Analýza bezbariérového cestovního ruchu v regionu Opavsko
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, PH.D. za odborné vedení, cenné rady a čas, který mi věnovala při zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině a nejbližším, kteří mě podporovali po celou dobu mého studia.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza bezbariérového cestovního ruchu v regionu Opavsko bakalářská práce
Autor: Jana Machovská Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava 2014
Copyright © 2013 Machovská Jana
Abstrakt MACHOVSKÁ, Jana: Analýza bezbariérového cestovního ruchu v regionu Opavsko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 97 stran.
Bakalářská práce analyzuje bezbariérový cestovní ruch v regionu Opavsko. Cílem je zjistit a popsat aktuální stav bezbariérové nabídky cestovního ruchu. Teoretická část se zabývá konceptem cestovního ruchu pro všechny, rozdělením tělesného postižení, potřebami osob se zdravotním postižením a bezbariérovostí budov. V praktické části je vymezen zkoumaný region včetně jeho předpokladů pro cestovní ruch. Je sestaven seznam památek, i těch bezbariérových, v oblasti. Pomocí dotazníkového šetření je zkoumán současný stav přístupnosti nabídky cestovního ruchu pro vozíčkáře. Následuje SWOT analýza regionu a jsou navrhnuta možnosti zlepšení. Jako příklad jsou uvedeny tři vzorové víkendové programy pro vozíčkáře ve spolupráci s konkrétním hotelem v Opavě. Klíčová slova: Bezbariérový cestovní ruch, region Opavsko, handicapovaní.
7
Abstract MACHOVSKÁ, Jana: Analysis of of accessible tourism in the region of Opavsko. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of Tourist trade. Supervisor of the thesis: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 97 pages. Bachelor thesis analyzes the accesible tourism in the region of Opavsko. The goal is to identifity and describe current status of accesible offer of tourist trade. The theoretical part deals with tourism for all, the division of disability, needs of persons with disabilities and wheelchair accessible buildings. Explored region is defined in practical part, including its potential for tourism. List of sites is made, as well as those wheelchair accessible.The present state of accessibility of tourism’s offer for wheelchair user is researched by using the questionnaire. The following is a SWOT analysis of the region and suggested improvements. As an example there are mentioned three sample weekend programs for the disabled, in cooperation with a particular hotel in Opava.
Key words: wheelchair accessible tourism, the region Opavsko, handicapped
8
Obsah Abstrakt..................................................................................................................................7 Seznam ilustrací ................................................................................................................... 12 Seznam zkratek .................................................................................................................... 16 Úvod .................................................................................................................................... 17 1.
Cestovní ruch pro všechny ............................................................................................ 19 1.1
Formy cestovního ruchu pro všechny dle segmentů ................................................ 20
2.
Klasifikace tělesného postižení ..................................................................................... 21
3.
Statistika zdravotních postižení v ČR ............................................................................ 23 3.1
4.
Dopad rostoucí trendu postižení na cestovní ruch ................................................... 23
Speciální pedagogika a potřeby osob s tělesným postižením ......................................... 25 4.1
Potřeby osob s tělesným postižením ....................................................................... 26
4.2
Rozdělení potřeb účastníků s handicapem dle časového úseku, ve kterém se
vzhledem k účasti na cestovním ruchu nacházejí ............................................................... 27 4.3
5.
6.
Nabídka vs. poptávka cestovního ruchu .................................................................. 28
4.3.1
Potřeby na straně poptávky .............................................................................. 28
4.3.2
Překážky na straně nabídky ............................................................................. 29
Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu ............................................ 31 5.1
Podpora na regionální úrovni .................................................................................. 31
5.2
Na celostátní úrovni ................................................................................................ 32
5.3
Na mezinárodní úrovni ........................................................................................... 32
Bezbariérové užívání staveb .......................................................................................... 33 6.1
Základní principy zajištění přístupné prostředí........................................................ 33
6.2
Vyhláška č.398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících
bezbariérové užívání staveb .............................................................................................. 33 7.
Region Opavsko ........................................................................................................... 34 7.1
Vymezení regionu .................................................................................................. 34 9
7.1.1 Turistická oblast Opavské Slezsko ........................................................................... 34 7.2
Předpoklady cestovního ruchu v TO Opavské Slezsko ............................................ 35
7.2.1 Lokalizační předpoklady ...................................................................................... 35 Přírodní......................................................................................................................... 35 Kulturně-správní ........................................................................................................... 37 7.2.2 Realizační ............................................................................................................ 38 Dopravní infrastruktura ................................................................................................. 38 Materiálně-technická základna ...................................................................................... 39 7.3
Řízení cestovního ruchu v oblasti Opavské Slezsko ................................................ 40
7.3.1
Statutární město Opava.................................................................................... 40
7.3.2
Euroregion Silesia ........................................................................................... 41
7.3.3
Sdružení obcí Hlučínska .................................................................................. 41
7.3.4
Místní akční skupiny ....................................................................................... 41
7.4
Analýza komplexní a bezbariérové nabídky atraktivit cestovního ruchu v turistické
oblasti Opavské Slezsko ................................................................................................... 41 7.4.1 Analýza komplexní nabídky atraktivit cestovního ruchu v oblasti Opavské Slezsko ..................................................................................................................................... 41 7.4.2 Analýza bezbariérové nabídky atraktivit cestovního ruchu v oblasti Opavské Slezsko pomocí Sociální observatoře ............................................................................ 43 7.4.3 Srovnání celkového počtu atraktivit k bezbariérovým atraktivitám v TO Opavské Slezsko ......................................................................................................................... 45 Dotazníkové šetření ...................................................................................................... 46
8.
8.1 Vyhodnocení výzkumu a analýza výsledků ................................................................. 47 8.2 Závěr výzkumu ........................................................................................................... 62 SWOT analýza.............................................................................................................. 64
9.
Návrhová opatření...................................................................................................... 67
10. 10.1
Návrh víkendových balíčků pro handicapované .................................................. 68
10.1.1 Víkendový program Svět z koňského hřbetu pro handicapované ........................ 68 10
10.1.2 Víkendový program Otevírání jara pro handicapované ....................................... 70 10.1.3 Víkendový program Den evropského dědictví pro handicapované ...................... 71 11.
Závěr ......................................................................................................................... 74
Seznam zdrojů ...................................................................................................................... 76 Přílohy.................................................................................................................................. 81
11
Seznam ilustrací Obrázky Obr. č. 1: Maslowova hierarchie potřeb [Zdroj: http://www.vedeme.cz/pro-vedeni/kapitoly-vedeni/65-teorie-motivace/85-teoriemotivace.html] Obr. č. 2: Turistické oblasti České republiky s vyznačenou zkoumanou oblastí Opavské Slezsko [Zdroj: http://www.czechtourism.cz/marketingove-aktivity/spoluprace-s-regiony/mapa-turregionu-a-oblasti/] Obr. č. 3: Turistická oblast Opavské Slezsko [Strategický dokument. In: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Opavské Slezsko [online]. 2012 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.opavacity.cz/assets/zx/cestovni/marketingova-strategie-rozvoje-cestovniho-ruchu--to-opavskeslezsko.pdf] Obr. č. 4: Arboretum Nový Dvůr [Zdroj: www.msregion.cz] Obr. č. 5: Chrám sv. Jana Křtitele v Sudicích [Zdroj: www.jedemetaky.cz] Obr. č. 6: Dětský ranč v Hlučíně [Zdroj: www.msregion.cz] Obr. č. 7: Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích [Zdroj: www.msregion.cz] Obr. č. 8: Muzeum Hlučínska [Zdroj: www.hlucinsko.eu] Obr. č. 9: Muzeum Slezský venkov - Holasovice [Zdroj: www.cs-cz.facebook.com]
12
Obr. č. 10: Obecní dům – Muzejní expozice Cesta města – Opava [Zdroj: www.zaopavu.cz] Obr. č. 11: Památník čs. tankistů v Sudicích [Zdroj: www.jedemetaky.cz] Obr. č. 12: Památník II. světové války v Hrabyni [Zdroj: www.opavsky.denik.cz] Obr. č. 13: Pěchotní srub OP-S 26 „U Milostovic“ [Zdroj: www.opevneni-milostovice.com] Obr. č. 14: Pěchotní srub OP-S-10 „Křižovatka“ [Zdroj: www.jedemetaky.cz] Obr. č. 15: Priessnitzovy přírodní lázně – Bělá [Zdroj: www.jedemetaky.cz] Obr. č. 16: Labyrint – Bělá [Zdroj: www.jedemetaky.cz] Obr. č. 17: Pstruží farma – Bělá [Zdroj: www.foto.mapy.cz] Obr. č. 18: Skanzen lidových tradic v Bolaticích [Zdroj: www.hlucinsko.com] Obr. č. 19: Slezské zemské muzeum – Historická výstavní budova – Opava [Zdroj: www.cs.wikipedia.com] Obr. č. 20: Zámek Hradec nad Moravicí [Zdroj: www.novinky.cz] Obr. č. 21: Zámek Kravaře [Zdroj: www.kravare.cz] Obr. č. 22: Státní zámek Raduň [Zdroj: www.ostrava.cz] 13
Obr. č. 23: Věž Hláska v Opavě [Zdroj: www.opava-city.cz] Obr. č. 24: Mapa s vyznačenými atraktivitami k balíčku Svět z koňského hřbetu pro handicapované [Zdroj: www.mapy.cz] Obr. č. 25: Mapa s vyznačenými atraktivitami k balíčku Otevírání jara pro handicapované [Zdroj: www.mapy.cz] Obr. č. 26: Mapa s vyznačenými atraktivitami k balíčku Den evropského dědictví pro handicapované [Zdroj: www.mapy.cz]
Grafy Graf č. 1: Zjišťování typu podniku Graf č. 2: Zjišťování lokality atraktivit Graf č. 3: Informovanost o bezbariérovosti turistických atraktivit Graf č. 4: Informovanost o bezbariérovosti ubytovacích zařízení Graf č. 5: Informovanost o bezbariérovosti stravovacích zařízení Graf č. 6: Zjišťování, zda v podniku člověk na vozíku někdy byl Graf č. 7: Návštěvnost atraktivit klienty na vozíku Graf č. 8: Návštěvnost ubytovacích zařízení klienty na vozíku Graf č. 9: Návštěvnost stravovacích zařízení klienty na vozíku Graf č. 10: Míra kvality poskytovaných služeb Graf č. 11: Motivace ke zlepšení a rozšíření služeb pro vozíčkáře Graf č. 12: Bariéry u atraktivit Graf č. 13: Bariéry ubytovacích zařízení Graf č. 14: Bariéry stravovacích zařízení Graf č. 15: Postoj ke stávajícím bariérám podniků 14
Všechny výše uvedené grafy jsou prací autorky
Tabulky Tab. č. 1: Podíl turistických atraktivit TO Opavské Slezsko k turistickému regionu Severní Morava a Slezsko [zdroj: vlastní zpracování a Strategický dokument. In: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Opavské Slezsko [online]. 2012 [cit. 2014-02-18]. Dostupné
z:
http://www.opava-city.cz/assets/zx/cestovni/marketingova-strategie-rozvoje-
cestovniho-ruchu--to-opavske-slezsko.pdf] Tab. č. 2: Kalkulace víkendového balíčku „Svět z koňského hřbetu pro handicapované“ Tab. č. 3: Kalkulace víkendového balíčku „Otevírání jara pro handicapované“ Tab. č. 4: Kalkulace víkendového balíčku „Den evropského dědictví pro handicapované“ Tab. č. 5: Typ zdravotního postižení podle věku [zdroj: Český statistický úřad, 2007] Tab. č. 6: Příčina zdravotního postižení podle typu postižení [zdroj: Český statistický úřad, 2007] Tab. č. 7: Seznam zkoumaných ubytovacích zařízení v Opavě Tab. č. 8: Seznam zkoumaných stravovacích zařízení v Opavě Kde není uveden zdroj, je to prací autorky
15
Seznam zkratek CA
Cestovní agentura
CK
Cestovní kancelář
CR
Cestovní ruch
ČR
Česká republika
DMO
Dětská mozková obrna
ENAT
European Network for Accessible Tourism - Evropská síť pro přístupný cestovní ruch
EU
Evropská unie
KLACR
Moravskoslezský klastr cestovního ruchu
MAS
Místní akční skupina
OITS
International Social Tourism Organisation – Mezinárodní organizace pro sociální cestovní ruch
TBC
Tuberculum – Tuberkulóza
TEN
Trans European Network – Transevropská síť
TO
Turistická oblast
TR
Turistický region
UNWTO
United Nation World Tourism Organisation - Světová organizace cestovního ruchu při OSN
USA
United States of America – Spojené Státy Americké
WHO
World Health Organization – Světová zdravotnická organizace
16
Úvod Tato bakalářská práce se zabývá cestovním ruchem pro zdravotně handicapované návštěvníky pohybující se na vozíku v regionu Opavsko. Tuto lokalitu jsem si vybrala z několika důvodů. První z nich je to, že pocházím z této oblasti. Troufám si tedy říci, že oblast znám dostatečně na to, abych uměla vybrat vhodné stávající zdroje, které Opava a okolí nabízí a posoudit jejich skutečný význam pro cestovní ruch. Dalším důvodem výběru této oblasti je, že se viditelně snaží tvořit bezbariérovou nabídku služeb. Je tedy nasnadě chopit se výzkumu a prověřit, zda opravdu jsou tvořeny bezbariérové úpravy v pravém slova smyslu, nebo to je jen marketingový tah. Aby byl cestovní ruch opravdu cestovním ruchem, musí splňovat určitá kritéria: potenciální návštěvník na vozíku přijede do Opavska z místa svého trvalého bydliště za účelem poznání, rekreace, kulturního vyžití, odpočinku a nabytí zdraví nebo i z pracovních důvodů. To znamená za účelem získání komplexního zážitku z regionu Opavska. K tomu může přidat i ubytovací, stravovací a doplňkové služby cestovního ruchu, které mu mohou pomoct v umocňování hlubšího pocitu, ať už rekreace nebo jiného účelu pobytu jím určeného. V této práci bude zkoumána primární i sekundární nabídka cestovního ruchu. Primární nabídkou jsou myšleny atraktivity v regionu Opavska, sekundární nabídkou jsou ubytovací a stravovací zařízení v Opavě s ohledem na jejich přístupnost pro návštěvníky na vozíku. Cílem práce je tedy po analýze bezbariérovosti cestovního ruchu v Opavsku navrhnout způsoby rozšíření stávající nabídky pro zvolenou cílovou skupinu. Důvodem vybrání přístupnosti nabídky cestovního ruchu právě osobami na vozíku není jen to, že lokalita jeví známky snahy budování bezbariérového prostředí, ale i z důvodu mého osobního zájmu o tento segment návštěvníků. Umět si představit cestování lidí na vozíku a vidět konkrétní problémy s ním spojené. Protože dokud se člověka osobně nedotýká daný problém, většinou ho nevidí. Pomocí této práce bych si chtěla rozšířit obzory a lépe vnímat právě cestování lidí na vozíku, které není vždy jednoduché. První část práce bude věnována cestovnímu ruchu pro všechny. Na to bude navazovat vše, co k tomu patří. Tedy osoby s handicapem, jejich rozdělení, číselné statistiky, ukazující jejich podíl v České republice. Zmínka bude i o oboru, který zkoumá a řeší právě osoby s tělesným postižením včetně jejich potřeb – speciální pedagogika. Mezi potřeby všech lidí, nevyjímaje 17
lidi na vozíku, patří i potřeba cestování, které zpracovává tato práce. Aby mohli vozíčkáři vůbec s potřebou cestování začít, musí být zajištěna přístupnost daného prostředí. A právě to je zpracováno na konci této části. Bude zmínka o konkrétním právním předpisu upravujícím tuto problematiku. Další část práce je věnována konkrétně Opavsku. Budou shrnuty veškeré předpoklady cestovního ruchu. Následně proběhne analýza celkové nabídky atraktivit na Opavsku (Opavské Slezsko) a bude porovnávaná s nabídkou bezbariérových atraktivit. V práci bude použito dotazníkové šetření u atraktivit Opavska, ubytovacích a stravovacích zařízení v Opavě. To bude zaměřeno na zjišťování míry přístupnosti, zda vozíčkáři daný podnik navštěvují,
míru
informovanosti
provozovatelů
služeb
cestovního
ruchu
o problematice bezbariérovosti, vývoj stávajících bariér do budoucnosti atd. Výstupem dotazníků
budou
grafy,
které
by
měly
dostatečně
podat
přehled
o odpovědích daných respondentů. Poté bude následovat SWOT analýza současného stavu bezbariérovosti cestovního ruchu na Opavsku. Na jejím základě budou vypracovány víkendové balíčky, jako možnost zviditelnění oblasti a rozšíření nabídky pro cílovou skupinu, což může vést k následnému přilákání vybrané klientely. Podobným či stejným tématem o cestování osob na vozíku se již zabývala řada vědeckých prací. Jen na Vysoké škole polytechnické Jihlava byly napsány práce „Turistická oblast Jeseníky - možnosti pro tělesně postižené návštěvníky“ z roku 2009 od Švecové Markéty, „Cestovní ruch pro lidi s handicapem v regionu Kraje Vysočina“ z roku 2009 od Richterové Aleny, „Služby handicapovaným turistům v krajských městech ČR, která jsou městskou památkovou rezervací“ roku 2010 od Jirsové Ivy, „Tvorba nových produktů cestovního ruchu pro lidi s handicapem“ z roku 2010 od Drahošové Ivety, „Podmínky v kraji Vysočina v rámci CR pro osoby pohybující se pomocí kompenzačních pomůcek“ z roku 2010 od Moravcové Ivety, „Region Podyjí - možnosti pro zdravotně handicapované turisty“ z roku 2011 od Mokré Zuzany, „Telč - možnosti pro handicapované návštěvníky“ z roku 2012 od Bláhové Moniky, „Sociální aspekty ovlivňující cestování vozíčkářů“ z roku 2013 od Tučkové Venduly.
18
1.
Cestovní ruch pro všechny
Koncept cestovního ruchu pro všechny vznikl ve Velké Británii v roce 1989. Byla vypracována z toho důvodu, aby oslovila subjekty průmyslu cestovního ruchu a tím je vlastně povzbudila k vytvoření kvalitní nabídky. Tato nabídka má za cíl brát v úvahu potřeby potenciálních klientů včetně těch se speciálními potřebami v souvislosti s jejich stavem. [1] UNWTO vydala Globální kodex cestovního ruchu, v němž je jasně definováno právo každého člověka, jenž může mít jakékoliv speciální potřeby, na účast na cestovním ruchu. V článku 7 Právo na turistiku stojí: „Perspektiva přímého a osobního přístupu k objevování a využívání zdrojů planety představuje rovné právo všech obyvatel světa.“ [2] Cestovní ruch pro všechny usiluje o vytváření přístupných turistických destinací a produktů a přijímání opatření, která umožní cestovat a plnohodnotně využívat služby cestovního ruchu všem skupinám potenciálních zákazníků, bez ohledu na jejich ekonomickou situaci, při respektování jejich jedinečnosti a individuality. Bývá ovšem zaměňován, vzhledem k úzké propojenosti a souvislosti, s pojmy sociální cestovní ruch nebo přístupný (bezbariérový) cestovní ruch. Přístupný cestovní ruch obsahuje všechny iniciativy, které zvyšují přístupnost turistických destinací, zařízení a služeb, a umožňují všem potenciálním zákazníkům jejich pohodlné a bezpečné užívání, bez závislosti na cizí pomoci či bez nutnosti dodatečných úprav. Přístupnost je často omezována na osoby se zdravotním postižením, ve skutečnosti však má širší rozměr. Zaměřuje se na poskytovatele služeb a jiné aktéry podporující rozvoj cestovního ruchu. Významným představitelem přístupného cestovního ruchu v Evropě je ENAT. Sociální cestovní ruch obsahuje všechny iniciativy, které zpřístupňují cestovní ruch osobám se zvláštními potřebami, především pak lidem s nízkými příjmy. Zahrnuje činnosti organizované odborovými organizacemi, zaměstnavateli pro své zaměstnance, vládou, místními samosprávami nebo jen organizovanou skupinou lidí, které umožní sociálně znevýhodněným lidem finanční překážku překonat a vycestovat. Zaměřuje se na zájemce o cestování. Významným představitelem sociálního cestovního ruchu v Evropě je OITS. [3]
19
Zjednodušeně řečeno by se dalo formulovat – přístupný cestovní ruch a sociální cestovní ruch po spojení dohromady, tvoří jednotný pojem, a to cestovní ruch pro všechny.
Formy cestovního ruchu pro všechny dle segmentů
1.1
Formy CR pro všechny můžeme rozdělit do čtyř základních segmentů. Jsou to: mládež, rodiny s nízkými příjmy, zdravotně handicapovaní a senioři. Já se, vzhledem k tématu mé práce, zaměřím na cestovní ruch pro zdravotně handicapované účastníky. UNWTO definuje zdravotně handicapovaného člověka jako: „Člověk, jehož fyzická nebo mentální integrita je částečně nebo úplně redukována, a to od narození nebo na základě postupujícího věku, nemoci nebo nehody do té míry, že jeho samostatnost, schopnost navštěvovat školu nebo pracovat, je narušena.“ [1] Zdravotně handicapovaní účastníci se musí potýkat s různými bariérami, které jsou zapříčiněny jejich zdravotním stavem. Tyto bariéry opět můžeme rozdělit do tzv. podsegmentů:
lidé s handicapem mobility - na invalidním vozíku nebo s limitovanou schopností hybnosti;
lidé se senzorickým handicapem – se ztrátou nebo omezením zraku a sluchu;
lidé s mentálním handicapem – s těžkostmi v učení;
lidé s jiným typem handicapu – s alergiemi, diabetem, respiračními problémy, růstovými problémy apod. [1]
Opět se zde zaměřím pouze na jeden ze segmentů - na lidi s handicapem mobility. Nejčastější formy cestovního ruchu pro lidi s handicapem:
poznávací cestovní ruch;
okružní plavby lodí;
rekreační cestovní ruch v přímořských letoviscích;
zdravotní a lázeňský cestovní ruch, a to za účelem preventivní nebo regenerační lázeňské léčby;
kulturní cestovní ruch, směrující především do hlavních měst Evropské unie;
náboženský cestovní ruch za účelem návštěv poutních míst;
nákupní cestovní ruch do okolních zemí. [1] 20
Klasifikace tělesného postižení
2.
Klasifikace tělesného postižení je více problematické, než by se mohlo na první pohled zdát. Každý odborník, který píše publikaci na toto téma, má svůj pohled na věc a záleží na kritériích, které jsou pro třídění použita. Například prof. PhDr. Marie Vítková, CSc., jedna z nejvýznamnějších osobností zabývající se somatopedií, používá rozdělení dle místa a dle doby vzniku postižení. Já jsem si vybrala rozdělení PhDr. Josefa Slowíka Ph.D. (2007). S odvoláním na mezinárodní terminologii (WHO) se termínem zdravotní postižení označuje: „Dlouhodobé nebo trvalé omezení možnosti jedince vykonávat běžné činnosti každodenního života – to se vztahuje i na případy dlouhodobých onemocnění.“ Obvyklé krátkodobé onemocnění samozřejmě může zasáhnout do života člověka, někdy také významně a intenzivně, ovšem po odeznění nebo úspěšném dokončení léčby se stav věcí vrací do normálu. Kritéria definice postižení (disability) v takovém případě nebudou naplněna.
A. Podle typu:
Postižení hybnosti
Dlouhodobá onemocnění
Zdravotní oslabení
B. Podle doby vzniku:
vrozená (např. vrozené vady lebky; rozštěpy lebky, rtů, čelisti, patra, páteře; nevyvinutí končetin nebo jejich částí, DMO)
získaná (např. deformity páteře; úrazy - zlomeniny, amputace, následky onemocnění revmatismus, atd.)
C. Podle etiologie:
tělesné odchylky a oslabení (vady páteře, vymknutí kloubů apod.)
tělesné vývojové vady (vady lebky, rozštěpy, vady končetin apod.)
úrazy (tělesná postižení různé závažnosti s dočasnými nebo trvalými následky - např. paraplegie v důsledku poranění páteře, amputace končetin atd.)
následky nemocí (encefalitidy, žloutenky, TBC, nádorových onemocnění apod.)
dětská mozková obrna 21
dlouhodobá (chronická) onemocnění a zdravotní oslabení (alergie, astma, ekzematická onemocnění, oslabení imunity, epilepsie apod.)
[SLOWÍK, 2007, s. 99]
22
Statistika zdravotních postižení v ČR
3.
V roce 2007 provedl Český statistický úřad výběrové šetření zdravotně postižených osob v ČR. Bylo osloveno 2 330 praktických a dětských lékařů. Ochotu zúčastnit se šetření nakonec projevilo pouze 548 lékařů - respondentů, což je 23,5 % a do závěrečného zpracování bylo zařazeno 10 645 řádně vyplněných dotazníků. Vybraný segment lidí s postižením v této práci, tedy lidí s tělesným postižením, je k roku 2007 v České republice 550 407 osob. To činí 54% ze všech typů postižení v ČR. Po postižení vnitřních orgánů je tělesné postižení druhým nejčastějším postižením vůbec. Co se příčiny zdravotního postižení týče, u tělesného postižení je nejvíce zastoupena příčina nemocí. Následkem úrazu má tělesné postižení o 67% vyšší zastoupení oproti jiným typům postižení. Tabulka s konkrétními čísly zdravotních postižení je přiložena v přílohách.
Dopad rostoucí trendu postižení na cestovní ruch
3.1
I přes nepopiratelný pokrok v oblasti možností léčebné péče, zavádění nových metod a vysokou kvalitu zdravotnické urgentní pomoci zřejmě nemůžeme očekávat pokles počtu jedinců se zdravotním postižením v populaci. Trend je spíše opačný. Rostoucí podíl lidí se zdravotním postižením ve struktuře obyvatelstva je dán více faktory. Je to
jednak
sumou
endogenních
vlivů
(vrozené,
dědičné,
rodové
dispozice)
a exogenních vlivů (úrazy, nemoci, výchova, životní podmínky atd.), působících na vývoj a život
jedince.
Dalším
přispívajícím
aspektem
rostoucího
počtu
postižení
je
i pokrok lékařské vědy, který např. dává velké šance na přežití i velmi těžce nedonošeným a nezralým, avšak potenciálně nějak postiženým novorozencům, kteří by jinak zemřeli. [NOVOSAD, 2009, s. 29] Vzhledem k rostoucímu počtu postižení je třeba tento poznatek aplikovat do cestovního ruchu.
23
Naštěstí se dnes prostor pro cestovní ruch zdravotně handicapovaných lidí zvětšuje v souvislosti s následujícími faktory:
počet lidí s handicapem je vysoký, a proto je vysoký i počet potenciálních účastníků cestovního ruchu;
handicapovaní lidé obvykle cestují s přáteli, rodinnými příslušníky nebo sociálními pracovníky, a proto se počet potenciálních účastníků cestovního ruchu může lehce zvýšit;
handicapovaní
lidé
se
díky
informačním
technologiím
dostávají
snáze
k informacím, a mohou si tak snáz svou účast na cestovním ruchu zorganizovat;
handicapovaní lidé mohou cestovat kdykoliv, i mimo hlavní sezony, což umožňuje celoroční využití jednotlivých zařízení i destinace cestovního ruchu jako celku;
handicapovaní lidé si obvykle rezervují své pobyty dopředu a vytvářejí tak určitou jistotu pro zařízení cestovního ruchu. [1]
24
4.
Speciální pedagogika a potřeby osob s tělesným postižením
Valná většina oblastí v dnešní době má svůj tzv. vědní obor neboli vědní disciplínu, která dané téma zpracovává. Jedna z nich je i pedagogika, což je obor zabývající se výchovou a vzděláváním. Pedagogika se dále dělí dle svého zaměření. Pro mou práci je stěžejní speciální pedagogika. Když bych měla jít ještě hlouběji do této problematiky, tak se speciální pedagogika dále dělí do několika podoblastí, přičemž můj obsah práce spadá do oblasti somatopedie (edukace osob tělesně postižených či znevýhodněných). Vzhledem k charakteru mé práce se nebudu somatopedií hlouběji zaobírat. Speciální pedagogika je orientovaná na výzkumné problémy, na výchovu a vzdělávání, na pracovní i společenské možnosti handicapovaných. Speciální pedagogika je vědní obor, jehož terminologie se stále vyvíjí. Není dosud na celém světě jednotná, takže se užívá řada různých termínů jako pedopatologie, pedagogika nápravná, pedagogika léčebná, pedagogika defektních, pedagogika handicapovaných, pedagogická defektologie, speciální pedagogika defektologická nebo speciální výchova. U nás se ustálil od sedmdesátých let 20. století termín speciální pedagogika. Východisko speciální pedagogiky tvoří její vymezení. Lze ji definovat jako vědu o zákonitostech speciální výchovy a speciálního vzdělávání jedince, který trpí handicapem a vyžaduje proto zvláštní přístup. Patří sem veškeré odlišnosti, které mají charakter závady, oslabení, odchylky, poruchy, vady či postižení.[MONATOVÁ, 1996, s. 8-9] V dnešní době začíná být téma o osobách s tělesným postižením velmi diskutovaným tématem. V rámci vývoje proto začaly vznikat novodobé přízviska a začaly být hojně používány moderní pojmy typu „pomoc handicapovaným“, „výchova handicapovaných“ aj. Neměli bychom se právě snažit, aby lidé s tělesným postižením měli ve svém životě, co nejméně handicapů? Abychom jim už nemuseli říkat tím, co je v životě vlastně nejvíce limituje, ale oslovovat je opravdu tak, jací jsou. Zároveň o nás vypovídá i to, jak o lidech s tělesným postižením mluvíme. Ukazuje to náš postoj k nim. Podle hesla „člověk především“ bychom měli brát vždy v úvahu osobnost a jedinečnost daného člověka, proto bychom měli říkat osoba na vozíku či člověk s tělesným postižením, nikoliv o postižených, o invalidech apod. Pravdou ale je, že po zeptání se člověka na vozíku, jestli řeší, jak ho lidé pojmenovávají, většinou odpoví, že to nijak neřeší, že je pro něj významnější, jak se druhý člověk k němu chová a zda jej respektuje. 25
4.1
Potřeby osob s tělesným postižením
Společnost o lidech s tělesným postižením většinou smýšlí tak, že mají nějaké specifické potřeby, potřeby navíc, které člověk bez větší míry tělesného postižení nemá. To ovšem nemusí být pravda. Maslowova hierarchie potřeb je totiž platná pro každého člověka bez výjimky. Maslowova hierarchie potřeb tvrdí, že lidé jsou motivováni určitými potřebami a že tyto potřeby tvoří hierarchickou strukturu, která je tvořena dvěma hlavními skupinami: potřebami odstranění nějakého nedostatku (tzv. D-potřeby, jako Deficiency Needs) a potřebami dosažení něčeho (tzv. B-potřeby, od Being Values). Nejsou-li uspokojovány D-potřeby, je pociťována úzkost a snaha odstranit nedostatek. Je-li potřeba uspokojena, není pocit žádný. A to je významný rozdíl od potřeb B-skupiny, ve které nejenže existuje dobrý pocit z naplnění těchto potřeb, ale naplněním této potřeby jsme dokonce motivováni o to více.
Obr. č. 1: Maslowova hierarchie potřeb [http://www.vedeme.cz/]
Původní teorie Abrahama Maslowa byla od svého vzniku v roce 1943 jejím autorem postupně doplňována a rozšiřována: pětiúrovňový model, ve kterém byla v B-potřebách pouze seberealizace, se změnil na současný osmiúrovňový. Stav sebetranscendence či spirituality (stav, kdy si je člověk vědom nejen svého potenciálu, ale i potenciálu celého lidstva jako celku) Maslow umístil na samý vrchol své pyramidy. Přesto Maslow na sklonku své pracovní
26
kariéry (1971) připustil, že sebetranscendence nemusí nutně být podmíněna naplněním nižších potřeb. [4] Člověk s tělesným postižením může dosáhnout všech osm úrovní potřeb stejně tak, jako každý jiný jedinec. Rozdíl může být v samotné realizaci. Určité tělesné postižení mu může bránit vykonat danou potřebu. Proto člověku s postižením můžeme pomoc, což ovšem není bráno jako potřeba, kterou má jedinec navíc nebo je specifická, jak je zmíněno výše. Jsou to pouze opatření, která vedou k tomu, aby jedinec s postižením mohl svou potřebu dále realizovat. Účastníci s handicapem se stále ještě neberou plnou váhou jako plnohodnotní zákazníci cestovního ruchu. Určitý pokrok je jistě zaznamenán, ale dokud se na handicapované zákazníky bude stále pohlížet jako na zvláštnost a nebude se s nimi s naprostou samozřejmostí počítat, budou muset o své místo v cestovním ruchu stále bojovat. Motivace k účasti na cestovním ruchu je pro všechny podobná. Může to být touha poznávat nová místa, odpočinek, trávit čas s rodinou a přáteli a mnoho dalších. Pro segment osob s handicapem je ovšem reálná možnost, že se něco nemusí povést, že jim do cesty přijde překážka. Na míře jejich flexibility je pak závislé, jak moc a zda vůbec bude tato bariéra problémem. Je to tedy subjektivní pohled osoby s postižením na bariéry a problémy, které mohou nastat.
4.2 Rozdělení potřeb účastníků s handicapem dle časového úseku, ve kterém se vzhledem k účasti na cestovním ruchu nacházejí Těmi jsou:
před účastí na cestovním ruchu;
v rámci účasti na cestovním ruchu;
po účasti na cestovním ruchu.
Fáze před účastí – cestu k získávání přímých informací má zákazník s handicapem stejnou, jako jakýkoliv jiný člověk. Tedy na internetu, z knižních publikací nebo reference od přátel a známých. Vzhledem k jeho specifickým potřebám může chtít navštívit i cestovní kancelář či agenturu, kde by měli mít komplexnější informace. Informace se zpravidla týkají
27
bezbariérovosti objektu. Tyto informace však většina CK či CA nepodává a ani je neumějí dohledat. Fáze účasti – na CR je prvním důležitým aspektem uspokojení potřeb a požadavků, týkajících se možnosti dopravy do a v rámci destinace, následně stravovacích a ubytovacích služeb, využití zdrojů destinace a účasti na aktivitách, které nabízí. Obvykle jenom velká vlaková nádraží a velká letiště mají prostředky a jsou připravena personálně a materiálně uspokojit specifické potřeby účastníků cestovního ruchu jakými jsou například zdvižné plošiny, speciální místnosti, invalidní vozíky, asistenční služby apod. Osoby s tělesným handicapem musí cestovat se svými kompenzačními pomůckami (invalidní vozík, podložky proti proleženinám, podhlavníky,…), které vyžadují specifický způsob nakládání. Vybavení koupelen a toalet musí být také odpovídající. Především dopravní prostředky jako vlaky a letadla často nemají adekvátní hygienicky akceptovatelná zařízení. Účast na cestovním ruchu je často vymezena například parkovacími místy, umístěním vchodu do ubytovacích, stravovacích a jiných zařízení, možností bezbariérového přístupu, stavem cest a chodníků, množstvím přehledných informačních symbolů, způsobem ovládání výtahu či možností pronajmutí si pokoje propojeného s pokojem pečovatelské služby či doprovodu. Fáze po účasti – zahrnuje hodnocení pobytu účastníky cestovního ruchu, jakož i aktivity destinace nebo zařízení cestovního ruchu za účelem zjištění spokojenosti s pobytem. [1]
4.3
Nabídka vs. poptávka cestovního ruchu
Trh cestovního ruchu tvoří nabídka a poptávka, kde na straně poptávky stojí osoby se zdravotním postižením po akutním úrazu, kterým znemožňuje pohyb, dále například i těhotné ženy, rodiny s malými dětmi, senioři a mimo jiné i osoby, cestující s objemnými zavazadly. Strana nabídky pak zahrnuje atraktivity, které nás motivují k návštěvě určitého místa, produkty a infrastrukturu, kterou k uskutečnění aktivit cestovního ruchu potřebujeme.
4.3.1 Potřeby na straně poptávky Co zákazník s tělesným postižením od cestovního ruchu očekává, potřebuje?
28
Fyzická přístupnost
Přístupné
prostředí
–
budovy,
infrastruktura
a
(technické)
vybavení
bez
architektonických překážek, navržené dle zásad univerzálního designu
Přístupná doprava a dopravní infrastruktura
Přístupné produkty – přizpůsobená nabídka základních a doplňkových služeb a programové balíčky, které využívají stávající potenciál regionu, ze kterého si vyberou všichni bez ohledu na věk, zdravotní stav nebo fyzické vlastnosti
Informační/komunikační přístupnost
Spolehlivé informace o přístupnosti šířené v přístupných formátech různými komunikačními kanály
Jednotné standardy pro posuzování přístupnosti
Vstřícný
přístup
personálu,
schopnost
vyhovět
specifickým
potřebám
a nabídnout odpovídající služby Ekonomická přístupnost
možnost výběru z různých cenových úrovní
stejné sazby pro všechny za standardní služby (bez příplatků za zpřístupnění)
4.3.2 Překážky na straně nabídky Přístupnost je znakem kvality a má tedy marketingové respektive ekonomické přínosy. Její provedení přitom může být atraktivní pro všechny. Tak proč není přístupných míst a služeb více? Mohou za to: Fyzické bariéry a) Lokalizace turistického objektu nebo cíle v nepřístupném nebo neadaptovatelném prostředí b) Dopravní nedostupnost Informační bariéry a) Chybějící průzkumy poptávky a statistické údaje pro kvalifikovaná rozhodování b) Nedostatek informačních zdrojů a námětů na způsob aplikace zásad cestovního ruchu pro všechny do praxe vč. nízkonákladových řešení c) Nejednotný výklad pojmu „bezbariérový“, vztahující se pouze na osoby se zdravotním postižením nebo jen na vozíčkáře d) Obavy ze ztráty stávajících klientů e) Nepřipravený personál 29
f) Nedostatečná spolupráce subjektů cestovního ruchu (soupeření o turisty namísto jejich vzájemného předávání), chybí mezi nimi důležitý iniciátor Ekonomické bariéry a) Nedostatek vlastního kapitálu na zpřístupňování služeb b) Nedostatečná nabídka finančních podpor (programů) [3]
30
Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu
5.
Spoluobčané se zdravotním postižením tělesného charakteru (lidé s pohybovým omezením) tvoří v ČR 4,98% populace (počítáno z nejaktuálnějších dostupných informací dle Českého statistického úřadu). V zájmu České republiky, ale i každého dalšího státu, by měla být podpora účasti zdravotně postižených občanů na společenském životě. Podle této skutečnosti se totiž také posuzuje míra vyspělosti jednotlivých států. Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu neobsahuje pouze finanční podporu ze strany různých subjektů, ale jde především o:
zajištění přístupnosti (dostupnosti) do zařízení a objektů cestovního ruchu.
zajištění informovanosti o přístupnosti jednotlivých zařízení cestovního ruchu a objektů pro zdravotně postižené (např. informace Moravskoslezského klastru cestovního ruchu pro zdravotně postižené na adrese www.klacr.cz/o-projektucestovni-ruch-bez-barier apod.) [1]
Organizací a agentur podporující cestovní ruch v Moravskoslezském kraji je několik. V následujících kapitolách jsou vypsány pouze ty organizace a projekty, které se nějakým způsobem rozhodly podporovat bezbariérový cestovní ruch působící v tomto kraji.
5.1
Podpora na regionální úrovni
V souvislosti s usnadněním CR pro zdravotně postižené byla v ČR realizována řada projektů. Beskydy pro všechny – projekt realizovaný v letech 2005 – 2008, který se zaměřil na zpřístupnění turisticky zajímavých míst pro osoby se zdravotním omezením. Neméně důležitou součástí projektu byla možnost rozvoje podnikání se sociálním rozměrem v horských oblastech Beskyd s vysokou nezaměstnaností. Moravskoslezský kraj byl vůbec prvním krajem v ČR, kde tato aktivita začala. Od roku 2007, v rámci projektu Beskydy pro všechny, mohou provozovatelé turistických zařízení zažádat Sociální observatoř prostřednictvím webových stránek www.jedemetaky.cz o udělení certifikátu „Bez bariér“, čímž dávají na vědomí právě potenciálním návštěvníkům s tělesným postižením, že mohou bez obav dorazit.
31
KLACR, o.s. – klastr zabývající se cestovním ruchem v Moravskoslezském kraji, který má realizovaný projekt Cestovní ruch bez bariér Sociální observatoř má do budoucna vizi, a to z regionálního portálu vytvořit portál mapující přístupnost všech regionů v ČR. Ke zmapovanému Moravskoslezskému kraji přibyl region Orlické hory a Podorlicko s názvem Orlické hory pro všechny.[5] Další projekty v rámci ČR – Vysočina BezBariér, Mobilita (oblast Jizerských hor), Šumava pro všechny
5.2
Podpora na celostátní úrovni
Athena na cestách – projekt se zejména zabývá rozvojem bezbariérového cestovního ruchu v ČR. Nabízí přehled již vytvořených projektů zabývající se bezbariérovostí v České republice, ale i v Evropě. [6] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – Národní program pro podporu cestovního ruchu (2010 – 2015). Hlavním cílem Národního programu podpory cestovního ruchu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu. Jedná se o systémovou dotaci ze státního rozpočtu poskytovanou podnikatelským subjektům na vymezené aktivity podporující sociální cestovní ruch. Podprogram je Cestování dostupné všem aktuálně pro rok 2014. [7] CK a CA působící v ČR pro zdravotně handicapované turisty – CK Calabria (zástupce italské cestovní kanceláře Polycastrum Viaggi pro Českou republiku), CK Adriatic Curatio, CK Accessible Prague, CK ATIS, CK VTT, CK Firotour, CA Bezbatour
5.3
Podpora na mezinárodní úrovni
Projekt CALYPSO – velká část evropské populace nemá dostatek prostředků, aby mohla cestovat, proto Evropská komise vytvořila projekt CALYPSO, který má pomoct mladým lidem, seniorům, zdravotně postiženým a rodinám v tíživé situaci, aby mohli vyjet na dovolenou do zahraničí mimo sezónu. Projekt CALYPSO by mohl zvýšit zaměstnanost v EU, prodloužit turistickou sezonu, umožnit všem využívat služeb cestovního ruchu, posílit evropské občanství, povzbudit ekonomickou aktivitu a růst v Evropě a zlepšit výkon místních ekonomik prostřednictvím rozvoje sociálního cestovního ruchu. [8] 32
6.
Bezbariérové užívání staveb
6.1
Základní principy zajištění přístupné prostředí
přístupnost území – bezbariérové trasy
dostupnost objektu – komunikací pro pěší
parkovacích plochy
vstupní prostory objektu vnější a vnitřní
horizontální pohyb v objektu a jeho jednotlivých podlaží
vertikální pohyb v objektu a dostupnost jednotlivých podlaží
hygienické prostory a šatny
speciální vybavení a interiér
informační a orientační systémy [9]
6.2 Vyhláška č.398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu vychází jak z dispozic, možností a potřeb osob na vozíku a osob s dětským kočárkem, tak z dispozic a možností osob používajících berle, chodítka, hole nebo jiné pomůcky pro chůzi, těhotných žen a osob doprovázejících děti do tří let. Výše zmíněná vyhláška definuje podrobný seznam všech aspektů nacházející se před budovou, při vstupu do budovy, přímo nacházející se v budově, ale i aspekty nacházející se na veřejných prostranstvích. To znamená schodiště a vyrovnávací stupně, výtahy, zdvižné plošiny, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky, dále parametry komunikací a vyhrazených stání, přechodů, nástupišť veřejné dopravy, vstupy do budov, bezbariérové rampy, dveře, okna, hygienické zařízení atd. [Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb]
33
7.
Region Opavsko
Pro svou práci jsem si zvolila region Opavsko. Z pohledu cestovního ruchu můžeme tuto oblasti nazvat i turistickou oblastí Opavské Slezsko (dle Czech Tourism). Jedná se o naprosto stejný územní celek nacházející se v Moravskoslezském kraji.
7.1
Vymezení regionu
Turistická oblast (dále jen „TO“) Opavské Slezsko spadá spolu s dalšími 5 TO (Jeseníky, Ostravsko, Těšínské Slezsko, Poodří – Moravské Kravařsko a Beskydy – Valašsko) do turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Tento turistický region je podle rozdělení České centrály cestovního ruchu Czech Tourism jeden z celkem 17 turistických regionů v ČR.
7.1.1 Turistická oblast Opavské Slezsko TO Opavské Slezsko má rozlohu 1072 km2, žije zde zhruba 182 tisíc obyvatel (z roku 2011) a zaujímá rozlohu přibližně 20% území Moravskoslezského kraje. [10]
Obr. č. 2: Turistické oblasti České republiky s vyznačenou zkoumanou oblastí Opavské Slezsko [http://www.czechtourism.cz]
34
Obr. č. 3: Turistická oblast Opavské Slezsko [Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Opavské Slezsko,2012]
7.2
Předpoklady cestovního ruchu v TO Opavské Slezsko
7.2.1 Lokalizační předpoklady Přírodní Na úvod této podkapitoly bych začala přízviskem, kterým bývá Opava označována – „Bílá Opava“. Může to být z několika důvodů. V hrubém Jeseníku teče řeka, která se nazývá Bílá Opava, kolem které vede naučná stezka. Druhým důvodem mohou být dvě bílé věže v historické části města. Těmi jsou věž Hláska a jedna z věží kostela Nanebevzetí Panny Marie. Třetí důvod se zmiňuje o tom, že Opava byla vždy považována za město s velmi čistým ovzduším (nedaleko leží Karlova Studánka známá svým nejčistším vzduchem ve střední Evropě). Je tedy na každém, jaké vysvětlení si vybere. Opavské Slezsko má příznivé přírodní předpoklady v podobě pahorkatiny Nízkého Jeseníku a Hornoslezské nížiny. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků v Evropě a je plochou vrchovinou (nejvyšší část dosahuje kolem 800 m a nejnižší klesá na 350 m). Opavské Slezsko se rozkládá na zajímavém přírodním území. Leží totiž na rozhraní dvou velkých evropských masivů: krkonošského a karpatského. Díky formování těchto masivů můžeme
35
v oblasti vidět tzv. „bludné balvany“. Kameny pocházející z ostrovů v Baltském moři, které dokazují působení ledovce na tomto území. Hlavní vodní osou je řeka Opava zleva se vlévající do řeky Odry, se svým pravým přítokem, Moravicí. Na Moravici se nachází vodní nádrže Kružberk a Slezská Harta. Co se podnebí týče, je oblast otevřená baltickému klimatu, do něhož proniká vliv podnebí kontinentálního. Z toho vyplývá, že jsou zde mírnější léta a teplý podzim s dostatečnými srážkami. Relativně nízká nadmořská výška v kombinaci s klimatickými extrémy (přívalové srážky a v důsledku toho vznik povodní) předurčuje turistickou oblast k nutnosti vytvářet bohatou nabídku infrastruktury a služeb cestovního ruchu, která dokáže potlačit občasné nepříznivé povětrnostní podmínky. Co se přírodních atraktivit týče, patří zde k nejatraktivnějším:
Přírodní park Moravice
Národní přírodní rezervace Kaluža
Národní přírodní památka Odkryv v Kravařích
Přírodní rezervace Hněvošický háj, Hvozdnice a Koutské a Zábřežské louky
Přírodní památky Černý důl, Heraldický potok, Otická sopka či Úvalneské louky
Arboretum Nový Dvůr
Územím se klikatí rovněž řada vyhledávaných naučných stezek:
Naučná stezka Hvozdnice
Naučná stezka Hanuše
Naučná stezka Moravice
Naučná stezka Mariánské louky aj.
Z přírodních atraktivit významných pro cestovní ruch zde patří také přírodní koupaliště Stříbrné jezero nebo zatopený sádrovcový důl v Kobeřicích u Opavy. [11] Na závěr bych měla zmínit Jánské koupele ležící v okrese Opava při řece Moravici. Na přelomu 19. a 20. století měly lázně velmi dobrou pověst díky svým dvěma vyvěrajícím kvalitním minerálním pramenům. Sjížděli se tu hosté z dalekých krajin, ať už kvůli léčbě prameny, ale i kvůli čistému, na ozón bohatému ovzduší. Válka a souhrn nešťastných událostí zanechaly na lázní nesmazatelnou stopu. Lázně dodnes chátrají, ačkoliv v roce 1994 byly dělány nové vrty, potvrzující, že v Jánských koupelích jsou stále bohatá ložiska minerálních
36
vod. Dodnes však lázně upadají, přestože tamější kvalitní minerální vody by mohly výrazně obohatit současný trh. [12]
Kulturně-správní Opavské Slezsko patří statisticky k oblastem s největší koncentrací architektonických a sakrálních památek v České republice. Z výzkumu konaného v r. 2005 vyplynulo, že na území Opavy a nejbližšího okolí je nejméně 160 menších či větších sakrálních a architektonických památek. Mezi nejvýznamnější bezesporu patří zámek v Hradci nad Moravicí, Raduni a Kravařích. Technické památky mají také v oblasti své nenahraditelné místo. Např. větrné mlýny v Cholticích a v Hlavnici, Weisshuhnův kanál (papírenský vodní kanál) v Žimrovicích a vzhledem k poloze turistické oblasti se zde nachází vojenská opevnění, jež jsou součástí českého obranného valu. Z 18 pevností patří mezi ty turisticky nejvýznamnější Areál československého opevnění v Hlučíně – Darkovičkách a Památník armády ČR a čs. opevnění v Opavě – Milostovicích. Centrem neboli hlavním městem turistické oblasti Opavské Slezsko je město Opava. Zároveň má i nejlepší nabídku a úroveň služeb oproti jiným městům v oblasti. Město je od roku 1992 Městskou památkovou zónou. Gotický farní kostel, minoritský kostel s klášterem, dominikánský
kostel
s klášterem,
areál
jezuitské
koleje
s gymnáziem
vytvářejí
charakteristickou siluetu města. Městská věž Hláska, která je součástí radnice, Sobkův a Blücherův palác, budova Slezského divadla, Slezské zemské muzeum (nejstarší v ČR), kaple sv. Kříže (Národní kulturní památka) a kulturní dům Petra Bezruče atmosféru města jen dokreslují. [10] S oblastí jsou spjaty i významné osobnosti. Například spisovatel Petr Bezruč, objevitel základů genetiky J. G. Mendel (studoval gymnázium v Opavě), ekonom a politik Karel Engliš (student opavského gymnázia). Architekt, designer a malíř J. M. Olbrich (narozen v Opavě), spisovatel A. C. Nor a Joy Adamsonová, hudební skladatel a dirigent Václav Kálik (narozen v Opavě), světový astronom a objevitel Jan Palisa (narozen v Opavě). Režisér, scénarista a herec Bohdan Sláma (narozen v Opavě), plavec David Čech a generál Heliodor Píka. Kulturní vyžití má v turistické oblasti také své místo. Město Hradec nad Moravicí je spjato s osobností Ludwiga van Beethovena, proto se zde každoročně na zámku koná hudební festival Beethovenův Hradec. Populární jsou i tradiční májové slavnosti, podzimní akce u příležitosti konce žní – dožínky či vánoční trhy. K těm významnějším lze i zařadit odpusty (letní jarmarky konané u příležitosti oslav svatého), např. odpust v Kravařích je druhou
37
největší poutí v ČR po Matějské v Praze. V neposlední řadě se kulturní akce konají i v Opavě. Bezručova Opava (nejstarší kulturní festival v ČR); Další břehy – festival divadla, filmu, hudby a poezie; Mezinárodní varhanní festival barokní hudby; Opavské kulturní léto [11]
7.2.2 Realizační Dopravní infrastruktura Silniční síť – kvalitní a kapacitní napojení této oblasti na dálniční síť a rychlostní komunikace stále chybí, což je pokládáno za určitou bariéru pro rozvoj cestovního ruchu. Na druhou stranu se za posledních pár let podařilo dostavět významné silniční koridory. Dokončení dálnice D1 znamenalo zařazení Moravskoslezského kraje do koridoru Transevropské sítě TEN. Pro turistický ruch je významná místní dostupnost po silnicích I. tříd:
I/11 Hradec Králové – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Slovensko
I/46 Vyškov – Prostějov – Olomouc – Opava – Polsko
I/56 Opava – Hlučín – Ostrava – Frýdek Místek – Frýdlant n. Ostravicí – Hlavatá
I/57 Polsko – Krnov – Opava – Nový Jičín – Valašské Meziříčí – Vsetín – Slovensko
Silnice II. a III. třídy – jejich stav je téměř nevyhovující a hustota těchto silnic je pod celostátním průměrem, což by mohlo odradit turisty k dalším návštěvám. V roce 2013 Správa silnic Moravskoslezského kraje na základě provedeného výzkumu stavu vozovek II. a III. tříd schválila financování těchto oprav a vyhlásila veřejnou zakázku na projekt „Silnice 2014 II. a III. etapa“ [13] Železniční síť – propojení Moravskoslezského kraje se zbytkem republiky a zahraničím pomocí železnice je velmi dobré. Jednak postupně dochází k elektrifikaci tratě, ale krajem prochází i 2. a 3. železniční koridor. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že Ostravsko je významný zdrojový trh pro Opavské Slezsko a dopravní dostupnost je díky železnici do limitu 60 minut, ekonomicky výhodnější je pro tento zdrojový segment z Ostravska přenocovat doma a nezůstávat v oblasti Opavska déle než jeden den. Což má negativní dopad na cestovní ruch v Opavském Slezsku.
38
Letecká doprava – Letiště Leoše Janáčka v Ostravě Mošnově představuje největší perspektivu pro cestovní ruch. Vzhledem k tomu, že se letiště nachází v Ostravě, nebudu se jím do větší hloubky zabývat, protože pro Opavu má zatím význam menší. Potencionální turisti přistávající v Ostravě, s největší pravděpodobností zůstávají přímo v doletovém místě. Opava se tak, se svou dobrou dojezdovou vzdáleností (do 50 km), stává jednodenním výletovým místem. Do budoucna vyvstává otázka zajištění pravidelné dopravní linky z Opavy na letiště v Mošnově. [10]
Materiálně-technická základna Pro potřeby mé práce nebudu brát v úvahu ubytovací a stravovací služby celé turistické oblasti Opavského Slezska, ale jen hlavní centrum město Opavu. Ubytovací zařízení Počty ubytovacích zařízení v Opavě jsou relativně za poslední roky vyvážené. Hotelů v Opavě výrazně nepřibývá ani neubývá. Kategorie ubytovacích zařízení v městě Opava je různorodá. Můžeme zde najít od čtyřhvězdičkového hotelu přes tři, dvou a jedno hvězdičkové hotely, až po penziony, kempy a turistické ubytovny. Otázkou je, kolik jich je bezbariérových. To jsem zjišťovala z jejich internetových stránek a z mého vlastního šetření. 3 hotely se na svých internetových stránkách prezentují bezbariérovým pokojem. Další 2 hotely nemají přímo bezbariérové označení, ale po potvrzení samotným hotelem, mi bylo sděleno, že jsou schopni klienta na vozíku ubytovat. Níže zmiňuji pouze ty oficiálně bezbariérové.
Wellness hotel Opava ****
Hotel disponuje jedním plně bezbariérovým pokojem. Nabízí pro vozíčkáře i možnost vlastního doprovodu. Přístupná je i hotelová restaurace. Pro volný pohyb vozíčkáře v hotelu slouží výtah.
Hotel Iberia ***
Hotel nabízí bezbariérový pokoj včetně volného pohybu po hotelových prostorech. Od parkoviště, přes recepci a hotelový výtah, až po samotný pokoj.
Hotel Katharein
Dle svých slov hotel splňuje kvalitou a vybavením čtyřhvězdičkový standard. Vozíčkář se bez potíží dostane z parkoviště do hotelu, pomocí výtahu do bezbariérového pokoje. K dispozici je i volně přístupná restaurace. 39
Stravovací zařízení Co se týče stravovacích zařízení v Opavě, je jejich počet dostatečný. Žádná se však neprezentuje oficiálně jako bezbariérová. V rámci této práce je prováděn výzkum dotazníkovým šetřením zaměřený na analýzu bezbariérovosti atraktivit, ubytovacích a stravovacích zařízení v Opavském Slezsku. Z něj vyplynulo, že v Opavě se nachází restaurace, do kterých mají lidé na vozíku pohodlně přístup. Nicméně vzhledem k tomu, že je dotazník anonymní a hotely se tím samy neprezentují, nebudu konkrétně jmenovat.
7.3
Řízení cestovního ruchu v oblasti Opavské Slezsko
Cestovní ruch je interdisciplinárním jevem, to znamená, že je předmětem zkoumání mnoha vědních disciplín. I z toho důvodu je patrná nutnost spolupráce řady subjektů na mnoha úrovních. Od státní správy, krajské a místní samosprávy až po menší podnikatele. Před vypsáním organizací cestovního ruchu by neměla chybět zmínka o destinačním managementu, který s organizacemi cestovního ruchu úzce souvisí. V české literatuře bývá nejčastěji citovaná definice z výkladového slovníku Pásková – Zelenka (2002), která uvádí, že destinační management je: „soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci“. [HOLEŠINSKÁ, 2010, s. 30-55] Organizace cestovního ruchu vznikají v destinaci z důvodu potřeby zajištění funkčního iniciování a řízení procesů rozvoje. Neustále reagují na změny vnitřního a vnějšího prostředí. Tyto změny pak utvářejí celkový charakter organizace cestovního ruchu. Na území celého regionu Severní Morava a Slezsko působí tři hlavní organizace cestovního ruchu: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Agentura pro regionální rozvoj a KLACR.
7.3.1 Statutární město Opava Pro turistickou oblast Opavské Slezsko působí jako vrchní orgán destinačního managementu Statutární město Opava. Jako partneři v některých projektech spolupracují také Euroregion Silesia a Sdružení obcí Hlučínska. Tyto subjekty však pokrývají svou činností jen část oblasti. V rámci Statutárního města Opavy funguje odbor rozvoje města a strategického plánování, který provozuje aktivity spojené s cestovním ruchem. Jakožto orgán státní správy je financován státem. Statutární město Opava zaštituje i městské informační centra v oblasti. [ŠPIRKOVÁ, M., 2013] 40
7.3.2 Euroregion Silesia Jedná se o Euroregion podporující česko-polskou spolupráci v příhraničních regionech polského Slezska a českého Slezska a Moravy.
7.3.3 Sdružení obcí Hlučínska Sdružuje 27 samostatných měst a obcí na území Hlučínska. V současné době se sdružení převážně zaměřuje na spolupráci v oblasti cestovního ruchu, kultury a propagace regionu jako celku.
7.3.4 Místní akční skupiny Svou činností částečně vstupují do cestovního ruchu i Místní akční skupiny (dále „MAS“). V oblasti jsou dvě - Místní akční skupina Hlučínsko a Místní akční skupina Opavsko. MAS jsou tvořeny veřejným, soukromým i neziskovým sektorem současně. MAS pracuje zejména na rozvoji venkova a zemědělství ve své oblasti za podpory prostředků z EU a národních programů.
7.4 Analýza komplexní a bezbariérové nabídky atraktivit cestovního ruchu v turistické oblasti Opavské Slezsko V následujících podkapitolách bude provedena analýza všech atraktivit v Opavském Slezsku a analýza bezbariérových atraktivit v téže oblasti. Poté obě analýzy budou porovnány.
7.4.1 Analýza komplexní nabídky atraktivit cestovního ruchu v oblasti Opavské Slezsko V tabulce uvedené níže jsou počty atraktivit z oblasti Opavské Slezsko porovnávané s celkovým počtem atraktivit v regionu Severní Morava a Slezsko. Následující seznam atraktivit je vypsán komplexně, bez jakýchkoliv podmínek přístupnosti. Ze všech těch památek a turistických zajímavostí nacházející se v Opavském Slezsku pak vyberu ty atraktivity, které se prezentují jako bezbariérové a porovnám jejich počty. Podobný výzkum analýzy počtu atraktivit v regionu Severní Morava a Slezsko ve srovnání s počtem atraktivit v oblasti Opavského Slezska již byl vytvořen společností EVS Consulting, s.r.o. v roce 2012. Částečně je z tohoto výzkumu čerpáno v této práci, ale po dokončení jejich analýzy počtu atraktivit v těchto oblastech už uplynuly téměř dva roky a muselo proto dojít 41
k přepočtu u téměř každé atraktivity zvlášť. Zároveň byly některé druhy atraktivit vynechány nebo byly do této aktuální tabulky doplněny podle potřeb této práce.
Atraktivita TR Severní Morava a Slezsko TO Opavské Slezsko % Hrady, zámky, zříceniny 31 14 45,2 Technické atraktivity 42 4 9,5 Muzea, galerie 49 5 10,2 Rozhledny, vyhlídky 22 1 4,5 Dřevěná architektura 29 1 3,4 Památkové rezervace 5 1 20,0 Poutní místa 7 0 0,0 Křížové cesty 8 1 12,5 Židovské památky 6 1 16,7 Vojenská opevnění 6 5 83,3 Naučné stezky 58 10 17,2 ZOO, arboreta, jeskyně 8 1 12,5 CHKO 3 0 0,0 Golf 10 2 20,0 Skiareály 48 1 2,0 Agroturismus, jízdárny 56 13 23,2 Hipoterapie 10 3 30,0 Koupání v přírodě 11 3 27,3 Aquapark, bazén 14 4 28,6 Celkem 423 70 16,5 Tab. č. 1: Podíl turistických atraktivit TO Opavské Slezsko k turistickému regionu Severní Morava a Slezsko [vlastní zpracování a Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Opavské Slezsko, 2012]
Z tabulky vyplývá podprůměrný podíl (16,5%) turistických atraktivit v rámci celé TO Opavské Slezsko. Vzhledem k tomu, že TO zaujímá rozlohu zhruba 20% a zhruba 15% do počtu obyvatel na Moravskoslezský kraj, měla by TO Opavské Slezsko více investovat do nových produktů cestovního ruchu. Ačkoliv je vidět podprůměrný podíl atraktivit ve zkoumané oblasti, oproti předchozím letům nabídka služeb cestovního ruchu o několik procent vzrostla (v roce 2012 byl podíl atraktivit TR Severní Moravy a Slezska vůči oblasti Opavské Slezsko 11,5%, což je k porovnání k roku 2014 nárůst o 5%). Rozvoj je zaznamenán zejména ve výstavbě skiareálů (v r. 2012 byl jejich počet v Severní Moravě a Slezsku 24, což je 50% nárůst). TO Opavské Slezsko je z tohoto 42
vývoje vyloučena, protože je to převážně nížinná oblast, ale ostatní části Severní Moravy a Slezska to dohánějí (v oblasti se nacházejí Nízký a Hrubý Jeseník, Beskydy, Rychlebské hory, Kralický Sněžník, Zlatohorská a Hanušovická vrchovina). Co se týče konkrétně oblasti Opavského Slezska, je zde zaznamenán nárůst počtu atraktivit o více než 50% (v roce 2012 bylo spočítáno celkem 36 atraktivit v Opavském Slezsku). Rozrůstá se zde podíl hipostezek. Od roku 2011 Moravskoslezský kraj podporuje jejich výstavbu. Výsledkem je 308 km schválených hipostezek a od roku 2013 je naplánováno dalších 300 km. V příloze je uvedený konkrétní jmenovitý seznam 70 atraktivit z turistické oblasti Opavského Slezska.
7.4.2 Analýza bezbariérové nabídky atraktivit cestovního ruchu v oblasti Opavské Slezsko pomocí Sociální observatoře Výše ve své práci v kapitole Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu se zmiňuji o Sociální observatoři, která publikuje webový portál www.jedemetaky.cz. Na tomto webu jsou nejen atraktivity cestovního ruchu, ale i ubytovací a stravovací služby v Moravskoslezském kraji, které jsou bezbariérové. Provozovatelé dané služby cestovního ruchu, která je přístupná handicapovaným turistům, musí podstoupit certifikační proces a splnit kritéria bezbariérovosti dle metodiky Jedeme taky. Po splnění daných kritérií mohou ubytovací a stravovací služby získat certifikovanou značku Bez bariér, která je platná po dobu dvou let. U turistických cílů či tras se tato značka nevydává – jsou pouze uveřejněny na webovém portálu s označením míry jejich přístupnosti. Pro lepší představu mám zde uvedený certifikační proces ubytovacích a stravovacích zařízení a certifikační proces u turistických tras a cílů.
Certifikační proces ubytovacích a stravovacích zařízení 1. Kontaktovat Certifikační bod (pro Moravskoslezský kraj v zastoupení KLACR, o.s.) s žádostí o zařazení do databáze. 2. Vyplnění žádosti o zařazení do databáze, zaslanou Certifikačním bodem, která se pak pošle zpět. 3. Certifikační bod vyhodnotí plnění podmínek certifikace: a) ANO: obdržení certifikátu a značky „BEZ BARIÉR“ a objekt je zařazen do databáze jako certifikovaný objekt 43
b) NE: Objekt je zařazen do databáze a může pracovat na zlepšení přístupnosti na základě odborného poradenství ze strany Certifikačního bodu 4. Nejpozději do 6 měsíců od udělení značky Bez bariér navštíví zařízení zástupci Certifikačního bodu a provedou kontrolu úplnosti a aktuálnosti dat zveřejněných v databázi. [14]
Certifikační proces pro turistické cíle a trasy 1. Kontaktovat Certifikační bod s žádostí ke zmapování přístupnosti turistického cíle nebo trasy. 2. Certifikační bod návrh vyhodnotí a v případě jeho akceptace zajistí sběr dat (přičemž může provozovatele atraktivity/navrhovatele požádat o spolupráci). 3. Certifikační bod získaná data zpracuje do jednotného popisu přístupnosti turistického cíle/trasy. 4. Popis přístupnosti turistického cíle je zaslán provozovateli atraktivity k odsouhlasení. 5. Schválený popis turistického cíle nebo trasy je zveřejněn v databázi jedemetaky.cz [15]
Seznam bezbariérových atraktivit v TO Opavské Slezsko Pomocí serveru jedemetaky.cz jsem vybrala, dle mých zadaných kritérií, následující seznam atraktivit. Kritéria jsou v mém případě region Opavské Slezsko a okres Opava s dojezdovým limitem 50 km. 1. Arboretum Nový Dvůr – Opavské Slezsko, Stěbořice 2. Areál Albertovec – Opavské Slezsko, Štěpánkovice 3. Chrám svatého Jana Křtitele v Sudicích – Opavské Slezsko, Sudice 4. Dětský ranč v Hlučíně – Opavské Slezsko, Hlučín 5. Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích – Opavské Slezsko, Hněvošice 6. Dům porcelánových panenek – Opavské Slezsko, Dobroslavice 7. Muzeum Hlučínska – Opavské Slezsko, Hlučín 8. Muzeum Slezský venkov – Opavské Slezsko, Holasovice 9. Obecní dům – Muzejní expozice Cesta města – Opavské Slezsko, Opava 10. Památník čs. tankistů v Sudicích – Opavské Slezsko, Sudice 11. Památník II. světové války v Hrabyni – Opavské Slezsko, Hrabyně 44
12. Pěchotní srub OP-S 26 „U Milostovic“ – Opavské Slezsko, Opava 13. Pěchotní srub OP-S-10 „Křižovatka“ – Opavské Slezsko, Velké Hoštice 14. Priessnitzovy přírodní lázně a Křesťanský labyrint v Bělé – Opavské Slezsko, Bělá 15. Pstruží farma – Opavské Slezsko, Bělá 16. Rozhledna Šance v Jakubčovicích – Opavské Slezsko, Hradec nad Moravicí 17. Skanzen lidových tradic v Bolaticích – Opavské Slezsko, Bolatice 18. Slezské zemské muzeum-Historická výstavní budova – Opavské Slezsko, Opava 19. Státní zámek Raduň – Opavské Slezsko, Raduň 20. Věž Hláska v Opavě – Opavské Slezsko, Opava 21. Zámecký park Velké Hoštice – Opavské Slezsko, Velké Hoštice 22. Zámek Hradec nad Moravicí – Opavské Slezsko, Hradec nad Moravicí 23. Zámek Kravaře – Opavské Slezsko, Kravaře [16]
7.4.3 Srovnání celkového počtu atraktivit k bezbariérovým atraktivitám v TO Opavské Slezsko Z výše uvedeného vyplývá, že celkový počet atraktivit v turistické oblasti Opavské Slezsko je 69 a bezbariérových atraktivit je 23. To znamená, že osoby s tělesným postižením mohou navštívit zhruba jednu třetinu památek. Na jednu stranu je vidět, že během několika posledních let došlo k výraznému odstraňování bariér při návštěvě památek, ale dokud se počet atraktivit s bezbariérovým přístupem nepřehoupne přes polovinu a nebudou jejich počty alespoň zhruba srovnatelné, nemůžeme tvrdit, že je oblast, co se týče atraktivit, na návštěvníky na vozíku připravená. Musíme brát v úvahu i to, že čísla v tabulce, kde srovnávám celkový počet atraktivit na Severní Moravě a Slezsku k celkovému počtu atraktivit v oblasti Opavské Slezsko, jsou brána více zeširoka oproti bezbariérovým památkám. Do bezbariérových atraktivit jsem totiž zařadila vše, co přístup pro vozíčkáře umožňuje. Například i takové památky, které ve sčítání na regionální úrovni nemají význam. Ve své práci totiž předpokládám, že turista na vozíku, který se rozhodne navštívit turistickou oblast Opavské Slezsko, se bude pohybovat, případně nocovat, v centru této oblasti. A tím je město Opava. Proto jsem zařadila městskou věž Hlásku, která má bezbariérový přístup alespoň z 20% prohlídkové věže. Přičemž věž Hláska jako taková, má výrazný význam pro Opavu a bližší okolí, ale pro region Severní Morava a Slezsko jde věž se svou atraktivností do pozadí vlivem výraznějších atraktivit.
45
8.
Dotazníkové šetření
Dotazníkové šetření jsem prováděla od konce listopadu 2013 do konce února 2014. Výzkumu se zúčastnilo 53 respondentů. Cílová skupina byla tvořena správci či majiteli turistických atraktivit v Opavském Slezsku a stravovacími a ubytovacími zařízeními v Opavě, přičemž atraktivit bylo 23, ubytovacích zařízení 16 a stravovacích zařízení 14. Výzkum jsem prováděla z části osobně a z části pomocí rozesílání vytvořeného internetového dotazníku. To bylo závislé na předchozí domluvě s daným provozovatelem. Při osobním výzkumu jsem nechala respondenty, aby mi zodpověděli otázky z mého dotazníku. Poté jsem si sama nebo s asistencí dotazovaného člověka prohlédla okolí. V některých případech jsem dostala podrobný popis možnosti pohybu člověka na vozíku po zkoumaném objektu. Atraktivity se všechny prezentovaly jako bezbariérové, a to na již výše zmiňovaném serveru Jedemetaky.cz. Osobně navštívených atraktivit bylo 15, zbylých 8 mi po předchozí domluvě vyplnilo dotazník na internetu. U ubytovacích zařízení jsem zkoumala bezbariérovost bez mého předchozího vědomí o míře jejich přístupnosti pro vozíčkáře. Čtyři hotely se přímo na svých internetových stránkách prezentují bezbariérovým pokojem. Ostatních 12 jsem vybrala dle mého subjektivního uvážení, jako nejlepší možnost – s ohledem na vzdálenost a spojení do centra města. Stejně jako u hotelů, výběr stravovacích zařízení je subjektivní podle dostupnosti od centra města bez předchozího určení bezbariérovosti. Restaurace jsou vybírány náhodně. Využívám zde svou výhodu, že jsem z Opavy, proto můžu jako zdejší občan určit preference místních občanů a přibližnou míru návštěvnosti jednotlivých stravovacích zařízení. Podle mých zkušeností pak budu vybírat ty restaurace, jídelny a hotelové restaurace, které by občan Opavy doporučil potenciálnímu návštěvníkovi. Dotazník je koncipován klasickou formou a obsahuje 9 otázek. Úvod vysvětluje, co a proč se zkoumá. První dvě otázky jsou zjišťovacího typu, řeší typ podniku (ubytovací zařízení, stravovací zařízení, zámek, muzeum,…) a v jaké lokalitě se nachází. Dalších 7 otázek zjišťuje míru bezbariérovosti budovy, povědomí provozovatelů o přístupnosti budov pro vozíčkáře a budoucí vývoj případného odstraňování bariér. Otázky jsou uzavřené a 46
polozavřené. Mezi uzavřené jsem zařadila dichotomické, trichotomické, výběrové, výčtové a škálové otázky. Na konec pak nesmí chybět poděkování za vyplnění dotazníku.
8.1 Vyhodnocení výzkumu a analýza výsledků Všechny grafy jsou výsledkem zpracovaných dat z dotazníkového šetření získaných od provozovatelů turistických atraktivit v Opavském Slezsku a ubytovacích a stravovacích zařízení v Opavě. Vytvořený a použitý dotazník je součástí přílohy této práce. Otázka č. 1: JAKÝ TYP PODNIKU PROVOZUJETE? Z 53 dotazovaných jsem oslovila 30 % ubytovacích zařízení, 26% stravovacích zařízení a 44% turistických atraktivit. Přičemž v turistických atraktivitách jsou nejvíce zastoupena muzea a galerie s 15%, po 6% kulturní památky, technické architektonické památky, přírodní památky a arboreta jiné varianty. V jiných možnostech jsou zastoupeny areál Albertovec, dětský ranč v Hlučíně a pstruží farma v Bělé. V neposlední řadě jsou s 5% zastoupeny zámky. Důvodem zvolení většího počtu atraktivit oproti ubytovacím a stravovacím zařízením je to, že jsou největším lákadlem pro potenciální návštěvníky dané lokality. Pochopitelně se ale nemůžou obejít bez dalších ubytovacích a stravovacích služeb, které jsem do svého výzkumu také zařadila. To vše dohromady totiž dělá cestovní ruch cestovním ruchem.
1. Jaký typ podniku provozujete? Ubytovací zařízení 6%
6%
Stravovací zařízení
6%
30%
15%
Zámek Kulturní památka Muzeum, galerie
6% 5%
26%
Technická architektonická památka Přírodní památka, arboretum Jiné…
Graf č. 1: Zjišťování typu podniku
47
Otázka č. 2: V JAKÉ LOKALITĚ PROVOZUJETE SVŮJ PODNIK? Tento graf podává výsledky lokace atraktivit. Největší podíl zastupuje položka „jiné“. Můžeme zde najít Stěbořice, Štěpánkovice, Hněvošice, Dobroslavice, Holasovice, Hrabyně, Milostovice a Bělá. Atraktivit nacházejících se v Opavě je 13%. Patří zde Obecní dům s expozicí Cesta města, Slezské zemské muzeum – historická výstavní budova a věž Hláska. Zbývající turistické lákadla jsou v Raduni (4%), Hradci n. Moravicí (8%), Kravařích (4%), Hlučíně (9 %), Sudicích (9%), Velkých Hošticích (9%) a v Bolaticích (9%).
2. V jaké lokalitě provozujete svůj podnik? Atraktivity Opava
13%
Raduň
4%
35%
8%
Hradec nad Moravicí Kravaře Hlučín
4% 9% 9% 9%
9%
Sudice Velké Hoštice Bolatice Jiné
Graf č. 2: Zjišťování lokality atraktivit
Výzkum ubytovacích a stravovacích zařízení byl prováděn pouze ve městě Opava. Proto není nutné provádět grafické znázornění lokality u ubytovacích a stravovacích služeb.
48
Otázka
č.
3:
JAK
BYSTE
OHODNOTIL/A
VAŠI
INFORMOVANOST
O
BEZBARIÉROVOSTI PODNIKU? Tato otázka zjišťovala povědomí provozovatelů podniků o pojmu bezbariérovosti. Pro lepší přehlednost jsem výstup této otázky rozdělila podle jednotlivých provozovatelů – atraktivity, ubytovací a stravovací zařízení. U atraktivit je velmi vysoké procento těch, kteří odpověděli, že jsou s vyhláškou 398/2009 sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb obeznámeni. To se dá vysvětlit tím, že všechny vybrané atraktivity jsou členy Sociální observatoře, a tudíž museli při žádosti o členství splňovat podmínky tzv. certifikačního procesu (viz kapitola Analýza bezbariérové nabídky cestovního ruchu v TO Opavské Slezsko pomocí Sociální observatoře této práce). Je zde tedy viděna jedna z mnoha výhod vyplývající z tematických asociací sdružující dané provozovatele služeb. Tyto sdružení mají totiž jasně dané kritéria pro potenciální členy. To pak je zárukou kvality poskytovaných služeb a usnadňuje to orientaci budoucím návštěvníkům. Příkladem takové asociace je i Hotelstars, což je oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení v ČR.
3. Jak byste ohodnotil/a Vaši informovanost o bezbariérovosti podniku? Atraktivity 0% Slyším to poprvé
26%
Mám základní přehled, co musí bezbariérová budova splňovat 74%
Díky vyhlášky 398/2009 Sb. přesně vím parametry bezbariérovosti budov
Graf č. 3: Informovanost o bezbariérovosti turistických atraktivit
49
U ubytovacích zařízení je vidět nejvyšší podíl – 81% u odpovědi, že respondenti mají základní přehled, co musí bezbariérová budova splňovat. Odpověď, že respondenti přesně vědí parametry bezbariérovosti budov s 13% je ovšem také relativně vysoká. Poslední možnost, „slyším to poprvé“, zvolilo 6% odpovídajících.
3. Jak byste ohodnotil/a Vaši informovanost o bezbariérovosti podniku? Ubytovací zařízení 13%
6% Slyším to poprvé
Mám základní přehled, co musí bezbariérová budova splňovat
81%
Díky vyhlášky 398/2009 Sb. přesně vím parametry bezbariérovosti budov
Graf č. 4: Informovanost o bezbariérovosti ubytovacích zařízení
50
U stravovacích zařízení je vyhodnocení naprosto jasné a zřejmé. Všichni provozovatelé stravovacích podniků zaznačili odpověď „mám základní přehled, co musí bezbariérová budova splňovat“. To může být dáno i tím, že restaurační podniky poskytují své služby v relativně krátkém časovém rozmezí, na rozdíl od například ubytovacích podniků, které se o hosta starají minimálně v intervalu jednoho přenocování. Proto si restaurace vystačí se základními informacemi o bezbariérovosti. Pokud se však oblasti podaří klientelu na vozíku přilákat k návštěvě v častějších intervalech, je s vyhlídkou do budoucna možné, že by o zlepšování svých služeb uvažovaly i stravovací podniky.
3. Jak byste ohodnotil/a Vaši informovanost o bezbariérovosti podniku? Stravovací zařízení 0% Slyším to poprvé
Mám základní přehled, co musí bezbariérová budova splňovat Díky vyhlášky 398/2009 Sb. přesně vím parametry bezbariérovosti budov 100%
Graf č. 5: Informovanost o bezbariérovosti stravovacích zařízení
51
Otázka č. 4: NAVŠTÍVIL NĚKDY VÁŠ PODNIK ČLOVĚK NA VOZÍKU? U této otázky je zřejmé, že díky tomu, že se atraktivity prezentují jako přístupné pro vozíčkáře, minimálně jednou je člověk na vozíku navštívil. Pět ubytovacích zařízení v Opavě někdy ubytovávalo návštěvníka na vozíku a 10 stravovacích podniků tento segment zákazníků někdy hostilo. V případě, že někdo odpověděl „ne“, přeskočil otázku č. 5 a odpovídal až na otázku č. 6.
4. Navštívil někdy Váš podnik člověk na vozíku?
Počet respondentů
25
23
20 11
15
10 5
10
5
ANO 4
NE
0
0 atraktivity
ubytovací zařízení
stravovací zařízení
Graf č. 6: Zjišťování, zda v podniku člověk na vozíku někdy byl
52
Otázka č. 5: JAK ČASTO JE ČLOVĚK NA VOZÍKU VAŠÍM ZÁKAZNÍKEM? Opět kvůli přehlednosti je tato otázka rozdělena zvlášť na atraktivity, ubytovací a stravovací zařízení. Jak se zmiňuji výše, na tuto otázku odpovídali pouze ti, kteří v otázce č. 4 odpověděli „ano“. Čili u atraktivit je 23 odpovídajících, u ubytovacích zařízení 5 odpovídajících a stravovací podniky mají 10 odpovídajících. U atraktivit převažuje odpověď párkrát do roka, to je celých 56 %. Několikrát do měsíce navštívilo atraktivity 22% lidí na vozíku. Několikrát do týdne navštívilo atraktivity 13% vybraného segmentu, 9% otázaných odpovědělo, že tam byl člověk na vozíku jednou. Odpověď, že by návštěvník na vozíku byl klientem denně, nezvolil nikdo.
5. Jak často je člověk na vozíku Vaším zákazníkem? Atraktivity 9%
0%
13% Denně 22%
Několikrát do týdne Několikrát do měsíce Parkrát do roka
56%
Byl tu pouze jednou
Graf č. 7: Návštěvnost atraktivit klienty na vozíku
53
U této otázky je potřeba brát v úvahu, že odpovídalo 5 respondentů ubytovacích zařízení. Odpověď, že v hotelu byl zákazník s vozíkem ubytovaný párkrát do roka, zvolilo 60% respondentů. Odpověď „několikrát do měsíce“ byla zodpovězena 40%. Z výsledků je patrné, že to málo hotelů, které klienta na vozíku je schopno ubytovat, nehostilo tyto hosty moc často.
5. Jak často je člověk na vozíku Vaším zákazníkem? Ubytovací zařízení 0%
0%
0% 40% Denně Několikrát do týdne
Několikrát do měsíce 60%
Parkrát do roka Byl tu pouze jednou
Graf č. 8: Návštěvnost ubytovacích zařízení klienty na vozíku
54
Stravovacích zařízení odpovídalo v této otázce 10. Oproti ubytovacím podnikům je vidět, že stravovací služby jsou vyhledávanější vícekrát a ve větším rozptylu. Nejčastější odpověď stravovacích podniků je, že vozíčkář byl návštěvníkem párkrát do roka – 40%. „Párkrát do roka“ odpovědělo 30% respondentů, 20% respondentů označilo odpověď „několikrát do týdne“, 10% odpovědělo „byl tu pouze jednou“ a možnost „denně“ opět nezvolil nikdo z respondentů.
5. Jak často je člověk na vozíku Vaším zákazníkem? Stravovací zařízení 10%
0%
20% Denně Několikrát do týdne
Několikrát do měsíce 40%
Parkrát do roka 30%
Byl tu pouze jednou
Graf č. 9: Návštěvnost stravovacích zařízení klienty na vozíku
Otázka č. 6: V JAKÉ KVALITĚ JE VÁŠ PODNIK SCHOPEN POSKYTNOUT ZÁKAZNÍKOVI NA VOZÍKU SLUŽBY? Tato škálová otázka měla určit kvalitu nabízených služeb vozíčkářům. Hodnocení je zaznamenané jako ve škole, tedy známkami od 1 – velmi kvalitní po 5 – nekvalitní služby. Atraktivity se označili nejčastěji (8 respondentů) známkou 3, tedy dobrá kvalita nabízených služeb. 6 atraktivit označilo, že nabízejí kvalitní služby, 5 dostatečné služby, 4 velmi kvalitní služby a nikdo neodpověděl, že má nekvalitní nabídku služeb. Z odpovědí je opět patrné, že atraktivity jsou zahrnuty mezi bezbariérové, proto jsou více či méně schopny klienta na vozíku obsloužit.
55
Ubytovací zařízení jsou na tom na první pohled s bezbariérovostí špatně. Valná většina, 11 ubytovacích zařízení, odpověděla, že mají nekvalitní služby pro vozíčkáře. Z toho důvodu zákazníky na vozíku nikdy neubytovala. 3 odpověděli „dostatečné“, 1 ubytovatel „dobré“, 2 ubytovatelé „kvalitní“, 1 ubytovatel „velmi kvalitní“ služby. Jinak řečeno, jak už vyplývá z předchozích grafů, 5 ubytovacích podniků v Opavě je schopno, v lepší či horší míře, zákazníky na vozíku ubytovat. Stravovací zařízení je na tom o něco lépe. Pouze 4 respondenti odpověděli, že mají nekvalitní služby pro vozíčkáře, proto je ani nikdy nenavštěvují. 1 respondent označil své služby za dostatečné, 5 za dobré, 3 za kvalitní a 1 restaurace za velmi kvalitní. Čili 10 stravovacích podniků ze 14 je schopno vozíčkáře obsloužit.
6. V jaké kvalitě je Váš podnik schopen poskytnout zákazníkovi na vozíku služby? 11
Počet respondentů
12 10
8
8 6
6
4 2
5
4 1 1
2
5
4
3
Atraktivity Ubytovací zařízení
1
1 1 0
Stravovací zařízení
0
Graf č. 10: Míra kvality poskytovaných služeb
Otázka č. 7: CO BY VÁS MOTIVOVALO KE ZLEPŠENÍ A ROZŠÍŘENÍ VAŠICH SLUŽEB PRO OSOBY NA VOZÍKU? Otázka byla zaměřena zejména na ty podniky, které odpověděly, že mají nekvalitní služby pro klientelu na vozíku. Pochopitelně vždy je co zlepšovat, proto je otázka ponechána i pro ty, kteří odpověděli, že mají kvalitní služby. Otázka nabízela možnost zaznačit více možností odpovědí, maximálně však 3. 56
20 odpovědí zaznamenává „větší návštěvnost této skupiny lidí do našeho podniku“, 18 respondentů označilo, že by je motivovalo získat dotace na tyto účely, 14 odpovídajících by zlepšilo služby v případě jistoty finanční návratnosti, možnost „získání lepší reputace či jména podniku“ zvolilo 8 respondentů. Poslední odpověď jiné“ zvolilo 7 dotázaných – zde odpovídali jednotně, buď už nemají co zlepšovat nebo nemají povolení Národního památkového ústavu. Abych to shrnula, jak je uvedeno výše, vždy je co zlepšovat, proto si zde každý svou odpověď našel. Pouze 4 respondenti odpověděli, že mají služby na takové úrovni, že není co zlepšit.
7. Co by Vás motivovalo ke zlepšení a rozšíření Vašich služeb pro osoby na vozíku?
Počet respondentů
20 18
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
14 8
Větší Získání dotací Získání lepší návštěvnost na tyto účely reputace či této skupiny jména lidí do našeho podniku podniku
7
Jistota finanční návratnosti
Jiné
Graf č. 11: Motivace ke zlepšení a rozšíření služeb pro vozíčkáře
Otázka č. 8: KTERÉ Z NÁSLEDUJÍCÍCH BODŮ JSOU MOŽNÉ BARIÉRY U VAŠEHO PODNIKU? Tato otázka je opět rozdělená podle jednotlivých provozovatelů. Respondenti hodnotili každou bariéru zvlášť známkami jako ve škole. To znamená, že známka 1 značí žádnou bariéru a známka 5 je podstatná bariéra. A atraktivit je patrná klesající tendence od známky 1 po známku 5. Nejznatelnější je to u bariéry „přístupová cesta k podniku“. 20 respondentů zaznačilo tuto bariéru známkou 1, zbývající označili známku 2. Atraktivity tedy tuto překážku nepovažují za bariéru.
57
„Stavebně-technická struktura“ má nejvíce odpovědí – 7 – opět u známky 1. Zbytek odpovědí má vyrovnané ohodnocení. „Nevědomost neproškoleného personálu“ má podobně klesající tendenci jako první popisovaná bariéra. Nejvíce hlasů - 17 je u známky 1. Tedy neproškolený personál není bariérou. „Malá nabídka služeb pro cílovou skupinu lidí“ má nejvíce odpovědí u známky 1. Opět tedy není považováno za bariéru nejvíce respondenty. Ovšem našlo se pár odpovědí (celkem 8) označených známkami 4 a 5, které značí, že provozovatelé těchto atraktivit si myslí, že by mohli svou nabídku služeb rozšířit. „Jiné bariéry“ žádný z odpovídajících nevypsal.
8. Které z následujících bodů jsou možné bariéry u Vašeho podniku? Atraktivity 20 Počet respondentů
20
17
15 10
7
8 5
5
3 0
6
4 3 4
3 3 0
0
0
0
2
0
5 0
0
0
2
0
0 1
2
3
4
5
Známky Přístupová cesta k podniku
Stavebně-technická struktura objektu
Nevědomost neproškoleného personálu
Malá nabídka služeb pro cílovou skupinu lidí
Jiné bariéry
Graf č. 12: Bariéry u atraktivit
58
Ubytovací služby mají odpovědi více rozložené do všech variant očíslování. „Přístupová cesta k podniku“ má nejvíce odpovědí u známky 4, zaznačilo ji 7 respondentů. Do těchto zařízení, včetně těch, označených známkou 5, se vozíčkáři nedostanou. Do zbývajících 6 se vozíčkáři dostanou s minimálními potížemi. „Stavebně-technická struktura“ je u ubytovacích podniků větší problém. Jedenáct ubytovacích zařízení by vozíčkář nemohl vůbec navštívit. „Nevědomost neproškoleného personálu“ pro ubytovatele takovou bariéru nepředstavuje. Nejvíce respondentů označilo svůj personál známkami 1 až 3. Tedy za bariéry je nepovažuje. „Malá nabídka pro cílovou skupinu lidí“ je u ubytovacích zařízení významnou bariérou. Pochopitelně to souvisí i se stavebně-technickou strukturou objektu. Deset ubytovacích služeb má nevyhovující nabídku pro klienty na vozíku. Možnost „jiné bariéry“ nikdo nevyužil.
8. Které z následujících bodů jsou možné bariéry u Vašeho podniku? Ubytovací služby 7 Počet respondentů
7
6
6
6
5
5
5
4
4 3
3
3
2 2
2
2
1
1
4
3
2
6
0
1
1
0
1 0
0
0
0
0 1
2
3
4
5
Známky Přístupová cesta k podniku
Stavebně-technická struktura objektu
Nevědomost neproškoleného personálu
Malá nabídka služeb pro cílovou skupinu lidí
Jiné bariéry
Graf č. 13: Bariéry ubytovacích zařízení
59
Stravovací služby jsou na tom na první pohled o něco lépe s bariérami oproti ubytovacím službám. „Přístupovou cestu k podniku“ označilo 12 ze 14 respondentů, že nemají jako bariéru. „Stavebně-technická struktura“ má nejvíce odpovědí u známky 3. To by pro vozíčkáře znamenalo, že se do objektu dostane, ale s obtížemi nebo za pomoci asistence. Čtyři stravovací podniky nepovažují tento bod jako bariéru pro vozíčkáře. Zbývající 4 stravovací podniky označili, že stavebně-technická struktura představuje významnou bariéru. „Nevědomost neproškoleného personálu“ u stravovacích služeb výraznou bariérou není. Jedenáct respondentů nevědomost svých zaměstnanců nebere jako bariéru. „Malá nabídka služeb pro cílovou skupinu lidí“ má největší podíl s 5 hlasy u známky 3. Tyto stravovací podniky mají pro zákazníky na vozíku určité služby, ale dle jejich uvážení mají ještě co zlepšovat. 6 restaurací si myslí, že bariérou jejich malá nabídka není, jinak řečeno, nabídku pro vozíčkáře mají kvalitní. 3 respondenti oznámkovali své služby známkami 4 a 5, tedy buď nenabízí žádné služby, nebo velmi malý počet. „Jiné bariéry“ nikdo z provozovatelů stravovacích služeb neměl potřebu vypisovat.
8. Které z následujících bodů jsou možné bariéry u Vašeho podniku? Stravovací služby Počet respondentů
8 8
6
6 4
4
4
2
2
2
6
5
3
2
2
0
5 2
0
0
0
1 1 1
0
2
0
0
0
0 1
2
3
4
5
Známky Přístupová cesta k podniku
Stavebně-technická struktura objektu
Nevědomost neproškoleného personálu
Malá nabídka služeb pro cílovou skupinu lidí
Jiné bariéry
Graf č. 14: Bariéry stravovacích zařízení
60
Otázka č. 9: JAKÝ JE VÁŠ POSTOJ K STÁVAJÍCÍM BARIÉRÁM U VAŠEHO PODNIKU? Z grafu vychází, že většina podniků své bariéry již odstranila. Měla bych toto číslo však upřesnit. V 60% odpovědí „už jsme je odstranili nebo pracujeme na jejich odstranění“ jsou zahrnuty ve valné většině turistické atraktivity a to díky již zmiňované Sociální observatoři, kdy musely bezbariérovost splňovat, aby se staly členy. Odpověď „rádi bychom je odstranili, ale finanční nebo jiné důvody nám to nedovolí“ s 23% odpovědí zahrnuje většinou stravovací podniky. Z toho jasně vyplývá, že stravovací služby v Opavě, jak zmiňuji výše u otázky č. 5, jsou navštěvovány vozíčkáři, proto je zde patrná motivace zlepšovat své služby. Ovšem mají v této snaze překážky, které jim brání ve zkvalitňování svých služeb. Párkrát se u této odpovědi nachází i turistické atraktivity a to v tom smyslu, že nebylo vydáno povolení Národním památkovým ústavem dělat jakékoliv větší změny v Národní kulturní památce (zámek Hradec nad Moravicí). Možnost „neplánujeme jejich odstranění“ využili většinou ubytovací zařízení. Nabídka bezbariérových pokojů v hotelích Opavy existuje. Z mého výzkumu však vyplývá, že i když tato nabídka není nikterak velká, není využita ani ta, která je v Opavě již nabízena, proto nikdo nemá tendence počet ani kvalitu bezbariérových služeb v hotelích navyšovat. Možnost vypsat bariéru svého podniku nikdo nevyužil.
9. Jaký je Váš postoj k stávajícím bariérám u Vašeho podniku? 0%
Neplánujeme jejich odstranění
17%
Rádi bychom je odstranili, ale finanční nebo jiné důvody nám to nedovolí 60%
23%
Už jsme je odstranili nebo pracujeme na jejich odstranění
Jiné
Graf č. 15: Postoj ke stávajícím bariérám podniků
61
8.2 Závěr výzkumu Řešení přístupnosti do objektů související s cestovním ruchem pro vozíčkáře v posledních letech má stoupající tendenci. Z mého výzkumu mi vyplynulo, že Opava není naštěstí výjimkou. Jako pozitivní jev vnímám, že provozovatelé turistických atraktivit, ubytování, stravování a služeb se trendem bezbariérovosti ztotožňují a snaží se s ním v rámci možností držet krok. Celkem vysoké procento provozovatelů atraktivit a ubytovacích služeb ví konkrétní parametry přístupnosti budovy pro osoby na vozíku. Do budoucnosti má tato stoupající tendence příslib, že kvalitně informovaných provozovatelů služeb cestovního ruchu bude ještě přibývat. Další důležitou otázkou vyplývající z mého šetření je, zda a jak často Opavu a okolí vozíčkáři navštěvují. Stravovací služby a atraktivity v zkoumaném městě dokazují, že lidé na vozíku do této lokality jezdí. Ubytovací služby v Opavě jsou však vozíčkáři opomíjeny. Díky mému výzkumu jsem zjistila, že tomu není z důvodu malé nabídky, ačkoliv bezbariérových hotelů v Opavě není mnoho. Přestože několik ubytovacích zařízení v Opavě přímo nabízí bezbariérové služby, využívány jsou jen sporadicky. Nabízí se následující vysvětlení. Opava se nachází v blízkosti větší aglomerace, kterou představuje Ostrava. Turisté na vozíku tedy zůstávají tam a do Opavy si udělají jednodenní výlety. Další vysvětlení může být v tom, že turisté z širšího okolí podnikající výlet do Opavy jedou za konkrétním cílem, který chtějí spatřit. Nemusí být informováni o dalších atraktivitách kolem, a proto z cesty mají opět jednodenní výlet. Poslední variantou vysvětlení může být to, že atraktivity a stravovací služby navštěvují místní občané, kteří na noc jezdí domů. V dotazníku je zkoumáno i to, v jakém rozpětí a kvalitě jsou podniky cestovního ruchu schopny uspokojit poptávku. U atraktivit vyšlo, že jsou na klienty na vozíku připraveni. Pochopitelně ne všechny památky jsou schopné zcela vyhovět parametrům pro vozíčkáře. To z mnoha důvodů nelze. Finanční možnosti nebo Národní památkový ústav jsou v jistých ohledech limitující. Po mém výzkumu však mohu říct, že i v takových případech je klientovi na vozíku poskytnuta maximální péče a komfort, kterou provozovatelé jsou schopni zařídit. Stravovací podniky to mají v jistém ohledu jednodušší. Nemají takovou škálu bariér jako atraktivity
cestovního
ruchu,
proto
mají
snadnější
utvořit
bezbariérový
přístup.
Z dotazníkových odpovědí také jasně vyplývá, že stravovací služby jsou v Opavě dvakrát častěji navštěvovány vybranou klientelou než ubytovací služby. 62
Ubytovací zařízení mají v tomto ohledu, jak se říká, svázané ruce. Řada z mnou oslovených hotelů by klidně modernizovala a upravovala bezbariérové prostředí, ale vzhledem k malé poptávce to prostě není potřeba.
63
SWOT analýza
9.
SWOT analýza je univerzální analytická technika zaměřená na zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů zkoumané problematiky. Ve vnitřních faktorech jsou zahrnuty silné stránky (Strenght) a slabé stránky (Weaknesses). Vnější faktory obsahují příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats). Slovo „SWOT“ je složeninou začátečních písmen těchto anglických názvů. Využití této analýzy je v praxi velmi široké. V této práci je využita k analýze vybraného regionu Opavského Slezska pro potenciální návštěvníky na vozíku. Při sestavování SWOT analýzy bylo čerpáno z:
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Opavské Slezsko (z roku 2012)
Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013 (aktualizace s výhledem do roku 2015)
Z vlastního výzkumu
Z vlastních zkušeností a poznatků
VNITŘNÍ FAKTORY Silné stránky (Strenght)
Rekonstrukce silnic II. a III. tříd vedoucí atraktivitám cestovního ruchu po Opavském Slezsku
Realizované projekty podporující bezbariérovou přístupnost v Opavském Slezsku, ale i v ostatních oblastech Severní Moravy a Slezska
Vypracované dokumenty v několika variantách o marketingovém rozvoji cestovního ruchu v oblasti
Historický nádech centra města Opavy
Stabilní počty ubytovacích zařízení v centru Opavského Slezska ve městě Opava
Pestrá nabídka turistických atraktivit s bezbariérovým přístupem
Existence souhrnného seznamu bezbariérových atraktivit
Opavské Slezsko se každoročně účastní veletrhů cestovního ruchu s novými nabídkami služeb
Umístění oblasti v blízkosti Jeseníků
Přízvisko „Bílá Opava“ může posloužit pro lepší uchycení v podvědomí potenciálních návštěvníků 64
Město Opava má na svém kontě pravidelné každoroční kulturní akce
Městská hromadná doprava v Opavě disponuje od r. 2011 nízkopodlažními spoji usnadňující osobám na vozíku dopravu po městě
Vlaková stanice Opava východ je plně bezbariérová – přístup do budovy včetně bezbariérové přepážky, přístupné nástupiště i bezbariérové WC
Slabé stránky (Weaknesses)
Většina návštěvníků Opavy a okolí provádí pouze jednodenní výlety
Výrazný sezónní charakter návštěvnosti
Absence produktových balíčků pro cílovou skupinu klientů vybranou v této práci
Nedostatečná propagace turistické oblasti Opavské Slezsko pro klientelu na vozíku
Nízký počet ubytovacích zařízení nabízející bezbariérovou úpravu
Absence bezbariérových ubytovacích zařízení v nižších kategoriích hotelů či penzionů
Absence souhrnných zdrojů o bezbariérovém ubytování a stravovacích službách v Opavě
Chátrání Jánských koupelí a nevyužití jejich potenciálu
Malé možnosti využití oblasti v zimní sezóně
Absence napojení Opavského Slezska na letiště v Mošnově
Malá nabídka služeb relaxace a wellness na takové úrovni, aby mohli poskytnout dostatečnou péči i klientům se zdravotním omezením schopnosti pohybu
VNĚJŠÍ FAKTORY Příležitosti (Opportunities)
Získání dotací na zkvalitnění bezbariérových služeb v Opavě
Zdůraznit cenovou dostupnost lokality (oproti jiným střediskům cestovního ruchu v ČR)
Rozšiřování služeb (bezbariérové úpravy) poznávací turistiky. Především z odkazu 2. světové války – pohraniční opevnění
Výhodná poloha u sousedního Polska, včetně hraničního přechodu
Začlenit do služeb cestovního ruchu zaměstnance, kteří se domluví polsky
Propojení subjektů cestovního ruchu v Opavském Slezsku se subjekty cestovního ruchu v Polsku
Rozvoj hippoturistiky včetně nově budovaných hippotras
65
Vytvoření jednotného seznamu bezbariérových ubytovacích zařízení a stejně tak pro stravovací zařízení v Opavě
Vytvoření produktových balíčků pro klienty na vozíku s i vícedenním programem
Propojení bezbariérových subjektů cestovního ruchu a navázání mezi nimi vzájemnou spolupráci
Vytvoření bezbariérových atraktivit, které by byly přístupné i mimo hlavní sezónu
Využití odkazů světově známých osobností – Petr Bezruč, Ludwig van Beethoven
Dát do širšího povědomí osobnosti lokálně známé nebo ty osobnosti, o kterých veřejnost neví, že mají s Opavou a okolím něco společného. Např. J. G. Mendel, Karel Engliš, J. M. Olbrich, A. C. Nor a Joy Adamsonová, Václav Kálik, Jan Palisa, Bohdan Sláma, David Čech a Heliodor Píka
Hrozby (Threats)
Konkurence většího města Ostrava pro menší Opavu
Znečištěná Ostrava může mít negativní dopad – mediálně i fyzicky – na čistou „Bílou Opavu“
Vlivem vzniku nákupního střediska Breda & Weinstein umístěného v centru města postupně zanikají malí obchodníci na Ostrožné ulici, která byla donedávna vnímána jako obchodní pasáž dokreslující atmosféru centra města
Malá návštěvnost destinace z důvodu nedostatečné propagace
Mladí lidé pracující v cestovním ruchu se neučí polský jazyk, kterým by mohli přilákat klientelu ze sousedního Polska
66
10. Návrhová opatření Na základě dotazníkového šetření byla v této práci vytvořena SWOT analýza na turistickou oblast Opavské Slezsko. V analýze převyšují silné stránky nad slabými stránkami a příležitosti nad hrozbami. To je pro oblast dobrý výsledek. Destinační management by měl ze všech silných stránek a příležitostí v oblasti vytáhnout co možná nejvíce tak, aby slabé stránky a případné hrozby byly eliminovány. Velkým problémem Opavského Slezska je to, že návštěvníci v lokalitě stráví, jak je zmiňováno výše, ne více než jeden den. To je problém hlavně ubytovacích zařízení, ale dotkne se to i těch menších atraktivit, které daný návštěvník nestihne během toho jednoho dne navštívit. V další řadě by i stravovací podniky jistě uvítali, kdyby se u nich turista stravoval více než na jeden pokrm. Souhrnně řečeno, jakákoliv služba cestovního ruchu, včetně těch doprovodných služeb, by na vícedenním pobytu návštěvníka profitovala. Jak tedy zařídit, aby turista zůstal i druhý, třetí a další den? Řešením by mohlo být propojení stávající nabídku Opavy a okolí, to znamená atraktivity a památky v této oblasti, s nějakou kulturní akcí. Výše zmiňuji, že se v Opavě každoročně konají různé kulturní akce. Jednou z možností by to bylo pomocí např. víkendového balíčku. V době konání dané kulturní akce by se pobyt spojil s atraktivitami po okolí. Nebo za asistence Wellnes hotelu Opava, který má vynikající bezbariérovou úpravu, vytvořit odpočinkový wellness pobyt určený pro klienty na vozíku. V případě zájmu by hotel mohl vytvořit i vícedenní pobyty, kde by mohl využít polohu Opavského Slezska. Tudíž blízkost Polska a jeho další nabídku turistických příležitostí. Můj návrh by spočíval ve spolupráci s Wellness hotelem Opava. Tento hotel je schopný poskytnout všestranné bezbariérové prostředí. Vzhledem k tomu, že žádné ubytovací zařízení v Opavě, ani mnou vybraný Wellness hotel, nemá více než jeden bezbariérový pokoj, budu sestavovat víkendový balíček pro individuální formu pobytů. Balíček bude obsahovat ubytování ve Wellness hotelu Opava v bezbariérovém pokoji, polopenzi, vybrané wellness služby a sestavený program na víkend. Za předpokladu, že klienti přijedou vlastním vozem, budou mít dopravu vlastní. Balíčky budou vytvořeny tři. Základní služby, výše vyjmenované, zůstanou pro všechny programy stejné. Lišit se bude náplň atraktivit jednotlivých balíčků. 67
Jeden z balíčků bude vytvořen tak, aby byl vhodný pro klienty, jejichž členem je dítě. Balíček bude vhodný i pro dospělé zákazníky, bude záležet na preferencích daných klientů. Druhý a třetí balíček bude vytvořen pro dospělé klienty, lišit se budou ve výběru atraktivit. Programy jsou vytvořeny tak, aby pokryly téměř celou roční sezónu. První program je uskutečnitelný po celý rok kromě zimních měsíců. Druhý program je naplánovaný na začátek turistické sezóny a třetí balíček naopak na září, tedy také mimo hlavní měsíce návštěvnosti. Je to z důvodu snahy o zmenšení rozdílů návštěvnosti v hlavním turistickém období a mimo toto období. Programy těchto balíčků můžou být uveřejněny na stránkách samotného Wellness hotelu Opava a na vytištěných letáčcích přímo v budově hotelu. Další formou propagace těchto víkendových balíčků můžou být i různé slevové portály, které se za poslední roky staly vyhledávaným distribučním článkem zákazníky.
10.1 Návrh víkendových balíčků pro handicapované Ke všem zmíněným balíčkům hotel poskytuje veškeré doprovodné informace. Z důvodu individuální dopravy na místa prohlídek, hotel dodá mapu s vyznačenými atrakcemi. V příloze této práce jsou ukázky map s vyznačenými atraktivitami ke každému balíčku zvlášť. Hotel, pro nějž jsou vytvářeny níže popisované víkendové balíčky, je hotel typu wellness. Proto ke každému programu je nabízena jedna wellness služba. V nabídce je služba nazvaná chromoterapie, což je léčba barvou. Metoda je založena na harmonizaci fyzických, psychických a emočních stránek osobnosti člověka pomocí barev. Samozřejmě v případě, že zákazníkovi tato wellness služba nebude vyhovovat, nabídne mu hotel jinou variantu. [18]
10.1.1 Víkendový program Svět z koňského hřbetu pro handicapované Tento víkendový balíček je vhodný i pro děti. Cena balíčku zahrnuje: ubytování v hotelu Wellnes centrum Opava v bezbariérovém pokoji, snídaně, vstupy (Dětský ranč, Priessnitzovy koupele, labyrint, pramen Židlo, památník čs. tankistů, chrám sv. Jana Křtitele, zámek Kravaře, chromoterapie v hotelu, Slezské zemské muzeum, zámek v Hradci nad Moravicí) Cena balíčku nezahrnuje: oběd na pstruží farmě
Program: Pátek – příjezd do Opavy v odpoledních hodinách. Ubytování se v hotelu. Prohlídka centra města. 68
Sobota – snídaně v hotelu. V 9:00 příjezd na Dětský ranč v Hlučíně. Po instruktáži ovládání koně bude projížďka po okolí Hlučína do 11 hodin. Poté přesun na Pstruží farmu v Bělé. Možnost chycení ryby, kterou upečou rovnou k obědu. Po obědě návštěva Priessnietzových koupelí, léčebného pramenu Židlo a křesťanského labyrintu. V 14:15 odjezd do Sudic. Návštěva památníku čs. tankistů a chrám sv. Jana Křtitele. 15:30 odjezd do města Kravaře. Od 16:00 prohlídka zámku v Kravařích. Prohlídka expozice zámku a zámeckého muzea (na zámku se konají akce k příležitostem k různým příležitostem; může se stát, že se některému z návštěvníků poštěstí nějakou akci navštívit). Kolem zámku je zámecká zahrada a na ní navazuje golfové hřiště. Bude-li zájem, můžou se návštěvníci zdržet déle. 17:30 odjezd do Opavy. 19:30 chromoterapie v hotelu (lze po domluvě vyměnit za jinou proceduru v nižší či ve stejné hodnotě nebo si doplatit proceduru vyšší hodnoty). Neděle – snídaně v hotelu. Hosté mají check-out již ráno ať se nemusí vracet z prohlídky zámku v Hradci nad Moravicí zpět do hotelu. V 9:00 prohlídka expozice včetně výstavy Slezského zemského muzea. Oběd. V 13:00 objednaná prohlídka zámku v Hradci nad Moravicí. Odjezd domů. Kalkulace balíčku: Tab č. 2: Kalkulace víkendového balíčku „Svět z koňského hřbetu pro handicapované“
Položka Ubytování se snídaní Vstupy: Dětský ranč Hlučín Priessnietzovy koupele Léčebný pramen Židlo Labyrint Památník čs. tankistů Kostel sv. Křtitele Zámek Kravaře Chromoterapie Slezské zemské muzeum Zámek Hradec nad Moravicí Celkem
Cena (Kč) 1. osoba 2. osoba* 3380 450 0 0 0 0 0 40
450 0 0 0 0 0 20 400
60 110
0 70 4980
Zdroj: Vlastní zpracování * 2. osoba je počítána s ohledem na ceny vozíčkářů
69
Cena balíčku, dle mého výpočtu, by měla činit po zaokrouhlení 5 000 Kč pro 2 osoby na víkend. Ceny jsou brány z internetových stránek jednotlivých památek a hotelu, proto jsou pouze orientační. Věřím tedy, že hotel by uměl u takového balíčku dát nižší cenu ubytování a je možné, že by s některou z památek domluvil smluvní cenu za vstup. Cena 5 000 Kč/2 osoby/víkend je tedy vrchní strop celkové ceny tohoto víkendového balíčku pro handicapované.
10.1.2 Víkendový program Otevírání jara pro handicapované Každoročně se na Hradci nad Moravicí koná slavností „Otevírání jara a turistické sezóny“. V tomto roce tato akce připadla na 12. 4. 2014. Tento víkendový program se tedy uskuteční 11. 3. – 13. 3. 2014 Cena balíčku zahrnuje: ubytování ve Wellnes hotelu Opava v bezbariérovém pokoji, snídaně, vstupy (expozice Cesta města v Obecním domě, akce Otevírání jara a turistické sezóny, památník II. světové války v Hrabyni, chromoterapie v hotelu, arboretum, pěchotní srub, Muzeum Slezský venkov) Cena balíčku nezahrnuje: oběd v sobotu a v neděli
Program: Pátek – v odpoledních hodinách příjezd do hotelu. Check-in. 17:00 prohlídka v Obecním domě expozice Cestě města o dějinách Opavy. Součástí je i animovaný film Obživlá Opava. Po skončení prohlídky procházka po osvíceném centru Opavy Sobota – snídaně v hotelu. 8:30 odjezd na Hradec nad Moravicí. Koná se zde akce „Otevírání jara a turistické sezóny“. V 9:00 vystoupení hradeckého dechového orchestru u červeného zámku. 9:30 uvítání účastníků. Nyní se bude program lišit od oficiálního. Ostatní účastníci Otevírání jara budou pokračovat směrem na Bezručovu vyhlídku. Z důvodu špatné přístupnosti náš program pokračuje prohlídkou okolí Červeného, Bílého zámku a zámecké zahrady. Od 10:30 prohlídka zámku na bezbariérově upravené trase. Oběd. Po obědě výstava v budově bývalé Národní školy. S asistencí by neměl být problém prohlídku absolvovat. Po prohlídce přesun na Mariánské louky, kde budou probíhat ukázky výcviku koní a služebních loveckých psů. Možnost střelby na vzduchovkové střelnici, projížďka na koních a v bryčce. Nebudou chybět ani atrakce pro děti. V případě hezkého počasí lze dojít na Mariánské louky
70
hezkou krajinou podél řeky Moravice. Povrch je zde pevný, vysypaný kačírkem. Místy šedý dusaný písek a jemný šedý štěrk. Vhodná je asistence z toho důvodu, že trasa je vedená z kopce dolů. Během deště se zde můžou také tvořit louže. V tomto případě lze tuto trasu vynechat a dostat se na výše zmíněné louky přes centrum města Hradce. V 15:00 odjezd. 15:30 příjezd k Památníku II. světové války v Hrabyni. Návštěva expozice včetně výstavy. 17:00 odjezd do Opavy. 19:30 chromoterapie v hotelu (lze po domluvě vyměnit za jinou proceduru v nižší či ve stejné hodnotě nebo si doplatit proceduru vyšší hodnoty). Neděle – snídaně v hotelu. Hosté mají check-out již ráno ať se nemusí vracet z prohlídky zpět do hotelu. V 9:30 příjezd do arboreta ve Stěbořicích. Prohlídka expozice včetně výstavy. Oběd. V 14:00 prohlídka pěchotního srubu OP-S 26 „U Milostovic“. V 15:00 prohlídka Muzea Slezský venkov v Holasovicích. 16:30 odjezd domů. Kalkulace balíčku: Tab č. 3: Kalkulace víkendového balíčku „Otevírání jara pro handicapované“
Položka Ubytování se snídaní Vstupy: Obecní dům Otevírání jara Památník Hrabyně Chromoterapie Arboretum Pěchotní srub Muzeum Slezský venkov Celkem
Cena (Kč) 1 osoba 2 osoba* 3380 40 0 60
20 0 0 400
40 30 40
0 30 40 4080
Zdroj: Vlastní zpracování * 2. osoba je počítána s ohledem na ceny vozíčkářů
Cena tohoto balíčku vyšla po zaokrouhlení 4 100 Kč pro 2 osoby na víkend. Ceny jsou brány z internetových stránek jednotlivých památek a hotelu, proto jsou pouze orientační. Je to tedy pouze hrubá kalkulace a dá se tedy předpokládat, že skutečná prodejní cena by byla nižší.
10.1.3 Víkendový program Den evropského dědictví pro handicapované Den evropského dědictví (European Heritage Days) je každoroční akce konaná v měsíci září. Slavnostní zahájení bývá v některém městě České republiky. Loni, v r. 2013, se Národního 71
zahájení této akce zhostilo město Olomouc. Tento rok úkol hrdě převzalo město Opava. Zahájení je naplánované na 6. září s tématem „Návraty ke kořenům“. Zbývající část akce se koná až do 14. září. Víkendový program pro handicapované turisty bude naplánován na slavností zahájení. Konkrétní program pro tento den v Opavě ještě není veřejně publikován. Proto nebude v níže uvedeném programu vypsán bodový plán akcí. Nicméně po minulém ročníku zahájení v Olomouci jsem si jistá, že program bude barvitý a návštěvníci nebudou zklamáni. Pro lepší představu bude v programu uveden program zahájení z loňského ročníku. Cena balíčku zahrnuje: ubytování ve Wellness hotelu Opava, snídaně, vstupy (Slezské zemské muzeum, akce Den Evropského dědictví, skanzen, kostel sv. Petra a Pavla, chromoterapie v hotelu, zámek Raduň, památník II. světové války v Hrabyni, pěchotní srub, Muzeum Hlučínska) Cena balíčku nezahrnuje: obědy v jednotlivých dnech
Program: Pátek – příjezd v odpoledních hodinách do hotelu. Check-in. 18:00 prohlídka expozice včetně výstavy Slezského zemského muzea. Sobota – snídaně v hotelu. 9:30 prohlídka Opavy. V 10:00 Národní zahájení Dne evropského dědictví. Celodenní program konaný v centru Opavy (např. koncerty, trhy, výstavy, řada doprovodných akcí, zpřístupněné památky v Opavě – bezbariérová Hláska,…). V 16:00 odjezd do skanzenu lidových řemesel v Bolaticích. 16:30 – 17:30 prohlídka skanzenu. Odjezd do Hněvošic. 18:00 prohlídka dřevěného kostela sv. Petra a Pavla (jediný dochovaný dřevěný kostel na Opavsku a Hlučínsku). 19:30 chromoterapie v hotelu (lze po domluvě vyměnit za jinou proceduru v nižší či ve stejné hodnotě nebo si doplatit proceduru vyšší hodnoty). Neděle – snídaně v hotelu. Check-out již ráno ať se hosté nemusejí vracet z prohlídky zpět do hotelu. V 9:00 prohlídka zámku v Raduni. Samotná budova zámku je bariérová. Správa zámku proto alespoň zpřístupnila ostatní prostory. To znamená rozsáhlý anglický krajinářský park, zámeckou zahradu s oranžérií a exteriéry zámku, sýpky, úřednický dům, ovčínu a další stavby, tvořící hospodářské zázemí zámku. Odjezd. V 11:00 prohlídka Památníku II. světové války v Hrabyni. Návštěva expozice včetně výstavy. Oběd. Aby byla plně dokreslena atmosféra II. světové války, bude od 14:00 návštěva pěchotního srubu OP-S-10 „Křižovatka“ ve Velkých Hošticích. 15:30 prohlídka Muzea Hlučínska v Hlučíně. Stálá expozice „Kdo jsou lidé na Hlučínsku“ a v té době probíhající výstava (Muzeum Hlučínska je otevřeno pouze 72
v neděli, když je v tamějších prostorách probíhá výstava. V případě, že v té doby konání žádné výstavy nebude, nahradí tuto prohlídku zámek Kravaře s expozicí a výstavou. Finanční rozdíl by se vyřešil v případě nastalé situace). 17:00 odjezd domů. Kalkulace balíčku: Tab. č. 4: Kalkulace víkendového balíčku „Den evropského dědictví pro handicapované“
Položka Ubytování se snídaní Vstupy: Slezské zemské muzeum Den evropského dědictví Skanzen Dřevěný kostel Hněvošice Chromoterapie v hotelu Zámek Raduň Památník Hrabyně Pěchotní srub OP-S-10 Muzeum Hlučínska Celkem
Cena (Kč) 1. osoba 2. osoba* 3380 60 0 10 0
0 0 10 0 400
45 60 30 70
30 0 30 70 4195
Zdroj: Vlastní zpracování * 2. osoba je počítána s ohledem na ceny vozíčkářů
Cena tohoto balíčků bude po zaokrouhlení 4 200 Kč pro 2 osoby na víkend. I v tomto případě jsou ceny převzaty z internetových stránek památek a hotelu, tudíž cena určitě není konečná. Je to pouze hrubý nástřel stejně jako ve dvou předchozích balíčcích. Zdroje všech balíčků jsou uvedeny v seznamu zdrojů níže.
73
11. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit míru přístupnosti na Opavsku pro návštěvníky se zdravotním postižením na vozíku. Ve své podstatě by tato práce byla vhodná k použití i pro rodiny s kočárky či osoby s omezenou schopností pohybu využívající jiné kompenzační pomůcky než invalidní vozík (např. berle, hole atd.) V této práci byl uskutečněn výzkum počtu atraktivit Severní Moravy a Slezska a porovnával se s počtem atraktivit na Opavsku. Poslední takový výzkum byl prováděn v roce 2012, proto tato práce podává nejaktuálnější seznam atraktivit na Opavsku. Výzkum zjistil nárůst počtu atraktivit jak v celém regionu Severní Moravy a Slezska, tak i ve zkoumané oblasti Opavska. Potřeba jde zde vyzdvihnout nárůst počtu atraktivit na Opavsku o celých 50% a to za poslední dva roky. Konkrétní jmenovitý seznam jednotlivých atraktivit zkoumané oblasti je přiložen v příloze této práce. Na základě zpracovaného dotazníku zkoumajícího míru bezbariérovosti u atraktivit Opavska a ubytovacích a stravovacích zařízení v Opavě bylo mým úkolem navrhnout zájezdy, které by pomohly přilákat vybraný segment lidí do této lokality. Vytvořeny byly tři víkendové programy ve spolupráci s Wellness hotelem Opava. Hotel může tyto balíčky nabízet osobám na vozíku buď mnou navrženými cestami – tedy na internetových stránkách, tištěný propagační materiál přímo v hotelu, přes slevové portály, nebo ve spolupráci s informačním centrem Opavy – nebo si zvolit své vlastní distribuční cesty. Programy balíčků jsou vytvořeny do různých částí roku, ne tedy jen do hlavní turistické sezóny. Bezbariérových atraktivit je v lokalitě dostatek. Hotel tedy, v případě, že se balíčky osvědčí, může takových programových zájezdů udělat více a pokrýt tím časový úsek s nižší obsazeností hotelu. Co se týče SWOT analýzy provedené v této práci, může být pokládána za počáteční impuls pro jednak začínající nové podnikatele s plány vybudování bezbariérové nabídky služeb, nebo také pro stávající podnikatele s plány rozšíření jejich bezbariérové nabídky. Po sepsání této práce můžu říci, že ačkoliv bezbariérovost objektů nejen cestovního ruchu je už pár let aktivně řešeným tématem, nelze stále říct, že by mnou zkoumaná lokalita Opavska byla na vysoké úrovni, co se bezbariérovosti týče. Řada objektů, zejména těch v poslední době vystavených či zrekonstruovaných, již při své obnově či výstavbě s bezbariérovostí 74
naplno počítala. Stále však převažuje více objektů, které mají bezbariérový přístup udělaný tzv. „horkou jehlou“. Tedy vozíčkář se dovnitř dostane, ale není to zcela v souladu s bezbariérovou úpravou přístupnosti objektu. Takových je opravdu hodně, a to i těch, kteří se veřejně prezentují jako bezbariéroví. Nelze to však pokládat jednostranně za negativní jev. Lidé na vozíku, kteří chtějí cestovat a poznávat nové oblasti jsou většinou, dle mých zkušeností, rádi za to, co je jim umožněno navštívit. Právě díky jejich odhodlanosti jsou provozovatelé služeb ochotni budovat více přístupných prostor. Protože proč by někdo budoval bezbariérový přístup, když by vozíčkáři zůstávali doma s vidinou toho, že se stejně nikam nedostanou. Zajištění úplné bezbariérové přístupnosti objektů cestovního ruchu, ať už na Opavsku nebo kdekoliv jinde, je běh na dlouhou trať. Cestovatelé na vozíku nesmí ztrácet trpělivost v určitých omezeních při cestování a provozovatelé služeb díky tomu budou více motivováni své služby zlepšovat k obrazu vozíčkářů. Věřím, že tato práce přispěje alespoň nějakou částí ke zlepšení stávající bezbariérové nabídky na Opavsku.
75
Seznam zdrojů Tištěné zdroje HOLEŠINSKÁ, Andrea (2010): Diskuze na téma destinace cestovního ruchu. In: Holešinská, A. (ed.) sborník str. I. Mezinárodní kolokvium o cestovním ruchu. Pavlov 2010. ESF – MU Brno str. 30-55, ISBN 978-80-210-5372-4 MONATOVÁ, Lili. Pedagogika speciální. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1996, s. 8-9. ISBN 80-210-1006-6 NOVOSAD, Libor. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním. Praha: Portál, s.r.o., 2009, s. 29. ISBN 978-80-7367-509-7 SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Praha: GradaPublishing, a.s., 2007, s. 99. ISBN 97880-247-1733-3 Vyhláška č. 398/2009 sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. In: Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). 2009, č. 129, 6621
Vědecké práce ŠPIRKOVÁ, Marie. Organizace cestovního ruchu v regionu Severní Morava a Slezsko. Brno, 2013. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ing. Bc. Andrea Holešinská, Ph.D.
Citace k úvodu LINDEROVÁ, Ivica. CESTOVNÍ RUCH: Základy a právní úprava. Jihlava, 2013. ISBN 97880-87035-82-5. UČEBNÍ TEXT. Vysoká škola polytechnická Jihlava
76
Elektronické zdroje [1]
INDROVÁ
Jarmila,
JAROLÍMKOVÁ
Liběna,
Alžběta
KIRÁĽOVÁ,
Lena
MLEJNKOVÁ, Zdenka PETRŮ a Radka ŠTĚPANOVSKÁ. KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU VŠE V PRAZE. Cestovní ruch pro všechny [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,
2008
[cit.
2014-02-04].
ISBN
978-80-7399-407-05.
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/getmedia/4fa1846e-ee0c-40d7-ae2e-a43007314a2e/GetFile14_1.pdf [2] Globální etický turistický kodex [online]. 1999 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.cot.cz/data/cesky/99_12/12_trendy2.htm [3] Athena na cestách. In: Přístupný cestovní ruch v kostce [online]. 2010 [cit. 2014-02-04]. Dostupné z: www.czp-msk.cz/pdf/uzitecne/ATHENA PRIRUCKA KOMPLET.pdf [4] Vybrané teorie motivace k vedení lidí. Vedeme.cz [online]. 2005-2014 [cit. 2014-02-03]. Dostupné z: http://www.vedeme.cz/pro-vedeni/kapitoly-vedeni/65-teorie-motivace/85-teoriemotivace.html [5] Sociální observatoř [online]. 2005 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.jedemetaky.cz/index.php [6] Athena na cestách [online]. 2009 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.projectathena.cz/ [7] Národní program podpory cestovního ruchu (2010 - 2015). Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2013 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/commission 20102014/tajani/hot-topics/tourism/index_cs.htm [8] Cestovní ruch: Evropa musí zůstat přední světovou destinací. Evropská komise [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/commission 2010-2014/tajani/hottopics/tourism/index_cs.htm
77
[9] ZDAŘILOVÁ, Renata a Petr LNĚNIČKA. Vyhláška č.398/2009 Sb. In: Bezbariérové užívání staveb [online]. 2010 [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.ckait.cz/sites/default/files/Bezbarierove_uzivani_staveb_Zdarilova.pdf [10] Strategický dokument. In: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Opavské Slezsko [online]. 2012 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.opavacity.cz/assets/zx/cestovni/marketingova-strategie-rozvoje-cestovniho-ruchu--to-opavskeslezsko.pdf [11] Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007-2020. In: Příloha č. 2 – PROFIL STATUTÁRNÍHO MĚSTA OPAVY [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: www.opava-city.cz/assets/opava/pril 3.pdf [12] Janské Koupele - zaniklá sláva kdysi věhlasných lázní. Zálužné - Moradorf [online]. 2009 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.zaluzne-moradorf.eu/products/janskekoupele-zanikla-slava-kdysi-vehlasnych-lazni-/ [13] Silnice I. tříd. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2012 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnice/silnice-itrid [14] Zařazení do databáze ubytovacích a stravovacích zařízení. Sociální observatoř [online]. 2005 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.jedemetaky.cz/cz/bezbarier/certifikace/certif_kriteria/index.php [15] Zařazení do cílů a tras. Sociální observatoř [online]. 2005 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.jedemetaky.cz/cz/bezbarier/certifikace/proces_certif/index.php [16] Cíle a trasy. Sociální observatoř [online]. 2005 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://cile.jedemetaky.cz/ [17] Opavské Slezsko. Moravskoslezský region [online]. 2007-2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavske-slezsko/default.htm
78
Použité zdroje k tvorbě víkendových programů [18] Wellnes hotel Opava [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.hotelopava.cz/ [19] Dětský ranč Hlučín [online]. 2012 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.detskyranc.info/ [20] Priessnitzovy koupele. Obec Bělá [online]. 2009 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.obecbela.cz/web/?page=texty&id=8 [21] Labyrint. Obec Bělá [online]. 2009 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.obecbela.cz/web/?page=texty&id=12 [22] Léčivý pramen Židlo. Obec Bělá [online]. 2009 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.obecbela.cz/web/?page=texty&id=11 [23] Památník čs. tankistů v Sudicích. Jedemetaky.cz [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://cile.jedemetaky.cz/cile/informace/189-pamatnik-cs--tankistu-vsudicichhttp://cile.jedemetaky.cz/cile/informace/189-pamatnik-cs--tankistu-v-sudicich [24] Kostel sv. Jana Křtitele - Sudice. Atlas Česka [online]. 2007-2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/moravskoslezsky-kraj/kostel-sv-jana-krtitele-sudice/ [25] Zámek a muzeum. Město Kravaře [online]. 2008 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.kravare.cz/o-meste/zamek-a-muzeum/ [26] Historická výstavní budova. Slezské zemské muzeum [online]. 2010 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.szm.cz/rubrika/8/expozicni-arealy/historicka-vystavni-budovaopava.html [27] Zámek Hradec nad Moravicí [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.zamek-hradec.cz/ [28] Expozice Cesta města. OKO-opavská kulturní organizace [online]. 2010 [cit. 2014-0330]. Dostupné z: http://www.cestamesta.cz/cs/stranky/expozice.html
79
[29] Památník II. světové války Hrabyně. Slezské zemské muzeum [online]. 2010 [cit. 201403-30]. Dostupné z: http://www.szm.cz/rubrika/25/expozicni-arealy/pamatnik-ii-svetovevalky-hrabyne.html [30] Arboretum Nový Dvůr. Slezské zemské muzeum [online]. 2010 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.szm.cz/rubrika/16/expozicni-arealy/arboretum-novy-dvur.html [31] Klub vojenské historie Opava [online]. 2009 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.opevneni-milostovice.com/ [32] Muzeum Slezský venkov [online]. 2007-2010 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://slezskyvenkov.cz/ [33] Dny evropského dědictví / European Heritage Days (EHD). Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska [online]. 2011 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.shscms.cz/ehd/cz/ [34] Skanzen lidových tradic a řemesel. Obec Bolatice [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.bolatice.cz/informace-o-obci/skanzen/ [35] Zámek Raduň [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.zamek-radun.cz/ [36] Pěchotní srub OP-S 10 "Křižovatka". Moravskoslezský region-Opavské Slezsko [online]. 2014 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.msregion.cz/cz/opavskeslezsko/pamatky/opevneni/pechotni-srub-op-s-10-krizovatka-4177/ [37] Muzeum Hlučínska [online]. 2010 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://muzeum.hlucin.com/
80
Přílohy Přílohy A: Statistika zdravotního postižení v České republice Příloha B: Jmenovitý seznam atraktivit v turistické oblasti Opavské Slezsko Příloha C: Seznam zkoumaných ubytovacích a stravovacích zařízení v Opavě Příloha D: Fotogalerie bezbariérových atraktivit v Opavském Slezsku Příloha E: Mapy navštívených atraktivit k balíčkům Příloha F: Dotazník
81
Příloha A: Statistika postižení v České republice Tab. č. 5: Typ zdravotního postižení podle věku Věková skupina
Zdravotní postižení tělesné
zrakové
sluchové
mentální
celkem
duševní
vnitřní
celkem
osob
Celkem 0-14
16 687
7 964
2 902
11 604
4 846
22 343
66 346
46 208
15-29
25 710
6 318
3 835
22 964
9 152
20 931
88 910
60 621
30-44
43 107
7 597
4 733
19 306
22 276
34 990
132 009
101 331
45-59
127 959
12 778
11 226
20 302
34 662
118 547
325 474
245 743
60-74
152 860
18 642
15 205
13 327
23 662
186 368
410 064
283 274
75+
183 604
34 140
36 684
19 012
33 130
187 672
494 242
276 744
Celkem
550 407
87 439
74 700
106 699
128 065
571 734
1 519 044**
1 015 548*
Zdroj: Český statistický úřad * V celku 1 015 548 je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk ** Vzhledem k možnosti více odpovědí uvedlo po přepočtu 1 015 548 osob celkem 1 519 044 různých typů postižení. V daném počtu je zahrnuto pouze jedno postižení vnitřních orgánů.
Tab. č. 6: Příčina zdravotního postižení podle typu postižení Způsobené Vrozené
úrazem
nemocí
stářím
jiná
neuvedeno
celkem
Typ postižení tělesné
58 159
67 962
354 063
37 069
8 911
24 243
550 407
zrakové
17 912
7 700
47 081
7 711
2 226
4 809
87 439
sluchové
13 779
2 619
37 634
13 954
1 604
5 110
74 700
mentální
62 257
5 207
25 502
7 123
1 041
5 569
106 699
duševní
13 835
4 253
78 821
11 383
8 307
11 466
128 065
vnitřní
30 567
14 082
724 352
55 773
15 269
50 649
890 692
Celkem
196 509
101 823 1 267 453
133 013
37 358
101 846 1 838 002*
Zdroj: Český statistický úřad *Vzhledem k možnosti více odpovědí uvedlo po přepočtu 1 015 548 osob celkem 1 838 002 různých typů postižení. V daném počtu jsou zahrnuta všechna postižení vnitřních orgánů, která respondenti označili.
82
Příloha B: Jmenovitý seznam atraktivit v turistické oblasti Opavské Slezsko Hrady, zámky a zříceniny: zámek Hradec nad Moravicí, zámek Raduň, zámek Hlučín, zámek Kravaře, zámek Dolní Benešov, zámek Šilheřovice, zámek Bolatice, zámek Velké Hoštice, zámek Velké Heraltice, zřícenina Vildštejn, zřícenina Vikštejn, zřícenina Vartnov (Pocheň), zřícenina Přerovec, zřícenina Medlice Technické atraktivity: větrný mlýn v Cholticích, větrný mlýn v Hlavnici, vodní nádrž Kružberk, Weisshuhnův kanál Muzea, galerie: Slezské zemské muzeum (zahrnuje Historickou výstavní budovu v Opavě, Arboretum Nový Dvůr, Památník II. světová války v Hrabyni, Památník Petra Bezruče v Opavě, Areál čs. Opevnění Hlučín – Darkovičky, Srub Petra Bezruče – Ostravice), Zámecké muzeum Kravaře, Městské muzeum břidlice – Budišov n. Budišovkou, Muzeum Hlučínska, Skanzen lidových tradic a řemesel - Bolatice Rozhledny, vyhlídky: Šance u Jakubčovic Dřevěná architektura: Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích Městské a vesnické památkové rezervace: Lipina Křížová cesta: Slezská Kalvárie - Hradec nad Moravicí Židovské památky: Židovský hřbitov Hlučín Vojenská opevnění: Tvrz Smolkov u Háje ve Slezsku, Opevnění u Milotic nad Opavou, Pěchotní srub OP-S 10“Křižovatka“, Památník armády ČR a ČS opevnění Opava-Milostovice (skládá se ze tří pěchotních srubů OP-S 27, OP-S 26 a OP-S 25), Arál čs. opevnění HlučínDarkovičky Naučné stezky: Lesní naučná stezka v Chuchelenském lese, Areál opevnění Darkovičky, Městskými parky Opavy, Městská NS Hradec nad Moravicí, Přírodní park Mariánské louky, Raduň – Jakubčovice, Lovecká stezka Lichnovských (Bukový chodník), Hvozdnice, Hanuše, Břidlicová stezka Arboreta: Arboretum Nový Dvůr Golf: Zámecký golf club Kravaře, Park Golf Club Ostrava (Šilheřovice) Skiareály: Vaňkův kopec V Horní Lhotě u Ostravy – Zátiší Jízdárny: Davidův statek – Budišov n. Budišovkou, Dětský ranč Hlučín – Opava, Hřebčín Albertovec – Opava, Hřebčín Františkův Dvůr – Vítkov, Jezdecký klub Agrostyl Otice – Slavkov (Opava), Jezdecký klub Merko – Háj ve Slezsku-Lhota (Opava), Jezdecký klub Opava-Kateřinky, Jezdecký klub Steally – Hradec n. Moravicí (Opava), Monteho ranč –
83
Vítkov (Opava), Penzion Nad Stájí – Jakartovice, Ranč na konci hor – Opava, Stáj Valmont – Litultovice (Opava), Úsvit Nové Lublice – Opava Hipoterapie: Dětský ranč Hlučín, Hřebčín Albertovec – Opava, Monteho ranč – Vítkov (Opava) Koupání v přírodě: Přírodní koupaliště Stříbrné jezero Opava, Zatopený lom Šífr Svobodné Heřmanice, Hlučínské jezero Aquaparky a bazény: Aquapark Kravaře, Krytý bazén Opava, Relaxační a rehabilitační bazén v Health parku, Rehabilitační bazén v Léčebném a rehabilitačním centru Opava [17]
84
Příloha C: Seznam zkoumaných ubytovacích a stravovacích zařízení v Opavě Tab. č. 7: Seznam zkoumaných ubytovacích zařízení v Opavě
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Ubytovací zařízení Wellness hotel Opava Hotel Iberia Hotel Koruna Hotel Katharein Penzion Raketa Penzion A Club Penzion Arna Penzion Na Kurtech Penzion U Knoppa Parkhotel Opava Penzion Formanka Hotel Alfresco Penzion Lidový dům Penzion Hajírna Penzion Dagmar Penzion U Stříbrného jezera
Tab. č. 8: Seznam zkoumaných stravovacích zařízení v Opavě 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Stravovací zařízení Restaurace U Krbu Restaurace U Tiskárny Restaurace Oliver Restaurace Katharein Restaurace Iberia Restaurace Bílý Koníček Restaurace Grácie Restaurace San Marco Restaurace U Náhonu Restaurace a pizzerie Gastria Restaurace U Soudu
12 Restaurace a pizzerie Kašpárkova hasičárna 13 Restaurace Contact 14 Restaurace a pizzerie Uno
85
Příloha D: Fotogalerie bezbariérových atraktivit v Opavském Slezsku Obr. č. 4: Arboretum Nový Dvůr
Zdroj: www.msregion.cz
Obr. č. 5: Chrám sv. Jana Křtitele v Sudicích
Zdroj: www.jedemetaky.cz Obr. č. 6: Dětský ranč v Hlučíně
Zdroj: www.msregion.cz
86
Obr. č. 7: Dřevěný kostel sv. Petra a Pavla v Hněvošicích
Zdroj: www.msregion.cz Obr. č. 8: Muzeum Hlučínska
Zdroj: www.hlucinsko.eu Obr. č. 9: Muzeum Slezský venkov – Holasovice
Zdroj: www.cs-cz.facebook.com
87
Obr. č. 10: Obecní dům – Muzejní expozice Cesta města – Opava
Zdroj: www.zaopavu.cz Obr. č. 11: Památník čs. tankistů v Sudicích
Zdroj: www.jedemetaky.cz Obr. č. 12: Památník II. světové války v Hrabyni
Zdroj: www.opavsky.denik.cz
88
Obr. č. 13: Pěchotní srub OP-S 26 „U Milostovic“
Zdroj: www.opevneni-milostovice.com Obr. č. 14: Pěchotní srub OP-S-10 „Křižovatka“
Zdroj: www.jedemetaky.cz Obr. č. 15: Priessnitzovy přírodní lázně – Bělá
Zdroj: www.jedemetaky.cz
89
Obr. č. 16: Labyrint v Bělé
Zdroj: www.jedemetaky.cz Obr. č. 17: Pstruží farma v Bělé
Zdroj: www.foto.mapy.cz Obr. č. 18: Skanzen lidových tradic – Bolatice
Zdroj: www. hlucinsko.com
90
Obr. č. 19: Slezské zemské muzeum – Historická výstavní budova
Zdroj: www. cs.wikipedia.com Obr. č. 20: Zámek Hradec nad Moravicí
Zdroj: novinky.cz Obr. č. 21: Zámek Kravaře
Zdroj: www.kravare.cz
91
Obr. č. 22.: Státní zámek Raduň
Obr. č. 23: Věž Hláska v Opavě
Zdroj: www.ostrava.cz
Zdroj: www.opava-city.cz
92
Příloha E: Mapy navštívených atraktivit k balíčkům Obr. č. 24: Mapa s vyznačenými atraktivitami k balíčku Svět z koňského hřbetu pro handicapované
Zdroj: www.mapy.cz
Obr. č. 25: Mapa s vyznačenými atraktivitami k balíčku Otevírání jara pro handicapované
Zdroj: www.mapy.cz
93
Obr. č. 26: Mapa s vyznačenými atraktivitami k balíčku Den evropského dědictví pro handicapované
Zdroj: www.mapy.cz
94
Příloha F: Dotazník
DOTAZNÍK Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Jana Machovská a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava. Dovolte mi, abych se na Vás obrátila s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží k analýze úrovně služeb cestovního ruchu na Opavsku pro účastníky s tělesným postižením na vozíku. Dotazník je zcela anonymní. Všechny Vámi poskytnuté údaje použiji pro zpracování své bakalářské práce. Za Vaši ochotu a čas strávený nad dotazníkem Vám děkuji.
1. Jaký typ podniku provozujete? a) Ubytovací zařízení
e) Muzeum, galerie
b) Stravovací zařízení
f) Technická architektonická památka
c) Zámek
g) Přírodní památka, arboretum
d) Kulturní památka
h) Jiné (uveďte)……………………
2. V jaké lokalitě provozujete svůj podnik? a) Centrum Opavy b) Okraj města Opavy c) Raduň d) Hradec nad Moravicí e) Kravaře f) Jiné (uveďte)………………………
95
3.
Jak byste ohodnotil/a Vaši informovanost o bezbariérovosti podniku?
a)
Slyším to poprvé
b)
Mám základní přehled, co musí bezbariérová budova splňovat
c)
Jsem obeznámen/a s vyhláškou 398/2009 sb. O obecných technických
požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, proto přesně vím parametry bezbariérovosti budov
4.
Navštívil někdy Váš podnik člověk na vozíku s tělesným postižením?
(při odpovědi „ne“ přejít na otázku č. 6) a)
Ano
b)
Ne
5.
Jak často je člověk s tělesným postižením na vozíku Vaším zákazníkem?
a)
Denně
b)
Několikrát do týdne
c)
Několikrát do měsíce
d)
Párkrát do roka
e)
Byl tu pouze jednou
6.
V jaké kvalitě je Váš podnik schopen poskytnout zákazníkovi na vozíku
služby? Velmi kvalitní
7.
1
2
3
4
5
Nekvalitní
Co by Vás motivovalo ke zlepšení a rozšíření Vašich služeb pro osoby na
vozíku? (označte maximálně 3 odpovědi) a)
Větší návštěvnost této skupiny lidí do našeho podniku
b) Získání dotací na tyto účely c)
Získání lepší reputace či jména podniku
d) Jistota finanční návratnosti e)
Jiné (uveďte) ……………………………….
96
8.
Které z následujících bodů jsou možné bariéry u Vašeho podniku? (Ohodnoťte: 1 – žádná bariéra; 5 – podstatná bariéra) 1
2
3
4
5
Přístupová cesta k podniku Stavebně-technická struktura objektu Nevědomost neproškoleného personálu Malá nabídka služeb pro cílovou skupinu lidí Jiné bariéry (uveďte) ………………….
9.
Jaký je Váš postoj k bariérám u Vašeho podniku?
a)
Neplánujeme jejich odstranění
b)
Rádi bychom je odstranili, ale finanční nebo jiné důvody nám to nedovolí
c)
Už jsme je odstranili nebo pracujeme na jejich odstranění
d)
Jiné (uveďte) …………………… Děkuji Vám za vyplnění
97
