Itálie jako destinace cestovního ruchu
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne …………………………
…............................................... Podpis
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Itálie jako destinace cestovního ruchu Bakalářská práce
Autor: Tereza Bilová Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková Jihlava 2014
Copyright © 2014 Tereza Bilová
Abstrakt BILOVÁ, Tereza: Itálie jako destinace cestovního ruchu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Eva Půlkrábková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 61 stran. Cílem bakalářské práce je analyzovat cestovní ruch Itálie z hlediska zájmu českých turistů a nabídek cestovních kanceláří. Práce poskytuje informace o moţnostech rozšíření turistiky v nových, doposud málo frekventovaných destinacích cestovního ruchu. Svým obsahem přispívá bakalářská práce ke zhodnocení propagace této destinace v České republice.
Klíčová slova Cestovní ruch. Itálie. Nabídky cestovních kanceláří. Předpoklady cestovního ruchu.
Abstract BILOVÁ, Tereza: Italy as a tourist destination. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: PhDr. Eva Půlkrábková. Grade of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 61 pages. The aim of the thesis is to analyse tourism in Italy for the interest of Czech tourists and
offers
of
tour
operators.
The
thesis
points
out
the
provision
of information the possibilities of expansion of tourism in the new tourist destination. Its content bachelor's thesis contributes to the evaluationof the promotion of destinations in the Czech Republic.
Key words Tourism. Italy. Offers from tour operators. Presupposition in tourism.
6
Poděkování Zde bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce, paní PhDr. Evě Půlkrábkové za její cenné rady, připomínky a především trpělivost, které přispěly k jejímu zpracování. 7
Obsah Seznam tabulek a ilustrací ................................................................................................ 9 Seznam zkratek ............................................................................................................... 11 Úvod................................................................................................................................ 13 1
Charakteristika obecných pojmů souvisejících s cestovním ruchem...................... 14
2
Předpoklady cestovního ruchu ................................................................................ 15 2.1
2.1.1
Přírodní předpoklady ................................................................................ 15
2.1.2
Socio - kulturní předpoklady .................................................................... 17
2.1.3
Historické předpoklady ............................................................................. 20
2.2
Selektivní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu....................................... 22
2.2.1
Administrativní předpoklady .................................................................... 22
2.2.2
Demografické předpoklady....................................................................... 23
2.2.3
Urbanizační předpoklady .......................................................................... 23
2.2.4
Ekonomické předpoklady ......................................................................... 25
2.2.5
Politické předpoklady ............................................................................... 25
2.3
3
Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu .................................... 15
Realizační předpoklady cestovního ruchu ....................................................... 25
2.3.1
Dopravní předpoklady .............................................................................. 25
2.3.2
Materiálně-technická základna ................................................................. 27
Analýza moţností cestování v Itálii českými turisty .............................................. 29 3.1
Cíl a metodika zkoumání ................................................................................. 29
3.2
Charakteristika cestovního ruchu v Itálii ......................................................... 30
3.2.1
Formy cestovního ruchu v Itálii ................................................................ 30
3.2.2
Plán rozvoje cestovního ruchu v Itálii ...................................................... 31
3.2.3
Analýza SWOT ......................................................................................... 33
3.3
Moţnosti cestování do Itálie českými turisty ................................................... 35
3.3.1
Nabídka cestovních kanceláří a agentur ................................................... 39
3.3.2
Informační webové portály ....................................................................... 42
3.4
Nové destinace cestovního ruchu ..................................................................... 44
Závěr ............................................................................................................................... 55 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 56 Kniţní zdroje............................................................................................................... 56 Internetové zdroje ....................................................................................................... 56 Seznam příloh ................................................................................................................. 60 Přílohy............................................................................................................................. 61
8
Seznam tabulek a ilustrací Tabulka 1: Nejvýznamnější památky UNESCO ............................................................ 17 Tabulka 2: Administrativní členění Itálie ....................................................................... 22 Tabulka 3: Vývoj zaměstnanosti ve sluţbách cestovního ruchu (v milionech) .............. 28 Tabulka 4: Vývoj ubytovacích zařízení (v jednotkách ................................................... 28 Tabulka 5: Druhy stravovacích zařízení v Itálii .............................................................. 29 Tabulka 6: Analýza SWOT Itálie .................................................................................. 33 Tabulka 7 Významné italské značky a osobnosti ........................................................... 36 Tabulka 8: Mládeţ a studenti .......................................................................................... 38 Tabulka 9: Dospělé osoby............................................................................................... 39 Tabulka 10: Senioři ......................................................................................................... 39 Tabulka 11: Členové ACK ČR nabízející zájezdy do Itálie ........................................... 40 Tabulka 12:CK Azzurro, s.r.o. a její popis ..................................................................... 41 Tabulka 13: CK Čedok, a.s. a její popis ......................................................................... 41 Tabulka 14: CK Ludor, s.r.o. a její popis ....................................................................... 41 Tabulka 15: CK Nev-Dama, a.s. a její popis .................................................................. 42 Tabulka 16: České informační webové portály o italské destinaci ................................ 43 Tabulka 17: Hlavní oblasti a činnosti, na které se agentura ENIT zaměřuje .................. 44 Tabulka 18:Události, které se konají v regionu Bazilikata ............................................. 48
Obrázek 1: Předpoklady cestovního ruchu ..................................................................... 15 Obrázek 2: Vyznačení regionu Bazilikata a jeho provincií ............................................ 45 Obrázek 3: Vyznačení regionu Abruzzy a jeho provincií............................................... 50
9
Graf 1:Počet přenocování českých turistů v jednotlivých zemích za rok 2011 .............. 30 Graf 2: Počet příjezdů českých turistů do jednotlivých regionů v Itálii v roce 2011 ..... 35 Graf 3: Výdaje turistů na cestovní ruch v Itálii (v mld. EUR)........................................ 37 Graf 4: Věkové skupiny, které navštívily Itálii v roce 2011 ........................................... 37
10
Seznam zkratek A
Autostrade Dálnice
CA
Cestovní agentura
CIA
Ciampino Označení letiště v Římě
CR
Cestovní ruch
ČSÚ
Český statistický úřad
DIR
Dirreto Místní rychlíky
EC
Eurocity Dálkové vlaky spojující důleţitá evropská centra
ENIT
Italská národní agentura pro cestovní ruch Agenzia Nazionale del Turismo
EXPR
Espresso Mezinárodní a národní vlaková doprava v Itálii
FCO
Fiumicino Označení letiště v Římě
G7
Group seven Nejvyspělejší státy světa
HDP
Hrubý domácí produkt
IC
Intercity Druh expresního vlaku ve vnitrostátních trasách
11
ISTAT
Istituto Nazionale di Statistika Italský statistický úřad
SS
Superstrade Dálnice
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu
UNWTO
World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu
12
Úvod Cestovní ruch je jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví národního hospodářství. Má pozitivní vliv na růst zaměstnanosti, ţivotní úrovně obyvatelstva a dopravní infrastrukturu. Účastníci cestovního ruchu si ţádají ubytovací a stravovací zařízení, čímţ se vytváří nové příleţitosti pro podniky v oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch má vliv na vývoj lidské osobnosti a v neposlední řadě na rozvoj dalších odvětví národního hospodářství. Světová rada cestování a cestovního ruchu uvádí, ţe oblast cestovního ruchu zabezpečuje téměř 260 mil. pracovních míst [4]. Po roce 1989 se českým turistům otevřela moţnost cestování po celém světě, s tím souvisí zahraniční cestovní ruch. Podle Gúčika (2004, s. 146) chápeme zahraniční cestovní jako cestování a pobyt obyvatel jistého státu v zahraničí ve volném čase kratší jako jeden rok, přičemţ jejich cílem je oddych, poznávání, kulturní a sportovní vyţití apod. K volbě tématu mé bakalářské práce mě přivedla zkušenost s dlouhodobou návštěvou Itálie v rámci práce animátorky v letním středisku Mare e Pineta v městečku Lido di Spina, kterou jsem se rozhodla vykonávat o letních prázdninách 2013, a rovněţ kaţdoroční návštěva italských Alp. Bakalářská práce analyzuje systém podpory cestovní ruch Itálie z hlediska zájmu českých turistů a nabídek cestovních kanceláří, jelikoţ je Itálie velice oblíbená destinace. V analýze jsme se zaměřili na nabídku cestovních kanceláří v České republice a na internetové webové portály pro turisty. Práce si klade za cíl poskytnout informace o moţnostech rozšíření turistiky na méně frekventované a zajímavé destinace, které by mohly být pro českou klientelu zajímavé a neokoukané.
13
1 Charakteristika obecných pojmů souvisejících s cestovním ruchem Na začátku této kapitoly je nutné podotknout, ţe k oblasti cestovního ruchu se váţe celá řada pojmů. Některé z nich mají své kořeny v zákonech či různých vyhláškách, jiné nikoliv. Abychom si celou problematiku lépe osvětlili, vytvořili jsme zde malý slovníček základních pojmů či definic. a)
Cestovní ruch. Podle Ministerstva pro místní rozvoj České republiky cestovní
ruch představuje souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu a současně i aktivit podniků a organizací poskytujících sluţby pro zajištění pobytu účastníků cestovního ruchu mimo místo trvalého bydliště [Kolektiv autorů VŠE, 2009]. Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO, World Tourism Organization) se z hlediska statistiky cestovním ruchem rozumí činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu do místa mimo své běţné ţivotní prostředí, přičemţ hlavní účel cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě (Linderová, 2013, s. 12). b)
Destinace. Podle Gúčika (2001, In. Linderová, 2013, s. 22) rozumíme destinaci
jako cestovní cíl, který představuje středisko cestovního ruchu, region nebo stát a disponuje vhodným přírodním a kulturním potenciálem, který umoţňuje další rozvoj cestovního ruchu. Pro naplnění potřeb návštěvníků cestovního ruchu je neméně důleţitá infrastrukturní vybavenost destinace. c)
Turista. Podle Gúčika (2000, In. Linderová, 2013, s. 21) chápeme turistu
v domácím cestovním ruchu jako návštěvníka, který je trvale usazen v zemi a cestuje na dobu minimálně jednoho přenocování v hromadném ubytovacím zařízení nebo v soukromí, ale nikoli na dobu kratší neţ šest měsíců. V zahraničním cestovním ruchu je to návštěvník, který cestuje do země jiné, neţ je země jeho pobytu, na dobu alespoň jednoho přenocování, ale nikoliv na dobu delší neţ jeden rok. Z hlediska délky pobytu dělíme turistu na dovolené, tzn., který bude na daném místě déle neţ určený počet dní nebo nocí a krátkodobě pobývajícího turistu, který cestuje na dobu nepřekračující určený počet dní nebo nocí, ale musí zahrnovat pobyt s alespoň jedním přenocováním. V podmínkách České republiky je povaţován za krátkodobě pobývajícího turistu návštěvník, který se zdrţí na území krajiny po dobu 1 aţ 3 14
přenocování, v krajinách kolem Středozemního moře je stanoven počet na 7 aţ 8 přenocování.
2 Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady představují souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle Mariota (1983) je lze dělit na lokalizační, realizační a selektivní [12]. Obrázek 1: Předpoklady cestovního ruchu
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
2.1 Lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu 2.1.1 Přírodní předpoklady Italská republika je umístěna v jiţní části Evropy, kde zaujímá prostřední ze tří velkých evropských poloostrovů. Jedná se o Apeninský, jiţní svahy Alp, Pádskou níţinu a řadu ostrovů ve Středozemním moři, jako jsou Sicílie a Sardinie, dále Toskánské souostroví, jejímţ největším ostrovem je Elba, Kampánské, Liparské, Egadské ostrovy a ostrov Pantelleria. Svou rozlohou, která činí 301 230 km2, se řadí mezi první desítku 15
států v Evropě. Na severu sousedí směrem od západu k východu s Francií, Švýcarskem, Rakouskem a Slovinskem. Západní pobřeţí Apeninského poloostrova je omýváno vodami Ligurského a Tyrhénského moře, východní pobřeţí omývá Jaderské a Jónské moře a jiţní část pak Středozemní moře [11]. a)
Reliéf. Vrcholky Alp v Itálii dosahují výšky přes 4000 metrů. Nejvyšší vrchol je
Mont Blanc (4 807m), který leţí na hranici s Francií. Hřeben nejvyšších hor pokračuje kolem hranic se Švýcarskem. V regionu Trentino – Alto Adige (Tridentsko – Horní Adiţe) se nachází vápencové pohoří Dolomiti, ve kterém můţete navštívit největší italský národní park Stelvio, zahrnující jedny z nejkrásnějších přírodních scenérií v celé Itálii. Apeninské pohoří se táhne celým územím Itálie, počínající od Riviery di Levante v Ligurii aţ po nejjiţnější bod Kalábrie [12]. b)
Vodstvo. Řeka Pád o délce 652 km, kolem níţ se nachází nejúrodnější oblast,
pramení v Kottických Alpách a je nejdelší řekou Itálie. Mezi nejpamátnější řeky světa patří Tibera (405 km), která protéká Římem a vlévá se do Tyrhénského moře. Byla nazývána Nilem Západu a Římané po ní dopravovali dřevo, stavební materiál nebo ovoce. Další významnou řekou Itálie je také Adiţe (410 km), která pramení v Alpách v regionu Trentino – Alto Adige (Tridentsko - Horní Adiţe). Nemalý význam pro turismus mají jezera. Nejvýznamnějším a největším jezerem je Lago di Garda (Gardské jezero - 370 km2), na kterém nalezneme známý surfařský ráj a v podhůří Alp jsou jezera ledovcového původu Lago di Como (Komské jezero - 146 km2) a Lago Maggiore (Velké jezero – 212, 5 km2), ve kterých je koupání během léta srovnatelné s mořem [13]. c)
Podnebí. Podnebí v Itálii patří k těm příjemnějším, má teplá a suchá léta a mírné
deštivé zimy. V jednotlivých regionech se podnebí samozřejmě liší, v severní části země je mírnější, klima v jiţních oblastech je typicky středomořské. Alpy se nacházejí v mírném pásu. Pádská níţina leţí v přechodu z mírného pásu do subtropického a Apeninský poloostrov a jeho ostrovy jsou v pásu subtropickém [Belford, Dunford a Woolfrey, 2002].
16
2.1.2 Socio - kulturní předpoklady Mnoho italských obyvatel cestuje pouze po své zemi a nenavštíví zahraničí, nemá k tomu totiţ důvod. Má neuvěřitelnou kulturu, malebná města, v létě nabízí jedny z nejlepších pláţí a v zimě nejlepší hory v Evropě. a)
Památky Světového kulturního a přírodního dědictví. Itálie má z hlediska
dlouhého historického vývoje velké mnoţství kulturních a historických památek, které mohou uspokojit potřeby nejednoho turisty. Itálie se můţe pochlubit kromě antických památek, kterých se zde nachází více neţ v Římě, mnoha památkami Světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO). Itálie je největším rekordmanem v počtu zapsaných památek v Evropě. Na seznamu Světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO) je zapsáno celkem 49 památek (Příloha 2). Mezi nejvýznamnější a nejnavštěvovanější památky UNESCO v Itálii se řadí např. Benátky, Florencie, Janov, Liparské ostrovy, sopka Etna, Řím a další (Tabulka 1). Tabulka 1: Nejvýznamnější památky UNESCO Místo Benátky Dolomity Mount Etna Florencie Janov Liparské ostrovy Neapol Pisa Pompeje Řím Tivoli Val d'Orcia Verona
b)
Památka Benátky a benátská laguna Pohoří v severní části italských Alp Sopka Etna Historické centrum Le Strade Nuove a Palazzo Reale Ostrovy Historické centrum Piazza del Duomo Archeologické naleziště Historické centrum Hadrianova vila a Villa d'Este Renesanční přetváření krajiny Město Verona Zdroj: zpracováno podle UNESCO, 2014
Rok 1987 2000 2003 1982 2006 2000 1995 1987 1997 1980, 1990 1999, 2001 2004 2000
Přímořská města. V Itálii si můţeme vybrat z více neţ 60 přímořských letovisek.
Bibione - město patří k jedněm z nejznámějších letovisek Itálie. Nachází se na severovýchodu země u Jaderského moře. Je rozděleno do čtyř městských částíBibione Spiaggia, Lido dei Pini, Lido del Sole a Pineda. Město je velmi oblíbené především díky osmikilometrové písčité pláţi a nočnímu ţivotu v jeho centru. Dalšími turistickými atrakcemi jsou i nedaleký Lunapark, který se nachází u velkého parkoviště 17
na Via Orsa Maggiore, či výlety lodí po místních lagunách z přístavu Porto Baseleghe v části Pineda. Centrem města je Bibione Spiaggia (pláţ). Na západu nedaleko Lido del Sole můţeme navštívit i lázně Bibione Thermae [Belford, Dunford a Woolfrey, 2002]. Peschici - město leţící na skále nad Jaderským mořem v Národním parku Gargano v provincii Foggia bývalo pouze malé rybářské městečko, to se však změnilo s přílivem turistů. Peschici je typické úzkými uličkami, průchody, malými náměstími a schody. Pod městem se nachází přístav, který je od centra oddělen kamennou branou, jelikoţ v minulosti město slouţilo jako pevnost. Na nejvyšším místě stojí kostel Sant´Elia Profeta. Turisticky oblíbený je i místní hrad Castello del Recinto Baronale, ve kterém je umístěno Muzeum útrpného práva (Museo degli Strumenti di Tortura) [Belford, Dunford a Woolfrey, 2002]. Rimini - řadí se mezi nejrozsáhlejší a nejznámější letovisko v Evropě. Rozkládá se na pobřeţí Jaderského moře ve stejnojmenné provincii v regionu Emilia Romagna. Město je oblíbené díky své 15 kilometrové písčité pláţi, velkému mnoţství hotelů, restaurací, barů, ale také díky historickým památkám v jeho centru. Mezi ně patří např. původní římský most Ponte di Tiberio z roku 14 n. l., původně gotická katedrála San Francesco, jejíţ přestavba nebyla dokončena. Nedaleko katedrály se nachází zbytky římského amfiteátru (Anfiteatro Romano) a v centru města stojí malatestiánský hrad Castel Sismondo, který slouţil také jako vězení. Oblíbenou turistickou atrakcí jsou i zábavní parky jako Italia in Miniatura, kde nalezneme miniatury staveb z celé Itálie, park Fiabilandia a delfinárium Delfinario di Rimini. Významnou událostí je tzv. Růţová noc (La Notte Rosa), kdy jsou odpáleny stovky ohňostrojů nad pobřeţím [45]. Sanremo – známé také jako San Remo, leţí v provincii Imperia. Rozkládá se na Květinové riviéře (Riviera dei Fiori), jejíţ název je odvozen od pěstování květin, především růţí. Nachází se zde významná secesní budova Casino Municipale di Sanremo, dále pak nejstarší památka města románsko-gotická katedrála z 12. století San Siro. Koncerty, opery a řada divadelních her jsou uskutečňovány v Teatro Ariston. Nejznámější kaţdoroční hudební událostí v Itálii je festival písně Festival della Canzone Italiana di Sanremo, který se koná právě ve zmíněném Teatro Ariston [44]. Tropea - nachází se v jiţní Kalábrii v provincii Vibo Valentina, na pobřeţí Tyrhénského moře. Město vyniká historickými památkami, jakými jsou františkánský klášter a normanská katedrála z 12. století, či starým centrem s paláci ze 17. aţ 18. století. 18
Na skále přímo na pláţi stojí kostel Santa Maria dell´Isola. Okolí je známé pro pěstování červené cibule, která se nazývá Cipolla di Tropea a místními je tak oblíbená, ţe zde na její počest konají slavnosti Sagra della Cipolla [14]. c)
Italská kuchyně. Italská kuchyně je obecně povaţována za jednu nejlepších
na světě a to pro svou chutnost, lehkost, zdravost a jednoduchost na přípravu. Oběd je obvykle sloţen z několika chodů a Italové u něj stráví poměrně hodně času. Začíná se předkrmem (antipasto), následuje první chod (primo), coţ je buď polévka, rizoto nebo těstoviny. Pokračuje se druhým chodem (secondo) - rybí nebo masový pokrm a to vše uzavírá sladká tečka v podobě dezertu (dolci) nebo ovoce (fruta). Italská kuchyně je spjata s místními klimatickými podmínkami, které umoţňují pěstování rozmanitých druhů ovoce a zeleniny. Geografická poloha Itálie je bohatým zdrojem ryb a mořských plodů, které jsou základem jídelníčku. Kromě smaţení a pečení se ryby také grilují a jsou dochucovány místním kořením, jako je například oregano, bazalka, česnek, saturejka, petrţel nebo šalvěj. Pokud navštívíte Itálii, měli byste ochutnat plody moře, jako jsou ústřice, krabi, raci, humři, langusty, chobotnice nebo sépie. Co se týče masa, nejčastěji pouţívané je telecí a kuřecí maso, které je upravováno na různé způsoby. Velice oblíbeným a často uţívaným produktem je sušená šunka prosciutto, jejíţ nejslavnější varianta (parmská šunka) pochází z města Parma nebo salám mortadella původem z Bologně. Z Itálie pochází více jak stovka druhů sýrů, mezi které patří například parmazán (Parmigiano Reggiano), Grana Padano, Gorgonzola, mozzarella, mascarpone nebo ricotta. Teplé počasí a úrodná půda jsou skvělými předpoklady pro pěstování rajčat, paprik, oliv, chřestu, lilků či artyčoků. K italské krajině neodmyslitelně patří citrusy, jako jsou pomeranče, mandarinky, citróny apod. V kaţdé italské kuchyni je základem panenský olivový olej, bazalkové pesto a vinný ocet - nejznámější balsamico. Typickou přílohou jsou těstoviny nejrůznějších tvarů, kterých najdeme v Itálii na 400. Existují buď čerstvé, které vydrţí jen několik dní, nebo sušené. Mezi nejznámější druhy patří špagety (Spaghetti), makarony (Maccheroni), penne, lasagne nebo gnocchi. Italové jsou proslaveni výrobou zmrzliny smetanové chuti, která neobsahuje ţádnou chemii
19
a vyrábí se ze smetany či mléka, cukru a čerstvého ovoce (popřípadě oříškového pyré či kakaa). Italové jsou také známými vinaři a patří mezi největší producenty vína na světě. Vína jsou vysoce kvalitní a díky místnímu klima i chutná. Z nejznámějších odrůd můţeme vybrat Sangiovese, Barbera, Chianti, Nebbiolo, Catarranto Bianco Siciliano nebo Trebbiano Toscano. Stejně jako se u nás pije slivovice, v Itálii je to Grappa, coţ je aromatická pálenka, která se vyrábí ze zbytků po lisování vína (stopky, slupky, semena apod.). Obsah alkoholu je mezi 35-60 % a obvykle se pije jako digestiv tj. po jídle pro dobré zaţívání [38]. d)
Muzea. Národní římské muzeum (Museo Nazionale Romano) je rozděleno
celkem do čtyř římských památek (Diokleciánovy lázně, Palazzo Altemps, krypta Balbi a Palazzo Massimoalle Terme). V Diokleciánových lázních je epigrafické muzeum (epigrafika - věda o nápisech na materiálech jako je kámen, dřevo, keramika) [17], kde nalezneme sbírky řeckých a římských památek z období antiky. V paláci Palazzo Altemps jsou vystaveny poklady římských dějin, jako například trůn Ludovisi. V kryptě Balbi jsou exponáty pocházející z období konce antického Říma do pozdního středověku. Palazzo Massimoalle Terme ukrývá překrásné řecké a římské sochy, mozaiky a fresky [16]. Palác Pitti- nacházející se ve Florencii, je nazván podle bankéře Luca Pittiho, který tento palác nechal vystavět v roce 1457. Nachází se zde jedinečná sbírka obrazů, která se skládá z děl od Raffaela, Tiziana, Botticelliho či Rubense. V jiţním křídle paláce jsou neoklasicistní královské apartmány, vyzdobené freskami a rodovými portréty rodu Mediců, bývalých majitelů. V další galerii Galleria d´Arte Moderna je moţno shlédnout sbírku děl z období 18. aţ 20. století. V přízemí můţeme navštívit prostory Stříbrného muzea (Museo degli Argenti), které ukrývají předměty ze zlata, stříbra a skla rodu Medici [17].
2.1.3 Historické předpoklady Území dnešní Itálie bylo osídleno jiţ kolem roku 5000 př. n. l., ale první známější kmeny, jako např. Ligurové se zde usazovaly kolem roku 1800 př. n. l. Po staletí se na Apeninském poloostrově vystřídalo mnoho různých kultur, k těm nejvýznamnějším patří Etruskové, kteří byli výrazně kulturně a umělecky zaloţeni. 20
a)
Starověký Řím. Město Řím bylo podle legendy zaloţeno v roce 735 př. n. l.
bratry Romulem a Remem. Římská říše postupem času nabyla na velikosti a ovládala téměř celé středomoří a blízký východ. Vrcholu dosáhla v 1. a 2. století n. l., kdy pod její vládou spadalo i území Velké Británie a Egypt. Říše se v roce 395 n. l. rozdělila na Říši Západořímskou a Východořímskou. Zatímco Západořímská říše se rozpadla jiţ v 5. století po vpádu germánských kmenů, Východořímská říše se sídlem v Konstantinopoli, dnešním Istanbulu, zanikla aţ v 15. století. b)
Středověk. V tomto období patřila Itálie k nejvyspělejším oblastem v Evropě
a byla rozdělena na velké mnoţství městských států. Města jako Florencie, Janov, Milán či Benátky byly významnými centry obchodu, kultury a vzdělanosti. Města zbohatla na obchodu s orientem a podporovala rozvoj věd. Roku 1347 zasáhl Itálii mor, který zahubil třetinu obyvatelstva. c)
Renesance. V Itálii se renesanční hnutí objevilo jiţ ve 14. století, proto je také
nazývána kolébkou renesance. Toto hnutí bylo novým kulturním a myšlenkovým směrem, který oslavuje znovuzrození antické kultury a vzdělanosti. Tento směr zasáhl italskou literaturu, architekturu a umění vůbec a podporoval rozvoj vědy, vzdělanosti a pokroku. Centry renesance byly městské státy, které představovaly vrchol vědy i umění tehdejší doby. Místo vzniku renesance byla Florencie a odtud se rozšiřovala do Sieny, Milána, Benátek a nakonec ovládla i Řím. Mezi renesanční umělce patří velikáni jako literáti Dante Alighieri či Giovanni Boccaccio či malíři Leonardo da Vinci, Rafael Santi a Michelangelo Buonarotti. Renesance ovládla, jako kaţdý směr, i architekturu, která se vyznačuje znaky jako horizontalismus, masivní zdivo a obloukové klenby. Mezi nejznámější stavby patří Bazilika svatého Petra v Římě, či La Rotonda poblíţ města Vicenza. d)
Sjednocení. Itálie byla dobyta v roce 1800 Napoleonem Bonapartem, který
vyhlásil Italské království. Po poráţce Napoleona se Itálie v polovině 19. století sjednotila pod vedením Giuseppe Garibaldiho a revolučního osvobozeneckého hnutí. Sjednocení země bylo dokončeno připojením Říma v roce 1870. e)
20. století. Itálie vstoupila do 1. světové války v roce 1915 na straně dohody.
Po skončení války se roku 1922 chopil moci Benito Mussolini, který se během 2. světové války přidal na stranu Německa a jako jeho spojenec zůstal aţ do roku
21
1943, kdy Itálie kapitulovala. Itálie dnes patří mezi sedm nejvyspělejších zemí světa a patří do skupiny G7 [39].
2.2 Selektivní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu 2.2.1 Administrativní předpoklady Itálie má poměrně zajímavé členění na jednotlivé menší regiony. Je potřeba si uvědomit, ţe po celý středověk byla rozdělena do mnoha států, které často měnily své hranice, vznikaly a zanikaly. Jednalo se o malé tzv. Městské státy, které byly podřízené nějakému dalšímu důleţitému městu. Administrativně je rozdělena do 20 oblastí (regionů), z nich 5 má poměrně širokou autonomii v rozhodování o svých záleţitostech a 110 provincíí. Autonomní provincie Bolzano a Trento jsou z geografického hlediska provincie, ale ze správního hlediska oblasti [18]. Tabulka 2: Administrativní členění Itálie Region (italsky) Abruzzo Puglia Basilicata Veneto Emilia Romagna Friuli Venezia Giulia Calabria Campania Lazio Liguria Lombardia Marche Molise Piemonte Sardegna Sicilia Toscana Trentino Alto Adige Valle d´Aosta Umbria Celkem obyvatel
Region (česky) Abruzzy Apulie Bazilikata Benátsko Emilia Romagna Friulsko - Julské Benátsko Kalábrie Kampánie Latium Ligurie Lombardie Marky Molize Peimont Sardinie Sicílie Toskánsko Tridentsko - Horní Adiţe Údolí Aosty Umbrie
Hlavní město L´Aquila Bari Potenza Benátky Bologna Terst Catanzaro Neapol Řím Janov Milán Ancona Campobasso Turín Cagliari Palermo Florencie Trento Aosta Perugia
Počet obyvatel (2013) 1 312 507 4 050 803 576 194 4 881 756 4 377 487 1 221 860 1 958 238 5 769 750 5 557 276 1 565 127 9 794 525 1 545 155 313 341 4 374 052 1 640 379 4 999 932 3 692 828 1 039 934 127 844 886 239 59 685 227
Zdroj: Zpracováno podle portálu ISTAT, 2014.
22
2.2.2 Demografické předpoklady Dle údajů italského statistického úřadu (Instituto Nazionale di Statistika, ISTAT) k 1. lednu 2013 vyplývá, ţe italská populace má 59 685 227 obyvatel (198 obyvatel/km2). Italové mají poměrně nízký věkový průměr, který v roce 2013 činil 44,2 roků [19].
2.2.3 Urbanizační předpoklady a)
Národnostní složení obyvatel. Z celkové italské populace se hlásí 98% občanů
k italské národnosti. Další jazykové a etnické skupiny: německá (Alto Adige), slovinská (Friuli - Venezia Giulia), francouzská (Valle d´Aosta), cikánská (rómská, sintská), africká a asijská [20]. b)
Jazyk. Oficiálním jazykem je italština. Mezi další pouţívané jazyky, které jsou
pouţívány v oblastech se zvláštní autonomií, patří němčina (Horní Adiţe, Jiţní Tyrolsko), slovinština (Friulsko - Julské Benátsko) a francouzština (Údolí Aosty). Italština se vyvinula z jazyka města Florencie tzv. literární toskánštiny, která je v dnešní době uţívána pouze v oficiálním styku. Dialekty italštiny nejsou totéţ jako italské dialekty. Dialekty italštiny jsou odvozeny z italského jazyka, naopak italské dialekty znamenají jazyky nebo dialekty, které se pouţívají na území Itálie [23]. Mezi pouţívané dialekty patří např. piemonština, lombardština, furlánština, neapolština nebo dolomitská ladinština. Piemonština. Tento místní jazyk patřící do skupiny severoitalských jazyků doposud nemá status regionálního jazyka. Uţívá se v oblasti Piemontu a byl hojně uţíván aţ do 20. století. V některých místních školách je moţné se setkat s nepovinnou výukou piemonštiny. Jazyk je také uţíván v místní správě, rozhlasovém vysílání nebo kostelech [21]. Lombardština. V dnešní době je jazyk uţíván velmi zřídka (okolí Milána). Obsahuje několik dialektů, které se pouţívají v údolí řeky Pád (její střední části toku) a části Alp [21]. Furlánština. Nazývána také jako friulština, je rétorománský jazyk, který je rozdělen do tří jazykových skupin. Furlánština se uţívá v regionu Friulsko - Julské Benátsko a tento jazyk má od roku 1963 jistý stupeň autonomie. V roce 1996 byl navrţen 23
jednotný pravopis a je usilováno i o zavedení furlánštiny do škol. Jazyk je uţíván jak v médiích, tak literatuře a hovoří jím přibliţně 1 milion obyvatel, z toho 300 tisíc mimo Itálii (například Rumunsko, Švýcarsko, Kanada, Brazílie nebo Austrálie). Do roku 1960 byl totiţ tento region velmi chudý a mnoho místních obyvatel emigrovalo do ciziny [22]. Neapolština. Bývá povaţována za nářečí, avšak většina jazykovědců, včetně lingvistů z organizace UNESCO, ji povaţuje za samostatný jazyk. Neapolština, spolu s italštinou, vychází z lidové latiny, která se pouţívala ve středojiţní Itálii. Během svého vývoje byla ovlivněna jazyky dalších národů, které ovládaly Kampánii a jiţní Itálii. Byly to zejména řečtí kolonisté a byzantští obchodníci v době Neapolského vévodství, dále Normani, Francouzi a Španělové. V období 2. světové války a následné okupace byla neapolština ovládána také Američany. Přestoţe se nikdy nestala úředním jazykem, je do dnešní doby ţivá v oblasti literatury, hudby a dramatického umění. S neapolštinou mají problém i samotní Italové, jelikoţ je odlišná tím, ţe neapolci polykají koncovky a uţívají jiná slova, která nejsou v italštině obvyklá. V České republice bychom ji mohli srovnávat s ostravštinou. [21]. Dolomitská ladinština. Má několik dialektů, se kterými se můţeme setkat v několika údolích Dolomit, jejíţ horské podmínky zabránily vzniku jednotného jazyka. Pro tyto dialekty neexistuje společný pravopis a i přes to, ţe jimi hovoří okolo 30 tisíc lidí, je věnováno několik hodin ladinštiny i ve školních lavicích [21]. c)
Náboženství. Italské národnostní sloţení se skládá z obyvatel, kteří se hlásí z
97% ke katolické církvi, 1,5% k valdenské evangelické církvi a ostatní obyvatelé jsou ateisté, malou část tvoří přistěhovalci s islámským vyznáním [24]. Celých 36% Italů navštíví alespoň jednou za týden bohosluţby. Nejniţší zboţnost je v regionu Emilia Romagna, kde navštíví kostel přibliţně 25% obyvatel. Náboţenství je součástí školních osnov a dochází na něj skoro 93% ze všech italských dětí. Křesťanská víra má také oproti jiným zemím vliv na politiku i zákony [25].
24
2.2.4 Ekonomické předpoklady Celkem 2% HDP tvoří zemědělství, na kterém se podílí 3,8% pracovní síly. V průmyslu je zaměstnáno více jak jedna čtvrtina zaměstnanců, kteří tvoří téměř 25% domácího produktu. Mezi dominantní sektor patří sluţby, které zaměstnávají 70% pracující populace a tvoří téměř tři čtvrtiny domácí produkce. Vyváţí se, mimo jiné, textil, oděvy nebo strojírenské výrobky. Mezi hlavní exportní partnery se řadí Německo (12,8%), USA (6,6%) a Francie (11,3%). Hlavními dovozci jsou Německo (15,7%), Francie (8,9%) a Čína (7%). Dováţenými artikly jsou nejčastěji strojírenské výrobky, chemikálie nebo energetické produkty [26].
2.2.5 Politické předpoklady Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, tvořený poslaneckou sněmovnou (630 členů) volených na 5 let a senátem (315 členů), kteří jsou voleni také na 5 let. Aţ pět senátorů, z řad z významných elit, můţe jmenovat prezident. Aktuálně má Itálie celkem 319 senátorů. Prezidentem Italské republiky je Giorgio Napolitano, který byl znovu zvolen parlamentem v dubnu 2013 na sedmileté období. Kaţdý bývalý prezident se automaticky také stává doţivotním senátorem [27, 38].
2.3 Realizační předpoklady cestovního ruchu 2.3.1 Dopravní předpoklady Itálie má velmi kvalitní dopravní předpoklady ve všech druzích dopravy. Jiţ v antice byla dopravní tepnou celého světa a ne nadarmo se říká „Všechny cesty vedou do Říma.“. Silnice jsou ve velmi dobrém stavu, mají kvalitní povrch a jsou dobře značeny. Dálnice doplňuje hustá síť čerpacích stanic a u většiny z nich jsou vystaveny občerstvovací zařízení Autogrill. a)
Silniční doprava. Italské dálniční sítě patří mezi nejlepší v Evropě a jejich délka
je kolem 6,5 tis. km. Existují zde dva typy dálničních silnic tzv. Superstrade (SS) a jízda po těchto úsecích je bezplatná. Tyto komunikace bývají označeny dopravní značkou dálnice v modré barvě a jejich maximální povolená rychlost je 110 km/h. Většina italských dálnic je značena jako Autostrade (A) maximální povolená rychlost je 25
130 km/h. Většina dálnic patří do soukromého vlastnictví společnosti Autosrade per l´Italia S.p.A. Tyto dálnice jsou placené, mají zelené značení a poplatky jsou vybírány v podobě mýtného. Nejdelší dálnicí je dálnice s označením A1, která spojuje Milán a Neapol a vede přes města Bologna, Firenze a Řím. Její stavba byla započata v roce 1964 a měří téměř 760 km. Další významnou dálnicí je dálnice A3 vedoucí z Neapole do Kalábrie [29, 30]. b)
Autobusová doprava. V Itálii jezdí pravidelné autobusové linky mezi velkými
městy, které bývají obvykle modře označeny a pak regionální spoje mezi městy a okolními vesnicemi. Největší autobusovou společností je SITABUS, ale existuje zde velké mnoţství dalších autobusových společností. Zajímavostí je, ţe ve vesnicích a menších městech se lístky na autobus obvykle prodávají v baru poblíţ zastávky [29]. c)
Železniční doprava. Italské ţeleznice pokrývají téměř 16 tisíc kilometrů tratí
z toho je téměř 70% elektrifikovaných. Ţeleznice provozují i lodní linky jako tomu je například na Sardinii, ale ţelezniční síť na ostrovech je obecně velmi řídká. Nejznámější ţelezniční společností je Trenitalia, která je z části soukromý a z části státní podnik a spadá pod ní většina ţelezničních sluţeb v Itálii. Další ţelezniční sluţby patří pouze pod soukromou sféru a provozují většinou úzkorozchodné tratě. V Itálii jezdí několik typů vlaků, jako je například: Eurocity (EC, mezinárodní), Intercity (IC, mezinárodní i národní), Espresso (EXPR, mezinárodní i národní), Diretto (DIR, místní rychlíky) a Locale (místní osobní, zastávkové). Vlaková doprava je obecně draţší neţ autobusová. Jízdenku je třeba označit před vstupem do vlaku v místních automatech, které jsou na nástupištích nebo u pokladen. Je výhodnější si zakoupit časové jízdenky jako je Italy RailCarda Italy Flexi RailCard [31]. d)
Letecká doprava. Národní leteckou společností je Alitalia a mezi další letecké
dopravce patří Air One, Meridiana, Ryan Air, Air Sicilia a Air Dolomiti. Itálie je letecky propojená mezi všemi velkými městy a celkem se zde nachází více neţ 150 letišť. Mezi nejdůleţitější mezinárodní letiště patří Leonardo da Vinci - Fiumicino (FCO) a Ciampino (CIA) v Římě, další významná letiště se nacházejí v Pise, Miláně, Benátkách, Bologni a Neapoli [29]. e)
Vodní doprava. Trajektovou dopravu tvoří řada pravidelných linek a to zejména
mezi pevninou a ostrovy. Na ostrovy lze obvykle plout z několika pevninských přístavů. Například z Janova, La Spezie, Neapole nebo Livorna míří trajekty na Sardinii. 26
Na Sicílii se dostaneme z přístavů v Neapoli či Villa San Giovanni v Kalábrii. Nabízí se celá řada lodních společností, jako jsou Moby Lines, Sardinia – Corsica Ferries nebo Grandi Traghetti. Na menších ostrovech funguje i doprava rychlolodí jako tomu je na Liparských ostrovech. Za zmínku stojí i Jadranské přístavy, které zajišťují spojení s Chorvatskem, Řeckem, Tureckem nebo Egyptem. Mezi nejznámější patří Benátky, Ancona, Pescara či Bari. Přehled plavebních řádů můţeme zjistit v informační kanceláři pro turisty nebo na internetu. Mezi hlavní obchodní přístavy patří Neapol, Janov a Terst [29]. f)
Veřejná hromadná doprava. Ve větších městech existuje hromadná autobusová
či tramvajová doprava, kterou je vhodnější vyuţívat především kvůli dopravním zácpám v centrech měst. Síť hromadné dopravy je kvalitně propracovaná a zasahuje i do městských periferií. Systém podzemních drah je vybudován v Římě, Miláně, Neapoli a nejnověji i v Turíně [29]. g)
Dostupnost z České republiky. Nejpohodlnější a dnes uţ i cenově přijatelnou
variantou je volba letecké dopravy. Z České republiky můţeme letět, kromě Czech Airlines, nízkonákladovými společnostmi jako jsou Easy Jet, Smart Wings, Wizz Air nebo HOLIDAYS Czech Airlines. Například zpáteční letenka do Milána se pro dospělého člověka dá pořídit za cenu okolo 3000 Kč a délka letu je 1,5 hodiny. Pokud bychom zvolili automobil, cesta by nám zabrala přes 8 hodin a při průměrných cenách pohonných hmot (35,95 Kč/l, březen 2014) by zpáteční cesta do Milána vycházela kolem 3500 Kč + případné silniční poplatky (při volbě jízdy po dálnici) [34]. Vlaková doprava bývá na západě Evropy vcelku finančně i časově nejnáročnější, a proto není tolik vyuţívána. Mezi často pouţívanou dopravou je autobusová doprava, kdy pro nákup jízdenky můţeme vyuţít buď sluţeb dopravních kanceláří, nebo cestovních kanceláří. Dopravními společnostmi, které se specializují na Itálii, jsou TourBus nebo Student Agency. Ceny zpátečních jízdenek začínají na 1000 Kč [33, 34].
2.3.2 Materiálně-technická základna a)
Služby cestovního ruchu. Sluţby cestovního ruchu mají v Itálii svou
nezastupitelnou a významnou pozici. Odvětví se za posledních 20 let dočkalo markantních změn, k nimţ také přispěly dotace od Evropské Unie, které zlepšují 27
infrastrukturu a zkvalitňují sluţby v oblasti cestovního ruchu. V roce 2013 bylo ve sluţbách zaměstnáno přes 2,2 mil. osob, coţ tvořilo 11,7% z celkové zaměstnanosti. Mezi země přispívající k příjmům cestovního ruchu nadále patří Německo, Spojené království, Polsko, Dánsko, Belgie, Česká republika a pozvolný nárůst nabývá z Maďarska [4]. Tabulka 3: Vývoj zaměstnanosti ve sluţbách cestovního ruchu (v milionech) Rok Počet zaměstnanců
2010
2011
2012
2013
2,301
2,287
2,289
2,242
Zdroj: Zpracováno podle Eurostatu, 2014.
b)
Ubytovací služby. Itálie nabízí poměrně široký výběr ubytovacích zařízení
pro všechny věkové kategorie. Ubytování můţeme zvolit buďto v hotelích, penzionech, turistických ubytovnách, zámcích nebo farmách. Mnoho lidí se ubytovává v kempech, které tu jsou na velmi dobré úrovni a patří mezi často vyhledávané jak turisty, tak místními obyvateli. Hotely jsou označovány stejným způsobem, na který jsme zvyklí u nás – tj. podle vybavenosti a poskytovaných sluţeb. Ceny pokojů se pak liší podle ročního období a také místa, kde je hotel umístěn. Ti, kteří raději tráví dovolenou na venkově, se mohou ubytovat v dobových vilkách nebo historických objektech, které mají vlastní zahradu a obvykle i bazén [40]. Tabulka 4: Vývoj ubytovacích zařízení (v jednotkách Rok Počet zařízení
c)
2009 2010 2011 145 358 150 315 153 315 Zdroj: Zpracováno podle Eurostatu, 2014.
2012 157 228
Stravovací zařízení. Itálie je řazena mezi gastronomické velmoci. Z této země
vzešlo mnoho slavných receptů a zvučných jmen v gastronomii jako např. Antonio Carluccio, Giada De Laurentiis, Giorgio Locatelli či Beppe Bigazzi. V Itálii můţeme nalézt hned několik typů stravovacích zařízení, jimiţ jsou Ristorante, Pizzerie, Taverna, Osteria, Spaghetteria. Tyto stravovací zařízení se od sebe liší svou kuchyní a podávanými pokrmy, viz Tabulka 5 [35, 36].
28
Tabulka 5: Druhy stravovacích zařízení v Itálii Druh Ristorante Pizzerie Taverna Osteria Spaghetteria
Podávané pokrmy klasická standardní restaurace všechny druhy pizzy a bývá otevřena od pozdního odpoledne aţ do pozdních večerních hodin místní speciality a víno typická restaurace nabízející teplou domácí kuchyň typická italská jídla z těstovin Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
3 Analýza možností cestování v Itálii českými turisty Další částí, kterou se bude práce zabývat, je část analytická. V ní bude představena Italská destinace, především z pohledu cestovního ruchu a její propagace v České republice. Bude zmíněna organizace ENIT (Italská národní agentura pro cestovní ruch), která má na starosti propagaci země nejen na území Itálie, ale i v zahraničí.
3.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem práce je analyzovat cestovní ruch Itálie z hlediska zájmu českých turistů a nabídek cestovních kanceláří. Dále pak poskytnout informace o moţnostech rozšíření turistiky na méně frekventované zajímavé destinace. Na cíl práce navazují výzkumné otázky: a) Jaká je podpora příjezdového cestovního ruchu v Itálii? b) Jaké jsou moţnosti cestovní v Itálii pro českou klientelu? c) Na jaké úrovni je propagace Itálie na českém trhu? Při zpracování práce jsme vyuţili sekundární zdroje dat. Zkoumali jsme především kniţní a časopiseckou odbornou literaturu, odborné příspěvky publikované online a legislativní dokumenty Itálie (Strategický plán pro rozvoj cestovního ruchu, Italská národní agentura pro cestovní ruch, Italský statistický úřad, Italská centrální banka a Český statistický úřad).
29
3.2
Charakteristika cestovního ruchu v Itálii
Itálie je mezi zahraničními turisty, díky svým kulturním a přírodním předpokladům, velice oblíbená, a proto je tu cestovní ruch silně rozšířen. Oblast sluţeb má však jisté nedostatky zejména v ubytovacích sluţbách a odborné znalosti v sektoru cestovního ruchu, které je potřeba zlepšit. Graf 1:Počet přenocování českých turistů v jednotlivých zemích za rok 2011 8 000 000 7 000 000
6 872 000
6 000 000 5 000 000
4 695 000 3 809 000
4 000 000
2 950 000
3 000 000 1 774 000 1 694 000 1 463 000 1 453 000 1 352 000
2 000 000 1 000 000 0
Zdroj: Zpracováno podle ČSÚ, 2014.
Z grafu vyplývá, ţe s velkým náskokem vede Chorvatsko, kde čeští turisté uskutečnili přes 6,8 mil. přenocování. Na druhém místě skončila Itálie, ve které čeští turisté strávili o 2,17 mil. přenocování méně, neţ v Chorvatsku. Následuje Slovensko s 3,8 mil. přenocováními, Řecko 2,9 mil. přenocováními a u ostatních zemí (Španělsko, Egypt, Turecko, Rakousko, Francie) se počet přenocování pohyboval od 1,3 mil. přenocování do 1,7 mil. přenocování.
3.2.1 Formy cestovního ruchu v Itálii Podle Linderové (2013) rozumíme formu cestovního ruchu jako účel nebo motiv cestování a přechodného pobytu návštěvníků v cílovém místě. Mezi formy cestovního ruchu patří sportovní, rekreační, dobrodruţný, kulturní/poznávací, lázeňský/zdravotní a obchodní cestovní ruch, kdy pro identifikaci formy cestovního ruchu slouţí otázka „Proč návštěvníci cestují?“. 30
a)
Kulturně-poznávací cestovní ruch. Typickým rysem kulturně-poznávacího
cestovního ruchu patří uspokojování duchovních potřeb lidí, kterým rozumíme například poznávání, vzdělávání, zábavu nebo rozptýlení. Mezi hlavní aktivity jsou řazeny například návštěvy muzeí, galerií, kulturních pamětihodností, hudebních, divadelních a filmových festivalů nebo archeologických nalezišť. Velký význam mají také kulturní trasy. b)
Rekreační cestovní ruch. Je rozdělen na aktivní nebo pasivní odpočinek, který je
uskutečňován ve vhodném přírodním prostředí a jeho hlavním cílem je obnova fyzických a duševních sil. Typické aktivity pro tuto formu jsou procházky, sportovní aktivity, poznávání přírody a jejich památek. c)
Sportovní cestovní ruch. Hlavním znakem je pobyt ve vhodném přírodním
prostředí, který je spojený s prováděním sportovních aktivit, úzce souvisejících s určitými fyzickými schopnostmi. Můţe to být například turistika (pěší, horská, vodní, cykloturistika), ekoturistika (poznávání krajinných a přírodně hodnotných oblastí nebo putování přírodou), lovecká turistika nebo rekreační rybolov (Linderová, 2013).
3.2.2 Plán rozvoje cestovního ruchu v Itálii Itálie má jako kaţdá rozvinutá země svou vlastní strategii nebo plán rozvoje cestovního ruchu. Tento plán vychází ze strategie „EU2020“ (The Europe 2020 Strategy), jejímţ hlavím úkolem je růst a inovace nejen ve všech sektorech ekonomiky, ale také růst sociální a teritoriální. Strategický plán pro rozvoj cestovního ruchu byl vypracován jako odpověď na kritiku sektoru cestovního ruchu. Jedná se o přesnou analýzu silných a slabých stránek v oblasti cestovního ruchu a navrhuje opatření na zlepšení, která by měla být realizována v období 3 aţ 5 let. Jeho cílem je vydobýt si vedoucí postavení na trhu a být konkurenceschopným státem v odvětví cestovního ruchu. Strategický plán s názvem „Italský cestovní ruch 2020: vedení, práce, jih“ (Italian Tourism 2020: Leadership, Jobs, South) má především tři cíle: 1. Vrátit Itálii na vedoucí pozici v sektoru cestovního ruchu 2. Vytvářet nová pracovní místa 3. Vytvořit příleţitost, pro začlenění italského národa v jiţní Itálii
31
Konzervativní odhady Boston Consulting Group, která se zčásti podílela na tvorbě strategického plánu, vypovídají, ţe by do roku 2020 mělo vzniknout 500 tis. nových pracovních míst v oblasti cestovního ruchu a nárůst HDP o 30 mld. EUR [6,7]. Plán obsahuje analýzu hlavních problému v tomto sektoru a navrhuje 61 doporučených opatření, které jsou rozestavěny do sedmi hlavních směrů: 1. Zvýšení podpory ze strany vlády v průmyslu cestovního ruchu. 2. Reorganizovat úkoly a organizaci agentury ENIT (Italská národní agentura pro cestovní ruch) s ohledem na lidské a ekonomické zdroje ve spolupráci s nejlepšími turistickými agenturami. 3. Vytvoření moderní nabídky a sladit ji s potřebami turistů. 4. Modernizace ubytovacích zařízení. 5. Modernizace dopravní infrastruktury v souladu s potřebami cestovního ruchu. 6. Rozvoj znalostí, dovedností a odborné přípravy v oblasti cestovního ruchu. 7. Zrušit byrokracii a investiční činnost zahraničních investorů. Na úrovni vlády se hlavní problémy týkají v nedostatku silné ústřední vlády a jisté roztříštěnosti v rozhodování mezi ústřední vládou a regionální/provinční/územní samosprávou. Po roce 2001 byla vydána novela, díky které regiony získaly legislativní pravomoc v oblasti cestovního ruchu. Nedostatečně strukturované mechanismy a koordinace vedení způsobují zbytečné plýtvání peněţními zdroji. Stejný problém se nachází v oblasti statistických organizací. V Itálii existuje velká řada organizací, které poskytují údaje a informace o cestovním ruchu, ale ani jedna z nich není odpovědná a povinná zajišťovat a zpracovávat globální údaje z oblasti cestovního ruchu. Ze strategického plánu také vyplývá, ţe tu existuje jistá absence inovací v oblasti komunikace a nedostatek mobilních aplikací pro SmartPhony či tablety, které jsou často vyhledávané zahraničními turisty. S ohledem na ubytování jsou hlavní problémy zastoupeny vysokým podílem zastaralých staveb, jejichţ rozměry dnes neodpovídají hodnotícím kritériím a je třeba je modernizovat. Celkový součet menších hotelů v Itálii činí 34 tis. hotelů, Španělsko disponuje 15 tis. hotely a Francie 17 tis. hotely. Průměrná kapacita italských hotelů je 66 lůţek. Ve Španělsku se tato kapacita pohybuje na 94 lůţkách a ve Franci je to 71 lůţek. Nejvíce znepokojující hledisko se týká v průměrném počtu přenocování na lůţko
32
tzv. produktivity lůţka. Průměrná produktivita lůţka v Itálii 109 přenocování/lůţko je oproti Francii 190 přenocování/lůţko, alarmující a proto byl tento problém zařazen do strategického plánu, který by tuto situaci pomohl do budoucna zlepšit. Italská dopravní infrastruktura poněkud zaostává, pokud jde o nové dopravní infrastruktury jako je např. integrace různých dopravních prostředků. Některé zajímavé oblasti jsou tak nedoceněny díky nedostatečné infrastruktuře dopravců. Dalším obecným problémem je nedostatek odbornosti a dovedností zaměstnanců v sektoru cestovního ruchu. Nabídka vzdělání je v oblasti řízení cestovního ruchu kvalitativně a kvantitativně neadekvátní potřebám tohoto sektoru, jejímţ výsledkem je nízká profesionalita, která tak zabraňuje poskytování kvalitních sluţeb v cestovním ruchu [6].
3.2.3 Analýza SWOT Za účelem zjištění v jaké situaci se destinace nachází, byla italskou Národní agenturou cestovního ruchu v Itálii (ENIT, Agenzia Nazionale del Turismo) vypracována pro rok 2014 SWOT analýza Itálie jako destinace cestovního ruchu, jeţ by měla znázornit veškeré slabé a silné stránky destinace, stejně tak jako příleţitosti a hrozby z vnějšího okolí, které mohou potenciálním turistům z Česka omezit vyhledávání této destinace právě jako své cílové. Tabulka 6: Analýza SWOT Itálie
Silné stránky Pestrá nabídka kulturních a přírodních zajímavostí. Velký počet památek UNESCO. Středozemní klima. Strategická geografická poloha v Evropě. Dostupnost destinace. Italská gastronomie. Populární přímořská letoviska. Made in Italy. Mezinárodní kulturní akce. Pozitivní image destinace na část českých občanů.
Silné stránky Pestrá nabídka kulturních a přírodních zajímavostí. Velký počet památek UNESCO. Středozemní klima. Strategická geografická poloha v Evropě. Dostupnost destinace. Italská gastronomie. Populární přímořská letoviska. Made in Italy. Mezinárodní kulturní akce. Pozitivní image destinace na část českých občanů.
33
Příležitosti Rozvoj sluţeb a produktů pro rodiny s dětmi. Motivační nabídky, které kombinují přímořskou turistiku s kulturou a gastronomií. Vytvoření nabídek podporující sportovní vyţití. Podpora místních akcí. Optimální vyuţití přírodního a kulturního bohatství. Větší flexibilita hotelových cen, které by mohly přilákat turisty i mimo hlavní sezónu.
Hrozby Ekonomická situace v Evropě. Nedostatečná spolupráce s místními tour operátory, která by pomohla sníţit návštěvu do konkurenčních destinací. Stálá přítomnost konkurenčních zemí na veletrzích cestovního ruchu (např. HolidayWorld di Praga). Velké propagační kampaně konkurentů. Nízkonákladové letecké společnosti nabízejí letenky do nových destinací.
Zdroj: ENIT, 2014.
K hlavním cílům, které mají zvýšit návštěvnost italských destinací a upevnit si tak pozici na českém trhu, se řadí realizace propagačních a reklamních aktivit podporující tradiční produkty cestovního ruchu. Dále pak zveřejňovat a distribuovat informační materiály týkající se italských destinací v českém jazyce. V neposlední řadě pak spolupracovat s cestovními kancelářemi a leteckými společnostmi a tím zvýšit přiliv českých turistů. Mezi příleţitosti pro zlepšení nabídky patří tvorba specializovaných produktů cestovního ruchu, které jsou zaměřené na specifické cílové zákazníky. Jedná se o zveřejňování a distribuci informačních materiálů týkajících se specializovaných produktů jako je například golf, hipoturistika, gastronomie či lodní turistika. Dalším cílem pro zvýšení návštěvnosti Itálie je vytvořit cenově lákavou nabídku produktů, které budou konkurenceschopné a zvýší příliv turistů mimo hlavní sezónu. Jedním ze způsobů jak přilákat české turisty je realizace famtripů pro české tour operátory a tvorba tiskových zpráv o oblastech jiţní Itálie. Cílem je také soustředit informační toky i do jiných měst neţ je Praha, ve které je nejvyšší kupní síla. Soustředit by se měla do větších měst jako je Ostrava, Plzeň, Liberec, Olomouc nebo Brno a jeho okolí [5].
34
3.3 Možnosti cestování do Itálie českými turisty Itálie jako destinace cestovního ruchu je podle UNWTO pátou nejnavštěvovanější zemí na světě a třetí nejnavštěvovanější zemí v Evropě. V roce 2012 zemi navštívilo přes 46,4 mil. mezinárodních turistů [8]. Podle zprávy Národní agentury cestovního ruchu v Itálii z roku 2014 vyplývá, ţe v roce 2011 bylo zaznamenáno 563 tis. příjezdů z Čech a Itálii celkem navštívilo 613 tis. českých turistů. Stala se tak 2. neoblíbenější zemí mezi českými turisty. Na prvním místě bylo Chorvatsko se 638 tis. návštěvníky (793 tis. příjezdů) [5]. Dalšími destinacemi, které se umístily mezi 15. nejoblíbenějšími u českých turistů, byly Slovensko (535 tis. příjezdů), Řecko (318 tis. příjezdů), Rakousko (261 tis. příjezdů) nebo Francie (214 tis. příjezdů) [9]. Graf 2: Počet příjezdů českých turistů do jednotlivých regionů v Itálii v roce 2011
Benátsko Tridentsko - Horní Adiţe Lombardie Toskánsko Emilia Romagna Friulsko - Julské Benátsko Kampánie Latium Apulie Marky Kalábrie Sicílie Sardinie Ligurie Abruzzy Peimont Umbrie Údolí Aosty Bazilikata Molize
171 977 128 583 80 917 37 260 36 071 33 917 18 483 16 726 13 299 13 090 11 836 11 278 11 225 8 988 7 781 6 024 2 569 2 401 376 129 0
30000
60000
90000
120000
150000
180000
Zdroj: ISTAT, 2011.
Z grafu vyplývá, ţe nejnavštěvovanějším regionem je Benátsko s více neţ 170 tis. příjezdy, následuje ho region Tridentsko – Horní Adiţe, kde návštěvnost přesahuje 35
128 tis. příjezdů. Naopak mezi nejméně navštěvované regiony patří Bazilikata (376 příjezdů) a Molize (129 příjezdů). Itálie disponuje pestrou turistickou nabídkou jako je slunce, moře, pláţe, kultura, umění, hory či dobré jídlo. Kromě toho je i snadno dostupná automobilem a to zejména v regionech severní Itálie, kde čeští turisté přebývají nejvíce. Mimo geografických charakteristik je také spojována se značkou Made in Italy, která dodává italským výrobkům přidanou hodnotu, coţ má také pozitivní vliv na cestovní ruch. Díky této značce si vybudovala slušné postavení nejen mezi českými turisty a to i na úkor zemí, které investují více finančních prostředků do propagace a komunikace v oblasti cestovního ruchu [5]. Tabulka 7 Významné italské značky a osobnosti Fiat Alfa Romeo Ferrari Automobily Lancia Maserati Lamborghini Aprilia Ducati Moto Guzzi Motocykly Piaggio Vespa Malaguti Giorgio Armani Nina Ricci Gianni Versace Návrháři Miuccia Prada Luciano Benetton Donatella Versace Sergio Pininfarina Designéři Bianchi Anderloni Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
V posledních letech se, kromě nárůstu příjezdů, zvýšily i výdaje turistů na cestovní ruch v Itálii.
36
Graf 3: Výdaje turistů na cestovní ruch v Itálii (v mld. EUR) 440 €
433 €
430 €
422 €
420 € 410 €
400 €
400 € 390 € 380 €
374 €
370 € 360 € 350 € 340 € 2009
2010
2011
2012
Zdroj: Italská centrální banka, 2014.
Z grafu je zřejmé, ţe výdaje turistů měly mezi roky 2009 aţ 2011 stoupající tendenci. K roku 2012 byl zaznamenán pokles výdajů o 33 mld. EUR oproti roku 2011, kdy turisté utráceli nejvíce (433 mld. EUR). Nejméně turisté utráceli v roce 2009, coţ bylo zapříčiněno ekonomickou krizí. Čeští turisté navštěvují Italskou republiku v různých věkových kategoriích, které jsou ovlivněny fondem volného času, finančními prostředky a kaţdá kategorie má jiný motiv cestování. Graf 4: Věkové skupiny, které navštívily Itálii v roce 2011
16%
Dospělí Mládeţ/studenti
20%
Senioři 64%
Zdroj:ČSÚ, 2014.
37
Jak bylo uvedeno výše, v roce 2011 navštívilo Itálii celkem 612 930 českých turistů. Z toho celých 64% (392 275 osob) tvořili dospělí mezi 20 aţ 64 lety, 16% (98 069 osob) byli senioři od 65 let a více a zbylých 20% (122 586 osob) tvořila mládeţ a studenti do 19 let. Následující tabulky jsou rozděleny podle věkových kategorií, které vychází z předešlého grafu. Jejich účelem je, mimo jiné, přiblíţit motiv cestování, období, ve kterém tyto kategorie nejčastěji cestují, způsob dopravy či druh ubytování. Tabulka 8: Mládeţ a studenti Socio – ekonomický segment Věková skupina Tendence k cestování Hlavní důvody cestování Preferovaný dopravní prostředek Navštěvované destinace Určující faktor pro výběr destinace Preferovaný druh ubytování
střední ekonomická úroveň do 19 let střední relaxace, zábava automobil, letadla (low-cost), autokar horská střediska (během zimy), jezera, přímořské oblasti cena
kempy, apartmány, hostely zimní prázdniny (únor, březen), letní prázdniny Preferované období pro návštěvu (červenec, srpen) internet, katalogy Zdroje informací nákup v CK nebo CA, nákup přes internet Způsob nákupu dovolené Zdroj:ENIT, 2014.
38
Tabulka 9: Dospělé osoby Socio – ekonomický segment Věková skupina Tendence k cestování Hlavní důvody cestování Preferovaný dopravní prostředek Navštěvované destinace Určující faktor pro výběr destinace Preferovaný druh ubytování
střední ekonomická úroveň od 20 do 64 let vysoká relaxace, kultura, zábava letadlo, automobil, autokar přímořské destinace, hory (zima, léto), umění, sport, jídlo cena a kvalita sluţeb
hotely, vily, apartmány leden, únor, duben, květen, červenec, srpen, říjen, Preferované období pro návštěvu listopad internet, katalogy Zdroje informací nákup v CK nebo CA, nákup přes internet Způsob nákupu dovolené Zdroj: ENIT, 2014.
Tabulka 10: Senioři Socio – ekonomický segment Věková skupina Tendence k cestování Hlavní důvody cestování Preferovaný dopravní prostředek Navštěvované destinace Určující faktor pro výběr destinace Preferovaný druh ubytování Preferované období pro návštěvu Zdroje informací Způsob nákupu dovolené
střední ekonomická úroveň od 65 let a starší střední relaxace, kultura a umění, ozdravný pobyt letadla (low-cost), automobil, autokar přímořské destinace, lázně a welness cena, úroveň sluţeb, znalost jazyků, bezpečnost hotely mimo hlavní sezonu (květen, červen, září, říjen) katalogy, tisk nákup v CK nebo CA Zdroj: ENIT, 2014.
Z tabulek můţeme vyčíst, ţe všechny tři věkové kategorie zapadají do střední ekonomické úrovně, jejich společným důvodem k cestování je relaxace, hlavním určujícím faktorem pro výběr destinace je cena a je preferován nákup v CK nebo CA.
3.3.1 Nabídka cestovních kanceláří a agentur Jak jiţ bylo řečeno v předchozích kapitolách, Itálie je jako destinace cestovního ruchu velmi oblíbená českou klientelou. Od ledna do září 2011 se 40,4% českých turistů 39
vydalo na organizovaný zájezd do zahraničí, 57,3% turistů si zorganizovalo dovolenou samostatně a 2,3% turistů vyuţilo cestovní kanceláře nebo agentury pouze pro rezervování ubytování nebo zajištění dopravy [4, 5]. Dle vyhledávání na internetových stránkách Asociace cestovních kanceláří České republiky, nabízí italskou destinaci celkem 58 cestovních kanceláří, které jsou zaznamenány v následující tabulce. Tabulka 9 [37]. Tabulka 11: Členové ACK ČR nabízející zájezdy do Itálie Cestovní kanceláře Adventura, s.r.o. ALEXANDRIA, spol. s r.o. Alvarez, s.r.o. ANCORA, s.r.o. ATIS, a.s. Autoturist, a.s. BENA TOUR, s.r.o. BVV FAIR TRAVEL, s.r.o. ČD travel, s.r.o. Čedok, a.s. Českobrodská CK, s.r.o. Cestovní kancelář RUEFA REISEN, s.r.o. Ciao cestovní kancelář, s.r.o. CK CONTI s.r.o. Company Uni Travel, s.r.o. ČSAD Tišnov, spol. s r.o. Czech holidays - cestovní kancelář, s.r.o. DAEN INTERNATIONAL, spol. s r.o. EMMA Agency, spol. s r.o. ESO travel a.s. EXIM TOURS a.s. FIRO-tour a.s.
ITBC - European Tour Operator ITS BILLA TRAVEL, s.r.o. PRIMA PARTA KOMPAS Praha, cestovní kancelář, spol. s r.o. KOVOTOUR PLUS, s.r.o. STELLA LINGUA TOUR s.r.o. TILIA Luxury Travel, s.r.o. NATOUR, spol. s r.o. NATUR TRAVEL s.r.o One-step CZ, s.r.o. ORBIS LINK, s.r.o. PRAŢSKÝ KLUB TOUR OPERATOR, s.r.o. Radynacestu, s.r.o. RELAX ADRIATIC, s.r.o. SARDEGNA TRAVEL, s.r.o. Senator Travel, s.r.o. Sport-S, s.r.o. STUDENT AGENCY, s.r.o. Sunset Travel, s.r.o. TEMPO TOURS SUŠICE - ŠUMAVSKÁ CESTOVNÍ KANCELÁŘ, s.r.o. Thomas Cook, s.r.o. ULYSSES T.R.U.S.T. PRAGUE, spol. s r. o. UNITRAVEL GROUP, s.r.o. VÍTKOVICE TOURS s.r.o. White Grant, s.r.o. JESENIATOUR cestovní kancelář
GEOS cestovní kancelář, spol. s r. o. HANSEATIC CK HAD, spol.s r.o. IC TOUR s.r.o. IDEAL-TOUR PRAHA, s.r.o. SALVE TOUR Cestovní kancelář PRO INSPIRA, s.r.o. Zdroj: Asociace cestovních kanceláří, 2014.
Vybrali jsme několik cestovních kanceláří, které se specializují na italskou destinaci. Níţe jsou uvedené tabulky s popisem činnosti jednotlivých cestovní kanceláří, např. 40
jejich typologii klientů, nabízené regiony a balíčky, trţní strategie a také jaké prodejní kanály vyuţívají. Tabulka 12:CK Azzurro, s.r.o. a její popis CK Azzurro, s.r.o. Trţní strategie Prodejní kanály Druhy balíčků Typologie klientů Druhy ubytování Nabízené destinace Nabízené regiony
internetová reklama, tisková reklama, účast na akcích v oblasti cestovního ruchu, vyuţívání sociálních sítí vlastní síť CK + jiné CK a CA, internet pro jednotlivce, pro skupiny, autokarové zájezdy rodiny s dětmi, bezdětné páry, senioři 4* hotely, 3* hotely, rekreační střediska a hotelové rezidence moře, jezera, kulturní města Abruzzy, Bazilikata, Kalábrie, Kampánie, Emilia Romagna, Friulsko – Julské Benátsko, Lazio, Ligurie, Lombradie, Marky, Molize, Apulie, Sardínie, Sicílie, Toskánsko, Tridentsko, Umbrie, Benátsko Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
Tabulka 13: CK Čedok, a.s. a její popis CK Čedok, a. s. Trţní strategie Prodejní kanály Druhy balíčků Typologie klientů Druhy ubytování Nabízené destinace
Nabízené regiony
venkovní reklama, tisková reklama, internet vlastní síť CK + jiné CK a CA, internet pro jednotlivce i skupiny, pobyty „All Inclusive“, autokarové zájezdy, Last Minute, letecké zájezdy, individuální zájezdy studenti, senioři, rodiny s dětmi, bezdětné páry, single osoby 5* hotely, 4* hotely, 3* hotely, apartmány, vily, ubytování Bed&Breakfast, hotelové rezidence velká a menší italská města, jezera, moře, hory v létě i zimě, spa a wellness Abruzzy, Bazilikata, Kalábrie, Kampánie, Emilia Romagna, Friulsko – Julské Benátsko, Lazio, Ligurie, Lombardie, Marky, Molize, Piemont, Apulie, Sardinie, Sicílie, Toskánsko, Tridentsko, Umbrie, Údolí Aosty, Benátsko Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
Tabulka 14: CK Ludor, s.r.o. a její popis CK Ludor, s.r. o. Trţní strategie Prodejní kanály Druhy balíčků Typologie klientů Druhy ubytování
reklama na internetu, účast na akcích v oblasti cestovního ruchu, vyuţití sociálních sítí vlastní CK + jiné CK a CA, internet individuální zájezdy, autokarové zájezdy mládeţ a studenti, rodiny s dětmi, bezdětné páry 4* hotely, 3* hotely, rekreační střediska, turistické rezidence,
41
Nabízené destinace Nabízené regiony
chaty, chalupy, vily, apartmány, kempy moře a jezera Abruzzy, Kalábrie, Kampánie, Emilia Romagna, Friulsko – Julské Benátsko, Lazio, Lombardie, Marky, Piemont, Apulie, Sardinie, Sicílie, Toskánsko, Tridentsko, Umbrie, Benátsko Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
Tabulka 15: CK Nev-Dama, a.s. a její popis CKNev – Dama, a.s. Trţní strategie Prodejní kanály Druhy balíčků Typologie klientů Druhy ubytování Nabízené destinace Nabízené regiony
reklama na internetu, tisk, venkovní reklama, účast na akcích v oblasti cestovního ruchu vlastní CK + jiné CK a CA, internet pro jednotlivce i skupiny, zájezdy „All Inclusive“, individuální zájezdy, autokarové zájezdy, Last Minute zájezdy, letecké zájezdy mládeţ a studenti, senioři, rodiny s dětmi, bezdětné páry, single 5* hotely, 4* hotely, 3* hotely, turistické rezidence, rekreační střediska, vily, apartmány hory v létě i zimě, jezera, moře Abruzzy, Emilia Romagna, Friulsko – Julské Benátsko, Lombardie, Marky, Molize, Piemonte, Apulie, Sardinie, Tridentsko, Údolí Aosty, Benátsko Zdroj: Vlastní zpracování, 2014.
3.3.2 Informační webové portály Z informačních webových portálů čerpáme potřebné informace, které nám mohou pomoci s výběrem dovolené nebo nás informují o chystaných událostech (hudební a filmové festivaly, výstavy apod.) v daném státě či regionu. Šetří náš čas, který bychom ztráceli při návštěvě cestovních kanceláří či agentur a tak informace můţeme čerpat z pohodlí domova. a)
České portály. Existuje řada webových portálů, na kterých můţeme najít velké
mnoţství důleţitých informací, které nám mohou pomoci při výběru destinace v Itálii. V následující tabulce [Tabulka 16] jsme vybrali ty nejobsáhlejší portály, které kromě základních informací (vodstvo, povrch, rozloha, národnostní sloţení apod.), podávají vyčerpávající informace o jednotlivých italských regionech, popisují nejnavštěvovanější místa a města Itálie, místní zvyklosti, moţné způsoby dopravy, ale také například odkazují na specializované cestovní kanceláře 42
Tabulka 16: České informační webové portály o italské destinaci Název Svetadíly.cz ITÁLIE průvodce Orbion.cz Itálie online
Odkaz http://italie.svetadily.cz www.italie-pruvodce.cz http://italie.orbion.cz www.italie-online.cz
Zdroj: Vlastní zpracování, 2014. b)
Italské portály.
Národní agentura pro cestovní ruch (ENIT, Agenzia Nazionale del Turismo). Tato agentura nahradila a rozšířila činnost instituce Ente Nazionale Italiano per il Turismo, která měla téměř stoletou tradici. Agentura spadá do kompetence italského Ministerstva pro cestovní ruch a disponuje statutární, správní, kontrolní, organizační, majetkovou a účetní
autonomií.
Hlavními
úkoly
této
instituce
je
propagovat
a komercializovat turistické nabídky v Itálii prostřednictvím celkové propagace turistických atraktivit jednotlivých regionů a také turistických produktů s různým zaměřením. K úkolům je řazena realizace propagačních a informačních strategií na národní a mezinárodní úrovni, které jsou zaměřeny na podporu prodeje italských turistických produktů. Jsou zde zařazeny také konzultační a asistenční činnosti zaměřené na turistickou propagaci státu, regionů a dalších veřejných orgánů s cílem stanovit vhodné obchodní strategie a efektivně prezentovat Itálii na zahraničních trzích. K úkolům se řadí poskytování konzultačních a asistenčních sluţeb a spolupracovat s veřejnými i soukromými subjekty, včetně regionálních úřadů a agentur, za účelem podpory a rozvoje poskytování informací a sluţeb turistům. Dále pak propagovat a podporovat procesy zaměřené na rozvoj a poskytování informací včetně turistických sluţeb a spolupracovat s diplomatickými a konzulárními úřady Ministerstva zahraničních věcí. Činnost agentury je určena místním i zahraničním tour operátorům působících v odvětví cestovního ruchu jako jsou cestovní kanceláře a agentury, nebo stovkám milionů zahraničních občanů, potencionálních či stávajících klientů, kteří vyuţívají italské sluţby cestovního ruchu. [5].
43
Tabulka 17: Hlavní oblasti a činnosti, na které se agentura ENIT zaměřuje Oblast podpora značky Italia
podpora komercializace studie a průzkum trhu
Činnost komunikační a propagační aktivity výstavy, veletrhy a prezentace spolupráce s regiony spolupráce s médii spolupráce se zahraničními operátory a italskými podniky Workshopy a školení určené pro zástupce cestovních kanceláří a agentur zdrojové země generující outgoing (výjezdový CR) trh cestovního ruchu zástupce ze strany poptávky
Zdroj: Zpracováno podle ENIT, 2014 Agentura ENIT má mimo Evropu (Brusel, Frankfurt nad Mohanem, Kyjev, Lisabon, Londýn, Madrid, Moskva, Paříţ, Stockholm, Varšava, Vídeň), zastoupení také v Asii (Dubaj, Bumbaj, Peking, Soul, Tokio), Severní Americe (Chicago, Los Angeles, New York, Toronto), Oceánii (Sydney) a Jiţní Americe (Buenos Aires, Sao Paolo) [5].
3.4 Nové destinace cestovního ruchu Jak vyplývá z grafu č. 1, mezi nejméně frekventované destinace českými turisty patří regiony Bazilikata, Molize nebo Piemont. Vybrala jsem proto pár zajímavých destinací, které stojí, dle mého úsudku, za návštěvu. a)
Region Bazililkata [3]. Tento překrásný region je rozprostřen v jiţní Itálii. Oblast
hraničí celkem se 3 regiony - na východě s Apulií, na západě s Kampánií a na jihu sousedí s Kalábrií. Region je omýván Tyrhénským a Jónským mořem a je rozdělen do dvou provincií Potenza a Matera. V regionu Bazilikata se rozprostírají dvě pobřeţí a to Jónské a Tyrhénské. Jónské pobřeží. Je rozprostřeno ve východní části regionu a disponuje překrásnými bílými pláţemi a čistým a mělkým mořem. Tvoří tak ideální místo pro rodiny s dětmi. Jsou zde dvě přímořská města Metaponto a Policoro.
44
Obrázek 2: Vyznačení regionu Bazilikata a jeho provincií
Zdroj: http://italie.svetadily.cz, 2014
Město Metaponto je situováno na rovině mezi řekami Bradano a Basento. Nabízí azurové moře, krásné a čisté pláţe, spoustu restaurací a kaváren, které jsou u turistů oblíbené během letních měsíců. Kromě pobřeţí je moţné navštívit řecké sloupy a amfiteátry obklopené vinicemi. Metaponto bylo zaloţeno Řeky v 7. století př. n. l. a bylo součástí starověké civilizace Magna Graecia, které se rozprostírala v dolní části italské „boty“. Město má bohatou archeologickou historii včetně archeologického parku, kde jsou umístěny zbytky Palatinských stolů, u kterých se shromaţďovali rytíři před tím, neţ se vydali kříţové výpravy. Krajina v okolí města obsahuje mnoho archeologických nalezišť směrem na sever je další archeologický park, který má čtyři chrámy věnované řeckým bohyním Heře a Athéně. Zajímavou zastávkou je Národní biogenní rezervace, v jejíţ oblasti je přirozený výskyt vzácné Karety pravé, které pokládá vajíčka v blízkosti pláţe v období mezi pozdním jarem a časným létem. Tyrhénské pobřeží. Je vhodnou volbou pro turisty, kteří chtějí zaţít dobrodruţství a zároveň se vyhnout obvyklým a frekventovaným turistickým cestám, které bývají navštěvovány ve více známých přímořských městech. Krajina v této oblasti je více hornatá a vysokých útesů je moţné sejít aţ k síti písčitých a tichých pláţí, které jsou skryty v zátokách mezi útesy. Tato oblast začíná být stále více populární u italského 45
obyvatelstva a je tak na dobré cestě, aby se stala novým přímořským letoviskem, jehoţ centrem je město Maratea. Maratea je městečko s historickým centrem, přístavem a oblázkovými pláţemi. Krajina je zde svým způsobem jedinečná, protoţe tu ze zalesněných kopců a hor můţeme sejít k písečným pláţím, kterých se tu nachází přes 20. Pobřeţí je poseté jeskyněmi s krápníkovými útvary. Město je přezdíváno jako „Cannes“ jiţní Itálie a to díky elegantním rezidencím a nádhernému přístavu. Stejně jako Cannes je útočištěm pro slavné a bohaté osoby. Kaţdý rok v srpnu se zde koná Mezinárodní filmový festival (Maratea International Film Festival) a město tak navštíví mnoho renomovaných reţisérů a filmových hvězd. Ve městě je neuvěřitelných 44 kostelů, z nichţ je 21 přístupných veřejnnosti a bílá socha Krista zvaná „Spasitel“ (Il Redentore) je nepřehlédnutelnou dominantou nad obcí a pobřeţím a řadí se mezí místa, která by se měla navštívit během dovolené v Bazilikatě. Historické centrum města je postaveno na svahu hory Monte San Biagio. V místních spletitých uličkách jsou malé obchody, které prodávají různé regionální speciality a místní barevnou keramiku. Pláţe v okolí Maratea zahrnují velké mnoţství odlehlých zátok, které jsou přístupné automobilem nebo místním autobusem. Pláţe Catrocucco, Fiumicello a Macarro se odlišují od zbytku tím, ţe jsou černé. Další moţností pro koupání jsou pláţe Acquafredda (10 km severně) a Marina di Maratea (5 km jiţně). V Santa Caterině je potápěčské centrum, které nabízí kurzy potápění a potápěčské výlety. Během prázdnin je moţné si pronajmout lodě, jet plachtit nebo lovit ryby Asi deset minut jízdy od Maretei se nachází přístav, který býval dříve rybářským přístavem. V současnosti však slouţí pro kotvení luxusních jachet a lodí. V přístavu lze navštívit mnoho obchodů, pouličních kaváren a restaurací. Za příznivého počasí jsou zde nabízeny výlety do místních jeskyní a jiných částí pobřeţí. Potenza. Město Potenza, leţící v nadmořské výšce 819 m. n. m, je hlavním městem regionu Bazilikata a také nejvyšším regionálním městem v Itálii. V roce 1857 bylo město díky zemětřesení poničeno a zbylé struktury města utrpěly během 2. světové války značné škody. Výsledkem je, ţe město Potenza tak ztratila mnoho starověkých a středověkých staveb, ale je stále ţivým místem, které rozhodně stojí za návštěvu. V centru města se nachází mnoho restaurací, barů s hudbou, které jsou často lákadlem pro turisty. 46
Matera. O tomto jedinečném městě s bohatou historií se říká, ţe je jedním z nejstarších měst na světě. Vznik města se datuje aţ do časů paleolitu. Nyní je to oblíbené turistické místo, které se můţe pochlubit stovkami starověkých jeskyň, kamenných kostelů, místní delikátní kuchyní a luxusními hotely. Nejslavnější části Matery je Sassi di Matera (kameny Matery), která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o domy a kostely vytesané do skály, které byly obývány aţ do roku 1950. V průběhu několika let zde byla tato obydlí obnovena a v současnosti se tu nachází hotely, restaurace, ale i soukromé domy. Za zmínku stojí i vesničky a menší města poblíţ Potenzi jako jsou Melfi (středověké město), Venosa (historické město), Acerenza (město „katedrál“) a Castelmezzano (horská vesnice). V regionu jsou celkem tři národní parky, a to Národní park Pollino (Parco Nazionale del Pollino), Gallipoli Cognato Park (Parco Gallipoli Cognato) a Národní park Val d´Agri Lagonegrese (Parco Nazionale dell´Appennino) Národní park Pollino. Národní park Pollinoo rozloze 1960 km2 je největším národním parkem v Itálii a přemosťuje regiony Bazilikata a Calabria. Byl zaloţen v roce 1992 a zahrnuje jak přírodní, tak archeologické zajímavosti. Nejvyšším vrcholem je Monte Pollino (2 248 m) jehoţ odměnou pří výstupu na vrchol je výhled na Tyrhénské a Jónské pobřeţí. Park chrání celou řadu vzácných druhů zvířat včetně Apeninského vlka, divokých koček nebo vyder. Je také ideálním místem pro pěší turistiku a nabízí krásné výhledy v kombinaci s pozorováním fauny a flóry. Kromě pěší turistiky je zde moţné jezdit na kole, koni nebo na raftu. Gallipoli Cognato Park. Národní park má rozlohu 270 km2 je známý pro své pískovcové skály. Nachází se zde Lukánské Apeniny (Dolomiti Lucane), které jsou charakteristické svými neobvykle tvarovanými vrcholky. Jsou součástí horského komplexu, který vznikl před 15 mil. lety. Na zadní straně Lukánských Apenin jsou vesničky Castelmezzano a Pietrapertosa, které mají výhled na údolí. Národní park, se svými dobře značenými turistickými trasami, je ideálním místem pro pěší turistiku. Skály jsou tu oblíbené mezi horolezci, jezdci na koních nebo milovníky horských kol.
47
Národní park Val d´Agri Lagonegrese. Tento park je nejmladším národním parkem v Itálii (vznik 2007) a je umístěn v provincii Potenza. Má velikost 69 tis. hektarů a rozkládá se od hranic Národního parku Pollino po Lukánské Apeniny. Jídlo a pití. Regionální kuchyně byla ovlivněna bohatou historií a kulturními kořeny, které
vycházejí
z původních
severoevropských,
španělských,
francouzských
a arabských tradic. Tento region býval chudý a izolovaný a to se také odrazilo v uţívání rustikálních přísad pouţívaných ve vaření. Součástí kuchyně jsou čerstvé ryby, které se dají ulovit na pobřeţí a zelenina vypěstovaná na úrodné vulkanické půdě. V celém regionu je řada stravovacích zařízení od luxusnějších restaurací (ristorante) po častěji uţívané Osterie a Spaghetterie. Region je znám pro celou řadu místních specialit jako jsou například sušené papričky z oblasti Senise, uzeniny, chléb, sýry nebo těstoviny. K typickým pokrmům z regionu Bazilikaty patří Miscuglio (tradiční těstoviny podávané místním sýrem Carioricotta a papričkami), Papuzzella (pálivé paričky nakládané v octu plněné ančovičkami a petţelkou), Zuppa di Pesce alla Santavenere (rybí polévka z ropušnice, mořského okouna a jiných plodů moře z Jónského moře se spoustou česneku a pepře) nebo Pignata di Pecora (ovce vařená s brambory, rajčaty, cibulí, vepřovým a sýrem Pecorino, která se vaří v hliněné nádobě zvané Piñata. K Itálii neodmyslitelně patří víno a tento region není v pěstování vinné révy výjimkou. Hrozny se pěstují v provincích Matera a Potenza, které mají díky sopečné půdě výjimečnou kvalitu. Tabulka 18:Události, které se konají v regionu Bazilikata
Jaro
Léto
Podzim
Montéský karneval Kříţová cesta v Barile Mezinárodní festival draků Matrinomie stromů v Accetuře Festival Madonny della Bruna v Mateře Pollinský hudební festival Mezinárodní filmový festival v Lucanii Festival Sv. Roka v Montescagliu Pláţový festival v Metapontu Slavnosti sýru Pecorino ve Filianě Mezinárodní literární festival pro ţeny v Mateře Horský sportovní festival v Castelsaracenu
48
Festival vína v Aglianice Mezinárodnní filmový festival v Potenze Táborák přání v Trivignu Zima Festival Sv. Blaţeje v Ostuni Zdroj: Zpracováno podle portálu www.discoverbasilicata.com
Montéský karneval. Tento folkový festival (Carnevale Montese) se koná ve městě Montescaglioso vţdy na masopustní úterý kaţdého roku. V dřívějších dobách chodili lidé v kostýmech, které si nejprve vyráběli z kůţí zvířat a poté z konopí a juty. V současnosti je na tvorbu kostýmu vyuţíván papír, karton nebo textil. Festival se koná na oslavu přírodního cyklu a vystupují na něm mezinárodní hudební skupiny. Křížová cesta. Náboţenský festival (Le „Via Crucis“ del Vulture) je uskutečněn vţdy na Velký pátek kaţdého roku. Jedná se o průvod v kostýmech, který oslavuje cestu Jeţíše Krista, kdyţ nesl kříţ na vrchol hory, na kterém byl následně ukřiţován. Mezinárodní festival draků. Tento mezinárodní festival (International Kite Festival) je jedním z nejznámějších setkání létajících draků na světě. Akce trvá celých 10 dní, na které umělci z celého světa ukazují svá díla dovednosti před fanoušky a místními obyvateli. Pro zpestření dne jsou tu připraveny aktivity, jako je tenis, půjčovna horkých kol, letecký simulátor, jóga v parku, hliněně dílny, lezení, lukostřelba nebo jízda na koni. Festival začíná obvykle koncem dubna. Matrinomie stromů. Třídenní folkový festival (Il Matrimonie degli Alberi) ve městě Accettura se koná koncem května a je snad nejstarší folklorní festival v Itálii. Příběh vypráví o svatebním obřadu dvou stromů, který má zajistit bohatou úrodu. „Muţe“ představuje vysoký dub a „ţenu“ představuje strom cesmíny. Madonna della Bruna Festival. Město Materna je patronem tohoto festivalu, který se koná 2. července kaţdého roku. Akce začíná dopoledním průvodem pastýřů a při západu slunce je trůn s Madonou della Bruna doprovázen do kostela jezdci na koních v dobových kostýmech. Slavnosti, které jsou zakončeny ohňostrojem, mají zajistit mnoho štěstí v příštím roce. Festival vína v Aglianice. Na této populární akci (Aglianica Wine Festival), která se koná pro milovníky vína, producenty a odborníky, jsou prezentovány všechny druhy vína, které byly vypěstovány v oblasti Bazilikata. Festival je konán pokaţdé na jiném
49
místě v regionu a zahrnuje ochutnávky vín, workshopy, semináře, tematické menu, ochutnávky místních produktů či ukázky řemesel. Pollinský hudební festival. Festival (Pollino Music Festival), který se koná v národním parku, hostí jak italské, tak zahraniční umělce a navštíví jej aţ 100 000 lidí. Pro návštěvníky je tu připraven široký výběr hudebních stylů, jako jsou jazz, rock, reggae či etnická a elektronická hudba a mnoho dalších. Po celou dobu festivalu jsou konány akce, jako environmentální vzdělávání nebo výstavy různých druhů umění. b)
Region Abruzzy. Region Abruzzy se nachází ve střední Itálii a sousedí se
třemi regiony. Na severu sousedí s regionem Marky, na západě s Laziem a na jihozápadě s regionem Molize. Jihovýchodní část je omývána Jaderským mořem. Hlavním městem regionu je L´Aquila. Je rozdělen na čtyři provincie: L´Aquila, Teramo, Chieti a Pescara. Aţ do roku 1963 tvořil jeden region společně s regionem Molize. V minulých stoletích region Abruzzy proslul svými emigranty, mezi které patřil například malíř a básník Dante Gabriel Rossetti, filmová hvězda Alan Ladd nebo zpěvačka Madonna, jejíţ předci odtud emigrovali do Ameriky. Většina návštěvníků tráví svůj čas v prosperujících letoviscích, navštěvováním středověkých památek nebo lyţováním. K dalším atrakcím, které region můţe nabídnout, se řadí dobré víno a pití, ukázky
řemeslné
výroby,
lázně,
poutní
místa
nebo
sportovní
zařízení.
Nejnavštěvovanějšími historickými městy jsou Bominaco, Vasto nebo horské městečko Atri. Místní pláţe patří k těm nejkrásnějším v Itálii [1]. Obrázek 3: Vyznačení regionu Abruzzy a jeho provincií
Zdroj: http://italie.svetadily.cz, 2014
50
Toto přímořské město rozkládající se na úpatí masivu pohoří Gran Sasso je hlavním střediskem regionu a také vstupním místem do Abruzzského národního parku (Parco Nazionale d´Abruzzo). Město má zajímavou historii sahající aţ do roku 1241, kdy císař Fridrich II. sjednotil obyvatele 99 abruzzských vesnic a zaloţil nové město. Kaţdá vesnice si vybudovala vlastní kostel, náměstí a kašnu. Ve městě nelze opomenout slavnou „Fontana delle 99 Cannelle“, coţ je podlouhlá kašna s 99 vodotrysky a hodiny na městské radnici, které kaţdou noc odbíjejí 99 krát. Ve městě je moţné navštívit muzeum (Museo Nazionale d´Abruzzo), jehoţ nejznámějším exponátem je kostra prehistorického mamuta a sbírka uměleckých děl. Pod arkádami hlavní ulice města Corso Vittorio Emanuele, se skrývají exkluzivní butiky, zlatnictví a malebné kavárny. V roce 2009 bylo město zasaţeno ničivým zemětřesením, při kterém byla zasaţena i Bazilikata sv. Bernardina (Basilica di San Bernardino) [Belford, Dunford a Woolfrey, 2002]. Teramo. Město Teramo, leţící na soutoku řek Tordino a Vezzoli, je celé obklopeno historickým centrem. Dominantou města je biskupský palác a dóm z 12. století. Město je známé pro svůj karneval Cantamaggio s maskami a alegorickými vozy, který je pořádán poslední dubnovou neděli. V centru města nalezneme pozůstatky starého římského Terama. Ke zhlédnutí tu je i část amfiteátru, z jehoţ původních dvaceti vstupních oblouků byly zachovány pouze dva. Kromě části amfiteátru se dochovalo i divadlo a lázně. Ve městě jsou k navštívení i dvě muzea. V prvním je uchována regionální sbírka umění, v níţ jsou obrazy místního umělce Giacoma da Campliho – „Madona“ s mandlovýma očima a „Madona“ dosazená na trůn svatými. V Museu Civico Archeologico jsou vystaveny nálezy z doby římské [Belford, Dunford & Woolfrey, 2002]. Chieti. Město Chieti leţící na hřebenu jen pár kilometrů od Jaderského moře se rozkládá na severovýchodě od města Říma. K hlavím památkám, které město nabízí, je zařazena gotická katedrála a kostel Santa Chiara. Nalezneme tu pozůstatky z římské antiky, a to divadlo a lázně. Město leţí na místě původního sídla kmene Marruciniů (italického kmene), které se dříve nazývalo Teate a v 1. stol. př. n. l. bylo římskou kolonií. Nálezy z této doby v podobě pozůstatků amfiteátru, termálních lázní, divadla a chrámů jsou vystaveny v Archeologickém parku Civitella [43].
51
Pescara. Město Pescara je nejlidnatějším městem v regionu Abruzzy. Velká část města byla v období 2 sv. války poničena, a proto zde převládá moderní zástavba. Hlavním centrem města je ulice Corso Umberto I. Toto hlavní letovisko a středisko abruzzského pobřeţí, nabízející ubytování všech kategorií, je nejrušnějším, nejdraţším a nejvíce komerčním městem v tomto regionu. Ke koupání a opalování tu existují mnohem klidnější a méně frekventovaná místa, neţ je místní šestnáctikilometrová pláţ [Belford, Dunford a Woolfrey, 2002]. Parco
Nazionale
d´Abruzzo.
Národní
park
zaloţený
v roce
1923
patří
k nejvýznamnějším přírodním rezervacím v Evropě. Park je pozoruhodný svou zvířenou a ptactvem. Dříve býval královským loveckým revírem, ve kterém ţije okolo 40 druhů savců (hnědých medvědů, vlků, kamzíků či orlů královských), 30 druhů plazů a přes 300 druhů ptáků. Ve zdejší flóře dominuje četné odrůdy orchideí (Pantoflíček Wenery a Pantoflíček Matky Boţí). Nynější park obklopuje údolí Sangro a v široké rozsedlině se nachází vesnice Barreu, Vilettu Barreu, Alfedenu, Opi a Pescasseroli. Je zde spousta dobře značených tras s krásnými výhledy. Základnou slouţící k prohlídce celé oblasti je město Sulmona. V hlavním informačním centru ve města Pescaserroli jsou k získání podrobné informace o místních stezkách a moţnostech sportování, ke kterým patří cykloturistika nebo jízda na koni [1]. Parco Nazionale del Gran Sasso e Monti della Laga. Národní park je se svými 150 tis. ha řazen k největším parkům v Itálii. Nabízí celou řadu značených tras, které lze v zimě vyuţít i jako běţecké trasy. Park je bohatý na archeologické (archeologické naleziště Amiternum), architektonické (Castello Manfrino) a historické zajímavosti. Park je sloţen ze tří horských skupin: horského řetězce Gran Sasso, Laga Masif a Monti Gemelli. V parku leţí i nejvyšší vrchol Apenin Corno Grande (2912 m) také jediný ledovec nejjiţněji poloţený ledovec v Evropě – Ghiacciaio del Calderone. Národní park je domovem kamzíků, srnců, koček divokých, vlků, dikobrazů, jezevců, ptáků a mnoha dalších ţivočichů [2]. Jídlo a pití. Abruzzy je hornatým regionem, kde se zemědělství příliš nedaří a kde převaţuje pěstování ovcí. Proto v regionální kuchyni převaţuje jehněčí maso. Regionálním pokrmem je Abbacchio, které se připravuje z masa mléčných jehňat povařeného společně s rajčaty, vínem, bylinkami, cibulí a celerem společně v jednom hrnci. Neméně známý je aromatický pokrm Agnello a cutturo – aromatický pokrm 52
s bylinkami podávaný s chlebem. Nezbytnou součástí regionální kuchyně je chilli (peperoncino), které je přidáváno téměř do všech druhů jídel. K pokrmům z těstovin patří nahrubo nasekané strengozze a maltagliati podávané s jehněčí omáčkou. K nejpouţívanějším sýrem v regionu patří sýr je Pecorino Vína pocházející z tohoto kraje a sousedního regionu Molize, nejsou mimo region příliš rozšířená. Nejvýznamnější vinice se nacházejí v údolí Biferno, jehoţ název nese silné červené víno. Montepulciano je nezaměnitelnou odrůdou pro většinu vín, která jsou vyprodukována v této oblasti. Rubínová barva a ovocná chuť je způsobena vlivem pravidelného střídání vlhkého mořského vzduchu a horského proudění. Nejznámější abruzzské víno je Montepulciano d´Abruzzo, silné červené víno je běţné dostupné v restauracích krajů Abruzzy, Molize a také v Římě. K dalším vínům z této oblasti je růţové víno Montepulciano d´Abruzzo Cerasuola a bílé víno Trebbiano d´Abruzzo [Belford, Dunford a Woolfrey, 2002]. Na pobřeţí regionu Abruzzy u Jaderského moře leţí riviéra Abruzzo, jejíţ délka dosahuje přibliţně 140 km. Přímořská letoviska jsou velmi dobře vybavená a některé z písčitých pláţí drţí ocenění Bandiera Blu (Modrá vlajka), které označuje kvalitu a čistotu moře [1]. Martinsicuro. Letovisko leţící na pravém břehu řeky Tronto tvoří hranici regionů Marky a Abruzzy. Tato turisticky oblíbená oblast se nachází v jiţní části Palmové riviéry a je sloţena z malých měst (San Benedetto del Tronto, Villa Rosa, Cupra Marittima a další). Charakteristickým znakem pro toto klidné přímořské letovisko jsou rozsáhlé pláţe se zlatým pískem a palmové promenády, které lemují mořské pobřeţí. Vrchol sezóny připadá na 15. srpna, kdy začíná sváteční den zvaný Ferragosto, jeţ je typický pouličním hodováním a tancem aţ do brzkých ranních hodin [41]. Giulianova Lido. V tomto klidném letovisku s kouzelnou atmosférou se nacházejí udrţované pláţe o délce 3 km. I tato oblast je součástí tzv. Palmové riviéry, která tu tvoří palmové promenády pro klidné procházky. Promenádu vyuţívají také cyklisté, bruslaři nebo vyznavači joggingu. Letovisko je obklopeno nedotčenou přírodou a velkým mnoţství zeleně. Giulianova Lido bylo turisty dlouhou dobu opomíjeno a teprve během posledních pár let se tu začal turistických ruch pozvolna rozvíjet. Letovisko však návštěvníkům poskytuje dostatečné zázemí s komplexními sluţbami [42].
53
Alba Adriatica. Toto moderně vybavené letovisko patří k nejčastěji navštěvovanému letovisku v regionu Abruzzy. Pro své rozsáhlé a čisté písčité pláţe s pozvolným sestupem do moře je vyhledáván především rodinami s malými dětmi. Alba Adriatica nabízí široký výběr zábavy a vodních sportů jako je minigolf, windsurfing či paragliding. Středisko má výhodnou polohu, která umoţňuje hvězdicovité výlety po okolí. Výlet si můţeme udělat např. do slavného římského města Aacoli Piceno, Říma, San Benedetta nebo jet navštívit národní podmořský park u ostrova Isola della Gallinara. V nedalekém Tortoretu se nachází Aquapark Onda Blu nabízející celou řadu různých vodních atrakcí a tobogánů. Za zhlédnutí stojí i park Beigua, který je umístěn v horách a je útočištěm mnoha vzácných druhů ptactva [Belford, Dunford a Woolfrey, 2002]. Pineto. Přímořské letovisko Pineto se vyznačuje svou klidnou a přívětivou atmosférou. Uţ z názvu letoviska vyplývá, ţe zde rostou pinie, které lemují celou přímořskou promenádu. Pineto leţí v pěkném a čistém prostředí na předhůří národního parku Gran Sasso. Stinný piniový háj odděluje 7 km dlouhou pláţ od moderního centra, kde se nacházejí bary, pizzerie, hotely a residence. Místní pláţe jsou dlouhé a široké s jemným světlým pískem. K vyplnění volného času stojí za návštěvu starobylá města Atri, Penne nebo také nedaleký národní park Gran Sasso [Belford, Dunford a Woolfrey, 2002].
54
Závěr Hlavními cíly této práce bylo zanalyzovat cestovní ruch Itálie z hlediska zájmu českých turistů a nabídek cestovních kanceláří a dále poskytnout informace o moţnostech rozšíření turistiky na méně frekventované zajímavé destinace v Itálii. Impulsem k sepsání práce byl fakt, ţe čeští turisté navštěvují známá a prověřená střediska a regiony jako např. Bibione, Benátky, Sicílie, Sardini či Toskánsko. Práce se snaţila potencionálním českým turistům poukázat na zajímavá místa v Itálii, která nejsou přeplněna turisty a mají své atraktivity. Práce byla rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Hlavní definice, terminologie a podání základních informací o Itálii byly vysvětleny v teoretické části. Praktická část rozebírala zájem českých turistů o italské destinace, analyzovala silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby Itálie se zaměřením na českou klientelu, popsala plán rozvoje cestovního ruchu v Itálii a také poukázala na zajímavé destinace, které by mohly zaujmout potencionální české turisty. Psaní práce se obešlo bez významnějších problémů, které by mohly zabraňovat v naplnění jejích cílů. Itálie je navštěvována za účelem poznání měst, památek, strávení dovolené na pláţi nebo aktivní dovolené v horách či obohacení o nové gastronomické záţitky, které Itálie nabízí. V současnosti jsou však některé destinace opomíjeny. Tato práce se snaţila nastínit moţné alternativy zajímavých destinací a poukázat na celou strukturu nabídky země, které by mohly ovlivnit volbu českých turistů při výběru dovolené v Itálii. Itálie má však silné konkurenty jako Chorvatsko či Řecko, a aby přivítala více českých turistů, měla by se zvýšit propagace italské destinace na veletrzích cestovního ruchu konajících se v České republice a také modernizovat ubytovací zařízení včetně vzdělávání pracovníků v oboru cestovního ruchu. Zesílením propagace méně známých destinace a také uskutečnění úkolů, které vyplývají ze strategického plánu, lze dosáhnout změny v uvaţování české klientely a jistým způsobem ovlivnit kupní chování při výběru dovolené. Věřím, ţe mnozí změnu ocení a budou se do Itálie o to raději vracet.
55
Seznam použité literatury Knižní zdroje BELFORD, R., DUNFORD, M. a WOOLFREY, C. Turistický průvodce Itálie. Brno: 2002, 1256 s. ISBN 80-7217-058-9. GÚČIK, M. a kol. 2004. Krátky slovník cestovného ruchu. Banská Bystrica : SlovakSwiss Tourism, 2004. ISBN 80-88945-73. Heslo Cestovný ruch, s. 18. Heslo Druh cestovného ruchu, s. 28. Heslo Forma cestovného ruchu, s. 37. Heslo Objekt cestovného ruchu, s. 86. KOLEKTIV AUTORŮ VŠE. Cestovní ruch pro všechny. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Praha: 2008, 90 s. ISBN 978-80-7399-407-05. LINDEROVÁ, I. Cestovní ruch – Základy a právní úprava. Jihlava: VŠPJ. 2013, 267 s. ISBN 978-80-87035-82-5. BURKHOLDER. J., MANCINI, G., NORTHCOTT. S., ANDERSON. D., SGARDELLO. V., HALL. C., BULGARI. I., ROBLES. M., ASPASINI. G. 100 divů Itálie – historie, kultura a přírodní krásy Apeniského poloostrova. Dobřejovice: 2009, 208 s. ISBN 987-80-7234-8
Internetové zdroje
[1]
Region Abruzzo. Itálie světadíly.[online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:
[2]
Národní park - Parco Nazionale del Gran Sasso e Monti della Laga. Life in Italy. [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z:
[3]
Region Bazililkata.Discover Basilicata. [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:http://www.discoverbasilicata.com/
[4]
AnnualReview. WorldTravel&TourismCouncil[online]. 2011 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: .
[5]
Italská národní agentura pro cestovní ruch. Agenzia Nazionaledel Turismo. [online]. 2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: 56
[6]
Evropská komise. European Commission. [online]. 2014 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:
[7]
European strategy 2020. Global travel industry news. [online]. 2014 [cit. 2014-0408]. Dostupné z:
[8]
Itálie jako destinace CR. UNWTO. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:
[9]
Příjezdový cestovní ruch Itálie, Český statistický úřad. [online]. 2014 [cit. 201404-02]. Dostupné z:
[10] Předpoklady cestovního ruchu. Masarykova universita. [online]. 2014 [cit. 201404-09]. Dostupné z: [11] Přírodní předpoklady. Světadíly.[online]. 2007-2012[cit. 2014-04-14]. Dostupné z: [12] Reliéf. Itálie průvodce.[online]. 2008-2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: [13] Vodstvo. Orbion. [online]. 2008-2014 [cit. 2014-04-14]. Dostupné z: [14] Tropea. Itálie průvodce.[online]. 2008-2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné z: [15] Epigrafie. Slovník cizích slov.[online]. 2005-2014 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [16] Národní římské muzeum. Světadíly. [online]. 2007 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [17] Palác Pitti. Turistika.[online]. 2005-2014 [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: [18] Administrativní členění. Italka. [online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: [19] Demografie. Italský statistický úřad.[online]. 1999-2009 [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: 57
[20] Národní sloţení obyvatelstva. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.[online]. [cit. 2014-04-06]. Dostupné z: [21] Neapolština. Dolomitská ladinština. Lombardština. Piemonština. Jazyky. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: [22] Furlánština.Omnigot. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: [23] Jazyk. Orbion.[online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: [24] Náboţenství. Rozhlas. [online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: [25] Národní sloţení obyvatelstva. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.[online]. [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: [26] Ekonomická situace země. Asociace malých a předních podniků a živnostníků České republiky.[online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: [27] Politická situace a vláda. iHned.[online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: [28] Politická situace a vláda. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky.[online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: <www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=173966> [29] Lonely planet.[online]. 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: [30] Silniční doprava. Itálie.[online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [31] Ţelezniční doprava. Čedok.[online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: [32] Dostupnost z České republiky. Česká společnost pro platební karty. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z:
[34] Dostupnost z České republiky. Pelikán. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [35] Stravovací zařízení. Turistika.[online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [36] Stravovací zařízení. Turistika.[online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [37] Nabídka cestovních kanceláří a agentur. Asociace cestovních kanceláří. [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: [38] Italská kuchyně. Světadíly. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: [39] Historie Itálie. Světadíly. [online]. [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: [40] Ubytovací sluţby. Světadíly. [online]. [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: [41] Martinsicuro. Světadíly. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z [42] Giulianova Lido. Světadíly. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z [43] Chieti. Světadíly. [online]. [cit. 2014-04-26]. Dostupné z [44] Sanremo. Itálie průvodce. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: [45] Rimini. Itálie průvodce. [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:
59
Seznam příloh Příloha 1 Administrativní členění Itálie Příloha 2: Kulturní památky UNESCO Příloha 3: Přírodní památky UNESCO
60
Přílohy Příloha 1 Administrativní členění Itálie
Zdroj: www.italka.cz
Příloha 2: Kulturní památky UNESCO Místo Agrigento Amalfi Alberobello Aquileia Assisi Benátky Caserta Casteldel Monte Cerveteri a Tarquinia Crespid'Adda Ferrara Florencie Janov Liparské ostrovy Matera Miláno Modena Neapol Padova Padula Pisa Pienza Pompeje Portovenere Ravenna Řím SacriMonti San Gimignano Siena Syracuse Tivoli Tuscany Turín Urbino Val di Noto (Sicilie) Val d'Orcia Valcamonica
Památka Archeologické naleziště Amalfinské pobřeţí Úzké uličky s typickými domky, tzv. Trulli Archeologické naleziště a patriarchální bazilika bazilika sv. Františka a další františkánské památky Benátky a benátská laguna Královský palác s parkem, akvaduktem Vanvitelli a komplexem San Leucio Středověký hrad
Rok 1997 1997 1996 1998
Národ Etruskové
2004
Dělnické městečko Renesanční město Ferrara a delta řeky Pád Historické centrum LeStradeNuove a Palazzo Reale PiazzadelDuomo Celé městečko Kostel a dominikánský konvent s "Poslední večeří" od Leonarda da Vinci Katedrála, Torre Civica a Piazza Grande Historické centrum Botanická zahrada Cliento a Vallo di Diano - Národní parky a archeologické naleziště PiazzadelDuomo Historické centrum Archeologické naleziště Portovenere, CinqueTerre a ostrovy – Ligurské pobřeţí Raně křesťanské památky Historické centrum Posvátné hory Historické centrum Historické centrum Syrakusy a skalní nekropole Pantalica Hadrianova vila a Villa d'Este Zahrady a vily Budovy královského domu Savoy Historické centrum
2000 1987 1997 1996
1995 1995, 1999 1982 2006 2000 1993 1980 1997 1995 1997 1997 1987 1996 1997 1997 1996 1980, 1990 2003 1990 1995 2005 1999, 2001 2013 1997 1998
Pozdně barokní města v údolí Val di Noto
2002
Renesanční přetváření krajiny Skalní kresby, Lombardia
2004 1979
Verona Vicenza
Město Verona Město Vicenza a Palladiovy vily Zdroj: http://whc.unesco.org/en/statesparties/IT/
2000 1994, 1996
Příloha 3: Přírodní památky UNESCO Místo Dolomity IsoleEolie (AeolianIslands) Monte San Giorgio Sopka Etna
Památka Pohoří v severní části italských Alp
Rok 2000
Liparské ostrovy
2000
Hora San Giorgio Sopka Etna Zdroj: http://whc.unesco.org/en/statesparties/IT/
2003 2003
