VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Mikroregion Jestřebí hory jako destinace cestovního ruchu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

M i k ro re g i o n J e s t ř e b í h o r y jako destinace cestovního ruchu Bakalářská práce

Autor: Martin Václavek Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2011

Abstrakt Martin Václavek: Mikroregion Jestřebí hory jako destinace cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra CR. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 40 stran.

Klíčová slova Cestovní ruch, Destinace cestovního ruchu, Outdoorové aktivity, Jestřebí hory, Itinerář, Program zájezdu, Rozvoj regionu

© MARTIN VÁCLAVEK, 2011

Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Martině Černé, Ph.D., za odborné vedení práce a za pomoc při zpracovávání daného tématu.

Prohlášení Předkládám tímto k posouzení a obhajobě bakalářskou práci na závěr studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně na základě vlastních zjištění a pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této bakalářské práce a pokud není uvedeno jinak, všechny grafy, obrázky a tabulky jsou mým vlastním dílem.

V Malých Svatoňovicích dne 1. května 2011

…………………………… Martin Václavek

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................... 6

2

Historie a současnost cestovního ruchu .......................................................................... 7

2.1 Vymezení pojmu cestovní ruch a destinace cestovního ruchu ............................ 7 2.1.1 Cestovní ruch ................................................................................................ 7 2.1.2 Destinace cestovního ruchu .......................................................................... 8 2.2 Historie cestovního ruchu .................................................................................... 8 2.2.1 Vývoj cestovního ruchu v České republice ................................................ 10 2.3 Současné a vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu ................................... 12 2.4 Outdoorové aktivity ........................................................................................... 15 3 Vymezení území a analýza potenciálu .......................................................................... 16 3.1 Východní Čechy ................................................................................................ 17 3.2 Kladské pomezí ................................................................................................. 17 3.3 Jestřebí hory ....................................................................................................... 18 3.4 Přírodní potenciál............................................................................................... 19 3.5 Kulturně-historický potenciál ............................................................................ 20 3.6 Kulturně-společenský potenciál ........................................................................ 21 3.7 Všeobecná infrastruktura ................................................................................... 21 3.8 Infrastruktura pro cestovní ruch......................................................................... 22 3.8.1 Ubytování ................................................................................................... 22 3.8.2 Stravování ................................................................................................... 22 3.8.3 Cestovní kanceláře, agentury, infocentra ................................................... 22 3.8.4 Sportovní a relaxační zařízení .................................................................... 23 3.8.5 Kulturní a společenská zařízení .................................................................. 24 4 Návrh zájezdu ................................................................................................................. 25 4.1 Itinerář................................................................................................................ 26 4.2 Ubytování .......................................................................................................... 27 4.3 Stravování .......................................................................................................... 27 4.4 Program zájezdu ................................................................................................ 28 4.4.1 První den..................................................................................................... 28 4.4.2 Druhý den ................................................................................................... 29 4.4.3 Třetí den ..................................................................................................... 31 4.5 Navštívené atraktivity ........................................................................................ 32 4.6 Kalkulace zájezdu .............................................................................................. 35 5 Návrhy na rozvoj regionu .............................................................................................. 36 6

Závěr ................................................................................................................................ 37

7

Summary ......................................................................................................................... 39

8

Zdroje .............................................................................................................................. 40

Přílohy A Mapa Jestřebích hor B Informační leták

1 Úvod Člověk je od přírody tvor zvídavý. Rád objevuje nová místa a zaţívá nevšední záţitky. V dnešní uspěchané době je čím dál tím těţší uspokojovat tyto potřeby a prakticky vše jiţ bylo jednou objeveno. Přesto se najdou místa, která nejsou turisticky tak vytíţena a nabízejí ten kýţený únik od starostí všedních dní a odpočinek v přírodě. Odpočívat lze na různé způsoby. Ovšem teprve aktivní odpočinek, při kterém člověk vyplaví z těla vše škodlivé, přináší tělu úlevu od stresu a starostí. Pohyb také slouţí jako prevence obezitě a nemocím. Tato práce seznamuje s mikroregionem Jestřebí hory, který není tak turistický známý, ale přesto nabízí ideální podmínky pro aktivní odpočinek. Cílem této práce je:  zanalyzovat a seznámit se současným cestovním ruchem v mikroregionu, především pak s potenciálem k cestovnímu ruchu  navrhnout třídenní zájezd se zaměřením na outdoorové aktivity a poznání historických kořenů mikroregionu, jako jednu z moţností rozvoje cestovního ruchu v oblasti  navrhnout náměty pro další rozvoj mikroregionu Objektem zkoumání byl zvolen mikroregion Jestřebí hory jako rozvíjející se destinace cestovního ruchu a v něm provozované sluţby cestovního ruchu s důrazem na doplňkové sluţby spojené s výkonem outdoorových aktivit. V daném mikroregionu jsem se narodil, coţ byl hlavní důvod pro výběr této lokality. Pro některé můţe být pojem outdoorové aktivity neznámý. Ve skutečnosti neznamená nic jiného neţ pohyb v přírodě. Outdoorové aktivity nijak nenarušují filozofii trvale udrţitelného rozvoje a dnešní lidé odpočívají aktivně. Zdají se outdoorové aktivity vhodné jako jedna z moţností rozvoje cestovního ruchu v oblasti.

6

2 Historie a současnost cestovního ruchu 2.1 Vymezení pojmu cestovní ruch a destinace cestovního ruchu 2.1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je v současné době nedílnou součástí našich všedních dnů, je to vizitka vyspělé společnosti a od druhé poloviny dvacátého století samozřejmou součástí ekonomicky vyspělého státu. Miliony lidí denně cestují z nejrůznějších důvodů. Pro některé se cesta stala ţivotním cílem, ostatní lidé cestují za poznáním, odpočinkem, relaxací a regenerací sil, získáním nových kontaktů a moţností uplatnit se nebo jen chtějí změnit své přirozené prostředí a zaţít něco nového. Spousta lidí také nachází v cestovním ruchu svou pracovní pozici, jelikoţ se jedná o dynamický vyvíjející se odvětví tvořící nedílnou součást ekonomiky státu a je zde dostatek pracovních příleţitostí. Cestovní ruch je velice komplikovaný a zasahuje do mnoha odvětví. Je to však především sociálně-ekonomický jev. Hlavním subjektem (představitelem a nositelem) cestovního ruchu je člověk nebo určitá skupina lidí. Proto jej můţeme povaţovat za sociální jev, jelikoţ se zaměřuje především na uspokojování určitých potřeb, zájmů, úmyslů lidí a tyto potřeby jsou uspokojovány opět lidmi. Ekonomicky představuje cestovního ruch významný zdroj příjmů, jak do státního rozpočtu, komunálních rozpočtů, tak i do podnikatelské individuální sféry. Toto je dáno tím, ţe cestovní ruch zasahuje do všech odvětví ekonomiky, figuruje na trhu jak na straně poptávky tak i nabídky. Díky této sloţité struktuře je velký důraz kladen na správnou koordinovanost všech zúčastněných sloţek. Jedná se především o poskytovatele sluţeb, kteří přímo závisejí na cestovním ruchu (poskytovatelé ubytování, stravování, dopravci, cestovní kanceláře, subdodavatelé a jiní,…), a orgány nezávislé na cestovním ruchu, které nastavují limity a podmínky aniţ by si kolikrát uvědomovali dopad na vývoj cestovního ruchu. Cestovní ruch je těţko definovatelný pojem. Existuje několik definic, které se navzájem liší, ale ve stěţejních bodech jsou stejné. Definice se liší v pohledu na cestovní ruch, proto můţeme najít definice ekonomické, geografické nebo také oficiální definici dle UNWTO, která v současnosti platí za světově uznávanou. Můţeme se také setkat s odlišnými úpravami

7

těchto definic. Různí autoři se také snaţí vymýšlet své „lepší“ definice, které by lépe vystihli podstatu cestovního ruchu. Jako jeden z prvních definoval cestovní ruch rakouský ekonom Hermann V. Schullard v roce 1910: „Cestovní ruch je souhrnem operací především ekonomické povahy, které se přímo vztahují na vstup, pobyt, pohyb cizinců mimo nebo uvnitř určité země, města, regionu.“ Definice cestovního ruchu podle UNWTO1 „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“

2.1.2 Destinace cestovního ruchu Destinací se rozumí místo, které je pro účastníka cílové. Tímto cílovým místem můţe být, zejména z pohledu zahraničních návštěvníků, celá navštívená země, její část, případně region nebo konkrétní město. Pojem destinace se pouţívá relativně volně. Destinace se rozdělují v některých zemích do turisticky, historicky nebo administrativně souvisejících destinací (turistických regionů, turistických marketingových regionů – např. Česká republika), které se společnými silami podílejí na propagaci turistického produktu regionu a eventuálně na tvorbě turistických statistik. Destinaci cestovního ruchu můţeme chápat jako cílovou oblast v daném regionu, která se vyznačuje přítomností turistických atraktivit cestovního ruchu a nabídkou sluţeb cestovního ruchu. Jestliţe je v regionu hustá koncentrace atraktivit cestovního ruchu spojená se sluţbami cestovního ruchu na vysoké úrovni a rozvinutou moderní infrastrukturou, můţe se destinace těšit z velmi dobrých výsledků a z dlouhodobé koncentrace návštěvníků. Z definice Světové organizace cestovního ruchu vyplývá, ţe destinace můţe být chápána jak místo cestovního ruchu nebo produkt cestovního ruchu, který navazuje na místo cestovního ruchu, nebo je zde nabízen. Pro zákazníka je destinace cestovního ruchu naprosto konkrétní a homogenní kombinace sluţeb, která pro zákazníka představuje produkt cestovního ruchu.

2.2 Historie cestovního ruchu Určit přesné datum vzniku cestovního ruchu jako společensko-ekonomického fenoménu je velice obtíţné, přesto se většina autorů shoduje na století 17. či 18. V těchto letech šlo výhradně o individuální cestovní ruch, který slouţil obchodním nebo vojenským účelům. Jako počátek masovějšího turismu proto můţeme povaţovat aţ století 19., kdy docházelo

1

United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu

8

k významnému rozvoji ve společnosti, ale především v technice. Historický vývoj cestovního ruchu nejznáměji popsal Freyer, který rozlišuje „Předfázi“ (do roku 1850), „Počáteční fázi“ (1850-1914), „Rozvojovou fázi“ (1914-1945) a „Vrcholovou fázi“ (po roce 1945). Za nejdůleţitější rozlišovací prvky jednotlivých etap povaţuje druh dopravního prostředku (nové vynálezy v oblasti dopravy, infrastruktury, atd.), motivaci účasti na cestovním ruchu (od obchodních a vojenských účelů lidé začali přecházet na cestování pro radost), typologii účastníků. Cestování jako takové se ale začalo rozvíjet mnohem dříve. Poznávání nových zemí a cestování souviselo s rozvojem starověkých civilizací a bylo také jednou z podmínek jejich úspěšného rozvoje. Nejlepším příkladem byli Féničané, kteří byli povaţování za největší cestovatele a jako první obepluli Afriku. První zmínky o cestách za relaxací a zábavou můţeme vystopovat ve starém Řecku a Římě, kde se nacházejí písemné i stavební doklady jako odpočinková centra a střediska zábavy. Začínaly také vznikat první mapy, první vyrobená mapa byla nalezena v Mezopotámii okolo roku 2500 př.n.l. Středověké cestování souviselo jiţ se ţivotním stylem, pouze ale hrstky vyvolených jako byla šlechta a později i bohatí měšťané a kupci, kteří se takto připravovali na budoucí povolaní. Toto období je především spojeno s nejvýznamnějšími námořními objevy a objeviteli (Marco Polo, Kryštof Kolubmus, Vasco de Gama aj.) S dohady o kulatosti Země také vznikají jiţ kvalitnější mapy dosud probádaného světa. Pomocníkem na cestách se stává nový vynález kompas, který byl převzat z Číny. Vynalezen byl také knihtisk a v 16 stol. se objevil jiţ tištěný průvodce. Postupem času se opouštělo od cestování pouze z obchodních nebo vojenských důvodů a začal se rozvíjet „současný“ cestovní ruch. Tento přechod byl doprovázen především rozvojem společnosti a rozvojem dopravy. Mezi hlavní mezníky patří nejprve vynález parního stroje a vyuţití páry v dopravě. Později, koncem 19. století vynález spalovacího motoru. V této době převratné vynálezy vedly k obrovskému rozvoji silniční i ţelezniční sítě a tímto došlo ke zlevnění a zpřístupnění cestovaní široké veřejnosti. Lidé při svých cestách měli čím dál tím větší nároky na poskytované sluţby, coţ mělo za následek opět ohromnou expanzi tentokrát ubytovacích a stravovacích zařízení, hostince se přeměňovaly na hotely. V celém vývoji cestovního ruchu figuruje jedna osoba, která představila světu cestovní ruch tak, jak ho známe dnes my. Jedná se samozřejmě o Angličana Thomase Cooka (1808 – 1892). Dne 5. 7. 1841 uspořádal první „zájezd“. Šlo o hromadnou přepravu 570 osob vlakem mezi 9

dvěma anglickými městy (Derby a Ragby) při příleţitosti otevření ţelezniční trati z Derby do Rugby. V roce 1845 jiţ zaloţil první Cestovní kancelář Thomas Cook & Co., jde o nejstarší cestovní kancelář v podobě, v jaké známe cestovní kanceláře dnes. Cestovní kancelář se udrţela i do současnosti a působí také na českém trhu. První zahraniční zájezd uspořádal v roce 1855 na Světovou výstavu v Paříţi. Od roku 1856 pořádá jiţ pravidelné zahraniční zájezdy do evropských států a otevírá pobočku své CK v Londýně. V roce 1877 jiţ má CK pobočky skoro po celém světě, v Evropě, Americe, Austrálii, na Středním východě a v Indii. Thomas Cook nebyl jen vynikajícím businessmanem, ale také inovátorem. Přinesl do cestovního ruchu spoustu novinek, vylepšení, ale také stanovil určitá pravidla, kterým se později začali řídit také ostatní CK. Zavedl úvěrové listy (vouchery), jedná se o poukázky na předem zaplacené sluţby, dále zavedl: rooming listy (rezervace předem zaplaceného ubytování), vzdělávání průvodců pro vedení zájezdů, dopravní ceniny (hromadné slevy u dopravců, smluvní ceny), popisy tras, podrobné itineráře, harmonogramy. Neméně důleţitou postavou ve vývoji cestovního ruchu byl Němec Karl Baedecker (1801 – 1859). Jako první vydal tištěného průvodce tak, jak ho známe dnes, a stal se synonymem pro tištěného průvodce „baedecker“. Jeho průvodce neobsahoval pouze základní informace, ale přidával spoustu uţitečných rad a tipů pro cestování. Dodnes se tento průvodce vydává. Dvacátá léta 20. století jsou spojena s rozvojem letecké dopravy a dále se vyvíjí automobilová doprava. Vznikají také velké hotelové řetězce a společnosti. Po druhé světové válce i přes rozdělení světa ţeleznou oponou dochází nadále k rozvoji cestovního ruchu, pochopitelně se to neobejde bez nepříjemností ze strany okupantů. V těchto letech také začaly vznikat nové typy cestovního ruchu jako seniorský cestovní ruch nebo sociální cestovní ruch (cestování do země původu). Vznikl fond volného času a dovolené byly nově placené.

2.2.1 Vývoj cestovního ruchu v České republice V českých zemích vzniká cestovní ruch v první polovině 19. století a je populární především u střední vrstvy obyvatel. Vznikly také první turistické hotely na hřebenech Krkonoš např. Petrovka (1821) a Špindlerovka (1824). Cestování si lidé postupně osvojovali a stávalo se běţnou součástí všedních dní. Velkou tradici u nás mělo před 2. sv. válkou především lázeňství, které mělo také i mezinárodní význam. V roce 1920 byla zaloţená první cestovní kancelář u nás ČEDOK2. Vznikla společnou smlouvou mezi Československými drahami,

2

Československá cestovní a dopravní kancelář

10

Zemským cizineckým svazem a bankou Bohemia. Na našem území měla několik poboček v Praze, Brně, Bratislavě, Karlových Varech a později také ve Vídni, Paříţi a v Londýně. ČEDOK přišel na trh s několika novinkami. Jako první cestovní kancelář začal pouţívat, do té doby nepouţívané, luxusní autobusy tuzemského výrobce Praga, které vozily turisty na území dnešního Chorvatska. V roce 1948 byl ČEDOK znárodněn a došlo ke sloučení hotelů s organizacemi cestovních kanceláří. V roce 1920 byl také zaloţen Klub českých turistů, který vlastnil spousty hotelů, turistických ubytoven a restaurací na nejnavštěvovanějších místech Československa. Po 2. sv. válce, i přes nepříznivou politickou situaci v Československu, dochází u nás k rozvoji cestovního ruchu, především tedy cestovního ruchu domácího. Lidé vlastnili značné mnoţství chat a chalup pro domácí rodinnou rekreaci, především v pohraničí. V šedesátých a sedmdesátých letech se objevily nové cestovní kanceláře na poli domácího i zahraničního cestovního ruchu a narušily tak dosavadní monopol ČEDOKU. Jednalo se o specializované cestovní kanceláře: 

CKM – cestovní kancelář mládeţe



Rekrea – cestovní kancelář spotřebních druţstev



Balnea – reprezentace lázní a zřídel



Sportturist – cestovní kancelář tělovýchovných svazů



Autoturist – cestovní kancelář Automotoklubu ČSSR



Tatratour, Slovakoturist, Slovakotherma – cestovní kanceláře působící na Slovensku

Tyto cestovní kanceláře se nejprve soustředily na poskytování sluţeb jen organizacím a sdruţením podílejících se na zaloţení těchto cestovních kanceláří. Teprve později rozšířily svoji činnost na ostatní klientelu. Některé cestovní kanceláře si také budovaly vlastní materiálně technickou základnu, vlastnily své hotely, restaurace a jiná zařízení, aby se na konci 80. let staly samostatně fungujícími organizacemi cestovního ruchu. Do roku 1989 se cestovní ruch u nás nesl v duchu znárodňování, zákazu cestování do zemí nesocialistického bloku, návštěvníkům z těchto zemí byla kladena řada překáţek, ale také zde byl značný rozvoj práce s mládeţí (Sokol). Po roce 1989 u nás zaznamenal cestovní ruch obrovský boom a prakticky vše se změnilo. Jak zájem cestovat do Československa (České republiky), tak i především zájem občanů cestovat do zahraničí. S tímto rozmachem rostl také význam cestovního ruchu jako zdroje ekonomických příjmů. Do země začaly proudit zahraniční cestovní kanceláře a zahraniční investoři (především hotelové řetězce). Bylo jiţ také běţné spolupracovat s okolními státy na různých projektech. Konaly se první veletrhy cestovního 11

ruchu a došlo k zaloţení jejich tradice (GO Brno, Holiday World Praha). Nastala také velká liberalizace podmínek k podnikání v cestovním ruchu, coţ mělo za následek bouřlivý nárůst počtu cestovních kanceláří. Bohuţel legislativní rámec nebyl absolutně připravený na tento rozmach, coţ mělo později v 90. letech za následek krach stovky cestovních kanceláří. Na tomto krachu neměla podíl jen špatná legislativa, ale také mnohdy nezkušenost majitelů na trhu cestovního ruchu a velmi tvrdá konkurence. Doplatil na to samozřejmě zákazník, který neměl ţádnou legislativní ochranu. Bylo proto nutné s tímto stavem něco provést a podnikání regulovat. Takto vznikl zákon č. 159/1999 Sb. (O některých podmínkách podnikání v oblasti CR). V současné době je snaha sjednotit podmínky podnikání s podmínkami platnými v zemích EU (novela zákona č. 216/2006 Sb.)

2.3 Současné a vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu Současným trendem v cestovním ruchu je tzv. dovolená „šitá na míru“, která je připravená přesně podle poţadavků zákazníka a obsahuje jen ty produkty a sluţby, které si sám zákazník vybere. Cestovatelé také více upřednostňují individuálně trávené dovolené, kdy hledají a dávají přednost originálním záţitkům před uměle vytvořenou masovou turistikou. Nespokojí se jiţ jen se špičkovým ubytováním a stravováním, ale hledají něco nového, jedinečný záţitek. A jsou ochotni za tyto záţitky zaplatit, cena není proto jiţ jediným rozhodujícím faktorem. Důraz je kladen na komplexní balík sluţeb. Čímţ se stávají více uvědomělými cestovateli, kteří berou v potaz svou odpovědnost na znečišťování ţivotního prostředí a dopad na ničení přírody a kultury. Obecně můţeme říci, ţe současná společnost se jiţ více zajímá o ekologii, péči o zdraví, kulturu a aktivní vyuţití volného času. Proto se můţeme setkat s novým druhem cestování, které se snaţí eliminovat svůj dopad na ţivotní prostředí, chrání přírodu a respektuje ji. Jedná se o tzv. „odpovědnou“ či „udrţitelnou turistiku“, nejznámější formy jsou agroturistika, ekoturistika a ekoagroturistika. V hotelnictví můţeme pozorovat nadvládu národních a mezinárodních hotelových řetězců, ale také zdokonalování rezervačních systémů, expanzi na nové trhy spojenou s navyšováním kapacit lůţek a vznik nových pokojů předem vybavených dle speciálních poţadavků (pokoje pro manaţery, kuřáky, vlastní vaření, ţeny manaţerky). Stravovací návyky nejvíce trpí velkým nárůstem počtu rychlo-obsluţných restaurací (McDonald`s, KFC, Burger King…), které nabízejí celosvětově stejné produkty a tím vytlačují místní produkty. Řetězec McDonald`s se snaţí bojovat s touto kritikou a nabízí 12

v některých zemích produkty z místních ingrediencí, jde bohuţel zatím jen o velmi malé procento provozoven. Uţ v roce 1986 bylo v Italii zaloţeno hnutí Slow food, které si klade za cíl podporovat a prosazovat konzumaci domácích potravinářských produktů a své působení má i v České republice. Dopravní sluţby v současné době nejvíce ovlivňuje letecká doprava. Letecké společnosti se spojují do velkých leteckých aliancí: 

OneWorld – American Airlines, British Airways, Quantas…



Sky Team – Czech Airlines, Air France, Delta Air Lines…



Star Alliance – Lufthansa, Air China, Air Canada

Díky těmto aliancím můţou letecké společností sdílet provoz leteckých linek, mají společnou image, společně nakupují letadla a nabízejí jednotné zvýhodněné programy pro stálé zákazníky. Kaţdá letecká společnost si i přes účast v alianci zachovává svoji jedinečnost a suverenitu. Silniční doprava se snaţí konkurovat letecké dopravě především na krátkých a středních vzdálenostech. V autobusové dopravě se zlepšují technické parametry autobusů. Autobusy jsou pohodlnější a bezpečnější. Největší přepravce Eurolines nabízí spoje téměř po celé Evropě. U nás podobné sluţby nabízí společnost Student Agency se svými Ţlutými expresy. V osobní automobilové přepravě jsou na rozmachu autopůjčovny, nejznámější jsou Sixt nebo Hertz, které nabízejí půjčení praktický jakéhokoliv automobilu, kdekoliv na světě a on-line Cestovní kanceláře se čím dál více zaměřují na prodej zájezdů přes internet a z toho vyplývající slevy pro zákazníky. Tento trend přišel z USA. Dochází také ke slučování menších cestovních kanceláří s velkými, posílí se tak jejich pozice na trhu. „Podle studie Světové organizace cestovního ruchu (WTO) „Vize cestovního ruchu pro rok 2020“ bude dlouhodobé cestování zabírat v zahraničním cestovním ruchu místo nynějších 24 % celých 32 % a každá třetí cesta bude dlouhodobým pobytem v jiném regionu světa. Turistický průmysl v roce 2020 dosáhne počtu 1,56 mld. příjezdů zahraničních turistů, což vyžaduje meziroční nárůst 4 až 5 %. Předpokládá se, že Evropa si udrží první místo, ale její podíl v mezinárodních příjezdech klesne do r. 2020 o 10 % (na 47 %). Východní Asie a Tichomoří nahradí Ameriku na druhé pozici s podílem 25 % na trhu. Trendem bude rovněž nárůst krátkých dovolených po Evropě, Severní Americe a Asii. Cesty mezi kontinenty by měly 13

růst rychleji než cesty v rámci kontinentů. Dálkový CR vzroste z 24 % všech příjezdů v roce 1995 na 30 % v roce 2020 (meziroční nárůst 5,4 %). Podle populačních projekcí OSN pro WTO se bude celosvětově účastnit v r. 2020 mezinárodní turistiky 7 % lidí, což je dvakrát více než nyní. V Evropě se jej účastní každý sedmý občan, zatímco kupř. v jižní Asii to bude jen jeden ze sta. Příjmy z mezinárodní turistiky vzrostou více než pětkrát a mají dosáhnout 2000 mld. USD. Do roku 2020 bude každý den utraceno za zahraniční turistiku více než 5 mil. USD (včetně nákladů na mezinárodní přepravu). WTO předpokládá roční tempo růstů výdajů na cestovní ruch 6,7 %, což je více než předpokládaný 3 % maximální růst světového hospodářství.“[4] Graf č. 1

Zdroj: www.czechtoursim.cz Graf č. 2

Zdroj: www.czechtoursim.cz

14

2.4 Outdoorové aktivity Outdoorové aktivity jsou, doslovně přeloţeno, veškeré aktivity vykonávané „za dveřmi“. Český ekvivalent outdoorových aktivit je „pobyt v přírodě“. U nás nejsou outdoorové aktivity nějakou závratnou novinkou. Všichni je znají a vykonávají, ale nepouţívají pro ně nově převzatý výraz outdoor. Jedná se tedy o pobyt v přírodě, většinou spojený s nějakou aktivitou a pohybem. Outdoorové aktivity jsou v posledních letech na rozmachu a lidé si je spojují také s výkonem venkovních sportů (fotbal, tenis, golf aj.), pěší turistikou, plaváním, lyţováním, ekoturistikou a jinými. Všichni mají pravdu, jelikoţ outdoor se nedá přesně ohraničit, co outdoor je, a co uţ není. Jediné kritérium je, ţe aktivita musí být prováděna „za dveřmi“. Spousta nových aktivit je neustále vymýšlena. Rozmach outdoorových aktivit také zasahuje do tzv. turistického průmyslu, čímţ se podporuje ekonomika a dochází ke vzniku nových organizací zabývajících se propagací a dalším rozvojem těchto aktivit. Vzestup outdooru dokládá také vznik outdooru jako obchodní značky. V současné době se můţeme setkat v ochodech s outdoorovým oblečením, outdorovými doplňky, outdorovým vybavením a konají se také outdoorové veletrhy. Z toho také vznikl „outdoorový styl“, oblíbený především u mladých lidí a sportovců, kteří se stylem oblékání a chování snaţí začlenit do této skupiny.

15

3 Vymezení území a analýza potenciálu Obrázek č. 1: Mapa České republiky

Zdroj: www.jestrebihory.cz Obrázek č. 2: Trasa Praha – Jestřebí hory

Zdroj: www.jestrebihory.cz Obrázek č. 3: Nákres Jestřebích hor

Zdroj: www.jestrebihory.cz

16

Mikroregion Jestřebí hory se z hlediska územěsprávního členění nachází na území Královehradeckého kraje. Podle členění Českého statistického úřadu na statistické územní jednotky CZ-NUTS je mikroregion součástí území NUTS 1 Česká republika, NUTS 2 oblast Severovýchod, NUTS 3 kraj Královéhradecký, NUTS 4 okres Trutnov. Česká republika se dělí podle agentury Czech Toursim na 15 turistických regionů. Tyto regiony tvoří samostatné celky a jejich hranice jsou většinou odlišné od územěsprávního členění. Pro návštěvníky je důleţité, aby toto uzemí nabízelo nějaký záţitek a ten záţitek si dokázal návštěvník přiradit k určitému regionu. Tyto velké regiony se dělí dále na menší turistické oblasti, kterých je v České republice 43. Mikroregion Jestřebí hory se nachází v turistickém regionu č. 10 Východní Čechy a spádá do turistické oblasti č. 24 Kladské pomezí.

3.1 Východní Čechy Turistický region Východní Čechy se čím dál tím více stává oblíbeným jak pro domácí turisty, tak také pro turisty ze zahraničí. Je to dáno strategickou pozicí u hranic s Polskem, ale je také dobře dostupný z ostatních států. Region zasahuje do dvou správních celků (Pardubického a Královehradeckého kraje). Východní Čechy těţí ze své bohaté historie, coţ dokládají historická centra Pardubic, Hradce Králové, Jaroměře a jiné. Najdeme zde nepřeberné mnoţství hradů, zámků a církevních památek. Tuto pestrou historii zachycuje mnoho muzeí a galerií. Na své si tu také přijdou aktivní turisté, kteří mohou vyuţít rovinatou část regionu okolo Hradce Králové k projíţďkám na kole či in-line bruslích. Vyţijí se zde milovníci hor a lyţování, kteří mohou navštívit nejvyšší České pohoří Krkonoše.

3.2 Kladské pomezí „Turisticky významné území Kladské pomezí se nachází v severovýchodních Čechách, na hranicích s Polskem. V minulosti tudy procházela důležitá obchodní stezka, zvaná Kladská, která spojovala Prahu s polským Kladskem (Klodzko). Oblast nabízí množství atraktivních míst k návštěvě a zajímavých typů pro aktivní i poznávací dovolenou. Kraj, kterým procházely bohaté dějiny i slavné osobnosti, nadchne každého svojí rozmanitostí – členitá krajina protkaná systémem opevnění, místa poskytující nádherné výhledy, romantická údolí řek Úpy a Metuje, majestátní stolové hory, světoznámá skalní města s rozmanitými útvary, architektonické památky z různých stavebních epoch, zajímavé kulturní a sportovní akce, 17

hustá síť turistických stezek a cyklotras, lyžařské vleky a upravované stopy pro běžecké lyžování, zařízení pro relaxaci a volný čas.“ [5]

3.3 Jestřebí hory Mikroregion Jestřebí hory jako destinace cestovního ruchu vznikl díky činnosti Svazku obcí Jestřebí hory. Ten byl zaloţen v roce 1999. Sdruţuje celkem 12 obcí, mezi ně patří obce:  Batňovice (Kvíčala)  Havlovice  Chvaleč (Petříkovice)  Jívka (Horní Vernéřovice, Dolní Vernéřovice, Janovice, Studnice, Hodkovice)  Libňatov (Svobodné)  Malé Svatoňovice (Petrovice, Stráţkovice, Odolov)  Maršov u Úpice  Radvanice (Paseka, Slavětín, Studénka)  Rtyně v Podkrkonoší  Suchovršice  Úpice (Radeč)  Velké Svatoňovice (Markoušovice) Region se rozkládá na zhruba 140 km2 a celková populace se pohybuje okolo 16 000 obyvatel. Cílem Svazku obcí Jestřebí hory je koordinovaný rozvoj regionu na základě společných ustanovení o propagaci regionu v oblasti cestovního ruchu. Svazek vydává vlastní propagační materiál, účastní se na pořádání společenských akcí v regionu, vydává tištěný zpravodaj z regionu a provozuje internetový informační portál www.jestrebihory.net. Ráz regionu je především venkovský, přičemţ se zda nacházejí pouze dvě sídla se statutem města, Úpice a Rtyně v Podkrkonoší. 18

Jestřebí hory jsou poměrně oblíbeny turisty. Je zde vhodný terén pro pěší turistiku, cykloturistiku a v zimě také lyţování, jak sjezdové tak běţecké. Přesto nejsou Jestřebí hory tak turisticky vytíţené jako nedaleké Adršpašsko-teplické skály, Český ráj nebo snad Krkonoše. Tento fakt je jistě pro mnohé turisty touţící po klidněji stráveném čase pozitivní. Narodila se zde také spousta významných osobností českých dějin. Mezi ty nejvýznamnější patří bratři Čapkové. Známější ze dvojice je pak spisovatel Karel Čapek. Pro něho byl tento rodný kraj velice dobrou inspirací a ve spoustě jeho děl můţeme najít stopy tohoto kraje. Například na Brendách, jak dříve podle místních tradic nazýval Karel Čapek Jestřebí hory, ţil loupeţník Lotrando, úpický doktor z Velké doktorské pohádky představuje vlastně otce bratří Čapků a známý havlovický vodník se objevuje ve Vodnické pohádce. Traduje se, ţe v Jestřebích horách ţila také spousta strašidel. Konkrétně o permonících, kteří strašili místní horníky, se zmiňuje spisovatel Václav Jirásek ve svých Permonických legendách. Jestřebí hory byli jiţ od roku 1590, kdy zde bylo poprvé objeveno uhlí, významným loţiskem právě těţby uhlí. Nachází se zde rtyňsko-svatoňovická a radvanická kamenouhelná pánev. Těţba uhlí zde má velkou tradici a mnoho obcí díky těţbě uhlí získalo svoji dnešní podobu. Uhlí se těţilo aţ do roku 1994, kdy byla těţba ukončena. V regionu byl také rozvinutý textilní a strojírenský průmysl. Bohuţel většina podniků během 90. let dvacátého století zanikla. V současné době situaci zachraňují zahraniční investice, ale tradiční průmysl se jiţ nepodařilo obnovit a na místě bývalých textilek se dnes vyrábí elektronika.

3.4 Přírodní potenciál Jestřebí hory mají hřeben dlouhý 17 km, který se nachází ve východní části bývalého okresu Trutnov. Hřeben se táhne od údolí Petříkovického potoka na Trutnovsku aţ po údolí Metuje u Hronova. Tvoří tak zalesněnou pahorkatinu aţ vrchovinu na rozmezí Krkonošského podhůří a Broumovské vrchoviny. Většina území je zalesněna jehličnatým porostem. Ţaltman je nejvyšší bod Jestřebích hor tyčící se do výšky 739 metrů nad mořem. Na skalnatém vrcholku od roku 1976 funguje ţelezná rozhledna, z které je výhled na Krkonoše, Orlické hory, Stolové hory, Soví hory, Broumovskou vrchovinu a za jasného počasí je moţné dohlédnout také na Ještěd, Trosky a aţ do oblasti okolo Hradce Králové. Část Jestřebích hor se nachází v oblasti Chráněné krajinné oblasti Broumovsko (CHKO Broumovsko) a okolí Ţaltmanu je zapsáno jako území evropského významu NATURA 2000. 19

Regionem protéká několik malých vodních toků. Mezi největší patří řeka Úpa. Mezi ty menší pak patří Petříkovický potok, Rtyňka, Jívka nebo Zaječák. Ke koupání slouţí staré vodní nádrţe v Malých Svatoňovicích a v Chvalči. Nebo rybníky Podháj v Batňovicích, Jindra v Havlovicích nebo jiţ nefungující písečný důl Kuprovka v Jívce. Vody ke koupání májí ovšem špatnou kvalitu. Mezi přírodní atraktivity patří Geologický odkryv v Malých Svatoňovicích a naleziště araukaritů (více v kapitole Navštívené atraktivity). Mezi jedinečné patří bledulová pole, které se nacházejí v lesích pod Ţaltmanem. Na jaře je tu moţné spatřit miliony Bledulí jarních.

3.5 Kulturně-historický potenciál Jestřebí hory mají bohatou historii, proto se zde můţeme setkat s řadou památek. Nedaleko obce Havlovice, na levém, skalnatém břehu řeky Úpy, se nachází zřícenina hradu Vízmburk. Hrad byl zaloţen jiţ v roce 1279, ale uţ od roku 1533 byl naprosto opuštěný. Zub času se na hradu podepsal vrstvou usazenin a hrad zmizel prakticky v zemi. Později se archeologickým průzkumem podařilo odhalit zbytky hradiště a v současné době probíhají restaurátorské práce. Hrad je tak nepřístupný a je moţné ho obdivovat pouze z okolního ochozu. Malé Svatoňovice díky kostelu Panny Marie Sedmiradostné, studánce, Mariánskému sadu s kříţovou cestou a boţím hrobem byly v minulosti povaţovány za poutní místo. Na náměstí stojí rodný dům bratří Čapků. V kopcích nad Svatoňovicemi se nachází zbytky Československého opevnění ve všech jeho podobách, od lehkého opevnění aţ po těţké pěchotní sruby. V historické části Radvanic se dochovaly roubené stavby, které jsou nyní chráněné památky. Je zde také kaple zasvěcená sv. Janu Křtiteli z roku 1898. Roubené stavby se dochovaly také ve Rtyni v Podrkonoší, kde se nachází mimo jiné dřevěná zvonice z roku 1544. Nedaleko zvonice je socha krále Davida z dílny Matyáše Brauna. Bohuţel zde stojí pouze věrná replika. Originál je uloţen v Jaroměřském lapidáriu. Se Rtyní je také spojena osoba Antonína Nývlta, vedoucího selského povstání roku 1775. I on má svou sochu nedaleko zvonice.

20

V Úpici se nachází několik významných budov. Mezi nejznámější patří Dřevěnka, která byla postavena jiţ v roce 1559 z neotesaných klád a jedná se o ojedinělou stavbu tohoto typu v Čechách. Bohuţel spoustu let chátrala aţ na pokraj havarijního stavu. Díky snaze místních obyvatel se podařilo budovu zachránit a v dnešní době slouţí jako budova muzea. Na náměstí stojí kostel svatého Jakuba Většího s oltářem zdobeným malířem Petrem Brandlem. Úpicí se také táhne naučná stezka, která propojuje všechny památky a zajímavosti ve městě.

3.6 Kulturně-společenský potenciál Jelikoţ je vymezené území vesnického typu, konají se zde akce tradičního a převáţně místního významu – plesy, koncerty, zábavy, výstavy, pálení čarodějnic, vynášení smrtky a jiné. Větší akce se zde konají jen zřídka, přesto některé jsou velice známé a mají jiţ tradici. Mezi ty nejvýznamnější akce patřilo Mistroství světa a Mistrovství Evropy v běhu do vrchu. Kaţdoročně se v Úpici koná Festival cyklistiky, který se skládá ze závodu na kolech Apache Jestřebí hory a doprovodného programu zvaného Bujará Úpice s řadou koncertů. Ze sportovních akcí má také tradici dálkový pochod Babička (z Velkých Svatoňovic do Babiččina údolí), Krvavej Čepelka (inspirován dílem K. Čapka) pochod Václavice – Havlovice (vznikl jako podpora ke zvolení Václava Havla za prezidenta republiky), Havlovický pohár v malé kopané (HAPO) nebo Úpění na Úpě (z Havlovic do Ratibořic na plavidlech vlastí výroby, zaloţeno spolkem recesistů v roce 1975). Mezi tradiční kulturní akce patří festival dechové hudby Koletova Rtyně a Mezinárodní folklorní festival v Červeném Kostelci.

3.7 Všeobecná infrastruktura Dopravní obsluţnost regionu je na dobré úrovni. Nejsnáze je region dostupný individuální automobilovou nebo autobusovou dopravou. Převaţují zde silnice druhých a třetích tříd v kvalitativním standardu České republiky. Nejdůleţitější komunikace je číslo 41, která prochází většinou obcí v mikroregionu a napojuje se na hlavní tah pokračující buď směrem Hradec Králové, nebo opačným směrem na Krkonoše. Do budoucna je naplánovaná rychlostní silnice R 11, která by měla propojit Jaroměř s Trutnovem a dále pokračovat aţ do Polska. Nejprve však musí být dokončena dálnice D 11 do Jaroměře, coţ by se mělo uskutečnit podle posledních předpokladů do roku 2016 a po té do roku 2020 by měla být dokončena silnice R11. Jestli tomu tak opravdu bude, lze jen stěţí věřit. V regionu 21

funguje integrovaný dopravní systém IREDO, který propojuje jednotlivé autobusové linky s vlakovými, někdy i s lístky na lanovky. Ekologičtější a pro mnohé i rychlejší způsob, jak se do regionu dostat, je vyuţití vlakové dopravy. Regionem prochází trať Trutnov – Jaroměř, přičemţ vlak staví skoro ve všech výše zmíněných obcích. Pro přespolní návštěvníky je nejvýhodnější pouţít jeden z pravidelných spojů Praha – Trutnov. Tento spoj jezdí kaţdé dvě hodiny, ale staví jen ve Rtyni v Podkrkonoší a v Malých Svatoňovicích. Cesta do Prahy trvá asi 3 hodiny. Na okraji Jestřebích hor (Velké Poříčí u Hronova) se také nachází malé vnitrostátní letiště. Pro případ, ţe by někdo chtěl cestovat letecky nebo jen chtěl vyuţít moţnosti vyhlídkových letů. Nejbliţší mezinárodní letiště se nachází v Pardubicích.

3.8 Infrastruktura pro cestovní ruch 3.8.1 Ubytování Na velikost daného území se v mikroregionu nachází poměrně dostatečné mnoţství ubytovacích kapacit. Je zde zhruba 1200 lůţek. Celá polovina těchto lůţek (zhruba 600 lůţek) se nachází v penzionech, následovaná ubytovnami (zhruba 300 lůţek), chalupami (100 lůţek) a kempy (100 lůţek). Zbylou kapacitu tvoří chaty a apartmány. Většina objektů je v soukromém vlastnictví a lze je pronajmout. Nejsou zde ţádná ubytovací zařízení typu hotel a podobné, pro náročnější návštěvníky.

3.8.2 Stravování V regionu se nachází asi 60 stravovacích zařízení, většinou jednoduchých restaurací nabízejících základní i doplňkové stravování s jednoduchou formou obsluhy. Mezi restaurace poskytující vyšší úroveň pohostinství patří restaurace Salamandr v Malých Svatoňovicích a restaurace U Bulánka v Batňovicích. Naprosto zde chybějí luxusnější a specializovanější stravovací zařízení (např. Pizzerie, Suši bar, Steak house atd.).

3.8.3 Cestovní kanceláře, agentury, infocentra V řešeném území funguje pouze jedna cestovní agentura. Cestovní agentura Toma v Úpici spolupracuje s 80 touroperátory a poskytuje veškeré sluţby spojené s nákupem zájezdu. 22

Prodává lístky na kulturní a sportovní akce, spolupracuje se společnostmi TICKET ART, TICKETPORTAL, TICKETSTREAM a TICKETPRO. Agentura také poskytuje v omezené míře informace o mikroregionu, zejména pak o okolí Úpice. Infocentrum se nachází v Malých Svatoňovicích v Muzeu bratří Čapků. Poskytuje kompletní informace o mikroregionu a okolí.

3.8.4 Sportovní a relaxační zařízení Tyto zařízení získávají čím dál tím větší význam jako doplňkové sluţby cestovního ruchu. Můţou hrát důleţitou roli při výběru destinace, jelikoţ nabízejí aktivně strávený volný čas, který je dnes tak populární. Zázemí je tu na dobré úrovni. Kaţdá obec má fotbalové hřiště a hraje nějakou fotbalovou soutěţ. Je zde také několik sportovních hal, tělocvičen, tenistových kurtů nebo běţeckých stadionů. V zimě je zde upraveno několik desítek km běţeckých tratí a pro příznivce sjezdového lyţování tady jsou dva lyţařské vleky. Mezi největší sportoviště patří:  Malé Svatoňovice – všesportovní areál - 3 tenisové kurty, lehkoatletický stadion, sportovní hala se saunou a posilovnou, tělocvična, plocha pro zimní bruslení, fotbalové hřiště a koupaliště  Rtyně v Podkrkonoší – nově postavená moderní hala Orlovna, velká sportovní hala, která je kromě sportovních aktivit (florbal, tenis, futsal, házená, volejbal) vhodná i pro pořádání kulturních akcí  Havlovice – všesportovní areál - tenisové kurty, házenkářské hřiště, 2 basketbalová hřiště, 2 volejbalová hřiště, 2 nohejbalová hřiště a fotbalové hřiště, minigolf a dětské hřiště  Úpice - atletický ovál, tenisové kurty a skate a bmx park Turistické trasy, cyklostezky a běţkařské trasy Největší popularitě se v regionu těší pěší turistika, cykloturistika a běţecké lyţování. V regionu pro tyto sporty panují prakticky ideální podmínky. Proto zde vzniklo mnoho značených tras. O vznik těchto tras se postaral Klub českých turistů, který má toto značení na starosti. Regionem prochází několik významných turistických tras a cyklostezek. Některé jsou propojeny aţ do Polska. Nejvýznamnější je Krkonošsko-Jizerská magistrála o délce 176 km, 23

která zasahuje i na území Jestřebích hor. V zimě je zde pak upravováno celkem 6 běţeckých tras vedoucích po hřebenech hor.

3.8.5 Kulturní a společenská zařízení V regionu se nachází řada muzeí:  Malé Svatoňovice – Muzeum bratří Čapků  Velké Svatoňovice – Hasičské muzeum  Rtyně v Podkrkonoší – Hornické muzeum a expozice selského povstání roku 1775  Úpice – Městské muzeum a galerie J.W.Mezerové V Úpici se nachází Divadlo Aloise Jiráska, které v současné době slouţí především jako kino. Druhé kino s digitálním promítáním je umístěno ve Rtyni v Podkrkonoší. V regionu má tradici ochotnické divadlo, bohuţel všechny ochotnické spolky se jiţ rozpadly. V Úpici je také hvězdárna, která dosahuje dobrých výsledků na poli vědy. Podílí se na předpovědi počasí pro Čechy a snaţí se také vzbuzovat zájem o astronomii u obyvatel. Pravidelně pořádá pozorování Slunce, noční oblohy a výjimečných jevů na obloze.

24

4 Návrh zájezdu Zájezd je koncipovaný jako outdoorový třídenní pobyt s dvěma přenocováními, ideálně jako prodlouţený víkend. V kombinaci s outdoorem je do programu zájezdu také zahrnuta návštěva turisticky atraktivních památek a historických míst v oblasti. Jelikoţ se jedná o malou destinaci, jsou tři dny dostačující na poznání toho nejzajímavějšího v daném mikroregionu. Tento zájezd je moţné uspořádat celoročně a lze ho různě obměňovat. Jako outdoorová aktivita byla zvolena nejjednodušší varianta, a to pěší turistika. Zájezd je moţné také absolvovat na kolech, avšak raději pro zkušenější jedince. V zimě jsou zde ideální podmínky pro běţecké lyţování, to by ale vyţadovalo větší zásah do itineráře. Podle moderních trendů dnešní doby by byl tento zájezd také velice dobrý pro Nordic walking. Trasa zájezdu, především první dva dny, je vedena členitým terénem a hůlky by zde přišly vhod i těm zdatnějším. Zájezd není nějak extrémně fyzicky náročný, přesto by ho měli absolvovat jen zdatnější jedinci. Na trase je pár prudších stoupání a poslední den je jízda na raftech, coţ není pro kaţdého. Pro dobrodruţné nátury to však nebude nic těţkého.

25

4.1 Itinerář Tabulka č. 1:Iitinerář zájezdu den

průběţné km

km

0

0

128

128

165 170,5

příjezd

odjezd

místo

poznámky

8:00

Jihlava

odjezd Billa

10:30

11:00

Odpočívadlo Černoţice

37

12:00

17:00

Malé Svatoňovice

hygienická přestávka 30 min oběd 1,5 h, Muzeum b. Č. 1h, krátký výšlap

5,5

17:10

1

2

3

Rtyně v Podkrkonoší

ubytování, večeře

Rtyně v Podkrkonoší

celodenní pěší výlet

9:00

Rtyně v Podkrkonoší

180,5

10

9:15

10:00

Havlovice nad Úpou

195,5

15

12:00

15:00

Ratibořice

262,5

67

16:30

17:00

čerpací stanice Chrudim

342,5

80

19:00

Obrázek č. 4: Trasa Jihlava – Malé Svatoňovice

Jihlava

na raftech do Ratibořic, autobus sám oběd, prohlídka Babiččina údolí hygienická přestávka 20-30 min dle potřeby příjezd Billa Zdroj: vlastní

Zdroj: www.maps.google.cz

26

4.2 Ubytování Ubytování bude zajištěno ve Školicím středisku s ubytováním OPGT Brno, s.r.o. Jedná se o zrekonstruovanou budovu bývalé pekárny. Nabízí ubytování ve dvou aţ šesti lůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. V budově se nachází vlastní restaurace, školící sál, kulečník, sauna s bazénkem a půjčovna kol. V areálu je kryté posezení s barem a roţněm. Parkování autobusu je moţno ve dvoře. Kontakt:

Školicí středisko s ubytováním OPGT Brno Na Zada 650 Rtyně v Podkrkonoší 542 33 Tel: 499 888 121 Email: [email protected]

Obrázek č. 5: Pohled na ubytování

Zdroj: www.turistickyatlas.cz

4.3 Stravování Stravování bude poskytováno v místě ubytování formou polopenze. První den se začíná večeří a poslední den končí snídaní. Snídaně formou švédských stolů. Večeře předem připravená s obsluhou. Skládá se ze tří chodů: polévka, hlavní jídlo, desert. Speciální poţadavky na diety, vegetariánská či bezlepková jídla je třeba hlásit předem.

27

4.4 Program zájezdu Pří sestavování programu byl kladen důraz na rozmanitost aktivit a navštívených zajímavostí, aby si kaţdý přišel tzv. „na své“. Jedná se o outdoorový zájezd zaměřený především na turistiku, ale poslední den je zde i sjíţdění lehké řeky, aby se program trochu zpestřil. Program není extrémně fyzicky náročný, přesto by se ho měli účastnit zdatnější jedinci, kteří zájezd bez problémů absolvují.

4.4.1 První den Zájezd začíná v 8:00 hodin odjezdem z Jihlavy od supermarketu Billa. Pokračuje po trase Havlíčkův brod, Ţdírec nad Doubravou, Chrudim, Pardubice, Hradec Králové a Černoţice, kde se u silnice nachází čerpací stanice Benzina a Motorest. Zde je naplánovaná 30 min hygienická přestávka. Po té cesta pokračuje směr Jaroměř, Červený Kostelec a Malé Svatoňovice. Plánovaný příjezd do Malých Svatoňovic je kolem 12 hodiny. Autobus parkuje na náměstí, je zde také veřejné WC. Na náměstí je 1,5 hodiny volno a pro zájemce oběd v přilehlé, známé restauraci Salamandr, která se inspiruje dílem bratří Čapků. Po obědě je naplánována prohlídka Muzea bratří Čapků a sousoší bratří Čapků, oboje na náměstí s místním průvodcem. Po prohlídce muzea bude přesun asi 30 m ke kostelu zasvěcenému „Sedmi radostem Panny Marie.“ U kostela se nachází věhlasná studánka, provázaná pověstmi o zázračné schopnosti uzdravení nemocných. Zde je moţné doplnit tekutiny, voda je pitná. Po prohlídce studánky bude pěší přesun prudším stoupáním asi 300m ke vchodu do Mariánského sadu. Zde se nachází dědičná štola sv. Kateřiny. Štola není přístupná, ale je zde nový portál a je moţné nahlédnout dovnitř. Na tomto místě by bylo vhodné zmínit velice dlouhou historii těţby uhlí. Po prohlídce štoly dále Mariánským sadem, v kterém se také nachází 7 kapliček, kříţová cesta a Boţí hrob. Stoupání Mariánským sadem po lesní cestě aţ na vyhlídku „Klůček“. Zde je výhled na téměř celou „Krakonošovu zahradu.“ Odtud po vrstevnici po červené značce aţ na křiţovatku „pod Hákovnou“, odtud klesat aţ ke Geologickému odkryvu. Po prohlídce odkryvu po hlavní cestě zpět na náměstí. Celkově asi 4,5 km. Odjezd z Malých Svatoňovic kolem 17:00 do Rtyně v Podkrkonoší na ubytování v penzionu OPGT Brno. V 18:30 večeře, po té volno.

28

Obrázek č. 6: Trasa prvního dne

Zdroj: www.maps.google.cz

4.4.2 Druhý den Ráno v 9 hodin po snídani stoupáním asi 3,5 km k pěchotnímu srubu T-S 26, který patřil do součásti Československého opevnění. Prohlídka srubu s místním průvodcem. Po prohlídce, po červené turistické značce asi 5 km lesní cestou na rozcestí Bílý kámen. Po cestě je moţné vidět opět zbytky Československého opevnění. Odtud asi 0,5 km po zelené na rozhlednu Ţaltman, nejvyšší vrchol Jestřebích hor. Odtud dále po zelné, kolem „Lotrandovy slůje“. Místo, kde přebýval Čapkův loupeţník Lotrando. Dále na Paseky, zde bude moţnost oběda na chatě Jestřebí bouda. Z Pasek klesání směrem Malé Svatoňovice Panskou cestou, po které se vozilo vytěţené uhlí a navazuje na Naučnou stezku po hornických památkách Jestřebích hor. Po té aţ do Malých Svatoňovic, moţnost vidět staré štoly, haldy a info-tabule. Při cestě pozor na nohy, je moţné 29

zakopnout o jeden z mnoha araukaritů. Z Malých Svatoňovic po červené značce směr Rtyně v Podkrkonoší. Cestou prohlídka venkovní expozice důlních strojů, která je umístěna podél cesty. Cesta se také táhne podél největší haldy v Jestřebích horách a kolem bývalého centra těţby uhlí v kraji, dolu Ida. Celkový okruh je asi 20 km dlouhý a je na něj vyhrazený celý den. Pro zájemce je moţnost navštívit hornické muzeum ve Rtyni v Podkrkonoší. Večeře v 18:30. Večer moţno posezení u ohně. Obrázek č. 7: Trasa druhého dne

Zdroj: Turistická a cykloturistická mapa Jestřebí hory

30

4.4.3 Třetí den V 9 hodin po snídani odjezd do Havlovic nad Úpou do půjčovny lodí. Nalodění na rafty a mírným tempem asi 3 hodiny Babiččiným údolím do Zlíče. Zde bude čekat autobus, moţnost se převléknout a uloţit si věci. Vrácení raftů. Po té pěšky asi 0,5 km do Ratibořic. Samostatná prohlídka Ratibořic a Babiččina údolí. Moţnost oběda v místní restauraci. Pro zájemce moţnost navštívit Ratibořický zámek. Odjezd zpět do Jihlavy v 15 hodin po stejné trase s hygienickou zastávkou v Chrudimi. Obrázek č. 8: Trasa třetího dne

Zdroj: Turistická mapa Broumovsko

31

4.5 Navštívené atraktivity Restaurace Salamandr je celá věnovaná nejslavnějšímu Malo Svatoňovickému rodákovi, Karlu Čapkovi. Restaurace je zařízená ve stylu První republiky. Jídelní lístek se také nechal inspirovat dílem Karla Čapka např.: fazole „Krakatit“, kuřecí steak „Bílá nemoc“, nebo zeleninový salát „Povětroň“. Vlastní název restaurace Salamandr vychází také z Čapkova díla „Válka s mloky.“ Otevírací doba: Ne – Čt 11:00 - 23:00 Pá – So 11:00 - 02:00. Muzeum bratří Čapků je rozděleno na dvě samostatné expozice. První patro muzea tvoří expozice Karla Čapka, která zachycuje jeho ţivot a dílo. Druhé patro je věnováno jeho bratrovi Josefovi. K muzeu patří také sousoší obou bratří, které je umístěno nedaleko muzea. Otevírací doba: od začátku května do konce října, úterý-pátek 8:0012:00 13:00-16:00, sobota-neděle 8:00-12:00 13:00-17:00. V ostatních měsících a hodinách po telefonické dohodě. Vstupné je pro dospělé 20 Kč a pro ostatní (děti, studenti, důchodci) 10 Kč. Studánka Panny Marie Sedmiradostné je opředená pověstmi o její léčivé vodě. Moţný důvod pro její zázračné účinky je, ţe voda je lehce radioaktivní, jelikoţ stéká z přilehlých kopců plných uhlí. Dříve voda z této studánky napájela přilehlé Městské lázně. Slouţila také jako poutní místo a dodnes funguje jako zdroj pitné vody v případě výpadku vodní sítě. Volně dostupné. Mariánský sad je lesopark, který byl vybudován v letech 1891-1893 spolkem pro zvelebení poutního místo. V sadě se nachází 7 zděných kapliček a 14 dřevěných kříţů, které vyobrazují zastavení Jeţíše Krista. Kříţová cesta je zakončena velkým zděným Boţím hrobem, který je vyzdoben araukarity a sochou Jeţíše Krista. Volně dostupné. Dědičná štola sv. Kateřiny dostala jméno po náchodské kněţně Kateřině Vilemíně Zaháňské. Štola slouţila jako odvodňovací kanál pro uhelné sloje. Štola je asi 200m dlouhá a dodnes z ní vytéká voda, která napájí vodotrysk na svatoňovickém náměstí. Volně dostupné. „Krakonošova zahrada“ tak nazvali bratři Čapkovi ve stejnojmenném díle krajinu na úpatí Jestřebích hor. I kdyţ dílo není tak idylické, jak název napovídá, tak tento kraj v nich zanechal vzpomínky, které do budoucnosti ovlivnili jejich dílo. Volně dostupné.

32

Geologický odkryv byl objeven náhodou. Za hrozby studené války měl být zbudován protiatomový kryt a při jeho hloubení byl objeven tento evropský unikát. Jde o střet dvou zemských vrstev otočených při zemské aktivitě o 80 stupňů. Volně dostupné. Pěchotní srub T S-26 je jeden z mnoha srubů na území Jestřebích hor. Avšak díky snaze majitele, který se snaţí tuto technickou památku navrátit do původního stavu, jde o jeden z nejlépe dochovaných srubů u nás. Uvnitř se nachází několik expozic a sbírek dobových zbraní a munice, včetně dělostřeleckých zvonů. Otevírací doba: 29. 5. - 30. 5. 2011, 26. 6. - 27. 6. 2011, Červenec kaţdý víkend (nepravidelně i všední dny), Srpen kaţdý víkend (nepravidelně i všední dny), 25. 9. - 26. 9. 2011 a 28. 9. 2011, 28. 10. 2011 a 30.10. - 31. 10. 2011, od 9.30hod do 17.30hod. Individuálně po telefonu. Ţaltman je nejvyšší bod Jestřebích hor tyčící se do výšky 739 metrů nad mořem. Na skalnatém vrcholu od roku 1976 funguje ţelezná rozhledna, z které je výhled na Krkonoše, Orlické hory, Stolové hory, Soví hory a Broumovskou vrchovinu. Volně dostupné. Lotrandova slůje na tomto místě kdysi v 16. století sídlil loupeţník, který se později stal předlohou pro Karla Čapka a jeho loupeţníka Lotranda v knize Devatero pohádek. Dokládá to i nápis vyrytý ve skále s Lotrandovým jménem. V nepříznivém počasí se zde dá schovat, případně něco opéct na ohni. Volně dostupné. Paseky jsou bývalá hornická osada, která spojovala Malé Svatoňovice a Radvanice. Nachází se zde několik chaloupek, které v dnešní době slouţí uţ jen k rekreaci. Paseky a jejich Jestřebí bouda tvoří ideální útočiště při putování po Jestřebích horách jak v létě, tak i v zimě. Otevírací doba Jestřebí boudy: pátek: podvečer, sobota: 9:00 - 22:00, neděle: 9:00 - 15:00. Panská cesta v minulosti slouţila ke svozu vytěţeného uhlí do Malých Svatoňovic, kde se dále zpracovávalo. Po této cestě jezdili výhradně koně spřeţky. Volně dostupné. Araukarity jsou zkamenělé kmeny stromů a slouţí především jako okrasné prvky zahrádek. Zdobí také pamětní místa v okolí a jejich sbírka se nachází na svatoňovickém náměstí. Volně dostupné. Důl Ida byl v 50. letech minulého století přejmenován tehdejší vládou na důl Zdeněk Nejedlý. Těţba uhlí má v kraji obrovskou tradici, která sahá aţ do 17 století. Celé Jestřebí hory jsou doslova provrtány různými šachtami. Coţ má za následek především, 33

dnes jiţ neexistující, Svatoňovická báňská společnost, která později přešla pod národní Východočeské uhelné doly. Těţba zde byla ukončena aţ v roce 1991 z důsledku nízké rentability. Přístupné jen výjimečně po domluvě. Půjčovna lodí Úpa má výborné umístění přímo u řeky. Půjčovna poskytuje kompletní servis pro začínající vodáky i pro zkušené mazáky. Půjčuje rafty, kánoe, vesty, přilby i vodní vaky. Zajišťuje odvoz lodí zpět do půjčovny. Pro nezkušené vodáky doplní posádku zkušeným instruktorem zdarma. Nabízí také několik vodních tras. Objednávky telefonicky po domluvě. Babiččino údolí a Ratibořice jsou chráněné území a národní kulturní památka. Babiččino údolí dostalo název podle díla Babička od Boţeny Němcové, která děj zasadila do tohoto prostředí. Boţena Němcová zde proţila prázdniny a na základě vzpomínek napsala toto dílo. Nejnavštěvovanější je Staré bělidlo a Viktorčin splav. Nachází se zde, ale také starý mlýn a sousoší Babičky s dětmi a psy. Nedaleký ratibořický zámek byl letním sídlem Kateřiny Zaháňské a je proslulý krásnou zahradní úpravou. Otevírací doba: duben: sobota, neděle, svátky 10:00 – 15:00, květen: denně kromě pondělí 9:00 – 16:00, červen - srpen: denně kromě pondělí a dni po svátku 9:00 – 17:00, září: denně kromě pondělí 9:00 – 16:00, říjen: sobota, neděle, svátky 10:00 – 15:00. Jindy pouze po předchozí dohodě. Mandl: duben, květen: od 10:00 a 14:00, nebo pro větší skupiny na poţádání, červen - srpen: denně kromě pondělí a dni po svátku 9:00 – 17:00, září, říjen: od 10:00 a 14:00, nebo pro větší skupiny na poţádání. Vstupné: Zámek: 50,- plné 25,- sníţené 10,- školky; Mlýn a Staré Bělidlo: 10,- plné 5,- sníţené, Mandl 5,-.

34

4.6 Kalkulace zájezdu Zájezd je plánovaný pro 45 osob plus průvodce a řidič. Cenu zájezdu se skládá s nepřímých nákladů na celou skupinu a přímých nákladů na jednoho účastníka. Nepřímé náklady tvoří:  Autobusová doprava

12508,- Kč

 Náklady na průvodce

5850,- Kč

 DPH 20%

3671,- Kč

Celkem

22 029,- Kč

Při výpočtu nepřímých nákladů počítáme s 20 % rizikem neobsazenosti. V tomto případě se rozpočítají náklady na 35 osob. Nepřímé náklady na jednu osobu se rovnají 630,- Kč. Přímé náklady tvoří:  Ubytování a stravování

1000,- Kč

 Realizace CK

326,- Kč

Celkem

1326,-Kč

Součet nepřímých a přímých nákladů na osobu se rovná 1956,- Kč.

Doporučená prodejní cena zájezdu by byla 1999,- Kč za osobu.

35

5 Návrhy na rozvoj regionu Návrhy na rozvoj regionu vycházejí z přání a představ místních obyvatel, návštěvníků, místních podnikatelů a členů obecních zastupitelstev. Návrhy budou předloţeny na zasedání Svazku obcí Jestřebí hory. Zde je uvedeno pár moţností jakým směrem by se mohl mikroregion Jestřebí hory dále rozvíjet, na čem by měl zapracovat a co zlepšit:  zachovat vesnický ráz mikroregionu, zabránit megalomanským projektům, které by narušovaly atmosféru krajiny  více zapojit do rozvoje mikroregionu soukromé podnikatele v cestovním ruchu, upozornit

na

moţnost

bezplatné

prezentace

svých

sluţeb

na

portálu

www.kudyznudy.cz, který je provozován agenturou CzechToursim podporující domácí cestovní ruch  zaměřit se na moderní trendy v turismu, ekoturistiku, agroturistiku, hippoturistiku a nordic walking, vyuţít potenciál regionu, který uţ nemůţe být lepší pro zmiňované trendy  v regionu převládají jednodenní návštěvníci, kteří se do regionu vracejí, proto je nutné nabízené sluţby neustále vylepšovat, inovovat a také snaţit se nabídnout nové aktivity  zlepšit kvalitu ubytovacích a stravovacích zařízení, vytvořit materiál popisující kompletní nabídku ubytovacích a stravovacích sluţeb  zatraktivnit jedinečné hornické stezky pro širší veřejnost, obohatit je například o informační tabule a zpřístupnit více štol  vybudovat tematické turistické trasy, např.: Po stopách těţby uhlí, Pohádková cesta Karla Čapka apod.  prezentovat region na některém z veletrhů cestovního ruchu a různými formami propagace se snaţit region zviditelnit  pravidelně aktualizovat, jinak poměrně vydařené stránky www.jestrebihory.net a doplnit je o informace o ubytovacích a stravovacích sluţbách ale také o nabídce outdooroých aktivit

36

6 Závěr Cílem této práce bylo zanalyzovat a seznámit se současným cestovním ruchem v mikroregionu, především pak s potenciálem k cestovnímu ruchu. Navrhnout třídenní zájezd se zaměřením na outdoorové aktivity a poznání historických kořenů mikroregionu, jako jednu z moţností rozvoje cestovního ruchu v oblasti. Navrhnout náměty pro další rozvoj mikroregionu. Práce potvrdila, ţe je zde cestovní ruch poměrně rozvinutý. Mikroregion si zachovává svoji vesnickou tvář a není tak přeplněný turisty, jako například nedaleké Krkonoše, coţ je pro návštěvníka určité pozitivum. Pro outdoorové aktivity je zde ideální přírodní potenciál, obohacený o řadu přírodních a kulturně historických atraktivit. Infrastruktura cestovního ruchu je zde poměrně dobrá, zlepšit by se měla kvalita stravovacích zařízení a luxusnější ubytovací zařízení zcela chybí. Naopak na vysoké úrovni je zde značení turistických, cyklistických a lyţařských tras. Mikroregion můţe těţit z bohaté historie a z pobytu významných osob na území regionu. O rozvoj cestovního ruchu v regionu pečuje Svazek obcí Jestřebí Hory, který vydává propagační materiál (viz příloha B), podílí se na pořádání kulturních akcí v regionu a snaţí se získávat pro region dotace z fondů Evropské unie. Do budoucna by bylo vhodné zapojit do rozvoje regionu také místní podnikatele. Navrhovaný zájezd lze uskutečnit bez větších problémů. Největší překáţkou bylo najít vhodné ubytovací zařízení nabízející dostatečnou kapacitu, ale také kvalitu ubytování. Toto je jeden z nedostatků regionu. Zájezd byl navrhován tak, aby se návštěvník při pohybu v přírodě seznámil s atraktivitami a historií v regionu. V případě zájmu a zajištění vhodného dopravního prostředku je moţné zájezd absolvovat místo pěší turistiky na kolech, případně běţeckých lyţích. Na tomto vymyšleném zájezdě bylo moţné demonstrovat, ţe i malá destinace můţe nabídnout kompletní balík sluţeb a můţe být turisticky zajímavá. Jak by se tento zájezd osvědčil v katalogu cestovní kanceláře a zda by se někdo tohoto zájezdu zúčastnil, zůstává otázkou. Do budoucna je důleţité, aby si region zachoval svůj, jiţ zmiňovaný vesnický ráz. Při rozvoji by měl být brán v potaz trvale udrţitelný rozvoj a s ním spojená ekoturistika a agroturistika. Kde jinde jsou ideální podmínky pro ekoturistiku a agroturistiku neţ na vesnici. Nemělo by se 37

také zapomínat na nové trendy a mladé návštěvníky. Například v současné době velice populární Nordic walking (chůze s hůlkami) by mohl být dobrý důvod k návštěvě regionu, nebo výstavba lanového centra, které nijak nenarušuje ráz krajiny a dokáţe přitáhnout dobrodruţnější návštěvníky. Důleţité je zabránit projektům, které by jedinečný přírodní potenciál narušovaly a zohyzďovaly krajinu, jak k tomu často docházelo v sousedních Krkonoších během Sovětské okupace. Outdoorové aktivity se jeví jako vhodný, nenásilný, k přírodě ohleduplný a konečně i finančně zajímavý nástroj rozvoje regionu v oblasti cestovního ruchu.

38

7 Summary Aim of this work was to analyze and inform about current tourism in micro region. Suggest 3 day trip with focus on outdoor activities and knowledge historical roots of micro region, as one of the options of expanding tourism in area. Suggest points for another expand of micro region Work has confirmed that tourism is relatively developed there. Microregion is preserving its rural face and it is not as crowded as for example nearby Krkonoše which is positive for visitors. Outdoor activities have a very good potential here with a lot of natural and culturalhistorical attractions. Infrastructure of tourism is quite good there but quality of catering establishment should be improved and luxurious hotels are completely missing. On the other hand quality of tourist, cyclist and skiing tours is very good. Micro region has very long history with a lot of famous people. Alliance of villages Jestřebí hory looks after development in region. This organization also publishes promotion material and takes part in cultural events. The trip can be made without difficulties. The biggest problem was to find sufficient accommodation with good quality and enough rooms. This is one of the biggest shortcomings in region. The trip was planned in the way that visitors can experience attractions and history in region by walking. This fictive trip demonstrates that even small destination can provide full package of services and can be interesting for tourists. The question is: Will this trip be successful? For the region it is important to preserve its village face for the future. Sustainable development should be taken account of during developing the region. It is important to bring new trends and new kinds of tourism to the region e.g.: ecotourism and agritourism. Outdoor activities appears as suitable, nonviolent, attentive to nature and finally financially interesting tool of developing of tourism in region.

39

8 Zdroje [1] CzechToursim [online]. c2005-2011 [cit. 2011-04-13]. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [2] PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J., (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha, 448 s. [3] ZELENKA, CSC., RNDr. Josef. Metodický a faktografický průvodce cestovním ruchem. Hradec Králové: Gaudeamus, Březen 1995. 157 s. ISBN 80-7041-256-8. [4] CzechToursim [online]. 2003 [cit. 2011-04-18]. Cestovní ruch v regionech České republiky. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/files/regiony/rozvoj/cestovni_ruch.pdf [5] Kladské pomezí [online]. 2011 [cit. 2011-05-03]. Kladské pomezí - Krajina příběhů. Dostupné z WWW: http://www.kladskepomezi.cz/page.php?sid=1 [6] Informační portál Svazku obcí Jestřebí hory [online]. 2010 [cit. 2011-05-06]. Region Jestřebí hory. Dostupné z WWW: http://www.jestrebihory.net/region-jestrebihory.php?rid=16 [7] Turistická a cykloturistická mapa 1:50000 : Jestřebí hory . Vizovice : Shocart, 2002. 1 mapa.

40

Seznam zkratek

CK – cestovní kancelář ČEDOK – Československá cestovní a dopravní kancelář HAPO – Havlovický pohár CHKO – Chráněná krajinná oblast IREDO – Integrovaná regionální doprava NATURA 2000 – Soustava chráněných území OSN – Organizace spojených národů UNWTO – Světová organizace cestovního ruchu USD – Americký dolar WTO – Světová organizace cestovního ruchu

Seznam obrázků

Obrázek č. 1: Mapa České republiky Obrázek č. 2: Trasa Praha – Jestřebí hory Obrázek č. 3: Nákres Jestřebích hor Obrázek č. 4: Trasa Jihlava – Malé Svatoňovice Obrázek č. 5: Pohled na ubytování Obrázek č. 6: Trasa prvního dne Obrázek č. 7: Trasa druhého dne Obrázek č. 8: Trasa třetího dne

Seznam grafů

Graf č. 1: Mezinárodní příjezdy 1995 Graf č. 2: Mezinárodní příjezdy 2020

Seznam tabulek

Tabulka č. 1: Itinerář zájezdu

Příloha A: Mapa Jestřebích hor

Zdroj: Turistická a cykloturistická mapa Jestřebí hory

Příloha B: Informační leták

Zdroj: Propagační sloţka Kladské pomezí