicapované. Posledním projektem bylo vybudování bikeparku a posledním projektem bylo vybudování lyžařské školy převážně pro zdravotně postižené občany. V roce 2012 byl podpořen pouze 1 projekt a to vybudování odpočívadla s krmelištěm. 3 projekty byly podpořeny v roce 2013 a to podpora dvou Cyklopointů ve Slováckém Dvoře a Luhačovicích a posledním bylo vytvoření centra služeb všechny cílové skupiny v Zikmundově. V roce 2014 byly podpořeny pouze 2 projekty a to zlepšení cykloturistiky v Luhačovicích a vytvoření centra služeb pro turisty Horní Bečvy. Zlínský kraj se snažil podpořit všechny cílové skupiny stejně. Najdeme zde vysokou podporu pro handicapované, rodiny s dětmi i seniory.
4.3.14 Moravskoslezský kraj Poslední kraj byl podpořen MMR v celkové výši přidělených dotací 16,4 mil. Kč a podporou 11 projektů v letech. V prvních dvou letech bylo podpořeno celkem 5 projektů. V roce 2010 podpořil Moravskoslezský kraj rodiny s dětmi a seniory v projektu „Poznávejte Beskydy“. Druhý projekt se také týkal Beskyd a okolí, ale už pro všechny cílové skupiny včetně handicapovaných. V roce 2011 byl podpořen projekt o propojení dvou atraktivit CR a to města Štramberk a muzea v Kopřivnici pomocí ekologického vláčku. Dalším projektem byl „Vitální pohyb bez bariér“, který nabízí lepší možnosti trávení volného času pro 44
děti, seniory i handicapované osoby. Podporuje ekologicky šetrný CR a zdravý životní styl. Nakoupily ekologicky dopravní prostředky (Segway, tranzit, atd.) [29] Posledním projektem byla výstavba odpočívadla s lepším sociálním zázemím v Sepetné. Pro lepší orientaci i pro senzoricky handicapované zde byli pořízeny informační tabule v braillově písmu. Rok 2012 nesl podporu pouze 1 projektu a to druhou část rozšíření rekreačního centra v Sepetné. V roce 2013 byly podpořeny jen 2 projekty a to vytvoření centra služeb pro všechny cílové skupiny turistů v Rýmařově a rozšíření tzv. outdoor pointu. Jedná se o dobrodružný, adrenalinový a zážitkový CR, který je určen pro rodiny s dětmi ale také i pro seniory. [30] V roce 2014 byly podpořeny 3 projekty. Jedním z nich byla výstavba odpočívadla a centra služeb. Dalším bylo opětovné podpoření outdoor pointu a poslední dotace směřovala na doprovodné aktivity na Žemanické přehradě. Moravskoslezský kraj se zaměřil převážně na rodiny s dětmi, mládež, seniory a v posledním měřítku trochu i na handicapované občany.
45
Závěr Cílem mé práce byla analýza přínosu projektu Calypso pro rozvoj programu – „Cestování dostupné všem“. Svou práci jsem vykonával na základě odborných knih a internetových zdrojů.
Většina zjištěných
údajů
pochází
z webových stránek
Ministerstva pro místní rozvoj. Podrobnější analýzou sociálního cestovního ruchu a samotného projektu Calypso v rámci podprogramu „Cestovní ruch pro všechny“ jsem zjistil, že Česká Republika podporuje sociálně slabší skupiny od roku 2010 a snaží se podporovat tyto skupiny dodnes. Veškeré dotace byly poskytovány MMR v rámci NPPCR a byly financovány ze státního rozpočtu ČR. Nejvíce poskytnutých dotací plynulo do Jihočeského kraje, následovaný Královehradeckým krajem, Středočeským krajem a Hl. městem Prahou. Jedná se o regiony s nejvyšší návštěvností proto je zřejmé, že byly nejvíce podporovány. Konkrétně jsem se zabýval převážně analýzou přidělených dotací a podporovaných produktů v letech 2010 – 2014 v rámci všech krajů České Republiky. Na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj jsem si našel rozhodnutí o přidělení dotací pro jednotlivé roky. Údaje jsem zpracoval a jednotlivé částky jsem rozdělil do jednotlivých krajů. Výsledkem mé analýzy je zjištění, že v každém kraji byly podpořeny všechny cílové skupiny sociálního CR. Podpora se lišila jednotlivými kraji. Každý kraj se zaměřil na vyšší podporu jiné cílové skupiny. Co ale mohu konstatovat je fakt, že většina krajů se zaměřila na podporu mladších generací a rodin s dětmi. Nejčastějšími projekty se staly výstavby turistických center a center služeb pro turisty, výstavby odpočívadel, dětských hřišť, vysoká podpora cykloturistiky a vybudování různých půjčoven sportovních vybavení. Výsledkem mé analýzy je také přehled a výše přidělených dotací, podpořených produktů pro sociální skupiny CR v jednotlivých krajích České Republiky. Projekt Calypso je velmi významným projektem CR jak pro Evropu, tak pro Českou Republiku, díky své snaze o podporu zaměstnanosti a rozvoje mimosezónního CR. Pro sociálně slabší skupiny je tento projekt velmi důležitý a doufáme, že bude i v nadcházejících letech pokračovat. 46
Seznam použitých zdrojů Knihy, elektronické knihy a odborné články GALVASOVÁ, Iva. Průmysl cestovního ruchu [online]. 1. vydání. Praha, 2008 [cit. 2015-04-05]. ISBN 978-80-87147-06-1. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4486b2e3-19ca-4a95-982ebdaa18ab2252/GetFile5_1.pdf GOMBITOVÁ, Dagmar. Calypso study on Social Tourism. In: The Czech Republic [online]. 2010 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/files/calypso/country-reports/czechrepublic_en.pdf INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: [základy]. 2. vydání. Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-802-4515-694. KIRÁĽOVÁ, Alžběta a kol. Cestovní ruch pro všechny [online]. Praha, 2008 [cit. 201504-10]. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2ea43007314a2e/GetFile14_1.pdf MINNAERT,
Lynn,
Europe [online].
DIEKMANN
2012
a
Scott
MCCABE. Social
tourism
in
[cit. 2015-04-08]. ISBN 978-1-84541-233-6. Dostupné z:
https://books.google.cz/books?id=9m3YLBm8WI8C&printsec=frontcover&dq=social+t ourism&hl=cs&sa=X&ei=TykUVZiEAeOgyAOo9YDQCw&ved=0CCAQ6AEwAA#v =onepage&q=social%20tourism&f=false STUDNIČKA, Petr. Základy turismu [online]. Praha, 2011 [cit. 2015-04-6]. ISBN 97880-87411-18-6. Dostupné z: https://is.vsh.cz/el/6310/leto2011/CR021/um/CR_021_Studnicka_ISBN.pdf Elektronické zdroje 47
[1] 1. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. CzechTourism [online]. 2005-2015
[cit.
2015-04-08].
Dostupné
z:http://old.czechtourism.cz/didakticke-
podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [2] Trendy cestovního ruchu v Evropě. COT Business [online]. 2002-2015 [cit. 201504-08]. Dostupné z:http://www.icot.cz/trendy-cestovniho-ruchu-v-evrope/ [3] Origin. OITS-ISTO [online].
[cit.
2015-04-09].
Dostupné
z: http://www.oits-
isto.org/oits/public/section.jsf?id=39 [4] Sociální cestovní ruch. Hotel-Spa [online]. 1996-2015 [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.oits-isto.org/oits/public/section.jsf?id=39 [5] Demografické charakteristiky seniorů. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/seniori-v-cr-2014-2gala5x0fg [6]
SOWELL. Project
Sowell [online].
[cit.
2015-04-16].
Dostupné
z: http://www.sowell-project.eu/en/sowell [7] The Calypso project. OITS-ISTO [online]. 2012 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z:http://web.archive.org/web/20120327155713/http:/www.bitsint.org/en/index.php?menu=75&submenu=151#docs [8] Cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch
[9] Podprogram "Cestovní ruch pro všechny". Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z:http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Promedia/Tiskove-zpravy/2009/Podprogram-Cestovni-ruch-pro-vsechny-podpori-ak [10] Národní program podpory cestovního ruchu (2010-2015). Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionua-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podporycestovniho-ruchu-(2010-201 [11] Podprogram „Cestování dostupné všem“. Eurogrant [online]. 2011 [cit. 2015-0420]. Dostupné z: http://www.eurogrant.cz/?s=cestov%C3%A1n%C3%AD+dostupn%C3%A9+v%C5 %A1em&search=Hledat
48
[12] Vybrané žádosti 1. výzvy. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 201504-21]. Dostupné z:http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-(2010-201/Rok2010-Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem/1-Vyzva/Vybrane-zadosti-z-1-vyzvy [13] Vybrané žádosti 2. výzva. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2010 [cit. 201504-21]. Dostupné z:http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu-(2010-201/Rok2010-Podprogram-Cestovani-dostupne-vsem/2-Vyzva/Vybrane-zadosti-z-2-vyzvy [14] INFORMACE A PODKLADY V ROCE 2012. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podporycestovniho-ruchu-(2010-201/Rok-2012-Podprogram-Cestovani-dostupnevsem/Informace-a-podklady-k-vyhlasene-vyzve-k-predklada [15] INFORMACE A PODKLADY K 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2013 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovniho-ruchu(2010-201/Rok-2013-podprogram-Cestovani-dostupne-vsem/Informace-a-podklady-kvyhlasene-vyzve-k-predklada [16] Rok 2014 - Podprogram cestování dostupné všem. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2014 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podporycestovniho-ruchu-(2010-201/Rok-2014-Podprogram-Cestovani-dostupne-vse [17] Rok 2015 - Podprogram cestování dostupné všem. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2015 [cit. 2015-04-21]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podporycestovniho-ruchu-(2010-201/ROK-2015-PODPROGRAM-CESTOVANI-DOSTUPNEVSEM
49
[18] Dotace a programy. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Programy-Dotace [19] Seznam akcí doporučených k poskytnutí dotace 2013. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2013 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/ce75b572-0c1c-4050-870e-2948c7b236fe/Cestovanidostupne-vsem-navrh-dotace.pdf [20] Seznam akcí doporučených k poskytnutí dotace 2014. In: Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2014 [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/93a46aa0-d8ac-496c-8504-20bb76bff244/Cestovanidostupne-vsem-2014-navrh-dotace-2014.pdf [21] Co je to IQpobyt. IQPOBYT [online]. [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.iqpobyt.cz/cz/co-je-to-iqpobyt [22] Projekt Cestujeme pod sluncem. Cestujeme pod sluncem [online]. [cit. 2015-0426]. Dostupné z:http://www.cestujemepodsluncem.cz/ [23] Pro rodiče. Poklad.cz [online]. 2013 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.poklad.cz/pro-rodice [24] Lipno bez bariér. Active Park Lipno [online]. 2015 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.lipnoservis.cz/letni-aktivity/lipno-bez-barier/ [25] Bylo,nebylo. Pohádková kovárna [online]. 2011 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z: http://www.pohadkovakovarna.cz/ [26] Atrakce na Vítkově hoře. Vítkova hora [online]. 2009 [cit. 2015-04-25]. Dostupné z:http://www.vitkovahora.cz/index.php/cs/component/content/article/60-vitkova-horapro-vechny-generace/79-nova-sportoviste-a-aktivity [27] Vše o cyklostopu. CYKLOSTOP [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://cyklostop.kempdecin.cz/vse-o-cyklostopu [28] Co je to fitline Elipsa. Fitline ELIPSA [online]. 2011 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.fitlineelipsa.cz/
50
[29] Vitální pohyb bez bariér. Vitality Slezko [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z:http://vendryne.vitalityslezsko.cz/vitalni-pohyb-bez-barier [30] ISTAN. Společnost
Stan [online].
2006-2015
[cit.
2015-04-26].
Dostupné
z: http://www.istan.cz/cz/
51
