MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra centrum univerzitního sportu
Rozvoj cestovního ruchu v regionu Vysočina Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Renáta Vychodilová
Vypracovala: Badalíková Vendula Management cestovního ruchu
Brno, 2012
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v pouţitých zdrojích.
V Brně dne
podpis
PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí práce Mgr. Renátě Vychodilové za odborné vedení, poskytování cenných rad při vypracovávání práce a konečné zhodnocení práce.
OBSAH: Úvod ....................................................................................................................... 6 1. Cestovní ruch ..................................................................................................... 8 1.1. Definice cestovního ruchu (CR) ................................................................ 8 1.2. Základní pojmy .......................................................................................... 9 1.3. Historický vývoj cestovního ruchu ......................................................... 10 1.4. Typologie cestovního ruchu .................................................................... 12 1.4.1. Formy cestovního ruchu .................................................................... 12 1.4.2. Druhy cestovního ruchu .................................................................... 14 2. Činitelé ovlivňující cestovní ruch .................................................................. 17 2.1. Selektivní (stimulační) faktory................................................................ 17 2.2. Lokalizační podmínky ............................................................................. 18 2.3. Realizační podmínky ............................................................................... 18 2.4. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu ....................................................... 20 3. Turistické regiony v ČR ................................................................................. 21 4. Marketing CR.................................................................................................. 23 4.1. Marketingový mix .................................................................................... 23 4.1.1. Produkt ............................................................................................... 24 4.1.2. Cena .................................................................................................... 24 4.1.3. Distribuce ........................................................................................... 24 4.1.4. Propagace ........................................................................................... 25 4.1.5. Lidé ..................................................................................................... 25 4.1.6. Spolupráce .......................................................................................... 25 4.1.7. Balíčkování ......................................................................................... 25 4.1.8. Programování ..................................................................................... 26 4.2. Marketingová analýza ............................................................................. 26 4.2.1. PEST analýza ..................................................................................... 26 4.2.2. SWOT analýza ................................................................................... 27 4.3. Segmentace ............................................................................................... 27 5. Charakteristika regionu Vysočina................................................................. 29 5.1. Geomorfologická charakteristika ........................................................... 31 5.2. Klimatické poměry................................................................................... 32 5.3. Vodstvo...................................................................................................... 32 6. Analýza regionu Vysočina z hlediska CR ..................................................... 34 6.1. Přírodní památky ..................................................................................... 34 6.1.1. CHKO Žďárské vrchy ........................................................................ 35 6.1.2. CHKO Železné hory ........................................................................... 35 6.2. Historické památky .................................................................................. 35 6.2.1. UNESCO ............................................................................................ 36 6.3. Kultura ...................................................................................................... 36 6.4. Sport a volný čas ...................................................................................... 37 6.5. Ostatní turistické zajímavosti ................................................................. 38 6.6. Návštěvnost turistických cílů .................................................................. 39 6.7. Agroturistika ........................................................................................... 39 6.8. Cykloturistika.......................................................................................... 39
6.9. Turistická a informační centra ............................................................... 40 6.10. Doprava................................................................................................... 40 6.11. Ubytovací zařízení a návštěvníci........................................................... 41 6.12. SWOT analýza ...................................................................................... 43 7. Doporučení k rozvoji cestovního ruchu ........................................................ 45 7.1. Rozvoj cykloturistiky ............................................................................... 45 7.1.1. Návrhy na zlepšení ............................................................................. 47 7.2. Projekt „Vysočina pas“ ........................................................................... 48 7.2.1. Návrh .................................................................................................. 48 7.3. Zájezd – Putování regionem ................................................................... 49 7.3.1. Charakteristika turistického produktu .............................................. 49 7.3.2. Program zájezdu................................................................................. 49 7.3.3. Cena zájezdu....................................................................................... 50 8. Závěr ................................................................................................................ 51 Seznam použité literatury .................................................................................. 52 Seznam internetových zdrojů ............................................................................ 52 Seznam obrázků .................................................................................................. 53 Seznam tabulek ................................................................................................... 53 Seznam grafů ....................................................................................................... 53 Seznam příloh ...................................................................................................... 53 Resumé ................................................................................................................. 59
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Rozvoj cestovního ruchu regionu Vysočina“. Toto téma jsem si vybrala ze dvou důvodů. Prvním důvodem je moje studium managementu cestovního ruchu, protoţe bych se chtěla v budoucnosti tomuto oboru věnovat. Myslím si, ţe je to vhodná příleţitost zuţitkovat všechny vědomosti, které jsem získala za dobu mého studia bakalářského programu. Druhým důvodem výběru tohoto téma je můj osobní vztah k vybranému území. V Jihlavě, coţ je krajské město regionu Vysočina, kde jsem se narodila, kde stále ţiji a mám v plánu ve městě nebo jeho okolí zůstat. Povaţuji tento kraj za turisticky velice atraktivní, nicméně pro cestovní ruch nedostatečně vyuţívaný. Turistický region Vysočina je jednou z nejméně navštěvovaných oblastí v České republice. Nicméně je zde velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, zejména pak jeho alternativních forem. Vysočina nabízí řadu přírodních a kulturně-historických atraktivit. K plánovanému rozvoji tohoto regionu je určitě důleţité rozšířit, případně zlepšit nabídku. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část čerpá hlavně z kniţních zdrojů a část praktická částečně vyuţívá internetové zdroje. Teoretická část přiblíţí základní pojmy, historii, typologii, členění a činitele ovlivňující cestovní ruch. Dále se zaměří na marketing cestovního ruchu. V praktické části následují kapitoly obsahující analýzu současného stavu a rozvoje regionu Vysočina. Dále tato část bakalářské práce nabídne doporučení a moţné zlepšení či zkvalitnění moţností k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v regionu Vysočina na základě zjištěných fakt a statických údajů. V poslední kapitole budou koncipovány turistické produkty, které se budou opírat o zjištěné výsledky analýzy cestovního ruchu v regionu Vysočina. Hlavním cílem mé bakalářské práce je charakterizovat současný stav úrovně rozvoje cestovního ruchu v regionu Vysočina a na základě získaných informací vypracovat nabídku, která by měla přispět k vyšší návštěvnosti
6
a celkovému rozvoji turismu v regionu Vysočina. Vypracuji nabídku zájezdu, navrhnu zlepšení cykloturistických tras a zavedení zvýhodněných pasů. Dalším úkolem bude nabídnout odborníkům i široké veřejnosti snadnější přístupnost k informacím o vybraném regionu a odborným pracovníkům poskytnout námět k úvahám jak region dále rozvíjet. Cílem práce je přispět analýzou stávajícího stavu a nabídkou vytvořených produktů k rozvoji regionu Vysočina v oblasti cestovního ruchu.
7
1. Cestovní ruch 1.1. Definice cestovního ruchu (CR) Pokud jde o původní význam cestovní ruchu, byl povaţován za jiný výraz pro cestování. Stále více pouţívaným termínem je turismus, který je synonymem pojmu cestovní ruch. Pojem turismus téměř identicky pouţívá většina světových jazyků. Cestovní ruch bývá definován vícero způsoby. S cílem sjednotit názory organizovala roku 1991 v kanadském městě Ottawa světová organizace cestovního ruchu WTO (World Tourism Organization) mezinárodní konferenci. Definice cestovního ruchu dle WTO znamená „dočasnou změnu místa, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle neţ 1 rok, většinou ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi.“ AIEST (mezinárodní sdruţení expertů cestovního ruchu) definuje CR „jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemţ místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání.“ CR je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Kaţdoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Cestovní ruch je nutno chápat ve dvou rovinách. První rovinou je oblast spotřeby, kdy je brán jako způsob uspokojování potřeb, a z druhého hlediska se jedná o oblast podnikatelských příleţitostí v mnoha oborech lidské činnosti, kdy je významnou součástí ekonomiky společnosti. CR je největším tvůrcem pracovních míst, jedním z největších exportních odvětví a významný stimulátor podnikatelských a investičních aktivit. Ve světovém měřítku patří vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím. Cestovní ruch není moţné v nejširším slova smyslu posuzovat odděleně od prostředí, v němţ se odehrává. Existují vazby mezi cestovním ruchem jako systémem a mezi okolím, které tvoří jeho vnější prostředí. Patří sem prostředí ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické. Toto prostředí nemá k cestovnímu ruchu výlučný vztah, ale více či méně jej ovlivňuje.
8
Cestovní ruch by měl být chápán jako průmysl poskytující veškeré sluţby spojené s cestováním a turistikou. Hlavní sektory průmyslu CR: -
Ubytovací sektor – poskytovatelé ubytovacích sluţeb, od hotelových řetězců aţ po soukromé malé penziony.
-
Sektor turistických atrakcí – národní parky, kulturní či historická místa, sportovní centra, apod.
-
Doprava – letecká, lodní, ţelezniční, automobilová a autobusová doprava, půjčovny vozidel.
-
Zprostředkovatelé – do této oblasti spadají cestovní kanceláře a cestovní agentury, touroperátoři, rezervační systémy.
-
Destinační organizace – národní turistické centrály, regionální centra, turistické asociace. [1]
1.2. Základní pojmy Z hlediska statistiky je účastníkem cestovního ruchu cestující označený jako návštěvník, turista nebo výletník. Ve struktuře cestujících má své místo i stálý obyvatel. K dalším důleţitým pojmům v cestovním ruchu patří cestování, turistika, zdrojová země a destinace. -
Návštěvník – v mezinárodním cestovním ruchu se jedná o osobu, která cestuje do jiné země, neţ ve které má své trvalé bydliště a mimo jeho obvyklé prostředí na dobu nepřekračující 12 měsíců, přičemţ hlavní důvod cesty je jiný neţ výdělečná činnost v navštívené zemi.
-
Turista – neboli dočasný návštěvník, který se zdrţí v zemi alespoň 24 hodin s jedním přenocováním, ne však déle neţ 1 rok.
-
Výletník – jednodenní návštěvník, zdrţí se v navštívené zemi pouze jeden den, aniţ by přenocoval.
-
Rezident tzv. stálý obyvatel – v mezinárodním CR je to osoba, která ţije v dané zemi alespoň 1 rok. V domácím CR se jedná o osobu, která ţije v daném místě alespoň 6 měsíců.
-
Cestování – širší pojem neţ cestovní ruch, můţe být spojeno i s dalšími motivy, které nepatří do CR.
9
-
Turistika – je pouze částí cestovního ruchu, jedná se o takovou část CR, která je spojena s pohybovou aktivitou účastníků.
-
Zdrojová země – země s největším počtem výjezdů turistů.
-
Destinace – turistická oblast. [4]
1.3. Historický vývoj cestovního ruchu Myšlenka cestování je stará jak lidstvo samo. Jak se lidstvo vyvíjelo a měnily se jejich potřeby, docházelo současně i ke změnám ve vývoji motivů cestování. Dříve cestování z důvodů vojenských, obchodních, poznávacích a prestiţních. V současné době se jedná o volnočasovou aktivitu. Mezi hlavní podmínky rozvoje CR řadíme fond volného času, disponibilní prostředky, svobodu pohybu a bezpečnost v turistickém cíli. -
Pravěk - mezi prvotní motivy cestování patřilo uspokojování fyziologických potřeb jako je obţiva a snaha přeţít.
-
Starověk - lidé začali vyrábět různé výrobky, které se staly součástí směny. Potřeba směny zboţí za zboţí vedla k tomu, ţe se budovala nezbytná infrastruktura v podobě obchodních cest, a to jak po souši, tak i po vodě. -
Egypt – cestování spojování především s pracovními povinnostmi, kdy vládní úředníci jezdili po území a vybírali daně od občanů. Zdokonalení dopravní infrastruktury i doprovodné infrastruktury v podobě vybudovaných pohostinských a ubytovacích center při hlavních cestách.
-
Řecko – většina řeckých měst je umístěna u moře, z tohoto důvodu se zvýšila poptávka po cestování na moři. Řecký geograf a historik Herodotos se stal prvním cestujícím účastníkem CR ve své zemi.
První doloţené popisy z cest z oblasti Středozemního moře
pocházejí z Řecka z období 480- 425př.n.l. -
Řím – vzhledem ke svým dobyvatelským ambicím a neustále rozrůstající říší se Římané stali staviteli kontinentální cestovní sítě. Jejich záliba v lázeňských termálních pramenech byla podnětem rozvoje lázeňského CR.
10
-
Středověk - zánikem Římské říše docházelo i k úpadku cestování. Za období počátku obchodních, objevitelských a především kolonizačních cest do zámoří lze označit 13. století. Éru zámořských výprav a objevitelských plaveb odstartoval Ital Marco Polo, který objevil cestu z Evropy do Asie. V 15. století se proslavil
italský mořeplavec Kryštof Kolumbus se svojí zdánlivě
neúspěšnou plavbou do Indie. Objevil novou zemi, respektive kontinent, jenţ byl pojmenován Amerika. Skutečný mořeplavec, který doplul do Indie, byl Vasco de Gama. -
Novověk -
14. - 17. století - jedním z významných motivů cestování bylo získávání zkušeností a vzdělání v zahraničí a také touha po záţitcích z přírody. Významný vliv na motivy cestování měla průmyslová revoluce.
-
19. století - označováno jako přechod od cestování k cestovnímu ruchu. Ve století páry zaznamenala rozvoj silniční a především ţelezniční doprava. Angličan Thomas Cook jako první organizoval skupinové cesty a v roce 1841 zaloţil první cestovní kancelář. Němec Karl Beadecker v roce 1827 vydal prvního kniţního turistického průvodce. Smyslem vydání bylo zpřístupnit a ulehčit cestování i středním vrstvám obyvatelstva. Roku 1888 byl v Praze zaloţen Klub českých turistů. Vedle pěší turistiky se začala rozvíjet i lyţařská turistika, tzv. zimní přesuny na lyţích.
-
20. století – došlo k masovému rozvoji cestovního ruchu, který se začal rozvíjet na základě hromadných organizovaných zájezdů. Poptávka po organizovaných zájezdech, podpořená zdokonalující se dopravou
vyvolala
zvýšenou
aktivitu
v budování
potřebné
doprovodné infrastruktury a současně byl vyvolán tlak na kvalitu poskytovaných sluţeb. Masovost se projevuje jednak v růstu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a jednak v kvalitativním vlivu na socioekonomický rozvoj měst, oblastí a států. Své místo má však i individuální cestovní ruch. Norský cestovatel Roald Amundsen v roce 1991 stanul jako první člověk na jiţním pólu.
11
-
21. století - je ve znamení vědy a techniky. Oblasti, které nemalou mírou přispěly k rychlejšímu se vyuţívá jako nástroj pro přesnější a rychlejší způsob uspokojování potřeb CR. [2],[6]
Do vývoje cestovního ruchu na našem území značně zasáhla hospodářská, ale především politická situace. Mezi dvěma světovými válkami docházelo k rozvoji organizovaného cestovního ruchu a k zakládání podniků. V roce 1920 zahájila svoji činnost cestovní kancelář Čedok. Dominantním trendem byl tramping a venkovská turistika, ale stranou nezůstalo ani horolezectví, vysokohorská turistika či jeskyňářství. Po 2. sv. válce do roku 1989 došlo k uzavření hranic směrem na západ, vedlo především k posílení domácího cestovního ruchu. V 50. letech začíná u nás éra chataření a chalupaření, dalším fenoménem této doby byly organizované hromadné zájezdy. Po roce 1989 se hranice otevřely a Čeští turisté začali vyjíţdět do zahraničí, ovšem ne v takovém mnoţství jako zahraniční turisté přijíţděli do České republiky. Zvýšil se počet ubytovacích zařízení a CK, kvalita poskytovaných sluţeb však nerostla rovnoměrně. Od roku 2000 se začínají zvyšovat veřejné výdaje na propagaci krajů i ČR jako celku a vznikají strategické dokumenty na úrovni státu, krajů i mikroregionů. Dále dochází ke zvýšení lůţkové kapacity a rozvoji nových specifických forem CR. Zvyšuje se také poptávka po draţších sluţbách a roste ochota utrácet. 1.4. Typologie cestovního ruchu 1.4.1. Formy cestovního ruchu Vycházejí ze zaměření CR na uspokojování určitých konkrétních potřeb účastníka, které mají specifický charakter a odlišují se od jiných potřeb několika znaky. Jednotlivé formy obvykle kladou zvláštní poţadavky na způsob realizace a zabezpečení sluţeb. Formy rozdělujeme na základní a specifické.
12
Základní: -
Rekreační, který se realizuje ve vhodném rekreačním prostředí. Specifickým podtypem v českém prostředí je chataření a chalupaření.
-
Kulturně-poznávací jsou cílené na poznávání historie, kultury, tradic, zvyků, apod.
-
Sportovně turistický, který vyuţívá zájem lidí o aktivní odpočinek a aktivní účast na sportovních činnostech. Řadíme sem i organizovanou pasivní účast na sportovních akcích.
-
Léčebný a lázeňský se zaměřuje na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce prostřednictvím přírodních léčivých zdrojů.
Specifický: -
Zábavný a atrakční – zábavná centra se zpravidla budují tam, kde nejsou vhodné přírodní podmínky pro ostatní formy CR.
-
Gurmánský – poznávání jídel a nápojů v cizích zemích.
-
Incentivní – motivační pobídkový tzv. za odměnu, který má strategický význam pro vztah mezi firmou a zaměstnanci.
-
Městský – koná se v městském prostředí a zpravidla se prolíná s ostatními formami. Hlavním cílem je celkový záţitek z návštěvy města, bez ohledu na to, či jde o pobyt spojený s přenocováním nebo bez přenocování.
-
Kongresový – mají odborný společenský cíl a probíhá většinou v určité světové metropoli. K zajištění kongresové akce patří samozřejmě nejen hladký průběh samotného kongresu, ale i patřičné ubytování a různé doprovodné programy. V případě, ţe je akce úspěšná, upevňuje se prestiţ regionu.
-
Venkovský – téţ rurální (zelená) turistika, kde náplní je pobyt a aktivity spojené s přírodou a venkovským prostředím. -
Opakované rekreační pobyty – chataření a chalupaření,
-
jednorázové turistické a rekreační pobyty,
-
agroturistika - představuje produkt CR vázaný na zemědělskou farmu, či hospodářství,
-
ekoturistika – putování přírodou a její pozorování,
13
-
ekoagroturistika – obdobné rysy jako agroturistika, ale odehrávající se na ekologicky hospodařících farmách,
-
-
pěší turistika,
-
hipoturistika – je spjata s koňmi.
Náboţenský – tzv. poutní turistika, věřící cestují na svatá místa nebo na místa církevních slavností, ale téţ na místa návštěvy význačné církevní osobnosti.
-
Dobrodruţný (adrenalinový) – spojen s adrenalinovými sporty, v současnosti patří k nejrychleji se rozvíjejícímu doplňkovému segmentu.
-
Cykloturistický – tato forma zaznamenává velký rozvoj.
-
Ostatní CR - mládeţe, třetí generace, rodin s dětmi, veletrţní, kulturní, sázkový, lovecký, seniorů, zdravotně postiţených, nákupní. [4]
1.4.2. Druhy cestovního ruchu Cestovní ruch lze členit a sledovat podle různých hledisek. Nejčastěji se při klasifikaci uplatňují následující aspekty: -
Dle místa realizace: -
Domácí – osoby trvale sídlící v zemi cestují uvnitř tohoto státu a nepřekračují jeho hranice.
-
Zahraniční – dochází k překračování hranic jednoho či více států. Jde o výjezdový CR spojený s výjezdy osob tuzemska do zahraničí a příjezdový CR spojený s příjezdy osob ze zahraničí do tuzemska.
-
Aktivní (příjezdový) – cesty a pobyt cizinců v dané zemi.
-
Pasivní (výjezdový) – cesty obyvatel dané země do cizích destinací.
-
Tranzitní – jedná se o průjezd cestujícího přes území projíţděného státu do jiného cílového státu, zpravidla bez přenocování nebo se jedná o pohyb cestujícího v letištním prostoru při mezipřistání letadla, aniţ by procházel celním odbavením a pasovou kontrolou.
-
Vnitřní – zahrnuje domácí a aktivní CR.
-
Národní – zahrnuje domácí a pasivní CR.
-
Mezinárodní – zahrnující veškerý cestovní ruch, při němţ dochází k překročení hranice státu.
14
-
Dle způsobu financování: -
Volný (komerční) – účast není formálně nijak podmíněna a účastník si ji hradí v plném rozsahu ze svých prostředků.
-
Vázaný (sociální) – účast je vázána na splnění určité podmínky. Jedná se o kombinaci úhrady ze společenských fondů.
-
Dle délky pobytu: -
Krátkodobý – doba pobytu v místě do tří přenocování.
-
Dlouhodobý – pobyt s více neţ třemi přenocováními, nikoliv však delší neţ 6 měsíců v domácím a 1 rok v mezinárodním CR.
-
Dle způsobu zabezpečení cesty: -
Organizovaný – cestu a pobyt zajišťují především CK nebo jiný zprostředkovatelé.
-
Neorganizovaný – sluţby si volí a většinou také zabezpečuje účastník sám.
-
Dle počtu účastníků: -
Individuální – návštěvník nebo turista se účastní CR sám, popř. s rodinou.
-
Kolektivní – spojení účasti více osob, který můţe mít podobu skupinového, rodinného nebo masového CR.
-
Klubový
Dle ročního období: -
letní nebo zimní,
-
sezónní – kde sezóna je obdobím s vysokou koncentrací návštěvnosti místa a tím i maximální nabídkou sluţeb,
-
mimosezónní – období nízké návštěvnosti místa, které je někdy doprovázeno sníţenou nabídkou sluţeb.
-
Dle vztahu k platební bilanci: -
Aktivní – zahrnující příjezdy zahraničních návštěvníků do tuzemska, při kterém dochází k inkasu devizových příjmů.
-
Pasivní – zahrnující výjezdy tuzemců do zahraničí, při nichţ dochází k devizovým výdajům.
15
-
Dle vlivu na ţivotní prostředí: -
Tvrdý turismus – nebere ohled na environmentální, sociální a kulturní vnější prostředí.
-
Měkký turismus – uvědoměle a šetrně se snaţí chovat k prostředí, v němţ se realizuje a přispívá tak k trvale udrţitelnému rozvoji turismu.
-
Další dělení dle: -
cílu cesty, pouţitého dopravního prostředku, destinace, způsobu ubytování. [4]
16
2. Činitelé ovlivňující cestovní ruch Z ekonomického na
a
geografického
hlediska
tyto
faktory
dělíme
selektivní (stimulační), lokalizační a realizační.
2.1. Selektivní (stimulační) faktory Stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu ve funkci poptávky, zda je moţné na místo cestovat. Nejdůleţitější faktorem jsou mírové podmínky. Selektivní faktory: -
Politické podmínky zejména mírové v jednotlivých státech a ve světě jako celku. Dále záleţí na společenském zřízení státu, protoţe stát je nositelem politiky CR. Na druhé straně je cestovní ruch významným hospodářskopolitickým činitelem podílejícím se na prohlubování spolupráce mezi jednotlivými zeměmi.
-
Ekonomické
pozitivní
nebo
negativní
vlivy
ekonomického
růstu,
nezaměstnanosti, inflace, stability měny a úrokové míry. Růst HDP ovlivňuje objem investic a výdajů pro CR. Zpětná vazba na ekonomické prostředí se projevuje v jeho vlivu na ekonomický růst, zvýšení zaměstnanosti, příjmy obyvatelstva a platební bilanci státu. -
Demografické – lidský faktor působí v cestovním ruchu nejen jako pracovní síla, ale i jako jeho účastník. Mezi demografické ukazatele patří hustota, úmrtnost, ekonomická aktivita a mobilita obyvatelstva.
-
Ekologické – řadíme sem kvalitu ţivotního prostředí, protoţe cestovní ruch se rozvíjí tam, kde existují vhodné přírodní a kulturně-historické zdroje rozmístěné v zemi. Narušení rovnováhy země můţe vést k omezení, případně i k likvidaci CR. S ohledem na trvale udrţitelný rozvoj je nutné v určitých případech uplatňovat principy demarketingu, kdy se snaţíme cíleně sníţit poptávku a tím eliminovat negativní dopady vysoké koncentrace lidí na určitém ohroţeném území.
-
Administrativní – obsahují soubor právních předpisů, zákonů a vyhlášek o cestovním ruchu, nutnost očkování či poţadavek výše denního limitu finančních prostředků na pobyt.
17
-
Technicko-technologické – mezi tyto předpoklady řadíme rozsah a kvalitu dopravní infrastruktury a informačně technologickou vybavenost. Zvlášť významné jsou technologie ulehčující poskytování jednotlivých druhů sluţeb. Zpětná vazba se projevuje na zvláštních poţadavcích např. na konstrukci jednotlivých druhů dopravních prostředků, budování dopravních infrastruktur nebo na zpracování specifických softwarů.
-
Sociální – jsou dány společenským zřízením, které ovlivňuje rozdělování HDP, pracovní a mimopracovní podmínky i sociální politika státu. Zpětná vazba
se
projevuje
především
diferenciací
nabídky
produktu
tak,
aby umoţňovala účast i sociálně slabším skupinám obyvatelstva, včetně zdravotně hendikepovaných. -
Psychologické – souvisí se spotřebitelským chováním, které je ovlivňováno čtyřmi základními psychologickými faktory motivací, vnímáním, učením a postojem. [4]
2.2. Lokalizační podmínky Rozhodují o funkčním vyuţití konkrétních oblastí pro cestovní ruch z hlediska dvou podmínek. První jsou podmínky přírodního charakteru, mezi které patří klimatické podmínky, vodní plochy, hory, reliéf, nadmořská výška a stálost počasí. Druhou podmínkou je společenský charakter. Tam kde chybějí vhodné přírodní podmínky, staví se kulturně historické památky uměle vytvořené. 2.3. Realizační podmínky Mají dominující postavení pro konečnou fázi různých forem cestovního ruchu. Umoţňují prostřednictvím dopravy vyuţívání jeho materiálně-technické základny. Ukazatelé kapacity materiálně-technické základny jsou počet a skladba návštěvníků, ubytovacích zařízení, lůţek a ukazatelé kvality ubytovacích i stravovacích zařízení. Důleţitou součástí materiálních předpokladů cestovního ruchu a jeho materiálně-technické základny je soustava podniků, představovaná v současné době jak fyzickými, tak právnickými osobami. [3]
18
-
Ubytovací sluţby, které spočívají v poskytování přechodného ubytování, a to zejména ve spojení s účastí na cestovním ruchu, ale i při výkonu povolání. Rozlišujeme formy ubytování v hromadných ubytovacích zařízeních a formy ubytování v soukromí. Z hlediska doby provozu členíme na zařízení s celoročním provozem a sezónní zařízení poskytující sluţby maximálně 9 měsíců. Dále ubytovací sluţby členíme na ubytovací zařízení volného nebo vázaného cestovního ruchu. Ubytovací zařízení je rozděleno do tříd. Třída stanoví minimální poţadavky na vybavení, úroveň a rozsah sluţeb spojených s ubytováním. Tato charakteristika ubytovacího zařízení pomocí hvězdiček pravdivě a objektivně popisuje skutečný stav z výše uvedeného pohledu a je základem pro vybudování dobrého jména ubytovacího zařízení i pro jeho prezentování v rámci mezinárodní nabídky. Jednotlivé třídy se označují hvězdičkami * aţ *****. * tourist ** economy *** standard **** first class ***** luxusy
-
Cestovní kanceláře a cestovní agentury zprostředkovávají sluţby cestovního ruchu a v České republice existují od roku 2001. CK provozovány jako ţivnosti koncesované a CA provozovány jako ţivnosti ohlašovací vázané. Činnosti se od sebe liší pouze oprávněním organizovat, nabízet a prodávat zájezdy, na které se vztahuje povinné pojištění záruky, které se týkají CK.
-
Stravovací sluţby jsou zajišťovány subjekty provozujícími společné stravování a chápeme jimi poskytování pokrmů a nápojů bezprostředně připravených ke spotřebě.
-
Dopravní sluţby, které na základě dopravních prostředků a komunikací zajišťují přepravu obyvatelstva do míst cestovního ruchu a umoţňuje zároveň i pohyb návštěvníků uvnitř těchto oblastí. Řadíme je proto k základním podmínkám samotné existence a rozvoje CR. Dopravu členíme na leteckou, ţelezniční, silniční, vodní, vertikální a městskou. [3]
19
2.4. Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Udrţitelný cestovní ruch je takový, který dlouhodobě nenarušuje přírodní, kulturní ani sociální prostředí a při kvalitním, profesionálním managementu je přínosem pro region. Vliv cestovního ruchu na rozvoj oblastí má dvě stránky pozitivní a negativní. Pozitivní stránka vyvolává ekonomický růst oblasti tím, ţe vytváří nové pracovní příleţitosti a koncentruje další druhy výroby. Negativní dopady jako je především nadměrná koncentrace můţe působit negativně na ţivotní prostředí dané oblasti. Problémy se vyskytují hlavně v těchto třech oblastech: -
Ţivotní prostředí - kdyţ počet návštěvníků regionu překročí míru únosnosti a ţivotní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným vyuţíváním, coţ můţe vést k oslabení i k znehodnocení.
-
Sociálně-kulturní oblast – změna systému hodnot a chování místních obyvatel, která v důsledku ohroţuje původní způsob ţivota.
-
Ekonomická oblast – dopady rozvoje se v regionu projevují prostřednictvím skrytých nákladů. V této souvislosti v současné době hovoříme o udrţitelném rozvoji
cestovního ruchu, který má současně uspokojovat potřeby turistů i hostitelských regionů a zároveň chránit a zvyšovat tyto moţnosti do budoucna. Rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává moţnost uspokojovat jejich základní ţivotní potřeby a současně nesniţuje rozmanitost přírody. V roce 1995 byla stanovena strategie trvale udrţitelného rozvoje aţ do 21.století tzv. Agenda 21, která se zaměřuje na uspokojování potřeb nejen současné, ale i budoucí generace.
20
3. Turistické regiony v ČR Studiem zákonitostí, činitelů a faktického rozmístění cestovního ruchu se zabývá věda nazvaná geografie. V lednu roku 2010 došlo na zasedání Asociace krajů ČR k novému rozdělení turistického potenciálu České republiky na 17 regionů a 43 oblastí. -
Region – územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, obcí s rozšířenou působností nebo sdruţení obcí. Kaţdý region má přiřazené své číslo viz obrázek číslo 1.
-
Kraj – územní společenství občanů, kterému náleţí právo na samosprávu.
-
Obec – územní samosprávné společenství občanů, které tvoří územní celek a je vymezen hranicí území obce.
Obr. č. 1: Turistické regiony České republiky Zdroj: [7] 1. Praha 2. Střední Čechy 3. Jiţní Čechy
21
4. Šumava 5. Plzeňsko a Český les 6. Západočeské lázně 7. Severozápadní Čechy 8. Českolipsko a Jizerské hory 9. Český ráj 10. Krkonoše a Podkrkonoší 11. Královéhradecko 12. Východní Čechy 13. Vysočina 14. Jiţní Morava 15. Východní Morava 16. Střední Morava a Jeseníky 17. Severní Morava a Slezsko Klasifikace Evropské unie rozděluje území pro účely mezinárodního porovnávání do tzv. teritoriálních jednotek NUTS. Klasifikace NUTS byla zavedena se souladem se Statistickým úřadem Evropské unie pro potřeby statistiky, posuzování a hodnocení potřebnosti regionů. NUTS 0 – stát NUTS 1 – území NUTS 2 – oblast = regiony soudrţnosti – většinou spojení více krajů NUTS 3 – kraj NUTS 4 – okres NUTS 5 – obec
22
4. Marketing CR S růstem dynamiky trhu sluţeb a intenzity konkurence se stal marketing klíčovým faktorem odlišení úspěšných a neúspěšných podniků. Hlavním cílem je na jedné straně maximálně spokojený zákazník a na straně druhé co nejlepší splnění stanovených záměrů podnikatelského subjektu. Potřebami a hledáním moţností jejich uspokojování se zabývá marketing CR. Zatímco dříve nabídka určovala poptávku, dnes je tomu naopak. Marketing v cestovním ruchu má několik typických charakteristik: -
nehmotný charakter sluţeb,
-
místní a časová vázanost sluţeb,
-
pomíjivost sluţeb,
-
distribuční cesty,
-
podmíněnost nákladů,
-
vázanost sluţeb na jejich poskytovatele. [3]
4.1. Marketingový mix Představuje jeden ze základních principů marketingu. Marketingový mix je tvořen souhrnem činitelů, které spolu s určením cílových trhů vytvářejí marketingovou strategii firmy. Tvorbě marketingového mixu by měla předcházet podrobná analýza prostředí a segmentace trhu, následovaná výběrem a specifikací vhodného cílového segmentu. Základní nástroje marketingového mixu bývají označovány jako „4P“. Označení „P“ odráţí původní anglickou terminologii. V cestovním ruchu jsou tyto nástroje rozšířené na „8P“: -
product (výrobek, sluţba),
-
price (cena),
-
promotion (podpora prodeje, propagace),
-
place (umístění na trhu, distribuce),
-
people (lidé),
-
package (kompletace sluţeb),
-
programming (vytváření programů, programová specifikace),
-
partnership (spolupráce).
23
4.1.1. Produkt Produkt je základní sloţkou marketingového mixu. Jedná se o balík základních i doplňkových sluţeb, který je schopný uspokojit potřeby zákazníka. Má omezenou ţivotnost, proto se musí neustále přizpůsobovat měnícím se poţadavkům zákazníka s ohledem na stádium ţivotního cyklu produktu. Kaţdá organizace má svůj vlastní produktový mix, tvořící nabídku. Při rozhodování o šířce a hloubce nabízeným sluţeb se vyuţívá poznatků segmentace trhu. 4.1.2. Cena Cena a cenová tvorba je chápána jako finální část marketingového mixu a je jediným prvkem, který představuje pro firmu zdroj příjmů. Všechny jeho ostatní sloţky, tvoří naopak náklady. Je to významný prvek konkurenčního boje a ovlivňování trhu. Cena obecně má informativní a obchodní dimenze. Správně stanovená cena je v cestovním ruchu ta, která v zákazníkovi vyvolá pocit, ţe za své peníze získává skutečnou hodnotu. Cenové strategie vyuţívají poskytování různých typů slev. Součástí cenové politiky můţe být i tzv. demarketing, kdy vysokou nadsazenou cenou chceme omezit poptávku. 4.1.3. Distribuce Distribucí se rozumí souhrn činností všech subjektů, které se podílejí na zpřístupnění hotových produktů konečným uţivatelům, a to prostřednictvím tzv. distribučních cest. U sluţeb existují sloţitější a proměnlivější distribuční cesty, které uskutečňujeme buď přímo, nebo zprostředkovaně. Rozhodování o tom, jakým způsobem se budou výrobky a sluţby dostávat ke konečným uţivatelům, patří k nejzávaţnějším problémům. Pohyb produktů z místa jejich vzniku do místa jejich konečné spotřeby nebo opakovaného uţívání se označuje termínem distribuce. Smyslem tohoto procesu je poskytnout kupujícím poţadované produkty a sluţby na vhodných místech, ve správném čase a v mnoţství, které zákazníci poţadují.
24
4.1.4. Propagace Někdy označována jako marketingová komunikace. Výběr nástrojů marketingové komunikace nazýváme komunikační mix, který je kombinací následujících nástrojů přímých, které umoţňují přesné zacílení na potencionálního klienta reklamy a nástroje nepřímé. „Cílem marketingové komunikace je oslovit různé
segmenty
trhu
tak,
aby
byla
upoutána
pozornost
(Awareness)
potencionálního zákazníka, seznámit s produktem a vzbudit zájem o produkt (Interest) cestovního ruchu, má stimulovat, vyvolat přání spotřebitele ke koupi (Desire), přesvědčit o koupi (Action) a vést tedy ke zvýšení efektivnosti obchodní činnosti firmy, tzv. koncept AIDA.“ [4] 4.1.5. Lidé Pro oblast sluţeb je velice důleţitý výběr a způsob řízení zaměstnanců, protoţe jsou součástí nabízeného produktu. Je třeba zaměstnance pečlivě vybírat, školit, trénovat, motivovat, kontrolovat i oceňovat. Úspěch závisí na vhodném výběru lidí, jak ze strany zaměstnanců, tak i vhodném výběru zákazníků. Nesmíme zapomínat ani na místní obyvatelstvo, které nemusí být příznivě nakloněno budování určitého místa jako turistické destinace. 4.1.6. Spolupráce Charakter produktu nutí provozovatele zařízení cestovního ruchu stále více spolupracovat. „Vzhledem k tomu, ţe spokojenost zákazníků je závislá na mnoha partnerech (dodavatelích), kteří se často ani neznají a nepůsobí ve stejném místě, je nutné, aby o sobě alespoň věděli, komunikovali a spolupracovali. Jsou totiţ na sobě navzájem existenčně závislí. Zákazník chápe a hodnotí svůj pobyt jako komplex a pokud nebude s nějakou částí spokojen, odradí ho to od celého příštího pobytu.“ [1] 4.1.7. Balíčkování Znamená kompletaci několika sluţeb formovanou do podoby přitaţlivé a výhodné nabídky pro zákazníka. Málokdy je jedna sloţka nabízené destinace sama o sobě natolik jedinečná, ţe dokáţe dlouhodobě přitahovat zájemce, proto
25
abychom zvýšili zajímavost musíme nabídku pojmout jako komplex sluţeb, v němţ se vzájemně doplňují, rozšiřují a posilují jednotlivé prvky. Nákup tohoto uceleného balíku sluţeb je pro klienta finančně výhodnější neţ kdyby kupoval jednotlivé sluţby samostatně. 4.1.8. Programování „Programování
představuje
techniku
těsně
spojenou
s tvořením
balíčkování. Zahrnuje postupy, úkoly, časové rozvrhy, mechanismy, činnosti a rutiny, pomocí nichţ je sluţba poskytována klientovi.“ [4] 4.2. Marketingová analýza Marketingová strategie destinace vţdy začíná objektivní analýzou současné marketingové situace v destinaci. V této souvislosti můţeme vyuţít několik metod analýz. 4.2.1. PEST analýza Označení prostředí, ve kterém se destinace pohybuje. Do vnějšího prostředí spadají faktory, které mohou ovlivnit destinaci, ale nejsou pod její kontrolou. Řadíme sem prostředí politické, ekonomické, sociokulturní a technologické. -
Politické prostředí – vývoj nejen uvnitř destinace, ale i v místě trvalého bydliště návštěvníka. Prvním hlediskem politického prostředí je legislativa a druhým širším hlediskem je celková politická stabilita destinace.
-
Ekonomické prostředí – skládá se z faktorů ovlivňující poptávku po destinaci, ale i nabídku destinace samotné. Poptávka je ovlivněna kupní sílou a sociálním statusem návštěvníka. Na straně nabídky působí systém podpory cestovního ruchu.
-
Sociokulturní prostředí – hlavní působící faktory jsou změny v hierarchii hodnot a demografickém vývoji společnosti. „Kulturní hodnoty se dělí na základní a druhotné. Mezi základní hodnoty řadíme rodinu a práci a do druhotných proměnlivé hodnoty, které jsou výsledkem zkušeností a kaţdodenních
situací,
společenských
26
názorů,
zálib
a
chováním
společenských skupin.“ [5] Marketing má většinou moţnost ovlivnit pouze názory a hodnoty druhotné. -
Technologické prostředí – tvoří síly, které ovlivňují informovanost společnosti, technický a technologický vývoj.
4.2.2. SWOT analýza Strategie, která strukturalizuje a třídí podle důleţitosti výsledky dosavadních analýz prostředí. Veškeré analýzy musí být ukončeny identifikací silných a slabých stránek, respektive jejich příleţitostí a ohroţení. „Principem je jednoduchá, avšak výstiţná a pokud moţno vyčerpávající a objektivní charakteristika předností a slabin zkoumaného prostředí a z nich vyplývajících příleţitostí k rozvoji, jakoţ i moţnosti jejich ohroţení a ztráty.“ [5] Při analýze určujeme silné a slabé stránky, jejichţ výsledkem a porovnáním s konkurencí je odhalení specifické přednosti destinace. Druhou sloţkou SWOT analýzy je rozeznání příleţitosti a ohroţení nabídky destinace na trhu. -
Silné stránky – představují výhody destinace oproti konkurenci, jejich analýza a následné vyuţití je předpokladem úspěchu nabídky destinace na trhu cestovního ruchu.
-
Slabé stránky – představují nevýhody oproti konkurenci. Je potřeba slabé stránky co nejdříve odhalit, sníţit jejich vliv na minimum, případně úplně odstranit.
4.3. Segmentace „Segmentace trhu je rozdělení trhu na homogenní skupiny lidí, které mají relativně stejné potřeby a očekávání.“ [6] Segmentaci provádíme na základě určitých kritérií. V praxi se většinou nesetkáváme s vyuţitím pouze jednoho kritéria. Rozlišujeme úrovně segmentace podle mnoţství pouţitých kritérií na jednoúrovňovou, dvouúrovňovou a mnohoúrovňovou segmentaci. Metody segmentace trhu: -
Geografická – znamená členění trhu na skupiny zákazníků dle geografického místa původu.
27
-
Demografická – členění dle statistiky obyvatelstva. Statistiky zahrnují především věk, pohlaví, velikost a strukturu rodiny a národnost.
-
Socioekonomické – zahrnuje charakteristiky, jako jsou příjmy, povolání, vzdělání a společenská třída.
-
Dle účelu cesty – trh je členěn dle hlavního účelu klientovy cesty.
-
Behavioristická – dělení účastníků dle jejich znalostí, postojů a ohlasů na destinaci.
-
Psychografická – účelem je sloučení lidí do skupin na základě sdílených postojů a názorů.
-
Distribuční cesty – členění zprostředkovatelů sluţeb podle funkce a podle společenských charakteristik, které tyto funkční skupiny mají. [5]
28
5. Charakteristika regionu Vysočina Abychom mohli charakterizovat Vysočinu jako celek, je vhodné vysvětlit rozdíl mezi krajem Vysočina jako územně správním celkem České republiky a turistickým regionem Vysočina. V roce 2001 byla Česká republika rozdělena na 17 turistických regionů, zatímco krajů je 14. Vytvoření turistických regionů bylo důleţité z hlediska moţnosti ucelené prezentace země, která nabízí souhrn turistických produktů reprezentovaných jednotlivými turistickými regiony, ať uţ se jedná o prezentaci České republiky v zahraničí, či na podporu domácího cestovního ruchu. Turistické regiony většinou nekorespondují s územněsprávním členěním státu. Kraj vysočina se ale s turistickým regionem ztotoţňuje. Region nemá společnou hranici s ţádným s okolních států. Vysočina hraničí se čtyřmi regiony České republiky – na jihovýchodě s regionem Jiţní Morava, na jihozápadě s regionem Jiţní Čechy, na severozápadě s regionem Střední Čechy a na severovýchodě s regionem Východní Čechy. Region Vysočina má rozlohou 67,96 km2. Území je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Sídelním městem kraje je statutární město Jihlava. Krajským městem je Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, které patřilo ve středověku k nejbohatším městům českého království, a to především díky těţbě stříbra.
Obr. č.2: Členění regionu vysočina na okresy Zdroj: [9]
29
Celkový počet obyvatel je 511 925. Na území regionu se nachází celkem 704 obcí. Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a pro účely státní správy se region dělí na správní obvody tzv. obce s rozšířenou působností (ORP), jimiţ je kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice a Telč. Tyto správní obvody se dále člení na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
Počet obyvatel
72 455
118 872
95 088
113 322 112 188
Ţďár nad Sázavou
Třebíč
Jihlava
Havlíčkův Brod
Pelhřimov
Graf č. 1: Počet obyvatel v jednotlivých okresech Vysočiny Zdroj: [10] Vysočina je pravidelně osídlena, hustota obyvatel je 75,7 osob/km2. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice nepříliš vzdálené od místního centra, jímţ bývá klidné malé město se třemi aţ deseti tisíci obyvatel. S rostoucí ţivotní úrovní a mobilitou obyvatel lze čekat, ţe toto uspořádání bude výhodou. Umoţňuje vyuţívat pozitiva venkovského bydlení a přitom zaručuje dostupnost městského centra. Podle dominujících odvětví hospodářství lze region charakterizovat jako průmyslově-zemědělský. Zemědělská půda pokrývá 60,6 %, lesy se rozkládají na 30,4 % a vodní plochy činí 1,7 % území. Výhodou Vysočiny je zachované čisté ţivotní prostředí. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stala členem organizace zdravých měst a regionů. Prvenství si drţí v čistotě ovzduší
30
a tento ukazatel neustále vylepšuje. Dominantu téměř kaţdé vesnice tvoří kostely. Na rozdíl od jiných mnohých regionů však o nedělích a svátcích často i ve všedních dnech nezejí prázdnotou. Lidé se zde k církvi aktivně hlásí, dle statistik je 47 % obyvatel věřících. Pro velkou část naší republiky je Vysočina zdrojem energie. Přes rozdílné postoje veřejnosti k vyuţívání atomové energie zůstává i dnes jaderná elektrárna Dukovany
jedním
z nejvýznamnějších
domácích
energetických
zdrojů.
Na Vysočině se můţete cítit bezpečně. Dlouhodobé statistiky ukazují, ţe na jejím území dochází v porovnání s ostatními regiony ke spáchání nejniţšího počtu trestných činů. Na Vysočině nebyly zaznamenány výskyty plošných povodní ani jiných mimořádných ţivelných pohrom. Na Vysočině se narodila řada lidí, jejichţ jména jsou známa i daleko za hranicemi naší vlasti. Zde připomenu několik nejznámějších jmen: architekt Jan Blaţej Santini Aichl, skladatel a dirigent Gustav Mahler, spisovatel Jaroslav Hašek. Básník a novinář Karel Havlíček Borovský, spisovatel Franz Kafka, básník a spisovatel Otokar Březina, Jan karafiát, Alois a Vilém Mrštíkovi a mnoho dalších. Ze sportovců rychlobruslařka Martina Sáblíková, hokejisti Jaroslav a Jiří Holíkovi a světová rekordmanka v běhu Jarmila Kratochvílová. 5.1. Geomorfologická charakteristika Díky své zeměpisné poloze na rozhraní dvou historických zemí se na Vysočině potkává úrodná Morava s romantikou českých kopců. Geografové vypočítali, ţe právě na území tohoto regionu, který zasahuje téměř rovnocennými polovinami do Čech i na Moravu, leţí geografický střed republiky. Najdeme jej u obce Číhošť poblíţ Ledče nad Sázavou. Název Vysočina souvisí se
skutečností, ţe se tento správní celek rozkládá na podstatné části
Českomoravské vrchoviny s výjimkou nejsevernějšího výběţku, který patří do Středočeské
tabule.
Českomoravské
vrchovina
patří
mezi
oblasti
s nejzachovalejší přírodou u nás. Území kraje tvoří pahorkatiny a vrchoviny. Do jiţní části regionu zasahuje západní část Jevišovické pahorkatiny. Na západě se zvedá Křemešnická vrchovina pojmenovaná podle svého nejvyššího vrcholu
31
Křemešníku.
V severní
části
se
rozkládá
Hornosázavská
pahorkatina,
Hornosvratecká pahorkatina a Ţďárské vrchy s vrcholem Děvet skal. Největší část zabírá Křiţanovská vrchovina na východě a v centru. V Jihlavských vrších se nachází Javořická pahorkatina s
nejvyšším bodem regionu Javořicí
(837 m. n. m.). Ostatní části regionu mají spíše ráz pahorkatiny, tedy charakter plošinaté krajiny, z níţ vyčnívají jednotlivé vrcholy bez hřebenů. Nejníţe poloţeným bodem je místo, kde řeka Jihlava opouští území kraje (238 m. n. m.). 5.2. Klimatické poměry Vysočina leţí v klimaticky mírném podnebném pásu. Od západu sem proudí oceánské klima, které s sebou přináší sráţky a od východu se střetává s klimatem kontinentálním. Velký vliv má v rámci regionu na podnebí nadmořská výška. Vzhledem k hornatému charakteru krajiny počasí mívá proměnlivý charakter. Region patří mezi chladnější v České republice. Průměrná roční teplota kolísá mezi 6,5 aţ 7,0 °C. Průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce roku července se pohybuje v mezích od 16,0 do 17,0 °C a průměrná teplota nejchladnějšího měsíce ledna od -3,5 do -2,5°C. Průměrný roční úhrn sráţek se pohybuje v rozmezí od 600 mm do 700 mm. 5.3. Vodstvo Vysočina
je
zdrojem
vody
pro
velkou
část
naší
republiky.
Z hydrogeologického hlediska patří Vysočina k tzv. střeše Evropy. Přes její území prochází v délce přesahující sto kilometrů hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Pramení zde významné české i moravské řeky. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Sázava, která patří mezi nejhezčí řeky v republice. Pro svou atraktivitu je velkým lákadlem pro vodáky. Za pramen řeky se uvádí rybník Velké Dářko. Městy Jihlavou a Třebíčí protéká řeka Jihlava. Na jejím toku se nachází vodní nádrţ Malešice s nejvyšší hrází v České republice, která byla vybudována jako zdroj technologické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Mezi další řeky patří Doubrava, Ţelivka, Neţárka, Svratka, Oslava, Moravská Dyje a další. Přírodu na Vysočině krášlí také rybníky, které slouţí nejen k rekreaci, ale i jako chovné rybníky. Největším rybníkem je Velké
32
Dářko, které se nachází poblíţ Ţďáru nad Sázavou. Kromě rybničních oblastí kolem Telče a Ţďáru nad Sázavou se zde nachází řada umělých nádrţí, z nichţ část je vyuţívána k rekreačním účelům. Největší vodní nádrţ v České republice Švihov dodává vodu nejen obyvatelům regionu, ale zásobuje domácnosti a podniky například i v hlavním městě Praze. Voda z Vírské přehrady zásobuje obyvatelstvo severní a východní části regionu a z kohoutků teče i v největším moravském městě Brně.
33
6. Analýza regionu Vysočina z hlediska CR Na Vysočině dnes lidé nejen bydlí, vzdělávají se a pracují, ale také se baví a sportují. Místní obyvatelé i četní návštěvníci si Vysočinu spojují s památkami, hudebními festivaly, lidovými slavnostmi, výstavami nebo mnohými přírodními krásami. Na území najdeme stovky památek od známých hradů aţ po jedinečné venkovské stavby. Vysočina je stále vyhledávanější destinací nejen pro poznávací turistiku, ale i pro turistiku rekreační a rodinou. Nabízí mnoţství témat a cílů, které jsou ideální pro celou rodinu, oplývá neporušenou přírodou a láká svou dostupností. 6.1. Přírodní památky Vzhledem k řídkému osídlení krajiny a nepřítomnosti těţkého průmyslu patří Vysočina k oblastem s nejzachovalejší přírodou u nás. Tomu odpovídá velké mnoţství lesů, v nichţ převládají jehličnany s ojedinělým výskytem bukových porostů. S výjimkou okolí větších měst má Vysočina ráz zachovalé kulturní krajiny, jejíţ nejcennější lokality byly vyhlášeny za chráněná území. Na území zóny se nachází dvě velkoplošná zvláště chráněná území, kterými jsou chráněné krajinné oblasti Ţďarské vrchy a Ţelezné hory. V regionu se nachází celkem 66 přírodních rezervací (PR). K zajímavým přírodním rezervacím patří zejména PR Křemešník, PR Zaječí skok, PR Velký pařezitý rybník a PR Stvořidla. Na území regionu bylo dále vyhlášeno 56 přírodních památek, 3 národní přírodní památky, 9 přírodních parků, 6 rozhleden a desítky naučných stezek, které návštěvníky seznamují s regionem Vysočina. Většina z nich je věnována ochraně přírody, některé z nich zpřístupňují kulturní dědictví historických měst. Mezi národní přírodní rezervace (NPR) rozkládající se v regionu lze zařadit NPR Velký špičák, NPR Mohelenská hadcová step, NPR Zhejral, NPR Dářko, NPR Ransko, NPR Radostínské rašeliniště, NPR Ţákova hora a NPR Lichnice – Kaňkovy hory. Na Vysočině také najdeme stanici ochrany fauny Pavlov nedaleko Ledče nad Sázavou a centrum ekologické výchovy Chaloupky, které přibliţuje dětem krásu a zákonitosti přírody.
34
6.1.1. CHKO Žďárské vrchy Ţďárské vrchy lze bez nadsázky označit za nejrozmanitější část Českomoravské vrchoviny se spoustou turistických zajímavých míst a řadou kulturních památek. Chráněná krajinná oblast se rozkládá na ploše 709 km2, v oblasti jsou vyhlášeny 4 národní přírodní rezervace, 9 přírodních rezervací, 36 přírodních památek a 37 památných stromů. Krásné území Ţďárských vrchů lze poznat prostřednictvím čtyř naučných stezek. 6.1.2. CHKO Železné hory V centrální části masivu Ţelezné hory byla v roce 1991 vyhlášena stejnojmenná chráněná krajinná oblast, která se rozkládá na ploše 284 km2. V oblasti se nachází 1 národní přírodní rezervace, 12 přírodních rezervací, 11 přírodních památek a přibliţně 20 památných stromů. Nápadným útvarem území je zlomový hřeben s četnými vrcholy a roklemi. Oblast protínají čtyři naučné stezky. 6.2. Historické památky Vznik historických památek je na území Vysočiny svázán postupným osídlováním oblasti, s nímţ souvisela nejprve výstavba stráţních a obranných tvrzí a hrádků. Ty byly obvykle v dalším období přestavěny na větší hrady, z nichţ některé se s nástupem renesance změnily na výstavné zámky. Jako jediný region se Vysočina můţe pochlubit hned třemi památkami zapsanými na seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a Ţidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. V Regionu se nachází mnoţství zámků, hradů, zřícenin, církevních památek, synagog a ţidovských památek. V rámci této práce však není moţné všechny uvést, proto jsem vybrala pouze ty nejdůleţitější. -
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou jeden z nejznámějších zámků v Evropě.
-
Zámek v Náměšti nad Oslavou se zámeckou knihovnou, která čítá 15 000 svazků.
35
-
Zámek Velké Meziříčí v jeho prostorách se nachází muzeum shromaţďující historické, etnografické a přírodovědné sbírky.
-
Hrad Lipnice nad Sázavou – jeden z nejmohutnějších českých hradů.
-
Hrad Pernštejn – úzce spojen s mocným rodem pánů z Pernštejna.
-
Hrad Roštejn – v hradních prostorách vystaveny sbírky Muzea Vysočiny.
-
Zřícenina Orlík, Rokštejn.
6.2.1. UNESCO Na vysočině se nachází tři památky, které jsou zapsány na seznamu UNESCO z celkového počtu dvanácti památek na území České republiky. -
Telčské náměstí a zámek jsou příkladem jedinečně dochované renesanční měšťanské architektury. Uzavřené náměstí s podloubími domů bylo zapsáno do seznamu světového dědictví roku 1992.
-
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Ţďáru nad Sázavou dokumentuje mimořádné tvůrčí schopnosti stavitele Jana Blaţeje Santiniho a je povaţován za nejvýznamnější dílo českého gotizujícího baroka. Na seznam dědictví UNESCO se dostala roku 1994 jako první ojedinělá národní stavba.
-
Třebíčská románská bazilika sv. Prokopa a ţidovská čtvrť s více neţ stovkou domů, dvěma synagogami a hřbitovem. K předchozím dvěma památkám se připojila v roce 2003. Ţidovská čtvrť je navíc jedinou ţidovskou památkou mimo území Izraele, která na Seznamu světového dědictví UNESCO figuruje.
6.3. Kultura Vysočina ţije mnoţstvím kulturních aktivit, z nichţ některé mají dosah daleko za hranice regionu i naší vlasti. Například jihlavský mezinárodní festival dokumentárních filmů, Hudební festival Petra Dvorského v Jaroměřicích, či Prázdniny v Telči pravidelně vyhledávají návštěvníci z různých koutů Evropy. Chloubou Vysočiny je zručnost místních betlémářů. Na Vysočině se nachází mnoho muzeí, galerií a divadel. Zde jsou uvedeny pouze ty nejdůleţitější.
36
-
Muzeum Vysočiny Jihlava je se svými pobočkami největším muzeem v regionu. Expozici muzea představuje příroda, historie Českomoravské vrchoviny a dějiny Jihlavy, především těţba a zpracování stříbra.
-
Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově mapuje jedinečné výkony českých a světových rekordmanů, z nichţ mnozí jsou zapsány v České knize rekordů a někteří i v Guinnessově knize světových rekordů.
-
Muzeum Vysočiny v Třešti s unikátní sbírkou betlémů.
-
Horácké divadlo v Jihlavě, které nabízí bohatý repertoár ţánrů na Velké a Malé scéně.
6.4. Sport a volný čas Sportovní aktivity do značné míry vymezuje hornatý charakter krajiny. Pro pěší turistiku je vhodná kterákoliv část regionu. Na Vysočině je 2700 km značených pěších turistických tras, které nabízí široké moţnosti pro pěší turistiku. Mezi nejnavštěvovanější oblasti pochopitelně patří chráněné krajinné oblasti a přírodní parky. V regionu se také nachází 3 golfové areály. U obce Vanov hřiště s 18 jamkami, ve Svratce hřiště s 9 jamkami a nově otevřené hřiště od roku 2012 u Příseky na Jihlavsku. Vyznavači adrenalinových sportů jistě ocení moţnost vykonávat horolezeckou činnost v těchto lokalitách: Devět skal, Malinská skála, Dratník, Čtyři palice, Pasecká skála, Vávrova skála, Rozštipená skála a další. V regionu se také nachází 5 lanových center a v Jihlavě je moţnost si vyzkoušet paragliding či tandemový seskok s padákem. Pro vyznavače vodáctví jsou na Vysočině příznivé podmínky na čtyřech řekách. Jedná se o Jihlavu, Svratku, Doubravu a Sázavu. Řeka Sázava patří v tomto směru mezi nejoblíbenější a nejpopulárnější řeky v celé České republice. Na řece se vyskytují dvoje peřeje Stvořidla a Krhanice – Pikovice. Několik větších rybníků a vodních nádrţí se hodí pro provozování vodních sportů či odpočinkovou rekreaci. V regionu se nacházejí přirozené či uměle vybudované vodní plochy. Koupání v přírodě je moţné v několika rybnících a ve vodních nádrţích. Velmi populární jsou zatopené lomy. Na vysočině se také
37
nacházejí plavecké areály a moderní koupaliště, ať jiţ krytá, či venkovní. Dalešická přehrada nabízí plavbu výletní lodí, která pojme aţ 150 pasaţérů. V zimních měsících Vysočina také nabízí příleţitost k zimním sportům a mění se na ráj běţkařů. K nejznámějším střediskům patří Ski areál Nové město na Moravě, kde se pořádá mezinárodní závod Zlatá lyţe. Celkem se na Vysočině nachází 29 lyţařských areálů v délce od 200 do 600 m. Jedná se však o místa, které nejsou kvalitativně srovnatelná s českými horskými středisky. Skoro v kaţdém městě se nachází zimní stadion. 6.5. Ostatní turistické zajímavosti Městečko Šiklův mlýn Zvole nad Pernštejnem patří k největším přírodním zábavným areálům v České republice. V areálu probíhají westernová vystoupení, která návštěvníci mohou navštívit. Tento areál je vhodný pro rodinnou dovolenou s dětmi nebo vhodným tipem na výlet.
Jihlavské podzemí s celkovou délkou 25 km patří k druhému největšímu po Znojmu na území České republiky. Jedná se o chodby, které jsou raţené ve skále pod historickým jádrem města. Jednotlivá sklepení se propojovala, aţ vznikl průchozí systém. Největší raritou a zároveň záhadou jihlavského podzemí je tzv. svítící chodba. Strašidelný zámek Draxmoor v Dolní Roţínce v prostorách staré sýpky je umístěno ve třech patrech více neţ 20 modelů ozvučených a pohyblivých modelů. Expozice představuje kombinaci atraktivních exponátů, originálních sklepních prostorů a středověkým pohádkovým trţištěm. Zoologická zahrada Jihlava se nachází v bezprostřední blízkosti centra. Všech pět kontinentů se dá navštívit za jediný den, protoţe je zde k vidění více neţ 150 druhů exotických zvířat, včetně řady druhů v přírodě ohroţených vyhubením.
38
6.6. Návštěvnost turistických cílů Tabulka č. 1: Nejnavštěvovanějších turistické cíle za rok 2010 Turistický cíl
Počet návštěvníků
Zologická zahrada
226 809
Aquapark vodní ráj
191 778
Westernové městečko Šiklův mlýn
65 000
Centrum jaderné a vodní elektrárny
38 594
Bazilika sv. Prokopa a Zadní synangoga
30 687
Muzeum rekordů a kuriozit
25 000
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého
23 236
Dalešice vyhlídkové plavby
19 500
Zdroj: [11] V roce 2010 byla v kraji Vysočina nejvíce navštěvovaná ZOO – Jihlava, následovaná aquaparkem Vodní ráj opět v Jihlavě. Velmi významné je z hlediska návštěvnosti také Westernové městečko – Šiklův mlýn. 6.7. Agroturistika Rozvojový potenciál cestovním ruchu v turistickém regionu Vysočina je moţné spojovat s ţádanými formami klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky, pro kterou existují předpoklady na naprosté většině území kraje. Během pobytu na farmě je moţno seznámit se s denním ţivotem zemědělců, s jejich zvyky, tradicemi a také s dějinami regionu. Někteří majitelé hospodářství zabývající se agroturistikou kromě ubytování nabízejí také zdravé, ekologické potraviny. Na Vysočině se také nachází 180 koňských stanic. 6.8. Cykloturistika Příznivci cyklistiky jistě ocení mnoţství cyklotras, které vedou hornatým i mírně zvlněným terénem nebo podél vodních toků. Region Vysočina udělal velký pokrok v oblasti cykloturistiky. V roce 2000 Vysočina nepatřila k oblastem s hustou sítí cyklistických tras. Bylo to dáno jednak kopcovitým terénem Českomoravské vrchoviny a také menším počátečním zájmem turistů. Přes tato „negativa“ měl v sobě kraj potenciál k rozvoji cykloturistiky, který se postupně začal vyuţívat. Krajina je protkána 2 600 km značených cykloturistických tras.
39
Tímto číslem se Vysočina dostala na pátou příčku v počtu km cykloturistických cest ze všech krajů v ČR. Příznivci cyklistiky jistě ocení charakter zdejší přírody, její rozmanitost a terénní profily společně s mnoţstvím míst. V roce 2009 - 2011 Statutární město Jihlava ve spolupráci s 26 partnerskými obcemi vytvořilo ve svém okolí turistický systém o celkové délce 260 km, který se nazývá Stříbrné pomezí. Unikátní dopravní značení v podobě očíslovaných rozcestníků, návěstí a upřesňujících značek provází pěší i cyklisty po památkách a zajímavostech regionu. Vysočinou procházejí jak regionální trasy, tak i mezinárodní dálková cyklotrasa. Jedná se např. o Posázavskou cyklostezku, trasu Jeseník – Znojmo, Českomoravskou trasu, Santiniho trasu či trasu Jihlava – Třebíč – Raabs. 6.9. Turistická a informační centra Informační centra jsou důleţitou sloţkou cestovního ruchu a kultury. Patří k nejdůleţitějším sloţkám praktické propagace města, obce, či mikroregionu. Turistická informační centra jsou většinou prvním navštíveným místem v dané lokalitě. V kraji Vysočina se nachází přibliţně 45 informačních středisek, které poskytují
návštěvníkům
regionu
bezplatné
informace
o
atraktivitách
a zajímavostech regionu, většinou včetně jejich provozní doby a vstupného. Většina TIC poskytuje i další sluţby, jakými jsou předprodej vstupenek na kulturní a sportovní akce, kopírování, fax, prodej denního tisku, prodej map okolí, turistických průvodců, upomínkových předmětů a samozřejmě i moţnost vyuţití internetu. 6.10. Doprava Vysočina je umístěn nejen v populačním středu země, ale i dopravním. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1 spojující Prahu a Brno s nejvyšším dálničním mostem v ČR u Velkého Meziříčí. Ţelezniční síť je konfigurována hvězdicovitě se dvěma centry v Jihlavě a Havlíčkově Brodě. Regionem prochází i jedna z důleţitých ţelezničních tratí Berlín-Praha-Vídeň. Celková délka tratí rozkládajících se na Vysočině je 619 km. Dopravní zajímavostí je nejdelší česká úzkokolejka z Obrataně na Pacovsku do Jindřichova Hradce a Nové Bystřice. Na území Vysočiny se nachází 5 letišť, bohuţel ani
40
jedno z nich neumoţňuje přistávání dostatečně kapacitních letadel. Velmi důleţité z hlediska obrany státu je vojenské letiště v Náměšti nad Oslavou. Lidé na Vysočině si svého ţivotního prostředí váţí. V Třebíči se například vyrábějí autobusy s alternativním plynovým pohonem, jenţ je šetrný k přírodě a v Jihlavě funguje rozvinutá síť trolejbusové dopravy. 6.11. Ubytovací zařízení a návštěvníci Statistika zahrnuje pouze ubytování v zařízeních s minimální kapacitou 5 pokojů, popřípadě 10 lůţek. Ubytování však nabízejí i ubytovatelé s mnohem menší kapacitou. Mezi ně patří řada farem, menších penzionů, víkendových domů a chalup. Počet přenocování v průběhu let kolísá a projevuje se všeobecný trend zkracování pobytů. V roce 2010 průměrná doba pobytu byla 3,6 dní a počet přenocování na jednoho hosta se dostal na hodnotu 2,53 dní. Vysočina se řadí k regionům, které mají velmi nízký počet lůţek. Naproti tomu je počet míst pro stany a karavany nadprůměrným číslem oproti ostatním turistickým destinacím. Od roku 2000 přibylo 9 čtyřhvězdičkových hotelů na celkový počet 10 v roce 2010. Pětihvězdičkové hotely se v regionu doposud nenachází. Tabulka č. 2: Ubytovací kapacity regionu Vysočina Počet míst pro Rok
Počet zařízení
Počet pokojů
Počet lůţek
karavany a stany
2000
353
6 090
18 293
1 749
2005
353
6 397
18 783
3 150
2009
354
6 706
19 532
3 139
Zdroj: [11]
41
Počet hromadných ubytovacích zařízení v okresech
49 119 65
57
Havlíčkův Brod
64
Jihlava
Pelhřimov
Třebíč
Ţďár nd Sázavou
Graf č. 2: Počet ubytovacích zařízení v okresech Vysočiny Zdroj: [11] Vysočina je jiţ řadu let tradičním regionem pro tuzemskou dovolenou, i přesto patří k nejméně navštěvovaným regionům v České republice. Zahraniční návštěvníci představovali v roce 2010 jen 13,7 % z celkového počtu hostů. Nejpočetněji jsou potom zastoupeny země jako Německo, Slovensko, Rakousko, Polsko a Francie. V těchto zemích jsou turistické moţnosti regionu propagovány. Počet a sloţení návštěvníků je vyjádřen v následujícím grafu, kde sloţku nerezidenti představují cizinci a mezi rezidenty patří tuzemští obyvatelé.
327 931
348 321
341 288
58 394
66 344
64 136
59 399
54 532
46 067
2000
2002
2004
2006
2008
2010
nerezidenti
rezidenti
Graf č.3: Počet a sloţení návštěvníků regionu Vysočina v roce 2010 Zdroj: [10]
42
289 334
305 430
450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0
322 121
Počet návštěvníků
6.12. SWOT analýza Pro diagnostiku příleţitostí rozvoje cestovního ruchu jsem zvolila metodu SWOT analýzy, která určuje jaké silné stránky rozvíjet, jaké slabé stránky zlepšit, které příleţitosti vyuţít ve svůj prospěch a jakých hrozeb se vyvarovat. Ve SWOT analýze cestovního ruchu v turistickém regionu Vysočina vycházím ze současné analýzy regionu.
Silné stránky Poloha regionu uprostřed ČR Kvalita ţivotního prostředí a zachovalost krajiny Významná silniční komunikace D1 Existence chráněných území, zpřístupnění naučných stezek Vysoký kulturní potenciál, koncentrace památek UNESCO Moţnost letních i zimních outdoorových pohybových aktivit Potenciál pro aktivní turistiku, síť značených tras pro pěší a cyklisty, síť lyţařských středisek a běţeckých stop Tradiční a atraktivní kulturní akce pro různé cílové skupiny Významný potenciál venkovské turistiky Hustá síť turistických informačních center s dostatečným materiálním a technickým vybavením Příležitosti Zachovalá příroda a atraktivity krajiny příznivě ovlivňují obraz regionu Rekonstrukce a zpřístupnění většího počtu památek Budování cyklostezek, nových lyţařských tratí a naučných stezek včetně odpovídajícího doplňkového zařízení Rostoucí poptávka po volnočasových aktivitách Rostoucí poptávka zájemců o venkovskou turistiku tuzemské pobyty Vyuţití památek a muzeí v rámci atraktivních návštěvnických programů Rozvoj spolupráce se sousedními regiony i se zahraničními státy Zaměření se na rozvoj příleţitostí pro rodinnou dovolenou Moţnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů na rozvoj infrastruktury, sluţeb a vzdělávání v CR
Slabé stránky Špatná kvalita vody v rybnících Kapacitně a kvalitně nedostatečná nabídka ubytovacích zařízení Řídká síť půjčoven sportovního vybavení Nevyhovující stav dopravní infrastruktury Nevyhovující technický stav některých kulturních a historických památek Slabá nabídka alternativních aktivit pro případ špatného počasí Vysoká míra sezónnosti nabídky Krátká průměrná doba pobytu návštěvníků Nízký počet hostů a nízký podíl na celkovém počtu hostů v ČR Neprovázanost nabídky Hrozby Nekoordinované a roztříštěné propagační aktivity s nízkým efektem Chátrání a znehodnocení památkových objektů v důsledku nevhodných zásahů Změna klimatu, nejisté sněhové podmínky mohou ovlivnit zimní turistiku Přehnané a neadekvátní aktivity ochránců přírody omezující aktivity CR Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vtahu k trhu cestovního ruchu Konflikty při uţívání stezek Odliv návštěvníků pro nespokojenost s kvalitou stravovacích, ubytovacích sluţeb Ztráta zájmu o turistické cíle bez atraktivní programové nabídky Neschopnost vyčerpat finanční zdroje z EU
43
Ze sestavené SWOT analýzy cestovního ruchu v regionu Vysočina vyplývají jistá pozitiva i negativa související s cestovním ruchem v tomto regionu. Umístění Vysočiny v centrální části České republiky je pro region výhodné. Kvalitní spojení s okolními oblastmi zajišťuje silniční komunikace dálnice D1 a ţelezniční tratě. Nicméně zlepšení infrastruktury by bylo velkým přínosem. Vysočině se přezdívá „zelené srdce České republiky,“ coţ do jisté míry vystihuje její hlavní atraktivity pro cestovní ruch. Region je znám především pro své krásné a čisté ţivotní prostředí. Silnou stránkou regionu je mnoţství kulturních, přírodních a především historických památek. Nalézají se zde příhodné podmínky pro rozvoj stále více vyhledávanější venkovské turistiky. V regionu je mnoho kilometrů značených cykloturistických i pěších tras, kde prozatím chybí doplňkové sluţby. V zimních měsících lze nalákat turisty na zimní turistiku, a to především na sjezdové či běţecké lyţování. Zimní turistika je bohuţel silně ovlivněna počasím. Region má poměrně velký potenciálem k rozvoji cestovního ruchu do budoucna. Prozatím se však řadí k nejméně vyhledávaným regionům. Jeho moţnosti však nejsou zatím zdaleka vyuţity. Ke zvýšení návštěvnosti Vysočiny a následnému rozvoji cestovního ruchu lze přispět dobrou propagací, spoluprací s ostatními regiony i zahraničními, tvorbou turistických produktů a zlepšením doplňkových sluţeb.
44
7. Doporučení k rozvoji cestovního ruchu Pro rozhodování a přípravu turistické nabídky je třeba neustále sledovat vývoj poptávky a charakteristiky marketingových skupin klientů se zájmem o jednotlivé formy cestovního ruchu a údaje o návštěvnosti regionu. Hlavním zájmem v oblasti cestovního ruchu je zvýšení počtu turistů, a to zejména těch, kteří se zdrţí déle neţ jeden den. K tomu by měly přispět následující návrhy pro zlepšení cestovního ruchu v regionu Vysočina: zlepšení vybavenosti a zázemí pro cykloturistiku a návrh pasů, se kterými návštěvníci získají moţnost zvýhodněných vstupů na památky a bezplatné cestování po regionu Vysočina. Snaţila jsem se vymyslet taková opatření, jejichţ uskutečnění by nevyţadovalo desítky miliony korun. Na závěr ještě vypracovávám návrh zájezdu „Putování regionem“, který mohou CK vyuţít k rozšíření nabídky v regionu. 7.1. Rozvoj cykloturistiky Cykloturistika se stává velice populární formou trávení aktivní dovolené a Vysočina je pro ni ideální cíl. Krásné prostředí poskytuje mnoho nádherných cyklotras i cyklostezek. Ti zdatnější si mohou vybrat z náročnějších terénů, rodinám s dětmi udělají radost mírnější svahy s dalekými výhledy. Cyklistické trasy pomáhají rozvíjet turistiku i v místech, kam se dřív návštěvníci skoro nedostali. Nejvýznamnější cyklostezkou v regionu z hlediska cestovního ruchu je trasa Jihlava – Třebíč – Raabs, která je otevřena od roku 2010. Tato trasa spojuje Čechy s Dolním Rakouskem. Vede z Jihlavy kolem stejnojmenné řeky přes Luka nad Jihlavou a Přibyslavice do Třebíče, odtud přes Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnici ke státní hranici, kde navazuje do rakouského města Raabs an der Thaya. Trasa vede po lesních a polních cestách a v některých úsekách přes komunikaci III. Třídy. Celková délka trasy činí 120,4 km. Statutární město Jihlava ve spolupráci s 26 partnerskými obcemi vytvořilo v roce 2011 ve svém okolí turistický systém Stříbrné pomezí o celkové délce 270 km, který provází cyklisty i pěší po památkách a zajímavostech regionu. Stříbrné pomezí nabízí tři druhy tras, a to pro cyklisty, pěší a trasy kombinované,
45
které jsou určeny pro obě skupiny. Turista si v mapě vybere trasu, kterou chce uskutečnit. V terénu se bude orientovat pomocí značení, které ho turistickým systémem provede. Základem značení jsou očíslované patníky se šipkami, které ho navedou k dalšímu patníku na zvolené trase. Na některých křiţovatkách jsou umístěny místo patníků přehledné směrové tabule. Mezi jednotlivými křiţovatkami s patníky nebo směrovými tabulemi pomáhá turistům pro orientaci doplňkové značení v podobě kulatých symbolů umístěné na sloupech veřejného osvětlení, stromech podobně. K projektu Stříbrné pomezí je vypracováno v propagačních materiálech několik okruhů. Turista se z těchto materiálů dozví délku, náročnost, převýšení i povrch tratě. Dále se dozvíte, přes jaké obce bude projíţdět a jaké památky či zajímavosti na této trase můţete navštívit. Spolu s rozvojem cykloturistiky dochází ke zvýšení návštěvnosti zkoumaného území a vzrůstá tím i poptávka po sluţbách cestovního ruchu, jako jsou ubytovací a stravovací sluţby. Snad kaţdý, kdo jezdí po Čechách na kole, se uţ někdy setkal s problémy nedostatečných sluţeb pro cyklisty. V hotelu si není kam dát kolo, personál netuší, kde je nejbliţší opravna nebo prodejna, jídelní lístky v restauracích obvykle nepočítají se sportovním výkonem. Pro zlepšení kvality sluţeb pro cyklisty je tu projekt Cyklisté vítáni. Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích a ubytovacích sluţeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem. Ubytovatelé nabízejí cyklistům mimo jiné energeticky vydatné snídaně, moţnost vyprat si oblečení, bezplatnou úschovu kol, nářadí pro opravy, vybavení na mytí kol i lékárničku. Dalším důleţitým kritériem pro navrţení optimální sítě cyklotras i cyklostezek je návaznost na ostatní druhy dopravy. Při vzájemné spolupráci těchto druhů doprav by došlo ke zlepšení vzájemných vztahů a hlavně k šetření ţivotního prostředí. Ve světě funguje systém B + R (Bike and Ride), v překladu to znamená zaparkuj jízdní kolo a jeď. Smyslem tohoto systému je vybudování úschoven kol, kde by cyklista ponechal své jízdní kolo a dále v cestě pokračoval hromadnou dopravou. Ještě před několika lety byl pro většinu obyvatel ČR pojem cyklobusová doprava těţko definovatelný a dnes je to věc velmi dobře známá.
46
Jedná se o speciálně upravený autobus, který má zadní prostor vybaven drţáky na kola. Bohuţel tento typ autobusové dopravy na Vysočině není skoro vůbec zastoupen. Jedinou cyklobusovou linku, která jezdí na území Vysočiny je linka z Jemnice přes Dalešice do Náměště nad Oslavou a měří cca 70 km. 7.1.1. Návrhy na zlepšení Pro cykloturistiku v regionu Vysočina bych navrhla několik následujících řešení, které by napomohly jak k rozvoji cestovního ruchu tak většímu vyuţívání cykloturistiky místními obyvateli regionu: -
Navázání ostatních okresů regionu na projekt Stříbrné pomezí,
-
na cyklostezce Jihlava – Třebíč – Raabs vylepšení turistického značení,
-
vybudování většího zázemí kolem cyklostezek i cyklotras, prostřednictvím umístění laviček k odpočinku a přístřešků pro schování cyklistů při nepřízni počasí,
-
u památek a ve městech, přes které cyklotrasy vedou vybudování úschoven kol s nabídkou základního servisu,
-
vytvoření sítě půjčoven kol, která se jiţ vyskytuje v některých ubytovacích zařízeních, zatím ale v nedostatečné míře,
-
zvýšení počtu míst s udělenou certifikací Cyklisté vítání, která potvrzuje dostatečné vybavení pro sluţby cyklistům,
-
navrţení vhodného opatření, které by umoţnilo propojit hromadnou cykloturistickou dopravu, a to pomocí systému ve světě velmi vyuţívaným B + R (Bike and Ride). Tato sluţba by měla být vyuţívána zdarma, cyklista by pouze zaplatil zálohu za zapůjčení zámku s kartou, díky které by si mohl své jízdní kolo vyzvednout zpět. Vybudování těchto úschoven by mělo být v kaţdém okresním městě regionu Vysočina na hlavních vlakových i autobusových nádraţích,
-
zavedení cyklobusové dopravy. Cílem návrhu by byl rozvoj této dopravy právě v regionu Vysočina, a to v cykloturistické sezóně duben aţ září. Trasa cyklobusů by měla vést nejen mezi městy, ale také by přibliţovala turisty k zajímavým místům a památkám, které se na tomto území nachází.
47
7.2. Projekt „Vysočina pas“ Ve volbě trávení volného času a výběru dovolené hrají významnou roli finance, a to především v době ekonomické krize, kdy většina účastníků volí levnější formy trávení volného času. Především z tohoto důvodu, by určitě mnoho návštěvníků uvítalo moţnost vyuţití pasů, které jsou ekonomicky výhodné a umoţňují zvýhodněný vstup na památky a moţnost bezplatného cestování na určitém území. V řadě zemí tyto pasy existují a jsou vyuţívané. V České republice se prozatím tato podpora návštěvnosti v oblasti cestovního ruchu nevyskytuje. Na Vysočině je od roku 2006 spuštěn projekt Rodinné pasy, který je zaměřen tak, aby nejvíce pomohl samotným rodinám s dětmi. Stát se členy a vyuţívat tak výhody Rodinných pasů můţe zcela zdarma kaţdá rodina alespoň s jedním dítětem do 18 let, trvale ţijící v kraji Vysočina. Tento projekt nabízí moţnost vyuţít sluţby, které se díky slevám stanou pro účastníky atraktivnějšími. Majitelé Rodinných pasů mohou vyuţívat slevy z oblasti kultury, sportu a
ostatních sluţeb. Největší slevy jsou nabízeny v oblasti volnočasových aktivit.
Jedná se o muzea, koupaliště, divadla, památkové objekty, sportoviště a kulturní akce. Cílem projektu je zvýšení informovanosti rodin o kulturních a sportovních událostech, napomoct ke zvýšení návštěvnosti kulturních a přírodních památek a zlepšit propagaci zapojených regionů. 7.2.1. Návrh Návrh systému „Vysočina pas“, bude určen pro všechny návštěvníky regionu Vysočina. Po zakoupení pasu za výhodnou cenu, budou mít návštěvníci moţnost vyuţívat volný vstup na vybrané památky, které se do systému zapojí a bezplatně vyuţívat hromadnou dopravou ve dnech platnosti pasu. Propagace bude probíhat prostřednictvím internetových stránek a informačních center. Při nákupu přes internet zákazníkům po výběru a zaplacení vhodného pasu budou pasy zaslány prostřednictvím pošty nebo bude moţné si pasy zakoupit v informačních centrech regionu Vysočina. Návrhem bude i zvýhodněný pas pro studenty, kteří se při pouţívání pasu budou muset prokázat platným dokladem
48
o studiu. Návštěvníci si budou moci vybrat ze dvou variant, a to dvoudenního nebo pětidenního Vysočina pasu. 7.3. Zájezd – Putování regionem 7.3.1. Charakteristika turistického produktu Dnešní trend udává poznávání regionů a jejich kulturního bohatství. Z tohoto důvodu navrhuji zájezd „Putování regionem“, který by mohl být ideálním turistickým řešením pro zlepšení návštěvnosti regionu. Během 5 dní by turisté navštívili 5 významných měst regionu Vysočina, a to města Ţďár nad Sázavou, Pelhřimov, Telč, Třebíč a Jihlavu. Program tohoto zájezdu je vhodný pro mladé turisty a také pro rodiny s dětmi. Tento zájezd by měl zaujmout kulturně zaloţené návštěvníky, kteří chtějí navštívit památky a dozvědět se o regionu něco nového. Doprava bude zajištěna autobusem a ubytování bude v chatkách v jednotlivých kempech. Stravování si bude zajišťovat kaţdý sám. V kaţdém kempu, kde budou návštěvníci ubytováni, se nachází restaurace. Zájezd bude uskutečňován od května do září a bude určen pro tuzemské i zahraniční turisty. Zájezd „Putování regionem“ by mohl být prezentován v propagačních materiálech, webových stánkách nejen Vysočiny, ale i ostatních lokalit. 7.3.2. Program zájezdu Jedná se o pětidenní zájezd, kde první zastávkou v regionu bude město Pelhřimov a posledním navštíveným městem bude Jihlava. Přesun mezi jednotlivými městy bude probíhat autobusem. Podrobný program viz příloha. 1. den Ţďár nad Sázavou - náměstí Republiky - Regionální muzeum - naučné stezka kolem Zelené hory - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře - Louky u Černého lesa - zámek a bazilika Nanebevzetí Panny Marie - Muzeum knihy kemp Pilák.
49
2. den Pelhřimov - Masarykovo náměstí - stezka stavebních slohů - kostel sv. Bartoloměje s vyhlídkovou věţí - Muzeum strašidel - Muzeum rekordů a kuriozit - Zlaté české ručičky - Síň Lipských - kemp Velkopařezitý u Telče. 3. den Hrad Roštejn - Telč - náměstí Zachariáše z Hradce - Telčský dům - Telčský zámek - výstava Hračky nestárnou - zámecký park - kemp Poušov v Třebíči. 4. den Třebíč - bazilika sv. Prokopa a Valdštejnský zámek - Muzeum Vysočiny ţidovský hřbitov - ţidovská čtvrť - Přední synagoga - Zadní synagoga - ţenská galerie - park Hrádek - Karlovo náměstí - Městská věţ při kostele sv. Martina kemp Pávov u Jihlavy. 5. den Jihlava - Masarykovo náměstí - Muzeum Vysočiny - Jihlavského podzemí - věţ sv. Jakuba - brána Matky Boţí - hradební parkán - Zoologická zahrada. 7.3.3. Cena zájezdu Celkovou cenu zájezdu si budou cestovní kanceláře kalkulovat individuálně. K částce 1 845,- za ubytování a vstupného se připočítají náklady spojené s dopravou, se zajištěním delegátky a průvodkyně v jedné osobě, která bude turisty provázet a seznamovat s regionem a vlastních nákladů zprostředkovatele zájezdů. K celkové ceně zájezdu bude dále připočtena obchodní marţe a v případě zahraničních turistů pojištění. Přehled jednotlivého vstupného a ubytování je rozepsán v příloze.
50
8. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo charakterizovat současný stav úrovně rozvoje cestovního ruchu v regionu Vysočina a na základě získaných informací navrhnout moţnosti dalšího rozvoje v oblasti cestovního ruchu. V teoretické části jsem přiblíţila základní pojmy, historii, typologii a činitele ovlivňující cestovní ruch. Zaměřila jsem se také na marketing v cestovních ruchu. V praktické části jsem přiblíţila současnou analýzu regionu Vysočina z hlediska cestovního ruchu. Pro region je velmi výhodná poloha v centrální části České republiky a také dobrá dopravní dostupnost. Region je znám především pro své krásné a čisté ţivotní prostředí. Silnou stránkou regionu je mnoţství kulturních, přírodních a především historických památek. Vysočina je ideálním regionem, jak pro rodinnou dovolenou, tak pro vyznavače aktivně tráveného volna. Region má poměrně velký potenciál k rozvoji cestovního ruchu do budoucna, prozatím se však řadí k nejméně vyhledávaným regionům. Jeho moţnosti však nejsou zatím zdaleka vyuţity. V rámci práce byly vytvořeny turistické produkty na základě získaných informací z analýzy současného stavu, které by mohly přispět k dalšímu rozvoji cestovního ruchu na Vysočině a především ke zvýšení návštěvnosti daného regionu.
51
Seznam použité literatury [1] FORET, M., FORETOVÁ. V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu. 1. vyd. Znojmo, 2008. 120 s. ISBN 978-80-903914-3-7. [2] HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006, 224 s. ISBN 80-7168-948-3 [3] PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. upr. vyd. Praha : Idea Servis, 2007. 124 s. ISBN 978-808-5970-555. [4] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch : soubor studijních materiálů. 3. rozš. vyd. Ostrava : Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-807-4180-286. [5] VYSTOUPIL, Jiří. Marketing cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 134 s. ISBN 978-802-1042-407. [6] VYSTOUPIL, Jiří. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4167-6.
Seznam internetových zdrojů [7] Czech Tourism. Komunikace s odborníky [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/komunikace-s-regiony/. [8] ČSÚ v Jihlavě. Aktuální informace [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/home. [9] Vysočina Tourism. Statistiky [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=slozka&id_slozka=17. [10] RISY. Okresy - Vysočina [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/okresy/.
52
Seznam obrázků Obrázek číslo 1: Turistické regiony České republiky Obrázek číslo 2: Členění regionu vysočina na okresy
Seznam tabulek Tabulka číslo 1: Nejnavštěvovanějších turistické cíle za rok 2010 Tabulka číslo 2: Ubytovací kapacity regionu Vysočina
Seznam grafů Graf číslo 1: Počet obyvatel v jednotlivých okresech Vysočiny Graf číslo 2: Počet ubytovacích zařízení v okresech Vysočiny Graf číslo 3: Počet a sloţení návštěvníků regionu Vysočina v roce 2010
Seznam příloh Příloha číslo 1: Program zájezdu „Putování regionem“ Příloha číslo 2: Ceny vstupného a ubytování
53
Příloha číslo 1: Program zájezdu „Putování regionem“ 1. Den – po příjezdu do Ţďáru nad Sázavou na náměstí Republiky si prohlédneme radnici a jednu z nejstarších budov ve městě Tvrz, ve které čeká na návštěvníky Regionální muzeum. V prostorách muzea se během roku střídají různé výstavy převáţně s regionální tématikou. Po prohlídce náměstí se vydáme po naučné stezce kolem Zelené hory v délce 2,6 km, která začíná na barokním mostě a provede nás prostředím okolí rybníku Konvent do míst s nejvyšší ochrannou přírody a nejvýznamnějších památek. První zastávkou na stezce bude poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře je unikátním uměleckým dílem a
nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českého Jana Blaţeje
Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Areál poutního kostela sv. Jana Nepomuckého byl pro svou jedinečnost zařazen roku 1994 mezi památky zapsané do prestiţního Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dále se vydáme přes evropsky významnou lokalitu Louky u Černého lesa směrem k zámku někdejšímu cisterciáckýmu klášteru s prohlídkou baziliky Nanebevzetí Panny Marie, zámeckého parku a muzeum knihy. Toto muzeum je ojedinělé nejen v České republice, ale i v Evropě. Rozlohou náleţí mezi největší zařízení tohoto typu na světě. Ubytování bude zajištěno v chatkách kempu Pilák, který leţí u Pilské vodní nádrţe. Celý areál je umístěn v bezprostřední blízkosti města Ţďáru nad Sázavou. 2. Den - přemístíme se do 70 km vzdáleného Pelhřimova. Pelhřimov se můţe pyšnit tolika nádhernými stavbami, ţe byl právem prohlášen městskou památkovou rezervací. Vydáme se po stezce stavebních slohů v Pelhřimově, která nás provede po všech důleţitých stavbách v blízkosti Masarykova náměstí. Pelhřimov za dobu své existence prošel dlouhým vývojem, velmi podobným tomu, jakým procházela i jiná města srovnatelné velikosti a významu. Od převáţně dřevěné zástavby přes úzké gotické domy s hospodářským zázemím zde vyrůstaly výstavné renesanční objekty s podloubími a mohutné barokní stavby aţ po moderní zástavbu. Navštívíme kostel sv. Bartoloměje s vyhlídkovou věţí. Podíváme se do muzea strašidel, jehoţ vystavené exponáty
jsou repliky nadpřirozených bytostí, které se v okolí Pelhřimova skutečně vyskytují nebo vyskytovaly. Po návštěvě muzea mohou návštěvníci obdivovat muzeum rekordů a kuriozit. Jedna z mála institucí tohoto druhu na starém kontinentu a jediná ve střední Evropě sídlí v historické věţi Dolní brány, která slouţila v minulosti jako součást opevnění. Navštívíme také Zlaté české ručičky, kde se nachází desítky unikátních staveb ze zápalek a zápalkových hlaviček. Poslední zastávkou v Pelhřimově bude Síň Lipských, ve které Pelhřimov vzdal hold svým slavným rodákům. Po návštěvě Pelhřimova se přesuneme ubytovat do 40 km vzdáleného kempu Velkopařezitý, který se nachází v blízkosti Telče. Camp Velkopařezitý je umístěn u malebné vesničky Řásná v hluboké lesnaté oblasti Jihozápadní části Českomoravské vrchoviny pod jejím nejvyšším vrcholem Javořice.V těsné blízkosti kempu leţí nejvyhledávanější rybník Vysočiny Velký Pařezitý. 3. Den - vydáme se po pěší trase na 5 km vzdálený lovecký pozdně gotický hrad Roštejn, který se zvedá na skalnatém vrchu v 677 m.n.m v romantické krajině Javořických vrchů u vsi Doupě. V hradních interiérech je v současné době umístěna stálá muzejní expozice, která dokumentuje nejen historii hradu, ale také způsob ţivota a řemeslný um našich předků v této oblasti Vysočiny. Hlavní dominantou hradu je gotická sedmiboká věţ, vysoká 45 metrů, která nabízí pěkný výhled do okolí. Po prohlídce hradu se přesuneme na telčské náměstí Zachariáše z Hradce, které je zapsáno na seznamu UNESCO. Prohlídneme si zde řadu měšťanských domů s renesančními štíty a s arkádovým podloubím. Zavítáme do Telčského domu se starobylým sklepením ve kterém se nacházejí keramický skřítci se svými příběhy z dávné Telče. Kromě náměstí je v komplexu památek UNESCO
zahrnut i Telčský zámek, který představuje jeden z nejlépe
dochovaných renesančních architektonických komplexů s velmi zachovalými původními interiéry a nejstarší architektonickou okrasnou zahradou v České republice. Při prohlídce zámku uvidíme renesanční sály i obytné místnosti. V prostorách zámecké galerie dále navštívíme výstavu Hračky nestárnou, která je věnována hračkám tuzemské výroby především z 20. aţ 80. let minulého století.
Po prohlídce zámku se vydáme na procházku přilehlého zámeckého parku. Na ubytování se přesuneme do 35 km vzdáleného kempu Poušov v Třebíči. 4. Den - přesuneme se do centra Třebíče a začneme prohlídkou
baziliky
sv. Prokopa a valdštejnského zámku. Bazilika je zapsána mezi památkami UNESCO, představuje klenot středověkého stavitelství. V zámku sídlí expozice Muzea Vysočiny s unikátními expozicemi lidových betlémů, vltavínů, dýmek a dalších regionálních zajímavostí. Po prohlídce baziliky projdeme vstupní bránou zámeckého areálu a vydáme se na prohlídku ţidovského hřbitova. Ţidovský hřbitov svou rozlohu patří k největším v České republice. Dalším cílem naší cesty bude ţidovská čtvrť. Pomyslná vstupní brána do ţidovské čtvrti se nachází na Ţerotínově náměstí. Ţidovská čtvrť v Třebíči je mimořádně zachovalým dokladem ţidovské kultury na Moravě a je jedinou ţidovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou na seznamu UNESCO od roku 2003. Po prohlídce Přední synagogy na Tichém náměstí se vydáme k Zadní synagoze, kde se nachází informační centrum a ţenská galerie se stálou výstavou ţidovské kultury. Po prohlídce synagogy vystoupáme cestou do těsné blízkosti parku Hrádek, odkud se naskýtá nádherný pohled na celé město Třebíč. Z parku budeme pokračovat do střed historického jádra Třebíče na Karlovo náměstí, kde se nachází malovaný dům a Městská věţ při kostele sv. Martina, která vznikla původně jako součást městského opevnění. Rozměry věţních hodin se dle dostupných informací řadí na první místo v Evropě. Po návštěvě Třebíče se přesuneme ubytovat do 55 km vzdáleného kempu Pávov, který se nachází nedaleko Jihlavy. 5. Den - ráno se vydáme do centra Jihlavy na Masarykovo náměstí, které patří svou rozlohou k největším historickým náměstím u nás. Nachází se zde Mariánský sloup, který byl postaven jako poděkování za ochranu před morovou epidemií a Muzeum Vysočiny, kde se nachází stálá expozice i výstavy. Vydáme se do Jihlavského podzemí, které je významnou historickou stavební památkou města. Co do rozsahu podzemního labyrintu přímo pod městskou zástavbou je druhým největším na území naší republiky. Podzemní prostory jsou raţeny
ve skále v několika podlaţích pod sebou a největší záhadou i raritou je tzv. svítící chodba. Vystoupáme na vyhlídkovou věţ sv. Jakuba odkud se nám naskytne pohled na celou Jihlavu. Vydáme se k bráně Matky Boţí, kde se můţeme také podívat na vyhlídkovou věţ. Na bránu navazuje hradební parkán, který nás dovede k Zoologické zahradě leţící v údolí řeky Jihlávky v lesoparku Heulos. Po prohlídce ZOO bude následovat návrat domů. Příloha číslo 2: Ceny vstupného a ubytování Ţďár nad Sázavou -
Regionální muzeum 10,-
-
Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře 90,-
-
Zámek 100,-
-
Muzeum knihy 50,-
-
Ubytování kemp Pilská 160,-
Pelhřimov -
Vyhlídková věţ kostel sv. Bartoloměje 15,-
-
Muzeum strašidel 25,-
-
Muzeum rekordů a kuriozit 70,-
-
Zlaté české ručičky 40,-
-
Síň Lipských 25,-
Telč -
Hrad Roštejn a vyhlídková věţ 140,-
-
Telčský dům 45,-
-
Telčský zámek 170,-
-
Hračky nestárnou 65,-
-
Ubytování kemp Řásná 200,-
Třebíč -
Bazilika sv. Prokopa 40,-
-
Zadní synagoga, ţenská galerie 40,-
-
Městská věţ 20,-
-
Ubytování kemp Poušov 150,-
Jihlava -
Jihlavské podzemí 45,-
-
Vyhlídková věţ kostel sv. Jakuba 20,-
-
Muzeum Vysočiny 40,-
-
Vyhlídková věţ brána matky boţí 25,-
-
Zoologická zahrada 80,-
-
Ubytování kemp Pávov 180,-
Resumé Tématem bakalářské práce je rozvoj cestovního ruchu v regionu Vysočina. Práce je rozdělena do části teoretické a praktické. Teoretická část přibliţuje pojmy tykající se cestovního ruchu a především se zaměřuje na marketing. Praktická část obsahuje analýzu současného stavu regionu a návrh turistických produktů, které se budou opírat o zjištěné výsledky analýzy cestovního ruchu. Hlavním cílem bakalářské práce je charakterizovat současný stav úrovně rozvoje cestovního ruchu v regionu Vysočina a na základě získaných informací vypracovat nabídku, která by měla přispět k vyšší návštěvnosti regionu a celkovému rozvoji turismu v regionu.
Resume This bachelor thesis deals with the development of the tourism in the Vysočina region. The thesis consists of two parts – theoretical and practical. The theoretical part defines the terms relating to the tourism with the focus on marketing. The practical part presents an analysis of the current situation in the region, including some recommendations of tourist products based on the analysis results. The main purpose of the thesis is to characterise the current level of tourism development in the Vysočina region and, based on the relevant information, formulate a proposal contributing to the higher region attendance and overall tourism development in the region.
