HODNOCENÍ REGIONU TI NOVSKO JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

HODNOCENÍ REGIONU TIŠNOVSKO JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU Bakalářská práce Alžběta KNOFLÍČKOVÁ

VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Ivan ANDRÁŠKO, PhD.

BRNO 2013

Bibliografický záznam Autor:

Alžběta Knoflíčková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce:

Hodnocení regionu Tišnovsko jako destinace cestovního ruchu

Studijní program:

Geografie a kartografie

Studijní obor:

Geografie

Vedoucí práce:

Mgr. Ivan Andráško, PhD.

Akademický rok:

2012/2013

Počet stran:

58+6

Klíčová slova:

cestovní ruch, Tišnovsko, spokojenost, návštěvník, region

Bibliographicentry Author:

Alžběta Knoflíčková Facultyof Science, Masaryk University Department ofGeography

Title of Thesis:

Evaluating Tišnov region as a tourist destination

Degree Programme:

Geography and Cartography

Field of Study:

Geography

Supervisor:

Mgr. Ivan Andráško, PhD.

Academic Year:

2012/2013

Number of Pages:

58+6

Keywords:

tourism, Tišnovsko, satisfaction, visitor, region

Abstrakt Předkládaná práce pojednává o Tišnovsku jako destinaci cestovního ruchu. Hlavním cílem práce je posoudit možnosti a kvalitu cestovního ruchu na Tišnovsku a dále určit jak destinaci vnímají její návštěvníci dle různých aspektů. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a jsou v ní shromážděny dostupné informace o cestovním ruchu v regionu. Druhá část je praktická a zabývá se interpretací výsledků dotazníkového šetření, které probíhalo v několika klíčových částech regionu. Dotazníky byly určeny návštěvníkům regionu a jejich účelem bylo zjistit, jaké mají návštěvníci o regionu povědomí a jak zde byli spokojeni. Závěrem jsou zhodnoceny zjištěné výsledky, které nám ukazují celkovou situaci z hlediska cestovního ruchu na Tišnovsku.

Abstract The thesis deals with the region about Tišnovsko as a tourist destination. The aim of the thesis is to describe and evaluates options and quality of tourism in Tišnovsko and identify the way the visitors perceive destination and its various aspects. The thesis is divided into two main parts. The first one is more theoretical and it covers the general, but also more specific information about the tourism in region. The second part is more practically oriented and deals with the interpretation of results of questionnaire survey, which took place at several key parts of the region. The purpose of questionnaire survey was to obtain information regarding the perception of the destination by their visitors. In conclusion are evaluated results which shows us general situation in terms of tourism in Tišnovsko region.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Ivanu Andráškovi, PhD. za cenné rady, trpělivost a čas, který mi věnoval při vedení této práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi, PhD. za připomínky týkající se sběru dat k dotazníkovému šetření.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 9. 5. 2013

………………………… Alžběta Knoflíčková

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................................10 1 CHARAKTERISTIKA REGIONU TIŠNOVSKO JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU..................................12 1.1 ADMINISTRATIVNÍ VYMEZENÍ REGIONU ....................................................................................................... 12 1.2 FYZICKOGEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ REGIONU .................................................................................................. 13 2 LOKALIZAČNÍ FAKTORY CESTOVNÍHO RUCHU NA TIŠNOVSKU ................................................................16 2.1 KULTURNĚ-HISTORICKÉ PŘEDPOKLADY PRO CESTOVNÍ RUCH ............................................................................. 16 2.1.1 Kulturně-historické památky ............................................................................................................... 16 2.1.1.1 Přírodní památky......................................................................................................................... 16 2.1.1.2 Technické památky...................................................................................................................... 19 2.1.1.3 Umělecko-historické památky...................................................................................................... 21 2.1.1.4 Architektonické památky v Tišnově .............................................................................................. 23

2.1.2 KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ A KULTURNÍ AKCE ..................................................................................................... 24 2.1.3 SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ A SPORTOVNÍ AKCE ................................................................................................. 26 3 SELEKTIVNÍ FAKTORY A PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU TIŠNOVSKA...........................27 3.1 DEMOGRAFICKÉ FAKTORY ....................................................................................................................... 27 3.2 URBANIZAČNÍ FAKTORY .......................................................................................................................... 28 3.3 EKONOMICKÉ FAKTORY .......................................................................................................................... 28 3.4 DOPRAVNÍ SÍŤ ...................................................................................................................................... 28 3.4.1 Železniční doprava .............................................................................................................................. 28 3.4.2 Silniční doprava................................................................................................................................... 29 3.4.3 Cyklistika............................................................................................................................................. 29

4 NÁVŠTĚVNOST A POSKYTOVATELÉ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU TIŠNOVSKA .................................30 4.1 HROMADNÁ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................. 30 4.2 NÁVŠTĚVNOST REGIONU A HROMADNÝCH UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ .................................................................... 32 4.3 CHATY A CHALUPY ................................................................................................................................ 33 4.4 STRAVOVÁNÍ ....................................................................................................................................... 33 4.5 POTENCIÁLNÍ REKREAČNÍ PLOCHY .............................................................................................................. 33 5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ..........................................................................................................................36 5.1. KVALITA DESTINACE .............................................................................................................................. 36 5.1.1. Přírodní atraktivity ............................................................................................................................. 37 5.1.2 Kulturně – společenské atraktivity ....................................................................................................... 37 5.1.3 Kvalita ubytování v destinaci ............................................................................................................... 38 5.1.4 Kvalita stravování v destinaci ............................................................................................................... 39

5.1.5 Rozsah a kvalita zážitkových aktivit v destinaci (sportovní, kulturní vyžití atd.) ...................................... 39 5.1.6 Dopravní dostupnost destinace ........................................................................................................... 40 5.1.7 Místní doprava v destinaci ................................................................................................................... 41 5.1.8 Dostupnost a kvalita poskytovaných informací (Turistická informační centra) ....................................... 41 5.1.9 Přijetí místními obyvateli ..................................................................................................................... 42 5.1.10 Hodnota peněz v destinaci (ceny služeb) ............................................................................................ 42 5.1.11 Ochrana a pocit bezpečí v destinaci ................................................................................................... 43 5.1.12 Unikátnost destinace......................................................................................................................... 44 5.1.13 Celková spokojenost s kvalitou destinace........................................................................................... 44

5.2 POVĚDOMÍ O TIŠNOVSKU Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU.............................................................................. 45 5.3 ZNALOST ATRAKTIVIT NA TIŠNOVSKU ......................................................................................................... 46 5.4 POČET RESPONDENTŮ UBYTOVANÝCH NA TIŠNOVSKU..................................................................................... 48 5.5 PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA ............................................................................................................................. 49 5.5.1 Pohlaví, věk a vzdělání......................................................................................................................... 49 5.5.2 Bydliště.......................................................................................................................................... 50 5.5.3 Spolucestující dotázaných a doprava do destinace ............................................................................... 51

5.6 PŘIPOMÍNKY K POBYTU V DESTINACI .......................................................................................................... 52 6 DISKUZE A ZÁVĚR ...................................................................................................................................54 7 ZDROJE ...................................................................................................................................................57 7.1 TIŠTĚNÉ ZDROJE ................................................................................................................................... 57 7.2 WEBOVÉ STRÁNKY A ELEKTRONICKÉ PORTÁLY............................................................................................... 57 8 SEZNAM PŘÍLOH .....................................................................................................................................58

ÚVOD Téma cestovního ruchu je dnes velmi aktuální, jelikož se týká většiny dostupných míst naší Země. Je zajímavé zjišťovat, jak vnímají jednotlivá místa klíčové osoby cestovního ruchu, a tedy návštěvníci těchto míst. V současnosti se dá vymezit jako destinace cestovního ruchu téměř jakákoli oblast či region různých velikostí. Destinace cestovního ruchu je definována: „1. v užším smyslu: cílová oblast v daném regionu typická významnou nabídkou atraktivit CR (cestovního ruchu – pozn. autora) a služeb CR, 2. v širším smyslu: země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit CR, rozvinutými službami CR a další infrastrukturou, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“(VYSTOUPIL, 2008, s. 303). Z tohoto důvodu se bakalářská práce zabývá právě relativně malým regionem Tišnovskem. i tento region má svůj potenciál pro cestovní ruch, který bude na následujících stránkách nastíněn v několika různých podobách. Cílem této práce je nastínit čtenáři možnosti a kvalitu cestovního ruchu v regionu Tišnovska a to, jak návštěvníci region hodnotí dle různých aspektů cestovního ruchu. Dle Vajčnerové (2012) posuzujeme to, jak je destinace kvalitní podle spokojenosti zákazníka s danou destinací, zda byla naplněna či dokonce předčena jeho očekávání. Tato základní teze o kvalitě destinace Tišnovska je rozvíjena jak teoreticky, tak prakticky, tudíž práci můžeme rozdělit do dvou částí. První část práce je teoretická a týká se určení potenciálu cestovního ruchu na Tišnovsku.

Jelikož sama

na Tišnovsku

bydlím,

mohu

zde čerpat i z osobních

znalostí a zkušeností s touto lokalitou. Dále jsou shromažďovány dostupné informace, které nám dávají přehled o situaci na Tišnovsku, ať už výčtem turistických atraktivit, tak údaji o zdejším obyvatelstvu či ekonomické a dopravní situaci v regionu. Na konci první části následuje výčet možných ubytovacích kapacit v regionu a zhodnocení statistických údajů týkajících se ubývajícího počtu turistů v této destinaci. Druhá část práce je praktická. Ke zjištění profilu návštěvníka regionu je nutné provést dotazníkové šetření, které se provede na několika významných místech regionu Tišnovska. V této části práce jsou tedy interpretovány zjištěné výsledky dotazníkového průzkumu. Snažíme se hlavně určit to, jak turisté vnímají aspekty ovlivňující kvalitu 10

destinace, kdo jsou tito turisté a jaké povědomí o regionu mají. K těmto otázkám je strukturován celý dotazník, na který respondenti odpovídali. Závěrem jsou shrnuty zjištěné výsledky z dotazníkového šetření. Dochází zde k porovnání s výsledky, které jsou uvedeny v první části práce, tedy hlavně porovnání s určeným rekreačním potenciálem, zda má v tomto případě vypovídající hodnotu. Podle výsledků dotazníkového šetření také dojde k určení aspektů, které jsou v této destinaci nejméně rozvinuté, tedy takových, které návštěvníci hodnotí nejzáporněji. Celková rešerš použité literatury a metodika práce není uváděna samostatně, ale v průběhu celé práce.

11

1 CHARAKTERISTIKA REGIONU TIŠNOVSKO JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU 1.1 Administrativní vymezení regionu Region Tišnovsko se nachází v Jihomoravském kraji, severozápadně od krajského města Brna. Region pro účely naší práce vymezujeme jako území SO ORP1 (obr. 1), jehož správním městem je Tišnov a zahrnuje 59 obcí. Celkový počet obyvatel regionu k 31. 12. 2011 byl 29 491 obyvatel a celková výměra je 343 km2 (www.czso.cz). Z celkového počtu 21 SO ORP v Jihomoravském kraji se tak Tišnov dle počtu obyvatel řadí na místo 13. nejlidnatějšího regionu a dle rozlohy je 11. největší. Město Tišnov je jedním z nejvýznamnějších měst v Jihomoravském kraji, a to jak nabídkou svých služeb, tak svou velikostí (se svými 8 714 obyvateli je 12. největším městem v Jihomoravském kraji). Tišnov má taktéž velmi dobrou polohu v rámci kraje, od Brna je vzdálen pouhých 22 km a je velmi dobře přístupný pomocí IDS JMK2 zajišťujícího vlakové a autobusové propojení všech obcí v regionu. Rovněž se Tišnov považuje za „bránu Vysočiny“, jelikož se nachází u její hranice a je tak dobrým výchozím bodem pro turistiku v oblasti Vysočiny.

1

Správní obvod obce s rozšířenou působností

2

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

12

Obr. 1 Vymezení SO ORP Tišnov v rámci Jihomoravského kraje (autor Alžběta Knoflíčková)

1.2 Fyzickogeografické vymezení regionu Reliéf Tišnovsko, co se geomorfologického vymezení týče, se nachází na rozhraní Brněnské vrchoviny a Českomoravské vrchoviny. V Brněnské vrchovině zasahuje do Boskovické brázdy, Bobravské vrchoviny, Drahanské vrchoviny a Brněnské kotliny. Z Českomoravské

vrchoviny

pokrývá

region

část

Křižanovské

vrchoviny a část

Hornosvratecké vrchoviny. Region se nachází ve východní části hercynské podprovincie, ale patrný je zde vliv i panonské a karpatské části. Nejvyšším vrcholem regionu je kopec 13

Sýkoř (701 m n.m.), nejníže položeným místem je údolí řeky Svratky u obce Štěpánovice (260 m n.m) (CULEK, 1995). Klimatické poměry Dle Quitta (1971) je Tišnovsko rozloženo v několika podnebných oblastech. Centrální část u města Tišnov a údolí podél řeky Svratky se nachází v nejteplejších mírně teplých oblastech MT 9-11, podnebí je poměrně teplé a mírně suché (Tišnov – průměrná roční teplota 8°C a 579 mm srážek/rok). Proti proudu řeky Svratky se pak podnebí lehce ochlazuje a přibývá srážek, jedná se o oblast mírně teplou MT 3 (Nedvědice – průměrná roční teplota 7,4 °C a 630 mm srážek/rok). Území zasahující na Křižanovskou vrchovinu je pak převážně v mírně teplé oblasti MT 5, místy i MT 9. Podnebí je poměrně teplé a suché, jelikož se území nachází ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny. Vodstvo Nejvýznamnější řekou v regionu je Svratka. Řeka pramení ve Žďárských vrších a až po soutok s Dyjí ve věstonické novomlýnské nádrži je řeka dlouhá 174 km. Celý Tišnovský region spadá do povodí řeky Svratky, jejími největšími přítoky jsou zprava řeka Nedvědička a Loučka (vznikající soutokem řek Libochůvka a Bobrůvka) a zleva Besének a Lubě. V regionu se nachází i velké množství rybníků, které jsou primárně využívány

k rybolovu,

některé

z nich

slouží i k rekreaci

(např.

rybníky

Hájenka a Halda u obce Níhov). Flóra a fauna Flóra v Tišnovském regionu je významně ovlivněna údolím řeky Svratky, kolem které

se

nacházejí

acidofilní

doubravy,

teplomilné

doubravy a v jižnější

části

území i dubohabrové háje. Flóra v oblasti je druhově velmi pestrá, zajímavostí regionu je především výskyt bledule jarní, hořečku českého nebo bramboříku nachového. Typickými rostlinami jsou pak např. sasanka hajní, ostřice plstnatá či kostřava lesní. Na jihu území se vykytují i teplomilnější rostliny, např. modravec chocholatý nebo vousatka prstnatá. Na Tišnovsku je také poměrně široké rozpětí vegetačních stupňů, nacházejí se zde vegetační stupně 1. – 5., přičemž první stupeň velmi vzácně (1%) a pátý stupeň hlavně na severozápadě území u hranic s Vysočinou (CULEK, 1995). 14

Faunu

v regionu

vrchoviny a v okolí

zastupují řeky

běžné

Svratky

druhy sem

východního zasahují i druhy

předhůří

Českomoravské

z teplomilného

pásma.

Významnými druhy jsou: ježek východní, mlok skvrnitý, lejsek malý či modrásek (CULEK 1995).

15

2

LOKALIZAČNÍ

FAKTORY

CESTOVNÍHO

RUCHU

NA

TIŠNOVSKU 2.1 Kulturně-historické předpoklady pro cestovní ruch Oblast Tišnovska je velmi bohatá jak na přírodní památky, tak i na historické objekty či církevní památky, díky nimž se staví do dobré pozice pro rozvoj cestovního ruchu. V oblasti můžeme najít hojně cyklostezky i dobře značené turistické trasy, z nichž některé mají charakter naučných stezek a jsou vedeny k různým zajímavostem regionu. Tišnovský region se dále dělí na šest mikroregionů, které mají jako hlavní body svých programů rozvoj cestovního ruchu v daném mikroregionu. Jsou jimi mikroregion Bílý potok, Čebínka, Deblínsko, Pernštejn, Porta a mikroregion Lomnicko. Obce, které se nenacházejí v žádném z uvedených mikroregionů, se zařazují do Dobrovolného svazku obcí (DSO) Tišnovsko. Na Tišnovsku se celkem nachází 10 přírodních rezervací a 24 přírodních památek (FIC,

ZACPAL,

1999),

v následujícím

textu

jsem

vybrala

ty

nejzajímavější

z nich a stručně je charakterizovala. Dané informace jsem čerpala jak z vlastních znalostí, tak

z

internetových

stránek

Tišnovska

(www.tisnov-mesto.cz,

www.tisnovsko.com) a literatury vztahující se k regionu (FIC, ZACPAL, 1999). Celý text pojednávající o turisticky zajímavých místech regionu je rozčleněn na jednotlivé úseky podle kapitol z knihy Ekonomické a sociální geografie, oddíl o Geografii cestovního ruchu od Vystoupila (2008).

2.1.1 Kulturně-historické památky 2.1.1.1 Přírodní památky Vrch Květnice Vápencový vrch Květnice se nachází v Tišnovském katastru a již v roce 1928 byl vyhlášen přírodní rezervací, a to především díky velké druhové rozmanitosti v této lokalitě (bývá uváděno až 350 druhů rostlin), v roce 1950 bylo území přeřazeno do přírodních památek. Hora měří 470 m a z jejího vrcholu je rozhled na celé město Tišnov a okolí. Dále 16

je zde hnízdiště netopýrů ve složitých podzemních prostorách nebo důležité naleziště minerálů (ametyst, kalcit, malachit, baryt). Na vrchol vede naučná stezka se 13 zastávkami. Jeskyně na Květnici S vrchem Květnice jsou taktéž úzce spjaty jeskyně, které vytvářejí v podzemí dlouhé a složité chodby. Mezi nejvýznamnější objevy v nitru Květnice patří jeskyně Pod Křížem, Králova jeskyně a Dobišarova jeskyně objevená teprve v roce 1984. Největší dominantou je však Květnická propast, jejíž hloubka je přes 70 m, a Tišnovský dóm mající délku 35 m a šířku 18 m. V nitru jeskyní se nacházejí stovky různých krápníků dosahujících délky až metr a půl. Trenckova rokle Trenckova rokle se nachází v údolí říčky Loučky u obce Drahonín. Jedná se o poměrně malou, nicméně velmi strmou rokli, kde se na říčce nachází několik vodopádů a kaskád. Rokle je pojmenovaná dle barona Trencka, který se zde měl údajně ukrývat na začátku 18. století před vojáky císařovny Marie Terezie a než rokli opustil, měl zde prý zakopat poklad. Sokolí skála Sokolí skála je přírodní rezervací (od roku 1949). Do roku 1953 zde žil sokol stěhovavý, dnes už tu najdeme pouze výry a krkavce. Rezervace se nachází v údolí řeky Svratky a z vrcholu skály je na řeku krásný výhled. V rezervaci se taktéž nachází památný dub, jehož stáří je přibližně 230 let. Krkatá bába Skalní útvary v údolí potoka Lubě s přilehlou vegetací a živočichy byly vyhlášeny v roce 1997 přírodní památkou. Skály získaly název podle jedné skalní věže připomínající dlouhý krk s hlavou (hlava má délku 2,5 m a vznikla postupnou erozí). Skalní útvary zde vystupují z červených permských slepenců a v blízkém okolí mají své přirozené stanoviště zakrslé doubravy.

17

Údolí Chlébského potoka Údolí potoka kolem obce Chlébské je významné zvláště pro výskyt suťových lesů a bučin, ve kterých se nachází velké množství vzácných rostlin. Nejvýznamnější v této lokalitě je ovšem výskyt bledule jarní, která zde na jaře kvete 3-5 týdnů v obrovském množství. Díky této pozoruhodnosti je lokalita v okolí Chlébského potoka zařazena do soustavy Evropsky významných lokalit Natura 2000. Malhostovická pecka Malhostovickou peckou je 30 m vysoký vápencový kopec, který obsahuje několik malých jeskyní a je přírodní památkou od roku 1980. Území je chráněno především pro výskyt vzácných rostlin (např. koniklec velkokvětý, který zde roste ve velkém množství). Nedaleko od Malhostovické pecky se nachází další zajímavý úkaz – Drásovský kopeček. Ten je tvořen vápencovou bránou, která vznikla zřícením stropu malé jeskyně. Kopeček je rovněž od roku 1980 přírodní památkou. Sýkoř Sýkoř je přírodní památkou (od roku 1990) nedaleko od obce Synalov, která zahrnuje stejnojmenný kopec, který bývá nazýván střechou Tišnovska. Kopec Sýkoř je významný pro zbytky rozlehlých bučin s výskytem javoru klenu a pro jeho přirozený bylinný podrost. Lokalita kopce a jeho svahů je zařazena v rámci ÚSES (územní systém ekologické stability) jako biocentrum regionálního významu. Slunná Přírodní rezervace Slunná (vyhlášena roku 1985) se nachází asi 1,5 km od obce Lažánky. Tato oblast je významná pro původní bukové porosty (až 40 m vysoké) s příměsí lípy, které mají pralesový charakter, a proto se nazývají „Lažánecký prales“. Vyskytují se zde některé chráněné druhy rostlin, např. brambořík nachový nebo okrotice mečolistá. Údolí Bílého potoka Údolí Bílého potoka, táhnoucí se cca 15 km od Veverské Bítýšky téměř až k Velké Bíteši, bylo vyhlášeno přírodním parkem a dá se říci, že tvoří hranici Tišnovska. Známým 18

místem v údolí je osada Šmelcovna, kde se dříve zpracovávaly rudy, které se těžily v blízkém okolí. Na trase je několik starých mlýnů a krásné okolí potoka zde dotváří příjemné a velmi oblíbené prostředí. Stezka Járy Cimrmana Stezka vede z náměstí v Lomnici až k myslivně pod vrcholem Sýkoř (viz výše). Prochází Synalovskou kopaninou, která je vedena jako další přírodní památka v tišnovském regionu, kde se nachází hojná vřesoviště a roste zde mnoho druhů květin. Během cesty je vytvořeno několik zastávek mapujících Cimrmanův život včetně busty, která je umístěna na konci stezky u myslivny. Kopec Bozinka U obce Doubravník se nachází kopec Bozinka, který je vyhledávaným místem pro svou údajnou vysokou koncentraci energie a má pomáhat léčit a uklidňovat. Na místě se nachází i kaple sv. Máří Magdalény, informační tabule a lavičky. Na Tišnovsku se nachází ještě další dvě místa s vysokou koncentrací kladné energie, první se nachází na hradě Pernštejn a druhé je u obce Maňová na místě sezónní hospůdky. 2.1.1.2 Technické památky Dřevěný krytý most v Černvíru Most přes řeku Svratku je velmi významnou památkou lidového stavitelství, jehož historie se začíná datovat v roce 1718. Na Moravě se tedy jedná o nejstarší krytý most. Jeho délka je 32 m a nachází se 4 m nad hladinou. Podobný most můžeme nalézt i pod hradem Pernštejn. Železniční viadukt u Dolních Louček Železniční viadukt, nazývaný Most míru, byl vystavěn na trati Brno – Havlíčkův Brod v letech 1939–1953. Viadukt se táhne nad údolím říčky Libochůvky v délce 300 m a výšce 30 m. Oblouk, nacházející se uprostřed mostu má rozpětí 120 m a je největším železobetonovým obloukem v České republice. Jedná se o první most v naší republice, k jehož stavbě bylo použito trubkové lešení. 19

Úzkorozchodná železnice v Drásově Jedná se o soukromou železnici, kterou vybudovali místní členové zdejšího spolku. Na cca 400 metrech dlouhé trati s 15 výhybkami je možné svézt se dobovými vagóny s motorovými lokomotivami a v přilehlém krytém muzeu je možné si prohlédnout různé druhy historických vozíků. Vápenné pece v Lažánkách V obci Lažánky se vápenec těžil již od středověku, což dokazovalo 12 pecí, které stávaly v lokalitě Kosová a ve kterých se dříve pálil vápenec celoročně. Vápenec byl používán pro tavení železné rudy ve Šmelcovně (viz str. 17). Po roce 1948 však pálení vápence postupně upadalo až do roku 1970, kdy byly uzavřeny poslední dvě pece. Torza posledních dvou pecí můžeme v obci vidět dodnes. Klucanina Rozhledna na kopci Klucanina nese jeho název. Tyčí se nad Tišnovem přímo naproti Květnici. Rozhledna byla zbudována v roce 2003 na místě dřevěné rozhledny, která zde stávala dříve. Na rozhlednu vede cesta s tematickými zastávkami pro děti. Výška rozhledny je necelých 30 metrů a je z ní rozhled na celý Tišnov a daleké okolí. Čebínka Severně od obce Čebín se nachází rozhledna Čebínka, která je součástí telekomunikační věže. Rozhledna měří 38 m a vyhlídková plošina je ve výšce 30 m. Výstavba probíhala v letech 2002–2003, kdy byla slavnostně otevřena při příležitosti 650. výročí založení obce Čebín. Babylon – Kozárov Rozhledna u obce Kozárov stojí na kopci jménem Babylon. Rozhledna je součástí vysílače a stojí na místě, kde již dříve byla dřevěná rozhledna. Výstavba byla dokončena v roce 2001, vyhlídka byla vystavěna ve výšce 24 m nad zemí. Za jasného počasí je z rozhledny vidět až na Pálavu či na Jeseníky.

20

Křivoš Rozhledna postavená v roce 2004 leží mezi obcemi Dolní Loučky a Štěpánovice ve výšce 464 m n. m. Jedná se o dřevěnou stavbu, která je přístupná po žebříku, a naskýtá se z ní pěkný výhled především na železniční viadukt u Dolních Louček. Babylon u Kalů Dřevěná rozhledna Babylon u obce Kaly stojí na stejnojmenném kopci již od roku 2005 díky Programu podpory venkova Jihomoravského kraje. Rozhledna je ve výšce 506 m n. m a je přístupná po žebříku. 2.1.1.3 Umělecko-historické památky Klášter Porta Coeli Klášter Porta Coeli (Brána nebes) se nachází v Předklášteří. Založen byl již v roce 1233

královnou

Konstancií a slouží

cisterciáckému

řádu.

Klášter

je

cennou

architektonickou památkou hlavně díky gotickému portálu u baziliky Nanebevzetí Panny Marie, který je četně zdoben a nemá obdoby v celé střední Evropě. Dalšími dominantami jsou kapitulní síň a křížová chodba uvnitř klášterního objektu. Většina klášterních budov byla vystavěna v 17. a 18. století a celý komplex prošel během staletí četnými změnami. V části klášteru dnes sídlí Podhorácké muzeum. Kostel sv. Václava v Tišnově Kostel sv. Václava je jednou z hlavních dominant Tišnova. Tato jednolodní gotická stavba byla vybudována v 15. století a do dnešní podoby byla přestavěna v polovině 19. století. Neodmyslitelně ke kostelu patří taktéž socha Piety, která původně stávala na náměstí Komenského na místě dnešního Mariánského sloupu. Kostel Povýšení sv. Kříže v Drásově Státem chráněná památka, gotický kostel, se nachází v Drásově a jeho počátky sahají až do poloviny 13. století. Věž byla ke kostelu přistavena až o dvě století

21

později, a až roku 1512 byl do ní zavěšen stále funkční zvon. Cenné jsou zde především nástěnné malby, které byly objeveny až roku 1932. Kostel Povýšení sv. Kříže v Doubravníku Kostel společně s farou, historickým jádrem obce Doubravník a některými obytnými domy patří dnes do státem chráněné památkové zóny. Kostel vznikl v polovině 16. století na místě kláštera augustiniánek, který již v té době zanikl. Kostel nechali vystavět pánové z Pernštejna a učinili z něj rodovou hrobku. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černvíru Starobylý kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z dominant vesnice Černvír. Původ má již v první polovině 13. století, kdy zde původně stávala románská svatyně. Kostel má i netradiční polohu,

nachází se na vyvýšeném ostrohu

nad řekou

Svratkou a kolem něj je malý podkovitý hřbitov. Židovská synagoga v Lomnici Synagoga byla vystavěna na původním židovském náměstí před více než 200 lety. Jelikož však bylo veškeré židovské obyvatelstvo během 2. světové války vysídleno, synagoga značně zchátrala. V 90. letech prošla rekonstrukcí a dnes slouží kulturním účelům městečka. Mimo synagogy je v Lomnici významnou kulturní památkou také židovský hřbitov, kde se nachází na tisíc kamenných náhrobků. Hrad Pernštejn Hrad Pernštejn patří k vůbec nejznámějším a nejnavštěvovanějším památkám v tišnovském regionu a zároveň k nejvíce zachovalým hradům v České republice. Jeho výstavba začala v polovině 13. století pány z Pernštejna na vysokém skalnatém ostrohu nad říčkou Nedvědičkou uprostřed hlubokých listnatých lesů. Své dnešní podoby se po značných úpravách dočkal až v 16. století. K hradu náleží i suchý příkop, který dříve sloužil k obraně, a empírový park se sochami.

22

Zámek v Lomnici Dnešní zámek v Lomnici vznikl přestavbou hradu, který zde stával od 13. století. K nejcennějším a nejstarším částem zámku patří gotická věž, zámecká kaple a renesanční arkády na nádvoří. Dnes je objekt zámku využíván jako střední škola. Zřícenina hradu Trmačov Hrad se nachází na katastrálním území obce Hluboké Dvory a již od konce 15. století se uvádí, že byl hrad pustý. Založen byl zřejmě v polovině 14. století jako sídlo vladyckých rodů, ale zanikl v době česko-uherských válek. Dnes je zřícenina státem chráněnou kulturní památkou a na místě se nachází zachovalé torzo věže, hradeb a část vnitřního paláce. Zřícenina hradu Víckov Hrad byl vystavěn na začátku 14. století na místě již zaniklého hradu Bukov nad řekou Loučkou a byl majetkem moravských markrabat. Nicméně již za husitských válek došlo k jeho poškození a od roku 1454 se uvádí jako pustý. Zřícenina hradu je státem chráněnou kulturní památkou a dnes můžeme vidět zachovalý vnitřní palác a některé obytné prostory. Dále je v okolí Tišnova možné navštívit zříceninu Čepička (v Předklášteří), Košíkov (u obce Drahonín), Lúčku (u Dolních Louček) a zříceninu hradu Rysov (mezi obcemi Skryje a Tišnovská Nová Ves). 2.1.1.4 Architektonické památky v Tišnově Kuthanovo sanatorium V roce 1895 bylo město Tišnov vyhlášeno klimatickým místem díky své dobré poloze a atraktivnímu prostředí. Proto zde doktor František Kuthan vystavěl sanatorium pod kopcem Klucanina, kam jezdili nové síly načerpat především brněnští návštěvníci. Stavba původního sanatoria byla ojedinělá hlavně v tom, že se v ní mísily téměř všechny předešlé stavební styly. Dnes je z Kuthanova sanatoria nemocnice a jsou zde přistavěny novější budovy. 23

Tišnovské vily v Riegrově ulici S výstavbou Kuthanova sanatoria se stalo z města Tišnov na počátku 20. století poklidné lázeňské město, a s tím byla spojena i výstavba vilové čtvrti právě v oblasti, kde se sanatorium nacházelo. Nejkrásnější vily se nacházejí na ulici Riegrově, která je sanatoriem ukončena a jedná se např. o známou vilu Franke nebo o Jarochovu vilu se secesními prvky. Tišnovská radnice Radnice, která se nachází na náměstí Míru ve středu Tišnova, byla postavena roku 1905 na místě, kde již dříve stála budova z 16. století. Projekt radnice byl vytvořen brněnským architektem Vladimírem Fischerem a k hlavní budově bylo o necelých sto let později přistaveno ještě západní křídlo. Müllerův dům Stávající dům vznikl roku 1712 přestavbou starší budovy z konce 17. století za účelem vaření piva a jako provozovna hospody. Dům se až do konce 19. století stále rozšiřoval a poté přešel do vlastnictví starosty Tišnova Františka Müllera, který zde provozoval koželužnu. Po 2. světové válce byl dům znárodněn a zpět do rodiny Müllerů byl navrácen až po sametové revoluci. V roce 2000 přešel dům do majetku města Tišnova, poté byl kompletně zrekonstruován a dnes je v něm Muzeum města Tišnova. Největší atraktivitou Müllerova domu jsou malované trámové stropy. Koželužská ulice Tato ulice je významná tím, že je nejužší uličkou v České republice. Na délku má 49 m a ve svém nejužším místě na šířku má pouze 77,5 cm. V Tišnově jsou v současné době dochovány ještě dvě úzké uličky, ale kdysi jich bývalo mnohem více. Byly to uličky nacházející se mezi domy malých řemeslníků, kteří do těchto uliček většinou sváděli veškeré odpady související s výrobou.

2.1.2 Kulturní zařízení a kulturní akce Tišnovsko je region, který pořádá pravidelně velké množství kulturních akcí, ať už se jedná o dlouholetou tradici Tišnovského kina Svratka (v červenci a srpnu se promítá 24

v letním kině), divadelní představení či společenské plesy pořádané v sokolovně města Tišnov nebo o různé výstavy konané v Muzeu města Tišnov. Kulturní akce se konají i v ostatních obcích regionu, ve většině obcí se slaví v létě a na podzim poutě či hody, na masopust zde procházejí maskované průvody a je možno navštívit různé taneční zábavy nebo v zimním období plesy. V následujícím textu jsem vybrala nejzajímavější kulturní akce v regionu. Mezinárodní burza minerálů v Tišnově V souvislosti s nalezištěm minerálů na kopci Květnice se v Tišnovské sokolovně dvakrát ročně (v květnu a listopadu) koná mezinárodní burza minerálů. Během jarní burzy bývají zpřístupněny krasové jeskyně na Květnici. Burza je známá nejen v České republice a střední Evropě, ale vystavovatelé minerálů mnohdy pocházejí až např. z Japonska či Latinské Ameriky. Václavské hody v Tišnově Jelikož je tišnovský kostel zasvěcen sv. Václavovi, konají se zde vždy na konci září Václavské

hody,

které

jsou

doprovázeny

stavěním

máje,

stánky

s lidovými

řemesly a bohatým kulturním programem. Hudbou pro Unicef Již pátým rokem bude Tišnov v roce 2013 hostit tento multižánrový festival, jehož výtěžek putuje na charitativní účely. Festival se koná vždy v červnu v areálu letního kina. Slavnosti Pernštejnského panství Každoroční víkendová akce konaná na začátku července oslavující panství hradu Pernštejn. Na hradě vystupují doboví umělci a probíhá zde historický jarmark, v Nedvědici pak probíhá doprovodný program skládající se z koncertů, divadelních představení či tematických přednášek.

25

2.1.3 Sportovní zařízení a sportovní akce Lyžařský areál Klínek v Předkláštěří Délka sjezdovky zde činí 500 m při převýšení 100 m. Areál nabízí jeden vlek, lyžařskou školu, osvětlení sjezdovky a občerstvení u svahu. V létě se na sjezdovce pořádají závody v travním lyžování. Lyžařský areál Nedvědice Areál v Nedvědici má celkovou délku sjezdovek 400 m a převýšení 100 m. Nacházejí se zde 3 sjezdovky, 2 vleky, občerstvení u svahu a je zde možnost večerního lyžování. Koupaliště Grado Tišnov Letní koupaliště Grado je umístěno u řeky Svratky. Areál koupaliště zahrnuje velký bazén 50x20 m, dětské brouzdaliště se skluzavkou, restauraci a občerstvení, plážový volejbal, stolní tenis a kuželky. O víkendu je v provozu večerní koupání. Bazén v Lomnici V areálu základní školy se nachází krytý bazén, kde je plavání určeno i pro veřejnost. U bazénu je i možnost využití sauny či víceúčelové tělocvičny. Svatoslavská šlapka Závod horských kol se koná již 16. rokem v obci Svatoslav, odkud je možné se vydat na trasu 20, 25 nebo 30 km pro závodníky všech věkových kategorií. Po skončení závodu probíhá v obci večerní program s vyhlášením vítězů a taneční zábavou. Dále je v regionu Tišnovska možné navštívit několik jezdeckých areálů (např. v Předklášteří či Drásově) a přímo v Tišnově např. střelnici, tenisové kurty (v zimě nafukovací hala), 3 fitcentra nebo 2 bowling bary. Téměř každá obec pak disponuje minimálně fotbalovým hřištěm, na kterém se často pořádají fotbalové turnaje a velké oblibě se v regionu dostává i hasičským závodům, které pořádají sbory dobrovolných hasičů daných obcí. 26

3

SELEKTIVNÍ

FAKTORY A PŘEDPOKLADY

CESTOVNÍHO

RUCHU V REGIONU TIŠNOVSKA 3.1 Demografické faktory Jak již bylo uvedeno výše, SO ORP Tišnov mělo k 31. 12. 2011 29 491 obyvatel. Z tohoto počtu je 14 546 mužů a 14 945 žen. Průměrný věk obyvatel je zde 41,1 let (www.czso.cz). Nejpočetnější věkovou skupinou je rozmezí 35-39 let, do které spadá v regionu 2 650 osob. Vzhledem k dalším nejpočetnějším věkovým skupinám (obr. 2), je možné usoudit, že se zde nejčastěji jedná o rodiny s dětmi. Pro rodiny je pak typičtější necestovat na příliš velké vzdálenosti, a tudíž mohou využívat turistické atraktivity v regionu, stejně tak jako věkové kategorie od 55 do 69 let, v regionu také poměrně hojně zastoupené. Tyto zjištěné údaje tedy mohou zvyšovat návštěvnost regionu Tišnovska z hlediska cestovního ruchu.

Obr. 2 Věková pyramida obyvatel Tišnovska k 31. 12. 2011 (upraveno dle ČSÚ Český statistický úřad)

27

3.2 Urbanizační faktory Dle Vystoupila (2008, 314) je urbanizace jedním ze základních faktorů rekreace. Až 40 % městského obyvatelstva vyhledává častěji byť jen víkendovou rekreaci, oproti venkovskému obyvatelstvu, jehož pouhých 5-10 % se pravidelně zúčastňuje víkendových rekreačních aktivit. V regionu Tišnovska je tedy v tomto ohledu městské obyvatelstvo pouze v centru regionu, tedy ve městě Tišnov. Větší část obyvatel regionu tedy spadá do kategorie venkovského obyvatelstva, které nebývá rekreačně příliš aktivní, nicméně se zde musí přihlížet k větší vázanosti na města (Tišnov, Brno), kam většina obyvatel dojíždí za prací či do školy.

3.3 Ekonomické faktory Ekonomické faktory taktéž hrají důležitou roli pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Podle Vystoupila (2008, 314) se industriální společnost více zabývá volnočasovými aktivitami, které mimo jiné hojně zahrnují různé formy rekreace. Od dob, kdy člověk začal přecházet od zemědělství k průmyslu, má vyšší nároky na trávení volného času a i rozvoj v oblasti služeb napomáhá tomuto rozvoji. V SO ORP Tišnov se ekonomickými aktivitami zabývá více než 6000 subjektů (k 31. 12. 2011) a z toho nejvyšší podíl činící 27,1 % se nachází v oblasti obchodu, ubytování, stravování a pohostinství, napomáhající rozvoji cestovního ruchu v regionu. Na Tišnovsku je bohužel vysoká míra nezaměstnanosti – 10,5 %, což může výrazně vést k poklesu zájmu o dlouhodobější dovolené z důvodu nedostatku financí a může přispět ke zvolení jednodenních výletů v rámci regionu (www.czso.cz).

3.4 Dopravní síť 3.4.1 Železniční doprava Páteřní dopravní spojení v regionu Tišnovska zajišťuje plně elektrifikovaná dvoukolejná vlaková doprava na trati č. 250 ve směru Břeclav – Brno – Tišnov – Žďár nad Sázavou – Havlíčkův Brod – Praha, a to jak rychlíkovou, tak osobní přepravou. Důležité je zde spojení Tišnova s Brnem, kde je ve špičce 20minutový interval odjezdů vlaků, jelikož se celý region Tišnovska nachází v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského 28

kraje (dále IDS JMK). Z Tišnova přes Nedvědici a Nové Město na Moravě je možné se dostat do Žďáru nad Sázavou i neelektrifikovanou jednokolejnou trasou č. 251. V případě elektrifikované tratě se v rychlíkové přepravě jedná o linku R3 IDS JMK, v osobní přepravě o linku S3 IDS JMK, v případě neelektrifikované tratě se jedná o linku S31 IDS JMK.

3.4.2 Silniční doprava Co se týče automobilové dopravy, v regionu se nacházejí především silnice druhé a nižší třídy. Z Tišnova je přímé spojení s dálnicí D1 ve Velké Bíteši a v Kuřimi je možné se napojit na rychlostní silnici R43 spojující Brno a Svitavy. Za Nedvědicí je pak možné ve Štěpánově nad Svratkou najet na rychlostí silnici č. 19 vedoucí z Kunštátu do Havlíčkova Brodu. Z hlediska dopravy je Tišnovsko

velmi dobře dostupným

regionem, a to především z Brna a z měst na Vysočině (Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem).

3.4.3 Cyklistika Na území tišnovského regionu se v poslední době zaznamenal rozkvět cyklistiky tím, že zde vzniklo poměrně velké množství nových cyklostezek. Páteřní stezkou v regionu je cyklistická trasa č. 1 Pražská stezka, která vede z Brna do Prahy přes Čebín, Tišnov, Lomnici u Tišnova, Doubravník, Nedvědici a hrad Pernštejn. Tato cyklotrasa je jednou z nejstarších vůbec a je poměrně frekventovaná. Na tuto hlavní cyklotrasu se v regionu Tišnova napojuje, či ji křižuje téměř 20 dalších regionálních cyklostezek, které mají průběh většinou po silnicích II. a III. třídy. V případě nově vybudované cyklotrasy mezi Tišnovem a Štěpánovicemi se jedná o asfaltovou stezku vedenou mimo komunikace podél železniční tratě (www.cyklo-jizni-morava.cz).

29

4 NÁVŠTĚVNOST A POSKYTOVATELÉ CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU TIŠNOVSKA 4.1 Hromadná ubytovací zařízení Dle dostupných dat z Českého statistického úřadu (www.czso.cz) je možné zjistit údaje týkající se cestovního ruchu v regionu Tišnovska. Do následujících tabulek a grafů jsem tedy zařadila nejdůležitější informace týkající se vývoje počtu hromadných ubytovacích zařízení3 a počtů jejich návštěvníků za uplynulé roky. Tab. 1. Počet hromadných ubytovacích zařízení v SO ORP Tišnov za roky 2001-2012 SO ORP Tišnov 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Hromadná ubytovací zařízení 13 12 14 9 (upraveno podle ČSÚ Český statistický úřad)

9

11

12

13

13

10

9

12

Z tab. 1 je vidět, jak se v průběhu let měnily počty hromadných ubytovacích zařízení. Nejvíce hromadných ubytovacích zařízení se na Tišnovsku nacházelo v roce 2003 a rok nato došlo k velkému poklesu na 9 hromadných ubytovacích zařízení. Stejně tak můžeme pozorovat i kolísání počtu lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních. Ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (dále SLDB 2011) je možné zjistit, že počet lůžek v roce 2011 je nejnižší za celé sledované období. Tento jev se již opakoval v letech 2004 a 2005 (stejně tak jako počet samotných hromadných ubytovacích zařízení)a poté počet lůžek opět vzrostl, a to téměř o 200 (obr. 3). Jelikož data za počty lůžek z roku 2012 nejsou dostupná, nemůžeme bohužel porovnat, zda se jejich počet zvedl stejně jako počet hromadných ubytovacích zařízení, ale můžeme předpokládat, že ano.

3

Zařízení s 5 a více pokoji nebo s 10 a více lůžky určenými pro cestovní ruch (www.czso.cz)

30

Obr. 3 Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních na Tišnovsku v letech 2001– 2011

(upraveno podle ČSÚ Český statistický úřad)

Co se týče typů hromadných ubytovacích zařízení na Tišnovsku, jedná se z celkového počtu dvanácti (v roce 2012) o 3 hotely 3*, 1 hotel 1*, 2 penziony, 1 chatovou osadu, 1 turistickou ubytovnu a 4 ostatní hromadná ubytovací zařízení. Seznam všech ubytovacích zařízení v regionu je zobrazen v tab. 2 včetně zařazení do ubytovací kategorie. Tab. 2. Souhrn všech hromadných ubytovacích zařízení v SO ORP Tišnov k 13. 11. 2012 Obec Název Doubravník Ubytovací středisko Prudká Drahonín Šafránkův mlýn Kuřimská Nová Ves Ranč u Bizona Lažánky Hotel Vyhlídka Lažánky Rekreační středisko Hálův mlýn Nedvědice Hotel u Nádraží Nedvědice Hotel Myslivna Nedvědice Pension Barborka Řikonín RS pro děti a mládež Řikonín Rekreační zařízení Mořský orel Tišnov Hotel Květnice Tišnov Ubytování Za Mlýnem (upraveno podle ČSÚ Český statistický úřad)

31

Kategorie Ostatní zařízení Ostatní zařízení Penzion Hotel *** Ostatní zařízení Hotel *** Hotel * Penzion Chatová osada Ostatní zařízení Hotel *** Turistická ubytovna

4.2 Návštěvnost regionu a hromadných ubytovacích zařízení Na obr. 4 jsou vidět počty návštěvníků v SO ORP Tišnov. K návštěvnosti se také vztahuje Příl. 1, kde vidíme jednotlivé počty návštěvníků a turistů za dané roky a počty přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Jak je patrné z obrázku 4, počty turistů se proměnlivě zvyšují a snižují, stejně jako počty hromadných ubytovacích zařízení a lůžek v předešlé kapitole. Za rok 2011 však dosáhly počty návštěvníků i počty strávených nocí na minimum. Zatímco v roce 2000 vycházelo průměrně na jednoho turisty 6,5 přenocování v regionu, v roce 2011 už tento ukazatel činí pouze 3,4 přenocování. Průměrná částka za noc v ubytovacích zařízeních na Tišnovsku činí 214 Kč (www.czso.cz). Návštěvnost regionu tedy v posledních letech významně klesá, což může být následkem ekonomické krize, která dosáhla i na turisty navštěvující zdejší region. Turisté si krátí dovolené, a tak spíše jezdí na jednodenní výlety, než aby zde trávili více dní, s čímž souvisí i počty přenocování, které klesly oproti roku 2000 téměř o 55 tisíc.

Obr. 4 Počty turistů na Tišnovsku v letech 2000-2011 (upraveno podle ČSÚ Český statistický úřad)

32

4.3 Chaty a chalupy Při výčtu ubytovacích zařízení na Tišnovsku nelze opominout i velmi oblíbené chaty a chalupy. Dle údajů ze SLDB 2011 je možno zjistit, že v SO ORP Tišnov slouží k rekreaci celkem 758 neobydlených bytů. Toto číslo je v porovnání s ostatními SO ORP Jihomoravského kraje jedno z nejvyšších (více má pouze SO ORP Znojmo, Boskovice a Vyškov). To dokládá oblíbenost tišnovského regionu, hlavně u obyvatel z Brna. Největší chatové oblasti se nacházejí v Tišnově, Lomnici a Nedvědici, dále je možné najít chatové oblasti u menších obcí, které se nacházejí přímo u lesa, např. Řikonín, Kuřimská Nová Ves, Lubné, Žďárec, Vratislávka, Nelepeč – Žernůvka (www.czso.cz/sldb2011).

4.4 Stravování Stravování

v tišnovském regionu

zajišťuje

nemalé

množství soukromých

provozovatelů. Jen v Tišnově je možné navštívit na dvě desítky různých restaurací, hostinců, bister a několik cukráren a kaváren. Většina těchto podniků se přitom specializuje v různých odvětvích, ať už jde o pizzerie či restaurace pořádající během roku různé kulinářské akce (zabijačkové hody, zvěřinové hody, pečená žebra, tatarské bifteky). Mimo Tišnov se koncentrace stravovacích zařízení projevuje v dalších větších obcích jako je Lomnice či Nedvědice a dále pak např. v Lažánkách, které jsou oblíbené především pro svatební hostiny a oslavy.

4.5 Potenciální rekreační plochy Ukazatel potenciální rekreační plochy vzniká součtem ploch jednotlivých katastrálních území obcí ČR, které jsou rekreačně využitelné. Tento součet je poté vydělen celkovou výměrou obce. Rekreačně využitelnými plochami jsou dle katastru nemovitostí plochy lesní půdy, luk, pastvin, zahrad, sadů a vodní plochy – tekoucí i stojaté vody (VYSTOUPIL, J. a kol. 2006, 10-11). Z těchto hodnot pak byla vytvořena hodnotící stupnice, kterou je možné vidět na obr. 5. Údaje potřebné k výpočtu jsem pak z webových stránek Českého statistického úřadu (www.czso.cz) přepočetla pro jednotlivé obce na Tišnovsku a zanesla do mapy na obr. 6. 33

Obr. 5. Hodnotící stupnice podílu potenciálních rekreačních ploch ¨ (převzato: VYSTOUPIL, J. a kol. 2006, 11)

Jelikož se Tišnovsko nachází na hranicích nížinné a vysočinné krajiny, většina území se nachází ve třetí nebo čtvrté kategorii hodnotící stupnice (obr. 6). Jedna obec dokonce spadá do první kategorie a devět obcí do druhé kategorie, ale tento stav je většinou dán tím, že tyto obce mají na celkovou plochu území nízký podíl lesní plochy, která hraje v celkovém výpočtu rekreačního potenciálu velkou roli. Pět obcí na Tišnovsku ovšem spadá i do nejvyšší kategorie. Dle tabulky by se mělo jednat o horské oblasti, nicméně výsledný podíl potenciálních rekreačních ploch je zde navýšen o již zmiňovaný podíl lesních ploch, který je v těchto případech vysoký. Dá se říci, že tento ukazatel má poměrně dobrou vypovídající hodnotu, jelikož většina obcí, ve kterých se nachází různé přírodní památky a jsou turisty nejvíce navštěvovány, se nacházejí minimálně ve třetí kategorii. Celkově se dá Tišnovsko dle této hodnotící stupnice zařadit do kategorie průměrné až příznivé pro rekreaci.

34

Obr. 6 Rekreační potenciál v jednotlivých obcích na Tišnovsku (vlastní zpracování)

35

5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Dotazníkové šetření zjišťující vnímání lokality Tišnovska jejími návštěvníky probíhalo od 1. 4. 2013 do 21. 4. 2013. Cílovými oblastmi pro výzkum byl Tišnov, Předklášteří a přilehlé okolí (62 dotazníků) a okolí hradu Pernštejn u obce Nedvědice (41 dotazníků). Výběr respondentů probíhal náhodně, ovšem tak, aby výzkum pokryl přiměřené množství mužů a žen a byl rozložený mezi všechny věkové kategorie. Celkově se výzkumu zúčastnilo 103 respondentů. K dotazníku (viz Přílohy) byla každému respondentovi ukázána i názorná mapka, kde bylo vyobrazeno celé Tišnovsko, jelikož ne každý věděl, kam až Tišnovsko zasahuje. Dotazníkové otázky jsou vytvořeny na základě studie od Vajčnerové (2012), která sestavila seznam 20 otázek pro určení kvality lokality za účelem vlastního šetření. Z jejího seznamu bylo pak pro náš výzkum vybráno 13 otázek, vhodných pro výzkum na Tišnovsku. V následujících podkapitolách jsou shrnuty výsledky dotazníkového šetření v přibližném pořadí tak, jak po sobě následovaly jednotlivé otázky v originálním dotazníku,

který

vyplňovali

respondenti.

Výstupy

z jednotlivých

otázek

jsou

doplněny o grafické výstupy v podobě grafů.

5.1. Kvalita destinace U následujícího bloku otázek respondenti odpovídali na 13 různých otázek týkajících se kvality destinace a jejích služeb, které následně ohodnotili na pětistupňové škále (svislá osa) podle jejich spokojenosti s jednotlivými faktory (1 – velmi spokojen až 5 – velmi nespokojen). Následně respondenti zhodnotili z pohledu jejich osobních preferencí, jak velký význam jednotlivým faktorům z pohledu cestovního ruchu přisuzují (opět 5 možností, 1 – velmi významné až 5 – bezvýznamné). Ve výsledných grafech je na vodorovné ose zaznamenán procentuelně

počet odpovědí odpovídající jednotlivým

číselným ohodnocením daných faktorů. Pro přehlednost jsou vedle sebe vždy umístěny oba grafy, tedy jak pro spokojenost s daným faktorem, tak graf znázorňující význam jednotlivých faktorů pro dotazované respondenty.

36

5.1.1. Přírodní atraktivity Jak je možné vidět na obr. 7, tak přírodní atraktivity hrají na Tišnovsku velkou roli. Většina respondentů je velmi spokojena nebo spokojena (celkově 88 %) se zdejšími přírodními atraktivitami. Pro respondenty pak mají přírodní atraktivity i velký význam při výběru lokality ke strávení dovolené (celkem 94 % respondentů považuje přírodní atraktivity za velmi významné nebo významné).

Obr. 7 Přírodní atraktivity – spokojenost a význam u respondentů v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.2 Kulturně – společenské atraktivity Kulturně-historické atraktivity (obr. 8) mají v regionu taktéž poměrně vysokou hodnotu. Přes 50 % odpovědí směřuje do spokojenosti od návštěvníka destinace, 40 % dotázaných se k otázce staví neutrálně. Část návštěvníků (9 %) s kulturně – společenskými atraktivitami spokojena nebyla, ovšem tyto odpovědi udávali především místní obyvatelé s odkazem především na malý počet kulturních akcí, konajících se v regionu. Význam kulturně-společenských atraktivit je pro návštěvníky taktéž poměrně vysoký, pro 44 % dotázaných jsou tyto atraktivity významné, pouze pro 2 % dotázaných jsou bezvýznamné.

37

Obr.

8

Kulturně-společenské

atraktivity

–

spokojenost a význam u respondentů

v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.3 Kvalita ubytování v destinaci Vysoká hodnota neutrálního hodnocení pro spokojenost s ubytováním na Tišnovsku (obr. 9) je způsobena tím, že většina dotázaných v destinaci momentálně ubytována nebyla. Přitom dotazovaní, kteří momentálně ubytovaní byli, či někdy v minulosti, povětšinou hodnotili spokojenost s ubytováním kladně. Pouze 5 % dotazovaných s ubytováním spokojeno nebylo, což i nespokojení respondenti uváděli v otázce týkající se dalších připomínek k pobytu v destinaci. Na významu pro dotazované má ovšem kvalita ubytování vysokou váhu. Přes 50 % respondentů má kvalitu ubytování za velmi významnou až významnou, dotazovaní, kteří nelpí na kvalitě ubytování, jsou povětšinou jednodenní výletníci nebo hledají především levné ubytování na úkor kvality.

Obr.

9

Kvalita

ubytování

v destinaci

v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

38

–

spokojenost a význam u respondentů

5.1.4 Kvalita stravování v destinaci Kvalita stravování (obr. 10) v regionu byla hodnocena většinou návštěvníků, jelikož téměř každý se v regionu alespoň jednou během své návštěvy stravuje. 55 % respondentů bylo se stravováním spokojeno, 7 % nespokojeno. Nespokojenost se stravou se pak váže spíše k návštěvníkům, kteří nebyli spokojeni ani s kvalitou ubytování. Kvalita stravování má pro dotazované vysoký význam. Pouze pro 2 % návštěvníků je kvalita stravování málo významná až bezvýznamná.

Obr.

10

Kvalita

stravování

–

v destinaci

spokojenost a význam u respondentů

v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.5 Rozsah a kvalita zážitkových aktivit v destinaci (sportovní, kulturní vyžití atd.) Z grafu na obr. 11 je patrné, že 55 % respondentů odpovídalo na otázku týkající se rozsahu a kvality zážitkových aktivit neutrálně. Tito návštěvníci povětšinou přijeli pouze na

jednorázový

(cílený)

výlet

za

nějakou

památkou

(ať

přírodní

či

architektonickou) a tudíž o zážitkových aktivitách v regionu nemají příliš velký přehled. Ovšem 37 % dotázaných, kteří se zúčastnili nějaké kulturní či sportovní aktivity v regionu bylo buď velmi spokojeno, nebo spokojeno. Zbývajících 8 % nespokojených se zážitkovými aktivitami byli opět spíše místní obyvatelé. Co se týče významu u této otázky, přikládá většina dotázaných zážitkovým aktivitám větší váhu.

39

Obr.

11

Rozsah a kvalita

zážitkových

aktivit

v destinaci

–

spokojenost a význam u respondentů v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.6 Dopravní dostupnost destinace Co se týče dopravní dostupnosti Tišnovska, dle obr. 12 je na tom region z pohledu návštěvníků velmi dobře. 84 % dotazovaných považuje dostupnost oblasti za velmi uspokojivou či uspokojivou, zhruba stejná část dotazovaných považuje i dostupnost destinace za velmi významnou až významnou. Jak již bylo řečeno v kap. 3, dopravní spojení na Tišnovsko je dobře propojeno ze všech klíčových míst v okolí. Jediné, co návštěvníkům znepříjemňuje cestování po regionu, je kvalita zdejších silnic, která je na velkém množství úseků neuspokojivá.

Obr.

12

Dopravní

dostupnost

destinace

v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

40

–

spokojenost a význam

respondentů

5.1.7 Místní doprava v destinaci Ohledně hodnocení místní dopravy na Tišnovsku (obr. 13) se nejvyšší podíl dotazovaných vyjádřil neutrálně. Návštěvníci sem většinou přijíždějí vlastním vozem, tudíž místní dopravu příliš nevyužívají. Hodnocení, která byla jiná než neutrální, povětšinou pocházejí od obyvatel, kteří buď bydlí přímo v regionu, nebo se zde vyskytují častěji. Pro tyto osoby bylo hodnocení nejčastěji kladné, ovšem jsou zde i záporná hodnocení, která byla od obyvatel okrajových obcí z Tišnovska, kde již místní doprava nebývá příliš frekventovaná. Na rozdíl od odpovědí týkajících se spokojenosti s místní dopravou, význam je jí přikládán mnohem vyšší. Pro 10 % dotazovaných je však místní doprava málo významná až bezvýznamná.

Obr.

13

Místní

doprava

v destinaci

–

spokojenost a význam u respondentů

v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.8 Dostupnost a kvalita poskytovaných informací (Turistická informační centra) S poskytování informací na Tišnovsku jsou jeho návštěvníci převážně spokojeni. 60 % dotazovaných je buď velmi spokojeno, nebo spokojeno (obr. 14), což poukazuje na dobré služby informačních center a taktéž dobře vypracované internetové stránky obsahující většinu potřebných informací o destinaci. Poskytování informací je pro návštěvníky taktéž velmi významné, jelikož téměř každý si před nebo v průběhu své dovolené potřebuje o destinaci zjistit různé informace. V tomto směru je tedy Tišnovsko pro své návštěvníky velmi dobře informovanou destinací. 41

Obr. 14 Dostupnost a kvalita poskytovaných informací – spokojenost a význam u respondentů v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.9 Přijetí místními obyvateli Dotazovaní respondenti byli s přijetím místními obyvateli spokojeni. Z obr. 15 je patrné, že více než 50 % odpovědí bylo kladných a pouze 5 % negativních. Ovšem, i co se významnosti týče, jde vidět, že turisté v regionu přikládají vlídnosti a přijetí místními obyvateli poměrně velký význam. Vstřícnost místních obyvatel hraje velkou roli i v tom, zda se návštěvníci do daného regionu vrátí opakovaně.

Obr. 15 Přijetí místními obyvateli – spokojenost a význam u respondentů v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.10 Hodnota peněz v destinaci (ceny služeb) Podle obr. 16 je možné posoudit, že dle většiny dotázaných se Tišnovsko může zařadit do levnějších regionů, jelikož 64 % odpovědí na spokojenost s hodnotou peněz bylo 42

velmi spokojených nebo spokojených. Nespokojených dotazovaných byly pouze 4 %, což se dá brát jako dobrý důvod, proč tuto destinaci navštívit. Na spokojenost totiž navazuje i to, že pro většinu dotazovaných ceny služeb v destinaci hrají významnou roli a při rozhodování, kam vyjet na dovolenou či výlet, mohou být ceny rozhodujícím faktorem.

Obr. 16 Hodnota peněz v destinaci – spokojenost a význam u respondentů v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.11 Ochrana a pocit bezpečí v destinaci Dle grafu (na obr. 17) spokojenosti s ochranou a pocitem bezpečí v destinaci je možno vidět, že Tišnovsko se dá považovat za bezpečnou lokalitu, jelikož odpovědi k této otázce byly velmi pozitivní. Více než polovina dotázaných je s tímto faktorem spokojena, 27 % má neutrální postoj a 2 % dotázaných s pocitem bezpečí v lokalitě spokojena nebyla. Většina dotázaných bezpečnosti v lokalitě cestovního ruchu přikládá i velký význam.

Obr. 17 Ochrana a pocit bezpečí v destinaci – spokojenost a význam u respondentů v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

43

5.1.12 Unikátnost destinace Co se týče unikátnosti destinace, z obr. 18 je patrné, že přesně 50 % respondentů je spokojeno, dalších 19 % je velmi spokojeno. Za neunikátní považuje Tišnovsko pouze 5 % dotázaných. Z těchto výsledků tedy můžeme vyčíst, že Tišnovsko má svým návštěvníkům rozhodně co nabídnout. Za unikátní destinací se dle významu i necelých 50 % návštěvníků vydá raději než na místa podobná jiným.

Obr. 18 Unikátnost destinace – spokojenost a význam u respondentů v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.1.13 Celková spokojenost s kvalitou destinace Poslední otázkou v první části dotazníku byla celková spokojenost s kvalitou destinace. Na obr. 19 je možné vidět, že výsledky jsou velmi dobré, jelikož 21 % dotázaných uvedlo odpověď velmi spokojen a 59 % bylo spokojeno. Odpověď 3 si zde můžeme vyložit jako průměrnou spokojenost, což čítá 19 % dotázaných a pouze 1 návštěvník uvedl, že v destinaci byl velmi nespokojen, což bylo zapříčiněno negativním zážitkem s ubytováním. Z grafu znázorňující význam celkové spokojenosti s kvalitou destinace je tedy jasné, že pro naprostou většinu dotázaných je velmi důležité, aby lokalita splňovala požadavky pro jejich spokojenost, což je v podstatě logické.

44

Obr. 19 Celková spokojenost s kvalitou destinace – spokojenost a význam u respondentů v dotazníkovém šetření (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.2 Povědomí o Tišnovsku z hlediska cestovního ruchu V další části dotazníku měli respondenti uvést, co si představují z hlediska cestovního ruchu, když se řekne Tišnovsko. Tato otázka byla pro respondenty otevřená, takže mohli sdělit jakoukoli svou myšlenku týkající se Tišnovska a bylo možno uvést více odpovědí. Od 103 respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili, vzešlo 180 různých odpovědí na tuto otázku. Z tab. 3 je patrné, že nejčastější odpovědí bylo, že si respondenti spojují Tišnovsko s hezkou přírodou a horou Květnicí. Obě tyto odpovědi shodně uvedlo 24 dotázaných. Dále

bylo

velmi

v Předklášteří a hradu

frekventovanou Pernštejnu.

odpovědí

Lidé

dále

povědomí o klášteře Tišnovsko

navštěvují

Porta často

Coeli díky

cykloturistickým trasám (9 odpovědí), či je Tišnovsko známé díky expozicím minerálů (8 odpovědí). 7 respondentů Tišnovsko téměř vůbec nezná, tudíž o něm žádnou představu nemá. Další odpovědi se již různí, ať se jedná o povědomí o památkách či různých řekách a říčkách protékajících regionem. Některé odpovědi byly poměrně překvapivé, např. zmínění galerie Skleněnka v Březině u Tišnova (vystavující výrobky ze skla), geocashing na Tišnovsku nebo vzpomenutí na příjemné přijetí lidmi v regionu. Jeden respondent dokonce zmínil zdejší verš (pro délku není uveden v tabulce): „Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava“, znamenající nerostné bohatství ukrývající se v hoře Květnici a zlato, které se prý kdysi rýžovalo v potoce Besénku. Jedna odpověď byla dokonce meziregionální, byl uveden pivovar v Černé Hoře. 45

Tab. 3 Povědomí respondentů o Tišnovsku z hlediska cestovního ruchu odpověď četnost odpověď hezká příroda 24 Podhorácké muzeum hora Květnice 24 lokalita je blízko bydlišti klášter Porta Coeli 19 festival Hudbou pro Unicef hrad Pernštejn 15 Trenckova rokle cykloturistika 9 rozhledny expozice minerálů 8 geocashing danou lokalitu neznám 7 galerie Skleněnka památky 7 Malhostovická pecka město Tišnov 7 rozhledna Kozárov lesy 5 dřevěný most v Černvíru údolí Svratky 5 Loosova vila Nedvědice Chodníček a stezka J. rozhledna Klucanina 5 Cimrmana obce Tišnovska 6 pivovar Černá Hora Tišnovská muzea 3 Lomnice a její památky lokalita je blízko od Brna 3 pivovar Sentice potok Besének 2 údolí řeky Loučky zříceniny hradů 2 údolí říčky Haldy Brána do Vysočiny 2 travní lyžování turistika 2 jízda na koni Dolní Loučky-viadukt 2 příjemní lidé (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

četnost 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

5.3 Znalost atraktivit na Tišnovsku Po otázce o všeobecném povědomí o Tišnovsku v dotazníku následovala otázka týkající se významných atraktivit. Respondenti měli uvádět, které atraktivity z hlediska cestovního ruchu považují za nejvýznamnější. Opět se jednalo o otevřenou otázku, tudíž byl celkový počet tentokrát 214. V tab. 4 jsou zobrazeny všechny odpovědi zaznamenané k této otázce a jejich četnost. Podle očekávání bylo nejčastější odpovědí zodpovězenou respondenty, že za nejvýznamnější atraktivitu na Tišnovsku považují hrad Pernštejn. Celkově byla tato odpověď zaznamenána od 43 respondentů. Tato odpověď byla nejčastěji zaznamenána v okolí hradu Pernštejn a mnoho dotazovaných zodpovídalo právě jen tuto jednu atraktivitu, jelikož se především jednalo o návštěvníky z větších vzdáleností, kteří region 46

Tišnovsko moc neznali. Naopak v Tišnově, Předklášteří a blízkém okolí se odpověď hrad Pernštejn příliš nevyskytovala, jelikož spousta turistů si hrad Pernštejn s Tišnovskem nespojovala (i přes předložení orientační mapky). V druhých zmíněných dotazovacích lokalitách se nejčastěji uváděly jako významné lokality klášter Porta Coeli (celkem 42 respondentů), hora Květnice (39 respondentů) a rozhledna Klucanina v Tišnově (23 respondentů). Návštěvníci vyskytující se v okolí města Tišnov uváděli více odpovědí než návštěvníci na Pernštejnsku, a jejich odpovědi byly více rozmanitější. Poměrně často byly zmiňovány i památky v Lomnici u Tišnova, celkem sedm odpovědí a taktéž byly sedmi respondenty zmiňovány expozice minerálů v Tišnově. Také jde vidět, že na Tišnovsku jsou velmi oblíbené rozhledny, ať už je respondenti zmiňovali obecně (6 odpovědí) či jmenovitě (již zmíněná rozhledna Klucanina nebo Babylon či Kozárov). Dva respondenti dokonce zmínili i rozhlednu Babí lom v Lelekovicích, která ovšem do regionu Tišnovska již nepatří, stejně tak jako jedním respondentem zmíněný skiareál Karasín, pivovar Černá Hora, Šiklův Mlýn nebo hrad Veveří. Překvapením je, že po dvou respondentech je zmíněna Šmelcovna na Bílém potoce či Malhostovická pecka a Sýkoř. Zajímavé je, že jeden z respondentů považuje za nejvýznamnější atraktivitu v regionu solnou jeskyni v Tišnově a další respondent zde nejvíce oceňuje gastronomický cestovní ruch. Tab. 4 Nejvýznamnější atraktivity z hlediska cestovního ruchu na Tišnovsku dle dotazovaných respondentů odpověď hrad Pernštejn klášter Porta Coeli hora Květnice rozhledna Klucanina Lomnice-židovský hřbitov a synagoga expozice minerálů v Tišnově rozhledny cyklostezky dřevěný most v Černvíru pěší turistika muzea v Tišnově Podhorácké muzeum nevím

četnost 43 42 39 23 7 7 6 4 3 3 3 3 2

odpověď četnost Šmelcovna 2 Malhostovická pecka 2 jeskyně na Květnici 2 Dolní Loučky-viadukt 2 Babí lom Sýkoř Müllerův dům rozhledna Babylon rozhledna Kozárov údolí Bílého potoka údolí Svratky Trenckova rokle skiareál Karasín

47

2 2 1 1 1 1 1 1 1

Tab. 4 (pokračování) Nejvýznamnější atraktivity z hlediska cestovního ruchu na Tišnovsku dle dotazovaných respondentů odpověď četnost galerie Skleněnka 1 gastronomický CR 1 pivovar Černá Hora 1 celý Tišnov 1 solná jeskyně 1 (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

odpověď Přírodní kámen Jamborova galerie Šiklův mlýn hrad Veveří zříceniny hradů

četnost 1 1 1 1 1

5.4 Počet respondentů ubytovaných na Tišnovsku Další část dotazníkového šetření se týká ubytování. Respondentům byla položena otázka, zda jsou aktuálně ubytováni na Tišnovsku. Z celkového počtu 103 dotázaných bylo aktuálně na Tišnovsku ubytovaných pouze 14. V době prováděného dotazníkového šetření se bohužel ještě nejednalo o plně rozvinutou turistickou sezónu, tudíž zde převládali jednodenní turisté. Délku ubytování jednotlivých respondentů v regionu je možné vidět z obr. 20. Nejvíce dotazovaných uvedlo délku ubytování na 2 dny (5 osob), dále pak 3 dny (3 osoby) a shodně 2 lidé uvedli 4 dny a dlouhodobé ubytování (pracovně). Jedna odpověď se týkala víkendového a pětidenního pobytu v destinaci.

Na jak dlouho jste v regionu ubytovaní? 7%

14%

víkend

7%

2 dny 3 dny 37% 14%

4 dny 5 dní dlouhodobě

21%

Obr. 20 Délka ubytování respondentů na Tišnovsku (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

48

5.5 Profil návštěvníka Následně jsou shrnuty informace týkající se návštěvníka. Zahrnují informace o něm samotném a také o tom, s kým a jak do destinace cestuje.

5.5.1 Pohlaví, věk a vzdělání Co se pohlaví návštěvníků regionu týče, záměrem bylo oslovit přibližně stejný počet mužů a žen. Tento záměr se podařil, mezi oslovenými bylo nepatrně více žen (52%) a tedy mužů bylo 48 %. Z obr. 21 je patrné, jaká je věková skladba návštěvníků tišnovského regionu. Nejvyšší podíl dotázaných (39 %) se nachází v rozmezí 16-30 let, druhou nejčetnější věkovou skupinou je rozmezí 31-50 let (35 %). Dalších 19 % návštěvníků pokrývá věkovou skupinu 51-64 let a nejméně, 7 % návštěvníků je ve věku 65 a více. Žádné osoby do věku 15 let se dotazníkového šetření nezúčastnili, jak z toho důvodu, že by nemuseli porozumět všem otázkám, tak z toho důvodu, že pokud cestovali s rodiči či prarodiči, otázky zodpovídali dospělé osoby.

Věk 7% 0% 19%

0-15

39%

16-30 31-50 51-64 více než 65

35%

Obr. 21 Věkové složení návštěvníků Tišnovska (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

Vzdělanostní struktura návštěvníků tišnovského regionu je zobrazena na obr. 22. Nejvyšší podíl, tedy 52 % zahrnuje návštěvníky, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou. Dále má vysoký podíl -29 % -návštěvníků vysokoškolské vzdělání a 12 % návštěvníků uvedlo, že je vyučeno. Dalších 5 % uvedlo ostatní vzdělání, což v těchto 49

případech znamená vyšší odborné vzdělání a zbývající 2 % uvedla jako nejvyšší dosažené vzdělání základní.

Vzdělání 5% 2%

12% základní

29%

vyučen/a středoškolské vysokoškolské ostatní 52%

Obr. 22 Vzdělanostní struktura návštěvníků Tišnovska (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.5.2 Bydliště Zajímavé výsledky nám nabízí obr. 23, ve kterém jsou rozčleněni všichni dotazovaní podle okresu, ve kterém bydlí. Shodný počet návštěvníků se zde vyskytuje jak z okresu Brno – město, tak z okresu Brno-venkov, tedy 26 návštěvníků z každého uvedeného okresu. Co se obcí z okresu Brno-venkov týče, tak nejvíce je zastoupen Tišnov, ze kterého pochází 7 dotazovaných, dále jsou pak maximálně po dvou uváděny další obce z okresu, přičemž nejvyšší zastoupení mají obce přímo z SO ORP Tišnov nebo přilehlých SO ORP (např. Kuřim). Dalším poměrně hojně zastoupeným okresem je Žďár nad Sázavou, ze kterého pochází 13 dotazovaných, nejvyšší zastoupení má město Velká Bíteš (4 respondenti) a pak přímo okresní město (3 respondenti). Šest dotazovaných dále pochází z okresů Blansko a Jihlava. Ostatní okresy jsou již zastoupeny maximálně 3 respondenty (okres Svitavy a hlavní město Praha). Celkem se dotazníkového šetření zúčastnili respondenti z 22 okresů a výjimkou nebyly ani vzdálené okresy, jako např. Česká Lípa, Litoměřice či jeden zahraniční respondent z Bratislavy. Z pohledu na bydliště návštěvníků je tedy patrné, že ač je nejvíce zastoupen domovský okres Brno-venkov nebo sousedící okresy, region má své příznivce i ve vzdálenějších částech naší republiky. Díky hradu Pernštejn může Tišnovsko vděčit za příliv návštěvníků z jiných regionů, jelikož ti se nejvíce koncentrují právě zde. 50

Obr. 23 Rozdělení návštěvníků Tišnovska podle okresu jejich bydliště. (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.5.3 Spolucestující dotázaných a doprava do destinace Na obr. 24 je vyobrazeno pět nejčastějších dopravních prostředků, jimiž se návštěvníci mohou do regionu Tišnovsko dopravit. Nejčastějším dopravním prostředkem je dle očekávání auto, kterým se do destinace dopravilo 45 % dotázaných respondentů. Druhým nejčastějším prostředkem je vlak (22 %), za jeho vysoké zastoupení je třeba vděčit dobrému pokrytí železnicemi v regionu (viz kapitola 3). Varianty zahrnující autobusovou dopravu, cyklistiku a turistiku vybralo téměř shodné množství dotázaných (10 %, 13% a 10 %). Někteří dotázaní dokonce zmínili i kombinaci více dopravních prostředků. Nejčastější variantou pak byla kombinace vlak a kolo nebo vlak a pěšky. Poslední otázka týkající se profilu návštěvníka Tišnovska se týká toho, s kým daný dotázaný do destinace přicestoval. Na výběr měli respondenti ze čtyř odpovědí (viz obr. 25). Nejčastější možností, kterou vybralo celkem 38 % dotázaných, bylo cestování s rodinou. V těchto případech se většinou jednalo o rodiče s dětmi, v několika případech cestovali s dětmi prarodiče. Dále 29 % přicestovalo s partnerem či partnerkou, povětšinou mladé páry bez dětí nebo naopak páry ve vyšších věkových kategoriích, které už mají

51

dospělé děti. 20 % dotázaných přicestovalo s přáteli a tyto skupiny byly velmi často na cyklistických výletech. Dalších 9 % dotázaných přicestovalo do destinace samotných a 4 % uvedla variantu ostatní (s kolegy z práce či se známými).

Obr. 24 Způsoby dopravy do destinace jednotlivých návštěvníků Tišnovska (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

Obr. 25 Výběr spolucestujících dotazovaných, s kým navštívili destinaci (zdroj: vlastní výzkum a zpracování)

5.6 Připomínky k pobytu v destinaci Závěrečná otázka v dotazníku se týká připomínek respondentů k pobytu v destinaci. Většina dotazovaných žádné připomínky neměla, pouze necelé dvě desítky návštěvníků měly nějaké pochvalné poznámky či výtky. 52

Většina připomínek k pobytu byla kladných, dotazovaní si velmi chválili krásnou přírodu a celkově byli s destinací spokojeni. Několik lidí připomnělo, že je Tišnovsko hojně vyhledáváno i kvůli geocashingu nebo kvůli příjemným lidem. Naopak výtky se týkaly především špatné kvality silnic v destinaci nebo zhoršenému stavu ovzduší v některých částech regionu (např. okolí obce Doubravník). Dva respondenti byli znepokojeni kvalitou ubytování a stravování, což se promítlo i do jejich hodnocení v první části dotazníku. Jeden respondent byl nespokojen celkově se službami poskytovatelů ke svým zákazníkům, nicméně neuvedl žádný přesnější příklad. Dále jeden respondent zmínil nepořádek v lesích a jeden respondent byl nespokojen s krátkou otevírací dobou obchodů v destinaci.

53

6 DISKUZE A ZÁVĚR Tato práce pojednává o cestovním ruchu na Tišnovsku a o návštěvnících, jež tento region navštívili. Cílem bylo vymezit atraktivity na Tišnovsku a nastínit situaci v cestovním ruchu v tomto regionu. Cílem dotazníkového šetření pak bylo zjistit spokojenost a ohodnocení návštěvníků daných aspektů cestovního ruchu a také zjistit, jaké celkové povědomí o regionu mají. Co se týče jednotlivých otázek dotazníkového šetření zjišťujících spokojenost návštěvníků s vybranými aspekty, celkově se dá říci, že spokojenost u všech aspektů převažuje nad nespokojeností. Pokud spokojenost s daným aspektem určujeme pomocí odpovědí 1 a 2 (velmi spokojen a spokojen), nejvíce v regionu uspěly přírodní atraktivity, což je i patrné z odpovědí u otázky, co návštěvníky napadne, když se řekne Tišnovsko. Zde byla nejčastější odpovědí hezká příroda, tudíž je jasné, že tato skutečnost hraje v regionu velkou roli. Dále byla z hlediska spokojenosti vysoce hodnocena dopravní dostupnost destinace. Poloha Tišnovska dává svým návštěvníkům velkou příležitost, jak se do regionu dostat z několika různých míst rychle a pohodlně (dobrá dostupnost z Brna, Žďáru nad Sázavou či Bystřice nad Pernštejnem pomocí silnic či vlaku). Aspekty, které byly taktéž velmi dobře hodnoceny, byly celková spokojenost s kvalitou destinace, pocit bezpečí či spokojenost se stravováním v destinaci. Zvláště u celkové spokojenosti s destinací se jedná o velmi dobrý výsledek, jelikož i když návštěvník nebyl se všemi aspekty v destinaci zcela spokojen, jeho výsledný zážitek byl přesto kladný. Slabší stránkou tišnovského regionu, co se spokojenosti návštěvníků týká, je především místní doprava v destinaci. Ta měla ze všech aspektů nejvíce nespokojených ohlasů, nicméně měla i velký počet neutrálních odpovědí, jelikož turisty moc využívaná není. Negativní ohodnocení získávala hlavně od místních obyvatel regionu. Podobným případem byla i spokojenost s ubytováním v destinaci. Nízký počet dotazovaných byl na Tišnovsku ubytován, tudíž byla taktéž většina odpovědí neutrálních. Avšak z doplňující otázky ohledně připomínek k pobytu v destinaci byli dva respondenti ubytovaní na Tišnovsku nespokojeni s kvalitou ubytování. Celkově se tedy o nespokojenosti s aspekty cestovního ruchu na Tišnovsku dá říci, že je velmi nízká, a většinou je vyvažována spokojenými či neutrálními ohlasy. 54

Z možností, které respondenti uváděli jakožto významné atraktivity na Tišnovsku, převládali především hrad Pernštejn, klášter Porta Coeli, hora Květnice a rozhledna Klucanina. Z toho tedy vyplívá, že většina turistů se do destinace vydala především za jednou danou atraktivitou a o většině dalších nevědí. Tento fakt byl pozorován především u turistů, kteří přicestovali autem či vlakem, jelikož si naplánovali cestu za právě jedním cílem. Jiná situace byla ovšem pozorována u cyklistů, kteří měli trasy povětšinou naplánované tak, aby během své cesty stihli navštívit co nejvíce zajímavých míst. Je faktem, že region Tišnovsko výše uvedené atraktivity také nejvíce propaguje a jsou tudíž turisty nejvíce vyhledávané. Na stránkách Czech tourism (http://www.czechtourism.cz/) je možné najít dotazníkové šetření, které probíhalo v lokalitě Nedvědice - Pernštejn v letní sezóně roku 2011. S naším celkovým výzkumem není možné srovnávat šetření probíhající pouze v jeho části, ovšem některé výsledky jsou podobné. Např. u otázky, která se týkala celkové spokojenosti s destinací Pernštejnska bylo všech 100 % dotázaných buď velmi spokojeno, nebo spíše spokojeno. Dále je podobná i vzdělanostní struktura dotazovaných či vzdálenost bydliště od místa destinace. Ve výzkumu z roku 2011 byla nejčastější odpovědí (36 %) vzdálenost bydliště od destinace nad 100 km. V našem výzkumu též na hrad Pernštejn dojížděli lidé z mnohem větších vzdáleností (např. Česká Lípa či okres Litoměřice) nežli přímo do Tišnova či do Předklášteří. Bohužel není výzkum z roku 2011 prováděn na celém území Tišnovska. V tomto případě by se daly lépe srovnávat odpovědi a jistě by bylo velice zajímavé pozorovat změny o 2 roky později, a to, jak se liší návštěvník v hlavní letní sezóně od toho, který přicestuje již před sezónou. V kap. 5 byl pro jednotlivé obce Tišnovska spočítán rekreační potenciál. Pokud tento spočítaný potenciál srovnáme s tím, kam se turisté v regionu nejčastěji vydávají, nacházíme zde jisté shody. Např. obec Nedvědice, jež je hlavním východiskem pro hrad Pernštejn, má i jeden z nejvyšších rekreačních potenciálů v regionu, stejně tak jako přilehlé obce, které z přílivu turistů na hrad Pernštejn jistě mohou také těžit. Dále je s rekreačním potenciálem i dobře umístěno Předklášteří (klášter Porta Coeli) a taktéž i město Lomnice s historickými památkami či Dolní Loučky s železničním viaduktem. Město Tišnov už spadá do nižší kategorie, ovšem to je dáno vysokou zástavbou a tím, že jeho katastr zahrnuje i malé obce v okolí, které pod něj spadají. Celkově se však dá říci, že obce, na 55

jejichž katastru se nenachází žádná turistická atraktivita, jsou i dle vypočteného rekreačního potenciálu v nejnižší kategorii. Při pohledu na výše získané poznatky lze tedy říci, že Tišnovsko jakožto destinace cestovního ruchu má dobré vyhlídky do budoucna pro své návštěvníky. Region má svým návštěvníkům co nabídnout, ať už z pohledu krásné přírody, unikátních památek, dobré dopravní dostupnosti či poměrně kvalitní sítě restauračních a ubytovacích zařízení. Již teď mají o Tišnovsku jeho návštěvníci základní přehled a do budoucna by jistě mohli mít ještě vyšší za pomoci zvýšení propagace i dalších památek, nežli jsou ty nejznámější (hrad Pernštejn, klášter Porta Coeli, hora Květnice).

56

7 ZDROJE 7.1 Tištěné zdroje CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. 1. vyd. Praha:ENIGMA, 1995,347 s. ISBN 80-85368-80-3. FIC, K., ZACPAL, J. Tišnovsko – Vlastivěda kraje od Pernštejna k Veveří. 1. vyd. Tišnov: Bethania, 1999, 255 s. ISBN 80-238-4289-7. QUITT, E. Klimatické oblasti Československa. 1.vyd. Brno: Studia Geographica, 1971, 73 s. VAJČNEROVÁ, I., RYGLOVÁ, K. Metody evaluace destinace cestovního ruchu. Czech Hospitality and Tourism Papers. 2012. sv. VIII., č. 17, s. 16-31. ISSN 1801-1535. VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. VYSTOUPIL, J. 2008, Geografie cestovního ruchu In TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL

J. a kol.,

Ekonomická a sociální

geografie.1.

vyd.

Plzeň:

Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4.

7.2 Webové stránky a elektronické portály CYKLO Jižní Morava [online]. Dostupný z www: www.cyklo-jizni-morava.cz ČSÚ, Český statistický úřad [online]. Dostupný z www: www.czso.cz Město Tišnov [online]. Dostupný z www: www.tisnov-mesto.cz Sčítání

lidu,

domů a bytů

2011[online].

Dostupný

z www:

http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/home Tišnovsko nebeskou branou [online]. Dostupný z www: http://www.tisnovsko.com/

57

8 SEZNAM PŘÍLOH Tabelární příloha Příloha 1: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v SO ORP Tišnov v letech 20002011 (upraveno podle ČSÚ Český statistický úřad) Obrazové přílohy Příloha 2: Náměstí v Tišnově a hora Květnice (autor: vlastní foto) Příloha 3: Krápníky v Králově jeskyni na Květnici (autor: Miloslav Knoflíček) Příloha 4: Pohled na město Tišnov s kostelem sv. Václava v Tišnově (autor: vlastní foto) Příloha 5: Vstupní portál chrámu Nanebevzetí Panny Marie u klášteru Porta Coeli v Předklášteří (autor: vlastní foto) Příloha 6: Hrad Pernštejn (autor: vlastní foto) Příloha 7: Zámek v Lomnici u Tišnova (autor: vlastní foto) Dotazníková příloha Příloha 8: Dotazníkový arch

58

Příl. 1

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Počet návštěvníků 13 387 13 620 16 238 12 244 8 365 8 486 11 879 13 272 13 961 11 690 8 880 7 461

z toho turisté 11 443 11 970 13 722 11 147 7 896 7 952 11 045 11 732 11 837 9 942 8 341 6 829

Počet přenocování 86 410 49 858 57 691 47 390 29 786 34 840 58 320 39 448 37 263 33 009 26 334 24 525

z toho turisté 78 985 44 872 49 965 44 197 28 222 33 683 55 366 32 268 33 712 29 756 25 388 23 293

Příl. 2

Příl. 3

Příl. 4

Příl. 5

Příl. 6

Příl. 7

Příl. 8

Vážená paní / Vážený pane,

jmenuji se Alžběta Knoflíčková a studuji Geografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity.

Tento

dotazník

slouží

ke

studiu

vnímaní

lokality

Tišnovska

jejími

návštěvníky a zhodnocení jejich spokojenosti s nabízenými službami. Zjištěné výsledky budou použity výhradně pro vědecko-výzkumné účely, prioritně jako podklad pro moji bakalářskou práci. Kvalita destinace 1. u následujících otázek, prosím zakroužkujte na stupnici 1 až 5 (1 = velmi spokojen, 2 = spokojen, 3 = neutrální postoj, 4 = nespokojen, 5 = velmi nespokojen) míru Vaší spokojenosti s následujícími faktory ovlivňujícími kvalitu destinace. Následně prosím zhodnoťte, jaký význam těmto faktorům přisuzujete (1 = velmi významné až 5 = bezvýznamné) spokojenost 1

2 3 4 5

význam 1

2 3 4 5

Přírodní atraktivity

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Kulturně společenské atraktivity

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Kvalita ubytování v destinaci

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Kvalita stravování v destinaci

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Rozsah a kvalita zážitkových aktivit v destinaci

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Dopravní dostupnost destinace

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Místní doprava v destinaci

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Dostupnost a kvalita poskytovaných informací

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Přijetí místními obyvateli

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Hodnota peněz v destinaci (ceny služeb)

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Ochrana a pocit bezpečí v destinaci

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Unikátnost destinace

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

Celková spokojenost s kvalitou destinace

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

⃝ ⃝ ⃝ ⃝ ⃝

(sportovní, kulturní vyžití atd.)

(Turistická informační centra)

2. Co Vás napadne z hlediska cestovního ruchu, když se řekne Tišnovsko?

3. Které zdejší atraktivity z hlediska cestovního ruchu považujete za nejvýznamnější?

4. Jste v regionu Tišnovsko ubytovaní? ⃝ Ano ⃝ Ne Pokud ano, na jak dlouho? 5. S kým cestujete do destinace? ⃝ s rodinou ⃝ s partnerem / partnerkou ⃝ s přáteli ⃝ sám / sama ⃝ jiné 6. Jaký dopravní prostředek jste využili k cestě do destinace? ⃝ auto ⃝ vlak ⃝ autobus ⃝ kolo ⃝ pěšky ⃝ jiné, uveďte ………………………………… 7. Pohlaví ⃝ Žena ⃝Muž 8. Věk ⃝ 0 - 15 ⃝ 16 - 30 ⃝ 31 - 50 ⃝ 51 – 64 ⃝ 65 a více 9. Nejvyšší dosažené vzdělání ⃝ základní ⃝ vyučen/a ⃝ středoškolské ⃝ vysokoškolské ⃝ bez vzdělání ⃝ jiné 10. Bydliště – obec, okres 11. Zde můžete vyjádřit Vaše další připomínky k pobytu v destinaci

Děkuji za Vaše odpovědi