MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra atletiky, plavání a sportu v přírodě
Krkonoše jako cílová destinace cestovního ruchu Diplomová práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
PaeDr. Jan Ondráček, Ph.D
Bc. Jan Mach Obor: UTV
Brno, 2011
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval PaedDr. Janu Ondráčkovi, Ph.D za cenné informace a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych rád poděkoval své rodině, která mě při studiu všemocnými prostředky podporovala.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.
V Brně dne 25. dubna 2011
podpis..........................
Obsah Obsah .......................................................................................................... 4 Úvod............................................................................................................ 6 1
LOKALIZAČNÍ FAKTORY....................................................................... 7 1.1 GEOGRAFICKÁ POLOHA KRKONOŠ ........................................................... 7 1.2 KLIMA KRKONOŠ ..................................................................................... 8 1.2.1 Teplota ............................................................................................ 8 1.2.2 Srážky .............................................................................................. 8 1.2.3 Sněhová pokrývka............................................................................ 8 1.3 KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK (KRNAP) – KPN ..................................... 9 1.4 ŠPINDLERŮV MLÝN:............................................................................... 12 1.4.1 Špindlerův Mlýn v zimní sezóně .................................................... 12 1.4.2 Ski areál Špindlerův Mlýn............................................................. 13 1.4.3 Areál Svatý Petr ............................................................................ 13 1.4.4 Areál Medvědín a Horní Mísečky ................................................. 15 1.4.5 Areál Hromovka ............................................................................ 18 1.4.6 Areál Labská ................................................................................. 19 1.5 CENÍK ŠPINDLERŮV MLÝN ..................................................................... 20 1.5.1 Ceník platný pro celý Skiareál Špindlerův Mlýn........................... 20 1.5.2 Regionální Jízdné .......................................................................... 21 1.5.3 Lanová dráha – Svatý Petr a Medvědín........................................ 21 1.5.4 Lanová dráha - Labská ................................................................. 22 1.5.5 Lanová dráha – Horní Mísečky..................................................... 23 1.5.6 Lanová dráha – Hromovka ........................................................... 23 1.5.7 Bodové jízdné \ Bodové ohodnocení sjezdových tratí ................... 24 1.6 POSKYTOVANÉ SLUŽBY A BONUSY V AREÁLECH ŠPINDLERŮV MLÝN: ... 24 1.7 PEC POD SNEŽKOU ................................................................................. 26 1.7.1 Ski Pec pod Sněžkou...................................................................... 26 1.8 CENÍK SKI AREÁL PEC POD SNĚŽKOU .................................................... 29 1.8.1 Ceník platný pro celý Ski areál Pec pod Sněžkou ......................... 29 1.9 POSKYTOVANÉ SLUŽBY A BONUSY V AREÁLU PEC POD SNĚŽKOU .......... 31 1.10 JÁNSKÉ LÁZNĚ ....................................................................................... 32 1.10.1 Skiresort Černá hora..................................................................... 32 1.11 CENÍK SKIRESORT ČERNÁ HORA ............................................................ 35 1.11.1 Ceník platný pro celý Skiresort ..................................................... 35 1.12 POSKYTOVANÉ SLUŽBY A BONUSY V SKIRESORT ČERNÁ HORA ............. 38 1.13 SKIARENA KRKONOŠE............................................................................ 39 1.14 CENÍK SKIARENA KRKONOŠE................................................................. 40 1.15 POSKYTOVANÉ SLUŽBY A VÝHODY V SKIARENA KRKONOŠE ................. 40
2
VÝZKUMNÁ ČÁST ................................................................................... 41 2.1 2.2
CÍL PRÁCE .............................................................................................. 41 HYPOTÉZY PRÁCE .................................................................................. 41
2.3 3
METODIKA VÝZKUMU .......................................................................... 42 3.1 3.2
4
ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................ 41 CHARAKTERISTIKA VÝZKUMNÉHO SOUBORU ......................................... 42 POUŽITÉ METODY ................................................................................... 42
VÝSLEDKY A DISKUSE .......................................................................... 43 4.1 4.2
VÝSLEDKY ŠPINDLERŮV MLÝN ............................................................. 43 VÝSLEDKY SKIARENA ČERNÁ HORA ...................................................... 52
5
DISKUSE ..................................................................................................... 60
6
ZÁVĚRY...................................................................................................... 62
7
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................... 63 Přílohy....................................................................................................... 65 Resumé...................................................................................................... 68
Úvod Diplomová práce je empiricko- teoreticko zaměřená a zvolené téma: Krkonoše jako cílová destinace cestovního ruchu, bylo vybráno proto, že autor v daném místě žije, věnuje se aktivně sportu a dokáže tak porozumět dané problematice v regionu. Motivující fakt pro výběr tématu byl i ten, že autor se již problematice cestovního ruchu věnoval v bakalářské práci (cykloturistika) a chtěl tak zkompletovat informace z daného regionu i v zimních měsících. Jelikož zimní sporty, jakými jsou sjezdové a běžecké lyžování, jsou hlavními motivujícími prvky pro turisty, kteří přijíždějí do oblasti Krkonoš. Dnešní česká lyžařská střediska, která se nacházejí v daném regionu patří mezi nejlepší zimní areály v celé České republice. Autor tak chtěl tyto střediska zanalyzovat a porozumět motivujícím faktorům (lákadlům), které pro zahraniční turisty představují.
Strana 6
1 Lokalizační faktory 1.1 Geografická poloha Krkonoš Krkonoše o celkové rozloze 631 km2 (Česká strana 454 km2 , Polská strana 177 km2 ), jsou nejvyšším pohořím České republiky a náleží do západní části sudetské horské soustavy viz. Obr. 1. Krkonoše mají výhodnou polohu v rámci střední Evropy. Díky státní hranici s Polskem se pohoří dělí na dvě tvarově i rozlohou nestejné části. Svahy na české straně Krkonoš jsou mírnější a rozsáhlejší, oproti příkrým a členitým svahům v jižní části polských Krkonoš. Do Krkonoš mají blízko turisté především z aglomerací jako jsou na české straně Hradec Králové, Pardubice, Praha, na polské straně Wroclaw, Legnica, Walbrzych a z německé strany jsou to Drážďany a Görlitz. Omezujícím faktorem, který ovlivňuje dostupnost této destinace, je především nedostatečná infrastruktura. Chybějící dálnice, nedostačující železniční síť, především do východních části Krkonoš, negativně ovlivňují možnosti a potenciál rozvoje cestovního ruchu. Jak už bylo zmíněno, Krkonoše jsou nejvyšším pohořím v České republice, kde se nachází nejvyšší hora Sněžka (1602m.n.m.). Tento fakt pozitivně ovlivňuje turistiku, a to hlavně pěší, kdy Sněžka je hlavním lákadlem Krkonoš[1],[2],[9], [10].
Obr. 1- Sudetsko Horská soustava[1], [10]
Strana 7
1.2 Klima Krkonoš Klimaticky náleží Krkonoše do mírného pásu s typickým střídáním ročních období. Jejich hřebeny tvoří nejvyšší překážku proudění vlhkého a chladného vzduchu od Atlantského oceánu, což má za následek velké množství srážek a nízké teploty [15].
1.2.1 Teplota Průměrná roční teplota v Krkonoších se pohybuje mezi 0 až 6°C. Například Sněžka 0,2°C a Špindlerův Mlýn 4,7°C. Teplotu ovlivňuje především nadmořská výška. S narůstající nadmořskou výškou teplota klesá, a to přibližně o 0,5 - 1,0°C na 100 výškových metrů. Nejteplejším měsícem v Krkonoších je červenec, naopak nejchladnějším leden [15].
1.2.2 Srážky Množství srážek se pohybuje od 800 mm na úpatí Krkonoš, až k 1 400 mm na vrcholcích hor za rok. Největší úhrn srážek je v měsíci srpnu a nejnižší úhrny srážek jsou naměřeny v jarních měsících, především v březnu [15].
1.2.3 Sněhová pokrývka První sníh se v horských polohách Krkonoš začíná objevovat už na přelomu měsíce září/ října a poslední většinou v květnu. Souvislá sněhová pokrývka se utváří během listopadu, nebo až v prosinci. V polohách, které jsou nejvíce využívány při zimní rekreaci sníh vydrží až do konce března, v nejvyšších polohách až do dubna. Celkově se sněhová pokrývka udržuje v podhůří 70- 120 dní, ve středních horských polohách s rekreačními středisky 135- 160 dní a ve vrcholových polohách i přes 180 dní v roce. Mocnost sněhu se pohybuje průměrně od 1 m až ke 3 metrům. Tento faktor ovlivňují především návětrné strany, kde se sníh ukládá do prostorů, svahů, hřbetů a terénních prohlubní, kde se
Strana 8
vytvářejí sněhová pole a převisy, která jsou příčinou vzniku lavin. Celkem se v Krkonoších nachází asi 50 frekventovaných lavinových drah [15].
1.3 Krkonošský národní park (KRNAP) – KPN Krkonoše se během 19. století staly turisticky nejvyhledávanější oblastí střední Evropy. Docházelo zde k přeměně hospodářských bud na atraktivní turistické chaty. Rozvíjela se střediska, hlavně jako jsou Špindlerův Mlýn, Harrachov a Pec pod Sněžkou. Výstavba nových chat, sportovišť, komunikací a dalších zařízení pro turistický ruch měnila neúnosně krajinný ráz Krkonoš. Především ho negativně zatěžovala v podobě tun odpadu všeho druhu. A tak 16. 1. 1959 došlo nejprve ke zřízení Krkonošského národního parku na polské straně ( Karkonoskiego Parku Norodowego- KPN) a o čtyři roky později roku 1963 byl prohlášen také Krkonošský národní park na české straně (KRNAP). Krkonošský národní park se rozkládá v severní části České republiky v okresech Trutnov, Semily a Liberec. Severní hranice parku ho odděluje od Krkonošského národního parku na polské straně Karkonoskiego parku narodowego. Krkonošský národní park byl založen 17. 5. 1963 a stal se tak prvním českým národním parkem. Prioritou národního parku je zachování krajinného rázu, zlepšování a udržování přírodního prostředí, obnova lesních porostů, ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Parkem ročně projde přes 10 milionů lidí, a tak se KRNAP řadí mezi nejnavštěvovanější národní parky světa, a to i přes jeho relativně malou rozlohu, což má nedozírné následky právě na flóru - rozšlapané cesty, hromadící se odpad, hluk plašící zvěř a přemíra staveb, ovlivňující tradiční ráz horské krajiny. A tak se Krkonošský národní park zařadil na listinu nejohroženějších národních parků světa (IUCN, 1984). Na zachránění národního parku spolupracuje i mnoho zahraničních institucí např. projekt holandské nadace FACE na obnovení lesních porostů, projekt Světové banky na záchranu biologické rozmanitosti a dalších. Naproti tomu, pro celou oblast Krkonoš je turistický ruch velmi důležitý, je často jediným zdrojem obživy místních obyvatel a stává se určitým potenciálem jejich
Strana 9
rozvoje. Spolupracují se zástupci národního parku na programu cest, aby tak nedocházelo k poškozování životního prostředí. Došlo k rozdělení národního parku do čtyř základních zón, viz. tab. 1, obr. 2 [1],[2],[9], [10], [15],[16]. Tab. 1, Rozdělení národního parku do základních zón [1], [10] Zóna
Označení
Rozloha
I. Zóna
Přísná přírodní
4.400 ha
II. Zóna
Řízená přírodní
4.000 ha
III. Zóna
Okrajová
27.900 ha
Ochranné pásmo
-
18.400 ha
Celkem
-
54.700 ha
Obr. 2. Vymezení zón v Krkonošském národním parku [1], [10]
Strana 10
V I. a II.zóně je ochranný režim nejpřísnější, jelikož se zde vyskytují ty nejohroženější a nejvzácnější ekologické systémy. Je zde povolena pouze pěší turistika, a to jen po vyznačených cestách. V I. zóně národního parku najdeme pouze několik ubytovacích zařízení, např. Luční bouda, Labská bouda, Výrovka. Oproti tomu ve II. zóně se nachází mnoho bud, které jsou využívány pro turistiku a cestovní ruch, avšak nové boudy je zakázáno stavět. III. zóna je hojně využívána a zcela přístupná turistům, kteří nemusí chodit pouze po vyznačených cestách, je dovolen sběr lesních plodů. Ochranné pásmo tak slouží jako pomyslný „nárazník“ tlumící rušivé dopady na ekologický systém národního parku [10], [15],[16].
Strana 11
1.4 Špindlerův Mlýn: Špindlerův Mlýn o přibližné rozloze 7 700 ha se nachází v nadmořské výšce 715 – 1 310 m n.m. na soutoku řeky Labe s Dolským potokem a celá jeho část se nachází v Krkonošském národním parku. První zmínky o městě sahají až do16.století v souvislosti s dolováním rud na úbočích Kozích hřbetů a Stohu. Podobně jako Labská (dříve Krausovy Boudy), kde se usadili dřevaři z alpských zemí, pověření horním hejtmanem Kryštofem z Gendorfu těžbou a dopravou dřeva pro vrchlabské panství. Od 19. století dochází ve městě k výraznému nárůstu stavebních úprav. Z horských roubených chat přestavbou vznikaly nové modernější hotely, restaurace a zařízení pro turistický ruch, který se právě v 19. století začal hojně rozvíjet. Dnes má Špindlerův Mlýn okolo 1 400 stálých obyvatel a skládá se ze svých čtyř hlavních částí: Přední Labská, Labská, Bedřichov a Svatý Petr. V zimní sezóně Špindlerův Mlýn patří k vůbec nejnavštěvovanějším areálům v celé České republice a počet obyvatel rázem narůstá až k patnácti tisícům. Celková návštěvnost v zimní sezóně se tak pohybuje až okolo 750 tisíc návštěvníků a zahraničních turistů [6], [13], [17].
1.4.1 Špindlerův Mlýn v zimní sezóně Jak již bylo řečeno, Ski areál Špindlerův Mlýn patří k vůbec nejnavštěvovanějším zimním střediskům v celé České republice. Za tento fakt může především komfort nabízených služeb, jako jsou špičkově upravované sjezdové i běžecké tratě, umělé zasněžování, množství vleků a sedačkových lanovek, večerní lyžování a mnoho dalších služeb, kterými se budu dále více zabývat [6], [13], [17].
Strana 12
1.4.2 Ski areál Špindlerův Mlýn Ski areál Špindlerův Mlýn provozuje 5 lanových drah a 11 lyžařských vleků ve Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách. Celkem 25 km sjezdových tratí, z kterých je 85% možno v případě nepříznivých sněhových podmínek technicky vysněžit. Ski-pas zakoupený na kterékoliv pokladně slouží jako přenosná jízdenka po všech okolních sjezdovkách a střediscích, jako jsou například (lyžařské vleky na Horních Mísečkách, lyžařské vleky Davidovka, Labská, Horal, Hromovka a v celém areálu Svatý Petr). Celková přepravní kapacita v těchto střediscích je okolo 20 500 osob za hodinu. Pro klasické lyžaře je zde upraveno až 85 km běžeckých tratí [6].
1.4.3 Areál Svatý Petr Areál Svatý Petr je nejvýznamnějším centrem sportovního dění ve Špindlerově Mlýně, každým rokem je dějištěm mnoha významných sportovních akcí. V letošní sezóně hostil 3 závody světového poháru, jeden Evropský pohár a nespočet dalších sportovních pořadů. Přímo v areálu jsou v zimní sezóně v provozu 3 lanové dráhy a pět vleků (obr. 4). Sjezdové tratě jsou, co do délky převýšení i úpravy, nejkvalitnější v rámci celé ČR. Bohatě navštěvovaný je i snowpark včetně U-rampy. V rámci celého Špindlerova Mlýna (5 lanových drah a 11 vleků) platí jednotné jízdné. S areálem Medvědín je Svatý Petr propojen pravidelnou linkou SKI BUSU. Návštěvníci Špindlerova Mlýna zde najdou dostatek restaurací, lyžařských a snowboardových škol. Pro využití volného času jsou zde připraveny doprovodné služby: bazény, bowlingové dráhy, bobová a sáňkařská dráha, diskotéky a v neposlední řadě i každodenní možnost večerního lyžování na, v roce 2003 nově vybudované a kvalitně osvětlené sjezdové trati Hromovka, kde byla v roce 2005 postavena nová, rychlejší čtyřsedačková lanová dráha [6], [13].
Strana 13
BILLABONG Snowpark Svatý Petr
Snowpark se nachází ve spodní části černé sjezdovky vedle tzv. malého hanku. Přístup do parku je jak z černé, tak i z červené sjezdovky, nejsnadnější z mezistanice dvousedačkové lanovky. Crossová trať a U-rampa je ve Svatém Petru upravována již od r. 1997. Dnešní snowpark tvoří crossová trať, Big Air skok s odrazy dvou velikostí a v neposlední řadě pravidelně, dvakrát týdně strojově upravovaná U-rampa (obr. 3). Vše je navrhováno s ohledem na bezpečnost a pro co nejširší využití veřejností. Zázemí areálu a parametry Big Airu i U-rampy umožňují konání jak závodů Českého poháru a Mistrovství ČR, tak i mezinárodních závodů s účastí jezdců z celého světa [6], [13], [17].
Obr. 3 – BILLABONG Snowpark Svatý Petr [13]
Strana 14
Obr. 4- Panoramatická mapa Svatý Petr [13] V areálu Svatý Petr jsou v zimní sezóně v provozu dvě lanové dráhy- 4sedačková lanovka Svatý Petr-Pláň (na panoramatické mapě „A“) , 2sedačková lanovka na FIS World Cup černé sjezdovce („E“) a lyžařský vlek v horní části černé sjezdovky („D“). Svatý Petr nabízí kvalitní, technicky zasněžované, denně upravované sjezdové tratě jak pro náročné lyžaře, tak i pro začátečníky a snowpark s U-rampou (100 x 16 m). Z Pláně se také dají naplánovat hřebenové túry. Pro milovníky klasického lyžování je toto ideální „nástupní“ místo pro jejich výlety (obr. 4) [13].
1.4.4 Areál Medvědín a Horní Mísečky V areálu Medvědín se nacházejí dvě sjezdové tratě (černá a červená) viz. obr. 6. Je tedy především určen pro pokročilé lyžaře, kteří vyznávají sportovní jízdu. Na panoramatické mapě vyznačen písmeny „B“ a „P“. Pro začátečníky a
Strana 15
především pro rodiny s dětmi je ideálním výchozím místem areál Horní Mísečky, který je propojen lanovou drahou s Medvědínem. Na panoramatické mapě označen písmenem „L“. V areálu Horní Mísečky se nacházejí tři lyžařské vleky určeny především pro začátečníky nebo rodiny s dětmi. Pro ně je tu také připravena lyžařská škola, která jim pomůže při získávání prvních lyžařských zkušeností. Jedná se především o kvalitně připravované mírnější svahy, které nekladou takové nároky na schopnosti a dovednosti lyžařů a jsou tak určeny především pro rekreační jízdu. Na panoramatické mapě označeny jako „M“ „M1“ a „L“. Vlek označen na mapě jako „M2“ je určen především vyznavačům snowboardů. Zde se nachází upravovaný Snowpark s mnoha překážkami (obr. 5). Zajímavostí je také večerní lyžování na vleku „M“. Pro vyznavače klasického lyžování jsou v areálu Horních Míseček denně upravovány běžecké tratě jak na bruslení, tak na klasickou techniku běhu. Pořádají se zde i česká mistrovství v běhu na lyžích a tyto tratě tak zajišťují náročnost pro sportovní lyžaře. Pro rekreační jezdce jsou zde připraveny vyhlídkové okruhy a Horní Mísečky tak patří k výchozím místům pro hřebenové túry [13].
Snowpark Horní Mísečky
Snowpark se nachází na Horních Mísečkách a je označen na panoramatické mapě pod písmenem „M2“. Velkou výhodou je oddělení prostoru snowparku od sjezdových tratí a vlastní vlek. Tím je omezena srážka s běžnými lyžaři a zvýšena bezpečnost všech návštěvníků hor. Snowpark na Horních Mísečkách byl vybudován v roce 2002 a díky maximálnímu využití prostoru je snowpark vhodný jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé, což umožňuje pořádání závodů Českého Poháru, ale i dalších sportovních a zábavných akcí. Mnozí návštěvníci ocení také polohu na jižním svahu, která zaručuje mnoho slunných dní [13].
Strana 16
Obr. 5 – Snowpark Horní Mísečky [13]
Obr. 6 – panoramatická mapa Medvědín [13]
Strana 17
Lanovou dráhu Medvědín nalezneme v mapě pod písmenem „B“ , vlek v horní části Medvědína je označen „P“. Vleky v areálu Horní Mísečky jsou označeny pod písmeny „M“, „M1“, „M2“ a „L“ (obr. 6) [13].
1.4.5 Areál Hromovka V areálu Hromovka byla v roce 2005 postavena nová 4sedačková lanová dráha, tím došlo k výraznému posílení přepravní kapacity lyžařů, kteří mají možnost po „modré sjezdovce“ přejet do areálu Svatý Petr. Nachází se zde také nejdelší sjezdová trať pro večerní lyžování (1540m). Její osvětlení splňuje nejpřísnější podmínky a je tak připravena k pořádání závodů kategorie FIS pod umělým osvětlením. Na panoramatické mapě označena pod písmenem „C“ (obr. 7) [13].
Obr. 7 – Panoramatická mapa Hromovka [13]
Strana 18
1.4.6 Areál Labská Nejnovější lyžařský areál byl vybudován na trase původního lyžařského vleku Labská. Trasa nové lanové dráhy je oproti původní o 300 m prodloužena a končí až u běžeckých tratí na Horních Mísečkách. Byla zde postavena nová 3sedačková lanová dráha. Také sjezdová trať byla prodloužena a rozšířena. Pro zimní sezónu 2006/2007 bylo na Labské dobudováno kompletní technické zasněžování a zvýšil se tím tak nabízený komfort pro návštěvníky střediska, zejména za nepřízně počasí a nedostačujících sněhových podmínek [13].
Obr. 8 – Panoramatická mapa Labská [13]
Nová 3-sedačková lanová dráha je zobrazena na panoramatické mapě pod písmenem „N“ (obr. 8) [13].
Strana 19
1.5 Ceník Špindlerův Mlýn 1.5.1 Ceník platný pro celý Skiareál Špindlerův Mlýn Tab. 2– Ceník pro celý Skiareál Špindlerův Mlýn [13] Hlavní sezóna : 18.12.2010 – 2.1.2011
Vedlejší sezóna: *1 – 17.12.2010
31.1.2011 – 20.3.2011
3.1.2011- 30.1.2011 21.3.2011 - *2
Časové období
Dospělí
Děti
Junior\Senior Dospělí
Děti
Junior\Senior
Dopolední do 12h
450
300
380
400
270
330
Odpolední od 11h
560
360
450
480
330
400
Odpolední od 13h
320
230
280
280
180
230
1 den
700
450
550
600
400
500
2 dny
1350
870
1060
1160
770
970
3 dny
1950
1260
1530
1670
1120
1400
4dny
2450
1580
1930
2100
1400
1750
5 dnů
2800
1800
2200
2400
1600
2000
6 dnů
3200
2060
2510
2740
1830
2290
7 dnů
3500
2250
2750
3000
2000
2500
5 ze 7 dnů
3000
2000
2400
2550
1750
2150
- *1 – Od začátku sezóny - *2 – Do konce sezóny - Ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti do 6 let zdarma - Junior\Senior = věk od 64 let - Děti = do12 let
Strana 20
Sezóní jízdenka 2010/ 2011
Večerní lyžování 2010/2011
Tab. 3 - Ceny Sezónních jízdenek[13]
Tab. 4 – Ceny Večerního lyžování[13]
Dospělí
9 000
Dospělí
9 000
Děti
6 000
Děti
6 000
Junior\Senior
7 000
Junior\Senior
7 000
- Děti do 6 let zdarma - Junior\Senior = věk od 64 let - Děti = do12 let - Ceny jsou uvedeny v českých korunách
1.5.2 Regionální Jízdné 1.5.3 Lanová dráha – Svatý Petr a Medvědín Tab. 5 – Ceny regionální jízdné – Svatý Petr a Medvědín [13] Hlavní sezóna : 18.12.2010 – 2.1.2011 Vedlejší sezóna: *1 – 17.12.2010 31.1.2011 – 20.3.2011
3.1.2011- 30.1.2011 21.3.2011 - *2
Jednotlivá jízda Dospělí
Děti
Junior\Senior Dospělí
Děti
Junior\Senior
↑
140
100
120
120
90
110
↓
90
70
80
80
60
70
↑↓
170
120
150
150
110
140
- *1 – Od začátku sezóny - *2 – Do konce sezóny - Ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti do 6 let zdarma - Junior\Senior = věk od 64 let - Děti = do12 let - ↑ - Jízda nahoru
Strana 21
- ↓ - Jízda dolu - ↑↓ - Jízda tam a zpět
1.5.4 Lanová dráha - Labská Tab. 6 – Ceny regionální jízdné – Lanová dráha Labská [13] Hlavní sezóna : 18.12.2010 – 2.1.2011 Vedlejší sezóna: *1 – 17.12.2010 31.1.2011 – 20.3.2011
3.1.2011- 30.1.2011 21.3.2011 - *2
Časové období Dospělí
Děti
Junior\Senior Dospělí
Děti
Junior\Senior
Dopolední
290
200
250
250
170
200
Odpolední
360
240
300
300
210
250
1 den
450
300
280
380
260
310
2 dny
830
560
700
700
470
600
3 dny
1 220
810
1 020
1020
700
880
4dny
1 530
1 020
1 280
1280
880
1 100
5 dnů
1 810
1 210
1 520
1520
1 040
1 300
6 dnů
2 010
1 340
1 690
1690
1 150
1 450
7 dnů
2 160
1 440
1 810
1810
1 230
1 550
- *1 – Od začátku sezóny - *2 – Do konce sezóny - Ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti do 6 let zdarma - Junior\Senior = věk od 64 let - Děti = do12 let
Strana 22
1.5.5 Lanová dráha – Horní Mísečky Tab. 7 – Ceny regionální jízdné – Lanová dráha Horní Mísečky [13] Dospělí
Děti
Jednotlivá jízda
60
40
Odpolední
220
130
1 den
300
200
5 dnů
1 250
800
6 dnů
1 400
900
Večerní
120
120
- Ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti do 6 let zdarma - Děti = do12 let
1.5.6 Lanová dráha – Hromovka Tab. 8 – Ceny regionální jízdné – Lanová dráha Hromovka [13] Jednotlivá jízda
Dospělí
Děti
Junior\Senior
100
70
80
250 180 200 Večerní - Ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti do 6 let zdarma - Junior\Senior = věk od 64 let - Děti = do12 let
Strana 23
1.5.7 Bodové jízdné \ Bodové ohodnocení sjezdových tratí
Obr. 9– Bodové jízdné a ceny [13]
1.6 Poskytované služby a bonusy v areálech Špindlerův Mlýn: Ski areál Špindlerův Mlýn nabízí pro své návštěvníky spoustu doprovodných akcí a bonusů. Při zakoupení sezónní jízdenky návštěvníci získají 50% slevu ve švýcarském zimním středisku Saint Moritz / Engadin na všechny 1 – 14 denní skipasy. Dále pak 40% slevu v rakouském středisku Grossglockner/ Heiligenblutt na všechny 1 – 6 denní skipasy. K uplatnění slevy je zapotřebí předložit sezónní skipas ze Špindlerova Mlýna plus doklad o zaplacení. Další sleva je připravena především pro studenty. Po předložení platného ISIC průkazu, získáte při koupi 1 – 7 denního skipasu 20% slevu. Bonusový program nabízí při koupi skipasu 5 ze 7 (5 lyžařských dnů) volnou hodinu a půl v bazénu ve Vojenské zotavovně Bedřichov a jednu jízdu na bobové dráze Špindlerův Mlýn zdarma. Dále ke všem bodovým skipasům je jako bonus jedna jízda na bobové
Strana 24
dráze ve Špindlerově Mlýně zdarma. Slevy lze uplatnit po předložení skipasů na pokladnách vybraných zařízení. Zimní středisko Špindlerův Mlýn nabízí mnoho zařízení, která se dají využít například za špatných klimatických podmínek nebo jen když si chceme odpočinout od lyžování. Vhodné pro odreagování se od sjezdového lyžování je například dostupná sáňkařská dráha, snow-tubing, bazén ve Vojenské zotavovně, tenisové kurty a pro jiné míčové sporty, jsou zde připraveny tělocvičny, například s umělým povrchem. Na návštěvníky se pamatuje i při „nočním“ životě. Je zde mnoho restaurací, barů a diskoték. Bowling se nachází v jedné z restaurací a ve Špindlerově Mlýně je otevřeno i jedno menší kino. Špindlerů Mlýn se tak řadí mezi kvalitní střediska, poskytující zahraničním turistům mnoho doprovodných akcí a kvalitní nabízené služby i ve srovnání s jinými evropskými středisky. Může tak nabídnout kvalitní dovolenou, jak pro rodiny s dětmi, tak pro „partu“ mladých lidí, kteří se přijeli pobavit a užít si trochu zábavy se skvěle upravovanými sjezdovými i běžeckými tratěmi [13].
Strana 25
1.7 Pec pod Snežkou Město Pec pod Sněžkou je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších horských středisek cestovního ruchu v České republice s celoročním využitím v nadmořské výšce 750 m a má asi 600 trvale žijících obyvatel. Nachází se ve východní části Krkonoš v údolí řeky Úpy, Zeleného a Lučního potoka. Město je z každé strany obklopeno vrcholem-horou. Jedná se především o Černou, Studniční a Liščí horu. Dále Jelení vrch a nejvyšší horu České republiky, Sněžku (1602m.n.m.). Celá oblast Pece pod Sněžkou se nachází v Krkonošském národním parku (KRNAP). Název souvisí se založením pecí na tavení železných, arzenových a měděných rud, které se v Obřím dole těžily od 16. do 19. století. Turistický ruch se zde začal rozvíjet po první světové válce a původní hornická osada se postupně přeměnila na vyhlášené centrum cestovního ruchu. Právě v této době zde docházelo k výstavbě lyžařských vleků a sjezdových tratí. Vznikala tak nová zařízení pro návštěvníky jako jsou restaurace, bary, nové hotely a další rekreační zařízení pro turisty [12].
1.7.1 Ski Pec pod Sněžkou V zimním areálu v Peci pod Sněžkou se nachází celkem 10 vleků a jedna 4- sedačková lanová dráha na Hnědý vrch. Celkem je tu upraveno 11,2 km sjezdových tratí různých obtížností. Z toho lze za nepříznivých sněhových podmínek uměle vysněžit 6,8 km, což je z celkového počtu upravovaných sjezdových tratí okolo 60 procent. Tratě pro sjezdové lyžování se denně upravují těmi nejmodernějšími prostředky a splňují tak nejvyšší nároky pro lyžaře. V areálu je také možnost využít večerního lyžování, které je připraveno na 3 tratích (Zahrádky III, Javor I a Javor II), z toho právě Javor III patří k nejdelším upravovaným tratím pro večerní lyžování (1 500m). Celková přepravní kapacita v areálu je 9620 osob za hodinu. Zakoupený skipas platí v celém areálu pro všechny sjezdové tratě, tudíž je možno vyzkoušet tratě dle náročnosti od modrých pro začátečníky, až po část černé sjezdovky pro ty nejnáročnější lyžaře. Pro
Strana 26
návštěvníky a milovníky především snowboardu a „free-style“, ježdění přes různé překážky, je připraven Funpark s vlastním vlekem na sjezdové trati Javor I. Na kterém se každoročně pořádají jak republikové, tak mezinárodní akce [12].
Obr. 10– Panoramatická mapa Pec pod Sněžkou [12] Lanová dráha Hnědý vrch je označena písmenem „C“. Vleky nejen pro noční lyžování na Javoru jsou označeny písmeny „A“, „B“. Vlek na Zahrádky I, II, III je pod písmenem „E“, „F“a „H“. Modrá sjezdová trať Klondike je na panoramatické mapě označena pod písmenem „G“ (obr. 10) [12].
V severozápadní části areálu se nachází jediná čtyřsedačková lanová dráha na Hnědý vrch , jež je tvořena z části černou sjezdovou tratí (zbytek je po červené) a je tak určena především zkušeným lyžařům, kteří vyhledávají silný zážitek z jízdy. Na jihovýchodě je sjezdová trať Javor určena taktéž sportovním lyžařům a vyznavačům snowboardů, jelikož v její části se nachází velký Funpark s mnoha překážkami různých velikosti a obtížností. V tomto snowparku je Strana 27
upravován i jeden ze skoků BigAir. Na sjezdovce Javor je pro návštěvníky připraveno večerní lyžování, které patří k nejdelším v celé České republice. Na samotném začátku vleku je připravena lyžařská škola pro ty nejmenší s vlastním vlekem a mini dětským hřištěm pro snadnější začátky při výuce. Lyžařskou školu také najdeme v jihozápadní části areálu a to v horní části vleku Zahrádky. Tento svah je především určen pro začínající a méně zkušené lyžaře, jež získávají své první zkušenosti na sjezdových lyžích. Na své si zde tak přijdou především rodiny s dětmi. Příznivci běžeckého lyžování se mohou napojit na Krkonošskou magistrálu, která je stále upravovaná, na konci vleku Zahrádky, nebo dalším nástupním místem pro „běžkařské“ túry je Hnědý vrch, odkud je možné jet směrem na Liščí horu, kde jsou překrásné vyhlídky do celého okolí, především na nejvyšší horu České republiky - Sněžku. Dále můžeme pokračovat na chalupu Na Rozcestí a přes Dvorskou boudu zpět buď na Hnědý vrch, nebo na konečnou stanici Zahrádek. Tento okruh má okolo 10 km a je ideální pro výlet rekreačních lyžařů [12].
Strana 28
1.8 Ceník Ski areál Pec Pod Sněžkou 1.8.1 Ceník platný pro celý Ski areál Pec pod Sněžkou Tab. 9- Ceník platný pro celý skiareál Pec pod Sněžkou [12] Hlavní sezóna : 25.12.2010 – 20.3.2011
Časové období Dospělí 40 1 jízda 200 5 jízd 1 jízda LD Hnědý vrch-zpáteční 100 360 2 hodiny 410 3 hodiny 460 4 hodiny 600 1 den 1100 2 dny 1600 3 dny 2050 4 dny 2450 5 dnů 6 dnů 2850 7 dnů 2950 5 ze 6 dnů 2500 2 dospělí + 1 dítě 1300 2 dospělí + 2 děti 1400
Děti 40 200 100 220 250 290 380 590 840 1090 1290
Vedlejší sezóna: *1 – 23.12.2010
Senior/ZTP Dospělí 40 200 100 300 330 380 500 950 1350 1750 2070
21.3.2011 - *2 Děti Senior/ZTP 40 200 100 210 250 280 330 500 710 930 1110
1500
2400
1290
1580
2550
1360
1310
2100
1120
1300
1100
1100
1400
1200
1200
- ceny jsou uvedeny v českých korunách - *1 – Od začátku sezóny - *2 – Do konce sezóny - Děti = do 10 let - Senior od 65 let – 250 Kč/den - ZTP – 200 Kč/den
Strana 29
Sezónní bez večerního lyžování Tab. 10- Sezónní bez večerního lyžování[12]
Tab. 11- Sezónní s večerním lyžováním[12]
Dospělí
7 000
Dospělí
9 000
Děti
5 000
Děti
9 000
- ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti = do 10 let
Sezónní večerní lyžování Tab. 12- Sezónní večerní lyžování [12]. Dospělí
4 000
Děti
4 000
- ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti = do 10 let
Večerní lyžování Javor
Večerní lyžování Zahrádky
Tab. 13- Večerní lyžování Javor[12]
Tab. 14- Večerní lyžování Zahrádky[12]
Dospělí
250
Dospělí
150
Děti
250
Děti
150
- ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti = do 10 let - Večerní lyžování na sjezdovce „Javor“ není v ceně denní jízdenky. - Večerní lyžování na sjezdovce „Zahrádky“ je v ceně od dvoudenní jízdenky. - Večerní lyžování začíná od 17.00 do 21.00
Strana 30
1.9 Poskytované služby a bonusy v areálu Pec pod Sněžkou Při zakoupení jízdného a skipasů je hlavní bonus připraven hlavně pro školní skupiny s učiteli. Při skupině 15žáků (včetně) připadá 10% sleva na zakoupený skipas plus jeden skipas pro vedoucí osobu zdarma. Podmínkou je předložený jmenný seznam žáků s razítkem školy a podpis odpovědné osoby. Jízdenky jsou nepřenosné na jiné osoby. Speciální sleva je připravená na Štědrý den, 24. 12 v každém roce je na všech vlecích v Peci pod Sněžkou provoz zdarma. Návštěvníci si tak mohou zpříjemnit Štědrý den aktivním pohybem na lyžích. Zimní areál v Peci pod Sněžkou nabízí pro své návštěvníky i jiné aktivity než jsou denně upravované sjezdové tratě. Návštěvník si může odpočinout v jednom z mnoha restauračních zařízení nebo navštívit relaxační centrum s wellnes programem v hotelu Horizont. Zde jsou pro turisty otevřeny i squashové, ricochetové a tenisové kurty. Otevřena je i bowlingová dráha. Turisté také mohou využít projížďky na zimních saních (koně se saněmi). Nebo využít tzv. ski-taxi(taxi jako zimní skútry). Na své si tedy v areálu přijdou jak rodiny s dětmi, které mohou využívat méně prudkých svahů a lyžařských škol, tak i sportovnější lyžaři, kteří přijeli především kvůli sportovním zážitkům a kvalitně upravovaným sjezdovým tratím [12].
Strana 31
1.10 Jánské Lázně Jánské Lázně se nacházejí ve východní části Krkonoš s mírným až horským podnebím v nadmořské výšce 519m. n. m. První zmínky o lázeňském pramenu sahají až do roku 1006. Avšak první záznamy využívání termální vody ke koupání jsou mnohem později a to kolem 14. století. Zajímavostí je také to, že Lázně jsou jedinými na české straně Krkonoš. Významným milníkem města je rok 1928, kdy byla uvedena do provozu kyvadlová kabinová lanová dráha na Černou horu, která byla modernizována v roce 1980. Poslední modernizace proběhla v roce 2006, kdy 4-sedačkovou kabinku nahradila kabinka o kapacitě až osmi míst. V dnešní době žije v Jánských Lázních mezi 800 – 900 obyvatel. Přibyly zde nové hotely, restaurace a zařízení pro turistický ruch. Došlo k výstavbě nových sjezdových tratí, především na Černé hoře až do nadmořské výšky 1 260m .n . m. Toto rekreační středisko se tak stalo hojně navštěvovaným, pro svoje nabízené a poskytované služby nejen v zimních měsících[5].
1.10.1 Skiresort Černá hora Skiresort Černá hora vznikl spojením tří již fungujících lyžařských areálů (Janských Lázní, Černým Dolem a Svobodou nad Úpou). Celý tento nově vzniklý areál disponuje přepravní kapacitou 22 700 osob za hodinu. Upravované sjezdové tratě jsou o délce 20 km a z toho je celých 15,4 km (77%) uměle zasněžováno při nepříznivých sněhových podmínkách. V celém vytvořeném středisku jsou k dispozici 4 lanové dráhy a 22 lyžařských vleků, z toho jedna 8-mi místná kabinová lanovka na Černou horu, která je jedinou tohoto druhu vůbec v celé České republice. Ve vzniklém areálu jsou denně upravovány sjezdové tratě všech obtížností a zakoupený skipas platí ve všech střediscích a doprava mezi těmito areály je zajištěna pravidelnými linkami skibusů. Lyžařské vleky na panoramatické mapě označeny pod písmeny „A“, „B“, „C“ („A“ je jediná 8-mi místná lanová dráha v České republice), jsou určeny především pro zkušené lyžaře a co do náročnosti patří k těm obtížným a náročným
Strana 32
jak co se délky týče (sjezdová trať pod lanovkou přes 2,5 km), tak do sklonu sjezdových tratí. Pod lanovkou je jediný „černý“ úsek v Skiresortu. Večerní lyžování je denně připraveno na 4-sedačkové lanové dráze Protěž („B“). Zbylé vleky „D“, „E“, „F“, „G“, „H“, „I“, „J“ jsou spíše určeny pro začínající lyžaře a rodiny s dětmi, neboť jejich svahy nedosahují takové strmosti a délky. V těchto místech jsou také otevřeny lyžařské školy a dětské kidparky (obr. 11) [5].
Obr. 11 – Panoramatická mapa Jánské Lázně [5] „A“- Černohorský Express, „B“- Protěž, „C“- Anděl, „D“- Sport 1, „E“- Sport 2, „F“- Sport Formánek 1, „G“- Sport Formánek 2, „H“- Sport Formánek 3, „I“Idyla 1, „J“- Idyla 2 (obr. 11) [5].
Areál Černý Důl je určen především rekreačním lyžařům, jelikož zde nejsou tak dlouhé sjezdové tratě a co se týče náročnosti, řadí se k těm méně
Strana 33
náročným(modrá, červená). Je tu pro návštěvníky otevřena také lyžařská škola s kidparkem( na panoramatické mapě „G1, „F1“). Areál je moderní a je vybaven dvěma čtyřmístnými lanovými drahami a 6-ti vleky, je tak zaručena velká celková přepravní kapacita osob za hodinu (obr. 12) [5].
Obr. 12– Panoramatická mapa Černý Důl „A1“- Saxner, „B1“- Alpine Pro, „C1“- Skalka, „D1“- Bönischovy Boudy, „E1“Veronika, „F1“- Sun Kid koberec, „G1“- Kidpark, „H1“- U hřbitova 1, „I1“- U hřbitova 2 (obr. 12) [5]. Sjezdové tratě ve Svobodě nad Úpou jsou taktéž určeny především pro rekreační lyžaře. Jsou tu 3 vleky a lyžařská škola. Pro návštěvníky je připraveno večerní lyžování, na panoramatické mapě „A2“. Zajímavostí je vytyčená slalomová trať, kterou si může každý zdarma projet a zjistit tak svůj čas v porovnání s ostatními (obr. 13) [5].
Strana 34
Obr. 13 - Panoramatická mapa Svoboda nad Úpou [5] „A2“- Duncan, „B2“- U Lesa 1, „C2“- U Lesa 2 (obr. 13) [5].
1.11 Ceník Skiresort Černá hora 1.11.1 Ceník platný pro celý Skiresort Tab. 15 – Ceník Skiresort Černá hora[5] Hlavní sezóna : 25.12.2010 – 20.3.2011
Vedlejší sezóna: *1 – 24.12.2010 21.3.2011 - *2
Časové období
Dospělí
Děti
Dospělí
Děti
Do 12.00
410
250
350
180
Od 12.00
410
250
350
180
Od 14.00
310
190
240
130
1 den
590
360
490
290
2 dny
1 090
570
890
500
3 dny
1 590
820
1 280
700
4 dny
2 090
1 060
1 660
850
5 dnů
2 550
1 270
2 030
1 000
6 dnů
2 900
1 480
2 390
1 150
7 dnů
2 990
1 550
2 500
1 250
Strana 35
5 ze 6 dnů 5 dnů ze 7 dnů
2 590
1 280
2 070
1 030
2 630
1 310
2 090
1 060
- ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti = do 10 let Tab. 16 – Ceník Černý Důl - Špičák[5] Hlavní sezóna : 25.12.2010 – 20.3.2011 Vedlejší sezóna: *1 – 24.12.2010
Časové období Do 12.00 Od 12.00 Od 14.00 1 den
Dospělí Děti Dospělí 400 240 340 400 240 340 290 180 230 550 350 470 - ceny jsou uvedeny v českých korunách
21.3.2011 - *2 Děti 170 170 130 280
- Děti = do 10 let Tab. 17 – Ceník Svoboda nad Úpou - Duncan[5] Hlavní sezóna : 25.12.2010 – 20.3.2011 Časové období Dospělí Děti 250 150 Do 12.00 250 150 Od 12.00 180 100 Od 14.00 350 250 1 den - ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti = do 10 let Tab. 18 – Ceník Kabinová lanová dráha - Černohorský Express[5] Dospělí
Děti
Nahoru
12
80
Zpáteční
160
120
80 60 Dolů - ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti = do 10 let Strana 36
Tab. 19 – Bodové Jízdné[5] Dospělí/Děti 100 bodů
250
230 bodů
500
1 000 500 bodů - ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti = do 10 let Tab. 20 – Odpočet bodového jízdného: Černá hora - Janské Lázně[5] A
Černohorský Express 55 bodů
B
Protěž
30 bodů
C
Anděl
25 bodů
D
Sport 1
6 bodů
E
Sport 2
6 bodů
F
Sport Formánek 1
7 bodů
G
Sport Formánek 2
5 bodů
H
Sport Formánek 3
6 bodů
I
Idyla 1
6 bodů
J
Idyla 2
4 bodů
K
Košťálka 1
8 bodů
K
Košťálka 2
6 bodů
M
Černá Bouda
5 bodů
Tab. 21 – Odpočet bodového jízdného: Černý důl - Špičák[5] A1
Saxner
25 bodů
B1
Alpine Pro
20 bodů
C1
Skalka
8 bodů
D1
Bönischovy Boudy
10 bodů
E1
Veronika
7 bodů
Tab. 22 – Odpočet bodového jízdného: Svoboda nad Úpou - Duncan[5] 7 bodů A2 Duncan B2
U Lesa 1
6 bodů
C2
U Lesa 2
7 bodů
Strana 37
1.12 Poskytované služby a bonusy v Skiresort Černá hora Organizované školní skupiny nad 10 žáků si mohou zakoupit denní a vícedenní jízdenky vždy v ceně dospělého jízdného se slevou 20 až 35%. Přičemž učitelský doprovod dostane skipas zdarma. Turisté v areálu najdou mnoho doprovodných akcí, připravených nejenom
na sjezdových tratí. Na
kolonádě v Jánských Lázních je otevřeno mnoho restauračních zařízení. Mezi největší lákadla určitě patří nejdelší sáňkařská dráha z Černé hory (3,5 km). Otevřena je denně a je bezplatná. Mezi další sportovní vyžití patří tenisové a squashové kurty, plavecký bazén a otevřené lyžařské školy. Mimo jiné jsou také upravovány lyžařské magistrály pro klasické lyžaře, o celkové délce až 70 km. Tratě jsou upravovány jak na bruslení, tak klasiku. Návštěvník určitě ocení i historii města a při prohlídce kolonády na něj určitě zapůsobí genius loci města. V areálu jsou jedny z nejdelších sjezdových tratí, jediná 8-mi místná kabinová lanová dráha v ČR, a právě proto se areál řadí k těm nejlepším v celé České republice. Mezi areály a okolními městy je v hlavní sezóně doprava zajištěna skibusy zdarma [5].
Strana 38
1.13 Skiarena Krkonoše Region "Skiarena KRKONOŠE" vznikl spojením 6-ti lyžařských areálů východních Krkonoš, tj. Černá hora - Janské Lázně, Pec pod Sněžkou, Černý Důl, Velká Úpa, Malá Úpa, Svoboda nad Úpou a lze jej považovat za jednu z největších lyžařských oblastí České republiky, kde mohou lyžaři využít platnosti společné jízdenky (skipasu). Doprava lyžařů je v období hlavní lyžařské sezóny zajištěna skibusy, dle pravidelného jízdního řádu. Celková délka tratí je 37,1 km z toho 27,3 km je uměle zasněžováno. Ve skiareně je provozováno na 6-st lanových drah a 41 lyžařských vleků. Celková přepravní kapacita osob dosahuje až 42 860 osob za jednu hodinu. Skiarena se tak řadí co do počtu tak celkové délek sjezdových tratí k nejdelším areálům celé České republiky. Zařazená střediska jsou uvedena na panoramatické mapě (obr. 14) [5].
Obr. 14- Panoramatická mapa Skiarena Krkonoše[5]
Strana 39
1.14 Ceník Skiarena Krkonoše Tab. 23- Ceník Skiarena Krkonoše [5] Hlavní sezóna : 25.12.2010 – 20.3.2011
Vedlejší sezóna: *1 – 24.12.2010 21.3.2011 - *2
Časové období
Dospělí
Děti
Dospělí
Děti
2 dny
1 140
630
980
550
3 dny
1 670
900
1 400
780
4 dny
2 190
1 180
1 820
1 020
5 dnů
2 670
1 400
2 170
1 220
6 dnů
3 040
1 640
2 520
1 420
7 dnů
3 140
1 720
2 650
1 500
5 ze 6 dnů
2 720
1 420
2 200
1 230
5 dnů ze 7 dnů
2 760
1 450
2 240
1 260
Sezóna s večerním lyžováním
10 000
10 000
10 000
10 000
- ceny jsou uvedeny v českých korunách - Děti = do 10 let
1.15 Poskytované služby a výhody v Skiarena Krkonoše Bezpochyby výhodou celé „arény“ je přenosný skipas, který zajišťuje možnost vyzkoušet několik sjezdových tratí všech úrovní a poznat tak několik zajímavých míst v areálu Krkonoš. Mezi těmito místy je v hlavní sezóně doprava zajištěna skibusy zdarma. Další poskytované služby jsou popsány v předešlých kapitolách, viz. výše [5].
Strana 40
2 Výzkumná část 2.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je zanalyzování vybraných zimních středisek v Krkonoších (Jánské Lázně, Pec pod Sněžkou a Špindlerův mlýn). Především jejich podmínky a nabízené služby pro zahraniční turisty. Zanalyzovat stav sjezdových a běžeckých tratí a jiných doprovodných akcí v těchto střediscích. Zjistit motivující a demotivující faktory, které ovlivňují zahraniční turisty při výběru konečné destinace.
2.2 Hypotézy práce H1: Předpokládáme, že při výběru konečné destinace návštěvníky ovlivňuje dostupnost z místa bydliště. H2: Předpokládáme, že celková cenová dostupnost této destinace je motivujícím faktorem pro návštěvníky. H3: Předpokládáme, že motivujícím faktorem pro návštěvníky je úroveň poskytovaných služeb.
2.3 Úkoly práce Ke splnění cílů a ověření platnosti hypotéz práce jsme si stanovili následující úkoly: 1) Prostudovat odbornou literaturu týkající se dané problematiky, dále nastudovat materiály z informačních center a internetových zdrojů. 2) Sestavit dotazník v anglickém a německém jazyce pro zahraniční turisty. 3) Rozdat dotazníky zahraničním turistům v daných střediscích. 4) Vyhodnotit výsledky z poskytovaného dotazníku a ze získaných výsledků sestavit závěry.
Strana 41
3 Metodika výzkumu 3.1 Charakteristika výzkumného souboru V této diplomové práci jsme se zaměřili především na zahraniční turisty, kteří navštívili danou destinaci. Dotazník byl poskytován plnoletým návštěvníkům ( 18+). Výběr byl náhodný avšak musel splňovat dané kritéria (věk + národnost). Dotazník vyplnilo 33 lidí ve Špindlerově Mlýně a 31 lidí odpovídalo v „Skiareně“ Černá Hora (Jánské Lázně, Pec pod Sněžkou a Svoboda nad Úpou).
3.2 Použité metody Pro získání výsledků jsme sestavili dotazník v anglickém a německém jazyce. Celé znění dotazníku je přiloženo v příloze č. 1, 2. V dotazníku je 11 uzavřených otázek, jedna polootevřená a jedna otevřená otázka. Dotazník byl sestaven jednoduše a menší počet otázek byl zvolen kvůli časové náročnosti na vyplnění pro zahraniční turisty. Dotazník byl distribuován ve jmenovaných zimních střediscích (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Jánské Lázně). Vyplnění dotazníku trvalo cca 5min. a zpětně byl vracen okamžitě respondentem zpět. Zpracování dotazníků je rozděleno do dvou oblastí, Špindlerův Mlýn a Skiarena Černá Hora. V programu Microsoft Excel jsme ze získaných výsledků zhotovili grafy, vyjadřující procentuální část zodpovězených možností dotazovaných turistů. Celkem nám odpovědělo 33 zahraničních turistů ve Špindlerově Mlýně a dalších 31dotazníků jsme získali v destinaci Skiarena Černá Hora.
Strana 42
4 Výsledky a diskuse 4.1
Výsledky Špindlerův Mlýn
Na obrázku 15 je uveden graf, který znázorňuje procentuální rozložení národností, které v zimním období navštívily Špindlerův mlýn. Většinové zastoupení zde mají turisté z Polska, to může být dáno převážně lepší dostupností z místa bydliště oproti menšinovému zastoupení ruských návštěvníků, kde dostupnost z místa bydliště nebude motivujícím faktorem. Mezi další národnosti, které zimní středisko navštívily patří Německo s 24% a Holandsko s Maďarskem s 15%.
Rusko 9%
Holandsko 15% Maďarsko 15%
Polsko 37% Německo 24%
Obr. 15- Procentuální zastoupení národností v destinaci Špindlerův Mlýn
Obr. 16 ukazuje, jestli zahraniční turista je v cílové destinaci poprvé, nebo už tuto destinaci navštívil. Z dotazovaných respondentů uvedlo 55% dotazovaných, že v této destinaci je poprvé a 45% návštěvníků zde bylo již dříve. Tato skutečnost by mohla souviset s doporučením při výběru střediska od známých.
Strana 43
Ne 45%
Ano 55%
Obr. 16- Procentuální vyjádření, zda-li už návštěvník byl v destinaci Špindlerův Mlýn
Na obrázku 17 je vyznačeno, že 64% zahraničních turistů přijelo na doporučení známých a 36% uvedlo, že danou destinaci navštívili dle vlastního uvážení.
Dle vlastního uvážení 36%
Známých 64%
Obr. 17- Procentuální vyjádření, na jaké doporučení návštěvník přijel do destinace Špindlerův Mlýn
Strana 44
Obr. 18 popisuje po jakou dobu se návštěvník zdrží v zimním středisku. Nejvíce dotazovaných turistů, a to 76% uvedlo, že se zdrží týden a 12% dokonce více jak týden. To by mohlo být následkem delšího trvání cesty do destinace. Zbylých 12% respondentů uvedlo, že se zdrží pouze jeden den.
Více jak týden 12%
Den 12%
Týden 76%
Obr. 18- Procentuální vyjádření doby, po kterou turista setrvá ve Špindlerově Mlýně
Obr. 19 představuje procentuální vyjádření odpovědí na otázku, zda-li je dostupnost z místa bydliště do zimního střediska motivujícím prvkem. Z dotázaných celých 76% odpovědělo, že při návštěvě střediska hraje významnou roli, právě dostupnost z místa bydliště. Pouze 24% respondentů uvedlo, že vzdálenost pro ně není hlavním motivujícím prvkem.
Strana 45
Ne 24%
Ano 76%
Obr. 19- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Dostupnost z místa bydliště do destinace Špindlerův Mlýn
Obr. 20 se zabývá cenou vleků. Z grafu vyplývá, že nastavená cena v zimním středisku není motivujícím prvkem, který hraje hlavní roli při návštěvě zahraničních turistů. Většina respondentů (55%) v dotazníku označilo, že cena vleků pro ně není motivujícím prvkem.
Ano 45%
Ne 55%
Obr. č. 20- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Cenová dostupnost vleků ve Špindlerově Mlýně
Strana 46
S obrázkem 20 souvisí i obr. 21, který se zabývá cenovou dostupností ubytování. Jako u grafu č. 6 většina dotazovaných (61%) odpověděla, že cenovou dostupnost ubytování neshledávají za motivující prvek, při návštěvě Špindlerova Mlýna.
Ano 39%
Ne 61%
Obr. 21- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Cenová dostupnost ubytování ve Špindlerově Mlýně
Na obrázku 22 je uvedena závislost mezi motivujícím prvkem komfortu sjezdových/ běžeckých tratí a spokojeností návštěvníků. Většina, 91% dotázaných označila, že komfort tratí považuje za motivující prvek a hodnotila jej velmi kladně. Pouhých 9% zahraničních turistů nebyla s komfortem tratí spokojena. Toto má souvislost s výsledky, které jsou popsány na obrázku 11 a to především s delším čekání na vlecích.
Strana 47
Ne 9%
Ano 91%
Obr. 22- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Komfort sjezdových\ běžeckých tratí ve Špindlerově Mlýně
Na obrázku 23 je znázorněno, jak jsou návštěvníci spokojeni s českými „kulinářskými specialitami“. Z dotazníku vyplývá, že návštěvníkům v zimních střediscích chutná a jsou s touto službou spokojeni (94%). Z kladných ohlasů často zaznívalo především české pivo.
Strana 48
Ne 6%
Ano 94%
Obr. 23- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Kulinářské specialityŠpindlerův Mlýn
Na obrázku 24 je znázorněno, že 85% dotazovaných považuje ochotu lidí a personálu, obsluhujícího restaurační a jiné zařízení poskytující služby návštěvníkům, za dobré.
Ne 15%
Ano 85%
Obr. 24- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Ochota personálu/ lidí ve Špindlerově Mlýně
Strana 49
Na další otázku, které je vyhodnocena na obrázku 25 se respondenti vyjadřovali k poskytovaným službám. 91% z nich bylo s poskytovanými službami spokojeno. Nejčastěji v doplňující otázce uváděli, že jsou spokojeni s lyžařskými školami, s půjčovnou lyží a s lyžařskými vleky. Dále uváděli jako motivující faktor krásu přírody a milé lidi v zařízeních, poskytujících služby. Pouze 9% lidí uvedlo, že se službami nebylo spokojeno, to se váže k dalšímu obrázku 26, kde je vyjádřeno, s čím lidé nebyli spokojeni.
Ne 9%
Ano 91%
Obr. 25- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Poskytované služby ve Špindlerově Mlýně
Jak bylo zmíněno na obrázku 26 je popsáno, s čím turisté nebyli spokojeni a označili to jako demotivující prvky pro návštěvu Špindlerova Mlýna. Z celkových 33 dotazovaných pro 5 lidí bylo hlavním problémem placené parkování. Dále 3 lidé uvedli nedostačující parkovací plochy a shodně po 2 záporných bodech byly fronty na vlecích a nedostatek laviček. Nedostatek laviček byl hlavně zmiňován u lyžařských škol, kde se vyučovali malé děti a jejich rodiče tak na ně neměly dobrý výhled.
Strana 50
nedostatek laviček 17% placené parkování 41%
místo k parkování 25% fronty na vlecích 17%
Obr. 26- Zastoupení odpovědí demotivujícího prvku: Nebyl jsem spokojen se službami ve Špindlerově Mlýně
Obr. 27 vyjadřuje počet odpovědí na otázku, zda-li zahraniční turisté navštíví cílovou destinaci (Špindlerův Mlýn) i někdy v následujících letech. Z 33 respondentů pouze jediný odpověděl, že tuto destinaci už asi příště nenavštíví. Z toho vyplývá, že zahraničním turistům se v cílové destinaci líbilo a Špindlerův Mlýn by v následujících letech rádi navštívili.
Ne 3%
Ano 97%
Obr. 27- Zastoupení odpovědí, přijedu příště znovu do Špindlerova Mlýna
Strana 51
4.2 Výsledky Skiarena Černá hora Na obrázku 28 je znázorněn graf vyjadřující procentuální zastoupení národností, které danou destinaci navštívily. Největší podíl zastoupení v Skiarena Černá Hora mají s 58% procenty polští turisté. Poté s 23% němečtí a s 19% holandští turisté.
Holandsko 19%
Polsko 58%
Německo 23%
Obr. 28- Procentuální zastoupení národností v destinaci Skiarena Černá Hora Na následujícím obrázku 29 je vidět poměr, jestli už daný návštěvník destinaci navštívil dříve, nebo je v ní poprvé. Většina (68%) respondentů uvedla, že je v této destinaci poprvé a zbylých 32% odpovídajících zde již v minulosti bylo.
Ne 32%
Ano 68%
Obr. 29- Procentuální vyjádření, zda-li už návštěvník byl v destinaci Skiarena Černá Hora
Strana 52
Na obrázku 30 je graf, na kterém je vidět, že 74% dotázaných uvedlo příjezd do destinace na doporučení známých a 26% uvedlo, že si danou destinaci zvolilo samo.
Dle vlastního uvážení 26%
Známých 74%
Obr. 30- Procentuální vyjádření, na jaké doporučení návštěvník přijel do destinace Skiarena Černá Hora
Na další otázku, jak dlouho se návštěvník zdrží v cílové destinaci, z obrázku 31 vyplývá, že 81% dotázaných uvedlo příjezd na týdenní pobyt a zbylých 19% mělo v plánu zdržet se pouze na jediný den.
Strana 53
Více jak týden 0%
Den 19%
Týden 81%
Obr. 31- Procentuální vyjádření, po jakou dobu se turista zdrží v cílové destinaci Na otázku, zda-li je motivujícím prvkem pro výběr cílové destinace dostupnost z místa bydliště, tak 81% odpovídajících uvedlo jako motivující prvek při výběru konečné destinace právě lokalitu, která je dostupná z místa zahraničních turistů. Znázorněný graf je na obrázku 32.
Ne 19%
Ano 81%
Obr. 32- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Dostupnost z místa bydliště
Strana 54
Mezi další motivující prvky při výběru destinace Skiarena Černá Hora, byla zařazena otázka na cenovou dostupnost vleků a její roli při výběru cílové lokality. Pro 55% návštěvníku tato cena, která je nastavena v zimních střediscích, nepředstavovala výrazný motivující prvek a z grafu který je uveden na obrázku 33 je vidět skoro rovný podíl mezi motivujícím a nemotivujícím prvkem, jakým je cena v daném středisku.
Ano 45%
Ne 55%
Obr. 33- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Cena vleků S předešlou otázkou souvisela i následující otázka na cenu ubytování. Stejně tak jako u obrázku 33 je zde na obrázku 34 vidět, že ani cena ubytování v dané cílové destinaci není motivujícím prvkem při výběru této lokality. 58% respondentů uvedlo, že právě tato cena pro ně není motivujícím prvkem a 42% označilo cenu jako motivující prvek při výběru destinace Skiarena Černá Hora.
Strana 55
Ano 42%
Ne 58%
Obr. 34- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Cena ubytování Na obrázku 35 je uvedeno, jakou roli hraje při výběru destinace nabízený komfort sjezdových respektivě bežeckých tratí pro zahraniční turisty. Většina, 81% respondentů označilo za motivující prvek právě kvalitu a komfort sjezdových tratí v destinaci Skiarena Černá Hora.
Ne 19%
Ano 81%
Obr. 35- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Komfort sjezdových/ běžeckých tratí
Strana 56
Na tomto obrázku 36 je vidět, že všech 31 dotázaných odpovědělo kladně a „českou“ kuchyni a gastronomické služby berou jako motivující prvek při výběru konečné destinace.
Ne 0%
Ano 100%
Obr. 36- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Kulinářské speciality
Na obrázku 37 máme graf, na kterém je znázorněno, že 87% dotazovaných uvedlo profesionalitu personálu a celkovou vlídnost lidí za dobrou a považují tento faktor za motivující prvek při výběru konečné destinace.
Ne 13%
Ano 87%
Obr. 37- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Ochota lidí/ personálu
Strana 57
Na obrázku 38 je znázorněno, jakým motivujícím faktorem jsou poskytované služby. Pro 90% odpovídajících jsou poskytované služby v této destinaci motivující, pouze 10% lidí uvedlo nějaký nedostatek v Skiareně Černá Hora. Těmito nedostatky se zabývá další otázka, která je zpracována na dalším obrázku.
Ne 10%
Ano 90%
Obr. 38- Procentuální vyjádření motivujícího prvku: Poskytované služby Obrázek 39 vyjadřuje demotivující prvky, které jsou pro výběr této konečné destinace podstatné. Nejčastěji byl vypisován problém s parkováním, ať už s nedostatkem místa pro parkování, nebo i její cenou. Nedílnou součástí demotivujících prvků byly i časté fronty na vlecích.
cena za parkování 33%
místo na parkování 39%
fronty na vlecích 28%
Obr. 39- Procentuální vyjádření demotivujícího prvku. (Otevřená otázka)
Strana 58
Na obrázku 40 je jednožnačné vyjádření, zda-li by zahraniční turisté opět navštívili tuto destinaci v budoucnu. Všech 31 respondentů odpovědělo, že by do této destinaci v budoucnu rádo přijelo.
Ne 0%
Ano 100%
Obr. 40- Zastoupení odpovědí, přijedu příště znovu
Strana 59
5 Diskuse V naší diplomové práci jsme se zaměřili především na to, abychom provedli základní analýzu vybraných zimních středisek a zhodnotili jsme motivující prvky, které ovlivňují zahraniční turisty při výběru cílové destinace. K posouzení právě motivujících, či demotivujících prvků jsme sestavili dotazník v anglickém a německém jazyce. Nebyl příliš dlouhý a vytyčili jsme zde základní možné problémy při výběru konečné destinace. Dotazník vyplnilo celkem 64 zahraničních turistů a při jeho vyplňování jsme se nesetkali s žádnou nevolí dotazovaných zahraničních turistů. Sběr dat tak proběhl bez velkých komplikací.. V získaných výsledcích nebyl velký rozdíl, jestli se odpovídající nacházel ve Špindlerově Mlýně, nebo byl v oblasti Černé hory a Pece pod Sněžkou. Tyto výsledky navzájem korespondují. Například s poskytovanými službami ve Špindlerově Mlýně bylo spokojeno 91% návštěvníků (obr. 25) a ve Skiareně Černá hora bylo spokojeno 90% zahraničních turistů (obr. 38). Z dalších vyplněných odpovědí nás nejvíce překvapily odpovědi na otázku, zda-li je motivujícím faktorem cenová dostupnost vleků, či ubytovacích služeb. Z odpovědí, které jsou zaznamenány na obr. 20, uvedlo 55% zahraničních turistů, že pro ně není motivujícím prvkem cena vleků ve Špindlerově Mlýně a 61% návštěvníků dokonce uvedlo, že ani cena ubytování pro ně taktéž není motivujícím prvkem při návštěvě Špindlerova Mlýna (obr 21). Porovnatelná čísla nám vyplynula i z obrázků 33 a 34, kde pro 55% turistů nebyla cena vleků motivujícím prvkem při návštěvě lokalit Skiarena Černá hora a pro 58% turistů nebyla cena za ubytovací služby taktéž motivující při výběru této destinace. Podobným shodným výsledkem byly odpovědi i na otázku, zda-li byla pro výběr dané destinace motivujícím faktorem dostupnost z místa bydliště. Z odpovědí je vidět, jaký vliv na výběr cílové destinace měla právě dostupnost z místa bydliště. Pro většinu lidí (76%) byla dostupnost z místa bydliště do Špindlerova Mlýna motivujícím faktorem (obr. 19) i pro 81% byla dostupnost z místa bydliště do Skiareny Černá hora taktéž motivujícím prvkem při výběru konečné destinace
Strana 60
(obr. 32). Nejen pro nás, ale i pro tyto zimní areály může být velmi pozitivním faktem, že se do těchto lokalit zahraniční turisté chtějí vracet, jak vyplývá z obrázků 27 a 40.
Strana 61
6 Závěry Závěry pro teorii Základní cíl práce byl splněn. Byla provedena základní analýza vybraných středisek a ze získaných odpovědí v dotazníku jsme mohli dospět k následujícím závěrům.
Hypotéza 1 Předpokládáme, že při výběru konečné destinace návštěvníky ovlivňuje dostupnost z místa bydliště. Ve výzkumném šetření jsme zjistili, že pro většinu zahraničních turistů je důležitá dostupnost z místa bydliště. Hypotéza se potvrdila.
Hypotéza 2 Předpokládáme, že celková cenová dostupnost této destinace je motivujícím faktorem pro návštěvníky. Ve výzkumném šetření jsme zjistili, že pro většinu zahraničních turistů není motivujícím prvkem cenová dostupnost této lokality. Hypotéza se nepotvrdila.
Hypotéza 3 Předpokládáme, že motivujícím faktorem pro návštěvníky je úroveň poskytovaných služeb. Ve výzkumném šetření jsme zjistili, že pro většinu zahraničních turistů je úroveň poskytovaných služeb motivujícím prvkem. Hypotéza se potvrdila.
Strana 62
7 Seznam použitých zdrojů [1] Autorský kolektiv, DVOŘÁK, J., JIRÁSKO, F., RNDr. ŠTURSA, J. Krkonoše turistický průvodce. Gentiana Jilemnice, 1996, ISBN 80- 902133- 0- 8.
[2] Autorský kolektiv, HORÁK, V., Ing. LUDVÍK, M., PILAŘOVÁ, E., Dr. PILOUS, V., STANĚK, J., Dr. ŠTURSA, J., ŠVEC, J., Krkonoše turistický průvodce ČSSR. 4. svazek, Olypia Praha, 1980.
[3] Autorský a lektorský kolektiv. Krkonoše turistický a lyžařský atlas. Mělník: Rosy, 2006, 41 s. ISBN 80-86170-29-2
[4] CzechTourism [online], [cit. 20011-04-10]. Dostupné z WWW:
.
[5] Černá hora, lyžařský areál [online]. c2009 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW:
.
[6] České hory [online]. c2011 [cit. 2011-04-05]. Dostupné z WWW: .
[7] Dostál J. Krkonoše. 1. vyd. Praha: Orbis, 1954, 118 s. ISBN 30102-69
[8] GaRep s.r.o.: Program rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Krkonoše. Brno: 2004.
[9] HAVEL, J., Krkonoše. 1. vyd., Olympia Praha 1986.
Strana 63
[10] MACH, J., Analýza potenciálu rozvoje cykloturistiky v Krkonoších, Brno, 2009. 34 s. Bakalářská práce na Masarykově univerzitě na katedře atletiky, plavání a sportu v přírodě. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Sylva Hřebíčková.
[11] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a DaDa, a. s., Procházka po krajích České republiky. Praha 2001, ISBN 80- 903064 - 0 – 3. [12] Pec pod Sněžkou, lyžařský areál [online]. c2009 [cit. 2011-04-04]. Dostupné z WWW: .
[13] SKIAREÁL Špindlerův Mlýn a.s. [online]. c2009 [cit. 2011-04-15]. Dostupné z WWW: .
[14] Soukup V., David P. a kolektiv. Krkonoše- východ. Praha: S a D, 1996, 120 s. ISBN 80-86050-01-7.
[15] Správa Krkonošského národního parku [online]. c2010 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: .
[16] SÝKORA, B. a kol., Krkonošský národní park. Státní nakladatelství v Praze, 1. vyd. 1983.
[17] Špindlerův Mlýn - hotel, ubytování, infocentrum [online]. 2010 [cit. 2011-0404]. Dostupné z WWW: .
Strana 64
Přílohy Příloha č. 1 Anglická verze dotazníku
Anonymous questionare: The research on the choice of destination in Krkonoše Nationality: Town: I am for the first time in this destination:
Yes No
I came on a recommendation:
Friends From my own choice
I stay here:
a day a week more than a week
My choice was influenced by: 1.
Accessibility from my home place:
Yes No
2. The costs of ski lifts:
Yes No
3. The costs of accommodation:
Yes No
4. Comfort of ski slopes/cross-country tracks:
Yes No
5. Local cuisine:
Yes No
6. Willingness of staff/people:
Yes No
7. Services provided: Yes – what ..........................................................................................................................
Strana 65
No
I was not staisfied with: I will come again:
Yes No Thank you!
Příloha č. 2 Německá verze dotazníku
Der anonyme Fragebogen zum Thema: Die Auswahl der Destination im Gebiet des Riesengebirges Nationalität: Wohnort: In dieser Destination bin ich zum ersten Mal:
JA NEIN
Ich kam auf Empfehlung: der Bekannten nach meiner eigenen Auswahl Ich bleibe hier:
einen Tag ein Wochenende eine Woche mehr als eine Woche
Meine Auswahl wurde beeinflusst: 1. Gute Verfügbarkeit aus dem Wohnort:
JA NEIN
2. Preisverfügbarkeit von Schleppliften:
JA NEIN
3. Preisverfügbarkeit der Unterkunft:
JA NEIN
4. Komfort der Abfahrtstrecke/der Langlaufskistrecke:
JA NEIN
5. Speisespezialien:
JA Strana 66
NEIN 6. Bereitwilligkeit des Personals/der Leute:
JA NEIN
7. Gewährte Dienstleistungen: JA - welche ……………………………………….………………………………...... . NEIN Ich war unzufrieden mit (schreiben Sie aus):
Ich komme wieder:
JA NEIN Vielen Dank!
Strana 67
Resumé Práce se zabývá především analýzou vybraných zimních středisek ve východní části Krkonoš. Je zde zhodnocení nabízených lyžařských areálů, poskytovaný komfort na sjezdových / běžeckých tratích a doprovodné služby připraveny nejen pro zahraniční turisty. Byl proveden výzkum pomocí dotazníkového šetření. Dotazník byl především zaměřen na motivující faktory a poskytované služby, které ovlivňují příjezd zahraničních turistů do vybrané cílové destinace. Dospěli jsme k závěrům, že turisté kteří lokalitu navštívili byli s poskytovanými službami spokojeni. Tato destinace tak pro ně znamenala příjemně strávenou dovolenou a rádi by ji navštívili znovu.
RESUME This thesis deals primarily with the analysis of selected winter resorts in the northeastern part of the Krkonoše. The ski resorts are evaluated from the point of view of the ski slopes and cross-country tracks comfort, as well as additional services offered, not only, to foreign tourists. There was conducted a questionnaire research aimed primarily at motivating factors and provided services influencing tourists’ choice of the target destination. We came to the conclusion that the visitors of the target destination were satisfied with the offered services and enjoyed their holiday in this destination. As a result, they would like to visit this area again.
Strana 68
