Hodnocení kvality destinace cestovního ruchu Znojemsko a Podyjí

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Hodnocení kvality destinace cestovního ruchu Znojemsko a Podyjí Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Ida Vajčnerová, Ph.D.

Zuzana Maňáková

Brno 2012

Poděkování Děkuji své vedoucí ing. Idě Vajčnerové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při tvorbě bakalářské práce. Děkuji osloveným návštěvníkům turistické destinace Znojemsko a Podyjí a podnikatelským subjektům zde pracujícím za vstřícnost při poskytování informací. Za celou podporu během tvorby děkuji svým rodičům.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně dne 25. května 2012

__________________

Abstract Maňáková Z. Evaluation of quality tourist destination Znojemsko and Podyjí. Bachelor thesis. Brno: MZLU, 2011. The aim of this bachelor thesis is to identify and assess the quality of selected tourist destinations. Work based on a questionnaire survey was conducted among visitors of the destinations and between business entities, which are benefiting the quality of tourism there. The questionnaires were examining levels of the factors that affect the overall impression of destination, respectively client-satisfaction of visitors. On the basis of detected information was suggested the recommendations.

Keywords Destination, destination management, tourism, marketing of destination, Znojemsko, Podyjí.

Abstrakt Maňáková Z. Hodnocení kvality destinace cestovního ruchu Znojemsko a Podyjí. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2011. Cílem mé bakalářské práce je zjištění a zhodnocení kvality zvolené turistické destinace. Práce založená na dotazníkovém průzkumu byla prováděna jak mezi návštěvníky destinace, tak mezi podnikatelskými subjekty, jež se zde na kvalitě cestovního ruchu podílejí. V rámci dotazníků byla zkoumána úroveň faktorů, které ovlivňují celkový dojem destinace, resp. spokojenost klientů-návštěvníků. Na základě zjištěných informací byla navržena doporučení

Klíčová slova Destinace, destinační management, cestovní ruch, marketing destinace, Znojemsko, Podyjí.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

2

Cíl a metodika práce

11

3

Literární rešerše

14

3.1

Cestovní ruch ...........................................................................................14

3.1.1

Typologie cestovního ruchu.............................................................15

3.1.2

Formy cestovního ruchu ..................................................................15

3.2

Kvalita ve službách cestovního ruchu......................................................16

3.3

Kvalita destinace a systém řízení kvality.................................................18

3.4

Marketing v cestovním ruchu................................................................. 20

3.4.1

Marketing destinace........................................................................ 20

3.4.2

Marketingový mix služeb cestovního ruchu ....................................21

3.5

4

9

Destinační management ......................................................................... 24

3.5.1

Subjekty cestovního ruchu v destinaci ........................................... 25

3.5.2

Organizace cestovního ruchu.......................................................... 26

Vlastní práce 4.1

27

Faktory ovlivňující cestovní ruch Znojemska a Podyjí .......................... 27

4.1.1

Lokalizační faktory.......................................................................... 27

4.1.2

Realizační faktory ............................................................................31

4.1.3

Selektivní (stimulační faktory) ....................................................... 33

4.2

Organizace cestovního ruchu působící na Znojemsku a Podyjí............. 36

4.3 Výsledky dotazníkového šetření spokojenosti návštěvníků turistické destinace Znojemsko a Podyjí...........................................................................37 4.4 Výsledky dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty v destinaci Znojemsko a Podyjí........................................................................ 39 5

Diskuze a doporučení

45

6

Závěr

47

7

Seznam použité literatury

48

Obsah

8

Přílohy

6

53

Seznam obrázků

7

Seznam obrázků Obrázek 1

Nezaměstnanost v okrese ZnojmoChyba! Záložka není

definována..34 Obrázek 2

Průměrné mzdy v Jihomoravském

kraji.....................Chyba! Záložka není definována.34 Obrázek 3

Kraj republiky, ve kterém oslovení návštěvníci v současné době bydlí ......Chyba! Záložka není definována.37

Obrázek 4

Grafické znázornění spokojenosti s jednotlivými faktory z pohledu návštěvníků.............Chyba! Záložka není definována.38

Obrázek 5

Grafické znázornění důležitosti jednotlivých faktorů z pohledu podnikatelských subjektů ....Chyba! Záložka není definována.40

Obrázek 6

Grafické znázornění spokojenosti s jednotlivými faktory z pohledu podnikatelských subjektů......... Chyba! Záložka není definována.41

Obrázek 7

Grafické znázornění srovnání škály důležitosti se škálou spokojenosti........ Chyba! Záložka není definována.42

Obrázek 8

Grafické znázornění hodnocení spokojenosti pro všechny faktory .............. Chyba! Záložka není definována.44

Seznam tabulek

8

Seznam tabulek Tabulka 1 Srovnání důležitosti se spokojeností ....Chyba! Záložka není definována.43

Úvod

9

1 Úvod Cestovní ruch se začal výrazně rozvíjet ve druhé polovině 20. století. Stal se z něj významný společenský, kulturní a ekonomický fenomén. Cestování lidí ve vyspělejších zemích za poznáním, kulturou, zábavou či odpočinkem se stalo spíše životním stylem, uvědomíme-li si, že i pracovní či obchodní cesty do cestovního ruchu také náleží. Ve všech státech přispívá k ekonomickému růstu a k zvyšování hrubého domácího produktu. Přínosů má ale mnohem více, patří sem i tvorba pracovních míst zejména v rozvíjejících se zemích, podpora malého a středního podnikání a navíc je cestovní ruch jedním z největších exportních „odvětví“ jelikož zajišťuje devizové příjmy. Výhody cestovního ruchu ovšem zasahují i do sféry sociálně-kulturní, jelikož uchovávají historická dědictví, rozvíjí kulturu, místní tradice, mají všeobecně pozitivní působení na mezilidské vztahy. Je zřejmé, že toto odvětví se bude stále vyvíjet, v jehož důsledku rozvoje dopravních možností bude zvyšován i podíl nových regionů jako cílových oblastí návštěvníků. Tento proces je spojen se zvyšováním konkurenčního boje, ve kterém mohou obstát jen systémově řízené a na trh orientované destinace. Proto turisticky významné destinace realizují a přijímají různé programy na podporu rozvoje podmínek pro cestování k udržení či zvýšení počtu svých návštěvníků a uplatňují nové moderní formy marketingu. Pro proniknutí destinace na mezinárodní trh v podmínkách globálního konkurenčního boje je nutné usilovat o spolupráci a partnerství subjektů v dané destinaci, která zajistí efektivní řízení a organizaci. Ve většině případů se jedná o spolupráci mezi soukromým a veřejným sektorem. Tato snaha o efektivnější řízení a koordinaci cestovního ruchu na úrovni územních celků je známá jako destinační management. Ten lze tedy chápat jako určitý soubor činností, který zajišťuje koordinaci, organizaci a plánování za účelem zachování konkurenceschopnosti na trhu. Důležité je, aby toho nebylo dosahováno na úkor životního prostředí a kulturněsociálních potřeb. V konečném důsledku jde o to, aby destinace nabídla klientovi zorganizovaný řetězec služeb, odpovídající jeho volbě a preferencím. Aby byl destinační management efektivní a jeho řízení snazší, byla Česká republika rozdělena na turistické regiony, a tyto dále na turistické oblasti, které slouží především pro domácí cestovní ruch. Význam cestovního ruchu neustále narůstá, turisté jsou náročnější a vyžadují dokonalejší služby. Kvalita služeb hraje zásadní roli v cestovním ruchu, dává nám obrázek o dané destinaci, jelikož kvalitní služby jsou znakem vyspělé turistické oblasti. Existuje mnoho strategií, systémů a přístupů, jak postupovat, aby byl zákazník co nejspokojenější. Používá se vícero ukazatelů, které hodnotí kvalitu dané destinace či jednotlivých subjektů. Působí zde vlivy vnější a vnitřní. Do vnějších vlivů lze zařadit legislativní prostředí, atraktivnost destinace či podporu veřejného sektoru. Mezi vnitřní faktory patří především vize a strategie organizací, vyškolený a odborný personál, vyspělé technologické vybavení nebo inova-

Úvod

10

ce a neustálé zlepšování se. Její hodnocení je však problémové, jelikož velkou roli hraje lidský faktor. „Relativně snadno kvantifikované jsou tzv. technické složky produktu jako technické vybavení, kapacita, čekací doba, počet pracovníků, doba poskytování služby, bezpečnost, hygiena. Méně snadné je ohodnocení tzv. osobních složek produktu, jako je zdvořilost, spolehlivost, kompletnost, důvěryhodnost, citlivost, osobní přístup.“ (PALATKOVÁ, 2006) Z toho vyplývá, že co je kvalitní pro jednoho zákazníka nemusí být stejně kvalitní pro jiného. Důležité je si však uvědomit, že znalost požadavků zákazníka a respektování jeho preferencí je základem úspěchu na trhu cestovního ruchu. Právě této problematice, a všemu co s ní souvisí, se budu věnovat ve své práci.


11

2 Cíl a metodika práce Cílem této bakalářské práce je zjištění a zhodnocení kvality turistické destinace Znojemsko a Podyjí, jak na základě spokojenosti návštěvníků, tak na základě podnikatelských subjektů s faktory ovlivňujícími kvalitu destinace. Součástí práce je seznámení se s problematikou hodnocení kvality služeb a analýza možností cestovního ruchu v destinaci. Pro splnění cíle bude vypracována teoretická část, ve které budou charakterizovány a objasněny základní pojmy jako jsou cestovního ruch, kvalita ve službách cestovního ruchu, marketing destinace se zaměřením na destinační management. Praktická část bude věnována faktorům ovlivňujícím cestovní ruch, tedy faktorům lokalizačním, realizačním a selektivním. Budou také zmíněny organizace cestovního ruchu nejvíce činné v destinaci. Větší část práce se bude zabývat zejména analýzou spokojenosti návštěvníků s faktory určující kvalitu destinace, jakou důležitost místní podnikatelské subjekty přisuzují jednotlivým faktorům ovlivňující kvalitu destinace, a jak hodnotí fungování místního destinačního managementu. Tato část byla vypracována za použití dvou dotazníkových šetření, které jsem vytvořila na základě faktorů určujících kvalitu destinace, které uvádí trojice autorů VAJČNEROVÁ, ŠÁCHA, RYGLOVÁ (2011) ve svém příspěvku do mezinárodního vědeckého časopisu ACTA. Těchto dvacet faktorů pro hodnocení kvality destinace bylo formulováno na základě předchozích výzkumů a podle nich jsem se řídila při sestavování mého dotazníkového šetření. Prvních 15 faktorů se týká průzkumu mezi návštěvníky i podnikatelskými subjekty Znojemska a Podyjí, zbylých pět faktorů se týká pouze oslovených podnikatelských subjektů. „Faktory ovlivňující kvalitu destinace:

1.

Přírodní atraktivity (podmínky přírodního charakteru, např. klimatické, hydrologické a morfologické okolnosti, flóra, fauna)

2.

Kulturně společenské atraktivity (památky, kulturní zařízení, kulturní a sportovní akce)

3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Ubytování (struktura a úroveň ubytovacích zařízení) Stravování (struktura a úroveň stravovacích zařízení) Zážitkové aktivity (struktura a úroveň zážitkových aktivit) Dopravní dostupnost (dostupnost destinace, dopravní infrastruktura) Místní doprava (možnosti místní dopravy v destinaci) Dostupnost a kvalita informací (TIC, směrové tabule) Před-příjezdová komunikace (propagace a distribuce služeb, rezervace) Přátelské přijetí místními obyvateli (jejich přátelský vztah k návštěvníkům)


12

11.

Produktové balíčky (vytvořené produktové balíčky, produkty destinace pro různé tržní segmenty)

12. 13. 14. 15. 16.

Image destinace (význam image destinace, jak je vnímána) Úroveň cen služeb a zboží (ceny spotřebního zboží v destinaci) Pocit bezpečí (kriminalita) Unikátnost destinace (specifičnost destinace, odlišení se od konkurence) Aktivní destinační management (existence aktivní organizace, která se zabývá rozvojem cestovního ruchu v destinaci, tvorba pozitivního image destinace, zajištění marketingových aktivit cestovního ruchu atd.)

17.

Spolupráce podnikatelů (např. hotely, pensiony, restaurace, vinařství) s městským úřadem, turistickým informačním centrem, policií, správou národního parku atd.)

18.

Respektování ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti (soulad výstavby infrastruktury s přirozeným prostorem destinace, ochrana kulturního dědictví – stavební památky, folklór, regionální kuchyně, ochrana přírodního prostředí, zapojení místních obyvatel - místní produkty, místní podnikatelé)

19.

Spokojenost podnikatelů s činností (jak jsou místní podnikatelé spokojení s podporou jejich činnosti – podpora ze strany města, možnost zapojení do plánu rozvoje, poradenská činnost pro získání dotací atd.)

20.

Spokojenost místních obyvatel s činností (jak jsou místní obyvatelé spokojeni s kvalitou života v destinaci – přihlíží město k jejich názorům, pociťuje pozitivní nebo negativná vlivy rozvoje cestovního ruchu, např. zlepšení infrastruktury, velká koncentrace turistů v oblasti, vysoké ceny)“. Bylo použito primárního průzkumu, jenž je založen na práci v terénu a přímém kontaktu s dotazovanými. Hlavní část dotazníků byla koncipována formou Likertovy škály, která je vhodná zejména pro měření postojů a názorů lidí. V našem případě tázaná osoba označila výběrem z desetibodové stupnice míru spokojenosti/významnosti jednotlivých faktorů. Dotazníkové šetření mezi podnikatelskými subjekty je navíc rozšířeno o pět faktorů oproti dotazníkům v rámci šetření mezi návštěvníky. Těchto pět faktorů se týká fungováním destinačního managementu v této oblasti a je jim přisouzena jak míra významnosti tak i míra spokojenosti. Závěrečná část dotazníku shromažďuje některé základní údaje, potřebné k zařazení respondentů (návštěvníků) z hlediska pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, ekonomické aktivity a kraje, ve kterém v současné době bydlí. V případě dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty je tato závěrečná část věnována informacím, zda se respondent řadí mezi místní obyvatele, provozovatele služeb cestovního ruchu, zástupce destinačního managementu oblasti či pracovníka veřejné správy.


13

Návštěvníci byli vybráni náhodně, nezáleželo, zda danou oblast navštíví jednorázově, jen na jeden den, či zde setrvají delší dobu. Podnikatelské subjekty byly vybrány na základě tří kritérií a to, aby podnikaly v cestovním ruchu, byly ve styku s návštěvníky a poskytovaly jim nějakou formu služeb. Jejich kontakty jsem získala na základě analýzy internetových zdrojů. V rámci zjišťování spokojenosti turistů jsem navštívila 14. 8. 2011 Národní park Podyjí, 20. 8. 2011 Vranov nad Dyjí a 26. 8. 2011 Znojmo. Podnikatelské subjekty jsem oslovovala formou emailů a telefonních hovorů od 17. 8. do 26. 8. 2011. Výsledky budou vyhodnoceny pomocí grafů, tabulek a komentářů, jež by měly poskytnout základní informace o spokojenosti všech účastníků cestovního ruchu v destinaci. Dojde ke srovnání faktorů významných pro kvalitu destinace z pohledu podnikatelských subjektů a vnímanou kvalitou z pohledu návštěvníků. Dále bude graficky a pomocí tabulky vyhodnocena závislost mezi jednotlivými faktory ovlivňující spokojenost návštěvníků a celkovou spokojeností s destinací Znojemsko a Podyjí. Zároveň budou vyhodnoceny faktory týkající se fungování destinačního managementu ve Znojemsku a Podyjí. Na základě těchto informací budou provedeny diskuze a doporučení. V diskuzi budou shrnuty výsledky výzkumu a budou navržena doporučení, které by mohla přispět ke zlepšení situace turistické destinace Znojemsko a Podyjí.


14

3 Literární rešerše 3.1 Cestovní ruch Jak již bylo řečeno v úvodu, cestovní ruch je stále více se rozvíjejícím odvětvím, které se stává spíš přirozenou součástí našeho života. Definic je mnoho, autoři se snaží odlišit cestovní ruch od širšího pojmu cestování a každý z nich na něj pohlíží ze svého vědního oboru. „Cestovní ruch se stal již neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti. V rámci cestovního ruchu se každoročně dává na celém světě do pohybu obrovské množství lidí, kteří zpravidla ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého bydliště za účelem rekreace, poznání, styku s lidmi a z celé řady dalších důvodů.“ (INDROVÁ, a kol., 2007) Jistý ekonomický akcent je znát v definici F. W. OGILVIE, který cestovní ruch chápe jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“.1 HORNER, SWARBROOKE (2003) ve své knize uvádí obecnou definici cestovního ruchu jako „krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností.“ Podle HESKOVÉ (2006) je cestovní ruch chápán jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase za účelem odpočinku, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábavy, kulturního a sportovního vyžití, služebních cest a získání komplexního zážitku“. O určitou jednotnost se snaží významné mezinárodní organizace. Podle WTO2 je cestovní ruch: „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“.3 Hlavním motivem a i společným znakem všech uvedených definic je tedy záměrná změna prostředí. Lidé díky ní uspokojují své potřeby, které jim jejich běžné prostředí (místo bydliště) neposkytuje, či poskytovat nemůže. Může se jednat o potřeby poznání, odpočinku, rekreace, sportovního vyžití, gastronomických zážitků a jiných. Dalším společným znakem je, že cestování, jako takové, má nevýdělečný charakter a v podstatě se jedná o změnu místa pobytu a styk s novými lidmi.

In MALÁ, 2002 WTO -World Tourism Organization 3 In PALATKOVÁ, 2006 1

2


3.1.1

15

Typologie cestovního ruchu

Doposud byl cestovní ruch definován velmi obecně, ve skutečnosti však nabývá zcela konkrétní podoby. V odborné literatuře se můžeme setkat s nejrůznějším členěním, avšak podle většiny autorů a podle INDROVÉ (2007) se nejčastěji člení na : • formy cestovního ruchu, v nichž dominuje především hledisko motivů účasti na cestovním ruchu, • druhy cestovního ruchu, které zohledňují převážně jevový průběh cestovního ruchu a způsob realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky. 3.1.2

Formy cestovního ruchu

Podle trojice autorů RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ (2011) formy cestovního ruchu odpovídají potřebám svých účastníků. Základní formy cestovního ruchu odpovídají nejširším potřebám, zatímco specifické formy uspokojují specifické požadavky jeho účastníků. Mezi základní formy patří: • rekreační CR- přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka; realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí (vody, lesy, hory); zvláštností specifickou pro české prostředí je chataření a chalupaření; • kulturně poznávací CR- je cílený na poznávání historie, tradic, zvyků apod.; • sportovně- turistický CR- využívá zájmu lidí o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech; obsahem může být i organizování pasivní účasti na sportovních akcích; • léčebný a lázeňský CR- je zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce. INDROVÁ (2007) ve své knize uvádí tyto specifické formy: • nákupní CR- představovaný cestami za výhodnými nákupy, zejména do zahraničí • politický CR- představovaný cestovním ruchem diplomatů a cestovním ruchem v souvislosti s různými politickými akcemi (sjezdy, shromáždění, mítinky) • vojenský CR- cesty příslušníků armády a další. V praxi se jednotlivé typy nevyskytují vždy v čisté podobě, ale dochází k jejich vzájemnému propojování a prolínání.


16

3.2 Kvalita ve službách cestovního ruchu Kvalita je v současné době jedním z důležitých faktorů úspěchu podniků cestovního ruchu na trhu. „Kvalita (v obecném pojetí, synonymem je pojem jakost) je všudypřítomným rysem jakéhokoli předmětu, jevu, procesu a činnosti. Její nedostatek v určitém směru způsobuje nejrůznější potíže, které vedou k nespokojenosti. Je to míra naplnění požadavků.“ (DOLEŽAL a kol., 2009) Podle KOTLERA (2007) je kvalita „souhrn prvků a vlastností produktu nebo služby, které vytvářejí schopnost uspokojit vyslovené nebo implikované potřeby“. Norma ISO 9000:20054 definuje kvalitu jako „stupeň splnění požadavků souborem interních charakteristik“. „Kvalita je to, co si klient přeje, plus to, co může destinace klientovi nabídnout v rámci diferencování a profilace svého produktu ve srovnání s konkurenty.“ (PALATKOVÁ, 2006) Za těmito všemi definicemi lze spatřit zákazníka, tedy osobu, která přijímá produkt. „Jeho požadavky, jichž se ve vztahu ke kvalitě domáhá, jsou různé, proměnlivé v čase a jsou výslednicí působení řady nejrůznějších faktorů: • biologických (pohlaví, věk, zdravotní stav), • sociálních (zařazení do určitého spotřebitelského segmentu podle vzdělání, zaměstnání a tomu odpovídajícího finančního ocenění i společenského postavení), • demografických (klima a lokalita, v nichž žije, a jim odpovídající spotřební zvyklosti), • společenských (reklama, různá hnutí, veřejné mínění i názory odborníků).“ (VEBER a kol., 2006) „Produkt v nehmotné podobě je nazýván službou. V podstatě je to činnost nebo soubor činnosti, odehrávajících se na rozhraní mezi zákazníkem a dodavatelem. Služba může být poskytována buď v čisté podobě (poradenství), nebo ve spojení s hmotným produktem či produkty, což bývá obvyklejší (stravovací služby).“ (VEBER a kol., 2006) VAŠTÍKOVÁ (2008) o kvalitě služeb tvrdí, že „význam kvality služeb neustále roste, společně s rostoucími nároky spotřebitelů. Podmiňuje stupeň uspokojení zákazníků, zvyšuje jejich loajalitu a tím ovlivňuje i ziskovost organizací, které služby poskytují. Kvalita je při nehmotnosti služby a její heterogenitě zároveň faktorem, který představuje významnou konkurenční výhodu určité služby a odlišuje ji tak od produktů konkurence“.

4

In VEBER a kol., 2006


17

PALATKOVÁ cituje GNOTHA a BENNETTA5, podle nichž se kvalitou rozumí „minimální úroveň služby, kterou se organizace rozhodne nabízet s cílem uspokojení potřeb svých klientů. Zároveň je kvalita stupněm konzistence, kterou může organizace udržet při poskytování této předem určené úrovně služby“. Je tedy důležité, aby se firmy, v období sílící konkurence,více zajímaly o to, jak zákazníci hodnotí kvalitu jejich produktů. Rozhodujícími kritérii kvality služeb podle JAKUBÍKOVÉ (2008) jsou: • přístupnost (vhodné místo, doba a krátká doba čekání); • komunikace (služba je popsána přesně a srozumitelně); • kompetence (zaměstnanci mají požadované znalosti a dovednosti); • zdvořilost (zaměstnanci jsou přátelští, uctiví, pozorní); • důvěryhodnost; • spolehlivost (služby jsou vykonány důsledně a přesně); • vnímavost (zaměstnanci reagují rychle); • bezpečnost; • reálnost (provedení služby odpovídá předpokládané kvalitě); • porozumění a znalost zákazníka (zákazníkům se věnuje individuální pozornost). Jiný avšak podobný pohled na hodnocení kvality služeb zákazníkem nám dává VAŠTÍKOVÁ (2008), která hodnotící kritéria sloučila do pěti širších pojmů: • hmotné prvky (technický stav a vzhled zařízení, budov, oblečení a vzhled zaměstnanců, úprava komunikačních materiálů a písemností, standardní zpracování hmotného produktu, který je součástí dodávky služby, například porce jídla v restauraci), • spolehlivost (přesnost s poskytnutím služby),

výkonu

služby,

naplnění

užitku

spojeného

• schopnost reakce (schopnost reagovat na požadavky zákazníka, snadný přístup ke službě, dobrá komunikace), • jistota (schopnosti, kvalifikace, zdvořilost, důvěryhodnost, bezpečnost), • empatie, pochopení (vcítění se a pochopení potřeb a požadavků zákazníka, snadný přístup ke službě, dobrá komunikace). HOROVITZ (1994) ve své knize „Jak získat zákazníka: Kvalita služeb“ tvrdí, že „aby mohl zákazník posoudit kvalitu služeb, musí se zaměřit na konkrétní, ale nepřímé znaky. Čím jsou služby komplexnější a nehmotnější, tím více se zákazník soustřeďuje na kritéria bezprostředně měřitelná, zvláště na fyzicky vzhled místa a osob, cenu a zpozorované riziko (zákazník, který na začátku obdrží jen málo informací nebo který musí nakoupit bez záruky)“. 5

In PALATKOVÁ, 2006


18

Zásadním problémem je tedy měřitelnost kvality, jelikož je zde přítomna značná část lidského faktoru. Najdeme kritéria, která mohou být měřitelná, například počet pracovníků poskytujících službu, čekací doba, přesnost procesu jejího poskytování, technická vybavenost zařízení apod. Problém nastává u kritérií subjektivních, jelikož jsou hodnoceny jednotlivci a ti je hodnotí na základě nepřímých ukazatelů, jako je například zkušenost jiných, příjemné přijetí v destinaci, jasné informace nebo věrohodnost podniku. Rozhodujícím faktorem při posuzování kvality služeb je hodnocení zákazníka, tady se kámen úrazu nachází v odlišnosti očekávání a preferencí zákazníků. Co je kvalitní pro jednoho, nemusí být kvalitní pro jiného. Pojem kvality služby bych shrnula následující citací dvojicí autorů MATEIDES, ĎAĎO (2002): “Pod pojmem kvalita služby rozumíme schopnost poskytovatele služby vytvořit (se spoluúčastí zákazníka) požadovaný výkon na základě očekávaní zákazníka na určité, ním požadované úrovni“.

3.3 Kvalita destinace a systém řízení kvality „Produkty v turismu se vyznačují nehmotností, krátkou trvanlivostí, heterogenitou, působením lidského faktoru. Mnoho destinací nabízí substituční produkty, stejně tak služby, které klient čerpá při cestě do různých destinací, mohou být téměř shodné, takže kvalita se stává kritickým momentem odlišení jedné destinace od druhé. V současné době silného konkurenčního tlaku jsou strategie tradičních turisticky vyspělých destinací založeny na kvalitě a diferenciaci produktu.“ (PALATKOVÁ, 2006) NEJEDL (2011) se ke kvalitě destinace vyjádřil následovně: „Kvalita destinace je společná kategorie všech součástí souboru tvořící produkt destinace, skládající se ze všech dílčích kvalit komplexu „produkt destinace“. Stejně jako produkt destinace, je i kvalita destinace více než pouhý součet dílčích kvalit jednotlivých součástí produktů (tj. služeb), je to součet obohacený o „přidanou kvalitu“, tzn. přidanou hodnotu kvality vzniklé spojením dílčích kvalit do jedné komplexní“. Podle PALATKOVÉ (2006) je „kvalita destinace dána zejména charakterem cílové skupiny (očekávání, preference, subjektivní vnímání,…) a udržení konzistentní kvality závisí v turismu zejména na pracovních - na lidském faktoru“. Čtyři klíčové prvky destinace, jež ovlivňují její celkovou kvalitu, vymezuje evropský systém integrovaného management kvality (IQM) následovně: • Spokojenost turistů, která souvisí s pravidelným sledováním úrovně jejich spokojenosti se službami turistické destinace. • Spokojenost poskytovatelů služeb, která zahrnuje i hodnocení kvality pracovních míst a kariérní růst zaměstnanců, stejně jako úspěšnost místních podniků cestovního ruchu. • Kvalitu života místních obyvatel a jejich spokojenost včetně jejich vztahu k rozvoji cestovního ruchu v oblasti.


19

• Kvalitu životního prostředí, která sleduje vliv cestovního ruchu na přírodní prostředí, kulturu a společnost. (VAJČNEROVÁ, RYGLOVÁ, 2010) O kvalitu destinace musí pečovat neustále všechny subjekty tvořící systém destinace cestovního ruchu. Klíčovou roli v destinaci hraje organizace destinačního managementu, jež vytváří především postupy a pravidla pro průběh procesů souvisejících s kontrolními aktivitami. Jedním z možných způsobů zajištění kvality je certifikace kvality dle norem ISO. „Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) byla založena ve švýcarské Ženevě. Je celosvětovou federací národních normalizačních orgánů. ISO 9000 není souborem pravidel pro výrobky a služby, dokonce není ani prioritně určen nějakému konkrétnímu odvětví průmyslu, je to standart pro řízení kvality aplikovaný na jakýkoli produkt, službu nebo proces kdekoli na světě.“ (DOLEŽAL a kol., 2009) „V tuzemsku jsou základní standardy stanoveny normami ČSN ISO 9002 Řízení jakosti a prvky systému jakosti, část 2: Směrnice pro služby.“ (NEJEDL, 2011) Podle MÜLLERA6 „zvyšování kvality v destinacích vyžaduje neustálé zdokonalování systému hodnocení kvality, systému kontroly a řízení. V destinacích lze teoreticky uplatnit systém totálního řízení kvality (TQM7)“. KOTLER, KELLER, (2007) definují TQM jako „celofiremní snahu o zlepšení všech procesů, výrobků a služeb společnosti“. „Model excelence EFQM je manažerský model, který aplikuje zásadní koncepty komplexního řízení kvality (TQM) do strukturovaného systému řízení. Umožňuje sebehodnocení organizace ve všech jejích činnostech a soustavný benchmarking (srovnávání se špičkovými organizacemi). Představuje soubor doporučení podnikatelskému i veřejnému sektoru, jejichž aplikace ovlivňuje styl řízení a jejichž výsledkem jsou zlepšení, která se projeví jak v ekonomických parametrech, tak ve vztazích se zákazníky, zaměstnanci a společností.“ (VAJČNEROVÁ, RYGLOVÁ, 2010) „Pro úspěch na trhu je nezbytné poskytovat služby ve vyšší než základní kvalitě, a proto vznikají a do destinačního managementu vstupují propracovanější systémy ovlivňování kvality, kterým je v současnosti například v mezinárodním turismu implementované tzv. integrované řízení kvality - IQM. Jedná se o dlouhodobý proces, do kterého je třeba zahrnout co nejvíce organizací zainteresovaných na turismu v destinaci, vedle poskytovatelů služeb cestovního ruchu také místní a regionální samosprávu, rozvojové agentury, místní obyvatele, zájmové skupiny apod.“ (NEJEDL, 2011) S IQM souvisí Qualitest, což je „manuál pro měření kvalitativních výkonů destinace cestovního ruchu, kterými jsou měřeny čtyři klíčové prvky IQM (spokojenost turistů, spokojenost poskytovatelů služeb, kvalita života místních oby6 7

In PALATKOVÁ, 2006 TQM- total quality management


20

vatel a kvalita životního prostředí). Jde o opakující se proces, s cílem stálého zvyšování kvality.“ (VAJČNEROVÁ, RYGLOVÁ, 2010) Další důležitá metoda pro hodnocení kvality služeb se nazývá SERVQUAL, založená na GAP modelu (model mezer), jež je podle VAŠTÍKOVÉ, (2008) „nejvíce propracovanou metodou hodnocení kvality služeb. Umožňuje hodnotit různé prvky kvality. Vychází ze dvou základních pohledů na kvalitu služeb a to: • Kvalita je souhrnem vlastností, které se liší z hlediska svého relativního významu pro různé druhy služeb. • Kvalitu lze po určení základních vlastností služby alespoň částečně hodnotit pomocí spokojeností zákazníků. Tuto skutečnost určujeme jako rozdíl mezi očekáváním zákazníka a zkušeností s poskytnutím určité verze služby, tedy s tím, jak ji zákazník vnímá“. V této metodě je „předmětem posouzení tu samotný podnik poskytující služby. Kvalita služby je interpretována jako na postoj orientovaná globální pracovní hypotéza, která vychází z porovnání očekávaného a skutečného výkonu.“(HENTSCHEL, 1990)8

3.4 Marketing v cestovním ruchu Marketing v cestovním ruchu pomáhá podporovat rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých destinacích. Je orientovaný na sektor služeb, kde jsou výsledky ovlivněny hlavně lidmi a způsobem jejich spolupráce. 3.4.1

Marketing destinace

Než se začnu věnovat tématice marketingu destinace, je vhodné si nejdříve ujasnit pojem „destinace“ a čím se vyznačuje ve spojení s cestovním ruchem. Tuto kapitolu by bylo vhodné začít popisem šesti charakteristickými prvky pro destinaci cestovního ruchu, které vymezil BUHALIS9 a označil je jako 6A: • attractions (atraktivity) – základní neboli primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost, • accessibility and ancillary services (dostupnost a doplňkové služby) – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace a pohyb za atraktivitami destinace; patří sem také služby využívané především místními obyvateli, • amenities (vybavenost) – odvozená, neboli sekundární nabídka a infrastruktura cestovního ruchu, která umožňuje pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit účastníky cestovního ruchu, 8 9

In MATEIDES, ĎAĎO, 2002 In RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011


21

• available packages – připravené produktové balíčky, • activities (aktivity) – možnost využití sportovních, kulturních a dalších zážitkových aktivit pro jednotlivé tržní segmenty. „Destinace je představována svazkem různých služeb, koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti, které jsou poskytovány v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity) místa nebo oblasti.“ (PALATKOVÁ, 2006) KIRÁLOVÁ (2003) definuje destinaci cestovního ruchu jako „přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací“. Podle WTO10 destinace představuje místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svoji návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. VAJČNEROVÁ (2009) shrnula, že „destinace cestovního ruchu je tedy územní jednotka, neboli cílové místo cesty, které disponuje souborem služeb poskytovaných v souvislosti s potenciálem cestovního ruchu dané oblasti. Je to určitý geografický prostor tvořený nabídkou turistických atraktivit a všemi nezbytnými zařízeními pro realizaci služeb cestovního ruchu (ubytování, stravování, doprava, zábava,…)“. Destinace cestovního ruchu má v rámci marketingu postavení produktu. Je tedy nutné na destinaci takto pohlížet a snažit se ji z tohoto pohledu odlišit a přesvědčit zákazníky právě o upřednostnění dané destinace před jinou. K tomu slouží marketing destinace a jeho nástroje. „Marketing destinace (destinační marketing) představuje významný nástroj pronikání destinací na mezinárodní i domácí trh na regionální, lokální i národní úrovni.“ (PALATKOVÁ, 2006) Podle VAJČNEROVÉ (2009) „marketing destinace vychází z obecných principů marketingu služeb.11 Destinace představuje územní jednotku, jejíž hodnota je tvořena nejen nabídkou atraktivit a služeb, ale i historií a kulturou, tradicemi, mýty, případně fikcemi. Destinace je tedy utvářena souborem příležitostí a jeho vnímáním klienty cestovního ruchu“.

3.4.2

Marketingový mix služeb cestovního ruchu

Hlavním cílem organizací v cestovním ruchu je uspokojování potřeb zákazníků, tedy ovlivnění poptávky po svém produktu. Marketing je tedy dalším faktorem, který také ovlivňuje pohled zákazníka na danou destinaci. FORET a FORETOVÁ (2001) v knize „Jak rozvíjet místní cestovní ruch“ tvrdí, že „marketingový mix je soubor taktických nástrojů, které může poskyto-

10 11

In KIRÁLOVÁ, 2003 Marketing služeb představuje koncepci marketingu modifikovanou pro obory služeb


22

vatel určitých služeb využívat pro získání konkurenceschopnosti svého produktu a pro jeho prosazení se na trhu“. Původní tradiční marketingový mix obsahuje čtyři základní prvky, tzv. 4P: • product- produkt • price- cena • place- způsob distribuce • promotion- propagace, avšak v novější praxi marketingu cestovního ruchu je tento mix rozšířen o další proměnné prvky: • packaging - balíčky služeb - tvorba a nabídka jednotlivých služeb do balíčků za jednotnou cenu • programming - tvorba programů – jedná se o plánování akcí, jako je např. časový harmonogram zájezdů nebo svozy klientů z různých míst, dále řízení pracovního postupu zaměstnanců, či např. rezervace ubytování, úklid pokojů, atd. • people - lidé • partnership – spolupráce (stupeň nezbytné spolupráce mezi poskytovateli služeb) Důvodem je, že zákazníci jsou stále náročnější a chtějí stále dokonalejší služby za rozumnou cenu. Splnění těchto požadavků a potřeba obstát v konkurenci nutí podniky i destinační managementy12 k daleko hlubší přípravě a plánování s využitím podstatně složitějších marketingových technik. Navíc jsou tyto nové proměnné prvky provázány do nových kombinací a vztahů s cílem dosáhnout vyššího efektu v oblasti prodeje a umístění produktu na trhu. (RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011). Jelikož tradiční marketingový mix je zaměřen spíš na produkt, než na službu, budu se déle věnovat popisu právě mixu rozšířeného. Balíčky služeb Prodejci nabízí své zboží či služby buď jednotlivě, nebo v podobě balíčků, jejichž cena je obvykle nižší, než součet cen jednotlivých jeho částí, proto jsou balíčky služeb u zákazníků velmi oblíbeny, jelikož jim nabízejí finanční úsporu oproti standardní ceně výrobku. „Balení je snadno pochopitelná věc v případě průmyslového zboží, ale co znamená v souvislosti se službami? U služeb by mělo tzv. „balení“ zahrnovat: • použití obchodní značky a loga, • atraktivní prostředí v provozních místnostech,

12

Více se této tématice budu věnovat v kapitole 3.5


23

• atraktivní nabídkové materiály, • využití dalších organizací, např. cestovních kanceláří, k prodeji produktu jako součástí balíčků.“ (HORNER, SWARBROOKE, 2003) Tvorba paketů přináší výhody i pro samotné destinace, jelikož nabízí komplexní a atraktivní službu. Programování PALATKOVÁ (2006) tvrdí, že balíčky služeb a programování spolu úzce souvisí: „Programování (programová specifikace paketů) je určitým rozšířením produktu ve smyslu propojení a kombinace řady služeb s orientací na potřeby klientů a při využití specializovaných činností, programů nebo událostí, které zvyšují objem prodeje. Programování a tvorbu paketů je možné charakterizovat jako specifický způsob tvorby produktu“. Toto tvrzení je doplněno následujícím výrokem:“ Obsahem programování jsou postupy, úkoly, časové rozvrhy, mechanismy, činnosti a rutiny, pomocí nichž je služba klientovi poskytována.“ (RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011) Lidé „Při poskytování služeb dochází k větší či menší míře ke kontaktům zákazníka s poskytovateli služby- zaměstnanci. Proto se lidé stávají jedním z významných prvků marketingového mixu služeb a mají přímý vliv na jejich kvalitu. Vzhledem k tomu, že zákazník je součástí procesu poskytování služby, ovlivňuje její kvalitu i on.“ (VAŠTÍKOVÁ, 2008) KIRÁLOVÁ (2003) ve své knize „Marketing destinace cestovního ruchu“ upozorňuje na důležitost místních obyvatel destinace následovně: „Z hlediska návštěvníků je pro pobyt v destinaci, kromě kvality nabídky služeb, důležitý i pozitivní přístup místních obyvatel, jejich chování, pohostinnost, srdečnost, jazyková připravenost apod.“ Jelikož může být jejich životní prostředí, hodnoty, tradice, kultura a chování ovlivněno jak pozitivně tak i negativně, mají tuto problematiku na starost sdružení cestovního ruchu13. Partnerství „Úspěch záleží na spolupráci dodavatelů (ubytovacích a stravovacích, zařízení, hotelů, restaurací, zámořských zábavních lodí, půjčoven automobilů a provozovatelů zábavních středisek) se zprostředkovateli (cestovními kancelářemi, touroperátory, organizátory zájezdů za odměnu a kongresů) s přepravci (leteckými Sdružení cestovního ruchu je organizace, která primárně koordinuje řízení cestovního ruchu v destinaci. 13


24

společnostmi, autobusovými společnostmi, železnicemi, lodními a trajektovými přepravci) a mnohými dalšími, stejně jako na spolupráci mezi různými úrovněmi veřejné správy.“ (FORET, FORETOVÁ, 2001) Ti všichni by se měli snažit o vzájemnou komunikaci a sjednocení svých cílů. Když zákazník nebude spokojen s jedinou službou, jeho nespokojenost může negativně ovlivnit i hodnocení ostatních poskytovaných služeb v destinaci, jelikož budou převážně vždy hodnoceny komplexně a tím pádem není jisté, jestli by se návštěvník někdy do dané destinace vrátil. FORET a FORETOVÁ (2001) se zaměřují na partnerství dodavatelů: „spokojenost zákazníků je v cestovním ruchu závislá na partnerech-dodavatelích, kteří se často ani neznají a nepůsobí ve stejném místě, je nutné, aby o sobě alespoň věděli, aby spolu komunikovali a hlavně spolupracovali. Jsou totiž na sobě navzájem existenčně závislí“. Podle trojice autorů RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ (2011) „ pojem partnerství v marketingovém mixu postihuje spolupráci všech zúčastněných subjektů. Ta se může odehrávat na různých úrovních - při plánování cestovního ruchu, při přípravě produktů, při jejich prodeji, a to nejenom na místní, ale i na mezinárodní úrovni“. Problém se však týká i neefektivní komunikace mezi podnikatelskou a veřejnou sférou. K tomu se vyjádřila JAKUBÍKOVÁ (2008), která tvrdí, že „ ke spolupráci by mělo dojít nejen mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu, ale také mezi podnikatelským a veřejným sektorem. V cestovním ruchu je potřebná spolupráce všech výše zmíněných subjektů s občany příslušné destinace cestovního ruchu“. Zapojení občanů je také velmi důležité, jelikož právě oni mohou přispět různými aktivitami či názory, co se plánů a záměrů veřejné správy týče. „Kooperace znamená mimo jiné i dostupnost účasti na projektech pro malé podniky, které nemají zpravidla potřebné množství vlastních prostředků na krytí spoluúčasti, podání návrhu a realizaci projektu.“ ( VAJČNEROVÁ, 2010)

3.5 Destinační management KIRÁLOVÁ (2003) definuje destinační management jako:“soubor technik nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v destinaci za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje14 a zachování konkurenceschopnosti na trhu“.

Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. (SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÉ REPUBLIKY, 1991) 14


25

Podle dvojice autorů BARTLA a SCHMIDTA15 je destinační management „strategie a cesta pro silné regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej jejich klíčových konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, které nabízejí klientovi perfektně zorganizovaný řetězec služeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje vše od informace a pohodlnou rezervaci přes bezchybný průběh pobytu až po návrat domů“. „Destinační management je forma řízení určité oblasti (destinace) za účelem zvýšení efektivnosti aktivit spojených s cestovním ruchem a jeho udržitelným rozvojem. Cílem destinačního managementu je koordinovat činnost jednotlivých zájmových skupin, podílejících se na rozvoji cestovního ruchu destinace, vytvářet strategické plány pro její rozvoj, využívat podpůrné fondy, organizovat a podporovat spolupráci mezi komerčním a neziskovým sektorem, realizovat marketingové aktivity a celou destinaci řídit za účelem udržení konkurenceschopnosti na trhu.“ (VAJČNEROVÁ, 2010) Podle příručky Hospodářské komory České republiky s názvem „Destinační společnosti v České republice“ mezi hlavní přínosy destinačního managementu patří: • systematický, harmonický a komplexní vývoj, • optimální využití přírodních a kulturních (i lidských) zdrojů, • zlepšení komunikace mezi zainteresovanými aktéry cestovního ruchu, • možnosti subjektů zapojit se do aktivit cestovního ruchu, • lepší porozumění problematiky cestovního ruchu, • posílení efektivního marketingu, • zvýšená kvalita turistických produktů, • zvýšení podpory ze strany místních obyvatel, • minimalizace negativních dopadů cestovního ruchu.(www.socr.cz, 2009) 3.5.1

Subjekty cestovního ruchu v destinaci

V dnešní době zvyšující se konkurence turistických destinací je zásadním předpokladem vzájemná kooperace mezi jednotlivými subjekty destinace. Ty totiž vytvářejí nabídku a poskytují tak zákazníkům jednotlivé služby. Nezbytná je i spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která nese název „PrivatePublic--Partnership“. Spolupráce na tomto principu může být náročná, jelikož oba sektory plní odlišné funkce a mají odlišné zájmy. Konkrétnější vymezení funkcí a zájmů komentují FORET a FORETOVÁ (2001) následovně: „Podnikatelské subjekty se orientují na marketing a jejich cílem je, v zájmu dosažení ekonomického efektu, uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků. Orgány státní správy, místní samosprávy, občanské a kulturní or15

In PALATKOVÁ, 2011


26

ganizace se obvykle orientují na řešení tří okruhů problémů, týkajících se cestovního ruchu, a to ochrany, regulace a redistribuce. Jejich cílem je, kromě jiného, ochrana a záchrana památek, řešení konfliktů vznikajících nedodržením právních, resp. jiných norem a sociální cíle“. 3.5.2

Organizace cestovního ruchu

V zájmu jednotného postupu při vytváření nabídky destinace na trhu cestovního ruchu je nutné efektivně koordinovat činnosti všech zúčastněných subjektů působících v destinaci. Dle PÁSKOVÉ a ZELENKY (2002) je organizace cestovního ruchu (OCR) definována jako „ organizace zaměřená na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejích produktů cestovního ruchu na trhu, realizující záměry destinačního managementu. OCR je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktů cestovního ruchu, cenovou politiku a aktivní prodej destinace“.16 OCR podle Výkladového slovníku cestovního ruchu je definována jako „organizace zaměřená na management destinace v oblasti vytváření a prosazení destinace a jejich produktů cestovního ruchu na trhu, realizující záměry destinačního managementu. OCR je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktů cestovního ruchu, cenovou politiku a aktivní prodej v destinaci. Je zpravidla podporována hlavními poskytovateli služeb v destinaci“.17 „Organizace cestovního ruchu neboli destinační agentury mohou fungovat v následujících formách: • OCR zřizované a financované orgány veřejné správy (kraj, obce), • dobrovolná sdružení subjektů financovaná nejsilnějšími partnery, • OCR vznikající na základě spolupráce podnikatelských subjektů a subjektů veřejné správy – společné financování, přičemž může jít o strategickou alianci, sdružení právnických osob, příspěvkovou organizaci, obecně prospěšnou společnost nebo společnost s ručením omezeným„. (VAJČNEROVÁ, 2009)

16 17

In RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011 In VAJČNEROVÁ, 2009

Vlastní práce

27

4 Vlastní práce 4.1

Faktory ovlivňující cestovní ruch Znojemska a Podyjí

Faktory ovlivňující cestovní ruch dělí teoretici cestovního ruchu do tří skupin: na faktory lokalizační, realizační a selektivní. Zatímco lokalizační faktory (přírodní a společenské atraktivity) tvoří „fyzickou“ základnu pro uspokojování možné poptávky, o jejich využití rozhodují faktory realizační (zejména doprava, ubytování a další služby) a faktory selektivní (spolupráce, řízení, politická situace, vnímání území hosty apod.). (RYGLOVÁ, BURIAN, VAJČNEROVÁ, 2011) Jestliže se zaměříme na možnosti, jaké nám daná destinace nabízí, zaměříme se na faktory lokalizační a realizační. Selektivní faktory tvoří především „poptávku“ po cestovním ruchu, tedy ovlivňují hlavně počty návštěvníků a dají nám odpovědi na otázky: „Zda někdo přijede, a když, tak kdo a kolik?“. 4.1.1

Lokalizační faktory

Lokalizační faktory jsou takové, které slouží k určení konkrétní oblasti, kde se cestovní ruch realizuje. Jsou to tedy podmínky, které jsou dány územím a jsou prakticky neměnné. Mohou být přírodního nebo společenského charakteru. Jedná se především o klima, charakter terénu, přírodní atraktivity, faunu a floru, památky, zvyky, slavnosti apod. Přírodní podmínky Reliéf a morfologické poměry – Lze tvrdit, že atraktivnost geologické stavby území ovlivňuje rekreační potenciál destinace. Ty útvary, jež jsou výjimečné, až nezapomenutelné, přidávají na přitažlivosti dané destinace. Město Znojmo představuje centrum Jihomoravského regionu a nachází se v oblasti zvané Podyjí v přírodním prostředí Jižní Moravy. Reliéf Znojemska je tvořen Jevišovskou pahorkatinou a Dyjsko-svrateckým úvalem. Většinu povrchu zabírají zemědělské plochy, vinice a sady. Území Národního parku Podyjí má charakter členité pahorkatiny vráso-zlomových struktur a hlubinných vyvřelin České vysočiny. Vyskytují se zde ostré rulové, zaoblené žulové tvary a naproti tomu ploché tvary na neogenních sedimentech18. Klimatické poměry – Klima se v NP Podyjí mění v závislosti na nadmořské výšce od teplých oblastí až po chladné podhorské či horské. Liší se i co do množství srážek. Směrem ke Znojmu dochází ke zvyšování teplot a snižování srážek. Území západně od Znojma spadá pod mírně teplou podnebnou oblast a území východně od Znojma spadá do teplé oblasti.

18

Neogenní sediment - usazeniny z období mladších třetihor

Vlastní práce

28

Hydrologické poměry – Nejvýznamnějším hydrologickým fenoménem území je řeka Dyje, jež je nejdelší a na jejímž toku leží tři přehrady: Vranov nad Dyjí, Znojmo a Nové Mlýny. Dyje protéká územím NP Podyjí, kde tvoří přírodní hranice mezi Českou republikou a Rakouskem. Vodní nádrž Vranov nad Dyjí je významným bodem v cestovním ruchu Jižní Moravy. Mezi další důležité řeky patří i řeky Jevišovka a Rokytná. Fauna a flora – Z botanického hlediska je NP Podyjí velmi významné území. Celé údolí je pokryto hlubokými, většinou přirozenými lesy a nachází se zde i vzácné dřeviny jako višeň mahalebka či jalovec obecný. Převažují tady teplomilné druhy rostlin a živočichů. Na tomto území bylo zatím zjištěno 65 druhů savců a hnízdí tu dvě třetiny ze 152 zde zjištěných druhů ptáků. Podyjí je ideální místo pro znalce hmyzu, jež se, díky podmáčenému území, zde vyskytuje ve velkém množství. Přírodní atraktivity – Národní park Podyjí je bezesporu jedna z nejvýznamnějších atraktivit v destinaci. Rozkládá se mezi městy Znojmo a Vranov nad Dyjí. Leží při hranici České republiky s Rakouskem. Tuto hranici tvoří převážně řeka Dyje, na jejímž pravém břehu se nachází rakouský National Park Thaytal a na levém břehu NP Podyjí. Vznik národního parku se datuje k 1. 7. 1991, má rozlohu 63 km² a patří tak k nejmenším z národních parků v České republice zato ale jediným na Moravě. Vedle sebe jsou k tu nalezení dva dříve rozdílné světy - část bývala v pravěku ukryta pod hladinou moře a část bývala pevninou. Jedná se tedy o mimořádně hodnotné území jak z botanického, tak i ze zoologického hlediska. Jelikož jsem se fauně a flóře již věnovala dostatečně, zaměřím se nyní na další zajímavosti, jež tento národní park skýtá. Mezi nejzajímavější místa patří Býčí hora - nejvyšší bod NP Podyjí, ležící na hranici s Rakouskem, Čížovský rybník - lokalita výskytu vzácných druhů (ostřice česká, skokan ostronosý), Fladnitzké vřesoviště - přírodní památka s výskytem chráněných druhů suchomilných rostlin a živočichů, Hradištské terasy - zbytky středověkých kamenných teras nad vzdutím Znojemské přehrady atd. Najdeme zde ale i jiné zajímavosti než jen přírodního charakteru. Zařadila bych mezi ně např. obec Čížov, jedná se o dochovanou původní vesnickou zástavbu, kde se dnes nachází Návštěvnické středisko a Lesní správa. Dále je to Hardegg, nejmenší město Rakouska ležící na soutoku Dyje a potoku Fugnitz, kterému dominuje hrad z 12. století. Andělský mlýn, je poslední dochovaný mlýn na území NP Podyjí, na jehož zdech byly nalezeny zbytky sgrafitové výzdoby19. Za zmínku stojí i 23 vyhlídek na kaňon Dyje v národním parku a na jeho bezprostřední okolí. Nejnavštěvovanější je Hardeggská vyhlídka, která poskytuje mimořádný pohled do údolí řeky Dyje a na město Hardegg. Pod její vyhlídkou jsou výrazné skalní amfiteátry s chráněnými druhy rostlin a živočichů. Řeka Dyje je další z hlavních přírodních atraktivit. Vzniká soutokem Moravské Dyje a Rakouské Dyje na území Rakouska a je dlouhá 235 kilometrů. Její

Sgrafito - grafická umělecká technika, pří které dílo vzniká vyškrabáváním do vícevrstvové omítky

19

Vlastní práce

29

rekreační využití se týká zejména oblasti kolem Vranovské přehrady, což je největší vodní nádrž na Dyji. Ta nabízí jak sportovní tak i kulturní vyžití. Na své si přijde každý, jelikož je zde možnost ubytování v kempech, chatkách, penzionech i hotelech. Nachází se tu několik vodních atrakcí jako tobogán, vodní trampolína či možnost zapůjčení šlapadel a pramic. Mnoho návštěvníků využívá i místní lodní dopravu, která nabízí pravidelné plavby do Bítova, vyhlídkové, až 40km dlouhé okružní plavby a speciální plavby s ochutnávkou vín a sýrů. Nejvíce navštěvovaná střediska jsou Vranovská pláž, Lančovská zátoka, Chvalatice, Bítov, Chmelnice, Farářka a Podhradí nad Dyjí. Údolní nádrž, tradičně nazývaná „Moravský Jadran“, patří mezi nejteplejší přehrady v republice. Společenské atraktivity Společenské atraktivity se od těch přírodních liší především tím, že vznikly činností člověka. Největší zájem je o památky, zejména o ty, které jsou zapsány do Světového seznamu kulturního dědictví UNESCO. Takové se sice v regionu Znojemska nenachází, avšak nachází se zde několik národních kulturních památek, které jsou také turisty hojně vyhledávány. Patří mezi ně hrad Bítov, vodní mlýn ve Sloupi, zámek Uherčice, zámek Vranov nad Dyjí se zříceninou hradu Nový hrádek a Znojemská hradní rotunda. Znojmo bylo vyhlášeno historickým městem roku 2010. Historické jádro města Znojma bylo v roce 1971 prohlášeno městskou památkovou rezervací, která zahrnuje několik desítek domů, kostelů i paláců, také znojemský hrad a městské opevnění. Znojemský hrad se nachází přímo v historickém centru města. Byl založen v první polovině 11. století knížetem Břetislavem a sloužil jako sídlo původních znojemských údělných přemyslovských knížat. Na základech středověkého hradu byl na počátku 18. století vybudován barokní zámek. Přímo v areálu hradu sídlí Jihomoravské muzeum Znojma, kde je k vidění stálá expozice „Z dějin Znojemska“, která prezentuje vývoj pravěkého osídlení regionu, památky středověkého a renesančního Znojma, umění jeho chrámů, sbírky slohového nábytku, starých tisků, zaniklých řemesel, vranovské a znojemské keramiky, vojenských a loveckých zbraní a ostrostřeleckých terčů. V jeho těsné blízkosti se nachází národní kulturní památka Knížecí rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny. Rotunda sv. Kateřiny je mohutná románská rotunda z 11. století, která se vypíná na nejvyšším bodě vysoké skalní ostrožny předhradí, přímo před vstupem do vnitřního přemyslovského hradu. Vyniká svým interiérem, jenž skýtá promyšlenou skladbu románských nástěnných maleb inspirovaných soudobým uměním Byzantského impéria. Jsou zde k vidění biblické výjevy doplněny o ojedinělou galerii přemyslovských knížat 10. a 11. století Historické centrum se může také pyšnit radniční věží, dominantou a zároveň jedním ze symbolů města Znojma. Byla postavena v polovině 15. století a je vysoká 79,5 metrů. Z ochozu radniční věže je pohled na celé město a jeho okolí. Za jasného počasí je možné v dálce pozorovat výběžky Českomoravské vrcho-

Vlastní práce

30

viny na severozápadě a Pálavské vrchy směrem na jihovýchod. Při obzvlášť příznivé viditelnosti lze spatřit i velmi vzdálené vrcholky rakouských Alp. Asi kilometr od centra města se nachází Premonstrátský klášter v Louce, resp. monumentální torzo barokního klášterního komplexu postaveného v 18. století podle plánů vídeňského architekta Franze Antona Pilgrama s trojlodní bazilikou P. Marie a sv. Václava. Zde se nachází stálá výstava o historii kláštera, galerie výtvarného umění, unikátní románská krypta, štukové sály, klášterní sklepy a jsou tu připraveny i ochutnávky vín. Dále bych se ráda zmínila o znojemském podzemí, které je největší městské podzemí v České republice. Tento labyrint chodeb pod centrem Znojma budovaný ve čtyřech patrech pod sebou má cca 30 km a patří k největším bludištím ve střední Evropě. Od roku 2009 je otevřena i nová „Tajemná podzemní expozice“, kde je možno nalézt pohádkové postavy, alchymistickou dílnu, oživlé skály či ukázku vězeňských kobek. V poslední době se ve Znojmě a okolí daří různým kulturním akcím spojeným hlavně s vínem a hudbou. Zmínila bych se o dvou, podle mě nejzajímavějších, kulturních akcích a to o Znojemském historické vinobraní a Hudebním festivalu Znojmo. Znojemské historické vinobraní je dvoudenní akce v měsíci září, připomínající dávnou návštěvu krále Jana Lucemburského, historické vinobraní se koná již od roku 1966. Město každoročně ožije bohatým kulturním programem, stánky s burčákem, rytířskými turnaji, pouličními divadly, ohňovou show a v neposlední řadě bohatým historickým průvodem krále s jeho chotí a dvořany završený ohňostrojem. Sedmnáctidenní hudební festival ve Znojmě se zaměřuje na výročí významných hudebních skladatelů starších hudebních období. Každý rok se jeho název mění podle skladatele, kterému je věnován. Například v roce 2007 nesl název Ludwig van Beethoven, v roce 2008 In vino Vivaldi a letos se soustředí na hudbu francouzského barokního skladatele J. L. Lullyho. Festivalové koncerty a představení se konají v různých prostorách Znojma, např. na nádvoří Minoritského kláštera, v Louckém klášteře nebo v kostele sv. Mikuláše. Nejen ve Znojmě je toho ale tolik k vidění, za zmínku určitě stojí národní kulturní památka hrad Bítov, zámek ve Vranově nad Dyjí či město náležící do památkové zóny - Moravský Krumlov. Státní hrad Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země, jehož počátky spadají do 20. - 30. let 13. století. Jedinečné je již jeho umístění v krajině, nachází se na ostrohu obtékaném ze tří stran řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí, v kaňonu tzv. Moravského Švýcarska. Dnes se zrcadlí ve vodách Vranovské přehrady, které zatopily obec Bítov v podhradí. Hrad je zajímavý svými novogotickými interiéry s jedinečnou kolekcí iluzivních maleb. K vidění je zde cenná hradní zbrojnice a hradní kaple z roku 1334 se vzácnou Madonou bítovskou. Mezi další zajímavosti patří početná sbírka zoopreparátů avšak nejvyhledávanější je kolekce padesáti vycpaných psů nejrůznějších ras, je největší sbírkou tohoto druhu zvířat na světě.

Vlastní práce

31

Zámek Vranov nad Dyjí, majestátně tyčící se nad městem, je pohádkový barokní zámek z přelomu 17. a 18. století stojící na místě původního středověkého hradu. Prohlídnout si zde můžete reprezentační interiéry, zámeckou kapli a zahradu. Konají se zde každoročně tematické sezónní výstavy jako např. zbraně pro lov, sport a boj, osobní hygiena na šlechtických sídlech, půvaby orientálního salonu a jiné. Navíc jsou zde pořádány různé koncerty a divadelní představení a také je možnost pořádání svatebních obřadů. Město Moravský Krumlov je známé zejména díky svému zámku, v jehož prostorách byla vystavována velkolepá Slovanská epopej Alfonse Muchy. Tyto prostory slouží jako galerie více než 40 let a právě zde bylo umístěno 20 pláten tohoto předního představitele secese. Důvodů návštěvy Moravského Krumlova je více, co stojí za pozornost je třeba i zámecký park, kde se nachází mnoho vzácných druhů jehličnatých a listnatých dřevin, dále farní kostel Všech svatých, Lichtenštejnská hrobka, Knížecí dům, nejstarší dochovaný dům, kde je umístěno městské muzeum a výtvarná galerie, městské opevnění či židovský hřbitov. Je zřejmé, že kulturně zaměřeným turistům má tato destinace co nabídnout. Podyjí v sobě skrývá bohatství v podobě mnoha kulturně - historických zajímavostí. Bez již uvedených zajímavostí, bych vyzdvihla ještě možnost návštěv různých starých mlýnů, hrádků, muzeí, galerií apod. Ale zároveň s rekreací a kulturně - historickým vyžitím si přijdou na své i ti, kteří svůj volný čas tráví raději aktivně. Mám na mysli cyklisty, kteří tu mají nespočet možností, kam se vydat na výlet. Mezi nejoblíbenější trasy patří cyklotrasy Vranov nad Dyjí - Hardegg (přes NP Podyjí), Vranov nad Dyjí - Bítov a Vranovské Zajordání, což je asi 50km okruh. V NP Podyjí se nachází cyklistické stezky, které se liší svojí náročností, takže je mohou využít jak zkušení cyklisté, tak i rodiny s dětmi. Svou oblibu získala i Znojemská vinařská stezka, nejdelší z regionálních vinařských stezek. Znojemská vinařská stezka měřící 165 km prochází rovinami centrálního Znojemska, v podobě kopečků a terénních úseků pokračuje v okolí Hostěradic a Moravského Krumlova. Spojuje dohromady pětapadesát vinařských obcí. V této rozlehlé oblasti, které dominují aromatická bílá vína, si každý najde to své. I co se trasy týče, stezka zahrnuje jak pohodové cesty mezi poli a vinicemi v okolí řeky Dyje tak náročnější terén v oblasti NP Podyjí mezi lesy a loukami. Milovníci vína by se měli zaměřit na návštěvu obcí jižně od Znojma, kde se nachází významné vinařské lokality jako Hnanice, Šatov, Chvalovice a další. 4.1.2

Realizační faktory

Realizační faktory mají významné postavení pro finální fázi uskutečňování různých forem cestovního ruchu. Jejich význam spočívá v tom, že umožňují danou oblast dosáhnout a využít její materiálně technickou základnu. Do této základny spadá ubytování, stravování, ostatní služby a zařízení. Pro správné fungování cestovního ruchu v destinaci je nutná dostatečná kapacita služeb, odpovídající nabídka služeb a dostatečná kvalita služeb. Je tedy nutností hodnocení úrovně

Vlastní práce

32

realizačních faktorů, k čemuž pomáhá celá řada ukazatelů jako např. počet a skladba návštěvníků v určitém prostoru, počet ubytovacích zařízení, ukazatele kvality ubytovacích a stravovacích zařízení, velikost přepravních kapacit, jejich kvalita a další. Doprava zajišťuje styk mezi výchozím místem účastníka a cílovou destinací. Proto je důležité, aby dopravní síť byla v co nejlepší kvalitě. Znojemský region je prošpikován hustou sítí komunikací a město Znojmo leží přímo na hlavním silničním tahu Praha – Vídeň. Většinu této sítě tvoří silnice 2. a 3. třídy, jejíž kvalita je proměnlivá. Silnice 1. třídy jsou na Znojemsku pouze tři. Jedná se o úseky Znojmo – Pohořelice – Brno (I/53), Znojmo – Moravské Budějovice – Jihlava (I/38) a Znojmo – hraniční přechod Hatě (E59). Všechny tři hlavní tahy jsou značně přetíženy, protože jsou velmi využívány. V plánu jsou opravy a rozšiřování starých komunikací a už několik let se diskutuje řešení ohledně obchvatu kolem Znojma, který by odklonil dopravu z centra města a přímo by navazoval na mezinárodní komunikaci na Vídeň (E59), Brno a Jihlavu. Jelikož je železniční síť v cestovním ruchu méně využívána, není v této destinaci ani příliš rozšířená. Tři trasy spojují Znojmo s Břeclaví, Okříškami a Vídní. Ale naopak stoupající zájem o cykloturistiku zvyšuje počet nových cyklostezek, půjčoven, servisních míst a hotýlků či penzionů i s úschovnami kol. Návštěvník si může vybrat téměř ze všech obtížností. Naleznete tu hlavně nenáročné roviny, těžší vlnité pahorkatiny i několik prudkých kopců či adrenalinových sjezdů. Co se dopravy do NP Podyjí týče, je dostupná jak autobusem, tak vlakem. Dopravní služby v destinaci zajišťují, že veškerá sídla v ochranném pásmu NP Podyjí jsou spojena s městem Znojmem veřejnou autobusovou dopravou. Autobusové linky končí v Hnanicích, Čížově nebo Vranově nad Dyjí. Vlakem je východní část NP Podyjí přístupna nejlépe přímo od železniční stanice Znojmo, jelikož je vzdálená asi jen jeden kilometr. Západní okraj NP Podyjí je poměrně lehce dosažitelný z železniční stanice Šumná, ležící na trati Znojmo – Okříšky. Cyklistům i pěším turistům je také k dispozici linka cyklobusu, která spojuje Vranov nad Dyjí a Znojmo (se zastávkami v těsné blízkosti NP Podyjí) nebo mohou využít lodní dopravu Vranova a přepravit se lodí spolu s jízdními koly. Ubytovací služby činí nejvýraznější část příjmů v cestovním ruchu. Jelikož Znojmo patří mezi vyhledávané turistické cíle, není zde problém nalézt řadu hotelů v klidném prostředí města nebo v blízkosti hlavní silnice. Nabídka ubytování je velmi pestrá, ať jsou preference zákazníka jakákoli. Jsou zde k dispozici jak luxusní hotely s kompletním zařízením tak i privátní ubytovny. Znojmo a Podyjí nabízí i řadu penzionů, většinou se jedná o ubytování rodinného typu s dobrou úrovní služeb. Nadšenci do vína určitě uvítají penziony přímo spojené s vinným sklepem. Vranov nad Dyjí a Vranovská přehrada nabízí taktéž škálu možností ubytování. Na Vranovské přehradě však převládají převážně turistické ubytovny, chatky či kempy. Nejmodernější služby jsou nabízeny ve Znojmě a v blízkosti hranic. Stravovací služby patří také k základním prvkům materiálně technické základny, jejichž dostatečná kvalita a kapacita ovlivňuje cestovní ruch. Kvalitu

Vlastní práce

33

nemyslím jen v podobě dobře připraveného jídla, ale celkový dojem se odráží i v prostředí restaurace, ochotné a milé obsluhy a rychlosti přípravy pokrmů atp. Podyjí a Znojemsko je přímo protkané restauracemi, příjemnými hospůdkami, bufety, pouličními stánky apod. Znojmo má i svůj vlastní pivovar, z jehož produkce pochází pivo Hostan a je možné si ve vícero pohostinstvích tento chmelový nektar ochutnat. Město Znojmo je také známo svojí proslulou pochoutkou – Znojemskou okurkou, jež je zpracovávána tradičním způsobem. Avšak celá oblast je bezpochyby nejvíce vinařská, takže na různé vinárny či vinné sklepy je možno narazit téměř na každém rohu. 4.1.3

Selektivní (stimulační faktory)

Selektivní faktory (někdy také nazývané stimulační) mají obecně primární postavení především ve vzniku a rozvoji cestovního ruchu. Díky nim se mohou využít předpoklady pro cestovní ruch v konkrétních oblastech. Dělí se na objektivní a subjektivní selektivní faktory Objektivní selektivní faktory Demografická struktura – Okres Znojmo patří rozlohou 159 039 ha mezi největší okresy České republiky. K roku 2010 čítá 144 obcí (z nichž 5 měst), ve kterých žije 113 720 obyvatel, z 57 % žijících na venkově. Počet mužů činí 56 029 a počet žen 57 691. Počtem 113 tisíc obyvatel se řadí Znojemsko k průměrně obydleným okresům. Vývoj počtu obyvatel za posledních deset let má mírně vzrůstající charakter, avšak přímo ve městě Znojmě má naopak mírně klesající. Nejvyšší podíl na celkovém počtu obyvatel k roku 2010 má věková skupina 15-64 let (71 %), pak počet obyvatel ve věku 65 a více let (16 %) a nejméně se na celkovém počtu obyvatel podílí věková skupina 0-14 let (14 %). Průměrný věk v roce 2010 dosahoval 40,3, přičemž průměrný věk žen byl 41,8 a průměrný věk mužů činil 38,8 let. Počet narozených dětí v témže roce byl 1 165, počet úmrtí 1 210, přirozený přírůstek v roce 2011 činil 0,1 % a přírůstek stěhování 1,5 %. Stále více mladých lidí se stěhuje do jiných regionů České republiky. V posledních letech je v oblasti stav takový, že klesá dynamika rozvoje regionu v souvislosti s celosvětovým trendem, prodlužuje se průměrná délka života obyvatel, věková struktura vykazuje negativní trend, tzn., že pokračuje nárůst skupiny postproduktivních obyvatel a se stárnutím obyvatel bude postupně klesat ekonomická aktivita obyvatel. Ekonomická struktura – Okres Znojmo patří mezi hospodářsky slabé okresy České republiky. Míra nezaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších ukazatelů v cestovním ruchu a co se týče Znojemska, ukazatel dlouhodobě vykazuje nadprůměrné hodnoty. Za poslední 2 roky měl tento ukazatel v okrese Znojmo charakter mírnějších výkyvů, konkrétněji se jedná o míru nezaměstnanosti mezi 10 – 14 %, což znamená, že se nezaměstnanost týká asi 6 000 - 9 000 osob.

Vlastní práce

34

Z grafu lze poznat projevující se sezónní nezaměstnanost spojenou s pracemi v zemědělství a v cestovním ruchu.

Obr. 1

Nezaměstnanost v okrese Znojmo (Zdroj: http://www.odhadonline.cz)

K 31. 12. 2008 byla míra nezaměstnanosti 10,8 % je tedy vidět, že míra nezaměstnanosti se postupně zvyšuje. Průměrné mzdy v Jihomoravském kraji mají charakter stoupající. V roce 2007 průměrná mzda činila 23 303 Kč, v roce 2008 25 109 Kč, v roce 2009 25 700 Kč a v roce 2010 26 223 Kč.

Obr. 2

Průměrné mzdy v Jihomoravském kraji (Zdroj: http://www.odhadonline.cz)

Dalším ukazatelem, jenž má výpovědní schopnost o úrovni cestovního ruchu v destinaci je ukazatel kapacity hromadných ubytovacích zařízení. Ubytovacích zařízení v destinaci Podyjí v roce 2010 bylo nabízeno 104 a lůžek dohromady 5 614. Hostů v ubytovacích zařízeních bylo ve stejném roce 141 151, z toho 38 359 nerezidentů. Životní prostředí – Národní park je v kategorii chráněných území s nejpřísnější formou ochrany. Území národních parků se člení zpravidla do tří zón ochrany přírody vymezených s ohledem na přírodní hodnoty. Taky lze vymezit tzv. ochranné pásmo, aby bylo území zabezpečeno před rušivými vlivy

Vlastní práce

35

z okolí. O ochranu a péči přírody a krajiny území a jeho ochranného pásma se stará Správa NP Podyjí, jež má sídlo ve Znojmě od roku 1991. Hodnocení jakosti vody se každoročně provádí podle normy ČSN 75 7221, Klasifikace jakosti povrchových vod. Pro oblast Podyjí se můžeme setkat s jakostí I. - III. třídy, přičemž třída I. klasifikuje vodu jako neznečištěnou a třída III. jako vodu znečištěnou. Nejčastěji se však vyskytuje třída II., která vodu klasifikuje jako mírně znečištěnou. Kvalita ovzduší v okolí Znojma je podle českého hydrometeorologického ústavu velmi dobrá. Subjektivní selektivní faktory Do skupiny subjektivních selektivních faktorů patří řada psychologických pohnutek, kterými je ovlivňováno rozhodování jednotlivce nebo skupiny obyvatel k účasti na cestovním ruchu. Jedná se především o propagaci a prezentaci, módnosti a zkušenosti. Propagace a prezentace regionu – Jak jsme si již uvedli, propagace tvoří část marketingových nástrojů, které slouží pro podporu prodeje a marketingovou komunikaci se stávajícími i potenciálními zákazníky. Součástí propagace je především reklama a public relations. V cestovním ruchu se propagace soustřeďuje hlavně na veletrzích cestovního ruchu, na pracovních seminářích, využívá články v publikacích, reklamu, internet a nemělo by se opomenout ani chování místních obyvatel, které hraje také významnou roli při hodnocení a prezentaci destinace. Znojemsko začalo od února letošního roku připravovat vlastní regionální značku, jejímž posláním bude podporovat místní výrobce a výrobky, které prostřednictvím značky dokládají originální původ z dané oblasti. Jelikož každá turistická destinace by měla usilovat o diferenciaci, je tento krok jistě krokem kupředu. Regionální značka má spojitost hlavně s výrobky, které jsou jedinečné svou vazbou na region, na jeho charakter, tradice, kulturu či historii. „Novou známku, zaručující původ a kvalitu výrobků ze Znojemska, chystá Místní akční skupina Živé pomezí Krumlovsko Jevišovicko spolu s MAS Znojemské vinařství s Jihomoravským muzeem. Obdoba již existujících patnácti tuzemských regionálních značek by měla být na světě už letos v létě.“ (Chyba! Odkaz není platný. – 2012) V posledních letech je to právě internet, který značnou měrou ovlivňuje informovanost široké veřejnosti. Tomuto fenoménu se přizpůsobilo Znojmo i NP Podyjí, kteří mají vlastní oficiální internetové stránky. Na stránkách NP Podyjí (nppodyji.cz) naleznete mnoho důležitých informací a odkazů, které se týkají národního parku a jeho okolí. Oficiální stránky Znojma (www.znojmocity.cz) jsou k dispozici ve třech jazykových variantách - česky, anglicky a německy. Tato stránka slouží jak místním obyvatelům, tak i turistům z celého světa. Najdeme zde mnoho zajímavých a užitečných odkazů například na památky ve Znojmě a okolí, kulturní a sportovní vyžití, na informační centra a lze spustit i virtuální

Vlastní práce

36

prohlídku Znojma. Na stránkách jsou také odkazy na organizace činné v cestovním ruchu, které se mimo jiné zabývají i propagací destinace. Těmto organizacím a jejich činnostem se podrobně věnuji v následující kapitole.

4.2 Organizace cestovního ruchu působící na Znojemsku a Podyjí V oblasti Podyjí působí mnoho organizací či skupin, které se věnují jak propagaci destinace, tak poskytování informací týkající se cestovního ruchu. Vybrala jsem tři, které se mi zdály nejvýznamnější a nejvíce aktivní v rámci svých činností. TOURIST REGION PODYJÍ je uskupení měst, obcí, sdružení a podnikatelských subjektů, jehož cílem je společná propagace nově formulované turistické destinace Podyjí a poskytování informací o městech, kulturních památkách, přírodních krásách a kulturních akcích. Jedná se o oblast podél toku řeky Dyje na území České republiky po její soutok s řekou Moravou, tedy zahrnuje atraktivity jako Telč, Českou Kanadu, Znojmo, NP Podyjí, Lednicko Valtický areál či Lanžhot. Jelikož toto uskupení nemá právní subjektivitu, je zastupováno CA Znojemia, jenž vznikla v roce 1989 z důvodu obnovy Znojemského historického vinobraní a aktivitami s ním spojené v rámci příjezdové turistiky do regionu Podyjí. CA Znojemia zajišťuje návrhy a realizace pobytových akcí s individuálním programem, firemní akce a outdoor akce v regionu Podyjí i regionální výstavy. ZNOJEMSKÝ REGIONÁLNÍ ROZVOJ je organizace, která vznikla v roce 1999 transformací Nadace pro podporu cestovního ruchu v okrese Znojmo. „Činnost organizace je zaměřena především na: • rozvoj měst a obcí v okrese Znojmo, • vytváření koncepce regionálního rozvoje v souladu s programy rozvoje ČR, • koordinaci rozvoje mezi samosprávami a institucemi pracujícími v oblasti rozvoje, zejména se státní správou, • propagace a prezentace okresu na mezinárodních a tuzemských veletrzích cestovního ruchu atp.“ (www.rozvoj.vyklikejsi.cz, 2006). ZNOJEMSKÁ BESEDA vznikla již v roce 1870 jako první český spolek ve městě Znojmě a jeho posláním bylo podporovat českou řeč a kulturu a vytvořit tak protiváhu německému živlu. Dnešní Znojemská beseda na tu původní navazuje jako kulturní a společenská organizace, jejímž posláním je uspokojovat zájmy a potřeby obyvatel v oblasti kulturního a společenského života, vzdělávání a v dalších sférách. V oblasti cestovního ruchu tato organizace poskytuje informační služby obyvatelům města a turistům prostřednictvím dvou informačních center, zajišťuje propagaci města Znojma, poskytuje průvodcovskou činnost a zprostředkovatelské služby.

Vlastní práce

37

4.3 Výsledky dotazníkového šetření spokojenosti návštěvníků turistické destinace Znojemsko a Podyjí V rámci šetření bylo osloveno 110 návštěvníků ze zvolené destinace, konkrétně ze Znojma, Vranova nad Dyjí, Vranovské přehrady a z NP Podyjí. Ve Znojmě jsem uznala za vhodné projít nejvýznamnější místa, ta se nacházela v centru města. Navštívila jsem okolí Znojemské rotundy a Radniční věže. Také jsem se pohybovala v blízkosti Informačního centra, kde se pohybovalo nejvíce turistů. Vranov nad Dyjí je známý svým zámkem, kde jsem svůj průzkum provozovala a pokračovala jsem na Vranovskou pláž, kterou jsem prošla celou. V NP Podyjí jsem se pohybovala v okolí obce Čížov. Podoby obou dotazníků jsou zahrnuty v příloze práce. V rámci dotazování návštěvníků bylo osloveno 52 % žen a 48 % mužů. Věk se ze 45 % pohyboval mezi 31 – 50 rokem, 38 % mezi 15 – 30 a 17 % oslovených mělo nad 51 let. Co se nejvyššího ukončeného vzdělání týče, největší počet dotazovaných 44 %, byli návštěvníci s ukončeným středním vzděláním, následovali je s 25 % oslovení s vysokoškolským vzděláním a třetinu, 31 % tvořili návštěvníci se základním vzděláním, vyučení či s vyšším odborným vzděláním. V ekonomické aktivitě dotazovaných převažovali s 52 % zaměstnanci, 19% oslovených se živí jako osoby samostatně výdělečně činné a 12 % tvořili studenti. Menšinu představují s 10 % nezaměstnaní, s 4 % důchodci a se 3 % maminky na mateřské dovolené.

Obr. 3 šetření)

Kraj republiky, ve kterém oslovení návštěvníci v současné době bydlí (Zdroj: vlastní

Vlastní práce

38

Následuje graf, ve kterém návštěvníci hodnotili, jak jsou s jednotlivými faktory v destinaci spokojeni (1 = jsem zcela spokojen, 10 = jsem zcela nespokojen). Jelikož se rozdíly v hodnocení mezi jednotlivými návštěvníky pohybovaly v malém rozmezí a nevykazovaly extrémní hodnoty, k výpočtu jsem použila aritmetický průměr, tzn. součet všech jednotlivých položek, který jsem vydělila celkovým počtem respondentů.

Obr. 4 Grafické znázornění spokojenosti s jednotlivými faktory z pohledu návštěvníků (Zdroj: vlastní šetření)

Z grafu je patrné, že návštěvníci byli v destinaci nejvíce spokojeni s přijetím místních obyvatel. To mi bylo během dotazování častokrát řečeno, že místní obyvatelé jsou velmi přátelští a ochotní. Dalším faktorem, se kterým byli turisté nadmíru spokojeni je kvalita stravování v destinaci, i když se objevil párkrát názor, že ve Vranově nad Dyjí je nepříjemná obsluha. Také bylo kritizováno, že ve Znojmě se nachází jen malé množství rychlého očerstvení, avšak to na celkové kvalitě stravovacích zařízení nic nemění. Mezi další velmi kladně hodnotící faktory patří dostupnost a kvalita poskytovaných informací, dopravní dostupnost destinace a zážitkové aktivity destinace. I k těmto faktorům se našly připomínky, např., že se službami průvodce ve Znojemském podzemí nebyla jedna návštěvnice spokojena, jelikož se jevil, že nemá o svoji práci zájem. Zato průvodce ve Vranovském zámku dotazování chválili a s jejich službami byli velmi spokojeni. Objevil se i názor, že ve Vranově by mohlo být více turistických značení. Naopak faktor, se kterým byli dotazovaní nejméně spokojeni, byl hodnota peněz v destinaci. Tato nespokojenost se týkala hlavně historického centra Znojma, kde pro vícero návštěvníků se ceny zdály přemrštěné. Mezi další spíš negativní

Vlastní práce

39

komentáře bych zařadila ty, že v centru Znojma je velký provoz a chtělo by vybudovat více pěších zón, a také, že místní cyklobus jezdí minimálně. Další připomínky se vztahovaly k nedostatku veřejných toalet v centru Znojma. Naopak bylo pochváleno pěkně zrekonstruované centrum a Znojemské podzemí. Ve Vranově nad Dyjí byl kritizován nedostatek zeleně ve městě, málo obchodů se suvenýry a výskyt vícero vietnamských obchodů. Když si uvědomíme, že škála má rozmezí 1 – 10, tedy stupeň 5 lze označit za průměr, celý tento graf ukazuje na nadmíru spokojené návštěvníky Znojemska a Podyjí. Jeho hodnoty se pohybují v rozmezí 2,50 – 4, což je známka, že turistický region Znojemsko a Podyjí má návštěvníkům co nabídnout.

4.4 Výsledky dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty v destinaci Znojemsko a Podyjí V rámci šetření bylo osloveno 110 podnikatelských subjektů působících v cestovním ruchu. Tyto subjekty byly vybrány pomocí oficiálních stránek města Znojma, které jsou zaměřeny na Znojmo a jeho nejbližší okolí, na Vranovskou přehradu a NP Podyjí. V rámci šetření byla oslovena stravovací zařízení, ubytovací zařízení, kulturní a sportovní zařízení, informační centra a cestovní kanceláře/agentury. Tyto subjekty byly osloveny formou emailu, ale jelikož se nedostavila návratnost, s jakou jsem počítala, přistoupila jsem k formě telefonního dotazování. Jak jsem již zmínila v metodice, dotazník je rozdělen na dvě části. První část je věnována přisuzování významnosti jednotlivým faktorům ovlivňujících kvalitu dané destinace, část druhá je zaměřena na hodnocení spokojenosti s fungováním místního destinačního managementu. Struktura oslovených podnikatelských subjektů se skládala z 35 % ubytovacích zařízení, 28 % stravovacích zařízení, 20 % tvořila kulturní a sportovní zařízení, 10 % tvořily cestovní kanceláře či agentury a v rozsahu 7 % byla oslovena Informační centra. Většina, 95 % oslovených podnikatelských subjektů, byla zastoupena místními obyvateli. Celkem 97 % dotazovaných tvořili provozovatelé služeb cestovního ruchu, 3 % dosáhli zástupci destinačního managementu oblasti a 2 % z oslovených byli pracovníci veřejné správy. Následuje graf, kdy podnikatelské subjekty hodnotily stejné faktory jako návštěvníci, ale z odlišného pohledu, tedy přisuzovaly jednotlivým faktorům stupeň důležitosti pro danou destinaci. Dotazníkové šetření mezi podnikatelskými subjekty je navíc rozšířeno o pět faktorů oproti dotazníkům v rámci šetření mezi návštěvníky. (1 = faktor s nejvyšším významem, 10 = faktor s nejnižším významem.)

Vlastní práce

40

Obr. 5 Grafické znázornění důležitosti jednotlivých faktorů z pohledu podnikatelských subjektů (Zdroj: vlastní šetření)

Z grafu lze vyčíst, že pro oslovené podnikatelské subjekty jsou nejdůležitějšími faktory dostupnost a kvalita poskytovaných informací, unikátnost destinace a stravování v destinaci. Nejméně, avšak také důležité, jsou faktory jako dopravní dostupnost destinace, předpříjezdová komunikace s destinací a nabídka produktových balíčků. Musíme si zde opět uvědomit, že škála má desetistupňové rozmezí, proto je potřeba říci, že všechny tyto faktory jsou z pohledu podnikatelských subjektů více než důležité. Mezi další faktory, jež byly ze strany podnikatelských subjektů hodnoceny, jako velmi důležité patří dobře fungující aktivní destinační management a aby byli se svoji činností spokojeny jak podnikatelské subjekty, tak i místní obyvatelé. Na podobné úrovni v grafu se nachází faktory jako vzájemná spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, a aby byla respektována ekonomická, ekologická a sociální udržitelnost. Na tyto faktory, ovlivňující kvalitu destinace Znojemsko a Podyjí byly podnikatelské subjekty vyzvány, aby vyjádřily na stupnici 1-10 míru jejich souhlasu, resp. spokojenosti. (1 jsem zcela spokojen, 10-jsem zcela nespokojen). Výsledky lze vidět v následujícím grafu.

Vlastní práce

41

Obr. 6 Grafické znázornění spokojenosti s jednotlivými faktory z pohledu podnikatelských subjektů (Zdroj: vlastní šetření)

Z grafu je patrné, že podnikatelské subjekty s těmito faktory výrazně spokojeny nejsou. Nejlépe byl ohodnocen faktor, který vypovídá, že místní obyvatelé jsou spokojeni s kvalitou života. Nejhůře pak faktor, který uvádí, že v destinaci funguje aktivní destinační management. Stále ale platí škála 1 – 10, takže poměrově se jedná o hodnoty pohybující se kolem průměrné spokojenosti, tedy čísla 5. Z grafu tedy vyplývá, že podle podnikatelských subjektů, aktivní destinační management nefunguje úplně optimálně. Dva respondenti se kriticky vyjádřili i svými komentáři, že aktivní management nefunguje dobře, a že by s tím měly místní organizace začít něco dělat. Objevil se jeden komentář, který navrhuje více zapojit místní obyvatele. Oslovené podnikatelské subjekty měly dále připomínky k městu Znojmu, kterým se nelíbí přemrštěné ceny v centru a velká konkurence v destinaci. Je zde podle nich zapotřebí rozšířit nabídky služeb. Na druhou stranu se zde objevil názor, že město respektuje své obyvatele a snaží se jim vyjít vstříc. K Vranovu nad Dyjí a Vranovské přehradě zazněly názory, že by měla být, co nejdříve, dořešena lodní doprava na řece Dyji z hlediska konkurence. Dále zajistit větší podporou ze strany města a to například efektivnějším marketingem přilákat více lidí a zvýšit povědomí o destinaci i mezi cizinci. K Národnímu parku Podyjí zazněla jen jedna připomínka, a to že vhodnou formou je potřeba poskytovat více informací i o této destinaci. Další graf srovnává oněch 15 faktorů spokojenosti hodnocenými mezi návštěvníky a stejných 15 faktorů hodnocených z pohledu podnikatelských subjektů, kteří jim přisuzovali míru důležitosti.

Vlastní práce

Obr. 7 šetření)

42

Grafické znázornění srovnání škály důležitosti se škálou spokojenosti (Zdroj : vlastní

Graf je seřazen podle stupňů spokojenosti, začíná faktorem, s kterým byli návštěvníci nejvíce spokojeni (přijetí místními obyvateli v destinaci) a končí faktorem, se kterým byli nejvíce nespokojeni (hodnota peněz v destinaci). Tento graf jsem ve své práci použila proto, aby bylo možné vidět, jak jednotlivé faktory, jež jsou pro podnikatelské subjekty důležité, jsou vnímány z hodnotícího pohledu návštěvníků destinace Znojemsko a Podyjí. K tomuto pozorování slouží i tabulka uvedená níže, kde jsou rozdíly ve srovnání vidět v číselné podobě, což je v našem případě přehlednější. Od poměrového ukazatele pro důležitost byl odečten poměrový faktor pro spokojenost. Výsledek lze pozorovat v sloupci s popisem “rozdíl“.

Vlastní práce

43

FAKTORY

DŮLEŽITOST

SPOKOJENOST

ROZDÍL

Hodnota peněz v destinaci Unikátnost destinace Image destinace Ochrana a pocit bezpečí Přírodní atraktivity Dostupnost poskytovaných informací Ubytování v destinaci Nabídka produktových balíčků Stravování v destinaci Místní doprava v destinaci Kulturně společenské atraktivity Zážitkové aktivity v destinaci Přijetí místními obyvateli Předpříjezdová komunikace s destinací

3,14 2,95 3,09 3,01 3,29 2,93 3,14 3,54 2,96 3,52 3,25 3,19 3,05 3,56

4,02 3,41 3,24 3,04 3,2 2,8 3 3,38 2,78 3,32 3,02 2,9 2,7 2,96

-0,88 -0,46 -0,15 -0,03 0,09 0,13 0,14 0,16 0,18 0,2 0,23 0,29 0,35 0,6

Dopravní dostupnost destinace

3,58

2,9

0,68

Tab. 1

Srovnání důležitosti se spokojeností (Zdroj: vlastní šetření)

Velký rozdíl lze pozorovat u faktoru týkajícího se hodnoty peněz v destinaci. Oslovené podnikatelské subjekty tomuto faktoru daly nemalý význam, avšak ve vnímání zákazníka si stojí nejhůře. Podobně je na tom i faktor „Unikátnost destinace“, který je pro podnikatelské subjekty důležitý, avšak návštěvníci ho ohodnotili jako jeden z nejslabších. Naopak v případě faktorů ohledně dopravní dostupnosti destinace a předpříjezdové komunikace je tomu naopak. Podnikatelské subjekty jim daly spíše menší váhu, přitom tyto faktory lze považovat za ty, které také velmi přispívají z hlediska návštěvníků ke zvyšování kvality v této oblasti. Nejmenší rozdíl lze pozorovat u faktoru týkající se ochrany a pocitu bezpečí. Byla mu přiřazena důležitost na stupni číslo 3 a velmi podobně ji ohodnotili i oslovení turisti. Následuje graf, ve kterém jsou znázorněny všechny kvalitativní faktory a jejich vztah k celkové spokojenosti se službami v destinaci Znojemsko a Podyjí.

Vlastní práce

Obr. 8 ření)

44

Grafické znázornění hodnocení spokojenosti pro všechny faktory (Zdroj: Vlastní šet-

Škála pro hodnocení má rozmezí 1 – 10, tedy číslo 5 je hranice, která respondenty rozděluje na spokojené (1- 4) a nespokojené (6 -10). Z grafu je zřejmé, že dotazovaní návštěvníci jsou více než spokojeni. Pro základní orientaci slouží průměrná hodnota celkové spokojenosti, v našem případě 3,1. Z grafu je možno vyčíst jaké faktory tuto celkovou spokojenost ovlivňují nejvíce a jaké naopak nejméně. Nejkladněji byly hodnoceny následující faktory – přijetí místními obyvateli, kvalita stravování v destinaci, dostupnost a kvalita poskytovaných informací a dopravní dostupnost. Na druhou stranu fakory, které přispěly ke snížení celkové spokojenosti byly v první řadě, hodnota peněz v destinaci, dále že destinace není pro návštěvníky tolik unikátní, a že je zde omezená nabídka produktových balíčků.


45

5 Diskuze a doporučení Tato práce je zaměřena na kvalitu destinace Znojemsko a Podyjí a na kvalitu služeb v ní poskytovaných. Kvalita vyjadřuje určitou vlastnost výrobku či služby a tedy míru uspokojení potřeby návštěvníka. Nejdůležitější postavení má koncový článek - zákazník. On sám si určuje své požadavky a preference a kvalitu může ocenit různými způsoby. Dobré ohodnocení asi nejlépe vyjádří opakovanou návštěvou, jak dané destinace, tak jednotlivých ubytovacích či stravovacích zařízení. V této diskuzi bychom se měli zamyslet jak tedy zákazníka přesvědčit o koupi, v našem případě o návštěvě právě dané celé oblasti Podyjí. Cestovní ruch není jen o pohybu z bodu A do bodu B. Je v něm obsáhlý celý balíček služeb a činností, jenž spolu navzájem souvisí. Jedná se o vše, čím klient při plánování a uskutečnění pobytu v destinaci prochází. A návštěvník celý tento balíček, chtě nechtě, i jako celek hodnotí. Samozřejmě na prvním místě je kvalita, kterou destinace nabízí, obzvlášť v době sílící konkurence. Není skoro jiná možnost, než se zaměřit právě na kvalitu či na služby/produkty, kterými se může daná oblast odlišit. Podle výsledků dotazníkového šetření mezi návštěvníky lze říct, že destinace Znojemsko a Podyjí si stojí velmi obstojně. Velmi dobře byly vyhodnoceny faktory týkající se přijetí místními obyvateli, dopravní dostupnosti destinace a dostupnosti a kvality poskytovaných informací. Samozřejmě zaznělo i několik negativních názorů, ale těch pozitivních bylo mnohoznačně více. Nejméně spokojeni byli návštěvníci s hodnotou peněz v destinaci. Mohlo by to být ovlivněno tím, že destinaci navštěvuje hodně studentů či naopak více lidí v pokročilém věku. Nebo vyšší ceny mohou být výsledkem malé konkurence v oblasti. Jelikož v dotazníkovém šetření se faktor ohledně hodnocení produktových balíčků umístil mezi ty, které byly nejhůře hodnocené, navrhovala bych vytvoření více společných produktů, tedy produktových balíčků, které by potenciálnímu zákazníkovi poskytly kompletní nabídku celé oblasti Podyjí. Tímto způsobem by mohlo dojít k většímu uspokojení potřeb zákazníků a ke snížení nákladů na propagaci, která v dnešní době není nejlevnější, a kterou si navíc poskytovatelé služeb cestovního ruchu hradí sami ze svých finančních prostředků. Stál by za úvahu vznik organizace, která by se zabývala komplexně řízením cestovního ruchu v celé oblasti a zabývala se tvorbou právě balíčků služeb. Důležité je i to, aby to byla taková nabídka, která by pokryla návštěvnosti po celém regionu. K tomu, aby tato organizace vznikla, by byla nutná velká dávka spolupráce a navazování partnerství v rámci regionu. Navíc by se tato organizace měla zaměřit i na turisty zahraniční, aby zvýšila návštěvnost Znojemska a Podyjí, především na Rakousko, Slovensko a Polsko. Dalším nezbytným článkem, u něhož je důležité, aby fungoval na 100%, je činnost destinačního managementu. Destinační management má za hlavní úkol koordinovat činnost všech zájmových skupin, jež se podílejí na rozvoji cestovního ruchu v destinaci. Z výsledků dotazníkového šetření mezi podnikatelskými subjekty destinace Znojemska a Podyjí lze usuzovat, že aktivní destinační ma-


46

nagement nefunguje tak, jak by měl. Organizací zde nalezneme povícero. Jak jsem již zmiňovala ve své práci, důležitou roli zde hraje Tourist region Podyjí, Znojemský regionální rozvoj a Znojemská beseda. Zdaleka však nejsou jediné, které se aktivně podílejí na managementu cestovního ruchu. Jedná se především o Znovín Znojmo a.s., místní akční skupina (dále MAS), Živé pomezí Krumlovsko - Jevišovicko nebo MAS Znojemské vinařství. Dle výsledků lze určit, že jistá spolupráce mezi těmito organizacemi existuje, ale zřejmě není považována za dostačující. Je to škoda, jelikož při větší spolupráci by mohla být jimi vytvořena ucelenější nabídka jak pro destinaci, tak i jejich turistických produktů, což by znamenalo větší přínos pro všechny. K velmi podobnému závěru dospělo hodnocení spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Také zde můžeme vidět jistou formu spolupráce, ale nikoli na vysoké úrovni, jež by si právě tento, důležitý předpoklad pro fungování cestovního ruchu, zasluhoval. Možný problém vidím v nedostatečném informování všech zúčastněných subjektů o výhodách společné spolupráce. Toho by šlo docílit pomocí rozeslání hromadných emailů či telefonických hovorů, kde by jim bylo vysvětleno a odůvodněno jaké přínosy by společné partnerství mohlo mít. Či uspořádat přednášku s touto tématikou, na kterou by mohli být pozváni různí potenciální partneři. Zároveň by mohla být probrána tématika nespokojenosti podnikatelských subjektů se svojí činností v destinaci, jež vyšla také v rámci dotazníkového šetření. Určitě je na místě oslovit i veřejnost, tzn. místní obyvatelstvo, které by mohlo přispět svými návrhy a názory. Další silnou zbraní v oslovení zákazníka a jeho následném hodnocení služby či produktu je jistě marketing a propagace destinace. Dostat se do podvědomí zákazníků, zaujmout a donutit je ke koupi produktů či služeb právě v naší destinaci. Řekla bych, že Znojmo a jeho blízké okolí (včetně Vranova nad Dyjí a Vranovskou přehradou) je propagováno dostatečně pomocí tištěných materiálů, webových stránek či prezentací na veletrzích cestovního ruchu. Bohužel jen málokdo si tento region spojí i s krásami NP Podyjí. Právě zde lze vidět, že organizace cestovního ruchu opravdu nefungují dostatečně a opomněly tak značný potenciál této přírodní atraktivity. Tady by mohl nastat problém ve správném zacílení, jelikož v propagaci Znojma a okolí je kladen důraz spíše na atraktivity historické, kulturní a sportovně- rekreační. V případě zvýšené propagace NP Podyjí by mohl region nalákat více turistů a ještě více zvýšit rozmanitost této destinace. Právě NP Podyjí je pro tento region unikátní, ale podle dotazníkového šetření mezi návštěvníky, je to v jisté míře opomíjeno. Navíc k tomuto faktoru se podnikatelské subjekty vyjádřili, že patří k jedněm z nejdůležitějších. V tomto případě bych doporučovala vytvoření jednotného loga a tedy jednotné propagace pro celou oblast Podyjí, která by pak v povědomí stávajících i potenciálních zákazníků utvářela jednotný vizuální styl, jenž by spojoval destinaci s konkrétní značkou. Značka destinace nám totiž dává jistou informaci a ujištění o určité popularitě a důvěryhodnosti destinace a usnadňuje návštěvníkovi orientaci v nabídce destinací.

Závěr

47

6 Závěr Tato práce měla poukázat na kvalitu destinace Znojemska a Podyjí z dvou různých pohledů. Jak z pohledu návštěvníka, tak z pohledu poskytovatele služeb čili podnikatelského subjektu. První čtyři kapitoly jsou věnovány teoretickým poznatkům z oblasti cestovního ruchu, kvality služeb, marketingu destinace a subjektům, které se podílí na celkové tvorbě kvality v destinacích. V páté kapitole se věnuji už konkrétní destinaci Znojemsko a Podyjí, v níž jsou uvedené faktory, které ovlivňují cestovní ruch a jeho rozvoj. Konkrétně se jedná o faktory lokalizační, jež jsou dány územím a jsou prakticky neměnné, realizační, jež umožňují danou oblast dosáhnout a využít a faktory selektivní neboli stimulační, které stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Důraz je kladen na přírodní a kulturně – historické atraktivity, na aktivity jako je cyklistika, turistika a na rekreaci převážně v oblasti Vranovské přehrady. Také pojednává o třech hlavních organizacích v destinaci a o jejích činnostech. Následně má bakalářská práce obsahuje dvoje dotazníkové šetření. Jedno proběhlo mezi návštěvníky destinace a druhé mezi podnikatelskými subjekty. Obě tato šetření byla vyhodnocena pomocí grafů a následně okomentována. Obecně lze říci, že tato destinace byla vyhodnocena velmi příznivě z obou pohledů. Splnila očekávání a předpoklady i náročných turistů a lze tvrdit, že Znojemsko a Podyjí je silnou destinací se značným potenciálem a s lepší a účinnější spoluprací všech zapojených subjektů do cestovního ruchu může být hojně vyhledávanou oblastí pro turisty z celé České republiky a blízké ciziny. Na závěr uvádím diskuzi, v níž rozebírám jednotlivé kroky, které by mohly přispět k lepšímu fungování a k rozvoji cestovního ruchu včetně doporučení, jak lépe oslovit zákazníka a tím ovlivnit i jeho rozhodování a hodnocení destinace. Značnou podporou v rozvoji cestovního ruchu v tomto regionu tvoří NP Podyjí se svým okolím. Také spojení vinařství s cestovním ruchem se ukázal jako vynikající nápad. Vinařská turistika či cykloturistika každý rok přiláká tisíce návštěvníků. V neposlední řadě historicko – kulturní základna je zde také velmi silná a pestrá, od historických památek po hudební akce na velmi vysoké úrovni. Podyjí svým rozmanitým reliéfem představuje ideální oblast pro rekreaci a odpočinek, zároveň pro náročné aktivní vyznavače již jmenovaných sportů.


48

7 Seznam použité literatury DOLEŽAL, Jan, Pavel MÁCHAL a Branislav LACKO. Projektový management podle IPMA. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 507 s. ISBN 978-80-247-2848-3. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-x. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-2470202-9. HOROVITZ, Jacques. Jak získat zákazníka: Kvalita služeb. 1 vyd. Praha: Management Press, 1994, 134 s. ISBN 80-85603-45-4. INDROVÁ, Jarmila. Mezinárodní cestovní ruch: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 92 s. ISBN 978-80-245-1287-7. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 1041 s. ISBN 978-80-247-1545-2. KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 98 s. ISBN 80-245-0439-1. MATEIDES, Alexander a Jaroslav ĎAĎO. Služby: teória služieb, marketing služieb, kvalita v službách, služby zákazníkom a meranie spokojnosti s nimi. Bratislava: Miroslav Mračko, 2002, 750 s. ISBN 80-8057-452-9. NEJEDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011, 204 s. ISBN 978-80-735-7673-8. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. ISBN 80-247-1014-5. PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací: strategický a taktický management. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 208 s. ISBN 978-80247-3749-2.


49

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-80-7375-333-7. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb: efektivně a moderně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. VEBER, Jaromír, Marie HŮLOVÁ a Alena PLÁŠKOVÁ. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce: legislativa, systémy, metody, praxe. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2006, 358 s. ISBN 80-7261-146-1 ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

VAJČNEROVÁ, I., ŠÁCHA, J., RYGLOVÁ, K.: Using the principal component analysis for evaluating the quality of a tourist destination. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2012, LX, No. 2, pp. 449-458 VAJČNEROVÁ, I., RYGLOVÁ, K.: Approaches to the quality management in tourism services. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2010, LVIII, No. 6, pp. 607–612

Adresář: Informace: Znojmo. Znojmo: Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 201205-10]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/vismo/ou.asp?podtyp=2&id_org=19341&hledani=1 &di_typZarizeni_h=4648&p1=4899 Cyklotrasy, cykloturistika - Vranovsko, NP Podyjí. Vranov nad Dyjí, Vranovská přehrada, NP Podyjí - ubytování, rekreace [online]. 2007 - 2011 [cit. 2012-0415]. Dostupné z: http://www.cykloturistika.vranovnaddyji.cz/ Statistická ročenka Jihomoravského kraje-1. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: . Demografie, kriminalita, nezaměstnanost, průměrná mzda, zdravotní stav, nemoci, obec Znojmo. Odhad nemovitosti ,tržní cena, znalecký posudek, dědictví [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.odhadonline.cz/statistika-kriminalita-nezamestnanost-prumernamzda-nemoci-obec-znojmo-okr-znojmo/#nemoc


50

Enterprise plc, s.r.o. Podyjí - reservační a infirmační systém [online]. 1998 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.33.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=95884&lng=&menu = Home | Hudební festival Znojmo. Hudební festival Znojmo [online]. 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.hudbaznojmo.cz/festival/ Hrad Bítov. Průvodce po Česku [online]. 2000 - 2007 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.pruvodce.com/bitov/ Knížecí rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny: 77 Divů Znojma. Znojmo. Znojmo: Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 2012-05-7]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/1-knizeci-rotunda-panny-marie-a-sv-kateriny/d2579/p1=4894 Loucký klášter: 77 Divů Znojma. Znojmo. Znojmo: Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 2012-05-7]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/13-louckyklaster/d-2603/p1=4894 ManagementMania.com - Kvalita (jakost). ManagementMania.com [online]. 2011 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://managementmania.com/kvalita-jakost Místní akční skupina Znojemské vinařství. COT Business [online]. 2002 - 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040815657 Národní park Podyjí. PŘÍRODA.cz [online]. 2004 - 2011 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.priroda.cz/clanky.php?detail=281 Památky města Moravský Krumlov. Moravský Krumlov [online]. 2009 - 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.mkrumlov.cz/pamatky-mesta.html Podyjí - Jižní-Morava.info. Jižní-Morava.info [online]. 2007 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.info/podyji/ Radniční věž: 77 Divů Znojma. Znojmo. Znojmo: Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 2012-05-7]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/18-radnicni-vez/d2831/p1=4894 Rekreace Vranov nad Dyjí (Vranovská přehrada, NP Podyjí, Vranovsko). Vranov nad Dyjí, Vranovská přehrada, NP Podyjí - ubytování, rekreace


[online]. 2007 2011 [cit. http://www.rekreace.vranovnaddyji.cz/

51

2012-04-15].

Dostupné

z:

Reprezentační interiéry. Oficiální stránky Zámku Vranov nad Dyjí [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.zamek-vranov.cz/prohlidkoveokruhy/reprezentacni-interiery-1/ Tipy na výlet - Vranov nad Dyjí, Vranovsko, NP Podyjí. Vranov nad Dyjí, Vranovská přehrada, NP Podyjí - ubytování, rekreace [online]. 2007 - 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.okoli.vranovnaddyji.cz/ Touristregion Podyjí. Touristregion Podyjí [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.touristregionpodyji.cz/trp.html Vyhlídky NP Podyjí. Národní park Podyjí [online]. 2007 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.nppodyji.cz/vyhlidky Zasedání členů TOURIST REGION PODYJÍ: Znojmo. Znojmo : Titulní stránka [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/zasedani-clenu-tourist-region-podyji/d24180/p1=1002 Znojemská - MVS. Aktuálně - Moravské vinařské stezky [online]. 2010 - 2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.stezky.cz/cze/trasy/vinarske_stezky/znojemska.htm Znojemská Beseda: Znojmo. Znojmo: Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 201205-10]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/znojemska-beseda/os1025/p1=4895 Znojemské památky: 77 Divů Znojma. Znojmo. Znojmo: Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/znojemske-pamatniky/ds-1155/archiv=0&p1=4894 Znojemské podzemí. Turistický.net - katalog ubytování v ČR [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.turisticky.net/tipy/znojemske-podzemi Znojemské vinobraní 2012. Znojmo informační server města [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.znojmo.biz/znojemske-vinobrani2012.php Znojemský hrad: 77 Divů Znojma. Znojmo. Znojmo: Titulní stránka [online]. 2008 [cit. 2012-05-7]. Dostupné z: http://www.znojmocity.cz/17-znojemskyhrad/d-2830/p1=4894


52

Znojemský rozvoj. Znojemský rozvoj [online]. 2009 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://rozvoj.vyklikejsi.cz/index.php?clanek=e4f966af3b6f8360a37e311c5ce39 83b Znojmo - Loucký klášter. Znojmo informační server města [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.znojmo.biz/pamatky-turistickecile/loucky-klaster.html Znojmo - Znojemský hrad. Znojmo informační server města [online]. 2011 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.znojmo.biz/pamatky-turistickecile/znojemsky-hrad.html

Přílohy

53

8 Přílohy 1. Průzkum spokojenosti návštěvníků turistické destinace Znojemsko a Podyjí 2. Kvalita turistické destinace Znojemsko a Podyjí 3. Abecední seznam oslovených podnikatelských subjektů

Přílohy

54

Příloha č. 1 Průzkum spokojenosti návštěvníků turistické destinace Znojemsko a Podyjí Kvalita destinace

Vážená paní/ Vážený pane, jsme velice rádi, že jste se rozhodli strávit Vaši dovolenou v destinaci Znojemsko a Podyjí. Naším cílem je vyhodnotit kvalitu této destinace na základě spokojenosti návštěvníků. Za tímto účelem probíhají pravidelné průzkumy spokojenosti s cílem zjistit názory našich klientů. Na základě zjištěných údajů se snažíme zdokonalovat poskytované služby, zefektivnit práci našich zaměstnanců a tím zajistit maximální spokojenost Vás zákazníků. 1.U následujících otázek zakroužkujte, prosím, na stupnici 1 až 10 (1 = jsem zcela spokojen, 10 = jsem zcela nespokojen) míru Vaší spokojenosti s následujícími faktory ovlivňujícími kvalitu destinace. Pokud nemáte vlastní zkušenost k odpovědi, pak zakroužkujte možnost, která je podle Vás nejpravděpodobnější. 1 Přírodní atraktivity Kulturně společenské atraktivity Kvalita ubytování v destinaci Kvalita stravování v destinaci Rozsah a kvalita zážitkových aktivit v destinaci (sportovní, kulturní vyžití atd.) Dopravní dostupnost destinace Místní doprava v destinaci Dostupnost a kvalita poskytovaných informací (Turistická informační centra) Před-příjezdová komunikace s destinací (např. rezervace ubytování)

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Přílohy

55

Přijetí místními obyvateli Nabídka produktových balíčků Image destinace Hodnota peněz v destinaci (ceny služeb) Ochrana a pocit bezpečí včetně vybavenosti zdravotními službami Unikátnost destinace Celková spokojenost s kvalitou destinace 2. Nyní můžete, prosím, vyjádřit Vaše další připomínky k pobytu v destinaci: 3. Pohlaví žena muž 4. Věk 15 - 30 let 31 - 50 let 51 let a více 5. Nejvyšší dosažené vzdělání •

základní

•

vyučen/a střední s maturitou

• • •

vyšší odborné vysokoškolské

6. Ekonomická aktivita • •

zaměstnanec OSVČ

Přílohy • • • • •

56

důchodce (i invalidní) student na mateřské či rodičovské dovolené nezaměstnaný jiné

7. Kraj republiky, ve kterém v současné době bydlíte • • • • • • • • • • • • • •

Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Praha Středočeský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Vysočina Pardubický kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Přílohy

Příloha č. 2

57

Kvalita turistické destinace Znojemsko a Podyjí

Kvalita destinace

Vážená paní/ Vážený pane, v rámci výzkumu kvality turistické destinace Znojemsko a Podyjí si Vás dovolujeme zapojit do prováděného průzkumu a požádat Vás o odpovědi na níže uvedené otázky. Vyplnění dotazníku Vám zabere přibližně 5 minut. Všechny údaje, které nám poskytnete, zůstanou anonymní. 1. Pro každý faktor zvolte na stupnici 1 až 10 (1-faktor s nejnižším významem, 10-faktor s nejvyšším významem) důležitost, kterou mu přisuzujete při hodnocení kvality destinace. Pokud nemáte vlastní zkušenost či názor na uvedený faktor, pak označte možnost, která je podle Vás nejpravděpodobnější nebo se s ní dokážete nejvíce ztotožnit. Vysvětlivky k faktorům označeným hvězdičkou naleznete na konci dotazníku. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Přírodní atraktivity Kulturně společenské atraktivity Ubytování Stravování Zážitkové aktivity Dopravní dostupnost Místní doprava Dostupnost a kvalita informací (TIC, směrové tabule) Před-příjezdová komunikace (propagace a distribuce služeb, rezervace) Přátelské přijetí místními obyvateli Produktové balíčky Image destinace

Přílohy

58

Úroveň cen služeb a zboží Pocit bezpečí (kriminalita, politická situace) Aktivní destinační management * Private - Public - Partenrship ** Respektování ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti *** Spokojenost podnikatelů s činností **** Spokojenost místních obyvatel ***** Unikátnost destinace 2. V případě, že považujete za významný jiný faktor, uveďte ho a přiřaďte mu důležitost (např. ochota obyvatel 8).

3. U následující otázky zakroužkujte, prosím, na stupnici 1-10 míru Vašeho souhlasu, resp. spokojenosti s následujícími faktory ovlivňujícími kvalitu destinace Znojemska a Podyjí. (1-jsem zcela spokojen, 10-jsem zcela nespokojen). Pokud nemáte vlastní zkušenost k odpovědi, pak zakroužkujte možnost, která je podle Vás nejpravděpodobnější. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 V destinaci funguje aktivní destinační management. Spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem funguje úspěšně. V destinaci je respektována ekonomická, ekologická a sociální udržitelnost CR. Místní podnikatelé jsou spokojeni se svou činností v destinaci. Místní obyvatelé jsou spokojeni s kvalitou života v destinaci.

Přílohy

59

4. Vyberte skupinu, do které patříte: Lze vybrat i více možností. • • • • •

Místní obyvatel Provozovatel služeb cestovního ruchu Zástupce destinačního managementu oblasti Pracovník veřejné správy Jiná možnost, jaká:

5. Nyní můžete, prosím, vyjádřit Vaše další připomínky a názory:

* Aktivní destinační management - Existence aktivní organizace, která se zabývá rozvojem cestovního ruchu v destinaci, tvorba pozitivního image destinace, zajištění marketingových aktivit cestovního ruchu, atd. ** PPP - Spolupráce podnikatelů (např. hotely, pensiony, restaurace, vinařství) s městským úřadem, turistickým informačním centrem, policií, správou národního parku atd. *** Respektování ekonomické, ekologické a sociální udržitelnosti - Soulad výstavby infrastruktury s přirozeným prostorem destinace, ochrana kulturního dědictví (stavební památky, folklór, regionální kuchyně), ochrana přírodního prostředí, zapojení místních obyvatel (místní produkty, místní podnikatelé). **** Spokojenost podnikatelů s činností - Jsou místní podnikatelé spokojeni s podporou jejich činnosti (podpora ze strany města, možnost zapojení do plánu rozvoje, poradenská činnost pro získání dotací atd.) ***** Spokojenost místních obyvatel s činností - Jsou místní obyvatelé spokojeni s kvalitou života v destinaci (přihlíží město k jejich názorům, pociťují pozitivní nebo negativní vlivy rozvoje cestovního ruchu, např. zlepšení infrastruktury, velká koncentrace turistů v oblasti, vysoké ceny).

Přílohy

60

Příloha č. 3 Abecední seznam oslovených podnikatelských subjektů v destinaci Znojemsko a Podyjí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37.

Agentura Vinside Agroturistický areál Osada Albergo agency Althanský palác Ampelos, šlechtitelská stanice ATC Mexico Autokemping AZ - Agentura Znojemia Bakchus aktivity Bowling bar CA Krásná Tour CA Sunday Agency Café - Restaurant Amanita CAFE HALL Cafe Restaurant-Phoenix Caffe Bar La Passion Camp Bítov Camp Pláž CK ABC TOURS CK ČAS ZNOJMO CK Čedok CK Exim Tours Cukrárna - Kavárna Brtník Cykloklub Kučera Čínská restaurace Dům porozumění Dům umění Galerie Slovanská epopej Galerie Taurus Horse Farm Lechovice Hospoda U lesa Hospoda U Švestků Hospoda U Třísky Hostinec U Všetečků Hostinec U Drbalů Hostinec U rybníka Hotel "N"

Brněnská 523, 671 82 Dobšice Sklepní 107, 669 02 Hnanice Horní nám. 3, 669 02 Znojmo Horní náměstí 3, 669 02 Znojmo Vrbovec 274, 671 24 Vrbovec Olbram, Kostel 193, 671 51 Kravsko Vémyslice, 671 42 Vémyslice Sokolská 1268/24, 669 00 Znojmo Štítary 671 02, Vranovská pláž Přímětice 535, 669 04 Znojmo 17. listopadu 846/17, 669 02 Znojmo Dr. Horákové 3687, 66900 Znojmo Pražská 19, 669 02 Znojmo F.J.Curie 3302/5, 669 02 Znojmo Bezručova 931/7, 669 02 Znojmo Náměstí 103, 671 28 Jaroslavice Bítov 64, 671 07 Uherčice Štítary 149, Vranovská pláž Velká Michalská 186, 66900 Znojmo Dobšická 2295/2, 66900 Znojmo nám. Svobody 209, 669 00 Znojmo Kovářská 315/16, 66902 Znojmo 2 Obroková 282/21, 669 02 Znojmo Vídeňská 25, 66902 Znojmo Studentská 4, 669 02 Znojmo Slepičí trh 2, 669 01 Znojmo Masarykovo nám. 11, 669 01 Znojmo Zámecká 1, 672 01 Mor. Krumlov Malá Michalská 4, 669 01 Znojmo Lechovice 149, 671 63 Lechovice Mašovice 137, 669 02 Mašovice Čížov 153, 671 02 Horní Břečkov Čížov 93, 671 02 Horní Břečkov Lukov 76, 669 02 Znojmo Bezkov 30, 669 02 Znojmo Podmolí, 669 02, Znojmo Křížové nám. 62, 669 04 Přímětice

Přílohy

38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77.

Hotel Club Hotel Epopej Hotel Happy Star Hotel Kárník Hotel LAHOFER Hotel Motorest E 59 Hotel Pod Zámkem Hotel Potok Hotel Prestige Hotel Savannah Hotel Vranov Hotel Zámek Kravsko Hotel Zetocha Chata Vranov Chatová osada U Tobogánu Inf. centrum svazku Daníž Jihomoravské muzeum Knihovna a inf.centrum Dobšice Knihovna a informační centrum Lena Plus s.r.o. Letní kino Miroslav Lidový dům Městské informační centrum Městské kulturní a inf. Centrum Muzeum - stálá expozice Muzeum motorismu Muzeum a informační centrum NA PERKU Na Větrné Šulková Hana Návštěvnické centrum Znovínu Návštěvnické středisko NP Podyjí Nikal s.r.o. Pension Kulíšek Penzion Archa Penzion Černý sklep Penzion Jesuitská Penzion MORAVA Penzion U císaře Zikmunda Penzion U Hrádku Penzion U Benziny

61

Vranovská Ves 38, 671 51 Vran Ves nám Masaryka,672 01 Mor. Krumlov Hnanice 111, 669 02 Hnanice Zelenářská 25, 669 00 Znojmo Veselá 13, 669 02 Znojmo Oblekovice 349, 671 81 Znojmo Náměstí 45, 671 02 Vranov nad Dyjí Bezkov 80, 669 02 Znojmo Pražská 100, 669 02 Znojmo Chvalovice-Hatě 198,669 02 Znojmo Hamry 254, 671 03 Vranov nad Dyjí Kravsko 43, 671 51 Kravsko Hevlín 53, 671 69 Hevlín Štítarský les 782, 671 02 Štítary Vranovská pláž, 671 00 Štítary Znojemská 79, 669 02, Hnanice Přemyslovců 6, 669 01 Znojmo Za Sokolovnou 9, 671 82 Dobšice Božice 380,671 64 Božice Krylova 535/11 , 669 04 Znojmo kino v parku, 671 72 Miroslav Dělnická 22, 669 02 Znojmo Zámecká 2, 672 01 Mor. Krumlov nám. Svobody 13, 671 72 Miroslav Kulturní dům, 671 72 Miroslav Koželužská 44, 669 02 Znojmo Vedrovice 327, 671 75 Loděnice Za Humny 3149 , 669 02 Znojmo Větrná 944, 671 67 Hrušovany Klášter, 669 02 Znojmo Čížov 176, 671 02 Čížov Lesná 102, 671 02 Lesná Michalská 7, 669 02 Znojmo Vlkova 164/4, 669 02 Znojmo Dyjská 85, 671 82 Dobšice Jezuitská 5, 669 02 Znojmo Hakenova 16, 669 02 Znojmo Horní náměstí 5, 669 02 Znojmo Lukov 25, 669 02 Znojmo Pražská 3543, 669 02 Znojmo

Přílohy

78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110.

Penzion U Mikuláše Penzion Uherčice Penzion Váš sklep Pizza U Aralky Pizzeria Circus Pizzerie v parčíku Pivnice Pod Mostem Pohostinství Polehňa Ranč Mondeta REMO-Agency Restaurace U Petra z Tasovic Restaurace Diana Restaurace Hubert Restaurace Millenium Restaurace Přehrada Restaurace Sapík Restaurace Selský dvůr Restaurace Slávie Restaurace Tři koruny Restaurace U Bazalů Restaurace U Molíků Restaurace U Vodnáře Restaurace a galerie Na Věčnosti Spálený mlýn Staré vinice Sýpka -sportovní centrum Turistické informační centrum Ubytování v soukromí – Koliba Ubytovna Suchohrdly Vinice Šobes Vlkova věž Wihag s.r.o. ZŠ Prokopa Diviše -koupaliště

62

Mikulášké nám. 47,669 02 Znojmo Uherčice 101, 671 07 Uherčice Šaldorf 76,669 02 Nový Šaldorf Pražská 10, 669 00 Znojmo Dr. Horákové 12, 669 02 Znojmo Čermákova 2322/9, 669 02 Znojmo Vídeňská třída 77, 669 02 Znojmo Přímětice 60, 669 04 Znojmo Střelice 97, 671 53 Jevišovice Bulharská 22, 669 02 Znojmo Tasovice 194, 671 25 Hodonice Jana Janského 336,669 02 Znojmo Dolní Česká 344, 669 02 Znojmo Havlíčkova 14, 669 02 Znojmo Na Hrázi 1, 671 03 Vranov nad Dyjí Brněnská 36, 671 82 Dobšice Krapkova 2, 671 29 Strachotice nám. Svobody 2, 671 72 Miroslav Havraníky 130, 669 02 Znojmo Lechovice 98, 671 63 Lechovice Únanov 11, 671 31 Únanov Bítovská 143,671 03 Vranov nad Dyjí Velká Mikulášská 11, 669 01 Znojmo Hradišťská 3130, 669 02 Znojmo Havraníky, , 669 02 NP Podyjí Jevišovice 102, 671 53 Jevišovice Náměstí 47, 671 03 Vranov nad Dyjí Lesná 49, 671 02 Lesná Sklepní dům, 669 02 Suchohrdly Národní Park Podyjí,669 02 Znojmo Kollárova, 669 02 Znojmo Havraníky 18, 669 02 Havraníky Ke škole 569/15, 669 04 Znojmo

Přílohy

63

Přílohy

64

Přílohy

65

Hodnocení kvality destinace cestovního ruchu Znojemsko a Podyjí

Recommend Documents