Terezín jako destinace cestovního ruchu z pohledu jeho občana a samosprávy

Terezín jako destinace cestovního ruchu z pohledu jeho občana a samosprávy

Bakalářská práce

Dagmar Honzáková

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Vedoucí práce: Ing. Vladimír Křesťan

Jihlava 2009

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Vladimíru Křesťanovi za vedení mé bakalářské práce a za čas, který mi věnoval. Dále pak děkuji panu Ing. Miloslavu Kubíčkovi z Městského úřadu v Terezíně, který mi poskytl velmi důležité informace pro vytvoření této bakalářské práce a v neposlední řadě všem blízkým, kteří mě při vytváření práce podpořili.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořila samostatně s použitím uvedené literatury.

V Jihlavě dne 10.05.2009

……………………….

Abstrakt a klíčová slova HONZÁKOVÁ, Dagmar: Městská památková rezervace Terezín – Terezín jako destinace cestovního ruchu z pohledu jeho občana a samosprávy. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Vladimír Křesťan. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. Počet stran 69. V práci jsou uvedeny důležité údaje o Městské památkové rezervaci Terezín, dotazníkový výzkum mezi občany města a samosprávy, grafické zpracování dotazníků a zhodnocení výzkumu, územní plán a strategie města na rok 2008 – 2010, prostředky na financování možných oprav historické části města, SWOT analýza, zhodnocení a návrh možných opatření.

Abstract and keywords HONZÁKOVÁ, Dagmar: urban reservation Terezin - Terezin as a destination of tourism from the perspective of the citizen and government. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Department of Tourism. Supervisor Ing. Vladimir Křesťan. The degree of professional qualifications: bachelor. Jihlava in 2009. Number of pages 69. In this work are given important information about the town monument reservation Terezín, questionnaire research among citizens and city government, design questionnaires and evaluation research, regional plans and strategies for the city 2008 - 2010, funding for the possible correction of the historical city, SWOT analysis, assessment and proposal of possible actions.

Obsah Úvod……………………………………………………………………………… ................... 8 Teoretická část ....................................................................................................... 10 1 1.1 Památník národního písemnictví ............................................................................... 10 1.2 Strukturální fondy EU ............................................................................................... 10 1.3 SROP ......................................................................................................................... 10 1.4 NADAČNÍ FOND OBĚTEM HOLOCAUSTU ....................................................... 11 1.5 Integrovaný operační systém ..................................................................................... 12 1.6 Program obnova a regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.................................................................................................................. 12 1.7 Několik slov o sdružení terezínské iniciativy ............................................................ 13 1.8 Nadační fond Leo Baecka.......................................................................................... 13 EUROPROJEKT TEREZÍN ................................................................................................ 14 2 Historie a současnost města Terezín ...................................................................... 15 2.1 Důležité milníky v historii města............................................................................... 15 Znak města ........................................................................................................................... 16 2.2 Historie a založení Terezína ...................................................................................... 17 2.3 Historie Terezína v letech 1940 – 1945 ..................................................................... 18 2.3.1 Koncentrační tábor pro Židy, tzv. ghetto Terezín .............................................. 19 2.3.2 Koncentrační tábor v Litoměřicích .................................................................... 20 2.3.3 Terezín po roce 1945 .......................................................................................... 20 2.4 Město Terezín, historické stavby a architektura ........................................................ 22 2.4.1 Popis pevnosti .................................................................................................... 23 2.4.2 Pevnostní prachárny ........................................................................................... 24 2.4.3 Podzemí pevnosti ............................................................................................... 24 2.4.4 Kynety ................................................................................................................ 25 2.5 Projekt integrovaného operačního programu ministerstva kultury pro město Terezín .................................................................................................................................. 26 3 Praktická část ......................................................................................................... 27 3.1 Moderní bydlení, infrastruktura města Terezína a ubytování, doprava, firmy .......... 27 3.2 Spolky a organizace ................................................................................................... 27 3.2.1 Sbírky Památníku Terezín .................................................................................. 28 3.3 Terezín jako destinace cestovního ruchu ................................................................... 29 Popis jednotlivých historických míst a budov.................................................................. 30 3.4 Strategie na rok 2008 – 2010 ..................................................................................... 33 3.4.1 Strategické cíle ................................................................................................... 33 3.4.2 Rekonstrukce jednotlivých objektů .................................................................... 35 3.4.3 Rekonstrukce vojenských budov ........................................................................ 35 3.4.4 Ostatní majetek ................................................................................................... 36 3.4.5 Infrastruktura - komunikace a inženýrské sítě ................................................... 37 3.4.6 Turistický informační a orientační systém ......................................................... 37

3.4.7 Regulační plán města Terezín ............................................................................ 37 3.4.8 Investiční náklady a financování ........................................................................ 38 3.5 Akční plán pro rok 2009 ............................................................................................ 39 3.6 Dotazníkový výzkum pro občany a představitele Terezína....................................... 40 3.6.1 Primární informace získané od občanů města Terezín prostřednictvím dotazníku ............................................................................................................ 41 3.7 Řízený rozhovor s představitelem samosprávy města ............................................... 49 3.8 Stanovisko pro občany............................................................................................... 52 3.9 Stanovisko pro samosprávu ....................................................................................... 53 3.10 SWOT analýza ........................................................................................................... 54 3.11 Návrhy na opatření .................................................................................................... 56 3.12 Závěr .......................................................................................................................... 57 Seznam příloh……………………………………………………………………………. 67 Přílohy………………………………………………………………………………… ..... 67

Úvod Historie města Terezín mě zajímala už několik let a proto, když jsem si měla vybírat z možných témat, byla jsem rozhodnuta, že je toto místo tím ideálním tématem pro mou bakalářskou práci. Snad pro smutnou historii a současný život občanů v tomto městě jsem cítila, že je to pro mě jakýmsi lákadlem. A možná právě tak to cítí i návštěvníci, kteří se sem vydají ať už je to za účel poznávacím či to má mít pro ně jiný přínos kupříkladu studijní, jakož i v mém případě. A právě pro tyto účely poznávání a objevování historických kultur, by se jak lidé, město či stát měly snažit o zachování trvale udržitelného rozvoje pro další generace. Tedy snažit se zachovat strukturu města a jeho památek. Mým cílem a zároveň cílem této práce bylo shromáždit co nejvíce nezbytných údajů o Terezíně v souvislosti s historií a současným stavem. Zároveň a to především jsem se zaměřila na občany a jejich život ve městě. Zajímaly mě jejich názory a povědomí o historické části a jeho úpravách. Dále pak jsem se zajímala o jejich vztah k městu, o to, jak jsou zde spokojení a co oni sami by upravily v souvislosti s cestovním ruchem, přílivem turistů a v neposlední řadě i ve vztahu k jejich spokojenému životu v Terezíně. Dále jsem shromažďovala aktuální informace o úpravách od samosprávy a hodnotila tak stav města. Městskou památkovou rezervaci je možné definovat jako území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek. Vláda České republiky má pravomoc prohlásit tento celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Terezín je malé pevnostní město nacházející se v Ústeckém kraji, jehož historická část byla vyhlášena městskou památkovou rezervací v roce 1992. Tato obec leží na obou stranách řeky Ohře, která je rozděluje na malou a velkou pevnost Terezín. Pevnost měla původně sloužit pro obranné účely při prusko-rakouských válkách, ale své poslání nikdy nesplnila. Snad každý si toto místo spojí s obdobím druhé světové války, kdy sloužilo nacistickému Německu jako židovské ghetto. A právě 8

v souvislosti s touto tragickou historií přitahuje Terezín, a to především malá pevnost, jak české tak i zahraniční turisty. Centrum města a jeho historická část si i po tolika letech od jeho tragické historie zachovali smutnou podobu. Pro návštěvníky může jeho současný stav působit poněkud smutně, už jen z důvodu zatím nerealizovaných úprav některých historických objektů a jejich částí. Terezín v sobě však uchovává důležité okamžiky historie a snad právě pro to, by se měla jeho regenerace realizovat jak pro návštěvníky města, tak pro jeho občany. Shromážděná data a výzkum, který byl součástí bakalářské práce, jsou vhodným prostředkem k získání uceleného náhledu na současný stav města a zároveň jeden z příkladných dokumentů pro samosprávu o názorech občanů a jejich vztahu k Terezínu. Tyto postřehy by mohly posloužit jako motiv dalších renovací a oprav. Obsahem práce je zhodnotit historické jádro a jeho vzácné památky, jejich úpravu a regeneraci jednotlivých částí, vztah občanů a samosprávy k městu a projekty vypracované pro renovaci Terezína.

9

1 Teoretická část 1.1 Památník národního písemnictví Památník národního písemnictví (PNP) plní funkci muzea ve smyslu ustanovení § 10 odst. 6 zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů v platném znění. PNP je zřízen za účelem získávat, shromažďovat, trvale uchovávat, evidovat, odborně zpracovávat a zpřístupňovat veřejnosti sbírky muzejní povahy, konkrétně sbírku dokladů k vývoji literatury a knižní kultury v českých zemích včetně dokladů vážících se k životu, dílu a odkazu významných osobností české literatury a knižní kultury od 18. století do současnosti a sbírku uměleckých děl výtvarného umění. Sbírku tvoří na základě vědeckého poznání a vlastní koncepce činnosti a spravuje ji podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů v platném znění. PNP vykonává další činnosti, které jsou podrobně uvedeny ve zřizovací listině. (1)

1.2 Strukturální fondy EU Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. (2)

1.3 SROP Společný regionální operační program (SROP) je jedním ze čtyř operačních programů, které Česká republika připravila pro čerpání strukturálních fondů. SROP se zaměřuje na podporu aktivit spadajících především do působnosti krajů a obcí a jeho cílem je dosáhnout vyváženého rozvoje regionů. SROP podporuje aktivity v následujících oblastech: Priorita 1: Regionální podpora podnikání Priorita 2: Regionální rozvoj infrastruktury Priorita 3: Rozvoj lidských zdrojů v regionech Priorita 4: Rozvoj cestovního ruchu. (3)

10

1.4 NADAČNÍ FOND OBĚTEM HOLOCAUSTU Nadační fond obětem holocaustu je nezisková organizace, kterou zřídila Federace židovských obcí ČR v roce 2000. Je řízena devítičlennou správní radou. Pět členů správní rady navrhuje Federace židovských obcí, po jednom pak místopředseda vlády ČR, ministr zahraničních věcí, ministr kultury a ministr financí. Nadační fond obětem holocaustu v mnohém navazuje na dlouhodobou práci „Smíšené pracovní komise zabývající se problematikou zmírňování některých majetkových křivd způsobených obětem holocaustu“, která pracovala v letech 1998–2002. Komise se pod vedením tehdejšího místopředsedy vlády JUDr. Pavla Rychetského věnovala studiu historie nacistické perzekuce židovského obyvatelstva a zejména tzv. arizací majetku na území dnešní České republiky. Z podnětu „Smíšené pracovní komise“ komise byl dne 20. června 2000 přijat Parlamentem České republiky zákon č. 212/2000 Sb. o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem. Jedním z klíčových návrhů „Smíšené pracovní komise“ bylo i zřízení nadačního fondu, který by se dlouhodobě zabýval zmírněním křivd, způsobených holocaustem. Do tohoto fondu měly být vloženy prostředky z Nadačního investičního fondu, jenž vznikl při privatizaci státního majetku. Jak konstatovala „Smíšená pracovní komise“, část tohoto majetku byla před rokem 1938 vlastněna židovskými fyzickými a právnickými osobami a jako taková byla během nacistické okupace konfiskována. Původní vlastníci – pokud přežili holocaust – však mnohdy tento majetek, zejména z formálních důvodů, nezískali zpět do vlastnictví. Ten tak zůstal v majetku státu. Na základě závěrů a doporučení „Smíšené pracovní komise“ založila Federace židovských obcí v ČR dne 31. července 2000 Nadační fond obětem holocaustu. Dne 15. září 2000 pak Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky rozhodla převést Nadačnímu fondu obětem holocaustu 300 milionů Kč. (4)

11

1.5 Integrovaný operační systém Jedním z tematických operačních programů, jejichž prostřednictvím lze v programovém období 2007-2013 získat dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie, je Integrovaný operační program pro období 2007-2013 (IOP) zaměřený zejména na modernizaci veřejné správy, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a zlepšení efektivity řízení a koordinaci územního rozvoje. Ministerstvo kultury ČR je zprostředkujícím subjektem IOP Oblasti intervence 5.1 „Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví“ (IOP MK). Globálním cílem IOP MK je zvýšit využití potenciálu kulturního dědictví a kulturních služeb České republiky, a tak stimulovat ekonomický a sociální růst. Konkrétním cílem programu je obnova a využití památkových objektů či souborů zapsaných na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a Seznamu kandidátů na zápis do tohoto seznamu nebo zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek jako národní kulturní památka. Dále se bude jednat o podporu projektů obnovy a využití ucelených tematických souborů kulturních památek ležících na území většiny NUTS 2 a konečně doplnění a zefektivnění stávající infrastruktury pro kulturní služby a kulturní průmysl na národní úrovni. (5)

1.6 Program obnova a regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón byl ustaven vládním usnesením dne 25. března 1992 jako nástroj záchrany a rozvoje i pevně daných organizačních a ekonomických podmínek obnovy kulturních hodnot a ozdravení životního prostředí, ale také vytvoření center rozvoje podnikatelských aktivit historických jader měst a obcí. Jejich stav po změně politických poměrů po roce 1989 byl tristní: nedostatečná a zanedbaná technická infrastruktura, špatný stavební stav objektů, špatná kvalita bydlení, chybějící síť obchodů a služeb. Snaha Sdružení o systémové řešení regenerace historických sídel došla odezvy na Ministerstvu kultury ČR a tehdejším Ministerstvu pro hospodářskou politiku a rozvoj ČR - později pak aktivity převzalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Proces regenerace se týká takřka všech MPR a MPZ naší republiky. (6) 12

1.7 Několik slov o sdružení terezínské iniciativy Na rozhraní let 1989 – 1990 vzniklo sdružení bývalých vězňů terezínského ghetta. Hlavním důvodem k založení Terezínské iniciativy byla touha nezapomenout na téměř 120 tisíc k smrti utýraných židovských obětí Terezína, ale také pevné přesvědčení o tom, že terezínské poselství má mnoho co říct k současným i budoucím problémům tohoto světa – jako memento proti rasismu, antisemitismu a xenofobii, proti násilí a intoleranci, jako výzva pro lidštější svět. Nastalo mnoho změn od doby vzniku Terezínské iniciativy. V Terezíně bylo vybudováno Muzeum ghetta. Prvními návštěvníky, kteří se tu sešli na podzim roku 1991 byli bývalí vězňové Terezína. Ve dnech padesátého výročí od založení terezínského Ghetta - 24. listopadu 1991 se v Terezíně uskutečnila mezinárodní konference. Sešli se zde historikové z osmi států, aby analyzovali stav terezínské historiografie a posuzovali hlavní směry dalších výzkumů. Konference přispěla zejména k odstranění dosavadní izolace jednotlivých vědeckých středisek výzkumu Holocaustu při zpracování Terezínské tématiky. Přednášky na této konferenci byly díky Terezínské iniciativě publikovány v české i německé verzi. Tímto vznikla tradice každoročních vědeckých setkání. Tato setkání organizují společně Památník Terezín a Terezínská iniciativa. Nové možnosti a cesty vývoje města naznačila mezinárodní konference "Terezín po roce 2000", která se konala v listopadu 1997. Struktura města by se měla přeorientovat na turistický ruch, kulturní a setkávací centrum, univerzitní město. Hlavním cílem této nadace je vnést do opuštěných prostor znovu život. (Terezínské studie a dokumenty, 1996)

1.8 Nadační fond Leo Baecka Dne 30.9.2008. byl v Terezíně založen nový nadační fond. Název toho fondu nese jméno jedné z nejvýznamnějších osobností evropských židů 20. století Leo Baecka. Byl to berlínský rabín, který byl za války nacisty deportován do Terezína. Záměr tohoto fondu je vytvořit ve městě Evropské vzdělávací a studijní středisko. Obdobný záměr byl prodiskutováván již dříve na dvou mezinárodních konferencích věnovaných problematice Terezína. Tento fond vznikl jako snaha vytvořit centrum vzdělávání v oblasti demokracie a lidských práv. Jeho zakladatelé byly osoby, které 13

kolem sebe soustředil Bernd Karl Vogel z braniborského spolku přátel a podporovatelů Terezína. Centrum by mělo být také místem příhraniční spolupráce v prevenci proti násilí, xenofobii a rasismu. Sloužit bude také k pořádání seminářů i dalších projektů v mezinárodním měřítku. Bernd chce také Terezín pro tyto účely opravit a využít tzv. Wieserův palác. (7)

EUROPROJEKT TEREZÍN 1) Na základě projektové žádosti Města Terezín vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) Rozhodnutí o účasti strukturálních fondů EU na financování projektu, č.j. 500/2005-34 pod projektovým názvem Europrojekt Terezín: Golfové hřiště. Následně uzavřelo Město Terezín s Českou republikou Smlouvu o financování projektu Společného regionálního operačního programu (dále jen „smlouva o financování“) s účelem realizace projektu pod názvem Europrojekt Terezín: Golfové hřiště pod registračním číslem žádosti CZ.04.1.05/4.2.00.1/0239. (8) 2) Podstatou Společného regionálního operačního programu (dále jen „SROP“) je realizace záměru příjemce za účasti dotace ze SROP. Finanční plán operačního programu SROP zahrnuje jen veřejné zdroje a jen uznatelné náklady. Finanční plán tedy nezahrnuje soukromé zdroje a neuznatelné náklady. (8) 4) Podstatou projednávané věci je, zda náklady ve výši 9.655,033,39 Kč vynaložené na základě Smlouvy o dílo č. 25637/05 uzavřené se zhotovitelem společností Chládek & Tintěra, a.s., IČ: 62743881, sídlem Litoměřice, Nerudova 16, společnost zapsaná v OR KS v Ústí nad Labem, oddíl B., vložka 706 (dále jen „Chládek & Tintěra, a.s.“) jsou náklady uznatelnými nebo náklady neuznatelnými. (8) 5) Podle stanoviska MMR č.j. 25081/2007-23, ze dne 23.11.2007 jsou náklady ve výši 9.655.033,39 Kč náklady neuznatelnými. Tato stanovisko se odvolává na předchozí stanovisko Odboru veřejného investování MMR ČR, č.j. 18069/2007-32 ze dne 18.05.2007 ve znění doplnění ze dne 30.08.2007 a společně se závěry Centra pro regionální rozvoj České republiky lze shrnout tak, že nebyly splněny podmínky pro zadání zakázky jednacím řízením bez uveřejnění. (8) 14

2 Historie a současnost města Terezín 2.1 Důležité milníky v historii města Historie města je velice bohatá, přestože se odehrála během krátkých 220 let jeho existence - dále jsou uvedeny důležité okamžiky, které ovlivnily existenci a rozvoj města Terezín zásadním způsobem: •

1780 - položení základního kamene pevnosti císařem Josef II.; výstavba trvala 10 let. Pevnost i město jsou dodnes významnou památkou tzv. mezierské fortifikační školy

•

1782 - Terezín prohlášen svobodným královským městem

•

1888 - zrušeno pevnostní určení města; Terezín zůstává i nadále posádkovým městem; vojenské úřady využívaly Malé pevnosti jako vojenské věznice a trestnice

•

březen 1939 - říšskoněmecké vojsko převzalo vojenské objekty v Terezíně

•

podzim 1940 - z Terezína se stává ghetto; pražské gestapo zřídilo v Malé pevnosti policejní věznici

•

8. května 1945 - osvobození Terezína

•

od roku 1946 - obnova a rozvoj města; v roce 1970 měl Terezín již 2.797 obyvatel; otevřena nová základní škola s tělocvičnou a bazénem, pavilónová mateřské školy. Rozvoj kulturního a společenského života

•

1992 - Terezín je prohlášen městskou památkovou rezervací; rekonstrukce kostela, střech a fasád občanských domů

•

1996 - Ministerstvo obrany vydává rozhodnutí o zrušení posádky; důsledkem je takřka vylidnění města - odešly odsud 3000 vojáků i civilních zaměstnanců, zvýšila se nezaměstnanost ....

•

1997 - Mezinárodní konference "Terezín po roce 2000" - struktura města by se měla přeorientovat na turistický ruch, kulturní a setkávací centrum, univerzitní město

•

1999 - usnesení vlády ČR o bezúplatném převodu vojenských objektů do vlastnictví města pro civilní účely

15

•

2002 - ničivé povodně znamenající vážné poškození nemovitého majetek v katastru města, včetně pevnostního systému a infrastruktury

•

2002 - 2007 - postupná obnova infrastruktury a odstraňování největších škod; výstavba protipovodňových opatření, zahájení zpracování studií.

Znak města Obrázek č. 1

16

2.2 Historie a založení Terezína Důvodem proč byl založen Terezín, byly války Marie Terezie s Pruskem. Severní hranice českého království nebyla dostatečně chráněna před nepřáteli, tudíž se Marie Terezie roku 1780 rozhodla, že mezi řekami Ohře a Labe vybuduje pevnost. Stavbě pevnosti Terezín musely tehdy ustoupit dvě obce, které ležely na místech určených k zástavbě. Byly to obce Německé Kopisty a Trávčice. Historie těchto obcí sahala až do 12. století. Po položení základního kamene 6. října 1780 synem Marie Terezie a spoluvladařem Josefem II, začali se obyvatelé Německých Kopist bouřit. Nechtěli přijmout novou obec a spoléhali se na své odvolání k císaři, to však bylo v únoru 1781 zamítnuto a Kopistští byli vyznáni k poslušnosti. Se zřetelnou nechutí tedy Kopistští uposlechli a začali stavět novou obec. První základní kámen byl položen 12.4.1781 k domu č. 1 a 2 a téhož roku v červnu již stály první domy. Obyvatelé požadovali, aby jim za odstoupená pole byly přiděleny výměry, Josef II. tak odkupoval a přiděloval nové domy a pole až do roku 1984. Z Kopist se usadil v Terezíně pouze jeden příslušník, Norbert Král, který ve městě stavěl dům. Z vyklizené obce byl 11.6.1781 do nové přenes obecní zvoneček a starý dřevený kříž s letopočtem 1688. Tento zvon byl v roce 1850 přelit a zavěšen ve věžičce školní budovy. (Otakar Votoček, Terezín, 1980) Přípravné práce ke stavbě pevnosti začaly v roce 1780. Dne 10. Října se císař Josef II. zúčastnil položení základního kamene ke kavalíru 4, jak je dodnes uvedeno na pamětní desce. Podle císařovi vůle byla nová pevnost nazvána Theresienstadt, česky Terezín. Časem se vyskytly i varianty tohoto názvu, např. Terezianov nebo Terezov. Pevnost se budovala asi jedenáct let, podle plánů francouzské stavitelské školy v Meziéres. Vznikla na půdorysu - laicky řečeno - mnohacípé hvězdy, sestavená z velké pevnosti, což je samotné město.

17

2.3 Historie Terezína v letech 1940 – 1945 Po obsazení Československa Hitlerem si nacisté povšimli "výhod" Malé pevnosti a zřídili zde v červnu 1940 policejní věznici. Z různých služeben gestapa sem byli posíláni čeští a moravští vlastenci, členové mnoha odbojových skupin a organizací. Kromě místních občanů (asi 90%) zde byli vězněni i občané bývalého Sovětského svazu, Poláci, Jihoslované, Francouzi, Italové, angličtí váleční zajatci a příslušníci dalších národů. Za pět let prošlo branou Malé pevnosti na 32 000 mužů a žen. Životní podmínky uvězněných se rok od roku zhoršovaly, vězňové byli nuceni k vysilující otrocké práci. Tzv. vnitřní komanda zajišťovala údržbu a chod věznice, obdělávání přilehlých polí a výstavbu různých objektů. Většina vězňů však pracovala mimo pevnost u různých firem v okolí a do posledních dnů války se podílela na válečné výrobě a práci pro říši. (9) Od roku 1943 se prováděly v Malé pevnosti i popravy na základě "Sonderbehandlung " - bez soudního řízení. Celkem zde bylo zastřeleno více než 250 vězňů. Při poslední popravě 2.5.1945 byly zmařeny životy 51 vězňů /+1 konfident/, převážně představitelů mládežnické organizace Předvoj. Jen večer ve chvílích odpočinku se mohli vězňové povznést nad neustálé ponižování a teror ze strany dozorců. V celách, kde se utvořil ustálený a důvěryhodný kolektiv, se tajně rozvíjela politická a kulturní činnost. Besedovali zde a přednášeli umělci a nejrůznější odborníci. Na některých celách se tajně pořádaly kulturní večery, při nichž se zpívalo a recitovalo, kněží organizovali modlitby. I v nelidských podmínkách dovedli lidé umělecky tvořit; vznikala zde řada básní a jednoduchých kreseb, které mají především velkou dokumentární hodnotu. Kulturně politický život na celách a tajné spojení s venkovním světem pomáhaly vězňům Malé pevnosti překonat hrůzy tohoto nacistického perzekučního zařízení. (9)

18

2.3.1 Koncentrační tábor pro Židy, tzv. ghetto Terezín Součástí nacistických plánů na nové uspořádání Evropy bylo tzv. "konečné řešení židovské otázky". Také na obsazeném území Čech a Moravy byli občané židovského původu pronásledováni a od listopadu 1941 postupně deportováni do města Terezína (Hlavní pevnost), kde pro ně nacisté zřídili tzv. ghetto. Zde měli být soustředěni do doby, než budou vyhlazovaní tábory na východě připraveny k jejich konečné likvidaci. Židovským vězňům sloužila k ubytování nejprve kasárna a po vystěhování terezínských obyvatel v polovině roku 1942 i všechny civilní domy. Při obrovském přeplnění tábora však obývali i půdy, sklepy a kasematy ve valech. Terezín se stal největším koncentračním táborem na území českých zemí. Proudily sem tisícové transporty Židů nejen z protektorátu, ale i z Německa, Rakouska, Holandska, Dánska a koncem války i ze Slovenska a Maďarska. (10) Za necelé 4 roky jím prošlo více než 140 000 vězňů - mužů, žen i dětí. V posledních dnech války k nim přibylo ještě na 15 tisíc vězňů, kteří dorazili do Terezína s tzv. evakuačními transporty z koncentračních táborů vyklízených před postupující frontou. Na 35 000 vězňů zde v důsledku stresu, hladu a hrozných ubytovacích a hygienických podmínek zemřelo. Terezínskému táboru pro Židy velela nacistická komandantura, která předávala příkazy tzv. židovské samosprávě. Ta se starala o vnitřní chod tábora. Přímý dohled nad vězni vykonávali protektorátní četníci, kteří z velké většiny sympatizovali s uvězněnými, snažili se jim pomoci a udržovat kontakty s vnějším světem. V táboře platily všemožné zákazy a nařízení, pouze kulturní život byl po určité domluvě povolen, neboť měl posloužit jako kulisa k zastření pravdy o osudu, který byl Židům předurčen. Vězni se k umění upnuli, neboť jim pomáhalo překonávat deprese a strach z neznámé budoucnosti. Snažili se, aby ani vězněné děti nezaostávaly v učení a neztrácely rozhled. Přes zákaz nacistů se proto provádělo tajné vyučování a přidělení učitelé a vychovatelé se dětem věnovali s nesmírnou obětavostí. I za hradbami ghetta je připravovali na svobodnou budoucnost.

19

2.3.2 Koncentrační tábor v Litoměřicích V posledních válečných letech, kdy německý zbrojní průmysl byl neustále více ohrožován leteckými nálety spojenců, rozhodli nacisté o přemístění části výroby do podzemí. Také v Litoměřicích měl být využit bývalý vápencový důl pod planinou Bídnice. Na jaře roku 1944 se zde začaly budovat podzemní továrny s krycími názvy Richard I a Richard II. K jejich výstavbě sem byly přivezeny tisíce vězňů, především Poláků, Jihoslovanů, Rusů, Francouzů, Belgičanů, Italů a dalších národností. V blízkosti budované továrny pro něj byl zřízen koncentrační tábor - pobočka kmenového tábora ve Flossenbürgu - zdroj pracovní síly. Vězňové upravovali terén na povrchu, razili štoly a připravovali prostory továrních hal. Speciálně vybraní jednotlivci se pak spolu s totálně nasazenými dělníky podíleli na výrobě součástek motorů k tankům, těžkým vojenským vozidlům a lodím. Po několik měsíců zde pracovalo i početné komando vězňů z terezínské věznice gestapa v Malé pevnosti. Nelidské zacházení, hlad, otrocká práce v podzemí, kde hrozily závaly a nakonec rozšíření epidemie tyfu způsobily, že z 18 000 vězňů, kteří sem byli deportováni, jich za necelý rok zahynulo na 4 500. Situaci vězňů v Terezíně zkomplikovaly koncem války evakuační transporty, které sem přijížděly od 20. dubna do 6. května 1945. Tisíce zubožených a těžce nemocných vězňů s sebou přivezly skvrnitý tyfus, který se rychle rozšířil i mezi původními židovskými vězni. Mezitím byl zjištěn tyfus i ve věznici v Malé pevnosti. O tom se dozvěděli lékaři v Praze a zorganizovali tzv. Českou pomocnou akci na pomoc terezínským vězňům. Vedl ji pražský epidemiolog MUDr. Karel Raška. (11)

2.3.3 Terezín po roce 1945 K osvobození Terezína došlo 8. Května 1945. Po zdolání tyfové infekce a odchodu všech vězňů, zůstal Terezín prázdný. Obyvatelé se mohli vrátit až na jaře roku 1946. Začátky obnovy města byly velmi náročné. I přesto, že nechyběla snaha o obnovu města, tak docházelo k rekonstrukci velmi pomalu, jelikož bylo nedostatek finančních prostředků. I přes všechny potíže začala obnova kulturního života. Docházelo k zakládání spolků a zájmových organizací. Došlo ke zveřejnění památníku Mistra Jana Huse, který byl po dobu války ukrytý v hradbách. Roku 1970 bylo v Terezíně přes 2000 obyvatel. O tři roky později byla otevřená nová základní 20

škola a tělocvična. Tento školní areál se později dále rozšiřoval a přibyla i mateřská škola. V Terezíně během let začal růst kulturní život. Každoročně se tu pořádaly Husovy oslavy a oslavy významných výročí. Ve městě bylo divadlo, dále také loutkové divadélko pro děti a pěvecký sbor Smetana. V roce 1955 byla dokončena Sokolovna a hřiště. (12) Pevnost i město jsou významnou památkou tzv. mezierské fortifikační školy. Mezi architektonicky cenné budovy se řadí velitelství pevnosti, důstojnický pavilon, Wiesnerův dům, kostel Vzkříšení Páně z roku 1805 a radnice z roku 1841. K nejpodmanivějším prostorům patří terezínská jízdárna s vnitřní dřevěnou obloukovitou vazbou. Převládající panorama města tvoří domy vystavěné v klasicistním slohu, pozdější stavby nesou znaky empíru. Od roku 1992 je Terezín městskou

památkovou

rezervací

díky

programu

regenerace

se

podařilo

zrekonstruovat kostel, jehož oprava si vyžádala 6,5 milionu korun. Také střechy a fasády občanských domů doznávají změn k lepšímu. Rok 1996 přinesl Terezínu obrovskou změnu; Ministerstvo obrany vydalo rozhodnutí o zrušení posádky. Město, od svého zrodu provázené armádou, se do roka téměř vylidnilo. Odešly odsud 3000 vojáků i civilních zaměstnanců, zvýšila se nezaměstnanost, ulice města se již poněkolikáté v historii vyprázdnily, usnuly. (12)

21

2.4 Město Terezín, historické stavby a architektura Terezín je občas popisován občany ve třech termínech: „vojenské město“, „město duchů“, „zelené město“. Nyní vysvětlím toto pojmenování. „Vojenské město“ proto, jelikož bylo postaveno jako vojenské a vyvíjí se od toho jeho minulost. „Městem duchů je Terezín nazývám z toho důvodu, že poté, co opustili Terezín vojáci, začalo město chátrat a upadat. A poslední název „Zelené město“ se užívá z toho důvodu, že už se nejedná o město plné vojáků, ale je zde spousta zeleně a parků. Vzhled i uspořádání Terezína, jasně vypovídá o jeho původním předurčení – vojenské město. Každá budova měla svůj význam a byla postavena právě tam, kde bylo potřeba. Pravoúhlé ulice jsou lemovány rozsáhlými komplexy kasárenských budov. Tam nejsou kasárna, tam byly vystavěny budovy potřebné pro zabezpečení soběstačnosti města. Můžeme tak spatřit bývalé sklady potravin, vojenského a stavebního materiálu, pekárnu, jatka a třeba dva splavové mlýny. Po válce využívala opět armáda sklady a budovy. Později armáda odešla a město začalo znatelně chátrat. Velké komplexy kasárenských budov nejsou nijak využity a tak chátrají. K tomu všemu došlo v roce 2002 k záplavám. I když město přežilo i tento ničivý moment, budovy chátraly čím dál víc a na mnoha místech docházelo k plesnivění podlah. Ze své zkušenosti sama mohu říci, že když jsme procházeli kolem těchto bývalých kasárenských budov, dávala jsem si otázku, proč je to stále v takto zuboženém stavu. Další takovou chátrající budovou je místní jízdárna. Prostory by se jistě daly využít i jinak než nechat budovu takhle chátrat. Jednou z mála pozitivních situací, byla doba po povodních, kdy některé organizace přispěly na obnovu starých domů a některých památek. Na domech si proto můžeme často všimnout cedulí, které nás informují o tom, která organizace přispěla na opravu některých domů. A zde mě připomíná, že bych se mohla zmínit o některých nápisech na domech a sochách. Příkladem je městská radnice, na jejímž štítu se nachází latinský nápis „CURIA IURUM ARX („Radnice tvrz práva“). Na budově radnice je také umístěn znak města Terezín. Nejvíce soch pohromadě můžeme shlédnout blízko bývalé pekárny. Pravděpodobně se jedná o sochy Marie Terezie a jejich dvou služebných. Ve městě je ale k vidění 22

spoustu dalších zajímavých soch. Například socha Mistra Jana Husa, jak už jsem dříve zmínila, dále pak socha, která nese nápis „Rudé armádě občané Terezína“. Další zajímavou součástí je památník věnovaný Terezínským mučedníkům. Dále bych se zmínila o sochách hlav v průčelí některých budov. Kasárna přezdívaná „U koňských hlav“ (nebo také „Jana Jiskry z Brandýsa“) vypovídá v samotném názvu o tom, jaké sochy hlav jsou k vidění nad branami kasáren. Každá ze čtyř bran má tak ve znamení sochu koňské hlavy. Dalším zajímavým vyobrazením je socha medvěda na jednom starém, již z části renovovaném domě.

2.4.1

Popis pevnosti

Celý komplex se skládal ze tří částí: hlavní pevnosti, malé pevnosti a z dolního a horního retranchementu mezi Novou a Starou Ohří o celkové rozloze pozemků 398 ha. V bažinatém terénu bylo nutno užít roštů ke zpevnění základů staveb. Protáhlý osmiúhelník s osmi pětibokými bastiony s kasematami, sloužícími jako zásobárny, skladiště, ubytovny vojsk a nemocnice a stejným počtem kurtin, tvořil vnitřní linii opevnění hlavní pevnosti. Kolem této linie byl hlavní příkop, v němž byly umístěny fortifikační prvky střední linie obrany – kleště, raveliny a kontragardy. Po stránce stavební i taktické patří pevnost Terezín mezi nejdokonalejší fortifikační stavby na světě a tvoří vrchol pevnostního stavitelství z konce 18. století. Pevnost se skládá ze tří částí: -

hlavní (městská) – leží na levém břehu Ohře.

-

malá pevnost – na pravém břehu Ohře směrem ku Praze

-

opevněný prostor ležící mezi „malou“ a „velkou“ pevností.

Roku 1942 zde zřídili nacisté židovské ghetto. Po druhé světové válce se stala malá pevnost památníkem utrpení. Pevnost Terezín má také svůj zavodňovací systém a je tedy vystavena jako vodní pevnost. Kromě vysokých zdí zaujímá své místo zde i systém vzdouvacích objektů, kanálů, vpustí, vodních příkopů a záplavových kotlin. Základy pevnosti jsou založeny těsně nad hladinou podzemní vody, aby nebylo možné provádět podkopy. Celý vodní systém se využíval také pro pohon mlýnů v pevnosti a zahrnoval i kanalizační systém pevnostního města. (13)

23

2.4.2 Pevnostní prachárny Prachárny sloužily pro zásobování v případě válečného období. Každý významný pevninský prvek měl svůj sklad a prachárnu. Některé prachárny jsou vystaveny v nevelké vzdálenosti od kasárenských budov. Jiné jsou vybudovány mimo osídlenou část pevnosti. Vzdálenosti od obydlených částí zmiňuji proto, že mi není zcela jasné, co by se stalo v případě výbuchu prachu v prachárně č. 1. Na jedné straně je pevnostní val a na druhé kasárna. Výbuch by byl tedy směrován vzhůru, ale část tlakové vlny by šla na roh kasáren. Nicméně k výbuchu zde nikdy nedošlo, a proto máme možnost se podívat na některé pevnostní prachárny i dnes. (14)

2.4.3 Podzemí pevnosti V pevnosti Terezín byla vybudována na svou dobu velice dokonalá síť podzemních a minových chodeb o celkové délce asi 30 km. Ve vnějším obraném okruhu byla jak na úseku západní obrané fronty hlavní pevnosti, tak i východní fronty malé pevnosti, zřízena hustá síť protimin a odposlouchávacích chodeb. Na podzemí vně pevnosti, navazují další chodby uvnitř šancí, v podobě pavučiny rozvětvených a různě se křížících chodeb, rozdílné velikosti a průřezu. Čela minových chodeb zároveň měla sloužit za stanoviště naslouchačům; vojákům, z jejichž hlášení o zvucích vydávaných zákopovou nebo podkopovou činností útočníka mohli velitelé určovat místa a směry, ze kterých hrozil útok nepřátelských sapérů (budujících povrchové zákopy) nebo minérů (prokopávajících se k pevnosti pod zemí). Minové chodby jsou ukončeny nejdále v předpolí. Systém chodeb je značně členitý jak do velikosti, tak do způsobu architektonického řešení. Je možné zde nalézt chodby, kde projdou vedle sebe stěží dva dospělí lidé a v jiném místě jsou naopak vybudovány rozlehlé místnosti sloužící jako sklady čí ubikace pro vojáky. Chodby jsou místy prudce lomené a jiné se dají obejít další chodbou. V chodbách jsou na některých místech slabě zazděné výklenky, které měly za úkol v případě výbuchu částečně odvádět a rozložit tlakovou vlnu. (15)

24

2.4.4 Kynety Pro zaplavení pevnostních příkopů v případě napadení nepřítelem a naopak pro docílení urychleného vypuštění vody ze šancí, odvodnění příkopů a kotlin a k odvádění dešťové vody sloužila, pískovcovými bloky vyzděná strouha zvaná kyneta. Aby voda měla dostatečný spád a volně proudila v příkopech, bylo dno příkopu určeného k zaplavování vedeno těsně nad vodní hladinou Ohře a mírně klesalo od špičky bastionu č. 1 po bastion č. 4, úměrně k poklesu terénu ve směru toku řeky. (16) Tyto kynety se táhnou po celé délce šancí a jsou navzájem propojeny. V místech, kde bylo potřeba šance přecházet či přejíždět, byla kyneta svedena do tunelu vystaveného z pískovcových bloků. V posledních letech před ničivou záplavou byl velký problém, téměř nulového odvodnění příkopů a hlavně kotlin v celé pevnosti. Za mnoho desítek let se vnitřek pevnostních příkopů změnil ve smetiště a náletové dřeviny zakořeněné v příkopech napomohly ke vzniku páchnoucích bažin plných stojaté vody, které se staly líhní komárů. (16)

25

2.5 Projekt integrovaného operačního programu ministerstva kultury pro město Terezín Město Terezín je i součástí integrovaného operačního programu ministerstva kultury. Vláda České republiky si uvědomuje naléhavost řešení problému Terezína, a proto zřídila vládní skupinu, která se tímto problémem zabývá. Ministerstvo kultury ve snaze zapojit se do celého procesu obnovy proto zařadilo na indikativní seznam projektů financovaných z IOP i projekt Památníku národního písemnictví na obnovu dvou volných objektů – areálu bývalé nemocnice a sousedící jízdárny. Ve spolupráci s partnery tak vzniká ojedinělý projekt, který je příležitostí pro odbornou i laickou veřejnost. Sestěhování depozitářů PNP, které jsou dnes roztříštěny po celé republice, jejich koncentrace na jediné místo – do areálu nemocnice a jejich zpřístupnění ke studijním účelům, bude jistě významným krokem k prezentaci těchto forem našeho kulturního bohatství. Druhá část projektu je snahou o navázání a především připomenutí vzdělávacích a kulturních aktivit, které fungovaly i za doby kruté nacistické diktatury. Institut pro humanitní vědy a umění se tak snaží navázat na tradici přednášejících a umělců, kteří v době nacismu patřili ve svých oborech mezi nejvýznamnější osobnosti a svými přednáškami, vědomostmi a schopnostmi vnášeli světlo mezi své spoluvězně. Centrem těchto aktivit by měl být především objekt Jízdárny. Nositelem projektu je Památník národního písemnictví. Partnery projektu jsou město Terezín, památník Terezín a Terezínský institut pro humanitární vědy a umění. (17) Charakteristika projektu : •

realizace obnov objektu nemocnice a jízdárny (opravy budov, vybavení, vnitřní dvory, obvodové valy) a obnova objektů pro studijní depozitáře

•

školící programy pro odbornou i laickou veřejnost

•

kulturní projekty zaměřené na prezentaci různých uměleckých směrů v době ghetta

•

konference, semináře, panelové diskuse a workshopy s orientací na témata, která byla přednášena akademiky a umělci v Terezíně v době nacismu

Termín realizace je vyhlášen na období 2009 – 2013 26

3 Praktická část 3.1 Moderní bydlení, infrastruktura města Terezína a ubytování, doprava, firmy V Terezíně je několik restauračních zařízení, v nichž se návštěvníci, ale i místní obyvatelé mohou občerstvit. Dále město nabízí dva hotely, jeden penzion a jeden autocamp pro návštěvníky Terezína. Město má jednu základní a jednu mateřskou školu. Další základní a mateřská škola se nachází v nedalekých Českých Kopistech. Dále se v Terezíně nachází jedna knihovna. Asi velmi důležitou součástí návštěvy je pro účastníky cestovního ruchu informační centrum, které zaujímá své místo přímo na náměstí hned vedle muzea ghetta. Nepostradatelné jsou i informační tabule, které usnadňují návštěvníkům orientaci a pomáhají zjistit více informací o historii města. Milovníci golfu si zde najdou vyžití na golfovém hřišti. Dále je zde spousta obchůdků, malých firem, bank a mnoho dalšího.

3.2 Spolky a organizace Kromě běžné samosprávy města se podílejí na úpravě, renovaci, zkrášlování a obnově města tyto nadace a organizace:

Klub přátel historie Československé

armády, Nadace Terezín, Nadační fond Hans Krása, Sdružení Ženy Terezínska, Občanské sdružení TMA divadlo, Okrašlovací spolek Terezínska, Tělocvičná jednota Sokol Terezín, Cyklistický klub Slavoj Terezín, Sbor dobrovolných hasičů, Jednotka sboru dobrovolných hasičů, Junák - svaz skautů a skautek ČR, Vodní skauti Terezín, Pionýrská skupina kpt. O. Jaroše, Modelářský klub, CSS Klobouk Diakonie Terezín, SPCCH – OÁZA, Camphill České Kopisty

27

3.2.1 Sbírky Památníku Terezín Památník Terezín se zabývá a specializuje uchováváním dokladů o historii nacistických zařízeních na území Česka a to především v Terezíně a v Litoměřicích. Dále se zaměřuje na dějiny Terezína před druhou světovou válkou. Tyto sbírky se rozčleňují do čtyř okruhů: písemné doklady, obrazový materiál, trojrozměrné předměty a umělecká díla vytvořená přímo vězni, jakož i výtvarná díla poválečných a současných umělců s protiválečným zaměřením. Postupně nashromážděné sbírky jsou nápomocny historikům při jednotlivých studiích, přípravě expozic a výstav, dále slouží také jako vzdělávací materiály, ale také pro historiky z dalších institucí a jejich výzkumy. Hlavní a největší část sbírek tvoří předměty získané od různých institucí a bývalých vězňů v souvislosti s budováním první muzejní expozice otevřené v květnu 1949. Větší část tvořily dokumenty získané s vojenského historického ústavu.

Od roku 1960 se začala

postupně rozvíjet péče o sbírky. Do Památníku nastoupil odborný pracovník a byla založena inventární knihovna. Trojrozměrné předměty i písemné dokumenty byly z počátku zpracovávány jedním pracovištěm. Toto pracoviště bylo později základnou sbírkového oddělení. Archív byl od tohoto pracoviště v roce 1965 oddělen. O tři roky později z něj byl vyčleněn fotoarchív. V době, kdy se začínala rozvíjet akviziční činnost Památníku, bylo mnoho okruhů sběratelského zájmu zaměřených na jiné archivy, jak u nás tak i v zahraničí (např. Židovské muzeum v Praze, Státní úřední archiv v Praze, Yad Vashem v Jeruzalémě) a z toho důvodu není sběratelský archív rozsáhlý. Nárůst sbírkových předmětů se během let snížil. Kromě darů, přibývají do sbírek předměty, které se skládají převážně z výtvarných, koupených od jejich majitelů a předměty zakoupené v aukčních síních. Všechny předměty jsou obohacující pro sbírku ať už se jedná o fotografie, kresbu či básničku z té doby. Pro vědecké pracovníky znamená každý takový příspěvek postupné odkrývání osudů osob, spojených s historií Terezína během 2. světové války.

28

3.3 Terezín jako destinace cestovního ruchu Kromě již dříve zmiňovaných důležitých historických faktů o Terezíně jsou jeho nedílnou součástí také později vytvořené pietní místa a muzea, které poskytují důležité informace o historii města, o utrpení lidí a o průběhu života za druhé světové války, jak v koncentračním táboře, tak v celém Terezíně. Proto 6. května 1947 vláda Československé republiky rozhodla zřídit v Terezíně památník, jehož cíl byl zachovat a udržovat některá místa v tom stavu, v jakém byla v době nacistické okupace. Památník Terezín se v dnešní době skládá z jednotlivých pietních míst, která jsou značně rozptýlena a netvoří ucelenou lokalitu. Soubor Památníku tvoří: Malá pevnost jako historická část Terezína, Národní hřbitov, Muzeum ghetta, Židovský hřbitov s krematoriem a Ruský hřbitov, Památník sovětských vojáků, Pamětní deska u bývalé železniční vlečky, Pietní místo u Ohře, Kolumbárium s částí opevnění, obřadní místnosti a márnice, Bývalá podzemní továrna Richard v Litoměřicích s krematoriem, Bývalá Magdeburská kasárna. Mezi neméně zajímavé části Terezína dále patří Jezdecká kasárna, Proviantní sklad, Pomník 42. Pěšího pluku, Bohušovická brána, Malá pěchotní kasárna, Radnice, Kulturní dům, Německá škola, Wieserův dům, Dělostřelecká kasárna, Litoměřická brána, Posádkový kostel a některá další místa. Mapa města Terezín Obrázek č. 2

29

Popis jednotlivých historických míst a budov Muzeum Ghetta Muzeum ghetta bylo otevřeno v roce 1991 v budově bývalé základní školy města Terezín. Expozice vznikla za pomocí spolupráce s bývalými vězni terezínského ghetta. Téma expozice je „Terezín v tzv. konečném řešení židovské otázky v letech 1941–1945“. Návštěvníci zde mohou zhlédnout krátkodobé výstavy, návštěvu kina s dokumentárními filmy, obchod s možností nákupu brožur, knih, videokazet a suvenýrů. Magdeburská kasárna Bývalá Magdeburská kasárna byla rekonstruována a následně otevřena v roce 1997. V budově Magdeburských kasáren sídlí Středisko setkání. Při návštěvě kasáren je zde k vidění replika vězeňských ubikací z doby ghetta, stálá expozice na téma „Hudba v terezínském ghettu“, „Výtvarné umění v terezínském ghettu“, „Literární tvorba v terezínském ghettu“, „Divadlo v terezínském ghettu“. Kolumbarium V místech, kde se nachází kolumbárium, bývalé obřadní místnosti a ústřední márnice, mohou návštěvníci zhlédnout pamětní desky některých odsouzených vězňů, papírové urny a místnosti, kde se oběti té doby ukládaly do rakví. Obrázek č. 2

30

Krematorium a židovský hřbitov V místech bývalého krematoria se nachází rozlehlý židovský hřbitov, jehož náhrobky nám připomínají, některé z objetí té doby. Vypovídá o nelehkých podmínkách pro přežití. Vyskytují se zde náhrobky několika národností. Modlitebna Též velmi zajímavé místo je modlitebna z doby terezínského ghetta, která sloužila v té době k bohoslužbám. Bývalá modlitebna je umístěna na dnešní Dlouhé ulici a byla objevena až počátkem 90. let 20. stol. Je výjimečná svou výzdobou a to především odborně provedenými nástěnnými malbami a texty. Tato modlitebna je unikátní mezi všemi obdobnými prostory, jež byly v bývalém ghettu jako modlitebna využívány. Národní hřbitov Založen pro oběti druhé světové války. Jeho počátkem byl národní pohřeb 601 obětí (16.9.1945), později sem byly přeneseny ostatky vězňů nalezené či exhumované z hromadných hrobů v Terezíně, Litoměřicích a Lovosicích. Na hřbitově je 2 386 náhrobních kamenů, pod 5 pylony jsou ostatky tisíců dalších obětí. Jezdecká kasárna Postavena v roce 1784. Budova španělského typu se třemi uzavřenými dvory mohla pojmout 620 vojáků a 420 koní. Pro případ válečného konfliktu byly v terezínské pevnosti k dispozici zásoby sena a krmiva až pro 6500 koní. Pomník 42. pěšího pluku Stavbu provedli architekti E. Richter a E. Hempel v letech 1914 – 1916. Klasicistní altán byl původně určen jako pomník rakouským granátníkům 42. pěšího pluku. Proto

byl

osazen

sousoším

zobrazujícím

pěšáka

a

bubeníka.

Po

pádu

Rakousko – Uherské monarchie bylo sousoší nahrazeno bustou prvního československého prezidenta T.G. Masaryka. Za druhé světové války byla socha odstraněna a pomník i s přilehlým parkem uzavřen. Do dnešní podoby byl altán rekonstruován v roce 2004.

31

Radnice Postavena v roce 1839. Na budově, jak už sem dříve uváděla, se nachází nápis „CURIA IURUM ARX“ – „Radnice tvrz práva“. V budově radnice se nachází obřadní síň a v přízemí prostory městského informačního centra. Wieserův dům Soukromá rezidence movitého výrobce a dodavatele stavebního materiálu Kašpara Wiesera, postavena v letech 1784 – 1788. V budově „francouzského typu“ později sídlilo důstojnické kasino. Posádkový kostel Kostel Vzkříšení Páně byl postaven v letech 1805 – 1810. Budovu s věží vysokou 56 m, projektovali Ing. Heinrich Hatzinger a Julius D´Andreis. Takřka totožný kostel se nachází v pevnosti Josefa u Jaroměře. Posádkový kostel Obrázek č. 3

32

3.4 Strategie na rok 2008 – 2010 Pro město Terezín byl vytvořen strategický plán na rok 2008 – 2010 a v rámci toho akční plán na rok 2009. Tyto informace byly zpracovány firmou Alfin s. r. o. Tento plán byl vytvořen s ohledem na skutečnosti známé v listopadu 2008. Strategie obsahuje možnosti v rámci rozvoje města, rozsah a obsah investičních příležitostí v souvislosti na dostup připravené projekty. Projekt v první části zahrnuje důležité milníky v historii Terezína, které ovlivnili rozvoj města zásadním způsobem. Stav města v současné době je dán jeho minulostí, jehož asi takovou největší tragickou událostí v poslední době byly ničivé povodně v roce 2002. Mezi jednotlivé návrhy patřil EUROPROJEKT, který měl svou vizi v představě Terezína jako univerzitního města, což by předcházelo zkvalitnění infrastruktury města. I když byl počáteční politický postoj pozitivní k tomuto návrhu, tak se postupně měnil a v závěru byl zamítnut z důvodu vysokých nákladů, které by činily přibližně 13 mld. Kč. Později byl předložen Ministerstvu pro místní rozvoj nový projekt pod názvem „Revitalizace města Terezín“, která vycházela částečně z EUROPROJEKTU, ale zároveň otvírá možnosti pro realizaci i jiných oblastí jako je například věda a výzkum, řemeslná výroba, historické expozice. Na základě analýzy a těchto dokumentů byla definována strategie rozvoje města Terezín. Strategických cílem tak je „Zvýšení atraktivity a zajištění trvalé konkurenceschopnosti města Terezín“.

3.4.1 Strategické cíle Uskutečňování těchto cílů pomocí dílčích projektů: -

Realizace projektů obnovujících a oživujících nevyužívané objekty, včetně pevnostního systému

-

Rekonstrukce místní infrastruktury a zajištění ochrany majetku města realizací protipovodňových opatření

-

Podpora stabilizace trhu práce vytvářením vhodných podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit ve městě

-

V oblasti turistického ruchu budovat povědomí o Terezínu nejenom jako pietnímu místu, ale jako o atraktivním a rozmanitém turistickém cíli.

33

Hlavní priority města je pak především zajištění protipovodňového opatření, přičemž předpokládané náklady budou činit 220 mil. Kč. Zahájení rekonstrukce by mělo začít v druhé polovině roku 2009 a dokončeno by mělo být v roce 2013. Mezi priority také patří zkvalitnění infrastruktury a obnova vybraných objektů. Nedílnou součástí je také jednání se státními a krajskými institucemi o umístění vybraných pracovišť, jednání s ostatními investory a samozřejmě důležitou prioritou je i vytváření podmínek pro cestovní ruch v Terezíně. Strategie předpokládá také dlouhodobé využití tří základních majetků města a to oblast pevnostního systému, oblast bývalých vojenských objektů a oblast ostatního majetku města (především byty a nebytové prostory). Při přípravě bude zohledněn ekonomický přínos a stupně jeho připravenosti a udržitelnosti ve vztahu na finanční zdroje a možnosti jejich získání. Město předpokládá rekonstrukci pevnostního systému a jeho oživení, odstranění následků, které jsou ještě nyní viditelné z povodní v roce 2002 a 2006. Provedení projektu by mělo také zpřístupnit další části opevnění, rozsáhlejší využití tras pro návštěvníky a vybudování naučných expozic. Na základě jednání má Terezín reálnou šanci na zápis do seznamu památek UNESCO v roce 2012 jako příklad barokního opevňovacího systému vzniklého pod Vaubanovým vlivem. Důležitou součástí je vybudování informačního centra respektive Evropského informačního centra. Úmyslem je vystavět toto centrum v prostoru Retranchementu 5 a východní brány. V těchto prostorách bude také zřízeno centrum obnovy a využití vojenského pevnostního systému, které by mělo prezentovat vývoj pevnosti a rozsáhlé dokumentace, které by měly být zpracovány formou stálých expozic. Stálá expozice bude zachycovat vývoj pevnostního systému. Nebude zde chybět ani zázemí pro návštěvníky (parkoviště, toalety, občerstvení). Předpokládané celkové náklady na projekt se odhadují na 64,45 mil. Kč.

34

3.4.2 Rekonstrukce jednotlivých objektů Rekonstrukce bude potom zaměřena na jednotlivé Kavalíry. V prvním Kavalíru chce Ministerstvo obrany vystavět dělostřelecké muzeum, centrum obnovy, renovace a záchrany vojenské techniky. Toto centrum bude mít na starost Klub přátel historie Československé armády. V této budově vznikne také zařízení náhradní rodinné péče pro děti a mládež a dále bezbariérové prostory. Hrubé celkové nálady činí 42,74 mil. Kč. Ve čtvrtém Kavalíru se plánuje vybudovat středisko humanitních studií se zaměřením na studia dějin Holocaustu. Dále zprůchodnění chodeb v Bastionu 4 a některé změny budou provedeny i v Kavalíru 8 a to zejména znovuobnovení tzv. „Hradební ulice“. Celkové náklady činí 4 mil. Kč. Později budou tyto prostory poskytnuty Památníku národního písemnictví pro možnosti výstavnictví.

3.4.3 Rekonstrukce vojenských budov Další změny budou provedeny u vojenských objektů a to jmenovitě u vojenské nemocnice, jízdárny, vojenské nemocnice na Krétě, vojenské ubytovny, velké pěchotní kasárny, dělostřelecké kasárny, zbrojnice, proviantního skladu a Wieserova domu. U vojenské nemocnice je předpokladem vybudovat depozita, archív apod. Tento myšlenka je dána Památníkem národního písemnictví ČR. Dalším objektem je jízdárna, která bude využita s Památníkem národního písemnictví ČR. Ve Vojenské nemocnici na Krétě se předpokládá zřízení Sanatoria pro seniory se sníženou pohyblivostí. Společnost Tornero s. r. o., která by měla mít tuto část projektu na starost, předpokládá s vybudováním stravovacího provozu, restaurace, bazénu, wellness, kanceláří, 18 jednolůžkových pokojů, 27 dvojlůžkových pokojů, 18 ošetřovatelských lůžek a pokojů pro ubytování návštěv. Dále pak vybudování prádelen a skladovacích prostor. S vojenské ubytovny je plánován zřídit domov pro seniory a to se stálou pečovatelskou službou, jehož kapacita by měla činit cca 50 lůžek. Náklady na stavební část budou činit cca 37 mil. Kč. Velká pěchotná kasárna je velmi rozsáhlá a jelikož jsou nyní náklady na ostatní projekty vysoké, plánuje se zakonzervování, aby nedocházelo k dalšímu poškozování stavby.

35

Další budovou je dělostřelecká kasárna, ve které se předpokládá vybudování ubytovacího nebo vzdělávacího zařízení. V souvislosti s touto budovou probíhají diskuse o zřízení Vysoké školy aplikované psychologie, pokud získá příslušnou akreditaci. V rámci bakalářského programu by škola mohla mít až 1000 studentů. Zbrojnice je objekt, u něhož se plánuje využití jako další vzdělávací budovy. Vystavení poslucháren a učeben ve vazbě na Dělostřeleckou kasárnu. Proviantní sklad je budova, která je v současné době využívaná podnikatelskými subjekty ke své činnosti. Proto tento objekt bude zařazen do databáze vhodných objektů pro podnikatelské účely. Ve Wieserově domě se předpokládá renovace pro působení Nadačního fondu Leo Baecka Terezín. Předmětem působení by měla být podpora aktivní vzpomínkové činnosti na někdejší terezínské ghetto a Malou pevnost, podpora mezinárodní spolupráce v oblasti výchovy k demokracii a lidským právům a humanitárním hodnotám, podpora mezinárodní spolupráce při prevenci rasismu, pravicového radikalismu a násilí, pořádání mezinárodních vědeckých konferencí a podpory relevantních studijních projektů, apod. Při rekonstrukci vzniknou nové ubytovací, propagační a výstavní prostory, knihovna, čítárny, přednáškový sál a učebna. Předpokládané náklady na tuto rekonstrukci činí 74,5 mil. Kč bez DPH., další náklady jsou potom na projektovou dokumentaci a autorský dozor. Nutno, abych k této části projektu města Terezína uvedla, že některé využití objektů, je zde popsáno jen modelově a vychází jako předběžné plány, které byly projednávány s investory a zájemci. Využití těchto objektů bude průběžně aktualizováno a konzultováno, tak aby mohly začít práce na projektu, co nejdříve.

3.4.4 Ostatní majetek Bytový a nebytový fond Nutno zmínit v této části bytové i nebytové prostory města Terezín. Část bytového fondu je v majetku města Terezín a druhá část potom ve vlastnictví fyzických osob. Co se týče bytového fondu, město se každý rok podílí na opravách střech a fasád domů. Tyto opravy financuje s podílem příslušných dotačních titulů.

36

3.4.5 Infrastruktura - komunikace a inženýrské sítě Po povodních v roce 2002 zůstala značná část infrastruktury v neutěšeném stavu, její rekonstrukce je však zcela nezbytným a nutným předpokladem pro realizaci všech projektů na území města Terezín a je tedy jednou z priorit města. Vzhledem k vysokým nákladů bude město řešit tuto oblast postupně a to ve vazbě na reálné finanční zdroje. V některých případech bude možné rekonstrukci inženýrských sítí řešit např. v rámci celkové „Rekonstrukce náměstí a přilehlých komunikací“, v ostatních případech bude realizována dílčí rekonstrukce jako součást jiného projektu (např. rekonstrukce nějakého přilehlého objektu). Prioritně bude realizována, dle postupně zpracovávané projektové dokumentace, výstavba kanalizace v lokalitách Terezín - Kréta (4 mil. Kč), Nové Kopisty (40 mil. Kč), Počaply (20 mil. Kč) a rekonstrukce přípojek v Terezíně (22 mil. Kč).

3.4.6 Turistický informační a orientační systém Z důvodu toho, že se plánuje rozšiřování návštěvních expozic a tras je důležité vytvořit turistický informační a orientační systém. Tento systém by měl usnadnit pohyb turistů ve městě. Turisté tak budou lépe informováni o navštívených místech v Terezíně. Náklady na projektovou dokumentaci činí celkem cca 180 tis. Kč (studie 30. tis. Kč a vlastní projektová dokumentace pak 150 tis. Kč).

3.4.7 Regulační plán města Terezín Z jednání týkající se možnosti zápisu Terezína do Seznamu světového dědictví UNESCO vyplynulo doporučení na zpracování Regulačního plánu pro MPR, který stanoví obecně závazná pravidla pro rozvoj na území města a chování jednotlivých subjektů s ohledem i na budoucí rozvoj města. Dle stavebního zákona schvaluje obsah Regulačního plánu zastupitelstvo města. Další práce a aktivity už budou jen menšího charakteru a jedná se především o úpravu silnic, chodníků, parků, školních hřišť apod.

37

3.4.8 Investiční ní náklady a financování Celkový rozpočet města ěsta Terezín se pohybuje pohybu kolem 35. Mil. Kčč (uvedeno pro rok 2008). Jelikož rozpočet čet není příliš p vysoký, může město připravovat ipravovat a uskutečňovat uskute jen některé z projektůů a to s nízkými investičními výlohami. Z velké části č se jedná o projekty, jejichž záměr ěr je upravení a zkvalitnění zkvalitn prostředí města ěsta (komunikace, infrastruktura, doprava).. Tyto projekty mají nízký rozvojový charakter. Pro to, aby byly strategické cíle naplněny, napln musí město sto zajistit financování projektů projekt z jiných zdrojů. Těmito mito zdroji je především p státní rozpočet ČR, strukturální urální fondy EU, jiné dotační ní zdroje, investoři, zahraniční zahrani aktivity a s nimi spojené dotační dotač zdroje (např. pevnosti v okolních zemích). Město sto Terezín nemá schopnost s ohledem na své finanční ní možnosti, financovat celý projekt a tak zcela samo zajistit opravy, vy, údržbu a provoz bývalého vojenského majetku a tedy ani n a samotnou rozsáhlou přípravu p ípravu a realizaci všech projektů. projekt Proto je tato pomoc od státního rozpočtu rozpo velmi potřebná. ebná. Ostatní fakta vyplývají i z Usnesení vlády ČR číslo 129 ze dne 8.2.2006, které ukládá Ministerstvu pro místní rozvoj zřídit dotační ní titul, kterým budou účelově ú podporovány projekty zaměřené zam na obnovu a rozvoj města sta Terezín. V roce 2009 i v dalších letech by mělo ělo město m vyvíjet velkou aktivitu k prosazování svých zájmů, zájm vyžaduje to i důsledné sledné plnění pln vládních usnesení a dalších přijatých řijatých schválených dokumentů. dokument Graf č. 1a. – předpokládaná edpokládaná realizace investic v jednotlivých letech

Předpokládaná dpokládaná investice do staveb v jednotlivých letech 100 66 mil 50

74 mil

64,45 mil 37 mil

0 2009 - 2010 2011 2012 Využité peníze na realizaci projektu v jednotlivých letech

2013

V grafu se jedná o čistě hypotetický odhad využitých investic, které jsou nutné na realizaci projektu v jednotlivých letech. letech Tyto výdaje se mohou měnit ěnit v závislosti na dostupných zdrojích a realizaci oprav jednotlivých objektů. objekt

38

3.5

Akční plán pro rok 2009

Akční plán vychází z aktualizací strategie a výchozích plánů a návrhů města. Tento plán je rozdělen na tři části. Z nichž první část tvoří velké investiční projekty, jejichž realizace bude trvat několik let. Jedná se zejména o realizaci protipovodňových opatření nebo projekty zabývající se pevnostním systémem. Druhou částí jsou samostatné objekty a ty se týkají především bývalých vojenských objektů. U této části záleží doba zahájení projektu na dohodě s investory. Třetí částí jsou malé projekty a akce neinvestičního charakteru, které jsou z části finančně kryty z rozpočtu města Terezín a z části z dotačních titulů MPR. Důležitou aktivitou bude zahájení přípravných akcí souvisejících s nominací města Terezín na zápis do seznamu UNESCO jako barokní pevnost. Shrnutí předpokládaných nákladů na realizaci projektu v letech 2009 - 2013 Tabulka č.1

Plány rekonstrukce těchto objektů Výstavba kanalizací v lokalitách Terezín kréta Nové kopisty Rekonstrukce přípojek v Terezíně Rekonstrukce jednotlivých budov Kavalír č. 1 (zřízení dělostřeleckého muzea) Kavalír č. 8 a 4. (zřízení sanatoria pro seniory) Wieserův dům, velká pěchotní a dělostřelecká kasárna Turistické informační centrum Možné finanční prostředky města k dispozici

Předp. fin. prostředky 4 mil. Kč 40 mil. Kč 22 mil. Kč 42,74 mil Kč 37 mil. Kč 74,5 mil. Kč 0,18 mil. Kč 35 mil. Kč

39

3.6 Dotazníkový výzkum pro občany a představitele Terezína K získání primárních dat jsem se dotazovala 150 náhodně vybraných respondentů na jejich názory a vztah k městu Terezín. Ucelenou skupinu tvořili občané města Terezína ve věkovém rozmezí od 17 do 60 let. Počet byl stanoven s ohledem na dobu vypracování práce. Většina dotazovaných se skládala s osob středního a pokročilého věku, kteří mimo jiné tvoří převážnou část obyvatel města. Dotazník byl tvořen celkem z třinácti otázek. Jeho úkolem bylo zhodnotit především vztah obyvatel k městu, jejich povědomí o úpravě budov v souvislosti s městskou památkovou rezervací a mimo jiné také názory týkající se zejména toho, co by se mělo udělat, aby bylo město upraveno pro větší příliv turistů. V neposlední řadě jsem zhodnocovala i názory občanů na jejich spokojenost s životem v Terezíně a co oni by rádi změnili, aby se jim ve městě lépe žilo. Výzkum jsem prováděla většinou v centru města. Výzkum byl uskutečňován od dubna 2008 do podzimu 2008. Součást výzkumu bylo i zhodnocení rozhovoru a získané informace od některého z představitelů samosprávy města. Prostřednictvím emailu jsem oslovila pana tajemníka JUDr. Jiřího Kubíčka. S dalšími představiteli samosprávy se mi nepodařilo navázat kontakt. S panem tajemníkem Kubíčkem jsem si domluvila schůzku a sešla se s ním osobně. Tímto setkáním jsem získala spoustu důležitých informací ohledně dotací, projektů a dalších údajů týkajících se oprav a plánů pro město Terezín. Případné další otázky pro můj výzkum jsem zaslala emailem.

40

3.6.1 Primární informace získané od občanů ob města mě Terezín prostřednictvím ednictvím dotazníku 1. Vztah občanů k tomuto městu m Graf č. 1 – Vztah občanů k tomuto městu

Jaký je Váš vztah k tomuto městu? Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě

1% 44%

Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu

55%

Jsem vlastníkem rekreačního objektu

U této první otázky jsem zjistila a z grafu jasně vyplývá, že 55% oslovených občanů ob zde bydlí ve vlastním domě dom nebo bytě, 44% bydlí v nájmu a pouhé 1% oslovených je vlastníkem rekreačního ního objektu. 2. Délka trvalého či přechodného řechodného bydlení občanů v tomto městě Graf č. 2 - Délka trvalého či přechodného řechodného bydlení občanů ob v tomto

Jak dlouho v tomto městě bydlíte? 7%

30%

1 - 5 let

13%

6 - 10 let 22% 28%

10 -20 20 let 20 - 30 let nad 30 let

Z grafu vyplývá, že většina ětšina tšina dotazovaných obyvatel zde žije nad 20 až 30 let. Největší Nejv procento respondentůů tvoří tvoř obyvatelé, kteří zde žijí více než třicet let.. 41

3. Povědomí občanůů o prohlášení města m městskou stskou památkovou rezervací (městskou památkovou zónou) Graf č. 3 - Povědomí občanůů o prohlášení města m městskou památkovou rezervací

Víte o tom, že historická část Vašeho města byla před nedávnem prohlášena městskou památkovou rezervací? Vím o tom 25% 54% 21%

Vím o tom a zajímám se o tuto problematiku Mám o tom povědomí

Z tohoto grafu je jasné, že všichni respondenti mají povědomí pov domí o tom, že městská část je prohlášena městskou stskou památkovou rezervací. rezervací Z toho 21% dotazovaných se o tuto problematiku zajímá. stskou památkovou rezervací 4. Nevýhody v souvislosti s prohlášení části města městskou Graf č. 4 - Nevýhody v souvislosti s prohlášení části města městskou památkovou rezervací

Máte představu jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? nevím

3%

10% 24%

38%

Tuším, ale nevím nic konkrétního 25% omezené přestavby domů a jejich opravy

Zde si můžeme žeme všimnout, že téměř tém většina tšina dotazovaných uvedla nějaký příklad a je si tak vědoma, doma, jaké negativní dopady to v této oblasti přináší. ináší. Nejvíce a to 38% odpovědělo, lo, že to omezuje přestavby p domů a jejich opravy.. Oproti tomu pouhé 3% odpovědělo, že je to nějakým ějakým způsobem zp omezuje jejich život v tomto městě. m 42

5. Výhody prohlášeníí části města m městskou památkovou rezervací Graf č. 5 – Výhody prohlášení MPR

Máte představu jaké výhody to Vašemu městu přináší? nevím 15%

25%

16%

tuším, ale nevím nic konkrétního rozvoj města

23%

21%

příliv turistů oprava památek

Z tohoto grafu je jasné, že nejvíce dotazovaných si myslí, že výhodou je rozvoj roz města a následně 16% se domnívá, že prohlášení města m městskou ěstskou památkovou rezervací přináší příliv íliv turistů. turist 6. Osobní zkušenosti při př jednání s úřady v souvislosti s prohlášením části města městskou stskou památkovou rezervací Graf č. 6 – zkušenosti přii jednání s úřady v souvislosti s prohlášení města MPR

Setkal/a jste se již při jednání s úřady, že část Vašeho města je prohlášena MPR ? 0%5%

ano 95%

ne

Zde si můžeme žeme všimnout, že pouhých pouhý 5% dotazovaných otazovaných se setkalo při p jednání s úřady s tím, že je část města m prohlášena městskou stskou památkovou rezervací.

43

7. Názor na prohlášení města m městskou památkovou rezervací Graf č. 7 - Názor na prohlášení města mě MPR

Domníváte se, že prohlášení Vašeho města MPR bylo pro město přínosem? 6% 14%

29%

určitě ano spíše ano nedovedu posoudit

26% 25%

spíše ne určitě ne

Většina tšina dotazovaných se domnívá, že prohlášení městské části ásti památkovou rezervací bylo pro město přínosem. ínosem. Následně Následn 26% nedovede tuto situaci posoudit a jen 6% si myslí, že pro město sto to žádný přínos p není. 8. Program regenerace městských m památkových rezervací mě památkových rezervací Graf č. 8 - Program regenerace městských

Máte představu čeho se týká program MPR? 19%

34%

18%

Nikdy jsem o něm nic neslyšel tuším, čeho by se mohl týkat

29% jde o obnovu infrastruktury his. Jádra města

Z této otázky jasně vyplývá, že většina v respondentů a to celých 34% nikdy nic neslyšelo o Programu regenerace městských m stských památkových rezervací. 29% tuší čeho by se to mohlo asi týkat a jen 2/4 2 dotazovaných uvedlo o co se jedná. edná.

44

9. Občané a návštěvníci vníci města m Graf č. 9 – občané a návštěvníci vníci m města

Setkal/a jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlednout historické centrum města? 0% 17% velmi často 55%

28%

občas zřídka

Jak se dalo očekávat ekávat u této otázky nikdo neodpověděl, neodpov že by se s lidmi, kteří kte přijeli navštívit Terezín nesetkali. Celých 55 % dotazovaných uvedlo, že se s turisty setkává velmi často, asto, 28% uvedlo, že potkává turisty občas ob as a nejmenší procento a to 17% dotazovaných odpovědělo, ědělo, že se setkává s návštěvníky města jen zřídka. řídka. 10. Zájem starostky a zastupitelstva o problémy spojené s památkovou ochranou města Graf č. 10 – Vztah samosprávy k problémům spojeným s památkovou ochranou města

Myslíte si, že starostka a zastupitelstvo se zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou města? 6% 39%

25%

Určitě ano spíše ano

30%

nedovedu posoudit spíše ne

Zde si můžeme žeme všimnout, že 39% má důvěru d v samosprávu města ěsta a myslí si, že se představitelé edstavitelé samosprávy zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou města. sta. Tuto situaci nedovede posoudit 25% dotazovaných a jen 6% si myslí, že se o tuto problematiku nezajímají. 45

11. Vztah k městu stu Terezín Graf č. 11 – Vztah k městu stu Terezín

Můžete charakterizovat Váš vztah k tomuto městu? 18%

24%

32%

26%

jsem celkem spokojen/a s bydlením v tomto městě je tu bydlení jako v každém jiném městě klidně bych šel bydlet jinam nelíbí se mi tady, raději bych se odstěhoval/a

Celkem 30% dotazovaných je spokojených s bydlením v tomto městě ěstě. Hraje zde roli také to, že zde bydlí převážně př starší lidé, kteříí jsou již na toto místo zvyklí a nestěhovali by se. 28% dotazovaných by šlo bydlet klidně klidn jinam a vůbec vů se tu nelíbí 18% dotazovaných. íliv turistů turist do města Terezín 12. Jak zlepšit příliv Graf č. 12 – Jak zlepšit příliv íliv turistů turist do města

Co by mělo město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté ve větší míře než doposud? Zlepšit pořádek a vzhled 22%

16% 15%

27%

20%

města Vydat propagační tiskoviny o městě Vybudovat další informační středisko Zlepšit stav silnic a veřejného prostranství Přispět občanům na opravy domů

Největší tší procento dotazovaných se domnívá, že by bylo dobré zlepšit stav silnic a veřejného prostranství. Následně Následn potom 24% by chtělo lo vybudovat další dalš informační středisko,20% edisko,20% dotazovaných by si přálo p přispět na opravy domůů a 15% by chtělo cht zlepšit pořádek ádek a vzhled města m a vydat propagační materiál. 46

13. Údaje Graf č. 13 – 15 – další důležité ležité informace

Pohlaví 0% 0%

41% muži

59%

ženy

Graf č 14

Kolik je vám let? 5% 27%

7%

do 17 let 14%

18 - 25 26 - 35

24%

23%

36 - 45 46 - 55 56 a více

47

Graf č. 15

Jaké máte dosažené vzdělání? 0% 17% 36% základní/vyučen střední 47%

vysokoškolské

Graf č. 16

Kde pracujete? 0% 9% 46% V tomto městě 45%

Dojíždím za prací Nepracuji

Graf č. 17

Zaměstnání zaměstnanec 20%

3% 48%

soukromý podnikatel

11% 12% 6%

v domácnosti, na mateřské dovolené studentka

48

3.7 Řízený rozhovor s představitelem samosprávy města Jak už jsem uvedla v předchozí části, rozhovor a odpovědi na dotazníkový výzkum mi poskytl tajemník města Terezín pan Ing. Miloslav Kubíček. Některé podstatné informace pro výzkum jsem od něj získala prostřednictvím osobního rozhovoru, které byly potom doplněny o další údaje zjištěné pomocí dotazníku. Vybrala jsem tedy 18 nejvystižnějších otázek zabývajících se danou problematikou, které by měly přiblížit představu o současném stavu Terezína a o jeho nejbližších plánech z pohledu představitele samosprávy města. 1. Jak dlouho již v tomto městě působíte? V rozmezí 1 – 5 let 2. Ve kterém roce bylo město prohlášeno MPR nebo MPZ V roce 1992 3. Má Vaše město zpracovanou nějakou územně – plánovací dokumentaci pro území MPR nebo MPZ? Územní plán 4. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán nebo plán rozvoje města Má plán z roku 2008 5. Co je obsahem a hlavním cílem této strategie? Strategie zahrnuje návrh na opravu jednotlivých objektů, celkovou obnovu města a s tím i spojené výdaje na rekonstrukci. 6. Kdy se začne tato strategie uskutečňovat? Náklady na jednotlivé projekty jsou příliš vysoké, proto se jeho realizace bude uskutečňovat velmi pomalu a to ve třech fázích. Ale pořád se snažíme město pomalu revitalizovat a to především jednotlivé části pevnostních chodeb, úprava veřejného prostranství a další.

49

7. Při příjezdu do města každého turistu jistě překvapí velké množství neopravených a chátrajících budov. Na někoho to může působit jako návrat v čase. Proč strategie a oprava domů neproběhla již dříve? Město Terezín je spojeno se značným množstvím projektů. Je to neustálý koloběh. Na to, abychom mohli uskutečnit nějakou strategii, musí proběhnout její návrh a vypracování projektu. To stojí značné peníze. Potom musí dojít ke schválení projektu. Pokud není projekt schválen, nemůže dojít ani k jeho realizaci. A tak dochází k neustálému koloběhu. Sháníme peníze na projekty, které ve výsledku jsou pod nějakou pohnutkou zamítnuty. 8. Má Vaše město zpracovaný plán program regenerace MPR? Má plán 9. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? Ano a je velmi aktivní 10. Domníváte se, že prohlášení města městkou památkovou rezervací bylo pro Vaše město přínosem? Spíše ano 11. Zajímáte se o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Určitě ano 12. Máte představu jaké výhody to Vašemu městu přináší? Ano – zatím velice skromné příspěvky na opravy 13. Máte představu jaké nevýhody to Vašemu městu přináší? Ano – památkáři a jejich někdy nevyvážený přístup z hlediska výkladu zákona na ochranu památek a následná aplikace těchto jejich subjektivních závěrů. 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vašim pověřeným městským úřadem? Respektujeme se, ale jinak platí to, co jsem uvedl už k bodu 12 15. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Respektujeme se 16. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně města s Krajským úřadem? KÚ je více vzdálen problematice jednotlivých míst, vnímáme se a respektujeme 50

17. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Terezín je určité specifikum. Obecně působí jako místo, které navštíví statisíce návštěvníků. Což je pravda pouze z části. Na našem území působí ještě Památník Terezín, což je příspěvková organizace Ministerstva kultury ČR a ta má svůj předmět, který je všeobecně znám. Město jako takové je úplně někde jinde a jak to chce řešit je naznačeno ve strategii pro rok 2008 – 2010. 18. Základní údaje o respondentovi Pohlaví - muž Věková skupina – 56 a více Vzdělání - vysokoškolské

51

3.8 Stanovisko pro občany Z výzkumu, který jsem provedla mezi občany je zřejmé, že všichni respondenti mají alespoň patrné povědomí o prohlášení města městskou památkovou rezervací. Dalším takovým zásadním kritériem je věk obyvatel, jehož největší procento se pohybuje od 56 let a více. Drtivá většina dotazovaných si uvědomuje, jak život v městské památkové rezervaci zpomaluje jakékoliv opravy domů. Současně se, ale velké procento domnívá, že to bylo přínosem pro rozvoj města. Z průzkumu dále vyplynulo, že lidé by se klidně přestěhovali do jiného města, kdyby jim to situace dovolila. Ale hned následně na to je i velké procento a to především starších lidí, kteří jsou zde zvyklý a spokojení nebo si myslí, že je tu bydlení jako v každém jiném městě. Velké procento respondentů nikdy nic neslyšelo o programu regenerace městských památkových rezervací, což svědčí o nízké informovanosti občanů. Většina dotazovaných si myslí, že starostka a zastupitelstvo se zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou. Nejvíce respondentů by chtělo zlepšit stav veřejného prostranství a přispět na opravy domů což by souviselo i s větším přílivem turistů. A jak tedy vypadá takový průměrný občan města Terezín. Je to žena ve věku 50 let a více, která dojíždí za prací. Ve městě už žije přes třicet let. Má alespoň minimální povědomí o prohlášení části města Terezín Městskou památkovou rezervací. Klidně by se odstěhovala do jiného města, ale je již zvyklá na tuto lokalitu. Nelíbí se jí pomalé opravy některých domů a to považuje za nevýhodu prohlášení města MPR. Naopak si myslí, že to určitě nějaký přínos má a to zejména příliv turistů a rozvoj města i když pomalý. Má kladný názor na samosprávu a jeho činnost a domnívá se, že je velmi aktivní.

52

3.9 Stanovisko pro samosprávu Z řízeného rozhovoru je zřejmé, že samospráva města Terezín vyvíjí značnou aktivitu k získávání dotací a snaží se celkově o revitalizaci města. Bohužel ne, vždy jsou jejich plány a návrhy úspěšné a bývají často zamítnuty. Město tak ztrácí naději i na získání dotací. Dalším takovým důležitým bodem je strategie na rok 2008 – 2010 a s tím spojený akční plán, který se bude snažit město plnit v určitých intervalech. Bohužel, jak bylo v rozhovoru zmíněno a je uvedeno i v tabulkách plánu, město nemá dostatečné finance na realizaci celého projektu, a proto bude jeho uskutečňování probíhat velmi pomalu. Zároveň se samospráva obce snaží neustále upravovat prostranství a likvidovat zbytečné porosty na hradbách. Z rozhovoru je zřejmé, že správa města se snaží ze všech sil upravit a zvelebit Terezín jak pro občany, tak pro návštěvníky, ale není to vždy snadné. Na jednu stranu nejsou peníze a na druhou stranu, se ne vždy podaří domluvit s památkáři na obnově nějakého místa či objektu. Co se týče památkového ústavu či krajského úřadu se tyto subjekty s městem navzájem respektují, ale jak je zmíněno v rozhovoru KÚ je vzdálen problematice jednotlivých míst. Hlavním problémem z hlediska cestovního ruchu vychází z toho, že návštěvnost pevnosti se nerovná návštěvnosti centra města. O pevnost se stará Památník Terezín, který spadá pod ministerstvo kultury a je jím financován, na rozdíl od města. Město si finance na zvelebení a revitalizaci musí takzvaně vydobýt samo. O nedostatku financí svědčí i vzhled města a nedostatek služeb. A tak dochází většinou k tomu, že u pevnosti návštěva turistů začíná, ale i končí. Do města už se většinou nepodívají.

53

3.10 SWOT analýza Silné stránky: -

město Terezín má sestavený územní plán z roku 2008

-

představitelé samosprávy vyvíjí značnou aktivitu v oblasti rozvoje města a infrastruktury

-

Terezín se nachází nedaleko Prahy, proto přitahuje i některé návštěvníky hlavního města.

-

Terezín zaujímá své významné místo na žebříčku českých dějin, oplývá širokou historií 2 světové války a svou národní památkou čili malou pevností přitahuje velké množství turistů.

Slabé stránky: -

téměř žádné finanční prostředky na opravu některých historických budov v centru města a s tím spojené zamítnuté dotace na opravu

-

časté spory s památkáři o opravě a úpravě některých míst a budov

-

s ohledem na vzhled města, nízké procento nabízených služeb a špatnou informovanost přitahuje návštěvníky nejvíce malá pevnost a do centra města už se většinou nepodívají

Příležitosti: - i nadále se snažit získat finanční prostředky z fondů evropské unie na rekonstrukci městských objektů - zvýšit propagaci města a informovanost návštěvníků, zlepšit informační centrum - snažit se postupně realizovat strategii na rok 2008 – 2010 - snažit se rozvíjet kulturu a sportovní aktivity ve městě a tím přilákat mladé lidi

54

Hrozby: - město by mělo využít příležitosti strategie projektu 2008 a i když v delších časových intervalech s ohledem na finanční prostředky, lépe provádět revitalizaci pomalu než vůbec - v každém případě nakládat i s malými finančními prostředky a to zejména na úpravu veřejného prostranství a drobné opravy, zvelebovat město pro turisty a to především pro jejich větší příliv a tím i přínos pro město, v opačném případě, bude město více a více upadat - snažit se zvelebit restaurační zařízení a jiné služby, informovat turisty o možnostech v centru města, aby se počet návštěvníků, kteří zavítají do centra města, nesnižoval a neomezoval se jen na malou pevnost

55

3.11 Návrhy na opatření V současné době je jedním z důležitých cílů cestovního ruchu, rozvíjet návštěvnost významných míst v souvislosti s péčí o památky a historické části měst. Důležitým východiskem pro řešení jak finančních tak i dalších hledisek pro jednotlivé památkové oblasti, bylo založení organizací, jako je například program regenerace městských památkových rezervací pro revitalizaci měst a obcí. V mé práci jsem se snažila zjistit jak je na tom město Terezín. Jak rozvíjí samospráva svou aktivitu v rámci renovace a regenerace města. Zjistila jsem, že samospráva města je velmi aktivní, i když to tak pro mnohé návštěvníky města a možná i pro některé občany nemusí na první pohled být zřejmé. Město jako takové má ve své kompetenci žádat o dotace a snažit se o jejich získání, ovšem už těžko ovlivní jejich schválení na opravy a renovaci historické části města. Proto obnova města Terezín probíhá velmi pomalu. Občané Terezína jsou relativně přizpůsobení na život v tomto města. Velkou část tvoří obyvatelé středního a vyššího věku, kteří už si na toto město zvykli i když by se klidně přestěhovali do jiného města, kdyby k tomu měli dostatečné prostředky. Velká většina vzpomíná na dobu, kdy se o město ještě starali vojáci a tak více vzkvétalo. Nicméně ve městě se snaží místní občané rozvíjet kulturní život, organizovat různé slavnosti a tím snad zase více přilákat návštěvníky města.

56

3.12 Závěr Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak působí na obyvatele město Terezín jako destinace cestovního ruchu a jak samospráva vyvíjí svou aktivitu k zvelebení města a jeho celkové revitalizaci. Díky výzkumu, který byl proveden mezi samosprávou jsem zjistila, že jejich snaha o úpravu města je značně aktivní, že se snaží neustále rozvíjet život v Terezíně a renovovat různé stavby. Bohužel na to nejsou mnohdy dostatečné finance, aby k takovým úpravám mohlo dojít. Vzniká tak neustálý koloběh, kdy město žádá o dotace a ty jsou mu v mnoha případech zamítnuty. Jak bylo, ale zjištěno, návštěvníci nejvíce jezdí prohlédnout si pevnost a do centra se už nedostanou. Z pohledu občana by se mělo město snažit oživit své jádro, aby přilákalo více turistů. Díky této práci jsem získala spoustu nových, praktických zkušeností jak v části výzkumné, tak i v teoretické části. Získáváním a tříděním dat jsem si s určitou posloupností vytvořila náhled na jednu městskou památkovou rezervaci, která by jednou mohla být jak historické, tak vzdělávací, univerzitní města a tím by se snad vytratil jeho smutný nádech a vnikl by sem nový život v podobě jak renovovaných staveb tak i mladých, kreativních lidí. Se svou aktivitou, kterou samospráva má a s postupnou realizací akčního plánu, by se mohl projekt postupně uskutečňovat. Jenže jenom aktivní obyvatelé nestačí, důležitou a hlavní stránkou jsou finance, které by musela obec obdržet na určité části projektu. A tak jediným východiskem je snažit se neustále získávat potřebné zdroje na jednotlivé realizace v podobě dotací z fondů Evropské Unie.

57

Seznam použité literatury 1. Terezínské studie a dokumenty. 1. vyd. Miroslav Kárný, Margita Kárná, Toman Brod. Praha : Academia, 1996. 301 s. ISBN 80-200-0582-X. 2. VOTOČEK, Otakar. Terezín. 1. vyd. Praha : Odeon, 1980. 286 s., Plán města. Památky; sv. 34. 3. JANEČKOVÁ , Ludmila. Marketing měst a obcí. Praha : Grada Publishing spol. s. r. o., 1999. 184 s., 2. ISBN 80-7169-750-8.

Webové stránky 1. Památník národního písemnictví [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 6-6. Dostupný

z

WWW:


poslani.php>. 2. Strukturální fondy EU [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 6-6. Dostupný z WWW: . 3. Společný regionální operační program [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 6-6. Dostupný z WWW: http://fondyeu.kr-stredocesky.cz/index.asp?thema=289095&category=>. 4. Nadační fond obětem holocaustu. NFOH [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 7-7. Dostupný z WWW: http://www.fondholocaust.cz/ 5. Itegrovaný operační systém. IOP MK [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 8-8. Dostupný z WWW: . 6. Program obnova a regenerace MPR. Program regenerace [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 8-9. Dostupný z WWW: .

58

7. Nadační fond Leo Baecka. Nadační fond L.B. [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 9-9. Dostupný z WWW: . 8. Europrojekt Terezín [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 9-10. Dostupný z WWW: . 9. Terezín ve 40 letech 20 století. Terezín v letech 1940 - 1945 [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s.19-20. Dostupný z WWW: .

10. Koncentrační tábor pro Židy. Konc. pro Židy [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 21-22. Dostupný z WWW: . 11. Koncentrační tábor v Litoměřicích. [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 16-17. Dostupný z WWW: http://www.pruvodce.com/terezin/historie.php3#Litoměřice 12. Terezín po roce 1945. Terezín [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 19-20. Dostupný z WWW: . 13. Popis pevnosti. Popis pevnosti [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 21-23. Dostupný z WWW: . 14. Pevnostní prachárny. Pevnostní prachárny [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 23-23. Dostupný z WWW: . 15. Podzemní pevnosti [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 23-24. Dostupný z WWW: . 16. Kynety [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 24-24. Dostupný z WWW: .

59

17. Projekt města Terezín. Projekt integrovaného operačního programu [online]. 2009 [cit. 2009-05-08], s. 27-27. Dostupný z WWW: .

Další použité zdroje: http://www.terezin.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=16647&id_dok umenty=136675

60

Přehled grafů tabulek a obrázků: Graf č. 1a: Předpokládaná realizace investic v jednotlivých letech Graf č. 1: Vztah občanů k tomuto městu Graf č. 2: Délka trvalého či přechodného pobývání občanů v tomto městě Graf číslo 3: Povědomí občanů o prohlášení města městskou památkovou rezervací Graf číslo 4: Nevýhody v souvislosti s prohlášení části města městskou památkovou rezervací Graf číslo 5: Výhody prohlášení MPR Graf číslo 6: Osobní zkušenosti při jednání s úřady v souvislosti s prohlášením části města městskou památkovou rezervací Graf č. 7: Názor na prohlášení města MPR Graf č. 8: Program regenerace městských památkových rezervací Graf č. 9: Občané a návštěvníci města Graf č. 10: Vztah samosprávy k problémům spojeným s památkovou ochranou města Graf č. 11: Vztah k městu Terezín Graf č. 12: Jak zlepšit příliv turistů do města Terezína Graf č. 13 - 17: Ostatní údaje Tabulka č. 1: Shrnutí předpokládaných nákladů Obrázek č. 1: Znak města Obrázek č. 2: Mapa města Terezín Obrázek č. 3: Posádkový kostel Obrázek č. 4: Krematorium Další obrázky viz příloha

61

Seznam příloh: Příloha 1. - Tabulka č. 2: Rozpočet města na rok 2009 Příloha 2. - Osoby vezněné v malé pevnosti Příloha 3. - Terezínské Ghetto Příloha 4. - Koncentrační tábor v Litoměřicích Příloha 5. – Obrázky č. 5– 10 Obrázek č. 5: Muzeum Ghetta Obrázek č 6: Kyneta Obrázek č. 7: Radnice Obrázek č. 8: Boční kasárenská brána – hlava koně Obrázek č. 9: Altán, Obrázek č. 10: Židovský hřbitov

62

Příloha 1. 3.13 Tabulka č. 2. - Rozpočet na rok 2009 Výdaje Běžné výdaje Vnitřní obchod 852 400,00 Kč Výdaje související s provozem a činností informačního cetra MěÚ Silnice 314 000,00 Kč Správa, údržba, technická obnova a výstavba komunikací Provoz veřejné silniční dopravy 22 400,00 Kč Výdaje na zajištění dopravní obslužnosti Pitná voda - Kč výdaje související s provozem vodovodů Odvádění a čistění odpadních vod a nakládání s kaly 5 700,0 Kč Výdaje na sběr, čištění a odvádění odpadních vod Úpravy vodohospodářsky významných a vodárenských toků - Kč Výdaje na protipovodňová opatření - Terezín, České Kopisty Předškolní zařízení 1 967 000,0 Kč Neinvestiční příspěvky organizacím Základní školy 4 200 000,00 Kč neinvestiční příspěvky příspěvkovým org. ZŠ Terezín, ZŠ Č. Kopisty Činnosti knihovnické 483 000,00 Kč Výdaje související s provozem a činností Městské knihovny v Terezíně Ostatní záležitosti kultury 22 600,00 Kč Činnosti spojené s vedením obecní kroniky Zachování a obnova kulturních památek 267 900,00 Kč Výdaje na podporu zachování kulturních památek regenerace MPR Terezín Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví 0,0,Výdaje na údržbu pevnostního systému města Zájmová činnost v kultuře 766 500,00 Kč Výdaje související s provozem a činností Kulturního domu Ostatní záležitosti kultury, církví a sdělovacích prostředků 320 000,00 Kč činnosti sborů, vítání občánků, oslavy výročí, městský ples Sportovní zařízení v majetku obce 31 500,00 Kč Výdaje související s provozem sport. areálu v majetku obce Využití volného času dětí a mládeže 106 400,00 Kč Výdaje související s provozem a údržbou dětských hřišť Ostatní zájmové činnosti a rekreace 222 900,00 Kč Finanční příspěvky organizacím a jednotlivcům Bytové hospodářství 200 000,00 Kč Výdaje na opravy a údržbu bytů Nebytové hospodářství 2 430 000,00 Kč Výdaje na opravy a údržbu nebytových prostor Ostatní rozvoj bydlení a bytového hospodářství - Kč Dotace občanům na opravu bytů po povodních 2006

63

Pohřebnictví 187 500,00 Kč Výdaje na opravu a provoz hřbitova v Terezíně, Počáplech a N. Kopistech Komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazené 2 826 500,00 Kč Místní hospodářství - činnosti související s nakládáním majetku obce Sběr a svoz nebezpečných odpadů 10 000,00 Kč Výdaje na likvidaci ON Sběr a svoz komunálních odpadů 2 050 000,00 Kč výdaje související s likvidací odpadů Využívání a zneškodňování komunálního odpadu 157 200,00 Kč recyklace odpadů Ostatní nákládání s odpady 10 000,00 Kč výdaje na likvidaci černých skládek na území obce Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň 2 030 700,00 Kč výdaje na úklid komunikací, veřejných ploch,péče o zeleň a zimní údržbu Osobní asistence, pečovatelská služba a podpora samostatného bydlení 790 000,00 Kč Výdaje na činnost pečovatelské služby Požární ochrana 182 400,00 Kč podpora jednotky sboru dobrovolných hasičů obce Zastupitelstva obcí 1 354 000,00 Kč Výdaje na činnost zastupitelstva, výborů a komisí, včetně odměn Činnost místní správy 10 315 650,00 Kč Výdaje související s vlastní správní činností města Mezinárodní spolupráce 65 000,00 Kč výdaje na spolupráci s partnerskými městy - zahraniční cesty a návštěvy Obecní příjmy a výdaje z finančních operací 33 700,00 Kč bankovní poplatky Pojištění funkčně nespecifikované 1 350 000,00 Kč Souhrnné pojištění majetku a odpovědnosti obce Ostatní činnosti jinde nezařazené - Kč nespecifikovaná rozpočtová rezerva Celkem 34 662 320,00 Kč

Kapitálové výdaje Územní plánování 160 000,00 Kč výdaje na pořízení a změny územního plánování Ostatní záležitosti ochrany památek a péče o kulturní dědictví 1 000 000,00 Kč Místní hospodářství - výdaje související s činností při nakládání s majetkem obce

Celkové výdaje

35 822 300,00 Kč

64

Příloha 2. - Osoby vězněné v malé pevnosti Malé pevnosti byli vězněni např. představitel odbojové organizace Ústředního vedení odboje domácího doc. Vladimír Krajina, vedoucí představitelé Obrany národa gen. Hugo Vojta, gen. František Kravák, gen.Viktor Spěváček, gen. František Melichar; deportován sem byl také náčelník čs. generálního štábu gen. Ludvík Krejčí. Byli zde i představitelé Petičního výboru "Věrni zůstaneme" prof. Vojtěch Čížek, spisovatel K.J. Beneš, redaktor Otakar Wünsch a JUDr. Milada Horáková. Za KSČ mj. Václav Sinkule, Eduard Urx, MUDr. Miloš Nedvěd, Milada Pixová a Marie Zápotocká. V době heydrichiády v roce 1942 sem byli dopraveni roudničtí studenti a také příbuzní a pomocníci atentátníků Kubiše a Valčíka, z nich 252 osob bylo popraveno v říjnu 1942 v Mauthausenu. Z dalších vězněných to byli: reportér pražského rozhlasu František Kocourek, karikaturista František Bidlo, býv. ministr zahraničních věcí Kamil Krofta (univerzitní profesor, historik), prof. Karel Štipl. (9) Malá pevnost měla charakter průchozí věznice, odkud byli vězni posíláni po určité době před soud nebo do koncentračních táborů. Přímo zde zahynulo v důsledku hladu, týrání a nedostatečné lékařské péče a hygieny 2 600 vězňů, další tisíce jich zahynuly po deportaci z Terezína. (9)

65

Příloha č. 3. - Terezínské Ghetto Bohužel, jak transporty do ghetta přicházely, tak také postupně odcházely - do neznáma. Od října 1942 směřovaly téměř všechny do Osvětimi - Birkenau, nejstrašnějšího z vyhlazovacích táborů. Z Terezína na "Východ" bylo vypraveno celkem 63 transportů, jimiž odešlo více než 87 000 osob. Z nich se dočkalo osvobození 3 800. Tragický byl osud terezínských dětí. Ze 7 590 nejmenších vězňů deportovaných na východ se osvobození dožilo jen 142. Jen ty děti, které zůstaly po celou dobu v Terezíně, měly šanci se zachránit. Ke dni osvobození se v Terezíně nacházelo kolem 1 600 dětí ve věku do 15 let. O jejich životě vypovídají verše, deníky, ilegálně vydávané časopisy a tisíce kreseb - často to jediné, co po nich zůstalo. (10) Některé osobnosti tehdejšího kulturního života v ghettu : spisovatelé Karel Poláček, Norbert Frýd, hudba - Karel Berman, David Grünfeld, Ada Hechtová, Karel Ančerl, Rudolf Franěk, Karel Reiner, Viktor Ullmann, Gideon Klein, Pavel Haas, Hans Krása, F.E. Klein, divadlo a kabaret - arch. František Zelenka, Gustav Schorsch, Vlasta Schönová, Karel Švenk, Zdeněk Jelínek, Ota Růžička, Kurt Gerron, Hanuš Hofer, Leo Strauss, výtvarné umění - Bedřich Fritta, Otto Ungar, Leo Haas, Ferdinand Bloch, Karel Fleischmann, Petr Kien, Adolf Aussenberg, Charlota Burešová, Rudolf Saudek, Jo Spier, Arnold Zadikow. (10)

66

Příloha 4. - Koncentrační tábor v Litoměřicích Členové České pomocné akce zahájili již 4. května 1945 záchranné akce v Malé pevnosti a zároveň navázali kontakt se zástupci Mezinárodního červeného kříže, který převzal již 2. května ochranu nad policejní věznicí i ghettem. Ve večerních hodinách 8. května projely Terezínem ve směru na Prahu první jednotky Rudé armády. Sovětští vojáci pak v následujících dnech převzali na žádost českých lékařů ochranu celého Terezína a poskytli i potřebnou lékařskou pomoc. Spolu s českými lékaři a zdravotníky i zdravotní službou z řad bývalých vězňů a desítek dobrovolníků ze širokého okolí se podíleli na likvidaci tyfové epidemie, která si vyžádala ještě stovky obětí. Je třeba vyzdvihnout obětavost všech, kteří plnili tento nebezpečný úkol, bez ohledu na čas, odpočinek a nebezpečí nákaz. Již koncem května byla nejhorší vlna epidemie zdolána; před smrtí bylo zachráněno na 30 000 lidských životů. Až do 21. srpna 1945 probíhala repatriace osvobozených vězňů, kteří se postupně rozjížděli do svých domovů ve 30 státech světa. V terezínském ghettu byli zemřelí zpočátku pohřbíváni do jednotlivých i hromadných hrobů v prostoru bohušovické kotliny. Vznikl tak postupně Židovský hřbitov, na němž je pohřbeno na 9 000 obětí tohoto tábora. Nacisté rozhodli vybudovat v Terezíně táborové krematorium. Bylo uvedeno do provozu 7. září 1942 a spalovalo mrtvé nejen z ghetta, ale i z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti a později i z litoměřického koncentračního tábora. Podle dochovaných kremačních záznamů zde bylo zpopelněno na 30 000 obětí. Urny s popelem se ukládaly v kolumbáriu, umístěném v pevnostním valu, většinu jich však nacisté přikázali ještě před koncem války zlikvidovat. Od poloviny března 1945 až do příchodu prvních evakuačních transportů byly kremace zastaveny. Mrtví byli ve všech třech perzekučních zařízeních pohřbíváni do hromadných hrobů. Mezitím bylo zprovozněno vlastní krematorium litoměřického tábora, které začalo spalovat v dubnu 1945. Během jednoho měsíce v něm bylo zpopelněno asi 400 mrtvých. Vzhled původního pohřebiště židovských vězňů, nacházejícího se v bohušovické kotlině, byl po válce architektonicky a výtvarně vyřešen a celý prostor je nyní upraven jako sad nenápadně zapadající do okolní krajiny. Pietní úpravu dostalo i místo, kde byl v listopadu 1944 z příkazu nacistů vhazován do řeky Ohře popel umučených vězňů. (11) 67

Příloha č. 5. – Obrázky Obrázek č. 4 – muzeum Ghetta

Obrázek č. 5 - Kyneta

Obrázek č. 6. - Radnice

68

Obrázek č. 7.- Boční kasárenská brána – hlava koně

Obrázek č. 8 - Altán

Obrázek č. 9 – židovský hřbitov

69