7. DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU -
je přirozeným celkem, který m{ z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací
-
územní celek (geografický prostor), který se vyznačuje společným postupem při využív{ní potenci{lu pro rozvoj cestovního ruchu
-
dle WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybír{ pro svou n{vštěvu a které poskytovatelé přin{šejí na trh
-
dle výkladového slovníku představuje destinace cestovního ruchu:
-
v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typick{ významn{ nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu
-
v širším smyslu se jedn{ o země, regiony, lidsk{ sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je dlouhodob{ koncentrace n{vštěvníků
-
pro mezin{rodní n{vštěvníky se destinací cestovního ruchu rozumí buď cel{ navštíven{ země, nebo některý z regionů, popřípadě město
Významné komponenty pro destinaci cestovního ruchu podle D. Buhalise tzv. 6A
attractions – prim{rní nabídka cestovního ruchu, kter{ množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvol{v{ n{vštěvnost (přírodní, kulturněhistorický potenci{l)
accessibility a ancillary services – všeobecn{ infrastruktura, kter{ umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní, poštovní, atd.)
amenities – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinace a využití jejích atraktivit (ubytovací, hostinsk{, sportovně-rekreační, kulturně-společensk{ a jin{ zařízení)
1
available packages – připravené produktové balíčky
activities – rozmanité aktivity
Pro rozvoj cestovního ruchu v destinaci je důležit{ kvalitní nabídka, kter{ je schopna přil{kat n{vštěvníky a n{sledně uspokojit jejich potřeby a požadavky. Nabídka cestovního ruchu se dělí na prim{rní a sekund{rní. Komponenty prim{rní nabídky cestovního jsou utv{řejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků n{vštěvníků destinace, struktura, rozmístění a úroveň sekund{rní nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti destinace pro aktivity cestovního ruchu. Destinace cestovního ruchu je možné typologizovat na z{kladě různých kritérií, v praxi se však obvykle použív{ vymezení typu destinace na z{kladě nejtypičtější atraktivity prim{rní či sekund{rní nabídky. Jednotlivým destinacím ve skutečnosti často odpovíd{ více destinačních typů.
Typologizace podle hlavní atraktivity, kterou nabízejí, dle D. Buhalise:
městský
přímořský
horský
venkovský
autentický třetí svět
jedinečný
exotický
exkluzivní
Typologizace podle aktivit, které je možné v těchto destinacích uskutečňovat, dle E. Lawse:
hlavní města
rozvinut{ tradiční centra cestovního ruchu
střediska cestovního ruchu
účelově vybudované resorty (například Disneyland) 2
Při průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu v obcích ČR byla použita typologizace destinací podle atraktivit i aktivit:
l{zeňsk{
přírodní
u vodní plochy
venkovský
kulturně-pozn{vací
historický
zimních sportů
n{boženský (poutní)
rekreační
příhraniční
atrakční (s komplexem uměle vytvořených atraktivit)
Dle výzkumů, byly zpracov{ny studie, ve kterých autor (G. J. Ashworth) vyslovuje n{zor, že destinace cestovního ruchu m{ v r{mci marketingu postavení produktu a musí být strategicky řízena. Toto lze aplikovat i na podmínky ČR. Např. Šumava – prim{rní a sekund{rní nabídka na straně jedné a celek, tedy produkt na straně druhé. Destinace je tvořena nabídkou, ve skutečnosti je však definov{na vním{ním a potřebami účastníka cestovního ruchu, tedy z pohledu popt{vky. Tento prostor se často neslučuje s administrativními hranicemi (turistické regiony, oblasti, kraje, dělení dle NUTS). Skutečné vymezení destinace určí trh a z{kazník. Turistické regiony v současné době jich m{me na území ČR 17 - Praha, Střední Čechy, Jižní Čechy, Šumava, Plzeňsko a Český les, Z{padočeské l{zně, Severoz{padní Čechy, Českolipsko a Jizerské hory, Český r{j, Krkonoše a Podkrkonoší, Kr{lovéhradecko, Východní Čechy, Vysočina, Jižní Morava, Střední Morava a Jeseníky, Severní Morava a Slezsko, Východní Morava. Například: Turistický region Jižní Morava Jihomoravský kraj spolu s č{stí kraje Zlínského (okresy Uherské Hradiště a Zlín)
3
Přirozené turistické oblasti: Brno a okolí, Moravský kras a okolí, P{lava a Lednicko-Valtický are{l, Znojemsko a Podyjí, Slov{cko (č{st zasahuje i do Zlínského kraje).
Kraje v současné době je jich v ČR 14 – Praha, Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Kr{lovéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, Vysočina, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj. NUTS (nomenklaturní jednotka teritori{lní statistiky) tzv. „regiony soudržnosti“, spojují většinou více krajů do jedné NUTS II. Klasifikace NUTS:
NUTS 0 = st{t (ČR) - 1
NUTS 1 = území (ČR) - 1
NUTS 2 = oblast (sdružené kraje) - 8
NUTS 3 = kraj (vyšší územní samospr{vné celky) - 14
NUTS 4 = okres - 77
NUTS 5 = obec (z{kladní územní jednotka) - 6 254
4
Uplatnění destinace na mezin{rodním trhu, nutno dos{hnout:
minim{lní kapacity kvalitních lůžek,
minim{lního počtu ročních přenocov{ní,
určité výše marketingového rozpočtu. Hospodaření s přírodními a sociálními zdroji
Nové požadavky současného klienta
Náklady na infrastrukturu pro volný čas + management
Světová soutěž organizovaných destinací
Tržní síla partnera pro odbyt a prodej
DESTINACE V GLOBÁLNÍ KONKURENCI (Evropa a zámoří) * minimálně 1 mil. přenocování ročně * minimálně 50 mil. CZK marketingový rozpočet * minimálně 7 500 kvalitních lůžek (alespoň ***) DESTINACE V MEZINÁRODNÍ KONKURENCI (vlastní země + nejbližší zahraničí) * minimálně 600 tis. přenocování ročně * minimálně 25 mil. CZK marketingový rozpočet * minimálně 5 000 kvalitních lůžek (alespoň ***)
Zdroj tabulky viz. níže: Bartl, H.-Schmidt, F. Destination management, Wien 1998
5
Možnosti prosazení se na mezin{rodním trhu při nenaplnění uvedených limitů:
Připojení k blízké silné destinaci, využít její značku a organizaci DM,
Vytvoření diferencovaného produktu spojením zn{mých míst (např. Vinné stezky).
Destinace cestovního ruchu je „předmětem“ koupě, prodeje i spotřeby – tzn. je produktem. Při rozhodov{ní o koupi destinace klade potenci{lní n{vštěvník obvykle v pořadí důležitosti výběr destinace na první místo, aktivity, atraktivity, ubytovací a stravovací zařízení na další místa v různém pořadí. Pro produkt – destinaci – je typick{ komplementarita, jak na mikro úrovni (mezi jednotlivými souč{stmi produktu), tak na makro úrovni (mezi jednotlivými destinacemi). Skutečnost, že destinace na trhu nabízí i samostatné produktové řady a komponenty, jejichž producenty jsou různé podnikatelské a jiné subjekty, m{ vliv na management i marketing destinace. Producentem produktu destinace by měla být organizace cestovního ruchu.
Zdroj:
Marketing destinace cestovního ruchu – Alžběta Kir{lov{ ISBN 80-86119-56-4
Předn{šky z Destinačního managementu
6
