VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Děti jako fenomén cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Děti jako fenomén cestovního ruchu bakalářská práce

Autor: Monika Voborníková Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2011

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16.5.2011 ...................................................... Podpis

COPYRIGHT© 2011 Monika Voborníková

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Evě Půlkrábkové za trpělivý přístup při vedení mé bakalářské práce a za cenné rady, které mi poskytla. Dále bych ráda poděkovala PaedDr. Veronice Prchalové, ředitelce ZŠ Štáflova, a učitelskému sboru této školy za to, ţe mi umoţnili provézt výzkum mezi ţáky. V neposlední řadě děkuji svému nejbliţšímu okolí za jejich podporu.

Anotace Voborníková Monika: Děti jako fenomén cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava: 2011. Počet stran: 50. Obsahem bakalářské práce je zjištění preferencí dětí středního školního věku v regionu Vysočina, konkrétně ve městě Havlíčkův Brod, při trávení prázdnin. Práce je určena především provozovatelům cestovních kanceláří jako inspirace pro inovaci nabídky zájezdů a akcí pro segment dětský cestovní ruch. V teoretické části se práce zabývá určením, co je střední školní věk a jeho charakteristikou, vývojovou psychologií, zejména třemi nejznámějšími vývojovými teoriemi osobnosti. Závěr teoretické části je věnován výchově dětí a výchovným stylům. Praktická část zahrnuje dotazníkové šetření, které bylo prováděno mezi dětmi na základní škole v Havlíčkově Brodě, vyhodnocení výsledků a následné doporučení cestovním kancelářím. Klíčová slova: Děti. Střední školní věk. Vývojová psychologie. Vývojové teorie. Výchova. Cestovní ruch. Voborníková Monika: Children as a phenomenon of tourism. Bachelor´s thesis. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Travel/Tourism. Head of the thesis: PhDr. Eva Půlkrábková. Degree of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 50 pages.

The aim of the thesis is to find out the preferences of middle-school-age children in region Vysočina, particularly in the town Havlíčkův Brod, in the course of spending holidays. The thesis is intended for the operators of travel agencies as an inspiration for the inovation of the offer of tours and actions for the segment children´s tourism. The theoretical portion defines what is the middle-school-age and its characteristics, then looks into the topic of developmental psychology, especially the topic of the three most famous developmental theories of personality. The final part of the theoretical portion is about education of children and educational styles. The practical portion includes questionnaire survey, which was done among children at the elementary school in

Havlíčkův Brod, then the interpretation of results and subsequent recommendation to travel agencies.

Key words: Children. Middle-school-age. Developmental psychology. Developmental theories. Education. Tourism.

Obsah 1. ÚVOD ..........................................................................................................................8 2. TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................9 2.1 Vývojová psychologie – předmět, základní pojmy ...............................................9 2.1.1 Postavení vývojové psychologie v systému psychologických věd ...................9 2.1.2 Předmět vývojové psychologie .........................................................................9 2.1.3 Základní pojmy .................................................................................................9 2.2 Střední školní věk ................................................................................................10 2.3 Vývojové teorie....................................................................................................11 2.3.1 Vývojová teorie Sigmunda Freuda .................................................................12 2.3.2 Vývojová teorie Erika Homburger Eriksona ..................................................13 2.3.3 Vývojová teorie Jeana Piageta ........................................................................16 2.4 Výchova dětí ........................................................................................................19 2.4.1 Výchova ..........................................................................................................19 2.4.2 Výchovné styly ...............................................................................................20 2.4.3 Výchova dříve a nyní ......................................................................................21 3. PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................................................23 3.1 Metodika výzkumu ..............................................................................................23 3.1.1 Výzkumný nástroj ...........................................................................................23 3.1.2 Výzkumný vzorek ...........................................................................................23 3.1.3 Analýza dat .....................................................................................................23 3.2 Prezentace výsledků výzkumu .............................................................................24 4. ZÁVĚR .......................................................................................................................43 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ.............................................................45 ABECEDNÍ SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .......................................................47 PŘÍLOHA: Dotazník ......................................................................................................49

7

1 Úvod Cestování se v dnešní době stává stále běţnější součástí našeho ţivota. Pokud se teď na cestovní ruch podívám spíše z pohledu běţného člověka spotřebitele neţ z pohledu státu a podnikatelů, pro které znamená ekonomický přínos, tak jedna z jeho hlavních funkcí, ne-li ta nejhlavnější, je to, ţe díky němu mohou lidé na chvíli uniknout z kaţdodenního shonu, uţít si volný čas a absolvovat tak určitou formu psychické očisty. V souvislosti s tématem práce jsou pro mě hlavními spotřebiteli rodiny s dětmi, respektive děti samotné. K tomuto výběru mě vedly dva důvody: 1) Dnešní upracovaná doba je typická dosti silným nepoměrem počtů dnů volna dospělých a dětí (konkrétně mám na mysli problematiku letních prázdnin). Proto se rodiče snaţí nebo by se snaţit měli, zajistit dětem originální, plnohodnotný a zábavný program i za tu cenu, ţe u toho sami nebudou. Tudíţ se zde nabízí prostor pro cestovní kanceláře, které by mohly takovou nabídku navrhnout a zajistit tak spokojenost všech stran – rodičů, dětí i svou vlastní. 2) Ţijeme v době, kde vztah rodičů a dětí je na úplně jiné úrovni neţ kdysi. Děti jsou často brány jako partneři a v dosti věcech i sami rozhodují. Hodně se to začíná projevovat právě ve středním školním věku, kde nastupuje i puberta a tendence rozhodovat sám o sobě. Proč toho tedy nevyuţít a nezeptat se přímo dětí, jaké mají představy o svých prázdninách a náplni svého volného času? Vţdyť samotná dětská fantazie a nápady mohou být úţasnou inspirací pro návrh programu, který jim bude „šitý na míru“ a zajistí si tak úspěšnost. Cílem této práce tedy je zjistit preference dětí středního školního věku při trávení volného času o prázdninách, kdy výstupy z průzkumu budou vyuţitelné jako inspirace pro cestovní kanceláře. První část práce definuje střední školní věk a jeho charakteristiky, poté se zabývá vývojovou psychologií, jejími vybranými základními pojmy a zejména třemi nejznámějšími vývojovými teoriemi osobnosti. Závěr je věnován problematice výchovy a výchovných stylů. Druhá část zahrnuje výzkum mezi dětmi, který byl prováděn v kraji Vysočina, konkrétně v Havlíčkově Brodě, protoţe v tomto městě ţiji. Volba základní školy, kde byla stovka dotazníků rozdána mezi 4. aţ 7. třídy, byla jednoduchá. Vybrala jsem si tu, na kterou jsem sama chodila, jelikoţ nejen ţe mám k ní citové pouto, ale i jsem věděla, ţe učitelé tam jsou vstřícní a ochotní.

8

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Vývojová psychologie – předmět, základní pojmy 2.1.1 Postavení vývojové psychologie v systému psychologických věd VP je vedle obecné psychologie základní teoretickou disciplínou. Je obecnou psychologií vývoje. Nemá vlastní aplikační oblast. Na úrovni aplikace jsou např. pedagogická psychologie, dětská klinická psychologie, některé úseky psychologie poradenské apod.

2.1.2 Předmět vývojové psychologie „Studium změn chování a proţívání v časovém průběhu je nejobecnějším předmětem široce chápané vývojové psychologie.“ (Langmeier, Krejčířová, 2006, 13) Podle časového měřítka, které uţijeme, můţeme rozlišovat podle Schmidta (1978) čtyři předmětné okruhy „obecné“ vývojové psychologie: 

Studium fylogeneze psychiky – zabývá se pozorováním a srovnáváním chování různých druhů ţivočichů na rozdílném stupni evoluční řady.



Studium antropogeneze psychiky – vývoj duševna u lidí, tedy v různých historických etapách a v různých civilizačních okruzích.



Studium ontogeneze psychiky člověka – v nejširším pojetí od jeho početí aţ do smrti.



Studium aktuální geneze – vývoj psychických procesů, např. ve vnímání, při řešení problémů, v průběhu učení, osvojování speciálních dovedností.

2.1.3 Základní pojmy vývojová psychologie - studuje vývoj v širším pojetí (viz. Schmidt), je to nadřazený pojem pro: ontogenetická psychologie - studuje změny, k nimţ dochází v průběhu celého ţivota člověka. změna - je širší pojem neţ vývoj, tzn. ne kaţdá změna v ţivotě člověka je vývojová. nevývojová z.: rozdíl mezi stavem A a B, které následují za sebou v čase (např. z. činnosti, přechod ze stavu nasycení do stavu hladu), nemění jedince.

9

vývojová z.: jedinec přestává být tím, čím ještě je a stává se tím, čím ještě nikdy nebyl, tj. mění se (př. růst anatomických struktur). evoluční z.: změny směřující k určitému cíli, přechod od méně dokonalého k dokonalejšímu involuční z.: úbytek některých schopností a adaptivních funkcí evoluce - proces postupného vývoje forem ţivota od jednoduchých organismů ke stále sloţitějším, aţ k člověku (dle Darwina) involuce - v pozdním věku člověka (zač. mezi 40-65 lety), který je provázen ústupem či sníţením některých fyziologických a psychických funkcí (akomodace oka, krátkodobá paměť...) vývoj - proces utváření osobnosti, zároveň probíhá vývoj psychický a tělesný, tento proces je v neustálé interakci s učením, z vnitřku i z vnějšku motivovaným prováděním činností. Vývoj a učení se vzájemně ovlivňují pozitivně i negativně, přičemţ úlohou výchovy je hledat optimální soulad: pravé učení v pravý čas.

2.2 Střední školní věk Školní věk je odborníky vnímán jako období základní školy, respektive povinné školní docházky. Podle Matějčka (1986) je moţné tuto vývojovou etapu rozdělit následovně: 

Mladší školní věk (období mezi asi 6. – 8. rokem) se pokládá za přechodné období mezi hravým předškolním věkem a vyspělejším chováním ţáka. Je pro něj typická vyšší rozkolísanost a zranitelnost, proto je nutná větší trpělivost a pomoc jak od rodičů, tak od učitelů.



Střední školní věk (přibliţně mezi 9. a 12. rokem) se povaţuje za stabilnější a vyhraněnější období. Většina dětí uţ se na školu přijatelně adaptovala. Dochází k detailnějšímu všímání vztahů mezi lidmi v rodině, v sousedství i jinde.



Starší školní věk (asi mezi 12. a 15. rokem) se jiţ kryje s pubescencí.

Střední školní věk je obecně vnímán jako období klidu, přípravy na další bouřlivé období prepuberty. V předcházejících vývojových etapách procházeli jedinci značnými změnami, jak po stránce fyzické, tak kognitivní i sociální. Ve středním školním věku nedochází k tak výrazným změnám v oblasti fyzické či kognitivní, ale zásadní změny se projevují v oblasti sociální. Dle Matějčka (1992) je socializace celoţivotní vývoj

10

člověka ve společenskou bytost. Není to pouze a jen pasivní vrůstání člověka do společnosti či jednostranné ovlivňování člověka prostředím, ale tvořivý proces, na kterém se člověk sám podílí. Za závaţné vývojové změny ve středním školním věku Matějček (2007) pokládá zejména přisvojení specifického chování vůči malým dětem, utváření rodičovských postojů, vytváření muţské a ţenské identity. „Období raného a
středního školního věku je označováno jako období střízlivého realismu. Děti ţijí v přítomnosti, tady a teď, jsou plně zaměřeny na to, co je a jak to je, chtějí pochopit okolní svět a věci v něm “doopravdy“. Jsou spíše extrovertně zaměřeny, se zájmy zaměřenými na poznávání skutečného světa. V tomto období vzrůstá zájem o knihy, přírodu, o technické zajímavosti a o věci, které se dějí kolem něj.“ (Pavlíková, 2007, 25) Střední školní věk je dle Langmeiera a Krejčířové (2006) velmi vhodným pro působení v oblasti vytváření návyků prospěšných pro zdraví, jako jsou např. výţivové zvyklosti, pohybová aktivita, postoj k drogám, alkoholu, kouření. Potřeby typické pro střední školní věk (Vágnerová, 2000): 

potřeba kontaktu s vrstevníky



potřeba seberealizace



potřeba citové jistoty a bezpečí



potřeba učení, rozvoje určitých zkušeností a dovedností

2.3 Vývojové teorie V této kapitole se budu zabývat a porovnávat tři nejznámější vývojové teorie: teorii Sigmunda Freuda, Erika Homburger Eriksona a Jeana Piageta. 2.3.1 Vývojová teorie Sigmunda Freuda Vznikla na přelomu 19. a 20. století. Patří mezi originální koncepce duševního vývoje člověka. Freud povaţoval za podstatu psychického vývoje vývoj libida - životní energie, kterou spojoval s principem slasti. Člověk podle Freuda lokalizuje pocit slasti a blaha v průběhu své ontogeneze do různých tělesných oblastí.

11

Vlastní Freudova koncepce duševního vývoje má pět stadií: orální, anální, falické, latentní, genitální. Orální: odpovídá kojeneckému období (první rok). Zdrojem slasti se stávají ústa, jejichţ prostřednictvím kojenec přijímá potravu, poznává okolní svět, udrţuje kontakt s matkou a předměty okolo sebe. Typickou formou vztahu je v tomto období inkorporace (vtělení, včlenění): vytváří se model osvojování, zmocňování se předmětu, vytvářejí se prvotní vztahy. Pozůstatkem z tohoto období bývá dumlání, dráţdění úst, kousání nehtů... Základní vztah je vztah k matce. Anální: odpovídá období vývoje batolete (1. – 3. rok). Jako další vztah se tu vyvíjí vztah k sobě samému. Tvoří se schopnost ovládání, kontroly a sebekontroly. Jsou tu také počátky etického a estetického cítění. Začíná se utvářet Superego („nadjá“) jako prostý odraz

vlivu

dospělých,

postupně

se

pak

osamostatňuje.

Počátek období

vzdoru signalizuje intenzivní rozvoj ega („já“). Falické: týká se období od 3 do 5 let dítěte. Dítě se značně osamostatňuje, zabývá se fantaziemi vlastních schopností, síly, vlivu. Zájem dítěte se přesouvá na genitál, děti jsou zvědavé na anatomické rozdíly mezi pohlavími, ptají se, jak se rodí děti atp. V tomto období nastává Oidipovská problematika (mění se vztah k rodiči stejného pohlaví, je zabarven duchem konkurence, žárlivosti). Řešení spočívá v identifikaci s rodičem vlastního pohlaví a (částečným) zřeknutím se rodiče opačného pohlaví (neţ je "znovuobjeven" v dospělém sexuálním partnerovi). Latentní: týká se období mezi 6. rokem a nástupem puberty. Tomuto stadiu zřejmě nepřikládá S. Freud velkou pozornost, neboť podle něj nedochází k manifestnímu vývoji libida - jakoby tento vývoj na jistou dobu zcela ustával. Genitální: odpovídá období adolescence (asi od 12 let do počátku dospívání). Z hlediska vývoje libida je fází nejvyšší a poslední. Za rozhodující pro utváření a pozdější fungování osobnosti Freud povaţoval právě rané fáze vývoje, období dětství. Jeho vývojový model je ukončen hypotetickým dosaţením zralosti psychiky a osobnosti.

2.3.2 Vývojová teorie Erika Homburger Eriksona („Osm věků člověka“) Eriksonovým nejoriginálnějším a nejdůleţitějším přínosem pro teorii osobnosti je pravděpodobně jeho teorie „osmi věků (stádií) člověka“, z nichţ kaţdé stádium je 12

charakterizováno nějakým typem konfliktu a krize. Přechod z fáze do fáze často provází krize (konflikt) a její vyřešení přináší pro ego člověka růst, novou sílu, virtue = ctnost. Pokud ovšem konflikt vyřešen není, jedinec opouští stadium s pocitem méněcennosti a jeho další vývoj můţe stagnovat a být narušen. První čtyři stadia zde odpovídají Freudovu členění vývoje v dětství, ovšem s důrazem na jejich společenský obsah. Erikson předpokládá další podstatné vývojové úkoly a obraty i v dospělosti, takţe jeho popis zahrnuje celé období ţivota. Postuloval tzv. epigenetický princip: jedno vývojové stádium "stojí" na druhém, navazují na sebe nejen chronologicky, ale i hierarchicky. Od

principu

vývoje

libida

však

obrátil

pozornost

ke

spíše sociálním

aspektům ontogeneze, ústředním tématem je vývoj identity - pocitu i druhu vlastní totoţnosti. 8 stadií psychosociálního vývoje podle Eriksona (2002): Stadium

Věk

Psychosociální krize

Účinná síla

1. orálně-smyslové

do 1 roku

základní důvěra x nedůvěra

naděje

2. muskulárně-anální 1-3 roky

autonomie x stud a nejistota

síla chtění

3. pohybově-genitální 3-6 let

iniciativa x vina

cíl (záměr)

4. latentní

6-12 let

kompenzace

5. adolescence

12-19 let

píle x podřízenost (výkonnost) x (méněcennost) identita Ega x zmatení rolí

6. raná dospělost

20-25 let

intimita x izolace (osamělost)

láska

7. střední dospělost

26-64 let

plodnost (generativita) x stagnace

péče

8. pozdní dospělost

65-smrt

integrita Ega x zoufalství

moudrost

poctivost

1. Období orálně – smyslové: Dítě se rodí prakticky bezmocné, přinejmenším závislé. Díky smyslům si během svého bdění osvojuje pocit známosti, který souvisí s pocitem libým; lidé okolo (především matka) o něj pečují. Základní důvěru dítěte (rozumíme, ţe uţ se na něco můţe a umí spolehnout a ţe se učí být odolné vůči frustraci) signalizuje, ţe se od něho matka můţe na nějakou chvíli vzdálit. Optimální péče rodičů, která zakládá právě základní důvěru dítěte, souvisí s dobrou hygienou, kojením,

13

fyzickým i sociálním kontaktem, přičemţ nejde ani tak o kvantitu jako o kvalitu. Základní nedůvěra, jinak myšleno trvalá slabost důvěry, je patrná u osobností, u nichţ je navyklý únik do schizoidního nebo depresivního stavu. To, co si jako "virtue" (ctnost) člověk vytváří v této fázi, je naděje - jako vlastnost, která napomáhá ţivotu. 2. Období svalově-anální: V tomto období dochází ke zrání svalové soustavy. Erikson (2002) reflektuje v této fázi zvýšenou potřebu citlivého přístupu ze strany rodičů. K tomu, aby se člověk cítil autonomně, musí se cítit i bezpečně; pokud se mu autonomie "nevyplácí" - vede např. k tomu, co dítě vnímá jako trest nebo odloučení, vzniká stud a pochyby - podle Eriksona "vztek obrácený proti sobě samému". V souladu s Freudem (anální fáze) zdůrazňuje Erikson význam uvědomělého a jiţ částečně ovládaného zadrţování a vypuzování. I zde je základ autonomního rozhodování o sobě. Ctností je v tomto období vůle, volní úsilí. 3. Období pohybově-genitální: V tomto období dítě zintenzivňuje svoji iniciativu, svoje aktivity, objevuje svoje tělo, experimentuje, plánuje. Také se učí identifikací s dospělými

vzory,

především

rodičem

shodného

pohlaví.

Zde

se

dítě

učí

ctnosti účelnosti a úspěšnosti v protikladu k nesmyslnosti, po které následuje pocit viny. „Přílišná snaha o úspěch ale můţe vyvolávat pocity viny - zvláště, kdyţ jsou přitom přehlíţeny potřeby druhých lidí; nezdar vede často k rezignaci, vině, úzkosti. U dospělých se pak dá pozorovat reziduální konflikt tohoto typu např. v hysterii zmatená, "odbrţděná" aktivita, pocity viny a obviňování.“ (Kohoutek, 2010) 4. Období latentní: Toto období snaživosti souvisí s docházkou do základní školy. Dítě něco tvoří, přijímá neosobní principy, nepohybuje se uţ tolik ve světě představ a hry, ale - protoţe uţ by mělo mít cit pro účelnost - věnuje se více úkolům a rozvíjení dovedností. Tehdy je ohroţeno pocitem nedostatečnosti a méněcennosti, zoufá si někdy nad svou kapacitou. Toto stadium je ale velmi důleţité tím, ţe v něm člověk získává vztah k práci a ke spolupráci. Ctností je zde kompetence - schopnost a dovednost zralého úkolového zaměření. (Kohoutek, 2010) 5. Puberta a adolescence: Zatímco stadium předchozí je z vývojového hlediska poměrně klidným, v této fázi je vývoj vlastní identity velice bouřlivý - a to jak fyzický, tak psychický a sociální, coţ klade zvýšené nároky na psychické zpracovávání. V pubertě a ranné dospělosti se vše, co bylo v dětství přirozené, vyřešené a volně plynoucí stává opět otázkou. Rostoucí a vyvíjející se mladý člověk tváří v tvář své vlastní fyziologické revoluci nyní srovnává to, čím se zdá být v očích druhých lidí s tím, čím se cítí být sám. 14

Erikson (2002) uvádí, ţe v ţádné jiné fázi ţivotního cyklu k sobě nejsou tak blízko objevení sebe samotného a zároveň ztráta sebe sama. Adolescence představuje tedy hledání sebeidentity. To se projevuje tím, ţe mladí zkouší různé masky - hledají způsob zábavy, oblékání, účesu, to, co by bylo uznáváno vztaţnou skupinou. Nebezpečím tohoto stadia je zmatení rolí. Můţe dojít ke zmatení sexuální identity, delikvenci, výjimkou nejsou ani psychotické incidenty. Jestliţe je toto však včas a správně diagnostikováno a léčeno, nemají tyto incidenty tak fatální význam, jako by měly v jiných vývojových stadiích. Ctností je zde poctivost a věrnost své ţivotní filozofii, svým cílům, zájmům a hodnotám. 6. Mladší dospělost: Úkolem raného období dospělosti je dosaţení schopnosti spojit se v důvěrném citovém vztahu s druhým člověkem, s nímţ osoba plně sdílí všechny podstatné stránky ţivota. Jinak řečeno jde o „spojení vytvořené identity s identitou druhého - ovšem beze strachu, ţe se v tomto spojení vlastní identita rozpustí.“ (Kohoutek, 2010) Intimitu, intimní vztahy navazuje a rozvíjí člověk i v období hledání identity, často se právě přes identifikaci s druhým k vlastní identitě dopracovává. Zde však jde i o schopnost sdílení, která obsahuje i závazek a úkol opustit soustředění na sebe sama. Ctností je zde láska. Opakem intimnosti je sklon k distancování se, tendence k izolaci často ve chvíli, kdy se neplní všechny nároky. (Kohoutek, 2010) 7. Střední dospělost: Úkolem zralé dospělosti je přispívat druhým. A to především péčí poskytovanou vlastním dětem ve své nově ustavené rodině, dále i ve společenství, v němţ člověk ţije, vytvářením něčeho uţitečného pro jeho členy. Neúspěšný vývoj se projevuje neschopností být takto prospěšný svému okolí, proţíváním ţivotního ochuzení a ztrátou činného kontaktu s druhými lidmi. Ctností je něčím konstruktivně a reálně přispět, být prospěšný a pečovat o někoho. 8. Pozdní dospělost: V období stáří je cílem osobnostního vývoje dospět k jistotě o smysluplnosti toho, jak člověk blíţící se smrti svůj ţivot proţil. Smysl svého jedinečného a konečného ţivota můţe najít pouze ve vztazích, které jej přesahují. To znamená ve spojení s dosavadním a dále pokračujícím ţivotem lidstva, na němţ se platně, byť časově a místně omezenou účastí, podílí. Neúspěch při zvládání této vývojové krize se projevuje strachem z konce osobního ţivota, nespokojeností s jeho proţitím a zoufalstvím z toho, ţe jiţ nelze začít znovu a lépe. Tato varianta můţe vést v krajním případě aţ k autodestrukci. Ctností je v tomto období moudrost.

15

2.3.3 Vývojová teorie Jeana Piageta Vývojová teorie Jeana Piageta patří k

vlivným psychologickým konceptům

současnosti, přestoţe se týká "jen" jedné stránky ontogeneze člověka - kognitivního vývoje. Teorie Jeana Piageta byla od doby svého vzniku mnohokrát korigována či modifikována. Ve svém základě je ale hodnocena jako převratná a ve většině aspektů dosud v plném rozsahu platná. Za základní princip vývoje Piaget povaţoval kombinaci, prolínání dvou procesů: asimilace a akomodace. „Asimilace spočívá v přijímání, osvojování si či "pozření" nových zkušeností; tyto nové zkušenosti však nemusejí být v souladu s dosavadní úrovní a strukturou poznatků a mysl člověka se proto akomoduje, přizpůsobuje novým prvkům, aby obnovila narušenou rovnováhu (podobně jako se akomoduje čočka oka na změnu světelných podmínek). Schopnost asimilovat nové poznatky i akomodovat se na ně je přitom dána zčásti zráním (mění se v závislosti na zákonitém vývoji, maturaci nervové soustavy), zčásti tím, s jakým mnoţstvím a kvalitou podnětů se člověk setkává.“ (Kohoutek, 2010)

Obr. 1: Model základních mechanismů přetváření kognitivních struktur podle teorie J. Piageta (Langmeier, Křejčířová, 2006, 232)

Piagetova teorie proto není ani převáţně nativistická (zdůrazňující podíl vrozené sloţky), ani behavioristická (zdůrazňující roli stimulace a učení). Vychází z předpokladu kombinace obou principů.

16

Kognitivní vývoj neprobíhá spojitě, některé relativně významné posuny umoţňují rozlišovat jednotlivá stadia úrovně poznání. Kromě řady dílčích stadií Jean Piaget (1966) rozeznává u kognitivního vývoje čtyři hlavní stadia: 

senzomotorické (věk 0-2 roky)



předoperační (věk 2 – 7(8) let)



konkrétních operací (věk 7(8) – 11(12) let)



formálních operací (od 11(12) let výše)

1. Senzomotorické: Tento název proto, ţe zpočátku si děti uvědomují pouze počitky z vnějšího i vnitřního prostředí (z okolí a z vlastního těla), nespojují však "obrazy" funkčně - vnímají izolovaně obraz předmětu poblíţ, obraz vlastní ruky a počitky z pohybu vlastní rukou, nejsou tedy např. schopny cíleně si podat hračku. Později se jejich schopnosti vnímání i pohybu prohlubují, děti s nimi experimentují - cucání předmětu, hry s vlastníma rukama jako je "paci-paci", házení předmětů atd. jsou projevy této experimentace a vedou k získávání a procvičování znalostí a schopností, které vedou k účelnější, "inteligentnější" povaze činností. Ke konci tohoto období jsou jiţ děti schopny "myslet" v pravém slova smyslu, přemýšlet, co by se mohlo stát, aniţ by stavěly na přímé manipulaci s věcmi. Za zlomové se také povaţuje dosaţení vědomí "stálosti předmětu" - dítě si uvědomuje, ţe skrytý předmět nepřestává existovat. (Kohoutek, 2010) 2. Předoperační: V tomto období je jiţ dítě schopno uvaţovat (a mluvit) o předmětech a událostech v symbolických pojmech; ilustrací této schopnosti mohou být hry s fantazijním prvkem, kdy dítě např. symbolicky "vaří" v kyblíčku na písku a spokojí se s tím, ţe rodič jeho specialitu symbolicky "ochutná". Důleţité je také vnímání časových souvislostí: zpočátku dítě neodlišuje předmět a jeho pojmenování - pojmenuje to, co vidí, pokud někdo pojmenuje něco nepřítomného, dítě se ptá "kde je?", nakonec ale oddělí slovo od toho, co slovo zastupuje, a uvědomí si moţnost přemýšlet a hovořit o něčem nepřítomném, minulém nebo budoucím (Kohoutek, 2010). Myšlení dítěte je egocentrické, vidí vše jen ze svého hlediska, nedokáţe se na problém podívat z pozice druhého člověka. Dítě ještě nechápe určitá pravidla činností, určité operace. Dokáţe třídit objekty, ale převáţně podle jedné charakteristiky. Chápe sice některé vztahy a problémy, ale řeší je v přílišné závislosti na tom, co právě vnímá.

17

3. Konkrétních operací: Stadium se tak jmenuje pro vázanost myšlení na konkrétní obsah. Většina sedmiletých dětí vykazuje celou řadu změn ve svém uvaţování: dospívají k principu konzervace - kdyţ se mění tvar, nemění se mnoţství (pokus s vodou a dvěma různými sklenicemi), jsou schopny v duchu obracet postup (komutativnost v počítání), lépe klasifikují, lépe si uvědomují příčinnost - mizí egocentrismus, jsou schopny lépe pojmenovat vnější příčiny jevů, lépe uvaţují i o tom, jak proţívají a přemýšlejí ostatní lidé. „Uvaţování je ale v tomto období konkrétní, kompetentně provádějí operace se symboly konkrétních předmětů a činností, ale nejsou schopny abstrakce - pokud mají např. vyřešit sylogismus (logická soustava tří výroků, kdy ze dvou předpokladů je vyvozen závěr), věcný obsah výroků je pro ně vţdy důleţitější neţ vztahy mezi výroky.“ (Kohoutek, 2010) 4. Formálních operací: Čtvrté stadium povaţuje Piaget za konečné. Důleţitými procesy jsou: abstraktní, formálně logické operace. Dítě uţ se nemusí opírat o smyslovou skutečnost, je schopno usuzovat "jestliţe, pak". Při experimentování systematicky obměňuje proměnné, hledá pravidla. Dokáţe se vyrovnávat se situacemi s nimiţ se dosud nesetkalo. „Výsledkem uplatňování těchto schopností však nemusí být jenom intelektový a intelektuální výkon: řada studií je věnována i tomu, jak je schopností abstraktního myšlení ovlivněna celá osobnost člověka - např. některé typické prvky adolescentního chování a proţívání, jako je "ideologičnost", případně nerozhodnost a ambivalence, ale i samostatnost úsudku mohou být spjaty právě s nově získanou schopností představit si různé, i jen hypotetické varianty - nejen "jak to je", ale i "jak by to mohlo být".“ (Kohoutek, 2010)

2.4 Výchova dětí V této kapitolce se budu stručně zabývat výchovou, základními výchovnými styly a porovnáním výchovy dříve a nyní. Zahrnuji to do své práce, jelikoţ výchova velmi úzce souvisí s duševním vývojem dětí a má vliv na to, jaká osobnost z dítěte bude.

18

2.4.1 Výchova Co je to vlastně výchova a jak ji definovat? Odpověď není úplně jednoznačná, jelikoţ jedna jediná přesná definice výchovy neexistuje. Obecně se dá říci, ţe výchova je proces směřující k určitému cíli. Co se týče konkrétnějších definic, tak kaţdá je trochu jiná, protoţe vţdy vychází z nějakého určitého filozofického náhledu, např.: 

Existencialistická filozofie: Výchova je nesobecká pomoc, která má druhého uvést do stavu, aby z vlastní síly řídil svůj osud a přitom plně poznal nejhlubší určení člověka. (Nesobecká pomoc = neočekávat pro sebe prospěch, umět řídit svůj osud = umět ţít). J. H. Pestalozzi: „Učit žít je konečný cíl vší výchovy.“



Pragmatická filozofie: John Dewey: „Vzdělávání je proces, jímž se přetváří a přestavuje zkušenost za tím účelem, aby sloužila jedinci a tím nabývala hodnoty i pro společnost.“



Křesťanská výchova: Kardinál František Tomášek: „Výchova člověka je záměrné působení na dítě, aby harmonicky rozvinulo všechny své schopnosti tělesné, intelektové a sociální i vlohy nadpřirozené a mohlo tak dosáhnout svého cíle pozemského i věčného.“



Pojetí vycházející z humanisticky orientované psychologie: Výchova jako pomoc, podpora (výchova nesmí škodit). Cíl výchovy: Rozvoj individuálních dispozic, autentická osobnost (být sám sebou), integrovaná osobnost.

2.4.2 Výchovné styly Představte si závody v běhu: Jednotliví závodníci čekají na čáře na startovní výstřel, po němţ vybíhají. Někteří zvládnou odstartovat dobře a jsou vpředu; jiní tak úspěšní nebyli – někdo třeba na startu „zaspal“, jiný zakopl nebo dokonce spadl a další špatně našlápl a vykloubil si kotník. Někteří smolaři se dokáţou vzpamatovat a skupinu vpředu startovního pole dohnat, některým se to však nepodaří. A jak tenhle atletický exkurz souvisí s nadpisem? Rodinná výchova by se dala metaforicky přirovnat ke startu běhu a běh sám pak k ţivotu člověku. Jsou to právě rodiče kaţdého člověka, kteří svým výchovným působením do značné míry ovlivní jeho ţivotní úspěšnost. (Peterková, 2008) Psychický vývoj člověka probíhá jako interakce vrozených předpokladů, okolních vlivů a vlastní aktivity jedince. Názor, ţe dítě se rodí jako nepopsaná deska (tabula rasa) –

19

tedy, ţe výchovným působením z něj lze udělat cokoli, byl sice překonán, nicméně platí, ţe sociální zkušenost má na osobnostní vývoj člověka značný, někdy i fatální vliv. Je to právě styl rodinné výchovy, který určuje základní osobnostní rysy dítěte. Výsledkem rané zkušenosti člověka je jeho tzv. bazální (základní) osobnost, jejímiţ základními charakteristikami jsou jistota/úzkostnost a důvěřivost/nedůvěřivost. Z těchto bází se pak odvíjejí další psychické vlastnosti (tvořivost, závislost, agresivita, optimismus aj.). E. S. Schaefer rozeznává čtyři základní typy rodinné výchovy podle míry kontroly dítěte a míry projevované lásky směrem k němu. Míra kontroly určuje, zda je dítě přísně „řízeno shora“ či zda je mu ponechán prostor pro vlastní vyjádření; míra projevované lásky pak určuje, zda je dítě pozitivně přijímáno nebo zda je odmítáno. Následující tabulka ukazuje způsoby výchovy a její důsledky v osobnosti dítěte (Peterková, 2008)

20

Autonomie (samostatnost dítěte)

Zanedbávající výchova - výchovné postupy nezúčastněnost, lhostejnost, zanedbávání - výsledek u dítěte – odmítání sociálních pravidel, vzpurnost, agresivita

Odmítání dítěte (výchova bez lásky)

Demokratická výchova (ideální) - výchovné postupy – svoboda, demokratičnost, mírné zdůvodněné tresty, podpora vědomí sounáleţitosti s rodinou a podíl na rozhodování - výsledek u dítěte – aktivita, nezávislost, tvořivost, otevřenost, asertivita, dobré fungování ve společnosti, emoční vyrovnanost, cílevědomost, zdravé sebevědomí

Autoritářská výchova

Ochranářská výchova

- výchovné postupy – vyţadování, autoritářství, diktátorství, tvrdé tresty, přísná disciplína - výsledek u dítěte – neuroticismus, problémy ve společenském ţivotě, autoagresivita, ostýchavost, svárlivost, neschopnost kompromisů, vnitřní netolerance

- výchovné postupy – dobromyslnost, ochraňování, shovívavost, přivlastňování - výsledek u dítěte – závislost, poslušnost, podřídivost, malá tvořivost, povolnost, egocentrismus, emoční labilita, nesamostatnost, malá sebejistota, sociální chování typu „kam vítr, tam plášť“

Akceptování dítěte (výchova s láskou)

Kontrola (řízení dítěte)

Tab. 1: Styly výchovy podle E. S. Schaefera 2.4.3 Výchova dříve a nyní Snad kaţdý dospělý to zná: Čtyřletá holčička tahá tatínka z postele a říká: „Pavle vstávej!“ Nebo sedíte v kavárně: „A pojď uţ konečně.“ Starý člověk se jen diví, kam se poděla slušnost dnešních dětí. Vţdyť kaţdý dospělý si moţná ještě pamatuje, jak při jídle dostával největší a nejlepší porci tatínek, pak prvorozený syn, pak ostatní děti a na konec maminka. Otec byl jasná autorita, která musela být uznávána a děti musely bez debat poslouchat. Otec dětem nedával nijak zvlášť najevo svou lásku, drţel si od nich 21

určitý odstup. Opak byla máma. Ta měla na starost rodinu. Vlastně byla jistý prostředník, který se doprošoval výjimek pro svou ratolest. Ranní zdravení probíhalo: Dobrý den tatínku, maminko... Kdyţ se přeneseme do současnosti, musíme se aţ zasmát minulosti. Děti svým rodičům tykají, nazývají je jménem, své přání si dovedou vytrucovat a kolikráte div, ţe nejsou hlavou rodiny, kdyţ si něco přejí. Vyvstává zde otázka - Kde je ta správná mez? Určitě by mezi rodiči a dětmi měla být nějaká hranice. Děti by měly poslouchat, ale zároveň být vedeny k samostatnosti v dnešní moderní době. Jenţe právě ona zmiňovaná dnešní doba je opravdu obtíţná, co se výchovy týče, díky omezení fyzických trestů, zaměstnanosti rodičů atp. Pro představu jednoduché srovnání v průběhu času minulého století: 20. léta: Tatínek je autorita Maminky se starají doma o domácnost Děti pomáhají na vesnicích v hospodářství Tělesné tresty - klečení na hrachu, ukazovátkem přes zadek, pohlavky... 50. léta: Děti jsou vychovávány ve skromnosti díky 2. světové válce Otec je stále autorita Děti pracují v podnicích rodičů či na statku

Normalizace: Ţenám je prodlouţena mateřská - pouto dětí k matkám Nebyla moţnost cestovat - více času na děti Výchova stále na matkách Současnost: Děti jsou s rodiči rovnocenní partneři Rodiče nazývají křestními jmény Fyzické tresty jsou velmi zřídka Podpora sebevědomí děti, liberální výchova Mnohem více se do výchovy zapojují tatínkové 22

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Metodika výzkumu Cílem mého výzkumu bylo zjistit, co si děti středního školního věku sami přejí a co upřednostňují, pokud jde o jejich volný čas o prázdninách. Aby výsledky mohly nějak pomoci potencionálním cestovním kancelářím, zajímalo mě hlavně: s kým tráví většinu svého času o prázdninách, jaké zaměření pobytu jak v Čechách, tak v zahraničí by se jim líbilo, časové rozpětí a nejlákavější typy ubytování, představa o ideálním vedoucím. 3.1.1 Výzkumný nástroj Výzkumným nástrojem byl dotazník, který jsem sama vytvořila na základě stanoveného cíle. Dotazník obsahoval úvodní 3 otázky identifikační (pohlaví, věk, bydliště), poté celkem 11 otázek uzavřených z nichţ 2 byly uzavřené doplňovací, s moţností odpovědi ANO nebo NE. Na závěr byla jedna otázka otevřená. 3.1.2 Výzkumný vzorek Výzkum probíhal ve dnech od 26. do 28. 4. 2011 na ZŠ Štáflova v Havlíčkově Brodě po předchozí domluvě s ředitelkou školy. Dotazníky jsem osobně předala zástupkyni ředitelky, která je dále předala příslušným učitelům a ti ţákům ve svých hodinách. Po vyplnění byly dotazníky hned vybrány. Dotazníky byly určeny 4. aţ 7. třídám a byly vyplňovány anonymně. Škole jsem jich dodala 100 a posléze jsem si jich vyzvedla 93 (dle slov zástupkyně ředitelky jich 7 bylo určitým způsobem znehodnoceno). 3.1.3 Analýza dat Veškeré navrácené dotazníky byly vyplněny správně a zařazeny do zpracování dat. Výsledky byly zpracovány v programech Word a Excel a prezentovány formou tabulek a grafů.

23

3.2 Prezentace výsledků výzkumu Úvodní otázka: Jsi: Tab. 2: Pohlaví Počet 41

Procento 44%

chlapec

52

56%

celkem

93

100%

dívka

Pohlaví

56%

44% dívka chlapec

Graf 1: Pohlaví Navrácených dotazníků bylo 93, z toho 41 (44%) vyplnily dívky a 52 (56%) chlapci. Zdá se to lehce překvapivé, jelikoţ většina z nás by asi čekala, ţe početní převahu budou mít dívky. Vyšší počet chlapců je pravděpodobně ovlivněn tím, ţe ZŠ Štáflova je škola sportovní, se zaměřením některých tříd např. na hokej, softball, zápas, coţ je pro chlapce lákavé.

24

Úvodní otázka: Je ti: Tab. 3: Věk Věk Počet Procento

9 let

10 let

11 let

12 let

13 let

celkem

3

26

24

21

19

93

3%

28%

26%

23%

20%

100%

Věk

20%

3% 28% 9 let

23%

10 let 26%

11 let 12 let 13 let

Graf 2: Věk Z grafu je patrné, ţe počet dětí v jednotlivých věkových skupinách je relativně vyrovnaný, aţ na skupinu devítiletých, kde jsou jen 3 děti. To znamená, ţe ve čtvrtých třídách uţ je v dubnu většina dětí desetiletých. Na páté třídy připadá přibliţný věk 11 let, na šesté třídy 12 let a na sedmé třídy 13 let.

25

Úvodní otázka: V Havlíčkově Brodě: Tab. 4: Bydliště Počet

Procento

Havlíčkův Brod

52

56%

Jinde

41

44%

Celkem

93

100%

Bydliště

44%

56% Havlíčkův Brod Jinde

Graf 3: Bydliště Vidíme, ţe těsná většina dotazovaných ţáků (56%) bydlí v Havlíčkově Brodě. Ostatní (44%) dojíţdějí z okolí. Pro bliţší informaci: nejvíce dojíţdějících bylo z Pohledu (9), potom ze Šmolov (4), Kyjova (3), Štoků, Lipnice nad Sázavou a Humpolce (po 2). Ostatní uvedená bydliště byla po jednom, např. Baštínov, Termesivy, Břevnice, Bílek, Mírovka, Věţ, Kámen atd. Celkem bylo míst bydliště mimo Havlíčkův Brod uvedeno 26.

26

Otázka 1.: Kdo rozhoduje o náplni Tvého času o prázdninách? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď) Tab. 5: Kdo rozhoduje o náplni Tvého času o prázdninách? Počet 21 7 65

Procento 23% 8% 69%

někdo jiný

0

0%

Celkem

93

100%

já sám/sama rodiče společně rodiče i já

Kdo rozhoduje o náplni Tvého času o prázdninách?

0% 69%

23% 8%

já sám/sama rodiče společně rodiče i já někdo jiný

Graf 4: Kdo rozhoduje o náplni Tvého času o prázdninách? V grafu vidíme, ţe 69% dětí uvedlo, ţe o jejich čase o prázdninách rozhodují společně s rodiči. Není to nic překvapivého. V dnešní době mají děti tolik moţností. Uţ uplynuly časy, kdy měly jasně dáno, co budou o prázdninách dělat a musely poslechnout. Na utvrzení tohoto 23% dětí uvedlo, ţe si o svém volném prázdninovém čase rozhodují sami a jen u 8% to mají v rukou rodiče. Odpověď, ţe by o tom rozhodoval někdo jiný, neuvedl nikdo.

27

Otázka 2.: S kým trávíš většinu svého času o prázdninách? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď) Tab 6. S kým trávíš většinu svého času o prázdninách? s nikým, většinou jsem sám/sama doma s nejbližší rodinou (rodiče, sourozenci) s babičkou, s dědou s jinými dětmi (kamarádi, děti na táborech) je to různé, hodně se to střídá mezi vším vyjmenovaným s někým úplně jiným

Počet 0 26 4 14 48 1

Procento 0% 28% 4% 15% 52% 1%

93

100%

celkem

S kým trávíš většinu svého času o prázdninách? 1% 28%

52%

4% 15% s nikým, většinou jsem sám/sama doma s nejbližší rodinou (rodiče, sourozenci) s babičkou, s dědou s jinými dětmi (kamarádi, děti na táborech) je to různé, hodně se to střídá mezi vším vyjmenovaným s někým úplně jiným

Graf 5:S kým trávíš většinu svého času o prázdninách? Jak je patrné, nadpoloviční většina dětí (52%) má prázdniny pestré, co se týče toho, s kým je tráví. Coţ asi není nic překvapivého. Nikdo neuvedl, ţe by prázdniny trávil sám, coţ je potěšující. Druhá nejčastější odpověď (28%) byla s nejbliţší rodinou. Dalších 15% dětí tráví většinu času s jinými dětmi a ne uţ s rodiči. Coţ dokazuje to, ţe potencionální zákazníci pro CK tu jsou. Kdysi určitě zaţitý trend - prázdniny u babičky a dědy uţ dnes neplatí. Uvedla ho jen 4% dětí. Jediná odpověď byla s někým úplně jiným a to se sestřenkou a bratránkem.

28

Otázka 3.: Kdybys měl/měla vyrazit na prázdniny bez rodičů, třeba se skupinou dětí, jaký program by Tě lákal nejvíce, pokud jde o Českou republiku? (zaškrtni 2 nejvýstižnější odpovědi) Tab. 7: Kdybys měl/měla vyrazit na prázdniny bez rodičů, třeba se skupinou dětí, jaký program by Tě lákal nejvíce, pokud jde o Českou republiku? Počet 21 56 20 24 40

Procento 12% 32% 12% 14% 23%

jiný nápad

12

7%

celkem

173

100%

výlety po hradech a zámcích návštěvy zábavných parků prohlídky zoologických zahrad klasický dětský tábor v přírodě pobyt zaměřený na nějaký sport

Kdybys měl/měla vyrazit na prázdniny bez rodičů, třeba se skupinou dětí, jaký program by Tě lákal nejvíce, pokud jde o ČR?

7%

12%

23%

32% 14%

12%

výlety po hradech a zámcích

návštěvy zábavných parků

prohlídky zoologických zahrad

klasický dětský tábor v přírodě

pobyt zaměřený na nějaký sport

jiný nápad

Graf 6: Kdybys měl/měla vyrazit na prázdniny bez rodičů, třeba se skupinou dětí, jaký program by Tě lákal nejvíce, pokud jde o ČR? Toto byla jediná otázka, kde měly děti vybrat 2 odpovědi, protoţe se z nich dají zjistit podrobněji jejich zájmy. Celou třetinu hlasů (32%) získaly přirozeně zábavné parky. A to jde o zábavné parky v ČR. Myslím si, ţe kdyby byly k vybrání i parky v zahraničí (např. Disneyland, Legoland atp.), bylo by procento ještě větší. Dalších 23% odpovědí patřilo sportovnímu pobytu, coţ, jak si myslím, můţe být zkresleno i tím, ţe ZŠ je škola sportovní a děti jsou zvyklé na různá soustředění atp. Skoro stejný počet odpovědí získaly klasický tábor (14%), ZOO (12%) a hrady a zámky (12%). Hrady a zámky mě 29

lehce překvapily, jelikoţ jsem nečekala, ţe děti tohoto věku by takový program mohly upřednostňovat. Tuto moţnost odpovědi jsem tam dala spíše z toho důvodu, ţe je to pro naši zemi typické. Předpokládám, ţe u dětí, které tuto odpověď uvedly, je moţný vliv rodičů, kteří je často na takové výlety berou a tak je to v nich podvědomě zakořeněno. Úplně jiný program navrhlo 7% dětí. Objevily se odpovědi jako: diskotéky, poutě, bazén (3x), nakupování (2x), Krkonoše (1x), stanování (1x), kina a bowling (2x), pěší výlety (1x). Jednou se objevilo být doma.

30

Otázka 4.: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v ČR trvat? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď) Tab. 8: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v ČR trvat? Počet 5 12 33 30

Procento 5% 13% 36% 32%

jinak

13

14%

celkem

93

100%

1 nebo 2 dny 3 až 5 dní 7 dní 14 dní

Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v ČR trvat?

14%

5%

13% 1 nebo 2 dny

32%

36%

3 až 5 dní 7 dní 14 dní jinak

Graf 7: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v ČR trvat? Tady jasně převaţují 2 odpovědi: 7 dní (36%) a 14 dní (32%). Z toho se dá usuzovat, ţe děti jsou zvyklé zhruba na takovou dobu jezdit někam pryč bez rodičů. Naopak jen 5% dětí uvedlo odpověď 1 nebo 2 dny. Zdá se jim to opravdu krátké. 13% dětí uvedlo odpověď 3 aţ 5 dní. Úplně jiný počet dní navrhlo 14% dětí. Nejčastěji se objevil návrh 3 týdny (4x), poté měsíc (3x) a dokonce 2 měsíce (2x). Další odpovědi byly po jedné a byly to takové mezistupně mezi nabízenými moţnostmi jako 2 aţ 3 dny nebo 8 aţ 10 dní. Jednou se také objevilo „podle toho, jak by se mi tam líbilo“. Za rádoby vtipnou odpověď povaţuji „celý ţivot“, kterou napsal jeden chlapec.

31

Otázka 5.: Jaké ubytování by se Ti líbilo nejvíce? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď) Tab. 9: Jaké ubytování by se ti líbilo nejvíce? Počet 7 23 2 25

Procento 8% 25% 2% 27%

hotel s pokoji pro 2 nebo 3

36

38%

celkem

93

100%

stany pro 2 chatičky pro 2 až 4 obytné přívěsy pro 4 velká chata s pokoji pro 4 až 6

Jaké ubytování by se Ti líbilo nejvíce?

8% 25% 38% 2%

27%

stany pro 2

chatičky pro 2 až 4

velká chata s pokoji pro 4 až 6

hotel s pokoji pro 2 nebo 3

obytné přívěsy pro 4

Graf 8: Jaké ubytování by se Ti líbilo nejvíce? Z grafu je jasné, ţe nám děti lehce pohodlní. Celých 38% zaškrtlo hotel. Druhá nejčastější odpověď (27%) byla velká chata s pokoji. Děti si to zřejmě asociují s horskými chatami, kam se jezdí na lyţařské výcviky. Podobně procent dětí(25%) si vybralo malé chatičky, coţ mě také nepřekvapilo, jelikoţ v těch se často bydlí na táborech, na soustředěních. Jen 8% dětí by uvítalo ubytování ve stanech, coţ jen utvrzuje výsledek hotelů. Zanedbatelná 2% uvedla obytné přívěsy. Je to pochopitelné. Nepatří to mezi ubytování, se kterými by přišly do styku často.

32

Otázka 6.: Měl/měla bys o takový pobyt bez rodičů, s ostatními dětmi, na pár dní, vůbec zájem? Tab. 10: Měl/měla bys o takový pobyt bez rodičů, s ostatními dětmi, na pár dní, vůbec zájem? Počet

Procento

Ano

86

92%

Ne

7

8%

celkem

93

100%

Měl/měla bys o takový pobyt bez rodičů, s ostatními dětmi, na pár dní, vůbec zájem?

8%

92%

Ano Ne

Graf 9: Měl/měla bys o takový pobyt bez rodičů, s ostatními dětmi, na pár dní, vůbec zájem? Tak tady je to jasné. Děti jednoznačně uvítají, ţe mohou někam odjet jen s dětmi, svými kamarády, bez rodičů. Uvedlo to 92% . Pokud děti uvedly NE (8%), ptala jsem se Proč? V podstatě se objevily odpovědi typu: „stýskalo by se mi“, „s rodičema je to lepší“. Kdyţ jsem se podívala na věk těchto dětí, všem bylo 10 let, coţ je trochu pochopitelné. Jeden chlapec uvedl, ţe by nejel, protoţe uţ tak má nabytý program.

33

Otázka 7.: A co prázdniny v zahraničí, mimo naši republiku, bez rodičů, se skupinou dětí. Chtěl/chtěla by ses někam takto podívat? Tab. 11: A co prázdniny v zahraničí, mimo naši republiku, bez rodičů, se skupinou dětí. Chtěl/chtěla by ses někam takto podívat? Počet

Procento

Ano

81

87%

Ne

12

13%

celkem

93

100%

A co prázdniny v zahraničí, mimo naši republiku, bez rodičů, se skupinou dětí. Chtěl/chtěla by ses někam takto podívat?

13%

Ano

87%

Ne

Graf 10: A co prázdniny v zahraničí, mimo naši republiku, bez rodičů, se skupinou dětí. Chtěl/chtěla by ses někam takto podívat?

Pokud Ano, tak Kam? 35% 30% 25% 20%

33%

15% 10%

; 16%

5%

19% 14%

7%

2%

9%

ji n am

ko Ně m ec

Eg yp t

An gl ie

Šp an ěls ko

Ch or va tsk o

Itá l ie

0%

Graf 11: Pokud Ano, tak Kam?

34

K této otázce jsem vypracovala dva grafy. Z toho prvního jasně vyplývá, ţe děti se nebrání ani pobytu v zahraničí (87%). Pokud děti odpověděly, ţe by zájem neměly (13%), opět jsem se ptala Proč? Znovu byla nejčastější odpověď: „stýskalo by se mi“, „je to moc daleko, abych chtěl jet bez rodičů“. A znovu to byly všechno desetileté děti. Jako další odpovědi se objevily, ţe uţ děti jedou s rodinou, ţe mají větší svobodu s rodiči neţ s nějakým vedoucím. Jeden chlapec uvedl, ţe nejlepší je to doma. Druhý graf znázorňuje to, pokud by děti chtěly někam jet, kam by to bylo? Na výběr měly Itálii, Chorvatsko, Španělsko, Anglii, Egypt, Německo a nebo mohly uvést svůj nápad. V grafu sice vyhrává moţnost vlastní nápad, ale pokud jsem ji rozebrala podrobně, tak byl výběr z jednotlivých zemí velmi rozmanitý. Většina byla uvedena jednou nebo dvakrát (např. Švédsko, Austrálie, Francie, Jamaika, Dánsko, Tunis, Japonsko, Afghánistán, atd.). Výjimku tvořily Spojené státy americké, které se objevily sedmkrát a Řecko třikrát. Celkově tedy mezi dětmi vítězí Egypt (19%), poté Itálie (16%) a Chorvatsko (14%). Tedy klasické země, které Češi často navštěvují. Jako zajímavost pro mě vyplynula skutečnost, ţe děti jsou dost ovlivněné tím, o čem se okolo nich mluví ač si často myslíme, ţe to nevnímají. Např. Propagaci státu Jamaika mají spojenou s pořadem Československá Superstar, o Japonsku se mluví ohledně zemětřesení, Afghánistán je rozebírán skrze válku.

35

Otázka 8.: Co by jsi tam chtěl/chtěla po většinu času dělat? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď). Tab. 12: Co by jsi tam chtěl/chtěla po většinu času dělat? Počet

Procento

26

28%

11 31 10

12% 33% 11%

1

1%

jiný návrh

14

15%

celkem

93

100%

spíše odpočívat, zdržovat se většinou u hotelu, na pláži, u bazénu, na hotelovém hřišti poznávat daný stát, chodit po známých památkách, muzeích, jezdit na výlety do okolí něco mezi, nějaké dny odpočívat a nějaké dny se jet někam podívat pojmout to jako soustředění zaměřené na nějaký sport pojmout to jako jazykový pobyt - učit se tam jazyk, být hodně ve styku s cizinci

Co by jsi tam chtěl/chtěla po většinu času dělat? 1%

15%

28%

11% 33%

12%

spíše odpočívat, zdržovat se většinou u hotelu, na pláži, u bazénu, na hotelovém hřišti poznávat daný stát, chodit po známých památkách, muzeích, jezdit na výlety do okolí něco mezi, nějaké dny odpočívat a nějaké dny se jet někam podívat pojmout to jako soustředění zaměřené na nějaký sport pojmout to jako jazykový pobyt - učit se tam jazyk, být hodně ve styku s cizinci jiný návrh

Graf 12: Co by jsi tam chtěl/chtěla po většinu času dělat? Největší počet dětí (33%) volilo zlatou střední cestu – někdy odpočívat, někdy něco podniknout. O něco méně (28%) jich zvolilo pohodlnější moţnost – čistě jen odpočívat a pobývat v prostředí u hotelu. Překvapivě skoro vyrovnané byly odpovědi poznávat stát, chodit po památkách (12%) a sportovní soustředění (11%). Nečekala jsem, ţe o poznávání státu a památky by měly děti tohoto věku zájem. Natoţ zájem stejný jako o sport. Naopak očekávaný nezájem (1%) byl o jazykový pobyt. 15% dětí uvedlo svůj návrh, např.: navštěvovat fotbalové zápasy (2x), od všeho něco (2x), hrát na počítači (2x), coţ je úsměvná odpověď. Jedno děvče mě velice překvapilo

36

svou odpovědí: „pomoci po zemětřesení, které Japonsko postihlo“. Jak jsem jiţ zmiňovala, děti vnímají, co se kolem děje. Jednou se také objevilo „prostě se bavit“ a nakupování. Dva chlapci uvedli, ţe by jednoduše nejeli.

37

Otázka 9.: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v zahraničí trvat? (zaškrtni nejvýstižnější odpověď) Tab. 13: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v zahraničí trvat? Počet

Procento

3 až 5 dní

13

14%

7 až 10 dní

27

29%

14 dní

30

32%

jinak

23

25%

celkem

93

100%

Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v zahraničí trvat?

14%

25%

29% 32%

3 až 5 dní 7 až 10 dní 14 dní jinak

Graf 13: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v zahraničí trvat? Je to podobné jako u tuzemského pobytu. Coţ znamená, ţe děti nějak podstatně nerozlišují naši republiku a zahraničí, co se doby pobytu týče. Nejčastěji bylo zaškrtnuto 14 dní (32%), těsně za tím 7 aţ 10 dní (29%). 3 aţ 5 dní si vybralo 14% dětí. Jiný nápad jich navrhlo 25%, např.: pobyt do 3 dnů (5x), 3 týdny (2x), měsíc se objevil vícekrát neţ při tuzemské pobytu (8x), 2 měsíce (4x), 3 měsíce (1x). Podstatně delší doba (1 aţ 2 roky) se objevila dvakrát. Jedna dívka napsala jednoduše „dýl“ neţ byly uvedené moţnosti.

38

Otázka 10.: Myslíš, že by Tě rodiče na takový pobyt do zahraničí bez nich pustili? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď) Tab. 14: Myslíš, že by Tě rodiče na takový pobyt do zahraničí bez nich pustili? Počet

Procento

ano, už jsem i na něčem podobném byl/byla

13

14%

asi ano

29

31%

asi ne. Proč myslíš?

19

20%

vůbec nevím

32

35%

celkem

93

100%

Myslíš, že by Tě rodiče na takový pobyt do zahraničí bez nich pustili?

ano, už jsem i na něčem podobném byl/byla

14%

35%

31% 20%

asi ano asi ne. Proč myslíš? vůbec nevím

Graf 14: Myslíš, že by Tě rodiče na takový pobyt do zahraničí bez nich pustili? 31% dětí si myslí, ţe by je rodiče zřejmě pustili. 14% si tím je dokonce jisto a uţ takto v zahraničí bylo, coţ je pro potencionální CK dobrý signál. Nejvíce dětí (35%) však uvedlo, ţe vůbec neví. Zde se nabízí prostor pro propagaci ať uţ zaměřenou na rodiče těchto dětí nebo vhodným způsobem na děti samotné. U dětí, které uvedly odpověď asi ne (20%), jsem se ptala, proč si to myslí. Suverénně nejčastější odpověď byla „báli by se o mně“ (14x). Pak se objevily odpovědi jako: „jsem pro ně moc malý“ (2x) nebo „mám dietu a je to těţké s jídlem“ (1x). Opravdu mě pobavily dvě odpovědi dvou různých chlapců. Jedna zněla: „řekli by mi, prcku, nikam nemůţeš“ a druhá (a to opravdu doslova cituji): „protoţe dneska ty řidiči jezdí jako prasata“. Nemám co dodat.

39

Otázka 11.: Jaký by měl podle Tebe být člověk, který má na starosti děti, dohlíží na ně a tráví s nimi čas (např. vedoucí na táboře nebi nějaký ten vedoucí zájezdu)? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď) Tab. 15: Jaký by měl podle Tebe být člověk, který má na starosti děti, dohlíží na ně a tráví s nimi čas? Počet

Procento

určitě mladý, spíše takový kamarád než vedoucí, aktivní, hlavně na zábavu rozumný dospělý, o něco starší, moudrý, trpělivý, aby uměl poradit a něco naučit něco mezi, musí být kamarádský a zábavný, ale zároveň aby ho děti poslouchaly, takže občas trochu přísný

38

41%

12

13%

42

45%

jiná představa

1

1%

celkem

93

100%

Jaký by měl podle Tebe být člověk, který má na starosti děti, dohlíží na ně a tráví s nimi čas. 1% 41%

45% 13%

určitě mladý, spíše takový kamarád než vedoucí, aktivní, hlavně na zábavu rozumný dospělý, o něco starší, moudrý, trpělivý, aby uměl poradit a něco naučit něco mezi, musí být kamarádský a zábavný, ale zároveň aby ho děti poslouchaly, takže občas trochu přísný jiná představa

Graf 15: Jaký by měl podle Tebe být člověk, který má na starosti děti, dohlíží na ně a tráví s nimi čas? Dvě odpovědi byly dosti vyrovnané a to: vedoucí by měl být něco mezi, kamarád i někdy přísný (45%) a potom mladý, spíše kamarád neţ vedoucí (41%). Není to nic překvapivého. Děti potřebují někoho, kdo je zabaví a bude kamarád, ale zároveň potřebují autoritu. A je jedině dobře, ţe to tak cítí i ony sami. 13% dokonce upřednostňuje rozumného dospělého, moudrého, aby je něco naučil. Jeden jediný třináctiletý chlapec uvedl svoji představu a to dosti výmluvnou. Cituji: „musela by to být ţena s velkým poprsím“. Co dodat? Hormony se prostě projevily.

40

Otázka 12.: Zamysli se a představ si, co by jsi chtěl/chtěla o prázdninách hrozně moc zažít nebo kam se podívat, s kým a proč Tě to tak láká? Odpovědi na tuto otázku se do grafů dát nedaly. Tak se pokusím to nějak nejpřehledněji popsat. Upřímně to bylo úţasné počtení. Potěšilo mě, ţe většina dětí se tohoto úkolu zhostila tak, jak jsem si představovala. Detailně se vyjádřily k představě prázdnin svých snů. Asi jen dvakrát jsem se setkala s odpovědí „jsem nejraději doma“ a jednou „nevím“. Ve valné většině děti zahrnuly svoje rodiče a kamarády, ať uţ by trávily prázdniny kdekoli. Co se týče místa trávení, velmi často se objevuje zahraničí s vlastním mořem, ať uţ v podobě celé země nebo konkrétního místa v ní. Byly zmiňovány klasické destinace jako Chorvatsko, Itálie, Egypt, Anglie, Španělsko, Bulharsko, německá města kvůli fotbalu, Paříţ a Eiffelovka věţ atd. Děti však nešetřily ani vzdálenějšími a exotickými místy jako Afrika, Austrálie, Spojené arabské emiráty, Mount Everest, Jamaika, USA (jako celek i jen města, hlavně New York), Japonsko. Dalším velmi oblíbeným bodem byly dětské tábory uţ se stávajícími kamarády. Často se objevovalo to, ţe děti jezdí na jeden konkrétní tábor uţ několik let a proto ho mají tak rády. Co vyplývalo a nebo bylo skoro vţdy uvedeno, bylo to, ţe hlavně nesmí být nuda, musí být zábava. Děvčátka často uváděla nákupy s nejlepší kamarádkou, opalování u moře, setkat se se slavnými hvězdami dnešních teenagerů, ale i chození po památkách. Chlapci několikrát uvedli návštěvy sportovních zápasů (fotbal, hokej), rybaření, aquaparky, chtějí vidět mrakodrapy, ale i se jen tak opalovat a koupat v moři. Většina dětí se v popisu nespokojila pouze s jedním programem. Býval to spíš takový řetězec různých akcí, které by chtěly podniknout a zvládnout o prázdninách. Občas se objevily opravdu originální představy a přání a tak neodolám a některé tu odcituji: „No chtěla bych se podívat do toho Japonska úplně sama, protože jim chci pomoci. Je mi jich líto (těch lidí).“ „Chtěl bych se podívat na Vranov, protože tam mají tenisové hřiště. Mají tam i obchody s občerstvením a i se sportovními věcmi a hodně si tam s rodiči užiju.“ „Chtěl bych navštívit aquapark Praha na celý život. Zadarmo.“

41

„Do Španělska na zápas FC Barcelona a Real Madrid. Jet na Slovensko a podívat se na MS 2011 v hokeji.“ „Chtěl bych být u babičky a dědy a strávit většinu prázdnin na statku, jezdit s traktorem a tak. Starat se o zvířata a všechno co je na statku.“ „Chtěla bych zůstat dva dny na opuštěném ostrově s rodiči, sestrou a kamarády.“ „Chtěl bych být každý den na rybách u moře. Proč? Abych poznal pro mě nové druhy.“ „Já bych chtěla jet s rodinou na výlet do Egypta. Moc bych tam chtěla zažít takové zajímavé věci, např: hrobky faraonů a tak dál. Láká mě to tam, protože je to velice velice zajímavé.“ „ S tátou do Ameriky na závody. Chtěl bych běžet 100 km.“ „Asi na tábor. Mám tam totiž super kamarádky. Potom ke starší sestře domů. A potom asi (nesmím zapomenout) jedu ke kámošce na chatu (takže supr prázky).“ „Chtěla bych letět do zahraničí nejlépe s kámoškou. A zaplatit si skok padákem. Určitě chci jet na tábor.“ „Mně se můj sen každý rok splní. Jezdím do Kaliště na letní tábor. Jezdím naštěstí bez rodičů.“

42

4 Závěr Dětský cestovní ruch je a hlavně si myslím, ţe bude stále atraktivnějším segmentem pro cestovní kanceláře. To, ţe je stále běţné, ţe na dovolené jezdí celé rodiny, nepopírám. To snad ani nejde. Ale vzhledem k časovým moţnostem rodičů, které bývají stále horší, a k rostoucímu vlivu dětí na rozhodování, je dosti pravděpodobné, ţe bude narůstat počet zájezdů pouze pro děti. A pro úspěch takových zájezdů a jejich nejvhodnější a nejlákavější přípravu je podle mě výhodné se zeptat přímo dětí, jak si ony sami svoje prázdniny představují. Je přece normální, ţe si cestovní kanceláře dělají průzkumy ať uţ mezi svými stávajícími klienty nebo těmi potencionálními. První část práce charakterizuje střední školní věk, jelikoţ na ten je následný výzkum zaměřen. Vysvětluje podstatné základní pojmy z vývojové psychologie a z jejího pohledu popisuje vývoj člověka prostřednictvím tří základních vývojových teorií. Definuje výchovu, popisuje základní výchovné styly a porovnává výchovu dnes a v minulosti. Náplní praktické části bakalářské práce je samotný výzkum mezi dětmi 4. aţ 7. tříd na ZŠ Štáflova v Havlíčkově Brodě, který byl proveden prostřednictvím pečlivě sestaveného dotazníku, uzpůsobeného přímo pro děti. Kaţdá otázka je detailně zpracována prostřednictvím grafů, tabulek a krátkého slovního souhrnu. Z výsledků šetření, které proběhlo v květnu 2011, vyplynulo několik závěrů. Valná většina dětí se podílí na rozhodování o náplni prázdninového času. Těsná polovina všech ho tráví směsicí různých programů (s rodiči, kamarády, prarodiči…). Co se konkrétně týče uţ nějakého zájezdu a jeho zaměření, tak se tu nabízí několik moţností, o které děti projevily zájem. Jsou to hlavně návštěvy různých zábavných parků a poté sportovní pobyty a klasické dětské tábory. Překvapivě se ale nebrání ani nějakému poznávání. Pokud jde o téma zahraničí, tak přes tři čtvrtiny dotázaných dětí by měly zájem se za hranice vydat. O pobyt v rámci České republiky byl zájem ještě o něco větší. Ideální délka pobytu jak v ČR, tak v zahraničí je podle dětí od 7 do 14 dnů. Pro ubytování dávají přednost hromadnějším ubytovacím zařízením jako jsou hotely nebo velké chaty s pokoji. A pokud přijde na problematiku vedoucího zájezdu nebo nějakého toho vychovatele, tak uvítají někoho, kdo s nimi bude kamarád a bude je bavit, ale zároveň musí mít respekt a být autoritou. Velmi často podmiňovala volbu účasti na pobytu přítomnost známého kamaráda.

43

Takţe kdyţ to vezmeme velice jednoduše, tak cestovní kancelář, která přijde s týdenním fotbalovo-aerobikovým pobytem, spojeným s návštěvami Dino Parku, aquaparku a nějakého zámku, s ubytováním v hotelu se sportovním zázemím, kde na děti bude dohlíţet mladý, zábavný vedoucí, kterého budou ony poslouchat, tak ta má vyhráno. Přidejte ještě nejlepší kamarádku a účast je téměř stoprocentně zajištěna. Jak se zpráva o tomto zájezdu k dětem dostane, uţ je věc jiná.

44

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obr. 1: Model základních mechanismů přetváření kognitivních struktur podle teorie J. Piageta .........................................................................................................................16 Tab. 1: Styly výchovy podle E. S. Schaefera..................................................................21 Tab. 2: Pohlaví ................................................................................................................24 Tab. 3: Věk .....................................................................................................................25 Tab. 4: Bydliště ...............................................................................................................26 Tab. 5: Kdo rozhoduje o náplni Tvého času o prázdninách? ..........................................27 Tab. 6: S kým trávíš většinu svého času o prázdninách?................................................28 Tab. 7: Kdybys měl/měla vyrazit na prázdniny bez rodičů, třeba se skupinou dětí, jaký program by Tě lákal nejvíce, pokud jde o Českou republiku? ...............................29 Tab. 8: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v ČR trvat? .................................31 Tab. 9: Jaké ubytování by se Ti líbilo nejvíce? ..............................................................32 Tab. 10: Měl/měla bys o takový pobyt bez rodičů, s ostatními dětmi, na pár dní, vůbec zájem?...................................................................................................................33 Tab. 11: A co prázdniny v zahraničí, mimo naši republiku, bez rodičů, se skupinou dětí. Chtě/chtěla by ses někam takto podívat? ................................................................34 Tab. 12: Co by jsi tam chtěl/chtěla po většinu času dělat? .............................................36 Tab. 13: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v zahraničí trvat? .......................38 Tab. 14: Myslíš, ţe by Tě rodiče na takový pobyt do zahraničí bez nich pustili? ..........39 Tab. 15: Jaký by měl podle Tebe být člověk, který má na starosti děti, dohlíţí na ně a tráví s nimi čas? ...........................................................................................................40 Graf 1: Pohlaví ................................................................................................................24 Graf 2: Věk .....................................................................................................................25 Graf 3: Bydliště ...............................................................................................................26 Graf 4: Kdo rozhoduje o náplni Tvého času o prázdninách? .........................................27 Graf 5: S kým trávíš většinu svého času o prázdninách? ...............................................28 Graf 6: Kdybys měl/měla vyrazit na prázdniny bez rodičů, třeba se skupinou dětí, jaký program by Tě lákal nejvíce, pokud jde o Českou republiku? ...............................29 Graf 7: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v ČR trvat? ..................................31

45

Graf 8: Jaké ubytování by se Ti líbilo nejvíce? ..............................................................32 Graf 9: Měl/měla bys o takový pobyt bez rodičů, s ostatními dětmi, na pár dní, vůbec zájem?...................................................................................................................33 Graf 10: A co prázdniny v zahraničí, mimo naši republiku, bez rodičů, se skupinou dětí. Chtěl/chtěla by ses někam takto podívat? ...............................................................34 Graf 11: Pokud Ano, tak Kam? ......................................................................................34 Graf 12: Co by jsi tam chtěl/chtěla po většinu času dělat? .............................................36 Graf 13: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v zahraničí trvat? .......................38 Graf 14: Myslíš, ţe by Tě rodiče na takový pobyt do zahraničí bez nich pustili? ..........39 Graf 15: Jaký by měl podle Tebe být člověk, který má na starosti děti, dohlíţí na ně a tráví s nimi čas?............................................................................................................40

46

Abecední seznam použité literatury Dnešní

mládeţ

a

jejich

vývoj

[online].

[cit.13.4.2011].

Dostupné

na

http://vydelekzreklam.cz/dnesni-mladez-a-jejich-vyvoj.a80.html ERIKSON, E. H. Dětství a společnost. Argo. 2002. ISBN 80-7203-380-8 KOHOUTEK, R., Vývojově psychologická teorie S. Freuda, E. H. Eriksona, J. Piageta a L. Kohlberga [online].[cit.28.3.2011]. Dostupné na http://rudolfkohoutek.blog.cz /1002/vyvojove-psychologicke-teorie LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada. 2006. ISBN 80-247-1284-9 MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíc potřebují. 4. vyd. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-807367 272-0. MATĚJČEK, Z., LANGMEIER, J. Počátky duševního života. Praha, Panorama. 1986 Obecná vývojová psychologie a historie, Předmět vývojové psychologie [online]. [cit. 26.3.2011]. Dostupné na http://studium.propsychology.cz/system/files/obecna_vps_a_ historie.doc PAVLÍKOVÁ, M. Využití zážitkové pedagogiky na 1. stupni základní školy, Olomouc: UP PF, 2007, diplomová práce PETERKOVÁ, M. Výchova dítěte v rodině. [online]. [cit.13.4.2011]. Dostupné na: http://www.psyx.cz/texty/vychova-ditete-rodina.php PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha. Státní pedagogické nakladatelství. 1966 Piagetova

teorie

kognitivního

vývoje

[online].

[cit.7.4.2011].

Dostupné

na

http://pomoc.chytrak.cz/pijaget.doc SCHMIDT, H. D. Obecná vývojová psychologie. Praha, Academia. 1978 VÁCLAVÍK, V. Sylabus přednášek Obecné pedagogiky.[online].[cit.13.4.2011]. UHK. 2005.

Dostupné

na

http://lide.uhk.cz/pdf/ucitel/vaclavl1/V%FDuka_ZS_05_06/

OBEPGV/OBEPG-syl2005.htm

47

VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie.1.vyd. Praha:Portál. 2000. ISBN 7178-308 0.

48

Příloha: Dotazník Milá slečno, milý chlapče, prostřednictvím tohoto dotazníku bych Tě chtěla požádat o pár odpovědí, které mi pomohou napsat moji vysokoškolskou práci. Téma dotazníku je, myslím si, docela příjemné a to trávení Tvého volného času o prázdninách podle tvých představ. Dotazník je anonymní (nebudeš nikde uvádět svoje jméno) a poslouží přímo pouze mně, tudíž Tě žádám o co nejvýstižnější uvedení odpovědí. Pokaždé si pořádně, v klidu přečti otázku a odpověz čistě podle sebe. Nebude to nic zdlouhavého, zabere to několik minut, ale i tak to aspoň něco ukrojí z doby vyučování  Předem děkuji za vyplnění Monika Voborníková Nejdříve něco o Tobě (prosím zaškrtni, napiš): Jsi:  dívka  chlapec

Je ti: ……….. let

V Havlíčkově Brodě:  bydlíš  dojíţdíš z jiného města, vesnice napiš z kterého:……………………...................

Otázka 1.: Kdo rozhoduje o náplni Tvého času o prázdninách? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď)  já sám/sama  rodiče  společně rodiče i já  někdo jiný, uveď kdo………………………………………. Otázka 2.: S kým trávíš většinu svého času o prázdninách? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď)  s nikým, většinou jsem sám/sama doma  s nejbliţší rodinou (rodiče, sourozenci)  s babičkou, s dědou  s jinými dětmi (kamarádi, děti na táborech)  je to různé, hodně se to střídá mezi vším vyjmenovaným  s někým úplně jiným, uveď s kým………………………………………………………. Otázka 3.: Kdybys měl/měla vyrazit na prázdniny bez rodičů, třeba se skupinou dětí, jaký program by Tě lákal nejvíce, pokud jde o Českou republiku? (zaškrtni 2 nejvýstižnější odpovědi)  výlety po hradech a zámcích  návštěvy zábavných parků (např. Dino park, Babylon, Westernová městečka, a podobně)  prohlídky zoologických zahrad  klasický dětský tábor v přírodě  pobyt zaměřený na nějaký sport  jiný Tvůj nápad, napiš……………………………………………………………………….. Otázka 4.: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v ČR trvat? (zaškrtni nejvýstižnější odpověď)  1 nebo 2 dny  3 aţ 5 dní  7 dní  14 dní  jinak, uveď………………………………… Otázka 5.: Jaké ubytování by se Ti líbilo nejvíce? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď)  stany pro dva  chatičky pro 2 aţ 4  obytné přívěsy pro 4  velká chata s pokoji pro 4 aţ 6  hotel s pokoji pro 2 nebo 3

49

Otázka 6.: Měl/měla bys o takový pobyt bez rodičů, s ostatními dětmi, na pár dní, vůbec zájem?  ano

 ne. Proč?................................................................................................................ …………………………………………………………………………………...

Otázka 7.: A co prázdniny v zahraničí, mimo naši republiku, bez rodičů, se skupinou dětí. Chtěl/chtěla by ses někam takto podívat?  ano. Kam? (zaškrtni jednu odpověď) :  Itálie  Chorvatsko  Španělsko  Anglie  Egypt  Německo  jinam, uveď…………………………………….  ne. Proč?......................................................................................................................................... Otázka 8.: Co by jsi tam chtěl/chtěla po většinu času dělat? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď)  spíše odpočívat, zdrţovat se většinou u hotelu, na pláţi, u bazénu, na hotelovém hřišti  poznávat daný stát, chodit po známých památkách, muzeích, jezdit na výlety do okolí  něco mezi, nějaké dny odpočívat a nějaké dny se jet někam podívat  pojmout to jako soustředění zaměřené na nějaký sport  pojmout to jako jazykový pobyt – učit se tam jazyk, být hodně ve styku s cizinci  jiný návrh, uveď……………………………………………………………………………………… Otázka 9.: Jak dlouho by měl podle Tebe takový pobyt v zahraničí trvat? (zaškrtni nejvýstižnější odpověď)  3 aţ 5 dní  7 aţ 10 dní  14 dní  jinak, uveď………………………………… Otázka 10.: Myslíš, že by Tě rodiče na takový pobyt do zahraničí bez nich pustili? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď)  ano, uţ jsem i na něčem podobném byl/byla  asi ano  asi ne. Proč myslíš?.................................................................................................................  vůbec nevím Otázka 11.: Jaký by měl podle Tebe být člověk, který má na starosti děti, dohlíží na ně a tráví s nimi čas (např. vedoucí na táboře nebo nějaký ten vedoucí zájezdu)? (zaškrtni jednu nejvýstižnější odpověď)  určitě mladý, spíše takový kamarád neţ vedoucí, aktivní, hlavně na zábavu  rozumný dospělý, o něco starší, moudrý, trpělivý, aby uměl poradit a něco naučit  něco mezi, musí být kamarádský a zábavný, ale zároveň aby ho děti poslouchaly, takţe občas trochu přísný  jiná představa, uveď………………………………………………………………………… A na závěr zcela volná Otázka 12. Zamysli se a představ si, co by jsi chtěl/chtěla o prázdninách hrozně moc zažít nebo kam se podívat, s kým a proč Tě to tak láká? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… Moc Ti děkuji za vyplnění a dopředu přeji hezké prázdniny podle tvých představ 

50