ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU

ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU

Název díla: Struktura díla:

Harmonogram díla:

Objednatel:

Zpracovatelé:

Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko 1. Průzkumy a rozbory 2. Marketingový průzkum 3. SWOT analýza 4. Návrh opatření 5. Závěrečný dokument Průzkumy a rozbory: říjen – prosinec 2005 Marketingový průzkum: 1. etapa (přípravné práce, osnova) leden – březen 2006 2. etapa (práce v terénu) květen – srpen 2006 SWOT analýza: září – říjen 2006 Návrh opatření: listopad 2006 Závěrečné zpracování dokumentu: prosinec 2006 Svazek měst a obcí Rakovnicka Husovo náměstí 27 269 18 Rakovník Průzkumy a rozbory (podklady pro marketingový průzkum trhu, SWOT analýzu a zpracování závěrečného dokumentu): Radomír Dvořák, Roman Hartl kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka Marketingový průzkum: Masarykova obchodní akademie Rakovník: studenti II. ročníku obchodní akademie Odborné vedení: Ing. Veronika Benešová, Ing. Lenka Šamšová Koordinace: Radomír Dvořák, Roman Hartl kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka SWOT analýza: Masarykova obchodní akademie Rakovník: studenti III. ročníku obchodní akademie Odborné vedení: Ing. Veronika Benešová, Ing. Lenka Šamšová Spolupráce: Radomír Dvořák, Roman Hartl kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka Návrh opatření: Masarykova obchodní akademie Rakovník: studenti III. ročníku obchodní akademie Odborné vedení:

Analýza cestovního ruchu Rakovnicko - Svazek měst a obcí Rakovnicka

Spolupráce:

Podpora realizace:

Ing. Veronika Benešová, Ing. Lenka Šamšová Spolupráce: Radomír Dvořák, Roman Hartl kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka Závěrečný dokument: Radomír Dvořák, kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka Partnerský tým RAKOVNICKO, složený ze zástupců subjektů poskytujících služby v oblasti cestovního ruchu regionu Rakovnicko Analýza cestovního ruchu zpracována jako dílčí aktivita v rámci realizace projektu Středočeského kraje „Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů ve Středočeském kraji (Opatření 3.3 Společného regionálního operačního programu)

I. Etapa Průzkumy a rozbory (podklady pro marketingový průzkum trhu, SWOT analýzu a návrh opatření)

Rakovnická kotlina - vyhlídka Louštín

Datum zpracování:

říjen – prosinec 2005

Zpracovatelé:

Radomír Dvořák Roman Hartl

Obsah 1. Úvod……………………………………………………………………….. 9 2. Trendy rozvoje cestovního ruchu………………………………………….10 2


2.1. Světové trendy ………………………………………………………………...10 2.1.1. Evropa – nejvíce navštěvovaná světová destinace …………………………………….11 2.1.2. Dopravní kapacity …………………………………………………………………………..11 2.1.3. Vliv ekonomiky a životního prostředí na cestovní ruch ………………………………...11 2.1.4. Vliv populace vyspělých zemí …………………………………………………………….11 2.1.5. Přechod od masového marketingu k individuálnímu přístupu k turistům ……………11 2.1.6. Vysoký podíl starších osob ve struktuře obyvatelstva ………………………….………11 2.1.7. Dynamický a agresivní marketing turistických centrál …………………………………11 2.1.8. Využití technologického pokroku k činnosti organizace cestovního ruchu …………..11 2.1.9. Rozvoj cestovního ruchu s ohledem na zachování životního prostředí ……………...11

2.2. Evropské trendy ………………………………………………………………...11 2.2.1. Výdaje na cestovní ruch …………………………………………………………………..12 2.2.2. Struktura dopravy ………………………………………………………………………….12 2.2.3. Struktura populace …………………………………………………………………………12 2.2.4. Venkovská turistika ………………………………………………………………………..12 2.2.5. Specifikace produktů ………………………………………………………………………12 2.2.6. Městská a zábavní centra …………………………………………………………………12 2.2.7. Marketing služeb …………………………………………………………………………...12 2.2.8. Outdoorové a dobrodružné pobyty ………………………………………………………12 2.2.9. Časové schéma pobytů …………………………………………………………………...12 2.2.10. Krátkodobé a tematické pobyty …………………………………………………………12 2.2.11. Organizované skupinové produkty ……………………………………………………..12 2.2.12. Sezónnost ………………………………………………………………………………….13 2.2.13. Turistické toky …………………………………………………………………………….13 2.2.14. Ubytování a stravování …………………………………………………………………..13 2.2.15. Organizace cestovního ruchu …………………………………………………………..13

2.3. Trendy v České republice ……………………………………………………..13 2.3.1. Zvyšování podílu standardizovaných a certifikovaných služeb ……………………….15 2.3.2. Profil návštěvníků ………………………………………………………………………….15 2.3.3. Turistika v přírodě a venkovská turistika ………………………………………………...15 2.3.4. Cykloturistika ……………………………………………………………………………….15 2.3.5. Incentivní cestovní ruch …………………………………………………………………...15 2.3.6. Kongresová turistika ……………………………………………………………………….16 2.3.7. Aktivní pobyty ………………………………………………………………………………16 2.3.8. Seniorská turistika …………………………………………………………………………16 2.3.9. Juniorská turistika ………………………………………………………………………….16 2.3.10. Městský marketing ……………………………………………………………………….16 2.3.11. Lázeňská turistika ………………………………………………………………………...16 2.3.12. Programová turistika ……………………………………………………………………..16

2.4. Připravenost turistických regionů cestovního ruchu v ČR ……………..16 2.5. Trendy rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje ………………...17 2.5.1. Základní identifikace ……………………………………………………………………….17 2.5.2. Marketingové rozdělení kraje ……………………………………………………………..17 2.5.3. Současná nabídka cestovního ruchu ve Středočeském kraji …………………………19 2.5.4. Statistické hodnocení ……………………………………………………………………...19 2.5.5. Charakteristika návštěvníka Středočeského kraje ……………………………………..19 2.5.6. Zaměření kraje na návštěvníky …………………………………………………………..19 2.5.7. Vize Středočeského kraje do roku 2015 ………………………………………………...19 2.5.8. Strategické oblasti rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje ………………….20 2.5.9. Realizace projektů Středočeského kraje s působností na celém území …………….20

3. Základní indentifikace Rakovnicka …………………………………21 3.1. Geografické údaje, poloha a osídlení ……………………………………….21 3.2. Geomorfologie …………………………………………………………………..23 3.3. Geologie ………………………………………………………………………….24 3.4. Klima ………………………………………………………………………………26 3


3.5. Příroda ……………………………………………………………………………27 3.5.1. Charakteristika podle biogeografického členění ………………………………………..27 3.5.2. Geobotanika ………………………………………………………………………………..27 3.5.3. Ochrana přírody a krajiny …………………………………………………………………27 3.5.4. Zvláště chráněná území …………………………………………………………………..27 3.5.5. Rostlinstvo ………………………………………………………………………………….27 3.5.6. Fauna ………………………………………………………………………………………..27 3.5.7. Krajina ……………………………………………………………………………………….28 3.5.8. Ovzduší ……………………………………………………………………………………..28

3.6. Lesy ……………………………………………………………………………….29 3.7. Vodstvo …………………………………………………………………………..30 3.8. Zemědělství ……………………………………………………………………..30 3.9. Oblasti Rakovnicka …………………………………………………………….32 3.9.1. Džbán ……………………………………………………………………………………….32 3.9.2. Jesenicko …………………………………………………………………………………...33 3.9.3. Křivoklátsko …………………………………………………………………………………33

3.10. Dějiny a vývoj osídlení ……………………………………………………….34 3.10.1. Období pravěku a počátku středověku ………………………………………………...34 3.10.2. Středověk ………………………………………………………………………………….36 3.10.3. Renesance ………………………………………………………………………………..38 3.10.4. Baroko a klasicismus …………………………………………………………………….39 3.10.5. 19. století ………………………………………………………………………………….42 3.10.6. 20. století ………………………………………………………………………………….43 3.10.7. První písemné zprávy o obcích Rakovnicka …………………………………………..44

3.11. Dopravní infrastruktura ………………………………………………………45 3.11.1. Silniční síť …………………………………………………………………………………45 3.11.2. Železniční síť ……………………………………………………………………………...46 3.11.3. Vodní doprava …………………………………………………………………………….47 3.11.4. Letecká doprava ………………………………………………………………………….47 3.11.5. Cyklistická doprava ………………………………………………………………………47 3.11.6. Dopravní obslužnost na Rakovnicku …………………………………………………...48

3.12. Sociálně ekonomická charakteristika …………………………………….48 3.12.1. Základní hodnocení ………………………………………………………………………48 3.12.2. Obyvatelstvo a osídlení ………………………………………………………………….49

3.13. Záchranný systém …………………………………………………………….52 3.13.1. Bezpečnost prostředí …………………………………………………………………….52 3.13.2. Zdravotnictví ………………………………………………………………………………52

3.14. Finační služby ………………………………………………………………….54 3.14.1. Peněžní ústavy ……………………………………………………………………………54 3.14.2. Bankomaty ………………………………………………………………………………...54

4. Cestovní ruch – základní infrastruktura ……………………………55 4.1. Ubytovací zařízení ………………………………………………………………55 4.2. Stravovací zařízení ……………………………………………………………..62

5. Přírodní prostředí ………………………………………………………68 5.1. Zvláště chráněná území ……………………………………………………….68 5.1.1. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko …………………………………………………..68 5.1.2. Národní přírodní rezervace ……………………………………………………………….73 5.1.3. Přírodní rezervace …………………………………………………………………………75 5.1.4. Přírodní památky …………………………………………………………………………..80

5.2. Evropsky významné lokality – NATURA 2000 ……………………………..84 5.2.1. Ptačí oblast Křivoklátsko ………………………………………………………………….84 5.2.2. Hrad Křivoklát ………………………………………………………………………………85 5.2.3. Jabůrek ……………………………………………………………………………………...85 5.2.4. Kalivody ……………………………………………………………………………………..85 5.2.5. Lánská obora ……………………………………………………………………………….86 4


5.2.6. Milská stráň …………………………………………………………………………………86 5.2.7. Rakovník – Za koupalištěm ……………………………………………………………….86 5.2.8. Roztoky u Křivoklátu ……………………………………………………………………….86 5.2.9. Skočová – pískovna ……………………………………………………………………….86 5.2.10. Týřov – Oupořský potok …………………………………………………………………86 5.2.11. Vůznice …………………………………………………………………………………….86 5.2.12. Vysoká Libyně …………………………………………………………………………….86

5.3. Přírodní parky …………………………………………………………………...87 5.3.1. Přírodní park Džbán ……………………………………………………………………….88 5.3.2. Přírodní park Jesenicko .…………………………………………………………………..93

5.4. Významné krajinné prvky ……………………………………………………100 5.5. Územní systém ekologické stability ……………………………………….110 5.6. Památné stromy ……………………………………………………………….112

6. Kulturní dědictví ………………………………………………………117 6.1. Národní kulturní památky ……………………………………………………117 6.2. Kulturní památky (členění podle obcí regionu) ………………………….118 6.3. Památkové zóny a ochranná pásma ……………………………………….152 6.3.1. Městská památková zóna Rakovník ……………………………………………………152 6.3.2. Památková zóna hradu Křivoklátu ……………………………………………………...152 6.3.3. Památková zóna hradu Krakovce ……………………………………….……………...152 6.3.4. Vesnická památková zóna Rousínov …………………………………………………..152 6.3.5. Vesnická památková zóna Skryje ………………………………………………………153

6.4. Nechráněný památkový fond ……………………………………………….153 6.4.1. Zámky, hradiště, tvrziště, zříceniny …………………………………………………….153 6.4.2. Kostely ……………………………………………………………………………………..153 6.4.3. Fary ………………………………………………………………………………………...153 6.4.4. Kaple ……………………………………………………………………………………….154 6.4.5. Zvonice …………………………………………………………………………………….154 6.4.6. Kapličky zděné, výklenkové ……………..………………………………………………155 6.4.7. Zvoničky dřevěné ………………………………………………………………………..155 6.4.8. Sochy, sloupy, busty ……………………………………………………………………..156 6.4.9. Kříže, kamenné kříže, boží muka, drobné sakrální památky ………………………..157 6.4.10. Lidová architektura ……………………………………………………………………...161 6.4.11. Technická díla a industriální památky ………………………………………………...162 6.4.12. Torza památek (kapličky, kříže, sochy) ………………………………………………163 6.4.13. Židovské památky ………………………………………………………………………165 6.4.14. Ostatní památky …………………………………………………………………………165

7. Kultura …………………………………………………………………..166 7. 1. Kulturní zařízení ………………………………………………………………166 7.1.1. Muzea (včetně expozic), pamětní síně ………………………………………………...168 7.1.2. Galerie, výstavní síně ……………………………………………………………………170 7.1.3. Exkurze ……………………………………………………………………………………171 7.1.4. Kulturní zařízení regionálního významu ……………………………………………….172 7.1.5. Kulturní zařízení místního významu ……………………………………………………173 7.1.6. Návštěvnost kulturních zařízení ………………………………………………………...173

7.2. Kulturní instituce ……………………………………………………………...174 7.3. Kulturní akce …………………………………………………………………...174 7.3.1. Kulturní akce regionálního významu …………………………………………………...174 7.3.2. Kulturní akce místního významu ………………………………………………………..175

7.4. Tradiční řemesla a výroba místních produktů …………………………...176

8. Sport ……………………………………………………………………..177 8.1. Sportovní zařízení ……………………………………………………………..177 8.1.1. Sportovní zařízení regionálního významu ……………………………………………..179 8.1.2. Sportovní zařízení místního významu ………………………………………………….183

5


8.2. Organizace sportu …………………………………………………………….183 8.3. Sportovní akce …………………………………………………………………186 8.3.1. Sportovní akce regionálního významu …………………………………………………186 8.3.2. Sportovní akce místního významu ……………………………………………………..186

8.4. Sportovní služby ………………………………………………………………186

9. Lovecká turistika ……………………………………………………...187 9.1. Rybolov …………………………………………………………………………187 9.1.1. Soupis rybářských revírů na Rakovnicku ………………………………………………187 9.1.2. Seznam revírů místního významu ………………………………………………………191 9.1.3. Seznam mimopstruhových revírů samostatných MO nesdružených ve společném rybolovu ……………………………………………………………………………………191 9.1.4. Uživatelé rybářských revírů …….………………………………………………………192 9.1.5. Komerční lov ryb …………………………………………………………………………192

9.2. Lov zvěře ………………………………………………………………………..192 9.2.1. Okresní myslivecký spolek Rakovník …………………………………………………..193 9.2.2. Přehled mysliveckých sdružení a honiteb ……………………………………………..193 9.2.3. Komerční lov zvěře ……………………………………………………………………….194

10. Turistická infrastruktura ……………………………………………195 10.1. Pěší turistika ………………………………………………………………….195 10.1.1. Pěší turistické trasy Klubu českých turistů …………………………………………...195 10.1.2. Ostatní pěší turistické trasy a okruhy …………………………………………………213 10.1.3. Známková místa KČT a turistické soutěže …………………………………………213

10.2. Cyklistická turistika …………………………………………………………214 10.2.1. Cyklistické trasy na území Rakovnicka ……………………………………………….214 10.2.2. Ostatní trasy a okruhy …………………………………………………………………..228

10.3. Vodácká turistika …………………………………………………………….229 10.3.1. Obecné informace ………………………………………………………………………229 10.3.2. Geologický vývoj a vznik říční soustavy ……………………………………………...229 10.3.3. Přírodní podmínky v okolí Berounky . …………………………………………………230 10.3.4. Historický vývoj v povodí Berounky ………………………………………………….. 230 10.3.5. Ochrana přírody …………………………………………………………………………231 10.3.6. Táboření na Berounce ………………………………………………………………….231 10.3.7. Služby vodákům …………………………………………………………………………232 10.3.8. Sjízdné přítoky Berounky na Rakovnicku …………………………………………….232 10.3.9. Rizika a nebezpečí při vodní turistice na Berounce …………………………………233 10.3.10. Překonávání jezů ………………………………………………………………………233 10.3.11. Obtížnost Berounky ……………………………………………………………………233 10.3.12. Návrh denních úseků ………………………………………………………………….234 10.3.13. Itinerář vodácké trasy Berounka ……………………………………………………..234

10.4. Hippoturistika .………………………………………………………………236 10.5. Agroturistika …………………………………………………………………236 10.6. Naučné stezky ………………………………………………………………..237 10.7. GPS turistika ………………………………………………………………….246 10.8. Rekreace u vody ……………………………………………………………..250 10.9. Ostatní turistické cíle ……………………………………………………….251

11. Samospráva ………………………………………………………….252 12. Informační centra ……………………………………………………253 13. Cestovní kanceláře ………………………………………………….254 14. Organizace cestovního ruchu ……………………………………..255 14.1. Popis a úloha organizace cestovního ruchu …………………………....255 14.2. Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech …..255 14.2.1. Vymezení destinace cestovního ruchu ………………………………………………….255 14.2.2. Postavení cestovního ruchu v regionu ………………………………………………….256 6


14.2.3. Přínosy cestovního ruchu pro region ……………………………………………………256 14.2.4. Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu v regionu ………………………………..257 14.2.5. Důvody pro vytvoření organizace cestovního ruchu v regionu ……………………….257 14.2.6. Problémy ovlivňující vznik organizace cestovního ruchu v regionu ………………….258 14.2.7. Vlivy na charakter organizace cestovního ruchu v regionu …………………………...259 14.2.8. Možné formy organizace cestovního ruchu v regionu …………………………………259 14.2.9. Úlohy organizace cestovního ruchu v regionu …………………………………………260 14.2.10. Tvorba finančních zdrojů na činnost organizace cestovního ruchu v regionu …….261

14.3. Výchozí stav v regionu Rakovnicko ……………………………………..261 14.4. Návrh organizace cestovního ruchu regionu Rakovnicko …………..262 14.4.1. Úvod …………………………………………………………………………………………262 14.4.2. Organizace a systém řízení v oblasti cestovního ruchu ………………………………263 14.4.3. Cíl opatření …………………………………………………………………………………264 14.4.4. Návaznost vzniku organizace cestovního ruchu regionu na opatření Středočeského kraje v oblasti organizace a systému řízení cestovního ruchu ……………………….264 14.4.5. Vytvoření struktury organizace a řízení cestovního ruchu regionu …………………..265 14.4.6. Cílové skupiny ……………………………………………………………………………265 14.4.7. Zainteresované subjekty ………………………………………………………………….266 14.4.8. Aktivity opatření …………………………………………………………………………266 14.4.9. Geografické pokrytí ……………………………………………………………………….270 14.4.10. Funkční období …………………………………………………………………………..270 14.4.11. Financování ……………………………………………………………………………….270

15. Konkurenční srovnání ………………………………………………271 15.1. Konkurenční pozice regionu …………………………………………………..271 15.2. Konkurenční pozice oblastí regionu …………………………………………271

1. Úvod Průzkumy a rozbory jsou primární částí Analýzy cestovního ruchu regionu Rakovnicko. Struktura průzkumů a rozborů vychází z charakteristiky regionu s ohledem na možnosti nabídky a poptávky služeb a infrastruktury cestovního ruchu v souvislosti s obory, které mají definovaný vztah k oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch je celosvětově řazen mezi odvětví s předpokladem značné dynamiky růstu, značná podpora tomuto odvětví je věnována i na úrovni České republiky. Důležitým 7


programovým dokumentem pro zpracování jednotlivých částí analýzy cestovního ruchu byl Program rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje (PRCR SK). Podle členění České centrály cestovního ruchu je Středočeský kraj vymezen dvěma turistickými regiony: - turistický region Okolí Prahy (v přehledové mapce č. 2) - turistický region Český ráj (v přehledové mapce č. 9), který zasahuje na území Středočeského kraje částečně (z větší části je dislokován na území třech krajů. Výrazný vliv na Středočeský kraj má i z hlediska cestovního ruchu území hlavního města Prahy (v přehledové mapce č. 1 – Turistické regiony České republiky).

Atraktivitu turistických regionů předurčuje jejich potenciál, na jehož základě je možné budovat infrastrukturu cestovního ruchu a vytvářet k nim nabídku služeb. V definovaném území turistického regionu Středočeského kraje pak z interního pohledu existují poměrně značné indiference mezi jednotlivými územními jednotkami – okresy. Z toho vyplývá, že úroveň ekonomiky kraje může ovlivnit především podpora stávajících a nových produktů v oblastech, které je možné zařadit mezi „tradiční turistické regiony“ a v oblastech, které lze označit z pohledu cestovního ruchu jako regiony perspektivní, i když bez dostatečně vybudované infrastruktury a sítě služeb cestovního ruchu. Program rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje konstatuje, že pro vnitřně diferencované území turistického regionu Okolí Prahy nelze uplatnit jediný homogenní produkt cestovního ruchu. Podobným způsobem lze hodnotit i území regionu Rakovnicko. Podrobněji to vyplývá ze specifikace disparit venkovských mikroregionů (v souvislosti s historickým vývojem oblastí, stavem a významem kulturního dědictví, ekologickou stabilitou území, úrovní technické vybavenosti, vybaveností infrastrukturou cestovního ruchu). Rakovnicko je možné celkově hodnotit jako území s výrazným turistickým potenciálem. Disponuje předpoklady v podobě významných přírodních ploch a kulturního dědictví. Tento výchozí potenciál je však prozatím ekonomicky využíván na nízké úrovni. Nízkou intenzitu má i růst vybavenosti regionu infrastrukturou cestovního ruchu a sporadická je existence produktů cestovního ruchu – turistických balíčků. Cestovní ruch významně ovlivňuje oblast památkové péče a ochrany přírody – za předpokladu řízeného rozvoje přispívá k zachování kulturního dědictví. Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu současně zvyšuje úroveň technické vybavenosti území a společenského života. Tendence a intenzita rozvoje cestovního ruchu však musí odpovídat tezím trvale udržitelného rozvoje společnosti. Z územního hlediska má na úroveň cestovního ruchu na Rakovnicku významný vliv polohy hlavního města Prahy, které je největší destinací České republiky. Blízkost polohy Prahy je nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu v regionu využívat. Oblasti rozvoje cestovního ruchu v regionu: - turistika (cyklistická, pěší, vodácká) - poznávací produkty (kulturní památky, historický vývoj, industriální architektura a technické památky, místní produkty – řemesla) - rekreace v kombinaci s volnočasovými aktivitami (kultura, sport) - venkovské pobyty, agroturistika – farmářství, jezdectví - sportovní pobyty - komerční turistika (kongresová a incentivní) Význam cestovního ruchu pro celkový rozvoj regionu je deklarován v Integrované rozvojové strategii územního obvodu regionu Rakovnicko (IRS). Orgány Svazku měst a obcí Rakovnicka staví podporu rozvoje cestovního ruchu v regionu mezi přední předměty jeho činnosti. Podrobný průzkum, rozbor a 8


hodnocení využívání stávajícího potenciálu regionu (přírodního prostředí a kulturních památek), včetně jeho atraktivity pro návštěvníky, je zpracováno v návaznosti na IRS. Prezentovaná data a údaje byly zjištěny a zpracovány na základě vlastního šetření zpracovatelů.

2. Trendy rozvoje cestovního ruchu Podstatný vliv na jednotlivé vývojové trendy v oblasti cestovního ruchu na území regionu bude mít nejen politika cestovního ruchu Středočeského kraje a České republiky, ale i orientace a směry vývoje v Evropě a ve světě.

2. 1. Světové trendy Vize cestovního ruchu pro rok 2020 (WTO) - nárůst dlouhodobého cestování v zahraničním CR z 24 na 32 % - každá třetí cesta bude patřit dlouhodobému pobytu na jiném kontinentu - turistický průmysl dosáhne v roce 2020 počtu 1,56 mld. příjezdů zahraničních turistů (meziroční nárůst 4 – 5 %) - ve světovém srovnání bude Evropa dále držet 1. místo - podíl Evropy však klesne o 14 % (na 46 %) - Východní Asie a Tichomoří vystřídá Ameriku na druhé pozici s podílem 25 % na trhu - trend nárůstu krátkých dovolených po Evropě, Severní Americe a Asii - nárůst cestování mezi kontinenty na úkor cestování v rámci kontinentů - dálkový CR vzroste z 24 % příjezdů (1995) na 30 % (2020) – meziroční nárůst 5,4 % - populační projekce OSN předpokládá účast na mezinárodní turistice 7 % obyvatelstva (2x více než nyní), v Evropě půjde o každého 7 obyvatele, v Asii 1 obyvatel ze 100 - pětinásobný nárůst příjmů z mezinárodní turistiky (2000 mld. USD) - do roku 2020 budou denní výdaje na zahraniční turistiku činit více než 5 mil. USD (včetně nákladů na mezinárodní dopravu) - předpoklad růstu ročního tempa výdajů na CR 6,7 % (více než předpokládaný 3% maximální růst světového hospodářství). (Pramen Cestovní ruch v České republice, Czech Tourism) Stručná identifikace světových trendů: 2.1.1. Evropa – nejvíce navštěvovaná světová destinace Významným faktorem a pozitivem je poloha České republiky v rámci Evropy 2.1.2. Dopravní kapacity Stav dopravních cest a dosažitelnost Česka prozatím nedosahuje úrovně vyspělých evropských zemí, trend zlepšování stavu je však evidentní 2.1.3. Vliv ekonomiky a životního prostředí na cestovní ruch Změny v ekonomice, bezpečnost a stav životního prostředí citelně ovlivňuje oblast cestovního ruchu. 2.1.4. Vliv populace vyspělých zemí Solventnost a zájem o cestování populace vyspělých evropských zemí bude je významný pro rozvoj zahraničního cestovního ruchu. 2.1.5. Přechod od masového marketingu k individuálnímu přístupu k turistům Strukturovaný marketingový přístup k turistům bude mít rostoucí význam. Předpokladem je paralela mezi turistickým produktem a poptávkou trhu cestovního ruchu. Konkurenceschopnost destinace bude určovat poměr mezi kvalitou a cenou turistického produktu. 2.1.6. Vysoký podíl starších osob ve struktuře obyvatelstva Se zvyšujícím se podílem seniorů ve struktuře obyvatelstva, lze v oblasti cestovního ruchu předpokládat i růst délky pobytů. 2.1.7. Dynamický a agresivní marketing turistických centrál Zvyšují se propagační aktivity a zaznamenávány jsou masivní reklamní kampaně. Vytváří se akční skupiny na národní úrovni (turistické centrály – obchodní společnosti) s cílem realizace nových 9


turistických produktů za účelem získání nových trhů, přesun aktivit mimo tradiční turistická centra a regiony, které svůj potenciál dosud ukrývají (podpora vzniku nových regionálních destinačních managementů). 2.1.8. Využití technologického pokroku k činnosti organizace cestovního ruchu Pro turisty, kteří mají zájem o individuální organizaci turistických pobytů, je zapotřebí vytvořit prostředí pro realizaci přímých obchodů - zavádění a provoz informačních a rezervačních systémů v jednotlivých destinacích. 2.1.9. Rozvoj cestovního ruchu s ohledem na zachování přírodního prostředí Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu musí být na jedné straně přijatelný z hlediska přírodního prostředí a na druhé straně se očekává spokojenost spotřebitelů turistických produktů.

2. 2. Evropské trendy Prognóza cestovního ruchu v Evropě - přes pokles dynamiky zdvojnásobení příjezdů do Evropy v posledních dvou desetiletích (v roce 2002 téměř 400 mil.) - subregiony Evropy očekávají na počátku 21. století stabilní stálý nárůst (díky vyspělosti evropského trhu) - oblasti s předpokladem největšího ročního nárůstu příjezdů – východní Středomoří (Kypr, Turecko, Izrael) - vyšší dynamika očekávána v zemích střední a východní Evropy - západní Evropa bude díky nižšímu růstu pravděpodobně předstižena střední a východní Evropou (2020) - cestování evropských turistů v roce 2002 – 728 mil. (míra ročního nárůstu kolem 3,5 % - o 0,7 % méně než světový průměr) - pokles tržního podílu Evropy ve výjezdech (57 % rok 2002 na 47 % rok 2020) - nárůst povědomí a zájem o otázky životního prostředí (vliv na úspěšnost nových turistických produktů) - uplatňování trendu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu (ziskovost nesmí být na úkor kvality životního prostředí a trvalé tvorby pracovních míst) - požadavky na centra s kumulací atraktivit CR – přilákání co největšího počtu turistů s cílem zvýšení efektů, zabránění ničení součásti přírodního prostředí a kulturního dědictví - rozšiřování nabídky nových produktů CR s výsledkem rozptýlení turistů a návštěvníků na větší území regionu (Pramen Cestovní ruch v České republice, Czech Tourism) Stručná identifikace evropských trendů: 2.2.1. Výdaje na cestovní ruch Zaznamenáván je rychlejší růst výdajů na cestovní ruch oproti ostatním rozpočtovým položkám, díky zvyšující se četnosti turistických pobytů. Úroveň kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu bude mít rozhodující význam v období recese. Statistické předpoklady snižování růstu a příjmů v Evropě v porovnání se světovými trhy se mohou vývojově lišit v rámci segmentů trhu cestovního ruchu, destinace a typu aktivit. 2.2.2. Struktura dopravy Předpoklad růstu podílu letecké dopravy. Osobní automobilovou dopravu bude ovlivňovat intenzita silniční dopravy a rostoucí náklady na přepravu. 2.2.3. Struktura populace Vyšší podíl staršího obyvatelstva bude pozitivně ovlivňovat kromě oblasti zdravotní a sociální péče i cestovní ruch. Pro mladou generaci bude rozhodující nabídka ekonomicky vhodných služeb. 2.2.4. Venkovská turistika Zvyšující se zájem o venkovskou turistiku a pobyty v přírodě. 2.2.5.

Specifikace produktů 10


Růst počtu obchodů bude záviset na úsilí marketingu cestovního ruchu a specifikaci jednotlivých produktů pro podnikovou sféru (skupinové produkty incentivní a kongresové turistiky, komerční prezentace, kombinace firemního cestování s rekreačními pobyty). 2.2.6. Městská a zábavní centra Pro návštěvnost městských a zábavných center za účelem účasti na kulturních, sportovních a volnočasových akcích bude specifická nízká délka pobytů. 2.2.7. Marketing služeb Pro nové úzce specializované produkty bude mít velký význam možnost jejich nákupu (on-line systém). 2.2.8. Outdoorové a dobrodružné pobyty Po outdoorových pobytech s dobrodružným programem ve vzdálenějších a od populace odloučených destinacích bude vyšší zájem, o tento druh produktů budou jevit vyšší zájem i senioři. 2.2.9. Časové schéma pobytů Vyšší zájem bude o zimní pobyty v přímořských letoviscích a okružní plavby lodí na úkor produktů letních pobytů u moře a zimních sportů. 2.2.10. Krátkodobé a tematické pobyty Růst popularity bude u tematicky zaměřených denních výletů. 2.2.11. Organizované skupinové produkty Skupinové pobyty a výlety pro jednotlivé cílové skupiny (společností, profesních spolků, instituců) vyžadují k jejich realizaci existenci organizátorů těchto produktů. Tento typ produktu je v současné době realizován svépomocí nebo subjekty mimo podnikatelskou sféru. Prosperitu a růst tohoto produktu pro významnou skupinu spotřebitelů produktů cestovního ruchu zajistí zvýšený zájem ze strany komerčních subjektů.

2.2.12. Sezónnost Problematiku sezónnosti v jednotlivých destinací může eliminovat rozšíření marketingových příležitostí ve spolupráci subjektů z oblasti cestovního ruchu se samosprávou. 2.2.13. Turistické toky Rozdíly mezi směry pohybu turistů se budou vyrovnávat. Tradičnímu toku sever – jih se budou přibližovat pohyby jih – sever, východ – západ, západ – východ. 2.2.14. Ubytování a stravování Růst zájmu o zařízení nižší třídy, prázdninová střediska pro rodiny, děti, sportovní centra, léčebné areály, zařízení nabízející specializované a doplňkové služby. Turisté budou vyhledávat přímo u ubytovacích zařízení nákup konkrétních turistických balíčků. V oblasti stravovacích služeb budou vyhledávána místa s kvalitní a tématickou nabídkou, perspektivu budou mít malé stylové provozovny, které budou nabízet zajímavosti z oblasti gastronomie s využitím místních produktů. 2.2.15. Organizace cestovního ruchu Do oblasti organizace a systému řízení cestovního ruchu citelněji zasáhnou informační a komunikační technologie. Důležitá bude implementace existujících nebo vývoj nových informačních a rezervačních systémů v jednotlivých destinacích. Trendem národních marketingů bude vytváření kooperací národních turistických centrál a významných regionálních partnerů, které budou zajišťovat propagaci národních destinací formou turistických publikací a průvodců. Obchody s produktovými balíčky a speciálními nabídkami pro individuální turisty budou pro touroperátory nabývat na významu oproti prodeji skupinových produktů. Nabídka nových produktů pro specifickou skupinu spotřebitelů produktů cestovního ruchu může ovlivnit dosavadní směry turistických toků. Aktivní přístup k problematice životního prostředí pozitivně ovlivní úspěšnost nově nabízených produktů. Tvorba nových produktů bude podmíněna spoluprací mezi komerčním sektorem a neziskovými organizacemi. 11


2. 3. Trendy v České republice Rozdělení území České republiky na turistické regiony (Cestovní ruch v regionech – Czech Tourism, mapa SHOCART) Prognóza rozvoje cestovního ruchu v České republice: - očekáván přínos z členství ČR v Evropské unii - Evropská unie je významným trhovým potenciálem (380 mil. Obyvatel) - cestování v rámci Evropské unie nedoprovází žádné závažné překážky - předpoklad nárůstu turistických příjezdů během 3. – 4. roku po vstupu do Evropské unie - počáteční trend růstu jednodenních návštěvníků a rozšiřování obchodní klientely - odhad prvotního nárůstu devizových příjmů z cestovního ruchu přes 20 % - odhadovaný nárůst v dalších letech kolem 5 % - nárůst počtu ubytovaných zahraničních turistů o 410 tis. - předpoklad vzniku 9 tis. nových pracovních míst v CR ročně, 37 tis. nových pracovních míst v hospodářství ČR (očekávaná kompenzace nárůstu nezaměstnanosti po vstupu do EU) - hlavní zdrojové země – Německo, Itálie, Nizozemsko, Velká Británie, významný zdrojový trh Severní Amerika, perspektivní potenciál Asie (Japonsko, Čína) - prognóza WTO řadí ČR mezi 10 nejnavštěvovanějších zemí světa (2020) – předpoklad ročního příjezdu 44 mil. turistů (2,7 % podílu na světovém trhu CR) Základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu v České republice: - zajištění trvale udržitelného rozvoje CR založeného na zvyšování počtu ubytovaných tuzemských i zahraničních turistů - cílem je rozvoj jednotlivých regionů - vytváření atraktivní nabídky klientům formou ucelených produktů a produktových balíčků (pro ČR výhodná geografická poloha, kvalitní přírodní prostředí, hodnotné kulturní dědictví, předpoklady pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu oproti ostatním zemím střední a východní Evropy, potenciál kvalitní pracovní síly) Nosné formy cestovního ruchu: - kulturní a poznávací CR založení na rozsahu, rozmanitosti a koncentraci přírodního prostředí, historie, kulturních a sportovních možností - venkovský cestovní ruch založení na zhodnocení relativně nezatížených území - využití rozvíjející se sítě pro pěší turistiku, cykloturistiku, tradice vodácké turistiky, zimních sportů - kongresový a incentivní CR nabízející atraktivní doprovodné služby - rozvinuté lázeňství a poskytované služby - pobyty s aktivním vyžitím (poznání, zážitky). Bariéry cestovního ruchu v České republice: - existence překážek znemožňuje využívání potenciálu CR - koordinace aktivit na národní a regionální úrovni k jejich překonání - rozvoj infrastruktury CR a zvýšení kvality poskytovaných služeb - příprava lidských zdrojů pro řízení a provoz zařízení a institucí cestovního ruchu - podpora podnikání a aktivit vedoucích k tvorbě nových produktů v CR - příprava a realizace marketingových koncepcí rozvoje CR a jeho propagace - realizace aktivit cestovního ruchu - zavádění a rozvoj nových informačních technologií v cestovním ruchu - prosazování partnerství mezi subjekty ovlivňujícími cestovní ruch a zainteresovanými na jeho rozvoji - zajištění růstu finančních prostředků na investice do infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Příležitosti rozvoje cestovního ruchu v turistických regionech České republiky:

12


-

očekávaný růst příjezdů do Evropy s nadprůměrnou dynamikou pro země střední a východní Evropy (osminásobek růstu počtu turistů v ČR do roku 2020 – 44 mil. turistů) vstup ČR do Evropské unie znamená odstranění bariér pro turisty z členských a přistupujících zemí Evropské unie dostupnost specifických finančních zdrojů (strukturální fondy EU s možností využití pro rozvoj CR) obava z cestování do vzdálených (mimoevropských) destinací rychlý rozvoj komunikačních technologií potlačování pozice velkých cestovních kanceláří zvýšení počtu seniorů, hledajících klidné a bezpečné destinace s vyrovnanými klimatickými podmínkami rostoucí zájem o „návrat k přírodě“ formou venkovské a farmářské turistiky poptávka po specifických a speciálních produktech a produktových balíčcích CR, vycházejících ze specifik regionů rostoucí poptávka po lázeňských destinacích a wellness pobytech tlak zákazníka na vyrovnanost poměru cena – kvalita.

Hrozby pro rozvoj cestovního ruchu: - vlivy globalizace - období významných společenských změn - rostoucí hrozba terorismu - migrace obyvatel nestabilních zemí do prostoru střední Evropy - zvyšování konkurence virtuálních technologií volnočasovým aktivitám - rostoucí konkurenční tlak na trzích cestovního ruchu ze strany zemí přistupujících do Evropské unie - nárůst konkurence v oblasti soukromých investičních zdrojů - předpoklad rozšiřování Evropské unie a vyšší tlak na její rozpočet - snižování podílu Evropy na světovém trhu příjezdového cestovního ruchu - důraz na poměr cena – kvalita - rychle rostoucí vliv internetu na zavádění informačních, rezervačních a komunikačních systémů cestovního ruchu - nedostatečná dopravní infrastruktura bude hrát významnou roli ve výběru cílových destinací Silné stránky České republiky: - kultivovanost prostředí turistických regionů - historicky dlouhodobá sounáležitost se západoevropskou kulturou, schopnost improvizace a přizpůsobivosti v podobě krátké ale intenzivní sounáležitosti s východoevropskou kulturou vytváří ideální prostředí pro rozvoj potenciálu cestovního ruchu (Pramen Cestovní ruch v České republice, Czech Tourism) Stručná charakteristika trendů cestovního ruchu v České republice: 2.3.1. Zvyšování podílu standardizovaných a certifikovaných služeb Budování infrastruktury cestovního ruchu ve venkovských oblastech (existence výchozího potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu), kvalifikační předpoklady a další vzdělávání pracujících v oblasti cestovního ruchu. Vyšší intenzita marketingu, aktivní politika, podpora obchodů s produkty cestovního ruchu, vytváření prostředí spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu je předpokladem vytvoření skutečného produktu, jako souhrnu služeb a aktivit. Spolupráce subjektů cestovního ruchu s orgány ochrany přírody a památkové péče při tvorbě produktů cestovního ruchu je předpokladem dodržování principů trvale udržitelného rozvoje společnosti a prostředí. 2.3.2. Profil návštěvníků Zastoupení domácích návštěvníků bude závislé na ekonomické situaci státu. Poptávka zahraničních návštěvníků může být směrována do regionů s dosud nerozvinutou infrastrukturou a nabídkou služeb. 2.3.3. Turistika v přírodě a venkovská turistika Rostoucí význam přírodního prostředí a venkovského prostředí pro rekreaci.

13


2.3.4. Cykloturistika Vytváření sítě dálkových a regionálních tras, rozvoj infrastruktury (včetně doprovodné), turistické cíle a atraktivity v blízkosti tras. Při vytváření nových tras jsou rozhodující požadavky cykloturistů – pobyt v přírodě, aktivní pohyb, poznání prostředí. 2.3.5. Incentivní cestovní ruch Dochází ze změně zaměření a požadavků na firemní pobyty s doprovodným programem. Snižuje se požadavek na ubytování v nadstandardních ubytovacích zařízeních, zmenšuje se profil skupiny, incentivní turistiky se účastní ve větší míře střední a nižší management. Zvyšuje se zájem o doplňkové aktivity, které jsou realizovány ve venkovním prostředí. 2.3.6. Kongresová turistika Efektivní druh turistiky vyžadující široké spektrum služeb a aktivní přístup regionů. Hromadná a masová jednání ustupují před jednáními méně početných skupin. 2.3.7. Aktivní pobyty Ve struktuře návštěvníků tuto sféru zastupuje významná skupina turistů, která projevuje zájem o aktivní pobyty spojené s poznáním prostředí. 2.3.8. Seniorská turistika Senioři budou mít ve struktuře turistů zvyšující se podíl vzhledem ke stárnutí populace republiky. Zvýšení turistiky seniorů může pozitivně posílit nabídka výhodných služeb v období mimo hlavní sezóny. S turistikou seniorů bude úzce spojeno zajištění bezpečnosti prostředí, dostupnost zdravotních služeb, kontakt s komunitami v místě pobytu, nabídka kulturního vyžití a společenských aktivit, vhodné aktivity v přírodě a prostory pro kondiční cvičení, spolehlivý a přístupný informační servis. 2.3.9. Juniorská turistika Nabídka turistických produktů pro mládež musí reagovat na módní trendy. Této skupině musí být přizpůsobena i image a specifický přístup marketingu. S obchodováním produktů pro mládež musí odpovídat tvorba cenové politiky. 2.3.10. Městský marketing V této oblasti se projevuje ve větší míře rivalita mezi městy a vysoký akční rádius obyvatelstva. Tvorba a realizace městského marketingu předpokládá vytváření společných záměrů, organizované řízení mezi samosprávou měst, jejími partnery a cílovými skupinami. Realizaci dlouhodobých koncepcí negativně ovlivňují změny v samosprávě měst v souvislosti s volbami do zastupitelstev a názorové změny volených zástupců. 2.3.11. Lázeňská turistika Mimo tradiční lázeňská centra lze rozvíjet fitness a wellnes pobyty spojené se zajištěním společenského vyžití návštěvníků. 2.3.12. Programová turistika Význam tématicky zaměřené turistiky se zvyšuje se zájem ze strany návštěvníků o získání informací o místě jejich dočasného pobytu. Výlety a vycházky využívají místních tradic, přírodního prostředí, kulturního dědictví, technických památek a industriální architektury, místních produktů a řemesel. Tímto způsobem lze velmi účinně prezentovat zajímavosti dané destinace.

2. 4. Připravenost turistických regionů cestovního ruchu v České republice Programové dokumenty regionální a lokální úrovně: - navazují na koncepční materiály připravované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR - změna územně správního členění vyvolává zájem regionů na jejich řízení i v oblasti cestovního ruchu - iniciativa České centrály cestovního ruchu ke zpracování regionálních a krajských programů rozvoje cestovního ruchu

14


-

cílem programů rozvoje turistických regionů je zmapování potenciálu v regionu včetně definice priorit a projektů vedoucích k rozvoji cestovního ruchu území, s předpokladem koordinace zájmů ve prospěch celého regionu, sdružování finančních prostředků k realizaci vybraných priorit, vytváření podmínek pro rozvoj infrastruktury, zprostředkovávat spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem.

Kraje České republiky (SHOCART)

2. 5. Trendy rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje 2.5.1. Základní identifikace: - významný potenciál přírodního prostředí, historie a kulturního dědictví (jih, jihozápad, nejsevernější část kraje) - zásadní vliv Prahy, jako hlavního turistického cíle v České republice (význam spolupráce kraje a hlavního města) 2.5.2. Marketingové rozdělení kraje: - kraj rozdělen na čtyři marketingové oblasti Střední Čechy – západ (okresy Beroun, Kladno, Rakovník, část okresu Příbram, Praha západ a Mělník) Charakteristické rysy: - rovinatý sever s městským centrem Kladnem, významná blízkost letiště Praha – Ruzyně - střední a jižní část s vysokým podílem lesních ploch, mírně zvlněné území Křivoklátské vrchoviny a Brdy, CHKO Křivoklátsko – biosférická rezervace UNESCO a Český kras, Koněpruské jeskyně, fenomény řek Berounky a Vltavy - významné hrady a zříceniny (Karlštejn, Křivoklát, Okoř, Točník, Žebrák), zámky (Lány, Dobříš, Slabce, Roztoky), sakrální atraktivity (Svatá Hora – Příbram, kostel sv. Jakuba, Sv. Jan pod Skalou) - historie a současnost průmyslu (Hornické muzeum Příbram, sklárna Rückl – Nižbor, Skanzen těžby a dopravy vápence, Muzeum těžby zlata Nový Knín, Železniční muzeum Lužná - historické osobnosti (A. Dvořák, K. Čapek, O. Pavel). Střední Čechy – jihovýchod (okresy Benešov, část okresu Kutná Hora, Praha – východ, Praha – západ, Příbram: Charakteristické rysy: - Vltava a vodní díla, Sázava, Posázaví, velký podíl lesních ploch, CHKO Blaník, hora Blaník - Kutná Hora – památka UNESCO - zámky (Konopiště, Jemniště, Vlašim), hrady (Český Šternberk, Říčany), sakrální atraktivity (Boží Hrob – Votice, kostel sv. Havla – Chotýšany), lidová architektura (skanzen Vysoký Chlumec) - gastronomie (pivovar Velké Popovice) - historické osobnosti (S. Čech – muzeum Ostředek, J. Lada, J. Suk) Střední Čechy – severozápad (okresy Nymburk, části okresu Kutná Hora, Kolín, Praha – východ, Mladá Boleslav, Mělník) Charakteristické rysy: - lázně Poděbrady, Lázně Toušeň - vinařský kraj Mělnicko - CHKO Kokořínsko, řeky Labe, Jizera a Vltava - Kulturní památky (Středověké hradby, chrám sv. Jiljí a Morový sloup - Nymburk, chrám sv. Bartoloměje, synagoga a židovský hřbitov – Kolín, pomník Mistra Jana Husa a děkanský

15


-

chrám sv. Gotharda – Český Brod, Lipanská mohyla, Poděbradský zámek, zámek Benátky nad Jizerou) Muzeum lidových staveb Kouřim.

Český ráj (části okresu Mladá Boleslav v samostatném turistickém regionu) Charakteristické rysy: - Český ráj, Labe, Jizera, Pojizeří - historie – Kokořín, Mladá Boleslav, Michalovická Putna - průmysl – Auto-Škoda Mladá Boleslav

Rozdělení ČR na turistické oblasti – subregiony (Cestovní ruch v České republice – Czech Tourism, mapa SHOCART)

2.5.3. Současná nabídka cestovního ruchu ve Středočeském kraji: - poznávací cestovní ruch (historie, hrady, zámky, sakrální objekty, technické atraktivity - rekreační cestovní ruch (vodní plochy, příměstské pobyty) - sportovní a aktivní cestovní ruch (pěší turistika, cykloturistika, vodáctví, vodní sporty, kolektivní sporty, golf, omezeně zimní sporty) - venkovská a farmářská turistika - profesní cestovní ruch (kongresová a incentivní turistika, konference, vzdělávání, obchodní jednání) - lázeňství, péče o zdraví (severovýchod – Poděbrady) 2.5.4. Statistické hodnocení: - návštěvnost kraje (počet ubytovaných k rozloze) je pod průměrem České republiky - absolutní počet turistů – 5. místo v ČR bez započítání Prahy (téměř 3 mil. osob) - podíl cizinců – 2/3 (Německo 29 %, Nizozemsko 12 %, Polsko 9 %) - ubytovací kapacity (počet k rozloze) – jeden z nejnižších podílů (35 tisíc lůžek, vyšší podíl v hotelích - 14 %). 2.5.5. Charakteristika návštěvníka Středočeského kraje: - 2/3 obyvatelé kraje - více než ½ přijíždí ze vzdálenosti nad 50 km - vysoký podíl automobilové dopravy - 40 %, autobus – 29 %, vlak – 26 % - hlavním účelem příjezdu poznávací turistika – 22 %, návštěvy příbuzných a známých (16 %) - 1/3 ubytovaných v hotelích, 40 % v soukromí (u příbuzných a známých) - informační zdroje – 6 % informační centra, 12 % internet, vlastní zkušenosti a informace od známých - využití pobytu návštěvníky – nejčastěji zábava (postrádány příležitosti pro zábavu), pěší a poznávací turistika - dobré hodnocení ubytovacích a stravovacích služeb, horší hodnocení příležitostí pro zábavu, sport a nedostatek informací o regionu - každý sedmý návštěvník pokládá region za drahý - pro 85 % návštěvníků nesplňuje kraj parametry turisticky atraktivního regionu 2.5.6. Zaměření kraje na návštěvníky: - tuzemští turisté z celé České republiky - velká skupina turistů cestujících přes kraj do hlavního města s předpokladem jejich zdržení na území kraje - obyvatelé Prahy vyhledávají v časově a dopravně dostupném okolí nabídku pro krátkodobé pobyty - samostatné cílové skupiny (profesní důvody, děti a mládež, senioři, lázeňští hosté)

16


-

struktura zahraniční klientely – Německo, Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Francie, Dánsko (různý druh, důvod a typ pobytu).

2.5.7. Vize Středočeského kraje do roku 2015: Středočeský kraj, dobře řízená destinace národního a mezinárodního cestovního ruchu, kraj s řadou významných turistických center a lokalit s převážně celoroční variantní nabídkou produktů a produktových balíčků cestovního ruchu a s kvalitními a dobře dostupnými službami pro identifikované cílové skupiny turistů a návštěvníků, zaměřenými zejména na poznávání, relaxaci, sportovní a profesně orientované aktivity a lázeňské pobyty. Základní cíle rozvoje CR ve Středočeském kraji do roku 2010: - zlepšení pozice kraje v počtu turistů (ubytovaní na 1 noc), 1,1 mil. ubytovaných hostů v zařízeních Středočeského kraje (roční nárůst cca 5 %) - při zachování poměrného nárůstu absolutního počtu návštěvníků a turistů z oblasti kraje zvýšit podíl návštěvníků a turistů z ostatních částí ČR a ze zahraničí - zlepšení pozice kraje z pohledu ukazatele průměrné délky pobytu turistů v kraji a dosažení hodnoty nad úrovní průměru ČR - vytvoření silné image kraje v sektoru CR, jako specifické cílové destinace pro poznávací turistiku (historie, kulturní památky), aktivní a rekreační pobyty ve venkovském prostředí, využití vodních toků a vodních ploch k rekreaci, incentivní turistika doplněná poznávacími produkty (historické atraktivity, venkovské prostředí, vodáctví a pobyt u vodních ploch) - posílení pozice kraje jako přirozené doplňkové destinace a klidového zázemí pro návštěvníky a turisty přijíždějící do Prahy, přirozené volnočasové a rekreační zázemí pro silný rekreační potenciál obyvatelstva hlavního města. 2.5.8. Strategické oblasti rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje: - infrastruktura cestovního ruchu - produktová nabídka cestovního ruchu - kvalita služeb cestovního ruchu - rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu - marketing a marketingová komunikace - organizace cestovního ruchu 2.5.9. Realizace projektů Středočeského kraje s působností na celém území: - generel sítě cyklostezek a cyklotras, vodní dopravy a sportů - programy zvýšení atraktivity pro investory - grantový program pro podporu nových produktů cestovního ruchu - komplexní informační a rezervační systém cestovního ruchu v kraji - vzdělávací a výcvikový program pro manažery v cestovním ruchu - marketingový plán společných aktivit se sousedními turistickými regiony (Praha, Český ráj) (Pramen – Cestovní ruch v České republice, Czech Tourism) Oficiální informační centra v turistických regionech České republiky (SHOCART)

3. Základní identifikace Rakovnicka 3. 1. Geografické údaje, poloha a osídlení Území Rakovnicka náleží jako součást Středočeského kraje do Poberounské soustavy Českého masivu, kterou na tomto území tvoří tyto celky: - Křivoklátská vrchovina (východní a jihovýchodní část); 17


-

Rakovnická pahorkatina (západní a severozápadní část); Kralovická a Plaská pahorkatina (jihozápadní část); Džbán (severní a severovýchodní část).

Jádrem území regionu je Rakovnická kotlina s okolní bezlesou pahorkatinou včetně vyššího, zčásti lesnatého Jesenicka na západě, nejvyšší části Džbánu na severu a lesnatého Křivoklátska na jihu až východě. Větší část tohoto území odvodňují do Berounky Rakovnický potok a Klíčava, Berounka sama protéká regionem od ústí Javornice po ústí Vůznice, po nichž zčásti probíhá jihozápadní, respektive východní hranice regionu. Nejvyšším bodem je Vlastec na Křivoklátsku (612 m) u obce Skryje, rovněž nejvyšší body Jesenicka slabě přesahují 600 m (Lhotský vrch 605,7 m), tabule na Džbánu dosahuje 536 m, nejnižší bod na Berounce u Račic leží ve 220 m. Průměrné výšky se pohybují mezi 300 a 500 m. Rakovnicko se nachází v západní okrajové části Středočeského kraje. V rámci členění Středočeského kraje na regiony hraničí s Kladenskem, Slánskem, Berounskem a Hořovickem. Podle okresního členění jsou sousedními okresy Kladno a Beroun. Zbývající hranici Rakovnicka tvoří Ústecký kraj (regiony Lounsko a Žatecko) – okres Louny, Plzeňský kraj (regiony Kralovicko a Rokycansko) – okresy Plzeň – sever a Rokycany. Vazba Rakovnicka na sídelní aglomeraci Prahy je poněkud slabší než v případě regionů či okresů blíže položených k hlavnímu městu. Přesto tato skutečnost významně ovlivňuje ekonomiku regionu. Do pražské středočeské aglomerace patří 38 % obcí kraje s více než 46 % obyvatel. Toto území vytváří zázemí hlavnímu městu funkční zázemí (zdroj pracovní síly, doplnění struktury pražské průmyslové výroby, zásobování Prahy potravinářskými výrobky, poskytnutí rekreačního potenciálu pro obyvatelstvo Prahy. Vazbu regionu na hlavní město představuje přes vzdálenější polohu i dopravní síť spojující Rakovnicko s Prahou (především v podobě silnice I/6 Praha – Karlovy Vary). Nevýhodou pro Středočeský kraj a Rakovnicko je dosavadní nevyváženost vztahu Prahy a Středočeského kraje jako turistických destinací. V tomto vztahu hraje Středočeský kraj (jako turistický region Okolí Prahy) periferii hlavního města. 2

Rakovnicko je z pohledu členění podle okresů z hlediska rozlohy (930,3 km ) čtvrtým největším v rámci Středočeského kraje. Počtem obyvatel (54 128 - rok 2004) a také podle ukazatele hustoty 2 obyvatelstva (58,2 obyvatele na km ) je okres Rakovník nejmenším ve svém kraji. Hustota zalidnění území regionu Rakovnicko ve srovnání s hodnotami Středočeského kraje - 103, 2 České republiky – 131, Evropské unie - 118 obyvatel na km je podstatně nižší než ve srovnání s těmito vyššími územními úrovněmi. Počet obcí v okrese Rakovník je 84, z toho 2 mají statut města (pouze tato sídla mají nad dva tisíce obyvatel), počet částí obcí je 142, počet katastrálních území 121. Ve městech žije 41,2 % obyvatel. Mezi největší územní sídla regionu podle rozlohy patří Pavlíkov, Jesenice a Lány. Nejmenší rozlohu mají Smilovice. Nejmenší počet obyvatel má obec Švihov.

Administrativní členění Středočeského kraje podle okresů

18


Obce Rakovnicka

3. 2. Geomorfologie Rakovnicko patří do Plzeňské pahorkatiny, do celku Rakovnická pahorkatina, podcelku Kněževeská pahorkatina a okresu Rakovnická kotlina. Východní okraj území patří do okresu Klíčavská pahorkatina. Rakovnická kotlina se rozkládá v centrální části regionu. Jde o sníženinu s mírně zvlněným reliéfem. Sousední území regionu se zvyšuje oproti kotlině přibližně o sto metrů a jde současně o území více zalesněné. Na severu a severovýchodu se rozprostírá Džbán, území západním směrem se nazývá Jesenicko, Křivoklátsko zabírá východní a jižní část regionu. Severozápadně pak Rakovnická kotlina navazuje plynule na Kryrskou pahorkatinu. Fyzická mapa Rakovnicka

3. 3. Geologie Geologická pestrost spolu s činností vody, klimatickými i dalšími vlivy dala vzniknout rozmanité krajině regionu Rakovnicko. Některé geologické útvary byly vyhlášeny za zvláště chráněná území.

19


Džbán tvoří druhohorní křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolní permokarbonské sedimenty, která se uklání k severu a údolními rýhami je rozčleněna na řadu úzkých vrchů. Pozvolné přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se tak prudké útesové zlomy různé výšky, vytvořily se i skalní stěny. Geologickým podkladem jsou jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce nazývané opuky. Ty vznikly jako usazeniny křídového moře v druhohorách a dosahují mocnosti 30 - 60 m. Původ opuk dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají na velmi zajímavý stavební materiál, ze kterého jsou postaveny místní chalupy, statky a kostely. Jesenicko je typickou žulovou oblastí. Vyskytuje se zde tzv. tiský typ žuly, která se vyznačuje modrošedou až žlutošedou barvou. Jedná se o kyselou biotitickou až dvojslídou žulu. Povrchové větrání vytvořilo svérázné formy balvanitého rozpadu včetně tzv. kamenných stád a viklanů. V minulosti se žula těžila v několika malých lůmcích. Na Čistecku se vyskytuje žule příbuzný, biotitický granodiorit, v okolí Drahouše můžeme nalézt i spilitové horniny. Nejstarší geologickou jednotkou Křivoklátska, která tvoří podklad celé oblasti, je barrandienské svrchní proterozoikum. Je tvořeno usazenými a vyvřelými horninami, vzniklými před více než půl miliardou let. Usazeniny jsou představovány břidlicemi, drobami a prachovci, vyvřelé horniny tvoří zejména spility. Výrazně, ve formě suků, se projevují buližníky. Během středního kambria došlo k zaplavení souše mořem v okolí Skryj a Týřovic. Zde se usadily sedimenty s bohatou faunou, proslavenou zejména nálezy trilobitů, které zde sbíral Joachim Barrande. Ke konci kambria vznikl na poruchové linii SV-JZ rozsáhlý suchozemský vyvřelý komplex křivoklátsko-rokycanského pásma, který je tvořen dacity, andezity, porfyrickými dacity a ryolity. Ordovické horniny jsou v území vázány pouze na dva izolované ostrovy. Sedimentární horniny ordoviku představují diabázové tufy, křemité pískovce, tufitické břidlice a křemence, vyvřeliny jsou zastoupeny diabázy a porfyritovými mandlovci. Čtvrtohorní pokryv je tvořen na plošinách eluvii podložních hornin, na svazích deluviálními hlínami, zahliněnými sutěmi a sutěmi. Časté jsou rovněž sprašové závěje a hlíny. Morfologicky nápadné jsou meandry a říční terasy řeky Berounky, tvořené naplavenými štěrky a písky. Oblast rakovnického permokarbonu je jednotnějšího rázu. Krajina je zde jen mírně zvlněná a údolí vyhloubená v měkkých usazeninách jsou širokého a plochého tvaru. Usazeniny zde dělíme na čtyři pásma (dvě červená a dvě šedá). Převládajícími horninami jsou arkosové pískovce a slepence, jemně slídnaté pískovce a lupky. V šedých pásech se nacházejí uhelné sloje, které byly v minulosti těženy. Na červených permských vrstvách se daří pěstovat chmel. Povrch pánve je zejména na sever od Rakovnického potoka pokryt nánosy třetihorních písků, štěrků i ojedinělých balvanů. Tyto staré nánosy jsou zčásti překryty přeplavenými a svahovými hlínami, takže pouze v některých pískovnách lze sledovat bohatou usazovací činnost třetihorních vod. Hranici Rakovnické kotliny určuje především geologický podklad budovaný málo odolnými horninami permokarbonu a terciéru, které daleko snadněji podléhaly odnosným silám, denudaci a erozi, než okolní mnohem tvrdší horniny. Kotlina tvoří tektonickou a strukturní sníženinu, je charakterizovaná jednotvárným, mírně zvlněným denudačním povrchem sklánějícím se od severozápadu k jihovýchodu. Jsou zde široká rozevřená údolí se stromovitě rozvětvenou vodní sítí Rakovnického potoka a jeho přítoků. Při okrajích kotliny se místy reliéf člení antropogenními útvary hald hlubinných uhelných dolůl a pískoven. Oblast přetíná od jihovýchodu k severozápadu pruh sedimentů třetihorní svrchnomiocenní řeky. Terén kotliny lze označit jako pahorkatinu, místy s rozsáhlými plochými úseky. Rovinatý charakter má především pás třetihorních říčních uloženin, který se táhne od Rakovníka severozápadním směrem na Žatecko. V okrajové zóně přechází mírně zvlněný terén do členitější pahorkatiny. Za příklad slouží okraj pahorkatiny Kryrské na severozápadě a některé polohy pod Džbánem, především okolí Krušovic, kde i v permokarbonském terénu najdeme vyšší strmé svahy. Nápadným útvarem uvnitř kotliny je Přílepská skála (418 m n. m.), skalnatý hřbetový suk, vzniklý vymodelováním výchozu výjimečně odolných arkózových pískovců až slepenců odnosnými pochody. Nejnižší místo kotliny leží v nivě Rakovnického potoka na soutoku s potokem Lišanským, a to v nadmořské výšce 310 m. Jinde se výšky v průměru pohybují mezi 330 – 400 m n. m., na severozápadním okraji plynule stupají nad 400 m, jak ukazují kóty na sever od Kněževsi, v okolí

20


Veclova a Svojetína. Vyšší a členitější terén místy nalezneme i v odnoží Džbánu, kde nápadně vyniká zejména Amálie u Krušovic (400 m n. m.). Okolí Rakovníka se skládá ze dvou hlavních geologických celků, a to z rakovnické permokarbonské pánve a břidličnaté proterozoické (starohorní) oblasti. Hranice mezi oběma oblastmi jde od jihozápadu k severovýchodu a probíhá zhruba od Zavidova přes Petrovice a Senec., poté se stáčí k severu a odtud jde podél Jalového potoka (Huřvinka) k Tyršovu koupališti. Dále se dá sledovat po levém břehu Lišanského potoka směrem k Šamotce a nad Žákovým rybníkem skrz Krásnou dolinu dále k Rudě. Průběh hranice je nerovný, což způsobuje nerovnost dna permokarbonské pánve, které je tvořeno proterozoickými (starohorními) břidlicemi. Proterozoické dno se vynořuje zpod usazenin Rakovnické pánve v podobě mírného stupně, jehož vyvýšené části většinou přesahují nadmořskou výšku 500 m. Severovýchodním směrem se povrch břidličnaté oblasti snižuje a výškový rozdíl mezi oběma oblastmi postupně mizí. Rakovnický permokarbon je jednotnějšího rázu. Tvoří jej prvohorní sedimentární horniny. Usazeniny zde dělíme na čtyři pásma, z nichž nejspodnější tři vznikla v karbonu (v kamenouhelném období), nejsvrchnější je permského stáří. Odspodu to jsou: spodní pásmo šedé, spodní pásmo červené, svrchní pásmo šedé a svrchní pásmo červené. Z hornin převládají arkózové pískovce a slepence, jemně slídnaté pískovce a lupky. Uhelné sloje jsou pouze v pásmech šedých. Ve vyšších polohách spodního šedého souvrství se nacházejí mocnější polohy žáruvzdorných lupků, které se těží u Lubné, Rakovníka a Nového Strašecí. Rakovnická lupková oblast obsahuje i kvalitní černé uhlí v lavicích o průměrné mocnosti 1 – 5 m. Na červených hlínách se daří chmelu. Rakovnická pánev je bohatá na výskyt zkamenělin. V karbonu se vyskytují suchozemští pavoukovci, zejména zástupci rodů Prothelyphonus a Geralycosa, karbonský štír Isobutus, dále pak otisky hmyzu a zkameněliny obojživelníků. Z rostlin jsou zde plavuně Noeggerathia, Lepidodendron (především otisky kůry), Lepidosttrobus (šištice) kapradiny – otisky listů rodu Asterotheca, Pecopteris, Alethopteris a také prokřemenělé nebo zuhelnatělé kmeny rodu Psaronius a kapraďosemenné rostliny Tetratnema. Ze stromových rostlin vznikalo černé uhlí. Povrch rakovnické permokarbonské pánve je zejména na sever od Rakovnického potoka pokryt nánosy třetihorních písků, štěrků a ojedinělých balvanů. Tyto staré nánosy jsou zčásti zakryty přeplavenými a svahovými hlínami, takže pouze v některých pískovnách lze sledovat bohatou usazovací činnost třetihorních vod. Nejrozšířenější štěrky jsou hlavačovské. Tvoří 4 – 5 km široký pás o mocnosti 30 – 40 cm, táhnoucí se od Hlavačova přes Nový Dvůr, Rovinu u Nesuchyně, Svojetín a dále na Žatecko. Jde o rezavé silně prokřemenělé štěrky a písky s vyšším obsahem železa, na spodu se silnou jílovitou vrstvou až šedým jílem. Naplavené sedimenty tvoří výplně širokých údolí v nivách potoků. Se sedimenty údolního dna úzce souvisí výskyt organických uloženin (humolitů), které zde mají povahu slatin. Největší ložisko se nachází v Přírodní rezervaci Červená louka. Z lomařského hlediska jsou významné žíly vyvřelin, které pronikly proterozoickými břidlicemi. Jedná se především o živcové porfyry u Lubné a Sence.

Geologická mapa Rakovnicka

21


3. 4. Klima Klimaticky patří Rakovnicko do oblasti mírně teplé, podoblasti mající charakter suchého klimatu, okrsku mírně teplého, suchého s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7 – 8 o o C. Nejchladnějším měsícem je leden, který vykazuje průměrné teploty okolo -2 C, nejtepleším o měsícem je červenec s průměrnými teplotami okolo 17 C. Z teplotního hlediska je nejvíce stabilním měsícem listopad, největší teplotní výkyvy jsou v květnu. Počet letních dnů je přibližně čtyřicet, počet jasných dnů je průměrně 40 – 50, zamračených pak 140. Výskyt mlh průměrně 29 (nejčastěji v říjnu). Délka slunečního svitu je mezi 1500 – 1880 hodinami za rok, počet dnů bez slunečního svitu – přibližně 70. Průměrné roční srážky se pohybují v úzkém rozmezí 480 – 550 mm. Jsou to o 100 mm nižší hodnoty, než které jsou typické pro srážkový normál charakteristický pro tuto nadmořskou výšku. Nejvíce srážek je v červenci a srpnu. Nejnižší srážkové úhrny jsou podle dlouhodobého průměru v lednu a únoru. Tyto specifické klimatické poměry velkou měrou ovlivňuje srážkový stín Krušných hor, přes které přichází na území Rakovnicka hlavní proudění vzduchu. Srážkově pod normálem je i město Rakovník – 486 mm ročního průměru. Vyšší partie regionu jsou méně suché a relativně chladnější. Ročně Rakovnicko vykazuje 130 – 170 srážkových dnů, sněžení 30 – 40 dnů, sněhová pokrývka se udrží po dobu 40 – 55 dní. První sněžení připadá na první polovinu prosince, poslední pak na konec dubna. Průměrná výška sněhové pokrývky je okolo 20 cm. Podnebí Rakovnicka je mírně teplé, chudé na srážky, což do jisté míry ovlivňuje způsob zemědělského využití půdy. Inverzní jevy jsou zaznamenávány v kotlinovitých rozšířeninách.

3. 5. Příroda 3.5.1. Charakteristika podle biogeografického členění Do regionu Rakovnicko zasahují tři bioregiony: - Rakovnicko-žlutický 1.16 (leží ve srážkovém stínu, mírně teplé, velmi suché podnebí, lesní vegetace přeměněna v převážné míře na ornou půdu, vlhké plochy byly uměle odvodněny) - Džbánský 1.17 (mírně teplá oblast, srážkový stín, lesní vegetace v jádru bioregionu zachována, lesnatost kolem 50 %) - Křivoklátský 1.19 (těžiště regionu, výrazným prvkem údolí Berounky, mírně teplá oblast, vliv srážkového stínu, osídlení převážně v okrajových částech, centrální část bez změny na lesní vegetaci, převážná část území leží v CHKO Křivoklátsko, které by mělo být v budoucnu překvalifikováno na národní park). 3.5.2. Geobotanika Výrazná část byla zastoupena acidofilními doubravami (Rakovník – Jesenice, linie východního okraje regionu – Mšecké Žehrovice). Ve vyšších polohách došlo k jejich náhradě květnatými bučinami. Severní část území – oblast přírodního parku Džbán má charakteristiku pestrého zastoupení subxerofilními doubravami a dubohabrovými háji, na severních stranách území se vytvořily květnaté bučiny, na jižních stranách šípákové doubravy. V nivách vodních toků byly zastoupeny luhy a olšiny. Křivoklátsko je typické dubohabrovými háji, nahrazenými ve vyšších polohách květnatými bučinami. 3.5.3. Ochrana přírody a krajiny Z hlediska ochrany přírody se na území Rakovnicka nachází: - zvláště chráněná území - přírodní parky - registrované významné krajinné prvky - územní systémy ekologické stability 3.5.4. Zvláště chráněná území Na území jsou zastoupeny: - chráněné krajinné oblasti - národní přírodní rezervace - přírodní rezervace - přírodní památky 22


3.5.5. Rostlinstvo Větší západní a zvláště severozápadní část území je dnes převážně odlesněná a dosti intenzivně zemědělsky využívaná. Je zde mnoho ploch poloxerotermního rázu, např. květnaté porosty válečky prapořité s pcháčem bezlodyžným. Džbán charakterizují teplomilné doubravy, na jižních svazích přecházející do rozvolněných xerotermních porostů, zatímco k severu obrácené závěry údolí zabírají bučiny. Tyt tvoří i menší plochy na Jesenicku a pak velké porosty, dosud zčásti zachovalé na Křivoklátsku, kde v nižších teplejších polohách přecházejí do dubohabřin, do suťových lipových javořin nebo na suchých slunných svazích do zakrslých rozvolněných doubrav. Na jih od Berounky se významně uplatňuje vrcholový fenomén, kde na skalnatých, i když jinak nevysokých vrcholech je pestrá mozaika lesních společenstev od suťových porostů po reliktní doubravy s mukem a břekem. řadou keřů a menšími otevřenými plochami subtermofilního rázu – křivoklátskými plešemi. Právě skalní stepi i dealpínské formace na chladnějších skalních stanovištích nacházíme v kaňonu Berounky, kde se výrazně uplatňuje říční fenomén. Zde se na mnoha místech vyskytuje i tis. Na plošinách Jesenicka a místy i na Křivoklátsku rostly i jedlové bučiny, dnes silně pozměněné v důsledku úhynu jedle. Botanicky významné jsou i slatiny různé úživnosti soustředěné na sever od Rakovníka a na permokarbonu pod Džbánem. 3.5.6. Fauna Křivoklátsko si uchovalo hlavní prvky středoevropské lesní fauny, jako jelena, srnce, prase i jezevce, hnízdí zde výr i čáp černý, nejzajímavější je však drobná fauna bezobratlých s vzácnými druhy hmyzu, jako je jasoň dymnivkový, ploskoroh žlutý, a řadou plžů citlivých na lidský zásah, především Bulgarica cana. Zachovalé lesy, zejména na Křivoklátsku, dosud hostí řadu druhů pralesních, xylofágních a mykoxylofágních brouků, kteří už nikde jinde v českých zemích nejsou a nejbližší populace mají na východě Slovenska. V údolí Berounky je dosud místy hojná ještěrka zelená a užovka podplamatá, na mnoha místech dosud žije mlok a čolek horský. 3.5.7. Krajina Zatímco rozlehlé plochy Rakovnicka a Jesenicka již z velké části ztratily svůj přírodní ráz, zachovalo se na Křivoklátsku množství okrsků v téměř přírodním stavu, což nemá ve vnitřních Čechách nikde obdoby. Proto zde byla vyhlášena nejen chráněná krajinná oblast, ale i biosférická rezervace ukazující, jak vypadalo lesní území v poměrně teplé a suché oblasti. Dalším územím, kde se nachází přírodě blízké ekosystémy, je Džbán, ovšem zde jde o menší plochy nepravidelně roztroušené v tomto okrsku, kde je dnes vyhlášen přírodní park podobně jako na Jesenicku. 3.5.8. Ovzduší Úroveň emisí znečišťujících látek je základním ukazatelem kvality životního prostředí a je významným ukazatelem pro rozvoj cestovního ruchu. V krajském srovnání nejsou hodnoty Středočeského kraje extrémně vysoké. Mezi nejvyšší v ČR patří emise uhlovodíků. V případě ostatních emisí zaujímá Středočeský kraj 6. míst. Ze sousedních krajů je horší situace v Ústeckém kraji. Emise základních znečišťujících látek REZZO 1 – 3 Kraj a okresy 2003, v tunách Kraj, okresy Středočeský kraj

Emise tuhé

Oxid siřičitý (SO2)

Oxidy dusíku (NOX)

Oxid uhelnatý (CO)

7 348,6

26 066,0

18 134,1

27 073,7

Benešov

852,3

1 011,2

326,4

2 723,2

Beroun

521,7

663,0

700,0

2 053,3

Kladno

632,5

4 503,7

3 138,0

2 446,2

Kolín

550,0

1 848,1

817,9

2 308,2

Kutná Hora

507,7

903,6

425,1

1 792,9

Mělník

1 027,3

9 165,8

9 712,6

2 505,4

Mladá Boleslav

544,5

1 815,1

846,1

2 484,9

Nymburk

409,1

806,8

385,7

1 951,0

Praha - východ

549,1

601,6

256,0

1 860,0

23


Praha - západ

443,1

751,6

265,6

2 117,3

Příbram

888,3

3 157,6

962,5

3 199,0

Rakovník

423,0

837,9

298,1

1 632,2

Kraj a okresy 2003, v t/km Kraj, okresy

2

Emise tuhé

Středočeský kraj


Oxidy dusíku (NOX)

Oxid uhelnatý (CO)

0,7

2,4

1,6

2,5

Benešov

0,6

0,7

0,2

1,8

Beroun

0,8

1,0

1,1

3,1

Kladno

0,9

6,5

4,5

3,5

Kolín

0,6

2,2

1,0

2,7

Kutná Hora

0,6

1,0

0,5

2,0

Mělník

1,4

12,9

13,6

3,5

Mladá Boleslav

0,5

1,7

0,8

2,3

Nymburk

0,5

0,9

0,4

2,2

Praha - východ

0,9

1,0

0,4

3,2

Praha - západ

0,8

1,3

0,5

3,6

Příbram

0,5

1,9

0,6

2,0

Rakovník

0,5

0,9

0,3

1,8

Kraj a okresy, v kg na obyvatele Kraj, okresy

Emise tuhé


Oxidy dusíku (NOX)

Oxid uhelnatý (CO)

Středočeský kraj

6,5

23,0

16,0

23,9

Benešov

9,1

10,8

3,5

29,2

Beroun

6,8

8,7

9,2

26,9

Kladno

4,2

30,0

20,9

16,3

Kolín

5,8

19,3

8,6

24,1

Kutná Hora

6,9

12,3

5,8

24,5

10,8

96,4

102,1

26,3

4,8

15,9

7,4

21,8

Nymburk

4,8

9,5

4,5

23,0

Praha - východ

5,5

6,1

2,6

18,7

Praha - západ

5,0

8,6

3,0

24,1

Příbram

8,3

29,5

9,0

29,9

Mělník Mladá Boleslav

24


Rakovník

7,8

15,5

5,5

30,1

(ČSÚ) Nejhorší výsledky v okresním srovnání vykazuje okres Mělník, kde hodnoty vysoce překračují průměry ostatních regionů. Rakovnicko se řadí mezi okresy s nejnižšími emisními limity. Přepočet kg na obyvatele vyznívá na Rakovnicku nepříznivě díky nízkému počtu obyvatel.

3. 6. Lesy Rakovnicko se řadí ve středních Čechách mezi regiony s nejvyšším podílem lesních ploch. Výměra lesů činí okolo 36 000 ha, a to je přibližně 40 % plochy regionu. Některé lesní komplexy jsou rozsáhlé a zvlášť významné – křivoklátské lesy (území kolem Křivoklátu, Lán a Lužné), džbánské a jesenické lesy. Dominantním vegetačním typem byly na území Rakovnické pánve květnaté bučiny a kyselé doubravy, s nízkým zastoupením habřin. Podél vodních toků byly vyvinuty olšiny. Současná druhová skladba lesních dřevin má odlišnou a ochuzenou skladbu, která hovoří ve prospěch jehličnanů. Původní lesní společenstva se nachází doposud podél Berounky a na Džbánsku. Jde o ojedinělé bučiny. Přibližně od konce 18. století bylo na území regionu zahájeno umělé zalesňování. Vysazovány však byly především jehličnaté monokultury. Tím došlo k podstatné změně zastoupení jednotlivých dřevin. V největší míře byl vysazován smrk, který až do roku 1800 neměl mezi dřevinami prakticky žádné zastoupení. Z jehličnanů převládala jedle, borovice. Modřín byl v té době řazen mezi cizí dřevinu, vysazován byl jako stromořadí kolem lesních cest.

3. 7. Vodstvo Vody Rakovnicka jsou odváděny převážně Berounkou. Některé potoky tečou do Ohře a Bakovský (Srbečský) potok se vlévá do Vltavy. Toky, které náleží k povodí Ohře, na okrese pramení, ale jeho územím protékají pouze v krátkém úseku. Vodohospodářsky významnými toky jsou Berounka, Javornice, Rakovnický potok a Klíčava. Rozvodnici mezi povodím Ohře a Berounky tvoří Podbořánky, Otěvěky, Krtské skály, Jesenice, Lovíčský les, Šmikouský vrch, Nová Ves, Cikán, Janov, Pískový vrch, Lhota pod Džbánem, Perun a Džbán. Rozvodnici mezi povodím Vltavy a Berounky tvoří Džbán, Řevničov, Louštín, Žalý, Nové Strašecí a Šubrt. Rozvodnici mezi všemi třemi rozvodími tvoří kóta Džbán. Jedinou řekou regionu Rakovnicko je Berounka, která protéká jeho jižní částí v délce 32,2 km a tvoří osu Křivoklátska. Krajinářsky zajímavé jsou říční terasy tvořené naplavenými štěrky a písky. Meandrující řeka a její přítoky tvoří i hluboce zaříznutá údolí, ve kterých je klima ovlivňováno tzv. říčním a údolním fenoménem. Řeka má mnoho pravobřežních přítoků (např. potoky Zbirožský, Skryjský, Úpořský, Klučnou, Žloukavu) i levobřežních (potoky Rakovnický, Javornici, Modřejovický, Zbirožský, Tyterský, Vůznici, Klíčavu atd.), které mají převážně bystřinný charakter a vytvářejí hluboce zaříznutá údolí s poměrně bohatou faunou a flórou. Nejdelším vodním tokem regionu Rakovnicko je Rakovnický potok, dříve zvaný říčka Rokytka. Je dlouhý 48,4 km a pramení v centru Přírodního parku Jesenicko. Nejdříve teče západním směrem, ale kolem Kněží hory se prudce stáčí severním obloukem k východu a tento směr si udržuje až k soutoku s Berounkou u Roztok na Křivoklátsku. Na Rakovnickém potoce bylo vybudováno v minulosti velké množství rybníků. Největším z nich je Velký rybník u Jesenice (45,85 ha), který byl založen v roce 1507. Je zároveň největším rybníkem okresu. Nad ním je Krtský rybník, zvaný též Sviták a pod ním Dolní Fikač, Horní Fikač a Mlýnský rybník. Na hrázích některých rybníků rostou památné duby. Do Rakovnického potoka se vlévá řada potoků, z nichž nejvýznamnější je Lišanský potok. Během vegetačního období se potoky v Rakovnické kotlině často rozvodňují vlivem dlouhodobých a vytrvalých dešťů. Při jarním tání toto nebezpečí nehrozí, neboť sněhová pokrývka zde bývá působením srážkového stínu Krušných hor malá.

25


Na Jesenicku, na okraji hubertských lesů, pramení potok Javornice, který se vlévá do Berounky mezi Zvíkovcem a Kostelíkem. V malebném prostředí Přírodního parku Jesenicko vznikly na Javornici Zdeslavské rybníky, z nichž nejznámější je Karlův, Čočkův, Prostřední a Dolní rybník. V Přírodním parku Džbán v severovýchodní části regionu Rakovnicko byla vybudována celá kaskáda rybníků na horním toku Loděnického potoka. Soustavu tvoří rybníky Třtický, Bucký, Punčocha, Mlýnský, Pilský, Červený a Lodenický. Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou na Rakovnicku zajímavé nejen toky a rybníky, ale i zatopené staré lůmky, mokřady a opuštěná ložiska po těžbě rašeliny. Řada z nich byla vyhlášena za zvláště chráněná území. Všechna rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy jsou významné krajinné prvky, které jsou chráněny před poškozením a ničením. V současné době jsou nejvíce ohroženy výstavbou rekreačních staveb.

3. 8. Zemědělství Na celém území převládají hnědé půdy o různém stupni nasycenosti podle povahy substrátu. Na spraších vystupují úživné hnědozemě, v plochých, špatně odvodňovaných úsecích pseudogleje. Plošina Džbánu vykazuje chudé půdy s opukovým skeletem, vzniklé dlouhodobým odvápněním pararendzin, které v typické podobě dnes vystupují jen na svazích. V členitých okrscích na Berounce, zejména na Křivoklátsku, nacházíme pestrou paletu půdních typů, především různě úživných rankerů. Postupným osidlováním území regionu, docházelo k odlesňování některých lokalit a změně lesních ploch na zemědělskou půdu. Pole v blízkosti sídelních útvarů sloužila k produkci zemědělských plodin pro obživu zdejších obyvatel. Úhorový systém hospodaření s půdou přinášel nízké výnosy (až do poslední čtvrtiny 18. století). K pastvě hospodářských zvířat byly využívány lesní plochy v blízkosti vesnic. Plemena zvířat byla domácí, užitkově nevýkonná. Úhorové obdělávání bylo nahrazeno střídáním plodin. Navíc docházelo k zavádění nových kultur, zvláště jetelové pastviny rozšířily spektrum krmiva pro dobytek a pastevecký způsob chovu byl nahrazován jeho umístěním do stájí. Tím došlo také ke zvýšení množství statkových hnojiv, která byla využívána pro zvyšování kvality půdy. Vznikající zemědělská velkovýroba byla obohacena také o výkonnější plemena skotu, ovcí a drůbeže. Na počátku 19. století došlo k rozšiřování ovocnářství. Zejména podél cest a silnic byly vysazovány aleje ovocných stromů (švestek, hrušní a jabloní), jejich pěstování bylo rozšiřováno i zakládáním ovocných sadů. Od středověku se k zemědělství a rostlinné výrobě na Rakovnicku váže pěstování chmele. Chmelařství patří mezi tradiční, specifické a významné odvětví regionu. Rozvoj zemědělství v období 19. století na Rakovnicku podpořil i vznik nových silnic a cest, stejně tak jako výstavba železnice. V období kolektivního hospodaření, kdy vznikla řada zemědělských družstev, docházelo ke spojování půdních celků rozoráváním mezí. Prováděno bylo odvodňování luk a narovnávání směru vodních toků. V některých místech regionu vznikly rozsáhlé plochy orné půdy. V současnosti tvoří podíl zemědělské plochy 52,5 % z celkové výměry regionu, z toho je více než 84 % orná půda, chmelnice představují přes 5 % a trvalé travní porosty 7 % zemědělských ploch. Z hlediska zastoupení výrobních typů patří Rakovnicko z 61 % do bramborářské oblasti a zbývajících 39 % patří do oblasti řepařské. Vedle chmele je nejvýznamnější plodinou pšenice, kukuřice (zelené krmení), technické plodiny zastupuje řepka, luskoviny, malou měrou brambory a žito. V živočišné výrobě zaujímá největší podíl produkce prasat a drůbeže, následuje chov skotu a s odstupem chov ovcí.

Pozemky podle druhů k 31. 12. 2004 (ČR, Středočeský kraj, okresy, %) Podíl z celkové výměry ČR Středočeský kraj okresy

ZPF

orná

LPF

Podíl ze zemědělské půdy

vodní plochy

zast. plochy

ostatní plochy

orná půda

chmel.

vinice

zahrady pastviny sady

ČR

54,1

38,7

33,5

2,0

1,7

8,7

71,6

0,3

0,4

4,9

22,8

kraj

60,6

50,4

27,7

1,9

1,9

7,9

83,2

0,5

0,1

5,7

10,6

26


Benešov

62,2

47,9

27,5

2,2

1,4

6,7

77,1

0,0

0,0

3,8

19,1

Beroun

52,8

39,4

35,7

1,3

2,0

8,2

74,5

0,0

0,0

6,6

18,9

Kladno

69,8

62,9

17,4

1,0

2,7

9,2

90,1

0,9

0,1

5,9

3,0

Kolín

70,7

61,9

17,6

1,8

2,3

7,5

87,5

0,0

0,0

7,9

4,6

Kutná Hora

66,0

55,2

23,5

1,8

1,9

6,8

83,7

0,0

0,0

5,9

10,3

Mělník

65,8

58,7

19,5

2,1

2,3

10,2

89,1

0,7

0,6

5,5

4,2

Mladá Boleslav

62,7

54,8

26,7

1,4

2,0

7,3

87,5

0,0

0,0

5,0

7,5

Nymburk

69,9

64,3

17,2

2,5

2,2

8,3

92,0

0,0

0,0

4,0

3,9

Praha-východ

69,8

58,7

16,5

1,3

2,8

9,6

84,1

0,0

0,0

10,0

6,0

Praha-západ

59,1

48,1

27,4

2,0

2,3

9,1

81,4

0,0

0,0

11,2

7,3

Příbram

43,5

30,9

44,3

2,6

1,1

8,5

71,2

0,0

0,0

4,0

24,9

52,4

44,2

38,6

1,4

1,4

6,2

84,2

5,5

0,0

3,2

7,1

Rakovník

(ČSÚ)

Pozemky k 31. 12. 2004 (okresy Středočeského kraje, v ha) Podíl z celkové výměry

ZPF

Benešov

orná

LPF

Podíl ze zemědělské půdy

vodní plochy

zast. plochy

ostatní plochy

orná půda

chm.

vinice

zahr. sady

pastv.

152 347

72 979

41 934

3 388

2 151

10 176

94 698

0

0

3 632

18 087

Beroun

66 190

26 057

23 610

863

1 308

5 439

34 970

0

16

2 300

6 596

Kladno

69 147

43 469

12 010

673

1 876

6 334

48 254

438

30

2 867

1 450

Kolín

84 624

52 398

14 905

1 522

1 984

6 348

59 865

0

0

4 702

2 766

Kutná Hora

91 694

50 593

21 556

1 668

1 785

6 211

60 474

27

18

3 593

6 242

Mělník

71 239

41 792

13 873

1 510

1 661

7 285

46 910

316

264

2 561

1 977

Ml. Boleslav

105 780

58 011

28 251

1 428

2 113

7 682

66 306

0

1

3 296

4 997

Nymburk

87 603

56 316

15 074

2 147

1 909

7 279

61 194

0

2

2 474

2 403

Praha-východ

58 401

34 289

9 614

760

1 650

5 589

40 788

0

10

4 060

2 429

Praha-západ

58 616

28 221

16 071

1 182

1 364

5 348

34 651

0

0

3 887

2 544

162 791

50 341

72 190

4 291

1 798

13 762

70 750

0

0

2 801

17 608

93 032

41 077

35 944

1 273

1 309

5 737

48 769

2 671

0

1 571

3 450

Příbram Rakovník

(ČSÚ)

3. 9. Oblasti Rakovnicka 3.9.1. Džbán Z Rakovnické kotliny se na severu zdvihá Džbán. Leží na území Lounska, Kladenska a Rakovnicka. Džbán je tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Erozí je rozčleněna na řadu úzkých vrchů, plošin a hřbetů. Přechody z údolí do plošin či hřbetů často chybí, a vytvářejí se tak prudké útesové zlomy různé výšky – typické kolmé opukové stěny, nazývané „bílé stráně“. Džbán z pohledu od jihu působí jako horské pásmo, ačkoli jeho vrcholy sotva přesahují výšku 600 m nad mořem. Na východě přechází v rozsáhlé plošiny Kladenska. Krajina Džbánu je svérázná, převážně zalesněné plošiny jsou rozbrázděné sítí údolí a údolíček, ve kterých lze rozeznat mezi zelenými poli, loukami a lesíky červenou barvu ornice. Obraz zpestřují vysoké kontury chmelnic. V lesnatých údolích s mokřady a rybníčky se nachází velmi rozmanitá

27


květena. Území Džbánu představuje přírodní oázu uprostřed bezlesých rovin, jen na jihovýchodě s ním sousedí rozlehlá lesní plocha Křivoklátska, která však má odlišný ráz. Geologický podklad oblasti tvoří usazeniny druhohorního křidového moře, jemnozrnné pískovce, jílovce a slínovce, nazývané opuky, které dosahují mocnosti 30 – 60 m. Jejich původ dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají na zajímavý stavební kámen a obkladový materiál, z něhož byly postaveny místní chalupy, statky a kostely. Srážky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké (400 – 510 mm), zejména vlivem o srážkového stínu Krušných hor. Teploty zde jsou vyšší (8,3 – 8,9 C), a proto lze oblast charakterizovat jako velmi suchou a poměrně teplou. Lesnatý Džbán je pramennou oblastí. Probíhá jí rozvodnice povodí Ohře, Berounky a Vltavy. Na potoce Loděnice byla vybudována celá soustava rybníků (Bucký, Punčocha, Mlýnský, Pilský, Červený, Lodenický). Lesy, které pokrývají Džbánsko stále ještě z 65 %, jsou pozměněné, místy se však zachovaly přirozené smíšené porosty (bučiny). Členitý terén Džbánu vytváří mikroklimatické podmínky pro řadu vzácných druhů rostlin a živočichů. Svou polohou je Džbán předurčen k bohatství a pestrosti přírodních složek, takže zde najdeme druhy od teplomilných po horské a glaciální relikty. Zajímavé jsou džbánské slatiny, rašeliny i stepní teplomilné lokality bezlesého Džbánu.

3.9.2. Jesenicko Jesenicko zahrnuje západní část Rakovnicka. Tato oblast je položena výš než okolní krajina. Z pohledu od Rakovníka vystupuje jako řada zalesněných pahorků, které lemují okraj kotliny. Pahorkatina místy nabývá až plošně vrchovinný ráz a dosahuje nadmořských výšek mezi 450 – 600 m n. m. Jesenicko je typickou žulovou oblastí. Vyskytuje se zde tzv. tiský typ modrošedé až žlutohnědé barvy. Je to kyaselá biotitická až dvojslídá žula. Povrchovým větráním se tu vytvořily svérázné formy balvanitého rozpadu včetně tzv. kamenných stád a viklanů. V minulosti se hornina těžila v několika malých lůmcích. Na Čistecku se vyskytuje žule příbuzný biotitický grandiorit, v okolí Drahouše můžeme nalézt spilitové horniny. Jesenice tvoří rozvodí mezi povodími Ohře a Vltavy. Pramení tu Rakovnický potok, nejdelší tok regionu. Na něm byla v minulosti vybudována celá řada rybníků. Největším z nich je Velký rybník u Jesenice (45,85 ha), který byl založen v roce 1507 A je také zároveň největším rybníkem Rakovnicka. Na některých hrázích rybníků rostou památné duby. Při okraji hubertských lesů pramení potok Javornice, který teče zhruba jižním směrem. Na Javornici vznikly zdeslavské rybníky, z nichž nejznámější jsou Karlův, Čočkův, Prostřední a Dolní. Dnešní lesní porosty, i když ještě poměrně rozsáhlé, jsou jen zlomkem původních a mají silně pozměněnou druhovou skladbu. Původně zde rostly květnaté bučiny, dubohabrové háje, acidofilní doubravy a u potoků olšiny a luhy. Zachovaly se však zbytky mokřadů a vstavačových luk a místa připomínající tajgu. V lesích roste vřes, množství borůvek, brusinek a hub. Území má mnoho malebných zatopených lůmků, kde jsou vzácní obojživelníci. Na Jesenicku žije velké množství ptactva, místní raritou je čáp černý. 3.9.3. Křivoklátsko Na jih a východ od města Rakovníka se rozkládá Křivoklátsko. Tento bioregion zaujímá téměř celý geomorfologický celek Křivoklátské vrchoviny a severní cíp Plaské pahorkatiny. Křivoklátsko je tvořeno vrchovinou na proterozoických břidlicích a kambrických vyvřelinách, přičemž osu území představuje hluboce zaříznuté údolí řeky Berounky. Bezprostřední okolí Rakovníka tvoří z geologického hlediska svrchní proterozoikum – starohory (dříve nazývané algonkium), nejstarší geologický útvar na Rakovnicku. Proterozoickou oblast hlavně utváří jílovité břidlice a droby. Břidlice získaly stářím a tlakovými proměnami značnou pevnost, takže spolu s drobami vznikl pevný skalnatý podklad. Břidlice jsou usazené horniny, které byly slabě přeměněny. Mají šedou barvu v různých odstínech, původní vrstevnatost je u nich zostřena pozdějšími horotvornými pochody. Droby jsou 28


usazené horniny, které barvou připomínají břidlice. Jsou šedé, zelenošedé až tmavošedé v různých odstínech. Většinou však na nich nepozorujeme vrstevnatost. Skládají se převážně z úlomků nejrůznějších hornin, méně se uplatňuje tmel. Ve srovnání s břidlicemi mívají balvanitý rozpad. Od Křivoklátu až ke Zbirohu se táhne jihozápadním směrem asi 5 km široké tzv. křivoklátsko-rokycanské pásmo, tvořené porfyrity a křemennými porfyry. Vzniklo ve svrchním kambriu díky rozsáhlé vulkanické činnosti. Bohatství a zachovalost krajiny je podmíněna velkou členitostí terénu. Křivoklátsko je známé svými rozsáhlými lesními komplexy, kde se dosud udržely poměrně velké části porostů s přirozenou skladbou, málo změněnou činností člověka. Místy příroda přetrvala téměř v původní podobě, tak jak vypadala v historických dobách. Rozsáhlé lesní porosty zaujímají až 64 % plochy oblasti. Na náhorních plošinách se dochovaly kyselé a teplomilné doubravy, na mírnějších svazích a vrcholech kopců květnaté bučiny. Na strmých svazích v údolí se vyskytují rozsáhlé suťové lesy, v nichž se místy nachází i tis červený. Zajímavé jsou takzvané pleše s výskytem teplomilných druhů. V lesních porostech se nachází téměř 1300 druhů cévnatých rostlin. Pestrá jsou zejména suťová společenstva javorových jasenin a habrových javořin. Porosty zasahují do čtyř vegetačních lesních stupňů: dubového, bukodubového dubobukového a bukového. Na Křivoklátsku se nalézá velké množství velice vzácných rostlin a živočichů, od horských až po teplomilné. Typickou rostlinu pro tuto oblast představuje kyčelnice devítilistá. Rozmanitost fauny odpovídá pestrosti vegetačního krytu a členitosti území. Druhová diverzita je nejvyšší u hmyzu, měkkýšů, pavoukovců a obratlovců. Populace plazů mají optimální podmínky na výslunných stráních, charakteristickým druhem je ještěrka zelená, ještěrka obecná i ještěrka živorodá. Často se vyskytuje slepýš křehký, užovka hladká a užovka podplamatá, vzácně i zmije obecná. Druhově nejbohatší skupinou jsou ptáci. V současné době je na území zjištěno více než 120 hnízdících druhů. Vzhledem k historickému vývoji je Křivoklátsko tradičně oblastí lovné zvěře, a to především vysoké – jelení. Z ostatní spárkaté zvěře je zde zastoupen srnec obecný a divoké prase a nepůvodní jelen sika, daněk a muflon. Z šelem můžeme jmenovat lišku obecnou, jezevce lesního, kunu skalní a kunu lesní. Vzácně se objevuje i vydra říční. Typickým znakem Křivoklátska je hospodaření v různě velkých mezilesních enklávách, jejichž vznik se úzce váže k historickému vývoji celého území. Každá enkláva byla hospodářsky zcela soběstačná, a jednotlivé produkty se tak nemusely převážet. Tento organizační systém samostatných dvorů výrazně ovlivnil i vývoj krajiny.

3. 10. Dějiny a vývoj osídlení 3.10.1. Období pravěku a počátku středověku Na území Rakovnické kotliny (části Rakovnické pahorkatiny) se rozkládala pravěká sídelní komora. Jde o území, které leží relativně vysoko – okolo 400 m nad mořem. Na jihu je kotlina omezena Kralovickou pahorkatinou, na východě Křivoklátskou vrchovinou, na severu vrchovinou Džbán a na západě Jesenickou pahorkatinou. Geologicky jde o plošinu z mladých sedimentů (sprašové hlíny a částečně písky), nepravidelně uložených na jílovém podloží permokarbonského stáří. Okraje 2 Rakovnické kotliny se výrazně zvedají, asi o sto metrů. Její území o rozloze kolem 200 km je klimaticky i půdně příhodné, odedávna poměrně vhodné pro zemědělství. Od Žatecké pánve ji pak oddělují severozápadní výběžky Rakovnické pahorkatiny. Osu Rakovnické kotliny tvoří Lišanský potok, po soutoku pak potok Rakovnický, a to ve směru severozápad – jihovýchod, na spojnici mezi Ohří a Berounkou. Podle této osy jsou v podstatě orientovány i hlavní doklady pravěkého a raně středověkého osídlení, které převážně souvisí s osídlením Žatecké pánve na severu, odkud pravěké komunity prováděly v různých dobách kolonizaci Rakovnické kotliny. Z tohoto období jsou známé ještě další směry, z nichž byla tato kotlina obývána, například v mladším neolitu z jihozápadu přes Plzeňsko až z Bavorska nebo ve střední době bronzové z jižních či jihozápadních Čech. Dále pak byly osidlovány nevelké ostrůvky sprašových sedimentů na výše položených a velmi málo úrodných plošinách Křivoklátské vrchoviny a Kralovické pahorkatiny.

29


Osídlení Rakovnické kotliny je možné rozdělit zhruba do tří větších celků: období lovců a sběračů (paleolit), pravěkých zemědělců (neolit až doba stěhování národů, tj. od 5. tisíciletí př. n. l. až do 5. století n. l.) a raně středověké osídlení. Hustota pravěkého obyvatelstva se omezovala na půdy s vyšší bonitou ve středu a zejména v severní až severozápadní části Rakovnické kotliny, především pod ochranou strmých svahů Džbánu od severu. Intenzita pravěkého a raně středověkého osídlení velmi kolísala, nejsilnější byla v neolitu a v mladší době bronzové. Před 250 000 lety - nejstarší doklady o výskytu člověka na Rakovnicku - počátek středního paleolitu, lokalizace Lužná, Mutějovice (předchůdci neandrtálců) Před 35000 lety – konec středního paleolitu – Povlčín - nález unikátního hrotu kopí Před 30000 lety – mladší paleolit – Mutějovice (starší nálezy), Lubná (mladší nálezy) severně od obce, na levém břehu Černého potoka objeveny v letech 1890 až 1891 zbytky stanice mladopaleolitických lovců (nálezce profesor rakovnické reálky J. Kušta (1845 – 1900), významný geolog a paleontolog (pozůstatky permokarbonské flóry otisknuté ve vytěžených lupcích, bíle patinované nástroje vyrobené ze severského pazourku a zbytky kostí ulovených zvířat, především sobů, významný nález - první nesporné paleolitické sídliště v Čechách a dosud nejvýznamnější lokalita z období mladého paleolitu - kultura gravettienu. Další průzkum v roce 1913 rakovnický Muzejní spolek (J. Renner, J. Soukup, J. Haken), v letech 1932-34 první moderní výzkum paleolitického sídliště - J. Böhm (nález zbytků několika ohnišť a kulturní vrstvy na ploše 8 x 4 m, pokročilá metoda výzkumu, předběhla bádání v Evropě), v roce 1964 výzkum S. Vencl. Nálezy se vztahují ke čtyřem blízko sebe položeným lokalitám. 10000 let př. n. l. - konec paleolitického období, tzv. pozdní paleolit – Mutějovice - nalezeny pozůstatky lovecké stanice. 5500 – 4300 př. n. l. – neolit - obrat v ekonomice pravěké společnosti – objevení zemědělství, stavba stabilních osad, pěstování kulturních plodin. Období kulturní lineární a vypíchané keramiky. Silné osídlení Rakovnické kotliny. Nálezy prakticky z celé její plochy (např. Lubná, Chrášťany, Mutějovice), osídlení i ve vyšších polohách (Nový Dům). 4300 – 2300 př. n. l. – pozdní doba kamenná – eneolit – prořídnutí obyvatelstva, Zbečno - výšinné sídliště na ostrožně, Chrášťany - ojedinělé zbytky hrobů. 2300 – 700 př. n. l. – doba bronzová – nárůst počtu obyvatel Rakovnické kotliny, únětická kultura (pohřebiště v Chrášťanech, nález tzv. bronzových hřiven z Hořoviček), mohylová kultura (kotlina patrně z části zalesněná a osídlení slabší – například hromadný nález bronzových předmětů a svitky zlatého drátu z Krupé), velký rozvoj sídlišť v mladší době bronzové – knovízská kultura. Osídlení v úrodné severní a západní polovině kotliny (Mutějovice, Hředle, Chrášťany). Známé žárové hroby, velké popelnicové pohřebiště ve Mšeci. Nálezy i nespálených těl nebo částí v sídlištních jamách (Mutějovice). 750 př. n. l. – konec starého letopočtu - doba železná – na počátku tohoto období Rakovnická kotlina téměř vylidněná, postupné zaplňování od 6. století př. n. l. od severozápadu – staré keltské osídlení u Hořoviček (v roce 1863 zde došlo k objevu bohatého knížecího hrobu s pozůstatky dvoukolového vozu s dvanácti falérami z koňského postroje, dvě bronzové mísy, pozlacené šperky, hliněné nádoby atd., faléra je známá po celém světě - jedna z vyobrazených lidských hlaviček, s negroidními rysy, symbolem světového archeologického kongresu konaného v roce 1966 v Praze, následně i Archeologického ústavu AV v Praze. 400 př. n. l. – mladší doba železná – laténská doba - Keltové – přilákalo surovinové bohatství (například švartna a železná ruda), prospektorský charakter osídlení, konec doby laténské hrálo významná role v celé západní části středních Čech - jedno z největších keltských opevněných středisek (oppidum) ve Stradonicích u Nižboru o rozloze 82 ha (dnešní Berounsko) s určitostí vliv na Rakovnickou kotlinu. Vrcholný nález z období keltského osídlení - Mšecké Žehrovice - plastika hlavy keltského héroa, vyrobené z místního kamene – opuky (nález z roku 1943 v pískovně, patrně úmyslně rozbitá společně s mladolaténskými keramickými zlomky. Nejkrásnější vyobrazení keltského muže, boha či poloboha, které je známé z celého tehdejšího keltského světa. Původ ze 3. století př. 30


n. l., vyobrazována ve všech významných publikacích o Keltech. V letech 1979 – 88 systematický archeologický výzkum N. Venclová – objev laténského výrobního sídliště a čtyřúhelníkového valu areál ze 3. – 2. století př. n. l. Počátek n. l. – 400 n. l. – doba římská - příslušníci germánských kmenů. Pohyb kmenů v 5. – 7. století n. l. tvořil součást stěhování národů – v závěru stěhování příchod Slovanů. Germáni – usazováni - v nejúrodnějších oblastech, zejména severozápad Rakovnické kotliny (okolí Mutějovic). Vlastní období stěhování národů zanechalo jen málo dokladů (Chrášťany - asi pohřební milodary). Do 10. století – z počátku sporadické osídlení Rakovnicka (Mutějovice, Nesuchyně), postupné rozrůstání. Obsazování nejúrodnějších oblastí kotliny. Souvislejší osídlení až v průběhu 10. století (sjednocování a vzniku českého státu). Obsazování i vyšších poloh na jih od Rakovnické kotliny. 2. polovina 10. a 11. století – nárůst hustoty osídlení, případný vznik hradiště u Senomat. Pronikání obyvatelstva z povodí Berounky od Křivoklátu a Zbečna. Mezera mezi severním okrajem Rakovnicka a středem Rakovnické kotliny (pravděpodobně zalesněná krajina). Lesy na Rakovnicku a Křivoklátsku – cíl loveckých výprav přemyslovských vládců. Rakovnická kotlina byla během pravěku a raného středověku víceméně kontinuálně osidlovaná, i když s nestejnou intenzitou po celé ploše. V některých obdobích lze předpokládat i přechodné přirozené zalesňování některých částí. Většinou lze uvažovat v nejúrodnějších oblastech ve středu a na severozápadě o tzv. kulturní stepi – obývané území. Vývoj směřoval k osídlení středověkému i s postupným vytvářením centra zřejmě na místě dnešního Rakovníka. 3.10.2. Středověk Proces osidlování dokládán příběhy zachycenými kronikářem Kosmou. Konec 30. let 11. století – kníže Břetislav přivádí do Čech polské zajatce z hradu Giecz (Hedeč), usazení na jihozápadní hranici Rakovnicka při potoku Javornici (místní jména Hedčany, Hedecko). Výraznější osídlení přináší vnitřní kolonizace. 999 – připomínány Drasovice (zaniklá ves u Kostelíka Před 1125 – Zbečno (kronikář Kosmas) další zprávy z průběhu 12. století. Současně se Zbečnem (nebo krátce po něm) založen Křivoklát 1100 – zmínka o přestavbě Křivoklátu Počátek 11. století – zmínka o hradišti Dřevíč u Kozojed (Kosmas), sporné zmínky z mladší doby hradištní o Křivoklátě, Branově, Senomatech) 1100 – první zmínka o Křivoklátu 12. století – existence „dřevíčské provincie (Kozojedy), zmiňovány o Šlovice, Nezabudice, Lašovice, Milostín a Smilovice. Připomínány zaniklé osady Bor a Hluboký (Jesenicko) 1135 – svěcení kostela sv. Gotharda (Krupá), pravděpodobně biskupem Janem při návratu z Mohuče do Prahy Konec 12. století - velká hustota osídlení severně od Plzně a v pruhu od Prahy k pozdějšímu Berounu, v místech Rakovnicka málo lokalit. Nepřesný obraz o tehdejší sídlištní síti Konec 12. až polovina 13. století – husté vesnické osídlení Přelom 12. a 13. století – pokles významu dřevíčské provincie Stav osídlení lze dovozovat podle rozboru názvů vesnic, které byly dokladovány v jiných částech Čech před 12. stoletím. Největší výskyt na Jesenicku (Bedlno, Drahouš, Kosobody, Krty, Otěvěky, Soseň, Tlestky), reálný předpoklad vzniku během 12. století - Podbořánky, Jesenice. Z doby před koncem 12. století jsou názvy Hřebečníky, Břežany, Přerubenice, Lodenice, okolí Lišanského potoka a v oblouku západně a jižně od Rakovníka (Všetaty, Tytry, Hvozd, Chrášťany, Kněževes, Senomaty, Pšovlky, Hostokryje, Hlivojedy, Nesuchyně). Zřejmá existence - Panoší Újezd, Újezdec u Hřebečník,

31


Újezd nad Zbečnem, Újezdec – dnešní Nouzov). Z postupné kolonizace jsou názvy Zhoř, Žďár či Žďáry 13. století – předpoklad vzniku manského systému (Přemysl Otakar II. 1253 – 1278), nejasnosti o vzniku do počátku 14. století. Největší stavební rozmach hradu Křivoklátu. První polovina 13. století - Krty, Čistá, Skryje, Kounov, Hokov, Kolešov, Smrk, Zdeslav, Hředle, Srbeč, Lodenice, Mšecké Žehrovice, Senomaty 30. – 80. léta 13. století – rozrůstání hradu Křivoklátu (dvě palácová jádra, velká válcová věž (románský a raně gotický sloh – vrchol na území Čech) Průběh 13. století a začátek 14. století – osídlení severozápadní části Rakovnicka (Kolešov, Děkov, Kounov, Veclov) a zahuštění středu (Lužná, Olešná, Krupá). Ve stejné době vznik Lhot (Lhota pod Džbánem, Lhota u Čisté) 1228 – doložen Kunav z Kunova (dnešní Kounov) 1229 - Zdislav z Drslaviců u Čisté (zemanský statek) 1232 – Václav I. (1230 – 1253) postupuje Senomaty řádu německých rytířů, Bohuslavovi z Trnovan Šanov a další vesnice Do roku 1250 – románské období – doklady o kostelech sv. Petra a Pavla v Jesenici, sv. Víta v Kounově, sv. Mikuláše ve Slabcích a Panny Marie v Panoším Újezdě 13. století – pravděpodobný vznik Džbánu u Mutějovic, Jivna nad Klíčavskou přehradou, Jenčova u Sýkořic (hrádky byly převážně vázány na funkci loveckého hvozdu) Polovina 13. století – kostel v Panoším Újezdě vystavěný křivoklátskou stavební hutí Druhá polovina 13. století – Bedlno, Vrbice, Oráčov, Lišany, Pšovlky, Klečetné, Soseň, Svojetín) 1249 – první zmínka o Týřovu (zajímavá přední část dispozice, zpevněná šesti válcovými věžemi 1250 – Nezabudice, kostel sv. Vavřince, Kněževes, kostel sv. Jakuba Většího Kolem 1260 – údajný zánik hradu Hlavačov (důležité královské sídlo) 1252, 1257, 1263 – první zmínky o Rakovníku 1273 – Pšovlky ve vlastnictví klášteru v Teplé 1283 – 1305 – Rakovník získává první práva od krále Václava I. 1295 – Odolen z Oráčova (zemanský statek), tvrz 1295 – Krty, kostel sv. Vojtěcha Konec 13. století – tvrziště u později zaniklých vesnic Smrk, Hluboký u Lhoty, Sobín u Rynholce Do konce 13. století mizí nepravidelná zástavba osad Na Jesenicku a dalších místech regionu osady s řádkovým půdorysem (ulicovky, návesovky – Břežany u Čisté). Typem vesnice 13. století jsou dvě řady blízko sebe položených usedlostí u potoka či cesty (na Rakovnicku Panoší Újezd, Skřivaň, Šípy, Lišany, Svojetín, Mšecké Žehrovice, Přílepy). Částečně dochované starší jádro kolem kostela, mladší část připojena (Čistá, Kounov), nebo vzdálena (Jesenice). Lánové vsi z 13. – 14. století – na Rakovnicku vzácností Zdeslav. Vesnický urbanismus – všechny typy objevující se během kolonizace (pravidelné půdorysy). Objevují se okrouhlé návesovky starých osad na Jesenicku (Bedlno, Tlestky či Kosobody). Nepravidelná zástavba dochovaná ze Všetat

32


Přelom 13. a 14. století – vznik tvrze v Tlestkách, založen půdorsy města Rakovníka 14. století – tradice a posílení manské soustavy za Jana Lucemburského, Rakovník znám jako zformované město Počátek 14. století – zemanské statky v Kolešovicích, Oráčově, Čisté, Přerubenicích 1318 – Vojslav z Kolešovic, Předvoj z Přerubenic (zemanské statky) 1319 – Rakovník označován městem v majestátu Před 1320 – vesnice Nesuchyně, Kolešov 1321 – Bořita z Jesenice (zemanský statek) 1325 – Přech z Kolešovic (zemanský statek), vesnice Řevničov (Přibyslav ze Štědré), Lužná 1325 – Jan Lucemburský (1310 – 1346) podstupuje Příčskou horu Konrádovi ze Šanova (vznik Příčiny, Sence) Před 1327 – Kněževes Třetina 14. století – náročně pojaté stavby – kostel sv. Vavřince Senomaty (nejspíše před 1319) Před 1335 – Rousínov 1337 – doložený Chlum Před 1340 – Nové Strašecí povýšeno na městečko (náleží ke Křivoklátu), Jesenice přeměněna na poddanské městečko Před 1341 – Pavlíkov Před 1352 – požár kostela v Rakovníku 1354 – Podbořánky, Vrbice, Třtice, Hředle Polovina 14. století – Čistá, písemné doklady o většině kostelů (ve zdivu barokně přestavěných kostelů se skrývají pozůstatky románských až gotických konstrukcí) – Oráčov, Podbořánky, Velká Chmelištná, Šanov, Řevničov 80. léta 14. století – vznik Krakovce (Jíra z Roztok) Závěr 14. století – přestavba Křivoklátu (posíleno opevnění) Počátek 15. století – Jíra z Roztok buduje rozsáhlé panství okolo hradu Krakovce 15. století – husitské války – zánik řady osad (Bor, Hluboký, Smrk, Chlístov, Drasovice, Hlivojedy, Jezevce, Újezdec – Nouzov, Necky, Pístný, Dub), přestavba kostelů (Nezabudice), novostavba kostelu sv. Petra na Křivoklátě, Narození Panny Marie v Rousínově, opevňovací funkce kostelů (Jesenice, Řevničov) 1422 – dobytí Rakovníka, vypálení kostela a města, poté Rakovník v držení Alše Holického ze Šternberka (výstavba dřevěného opevnění), přestavba kostela (až do 1. desetiletí 16. století), stavba samostatné zvonice 1471 – Jiřík z Poděbrad povoluje před svou smrtí Rakovníku stavbu kamenných hradeb k opevnění města

33


1463 – v Rakovníku doloženo 200 domů, formování předměstí, přestavba kostelíka sv. Jiljí Poslední čtvrtina 15. století – přestavba Křivoklátu (přestavba palácových prostor, kaple, interiérů, stavba hejtmanského domu, zdokonalení opevnění) Konec 15. století – zformování panství Gutštejnů v oblasti Jesenice 3.10.3. Renesance Počátek 16. století – stavební změny na Křivoklátě ještě ve slohu pozdní gotiky, její dozvuky ještě po nástupu Habsburků na český trůn (1526), mění se urbanistický ráz vesnických sídel (avšak bez přímých dokladů), zvyšuje se četnost sídel drobné šlechty (zámečky s připojenými hospodářskými staveními), písemně dokládány úpravy starších tvrzí a nová sídla (Soseň, Olešná, Krty, Slabce, Skřivaň – stavební relikt), pozdní renesance – zámky Hřebečníky, Kolešovice, Srbeč, Lány, výjimkou mezi hospodářskými staveními sýpka ve Skřivani, Rakovník – přestavba děkanského kostela, po dokončení rakovničtí zahajují stavbu kamenného opevnění obvodu sídla (nové opevnění postupně nahrazovalo dřevěnou fortifikaci (první fáze – Pražská a Vysoká brána, následně další dvě + opevnění), do konce 16. století se nepodařilo opevnění dokončit, společně s bránami realizována výstavba děkanství (v současnosti ve zdech muzea), značný počet renesančních mlýnů (Zábranský mlýn – východně od Rakovníka, již nestojí, Podhradcův v Křivoklátě, Zákonův mlýn západně od Rakovníka) 16. století – největším vlastníkem pozemků královská křivoklátská država Kolovratů, rozkvět Rakovníka (stavebnictví, kultura, společenský život), do 1. poloviny výstavba domů v okrajových částech města (pozdní gotika, renesance až později) 1503 – Nové Strašecí získává statut města 1507 – požár Jesenice (zničení většiny zástavby) 1515 a 1534 – stavba nové radnice v Rakovníku (přesunuta od zákostelí do jižní fronty náměstí 1554 – katastrofální požár Nového Strašecí 1555 – Kolovratové získávají od Gutštejnů petrohradské panství na Jesenicku, Krakovec s panstvím, Kolešovice a Mšec, přikoupeny Lány 1580 – vzniká trojkřídlý císařský lovecký zámek v Lánech, ke Křivoklátu připadají i Krušovice 1585 – kostel Nejsvětější Trojice v Rakovníku s hodnotnou dřevěnou zvonicí 1588 – císař Rudolf II. povyšuje Rakovník na město svobodné a královské, krajské město (do 80. let 18. století) 1597 – požár hradu Křivoklátu Konec 16. století – zástavba Rakovníka převážně zděná (dřevěné stavby ještě také zastoupeny) Kolem 1600 – unikátní veduta města Rakovníka (Jan Willenberg), stavba pozoruhodného kostela ve Skřivani s později přistavěnou zvonicí, výstavný zámek ve Mšeci (Štampachové ze Štampachu) 17. století – na Rakovnicku velký dopad a důsledky třicetiletých válek, stagnace rozvoje sídel včetně města Rakovníka (drancování včetně kostela a radnice), Jesenice nejspíše ušetřena válečným pohromám Konec třicetileté války – velký počet pustých a prázdných domů, bezbrannost města Rakovníka kvůli nedokončenému opevnění 1628 a 1639 – další požáry v Novém Strašecí

34


3.10.4. Baroko a klasicismus Polovina 17. století – nový stavební rozkvět 30. léta 17. století – vzniká židovský hřbitov v Rakovníku (východně od města) 1622 - Černínové získávají petrohradské panství zkonfiskované Kolovratům Kolem 1640 – barokizován kostel v Novém Strašecí, baroko ovládá celé území Rakovnicka, přestavba kostelů (Milíčov, Jesenice, Krty, Děkov, Hvozd), novostavby ojediněle (kostel sv. Jana Křtitele v Kněževsi), úpravy a komplexnější výstavba šlechtických sídel (Slabce), zvedá se obytná zástavba zničená válkami 1643 – požár hradu Křivoklátu, poté zástava Schwarzenberkům 2. polovina 17. století – po povodni v Rakovníku zničeny hradební zdi s baštami Konec 70. let 17. století - částečná přestavba radnice, vznik židovského ghetta v severní a málo obydlené části Rakovníka (ghetto existuje až do roku 1797), obnova zpustlých vsí (Lhota), zakládání nových dvorů (Zelený důl u Lhoty) 1685 – Valdštejnové kupují starobylý korunní statek s hradem Křivoklátem a manskými vesnicemi, následuje nové budovatelské úsilí na větší části území Rakovnicka (stavby kostelů, far, škol), vzniká řada architektonických stavebních děl, hrabě Arnošt Josef z Valdštejna (místodržitel Království českého) zvelebuje své velké panství (hrad Křivoklát, zámek Lány, tvrz Krušovice, 3 pusté hrady, město Nové Strašecí, Unhošť, 54 vesnic a další statky), ve stavební činnosti pokračuje Jan Josef z Valdštejna 90. léta 17. století – zahájeny opravy a přestavby kostelů (Skryje, Pavlíkov, Nesuchyně, Panoší Újezd) Přelom 17. a 18. století - rozmach křivoklátských pánů v Krušovicích, Valdštejn zde roku 1687 začal výstavbou cihelny, zajištění stavebního materiálu), 1688 postavena sladovna, 1690 sýpka, 1694 drůbežárna, 1699 stáje, 1700 stodoly, konírna, kravín a mlynářovo stavení, v letech 1690 a 1707 opraveny hráze všech rybníků, 1707 postaven mlýn, roku 1708 osm chalup pro dělný lid a ohrazena pustá bažantnice, 1711 postaven ovčín, 1713 kovárna, 1715 byt pro hlídače chmele, 1719 další mlýn, 1721 kolna na seno, spilka a pivovar, 1722 ratejna, chalupa polního hlídače, kuchyň a dvě světnice pro panské psy, 1724 stáje pro úřednické koně a tři studny s vodovodem ke dvoru, roku 1728 vybudován nový zámek s kaplí a v roce 1729 dvůr s kobylnicemi, palírna a pivovarské sklepy, ve Zbečně pravděpodobně v této době srouben Hamousův statek Začátek 18. století – nově založena ves Kostelík 18. století – Fürstenberkové přestavují starší tvrze na drobné zámky s hospodářskými dvory (Hřebečníky, Všetaty, Krušovice), stavební činnost i na panství Černínů a na ostatním Jesenicku (přestavby kostelů v Jesenici, Oráčově, Krtech, Podbořánkách, Velké Chmelištné), vyniká zejména Černíny vybudovaný rozsáhlý areál loveckého zámečku Sv. Hubert s pavilonem na Plavči, vznik množství kaplí, farních budov, výklenkových kapliček, božích muk a soch v krajině, (zejména na olešenském a kolešovickém panství), kultivace české barokní krajiny spolu s nově vysazovanými alejemi a zakládáním přírodních parků (zámecké parky ve Slabcích, Kolešovicích, Lánech, Mšeci, na Dřevíči a jinde), vynikajícím dílem je socha sv. Jana Nepomuckého u Nového Domu (zhotovena na paměť velikého a mimořádně nákladného honu ve zdejším polesí, který se uskutečnil 26. června 1721 za účasti císařovny Alžběty, manželky Karla VI, na základě objednávky hraběte Valdštejna sochu o dva roky později zhotovili s využitím plánu F. M. Kaňky D. A. Rappa a M. B. Braun, řada roubených lidových staveb na Křivoklátsku a v jiných částech regionu, zastoupených chalupami, sýpkami, kolnami, stodolami a ojediněle i jinými hospodářskými stavbami, relativně neporušený historický urbanismus vede k velmi hodnotným památkovým souborům (např. Skryje, Kostelík, Račice, Skřivaň, Rousínov, Nový Dům, Krty, Vrbice, Mutějovice), Rakovnickem probíhá hranice mezi tzv. českým roubeným domem a hrázděným západoevropským domem (v čáře Vysoká Libyně – 35


Pšovlky – Řevničov – Nové Strašecí – Kladno), hrázděná stavení dochována v Jesenici, Hokově a Pšovlkách, v severní části regionu se užívá zdivo kamenné a ze Slánska sem proniká patrový vesnický dům (Kalivody), barokní štít vzniká v průčelí kostela sv. Bartoloměje v Rakovníku, zděná zástavba v Novém Strašecí patrně z období baroka 1. polovina 18. století – formování mšeckého panství Schwarzenberků, v jihozápadní části Rakovnicka sídlí Hildeprantové (před Wallisy drželi Děkov), postupně získali Zhoř, Krakovec, Modřejovice, Svinařov a Kostelík, probíhají zde barokní přestavby Po roce 1700 – horečné budování, přestavba a nová výstavba areálu kostela a fary ve Zbečně 1702 – opraven kostel v Pavlíkově 1706 – postavena fara v Mutějovicích, opraven kostel 1707 – v Novém Strašecí obnoven kostel 1712 – 1713 – nová výstavba kostela ve Skryjích, dokončení přestavby kostela ve Hvozdě, následuje zbudování kostela v Petrovicích (nejhodnotnější barokní stavba na Rakovnicku), Valdštejn zde buduje faru, školu, lázeň, ovčín, myslivnu, sýpku, stodolu a zámeček 1715 – v Novém Strašecí na Pražském předměstí vystavěna kaple sv. Isidora, vystavěna kaple Nejsvětější Trojice (nedochována), ničivý požár Jesenice (celkově zničena) 1718 – přestavěn kostel v Panoším Újezdě 20. léta 18. století – přestavba kostelů v Šanově, Pavlíkově, Kněževsi a Lišanech 1720 – novými držiteli Kolešovic Wallisové (připojen Děkov, Hokov, panství Vysoká Libyně 1724 – postavena škola v Panoším Újezdě, o dva roky později fara 1725 – barokizován kostel v Jesenici 1726 – zbudování hřbitovní kaple sv. Rocha 1727 – Valdštejnové získávají pro stavební aktivity významného barokního tvůrce – Františka Ignáce Préa (nejstarší dílo kostel v Novém Domě) 1. třetina 18. století – stále ještě opravy a nová výstavba jižní hradební zdi v Rakovníku 1731 – Marie Anna z Valdštejna (dcera Jana Josefa) provdána za hraběte Josefa Viléma z Fürstenberka pokračuje v dalším stavebním rozmachu 1732 – císař za doplatek prodává křivoklátské panství Fürstenberkům, stavební počiny jsou spojeny se staviteli M. A. a G. A. Cenavallovi, F. M. Kaňka a F. M. Brokof, Wallisové od Valdštejna kupují Petrovice, zakládají nové vsi a dvory (Nový Dvůr, Žďár, Kůzová) 1734 – dokončen kostel v Městečku (F. I. Prée) 1734 – 1738 (dále 1753) přestavěna radnice a opatřena věží 30. – 50. léta – dokončeny kostely v Lubné, Krupé, Třtici, Lánech, Hředlích, fara v Kněževsi, přestavba zámku v Lánech (F. I. Prée) 70. – 80. léta 18. století – dokončena poslední Fürstenberská církevní novostavba – kostel v Pavlíkově 1748 - Fürstenberkové přikupují statek ve Skřivani

36


1754 – Hildeprantové získávají Slabce 1755 – Fürstenberkové přikupují statek Všetaty 1760 – výstavba barokního farského areálu v Jesenici 1763 – židovská obec zakládá pozoruhodnou synagogu (v suterénu dochováno středověké zdivo) 1770 – 1771 – zavedeno číslování domů 1776 – 1779 – olešenští Meravigliové zakládají Janov 1779 – vystavěn dvůr Karlov s pozoruhodnou kruhovou dispozicí, Wallisové budují dřevorubecké sídlo Nová Ves, dvůr Zdeslav, v okolí Petrovic zahajují těžbu uhlí 1780 – stavba dvoru Maxov u Nového Domu 1781 – palácový dům plaských cisterciáků po přestavbě starého děkanství 1783 – požár mění v ruinu skvostný Krakovec Konec 80. let – stavba dvora Požáry, období růstu hospodářského potenciálu Fürstenberků, 1787 – přesun krajské správy z Rakovníka do Slaného (patrně příčina toho, že klasicismus se v Rakovníku uplatňuje velmi poskrovnu) Přelom 18. a 19. století – Jesenice se vzpamatovává po požáru, realizovány však původní architektonicky nenáročné stavby (dřevěné a hrázděné), nikoliv barokní, Schwarzenberkové významně přestavují Mšec 3.10.5. 19. století 19. století – rozvoj průmyslu na Rakovnicku (Fürstenberkové), významné železárny v Roztokách, u hutí a dvorů vznikají nové osady dělnického charakteru, nově založena ves nad hradem Křivoklátem (pojmenována podle manželky Karla Egona z Fürstenberka – Amálie), probíhá klasicistní stavební činnost na zámeckých budovách ostatních šlechtických majitelů v regionu, postupuje chátrání středověkých hradů (mimo Křivoklátu), stávají se zdrojem stavebního kamene pro okolní vsi, stavební činností dochází také k zániku významných architektonických hodnot Konec 18. a průběh první poloviny 19. století - v Jesenici přestavěny téměř všechny domy a jen několik z nich si zachovalo barokní jádro, roubené a hrázděné městečko se mění téměř ve výhradně zděné, kombinované v menší míře s hrázděnou stavební technikou, přibývá domů orientovaných souběžně s uliční čárou (přičemž jsou scelovány úzké gotické parcely hloubkové orientace), objevují se ve větší míře patrové domy, i když přízemní zástavba stále výrazně převládá 1801 – město Rakovník čítá 159 domů uvnitř hradeb, 85 vně 1811 – 1812 – Nové Strašecí postihují silné požáry Po roce 1820 – založení pozoruhodného dvora Amálie (náhorní planina nad Novým Domem) 2. čtvrtina 19. století – dobře zdokumentován stav vesnic – pořizován stabilní katastr (zaznamenávány zastavěná území vsí, u staveb vyznačen použitý stavební materiál 1828 – založena Karlova Ves 1835 – založen Nový Dům, mizí poslední známky pevnostních prvků – zavezen příkop v Lánech 1838 – Karel Egon z Fürstenberka přikupuje Olešnou, probíhá budování druhé nejstarší koňské železnice v Čechách z Prahy do Lán a k Brejlu 37


20. a 30. léta 19. století – klasicistně přestavěna radnice a kostel v Novém Strašecí Kolem čtvrtiny 19. století – probíhají stavební úpravy zámků v Lánech (naposled přestavěn ještě na začátku 20. století) a v Krušovicích 30. léta 19. století – stavební rozmach ve městě Rakovníku, odstraňování nevyhovujících a nepotřebných staveb (mizí opevnění, hradba s baštami, příkopy a dvě brány 1833 – stavba reálky v Rakovníku 1837 – v Rakovníku zbořena brána městského opevnění 1840 – stavba soudu v Rakovníku 1841 – v Rakovníku zbořena další brána městského opevnění, mizí opevnění kostela sv. Bartoloměje, na mapě stabilního katastru je v Novém Strašecí domovní zástavba zděná, z nových předměstí vyniká ulicovka předměstí Pražského, následuje výstavba domů bez hodnotnější architektury 1847 – Slabce kupuje a přestavuje Hugo Nostic z Rieseneku 1854 – zemřel Karel Egon z Fürstenberka (stavba velkého pomníku na stráni proti hradu Křivoklátu) Před polovinou 19. století - přestavěny Petrovice a Slabce Polovina 19. století – velikost vesnic již v této době téměř odpovídá stavu v dnešních území, převládají roubené a hrázděné stavby, rozvíjí se masivně zděná architektura, v severní a severozápadní části (Nesuchyně, Mutějovice) – režné opukové zdivo, bohaté chmelařské statky, velké hospodářské budovy se sušárnami chmele, přestavby a nové zakládání mysliven, hájoven, mlýnů a dalších staveb, dotvářejících barokní charakteristický rys české krajiny 2. polovina 19. století – v Jesenici vzniká velká budova okresního soudu, následně zde stavební aktivita utichá, přibývají ojediněle nové domky a pseudoslohové fasády na některých domech 50. – 60. léta 19. století – Max z Fürstenberka přestavuje ve stylu romantické gotiky zámek Obora (nazvaný podle jeho manželky Leontýn z Khevenhüller – Leontýn) 1861 – zrušena křivoklátská manská soustava 1866 – Slabce přechází do vlastnictví hraběte Croy-Dülmen 1867 – postavena u Leontýna kaple sv. Václava a přírodní park se vzácnými dřevinami Polovina 19. století – vznik systému vyhlídkových cest ve stráních kolem Křivoklátu Před 1885 – poručníkem stejnojmenného syna Maxe z Fürstenberka vystavěna myslivna Emilovna a dvůr Emilov, přebudován také blízko ležící hospodářský dvůr Míče 80. léta 19. století – do té doby chátrající, po požáru zničený hrad Křivoklát začíná být soustavně renovován (předtím se zřítila i část severního křídla horního hradu 1886 – stavba dívčí školy v Rakovníku 1889 – Fürstenberkové kupují od Wallisů zpět Petrovice 1895 – stavba chlapecké školy v Rakovníku 1896 – 1897 – stavba pošty v Rakovníku

38


Konec 19. století – J. Mockerem regotizován kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku, bourají se staré měšťanské domy, nahrazovány novostavbami s historizujícími fasádami, výstavba probíhá podle nových protipožárních předpisů – rušení střech s průčelními štíty (nižší střechy s rovnoběžným průčelím) Počátek 20. století – přetrvává existence roubených staveb za ještě existujícím opevněním města Rakovníka, zřizovány jsou nové ulice, dochází k přestavbě barokních kasáren na pivovar, po zboření krunýře hradeb jsou zaváženy příkopy a rybníky v okolí Rakovnického potoka, předměstí splývají s městským jádrem v jeden celek, město se v průběhu 19. a prvních desetiletí 20. století změnilo do podoby, které si ještě pamatují dnešní obyvatelé

3.10.6. 20. století Počátek 20. století - období prvních památkářských akcí (záchranu ohrožených historických staveb na Rakovnicku), především je to hrad Křivoklát 1903 – 1906 – opravy a restaurování zbylých městských bran v Rakovníku (Pražská a Vysoká) Období 1. světové války – probíhá konzervace zříceniny Krakovce 1929 – křivoklátské panství předávají Fürstenberkové do vlastnictví československého státu Polovina 20. století – architektura tohoto období zasahuje region ojediněle (oproti území Kolínska nebo Mladoboleslavska), tyto stavby se však úspěšně začleňují do architektury daného místa, v Rakovníku vznikají v historickém jádru i na předměstích soubory staveb dokládající zájem města o svůj rozvoj a také cit pro skloubení s historickým charakterem sídla 1909 – stavba Lexovy vily v Rakovníku (architekt O. Novotný) 1912 – stavba sokolovny v Rakovníku (architekt O. Novotný) Od roku 1918 – zámek Lány budován jako letní sídlo prezidenta republiky, buduje se i podhradí Křivoklátu, přeměna zámku v Lánech spojena se jménem architekta Jože Plečnika (kašna z roku 1928, pomník padlým z roku 1930), následuje úprava samotného zámku a zámecké zahrady, na Křivoklátě jeho dílem hrobka továrníka Emila Kratochvíla na hřbitově, ozvěnou rondokubismu je v Křivoklátě záložna Aloise Dryáka, pošta Jaroslava Rösslera, sokolovna architekta Mendla, v Křivoklátě tak vzniká v meziválečném období poklidné výletní sídlo, další počiny meziválečné architektury – stavby škol v Lánech, Křivoklátě a Kounově 1923 – vzniká chirurgický pavilon nemocnice v Rakovníku (architekt O. Tyl) 1927 – stavba obchodní akademie v Rakovníku (architekt F. A. Libra) 1931 – vzniká Tyršovo koupaliště a urnový háj v Rakovníku (architekt F. A. Libra) 1932 – 1934 – stavba spořitelny v Rakovníku (architekt F. A. Libra) Období mezi I. a II. světovou válkou - v okolí Rakovníka se meziválečná architektura uplatnila méně než v samotném městě, její vstupy jsou však většinou citlivé a vyvážené. V případě Plečnikovy tvorby, zejména jeho pomníku padlým v Lánech, pak lze bez nadsázky hovořit o evropském významu díla, které má své pevné místo v dějinách moderní architektury.

3.10.7. První písemné zprávy o obcích Rakovnicka: 1045 – Mšecké Žehrovice 1057 – Lubná 1110 – Křivoklát 1115 – Milostín, Nezabudice 1120 – Zbečno 39


1143 – Lašovice 1197 – Smilovice 1227 – Hředle, Krty, Srbeč 1228 – Kounov 1229 – Čistá 1233 – Senomaty 1239 – Skryje 1252 – Lišany 1257 – Rakovník 1273 – Pšovlky 1295 – Chrášťany, Oráčov 1296 – Šanov 1316 – Hořesedly, Mšec, Nesuchyně 1318 – Kolešovice, Přerubenice, Svojetín 1319 – Kolešov 1321 – Jesenice 1325 – Děkov, Řevničov 1327 – Kněževes 1330 – Rynholec 1334 – Nové Strašecí 1337 – Mutějovice, Všetaty 1346 – Pochvalov 1352 – Hvozd, Kozojedy, Lužná, Městečko, Olešná, Panoší Újezd, Slabce, Třtice, Velká Chmelištná, Všesulov 1353 – Krupá 1356 – Krušovice 1357 – Příčina 1358 – Krakov 1360 – Zavidov 1361 – Kroučová 1370 – Krakovec 1377 – Řeřichy 1379 – Hracholusky 1380 – Senec 1381 – Milý 1386 – Velká Buková 1388 – Hostokryje 1389 – Kalivody 1391 – Pustověty 1392 – Hořovičky, Lány 1399 – Hřebečníky, Přílepy 1404 – Drahouš 1405 – Švihov, Třeboc 1406 – Roztoky 1410 – Šípy 1414 – Břežany 1422 – Pavlíkov 1437 – Ruda 1453 – Václavy 1550 – Petrovice 1551 – Branov 1558 – Račice, Žďár 1581 – Sýkořice 1585 – Malinová 1657 – Nový Dům 1828 – Karlova Ves 1845 – Janov

40


3. 11. Dopravní infrastruktura Z pohledu napojení Středočeského kraje na hlavní město dopravní sítí je poloha kraje výhodou. Dopravní síť kraje je po Praze nejhustší a nejvíce zatížená. Dopravní cesty směřují z hlavního města přes území Středočeského kraje paprskovitě, v rámci kraje však chybí krajský okruh spojující významná okresní centra. 3.11.1. Silniční síť Dálnice a rychlostní komunikace: - na území regionu pouze R6 v úseku u Nového Strašecí v délce 2,8 km Silnice I. třídy: - E48 Praha – Karlovy Vary – nadregionální význam (na Rakovnicku úseku Nové Strašecí – Kolešov) - I/16 Řevničov – Slaný – Mělník – Mladá Boleslav (plní funkci spojení měst po obvodu kraje) - I/27 Plzeň – Jesenice – Most (spojuje především Plzeňský a Ústecký kraj) - absence propojení Rakovnicka, Berounska a Příbramska silnicí I. třídy - Rakovník neleží na silnici I. třídy ani v její bezprostřední blízkosti Silnice II. a III. třídy: - nižší kvalita dopravy - Rakovnicko má v rámci kraje druhou nejnižší hustotu silnic Dálnice a silnice ČR, Středočeský kraj, okresy 2003 Silnice v km Region, kraj, ČR

Dálnice v km

a

1

Rychlostní

I.třídy

II.třídy

III.třídy

Silnice a dálnice celkem v km

2

3

4

5

6

Benešov

46,2

-

52,4

357,2

787,1

1 242,9

Beroun

34,0

-

-

152,5

510,0

696,5

Kladno

-

30,5

60,4

154,2

533,7

778,8

1,6

-

74,6

152,3

610,7

839,2

-

-

56,1

224,6

613,0

893,7

14,2

-

69,7

149,8

382,1

615,8

-

51,5

66,5

221,2

593,0

932,3

Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk

23,8

-

61,9

201,2

460,7

747,6

Praha - východ

42,5

13,2

26,5

161,9

429,0

673,0

Praha - západ

9,3

16,4

11,9

150,3

389,6

577,6

Příbram

-

19,4

105,5

233,0

546,0

903,9

Rakovnicko

-

2,8

55,7

210,8

393,1

662,4

Středočeský kraj

171,7

133,9

641,1

2 368,8

6 248,0

9 563,5

Česká republika

517,7

304,6

5 797,3

14 668,1

34 134,1

55 421,8

Hustota silniční sítě - délka silnic k rozloze území Region silnice / rozloha Benešov 81,6 Beroun 105,2 Kladno 112,6 Kolín 99,2 Kutná Hora 97,5 Mělník 86,4 Mladá Boleslav 88,1 Nymburk 85,3 Praha – východ 115,2 Praha – západ 101,6 41


Příbram Rakovník Středočeský kraj Česká republika

55,5 71,2 86,8 70,3

Přístupnost obcí regionu – zajištěna po silnicích s bezprašnou úpravou povrchu Stavebně technický stav komunikací – nevyhovující (dopravní závady a omezení) Dopravní obslužnost regionu – dostatečný počet a frekvence linkových spojů, dopravní obslužnost řídí ve spolupráci s krajem Svazek obcí okresu Rakovník pro dopravní obslužnost, autobusovou dopravu zajišťují dopravci se sídlem v regionu i mimo něj. 3.11.2. Železniční síť Regionem neprochází žádný železniční koridor či železniční trať mezinárodního významu. Na tratích v regionu nejsou provozovány spoje SuperCity, InterCity nebo EuroCity. Tratě nejsou elektrifikovány. Z regionálních center je Rakovník přímo po železnici propojen s Berounem a Kladnem, nepřímo je pak propojen s dalšími významnými sídly. Dopravu zajišťují výhradně České dráhy s. p. Nejvýznamnějším železničním uzlem je Lužná u Rakovníka. Ostatní tratě celostátního významu: - 120 - Praha – Chomutov (v regionu úsek Rynholec – Milostín, délka 31 km) - 124 - Rakovník – Lužná u Rakovníka (napojuje Rakovník na trať Praha – Chomutov, délka 9 km) - 126 - Rakovník – Louny (v regionu úsek Rakovník – Mutějovice, délka 23 km) - 174 - Rakovník – Beroun (v regionu úsek Rakovník – Račice, délka 29 km) Ostatní tratě regionálního významu: - 162 - Rakovník – Mladotice (v regionu úsek Rakovník – Strachovice, délka 22 km) - 161 - Rakovník – Bečov n. T. (v regionu úsek Rakovník – Krty, délka 23 km) - 125 - Krupá – Kolešovice (délka 12 km) Předpokládaný vývoj v oblasti železniční dopravy: - útlum nebo zrušení provozu na některých nerentabilních tratích Využití železniční infrastruktury pro cestovní ruch: - zajištění dopravní obslužnosti pro návštěvníky regionu (pěší turistika a cykloturistika) - služby pro cykloturisty (úschova jízdních kol za účelem návštěvy turistických cílů dostupných pouze pro pěší) - historické jízdy vlaků - aktivity Železničního muzea ČD Lužná - akce Klubu historických kolejových vozidel Kněževes - účelové jízdy v rámci významných kulturních akcí – parní vlaky z Prahy a Plzně na hrad Křivoklát (Velikonoce, Křivořezání, Advent, Křivoklátní) - historické jízdy vlaků - společné aktivity obcí ležících na tratích s prezentací turistických cílů a produktů v jednotlivých obcích (památky, kultura, řemesla) - nádražní budovy (potenciál pro získání chybějících ubytovacích kapacit). 3.11.3. Vodní doprava Na území regionu není zastoupena. Řeka Berounka je využívána výhradně k cestovnímu ruchu jako turistická vodní cesta. Velmi sporadicky a spíše jen teoreticky mohou být k turistickým účelům využity její největší přítoky (Rakovnický potok, Javornice, Zbirožský potok). Podrobný popis v kapitole Vodácká turistika. 3.11.4. Letecká doprava Zařízení pro leteckou dopravu na území Rakovnicka: - veřejné vnitrostátní letiště Rakovník; - neveřejné vrtulníkové letiště (heliport) Rakovník. Veřejné vnitrostátní letiště Rakovník má vyhlášené ochranné pásmo a je zaměřeno na sportovní letecký provoz, provoz letadel všeobecného letectví, umožňuje i využití pro aerotaxovou dopravu, 42


výsadkovou činnost pro tyto druhy letadel – letouny, vrtulníky, kluzáky, ultralehká letadla. Provozovatelem letiště je Aeroklub Rakovník. Dráhový systém letiště zahrnuje dvě vzletové a přistávací dráhy: VPD 09L/27R - rozměry 750 x 90, povrch travnatý VPD 09R/27L – rozměry 935 x 90, povrch travnatý Provozní použitelnost VFR den. Provozovatel: Aeroklub Rakovník, letiště 2613, Rakovník, www.aeroklub-rakovnik.cz Aktivity: - letecká škola (výcvik soukromého pilota) - vyhlídkové lety (trasy – město Rakovník, hrady, obce, podle návrhu zákazníka) Neveřejné vrtulníkové letiště Rakovník - heliport u Nemocnice s poliklinikou Rakovník je užíváno ke zdravotnickým účelům. Vazby na ostatní zařízení letecké dopravy: - poměrně dobrou polohu a dopravní dosažitelnost má region vůči Mezinárodnímu letišti Praha – Ruzyně 3.11.5. Cyklistická doprava Na území regionu se rozšiřuje cyklistická doprava jako druh dopravní obslužnosti obyvatelstva a rozvíjí se hlavně formou cykloturistiky. Detailně je tento druh dopravy řešen v podmínkách pro rozvoj cestovního ruchu, kapitola Cyklistická turistika. 3.11.6. Dopravní obslužnost na Rakovnicku Zajišťování dopravní obslužnosti představuje efektivní zajištění potřeb regionu zejména v oblasti dopravy osob a také provoz nákladní dopravy. V obou případech se jedná o realizaci investičních, finančních, provozních a organizačních opatření. Větší význam má z tohoto pohledu zajištění dopravy osob. Druhy dopravní obslužnosti: - základní (zajišťuje na území regionu Středočeský kraj) - ostatní (zajišťuje na území regionu Svazek obcí okresu Rakovník pro zajištění dopravní obslužnosti) Zajišťování ostatní dopravní obslužnosti spočívá zejména ve vytváření finačních zdrojů na osobní dopravu v rámci regionu. Ve Svazku obcí okresu Rakovník pro zajištění dopravní obslužnosti je sdruženo 75 obcí regionu Rakovnicko z celkového počtu 84. V roce 2004 byla na jednoho obyvatele realizována obcemi platba ve výši Kč 180,00. Celkové platby dopravcům, provozně zajišťujícím dopravní obslužnost dosáhly částky 7119 tis. Kč. Výchozí situace pro zajišťování dopravní obslužnosti v regionu: 1. Dostatečně hustá silniční síť 2. Vyhovující počet linkových vedení autobusů 3. Železniční doprava v regionu vhodně doplňuje autobusovou dopravu a vytváří poměrně dobré spojení sídel regionu (zejména pak obcí s oběma městy) 4. Sídla, nacházející se v bezprostřední blízkosti města Rakovníka jsou dopravně obsluhována příměstskou hromadnou dopravou (Senomaty, Olešná, Lubná, Lužná, LIšany) 5. Nevyhovující technický stav a parametry dopravní cesty a dopravních prostředků železniční dopravy 6. Vysoké dopravní zatížení některých pozemních komunikací (I/6 Praha – Karlovy Vary, II/237 Rakovník – Nové Strašecí) 7. Nevyužité přepravní kapacity mimo dopravní špičky a hlavní dopravní směry 8. Nízká konkurenceschopnost hromadné dopravy individuální dopravě (kvalita, čas, cena) 9. Nedokončená transformace Českých drah, včetně nedostečného tržního prostředí na železnici 10. Neexistující přestupní vazby 11. Nedostatečný přístup k on-line přepravním informacím 12. Překážky v přístupu veřejné dopravy (senioři, ZTP) 13. Nízká schopnost nabídky kvalitní dopravní obsluhy v porovnání k přepravním tarifům 43


14. 15. 16. 17. 18. 19.

Trvající nárůst individuální dopravy na úkor hromadné Ztráta cestujících vinou nízké kvality a spolehlivosti Nevyužité příležitosti k investicím do dopravní infrastruktury a služeb Nízká schopnost reagovat pružně na prostředí poptávky Vysoká finanční náročnost dopravní infrastruktury (dopravní cesta, dopravní prostředky) Příspěvek územně samosprávných celků na krytí provozních ztrát závazku veřejné služby.

3.12. Sociálně ekonomická charakteristika 3.12.1. Základní hodnocení Pro území regionu je charakteristický velký počet venkovských sídel – dominuje vesnický urbanismus, převažuje zemědělská výroba, průmysl je soustředěn převážně v Rakovníku, jako spádovém centru. Region disponuje vysokým potenciálem kulturního dědictví, z hlediska přírody leží na 1/3 jeho území cenné a poměrně v původním stavu dochované území CHKO Křivoklátsko. Venkovské území není postiženo průmyslovou industrializací, výrazně je ovlivněno intenzívní zemědělskou výrobou v některých svých částech. S vyšším podílem zemědělské výroby souvisí i vyšší zaměstnanost v tomto odvětví. Z hlediska produkční základny je výrazněji zastoupen průmysl spotřební chemie, strojírenství (automobilový průmysl), keramický průmysl. Stupeň technické vybavenosti území (zejména v oblasti vodního hospodářství) je na velmi nízké úrovni. Z hlediska populace vykazuje region záporné hodnoty demografického vývoje (úbytek obyvatelstva). Region nedisponuje vhodným potenciálem pro rozvoj produkční základny. 3.12.2. Obyvatelstvo a osídlení Srovnání mezi roky 1990 a 2000 – nepříznivý demografický vývoj. Dlouhodobý úbytek obyvatelstva přirozenou měnou vlivem nízké porodnosti a vyšší úmrtností (zvyšující se průměrný věk populace). Migrační saldo – v rámci kraje přírůstek obyvatel (rozšiřování pražské aglomerace na území okresů Praha – východ a Praha – západ). Podle ukazatelů rozlohy a počtu obyvatel patří Rakovnicko mezi největší okresy, počtem obyvatelstva se řadí mezi nejmenší. Z těchto ukazatelů vyplývá i velmi řídké osídlení regionu ve srovnání s ostatními okresy. Podle průměrného věku se řadí Rakovnicko mezi mladší regiony. Rakovnicko má nejmenší podíl obcí se statutem města. Ze sledovaných ukazatelů lze dovodit, že Rakovnicko má výrazně venkovský charakter. Struktura venkovského osídlení Region Rakovnicko je charakteristický vysokým počtem obcí do 2000 obyvatel – 97,6 % (Středočeský kraj – 93,2 %), ve kterých žije 40 % obyvatel regionu (Středočeský kraj – 40 %, Česká republika – 19 %, rok 2001). Podíl obcí podle velikostních skupin Obce Počet Podíl podle skupin v % 0 - 99 18 21,43 100 - 199 16 19,05 200 - 499 26 30,95 500 - 999 16 19,05 1000 - 1999 6 7,14 2000 2 2,38 Rakovnicko celkem 84 100

Podíl obyvatelstva v % 2,55 4,11 16,33 21,28 15,72 40,01 100

Obyvatelstvo a rozloha Středočeského kraje podle okresů k 31. 12. 2003 Průměrný věk

Rozloha km2

Hustota obyv. (km-2)

93 392

39,7

1 523

61

Beroun

76 773

39,9

662

Kladno

150 536

39,8

691

Okres, kraj Benešov

Počet obyvatel

44

Počet obcí

z toho měst

115

7

116

85

5

218

100

7


95 786

40,2

846

Kutná Hora

73 452

40,1

Mělník

95 315

39,2

Kolín

113

100

7

917

80

88

4

712

134

70

6

114 664

39,4

1 058

108

123

8

85 408

39,9

876

97

90

6

100 265

39,6

584

172

91

7

84 572

39,2

586

152

80

8

107 037

39,4

1 628

66

120

6

54 271

39,7

930

58

84

2

1 131 471

39,7

11 013

115

1 146

73

Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Středočeský kraj

(ČSÚ)

Obce s rozšířenou působností ve Středočeském kraji (2003) Počet obyvatel

Počet obcí Název ORP

b

Počet částí celkem

z toho měst

1

2

Počet katastrů

Katastr. výměra v ha celkem

3

4

5

6

Benešov

51

4

266

124

69 000

52 982

Beroun Brandýs n. L.

48

2

91

71

41 568

49 583

58

5

84

76

37 777

66 553

Čáslav

37

1

68

59

27 431

24 422

Černošice

79

8

119

110

58 064

86 088

Český Brod

24

1

42

38

18 431

16 586

Dobříš

24

2

67

52

31 839

18 841

Hořovice

37

3

55

45

24 618

26 518

Kladno

48

4

70

61

35 081

114 513

Kolín

69

5

139

122

58 419

74 209

Kralupy nad Vltavou

18

2

39

33

13 124

26 845

Kutná Hora

51

3

230

156

64 249

48 915

9

2

17

11

12 109

16 756

Mělník

39

2

100

82

45 664

40 013

Mladá Boleslav

98

7

189

151

81 032

97 746

Mnichovo Hradiště

22

1

76

46

21 250

15 200

Neratovice

12

2

25

22

11 320

27 914

Nymburk

39

2

70

63

35 548

36 494

Poděbrady

35

2

66

60

34 858

28 552

Příbram

75

3

161

138

92 682

69 227

Rakovník

83

2

142

121

89 628

52 505

Říčany

52

3

113

85

37 718

41 472

Sedlčany

22

2

176

105

44 858

22 076

Slaný

52

3

93

84

36 880

36 888

Vlašim

49

1

135

92

49 590

25 887

Lysá nad Labem

45


15

Votice

1

145

55

28 878

11 889

(ČSÚ)

Monitoring hospodářské situace v okresech Středočeského kraje V oblasti tržeb průmyslové výroby je velmi značný odstup ostatních okresů za Mladou Boleslaví. Průmyslové podniky nad 20 zaměstnanců – okresy, kraj (2003) Okres, kraj Benešov

Počet podniků

Celkové tržby (v mil. Kč)

Tržby na 1 obyv. (v Kč)

Průměrná měsíční mzda (v Kč)

64

12 274

132

14 636

Beroun

71

22 017

286

16 754

Kladno

99

22 591

150

16 743

Kolín

85

13 312

139

15 573

Kutná Hora

60

17 944

246

15 597

Mělník

65

21 746

229

16 375

Mladá Boleslav

69

171 328

1 490

18 872

Nymburk

63

8 185

96

14 447

Praha - východ

77

18 892

189

17 789

Praha - západ

59

17 965

201

17 438

Příbram

96

11 925

111

13 941

Rakovník

37

14 588

270

15 279

845

352 767

311

16 120

Středočeský kraj

(ČSÚ) Zaměstnanecká statistika Počet zaměstnaných fyzických osob se od roku 2000 výrazně snížil Vývoj zaměstnanosti v okrese Rakovník Průměrný evidenční počet zaměstnanců

2000

fyz. osoby

14 148

2001 14 565

2002 11 455

2003 10 976

(ČSÚ) Úroveň vzdělání Pro okres Rakovník je charakteristický nízký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním Ve srovnání s ostatními okresy vykazuje Rakovnicko nejnižší podíl vysokoškoláků v rámci kraje. 46


Vzdělanostní struktura v okrese Rakovník (2003)

Obec

Věřící

Rakovnicko

Nezjištěné vyznání

Česká, moravská a slezská národnost

3212

52004

7795

Vzdělání Základní

Úplné střední

Střední

11853

18534

Vyšší odborné

10508

Vysoká škola

1362

2629

Vzdělávání Na území okresu není žádné školské zařízení s akreditovaným oborem zaměřeným na cestovní ruch. Na služby cestovního ruchu jsou zaměřeny pouze některé obory (číšník, kuchař, cukrář – Integrovaná střední škola Rakovník, Integrovaná střední škola Jesenice).

3.13. Záchranný systém 3.13.1. Bezpečnost prostředí Bezpečnost prostředí může mít vliv na výběr volby pobytu návštěvníků. KRIMINALITA, DOPRAVNÍ NEHODY, POŽÁRY Zjištěné trestné činy

Měřící jednotka

2000

2001

2002

1 827

1 872

na 1 000 obyvatel

33,9

Dopravní nehody

1 090

na 1 000 obyvatel

20,2

2003

1 619

1 546

34,6

29,9

28,5

999

1 020

996

18,5

18,8

18,4

usmrcení

osoby

12

7

8

6

těžce zranění

osoby

44

16

14

23

způsobené hmotné škody

mil. Kč

29,2

43,7

50,8

42,7 175

Požáry celkem

108

120

96

usmrcení

osoby

4

1

1

-

způsobené hmotné škody

mil. Kč

17,0

16,7

5,9

15,2

V časovém srovnání se bezpečnost prostředí v okrese zvyšuje. Značný nárůst je u požárů a jimi způsobených škod. Dislokace pracovišť Policie České republiky a městských policií Policie ČR: - policejní ředitelství Rakovník - obvodní oddělení Rakovník - obvodní oddělení Nové Strašecí - obvodní oddělení Jesenice - obvodní oddělení Křivoklát (se sídlem Roztoky) Městská policie: - Rakovník - Nové Strašecí (působnost Nové Strašecí a Lány) 3.13.2. Zdravotnictví Lůžková zdravotnická zařízení

47


Na území regionu se nachází jedno lůžkové zdravotnické zařízení – Nemocnice s poliklinikou Rakovník, zřizovatelem je Středočeský kraj. Nemocnice poskytuje léčebně preventivní péči v základních i specializovaných oborech na lůžkových odděleních a odborných ambulancích. Součástí zdravotnického zařízení je komplement služeb. V roce 1998 byla předchozím zřizovatelem sloučena Nemocnice Rakovník s poliklinikou v Novém Strašecí. Spádovost nemocnice je pro 60 tisíc obyvatel (region Rakovnicko + okrajové přilehlé části regionů Ústeckého a Plzeňského kraje (Lounsko, Kralovicko). Koncepcí zdravotnictví je Nemocnice s poliklinikou Rakovník (NsP Rakovník) zařazena mezi základní nemocnice. V základních nemocnicích je zaručena existence interního a chirurgického oddělení, zázemí mezioborové JIP (interní a chirurgická lůžka), následná lůžka a další oddělení podle potřeb regionu a ekonomických možností zdravotnického zařízení. Zdravotnická záchranná služba Úkolem zdravotnické záchranné služby je zásah u stavů ohrožení života a při ošetřování vážných poruch zdraví, péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění, doprava k odbornému ošetření a předání do zdravotnického zařízení při specifických stavech. Na území regionu působí jako součást Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje výjezdové stanoviště zdravotnické záchranné služby v Rakovníku (NsP Rakovník), které je řízeno Zdravotnickým operačním střediskem Kladno. Výjezdové stanoviště ZZS Rakovník má 6 zaměstnanců. Záměrem Koncepce zdravotnictví je v případě bývalého území okresu Rakovník vybudování zdravotnického oblastního střediska ÚSZS Středočeského kraje v Kladně. Za účelem splnění parametrů poskytování zdravotnické záchranné služby (dojezd na místo ve stanoveném čase) připouští Koncepce zdravotnictví možnost zřízení nového výjezdového stanoviště v regionu. Transport pacientů se závažnými poraněními Jedná se o péči o pacienty s úrazovými diagnózami, se kterými souvisí i transport v rámci přednemocniční neodkladné péče do zdravotnických zařízení se specializovanou péčí o poraněné traumatologických center v Praze. Region má v těchto případech stanovenou spádovost do traumatologických center Ústřední vojenské nemocnice Praha – Střešovice (dospělí) a Fakultní nemocnice Praha – Motol (děti). Ambulantní péče Ambulantní péče je poskytována ve zdravotnických lůžkových zařízeních (NsP Rakovník) a samostatnými ambulantními zdravotnickými zařízeními - praktickými lékaři pro dospělé, děti a dorost, stomatology, gynekology, ambulantními specialisty, v rámci lékárenské péče lékárnami a výdejnami léčiv a v rámci indukované péče (komplementem zdravotnických zařízení, domácí péčí, fyzioterapií, výdejnami zdravotnických prostředků). Lékařská pohotovostní péče Lékařská pohotovostní péče zabezpečuje lékařskou péči v případech náhlého onemocnění či náhlého zhoršení zdravotního stavu, přičemž postižení nevyžaduje zásah zdravotnické záchranné služby. Lékařská pohotovostní péče je poskytována občanům v době mimo pravidelný provoz ordinací praktických lékařů. Na území regionu je poskytována smíšená lékařská pohotovostní péče v NsP Rakovník, ordinační doba 17,00 – 22,00 hod. (všední dny), 08,00 – 22,00 (sobota, neděle, svátek). V budoucnu Koncepce zdravotnictví garantuje poskytování smíšené lékařské pohotovostní péče v NsP Rakovník, jako základní nemocnici a dětskou lékařskou pohotovostní péči na pediatrickém oddělení Nemocnice Kladno (oblastní nemocnice). Stomatologická péče V akutních případech je ošetření možné pouze u Stomatologické lékařské pohotovostní služby v Praze 1, Palackého 5. Lékárenská pohotovostní služba

48


Pro území regionu je lékárenská pohotovostní služba zajišťována v rámci oblastní nemocnice (Nemocnice Kladno). Lékárny na území okresu: Rakovník (5) Nové Strašecí (2) Jesenice Křivoklát Řevničov Integrovaný záchranný systém V případě integrovaného záchranného systému se jedná o systém vazeb, jejichž úlohou je zajistit koordinovaný postup všech zainteresovaných složen při likvidaci havárií, hromadných neštěstí a katastrof, které mají za následek hromadný výskyt zraněných a postižených osob, včetně mrtvých, nebo jejich vlivem došlo k rozsáhlému poškození životního prostředí a velkým ztrátám na majetku. Vedle zdravotnické záchranné služby tvoří na území okresu Rakovník základní složky integrovaného záchranného systému Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor a 174. záchranný pluk. Region není z pohledu možných mimořádných událostí řazen mezi riziková území Středočeského kraje.

3.14. Finanční služby 3.14.1. Peněžní ústavy Sídla poboček peněžních ústavů jsou soustředěna na území obou měst Rakovník: Komerční banka a. s. Česká spořitelna a. s. ČSOB a. s. GE – Money Bank a. s. Nové Strašecí: Česká spořitelna a. s. Komerční banka a. s. Peněžní služby dále poskytuje Poštovní spořitelna a. s. v síti poštovních úřadů v regionu (pouze pro držitele účtů u toho peněžního ústavu): Rakovník, Čistá, Hořesedly, Hředle, Jesenice, Kněževes, Kounov, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány, Lišany, Lubná, Lužná, Milostín, Mšec, Mutějovice, Nové Strašecí, Oráčov, Pavlíkov, Petrovice, Pochvalov, Rynholec, Řevničov, Senomaty, Skryje, Slabce, Srbeč, Zbečno.

3.14.2. Bankomaty Pro výběr peněžních prostředků mimo peněžní ústavy je možné využít síť bankomatů. Bankomaty se však nachází pouze v obou městech a obci Jesenice: Rakovník: Česká spořitelna a. s. – 4 bankomaty Komerční banka a. s. – 1 bankomat ČSOB a. s. – 1 bankomat GE Money Bank a. s. – 1 bankomat Nové Strašecí: Česká spořitelna a. s. – 1 bankomat Komerční banka a. s. – 1 bankomat Jesenice:

49


ČSOB a. s. – 1 bankomat Z výše uvedené dislokace peněžních služeb je evidentní, že nejsou (kromě služeb Poštovní spořitelny a. s.) zajištěny peněžní služby v nejvíce turisty navštěvované oblasti Křivoklátska. Zde může být absence peněžního ústavu a bankomatu významně ovlivňovat návštěvnost regionu, zejména pak délku pobytu. Tento negativní jev částečně eliminuje možnost nákupu zboží a služeb platebními kartami přímo u jejich poskytovatelů. Ani tato služba však není mimo města regionu významně rozšířena.

4. Cestovní ruch - základní infrastruktura Rakovnicko má k dispozici potenciál pro rozvoj různých typů cestovního ruchu. Základním zdrojem rozvoje jsou přirozené přírodní podmínky, územně technické předpoklady pro rozšiřování a zlepšování nabídky pobytové rekreace (individuální, rodinné, skupinové, seniorské, juniorské), zvyšování vybavenosti území infrastrukturou pro pěší turistiku, cykloturistiku a vodáckou turistiku, uplatnění zejména venkovské a farmářské turistiky, částečně také městského cestovního ruchu v sídle regionu a pro rozvoj incentivního cestovního ruchu. Objektivní hodnocení potenciálu cestovního ruchu, stanovení dalších směrů rozvoje, vytváření projektů v této oblasti a spolupráce mezi subjekty pohybujícími se v cestovním ruchu je možné provést po provedení podrobného průzkumu území, rozboru situace a následném marketingovém průzkumu trhu v období turistické sezóny.

4.1. Ubytovací zařízení Středočeský kraj vykazuje jedny z nejnižších počtů ubytovacích kapacit v republice. Příčinou jsou poměrně rozsáhlé oblasti kraje, které mají velmi nízkou návštěvnost. Z pohledu přepočtu kapacity lůžek k rozloze okresu je Rakovník značně pod hodnotou Středočeského kraje. Okres statisticky vykazuje kolem 13 pokojů na jedno ubytovací zařízení (Nymburk přibližně 35 pokojů), což je také pod úrovní krajského průměru (20 pokojů). Hromadná ubytovací zařízení podle okresů (2004) Kraj, okresy Středočeský kraj

Hromadná ubytovací zařízení

Pokoje

Lůžka

Průměrná cena ubytování (Kč)

Zaměstnanci ubytovacích zařízení

Lůžek na 1 km2

560

10 974

30 112

340

4 245

2,73

Benešov

62

1 278

3 605

326

512

2,37

Beroun Kladno Kolín

38 25 28

646 723 397

1 616 1 732 1 038

273 460 296

249 339 107

2,44 2,50 1,23

Kutná Hora

48

889

2 983

257

217

3,25

Mělník

31

821

2 173

348

228

3,05

Mladá Boleslav

62

943

2 930

451

326

2,77

Nymburk

39

1 363

2 908

498

643

3,32

50


Praha-východ

43

830

2 058

465

507

3,52

Praha-západ Příbram

45

948

2 242

393

342

3,83

91

1 506

4 851

234

556

Rakovník

2,98

48

630

1 976

218

219

2,12

(ČSÚ) Na území Rakovnicka neposkytuje ubytování vyšší kategorie žádný hotel. Podíl hotelů střední a nižší kategorie a penzionů na Rakovnicku je pod hodnotami kraje. Vyšší podíl vykazuje Rakovnicko u ostatních hromadných ubytovacích zařízeních (jinde nespecifikovaná), jedná se především o rekreační střediska.

Hromadná ubytovací zařízení podle typů v kraji a okresech (2004) v tom v tom

Kraj, okresy

Středočeský kraj

Hromadná ubytovací zařízení celkem

hotely a podobná ubytovací zařízení celkem

hotely *****

hotely ****

v tom

ostatní hotely a penziony

ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem

chatové osady a turistické ubytovny

kempy

ostatní hromadná zařízení jinde nespecifikovaná

560

302

1

17

284

258

66

80

112

Benešov

62

31

-

2

29

31

5

9

17

Beroun

38

21

-

1

20

17

6

8

3

Kladno

25

20

-

1

19

5

-

3

2

Kolín

28

16

-

-

16

12

2

3

7

Kutná Hora

48

22

-

1

21

26

7

10

9

Mělník

31

18

-

-

18

13

5

2

6

Mladá Boleslav

62

32

-

4

28

30

7

7

16

Nymburk

39

30

-

2

28

9

2

1

6

Praha-východ

43

34

1

2

31

9

1

2

6

Praha-západ

45

30

-

2

28

15

7

4

4

Příbram

91

29

-

2

27

62

14

23

25

Rakovník

48

19

-

-

19

29

10

8

11

(ČSÚ) Struktura ubytovacích zařízení v regionu Rakovnicko (stav k 30. 11. 2005) Rozdělení podle druhu Kritériem pro rozdělení podle druhů byla kapacita ubytovacího zařízení Druh Hromadná Individuální Celkem

Počet 79 38 117 51


Rozdělení podle typů Základní rozdělení používané ke statistickému vykazování bylo dále podrobněji rozčleněno podle specifické charakteristiky ubytovacího zařízení a účelovosti Typ Hotely Penziony Rekreační střediska Kempy a tábořiště Chaty, chalupy, domy Chatové osady Byty, apartmány, domy Ubytovny Sportovní centra Farmy Celkem

Počet 13 18 11 16 14 9 15 16 3 2 117

Rozdělení podle rekreačních oblastí Rozdělení na rekreační oblasti koresponduje víceméně s historickým vývojem území Rakovnicka. Základní vývojové oblasti Jesenicko, Křivoklátsko, Džbán a samostatné území královského města Rakovníka byly dále doplněny z hlediska cestovního ruchu o další specifické oblasti – Čistecko (historicky v rámci Jesenicka), Novostrašecko a Podlesí (historicky v rámci Džbánu) a Okolí Rakovnicka (území historicky inklinující k Jesenicku a královskému městu Rakovníku). Město Rakovník vyjadřuje rozsah ubytovacích kapacit využívaných zejména k městskému cestovnímu ruchu, včetně ubytování zaměstnanců firem a společností. Oblast Čistecko Jesenicko Křivoklátsko Novostrašecko a Podlesí Okolí Rakovníka Poddžbánsko Rakovník Celkem

Počet 6 15 54 12 7 1 22 117

Rozdělení podle mikroregionů a měst Rozdělení podle mikroregionů (svazků obcí) odpovídá modernímu trendu sdružování obcí za účelem vytvoření partnerského prostředí zaměřeného na rozvoj území několika obcí. V době zpracovávání analýzy došlo ke zrušení právní subjektivity Svazku obcí Jesenicka, existují také obce, které nejsou sdruženy v žádném z uvedených mikroregionů, nebo jsou pouze členy Svazku měst a obcí Rakovnicka. V případě Jesenicka se jedná pro Rakovnicko o oblast s významným rekreačním potenciálem, proto je uváděna samostatně. Obce, které nejsou sdruženy v žádném mikroregionu, byly zahrnuty do svazku obcí územně nejbližšího. Nicméně počet ubytovacích zařízení v těchto obcích není pro zpracovávanou analýzu významný. Samostatně jsou vedena města regionu. Mikroregion Balkán Čistá – Senomaty Jesenicko Kněževes Křivoklát Nové Strašecí Novostrašecko Poddžbánsko Rakovník

Počet 10 9 15 4 44 3 9 1 22 52


Celkem

117

Ubytovací zařízení podle druhu pobytů Část ubytovacích zařízení v regionu poskytuje ubytování pro specifický účel a úzký okruh turistů, většina je však určena pro více druhů pobytů a skupin turistů. Druhy pobytů byly stanoveny kanceláří Svazku měst a obcí Rakovnicka na základě získaných informací o typu, vybavení a poskytovaných službách ubytovacího zařízení.

Název ubytovacího zařízení

Sídlo

Typ

Druh

Stravování

Pobyty

Apartement Dolejšková

Nové Strašecí

soukromí

I

B

PT, CT

Apartmán Kraus

Roztoky

soukromí

I

B

V, PT, CT, R

Apartmány Emilovna

Karlova Ves

chata

H

H

PT, CT, KT, L

Apartment Zbečno

Zbečno

soukromí

I

B

V, PT, CT, R

Autocamping Jesenice s. r. o.

Jesenice

kemp

H

B

PT, CT, V

BIMA restaurant

Řevničov

ubytovna

I

H, V

PT, CT, Z

Camping Bucek Wilzing s. r. o.

Třtice

kemp

H

B

V, PT, CT

Camping na Slapnici

Skryje

chatová osada

H

H, V

PT, CT

Domov mládeže SZEŠ Rakovník

Rakovník

ubytovna

H

B

DR, PT, CT

Farma Hedecko

Břežany

farma

I

B

AT, PT, CT

Hájovna Branovská vrata

Branov

chata

B

PT, CT, L


Sídlo

I Typ

rekreační středisko

Druh H

Stravování H

Pobyty

Hobby centrum 4 - Škola v přírodě

Skryje

DR

Hotel - Restaurant Classic

Lány

hotel

H

H, V

PT, CT, KT

Hotel Dvůr Míče

Pustověty

hotel

H

H, V

PT, CT, KT

Hotel George

Řevničov

hotel - garni

H

B

PT, CT

Hotel Hřebečníky

Hřebečníky

hotel

H

H, V

KT, PT, CT, VT

Hotel Jesenice

Jesenice

hotel

H

H, V

KT, PT, CT, V, S

Hotel restaurace Šindler

Skryje

ubytovna

I

H, V

PT, CT

Hotel Restaurace U Dvořáků

Roztoky

hotel

H

H, V

V, PT, CT, R

Hotel Roztoky

Roztoky

hotel

H

H, V

V, PT, CT, R

Hotel Sole

Rakovník

hotel - garni

H

H

PT, CT, Z

Hotel Svoboda

Rakovník

hotel - garni

H

H

PT, CT, Z

Hotel Sýkora

Křivoklát

hotel

H

H, V

PT, CT, KT

Hotel U lípy

Krušovice

hotel

H

H, V

KT, PT, CT

Hotel U Vrátných

Rakovník

hotel

H

H, V

PT, CT, Z

Hotel Volf

Nové Strašecí

hotel

H

H, V

KT, PT, CT

Chalupa Branov

Branov

chalupa

I

B

PT, CT

Chalupa Famílie

Požáry

chalupa

I

B

PT, CT

Chalupa Šanov

Šanov

chalupa

I

B

PT, CT

Chalupa Šlovice

Šlovice

chalupa

I

B

PT, CT

Chata Emilovna

Karlova Ves

chata

H

H, V

PT, CT, KT, L

Chata Irena

Jesenice

chata

H

H, V

PT, CT, V, S

Chata Pohoda

Hřebečníky

chata

I

B

PT, CT, VT, V, R

Chata Roztoky

Roztoky

chata

I

B

V, PT, CT, R

Chata Zdeslav

Zdeslav

chata

I

B

PT, CT

Chatová osada Hájek Višňová

Roztoky

chatová osada

H

H, V

VT, V, PT, CT, R

Chatová osada Veverka - Rekrea

Třtice

chatová osada

H

B

DR, PT, CT

Chatový tábor Červená stráň

Mšecké Žehrovice chatová osada

H

H, V

DR, PT, CT, V

Chaty Základní školy Jesenice

Jesenice

chata

I

H, V

V, CT, PT

IVS Křivoklát - Budy

Křivoklát

ubytovna

I

B

PT, CT

IVS LČR Křivoklát

Křivoklát

apartmány

H

B

PT, CT, KT, L

53


Internátní a školící zařízení Bucek

Třtice

chatová osada

H

H

V, DR, PT, CT

Kemp PIMES

Branov

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Kemp V jahodovém lese

Jesenice

chatová osada

H

H, V

DR, CT, PT, V

Kempink Višňová II

Roztoky

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Lovecký zámeček Sv. Hubert

Drahouš

penzion

I

B

PT, CT

Penzion Aichingerová

Rakovník

penzion

I

B

PT, CT, Z

Penzion Alte Hütte Václav Kindl

Lány

soukromí

I

B

PT, CT

Penzion Bezděkov

Rakovník

penzion

H

H, V

PT, CT

Penzion Červený mlýn

Rakovník

penzion

H

H, V

PT, CT

Penzion Hela

Rakovník

penzion

I

B

PT, CT, Z

Penzion Ludmila

Rakovník

soukromí

I

B

PT, CT

Penzion Motorest Farma

Řevničov

penzion

H

H, V

PT, CT

Penzion Na Cháti

Jesenice

penzion

H

H, V

PT, CT, V

Penzion Na růžku

Kněževes

penzion

H

H, V

PT, CT, Z

Penzion Na Rychtě

Rakovník

ubytovna

I

H, V

PT, CT, Z

Penzion Na Statku

Šanov

penzion

H

H, V

PT, CT, AT

Penzion Panský mlýn

Rakovník

ubytovna

H

H, V

PT, CT, Z

Penzion Pralinka

Rakovník

penzion

H

B

PT, CT

Penzion Pšovlky

Pšovlky

penzion

H

H, V

PT, CT

Penzion Sport

Rakovník

ubytovna

H

H, V

S, PT, CT, DR


Sídlo

Typ penzion

Druh H

Stravování H, V

Pobyty

Penzion Sýkorák

Sýkořice

S, PT, CT

Penzion U Jelena

Křivoklát

penzion

H

H, V

PT, CT, KT

Penzion U Kutílků

Přílepy

ubytovna

H

H, V

PT, CT, AT

Penzion U Prťáka

Branov

soukromí

I

B

PT, CT

Penzion U Příhodů

Podbořánky

penzion

H

H, V

S, PT, CT

Penzion V Budech

Křivoklát

penzion

H

H

PT, CT

Penzion ZS TJ HC Rakovník

Rakovník

penzion

H

H, V

S, PT, CT, Z

Privat Jiřina Sládková

Roztoky

soukromí

I

B

PT, CT, Z

Privat Alena Janebová

Rakovník

soukromí

I

B

PT, CT

Privat Eva Norková

Lány

soukromí

I

B

PT, CT, Z

Privat Gustav Kaftan

Městečko

dům

I

B

PT, CT

Privat Na Sokolí

Křivoklát

soukromí

I

B

PT, CT

RS Benzina

Zdeslav

chatová osada

H

H, V

DR, S, PT, CT, V

RS Valentův mlýn

Sýkořice


H

H, V

DR, V, PT, CT

RS Chvojkovský mlýn

Podbořánky


H

H, V

DR, S, PT, CT, KT

RS Ludmila

Roztoky


H

H, V

V, PT, CT, R

RS Machův mlýn

Šípy


H

H, V

S, PT, CT, KT

RS OS a. s. Žatec

Krty


H

B

DR, PT, CT

RS Soseň

Soseň


H

H

DR, PT, CT

RS Vojtův mlýn

Zdeslav

chatová osada

H

H

DR, S, PT, CT, V

RZ Města Rakovníka

Skryje


H

B

PT, CT

RZ Nad Starým mlýnem

Šlovice

rekreační středisko H

H, V

PT, CT, S, KT

RZ Pod kempem Jesenice

Jesenice


H

DR, PT, CT, V

Restaurant & penzion Nad hradem

Křivoklát

penzion

H, V

PT, CT

Restaurant Jansa

Nové Strašecí

penzion

I

H, V

PT, CT

Riviera Camp

Zbečno

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

SOU lesnické Písky

Křivoklát

ubytovna

H

B

PT, CT, KT

H

Sportcentrum Pšovlky

Pšovlky

sportovní centrum

H

H, V

S, DR, PT, CT

Sportovní areál U Kolečka

Křivoklát

sportovní centrum

H

H, V

S, PT, CT

Sportovní klub Koutek

Přílepy

ubytovna

H

B

PT, CT, S

54


Tábořiště a kemp Bucek

Třtice

kemp

H

B

V, PT, CT

Tábořiště Míšův ranč

Sýkořice

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Tábořiště Račice

Račice

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Tenis Centrum Cafex s. r. o.

Rakovník

sportovní centrum

H

H, V

S, PT, CT, KT

Tyršovo koupaliště

Rakovník

chatová osada

H

B

V, PT, CT, S

Ubytování Dvořák

Kolešovice

chalupa

H

B

PT, CT

Ubytování Lány

Lány

soukromí

I

B

PT, CT

Ubytování U Nezabudického dvora

Nezabudice

farma

I

B

AT, PT, CT

Ubytování Pohostinství

Lubná

ubytovna

H

H, V

Z, PT, CT

Ubytování Restaurace Na Střelnici

Rakovník

ubytovna

I

H, V

PT, CT, Z

Ubytování Restaurace U Primase

Rakovník

ubytovna

I

H, V

PT, CT, Z

Ubytování v soukromí Vydrová

Roztoky

soukromí

I

B

PT, CT

Ubytování v soukromí R. Větrovec

Řevničov

soukromí

I

B

PT, CT

Ubytovna TJ TZ Rakovník

Rakovník

ubytovna

I

B

S, PT, CT, Z

Ubytovna Zdeněk Černý

Rakovník

ubytovna

H

B

Z

Ubytovna ZIPRO

Rakovník

ubytovna

H

B

Z

Veřejné tábořiště U Nejdeckých

Kostelík

kemp

H

H, V

VT, V, PT, CT, R

Veřejné tábořiště Višňová I

Roztoky

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Veřejné tábořiště Zdeslav

Zdeslav

kemp

H

B

V, PT, CT

Vila Jesenice

Jesenice

soukromí

I

B

PT, CT, V

Název ubytovacího zařízení Vila Šafránka

Sídlo

Typ

Druh

Stravování

Pobyty

Křivoklát

soukromí

I

B

PT, CT

Vodácké tábořiště AHOJ Skryje

Skryje

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Vodácké tábořiště Mezi mosty

Roztoky

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Vodácké tábořiště Na Aljašce

Roztoky

kemp

H

H, V

VT, V, PT, CT, R

Vodácké tábořiště Pod jezem

Roztoky

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Vodácké tábořiště U přívozu

Roztoky

kemp

H

B

VT, V, PT, CT, R

Zotavovna VS ČR

Šlovice


H, V

KT, PT, CT, S

Provoz: Celoroční (tučné písmo) Letní sezóna (normální písmo) Krátkodobý (letní prázdniny) Stravování: H – pouze hosté H, V – hosté i veřejnost B – bez stravování Druhy pobytu: PT - pěší turistika CT - cykloturistika VT - vodácká turistika KT - kongresová turistika AT - agroturistika S - sport DR - dětská rekreace R - rybolov L- lov zvěře Z - zaměstnanci firem Struktura ubytovacích zařízení podle stravování: bez stravování 55 pouze hosté 12 55


hosté i veřejnost

50

Přehledová mapa ubytovacích zařízení Rakovnicka

4.2. Stravovací zařízení Stravovací a pohostinská zařízení Obec

Název

Podávání jídel

Branov

Občerstvení Kemp PIMES

N

Branov

Rybářská bašta Oty Pavla

A

Čistá

Hostinec

N

Čistá

Motorest U Vlachů

A

Děkov

Hospoda

N

Dučice

Restaurace U Šteklů

A

Hořesedly

Bistro

N

Hořesedly

Hospoda U Seržanta

N

Hořesedly

Restaurace U Jeníkovských

A

Hřebečníky

Hotel Hřebečníky

A

Hřebečníky

Restaurace U Globusu

A

Hředle

Občerstvení U Elišky

A

Hředle

Restaurace Pod Džbánem

A

Chlum

Hostinec

N

Chrášťany

Hostinec Kulturní dům

N

Chrášťany

Simmons

N

Janov

Hostinec U Čápa

N

56


Jesenice

Hotel Jesenice

A

Jesenice

Chata Irena

A

Jesenice

Kemp V Jahodovém lese

A

Jesenice

Penzion Na Cháti

A

Jesenice

Restaurace Oáza

A

Jesenice

Restaurace u čerpací stanice

A

Jesenice

Zahradní restaurant

A

Kalivody

Hostinec

N

Karlova Ves

Restaurace U Buku

A

Kněževes

Hostinec

N

Kněževes

Penzion Na růžku

A

Kolešov

Hospoda

N

Kolešovice

Pivnice Show Time

N

Kolešovice

Restaurace Kino

A

Kostelík

Veřejné tábořiště U Nejdeckých

A

Kounov

Hospoda U Oskara

N

Kounov

Hostinec U lípy

N

Krakovec

Restaurace U hradu

A

Kroučová

Hostinec

N

Krty

Hostinec U Krtka

N

Krupá

Motorest Šustna

A

Krupá

Restaurace Na Cikánce

N

Krušovice

Arny Krčma

A

Krušovice

Občerstvení

N

Krušovice

Občerstvení Pekárna Repka

A

Krušovice

Občerstvení u pivovaru

N

Krušovice

Pivnice Na Brance

N

Obec Krušovice

Název

Podávání jídel

Restaurace U lípy

A

Krušovice

Vinárna U Kamenného stolu

A

Křivoklát

Hotel Sýkora

A

Křivoklát

Penzion U Jelena

A

Křivoklát

Penzion V Budech

A

Křivoklát

Restaurace - penzion Nad hradem

A

Křivoklát

Restaurace Pod hradem

A

Křivoklát

Rychlé občerstvení parkoviště

N

Křivoklát


A

Křivoklát

U Magistra Kelleyho

A

Lány

Hospůdka bar

N

Lány

Hotel - restaurant Classic

A

Lány

Křivoklátská restaurace

A

Lány

Restaurace Narpa

A

Lány

Restaurant Fontana

A

Lašovice

Hospoda

N

Lišany

Hostinec Sokolovna

N

Lišany

Hostinec U Bidrmanů

N

57


Lodenice

Hospůdka

N

Lubná

Hostinec

N

Lubná

Pohostinství Kulturní dům

A

Lužná

Cukrárna

N

Lužná

Hostinec U Banků

N

Lužná

Hostinec U Konopásků

N

Lužná

Restaurace U Lípy

A

Městečko

Restaurace U Romana

A

Městečko

Restaurace U Zikmundů

A

Milostín

Hospoda U Barona

N

Milý

Hostinec

N

Mšec

Bufet

N

Mšec

Hostinec

N

Mšec

Restaurace Na Knížecí

A

Mšecké Žehrovice

Hostinec

N

Mšecké Žehrovice

Hostinec U Šafářů

N

Mšecké Žehrovice

Chatový tábor Červená stráň

A

Mutějovice

Hostinec U Lavičků

N

Nesuchyně

Výsadní hostinec

A

Nezabudice

Hospoda U Rozvědčíka

A

Nezabudice

Osvěžovna

N

Nouzov

Hostinec

N

Nové Strašecí

Bistro na Kocourku

N

Nové Strašecí

Herna

N

Nové Strašecí

Hospoda Patro

N

Nové Strašecí

Hostinec Na růžku

N

Nové Strašecí

Hotel Volf

A

Obec

Název

Podávání jídel

Nové Strašecí

Jídelna

A

Nové Strašecí

Kavárna Patro

N

Nové Strašecí

Noční restaurant Alegro

A

Nové Strašecí

Nonstop bar

N

Nové Strašecí

Restaurace Sport

A

Nové Strašecí

Restaurace U Brejchů

A

Nové Strašecí

Restaurace U Slezáků

A

Nové Strašecí

Restaurace Za branou

A

Nové Strašecí

Restaurant Jansa

A

Nové Strašecí

Tipsport herna

N

Nové Strašecí

Výčep práce

N

Nový Dům

Hostinec U Dobroty

A

Oráčov

Hostinec

N

Pavlíkov

Cukrárna

N

Pavlíkov

Hostinec Kulturní dům

N

Petrovice

Pohostinství Na náměstí

N

Podbořánky

Penzion U Příhodů

A

Podbořánky

Rekreační středisko Chvojkovský mlýn

A

58


Pochválov

Hostinec

N

Příčina

Hostinec

N

Přílepy

Hostinec

N

Přílepy

Penzion U Kutílků

A

Pšovlky

Hostinec

N

Pšovlky

Penzion Pšovlky

A

Pšovlky

Sportcentrum Pšovlky

A

Pustověty

Hospoda

N

Pustověty

Hotel Dvůr Míče

A

Račice

Bar Berounka

A

Račice

Hospoda Na Palouku

A

Račice

Občerstvení u tábořiště

A

Rakovník

Bar

N

Rakovník

Bar Sport Club

N

Rakovník

Bar U Aifela

N

Rakovník

Bar U Krtka

A

Rakovník

Cukrárna Barborka

N

Rakovník

Cukrárna Na náměstí

N

Rakovník

Cukrárna Na Sekyře

N

Rakovník

Cukrárna Ottova

N

Rakovník

Cukrárna Šárka

N

Rakovník

Cukrárna U Lutovských

N

Rakovník

Cukrárna Vrchlického nám.

N

Rakovník

Cukrárna, pekárna U Skoupých

N

Rakovník

Divadelní bar

A

Rakovník

Divadelní restaurace

A

Rakovník

Domácí kuchyně Malá

A

Obec

Název

Podávání jídel

Rakovník

Fornetti

N

Rakovník

Fortuna bar

N

Rakovník

Galerie Kavárna Špejchar

N

Rakovník

Galerie Samson Café

N

Rakovník

Gril U Tomáše

N

Rakovník

Gyros bistro

N

Rakovník

Hamiburger

N

Rakovník

Hospoda Na hřišti

N

Rakovník

Hospoda Na Zátce

N

Rakovník

Jídelna Strnadová

A

Rakovník

Kavárna Boston

N

Rakovník

Kavárna U Vysoké brány

N

Rakovník

Kiosek Nemocnice

N

Rakovník

Občerstvení Benešová

N

Rakovník

Občerstvení kučecí gyros

N

Rakovník

Občerstvení Na nádraží

N

Rakovník

Občerstvení Svačinka

N

Rakovník

Občerstvení Tyršovo koupaliště

A

59


Rakovník

Občerstvení U Závory

N

Rakovník

Palačinkárna

A

Rakovník

Penzion Bezděkov

A

Rakovník

Penzion Červený mlýn

A

Rakovník

Pivní bar U Maršála

A

Rakovník

Pivnice Zelený strom

N

Rakovník

Pizza Delivery

A

Rakovník

Pizzeria Texas

A

Rakovník

Pohoda bar Pasáž

N

Rakovník

Restaurace - vinárna U Zlatého hroznu

A

Rakovník

Restaurace a bistro Pamír

A

Rakovník

Restaurace a kavárna Slavia

A

Rakovník

Restaurace Bazén

A

Rakovník

Restaurace Bistro H&D

A

Rakovník

Restaurace Černý orel

A

Rakovník

Restaurace Česká chalupa

A

Rakovník

Restaurace Falco

A

Rakovník

Restaurace Hájenka

A

Rakovník

Restaurace Na nádraží

A

Rakovník

Restaurace Na rychtě

A

Rakovník

Restaurace Na Střelnici

A

Rakovník

Restaurace Panský mlýn

A

Rakovník

Restaurace Pod Václavem

A

Rakovník

Restaurace Radniční sklípek

A

Rakovník

Restaurace U Písy

A

Rakovník

Restaurace U Primase

A

Rakovník

Restaurace Zimní stadion

A

Obec

Název

Podávání jídel

Rakovník

Restaurant U Madly

A

Rakovník

Royal bar

N

Rakovník

Rychlé občerstvení

N

Rakovník

Sport bar

N

Rakovník

Tenis Centrum CAFEX s. r. o.

A

Rakovník

Tip Sport bar

N

Rakovník

Tip Sport bar

N

Rakovník

Vinárna U Zlaté slepice

N

Rakovník

Hotel U Vrátných

A

Rousínov

Hostinec

N

Roztoky

Hospoda U Ťapíka

A

Roztoky

Hotel - restaurace U Dvořáků

A

Roztoky

Hotel Roztoky

A

Roztoky

Občerstvení Šíma - Višňová

A

Roztoky

Občerstvení Višňová I

N

Roztoky

Občerstvení Višňová II

N

Roztoky

Rekreační středisko Ludmila

A

Roztoky

Restaurace Hájek

A

60


Roztoky

Restaurace U Jezzu

A

Roztoky

Restaurace U křížku

A

Roztoky

Restaurace U tří Erbů

A

Roztoky

Vodácké tábořiště Na Aljašce

A

Ruda

Hostinec

N

Rynholec

Vinárna Asanka

N

Řevničov

BIMA restaurant

A

Řevničov

Cukrárna

N

Řevničov

Cukrárna

N

Řevničov

Hostinec Baráčnická rychta

N

Řevničov

Hostinec Na Ráně

N

Řevničov

Hostinec Řevničovské nádraží

N

Řevničov

Kiosek U Marcely

N

Řevničov

Penzion Motorest Farma

A

Senomaty

Cukrárna

N

Senomaty

Hostinec

N

Senomaty

Hostinec U Berana

N

Skryje

Camping Na Slapnici

A

Skryje

Hospoda Vydra

A

Skryje

Občerstvení u kurtů

N

Skryje

Restaurace - hotel Šindler

A

Skřivaň

Pohostinství

N

Slabce

Restaurace Reforma

A

Srbeč

Hostinec Sokolovna

N

Svojetín

Hostinec

N

Svojetín

Hostinec

N

Svojetín

Hostinec

N

Obec

Název

Podávání jídel

Svojetín

Hostinec

N

Sýkořice

Hospoda U Setona

N

Sýkořice

Kiosek tábořiště Míšův ranč

N

Sýkořice

Občerstvení - stánek

N

Sýkořice

Občerstvení Kiosek Jiří Bendl

N

Sýkořice

Penzion Sýkorák

A

Sýkořice

Rekreační středisko Valentův mlýn

A

Sýkořice

Restaurace Hájenka

A

Sýkořice

Restaurace U Sumce

A

Šanov

Hostinec U Ludvíků

N

Šanov

Penzion Na Statku

A

Šípy

Hostinec Apetit

N

Šípy

Rekreační středisko Machův mlýn

A

Šlovice

Rekreační zařízení Nad Starým mlýnem

A

Šlovice

Zotavovna Šlovice

A

Třtice

Hostinec Dřevák

N

Třtice

Občerstvení U Bucku

N

Třtice

Restaurace U Bucku

A

61


Újezd nad Zbečnem

Česká hospoda

N

Václavy

Hostinec

N

Vašírov

Vašírovský dvůr

A

Velká Buková

Hostinec Na Kovárně

N

Velká Chmelištná

Hostinec

N

Všetaty

Hostinec U krbu

N

Zavidov

Hostinec U Marků

N

Zbečno

Hostinec U Blínů

N

Zbečno

Hostinec U Korbela

N

Zbečno

Hostinec U Tatíčků

N

Zbečno

Kiosek Riviera Camp

N

Zbečno

Občerstvení na návsi

N

Zbečno

Restaurace U mostu

A

Zbečno

Restaurace U Šebků

A

Zdeslav

Hospoda u Tygra

N

Zdeslav

Kiosek Veřejné tábořiště

N

Zdeslav

Rekreační středisko Benzina

A

Žďár

Hostinec U Vrbiček

N

Lhota pod Džbánem

Hostinec

N

5. Přírodní prostředí Úroveň a kvalita přírodního prostředí a krajinný ráz zásadním způsobem ovlivňuje atraktivitu regionu jako destinace cestovního ruchu. Přírodní prostředí Rakovnicka na jedné straně reprezentují oblasti a sídla s vysokým koeficientem ekologické stability (jedná se o území obcí a sídel převážně v oblasti Křivoklátska, okrajově Jesenicka a území Džbánu). Obce s nízkým koeficientem ekologické stability vyplňují území severozápadně od Rakovníka, částečně o území Balkánu. Obce regionu s vysokým koeficientem ekologické stability: Branov, Chlum (Pavlíkov), Kalivody, Karlova Ves, Křivoklát, Lány, Lužná, Podbořánky (Jesenice), Pustověty, Račice, Skryje, Zbečno. Obce s nízkým koeficientem ekologické stability: Hořesedly, Hvozd, Janov, Kněževes, Kolešovice, Milostín, Nouzov (Senomaty), Panoší Újezd, Přílepy, Švihov, Svinařov (Slabce), Veclov (Svojetín), Zderaz (Kolešovice). Tato sídla mají extrémně nízký podíl ploch s lesními a travními porosty. Z hlediska ekologické stability lze jednotlivé oblasti Rakovnicka (mikroregiony) hodnotit takto: Balkán - vysoká Čistá – Senomaty - střední Jesenicko - vysoká Kněževesko - nízká Křivokátsko - vysoká Novostrašecko - střední 62


Poddžbánsko

- vysoká

Přírodní atraktivitu regionu lze hodnotit jako vysokou, a to na základě zachovalého původního stavu přírodního prostředí vyjádřeného především významem, rozsahem a počtem chráněných území. Na území Rakovnicka se nachází: - zvláště chráněná území - evropsky významné lokality - přírodní parky - registrované významné krajinné prvky - územní systémy ekologické stability - památné stromy

5.1. Zvláště chráněná území Ze zvláště chráněných území se na Rakovnicku nachází: - Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko - národní přírodní rezervace (4) - přírodní rezervace (19) - přírodní památky (10) 5.1.1. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko Správa Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Zbečno 5 270 24 Zbečno Telefon: 313 554 810 E-mail: [email protected] WEB: http://krivoklat.schkocr.cz

Obecně o chráněné krajinné oblasti Chráněná krajinná oblast je podle zákona o ochraně přírody rozsáhlým územím s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle čtyř zón odstupňované ochrany. CHKO má zpracovaný Plán péče, který reguluje činnost v území. Zónování CHKO není trvalé, průběžně (cca po deseti letech) se může upravovat. Úpravy zonace jsou zpravidla nejvíce podmíněny změnami v přírodě, antropogenními vlivy a lesním hospodářským plánem. Popis a poloha Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko je velkoplošným zvláště chráněným územím. Leží v centrální části České republiky, 50°00´severní ší řky a 13°52´ východní délky. Území CHKO zaujímá velk ou část Křivoklátské vrchoviny a menší úsek Kralovické pahorkatiny na obou březích Berounky mezi městy Zbirohem, Rakovníkem a Berounem v nadmořské výšce 220 - 617 m. Zřízeno výnosem Ministerstva kultury ČSSR č. j. 21.972/78 z 24. 11. 1978. Výměra 62 792 ha. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 m n. m.) a nejníže položeným místem je hladina Berounky v obci Hýskov (217 m n. m.). Osou celého území je tok řeky Berounky, která protéká oblastí od jihozápadu k severovýchodu. V oblasti je 24 rezervací o celkové výměře 1200 ha. Zasahuje na regiony Rakovnicko, Berounsko, Kladensko ve Středočeském kraji a regiony Rokycansko a Plzeň - sever Západočeského kraje. Pro velké přírodovědecké hodnoty, především jako středoevropská banka lesních dřevin, bylo Křivoklátsko prohlášeno Organizací spojených národů již v roce 1977 biosférickou rezervací UNESCO. Správa CHKO Křivoklátsko, která je orgánem státní správy ochrany přírody na území chráněné krajinné oblasti, má své sídlo v obci Zbečno. V obci Křivoklát je v provozu Informační a vzdělávací středisko Budy, Křivoklátsko o. p. s., náměstí Svatopluka Čecha 82. 63


Základní ochranné podmínky: Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno: - zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody - tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody - vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu - povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů - používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti - stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály - pořádat automobilové a motocyklové soutěže - provádět chemický posyp cest - měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno: - umisťovat a povolovat nové stavby - povolovat a měnit využití území měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast - hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady těžit nerosty a humolity. Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno: - hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu - zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice - pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody. Zóny a plány péče v CHKO K bližšímu určení způsobu ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se vymezují zpravidla čtyři, nejméně však tři zóny odstupňované ochrany přírody; první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Zóny vymezuje orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými ústředními orgány státní správy, a obcemi. Podrobnější režim zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí se stanoví při vyhlášení či změně bližších ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí obecně závazným právním předpisem. K usměrňování a ovlivňování lidské činnosti s ohledem na poslání chráněných krajinných oblastí a ke stanovení střednědobých a dlouhodobých úkolů ochrany přírody v těchto oblastech, zejména v péči o rostliny a živočichy orgány ochrany přírody navrhují a schvalují plány péče v chráněných krajinných oblastech (dále jen "plány péče"), a to zpravidla na období deseti až patnácti let. Plány péče vycházejí z ochranných podmínek a z režimu zón ochrany přírody chráněných krajinných oblastí (odstavec 1), jsou výchozím podkladem pro územně plánovací dokumentaci, lesní hospodářské plány, směrný vodohospodářský plán a jiné druhy plánovací dokumentace. Značení území Území CHKO Křivoklátsko je označeno tabulí s velkým státním znakem České republiky s vyznačením kategorie a názvu chráněného území. Tabule, označující území CHKO Křivoklátsko je dále doplněna informací, že se jedná o biosférickou rezervaci UNESCO s uvedením symbolu M&B – Man and the Biosphere (člověk a biosféra).

64


Označení hranic CHKO se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích. Význam V rámci pahorkatin až nižších vrchovin střední Evropy jde o mimořádně zachovalé, převážně lesní území s bohatou květenou i zvířenou a řadou významných geologických a geomorfologických objektů. Souvislé lesy pokrývající zhruba 63 % území zahrnují četné okrsky, které si zachovaly přírodě blízký ráz a poskytují útočiště mnoha rostlinným i živočišným druhům, které v obdobných geografických podmínkách jinde již vymizely nebo jsou vážně ohrožené. Pestrost přírody je zde podmíněna i výrazným uplatněním plně zachovalého říčního a vrcholového fenoménu. Geologie Plošnou převahu mají zvrásněné horniny kralupsko-zbraslavské skupiny barrandienského proterozoika, především břidlice a droby s vložkami silicitů - buližníků a bazických vulkanitů - spilitů. Ty sice zaujímají jen menší plochy, avšak výrazně zpestřují krajinu jako nápadné skalní útvary. Buližníky vynikají z mírného reliéfu břidlic jako rozeklané skály - kamýky s balvanitými sutěmi na úpatí, spility tvoří mocné stěny zvláště v údolí Berounky (Čertova skála, pod Zbečnem). Prvohorního stáří jsou kambrické sopečné horniny - bazičtější andezity a kyselejší ryolity a dacity včetně svých pyroklastik, které budují mohutné pásmo na pravém břehu Berounky v západní části CHKO. Tvoří nejen skalní stěny v údolích (Týřovická skála, Jezírka), ale i četné skalnaté vrcholy. U Skryjí vycházejí i kambrické usazeniny, slepence a břidlice, proslulé bohatstvím zkamenělin mořských živočichů, zejména trilobitů. Podél jv. okraje CHKO se táhne pás hornin ordoviku - břidlic, křemenců a diabasových vulkanitů, na sever zasahují živinami chudé pískovce a slepence karbonu. Berounku lemují štěrkopískové terasy převážně čtvrtohorního věku, na plošinách i v údolích se místy zachovaly závěje a pokryvy spraší. Zvláštností jsou pěnovce usazené prameny z kambrických andezitů (U Eremita, Čertův luh). Reliéf tvoří zvlněná plošina rozčleněná hlubokými údolními zářezy se skalními výchozy odolných hornin. Ty zpestřují v podobě skalnatých vrcholů a kamýků i náhorní pahorkatinu, především na jih od Berounky. Základním půdním typem jsou středně úživné hnědé lesní půdy na těžších i lehčích zvětralinách různých hornin, především břidlic a kambrických vulkanitů. V plochých úsecích a hlubších zvětralinách a hlinitých pokryvech tvoří větší ostrovy půdy ilimerizované, v jižní části i pseudogleje, okrajově též hnědozemě na spraších. Na bazických vulkanitech, zejména na diabasech a spilitech, se vyvinuly úživné hnědé půdy, které na skalnatých srázech přecházejí do živných rankerů a místy až pararendzin. Nevyvinuté kamenité půdy a chudé rankery jsou význačně pro buližníky, křemence a ryolity. Rostlinstvo Přirozenou vegetační formací na celém Křivoklátsku je les, který jen na stanovištích s extrémními mikroklimatickými a půdními rozměry, jako na skalách a okrajových hranách strmých srázů, přechází do otevřených ploch rázu skalních stepí nebo chudších společenstev suchomilných bylin místně označovaných jako pleše. V nižších teplejších polohách mají převahu dubohabrové háje, výše na svěžích stanovištích s hlubšími půdami bučiny často s různým podílem jedle. Na plošinách s pseudoglejovými půdami v jv. části oblasti se na větších plochách uplatňovaly i dubojedliny. Skalnaté svahy, strmé rokle a sutě pod vrcholy pokrývají smíšené porosty s lipami, javory, jasanem i jilmem s bohatým bylinným patrem, v hlubších údolních zářezech často s měsíčnicí. Skalnaté vrcholy kryje 65


pestrá mozaika dřevin s reliktním dubem zimním a borovicí, častý je muk a břek i křovinné pláště pleší na jz. svazích s hlohy, řešetlákem, trnkou, růžemi a někdy i skalníkem. Prudší suché srázy pokrývají zakrslé doubravy. Na strmých kamenitých stráních jsou rozšířené angrešt a rybíz alpský, častý je lýkovec jedovatý, tis zde má nejbohatší výskyt v českých zemích. Největší druhové bohatství dřevin nacházíme na skalnatých vrcholech na jih od Berounky. Z dalších významných druhů podrostu uvádíme zimostrázek, hvozdík křovištní a v údolích zapalici žluťuchovitou. Údolní nivy pokrývají olšové luhy se střemchou, v severní části na Kraclavských lukách se zachovaly i prameništní slatinné olšiny. Otevřené skalní formace se soustředí v údolí Berounky, kde vystupují jednak skalní stepi s kostřavou sivou, tařicí skalní, rozchodníkem bílým a netřeskem výběžkatým, jednak formace pěchavy vápnomilné s lomikamenem vždyživým na chladnějších stěnách bazických hornin. Zmínky dále zasluhují třemdava, česnek tuhý a mochna skalní. Step na hlubší pararendzině s porosty višně křovité, kavyly a dalšími xerotermy se zachovala na ordovických diabasových vulkanitech v rezervaci Stará Ves. Druhotné otevřené formace, louky, meze a pastviny mají často suchomilný ráz, např. louky s mochnou bílou na vyšších stupních nivy Berounky. Vcelku se Křivoklátsko vyznačuje pozoruhodnou směsí formací odpovídajících suprakolinnímu až nižšímu submontánnímu stupni s enklávami stupně kolinního, jejichž plošné rozložení ovlivňuje říční fenomén na Berounce a vrcholový fenomén v jižní části oblasti. To vše podmiňuje vysokou diverzitu vegetace, jaká v srovnatelných krajinách českých zemí nemá obdoby. Fauna Dík příznivému podnebí a zachovalosti lesního krytu se Křivoklátsko vždy vyznačovalo bohatstvím zvěře. Dodnes se udržely vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře, hojné jsou drobné šelmy včetně jezevce a ojediněle i vydry, introdukováni byli mufloni a daněk. Vhodné podmínky zde nachází množství druhů drobných ptáků, ale i výr a čáp černý, ledňáček, dudek, řada dravců a sov. Platí to ještě ve větší míře pro plazy a obojživelníky a ovšem pro bezobratlé. Při Berounce žije naše nejsilnější populace užovky podplamaté, z četných míst je známá užovka hladká. Na teplých stráních a skalách je dosud místy hojná ještěrka zelená, zatímco ve vlhkých údolích uvnitř lesů žije i ještěrka živorodá. Častý je mlok, čolek horský i kuňka žlutobřichá. V teplých údolích severní části se donedávna objevoval jasoň dymnivkový a ploskoroh žlutý, dostatek padlého dřeva poskytuje vhodná stanoviště dřevožravým broukům a dendrofilním plžům. V některých potocích je dodnes hojný rak kamenáč. Zachovala se zde plně rozvinutá společenstva lesních plžů, která přímo navazují na stav v lesním optimu poledové doby, jak dosvědčují fosilní doklady. Dokazuje to výskyt citlivé vřetenatky Bulgarica cana a žije zde i neoendemit povodí Berounky Bulgarica nitidosa. Dnešní stav měkkýší fauny spolu s fosilními doklady svědčí o tom, že Křivoklátsko patří mezi nejzachovalejší lesní celky střední Evropy.

Lesy Vývoj lesů probíhal na Křivoklátsku odlišnou cestou než v běžné české krajině. Již za Přemyslovců se tato končina stala lovištěm českých králů, což se projevilo ve způsobu osídlení. Nešlo zde v podstatě o získávání nové zemědělské půdy na úkor lesa, jak to bylo obvyklé jinde, ale o zakládání sídlišť, která by především napomáhala provozování myslivosti ve všech jejích tehdejších formách a funkcích, které kdysi mnohem hlouběji zasahovaly do hospodářského života než je tomu dnes. Křivoklátské vsi s dvory proto dodnes tvoří enklávy uvnitř rozlehlých lesních celků. Tento stav se v hrubých rysech udržel i později za Valdštejnů a Fürstenberků. Roku 1929 přešly lesy do vlastnictví státu. Dík řidšímu osídlení, odlehlosti a obtížné přístupnosti mnohých úseků byly křivoklátské lesy méně postiženy lesní pastvou, hrabáním steliva i sběrem paliva, což značně narušilo lesní ekosystémy v jiných oblastech. Novodobá lesnická péče se zde rozvíjí od konce 18. století a má zde svou historicky dobře doloženou tradici, takže vývoj porostů spolu s jejich hospodářským využíváním lze sledovat do značných podrobností. I na Křivoklátsku byl stále více vysazován smrk, který má proto v plošinatých úsecích převahu, ač původně byl zastoupen jen slabě. Rozsáhlé jsou i výsadby borovice lesní, z nepůvodních dřevin pak modřínu. I když většinu ploch s někdejšími klimaxovými porosty, tj. hlavně bučinami a doubravami s různým podílem jedle, která silně ustupuje, dnes zaujímají hospodářské lesy s převahou nepůvodních dřevin, přese se všude na Křivoklátsku zachovaly přírodě blízké porosty různého rozsahu. Jde především o lesy na strmých svazích, vrcholech a sutích, na něž místy navazují celé lesní komplexy přirozené skladby na mírnějším reliéfu s hlubšími půdami, takže s dodnes setkáváme s velkoplošnými soubory biocenóz přirozeného rázu, jaké se nám v obdobných podmínkách ve vnitřních Čechách již nikde nezachovaly. 66


Historie osídlení Zvláštním rysem Křivoklátska je poměrně řídké osídlení v pravěku i v historické době, přestože jde o krajinu s příznivými klimatickými a namnoze i půdními poměry. Větší města jako Rakovník, Kladno, Beroun, Zdice nebo Hořovice vznikla vesměs již za hranicemi oblasti. Z pravěkých objektů má největší význam keltské hradiště u Stradonic na Berounce. O pohybu Keltů Křivoklátskem svědčí i proslulý podmokelský poklad zlatých mincí. Největší počet obcí vznikl ve středověku podél Berounky. Křivoklátsko bylo dávnou državou Přemyslovců, kteří zde zakládali knížecí dvory (Zbečno, Nižbor) a opevněná hradiště. Na takovém místě vzniklo ve 13. století i centrum oblasti - hrad Křivoklát, spolu s dalšími hrady a hrádky uprostřed lesů jako jsou Týřov, Jinčov, Jivno a původně i Nižbor. Poněkud mladšího data jsou královské hrady Žebrák a Točník při jižním okraji, k nimž přistupují ještě hrad Zbiroh a hrádek Řebřík, na západní hranici pak známý Krakovec. Uprostřed lesů leží i lovecké zámečky Dřevíč a Leontýn zbudované Fürstenberky. Na Velízi u Kublova byl na místě původního hradiště vybudován klášter. Na Křivoklátě a v jeho okolí se odehrává děj několika románů, především I. dílu Jiráskovy trilogie Mezi proudy. Byl to i oblíbený cíl K. H. Máchy a pobývali zde i zakladatelé Sokola M. Tyrš a J. Fügner. Údolí Berounky mezi Skryjemi a Křivoklátem nověji zvěčnil svým dílem Ota Pavel. Vliv člověka Na Křivoklátsku nikdy nevznikl větší průmysl, i když se zde odedávna rozvíjelo železářství, kdysi spjaté s rozsáhlým pálením dřevěného uhlí v milířích, jejichž stopy lze najít na mnohých místech v lesích a jejichž provoz, trvající až do prvních let po II. světové válce, ovlivnil řadu porostů. Železářský průmysl se soustředil v Novém Jáchymově, na sousední Krušné hoře zanikl poslední důl teprve před několika desetiletími. Menší průmyslové podniky jsou dnes v Nižboru (sklárny, tukový průmysl), Hýskově (stavební prefabrikáty), velmi rušivě působí strojírenský závod Permon v Roztokách u Křivoklátu, stejně jako lom na spilit pod Zbečnem nebo halda jílovcového lomu Hořkovec na severní hranici CHKO. Negativní dopad mají i některé velké chatové zástavby na Berounce a Kačáku. Průmyslové emise ze zmíněných místních zdrojů postihují zřetelně jen blízké okolí, chemizací zemědělství a vůbec znečištěním jsou ohrožené ty vodní toky, které sbírají své vody v obdělaných nebo hustě osídlených okrscích, především Rakovnický potok a ovšem Berounka. Území zasahují i dálkové imise, jak ze severozápadních Čech, tak z blízké aglomerace berounské. Velké ochuzení původní přírody představují rozsáhlejší monokultury smrku, méně borovice a místně i chatové zástavby. Základním cílem péče o chráněnou přírodu Křivoklátska je postupné odstraňování cizích dřevin z maloplošných chráněných území a omezení jejich výsadeb v rámci CHKO. Přirozenou obnovu je třeba v některých úsecích chránit zaplocením proti přemnožené zvěři, což je případ rezervace sv. Alžběta v Lánské oboře. Přímým zásahem je třeba odstraňovat akát a jeho nálety v některých chráněných územích, především v rezervaci na Babě, na Trubínském vrchu nebo Kabečnici - zde i borovici černou. V rezervaci Stará Ves je žádoucí řízená pastva. Rovněž je třeba omezit odvodňování, zvláště v oblasti pramenných potoků Klíčavy. Závěr Přestože Křivoklátsko vyniká bohatstvím přírodních hodnot, síť maloplošných chráněných území se zde budovala teprve nedávno, často až po vyhlášení CHKO. Řada přírodních rezervací má z hlediska ochrany přírody mezinárodní význam (NPR Týřov, Velká Pleš, Vůznice a Kohoutov). Výzkumy v rámci biosférické rezervace, které zde probíhají, přinášejí stále nové poznatky a výsledky, takže tuto síť bylo nutno doplňovat zejména o tak bohaté a zachovalé úseky, jako třeba je soutěska Jezírek na Zbirožském potoce (vyhlášeno v říjnu 1995). Na Křivoklátsku se zachovaly ekosystémy a fenomény, které jsou již jinde podstatně narušeny, takže zkušenosti z Křivoklátska bude možno využít i při renaturaci a stanovení ochranářských cílů v jiných méně zachovalých oblastech. V současné době se uvažuje o povýšení CHKO Křivoklátsko na národní park. 5.1.2. Národní přírodní rezervace Jsou to zvláště chráněná území menší rozlohy, které mají mimořádné přírodní hodnoty. Na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou jsou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Národní přírodní rezervace vyhlašuje příslušný orgán ochrany přírody a stanoví také přitom bližší ochranné podmínky.

67


Využívání národní přírodní rezervace je možné v případě, že se jim uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí. Ochranné podmínky Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno: - hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci - ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy, - povolovat a umisťovat nové stavby - těžit nerosty a humolity - vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánů ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků - povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů - provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody, - zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti - vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu - sbírat či odchytávat rostliny či živočichy - tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody - měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace Právo myslivosti a rybářství v národní přírodní rezervaci Výkon rybářského a mysliveckého práva v národní přírodní rezervaci je možný jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Lesy národní přírodní rezervace Lesy v národní přírodní rezervaci nelze zařazovat do kategorie lesů hospodářských, zásahy proti škůdcům a případům mimořádných okolností a nepředvídaných škod je možné provádět jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody.

Značení K označení území národní přírodní rezervace se používá tabule s velkým státním znakem, pod kterým je uveden druh a název chráněného území. Označení hranic národní přírodní rezervace se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na hranicích chráněného území. Ochranné pásmo Kvůli zabezpečení národní přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí může být pro ni vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém se vymezují činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud ochranné pásmo není vyhlášeno orgánem ochrany přírody, je jím podle zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranice národní přírodní rezervace. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Přehled NPR na území Rakovnicka: Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň Katastrální území: Kozojedy Celková výměra: 24,27 ha 68


Nadmořská výška: 410 – 486 m Datum vyhlášení: 24. 2. 1989 Popis a poloha: Stráň v délce asi 2 km, 1 - 2 km severně od obce Pochvalov, asi 1,5 km jihovýchodně od Smilovic, vpravo od komunikace Hříškov - Hvížďalka - Řevničov. Leží na území Přírodního parku Džbán. GPS WGS 84: N50 14.450 E13 49.380 Význam: Ochrana rostlinných a živočišných společenstev slínovcových stěn a sutí s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin, především pak medvědice lékařské a zimostrázku alpského. Pravděpodobně největší odkryv bělohorských opuk ve středních Čechách, vynikající objekt geomorfologický. Národní přírodní rezervace Týřov Katastrální území: Broumy, Karlova Ves, Skryje Celková výměra: 420,56 ha Nadmořská výška: 246 – 520 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha: Svahy na pravém břehu Berounky severovýchodně od Skryjí směrem ke Kouřimeckému přívozu, údolí Úpořského potoka od ústí až k obci Broumy, údolí dolního toku Prostředního potoka. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N49 58.411 E13 47.474 Význam: Charakteristický členitý úsek křivoklátsko-rokycanského pásma vyvřelin s přirozenými ekosystémy Křivoklátska. Klíčová rezervace regionu mající mezinárodní význam. Národní přírodní rezervace Velká Pleš Katastrální území: Branov Celková výměra: 95,66 ha Nadmořská výška: 244 - 500 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha: Svahy Velké a Malé Pleše (500 a 451 m n. m.) v polesí Kouřimec mezi údolími Berounky a Klucné (luh Havlouš) asi 4 km západně od obce Karlova Ves. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N49 59.107 E13 48.729 Význam Přirozená lesní, lesostepní a stepní společenstva se zachovalou druhovou skladbou dřevin i bylinného podrostu. Otevřená lesostepní společenstva s řadou teplomilných chráněných druhů. Národní přírodní rezervace Vůznice Katastrální území: Běleč, Nižbor, Sýkořice Celková výměra: 231,22 ha Nadmořská výška: 250 – 380 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha: Údolí potoka Vůznice mezi obcemi Nižbor a Běleč. GPS WGS 84: N50 02.484 E13 59.055 Význam: Komplex ekosystémů stupně doubrav a dubových bučin, typický pro středoevropskou pahorkatinu. 5.1.3. Přírodní rezervace Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Ochranné podmínky Na celém území přírodních rezervací je zakázáno:

69


-

-

hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch používat biocidy povolovat a umisťovat nové stavby povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.

Právo myslivosti a rybářství v přírodní rezervaci Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace. Značení Přírodní rezervace se značí tabulí s malým státním znakem České republiky, pod kterým je uveden nápis přírodní rezervace. U přírodních rezervací se hranice vyznačují pruhovým značením na hraničních sloupcích či hraničních stromech. Označení přírodních rezervací se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích. Pruhové značení hranic se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké. Oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na lomové body hranice přírodní rezervace. Obdobným způsobem se značení provádí i na stromech. Ochranné pásmo Kvůli zabezpečení přírodní rezervace před rušivými vlivy z okolí může být pro ni vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém se vymezují činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud ochranné pásmo není vyhlášeno orgánem ochrany přírody, je jím podle zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranice přírodní rezervace. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

Přehled PR na území Rakovnicka Přírodní rezervace Brdatka Katastrální území: Křivoklát Celková výměra: 33,89 ha Nadmořská výška: 232 – 400 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha: Jihovýchodně ukloněné svahy na levém břehu Berounky mezi Křivoklátem a Zbečnem. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N50 02.736 E13 53.112 Význam: Ochrana ekosystému suťových svahových lesů v zářezu Berounky s projevem říčního fenoménu. Na jih orientovaných skalních výchozech výskyty xerotermní flóry. Přírodní rezervace Čertova skála Katastrální území: Hracholusky Celková výměra: 2,34 ha

70


Nadmořská výška: 250 – 350 m Datum vyhlášení: 27. 10. 1949 Popis a poloha: Impozantní skalní stěna zasahující do koryta Berounky mezi Týřovicemi a Nezabudicemi asi 2 km severozápadně od Týřovic. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N49 59.815 E13 47.477 Význam: Ochrana mohutného odkryvu spilitových polštářových láv v českém algonkiu (starohory). Přírodní rezervace Červená louka Katastrální území: Lišany, Olešná, Rakovník Celková výměra: 23 ha Nadmořská výška: 330 - 342 m Datum vyhlášení: 16. 6. 1989 Popis a poloha: Mokřadní a slatinné louky podél pravostranného přítoku Lišanského potoka, východně a především západně od silnice II/229 Rakovník - Lišany, 2 km jjz. od Lišan. GPS WGS 84: N50 07.897 E13 43.737 Význam: Ochrana společenstev slatinišť a podmáčených luk s výskytem vzácných a chráněných mokřadních rostlin, např. vachty trojlisté, všivce bahenního a s charakteristickou zvířenou bezobratlých. Přírodní rezervace Červený kříž Katastrální území: Roztoky Celková výměra: 12,56 ha Nadmořská výška: 410 - 425 m Datum vyhlášení: 19. 1. 1989 Popis a poloha: Lesní společenstvo u křižovatky silnic Roztoky - Nižbor - Nový Jáchymov. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N49 59.593 E13 55.712 Význam: Přirozená společenstva subkontinentálních subxerofilních doubrav s mochnou bílou. Přírodní rezervace Jezírko Katastrální území: Podmokly, Skryje Celková výměra: 59,50 ha Nadmořská výška: 270 - 394 m Datum vyhlášení: 9. 10. 1995 Popis a poloha: Údolí Zbirožského potoka mezi Podmokelským a Slapnickým mlýnem s přilehlými pravobřežními svahy. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N49 56.864 E13 44.950 Význam: Komplex ekosystémů středočeské pahorkatiny v údolí Zbirožského potoka. Zajímavé geomorfologické útvary. Přírodní rezervace Kabečnice Katastrální území: Sýkořice Celková výměra: 25,51 ha Nadmořská výška: 225 – 350 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha Jižně až jihozápadně orientované strmé skalní svahy na levém břehu Berounky 2 km východně od Račic. Leží na území CHKO Křivoklátsko GPS WGS 84: N50 01.309 E13 56.817 Význam: Fragmenty stepních a lesostepních ekosystémů s přirozeným složením společenstev.

71


Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň Katastrální území: Mšecké Žehrovice Celková výměra: 10 ha Nadmořská výška: 415 – 455 m Datum vyhlášení: 16. 6. 1989 Popis a poloha Svažitý pozemek starého ovocného sadu, louky a les (obora) v nivě u potoka kolem rybníků Strašil a Soudný, kde hrází území končí. Leží na území Přírodního parku Džbán. GPS WGS 84: N50 09.946 E13 55.188 Význam: Předmětem ochrany jsou bylinná společenstva, dosti pestrá díky různorodosti půdních a vlhkostních podmínek. Přírodní rezervace Luční potok Katastrální území: Jesenice Celková výměra: 17,92 Nadmořská výška: 435 – 450 m Datum vyhlášení: 2000 Popis a poloha Údolí Lučního potoka a na něj navazující stráně severozápadně od obce Jesenice 0,5 km. Leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 06.283 E13 28.452 Význam: Pestrá mozaika společenstev, počínaje lesními a křovinnými společenstvy, přes mezofilní louky a úhory, konče subtermofilními loukami a křovinami. Dno údolí pokrývají porosty širokolistých nivních bylinných společenstev. V lokalitě se vyskytuje několik zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, a to včetně kriticky ohrožených druhů. Přírodní rezervace Na Babě Katastrální území: Křivoklát Celková výměra: 23,95 ha Nadmořská výška: 235 – 404 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha: K jihu až jihozápadu orientované skalní svahy na levém břehu Berounky ležící jižně od obce Křivoklát. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N50 01.896 E13 52.155 Význam: Přirozená stepní, lesostepní a lesní společenstva s výskytem řady teplomilných chráněných druhů. Přírodní rezervace Nezabudické skály Katastrální území: Velká Buková Celková výměra: 22,94 ha Nadmořská výška: 240 – 408 m Datum vyhlášení: 1. 2. 1989 Popis a poloha: Skalnatý sráz asi 1 km dlouhý na levém břehu Berounky, asi 2 km severně od Nezabudic, na úpatí vede silnice II/201 Roztoky - Skryje. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N50 01.345 E13 50.138 Význam: Lokalita vzácných plazů. Výskyt xerotermních porostů na zasutěných svazích orientovaných na jih až jihozápad. Přírodní rezervace Podhůrka Katastrální území: Nové Strašecí Celková výměra: 6 ha Nadmořská výška: 380 – 410 m

72


Datum vyhlášení: 2000 Popis a poloha: V blízkosti těžebního prostoru žáruvzdorných jílů a lupku Hořkovec 1 km jihovýchodně od města Nové Strašecí pod železniční tratí Praha - Chomutov. Jedná se o zachovaný ekosystém mokřadu v povodí Klíčavského potoka (Strouha) s podmáčenými loukami, bažinným lesem, trsovitými ostřicemi na dně původního rybníka, s vodním společenstvem (bublinatkou obecnou). GPS WGS 84: N50 08.533 E13 53.408 Význam: Ochrana vodních, mokřadních a lučních společenstev rostlin a na ně vázaných živočichů na rašelinném ložisku s výskytem zvláště chráněných druhů. Přírodní rezervace Prameny Klíčavy Katastrální území: Řevničov Celková výměra: 47,84 ha Nadmořská výška: 400 – 420 m Datum vyhlášení: 16. 10. 1995 Popis a poloha Prameniště Klíčavy se nachází asi 0,5 km jižně od železniční stanice Řevničov. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N50 08.728 E13 50.106 Význam: Zachovalé lesní porosty lužních olšin a dále otevřená mokřadní travinobylinná společenstva. Přírodní rezervace Rybníčky u Podbořánek Katastrální území: Podbořánky Celková výměra: 21,93 ha Nadmořská výška: 480 – 490 m Datum vyhlášení: 15. 11. 1990 Popis a poloha Rezervace leží 1,5 km jihozápadně od obce Podbořánky podél Mladotického potoka. GPS WGS 84: N50 02.616 E13 26.453 Význam: Přirozená společenstva rašelinišť (sukcesní stadia), vlhkých luk a lesních společenstev s výskytem ohrožených a vzácných druhů rostlin, například vachty trojlisté, ďáblíku bahenního, plavuníku zploštělého. Přírodní rezervace Stříbrný luh Katastrální území: Újezd nad Zbečnem Celková výměra: 106,59 ha Nadmořská výška: 234 – 470 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha: Severně orientované svahy na pravém břehu Berounky asi 1 km jihovýchodně od obce Roztoky u Křivoklátu. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N50 01.058 E13 52.547 Význam: Přirozené porosty lesních ekosystémů bukových doubrav a dubových bučin se zachovalým bylinným podrostem. Přírodní rezervace Svatá Alžběta Katastrální území: Městečko Celková výměra: 8,07 ha Nadmořská výška: 320 – 400 m Datum vyhlášení: 1. 3. 1949 Popis a poloha: Horní hrana pravého svahu údolí Klíčavy v Lánské oboře asi 2 km severně od Požárů a 6,5 km jihozápadně od Lán. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N50 05.041 E13 53.915 Význam: 73


Přirozené lesní porosty lipodubových bučin a lipových javořin uprostřed Lánské obory na východním svahu. Přírodní rezervace Tankodrom Katastrální území: Rakovník Celková výměra: 31,17 ha Nadmořská výška: 350 – 390 m Datum vyhlášení: 1. 12. 1999 Popis a poloha: Bývalý vojenský prostor navazující na severozápadní okraj zastavěného území města Rakovník. Rozsáhlé území má stepní charakter a je na území Rakovnicka unikátní. Území je cenné zejména pro výskyt teplomilných rostlin a živočichů, má mimořádnou hodnotu díky poměrně velkému rozsahu prakticky nezasažených biocenóz. GPS WGS 84: N50 06.959 E13 41.229 Význam: Ochrana rostlinných a zejména živočišných společenstev. Území je cenné pro výskyt teplomilných druhů hmyzu. Lokalita má i ornitologický význam. Chráněn je jižně exponovaný svah bývalého vojenského cvičiště (tankodromu), západně od města Rakovníka. Původní zemědělské pozemky zde byly po 40 let využívány pro cvičné jízdy kolové a pásové techniky, přičemž docházelo ke zcela specifickým zásahům do konfigurace terénu a do vegetačního krytu. Periody intenzivního využívání vojenského prostoru byly střídány s někdy značně dlouhými obdobími klidu. Zcela paradoxně tak v těsné blízkosti města vzniklo území z hlediska ochrany přírody zcela unikátní. Značně k tomu přispěl fakt, že lokalita nebyla vystavena běžným negativním vlivům, jako je působení pesticidů, hnojiv a také skutečnost, že území bylo zcela uzavřeno pro veřejnost. Přírodní rezervace U Eremita Katastrální území: Branov Celková výměra: 7,8 ha Nadmořská výška: 240 – 330 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha Severní svahy na pravém břehu Berounky mezi Roztokami a Branovem asi 1 km jižně od Roztok. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N50 01.065 E13 51.667 Význam: Suťový svahový les s hojnými porosty tisu a s tufovým prameništěm, typická ukázka původních lesů bohatých na dřeviny.

Přírodní rezervace Vysoký Tok Katastrální území: Branov Celková výměra: 8,8 ha Nadmořská výška: 490 - 546 m Datum vyhlášení: 28. 3. 1984 Popis a poloha: Vrchol a jihovýchodní svahy Vysokého Toku (546 m n. m.) asi 1 km severozápadně od obce Karlova Ves. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N49 59.495 E13 51.149 Význam: Zachovalé geomorfologické fenomény (odnosem) modelovaný vrchol, mrazový srub, skalní rozvaliny) a lesní porosty typické pro tuto oblast Křivoklátska. Přírodní rezervace V bahnách Katastrální území: Třtice Celková výměra: 7,73 ha Nadmořská výška: 420 – 425 m Datum vyhlášení: 1. 10. 1952 74


Popis a poloha: Na horním toku potoka Loděnice mezi rybníky Bucek a Punčocha, 1 km jižně od obce Třtice. Území se velmi mírně svažuje k východu. Leží na území Přírodního parku Džbán. GPS WGS 84: N50 10.459 E13 51.838 Význam: Ve středních Čechách ojedinělé přechodové rašeliniště s bohatou květenou, zastoupena též společenstva slatin. 5.1.4. Přírodní památky Jde o přírodní útvary menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. Takováto území může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku a stanovit přitom také její bližší ochranné podmínky. Značení Přírodní památky se označují tabulí s malým státním znakem České republiky s nápisem přírodní rezervace. Označení hranic přírodní památky se umisťuje na přístupové cesty a jiná vhodná místa na jejích hranicích. Pruhové značení hranic se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké. Oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na lomové body hranice přírodní památky. Obdobným způsobem se značení provádí i na stromech. Ochranné pásmo Kvůli zabezpečení přírodní památky před rušivými vlivy z okolí může být pro ni vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém se vymezují činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Pokud ochranné pásmo není vyhlášeno orgánem ochrany přírody, je jím podle zákona o ochraně přírody a krajiny území do vzdálenosti 50 m od hranice přírodní památky. Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Přírodní památka Krtské skály Katastrální území: Krty Celková výměra: 89,71 ha Nadmořská výška: 467 – 524 m Datum vyhlášení: 2000 Popis a poloha: Krtské skály leží asi 1 km jihozápadně od obce Krty na rozvodí Ostroveckého a Rakovnického potoka. Leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 04.766 E13 26.292 Význam: Ochrana lesního území s četnými zvětralými skalními výchozy, balvanitými sutěmi i roztroušenými balvany a bývalými drobnými lomy. V centru památky se nachází starý, relativně velký zatopený lom s jezírkem. Jezírko v lomu je refugiem vodních rostlin a živočichů. V návaznosti na geologický podklad se zde vytvořila vysoká diverzita rostlinných a živočišných společenstev. Území je z větší části pokryté lesem a zahrnuje vrcholy a svahy z Krtských skal. Přírodní památka Lom Soseň Katastrální území: Soseň Celková výměra: 0,6254 ha Nadmořská výška: 578 - 583 m Datum vyhlášení: 1. 6. 1997 Popis a poloha: Jámový lom se nachází 0,8 km jižně od obce Soseň. Leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 04.935 E13 31.828 Význam: 75


Starý jámový lom s jezírkem s kolísající vodní hladinou a s výskytem obojživelníků a vzácných rostlin. Přírodní památka Malý Uran Katastrální území: Kosobody Celková výměra: 18,51 ha Nadmořská výška: 440 – 510 m Datum vyhlášení: 15. 7. 1996 Popis a poloha: Malý Uran leží 2 km západně od obce Oráčov poblíž silnice II/228 Rakovník - Jesenice po pravé straně Kosobodského potoka v místě bývalé pastviny. Leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 06.008 E13 31.198 Význam: Chráněné skalnaté svahy Kosobodského potoka s výskytem jalovce obecného - Juniperus communis a dalších rostlinných druhů. Přírodní památka Milská stráň Katastrální území: Milý Celková výměra: 10,88 ha Nadmořská výška: 385 – 447 m Datum vyhlášení: 1999 Popis a poloha: Strmý svah s jižní expozicí v těsné blízkosti obce Milý, protáhlého tvaru o šíři 100 - 200 m a délce přibližně 1200 m od okraje zastavěného území obce k východu. Leží na území Přírodního parku Džbán. GPS WGS 84: N50 14.168 E13 52.124 Význam: Teplomilná společenstva rostlin (např. trličník brvitý) a živočichů slínovcových ("bílých") strání. Přírodní památka Na Novém rybníce Katastrální území: Nové Strašecí Celková výměra: 5,3711 ha Nadmořská výška: 412 – 415 m Datum vyhlášení: 15. 11. 1990 Popis a poloha: Rybník a přilehlé louky západně od města Nové Strašecí v údolní nivě potoka Strouha, blízko zastavěného území města v oblouku železniční tratě Praha - Chomutov. GPS WGS 84: N50 09.170 E13 52.644 Význam: Ochrana rybníka s rákosinami a přilehlých vlhkých luk se vzácnými rostlinami. Přírodní památka Ostrovecká olšina Katastrální území: Krty Celková výměra: 1,87 ha Nadmořská výška: 432 – 442 m Datum vyhlášení: 26. 9. 1990 Popis a poloha: Podmáčené louky a olšiny 400 m severně od obce Ostrovec v pozvolna se svažující nivě levého přítoku Ostroveckého potoka směrem k severozápadu. Leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 04.688 E13 25.120 Význam: Zachování zbytku přirozených společenstev podmáčených luk a olšin s výskytem vzácných slatinných druhů rostlin. Přírodní památka Plaviště Katastrální území: Soseň Celková výměra: 3,59 ha Nadmořská výška: 555 – 560 m Datum vyhlášení: 15. 11. 1990 Popis a poloha: 76


Nejvýše položený rybník z kaskády rybníků jihozápadně od obce Soseň a jižně od obce Kosobody. Leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 05.218 E13 31.225 Význam: Rybník a jeho zrašelinělé břehy s výskytem mokřadních společenstev, kde roste řada vzácných a ohrožených druhů. V minulosti zde bývala pastvina. Přírodní památka Prameny Javornice Katastrální území: Drahouš, Soseň Celková výměra: 1,985 ha Nadmořská výška: 565 m Datum vyhlášení: 15. 7. 1996 Popis a poloha: Prameniště potoka Javornice 1,7 km jižně od obce Soseň. Leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 04.552 E13 32.194 Význam: Prameniště potoka Javornice s výskytem ohrožených rostlinných druhů. Jsou zde zastoupena společenstva pramenišť, mokřadů, luční společenstva, společenstva nekosených luk s vysokým zastoupením náletových dřevin. Přírodní památka Přílepská skála Katastrální území: Přílepy Celková výměra: 7,5 ha Nadmořská výška: 396 – 418 m Datum vyhlášení: 2000 Popis a poloha: Skalnatá krajinná dominanta lomu 500 m východně od obce Přílepy. GPS WGS 84: N50 07.368 E13 38.549 Význam: Ochrana skalnaté krajinné dominanty se zbytky historické těžby pískovce, takzvaného přílepáku. V návaznosti na geologický podklad se zde vytvořila vysoká diverzita rostlinných společenstev. Přílepská skála představuje výškovou kótu v Rakovnické kotlině. Vyvýšené stanoviště má několik typů ekosystémů, které osidluje specifická květena a zvířena. Jsou zde skalní stěny, zatopený lůmek, stepní až polostepní porost. Lokalita tvoří významné refugium v krajině, která je tvořena převážně rozsáhlými lány orné půdy a chmelnicemi.

Přírodní památka Valachov Katastrální území: Hracholusky Celková výměra: 2,99 ha Nadmořská výška: 320 – 411 m Datum vyhlášení: 29. 11. 1977 Popis a poloha: Severní příkře ukloněný svah vrchu Valachov (411 m n. m.) v údolí Tyterského potoka asi 2 km od obce Skřivaň. Leží na území CHKO Křivoklátsko. GPS WGS 84: N50 01.217 E13 46.340 Význam: Uměle vylámané prostory s výskytem druhotných minerálů síry. Celostátní význam z mineralogického hlediska. Byl odsud popsán roku 1926 nový minerál slavíkit.

Přehled ZCHÚ Rakovnicko NPR PR PP

77


5. 2. Evropsky významné lokality – NATURA 2000 5.2.1. Ptačí oblast Křivoklátsko Podle tzv. směrnice o ptácích vydané Evropskou komisí v roce 1979 byla navržena Ptačí oblast Křivoklátsko. Má rozlohu 31 932 ha a zaujímá 51 % rozlohy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Ptačí oblast byla vymezena nařízením vlády č. 684/2004 Sb. Rozkládá se na území Středočeského kraje a Plzeňského kraje, v katastrálních územích Běleč, Branov, Bratronice u Kladna, Broumy, Bzová u Hořovic, Čilá, Drahoňův Újezd, Hracholusky nad Berounkou, Hřebečníky, Hudlice, Hýskov, Chyňava, Jablečno, Kalubice, Karlova Ves, Křivoklát, Kublov, Lány, Lhota u Kamenných Žehrovic, Lhotka u Terešova, Líšná u Zbiroha, Lužná u Rakovníka, Městečko u Křivoklátu, Mlečice, Nezabudice, Nižbor, Nový Jáchymov, Ostrovec u Terešova, Otročiněves, Podmokly nad Berounkou, Přísednice, Pustověty, Račice nad Berounkou, Roztoky u Křivoklátu, Ruda u Nového Strašecí, Řevničov, Skryje nad Berounkou, Skřivaň, Stradonice u Nižboru, Sýkořice, Třebnuška, Týřovice nad Berounkou, Újezd nad Zbečnem, Velká Buková, Zbečno a Žloukovice. Přírodní hodnoty ptačí oblasti Křivoklátsko Ptačí oblast Křivoklátsko se nachází ve středních Čechách, asi 40 km jihozápadně od Prahy. Oblast má charakter vrchoviny s nejvyšším vrcholem 616 m n. m. a napříč ji protíná v hlubokém údolí řeka Berounka. Povrch Křivoklátska je velmi členitý, především díky četným skalním výchozům a úzkým a zahloubeným údolím potoků. Na těchto místech se potom zřetelně projevuje teplotní inverze – vrcholy jsou zde suché a teplé, zatímco nižší polohy v uzavřených údolích jsou chladné a vlhké. Území je z velké části pokryto lesy, od bučin, přes dubohabřiny až po teplomilné rozvolněné doubravy na exponovaných stanovištích, kde v extrémních podmínkách mohu přecházet v lesostepi a skalní stepi. Na svazích a v hlubokých údolích jsou to potom zachovalé lesy suťové. Lesy mají přirozený charakter práve na extrémních a obtížně dostupných stanovištích, ve velké části území jsou lesy hospodářsky ovlivněné. Místy se zde vyskytují staré sady, hojnější jsou teplé svahy zarostlé křovinami. V nivách některých potoků zůstaly zachovány zbytky květnatých luk. Druhy, pro které je oblast vyhlášena: Výběr ptačích oblastí se řídí několika kritérii. Ta na Křivoklátsku splňuje 8 druhů ptáků: včelojed lesní, výr velký, kulíšek nejmenší, žluna šedá, strakapoud prostřední, ledňáček říční, lejsek bělokrký a lejsek malý. Dalšími evropsky významnými druhy žijícími v ptačí oblasti Křivoklátsko jsou: čáp černý, luňák červený, moták pochop, chřástal polní, sýc rousný, datel černý, skřivan lesní, pěnice vlašská, ťuhýk obecný. Včelojed lesní – tažný dravec, živící se především kuklami vos, případně drobnými obratlovci. Přesto je z neznalosti zaměňován za káni a nelegálně střílen. Dává přednost krajině, kde jsou v mozaice lesy a otevřené plochy. Výr velký – naše největší sova, hnízdící především na skalách nad údolím řeky Berounky. Jeho prostředí se příliš nezměnilo, ohrožení spočívá hlavně ve vyrušování a záměrném vybírání a ničení hnízd. Kulíšek nejmenší – náš nejmenší druh sovy, jen o něco větší než vrabec. Hnízdí především v horských a podhorských jehličnatých a smíšených lesích, ale také v rozsáhlých lesích nižších poloh. Ke hnízdění často obsazuje dutinu po šplhavcích.

78


Žluna šedá – lesní druh z řádu šplhavců. Vyhledává starší listnaté a smíšené lesy, případně parky a zahrady, kde hnízdí v dutině vytesané do kmene narušeného nebo usychajícího stromu. Potravu žluny šedé i její hojnější příbuzné žluny zelené tvoří především mravenci (včetně larev a kukel), ale také jiné druhy hmyzu. Také žluna je ohrožena ubýváním porostů vhodných pro hnízdění, především náhradou starých rozvolněných listnatých lesů mladými jehličnatými porosty a nedostatkem starých stromů. Strakapoud prostřední – další z druhů starých listnatých a smíšených lesů, který je ohrožen jejich úbytkem. Jako většina šplhavců si na hnízdo hloubí dutinu do narušeného kmene a živí se především hmyzem, žijícím ve dřevě. Ledňáček říční – zástupce řádu srostloprstých, nápadný především svým zářivě modrým zbarvením. Ve vyšších hlinitých březích potoků a řek si vyhrabává hnízdní noru, až 70 cm dlouhou. Ve vodě pak loví svoji potravu – drobné rybky, pulce, korýše a hmyz. Lejsek bělokrký – drobný pěvec, obývající starší listnaté, případně smíšené lesy. Živí se hmyzem, který chytá za letu nebo sbírá na větvích a listech. Svoje hnízdo umisťuje do dutin, často také obsazuje vyvěšované budky. Ohrožení pro lejska představuje, podobně jako pro jiné dutinové druhy, ubývání hnízdních příležitostí, tj. odstraňování starých doupných stromů z porostů. Lejsek bělokrký je tažný, zimuje v tropické Africe. Lejsek malý – drobný pěvec, který osidluje staré bukové lesy, ve kterých si pro hnízdění vybírá dutiny a polodutiny. Potravu – drobné bezobratlé – sbírá v korunách stromů. Na zimu odlétá do jihovýchodní Asie. Opatření, uplatňovaná v ochraně ptáků Z druhů ptáků, pro které je vyhlašována ptačí oblast Křivoklátsko, je 5 druhů bezprostředně spojeno s lesy, především s lesními porosty s přirozenou druhovou a věkovou strukturou. Opatření pro tyto druhy (strakapoud prostřední, žluna šedá, kulíšek nejmenší, lejsek bělokrký, lejsek malý) spočívají tedy v zachování vhodných podmínek v lesích: - při obnově lesů podporovat původní druhy dřevin a využívat přírodě blízké způsoby lesního hospodářství - v lesích dále ponechávat staré stromy s dutinami, které poskytují více hnízdních možností a potravy - prodloužit obnovní dobu porostů – tím je podpořena možnost přirozeného zalesnění - omezovat vysoké stavy spárkaté zvěře, které brání přirozené obnově lesa Opatření pro včelojeda, výra a ledňáčka Včelojed lesní - v období hnízdění neprovádět těžbu dřeva ve vzdálenosti do 200 m od obsazeného hnízda - v porostech ponechávat stromy vhodné pro založení hnízda Výr velký - sledování jednotlivých hnízd a snaha zabránit jejich rušení a ničení Ledňáček říční - ponechávat přirozený charakter vodních toků v lokalitách, kde ledňáček hnízdí - čerstvě obnažené hliněné stěna na březích vod nezpevňovat ani nezavážet 5.2.2. Hrad Křivoklát Katastrální území: Křivoklát Celková výměra: 1,22 ha Popis a poloha: Ostroh Rakovnického potoka s hradem Křivoklátem. Hrad Křivoklát na okraji obce Křivoklát. Ve věži hradu sídlí letní kolonie netopýra velkého - regionálně významná. 5.2.3. Jabůrek Katastrální území: Zbečno Celková výměra: 16,50 ha Popis a poloha: 79


Nevelký hluboký rybník na okraji lesa a zalesněné údolí jeho odtoku. Jedna ze dvou nejvýznamnějších lokalit v republice. 5.2.4. Kalivody Katastrální území: Kalivody Celková výměra: 13,08 ha Popis a poloha: Soustava tří rybníků a okolních mokrých luk na Bakovském potoce. Významná lokalita druhu ve středních Čechách a především v relativně suché oblasti Džbánu. 5.2.5. Lánská obora Katastrální území: Lány Celková výměra: 2999,50 ha Popis a poloha: Zalesněné území v oblasti Lánské pahorkatiny od obce Lány k vodní nádrži Klíčava v severní části CHKO Křivoklátsko, potok Klíčava nad přehradní nádrží a severozápadní cíp vodní nádrže Klíčava. Součástí je i přírodní rezervace Svatá Alžběta. 5.2.6. Milská stráň Katastrální území: Milý Celková výměra: 12,22 ha Popis a poloha: Strmý strukturní svah je tvořen křídovými písčitými slínovci a pískovci, severovýchodně od obce Milý, na konci obce vpravo od silnice na Bor. 5.2.7. Rakovník – za koupalištěm Katastrální území: Rakovník Celková výměra: 10,00 ha Popis a poloha: Vlhké louky na pravém břehu Lišanského potoka severovýchodně podél železniční tratě Rakovník – Lužná, 1 km od Rakovníka. 5.2.8. Roztoky u Křivoklátu Katastrální území: Roztoky Celková výměra: 30,38 ha Popis a poloha: Část stávající přírodní rezervace Na Babě a jejího okolí, levý břeh řeky Berounky asi 1 km jižně od Křivoklátu. 5.2.9. Skočová – pískovna Katastrální území: Karlova Ves Celková výměra: 2,52 ha Popis a poloha: Opuštěná pískovna v lese 1 km jihozápadně od obce Karlova Ves, poblíž takzvané Ševcovy cesty. 5.2.10. Týřov – Oupořský potok Katastrální území: Karlova Ves, Skryje Celková výměra: 1341,22 ha Popis a poloha: Rozsáhlé území vzniklé propojením 2 stávajících národních přírodních rezervací – Velká Pleš a Týřov. Lesní komplex v centrální části CHKO. Pravý břeh středního toku řeky Berounky mezi obcemi Skryje, Broumy a Branov. 5.2.11. Vůznice Katastrální území: Sýkořice Celková výměra: 397,23 ha Popis a poloha: Údolí Vůznice v zalesněné oblasti zahrnující národní přírodní rezervaci Vůznice (231 ha) vlevo od silnice z Bělče do Nižboru až k ústí toku Vůznice do Berounky. 80


5.2.12. Vysoká Libyně Katastrální území: Žďár Celková výměra: 7,11 ha Popis a poloha: Vlhké louky v okolí malého přítoku Mladotického potoka, jihovýchodně od obce Žďár, nalevo od silnice Most – Plzeň.

Přehled území NATURA 2000 (bez zákresu hranic Ptačí oblasti Křivoklátsko)

5.3. Přírodní parky Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle zákona o ochraně přírody a krajiny, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Posláním přírodního parku je zachovat a trvale chránit vymezené části území, pro jejich přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty. Přírodní park představuje specifickou velkoplošnou ochranu krajiny i se sídly. Některé činnosti lze provádět pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. To se týká například umisťování a povolování nových staveb, těžby nerostů a hornin, pořádání rekreačních, sportovních a jiných hromadných akcí, změn současné skladby a rozsahu zemědělských a lesních kultur, kácení dřevin rostoucích mimo les ve volné krajině, zřizování parkovišť tábořišť a kempů, odstavných ploch, zřizování a rušení stezek, pěšin a účelových komunikací, na vodních plochách používání plavidel se spalovacími motory atd. Žádoucí je ochrana vodotečí, vytvoření maximálního množství vodních ploch, zejména rybníků, dále pak mokřadů, rašelinišť, údolních niv, mezí, doprovodné zeleně, remízků, trvalých travních porostů, lokalit s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. Přírodní parky na Rakovnicku jsou označovány informačními tabulemi, které jsou zpravidla umisťovány v sídlech ležících na území přírodního parku. 5.3.1. Přírodní park Džbán Charakteristika oblasti Přírodní park Džbán se nachází na území regionů Rakovnicko, Kladensko a Lounsko. Jedná se o poměrně rozsáhlé přírodovědně a krajinářsky cenné území, ležící mezi průmyslovými oblastmi Severočeské hnědouhelné pánve a kladensko-rakovnické pánve. Od severozápadu je zacloněn zlomovým pásmem Krušných hor. Území Džbánu představuje pahorkatinu, která zejména v okolí Ročova přechází ve vrchovinu. Hranici přírodního parku vymezují Kladno, Nové Strašecí, Řevničov, Hředle, Mutějovice, Kounov, Janov, Svojetín, Děkov, Vrbice, Běsno, Soběchleby Liběšovice, Měcholupy, Dobříčany, Liběšice, Tuchořice, Hřivice, Senkov, Brodec, Smolnice, Hříškov, Panenský Týnec, Bílichov, Pozdeň, Jedomělice, Smečno, Svinařov a Libušín. Džbán tvoří křídová tabulová plošina vyzdvižená tektonickými pohyby nad okolí, která se uklání směrem k severu. Je členěna údolními rýhami na řadu úzkých vrchů (Pravda – 491 m n. m., Špičák – 81


483 m n. m.), plošin (Rovina – 526 m n. m., Džbán – 536 m n. m.) a hřbetů. Na rozčlenění tabule měla vliv eroze. Přechody od údolí do plošin či hřbetů často chybí a vytvářejí se zde prudké útesové zlomy, několik metrů vysoké, vytvořily se i skalní stěny. Hloubka některých údolí dosahuje 100 – 150 m, takže krajina zde má podhorský až horský ráz. Místy vznikly i malé kaňony (u Kladna a Ročova). Jednotlivá údolí mají názvy podle centrálních obcí. Džbán z pohledu od jihu působí jako horské pásmo, ačkoli jeho vrcholy sotva přesahují 600 m n. m. Na východě přechází Džbán v rozsáhlé plošiny Kladenska. Převážná část území leží v nadmořské výšce 300 – 400 m n. m. Nejvyšším bodem je Džbán – 536 m n. m. nad obcemi Hředle a Třeboc. Klima Srážky v celé oblasti jsou celkem vyrovnané, avšak relativně nízké (490 – 510 mm). Srážkové poměry jsou negativně ovlivněny Krušnými horami, které tvoří rozsáhlou zádržovou kulisu proti převládajícímu dešťovému proudění a ochuzují, zejména Žateckou plošinu, asi o 20 % srážek. Nejdeštivějším obdobím s nejvydatnějšími srážkami jsou měsíce červen, červenec a srpen. Teploty jsou zde poměrně vysoké (8,3 – 8,9 °C), takže lze oblast charakteri zovat jako velmi suchou a poměrně teplou. Severnější území náleží k teplé oblasti. Geologie Celá oblast vykazuje jednotnou geologickou stavbu, kdy na podloží červených vrstev svrchního permokarbonu tvořených souvrstvím jílovců a pískovců nápadně červené barvy, místy mírně vápnitých, spočívají víceméně vodorovně uložené horniny svrchní křídy, tj. pískovce, místy s jílovci, slíny a opuky, které tvoří vrcholovou tabuli. Ty vznikly jako usazeniny křídového moře v druhohorách a dosahují mocnosti 30 – 60 m. Původ opuk dokládají lastury a ulity měkkýšů. Opuky se zde zpracovávají na velice zajímavý stavební a obkladový materiál. Architektura zdejších obcí je pozoruhodná opukovými stavbami, které se naprosto odlišují od typických českých chalup, statků a kostelů. Od severozápadu, z Podbořanska a Žatecka, zasahují na Džbán třetihorní vrstvy usazenin – křemenné pískovce, křemence a slepence. V širokých údolích jsou obnaženy permokarbonské sedimenty. Geomorfologické poměry údolí jsou do jisté míry ovlivňovány geologickým složením. Slíny, vystupující místy v podloží opuk, podmiňují vznik sesuvů a poklesů, např. nad Pochvalovem a Smilovicemi. Vlivem sesuvů dochází k odlamování okrajů opukové tabule v příkrých stěnách, které lemují okraje některých plošin. Dalším důležitým prvkem reliéfu Džbánu jsou četné erozní rýhy, strže a rokle.

Vodstvo Lesnatý Džbán je pramennou oblastí uprostřed bezlesého Slánska, Žatecka a Lounska. Mohutný džbánský hřeben (plošina) ve směru Hříškov – Řevničov je přirozenou rozvodnicí Vltavy, Berounky a Ohře. Na východ od této rozvodnice pramení potoky Bakovský, Bilichovský, Pozdeňský a Řisutský. Všechny tyto potoky mají směr svého toku východ nebo severovýchod a odvodňuje je Vltava. Na západ od rozvodnice pramení potoky Smolnický, Klášterský (Ročovský), Hřivický, Hasina a Klučecký. Směr jejich toku je sever nebo severozápad a odvodňuje je řeka Ohře. Na jihu rozvodnice pramení především Loděnice, která napájí systém mšeckých rybníků Bucký, Punčochu, Mlýnský, Pilský, Červený a Lodenický rybník. Odvodňuje je řeka Berounka. Další rybníky byly vybudovány na Pozdeňském potoce (např. Žabach, Poboř, Babinec, Spálený, Dubový a Čekalův rybník). Všechny potoky sledují dna údolí nebo úpatí strání a hřbetů.

Vegetace Velká část džbánských plošin nemá silnější půdní pokryv, jejich pokryv tvoří jen tenká vrstva půdy s dosti velkými úlomky kamenů. Převažují zde hnědé půdy. Na svazích jsou půdy méně degradované a na výchozech slínů se objevují silně vápnité humusokarbonátové červené půdy, na kterých je často pěstován chmel. Zvláštní postavení mají půdy na pěnovcích a mokřadech, kde se tvoří slatiny. Na vyschlém pěnovcovém podkladu se vytváření vysoce vápnité rendziny. V kyselejším prostředí u Třtice vzniklo rozsáhlejší rašeliniště přechodového typu. Z hlediska skladby vegetace spadá Džbán do okrajového pásma oblasti teplomilné květeny (termofytika). Vzhledem k nadmořské výšce a substrátu zde však převažují rostliny se středními nároky na teplotu a vlhkost (mezofyty). V chladných polohách obrácených k severu můžeme najít i horské a podhorské druhy rostlin. Dosti členitý terén Džbánu vytváří ve značné míře mikroklimatické 82


podmínky pro některé vzácné druhy rostlin. Jsou to zvláštnosti spojené s hydrologickým režimem, rozdílnou expozicí stanovišť, svažitostí terénu, relativní výškou, působením větrů, střídáním horninových výchozů a druhem půdy. Svojí polohou je Džbán předurčen k bohatosti a pestrosti přírodních složek. Je doslova křižovatkou migračních cest, kterými sem ve starších čtvrtohorách pronikaly různé druhy teplomilných či naopak severských druhů. Najdeme zde druhy od vysloveně teplomilných až po horské. Mezi nejvýznamnější patří rostliny, které zde zůstaly beze změn od dob ledových (glaciální relikty). Zajímavé jsou i džbánské slatiny, rašeliny a stepní teplomilné lokality bezlesého Džbánu. Stepní a teplomilná květena je typická pro bezlesou oblast Džbánu. Lokality těchto rostlin se často nacházejí na hospodářsky málo významných stráních. Vyskytuje se zde kavyl vláskatý, pipla osmahlá, kozenec rakouský, hlaváč žlutý, černohlávek velkokvětý, zvonek klubkatý, máčka ladní, mydlice lékařská, dobromysl obecná, divizna malokvětá, pupava obecná a hnidák kostrbatý. Ze vzácnějších druhů jsou to strdivka semihradská, zvonek broskvolistý, pelyněk pontický a pravý, sesel fenyklový, modřenec chocholatý, černýš rolní, koniklec luční načernalý bělozářka liliovitá, kavyl Ivanův a chlupatý, sasanka lesní, čičorka pochvatá, silenka ušnice, vratička měsíční, hořeček zahořklý, německý a brvitý, hlaváček jarní, pavinec horský, smil písečný, dub pýřitý, hvězdnice chlumní, plamének přímý kruštík tmavočervený, dřín obecný, pětiprstka žežulník a vstavač nachový. Lesy Lesy pokrývají Džbánsko z 65 – 70 %. V minulosti lesy pokrývaly, až na malé výjimky, celou plochu Džbánu. Přestože osídlení okrajů Džbánu je prehistorické, jeho jádro nebylo nikdy souvisle odlesněno. Dnešní lesy mají většinou pozměněnou druhovou skladbu (smrk, borovice lesní i černá), místy se však zachovaly přirozené smíšené porosty, významné jsou bučiny. Původní porosty se udržely na méně přístupných místech, hlavně na srázech pod okraji jednotlivých plošin a skal. Džbánsko je výrazně lesním územím doubravního stupně. Střídají se zde mozaikovitě ještě kyselé buko-dubové lesy mařinkové, místy i borové doubravy s habrovými doubravami. Někde jsou dokonce dochované pohorské bučiny. Vzácně se dochovaly zbytky teplomilné tolitové doubravy, kamejkové doubravy a dřínové doubravy. Dominantními rostlinami uvedených doubrav jsou dřín, kamejka nachová, tolita lékařská, třemdava bílá a dub šípák. V dubohabrových hájích roste vzácná kýchavice černá, která patří mezi zbytky dochované třetihorní květeny. Ve smíšených lesních a hájových porostech se mísí zbytky bučin, habřin a doubrav, ve kterých je možné nalézt i vzácnější druhy jako jsou: plicník úzkolistý azurový, lilie zlatohlávek, zimostrázek alpinský, lýkovec jedovatý, lecha jarní a černá, medovník meduňkolistý, kručinka německá, jetel alpinský, jetel bledožlutý, podléška jaterník, náprsník žlutý, kruštík širolistý, okrotice bílá a růžová. Na píscích v řídkých borech je značně rozšířen vřes obecný, borůvka a brusinka. Velmi vzácný jalovec obecný (kdysi hojně rozšířený) se zde dochoval jen sporadicky. Geomorfologickou jedinečností džbánských údolí jsou bílé opukové skály, nazývané „bílé stráně“, svítící daleko do kraje. Roste zde unikátní medvědice léčivá a zimostrázek alpinský, glaciální relikty z doby ledové. Medvědici zde doprovází vzácná skalní tráva pěchava vápnomilná a lněnka lnolistá. Na opukových hranách skal rostou dále lněnka alpinská, hvězdnice chlumní, čilimník černající, bělozářka větevnatá, chrpa Triumfettiho, žluťucha menší, oman vrbolistý, růže galská, rmen barvířský, smldník jelení, skalník okrouhlolistý, mochna bílá, srpice barvířská, pcháč šedý a bezlodyžný, ostružiník skalní, kociánek dvoudomý. Vedle teplomilných druhů zde díky značné geomorfologické členitosti území rostou v těsném sousedství druhy podhorské až horské. Relativní převýšení opukových skal a plošin nad dny údolí je značné. V některých údolích můžeme nalézt podhorské smrčiny v podobě zvratu pásem. Smrk je však na Džbánu cizím prvkem, původem horským. Na severních, severozápadních a jihozápadních svazích můžeme nalézt tzv. dealpiny, tj. druhy, které sešly z hor do podhůří, nebo i prealpiny, druhy, které sestoupily z podhůří do nížin. Jsou to: hruštička okrouhlolistá, pěchava vápnomilná a hruštice jednostranná. V bučinách rostou lýkovec jedovatý, vsenka nachová, bukovinec osladičovitý, devětsil bílý, žindava evropská. pryskyřník kosmatý, měsíčnice trvalá, jarmanka větší, knotovka lesní. Ve smrčinách se vyskytují plavuň pučivá, zploštělá a jedlová. Kolem lesních světlin a cest lze nalézt hadí mord nízký, pcháč různolistý, třezalku horskou, kakost lesní, trojzubec poléhavý, smilku tuhou a sítinu hubenou. V údolích roste ostřice horská, oměj různobarvý, korálice trojklanná, sedmikvítek evropský, kosatec sibiřský, žluťucha orlíčkovitá, oměj vlčí mor, upolín evropský, prha arnika, podbělice alpská, udatna lesní, rdest alpský a v olšinách olše šedá, krabilice chlupatá a zlatá, lipnice oddálená, čarovník pařížský, třtina chloupkatá a pestrá. Z kapraďorostů je to kapradiník horomilný, kapradina hrálovitá, kapraď osténkatá, přeslička větevnatá a přeslička největší. 83


Slatiny a rašeliny se na Džbáně nacházejí vzácně, a to především v jižný, východní a jihovýchodní části v údolních nivách. Pravých rašelinných druhů je zde poskrovnu, neboť se vyhýbají vápennému podkladu. Pravé rašeliniště se nachází u Třtice, slatiny jsou vyvinuty v údolí Gotthardském, Smradenském, Žerotínském a v Cikánském dolíku. Původním druhem na zrašeliněných a slatinných půdách je bezkolenec modrý. Na rašeliništi nalezneme břízy, celou řadu vrb (popelavá, pětimužná, ušatá, plazivá) a ostřic (Davallova, dvoudomá, latnatá, dvouřadá, liščí, šedavá, štíhlá, bledavá, zobánkatá, ostrá, žlutá, horská, pestrá, trsnatá). Ze vzácných rostlin je zde vachta trojlistá, bublinatka přehlížená a bledavá, rosnatka okrouhlolistá, tučnice obyčejná, pryskyřník veliký a rdest alpinský. Na okolních blízkých loukách roste zvonečník klasnatý, upolín evropský, tolije bahenní, vstavač kukačka a májový, vemeník dvoulistý, prha arnika a hořeček ladní. Na slatinách roste olše šedá, bříza pýřitá, vrba plazivá, kosatec sibiřský, tolije bahenní, sášina načervenalá a rezavá, šáchor žlutavý, lipnice bahenní, ostřice Davallova, lněnka zobanitá, mečík bahenní, kruštík bahenní a kohádka kalíškatá. Fauna Fauna Džbánu není ještě zcela prozkoumána, lze však předpokládat výskyt řady vzácných druhů, zejména bezobratlých. Dobře známá je především zvěř, kterou se zabývá myslivost. Jsou zde srnec obecný, zajíc polní, prase divoké, jelen lesní, liška obecná, kuna lesní a skalní, tchoř tmavý. Význačným obyvatelem Džbánu je jezevec lesní, který zejména v pásu pískovců pod hranami plošin nachází vhodné podmínky pro stavbu svých nor. Na Džbáně se také rozšířil muflon, původně vysazený u Pnětluk. Z hmyzožravců zde žije ježek západní, z rejsků bělozubka šedá. Netopýři jsou zastoupeni řadou běžnějších druhů. Z hlodavců je to veverka obecná, křeček polní, norník rudý, myšice lesní a křovinná, hraboš polní a vzácný plšík lískový. Z nepůvodních druhů zde žijí králík divoký a ondatra pižmová. Bohatá je avifauna. Na Džbáně bylo pozorováno hnízdění více než 60 druhů ptáků. Z dravců jsou to krahujec obecný, jestřáb lesní, káně lesní, zatímco luňáci, pilich šedý a sokol stěhovavý zatím byli zastiženi pouze při migraci. V zimě lze spatřit káni rousnou. Ze sov jmenujme sýčka obecného, kalouse ušatého, výra velkého, sovu pálenou i puštíka obecného, nelze vyloučit ani hnízdění kulíška nejmenšího. Z kurovitých jsou původními obyvateli koroptev polní a křepelka polní, jejichž stavy však dnes poklesly. Dobré životní podmínky zde však nalezl i nepůvodní bažant obecný. Z holubovitých hnízdí na Džbánu holub hřivnáč, doupňák, hrdlička divoká i zahradní. Dále zde můžeme nalézt kukačku obecnou, žlunu zelenou i šedou, strakapouda velkého, lejska šedého, pěnici černohlavou, hnědokřídlou i pokřovní, budníčka většího i menšího, králíčka obecného, drozda zpěvného, kosa černého, červenku obecnou, rehka zahradního i domácího, pěvušku modrou, střízlíka obecného, ťuhýka obecného, sýkory koňadru, modřinku i úhelníček, mlynaříka dlouhoocasého, vlaštovku obecnou, jiřičku obecnou, zvonka zeleného, stehlíka obecného, čížka lesního, konopku obecnou, strnada rákosního i obecného, pěnkavu obecnou, vrabce domácího i polního, špačka obecného, žluvu hajní, straku obecnou, sojku obecnou, vránu obecnou šedou, krkavce velkého, kachnu divokou a labuť velkou. Dále lze předpokládat hnízdění ostříže lesního, čejky chocholaté, sluky lesní, rorýse obecného, pěnice slavíkové, budníčka lesního, rákosníka zpěvného, drozda brávníka, slavíka obecného, sýkory babky, dlaska tlustozobého, skřivana lesního, konipase horského, hýla obecného a strnada lučního. Jako zimní hosté se objevují káně rousná, čečetka zimní, konopka žlutozobá, jíkavec severní, havran polní a kavka obecná. Někdy lze v létě spatřit čápa černého i bílého, volavku popelavou, kolihu velkou, dudka chocholatého, křivku obecnou a ořešníka kropenatého. Fauna plazů je zastoupena slepýšem křehkým, ještěrkou obecnou, užovkou obojkovou a zmijí obecnou. Lze předpokládat i užovku hladkou. Na rašeliništi u Třtice se vyskytuje i ještěrka živorodá. Z obojživelníků se vzácně vyskytuje mlok skvrnitý, dále čolek obecný a horský. Žáby jsou zastoupené skokanem hnědým, ropuchou obecnou a zelenou, kuňkou ohnivou, skokanem skřehotavým, blatnicí skvrnitou a rosničkou zelenou. Ichtyofauna je poměrně chudá vzhledem k tomu, že Džbán je rozvodnicí s málo vodnatými toky. Stav na mšeckých rybnících ve značné míře ovlivňuje rybniční hospodářství. Členovci, nejbohatší zoologická skupina, zde nebyli soustavně prozkoumáni. Z nálezů cikády chlumní, krasce (Anthaxia nitidula) nebo teplomilných pavouků (stepníka rudého a dalších ) lze očekávat bohaté cenózy teplomilného hmyzu a členovců vůbec. Nachází se zde několik druhů sarančat, čmeláků, mravenců ostrohřbetka křovinná a pěnodějka. Z brouků lze namátkou jmenovat střevlíky, krasce, tesaříky, nosatce, hrobaříka obecného, světlušku menší a další. Z motýlů jsou to např. babočky, okáči, soumračníci, běláskové, dále žluťásek řešetlákový, ohniváček celíkový, ostruháček trnkový, perleťovec malý, martináček bukový a další. Hojné jsou i vřetenušky. Z měkkýšů jsou hojní především plži, např. hlemýžď zahradní, vlhovka, vřetenatka, soudkovka, řasnatka, trojlaločka, zuboústka, plzák, slimáci a další. 84


Krajina Džbán má svérázný krajinný ráz, střídají se zde převážně zalesněné plošiny s pestře členěnými údolími. Červená barva ornice zde svítí mezi zelenými poli, loukami a lesíky. Obraz dále zpestřují vysoké kontury chmelnic a v chráněných zákoutích kvetou rostliny, s nimiž se v běžné krajině setkáváme jen málokde. Dominantním reliéfem je vrcholová tabule Džbánu, která je rozčleněna hlubokými údolími. Některé stráně jsou značně prudké a upozorňují na sebe bílými opukovými stěnami. Území Džbánu je oázou uprostřed bezlesých rovin, které jej obklopují, jen na jihovýchodě s ním sousedí rozlehlá lesní plocha Křivoklátska, která má však značně odlišný ráz. Za účelem zachování krajinného rázu byl Džbán vyhlášen přírodním parkem ve všech třech tehdejších okresech, ve kterých se nacházel (Rakovník, Louny, Kladno). Posláním Přírodního parku Džbán je zachování unikátní krajiny džbánské křídové tabule s významnými estetickými hodnotami, zejména s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristickou flóru a faunu a rozptýlenou mimolesní zeleň. Některé činnosti lze provádět pouze se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. To se týká například umisťování a povolování nových staveb, těžby nerostů a hornin, pořádání rekreačních, sportovních a jiných hromadných akcí, změn současné skladby a rozsahu zemědělských a lesních kultur, kácení dřevin rostoucích mimo les ve volné krajině, zřizování parkovišť tábořišť a kempů, odstavných ploch, zřizování a rušení stezek, pěšin a účelových komunikací, na vodních plochách používání plavidel se spalovacími motory atd. V Přírodním parku Džbán je třeba usměrňovat výstavbu ve volné krajině a výstavbu nových chatových osad. Výstavba chat a zahradních domků do volné krajiny je zcela nežádoucí. Kulturní a sídelní památky, osídlování Kulturní a sídelní památky pocházejí jak z pravěku, tak i z doby historické. Mezi pravěké památky patří dodnes záhadné kamenné řady u Kounova. Jde o 14 řad kamenů (nejdelší měří 450 m), které měly v pravěku pravděpodobně astronomický význam. Řady jsou rovnoběžně sestavené z balvanů křemenců, křemitých pískovců a slepenců ve směru sever – jih. Dva největší kameny byly nazvány Pegas a Gibbon. V blízkosti řad na severním výběžku Roviny se nachází halštacko-laténské hradiště s mohutným dvojitým valem. Pozůstatky laténské (keltské) kultury lze najít i na mnoha dalších místech Džbánu. Nejznámější je sídliště u Mšeckých Žehrovic proslavené nálezem plastiky hlavy z opuky. Na Rakovnicko zřejmě lákalo Kelty surovinové bohatství, především železná ruda a švartna (nadložní vrstva kounovské nebo slánské uhelné sloje). Z té Keltové vyráběli typické černé náramky. Na Dřevíči bylo pravěké sídliště zejména lidí kultury bylanské ze starší doby železné a později i slovanské hradiště. Z doby hradištní (9. – 11. století našeho letopočtu) se nachází slovanské takzvané ostrožní hradiště u Libušína. V prostoru hradiště byly zjištěny nízké zdi z volně ložených opukových kamenů, na některých se našly rytiny zobrazující jezdce na koních. V současné době zde stojí známý kostel sv. Jiří, původně gotický z rozhraní 13. – 14. století. Ve středověku bylo na Džbánu vybudováno několik hradů a větší počet tvrzí. Význam mají dvě hradní zříceniny Pravda a Džbán. Zřícenina hradu Pravda se nachází na zalesněném ostrohu (484 m n. m.) mezi obcemi Pnětluky a Domoušice. Hrad byl vybudován patrně ve 2. pol. 15. století v prostoru prehistorického hradiště. V 16. století byl však opuštěn. Zachována je obvodová hradba, zdivo brány a paláce a pozůstatky dalších objektů, zejména dělových bašt. Na okraji Džbánské plošiny se nachází méně známá, nicméně rozlehlá a lesem zarostlá zřícenina gotického hradu Džbán (nedaleko železniční stanice Mutějovice). Hrad byl vybudován patrně koncem 13. století v sousedství dřívějšího slovanského hradiště. Měl značné rozměry. Na východě stály za příkopem a valem tři okrouhlé věže, při západním opevnění stála nad shlukem budov čtyřboká věž. V 16. století byl však hrad již pustý. V oblasti Džbánu je roztroušeno ještě několik zbytků starých opevněných objektů, které dnes často leží uprostřed souvislých lesů. Příkladem lze uvést Ostrov u Jedomělic, menší opevnění na ostrohu. Největší počet památek je mladšího data. Jde v prvé řadě o objekty církevní jako jsou kostely, kaple a sochy, dále pak o panská sídla tj. zámky a zámečky. Jsou zde zachovány i cenné selské budovy. Stavebně hodnotné nebo pozoruhodné kostely a kaple mají obce Děkov, Hředle, Hřivice, Kounov, Libušín, Milý, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice, Panenský Týnec, Řevničov, Řisuty, Smečno, Srbeč, Třtice, Vrbice, Velká Černoc, Vinařice a Žerotín. Zvláštní zmínku zasluhuje areál bývalého kláštera a kostela v Ročově. Klášter augustiniánů, založený roku 1373, byl poničen při husitských válkách, rozkvětu se dočkal v 18. století, kdy byl přestavěn. Klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v 18. století, ozdoben freskami, obrazy a barokním zařízením. Hodnotné sochy svatých stojí v obcích Lhota pod Džbánem, Mutějovice, Smilovice, Svinařov, Svojetín. V Hradečnu se zachovala zvonička se šindelovou střechou. 85


Jednotlivě se zachovaly i prvky cenné selské a zemědělské architektury, v Kalivodech roubený obytný dům a dům č. 101 v Řevničově. V Hříškově a Smolnicích lze vidět barokní statky z 18. století. Starší, většinou selské stavby zbudované ze džbánské opuky, jsou často neomítnuté a svítí svou nažloutlou bělí. Zvláště chráněná území Na území Přírodního parku Džbán se na území Rakovnicka nachází tato ZCHÚ: - Národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň - Přírodní rezervace Louky v oboře Libeň - Přírodní rezervace V Bahnách - Přírodní památka Milská stráň Významné krajinné prvky na území Přírodního parku Džbán (rakovnická část): - Stráň v lokalitě Ledence - Teplá stráň - Stráň Kalivody - Stráň Mšec - Řevničovská stráň - V Opukách Památné stromy: Bdín – dub letní Děkov – dub letní Kounov – lípa malolistá Kozojedy – dub letní (skupina 3 stromů), lípa malolistá, buk lesní (2 stromy), lípa Velkolistá Kroučová – lípa malolistá Mšec – lípa velkolistá, buk lesní Mšecké Žehrovice – buk lesní (Džbánský), dub letní (skupina 4 stromů) Přerubenice – jasan ztepilý Srbeč – dub letní Třtice – dub letní (skupina 2 stromů)

5.3.2. Přírodní park Jesenicko Charakteristika oblasti Přírodní park Jesenicko se nachází na západě regionu Rakovnicko a zasahuje do lounského a severoplzeňského regionu. Pro svoji klidnou, vyváženou krajinu a přírodní zajímavosti bylo Jesenicko vyhlášeno nejprve v roce 1987 jako klidová oblast, později jako přírodní park (1. 9. 1994). Jesenicko je kus malebné, klidné, harmonické krajiny převážně zalesněné s rybníky a zelenými údolími, bizarními skalními útvary, malebnými zatopenými lůmky, mokřady a historicky pozoruhodnými obcemi. Území má velkou estetickou a krajinářskou hodnotu. Od Rakovníka se Jesenicko jeví jako lem zalesněných pahorků, od karlovarské silnice jsou vidět scenerie romantických vrchů v okolí Petrohradu. Na západě se za polnatou nížinou zvedá lesnatá okrajová hrana Rabštejnské pahorkatiny. Jesenicko je ostrov pozoruhodné krajiny mezi okolní zemědělskou krajinou. V průměru je Jesenicko vyšší než okolní oblasti. Je členitou pahorkatinou, která místy nabývá až plošně vrchovinný ráz. Nejvyšší body přesahují 600 m (Lhotský a Plavečský vrch). Jesenicko tvoří erozí málo rozčleněná kra, kterou na severu a výchově výrazně omezují zlomové svahy, zatímco na jihu a z části na západě je přechod do okolí plynulejší. Malá hloubková eroze se výrazněji projevuje jen v údolí Rakovnického potoka, kde při východním okraji oblasti tvoří výrazný zářez s výškovým rozdílem okolo 100 m. Široká úvalovitá údolí se pohybují v rozmezí 430 - 470 m, nejnižší bod oblasti se nachází u Kryr - 308 m n. m. Dno hluboce zaříznutého údolí Rakovnického potoka u Oráčova klesá na 380 m n. m.

86


Klima Jesenicko leží, jako celá okolní oblast, i přes svou poměrně velkou nadmořskou výšku v srážkovém dešťovém stínu Krušných hor, takže průměrné množství srážek, které zde do roka spadnou, je podstatně nižší než celostátní průměr odpovídající nadmořské výšce. Nejsušší je sever (Kryry 463 mm) poněkud vlhčí je západní a východní okraji oblasti (Oráčov 516 mm). Vlhčí, nicméně však stále srážkově deficitní, je výše položený vnitřek oblasti (Drahouš 569 mm). Stejně situované vysoko položené body např. v Železných horách dosahují 700 mm a více. Podle průměru srážek by bylo možné soudit, že Jesenicko patří mezi velmi suché oblasti Čech. Zde je však nutné brát zřetel na větší nadmořskou výšku, která podmiňuje nižší průměrné teploty a tedy 0 relativně zvyšuje vlhkost. Průměrné roční teploty se pohybují mezi 6 - 7 C. Jde tedy o oblast mírně suchou nebo tzv. polosuchou. Geologie Jesenicko je typickou žulovou oblastí. Geologický podklad tvoří převážně jesenicko-čistecký masiv . Tvoří jej dvě velké oblasti vzájemně oddělené pásmem proterozoických (starohorních ) hornin. Menší severní oblast vytváří oblouk kolem obce Jesenice od obce Oráčov k obci Krty. Je tvořen stejně jako celý úsek žulou tiského typu. Vytváří jej středně zrnitá až hrubozrnná žula, která v okolí Petrohradu tvoří několik strmých vrchů se sklaními útvary. Jde o biotitickou žulu s modrošedým křemenem a živci, které jí dávají v čerstvém stavu modrošedé zbarvení. Vysoký obsah křemene způsobuje její vysokou pevnost. V některých místech jsou patrné oxidy železa, které způsobují narezlé zbarvení žuly na povrchu země. Žula je kadomského stáří. Větší, jižní oblast je tvořena z biotitických až amfibolitickobiotitických granodioritů, které při jihovýchodním okraji lemuje pás žul obdobného typu jako v oblasti severní. Jižní (Čistecký) úsek je tvořen poměrně hlubokým granodioritovým tělesem, které je mladší než žula. Čistecký granodiorit je bělošedá hornina s výraznými zrny biotitu a místy i amfibolu. Oproti tiské žule je chudší na křemen. Zvětráváním získává načervenalé zbarvení. Důvodem změny barvy je červené zbarvení živců hematitem uvolněným z biotitu (tmavé slídy). V čisteckém úseku masivu se vyskytuje i méně časté zbarvení žuly. Tento typ je také bohatší na muskovit (světlou slídu). Z hlediska chemismu jde o horniny kyselé s nižším obsahem živin. Jižní oblast čisteckého granodioritu a severní oblast tiské žuly odděluje od sebe pruh proterozoických (starohorních ) hornin v úseku mezi Žďárem a Oráčovem. Pás je dlouhý cca 12 km a široký 2 km. Tento pruh představuje denudační zbytek starohorního pláště. Tvoří jej především fylity. Na kontaktu se žulou horniny prodělaly velmi intenzivní kontaktní metamorfózu za vzniku kontaktních rohovců, byly vystaveny silným tlakům. Mezi obcí Drahouš a Plávečským vrchem se nacházejí bazické vyvřeliny, spility, které jsou velmi úživné, na rozdíl od živinami chudých fylitů. U Kosobod se nachází velmi tmavá hornina - gabro. Je zde oválný peň o rozměrech 70 x 45 m, tvořený černozeleným stejnoměrně zrnitým biotiticko-amfibolickým gabrem s klinopyroxenem a ilmenitem. Horniny permokarbonu zasahují na Jesenicko především od západu ze Žihelské brázdy dvěma širokými výběžky, z nichž jeden se rozkládá na jih od Žďáru, druhý zasahuje přes Krty a Jesenici až do okolí Chotěšova. Tuto oblast budují horniny spodního červeného souvrství - arkózy, pískovce a jílovce, Permokarbonský podklad se výrazněji uplatňuje zejména v okolí Kryr a Podvineckého potoka. Povrchové větrání vytvořilo v oblasti tiské a jesenické žuly svérázné formy balvanitého rozpadu, včetně tzv. kamenných stád a viklanů až skalních měst s rozsáhlými proudy a kamennými moři. Na několika místech se dříve žula i granodiorit těžily. Bylo zde velké množství drobných lůmků, které jsou dnes krajinářsky a přírodovědně velice atraktivní. Vodstvo Jesenicka Samotnou obcí Jesenice probíhá hranice mezi dvěma rozsáhlými povodími druhého řádu řek Ohře a Vltavy. Do povodí Ohře odvádí vody Luční potok, Krtský potok a v jihozápadní oblasti Podvinecký potok. U všech těchto potoků převládá směr severozápadní. Do řeky Berounky odvádí vody z Jesenicka jednak přítoky řeky Střely a potom potok Rakovnický, který se vlévá do Berounky u Křivoklátu.

87


Rakovnický potok pramení v nadmořské výšce 569 m n.m., v polích mezi Plavečským vrchem a vrchem Přívraty, přibližně 1,5 km jihovýchodně od obce Drahouš. Nejdříve teče západním směrem, ale kolem Kněží hory se prudce stáčí severním obloukem k východu a tento směr si udržuje až k soutoku s Berounkou pod Křivoklátem ve výšce 235 m n. m. Do Rakovnického potoka ústí celá řada potoků (Drahoušský, Kosobodský, Soseňský), na nichž byly v minulosti vybudovány větší či menší rybníky. Největším z nich je Velký rybník v Jesenici, který s rozlohou 45,85 ha, je největším rybníkem okresu Rakovník. Rybník byl založen roku 1507. Nad ním se nachází Kofiler a Krtský rybník, též zvaný Sviták a pod ním Dolní Fikač (12 ha) a Horní Fikač (8,1 ha) Mlýnský rybník. Zdejší rybníkářství doznalo svého vrcholu v době po roce 1648 za Černínů z Chudenic, kteří některé rybníky nově založili, jiné obnovili. Před Oráčovem, kde Rakovnický potok opouští oblast Jesenicka, teče výrazně zahloubeným údolím. Tento potok odvádí několik dalších menších přítoků, na kterých jsou často také vybudovány kaskády menších rybníků (např. u Sosně a Kosobod). Dalším významným tokem Jesenicka je potok Javornice, který rovněž pramení v centru Přírodního parku Jesenicko (na severovýchodním okraji hubertských lesů). Javornice je dlouhá 21,5 km a vlévá se do Berounky mezi Zvíkovcem a Kostelíkem. Zpočátku teče rozsáhlými lesními, komplexy, tvoří zde drobné meandry a rybníky na ní vybudované jsou velmi malebné (Velký a Malý pstruhový rybník, Čočkův rybník). Ve spodní části toku vzniklo několik velkých rybníků zvaných též Zdeslavské (Horní Karlův, Prostřední, Dolní, Kazilka). Zajímavé rybníky jsou rovněž na Podvineckém potoce, z nich největší je Stebenský rybník (15 ha), dále pak Velečínský rybník. Kromě již výše zmíněných rybníků je na Jesenicku ještě celá řada menších rybníčků, které však dosahují jen několika málo hektarů plochy, nicméně často představují cenné lokality vodní a mokřadní flóry a fauny. Z tohoto hlediska jsou mimořádně zajímavé i staré zatopené lůmky. Vzhledem ke složení geologického podkladu a poměrnému suchu jsou v oblasti jen malé, často difuzní prameny, na kterých se místy vytvořily mokřady. Malebné jsou lesní rybníčky Pustý, Štikový a další. Vegetace Na Jesenicku je vegetace řazena k mezofytiku. Jesenicko představuje samostatný fytogeografický podokres nazvaný Jesenická plošina. V současné době jde o území jak zalesněné, tak využívané zemědělsky , při čemž lesy zaujímají členité okrsky na chudých substrátech, především na žulách. Vzhledem k tomu, že chudé podklady mají v oblasti plošnou převahu a že i velké části území jsou ploché nebo jen mírně zvlněné, převládají zde rostliny středních nároků, odpovídající suprakolinnímu až submontánnímu stupni - tedy rostlinstvo jaké je charakteristické pro většinu krajin českých zemí. Původně bylo Jesenicko lesní oblastí, kde se střídaly květnaté bučiny chudšího typu, zaujímající vyšší a vlhčí polohy, s kyselými doubravami. Většina oblasti spadá do buko-dubového, vyšší polohy pak do dubo-bukového stupně. Původně zde měly převahu kyselé bukové doubravy a dubové bučiny, jen v nejnižších a nejteplejších okrscích v severní okrajové části se silněji uplatňovaly formace odpovídající dubo-habřinám. Lesy ovlivnil vývoj osídlení. V severní okrajové části byly již v prehistorických dobách postiženy pastvou a těžbou dřeva, střední a jižní část pokrýval prales až do počátků středověké kolonizace. V území byla na suchých exponovaných stanovištích vždy přítomna borovice, menší byla příměs jedle ve svěžích úsecích s hlubšími půdami. Dnes jsou tyto původní lesní formace z valné části přeměněny na jehličnaté monokultury, v nichž má, vzhledem k nedostatku srážek a výsušným písčitým podkladům, převahu borovice. Na údolních nivách a v zamokřených úpadech představují původní rostlinný kryt především olšiny, popřípadě jaseniny. Od těch údajně pochází i jméno Jesenice. Místy se dodnes zachovaly na větších plochách, jako v údolí Rakovnického potoka, většinou však byly změněny na údolní louky, dnes bohužel mnohde zorněné nebo přeměněné na druhově chudé louky kulturní. Tento ráz vegetace však podstatně zpestřují ostrůvky náročnějších společenstev, která odpovídají dubo-habřinám a bylinným společenstvům s hojnými teplomilnými prvky. Ostrůvky vegetace tohoto typu jsou význačné pro severní část Jesenicka a zejména pak pro jeho okrajovou část hraničící s Podbořanskem. Ostrůvky teplomilných společenstev s řadou náročných druhů nacházíme v okolí Bílence, Černčic, Březnice a zejména pak ve výběžku směrem ke Kryrům, kde xerothermní, t.j. teplo a suchomilná vegetace již hraje významnou roli. Uvedené prvky zasahují však až do okolí Jesenice, 88


kde se soustředí na Lučním potoce, jen 1 km severně od centra obce. Zde se nacházejí zbytky listnatých porostů s dubem zimním, lískou, zimolezem, svídou a hlohy s bohatým podrostem, kde najdeme i takové druhy jako medovník, lechu jarní, lilii zlatohlavou, jaterník, prvosenku jarní, řimbabu chocholičnatou, ptačinec velkokvětý a další druhy - tedy typickou květenu teplých hájů. Ty byly v minulosti v severní části území nepochybně mnohem rozšířenější, v dnešní době však jsou potlačeny jehličnatými monokulturami nebo změněny na pastviny a travní porosty. Pokud tyto pastviny a suché louky leží na úživnějších podkladech, jako je v našem případě permokarbon v jílovitém vývoji, jde rovněž o botanicky pestrá společenstva, především o porosty trávy válečky prapořité s hlaváčem žlutavým i vonným, pcháčem bezlodyžným, jehlicí trnitou a mnoha dalšími druhy. Byl zde zjištěn i hořeček jestřábníkovitý, růže galská i prostřelenec (hořec) křížatý, na přilehlých údolních lukách pak upolín, ocún, hadí kořen a řada dalších druhů. Údolí Lučního potoka je ukázkou, jak vypadala bohatší společenstva v této oblasti. Zbytky a útržky obdobných společenstev, především travnatých strání s válečkou, se zde vyskytují i jinde, často však v druhově chudém vývoji, zejména jde-li o chudý podklad. Na Jesenicku se místy zachovaly i druhy podhorské jako je udatna, kuklík potoční nebo rulík. V suchých lesích, dnes již převážně borových, se vyskytuji i zimostrázek nízký, charakteristická rostlina západní poloviny Čech. Jinak je podrost jehličnatých lesů většinou chudý a pozůstává z druhů vázaných na kyselé podklady, jako je borůvka, brusinka a vřes, při světlých lesních průsecích pak druhy kyselých doubrav jako smolnička, pavinec nebo zvonek okrouhlolistý. Příkladem oligotrofní formace na žulových skalnatinách jsou borové porosty na Krtských skalách se zimostrázkem v podrostu. Zimostrázek nízký je charakteristickou rostlinou suchých lesů. Důležitou roli mají na Jesenicku velké louky, které místy přecházejí do společenstev rašelinných luk a výjimečně rašelinišť. Na Jesenicku se vyskytuje celá řada menších rybničních a mokřadních stanovišť, kde se dosud rostou některé vzácné a ohrožené druhy (bledule jarní, jazyk hadí, upolín evropský, prstnatec májový, škarda bahenní, rašeliník, suchopýr úzkolistý, violka bahenní, zábělník, vachta trojlistá, vemeník dvoulistý, plavuň zploštělá, ďáblík bahenní, klikva žoravina, plavuník zploštělý, sedmikvítek evropský. Příkladem úživnějšího stanoviště jsou zamokřené louky a olšiny v údolí severně od obce Ostrovec, kde rostou bledule, jazyk hadí, upolín, prstnatec májový a škarda bahenní. Kyselý charakter mají mokřady na lokalitě Plaviště u Sosně, kde jsou porosty rašeliníků, suchopýru úzkolistého, violky bahenní, zábělníku, vachty, z orchidejí zde roste prstnatec májový a vemeník dvoulistý. Jiná významná lokalita jsou lesní rybníčky u Podbořánek, kde leží rašeliniště v počátečním stádiu vývoje a z významných rostlin se zde vyskytuje ďáblík, vachta a plavuň zploštělá. Některé mezofilní druhy zde dosahují mezního výskytu směrem do nitra České kotliny. K mezním horským a subatlantským prvkům patří kakost lesní, černýš lesní, prha chlumní, zábělník bahenní dětel kaštanový a krabilice zlatá, zasahují sem i boreokontinentální sedmikvítek evropský. Vyskytuje se zde i vzácný ďáblík bahenní, klikva žoravina, suchopýr a vstavače. Zmínku dále zasluhuje i plevelná flóra, která zejména v severní okrajové části zahrnuje i některé teplomilné a dnes rovněž mizející prvky jako je pipla osmahlá. Doplňkem je třeba zmínit zámecký park v Petrohradě, kde kromě řady pěkných exemplářů našich domácích dřevin najdeme i řadu exotů jako jsou vejmutovka, douglaska, smrk pichlavý, dále zeravy, cyprišky a u vlastního zámku i mohutné tisy. Do více méně přírodních porostů jsou zde přimíseny i tsugy, javor tatarský a jiné cizí dřeviny. Fauna Zvířena Jesenicka není zdaleka tak prozkoumána jako květena. Nejvíc údajů je o lovné zvěři a tak zvané škodné. Jde o běžné druhy české kulturní krajiny jako je srnec, zajíc, kuny, prase divoké, králík a jezevec. U Svatého Huberta byl vysazen jelen sika. Žije zde ježek západní, myšice malooká. Na jesenických rybnících se vyskytuje řada vzácných druhů ptáků, jak hnízdících, tak i zimujících (volavka popelavá, moták pochop, čáp bílý, bekasina otavní). Na Krtských skalách hnízdí výr velký a v hlubokých lesích velmi vzácný čáp černý. (Dva ze tří sledovaných čápů v rámci akce Africká odyssea byli právě z Jesenicka). Rozšířený je krkavec, vyskytuje se i moudivláček lužní, z plazů se zde vyskytuje především ještěrka obecná, slepýš křehký, užovka obojková.

89


Významní jsou především obojživelníci s výskytem rosničky zelené ( prokázán v prostoru Jesenice), blatnice obecné (Krty), kuňky žlutobřiché a ohnivé, skokanů skřehotavého, krátkonohého, zeleného i hnědého. V zatopených malebných lůmcích se vyskytují čolci horský a velký (Krty). Z bezobratlých je významný lužní plž dvojzubka, který dokládá úzký vztah této oblasti ke Křivoklátsku i Poohří. Na teplých stráních žijí význačné druhy hmyzu. Krajina Jesenicko je krajinným celkem, na jehož zformování se výrazně uplatnila lidská činnost. Poměrně citlivě však brala ohled na přírodní poměry. Jde o krajinu harmonickou, která si dodnes uchovala své estetické hodnoty. Hodnota Jesenicka spočívá i v tom, že v bezprostředním sousedství leží oblasti intenzivně obhospodařované, kde z původní přírody zbylo jen mále. Jesenicko je rekreačním zázemím obyvatel ze zdevastovaných oblastní Severních Čech. Ani v budoucnu zde nelze očekávat nadměrné zvýšení průmyslových aktivit, které by vedly k degradaci prostředí. Jesenicko se liší od srovnatelných oblastí v jiných částech Čech, například od pahorkatin mezi dolní Sázavou a Polabím, kde vystupují podobné horniny. Je to dáno srážkovým deficitem, takže jde o ukázku polosuché oblasti na rozraní suprakolinního a submontánního stupně. Tato specifika Jesenicka a malá narušenost krajiny jej předurčují k zařazení mezi přírodní parky. Přírodní park Jesenicko byl vyhlášen pro přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty území, s ohledem na geomorfologii území, lesní porosty, charakteristikou flóru a faunu, rozptýlenou mimolesní zeleň, významné krajinné prvky, územní systém ekologické stability, louky, mokřady a chráněná území. Jesenicko představuje ukázku poměrně suché západoevropské krajiny, která se v mnohém liší od parovinných oblastí v obdobné nadmořské výšce v jižní polovině Čech. Okrajové části Jesenicka byly ovlivněny od hlubokého pravěku lidským osídlením (zejména sever). Flora je významně ovlivněna geologickým podkladem. Jesenicko bylo donedávna poměrně málo známé, proto i chráněná území se zde vyhlašují až nyní. Co se týká turistického tlaku na tuto krajinářsky velmi hodnotnou oblast, je soustředěn především do samého okolí obce Jesenice, zejména do okolí Velkého rybníka. Chaty zde mají lidé žijící nejen v Rakovníku, ale především ze severních Čech, protože přes Jesenici vede významná silnice Plzeň Most. Od vyhlášení klidové oblasti a později přírodního parku je však rekreace značně regulována. Kromě malého okolí vlastní Jesenice je tato oblast turisticky nezatížená a nezdevastovaná. Pohyb ve volné krajině zde usměrňuje především 15 km dlouhá naučná stezka. Přírodní park umožňuje únosné turistické využití a rekreaci a únosnou urbanizaci pro stabilizaci života a hospodaření v obcích. Vhodný druh rekreace pro „park“ je agroturistika, menší penziony, hotýlky v obcích a „chalupaření“. Nežádoucí je zejména výstavba nových chat a výstavba rekreačních objektů včetně motorestů, ale i stožárů ve volné krajině. V parku je žádoucí směrovat výstavbu nových objektů k zastavěným částem území s cílem zachovat co největší prostor nezastavěného území ve volné krajině. Zcela nežádoucí je těžba nerostů a hornin, s výjimkou stávajícího lomu Oráčov a lokality Liščího vrchu. Řada činností je vázána na souhlas orgánu ochrany přírody. Žádoucí je ochrana vodotečí, vytvoření maximálního množství vodních ploch, zejména rybníků, dále pak mokřadů, rašelinišť, údolních niv, mezí, doprovodné zeleně, remízků, trvalých travních porostů, lokalit s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. Kulturní a sídelní památky Osídlování Jesenicka V pravěku nebylo Jesenicko osídleno, bylo pokryto neproniknutelným pralesem. Památky pravěkého osídlení byly nalezeny pouze v severní oblasti Jesenicka, která navazovala na lesostepní oblast zabíhající sem z Poohří. Stopy po pravěkém člověku se objevily v Černčicích, Petrohradě, Bílenci, Chotěšově a na Vlčím vrchu u Chotěšova.

90


Tato část byla způsobilejší pro provozování zemědělských prací, protože vedle menších lesů zde byly i louky a roviny pro obdělávání polí. V mladší době kamenné (3 000 - 2 000 př. n. l.) se zde usadil první zemědělský lid. V pozdní době kamenné (2 000 - 1 700 př. n.l.) byla na Vlčím vrchu kultura zvoncových pohárů, dokumentovaná keramickými nálezy, mazanicí, pazourkovými hroty šípů, parohovými a kostěnými nástroji. V době bronzové se zde uplatnily kultury: unětická (bronzové předměty z Bílence), mohylová a knovízská (žárové hroby v Černčicích). Mohylový lid zanechal na Vlčím vrchu jednu a na jeho úpatí (blízko Rudolfovy myslivny) deset mohyl v nichž byly nalezeny bronzové dýky a dláta, jantarové perly apod. Doba železná (800 - 1 200 př.n.l.) je zastoupena především nálezy halštatské (tři nádoby a bronzový prsten), bylanské (žárový hrob, urna, skleněná perla a bronzový prsten) a laténské (žárový hrob a bronzový náramek) kultury v Petrohradě. Z doby stěhování národů nejsou na Jesenicku žádné nálezy, Před příchodem Slovanů bylo Jesenicko liduprázdné až na nepatrné zbytky původního obyvatelstva. V první vlně stěhování národů (5. a 6. století) se slovanské kmeny na Jesenicko nedostaly. Začaly je osidlovat až v 8. - 9. století a postupně pronikaly do jesenického pralesa. Na Jesenicko postupovaly dva kmeny: ze severu Lučané a z jihovýchodu Čechové. Lučané dospěli ke hranici pralesa přibližně na trasu nynější karlovarské silnice (Bílenec). Čechové postupovali od řeky Berounky proti toku jejích přítoků. Někteří postupovali proti toku Rakovnického potoka, jiní postupovali po Javornici (ti založili na Jesenicku nejstarší obce Otěvěky a Tlestky). Hranice jesenického pralesa se stala kmenovou hranicí mezi Čechy a Lučany. Počátek české kolonizace spadá do 10. - 13. století, kdy byla pravděpodobně založena i obec Jesenice. Jesenický prales souvisel s lesy křivoklátskými a zbirožskými. Vlastnil jej pražský kníže, který zde spolu se členy družiny zakládal vsi v 9. a 10. století. Po roce 1035 Břetislav I. v povodí Javornice usazoval Hedčany, polské zajatce z města Giecze. Soustavné kolonizování oblasti končilo koncem 13. století. Místopis z té doby zůstal vcelku až do dneška nezměněn. Některé vsi však zanikly nadobro (např Bor, Hluboký). Jiné pusté vsi byly obnoveny jako panské dvory (Plaveč, Šmikousy, Keblany). U zaniklé vsi Hluboký byl vystavěn dvůr Zelený Důl. V Novém věku byly založeny osady Nová Ves a Heřmanov. Kromě těchto posledních mís byly všechny obce na Jesenicku založeny Čechy. Poněmčení oblasti Český jazyk se na Jesenicku ozýval do poloviny 17. století, kdy třicetiletá válka a protireformace způsobily úbytek obyvatelstva a na Jesenicko se nahrnuli Němci z pohraničního horského území. Obce, kdysi české, postupně propadávaly poněmčení. České menšiny v obcích byly vystavovány odnárodňování. Kromě bojů o školy zde byl sváděn zápas i o hospodářskou a politickou moc. Německý útlak trval asi tři století. Historie a památky vybraných sídel na území přírodního parku Drahouš V Drahouši na návsi stojí kaple sv. Jana Nepomuckého. Jesenice Jesenice byla původně vladycký statek, při kterém byla založena obec. Jesenicí procházely dvě důležité obchodní cesty. Bavorská z Plzně na Žatecko a Chebská z Prahy do Chebu. Následkem toho se zde soustřeďoval obchod a řemesla a z Jesenice se stala trhová ves. Roku 1409 byla obec povýšena na městečko. V době husitské stále Jesenice na straně husitů a proto byla dvakrát vypálena Plzeňskými, kteří stáli na straně Zikmunda. Největšího rozmachu dosáhla obec na přelomu 19. a 20. století. Z Jesenice byl utvořen soudní okres pod který spadal 43 obcí (Žihle, Děkov, Pšovlky, Vysoká Libyně atd.). Byla zde i pozemková kniha a berní úřad. Dalším dokladem rozkvětu Jesenice je i zavedení železnice v roce 1897. Dalším dokladem rozkvětu Jesenice je i zavedení železnice v roce 1897. V celém tomto období žilo v Jesenici 95 % Němců. V roce 1921 zde však byla zřízena česká 91


škola a tak došlo po třech stoletích opět k obnovení českého školství v Jesenici. Za druhé světové války ležela hranice mezi Německem a tzv. protektorátem na poloviční cestě z Jesenice do Rakovníka u obce Pšovlky. V březnu 1946 bylo započato s odsunem 880 Němců a tak bylo Jesenicko před staletími slovanské a později poněmčené znovu obydleno českým lidem. Přesný rok založení chrámu sv. Petra a Pavla není znám. Základní zdivo a půdorys je uznáván jako stavba v románském slohu. Dá se předpokládat, že byl zbudován v 11. století. Původní jednoloďová románská stavba byla po požáru roku 1684 přestavěna poprvé a roku 1725 podruhé v barokním slohu na nynější křížovou podobu. Z téže doby pochází i pět barokních soch světců kolem kostela: sv. Jana Evangelista, Panna Marie, sv. Josef a dvě sochy apoštolů z téže doby. Nedaleko je fara z roku 1760. V hradební zdi okolo kostela jsou patrné střílny z dob, kdy se sem uchylovalo obyvatelstvo ve chvílích válečného ohrožení. Kostel odedávna nahrazoval tvrz. V parčíku je umístěn žulový monolit sousoší Nejsvětější Trojice. Lovecký zámeček Sv. Hubert s vyhlídkovým altánem Plaveč Uprostřed hubertských lesů se nachází stará dřevařský a myslivecká osada s loveckým zámečkem. Osada je nazvána podle kapličky sv. Hubert (sv. Hubert je patronem myslivců). Památkově chráněný barokní lovecký zámeček Svatý Hubert se nachází uprostřed rozsáhlých hubertských lesů. Zámeček byl vystavěn Černíny na počátku 18. století a sloužil jako místo odpočinku při lovech pořádaných petrohradskou vrchností. Zámeček je zajímavou polygonální stavbou, jíž jsou přizpůsoben i přilehlé přístupové cesty a hospodářské budovy. Na věžičce zámečku je umístěn plechový jelen, se kterým je možné otáčet na všechny světové strany. Jím bylo dáváno lovcům při lovech znamení, kam zvěř utíká. Mezi zámkem Petrohradem a zámečkem Sv. Hubert se nachází stará cesta, která vychází z hvězdicovité barokní kompozice lesní krajiny kolem lesního zámečku. Cesta je částečně lemována alejí vzrostlých jírovců, které byly u Plavče vyhlášeny za památné stromy. Vyhlídkový pavilonek Plaveč se nachází u této cesty zhrub na poloviční vzdálenosti mezi Sv. Hubertem a Jesenicí. Je odtud nádherný pohled na Jesenicko, Doupovské a Krušné hory. Nachází se v nadmořské výšce 580 m n. m. Barokní pavilon má neobvyklý šestiboký půdorys. Jedná se o menší dvoupodlažní budovu s mansardovou střechou. Vzhledově je podobný zámečku Sv. Hubert, je však menší. Dvůr Plaveč Stojí na místě vsi zaniklé v husitských válkách. Ve 14. století zde byla tvrz a poplužní dvůr. Dvůr Plaveč byl sídlem rytířů povinných panskou službou hradu Křivoklátu, později však patřil k Petrohradu. Plaveč byla spálena r. 1424 při potyčkách Žižkova vojska s plzeňskými pány z Kůzové, kdy v okolí lehlo mnoho vsí popelem. Po létech zde byl obnoven panský dvůr.

Hůrky a Klečetné Hůrky a Klečetné jsou staré hornické osady, kde se v 16. a 17. století těžily kovy. O dolování v Klečetenských horách jsou mnohé historické zprávy. V lesích u Sosně, Hůrek a nad Klečetnou jsou dodnes patrné haldy, jámy a zasypané štoly, o kterých lidé vyprávěli, že v nich sídlí skřítkové, permoníci. Cestě z Klečetné na Hůrky se říkalo zlatá, tradice vypráví o zdejším rýžování zlata. Krty Obec Krty leží západně od Jesenice na bývalé karlovarské silnici. Ves byla založena při slovanském osídlování stejně jako Jesenice. Půdorys obce je slovanská okrouhlice a jméno je také slovanské. Staroslovanské krt je dnešní krtek. Stařešina rodu se jmenoval Krt, jeho lidé byli zváni Krti a ves Krty. Ve 14. a 15. století ves patřila k Petrohradu. V 17. století byly Krty prodány Němci Adamovi ze Štampachu a ves se začíná poněmčovat. V roce 1930 bylo v Krtech 376 obyvatel z toho 353 Němců. Kostel sv. Vojtěcha na návsi je typ barokní kultovní provinční stavby. Byl postaven roku 1682 a přestavěn v roce 1737. Není původní. Původní kostel pocházel z roku 1292, ten však shořel. Sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa při vchodu do kostela pocházejí z 18. století. Jsou pěkným příkladem plastické výzdoby stavby. V Krtských lomech se těžila odedávna žula. Zmínky o těžbě jsou již ze 17. století. Koncem 19. století byl lom obnoven a rozšířen. Zlaté časy nastaly kameníkům po roce 1897, kdy zde byla dána do provozu železniční trať. To umožnilo expedici žuly i do vzdálenějších míst. Dnes jsou bývalé lomy na Krtských skalách mimořádnou přírodovědnou a ochranářskou lokalitou.

92


Oráčov Nad vsí v Klečetských horách stával na zámeckém vrchu na ostrožně nad potokem Leštinou hrádek vladyků z Oráčova, po kterém zůstaly jen nepatrné zbytky a příkopy, Kdysi zde našli na ostrohu hrací kostku a zlatý prsten. V roce 1295 zde sídlil Odolen z Oráčova. Jeho potomci však odtud brzy odešli. Od roku 1375 patřila polovička Oráčova Janovicům na Petrohradě a od roku 1414 i druhá polovina. Vrchnost sídlila na Petršpurku a hrádek v Oráčově zpustl. Z roku 1483 pochází zmínka o již pustém hradě. V Oráčově se nachází kostel sv. Jakuba Většího. Kostel byl původně gotický (pocházel ze 14. století), později však byl barokně přestavěn (na počátku 17. století). Před kostelem jsou umístěny litinové plastiky se sv. Janem z roku 1856. Boží muka jsou hezkou ukázkou lidové tvorby z roku 1824. Podbořánky V obci Podbořánky se nachází barokní kostel sv. Jakuba Většího z roku 1781 a fara z roku 1788. Původní kostel zde stál již ve 14. století. Podbořánky patřily do roku 1448 klášteru plaskému. Na návsi jsou umístěny sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého. Zvláště chráněná území Na území Přírodního parku Jesenicko se v části na Rakovnicku nachází tato ZCHÚ: - Přírodní rezervace Rybníčky u Podbořánek - Přírodní památka Lom Soseň - Přírodní památka Malý Uran - Přírodní památka Ostrovecká olšina - Přírodní památka Plaviště - Přírodní památka Prameny Javornice - Přírodní rezervace Luční potok - Přírodní památka Krtské skály Významné krajinné prvky na území Přírodního parku Jesenicko (rakovnická část): - Lom Bedlno - Lom Drahouš - Lom Kosobody - Viklan u Jesenice - Na stráni - Louky podél Ostroveckého potoka - Lhotský lůmek - Zelený důl - Boží kámen - Louky u Žďáru - Louky u nádrže Blatno Památné stromy: Drahouš – javor klen, dub letní, buk lesní (3 solitery, 2 skupiny po 2 stromech) Jesenice – dub letní (skupiny 24, 16, a 10 stromů), jírovec maďal (stromořadí), lípa malolistá (skupina 2 stromů, 1 soliter), hlošina úzkolistá Klečetné – lípa malolistá (2 solitery) Krty – lípa malolistá Oráčov – lípa malolistá (1 soliter, skupina 3 stromů), dub letní (skupina 2 stromů), lípa velkolistá, douglaska tisolistá (skupina 6 stromů) Smrk – dub letní Soseň – javor klen Zdeslav – lípa malolistá (3 solitery)

5.4. Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky jsou ekologicky, geomorfologicky, esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení ekologické rovnováhy.

93


Významné krajinné prvky ze zákona č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi i jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Zejména se jedná o mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozením a ničením. Seznam VKP na území Rakovnicka: Lom Bedlno Katastrální území: Chotěšov Celková výměra: 6,7436 ha Datum registrace: 30. 11. 1994 Důvod registrace: Významné refugium teplomilných rostlinných druhů a chráněných druhů obojživelníků a plazů. Výskyt podobného biotopu je v okolí Jesenice ojedinělý. Krajinotvorný význam. Poloha: Bedlnský lom se nachází cca 1 km jihozápadně od obce Bedlno, jižně od silnice vedoucí z Jesenice do Bedlna. VKP je součástí přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 07.050 E13 29.698 Hokovská stráň Katastrální území: Hokov Celková výměra: 3,098 ha Datum registrace: 5. 12. 1994 Důvod registrace: Málo narušená lokalita tvoří lokálně významné útočiště hmyzu a stanoviště teplomilných rostlinných společenstev v okolní intenzivně obhospodařované krajině. Význam má i krajinotvorný. Poloha: Jižně exponovaná, mírně až slabě svažitá stráň severně od Hokova. GPS WGS 84: N50 09.469 E13 33.975 Bahna u Přílep Katastrální území: Přílepy Celková výměra: 2,6287 ha Datum registrace: 13. 12. 1994 Důvod registrace: Mokřadní lokalita je součástí lokálního územního systému ekologické stability, je cenná z hlediska herpetologického i botanického. Přispívá k heterogenitě krajiny a poskytuje možnost trvalého přežívání řady rostlinných i živočišných druhů vázaných na mokřadní stanoviště. Poloha: Lokalita leží 500 m jižně od Přílep nedaleko Přílepského mlýna. GPS WGS 84: N50 07.049 E13 38.199 Lom Drahouš Katastrální území: Drahouš Celková výměra: 0,6031 ha Datum registrace: 16. 1. 1995 Důvod registrace: Významné refugium stepní entomofauny a teplomilné vegetace na minerálně bohatém spilitovém podkladu. Má i krajinotvorný význam. Poloha: Lom leží 1,2 km jihovýchodně od obce Jesenice, vlevo od silnice Jesenice – Drahouš na severozápadním okraji obce Drahouš. VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 04.972 E13 28.575 Lom Soseň Katastrální území: Soseň Celková výměra: 0,8658 ha 94


Datum registrace: 9. 5. 1995 Důvod registrace: Starý žulový lom s jezírkem Poloha: Soseňský lom se nachází přibližně 800 m jihozápadně od obce Soseň. VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 04.922 E13 31.858 Lom Kosobody Katastrální území: Kosobody Celková výměra: 1,1433 ha Datum registrace: 31. 1. 1995 Důvod registrace: Opuštěný lom se dvěma zatopenými jámami. Základ místního biocentra s ekostabilizační a krajinotvornou hodnotou. Poloha: Kosobodský lom se nachází přibližně 800 m jihojihozápadním směrem od obce Kosobody. VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 05.314 E13 30.753 Děkovská stráň Katastrální území: Děkov Celková výměra: 0,5 ha Datum registrace: 9. 2. 1995 Důvod registrace: Lokalitu tvoří k jihu a k jihozápadu orientované svahy, místy strmé se skalními výchozy, cenná květena a entomofauna. Význam také krajinotvorný. Poloha: Děkovská stráň se nachází jihovýchodně od obce Děkov a navazuje na její zastavěné území. GPS WGS 84: N50 10.238 E13 33.393 Viklan u Jesenice Katastrální území: Jesenice Celková výměra: soliterní balvan Datum registrace: 16. 2. 1995 Důvod registrace: Přibližně šestitunový soliterní skalní blok – viklan. Krajinotvorný význam. Poloha: Viklan se nachází jihozápadně od Jesenice v blízkosti Krtského rybníka (Svitáku). GPS WGS 84: N50 04.933 E13 26.942 U svaté Trojice Katastrální území: Rakovník Celková výměra: 1,2827 ha Datum registrace: 8. 3. 1995 Důvod registrace: Horní část sprašové rokle, refugium stepních druhů rostlin a teplomilného stepního hmyzu. Krajinotvorný význam. Poloha: VKP se nachází v bezprostřední blízkosti severozápadního okraje zastavěného území Rakovníka (nad areálem vojenského útvaru). GPS WGS 84: N50 06.916 E13 42.697 Údolí východně Soudného vrchu Katastrální území: Panoší Újezd, Rousínov Celková výměra: 4,54 ha Datum registrace: 17. 10. 1995 Důvod registrace:

95


Les a vlhké louky s významnějšími druhy rostlin: ostřice trsnatá, kosatec sibiřský, upolín evropský a další. Krajinotvorný význam. Poloha: VKP je situován jihozápadně od Panošího Újezda. GPS WGS 84: N50 01.723 E13 41.175 Stráň v Ledence Katastrální území: Srbeč Celková výměra: 1,3577 ha Datum registrace: 30. 1. 1996 Důvod registrace: Severně exponovaný svah v Srbečském údolí s bývalou pastvinou, funkční lokální biocentrum. Poloha: VKP je situován západně od obce Srbeč podél silnice na Bdín. GPS WGS 84: N50 13.296 E13 52.062 Šmikousy bývalý rybník Katastrální území: Hořovičky Celková výměra: 4 ha Datum registrace: 18. 5. 1995 Důvod registrace: Bývalý rybník s protékajícím potokem, cenná mokřadní společenstva, ornitofauna a herpetofauna. Poloha: VKP se nachází přibližně 1,2 km jihovýchodním směrem od obce Hořovičky při zpevněné polní cestě na osadu Čížkov 350 m před bývalým statkem Šmikousy (nyní jatky). GPS WGS 84: N50 09.094 E13 32.141 U Šmikous Katastrální území: Hořovičky Celková výměra: 1,4 ha Datum registrace: 18. 5. 1995 Důvod registrace: Rybníček s bohatými břehovými porosty, vhodná lokalita pro obojživelníky. Součást místního centra a systému ekologické stability. Krajinotvorný význam. Poloha: VKP se nachází přibližně 1,5 km jihovýchodním směrem od obce Hořovičky při zpevněné polní cestě na osadu Čížkov v blízkosti bývalého statku Šmikousy (nyní jatky). GPS WGS 84: N50 08.857 E13 32.240 Lubná nad Skalkou Katastrální území: Lubná Celková výměra: 7,4 ha Datum registrace: 17. 10. 1994 Důvod registrace: Členité území s opuštěným lomem, starými sady, remízky a mokřadní loukou, prameništěm Černého potoka. Cenná lokalita a vhodný biotop pro mnoho druhů živočichů. Poloha: Lokalita je situována jihozápadně od Lubné, uprostřed zemědělských pozemků. GPS WGS 84: N50 04.195 E13 41.489 Niva Novodvorského potoka Katastrální území: Nesuchyně Celková výměra: 1,9 ha Datum registrace: 3. 8. 1995 Důvod registrace: Cenné mokřadní společenstvo. Krajinotvorný význam. Poloha: Území leží mezi obcemi Nesuchyně a Nový Dvůr jižně pod silnicí Praha – Karlovy Vary. GPS WGS 84: N50 10.024 E13 42.300

96


V Hané Katastrální území: Milostín Celková výměra: 2,7 ha Datum registrace: 3. 8. 1995 Důvod registrace: Lokální biocentrum v pramenné části Lišanského potoka. Poloha: Lokalita je situována jižně od obce Janov, vlevo od silnice Povlčín – Janov. GPS WGS 84: N50 12.113 E13 38.836 Nad nádrží Katastrální území: Hořovičky Celková výměra: 2,3509 ha Datum registrace: 3. 8. 1995 Důvod registrace: Rozsáhlý remíz s proměnnými vlhkostními poměry a pestrými společenstvy rostlin. Krajinotvorný význam. Poloha: Nad vodní nádrží severovýchodně od obce Hořovičky, přibližně 300 m od silnice I/6 Praha – Karlovy Vary po pravé straně. GPS WGS 84: N50 09.661 E13 32.589 Babí doly Katastrální území: Kolešov Celková výměra: 3.9519 ha Datum registrace: 30. 11. 1995 Důvod registrace: Výrazná údolnice s velmi pestrou dřevinnou skladbou. Cenná enkláva z krajinotvorného hlediska v okolí zemědělsky intenzivně využívané krajině. Krajinotvorný význam. Poloha: Lokalita se nachází severoseverovýchodně od obce Kolešov ve vzdálenosti přibližně 700 m od severní hranice zastavěného území obce. GPS WGS 84: N50 09.903 E13 30.560 Teplá stráň Katastrální území: Mšecké Žehrovice Celková výměra: 5,5 ha Datum registrace: 2. 11. 1995 Důvod registrace: Rozsáhlý remíz s hustými stromovými nálety v opuštěných sadech na terasách a mezích. Krajinotvorný význam. Poloha: Lokalita situována severozápadně od obce Mšecké Žehrovice, západně od vyznačené krajinné dominanty – věhlasného památného Džbánského buku. GPS WGS 84: N50 11.035 E13 55.018 Na stráni Katastrální území: Podbořánky Celková výměra: 3 ha Datum registrace: 4. 12. 1995 Důvod registrace: Vlhká potoční niva a sušší stráň. Krajinotvorný význam. Poloha: Území leží západně od obce Podbořánky, vpravo od silnice Podbořánky – Žihle. GPS WGS 84: N50 03.013 E13 25.824 Nový Dvůr Katastrální území: Krakovec Celková výměra: 0,2051 ha 97


Datum registrace: 4. 1. 1996 Důvod registrace: Zachovalé území s velkou diverzitou. Krajinotvorný význam. Poloha: Navazuje ze západní strany na hranice usedlosti Nový Dvůr u Krakovce. GPS WGS 84: N50 01.513 E13 38.799 Botanická zahrada Katastrální území: Olešná Celková výměra: 2,8 ha Datum registrace: 7. 12. 1995 Důvod registrace: Vlhká údolní niva, součást lokálního biokoridoru územního systému ekologické stability krajiny. Krajinotvorný význam. Poloha: Východně 2 km od obce Chrášťany poblíž hájovny Bory s rybníkem. GPS WGS 84: N50 08.905 E13 41.743 Louky podél Ostroveckého potoka Katastrální území: Krty Celková výměra: 3 ha Datum registrace: 18. 1. 1996 Důvod registrace: Vlhké údolní louky. Krajinotvorný význam. Poloha: Jihozápadním směrem od obce Krty ve vzdálenosti přibližně 1,5 km od hranice zastavěného území obce. GPS WGS 84: N50 05.055 E13 24.942

Stráň Kalivody Katastrální území: Kalivody, Přerubenice Celková výměra: 1,6307 ha Datum registrace: 25. 1. 1996 Důvod registrace: Teplomilné stráně, krajinotvorný význam. Poloha: Území leží severně od obce Kalivody, po levé straně silnice na Přerubenice. VKP leží na území Přírodního parku Džbán. GPS WGS 84: N50 12.801 E13 50.541 Stráň Mšec Katastrální území: Mšec Celková výměra: 4,1644 ha Datum registrace: 1. 2. 1996 Důvod registrace: Opuková stráň s bývalými pastvinami. Krajinotvorný význam. Poloha: Území severovýchodně od obce Lodenice. GPS WGS 84: N50 11.791 E13 55.793 Řevničovská stráň Katastrální území: Řevničov Celková výměra: 8,9642 ha Datum registrace: 15. 2. 1996 Důvod registrace: Cenná bylinná společenstva s navazujícími bohatými populacemi fytofágních druhů hmyzu, zejména motýlů. Krajinotvorný význam. Poloha: 98


Lokalita západně od obce Řevničov. VKP leží na území Přírodního parku Džbán. GPS WGS 84: N50 11.128 E13 47.623 Čertův kámen Katastrální území: Mutějovice Celková výměra: 0,2794 ha Datum registrace: 24. 3. 1997 Důvod registrace: Přirozený skalní útvar s vypreparovanou skalkou Poloha: Kámen nazvaný Čertův se nachází na trojúhelníkovém pozemku cca 500 m severně od obce Mutějovice mezi silnicí do Lhoty pod Džbánem a polní cestou vedoucí k lesnímu komplexu Džbán a stejnojmenné zřícenině hradu. GPS WGS 84: N50 12.120 E13 42.857 Lhotský lůmek Katastrální území: Podbořánky Celková výměra: 3,5712 ha Datum registrace: 22. 2. 1999 Důvod registrace: Starý opouštěný malebný lůmek. Krajinotvorný význam a útočiště obojživelníků. Poloha: Lůmek leží přibližně 1,5 km jižně od obce Žďár, východně od obce Podbořánky, přibližně 300 m od silnice I/27 Plzeň – Most, v místě odbočky na obec Podbořánky. VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 02.755 E13 27.798 Zelený důl Katastrální území: Lhota Celková výměra: 2,0897 ha Datum registrace: 26. 2. 1996 Důvod registrace: Stromový a keřový remíz s ruderalizovaným bylinným patrem a cenné mokřadní společenstvo s vzácným upolínem evropským na vlhké nekosené louce, rybníčky s bujnou břehovou vegetací. Poloha: VKP se nachází 1 km jižně od obce Lhota, 250 m severozápadně od usedlosti Zelený důl. VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 02.397 E13 29.422 Boží kámen Katastrální území: Soseň Celková výměra: 0,8172 ha Datum registrace: 13. 4. 1999 Důvod registrace: Velký žulový balvan neobvyklého tvaru s řadou prohlubní zvaný „Boží kámen“. Krajinotvorný význam. Poloha: Balvan se nachází v lese 700 m jižně od obce Soseň (250 m jihovýchodním směrem od Obecního vrchu). VKP leží na území Přírodního parku Jesenicko. GPS WGS 84: N50 04.942 E13 31.796 Louky Pod lesem Katastrální území: Petrovice Celková výměra: 4,4256 ha Datum registrace: 20. 9. 2001 Důvod registrace: Polopřirozené mírně nakloněné vlhké louky se severní expozicí. Poloha: Lokalita se nachází jižně od obce Petrovice, v prostoru mezi hřbitovem a bezejmenným potůčkem protékajícím pod železničním náspem. 99


GPS WGS 84: N50 03.695 E13 38.794 Sad v poli u skládky Katastrální území: Nové Strašecí Celková výměra: 1,7405 ha Datum registrace: 31. 1. 1996 Důvod registrace: Sad a louky v okolní intenzivně obhospodařované krajině Poloha: Lokalita leží severně od obce Rynholec, východně od města Nové Strašecí u lokality s místním názvem Na Okrouhlici. GPS WGS 84: N50 08.898 E13 55.577 Niva a rybník Lány Katastrální území: Lány Celková výměra: 2,55 ha Datum registrace: 31. 1. 1996 Důvod registrace: Niva potoka a rybník s přilehlou mokřadní loukou a zbytky rašelinné vegetace. Poloha: Lokalita se nachází jihozápadně od obce Tuchlovice. GPS WGS 84: N50 07.799 E13 58.755 Remíz U trati Katastrální území: Rynholec Celková výměra: 2,3224 ha Datum registrace: 31. 1. 1996 Důvod registrace: Členitý remíz s výskytem vzácných druhů rostlin. Poloha: Území leží jihozápadně od obce Rynholec jižně pod železniční tratí. GPS WGS 84: N50 08.044 E13 55.067 Petrovická stráň Katastrální území: Petrovice Celková výměra: 1,6221 ha Datum registrace: 30. 4. 2001 Důvod registrace: Různě svažité plochy s výskytem teplomilných druhů rostlin a živočichů. Poloha: Lokalita se nachází asi 500 m východně od obce Petrovice, po levé straně silnice Petrovice – Příčina. GPS WGS 84: N50 04.082 E13 39.531 Stráň Vrbice Katastrální území: Vrbice Celková výměra: 8,1 ha Datum registrace: 1999 Důvod registrace: Rozsáhlá teplomilná džbánská stráň na opukovém podkladu s bohatou druhovou diverzitou. Poloha: Severně od obce Vrbice (bezprostředně za hranicí zastavěného území obce) podél silnice III. třídy Vrbice – Běsno. GPS WGS 84: N50 10.415 E13 31.104 Konopas Katastrální území: Nové Strašecí Celková výměra: 27,3672 ha Datum registrace: 9. 2. 1996

100


Důvod registrace: Staré sady a potoční niva. Poloha: Lokalita se nachází východním směrem od města Nové Strašecí. GPS WGS 84: N50 09.182 E13 56.000 Na ladě Pecínov Katastrální území: Nové Strašecí Celková výměra: 2,0797 ha Datum registrace: 31. 1. 1996 Důvod registrace: Staré zarostlé pískovcové lůmky s výskytem zajímavých rostlinných společenstev. Poloha: Lokalita jižně od města Nové Strašecí nad železnicí východně od Pecínova. GPS WGS 84: N50 08.532 E13 54.063 Niva Klíčavy Katastrální území: Ruda, Lány Celková výměra: 5,3072 ha Datum registrace: 31. 1. 1996 Důvod registrace: Niva potoka Klíčava (Strouha) s mokrou loukou. Poloha: Území leží jižně od obce Ruda. GPS WGS 84: N50 08.070 E13 52.943 Šibeniční vrch Katastrální území: Nové Strašecí Celková výměra: 6,2634 ha Datum registrace: 9. 2. 1996 Důvod registrace: Jižně exponované svahy pod vodárnou u Nového Strašecí s bohatou druhovou diverzitou. Poloha: Území jižně od města Nové Strašecí na okraji zastavěného území. GPS WGS 84: N50 08.822 E13 53.430 Niva Rynholeckého potoka Katastrální území: Lány, Vašírov Celková výměra: 14,3043 ha Datum registrace: 30. 11. 1994 Důvod registrace: Vlhké zamokřené louky v nivě potoka. Poloha: Lokalita leží jižně od obce Stochov – Slovanka, severovýchodně od Vašírova. GPS WGS 84: N50 08.224 E13 57.932 Louky u Žďáru Katastrální území: Podbořánky Celková výměra: 4,425 ha Datum registrace: 21. 12. 2001 Důvod registrace: Funkční lokální biokoridor, vlhké podmáčené louky s výskytem cenné flory. Poloha: Jižně od obce Žďár 1 km v blízkosti silnice Plzeň – Most. GPS WGS 84: N50 02.937 E13 27.654 Zavidov - Václavy Katastrální území: Zavidov, Václavy 101


Celková výměra: 10,9852 ha Datum registrace: 25. 3. 2002 Důvod registrace: Zachovalý komplex různě vlhkých luk po obou březích Petrovického potoka a na ně navazující porosty podmáčených křovitých vrb a náletových dřevin. Poloha: Lokalita se nachází jižně od osady Nový Dvůr Václavy v údolí Petrovického potoka a jeho přítoku. GPS WGS 84: N50 04.254 E13 36.876 V Opukách Katastrální území: Řevničov Celková výměra: 8,9678 ha Datum registrace: 12. 3. 2002 Důvod registrace: Jižně exponovaná stráň tvořená bývalými sady a loukami s opukovým lůmkem. Refugium teplomilných společenstev rostlin a různých živočichů v okolí zemědělsky obhospodařované krajině. Poloha: Lokalita je situována severovýchodně nad obcí Řevničov. GPS WGS 84: N50 11.536 E13 48.768 Louka u nádrže Blatno Katastrální území: Krty Celková výměra: 2,0435 ha Datum registrace: 5. 7. 2002 Důvod registrace: Velmi zachovalá, místně mírně podmáčená louka s velmi bohatou skladbou bylin, obklopená strání s remízy a s dřevinami. Velmi bohaté rostlinné společenstvo. Poloha: Lokalita je situována západně 1,7 km od obce Krty u Podvineckého potoka u silnice z Krt na Blatno na hranici regionu Rakovnicko s regionem Lounsko, v blízkosti závlahové nádrže Blatno. GPS WGS 84: N50 05.668 E13 24.571 Remíz u cyklostezky Katastrální území: Senomaty Celková výměra: 0,3314 ha Datum registrace: 12. 12. 2002 Důvod registrace: Velmi zachovalý, druhotně pestrý remíz s vyšší ekologickou stabilitou uprostřed polí. Velmi bohaté rostlinné společenstvo. Lokalita je cenná i z krajinotvorného hlediska. Poloha: Lokalita je situována západně od obce Senomaty na hranici katastru po obou stranách cyklostezky č. 351 Rakovník - Senomaty - Jesenice, pod železniční tratí. GPS WGS 84: N50 06.340 E13 41.540 Botanická zahrada v Rakovníku Katastrální území: Rakovník Celková výměra: 1,4315 ha Datum registrace: 5. 5. 2003 Důvod registrace: Botanická zahrada se nachází v centru města Rakovníka, u Rakovnického potoka a navazuje na městský park. Je významnou enklávou zeleně v městském prostředí. Poloha: Botanická zahrada Střední zemědělské školy Rakovník se nachází poblíž centra města, u Rakovnického potoka pod železničním nádražím a vedle plaveckého bazénu. V bezprostřední blízkosti Čermákových sadů, které se nacházejí naproti VKP přes Rakovnický potok. GPS WGS 84: N50 06.029 E13 44.216 Urnový háj v Rakovníku Katastrální území: Rakovník 102


Celková výměra: 1,4537 ha Datum registrace: 4. 7. 2005 Důvod registrace: Ekologicky významná enkláva zeleně v centru města Rakovníka Poloha: Severozápadně od historického jádra města ve svahu. GPS WGS 84: N50 06.438 E13 43.503 Městský hřbitov v Rakovníku Katastrální území: Rakovník Celková výměra: 1,7781 ha Datum registrace: 4. 7. 2005 Důvod registrace: Ekologicky významná enkláva zeleně v centru města Rakovníka Poloha: Severozápadně od historického jádra města ve svahu. GPS WGS 84: N50 06.375 E13 43.492

VKP na území Rakovnicka

5.5. Územní systém ekologické stability Generely místních územních systémů ekologické stability jsou dokončeny téměř pro celé území regionu, jsou zapracovávány do územních plánů obcí či projektů pozemkových úprav. Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability Nadregionální biocentra: - Pochvalovská stráň (Milý, Pochvalov, Kalivody, Kroučová) - Týřovice – Křivoklát (Branov, Karlova Ves, Hřebečníky, Hracholusky, Skryje, Nezabudice) Nadregionální biokoridory: - K 50 vodní (Skryje) - K 50 mezofilní hájová (Skryje, Hřebečníky) - K 53 mezofilní bučinná (Mutějovice, Třeboc, Hořovičky, Svojetín) - K 54 mezofilní hájová (Srbeč, Bdín, Kalivody) - K 55 mezofilní hájová (Křivoklát, Zbečno, Velká Buková, Nezabudice, Račice, Branov, Roztoky

103


- K 55 vodní (Zbečno, Křivoklát, Velká Buková, Nezabudice, Račice, Roztoky, Branov) Regionální biocentra: - Ostrovecké polesí (Skryje) - Na vartě (Karlova Ves) - Stříbrný luh (Roztoky, Zbečno) - Javornice (Slabce, Hřebečníky) - Široký Mlýn (Čistá, Panoší Újezd) - Prameny Klíčavy (Ruda, Lány) - V Bahnech (Mšecké Žehrovice, Mšec, Třtice) - Maxova obora (Krušovice, Lišany) - Červená louka (Rakovník, Olešná, Lišany, Lužná) - Ryšín (Pustověty) - Na pastvinách (Čistá) - Oráčov (Oráčov) - Háj Vinice (Pšovlky, Šanov) - Krtské skály (Krty) - Srbeč (Srbeč, Mšec) - Jivina (Ruda, Městečko, Lány) - Lodenice (Mšecké Žehrovice) - Lhota (Třeboc) - Vlkov (Hořovičky) - Dřevíč II (Sýkořice) - Ostrý vrch (Krakovec, Slabce) Regionální biokoridor - RK 1089 (Oráčov, Hořovičky) - RK 1091 (Jesenice) - RK 1092 (Jesenice, Oráčov) - RK 1093 (Oráčov, Václavy, Velká Chmelištná) - RK 1094 (Zavidov, Václavy, Čistá) - RK 1095 (Oráčov, Pšovlky) - RK 1096 (Šanov, Senomaty, Olešná) - RK 1103 (Krušovice, Hředle, Řevničov, Kroučová) - RK 1104 (Krušovice, Lišany, Lužná) - RK 1105 (Lužná, Rakovník, Pavlíkov) - RK 1106 (Pustověty, Městečko, Křivoklát) - RK 1107 (Řevničov, Lužná, Ruda) - RK 1108 (Lány) - RK 1109 (Zbečno) - RK 1110 (Mšec, Mšecké Žehrovice) - RK 1112 (Mšec) - RK 1113 (Řevničov) - RK 1114 (Lány) - RK 1157 (Slabce – Modřejovice) - RK 1158 (Sýkořice) - RK 1159 (Račice, Roztoky)

104


5.6. Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí je možné vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Je-li zapotřebí památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak není učiněno, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku podle příslušného ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny. Značení Ke značení památných stromů se používá tabule s malým státním znakem České republiky s označením památný strom (památné stromy, památné stromořadí). Označení památných stromů, jejich skupin a stromořadí se umisťuje takovým způsobem, aby nezpůsobilo poškození stromu. Přehled památných stromů na území Rakovnicka OBEC

DRUH STROMU

GPS WGS 84

NV

NÁZEV

Bdín

dub letní

N50 13.125 E13 51.383

340 m

Dub ve Bdíně

Branov

dub letní

N49 59.506 E13 47.319

257 m

Kouřimecký dub

Branov

jeřáb břek

N49 59.692 E13 47.399

255 m

Břek u Kouřimecké rybárny

Čistá

dub letní

N50 01.515 E13 34.459

482 m

Dub v Čisté

Čistá

lípa velkolistá

N50 01.699 E13 34.067

492 m

Lípa v Čisté

Děkov

dub letní

N50 10.346 E13 33.266

381 m

Dub v Děkově

Drahouš

jírovec maďal

N50 05.023 E13 29.482

557 m

477 maďalů u Plávče

Drahouš

jírovec maďal

N50 04.806 E13 30.095

570 m


Drahouš

jírovec maďal

N50 04.870 E13 30.402

573 m


Drahouš

buk lesní

N50 04.439 E13 31.268

556 m

Buk u Velké louky

Drahouš

jírovec maďal

N50 03.787 E13 31.168

521 m

Jírovec maďal po buku lesním

Drahouš

buk lesní

N50 03.957 E13 31.033

536 m

Buk za sv. Hubertem

Drahouš

buk lesní

N50 03.976 E13 30.699

541 m

Buk za sv. Hubertem

Drahouš

buk lesní

N50 03.993 E13 30.765

538 m

Buk za sv. Hubertem

Drahouš

buk lesní

N50 03.992 E13 30.850

525 m

Buk za Sv. Hubertem

Drahouš

dub letní

N50 03.464 E13 31.094

511 m

Dub u Drahouše

Drahouš

buk lesní

N50 03.818 E13 31.171

521 m

Buk pod Sv. Hubertem na Křížov

Drahouš

javor klen

N50 04.621 E13 31.305

572 m

Klen v Drahouši

Drahouš

buk lesní

N50 04.269 E13 31.268

540 m

Buk pod Velkou loukou

Hořovičky

topol černý

N50 09.211 E13 31.440

348 m

Topol v Hořovičkách

Hořovičky

lípa malolistá

N50 08.448 E13 31.469

427 m

2 lípy v Hořovičkách

Hracholusky

jasan ztepilý

N50 00.517 E13 46.247

444 m

Jasánek

105


Hracholusky

hrušeň obecná

N50 00.465 E13 47.218

376 m

Hrušeň na Hadrovizně

Hřebečníky

lípa srdčitá

N49 59.068 E13 45.200

389 m

Lípa v Hřebečníkách

Hřebečníky

jasan ztepilý

N49 59.173 E13 45.145

393 m

Jasan v Hřebečníkách

Hřebečníky

lípa srdčitá

N49 59.704 E13 45.526

409 m

Lípa u Hřebečské lesovny

Hředle

lípa velkolistá

N50 11.240 E13 45.004

395 m

2 lípy ve Hředlích

Jesenice

dub letní

N50 05.780 E13 29.242

467 m

10 dubů u Dolního Fikače

Jesenice

dub letní

N50 06.005 E13 29.469

452 m

17 dubů u Horního Fikače

OBEC

DRUH STROMU

GPS WGS 84

NV

NÁZEV

Jesenice

hlošina úzkolistá

N50 05.657 E13 28.326

475 m

Hlošina v Jesenici

Jesenice

lípa malolistá

N50 05.280 E13 28.203

477 m

2 lípy u Velkého rybníka

Jesenice

dub letní

N50 05.389 E13 28.317

469 m

24 dubů u Velkého rybníka

Jesenice

lípa malolistá

N50 05.855 E13 28.153

459 m

Lípa u kostela

Kalubice

dub letní

N50 03.015 E13 49.763

328 m

Dub u Kalubic Rohanův dub

Roztoky

dub letní

N49 59.617 E13 52.737

501 m

Karlova Ves

dub letní

N49 58.388 E13 49.832

460 m

Dub Buben

Klečetné

lípa velkolistá

N50 05.292 E13 33.748

427 m

Lípa v Klečetné

Klečetné

lípa malolistá

N50 05.397 E13 34.035

426 m

Lípa v Klečetné

Kolešovice

dub letní

N50 08.288 E13 36.333

365 m

24 dubů v Kolešovicích

Kolešovice

lípa velkolistá

N50 08.368 E13 36.505

373 m

Lípa v Kolešovicích

Kolešovice

dub letní

N50 08.378 E13 36.440

445 m

Dub v Kolešovicích

Kounov

lípa malolistá

N50 12.811 E13 40.337

431 m

Lípa v Kounově

Kozojedy

dub letní

N50 15.268 E13 49.312

321 m

Dub u Kozojed I

Kozojedy

dub letní

N50 15.267 E13 49.311

319 m

Dub u Kozojed II

Kozojedy

dub letní

N50 15.262 E13 49.304

323 m

Dub u Kozojed III

Kozojedy

lípa malolistá

N50 15.268 E13 48.911

344 m

Lípa v Kozojedech

Kozojedy

lípa velkolistá

N50 14.846 E13 49.441

456 m

Lípa v Kozojedech - Dřevíč

Kozojedy

buk lesní

N50 14.923 E13 49.497

473 m

Buk u Dřevíče I

Kozojedy

buk lesní

N50 14.918 E13 49.472

464 m

Buk u Dřevíče II

Krakov

lípa malolistá

N50 01.846 E13 38.398

450 m

Lípa u Krakova

Kroučová

lípa malolistá

N50 12.420 E13 46.904

488 m

Lípa v Kroučové

Krty

lípa malolistá

N50 05.544 E13 25.903

437 m

Lípa v Krtech

Krušovice

dub letní

N50 10.271 E13 45.812

419 m

Dub letní u Krušovic

Krušovice

dub letní

N50 10.258 E13 45.769

377 m

Duby letní u Krušovic (levý)

Krušovice

dub letní

N50 10.245 E13 45.737

380 m

Duby letní u Krušovic (pravý)

Lány

lípa malolistá

N50 07.766 E13 56.897

445 m

Lípa Svatopluka Čecha

Lišany

lípa malolistá

N50 08.837 E13 44.505

343 m

Lípa v Lišanech

Lužná

dub letní

N50 06.575 E13 49.673

452 m

Dub u Štýlovny

Lužná

Jeřáb břek

N50 09.216 E13 46.711

396 m

Břek u Sládkova kříže

Lužná

buk lesní

N50 09.490 E13 46.485

441 m

Buky v areálu Syntezia

Lužná

borovice lesní

N50 09.490 E13 46.485

441 m

Borovice v areálu Syntezia

Lužná

dub letní

N50 09.185 E13 47.614

404 m

Dub u Sládkova kříže

Lužná

buk lesní

N50 08.899 E13 48.333

439 m

Buk u Červeného kanálu

Lužná

buk lesní

N50 08.346 E13 48.164

392 m

Buk pod Merklovkou

Lužná

buk lesní

N50 08.416 E13 48.028

364 m

Buk u Merklovky

Lužná

buk lesní

N50 08.632 E13 48.536

411 m

Buk u Merklovky

Lužná

dub zimní

N50 08.170 E13 48.825

429 m

Dub u Lužné

Modřejovice

lípa srdčitá

N49 59.626 E13 41.448

391 m

Modřejovická lípa

Mšec

lípa velkolistá

N50 12.225 E13 53.918

422 m

Mšecká lípa

Mšec

buk lesní

N50 11.380 E13 53.619

404 m

Buk u Mšece

Mšecké Žehrovice buk lesní

N50 11.067 E13 55.140

427 m

Džbánský buk

106


Mšecké Žehrovice dub letní

N50 11.077 E13 54.119

458 m

2 duby v Oboře

Mšecké Žehrovice dub letní

N50 10.982 E13 54.123

462 m

2 duby v Oboře

Mutějovice

lípa malolistá

N50 11.827 E13 42.384

400 m

Lípa v Mutějovicích

Nezabudice

hrušeň obecná

N50 00.880 E13 49.218

318 m

Plánička

Nové Strašecí

dub letní

N50 09.210 E13 54.156

466 m

Dub pod poštou

Nové Strašecí

lípa malolistá

N50 08.933 E13 54.182

479 m

Lípa u Domova důchodců

Nové Strašecí

jasan ztepilý

N50 08.917 E13 54.217

479 m

Jasan u kaple sv. Isidora

OBEC

DRUH STROMU

GPS WGS 84

NV

NÁZEV

Nový Dům

dub letní

N50 04.636 E13 49.539

420 m

Všivý dub

Olešná

lípa malolistá

N50 08.231 E13 40.749

395 m

Lípa u Olešné

Olešná

lípa malolistá

N50 08.168 E13 41.191

386 m

2 lípy u Olešné

Oráčov

lípa velkolistá

N50 06.184 E13 32.132

494 m

Lípa Na Zámeckém vrchu

Oráčov

douglaska tisolistá

N50 06.142 E13 32.104

512 m

Douglasky v Oráčově

Oráčov

lípa malolistá

N50 06.532 E13 32.174

415 m

Lípa v Oráčově

Oráčov

dub letní

N50 06.550 E13 32.207

409 m

2 duby u hájovny

Oráčov

lípa malolistá

N50 07.211 E13 32.900

424 m

3 lípy u Oráčova

Panoší Újezd

lípa srdčitá

N50 01.702 E13 42.510

494 m

Lípa u Panošího Újezda

Petrovice

lípa malolistá

N50 03.618 E13 38.426

442 m

Lípa v Petrovicích

Petrovice

lípa malolistá

N50 03.640 E13 38.394

439 m

Lípa v Petrovicích

Požáry

buk lesní

N50 04.379 E13 53.920

430 m

Požárský buk

Přerubenice

jasan ztepilý

N50 12.994 E13 51.100

356 m

Jasan v Přerubenicích

Příčina

jilm drsný

N50 03.904 E13 40.028

469 m

Jilm v Příčině

Přičína

jilm drsný

N50 03.909 E13 40.056

466 m

Jilm v Příčině

Pustověty

dub letní

N50 04.493 E13 51.773

401 m

Dub v Anglickém parku

Pustověty

smrk ztepilý

N50 04.416 E13 51.588

405 m

4 smrky v Anglickém parku

Pustověty

dub letní

N50 04.452 E13 49.823

415 m

Dub u Staré hájovny

Račice

smrk ztepilý

N50 00.197 E13 53.753

459 m

Smrk pod Leontýnskou kapličkou

Račice

jeřáb břek

N50 00.318 E13 54.170

491 m

Břek u Vartovny

Račice

jasan ztepilý

N49 59.917 E13 54.133

448 m

Jasan u Pusté seče

Rakovník

jasan ztepilý

N50 06.372 E13 43.432

378 m

Jasan u Okresního soudu

Rakovník

stromořadí od ČOV

N50 06.388 E13 42.439

313 m

Stromořadí u Rakovnického potoka

Rakovník

stromořadí od Studánek

N50 05.615 E13 45.035

329 m

Stromořadí u Rakovnického potoka

Rakovník

jilm drsný

N50 06.015 E13 42.546

338 m

3 jilmy v závodě Eberspächer

Rakovník

jinan dvoulaločný

N50 06.187 E13 44.012

315 m

2 jinany pod Muzeem TGM

Rousínov

lípa srdčitá

N50 01.301 E13 40.813

444 m

Lípa v Rousínově

Rousínov

lípa velkolistá

N50 01.182 E13 40.543

453 m

Lípa u kostela

Roztoky

lípa velkolistá

N50 01.081 E13 52.299

366 m

Lípa u Roztok

Roztoky

dub letní

N49 59.516 E13 54.074

432 m

Dub na Švábovce

Roztoky

dub letní

N49 59.493 E13 54.093

426 m

Dub na Švábovce

Roztoky

dub letní

N49 59.451 E13 54.108

425 m

Dub na Švábovce

Roztoky

dub letní

N49 58.930 E13 54.879

423 m

Dub v Mrchovišti

Roztoky

dub letní

N49 58.652 E13 54.805

387 m

Dub u Horního rybníka

Roztoky

dub letní

N49 59.475 E13 55.320

418 m

Dub u Senné louky

Roztoky

dub letní

N49 59.483 E13 55.337

413 m

Dub u Senné louky

Roztoky

dub letní

N49 59.598 E13 54.733

460 m

Dub u Pusté seče

Roztoky

dub letní

N50 01.131 E13 51.411

246 m

Dub ve Višňové

Ruda

jeřáb břek

N50 06.376 E13 52.091

405 m

Břeková alej na Brejli

Ruda

dub letní

N50 06.284 E13 52.616

361 m

Duby na Brejli

Ruda

dub letní

N50 06.227 E13 52.611

357 m

Duby na Brejli

Rynholec

lípa malolistá

N50 08.167 E13 55.356

469 m

Lípa na návsi

107


Řevničov

dub letní

N50 10.108 E13 48.551

499 m

Dub v Jezírkách I

Řevničov

dub letní

N50 10.114 E13 48.509

511 m

Dub v Jezírkách II

Řevničov

dub letní

N50 10.031 E13 48.789

491 m

Dub v Kolaříkově seči

Řevničov

dub letní

N50 10.066 E13 48.860

479 m

Dub u Řevničovské lísy

Řevničov

dub zimní

N50 09.345 E13 50.268

462 m

Dub u Široké cesty

Skryje

lípa srdčitá

N49 57.893 E13 45.999

330 m

Lípa u kostela

Slabce

javor klen

N49 59.442 E13 42.842

374 m

Javor Bílý kámen

OBEC Slabce

DRUH STROMU buk lesní

GPS WGS 84 N49 58.524 E13 42.933

NV 376 m

NÁZEV Buk u Sadlna

Smrk

dub letní

N50 02.784 E13 31.302

486 m

Dub ve Smrku

Soseň

javor klen

N50 05.316 E13 32.318

547 m

Klen v Sosni

Srbeč

dub letní

N50 13.599 E13 52.811

337 m

Dub v Srbči

Svinařov

vrba křehká

N50 00.377 E13 41.841

427 m

Vrba ve Svinařově

Svojetín

dub letní

N50 11.398 E13 37.242

398 m

Dub ve Svojetíně

Sýkořice

dub zimní

N50 02.277 E13 58.425

430 m

Břetislavův dub

Třtice

dub letní

N50 10.526 E13 50.889

435 m

Duby u Bucku

Velká Buková

jedle bělokorá

N50 02.535 E13 50.322

407 m

Jedle u Velké Bukové

Vrbice

lípa malolistá

N50 10.084 E13 31.575

343 m

Lípa ve Vrbici

Všetaty

dub letní

N50 02.818 E13 45.221

419 m

Dub ve Všetatech

Všetaty

lípa srdčitá

N50 02.697 E13 45.493

404 m

Všetatská lípa

Zavidov

dub letní

N50 03.722 E13 36.494

423 m

Dub u Zavidova

Zbečno

javor babyka

N50 02.096 E13 55.408

278 m

Masarykova Babyka

Zbečno

lípa srdčitá

N50 02.806 E13 54.713

242 m

3 lípy ve Zbečně

Zbečno

lípa srdčitá

N50 02.711 E13 54.965

241 m

Lípa nad hřbitovem

Zbečno

lípa srdčitá

N50 02.480 E13 55.233

246 m

2 lípy u kostela

Zdeslav

lípa malolistá

N50 02.723 E13 33.650

521 m

Lípa u sochy sv. Jana Nepomuckého

Zdeslav

lípa malolistá

N50 02.714 E13 32.971

483 m

Lípa u statku

Zdeslav

lípa malolistá

N50 02.331 E13 32.533

471 m

Lípa u Vojtova mlýna

Významné stromy LČR OBEC Nový Dům

DRUH STROMU buk lesní

GPS WGS 84

NV

N50 05.487 E13 52.112

440 m

NÁZEV Buk u sv. Alžběty

Poznámka: Tučně vytištěné položky se nacházejí na území CHKO Křivoklátsko.

108


Památné stromy na území Rakovnicka

6. Kulturní dědictví Rakovnicko se řadí mezi regiony České republiky, které se vyznačují bohatým výskytem kulturních památek. V roce 1986 a 1987 byla pracovníky Památkového ústavu středních Čech v Praze prováděna generální aktualizace seznamu nemovitých kulturních památek. Do seznamu bylo tehdy zařazeno na území Rakovnicka 193 staveb a děl. V současné době orgán státní památkové péče Městského úřadu Rakovník eviduje přes 230 kulturní památek. V rámci reformy veřejné správy přešly památková péče o kulturní památky na území obce Lány pod správu Magistrátu města Kladna, jako příslušné obce s rozšířenou působností. Na území Rakovnicka se nacházejí památky světské i církevní povahy. V případě druhé zmíněné skupiny pak jde o menší skupinu kulturního dědictví. Zde se bezesporu projevil vliv totalitního režimu, který z ideologických důvodů potlačoval vše co souviselo s náboženským cítěním a církví. Po roce 1989 se situace v péči o sakrální památky začala podstatně zlepšovat, stav některých památek tohoto druhu však zůstává velmi vážný a žalostný. Kromě kulturních památek se na Rakovnicku vyskytuje velké množství stavebních děl, dochovaných z minulosti případně i ze současnosti, které připomínají historické události v jednotlivých sídlech a lokalitách. Není reálné, aby se statut kulturní památky vztahoval na všechna tato díla, a to vzhledem k podstatnému a limitujícímu faktoru – finančním prostředkům. Zákonitě mají při restaurování a údržbě památky nejvýznamnější. Méně významná díla je možné za určitých podmínek (spojení sil, sdružení prostředků) zachovat pro příští generace. V podstatě ve všech sídlech regionu a jejich bezprostředním okolí je možné se setkat s nějakým historickým dílem. Průzkum a pasportizace kulturních památek a ostatního památkového fondu byla prováděna podle novodobých a historických 109


mapových a textových podkladů. Lze předpokládat, že na méně přístupných a odlehlých místech se mohou nacházet převážně torza drobných sakrálních památek (křížů, soch, křížových kamenů). Výčet, který je uveden v následujících kapitolách je možné považovat za téměř definitivní. Na základě pasportu bude možné realizovat obnovu památek i méně významných. Opravy poškozených děl však zcela nepochybně přispějí ke zvýšení atraktivity krajiny a turistických tras a výletů.

6.1. Národní kulturní památky Hrad Křivoklát Původ Počátek 11. století. Historie Původní dřevěný hrádek dal postavit v hlubokých lesích nad řekou Berounkou kníže Jaromír nebo jeho bratr Oldřich. Za vlády knížete Vladislava I. byl Křivoklát přestavěn na pevné kamenné sídlo skládající se z paláce a obytné věže. První písemná zmínka o hradě je z roku 1110, kdy zde byl uvězněn olomoucký kníže Ota Černý. Stavební aktivita na Křivoklátě pokračovala také za dalších Přemyslovců, zejména za vlády Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. Ti si hrad velmi oblíbili a často tu pobývali i s celým dvorem. Okolní lesy bývaly svědky četných lovů a honů. Hradní zdi by zase mohly vyprávět o bujarém veselí, hodokvasech ale i důležitých státních návštěvách a diplomatických jednáních. Za vlády Václava I. (1230 - 1253) se stal Křivoklát sídlem nově zřízeného kraje a centrem rozsáhlého korunního panství, k němuž tehdy patřilo asi sto vsí a dvorů. Dalším panovníkem, který si Křivoklát mimořádně oblíbil, byl král Václav IV. Ten nechal na hradě vybudovat nové věže (Huderku a Prochoditou věž), postavil purkrabství a zdokonalil systém opevnění. V roce 1422 vypukl na Křivoklátě velký požár, který zachvátil téměř celý hrad. Ten musel být po nástupu Vladislava II. Jagellonského na český trůn r. 1470 zcela přestavěn. Jagellonci Křivoklát rozšířili a vytvořili z něj reprezentatívní sídlo pozdní gotiky. Přesto však, když se dostali k moci Habsburkové, ztratil hrad svůj význam. Byl panovníky opomíjen a degradován na státní vězení. Křivoklátskými kobkami prošly desítky vězňů všech stavů a náboženských vyznání. Trpěli tu například čeští bratří Jan Augusta a Jakub Bílek, anglický alchymista Edward Kelley, tři z vůdců povstání kutnohorských havířů a jiní. Další dva požáry, které zachvátily hrad v letech 1597 a 1643, ho přeměnily na ruinu. Proto není divu, že císař Leopold I. prodal roku 1685 hrad i s panstvím za 400 000 zlatých hraběti Arnoštu Josefu z Valdštejna. Když se roku 1731 provdala Marie Anna z Valdštejna za Josefa Viléma Arnošta z Fürstenberka, přinesla mu Křivoklátsko věnem jako dědictví pro jejich potomky. Tak se panství včetně hradu dostalo do vlastnictví německého knížecího rodu Fürstenberků. Tito pokrokoví šlechtici přivedli Křivoklát a jeho okolí k nebývalému rozkvětu. Dvousetleté panování Fürstenberků zanechalo na celém panství nesmazatelné stopy. Ve druhé polovině 19. století, které lze považovat za vrcholné období, disponovalo Křivoklátsko rozvinutým lesním a zemědělským hospodářstvím, myslivostí, průmyslem a dopravou. Řadilo se k nejvýznamnějším panstvím v říši. V červenci roku 1929 prodal kníže Maxmilian Egon z Fürstenberka Křivoklátsko za 118 500 000 Kčs československému státu a stát je jeho majitelem dodnes. Vlastní hrad byl na počátku 20. století značným nákladem opraven a zpřístupněn veřejnosti jako jedinečná památka s téměř tisíciletou historií. Popis Jedná se o jedinou národní kulturní památkou na Rakovnicku. Křivoklát byl původně dřevěný hrádek postavený v hlubokých lesích nad řekou Berounkou. Přestavěn byl na kamenný gotický hrad, který byl v dalších letech několikrát upravován. Význačnými dominantami Křivoklátu jsou 32 m vysoká válcová Velká věž a hranolová Prochoditá věž, mezi nimiž se rozkládá trojkřídlý hradní palác s kaplí, jenž obklopuje druhé nádvoří. Na tento komplex navazují ze západu manské domy, budova purkrabství a hejtmanský dům, jež obkružují prvé nádvoří, kde najdeme i studu s rumpálem. U průjezdu do druhého nádvoří začínají prohlídky hradu. Uvnitř hradu je cenné zařízení a umělecká díla z různých historických období. Je zde také galerie sochařství pozdní gotiky. Z hraních interiérů je významný Královský neboli Velký sál. Jeho dnešní podoba je z 15. století. Zaklenutý je hvězdovou klenbou, původně vyzdobený freskami, jejichž fragmenty se dodnes dochovaly. Po Vladislavském 110


sále na Pražském hradě je Královský sál druhým největším gotickým sálem v českých zemích. Pozoruhodná je i pozdně gotická hradní kaple zaklenutá síťovou klenbou, bohatá fürstenberská knihovna. Návštěvníci jsou prováděni i vězením a mučírnou s původním vybavením. Na nádvoří se nachází kulatý křížový kámen. Samostatné prohlídky se konají také ve věži Huderka. Zajímavou (a dnes už i vzácnou) památku mohou vidět návštěvníci hradu na druhém nádvoří. U vchodu do bývalé krčmy Václava IV. je opřen poměrně zachovalý masivní pískovcový kámen s vytesaným křížem. Kámen, který byl v minulosti používán k vyznačení mezí a cest na křivoklátském panství, je 1,21 m vysoký a 10 cm široký. Stával severně od Křivoklátu poblíž kapličky sv. Eustacha při starodávné Pražské cestě. V druhé polovině 19. století byl odtud odstraněn a hospodářská správa ho použila jako překladu přes silniční příkop před domem č. p. 4 na Křivoklátě. Když zde byl později náhodou objeven, nechal ho lesní rada Josef Šnobl vyzvednout a dopravit na hrad, kde slouží jako unikátní exponát dodnes. V letech 1996 – 1997 byl dokončen odvodňovací systém hradu a rekonstrukce vodovodu, provedena výstavba kořenové čistírny odpadních vod, zrestaurovány chrliče vody ze západního a východního křídla královského paláce, zrestaurovány věžní hodiny v Prochodité věži, opraven plášť Prochodité věže včetně makovice a korouhve. Poloha Na vyvýšenině uprostřed obce Křivoklát. GPS WGS 84: N50 02.250 E13 52.406

6.2. Kulturní památky Přehled kulturních památek podle obcí Branov Zpropadený zámek Popis: Terénní útvar bez známek po zdivu nebo jiné stavbě, patrně středověká tvrz – srub s hláskami, možná laténská obchodní stanice Poloha: 5 km západně od Branova nad řekou Berounkou na vysokém ostrohu proti nezabudické chatařské kolonii nad údolí potoka tekoucího do branovského luhu GPS WGS 84: N50 00.354 E13 49.989

Kouřimecká rybárna č. p. 55 Popis: Dochovaný příklad lidové architektury v povodí Berounky, obsahuje obytné stavení, chlévy, studnu a torzo stodoly (v blízkosti památný Kouřimecký dub, známý také jako Dub Oty Pavla). Poloha: Na pravém břehu řeky Berounky. V minulosti byl u samoty přívoz. V současné době je rybárna přístupná po silnici z Karlovy Vsi kolem statku Emilovna vedoucí kolem dvou národních přírodních rezervací - Týřov a Velká Pleš. GPS WGS 84: N49 59.503 E13 47.345 Břežany Kostel sv. Markéty Popis: Barokní stavba filiálního kostela včetně hřbitovní zdi (asi 14. století). Poloha: Uprostřed návsi v obci Břežany. GPS WGS 84: N50 00.380 E13 34.996 Častonice (Křivoklát) Usedlost č. p. 1 Popis: 111


Soubor staveb usedlosti – hospodářské a obytné budovy (18. století). Poloha: Na cestě z Křivoklátu do Častonic je za lesem odbočka doprava ze silnice ke statku. GPS WGS 84: N50 01.254 E13 53.059 Čistá Kostel sv. Václava Popis: Původně gotický kostel z období kolem roku 1352, včetně sochy sv. Jana Nepomuckého. Poloha: Uprostřed obce, poblíž silnice na Zdeslav, přístupný také po chodníčku z návsi od silnice Rakovník Kralovice. GPS WGS 84: N50 01.705 E13 34.216 Kaple sv. Anny Popis: Barokní kaple z let 1716 až 1717. Poloha: V blízkosti hřbitova při cestě do Bělbožic GPS WGS 84: N50 01.520 E13 34.756 Husův sbor Popis: Dominanta severní části obce. Trojůhelníkový štít v uličním průčelí. Poloha: Po levé straně silnice do Zdeslavi. GPS WGS 84: N50 01.833 E13 34.253 Děkov Kostel sv. Jana Křtitele Popis: Kostel vystavěný po původním farním kostele z roku 1325. Poloha: Uprostřed obce na návrší po levé straně od silnice z Vrbice do Vlkova a Nové Vsi. GPS WGS 84: N50 10.243 E13 33.266

Drahouš Tvrziště Smrk Popis: Terénní pozůstatky tvrziště kruhového tvaru (kolem 1035) Poloha: 2,5 km jihovýchodně od zámečku Svatý Hubert, pod vrchem Chmelištným, v lese Na Šancích. V blízkosti bývalé staré cesty kolem Velké Chmelištné, Smrku, Lhoty, Žďáru a Podbořánek z Rakovníka na Rabštejn. GPS WGS 84: N50 03.416 E13 31.622 Kaple sv. Jana Nepomuckého Popis: Barokní kaple původně z let 1728 až 1729, nově vystavěná 1852. Poloha: Kaple stojí uprostřed obce na návsi poblíž silnice ze Svatého Huberta do Jesenice. GPS WGS 84: N50 04.824 E13 28.546 Zámeček sv. Hubert Popis:

112


Patrová stavba s osmiúhelníkovým půdorysem, původně k loveckým účelům (kolem roku 1757), nyní ubytovací zařízení LČR. Součástí památky je hospodářská budova I a II, bývalá sušárna, stará hájovna. Poloha: 4 km jihovýchodně od Jesenice po pravé straně silnice směrem na Velkou Chmelištnou. GPS WGS 84: N50 04.251 E13 30.726 Lovecký pavilon Plaveč Popis: Lovecký pavilon, či kaple (také i rozhledna) – šestiboká stavba u jírovcové aleje (18. století). Poloha: 300 m severovýchodně od Plavče na žluté turistické trase č. 6032 Krakovec - Petrohrad, mezi Svatým Hubertem a Jesenicí. GPS WGS 84: N50 04.897 E13 29.755 Hokov Hrázděný obytný dům při č. p. 17 Popis: Dochovaná ukázka německé lidové architektury Poloha: Dolní okraj obce po levé straně silnice z Hořoviček do Heřmanova v proluce za domy tvořícími uliční frontu. GPS WGS 84: N50 09.418 E13 33.673 Kaplička se zvoničkou Popis: Zděná obdélníková stavba s hranolovou věžičkou. Poloha: Kaple se nachází na návsi v dolní části obce u rybníka po pravé straně silnice z Hořoviček do Heřmanova. GPS WGS 84: N50 09.387 E13 33.703 Hořesedly Kostel sv. Vavřince Popis: Barokní jednolodní stavba (18. století). Poloha: Uprostřed obce na návsi po levé straně odbočky ze silnice Praha – Karlovy Vary na Velkou Černoc na břehu Hájevského potoka. GPS WGS 84: N50 09.819 E13 36.237 Hořovičky Kostel Nejsvětější Trojice Popis: Kostel v novogotickém slohu (1801 – 1805). Poloha: Kostel se nachází uprostřed obce po pravé straně silnice směrem od Prahy na Karlovy Vary. GPS WGS 84: N50 09.357 E13 31.971 Kostel sv. Cyrila a Metoděje Popis: Pseudorománská stavba pravoslavného kostela (původně evangelického, 1901 – 1902). Poloha: Kostel se nachází v dolní části návsi po levé straně silnice směrem od Prahy na Karlovy Vary. GPS WGS 84: N50 09.316 E13 31.764 Fara Popis: Pseudorománská stavba s urbanisticky a architektonicky cenným areálem (přelom 19. a 20. století). Poloha: 113


V těsné blízkosti kostela sv. Cyrila a Metoděje v dolní části návsi po levé straně silnice směrem od Prahy na Karlovy Vary. GPS WGS 84: N50 09.316 E13 31.764 Pomník císaře Josefa II: Popis: Socha osvíceného panovníka (z roku 1903) Poloha: Socha stojí uprostřed návsi po levé straně silnice směrem od Prahy na Karlovy Vary. GPS WGS 84: N50 09.329 E13 31.820 Hřebečníky Zámeček Popis: Stavba na místě původní tvrze, poznamenaná přestavbami ve 2. polovině 20. století. Původ – 1781. Součástí památky jsou chlévy I a II, špýchar Poloha: V jižní části obce v blízkosti křižovatky silnice na Týřovice a Šlovice. GPS WGS 84: N49 59.048 E13 45.190 Lovecký sroubek – Písařův vrch Popis: Drobná stavba obdélníkového půdorysu z hraněných trámů, panský typ lovecké chaty (pravděpodobně konec 18. století). Poloha: Na osamělém místě v hlubokém lese ve výrazné poloze na nejvyšším bodě členitého terénu, svažujícího se k levému břehu řeky Berounky. GPS WGS 84: N49 59.415 E13 46.671 Socha sv. Jana Nepomuckého Popis: Barokní socha (18. století). Poloha: Nedaleko zámečku pod lípou u silnice na Šlovice. GPS WGS 84: N49 59.052 E13 45.184

Hředle Kostel Všech svatých Popis: Barokní jednolodní stavba (konec 17. století) Poloha: Kostel Všech svatých stojí uprostřed návsi na místě bývalého hřbitova – po pravé straně odbočky ze silnice Rakovník - Louny. GPS WGS 84: N50 11.240 E13 45.004 Hvozd Kostel sv. Jana Křtitele Popis: Původně farní kostel z 1. poloviny 14. století. Součástí památky hřbitovní zeď a márnice. Poloha: Stojí na návrší se hřbitovem v severní části obce na rozcestí silnic do Malinové, Žďárů, Sence a Panošího Újezda. GPS WGS 84: N50 03.132 E13 41.919 Chotěšov 114


Boží muka Popis: Křížová boží muka. Poloha: Jihovýchodní okraj obce po levé straně směrem do Jesenice. GPS WGS 84: N50 07.103 E13 29.052 Chrášťany Sloup se sochou sv. Prokopa Popis: Barokní socha světce (1717). Poloha: U hřbitova jižně od obce, v zatáčce silnice do Olešné. GPS WGS 84: N50 08.340 E13 40.303 Socha sv. Aloise Popis: Barokní socha světce se znakem Mollartů a Meravigliů (polovina 18. století). Poloha: V obci poblíž kaple u křižovatky. GPS WGS 84: N50 08.769 E13 40.188 Sloup se sochou sv. Isidora Popis: Socha světce na vysokém válcovém sloupu (1714). Poloha: Uprostřed obce napravo od silnice do Kněževsi. GPS WGS 84: N50 08.775 E13 39.904 Jesenice Kostel sv. Petra a Pavla Popis: Původně románský kostel, barokně přestavěn (zmiňován v roce 1365). Včetně ohradní zdi se sochami světců (sv. Jan Evangelista, sv. Josef, Panna Marie, sv. Petr a sv. Pavel – 18. století). Poloha: Po pravé straně silnice procházející Jesenicí směrem na Plzeň, jihovýchodně od náměstí v Jesenici na starém hřbitově. GPS WGS 84: N50 05.855 E13 28.153 Fara č. p. 65 Popis: Barokní budova v blízkosti kostela. Poloha: V těsné blízkosti kostela sv. Petra a Pavla - po pravé straně silnice procházející Jesenicí směrem na Plzeň, jihovýchodně od náměstí v Jesenici na starém hřbitově. GPS WGS 84: N50 05.877 E13 28.140 Hospodářská budova u č. p. 97 Popis: Roubená stavba Poloha: GPS WGS 84: N50 05.928 E13 28.326 Boží muka Popis: Kamenná sloupková boží muka s kapličkovou hlavicí Poloha: Před Vlastivědným muzeem v Jesenici GPS WGS 84: N50 05.897 E13 28.370 115


Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice Popis: Postavy Boha Otce, Boha Syna a Ducha svatého. Poloha: Uprostřed náměstí po pravé straně silnice na Plzeň. GPS WGS 84: N50 05.909 E13 28.292 Socha sv. Jana Nepomuckého Popis: Barokní socha přemístěná do muzea z výklenku usedlosti č. p. 8. Poloha: Vlastivědné muzeum v Jesenici GPS WGS 84: N50 05.897 E13 28.370 Kalivody Roubený obytný dům č. p. 6 Popis: Cenná stavba lidové architektury. Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N50 12.488 E13 50.492 Karlova Ves Hrad Týřov Popis: Zřícenina jednoho z nejstarších českých hradů (pravděpodobně začátek 13. století). Součástí památky je také předsunutá bašta hradu a pozůstatky středověkých staveb v podhradí. Poloha: Týřov se tyčí 15 km jihozápadně od Křivoklátu na strmém svahu nad řekou Berounkou, přístupná po žluté turistické trase ze Skryj podél pravého břehu řeky Berounky nebo přímo z trasy Vodácké naučné stezky Berounka. GPS WGS 84: N49 58.397 E13 47.402 Klečetné (Oráčov) Socha Panny Marie Immaculaty Popis: Socha na vysokém hranolovém podstavci (1819). Poloha: Na dolním okraji návsi u silnice z Oráčova po pravé straně v blízkosti památné lípy. GPS WGS 84: N50 05.293 E13 33.745 Stodola za č. p. 17 Popis: Hrázděná stodola ve značně zanedbaném stavu (18. století). Poloha: Za domem č. p. 17, na začátku obce odbočka vlevo ze silnice z Oráčova. GPS WGS 84: N50 05.323 E13 33.786 Kněževes Kostel sv. Jakuba Většího Popis: Starobylý opevněný kostel (původně snad z 13. století). Součástí i barokní socha sv. Fr. Xaverského a vodní příkop kolem kostela. Poloha: V západní části Václavského náměstí uprostřed obce. GPS WGS 84: N50 08.782 E13 38.111

116


Kostel sv. Jana Křtitele Popis: Hřbitovní kostel bez určitosti původu. Poloha: Severozápadně od Kněževsi po pravé straně cesty do Hořesedel na místním GPS WGS 84: N50 09.177 E13 37.475

hřbitově

Fara č. p. 26 Popis: Areál fary, chléva, stáje, stodoly a ohradní zdi s branou vystavěný na místě původní staré fary (kolem 1730) Poloha: Severně od kostela po pravé straně silnice z Rakovníka do Svojetína. GPS WGS 84: N50 08.802 E13 38.156 Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty Popis: Socha Panny Marie na čtyřmetrovém sloupu s korintskou hlavicí (18. století). Poloha: Před kněževeskou farou po pravé straně silnice z Rakovníka do Svojetína. GPS WGS 84: N50 08.801 E13 38.155 Hostinec č. p. 102 Popis: Hodnotná stavba bývalé zájezdní hospody s hospodářskou budovou. Poloha: Uprostřed Václavského náměstí. GPS WGS 84: N50 08.760 E13 38.214 Kolešovice Kostel sv. Petra a Pavla Popis: Barokní jednolodní stavba, součástí památky je i ohradní zeď. Poloha: Naproti zámku po pravé straně silnice z Rakovníka do Hořesedel. GPS WGS 84: N50 08.409 E13 36.647

Zámek č. p. 180 Popis: Pseudorenesanční zámek postavený z pískovce. Areál obsahuje starý zámek, nový zámek, zeď s branami, zámecký park Poloha: V horní – severní části obce, po levé straně silnice z Rakovníka do Hořesedel. GPS WGS 84: N50 08.363 E13 36.615 Bývalá fara č. p. 32 Popis: Barokní fara z roku 1731. Poloha: Před křižovatkou silnic Kněževes – Pšovlky – Hořesedly po pravé straně od Kněževsi. GPS WGS 84: N50 08.398 E13 36.723 Socha sv. Šebestiána Popis: Barokní socha světce (1717) byla po restaurování umístěna v kostele sv. Petra a Pavla. Poloha: 117


V horní části obce mezi kostelem a zámkem (nalevo od silnice do Hořesedel). GPS WGS 84: N50 08.387 E13 36.649 Kaple sv. Jana Nepomuckého Popis: Omítaná stavba čtvercového půdorysu (1830) Poloha: Západně od obce v křižovatce silnic z Kolešovic do Heřmanova a Zderazi. GPS WGS 84: N50 08.513 E13 36.080 Socha sv. Václava Popis: Barokní socha světce na masivním podstavci s wallisovským erbem. Poloha: Na dolní návsi vpravo od silnice směrem do Pšovlk. GPS WGS 84: N50 08.251 E13 36.531 Socha sv. Floriána Popis: Torzo sochy světce bez hlavy a paží. Poloha: Na horní návsi naproti domu č. p. 17 vpravo od silnice do Heřmanova. GPS WGS 84: N50 08.472 E13 36.541 Kosobody Kaplička s hasičskou zbrojnicí Popis: Zděná stavba čtvercového půdorysu s věžičkou. Poloha: Kaplička stojí na návsi po levé straně silnice z Jesenic do Sosně. GPS WGS 84: N50 05.536 E13 31.269 Kostelík Kaple sv. Máří Magdalény Popis: Barokní stavba obdélníkového půdorysu (1. polovinal 18. století). Poloha: Na návsi uprostřed obce po levé straně silnice ze Slabec do Zvíkovce. GPS WGS 84: N49 58.370 E13 42.397 Kounov Kostel sv. Víta Popis: Původně gotický kostelík, přestavěný v 18. století. Součástí památky je ohradní zeď s márnicí. Poloha: Kostel sv. Víta se rozprostírá na severovýchodním okraji obce na návrší, vlevo od silnice do Lhoty nad Džbánem.

GPS WGS 84: N50 12.744 E13 40.705 Kaple sv. Vojtěcha Popis: Jednolodní barokní stavba (1706). Poloha: 1 km severně od Kounova ve stráni v hustém lese na odbočce modré turistické trasy č. 1630 poblíž Kamenných řadů u Kounova. GPS WGS 84: N50 13.529 E13 40.980 Kozojedy Hradiště Dřevíč a kaple sv. Václava Popis: 118


Vyvýšená planina, kde v minulosti stávalo slovanské hradiště (nejstarší zmínka 1004). Památkově chráněna i kaple (kostelík) sv. Václava. Poloha: Na dřevíčském ostrohu vzdáleném asi 3 km od Kozojed v nadmořské výšce 465 m na žluté turistické trase vedoucí k dvoru Dřevíč s kostelíkem sv. Václava. GPS WGS 84: N50 14.904 E13 49.624 Dvůr Dřevíč č. p. 30 Popis: Bývalý hospodářský dvůr – obytné stavení, sušárna chmele, chlévy, stáje, stodoly, kolny, ohradní zeď (přelom 17. a 18. století). Poloha: Východně od hradiště Dřevíč na žluté turistické trase č. 7030. GPS WGS 84: N50 14.918 E13 49.880 Krakov Hospoda č. p. 41 Popis: Zájezdní hostinec – barokní budova s hospodářským stavením (18. století). Poloha: Východní okraj návsi, poblíž křižovatky silnic do Malinové a Rousínova. GPS WGS 84: N50 02.345 E13 39.022 Krakovec Hrad Krakovec Popis: Zřícenina gotického hradu. Architektonický skvost – dvoupatrový palác, plnil více obytnou funkci, skvělé řešení kleneb, patří mezi nejhodnotnější gotické stavby střední Evropy (1381 – 1383). Poloha: Zřícenina hradu na vysokém ostrohu nad soutokem Krakovského a Šípského potoka v obci Krakovec. GPS WGS 84: N50 01.028 E13 38.355 Kroučová Kostel sv. Markéty Popis: Původně nepatrná zámecká kaple (17. století), dostavbou hranolové věže dostala stavba charakter kostela (1904 – 1905). Poloha: V západní části obce po pravé straně silnice do Hředel a Třeboce na mírném návrší. GPS WGS 84: N50 12.424 E13 46.936 Krty Kostel sv. Vojtěcha Popis: Původně barokní kostel (přestavěn 1737, opraven 1931). Součástí kulturní památky je ohradní zeď a sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa (18. století). Poloha: Kostel se nachází na vyvýšenině návsi nad silnicí z Jesenice do Blatna. GPS WGS 84: N50 05.544 E13 25.903 Krupá Kostel sv. Gotharda Popis: Původně kamenný kostelík (před 1318 na způsob malé tvrze), přestavován a renovován (do roku 1737). Součástí kulturní památky je ohradní zeď a márnice. Poloha: Jižně od obce na zelené turistické trase č. 3084 pod silnicí Praha – Karlovy Vary. GPS WGS 84: N50 09.960 E13 43.570 119


Krušovice Zámek Popis: Součást světoznámého pivovaru, stojí na místě tvrze (konec 16. století), zámek stavěn 1728. Památkově chráněna je také administrativní budova, bývalý deputátní dům (stará humna). Poloha: Uprostřed obce po levé straně silnice Praha – Karlovy Vary. GPS WGS 84: N50 10.436 E13 46.400 Křivoklát Pomník Karla Egona z Fürstenberka Popis: Pomník s pohnutou historií, 14 m vysoký monument (1858 – 1860). Poloha: V zalesněném svahu naproti hradu na takzvaných Nových cestách na žluté turistické trase a trase Dětské naučné stezky Paraplíčko vedoucí od parkoviště nad hradem směrem k vyhlídce Paraplíčko (také na žluté turistické z hradu Křivoklátu do Roztok). GPS WGS 84: N50 02.199 E13 52.496 Bývalý mlýn č. p. 88 Popis: Renesanční – Budský, nebo Podhradcův mlýn v podhradí Křivoklátu (před 1460). Poloha: V Křivoklátě - Budech po pravé straně silnice z Rakovníka před křižovatkou k hradu a do Roztok. GPS WGS 84: N50 02.249 E13 52.225 Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého Popis: Socha světce na vysokém sloupu pod hradem (1763). Poloha: Sloup se sochou světce se nachází pod hradem po pravé straně silnice stoupající severně k Amalínu. GPS WGS 84: N50 02.223 E13 52.328 Kaplička Panny Marie Popis: Barokní výklenková kaplička se sochou Panny Marie (1769). Poloha: Na pravém břehu Rakovnického potoka pod strmým svahem spadajícím do údolí od Velké Bukové poblíž silnice z Křivoklátu do Roztok za informačním centrem a u 14. zastávky cyklistické naučné stezky zřízené na cyklostezce č. 303 Rakovník - Křivoklát. GPS WGS 84: N50 02.186 E13 52.285 Kostel sv. Petra Popis: Kostel přestavěný 1885 na místě původního kostelíka (kolem 1500). Poloha: V Křivoklátě – Amalíně – v horní (severní) Křivoklátu poblíž silnice na Lány. GPS WGS 84: N50 02.231 E13 52.867 Lány Zámek Popis: Zámek postavený na místě staré tvrze. Původní stavba (po roce 1592) byla dále přstavována (až do 1903). Součástí památky je i kostel Jména Ježíš a zámecký park. Poloha: Ve východní části obce v zatáčce silnice Lány - Stochov. GPS WGS 84: N50 07.482 E13 57.300 120


Koněspřežná dráha Popis: Pozůstatky Buštěhradské koněspřežky. Poloha: Ruda – Pilský rybník, hájovna Píně, Lánská obora. GPS WGS 84: N50 07.034 E13 52.487 Pila Brejl Popis: Pozůstatky pily z období provozu Buštěhradské dráhy Poloha: Osada Brejl GPS WGS 84: Hřbitov Popis: Lánský hřbitov s hrobem prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a jeho blízkých. Poloha: Severní část obce Lány, napravo od silnice do Vašírova. GPS WGS 84: N50 07.751 E13 57.096 Socha sv. Antonína Paduánského, Kristus na kříži, sv. Jan Nepomucký Popis: Sochy a kříž pochází z 18. století. Poloha: Uprostřed obce v křižovatce silnic z Křivoklátu (Rakovníka) do Nižbora a k zámku v upraveném parčíku. GPS WGS 84: N50 07.466 E13 56.932 Hrad Jivno Popis: Zřícenina hradu (neznámý původ – patrně 1. polovina 13. století), hrádek v přemyslovském loveckém luhu. Poloha: Uprostřed lesů mezi Zbečnem a Lány na strmém ostrohu nad údolím vodní nádrže Klíčava v uzavřeném prostoru lánské obory. GPS WGS 84: N50 04.434 E13 55.419 Lašovice Socha sv. Jana Nepomuckého Popis: Socha světce na několikastupňovém podstavci (1. polovina 18. století). Poloha: Socha sv. Jana Nepomuckého stojí při silnici z Pavlíkova do Lašovic. GPS WGS 84: N50 03.327 E13 46.623 Lhota Tvrziště Zelený Důl Popis: Pozůstatky tvrziště Hluboký. Elipsovité tvrziště s kruhovým valem a příkopem (původ před 1275). Poloha: 1 km jihovýchodně od osady Lhota, 500 m západně od statku Zelený důl v polích. Tvrziště leží v lesním remízku na okraji pole a svažuje se do úžlabiny z části vyplněné rybníkem, který tvořil z jižní strany přirozenou ochranu tvrze. GPS WGS 84: N50 02.422 E13 29.316 Lhota pod Džbánem Hrad Džbán 121


Popis: Zřícenina hradu s hradištěm na opukovém hřbetu pohoří Džbán (původ a přesný název není znám). Poloha: 2 km vpravo nad silnicí z Mutějovic do Lhoty pod Džbánem a zelenou turistickou trasou č. 3084. GPS WGS 84: N50 12.911 E13 42.783 Socha sv. Vojtěcha Popis: Barokní socha světce z poloviny 18. století. Poloha: Západně od obce vpravo při silnici k železniční stanici Mutějovice. GPS WGS 84: N50 13.143 E13 43.563 Lišany Kostel Nanebevzetí Panny Marie Popis: Původně snad i místo lišanské tvrze, datum založení neznámé (před 1360). Součástí je i ohradní zeď. Poloha: Stojí uprostřed obce jižně od křižovatky silnic Rakovník – Louny – Lužná. GPS WGS 84: N50 08.837 E13 44.505 Socha sv. Jana Nepomuckého na sloupu Popis: Barokní socha na 2,5 m vysokém sloupu (1716). Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N50 08.918 E13 44.503 Lubná Kostel sv. Jiří Popis: Kostel zasvěcený sv. Jiří stál v Lubné už v polovině 14. století. Poloha: Uprostřed obce na návrší na místě bývalého hřbitova. GPS WGS 84: N50 04.666 E13 42.052

Lužná Kostel sv. Barbory Popis: Původní kostel již před rokem 1352. Přestavován v 17. století. Poloha: Kostel sv. Barbory stojí v udržovaném parku uprostřed obce po pravé straně silnice z Rakovníka do Lužné II. GPS WGS 84: N50 07.492 E13 46.077 Hradiště Hlavačov Popis: V historických pramenech zmiňován „Starý hrádek“ (původ snad počátek 12. století). V místě jsou patrné stopy valů a příkopů po středověkém hradě, přesný název neznámý. Poloha: Asi 3 km severně od Rakovníka na konci protáhlého zalesněného vrchu Hlavačov v blízkosti modré turistické trasy č. 1074. GPS WGS 84: N50 07.560 E13 44.139 Dehtařské pece v Krásné dolině Popis: 122


Pozůstatky středověkých dehtařských pecí v bažinaté prohlubni. Fragmenty pecí po průzkumu byly zasypány. Poloha: Asi 500 metrů od hájovny Krásná Dolina, která leží na lesní odbočce ze silnice Rakovník - Nové Strašecí, na červené turistické trase č. 0046 a modré turistické trase č. 1004. GPS WGS 84: N50 07.329 E13 47.778 Městečko Kostel sv. Jakuba Většího Popis: Původní kostel připomínán už k roku 1352 jako farní. Upravován na přelomu 17. a 18. století. Součástí památky je i ohradní zeď. Poloha: Uprostřed obce na malém návrší nad silnicí Rakovník – Křivoklát po pravé straně. GPS WGS 84: N50 03.040 E13 51.792 Roubená stodola u č. p. 24 Popis: Unikátní stavba zaujímá významné místo mezi stavbami lidové architektury na Rakovnicku (18. století). Poloha: Uprostřed obce, vlevo od odbočky ze silnice Rakovník – Křivoklát. GPS WGS 84: N50 03.016 E13 51.989 Roubený špýchar u č. p. 2 Popis: Významná stavba lidové architektury z 1. poloviny 19. století. Poloha: Na okraji návsi vpravo od silnice Rakovník – Křivoklát. GPS WGS 84: N50 02.996 E13 51.829 Hospodářský dvůr u č. p. 56 Požáry Popis: Areál hospodářských staveb v lokalitě osídlené kolem poloviny 16. století. Stavby pochází z období 18. – 19. století. Součástí památkově chráněného areálu je také velký chlév, malý chlév, stodola a špýchar Poloha: 4 km severovýchodně od Městečka, po pravé straně silnice z Křivoklátu do Lán. GPS WGS 84: N50 04.253 E13 53.866 Milíčov Kostel sv. Petra v okovech Popis: Kostel připomínán již roku 1350. Upravován v 17. století. Součástí památky je i hřbitovní zeď. Poloha: Kostel se nachází na jižním okraji obce po levé straně silnice směrem na Slatinu a Chříč. GPS WGS 84: N50 00.021 E13 36.907 Milý Kaple sv. Michaela Popis: Stavba datována kolem 1753, barokní sloh. Poloha: Kaple sv. Michaela se nachází uprostřed návsi v mírném svahu po pravé straně silnice do Boru. GPS WGS 84: N50 13.969 E13 52.070 Mšec Kostel sv. Kateřiny

123


Popis: Původní kostel z roku 1352. Nová stavba započata 1780. Součástí památky je ohradní zeď kostela a márnice. Poloha: Ve středu obce na návrší napravo od silnice z Nového Strašecí. GPS WGS 84: N50 12.287 E13 54.003 Fara č. p. 45 Popis: Barokní patrová stavba, součástí je hospodářská budova a dvůr. Poloha: Uprostřed obce po pravé straně silnice z Nového Strašecí za kostelem sv. Kateřiny v prudkém svahu. GPS WGS 84: N50 12.270 E13 54.057 Zámek Popis: Současný zámek stojí na místě bývalé tvrze Kornhauz (1361). Sídlo přestavováno od 1613. Součástí památkově chráněného areálu je severozápadní křídlo hospodářského dvora, špýchar, jižní křídlo hospodářského dvora, park a ohradní zeď zámeckého parku. Poloha: Ve východní části obce, napravo od silnice Řevničov – Slaný. GPS WGS 84: N50 12.328 E13 54.113 Dům č. p. 51 Popis: Barokní dům z počátku 18. století se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Josefa. Poloha: Na jižním rohu návsi. GPS WGS 84: N50 12.301 E13 53.915 Mšecké Žehrovice Čtyřúhelníkový val – Viereckschanze Popis: Typická forma keltského kultovního okrsku, lokalita obehnaná příkopem a valem. V blízké pískovně nalezena hlava keltského boha. Poloha: Mezi Mšeckými Žehrovicemi a rybníkem Soudným, asi 1 km jižně od obce na ploché zalesněné vyvýšenině je obdélný pozemek obehnaný náspy a příkopy (oplocená obora Libeň). Kolem lokality prochází trasa naučné stezky Novostrašecko. GPS WGS 84: N50 10.162 E13 55.237 Kostel sv. Martina Popis: Jednolodní stavba z roku 1774. Poloha: V jižní části návsi po levé straně silnice do Mšece. GPS WGS 84: N50 10.752 E13 55.434 Bývalý ovčín č. p. 127 Popis: Jednopodlažní stavba původního schwarzenberského ovčína (kolem roku 1785). Poloha: Na západním okraji obce na pravé straně silnice do Nového Strašecí. GPS WGS 84: N50 10.544 E13 55.133

Mutějovice 124


Kostel sv. Václava Popis: Původní kostel připomínán před rokem 1325. Přestavován v průběhu 19. století. Chráněná je i barokní fara přes silnici ve dvoře. Poloha: V jižní části návsi po levé straně silnice do Krupé. GPS WGS 84: N50 11.623 E13 42.515 Kostelík sv. Prokopa Popis: Kostelík postaven za morové rány (1740 – 1744). Přestavěn do pseudorománského slohu v 50. letech 19. století. Poloha: Na západním okraji obce po levé straně silnice do Kounova. GPS WGS 84: N50 11.797 E13 42.375 Socha Panny Marie Popis: Barokní socha Panny Marie z roku 1760. Poloha: Na východním okraji obce v zahradě soukromé usedlosti. GPS WGS 84: N50 11.779 E13 42.694 Nesuchyně Kostel sv. Markéty Popis: Kostel připomínán už roku 1316. Přestavován koncem 17. století. Poloha: Na návsi nad Nesuchyňským potokem vpravo od silnice do Mutějovic. GPS WGS 84: N50 10.763 E13 41.174 Nezabudice Kostel sv. Vavřince Popis: Existence kostela připomínánka už k roku 1250, prostá stavba z lodi o dvou polích. Kostel opraven v 16. století. Poloha: Kostel stojí na malé vyvýšenině uprostřed obce, po levé straně od silnice směřující z Nezabudic do údolí řeky Berounky (Roztoky, Týřovice). GPS WGS 84: N50 00.788 E13 49.279 Nové Strašecí Kostel Narození Panny Marie Popis: Kostel založen roku 1158, sochy sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1688 a 1710. Jde o stavbu několika slohů. Dalšími částmi kulturní památky je kříž jihovýchodně od kostela, kříž jihozápadně od kostela a náhrobní desky ve zdi u děkanství. Poloha: V centru města, východně od Komenského náměstí. GPS WGS 84: N50 09.162 E13 54.139 Kaple sv. Isidora Popis: Barokní obdélná stavba z počátku 18. století. Poloha: Na východním okraji města po pravé straně staré silnice do Prahy. GPS WGS 84: N50 08.965 E13 54.223

125


Hrnčířská dílna č. p. 386 Popis: Funkční hrnčířská dílna je ukázkou řemeslné výroby na Rakovnicku. Poloha: Karlovarská ulice, vlevo od silnice směrem z centra Nového Strašecí. GPS WGS 84: N50 09.398 E13 53.910 Usedlost č. p. 59 Popis: Památkově chráněná obytná část statku U Vožechů, modernizovaného v 70. letech 20. století. Poloha: Tyršovo náměstí – západně od Komenského náměstí. GPS WGS 84: N50 09.222 E13 53.867 Fara Popis: Barokní stavba – sídlo novostrašeckého děkanství. Poloha: Nedaleko od kostela Narození Panny Marie. GPS WGS 84: N50 09.181 E13 54.167 Kaplička Nejsvětější trojice na Mackově hoře Popis: Stavba s půdorysem rovnostranného trojúhelníka s výklenky bez doplňků (sošky nebo obrazy) z počátku 18. století. Poloha: Poblíž rozhledny na Mackově hoře, západně od Nového Strašecí. GPS WGS 84: N50 09.691 E13 52.800 Nový Dům Kostel sv. Máří Magdalény Popis Kostel na místě původního klášterce (kolem 15. století), upravovaný v 17. století. Součástí památky je i hřbitovní zeď. Poloha: Na západním okraji obce na mírném návrší vlevo od silnice z Rakovníka do Lán. GPS WGS 84: N50 05.389 E13 49.684 Socha sv. Jana Nepomuckého Popis: Barokní socha světce z roku 1723. Poloha: V alžbětinském revíru poblíž Nového Domu na lesní mýtině na žluté turistické trase č. 6030. GPS WGS 84: N50 05.236 E13 51.078 Olešná Kostel sv. Martina Popis: Původní stavba z přelomu 13. a 14. století, přestavěna v 18. století. Součástí památky je ohradní zeď se zvonicí. Poloha: Stojí na bývalém hřbitově uprostřed obce, nalevo od silnice z Rakovníka do Chrášťan. GPS WGS 84: N50 07.758 E13 41.731 Zámek Popis: Renesanční zámek stojící na místě původní tvrze, pochází ze 16. století. Součástí je špýchar, chlév, sušárna, jižní křídlo hospodářského dvora, domek v jihovýchodním nároží hospodářského dvora, zámecký park 126


Poloha: Uprostřed velkého hospodářského dvora v severní části obce, po levé strany odbočky vpravo ze silnice z Rakovníka do Chrášťan směřující k Olešenskému rybníku. GPS WGS 84: N50 07.772 E13 41.821 Sloup se sousoším Piety na návsi Popis: Barokní socha pocházející z 1. poloviny 18. století. Poloha: Na návsi před domem č. p. 19. GPS WGS 84: N50 07.715 E13 41.811 Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého u kostela Popis: Barokní dílo z roku 1704 (socha a korinthský sloup). Poloha: Před kostelem sv. Martina. GPS WGS 84: N50 07.757 E13 41.738 Socha sv. Josefa Pěstouna Popis: Barokní socha světce v životní velikosti (1741). Poloha: V lese u silnice z Rakovníka do Olešné vlevo na konci lesa. GPS WGS 84: N50 07.483 E13 42.313 Socha sv. Antonína s Jezulátkem Popis: Barokní socha z roku 1741, nese na sobě znaky hrabat Mollartů a Meravigliů. Poloha: U polní cesty z Olešné do Lišan a současně na zelené turistické trase č. 3084. GPS WGS 84: N50 07.922 E13 42.505

Oráčov Kostel sv. Jakuba Většího Popis: Ve 14. století kostel uváděn jako farní, přestavěn 1746 v barokním slohu. Poloha: Uprostřed obce jižně od silnice Rakovník - Jesenice na návsi. GPS WGS 84: N50 06.664 E13 32.889 Boží muka Popis: Sloupková boží muka z pískovce, svatým obrázkem a dvouramenným křížem. Poloha: Vpravo u silnice z Oráčova směrem na Rakovník na kraji pole. GPS WGS 84: N50 06.695 E13 33.526 Hrádek Popis: Hradiště pochází z období kolem 13. století, jde o terénní pozůstatky středověkého hrádku bez známky zdiva. Poloha: 3 km jihozápadně od Oráčova na vrcholu lesnatého ostrohu, který je z jihu obtékán potokem Leština. 127


GPS WGS 84: N50 06.165 E13 32.225 Kostel Českobratské církve evangelické Popis: Pseudogotická stavba z roku 1901. Poloha: Na západním okraji obce po levé straně silnice směr Jesenice. GPS WGS 84: N50 06.699 E13 32.668 Otěvěky Kostel Nejsvětější Trojice Popis: Jednolodní stavba pochází z let 1806 – 1807. Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N50 03.575 E13 28.475 Panoší Újezd Kostel Nanebevzetí Panny Marie Popis: V roce 1352 farní kostel, roku 1718 vystavěn nový kostel. Součástí památky je hřbitovní zeď a brána. Poloha: Kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na vrchu nad obcí uprostřed hřbitova na severovýchodním okraji obce. GPS WGS 84: N50 02.187 E13 43.100 Pavlíkov Kostel sv. Kateřiny Popis: V polovině 14. století byl filiálním kostelem ke Hvozdu. Kostel nově vystavěn ve letech 1776 až 1785. Poloha: Kostel se nachází uprostřed obce po levé straně silnice z Rakovníka do Panošího Újezda. GPS WGS 84: N50 11.089 E13 36.242 Petrovice Kostel Navštívení Panny Marie Popis: Kostel znám jako významné poutní místo, stavba v renesančním slohu z let 1714 – 1715. Poloha: Jižně od obce na návrší pod lesem. GPS WGS 84: N50 03.613 E13 38.399 Fara č. p. 31 Popis: Jednopatrová barokní stavba z roku 1715. Poloha: Severozápadně od kostela Navštívení Panny Marie. GPS WGS 84: N50 03.610 E13 38.444 Chalupa č. p. 20 Popis: Typická ukázka lidové architektury z počátku 18. století, poznamenána necitlivými úpravami a přístavbami z 20. století. Poloha: Uprostřed obce vlevo nad silnicí vedoucí z Rakovníka do Čisté. GPS WGS 84: N50 04.053 E13 38.394 Zámek 128


Popis: Původně barokní zámek (1709), postavený na místě tvrze. Součástí jsou i další stavby – ohradní zeď a park s nádvořím. Poloha: Petrovický zámek stojí uprostřed parku obklopeného zdí poblíž silnice z Rakovníka do Čisté. GPS WGS 84: N50 04.003 E13 38.134 Hostinec č. p. 10 Popis: Budova barokního zájezdního hostince, památkově chráněny jsou i přilehlé hospodářské budovy. Poloha: Uprostřed obce na petrovické návsi jižně od křižovatky Rakovník – Čistá – Šanov GPS WGS 84: N50 04.006 E13 38.277 Podbořánky Kostel sv. Jakuba Většího Popis: Kostel roku 1367 připomínán jako farní, 1781 přestavěný do pozdně barokní podoby. Památkově chráněn je i hřbitov a hřbitovní zeď. Poloha: V západní části obce na návrší po pravé straně nad silnicí do Žihle. GPS WGS 84: N50 03.146 E13 26.938 Fara Popis: Barokní fara z roku 1781. Poloha: U kostela vpravo nad silnicí do Žihle. GPS WGS 84: N50 03.152 E13 26.971 Socha sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého Popis: Pískovckové sochy světců na hranolových podstavcích sv. Florián z roku 1740, sv. Jan Nepomucký z roku 1838. Poloha: V parku na návsi v místě bývalého tvrziště. GPS WGS 84: N50 03.121 E13 27.012 Pochvalov Kaple sv. Prokopa Popis: Menší kostel z 18. století Poloha: Uprostřed obce na návsi. GPS WGS 84: N50 13.703 E13 47.688 Pšovlky Tvrziště u hospodářského dvora Popis: Tvrz pochází z poloviny 14. století, v současné době se jedná o rybníček (obvodový vodní příkop) v jehož prostředku je kruhový ostrůvek s pozůstatky kamenné stavby (torzo rozvaleného sklepa zemanské tvrze). Poloha: Ve středu obce napravo za křižovatkou v obci směrem na Jesenici. GPS WGS 84: N50 06.527 E13 35.542 Hrázděná stodola Popis: Vzácná ukázka lidové architektury. 129


Poloha: Poblíž křižovatky silnic Rakovník - Jesenice - Řeřichy u domu č. p. 23. GPS WGS 84: N50 06.471 E13 35.686 Račice Roubený obytný dům č. p. 3 Popis: Ojedinělá památka lidové architektury – roubený patrový dům Poloha: Na návsi v dolní části obce. GPS WGS 84: N50 01.536 E13 55.485 Špýchar usedlosti č. p. 2 Popis: Roubený špýchar a ohradní zeď s bránou. Poloha: Na návsi v dolní části obce. GPS WGS 84: N50 01.525 E13 55.490 Rakovník Centrum regionu se pyšní řadou cenných historických památek, které dokumentují jeho dlouhou a slavnou minulost. Vždyť původní osada s názvem Rokytno, která stávala na křižovatce důležitých obchodních cest z Bavor do Prahy a z Plzně do Loun, je doložena už k roku 1119. Na vznik pozdějšího města Rakovníka měla vliv nejen jeho výhodná poloha, ale i blízkost významného královského hradu Křivoklát. Na město, poddané právě tomuto hradu, byl Rakovník povýšen roku 1286 králem Václavem II. O významu nově založeného města svědčí skutečnost, že sem byla už koncem 13. století přenesena správa rakovnického kraje. Roku 1471 získal Rakovník právo hrazených měst a mohl budovat městské opevnění. Král Vladislav II. Jagellonský udělil roku 1482 městu znak. V roce 1588 byl Rakovník povýšen na královské město. Sídlem krajské správy byl Rakovník až do roku 1787. Titul krajského města užíval ale až do roku 1849, i když sídlem kraje bylo už město Slaný. Už ve středověku byl Rakovník střediskem chmelařství. V roce 1460 tu byl založen pivovar a rozvíjela se řemeslná výroba. Další rozvoj průmyslu nastal v 19. století, kdy začaly v okolí města vznikat malé doly na uhlí. Na ně navázala těžba keramických jílů a současně s ní i keramická výroba. O něco později se přidal i průmysl chemický (výroba pracích a čisticích prostředků) a strojírenský. Je nasnadě, že během více jak 800 letého vývoje města zde vzniklo množství památek, které jsou dnes vysoce ceněny. Ve městě je vyhlášena městská památková zóna. Rakovník - Městská památková zóna Chrám sv. Bartoloměje se zvonicí Popis: Gotický kostel postavený na místě románského kostela (11. století). Kostel pochází ze 14. století, po husitských válkách značně poškozen a opravován. Zvonice pochází z roku 1495. Poloha: Východní strana Husova náměstí. GPS WGS 84: N50 06.234 E13 43.967 Pražská brána Popis: Pozůstatek opevnění města, postavena 1515, stavba z lomového kamene, výška 23 m. Poloha: Za chrámem sv. Bartoloměje v křižovatce silnic od Prahy do centra města. GPS WGS 84: N50 06.221 E13 44.042 Zbytky městského opevnění Popis: Pozůstatky městských hradeb (1515) Poloha:

130


Pozůstatky městských hradeb se dochovaly na několika místech – v blízkosti Vysoké brány, u 1. základní školy, ve dvorních traktech bytových domů ulic Nádražní a Na Sekyře (za Kulturním centrem), pod křižovatkou ulic Vysoká, Havlíčkova za obytnými domy a nad Pražskou branou ve dvorech domů ulice Vladislavova. GPS WGS 84: N50 06.233 E13 44.077 (v blízkosti Vysoké brány) Budova muzea č. p. 1 Popis: Takzvaný Dům cisterciáků (1517 – 1518), dnes sídlo Muzea TGM. Součástí památky je i ohradní zeď s lapidáriem. Poloha: Mezi Pražskou bránou a chrámem sv. Bartoloměje na severním okraji malého parku Čermákových sadů. GPS WGS 84: N50 06.220 E13 44.039 Dům č. p. 22/1 – bývalá spořitelna Popis: Stavba nepatří mezi původní měšťanské domy (1934). Zvláště cenný je interiér budovy, ojedinělá stavba z tohoto období. Poloha: Jižní fronta Husova náměstí. GPS WGS 84: N50 06.248 E13 43.769 Radnice č. p. 27 Popis: Barokní radnice postavená v letech 1734 – 1738 na místě starší renesanční (1557). Poloha: Dominanta jižní fronty Husova náměstí. GPS WGS 84: N50 06.255 E13 43.722 Dům č. p. 28 Popis: Měšťanský dům z 15. století, přestavěn renesančně před třicetiletou válkou, v první polovině barokně a koncem 19. století došlo ke zbourání jeho štítů. Poloha: Jižní fronta Husova náměstí vedle budovy radnice. GPS WGS 84: N50 06.254 E13 43.712

Dům č. p. 29 Popis: Patří mezi nejstarší domy ve městě (polovina 15. století). Nazýván také jako „Sklenářovský dům“. Dnes součást městského úřadu. Poloha: Jižní fronta Husova náměstí v blízkosti budovy radnice. GPS WGS 84: N50 06.255 E13 43.702 Dům č. p. 30/I Popis: Měšťanský dům z poloviny 15. století. Renesančně a barokně přestavován, v 19. století odstraněny štíty. Poloha: Jižní fronta Husova náměstí v blízkosti budovy radnice GPS WGS 84: N50 06.270 E13 43.703 Dům č. p. 54 Popis: Dům pochází z konce 13. století, renesančně přestavěn v 16. a pozdně barokně koncem 18. století. Nazýván jako „Guthovský dům“ Poloha: Západní strana Husova náměstí. 131


GPS WGS 84: N50 06.276 E13 43.651 Dům č. p. 55 Popis: Dům pochází z konce 13. století, v 15. století byl přestavěn v renesančním slohu. Původně várečný dům se sladovnou, hvozdem a ležáckými sklepy. Poloha: Na západní straně Husova náměstí na rohu s Palackého ulicí. GPS WGS 84: N50 06.283 E13 43.656 Dům č. p. 59 Popis: Bývalý statek barokního původu. Poloha: Roh ulice Čs. legií a Dukelských hrdinů, naproti budovy okresního soudu. GPS WGS 84: N50 06.320 E13 43.480 Dům č. p. 72 Popis: Postaven v 19. století, dříve hotel s názvem U bílého lva. Pozdně klasicistní. Poloha: Severní fronta Palackého ulice. GPS WGS 84: N50 06.312 E13 43.570 Dům č. p. 81 – Heroldové ze Stoda Popis: Stavba z 15. století. Podle domovního znamení zvaný U zlatého jelínka, či Heroldové ze Stoda. Součástí byl v minulosti pivovar. Poloha: Dům stojí na nároží ulic Palackého a Vysoké. GPS WGS 84: N50 06.303 E13 43.657 Dům č. p. 83/1 Popis: Stavba barokního domu s klasicistní fasádou. Poloha: Dolní (jižní) část Vysoké ulice, po levé straně. GPS WGS 84: N50 06.315 E13 43.671 Dům č. p. 122 Popis: Původně barokní dům. Poloha: Severní fronta Husova náměstí. GPS WGS 84: N50 06.273 E13 43.769 Dům č. p. 133 Popis: Původ domu kolem roku 1763. Připomínka staré zástavby na zbytcích středověkého domu. Součástí kulturní památky jsou i zbytky starého domu č. p. 132. Poloha: Na rohu ulic Kamenná a U Hluboké studny. GPS WGS 84: N50 06.327 E13 43.895 Dům č. p. 227 Popis:

132


Dům postavený na místě pozdně gotické stavby (část ji je dochována). Klasicistní podobu získal dům v 90. 18. století. Zajímavé jižní průčelí s malebnou pavlačí. Původní židovská škola, dům zvaný také jako U obuvníka Brettschneidera. Poloha: Ulice V Brance spojující Husovo náměstí se severní částí Vysoké ulice. GPS WGS 84: N50 06.302 E13 43.784 Dům č. p. 230 Popis: Barokní stavba, přízemí z kamene, patro stavěné technikou hrázděného zdiva. Dům sochaře Pangráce. Poloha: Severní část Vysoké ulice. GPS WGS 84: N50 06.367 E13 43.811 Židovská synagoga č. p. 232 Popis: Nejznámnější židovská kulturní památka v Rakovníku (1763) v prostém barokním slohu. Sídlo Rabasovy galerie. Poloha: Severní část Vysoké ulice. GPS WGS 84: N50 06.364 E13 43.809 Dům č. p. 233 – Samsonův Popis: Jeden z nejstarších domů v Rakovníku postaveného v renesančním slohu. Fasáda zdobená sgrafity. Sídlo expozice Muzea TGM Galerie Samson Cafeé. Poloha: Severní část Vysoké ulice – roh s ulicí V Brance. GPS WGS 84: N50 06.360 E13 43.827 Dům č. p. 469 – Hrdinův dům Popis: Dominanta Nádražní ulice z přelomu 19. a 20. století, barokní vila v pseudoslohu. Součástí památky je i ohradní zeď. Poloha: Nádražní ulice, u mostu přes Rakovnický potok. GPS WGS 84: N50 06.094 E13 43.849 Dům č. p. 581 – Šteigrova vila Popis: Patrová vila (1912) podobného ztvárnění jako rakovnická sokolovna. Reprezentuje jedinečnou architekturu svého druhu. Poloha: Štemberova ulice na východním okraji Čermákových sadů. GPS WGS 84: N50 06.061 E13 44.312 Sokolovna č. p. 733 Popis: Dispozičně a architektonicky hodnotně řešená stavba z roku 1914. Zvaná také „Bílý dům“. Poloha: Tyršova ulice u Čermákových sadů. GPS WGS 84: N50 06.130 E13 43.975 Sousoší Panny Marie Popis: Dominanta Husova náměstí - 12 m vysoké sousoší z roku 1749. Poloha: Střed Husova náměstí. 133


GPS WGS 84: N50 06.241 E13 43.873 Rakovník - Karlovarské předměstí Kostel sv. Jiljí Popis: Kostelík na místě malé kaple s poustevnou pochází z konce 15. století. Kostel má barokní výpravu a součástí památky je ohradní zeď a poustevna č. p. 68. Poloha: Napravo při silnici do Kněževsi na starém hřbitově. GPS WGS 84: N50 06.510 E13 42.571 Kostel Nejsvětější Trojice Popis: Kostel je dominantou rakovnického hřbitova, pochází z let 1585 – 1588. Nepravidelný gotický sloh. Součástí památky je i hřbitovní zvonice (polovina 16. století), kaple sv. Rocha (1726) a hřbitovní zeď s branou. Poloha: Severně nad křižovatkou u soudu a pivovaru. Zvonice je na pravé straně hřbitova. GPS WGS 84: N50 06.419 E13 43.464 Sloup se sochou Panny Marie Popis: Zdařile tesaná barokní socha (1701). Poloha: U soutoku Černého potoka s Rakovnickým potokem. GPS WGS 84: N50 06.296 E13 42.924 Rakovník – Vinohrady Vysoká brána Popis: Pozůstatek středověkého městského opevnění (1519), výška stavby je 46 m. Dříve sloužila jako městský archiv. Poloha: Na křižovatce silnice z Loun v severní historické části města. GPS WGS 84: N50 06.345 E13 43.909 Dům č. p. 185 – bývalý Lechnýř Popis: Vzácná ukázka staré městské zástavby. Roubené stavení. Poloha: Ulice V Hradbách nad chrámem sv. Bartoloměje. GPS WGS 84: N50 06.267 E13 44.032 Kaple sv. Jana Nepomuckého Popis: Postavena 1851 na místě barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (nyní součástí interiéru). Poloha: Wintrova ulice - bývalé pražské předměstí, vlevo od silnice Rakovník – Křivoklát. GPS WGS 84: N50 06.104 E13 44.389 Židovský hřbitov Popis: Cenná kulturní památka, původ kolem 1635. Hodnotné náhrobky. Součástí památky je i klasicistní domek hrobníka. Poloha: Východní okraj města, vlevo nad silnicí z Rakovníka do Křivoklátu. GPS WGS 84: N50 05.929 E13 44.585 Smírčí kříž - Kamenná panna 134


Popis: Zvětralý pomezní kříž, lidově nazývaný Kamenná panna. Poloha: U silnice z Rakovníka do Lišan, 2 km severně od města po levé straně silnice na okraji pole. GPS WGS 84: N50 07.076 E13 44.010 Čtyřúhelníkový val Na Kokrdech Popis: Původ lokality 400 let před Kristem – 0. Pochází z doby laténské. Poloha: Severně od Rakovníka, napravo od silnice Rakovník – Olešná. GPS WGS 84: N50 07.137 E13 43.422 Socha sv. Vojtěcha Popis: Pískovcová socha pochází z roku 1844. Poloha: Na křižovatce silnic Rakovník – Olešná – Lišany. GPS WGS 84: N50 06.612 E13 44.044 Rousínov – vesnická památková zóna Kostel Narození Panny Marie Popis: Kostel již roku 1363 zmiňován jako farní. Po vypálení v husitských válkách byl opraven v 1. polovině 16. století. Poloha: Kostel se nachází uprostřed návsi. GPS WGS 84: N50 01.182 E13 40.552 Fara č. p. 36 Popis: Barokní budova s mansardovou střechou. Součástí památky je ohradní zeď a hospodářské budovy – dvůr. Poloha: Na návsi v sousedství kostela Narození Panny Marie západně. GPS WGS 84: N50 01.182 E13 40.536 Roztoky Hospodářský dvůr Karlov Popis: Dvůr založen v roce 1779 na popud Karla Egona I. z Fürstenberka. Jde o rozsáhlý zemědělský okrouhlý dvůr skládající se z několika hodnotných staveb lidové architektury. Součástí památky jsou i dva ovčíny. Poloha: Osada Karlov, 5 km jihovýchodně od obce Roztoky při silnici na Zdice a Žebrák. GPS WGS 84: N49 58.837 E13 53.664 Zámek Leontýn Popis: Zámeček pochází z 18. století, původně šlo o lovecký zámeček barokního stylu. Koncem 19. století byl přestavěn v novogotickém slohu. V současné době je sídle ústavu sociální péče. Součástí památky je i kaple sv. Václava a zámecký park. Poloha: Na křižovatce silnic Roztoky – Nižbor – Kublov. GPS WGS 84: N49 59.770 E13 53.721 Kaple na rozcestí u Leontýna Popis:

135


Výklenková kaplička z roku 1893. Sochy z výklenků již byly odstraněny, na svém místě zůstal jen kříž s přehozeným rouchem. Poloha: Poblíž zámečku Leontýn uprostřed křižovatky Roztoky – Nižbor – Kublov. GPS WGS 84: N49 59.968 E13 53.715 Ruda Kaple sv. Anděla Strážce Popis: Barokní kaple z roku 1749. Poloha: Uprostřed obce na cyklostezce a turistické trase do Nového Strašecí. GPS WGS 84: N50 08.344 E13 52.724 Koněspřežná dráha Popis: Pozůstatky Buštěhradské koněspřežky. Poloha: Ruda – Pilský rybník, hájovna Píně, Lánská obora. GPS WGS 84: N50 07.034 E13 52.487 Rynholec Hrádek Sobín Popis: Rozsáhlé tvrziště zaniklé středověké tvrze z doby kolem roku 1330. Poloha: Necelé 2 km východně od Rynholce na zalesněném svahu v lokalitě Starý zámek. GPS WGS 84: N50 07.922 E13 56.175 Usedlost č. p. 51 Popis: Jedna z nejzachovalejších rolnických usedlostí z doby baroka. Poloha: Na jihovýchodní straně návsi. GPS WGS 84: N50 08.231 E13 55.337 Řevničov Kostel sv. Petra a Pavla Popis: Vznik kostela není datován (v roce 1352 zmiňován jako farní), v jeho blízkosti se nachází socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1783. Památkově chráněn je také litinový kříž. Poloha: Uprostřed obce nedaleko návsi po pravé straně silnice na Mšec. GPS WGS 84: N50 11.140 E13 48.512 Kaple sv. Anny Popis: Barokní kaple z 18. století. Poloha: V parku pod kostelem po levé straně silnice do Mšece. GPS WGS 84: N50 11.222 E13 48.524 Senomaty Kostel sv. Vavřince Popis: Gotická stavba kostela doložená v roce 1233 (na místě kaple ze 12. století). Součástí památky je i zvonice. Poloha: Uprostřed obce po pravé straně silnice do Hostokryj 136


GPS WGS 84: N50 05.833 E13 39.228 Kostel sv. Štěpána Popis: Hřbitovní kostel, prvně zmiňován roku 1562. Ruiny byly obnoveny v letech 1740 – 1747. Součástí památky je hřbitovní zeď s branou. Poloha: Jihovýchodně od obce na mírném návrší uprostřed hřbitova. GPS WGS 84: N50 05.728 E13 39.271 Socha sv. Prokopa Popis: Pískovcová plastika světce z roku 1743. Poloha: Východní okraj obce u domu č. p. 122 GPS WGS 84: N50 06.079 E13 39.597 Socha sv. Judy Tadeáše Popis: Socha světce v životní velikosti z roku 1722. Poloha: Uprostřed obce před domem č. p. 55 GPS WGS 84: N50 05.923 E13 39.276 Smírčí kříž Popis: Pískovcový smírčí kříž. Poloha: Východní okraj obce, vpravo u silnice směrem od Rakovníka u domu č. p. 131. GPS WGS 84: N50 06.060 E13 39.514 Skryje – vesnická památková zóna Kostel sv. Michaela Archanděla Popis: První zmínka o kostele ze z roku 1350, barokně nově vystavěn roku 1712. Poloha: Uprostřed obce po levé straně silnice na bývalém hřbitově. GPS WGS 84: N49 57.888 E13 46.003

Usedlost č. p. 4 Popis: Roubená obytná chalupa se špýcharem a kolnou. Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N49 57.890 E13 45.825 Chalupa č. p. 7 Popis: Roubená obytná chalupa. Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N49 57.907 E13 45.859 Chalupa č. p. 13 Popis: Roubená obytná chalupa, její součástí je i roubený špýchar, který byl přemístěn k chalupě ze Slabec od č. p. 12. 137


Poloha: Naproti kostelu sv. Michaela u Hotelu Šindler. GPS WGS 84: N49 57.885 E13 45.961 Skřivaň Kostel sv. Štěpána Popis: Na místě původního dřevěného kostela z 1. poloviny 14. století byl kostel vystavěn na přelomu 16. a 17. století. Památkově chráněna je také zvonice, ohradní zeď s branou. Poloha: V jihovýchodní části obce, po levé straně na vyvýšenině nad místní komunikací. GPS WGS 84: N50 01.390 E13 45.877 Zámeček Popis: Původně renesanční zámek z let 1596 – 1608. Přestavěn do barokní podoby. Necitlivé změny provedeny v druhé polovině 20. století. Součástí památkového areálu je špýchar a chlév. Poloha: Východní okraj návsi, po levé straně naproti silnici z Pavlíkova. GPS WGS 84: N50 01.428 E13 45.822 Roubený chlév u č. p. 4 Popis: Významná stavba lidové architektury. Poloha: Na západním okraji návsi. GPS WGS 84: N50 01.406 E13 45.675 Sloup se sochou sv. Isidora Popis: Vysoký sloup z hrubozrnného pískovce na němž byla uložena socha světce. V současnosti je socha uložena v kostele sv. Štěpána. Poloha: Přibližně 500 m před obcí u silnice z Pavlíkova na odbočce polní cesty. GPS WGS 84: N50 01.639 E13 45.478 Slabce Kostel sv. Mikuláše Popis: Původ kostela ze začátku 12. století. V letech 1787 – 1789 zcela přestavěn. Poloha: Uprostřed obce po pravé straně silnice z Rakovníka. GPS WGS 84: N49 59.970 E13 42.856 Zámek Popis: Původ zámku ze začátku 18. století (na místě bývalé tvrze). Do dnešní podoby upraven roku 1847. Součástí areálu je bývalá konírna č. p. 59, bývalá administrativní budova č. p. 58, dům č. p. 63 s chlévem a stodolou, budova zvaná Aparát č. p. 124 a 68, oranžerie č. p. 60 a 61, zámecký park. Poloha: Na okraji obce po pravé straně silnice z Rakovníka. GPS WGS 84: N49 59.992 E13 42.770 Socha sv. Antonína Paduánského Popis: Barokní plastika na hranolovém podstavci z pískovce. Poloha: V parčíku po pravé straně silnice do Svinařova.

138


GPS WGS 84: N50 00.056 E13 42.555 Bývalá fara č. p. 1 Popis: Rozlehlá barokní budova s mansardovou střechou. Poloha: Naproti kostelu sv. Mikuláše po levé straně silnice z Rakovníka. GPS WGS 84: N49 59.982 E13 42.903 Socha sv. Františka de Paula Popis: Litá socha z 1. poloviny 19. století na kamenném soklu. Poloha: Jihozápadní okraj obce po levé straně odbočky silnice ze Slabec do Modřejovic. GPS WGS 84: N49 59.927 E13 42.634 Hospodářský dvůr Sadlno Popis: Barokní dvůr na místě zaniklé osady založené roku 1358. Dvůr pochází z roku 1702. Součástí areálu jsou obytný chlév, chlév a stodola. Poloha: Jižně od Slabec 1,5 km po polní cestě (odbočka vlevo za obcí Slabce na Modřejovice). GPS WGS 84: N49 59.060 E13 42.851 Smilovice Socha sv. Markéty Popis: Hodnotná barokní socha z roku 1816. Poloha: 1 km severozápadně od obce na rozcestí polních cest u okraje lesa. GPS WGS 84: N50 15.015 E13 47.920 Kaplička Popis: Pozdně barokní kaplička se zvoncem. Poloha: Na návsi v obci po levé straně řady obytných stavení GPS WGS 84: N50 14.824 E13 48.449

Srbeč Kostel sv. Jakuba Většího Popis: Gotická stavba na místě původního románského kostela. Přestavován od 17. do 19. století. Součástí památky je i ohradní zeď. Poloha: Východní okraj Srbče po levé straně silnice do Mšece. GPS WGS 84: N50 13.475 E13 53.071 Zámeček Popis: Renesanční zámeček s rozsáhlým komplexem hospodářských budov. Památkově cenné především východní křídlo, chlévy a bývalý deputátní domek. Poloha: Uprostřed obce na křižovatce silnic Mšec – Milý – Bdín. GPS WGS 84: N50 13.497 E13 52.964 Kostel Nejsvětější Trojice

139


Popis: Původní kostelík pocházel ze 16. století, barokně přestavěn kolem roku 1700 a dále roku 1896. Poloha: Jihozápadně od obce na okraji lesa vpravo od silnice Srbeč – Mšec poblíž chatové osady. GPS WGS 84: N50 13.147 E13 52.745 Svojetín Sloup se sochou sv. Rocha Popis: Barokní socha na vysokém sloupu s korinthskou hlavicí. Poloha: Na křižovatce silnic Rakovník – Žatec – Velká Černoc – Milostín. GPS WGS 84: N50 11.484 E13 37.770 Boží muka Popis: Jednoduchý kamenný kříž s plastikou Ježíše Krista Poloha: Na návsi v obci, východně od kaple sv. Jana Nepomuckého. GPS WGS 84: N50 11.400 E13 37.232 Hrádek Dub Popis: Zprávy o vsi pochází z roku 1393. Zanikla v 15. století při drancování německých křižáků. Poloha: 2 km jihozápadně od Svojetína v lesíku zvaném na Starém zámku. GPS WGS 84: N50 11.089 E13 36.242 Sýkořice Zámeček Dřevíč Popis: Barokní stavba zámku pochází z 1. poloviny 18. století. Součástí památky jsou hospodářské budovy, bavorský pavilon, park a kaple z roku 1899. Poloha: Po levé straně silnice z Bělče do Nižbora v lesoparku. GPS WGS 84: N50 01.241 E13 58.967 Kaple sv. Jana Nepomuckého Popis: Barokní zděná stavba se sochou sv. Jana Nepomuckého v jednom z výklenků (1. polovina 18. století). Poloha: Východně od obce po levé straně silnice do Bělče u odbočky na samotu Podřeže. GPS WGS 84: N50 02.475 E13 57.574 Hrad Jenčov Popis: Zřícenina středověkého hrádku, datum vzniku neznámé – pravděpodobně konec 13. století až 1. polovina 14. století (Jan Lucemburský). Roku 1685 zmiňován jako pustý. Uváděn také jako Jinčov nebo Jeničov. Poloha: 3 km východně od Sýkořice poblíž hájovny Skalka na ostrohu nad potokem Vůznice na rozhraní okresů Kladno a Rakovník. GPS WGS 84: N50 02.191 E13 59.201 Šanov Kostel Nanebevzetí Panny Marie Popis:

140


Kostel v místě uváděn roku 1357 jako farní. Přestavován a opraven v letech 1720 – 1724. Součástí památky je i náhrobní kamenný kříž z roku 1776. Poloha: Jihozápadní okraj obce na návrší. GPS WGS 84: Šípy Socha sv. Jana Nepomuckého Popis: Barokní socha z roku 1724. Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N50 00.798 E13 37.047 Tlestky Tvrziště Popis: Původ nejspíše v 11. století, ves uváděna až na začátku 15. století. Zachovány valy a příkopy. Poloha: Na severovýchodní straně obce u silnice do Drahouše za domy č. p. 20 a 9. GPS WGS 84: N50 04.463 E13 27.972 Kaple Jména Panny Marie Popis: Zděná stavba kaple se zvonicí. Poloha: Uprostřed návsi na okraji parku u silnice z Kralovic do Jesenic. GPS WGS 84: N50 04.490 E13 27.856 Třeboc Kaple sv. Vojtěcha Popis: Stavba z roku 1889 v pseudogotickém slohu. Poloha: Uprostřed obce v horní části návsi. GPS WGS 84: N50 12.914 E13 45.013 Třtice Kostel sv. Mikuláše Popis: Barokní podobu získal kostel kolem roku 1840. Poloha: Kostel stojí uprostřed obce na návsi. GPS WGS 84: N50 11.113 E13 51.821 Týřovice Usedlost č. p. 22 Popis: Cenná stavba lidové architektury. Součástí památky je kromě obytného domu i brána statku. Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N49 58.824 E13 47.133 Roubený špýchar u č. p. 6 Popis: Stavba roubeného špýcharu s pavlačí u obytného domu, jako ukázka lidového stavitelství. Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N49 58.823 E13 47.168 141


Újezdec Roubená sýpka u č. p. 27 Popis: Hodnotná stavba roubené sýpky, jako součásti usedlosti. Poloha: V dolní části obce po levé straně cesty do Slabec. GPS WGS 84: N49 59.707 E13 44.093 Veclov Kostel Všech svatých Popis: Kostel připomínán již roku 1352. Do dnešní doby přestaven roku 1754. Poloha: Na návsi v obci. GPS WGS 84: N50 10.507 E13 37.192 Socha Panny Marie s dítětem Popis: Barokní socha z roku 1714 se již na podstavci nenachází. Poloha: V parku za kostelem Všech svatých. GPS WGS 84: N50 10.504 E13 37.249 Velká Buková Socha sv. Jana Nepomuckého Popis: Socha světce v kapličce pochází z roku 1764. Poloha: V dolní části obce Velká Buková. GPS WGS 84: N50 02.029 E13 51.078 Socha sv. Václava Popis: Barokní socha z roku 1766. Poloha: V zahrade domu č. p. 23 GPS WGS 84: N50 02.083 E13 50.816 Velká Chmelištná Kostel sv. Bartoloměje Popis: Kostel již před rokem 1384 farní. V roce 1774 značně poškozený kostel přestavěn a vybaven v pozdně barokním slohu. Součástí památky je hřbitovní zeď s márnicí. Poloha: V jižní části obce poblíž silnice ze Zdeslavi na Svatý Hubert. GPS WGS 84: N50 03.806 E13 33.063 Vrbice Kostel Povýšení sv. Kříže Popis: Pseudorománská stavba z let 1852 – 1853, značně poškozená. Poloha: V parčíku na břehu rybníka na pozvolném návrší v jihozápadní části návsi. GPS WGS 84: N50 10.084 E13 31.572 Všesulov Kostel sv. Martina Popis: 142


Kostel z 1. poloviny 18. století. Jednoduchá barokní stavba. Památka zahrnuje i hřbitovní zeď. Poloha: Na návrší nad obcí (severní okraj) GPS WGS 84: N50 02.416 E13 36.583 Socha sv. Jana Nepomuckého u č. p. 42 Popis: Barokní kamenná socha. Poloha: Na návsi obce před hasičskou zbrojnicí GPS WGS 84: N50 02.384 E13 36.642 Všetaty Socha Panny Marie s Ježíškem u č. p. 34 Popis: Barokní socha Panny Marie v životní velikosti z let 1730 – 1740. Poloha: U silnice v blízkosti hospodářského dvora. GPS WGS 84: N50 02.792 E13 45.342 Zámeček Popis: Chátrající barokní jednopatrová budova z poloviny 18. století. Součástí památky je špýchar a stodola. Poloha: Uprostřed obce. GPS WGS 84: N50 02.798 E13 45.385 Zbečno Kostel sv. Martina Popis: Kostel stojí s velkou pravděpodobností na místě někdejšího knížecího dvorce. Původ kostela lze datovat koncem 12. nebo počátkem 13. století. Postaven v barokním slohu (přestavěn v letech 1691 – 1716). Součástí památky je fara, brána farského dvora a stodoly. Poloha: Severozápadní okraj zbečenské návsi. GPS WGS 84: N50 02.480 E13 55.228 Hamousův statek č. p. 22 Popis: Bývalá rychta z přelomu 16. a 17. století. Velmi cenný areál je tvořen roubeným přízemním domem, kolnou, zděnými chlévy s podkroví sýpkou a pilířovými stodolami. Ve stavbě je zřízena expozice skanzenového typu. Poloha: Na severozápadním okraji návsi. GPS WGS 84: N50 02.481 E13 55.226 Zderaz Výklenková kaplička Popis: Zděná kaplička ve špatném stavu. Poloha: Na návsi v parku po levé straně silnice do Oráčova. GPS WGS 84: N50 08.248 E13 34.542 Kaple sv. Jana Nepomuckého Popis: Silně zdevastovaná barokní kaple se sochou světce v interiéru. Poloha: 143


Na konci obce při silnici do Oráčova na mírném návrší vlevo. GPS WGS 84: N50 08.155 E13 34.378 Židovská synagoga Popis: Poničená barokní stavba z 18. století. Poloha: Na okraji obce po pravé straně silnice do Kolešovic. GPS WGS 84: N50 08.257 E13 34.704 Zdeslav Socha sv. Prokopa Popis: Barokní socha je částečně poškozena. Poloha: Východní okraj návsi poblíž křižovatky Čistá – Nová Ves – Velká Chmelištná – Křekovice pod památnou lípou. GPS WGS 84: N50 02.723 E13 33.650 Žďár Socha sv. Jana Nepomuckého Popis: Barokní socha světce. Poloha: Na křižovatce silnic Jesenice – Kralovice – Podbořánky. GPS WGS 84: N50 03.499 E13 27.489 Kaple sv. Martina Popis: Barokní stavba z roku 1734, přestavěna do dnešní podoby roku 1819. Poloha: Na návsi poblíž silnice Jesenice – Kralovice (po pravé straně). GPS WGS 84: N50 03.474 E13 27.525

Kulturní památky na území Rakovnicka

6.3. Památkové zóny a ochranná pásma Obecně závaznými právními předpisy a rozhodnutími správních orgánů jsou vymezena území památkových zón a ochranných pásem (kulturních památek). Umísťování nových staveb (zařízení), změny stávajících a udržovací práce na nich a provádění dalších opatření v území je možné výlučně na základě projednání s orgány památkové péče. 6.3.1. Městská památková zóna Rakovník Městskou památkovou zónu tvoří historické jádro Rakovníka, ve kterém se nachází 25 kulturních památek. Pravomoc orgánu památkové péče se vztahuje na území MPZ také na stavby, které nejsou památkově chráněny, změna jejich vzhledu, stavebně technického provedení nebo účelu užívání by však mohla její území negativně ovlivnit.

144


6.3.2. Památková zóna hradu Křivoklátu Památková zóna je vyhlášena v souvislosti s národní kulturní památkou hradu Křivoklátu. V tomto území je na jejím základě regulována veškerá stavební činnost. 6.3.3. Památková zóna hradu Krakovce Památková zóna slouží k regulaci zásahů v exponovaném území obce Krakovec v blízkosti kulturní památky. 6.3.4. Vesnická památková zóna Rousínov Vesnická památková zóna v obci Rousínov byla vyhlášena za účelem zachování velmi hodnotného venkovského urbanismu a architektury. Území VPZ zahrnuje návesní prostor, kterému dominují kulturní památky kostel Narození Panny Marie a fara č. p. 36, mezi nimiž se nachází památná lípa, dále bývalá škola (sýpka). 6.3.5. Vesnická památková zóna Skryje Návesní prostor obce, který byl vyhlášen za vesnickou památkovou zónu zahrnuje několik hodnotných staveb lidové architektury. V případě obce se jedná o velmi atraktivní venkovské prostředí, v jehož bezprostřední blízkosti se nachází turisticky vyhledávané přírodní zajímavosti a cíle (řeka Berounka, geologické prostředí, přírodní rezervace Jezírko, zřícenina hradu Týřov.

6.4. Nechráněný památkový fond Ostatní památky s nižší historickou a památkovou hodnotou mají zdánlivě menší význam pro cestovní ruch. Tento rozsáhlý soubor nechráněných památek lze využít pro turistiku (pěší, cyklistickou, naučnou – tematické a poznávací výlety, sakrální). Předpokladem tohoto využití je posilování vědomí o jejich existenci, snaha o jejich zachování, záchranu a obnovu. Nechráněný památkový fond je zapotřebí rozdělit do několika druhů. Celkově je tento fond tvořen několika stovkami položek. Převažují drobné sakrální stavby - kapličky, kříže, sochy, které se nacházejí hojně ve volné krajině podél pěšin a cest využitelných pro turistiku. Ve značné míře se jedná o stavební díla ve špatném stavebně technickém stavu. 6.4.1. Zámky, hradiště, tvrziště, zříceniny Obec Název Hřebečníky tvrziště Pístný Chlum tvrziště Dolní Chlum Kozojedy tvrziště Kozojedy Kozojedy tvrziště Rychvald Krušovice tvrziště Kozí hrádek Zbečno hrad Jivno Nový Dům zámeček Doupno Podbořánky tvrziště Podbořánky Řevničov hradiště Louštín Šanov tvrziště Šanov Zhoř zámek

Popis terénní pozůstatky tvrziště terénní pozůstatky tvrziště terénní pozůstatky tvrziště terénní pozůstatky tvrziště terénní pozůstatky tvrziště zbytky zdiva - nepřístupné zanedbaný areál zámku terénní pozůstatky tvrziště terénní pozůstatky hradiště terénní pozůstatky tvrziště zanedbaný areál zámku

GPS WGS 84 N49 59.415 E13 46.671 N50 04.484 E13 46.526 N50 15.145 E13 49.274 N50 14.464 E13 49.410 N50 09.908 E13 47.128 N50 04.434 E13 55.419 N50 05.439 E13 49.265 N50 03.121 E13 27.033 N50 09.870 E13 47.598 N50 05.233 E13 38.030 N50 01.506 E13 39.626

6.4.2. Kostely, modlitebny Obec Název Lužná Husův sbor Nové Strašecí Evangelický kostel

Popis modlitebna církve husitské upravená synagoga

GPS WGS 84 N50 08.670 E13 45.971 N50 09.116 E13 53.944

6.4.3. Fary Obec Lány Nezabudice Vrbice

Popis sídlo farnosti soukromé vlastnictví zdevastovaná

GPS WGS 84 N50 07.479 E13 57.188 N50 00.789 E13 49.280 N50 10.071 E13 31.585

Název fara fara fara

145


6.4.4. Kaple Obec Bedlno Bukov Hostokryje Chotěšov Chrášťany Chrášťany Kalivody Karlova Ves Kolešov Kolešovice Krakov Křekovice Kůzová Lašovice Lhota Lodenice Nouzov Nová Ves Nové Strašecí Petrovice Povlčín Přílepy Rynholec Skupá Slabce Svinařov Svojetín Újezdec Vašírov Vlkov Zdeslav

kaple na návsi kaple na návsi kaple na návsi kaple na návsi kaple u školy kaple na křižovatce v obci kaple na návsi kaple na hřbitově kaple na návsi kaple na hřbitově kaple na návsi kaple se zvonicí kaple se zvonicí kaple se zvonicí kaple se zvonicí kaple se zvoničkou kaple na návsi kaple na návsi kaplička Panny Marie kaplička Boží studánka kaple se zvonicí kaple na návsi kaple sv. Isidora kaple v obci kaple na hřbitově kaple sv. Prokopa kaple sv. Jana Nepomuckého kaple se zvonicí kaple se zvonicí kaple se zvonicí kaple na návsi

GPS WGS 84 N50 07.383 E13 30.392 N50 08.630 E13 30.210 N50 05.097 E13 40.113 N50 07.206 E13 28.853 N50 08.773 E13 39.963 N50 08.774 E13 40.175 N50 12.522 E13 50.522 N49 59.592 E13 51.736 N50 09.465 E13 30.648 N50 08.701 E13 36.227 N50 02.265 E13 38.893 N50 03.057 E13 35.210 N50 02.291 E13 31.737 N50 03.326 E13 46.884 N50 02.865 E13 29.301 N50 11.174 E13 56.219 N50 06.501 E13 38.726 N50 02.533 E13 31.364 N50 08.939 E13 55.801 N50 03.615 E13 38.364 N50 11.873 E13 39.273 N50 07.451 E13 37.906 N50 08.305 E13 55.301 N50 01.075 E13 43.424 N49 59.882 E13 43.267 N50 00.407 E13 41.564 N50 11.422 E13 37.085 N49 59.705 E13 44.135 N50 08.109 E13 56.967 N50 11.061 E13 34.003 N50 02.742 E13 33.410

6.4.5. Zvonice Obec Hracholusky Janov Klečetné Kozojedy Malinová Novosedly

Název zvonice mezi dolní a horní částí obce zvonice na dolní části obce zvonice v horní části obce zvonice na návsi zvonice na návsi zvonice na návsi

GPS WGS 84 N50 00.175 E13 46.354 N50 12.614 E13 38.392 N50 05.276 E13 33.717 N50 15.318 E13 48.943 N50 02.877 E13 40.019 N50 00.534 E13 45.201

Název

146


Pšovlky Ryšín Šlovice Švihov Sýkořice Tytry Zderaz

zvonice na návsi zvonice v horní části obce zvonice na návsi zvonice na návsi zvonice v horní části obce zvonice na návsi zvonice na návsi

N50 06.512 E13 35.471 N50 04.108 E13 47.157 N49 58.287 E13 44.921 N50 06.594 E13 33.856 N50 01.881 E13 55.990 N50 01.801 E13 44.144 N50 08.248 E13 34.542

6.4.6. Kapličky zděné, výklenkové Obec Název Bedlno kaplička na Bukov Chotěšov kaplička na Petrohrad Čistá kaplička na Holubím vrchu Čížkov kaplička na Bedlno Drahouš kaplička u Plávče Heřmanov kaplička v obci Hořovičky kaplička u Hokova Jesenice kaplička ke hřbitovu vpravo Jesenice kaplička ke hřbitovu vlevo Jesenice kaplička u hřbitova Kalubice kaplička Kolešovice kaplička k Bílému mlýnu Křivoklát kaplička Nejsvětější Trojice u hradu Křivoklát kaplička sv. Eustacha Krušovice kaplička u rybníku Jordán Milíčov kaplička pod obcí Mšec kaplička u kostela Mšec kaplička na Srbeč Nezabudice kaplička Oráčov kaplička na Čížkov Rakovník kaplička u Háčkova mlýna Rousínov kaplička na Zhoř Ryšín kaplička v obci naproti zvonici Ryšín kaplička v obci Smrk kaplička u Čočkova rybníka Srbeč kaplička na Mšec Svojetín kaplička na Kněževes Svojetín kaplička na Žatec Velká Buková kaplička sv. Jana Nepomuckého v obci Vlkov kaplička v obci Vrbice kaplička v obci Vrbice kaplička na Děkov Všetaty kaplička U Caparta na Velkou Bukovou Zbečno Břetislavova kaplička Zbečno kaplička na návsi Zbečno kaplička v Rokytanské

GPS WGS 84 N50 07.532 E13 30.668 N50 07.380 E13 28.582 N50 01.029 E13 32.523 N50 07.282 E13 32.084 N50 04.871 E13 30.394 N50 08.942 E13 34.525 N50 09.654 E13 33.318 N50 06.147 E13 28.726 N50 06.182 E13 28.738 N50 06.480 E13 28.975 N50 03.033 E13 49.334 N50 08.127 E13 36.729 N50 02.250 E13 52.467 N50 02.887 E13 53.200 N50 10.229 E13 45.860 N49 59.959 E13 36.901 N50 12.287 E13 54.001 N50 12.490 E13 53.146 N50 00.757 E13 49.194 N50 06.979 E13 32.833 N50 05.122 E13 45.981 N50 01.382 E13 40.295 N50 04.120 E13 47.158 N50 04.255 E13 47.375 N50 03.351 E13 32.093 N50 13.169 E13 53.102 N50 11.142 E13 37.672 N50 11.939 E13 37.521 N50 02.029 E13 51.078 N50 11.007 E13 33.944 N50 10.116 E13 31.574 N50 10.099 E13 32.084 N50 02.267 E13 47.887 N50 02.806 E13 54.713 N50 02.457 E13 55.253 N50 02.806 E13 54.700

6.4.7. Zvoničky dřevěné Obec Název Bdín dřevěná zvonička v obci

GPS WGS 84 N50 12.835 E13 51.522

147


Krakovec Lubná Nový Dvůr u Řeřich Nový Dvůr u Řeřich Přerubenice Račice Roztoky

dřevěná zvonička v obci ke hradu dřevěná zvonička u kostela sv. Jiří dřevěná zvonička na návsi dřevěná zvonička na návsi dřevěná zvonička na návsi dřevěná zvonička na dolní návsi dřevěná zvonička u silnice do horní části obce

6.4.8. Sochy, sloupy, busty Obec Název Bdín busta Jana Husa na návsi Břežany socha sv. Jana Nepomuckého Chrášťany socha sv. Rosalie v lokalitě Bory Kolešovice socha sv. Wallburgy za obcí na Zderaz Kounov socha sv. Jana Nepomuckého na Mutějovice Kozojedy socha Panny Marie ve zdi hájovny Obora Kozojedy socha sv. Jana Nepomuckého v obci Křekovice socha sv. Jana Nepomuckého v obci Křivoklát socha sv. Josefa severně od hradu Křivoklát socha sv. Jana Nepomuckého v mateřské škole Křivoklát socha sv. Václava u hradu Křivoklát socha na č. p. 142 v Budech Křivoklát plastiky na č. p. 66 v Budech Krušovice plastika Václava Rabase u silnice na Řevničov Lány pomník k poctě Bohorodičky za obcí na Ploskov Mšecké Žehrovice socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v obci Nezabudice socha Panny Marie Nouzov busta Jana Husa Olešná socha sv. Františka Olešná socha sv. Šebestiána na polní cestě do Kněževsi Panoší Újezd pomník zemědělské reformě za obcí na Slabce Přílepy mariánský sloup na návsi Pšovlky socha Panny Marie v obci na Jesenici Rakovník sloup u vodojemu Antonín Rakovník plastika Jana Husa v Čermákových sadech Rakovník busta Antonína Dvořáka v Čermákových sadech Rakovník busta Bedřicha Smetany v Čermákových sadech Rakovník busta Zikmunda Wintera v Muzeu T. G. M. Rakovník socha K. H. Borovského u okresního soudu Rakovník socha T. G. Masaryka v Čermákových sadech Šanov busa Jana Husa na návsi Skryje busta Joachima Barranda u školy Slabce socha sv. Josefa s Jezulátkem na Újezdec Soseň socha sv. Floriána na návsi Svinařov socha Panny Marie s Jezulátkem jižně od obce

148

N50 01.140 E13 38.282 N50 04.651 E13 42.064 N50 04.457 E13 36.800 N50 04.449 E13 36.821 N50 13.024 E13 50.468 N50 01.528 E13 55.482 N50 01.597 E13 52.016

GPS WGS 84 N50 12.842 E13 51.530 N50 00.375 E13 34.987 N50 08.952 E13 41.050 N50 08.366 E13 35.204 N50 12.564 E13 40.722 N50 15.277 E13 49.522 N50 15.284 E13 49.107 N50 03.116 E13 35.190 N50 02.414 E13 52.333 N50 02.268 E13 52.881 N50 02.255 E13 52.354 N50 02.224 E13 52.228 N50 02.041 E13 52.252 N50 10.555 E13 46.788 N50 06.730 E13 57.297 N50 10.828 E13 55.421 N50 01.022 E13 48.961 N50 06.504 E13 38.722 N50 07.913 E13 41.687 N50 07.838 E13 40.845 N50 01.706 E13 42.319 N50 07.446 E13 37.851 N50 06.479 E13 35.215 N50 06.756 E13 43.412 N50 06.131 E13 44.107 N50 06.192 E13 44.003 N50 06.143 E13 44.022 N50 06.220 E13 44.043 N50 06.331 E13 43.472 N50 06.176 E13 43.981 N50 05.253 E13 37.836 N49 57.858 E13 46.063 N50 00.115 E13 43.629 N50 05.386 E13 31.799 N50 00.194 E13 41.721


6.4.9. Kříže, kamenné kříže, boží muka, drobné sakrální památky Obec Název Bdín kříž v dolní části obce Bdín kří na východním okraji obce Bedlno boží muka na Bukov Bedlno kříž na Čížkov Branov kříž v obci Branov kříž v obci Bukov kříž na Jesenici Častonice kříž na Křivoklát Čistá kříž za Břežanskou branou Čistá kříž na Bělbožice Čistá kříž U Kočků Čistá kříž u cesty na Zátiší Čistá kříž u Dolního závlahového rybníka Čistá kříž na křižovatce u kulturního domu Čistá kamenný kříž u kulturního domu Čistá kamenný smírčí kříž u kulturního domu Čistá kříž na Kožlany Čistá svatý obrázek na rozcestí Zátiší - Holubí vrch Čistá svatý obrázek na Holubím vrchu Čistá kříž v severní části obce u č. p. 277 Čistá kříž u železniční trati a cesty na Křekovice Čistá Brychtův kříž Hokov kříž na návsi Hokov kříž na Heřmanov Hořesedly kříž u kostela Hracholusky dřevěný kříž v dolní části obce Hracholusky kříž u Valachova Hvozd kříž u kostela Hvozd kříž na Malinovou Chrášťany kříž na Kněževes Janov kříž u zvonice Jesenice kříž v obci na Krty Jesenice kříž v obci na Plzeň Jesenice smírčí kříže u muzea Jesenice kříž na Oráčov Jesenice kříž na Kosobody Jesenice kříž na naučné stezce do Petrohradu Jesenice celní kolo Jesenice kříž u kostela

149

GPS WGS 84 N50 13.062 E13 51.313 N50 12.866 E13 51.341 N50 07.415 E13 30.491 N50 07.343 E13 30.651 N50 00.807 E13 50.520 N50 00.844 E13 50.532 N50 08.360 E13 29.934 N50 01.415 E13 53.226 N50 01.474 E13 34.564 N50 01.470 E13 35.099 N50 01.621 E13 34.478 N50 01.658 E13 33.397 N50 01.594 E13 35.380 N50 01.650 E13 34.008 N50 01.660 E13 34.021 N50 01.660 E13 34.021 N50 01.057 E13 33.842 N50 01.658 E13 33.061 N50 01.268 E13 32.341 N50 01.817 E13 34.304 N50 02.199 E13 34.704 N50 00.976 E13 32.208 N50 09.391 E13 33.694 N50 09.211 E13 33.866 N50 09.817 E13 36.228 N50 00.197 E13 46.447 N50 00.797 E13 46.380 N50 03.131 E13 41.919 N50 03.045 E13 41.162 N50 08.721 E13 39.668 N50 12.614 E13 38.392 N50 05.804 E13 27.984 N50 05.752 E13 28.196 N50 05.897 E13 28.370 N50 05.850 E13 28.576 N50 06.024 E13 29.384 N50 06.523 E13 28.031 N50 05.484 E13 28.272 N50 05.855 E13 28.153


Kalivody Kalivody Kalubice Karlova Ves Karlova Ves Klečetné Klečetné Kněževes Kněževes

kříž v obci na Přerubenice kříž k rybníku Poboř kříž na Velkou Bukovou dřevěný kříž u Kančí skály na Emilovnu dřevěný kříž na hřbitově kříž na Oráčov kříž u sochy Panny Marie a památné lípy kříž u nádraží kříž u železničního přejezdu na Rakovník

N50 12.628 E13 50.529 N50 12.474 E13 50.395 N50 02.706 E13 49.909 N49 59.169 E13 51.056 N49 59.592 E13 51.736 N50 05.980 E13 33.579 N50 05.292 E13 33.748 N50 08.588 E13 38.582 N50 07.699 E13 39.878

Obec Kněževes Kolešov Kolešovice Kolešovice Kostelík Kounov Kozojedy Kozojedy Krty Krty Krty Krupá Krušovice Křekovice Křivoklát Křivoklát Křivoklát Křivoklát Kůzová Kůzová Lány Lašovice Lišany Lišany Lužná Lužná Lužná Lužná Malá Buková Malé Slabce Malé Slabce Městečko Městečko Milíčov Modřejovice Mšec Mšec Mšec Mšecké Žehrovice Mšecké Žehrovice

Název kříž v obci u silnice na Svojetín kříž ke chmelovému středisku kříž na Hořesedly kříž na Kněževes kříž na Modřejovice kříž u hřbitova kříž na návsi kříž u hájovny obora kříž u chatové osady jižně od obce kříž na Jesenici boží muka v poli severně od obce kříž za obcí na Mutějovice kříž u pivovaru kříž u Černé kočky kříž u Nechlebárny kříž v penzionu U jelena kříž na hřbitově dřevěný kříž na SOUL Písky kříž v obci k Vojtovu mlýnu kříž za obcí na Strachovice kříž v obci na Stochov dřevěný kříž na okraji obce na Pustověty kříž u kostela dřevěný kříž za obcí na Krupou dřevěný kříž křižovatka Rakovník - Lužná II. kříž v zahradě u domu Dr. Truxy kříž u kostela na bývalém hřbitově kříž na Hlavačov dřevěný Zelený kříž na Velkou Bukovou kříž na dórském sloupu v křižovatce na Slabce kříž v obci kříž v obci - lokalita U křížku kříž na návsi kříž na Šípy kříž na Kostelík kříž u základní školy kříž v dolní části obce kříž v dolní části obce u rybníků kříž v obci na Lodenici kříž v křižovatce na Mšec a Nové Strašecí

GPS WGS 84 N50 08.886 E13 38.122 N50 09.306 E13 30.563 N50 08.949 E13 36.423 N50 08.393 E13 36.953 N49 58.851 E13 41.794 N50 12.871 E13 41.005 N50 15.318 E13 48.943 N50 15.272 E13 49.534 N50 05.178 E13 26.306 N50 05.610 E13 26.849 N50 05.776 E13 25.499 N50 10.652 E13 43.768 N50 10.452 E13 46.408 N50 02.909 E13 34.892 N50 02.276 E13 53.124 N50 02.209 E13 52.280 N50 02.195 E13 53.204 N50 03.630 E13 53.716 N50 02.228 E13 31.863 N50 02.049 E13 31.368 N50 07.686 E13 57.415 N50 03.245 E13 47.096 N50 08.837 E13 44.505 N50 09.323 E13 44.615 N50 08.043 E13 48.121 N50 07.609 E13 46.055 N50 07.494 E13 46.079 N50 07.652 E13 45.071 N50 02.175 E13 49.137 N50 00.788 E13 42.868 N50 00.734 E13 43.345 N50 03.032 E13 52.050 N50 03.049 E13 51.809 N50 00.332 E13 36.955 N49 59.437 E13 41.368 N50 12.357 E13 53.932 N50 11.873 E13 54.597 N50 12.046 E13 54.146 N50 10.933 E13 55.370 N50 11.375 E13 54.800

150


Mutějovice Nová Ves u Čisté Nová Ves u Čisté Nová Ves u Děkova Nové Strašecí Nové Strašecí Nové Strašecí Novosedly Nový Dům Nový Dům Obec Nový Dům Nový Dvůr Nový Dvůr u Řeřich Nový Dvůr u Václav Olešná Oráčov Oráčov Oráčov Oráčov Oráčov Otěvěky Panoší Újezd Petrovice Petrovice Petrovice Podbořánky Pochvalov Pochvalov Pochvalov Přerubenice Přerubenice Příčina Příčina Pšovlky Račice Rakovník Roztoky Roztoky Roztoky Roztoky Ruda Rynholec Rynholec Rynholec Řevničov Řevničov Řevničov Senec Senec Senomaty

kříž v obci na Nesuchyni kříž na návsi u kaple kříž na dvoře domu na návsi kříž za obcí na karlovarku kříž v chatové osadě Barbora kříž za městem na rozcestí ke Konopasu kamenný smírčí kříž kříž u kaple v obci boží muka sv. Alžběta dřevěný kříž u silnice na Lány, na začátku lesa Název kříž hajnému Wágnerovi křižovatka Lány - Zbečno kříž v obci kříž v obci kříž u samoty kříž na Chrášťany kříž v obci na Jesenici kříž u kostela kříž v obci na Rakovník kamenný smírčí kříž kříž u památných lip na Čížkov kříž na návsi kříž v obci na Slabce dřevěný kříž u kostela kříž u hřbitova kříž v obci u cesty ke kostelu smírčí kříž za obcí k PR Rybníčky u Podbořánek boží muka u kaple boží muka za obcí na Kozojedy dřevěný kříž u silnice Řevničov - Bor kříž na návsi kříž na Kalivody kříž v obci kříž jihozápadně od obce kříž u hřbitova na Jesenici kříž na dolní návsi kříž u děkanství kříž u Horního rybníka u Karlova dřevěný Červený kříž na Nižbor kříž v horní části obce (lokalita U křížku) boží muka v areálu zámku Leontýn kříž v dolní části obce kříž na Stochov kříž v obci u kaple kříž na Hořkovec kříž v obci na Prahu kříž u Baráčnické rychty kříž v obci na Kroučovou kříž v obci boží muka na Hvozd kříž na Hostokryje 151

N50 11.569 E13 42.340 N50 02.533 E13 31.364 N50 02.558 E13 31.319 N50 10.039 E13 34.165 N50 09.802 E13 53.152 N50 08.663 E13 54.736 N50 09.085 E13 53.494 N50 00.528 E13 45.214 N50 05.510 E13 52.108 N50 05.559 E13 50.429 GPS WGS 84 N50 05.528 E13 52.162 N50 09.801 E13 40.987 N50 04.449 E13 36.810 N50 03.437 E13 35.893 N50 08.231 E13 40.749 N50 06.690 E13 32.614 N50 06.667 E13 32.903 N50 06.731 E13 33.070 N50 06.731 E13 33.070 N50 07.211 E13 32.900 N50 03.582 E13 28.550 N50 02.001 E13 42.369 N50 03.615 E13 38.410 N50 03.616 E13 38.570 N50 03.844 E13 38.338 N50 02.820 E13 26.699 N50 13.703 E13 47.688 N50 13.860 E13 47.649 N50 13.693 E13 48.876 N50 13.024 E13 50.468 N50 12.887 E13 50.568 N50 03.924 E13 40.024 N50 03.691 E13 39.698 N50 06.491 E13 34.731 N50 01.528 E13 55.484 N50 06.233 E13 44.077 N49 58.726 E13 54.770 N49 59.499 E13 56.263 N50 01.322 E13 52.047 N49 59.694 E13 53.822 N50 08.469 E13 52.534 N50 08.326 E13 55.927 N50 08.297 E13 55.311 N50 08.211 E13 54.977 N50 10.958 E13 48.603 N50 11.077 E13 48.225 N50 11.237 E13 48.305 N50 04.006 E13 42.345 N50 03.493 E13 42.410 N50 05.669 E13 39.488


Skryje Skryje Skryje Skryje Skryje Skřivaň Slabce Smilovice Smrk Obec Smrk Soseň Srbeč Srbeč Svatý Hubert Svinařov Svinařov Svinařov Sýkořice Sýkořice Sýkořice Šanov Šanov Šanov Švihov Tlestky Týřovice Týřovice Týřovice Újezd nad Zbečnem Újezdec Újezdec Újezdec Újezdec Újezdec Újezdec Václavy Václavy Václavy Václavy Vašírov Velká Buková Velká Buková Velká Buková Velká Chmelištná Velká Chmelištná Velká Chmelištná Vrbice Všesulov Všetaty

kříž v obci na Broumy kříž na cestě ke Skryjským jezírkům kříž na Skryjských jezírcích kříž u kostela na bývalém hřbitově dřevěný kříž za obcí na Broumy dřevěný kříž v poli u cesty na Tytry kříž v obci na Rakovník kříž v obci u kaple kříž u cesty na Velkou Chmelištnou


Název boží muka ke Svatému Hubertu kříž u cesty na Velkou Chmelištnou kříž u základní školy kříž za obcí na Milý kříž u zámečku Svatý Hubert kříž u kaple v obci kříž v polích severně na Rousínov kříž v polích severně k Nové Vsi kříž na okraji obce na Zbečno kříž za obcí na Běleč kříž pod obcí k chatám kříž u kostela kříž na Řeřichy kamenný kříž na hřbitově kříž na jihozápadním okraji návsi kříž za obcí na Jesenici dřevěný kříž za obcí na Skryje kříž na návsi kříž v zahradě na Hřebečníky kříž v křižovatce Zbečno - Roztoky kříž na Slabce kříž pod sýpkou u č. p. 27 kříž u kaple na návsi kříž na křižovatce Hřebečníky - Slabce - Újezdec kamenný smírčí kříž za obcí na cestě do Šlovic kříž za obcí na cestě do Šlovic kamenný smírčí kříž za obcí na Řeřichy kamenný smírčí kříž za obcí na Řeřichy kříž v obci na Řeřichy kamenný smírčí kříž v lese Jedlina kříž v obci u kaple kříž v zahradě domu u základní školy Křivoklát dřevěný kříž za obcí u chat nad Křivoklátem dřevěný kříž za obcí na Městečko kříž na východním okraji obce kříž za obcí u cesty do Všesulova kříž za obcí na rozcestí Hokovské domky - Hůrky boží muka severně od obce kříž za obcí na Zavidov dřevěný kříž na Panoší Újezd

GPS WGS 84 N50 03.301 E13 31.077 N50 05.196 E13 32.046 N50 13.481 E13 52.997 N50 13.720 E13 53.001 N50 04.295 E13 30.662 N50 00.407 E13 41.564 N50 00.648 E13 41.266 N50 00.953 E13 41.500 N50 02.026 E13 55.541 N50 02.325 E13 56.638 N50 01.928 E13 55.584 N50 05.178 E13 37.821 N50 05.071 E13 37.326 N50 05.180 E13 37.816 N50 06.571 E13 33.774 N50 04.565 E13 27.852 N49 58.690 E13 46.827 N49 58.837 E13 47.130 N49 58.902 E13 47.057 N50 02.033 E13 54.356 N49 59.758 E13 43.635 N49 59.709 E13 44.076 N49 59.704 E13 44.143 N49 59.849 E13 44.655 N49 59.560 E13 44.040 N49 59.560 E13 44.040 N50 04.223 E13 35.405 N50 04.067 E13 35.660 N50 04.031 E13 35.693 N50 04.197 E13 34.650 N50 08.109 E13 56.967 N50 01.842 E13 51.909 N50 02.204 E13 51.570 N50 02.629 E13 50.192 N50 03.858 E13 33.366 N50 03.871 E13 33.775 N50 04.015 E13 33.401 N50 10.285 E13 31.610 N50 02.512 E13 37.090 N50 02.584 E13 44.894

152


Zavidov Zavidov Zbečno Zbečno Zdeslav Zdeslav Zdeslav Kolešovice

kříž na návsi v dolní části obce kříž na okraji obce u cesty do Petrovic dřevěný kříž v obci u silnice do Sýkořice kříž Velvarských severně od obce kříž křižovatka V. Chmelištná - Čistá - Křekovice kříž za obcí na Křekovice kříž za obcí na Velkou Chmelištnou kříž u kostela

N50 03.484 E13 37.218 N50 03.519 E13 37.919 N50 02.297 E13 55.439 N50 02.609 E13 55.232 N50 02.689 E13 33.661 N50 02.890 E13 34.077 N50 02.879 E13 33.498 N50 08.409 E13 36.647

6.4.10. Lidová architektura Přehled staveb lidové architektury je orientační a částečný. Mapování hodnotných a zajímavých staveb lidové architektury si vyžádá podrobnější průzkum a spolupráci s odborníky z oblasti památkové péče. OBEC Hracholusky Hřebečníky Karlova Ves Kolešovice Krušovice Krušovice Krušovice Krušovice Krušovice Křivoklát Lány Modřejovice Nezabudice Nezabudice Nezabudice Nezabudice Nové Strašecí Panoší Újezd Rakovník Rousínov Senec Senomaty Senomaty Skryje Skryje Skřivaň Skřivaň Skřivaň Skřivaň Slabce Svinařov

NÁZEV roubená chalupa roubená chalupa Kosova vila Bílý mlýn - torzo sklepy altán Amálie špejchar u pivovaru Husova škola dům V. Rabase dům č. p. 128 s malbami roubená chalupa ovčín gypsárna rodný dům Jaroslava Fraňka hostinec U Rozvědčíka Nezabudický mlýn radnice roubená chalupa hudební pavilonek v Čermákových sadech rodný dům Karla Buriana roubená chalupa roubená chalupa č. p. 66 mlýn roubená chalupa č. p. 5 roubená chalupa č. p. 7 chalupa č. p. 2 chalupa č. p. 10 chalupa č. p. 1 chalupa č. p. 19 sklepy u zámku roubená chalupa

153

GPS WGS 84 N50 00.215 E13 46.391 N49 59.043 E13 45.176 N49 59.078 E13 51.849 N50 07.961 E13 37.504 N50 10.482 E13 45.480 N50 10.651 E13 45.548 N50 10.483 E13 46.406 N50 10.466 E13 46.488 N50 10.554 E13 46.771 N50 02.115 E13 52.436 N50 07.492 E13 56.853 N49 59.662 E13 41.953 N50 00.791 E13 48.318 N50 00.766 E13 49.417 N50 00.289 E13 49.206 N50 01.162 E13 49.899 N50 09.186 E13 53.977 N50 02.138 E13 42.722 N50 06.097 E13 44.197 N50 01.139 E13 40.485 N50 03.974 E13 42.319 N50 05.971 E13 39.152 N50 06.149 E13 39.936 N49 57.894 E13 45.803 N49 57.907 E13 45.859 N50 01.401 E13 45.685 N50 01.402 E13 45.657 N50 01.397 E13 45.689 N50 01.421 E13 45.845 N49 59.925 E13 42.704 N50 00.428 E13 41.503


6.4.11. Technická díla a industriální památky Přehled industriálních památek je orientační a částečný. Mapování hodnotných a zajímavých technických, účelových staveb a děl si vyžádá podrobnější průzkum a spolupráci s odborníky z oblasti památkové péče. Pro cestovní ruch je bude možné využít po jejich revitalizaci, vrácení do původní podoby, zlepšení přístupnosti a využití k ukázkám tradiční výroby. Turisticky atraktivní trasy a produkty lze také vytvářet s ohledem na v minulosti bohatou historii důlní činnosti. Obec Název GPS WGS 84 Chlum rozcestník na Pavlíkov N50 03.927 E13 45.890 Malinová rozcestník na Hvozd N50 03.044 E13 41.173 Karlova Ves tři kamenné koule u Emilovny N49 58.978 E13 50.199 Kněževes sušárny chmele N50 08.758 E13 38.018 Krušovice královský pivovar N50 10.438 E13 46.398 Křivoklát sklepy pivovaru u hradu Křivoklátu N50 02.246 E13 52.429 Lužná zeď Valdštejnské obory N50 09.188 E13 46.748 Rakovník pivovar N50 06.392 E13 43.660 Rakovník Rakona N50 05.956 E13 43.538 Rakovník rakouský rozcestník na Pražské N50 06.151 E13 44.244 Rakovník rakouský rozcestník na Lišany N50 06.615 E13 44.035 Rakovník Rakovnické keramické závody N50 06.602 E13 45.482 Roztoky Mydlárna bratří Tolmanů N50 01.365 E13 52.369 Roztoky Permon N50 01.747 E13 52.194 Ruda brána Valdštejnské obory N50 06.269 E13 52.946 Rynholec elektrárna Anna N50 08.403 E13 56.315 Rynholec vodárna pro zámek Lány N50 07.726 E13 55.852 Skryje silniční ocelový most přes Berounku N49 58.186 E13 46.389 Slabce regulační hráze na Slabeckém potoce N49 59.669 E13 43 747 Strachovice železniční viadukt na trati Rakovník - Kralovice N50 01.116 E13 32.004 Zbečno přehrada Klíčava N50 03.834 E13 55.982 Důlní díla (negarantované polohy – zaměřeno podle důlní mapy) Obec Název Klečetné důl Petrovice Montanie Kněževes Karel Petrovice důl Příčina Ludvík Lubná Olga Lubná Filip Lubná Důl 1. máj Lubná Důl Marta Lubná Důl Rako Mutějovice důl 154

GPS WGS 84 N50 05.261 E13 34.334 N50 03.488 E13 39.425 N50 08.604 E13 38.880 N50 04.114 E13 39.297 N50 04.180 E13 39.961 N50 04.338 E13 41.819 N50 04.280 E13 42.140 N50 04.767 E13 42.798 N50 04.690 E13 43.258 N50 04.722 E13 43.651 N50 11.406 E13 43.123


Mutějovice Mutějovice Mutějovice Mutějovice Mutějovice Lhota pod Džbánem Lhota pod Džbánem Rynholec Tlestky Velká Chmelištná Obec Lhota pod Džbánem Lhota pod Džbánem Lhota pod Džbánem Kounov Kounov Kounov Kounov Kounov Kounov Kounov Kounov Kounov Hředle Hředle Kroučová Přerubenice Bdín Milý Milý Milý Milý Milý Bdín Mšec Lány Lány Rynholec Ruda Ruda Lužná

důl důl důl Vratislav Žbán Josef František důl Laura důlní jáma stříbrné štoly u samoty Hůrky Název důl Slávka III. Slávka I. důl důl důl důl důl důl důl důl důl Richard důl Adolf Humboldt důl Božena Marie II. Marie I. Anna Josef důl důl Betty Antonín Anna Leontína Motolka Karoli

155

N50 11.829 E13.42.985 N50 11.586 E13 42.011 N50 12.191 E13 42.242 N50 11.859 E13 44.048 N50 12.122 E13 43.542 N50 12.932 E13 43.001 N50 12.970 E13 43.330 N50 08.041 E13 55.892 N50 04.469 E13 27.897 N50 04.543 E13 33.586 GPS WGS 84 N50 12.917 E13 43.523 N50 12.803 E13 43.143 N50 12.689 E13 43.294 N50 13.094 E13 40.049 N50 13.034 E13 40.220 N50 13.097 E13 40.368 N50 12.935 E13 40.531 N50 12.825 E13 41.226 N50 12.713 E13 40.292 N50 12.612 E13 41.125 N50 12.593 E13 41.263 N50 12.858 E13 40.405 N50 11.753 E13 44.945 N50 10.898 E13 45.083 N50 12.368 E13 47.454 N50 13.140 E13 50.693 N50 13.134 E13 51.395 N50 13.981 E13 51.844 N50 13.682 E13 52.138 N50 13.671 E13 51.659 N50 13.492 E13 51.589 N50 13.340 E13 51.465 N50 13.031 E13 52.037 N50 12.987 E13 54.465 N50 07.665 E13 55.933 N50 07.423 E13 55.694 N50 08.403 E13 56.384 N50 08.870 E13 52.006 N50 07.615 E13 49.643 N50 08.504 E13 48.770


6.4.12. Torza památek (kapličky, kříže, sochy) Obec Název Bedlno torzo kapličky jižně od obce Bělbožice torzo kříže v obci na Čistou Čistá torzo Ježíše Krista u kostela Čistá torzo sochy Madony s Jezulátkem Čistá torzo kříže za obcí na Zdeslav Čistá torzo kříže za obcí na Vojtův mlýn Drahouš torzo kříže za obcí na Svatý Hubert Hořovičky torzo kříže v obci Hořovičky torzo kříže za obcí na Bedlno u památných lip Hořovičky torzo za obcí u křižovatky na Hokov Hřebečníky torzo kříže za obcí na Slabce Chotěšov torzo kříže na křižovatce do Jesenice Jesenice torzo kříže na Krty Jesenice torzo kříže za obcí na Most Jesenice torzo na naučné stezce do Petrohradu Kněževes torzo sochy u kostela Kněževes torzo sochy u trati a cesty do Přílep Kněževes torzo sochy za obcí na Kolešovice Kněževes torzo sloupu po soše sv. Josefa u kostela Kněževes torzo kříže za obcí na Rakovník Kolešov torzo kříže za obcí na Hořovičky Kolešov torzo kříže v obci Kolešov torzo kříže za obcí na Strojetice Kolešov torzo kříže za obcí na Strojetice Kolešov torzo kříže u hřbitova Kolešovice torzo kříže pod Ptačím vrchem Kolešovice torzo kříže za obcí na Hořesedly Kolešovice torzo sloupu po soše Panny Marie u zámku Kolešovice torzo kříže v obci na Pšovlky Kolešovice torzo kříže za obcí na Heřmanov Kosobody torzo kříže za obcí na Soseň Kounov torzo kříže za obcí u cesty ke kapli sv. Vojtěcha Krakov torzo kříže v obci Krty torzo kříže u kostela Křekovice torzo kříže v obci Kůzová torzo kříže za obcí na Vojtův mlýn Lhota torzo kříže za obcí na Žďár Lhota torzo kříže u Zeleného Dolu Malinová torzo kříže v obci na Polský rybník 156

GPS WGS 84 N50 07.086 E13 30.379 N50 01.134 E13 35.987 N50 01.694 E13 34.239 N50 01.692 E13 34.743 N50 02.117 E13 34.115 N50 01.994 E13 33.691 N50 04.650 E13 28.606 N50 09.352 E13 31.871 N50 08.448 E13 31.469 N50 09.444 E13 32.667 N49 59.628 E13 44.900 N50 07.032 E13 29.267 N50 05.586 E13 27.311 N50 06.367 E13 28.876 N50 06.888 E13 27.342 N50 08.779 E13 38.154 N50 07.572 E13 39.694 N50 08.582 E13 37.558 N50 08.796 E13 38.083 N50 08.081 E13 39.514 N50 09.335 E13 30.653 N50 09.577 E13 30.510 N50 09.626 E13 30.337 N50 09.820 E13 29.688 N50 09.623 E13 30.340 N50 07.511 E13 34.884 N50 08.834 E13 36.543 N50 08.329 E13 36.633 N50 07.992 E13 36.417 N50 08.660 E13 35.547 N50 05.536 E13 31.269 N50 12.920 E13 40.806 N50 02.273 E13 38.876 N50 05.544 E13 25.903 N50 03.057 E13 35.210 N50 02.142 E13 32.370 N50 02.904 E13 28.965 N50 02.206 E13 29.143 N50 02.914 E13 40.214


Malinová Malinová Milý Mšec Nesuchyně Olešná Otěvěky Petrovice Podbořánky Obec Přílepy Přílepy Ruda Senomaty Slabce Smrk Soseň Soseň Srbeč Svojetín Šanov Třeboc Třeboc Veclov Vlkov Zdeslav Žďár Krušovice

torzo kříže v obci torzo kříže za obcí na Petrovice torzo kříže za obcí u hřbitova na Srbeč torzo kříže za obcí k samotě Háj torzo kříže v obci na karlovarku torzo kříže za obcí na Chrášťany torzo kříže v obci torzo sloupu v obci na Šanov torzo kříže v obci ke golfovému hřišti


Název torzo kříže v obci na Kněževes torzo kříže za obcí na Kněževes torzo kříže na Amalii torzo kříže v obci torzo sochy v zámeckém parku torzo kříže za obcí na Velkou Chmelištnou torzo kříže za obcí na Klečetné torzo kříže za obcí na Velkou Chmelištnou torzo kříže za obcí na Milý torzo kříže za obcí na Velkou Černoc torzo kříže za obcí na Petrovice torzo kříže za obcí na Lhotu pod Džbánem torzo kříže za obcí na Džbán torzo kříže za obcí na Svojetín torzo kříže v obci torzo kříže na Velkou Chmelištnou torzo kříže za obcí na Podbořánky torzo sochy sv. Jana Nepomuckého

GPS WGS 84 N50 04.902 E13 37.850 N50 07.546 E13 38.046 N50 06.344 E13 50.868 N50 06.010 E13 39.289 N50 00.047 E13 42.690 N50 03.046 E13 31.778 N50 05.316 E13 32.318 N50 04.609 E13 32.347 N50 13.694 E13 52.553 N50 11.456 E13 36.915 N50 07.960 E13 38.149 N50 13.380 E13 44.930 N50 12.754 E13 44.581 N50 10.592 E13 37.548 N50 11.061 E13 34.008 N50 03.411 E13 33.353 N50 03.474 E13 27.353

6.4.13. Židovské památky Obec Název Nové Strašecí židovský hřbitov Křivoklátská ulice Zderaz židovský hřbitov za obcí na Oráčov Rousínov židovský hřbitov za obcí na Svinařov

GPS WGS 84 N50 08.702 E13 54.212 N50 07.658 E13 33.537 N50 00.638 E13 40.558

6.4.14. Ostatní památky Mezi ostatní památky lze řadit v regionu četné pomníky, památníky a pamětní desky obětem válek a významných osobností historie a Rakovnicka. Těchto drobných památek je na území obcí několik desítek a jejich mapování si vyžádá podrobnější průzkum a vyhodnocení jejich významu pro cestovní ruch (historicky významné – např. pomník Arnošta Mikše u osady Požáry, architektonicky hodnotné – památník obětem I. světové války v Lánech, hrob Emila Kratochvíla na hřbitově v Křivoklátě, které byly vytvořeny podle návrhu Jože Plečnika).

157


7. Kultura Kultura je významnou oblastí využitelnou pro cestovní ruch a tvořící základ nabídky volnočasových aktivit. Muzea, galerie, výstavní a pamětní síně přibližují návštěvníkům život, zvyky, dějiny a historické prostředí regionu. Kulturní instituce působící v regionu rozšiřují nabídku pro návštěvníky a obyvatele regionu formou pořádání kulturních akcí. Velký význam pro zviditelnění regionu má zapojení místních sdružení a obyvatel, kteří se zabývají kulturními aktivitami (divadelní, hudební, taneční, folklórní soubory, zájmové kroužky, subjekty poskytující psychosociální služby).

7.1. Kulturní zařízení Přehled kulturních zařízení v regionu Obec Bdín

Knihovny 1

Stálá kina -

Divadlo -

Letní kina -

Muzea -

Galerie -

Ostatní -

Branov

-

-

-

-

1

-

-

Břežany

-

-

-

-

-

-

1

Čistá

1

-

-

-

1

-

1

Děkov

-

-

-

-

-

-

1

Drahouš

-

-

-

-

-

-

1

Hořesedly

1

-

-

-

-

-

1

Hořovičky

1

-

-

-

-

-

-

Hracholusky

-

-

-

-

-

-

1

Hřebečníky

2

-

-

-

-

-

1

Hředle

1

-

-

-

-

-

1

Hvozd

-

-

-

-

-

-

1

Chrášťany

1

-

-

-

-

-

1

Janov

1

-

-

-

-

-

1

Jesenice

1

1

-

1

1

-

2

Kalivody

1

-

-

-

-

-

-

Karlova Ves

1

-

-

-

-

-

1

Kněževes

1

-

-

-

-

-

1

Kolešov

1

-

-

-

-

-

1

Kolešovice

1

-

-

-

-

-

1

Kounov

1

-

-

-

-

-

1

Kozojedy

1

-

-

-

-

-

-

Krakov

1

-

-

-

-

-

1

Krakovec

-

-

-

-

-

-

Kroučová

1

-

-

-

-

-

-

Krty

-

-

-

-

-

-

1

Krupá

1

-

-

-

-

-

1

Krušovice

1

-

-

-

-

-

-

Křivoklát

1

1

-

-

-

1

2

158


Lány

1

-

-

-

2

3

-

Lašovice

1

-

-

-

-

-

-

Lišany

1

-

-

-

-

-

1

Lubná

1

-

-

-

-

-

1

Lužná

3

1

-

-

-

-

1

Malinová

1

-

-

-

-

-

2

Městečko

1

-

-

-

-

-

-

Milostín

-

-

-

-

-

-

1

Milý

1

-

-

-

-

-

-

Mšec

1

-

-

-

-

-

1

Mšecké Žehrovice

2

-

-

-

-

-

-

Knihovny 1

Stálá kina -

Divadlo -

Letní kina -

Muzea -

Galerie -

Ostatní 2

Nesuchyně

1

-

-

-

-

-

-

Nezabudice

1

-

-

-

1

-

-

Nové Strašecí

1

1

-

-

1

-

3

Nový Dům

1

-

-

-

-

-

-

Obec Mutějovice

Olešná

-

-

-

-

-

-

1

Oráčov

1

-

-

-

-

-

2

Panoší Újezd

1

-

-

-

-

-

2

Pavlíkov

3

-

-

-

-

-

Petrovice

1

-

-

-

-

-

-

Pochvalov

1

-

-

-

-

-

1 1

Přerubenice

1

-

-

-

-

-

Příčina

1

-

-

-

-

-

-

Přílepy

1

-

-

-

-

-

1

Pšovlky

-

-

-

-

-

-

1 1

Pustověty

1

-

-

-

-

-

Račice

1

-

-

-

-

-

-

Rakovník

3

-

3

1

1

1

1

Roztoky

1

-

-

-

-

-

1

Ruda

1

-

-

-

-

-

1

Rynholec

-

-

-

-

-

-

-

Řeřichy

1

-

-

-

-

-

-

Řevničov

1

-

-

-

-

-

-

Senec

1

-

-

-

-

-

-

Senomaty

3

-

-

-

-

-

2

Skryje

1

-

-

1

1

-

1

Slabce

5

-

-

-

-

-

1

Smilovice

-

-

-

-

-

-

-

Srbeč

1

-

-

-

-

-

-

Svojetín

1

-

-

-

-

-

-

Sýkořice

1

-

-

-

-

-

1

Šanov

1

-

-

1

-

-

-

Šípy

-

-

-

-

-

-

1

Švihov

-

-

-

-

-

-

-

Třeboc

1

-

-

-

-

-

1

Třtice

1

-

-

-

-

-

1

Václavy

1

-

-

-

-

-

1

Velká Buková

1

-

-

-

-

-

1

Velká Chmelištná

-

-

-

-

-

-

1

159


Všesulov

1

-

-

-

Všetaty

1

1

-

-

Zavidov

-

-

-

-

Zbečno

1

-

-

-

Žďár

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

7.1.1. Muzea (včetně expozic), pamětní síně Muzeum T. G. Masaryka v Rakovníku Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Muzeum Rakovník (Dům cisterciáků), Náměstí Obětovaných 1, Rakovník Expozice a aktivity - vývoj Rakovnicka v pravěku a v rané době dějinné - vývoj Rakovnicka ve středověku - Rakovnicko v 18. a v 19. století - život a dílo Zikmunda Wintra - příroda Rakovnicka - geologie a hornictví - voda a krajinné rybářství - nádvoří muzea a lapidárium - kinokavárna v sále Dr. Kamily Spalové Vysoká brána v Rakovníku (expozice Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku) Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Vysoká brána, Vysoká ulice 540, Rakovník Expozice a aktivity: - snímky rakovnických fotografů - vyhlídka z ochozů na město a okolí Pražská brána v Rakovníku (expozice Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku) Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Pražská brána, Náměstí Obětovaných 1, Rakovník Expozice a aktivity: - historie a obnovená tradice Spolku rakovnických ostrostřelců - replika střelnice z 20. let 19. století Galerie Samson Cafeé (expozice Muzea T. G. Masaryka v Rakovníku) Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Galerie Samson Cafeé, Vysoká ulice 233, Rakovník Expozice a aktivity: - výstava a prodej uměleckých děl a předmětů - nealkoholická a nekuřácká kavárna - vernisáže, autorské večery (literární i hudební), koncerty, autogramiády, prezentační akce muzea Knihovna a badatelna Muzea T. G. M. v Rakovníku Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Knihovna a badatelna Muzea TGM, Vysoká ulice 95, Rakovník Expozice a aktivity: - prezenční studium odborné a regionální literatury, staré tisky a časopisy Muzeum T. G. Masaryka v Lánech 160


Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Muzeum T. G. Masaryka, Zámecká 197, Lány Expozice a aktivity: - počátky budování Československého státu - Masarykovo prezidentské období - krátkodobé výstavy historického a výtvarného významu Pamětní síň Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Pamětní síň A. Masarykové, Za školou 200, Lány Expozice a aktivity: - život a dílo Alice Masarykové - Červený kříž v československé a české historii Zámecký park v Lánech Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Muzeum T. G. Masaryka, Zámecká 1, Lány Expozice a aktivity: - prohlídka zámeckého parku v Lánech - skleníky zámku v Lánech Městské muzeum v Novém Strašecí Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Městské muzeum Nové Strašecí, U školy 123, Nové Strašecí Expozice a aktivity: - zemědělská usedlost na Novostrašecku - knihovna a badatelna Rozhledna na Mackově hoře Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Rozhledna Mackova hora, Nové Strašecí (1 km západně od Nového Strašecí) Expozice a aktivity: - výhled na Nové Strašecí, České středohoří, Krušné hory, Brdské lesy, Říp Vlastivědné muzeum Jesenice Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Vlastivědné muzeum Jesenice, Náměstí 15, Jesenice Expozice a aktivity: - vývoj oblasti od středověku až do 20. století - příroda Jesenicka - přednášky, besedy, koncerty - knihovna a badatelna Rozhledna na Tobiášově vrchu Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Rozhledna Tobiášův vrch, Chotěšov, Jesenice (5 km severně od Jesenice) Expozice a aktivity: - výhled na České Středohoří a Krušnohoří Památník Joachima Barranda ve Skryjích Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Památník Joachima Barranda, Skryje 68 Expozice a aktivity: - sbírka paleontologických nálezů a hornin Pamětní síň Jaroslava Fraňka v Nezabudicích Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Pamětní síň J. Fraňka, Nezabudice 161


Expozice a aktivity: - život a odbojová činnost Jaroslava Fraňka, rodáka z Nezabudic, legionáře a rozvědčíka Muzeum městyse Čistá Provozovatel: Muzeum T. G. M. Rakovník, Vysoká 95, Rakovník Sídlo: Muzeum městyse Čistá, Čistá Expozice a aktivity: - dějiny, osobnosti a historie městyse a Čistecka Hrad Týřov Muzeum T. G. M. v Rakovníku usiluje o získání zříceniny hradu do vlastnictví s následným provedením zakonzervování a restaurování. Muzeum sportovních vozů Lány Provozovatel: Sídlo: Muzeum sportovních vozů Lány Expozice a aktivity: - expozice sportovních vozů Železniční muzeum Českých drah v Lužné Provozovatel: České dráhy Sídlo: Železniční muzeum ČD Lužná Expozice a aktivity: - expozice kolejových vozidel - jízdy historických vlaků Obecní muzeum ve Hředlích Provozovatel: Obec Hředle, Hředle Sídlo: Obecní úřad Hředle, Hředle Expozice a aktivity: - muzeum historie a osobností obce a jejího okolí Pamětní síň Oty Pavla v Branově Provozovatel: Obec Branov Sídlo: Pamětní síň Oty Pavla, V Luhu, Branov Expozice a aktivity: - dílo Oty Pavla 7.1.2. Galerie, výstavní síně Rabasova galerie v Rakovníku Provozovatel: Rabasova galerie Rakovník, Vysoká 230, Rakovník Sídlo: Rabasova galerie, Vysoká 230, Rakovník Expozice a aktivity: - dílo Václava Rabase - výtvarné umění - koncerty Nová síň Rabasovy galerie Provozovatel: Rabasova galerie Rakovník, Vysoká 230, Rakovník Sídlo: Nová síň Rabasovy galerie, Vysoká , Rakovník Expozice a aktivity: - výtvarné umění Výstavní síň Rabasovy galerie na radnici Provozovatel: Rabasova galerie Rakovník, Vysoká 230, Rakovník Sídlo: Výstavní síň Rabasovy galerie, Husovo náměstí 28, Rakovník Expozice a aktivity: - výtvarné umění

162


Informační a vzdělávací středisko Křivoklát – Budy Provozovatel: Křivoklátsko o. p. s., Křivoklát Sídlo: Informační a vzdělávací středisko Křivoklát – Budy, Náměstí Svatopluka Čecha 82, Křivoklát Expozice a aktivity: - Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko - vzdělávací programy, exkurze Informační a vzdělávací středisko Lesů České republiky v Křivoklátě Provozovatel: Lesy ČR, lesní správa Křivoklát, Nechlebárna 43, Křivoklát Sídlo: Informační a vzdělávací středisko LČR Křivoklát, Hradní 3, Křivoklát Expozice a aktivity - lesy a příroda Křivoklátska - exkurze Expozice příroda Rakovnicka - Město Rakovník Provozovatel: Město Rakovník Sídlo: Městský úřad Rakovník, Na Sekyře 166, Rakovník Expozice a aktivity: - fotografická expozice přírody Rakovnicka Galerie Petra a Jany Kellnerových Lány Provozovatel: Alexander Kellner, Berounská 71, Lány Sídlo: Galerie K. a P. Kellnerových, Berounská 71, Lány Expozice a aktivity: - výtvarné umění Galerie kavárna Špejchar Provozovatel: Sídlo: Galerie kavárna Špejchar, Husovo náměstí Expozice a aktivity: - výtvarné umění - koncerty Hrad Křivoklát Provozovatel: NPÚ STČ Praha Sídlo: Hrad Křivoklát, Křivoklát 48 Expozice a aktivity: - výstavy - expozice Křivořezání - galerie Nakřivo - koncerty - kulturní akce Hamousův statek Provozovatel: NPÚ STČ Praha Sídlo: Hamousův statek, Zbečno 22 Expozice a aktivity: - skanzenová expozice - kulturní akce Keramická dílna a galerie Duchek Mutějovice Provozovatel: Jiří Duchek, Mutějovice 47 Sídlo: Jiří Duchek, Mutějovice 47 Expozice a aktivity: - výroba a prodej keramiky - galerie keramiky Výstavní síň Jiřího Anderleho 163


Provozovatel: Obec Pavlíkov Sídlo: Obecní úřad Pavlíkov Expozice: - dílo grafika Jiřího Anderleho v zasedací síni obecního úřadu

7.1.3. Exkurze Královský pivovar Krušovice a. s.: - exkurze pivovaru Správa CHKO Křivoklátsko - exkurze do jednotlivých lokalit CHKO (NPR, PR, Lánské obory), prostřednictvím IVS Křivoklát-Budy

7.1.4. Kulturní zařízení regionálního významu Kulturní centrum Rakovník Provozovatel: Kulturní centrum Rakovník, Na Sekyře, Rakovník Sídlo: Kulturní centrum, Na Sekyře, Rakovník Zařízení: - sál Kulturního centra - Tylovo divadlo (provoz kina, divadelní představení, činnost Divadelního spolku Tyl Rakovník) - letní kino Klub Letiště Provozovatel: Marek Bradáč, Rakovník Sídlo: Autobusové nádraží Rakovník Zařízení: - koncertní sál Městská knihovna v Rakovníku Provozovatel: Městská knihovna Rakovník, Husovo náměstí, Rakovník Sídlo: Městská knihovna, Husovo náměstí, Rakovník Zařízení: - městská knihovna - dětská knihovna, půjčovna hudebních a obrazových nosičů - informační centrum Novostrašecké kulturní centrum Provozovatel: Novostrašecká kulturní zařízení, Okružní, Nové Strašecí Sídlo: Novostrašecké kulturní centrum, Okružní 934, Nové Strašecí Zařízení: - kulturní centrum (sály) Státní okresní archiv Rakovník Provozovatel: Státní oblastní archiv v Praze Sídlo: Státní okresní archiv Rakovník, Plzeňská 2493, Rakovník Zařízení: - okresní archiv (badatelny, přednáškové sály, učebny) Církve: - Církev Bratrská, Vysoká 195, Rakovník – kazatelna - Církev Evangelická, Poštovní, Rakovník - Církev Římskokatolická – děkanský úřad Jesenice, Plzeňská 65, Jesenice - Církev Římskokatolická – děkanský úřad Nové Strašecí, U Školy 123, Nové Strašecí - Církev Římskokatolická – děkanský úřad Rakovník, Žižkovo náměstí 189, Rakovník - Církev Římskokatolická – farní úřad Čistá, Čistá 2 - Církev Římskokatolická – farní úřad Lány, Zámecká 119, Lány 164


-

Církev Římskokatolická – farní úřad Petrovice, Petrovice 31 Církev Římskokatolická – farní úřad Zbečno, Zbečno 1

Divadla: - Divadélko Před Branou Rakovník, V Hradbách 188, Rakovník – loutková scéna - Divadelní spolek Pod Vysokou branou, Rakovník – amatérská scéna - Divadelní spolek Tyl, Čistá – amatérská scéna - Divadelní spolek Tyrš, Lány – amatérská scéna - Letní divadlo Šanov – otevřený amfiteátr (mimo provoz) - MADIS Janov – amatérská scéna - Lidové divadlo Tereza – hrad Křivoklát Kina na Rakovnicku: - Kino Jesenice - Kino Křivoklát (provoz pouze v letním období) - Kino Všetaty (provoz pouze v letním období) - Letní kino Jesenice - Letní kino Skryje (mimo provoz) Kluby, společenská zařízení (pro děti, mládež a ohrožené skupiny osob): - Astacus Club, Lubenská, Rakovník – motorkářský klub (hudební vystoupení) - Dětská televize, Dukelských hrdinů 252, Rakovník – zájmová činnost mládeže - Děti Křivoklátska o. p. s., ZŠ Křivoklát, Roztoky – zájmová činnost dětí a mládeže - Domov SPMP Ráček, o. s., Na Sekyře 1765, Rakovník – denní stacionář pro handicapované osoby - Dopravní hřiště Rakovník, Klicperova, Rakovník – provozovatel Autoškola Tempo s. r. o. Rakovník - Dům dětí a mládeže Rakovník, Čermákovy sady 2129 – klub mládeže - Dům dětí a mládeže Rakovník, Nerudova 504 – zájmové kluby dětí a mládeže - Klub vědy a techniky, Klicperova, Rakovník – zařízení Klubu vědy a techniky, Centrum Dětí a mládeže - Mateřské studio Wellness Radost, Sídl. Gen. Kholla 2501, Rakovník - NEDROG o. s., Dukelských hrdinů 252, Rakovník – zájmové kluby dětí a mládeže - O. S. Paleček, Zdeňka Štěpánka, Rakovník – zájmová činnost rodin s malými dětmi - Společenství Dobromysl, Srbeč 39 – zájmová činnost, handicapované osoby - Základní umělecká škola Rakovník, Okružní 2331, Rakovník – zájmová činnost dětí - Základní umělecká škola Nové Strašecí, Komenského 189 – zájmová činnost dětí Vzdělávací zařízení (střední školy s možností zapojení do aktivit cestovního ruchu): - Gymnázium Jana Amose Komenského, Komenského náměstí 209, Nové Strašecí - Gymnázium Zikmunda Wintra, Žižkovo náměstí 186, Rakovník - Integrovaná střední škola Jirkov, Jirkovského 2603, Rakovník - Integrovaná střední škola, odborné učiliště a učiliště, Žatecká 1, Jesenice - Masarykova obchodní akademie, Pražská 1222, Rakovník - Střední odborné učiliště Lesnické, Písky 181, Křivoklát 7.1.5. Kulturní zařízení místního významu Přehled kulturních zařízení místního významu je patrný z výše uvedené tabulky kulturních zařízení. Jde převážně o vesnické kulturní domy a sály, sokolovny, využívané pro kulturní a společenské akce místních sdružení a zájmových skupin, ojediněle také kulturních akcí regionálního významu. Patří sem také kina a místní knihovny, včetně poboček v obcích přidružených k jednotlivým územním samosprávným celkům. 7.1.6. Návštěvnost kulturních zařízení Na úrovni regionu existují značné rozdíly mezi návštěvností jednotlivých kulturních zařízení. Hlavním měřítkem je atraktivita (zejména z památkového hlediska), důležitou roli hraje úroveň a rozsah propagace a kvalita infrastruktury a poskytovaných služeb. Nejvyšší návštěvnost má v regionu hrad 165


Křivoklát (ročně přes 100 tis. návštěvníků). S velkým odstupem následují největší muzea a galerie v regionu (Železniční muzeum v Lužné – kolem 30 tis. návštěvníků, Rabasova galerie – okolo 15 tis. návštěvníků). U ostatních zařízení dosahuje návštěvnost ročně řádů stovek až tisíců návštěvníků. Vyšší návštěvnost má ještě hrad Krakovec (15 tis. návštěvníků) a Hamousův statek ve Zbečně (5 tis. návštěvníků).

7.2. Kulturní instituce Kromě výše uvedených zřizovatelů a provozovatelů kulturních zařízení působí v regionu desítky občanských sdružení a zájmových skupin, které se zabývají organizací a pořádáním kulturních a volnočasových akcí. Výběr nejvýznamnějších občanských sdružení a zájmových skupin z oblasti kultury: Název

Sídlo

Druh činnosti

Aeroklub

Rakovník

letecký spolek

Amfora fotoklub

Rakovník

spolek amatérských fotografů

Čtyřlístek

Nové Strašecí

soubor lidových písní a tanců

Děti Křivoklátska

Křivoklát

aktivity dětí a mládeže

Divadelní spolek pod Vysokou branou

Rakovník

amatérský divadelní soubor

Heroldův komorní orchestr

Rakovník

hudební spolek

Křivoklátští hudci

Křivoklát

hudební soubor - dobová hudba

MaDiS

Janov

amatérský divadelní soubor

Magistrae Raconenses

Rakovník

pěvecký sbor

Musejní spolek královského města Rakovníka

Rakovník

kulturní aktivity

NoStraDivadlo

Nové Strašecí

divadelní soubor

OS Kněževes 21. století

Kněževes

společenské aktivity

Pavouček

Rakovník

folklórní soubor

Pěvecký soubor Václav

Čistá

pěvecký sbor

Sbor rakovnických ostrostřelců

Rakovník

sbor ostrostřelců

SHŠ Ordál

Jesenice

šermířská skupina

Silentium

Roztoky

vokálně instrumentální soubor

Společnost pro hrad Týřov

Rakovník

historická skupina

Společnost života středověkého W-Arlet

Roztoky

šermířská skupina

Zvon

Lišany

dětský a mládežnický orchestr

7.3. Kulturní akce 7.3.1. Kulturní akce regionálního významu Název akce

Zaměření

Místo konání

Organizátor

Tři králové

koncerty, sbírky

Rakovník

Agentura KMB Rakovník

Tři králové

koncerty, sbírky

Křivoklát

Děti Křivoklátska o. p. s.

Nezbedný Bakalář

soutěž ve společenském tanci

Rakovník

Kulturní centrum Rakovník

Ples Král. pivovaru Krušovice

reprezentační ples

Rakovník

Královský pivovar Krušovice a. s.

Ples rakovnických ostrostřelců

reprezentační ples

Rakovník

Sbor rakovnických ostrostřelců

Jarní výstava

chovatelská výstava

Kolešovice

ZO ČSCH Kolešovice

Historický bál

dobový ples

Kněževes

Kněževes 21. století

Smrtná neděle

slavnost

Křivoklát

Děti Křivoklátska o. p. s.

Velikonoční výstava

výstava

Kněževes


Wintrův Rakovník

přehlídka amatérských souborů

Rakovník


166


Velikonoce na Křivoklátě

jarmark, koncerty, mše

Křivoklát

Hrad Křivoklát

Rakovník bratří Burianů

mezinárodní hudební festival

Rakovník


Forte

soutěže zpěváků a skupin

Rakovník


Den Země

prezentace botanické zahrady

Rakovník

SZeŠ Rakovník

Slet čarodejnic

slavnost

Rakovník

Dům dětí a mládeže Rakovník

Zahájení muzejní sezóny

parní vlaky

Lužná

Železniční muzeum v Lužné

Slavnostní otevření Vysoké brány

jarmark, dobové akce

Rakovník

Muzeum T. G. M. Rakovník

Evropský den parků na Křivoklátsku

ekologický festival

Křivoklát

IVS Budy Křivoklát

Peřiny

dobová slavnost

Nové Strašecí

ZUŠ Nové Strašecí

Název akce

Zaměření

Místo konání

Organizátor

Evropský den parků

botanická zahrada

Rakovník

SZeŠ Rakovník

Pohádkový les

soutěže pro děti

Rakovník

Dům dětí a mládeže

Krakování

setkání kovářů

Krakovec

Hrad Krakovec

Lánské letní slavnosti

divadlo, koncerty

Lány

Obec Lány

Keltování na Skřivani

koncerty

Skřivaň

Václav Rout

Zlatá kulička

soutěže pro děti

Rakovník


Dechparáda

festival dechových kapel

Kněževes


Řenčovská pila

country-bluegrassový festival

Řevničov

pan Nývlt

Den otevřených dveří Krušovice

prohlídka pivovaru, koncerty

Krušovice


Léto na Křivoklátě

kulturní festival

Křivoklát

Hrad Křivoklát

Léto na Kolečku

kulturní a sportovní festival

Křivoklát


Rakovnická nokturna

cyklus večerních koncertů

Rakovník


Pouť na Krakovec

koncerty, divadla

Krakovec

Hrad Krakovec

Džbán

sochařské sympozium

Hředle

Rabasova galerie Rakovník

Šafářův dvoreček

život na statku, řemesla

Zbečno

Hrad Křivoklát

Krakovecké tačky

závody na kolečkách

Krakovec

Hrad Krakovec

Křivořezání

řezbářské sympozium

Křivoklát

Hrad Křivoklát

Rack Reyd

sraz motorkářů

Rakovník

Klub Astacus Rakovník

Military Show

setkání vojenských skupin

Kolešovice


Hornclass International

kurzy ve hře na lesní roh

Nové Strašecí

NKC Nové Strašecí

Dobře utajená country

country festival

Slabce

Country Slabce

Rozloučení s prázdninami

parní vlaky

Lužná


Kněževeská chmelová šiška

slavnost, soutěže, zábava

Kněževes


Rakovnické posvícení

jarmark, kulturní program

Rakovník


Štrůdlové slavnosti v Jesenici

soutěže v pečení štrůdlu

Jesenice


Tradiční novostrašecké posvícení

koncerty, výstavy, jarmark

Nové Strašecí

NKC Nové Strašecí

Heroldův Rakovník

koncerty

Rakovník

Tylovo divadlo Rakovník

Křivoklátské panování

setkání hejtmana a starostů

Křivoklát

Hrad Křivoklát

Křivoklání

klání rytířů, řemesla, trhy

Křivoklát

Merlet Praha

Ukončení sezóny v ŽM

parní vlaky

Lužná


Podzimní výstava

chovatelská výstava

Kolešovice

ZO ČSCH Kolešovice

Týden knihoven

program městské knihovny

Rakovník

Městská knihovna Rakovník

Drakiáda

soutěže v pouštění draků

Rakovník


Den stromů v botanické zahradě

den stromů, výstavy

Rakovník

SZeŠ Rakovník

Festival duchovní hudby

koncerty

Rakovník


Popelka

přehlídka amatérských souborů

Rakovník

Tylovo divadlo Rakovník

Adventní koncerty

koncerty

Rakovnicko


Jazzové vánoce

koncerty

Rakovník


Advent v knihovně

přehlídka

Rakovník

Městská knihovna Rakovník

Advent na Křivoklátě

mše, koncerty, jarmark

Křivoklát

Hrad Křivoklát

Akce jsou řazeny chronologicky - podle jejich data konání během roku. 167


7.3.2. Kulturní akce místního významu Ve většině sídlech regionu probíhají v průběhu celého roku tradiční i nahodilé kulturní akce různého žánru a zaměření. Kulturní činnost v obcích je závislá na aktivitě místních občanů a existenci občanské vybavenosti vhodné k pořádání kulturních akcí. Nejvíce aktivní jsou v tomto směru občanská sdružení (hasičské sbory, sportovní kluby, myslivecké jednoty, chovatelé a další), které na obcích pořádají plesy, zábavy, výstavy, koncerty, divadelní představení, soutěže, přehlídky a další představení. Významné je připomínání tradic na venkově (Tři králové, masopust, velikonoce, poutě, posvícení, advent). Velkou návštěvnost mají akce pořádané pro děti a pro rodiny s dětmi.

7.4. Tradiční řemesla a výroba místních produktů Tradiční řemesla a výroba místních produktů nabývají v oblasti cestovního ruchu stále většího významu. Řemeslné výrobky a prudukty zvyšují atraktivitu regionu a pobytu jeho návštěvníků, za předpokladu řízené a organizované propagace a zapojování do produktových turistických balíčků, ve kterých budou řemeslné dílny a výrobny produktů zajímavými turistickými cíli. Propagaci řemesel a místních produktů si doposud ve většině případech zajišťují samotní řemeslníci. V případě nedostatečné propagace a prezentace aktivit tradičních řemesel a místních výrobků je evidentní, že v regionu a Středočeském kraji chybí destinační management. K podpoře řemeslné výroby slouží konání jarmarků (zejména v rámci dobových akcí na hradech, zámcích, městech a obcích), poutí, výstav a na dalších akcích s volným přístupem veřejnosti. Výběr známých řemesel a místních produktů: Hrnčírna Duchek, Mutějovice Keramická dílna Volf, Nové Strašecí Keramická dílna Hofman, Nové Strašecí Keramická dílna Pondělíčkovi, Senomaty Keramika Němečková, Křivoklát Spongilit Hředle, zpracování opuky Broušené sklo Kůs, Křivoklát Puškařství Sklenář, Rakovník Řezbářství Daenemark, Přílepy Řezbářství Eliáš, Lužná Řezbářství Slavík, Křivoklát Řezbářství Tříska, Křivoklát Slaměné výrobky Strnadová, Roztoky Paličkování Hornofová, Lužná Košíkářství Bouška, Rakovník Sedlářství Procházka, Nové Strašecí Keramická dílna Zinke, Nové Strašecí Plastiky, oděvy Babáková, Rakovník Pěstitelská pálenice Mšec Pěstitelská pálenice Kesler, Zderaz Kozí farma Círová, Petrovice Ovčí farma V a M, Václav a Miluše Zelenkovi, Velká Chmelištná Česká včela Rakovník, výroba medoviny Medovina Slanařová, Lužná Sušené ovoce Bartoňová, Branov Do skupiny tradičních řemesel a výroby místních produktů by bylo možné zařadit i aktivity zájmových sdružení a jednotlivých osob, které tyto činnosti vykonávají ve svém volném čase.

168


8. Sport 8.1. Sportovní zařízení Největší potenciál sportovních zařízení je soustředěn v centru regionu, významná sportoviště jsou v Novém Strašecí. Pro cestovní ruch mají význam sportoviště, které jsou v rekreačních oblastech Křivoklátsko a Jesenicko, které jsou převážně součástí ubytovacích zařízení. V tabulce je uveden statistický přehled sportovních zařízení v jednotlivých obcích regionu, ve kterých je možný přístup veřejnosti. Samostatně jsou uvedeny umělé ledové plochy, koupaliště a bazény. Následuje výběr nejvýznamnějších sportovních zařízení. Obec

Hřiště

Tělocvičny

Stadiony - otevřené

Ostatní

Bdín

-

-

-

-

Branov

2

-

-

-

Břežany

-

-

-

-

Čistá

4

1

-

-

Děkov

-

-

-

-

Drahouš

-

-

-

-

Hořesedly

1

-

-

-

Hořovičky

1

-

-

-

Hracholusky

1

-

-

-

Hřebečníky

2

-

-

-

Hředle

1

1

-

-

Hvozd

1

-

-

-

Chrášťany

1

1

-

-

Janov

1

-

-

-

Jesenice

2

1

1

1

Kalivody

-

-

-

-

Karlova Ves

1

-

-

-

Kněževes

1

1

-

1

Kolešov

-

-

-

-

Kolešovice

1

1

-

-

Kounov

2

2

-

-

Kozojedy

1

-

-

-

Krakov

-

-

-

-

Krakovec

-

-

-

-

Kroučová

1

-

-

-

Krty

-

-

-

-

Krupá

3

1

-

-

Krušovice

1

1

-

-

Křivoklát

1

1

-

1

169


Lány

1

1

-

2

Lašovice

1

-

-

-

Lišany

2

1

-

1

Lubná

2

1

-

-

Lužná

3

1

-

-

Malinová

-

-

-

-

Městečko

1

-

-

-

Hřiště

Tělocvičny


Ostatní

-

-

-

-

Obec Milostín Milý

-

-

-

-

Mšec

2

1

-

-

Mšecké Žehrovice

1

-

-

-

Mutějovice

1

1

-

-

Nesuchyně

1

1

-

-

Nezabudice

2

-

-

-

Nové Strašecí

7

4

1

1

Nový Dům

-

-

-

-

Olešná

1

1

-

-

Oráčov

1

-

-

-

Panoší Újezd

1

1

-

-

Pavlíkov

2

-

-

-

Petrovice

1

-

-

-

Pochvalov

-

-

-

-

Přerubenice

-

-

-

-

Příčina

1

-

-

-

Přílepy

1

-

-

-

Pšovlky

1

-

-

-

Pustověty

1

-

-

-

Račice

2

-

-

-

Rakovník

14

6

3

20

Roztoky

1

1

-

-

Ruda

1

-

-

-

Rynholec

1

1

-

-

Řeřichy

-

-

-

-

Řevničov

3

1

-

-

Senec

-

1

-

-

Senomaty

1

1

1

1

Skryje

1

-

-

-

Slabce

2

-

-

-

Smilovice

-

-

-

-

Srbeč

1

-

-

-

Svojetín

1

-

-

-

Sýkořice

1

-

-

-

Šanov

2

1

-

-

Šípy

1

-

-

-

170


Švihov

1

-

-

-

Třeboc

1

-

-

-

Třtice

1

-

-

-

Václavy

-

-

-

-

Velká Buková

1

-

-

-

Velká Chmelištná

-

-

-

1

Všesulov

-

-

-

-

Všetaty

-

1

-

-

Hřiště

Tělocvičny


Ostatní

Zavidov

-

-

-

-

Zbečno

1

-

-

-

Žďár

-

-

-

-

Obec

Zařízení neuvedená v přehledu: Koupaliště a bazény Tyršovo koupaliště Rakovník Provozovatel: ÚMK s. r. o. Rakovník Sídlo: Tyršovo koupaliště, Fr. Diepolta, Rakovník Zařízení: - veřejné přírodní koupaliště, tobogány, sportovní plochy, ubytování, stravování, kulturní akce Plavecký bazén Rakovník Provozovatel: ÚMK s. r. o. Rakovník Sídlo: Plavecký bazén, Nábř. Dr. E. Beneše 2354, Rakovník Zařízení: - 2 kryté plavecké bazény (1 dětský), 2 venkovní plavecké bazény (1 dětský), sauna, solárium, sportoviště, stravování, ubytovna (jiný provozovatel) Umělé ledové plochy Zimní stadion Města Rakovníka Provozovatel: TJ HC Rakovník Sídlo: Zimní stadion TJ HC Rakovník, Nábř. Dr. E. Beneše 2332, Rakovník Zařízení: - umělá ledová plocha pro lední hokej a veřejné bruslení (mimo sezónu využití pro míčové sporty, výstavnictví) 8.1.1. Sportovní zařízení regionálního významu Víceúčelová sportovní zařízení Městský stadion Rakovník Provozovatel: SK Rakovník Sídlo: Městský stadion SK Rakovník, Nábř. T. G. Masaryka 42, Rakovník Zařízení: - fotbalová hřiště, umělá tráva (fotbal, pozemní hokej) Městský stadion Na Zátiší Rakovník Provozovatel: SK Rakovník Sídlo: Městský stadion Na Zátiší, Otýlie Beníškové, Rakovník Zařízení: - atletický stadion, fotbalové hřiště Lokomotiva Rakovník Provozovatel: Lokomotiva Rakovník Sídlo: Lokomotiva Rakovník, sokolovna, Tyršova, Rakovník Zařízení: 171


-

sportovní sál (sport pro všechny, stolní tenis) venkovní víceúčelové hřiště (pozemní hokej, míčové hry)

Sportovní areál Kněževes Provozovatel: Obec Kněževes Sídlo: Sportovní areál Kněževes, Kněževes Zařízení: - fotbalové hřiště - víceúčelové hřiště s umělým povrchem (míčové hry) Sportovní areál Na Kocourku Nové Strašecí Provozovatel: Město Nové Strašecí Sídlo: Sportovní areál Na Kocourku, Fortna 1178, Nové Strašecí Zařízení: - atletické hřiště - hokejbalové hřiště - minigolf Sportovní areál Sýkorák Sýkořice Provozovatel: Penzion Sýkorák, Sýkořice Sídlo: Sportovní areál Sýkořice Zařízení: - tenisové kurty - plážový volejbal - volejbal (nohejbal) Sportovní areál U Kolečka Provozovatel: TJ Sokol Křivoklát Sídlo: Sportovní areál U Kolečka, Křivoklát Zařízení: - tenisové kurty - volejbalové (nohejbalové) kurty - travnaté plochy - ubytování, stravování Sportovní areál ZŠ Jesenice Provozovatel: ZŠ Jesenice Sídlo: ZŠ Jesenice, Školní 323, Jesenice Zařízení: - atletické hřiště - víceúčelové hřiště (míčové hry) Sportovní hala BIOS Nové Strašecí Provozovatel: Město Nové Strašecí Sídlo: Sportovní hala BIOS, Mšecké sídliště, Nové Strašecí Zařízení: - sportovní hala (sport pro všechny, míčové hry) Sportovní hala Rakovník Provozovatel: TJ TZ Rakovník Sídlo: Sportovní hala Rakovník, Nábř. Dr. E. Beneše 2354, Rakovník Zařízení: - sportovní hala (sport pro všechny, míčové hry) Sportovní hřiště ZŠ Kounov Provozovatel: ZŠ Kounov, Kounov 196 Sídlo: ZŠ Kounov, Kounov 196 Zařízení: 172


-

víceúčelové hřiště (míčové hry)

Sportovní hřiště ZŠ Křivoklát Provozovatel: ZŠ Křivoklát, Křivoklát 157 Sídlo: ZŠ Křivoklát, Křivoklát 157 Zařízení: - víceúčelové hřiště Sportovní klub Koutek, Přílepy Provozovatel: Sportovní klub Koutek, Přílepy Sídlo: Sportovní klub Koutek, Přílepy Zařízení: - víceúčelové hřiště (volejbal, nohejbal, tenis, malá kopaná) - ubytování Tatran RAKO Rakovník Provozovatel: Tatran RAKO Rakovník, Šamotka, Rakovník Sídlo: Tatran RAKO Rakovník, Šamotka, Rakovník Zařízení: - fotbalové hřiště - venkovní kurty (volejbal, tenis) Tenis Centrum Cafex Rakovník Provozovatel: Tenis Centrum, Vackova, Rakovník Sídlo: Tenis Centrum Cafex, Na Studánkách, Rakovník Zařízení: - tenisové kurty (venkovní antukové, 2 vnitřní - squashové kurty - bowling - fitness - další sportoviště ve výstavbě Víceúčelová hřiště a sportoviště ubytovacích zařízení (výběr nejvýznamnějších): - Apartmány Emilovna, Lesy ČR Křivoklát, Karlova Ves (míčové hry, střelnice) - Hotel Hřebečníky (míčové hry, bazén) - Hotel Jesenice (míčové hry, fitness, bazén) - Hotel Roztoky (míčové hry, bowling, fitness) - Penzion U Kutílků (plážový volejbal) - Rekreační středisko Chvojkovský mlýn, Podbořánky (antukové kurty, fotbalové hřiště, bazén) - Rekreační středisko Machův mlýn, Šípy (míčové hry, travnaté plochy, bazén) - Rekreační zařízení Nad Starým mlýnem, Šlovice (víceúčelová hřiště, bazény) - Sportcentrum Pšovlky, Pšovlky (antukový kurt, plážový volejbal, nohejbal, travnatá plocha) - Zotavovna VS ČR Šlovice (víceúčelové hřiště, bazén) Víceúčelová hřiště a sportoviště školských zařízení (výběr nejvýznamnějších, s možností přístupu veřejnosti): - 1. Základní škola Rakovník, Martinovského 153, Rakovník – sportovní hala - 2. Základní škola Rakovník, Husovo náměstí 3, Rakovník – sportovní hala - 3. Základní škola Rakovník, Okružní 2331, Rakovník – sportovní haly - Základní škola Jesenice, Školní 323, Jesenice – sportovní hala, víceúčelový stadion - Základní škola Kolešovice, Kolešovice 235 – sportovní hala - Základní škola Kounov, Kounov 196 – víceúčelové hřiště - Základní škola Křivoklát, Křivoklát 157 – víceúčelové hřiště - Základní škola Řevničov, Masarykova 211, Řevničov – sportovní hala - Integrovaná střední škola Jirkov, Jirkovského 2603, Rakovník – víceúčelové hřiště - Masarykova obchodní akademie Rakovník, Pražská 1222, Rakovník – sportovní hala

173


Účelová sportovní zařízení (i v ubytovacích zařízeních) Baseball: - baseballové hřiště Hořesedly, hřiště klubu Red Crayfish Rakovník Box: -

Tělocvična BOX, Sídl. Gen. Kholla, Rakovník

Bowling: - Hotel Restaurant Classic Lány Golf: -

Golfové hřiště Podbořánky, 9 jamek

Fitness: - Fitness Centrum Giga Gym, Nábř. Dr. E. Beneše 2354, Rakovník (sportovní hala) - Millenium, Vladislavova 2584, Rakovník - Sport Studio Týna s. r. o., Smetanova 206, Rakovník Fotbal (krajské a vyšší soutěže): - Fotbalové hřiště FK CHMEL Mutějovice - Fotbalové hřiště SK ESTA Oráčov - Fotbalové hřiště SK Pavlíkov - Fotbalové hřiště Sokol Mšec - Fotbalové hřiště Sparta Lužná - Fotbalový stadion FC Jesenice - Fotbalový stadion TJ Sokol Nové Strašecí Hokejbal: - Městský hokejbalový stadion, Na Zátiší, Rakovník Jezdectví: - Turistická jízdárna Pustověty (Vitoušovi) - U Nezabudického dvora, Nezabudice (Bradáčův dvůr) - Léto v sedle, Jezdecký klub Gotika, Přerubenice - Jízdárna Slabce (Šedivý) - Jezdecká stáj Polcar, Rakovník Kanoistika: - umělá slalomová dráha Roztoky, Kanoistický klub Rakovník (včetně loděnice, areál v další výstavbě) Kynologické cvičiště: - Kynologické cvičiště Rakovník, za vodojemem Antonín, Rakovník Minigolf: - Minigolfové hřiště Rakovník, Nábř. Dr. E. Beneše, Rakovník, - Camping Bucek Wilzing s. r. o., Třtice (minigolfové hřiště v areálu kempu) - minigolfová aréna, Pod Nemocnicí, Rakovník – ve výstavbě Nohejbal: - nohejbalové (volejbalové) kurty U Rozvědčíka, Nezabudice Plavání: - koupaliště Srbeč (na návsi v obci) Skateboard: - Hřiště Na Střelnici, Kotkova, Rakovník 174


Sportovní střelba: - střelnice Sportovního střeleckého klubu a Klubu vojáků v záloze Rakovník, silnice na Lišany - paintballová střelnice Tlestky Tenis: -

tenisové kurty LTC Rakovník, Nábř. T. G. Masaryka, Rakovník, venkovní antukové kurty tenisové kurty TJ Sokol Nové Strašecí, Nové Strašecí, venkovní antukové kurty tenisové kurty TJ Sokol Lány, Lány, venkovní antukové kurty tenisové kurty Obce Skryje, Skryje tenisové kurty Šanov tenisový kurt U Korbela, Zbečno

Volejbal: - volejbalové kurty, Sport – Poprus, Čermákovy sady 2079, Rakovník 8.1.2. Sportovní zařízení místního významu Do této skupiny patří veškerá sportoviště, které slouží převážně pro zájmovou činnost místních sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Na těchto zařízeních probíhají organizované soutěže sportovních svazů. Jde zejména o fotbalové soutěže Českomoravského fotbalového svazu od okresních po národní soutěže. Pro veřejnost jsou dále využívány sportovní areály obcí, škol. K širšímu využití těchto sportovišť pro cestovní ruch brání především chybějící infrastruktura služeb (stravování, ubytování, rehabilitace) k širšímu využití pro sportovní a sportovně rekreační pobyty (sportovní soustředění, školní pobyty, ozdravné pobyty).

8.2. Organizace sportu Organizace odvětví sportu na Rakovnicku: Okresní organizace ČSTV Rakovník Sídlo: OVV ČSTV Rakovník, nábřeží Dr. Eduarda Beneše 2354, Rakovník Počet TJ/SK: 97, z toho je 66 jednooborových Počet oddílů: 170 ve 35 sportovních odvětvích Počet členů ČSTV: celkem 11 826 z toho 8 481 dospělých 1 149 dorostu 2 196 žactva Sportovní soutěže řídí následující okresní sportovní svazy: - fotbal - stolní tenis - lední hokej - tenis - volejbal - hokejbal Více než 1/3 TJ/SK a téměř 40 % členské základny je organizována ve městech, která disponují většími a vybavenějšími tělovýchovnými zařízeními ve vlastnictví nebo v provozování TJ a SK ČSTV. Tělovýchovnou činností se zabývají tělovýchovné jednoty 51 obcích z celkového počtu 84 obcí. Z odvětví převažuje kopaná a stolní tenis. Ve vyšších soutěžích reprezentují region tato sportovní odvětví: - pozemní hokej - dráhový golf - volejbal - kopaná - stolní tenis - hokejbal

175


Seznam tělovýchovných jednot a sportovních klubů začleněných do struktury ČSTV Název

Sídlo

Baník Lubná

Lubná 40

Baník Rynholec

Rynholec 350

Box club Petra Mendíka Hořovičky

Hořovičky 15

Cobra club Rakovník

Rakovník, Bořivojova 1512

COMBAT BLOK

Rakovník, Dukelských hrdinů 59

EDISON Šanov

Šanov 112

FC Jesenice

Jesenice, Plzeňská 324

FC Olešná

Olešná 53

FC STARS Rakovník

Rakovník, S.K. Neumanna 1509

FK Hředle

Hředle 244

FK Chmel Mutějovice

Mutějovice, Na Příči 28

FK Kněževes

Kněževes, Krokova 108

FK Svojetín

Svojetín 46

Gardengolf Western club Rakovník

Rakovník, Dukelských hrdninů 59

Golf Club Podbořánky

Podbořánky

Golfclub 85 Rakovník

Rakovník, nábř. T.G.M. 1754

HC 1972 Rakovník

Rakovník, Rabasova 2371

HC Lány

Lány, Ke Hřbitovu 381

HC Rakovník

Nábřeží Dr.E. Beneše 2332

Horolezecký klub Rakovník

Rakovník, Klicperova 2117

HVS Rakovník

Rakovník, Rennerova 2575

Jezdecká stáj Brunnerová

Lišany 118

Jezdecká stáj Podkovářství Řeřichy

Řeřichy

Jezdecká stáj Polcar Rakovník

Řeřichy 44

Jezdecký klub Gotika

Přerubenice 18

Jezdecký klub Javorná Modřejovice

Modřejovice

Jezdecký klub Ruda

Rakovník, Fr. Diepolta 1787

Jezdecký oddíl Bradáčův dvůr

Nezabudice 13

Kanoe klub Rakovník

Rakovník, Na Studánkách 2589

Karate klub Rakovník

Rakovník, Dukelských hr. 1807

Karate Tiger Nové Strašecí

Nové Strašecí, ČSA 496

KC Nové Strašecí

Nové Strašecí, Jungmanova 1021

Klub kondiční kulturistiky Rakovník

Rakovník, Husovo náměstí 118

Klub vodní turistiky Rakovník

Rakovník, Zdeňka Štěpánka 2040

KST Rakovník

Rakovník, Kollárova 1890

LC Šanov

Šanov

Lokomotiva Lužná

Lužná, 9. května 464

Lokomotiva Rakovník

Rakovník, Tyršova 733

LTC Rakovník

Rakovník, Kollárova 1885

176


Meteor Hřebečníky

Hřebečníky 76

Petros Petrovice

Rakovník, Malinovského 1589

Putt-golf club Rakovník

Rakovník, Kuštova 237

RAKO GYM Rakovník

Rakovník, Vladislavova

Red Crayfish Rakovník

Rakovník, Soukupova 1364

Rekrea Třtice

Třtice 172

SK ESTA Oráčov

Oráčov 195

SK Hřebečníky

Hřebečníky 22

SK Jesenice

Jesenice, Smetanova 269

SK Lány

Lány, Polní 291 Název

Sídlo

SK Lišany

Lišany, Rakovnická 346

SK Ohnivec Městečko

Městečko 136

SK OLYMPIE Rakovník

Rakovník, Hornická 1615

SK Pavlíkov

Pavlíkov 195

SK Rakovník

Rakovník, Nábř. T.G.M. 42

SK Senomaty

Senomaty

SK Slabce

Slabce 141

SK Sparta Lužná

Lužná, 9. května 144

SK STaRT Křivoklát

Nový Dům 45

SKP Rakovník

Rakovník, Husovo náměsti 116

Slavoj Chrášťany

Chrášťany 94

Sokol Branov

Branov 15

Sokol Hořesedly

Hořesedly 89

Sokol Hředle

Hředle 131

Sokol Janov

Rakovník, Klicperova 2121

Sokol Jesenice

Jesenice, Svobodova 359

Sokol Kounov

Kounov 68

Sokol Kroučová

Kroučová 94

Sokol Krupá

Krupá 37

Sokol Krušovice

Krušovice, Nad Pivovarem 77

Sokol Lodenice

Lodenice 53

Sokol Mšec

Slaný, Vítězná 1562

Sokol Nesuchyně

Nesuchyně 5

Sokol Nové Strašecí

Nové Strašecí, Křivoklátská 885

Sokol Panoší Újezd

Všetaty 120

Sokol Pustověty

Pustověty 44

Sokol Ruda

Ruda 190

Sokol Senec

Senec

Sokol Skřivaň

Skřivaň

Sokol Srbeč

Srbeč 115

Sokol Sýkořice

Sýkořice 180

Sokol Všetaty

Všetaty 102

Sparta Řevničov

Řevničov, Karlovarská 147

Společenství rančů a stájí

Rakovník, Dukelských hrdinů 59/II

ST Šanov

Rakovník, Huřvinská 799

Stáj Turek

Mšec 131

Šachový klub Rakovník

Rakovník, V Lukách 2162

Tatran RAKO Rakovník

Rakovník, Šamotka 246

Tělovýchovné sdružení ml.Romů


TJ Český Lev Kolešovice

Kolešovice 316

177


TJ Čistá

Čistá, Sportovců 252

TJ Mutějovice

Mutějovice, 1. máje 191

TJ Roztoky

Roztoky 201

TJJ Bdín

Kladno, Štefánikova 61

TK Lány

Lány, Hřbitovní 220

TZ Rakovník

Rakovník, Nábř. Dr. E. Beneše 2354

VK Rakovník

Rakovník, Fojtíkova 2291

World Minigolf Center


Seznam vybraných sportovních sdružení nezačleněných do struktury ČSTV Název

Sídlo

Druh činnosti

Aikido klub Rakovník

Rakovník

bojová umění

Club Karate TIGER, Nové Strašecí

Nové Strašecí

bojová umění

Cyklistický klub Rakovník

Rakovník

cyklistika

Jezdecká společnost CHIERO

Hořesedly

jezdectví

Jezdecký klub

Krupá

jezdectví

Jezdecký klub

Mutějovice

jezdectví

Jezdecký klub Nelly

Pustověty

jezdectví

Jezdecký klub

Hředle

jezdectví

Karate klub Sekureto

Lány

bojová umění

Okinawa Karate Klub Shotokan

Jesenice

bojová umění

PROSPORT - oddíl kulturistiky a silového trojboje

Rakovník

kulturistika

Racing Olešná

Olešná

automobilový sport

Střelecký klub

Roztoky

střelectví

Turistický oddíl mládeže

Rakovník

turistika

8.3. Sportovní akce 8.3.1. Sportovní akce regionálního významu Mezi sportovní akce s pravidelnou a velkou návštěvností se řadí soutěže organizované sportovními svazy na krajské až republikové úrovni (fotbal, volejbal, lední hokej, pozemní hokej). Název

Zaměření

Místo konání Krušovice

Organizátor

Krušovický soudek

přespolní běh


Lišanská šlapka

cyklistický závod

Rakovnicko

Obec Lišany

Klání o krakovecký meč

dobové soutěže

Krakovec

Svazek měst a obcí Rakovnicka

Pochod Oty Pavla

vzpomínková akce

Branov

Obec Branov

Putování za Mistrem Janem

dálkový etapový pochod

Rakovnicko

KČT Rakovník

Memoriál bratří Klatovských

tenisový pohár veteránů

Rakovník

LTC Rakovník

Krajem Nezbedného Bakaláře

dálkový etapový pochod

Rakovnicko

KČT Rakovník

Rakovnická patnáctka

silniční běh

Křivoklát

pan Pilík

Memoriál J. Beneše a J. Ulricha

požární sport

Chrášťany

SDH Chrášťany

Memoriál Františka Karase

závod ve výkonu psů

Rakovník

ZKO Rakovník

Kolem okolo Kounova

cykloturistický výlet

Kounov

Obec Kounov

Festiválek přírodních sportů

sportovní soutěže

Jesenice

KČT Jesenice

Malá křivoklátská

lesní běh

Křivoklát

TJ Sokol Křivoklát

Akce jsou řazeny podle data konání 8.3.2. Sportovní akce místního významu Do kategorie sportovních akcí místního významu se řadí pravidelné soutěže organizované OVV ČSTV a jeho sportovními svazy, dále pak turnaje a memoriály mimo organizované soutěže. 178


8.4. Sportovní služby Poskytování sportovních (servisních) služeb, s výjimkou pronájmu sportovních zařízení, je důležitou součástí odvětví sportu v oblasti cestovního ruchu. Jedná se především o půjčování sportovních potřeb (jízdní kola, vodácký sport a turistika) a servis sportovních potřeb (opravy jízdních kol). Sportovní služby nejsou v regionu celkově dostatečně rozvinuty.

Název

Sídlo

Poskytované služby

Cyklo Vaněček

Roztoky

půjčovna, prodej a servis jízdních kol

Cykloservis Pošta

Jesenice, Jencova 167

prodej a servis jízdních kol

Cyklosport Václav Zelenka

Nové Strašecí, Palackého 31

prodej a servis jízdních kol a sportovních potřeb

Hotel Hřebečníky

Hřebečníky

půjčování kol, jízdy na pramicích

Jízdní kola Šafránková Petra

Rakovník, Husovo náměstí


Jízdní kola Rezek - Rezková

Rakovník, Martinovského 182


Kolotechna Šafránková Petra


servis jízdních kol

Půjčovna lodí ASK

Roztoky

půjčovna lodí, raftů, vodáckých potřeb, doprava

Půjčovna lodí KK Rakovník

Roztoky

půjčovna lodí, raftů, vodáckých potřeb, doprava

Půjčovna sportovních potřeb

Třtice

půjčovna kol, loděk, windsurfingů

Ramala

Rakovník, Komenského


Skiservis ASK

Rakovník, Nábřeží Dr. E. Beneše 733

půjčovna, servis a prodej lyžařských potřeb

Sport U brány

Rakovník, Husovo náměstí 81

prodej sportovních potřeb, skiservis

Velocentrum Schauff

Roztoky


Zotavovna VS ČR Šlovice

Šlovice

půjčování kol pro ubytované

9. Lovecká turistika 9. 1. Rybolov Rybolov a rybářský sport má na Rakovnicku velmi dobrou tradici a podmínky v podobě velkého počtu dobře zarybněných a udržovaných vodních ploch. Organizačně jde o poměrně početnou zájmovou skupinu. 9.1.1. Soupis rybářských revírů na Rakovnicku Revír 411 003 – mimopstruhový ČRS MO Křivoklát Berounka 5 Délka: 15,0 km Rozloha: 90,0 ha Přítok Vltavy Popis revíru: - od jezu mlýna v Sýkořicích až k jezu mlýna v Nezabudicích Míry ryb: - sumec 70 cm, štika 55 cm, kapr a parma 40 cm Podmínky rybolovu: - lov z loděk povolen jen od jezu Sýkořice k mostu ve Zbečně a od jezu v Roztokách k jezu v Nezabudicích - označeno tabulemi - přítoky jsou chovné - sportovní rybolov zakázán

179


-

lov štiky a candáta je povolen od 1. září (do té doby platí zákaz vláčení a lovu na živou a mrtvou rybku a její části) mládeži do 15 let je zakázán lov na mrtvou rybku a její části rybolov povolen pouze na jednoháček (neplatí pro třpytky a vláčecí soustavy).

Revír 411 004 – mimopstruhový ČRS MO Rakovník Berounka 6 Délka: 15,0 km Rozloha: 90,0 ha Přítok Vltavy Popis revíru: - Od jezu mlýna v Nezabudicích až k jezu elektrárny ve Zvíkovci Míry ryb: - kapr zákonná míra 40 cm, štika 55 cm, parma, candát a úhoř 45 cm, lín 25 cm, sumec 60 cm Podmínky rybolovu: - lov z loděk povolen - levé rameno mezi Čilou a Hradištěm a odpadová strouha z elektrárny ve Zvíkovci k soutoku s hlavním tokem jsou chovné - sportovní rybolov zakázán - přítoky jsou samostatným revírem - rozhodnutím OkÚ č.j. ŽP 207/3-499/01/01-4 je povolen lov kapra, úhoře a okouna od 1. 5. - vstup a průchod elektrárnou ve Zvíkovci je zakázán - označeno tabulemi. Revír 411 069 – mimopstruhový ČRS MO Křivoklát Rakovnický potok 1 Délka: 8,0 km Rozloha: 15,0 ha Přítok Berounky Popis revíru: - od vtoku do Berounky v Roztokách až k železniční zastávce Pustověty Podmínky rybolovu: - přítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán - rybolov povolen pouze na jednoháček. Revír 411 070 – mimopstruhový ČRS MO Rakovník Rakovnický potok 2 Délka: 12,0 km Rozloha: 21,0 ha Přítok Berounky Popis revíru: - od mostku u železniční zastávky Pustověty k železničnímu mostu tratě Louny – Rakovník v Rakovníku K revíru patří: katastrální území rozloha - 01 vlastní tok Rakovnického rybníka - 02 Polský rybník Krakovec 4,5 ha - 03 Keblany Kolešovice 0,9 ha - 04 Senec – závlaha Senec 4,8 ha - 05 Pavlíkov – závlaha Pavlíkov 1,5 ha - 06 Bory Olešná 1,2 ha - 07 Kněževes Kněževes 0,7 ha - 08 Panoší Újezd Panoší Újezd 3,2 ha Míry ryb: - kapr 40 cm, štika 55 cm, sumec 60 cm, lín 25 cm. Podmínky rybolovu: - přívlač povolena pouze na závlaze Panoší Újezd 180


-

na závlahách Senec a Panoší Újezd jsou části chráněnými rybními oblastmi – označeno tabulemi – lov ryb zakázán přítoky Rakovnického potoka a úsek Rakovnického potoka od ústí Lišanského potoka k jezu u sportovního stadionu SK Rakovník jsou chovné – sportovní rybolov zakázán z důvodu vysazování na nádržích zakázán rybolov v době od 11. 10. do 2. 11. Lišanský potok je samostatným revírem.

Revír 411 071 - mimopstruhový ČRS MO Jesenice Rakovnický potok 3 Přítok Berounky Délka: 15,0 km Rozloha: 7,0 ha Přítok Berounky Popis revíru: - od mostu ke Švihově až k pramenům - rybníky na toku nejsou součástí revíru K revíru patří: katastrální území rozloha - Zbořený mlýn I. Žďár 2,1 ha Míry ryb: - na nádrži Žďár kapr 40 cm, štika 60 cm Podmínky rybolovu: - parkování povoleno pouze na vyhrazených místech. Revír 411 124 – mimopstruhový ČRS SÚS Praha – ČRS MO Ruda Podhrázský rybník Rozloha: 1 km Popis revíru: - revír tvoří vodní nádrž Podhráz v k. ú. Ruda (0,6 ha) Míry ryb: - kapr 40 cm Podmínky rybolovu: - lov povolen pouze z hráze nádrže - štika a candát jsou hájeni do 31. 8. - zákaz vnadění Revír 411 130 – mimopstruhový ČRS Středočeský územní svaz Praha – ČRS SÚS ČRS SÚS Praha Kačák 5 Délka: 8,0 km Rozloha: 3,0 ha Přítok Berounky Popis revíru: - od maximálního vzdutí Turyňského rybníka v k. ú. Kamenné Žehrovice k hrázi rybníka Loděnice Podmínky rybolovu: - každý rybář je povinen zapsat okamžitě každou rybu, kterou si hodlá ponechat - u neušlechtilé ryby stačí zapsat datum (uloveno v revíru - druh) - počet kusů a váhu neušlechtilých ryb lze dopsat až po ukončení lovu - ponecháním si dvou kusů ušlechtilých ryb končí denní lov - ve vezírku je povoleno uchovávat ulovené ryby pouze krátkodobě podle stanovené denní doby lovu - při lovu respektujte zákazy vjezdu a neparkujte mimo vyhrazená parkoviště. Revír 411 131 – mimopstruhový ČRS SÚS Praha 181


Kačák 6 Délka: 15,0 km Rozloha: 2,0 ha Popis revíru: - od vtoku do rybníka Loděnice až k pramenům u Kroučové včetně všech přítoků - rybníky na povodí nejsou součástí revíru. Revír 411 132 – mimopstruhový ČRS MO Nižbor Berounka 4B Délka: 8,0 km Rozloha: 52,0 ha Přítok Vltavy Popis revíru: - od jezu v Nižboru až k jezu Valentova mlýna v Sýkořicích Míry ryb: - kapr 40 cm, štika 55 cm, parma 45 cm, candáta 45 cm Podmínky rybolovu: - lov z loděk povolen - vyjma 30 m nad jezovým tělesem - označeno tabulemi - přítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán - rybolov povolen pouze na jednoháček - přívlač povolena od 1. září - mládeži do 15 let je zakázán lov na živou a mrtvou rybku a její části - místo na pravém břehu v prostoru nad jezem vymezeno pro lov ZTP-P (označeno tabulemi). Revír 411 177 - mimopstruhový ČRS SÚS Praha – ČRS MO Rakovník Lišanský potok 1 Délka: 12,0 km Rozloha: 3,0 ha Přítok Rakovnického potoka Popis revíru: - od ústí Rakovnického potoka v k. ú. Rakovník až k pramenům v k. ú. Povlčín - přítoky jsou CHRO – sportovní rybolov zakázán. Revír 413 009 – pstruhový ČRS SÚS Praha Javornice 1 Délka: 20,0 km Rozloha: 5,0 ha Popis revíru: - od vtoku do Berounky až k hrázi Vožehova rybníka u Kožlan Podmínky rybolovu: - přítoky jsou CHRO – sportovní rybolov zakázán Revír 413 010 – pstruhový ČRS MO Rakovník Berounka 6P Délka: 34,0 km Rozloha: 3,0 ha Přítok Vltavy Popis revíru: - revír tvoří levostranné přítoky Berounky, potoky Tyterský, Týřovický, Slabecký, Modřejovický včetně přítoků Podmínky rybolovu: - celý revír je CHRO – sportovní rybolov zakázán. Revír 413 023 – pstruhový 182


ČRS MO Křivoklát Rakovnický potok 1P (Ryzavá) Délka: 9,0 km Rozloha: 1,0 ha Přítok Rakovnického potoka – Berounky Popis revíru: - celý revír je chovný – sportovní rybolov zakázán. Revír 413 024 – pstruhový ČRS MO Rakovník Rakovnický potok 2 Délka: 12,0 km Rozloha: 4,0 ha Přítok Berounky Popis revíru: - od železničního mostu tratě Louny – Rakovník – až k silničnímu mostu ve Švihově Podmínky rybolovu: - přítoky jsou chovné – sportovní rybolov zakázán. Revír 413 045 – pstruhový ČRS SÚS Praha Berounka č. 4P Délka: 19,0 km Rozloha: 3,0 ha Popis revíru: – pravostranný přítok Berounky - Habrový potok od soutoku s Berounkou až k pramenům, včetně přítoků, mimo rybníky ležící na toku – levostranný přítok – Vůznice od soutoku s Berounkou až k pramenům, včetně přítoků, mimo rybníky ležící na toku Podmínky rybolovu: - celý revír je chovný - sportovní rybolov zakázán. Revír 413 300 – pstruhový SÚS ČRS Praha Javornice 3 Délka: 12,0 km Rozloha: 2,0 ha Přítok Berounky Popis revíru: - od hraniční tabule na konci vzdutí Dolního Zdeslavského – Rajmanova rybníku u Zdeslavi včetně všech přítoků, momo chovné rybníky na toku Podmínky rybolovu: - celý revír včetně přítoků je chovný – sportovní rybolov zakázán. 9.1.2. Seznam revírů místního významu - na těchto revírech neplatí územní ani celosvazová povolenka - platnou povolenku vydává uživatelská MO - kontakt na možnost získání povolenky – výdejna, výdejce Revír 411 134 – místní ČRS MO Rakovník Rybník Olešná Rozloha: 7,0 ha Podmínky rybolovu: - povolenky nevydává. Revír 411 148 – místní 183


ČRS MO Jesenice u Rakovníka Štikový rybník Rozloha: 2,5 ha Podmínky rybolovu: - povolenky vydává Lékárna Jesenice Dr. Krouza. 9.1.3. Seznam mimopstruhových revírů samostatných MO nesdružených ve společném rybolovu - na těchto revírech neplatí územní ani celosvazová povolenka - kontakt na možnost získání povolenky – výdejna, výdejce Revír 411 022 – mimopstruhový samostatný ČRS MO Čistá u Rakovníka Javornice 2 Délka: 7,0 km Rozloha: 4,0 ha Podmínky rybolovu: - povolenky vydává pan Blacký, Čistá 67. Revír 411 039 – mimopstruhový samostatný ČRS MO Nové Strašecí Klíčava 2 Rozloha: 12,0 ha Podmíky rybolovu: - povolenky vydává pan Brejník, tel. 313 572 322. Revír 411 121 – mimopstruhový samostatný ČRS MO Nové Strašecí Pozdeňský potok 1 Délka: 3 km Rozloha: 1 ha Podmínky rybolovu: - chráněná rybí oblast. Revír 411 121 – mimopstruhový samostatný ČRS MO Přílepy u Rakovníka Rybník Bělidlo Rozloha: 1,0 ha Podmínky rybolovu: - povolenky nevydává. 9.1.4. Uživatelé rybářských revírů ČRS MO Čistá (1080) ČRS MO Jesenice (1081) ČRS MO Křivoklát (1082) ČRS MO Nové Strašecí (1083) ČRS MO Přílepy (1100) ČRS MO Rakovník (1084) ČRS MO Ruda (1103) Lesy České republiky s. p. Hradec Králové, Lesní správa Křivoklát České rybářství s. r. o. Mariánské Lázně, středisko Mšec 9.1.5. Komerční lov ryb Službu lovu ryb na udici poskytuje na Rakovnicku České rybářství s. r. o., středisko Mšec – sádky. Rybolov je povolen na rybnících Jopát a Nádržka ve Mšeci.

184


9.2. Lov zvěře Lov zvěře je rovněž při výborných přírodních podmínkách v regionu ekonomicky zajímavým odvětvím cestovního ruchu s perspektivou dalšího rozvoje za předpokladu udržitelného rozvoje - regulace ze strany příslušných orgánů a organizací (Lesů České republiky, Kanceláře prezidenta republiky – Lánská obora, Českomoravské myslivecké jednoty – honitby v územní působnosti OMS Rakovník, Správy CHKO Křivoklátsko, Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a Městského úřadu Rakovník, odboru životního prostředí).

9.2.1. Okresní myslivecký spolek Rakovník Okresní myslivecký spolek Rakovník Vysoká 84 269 01 Rakovník

9.2.2. Přehled honiteb Držitel honitby

Uživatel honitby

HS Mšecké Žehrovice

Honitba Lipina

HS Slabce

MS Lověna Slabce

LS Lány, KPP, Honitba Amálie

Amálie bažantnice

HS Rynholec

MS Ostříž Rynholec

HS Svojetín

MS Káně Svojetín

HS Srbeč

MS Podlesí Srbeč

HS Kolešov

MS Kolešov - Bukov

HS Řevničov

MS Bažantnice - Řevničov

HS Všetaty

MS Háj Všetaty

HS Nesuchyně

MS Lučina Nesuchyně

HS Zbečno

MS Sluka Zbečno

HS Hořovičky

MS Hubert Hořovičky

HS Pšovlky

Zdeněk Netrh

HS Lužná

MS Hlavačov Lužná

HS Pavlíkov

MS Sokol Pavlíkov

HS Mšec

MS Mšecké Žehrovice

HS Zdeslav

MS Černá kočka Velká Chmelištná

HS Hořesedly

HS Hořesedly

HS Kněževes

MS Přílepy - Kněževes

Spojené HS Pšovlky a HS Šanov

není

HS Šípy

MS Krahulčí Šípy

HS Křivoklát

MS Eustach Křivoklát

HS Hracholusky

MS Čertovka Novosedly

HS Jesenice - Krty

MS Jezerka Jesenice

HS Krakov

MS Vinice Krakov

HS Panoší Újezd

MS Luňák Panoší Újezd

HS Branov

MS Klucná Branov

HS Kolešovice

MS Tetřev Kolešovice

HS Rakovník

MS Bulovna Rakovník

HS Pochvalov

MS Kout Smilovice

HS Čistá

MS Javorná Čistá

Obora Libeň

Obora Libeň

HS Lupofyt Oráčov

HS Lupofyt Oráčov

185


HS Hřebečníky

MS Mileč Hřebečníky

HS Velká Buková

MS Bučina Velká Buková

HS Mutějovice

Ing. Zdeněk Rosa

HS Nový Dům

MS Doupno - Maxov

HS Chrášťany

MS Chrášťany

HS Hředle

HS Hředle

HS Tytry

HS Tytry

HS Lubná - Senec

MS Doubrava - Lubná

HS Jesenice - Kosobody

HS Jesenice - Kosobody

HS Drahouš

MS Diana Drahouš

HS Kounov

MS Hubert Kounov Držitel honitby

HS Petrovice

Uživatel honitby MS Jedlina Václavy

HS Senomaty

MS Kněžská jáma Senomaty

HS Děkov

HS Děkov

Město Rakovník

Ing. Jiří Lengyel

HS Nové Strašecí

HS Nové Strašecí

LČR Hradec Králové, LS Lužná Hubert

LČR Hradec Králové, LS Lužná Hubert

LČR Hradec Králové, LS Lužná Bor - Podbořánky

MS Bor Podbořánky

LČR Hradec Králové, LS Lužná Bedlno

MS Hořovičky - Lovíč

LČR Hradec Králové, LS Lužná Smilovice

MS Podlesí Pochvalov

LČR Hradec Králové, LS Lužná Třeboc

Pavel Moravec

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Skryje

MS Zbirožský potok

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Kouřimec

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Kouřimec

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Pustá Seč

Ing. Ivana Kranichová

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Pařeziny

Karel Breník

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Leontýn

ORA Print a. s.

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Písky

SOUL Písky

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Marvany

Dr. Ing. Karel Stejskal

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Hracholusky

MS Čertovka Novosedly

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Všetaty

Ing. Miroslav Moravec

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Nezabudice

MS Sluka Nezabudice

LČR Hradec Králové, LS Křivoklát Tok Brejl

MS Tok Nový Dům

LČR Hradec Králové, LS Nižbor Sýkořice

Ing. arch. Milan Fiala

LČR Hradec Králové, LS Lužná Tři Stoly

CE WOOD a. s. Zlín

LČR Hradec Králové, LS Lužná Špičák

MS Špičák

LČR Hradec Králové, LS Lužná Barvínek

Bohuslav Novotný

LČR Hradec Králové, LS Lužná Louštín

ČMMJ Praha

LČR Hradec Králové, LS Lužná Císařská

Ing. Vladimír Mikulec

LČR Hradec Králové, LS Lužná Haná

LČR Hradec Králové, LS Lužná Haná

LČR Hradec Králové, LS Lužná Merkovka

Jaroslav Vodrážka

LČR Hradec Králové, LS Lužná Bor

MS Střela Milý

9.2.3. Komerční lov zvěře Pro loveckou turistiku – komerční lov zvěře mají největší význam honitby ve vlastnictví a užívání lesních společností: Lesní správa Lány, příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky, Lesní 140 Lesy České republiky, s. p. Hradec Králové, Lesní správa Křivoklát, Nechlebárna 43 Lesy České republiky, s. p. Hradec Králové, Lesní správa Lužná, 9. května 254 V menší míře mohou být pro loveckou turistiku využívány honitby užívané fyzickými osobami.

186


Honitby v držení a užívání mysliveckých sdružení slouží pro vlastní aktivity členů mysliveckých sdružení.

10. Turistická infrastruktura 10.1. Pěší turistika Předpokladem pro uspokojení zájemců o pěší turistiku je dostatečně hustá, atraktivní a dobře značená síť turistických tras. Na území regionu se tato síť nachází především ve významných oblastech cestovního ruchu – Balkán, Jesenicko, údolí Javornice, Křivoklátsko, údolí Rakovnického potoka. Seznam turistických tras na území regionu eviduje Klubu českých turistů, který zároveň turistické trasy navrhuje a zajišťuje jejich údržbu a značení. Kromě základní sítě čtyř druhů turistických tras (červená, modrá, zelená, žlutá) existuje v regionu i síť turistických tras, které jsou zřizovány a udržovány jinými subjekty. Jde především o trasy Lesů české republiky, které vedou evidenci těchto tras. Trasy Lesů České republiky mají současně jiný způsob značení. V řešeném území se tyto trasy nacházejí především v oblasti Křivoklátska a Lánské pahorkatiny (Maxova obora). K pěším turistickým trasám v regionu lze konstatovat, že v oblasti Jesenicka a Křivoklátska patří mezi frekventované, celkově v rámci regionu dobře značené a udržované s výjimkou krátkých úseků, které jsou hůře prostupné a schůdné. V tomto případě provádí KČT přeložky problematických úseků tras na jiné, prostupné komunikace (často i pozemní komunikace pro motorová vozidla). Toto řešení však nelze považovat za systémové. 10.1.1. Pěší turistické trasy Klubu českých turistů Přehledová mapa značených turistických tras na území regionu Rakovnicko (mapový podklad ŽAKET Cartography) Ze schématu je patrné husté pokrytí pěšími trasami KČT v oblasti Křivoklátska, Jesenicka, Poddžbánska a Podlesí (Novostrašecka). Nižší pokrytí je v okolí Rakovníka směrem k Balkánu a Čistecku. Až na jednu výjimku nejsou turistické trasy vedeny po území regionu Kněževes (severozápad regionu). Několik tras je částečně ve vzájemném souběhu (barvy tras se v přehledové mapce překrývají). Seznam pěších tras KČT Číslo

Začátek

Konec

Délka km

V regionu km

Náročnost

Atraktivita

0001 Kalinova Ves

Beroun

46,0

27,0 střední

vysoká

0029 Nové Strašecí

Doksy

20,5

7,5 nízká

střední

0030 Zbečno

Beroun

27,7

8,2 střední

střední

0033 Dlouhý hřeben

Beroun

20,0

4,0 střední

střední

0035 Leontýnský zámek

Točník

15,5

5,0 nízká

střední

0039 Lány

Křivoklát

21,0

21,0 vysoká

vysoká

0040 Křivoklát

Rakovník

18,0

18,0 vysoká

vysoká

0046 Rakovník

Louny

40,5

23,0 vysoká

střední

0047 Rakovník

Kalinova Ves

27,5

27,0 vysoká

0205 Machův mlýn

Mariánská Týnice

19,0

5,0 střední

1004 V Potocích

Kladno

51,5

40,0 vysoká

střední

1020 U Můstku

Krtské skály

4,0

4,0 nízká

vysoká

187

vysoká nízká


1022 Leontýnský zámek

Pod Malým Vlastcem

1023 Svatý Hubert

Vlčí hora

11,0

5,0 střední

vysoká

9,5

9,0 střední

střední

1024 Žloukovice

Nový Jáchymov

1074 Maxova obora

Rakovník

5,5

2,0 střední

střední

10,5

10,5 střední

1089 Třeboc

Žerotín

vysoká

20,5

14,5 střední

nízká

1092 Skryje

Novosedly

1408 Sýkorův mlýn

Skryje

6,5

6,5 střední

12,5

3,5 vysoká

1429 Svatý Hubert

Kožlany

střední

20,5

8,0 střední

střední

1630 Veletice

Louny

37,5

5,0 střední

nízká


Městečko

15,5

15,5 střední

3024 Zbečno

Písky

3,5

3,5 vysoká

vysoká

3054 Řevničov

Pod Klukem

3,0

3,0 střední

střední

3056 Karlova Ves

Hřeben

13,5

2,5 střední

střední

3057 Skryje

Točník

15,0

5,0 střední

střední

3075 Marek

Skryje

11,5

11,5 vysoká

vysoká

3076 Jesenice

Žihle

12,0

8,0 střední

střední

3084 Rakovník

Domoušice

23,0

20,0 střední

střední

3100 Rakovník

Jesenice

22,0

22,0 střední

střední

střední

střední

3104 Čistá

Kůzová

3,5

3,5 nízká

nízká

3105 Pod Malým Louštínem

Louštín

3,0

3,0 střední

vysoká

3941 Žerotín

Výrov

27,0

5,5 střední

střední

3988 Krásný Dvůr

Petrohrad

33,5

4,0 střední

nízká

6013 Řevničov

Perun

13,0

13,0 střední

nízká

6027 Račice

Pod Beraníkem

4,5

4,5 střední

střední


Rybník Punčocha

4,5

4,5 střední

nízká nízká

6029 Milý

Mšec

5,0

5,0 střední

6030 Písky

Marvany

10,5

10,5 střední

střední

6031 V Potocích

Újezdec

9,0

9,0 vysoká

vysoká

6032 Petrohrad

Krakovec

25,5

21,0 střední

vysoká

6033 Řevničov

Lány

12,5

12,5 střední

střední

6053 Křivoklát

Roztoky

4,0

4,0 střední

vysoká

6118 Skryje

Týřov

2,0 vysoká

vysoká

Číslo

Začátek

2,0 Konec

6132 Na Lubech

Zbečno

6943 Pod Džbánem 7030 Dřevíč

Délka km

V regionu km

Náročnost

Atraktivita

3,5

3,5 střední

střední

Markvarec

14,0

3,5 střední

vysoká

Brodec

10,0

3,0 střední

vysoká

Na Rakovnicku je téměř 460 km značených turistických tras. Náročnost a atraktivita hodnocena kanceláří Svazku měst a obcí Rakovnicka při jejich zaměřování a mapování. Podrobný přehled pěších turistických tras na území Rakovnicka: Červená turistická trasa 0001 Kalinova Ves - Slapnice - Pustá Seč - Beroun Km Cíl 0,0 Kalinova Ves (červená 0047, červená 0207), za řekou Zvíkovec a Kostelík - začátek CHKO Křivoklátsko, Javornice - levostranný přítok Berounky, Vodácká naučná stezka Berounka 2,0 Hradiště - rekreační sídlo 4,0 Čilá - rekreační sídlo 5,0 Slapnice - údolí Zbirožského potoka (hranice přírodní rezervace Jezírka, dále proti proudu Zbirožského potoku po cestě ke Skryjskému jezírku), penzion Na Slapnici

188


7,0

8,0

11,5 13,5 16,0 17,0

18,0

22,0 23,0 25,0 26,0

28,5 31,0 32,0 33,0 35,0 37,5 39,0 46,0

Skryje kostel (modrá 1092 - Novosedly, modrá 1408 - Skryjské jezírko, Sýkorův mlýn, zelená 3057 - Vlastec, nejvyšší vrch Rakovnicka, Točník), obec vyhlášena jako vesnická památková zóna, lidová architektura, roubené chalupy, kostel sv. Michala, Památník Joachima Barranda (expozice Muzea TGM Rakovník) Skryje most (modrá 1092 - Novosedly, zelená 3075 - Marek - hájovna v údolí Javornice, žlutá 6118 - Týřov - zřícenina hradu a hranice stejnojmenné národní přírodní rezervace), řeka Berounka, Vodácká naučná stezka Berounka, před mostem na pravém břehu Berounky tábořiště Ahoj proti Kouřimecké rybárně, památkově chráněné stavby, památný dub Oty Pavla Křiniště, hájovna (300 m hranice přírodní rezervace Čertova skála) V potocích rozcestí (modrá 1004 - Mšec, žlutá 6031 - Újezdec), 700 m po Tyterském potoku hospoda U Rozvědčíka Nezabudice, kostel sv. Vavřince, Pamětní síň Jaroslava Fraňka (Muzeum TGM Rakovník), dole u silnice Roztoky - Týřovice přívoz V Luhu k chalupě Jana Proška - Pamětní síň Oty Pavla (Obec Branov) Nezabudický mlýn, hodnotná stavba lidové architektury, od mlýna nejdříve po silnici a pak strmě vzhůru k přírodní rezervace Nezabudické skály (1 km) - nádherné výhledy do údolí Berounky Roztoky most, Školní naučná stezka Křivoklátsko, na druhém břehu řeky Berounky, Vodácká naučná stezka Berounka sportovní slalomová trať na Berounce, hospoda U jezzu Roztoky nahoře, dále vzhůru podél hranice přírodní rezervace Stříbrný luh Pod Beraníkem rozc. - 498 m n. m. (žlutá 6027 - Račice) Dlouhý hřeben rozc. (červená 0033 - Beroun), jižně na křižovatce silnic Roztoky - Nižbor Karlov výklenková kaplička a dále ke Karlovu Leontýnský zámek s kaplí sv. Václava (ústav sociální péče - areál není veřejnosti přístupný) Pustá Seč rozc. Žloukovická hájovna (žlutá 6026 - Žloukovice železniční stanice) Pod Hrachovkou rozcestí (modrá 1024 - Nový Jáchymov) Jalovčina Čerchov - odbočka k vyhlídce 0,1 Nižbor U lípy (červená 0094 - Nižbor místní, modrá 1079 - Kladno, zelená 3053 - Nový Jáchymov, žlutá 6049 - Lísek) Stradonice - Keltské oppidum Beroun

Červená turistická trasa 0029 Nové Strašecí - Lodenice - Doksy Km Cíl 0,0 Nové Strašecí železniční stanice (zelená 3023 - Městečko), začátek naučné stezky Novostrašecko, v blízkosti přírodní památka Na Novém rybníce, přírodní rezervace Podhůrka, severně 1 km rozhledna Mackova hora (expozice Muzea TGM Rakovník) krásný kruhový výhled do okolí 2,0 Nové Strašecí náměstí, (žlutá 6028 - rybník Punčocha), kostel Narození Panny Marie, kaple sv. Isidora, Husův sbor, radnice s hranolovou věží, Městské muzeum u školy poblíž kostela, památné stromy - dub letní a lípa malolistá 3,5 rozcestí se žlutou (žlutá 6028 - rybník Punčocha), začátek obory Libeň, dále přírodní rezervace Louky v oboře Libeň, keltské hradiště, v poloze Lipina naleziště "Keltské hlavy", obec Mšecké Žehrovice, kostel sv. Martina, severně obci na trase naučné stezky Novostrašecko Džbánský buk 4,0 Oborský rybník 6,0 Mšecké Žehrovice 8,5 Lodenice, zemědělská obec s rybníky na potoce Lodenice (zvaném též Kačák) 11,0 Čelechovice 13,5 Kačice (žlutá 6023 - Sv. Jakub rozcestí) 16,5 Srby (zelená 3022 - Kamenné Žehrovice) 19,0 Kamenné Žehrovice - Turyň 20,5 Doksy 189


Červená turistická trasa 0030 Beroun - Jinčov - Zbečno Km Cíl 0,0 Beroun 9,5 Chyňava 18,0 Kouty 19,5 Jinčov - odbočka ke zřícenině hradu Jinčov 0,7 km a ke hranici národní přírodní rezervace Vůznice 20,0 Skalka hájovna, 2 km jižně po silnici směr Nižbor zámeček Dřevíč (veřejnosti nepřístupný) 22,5 Řepiště rozcestí, 1 km jižně hranice přírodní rezervace Kabečnice nad údolím Berounky 25,0 Sýkořice, rekreační obec 27,0 Zbečno (zelená 3024 - Písky, žlutá 6132 - Rozcestí u hájovny Kaly), kostel sv. Martina u něj 2 lípy malolisté, Hamousův statek - roubený špýcharový dům, expozice Správy státního hradu Křivoklátu, západně kaplička v místě, kde byl zavražděn kníže Břetislav II. a 3 lípy malolisté, klenutý Masarykův most přes řeku Berounku, sídlo Správy CHKO Křivoklátsko 27,7 Zbečno železniční stanice Červená turistická trasa 0033 Beroun - Leontýnský zámek - Dlouhý hřeben Km Cíl 0,0 Beroun 7,0 Lísek (žlutá 6049 - Nižbor), před Hudlicemi jižně 200 m od trasy přírodní památka Stará Ves 10,5 Hudlice (modrá 1021 - Zdice) 14,0 Nový Jáchymov (modrá 1024 - Žloukovice, zelená 3053 - Nižbor U lípy) 16,0 Buček rozcestí, severovýchodně 1,5 km po silnici hranice přírodní rezervace Červený kříž 18,5 Leontýnský zámek, (červená 0035 - Točník, modrá 1022 - Pod Malým Vlastcem), ústav sociální péče - areál veřejnosti nepřístupný, uvnitř kaple sv. Václava a severně na křižovatce silnic Roztoky - Nižbor - Karlov výklenková kaplička 19,0 Rozcestí s modrou (modrá 1022 – Leontýn, Pod Malým Vlastcem) 20,0 Dlouhý hřeben rozcestí (červená 0001 - Kalinova Ves), severovýchodně 300 m hranice přírodní rezervace Stříbrný luh Červená turistická trasa 0035 Točník - Karlov - Leontýnský zámek Km Cíl 0,0 Točník 4,0 Hředle 6,5 Rozcestí v polesí Jestřáb (zelená 3056 - Karlova Ves U buku, Hřeben rozcestí) 7,5 Zelený kříž 10,5 Na Vartě (žlutá 6047 - Točník okruh) 13,0 Karlov, kruhový hospodářský dvůr památkově chráněný 15,5 Leontýnský zámek (červená 0033 - Dlouhý hřeben rozcestí, Beroun, modrá 1022 - Pod Malým Vlastcem) ústav sociální péče - areál veřejnosti nepřístupný, uvnitř kaple sv. Václava a severně na křižovatce silnic Roztoky - Nižbor - Karlov výklenková kaplička Červená turistická trasa 0039 Lány - Křivoklát Km Cíl 0,0 Lány (žlutá 6033 - Řevničov), zámek Lány s kostelem Jména Ježíš, přístupný zámecký park (expozice Muzea TGM Rakovník), hřbitov s hroby T. G. Masaryka a členů jeho rodiny, Muzeum TGM Lány, Galerie Alice Masarykové, Muzeum sportovních vozů, lánská obora - veřejnosti nepřístupná, v okolí vedla koněspřežná buštěhradská dráha 1,0 Myslivna Šubrt 2,5 Pánova louka 5,0 Ploskovská myslivna 6,0 Nové Mýto (žlutá 6024 - Dolní Bezděkov) 9,0 Rozcestí u Lánské obory (Zelený kříž) (zelená 3020 - Roučmída) 10,5 Rozcestí u hájovny Kaly (žlutá 6132 - Zbečno) 12,5 V Kovářově luhu 190


13,5

15,5 17,5

18,0 19,0 21,0

Klíčava pod přehradou - vodní nádrž na stejnojmenné říčce, přístupná hráz přehrady, severně zřícenina hradu Jivno, přírodní rezervace Svatá Alžběta - veřejnosti nepřístupné (leží v prostoru Lánské obory) Pod Javůrkem Písky (zelená 3024 - Zbečno, žlutá 6030 - rozcestí hájovna Marvany), dále po červené vede i trasa naučné stezky Brdatka přes stejnojmennou přírodní rezervaci, krásné výhledy na údolí Berounky Rozcestí se zelenou (zelená 3024 – Zbečno, Písky) V Brdatce Křivoklát hrad (červená 0040 - Rakovník, žlutá 6053 - Roztoky nahoře), národní památka, Budy - památkově chráněný mlýn Podhradec, Informační výchovné a vzdělávací středisko Budy, sportovní areál Kolečko, Amalín - Informační a vzdělávací středislo LČR LS Křivoklát, kostel sv. Petra, sloup sv. Jana Nepomuckého, pomník K. E. II. z Fürstenberka, Dětská naučná stezka Paraplíčko - vyhlídka na Berounku a Roztoky, u ZŠ Křivoklát Školní naučná stezka Křivoklátsko, kaple Panny Marie u silnice do Roztok, přírodní rezervace Na Babě

Červená turistická trasa 0040 Křivoklát - Rakovník Km Cíl 0,0 Křivoklát hrad (červená 0039 - Lány, žlutá 6053 - Roztoky nahoře), národní památka, Budy - památkově chráněný mlýn Podhradec, Informační výchovné a vzdělávací středisko Správy CHKO Křivoklátsko, sportovní areál Kolečko, Amalín - - Informační a vzdělávací středislo LČR LS Křivoklát, kostel sv. Petra, sloup sv. Jana Nepomuckého, pomník K. E. II. z Fürstenberka, Dětská naučná stezka Paraplíčko - vyhlídka na Berounku a Roztoky, u ZŠ Křivoklát Školní naučná stezka Křivoklátsko, kaple Panny Marie u silnice do Roztok, přírodní rezervace Na Babě 0,5 Křivoklát železniční stanice (žlutá 6053 - Roztoky nahoře) 2,5 Losy (Tyršovy stezky) 4,0 Nad Popelkou 6,0 Kalubice, severně od vsi dub letní 7,3 Pustověty železniční stanice 7,5 Pustověty (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec), vyjížďky na koních Pustověty 9,5 Lašovice železniční stanice (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec) 10,0 Rozcestí s modrou (1004 – V potocích, Kladno) 12,5 Dolní Chlum, ve vsi stavby lidové architektury, v poloze U starého zámku kruhové valy a příkopy tvrze 15,0 Papírna rozcestí 17,5 Rakovník železniční stanice 18,0 Rakovník náměstí (červená 0046 - Krušovice, červená 0047 - Kalinova Ves, modrá 1074 Maxova obora rozcestí, zelená 3084 - Mutějovice, zelená 3100 - Jesenice), městská památková zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově chráněné stavby na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici, cisterciácký dům - budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie, Samsonův dům, městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel sv. Jiljí na západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní část kaple sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka, sportovní a rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala, plavecký bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion, výchozí místo cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo, Městské informační centrum na Husově náměstí

Červená turistická trasa 0046 Rakovník - Na Hýži - Louny Km Cíl 0,0 Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0047 - Kalinova Ves, modrá 1074 Maxova obora rozcestí, zelená 3084 - Mutějovice, zelená 3100 - Jesenice), městská památková zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově 191


2,5 3,0 5,5 7,0 9,0 9,5 11,0 11,5 13,0

14,5

18,5 20,5 22,0 23,0 27,0 28,5 33,0 35,5 39,0 40,5

chráněné stavby na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici, cisterciácký dům - budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie, Samsonův dům, městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel sv. Jiljí na západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní část kaple sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka, sportovní a rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala, plavecký bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion, výchozí místo cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo, Městské informační centrum na Husově náměstí Šamotka Bartoňský rybník Belšanka hájovna (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec), krásné lesy, ráj pro houbaře Krásná dolina hájovna (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec), hranice CHKO Křivoklátsko Rozcestí s modrou (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec) Merklův pramen, v okolních lesích několik památných stromů (buky lesní) Kluk 450 m (zelená 3054 - Řevničov železniční stanice) Maxova obora rozcestí (modrá 1074 - Rakovník), trasa naučné stezky Louštín, Louštín rozcestí (zelená 3105 - Pod Malým Louštínem rozcestí), z rozcestí odbočka po zelené na vrch Louštín 537 m - krásná vyhlídka do Rakovnické kotliny a CHKO Křivoklátsko Krušovice, Rabasova cesta, za Louštínem vlevo Kozí hrádek, v obci pivovar - technická památka, v areálu pivovaru zámek s kaplí, Husova škola poblíž pivovaru, za obcí jihozápadně tři duby letní, působiště malíře Václava Rabase Hředle, sídlo společnosti Spongilit (těžba a zpracování opuky), kostel Všech Svatých, v jeho blízkosti 2 památné lípy Džbán 535,5, nejvyšší vrchol stejnojmenného opukového masivu (žlutá 6013 Řevničov železniční stanice - Perun) Třeboc, kaple sv. Vojtěcha (200 m západně od rozcestí s modrou), (modrá 1089 - Třeboc, Panenský Týnec) Na Hýži rozcestí Dolní Ročov (zelená 3941 - Žerotín, Pod Výrovem) Úlovice rozcestí Brodec Líšťany U vodárny rozcestí (modrá 1630 - Veletice) Louny

Červená turistická trasa 0047 Rakovník - Machův mlýn - Kalinova Ves Km Cíl 0,0 Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0046 - Krušovice, modrá 1074 Maxova obora rozcestí, zelená 3084 - Mutějovice, zelená 3100 - Jesenice), městská památková zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově chráněné stavby na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici, cisterciácký dům - budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie, Samsonův dům, městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel sv. Jiljí na západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní část kaple sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka, sportovní a rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala, plavecký bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion, výchozí místo cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo, Městské informační centrum na Husově náměstí 1,0 Rakovník u stadionu (zelená 3100 - Jesenice) 5,0 Lubná, kostel sv. Jiří, 300 m jihovýchodně od obce významný krajinný prvek Lubná nad Skalkou 8,0 Žďáry 10,0 Malinová 11,5 Polský ovčín

192


13,0 15,0 16,5 18,0 19,0 21,0 23,5 27,0 27,5

Zhoř Krakovec zřícenina hradu (žlutá 6032 - Jesenice), zřícenina gotického hradu, památková zóna Prostřední jedlina Machův mlýn (červená 0205 - Mariánský Týnec), rekreační středisko v malebném údolí říčky Javornice Pod Ostrým vrchem Marek (zelená 3075 - Skryje most), lovecká chata na Javornici Čertovec, za ním vpravo ve strmých svazích přírodní rezervace Dubensko Ústí potoka Javornice Kalinova Ves (0001, 0207), za řekou Zvíkovec a Kostelík - začátek CHKO Křivoklátsko, Javornice - levostranný přítok Berounky, Vodácká naučná stezka Berounka

Červená turistická trasa 0205 Mariánský Týnec - Strachovice - Machův mlýn Km Cíl 0,0 Mariánský Týnec (modrá 1433 - Kaznějov) 3,5 Hubenov 6,0 Hradecko 9,0 Strachovice u železniční stanice (modrá 1429 - Svatý Hubert zámek, Krašov), ráj houbařů, sběr borůvek 11,0 Rybník Ožehák, rekreační zařízení u rybníka na říčce Javornici v krásném údolí 12,5 Cukrovic mlýn 16,0 Uhrovic mlýn 18,0 Milíčov, kostel sv. Petra v okovech 19,0 Machův mlýn (červená 0047 - Rakovník, Kalinova Ves), rekreační zařízení na říčce Javornici v malebném údolí Modrá turistická trasa 1004 V potocích - Mšec - Kladno Km Cíl 0,0 V potocích rozcestí (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, žlutá 6031 - Újezdec), dále po směru toku Tyterského potoka hospoda U Rozvědčíka 1,0 Gypsárna rozcestí (žlutá 6031 - Újezdec) 3,0 Malá Buková 4,0 Pod Čepinou 6,5 Pustověty (červená 0040 - Rakovník, Křivoklát), vyjížďky na koních, trasa cyklistické naučné stezky Rakovník - Křivoklát 8,5 Lašovice železniční stanice (červená 0040 - Rakovník, Křivoklát), až k Řevničovu nádraží jsou lesy rájem houbařů 9,0 Rozcestí s červenou (červená 0040 – Rakovník, Křivoklát) 10,5 Marvany hájovna rozcestí (žlutá 6030 - Písky) 12,5 Pod Špičákem rozcestí 14,0 Chladná stráň 15,5 Belšanka hájovna (červená 0046 - Rakovník, Krušovice) 17,0 Krásná dolina (červená 0046 - Rakovník, Krušovice) 19,0 Rozcestí s červenou (červená 0046 - Rakovník, Krušovice), 2,5 km za rozcestím prochází trasa územím přírodní rezervace Prameny Klíčavy 22,0 Rozcestí se žlutou (žlutá 6033 - Řevničov, Lány) 23,0 Řevničov železniční stanice (zelená 3054 - Kluk, žlutá 6013 - Řevničov, žlutá 6033 - Lány) 24,5 Pod Malým Louštínem rozcestí (zelená 3105 - Louštín rozcestí, žlutá 6013 - Řevničov), rozcestí trasy cyklistické naučné stezky Louštín 28,0 Bucký rybník, rekreační rybník, památné duby letní na hrázi rybníka, 1 km za Buckem vlevo je území přírodní rezervace V Bahnách 31,0 Punčocha (žlutá 6028 - Nové Strašecí), rybník na Lodenici, trasa naučné stezky Novostrašecko, dále kaskáda rybníků pokračuje - Mlýnský rybník, Pilský rybník, na hrázi památný buk lesní 34,0 Červený rybník, největší rybník kaskády, od Mšeckých Žehrovic se napojuje trasa naučné stezky Novostrašecko

193


36,0

39,0 40,0 41,0 43,0 45,0 46,5 49,0 51,0 51,5

Mšec (žlutá 6029 - Milý, Řevničov železniční stanice), v obci zámek, kostel sv. Kateřiny, v obci památná lípa velkolistá, 1,5 km východně na trase za obcí lokalita Háj - od ní 0,5 km jižně významný krajinný prvek Mšecká stráň Háj Martinice Drnek Hradečno Smečno Svinařov Libušín Sv. Jakub rozcestí Kladno - Rozdělov

Modrá turistická trasa 1020 U můstku - Krtské skály rozcestí Km Cíl 0,0 U můstku (červená 0015 - Petrohrad, Blatno), trasa naučné stezky Jesenicko 2,0 Krty, kostel sv. Vojtěcha 2,3 Krty železniční stanice 3,3 Krtské skály, trasa prochází územím stejnojmenné přírodní památky, na jejím území malebné žulové lůmky, ráj houbařů 4,0 Krtské skály rozcestí (zelená 3076 - Jesenice, Žihle), po zelené směrem na Jesenici pokračuje trasa naučné stezky Jesenicko Modrá turistická trasa 1022 Leontýnský zámek - Pod Malým Vlastcem Km Cíl 0,0 Leontýnský zámek (červená 0033 - Dlouhý hřeben, Beroun, červená 0035 - Točník), ústav sociální péče - areál veřejnosti nepřístupný, uvnitř kaple sv. Václava a severně na křižovatce silnic Roztoky - Nižbor - Karlov výklenková kaplička, 1 km jz. od Leontýnského zámku památný Rohanův dub letní 0,5 Rozcestí (červená 0033 – Dlouhý hřeben, Beroun) 3,0 Karlova Ves, U Buku (zelená 3056 - Hřeben rozcestí) 4,5 Rozcestí se zelenou (zelená 3056 - Hřeben rozcestí) 6,5 U Háků rozcestí (žlutá 6127 - Hřebeny hájovna) 9,5 Bušohrad hájovna 11,0 Pod Malým Vlastcem rozcestí (zelená 3057 - Skryje), 1 km po zelené nejvyšší vrch Rakovnicka Vlastec 611 m Modrá turistická trasa 1023 Svatý Hubert - Vlčí hora Km Cíl 0,0 Svatý Hubert (modrá 1429 - Krašov, žlutá 6032 - Krakovec, Petrohrad), stejnojmenný lovecký zámeček (využívaný k rekreačním účelům), okolní lesy jsou rájem houbařů a pro sběr borůvek, 200 m za lesem trasa prochází územím přírodní památky Plaviště, 800 m jižně od Sosně je dále přírodní památka Lom Soseň a významný krajinný prvek Boží kámen, další 1 km jižně se nachází přírodní památka Prameny Javornice 3,5 Kosobody (zelená 3100 - Rakovník, Jesenice), cesta ze Svatého Huberta směrem na Kosobody nabízí krásný výhled do okolí (masiv Džbánu, Doupovské vrchy, Krušné hory a České středohoří), 500 m západně od rozcestí se zelenou pod Sosní se nachází opuštěný Lom Kosobody - významný krajinný prvek, 1,5 km za Kosobody se po pravé straně trasy nachází hranice přírodní památky Malý Uran 5,5 Kosobody železniční stanice 7,5 Bedlno, 1 km za Bedlnem směrem k silnici Plzeň - Most se vlevo nachází Lom Bedlno významný krajinný prvek (místo natáčení exteriérových filmových scén) 9,0 Tobiášův vrch rozhledna (zelená 3988 - Krásný Dvůr), expozice Muzea TGM Rakovník, krásný rozhled severním směrem (Doupovské hory, Krušné hory, Džbán, České středohoří) 9,5 Vlčí hora rozcestí (zelená 3988 - Krásný Dvůr) Modrá turistická trasa 1024 Žloukovice – Nový Jáchymov

194


Km 0,0 1,5 4,0 5,5

Cíl Žloukovice, železniční stanice (žlutá 6026 – Žloukovická hájovna) Pod Hrachovkou (červená 0001 – Kalinova Ves – Nižbor) Červený kříž, přírodní rezervace Nový Jáchymov (červená 0033 – Dlouhý hřeben, rozcestí – Beroun, modrá 3053 – Nižbor U lípy)

Modrá turistická trasa 1074 Maxova obora - Rakovník Km Cíl 0,0 Maxova obora rozcestí (červená 0046 - Rakovník, Krušovice), trasa pěší a cyklistické naučné stezky Louštín, směrem ke Sládkovu kříži památný dub letní a malebný rybníček Punčoška 1,5 Sládkův kříž hájovna, začátek naučné stezky Louštín, vpravo od rozcestí památný jeřáb břek a 500 dále pět buků a dvě borovice 3,0 Lužná železniční stanice, Železniční muzeum Českých drah 6,5 Hlavačov 405 m, pozůstatky stejnojmenného hradu, odbočka 0,1 km 8,0 Rozcestí 10,5 Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0046 - Krušovice, červená 0047 Kalinova Ves, zelená 3084 - Mutějovice, zelená 3100 - Jesenice), městská památková zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově chráněné stavby na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici, cisterciácký dům - budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie, Samsonův dům, městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel sv. Jiljí na západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní část kaple sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka, sportovní a rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala, plavecký bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion, výchozí místo cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo, Městské informační centrum na Husově náměstí Modrá turistická trasa 1089 Třeboc - Milý - Panenský Týnec Km Cíl 0,0 Třeboc, kaple sv. Vojtěcha 200 m západně v horní části návsi (červená 0046 - Rakovník, Louny) 1,0 Na Hýži rozcestí (červená 0046 - Rakovník, Louny) 4,0 Kroučová, kostel sv. Markéty 300 m nejprve jižně do středu obce, na křižovatce se silnicí Řevničov - Třeboc odbočit doprava, kostel je po pravé straně a u něj památná lípa malolistá 5,5 Kalivodský les 8,0 Obora 9,0 Vrch Vošková 469 m, za rozcestníkem 400 m vlevo stožár GSM ve tvaru borovice 11,0 Milý (žlutá 6029 - Řevničov železniční stanice), kaple sv. Michala uprostřed návsi, od modré po pravé straně, po 300 m po silnici odbočka na polní cestu vpravo - hranice přírodní rezervace Milská stráň 14,5 Les Spáleniště, za rozcestníkem 600 m po pravé straně hranice přírodní památky Na Pilavě 17,5 Bílichov 20,5 Žerotín (zelená 3941 - Výrov rozcestí) Modrá turistická trasa 1092 Skryje - Novosedly Km Cíl 0,0 Skryje kostel (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1408 - Sýkorův mlýn, zelená 3057 - Točník), obec vyhlášena jako vesnická památková zóna, lidová architektura, roubené chalupy, kostel sv. Michala, Památník Joachima Barranda (expozice Muzea TGM Rakovník) 1,0 Skryje most (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, zelená 3075 - Marek, žlutá 6118 Týřov), řeka Berounka, Vodácká naučná stezka Berounka, před mostem na pravém břehu Berounky tábořiště Ahoj

195


4,5 6,5

Hřebečníky, hotel Hřebebečníky, památkově chráněné stavby - zámeček, lovecká chata, další stavby lidové architektury - roubené chalupy Novosedly rozcestí (žlutá 6031 - V potocích, Újezdec), dále po žluté obec Novosedly lidová architektura, roubené chalupy

Modrá turistická trasa 1408 Sýkorův mlýn - Skryjské jezírko - Skryje Km Cíl 0,0 Sýkorův mlýn 4,0 Ostrovecký mlýn 4,5 Pod Ostrovcem 5,0 Jankovský mlýn (zelená 3515 - Zvíkovec, Na Chrástech), 1 km za rozcestím vlevo vedle trasy přírodní rezervace Lípa 8,0 Slapnice hájovna 9,5 Skryjské jezírko, přírodní rezervace Jezírka 12,5 Skryje kostel (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1092 - Novosedly, zelená 3057 - Točník), obec vyhlášena jako vesnická památková zóna, lidová architektura, roubené chalupy, kostel sv. Michala, Památník Joachima Barranda (expozice Muzea TGM Rakovník) Modrá turistická trasa 1429 Svatý Hubert - Strachovice - Krašov Km Cíl 0,0 Svatý Hubert zámek (modrá 1023 - Vlčí hora, severně od zámečku žlutá 6032 - Krakovec, Petrohrad), stejnojmenný lovecký zámeček (využívaný k rekreačním účelům), okolní lesy jsou rájem houbařů a pro sběr borůvek, za loveckým zámečkem se na trase nachází dva památné buky lesní, 2 km jjv. od zámečku je zaniklé tvrziště Smrk 3,0 Smrk, rekreační vesnice 3,5 Nová Ves, rekreační vesnice, v blízkosti východně rekreační rybníky na Javornici - Horní Karlův rybník ("Boubrlák"), Dolní Vojtův rybník 4,5 Kůzová (zelená 3104 - Čistá), rekreační vesnice 7,5 Strachovice železniční stanice 8,0 Strachovice u železniční stanice (červená 0205 Machův mlýn, Mariánský Týnec), sběr borůvek a hub 10,0 Kožlany sídliště 10,5 Kožlany 14,0 Černíkovice 17,0 Všehrdy 20,5 Krašov zřícenina (žlutá 6606 - Kralovice) Modrá turistická trasa 1630 Veletice - Pod Pískovým vrchem – Louny, rozcestí U vodárny Km Cíl 0,0 Veletice 4,5 Lhota 7,5 Sádek 9,0 Deštnice 11,0 Ve Falci 13,5 Pod Pískovým vrchem 15,5 U kaple sv. Vojtěcha (odbočka po modré ke kapli 70 m) 16,0 Na rovinách (trasa naučné stezky Kamenné řady u Kounova), (žlutá 6943 Pod Džbánem Markvarec) 18,0 Pod Pravdou II (červená, zelená 3941 - Žerotín, Dřevíč, Pod Výrovem), ke zřícenině hradu Pravda po zelené 600 m 19,0 Rozcestí s červenou 19,5 U srubového tábora 22,5 Konětopy 25,5 Selmický les 27,5 Selmice, chaty 29,0 Zbrašín 33,0 Jimlín 196


34,0 37,5

Jimlín, železniční stanice Louny, rozcestí U vodárny

Zelená turistická trasa 3023 Nové Strašecí - Městečko Km Cíl 0,0 Nové Strašecí železniční stanice (červená 0029 - Doksy), začátek naučné stezky Novostrašecko, v blízkosti přírodní památka Na Novém rybníce, přírodní rezervace Podhůrka, severně 1 km rozhledna Mackova hora (expozice Muzea TGM Rakovník) krásný kruhový výhled do okolí, ve městě - kostel Narození Panny Marie, kaple sv. Isidora, Husův sbor, radnice s hranolovou věží, Městské muzeum u školy poblíž kostela, památné stromy - dub letní a lípa malolistá, naproti hrázi Nového rybníka II přírodní rezervace Podhůrka 2,0 Ruda, kaple sv. Anděla Strážce, za obcí 700 m jihovýchodně za samotou mlýna významný krajinný prvek Niva Klíčavy 4,4 Pilský rybník (žlutá 6033 – Řevničov, Lány) 4,5 Pilský rybník (žlutá 6033 - Řevničov, Lány) 8,0 Brejl BUS, památkově chráněná pila, nad osadou Brejl 4 památné duby letní 9,0 Svatá Alžběta, na křižovatce silnic pomník hajného Wágnera a sv. Alžběty, vlevo od trasy oplocení Lánské obory 10,0 Pařeziny, hájovna 11,5 Mečná 433 m rozcestí (žlutá 6030 - Písky, Marvany hájovna rozcestí 15,0 Městečko, kostel sv. Jakuba Většího, památkově chráněné lidové stavby - špýchary, stodoly 15,5 Městečko železniční stanice Zelená turistická trasa 3024 Zbečno - Písky Km Cíl 0,0 Zbečno (červená 0030 - Beroun, žlutá 6132 - Rozcestí u hájovny Kaly), kostel sv. Martina u něj 2 lípy malolisté, Hamousův statek - roubený špýcharový dům, expozice Správy státního hradu Křivoklátu, západně kaplička v místě, kde byl zavražděn kníže Břetislav II. a 3 lípy malolisté, klenutý Masarykův most přes řeku Berounku, sídlo Správy CHKO Křivoklátsko, trasa prochází místní částí zvanou Riviera, v místě přítoku potoku Štíhlice do Berounky končí naučná stezka Brdatka - zde je i hranice stejnojmenné přírodní rezervace 1,0 Pod Štíhlicí 3,0 Rozcestí s červeonou (červená 0039 – Lány, Křivoklát) 3,5 Písky (červená 0039 - Lány, Křivoklát, žlutá 6030 - Marvany hájovna rozcestí), po červené lze pokračovat po trase naučné stezky Brdatka, která následně prochází přímo územím přírodní rezervace Zelená turistická trasa 3054 Řevničov železniční stanice - Kluk 450 m Km Cíl 0,0 Řevničov železniční stanice (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno, žlutá 6013 Řevničov, žlutá 6033 - Lány), 0,5 km za železniční stanicí po modré je přírodní rezervace Prameny Klíčavy 3,0 Kluk 450 m (červená 0046 - Rakovník, Krušovice), 0,5 km severozápadně po červené se lze napojit na trasu pěší a cyklistické naučné stezky Louštín, lesy jsou rájem houbařů Zelená turistická trasa 3056 Karlova Ves - Hřeben rozcestí Km Cíl 0,0 Karlova Ves U Buku (modrá 1022 - Leontýnský zámek, Pod Malým Vlastcem), 1,5 km severovýchodně od obce památný Rohanův dub (dub letní) 1,5 Rozcestí s modrou (modrá 1022 - Leontýnský zámek, Pod Malým Vlastcem) 2,5 Na Škrobě 3,5 Broumy (žlutá 6127 - U Háků rozcestí, Hřebeny hájovna) 6,0 Kublov (žlutá 6047 - okruh Točník), za obcí vlevo přírodní památka Zdická skalka u Kublova 8,5 Kolna hájovna 10,5 Rozcestí v polesí Jestřáb (červená 0035 - Leontýnský zámek, Točník) 197


12,5 13,5

V potocích rozcestí (žlutá 6047 - okruh Točník), 500 m nad pozicí přírodní památka Vraní skála Hřeben rozcestí (modrá 1021 - Zdice, Hudlice)

Zelená turistická trasa 3057 Skryje - Vlastec - Točník Km Cíl 0,0 Skryje kostel (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1092 - Novosedly rozcestí, modrá 1408 - Sýkorův mlýn), obec vyhlášena jako vesnická památková zóna, lidová architektura, roubené chalupy, kostel sv. Michaela, Památník Joachima Barranda (expozice Muzea TGM Rakovník) 4,0 Pod Malým Vlastcem (modrá 1022 - Leontýnský zámek), 1 km za rozcestím vlevo Vlastec 611 m - nejvyšší bod Rakovnicka 6,0 Vlastec hájovna (žlutá 6614 - Pod Týčským vrchem) 8,0 Hřebeny hájovna (žlutá 6127 - U Háků rozcestí) 10,5 Věrovice rozcestí 13,0 Březová 15,0 Točník Zelená turistická trasa 3075 Marek - Modřejovice - Skryje most Km Cíl 0,0 Marek (červená 0047 - Rakovník, Kalinova Ves), lovecká chata v krásném údolí Javornice 2,5 Modřejovice, hodnotné stavby lidové architektury (ovčín), památná lípa malolistá, rekreační obec 4,5 Slabce, zámek s parkem, kostel sv. Mikuláše, vyjížďky na koních, jižně 2 km památkově chráněný dvůr Sadlno 6,0 Újezdec (žlutá 6031 - V potocích rozcestí), dochované roubené chalupy a památkově chráněná roubená sýpka 9,5 Šlovice, rekreační obec, západně od obce dvě velká rekreační zařízení 11,5 Skryje most (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1092 - Skryje kostel, Novosedly rozcestí) řeka Berounka, Vodácká naučná stezka Berounka, před mostem na pravém břehu Berounky tábořiště Ahoj Zelená turistická trasa 3076 Jesenice - Chvojkovský mlýn - Žihle Km Cíl 0,0 Jesenice železniční stanice (zelená 3100 - Rakovník, žlutá 6032 - Krakovec, Petrohrad), začátek naučné stezky Jesenicko u železničního přejezdu pension Na Cháti, dále trasa vede po hrázi Velkého rybníka a rekreační oblastí (chaty, tábořiště, kemp, rekreační zařízení), trasa vede v protisměru naučné stezky Jesenicko, za rekreační oblastí odbočka k významnému krajinnému prvku Viklan 3,0 Krtský rybník a za ním rybník Kofiler 3,5 Krtské skály rozcestí (modrá 1020 - U můstku), za rozcestím s modrou dále po trase naučné stezky Jesenicko se nachází přírodní památka Krtské skály 5,0 Ostrovec, 500 m severně od obce nejdříve přírodní památka Ostrovecká olšina a za ní významný krajinný prvek Louky podél Ostroveckého potoka 8,0 Chvojkovský mlýn, rekreační zařízení, další penzion Sluneční stráň, houbařský ráj, 2 km jihozápadně přírodní rezervace Rybníčky u Podbořánek 11,0 Žihle kostel (modrá 1403 - Plasy) 12,0 Žihle železniční stanice (modrá 1403 - Plasy, žlutá 6607 - U Nového Dvora) Zelená turistická trasa 3084 Rakovník - Mutějovice Km Cíl 0,0 Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0046 - Krušovice, červená 0047 Kalinova Ves, modrá 1074 - Maxova obora, zelená 3100 - Jesenice), městská památková zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově chráněné stavby na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici, cisterciácký dům - budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie, Samsonův dům, městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel sv. Jiljí na západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní část kaple

198


1,5

4,5

7,5 11,5 16,0

18,0 19,0 19,5 22,5 23,0

sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka, sportovní a rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala, plavecký bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion, výchozí místo cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo, Městské informační centrum na Husově náměstí U sv. Antonína, za rozcestníkem 1 km v pozici Číhova cihelna u kynologického cvičiště nejdříve významný krajinný prvek U svaté Trojice a za ním následuje hranice přírodní rezervace Tankodrom, směrem k Olešné v lesích sběr hub a borůvek Olešná, památkově chráněné stavby - zámek, kostel sv. Martina s hranolovou zvonicí a křížovou cestou v kapličkách oplocení a sochy - sloup s Pietou, sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, směrem k Chrášťanům památné lípy malolisté, na východním okraji obce vpravo od trasy Olešenský rybník - rybářství, za rybníkem začíná hranice přírodní rezervace Červená louka, dále trasa prochází lesním komplexem Na borech - houbaření, sběr borůvek Rozcestí u železniční stanice Lišany, směrem podél trati 1,5 km v blízkosti železniční zastávky Olešná je u hájovny významný krajinný prvek Botanická zahrada Krupá železniční stanice, před železniční stanicí kostel sv. Gotharda, dominanta kraje, na okraji obce u trasy památný jilm drsný Mutějovice, v obci kostel sv. Václava a kostelík sv. Prokopa, u hřbitova památná lípa malolistá, 500 m severně od obce na odbočce ze silnice se nachází významný krajinný prvek Čertův kámen Perun (žlutá 6013 – Řevničov železniční stanice) Džbán hrad, odbočka 0,5 km Pod Džbánem (žlutá 6943 – Markvarec) Domoušice Domoušice, železniční stanice

Zelená turistická trasa 3100 Rakovník - Jesenice Km Cíl 0,0 Rakovník náměstí (červená 0040 - Křivoklát, červená 0046 - Krušovice, červená 0047 Kalinova Ves, modrá 1074 - Maxova obora, zelená 3084 - Mutějovice), městská památková zóna, chrám sv. Bartoloměje, Pražská brána, Vysoká brána, památkově chráněné stavby na Husově náměstí - radnice s Wintrovou síní a Výstavní síní na radnici, cisterciácký dům - budova Muzea TGM Rakovník, židovské ghetto - Rabasova galerie, Samsonův dům, městské opevnění, židovský hřbitov na východním okraji města, kostel sv. Jiljí na západním okraji města, kostel Nejsvětější Trojice na hřbitově, severozápadní část kaple sv. Rocha, socha Panny Marie u soutoku Rakovnického a Černého potoka, sportovní a rekreační areály - městské Tyršovo koupaliště, zimní stadion, sportovní hala, plavecký bazén, minigolfové hřiště, Tenis Centrum Cafex, Městský sportovní stadion, výchozí místo cyklostezek - Jesenice, Křivoklát, Lány, Nové Strašecí, Tylovo divadlo, Městské informační centrum na Husově náměstí 1,0 Rakovník u stadionu (červená 0047 - Kalinova Ves) 3,0 U studánky rozcestí, za rozcestím 1 km vlevo významný krajinný prvek Remíz u trati (na hranici katastrů Rakovník a Senomaty) 6,0 Senomaty, kostel sv. Vavřince, u kostela dřevěná vzpěradlová zvonice, hřbitovní kostel sv. Štěpána, památkově chráněné sochy - sv. Prokopa a sv. Tadeáše, při silnici do Rakovníka smírčí kříž 8,5 Šanov, kostel Nanebevzetí Panny Marie, v blízkosti kostela bývalo tvrziště 12,5 Pšovlcký les 14,0 Klečetné, v obci socha Immaculaty, památné lípy malolisté (jedna u sochy, druhá při cestě do Pšovlk) a hodnotné stavby lidové architektury, rekreační obec, 1,5 km západně od vsi Trpasličí jámy - po těžbě zlata a stříbra 15,0 Milíř 16,5 Soseň, 800 m jižně od obce přírodní památka Lom Soseň a naproti lomu významný krajinný prvek Boží kámen, dalších 1 km jižně přírodní památka Prameny Javornice, na rozcestí 17,2 Rozcestí s modrou (modrá 1023 - Svatý Hubert, Vlčí hora), po modré směr Svatý Hubert přírodní památka Plaviště a po 500 m neznačené polní cesty směr Plaveč je jižně 200 m od cesty významný krajinný prvek Lom Kosobody (v polích) 199


18,0

21,3

22,0

Kosobody (modrá 1023 - Svatý Hubert, Vlčí hora), po modré směr Vlčí hora 1,5 km za obcí Kosobody hranice přírodní památky Malý Uran, před železniční tratí Rakovník Jesenice trasa prochází po hrázi rybníků Horní a Dolní Fikač, na hrázi Dolního Fikače památné duby (možnost koupání) Jesenice náměstí (žlutá 6032 - Krakovec zřícenina, Petrohrad), centrum Přírodního parku Jesenicko, kostel sv. Petra a Pavla s kaplí sv. Antonína, v blízkosti fara a před kostelem pět soch světců, v obci je Vlastivědné muzeum (expozice Muzea TGM Rakovník), u muzea křížový kámen, naučná stezka Jesenicko Jesenice železniční stanice (zelená 3076 - Žihle, žlutá 6032 - Krakovec zřícenina, Petrohrad) u železničního přejezdu pension Na Cháti - začátek naučné stezky Jesenicko

Zelená turistická trasa 3104 Čistá - Kůzová Km Cíl 0,0 Čistá náměstí, centrum rozsáhlé rekreační oblasti s krásnými rybníky kolem Javornice, kostel sv. Václava u něj socha sv. Jana Nepomuckého, na okraji obce kaple sv. Anny, v obci dva památné stromy - lípa velkolistá a dub letní, po trase před železničním přejezdem je památkově chráněný Husův dům 0,5 Čistá železniční stanice 2,5 Pod Vrabíkovem, dochovaný mlýn na Javornici, rekreační lokalita Vojtův mlýn - rekreační zařízení u Dolního rybníka, u hráze rybníka a Vojtova mlýna památná lípa malolistá 3,5 Kůzová (modrá 1429 - Svatý Hubert zámek, Krašov zřícenina), rekreační vesnice Zelená turistická trasa 3105 Pod Malým Louštínem - Louštín rozcestí Km Cíl 0,0 Pod Malým Louštínem rozcestí (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno), přes rozcestí prochází trasa cyklistické naučné stezky Louštín 1,0 Malý Louštín 2,5 Louštín 537 m, dominanta kraje, krásný výhled do Rakovnické kotliny a na území CHKO Křivoklátsko, na vrcholu pozůstatky stejnojmenného hradu 3,0 Louštín rozcestí (červená 0046 - Rakovník, Krušovice), trasa pěší a cyklistické naučné stezky Louštín, 200 m západně pozůstatky Kozího hrádku neznámého původu Zelená turistická trasa 3941 Žerotín - Dřevíč - Výrov rozcestí Km Cíl 0,0 Žerotín (modrá 1089 - Třeboc, Panenský Týnec) 4,5 U křížku 6,0 Čertovka, hranice národní přírodní rezervace Malý a Velký štít 9,5 Dřevíč vrch (žlutá 7030 - Brodec) 11,5 Smilovice, kaplička - kulturní památka uprostřed obce směrem k rozcestí Pochvalov Kozojedy po pravé straně, socha sv. Markéty - 1 km severozápadně od Smilovic po trase 13,0 Dolní Ročov (červená 0046 - Rakovník, Louny) 14,0 Ročov 16,5 Solopysky železniční stanice 20,0 Pravda (červená - Filipov, Líčkov) 20,5 Pod Pravdou I (červená - Filipov, Líčkov) 21,0 Pod Pravdou II 22,0 Brůdek 26,5 Pod Výrovem 27,0 Výrov rozcestí (červená - Filipov, Líčkov) Zelená turistická trasa 3988 - Krásný Dvůr - Jesenická křižovatka - Petrohrad Km Cíl 0,0 Krásný Dvůr železniční stanice 17,0 Kryry 26,0 Jesenická křižovatka, motel na silnici I/6 Praha - Karlovy Vary 28,0 Vlčí hora rozcestí (modrá 1023 - Svatý Hubert) odbočka vlevo 0,5 km Tobiášův vrch rozhledna (modrá 1023 - Svatý Hubert), expozice Muzea TGM Rakovník, krásný rozhled severním směrem (Doupovské hory, Krušné hory, Džbán, České středohoří), odbočka vpravo 0,5 km Šprymberk zřícenina 200


30,0 33,5

Chotěšov Petrohrad pod zříceninou (červená 0015 - Blatno, žlutá 6032 - Krakovec zřícenina), trasa naučné stezky Jesenicko dále po červené

Žlutá turistická trasa 6013 Řevničov - Řevničov železniční stanice Km Cíl 0,0 Řevničov železniční stanice (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno, zelená 3054 - Kluk 450 m, žlutá 6033 - Lány), 0,5 km za železniční stanicí po modré je přírodní rezervace Prameny Klíčavy 1,5 Pod Malým Louštínem rozcestí (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno, zelená 3105 - Louštín rozcestí), přes rozcestí prochází trasa cyklistické naučné stezky Louštín 2,5 Řevničovská lísa, v blízkosti rozcestí a jižně v lese 4 památné duby letní, na rozcestí se trasa napojuje na cyklistickou naučnou stezku Louštín 5,0 Řevničov, místo přepřahání jízdní pošty - barokní dům č. p. 79, kostel sv. Petra a Pavla, kaple sv. Anny, socha sv. Jana Nepomuckého 7,0 Rozcestník 8,0 Nad Kroučovou 10,5 Džbán (červená 0046 - Rakovník, Ročov) 13,0 Perun (zelená 3084 – Rakovník, Domoušice) Žlutá turistická trasa 6027 Račice - Pod Beraníkem Km Cíl 0,0 Račice železniční stanice, trasa Vodácké naučné stezky Berounka, u jezu tábořiště (Obec Račice), v obci památkově chráněné a další hodnotné stavby lidové architektury (roubený dům č. p. 3, špýchar u domu č. p. 2 1,5 Kolouch hájovna, trasa vede nad hranicí přírodní rezervace Stříbrný luh, 4,5 Pod Beraníkem rozcestí (červená 0001) Žlutá turistická trasa 6028 Nové Strašecí - rybník Punčocha Km Cíl 0,0 Nové Strašecí náměstí (červená 0029 - Nové Strašecí železniční stanice, Doksy), kostel Narození Panny Marie, kaple sv. Isidora, Husův sbor, radnice s hranolovou věží, Městské muzeum u školy poblíž kostela, památné stromy - dub letní a lípa malolistá, trasa vede po naučné stezce Novostrašecko 1,5 rozcestí s červenou (červená 0029 - Nové Strašecí železniční stanice, Doksy), začátek obory Libeň, po červené dále přírodní rezervace Louky v oboře Libeň, keltské hradiště, v poloze Lipina naleziště "Keltské hlavy", obec Mšecké Žehrovice, kostel sv. Martina, severně obci na trase naučné stezky Novostrašecko Džbánský buk 2,5 V Barboře 4,5 Rybník Punčocha (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno), rybník na Lodenici, trasa naučné stezky Novostrašecko, dále kaskáda rybníků pokračuje - Mlýnský rybník, Pilský rybník - na hrázi památný buk lesní, Červený rybník Žlutá turistická trasa 6029 Milý - Mšec Km Cíl 0,0 Milý (modrá 1089 - Třeboc, Panenský Týnec), kaple sv. Michala uprostřed návsi, po modré jižně 100 m po levé straně, po 300 m po silnici odbočka na polní cestu vpravo - hranice přírodní rezervace Milská stráň 2,0 Srbeč, v obci památný dub letní, po trase v obci nejdříve před křižovatkou Bdín - Mšec zámeček, dále po trase poblíž jižní části návsi kostel sv. Jakuba Většího, po silnici na Bdín za obcí po levé straně 500 m významný krajinný prvek Stráň v lokalitě Ledence, 300 m po trase jižním směrem v zatáčce silnice Srbeč - Mšec je západním směrem polní cesta ke kostelu Nejsvětější Trojice (500 m) 5,0 Mšec (modrá 1004 - V potocích, Kladno), v obci zámek, kostel sv. Kateřiny, v obci památná lípa velkolistá, 1,5 km východně na trase za obcí lokalita Háj - od ní 0,5 km jižně významný krajinný prvek Mšecká stráň Žlutá turistická trasa 6030 Písky - Marvany hájovna 201


Km 0,0 1,5 3,5 6,5 8,0 10,5

Cíl Písky (červená 0039 - Lány, Křivoklát, zelená 3024 - Zbečno), po červené a zelené trasa naučné stezky Brdatka vedoucí stejnojmennou přírodní rezervací Požáry, památkově chráněný hospodářský dvůr Mečná 433 (zelená 3023 - Nové Strašecí, Městečko), houbaření Křižovatka silnic východně od Nového Domu Nový Dům, kostel sv. Máří Magdalény, východně od obce socha sv. Jana Nepomuckého Marvany hájovna rozcestí (modrá 1004 - V potocích, Mšec, Kladno), houbaření

Žlutá turistická trasa 6031 V potocích - Újezdec Km Cíl 0,0 V potocích rozcestí (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1004 - Mšec, Kladno), 700 m po Tyterském potoku hospoda U Rozvědčíka 1,0 Gypsárna rozcestí (modrá 1004 - V potocích, Mšec, Kladno), stavba lidové architektury 3,0 V Habrovém loužku, mlýn v romantickém údolí Tyterského potoka, 200 m za pozicí vlevo strmě ve svahu hranice přírodní památky Valachov 6,5 Novosedly, rekreační obec s hodnotnými stavbami lidové architektury 7,5 Novosedly rozcestí (modrá 1092 - Skryje) 9,0 Újezdec (zelená 3075 - Marek, Skryje most), dochované roubené chalupy a památkově chráněná roubená sýpka Žlutá turistická trasa 6032 Krakovec - Jesenice Km Cíl 0,0 Krakovec zřícenina (červená 0047 - Rakovník, Kalinova Ves), zřícenina gotického hradu, památková zóna 2,5 Šípský mlýn, malebné údolí Šípského potoka 4,2 Všesulov BUS, kostel sv. Martina, socha sv. Jana Nepomuckého, socha sv. Jakuba na návsi, na hřbitově náhrobní desky pánů Krakovských z Kolovrat 5,0 Všesulov železniční stanice, chatová osada Strhanov 6,5 Křekovice, rekreační vesnice 8,5 V jedlinách hájovna 11,0 Velká Chmelištná, kostel sv. Bartoloměje, v obci hodnotné stavby lidové architektury, za obcí v lese po lesní cestě vpravo k přírodní památce Prameny Javornice, dále 1 km severně přírodní památka Lom Soseň a naproti ní významný krajinný prvek Boží kámen 12,5 Novina 14,0 Svatý Hubert (modrá 1429 - Krašov), stejnojmenný lovecký zámeček (využívaný k rekreačním účelům), okolní lesy jsou rájem houbařů a pro sběr borůvek, za loveckým zámečkem se na trase nachází dva památné buky lesní, 2 km jjv. od zámečku je zaniklé tvrziště Smrk 16,0 Plaveč kaple, jde o lovecký pavilonek, památkově chráněný, který se nachází v aleji památných jírovců na cestě do Jesenice 18,5 Jesenice železniční stanice (zelená 3076 - Žihle, zelená 3100 - Rakovník), u železničního přejezdu pension Na Cháti - začátek naučné stezky Jesenicko 19,2 Jesenice náměstí (zelená 3100 - Rakovník), centrum Přírodního parku Jesenicko, kostel sv. Petra a Pavla s kaplí sv. Antonína, v blízkosti fara a před kostelem pět soch světců, v obci je Vlastivědné muzeum (expozice Muzea TGM Rakovník), u muzea křížový kámen, naučná stezka Jesenicko 21,0 U Pěti dubů 23,5 Petrohrad pod zříceninou (červená 0015 - Blatno, Petrohrad železniční stanice, zelená 3988 - Krásný Dvůr), trasa naučné stezky Jesenicko dále po červené 24,0 Petrohrad zámek (červená 0015 - Blatno, Petrohrad železniční stanice) 25,5 Petrohrad železniční stanice (červená 0015 - Blatno) Žlutá turistická trasa 6033 Řevničov železniční stanice - Lány Km Cíl 0,0 Řevničov železniční stanice (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno, zelená 3054 - Kluk 450 m, žlutá 6013 - Řevničov), 1,0 rozcestí s modrou (modrá 1004 - V potocích rozcestí, Mšec, Kladno), po modré směr V potocích rozcestí území přírodní rezervace Prameny Klíčavy 202


2,0 6,0 6,1 9,0 12,5

Rybník Horní Kracle, romantický rybník se vzácnými rostlinami poblíž silnice Rakovník Nové Strašecí, dále údolím Leontýnského potoka Pilský rybník (zelená 3023 - Nové Strašecí, Městečko) Rozcestí se zelenou (zelená 3023 – Nové Strašecí, Městečko) U zeleného průseku rozcestí Lány (červená 0039 - Křivoklát), zámek Lány s kostelem Jména Ježíš, přístupný zámecký park (expozice Muzea TGM Rakovník), hřbitov s hroby T. G. Masaryka a členů jeho rodiny, Muzeum TGM Lány, Galerie Alice Masarykové, Muzeum sportovních vozů, lánská obora - veřejnosti nepřístupná, v okolí vedla koněspřežná buštěhradská dráha

Žlutá turistická trasa 6053 Křivoklát - Roztoky Km Cíl 0,0 Křivoklát železniční stanice (červená 0040 - Rakovník), Tyršovy stezky napojené na Školní naučnou stezku Křivoklátsko 0,5 Křivoklát hrad (červená 0039 - Lány, červená 0040 - Rakovník), národní památka, Budy památkově chráněný mlýn Podhradec, Informační výchovné a vzdělávací středisko Správy CHKO Křivoklátsko, sportovní areál Kolečko, Amalín - kostel sv. Petra, sloup sv. Jana Nepomuckého, pomník K. E. II. z Fürstenberka, u ZŠ Křivoklát Školní naučná stezka Křivoklátsko, kaple Panny Marie u silnice do Roztok, přírodní rezervace Na Babě, na parkovišti nad hradem začíná trasa Dětské naučné stezky Paraplíčko, která vede dále po trase 0,8 Vyhlídka na hrad, u pomníku K. E. II. z Fürstenberka, zastavení na naučné stezce, dále po značení naučné stezky k druhé vyhlídce Paraplíčko - na Roztoky a údolí Berounky 2,5 Roztoky most (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun), naproti mostu u základní školy začátek Školní naučné stezky Křivoklátsko, řeka Berounka - Vodácká naučná stezka Berounka, vpravo u jezu sportovní slalomová trať, hospoda U Jezzu 3,5 Roztoky železniční stanice, naproti přes řeku přírodní rezervace Na Babě 4,0 Roztoky nahoře (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun), dále po červené pak kolem hranice přírodní rezervace Stříbrný luh Žlutá turistická trasa 6118 Skryje most - Týřov zřícenina Km Cíl 0,0 Skryje most (červená 0001 - Kalinova Ves, Beroun, modrá 1092 - Skryje kostel, Novosedly rozcestí, zelená 3075 - Marek) trasa vede po strmém srázu nad údolím Berounky po hranici národní přírodní rezervace Týřov, přibližně v polovině cesty vyhlídka do údolí Berounky Králova stolice 2,0 Týřov zřícenina, ke zřícenině vede prudké stoupání od Úpořského potoka, který protéká kouzelným územím národní přírodní rezervace, vstup do údolí a do rezervace je zakázán I. zóna chráněného území, naproti Týřovu krásný výhled na Týřovice, s památkově chráněnými a hodnotnými stavbami lidové architektury, pod hradem chatová osada Matouškov, ke které se váže dílo spisovatele Oty Pavla Žlutá turistická trasa 6132 - Rozcestí u hájovny Kaly - Zbečno Km Cíl 0,0 Na Lubech (červená 0039 - Lány, Křivoklát), 0,5 Kaly hájovna 2,0 Pod kozou 3,0 Sýkořice, jihovýchodně od obce 2,5 km přírodní rezervace Kabečnice nad údolím Berounky, pod obcí rozsáhlá chatová a rekreační oblast u řeky Berounky a Vodácká naučná stezka Berounka 4,0 Zbečno (červená 0030 - Beroun, zelená 3024 - Písky), kostel sv. Martina u něj 2 lípy malolisté, Hamousův statek - roubený špýcharový dům, expozice Správy státního hradu Křivoklátu, západně kaplička v místě, kde byl zavražděn kníže Břetislav II. a 3 lípy malolisté, klenutý Masarykův most přes řeku Berounku, sídlo Správy CHKO Křivoklátsko, severozápadně v obci řeka Klíčava - proti proudu řeky krásná neznačená trasa po zpevněné cestě k hrázi přehrady Klíčava Žlutá turistická trasa 6943 Pod Džbánem – Kamené řady u Kounova - Výrov

203


Km 0,0 0,5 2,5 3,5 5,5 8,0 9,5 10,0 10,5 14,0

Cíl Pod Džbánem, (zelená 3084 Rakovník – Mutějovice – Filipov) Mutějovice železniční stanice Kamenné řady u Kounova – naučná stezka (zastávka č. 6), dále v protisměru trasy naučné stezky Na Rovinách, (modrá 1630 Veletice – Pod pískovým vrchem – U vodárny), zastávka NS Kamenné řady u Kounova č. 10 Špičák Nečemice U dubu Pod Výrovem (zelená 3941 Dřevíč, Žerotín) Výrov, rozcestí Výrov odbočka Markvarec

Žlutá turistická trasa 7030 Dřevíč vrch - Brodec Km Cíl 0,0 Dřevíč vrch (zelená 3941 - Žerotín, Pod Výrovem), 500 m jižně hranice národní přírodní rezervace Pochvalovská stráň, dále po žluté po pravé straně 1 km hradiště Dřevíč navazující na dvůr Dřevíč 1,0 Dřevíč kaple, památkově chráněný dvůr Dřevíč s kaplí (kostelíkem) sv. Václava 4,0 Vinařice 7,0 Divice 10,0 Brodec (červená 0046 - Rakovník, Louny) Problémová místa na trasách KČT: Obecně: - horší úroveň značení tras na hranicích s regionem Louny a Beroun (mimo značkařský obvod Rakovník) 0001 Kalinova Ves – Beroun: - lesní úsek u PR Čertova skála (zhoršená prostupnost) 0035 Leontýnský zámek – Točník: - úsek mezi poli u Karlova (zhoršená prostupnost po okraji zemědělských pozemků) 0046 Rakovník – Louny: - lesní úsek Hředle – Džbán (špatná prostupnost) 0047 Rakovník – Kalinova Ves: - lesní úsek v údolí Rousínovského potoka a Javornice (přechody přes vodní toky) 0205 Machův mlýn – Mariánská Týnice: - lesní úsek před Cukrovic mlýnem (velmi špatná prostupnost smrčinou – mimo hranice regionu) 1004 V Potocích – Kladno: - lesní úsek Marvany – Pod Špičákem (zhoršená prostupnost) 1024 Svatý Hubert – Vlčí hora: - lesní úsek Kosobody – Kosobody ŽST (špatná prostupnost u PP Malý Uran) - lesní úsek za Bedlnem k Tobiášovu vrchu (špatná prostupnost v údolí vodoteče pod Tobiášovým vrchem) 1092 Skryje – Novosedly: - úsek nad Karáskovým mlýnem (zarostlá polní cesta za lesem k Hřebečníkům) 1630 Veletice – Louny úsek u hájovny pod Pískovým vrchem (zarostlý úsek mezi polem a lesem) 3084 Rakovník – Domoušice: - úsek za odbočkou ze silnice Mutějovice – Lhota pod Džbánem (úsek veden po poli podél zarostlé polní cesty - odbočka ke zřícenině hradu Džbán (špatná prostupnost) 3988 Krásný Dvůr – Petrohrad: - úsek u křižovatky Kolešov (nedostatečné značení) 6030 Písky – Marvany: - úsek Požáry – pomník Arnošta Mikše (špatná prostupnost pod elektrovodem mezi zemědělskými pozemky) 6031 V Potocích – Újezdec: 204


-

údolí Tyterského potoka (zhoršené přechody vodního toku, místy horší značení)

10.1.2. Ostatní pěší turistické trasy a okruhy Do této skupiny patří značené turistické trasy Lesů České republiky. V konkrétním případě se jedná o trasy v lesním komplexu Maxova obora (Lužná, Řevničov), zřízené LČR LS Lužná. Trasa je značena jako pěšní naučná stezka Louštín a vycházkový okruh Maxovou oborou. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole 10.6. Naučné stezky. V rámci iniciativy partnerského týmu Křivoklátsko jsou připraveny návrhy na vycházkové trasy a okruhy v Křivoklátě a dalších obcích mikroregionu Křivoklát. Předpokladem je, že v tomto prostoru budou postupně navrhovány, mapovány a zaměřovány, značeny a prezentovány trasy pro rozšíření turistické infrastruktury v místech, kde nejsou značeny trasy Klubu českých turistů a naučné stezky zřizované obcemi a Správou CHKO Křivoklátsko. 10.1.3. Známková místa KČT a turistické soutěže Pro rozvoj turistiky má velký význam vydávání turistických známek. Jsou věnovány nejvýznamnějším turistickým cílům. Dále jsou KČT vydávány tematické turistické odznaky. Dalšími aktivitami pro podporu turistiky jsou soutěže vybízející k návštěvě turistických cílů (Žaket 8x4). Turistická známková místa v regionu Rakovnicko: - č. 167 – Rychta Zbečno - č. 209 – Hrad Křivoklát - č. 227 – Hrad Krakovec - č. 355 – Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka - č. 409 – Město Rakovník - č. 767 – Památník Joachima Barranda ve Skryjích - č. 841 – Královský pivovar Krušovice - č. 932 – Kounovské kamenné řady - č. 941 – Rozhledna na Mackově hoře u Nového Strašecí - č. 943 – Rozhledna na Tobiášově vrchu u Jesenice - č. 964 – Zámek Lány - č. 1174 – Městské muzeum v Novém Strašecí - č. 1175 – Vlastivědné muzeum v Jesenici - nová – Památník Jaroslava Fraňka v Nezabudicích - příležitostné – 1000 let obce Slabce a Rakovnického Balkánu

10.2. Cyklistická turistika Rozvoj cyklistických tras a cyklostezek patří v republice k trendu posledního desetiletí. Souvisí se změnou životního stylu a rozvojem nových forem turistiky po vzoru západní Evropy. Konfigurace terénu regionu není tak výhodná pro cyklistickou dopravu jako v rovinatých regionech kraje - Polabí, Nymburk, Kolín, Praha - východ a Mělník, kde je cyklistika využívána hojně k denní dopravě v rámci dopravní obslužnosti. Rozvojovou aktivitu v budování cyklistické infrastruktury a zvýšení bezpečnosti cyklistů na komunikacích se silným automobilovým provozem lze ale směřovat i do regionu Rakovník. Sledování vývoje ukazuje, že cyklistická doprava se silně rozvíjí i v členitých regionech. V podmínkách regionu jde však spíše o sportovně rekreační formu cyklistiky (cykloturistiku). Charakter území je předurčen zejména pro vedení turistických tras – cyklistických i pěších. Turistické pěší trasy v regionu (a v návaznosti na sousední regiony) lze považovat z hlediska jejich vývoje do současnosti za stabilizované, u cyklistických tras pak dochází k neustálému rozvoji. Regionem neprochází ani není navrženo vedení cyklistické trasy I. třídy (podle značení Klubu českých turistů). Navrženy nebo realizovány jsou některé úseky cyklistických tras II. a III. třídy, které mají nadregionální (nadmístní) a regionální význam.

205


10.2.1. Cyklistické trasy na území Rakovnicka Přehledová mapa značených nebo číslovaných cyklistických tras na území regionu Rakovnicko (mapový podklad ŽAKET Cartography)

Seznam značených nebo číslovaných cyklistických tras Konec

Délka km

0016

Broumy

Kalinova Ves

18,3

0043

Krakovec

Zbiroh

0044

Týřovice

Krakovec

0045

Pod Roubíkem

0046 0047

Číslo

Začátek

V regionu

Náročnost

Trasa

Značení

1,5 střední

komunikace

dobré

31,0

3,0 střední

komunikace

dobré

15,5

15,5 střední

komunikace

dobré

Roztoky

18,2

18,2 střední

komunikace

dobré

Pustověty

Újezdec

15,9

15,9 střední

komunikace

dobré

Pustověty

Děvín

5,7

5,7 střední

komunikace

dobré

0048

Brejl

Městečko

8,4

8,4 těžká

část. nezpevněná

uspokojivé

0050

Zdejcina

Karlova Ves

18,1

9,5 těžká


dobré

0102

Rakovník

Nové Strašecí

26,8

26,8 střední

v realizaci

dobré

0102A

Lužná

Lužná II

4,2

4,2 lehká

komunikace

dobré

0102B

Lužná II

Krušovice

3,4

3,4 střední

komunikace

neznačeno

0102C

Nové Strašecí

Odbočka ŽST

0,6

0,6 lehká

nezpevněná cesta

neznačeno

206


0103

Šamotka

Ruda

13,8

13,8 střední

v realizaci

dobré

0115

Řevničov

Kounov

16,4

16,4 lehká


neznačeno

0116

Kounov

Lužná II

20,7

20,7 lehká


neznačeno

201

Rakovník

Praha

62,3

23,3 střední

komunikace

dobré

303

Rakovník

Hořovice

48,8

26,0 střední

dokončována

dobré

351

Rakovník

Pšov

50,0

29,6 lehká

v realizaci

dobré

351A

Šanov

Šanov rybník

1,5

1,5 lehká

v realizaci

v realizaci

Konec

Délka km

Číslo

Začátek

V regionu

Náročnost

Trasa

Značení

8165

Senomaty

Vlkov

13,6

13,6 lehká

komunikace

v realizaci

8166

Přílepy

Čížkov

8,4

8,4 lehká


v realizaci

8167

Svojetín

Klečetné

22,9

22,9 lehká

komunikace

v realizaci

8167A

Vrbice

Kolešov

1,8

1,8 lehká

nezpevněná

v realizaci

8168

Kněževes

Bory

4,8

4,8 lehká


v realizaci

Na Rakovnicku je přes 300 km značených nebo číslovaných cyklistických tras. Hodnocení náročnosti a stavu povrchů provedeno kanceláří Svazku měst a obcí Rakovnicka při jejich zaměřování a mapování. Popis jednotlivých tras: Cyklotrasa č. 0016 Broumy - Pod Malým Vlastcem – Zvíkovec-Kalinova Ves Délka trasy: 17,0 km Začátek trasy: Broumy (CT 303) Konec trasy: Zvíkovec-Kalinova Ves (CT 0043) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: střední – těžká (v úseku Pod Roubíkem – Slap značné převýšení) Nejnižší bod: Zvíkovec-Kalinova Ves – 283 m n. m. Nejvyšší bod: Skryjské polesí – Bludný – 482 m n. m. Popis trasy: povrch Km cíl 0,0 Broumy (CT 303 Rakovník - Hořovice), křižovatka směr Skryje silnice 0,9 křižovatka Karlov - Skryje, odbočka vlevo směr Skryje, po 4,5 km silnice rozcestí se zelenou turistickou trasou - vlevo směr Vlastec 612 m nejvyšší vrch Rakovnicka 6,8 křižovatka pod Červeným vrchem Bzová - Skryje, odbočka vlevo směr silnice Skryje 8,9 Pod Roubíkem (CT 0045 Roztoky) - vlevo, za silnice křižovatkou vpravo začátek přírodní rezervace Jezírka, na rozcestí u hájovny Slap vpravo 1,5 km Skryjská jezírka 11,5 Slap - Podmokelský mlýn - křižovatka Podmokly - Čilá, odbočka silnice vpravo směr Čilá 14,3 Čilá - průjezd obcí silnice 16,5 Hradiště - průjezd obcí silnice 18,3 Zvíkovec-Kalinova Ves, řeka Berounka - začátek Vodácké naučné silnice stezky Berounka, hranice CHKO Křivoklátsko (CT 0043 Krakovec – Zbiroh) Problematická místa: - značné převýšení v úseku Pod Roubíkem – Slap Cyklotrasa č. 0043 Krakovec - Zbiroh Délka trasy: 27,9 km Začátek trasy: Krakovec (CT 0044) Konec trasy: Zbiroh (CT 0005) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: střední Nejnižší bod: Zvíkovec-Kalinova Ves - 283 m n. m. Nejvyšší bod: Slatina (za obcí) - 434 m n. m. 207


Popis trasy: Km cíl 0,0 Krakovec, kulturní památka hrad Krakovec, obec je v památkové zóně, hospoda U hradu, začátek v dolní části obce (CT 0044 Týřovice) 2,2 Šípy, odbočka doleva směr Milíčov, v obci socha sv. Jana Nepomuckého 3,4 Milíčov, průjezd obcí směr Chříč, na konci obce vlevo kostel sv. Petra 7,1 Slatina, průjezd obcí směr 8,9 Chříč, v obci odbočka doleva na silnici II/201 směr Zvíkovec 14,0 Zvíkovec-Kalinova Ves, Vodácká naučná stezka Berounka, hranice CHKO Křivoklátsko, pokračování přes most po silnici II/233 Rakovník Radnice, průjezd Zvíkovcem (CT 0016 Broumy) 19,1 Mlečice, průjezd obcí směr Zbiroh po silnici II/235 20,7 křižovatka Terešovská huť, rovně směr Zbiroh 22,4 Terešov, doprava po silnici II/235 směr Zbiroh 23,3 za obcí Terešov odbočka ze silnice II/235 doleva 26,9 křižovatka se silnicí II/235, odbočka vlevo směr Zbiroh 31,0 Zbiroh, (CT 0005 Zdice) Problematická místa: - nezpevněná nerovná polní cesta před obcí Šípy Cyklotrasa č. 0044 Krakovec - Týřovice Délka trasy: 15,5 km Začátek trasy: Krakovec (CT 0043) Konec trasy: Týřovice Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: střední – těžká (v úseku Zhoř – Krakovec značné převýšení) Nejnižší bod: Krakovec – 315 m n. m. Nejvyšší bod: Rousínov (za obcí) - 467 m n. m. Popis trasy: Km cíl 0,0 Krakovec, kulturní památka hrad Krakovec, obec je v památkové zóně, hospoda U hradu, cyklotrasa vede z Krakovce po červené turistické trase č. 0047 do Rakovníka, napojení na CT 0043 Zbiroh 1,9 začátek osady Zhoř (bývalý zámeček a hospodářský dvůr) odbočka vpravo směr Rousínov 4,2 Rousínov, průjezd obcí podél západní části návsi (vlevo kulturní památky - kostel Narození panny Marie a fara, v obci dále dvě památné lípy malolisté) po silnici dále směr Svinařov 6,6 Svinařov, na návsi vlevo kaple sv. Prokopa 8,6 Slabce, na začátku obce vlevo zámecký park se sochou sv. Antonína, na křižovatce se silnicí II/233 je socha sv. Františka de Pauly, odbočka vlevo (dále po zelené turistické trase č. 3075 směr Újezdec)k zámku, v areálu zámku je oranžerie se sochami, vedle kostel sv. Mikuláše, před kostelem odbočka vpravo kolem fary (kulturní památka), nad obcí na východním okraji hřbitov s kaplí Nanebevzetí Panny Marie 10,4 Újezdec, ve stoupání na začátku obce vpravo roubená sýpka u č. p. 27 (kulturní památka), na návsi kaplička se zvonicí, souběh s CT 0046 Újezdec - Pustověty 11,2 křižovatka se silnicí II/201, odbočka vpravo směr Hřebečníky, po 100 m na křižovatce rovně, CT odbočuje vlevo 12,8 Hřebečníky, na návsi v obci Hotel Hřebečníky, vpravo zámeček s hospodářským dvorem u odbočky směr Šlovice, před zámečkem socha sv. Jana Nepomuckého, za odbočkou na Týřovice vlevo na konci obce lovecký sroubek (kulturní památky) 15,5 Týřovice, křižovatka v obci, návaznost na CT 0045 doleva směr Roztoky, doprava směr Skryje - Pod Roubíkem (konec CT 0045) na křižovatce vpravo směr Skryje roubená usedlost č. p. 22 a dále v obci roubený špýchar u č. p. 6 (kulturní památky) 208

povrch asfalt silnice silnice silnice silnice silnice

silnice silnice silnice silnice silnice silnice

povrch asfalt

asfalt silnice

silnice silnice

asfalt

silnice

silnice


Problematická místa: - značné převýšení v úseku Krakovec – Zhoř Cyklotrasa č. 0045 Pod Roubíkem - Roztoky Délka trasy: 18,2 Začátek trasy: Pod Roubíkem, rozcestí (jižně 3,5 km od obce Skryje) (CT 0016) Konec trasy: Roztoky, most přes řeku Berounku (CT 303) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: střední – těžká (v úseku Skryje - Skryje most, křižovatka Višňová – Roztoky značné převýšení) Nejnižší bod: Roztoky 236 m n. m. Nejvyšší bod: Pod Roubíkem – 402 m n. m. Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Pod Roubíkem, odbočka na CT 0016 Broumy - Zvíkovec, vlevo hranice silnice přírodní rezervace Jezírka 3,2 Skryje, vesnická památková zóna, vlevo v obci roubené chalupy a silnice usedlosti (č. p. 4, 7 a 13 vedle hospody), roubený špýchar, vpravo kostel sv. Michaela (kulturní památky), u kostela památná lípa, před kostelem bývalá škola u ní památník Joachima Barranda, za chalupou č. p. 13 Pamětní síň Joachima Barranda (expozice Muzea TGM Rakovník) 4,9 Berounka - most Skryje, vlevo tábořiště Ahoj, Vodácká naučná stezka silnice Berounka, vpravo žlutá turistická trasa č. 6118 - Týřov zřícenina hradu (pěší!) viditelná před obcí Týřovice vpravo na protějším břehu Berounky 6,9 Týřovice, křižovatka v obci, návaznost na CT 0044 doleva směr silnice Krakovec, doprava směr Roztoky, před křižovatkou vlevo roubená usedlost č. p. 22 a dále v obci roubený špýchar u č. p. 6 (kulturní památky), na protějším břehu řeky Berounky národní přírodní rezervace Týřov 8,9 rozcestí červené turistické trasy č. 0001 Kalinova Ves - Beroun silnice Bývalý Kouřimecký přívoz - samota Kouřimecká rybárna vpravo přes řeku Berounku (kulturní památka) u ní dub Oty Pavla, za rozcestím 0,5 km vlevo nad silnicí přírodní rezervace Čertova skála 11,2 vlevo nad silnicí skalní útvar Kněžská skála silnice 12,1 vlevo kultovní hospoda U Rozvědčíka silnice 13,4 vlevo odbočka směr Nezabudice (0,5 km, v obci kostel sv. Vavřince silnice kulturní památka, Pamětní síň Jaroslava Fraňka - expozice Muzea TGM) Rakovník), napravo přívoz V Luhu k chalupě Jana Proška - nyní Pamětní síň Oty Pavla (expozice Obce Branov) 14,0 vpravo Nezabudický mlýn, hodnotná stavba lidové architektury, po silnice 0,5 km vlevo přírodní rezervace Nezabudické skály (přes rezervaci vede červená turistická trasa č. 0001 - pěší!) 16,1 vpravo odbočka tábořiště a kempy Višňová silnice 18,2 Roztoky most přes řeku Berounku, vlevo před školou Školní naučná silnice stezka Křivoklátsko (pěší), napojení na CS 303 - rovně směr Křivoklát Rakovník, přes most a za ním doprava směr Karlova Ves - Broumy Hořovice, za mostem Hotel Roztoky, hospoda U Ťapíka, hotel U Dvořáků, půjčovna lodí, sportovní slalomová trať, hospoda U Jezzu, penzion Ludmila, Vodácká naučná stezka Berounka Problematická místa: - značné převýšení v úseku Skryje – Skryje most, Višňová, křižovatka – Roztoky Cyklotrasa č. 0046 Pustověty - Újezdec Délka trasy: 15,9 km Začátek trasy: Pustověty (CT 303, 0047) Konec trasy: Újezdec (CT 0044) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy, místy chybějící 209


Náročnost:

střední (v úseku Pustověty – Lašovice, vrch Radlice značné převýšení) Pustověty 283 m n. m. Panoší Újezd, křižovatka Rousínov 478 m n. m.

Nejnižší bod: Nejvyšší bod: Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Pustověty, napojení na CT 0047 Děvín a CT 303 Rakovník silnice - Křivoklát, směr Lašovice pod železniční viadukt 3,6 Lašovice, na okraji obce vpravo dřevěný kříž, v obci zvonička silnice 5,4 křižovatka Pavlíkov – Všetaty – Lašovice, odbočka vlevo směr Všetaty silnice 5,9 Všetaty, vlevo na rozcestí do obce socha Panny Marie s Ježíškem silnice a dále od silnice zanedbaný zámek, v dolní části obce od trasy další památný strom – lípa malolistá 7,7 křižovatka Pavlíkov – Tytry – Panoší Újezd, rovně směr Panoší Újezd silnice 9,3 Panoší Újezd, průjezd obcí silnice 12,8 křižovatka Hřebečníky - Slabce (Rakovník), doleva směr Slabce, silnice souběh s CT 0044 Krakovec - Týřovice křižovatka Újezdec - Slabce (Rakovník), doleva směr Újezdec, silnice souběh s CT 0044 Krakov 15,4 křižovatka Újezdec, Hřebečníky, doprava směr Újezdec silnice 15,9 Újezdec, rozcestí před obcí roubená sýpka u domu č. p. 27 silnice (kulturní památka), (CT 0044 – Krakovec – Týřovice) Problematické úseky: - automobilový provoz v úseku křižovatky Hřebečníky – Újezdec až ke křižovatce Pavlíkov – Všetaty – Skřivaň (silnice II. třídy) - značné převýšení v úseku Pustověty – Lašovice, vrch Radlice - nedostatečné značení na křižovatkách Pavlíkov – Všetaty – Lašovice, Pavlíkov – Skřivaň Tytry Cyklotrasa č. 0047 Pustověty - Děvín Délka trasy: 5,7km Začátek trasy: Pustověty (CT 303, 0046) Konec trasy: Děvín, křižovatka Rakovník - Křivoklát – Lány (CT 201) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: střední (značné převýšení v úseku Pustověty – křižovatka Rakovník - Křivoklát Nejnižší bod: Pustověty – 283 m n. m. Nejvyšší bod: křižovatka Rakovník – Nový Dům – Městečko 423 m n. m. Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Pustověty, napojení na CT 0046 Újezdec, CT 303 Rakovník silnice - Křivoklát 2,5 křižovatka se silnicí II/227 Rakovník - Křivoklát, odbočka vlevo směr silnice Rakovník 5,7 křižovatka u hájovny Děvín, napojení na CT 201 Praha - Rakovník silnice Problematická místa: - automobilový provoz v úseku křižovatka Pustověty – Rakovník – Městečko až ke křižovatce Rakovník – Městečko – Nový Dům - značné převýšení v úseku Pustověty – křižovatka Rakovník - Křivoklát Cyklotrasa č. 0048 U Myšinky - Městečko Délka trasy: 8,4 km Začátek trasy: U Myšinky, Brejl (CT 201) Konec trasy Městečko, křižovatka silnice II/227 Rakovník – Křivoklát (CT 303) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy, v lesním úseku pod Mečnou nedostatečné značení na rozcestí lesních cest Náročnost: těžká (náročný lesní úsek od hájovny Pařeziny do údolí potoka Ryzavá – značné převýšení, velmi nerovný povrch)

210


Nejvyšší bod: křižovatka silnic Rakovník - Křivoklát - Lány 444 m n. m. Nejnižší bod: Městečko, Rakovnický potok 264 m n. m. Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 U Myšinky (Myší díra), Brejl odbočka z CT 201 Praha - Rakovník silnice na silnici II/236 Lány - Křivoklát - Amálie 0,5 vpravo osada Brejl, souběh se zelenou turistickou trasou č. 3023 Nové Strašecí - Městečko 1,9 křižovatka Rakovník - Křivoklát, CT pokračuje směr Křivoklát po silnice zelené turistické trase, před křižovatkou vlevo pomník hajného Wágnera, vpravo v křižovatce boží muka 3,3 hájovna Pařeziny, odbočka ze silnice vlevo po zelené turistické trase lesní cesta 4,4 Mečná, rovně na rozcestí se žlutou turistickou trasou č. 6030 lesní cesta (Písky - Marvany) 8,4 Městečko, CS 303 a silnice II/227 Rakovník - Křivoklát, doprava směr silnice Rakovník na návsi kostel sv. Jakuba Většího, v obci dále špýchar a roubená stodola (kulturní památky) Problematická místa: - automobilový provoz v úseku křižovatka Brejl, U Myšinky až k odbočce ze silnice II/236 u hájovny Pařeziny - značné převýšení a nebezpečný povrch lesní cesty za rozcestím se zelenou trasou KČT až na okraj Městečka Cyklotrasa č. 0050 Zdejcina - Karlova Ves, U Buku Délka trasy: 18,1 km Začátek trasy: Zdejcina (CT 0052) Konec trasy: Karlova Ves, U Buku (CT 303) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: těžká (v úseku Žloukovice – údolí potoka Žloukava značné převýšení) Nejnižší bod: Nižbor – 230 m n. m. Nejvyšší bod: lesní cesta v úseku Leontýn – Karlova Ves – 501 m n. m. Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Zdejcina (CT 0052) silnice 2,9 Stradonice silnice 4,5 Nižbor 0,0 Nižbor, napojení na CT 0049 Ploskov, podél řeky směr Žloukovice silnice 8,6 Žloukovice, v obci před železničním přejezdem vlevo na místní asfalt Komunikaci a posléze lesní cestu, napojení na CT 0054 Hudlice lesní cesta 13,7 památný smrk ztepilý – nejvyšší strom Křivoklátska lesní cesta 14,2 přejezd křižovatky silnic II/236 Roztoky - Zdice a Račice 15,1 odbočka na lesní cestu vpravo - modrá turistická trasa č. 1022 lesní cesta Leontýnský zámek - Pod Malým Vlastcem a kaple sv. Václava, kulturní památka lesní cesta 18,1 Karlova Ves, U Buku, napojení na CT 303 Rakovník - Hořovice silnice Problematická místa: - značné převýšení v úseku Žloukovice – Žloukovice chaty - místy horší povrch v úseku údolí Žloukavy – Pustá Seč - křížení se silnicí II/236 Roztoky – Nižbor Cyklotrasa č. 0102 Rakovník - Nové Strašecí Délka trasy: 26,8 km Začátek trasy: Rakovník, Tyršovo koupaliště (CT 201, CT 303, CT 351) Konec trasy: Nové Strašecí, Komenského náměstí Odbočky: 0102 A – Lužná – Lužná II – Čejkovka (napojení zpět na CT 0102), délka 4,2 km (Železniční muzeum ČD Lužná) 0102 B – Sládkův kříž, hájovna – Krušovice, délka 3,4 km (exkurze Královského pivovaru Krušovice)

211


Dopravní značení: Náročnost: Nejnižší bod: Nejvyšší bod:

0102 C – Přírodní rezervace Podhůrka – Nové Strašecí, železniční stanice, délka 0,6 km směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy střední (těžká v úseku Sládkův kříž – Louštín – značné převýšení) Rakovník, Tyršovo koupaliště – 313 m n. m. Louštín, rozcestí – 507 m n. m.

Popis trasy: Km cíl 0,0 Rakovník, Tyršovo koupaliště, rozcestí CT 201, 303, 351 2,4 Rakovník – Hamr, podjezd silnice II/237 Rakovník – Nové Strašecí 3,2 Rakovník – Šamotka, parkoviště, vlevo k závodu Šamotka, rovně CT 0103 3,3 Rakovník – Šamotka, odbočka vpravo k Žákovu rybníku, kolem rybníka a přes lávku 4,4 Lužná – ČOV, vlevo na silnici III. třídy do obce Lužná rovně po silnici směr Lužná nádraží – železniční muzeum a dále po silnici III/2371 směr Krušovice – u lesní školky Čejkovka napojení zpět na trasu cyklostezky) 5,0 Lužná, rozcestí v obci, odbočka vpravo do Komenského ulice po místní komunikaci, rovně průjezd obcí po odbočce 0102 A Lužná II (nádraží) 7,2 Čistý rybník, vlevo na hráz po úzké pěšině 7,5 Rozcestí u Čistého rybníka - vpravo na silnici III. třídy Lužná II – stará lesní správa, značení LČR 7,7 Stará lesní správa - odbočka vlevo ze silnice na lesní cestu 8,6 Čejkovka, mírně vpravo na silnici III. třídy Lužná nádraží - Krušovice, vlevo 1 km k Železničnímu muzeu Lužná nádraží, vpravo po trase CT lesní školka Čejkovka, zleva CT 0116 Kounov (Pivní Poddžbánsko) 9,4 Sládkův kříž, za mostem přes železniční trať č. 120 Praha - Chomutov doprava k hájovně Sládkův kříž, po 70 m vlevo začátek cyklistické a pěší NS Louštín (informační panely a mapa Maxovy obory), rovně odbočka 0102 B – Krušovice 10,9 rozcestí Maxova obora, dále po červené turistické trase č. 0046 pokračuje vlevo trasa pěší NS Louštín, rovně cyklistická NS Louštín 11,7 rozcestí lesních cest se zelenou turistickou trasou č. 3054 ostře doleva 12,6 rozcestí lesních cest – delší varianta doleva po trase CNS Louštín kratší varianta vpravo 1 km k rozcestí Pod Malým Louštínem (18,0 km) 14,8 vrch Louštín (na rozcestí vpravo 500 m vyhlídka, zaniklé tvrziště, zleva trasa pěší naučné stezky Louštín, vlevo červená turistická trasa č. 0046 směr Krušovice) 16,7 Řevničovská lísa, doprava po žluté turistické trase č. 6013, CT 0015 Kounov 18,0 rozcestí Pod Malým Louštínem, jihovýchodním směrem 19,0 přejezd silnice Řevničov nádraží – Třtická lísa 20,9 hájovna Pátecká lísa odbočka vpravo po příjezdové komunikaci 21,6 Ruda, přejezd silnice II/237 Rakovník – Nové Strašecí dále po místních komunikacích k dolní návsi a kapli 23,0 Ruda, kaple sv. Anděla Strážce, zprava CT 0103 – dále v souběhu, u kaple doleva po zelené turistické trase č. 3023 24,1 Přírodní rezervace Podhůrka, u rybníka vpravo přes území PR, vlevo odbočka CT 0102C Nové Strašecí, železniční stanice 25,2 Pecínov, hostinec Na růžku 25,8 Nové Strašecí, Křivoklátská ulice, odbočka vlevo Na Spravedlnosti 26,8 Nové Strašecí, Komenského náměstí, Novostrašecká NS, NS Novostrašecko 212

povrch prach asfalt asfalt asfalt polní cesta silnice

asfalt dl. kostky polní cesta silnice štěrk

asfalt

asfalt asfalt lesní cesta lesní cesta lesní cesta lesní cesta lesní cesta lesní cesta lesní cesta polní cesta asfalt asfalt polní cesta polní cesta silnice silnice


-

Problematická místa: nájezd na frekventovanou komunikaci Rakovník – Lužná u ČOV Lužná nájezd na frekventovanou komunikaci Rakovník – Nové Strašecí v obci Ruda železniční přejezd pod Pecínovem u Nového Strašecí větší převýšení v úseku Sládkův kříž – Louštín, rozcestí

Cyklotrasa č. 0103 Rakovník, Šamotka - Ruda Délka trasy: 13,8 km Začátek trasy: Rakovník, Šamotka (CT 0102) Konec trasy: Ruda (CT 0102) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: střední Nejnižší bod: Rakovník, Šamotka – 324 m n. m. Nejvyšší bod: Ruda, hájovna Pátecká lísa – 465 m n. m. Popis trasy: Km cíl 0,0 Rakovník – Šamotka (CT 0102) parkoviště, závod Šamotka, vpravo pod silnici II/237 Rakovník – Nové Strašecí, pokračování po červené turistické trase č. 0046, kolem rybníka Bartoň 2,6 Hájovna Belšanka 5,6 Hájovna Tři stoly, rozcestí se silnicí Nový Dům - Horácká lísa – odbočka vpravo na Nový Dům 6,2 Amálie, rozcestí, odbočka ze silnice vlevo k osadě Amálie (souběh s trasou CT 201, rovně po CT 201 Rakovník) 7,6 Amálie, průjezd osadou (souběh s CT 201) 9,2 Brejl, rozcestí pod Amálií doleva po zelené turistické trase č. 3023 rovně přes osadu Brejl pokračuje CT 201 Lány 11,1 Pod Pilským rybníkem, rozcestí zelené a žluté turistické trasy (vpravo směr Lány ) 11,3 Pilský rybník 13,8 Ruda, napojení na CT 0102, kaple sv. Anděla Strážce, Problematická místa: - zhoršená kvalita povrchu v úseku Bartoňský rybník – hájovna Belšanka - zhoršená kvalita povrchu v úseku odbočka před osadou Brejl – Pilský rybník

Cyklotrasa č. 0115 Řevničov - Kounov (Pivní cyklostezka) Délka trasy: 16,4 km Začátek trasy: Řevničov, Řevničovská lísa (CT 0102) Konec trasy: Kounov (CT 0116) Dopravní značení: trasa neznačena Náročnost: lehká Nejnižší bod: Krupá 362 m n. m. Nejvyšší bod: Řevničovská lísa 479 m n. m. Popis trasy: Km cíl 0,0 Řevničovská lísa, napojení na CT 0102 Rakovník – Nové Strašecí, na rozcestí památný dub, po žluté turistické trase směr Řevničov 1,7 Řevničov, křižovatka se silnicí I/6 Praha – Karlovy Vary, krátký souběh v obci kostel sv. Petra a Pavla a kaple sv. Anny (vpravo na Slaný) 2,5 Řevničov, rozcestí se žlutou turistickou trasou, odbočka vlevo na neznačenou polní cestu 6,4 Hředle, křižovatka v obci, restaurace Pod Džbánem, odbočka vlevo na silnici II. třídy směr Rakovník, Krupá, v obci kostel Všech svatých, před ním dvě památné lípy 8,4 Krupá – Šustna, informační centrum, restaurace, po místní komunikaci

213

povrch asfalt lesní cesta lesní cesta silnice silnice

asfalt lesní cesta silnice lesní cesta lesní cesta asfalt

povrch polní cesta silnice polní cesta silnice silnice silnice


sjezd do středu obce Krupá, za obcí křížek u rozcestí (v místě stával památný jilm), vlevo silnice odbočuje zelená turistická trasa, cyklotrasa pokračuje přímo po silnici 12,3 Mutějovice, na křižovatce v obci vlevo, před křižovatkou kostel sv. silnice Václava, naproti barokní fara, za křižovatkou vlevo kostelík sv. Prokopa, vpravo u hřbitova památná lípa 15,1 Kounov, začátek obce, vlevo socha sv. Jana Nepomuckého silnice 16,4 Kounov, napojení na CT 0116 Lužná, Čejkovka, v obci modrá turistická silnice silnice trasa na Kamenné řady u Kounova, památná lípa u školy, sportovní hřiště u školy, kostel sv. Víta Problematická místa: - nerovnosti polní cesty v úseku od Řevničovské lísy na okraj Řevničova - nájezd na silnici I/6 Praha – Karlovy Vary v obci Řevničov až ke křižovatce u nákupního střediska - nerovnosti polní cesty v úseku Na Čihadle (2 km za Řevničovem) až na okraj obce Hředle - nájezd na frekventovanou silnici II/229 v obci Hředle až před křižovatku Krupá – Šustna 9,5

Cyklotrasa č. 0116 Kounov - Lužná II, Čejkovka (Pivní cyklostezka) Délka trasy: 21,9 km Začátek trasy: Kounov (CT 0115) Konec trasy: Lužná II - nádraží, rozcestí u lesní školky Čejkovka (CT 0102) Dopravní značení: bez značení Náročnost: lehká Nejnižší bod: Lišany, začátek obce na Rakovník 338 m n. m. Nejvyšší bod: Janov, křižovatka za obcí 435 m n. m. Popis trasy: Km cíl 0,0 Kounov, na konci obce, nad rybníkem po pravé straně kostel sv. Víta, v horní části obce u školy památná lípa malolistá, školní hřiště, napojení na CT 0115 1,3 Janov, železniční přejezd, mimoúrovňové křížení železničních tratí 2,7 Janov, křižovatka za obcí, rovně po asfaltové komunikaci do Svojetína 4,6 Svojetín, křižovatka, přes železniční přejezd vlevo na Povlčín, zprava CT 8167 Klečetné (CT 351) 6,2 Povlčín, křižovatka v obci, směr vpravo Milostín 7,3 Milostín, průjezd obcí směr Nesuchyně 9,6 Nesuchyně, křižovatka v obci, odbočka vlevo za kostelem sv. Markéty 11,1 silnice I/6 Praha – Karlovy Vary – přejezd silnice rovně na polní cestu 12,8 Bory, rozcestí se zelenou turistickou trasou, pokračování vlevo na polní cestu 14,5 Na Borech, rozcestí, zprava CT 8168 Kněževes, pokračování ostře doleva nad železniční tratí Krupá – Kolešovice (vpravo od cesty) 16,5 Lišany, bývalá železniční stanice, rozcestí se zelenou turistickou trasou, pokračování rovně směr Lišany 18,0 Lišany, rozcestí se silnicí II/229 Rakovník – Louny, vlevo do obce 18,3 Lišany křižovatka v obci, pokračování rovně, vpravo kostel Nanebevzetí Panny Marie a u něj památná lípa, u kostela rovně směr Lužná 19,8 železniční přejezd (trať č. 124 Rakovník - Lužná) 20,1 odbočka vlevo směr Lužná nádraží na křižovatce silnic Lužná - Lužná Nádraží (CT 0102A – vpravo Lužná I - na CT 0102, vlevo souběh na CT 0102 20,6 Lužná II na začátku obce Husův sbor, evangelická modlitebna, po 200 m vlevo železniční stanice Lužná u Rakovníka, 200 m dále Železniční muzeum Českých drah 21,9 Lužná II, lesní školka Čejkovka, napojení na CT 0102 vpravo Rakovník, vlevo Nové Strašecí Problematická místa:

214

povrch silnice

silnice asfalt silnice silnice silnice silnice polní cesta lesní cesta lesní cesta lesní cesta silnice silnice

silnice

silnice

silnice


-

nerovnosti asfaltové komunikace v úseku Janov – Svojetín nádraží, včetně přejezdu železniční trati nad Svojetínem přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary za Nesuchyní celý úsek trasy od údolní nivy Novodvorského potoka (1 km za křížením se silnicí I/6) přes lokalitu Na Borech (souběh se zelenou trasou KČT) – nekvalitní povrch nájezd na frekventovanou silnici II/229 před obcí Lišany křižovatka Lužná I – Lužná II – Lišany

Cyklotrasa č. 201 Praha – Rakovník Délka trasy: 62,3 km Začátek trasy: Praha – Stromovka Konec trasy: Rakovník, Tyršovo koupaliště (CT 303, 351, 0102, 0103) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: střední – těžká (v úseku Rakovník - Děvín, značné převýšení) Nejvyšší bod: Štýlovna, hájovna 467 m n. m. Nejnižší bod: Rakovník, Tyršovo koupaliště, 313 m n. m. Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Rakovník, Tyršovo koupaliště, CT 303, 351, 0102, 0103 silnice 5,0 Děvín, křižovatka Rakovník – Křivoklát – Nový Dům, odbočka vlevo silnice směr Nový Dům, zleva napojení na CT 0049 Pustověty 5,8 Nový Dům, křižovatka Doupno, odbočka vlevo ke dvoru Doupno silnice 8,2 Štýlovna, křižovatka Nový Dvůr – Horácká lísa – Amálie, odbočka silnice vpravo směr Amálie, zleva CT 0103, dále v souběhu 9,5 Amálie, průjezd hospodářským dvorem, souběh s CT 0103 asfalt 11,2 Brejl, rozcestí se zelenou turistickou trasou a CT 0103, odbočka asfalt vpravo kolem samoty Brejl k Myšince 12,4 Brejl, U Myšinky, odbočka vlevo směr Lány (vpravo CT 0048 silnice Městečko) 13,3 Píně, polesí, průjezd po silnici, vpravo odbočka na neznačenou trasu Buštěhradské dráhy (vyúsťuje na CT 0102 u Pilského rybníka) silnice 17,6 Lány, kruhový objezd, výjezd do Lesní ulice, na konci odbočka vpravo, silnice v obci zámek Lány, letní sídlo prezidenta ČR s kostelem Jménem Ježíš, Muzeum TGM, hrob TGM, Pamětní síň Alice Masarykové, Galerie bratří Kellnerových, Muzeum sportovních vozů, Hotel Classic Lány 18,7 Lány, obchvat, vlevo směr Praha silnice 22,4 Ploskov, hájovna, vlevo směr Žilina, zprava CT 0049 Lhota – Nižbor silnice 25,2 Žilina, křižovatka v obci, rovně směr Družec silnice 27,7 Družec, průjezd obcí směr Žilina, za obcí vpravo CT 0018 Družec – silnice Kladno 30,1 Valdek, průjezd obcí směr Družec silnice 33,1 Kyšice, křižovatka v obci, rovně směr Valdek silnice 36,5 Unhošt, okraj města, křižovatka se silnicí II/201 doleva průjezd silnice Unhošt směr Kyšice 36,8 křižovatka - vpravo po silnici II/101 směr Unhošť silnice 39,1 Červený Újezd průjezd obcí směr Unhošť, odbočka vpravo na silnici silnice II/101 40,2 Hájek průjezd obcí, zprava CT 0081 Středokluky silnice 42,8 Chýně – Jeneč, křižovatka, rovně směr Hájek silnice 43,3 Chýně - Hostivice, křižovatka, rovně směr Hájek, zleva CT 0100 okruh silnice Velké pražské kolo 45,3 Praha – západní okraj - křižovatka v obci Sobín, vlevo směr Chýně silnice 62,3 Praha – Stromovka silnice Problematická místa: - vedení trasy po silnici II/227 od Tyršova koupaliště až ke křižovatce Rakovník – Městečko – Nový Dům (včetně značného převýšení od Hané ke Špičáku) - nájezd na silnici II/236 Lány – Křivoklát v lokalitě Brejl, U Myšinky až do obce Lány Cyklotrasa č. 303 Rakovník – Křivoklát - Hořovice 215


Délka trasy: 48,8 km Začátek trasy: Rakovník, Tyršovo koupaliště, CT 201, 351, 0102, 0103 Konec trasy: Hořovice Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: lehká Rakovník – Křivoklát, střední Křivoklát - Hořovice Nejnižší bod: Roztoky, 236 m n. m. Nejvyšší bod: Hřebeny - 537 m n. m. Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Rakovník, Tyršovo koupaliště, CT 201, 351, 0102, 0103 asfalt 3,4 Dolní Chlum, železniční stanice, vlevo podél Rakovnického potoka asfalt 4,5 Ryšín, rozcestí v dolní části obce u kapličky – vlevo asfalt 5,9 Lašovice, železniční stanice, rozcestí pěších turistických tras prach 7,8 Pustověty, průjezd obcí, vlevo CT 0046 Újezdec (CT 0043), vpravo CT asfalt 0047 Děvín (CT 201) prach 12,5 Městečko, rozcestí v obci, vpravo nájezd na silnici Rakovník – Křivoklát silnice přes most do obce, v obci kostel sv. Jakuba Většího, roubené stavby 12,8 Městečko, rozcestí v obci, rovně směr Křivoklát, zleva CT 0048 silnice U Myšinky 13,9 Karlosův brod, lávka přes Rakovnický potok, odbočka ze silnice vlevo silnice 14,7 U Kolečka, sportovní areál, ubytování, stravování prach 15,4 Křivoklát, křižovatka u mostu, odbočka vlevo do obce silnice 15,8 Křivoklát, křižovatka pod hradem, mírně vpravo, hrad Křivoklát 200 m silnice vlevo nahoru, IVS Budy, Hotel Sýkora, Penzion U Jelena, konec cyklistické naučné stezky Rakovník – Křivoklát, dále po trase Penzion V Budech, Vila Šafránka – ubytování v soukromí 17,2 Roztoky, křižovatka před mostem, odbočka vlevo na most, rovně silnice CT 0045 Pod Roubíkem, před křižovatkou vpravo Školní naučná stezka (výhradně pěší) 17,3 Roztoky, za mostem vpravo směr Karlova Ves, Branov, na křižovatce silnice Hotel Roztoky, hospoda U Ťapíka, Cykloservis SCHAUFF, dále po silnici Cyklo – Vaněček servis, půjčovna kol, Hotel restaurace U Dvořáků 17,8 Roztoky, u jezu, Umělá slalomová dráha na Berounce, půjčovny lodí silnice Hospoda U Jezzu, Rekreační středisko Ludmila 18,7 Přírodní rezervace U Eremita, naučná stezka, výhradně pěší silnice 19,8 Tři prameny, Kneippova lázeň, vpravo za potokem Klucná silnice 22,4 Karlova Ves, křižovatka před obcí, vlevo do Karlovy Vsi, vpravo odbočka do Branova (Pamětní síň Oty Pavla, přívoz V luhu) 23,4 Karlova Ves, průjezd obcí, za obcí vlevo odbočka na CT 0050 Nižbor silnice 25,4 Karlov, křižovatka za obcí, vpravo směr Broumy, Skryje silnice 27,9 Na Škrobě, křižovatka, vlevo směr Broumy silnice 29,1 Broumy, křižovatka v obci, rovně, vpravo odbočka na CT 0016 silnice Zvíkovec - Kalinova Ves 31,3 Broumy, křižovatka za obcí, rovně, vlevo odbočka CT 0052 Beroun silnice 31,9 U křížků, křižovatka, směr vpravo Bzová, Zbiroh 35,6 Hřebeny, křižovatka Skryje - Zbiroh - Bzová, doleva směr Bzová silnice rovně CT 0056 39,5 Bzová, průjezd obcí, křižovatka za obcí směr vpravo Žebrák silnice 41,8 Točník, CT 0005 Zdice - Zbiroh a CT 0055 Hudlice silnice 43,5 Žebrák, město silnice 43,3 Nájezd na silnici E50, křižovatka Praskolesy - Hořovice - Tlustice, silnice odbočka vpravo směr Tlustice 46,8 Tlustice, křižovatka v obci vpravo směr Hořovice silnice 48,8 Hořovice (CT 3, 302) silnice Problematická místa: - nájezd na silnici II/227 v obci Městečko až k lávce před obcí Křivoklát („Karlosův brod“) - nájezd na silnici II/227 v obci Křivoklát u mostu přes Rakovnický potok až ke křižovatce za mostem Roztoky (odbočka směr Karlova Ves) 216


-

dlouhé stoupání v úseku trampská osada Údolí hříchu až do Karlovy Vsi

Cyklotrasa č. 351 Rakovník - Jesenice – Pšov rozcestí Délka trasy: 50 km Začátek trasy: Rakovník, Tyršovo koupaliště (CT 201, 303, 0102, 0103) Konec trasy: Pšov, rozcestí (CT 35) Odbočky: CT 351A Šanov – rybník, délka 1,5 km Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: střední – těžká (v úseku Klečetné – Soseň, Krty - Ostrovec značné převýšení) Nejnižší bod: Rakovník, Tyršovo koupaliště - 313 m n. m. Nejvyšší bod: Tis u Blatna - 620 m n. m. - Tis u Blatna Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Rakovník – Tyršovo koupaliště, CT 201, 303, 0102, 0103 asfalt 1,3 Rakovník, Sportovní hala, bazén, začátek cyklistické naučné stezky asfalt Rakovník – Křivoklát 3,1 Rakovník, Na studánkách, Tenis centrum Cafex – sportovní centrum asfalt 4,7 Významný krajinný prvek Remíz u cyklostezky – informační panel prach 7,9 Senomaty, rozcestí u kostela sv. Vavřince, vpravo podél železniční silnice trati, vlevo nad tratí hřbitovní kostel sv. Štěpána 9,5 Šanov, rozcestí u železničního přejezdu, vlevo přes přejezd do obce silnice 10,3 Šanov, rozcestí v obci rovně na místní komunikaci, nad rozcestím Kostel Nanebevzetí Panny Marie, výše zaniklé tvrziště (vrch Kukle) silnice vpravo před rozcestím penzion Na statku 10,8 Šanov, rozcestí u křížku vpravo polní cesta 13,7 Řeřichy, rozcestí v obci, vpravo směr Pšovlky silnice 14,1 Řeřichy, rozcestí za obcí, odbočka vlevo na Klečetné polní cesta 15,8 Klečetné, rozcestí u sochy Panny Marie Immaculaty, kamenného kříže silnice a památné lípy 15,9 Klečetné, horní část návsi, odbočka vzhůru vpravo mezi chalupy lesní cesta 17,9 Soseň, památný javor klen, vpravo podél lesa, dále 200 m vlevo k obci polní cesta 18,5 Soseň, za rekreačním střediskem vpravo, průjezd obcí silnice 20,1 Kosobody, průjezd obcí, v obci zvonička silnice 21,1 Kosobody, Račí údolí, odbočka vlevo ze silnice Kosobody – Jesenice lesní cesta na nezpevněnou cestu a pěšinu 22,8 Horní a Dolní Fikač, hráz rybníků, památné duby polní cesta 23,1 Jesenice, železniční přejezd a rozcestí se zelenou turistickou trasou polní cesta před přejezdem vlevo podél trati 24,3 Jesenice, železniční stanice, u přejezdu vlevo na silnici I/27 Most silnice Plzeň 24,6 Velký rybník, za hrází vpravo do rekreační oblasti, na hrázi památné asfalt duby, u trasy památné lípy, Hotel Jesenice, Chata Irena, naučná stezka Jesenicko 27,2 Krtský rybník, vlevo po hrázi, u výpustě vpravo po pěšině, kolem lesní cesta rybníka Kofiler, vlevo na lesní cestu 30,1 Ostrovec, dále po silnici směr Velečín silnice 32,0 Velečín silnice 33,8 Pastuchovice silnice 36,0 Žihle silnice 40,3 Hluboká lesní cesta 44,0 Rabštejn nad Střelou silnice 47,4 Stvolny polní cesta 52,0 Novosedly polní cesta 54,0 Pšov rozcestí – napojení na CT 35 silnice Problematická místa: - přejezdy frekventovaných komunikací v Rakovníku (Nádražní ulice, Ottova ulice) - nerovný povrch v úseku lávka přes Řeřišský potok u Šanova až do Řeřich - značné převýšení a nerovnost trasy v úseku Klečetné – Soseň 217


-

neupravená trasa v úseku Račí hrad – rybník Horní a Dolní Fikač nájezd na frekventovanou silnici I/27 v obci Jesenice až k odbočce do rekreační oblasti u Velkého rybníka v Jesenici neupravený povrch v úseku za Krtským rybníkem – chatová oblast Krty (dosavadní značená trasa vede přes Jesenický potok bez přemostění, navrhovaná přeložka vede po úzkém a nerovném úseku zelené trasy KČT za hrází Krtského rybníka k rybníku Kofiler)

Cyklotrasa č. 8165 Senomaty – Vlkov, rozcestí Délka trasy: 13,6 km Začátek trasy: Senomaty (CT 351) Konec trasy: Vlkov, rozcestí (CT 8167) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: lehká – střední (v úseku Senomaty – Nouzov větší převýšení) Nejnižší bod: Senomaty – 342 m n. m. Nejvyšší bod: Hořesedly, za obcí nad rozcestím Vlkov - 424 m n. m. Popis trasy: Km cíl 0,0 Senomaty, CT 351, kostel sv. Vavřince, na hřbitově kostel sv. Štěpána přejezd silnice II/228 Rakovník – Jesenice směr Nouzov 1,7 Nouzov, průjezd obcí směr Přílepy 3,8 Přílepy, odbočka vpravo směr Kněževes, zleva CT 8166,na návsi penzion U Kutílků, Sportovní klub Koutek, hostinec 4,1 Přílepy, rozcestí na konci obce, rovně vzhůru směr Kněževes, vpravo neznačená odbočka k přírodní památce Přílepská skála 6,3 Kněževes, křižovatka Kolešovice, vpravo do středu obce 6,7 Kněževes, Václavské náměstí, CT 8168, u rybníka kostel sv. Jakuba Většího, zájezdní hostinec (kulturní památka), penzion Na růžku, za kostelem odbočka vlevo na silnici II/227 Rakovník – Žatec, na křižovatce vpravo, na rozcestí za křížkem (zleva) odbočka vlevo ke chmelařskému areálu a kolem hřbitova s kostelem sv. Jana Křtitele 9,8 Hořesedly, přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary, směr Velká Černoc vpravo restaurace U Jeníkovských, vlevo kostel sv. Vavřince 13,6 Vlkov, rozcestí, CT 8167 – vlevo Klečetné, vpravo Svojetín (CT 0116) Problematická místa: - částečné vedení trasy po silnici II/227 v obci Kněževes - přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary v obci Hořesedly Cyklotrasa č. 8165 Senomaty – Vlkov, rozcestí Délka trasy: 13,6 km Začátek trasy: Senomaty (CT 351) Konec trasy: Vlkov, rozcestí (CT 8167) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: lehká – střední (v úseku Senomaty – Nouzov větší převýšení Nejnižší bod: Senomaty – 342 m n. m. Nejvyšší bod: Hořesedly, za obcí nad rozcestím Vlkov - 424 m n. m. Popis trasy: Km cíl 0,0 Senomaty, CT 351, kostel sv. Vavřince, na hřbitově kostel sv. Štěpána přejezd silnice II/228 Rakovník – Jesenice směr Nouzov 1,7 Nouzov, průjezd obcí směr Přílepy 3,8 Přílepy, odbočka vpravo směr Kněževes, zleva CT 8166,na návsi penzion U Kutílků, Sportovní klub Koutek, hostinec 4,1 Přílepy, rozcestí na konci obce, rovně vzhůru směr Kněževes, vpravo neznačená odbočka k přírodní památce Přílepská skála 6,3 Kněževes, křižovatka Kolešovice, vpravo do středu obce 6,7 Kněževes, Václavské náměstí, CT 8168, u rybníka kostel sv. Jakuba Většího, zájezdní hostinec (kulturní památka), penzion Na růžku, za kostelem odbočka vlevo na silnici II/227 Rakovník – Žatec, na křižovatce vpravo, na rozcestí za 218

povrch silnice asfalt silnice silnice silnice silnice

silnice silnice

povrch silnice asfalt silnice silnice silnice silnice


křížkem (zleva) odbočka vlevo ke chmelařskému areálu a kolem hřbitova s kostelem sv. Jana Křtitele 9,8 Hořesedly, přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary, směr Velká Černoc vpravo restaurace U Jeníkovských, vlevo kostel sv. Vavřince 13,6 Vlkov, rozcestí, CT 8167 – vlevo Klečetné, vpravo Svojetín (CT 0116) Problematická místa: - částečné vedení trasy po silnici II/227 v obci Kněževes - přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary v obci Hořesedly

silnice silnice

Cyklotrasa č. 8167 Svojetín – Klečetné Délka trasy: 22,9 km Začátek trasy: Svojetín (CT 0116) Konec trasy: Klečetné (CT 351) Odbočky: CT 8167A Vrbice, rozcestí – Kolešov, délka 1,8 km Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: lehká – střední (v úseku Vlkov – Děkov, Velká Černoc – Vlkov, rozcestí, Šmikousy – Čížkov větší převýšení) Nejnižší bod: Velká Černoc - 331 m n. m. Nejvyšší bod: Klečetné - 452 m n. m. Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Svojetín, křižovatka u železničního přejezdu, směrem dolů do obce od přejezdu, silnice napojení naCT 0116, přes přejezd Lužná, podél trati k nádraží Svojetín směr Kounov 0,3 Svojetín, křižovatka Rakovník – Žatec, vpravo před křižovatkou socha sv. Rocha silnice na sloupu, přejezd křižovatky do dolní části obce, vlevo u obecního úřadu kamenný kříž a památná lípa, vpravo kaple sv. Jana Nepomuckého, průjezd obce až do Velké Černoce, na konci obce Svojetín vlevo neznačená cesta k zaniklému tvrzišti Dub 4,1 Velká Černoc, průjezd obcí vlevo směr Hořesedly, Vlkov (stoupání) silnice 6,0 Vlkov, rozcestí, na křižovatce vpravo směr Vlkov, rovně napojení na CT 8165 silnice Kněževes (CT 8186), Přílepy (CT 8166), Senomaty (303) 7,7 Vlkov, rozcestí u kaple se zvonicí a torza křížku, vlevo směr Děkov (stoupání) silnice kolem kaple (zleva) 9,4 Děkov, křižovatka na začátku obce, rovně do obce, průjezd obcí, vpravo od silnice křižovatky památný dub, za hostincem vpravo kostel Narození sv. Jana Křtitele 12,0 Vrbice, křižovatka v obci, vlevo směr Hořovičky, na návsi vpravo výklenková silnice kaplička, výše kostel Povýšení svatého kříže a památná lípa 13,0 Vrbice, rozcestí za obcí – odbočka vpravo CT 8167A Kolešov po polní cestě silnice 13,8 Hořovičky, přejezd silnice I/6 Praha – Karlovy Vary, v obci dva kostely silnice Nejsvětější Trojice, sv. Cyrila a Metoděje s farou, naproti křižovatce socha Císaře Josefa II, na křižovatce vlevo, po 100 m odbočka do horní části obce silnice po místní komunikaci 15,0 Šmikousy, hospodářský statek, průjezd vzhůru asfalt 18,6 Čížkov, rozcestí, u věznice vlevo na křižovatku, dále vpravo směr Oráčov silnice zleva napojení CT 8166 Přílepy (CT 8165) 20,3 Oráčov, křižovatka v obci, přejezd rovně silnice II/228 Rakovník – Jesenice silnice v obci dva kostely – sv. Jakuba Většího (vlevo od trasy) a evangelický (vpravo na Jesenici), vlevo na Rakovník smírčí kříž a křížek, na konci obce rozcestí odbočka vlevo směr Klečetné 22,9 Klečetné, CT 351 Rakovník – Jesenice, socha Panny Marie Immaculaty, kamenný kříž, památná lípa Problematická místa: - nájezd na frekventovanou silnici I/6 Praha – Karlovy Vary v obci Hořovičky, souběh 100 m k odbočce k samotě Šmikousy - přejezd silnice II/228 Rakovník – Jesenice v obci Oráčov Cyklotrasa č. 8168 Kněževes – Bory, rozcestí 219


Délka trasy: 4,8 km Začátek trasy: Kněževes (CT 8165) Konec trasy: Bory, rozcestí (CT 0116) Dopravní značení: směrové s vyznačením cílového místa a čísla trasy Náročnost: lehká Nejnižší bod: Kněževes – 361 m n. m. Nejvyšší bod: Bory, rozcestí 398 m n. m. Popis trasy: Km cíl povrch 0,0 Kněževes, Václavské náměstí, CT 8165 Senomaty – Vlkov, rozcestí, u rybníka silnice kostel sv. Jakuba Většího, zájezdní hostinec (kulturní památka), penzion Na růžku, od kostela odbočka vpravo na silnici II/227 Rakovník – Žatec, krátký souběh se silnicí, u obchodního střediska odbočka vlevo k sokolovně, na rozcestí u sokolovny vpravo po místních komunikacích na okraj obce podél polní cesta železniční trati Krupá – Kolešovice 2,2 Chrášťany, rozcestí u železničního přejezdu, rovně podél trati, ve středu obce asfalt a u hřbitova hodnotné sochy (sv. Prokop, sv. Alois, sv. Isidor) 3,6 železniční přejezd u lesa, vlevo přes přejezd, vpravo nedaleko rozcestí polní cesta socha sv. Rosalie 4,8 Bory, rozcestí, napojení na CT 0116 zleva Kounov, mírně vpravo (rovně) lesní cesta Lužná, Čejkovka Problematická místa: - krátký souběh se silnicí II/227 v obci Kněževes - značné nerovnosti polní cesty u chmelnic u obce Chrášťany (v místě před mimoúrovňovým křížením železničních tratí Rakovník – Louny a Krupá – Kolešovice). 10.2.2. Ostatní trasy a okruhy Do této skupiny lze zařadit značené cyklistické trasy Lesů České republiky. Jedná se především o cyklistickou naučnou stezku Louštín v lesním komplexu Maxova obora (Lužná, Řevničov), zřízenou LČR LS Lužná. Cyklistická naučná stezka Louštín je popsána v kapitole 10.6. Naučné stezky. Účelový okruh je vyznačen v Přírodním parku Jesenicko. Jde o okruh, který slouží k cyklistickému závodu „Jesenický surovec“. Místy se jedná o velmi náročný terén vhodný pouze pro horská kola. Další trasy byly vytvořeny Správou CHKO Křivoklátsko. Jejich vedení bylo vyznačeno do turistických map Žaket, jejichž výrobu zadal Svazek obcí mikroregionu Křivoklát a jsou rozmístěny na frekventovaných místech této části regionu. Jedná se o MTB trasy, které vedou atraktivním územím CHKO. Převážně se jedná o velmi náročné terény vhodné pro horská kola. Další velmi dobré neznačené cesty se nacházejí v oblasti Maxovy obory mezi Lužnou, Řevničovem a Rudou. K cyklistické turistice, zejména silniční cyklistice lze vhodně využít poměrně hustou a méně frekventovanou síť silnic III. třídy v oblasti Balkánu, Čistecka, Jesenicka, Novostrašecka (Podlesí).

10.3. Vodácká turistika Vodáckou turistiku prezentuje na Rakovnicku řeka Berounka ve svém horním a středním úseku. 10.3.1. Obecné informace Berounka, která je největším vltavským přítokem vzniká na severním okraji Plzně, a to soutokem čtyř řek, které odvodňují území Plzeňské kotliny - jsou to řeky Mže, Radbuza, Úhlava a Úslava. Místem, odkud je řeka nazývána Berounka, je soutok Mže a Radbuzy. Povodí Berounky má rozlohu 8860 km2 a její délka od zmíněného soutoku Mže a Radbuzy k ústí do Vltavy činí 138,9 km. Od svého začátku míří řeka severovýchodním směrem a až na konci své pouti Rakovnickem v Roztokách mění svůj směr na jihovýchod, před soutokem s Vltavou od Řevnic nabírá opět severovýchodní směr. V místě, kde Berounka opouští Plzeňskou kotlinu je tok v horním úseku řeky směrem k území Rakovnicka poměrně mírný. Na území našeho regionu protéká romanticky mělkým a hluboce zaříznutým úzkým údolím, oddělujícím masív Brd od Rakovnické plošiny, z jihovýchodu ohraničené Kralovickou pahorkatinou a Křivoklátskou vrchovinou. Údolí horního úseku řeky procházejícího Rakovnickem je místy zalesněné, 220


dominantami údolí jsou strmé skalní stěny s četnými ostrohy. Tato část toku Berounky je poměrně řídce zastavěna stavbami pro trvalé bydlení, převládají zde rekreační chaty. Vesnice, ve kterých lze nalézt architektonicky hodnotné lidové stavby, jsou při plavbě zcela skryty před pohledem z hladiny řeky. Ve středním toku u obce Branov se malebném prostředí řeky mění a pomalu, ale jistě se plavbou přibližuje urbanizované a civilizované území. V úseku za Roztoky až za hranice regionu se údolí rozšiřuje, osídlené jsou i břehy řeky. Mění se i horninové prostředí, když břehová skaliska střídají vápencové stěny. Dolní úsek řeky se nachází zcela mimo území regionu a je charakteristický ještě stále lesními porosty, který je střídán zemědělsky obhospodařovanými pozemky a houstnoucí zástavbou. Tato místa jsou oblíbenými mezi obyvateli Prahy. Celý tok řeky Berounky lze zjednodušeně vystihnout jako klidnou, líně proudící řekou v dlouhých úsecích před četnými jezy. Z hlediska vodácké náročnosti sjíždění řeky neklade velké nároky na vodáckou vyspělost, je vhodná pro zájemce, kteří se s vodní turistikou seznamují. Právě na Berounce si začátečníci mohou bez velkých obav prodělat svůj vodácký křest. 10.3.2. Geologický vývoj a vznik říční soustavy Území, kterým Berounka protéká, tvoří takzvaný Český masiv, jehož podstatnou část zabírá rozsáhlé území Barrandien, zvané podle francouzského geologa Joachima Barranda. Před více než 600 miliony let byla tato oblast pokryta rozlehlým starohorním mořem, na jehož dně se usazovaly sedimenty, které daly vznik souvrství jílovitých břidlic. Ve stejném období došlo také k rozsáhlé podmořské činnosti na území dnešního středního toku Berounky, kdy se na dno moře vylévaly masy vulkanických hornin, Horotvorné pochody koncem starohor vyzvedly některé partie mořského dna, které se staly souší (oblast Křivoklátska); ve zbývajících oblastech nastal na mořském dně proces sedimentace vápenců, pískovců a břidlic. Po ústupu moře a v důsledku erozní činnosti vody daly právě rozsáhlé vrstvy usazeného vápence základ vzniku jedinečných krasových oblastí v Českém krasu. Nejpřesvědčivějšími svědky prvohorního života v pradávných mořích jsou nejen již zmiňované masy vápenců, ale i zkameněliny mořských živočichů v okolí Skryjí a Českého krasu. V mladším útvaru prvohor, takzvaném karbonu, došlo v Plzeňské pánvi k rozsáhlému vrásnění a následnému hromadění materiálu z odumřelých porostů bažinatých rostlin v prohlubních povrchu Českého masivu, který dal základ ke vzniku hnědouhelných pánví. Kromě uhlí jsou v této oblasti i cenná mladší ložiska ohnivzdorných jílů a kaolínu. Vývoj říční soustavy, tvořící dnešní Berounku, je poměrně složitý. Podle málo zřetelných stop můžeme pouze předpokládat, že Berounka tvořila uprostřed třetihor přítok velkého jezera v Polabí, k němuž protékala severně od současného směru toku kolem Kralovic a Kladna směrem na východ. Další dva vodní toky tekoucí stejným směrem odvodňovaly oblast v okolí dnešního Stroupínského potoka a Litavky pod Berounem i území jižně od Srbska a Řevnic. Toky odvádějící vodu z vlastní Plzeňské kotliny původně směřovaly s největší pravděpodobností k severu do jezer, která se rozkládala v Podkrušnohoří. Tyto vodní toky samy vytvářely občasné jezero, rozlévající se přibližně na území dnešní Plzně. V důsledku tektonických pohybů koncem třetihor většina řek v Čechách mění svůj směr. Řeky, které byly původně rozděleny, se sjednocují do jediného povodí a vytváří dnešní Berounku. Tok Berounky se v té době stává přítokem Vltavy, která původně směřovala mimo osu Čech k jihovýchodu do Dunaje. 10.3.3. Přírodní podmínky v okolí Berounky Hluboké romantické údolí horního toku Berounky téměř bez civilizačních vlivů a s řídce osídleným okolím láká již několik desetiletí příznivce nedotčené přírody. Strmé srázy nad řekou jsou většinou porostlé dřevinami smíšených lesů, v přírodních rezervacích nad řekou jsou chráněny typy dubohabrového lesa a teplomilných doubrav, skalní vegetace, reliktní bor, skalní stepi, javořiny s výskytem tisu a jiné. Zalesněné stráně místy ustupují rozlehlým loukám, které lákají k táboření. Nejhodnotnější komplexy smíšených lesů, které se zachovaly téměř ve své původní pestrosti, jsou zahrnuty do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. O jejich významu svědčí celá řada přírodních rezervací zasahujících často až k řece. Rezervace chrání pásma různých lesních typů a celou řadu původních rostlin na skalnatých a kamenitých svazích. Z dřevin zde roste dub zimní, habr, jeřáb, javor, buk a tak dále. Silný dojem při pohledu od řeky umocňují mohutná skaliska a vysoké srázy s bizarními tvary borovic na skalnatých výchozech. Geologické podloží Křivoklátska tvoří původní zvrásněné horniny s buližníky, spility a suky. Údolí Berounky je tvořeno břidlicemi a permokarbonskými usazeninami, skryjsko - týřovická oblast Křivoklátska je proslulá nálezy zkamenělin.

221


Pro okolí horní Berounky a Křivoklátska je typická především lesní fauna. Mezi zdejší obyvatele patří jelen evropský, sika, srnec, prase divoké, muflon, z malých obratlovců lze jmenovat kunu lesní, ve vodě lze spatřit i vydru. Hojně se zde vyskytuje ještěrka zelená a užovka hladká. Z ptáků je možné vidět čápa černého, ledňáčka, výra velkého, dudka chocholatého, strakapouda velkého, poštolku, krahujce a na hladině kachnu divokou, labuť a volavku. V lesích Křivoklátska se vyskytuje řada vzácných druhů hmyzu a bezobratlých. Bohatá je také flóra. Roste zde hojně blatouch, mochna, tařice, divizna, chrpa, vratič, koniklec, zvonek, smutnička, kokořík a jiné. Na hladině řeky nelze přehlédnout květy stulíku žlutého a dlouhé řasy vodního moru, které sice často překáží v plavbě, napomáhají však samočistící schopnosti řeky pod Plzní. Klimatické poměry se na Berounce neliší od průměru celých Čech. Jsou ovlivňovány především nadmořskou výškou. 10.3.4. Historický vývoj v povodí Berounky Řeky jsou již od pradávných dob spjaty s životem člověka. Sloužily lidem k obživě, usnadňovaly dopravu i osídlování dalších území a zajišťovaly přirozenou ochranu proti nepřátelům. K postupnému osídlování okolí Berounky docházelo již v nejstarších dobách. Nejdříve byla obydlena místa kolem dolního toku, kde v přístupu nebránily nepropustné pralesy a močály. Teprve mnohem později začalo přesídlování proti proudu podél řeky na Plzeňsko a Rokycansko. V době bronzové pronikal do západních Čech mohylový lid, který si podmaňoval lid únětický, žijící v této oblasti. Postupně se začala zalidňovat i krajina podél Úhlavy, Radbuzy, Mže a Úslavy. S objevem kovů nastalo smíšení kmenových společenstev, začíná obchod s dobytkem, lovnou zvěří a obilím. Pro ochranu lidé budují výšinná hradiště a sídliště nad řekami. Obchod si vynutil budování cest, z nichž nejpoužívanější byla obchodní cesta podél Radbuzy. Během 2. - 1. století před naším letopočtem pronikají do oblasti kolem Berounky Keltové, kteří zde vytvořili stradonickou kulturu (podle obce Stradonice u Berouna). V 5. - 6. století osídlují střední a poté i západní Čechy slovanské kmeny, které postupovaly podél Berounky až do Plzeňské pánve. Největší osady vznikly na soutoku Radbuzy a Mže, na dolní Úslavě a u ústí Klabavy do Berounky. Na přelomu 9. a 10. století se zrodil český stát v čele s Přemyslovci, kteří nestačili vládnout nad tak rozsáhlým územím a svěřovali proto správu nad svými statky drobným šlechticům a církvi. V té době byly zakládány kláštery a šlechtické hrady na strategicky výhodných místech nad řekami. Historicky nejcennějšími hrady v povodí Berounky jsou Týřov a Křivoklát. V okolí řek Úslavy, Litavy v Plzni, na Radbuze a na dolní Berounce se otevírala první nepříliš bohatá rýžoviště zlata, podél Mže se dolovalo stříbro a nedaleko Klabavy se těžila železná ruda. Od povrchového dolování se brzy přešlo k hlubinné těžbě. K následnému zpracování kovů již nestačila lidská síla. Dochází k rozvoji strojů na vodní pohon, voda z vodních toků pohání mlýny, hamry a pily. Proměnlivost vodních stavů vyžadovala stavbu prvních hrází a jezů, které však později znesnadňovaly plavení dřeva do hutí. Proto byly hutě i hamry přemísťovány na menší toky v blízkosti jejich ústí do splavných řek (například Chrást u Plzně). Po husitské revoluci, která měla negativní dopad na hospodářský rozvoj, dochází k opětovnému rozvoji větších měst také díky těžbě a zpracování přírodního bohatství. Majetkem měst se stávají doly, hamry a pozornost podnikatelů se opět obrací k řece jako k dopravní tepně i zdroji energie. Po Berounce se plavily vory hlavně z lesů Křivoklátska, kde byl v té době ještě dostatek dřeva. Kromě vorů se splavovalo také metrové dřevo na lodích, které byly zpět proti proudu taženy koňmi. Na přelomu 18. století začalo hledání nových levnějších zdrojů energie, a proto se v místech, kam bylo těžké splavovat dřevo, odkrývaly malé uhelné pánve. Mezi prvními byla Malopřílepská u Žebráku, později se otvírají doly na Plzeňsku. Nahrazování dříví uhlím a později stavba železnice způsobily postupný zánik říční dopravy na Berounce. Současnými svědky již téměř zapomenutého času mlýnů, hamrů a hutí na Berounce jsou časté jezy. Některé z nich jsou ještě dnes účelově využívány (pro výrobu elektrické energie). Opětovné obnovení lodní dopravy po Berounce měla umožnit plánovaná stavba několika na sebe navazujících přehrad, jejichž účelem bylo zesplavnění řeky pro těžké lodě až do Plzně. Projekt Berounských kaskád, kterým by se nenávratně zničily unikátní přírodní lokality v okolí řeky, nebyl naštěstí realizován. Berounka nepřinášela lidem jen obživu a dopravní možnosti, ale i ničivé povodně. zvláště pak tam, kde docházelo k odlesňování a kácení pobřežních porostů. V povodí Berounky smetly vodní pohromy mlýny i celé obce v blízkosti řeky. V roce 1830 si rozvodněná Berounka dokonce prorazila nové koryto před ústím do Vltavy přes Radotín k Modřanům. Z původního řečiště pod Zbraslaví zůstalo jen mrtvé rameno. Časté povodně na Berounce způsoboval hlavně vějířovitý soutok čtyř přibližně stejně dlouhých řek v Plzni, kde se jejich průtoky spojují. Tento nepříznivý jev částečně vyřešila stavba přehrady Hracholusky, která dokáže pozdržet vodní nápor nejvodnatější řeky Mže. Poslední ničivé povodně zasáhly území podél Berounky nedávno v srpnu roku 2002.

222


10.3.5. Ochrana přírody Území, kterým Berounka protéká, patří téměř po celé délce toku mezi nejcennější dochované části přírody u nás. Proto jsou tyto rozsáhlé plochy zahrnuty do několika větších chráněných území. Na středním toku řeky je to na území regionu Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko. Součástí tohoto velkoplošného chráněného území jsou také maloplošná území s přísnějším ochranným režimem národní přírodní památky, přírodní památky, přírodní rezervace, národní přírodní rezervace. V rámci projektu NATURA 2000 byla v roce 2004 vyhlášena Ptačí oblast Křivoklátsko. V tomto případě jde o polovinu rozlohy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko (31 932 ha). K hlavním ohrožujícím faktorům hnízdících ptačích druhů patří turistika, znečištění vod a regulace vodních toků. Mezi návrhy prioritních opatření patří z hlediska projektu NATURA 2000 usměrnění turistického ruchu a chování návštěvníků. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena v roce 1975 a zahrnuje rozlehlé lesní komplexy často s přirozenou skladbou porostů. Význačnými krajinnými rysy jsou především hluboká, místy kaňonovitá údolí toků a významné skalní vrcholy s reliktními biocenózami. Hlavním posláním CHKO je chránit všechny hodnoty krajiny, její vzhled, typické znaky i přírodní zdroje a vytvářet vyvážené životní prostředí. V roce 1978 byla Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko zařazena do seznamu biosférických rezervací UNESCO, zahrnuje rozlehlá území po obou březích Berounky od silničního mostu ve Zvíkovci na říčním km 81,6 k jezu v Hýskově na říčním km 39,6. Součástí Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko jsou tato maloplošná zvláště chráněná území: národní přírodní rezervace Kohoutov, Týřov, Velká Pleš a Vůznice, přírodní rezervace Brdatka, Čertova skála, Červený kříž, Dubensko, Jezírka, Jouglovka, Kabečnice, Lípa, Na Babě, Nezabudické skály, Prameny Klíčavy, Stříbrný luh, Svatá Alžběta, U Eremita, Vysoký Tok a přírodní památky Stará Ves, Trubínský vrch, Valachov, Vraní skála, Zdická skalka u Kublova. Dále se na tomto území nachází několik desítek památkově chráněných stromů. Sídlo správy Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko je ve Zbečně. Pro území CHKO a maloplošných chráněných území platí přísný režim chování návštěvníků, stanovený právními předpisy. 10.3.6. Táboření na Berounce Stanování, táboření a rozdělávání ohňů je na území podél toku řeky Berounky povoleno pouze na vyhrazených místech, neboť celý tento úsek procházející regionem Rakovnicko patří do Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Stanovat, tábořit mimo schválené plochy a areály rekreačních středisek a zařízení je zakázáno. Veřejné tábořiště U Nejdeckých (81,2 ř. km vlevo - Kostelík) Vodácké tábořiště Ahoj (75,6 ř. km vpravo - Skryje) Kemp PIMES (66,5 ř. km vlevo - Branov) Veřejné tábořiště Višňová (64,7 ř. km vlevo - Roztoky-Višňová) Kemp Višńová II (64,6 ř. km vlevo - Roztoky-Višňová) Chatová osada Hájek (64,4 ř. km vlevo - Roztoky-Višňová) Vodácké tábořiště U Přívozu (64,2 ř. km vlevo - Roztoky-Višňová) Vodácké tábořiště Pod jezem (62,9 ř. km vpravo - Roztoky) Veřejné tábořiště Na Aljašce (62,7 ř. km vlevo - Roztoky) Vodácké tábořiště Mezi mosty (62,5 ř. km vpravo - Roztoky) Riviera Camp (54,2 ř. km vlevo - Zbečno) Tábořiště Míšův ranč (51,7 ř. km vlevo - Sýkořice) Tábořiště Račice (50,6 ř. km vpravo - Račice) (Řazeno ve směru plavby) 10.3.7. Služby vodákům Půjčovny lodí a vodáckých potřeb, přeprava lodí: ASK Sport s. r. o. Rakovník + Roztoky u Křivoklátu sídlo firmy: 269 01 Olešná 92 adresa (poloha půjčovny): Roztoky, nad jezem 50 m od řeky, 200 m od hospody U Jezzu telefon: +420 605 266 162, + 420 776 266 162 e-mail: [email protected] web: www.asksport.cz GPS WGS 84 - N50 01.492 E13 51.674

223


Poskytované služby: - půjčovna lodí, raftů, vodáckého a tábornického vybavení - doprava lodí - on-line objednávka služeb Kanoistický klub Rakovník sídlo sdružení: 269 01 Rakovník, Na Studánkách 2589 adresa (poloha půjčovny): Roztoky, slalomový kanál u jezu Roztoky telefon: +420 313 540 385, +420 602 362 818 fax: +420 313 540 383 e-mail: [email protected], [email protected] web: www.polyglass.cz GPS WGS 84 - N50 01.501 E13 51.657 Poskytované služby: - půjčovna lodí, raftů a vodáckých potřeb - doprava lodí (po dohodě) - raftink na umělé slalomové dráze Roztoky, půjčení raftu, pádel, vest, přileb 10.3.8. Sjízdné přítoky Berounky na Rakovnicku Javornice Pramení u Svatého Huberta (lesní zámeček) nedaleko obce Jesenice západně od Rakovníka. Zprvu napájí několik rybníků a teče k jihu. Postupně se stáčí obloukem k jihovýchodu a do Berounky ústí zleva u Zvíkovce na ř. km 81,4 mimo region Rakovnicko. Sjížděný úsek je 12 km dlouhý. Údolí Javornice je zpočátku mělké, koryto řeky je široké pouze 4 m. Po spojení s Krakovským potokem na ř. km 9,4 se tok rozšiřuje a zařezává se do hlubokého údolí. Plavbu znepříjemňují padlé stromy v řečišti a dva kamenné stupně na ř. km 3,5. Javornice bývá splavná pouze za jarního tání a po silných deštích. Obtížnost celého sjízdného úseku je WWII a splutí trvá 3 - 4 hodiny. Nejvhodnějším místem pro zahájení plavby je most za silnicí Milíčov - Slatina, končit lze až na soutoku s Berounkou, vzhledem k absenci komunikací v údolí říčky. Zbirožský potok Přes území Rakovnicka vede jeho dolní úsek u obce Skryje. Pramení jižně od Zbiroha u obce Kařez, teče k severu a nedaleko Skryjí se na jezu Čilá na ř. km 77,4 vlévá zprava do Berounky. Sjížděný úsek je téměř 15 km dlouhý. Zbirožský potok je typický nížinný tok s rychle tekoucí vodou. četnými zákrutami a peřejnatými úseky. Jezy jsou většinou nesjízdné. Tok bývá splavný za jarního tání nebo po vydatných deštích při obtížnosti WWII. Splutí celého úseku trvá 4 - 5 hodin. Přístup k toku je možný pouze po silnici, která sleduje značnou část toku. Doporučené místo pro zahájení plavby je u silničního mostu při ústí Jablečného potoka na ř. km 14,8.

Rakovnický potok Pramení u obce Pšovlky, západně od Rakovníka, teče východním směrem, v Rakovníku se postupně obrací k jihu, obtéká Křivoklát a v Roztokách ústí do Berounky na ř. km 62,35. Sjížděný úsek je dlouhý přes 18 km. Od Rakovníka teče potok mírným proudem hlinitým řečištěm, širokým 4 - 8 m. Na potoce je několik nesjízdných jezů. Potok bývá sjízdný pouze na jaře a po vydatných deštích při obtížnosti WWI. Na splutí celého úseku je nutné vyčlenit si celý den. Nejvhodnějším nástupním místem je železniční most v Rakovníku u silnice na Křivoklát, kam lze dopravit lodě auty. Kolem celého toku vede i železniční trať č. 174. Sjízdnost všech výše uvedených přítoků je v současné době velmi problematická, nejenom vzhledem k nízkému stavu vody během roku (s výjimkou jara), ale i kvůli četným překážkám v korytu potoků a říček. 10.3.9. Rizika a nebezpečí při vodní turistice na Berounce Splouvání vodních toků poskytuje vodákům možnosti bohatého sportovního i turistického vyžití, ale zároveň s sebou nese různá nebezpečí vyplývající ze spádu a terénu říčního koryta, porostu kolem řeky, konstrukce jezů i záludnosti vodního živlu jako takového. Začínající vodáci, kteří se poprvé vydávají právě na Berounku, by se měli alespoň částečně seznámit se základními znalostmi techniky 224


jízdy a nikdy by neměli vyplout bez zkušeného a zodpovědného dozoru. Další základní podmínkou bezpečné jízdy i na tak krotké a mírné řece, jako je Berounka, je používání ochranných pomůcek. Plovací vestu jako základní ochrannou pomůcku by zásadně měly používat děti a neplavci. Pro menší děti by na vestě neměl chybět límec, který dokáže udržet hlavu nad hladinou. Plovací vesta chrání nejen před utonutím, ale i před nárazy, šokem z ledové vody a před prochladnutím. Použití plovací vesty má rovněž psychologický účinek. Na přibalení vesty do zavazadel by neměli zapomínat ani dobří plavci, vydávají-li se sjíždět vodu na jaře či na podzim. Při jízdě v náročných a kamenitých vodáckých terénech, jako jsou některé úseky přítoků Berounky, je nezbytná i přilba, chránící hlavu před nárazy, které by mohly mít ve vodě tragické následky. Neméně důležitým vybavením je i ochranný oděv (neopren, popřípadě pogumované obleky), který chrání před prochlazením. Z obuvi jsou nejvhodnější neoprénové boty, popřípadě tenisky. Naprosto nevhodné jsou tak často používané sandály nebo různé nazouváky, které při převrhnutí lehce sjedou z chodidla. Berounka nevytváří zvlášť obtížná místa v žádné své části toku. Ojedinělé krátké peřeje můžeme překonat bez větších obtíží. Větší nebezpečí může nastat hlavně za vyšších vodních stavů při projíždění některými zákrutami, kdy proud často táhne ke břehu do hustého porostu, kde by snadno mohlo dojít ke zranění o přečnívající větve a ke zvrhnutí nebo uvíznutí lodi pod padlým stromem. V těchto případech raději volíme jízdu po vnitřní straně oblouku meandru mimo proudnici, pokud nám to mělčina za nízkých vodních stavů dovolí. Zvýšenou pozornost bychom také měli věnovat staveništím vodních děl, v jejichž prostoru obvykle vyčnívají ze dna ostré předměty a kde jsou nad hladinou natažené dráty, kabely a nízké lávky. Na takových místech bývá voda často převedena do koryta vhodného pro plavbu. 10.3.10. Překonávání jezů Specifické nebezpečí na Berounce představují jezy. Přeceňování sil a schopností, nedostatečné jištění i záchrana při sjíždění nebezpečných jezů byly příčinou mnoha smrtelných úrazů na českých řekách. Jezy na Berounce většinou nemají propusti a jen některé jsou sjízdné s minimálním rizikem. Zejména za vyšších vodních stavů se pod některými z nich tvoří vodní válce (vracáky), nebezpečná vývařiště nebo víry, takže zvrhnutí v těchto místech může mít tragické následky. Velice nebezpečné jsou i kameny, bloky betonu, kmeny stromů a jiné naplaveniny, o které se může loď snadno rozbít nebo mezi nimi uvíznout pod masou padající vody. Z těchto důvodů je nezbytné si z břehu každý jez důkladně prohlédnout, a pokud jsme si jisti, že nám pod jezem nic nehrozí, můžeme sjet po spádové desce jezu nejlépe v místě, kde voda volně odtéká. Podmínkou bezpečné jízdy je i dostatek vody tekoucí přes jez a v místě dopadu pod jezem. Někteří vodáci raději volí jízdu v lodi bez spolujezdce v takzvaném singlu. Při sjíždění jezů ve skupinách je vhodné, aby nejméně dva nejzkušenější vodáci zajišťovali záchranu a navigaci lodi při nájezdu k hraně jezu. 10.3.11. Obtížnost Berounky Berounka je poměrně vodnatá řeka, sjízdná z Plzně prakticky po celý rok. Vodní stav mohou ovlivnit dlouhotrvající srážky i množství vody vypouštěné z přehrad Hracholusky na Mži a České údolí na Radbuze. Informace o sjízdnosti se v současné době objevují v tisku, televizních předpovědích počasí, na teletextu, případně některých webových stránkách. Směrodatnými pro sjízdnost Berounky jsou i minimální stavy na vodočtech v Plzni vlevo u silničního a železničního mostu na ř. km 137,0 a v Berouně vpravo na ř. km 34,0. Oba by měly ukazovat minimálně 60 cm. Vzhledem k malému spádu, častým jezům a řečišti bez balvanitých polí můžeme Berounku sjíždět bezpečně i za nižších vodních stavů. V tom případě se musí počítat s delšími pochody mělčinami hlavně v úsecích pod některými jezy, odkud část vody odvádějí náhony. 10.3.12. Návrh denních úseků Před zahájením plavby po Berounce je dobré si předem rozdělit trasu na jednotlivé úseky a vytvořit si vlastní harmonogram plavby. Celý tok řeky, který je popisován v průvodcích a mapách, lze v případě vytrénovaných vodáků splout s nutnými zastávkami během 4 - 5 dní. Vodáci s romantickou duší si však určitě neodpustí pěší výlety do kouzelného okolí řeky nebo za historickými památkami v blízkosti řeky Berounky.Pohodové splutí celého úseku Berounky mezi Plzní a Prahou může trvat až 10 dní, a to s ohledem na stav vody, fyzickou zdatnost, druh plavidla, klimatické podmínky. Průměrná cestovní rychlost se tak pohybuje mezi 4 - 5 km/h. Začátek a především konec plavby by měl vycházet z možností dopravy osob a přepravy lodí a bagáže. Vodáci cestující vlakem se naloďují již v Plzni, za vyššího stavu vody v Klabavě lze plavbu začít v Chrástu. Ti, kteří se přepravují auty, začínají povětšinou plavbu po Berounce u Dolanského mostu. Obvyklé ukončení plavby je podle možností v Roztokách nebo až v Berouně. Úsek řeky Dolanský most - Roztoky (62 km) trvá i s častými 225


zastávkami 3 - 4 dny, do Berouna (90 km) je potřeba počítat s 5 - 6 dny plavby, což je ideální způsob pro maximální využití týden trvající dovolené v létě. 1. den Plzeň – Tábořiště dolanský most Délka úseku – 14,9 km 2. den Tábořiště u Dolanského mostu - Tábořiště Kobylka Liblín Délka úseku - 21,1 km 3. den Tábořiště Kobylka Liblín – Tábořiště Zvíkovec Délka úseku 21,9 km 4. den Tábořiště Zvíkovec – Višňová Délka úseku - 17,1 km 5. den Višňová – Tábořiště Račice Délka úseku 14,1 km 6. den Tábořiště Račice – Beroun Délka úseku - 15,2 km 7. den Beroun – Srbsko Délka úseku – 5, 9 km 8. den Srbsko – Karlštejn Délka úseku – 3,4 km 9. den Karlštejn – Dobřichovice Délka úseku – 10,2 km 10. den Dobřichovice – Praha-Braník Délka úseku – 20 km

10.3.13. Itinerář vodácké trasy Berounka Km popis 81,8 - jez Zvíkovec, propusť vlevo, nesjízdný, výška 1,6 m, délka 160 m, náhon vpravo vysoký skok na konci spádové desky, vlevo tábořiště U Varských 81,6 - silniční most Zvíkovec, vpravo VT Kalinova Ves, hranice CHKO Křivoklátsko, vodácká naučná stezka - stanoviště č. 1 81,3 - vlevo ústí říčky Javornice (proti proudu pěší a MTB trasa až na Krakovec) 81,2 - vlevo VT U Nejdeckých, Kostelík - restaurace, chaty (v provozu od 2006) a tábořiště táboření zdarma 80,6 - jez Kočkův mlýn - Kostelík, výška 0,6 m, délka 182 m, sjízdný za určitých podmínek, lodě lze přenášet po pravé straně ¨ 79,0 - Komáří ostrov 77,4 - jez Čilá, propusť vlevo, výška 1,2 m, délka 133 m, náhon vlevo, kameny pod propustí, nebezpečné vývařiště pod jezem, spousta kamenů, sjízdný vpravo, lodě lze přenášet oboustranně, vpravo ústí Zbirožského potoka, proti proudu potoka asi 1 km Kemp Na Slapnici s restaurací 70,0 - peřej 75,6 - vpravo VT Ahoj, hospoda Vydra, kiosek, obchod s potravinami, obec Skryje 1 km, Skryjská jezírka 4 km, vodácká naučná stezka - stanoviště č. 2 74,0 - vpravo ústí Oupořského potoka, zřícenina hradu Týřov 500 m, národní přírodní rezervace Týřov, chatová osada Matouškov 73,0 - vpravo Týřovické skály 71,2 - vpravo Kouřimecká rybárna, dub Oty Pavla 226


71,0 69,7 68,7 67,5 66,8 -

66,5 64,7 -

63,4 63,3 63,1 62,9 62,7 62,6 62,5 62,4 60,9 56,8 54,2 53,7 53,4 52,7 51,7 51,0 -

50,6 48,3 -

vlevo přírodní rezervace Čertova skála vlevo Kněžská skála vlevo ústí Tyterského potoka, Hospoda U Rozvědčíka 200 m přívoz V Luhu, vpravo Pamětní síň Oty Pavla, vlevo Nezabudice 1 km, vodácká naučná stezka – stanoviště č. 3 jez Nezabudický mlýn, výška 0,8 m, délka 105 m, náhon vlevo, po provedení stavebních úprav velmi obtížně sjízdný (krátká a strmá šlajsna) vlevo, lodě lze přenášet oboustranně, peřeje vpravo Kemp PIMES, kiosek, obec Branov 1 km vlevo VT Višňová I a Kemp Višňová II, restaurace, + 200 m dál Chatová osada Hájek, restaurace U tří Erbů, VT U Přívozu, restaurace a ubytovny ve výstavbě (datum otevření 2006) vpravo Rekreační středisko Ludmila vpravo hospoda U Jezzu, v sezóně koncerty, vodácká naučná stezka - stanoviště č. 4 jez Roztoky, výška 2,0 m, délka 87 m, náhon vpravo, nesjízdný, nebezpečné vývařiště pod jezem, lodě lze přenášet vlevo vpravo umělá slalomová dráha vpravo Pod jezem - vodácké tábořiště vlevo VT Aljaška - tábořiště a hospoda, za ním chata s možností ubytování silniční most Roztoky, vpravo restaurace U Ťapíka, Hotel Roztoky, Hotel a restaurace U Dvořáků, hrad Křivoklát 1,5 km vpravo vodácké tábořiště Mezi mosty železniční most Roztoky, cvičná slalomová trať vpravo, vlevo ústí Rakovnického potoka, PR Na Babě úsek 1 km přítok zprava náhon z Permonu Roztoky 300 m délka, vpravo přírodní rezervace Stříbrný luh úsek 2 km vpravo rekreační chatová oblast Újezd nad Zbečnem vlevo Riviera Camp - Zbečno, kiosek, v obci dále vlevo Hamousův statek, kostel sv. Martina, správa CHKO, restaurace U Šebků, restaurace U mostu vlevo ústí Klíčavy silniční most Zbečno, vlevo obec Zbečno, obec Sýkořice 1,5 km vlevo (na vrchu Pěnčina skvělá vyhlídka do údolí Berounky) silniční most kamenolom Zbečno – vlevo vlevo tábořiště Míšův ranč – Sýkořice, restaurace, obchod jez Valentův mlýn, výška 1,3 m, délka 81 m, náhon vlevo, nesjízdný, ve mlýně vlevo rekreační středisko Valentův mlýn - občerstvení a ubytování v chatách a pokojích, jez 2004 – 2006 v celkové opravě vpravo Tábořiště Račice, občerstvení, obec Račice vpravo 600 m, v obci hospoda Na Palouku a Bar Berounka vlevo U Setona - vodácká hospoda (v sezóně koncerty)

Umělá slalomová dráha Roztoky Technické parametry Obtížnost: ZWC - WW III Délka tratě: 250 m Šířka tratě: 6 - 12 m 3 Průtok: 15 m /s Spád: 15 promile GPS WGS 84 - N50 01.501 E13 51.657 Umělá slalomová dráha Roztoky patří mezi nejatraktivnější sportovní zařízení v regionu.

10.4. Hippoturistika

227


Podobně jako pro pěší turistiku a cyklistiku, má Rakovnicko dobré předpoklady pro rozvoj hippoturistiky. Prozatím je tato stále populárnější forma trávení volného času představena neorganizovanou strukturou jízdáren, jezdeckých stájí a jezdeckých areálů, převážně využívaných pro soukromé účely vlastníků koní. Dosavadní stav v této oblasti byl vysledován prozatím předběžným průzkumem v terénu a z podkladů předaných zpracovateli analýzy Správou CHKO Křivoklátsko a OVV ČSTV Rakovník. Právě Správa CHKO předpokládá, že by měl být ve spolupráci s tvůrci koncepce cestovního ruchu a provozovateli a vlastníky jezdeckých stání a chovatelů koní připraven návrh hippoturistických stezek tak, aby nedocházelo ke střetům s nejvíce rozšířenými druhy turistiky a k nadměrnému zatěžování životního prostředí. Přehled jezdeckých zájmových sdružení Název Jezdecká stáj Brunnerová

Sídlo Lišany 118

Jezdecká stáj Podkovářství Řeřichy

Řeřichy

Jezdecká stáj Polcar Rakovník

Řeřichy 44

Jezdecký klub Gotika

Přerubenice 18

Jezdecký klub Javorná Modřejovice

Modřejovice

Jezdecký klub Ruda

Rakovník, Fr. Diepolta 1787

Jezdecký oddíl Bradáčův dvůr

Nezabudice 13

Společenství rančů a stájí

Rakovník, Dukelských hrdinů 59/II

Stáj Turek

Mšec 131

TJJ Bdín

Kladno, Štefánikova 61

Poskytovatelé služeb v oblasti hippoturistiky: Turistická jízdárna Pustověty, Ladislav a Yvonne Vitoušovi, Pustověty (výcvik, vyjížďky, jízdy kočárem) U Nezabudického dvora s. r. o., Bradáčův dvůr, Nezabudice (výcvik, vyjížďky) Penzion U Kutílků, Přílepy (vyjížďky)

10.5. Agroturistika Oblast agroturistiky má na Rakovnicku předpoklady pro další rozvoj v podobě agrárního zaměření hospodářství regionu (převažuje zemědělská výroba), přičemž dochází v omezování intenzívního využívání krajiny. K dispozici je také četná infrastruktura zemědělských staveb, avšak ve značné investiční zanedbanosti, takže její využití pro agroturistiku by předpokládalo značné finanční prostředky na její revitalizaci a obnovu. V současné době jsou zemědělské areály využívány pro agroturistiku velmi sporadicky. Přehled agroturistických zařízení: Farma Hedecko, Břežany U Nezabudického dvora, Bradáčův dvůr, Nezabudice (zanedbatelná kapacita pro ubytování) Penzion Na Statku, Šanov Hotel Dvůr Míče, Pustověty Penzion Červený mlýn, Rakovník Penzion U Kutílků, Přílepy

10.6. Naučné stezky Bohatá historie regionu, velké množství kulturních památek, atraktivní přírodní prostředí je předpokladem pro vytváření naučných stezek. Jejich existence má v regionu letitou tradici. V několika konkrétních případech (viz tabulka), lze však hovořit o jejich zastarání a špatném stavu informačních tabulí, neexistenci naučných průvodců a nedostatečné prezentaci (například na internetu).

228


Seznam naučných stezek a vycházkových okruhů Cyklistická NS LČR Louštín Délka: 12,5 km Začátek: Lužná, Sládkův kříž Konec: Lužná, Sládkův kříž Zaměření: lesy, stromy, vodstvo Typ: kolo, pěší Značení: rozcestníky LČR, informační panely Zastávky: ano Stav: velmi dobrý Atraktivita: vysoká Poznámka: panely u dřevin a zajímavých lokalit, okruh

Cyklistická NS Rakovník - Křivoklát Délka: 17,6 km Začátek: Rakovník, plavecký bazén Konec: Křivolát, Budy Zaměření: příroda, historie, památky Typ: kolo, pěší Značení: CS 303 Zastávky: ano Stav: dobrý Atraktivita: vysoká Poznámka: 14 zastávek

Cyklistická NS Rakovník - Senomaty Délka: 7,9 km Začátek: Rakovník, plavecký bazén Konec: Senomaty, kostel sv. Vavřince Zaměření: stromy, vodstvo, zoologie, VKP Typ: kolo, pěší Značení: CS 351 Zastávky: ano Stav: dobrý Atraktivita: střední Poznámka: 5 zastávek (realizována pouze část záměru)

Cyklistická NS Rakovník - Šamotka Délka: 3,2 km Začátek: Rakovník, plavecký bazén Konec: Rakovník, Šamotka Zaměření: historie a vývoj území Typ: kolo, pěší Značení: CS 0102, 0103 Zastávky: ano Stav: dobrý Atraktivita: střední Poznámka: 4 zastávky (realizována část záměru)

229


Novostrašecká NS Délka: 11,0 km Začátek: Nové Strašecí, gymnázium Konec: Nové Strašecí, Komenského náměstí Zaměření: příroda, historie, archeologie Typ: kolo, pěší Značení: značení NS (zelenobílý čtverec) Zastávky: ano Stav: velmi dobrý Atraktivita: střední Poznámka: 9 zastávek

NS Brdatka Délka: Začátek: Konec: Zaměření: Typ: Značení: Zastávky: Stav: Atraktivita: Poznámka:

3,3 km (trasa z parkoviště nad hradem Křivoklát – Zbečno náměstí 6,2 km) Křivoklát, PR Brdatka (Křivoklát, parkoviště nad hradem) Zbečno, soutok Štíhlice a Berounky (Zbečno, náves) PR Brdatka, CHKO Křivoklátsko výhradně pěší! červená a zelená trasa KČT ano dobrý vysoká chybějící panely

NS Buštěhradská dráha Délka: 2,9 km Začátek: Píně, polesí a hájovna Konec: Pilský rybník, rozcestí Zaměření: pozůstatky koněspřežné dráhy Typ: kolo, pěší Značení: směrovky KČT Zastávky: ne Stav: uspokojivý Atraktivita: střední Poznámka: původní informační panel byl umístěn na návsi v obci Lány (u restaurace Narpa), v současné době demontován

NS Jesenicko Délka: Začátek: Konec: Zaměření: Typ: Značení: Zastávky: Stav: Atraktivita: Poznámka:

19,0 km (krátký okruh 6,0 km) Jesenice, železniční stanice Jesenice, Velký rybník příroda, historie, zemědělství, lesnictví kolo, pěší značení NS (zelenobílý čtverec) + v kombinaci se žlutou, červenou, modrou a zelenou trasou KČT ano uspokojivý vysoká probíhá výměna panelů

NS Kamenné řady u Kounova Délka: 5,0 km Začátek: Mutějovice, železniční stanice 230


Konec: Zaměření: Typ: Značení: Zastávky: Stav: Atraktivita: Poznámka:

Mutějovice, železniční stanice historie, archeologie, příroda pěší (pro kolo nevhodná) značení NS ano dobrý vysoká 11 zastávek

NS LČR Louštín Délka: 4,5 km Začátek: Lužná, Sládkův kříž Konec: Lužná, Sládkův kříž Zaměření: příroda, lesnictví, historie Typ: pěší Značení: rozcestníky LČR Zastávky: ano Stav: velmi dobrý Atraktivita: vysoká Poznámka: panely u dřevin a zajímavých lokalit, okruh

NS Novostrašecko Délka: 14,3 km Začátek: Nové Strašecí, železniční stanice Konec: Nové Strašecí, Komenského náměstí Zaměření: příroda, historie, archeologie Typ: pěší, kolo Značení: značení NS (zelenobílý čtverec) + v kombinaci s červenou, modrou a žlutou trasou KČT Zastávky: ano Stav: velmi dobrý Atraktivita: vysoká Poznámka: panely u dřevin a zajímavých lokalit, okruh

NS Dětská Paraplíčko Délka: 1,1 km Začátek: Křivoklát, parkoviště nad hradem Konec: Vyhlídka Paraplíčko Zaměření: hrad Křivoklát, fauna, flora, vyhlídka Typ: výhradně pěší Značení: žlutá trasa KČT + informačn panely Zastávky: ano Stav: uspokojivý Atraktivita: vysoká Poznámka: poškozené panely, návrat po stejné trase

231


NS Školní Křivoklátsko Délka: 0,8 km Začátek: Křivoklát, základní škola u mostu Roztoky Konec: Velká Buková, pod chatovou osadou Zaměření: výuka přírodopisu na ZŠ Typ: výhradně pěší Značení: informační panely Zastávky: ano Stav: velmi dobrý Atraktivita: vysoká Poznámka: 20 zastávek, návrat po stejné trase, možné pokračování po Tyršových stezkách do Křivoklátu

NS U Eremita Délka: Začátek: Konec: Zaměření: Typ: Značení: Zastávky: Stav: Atraktivita: Poznámka:

1,1 km Branov, u tramské osady Údolí hříchu Branov, chaty pod obcí stormy v PR a CHKO výhradně pěší čísla u stromů ano dobrý vysoká značky u dřevin částečně chybí

Vodácká NS Berounka Délka: 62,0 km Začátek: Kalinova Ves, vodácké tábořiště Konec: Hlásná Třebáň, Řevnice Zaměření: příroda, geologie, hydrogeologie Typ: vodácká Značení: vodácká trasa (lze absolvovat pěšky, na kole, automobilem po komunikacích podél řeky, panely jsou přístupné ze břehů) Zastávky: ano Stav: velmi dobrý Atraktivita: vysoká Poznámka: 14 zastávek (Rakovnicko 5), ojedinělá naučná stezka v republice Vycházkový okruh Maxova obora Délka: 13,6 km Začátek: Lužná, železniční stanice Konec: Lužná, železniční stanice Zaměření: lesy Maxovy obory 232


Typ: Značení: Zastávky: Stav: Atraktivita: Poznámka:

pěší, kolo značení vycházkových okruhů (žlutobílý čtverec) ne velmi dobrý vysoká okruh po lesních cestách

Vycházkový okruh Rakovník Délka: 9,9 km Začátek: Rakovník, chrám sv. Bartoloměje Konec: Rakovník, Husovo náměstí Zaměření: procházka městem a nejbližším okolím, městská památková zóna Typ: pěší, kolo Značení: značení vycházkových okruhů (žlutobílý čtverec) Zastávky: ne Stav: velmi dobrý Atraktivita: vysoká Poznámka: okruh po místních komunikacích a cestách

10.7. GPS turistika Oblast turistiky v poslední době významně ovlivňují satelitní navigační sytémy v minulosti využívané pro vojenské účely. GPS přístroje umožňují vedle navigace v terénu také zaměřování bodů a tras s přenášením pomocí speciálních softwarů do mapových podkladů. Tímto způsobem lze vytvářet poměrně spolehlivou a přesnou databázi turistických cílů a tras, které lze přenášet různým způsobem uživatelům GPS přístrojů (ideální možnost stahování dat pomocí internetu). Takto lze bez problémů cestovat neznámým terénem bez značení v terénu a mapových podkladů, přitom vyhledávat obtížně zjistitelné cíle a body. Veškerá data v podobě bodů a tras byly pro tuto analýzu pořízeny rovněž pomocí satelitní navigace. Kancelář svazku se za účelem vytváření databází, aktualizace mapových podkladů a pro tvorbu turistických balíčků a cílů vybavila GPS přístrojem GARMIN E-TREX LEGEND. Data byly přenášeny z přístroje pomocí jednoduchého mapového software MAP SOURCE s přenosem do mapy TOPO 50 Czech republic. Komfortnějšího výsledku bylo dosahováno získáním licenčních práv k mapovým podkladům ŽAKET Cartography, do kterých byly po kalibraci mapy přenášeny body (waypointy) a trasy (tracky) pomocí software OZI-EXPLORER. Tyto speciální mapové softwary umožňují kromě přenosu dat z GPS ruční vytváření nových tras – návrhů a poté jejich praktické vyzkoušení v terénu. Získaná data a databáze budou Svazkem měst a obcí Rakovnicka v první fázi využity k aktualizaci poměrně zanedbaného mapového podkladu regionu (všech vydavatelů map – KČT, SHOCart, Žaket aj.), databáze budou poskytnuty také orgánům státní správy (ochrana přírody, památková péče), současně budou velmi dobře sloužit k vytváření turistických produktů incomingovými cestovními kancelářemi (ppod. CK KONTAKT Rakovník). Turistům budou data poskytnuta formou volného přístupu na internetových stránkách www.RAKOVNICKO.info, případně na požádání zasílána zájemcům. Za účelem vytvoření databáze cestovního ruchu a upřesnění mapových podkladů najezdili na kolech a nachodili pěšky zaměstnanci kanceláře svazku v roce 2005 přes 5000 km, přitom byly zaměřeny všechny značené pěší trasy KČT, naučné stezky, cyklistické trasy. Zaměřeny byly stovky památkových staveb a děl, lze předpokládat, že takto bylo zmapováno přes 95 % existujících památek, přičemž některé z nich nebyly doposud evidovány a mapovány. Fyzicky byly vyhledány všechna chráněná území přírody, včetně více než stovky památných stromů (některé byly při pasportizaci označeny jako neexistující). Tímto způsobem byla vytvořena databáze služeb cestovního ruchu – ubytovací a stravovací zařízení, sportovní areály. V příštím období budou aktivity kanceláře

233


svazku směřovat k zaměřování a vytváření tipů na výlety a vycházkových tras i po neznačených cestách, verifikovány a aktualizovány budou zákresy polních a lesních cest. Pro potřeby organizátorů orientačních sportů a cyklistických závodů budou trasy zaměřovány GPS a výsledky přenášeny do mapových podkladů pro seznámení soutěžících a veřejnosti. Ukázky produktů tématický výletů Cyklistický výlet Za pověstmi Balkánu: - určeno pro skupiny a kolektivy o velikosti 20 – 40 osob (cykloturisty), možno absolvovat individuálně s tištěným průvodcem - tématické zaměření – drobné památky, pověsti, historie, dějiny - obtížnost nízká - časová náročnost 3 – 4 hodiny - délka 20 km - hodnocení účastníků aktivity – velmi dobré Přehledová mapa cyklovýletu Za pověstmi Balkánu (mapový podklad ŽAKET Cartography)

Pěší výlet Džbán plný pověstí: - určeno pro širokou veřejnost (50 – 100 osob), možnost absolvovat individuálně s tištěným průvodcem - tématické zaměření – dějiny, historie, pověsti, mýty v lokalitě a nejbližším okolí - obtížnost nízká - časová náročnost 3 – 4 hodiny - délka 6,8 km - hodnocení účastníků aktivity – velmi dobré Přehledová mapa výletu Džbán plný pověstí (mapový podklad ŽAKET Cartography)

Vycházkové okruhy Křivoklátsko Název trasy: Vyhlídková trasa Sokolí Začátek a konec okruhu: Křivoklát, železniční stanice Délka okruhu: 4,4 km (bez odboček) Časová náročnost: 1,5 hodiny (bez odboček) Převýšení: 96 m (min. nadmořská výška 255 m n. m., max. nadmořská výška 351 m n. m.) Obtížnost: lehká (vhodné pro seniory, rodiny s dětmi) Další nástupní místa: Křivoklát - hrad, Křivoklát - parkoviště nad hradem Typ okruhu: pěší Povrch: komunikace, nezpevněné lesní cesty a pěšiny Značení: připravuje se (směrovky a informační panely)

Název trasy: Vyhlídková trasa Pěnčina Začátek a konec okruhu: Zbečno, železniční stanice Délka okruhu: 4,3 km Časová náročnost: 1,5 hodiny Převýšení: 168 m (min. nadmořská výška 239 m n. m., max. nadmořská výška 407 m n. m.) Obtížnost: těžká (není vhodná pro seniory, rodiny s malými dětmi, úsek v délce 900 m od dřevěného kříže ve Zbečně k rozcestí vyhlídka Pěnčina a žlutá KČT má převýšení 136 m)

234


Další nástupní místa: Zbečno, rozcestí turistických tras KČT u silničního mostu, Sýkořice, odbočka po místní komunikaci naproti restauraci a penzionu Sýkorák severně až ke žluté KČT a trase okruhu Typ okruhu: pěší Povrch: komunikace, nezpevněné lesní cesty a pěšiny Značení: připravuje se (v obci Sýkořice osazeny směrovky k vyhlídce Pěnčina)

Název trasy: Vycházková trasa U Eremita Začátek a konec okruhu: Roztoky, železniční stanice Délka okruhu: 10,0 km Časová náročnost: 2,5 hodiny Převýšení: 142 m (min. nadmořská výška 227 m n. m., max. nadmořská výška 369 m n. m.) Obtížnost: lehká (mimo úsek vedoucí po naučné stezce přírodní rezervací U Eremita - hodnocen jako těžký, nevhodný pro seniory a rodiny s malými dětmi) Další nástupní místa: Roztoky, silniční most přes Berounku, Roztoky, parkoviště u jezu Typ okruhu: pěší Povrch: komunikace, nezpevněné pěšiny, lesní a polní cesty Značení: připravuje se (směrovky a informační panely)

10.8. Rekreace u vody Na území Rakovnicka se nachází poměrně velký počet vodních ploch. K rekreačním účelům (koupání), táboření a kempování je jich k dispozici už jen necelá desítka. Oproti minulým rokům došlo ke zlepšení podmínek pro rekreaci a koupání v řece Berounce. Infrastruktura a služby jsou zřízeny pouze u některých rybníků. Rozšiřování infrastruktury u řeky Berounky podléhá regulaci ze strany Správy CHKO, v tomto případě je nezbytné věnovat pozornost zejména zvyšování kvality stávajících zařízení (kempů a tábořišť). Rekreační vodní plochy na Rakovnicku: Čistá: - rybník Ožehák (na území regionu částečně, infrastruktura vybudována na území okresu Plzeň – sever) Jesenice: - Velký rybník (Hotel Jesenice, Penzion Na Cháti, Chata Irena, Camping Jesenice, Kemp V Jahodovém lese, Rekreační zařízení Pod kempem, Chaty ZŠ Jesenice, stravování, služby) Rakovník: - Bartoňský rybník (bez vybavení) Třtice: - rybník Bucek (Camping Bucek, Tábořiště a kemp Bucek, Internátní a školící zařízení Kladno, stravování, služby) Zdeslav: - Dolní Zdeslavský rybník (Rekreační středisko Vojtův mlýn) - Horní Zdeslavský rybník (Veřejné tábořiště Zdeslav, Rekreační středisko Benzina, stravování) Řeka Berounka: - Kostelík (Veřejné tábořiště U Nejdeckých, stravování) - Skryje (Veřejné tábořiště Ahoj, stravování) - Branov (Kemp PIMES, stravování) - Roztoky - Višňová (Veřejné tábořiště Višňová I., Kemp Višňová II., Chatová osada Hájek, Vodácké tábořiště U Přívozu, stravování) - Roztoky – u jezu (restaurace U Jezzu, Vodácké tábořiště U jezu, Veřejné tábořiště Na Aljašce, Vodácké tábořiště Mezi mosty, Hotel Roztoky, Hotel a restaurace U Dvořáků, Rekreační středisko Ludmila) - Zbečno (Kemp Riviéra, Privat Zbečno, stravování) - Sýkořice (Tábořiště Míšův ranč, stravování) 235


-

Sýkořice (Rekreační středisko Valentův mlýn, stravování) Račice (Tábořiště Račice, stravování)

Horní Zdeslavský rybník (zvaný Karlův a také Bouberlák) – nejkrásnější rybník na Rakovnicku na toku říčky Javornice.

10.9. Ostatní turistické cíle V regionu se nachází další potenciál pro rozvoj turistiky v podobě turistických cílů ležících v mnoha případech mimo značené turistické trasy. K těmto místům se v nejčastějších případech řadí vyhlídky a výhledy do krajiny (zejména Rakovnické kotliny a údolí řeky Berounky), studánky a prameny, údolí vodních toků, skupiny balvanů, lomy a lůmky, jezírka, stavební a technická díla. Následující výčet je příkladmý. Na základě doplňování databáze lze postupně vytvářet širší nabídku produktů a tipů na výlety. Obec Branov Branov Drahouš Křivoklát Lužná Lužná Milý Mutějovice Nezabudice Nezabudice Nové Strašecí Příčina Přílepy Rakovník Řevničov Skryje Sýkořice

Název cíle trampská osada Údolí hříchu 3 prameny - Kneippova lázeň kámen u Sv. Huberta vyhlídka pod Sokolím Merklův pramen studánka v Maxově oboře umělá borovice - stožár GSM u Voškové studánka u Perunu přívoz v Luhu vyhlídka Nezabudické skály studánka pod Šibeničním vrchem Kamenné stádo U propadlé svatby Studánka u Bartoňského rybníka vyhlídka Louštín Královská stolice u Týřova Vyhlídka Pěnčina

GPS WGS 84 N50 01.070 E13 51.715 N50 00.549 E13 51.898 N50 04.090 E13 30.921 N50 02.003 E13 52.376 N50 08.514 E13 48.348 N50 09.346 E13 48.101 N50 13.533 E13 51.634 N50 12.425 E13 43.314 N50 00.712 E13 49.944 N50 01.457 E13 50.572 N50 08.914 E13 53.244 N50 03.745 E13 39.449 N50 06.657 E13 36.997 N50 06.738 E13 46.371 N50 09.843 E13 47.642 N49 58.130 E13 46.883 N50 02.400 E13 55.550

11. Samospráva Analýza a řešení podpory regionálního rozvoje a oblasti cestovního ruchu je jednou ze základních částí koncepčních a rozvojových dokumentů obcí (územní plány, urbanistické studie, programy obnovy vesnice) a svazků obcí (integrované rozvojové strategie). V mnoha případech lze konstatovat, že vypovídací schopnost a reálnost těchto dokumentů odpovídá úrovni znalosti území ze strany jejich zpracovatelů, což jsou v téměř ve všech existujících případech externí společnosti. Z hlediska rozvoje v oblasti cestovního ruchu hrají každopádně obce a svazky obcí významnou a často rozhodující roli. Na úrovni obcí se do rozvoje cestovního ruchu aktivně zapojují obce, pro které má cestovní ruch význam z hlediska přímů do obecních rozpočtů. Obce často samostatně nebo ve spolupráci s dalšími subjekty realizují projekty podpory infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Vyšší význam a možnosti, i když v současné době poměrně nevyužívané, mají svazky obcí – mikroregiony, jejichž cílem a předmětem činnosti je podpora rozvoje cestovního ruchu na území všech členských obcí. V mikroregionech je sdružena většina obcí v regionu. Aktivity Svazku měst a obcí Rakovnicka však již s ohledem na jeho členskou základnu a zájmové území, přesahují území vymezené jeho členskými obcemi. Svazek tak koncepčně řeší podporu rozvoje, partnerskou spolupráci, propagaci a prezentaci celého regionu Rakovnicko. Přitom úzce spolupracuje zejména se Středočeským krajem, který je garantem rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Okolí Prahy.

236


Svazky obcí na území ORP Rakovník: Svazek obcí mikroregionu Balkán IČ 70129959 sídlo a adresa: 270 41 Slabce 28 předseda a jednatel: Ing. Filip Celba, starosta obce Slabce místopředseda: Mgr. Miroslav Truxa, starosta obce Pavlíkov kancelář svazku: Slabce 28 manažer svazku: Pavel Souček (604 921 836) tel./fax: 313 550 144 e-mail: [email protected] web: www.balkan-obce.cz/slabce Sdružení obcí mikroregionu Čistá – Senomaty IČ 70567565 sídlo a adresa: 270 31 Senomaty 55 předseda: Mgr. Tomáš Valer, starosta obce Senomaty jednatel: Ing. Jaroslav Kondelík, starosta obce Čistá tel./fax: 313 540 375 e-mail: [email protected] web: www.mikroregion.net/cista-senomaty Svazek obcí Jesenicko – zrušen Svazek obcí mikroregionu Kněževes IČ 70129622 sídlo a adresa: 270 01 Kněževes, Václavské náměstí 124 předseda a jednatel: Eva Janotová, starostka obce Kněževes tel./fax: 313 582 254 e-mail: [email protected] web: www.mikroregion.net/knezevesko Svazek obcí mikroregionu Křivoklát IČ 70128782 sídlo a adresa: 270 23 Křivoklát, Dr. M. Tyrše 93 předseda: Ing. Pavla Hůlová, starostka obce Křivoklát místopředseda: Ing. Antonín Merhaut, starosta obce Račice tel./fax: 313 558 981, 313 558121 / 313 558 276 e-mail: [email protected] web: www.mikroregion.net/krivoklat Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko IČ 70832781 sídlo a adresa: 270 01 Nové Strašecí, Komenského náměstí 201 předseda: Jakub Kleindienst, starosta města Nové Strašecí tel./fax: 313 313 572 511 / 313 572 420 e-mail: [email protected] web: www.mikroregion.net/novostrasecko Svazek obcí mikroregionu Poddžbánsko IČ 70567816 sídlo a adresa: 270 09 Krupá 14 předseda: Jiří Klátil, starosta obce Krupá jednatel: Jiří Klátil, Ing. František Staněk, starosta obce Lužná tel./fax: 313 575 114 / 313 537 591 e-mail: [email protected] web: www.mikroregion.net/poddzbansko Svazek měst a obcí Rakovnicka IČ 71190350 237


sídlo a adresa: 269 18 Rakovník, Husovo náměstí 27 předseda: Ing. Zdeněk Nejdl, starosta města Rakovník, telefon 313 513 894, 602 216 149, fax 313 517 302, e-mail: [email protected] místopředseda: Ing. Josef Bumba, starosta obce Velká Buková, telefon 313 558 137, 724 189 468, e-mail: [email protected] kancelář svazku: Radomír Dvořák (606 668 974), Roman Hartl (732 758 400) telefon: 313 511 657, fax 313 517 302 e-mail: [email protected], [email protected], [email protected] web: www.rakovnicko.info

12. Informační centra Na území regionu působí informační centra jednak jako samostatné právnické osoby, převážně však jako organizační složky právnických osob. Městské informační centrum Rakovník Zřizovatel: Městská knihovna Rakovník (příspěvková organizace Města Rakovník) Sídlo IC: Rakovník, Husovo náměstí 114 Poznámka: IC je zřízeno s působností pro město Rakovník, vzhledem k absenci informačního centra zajišťujícího informační služby v regionu, zajišťuje v omezeném rozsahu i informační servis regionu. Informační centrum Krupá – Šustna Zřizovatel: Svazek obcí mikroregionu Poddžbánsko Sídlo IC: Krupá – Šustna Poznámka: IC je zřízeno s působností pro mikroregion Poddžbánsko, velmi omezeně poskytuje informační servis regionu. Informační kancelář hrad Křivoklát Zřizovatel: NPÚ STČ Praha Sídlo kanceláře: Křivoklát 48, hrad Křivoklát Poznámka: informační servis státního hradu Křivoklát, částečně poskytuje informace o regionu a okolí hradu Křivoklátu. Informační a vzdělávací středisko Lesů České republiky Zřizovatel: Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové, Lesní správa Křivoklát Sídlo IC: Křivoklát, Hradní 3 Poznámka: vlastní vzdělávací program, působnost na území CHKO Křivoklátsko Informační a vzdělávací středisko Křivoklát – Budy, o. p. s. Zřizovatel: Správa CHKO Křivoklátsko Sídlo: Křivoklát, Náměstí Svatopluka Čecha 82 Poznámka: vlastní vzdělávací program, působnost na území Lesní správy Křivoklát

13. Cestovní kanceláře Cestovní kanceláře a agentury sídlící na území regionu se na organizaci cestovního ruchu v regionu podílí ve značně omezeném rozsahu. Jejich aktivity směřují do oblasti pasivního zahraničního cestovního ruchu. Cestovní kanceláře v regionu Rakovnicko: Cestovní agentura Allegro Sídlo: Nové Strašecí, Karlovarská 250 Zaměření: zahraniční cestovní ruch Cestovní agentura Jana Koubová 238


Sídlo: Nové Strašecí, Havlíčkova 1155 Zaměření: zahraniční cestovní ruch Cestovní kancelář Bakalář Tours Sídlo: Rakovník, Nádražní 6 Zaměření: zahraniční i tuzemský cestovní ruch Cestovní kancelář Kontakt Sídlo: Rakovník, Husovo náměstí 2347 Zaměření: zahraniční i tuzemský cestovní ruch Cestovní kancelář RASTA CZ s. r. o. Sídlo: Rakovník, Husovo náměstí 264 Zaměření: zahraniční cestovní ruch Palma Tour Sídlo: Rakovník, Husovo náměstí 167 Zaměření: zahraniční cestovní ruch Blue Bell Sídlo: Rakovník, Husovo náměstí 53 Zaměření: zahraniční cestovní ruch

14. Organizace cestovního ruchu 14.1. Popis a úloha organizace cestovního ruchu Destinační management = organizace cestovního ruchu je soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společné sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně-rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu, podpora vzniku profesních spolků, sdružení a organizací.

14.2. Vytváření organizací cestovního ruchu v turistických regionech Autor: Doc. Ing. Alžběta Kiráľová, PhD. (prosinec 2005) – zadáno Českou centrálou cestovního ruchu – Czech Tourism s využitím podkladů ATUR ČR. Materiál projednán a upraven na základě jednání Asociace turistických regionů České republiky 5. 12. 2005 a na veřejných oponenturách organizovaných v Olomouci (8. 12. 2005) a v Praze (15. 12. 2005) 14.2.1. Vymezení destinace cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přirodní i antropogenní (vytvoření lidskou činností) potenciál, který vyjadřuje způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě. Přičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních celků. Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. 239


Podle WTO představuje destinace cestovního ruchu místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. Výkladový slovník cestovního ruchu pod pojmem destinace cestovního ruchu rozumí v užším smyslu cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu a v širším smyslu země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. Pro mezinárodní návštěvníky je, podle uvedeného slovníku, destinací buď celá navštívená země, nebo její některý region, případně město. V některých zemích je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně kompaktních destinací s tvorbou a propagací společného turistického produktu a případně i zpracováním statistik cestovního ruchu. V České republice je od roku 1999 rozčleněn turistický potenciál na turistické regiony a následně byly tyto regiony rozčleněny při zpracování programů rozvoje cestovního ruchu krajů a regionů také na menší území – turistické oblasti. Komponenty charakterizující region cestovního ruchu (D. Buhalis: Marketing the Competitive Destination of the Future): - přitažlivost – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál) - přístupnost služeb – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do regionu, pohyb za atraktivitami regionu, patří sem také služby využívané především místními obyvateli (zdravotnictví, bankovnictví, poštovní služby) - komfort – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v regionu a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně – společenská) - turistické produkty – připravené produktové balíčky - různorodé aktivity Nabídku cestovního ruchu je možné rozdělit na primární a sekundární. Komponenty primární nabídky cestovního ruchu jsou utvářejícími podmínkami pro uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků regionu, struktura, rozmístění a úroveň sekundární nabídky cestovního ruchu je určujícím faktorem využitelnosti regionu pro aktivity cestovního ruchu. Turistické regiony je možné typologizovat na základě různých kritérií, v praxi se však obvykle používá vymezení typu regionu na základě nejtypičtější atraktivity primární či sekundární nabídky. Je nutno podotknout, že ve skutečnosti lze přiřadit regionu více typů cestovního ruchu. 14.2.2. Postavení cestovního ruchu v regionu Cestovní ruch v regionu může být považován za polarizující, indukované, případně neutrální odvětví. Polarizujícím (hnacím) odvětvím se cestovní ruch v regionu stává v případě, že má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, výrazně ovlivňuje zaměření i jiných ekonomických aktivit a stává se tak určujícím faktorem ekonomické činnosti. V souvislosti s rozvojem a potřebami cestovního ruchu se v regionu rozvíjejí návazná i podpůrná odvětví, rozvíjí se i kooperace mezi regiony. Ekonomické podmínky umožňují podnikatelským subjektům, v porovnání s jinými regiony, dosahovat úspor a zvyšovat konkurenceschopnost na rozsáhlých trzích. Region se stává předmětem nabídky na mezinárodních trzích cestovního ruchu (Krkonoše, Šumava, Český Krumlov, Karlovy Vary, Český ráj). V regionu, kde má cestovní ruch na hospodářský a sociální rozvoj jen zprostředkovaný vliv, je indukovanými (hnaným) odvětvím (Praha, Jižní Morava, Český sever). V případě, že cestovní ruch nemá v regionu vliv na jeho hospodářský a sociální rozvoj, ale je jeho důležitým doplňkem, je pro region neutrálním odvětvím (Severozápadní Čechy, Plzeňsko). Komplikací v řízení cestovního ruchu v regionu je skutečnost, že „turistický region“ může zahrnovat více municipalit či oblastí. Na řízení cestovního ruchu v regionu by měly participovat místní samosprávy, zástupci místních obyvatel, akademická obec, obchodní komory, zástupci podnikatelů, popřípadě i stát. 240


14.2.3. Přínosy cestovního ruchu pro region Při kvalitním managementu je cestovní ruch přínosem pro region především v oblasti ochrany životního prostředí, sociálně – kulturní a ekonomické oblasti. V oblasti ochrany životního prostředí se cestovní ruch stává pro region přínosem především když: - jsou příjmy ze vstupného do národních parků, jeskyň použity na financování ochrany přírody - daně a poplatky (daně z příjmů, poplatky za rybářský a lovecký lístek, lázeňské poplatky, pronájem rekreačních zařízení) pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů - přispívá k uznání důležitosti ochrany životního prostředí veřejností a k výchově místních obyvatel k jeho ochraně - důsledkem atraktivity přírodního prostředí a přírodních zdrojů pro cestovní ruch je vytvoření národních parků, přírodních rezervací - vytváří pracovní příležitosti a tím může zabránit devastování přírodního prostředí místními obyvateli (například pytlačení, ilegální kácení lesů) - reguluje počty návštěvníků v chráněných územích Pozitivní působení cestovního ruchu v sociálně – kulturní oblasti se v regionu projevuje: - vytvářením pracovních míst a podporou sociálního rozvoje, přerozdělením příjmů, zmírňováním chudoby, což má za následek posilňování komunity v regionu - prostřednictvím kulturně – výchovné funkce cestovního ruchu, kdy se lidé kontaktují a vnitřně se navzájem obohacují, více si rozumí a ztrácejí předsudky - prostřednictvím funkce cestovního ruchu jako mírotvorného činitele - zvyšováním životního standardu místních obyvatel, kdy mohou využívat zařízení, vybudovaná pro návštěvníky regionu - prostřednictvím záchrany kulturních tradic, historie, tradičních řemesel - zainteresováním místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot, stimulací jejich pocitu hrdosti na tradice a historii V ekonomické oblasti je pozitivní vliv cestovního ruchu na region markantní především: - ve zlepšení platební bilance státu prostřednictvím aktivního cestovního ruchu (tzv. neviditelný export) - prostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do místních i státního rozpočtu - v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání - ve zvyšování zaměstnanosti - v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční síť, letiště) 14.2.4. Negativní dopady rozvoje cestovního ruchu v regionu V souvislosti s uvedeným je možné vyčlenit tři nejdůležitější oblasti, na které může mít cestovní ruch v regionu negativní dopad, a to: - životní prostředí – především v případě, kdy počet návštěvníků regionu překročí míru únosnosti a životní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným využíváním, což může vést nejen k jeho oslabení, ale i k jeho zničení (nejmarkantněji se v této souvislosti projevuje neúměrné využívání přírodních zdrojů, znečišťování přírodního prostředí či fyzické znečišťování) - sociálně – kulturní oblast – změní se systém hodnot a chování místních obyvatel, čímž ohrožen původní způsob života (změny často nastávají i ve struktuře komunity, rodinných vztazích, v tradičním životním stylu a morálce, cestovní ruch může způsobit změny v místní komunitě a hodnotách prostřednictvím přímého a nepřímého kontaktu návštěvníků s obyvateli regionu) - ekonomická oblast – dopady rozvoje cestovního ruchu se v regionu projevují prostřednictvím skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje cestovního ruchu, ekonomické závislosti lokální komunity na cestovním ruchu, sezónního charakteru práce, ekonomické krize, vzniku tzv. enklávového cestovního ruchu a vzniku turistických ghett. V případě „neřízení“ rozvoje cestovního ruchu v regionu mohou negativní vlivy převládnout a ohrozit, respektive vyloučit další rozvoj cestovního ruchu. 14.2.5. Důvody pro vytvoření organizace cestovního ruchu v regionu 241


Potřeby, očekávání a možný přínos cestovního ruchu se v jednotlivých regionech liší. Zkušenosti ze zahraničí dokazují, že strategické plánování a management rozvoje cestovního ruchu v zájmu dosažení cílů je pro region klíčové. Je třeba, aby ti, kteří jsou odpovědní za rozvoj region, mysleli integrovaně a ne jenom operativně řešili problémy rozvoje cestovního ruchu. Všichni zainteresovaní v regionu, včetně obyvatelů, by měli mít stejný cíl – ochránit zdroje, které daný region dělají výjimečným a přitahují návštěvníky. Řízením cestovního ruchu v regionech rozumíme soubor technik, nástrojů a opatření používaných organizací cestovního ruchu (OCR) v regionu při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v regionu za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu. Pro řešení řízení organizace cestovního ruchu v regionech se doposud užívá termín „Destinační management“ či „Destination Management Company (DMC)“, který je definován jako organizace zabývající se organizováním a logistickou konferencí a regionálních akcí. Je to organizace, která kooperuje s dodavateli služeb potřebných pro organizování konferencí a regionálních akcí. Tyto názvy tedy nejsou vhodné pro organizaci cestovního ruchu v regionu. Součástí řízení regionu je: - návštěvnický management, tj. soubor řídících technik a nástrojů, používaných OCR za účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování jejich chování (přístupový management, cenová politika, zonace, budování turistických informačních center, zpracování etických kodexů a kodexů chování podnikatelských subjektů a návštěvníků, pořádání seminářů a výchovně vzdělávacích akcí) - model limitů přijatelné změny, tj. stanovení únosného zatížení území a využívání indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu - spektrum rekreačních příležitostí, které zahrnuje lokalizační předpoklady (geografické, přírodní, kulturně – historické, ostatní antropogenní), realizační předpoklady (supra a infrastruktura cestovního ruchu, dostupnost a ostatní infrastruktura), a selektivní předpoklady (demografické, sociální a ekonomické charakteristiky návštěvníků) rozvoje cestovního ruchu v regionu. V regionu je tudíž nutností, aby fungovala organizace, která bude iniciovat, a řídit celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu: - potřeby návštěvníků a ekonomické zájmy průmyslu cestovního ruchu - redukovat případný negativní dopad rozvoje cestovního ruchu na region, obchodní zájmy obyvatel regionu a ochraňovat je - památky a kulturní dědictví a ochraňovat je - stav životního prostředí a ochraňovat jej V zájmu jednotného postupu při nabízení regionu na trhu cestovního ruchu bude takto vytvořená organizace cestovního ruchu (OCR) efektivně koordinovat činnosti všech zainteresovaných subjektů působících v regionu, bude schopna přizpůsobit se změnám na trhu a její odpovědnost za dosažené výsledky bude korespondovat s její možností tyto výsledky ovlivnit. V OCR by v této souvislosti měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé regionu. Koordinace zájmů všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v regionu. Předpokladem úspěšné koordinace je: - systematická a kontinuální spolupráce všech zainteresovaných subjektů - podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů - vypracování a realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu - znalost společných zájmů - stanovení společných cílů - vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a dosažení společných cílů. 242


Dosažení cílů cestovního ruchu v dynamicky se měnícím prostředí je možné jen pomocí kvalitně zpracovaných strategických plánů. OCR musí mít funkční organizační strukturu, aby mohla strategii úspěšně implementovat. 14.2.6. Problémy ovlivňující vznik organizace cestovního ruchu v regionu V souvislosti s uvedeným a vzhledem k zaměření činnosti a zájmům zainteresovaných stran, vyvstávají určité problémy, které je třeba řešit. Podnikatelské subjekty se orientují na marketing a jejich cílem je, v zájmu dosažení ekonomického efektu, uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků. Orgány státní správy, místní samosprávy, občanské a kulturní organizace se obvykle orientují na řešení tří okruhů problémů, týkajících se cestovního ruchu, a to ochrany, regulace a redistribuce. Jejich cílem je, kromě jiného, ochrana a záchrana památek, řešení konfliktů vznikajících nedodržením právních, respektive jiných norem a sociální cíle. K regionu cestovního ruchu přistupují ze svého hlediska. Cestovní ruch je pro ně jen jednou z funkcí multifunkčního území. Je řízený v souladu s úkolem, který mu byl, na základě norem, politických rozhodnutí a v zájmu dosažení cílů území, určen. Z uvedeného vyplývá problém, kterého podstatou je produktová orientace orgánů státní správy a místních samospráv. Potřebám a požadavkům návštěvníků regionu uvedené instituce obvykle nevěnují dostatek pozornosti. Dalším problémem, který je v této souvislosti třeba řešit, je skutečnost, že odpovědnost za propagaci a podporu prodeje produktu „regionu“ obvykle nenesou ti, kteří se přímo podílejí na jeho tvorbě. Je těžké najít jiný sektor ekonomiky státu, kterého produkt by byl závislý na takovém množství podnikatelských a jiných subjektů, přičemž propagace a podpora prodeje produktu by byla v rukou administrativy, která přímo na tvorbě produktu neparticipuje. Nedostatek nástrojů řízení a plánování trhu je problém, který souvisí s těžkostmi při definování, ohraničení a měřitelnosti jak produktu, tak i trhu cestovního ruchu a nejvíc se projevuje při kontrole kvality produktu a jeho komponentů. Výrazným atributem, který ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu v regionech je vznik nového administrativního členění státu na kraje. Hranice správních celků nekorespondují s hranicemi turistických regionů. OCR se potýkají s problémem v případě, že území regionu leží na území více krajů. Spolupráce krajů v této souvislosti neodpovídá potřebám dynamického rozvoje cestovního ruchu v regionech. Fungující partnerství a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je jedním z předpokladů fungování OCR a tím i funkčního a efektivního managementu rozvoje cestovního ruchu v regionu. V této souvislosti je třeba definovat, jaký přínos budou mít jednotlivé subjekty ze spolupráce v OCR. Tyto přínosy je nutné uvedeným subjektům vhodné komunikovat, aby byli motivováni v OCR spolupracovat. 14.2.7. Vlivy na charakter organizace cestovního ruchu v regionu OCR v regionu ovlivňuje především: - postavení cestovního ruchu v rámci odvětvové struktury regionu, tj. jestli je cestovní ruch polarizujícím, indikujícím nebo neutrálním odvětvím - struktura odvětví cestovního ruchu z hlediska podílu jednotlivých služeb, charakteru vlastnictví apod. - druhy (např. domácí, zahraniční, mezinárodní, národní, příhraniční, výjezdový, zahraniční aktivní, krátkodobý, dlouhodobý, organizovaný, neorganizovaný, individuální, sociální, městský, venkovský, lázeňský, přírodní, vodní, celoroční, sezónní apod.) a formy cestovního ruchu (např. rekreační, poznávací, socio-profesní, společenský) - charakter atraktivit (příroda a přírodní podmínky, společenské, uměle vytvořené, hmotné a nehmotné – genius loci, aktivní, pasivní, formální, neformální, kulturní, technické) - rozvoj cestovního ruchu (fáze životního cyklu regionu, dlouhodobý, krátkodobý, plánovitý, spontánní)

243


-

charakter trhu (domácí, zahraniční, krátkodobý, dlouhodobý, individuální, organizovaný, diverzifikovaný, masový)

14.2.8. Možné formy organizace cestovního ruchu v regionu Region cestovního ruchu by měl, v zájmu koordinace už zmíněných činností, vytvořit kvazi podnik – OCR, kterou může být například strategická aliance, právnická osoba, případně sdružení cestovního ruchu. Univerzální postup na vytvoření organizační struktury OCR neexistuje a její výběr pro konkrétní region závisí vždy na vnitřních podmínkách toho – kterého regionu. Dnešní legislativa však nenabízí pro tyto účely odpovídající model a specifika cestovního ruchu si vyžadují řešit sdružování v cestovním ruchu specifickou legislativní normou (např. jako na Slovensku či v Rakousku). V souvislosti s potřebou založení funkční OCR v regionu, je nevyhnutelné uskutečnit následující kroky: - definovat, kdo jsou iniciátoři rozvoje cestovního ruchu v regionu (když veřejný sektor není iniciátorem, je třeba ho pro spolupráci získat) - najít způsob zainterenovanosti místních obyvatel na rozvoji cestovního ruchu a práci v OCR - definovat klíčové partnery pro spolupráci v OCR - zabezpečit, aby partneři spolupracující v OCR byli legitimními zástupci regionu a prezentovali její zájmy jako celku - zabezpečit, aby OCR byla svými partnery pojímána jako organizace schopná zabezpečit rozvoj cestovního ruchu - vybrat reprezentanta OCR, který bude schopen přesvědčit partnery o výhodnosti a nutnosti spolupráce Při výběru partnerů je třeba si uvědomit, že: - ne všichni potenciální partneři mají stejné vzdělání v oblasti cestovního ruchu - ne všichni potenciální partneři mají stejné zkušenosti, zručnosti a schopnosti v řízení, plánování - ne všichni potenciální partneři chápou potřeby a požadavky návštěvníků regionu - obyvatelé nepracující přímo v zařízeních cestovního ruchu mohou mít k jeho rozvoji v regionu neutrální až negativní postoj V souvislosti s uvedením je třeba věnovat pozornost vzdělávání partnerů OCR včetně místních obyvatel, a to především v oblasti: - přínosů, ale i možných negativních dopadů rozvoje cestovního ruchu v regionu - potřeb a požadavků návštěvníků regionu - tvorby produktu - vytváření a posilňování image regionu - výběru vhodných komunikačních nástrojů - podnikání v cestovním ruchu Součástí organizační struktury OCR by měla být i síť turistických informačních center. Ve vztahu k OCR turistické informační centrum: - plní marketingové funkce (spolupodílí se na realizaci marketingového výzkumu, tvorbě a realizaci marketingové koncepce a strategie) - plní vzdělávací funkci (organizačně zabezpečuje vzdělávání průvodců cestovního ruchu, pracovníků informačních kanceláří cestovního ruchu nižší úrovně) - spolupracuje s orgány státní správy na regionální, krajské i celostátní úrovni v oblasti cestovního ruchu - v rámci administrativní funkce buduje a pravidelně aktualizuje informační systém cestovního ruchu - sleduje a vyhodnocuje kvalitu služeb poskytovaných v regionu - poskytuje poradenské a konzultační služby - poskytuje informace návštěvníkům regionu - prodává produkty cestovního ruchu - poskytuje rezervační služby

244


14.2.9. Úlohy organizace cestovního ruchu v regionu Po rozhodnutí o organizační struktuře OCR je nutné vytvořit základní pravidla pro participaci na rozhodování, plán činnosti a stanovit termíny plnění. OCR sehrávají roli koordinátora rozvoje cestovního ruchu v regionech a rozsah jejich činnosti závisí na rozloze regionu, na postavení OCR v regionu a stupni jeho vývoje. Maximální spektrum jeho úloh: - vytváří vizi rozvoje cestovního ruchu v regionu v provázanosti s vizemi kraje - ve spolupráci s krajem se podílí na vytváření koncepce rozvoje cestovního ruchu - formuluje strategii rozvoje cestovního ruchu v regionu včetně marketingové strategie - formuluje akční program rozvoje cestovního ruchu v souladu se strategií - vytváří pracovní skupiny v souladu se strategií - aktivizuje dobrovolníky a nevládní organizace ke spolupráci - analyzuje současnou situaci a identifikuje faktory rozvoje cestovního ruchu (analýza vnitřních podmínek – silné a slabé stránky a vnějšího okolí – příležitosti a ohrožení regionu, segmentace trhu, výběr cílových skupin, aktivizace marketingového mixu vzhledem k vybraným segmentům) - podílí se na posilňování image regionu, na jeho prezentaci a propagaci (vytvoření destinační identity, internetová prezentace regionu, účast na výstavách a veletrzích, členství v národních oborových a profesních svazech) - vytváří strategie v oblasti turistických produktů s ohledem na vybrané cílové segmenty a podporuje jejich vznik, podílí se na jejich zpracování - spolupracuje s Czech Tourismem - zajišťuje fundraising rozvojových projektů, lidských zdrojů, kvality (dotace, granty) - podporuje a zabezpečuje vzdělávání v oblasti cestovního ruchu - sleduje rozvoj cestovního ruchu a jeho dopad na region (analýza trhu, potřeb a požadavků návštěvníků, pozitivní i negativní dopady rozvoje cestovního ruchu) - uskutečňuje návštěvnický management - stanovuje únosné zatížení území regionu pomocí indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu - připravuje scénář krizového managementu (pro případ živelních pohrom, útoků teroristů) - koordinuje spolupráci subjektů cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru v rámci regionu - reprezentuje zájmy regionu na národní úrovni a zájmy cestovního ruchu v rámci regionu - iniciuje rozvoj suprastruktury a infrastruktury cestovního ruchu v souladu s potřebami a požadavky trhu - zabezpečuje optimalizaci vlivů cestovního ruchu na region v zájmu zajištění udržitelné rovnováhy mezi ekonomickým užitkem a sociálně – kulturními náklady a náklady na životní prostředí - podporuje maximalizaci uspokojení potřeb a požadavků návštěvníků regionu (výzkum a prezentace výsledků) - podporuje zavádění moderních technologií do praxe - podílí se na maximalizaci multiplikačního efektu cestovního ruchu v regionu - koordinuje činnost turistických informačních center - vytváří, spravuje a naplňuje regionální fond cestovního ruchu - shromažďuje informace o turistickém potenciálu regionu, zajišťuje jejich průběžné aktualizace a jejich zpracování pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů a to všemi žádanými formami OCR není obchodní organizací a neprodává produkty cestovního ruchu. Produkty cestovního ruchu prodávají podniky a zařízení cestovního ruchu, respektive turistická informační centra. 14.2.10. Tvorba finančních zdrojů na činnost organizace cestovního ruchu v regionu Organizace cestovní ruchu potřebuje na vykonávání své činnosti finanční prostředky. Vytvářet je může především z těchto zdrojů: - členské příspěvky (členů sdružení – fyzických a právnických osob) - výnosy z vlastní podnikatelské činnosti především prostřednictvím informační kanceláře cestovního ruchu (provize za prodej vstupenek, obchodní marže z prodeje literatury spjaté s destinací, map, turistických potřeb, suvenýrů, příjmy z provozování sportovních zařízení, organizování kongresů, ze zprostředkování ubytovacích, přepravních a jiných služeb, z prodeje produktových balíčků

245


-

-

příspěvky od obcí (nemusí mít jen finanční podobu, může jíž i o bezplatný pronájem místností pro informační kancelář příspěvky od orgánů krajské samosprávy a orgánů veřejné správy místní poplatky (zákonem stanovené poplatky, například lázeňský poplatek, z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků, za povolení vjezdu motorového vozidla do vybraných obcí nebo jejich částí, za hrací automaty) granty záruční, příspěvkové, úvěrové programy a fondy fondy EU (PHARE, SAPARD) strukturální fondy EU – Evropský fond regionálního rozvoje (podpora malého a středního podnikání, zlepšování infrastruktury, prosazování produktivních investic a pokračování místního rozvoje), Evropský sociální fond (aktualizace a modernizace dovedností pracovní síly a pěstování podnikatelské iniciativy), Evropský zemědělský záruční a podpůrný fond (rozvoj venkovské turistiky).

Za tímto účelem vytváří regionální fond cestovního ruchu, který mimo jiné vytváří prostor pro dofinancování projektů s přispěním strukturálních fondů či zajištění akumulace finančních zdrojů od příspěvkových organizací.

14.3. Výchozí stav v regionu Rakovnicko V souvislosti s výše uvedeným obecným popisem a úlohou organizace cestovního ruchu v turistickém regionu, nezbývá než konstatovat, že nebylo prozatím dosaženo žádného z výsledků tohoto procesu: - organizace cestovního ruchu – není ustavena - spolupráce subjektů z oblasti cestovního ruchu – na nízké úrovni - nabídka produktů cestovního ruchu - chybí - společné sdílené logo – logo je vytvořeno, není zavedeno jeho používání jednotlivými cílovými skupinami - značka kvality – není zavedena - informačně-rezervační systém – není zaveden (stávající komunikace a informační servis je na nízké úrovni) - tvorba cenové politiky – není zavedena - provádění výzkumu a sběru statistických dat – prováděno vytváření databází za účelem hodnocení stávajícího stavu a zjišťování potřeb v oblasti infrastruktury a služeb cestovního ruchu - iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu – kontaktování partnerů a cílových skupin, úvodní jednání, nabídka spolupráce ze strany Svazku měst a obcí Rakovnicka, počátek spolupráce místní akční skupiny Křivoklátsko, iniciativa k vytváření partnerství podle oborů – mikroregiony, informační centra, kultura, sport také za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu) - podpora vzniku profesních spolků, sdružení a organizací – chybí (ze strany Svazku měst a obcí vedena iniciativa ke vzniku Oblastní kanceláře KHK za účelem spolupráce podnikatelských subjektů)

14.4. Návrh organizace cestovního ruchu regionu Rakovnicko 14.4.1. Úvod Návrh na ustavení organizace cestovního ruchu regionu byl vytvořen na základě předchozích výsledků jednání orgánů Středočeského kraje (zastupitelstva a rady). Rada kraje přijala dne 21. 4. 2004 usnesení, kterým vzala na vědomí vypsání veřejné zakázky na vznik destinačního managementu v turistických subregionech Středočeského kraje, vyslovila souhlas s finančním krytím aktivity a uložila radnímu kraje, zodpovědnému za cestovní ruch, projednat finanční potřeby destinačního managementu v turistických subregionech a v zastupitelstvu kraje. Následně 10. 6. 2004 přijalo Zastupitelstvo Středočeského kraje vzalo na vědomí informaci o finančních potřebách destinačního managementu v turistických subregionech, schválila pevnou částku ve výši 1,92 mil. na rok 2005 do rozpočtu roku 2005 a částku 1,2 mil. Kč pro rok 2006 do rozpočtu roku 2006. Radnímu, zodpovědnému za cestovní ruch bylo uloženo zajistit realizaci usnesení Zastupitelstva kraje. Tato usnesení v roce 2005 dále realizována nebyla a finanční prostředky vyčleněné na destinační management byly převedeny na dotační řízení v oblasti cestovního ruchu. 246


Materiál připravený kanceláří Svazku měst a obcí Rakovnicka byl předán k seznámení zástupcům Komise cestovního ruchu Středočeského kraje. Funkčnost a podoba organizace cestovního ruchu regionu je značně závislá na dalším postupu Středočeského kraje při řešení této problematiky na úrovni kraje – v turistickém regionu Okolí Prahy (turistických subregionech). Návrh Svazku měst a obcí Rakovnicka vychází z toho, že by mělo být přehodnoceno toto rozdělení oblastí Středočeského kraje. Vytvoření organizací cestovního ruchu by mělo být umožněno v tradičních turistických regionech, které prokáží, že jsou schopny plnit tuto funkci ve svém území. Vznik organizací cestovního ruchu na úrovni dosavadních subregionů kraje nezajistí podle názoru Svazku měst a obcí Rakovnicka efektivní fungování organizace cestovního ruchu. Mezi jednotlivými organizacemi cestovního ruchu musí být vytvořeny funkční vazby u jednotlivých nástrojů a opatření (např. informační a rezervační systém). Na území regionu lze, bez ohledu na další postup kraje, zahájit realizaci opatření a nástrojů, které nebudou mít přímou funkční vazbu na ustavení organizace cestovního ruchu vyšší úrovně. Opatření Svazku měst a obcí Rakovnicka, směřující k vytvoření organizace cestovního ruchu regionu je navrženo jako jeden základních atributů podpory rozvoje cestovního ruchu na území regionu Rakovnicko v návaznosti na Program rozvoje Středočeského kraje, Program rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje, Integrovanou rozvojovou strategii územního obvodu regionu Rakovnicko (IRS) a rozvojové strategie venkovských mikroregionů Rakovnicka. Vytvoření funkční organizace cestovního ruchu Středočeského kraje, který by zastával vedoucí funkci v oblasti organizace a systému řízení ve sféře cestovního ruchu jednotlivých turistických regionů, bylo vymezeno jako jeden z hlavních cílů akčního plánu Programu rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje. Z dostupných podkladů a výsledků jednání orgánů kraje je zřejmé, že na úrovni Středočeského kraje doposud nebylo definitivně vyřešeno vytvoření organizace cestovního ruchu, jeho struktura a rozsah zajišťovaných služeb, přestože na zajištění jeho činnosti byly vyčleněny finanční prostředky z rozpočtu kraje. Východiskem pro realizaci záměru Svazku měst a obcí Rakovnicka ke vzniku organizace cestovního ruchu na úrovni regionu Rakovnicko (okresu Rakovník) jsou tyto předpoklady: - Rakovnicko je typickým a tradičním turistickým regionem, - původní a zachovalá příroda, množství hodnotných kulturních památek, - podpora rozvoje cestovního ruchu, jako jeden z hlavních předmětů činnosti svazku, vymezený v zakladatelské smlouvě a stanovách. Rozhodnutí k vytvoření struktury organizace a systému řízení cestovního ruchu na území regionu vychází ze zájmu svazku o vytvoření účinné spolupráce cílových skupin působících v regionu a zainteresovaných subjektů (kraje a státu), vedoucí k rozvoji cestovního ruchu na Rakovnicku, s pozitivním vlivem na rozvoj cestovního ruchu v rámci území Středočeského kraje a České republiky, tj. s vazbou na systém řízení cestovního ruchu kraje a státu. Záměr svazku je podložen již výše zmíněnou IRS – část 2.5. Návrh a charakteristika opatření, oddíl F. Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví, Opatření F – I: Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu, ve kterém je jako realizační výstup zařazen úkol vytvoření organizační struktury pro destinační management. 14.4.2. Organizace a systém řízení v oblasti cestovního ruchu Oblast cestovního ruchu je specifickou a pro rozvoj národního hospodářství významnou oblastí společenského života, do které jsou zapojeny fyzické a právnické osoby, různých druhů právní subjektivity. Obor cestovního ruchu využívá ke svým aktivitám a činnostem především: - specifické územní předpoklady, které představuje zejména potenciál (zachovalého) přírodního prostředí a kulturního dědictví, - podmínky pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, při zásadním respektování existence a vyloučení negativního ovlivnění obou předcházejících faktorů (přírody a památek).

247


Rozvoj cestovního ruchu v regionu, který disponuje těmito základními předpoklady a podmínkami, je však podmíněný vytvořením organizační struktury a vznikem systémového řízení na úrovni regionálních subjektů za účasti a podpory subjektů nadregionálních (Středočeského kraje, Ministerstva pro místní rozvoj, České centrály cestovního ruchu). Účinná podpora činnosti subjektů podnikajících a prezentujících se ve sféře cestovního ruchu v současném tržním prostředí spočívá ve vytvoření podmínek, vztahů a vazeb umožňujících jejich vzájemnou spolupráci a koordinaci činnosti v daném území. Do roku 2002 byla do jisté míry činnost řízení v oblasti cestovního ruchu v okrese Rakovník zajišťována okresním úřadem. Po zrušení okresních úřadu převzala některé aktivity, v omezeném rozsahu, obec s rozšířenou působností – Město Rakovník. Lze tak konstatovat, že od této doby do současnosti je sféra cestovního ruchu na území okresu Rakovník zajišťována bez spolupráce jednotlivých cílových skupin, tj. nesystematicky a nekoordinovaně, a to v obou rozhodujících aktivitách cestovního ruchu – službách i infrastruktuře. Svazek měst a obcí Rakovnicka byl založen na konci roku 2003 (29 zakládajících obcí). V době založení však ještě nebyl dominantním reprezentantem regionu, který by byl schopen převzít důležitou úlohu subjektu odpovědného za řízení a rozvoj cestovního ruchu. Na začátku roku 2005 došlo k významnému posílení členské základny (58 obcí). Svazek má další předpoklady k tomu, aby se stal řídícím článkem organizace cestovního ruchu regionu na základě těchto skutečností: - svazek již v této době realizuje aktivity, které mají v oblasti cestovního ruchu pozitivní dopad 2 na jeho rozvoj (Rakovnicko – 930 km , 54 tis. obyvatel, 84 obcí) - zastoupení všech mikroregionů (oblastí) Rakovnicka v orgánech svazku – schopnost prostřednictvím členů rady a kanceláře svazku zajišťovat aktivní koordinaci činností a specifických opatření navržených k realizaci v jednotlivých částech Rakovnicka - společný zájem členských obcí svazku na podpoře regionálního rozvoje regionu s důrazem na cestovní ruch - zapojení svazku do projektu Opatření 3.3 SROP – Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů, jehož nositelem je Středočeský kraj Orgány svazku vyjádřily zvýšení podpory rozvoje cestovního ruchu vytvořením dalšího místa v kanceláři svazku v dubnu 2005. 14.4.3. Cíl opatření Cílem opatření vedoucího svazek ke vzniku organizace cestovního ruchu regionu je dosáhnout koordinovaného a kontinuálního rozvoje cestovního ruchu v regionu a zvýšení rozhodujících hospodářských ukazatelů: - zvýšení hrubého domácího produktu na obyvatele - zvýšení průměrné měsíční mzdy - snížení míry nezaměstnanosti V oblasti cestovního ruchu pak: - zvýšení počtu ubytovaných turistů - prodloužení doby pobytu turistů v regionu - zvýšení návštěvnosti turistických míst - zvýšení kvality poskytovaných služeb ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení, poskytujících služby v oblasti cestovního ruchu S ohledem na územní a odvětvovou působnost, vymezenou rozsahem členské základny a statutem (stanovami a zakladatelskou smlouvou) má Svazek měst a obcí Rakovnicka dva významné předpoklady, aby se stal základním článkem struktury organizace cestovního ruchu. K ustavení do této pozice přispívá i dosavadní stav a výsledky spolupráce a partnerství s podnikatelskými subjekty, příspěvkovými organizacemi kraje, měst a obcí, nestátními neziskovými organizacemi, správními orgány, organizačními složkami státu a fyzickými osobami.

248


Svazek měst a obcí Rakovnicka je od svého vzniku prostředníkem v oboustranné komunikaci mezi obcemi, mikroregiony, krajem a právnickými osobami (podnikatelskými subjekty, NNO, PO). Poměrně stabilní situace v oblasti samosprávy (existence obcí, jako základních článků správy území) a zájem obcí o sdružování a spolupráci v rámci oblastí Rakovnicka (mikroregionů) a celého regionu, představuje jistotu kontinuálního rozvoje této, pro Rakovnicko velmi významné, sféry společenského života a hospodářství, jejíž podpora a rozvoj napomůže zlepšit ukazatele, na základě kterých je v současné době Rakovnicko zařazeno mezi hospodářsky slabé a strukturálně postižené regiony. 14.4.4. Návaznost vzniku organizace cestovního ruchu regionu na opatření Středočeského kraje v oblasti organizace a systému řízení cestovního ruchu Vytvoření organizace cestovního ruchu na území Rakovnicka vychází z opatření navrženého v Integrované rozvojové strategii územního obvodu Rakovnicko. Tento rozvojový dokument byl zpracován v kontextu s Programem rozvoje Středočeského kraje a Programem rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje. V opatření F – I Rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu je vznik destinačního managementu zařazen mezi rozhodující aktivity a realizační výstupy opatření. Předpokladem funkčnosti systému organizace a řízení cestovního ruchu v kraji je podle názoru Svazku měst a obcí Rakovnicka vznik organizace cestovního ruchu na úrovni Středočeského kraje, který bude řízen jeho orgány, případně jím určeným subjektem. Organizace cestovního ruchu kraje by měla být vedle zástupců kraje tvořena zástupci managementů jednotlivých oblastí – zejména specifických turistických regionů, které budou schopny prostřednictvím například svazků obcí, obcí s rozšířenou působností, občanských sdružení, obecně prospěšných společností či jiných subjektů tyto systémové a řídící složky v regionu vytvořit a zajistit jejich funkčnost a spolupráci ve prospěch Středočeského kraje. Územní působnost organizací cestovního ruchu jednotlivých oblastí Středočeského kraje (dílčí managementy) je možné vymezit v návaznosti na specifické a charakteristické vlastnosti regionů (turistické regiony), či podle území okresů - obcí s rozšířenou působností, území místních akčních skupin či účelových sdružení, jejichž cílem je rozvoj cestovního ruchu. Organizaci cestovního ruchu je možné ustanovit za účasti zástupců výše citovaných struktur, které prokáží, že jsou organizačně, personálně a finančně (s podporou zainteresovaných subjektů a poskytovatelů podpor v oblasti cestovního ruchu) schopny zajistit činnost dílčích managementů. Po tomto kroku lze provést systémové a koncepční rozdělení kraje na jednotlivé turistické oblasti, a to na základě rámcových a dílčích smluv o zajišťování výkonu činností spojených s organizací a řízením cestovního ruchu ve vymezeném územním obvodu. 14.4.5. Vytvoření struktury organizace a řízení cestovního ruchu regionu Rozsah území regionu, charakteristika Rakovnicka jako tradičního turistického regionu, počet subjektů působících v oblasti cestovního ruchu, zjištěný na základě předběžného průzkumu provedeného kanceláří svazku, jsou základními atributy pro ustavení funkčního a akceschopné organizace cestovního ruchu regionu Rakovnicko. Schéma organizace cestovního ruchu regionu je možné vytvořit podle druhu právní subjektivity, funkce a účelového zaměření subjektů působících v oblasti cestovního ruchu. Z hlediska významového a druhového jsou v oblasti cestovního ruchu zapojeny tyto subjekty: - územní samosprávné celky a dobrovolná sdružení obcí - podnikatelské subjekty, podnikající v oblasti cestovního ruchu - příspěvkové organizace státu, kraje, měst a obcí - nestátní neziskové organizace - občanská sdružení a zájmové skupiny občanů - fyzické osoby Z hlediska funkčního a účelového zaměření: - obce, svazky obcí - mikroregiony (zejména jako pořizovatelé koncepčních a rozvojových dokumentů, žadatelé, nositelé a partneři projektů v rámci programů podpor, vlastníci kulturních památek, sportovních a kulturních zařízení) 249


-

orgány státní správy (správa CHKO – ochrana přírody, městský úřad - památková péče, ochrana přírody) informační střediska a centra vlastníci, správci a provozovatelé ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení poskytujících služby cestovního ruchu cestovní agentury a kanceláře a další podnikatelské subjekty poskytující služby cestovního ruchu vlastníci kulturních památek, kulturních a sportovních zařízení subjekty provozující kulturní, sportovní a volnočasové aktivity (pořadatelé a realizátoři kulturních, sportovních a společenských akcí) subjekty provozující tradiční řemesla (podnikatelé, zájmová sdružení, fyzické osoby).

14.4.6. Cílové skupiny Rozvoje v oblasti cestovního ruchu na území turistického regionu lze dosáhnout realizací opatření stanovených v koncepčních a rozvojových dokumentech. Podle účelového zaměření je možné stanovit jednotlivé cílové skupiny: - obce (svazky obcí) - informační centra a střediska - vlastníci a správci ubytovacích a stravovacích zařízení - vlastníci a správci kulturních a sportovních zařízení - podnikatelé poskytující další služby v oblasti CR - správci kulturních památek - orgány ochrany přírody Součinnost a aktivní spolupráci cílových skupin, tj. všech subjektů angažujících se v oblasti cestovního ruchu je nezbytné zajistit ve vymezeném územním obvodu subjektem, který k plnění této funkce má všechny nezbytné předpoklady: - působnost na území celého regionu - organizační a personální předpoklady - dokonalou znalost regionu - existující vnější vazby - na orgány a organizace kraje a státu působící v oblasti cestovního ruchu - existující a rozvíjející se vnitřní vazby na cílové skupiny - schopnost zajišťovat koncepční, metodickou, poradenskou činnost - schopnost reprezentovat a zastupovat navenek region v oblasti cestovního ruchu Zásadním úkolem Svazku měst a obcí Rakovnicka v rámci organizace a systému řízení v oblasti cestovního ruchu (jako iniciátora vzniku organizace cestovního ruchu regionu), je utváření pozice koordinátora managementu a zajištění součinnosti a spolupráce všech těchto cílových skupin. Svazek má pro naplňování vedoucí pozice subjektu řídícího činnost organizace cestovního ruchu v regionu tyto předpoklady: - rozvoj cestovního ruchu (jeden z hlavních předmětů činnosti svazku) - regionální působnost (území okresu Rakovník) - rozrůstající se členská základna (58 z 84 obcí okresu Rakovník) - rozšiřující se okruh partnerů spolupracujících se svazkem v jednotlivých oblastech jeho činnosti (zvláště pak v oblasti cestovního ruchu) 14.4.7. Zainteresované subjekty Úroveň činnosti a míra úspěšnosti organizace a systému řízení cestovního ruchu je závislá na úrovni spolupráce se Středočeským krajem (komisí cestovního ruchu a odborem regionálního rozvoje, oddělením cestovního ruchu) a agenturou Czech Tourism. Na krajské úrovni předpokládá návrh Svazku měst a obcí Rakovnicka vytvoření struktury organizace cestovního ruchu Středočeského kraje („Okolí Prahy“). Prostřednictvím organizace cestovního ruchu Středočeského kraje by kraj zajišťoval plnění jednotlivých koncepčních opatření a projektů, navržených k realizaci rozvojovými dokumenty (Program rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje) ve spolupráci s organizacemi cestovního ruchu turistických regionů a oblastí kraje, které projeví zájem o zapojení do spolupráce a prokáží 250


schopnost realizovat jednotlivé, krajem podporované aktivity nezbytné pro úspěšné řízení a rozvoj cestovního ruchu. 14.4.8. Aktivity opatření Aktivity je nezbytné rozdělit na několik dílčích činností. Důležité je stanovení a vymezení působnosti (kraj – turistický region): Vizuální styl Vytvoření a sdílení jednotného vizuálního stylu je důležitým atributem pro úspěšnost aktivit organizace cestovního ruchu na trhu.

Návrh vizuálního stylu regionu Rakovnicko. Grafický návrh Roman Hartl, kancelář Svazku měst a obcí Rakovnicka, květen 2005. Značky kvality Podobně jako v případě vytvoření a sdílení loga organizace cestovního ruchu je důležitá podpora jednotlivých služeb a infrastruktury značkami kvality.

Informační systém a) značení turistických tras, cílů a zajímavostí - značení významných turistických cílů (značení KTZ - kulturních památek – hrady Křivoklát, Krakovec, přírodní zajímavosti, Královský pivovar Krušovice) - značení cyklotras a cyklostezek (spolupráce s KČT – včetně spoluúčasti KČT na financování značení, kontrola a úprava značení jednotlivých cyklotras a cyklostezek značkaři KČT) - značení pěších tras a naučných stezek - značení místních zajímavostí b) informační centra - spolupráce s informačními centry v kraji (IC Středočeského kraje, turistických regionů, měst a obcí) - koordinace činnosti a aktivit všech IC působících v regionu bez ohledu na zřizovatele (obce, svazky obcí, Lesy ČR, Správa CHKO) c) informační a komunikační elektronický systém - provoz a editace informačního internetového portálu regionu, komunikačně propojeného s cílovými skupinami v regionu, Středočeským krajem a agenturou Czech Tourism, zajištění exportu údajů z jednotlivých oblastí CR (zadávání kulturních a sportovních akcí, vyhledávací a rezervační systém ubytování v regionu) poznámka: se zástupci společnosti SITOUR jednáno o implementaci informačního a rezervačního systému ubytování na informační server regionu, území regionu bylo shledáno jako ideální z hlediska velikosti, průzkumu zjištěného počtu ubytovacích zařízení, personálnímu zajištění provozu (spolupráce s vlastníky a správci ubytovacích zařízení při aktualizaci údajů), náklady na zajištění licence informačního a rezervačního systému (cca 800 E/rok) odpovídají výše zmíněným parametrům (počet ubytovacích zařízení, velikost regionu), jsou pro svazek, jako provozovatele systému přijatelné, přičemž je předpoklad, že proti nákladům budou stát částečně příjmy za obchodní transakce realizované přes informační a rezervační systém (procentuální podíl z plateb přijatých od turistů provozovateli ubytovacích zařízení). Veletrhy, výstavy, workshopy, exkurze a) mezinárodní veletrhy a výstavy: - účast na vybraných zahraničních veletrzích ve spolupráci se Středočeským krajem a agenturou Czech Tourism – podpora ze strany zainteresovaných subjektů formou zajištění distribuce tištěných propagačních a prezentačních materiálů (v jazykových 251


mutacích) v expozicích kraje a České republiky, umožnění účasti zástupců regionů (úhrada poměrné části za expozici) b) národní: - společná účast turistických regionů v expozicích Středočeského kraje na veletrzích cestovního ruchu, pořádaných v České republice (zejména Regiontour Brno a Holiday World Praha) – úhrada poměrné části nákladů na prezentaci regionu v expozici Středočeského kraje (výhodnější finanční podmínky při účasti ve společné expozici než prezentace v samostatné expozici nebo v expozici několika regionů kraje, finanční podpora kraje při účasti ve společné expozici) c) regionální: - na úrovni regionu je možné k prezentaci využít konání kulturních a sportovní akcí, uspořádání samostatné prezentační akce (propagace a prezentace obcí sdružených ve Svazku měst a obcí Rakovnicka, mikroregionů, oblasti prezentace – cestovní ruch, investiční příležitosti, pracovní příležitosti) - realizace exkurzí a tripů, pořádaných na území regionu ve spolupráci jednotlivých subjektů s účastí zástupců kraje, agentury Czech Tourism, médií, cestovních agentur a kanceláří. Propagace a prezentace a) internet: - informační portál turistického regionu v rámci regionu Rakovnicko je v provozu internetový server obecni-urad.net a mikroregion.net (servery společnosti Galileo Corporation spol. s r. o.) – zapojeny jsou členské obce a svazky obcí (mikroregiony Rakovnicka), internetové stránky jednotlivých obcí a mikroregionů jsou aktivně propojeny s regionálním serverem, který provozuje Svazek měst a obcí Rakovnicka, informace z oblasti cestovního ruchu jsou hlavní částí serveru, provoz internetového portálu obcí, mikroregionů a svazku přináší výhody v podobě nižších nákladů na provoz než při individuální správě, komunikační propojení, společná správa a servis, jednotný administrační systém s možností volby individuální struktury a grafického vzhledu stránek jednotlivých článků systému, v případě regionu Rakovnicko jsou náklady na provoz systému hrazeny z rozpočtu svazku (individuální stránky obcí a hlavní informační server regionu na www.rakovnicko.info), stránky mikroregionů jsou hrazeny z rozpočtů jednotlivých mikroregionů) - komunikační propojení serverů na všech úrovních (obec – mikroregion – turistický region – kraj – národní servery), zejména se jedná o zavedení modulů – informační a rezervační systém (SITOUR), kulturní a sportovní akce b) technické nosiče: společná a individuální tvorba CD a DVD (případně VHS) za účelem propagace a prezentace regionu (mikroregionů, měst a obcí) – turistické zajímavosti, život v regionu c) informační místa: - informační centra a střediska v regionu (svazek, mikroregiony, Lesy ČR, Městská knihovna, Správa CHKO, obecně prospěšné společnosti, muzea, Královský pivovar Krušovice a. s.), - poskytování informací turistům, provoz informačního a rezervačního systému v regionu, - distribuce propagačních a prezentačních materiálů (vytvoření regionální a krajské sítě k distribuci propagačních a informačních materiálů – informační centra a střediska, kulturní a sportovní zařízení, partneři obcí, měst, svazků obcí a kraje, ubytovací a stravovací zařízení, další místa s vysokou návštěvností) d) tiskoviny (letáky, mapy, brožury, knihy): úloha destinačního managementu: - zajištění spolupráce turistického regionu se Středočeským krajem a agenturou Czech Tourism při výrobě a distribuci tištěných propagačních a prezentačních materiálů (předávání a zpracování podkladů, dat) 252


-

-

-

koordinace vydávání materiálů v rámci turistického regionu (snížení nákladů, jednotný styl vizuální prezentace – logo regionu, kraje a ČR), shromažďování požadavků na vydávání jednotlivých druhů a témat materiálů (spolupráce se všemi cílovými skupinami působícími v oblasti cestovního ruchu v turistickém regionu – ubytovací zařízení, kulturní a sportovní zařízení) koordinace distribuce propagačních materiálů v turistickém regionu a okolí - důležitá úloha orgánu řídícího destinační management v regionu (návaznost distribuční sítě v turistickém regionu na krajskou síť) monitorování stavu (požadavky trhu cestovního ruchu, nové trendy)

e) tisk (deníky a týdeníky, časopisy): - informace o novinkách v oblasti cestovního ruchu v turistickém regionu, společenských akcích - tiskové zprávy - tipy na výlety - pořádání exkurzí turisticky zajímavých míst pro zástupce tisku f)

rozhlas: - aktuální informace o průběhu a stavu turistické sezóny, kulturní a sportovní kalendář

g) televize: - veřejnoprávní TV (zájem organizace cestovního ruchu o příspěvky pro dokumenty a cykly z oblasti turistiky a cestování) - regionální TV (zpravodajství a dokumenty pro obyvatele regionu) - dětská TV (popularizace turistiky, přírodních zajímavostí a kulturních památek turistického regionu směrem k dětem a mládeži, pozn. – dětská TV nově založena na Rakovnicku, vysílání v regionu a v pořadu ČT pro mládež - Bedna) h) společenské akce: - vlastní pořádání a spolupořádání atraktivních společenských akcí za účelem zvýšení návštěvnosti regionu (např. akce Svazku měst a obcí Rakovnicka - Křivoklátské panování, Klání o krakovecký meč, regionální a nadregionální akce obcí a mikroregionů, občanských sdružení) - propagace a prezentace činnosti organizace cestovního ruchu turistického regionu na společenských akcích realizovaných na jeho území (propagační materiály a předměty). Poradenství a vzdělávání - na úrovni kraje pořádání odborných seminářů pro zástupce organizací cestovního ruchu a jejich složek (zástupce cílových skupin) - na úrovni turistického regionu poradenství pro jednotlivé cílové skupiny v oblasti cestovního ruchu (marketing, financování cestovního ruchu – dotace, fondy, granty v oblasti rozvoje služeb a infrastruktury cestovního ruchu, výroba propagačních materiálů). Tvorba produktů cestovního ruchu Rakovnicko jako turistický region nabízí široké spektrum a dostatečný počet atraktivit, ze kterých je možné vytvářet zajímavé produkty – balíčky pro turisty. Jde o možnosti kombinací aktivit směrovaných především do letní turistické sezóny. Atributy pro vytváření zajímavých produktů cestovního ruchu na Rakovnicku jsou: - hustá síť značených pěších turistických tras - síť atraktivních cyklostezek, kde je vyloučen provoz silničních vozidel - vodácká trasa Berounka - velký počet chráněných území přírody (CHKO Křivoklátsko, NPR, PR, PP, VKP) - velký počet kulturních památek - rozrůstající se nabídka volnočasových aktivit (sportovní zařízení, jízdárny) - zlepšující se nabídka a úroveň služeb ubytovacích zařízení - zajímavé společenské akce a dlouhodobé kulturní programy - tradiční řemesla 253


-

začínající spolupráce s cestovními kancelářemi v regionu

Doposud se touto aktivitou s působností v rámci celého regionu nezabýval žádný subjekt. Ustanovením organizace cestovního ruchu Rakovnicka bude možné z pozice kanceláře Svazku měst a obcí Rakovnicka ve spolupráci s cílovými skupinami vytvářet kombinací různorodých aktivit zajímavou nabídku balíčků cestovního ruchu (ubytování, gastronomie, turistika, exkurze, kultura a sport obecně, jezdectví, vodáctví, cyklistika, rybolov, lov zvěře) Partnerství a spolupráce a) mezinárodní pro aktivity organizace cestovního ruchu je vhodné využít existující zahraniční partnerství obcí, měst, svazků obcí a kraje (předpokladem je výroba propagačních a informačních materiálů v jazykových mutacích, provoz internetového portálu v jazykových mutacích) b) krajské a regionální mezi subjekty působícími v oblasti CR (spolupráce samosprávy, provozovatelů kulturních a sportovních zařízení, ubytovacích zařízení a zařízeních poskytujících ostatní služby CR). Marketing a monitoring Marketingová a monitorovací činnost organizace cestovního ruchu turistického regionu je důležitou součástí celého systému řízení a rozvoje cestovního ruchu. V případě účinného marketingu organizace cestovního ruchu na úrovni turistického regionu předpokládá Svazek měst a obcí Rakovnicka pokračování spolupráce s Masarykovou obchodní akademií Rakovník (první prací školy pro svazek bylo zpracování marketingové studie účasti regionu na veletrzích cestovního ruchu – zejména na veletrhu Regiontour 2005 Brno s částečným srovnáním účasti na veletrhu Holiday World 2005 Praha. Monitoring systému řízení a organizace cestovního ruchu by byl zajištěn z úrovně jednotlivých obcí a svazků obcí, tedy představiteli samosprávy, kteří v jednotlivých orgánech řídí a kontrolují činnost Svazku měst a obcí Rakovnicka (zejména aktivity kanceláře svazku, jako výkonné organizační složky svazku). Určitým prostředkem monitoringu je zpětná vazba od návštěvníků regionu (dotazníkové šetření, hodnocení úrovně služeb a atraktivity regionu). Sběr a aktualizace dat Předpokladem úspěšné činnosti organizace cestovního ruchu turistického regionu je vytvoření a pravidelná databáze jednotlivých aktivit a částí sféry cestovního ruchu. Vytváření a aktualizace databáze na úrovni turistického regionu Rakovnicko je reálné provádět na úrovni kanceláře Svazku měst a obcí Rakovnicka, která bude nejdůležitějším článkem organizace cestovního ruchu regionu. V současné době je kanceláří svazku dokončován podrobný průzkum území regionu z pohledu cestovního ruchu (zahájen 04/2005). Jednotlivá místa a trasy jsou zaměřovány přístrojem pro satelitní navigaci GPS, současně je prováděno shromažďování údajů o zařízeních cestovního ruchu (zejména ubytovacích zařízení za aktivní spolupráce jejich provozovatelů). Tento průzkum slouží v podstatě všem výše zmíněným aktivitám destinačního managementu. Výsledky průzkumu jsou okamžitě zpracovávány k internetové prezentaci, slouží jako podklady pro nápravu doposud vydávaných nedostatečných a chybných mapových podkladů, budou předány i orgánům státní správy (památková péče, ochrana přírody), které zajištění a zpracování dat v této podobě doposud chybí. V podmínkách kanceláře svazku, se dvěma zaměstnanci na trvalý pracovní poměr, je reálné zajišťovat kromě dalších činností a aktivit organizace cestovního ruchu i sběr a následnou aktualizaci dat z oblasti cestovního ruchu v rozsahu regionu Rakovnicko. Statistika Statistické zpracování a vyhodnocování výsledků jednotlivých statistických zjišťování je důležité pro stanovení dalšího směru činnosti a aktivit organizace cestovního ruchu. Základními ukazateli bude návštěvnost regionu, počet ubytovaných a délka pobytu v ubytovacích zařízeních regionu, struktura ubytovaných (cizinci, občané ČR), návštěvnost kulturních a sportovních zařízení, návštěvnost informačních center a středisek.

254


14.4.9. Geografické pokrytí Působnost organizace cestovního ruchu je navržena na celé území regionu Rakovnicko. Tento záměr je založen na skutečnosti, že Rakovnicko je typickým turistickým regionem. Funkčnost a akceschopnost organizace cestovního ruchu, koordinaci činnosti jeho jednotlivých částí (cílových skupin), je možné v podmínkách Rakovnicka zajistit v souvislosti s rozhodujícími parametry (rozloha regionu, rozsah infrastruktury a zařízení služeb cestovního ruchu, rozšiřující se okruh subjektů spolupracujících za účelem rozvoje cestovního ruchu, široká členská základna svazku a celková podpora rozvoje cestovního ruchu, jako jeden z hlavních předmětů činnosti svazku). 14.4.10. Funkční období Do roku 2008 je nezbytné realizovat všechna opatření a aktivity k vytvoření stabilní struktury a akceschopnosti organizace a systému řízení cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že si Rakovnicko zcela nepochybně zachová všechny podstatné atributy, které jej řadí mezi turistické regiony, je cílem zajistit činnost organizace cestovníiho ruchu bez časového omezení. 14.4.11. Financování Vznik organizace cestovního ruchu: - finanční podpora z programů podpory rozvoje CR (SF EU, POV SK) - rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka (spoluúčast v programech podpory) Řízení organizace cestovního ruchu: - rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka (mzdy zaměstnanců) Informační a rezervační systém (programový modul – zakázková výroba, nákup licence): - finanční podpora z programů podpory rozvoje CR (SF EU, POV SK) - finanční podpora Středočeského kraje (jednotný systém v rámci kraje – nákup licence) - rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka Propagace a prezentace (propagační materiály): - finanční podpora z programů podpory rozvoje CR (SF EU, POV SK) - rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka - spoluúčasti subjektů poskytujících služby CR Propagace a prezentace (veletrhy cestovního ruchu): - finanční podpora z programů podpory rozvoje CR (SF EU, POV SK) - rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka - spoluúčasti subjektů poskytujících služby CR Internetový portál regionu (včetně jazykových mutací) - finanční podpora z programů podpory rozvoje CR (SF EU, POV SK) - rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka Tvorba turistických produktů: - finanční podpora z programů podpory rozvoje CR (SF EU, POV SK) - rozpočet Svazku měst a obcí Rakovnicka - spoluúčasti subjektů poskytujících služby CR

15. Konkurenční srovnání 15.1. Konkurenční pozice regionu Pro stanovení pozice regionu v konkurenci se sousedními a vzdálenými turistickými regiony jsou výchozím podkladem data obsažená v komplexním průzkumu, nezbytné je dále vzít v úvahu hodnoty návštěvnosti vybraných subjektů, poskytujících služby cestovního ruchu. Jednotlivě posuzované ukazatele pak slouží pro určení slabých a silných stránek. V souhrnu jsou zohledněny ve SWOT analýze. Před provedením marketingového průzkumu, lze na základě dostupných dat konstatovat, že významný vliv na úroveň cestovního ruchu má chybějící organizace a systém řízení této oblasti a nedostatečné využití souboru potenciálu cestovního ruchu. Postavení regionu Rakovnicko v konkurenčním srovnání je patrné z mapy celkového potenciálu cestovního ruchu České republiky (Ústav územního rozvoje Brno). Podle geografického pohledu, 255


kulturně historické diferenciace kraje patří do konkurenčně silné oblasti Středočeského kraje Křivoklátsko (vymezené hranicí CHKO Křivoklátsko), zahrnující části regionů sousedících z východu a jihovýchodu s Rakovnickem. Toto území má vysokou konkurenční pozici zejména vůči svým sousedním regionům, ale také k mimolehlým turistickým regionům. Je patrné, že v konkurenčním prostředí kraje využívá každý region svého potenciálu v různém rozsahu (přírodní podmínky, kulturní dědictví, lidské zdroje).

15.2. Konkurenční pozice oblastí regionu (mikroregionu) Konkurenční prostředí uvnitř Rakovnicka a směrem k sousedním regionům předurčuje atraktivita přírodního prostředí, historická hodnota a počet kulturních památek, potenciál služeb cestovního ruchu. V tom se nabídka jednotlivých oblastí regionu (mikroregionů) značně liší. Co se týče srovnání jednotlivých oblastí Rakovnicka se sousedními regiony, vychází konkurenční pozice relativně příznivě: Křivoklátsko: - z hlediska přírodního prostředí má významnější pozici než Berounsko, za hranicí Rakovnicka potenciál Berounska silně klesá, výrazným konkurentem v oblasti kulturního dědictví je vůči Křivoklátu hrad Karlštejn (převyšuje Křivoklát návštěvností a atraktivitou), v poslední době také keltské oppidum Stradonice - severovýchodním směrem ležící Kladensko Křivoklátsku konkuruje jen částečně (část území CHKO Křivoklátsko) Jesenicko: - západním směrem od Rakovnicka se atraktivita území postupně zvyšuje až do velmi vysokého potenciálu (údolí Střely, lázeňská města) Čistecko: - Kralovicko má srovnatelný potenciál (přibližně o třídu vyšší bodové hodnoty) Balkán: - území Balkánu pokrývá z převážné části CHKO Křivoklátsko - jeho význam výrazně stoupá jižním směrem k hranici s Rokycanskem - za jižní hranicí se nachází srovnatelné (až o třídu vyšší) území Novostrašecko a Podlesí: - za hranicí Rakovnicka v této části je výrazně nižší konkurenční prostředí Slánska a Kladenska Poddžbánsko: - srovnatelné území je v místě severní hranice Rakovnicka, dále do středu Lounska a Žatecka má potenciál výrazně nižší hodnoty - výraznějšími konkurenty těchto sousedních regionů jsou pouze obě města Kněževesko: - konkurenční pozici Kněževeska odpovídá i území Žatecka za severozápadní hranicí Rakovnicka Rakovník: - centru regionu jsou konkurenční místa vzdálena, navíc lze konstatovat, že jeho celkový význam pro region zvyšuje poměrně silná konkurenční pozice okolí města.

Z vlastního srovnání výše uvedených oblastí Rakovnicka má nejsilnější pozici hrad Křivoklát a jeho okolí, centrum regionu a celkově údolí řeky Berounky. Bodová hodnota potenciálu postupně klesá severozápadním směrem – Kněževesko a část Poddžbánska je z celkového hlediska nejslabším článkem. Křivoklátsko: - má silnější pozici vůči všem sousedním oblastem Jesenicko: - srovnatelná až silnější pozice vůči Čistecku - výraznější pozice vůči Kněževesku Čistecko: - slabší až srovnatelná pozice k Jesenicku i k Balkánu Balkán: - slabší pozice vůči Křivoklátsku

256


- silnější pozice vůči Čistecku Novostrašecko a Podlesí: - slabší pozice vůči Křivoklátsku - srovnatelná až silnější pozice k Poddžbánsku Poddžbánsko: - vyrovnaná až silnější pozice vůči Kněževesku - vyrovnaná až slabší pozice k Novostrašecku Kněževesko: - slabší pozice k Jesenicku - vyrovnaná až slabší pozice k Poddžbánsku Rakovník: - dominantní pozice ke svému okolí, vyrovnaná směrem ke Křivoklátsku.

257

ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU REGIONU

Recommend Documents