VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Golfová centra v České republice

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

G o l f o v á c e n t r a v Č e s k é re p u b l i c e Bakalářská práce

Autor: Jan Horák Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2011

Copyright © 2011 Jan Horák

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je pŧvodní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenŧ je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapŧjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladŧ, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20.5. 2011 ...................................................... Jan Horák

Rád bych poděkoval vedoucí bakalářské práce Mgr. Evě Horňákové za její ochotu a trpělivost při vedení práce, za její spolupráci a cenné připomínky a rady. Touto cestou bych také rád poděkoval Mgr. Zuzaně Hrabalové, asistentce ředitele Golf Clubu Olomouc a manaţeru Golf Clubu Radíkov Mgr. Petrovi Rorečkovi za jejich spolupráci a cenné rady.

Abstrakt a klíčová slova Horák Jan: Golfová centra v České republice Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Bakalářská práce je zaměřena na vybraná golfová centra v České republice. Cílem práce je zhodnocení nabídky vybraných golfových center a návrh nabídky propagace pro potencionální zájemce o golf a golfové turisty. Teoretická část se zabývá historií golfu v České republice, vymezení pojmu golfové turistiky v cestovním ruchu a zabývá se subjekty, které se golfové turistice věnují. Dále se věnuje golfovým hřištím v Olomouckém kraji. Praktická část se věnuje vyhodnocení dotazníku, který zjišťuje informovanost respondentŧ v oblasti golfu a zájem nových potenciálních hráčŧ o hraní golfu. Součástí práce je SWOT analýza a návrhy na rozvoj hráčské základny. Klíčová slova Golf,

cestovní

ruch,

golfová

turistika,

golfová

centra,

Olomoucký

kraj

Abstract and key words Horák Jan: Golf centers in Czech republic College of Polytechnics Jihlava, Department of tourism. Supervisor Mgr. Eva Horňáková. Level of qualification: Bachelor Jihlava 2011 The thesis is focused on selected golf centers in Czech Republic. The purpose of bachelor work is evaluation of the offer of selected golf centers and offer a proposal for the promotion of potentially interested person in golf and golf tourism. The theoretical part is focused on the history of golf in the Czech Republic, definition of golf tourism in travel industry and it introduces subjects that are devoted to golf tourism. Bachelor work also attends to golf courses in the Olomouc region. The practical part is devoted to the evaluation of questionnaire, which detects information of the respondents in golf and which show and potential new players, interested in playing golf. The thesis also includes SWOT analysis and proposals for the development of base of new golf players and golf tourism. Key words Golf, golf tourism, golf centers and the Region of Olomouc

Obsah 1.

ÚVOD ................................................................................................................................................ 9

2.

CESTOVNÍ RUCH ........................................................................................................................ 10 2.1 DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU ..................................................................................................... 10 2.2 DRUHY A FORMY CESTOVNÍHO RUCHU ......................................................................................... 10 2.2.1 Druhy cestovního ruchu ..................................................................................................... 11 2.2.2 Formy cestovního ruchu..................................................................................................... 12

3.

GOLF .............................................................................................................................................. 13 3.1 3.2 3.3

HISTORIE GOLFU V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................................................... 15 STRUČNÁ PRAVIDLA GOLFU: ........................................................................................................ 20 10 NEJLÉPE HODNOCENÝCH HŘIŠŤ A AREÁLŦ DLE NÁZORU GOLFOVÝCH HRÁČŦ .......................... 22

4.

ČESKÁ GOLFOVÁ FEDERACE ................................................................................................ 25

5.

CZECHTOURISM......................................................................................................................... 26

6.

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ V OLOMOUCKÉM KRAJI..................................................................... 28 6.1 GOLF CLUB OLOMOUC ................................................................................................................. 28 6.1.1 Základní informace ............................................................................................................ 29 6.2 GOLF CLUB RADÍKOV .................................................................................................................. 30 DOTAZNÍKOVÝ PRŦZKUM ...................................................................................................... 31

7.

7.1

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ......................................................................................................... 32

8.

SWOT ANALÝZA GOLFOVÝCH HŘIŠŤ V OLOMOUCKÉM KRAJI ................................ 47

9.

ZHODNOCENÍ A NAVRHOVANÁ ŘEŠENÍ ............................................................................ 48

10.

ZÁVĚR ............................................................................................................................................ 50

11.

INFORMAČNÍ ZDROJE .............................................................................................................. 52

12.

PŘÍLOHY ....................................................................................................................................... 54

12.1 12.2 12.3 12.4

PŘÍLOHA 1 ............................................................................................................................... 55 PŘÍLOHA 2 ............................................................................................................................... 60 PŘÍLOHA 3 ............................................................................................................................... 64 PŘÍLOHA 4 ............................................................................................................................... 66

Seznam zkratek IAGTO...Globální asociace pro golfový cestovní ruch EPGA…Evropská profesionální golfová asociace GCP…Golf Club Praha GKL…Golf Club Líšnice GS ČSR… Golfový svaz Československé republiky GCB…Golf Club Brno GKT…Golf Club ČSTV…Československý svaz tělovýchovy TJ…tělovýchovná jednota ÚV ČSTV…Ústřední výbor Československé tělovýchovy ČSG…Československý svaz golfu ČMGS…Českomoravský golfový svaz ČGF…Česká golfová federace EAG…Evropská golfová asociace ČCCR…Česká centrála cestovního ruchu HDP…Hrubý domácí produkt CR…Cestovní ruch GCO…Golf Club Olomouc GCR…Golf Club Radíkov

Seznam cizích slov Foursome – Hra dvou týmŧ o dvou hráčích Fee – Poplatek za hru Fervej (fairway) – nakrátko střiţená tráva mezi odpalištěm a jamkovištěm, je to optimální cesta k jamce Green – jamkovitě s jamkou a trávou nejníţe střiţenou Fam trip – nástroj PR, kdy se organizace či jednotlivec snaţí dosáhnout pozitivní publicity

1. Úvod Golf je jiný neţ u nás dva nejpopulárnější sporty, tedy fotbal a hokej, je jiný neţ ostré, bezremízové a často pravidla nerespektující podnikání. Je to hra gentlemanŧ. Golf je samozřejmě velký obchod a fenomén ovládající všechny světadíly. Točí se v něm obrovské peníze, ti nejúspěšnější hráči patří k nejbohatším sportovcŧm planety a díky nim tato hra přitahuje miliony nových hráčŧ i divákŧ. V České republice v posledním desetiletí nastal velký rozmach co se týče počtu nových hráčŧ a budování nových hřišť. Golfoví turisté patří k nejlukrativnějším klientŧm cestovních kanceláří i hotelŧ, neboť jde vesměs o příslušníky vyšší příjmové skupiny. I právě proto zde panuje přesvědčení, ţe při vyřčení slova golf se u nás první vkrade myšlenka finanční náročnosti tohoto „koníčku“ či sportu. Proto nepřekvapí, ţe mezi vyznavače golfu v České republice se především řadí finančně lépe zajištění lidé a podstatnou skupinu tvoří osoby starší 50 let. Česká republika má velký potenciál k tomu, aby se stala přední evropskou golfovou destinací je však potřeba vytvořit její unikátní image jako golfové destinace a především informovat. Peter Walton, prezident IAGTO, vidí budoucnost českého golfu pozitivně. Říká: „Golf v České republice dosahuje tak vyrovnaně vysoké kvality, že tato země má potenciál stát se jednou z nejúspěšnějších golfových destinací ve střední Evropě.“ Cílem bakalářské práce je tedy informovat potenciální zájemce o golfovou turistiku v České republiky, ukázat případné moţnosti rozvoje golfové turistiky a představit subjekty, které se golfu věnují.

9

2. Cestovní ruch V dnešní době uţ téměř nenajdeme člověka, kterému by pojem cestování a cestovní ruch nic neříkal. Pro někoho je to hezká dovolená u moře, příjemný víkend u vody nebo na horách, výlet za kulturními památkami, nebo téţ sportovní vyţití v přírodě i sportovních centrech apod. Lidé tedy v rámci účasti na cestovním ruchu uspokojují své potřeby a realizují své plány, zájmy a záliby. Cestovní ruch je u nás i ve světě povaţován za odvětví budoucnosti, protoţe jeho rozvoj provází přínos i v mnoha jiných oblastech. Cestovní ruch představuje silné hospodářsko-ekonomické odvětví, které ovlivňuje zaměstnanost, rozvoj regionŧ, podílí se na tvorbě HDP a má vliv na příjmy místních rozpočtŧ. [1]

2.1 Definice cestovního ruchu V odborné literatuře se cestovní ruch vymezuje jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo trvalé bydliště, zpravidla ve volném čase, za účelem zotavení, poznání, společenského kontaktu, kulturního a sportovního vyžití, lázeňského léčení a pracovních cest“(Orieška 1999 s. 5). Dle světové organizace cestovního ruchu se jedná o „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojŧ navštíveného místa)“ [2].

2.2 Druhy a formy cestovního ruchu V rozdělení cestovního ruchu se rŧzné literatury mírně rozcházejí. Obecně však platí, ţe cestovní ruch dělíme na druhy cestovního ruchu, které jsou především dány motivací účastníkŧ a účelem jejich cest. Druhým určujícím faktorem jsou formy cestovního ruchu, které dělíme jednak z hlediska geografického, podle počtu účastníkŧ, podle zpŧsobu organizování, podle délky účasti apod.

10

2.2.1 Druhy cestovního ruchu 

Podle doby pobytu dělíme na krátkodobý a dlouhodobý. Krátkodobý pobyt nepřekročí délku tří dnŧ, tzn. maximálně dvou přenocování. Dlouhodobý cestovní ruch (CR) je pak omezen pobytem mimo bydliště do 6 měsícŧ.



Podle rozloţení během roku rozdělujeme cestovní ruch na sezónní a celoroční. Sezónní cestovní ruch je dán aktivitami, které lze provozovat pouze za určitého počasí (lyţování v zimě), kdeţto celoroční CR je od vlivu počasí oproštěn.



Podle počtu účastníkŧ dělíme cestovní ruch na individuální a skupinový



Podle zpŧsobu zabezpečení sluţeb rozlišujeme cestovní ruch na organizovaný a neorganizovaný. V organizovaném cestovnímu ruchu platí, ţe sluţby zajišťuje cestovní kancelář, nebo jiný subjekt cestovního ruchu. Naproti tomu v neorganizovaném CR si zajišťuje účastník cestovního ruchu vše sám.



Podle pŧvodu hosta a místa realizace cestovního ruchu rozlišujeme cestovní ruch domácí a zahraniční. Domácí cestovní ruch se odehrává v oblasti státního území daného obyvatelstva. Zahraniční cestovní ruch se rozlišuje dále podle toho, zda se jedná o zahraniční účastníky na území jiného státu (aktivní), nebo zda jde o výjezd a pobyt sledovaného obyvatelstva na území jiného státu. Třetí moţností je pak cestovní ruch tranzitní, kde se jedná o prŧjezd zahraničních účastníkŧ cestovního ruch přes území sledovaného státu.

V posledních letech došlo k velkému rozvoji sportovního cestovního ruchu a zvláště golf nezŧstal v této oblasti pozadu. Dle druhŧ cestovního ruchu lze golfovou turistiku u nás zařadit jak do krátkodobého tak i do dlouhodobého cestovního ruchu, neboť délka pobytu hostŧ mŧţe i nemusí přesáhnout onu délku tří dnŧ. Naprosto jednoznačně se golfová turistika v ČR odvíjí od počasí. Golf je tedy na našem území sportem sezónním. Na podzim a v zimě jsou hřiště u nás pod sněhem, nebo ve špatném herním stavu a tedy uzavřena. Výjimku tvoří pouze indoorové trenaţéry v uzavřených halách. Golfovou turistiku provozují lidé individuálně, kam patří i rodiny, stejně tak ale i v rŧzných skupinách, formálních či neformálních. Golfovou turistiku lze téţ zařadit mezi organizovaný i neorganizovaný druh cestovní ruchu. Vzhledem k tomu, ţe naše hřiště vyuţívají nejen domácí hráči, ale jezdí si naše hřiště vyzkoušet i hráči ze zahraničí nelze 11

říct, ţe by byla golfová turistika pouze domácím nebo pouze zahraničním cestovním ruchem.

2.2.2 Formy cestovního ruchu Základními formami cestovního ruchu jsou: 

Poznávací cestovní ruch



Pobytový cestovní ruch

Specifické formy cestovního ruchu dělíme podle zaměření aktivit, které se v mnoha případech překrývají. Patří sem rekreační, vysokohorský, lázeňský, kulturně poznávací cestovní ruch, přírodní turistika, etnický, náboţenský cestovní ruch, hospodářský, kongresový cestovní ruch, nákupní turistika a jiné. Ve velké míře je zde zastoupen i sportovní ruch, kam turistika spojená s golfem patří nejvíce. Sportovní cestovní ruch charakterizuje Hesková (2006) jako „cestovní ruch, pro který je charakteristický pobyt ve vhodném sportovním prostředí, spojený s aktivním vykonáváním rŧzných sportovních činností.“ „Pohyb a sport ve volném čase má, zvláště během dovolené, velký význam. Pohyb představuje širší soubor činností než sport, protože některé pohybové činnosti, například procházky, není možné jednoznačně přiřadit ke sportu. Požadovaného efektu pohybových a sportovních činností však není třeba dosahovat jen za cenu krajního tělesného vypětí. Na druhé straně ani nicnedělání bez pohybu není řešením Potřebný je jak pohyb, tak i pasivní odpočinek. Jejich rozumným střídáním je možné dosáhnout fyzického i psychického odpočinku a intenzivních zážitků z dovolené. Kolektivně provozované pohybové a sportovní činnosti navíc sbližují lidi a pomáhají překonávat egocentrismus.“ (Orieška, 1999, s. 178). Sportovní cestovní ruch dělíme na: 

Aktivní, tedy samotné aktivní provozování sportu účastníkem cestovního ruchu. K tomu je potřeba vhodného sportoviště zaměřeného na určitý druh sportu



Pasivní, tedy návštěva sportovních událostí, jako jsou například olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy, v případě golfu například i mezinárodních turnajŧ. 12

Golfová turistika je velkou měrou specifická svým sportovním zaměřením, ovšem jednoznačně pouze sportovním cestovním ruchem není. Jak jiţ bylo zmíněno, rŧzné aktivity se v mnoha případech překrývají, a nejinak je tomu i zde. Kolem řady hřišť totiţ vznikají další sportovní areály, hotely, lázně, restaurace, konferenční prostory, a řada dalších doprovodných sluţeb. Proto lze například říct, ţe své zastoupení má golfová turistika i v rekreačním a lázeňském cestovním ruchu. Aktivně se golfu v České republice věnuje 50 000 golfových hráčŧ. K tomu je třeba přičíst i zahraniční hráče, kteří k nám jezdí objevovat nově vznikající i tradiční golfová hřiště. Pasivní, tedy divácká účast si našla své místo i na golfových hřištích u nás. Například největší golfové události, kterou byl turnaj EPGA v Čeladné, přihlíţelo na místě kaţdý den okolo 6000 divákŧ [3].

3. Golf Základní definice pro slovo golf uvádí, ţe golfem se rozumí venkovní sport, ve kterém samotný hráč nebo malá skupinka hraje malým golfovým míčkem do jamky a pouţívá přitom rŧzné hole. Pravidla golfu definují, ţe golfová „hra spočívá v hraní míčkem z odpaliště do jamky ranou nebo postupnými ranami v souladu s pravidly“ [4]. Golf je sport i hra. Hra společenská, týmová i individuální a velmi zábavná. Lze ji hrát rekreačně i výkonnostně a to v libovolném věku. Golf poskytuje pestrou škálu zpŧsobŧ hry (jamková = souboj dvou hráčŧ, na rány = skupinová soutěţ, foursome = souboj mezi dvojicemi, a mnohé další formy). Ţádná dvě hřiště nejsou stejná. Ţádné dvě hry nejsou stejné ani na tomtéţ hřišti [5]. Lidem, kterým se golf nezdá dostatečně sportovní záleţitostí, je třeba oponovat. Sportovní golf není poklidná nenáročná procházka v parku. Pokud se účastníte golfu aktivně, čeká vás při jedné hře prŧměrně okolo 8 km chŧze se zátěţí, zhruba aţ stokrát technicky velmi náročným pohybem těla odpálíte míček rychlostí převyšující mnohdy i 200 km/h. V rŧzných situacích musíte pečlivě kontrolovat svaly svého těla, aby potřebný pohyb byl plynulý a přesný. Výdej energie se při hře, která trvá přibliţně 3 hodiny, je 1500 kalorií [5]. Golf se od ostatních sportŧ odlišuje tím, ţe k jeho provozování není třeba mít výjimečnou fyzickou kondici a předpoklady - nemusíte měřit dva metry, váţit metrák 13

nebo umět zaběhnout 100 metrŧ pod deset sekund. V golfu mŧţeme excelovat i tehdy, jestliţe nejsme obdařeni přirozenými vlastnostmi, nezbytnými pro jiné sporty. Hráč s dobrou krátkou hrou je srovnatelným soupeřem pro kaţdého hráče, přestoţe třeba nedokáţe odpálit míč kilometr daleko. Na golfu je současně fascinující a frustrující to, ţe doklepnutí míče do metr vzdálené jamky a třísetmetrový úder mají na vaší výsledkové kartě stejnou hodnotu. Povinností kaţdého, kdo chce hrát golf je pravidla hry znát, protoţe pokud tomu tak nebude, bude dotyčný kazit hru i svým spoluhráčŧm a soupeřŧm.(Strege, 2001 s 200) Golf prověří vaši morálku a obnaţí vás do morku kostí. Během jediné hry prokouknete, co je váš partner zač. Ale taky poznáte, co jste zač vy. Golf vám nastaví zrcadlo. Kdo golf nehraje, těţko to pochopí. Nemusíte tomu věřit, ale je to tak. Golf je pokušitel, rádce, tyran, kamarád, druhé já i celoţivotní láska“[6].

14

3.1 Historie golfu v České republice Golf není v České republice novým sportem, jak by se mohlo na první pohled zdát. Historie golfu u nás se datuje na začátek minulého století, kdy tehdy jiţ známé lázně v západních Čechách vítaly bohaté turisty z celého světa. Tito turisté jiţ v té době propadli vášni zvané golf a snaţili si jimi oblíbený sport praktikovat i u nás. Prvním golfovým hřištěm, které bylo postaveno na území dnešní České republiky, se pyšnilo v roce 1904 město Karlovy Vary. O rok později se zaslouţil o zaloţení golfového hřiště v Mariánských Lázních Edward VII. (I přesto, ţe golf má v české republice více jak stoletou tradici, ve srovnání se světem je u nás stále mladým sportem. Jen pro srovnání, nejstarší golfový klub vznikl jiţ v roce 1754 ve Skotsku.) Mnoţství hráčŧ, hlavně pak před první světovou válkou a během dvacátých let minulého století bylo však ještě malé a nevedlo k významnějšímu pokroku v oblasti golfu. Proto datujeme počátky golfu, skutečně českého aţ od doby, kdy rodina Ringhofferŧ těsně před první světovou válkou upravila soukromý pozemek u obce Volešice na golfové hřiště. Na tuto soukromou aktivitu, která byla později formálně zastřešena rodinným Ringhoffer Golf Clubem Holešovice, navázala aktivita širší jejímţ jedním z organizátorŧ byl téţ František Ringhoffer. Tato aktivita vedla v roce 1926 k zaloţení prvního českého golfového klubu, který sídlil v Praze a nesl jméno Golf Club Praha (GCP). Hřiště se nacházelo v Praze-Motole a v roce 1927 se zde konala první soutěţ. Třetí událostí, na kterou dvě výše zmiňované neměly ţádný vliv, bylo v roce 1923 zkoušení golfu skupinou přátel z Anglie na loukách u obce Stránčice. Ze zapálení skupiny nadšencŧ vzešel v roce 1928 druhý český golfový klub, Golfový klub Líšnice (GKL). Zde se nacházelo i klubové hřiště. Na konci roku 1931 se tyto kluby spolu s jediným existujícím slovenským Golf Clubem Piešťany, sdruţily do golfového svazu ČSR (GS ČSR). Ovšem západočeské kluby z Karlových Varŧ a Mariánských Lázní do svazu nevstoupily. Předsedou svazu se stal na základě voleb František Ringhoffer. V roce 1929 bylo hřiště v Mariánských Lázních rozšířeno na osmnáct jamek a v Karlových Varech byla započata výstavba nového 18jamkového hřiště. Dějištěm většiny turnajŧ na českém území bylo aţ do roku 1934 hřiště v Motole. Jiţ v roce 1930 se tam hrálo první národní mistrovství na rány o putovní Masarykŧv pohár. Zájem našeho prvního prezidenta, jenţ věnoval tento stříbrný pohár, velmi podpořil

15

rozvoj golfu. Roku 1935 bylo dokončeno nové hřiště v Karlových Varech. O dva roky později se zde utkali hráči na Amatérském mistrovství ČSR. V roce 1936 došlo k dalšímu navýšení počtu českých klubŧ o Golf Club Brno (GCB) a Golf Klub Třemšín (GKT). Oba tyto kluby vstoupily po svém zaloţení do golfového svazu. Na podzim roku 1938 došlo k okleštění republiky a odejmutí pohraničních území. Český golf tím ztratil moţnost hry na třech hřištích, která spadala do odtrţených území. Zŧstaly tedy Klánovice, Líšnice a Leletice, v roce 1939 byla otevřena Svratka. Od roku 1939 se hlavní golfové dění odehrávalo v Klánovicích na velmi hezkém a dobře udrţovaném lesním hřišti. 15. 3. 1939 byl zřízen Protektorát Čechy a Morava a zanikla republika. Válka, která vypukla 1. 9. 1939, samozřejmě ovlivnila i český golf. Nejvíce se to projevilo v tom, ţe řada předválečných golfistŧ přestala golf hrát a jiţ se nikdy ke golfu nevrátila. Koncem roku 1940 zemřel předseda svazu F. Ringhoffer. Golf však přeţíval, konaly se soutěţe, i kdyţ méně obsazené. V prvních třech poválečných letech nabral rozvoj golfu v ČSR opět obrátky. Mistrovství se jiţ konala v Mariánských Lázních, kde hřiště z válečného zpustošení uvedla do dobrého stavu americká armáda. Celostátní aktivity řídil Československý svaz golfu. V témţ roce byl zaloţen Golf Club Mariánské Lázně a to lidmi, kteří přišli osídlit vylidněné pohraničí. Jedním z nich byl i válečný letec a hrdina, Ivo Tonder. S únorovým převratem v roce 1948 nastala totalitní vláda komunistŧ. Byl to zásah do celé tehdejší společnosti a následky se projevily i v golfu. V tělovýchově se to projevilo záhy po Všesokolském sletu. Všechny kluby či sportovní spolky musely být zrušeny, nebo se musely včlenit do celostátní organizace, která se nazývala Sokol. A tak všechny golfové kluby se v zájmu zachování své existence staly oddíly těchto tělovýchovných jednot, přidruţených buď k výrobním závodŧm či úřadŧm tzv. lidosprávy. Český golfový klub, vzniklý sloučením pŧvodního Golf Klubu Třemšín s Golf Clubem Praha se stal oddílem golfu závodního Sokola závodu Jana Švermy, Golfový Klub Líšnice stal oddílem golfu Sokola Líšnice atd. Československý svaz golfu byl nahrazen Golfovým ústředím ČOS v čele s ústředním tajemníkem Arturem Štikou.

16

Na konci roku 1950 byla zakázána hra na klánovickém hřišti a uzavřena klubovna. Tím prakticky skončil krátký ţivot tohoto krásného a ještě nedostavěného hřiště. Pokus o jeho další otevření ztroskotal na neochotě a nechuti vládnoucí strany ke golfu. Z rozhodnutí republikových tělovýchovných orgánŧ byl golf vyřazen v roce 1952 ze sportŧ a klánovické hřiště rozoráno a osázeno stromky. V roce 1952 byl také podniknut obdobný pokus o likvidaci golfu v Líšnici a v a roce 1953 hrozilo rozorání i hřišti v Mariánských Lázních. Naštěstí se tak nestalo, naopak Mariánské Lázně se staly na deset let hlavním centrem českého golfu. Paradoxem totality byla skutečnost, ţe současně s likvidací jednoho golfového hřiště ve středních Čechách vyrŧstalo pod rukama nadšených golfistŧ obnovované golfové hřiště v Karlových Varech. Od roku 1949, kdy byl zaloţen golfový oddíl při Sokolu Karlovy Vary. Padesátá léta minulého století byla pro existenci golfu v ČSR nejnebezpečnější. Totalitní moc v golfu spatřovala projev západního zpŧsobu ţivota, coţ bylo povaţováno za ideologické rozvracení. Proto golf byl jako "burţoazní sport" na všech úrovních diskriminován. Jedinou výjimkou byl tolerantní postoj krajských tělovýchovných orgánŧ v západočeských lázních, které golfu ponechaly místo i ve svých tělovýchovných strukturách. Proto mohlo být kaţdoročně konáno v Mariánských Lázních mistrovství v golfu, i kdyţ pod krycím názvem Pohár města Mariánských Lázní. V roce 1956 bylo po 18 letech obnoveno mistrovství ČSR na rány. Iniciativa vzešla od karlovarských golfistŧ a mistrovství se konalo na jejich, ještě ne zcela obnoveném hřišti. Ten samý rok byla celá tělovýchova převedena pod Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV). Do této organizace byly zařazeny pouze dva západočeské golfové oddíly, zatímco všichni klubově neorganizovaní, praţští golfisté byli postaveni mimo tuto organizaci. Pod hlavičkou ČSTV nebyl ani stále na klubové úrovni existující Golfový klub Líšnice. V tu dobu, po zrušení organizace Sokol, byli mimo oficiální tělovýchovné struktury i brněnští golfisté. Proto začala probíhat jednání o zaloţení golfových oddílŧ při větších praţských tělovýchovných jednotách. V roce 1958 přijaly tři praţské jednoty do své struktury golfové oddíly. Byla to TJ Tatran Praha, TJ Dynamo Praha (později přejmenovaná na TJ Slavia Praha) a TJ Slavoj PZO. Golfové 17

oddíly u prvních dvou byly tvořeny převáţně z hráčŧ bývalých Klánovic, oddíl při TJ Slavoj PZO vznikl z kompletního bývalého GKL. V roce 1959 vznikla z iniciativy západočeských oddílŧ sekce golfu při Městském výboru ČSTV v Karlových Varech. Tím byl golf reprezentován alespoň na krajské úrovni. Šedesátá léta znamenala pro golf nový rozvoj. V roce 1960 bylo otevřeno po obnově 18jamkové hřiště v Karlových Varech. Od tohoto roku se začala hrát i celostátní liga druţstev, která se svým kolektivním pojetím přibliţovala preferovaným sportovním formám. Postup přihlašování do ligy i veškeré náleţitosti vykazované na jednotných formulářích ČSTV byly společné i s ostatními sporty. V roce 1963 se po téměř ročním jednání včlenil golf organizačně do struktury ČSTV jako tzv. Řídící komise golfu, která však ještě nebyla na organizační úrovni vrcholných orgánŧ ostatních sportŧ. Předsedou této komise byl Miloslav Plodek. V polovině šedesátých let vyuţil český golf mírného politického "oteplování" a navázal sportovní kontakty se zahraničím. Na mezinárodní akce začali přijíţdět golfisté ze Švédska, Rakouska a Německa a naši hráči několikrát vyjeli do ciziny k meziklubovým utkáním. Významná byla účast našich hráčŧ na nejprestiţnější světové profesionální soutěţi dvoučlenných druţstev s názvem Canada Cup, později World Cup. V roce 1966 došlo konečně k úplnému uznání golfu jako sportu na stejné úrovni, jako sporty ostatní. Formálně to bylo uděláno rozhodnutím sekretariátu ÚV ČSTV, které přeměnilo Řídící komisi golfu na Ústřední sekci golfu ČSTV. Sekce golfu v té době zastřešovala 10 golfových oddílŧ. Ke stávajícím hřištím přibylo golfové hřiště v Boskově u Semil a ve výstavbě bylo hřiště v Poděbradech. Politická atmosféra vyvrcholila Praţským jarem v roce 1968. Těch pár měsícŧ Praţského jara lze v golfu směle přirovnat k silnému nadechnutí o dvacet let později. V ČSTV došlo k zakládání sportovních svazŧ s poměrně velkými pravomocemi. I golfisté zaloţili Československý golfový svaz (ČGS). Předsedou svazu byl zvolen Miloslav Plodek. ČGS se záhy přihlásil za člena Evropské golfové asociace, organizace, na jejímţ zaloţení se československý golf v roce 1937 významně podílel a od které byl po dobu dvaceti let násilně vzdálen. K novému přijetí došlo v Londýně 25. října 1968. Mezinárodní kontakty v rámci Evropy se tím posílily a navíc začaly zájezdy českých 18

seniorŧ do USA na seniorský turnaj do Colorado Springs. Byla zahájena jednání o obnovení hřiště v Klánovicích. Tento vývoj trval ještě zhruba přes sezónu 1969, pak nastalo opětné utuţování totalitní kontroly nad veškerou svazovou činností. Sedmdesátá léta byla ve znamení udrţování získaného postavení a obrany proti stále sílící nevoli nadřízených orgánŧ. Nejvíce se to projevilo na povolování zahraničních výjezdŧ. Na celostátní lize se nejlépe sleduje rozvoj golfu v tomto období. Do soutěţe se zapojovala nová druţstva jak ze stávajících, tak z nově se tvořících oddílŧ. Ke třem golfovým centrŧm, kterými byly Praha, Mariánské Lázně a Karlovy Vary se přidruţila nová, Poděbrady, Semily a Ostrava. Zvláště Ostrava obohatila český golf o 18jamkové hřiště v Šilheřovicích. Oţila i dlouho ladem leţící Svratka, která se stala střediskem obnoveného brněnského golfu. Na Slovensku vznikl první poválečný golfový oddíl při TJ Elán Bratislava. V polovině sedmdesátých let zemřel po těţké nemoci předseda ČGS Miloslav Plodek. V něm ztratil český golf neúnavného bojovníka za uznání a stabilitu golfu v rámci nepřátelsky naladěného prostředí sjednocené tělovýchovy. Novým předsedou byl zvolen Doc. Ing. Ivan Rais. Řízení golfu přejímal v situaci, kdy golf se jiţ nemusel obávat náhlé likvidace, ale i nadále byl ohroţen výrazným nedostatkem finančních prostředkŧ a normalizačním nezájmem sloţek, majících slouţit rozvoji sportu, a které u jiných sportŧ byly daleko štědřejší. Československý golfový svaz byl přejmenován na Československý svaz golfu. V roce 1979 se uskutečnil, díky obětavosti a nadšení řady golfistŧ, v Mariánských Lázních Mistrovství Evropy juniorŧ. Tato akce byla po organizační stránce neobyčejně úspěšná a všemi zúčastněnými druţstvy kladně hodnocena. Po sportovní stránce pouze potvrdila, ţe bez širokých mezinárodních sportovních kontaktŧ není moţné aspirovat na přední místa při měření sil se zeměmi, kde je golf rozvinut. V osmdesátých letech k nám jiţ pravidelně zajíţděly velké skupiny zahraničních hráčŧ na Mezinárodní mistrovství na rány. Hlavní zásluhu měl na tom mezinárodní tajemník ČSG Hanuš Goldscheider, který měl s představiteli řady zahraničních golfových asociací velmi dobré vztahy. Nejpočetnější výpravy byly ze Švédska, Německa a Rakouska, přijíţděli ale i hráči z Řecka,

Jugoslávie,

Velké

Britanie,

Holandska,

Francie,

Švýcarska,

Finska,

Lucemburska, Dánska, ale i ze vzdálených USA, Austrálie, Kanady a Brazilie. Přišel konec roku 1989 a s ním zásadní politické změny. Na jaře 1990 změnil ČSG své jméno 19

na Československou golfovou federaci. Došlo i k volbě nového presidenta, kterým se stal Ing. Milan Moučka, dřívější mnohaletý předseda sportovně-technické komise svazu. Došlo i k zaloţení národních golfových orgánŧ a to Českomoravského golfového svazu (ČMGS) vedeného prezidentem Pavlem Reslem a Slovenské golfové unie, v čele s prezidentem Ing. Jurajem Lupsinou. Současně byl zahájen proces osamostatňování golfových oddílŧ, které začaly opouštět své tělovýchovné jednoty a stávaly se opět samostatnými golfovými kluby. V roce 1992 Ing. Moučka z funkce prezidenta ČGF odstoupil a novým prezidentem byl zvolen Hanuš Goldscheider. To se jiţ blíţil konec společné republiky Čechŧ a Slovákŧ. K rozdělení na dva samostatné státy došlo od 1. ledna 1993. Nástupnickou organizací po ČGF v České republice byl ČMGS. Na konferenci Českomoravského golfového svazu v roce 1993 bylo rozhodnuto pouţívat nadále označení Česká golfová federace (ČGF) a prezidentem této federace byl zvolen Hanuš Goldscheider. V témţ roce se v Mariánských Lázních uskutečnilo Mistrovství Evropy druţstev muţŧ. Během devadesátých let došlo k značnému nárŧstu počtu hráčŧ a klubŧ. Vyrostla řada nových golfových hřišť. V České republice se podařilo, zvláště zásluhou Hanuše Goldscheidera,

uspořádat

několik

profesionálních

turnajŧ

nejvyšší

evropské

profesionální ligy. Byla zaloţena Profesionální golfová asociace České republiky, která sdruţuje profesionální učitele golfu. Golf se stal na samém konci dvacátého století v České republice vyhledávaným, dynamicky se rozvíjejícím sportem. To jsme však jiţ v současnosti, která dává dobré předpoklady pro rozvoj golfu v České republice ve dvacátém prvém století [7].

3.2 Stručná pravidla golfu: 

Cílem hry je dostat míč z odpaliště do jamky a vyhrává ten, kdo tohoto úkolu dosáhl s nejmenším počtem úderŧ.



Hra začíná na odpališti. To je označeno červenými (odpaliště pro ţeny a děti) nebo ţlutými značkami (pro muţe).



Hřiště, po kterém se hráč s míčem pohybuje, má své hranice. Ty jsou označeny bílými kolíky. Za nimi se jiţ nesmí hrát. Hráč se musí vrátit na místo, odkud hrál

20

naposled, neţ se dostal s míčem do zámezí. Je však nutné připočítat si jednu trestnou ránu a pokračovat dál. 

Uměle vytvořené předměty - lavičky, hrábě, hadice, apod., které vám překáţí ve hře, lze buď odsunout na jiné místo, a pokud to nelze (např. lavička, kryt ostřikovače, popisky jamek, atd.), pak mŧţete beztrestně míč zvednout a spustit na jiném místě poblíţ tak, aby vám předmět nepřekáţel.



V poli mŧţete (kromě ve vodní překáţce) prohlásit svŧj míč za nehratelný např. kdyţ vám vadí strom, míček je v keři, v hustém křoví nebo v nějaké terénní nerovnosti. Míč mŧţete zvednout, spustit poblíţ na jiné místo, ale musíte si připočítat jednu trestnou ránu.



V pískové překáţce musíte míček hrát, jak leţí, nelze jej z písku vytáhnout ven, a to ani s trestnou ránou.



Vodní překáţky jsou značeny ţlutými nebo červenými kolíky. Zde je s připočítáním jedné trestné rány povoleno z vodní překáţky míč vytáhnout a spustit mimo překáţku. Ale i zde mŧţete - bez trestné rány - hrát míč tak jak leţí přímo z vodní překáţky. Ale nezapomeňte, počítá se kaţdá rána, i ta, kterou míček ve vodní překáţce minete.



Jamkoviště (green) - cílem je dopravit míček do jamky. Na green nepatří vozíky ani bagy. Je nutné opravovat dŧlky po dopadu míče.



Mnohem dŧleţitější, neţ hrát golf dobře, je dodrţovat nepsaná pravidla, tj. golfovou etiketu. Mezi ta nejzákladnější patří: při hře nekřičet, neběhat, neházet výstrojí, nikoho neohroţovat, nezdrţovat hru, neprovádět cvičné švihy na odpališti, uhrabávat písek v překáţkách, atd. Ke golfové etiketě patří také přiměřený oděv - páni i dámy v tričku s rukávy a límečkem (dámy mohou mít tričko s límečkem bez rukávŧ), dlouhé kalhoty nebo šortky ke kolenŧm, dámy mohou nosit sukni. Nepřípustné jsou modré dţínsy [8].

21

3.3

10 nejlépe hodnocených hřišť a areálŧ dle názoru golfových hráčŧ

1. Golf Albatross Golfový resort Albatross, se nachází v obci Vysoký Újezd na okraji Prahy. Díky své poloze je resort výborně dostupný nejen z centra Prahy, ale i z mezinárodního letiště Ruzyně. 18 jamkové hřiště + tréninkové centrum Klubovna s kompletním zázemím a vynikajícími sluţbami, restaurací a konferenčními prostory. Rok otevření: 2009 Cena fee začíná na 1750 Kč 2. Astoria Golf Resort Cihelny Cihelny se řadí do kategorie tzv. mistrovských hřišť. 18 jamek hřiště má mistrovský design. Hřiště se nachází kousek od Karlových Varŧ, v údolí říčky Teplé, a právě voda tu hraje stěţejní roli. Provádí hráče na dvou třetinách jamek, takţe neutopit míček se podaří jen velmi dobrému hráči. Další 18 jamkové hřiště je určeno pro začátečníky. Rok otevření: 2000 Cena fee začíná na 1300 Kč 3. Prosper Golf Resort Čeladná Čeladná je beskydské podhorské rekreační středisko, kde vznikl golfový resort evropských parametrŧ. Je zde 36 jamek rozdělených do dvou hřišť, a patří k těm nejtěţším v České republice. Hřiště se rozkládá většinou na svazích hor, na mnoha místech se dotýká chat, domkŧ a luxusních vil. Rok otevření: 2001 Cena fee od 1590 Kč

22

4. Golf Hostivař 11 jamek na městském hřišti se stoţáry, komíny a vlaky. Areál je městský, jeho hranice tvoří ţelezniční trať na České Budějovice, druhou pak tvoří silnice a činţovní domy. Všechny jamky mají vtipné a výstiţné názvy, např. jamka č. 4, která vede podél ţeleznice, se jmenuje Pendolino nebo hned následující jamka č. 5 Ta směřuje ke komínu a byla proto nazváno Dlouhej kouř. Rok otevření 2006 Cena fee od 700 Kč 5. Royal Golf Club Mariánské Lázně Nejstarší domácí hřiště, které bylo zaloţeno v roce 1905 anglickým králem Edwardem VII. Mariánskolázeňské hřiště je krásným lesoparkem se vzrostlými stromy a moderní klubovnou v anglickém stylu. Rok otevření 1905 Cena fee od 1500 Kč 6. Golf Resort Monachus Golf se tu hraje na loukách uprostřed lesa. Hřiště Mnich tvoří spolu s devítijamkovým hřištěm Nová Bystřice golf resort Monachus. Obě hřiště jsou vedle sebe, asi dva kilometry od centra Nové Bystřice. V přibliţně stejné vzdálenosti se nachází i golfový resort našich jiţních sousedŧ z Rakouska, který se jmenuje Haugschlag. Rok otevření: 2004 Cena fee od 1000 Kč 7. Golf resort Ostravice Ostravice je typickým areálem vyšší třídy, který nabízí vedle golfu ještě mnoţství dalších sluţeb. V zimě je tu mnoţství aktivit. Jelikoţ je hřiště obklopeno beskydskými horami, je zde zároveň lyţařské středisko. Golf resort Ostravice tak funguje celoročně. Rok otevření: 2008 Cena fee od 1000 Kč 23

8. Golf Park Plzeň Nově vybudované hřiště pŧsobí tak, jakoby existovalo jiţ dlouhou dobu. Zdejší hřiště se nachází u stejnojmenné vesnice a je dobrým příkladem jak vyuţít zanedbaný kus krajiny poničený prŧmyslovou výrobou a přetvořit jej na ideální místo pro golf. Rok zaloţení: 2008 Cena fee od 1000 Kč 9. Beskydský golfový klub Ropice Hřiště vhodné jak pro konání mistrovských akcí, tak pro sportovní i rekreační golf. 18jamkové hřiště je zasazeno do krásného prostředí plného kopcŧ Slezských beskyd. Pro golfové začátečníky nabízí areál také 6 jamkovou akademii a cvičné plochy na rŧzné druhy úderŧ. Rok otevření 2004 Cena fee od 1000 Kč 10. Ypsilon Golf Resort Liberec Krásná krajina pod Ještědem nabízí sportovní vyţití na18jamkovém hřišti nejvyšší úrovně. Název Ypsilon je odvozen od trojúhelníku tří zemí, které se kousek od hřiště na hranicích setkávají. Hřiště je lemováno lesy a na okrajích se nacházejí jizerskohorské chalupy. Rok otevření: 2006 Cena fee od 1500 Kč Viz obrazová příloha č. 2

24

4. Česká golfová federace Pŧvodní Československý golfový svaz byl zaloţen v roce 1931 a byl jedním ze zakládajících členŧ European Golf Association (EGA) v roce 1937 v Lucembursku. Během druhé světové války bylo členství přerušeno a v roce 1968 opět obnoveno. Od roku 1969 byl Československý golfový svaz řádným členem World Amateur Golf Council

(WAGC), nyní

International

Golf

Federation (IGF).

Po rozdělení

Československé republiky v roce 1993 na dva samostatné státy, byl Československý golfový svaz rozdělen na současnou Českou golfovou federaci (ČGF) a Slovenskou golfovou únii. ČGF sdruţuje golfové kluby, Českou seniorskou golfovou asociaci, Profesionální golfovou asociaci České republiky a Český svaz greenkeeperŧ [10]. ČGF má právní formu občanského sdruţení, registrovaného Ministerstvem vnitra České republiky, řídí se stanovami a rozhodnutími orgánŧ ČGF. ČGF zejména vytváří podmínky pro organizování závodní činnosti, vypisuje vrcholné celostátní soutěţe a turnaje, organizuje státní reprezentaci České republiky, zajišťuje zájmy svých členŧ ve vztahu k jiným subjektŧm, vytváří technicko - organizační předpoklady pro zajištění golfové hry v České republice, pomáhá rozvoji golfové hry, vyvíjí hospodářskou činnost a vykonává disciplinární pravomoc. ČGF reprezentuje český golf ve vztahu k mezinárodním orgánŧm a institucím [10].

25

5. CzechTourism Příspěvková organizace Česká centrála cestovního ruchu (ČCCR) byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace země jako atraktivní turistické destinace na zahraničním i domácím trhu. Významnými partnery agentury při této propagaci jsou domácí turistické regiony, města a obce i podnikatelské subjekty. Organizace spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Od 1. srpna 2003 její oficiální název zní Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. CzechTourism podporuje příjezdový a domácí cestovní ruch obecně a dále se zaměřuje na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, kongresová a incentivní turistika a golfová turistika. Hlavní aktivity jsou směřovány do českých regionŧ a zvyšování jejich návštěvnosti je prioritou agentury CzechTourism. K propagaci České republiky v oblasti cestovního ruchu přispívá 26 zahraničních zastoupení CzechTourism po celém světě. CzechTourism pořádá fam tripy pro incomingové cestovní kanceláře, press tripy pro zahraniční novináře, prezentuje Českou republiku na zahraničních i domácích veletrzích. Prezentaci ČR napomáhá i ve formě reklamních kampaní v zahraničních TV, tisku apod., vydává a distribuuje značné mnoţství prospektŧ v 17 jazykových mutacích a jiných propagačních materiálŧ a spravuje webové stránky zaměřené na odbornou veřejnost a na turisty z celého světa v 19 jazykových mutacích. CzechTourism zastřešuje několik rozsáhlých marketingových šetření. Jedním z významných je šetření na hraničních přechodech, jehoţ výsledky jsou dŧleţitým podkladem pro sestavení satelitního účtu cestovního ruchu pro ČR. Ten by měl být souhrnem statistických informací o cestovním ruchu, především jeho přínosu pro národní ekonomiku. Ostatní šetření dávají odpovědi např. na otázky typu, které české regiony jsou více navštěvované a z jakých dŧvodŧ a naopak, které jsou méně navštěvované apod. Závěry jsou pak odrazovým mŧstkem pro zástupce jednotlivých regionŧ a cestou, na co konkrétně se ve zkvalitňování sluţeb zaměřit. Jedním z dŧleţitých úkolŧ je podpora domácího cestovního ruchu ve formě pořádání seminářŧ, regionálních prezentací pro zástupce českých cestovních kanceláří, marketingové podpory podnikatelŧm v rámci rŧzných projektŧ a reklamních kampaní a 26

spoluprací s organizacemi cestovního ruchu v českých regionech. Navíc CzechTourism provozuje dvě vlastní informační centra. Zmíněnými aktivitami plní vládní agentura CzechTourism své dva významné cíle – zvyšování počtu turistŧ v českých regionech a zároveň i příjmŧ z cestovního ruchu [11].

27

6. Golfová hřiště v Olomouckém kraji Olomoucký kraj leţí ve střední a severozápadní části Moravy a také na severozápadě Českého Slezska. Olomoucký kraj se skládá z okresŧ Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk. Nejvyšším bodem Olomouckého kraje je Praděd (1 491m.n.m.), nejniţším bodem je hladina řeky Moravy u Kojetína (190m.n.m.). Morava protéká celým územím Olomouckého kraje od severu k jihu a do jejího povodí patří téměř celé území olomouckého kraje. V Olomouckém kraji ţije podle údajŧ českého statistického úřadu 641 681 obyvatel. V celém kraji se nachází pouze dvě golfová hřiště. Golf Club Olomouc a Golf Club Radíkov. Pouze dvě hřiště v celém kraji má kromě Olomouckého kraje jen Kraj Vysočina [12].

6.1 Golf Club Olomouc Obrázek 1: logo GCO Název klubu: Golf Club Olomouc Adresa hřiště: Dolany – Véska č.40 78316 Sekretariát: Tř. 17. listopadu 43 772 11 Olomouc Web: www.golf-olomouc.cz Sezóna: polovina března - říjen, otevřeno od 9:00 hod [13]. Olomoucký golfový areál se nachází v nádherné krajině předhŧří Oderských vrchŧ. Přestoţe se o

Zdroj: www.golf-olomouc.cz

Hané často a právem mluví jako o rovinaté oblasti, a golfové hřiště se nachází v samém centru toho regionu pouze 12 km od centra metropole Olomouc, tak o rovině nemŧţe být vŧbec řeč. Olomoucké hřiště kopíruje místní charakter krajiny, prověří fyzickou i golfovou připravenost kaţdého jedince, jenţ zde hraje. Hřiště nabízí mnoho velmi zajímavých jamek, nemohou chybět i rŧzné nástrahy a samozřejmostí jsou vodní a písečné překáţky. Pro golfisty jsou zde připraveny 4 druhy odpališť, upravené hrací plochy neboli ferveje, a nadstandardně velké greeny. Součástí celého areálu jsou ideální tréninkové plochy a také 9jamkové

28

veřejné hřiště. Jakoţto u většiny solidních hřišť, nemŧţe ani zde chybět klubovna a restaurace s terasou a nádhernou vyhlídkou na Olomouc a okolí [13].

6.1.1 Základní informace Golf Club Olomouc byl zaloţen v roce 1993. Svou činnost provozuje v blízkosti Olomouce. Hráčŧm, je k dispozici 18jamkové mistrovské hřiště par 72. Toto hřiště se rozkládá na 80 hektarech. Ţe golfový klub myslí na všechny zájemce o golf dokazuje i fakt, ţe kromě 18jamkového mistrovského hřiště se zde nachází devítijamkové veřejné hřiště. Status veřejné hřiště má prosté vysvětlení. Je určeno všem. Nejen začínajícím hráčŧm a zvědavcŧm z řad zájemcŧ o seznámení s golfem, ale i pro zkušenější hráče, kterým slouţí k procvičení krátkých úderŧ. I na veřejném hřišti ovšem nelze přehlédnout písečné překáţky a řadu dalších zajímavých záludností. Mají svŧj význam. Lépe připraví budoucí hráče, a donutí je k přesnějším úderŧm [13]. Podstatnou a nepřehlédnutelnou částí celého areálu jsou tréninkové plochy s 300 metrŧ dlouhou cvičnou loukou, která slouţí pro odpaly. Dále jsou zde k dispozici vystavěné greeny slouţící k zdokonalování přesnosti zakončení úderu. V současnosti má klub více neţ 750 členŧ, z toho kolem 250 dětí a mládeţe. Členové bezplatně vyuţívají obě hřiště a tréninkové plochy včetně příslušenství, klubem je výrazně podporován dětský golf [13]. Golfový klub nabízí k dispozici trojici profesionálních trenérŧ. Ti věnují začínajícím ale i pokročilým hráčŧ. Jejich obvyklá délka lekce je 25 min. za cenu 400kč pro 1 -2 osoby. Pravdou je, ţe tito trenéři nejsou zaměstnanci golfového klubu, pouze s ním jako osoby samostatně výdělečně činné spolupracují [13].

29

6.2 Golf Club Radíkov

Obrázek 2: logo GCR

Název Klubu: Golf Club Radíkov Adresa hřiště: Obec Radíkov Web: www.golf-radikov.cz Provozní doba: Kaţdý den od 9 do 19 hodin, poslední výdej míčkŧ v 18 hodin [14] Golfové hřiště Golf Club Radíkov je jedno ze dvou

Zdroj: www.golf-radikov.cz

golfových hřišť na střední Moravě. Nachází se v katastru obce Radíkov, 8 kilometrŧ severozápadně od Hranic – města leţícím na dopravní tepně mezi Olomoucí a Ostravou. Díky rozvinuté infrastruktuře je Golf Club Radíkov velmi dobře přístupný. Radíkov je situován na výběţku Oderských vrchŧ, nabízí nádherné přírodní scenérie a ideální podmínky nejen pro golf, ale i další rekreační vyuţití volného času. Obcí prochází cykloturistické a turistické stezky. Radíkov je součástí mikroregionu Hranicko a patří k rekreačnímu zázemí této oblasti. Golf klub Radíkov je veřejným hřištěm, které je vhodné zejména pro začínající amatérské hráče. Na své hřiště pouští hrát kohokoliv i bez členství v České golfové federaci [14]. V Golf Clubu Radíkov má řádné členství 250 hráčŧ, z toho 10 se jich řadí do kategorie mládeţe. Hřiště vyuţívá sluţeb 2 smluvních cvičitelŧ, kteří fungují jako osoby samostatně výdělečně činné a jednoho cvičitele, který se věnuje především mládeţi.

30

7. Dotazníkový prŧzkum Dotazník byl sestaven za účelem zjištění informovanosti dotazovaných osob o golfu v České republice, která se stává jednou z nejlepších golfových destinací ve střední Evropě. Dalším motivem vypracování dotazníku je zjištění zájmu nových potenciálních hráčŧ o golf. O golfu většina lidí uţ někdy slyšela, úryvek ze hry viděla v médiích, nebo dokonce ţivě, někteří jsou i pravidelnými hráči golfu, a proto by otázky neměly být sloţité. Kaţdý má na golf nějaký názor, ať kladný či záporný. Pro některé mŧţe být i návodem, jak se s golfem seznámit a jak s ním začít. Dotazník byl vytvořen elektronicky pomocí programu, který nabízí společnost Google[15]. Vytvoření a zpracování dotazníku je zcela zdarma. Tento dotazník byl konzultován se zástupci golfových klubŧ v Olomouckém kraji, a poté byl dán po dobu jednoho měsíce k dispozici na rŧzných sociálních sítích a rozeslán pomocí elektronické pošty. Pro účely vyhodnocení dotazníku jsem pouţil 160 vyplněných dotazníkŧ.

31

7.1 Vyhodnocení dotazníku Otázka číslo 1 – Co se vám vybaví, když se řekne golf?

11% 23% 9%

Tiger Woods Sport pro bohaté Relax Hezký trávník

12%

Sport 17%

Nuda Jiné

20%

8%

Graf č. 1 Odpovědi na otázku číslo 1

Z prvního grafu vyplývá, ţe lidé si golf spojují se slavným hráčem, který je známý po celém světě. Tiger Woods je stále světová ikona golfu, i přestoţe není jiţ světovým hráčem číslo 1, těší se stále největší popularitě. Z grafu je téţ patrné, ţe lidé si uvědomují skutečnost, ţe golf se hraje na krásných upravených hřištích, kde se dbá na kvalitní trávník. V neposlední řadě se lidé domnívají, ţe golf je finančně náročný sport, kterému se věnují pouze osoby s vysokým příjmem.

32

Otázka číslo 2 - Kolik je podle vás v České republice golfových hřišť?

7%

0%

22% 10 - 20 45%

21 - 50 51 - 80 81 - 100 100 a více

26%

Graf č. 2 Odpovědi na otázku č.2

Správná odpověď na otázku se nachází v rozmezí 81 – 100 golfových hřišť. Pouze 7% dotázaných odpovědělo na otázku správně. Z toho vyplývá, ţe informace o golfových hřištích v České republice jsou značně malé. Nejvíce dotázaných si myslí, ţe se v České republice nachází 10 aţ 20 golfových hřišť. Počty golfových hřišť jsou tak značně podhodnoceny a odhady dotázaných se velmi liší od skutečnosti.

33

Otázka číslo 3 - Co je to hole in one? 2%

4% 7%

19% hřiště s jednou jamkou dvě hry za cenu jedné zahrání jamky na jeden úder trestná rána ve hře tento pojem se týká baseballu

68%

Graf č. 3 Odpovědi na otázku č. 3

Z grafu vyplývá, ţe pojem hole in one je všeobecně znám. Odpověď- zahrání jamky na jeden úder, byla respondenty označena v 68% správně. Jde o velmi řídce se vyskytující jev, který se mnohým hráčŧm nepodaří za celý ţivot. Na zahrání jamky na jeden úder jsou většinou vypisovány zvláštní odměny.

34

Otázka číslo 4 - Už jste někdy hrál/a golf?

10% 2% Ano, opakovaně

35%

Ano, jednou Ne, ale rád/a bych vyzkoušel/a Ne, neláká mě to

53%


Podle grafu číslo 4 existuje zájem vyzkoušet hraní golfu. Více jako polovina dotázaných golf nehrála, ale má zájem jej vyzkoušet. Zde existuje potenciál nových hráčŧ. Je potřeba jim ovšem dát zajímavou příleţitost a nabídku k navázání kontaktu s golfem. Třetina dotázaných lidí o hru nejeví zájem vŧbec, coţ není vysoké číslo. Překvapivé je zjištění, ţe poměr pravidelných hráčŧ golfu je vzhledem k obyvatelstvu hrajícímu golf (50 tisíc hráčŧ na 10 milionŧ obyvatel, tedy 0,5% aktivních hráčŧ v České republice) nadprŧměrný.

35

Otázka číslo 5 - Slyšel/a jste o projektu „Hraj golf, změň život“?

7%

Ano Ne

93%


Kampaň, od které si Česká golfová federace slibovala nábor aţ 50 tisíc nových členŧ, se podle výsledku dotazníku mezi lidmi příliš nerozšířila. Pouze 7 % dotázaných se někdy s tímto projektem setkala. Ani mezi pravidelnými hráči golfu není tato kampaň rozšířena, neboť i tito pravidelní hráči o projektu neví. Graf odhaluje jednu ze slabin projektu. Česká golfová federace počítá s šířením kampaně mezi lidmi, kteří se projektu zúčastnili. Skutečnost je taková, ţe projekt se nedostal do povědomí lidí a nemŧţe tak počítat s větším počtem nových hráčŧ.

36

Otázka číslo 6 - Vyuţili byste moţnost, vyzkoušet si golf formou tří 50minutových golfových lekcí na vybraných golfových hřištích za 299 korun?

12% Ano, je to vynikající možnost, jak s golfem začít

28%

Ano, ale jen čistě ze zvědavosti Ne, volil/a bych jinou formu seznámení se s golfem

5%

Ne, neláká mě to 55%


Graf číslo 6 se vztahuje opět k projektu „hraj golf, změň ţivot“. Celý projekt je postaven na velmi levném startovacím balíčku, který obsahuje tři základní golfové lekce za 299 korun. Výsledky grafu ukazují, ţe nadpoloviční většina lidí by byla ochotna za tuto cenu hru minimálně vyzkoušet. Existuje zde potenciál přesvědčit 55% dotázaných o kráse golfu a pokusit se je začlenit mezi stálé hráče. Pro 12% zájemcŧ je to jasný příklad, jak jednoduše s golfem začít.

37

Otázka číslo 7 - Uvítali byste moţnost spolupráce vaší školy/zaměstnavatele s golfovým hřištěm za účelem zvýhodnění cenových podmínek (levnější golfové lekce, členství atd.)?

29% Ano Ne 43%

Nevím

28%


Jednou z moţností jak více prosadit golf mezi lidmi je spolupráce golfových hřišť se školami, nebo firmami. Na malé ploše se vyskytuje velké mnoţství lidí, kteří spolu tráví čas nejen ve škole a na pracovišti. Spojují je společné zájmy, přátelské vazby a snaha být členem kolektivu. Je zde velká šance, ţe pokud začne hrát golf jedna osoba, přidá se i další. Z grafu vyplývá, ţe 29% dotázaných spatřuje ve výhodách, spojených s partnerstvím školy nebo zaměstnavatele, moţnost jak se seznámit s golfem. 28 % dotázaných o tuto moţnost nejeví zájem vŧbec a 43% nemá na tuto otázku názor.

38

Otázka číslo 8 - Vyzkoušel/a byste moţnost, projít si celé hřiště zdarma s kamarádem, či rodinným příslušníkem, který se jiţ golfu věnuje, a zapojit se do hry formou dohrávání míčkŧ do jamky?

33% 39% Ano Ne Nevím

28%

Graf č. 8 Odpovědi na otázku číslo 8

Jedná se o nápad jak nalákat nové hráče na golfová hřiště. Hráči, kteří mají zájem přivést ke golfu nového zájemce, jsou víceméně prŧvodci po golfovém hřišti. Je to například moţnost, jak zapojit do hry své partnerky/partnery, manţelky/manţele a další přátelé, se kterými byste rádi trávili více času. Doprovod takového hráče nebude pouze pasivním účastníkem hry, ale hry se účastní formou dohrávání míčkŧ do jamky na greenu. Z grafu vyplývá, ţe 33% dotázaných jeví o tuto formu seznámení se s golfem zájem. Počet hráčŧ, kteří nemají zájem, se shoduje s předešlými zápornými odpověďmi na moţné formy seznámení se s golfem. 39 % lidí nemá zatím na tuto variantu hry názor.

39

Nepovinná otázka. Jakou částku měsíčně použijete na aktivní sport?

12,50%

<500 500-1000

87,50%

Graf č. 9 Odpovědi na nepovinnou otázku

K této otázce se vyjádřilo pouze 40% dotázaných. Jedná se o 64 lidí, kteří mají přehled o svých měsíčních výdajích na sportovní aktivity. Z odpovědí vyplynulo jednoduché rozdělení na osoby, které obětují na sportovní aktivity do 500 korun, a na osoby jejichţ výdaje se pohybují v rozmezí od 501 – 1000 korun. Z grafu vyplývá, ţe z počtu 57 lidí 49 osob (86%) vydá na sport do 500 korun měsíčně. Pouhých 8 osob (14%) uvedlo výdaje na sport v rozmezí 501 aţ 1000 korun. Nepovinná otázka slouţila k orientačnímu zjištění, kolik respondentŧ platí za sportovní aktivity částky, které se blíţí poplatkŧm (fee) za hru na golfových hřištích.

40

Údaje o respondentech Ţena

56

35%

Muţ

104

65%

<18 let

8

5%

18 - 26 let

97

60%

27 - 35 let

6

4%

36 - 45 let

14

9%

46 - 60 let

32

20%

61< let

3

2%

Pohlaví

Věk

Tabulka č. 1 Údaje o respondentech

41

Pro splnění cílŧ bakalářské práci byl navázán kontakt s představiteli obou Golfových hřišť na území Olomouckého kraje, a to s Golf Clubem Olomouc a Golf Clubem Radíkov. Díky ochotě představitelŧ klubŧ došlo k setkání s manaţerem Golf Clubu Radíkov Mgr. Petrem Rorečkem a také krátce s prezidentem Golf Clubu Olomouc. Po úvodním seznámení byl veden řízený rozhovor dle předem připravených otázek, které byly předem zaslány na emailovou adresu klubŧ. S asistentkou prezidenta Olomouckého klubu Mgr. Zuzanou Hrabalovou a týden poté s manaţerem Golfového klubu Radíkov byl veden dialog, při kterém byly konkretizovány tyto otázky a dále podrobněji rozebrány. Soupis diskutovaných otázek a okruhŧ naleznete v příloze č. 3. Podstatná část rozhovoru měla vést k otázkám na spolupráci se subjekty cestovního ruchu, tedy zda oba kluby spolupracují s cestovními kancelářemi, cestovními agenturami či jinými subjekty cestovního ruchu. Golf Club Olomouc ovšem ani jednu z výše popsaných moţností exkluzivní spolupráce se subjekty cestovního ruchu nevyuţívá. Jelikoţ areál golfového hřiště momentálně nedisponuje ţádnými ubytovacími kapacitami, a nejbliţší hotely, se kterými má uzavřenou výhodnější smlouvu se nacházejí v centru Olomouce, nemŧţe prozatím areál nabídnout ani komplexnější balíček sluţeb spojený s golfovou turistikou. Jediným podpŧrným prostředkem cestovního ruchu na olomouckém golfovém hřišti je Sdruţení cestovního ruchu střední Moravy. Toto sdruţení zastupuje golfové hřiště na veletrzích, kterých se sdruţení účastní. Na webových stránkách lze pak v sekci sport najít zmínku a odkaz na golf v Olomouckém kraji. Golf Club Radíkov je ve stejné situaci jako Golf Club Olomouc. Malá klubovna nenabízí ţádné prostory k ubytování návštěvníkŧ a v obci Radíkov se ţádný hotel nenachází. Klub nemá ambice s cestovními kancelářemi do budoucna spolupracovat a spoléhá se na zájem lidí z regionu. Radíkov je součástí mikroregionu Podlesí, který se podílí na prezentaci golfového hřiště. Ovšem ani tento mikroregion se neangaţuje na ţádných veletrzích tzn. ţe ani Golf Club Radíkov se ţádných veletrhŧ nezúčastňuje. Golf Club Radíkov ovšem spolupracuje s Lázněmi Teplice nad Bečvou, které se nachází pouhých 15 minut cesty autem. [16] Lázeňským hostŧm je samotnými lázněmi nabízena moţnost přijet si golf zahrát.

42

Část rozhovoru byla zaměřena na spolupráci se školami v regionu, případně i mimo něj. Olomoucký golfový klub v práci s mládeţí dělá opravdu hodně. Výrazně zapojuje do golfu děti nejbliţší Základní školy v Dolanech, kdy celé třídy aktivně tráví hodiny tělocviku na golfovém hřišti i nad rámec těchto hodin po odpoledním vyučování. Významným partnerem je pak Univerzita Palackého v Olomouci. Tato spolupráce se vyplácí golfovému klubu ve více směrech. Za prvé nabízí studentŧm rŧzných fakult moţnost zapsání předmětu Základy golfu, který se mŧţe v případě zájmu přerodit v získání členství. Škola má uzavřenou smlouvu s golfovým klubem, a pro své studenty zajišťuje rozvoz aţ k hřišti. Za druhé zde existuje významná skupina studentŧ Fakulty tělesné kultury a sportu. Momentálně se pro ně připravuje učební program pevně spjatý s golfem, který povede k zakončení bakalářskou zkouškou. Škola má vlastní trenéry, kteří mohou vyuţívat olomoucké hřiště k výuce studentŧ. Uţ nyní mohou studenti na hřišti vykonávat praxe, získat licenci cvičitele nebo licenci maršála, tedy v běţné terminologii rozhodčího. Tyto rozhodčí hojně olomoucký klub vyuţívá při rŧzných turnajích konaných na olomouckém hřišti. Podpora mládeţe je tedy jedním z pilířŧ Golfového Clubu Olomouc. Tento fakt podtrhuje tréninkové centrum mládeţe, jeţ je součástí Golf Clubu Olomouc. Dětem jsou poskytovány výhodné podmínky pro vstup do klubu a mají výborné moţnosti pravidelně trénovat pod vedením profesionálních trenérŧ. Tato snaha byla podpořena i vrcholným řídícím orgánem českého amatérského golfu, který udělil olomouckému golfovému centru statut Tréninkového centra mládeţe. Děti jsou rozřazeny do sedmi kategorií daných věkem a výkonností. Trénink je orientován u těch nejmladších především na zvládnutí základŧ golfové hry a je veden převáţně zábavnou formou. U starších dětí jsou lekce zaměřeny na zvyšování golfových dovedností. Tato práce s dětmi umoţňuje klubu posílat děti na rŧzné soutěţe pod hlavičkou reprezentace olomouckého golfu, kde dosahují i výborných výsledkŧ. Ani o prázdninách děti s golfem nezahálejí, jelikoţ mají moţnost zúčastnit se golfových táborŧ pořádaných Nadací Hanuše Golfscheidera a také golfového tábora, který organizuje olomoucký klub v Pohořanech. Olomoucké tréninkové centrum mládeţe nabízí moţnost sportovního vyţití malým ratolestem. Děti v niţším věku mají mnoho zájmŧ a zvládají i několik krouţkŧ a sportŧ týdně a golf by mohl být jedním z nich [17].

43

Golf Club Radíkov je v tomto směru značně pozadu. Nemá širokou základnu mládeţnických hráčŧ. Z počtu desíti hráčŧ jsou však schopni vytvořit ţákovské druţstvo, které klub prezentuje na soutěţích. Další formou spolupráce uvedenou v okruhu otázek je spolupráce s firmami. Spolupráce funguje několika zpŧsoby. Firma má zájem angaţovat se a prezentovat pomocí golfu. Do golfového klubu vloţí určitou sumu peněz, slouţící k pokrytí nákladŧ na firemní akce konané v golfovém klubu, občerstvení, k pronájmu reklamních ploch a péče o VIP klienty a hosty firmy. Podniky zároveň pouţívají část svých finančních prostředkŧ na vytvoření lepší image zaměstnancŧ. Golf je dnes velký byznys a pohybuje se v něm mnoho dŧleţitých lidí a strategických partnerŧ. Zaměstnavatelé v rámci rozšíření obzorŧ platí svým zaměstnancŧm členství v klubu a lekce golfu, které by později mohli vyuţít ve světě byznysu jako formu jednání s partnerem, navazování nových kontaktŧ apod. Další výhody plynou pro firmy spolupracující s olomouckým golfovým klubem, či podílející se na chodu klubu. Za sluţby jako například IT podpora mohou místo finančních prostředkŧ získat členství v klubu a reklamní plochy nebo zlevněné členské poplatky. Golf Club Radíkov nabízí uspořádání komerčních turnajŧ pro firmy, nebo i spolky, jejichţ zaměstnanci a členové nemají ţádné zkušenosti s golfem. Je to příleţitost jak přilákat nové hráče a zasvětit je do hry. Turnajŧ s tímto záměrem, ročně uspořádají pro firmy z regionu přibliţně 10. S úspěchem se setkalo i uspořádání turnaje pro hasičský záchranný sbor z Hranic, který se do Radíkova pravidelně vrací a který sebou jiţ přivedl i hasičské sbory ze sousedních sborŧ. Při dotazu na čerpání peněz z Evropských fondŧ slečna asistentka odkázala na webové stránky ROP střední Morava (regionální operační program), kde jsou zveřejněny všechny ţádosti a čerpání peněz z těchto programŧ, včetně té olomoucké. Je skutečností, ţe tento projekt řeší výše popsaný problém s ubytovacími kapacitami. Z peněz ROP bude dále vybudována infrastruktura areálu golfového hřiště. Realizací projektu dojde k vybudování nezbytného zázemí tak, aby areál jako celek poskytoval komplexní sluţby svým klientŧm a ostatním návštěvníkŧm na poţadované úrovni. Bude tedy vybudována nová klubovna, pokoje pro 21 osob, restaurace pro 116 osob, parkoviště, vnitřní komunikace areálu a hala pro skladování techniky, surovin a materiálŧ [18]. 44

Manaţer golfového klubu Radíkov nebyl při otázce na čerpání peněz z Evropských fondŧ příliš sdílný. Odpovědí bylo pouze konstatování, ţe ţádost podána byla, ovšem následně byla údajně účelově odstraněna. V propagaci vlastního hřiště nejsou golfové kluby příliš aktivní. Spoléhají se na neplacenou formu propagace a hlavně internet. Nikomu za reklamu neplatí a spolupracují pouze s krajským úřadem. Otázka partnerství se zahraničními kluby téţ nenabízí výraznou stopu na aktivitách obou golfových klubŧ. Spolupráce funguje s domácími golfovými kluby na základě tzv. reciprocity. To znamená, ţe členové jiných klubŧ v České republice mají slevy na plné fee na danou sezónu na olomouckém hřišti případně na hřišti v Radíkově. Naopak členové golfového klubu Olomouc a Radíkov mají tyto slevy naopak u těchto klubŧ. Jedná se o slevy v rozmezí 30 – 50 % v závislosti na dnech, kdy klub navštívíte. Takto spolupracují s dvěma desítkami golfových hřišť po celé České republice a hlavně pak na Moravě. V minulosti v Olomouci spolupracovali v rámci reciprocity s vybranými maďarskými a slovenskými kluby. Kaţdoročně se pak mládeţnická reprezentace olomouckého golfového klubu účastní týdenního golfového soustředění v Itálii, kde jsou hosty zdejšího Golf Clubu. Golf Club Radíkov zatím spolupráci se zahraničními hřišti nenavázal, údajně se chystá navázat kontakty se slovenskými hřišti. Ostatní otázky, na které se při rozhovorech došlo, byly charakteru dotazŧ na vlastní názor představitelŧ klubŧ. První otázka směřovala k tomu, zda si jediní dva zástupci golfu v Olomouckém kraji konkurují nebo naopak spolupracují. Oba představitelé klubŧ jsou přesvědčeni, ţe si v ţádném případě nekonkurují. Spolupráce funguje na mládeţnické úrovni, kdy mládeţníci radíkovského klubu vyuţívají tréninkové centrum mládeţe, a nadaní hráči z Radíkova jsou zapŧjčováni olomouckému klubu. Spolupráce je teprve v začátcích a teprve se vytváří plán rozšiřování vzájemných vztahŧ. Naprosto shodně však představitelé klubŧ tvrdí, ţe by uvítali, aby v Olomouckém kraji vzniklo minimálně ještě jedno hřiště. Dŧvod je jednoduchý. Golfový turista, který přijede do regionu rád zkouší nová hřiště, a nechce hrát 2x na stejném hřišti. Kdyby se vybudovalo další hřiště, turisté směřující do Olomouckého kraje by měli pestřejší volbu hřišť a jistě by se tak zvýšil počet hráčŧ na všech hříštích v regionu. 45

Další otázka směřovala na celkové počty golfových hřišť a hráčŧ v České republice. Nabízejí se dvě varianty odpovědí. Buď jsou jiţ dostačující, nebo stále nízké. Z odpovědi vyplynulo, ţe problémem není počet hřišť, ale jejich rozloţení v České republice. Ve středočeském kraji se nachází 19 golfových hřišť, v Olomouckém kraji se nachází pouze 2. Morava za kluby v Čechách, aţ na výjimky, zaostává. To znamená, ţe prostor pro nová hřiště se nachází především na Moravě. Počet hráčŧ je podle názoru obou dotazovaných nízký, ale rok od roku je situace lepší. Dále se rozhovor zabýval otázkou na existenci cílové skupiny lidí, které by měly kluby věnovat zvýšenou pozornost. Potenciál nových zájemcŧ o golf existuje. Zástupci obou klubŧ se shodují v tom, ţe nejniţší zastoupení má v jejich členské základně hráči ve věku 25 aţ 35 let. To jsou hráči, kteří přecházejí ze školy do zaměstnání, hledají nové uplatnění, věnují mnoho času kariéře, a snaţí se postavit tzv. na vlastní nohy. Proto je nutné získávat hráče jiţ v mladším věku, aby ve zmíněném věkovém obdobní měli jiţ golfové zázemí vybudované. „Hraj golf, změň ţivot“. Heslo, kterému ani jedno z hřišť v Olomouckém kraji nepodlehlo. Pro začínajícího hráče velmi lákavá nabídka však u majitelŧ a manaţerŧ hřišť velmi naráţí. Ptal jsem se proč ani jedno ze hřišť nefiguruje v seznamu hřišť, kde se touto formou mohu s golfem seznámit. Odpovědi obou představitelŧ se velmi shodují. Na vině je Česká golfová federace, která sice nabízí zájemcŧm velmi levné seznámení s golfem, ale sama neplatí ţádné náklady. Nepokryjí platy trenérŧ, zapŧjčení vybavení, míčky ke hře atd. To vše musí hradit klub sám. Česká golfová federace nenavázala s kluby dialog, pouze stanovila podmínky participace v projektu. Většinou kampaň funguje jako den otevřených dveří, kdy si hráči golf vyzkouší, ale jen ze zvědavosti. A příliš ani nepočítají s tím, ţe se stanou členy České golfové federace. Z prozatímního hodnocení České golfové federace vyplývá, ţe plán získání 50 tisíc nových členŧ byl velmi výrazně nadhodnocen, coţ oba představitelé dobře ví. Z údajŧ vyplývá, ţe díky projektu, do kterého se zapojilo 8.700 zájemcŧ, získala Česká golfová federace 530 nových členŧ! [19]

46

8. SWOT analýza golfových hřišť v Olomouckém kraji Silné stránky

Slabé stránky

-

Okolní příroda a nádherné scenérie

-

Rozvoj turistiky

-

Zvyšující se počet turistŧ

-

Česká republika jako golfová

-

-

Nedostatečné značení příjezdových cest k hřištím

-

Nedostatek parkovacích míst

-

Chybějící ubytovací zařízení

destinace

-

Malá propagace

Velké mnoţství nabídky atraktivit

-

Sezónní vyuţití

-

Chybějící spolupráce se subjekty

v okolí hřišť -

Práce s mládeţí

cestovního ruchu

-

Jedinečnost v rámci Olomouckého

-

Neúčast na veletrzích

-

Slabé zastoupení zahraničních

kraj

hráčŧ

Příležitosti

Hrozby

-

Čerpání peněz z Evropských fondŧ

-

Spolupráce s firmami v regionu

-

Spolupráce se školami v regionu

-

Uţší spolupráce mezi kluby

-

Výstavba nových ubytovacích

Dominantnější postavení hřišť v Čechách

-

Nálepka sportu pro bohaté

-

Finanční náklady spojené se začátky golfu

-

zařízení -

-

Zvyšující se ceny sluţeb

Více moţností relaxace a odpočinku

-

Potencionální noví hráči

Tabulka č.2 SWOT analýza

47

9. Zhodnocení a navrhovaná řešení Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 160 respondentŧ, 104 muţŧ, 56 ţen. Dotazníky byly rozesílány pomocí elektronické pošty a šířeny pomocí rŧzných sociálních sítí. Dále byla formou řízeného rozhovoru a dialogu probírána situaci českého golfu a hlavně probíhala diskuze o golfu v Olomouckém kraji se zástupci golfových hřišť v Olomouckém kraji, kde autor bakalářské práce ţije. Na Olomouckém kraji je zaráţející fakt, ţe se zde nachází pouze dvě hřiště, coţ je spolu s krajem Vysočina, nejméně ze všech krajŧ v České republice. Mezi mládeţí není mnoho hráčŧ golfu, a proto dotazník směřoval hlavně jim. Na sociálních sítích se vyskytují především mladí lidé, kteří jsou hlavními novými potenciálními hráči. Proto největší zastoupení v odpovědích zaujímá věková skupina mezi 18 aţ 26 lety. Většina respondentŧ o golfu někdy slyšela a některé asociace spojené s golfem jsou jiţ zaţité - Jméno Tiger Woods zná opravdu většina lidí, a ţe se golf hraje na krásných upravených travnatých plochách téţ. Obrovská mezera však vězí ve znalosti golfových hřišť v České republice. V zemi kde se nachází 91 golfových areálŧ se téměř polovina dotázaných domnívá, ţe Česká republika disponuje maximálně 20 hřišti. Naopak v dotazníku bylo očekáváno malé zastoupení pravidelných hráčŧ golfu. Česká golfová federace uţ rok realizuje projekt „Hraj golf, změň ţivot,“ který měl přilákat obrovské mnoţství nových hráčŧ. To se ovšem nestalo a nelze se divit, kdyţ mezi respondenty se našlo pouze 7% těch, kteří někdy o projektu slyšeli. Je více neţ pravděpodobné, ţe těchto 7% lidí se řadí mezi pravidelné hráče golfu. Startovací balíček, který Česká golfová federace nabízí, však zaujal dvě třetiny respondentŧ. Nastavená cena se jeví jako lákavá a nabízí hráčŧm levné a hlavně nezávazné seznamovací lekce golfu. Problémem projektu je menší zájem golfových hřišť a neochota financovat případné zájemce z vlastního rozpočtu. Spolupráce golfových hřišť se školami a firmami podle představitelŧ golfových hřišť funguje na dobré úrovni. Proto je nutné věnovat se dalšímu rozvoji této spolupráce a navazovat nová partnerství. Z dotazníku vyplynulo, ţe 29% respondentŧ by uvaţovalo o golfu pokud by jejich škola nebo firma byla partnerem, některého golfového hřiště. 48

Nerozhodnutých 43% respondentŧ by se nejspíše rozhodovalo podle konkrétní situace a podmínek, za kterých se mŧţe golfu věnovat. Jeden z nápadŧ, který vyplynul z dialogu s manaţerem golfového klubu v Radíkově, byl začleněn i do dotazníku. Jedná se o zábavnou formu jak přilákat nové hráče a zájemce o golf. Hráč, který se uţ golfu věnuje, by prošel celé hřiště s novým zájemcem, kterým mŧţe být kdokoliv počínaje kamarádem, rodinným příslušníkem a spoluţákem, nebo kolegou z práce konče. Hráč, který se golfu věnuje jiţ delší dobu, by zahrál všechny údery aţ na green, kde by dokončoval hru jeho, v té chvíli, spoluhráč. Zájem o tento návrh projevilo v dotazníku 33% respondentŧ. Jde o významný počet zájemcŧ a rozhodně bych doporučil tento návrh vyzkoušet! V prvé řadě by měly být realizovány návrhy na zpopularizování golfu tak, aby se dostaly do širšího povědomí lidí. Projekt s přizváním kamaráda/partnera ke hře by vedl k nárŧstu zájemcŧ, kteří chtějí sdílet společně volný čas. Golf je perfektním zpŧsobem jak toho docílit. Dalším zpŧsobem, jak přilákat nové hráče hlavně z řad mládeţe, je uspořádat den otevřených dveří pro učitelské sbory a ředitele škol. Ti mají k dětem nejblíţe. Pokud totiţ dítě nepochází z rodiny, kde uţ golf někdo hraje, málokdy se o něm vŧbec doví. Děti mají spoustu koníčkŧ aktivit a sportŧ a golf by mohl být jedním z nich. Ke školám by se mohly přidat i mateřské školky a zapojit do hry nejen děti předškolního věku, ale i jejich rodiče, kteří je zatím všude doprovázejí. Golf je rodinný sport. Čím jsou pak děti starší, tím více se rodičŧm vzdalují a tráví s nimi méně času. Doma děti tráví den ve svém pokoji u počítače nebo u televize, a s rodiči si takzvaně lezou na nervy. Golf je moţností jak zábavnou formou trávit odpoledne s rodinou, soupeřit mezi sebou a ještě přitom vzájemně komunikovat na jakékoliv téma. Stálo by za to nastavit rodinné členství v klubu, tak aby dítě do 15 i více let, jehoţ rodič je členem klubu, ţádné členství neplatilo.

49

10. Závěr Bakalářská práce popisuje historii golfu u nás, představuji organizace, které se zabývají problematikou golfu a představuje vybraná golfová centra v České republice, konkrétně v Olomouckém kraji. Cílem práce bylo zjistit informovanost občanŧ o golfu, jejich potenciální zájem o produkty, které subjekty zabývající se golfem nabízí a navrhnout řešení, která by vedla k popularizaci golfu a rozšíření hráčské základny. Dŧleţitou součástí byl proto dotazníkový prŧzkum, zaměřený především na mladé občany, kteří s velkou pravděpodobností golf na vlastní kŧţi nikdy nezkusili. Dalším dŧleţitým počinem byla spolupráce s golfovými kluby v Olomouckém kraji, které mi vyšly vstříc a prostřednictvím jejich představitelŧ mi věnovaly svŧj čas. Výsledky kombinace tohoto šetření a rozhovorŧ byly dŧleţité pro závěr práce. Tímto zpŧsobem se podařilo získat informace nejen o zájmu, ale i nových moţnostech šíření golfu v České republice. Cenné informace získané od představitelŧ klubŧ, bez kterých by tato práce neměla patřičnou hodnotu. Součástí práce je shrnutí dotazníkŧ, navrh řešení a SWOT analýza, která vystihuje silné a slabé stránky vybraných golfových klubŧ, příleţitosti a hrozby, kterým by mohly být vystaveny. V Olomouckém kraji se nachází pouze dvě golfová hřiště, Golf Club Olomouc a Golf Club Radíkov. Obě hřiště stojí o nárŧst své členské základny i nárŧst počtu golfových turistŧ směřujících do olomouckého regionu. S vyšším počtem hráčŧ rostou příjmy klubu a tím i moţnost dalšího rozvoje klubu investováním do prostředkŧ nutných k tomuto rozvoji. Golfové kluby by měly investovat do ubytovacích prostor pro hosty a tím umoţnit golfovému hřišti stát se cílovou destinací, nikoliv pouze prŧjezdním bodem. V Golf Clubu Olomouc byly jiţ zahájeny připravují práce na vybudování nové klubovny, která pojme i návštěvníky na přenocování. Poté je dŧleţité navázat spolupráci se subjekty cestovního ruchu, které by napomohly k naplnění kapacity ubytovacích prostor v olomouckém golfovém klubu. Strávení několika dnŧ s ubytováním přímo u golfového hřiště s moţností vyjet si do blízkého okolí na další hřiště by se mělo stát hlavním lákadlem pro potencionální turisty. Ovšem bude velmi záleţet, jak bude nastavena propagace golfu v Olomouckém kraji. Vynaloţení finanční částky na propagaci hřišť se kluby zatím vyhýbají a spoléhají pouze na krajská sdruţení, a neplacené reklamy na internetu. Celkově je propagace golfu v Olomouckém kraji na velmi nízké úrovni. Dokonce ani v blízkém okolí není znát přítomnost golfového hřiště. 50

Orientační tabule navádějící správným směrem chybí, stejně jako propagační billboardy. Bez nastavení trasy na GPS mŧţe člověk snadno zabloudit, nebo hřiště minout. Poznatky a výsledky dotazníkového šetření byly předány představitelŧm obou golfových hřišť, se kterými byl navázán kontakt a kterým mŧţe bakalářská práce poslouţit jako návod ke zlepšení situace v oblasti rozvoje golfu a golfové turistiky v Olomouckém kraji. Bakalářská práce mŧţe podnítit zájem zástupcŧ Vysoké školy Polytechnické k navázání spolupráce s golfovými hřišti na Vysočině. Studenti vysoké školy, která je zaměřena na cestovní ruch, by měli mít moţnost získávat zkušeností s golfovou turistikou, která je jednou z významných, moderních, nejrychleji a nejvíce se rozvíjejících forem cestovního ruchu v České republice.

51

11. Informační zdroje Tištěné zdroje 1. HESKOVÁ, M., et al. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3 2. STREGE, John. Ze zákulisí profesionálního golfu. Brno: JOTA, 2001. ISBN 807217-144-5. 3. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Idea Servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9 4. Prŧvodce po golfových hřištích 2011. B1 a.s. 5. Ročenka České golfové federace 2010 CCB s.r.o.

Internetové zdroje [1]

Czechtourism

[online]

2011

[cit.

2011-10-04]

Dostupné

na:

[2]

Czechtourism

[online]

2011

[cit.

2011-10-04]

Dostupné

na:

Dostupné

na:

[3]

Czechoopen2010

[online]

2011

[cit.

2011-10-04]

[4]

Golf

[online]

2011

[cit.

2011-10-04]

Dostupné

na:

[5] Česká golfová federace [online] 2011 [cit. 2011-11-04] Dostupné na: [6] Daniela Gaudlová, golfová novinářka a spisovatelka [online] 2011 [cit. 2011-11-04] Dostupné na: 52

[7]

Golfportal

[online]

2011

[cit.

2011-16-04]

Dostupné

na:

[8]

Pravidla

golfu

[online]

2011

[cit.

2011-16-04]

Dostupné

na:

[10] Česká golfová federace [online] 2011 [cit. 2011-01-05] Dostupné na: [11]

Czechtourism

[online]

2011

[cit.

2011-01-05]

Dostupné

na:

Dostupné

na:

[12]

Olomoucký

kraj

[online]

2011

[cit.

2011-02-05]

[13] Golf Club Olomouc [online] 2011 [cit. 2011-10-05] Dostupné na: http://www.golfolomouc.cz/ [14]

Golf

Club

Radíkov

[online]

2011

[cit.

2011-02-05]

Dostupné

na:

[15] Dokumenty společnosti google, tvorba dotazníku [online] 2011 [cit. 2011-14-03] Dostupné na: [16] Plánovač tras [online] 2011 [cit. 2011-10-05] Dostupné na: [17] Tréninkové centrum mládeţe Olomouc [online] 2011 [cit. 2011-05-05] Dostupné na: [18] Regionální operační program střední Morava Dostupné na:

[online] 2011 [cit. 2011-10-05]

doprovodne-infrastruktury> [19] Prezentace České golfové federace [online] 2011 [cit. 2011-10-05] Dostupné na: http://fls.cgf.cz//DBFL/CGSRedaction/Documents/Konference_prezidentu_5_11_2010 _v3.pdf 53

12. Přílohy Příloha 1 – Seznam golfových hřišť v České republice Příloha 2 – Obrazová příloha k deseti nejlépe hodnoceným golfovým hřištím Příloha 3 – Otázky a okruhy zaslané golfovým klubŧm v Olomouckém kraji Příloha 4 – Dotazníkový prŧzkum

54

Příloha 1 PRAHA  Golf & Country Club Hodkovičky  Golf Hostivař  Golf Club Praha – Motol  Prague City Golf Club – Zbraslav  Golf Resort Black Bridge STŘEDOČESKÝ KRAJ  Golf Club Resort Paradise Benátky nad Jizerou  Golf Club Beřovice  Golf Resort Karlštejn  Golf Resort Konopiště  Golf Klub Líšnice  Golf Club Mladá Boleslav  Golf Club Molitorov  Golf & Country Club Mstětice  Golf Club Poděbrady  Golf Club Stará Boleslav  Ringhoffer Golf Club – Štiřín  Golf Botanika  Golf Park Slapy sv. Jan  Golf Albatross  Beroun Golf Resort 55

 Golf Casa Serena  Golf Podbořánky  Golf Trhový Štěpánov  Golf Sportovně rekreační areál Srbsko KRÁLOVEHRADECKÝ KRAJ  Golfové hřiště Na Vrších  Golfové hřiště Hrádek – Hradec králové  Golf Club Mladé Buky  Queen´s Park Golf Club Mystěves  Nová Amerika Golf Resort  Golf Country Club Prosečné LIBERECKÝ KRAJ  Golf Club Grabštejn  Golf Club Harrachov  Golf Club Ještěd  Golf Club Liberec  Royal Golf Club Malevil  Golf Club Semily  Ypsilon Golf Resort Liberec ÚSTECKÝ KRAJ  Golf Club Spa - Golf Resort Barbora  Golf Club Teplice – Cínovec  Golf areál Janov 56

 Golf Club Libouchec  Golf Club Most  Maria Theresia Golf Club - Golfové hřiště Kotlina  Golf Resort Terasy Ústí and Labem KARLOVARSKÝ KRAJ  Astoria Golf Resort - Cihelny  Golf Club Háje  Golf Club Františkovy Lázně – Hazlov  Golf Resort Karlovy Vary  City Golf & Racing Club Karlovy Vary  Golfový Klub Luby u CHebu  Royal Golf Club Mariánské lázně  Golf Club Sokolov  Golf Klub Klášter Teplá  Golf Kynţvart PLZEŇSKÝ KRAJ  Golf CLub Alfrédov  Resort Darovanský Dvŧr  Golf Park Plzeň – Dýšina  Golf Club Hořehledy  Golf Club Třímany

57

JIHOČESKÝ KRAJ  1. Jihočeský Golfový klub Bechyně  Golfový klub Čertovo břemeno  Golfový club Český Krumlov  Golf Klub Hluboká and Vltavou  Golf Klub Mnich & Golf Resort Monachus  Golf Klub Nová Bystřice & Golf Resort Monachus  Golf Klub Písek – Kestřany  Lipno Golf club  Golfové hřiště Golf Zahrádky KRAJ VYSOČINA  Golf Club Svratka 1932  Golf Club Telč PARDUBICKÝ KRAJ  Golf Club Kunětická Hora  Golf Club Pardubice – LÁZNĚ BOHDANEČ  Golf & Country Club Svobodné Hamry  Golf Club Uno  Golf Klub Osyčina

58

JIHOMORAVSKÝ KRAJ  Kaskáda Golf Brno  Golf Club AMK Automotodrom Brno  Sokrates Golf Club Kořenec  Golf Klub Austerlitz ZLÍNSKÝ KRAJ  Derby Golf Club Slušovice  Golf Club Lázně Kostelec u Zlína  Valašský golfový klub Roţnov pod Radhoštěm  Golf Klub Horal Velké Karlovice  Golf Club Uherské Hradiště - Jezera MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ  Prosper Golf Resort Čeladná  Zámecký Golf Klub Kravaře  Golf Resort Ostravice  Beskydský Golfový klub Ropice  Park Golf Club TJ Mittal Ostrava – Šilhéřovice  Golf Club Ostrava

OLOMOUCKÝ KRAJ  Golf Club Olomouc  Golf Club Radíkov

59

12.1 Příloha 2 Golf Albatross

Astoria Golf Resort Cihelny

Prosper Golf Resort Čeladná

60

Golf Hostivař

Royal Golf Club Mariánské Lázně

Golf Resort Monachu

61

Golf Resort Ostravice

Golf Park Plzeň

Beskydský golfový klub Ropice

62

Ypsilon Golf Resort Liberec

63

12.2 Příloha 3 Otázky a okruhy pro Golf Club Olomouc a Golf Club Radíkov Formou rozhovoru, nahlédnutím, či zapŧjčením materiálŧ bych chtěl nejdříve představit Golf Club Olomouc a Golf Club Radíkov 

Popsat golfový klub, hřiště a jeho zázemí.



Počet členŧ olomouckého golf klubu?



Počet zaměstnaných trenérŧ?

Chtěl bych se téţ dovědět, zda se Váš klub orientuje více na rekreační hráče, nebo na soutěţní hráče a tedy i na pořádání turnajŧ 1. otázka směřuje ke spolupráci: 

Se subjekty cestovního ruch, tedy zda spolupracujete s cestovními kancelářemi, cestovními agenturami a jinými subjekty cestovního ruchu?



S firmami (středními, středně velkými i velkými) z regionu i širšího okolí ve smyslu výhodnějších poplatkŧ za členství, rŧzných slev a firemních akcí pro jejich zaměstnance?



S vysokými školami nebo gymnázií. (zda nabízíte například zvýhodněnou výuku pro studenty vysokých škol nebo i středních škol.)

2. otázka směřuje k vlastní propagaci hřiště. Jakou formu propagace vyuţíváte? Reklama v tisku, časopisech ( i odborných ) , nebo například v katalozích cestovních kancelářích nebo ve spolupráci s krajským úřadem? 3. Čerpá GCO, GCR peníze z Evropských fondŧ? 4. Spolupráce se zahraničním golfovým klubem, Pokud ano, jak spolupráce probíhá? 5. ČGF připravila projekt „hraj golf, změň ţivot“ na podporu golfu u v České republice. Váš golfový klub se však do tohoto projektu nezapojil. Proč se projektu neúčastníte?

64

6. Spolupracují spolu jediní dva zástupci golfu v Olomouckém kraji, nebo se navzájem berou jako konkurence? Pokud existuje mezi kluby spolupráce, tak jakou formou? Další otázky jsou otevřené vašim názorŧm. 

Jak se díváte na počet golfových zařízení v České republice a v Olomouckém kraji ? Zda je dostatečný nebo nízký Neměl by se počet hřišť v olomouckém kraji rozšířit, kdyţ spolu s krajem Vysočina jsme krajem pouze se dvěma hřišti?



Existuje nějaká cílová skupina lidí, které by měly golfové kluby věnovat zvýšenou pozornost ? Je zde (v ČR) potenciál nových zájemcŧ o golf?



Zda je poměr aktivních hráčŧ ku obyvatelstvu ČR nadprŧměrný, příznivý nebo naopak nízký? Jestliţe nízký, nebo spíše niţší, kde vidíte příčiny menšího zájmu o golf ? Finanční náročnost, malá informovanost ? Sezónnost nebo jiné příčiny?



Jaké postupy zvolit při snaze získat nové hráče?

Předem velmi děkuji za spolupráci a čas, který mi budete věnovat Jan Horák

65

12.3 Příloha 4 Dotazník k problematice golfu v České republice Dobrý den, jmenuji se Jan Horák a jsem studentem Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Tento semestr obhajuji svoji bakalářskou práci, ke které bych chtěl připojit tento krátký dotazník, který se věnuje golfu,všeobecnému povědomí o golfu v České republice a případnému zájmu o hraní golfu. Proto Vás prosím o jeho vyplnění, které Vám nezabere více jak par minut. Děkuji všem za ochotu podílet se na vyplnění dotazníku a pomoci tak s vypracováním bakalářské práce. 1. otázka – Co se vám vybaví, když se řekne golf? 2. otázka - Kolik je podle vás v České republice golfových hřišť? 

10 – 20



21 – 50



51 – 80



81 – 100



100 a více

3. otázka - Co je to hole in one? 

Hřiště s jednou jamkou



Dvě hry za cenu jedné



Zahrání jamky na jeden úder



Trestná rána ve hře



Tento pojem se týká baseballu

4. otázka - Už jste někdy hrál/a golf? 

Ano, opakovaně



Ano, jednou



Ne, ale rád/a bych vyzkoušel/a



Ne, neláká mě to

5. otázka - Slyšel/a jste o projektu „Hraj golf, změň život“? 

Ano



Ne 66

6. otázka - Využili byste možnost, vyzkoušet si golf formou tří 50minutových golfových lekcí na vybraných golfových hřištích za 299 korun? 

Ano, je to vynikající zpŧsob, jak s golfem začít



Ano, ale jen čistě ze zvědavosti



Ne, volil/a bych jinou formu, jak se seznámit s golfem



Ne, neláká mě to

7. otázka - Uvítali byste možnost spolupráce vaší školy/zaměstnavatele s golfovým hřištěm za účelem zvýhodnění cenových podmínek (levnější golfové lekce, členství, atd.)? 

Ano



Ne



Nevím

8. otázka - Vyzkoušel/a byste možnost, projít si celé hřiště zdarma s kamarádem, či rodinným příslušníkem, který se již golfu věnuje, a zapojit se do hry formou dohrávání míčkŧ do jamky? 

Ano



Ne



Nevím

9. otázka (nepovinná) – Jakou částku měsíčně použijete na aktivní sport?

67

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Golfová centra v České republice

Recommend Documents