VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Zlín jako středisko cestovního ruchu Bakalářská práce
Autor: Soňa Pošvecová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D.
Jihlava 2011
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Soňa Pošvecová
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Zlín jako středisko cestovního ruchu
Cíl práce:
Provést marketingový průzkum mezi návštěvníky Zlína. Na základě zjištěných informací navrhnout opatření, která by vedla k rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu ve městě.
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí bakalářské práce
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
Anotace POŠVECOVÁ, Soňa: Zlín jako středisko cestovního ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 81 stran. Cílem bakalářské práce je zhodnotit aktuální situaci v oblasti cestovního ruchu pomocí marketingového průzkumu mezi návštěvníky města Zlína a na základě zjištěných informací navrhnout opatření, která by vedla k rozšíření nabídky v oblasti cestovního ruchu. Celá práce se skládá ze dvou na sebe navazujících částí. Teoretická část je zaměřena na samotné město Zlín, popisuje stručně jeho historii, současnost, předpoklady cestovního ruchu a následné moţnosti, které město nabízí. V této části je také pojednáváno o vlivu Tomáše Bati na strukturu města a na cestovní ruch. Cílem teoretické části je představit Zlín jako atraktivní místo vhodné pro trávení volného času. Druhá část se skládá z dotazníkového šetření prováděného mezi návštěvníky Zlína. Data, která vyplynula z marketingového průzkumu, byly dále analyzovány a interpretovány v přehledných tabulkách a grafech, které tvoří hlavní náplň této praktické části. Cílem tohoto bloku je pomocí těchto informací, které byly získány prostřednictvím postojů a názorů návštěvníků, určit silné a slabé stránky města ve vztahu k cestovnímu ruchu a na jejich základě navrhnout moţná opatření.
Klíčová slova: Zlín. Tomáš Baťa. Architektura. Cestovní ruch. Marketingový výzkum. SWOT analýza.
Annotation: POŠVECOVÁ, Soňa: Zlin as a tourist center. Bachelor thesis. Polytechnic College Jihlava. Supervisor: Degree of qualification: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Bachelor. Jihlava 2011. 81 pages. The objectives of this bachelor thesis is to evaluate an actual situation in the field of tourism trade by marketing research among the visitors of the Zlin city. On the base of the ascertained informations, the aim is to project precautions which would lead to enlargement of the menu in the field of tourism trade. This bachelor thesis is divided into two parts. The theoretical part is concentred on the Zlin city. It describes it´s history briefly, it´s present situation, presumptions of tourism trade and possibilities which are offered in Zlin city. This part is also dealing with the influence of Tomas Bata on the structure of the city and also on the tourism trade. The aim of this theoretical part is to introduce Zlin as a attractive place to pass the free time. The second part of this bachelor thesis consists of the questionnaire survey, which was researched among visitors of Zlin. Acquired data were analysed and interpretated in tabular summary and diagrams, which forms the main content of this practical part. The aim of this part is to determinate the strong and blind spots of the Zlin city in the field of tourism trade and to recommend possible arrangements to improve the situation.
Key words: The Zlín town. Tomas Bata. Architectures. Tourism. Marketing research. SWOT analysis.
Poděkování Děkuji vedoucí mé bakalářské práce, RNDr. Evě Janouškové, Ph.D., za její čas, který mi věnovala při konzultacích, za její nápady a podněty. Také bych ráda poděkovala zaměstnancům Informačního centra města Zlín, kteří mi ochotně poskytli odpovědi na mé otázky. Děkuji také své rodině a přátelům, za jejich trpělivost a podporu při tvorbě mé bakalářské práce.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. 12. 2011 ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 7 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 9 1 Zlín ................................................................................................................................ 9 1.1 Základní údaje o Zlínském kraji ............................................................................. 9 1.2 Historie města Zlín................................................................................................ 11 1.3 Současnost města Zlín .......................................................................................... 12 1.3.1 Vliv Tomáše Bati na město ............................................................................ 13 1.3.2 Univerzitní město ........................................................................................... 14 1.3.3 Průmysl ve městě ........................................................................................... 14 2 Předpoklady cestovního ruchu ................................................................................. 15 2.1 Lokalizační předpoklady....................................................................................... 16 2.1.1 Přírodní předpoklady ..................................................................................... 17 2.1.2 Kulturně správní předpoklady ....................................................................... 18 2.2 Selektivní předpoklady cestovního ruchu ............................................................. 30 2.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu ............................................................ 31 2.3.1 Dopravní prostředky ...................................................................................... 32 2.3.2 Materiálně technické předpoklady ................................................................. 34 3 Podpora na rozvoj cestovního ruchu ....................................................................... 37 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 40 4 Dotazníkové šetření.................................................................................................... 40 4.1 Cíl dotazníkového šetření ..................................................................................... 40 4.2 Metodika průzkumu .............................................................................................. 40 4.3 Výsledky průzkumu a jeho grafické zpracování................................................... 42 4.4 Hodnocení průzkumu ............................................................................................ 64 4.5 Navrţená opatření ................................................................................................. 65 4.6 Návrhy řešení ........................................................................................................ 67 5 Závěr ........................................................................................................................... 69 Seznam literatury .......................................................................................................... 70 Seznam tabulek a grafů ................................................................................................ 74 Seznam příloh ................................................................................................................ 75
Úvod Cestovní ruch je velmi zajímavým a pestrým odvětvím, se kterým se setkáváme dnes a denně. Nároky na jeho rozvoj jdou nezadrţitelně dopředu a mnozí z nás si ani jeho důleţitost neuvědomují. Ve zmíněném odvětví jsou nejdůleţitější pro úspěšný rozvoj právě předpoklady cestovního
ruchu, které město
dokáţe nabídnout
svým
návštěvníkům. Má bakalářská práce nese název: Zlín jako středisko cestovního ruchu. Dané město jsem si vybrala záměrně, jelikoţ jsem se zde narodila a váţe mě k němu jisté pouto. Dle mého názoru skrývá město Zlín plno tajemných míst, jeţ stojí za to být objeveny. Zlín je zajímavým místem, které je součástí oblasti východní Moravy a zároveň krajskou metropolí. Jako město známé především svou funkcionalistickou architekturou a osobností Tomáše Bati, můţe být velkým přínosem pro cestovní ruch. Z toho důvodu jsem se rozhodla prozkoumat Zlín podrobněji z hlediska předpokladů cestovního ruchu. Prostřednictvím marketingového průzkumu jsem zjišťovala postoje a názory účastníků, z těchto informací jsem vyvodila silné a slabé stránky města z hlediska cestovního ruchu. Má bakalářská práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. V teoretické práci se zaměřuji na představení samotného města. Popisuji jeho historii i současnost. Zabývám se stručným vývojem funkcionalistické architektury, která je pro město tak stěţejní. Dále se zde zabývám analýzou lokalizačních předpokladů, kde se zaměřuji na přírodní atraktivity, kulturně správní předpoklady, kde zmiňuji především významné kulturní památky, tradiční festivaly, které se ve městě pořádají, následně popisuji společenská a sportovní zařízení, které město nabízí. V teoretické části se rovněţ zabývám materiálně technickou základnou města, kde uvádím současný stav ubytovacích a stravovacích zařízení a popisuji dopravní situaci ve městě. V neposlední řadě poukazuji na důleţitou osobnost města, Tomáše Baťu a jeho následný vliv na celkovou strukturu města a odraz jeho osobnosti v cestovním ruchu. V poslední kapitole dané části se zabývám projekty na podporu cestovního ruchu ve městě. Hlavním záměrem mé teoretické části je představit Zlín jako atraktivní místo pro trávení volného času. 7
V praktické části se zabývám dotazníkovým šetřením prováděným mezi návštěvníky Zlína. Pro dotazování jsem zvolila formu osobního dotazování v ulicích města, v období od poloviny dubna 2010 aţ do poloviny září 2010. V dotazníku jsou z velké části pouţity otázky uzavřené, dále pak kombinované a volné. Získaná data z prováděného marketingového průzkumu, jsem dále analyzovala a následně převáděla do přehledných tabulek a grafů. Cílem mé praktické části je pomocí získaných informací, které byly získány prostřednictvím postojů a názorů návštěvníků, určit silné a slabé stránky města ve vztahu k cestovnímu ruchu a navrhnout moţná opatření.
8
TEORETICKÁ ČÁST 1 Zlín 1.1 Základní údaje o Zlínském kraji Abych se ve své práci mohla věnovat městu Zlín, je potřeba, alespoň pár slovy představit Zlínský kraj, pro něhoţ je Zlín největším a nejvýznamnějším městem. Zlínský kraj se rozkládá ve východní části České republiky. Díky své poloze se stává významný i z hlediska dopravy. Nachází se v centru Evropy na hlavních dopravních tazích: sever-jih a východ-západ. Rozloha území: 3 964 km2 Počet obyvatel k 31. 12. 2008: 591 412 Počet obcí: 305, z toho 6 městysů, 29 měst a jedno statutární město Region hraničí se třemi kraji České republiky: Moravskoslezským, Olomouckým a Jihomoravským. Státní hranice České republiky se Slovenskou republikou (Trenčínským a Ţilinským krajem) je tvořena jihovýchodní hranicí kraje. Vznik kraje se datuje ke dni 1. ledna 2000 v rámci reformy veřejné správy, byl jedním ze 14 nově vzniklých krajů v ČR. Úlohu výkonného orgánu v oblasti plní devítičlenná rada, v jejím čele stojí hejtman MVDr. Stanislav Mišák. (2) Za resort cestovního ruchu, kultury a památkové péče zodpovídá náměstek hejtmana Ing. Bc. Jindřich Ondruš.
9
Kraj zahrnuje tři národopisné celky: Hanou, Valašsko, Slovácko a čtyři turistické regiony: Kroměříţsko, Vsetínsko, Uhersko-Hraďišťsko a Zlínsko. Mimo to je pro tento kraj specifická zejména jeho rozmanitost, kterou můţe svým návštěvníkům nabídnout. Kouzlo kontrastu se zde prolíná v několika oblastech. Obdiv si právem zaslouţí jak funkcionalistická architektura se silným nádechem „batismu“, tak secesní architektura Luhačovic, dále řada folklórních slavností a mnohých valašských, hanáckých a slováckých tradic typických pro Zlínský kraj. Rovněţ důleţité jsou i lidové stavby na Valašsku se známým Roţnovským skanzenem. Zlínský kraj nabízí různorodou směsici moţností cestovního ruchu, kde si kaţdý turista přijde na své. Hlavní osu kraje tvoří široké údolí řeky Moravy. Na západní části se rozprostírá malé a přesto velmi krásné pohoří Chřiby, směrem na východ Hostýnské a Vizovické Vrchy a hraniční pás Bílých Karpat, Javorníků a Beskyd. Kaţdé z uvedených míst dokáţe přilákat jak milovníky přírody, tak pěší turisty, cyklisty a i lyţaře. Na své si přijdou i obdivovatelé historie, které přilákají například památky Velké Moravy, výstavní zámky a hrady, důleţitá poutní místa a jiné. (3) Pokud se rozhodneme
prozkoumat krásy Slovácka,
ocitneme
se uprostřed
archeologických památek z dob Velké Moravy, můţeme se nechat oslnit majestátností hradu Buchlov, snít ve velehradské bazilice, nebo se zúčastnit ochutnávky v příjemných vinných sklípcích. Za prozkoumání rovněţ stojí malebný kraj Komenského, bukové lesy a rozkvetlé louky Bílých Karpat a skaliska Chřibů. (3) Kdyţ se řekne Zlínsko, mnohým z nás se jako první vybaví rodák Tomáš Baťa, díky němuţ má Zlín svou nezaměnitelnou tvář. Éra jeho ţivota se vyznačuje mnohými aspekty, například funkcionalistickou a urbanistickou architekturou, univerzitou, která nese jeho jméno, půldomky z typických červených cihel a rovněţ vodní cesta, která nese název Baťův kanál, na níţ se ze Slovácka můţeme vydat proti proudu aţ do Otrokovic. Pro malé i velké je stálým lákadlem Zoo Lešná společně s pohádkovým zámkem a kouzelným anglickým parkem. K odpočinku slouţí lázeňské centrum, město Luhačovice. Nedaleko se nachází hranice Valašska. Ráj pro lyţaře, cyklisty či milovníky pěší turistiky. Beskydy – Pustevny, Radhošť, lidová architektura a tradice, které můţete obdivovat ve Valašském muzeu v přírodě, jsou specifikem pro daný region. (3) 10
Na východ od regionu můţeme pokračovat do úrodné hanácké roviny, jejíţ směr nám ukáţe významný poutní vrch Hostýn. Cestou do Kroměříţe se můţeme pokochat unikátními ţidovskými památkami v Holešově a zdejším zámeckým parkem, skanzenem v nedalekých Rymicích nebo Chropyňským zámkem. Hlavní tepnou zmíněné oblasti je město Kroměříţ, kde k prvotním dominantám patří arcibiskupský zámek s nádhernými zahradami, které jsou zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. (3) Cílem této kapitoly bylo stručně popsat Zlínský kraj zejména z hlediska cestovního ruchu. Nadále se budu podrobněji věnovat městu Zlín, které jsem si zvolila za předmět své bakalářské práce.
1.2 Historie města Zlín Historie města se datuje jiţ od středověku. V té době byl Zlín převáţně řemeslnickocechovním střediskem pro okolní valašské osadníky, pro které se významným zdrojem obţivy stalo pastevectví. Město bylo hlavním sídlem majitelů panství a vynikalo postupným rozvojem městské samosprávy. Důleţitou změnou při vývoji města byla aţ průmyslová revoluce. [1] První písemná zmínka o Zlíně pochází z roku 1322. Toho času jej koupila královna Eliška, vdova po králi Václavu II. V té době bylo město feudálním panstvím, k němuţ bylo přidruţeno několik okolních vesnic. Po nějakém čase se Zlín stal vlastnictvím pánů z rodu Šternberk. Právě díky nim se město začalo postupně rozvíjet a stalo se jedním z významnějších center jihovýchodní Moravy. [1] Mezi další důleţité vlastníky města patřili páni z rodu Tetourů z Tetova, kteří ve městě vládli do roku 1605 a rovněţ se podíleli na rozvoji města. Rok 1605 znamenal pro město vpád uherského vojska, kdy byl Zlín z velké části vyloupen a téměř zničen. Doba třicetileté války pro něj znamenala pokles obyvatel téměř na polovinu. Postupný rozvoj město zaţívalo aţ v roce 1779, kdy byla na okraji města postavena manufaktura na úpravu plátna. Důleţitým mezníkem v jeho obnově, po těţkých následcích válečného období, byla druhá polovina 19. století, kdy baron Bretton nechal v okolí chovat ušlechtilé druhy dobytka, pokusil se rovněţ zavést chov a zpracování produktu bource
11
morušového a nechal také obnovit rybníky. I přes veškeré baronovy snahy však město zůstalo jenom bezvýznamným provinčním městečkem aţ do konce 19. století. [1] Období od roku 1894 se povaţuje za jedno z nejdůleţitějších ve zlínské historii. V tomto roce Tomáš Baťa zaloţil obuvnickou firmu a zároveň byl zvolen do čela města jako starosta. Celková prosperita obuvnické firmy zapříčinila rozkvět Zlína v meziválečném období na moderní centrum. [1] V průběhu několika let se vybudovaly obchodní domy, školy, nemocnice, obytné čtvrti a studijní ústavy. S nástupem komunistů byl Zlín přejmenován na Gottwaldov a Baťovy závody na Svit. Těsně po jejich pádu, v roce 1989, město opět získalo své původní jméno a po rozdělení Československa se stalo pohraničním městem na hranicích se Slovenskem. (1) Významný byl rovněţ rok 2000, kdy byla zaloţena Univerzita Tomáše Bati a rok 2001, kdy se Zlín stal metropolí nového Zlínského kraje.
1.3 Současnost města Zlín Město Zlín je osmdesátitisícová krajská metropole jihovýchodní Moravy, která nabízí svým návštěvníkům ojedinělý mix tradice a modernosti. Zlín je poměrně mladé město, leţící ve Vizovické vrchovině po obou březích Dřevnice. Nachází se v mírné teplé klimatické oblasti na rozhraní Valašska, Hané a Moravského Slovácka. (1) K základním městským částem Zlína dnes patří: Zlínské Paseky, Příluky, Jaroslavice, Kudlov, Březnice, Mladcová, Prštné, Louky, Malenovice, Karlovice, Salaš, Lhotka, Chrum, Ţelechovice nad Dřevnicí, Lůţkovice, Klečůvka, Kostelec, Štípa a Ostrata. (5) Město Zlín si většina lidí spojí s osobností Tomáše Bati, který se z velké části zaslouţil o jeho současnou podobu. Vtiskl městu jeho typický architektonický styl. Urbanistická koncepce města je dílem významných architektů, s nimiţ Tomáš Baťa velmi blízce spolupracoval. Většina objektů je dnes součástí městské památkové zóny.1
1
Toto téma rozebírám v kapitole 2.1.2 Kulturně správní předpoklady
12
V dnešní době je Zlín významným kulturním, společenským a sportovním centrem. Své zastoupení zde nachází i kongresová turistika, pořádají se zde významné kongresy především z medicínské oblasti. Významnou událostí tohoto roku bylo slavnostní otevření nového kongresového centra, které nabízí další rozvoj kongresové turistiky. (1) V současné době Zlín nabízí bohaté kulturní a sportovní vyţití. Najdeme zde tradiční městské instituce jako například Městské divadlo Zlín, Filharmonii Bohuslava Martinů, Státní galerii Zlín nebo alternativní Malou scénu. V průběhu roku město pořádá tradiční akce pro město dnes jiţ tak typické. Neopomenutelným klenotem regionu, jenţ dokáţe přilákat téměř všechny věkové kategorie výletníků, je ZOO Lešná, která nabízí nezapomenutelné záţitky.2 Město Zlín je jako mezinárodní kuchyně s velkou škálou příchutí, kde si téměř kaţdý najde něco, co mu chutná.
1.3.1 Vliv Tomáše Bati na město Tomáš Baťa je pro Zlín velmi důleţitou osobností, dokonce bych řekla, ţe nejvýznamnější. Jeho vliv se odráţí jiţ v samotné historii města. Díky jeho obchodním aktivitám se z provinčního města stalo průmyslové centrum, mimo jiné jeho vzájemná spolupráce s významnými architekty dala městu jeho dnešní tvář a podobu. Tomáš Baťa je muţ, díky kterému je město známé jako Město v zahradách, dále univerzitní město a mnohé další. Kdyby člověk měl vyjmenovat všechny zásluhy, které Tomáš Baťa pro město učinil, jen jedna kapitola by nestačila. Výjimečnost této osobnosti se dle mého názoru projevuje i tím, ţe jeho aktivita pro prospěch města započala jiţ v dávné historii. Jeho zásluhy jsou stále viditelné i dnes. Obuv Baťa je dnes světovým fenoménem. Jiţ ve 20. letech byl Tomáš Baťa označován jako „král obuvi“ a v dnešní době se jeho produkty mohou pyšnit dlouholetou tradicí, dobrým jménem na trhu a v neposlední řadě kvalitou. Baťův obchodní řetězec, je natolik známý a úspěšný, ţe jeho pobočky se nachází téměř v kaţdém větším městě v České Republice, dokonce i v zahraničí. Samotný cestovní ruch ve městě klade velký důraz na známost Baťova jména a jeho proslulost vyuţívá v současnosti tím, ţe hlavní atraktivity ve městě nesou jeho jméno,
2
Toto téma rozebírám v kapitole 2.1.2 Kulturně správní předpoklady
13
například Baťův kanál, Baťova Univerzita, Vila Tomáše Bati, pomník Tomáše Bati (viz kapitola předpoklady cestovního ruchu). To je důkazem, ţe jeho jméno je nesmrtelné a jeho vliv na město nevyčíslitelný.
1.3.2 Univerzitní město V roce 2001 zde byla postavena Univerzita Tomáše Bati a město se rovněţ stalo univerzitním. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) je dynamicky se rozvíjející vysokou školou a zároveň centrem špičkové vědy a výzkumu v republikovém a v mnoha směrech i v mezinárodním měřítku. Svým studentům poskytuje širokou nabídku studia humanitních, přírodovědných, technických i uměleckých oborů na šesti fakultách. V České Republice se řadí mezi středně velké univerzity. UTB nese jméno po legendárním zakladateli obuvnické výroby ve Zlíně a světoznámém podnikateli Tomáši Baťovi. Rovněţ navazuje na čtyřicetiletou tradici Fakulty technologické, která existovala ve Zlíně od roku 1969. [5]
1.3.3 Průmysl ve městě Průmysl je ve městě významným odvětvím jiţ od minulosti. V tu dobu bylo město povaţováno za důleţité obchodní a průmyslové centrum. První zmínka se datuje k roku 1894, kdy byly ve městě zaloţeny Baťovy obuvnické závody, od té doby se začal průmysl ve Zlíně rozvíjet. Mezi další průmyslová odvětví, která mají tradici ve městě, patří průmysl gumárenský, strojírenský a stavební. Jedním z velkých průmyslových podniků byla firma ZPS zabývající se strojírenství, v současnosti je rozprodána do několika menších firem, dále pak Remont (strojírenství), Institut gumárenské technologie a testování (IGTT a.s), Pozemní stavitelství Zlín (PST a.s) a mnohé další. [7]
14
2 Předpoklady cestovního ruchu Cestovní ruch je velmi důleţitou součástí našeho ţivota, a i kdyţ si to neuvědomujeme, setkáváme se s ním téměř kaţdý den. Stejně jako kaţdé jiné odvětví i cestovní ruch má jistá pravidla a vymezení, která musí splňovat, mezi ně se řadí zejména předpoklady cestovního ruchu, jelikoţ se od něj odvíjí veškeré moţnosti, jak můţe destinace přilákat anebo si udrţet své návštěvníky. Zjednodušeně můţeme říct, ţe to jsou podmínky či faktory, které ovlivňují existenci a rozvoj cestovního ruchu. Obvykle se člení do tří kategorií, a to na základě jejich obecné zákonitosti i uplatnění v konkrétních oblastech a střediscích. (6) Lokalizační předpoklady Selektivní předpoklady Realizační předpoklady Ve své kapitole se budu věnovat zejména lokalizačním a realizačním předpokladům. Město Zlín je místo, které dokáţe svou rozmanitostí a půvabem přilákat pozornost nejen návštěvníků, ale i místních obyvatel. Má toho hodně co nabídnout, přes zajímavou architekturu, pro něj tak typickou, tak i spoustu míst, kde se dá trávit čas. Nachází se zde Krajská galerie, Muzeum Jihovýchodní Moravy, církevní i architektonické památky, konají se zde kaţdoročně kulturní akce, které mají ve městě dlouholetou tradici. Rovněţ ani sportovní nadšenci se nemusejí ve Zlíně cítit ochuzeni, je zde spousta příleţitostí, jak trávit aktivní dovolenou. Lanové centrum pro malé i velké, řada cyklostezek, Stezka zdraví vhodná pro turistiku, Baťův kanál, který nabízí nezapomenutelný záţitek, Zoo Lešná a spousta dalších míst. V následujících kapitolách se budu zabývat těmi nejznámějšími.
15
2.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady umoţňují umístění (lokalizaci) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti či lokality. Jejich příznivé hodnoty určují místo, kde se cestovní ruch můţe rozvíjet. Dělí se na předpoklady: Přírodní předpoklady horizontální členitost pevniny reliéf klima hydrosféra biosféra Kulturně správní předpoklady Kulturní památky: architektonické památky soubory architektonických památek ve větších urbanistických celcích památky výtvarného a uţitného umění archeologické lokality technické památky parková architektura památníky a pomníky Kulturní zařízení a akce: divadelní a operní představení koncerty, hudební, dramatické a filmové festivaly náboţenské slavnosti a poutě Sportovní a zábavní zařízení a akce sportovní podniky koncerty a festivaly „zábavné“ hudby karnevaly, folklórní a historická představení zábavní parky Kulturně správní předpoklady vyplývají z výsledků lidské činnosti a souvisejí s historickým vývojem území. (6), (12) 16
2.1.1 Přírodní předpoklady Poloha Zlín je součástí oblasti východní Moravy. Zároveň je hlavní metropolí Zlínského kraje od roku 2001. Od hlavního města Prahy je vzdáleno přibliţně 300 km. Leţí ve Vizovické vrchovině po obou březích říčky Dřevnice, na rozhraní Valašska, Hané a Moravského Slovácka. (1) Klima Zlín se nachází v mírné teplé klimatické oblasti s teplými a suchými léty, vlhkými a studenými zimami. Klimatické charakteristiky jsou ovlivněny především přírodními podmínkami regionu. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 9,8 oC. Počet sráţek za rok 2009 byl 644,6 mm. [6] Pro Zlín jsou typická horká léta a studené zimy, coţ městu dává jedinečnou příleţitost trávení volného času a uţívání jak zimních, tak letních radovánek. Reliéf Město se nachází v nadmořské výšce 230 m. Okolí města Zlín je převáţně lesnatého, kopcovitého a hornatého charakteru. Na západní části se rozprostírají Chřiby, směrem na východ Hostýnské a Vizovické Vrchy a hraniční pás Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, které se svou unikátní flórou zapsaly na seznam UNESCO, Javorníků a Beskyd. Osou Zlínského kraje je široké údolí řeky Moravy, samotným městem protéká řeka Dřevnice. (8) Přírodní atraktivity Přírodní park Ţelechovické paseky byl vyhlášen 17. 12. 2001 na ploše 1 048 ha. Je tvořen především harmonickým uspořádáním přírodních a civilizačních krajinných prvků podle principů pasekářského způsobu hospodaření a vyuţívání krajiny. Šestikilometrový okruh vyhledávané naučné Pasekářské stezky, zaměřený na faunu a flóru, sadařství a léčivé rostliny. Rovněţ vyhledávaným místem je pramen Ţelechovické paseky. [8]
17
Mezi další přírodní atraktivity, které se mohou pyšnit hojným počtem návštěvníků, patří Přírodní park Vizovické Vrchy a Přírodní park Hostýnské vrchy, které se nachází nedaleko Zlína.
2.1.2 Kulturně správní předpoklady Pestrost kulturního ţivota ve městě obohatí řada soukromých galerií, folklórních souborů, moderních rockových klubů a uměleckých agentur. Zábava, nákupní horečka, společenské vyţití, to vše dokáţe město nabídnout. Rovněţ se zde vyskytuje spoustu příleţitostí pro aktivní trávení volného času. Je zde moţnost vyuţití několika sportovních areálů, moderního krytého plaveckého bazénu, zimního stadionu a umělého lyţařského svahu. Milovníky přírody jistě nadchne stezka zdraví, vedoucí lesem pod Tlustou Horou, která nabízí informace o zajímavostech flóry a fauny okolí Zlína. Mezi nejznámější, dnes jiţ pro město charakteristické akce, patří například Mezinárodní festival filmů pro děti a mládeţ, festival duchovní hudby Harmonia Moraviae, Mezinárodní festival dechových a folklorních souborů, divadelní festival Setkání Setkanie či prestiţní automobilový podnik Barum Rally. Zlínská architektura Pro město Zlín je architektura velmi důleţitým a významným prvkem. Její specifický ráz je pro město jako oděv šitý na míru. Můţeme říct, ţe i její zásluhou se město dokázalo vrýt do paměti tolika lidí, proto zde ve stručnosti představím nejvýznamnější architekty a jejich díla, která jsou specifická a nezaměnitelné. Vzájemnou spoluprací mezi Tomášem Baťou a řadou kvalitních architektů a stavitelů vzniklo město s pozoruhodným urbanistickým konceptem respektujícím svaţitou terénní konfiguraci a krajinný ráz okolí města. V urbanistickém konceptu města je uplatněno několik teorií evropských architektů. [3] Znaky Baťovské architektury Téměř všichni architekti, dnes pro město tak významní, byli zaměstnanci v Baťových závodech, a tak započala jejich vzájemná spolupráce. Období Baťovské architektury se datuje do let 1900–1950, kdy vzniklo značné mnoţství staveb určující tvář města. Mezi hlavní znaky tzv. „baťovské architektury“ patří stavby v jednoduchém kubickém stylu, konkrétně se jedná o čtvrti typizovaných rodinných domků a výškových budov. 18
Hlavním stavebním prvkem je ţelezobetonový nosný systém v půdorysném modulu 6,15 x 6,15 m s vnějšími výplněmi ze spárovaných cihel, mnoţstvím skleněných ploch a pro město typický červený cihlový plášť. Hlavními architekty Baťovské éry byli František Lydia Gahura, Vladimír Karfík, Miroslav Lorenz, Jan Kotěra, Jiří Voţelník a další. Nejvýznamnější podíl na struktuře města mají první dva jmenovaní, jejich vliv nyní stručně popíši. František Lydie Gahura a jeho vliv na vzhled města Od roku 1923 se Gahura stal z velké části hlavním tvůrcem města. Jeho vliv byl znát jiţ v samých počátcích jeho tvorby, pozměnil původně navrţenou lokalitu ze čtvrtdomků na dvojdomky a samostatné domky, čímţ se mu podařilo zvýšit standardní bydlení. V důsledku jeho působení od roku 1926 vznikaly ve městě nové dělnické čtvrti Letná, Nad ovčírnou. V roce 1927–1931 poté čtvrti Zálešná, Podvesná, Díly a část Lesní čtvrti, které se nachází ve východní části města. Gahura byl rovněţ významným projektantem z hlediska regulace centra města. Navrhl kříţení hlavních městských urbanistických os, dále pak výstavbu trţnice, obchodního domu, Společenského domu (v současné době hotel Moskva) a Velkého kina. Za jeho vrcholné dílo je povaţován Památník Tomáše Bati (v současné době Dům umění), který byl otevřen po Baťově smrti v roce 1933. Vladimír Karfík a jeho vliv na architekturu Nástupcem Tomáše Bati se po jeho smrti stal jeho nevlastí bratr, Jan Antonín Baťa, který začal úzce spolupracovat s architektem Vladimírem Karfíkem a zadal mu hned několik zakázek. Jedná se především o výstavbu továren a sídlišť. Za jeho nejúspěšnější dílo ve Zlíně, je povaţována budova mrakodrapu, tak zvaná. „ jedenadvacítka“. Dále se jako autor pyšní výstavbou vnitřní dispozice Společenského domu, Filmových ateliérů, příměstských vil ve Zlíně a zimních lázní. [3]
19
Město v zahradách Město Zlín je známé jako město zeleně, jiţ od dob své minulosti. Toto privilegium získalo zejména díky poutavé práci architektů, kteří se na vzhledu města podíleli. Díky jejich realizovaným projektům, umoţňuje tzv. „baťovská architektura“ i městským částem, které k centru přiléhají, vytvořit upravené zelené plochy. Jednou z největších zelených ploch, je městský park, který se táhne od Domu umění, přes centrum města aţ k řece Dřevnici. (1) Myšlenku, Zlín-zahradní město, propagoval Tomáš Baťa jiţ ve 20. letech, prosazoval názor, ţe jeho zaměstnanci mají pracovat společně, ale ţít individuálně. V jeho představách se odráţela vidina, ţe kaţdý zaměstnanec bude bydlet v domku obklopeném zelení. Myšlenka byla zaloţena na teorii anglických zahradních měst. Téměř všechny ulice jsou osázeny stromy a zelenými plochami, vodní tok lemují aleje stromů. Na projektu “zahradní město“se jako na mnohém dalším podíleli architekti Vladimír Karfík, Jan Kotěra, František Lydia Gahura a Miroslav Lorenz. [3] V současné době se o udrţení „zeleného“ města stará mimo jiné i Odbor městské zeleně, který byl zaloţen Magistrátem města Zlín na podporu udrţení a rozvoje města, aby se i nadále mohlo pyšnit titulem: Zlín zahradní město. [4] Mimo to se město snaţí zviditelnit a dostat do povědomí nových lidí i pomocí účasti na významných soutěţích, díky kterým je město propagováno i v zahraničí. Jednou z nich je i soutěţ Communities in bloom 2010 (města v květu 2010).3 Kulturní památky Architektonické památky Vila Tomáše Bati Vila byla postavena na popud Tomáše Bati, který chtěl pro svou rodinu vybudovat příjemné sídlo, kde by mohl trávit čas a rovněţ by měl stále na očích svou továrnu.
3
Podrobnější informace ohledně soutěţe uvádím v přílohách.
20
Počátky stavby začaly v roce 1901, kdy stavbu projektovala firma Františka Nováka z Vizovic. S jeho prací Tomáš Baťa nebyl spokojen a rozestavěnou vilu dal přepracovat architektu Janu Kotěrovi. Podle jeho návrhu byla vila dokončena v roce 1911. V dnešní době je Vila vyuţívána jako sídlo pro Nadaci Tomáše Bati, která zde pořádá konference, semináře, školící programy, koncerty a výstavy. (7) 21. správní budova – zlínský mrakodrap Zlínský mrakodrap, známý rovněţ jako „jednadvacítka“ byl dokončen v roce 1938, podle projektu architekta Vladimíra Karfíka. Budova je vysoká 77,5 metru a před válkou byla nejvyšším objektem v Československu. Ve druhé etáţi objektu se nachází galerie dokumentující vývoj firmy Baťa, v osmé etáţi stálá výstava věnovaná baťovskému managementu a v šestnácté kavárna. K zajímavostem patří pojízdný výtah, který slouţil rovněţ jako kancelář Tomáše Bati, o rozměrech 6 krát 6 metrů, s klimatizací a umyvadlem. Lákadlem pro turisty je rovněţ terasa na střeše, ze které je krásný výhled na celé město. V současnosti v budově sídlí správa zlínského kraje a finanční úřad. (9) Budova radnice Původní stavba renesanční radnice, která pocházela z roku 1586, byla v roce 1921 zničena následky poţáru. Nová radnice byla vybudována podle návrhu Františka L. Gahury a její dokončení se datuje k roku 1923. Svou dnešní podobu získala aţ v letech 1936–1937, kdy došlo k přístavbě budovy v ulici Bartošova. František Lydie Gahura je rovněţ autorem sochy kováře na severní fasádě. Naproti radnice se nachází sochy světců sv. Floriána a sv. Donáta z 18. století. V současné době se v přízemí budovy nachází Městské informační a turistické středisko. (7) Soubory architektonických památek ve větších urbanistických celcích Do této kategorie se řadí zejména budovy a stavby, jeţ byly zároveň připsány do Městské památkové zóny města Zlín, která byla vyhlášena 20. 11. 1990 vyhláškou Jihomoravského krajského národního výboru, jejímţ hlavním cílem je zachování kulturně historické a urbanisticko-architektonické hodnoty historického jádra jako organické součásti ţivotního prostředí a kulturního dědictví. [12]
21
Konkrétně sem můţeme tedy zařadit historické jádro města, školní a nemocniční budovy postavené na popud Tomáše Bati, areál bývalých továrních Baťových závodů, novodobé centrum náměstí Práce a Tomáše Garrigue Masaryka a v neposlední řadě několik celých obytných čtvrtí pro rodiny, tzv. „baťových domků“. Památky výtvarného a užitého umění – muzea a galerie Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně Nachází se v prostorách Domu umění a Zlínského zámku. Od roku 1992 galerie vydává časopis Prostor Zlín, který je zaměřen především na moderní a současné umění, architekturu a urbanismus. Pro širokou veřejnost pořádá pravidelné výstavy doprovázené animačními programy, které se snaţí představit moderní a současné umění ve své pluralitě. K vidění jsou například díla V. Broţíka, A. Muchy, B. Kubišty, J. Čapka, E. Filly, V. Špály a dalších. Rovněţ se zde nachází odborná knihovna, která je veřejnosti přístupná a zahrnuje převáţně svazky z oblasti výtvarného umění, architektury a uţitého umění. (10) Muzeum Jihovýchodní Moravy Je umístěno v prostorách Zámku Zlín. V muzeu je umístěna stálá expozice z rozsáhlého archivu, který muzeu věnovali v roce 1995 cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Také se zde nachází trvalá výstava Zlínského filmového studia od reklamy k tvorbě pro děti. V klenutých prostorách přízemí je uţ po řadu desetiletí umístěna vyhledávaná zámecká restaurace. (9) Obuvnické muzeum V muzeu jsou umístěny různé typy obuvi ze všech kontinentů světa. Základ expozice muzea obuvi tvoří rozsáhlá sbírka historické a exotické obuvi sestavená firmou Baťa ve 30. letech 20. století. Sbírkový fond sleduje vývoj obouvání od 15. století aţ po současnost. (9)
22
Muzeum Samohýl motor veterán Je malé muzeum automobilových a motocyklových veteránů Aloise Samohýla, které se nachází ve druhém patře stejnojmenné firmy Samohýl motor. Vystavované exponáty Laurin&Klement, později Škoda, Bugatti, Alfa Romeo, Rolls Royce a mnohé další rovněţ slouţí jako půjčovna historických vozidel pro film a televizi. V době mého průzkumu bylo muzeum z technických důvodů dočasně uzavřeno. [19] Technické památky Významnou technickou památkou je unikátní pojízdná kancelář Tomáše Bati s umyvadlem a klimatizací, umístěná v budově mrakodrapu tak zvané „jednadvacítky“, o které se zmiňuji v této kapitole, v odstavci Architektonických památek. Baťův kanál Další zajímavou technickou památkou je téměř 60 kilometrů dlouhá, historická vodní cesta po řece Moravě nebo po uměle vytvořeném průplavu. Výstavba kanálu započala jiţ v letech 1934, aţ 1938. Její původní účel pro nákladní přepravu a zajištění závlahového systému zanikl a v současné chvíli slouţí jako turistická vodní cesta. Na vodní cestě je postaveno 50 mostů, dále se zde nachází 11 pevných sjezdů do vody. Turisté se mohou nalodit v deseti přístavech (Spytihněv, Staré město, Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Hodonín a další) nebo v jedenácti přístavištích (Kroměříţ, Otrokovice, Napajedla, Babice, Uherský Ostroh, Rohatec a další). Baťův kanál nabízí moţnost jak pravidelných výletních plaveb, které začínají „Odemykáním plavební sezóny“ vţdy 1. května a končí tzv. „Zamykáním plavební sezóny“ vţdy 28. října, tak půjčování hausbótů, lodí pro jednotlivce nebo rodiny, případně skupiny. Pro ty, které neuspokojí jenom plavba po lodi, je zde moţnost návštěvy různých turistických zajímavostí, vinných sklípků, naučných stezek, které se nachází na výletních trasách. Rovněţ se nabízí moţnost kombinace s cykloturistikou, tedy část trasy po vodě, část po souši. V současné době je Baťův kanál velkým lákadlem pro turisty a díky němu se rovněţ město Zlín dostává do jejich povědomí, i kdyţ zatím nemá ve městě svůj přístav ani přístaviště. [20]
23
Parková architektura Centrální park Jiţní Svahy Rekreační plocha o rozloze 11 hektarů se nachází poblíţ lesa. Park je vhodný pro trávení volného času jak pasivního, tak i aktivního. Lidé zde mohou relaxovat, nebo případně spojit pobyt na čerstvém vzduchu s pěší či cyklistickou turistikou. Je zde 7 sportovišť s univerzálními plochami pro míčové hry a cvičnou tenisovou stěnou, dětské hřiště s lanovou pyramidou, horolezeckou stěnou a dalšími zajímavými prvky k vyţití. Dominantním prvkem parkové části bude terénní modelace centrálního objektu (tak zvaný kráter), který bude rovněţ tvořit přírodní amfiteátr s multifunkčním vyuţitím. Významným prvkem bude stavba kavárny s výhledem na západní část Zlína. [13] Dalším místem, které stojí za zmínku je Přírodní park Ţelechovické paseky.4 Památníky a pomníky Památník Tomáše Bati (dnes Dům umění) Památník Tomáše Bati je postaven v duchu zlínského funkcionalismu a je povaţován za vrcholné dílo architekta Franiška L. Gahury. V roce 1954 byl přestavěn architektem J. Stašou na Dům umění, který v současné době slouţí potřebám zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů a Krajské galerii výtvarného umění. Kaţdoroční událostí jsou přehlídky mladých koncertních umělců Talentinum a Zlínské hudební jaro. (7) Hrady a zámky Hrad Malenovice Stojí na skalnaté vyvýšenině nad městečkem Malenovice na západní straně Zlína. Pochází ze 14. století a právem patří k nejvýznamnějším památkám Zlínska. Za povšimnutí stojí dochované hradní interiéry a několik muzejních expozic. V interiérech hradu si lze prohlédnout archeologické vykopávky a také zajímavou expozici o zaniklých středověkých hradech východní a jihovýchodní Moravy. [9]
4
Toto téma rozebírám v kapitole 2.1.1 Přírodní předpoklady
24
Zámek Zlín Zlínský zámek, který v současnosti slouţí jako muzeum a galerie, získal stávající podobu počátkem 20. století, kdy jej zmodernizoval jeho tehdejší majitel průmyslník Haupt. Svou polohu zaujímá nedaleko trţiště v rozsáhlém centrálním parku města. Zámek je mohutná čtyřkřídlá dvoupatrová budova s malým čtvercovým nádvořím s arkádami. V současné chvíli se v zámku nachází muzeum jihovýchodní Moravy, galerie a restaurace. V muzeu je k vidění mimo jiné i stálá expozice z rozsáhlého archivu cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. [10, 11] Zámek Lešná Byl postaven v 19. století, stojí uprostřed areálu zoologické zahrady a zaujme jiţ svým exteriérem. Bohaté členění jak půdorysu, tak i průčelí budovy stejně jako střechy, která je opatřena mnoha věţičkami, mu dávají romantický charakter splňující představy loveckého zámečku. Pro mnohé jedince je tohle místo kouzelné natolik, ţe mají pocit, jako by se právě ocitli v pohádce. K nezapomenutelnému záţitku rovněţ napomáhají i prostory romantického anglického parku, který zámek obklopuje. V současné době je zámek vyuţíván nejen pro prohlídky, ale rovněţ se zde pravidelně konají svatební obřady. (9) Církevní objekty Římskokatolický kostel Svatého Filipa a Jakuba Kostel, tvořící jednu z dominant centra města, pochází z konce 14. století a byl zasvěcen apoštolům Filipovi a Jakubovi. Po nich jsou rovněţ pojmenovány kostelní zvony. Interiér kostela je tvořen velkou mozaikovou dekorací, která pokrývá nejen čelní stěnu, ale táhne se i po obou bočních stěnách. Námětem je ţivot Církve vyjádřený postavami a vztahy těch, kdo byli povoláni jí zvláště slouţit. Dále pak mozaika oltáře Nejsvětější Svátosti a stropní malby. V kostele se vedle pravidelných bohosluţeb konají i nejrůznější koncerty. [21] Dalšími církevními objekty jsou Evangelický kostel sídlící na Štefánikově ulici a Kostel Panny Marie na Jiţních Svazích.
25
Kulturní zařízení a akce Zlín je kulturním střediskem, které dokáţe nabídnout široké spektrum zábavy. Ať uţ se jedná o tradiční festivaly, divadelní hry, návštěvu kina, slavnosti nebo koncerty v nočních klubech, téměř kaţdý jedinec si zde dokáţe vybrat to své. V následující kapitole jsem vybrala nejznámější kulturní akce a zařízení. Divadla Městské divadlo Původní profesionální divadlo ve Zlíně vystupovalo pod názvem Divadlo pracujících a bylo zaloţeno v srpnu 1946. Jeho domovskou scénou mu byla budova dnešní Malé scény. V současné budově sídlí od listopadu 1967. Díky svým výsledkům patří divadlo v současnosti k nejkvalitnějším regionálním činoherním scénám v ČR. Můţe se pyšnit řadou ocenění, mezi nimiţ jsou Ceny Thálie, uděleny jednotlivcům, cena diváka pro nejlepší inscenaci přehlídky České divadlo 2009. Hrdě reprezentuje město, Zlínský kraj i Českou republiku. Svými úspěchy se můţe chlubit na festivalech v Německu, Slovinsku, Rakousku, Polsku a Slovensku. Ve městě zaujímá roli multifunkčního stánku kultury. Pořádají se zde koncerty, různé akce pro děti, plesy, prosklené vstupní prostory slouţí jako výstavní galerie. Kaţdý rok počátkem května divadlo hostí mezinárodní divadelní festival Setkání – Stretnutie, viz kapitola Festivaly. [14] Divadlo Malá scéna O něco menší leč také významné je Divadlo Malá scéna, které můţe svým příznivcům nabídnout široký rozsah hraných inscenací a uvolněnou, přátelskou atmosféru. Pyšní se dlouholetým působením ve světě kultury, v roce 2010–2011 započíná jiţ svou osmou divadelní sezónu. [22]
26
Hudební festivaly a koncerty Mezinárodní filmový festival filmů pro děti a mládeţ Festival, který se chlubí dlouholetou tradicí, se poprvé uskutečnil v roce 1960. Právem se tedy řadí mezi nejstarší a největší filmové festivaly svého druhu na světě. Pro město je jeho kaţdoroční konání velkou událostí. Festival probíhá většinou v měsících květen aţ červen. V roce 2010 se jedná jiţ o 50. ročník. Festival nabízí kromě tradiční světové konfrontace filmové tvorby pro děti a mládeţ také bezpočet dalších snímků české a slovenské kinematografie. Navíc kaţdý rok přivítá slavné osobnosti z české i zahraniční filmové scény. [15] FEDO – Mezinárodní festival dechových a folklorních souborů V roce 2010 proběhl jiţ 15. ročník Mezinárodního festivalu dechových a folklorních souborů. Akce se konala v letním měsíci v srpnu. Jedná se o největší přehlídku amatérské kultury ve Zlíně. Začátek festivalu probíhá na náměstí Míru zahajovacím koncertem. Na uskutečnění akce přispívá město Zlín, Ministerstvo kultury ČR, Centrála cestovního ruchu východní Morava a jiní. Festivalu se kaţdým rokem zúčastní jak tuzemské, tak zahraniční dechové a folklorní soubory. [23] Setkání – Stretnutie Jedná se o divadelní festival, nesoutěţního charakteru, který je přehlídkou původní dramatické a inscenační tvorby zejména českých a slovenských divadel. Své počátky má v roce 1995, kdy jej poprvé pořádalo Městské divadlo Zlín, které je jeho pořadatelem i v současnosti. Ve středoevropském kontextu se můţe festival pyšnit ojedinělou dramaturgickou orientací na divadelní novinky - původní hry, adaptace, nové překlady v českých a slovenských premiérách. [16] Filharmonie Bohuslava Martinů Filharmonie Bohuslava Martinů (dříve sídlící v Domě Umění), sídlící v nově postaveném kongresovém centru, nese jméno jednoho z největších českých skladatelů. Repertoár orchestru tvoří téměř všechna symfonická díla různých slohových období, ale i velké mnoţství skladeb současnosti.
27
Pravidelně pořádá dva hudební festivaly. Talentinum, mezinárodní festival mladých koncertních umělců a Harmonia Moraviae, která se zaměřuje na hudbu duchovní a světskou všech ţánrů a stylových období. [17] Majáles Jedná se o jednodenní hudební festival, který probíhá vţdy v měsíci květen, projektovaný studenty Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati. Tento jednodenní hudební festival je uskutečňován v rámci předmětu Komunikační agentura. Vystupuje zde vţdy několik hudebních skupin populárních na české i slovenské hudební scéně. Návštěvníci se mohou zúčastnit volby krále Majáles nebo různých doprovodných soutěţí o hodnotné ceny. [24] Mezi další velmi oblíbené hudební festivaly, které jsou často spojovány s městem Zlín, i kdyţ se konají v nedalekých Vizovicích, se řadí Masters of Rock, jeden z největších metalových festivalů v České Republice a Vizovické Trnkobraní proslavené zejména pojídáním švestkových knedlíků a valašskou slivovicí. Sportovní a zábavní zařízení a akce Barum rally Zlín Jeden z nejznámějších automobilových závodů píše svou historii od roku 1971. Hned dalším rokem vyrostl v součást mistrovství ČSSR v automobilových soutěţích. Závod je
konán
pravidelně
na
konci
srpna.
Oblíbená
soutěţ
přináší
fanouškům
nezapomenutelné motoristické záţitky, díky kterým se zaslouţila o hojnou návštěvnost. Barum rally je rovněţ zařazena mezi elitní evropské soutěţe s nejvyšším koeficientem obtíţnosti. Domácí i světoví piloti se pravidelně utkávají na moderně pojaté a sportovně hodnotné trati. Diváci mohou navštívit nedaleké Slušovice anebo pozoruhodnou show v podobě městské „erzety“ v ulicích Zlína. (11) Stezka zdraví Stezka zdraví na pomezí městských lesů pod Tlustou horou nabízí řadu moţností, jak aktivně vyuţít volný čas. Nabízí se zde moţnosti pro běh, cykloturistiku, dětské hry, posilování a vycházky. K lesnímu altánu, visuté lávce a dalším atrakcím zde umístěným vede několik značených přístupových tras. (9) 28
Areál Lazy Areál je zřízen nad stejnojmennou městskou částí Lazy. Mezi dominantní bod areálu patří altán U spáleného dubu. Je zde několik turistických a cyklistických tras, podél stezek jsou umístěny lavičky, odpočívadla a nechybí ani informační tabule s místními zajímavostmi. (7) Lanové centrum C.V.A.K. Je umístěno v městské části Mladcová. V centru je řada nízkých a vysokých lanových překáţek, které lákají zejména milovníky adrenalinu, ale i ty, kteří rádi překonávají sami sebe. Návštěva lanového centra je moţná po předchozím objednání. (9) Městské Lázně Lázně byly projektovány architektem Vladimírem Karfíkem a jejich dokončení se datuje do roku 1952. Nacházejí se na místě bývalé cihelny firmy Baťa. V areálu jsou dva hlavní bazény, dětský bazén s ohřívanou vodou, výuka potápění, pára, finská sauna, masáţe, spinningové studio, posilovna, občerstvení a jeden venkovní bazén s brouzdalištěm. (7) Zábavní park Galaxie Zábavní park Galaxie je atraktivním místem pro rodinné výlety. Nachází se zde spousta zajímavých atrakcí pro děti. Kaţdá z atrakcí představuje různou planetu nebo galaxii. Všechny atrakce jsou rovněţ bezpečnostně i hygienicky prověřeny a podléhají patřičným předpisům. Rodiče tedy mohou vyuţít čas, kdy si děti hrají a navštívit tamní restauraci, případně se samy zapojit do her. Je zde rovněţ moţnost wi-fi připojení zdarma, čtenářský koutek nebo sledování různých projekcí, vystoupení a programů. [25] ZOO Lešná Zlínská ZOO se nachází 4 km od města směrem na Holešov. Hovoří se o ní jako o vzácném klenotu a právem patří k nejvyhledávanějším zoologickým zahradám v České Republice. Člení se podle světadílů a to dává návštěvníkům tu kouzelnou moc procestovat za jeden den Afriku, Asii, Austrálii i Ameriku. Je zde k vidění více neţ 210 chovaných druhů zvířat, které se nachází v přírodních nebo průchozích expozicích a voliérách. Jedinečný záţitek nabízí tropická hala Yucatan, nebo nádherný zámek Lešná, 29
který je obklopen romantickým anglickým parkem. Zámek blíţe popisuji v odstavci Hrady a zámky. Pobyt v zoo zpříjemňují čtyři stylové restaurace. Závěrem lze tedy říci, ţe Zoo Lešná je oblíbené a návštěvníky vyhledávané místo. (7) Zimní stadion Luďka Čajky Stadion byl uveden do provozu v roce 1957 a je pojmenován po zlínském hráči Luďkovi Čajkovi, který tragicky zemřel na následky zranění při utkání v Košicích. Zimní
stadion
s originální
konstrukcí
zastřešení
tvoří
jádro
sportovního
a
odpočinkového komplexu nedaleko centra. Patří k němu i hala pro míčové hry, která je rovněţ vyuţívána pro pořádání koncertů a nově otevřený stadion s ledovou plochou a laser arénou. Přes léto slouţí příznivcům in-line bruslí. (7) [18] Umělý Svah Lyţařský svah je situován do prostoru za Domem umění. Délka svahu je 220 m a jeho převýšení činí 46 m. Svah je vybaven nejmodernějším zařízením na výrobu technického sněhu. Osvětlení a pravidelná údrţba svahu umoţňují provoz bez ohledu na denní dobu. (7) Mezi další, neméně důleţité, sportovní zařízení se řadí městská veřejná koupaliště, mezi nejznámější patří Koupaliště Riviéra, které se nachází v části Malenovicích. Dalším venkovním koupalištěm je například, Koupaliště „Zelená“ nebo koupaliště Zlín-Louky.
2.2 Selektivní předpoklady cestovního ruchu Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, to znamená přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi. Umoţňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Člení se nejčastěji na předpoklady objektivní a subjektivní. (6) Objektivní předpoklady politické ekonomické demografické
30
Subjektivní předpoklady sociologické ostatní Objektivní předpoklady zahrnují soubor faktorů, které ovlivňují cestovní ruch na daném území. Naproti tomu subjektivní předpoklady ovlivňují rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. Jejich rozhodnutí ovlivňují především rodinné poměry, příslušnost k sociální a profesní skupině a rovněţ i různé psychologické poměry. Neméně důleţitá je módnost určitého střediska nebo oblasti, vliv reklamy a propagace cestovních kanceláří nebo středisek cestovního ruchu a znalost jazyků. (6), (12)
2.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu Neméně důleţitou částí jsou realizační předpoklady. Jak vyplývá jiţ z jejich názvu, umoţňují uskutečnit (realizovat) nároky účastníků cestovního ruchu v oblastech (střediscích) s příznivými lokalizačními podmínkami. Ztvárňují dopravní dostupnost do daných oblastí, jejich vyuţívání k pobytu, sportu, rekreaci či jiným aktivitám. Dělí se na předpoklady dopravní a materiálně-technické. (6) Dopravní předpoklady ţelezniční doprava automobilová doprava vodní vnitrozemská doprava vertikální doprava letecká doprava Materiálně technické předpoklady ubytovací zařízení stravovací zařízení dopravní zařízení jiná zařízení
(12)
31
2.3.1 Dopravní prostředky Dopravní sluţby jsou velice důleţitou a nezbytnou součástí kaţdé destinace, města či samotné oblasti. Umoţňují dostupnost do daného místa, ať uţ se jedná o individuální nebo pravidelnou dopravu. Je tedy samozřejmé, ţe jsou důleţitým faktorem při rozhodování ohledně výběru místa, tak i velkým měřítkem oblíbenosti, případně atraktivity. V následující kapitole se tedy pokusím popsat dostupnost do města Zlín a rovněţ představím dopravu po městě. Ţelezniční doprava Můţeme říct, ţe hlavní nádraţí pro město Zlín je ţelezniční stanice Zlín-střed, která se nachází nejblíţe centru. Město Zlín a jeho industriální zóny jsou připojeny jednokolejnou tratí č. 331 Otrokovice-Zlín střed-Vizovice s motorovou trakcí. Jezdí zde osobní (zastávkové) vlaky a dva expresy. Jeden ráno ze stanice Zlín střed do Prahy hlavního nádraţí a druhý pozdě večer zpět. Téměř veškerá vlaková spojení do ostatních míst České republiky jsou uskutečňovány s přestupem v Otrokovicích, kterými rovněţ prochází II. ţelezniční koridor č. 330 ve směru Polsko – Ostrava- Otrokovice – Břeclav – Rakousko. Přímá spojení v současné době neexistují. Ţeleznice má velký význam i pro cestování po Zlíně, jelikoţ část trati mezi Zlínem a Otrokovicemi je součástí Integrovaného dopravního systému propojeného s městskou hromadnou dopravou. V současné době je připravován projekt modernizace a elektrizace trati s výhybnami v úseku Otrokovice-Zlín a jeho realizace by se měla uskutečnit v letech 2011 aţ 2013. V době mého průzkumu byly uveřejněny informace o pozastavení projektu ze strany ministra dopravy Víta Bárty. [26] (2) Autobusová doprava Autobusové nádraţí ve Zlíně leţí vedle ţelezniční stanice Zlín střed, rovněţ nedaleko centra. Cestující ve městě mohou vyuţít ţákovské či studentské slevy, navíc jsou zde výhody bezhotovostního placení díky čipovým kartám. Mezi významné dopravce, kteří zajišťují pravidelnou dopravní meziměstskou a příměstskou obsluţnost, patří autobusová dopravní společnost ČSAD Vsetín a.s. (a taky ČSAD Uherské Hradiště) a dopravce Karel Housa-Housacar, který provozuje vlastní autobusové nádraţí na nádvoří bývalého Svitu, které vyuţívají jen jeho autobusy. Toto nádraţí leţí hned u hlavního 32
autobusového nádraţí. Většinu dálkové autobusové přepravy zajišťuje kromě ČSAD Vsetín a.s i dopravní společnost Tourbus a.s. a společnost Student Agency na trase Praha-Brno-Zlín. [26] Automobilová doprava Městem prochází silnice první třídy číslo I/49, která vede z Otrokovic přes Zlín, Vizovice aţ k hranicím se Vsetínským krajem. Dále pak silnice druhé třídy číslo II/490 začínající v Přerově, pokračující přes Holešov, Fryšták, Březůvky, Zlín a končící v Biskupicích, další silnice druhé třídy má číslo II/497 a vede ze Zlína přes Bohuslavice u Zlína aţ do Uherského Hradiště. V červnu 2010 byly započaty práce na rozšíření silnice první třídy číslo I/49 na čtyřproudou, jejich dokončení je plánováno v roce 2012. [26] Vodní doprava Vodní dopravu ve městě zajišťuje částečně uměle vytvořený kanál, Baťův kanál, na řece Moravě, který slouţí výhradně pro vodní turistiku a to v období od května aţ do října, viz odstavec Technické památky. Městská hromadná doprava Městskou dopravu zajišťuje Dopravní společnost Zlín-Otrokovice s.r.o., která ve městě provozuje trolejbusovou a autobusovou dopravu. Autobusová i trolejbusová doprava po městě je rozdělena do čtyř tarifních zón a dvou směrů označených písmeny A a B. Autobusové linky jsou označeny čísly 31-36, 51, 53, 55 a 70 a trolejbusové linky jsou označeny čísly 1-4, 6-14 a 18. [27] Integrovaná doprava Zlínská integrovaná doprava (ZID) je dopravní systém, který umoţňuje cestujícím přepravu na území města Zlína a v přilehlých vnějších pásmech na jeden přepravní doklad. Území se dělí na pět pásem označených písmeny A-E. Část ţelezniční trati mezi Zlínem a Otrokovicemi je součástí Integrovaného dopravního systému propojeného s městskou hromadnou dopravou. [28, 29]
33
2.3.2 Materiálně technické předpoklady Ubytovací zařízení Další, rovněţ velmi důleţitou sloţkou pro cestovní ruch, jsou ubytovací sluţby. Jejich kvalita se hodnotí dle několika kritérií a to: úroveň ubytování, velikost ubytovacího zařízení, vybavenost, kvalifikovaný personál a jiné. Ve Zlíně je zastoupeno několik typů ubytovacích zařízení: hotely, penziony, ubytovny a ubytování v soukromí. Je zde jeden pětihvězdičkový hotel, osm tříhvězdičkových, jeden hotel garni a jedenáct penzionů, kategorie čtyřhvězdičkového hotelu ve Zlíně své zastoupení nemá. Dle českého statistického úřadu je celkový počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních za rok 2009 roven počtu 1 182. Za hromadná ubytovací zařízení jsou povaţovány objekty s alespoň 5 pokoji nebo 10 lůţky, které slouţí k cestovnímu ruchu. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v obcích Zlínského kraje podle kategorie ubytovacího zařízení v roce 2008, konkrétně ve městě Zlín, dosahuje podle aktuálních statistik zveřejněných českým statistickým úřadem počtu 42 062 hostů a 109 458 přenocování v součtu všech kategorií. Celkový přehled je velmi pěkně zpracován na internetových stránkách www.zlin.eu v sekci Ubytování. [30] Hotel Atrium***** Tento pětihvězdičkový hotel se nachází na ulici Lešetín nedaleko centra. Nabízí 21 nadstandardních pokojů a 7 specifických apartmánů. Dále jsou zde k vyuţití konferenční a jednací místnosti, wellnes centrum, Piano bar a nechybí ani atraktivní restaurace. Hotel Moskva *** Hotel Moskva byl postaven v roce 1932 v období „baťovského“ rozvoje. Nachází se přímo v centru města. Svým hostům nabízí nejen přespání, ale i řadu doplňkových sluţeb v podobě whirpoolu, bowlingu, casina, fitness a dalších aktivit. Pro gurmány je zde moţnost návštěvy čínské, mexické, řecké a jiné restaurace.
34
Hotel Ondráš *** Velmi oblíbený tříhvězdičkový hotel se nachází v samém centru města. Kapacita hotelu je 26 pokojů s 54 lůţky a dvěma apartmány. Součástí hotelu je nová restaurace, bar, kavárna, jedním slovem PUB, která se právem řadí mezi jednu z nejpěknějších hospůdek v kraji. Svou celkovou atmosférou působí hotel velmi příjemně. Koliba U Černého medvěda Penzion se nachází u zimního stadionu a svým hostům nabízí ubytování v sedmi dvoulůţkových pokojích a dvou apartmánech, komfortně zařízených. Restaurace s otevřeným ohništěm nabízí tradiční i světovou kuchyni. Penzion UNO Penzion se nachází na ulici Nivy. Má k dispozici 10 dvoulůţkových pokojů s vlastním sociálním zařízením. V příjemném prostředí restaurace se konají mimo jiné i svatební hostiny, rodinné oslavy, maturitní večírky a tak dále. Vytvoření rezervace je moţné buď telefonicky nebo on-line. Stravovací zařízení Tak jako jsou pro cestovní ruch nezbytné ubytovací sluţby, jinak tomu není ani u sluţeb stravovacích, proto se rovněţ řadí mezi důleţité předpoklady cestovního ruchu, které přispívají k jeho rozvoji. Nejedná se pouze o splnění základních potřeb výţivy, nýbrţ o celkový záţitek, který občas příjemné posezení u chutného pokrmu dokáţe přinést. Z toho důvodu by se stravovací sluţby neměly podceňovat. Nejedná se pouze o jídlo, nýbrţ o celkový estetický a gurmánský poţitek. Ve Zlíně je k nalezení velká řada míst, kde právě tyhle poţitky můţete získat. Jsou zde různé tematické hospůdky, pivnice, krásná restaurační zařízení, vinárny a vinné sklepy, kavárny a čajovny, pizzerie, rychlá občerstvení a nechybí ani cukrárny. Pro příklad uvedu alespoň některé, dle mého názoru, z nejoblíbenějších restaurací a z nejznámějších hospod a klubů. Některé z restaurací jsou součástí ubytovacích zařízení. Celkový přehled je velmi pěkně zpracován na internetových stránkách www.zlin.eu v sekci Stravování.
35
Restaurace Vyhlídka Tato nekuřácká restaurace se nachází na ulici Okruţní a svým návštěvníkům nabízí kromě jedinečného výhledu na město také výbornou kuchyni, posezení u krbu, rovněţ venkovní posezení a kryté parkoviště. Pro rodiče s dětmi je zde přichystané speciální menu. Restaurace Potrefená Husa Restaurace se nachází téměř v centru města. K příjemné atmosféře přispívá nejen kvalitní obsluha a dobré jídlo, ale i zajímavě řešený interiér. Za povšimnutí stojí originální barová stěna, z níţ vystupují otisky husích šlápot a lahve Staropramenu. Hosté se mohou těšit na řadou točených i lahvových piv a na jídelním lístku nechybí nabídka nejrůznějších kulinářských specialit. Tam Tam restaurace Restaurace se nachází v druhém patře obchodního centra Zlaté jablko na náměstí Míru, přímo v centru města. Téměř celá nekuřácká restaurace, kromě salonku vyhrazeného pro nekuřáky, nabízí svým hostům převáţně světovou kuchyni, nechybí však ani nabídka české a regionální kuchyně. Estetický záţitek podtrhuje moderní klimatizovaný interiér. Canada Pub Nově zrekonstruovaná pivnice a pizzerie se nachází nedaleko autobusového nádraţí na ulici Gahurova. Klimatizovaná restaurace nabízí aţ sedm druhů točených piv, s příjemným posezením na dvou zahrádkách. Moţnost připojení WIFI zdarma. Golem Gambrinus club Oblíbený podnik se nachází na ulici náměstí Práce, nedaleko centra. Nabízí příjemné posezení jak v zajímavě řešeném interiéru, tak za příznivého počasí i na venkovní zahrádce. Konají se zde pravidelně koncerty a vystoupení nejrůznějších hudebních skupin.
36
Jiná zařízení Zlín nabízí širokou škálu vyuţití času jak pro návštěvníky, tak i pro místní. V současné době se ve městě rychle rozvíjí nákupní turistika, a to díky dvěma velkým obchodním centrům, které zde byly postaveny. Nákupní centra nabízí obsáhlý výběr moţností pro strávení volného času. Jedná se o nespočet obchůdků, příjemných posezení, kaváren, restaurací nebo návštěvy multikina. Nákupní centrum Zlaté Jablko, umístěné přímo v centru města, se v poslední době stalo častým a oblíbeným místem návštěvy. Další nákupní centrum, zvané Čepkov, je umístěno hned vedle autobusového nádraţí. Dobře volená umístění u obou center zaručují nepřetrţitou návštěvnost. Za zmínku rovněţ stojí nově postavené Kongresové centrum, které se nachází v centru města. Tato moderně navrţená budova tvoří komplex s Univerzitním centrem. Je určena pro pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí. Zároveň je novým sídlem pro zlínskou Filharmonii Bohuslava Martinů.
3 Podpora na rozvoj cestovního ruchu Centrála cestovního ruchu Východní Moravy Je zaloţena od roku 2007 a to Zastupitelstvím Zlínského kraje. Mezi její hlavní úkoly patří podpora ekonomického rozvoje kraje, navýšení zaměstnanosti a celkové návštěvnosti v jednotlivých turistických oblastech z hlediska cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Provoz společnosti je financován z rozpočtu kraje, marketingové aktivity jsou hrazeny v rámci projektů, které jsou předloţeny do Regionálního operačního programu (ROP). V roce 2010 činily příspěvky z ROP celkem 58 milionů korun. Další dva projekty, které společnost předloţila do ROP, jsou zaměřené na podporu domácího cestovního ruchu a příjezdové turistiky, měly by být realizovány v období 2011 aţ 2014 v celkové finanční výši 48 milionů korun. V červnu 2010 získala společnost za svou práci prestiţní národní cenu Destinační management ČR. [35]
Kampaň: Letos se jezdí k nám! Kampaň, organizovaná Centrálou cestovního ruchu Východní Moravy byla uskutečněna z důvodu intenzivní propagace Východní Moravy jako destinace vhodné pro trávení dovolené, rovněţ na podporu letní turistické sezóny ve Zlínském kraji. [35] 37
Moravská jantarová stezka I a II (MJS I a MJS II) Projekt vznikl rovněţ na popud Centrály cestovního ruchu Východní Moravy na podporu příjezdového cestovního ruchu. Kvůli jeho realizaci se spojily dva moravské kraje, Zlínský a Olomoucký. Prioritním cílem projektu je představení regionu Moravy a Slezska a tím přilákat jak domácí, tak i zahraniční klientelu. Výsledkem projektu MJS I je turistický produkt zaměřený svou nabídkou na východní klientelu – Rusko, Bělorusko, Ukrajinu, Litvu a další. Oproti tomu záměrem projektu MJS II je vytvoření atraktivní nabídky pro západní trhy – Německo, Rakousko a Itálii. [31] Projekt Turistický informační portál Zlínského kraje Hlavním záměrem projektu bylo ztvárnění informačního portálu cestovního ruchu, jehoţ prioritou by bylo sjednocovat, doplňovat a aktualizovat stávající informační aktivity pro cestovní ruch. Projekt byl realizován v letech 2005 aţ 2008 a to jako společný regionální operační program na podporu rozvoje cestovního ruchu. [32] Projekt společná propagace turistických oblastí Zlínského Kraje Projekt byl realizován v letech 2005 aţ 2007, rovněţ jako společný regionální operační program na podporu rozvoje cestovního ruchu. Jeho celkový rozpočet činil 15 529 000 Kč. Hlavním cílem bylo zhotovení materiálů vztahujících se na propagaci Zlínského kraje jako destinaci cestovního ruchu. Opěrným pilířem je jednotná grafická a designová úprava propagačních materiálů, která má za úkol sjednocovat a propojovat stávající propagační aktivity jednotlivých Turistických oblastí Zlínského kraje. Dané materiály jsou poté rovněţ prezentovány na tuzemských a zahraničních výstavách a veletrzích cestovního ruchu. [33] Regionální operační program NUT II Střední Morava (ROP SM) Je určen pro region soudrţnosti Střední Morava. Program se zaměřuje na vzájemnou spolupráci mezi Zlínským a Olomouckým krajem. Skládá se ze čtyř prioritních os. První osa má na starost dopravu, druhá osa zajišťuje integrovaný rozvoj a obnovu regionu, třetí osa se zaměřuje na cestovní ruch a čtvrtá má na starosti technickou pomoc. Mimo jiné se ROP SM specifikuje na zlepšení dopravní dostupnosti, modernizace prostředků veřejné dopravy, podporuje rozvoj infrastruktury i sluţeb cestovního ruchu. Rovněţ se zabývá zkvalitněním ţivotních podmínek, zlepšením 38
vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury. Na prioritní osu 3 (cestovní ruch) je z fondu EU vyčleněno 121,6 mil. Euro, coţ činí přibliţně 18,5% ROP SM. Finance jsou pouţívány například na rozvoj lázeňského cestovního ruchu, kongresové turistiky, rekonstrukci kulturních či technických památek, propagaci regionálních produktů cestovního ruchu a další. [34]
39
PRAKTICKÁ ČÁST 4 Dotazníkové šetření 4.1 Cíl dotazníkového šetření Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zmapovat postoje a názory účastníků cestovního ruchu ve Zlíně. Zjistit klíčové faktory při volbě destinace (turistické oblasti města), kterou chtějí navštívit. Dále jsem zjišťovala hlavní a vedlejší aspekty, které jsou povaţovány za důleţité při výběru cílové destinace. V dotazníkovém šetření jsem se také zaměřila na turistické zajímavosti, které by respondenti rádi navštívili i ty které uţ znají. Na základě prezentovaných zjištění získaných v dotazníkovém průzkumu jsem určila silné a slabé stránky města ve vztahu k cestovnímu ruchu a na jejich základě navrhla moţné opatření.
4.2 Metodika průzkumu Ke zpracování mého průzkumu, který probíhal v období od dubna do poloviny září roku 2010, jsem zvolila dotazníkovou metodu. Cílovou skupinou respondentů se stali náhodní kolemjdoucí, muţi i ţeny, které jsem osobně oslovovala na frekventovaných místech ve městě, například v centru města, na náměstí Práce, náměstí Míru a jiných. Mou cílovou skupinou měli být všichni účastníci cestovního ruchu, bez ohledu na to, zda ve Zlíně ţijí nebo ne. Proto jsem měla v úmyslu svou výzkumnou část rozdělit na skupinu místních a skupinu turistů, kteří do Zlína přicestovali. Pouze 20 dotazovaných z celkového výzkumného souboru 150 respondentů bylo místních, rozhodla jsem se, z důvodu nedostatečného výzkumného vzorku, počítat pouze se 130 respondenty jako s konečným výzkumným vzorkem. Při tvorbě svého dotazníku jsem se inspirovala internetovými zdroji, konkrétně Analýzou cestovního ruchu města Luhačovice, Zlína a turistické oblasti Zlínsko, prováděnou agenturou ARC Mikulov z roku 2006. Dotazník se skládá z 16 otázek, z nichţ deset otázek je uzavřených, šest kombinovaných a jedna otázka otevřená. Na začátku dotazníku je stručný úvodní text. Dotazník byl rozdělen do dvou částí. První část se zaměřuje na důleţité informace potřebné pro výzkum, tedy kolikrát respondenti 40
navštívili město, s kým nejčastěji cestují, jakou formu dopravy preferují, jaké zajímavosti ve městě si přejí navštívit, nebo naopak jiţ navštívili, kolik financí jsou ochotni investovat a tak dále, druhá část se zaměřuje na obecné informace o respondentech, jejich věk a pohlaví. Otázky jsem se snaţila formulovat přehledně a srozumitelně. Součástí tvorby dotazníku byla i nezbytná pilotáţ, kdy jsem dotazník dříve neţ respondentům, dala vyplnit rodině a kamarádům, abych zjistila, zda je opravdu srozumitelný. Poté jsem se vydala do ulic Zlína.
41
4.3 Výsledky průzkumu a jeho grafické zpracování V této kapitole se zaměřuji na údaje a data, které jsem nashromáţdila během svého průzkumu a které vyplynuly z dotazníkového šetření. Pro lepší přehlednost a názornost uvádím jednotlivé otázky, odpovědi a výsledky průzkumu v přehledných tabulkách, grafech. Otázka 1: Navštívil/a jste někdy Zlín? Tabulka č. 1
Moţnost odpovědi
Počet
[%]
a)
ne, jsem tu poprvé
27
18,0
b)
ano, byl/a jsem zde 1-3 krát
63
42
c)
ano, navštěvuji Zlín pravidelně
40
26,7
d)
ve Zlíně ţiju
20
13,3
150
100,0
Celkem
Graf č. 1
Z celkového počtu 150 respondentů odpovědělo celkem 63 dotazujících (42%), ţe ve městě byli 1-3 krát. Druhou nejčastější odpovědí byla moţnost c), ţe město navštěvují pravidelně. 27 dotazovaných (18%) odpovědělo, ţe jsou ve městě poprvé a celkem 20 respondentů (13,3%) bylo místních. Ty jsem ze svého celkového počtu respondentů vyčlenila, z důvodu nedostatečného výzkumného vzorku a nadále pracuji se 130 respondenty.
42
Otázka 2: Jaký byl/je důvod Vaší návštěvy města? (moţnost více odpovědí) Tabulka č. 2 Moţnost odpovědí
Počet
[%]
historie
57
17,3
b)
pobytový – rekreace, pobyt v přírodě, relaxace
10
3
c)
společenský – zábava, společenské vyţití s přáteli, kino, noční ţivot
72
21,8
d)
turistika a sport – cykloturistika, pěší túra, bazén, fitcentrum, vodní turistika
21
6,4
e)
zdraví – lázně, léčení
12
3,6
f)
nákupy
54
16,4
g)
návštěva příbuzných
50
15,2
h)
pouze projíţdím
12
3,6
42
12,7
330
100
a)
poznávací – návštěva turistických atraktivit, folklor, architektura, památky,
ch) ostatní – práce, studium, sluţební cesta Celkem
Graf č. 2
V dané otázce mohli respondenti volit více neţ jednu odpověď. Z celkového počtu 330 odpovědí celkem 72 dotazovaných (21,8%) jako hlavní důvod návštěvy uvedlo společenské vyţití s přáteli nebo rodinou. Druhou nejčastější odpovědí bylo poznání města, návštěva turistických zajímavostí, architektura, památky, historie. Jako ne příliš podstatný důvod své návštěvy povaţují lidé odpověď b) čili pobyt v přírodě, relaxaci, rekreaci. Z grafu tedy vyplývá, ţe mezi nejčastější tři důvody návštěvy města patří společenské vyţití, poznávací a nákupní turistika.
43
Otázka 3: Jaká je průměrná délka Vašeho pobytu? Tabulka č. 3
Moţnost odpovědi
Počet
[%]
a) několik hodin (bez přenocování)
75
57,7
b) 1-3 dny
30
23
25
19,3
130
100
c)
4 a více dnů Celkem
Graf č. 3
Z grafu vyplývá, ţe průměrná délka pobytu je několik hodin, bez přenocování. Tuhle odpověď zvolilo 75 respondentů (57,7%), 30 dotazovaných (23%) ve městě tráví 1-3 dny a jenom 25 dotazovaných (19,3%) tráví ve městě 4 a více dnů. Výzkum tedy prokázal, ţe dlouhodobý pobyt ve městě není aţ tak častý.
44
Otázka 4: V případě, ţe zůstáváte přes noc, kterých ubytovacích sluţeb vyuţíváte? Tabulka č. 4
Moţnost odpovědi a)
hotel *** a více
b)
hotel * aţ **
c)
penzion, motel
d)
Počet
[%]
26
47,3
0
0
12
21,8
ubytování v soukromí
2
3,6
e)
chata/chalupa
0
0
f)
u známých/příbuzných
15
27,3
g)
jiné
0
0
55
100
Celkem Graf 4: Uţité ubytování
Respondenti, kteří v předešlé otázce zvolili odpověď a) tedy pár hodin bez přenocování, nejsou do čtvrté otázky započítáni. Celkový počet dotazovaných v téhle otázce je 55 respondentů, z nichţ 26 (47,3%) odpovědělo, ţe by v případě přenocování zvolili hotel se třemi a více hvězdičkami. 12 dotazovaných (21,8%) by zvolilo penzion případně motel a 15 respondentů (27,3%) by vyuţilo přenocování u známých nebo příbuzných. Ţádný z dotazovaných nezvolil chatu ani chalupu, případně jedno aţ dvouhvězdičkový hotel. Z grafu tedy vyplývá, ţe nejčastěji volené ubytování mezi návštěvníky je tří a více hvězdičkový hotel.
45
Otázka 5: Které zajímavosti a kulturní akce ve Zlíně jste při svém pobytu navštívil/a? (moţnost více odpovědí) Tabulka č. 5 Moţnost odpovědí a)
Zoo a Zámek Lešná
b)
Počet
[%]
100
26,3
Budova mrakodrapu 21
42
11
c)
Obuvnické muzeum
30
7,9
d)
Vila T. Bati
24
6,3
e)
Mezinárodní filmový festival
30
7,9
f)
Barum rally Zlín
20
5,3
g)
Baťův kanál
39
10,3
h)
Lázně Zlín, Městské lázně
21
5,5
ch)
Městské divadlo
39
10,3
i)
Muzeum Jihovýchodní Moravy
12
3,2
j)
Lanové centrum C. V. A. K.
3
0,7
k)
jiné
20
5,3
380
100
Celkem
Graf č. 5
46
Součet všech odpovědí je 380. Jednoznačně nejčastější odpovědí volenou respondenty se stala Zoo a Zámek Lešná, celkem 100 hlasů (26,3%). Dalšími nejznámějšími a nejčastěji navštěvovanými místy jsou Mrakodrap, tak zvaná „jednadvacítka“ a stejný počet hlasů (39) dostalo Městské divadlo a Baťův kanál. Jiná moţnost získala 20 hlasů, nejčastěji se zde vyskytovala odpověď koupaliště, hudební koncerty, kino, fotbalové utkání, zimní stadion, knihovna nebo ţádné. Z grafu tedy vyplývá, ţe první místo v ţebříčku návštěvnosti získává velkolepá Zoo Lešná, společně se Zámkem, který se nachází v jejím středu.
47
Otázka 6: S kým cestujete? Tabulka č. 6
Moţnost odpovědí
Počet
[%]
a)
sám/sama
16
12,3
b)
s rodinou
50
38,5
c)
s kamarády/známými
64
49,2
d)
se zájezdem
0
0
130
100
Celkem Graf č. 6
Většina respondentů, celkem 64 (49,2%), odpovědělo, ţe cestuje s kamarády nebo příbuznými. 50 dotazovaných (38,5%) cestuje s rodinou, 16 dotazovaných (12,3%) volí samotnou cestu a nikdo z tázaných respondentů nezvolil odpověď d) čili cestování se zájezdem.
48
Otázka 7: Jaký jste pouţili dopravní prostředek? Tabulka č. 7
Moţnost odpovědí
Počet [%]
a)
osobní automobil (motocykl)
78
60
b)
vlak
17
13
c)
autobus
30
23
d)
pěšky
0
0
e)
kolo
5
4
f)
jiné
0
0
130
100
Celkem Graf č. 7
Z celkového počtu 130 dotazovaných odpovědělo 78 (60%), ţe při své cestě volí osobní automobil. Druhým nejčastějším dopravním prostředkem byl autobus, celkem 30 dotazovaných (23%). 17 respondentů (13%) pouţilo vlak a 5 respondentů (4%) se dopravilo do města na kole. Nikdo nezvolil jinou moţnost ani pěšky. Z grafu tedy vyplývá, ţe nejčastějším zvoleným způsobem dopravy, je pohodlí osobního automobilu.
49
Otázka 8: Co Vás první napadne, kdyţ se řekne Zlín? Následující otázka je otázkou volnou. Zpracování volných odpovědí bylo velmi nepřesné, protoţe respondenti odpovídali různě a následná interpretace výsledků do grafu by nebyla příliš srozumitelná. Nejčastěji návštěvníci zmiňovali jméno Tomáše Bati, jeho obchodní společnost, Baťovy domky, obuv, Baťovy dřeváky, Baťův kanál, zdravé a univerzitní město, město zeleně. Dále někteří respondenti uváděli Zoo Lešná, hokej, Mrakodrap 21, architekturu nebo velkou vzdálenost od místa jejich bydliště. Z odpovědí, které jsem získala, se utvrdilo mé mínění, ţe většina lidí si pod pojem Zlín vybaví Tomáše Baťu a věci s ním spojené. Tato osobnost je pro město velmi významná, Zlín se celá staletí a i v současné době nachází v jeho stínu. Dle mého názoru je však město významné i jinými událostmi neţ jen osobností Tomáše Bati.
50
Otázka 9: Ohodnoťte infrastrukturu a vybavenost města Zlín? (1-velmi dobře, 2-dobře, 3-špatně, 4-velmi špatně) Tabulka č. 9 Ubyt.
Stravo.
%
sluţby
sluţby
1
2
1,6
2
116
89,2
3
12
9,2
7
4
0
0
0
130
100
130
Celkem
11
%
Doprava
Sportovní
%
aktivity
%
Společe.
Sluţby
%
vyţití
TIC 5
%
8,4
4
3
30
23,1
61
46,9
3,8
112 86,2
93
71,5
95
73,1
61
46,9
5,4
33
25,5
5
3,8
8
6,2
1
0,8
0
0
0
0
0
0
0
0
0
100
130
100
130
100
130
100
130
100
124 95,4
Pro přehlednou interpretaci výsledků uvádím pokaţdé samostatný graf pro jednotlivé druhy sluţeb. Graf č. 9-1
Z grafu vyplývá, ţe 89,2% čili 116 respondentů ohodnotilo ubytovací sluţby jako dobré. 12 dotazovaných (9,2%) zvolilo odpověď špatně a pouze 2 respondenti (1,6%) hodnotili ubytovací sluţby jako velmi dobré. Ţádný z oslovených jedinců nezvolil moţnost velmi špatně. Graf č. 9-2
51
Nejvíce respondentů, celkem 112 (86,2%), hodnotilo stravovací sluţby jako dobré. Druhou nejčastější odpovědí byla moţnost velmi dobře, ji zvolilo 11 dotazovaných (8,4%) a jenom 7 respondentů (5,4%) hodnotilo sluţby jako špatné. Ţádný z respondentů nezvolil moţnost velmi špatně. Graf č. 9-3
Celkem 93 dotazovaných (71,5%) hodnotilo dopravní infrastrukturu jako dobrou. 33 respondentů (25,5%) zvolilo moţnou odpověď špatně. A celkem 4 dotazovaní (3%) hodnotili dopravní sluţby jako velmi dobré. Odpověď velmi špatně nezvolil ţádný z oslovených návštěvníků. Graf č. 9-4
Jako dobré hodnotilo sportovní aktivity dohromady 95 dotazovaných (73,1%). Druhou nejčastější odpovědí byla moţnost velmi dobře, kterou zvolilo celkem 30 respondentů (23,1%). Celkem 5 (3,8%) z oslovených kolemjdoucíh uvedlo odpověď špatně a ţádný z celkového počtu dotazovaných neuvedl odpověď velmi špatně.
52
Graf č. 9-5
Z grafu vyplývá, ţe u dvou moţných hodnocení je stejný počet odpovědí. Konkrétně 61 respondentů (46,9%) zvolilo odpověď velmi dobře a rovněţ tak stejný počet respondentů hodnotí společenské vyţití ve Zlíně jako dobré. 8 z oslovených osob hodnotí sluţby jako špatné, jako velmi špatné nehodnotil sluţby nikdo. Graf č. 9-6
124 z oslovených návštěvníků hodnotí sluţby Turistického informačního centra města Zlín jako dobré. Velmi dobře je se sluţbami spokojeno celkem 5 dotazovaných (3,8%). 1 respondent (0,8%) označil sluţby jako špatné a ţádný z návštěvníků si nemyslí, ţe sluţby informačního centra jsou velmi špatné. V souhrnném hodnocení můţeme říci, ţe nejlépe hodnoceny jsou sluţby společenské, které získaly nejvíce odpovědí v hodnocení velmi dobře (61; 46,9%). Odpověď dobře se stala celkově převaţující u všech kategorií, na které respondenti odpovídali. Pro město je to celkem pozitivní zpráva, jelikoţ převáţná většina návštěvníků povaţuje infrastrukturu a vybavenost města za dobrou. Co se týče nejhůře hodnocené sluţby (odpověď špatně), stala se jí dopravní infrastruktura, která získala 33 hlasů (25,5%). Pro město je to impulz, které sluţby vylepšit, aby přilákali více návštěvníků.
53
Otázka 10: Znáte některé z těchto kulturních akcí pořádané městem Zlín? (moţnost více odpovědí) Tabulka č. 10 Moţnost odpovědi
Počet
[%]
a)
FEDO (festival dechové hudby)
10
2,5
b)
Barum rally Zlín
94
23,5
c)
Majáles
60
15
d)
Divadelní festival Setkání
9
2,2
e)
Bambiriáda
30
7,5
f)
Den Země
40
10
g)
Fotografická soutěţ města Zlín
12
3
h)
Mezinárodní filmový festival
135
33,8
ch)
Jiné
10
2,5
400
100
Celkem
Graf č. 10
U téhle otázky mohli respondenti zvolit více odpovědí. Souhrnný součet odpovědí tak dosáhl velikosti 400. Z grafu vyplývá, ţe jednoznačně nejznámější kulturní událostí města Zlín je Mezinárodní filmový festival pro děti a mládeţ, který získal nejvíce odpovědí, celkem 135 (33,8%). Druhou nejznámější událostí s celkovým počtem odpovědí 94 (23,5%) je automobilový závod Barum rally. Na moţnost jinou většinou respondenti uváděli různé koncerty nebo hudební festivaly konané v nedalekých Vizovicích (Masters of rock, Trnkobraní). 54
Otázka 11: Které aspekty jsou pro Vás při cestování důleţité? (1-důleţité, 2-méně důleţité, 3-nedůleţité) Tabulka č. 11 Moţnosti odpovědí 1 příroda a ţivotní prostředí
%
2
%
3
%
Celkem
Celkem
osob
%
72
55,4
51
39,2
7
5,4
130
100
111
85,4
19
14,6
0
0
130
100
60
46,2
56
43,1
14
10,7
130
100
9
6,9
53
40,8
68
52,3
130
100
dopravní dostupnost
21
16,2
88
67,6
21
16,2
130
100
nákupní moţnosti
17
13,1
79
60,7
34
26,2
130
100
kultura, památky, společenský ţivot, zábava sport, aktivní rekreace, turistika, rekreační sport zdravotní – návštěva/pobyt v lázních, léčení, regenerace
Pro lepší přehlednost výsledků uvádím na kaţdou odpověď samostatný graf. Graf č. 11-1
Přírodu a ţivotní prostředí označilo za důleţitý aspekt při cestování celkem 72 respondentů (55,4%). 51 (39,2%) z oslovených návštěvníků uvedlo, ţe jsou pro ně aspekty přírody a ţivotního prostředí méně důleţité a jenom 7 ( 5,4%) dotazovaných je označilo za nedůleţité. Graf č. 11-2
55
Celkem 111 (85,4%) respondentů povaţuje za nejdůleţitější aspekt při cestování kulturu, památky a společenské vyţití. Za méně důleţité je povaţuje 19 osob (14,6%). Jako nedůleţité je nehodnotil ţádný z oslovených kolemjdoucích. Graf č. 11-3
Nejlépe hodnocené odpovědi v daném grafu jsou poměrně vyváţené. Sport, turistiku a rekreaci povaţuje za důleţitou celkem 60 dotazovaných (46,2%), jako méně důleţitou ji vidí 56 osob (43,1%) a zbývajících 14 respondentů (10,7%) ji hodnotí jako nedůleţitou. Graf č. 11-4
Zdravotní aspekty byly hodnoceny nejhůře ze všech moţných rozhodujících aspektů, které měli respondenti k dispozici. Za nedůleţité je označilo celkem 68 (52,3%) oslovených návštěvníků, 53 (40,8%) dotazovaných vidí zdravotní aspekty jako méně důleţité a jenom 9 (6,9%) osob povaţuje zdravotní aspekty za důleţité.
56
Graf č. 11-5
Dopravní dostupnost jako méně důleţitou hodnotilo celkem 88 respondentů (67,6%). Stejný počet dotazovaných 21 (16,2%) označil dopravní dostupnost jak za důleţitou, tak i nedůleţitou. Graf č. 11-6:
Nákupní moţnosti byly nejčastěji respondenty hodnoceny jako méně důleţité (60,7%). Druhou nejčastěji volenou odpověď, a to ţe nákupní moţnosti jsou pro mnohé návštěvníky nedůleţité, zvolilo 34 (26,2%) dotazovaných. 17 (13,1%) zbývajících hodnotí nákupní moţnosti jako důleţité. Ze souhrnného hodnocení vyplývá, ţe mezi jendoznačně nejdůleţitější aspekty při cestování patří kultura, památky, společenský ţivot a zábava, na které odpovědělo celkem 111 respondentů. Nejvíce odpovědí v sekci méně důleţité, získala dopravní dostupnost, ceklem 88 respondentů. Za nejméně důleţitý aspekt při cestování zvolili respondenti zdravotní účel, celkem 68 dotazovaných.
57
Otázka 12: Kolik jste ochotni investovat peněz na osobu/dne v Kč? (bez cestovních výloh) Tabulka č. 12
Moţné odpovědi
Ubytování [%] Stravování
[%]
Vedlejší
[%]
výdaje/nákupy
0-200 Kč
68 52,3
16
12,3
18
13,8
201-500 Kč
40 30,8
94
72,3
86
66,2
501-800 Kč
20 15,4
20
15,4
25
19,2
801 Kč a více Celkem
2
1,5
0
0
1
0,8
130
100
130
100
130
100
Graf č. 12-1
Nejvíce respondentů, celkem 68 (52,3%),
je ochotno do ubytování investovat
maximální obnos do 200 Kč. Druhou nejčastější odpovědí respondenti vybrali částku do 500 Kč, kterou zvolilo celkem 40 (30,8%) respondentů. Jenom dva dotazovaní by byli ochotni investovat do ubytování 801 a více Kč.
58
Graf č. 12-2
Z grafu vyplývá, ţe převáţná většina dotazovaných, celkem 94 (72,3%), investuje do stravovávní 201 – 500 Kč. Druhou nejpočetnější skupinou je 20 respondentů (15,4%), kteří by do stravování investovali 501 – 800 Kč. Ţádný ze 130 respondentů by za stravování ve městě nedal 801 a více Kč. Graf č. 12-3
Celkem 86 respondentů (66,2%) odpovědělo, ţe do vedlejších výdajů a nákupů investuje 201 – 500 Kč. 25 dotazovaných (19,2%) zvolilo odpověd 501 – 800 Kč, 18 respondentů (13,8%) odpovědělo 0 – 200 Kč a pouze jeden respondent by investoval do vedlejších výdajů a nákupů 801 a více Kč.
59
Otázka 13: Kde získáváte informace o Zlíně? (moţnost více odpovědí) Tabulka č. 13
Moţnosti odpovědí
Počet
[%]
a)
turistické informační centrum Zlín či jiné
10
4,6
b)
média (rádio, TV)
30
13,9
c)
internet
100
46,3
d)
cestovní kanceláře, agentury
5
2,3
e)
propagační materiály, průvodce
10
4,6
f)
tipy od příbuzných, známých
60
27,8
g)
informace od personálu ve sluţbách
1
0,5
216
100
Celkem Graf č. 13
Z celkového počtu 216 odpovědí, jendoznačně převaţuje moţnost internet, která získala 100 hlasů (46,3%). V dnešní uspěchané době je internet rychlým a poměrně dostačujícím informačním zdrojem, jak se prokázalo i v mém průzkumu. Druhým nejčastějším zdrojem informací jsou tipy od příbuzných a známých, které získaly celkem 60 hlasů (27,8%) a nejméně vyuţívanou kategorií, která získala 1 hlas jsou informace od personálu ve sluţbách.
60
Otázka 14: Odkud pocházíte? Tabulka č. 14
Moţnost odpovědi
Počet
[%]
a)
Zlín a okolí do 4 km
20
13,30
b)
5-40 km
65
43,3
c)
41-80 km
55
36,7
d)
81 km a více
10
6,7
150
100,00
Celkem
Graf č. 14
V následující otázce je celkový počet respondentů 150, z toho 20 dotazovaných (13,3%) odpovědělo, ţe pochází ze Zlína nebo okolí do 4 km, z toho důvodu se můj zkoumaný vzorek zúţil na 130 respondentů, blíţe vysvětluji v kapitole 2.2 Metodika průzkumu. Největší skupina dotazovaných, celkem 65 (43,3%), patří do skupiny 5 – 40 km, z toho vyplývá, ţe město je nejvíce populární mezi návštěvníky z blízkého okolí. V těsné blízkosti je skupina je 41 – 80 km, na kterou odpovědělo celkem 55 (36,7%) respondentů. Celkem 10 dotazovaných (6,7%) pochází z míst, které jsou vzdálenější neţ 81 km, konkrétně se jedná o Broumov, Šitbořice ČR, Louny, Poděbrady, Most, Třebíč, Bruntál, Nymburk, Planá u Mariánek, Modřice-Brno venkov.
61
Otázka 15: Jaké je Vaše pohlaví? Tabulka č. 15
Moţnost odpovědí
Počet
[%]
a)
muţ
43
33,1
b)
ţena
87
66,9
130
100
Celkem Graf č. 15
Z následujícího grafu vyplývá, ţe nejčastějšími návštěvníky města jsou ţeny. Jejich celkový počet ze zkoumaného vzorku, čili 130 dotazovaných, činí 87 (66,9%). Téměř o polovinu, celkem 43 respondentů (33,1%) je muţského pohlaví.
62
Otázka 16: Jaký je Váš věk? Tabulka č. 16
Moţnost odpovědi a)
do 17 let
b)
Počet
[%] 0
0
18-25
64
49,5
c)
26-35
35
26,4
d)
36-45
12
9,3
e)
46-55
16
12,4
f)
56 a více let
3
2,4
130
100
Celkem
Graf č. 16
Z následujícího grafu vyplývá, ţe nejpočetnější věková skupina návštěvníků je mezi 18 - 25 lety. Do této kategorie spadá z celkového počtu 130 respondentů celkem 64 dotazovaných (49,5%). Druhá nejpočetnější skupina s celkovým počtem odpovědí 35 (26,4%), je kategorie 26 - 35 let. Ţádný z respondentů nebyl mladší 17 let. V grafu tedy jasně převládají studenti a mladí lidé.
63
4.4 Hodnocení průzkumu Po vyhodnocení mého průzkumu se ukázalo, ţe nejčastějšími návštěvníky města Zlín jsou studenti a mladí lidé ve věku 18 aţ 25 let. Město Zlín má výhodnou polohu, můţeme říci, ţe se nachází uprostřed přírodních krás, které se skrývají v jeho blízkém okolí, navíc se zde nachází velká řada pozoruhodných míst a atraktivit. Z průzkumu ovšem vyplynulo, ţe většina turistů, kteří navštěvují město, pochází z blízkého okolí Zlína, vzdáleného maximálně do 40 km. Nabízí se tedy otázka: Proč Zlín nenavštěvují lidé ze vzdálenějšího okolí? Z prostudované literatury vyplynulo, ţe město má sice výhodnou polohu, nicméně jeho dopravní dostupnost je omezená. Chybí zde přímé vlakové spojení s velkými městy i napojení na hlavní silniční nebo dálniční tahy. Tyto informace se potvrdily i v mém průzkumu, z kterého vyplynulo, ţe vlakové nebo autobusové spojení je vyuţíváno jen zřídka. Pokud se návštěvníci rozhodnou navštívit Zlín, volí osobní automobil, který umoţňuje lepší pohyblivost po městě a snazší dostupnost atraktivit, které se nachází v okrajových částech města (Zoo Lešná, zábavní park GALAXIE a další). Velká část turistů navštěvuje Zlín opakovaně, rádi se zde vracejí. Nicméně ve Zlíně stráví jen několik hodin bez přenocování, v případě, ţe se rozhodnou ve městě přenocovat, převaţující část si zvolí za ubytování příjemné prostředí tří a více hvězdičkových hotelů. Nejdůleţitějším aspektem při cestování jsou pro mnohé návštěvníky památky a tamní kultura. Cestovní ruch ve Zlíně je neodmyslitelně spojen s osobností Tomáše Bati, jeho vliv na strukturu města a jedinečnou funkcionalistickou architekturu dal Zlínu jeho nezaměnitelný vzhled. Téměř kaţdý respondent, kterého jsem oslovila, si město spojil s Baťou, jeho domky nebo dřeváky. Z odpovědí získaných z otázky číslo 2 vyplývá, ţe hlavní důvod návštěvy většiny turistů je společenské vyţití, noční ţivot a zábava s přáteli. Můţeme tedy říci, ţe Zlín je mladé, studentské město, kam se mladí lidé rádi vracejí i v době prázdnin. Mezi jednoznačně nejznámější atraktivity města patří nedaleká Zoo společně se Zámkem Lešná, dále pak Mrakodrap, tak zvaná „jednadvacítka“ a Městské divadlo nebo Baťův kanál. Mezi velmi populární akce, které respondenti často zmiňovali, patří Mezinárodní filmový festival nebo známý automobilový závod Barum rally, které mají ve městě jiţ dlouholetou tradici. 64
Ve městě nalezneme pouze jedno informační centrum. Zajímalo mě, zda návštěvníci vyuţívají sluţeb daného centra. Z průzkumu vyplynulo, ţe respondenti informace o městě a aktuálním dění v něm získávají převáţně na internetu, jen malá část navštěvuje přímo toto informační centrum. Co se týká sluţeb, které město poskytuje, převáţná část respondentů hodnotí jako dobré. Patří zde sluţby ubytovací, stravovací, dopravní infrastruktury, sportovní a společenské sluţby. Při sběru informací pro svůj výzkum jsem se často setkávala s neochotou oslovených respondentů věnovat mi pár minut a vyplnit dotazník. Většina poté, co spatřila v mých rukou papír a propisku, vystrašeně a podráţděně přešla na druhou stranu, k vysvětlení účelu mého oslovení jsem se mnohdy nedostala. Při následném vyhodnocení výsledků jsem se občas setkala s tím, ţe ne všichni dotazovaní pochopili mé otázky a moţnosti odpovědí. Proto jsem z celkového počtu rozdaných dotazníků (160) pro svou výzkumnou část mohla pouţít jen 150, kde byli plnohodnotné odpovědi. Například u deváté otázky jsem při vyhodnocení výsledků zjistila, ţe jsem neuvedla moţnou odpověď „nevím“, kterou mi tam tři respondenti dopsali ručně. Co se týká škálových otázek, při budoucím sestavování dotazníků bych nejspíše zvolila jinou metodu. Hodnocení škálových otázek nebylo příliš snadné, jelikoţ jsem získala velké mnoţství informací a jejich následná interpretace do grafů by byla nepřehledná a chaotická. Proto jsem zvolila metodu tvorby samostatného grafu na kaţdou moţnou odpověď. Do budoucna bych spíše jednotlivé odpovědi rozčlenila do samostatných otázek.
4.5 Navrţená opatření V následující kapitole, jsem na základě prostudované literatury a zjištěných faktů z provedeného průzkumu, vytvořila SWOT analýzu a následně navrhla konkrétní doporučení, které níţe stručně objasním. Mezi základní prvky SWOT analýzy patří určení silných a slabých stránek, stejně tak stanovení příleţitostí a ohroţení, které mohou být pro Zlín z hlediska cestovního ruchu velmi důleţité. Ze SWOT analýzy můţe město čerpat informace, které povedou ke zlepšení nedostatků stejně jako k opětovnému rozvoji stávajícího cestovního ruchu.
65
Silné stránky výhodná poloha města (poblíţ přírodní krásy Hostýnských a Vizovických Vrchů) funkcionalistická architektura, město v zahradách, univerzitní město silná image města díky osobnosti Tomáše Bati pestré moţnosti společenského vyţití, nárůst tzv. „jednodenní turistiky“ pozitivní hodnocení ubytovacích a stravovacích sluţeb návštěvníky vzájemná spolupráce regionů na propagaci a projektech turisticky významné atraktivity v blízkém okolí propagace a zviditelnění města pomocí účasti na soutěţích, výstavách, veletrzích (Fenomén Baťa, Communities in Bloom…) Slabé stránky krátký průměrný pobyt návštěvníků ve městě převaţující skupina účastníků cestovního ruchu patří mezi „jednodenní návštěvníky“ pocházející z nejbliţšího okolí zastaralé označení informačních dopravních panelů nedostatečná dopravní infrastruktura zastaralé vybavení budov autobusového i ţelezničního nádraţí neposkytující standardní sluţby (vybavenost, čistota, informovanost) jazyková bariéra zaměstnanců ve sluţbách cestovního ruchu (poskytování informacím turistům) nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu pro rodiny s dětmi a seniory Příleţitosti zvýšení profesionality pracovníků ve sluţbách odbourávání jazykové bariéry rozvoj kongresové turistiky, nákupní turistiky finanční podpora z dotací EU na rozvoj cestovního ruchu a dopravní infrastruktury oslovení nových cílových skupin vyuţívající wellness pobyty (rodiny s dětmi, ţeny na mateřské)
66
otevření dálničního úseku D1 ve směru Kroměříţ – Hulín plánované napojení Zlína na dálniční síť dokončení projektu modernizace a elektrizace ţelezniční trati v úseku Otrokovice – Zlín Hrozby přetrvávající slabá dopravní dostupnost chybějící sportovní atraktivity (aquapark, kemp) převaţující procento návštěvníků bez ubytování chybějící aktivity pro rodiny s dětmi nízká informovanost o turistických zajímavostech a akcích probíhajících ve Zlíně nedostatečná nabídka produktů cestovního ruchu pro široké věkové spektrum potenciálních turistů
4.6 Návrhy řešení Z marketingového průzkumu jsem zjistila, ţe informovanost ohledně pořádaných akcí ve městě a komplexní nabídky cestovního ruchu ve Zlíně je nízká. Z toho důvodu je potřeba zlepšit propagaci pořádaných akcí. Z prováděného průzkumu rovněţ vyplynulo, ţe většina návštěvníků Zlína jsou mladí lidé, kteří informace o zajímavostech a novinkách ve městě získávají na internetu. Jednou z moţností jak zvýšit informovanost a propagaci je vyuţít, v současné době velmi populární sociální síť, Facebook. Vytvořit stránku, kde by návštěvníci nalezli aktuální informace o dění ve městě, památkách, novinkách a zároveň by zde mohli uvádět své názory, poznatky a podněty. Ve městě se nachází jedno informační centrum, jehoţ součástí by mohlo být zajištění obsahu této stránky. Mezi slabé stránky města Zlína patří jeho dopravní infrastruktura, která je velmi důleţitá z hlediska cestovního ruchu a atraktivity města. Ke zlepšení dané situace lze vyuţít investiční pobídky, tzv. přilákání nových investorů, kteří by získali určité výhody spojené s investicí. Významnou událostí tohoto roku bylo slavnostní otevření nového kongresového centra, jehoţ potenciál lze vyuţít k rozvoji kongresové turistiky. Kongresová turistika je poměrně mladým trendem cestovního ruchu, jehoţ obliba vzrůstá. Prostor budovy lze 67
vyuţít pro pořádání odborných seminářů, diskusí, přednášek a další. Tyto akce mohou reagovat na aktuální dění u nás i ve světě, náplní můţe být i diskuze odborníků s laickou veřejností. Mimo jiné se prostory dají vyuţít i pro pořádání koncertů a hudebních slavností. V současné době je stále velmi populární tzv. „baťůţkářská“ turistika, zejména mezi mladými lidmi, kteří hledají vzrušení, zajímavost, adrenalin a hlavně úsporu financí, to všechno stanování nabízí. Velkým nedostatkem pro Zlín, jehoţ hlavní návštěvníci, jsou převáţně mladí lidé, je právě chybějící prostor pro kempování. Prostory nabízející moţnosti kempování se nachází v okolí, nikoliv však poblíţ města, čímţ se sniţuje moţnost návštěvy různých atraktivit ve městě. Nabídka produktů a sluţeb cestovního ruchu ve městě není pro návštěvníky všech věkových skupin tak rozmanitá. Bylo by vhodné oslovit nové skupiny potenciálních návštěvníků. Jednou z významných skupin jsou rodiny s dětmi. Při tvorbě nabídky pro tuto skupinu je potřeba společně spojit dětský svět s dospělým, například pomocí více dětských koutků, tvorbou finančně zvýhodněných rodinných balíčků, wellness pobyty pro matky s dětmi se zajištěným hlídáním a tak dále. Město Zlín je místo, které v sobě skrývá široký potenciál cestovního ruchu. Je třeba sledovat nové trendy, nároky návštěvníků, které se stále mění a vyuţívat veškerých moţností, které vedou k přilákání nových turistů.
68
5 Závěr Tématem mé bakalářské práce bylo město Zlín jako středisko cestovního ruchu. Cílem této práce bylo zhodnotit aktuální situaci v oblasti cestovního ruchu pomocí marketingového průzkumu mezi návštěvníky města Zlína. Na základě studia literatury jsem v teoretické části představila město z hlediska jeho historie i současnosti. A poté se zaměřila převáţně na předpoklady cestovního ruchu, které město nabízí. Potřebná data pro svou praktickou část jsem získala pomocí dotazníkového šetření, které jsem prováděla v ulicích města. Na základě informací vyplývajících z postojů a názorů respondentů jsem stanovila SWOT analýzu, z jejichţ silných a slabých stránek jsem následně navrhla vhodná opatření, která by vedla k moţnému rozšíření nabídky cestovního ruchu ve městě. Město Zlín je turisticky zajímavá oblast navštěvovaná převáţně mladými lidmi. Pozornost turistů přitahuje zejména svou funkcionalistickou architekturou, která mu dává nezaměnitelnou tvář. Tamní architekturu můţeme obdivovat pro její půvab, anebo nás vůbec neosloví, někteří ji vnímají jako působivý styl, pro jiné je příliš strohá, chladná aţ neosobní. Další typickou spojitostí s městem je osobnost Tomáše Bati, jehoţ vliv se v nemalé části podepsal na celkové struktuře města i na rozvoji cestovního ruchu. Zlín nepředstavuje jenom architekturu a osobnost Tomáše Bati, oblíbený je zejména pro své široké spektrum společenského vyţití, které nabízí svým návštěvníkům. Oblíbenosti se zde těší kaţdoročně konané hudební, dramatické, filmové festivaly a sportovní akce. Mezi nejoblíbenější patří Mezinárodní filmový festival, FEDO, atraktivní automobilový závod Barum rally a jiné. Z hlediska návštěvnosti se na první místo řadí Zoo Lešná, obklopena kouzelným anglickým parkem a vodní cesta Baťův kanál, který nabízí nezapomenutelný záţitek. Závěrem lze říci, ţe město v sobě skýtá hluboký potenciál cestovního ruchu, je však nutné zlepšit celkovou propagaci moţností, které se zde nabízí a tím vzbudit zájem turistů. 69
Seznam literatury Kniţní zdroje (1) Zlín-průvodce městem. Zlín: Magistrát města Zlína, oddělení vnitřních a vnějších vztahů ve spolupráci s městským infocentrem a turistickým střediskem, 2002. (2) Zlínský kraje, to pravé místo pro život, práci a relaxaci. Zlín: Zlínský kraj, 2009. Základní údaje 3) Zlínský kraj, Kouzlo rozmanitosti-Objevte zlínský kraj Zlín: Zlínský kraj za podpory ER a MMR ČR, 2006 (4) DAVID, P., SOUKUP, V. Velká turistická encyklopedie - Zlínský kraj. Praha : Euromedia Group, k.s. - Kniţní klub v Praze, 2008. ISBN 978-80-242-2076-5. (5) VOŠTOVÁ, I., HOLÁ, J., BAŘINKA, M.. Zlín a Jihovýchodní Morava, SV. 1. Zlín : Spusa Zlín, 1991. Zlín (6) DROBNÁ, D., MORÁVKOVÁ, E..Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. Praha : Fortuna, 2004. ISBN 80-71-68-901-7 (7) Turistický průvodce regionem-Zlínsko a Luhačovicko Zlín: Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, 2008 (8) MALIŇÁK, J.:Zlínský kraj-města a obce zlínského kraje. Roţnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia Broţury a jiné zdroje (9) Turistické atraktivity-Zlínsko-broţura (10) Zlínský kraj a jeho kulturní organizace-broţura (11) Zlínsko a Luhačovické Zálesí (12) Přednášky RNDr. Evy Janouškové, Ph.D. – Schéma při rozdělení předpokladů CR
70
Internetové zdroje [1] Zlín, oficiální stránky města [online]. 2010 [cit. 2010-08-26].]. Harrods. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.eu/page/18.historie-a-soucasnost-mesta/>. [2] Regionzlisnko.cz [online]. 2007 [cit. 2010-08-01]. Zlín. Dostupné z WWW:
. [3] NOVÁ, D. Zlín - funkcionalistické město v zahradách. [online]. 2009 [cit. 2010-0802].. Dostupné z WWW: < http://www.zahrada-parkkrajina.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=101:zlinfunkcionalisticke-msto-v-zahradach-&catid=65:042009&Itemid=138>. [4] Zlin, oficiální stránky města [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Výsadba krajinné zeleně. Dostupné z WWW: . [5] Zlin, oficiální stránky města [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Univerzitní město. Dostupné z WWW: . [6] Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Zlínský kraj – podnebí. Dostupné z WWW: . [7] Zlín, oficiální stránky města [online]. 2009 [cit. 2010-09-15]. Proč Zlín. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.eu/page/42209.proc-zlin/>. [8] Východní Morava [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Přírodní park Ţelechovické paseky. Dostupné z WWW: . [9] Východní Morava [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Hrad Malenovice. Dostupné z WWW: < http://www.vychodni-morava.cz/cil/293/>. [10] Zlin, oficiální stránky města [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Hrady, zámky, zříceniny. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.eu/page/42119.hrady-zamkyzriceniny/>. [11] Východní Morava [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Zámek Zlín. Dostupné z WWW: < http://www.vychodni-morava.cz/cil/673/>. [12] Zlin, oficiální stránky města [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Co je městská památková zóna. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.eu/page/19298.statnipamatkova-pece/>. [13] Zlin, oficiální stránky města [online]. 2010 [cit. 2010-08-02]. Centrální park Jiţní svahy. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.eu/page/34951.centralni-park-jiznisvahy/>.
71
[14] Městské divadlo Zlín [online]. 2010 [cit. 2010-08-05]. O divadle. Dostupné z WWW: < http://www.divadlo.zlin.cz/page/1295.mestske-divadlo-zlin/>. [15] Zlínský kraj-informační portal [online]. 2010 [cit. 2010-08-05]. Mezinárodní filmový festival pro děti a mládeţ ve Zlíně zahájí svůj 50. ročník. Dostupné z WWW: < http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=140921&nid=10445&doctype=I02/>. [16] Městské divadlo Zlín [online]. 2010 [cit. 2010-08-05]. Festivaly. Dostupné z WWW: < http://www.divadlo.zlin.cz/page/67740.festivaly/>. [17] Filharmonie Bohuslava Martinů [online]. 2008 [cit. 2010-08-05]. Festivaly. Dostupné z WWW:< http://www.filharmonie-zlin.cz/page/101.festivaly/>. [18] Wikipedia-otevřená encyklopedie [online]. 2010 [cit. 2010-08-05]. Zimní stadion Luďka Čajky. Dostupné z WWW:< http://cs.wikipedia.org/wiki/Zimn%C3%AD_stadion_Lu%C4%8Fka_%C4%8Cajky/>. [19] Samohýl motor veterán [online]. 2008 [cit. 2010-09-15]. Unikátní sbírka historických vozidel. Dostupné z WWW: < http://www.samohyl.zlin.cz/SMV1.htm>. [20] Baťův kanál [online]. 2010 [cit. 2010-08-21]. Současnost. Dostupný z WWW: < http://www.batacanal.cz/2007/cz/cojebk/index-f.htm>. [21] Farnost Zlín [online]. 2010 [cit. 2010-08-21]. Kostel sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně. Dostupné z WWW: . [22] Malá Scéna [online]. 2010 [cit. 2010-08-21]. MS Divadlo. Dostupné s WWW: < http://www.malascenazlin.cz/>. [23] Zlín, oficiální stránky města [online]. 2010 [cit. 2010-08-21]. FEDO. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.eu/article/84106.fedo-2010-jiz-ctvrtka/>. [24] SVŠ Majáles [online]. 2010 [cit. 2010-08-21]. O projektu. Dostupné z WWW: < http://majales.utb.cz/index2010.html>. [25] Galaxie [online]. 2010 [cit. 2010-08-21]. Galaxie. Dostupný z WWW: < http://www.galaxiezlin.cz/info>. [26] Společnost pro veřejnou dopravu [online]. 2010 [cit. 2010-08-20]. Města Zlín a Otrokovice. Dostupné z WWW: < http://www.spvd.cz/?p=cz/zlin/zlin.html&m=cz/zlin/menu_zlin.html/>. [27] Dopravní společnost Zlín-Otrokovice [online]. 2007 [cit. 2010-08-05]. Jízdní řádypřehled spojů. Dostupné z WWW: < http://www.dszo.cz/?section=jr&file=jr&vehicle=trolejbus/>. 72
[28] Zlin, oficiální stránky města [online]. 2010 [cit. 2010-08-10]. Rozmístění vlakových zastávek. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.eu/page/42180.vlakovadoprava/>. [29] České dráhy [online]. 2010 [cit. 2010-08-10]. ZID-Zlínská integrovaná doprava. Dostupné z WWW: < http://www.cd.cz/primestske-cestovani/zid/-3823/>. [30] Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2010-08-11]. Statistiky ubytování. Dostupné z WWW: < http://www.zlin.czso.cz/csu/katalog.nsf/krajehledat?SearchView&count=20&searchord er=1&searchfuzzy=1&query=%28%28hromadn%E9%20ubytovac%ED%20za%u0159 %EDzen%ED%29%29%20and%20%28FIELD%20DatabaseName%20CONTAINS%2 0xz%29&sr=kraj&sa=xz&database=all&kraje=all&skupiny=all&start=1>. [31] Moravská jantarová stezka [online]. 2008-2010 [cit. 2010-08-11]. Informace o projektu- Dostupné z WWW: < http://www.jantarovastezka.info/uvodem2.htm>. [32] Zlínský kraj-informační portál [online]. 2006 [cit. 2010-08-11]. Turistický informační portál Zlínského kraje. Dostupný z WWW: < http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=6712&docid=30247&doctype=ART&did=6700>. [33] Zlínský kraj-informační portál [online]. 2006 [cit. 2010-08-11]. Turistický informační portál Zlínského kraje. Dostupný z WWW: < http://www.krzlinsky.cz/docDetail.aspx?nid=6712&docid=42481&doctype=ART&did=6701>. [34] Fondy Evropské Unie [online]. 2008 [cit. 2010-09-15]. ROP NUTS II Střední Morava. Dostupné z WWW: < http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/d67b43ba143b-4541-9624-8f9943ac3c15/ROP-NUTS-II-Stredni-Morava>. [35] Okno do kraje [online]. 2008 [cit. 2010-09-28]. Okno do kraje. Dostupný z WWW: http://www.oknodokraje.cz/page/1786.archiv-pdf/>.
73
Seznam tabulek a grafů Tabulka a graf č.1
str.42
Tabulka a graf č.2
str.43
Tabulka a graf č.3
str.44
Tabulka a graf č.4
str.45
Tabulka a graf č.5
str.46
Tabulka a graf č.6
str.48
Tabulka a graf č.7
str.49
Tabulka a graf č.8
str.50
Tabulka a graf č.9
str.51
Tabulka a graf č.10
str.54
Tabulka a graf č.11
str.55
Tabulka a graf č.12
str.58
Tabulka a graf č.13
str.60
Tabulka a graf č.14
str.61
Tabulka a graf č.15
str.62
Tabulka a graf č.16
str.63
74
