Geocaching a jeho vyuţití v cestovním ruchu

Geocaching a jeho vyuţití v cestovním ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vy u ž i t í g e o c a c h i n g u v c e s t o v n í m r u c h u bakalářská práce

Autor: Barbora Nová Vedoucí práce: PaedDr. František Smrčka, Ph.D. Rok: 2011

© 2011 Barbora Nová

Anotace NOVÁ, Barbora: Geocaching a jeho vyuţití v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PaedDr. František Smrčka, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 88 stran. Jmenuji se Barbora Nová a právě drţíte v ruce moji bakalářskou práci na téma Geocaching a jeho vyuţití v cestovním ruchu. Geocachingu se věnuji jiţ několik let a jelikoţ se stává čím dál více populární celosvětovou hrou, rozhodla jsem se tuto práci věnovat právě jejímu tématu. Práce je určena všem lidem, kteří geocaching neznají a rádi by se o něm dozvěděli více, stejně tak i těm, kteří o něm jiţ slyšeli a rádi by s ním začali. V teoretické části bakalářské práce se dočtete o všech zásadních informacích týkajících se geocachingu, které vám pomohou v jeho orientaci, přiblíţí vám pravidla samotné hry a vtáhnou vás do jeho problematiky. Praktická část pak poslouţí lidem zabývajícím se cestovním ruchem a bude pro ně přínosem nejen v ţivotě profesionálním.

Klíčová slova Geocaching, GPS navigace, cestovní ruch, potenciál geocachingu, organizace zájezdu.

Annotation NOVÁ, Barbora: Geocaching and its utilization in tourism. Bachelor thesis. My name is Barbora Nová and you are now holding my bachelor thesis in your hand named Geocaching and its utilization in tourism. I have been doing geocaching for a couple of years and because this worldwide game is becoming more and more popular I have had decided to pay my full attention to this theme in my bachelor work. Thesis might be useful for those who do not know geocaching and would like to find out more information and for people who know that and would like to start with that as well. You are going to read about important things concerning geocaching to help with orientation and to clear laws of the game in teoretical part of thesis. Practical part helps people working in tourism and I hope it will be worth not just in their professional lives.

Key words Geocaching, GPS device, tourism, potential of geocaching, arranged tour.

Poděkování Ráda bych poděkovala PaedDr. Františku Smrčkovi, Ph.D. za odborné vedení mé bakalářské práce a za poskytnutí cenných rad. Dále mé díky patří rodině a přátelům, kteří mě při psaní podporovali, rádi vypomohli a poradili. Stejně tak děkuji všem, kteří vyplnili a svědomitě rozesílali můj dotazník ostatním.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. května 2011 ..................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod a cíl práce ..................................................................................................... 13

2

Co je to geocaching ............................................................................................... 15

3

„Geomluva“ aneb základní pojmy a zkratky ..................................................... 16

4

Jak zjistit souřadnice ............................................................................................ 17

5

Nález první kešky .................................................................................................. 18 5.1 Výběr vhodné keše a typologie keší ............................................................. 18 5.1.1 Nejrozšířenější typy keší ........................................................................... 19 5.1.2 Méně obvyklé typy keší ............................................................................ 20 5.1.3 Velikost keše ............................................................................................. 22 5.1.4 Keše podle terénu a náročnosti ................................................................. 22 5.1.5 Atributy keší ............................................................................................. 24 5.2 Odlov pokladu .............................................................................................. 25 5.3 Co v kešce můţete najít a jaké jsou vaše povinnosti .................................... 25 5.3.1 Logbook .................................................................................................... 25 5.3.2 Výměna předmětů v keši .......................................................................... 25 5.3.3 Geocoiny a TravelBugy ............................................................................ 26 5.4 Ukázka cache ................................................................................................ 28 5.5 Logování na internetu ................................................................................... 28 5.6 Potřebné vybavení ........................................................................................ 29

6

Historie geocachingu............................................................................................. 29

7

Pravidla hry ........................................................................................................... 30

8

Geocaching v číslech ............................................................................................. 31 8.1 Nejaktivnější hledači v ČR a ve světě .......................................................... 31 8.2 GeoNEJ v ČR a ve světě .............................................................................. 32 8.2.1 Česká republika: ....................................................................................... 32 8.2.2 Svět: .......................................................................................................... 32 8.3 Tabulky a grafy............................................................................................. 33

9

Netradiční úkryty .................................................................................................. 35

10 Vše okolo GPS, navigace a souřadnice ................................................................ 36 10.1 GPS ............................................................................................................... 36 10.2 GPS navigace................................................................................................ 37 11 Význam geocachingu ............................................................................................ 39 11.1 Geocaching a ţivotní prostředí ..................................................................... 39 12 Geocaching a turismus ......................................................................................... 40 12.1 Waymarking a winecaching ......................................................................... 40 12.2 Marketingová podpora geocachingu ............................................................ 43 11

13 Organizace volného času se zaměřením na geocaching ..................................... 43 13.1 CK ................................................................................................................. 43 13.1.1 9denní poznávací turistický geozájezd do Slovinska ................................ 44 13.2 Event cache ................................................................................................... 60 13.3 Porovnání organizace zájezdu a uspořádání eventu ...................................... 60 14

Dotazník ................................................................................................................. 62

15

Závěr ....................................................................................................................... 67

16 Seznamy obrázků, tabulek a grafů ...................................................................... 70 16.1 Obrázky ......................................................................................................... 70 16.2 Tabulky ......................................................................................................... 70 16.3 Grafy ............................................................................................................. 70 17 Informační zdroje .................................................................................................. 71 17.1 Online zdroje ................................................................................................. 71 17.1.1 Tabulky...................................................................................................... 73 17.1.2 Grafy.......................................................................................................... 73 17.2 Kniţní zdroje ................................................................................................. 73 18

12

Přílohy .................................................................................................................... 74

1 Úvod a cíl práce Ke zpracování tohoto tématu mne vedl můj dlouholetý koníček, kterým je právě geocaching. Pohrávala jsem si s myšlenkou napsat na toto téma svoji bakalářskou práci jiţ delší dobu, aţ se nakonec plány staly skutečností. Hra geocaching úzce souvisí s turismem, proto i koresponduje s mým studijním oborem, cestovním ruchem. V mé práci jsem se rozhodla nejprve věnovat hře samotné. Podat uţivatelům podrobný návod, jak s geocachingem začít a vysvětlit jim jednotlivé pojmy. V dalších kapitolách píši o smyslu hry a v neposlední řadě jsem se zaměřila na geocaching ve spojení s turistikou. Cílem mé práce je poskytnout dostatečné informace o této hře lidem, kteří uţ o geocachingu někdy slyšeli a podat detailní instrukce k tomu, jak ji začít hrát, nebo jen odhalit jeho tajemství těm, kteří vůbec nevědí, co znamená a o co se v této hře jedná. Další z mých cílů je ten, aby z mého textu bylo očividné, ţe geocaching je v podstatě jistou formou cestovního ruchu, která je zajímavá a netradiční. Spojuje cestování, turistiku, dobrodruţství, odhodlání a touhu po radosti a odměně ve formě nalezeného pokladu. Hra totiţ můţe lidem touţícím po cestování, nabídnout daleko více, neţ co by zaţili pouhým absolvováním „obyčejného“ zájezdu. Součástí mé práce je i formulace a zpracování dotazníku, který jsem zaslala 202 respondentům. Jeho cílem bylo zjistit šíři povědomí o této hře, případný zájem o geocaching, v některých případech i míru interese lidí, kteří se geocachingem jiţ zabývají. Podrobný rozbor výsledků najdete v poslední kapitole mé práce. Jelikoţ mým cílem není pouze prosté přeformulování teoretických poznatků o geocachingu a jeho pravidel, snaţila jsem se téma spojit přímo s cestovním ruchem, najít podobnosti a uvést tyto poznatky do praxe. Jak uţ jsem psala, je viditelná jasná interakce mezi geocachingem a turismem. Jedno přispívá druhému. V bakalářské práci tento vztah vysvětluji a snaţím se najít konkrétní dopady geocachingu pro rozvoj cestovního ruchu a naopak. V závěru své práce bych ráda demonstrovala svůj nápad, kterým je speciálně vytvořený zájezd se zaměřením na geocaching.

13

Troufám si tvrdit, ţe nejenom v mých očích je geocaching ve spojení s cestovním ruchem tématem velice atraktivním. Tato hra se stává čím dál více populární a zná jí více a více lidí. Pro mnohé se stala dokonce hlavní náplní volného času, mnohdy i prvotním stimulem k cestování. Doufám, ţe moje práce bude přínosem nejen pro mě, ale i pro široké okolí, které se o geocaching zajímá a třeba i odborníky zabývající se turismem.

14

2 Co je to geocaching Geocaching [čti geokešink] je celosvětová hra na pomezí sportu a turistiky, kterou bychom mohli jednoduše přirovnat k honbě za poklady. Tato hra si v České republice vytvořila silné zázemí a dá se říct, ţe čeští nadšenci, kteří si říkají tzv. kačeři, jsou jedni z nejaktivnějších na celém světě. Nasvědčuje tomu i fakt, ţe v České republice bylo k 17. únoru 2011 ukryto celkem 21 332 pokladů na rozdíl od takřka stejně velkého Maďarska, které jich má pouhých 2 051 nebo na rozdíl od mnohem většího Polska, které mělo na svém území ke stejnému datu ukryto jen 1 760 pokladů [1]. „A co ţe to je ten poklad a jak ho poznáme?“ Tento poklad se nazývá cache. Cache je anglické slovo, které můţeme přeloţit jako úkryt, skrýš, schránka apod. Od tohoto slovíčka je potom odvozen název geocaching. V Čechách lidé nazývají cache jednoduše a počeštěle keš. Proto se můţete setkat s více názvoslovími. Ať uţ cache, tak keš či keška. Jedná se tedy o schránku různých velikostí, tvarů a různých materiálů. Keškou můţe být vlastně cokoliv, do čeho se dá něco schovat, od kinder vajíčka přes plastovou krabičku, schránku na dopisy či ptačí budku aţ po šišku nebo chorošovitou houbu. Teď uţ tedy víte, co byste měli hledat. Otázkou ale stále zůstává, jak to najdete. Kaţdá keška má svoje umístění. Toto umístění je pevně dané GPS souřadnicemi ve formátu např.: N 49° 23.689 E 015° 35.508, kdy písmeno N vyjadřuje severní délku a E východní šířku souřadnic. Ne všechny keše mají své pevné umístění, ale o tom později v kapitole o typologii keší. Můţete se tedy domnívat, ţe k honbě za keškami je ve výbavě nutně potřeba GPS navigace. Opak je ale pravdou. Mnozí kačeři s geocachingem začínali bez GPS přístroje, a to třeba s pouhou vytisknutou mapou. Někteří z komunity dokonce zastávají názor, ţe tato forma odlovů kešek měla daleko větší kouzlo, neţ kdyţ se jde slepě na místo, kam ukazuje GPSka. GPS navigace je tedy spíše výhodou, neţ podmínkou, na kterou si člověk ale milerád zvykne. Navíc v praxi to chodí většinou tak, ţe některé kešky jsou bez GPSky jen velmi těţko odlovitelné (viz krabičky umístěné hluboko v lesích a sloţitější multi a mystery keše).

15

3 „Geomluva“ aneb základní pojmy a zkratky Neţ se pustíte do osvojování si pravidel a postupů, je na čase seznámit se se základními pojmy, s kterými se v geocachingu můţete často setkat, aby v budoucnu nedošlo k nedorozuměním či moţným nejasnostem. Kačer = česká obdoba slova geocacher; osoba zabývající se geocachingem, mudla = osoba většinou neznalá geocachingu bránící svoji přítomností odlovu kešky v terénu, geoslepota = nemůţe-li kačer kešku najít, často to přikládá za vinu této „nemoci“, listing = internetová stránka kešky s informacemi o ní (obrázky, text, atd.), výchozí souřadnice = GPS souřadnice uvedené v listingu kaţdé kešky, stage = v doslovném překladu se jedná o zastávku, v geocachingu se ale jedná spíše o tzv. mezizastavení, finálka = konečné (finální) souřadnice s místem fyzického uloţení keše, logbook = zápisník nebo papír určený k zapsání vaší přezdívky, k tzv. zalogování, GC & TB = speciální trackovatelné předměty (více v kapitole 5.3.3.), hint = nápověda, která vám pomáhá najít keš (můţe i nemusí být součástí listingu), premium member = placené členství na geocachingu, z kterého plyne několik výhod, drive-in = keška, která se nachází v bezprostřední blízkosti silnice, takţe je jí moţno odlovit takřka bez potřeby vystupovat z auta nebo sesedat z kola, archivace keše = pokud jiţ nemáme zájem keš provozovat, dochází k její archivaci, FTF, STF, TTF = First To Find (první log/nález keše), Second To Find (druhý log/nález keše), Third To Find (třetí log/nález keše).

16

4 Jak zjistit souřadnice Pomalu ale jistě se dostáváme k poslední základní otázce, kterou zůstává, jak zjistit souřadnice samotných kešek. Ač je geocaching aktivitou převáţně venkovní, celý jeho systém je závislý na internetu. Na stránkách www.geocaching.com můţete najít všechno, co se geocachingu týče a vše, co potřebujete vědět. Tento internetový portál je srdcem a zároveň i mozkem celé hry. K tomu, abyste mohli s hrou začít, je potřeba zaregistrovat se na výše uvedených stránkách. Dříve byly dostupné pouze v anglickém jazyce, ale postupem času byly přeloţeny do několika světových řečí, včetně té naší. Jazyky můţete libovolně přepínat na dolní liště stránek. Pozor si ale musíte dát na to, ţe ne všechny sekce jsou přeloţeny, některé z nich stále zůstávají dostupné pouze v angličtině. Po registraci se postup v podstatě stále opakuje. Jakmile se přihlásíte pod svým vlastním nickem (přezdívkou), přejdete většinou do sekce s názvem Play, Hide & Seek Cache, kde si můţete vyhledat poklady dle různých poţadavků. Podle země, kde se nachází, jejího názvu nebo jména autora a podle mnohých dalších vlastností. Zdaleka nejoblíbenější je ale vyhledávání kešek pomocí mapy. Tuto funkci najdete ve stejné sekci, kde se nachází i odkaz s názvem najít na Google Maps, kdy do vyhledavače jednoduše zadáte hledané město či vesnici a na mapě se vám zadané místo zobrazí. Kromě silnic, cest, budov a vodních toků se zde zobrazí speciální symboly, které značí právě kešky (viz obrázek 1).

Obrázek 1: Mapa Jihlavy s vyznačenými podklady [2] 17

Další postup by mohl být zhruba následující: vyberete kešku, která vás zajímá, kliknete na její symbol a v „bublině“, která se zobrazí, tentokrát kliknete na její název, který se vţdy nachází úplně nahoře (Park Gustava Mahlera, viz obrázek 2). Následně vám internetový prohlíţeč zobrazí vlastní stránku keše, tzv. listing, který odhalí veškeré informace, které zahrnují její souřadnice, velikost, přezdívku autora, hodnocení náročnosti a terénu, datum jejího uloţení a mnoho dalších důleţitých věcí.

Obrázek 2: Vybraná keš na mapě s podrobnějšími informacemi [2]

5 Nález první kešky Podle návodu byste si jiţ zvládli zaloţit účet, přihlásit se na internetové stránky, zvládli byste si najít kešky, které vás zajímají a dokonce se dostat na jejich listingy. Mohli byste si gratulovat, ale zatím by byl tento krok předčasný. Úspěch, za který byste si teprve mohli gratulovat, se stane aţ samotné nalezení kešky, které vás dozajista nemine.

5.1 Výběr vhodné keše a typologie keší Výběr vhodné kešky bývá, zvláště pro začátečníky, značným oříškem. Není totiţ keš jako keš, jak by se mohlo někomu na první pohled zdát. Hned první zvláštní věcí, které jste si jistě všimli při prvním zběţném pohledu do výše přiloţené mapy, jsou odlišné symboly na mapě. A právě tyto symboly dělí kešky hned na několik kategorií, podle kterých rozpoznáte, o jaký typ se jedná [3].

18

5.1.1 Nejrozšířenější typy keší

Traditional cache (tzv. tradiční) Tradiční typ keší je nejrozšířenější a mnohdy i nejoblíbenější. Tento druh je totiţ většinou nejméně náročný na čas. Fyzický úkryt kešky je totiţ pevně daný souřadnicemi v listingu kaţdé z nich. Zadáte je do přístroje a můţete vyrazit do terénu. Po chvíli hledání kešku jistě nacházíte, v opačném případě odcházíte s nepořízenou.

Multi cache (tzv. multina) Multikeš můţe být lehčí i sloţitější povahy. Záleţí na autorovi, jak se rozhodne zpracovat listing. Uloţení této keše jiţ není pevně dáno souřadnicemi. V horní části listingu najdete pouze souřadnice výchozí. Vaším úkolem je na zmíněné místo přijít a něco zjistit. Většinou to jsou různá čísla jako třeba ta popisná, data nad portály domů, mohou to být i početní úkoly typu počítat stromy či jiné věci, které se v místě nacházejí. Je pouze na autorovi samotném, kolik mezizastavení zvolí, neţ kačera dovede k finálnímu uloţení kešky. Mezistage můţe být jedna nebo jich můţe být i šest. Zjištěná data, počty atd. potom dosadíte do vzorce, který autor připravil v listingu a výsledek vám prozradí souřadnice dalšího zastavení, popřípadě finálního uloţení keše. Ukázka [4]: „Nad průčelím vjezdu najdete letopočet, ten si poznamenejte jako ABCD, hned pod ním číslo popisné EF. Keš hledejte na souřadnicích: N 49 °57. (D-C) (E) (F) E 015° 47. (A) (A+B) (D-C)“

19

Mystery cache (tzv. mysterka) Tato keš má za úkol prověřit si znalosti kačerů a potrápit jejich mozkové buňky různými matematickými úkony, testy, rébusy, šiframi, či procvičit jejich vnímavost a důvtip. Souřadnice finálního uloţení keše dostanete totiţ teprve tehdy, kdy správně všechny nástrahy vyřešíte. I tato keš můţe mít více mezizastavení, ale není to tak běţné. Některé mystery keše jsou opravdu sloţité a dobrat se souřadnicím zabere mnohdy hodně času. Někdy člověka napadne řešení takřka ihned, jindy mu leţí její vytisknutý listing v zásuvce psacího stolu i několik měsíců.

Earth cache [ert keš] Tento druh keše je zajímavý tím, ţe neexistuje fyzicky uloţená krabička v terénu. Má za úkol přivést lidi k nějakému zajímavému přírodnímu úkazu, útvaru či místu. Oni následně musí zodpovědět několik otázek, popř. provést několik úkolů, které si pro ně autor vymyslel a zjištěné odpovědi/splněné úkoly mu zaslat emailem. K tomu všemu se musí vyfotit na místě autorem určeném. Jakmile autor kešky odpoví kačerovi a potvrdí mu správnost jeho odpovědí, hledač se můţe zalogovat na internetu a přiloţit výše zmíněnou fotografii.

5.1.2 Méně obvyklé typy keší

Letterbox cache [letrboks keš] „Dopisní schránka (letterbox hybrid) je další forma kešky s aspoň částečným pouţitím navigace podle stop namísto souřadnic (tj. část dle popisu cesty, část dle souřadnic). V některých případech ukrývá schránka souřadnice a vlastník ji třeba rozdělí na dopis a geocache. Povinnou součástí této cache je i razítko keše, které je jinak typické právě pro hru Letterboxing, a hledač si ho můţe obtisknout do zápisníku k ostatním razítkům, které hráči Letterboxingu sbírají.“ [5]

20

Webcam cache [vebkam keš] Webcam cache je druh virtuální kešky. Přijdete na souřadnice, postavíte se na příhodné místo a zavoláte partnerovi, který je připravený u počítače, aby si vás mohl na internetu vyfotit, tzv. uloţit obrázek z webkamery do počítače. Tuto fotografii následně přikládáte ke svému logu na internetu. Další moţností jsou webkamery, které mají dostupný archiv fotografií. Pokud je to v listingu povoleno, je moţné do logu jen zapsat čas, kdy jste před webkamerou pózovali. Nové webcam cache jiţ není od konce roku 2005 moţné přihlašovat. V ČR jich je stále ještě osm a jsou ponechány na doţití.

Virtual cache (tzv. virtuální keš) Virtuální cache je keš, která, jak uţ název napovídá, není skutečně ukrytá schránka. Typově je nejbliţší webcam keši či earth keši. V tomto případě se však jedná o zjištění něčeho (např. jména na pamětní desce apod.) na zadaných souřadnicích a následné odeslání této informace autorovi pro potřebu uznání logu. Tyto cache jiţ není moţné od roku 2005 zakládat, ale některé z nich jsou stále ještě přístupné. Ty ještě existují a jsou ponechány na doţití.

Wherigo cache [verigo keš] = WHERE I GO Wherigo je nový projekt pro vytváření a hraní dobrodruţných her (adventur) s vyuţitím GPS přímo v reálném světě. S Wherigo cartridge (sestaveného programu pro danou hru) nahraným přímo do své GPSky nebo mobilního telefonu tak můţe kačer přímo v terénu pracovat s objekty na cestě, které potká. Například aţ na daném místě se rozhoduje podle toho, co vidí, co bude dále dělat, či se naopak dozvědět další moţnosti postupu podle zjištěných indicií [6].

21

CITO event (Cache In Trash Out setkání) CITO event je setkání, na kterém se geocacheři snaţí vyčistit vymezené území od odpadků a nepořádku, který v přírodě zanechali lhostejní lidé. Je to event spojený s ekologickým chováním geocacherů vůči přírodě. Myšlenka Cache In Trash Out (CITO) se objevila na podzim roku 2000 jako způsob, jakým mohou geocacheři pomoci přírodě [7].

Event cache (keš události) a

Mega event cache (megasetkání)

Tato forma keše se vcelku dost liší od ostatních typů. Jedná se totiţ o formální setkání kačerů a po skončení eventu se keš archivuje. Slouţí k seznamování, výměně zkušeností, travel bugů a geocoinů. Pokud se koná event velkého rozsahu a zúčastní se ho 500 a více geocacherů, pak se jedná o Mega event cache. Obrázky typů keší převzaty z: [3].

5.1.3 Velikost keše Všechny kešky mají ve svém listingu uvedenou velikost, která bývá mnohdy velmi důleţitým milníkem při hledání samotného pokladu. Právě podle velikosti můţete otipovat vhodné skrýše a skulinky v okolí umístění kešky podle toho, kam vás GPS dovede. Krabičky mohou být různých velikostí. A to buď micro (mikro kešky), small (malé), regular (regulární) a nebo large (velké). Někdy se můţe autor rozhodnout velikost kešky v listingu neprozrazovat. Třeba v případě, ţe schránka je ještě menší neţ micro, větší neţ large nebo mu přijde zbytečně lehké prozrazovat její velikost).

5.1.4 Keše podle terénu a náročnosti Kaţdá keš má na své stránce hned pod svým názvem kromě velikosti i informaci o tom, jak je její řešení těţké a jak náročný je terén, který k jejímu finálnímu uloţení vede. Obojí se udává hvězdičkami. Platí, ţe čím více hvězdiček, tím horší terén a vyšší náročnost keška má. 22

5.1.4.1 Terén „Tento aspekt vyjadřuje obtíţnost pohybu v terénu při cestě na místo uschování keše. Mají-li se všechny typy terénu vejít do pětibodové stupnice, je navrţeno dělení kategorií takto: Terén 1 – silnice a chodníky, zpevněné cesty, cesty v parku nebo značené turistické či lesní cesty, polní cesty apod.; tedy všechny cesty, po kterých se mohou pohybovat úplně všichni včetně maminek s kočárky, invalidní vozíky nebo kačeři na kolečkách, Terén 2 – nezpevněné cesty v libovolném terénu, vyšlapané cestičky, jednoduchý lesní nebo polní terén mimo cesty, louky; tedy terén, který nečiní problém pohybu zdravému jedinci či dětem, Terén 3 – terén bez cest s obtíţnějším pohybem, např. strmý kopec, hustá vegetace, smrčina, houští, kopřivy, přeskakování potoků; takový terén, kam se dostane většina z nás ale jiţ s drobnými obtíţemi (škrábance, zadýchání, atd.), Terén 4 – terén přístupný sportovně zdatným jedincům zahrnuje velmi strmé svahy střídající se se skalkami, baţinaté a močálové terény, horolezecké terény schůdné za pomoci rukou bez horolezeckého vybavení, nutnost přebrodění řeky (potok, který lze snadno přeskočit, patří do terénu 3), dále se doporučuje pro všechny keše, pro které se musí vylézt na strom/zeď nebo učinit jiné sportovní výkony, Terén 5 – jen pro velmi otrlé povahy, velmi náročný terén vyţadující pouţití speciálního vybavení – horolezecké, potápěčské. Obtíţnost terénu se uvádí za ideálních podmínek, tj. za sucha a v denní dobu. Pokud hrozí výrazná změna obtíţnosti terénu v závislosti na počasí (po delším dešti, při sněhové pokrývce), je vhodné na tuto skutečnost upozornit v listingu nebo atributem keše. Jedná se zejména o strmější svahy či skalky, které mohou být po dešti značně kluzké. Hodnota (počet hvězdiček) terénu by měla vyjadřovat vţdycky maximální překáţku, tedy nejobtíţnější část, na cestě aţ na dosah k samotné krabičce. I kdyby metr od souřadnic keše se dalo dojet po dálnici, nebude terén 1, pokud pak bude nutné vyšplhat třeba na sloup nebo strom“ [3].

23

5.1.4.2 Obtížnost Obtíţnost vyjadřuje, jak snadné nebo naopak nesnadné je objevit keš, případně kolik času vám zabere luštění finálních souřadnic. Rozdělení úkrytů do pětibodové stupnice není lehké, kaţdý určitě bude mít na hodnocení obtíţnosti jiný názor, který ovlivní i momentální intelektuální kondice či kvalita signálu GPS. „Obtížnost 1 – snadno identifikovatelné skrýše díky popisu či nápovědě (při pečlivé domácí přípravě dohledatelné i bez GPS), vhodné pro úplné začátečníky, např. úkryt v kořenech stromu, pokud je tento strom jediný v širokém okolí, druhý sloup od brány apod. Nepatří sem multi keše, Obtížnost 2 – jednoduché multi keše, tradiční keše se standardním ukrytím, např. stromy a pařezy v lese mimo cesty, Obtížnost 3 – sloţitější multi keše (dlouhé, s velkým mnoţstvím bodů nebo náročným výpočtem), všechny keše vyţadující kvalitní domácí přípravu, hlavně mystery keše, tradiční keše s důmyslným úkrytem, který vyţaduje jisté popřemýšlení, Obtížnost 4 – časově náročné keše, obtíţné mystery keš, sloţité šifry, velmi těţko objevitelé úkryty v běţném terénu, super dlouhé multi keše, Obtížnost 5 – nejtěţší mystery keše s velkou časovou náročností a náročností na intelekt kačera. Ne kaţdému se podaří objevit keše s touto obtíţností“ [3].

5.1.5 Atributy keší Autor kaţdé kešky si můţe sám zvolit, jaké atributy bude jeho vlastní schránka mít a jsou i povinnou součástí kaţdého listingu při zakládání nové krabičky. Atributy jsou určitá doporučení autora, varování, povolení i rizika, která hrozí při odlovu keše. Tyto najdeme v pravém horním rohu v listingu kaţdé z nich. Můţe to být například upozornění, ţe po cestě se mohou vyskytovat klíšťata, ţe autor doporučuje noční odlov, protoţe se keš nachází na frekventovaném místě nebo ţe ke kešce nesmějí vjet motorová vozidla.

24

5.2 Odlov pokladu Zvolili jste si typ kešky, jste seznámeni se souřadnicemi, rozměry, atributy, terénem i obtíţností keše. Teď tedy můţete souřadnice v klidu zadat do vašeho GPS přístroje a hurá do terénu. Při příchodu na místo je důleţité, abyste byli nenápadní a nevzbudili velký rozruch v okolí. Je totiţ nanejvýš důleţité, aby nepovolaní lidé, tzv. mudlové, kačery při jejich odlovu neodhalili. Byla by pak ohroţena existence samotných kešek. Lidé mají oči všude a jejich zvědavost pak vede k odcizování a ničení krabiček. Pokud kešku máte na dosah, odstraňte maskování, kterým je opatřena a vyjměte jí z jejího úkrytu. Máte radost? Máte radost!

5.3 Co v kešce můžete najít a jaké jsou vaše povinnosti Pokud jste kešku našli, můţete se tedy konečně podívat, jaká tajemství si pro vás připravila. Povinnou výbavou kaţdé krabičky je logbook (zapisovací blok). Uvnitř bývá většinou i tuţka, ale není povinnou součástí, takţe si raději berte svoji vlastní. Taktéţ byste v ní měli rozhodně najít průvodní text, který informuje nálezce „nekačery“, kteří našli kešku neoprávněně, náhodou, nebo ji někde našli pohozenou. Informuje tyto lidi o tom, co mají dělat v případě jejího nalezení. Taktéţ je nabádá, aby schránku neničili a v případě zájmu se přidali ke komunitě zabývající se touto hrou.

5.3.1 Logbook Logbook je nedílnou součástí kaţdé kešky. Slouţí k tomu, aby se do něj kaţdý kačer mohl zalogovat. To znamená, ţe se zapíše svojí přezdívkou a připojí datum jejího nalezení. Ostatní uváděné informace jsou volitelné pro kaţdého z vás. Autora třeba potěší, kdyţ napíšete pár řádků o tom, jak se vám keška líbila a jak probíhal odlov. Občas není od věci vepsat i čas vašeho odlovení. Můţete tak aspoň vidět, o jakou dobu jste se například minuli s kačerem, který byl u kešky před vámi.

5.3.2 Výměna předmětů v keši Kromě základních věcí můţete v keši najít také různé věcné předměty. Díky těm se vlastně geocaching přirovnává právě k lovu pokladů. V kešce se totiţ občas mohou nacházet i docela pěkné a hodnotné věci. Stejně tak jako existují předměty, které jsou zakázané do krabiček vkládat. Jsou jimi jídlo, zapalovače, sirky, noţe a spreje.

25

Pokud se rozhodnete vzít si nějaký pěkný předmět, platí pravidlo, ţe musíte do keše na oplátku vloţit něco stejné nebo vyšší hodnoty. Mělo by být geocachery dodrţováno a nazývá se: „Měň fér, nebo neber nic“, anglicky: „Trade up, trade equal or don't trade“ (viz obrázek 3). Výjimku tvoří pouze geocoiny a travel bugy, které si můţete ponechat bez další výměny (viz obrázek 4 na následující straně). Kaţdou tuto výměnu musíte zaznamenat do logbooku v keši pro lepší orientaci, stejně tak i později na internetu.

Obrázek 3: Trade up, Trade Equal or don´t grade [8]

5.3.3 Geocoiny a TravelBugy Geocoiny (dále jen GC) a travel bugy (dále jen TB) jsou speciální putovní trackovatelné neboli trasovatelné předměty, které kačeři vkládají do keší. Člověk, který by chtěl GC nebo TB z keše vzít, má povinnost umístit ho do 14 dní do keše další. Tyto předměty si totiţ kačer ponechat nemůţe. Kaţdý GC či TB má svého majitele, který si ho někde nechal zhotovit na zakázku. Proto bývá občas bolestivé, kdyţ se ztratí keš, ve které právě nějaký takový putovní předmět byl. Pořídit si GC totiţ není nejlacinější záleţitostí. Geocoiny jsou mince různých rozměrů, různých barev a symbolů na nich vyraţených. GC si autor můţe navrhnout i sám a firma ho podle návrhu vyrobí (obrázek 4). Cena se pohybuje průměrně v rozmezí od 200 do 500 Kč. Pořízení TB je o něco levnější a je moţné ho svým vzhledem přirovnat třeba k psí známce. TB můţete připnout k jakémukoliv vlastnímu předmětu a nechat ho putovat po světě (viz obrázek 5 na následující straně).

26

Obrázek 4: Ukázka geocoinu, rub i líc [9] Co se významu putovních předmětů týče, autor má většinou vybranou nějakou destinaci či místo, kam by chtěl, aby se tento putovní předmět dostal. Tento záměr zveřejní na vlastní stránce daného putovního předmětu. Protoţe jako kaţdá keška, i putovní předměty mají na internetových stránkách www.geocaching.com svoji vlastní stránku, kde můţete sledovat, kdo drţel předmět naposledy, v jaké kešce se zrovna nachází nebo kolik kilometrů jiţ „ušel“ z keše do keše. Právě proto nazýváme tyto předměty trasovatelné nebo trackovatelné. Sledovat takový putovní předmět je moţné díky tomu, ţe kaţdý GC či TB má svoje vlastní tracking number (trekovací číslo), které je unikátní. Toto číslo je také důleţité při logování na internetu. Bez něj totiţ putovní předmět zalogovat nelze.

Obrázek 5: Ukázka travel bugu [10] 27

5.4 Ukázka cache Na obrázku 6 si můţete prohlédnout kešku v podobě, se kterou se můţete v praxi běţně setkat. Její hlavní součástí je logbook vlevo nahoře, propisovací tuţka v krabičce a další věci na výměnu včetně jednoho travel bugu.

Obrázek 6: Obsah cache [11]

5.5 Logování na internetu Fyzickou kešku máte nalezenou, jste zalogováni v jejím fyzickém logbooku, vyměnili jste předměty nebo si zanechali jeden z těch putovních a teď vám zbývá věc poslední, kterou je zalogovat váš nález na internetu. Bez toho by totiţ geocaching pro mnohé postrádal svůj význam. Na portálu www.geocaching.com se totiţ na vašem účtu shromaţďují informace o tom, kolik kešek jste jiţ našli, kolik jste jich ukryli, jsou tam informace o putovních předmětech, které jste přemístili nebo chvíli měli v drţení a můţete tam najít i fotky, které přikládáte ke svým logům. Jako kaţdý jiný osobní účet, tak i ten na geocachingu si kaţdý můţe upravit podle svého. Na úvodní stránce je prostor, do kterého si mnozí kačeři vkládají osobní údaje. Píší tam třeba i o tom, jak se ke hře dostali a někteří si tam téţ vkládají vygenerované statistiky o svých nálezech. Statistiky jsou detailní výpisy o jejich aktivitě, které evidují např. nejaktivnější den v měsíci, nejvyšší počet kešek podle dnů, nalezené kešky podle obtíţnosti, podle velikosti, podle typu, a jiné.

28

Kešku si zalogujete tak, ţe si vyhledáte opět její listing na portálu geocachingu, vpravo nahoře klikněte na ikonu Zalogovat se. V nabídce vyberte poloţku Found it a pak uţ jen vypíšete nějaký text k vašemu logu, jak se sluší a patří. Autoři keší nemají rádi jednoslovné logy typu: „Díky“. Tlačítkem Odeslat váš log dokončíte a na vašem účtu vám naskočí bod za kešku, kterou jste právě zalogovali. Je to jednoduché.

5.6 Potřebné vybavení Kaţdý ostřílený kačer s sebou na svoje odlovy bere určité pomůcky a předměty, které se mu mohou hodit. Základem jsou správné boty. Kaţdý by měl zváţit vhodnou obuv podle toho, jaký terén jej při odlovu čeká. Není moc rozumné si do terénu 2 a více brát například boty, ve kterých nemáte pevnou nohu. Naopak pevná obuv je tou nejvhodnější při odlovech vůbec, pokud se nejedná o terénně nenáročnou keš. Padne-li soumrak a kačer je stále v terénu, rozhodně není od věci si s sebou brát čelovou svítilnu. Nepřekáţí a člověk má obě ruce volné, takţe nebrání v samotném odlovu. Kromě správných bot a čelovky by kaţdý měl pamatovat i na tuţku. Občas se totiţ stane, ţe v kešce propiska chybí, a tak se nemůţete zapsat. Někteří lidé s sebou do terénu berou i papíry pro případ, ţe by byl logook plný a tak by se nemohli zalogovat.

6 Historie geocachingu Hra vznikla na půdě Spojených států amerických prazvláštním způsobem. Tedy, spíše za zvláštních okolností. Do 1. května 2000 totiţ existovala umělá odchylka záměrně přidaná do GPS signálu z důvodu, aby nepřátelské síly nemohly přesně zaměřit polohy armádních areálů atd. V tento den tehdejší prezident Bill Clinton veřejně vystoupil a tuto odchylku zrušil. Geocaching vznikl bezprostředně potom. Den poté byla odchylka opravdu vypnuta a tím se zlepšila přesnost vojenského navigačního systému pro běţné civilní uţivatele z desítek aţ stovek na několik metrů. Téhoţ dne přišel Dave Ulmer na internetu s nápadem moţné celosvětové hry Stash Game (stash = skrýš). Den na to umístil Dave první keš hry GPS Stash Hunt a 4. května tuto schránku našel první člověk. První keš mimo území USA byla ukryta na Novém Zélandě a následně v Chile. 30. května 2000 Matt Stum navrhl poprvé místo Stash pouţívat termín Geocache a hře říkat Geocaching. Dave to akceptoval den poté a 1. června oznámil, ţe "oficiální" název nové hry je geocaching a stash hunting zůstal názvem neoficiálním [12]. 29

První keš na území Evropy byla zaloţena v Irsku a prvním geopokladem v Čechách se stala keška s názvem Tex-Czech, která se nachází poblíţ města Štramberk na severní Moravě.

7 Pravidla hry Jako všechny hry má i geocaching svoje pevná pravidla, kterými by se měl kaţdý uţivatel řídit. Bez pravidel by to totiţ nešlo. S rostoucím počtem kačerů se mnoţí i dotazy, diskuze na fórech na internetu a návrhy ke změnám. A díky tomu se docela pravidelně mění i pravidla hry. Zjednodušeně řečeno se upravují a zdokonalují. A jako všude jsou lidé, kteří dbají na dodrţování pravidel a upozorňují na ně, tak i v geocachingu existují ti, kteří mají pravomoce k úkonům, ke kterým normální uţivatel právo nemá. Tito „dozorci“ se nazývají revieweři. Jsou to dobrovolníci, kteří vykonávají tuto pozici z vlastního rozhodnutí a bez nároku na honorář. Jsou jimi většinou zkušení kačeři s dlouholetou praxí. Hlavním úkolem reviewerů je ale schvalování keší. Jakmile totiţ člověk vytvoří listing, musí počkat na jeho schválení. A právě v tu chvíli přijde na řadu práce reviewera. Musí zkontrolovat, zda listing obsahuje vše, co by měl a v opačném případě píše zpět autorovi a nabádá ho k nápravě. Kromě toho má na starost ohlídat to, aby se nově zakládající keš nenacházela v kolizi s jinou. Minimální vzdálenost jedné kešky od druhé je 161 m (jedna desetina míle). Pokud je nová krabička v kolizi s jinou, rewiever na to autora upozorní a ten musí úkryt přemístit. Práce je to docela náročná, kdyţ vezmeme v potaz fakt, ţe je dobrovolná a v České republice vzniká kolem 10 aţ 15 keší denně. Kaţdý z reviewerů má svoje rodiny, koníčky a povinnosti, proto se občas stane, ţe zveřejnění kešky se místo 72 hodin trochu protáhne. Není tedy neobvyklé, kdyţ cache je schválena třeba aţ po týdnu. Co se týče dodrţování pravidel při odlovech, logování, údrţby keší atd., tuto práci zastanou velice kvalitně samotní kačeři, kteří se navzájem upozorňují na chyby, kterých se dopustili a vyzývají se vzájemně k nápravám. A protoţe kačeři jsou stále jenom lidé, kteří mají vlastní názory a mnohdy jsou tvrdohlaví, i v geocachingu nevládne vţdy mírumilovná nálada a dochází dokonce k nesvárům či hádkám. A to jak na inetrnetových fórech, tak i třeba na samotných stránkách kešek. 30

8 Geocaching v číslech Celý svět je o číslech, tak ani geocaching není výjimkou. Níţe si můţete prohlédnout statistiky a grafy, které se bezprostředně vztahují ke geocachingu:

Celkový počet keší v ČR: 21 332 (ke dni 17. února 2011) [1] Celkový počet aktivních kačerů v ČR: 14 162 (ke dni 17. února 2011l, číslo je velmi orientační a eviduje uţivatele s minimálně 12 nalezenými keškami) [13]

8.1 Nejaktivnější hledači v ČR a ve světě Nejúspěšnější kačeři v České republice ke dni 17. února 2011 [13]: PaBa

9 303 kešek

BarbieTeam 9 099 kešek VelkyVezir

8 505 kešek

Nejúspěšnější kačeři ve světě ke dni 17. února 2011 [14]: Alamogul

49 014 kešek

TeamSnook 33 340 kešek mondou2

30 130 kešek

(všichni tři nejúspěšnější geocacheři světa pocházejí z USA a většinu svých nálezu mají uskutečněných na území Spojených států amerických, kde je hustota ukrytých schránek nejvyšší).

31

8.2 GeoNEJ v ČR a ve světě Jelikoţ i v této hře se v podstatě jedná o honbu za body, tak existují statistiky ukrytých keší podle nejrůznějších „nej-“ viz níţe [15]:

8.2.1 Česká republika: Nejvýše položená keška: Sněţka cache (referenční číslo GCY8PR) Nejstarší keš: Tex-Czech (GCE50) Nejsevernější keš: Go To North (GCPZYG)

8.2.2 Svět: Nejseverněji položená keška: As North As It Gets! (GC5803) Nejjižněji položená keška: No Further South From Here (CHN13) Nejstarší keš: The Original Stash (GCF) Nejstarší doposud neodlovená keš: Kougarok (GC1259), Aljaška, zveřejněna 23. června 2001 a stále čeká na svého prvního nálezce Nejvýše položená fyzická keš: Uhuru Peak (GC10CTQ), Tanzánie, vrchol Kilimandţára 5 894 m. n. m.

32

8.3 Tabulky a grafy Počet kačerů podle jejich nálezů v ČR od počátku geocachingu do 31. srpna 2009 včetně v číslech i procentech Počet nalezených keší

Počet kačerů

Procentuální vyjádření

1 - 10

17 166

45,00%

10 - 19

4 935

13,00%

20 - 49

5 780

15,00%

50 - 99

3 636

9,60%

100 - 199

2 991

7,90%

200 - 299

1 243

3,30%

300 - 399

661

1,70%

400 - 499

337

0,90%

500 - 599

722

1,90%

1000 - 1999

238

0,60%

2000 - 9999

58

0,15%

Tabulka 1: počet kačerů podle jejich nálezů v ČR [27]

Počet kačerů podle množství založených keší v ČR od počátku geocachingu do 31. srpna 2009 včetně v číslech i procentech Počet založených keší

Počet kačerů

Procentuální vyjádření

0

33 739

89,00%

1

1 774

4,70%

2

734

1,90%

3

380

1,00%

4

224

0,60%

5-9

543

1,40%

10-19

261

0,70%

20-999

112

0,30%

Tabulka 2: počet kačerů podle mnoţství zaloţených keší v ČR [28] 33

Keše v ČR s největším počtem nálezů od počátku geocachingu do 31. srpna 2009 včetně v procentech Počet logů

Identifikační číslo

FOUND IT

keše

5 057

Autor

Název keše

GC14WV8

termiter.cz

Terezka

5 046

GCKN5P

Bludicka

Vaclavak/Wenceslas square

4 863

GCF496

cargolax

Cache my Czech (Prague)

4 846

GC189E5

Benjo5

Prague brides 1/Karluv most

4 580

GC7Q7Q

Kpypl

Lennon Wall

3 851

GC1AHY3

Mistr Dp.man

Stavovske divadlo

3 639

GCWH1A

Mel-Man

Smallest House of Prague

3 494

GC6F37

John Stead

Prague, Stare mesto

3 445

GCW43N

Mel-Man

Národní museum 1891

3 145

GCJC2D

2 469

GCHCE0

Dorcadion Team Utd. Islands of Prague No.1 Šaman

Pendulum - Prague TB Hotel

Tabulka 3: keše v ČR s největším početm nálezů [29] Zastoupení keší podle jejich typů od počátku geocachingu do 31. srpna 2009 včetně v procentech

Graf 1: počet keší podle jejich typologie [30]

34

9 Netradiční úkryty Ne všechny kešky jsou skryté tak, aby je kaţdý mohl hned najít. Některé z nich dokáţí hledače pěkně potrápit a někdy se stane, ţe nejsou k nalezení, i kdyţ fyzicky na místě stále přítomné jsou. Většinou to je zapříčiněno rafinovaným ukrytím nebo maskováním. Zde si můţete prohlédnout některé z netradičních úkrytů keší:

Obrázek 7: Netradiční úkryt, vodní bóje [16]

Obrázek 8: Netradiční úkryt v šišce [16]

35

Kdyţ se stane, ţe kešku nenajdete, i kdyţ je stále na svém místě, můţete to nazvat tzv. geoslepotou, coţ je zvláštní typ „nemoci“, na kterou kačeři většinou svalují vinu v případě nenalezení kešky. Není se proto čemu divit, nazveme-li tuto momentální indispozici nechtěnou.

Obrázek 9: Netradiční úkryt, podvodní keš [17]

10 Vše okolo GPS, navigace a souřadnice Pro hledání pokladů můţete vyuţít hned několik pomůcek, které vám s odlovy pomohou. Můţete pouţít třeba GPS navigaci, GPS zabudovanou v mobilním telefonu či telefon s GPS modulem. Do terénu ale můţete vyrazit s pouhou mapou s podrobným měřítkem nebo po paměti. Tato kapitola je zaměřena především na GPS navigace, tzv. GPSky, které jsou nejčastějším přístrojem vyuţívaným při odlovu keší.

10.1 GPS GPS je zkratka slov Global Positioning System, coţ je vojenský globální druţicový polohový systém, který provozuje Ministerstvo obrany Spojených státu Amerických. S jeho pomocí můţeme dnes určit přesnou polohu a přesný čas kdekoliv na zeměkouli s přesností na desítky metrů. A právě část sluţeb tohoto systému je k dispozici i civilním uţivatelům. V současné době se systém vyuţívá v mnoha oborech lidské činnosti. Na provoz GPS se ročně vynakládá přibliţně 600 aţ 900 milionů (2006 aţ 2008) amerických dolarů z rozpočtu USA [18].

36

Kosmický druţicový systém je v současné době tvořen 24 druţicemi, z čehoţ tři slouţí jako záloţní. Ty krouţí kolem Země ve výšce přibliţně 20 000 km na šesti oběţných drahách. Samotný princip určování polohy systémem GPS je následující: druţice vysílá signály pro uţivatele v podobě sloţitého signálu a kaţdá druţice vysílá zprávy o své poloze a přibliţné polohy od ostatních druţic systému [19]. Pro určení dvojrozměrné polohy (nejčasněji zeměpisná délka a šířka) postačí příjem signálu z min. tří družic, pro určení trojrozměrné polohy (navíc výška) minimálně ze čtyř družic. Příjem menšího počtu druţic znemoţňuje výpočet polohy, vyšší počet druţic naopak určení polohy dále zpřesňuje [19]. Při hledání pokladů tedy platí: máme-li signál alespoň ze tří druţic, můţeme se vydat do terénu.

Obrázek 10: Schéma oběhu 24 druţic kolem Země [20]

10.2 GPS navigace GPS navigací máme hned několik druhů. Existují navigace do auta, na kolo, navigace námořní, letecké, atd. Na konec existují i turistické navigace (tzv. outdoorové), které jsou nejideálnějšími přístroji právě pro geocaching. S autonavigací bychom kešky hledali o dost obtíţněji. Tyto navigace totiţ nemají tak dokonale prokreslené mapy, jako ty turistické, kde najdeme v podstatě všechno, co nás zajímá a co by nás zajímat mělo. Automapy se specializují především na vykreslování silnic a dálnic, kdeţto v turistických mapách najdeme kromě silnic a cest taktéţ vrstevnice, značené turistické trasy, zajímavá turistická místa, body zájmu a podobně.

37

Dá se říct, ţe ve světě nejen turistických navigací drţí prvenství firma Garmin, která odstartovala výrobu GPS navigací v roce 1989 a na českém trhu má od roku 1993 nejdelší tradici v oboru. Firma je výjimečná i tím, ţe vyrábí speciální GPS navigace na fitness, outdoor, navigace námořní i letecké. S touto značkou se setkáte při hledání kešek asi nejčastěji. Hlavně proto, ţe firma na milovníky geocachingu myslela a do menu svých přístrojů jiţ automaticky přidává aplikaci pro podporou této hry [21]. Co se týče cenové dostupnosti, jedna z levnějších turistických GPS navigací značky Garmin je přístroj eTrex Legend HCx (obr. č. 10) a seţenete ho u renomovaného obchodníka za cenu kolem 5 000 Kč. V praxi to znamená, ţe na internetu byste jí mohli sehnat třeba i levnější. Naopak nejdraţší a nejnovějším přístrojem této společnosti je typ Oregon 550t PRO (obr. č. 11) za necelých 14 000 Kč, který uţ je vybaven dokonce i 3Mpix fotoaparátem a barometrem.

Obrázek 11: Garmin eTrex Legend HCx [22] a Obrázek 12: Oregon 550t PRO [23] Záleţí na kaţdém uţivateli, jaké funkce by rád ve svém přístroji uvítal. Někdo se spokojí s levnější variantou, jiný má rád „nadupané“ přístroje plné nejrůznějších aplikací a funkcí, ať uţ více či méně praktických. Navigace ale bohuţel nejsou jenom o přístroji. Jsou především o mapách, které je třeba dokoupit a v případě vašeho zájmu i obnovovat. Pořízení map není nic levného. Pokud se ale chystáte keškovat pouze v ČR, bude pro vás jistě pozitivní zprávou to, ţe v navigacích jsou většinou české mapy jiţ nahrané na paměťové kartě, která je součástí 38

balení. Tuto informaci je ale potřeba před samotným pořízením navigace zjistit u obchodníka.

11 Význam geocachingu Kdyţ v roce 2000 zakládal Dave Ulmer svojí první cache, v tu dobu moţná ani sám netušil, jak rychle se geocaching rozšíří do ostatních zemí a jak populární se během několika let stane. Během měsíce od zaloţení první schránky vzniklo 21 dalších. V následujících pěti letech se geocaching rozšířil do 215 zemí světa a existovalo jiţ 171 000 schránek. Dnes jich je neuvěřitelných 1 304 804 (údaj ze dne 17. února 2011). Jedná se o novodobý fenomén nebo stále jenom o koníček některých z nás? Lidé loví kešky občasně, jiní této hře doslova propadli a zaujmula první příčku jejich zájmů. Někdo o geocachingu moţná nemá vůbec potuchy a někteří o něm třeba ví, ale aktivní zapojení je neláká. Otázkou ale stále zůstává, proč je geocaching tak populární a oblíbený. Je to pro tu radost, kterou lidé májí, kdyţ kešku objeví, nebo pro dobrý pocit, který ze sebe mají, vyluští-li těţkou šifru, která ke schránce vede? Nebo je to snad proto, ţe je geocaching zavede na místa, kam by se za jiných okolností nedostali? Důvodů je nespočet, ale kaţdého z nás pohání úplně jiné motivy. Kaţdý z nás si proto musí odpovědět na otázku týkající se stimulu ke hře sám.

11.1 Geocaching a životní prostředí S přibývajícím počtem uţivatelů geocachingu a počtem ukrytých krabiček se nabízí otázka, zda je geocaching stále v rovnováze s přírodou. V praxi se můţete setkat s tím, ţe někteří lidé při odlovech keší, ať uţ záměrně či ne, ničí její bezprostřední okolí. Jedná se převáţně o udupanou trávu, zlámané porosty a větvičky stromů, zrytý terén, přeházené kameny, pošlapané květiny, přítomnost odpadků apod. Kaţdý kačer by se měl při hledání keše chovat spořádaně, měl by respektovat přírodu a rozhodně neničit krabičku samotnou, ani její okolí. Při kaţdém odlovu tedy mějte na paměti, ţe uváţené kačerovo počínání je i vizitkou jeho správného chování. Snaţte se neporušovat pravidla geocachingu a starat se i o jeho trvale udrţitelný rozvoj. Pamatujte na lidi, kteří přijdou hledat kešku po vás. Určitě by ji neradi našli ukrytou v kupě odpadků.

39

12 Geocaching a turismus Ačkoliv se to moţná některým nezdá, geocaching je v podstatě jistou formou cestovního ruchu, která je zajímavá a netradiční. Spojuje cestování, turistiku, dobrodruţství, odhodlání a touhu po radosti a odměně ve formě nalezeného pokladu. Hra totiţ můţe lidem nabídnout daleko více, neţ pouhé absolvování tradičního zájezdu. Interakce mezi geocachingem a turismem je viditelně jasná. Turismus doplňuje geocaching a geocaching naopak doplňuje turismus. Jedno přispívá druhému. Kdyby neexistovaly atraktivity, které pohánějí cestovní ruch, mnohdy by neexistovala ani schránka, která by nesla jméno právě této atraktivity. Ráda bych uvedla malý příklad: 

existuje-li nějaké zajímavé turistické místo, je u něj pravděpodobně umístěná i keška, kterou ročně navštíví několik stovek hledačů,



mnoho lidí jezdí na dovolenou a primární cíl je pro mě odlov keší a aţ zjistí, ţe keška se ne nadarmo nachází u tak zajímavého místa, rozhodnou se ho navštívit.

Geocaching tímto způsobem podporuje a rozvíjí cestovní ruch. S trochou nadsázky lze tedy říci, ţe přináší peníze do státního i místních rozpočtů.

12.1 Waymarking a winecaching Existuje několik dalších projektů, které jsou geocachingu podobné a stejně jako on souvisejí s cestovním ruchem. Jedná se o hru Waymarking vzniklou stejně jako geocaching pod záštitou společnosti Groundspeak Inc. a o projekt Winecaching, který vznikl v České republice. Jiţ podle názvu si můţete sami odvodit, ţe bude mít spojitost s českými víny. 

WAYMARKING

Waymarking je hra, která je příbuzná geocachingu. Projekt v podstatě nahrazuje dnes jiţ zaniklé a nepodporované virtuální keše. Jedná se o objevování zajímavých míst, které se dělí hned do několika podkategorií. Zde je příklad několika kategorií, které můţete na portálu najít: zvířata, budovy, kultura, historie, příroda, technologie, monumenty a mnoho dalších. Jediný rozdíl mezi geocachingem a waymarkingem je v tom, ţe se nehledá fyzicky přítomná krabička. Princip je ale jinak naprosto identický.

40

Existují souřadnice severní šířky a východní délky, které vás dovedou k bodu, který někdo shledal zajímavým, a proto ho umístil na portál www.waymarking.com. Namísto nalezení fyzické keše vás autor v listingu ţádá o splnění nějakého lehkého úkolu, který mu dokáţe, ţe jste na místě opravdu byli. Většinou se jedná o pořízení fotografie, kterou poté přiloţíte klasicky ke svému logu na internetu. A jelikoţ je projekt stejně jako geocaching pod hlavičkou Groundspeaku, přihlašovací údaje jsou stejné jako u geocachingu. Více na oficiálních internetových stránkách projektu Waymarking: [27]. 

WINECACHING

Naopak winecaching je samostatně vzniklý projekt, který vymyslel Jan Vala s několika dalšími vinaři, jejichţ cílem byla hra podobná geocachingu bez potřeby registrace, která dostala trefný název winecaching. Principově vcelku odpovídá geocachingu. Rozdíl je v tom, ţe nalezené „poklady“ nelogujete na internetu. Deset vinařství z Vinařského svazu se rozhodlo k tomu, ţe ve svých vinicích ukryjí krabičky s logbookem, tuţkou a několika dřevěnými ţetony, které jsou pro hru zásadní. V případě nálezu totiţ jeden z těchto ţetonů hledač vyjme a zajde-li s ním do vinařství, pod které nalezená krabička spadá, dostane za odměnu malou řízenou degustaci v podobě třech vzorků dobrého vína. Na internetových stránkách [28] můţete nalézt seznam všech krabiček ukrytých ve vinicích spolu s jejich souřadnicemi a názvem vinařství, pod kterým jsou vytvořené. Jelikoţ na oficiálních stránkách projektu není dostatek informací o tomto počinu, zkontaktovala jsem se se zakladatelem Janem Valou a poloţila mu několik otázek ohledně winecachingu. Zajímala mě historie projektu, kdo byli zakládající členové a zda se nesetkal s negativním ohlasem u zarputilých keškařů. Dále jsem se zajímala o marketingovou podporu a o moţné propagaci do budoucna. Jak píše Jan Vala, vinař a zakladatel winecachingu ve svém emailu ze dne 5. května 2011:

41

„Dobrý den Barboro, omlouvám se za průtahy s odpovědí. Byl jsem na cestách a jsem v plných přípravách na 12. ročník cyklistického závodu Vinařská 50. Winecaching jsem si „vymyslel“ inspirován samozřejmě geocachingem. Přesvědčil jsem bez problémů kolegy vinaře z uskupení V8. Ti také tvořili a tvoří páteř systému. Později se přidalo pár dalších vinařství. Mohl se přihlásit kaţdý, kdo je registrován ve Vinařském svazu, neboť winecaching vznikl s podstatnou podporou Vinařského fondu. Odezva nebyla příliš velká, ale postupně zájem rostl. Přispěla k tomu i reklama na internetu a běţela jeden měsíc. Vyuţili jsme v ní i kresby Jiřího Slívy. Byla dost drahá. Na to, jak byla drahá, nepřinesla adekvátní efekt. Ale bez reklamy to nepůjde. Zajímavé je, ţe nejvíc návštěvníků mají vinařství, která tomuto projektu nejvíc věřila. Sonberk a Vinařství Marcinčák. Pokud jde o „provoz“, neměli jsme nějaké větší problémy. Na počátku jsem kontaktoval české opatrovníky geocachingu. S pochybnostmi jsem se setkal, s odporem ne. Prvotní reakce ortodoxních zastánců geocachingu byly odmítavé, ale i velmi vstřícné. Kritika se týkala komercializace systému. Obhájci naopak tvrdili, ţe je náš systém podstatě velmi kulturní, a ţe bude hůř. Pokud jde o Vaše další otázky praktického rázu, kontaktujte prosím pana Marcinčáka, který je současným předsedou Asociace vinařů V8. Určitě Vám okamţitě vyhoví. Já sám jsem současné době mimo V8 a Winecaching mohu jen z povzdálí sledovat. Ţetony, mapy a ostatní drobnosti zajišťovala agentura. /Kontakt: Robin Špaček 603454085/. A na p. Marcinčáka /[email protected]/. Pokud budete potřebovat upřesnění z mé strany, zavolejte mi na 602 34 65 00. Jsem hodně v pohybu, tedy mimo počítač. Asi jsem Vám příliš nepomohl. Přeji Vám, ať se Vám práce vydaří. S pozdravem Jan Vala“

42

12.2 Marketingová podpora geocachingu Jak uţ bylo výše zmíněno, geocaching je hrou, která by měla zůstat „v utajení“. S rostoucím počtem keší a uţivatelů ale tento trend jiţ nelze moc udrţet. Hra se bleskově rozšířila do celého světa stejně tak jako do podvědomí většiny lidí. Stále lze ale tvrdit, ţe se najdou lidé, kteří ho neznají a vůbec neví, o co se jedná. A to můţeme vnímat vcelku pozitivně. V dnešní době masového rozšíření geocachingu uţ se tedy můţete i sami setkat s jakousi formou propagace této hry od různých subjektů nabízející sluţby cestovního ruchu. Zde jsem našla hned dva příklady takové malé reklamy na geocaching. První se nachází na oficiálních stránkách městysu Dolní Cerekev u Jihlavy: 

http://dolnicerekev.cz/index.php?page=geocaching

a druhý můţete najít na internetových stránkách rekreačního centra Česká Kanada nacházející se několik kilometrů východně od Jindřichova Hradce: 

http://www.centrumceskakanada.cz/6680/geocaching/.

Obě stránky informují o existenci geocachingu, vysvětlují jeho podstatu a v neposlední řadě lákají potenciální návštěvníky k odlovu schránek v bezprostředním okolí obou míst.

13 Organizace volného času se zaměřením na geocaching V následujících kapitolách se budu detailněji věnovat otázce zabývající se geocachingem a jeho moţným vyuţitím v oblasti cestovního ruchu v praxi. Najdete v nich vykalkulovaný a zorganizovaný turistický geozájezd do Slovinska a jeho porovnání s uspořádáním tzv. event cache, která můţe být také chápána jako jistá forma zájezdu nebo výletu.

13.1 CK Jak jsem se sama přesvědčila při kalkulování a organizování zájezdu do zahraničí, který najdete v podkapitole níţe, je vcelku těţké skloubit geocaching s formálním zájezdem. Největším problémem bylo vyřešit otázku hledání samotných keší, protoţe zájezd je autokarový a plánovaný maximální počet účastníků je 49. To je vcelku vysoké číslo na to, aby se všichni snaţili v terénu keš najít a následně se zalogovat. 43

Došla jsem k závěru, ţe pokud by se CK rozhodla organizovat zájezdy, výlety nebo víkendové pobyty v přírodě s tematikou geocachingu, je lepší počítat spíš s menším počtem účastníků, v opačném případě program spravedlivě a uváţeně rozdělit, stejně tak jako skupinky lidí. Geocaching je hra, která se dá hrát zadarmo a měla by být zdarma dostupná všem. Mělo by to tak i zůstat, proto je hledání kešek na organizovaných akcích spíše zpestřením neţ hlavní náplní. Pokud by byl zájezd zaměřen čistě jenom na hledání kešek, ztrácelo by se pomalu kouzlo a podstata samotného geocachingu.

13.1.1 Devítidenní poznávací turistický geozájezd do Slovinska ČASOVÝ HARMONOGRAM: 1. DEN: Odkud/kam

Najetých km

Počet hodin

Dodatek

Pce/hranice ČR

178 km

2 h, 30 minut

15 minut pauza (tankování)

168 km

2 h, 15 minut

30 minut pauza

288 km

3 h, 15 minut

-

61 km

1 h, 15 minut

příjezd

695 km

9 h, 15 minut

-

hranice ČR/Kulma Shell Kulma/ShellPhranice SLV hranice SLV/Bohinj Ukanc Celkem

(Benzínka Shell Kulma: 78. km dálnice E59) 2. DEN: Ukanc/Vintgar

4 km

5 minut

čekání cca 1 h

Vintgar/Ukanc

4 km

5 minut

čekání cca 3 h

Ukanc/Ribčev Laz

5 km

7 minut

-

Ribčev Laz/Bled

33 km

45 minut

příjezd

Celkem

46 km

1 h, 2 minuty

-

44

3. DEN: Bled/Vintgar

5 km

8 minut

čekání cca 3 h

Vintgar/Kranjska Gora

35 km

45 minut

příjezd

Celkem

40 km

53 minut

-

26 km

50 minut

čekání cca 4 h

26 km

50 minut

čekání cca 4 h

52 km

1h, 40minut

-

55 km

1h

-

4. DEN Kranjska Gora/Aljaţev dom 2x Aljaţev dom/Kranjska Gora 2x Celkem 5. DEN: Kranjska Gora/Bovec (přes pramen Soči) Celkem

čekání cca 3 h 26 km

50 minut

-

Bovec/Tolmin

45 km

1h

čekání cca 2 h

Tolmin/Piran

150 km

2h

-

Celkem

195 km

3h

-

20 km

30 minut

-

12 km

20 minut

-

22 km

40 minut

čekání cca 5 h

54 km

1 h, 30 minut

-

6. DEN:

7. + 8. DEN: Piran/Sečovlje a zpět Piran/Strunjan a zpět Piran/Korte a zpět Celkem

45

9. DEN: Piran/Lipica

63 km

1h

čekání cca 2 h

Lipica/Postojna a okolí

42 km

30 minut

čekání cca 3 h

Postojna/LJ (hostel)

53 km

1h

-

158 km

2 h, 30 minut

-

30 km

45 minut

čekání cca 3 h

130 km

1 h, 15 minut

15 minut zastávka (+tank.)

20 km

15 minut

bez zastávky

150 km

1 h, 40 minut

30 minut zastávka

168 km

2 h, 15 minut

bez zastávky

12 km

15 minut

tankování

178 km

2 h, 30 minut

-

688 km

6 h, 55 minut

-

Celkem 10. DEN: jízda po LJ LJ/benzínka před hranicemi benzínka (OMW)/hranice SLV hranice SLV/Kulma Shell Kulma Shell/hranice ČR hranice ČR/Znojmo Znojmo/Pardubice Celkem

(Benzínka OMW, první za městem Maribor, dálnice A1) Km celkem najeto: 1 982km Hodin čekání: cca 56 hodin NEPŘÍMÉ NÁKLADY: 356 km v tuzemsku (+objíţďky a přístavné kilometry 10%) 392 km = 9 408 + DPH = cca 11 290 Kč 1626 km v zahraničí (+objíţďky a přístavné kilometry 10%) 1 789 km = 42 936 Kč (z toho Rakousko 852 km a Slovinsko 774 km) Náhrada za čekání předběţným odhadem: 40 x 100 = 4 000 Kč Celkem za dopravu: 58 226 Kč 46

1) Mzda 2. řidiče a dvou průvodců: smluvně domluvená na 1 000 Kč/den = 3 x 1 000 x 10 = 30 000 Kč 2) Ubytování řidičů a průvodce: 

2 x 30 € = 60 € (2 osoby zdarma = gratuita)



4 x 27,01 € = 108,04 €



8 x 33,01 € (2 noci) = 264,08 €



4 x 32 € = 128 €



12 x 24 € (3 noci) = 288 €



2 x 60 € (2 dvoulůţkové pokoje) = 120 €

Celkem = 968,12 € (23 671 Kč) 3) Diety řidičů a průvodce: Denní sazba je 35 € Slovinsko (=856 Kč), nikdy ne více neţ 12 hodin, takţe se bere 50% z částky = 17,50 € Kaţdý den mají v ceně snídani: krácení o 35% (11,375 €) = 279 Kč Jeden večer se sklípkem krácení o 25% z celkové částky (26,25 €) = 642 Kč (déle neţ 12hodin) 279 x 7 = 1 953 + 642 (večer se sklípkem) = 2 595 Kč Rakousko stravné = 45 € (=1.100,25 Kč) První a poslední (desátý) den tedy tráví nejvíce času v Rakousku: 

první den - 50% ze 45 € = 22,50, krácení (večeře) – 35% = 14,625 € = 357,58 = 358 Kč



desátý den – 50% 45 € = 22,50, krácení (snídaně) – 35% = 14,625 € = 357,58 = 358 Kč

Celkem = 2 595 + 716 (358 x 2) = 3 311 x 4 = 13 244 Kč

47

4) Rozdíl v ceně nafty: Autobus má spotřebu cca 28l/100km (průměrná spotřeba na 1 km = 0,28l), nádrţ má objem 500 l, 40 l ponecháváme rezervu, takţe počítáme s 460 l. Na jednu nádrţ bez pouţití rezervy ujede tedy 1 642km. Vyjíţdíme z Pardubic s plnou nádrţí, neţ překročíme hranice (178km), dotankujeme opět na plnou nádrţ, a to 49,84 l = 1.664,656 = 1 665 Kč. Na plnou nádrţ dojedeme aţ k benzínce, na které budeme stavět po cestě domů za Mariborem (1251 km), kde dotankujeme opět plnou nádrţ, ve Slovinsku je levný benzín i nafta. Plná nádrţ, tj. 350,28 l = 434,3472€ = 10 619,78904 = 10 620 Kč. Celkem = 1 665 + 10 620 = 12 285 Kč Cena nafty v zahraničí [25]: 

ČR 33,40 Kč (=1,36 €)



SLOVINSKO 1,24 €



RAKOUSKO 1,35 €

Aktuální kurz €/Kč k 18. 3. 2011: 24,45 Kč [26] 5) Parkovné cca: Odhadujeme na 30 € = 734 Kč 6) Poplatky za užití silnic a dálnic: 

ČR = 12 km u Jihlavy = 16,20 Kč



Rakousko = 824 km x 0,1540 = 126,896 € = 3 102,6072 = 3 103 Kč



Slovinsko = systém DARS, 41,10 € (cca 50 €) = 1 222,50 = 1 223 Kč

Celkem: 4 342,20 = 4 343 Kč

48

Vstupy průvodců: 

Savica= 2x 2,10 €



Bled hrad = gratuita



Projíţďka pletnou ke kostelu = 1 x 12 €



Vintgar = 2 x 3 €



Tolmin = 2 x 3,20 €



Sečovlje = 2 x 5 €



Škocjan = 2 x 15 €



LJ hrad = 2 x 2 €



Balíček (Postojna a Predjama) = 2 x 23,70 € (Proteus individuální prohlídka)



Lipica = 2 x 10 €

Celkem = 92,60€ = 2 264,07 = 2 265 Kč NEPŘÍMÉ NÁKLADY CELKEM = 58 226 + 30 000 + 23 671 + 13 244 + 12 285 + 734 + 4 343 + 2 265 = 144 768 Kč PŘÍMÉ NÁKLADY: 1) Ubytování 

Bohinj = 30 € 1x (večeře při příjezdu a snídaně ráno)



Bled = 27,01 € 1x



Gora = 33,01 € 2x



Bovec = 32 € 1x



Piran = 24 € 3x



LJ = 30 € 1x (případný 3lůţák = 21,70 €) = finální sleva o 8,30 € (= 202,90 = 203 Kč)

Celkem: 257,03 € = 6 284,38 = 6 285 Kč 2) Večeře: 

Voucher 10 € na večeři v Goře (po výletě na Triglav)



Korte = 20 €



Piran, večeře na pobřeţí = 20 €

Celkem 50 € = 1 222,50 = 1 223 Kč 49

3) Další náklady a vstupy: 

Savica= 2,10 €



Bled hrad = 6,50 €



Projíţďka pletnou ke kostelu = 12 €



Vintgar = 3 €



Tolmin = 3,20 €



Sečovlje = 5 €



Škocjan = 15 €



LJ hrad = 2 €



Lipica = 10 €

Celkem= 58,80 € = 1 437,66 = 1 438 Kč 4) Riziko neobsazenosti a náklady na jednotlivce: 49 míst, riziko neobsazenosti je 20%; 80% ze 49 účastníků = 39,20 = 40

PŘÍMÉ NÁKLADY CELKEM = 6 285 + 1 223 + 1 438 = 8 946 Kč NEPŘÍMÉ NÁKLADY NA JEDNOTLIVCE = 144 768/40 = 3 619,20 = 3 620 Kč CELKEM 12 566 Kč (S DPH CELKEM = 15 079,20 Kč)

CELKOVÁ CENA CK PRO LEPŠÍ PRODEJ: 15 099 Kč

50

Průvodní text zájezdu: Devítidenní poznávací turistický zájezd po nejznámějších a nejkrásnějších místech Slovinska za 15.099 Kč. Středně náročný autokarový zájezd, při kterém poznáte krásy Slovinska nejen z oken autobusu, ale na vlastních nohou a vlastní kůţi. Kaţdý den navštivte ta nejzajímavější zákoutí krásné, čisté a zdravé země plné zeleně. Prozkoumejte skvosty Julských Alp, uţijte si tři dny u Jaderského moře na slovinském pobřeţí, ochutnejte Istrijskou kuchyni a tradiční slovinská vína. Navštivte rozsáhlé komplexy dvou nejznámějších jeskyní Slovinska, pokochejte se krásnými slovinskými vodopády a soutěskami, projeďte se loďkou po jezeře Bled a nakonec si uţijte poklidnou atmosféru hlavního města Ljubljany. V ceně zájezdu: ubytování (3 noci v hotelu, 6 nocí v kvalitních hostelích, pokoje dvou a třílůţkové), kaţdý den snídaně, první den při příjezdu zajištěna večeře, 1x večeře (voucher) v Kranjske Goře v hotelu Kotnik, Istrijský večer (hudba, občerstvení včetně nápojů), návštěva tzv. gostilny v Korte a degustace tradičních vín, občerstvení včetně ochutnávky lanýţů a dalších specialit. Vstupy v ceně: 

vodopád Savica u jezera Bohinj



nejznámější slovinská soutěska Vintgar



exkurze hradu Bled



projíţďka lodí (tzv. pletnou) na jediný slovinský ostrov nacházející se na jezeře Bled



soutěska Tolmin



solná pole Sečovlje (chráněné území) a návštěva muzea soli



Lipica (prohlídka stájí)



Škocjanská jeskyně (návštěva jeskyně zapsané v seznamu UNESCO)



Predjamski hrad (zcela unikátní hrad vybudován ve skále)



návštěva hradu v hlavním městě Ljubljani

Na vlastní náklady v případě zájmu: 

projíţďka lodí po jezeře Bohinj



Postojna jeskyně (jeden z největších jeskynních komplexů v Evropě) + Proteus Vivarium (expozice o Macarátu jeskynním)

cca 10€ balíček 23€ 51

Pro koho je zájezd určen? Zájezd je určen především mladým lidem, studentům, rodičům s dětmi (doporučujeme aţ od 9 let) a lidem v produktivním věku. Není příliš náročný, jen musíte brát v úvahu čas strávený v autokaru po cestě tam i zpět i přejezdy mezi jednotlivými místy. Jelikoţ se jedná o zájezd poznávací, snaţíme se svým zákazníkům ukázat co nejvíce slovinských skvostů, čemuţ odpovídá i celý program a časový harmonogram zájezdu. Jelikoţ se jedná o zájezd turistický, objevovat skryté skvosty Slovinska budete převáţně „po svých“. Jeden den budete mít moţnost vystoupit na nejvyšší horu Triglav (2864 m), které je náročnějším vysokohorským výstupem, a proto doporučujeme, aby účastníci pečlivě zváţili svojí případnou účast na tomto výšlapu. ČASOVÝ HARMONOGRAM ZÁJEZDU: Den prvý: Odjezd z České republiky, z Pardubic v 08.00. Příjezd do Slovinska ve večerních hodinách, cca v 17.30, ubytování v hostelu Pod Voglom u jezera Bohinj, večeře. Večerní přednáška na téma geocaching a vyřešení organizačních otázek. Den druhý: Snídaně, odjezd z hotelu v 9.00, návštěva vodopádu Savica. Od vodopádu pěší procházka do vesnice Ribčev Laz, kde bude čekat přistavený autobus. Někteří mohou místo procházky absolvovat plavbu po jezeře Bohinj, a tak se dostat do výše zmíněné vesnice. Odjezd z Bohinje v 13.00. Cesta do Bledu. Ubytování v hostelu Youth, volný program, moţná procházka po městečku Bled a kolem jezera - doporučujeme! Den třetí: Snídaně, odjezd opět v 9.00. Návštěva nejznámější slovinské soutěsky Vintgar. Procházka ke kostelu Sv. Katariny nad Homom, průchod pastvinami, moţný kontakt s ovcemi a kozami. Odjezd zpět do Bledu. Exkurze bledského hradu. Výklad českého průvodce. Volno na oběd, případný odpočinek a procházku. V 14.00 sraz, projíţďka loděmi (tzv. pletnami) na jediný slovinský ostrov nacházející se právě na jezeře Bled. Kolem 15.30 odjezd do Kranjske Gory. 16.30 ubytování a čas, který zbývá do večeře, bude vyuţitelný ke geocachingu. Večeře 19.00.

52

Den čtvrtý: Volitelný program v závislosti na zájmu účastníků a na počasí. Pro zdatné je připraven výstup na nejvyšší horu Slovinska Triglav (2 864 m). V tomto případě je potřeba brzký výjezd od hotelu a tím pádem i časné vstávání. Odjezd v 5.30, předpřipravené svačiny k dispozici. Pro méně odváţné je připravena procházka, odjezd z hotelu v 10.00. V obou případech autobus účastníky zaveze k chatě Aljaţev dom (moţné občerstvení) a odsud je také i odveze. Odtud započne cesta na Triglav i putování k vodopádu Peričnik a dále. Po cestě na Triglav se budete moci občerstvit, a to na chatě Triglavski dom. Cesta zpět: první skupina, která nepůjde na Triglav, odjezd v 14.00, druhá skupina podle příchodu k chatě, cca v 16.00. Večeře zajištěna formou voucheru (na 10 €), který účastníci budou moci uplatnit v pizzerii nebo restauraci umístěné v areálu hotelu Kotnik. Den pátý: Snídaně, odjezd z hotelu v 10.00. Cesta bude pokračovat k sedlu Vršič. Krátká zastávka u jezera Jasná za Kranjskou Gorou. K Vršiči vede několik desítek serpentýn, jedná se o dlouhou horskou cestu. Na místě geocaching, moţné občerstvení a krátký rozchod. Z Vršiče opět serpentýnami dolů do údolí. Další zastávka je pramen řeky Soči. Autobus zastaví u chaty Při Izviru Soči. Odtud pěší procházka k pramenu. Od pramenu Soči dále po cestičce Soška Pot, která vede k jediné botanické zahradě Juliana Alpina ve Slovinsku. Zpět k autobusu, který nás zaveze k dalšímu zajímavému úkazu, který se slovinsky nazývá Velika korita Soče. Krátký rozchod. Přespání v městečku Bovec, které je vzdáleno jen pár kilometrů. Příjezd do Bovce cca v 17.00. Den šestý: Snídaně, odjezd z Bovce v 9.00. Příjezd do Kobaridu v 9.30. Vycházka kolem Napoleonova mostu aţ k vodopádu Kozjak. Cestou se můţete kochat nádhernou barvou řeky Soči ne nadarmo nazývanou smaragdovou kráskou. Odjezd z Kobaridu v 11.00 do Tolminu. Příjezd cca v 11.30, prohlídka soutěsky, moţnost občerstvení, odjezd do Piranu v 14.00. Příjezd kolem 16.00, ubytování. Večerní Piran, odlov kešky, večeře v restauraci na téma Istrijský večer. Ochutnávka tradičních slovinských jídel a jídel oblasti Primorska (pobřeţí) formou rautu, k dispozici bude pršut, mořské plody, maso, zelenina, ovoce, degustace tradičních nápojů a další delikatesy.

53

Den sedmý: Snídaně, odchod z hostelu v 10.00. Procházka do Portoroţe, Luciji a do Sečovlje. V Sečovlje návštěva tradičních solných polí a exkurze muzea. Odjezd ze Sečovlje autobusem v 14.00. Odpoledne volný program, moţnost opalování a koupání. Večerní program: návštěva restaurace v Korte, tzv. gostilny. Ochutnávka lanýţů a degustace slovinských vín. Kromě lanýţů ochutnáte i jiné pochutiny, pro kaţdého něco. Den osmý: Snídaně, odchod z hostelu v 10.00. Procházka do Strunjanu (dříve aktivní solná pole, dnes svoji produkci jiţ pozastavili) a k monumentálnímu skalnímu útesu za Strunjanem (moţnost koupání), volná zábava, cca 2 hodiny. Zpět nás odveze autobus. Odpoledne a večer volný program. Den devátý: Snídaně, odjezd z hostelu v 9.00. Návštěva vesničky Lipica proslavené díky koním, které se tu odpradávna chovají, vznešeným lipicánům. Prohlídka od 10.00. Dále cesta do rozsáhlé jeskyně Škocjan, která je zapsaná v seznamu UNESCO a určitě nadchne svojí velikostí jejího hlavního dómu. Prohlídka od 12.00. Další slovinskou „specialitou“ je beze sporu Predjamski Grad, který je symbolem Slovinska. Jedná se o hrad, který je vystaven do skály. Prohlídka s českým výkladem našeho průvodce. Cesta do Ljubljany. Po cestě moţnost prohlídky další jeskyně, jeskyně Postojna, která je volitelná stejně jako návštěva expozice Macaráta Jeskynního, Proteus Vivarium. Kdo bude mít zájem, můţe absolvovat prohlídku v 16.00. Ostatní volný program v rozsáhlém areálu Postojne, kde je několik moţností k posezení na trávě a lavičkách a k malé procházce podél řeky nebo do přilehlého lesa. Odtud cesta do Ljubljany, ubytování v hostelu v hlavním městě Slovinska (příjezd asi v 19.00). Den desátý: Snídaně, odjezd z hostelu v 9.30. Prohlídka hlavního města Ljubljany, krátká keškovací procházka centrem, rozchod cca 2 hodiny, moţnost oběda. Odjezd směr Česká republika v 15.00, plánovaný příjezd kolem 21.00.

54

KEŠKY A ZÁJEZD: Zakomponovat geocaching do zahraničního 9denního poznávacího autokarového zájezdu nebylo nic lehkého. Je těţké jít hledat kešku ve skupině 49 lidí (v případě, ţe by se naplnila kapacita zájezdu). Po dlouhých úvahách a dobrých radách od přátel a rodiny jsem se rozhodla zorganizovat odlov kešek na slovinském putování následovně. V případě, ţe se naplní plná kapacita autobusu (49 lidí), ráda bych rozdělila celý zájezd na několik skupin. Nejoptimálnější by bylo, kdyby skupinek bylo devět. Na kaţdý den zájezdu jedna skupinka. Takţe osm skupinek po šesti lidech a jedna po sedmi. Účastníci zájezdu se samozřejmě budou moci rozdělit do skupinek, jak sami chtějí. Při odjezdu z Čech bude rozeslán po autobuse seznam, kam se kaţdý bude moci zapsat a vybrat si s kým chce ve skupině být. Týmy si můţou samy zvolit vlastní název. Do seznamu účastníci vypíší zkušenosti s geocachingem, případnou přezdívku. Následně dostane kaţdá skupinka vytisknuté listingy ke keškám, které budou daný den hledat. Dny, kdy budou mít tzv. „keškovací sluţbu“, si mohou také skupinky vybrat podle vlastního uváţení. Kaţdý tým bude mít v den její sluţby k dispozici GPSku a jejich úkol bude najít kešky, které budou naplánované. GPSky budou dvě, v případě, ţe by se skupina rozdělila (např. v den volby výstupu na Triglav nebo procházky k vodopádu Peričnik). Kaţdá skupina má za úkol kešky najít, zalogovat všechny účastníky zájezdu (k tomu bude určeno speciální razítko nebo samolepka, která bude logovat všechny účastníky), kešku vrátit na její místo a zase skrýt. Zájemci z jiných týmů se mohou ke skupině přidat. Ostatní účastníci budou samozřejmě poblíţ, aby si v případě zájmu mohli kešku prohlédnout a podívat se, kde a jak byla ukrytá. Razítko (nebo samolepka) bude speciálně zhotoveno a bude na něm napsáno „nalezeno 40členným týmem při keškozájezdu ve Slovinsku“. Byla by nutná pozdější domluva s majiteli nalezených kešek a následně i vysvětlena situace, která nás k tomu vedla. Někteří účastníci zájezdu jiţ mohou být aktivními hráči geocachingu, někteří ne. Bude záleţet jen na nich, zda si kešky zalogují dodatečně na internetu nebo ne. Pro ty, kteří účet na geocachingu nebudou mít, řádně vysvětlíme postup, jak se zaregistrovat a jak kešky logovat (večerní přednášky).

55

Při nástupu do autobusu dostane kaţdý účastník zájezdu mapu Slovinska (zdarma od informačních center ve Slovinsku), seznam kešek, které je čekají (budou i graficky vyznačeny v další mapce, kterou obdrţí) a program celého zájezdu. Při úvodním slovu průvodci účastníkům vysvětlí, na jaký zájezd se přihlásili, co je čeká a seznámí je obecně s geocachingem. Zjistí také, kdo z účastníků geocaching hraje a kdo ne. Zájezdu se budou účastnit dva z důvodu lepší organizace a i z důvodu rozdělení programů v některých dnech. Celý program je koncipován spíše jako zájezd turisticky poznávací, odlov kešek je příjemným bonusem. 50 lidí lovící jednu kešku se můţe zdát vcelku neuskutečnitelné. Ale bude-li tento organizační problém dobře vymyšlen a zvládnut, neměl by být problém v tomto počtu kešky opravdu odlovit. Po večerech budou probíhat přednášky a večerní sešlosti, kde se bude diskutovat a přednášet na téma geocaching. Účastníky čeká 7 večerů včetně prvního, kde se vysvětlí základy hry, aby další den jiţ mohla první skupinka hledat. Dva večery na pobřeţí přednášky nebudou, jelikoţ je připraven večerní program. Průvodci účastníky naučí pracovat s internetovou stránkou, budou jim vyprávět různé záţitky, promítat filmy, fotky a podobně. Znalost geocachingu průvodců je samozřejmostí. Po večerech budou k dispozici notebooky a promítací plátno. PLÁN KEŠEK Geocache jsou záměrně vybrány z hlediska časové náročnosti a podle jejich typů. V seznamu je převáţná většina tradičních kešek, několik multikeší, pouze dvě nenáročné mystery keše, jedna virtuální a pár earthkeší [2]. Jejich odlov by neměl probíhat s většími potíţemi, terén není ani u jedné z nich fyzicky náročný. Jedinou trochu adrenalinovou keškou je Vršič bunker, která je sice tradiční, ale pro její odlov je třeba proniknout do starých prostor bunkru, který zde byl vystaven za 2. světové války. Odlov je moţný, ale není podmínkou.



První den = úvodní večerní přednáška o geocachingu a seznámení účastníků s hrou

56



Druhý den = 5 kešek 1) Savica waterfall – MULTI (dále jen M) 2) WW1 Cemetery Ukanc – TRADITIONAL (dále jen T) 3) Bohinjsko jezero – Ribčev Laz - T 4) Bohinjsko jezero – Zlatorog – MYSTERY (dále jen Myst.) 5) Bohinji-Tó (Bohinjsko jezero) – T



Třetí den = 5 kešek 1) Sv. Martin Bled - T 2) Blejski Grad – Castle Bled - T 3) Blejski Otok – Island of Lake Bled – T 4) Soteska Vintgar – Vintgar Gorge – T 5) Sv. Katarina – Hom/ St. Katarina Hom - T



Čtvrtý den = podle zájmu (rozdělení na dvě skupinky)

První skupina – výstup Triglav = 2 kešky

1) Triglav 2864 - T 2) WEATHER REPORT – T Druhá skupina – vodopád Peričnik = 3 kešky 1) Vrata Valley – T 2) Peričnik Waterfall – M 3) Water Channels Ruins / Rare Mojstrana – T Kranjska Gora = 5 kešek 1) Info Point/Točka z informacijami - T 2) Lost Place: Minigolf – T 3) Vandotov junak/Vandot´s hero - T 4) ****LOG**** - T 5) Jezero s Zlatorogom/Lake with golden Capricorn – T 57



Pátý den = 9 kešek 1) Russian Chapel – T 2) Vršič Pass – T 3) Vršič Bunker – T 4) Triglav National Park/Izviru Soče – T 5) J.K. – M 6) Korita Mlinarice/Mlinarica Troughs – Earthcache 7) Soča Highlights No.1 – Mlinarica – T 8) Big Troughs of Soča – Earth 9) Big Troughs of the Soča – bonus – T



Šestý den = 4 kešky 1) Slap Kozjak (165m) - T 2) Tolmin Gorges/Tolminska korita – Earthcache 3) The Soča river/reka Soča – Earthcache 4) Piran – T



Sedmý den = 2 kešky 1) Portoroţ/Portorose – T 2) Prvi Geocache v Sloveniji – T



Osmý den = 2 kešky 1) Stjuza – T 2) Tribute Cache: PRVI GEOCACHE V SLOVENIJI – T



Devátý den = 5 kešek 1) Škocjan Doline – Earthcache 2) Škocjan Cave – Earthcache 3) Predjama Castle – T 4) Cave Cache – M 5) Postojna Cave – Earthcache

58



Desátý den = 8 kešek 1) Sv. Josef/St. Joseph – T 2) Ljubljana Castle – T 3) Ljubljanski grad – ORLOV VRH – T 4) Ulica na grad – T 5) Prison of Batthyany Lajos – T 6) Plecnik VI. – Peglezn – VIRTUAL 7) Tromostovje – Triple Bridge – T

Obrázek 13: Mapa centra Ljubljany s plánovanými keškami [2] Sraz u Trojmostí v 15.00. Odjezd z Ljubljany bude uskutečněn z hlavního nádraţí, kde bude přistaven autokar. CELKEM KEŠEK: 50 (47 ti, co vystoupí na Triglav; 48 ti, co půjdou na Peričnik)

59

13.2 Event cache Geocaching je hra mající vlastní kouzlo, je to tak trochu jiný svět. A moţná i proto je tolik oblíbená. Uspořádat zájezdy s námětem geocachingu bylo určitě moţné bez větších problémů, ale co je geocachingem, mělo by geocachingem i zůstat. Proto je nasnadě jednoduché řešení pro lidi, kteří by s ním rádi začali a touţili by po tom skloubit ho s cestovním ruchem. V kapitole o typologii keší jste se dozvěděli, ţe existuje tzv. event cache. Jejich hlavní ideou je setkání kačerů, které má za cíl poznat nové lidi se stejným koníčkem, prodiskutovat záţitky, získat nebo naopak dát cenné rady, ale hlavně uţít si zábavu a legraci. Eventy mohou být různého typu a různé tematiky. Můţe se jednat o prostou sešlost v restauraci nebo hospůdce, ale mohou to být třeba i víkendové pobyty, kde účastníci hledají kešky v dané lokalitě a organizátoři mohou i zajistit pohoštění, ubytování a hlavně zábavu třeba formou her. Toto pojetí sešlostí je mezi kačery velice populární a s těmito tematickými eventy se můţete setkat v poslední době stále častěji a častěji. Pro lidi, kteří by měli zájem spojit hledání kešek s poznáváním nových lidí a zábavou, je event ideální volbou. Účast na nich je většinou nenákladnou záleţitostí a o program se stará pořadatel celé akce, který zařídí všechno potřebné, při vícedenních eventech třeba i ubytování a stravování. Eventy mohou mít i charakter jakési hry, kdy se i dospělí mohou vrátit do časů, kdy jezdili sami na tábory a sbírat v přírodě indicie, které je nakonec dovedou k jejich kýţenému pokladu. Seznam blíţících se eventů v České republice najdete zde: http://www.geocaching.com/seek/nearest.aspx?country_id=56&as=1&ex=0&cFilter=69 eb8534-b718-4b35-ae3c-a856a55b0874-parent&children=y

13.3 Porovnání organizace zájezdu a uspořádání eventu Pokud vezmeme v potaz, ţe geocaching je hrou, která je osobní a vyzdvihuje se v ní spíš individuální přístup, můţeme lehce odhadnout, ţe geozájezdu by se zřejmě neúčastnili lidé, kteří geocaching znají a hrají ho. Ti si raději vlastní výlety naplánují sami, stejně jako odlov jednotlivých kešek. Zájezdy by měly být uspořádané pro lidi, 60

kteří s geocachingem nemají zkušenosti, a proto pro ně bude jejich absolvování velkým záţitkem a setkáním s něčím novým. Zvlášť vhodný by byl zájezd pro děti, pro které by bylo hledání kešek jistě i zábavou. Samozřejmě není podmínkou, aby zájezd byl organizován do zahraničí. Stejně tak dobře by bylo moţné uspořádat zájezd po České republice a děti by mohly spojit příjemné s uţitečným a po návštěvě naučných objektů jako hradů, zámků a muzeí by mohly odlovit kešky v jejich okolí. Pokud by měl kačer pohnutky k účasti na nějaké masovější události spojené s geocachingem, pravděpodobně by zvolil přihlášení na event cache. Event by pro něj vyšel levněji, zajistil by mu odlov nových kešek a setkání s lidmi, kteří se zajímají o stejný koníček. Není nic lehčího, neţ přihlásit se na takový event. Stačí se zalogovat do listingu cache pojmem Will attend a autor hned dostane zprávu o tom, ţe se zúčastníte. Pak uţ stačí jen v daný termín dorazit na smluvené místo, připravit se na téma eventu a náleţitě si tuto sešlost uţít. Vybízí se diskutabilní téma, které se zabývá otázkou, ţe uspořádání geozájezdu by mohlo být v rozporu s pravidly geocachingu. Kdyby si cestovní kancelář nebrala za zorganizování provize z důvodu, ţe se jedná o zájezd s tematikou geocachingu, mohlo by i přesto být sporné, zda není jméno geocachingu zneuţíváno pro tvoření zisku ve prospěch společnosti vytvářející tento zájezd. Ačkoliv by hledání kešek bylo v podstatě jen příjemným zpestřeným zájezdu. Toto by mělo být detailně projednáno s vedením Groundspeak Inc., pod kterým geocaching funguje. A jelikoţ i tato otázka by neměla zůstat nezodpovězena, bylo lepší organizaci opravdu kontaktovat a zjistit, jak to s těmi pravidly ve skutečnosti je. Jak píše Annie ze společnosti Groundspeak Inc. ve svém emailu ze dne 29. dubna 2011: „Barbora, Thanks for your email. It's perfectly fine if travel companies wanted to include finding geocaches as part of their tours and this is okay with the rules of the game of geocaching. There are actually a lot of tourism organizations that create their own geocaching series to entice geocachers to visit their area. For more information on this, please visit the following link: http://support.groundspeak.com/index.php?pg=kb.page&id=97 61

The way it may not be acceptable is if the geocaches could only be accessed by geocachers who are taking a paid tour. Geocaches should be open and available for anyone without cost - obvious exceptions to this are geocaches placed within public parks that require an entrance fee, etc. I hope this helps answer your questions. Best regards, Annie Groundspeak“ Z výše přiloţeného emailu je jasně zřetelné, ţe zorganizování zájezdu s motivem geocachingu moţné opravdu je a navíc je v naprostém souladu s pravidly. Dokonce se v něm autorka zmiňuje o faktu, ţe jiţ mnoho turistických organizací s Groundspeakem spolupracuje.

14 Dotazník Součástí mé bakalářské práce je dotazník, jehoţ cílem bylo zjistit všeobecné povědomí o geocachingu široké veřejnosti, případnou míru zájmu o hru a názory na ní. Dotazník byl zaslán celkem 202 respondetům a níţe si můţete prohlédnout výsledky, které můj výzkum přinesl. V prvé řadě mě zajímalo, zda respondent vůbec geocaching zná či ne. Překvapilo mě, ţe stále poměrně dost lidí geocaching nezná, viz graf 2.

Víte, co je geocaching? 140 120 100 80 60 40 20 0

129

73

Ano

Ne

Graf 2: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 1

62

Tato otázka roztřídila lidi podle jejich odpovědí. Pokud respondenti odpověděli „ano“, automaticky pokračovali v dotazníku a dalších otázkách. Ti, kteří odpověděli „ne“ dále dotazník nevyplňovali. Z těch, kteří znají geocaching, vyplnilo dotazník 129 lidí, z nichţ bylo 75 ţen a 54 muţů. Z toho byla drtivá většina ve věku 16 aţ 26 let (110 respondentů), 17 lidí ve věku 27 aţ 45 let a pouze dva ve věku 45 aţ 60 let. Zajímavý byl i fakt, ţe pouze 26 lidí z dotazovaných, je registrovanými uţivateli geocachingu (graf 3).

Jste registrovaným uživatelem geocachingu? 150 103 100 50

26

0 Ano

Ne

Graf 3: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 5 Další otázka, jejíţ výsledky byly zajímavé, je počet ročně nalezených keší. Můţete si všimnout, ţe opravdu jenom málo respondentů se geocachingu věnuje aktivně. Většina lidí (87) naopak kešky vůbec nehledá, pouze uţ o hře někdy slyšeli a vědí, o co se jedná, viz graf 4.

63

Kolik kešek v průměru ročně najdete? 100

87

80 60

35

40 20

3

3

1

0 ţádnou

1 - 50

51 - 100 101 - 200 201 a více

Graf 4: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 6 Následující otázka jiţ má spojitost s cestovním ruchem. Zajímalo mě, zda dotazovaní lidé si jsou vědomi úzkého spojení geocachingu s turismem. Jak se můţete sami přesvědčit, 91 odpovídajících si je vědomo toho, ţe tyto dva pojmy mají k sobě opravdu blízko.

Myslíte si, že geocaching má úzké spojení s cestovním ruchem? 100

91

80 60 40

22

16

Ne

Nevím

20

0 Ano

Graf 5: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 13 Další zajímavou věcí je, ţe podle dotazovaných má geocaching spoustu přínosů. Nejvíce respondentů (65) zvolilo poslední moţnost, která vyzdvihla všechny výše zmíněné, kterými byli: pobyt v přírodě, aktivní trávení volného času, zpříjemnění výletu či dovolené, nabytí nových znalostí a informací, poznání zajímavých míst a spřátelení s lidmi se stejným zájmem, viz graf 6.

64

Jaké jsou podle Vás pozitivní přínosy geocachingu? 70 60 50 40 30 20 10 0

65

60

54

48 37 26

24

Graf 6: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 12 Trochu smutnější zprávou byl ale fakt, který vyplynul z otázky č. 15. Dotazování měli odpovědět, jak často zahrnují odlov kešek do svého plánování výletů a dovolených. Naprostá většina (91) odpověděla záporně, zatímco zbytek respondentů „ano“, „občas“ nebo zvolili moţnost, ţe k odlovům dochází neplánovaně, viz graf 7.

Plánujete obvykle při Vašich výletech a dovolených i odlov kešek? 91

100 80 60 40 20

10

20 8

0 Ano, pravidelně

Občas

K odlovům dochází neplánovaně

Ne

Graf 7: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 15 Naopak u otázky č. 16 více neţ 65 % souhlasilo s tvrzením, ţe díky geocachingu poznají místa, která by za jiných okolností nenavštívili.

65

Souhlasíte s tvrzením, že díky geocachingu poznáte místa, která byste za jiných okolností nenavštívili? 100

84

80 60 40 18

20

27

0 Ano

Ne

Nevím

Graf 8: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 16 Z dotazníku vyplývá hned několik závěrů. V prvé řadě je to fakt, ţe geocaching zůstává stále mnoha lidem neznámý a nikdy se s ním ještě nesetkali, ani o něm třeba neslyšeli. Z lidí, kteří geocaching znají, jen několik málo z nich provozuje hru aktivně a pravidelně plánují odlov kešek při svých výletech a dovolených. Potěšující je naopak zjištění, ţe lidé si jsou vědomi spojitosti geocachingu s cestovním ruchem a ţe ve hře vidí příleţitost objevovat místa, na která by se za normálních okolností nedostali. Ukázku dotazníku včetně všech odpovědí a zpracovaných grafů naleznete v přílohách práce.

66

15 Závěr Na závěr bych ráda shrnula celý projekt, na kterém jsem pracovala a bakalářskou práci bych tímto ráda zakončila a zhodnotila. První z mých cílů, kterým byl přiblíţení geocachingu veřejnosti, byl splněn. Shrnula jsem základní principy hry a jejich pravidla. Snaţila jsem se je vysvětlit objektivně a ne příliš do podrobností, aby mohla práce být třeba i příručkou pro lidi, kteří by rádi začali geocaching hrát. V geocachingu je témat na psaní daleko více, ale pro potřeby této práce bylo důleţité to, aby čtenáři pochopili pouze základní pravidla hry. Této problematice by bylo vhodné se podrobněji věnovat například v diplomové práci. Další cíl, mnohem důleţitější a korespondující s mým studijním oborem, byl zaměřit svoji pozornost na téma geocachingu a jeho vztahu k cestovnímu ruchu. Vykalkulovala jsem zájezd do zahraničí, který je tematicky zaměřen na hledání kešek. Jedná se o devítidenní turistický poznávací zájezd do Slovinska, jehoţ absolvováním se klient seznámí s geocachingem, začlení se do komunity a zkusí si sám kešky ve Slovinsku odlovit. Po zkontaktování společnosti Groundspeak mi bylo potvrzeno, ţe tento počin není v rozporu s pravidly hry, tudíţ by mohl tento zájezd být bez problému zrealizován. Otázkou ale zůstává, jak velký zájem by o takový typ zájezdu byl. Toto se bohuţel mého dotazníkového výzkumu netýkalo. Do budoucna by bylo moţné se o tuto otázku zajímat více. Moje jediné pochybnosti se týkají ceny, za kterou by byl zájezd nabízen. Podle mého názoru je totiţ vcelku vysoká. A to díky vstupům, které jsou zahrnuty v celkové kalkulaci. Na jejich započítání ale trvám, jelikoţ mám obavy, ţe pokud by měli účastníci návštěvy těchto turistických atrakcí jako dobrovolnou záleţitost, někteří by se mohli rozhodnout je nenavštívit. A to není mým zájmem. Cílem zájezdu je poznat zajímavosti a krásy Slovinska a cena je vyšší i v důsledku toho, ţe je zájezd devítidenní a jsou v něm zahrnuty snídaně i několik večeří včetně večerních programů. Co se týče rozšíření mé práce do budoucna, bylo by moţné rozebrat samotná pravidla geocachingu trochu více do hloubky, věnovat se třeba i zakládání kešek, uvést jejich příklady, zajímat se více o projekty podpory geocachingu a podobně.

67

Další téma, které mne zaujalo a kterému bych se v budoucnu chtěla věnovat, je projekt winecaching. Ačkoliv funguje jiţ několik let, dalo by se říct, ţe o něj zájem zatím tak vysoký není. Podle mě je ve winecachingu velký potenciál a díky tomu, ţe není závislý na registraci na portálu geocachingu, je tudíţ dostupný opravdu všem. Kromě tohoto počinu existuje mnoho dalších projektů, které se věnují podpoře geocachingu a podílí se na nich různé, mnohdy i turistické organizace. V mé další práci bych se ráda zaměřila na komunikaci s organizacemi, které nějakým způsobem geocaching podporují. Zajímalo by mě, jakým způsobem to provádějí, a především co je jejich cílem. Součástí mé práce byl dotazník, který jsem zaslala 202 respondentům. Jeho výsledky jsou podrobněji zpracovány v poslední kapitole mé práce. Zde bych ale chtěla vyzdvihnout nejpodstatnější závěry, které přinesl. Dotazník odhalil, ţe z celkového počtu 202 respondentů 64,5 % ví, co je geocaching a uţ se s tímto pojmem v ţivotě setkala, ať uţ přímo nebo nepřímo. V dalších otázkách jsem pracovala pouze s odpověďmi, které byly pozitivní v otázce znalosti geocachingu, těch bylo tedy 129. Z těchto lidí je pouze 26 registrovaných uţivatelů geocachingu, zbytek o hře sice ví, ale aktivně se ho neúčastní. Naopak v otázce, která se týkala aktivity jejich přátel, odpovědělo pouze 30 z nich, ţe se geocachingem nezabývá ţádný kamarád, nebo zvolili odpověď nevím. Celých 91 respondentů si myslí, ţe má geocaching spojitost s cestovním ruchem, čímţ se potvrzuje i moje domněnky, které demonstruji ve své práci. Pozitivně se také jevila otázka, zda si dotazovaní myslí, ţe díky geocachingu poznají místa, která by za jiných okolností nenavštívili, kdy kladně odpovědělo 84 lidí. V samém závěru práce jsem se snaţila odpovědět na otázku, pro koho by byla snazší účast na tzv. eventu neţ na zájezdu samotném. Jak uţ jsem psala, geozájezd by byl spíše pro lidi, kteří geocaching neznají a nemají s ním ţádné zkušenost. Lidé, kteří hru hrají a jsou aktivními hledači, by zřejmě raději zvolili účastnit se event cache, která by jim přinesla v podstatě podobné uspokojení jako mnou zorganizovaný zájezd. Co se ohlasů na mojí práci týče, shledala se s pozitivním hodnocením od lidí z mého okolí. Podle nich jsem si zvolila zajímavé téma, které v mnohém přináší něco nového.

68

Vykalkulovaný zájezd jsem nenabízela vybraným cestovním kancelářím. Tato myšlenka mě napadla, ale rozhodla jsem se, ţe tak neučiním, jelikoţ by moje práce jiţ přesahovala doporučený rozsah a myslím si, ţe tomu mohu věnovat soukromý čas navíc v případě, ţe by moje práce byla opravdu úspěšná a byl by o ní zájem. Na závěr bych ráda podotkla, ţe doufám, ţe moje bakalářská práce bude přínosná všem těm, kteří se ji rozhodnou přečíst a setká se s kladným přístupem a hodnocením. Práce na ní mě velice bavila a věřím, ţe se geocachingu i cestovnímu ruchu budu v budoucnu i nadále věnovat.

69

16 Seznamy obrázků, tabulek a grafů 16.1 Obrázky Obrázek 1: Mapa Jihlavy s vyznačenými podklady [2] .................................................. 17 Obrázek 2: Vybraná keš na mapě s podrobnějšími informacemi [2] .............................. 18 Obrázek 3: Trade up, Trade Equal or don´t grade [8] ..................................................... 26 Obrázek 4: Ukázka geocoinu, rub i líc [9] ...................................................................... 27 Obrázek 5: Ukázka travel budu [10] ............................................................................... 27 Obrázek 6: Obsah cache [11] .......................................................................................... 28 Obrázek 7: Netradiční úkryt, vodní bóje [16] ................................................................. 35 Obrázek 8: Netradiční úkryt v šišce [16]......................................................................... 35 Obrázek 9: Netradiční úkryt, podvodní keš [17] ............................................................. 36 Obrázek 10: Schéma oběhu 24 druţic kolem Země [20] ................................................ 37 Obrázek 11: Garmin eTrex Legend HCx [22] a .............................................................. 38 Obrázek 12: Oregon 550t PRO [23] ................................................................................ 38 Obrázek 13: Mapa centra Ljubljany s plánovanými keškami [2] ................................... 59

16.2 Tabulky Tabulka 1: počet kačerů podle jejich nálezů v ČR [27] .................................................. 33 Tabulka 2: počet kačerů podle mnoţství zaloţených keší v ČR [28] ............................. 33 Tabulka 3: keše v ČR s největším početm nálezů [29] ................................................... 34

16.3 Grafy Graf 1: počet keší podle jejich typologie [30] ................................................................. 34 Graf 2: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 1 ................................................. 62 Graf 3: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 5 ................................................. 63 Graf 4: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 6 ................................................. 64 Graf 5: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 13 ............................................... 64 Graf 6: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 12 ............................................... 65 Graf 7: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 15 ............................................... 65 Graf 8: odpovědi respondentů dotazníku na otázku č. 16 ............................................... 66

70

17 Informační zdroje 17.1 Online zdroje [1] Geocaching.com [online]. 2011 [cit. 2011-02-17]. Hide and seek cache. Dostupné z WWW: . [2] Geocaching.com [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Dostupné z WWW: . [3] GeoWiki.cz [online]. 18. 2. 2011 [cit. 2011-03-21]. Geocache. Dostupné z WWW: . [4] Hepaa. Geocaching.com [online]. 13.4.2010 [cit. 2011-04-17]. Wiesnerův dům. Dostupné z WWW: . [5] Wiki.geocaching.cz [online]. 12.8.2008 [cit. 2011-04-17]. Letterbox Hybrid. Dostupné z WWW: . [6] Wiki.geocaching.cz [online]. 16.7.2008 [cit. 2011-04-17]. Wherigo Cache. Dostupné z WWW: . [7] Wiki.geocaching.cz [online]. 3.4.2008 [cit. 2011-04-17]. Cache In Trash Out Event. Dostupné z WWW: . [8] GeoWiki.cz [online]. 26. 11. 2008 [cit. 2011-03-21]. Trading. Dostupné z WWW: . [9] Necccaching.wikispaces.com [online]. 2006 [cit. 2011-03-21]. Geocoin. Dostupné z WWW: . [10] Geocachingtravelbugs.com [online]. 2011 [cit. 2011-03-21]. Travel bug. Dostupné z WWW: . [11] Wellnessnoviny.cz [online]. 7.2.2011 [cit. 2011-04-17]. Geocaching. Dostupné z WWW: . 71

[12] Wiki.geocaching.cz [online]. 2007, 4.9.2009 [cit. 2011-04-17]. Historie . Dostupné z WWW: . [13] Geocaching.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-17]. Nálezy. Dostupné z WWW: . [14] Cacherstats.com [online]. 17.2.2011 [cit. 2011-02-17]. Geocacher Rankings. Dostupné z WWW: . [15] ANTONIO, Robert. Antonio.cz [online]. 23. 4. 2010 [cit. 2011-03-21]. Extrémní geocache. Dostupné z WWW: . [16] HUNCUT, Huncut. Poklady.com [online]. 31. 8. 2007 [cit. 2011-03-21]. Netradiční skrýše. Dostupné z WWW: . [17] GERHARD, Adam. Flickr.com [online]. 24. 9. 2006 [cit. 2011-03-21]. Underwater geocache. Dostupné z WWW: . [18] Global Positioning System. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 16.8.2003, last modified on 25.3.2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: . [19] Gps Slansko [online]. 26.7.2008 [cit. 2011-04-17]. GPS. Dostupné z WWW: . [20] Ehodinky.cz [online]. 4.11.2009 [cit. 2011-04-17]. Druţicový systém. Dostupné z WWW: . [21] Garmin [online]. 2009 [cit. 2011-05-08]. Garmin. Dostupné z WWW: . [22] X-store.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Garmin eTrex Legend HCx. Dostupné z WWW: . [23] Examiner.com [online]. 4.11.2009 [cit. 2011-04-17]. Garmin Oregon 550t. Dostupné z WWW: . 72

[25] ÚAMK.cz [online]. 2011 [cit. 18.3.2011]. Ceny pohoných hmot v Evropě v CZK. Dostupné z WWW: . [26] ČNB.cz [online]. 2011 [cit. 18.3.2011]. Kurzy devizového trhu. Dostupné z WWW: . [27] Waymarking.com [online]. 2009 [cit. 2011-05-02]. Waymarking. Dostupné z WWW: . [28] VALA, Jan, et al. Winecaching.cz [online]. 2009 [cit. 2011-05-02]. Winecaching. Dostupné z WWW: .

17.1.1 Tabulky Tabulka 1 [27] Wiki.geocaching.cz [online]. 31.8.2009 [cit. 2011-04-17]. Geocaching v číslech. Dostupné z WWW: . Tabulka 2 [28] Wiki.geocaching.cz [online]. 31.8.2009 [cit. 2011-04-17]. Geocaching v číslech. Dostupné z WWW: . Tabulka 3 [29] Wiki.geocaching.cz [online]. 31.8.2009 [cit. 2011-04-17]. Geocaching v číslech. Dostupné z WWW: .

17.1.2 Grafy Graf 1 [30] Derilin.sweb.cz [online]. 31.8.2009 [cit. 2011-04-17]. Zastoupení keší podle typu. Dostupné z WWW: .

17.2 Knižní zdroje Slovinsko : Průvodce na cesty. 1. vydání. Praha : Freytag & berndt, 2009. 240 s. ISBN 978-80-7316-292-4.

73

18 Přílohy Příloha A: Dotazník

74

75

76

77

Ukázka dotazníku o geocachingu vytvořený pomocí aplikace Google Docs

Výsledky zpracované pomocí grafů 1) Otázka č. 1

Víte, co je geocaching? 150

129

100

73

50 0 Ano

78

Ne

2) Otázka č. 2

Jste: 75

80

54

60 40 20 0 Ţena

Muţ

3) Otázka č. 3

Věk: 120 100 80 60 40 20 0

110

17 0 méně neţ 15

16 - 26

27 - 45

2

0

45 - 60

61 a více

4) Otázka č. 4

Kde jste se o geocachingu dozvěděl(a) poprvé? 100 80

79

60 40 20

24 6

15 5

0 Od přátel Z internetu Z televize Z periodik

Jinak

79

5) Otázka č. 5

Jste registrovaným uživatelem geocachingu? 150 103 100 50

26

0 Ano

Ne

6) Otázka č. 6

Kolik kešek v průměru ročně najdete? 100

87

80 60 35

40 20

3

3

1

0 ţádnou

1 - 50

51 - 100

101 - 200 201 a více

7) Otázka č. 7

Kolik Vašich přátel se geocachingem aktivně zabývá? 60 50 40 30 20 10 0

55 34 18

ţádný

80

1-3

4-6

10

12

7 a více

Nevím

8) Otázka č. 8

Ohodnoťe geocaching z hlediska atraktivnosti: 50 38

40 30

41 24

22

20 10

4

0 1

2

3

4

5

9) Otázka č. 9

Geocaching je podle Vás vhodný spíše pro: 70 60 50 40 30 20 10 0

81

10) Otázka č. 10

Myslíte si, že geocaching má úzké spojení s cestovním ruchem? 100

91

80 60 40

22

16

Ne

Nevím

20 0 Ano 11) Otázka č. 11

Plánujete obvykle při Vašich výletech a dovolených i odlov kešek? 91

100 80 60 40 20

20 10

8

0 Ano, pravidelně

82

Občas

K odlovům dochází neplánovaně

Ne

12) Otázka č. 12

Plánujete výlet, na jehož trase se nachází známý zámek/hrad, v jehož blízkosti se nachází i cache. Co je pro vás primární? 70 60 50 40 30 20 10 0

60 39 19

Primarní je atraktivita

Atraktivita i keš

11 Primární je keš

Ani jedna z výše uvedených

13) Otázka č. 13

Souhlasíte s tvrzením, že díky geocachingu poznáte místa, která byste za jiných okolností nenavštívili? 100

84

50 18

27

0 Ano

Ne

Nevím

14) Otázka č. 14

Myslíte si, že geocaching je finančně náročná hra? 91

100 80

60 40 20

25 13

0 Ano

Ne

Nevím 83

15) Otázka č. 15

Kolik byste byli ochotni zaplatit za pořízení turistické GPS navigace? 120

109

100 80 60 40 17

20

1 0 méně neţ 5.000 Kč 5.001 - 8.000 Kč

8.001 a více

16) Otázka č. 16

Jaké jsou podle Vás pozitivní přínosy geocachingu? 70 60 50 40 30 20 10 0

84

60

65 54

48 37 26

24

17) Otázka č. 17

Má podle Vás geocaching potenciál i do budoucna? 80

67

60

45

40 14

20

3

0

Spíše ne

Ne

0 Ano

Spíše ano

Nevím

85

Příloha B: Zájezd Leták

Reklamní leták nabízející poznávací zájezd do Slovinska

86

Mapy

Mapa jízdy po ČR tam i zpět

Mapa jízdy přes Rakousko do Slovinska

87

Mapa jízdy po Slovinsku s vyznačenými zastávkami

Mapa jízdy přes Rakousko zpět do ČR

88