ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU CHEBSKO

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury

ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU CHEBSKO Diplomová práce (Bakalářská)

Autor práce: Petr Truhlář, rekreologie Management volného času a rekreace Vedoucí práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Olomouc 2012

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení: Petr Truhlář Název bakalářské práce: Analýza potenciálu cestovního ruchu v regionu Chebsko Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí bakalářské práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Rok obhajoby: 2012

Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá turistickým regionem Chebsko, jehož potenciál, přírodní a kulturní podmínky jsou předpokladem pro úspěšný rozvoj regionu i do budoucna. Cílem práce je průzkum a zhodnocení potenciálu cestovního ruchu, poukázat na přednosti i nedostatky v regionu a sdružit tyto poznatky. Praktická část bakalářské práce obsahuje zpracovaná data získaná sociologickým výzkumem v dané oblasti a kompletní analýzu SWOT. Závěr práce obsahuje návrh koncepce rozvoje cestovního ruchu a doporučení, které by mohlo přispět ke zvýšení návštěvnosti a atraktivity lokality.

Klíčová slova: analýza, atraktivita, cestovní ruch, potenciál, region

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb

2

Bibliographical identification

Autho’s first name and surname: Petr Truhlář Title of the bachelor’s thesis: Analysis of the potential of tourism in the region of Cheb Department:Department of Recreology Supervisor: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. The year of presentation: 2012

Abstrakt: This thesis deals with the tourist region of Cheb which potential, natural and cultural conditions are assumption for the successful development of the region into the future. The goal of the thesis is to probe and evaluate the turism potential, than identify strengths and weaknesses in the region and put together these findings.Practical part contains processed data obtained by sociological research in the field and a complete SWOT analyses. The conclusion contains a suggestion of tourism development concept and recommendations that could help to increase attendance and attractiveness of the site.

Keywords: analysis, attraction, tourism, potential, the region

I agree the thesis paper to be lent within the library service 3

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza potenciálu cestovního ruchu v regionu Chebsko“ vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce Ing. Haliny Kotíkové, Ph.D, uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 31. března 2012 podpis autora:……………………. 4

OBSAH: 1.

ÚVOD .............................................................................................................. 8

2.

PŘEHLED POZNATKŮ ................................................................................... 9 2.1

CESTOVNÍ RUCH .................................................................................... 9

2.1.1 2.2

POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU...................................................... 11

2.2.1

Analýza složek primární nabídky cestovního ruchu .......................... 12

2.2.2

Analýza složek sekundární nabídky cestovního ruchu ...................... 14

2.3

HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V ČR ................... 15

2.4

DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU ..................................................... 16

2.4.1

Komponenty destinace cestovního ruchu ......................................... 17

2.4.2

Typologizace destinací cestovního ruchu v ČR................................. 17

2.5

DESTINAČNÍ MANAGEMENT ................................................................ 18

2.5.1

3.

Specifika cestovního ruchu ............................................................... 11

Přínosy destinačního managementu ................................................. 18

2.6

ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU ................................................... 18

2.7

SLUŽBY SEKUNDÁRNÍ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU ................... 20

2.8

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM ................................................. 22

2.9

CESTOVNÍ KANCELÁŘE A AGENTURY ............................................... 23

2.10

LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY CESTOVNÍHO RUCHU ............................ 24

2.11

REALIZAČNÍ PODMÍNKY CESTOVNÍHO RUCHU .............................. 24

LOKALIZAČNÍ

PŘEDPOKLADY

ROZVOJE

CESTOVNÍHO

RUCHU

V REGIONU CHEBSKO ...................................................................................... 25 3.1

HISTORIE CHEBSKA ............................................................................. 25

3.2

GEOGRAFIE REGIONU ......................................................................... 27

3.3

VYMEZENÍ ÚZEMÍ .................................................................................. 27

3.3.1 3.4

Mapa regionu Chebsko ..................................................................... 28

PŘÍRODNÍ POTENCIÁL ......................................................................... 28

5

3.4.1

Geologie a Geomorfologie ................................................................ 28

3.4.2

Klimatické podmínky ......................................................................... 29

3.4.3

Hydrologické podmínky .................................................................... 30

3.4.4

Fauna a flora .................................................................................... 31

3.4.5

Chráněná území přírody ................................................................... 32

3.5

3.5.1

Hrady a zámky.................................................................................. 35

3.5.2

Památkové území ............................................................................. 38

3.5.3

Sakrální památky .............................................................................. 39

3.5.4

Ostatní kulturně historické památky .................................................. 40

3.6

4.

KULTURNĚ – HISTORICKÝ POTENCIÁL .............................................. 35

KULTURNĚ – SPOLEČENSKÝ POTENCIÁL ......................................... 41

3.6.1

Valdštejnské slavnosti ...................................................................... 41

3.6.2

Krajinná výstava bez hranic .............................................................. 42

3.6.3

Osobnosti regionu ............................................................................ 42

REALIZAČNÍ

PŘEDPOKLADY

ROZVOJE

CESTOVNÍHO

RUCHU

V REGIONU CHEBSKO ...................................................................................... 43 4.1

SUPRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU ........................................ 43

4.1.1

Ubytovací zařízení ............................................................................ 43

4.1.2

Hostinská zařízení ............................................................................ 45

4.2

INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU ......................................... 45

4.2.1

Informační a cestovní kanceláře, průvodci ........................................ 45

4.2.2

Sportovní a kulturně - společenská zařízení ..................................... 47

4.2.3

Lázeňství .......................................................................................... 49

4.3

VŠEOBECNÁ INFRASTRUKTURA ........................................................ 52

4.3.1

Doprava ............................................................................................ 52

4.3.2

Dopravní obslužnost regionu ............................................................ 55

4.3.3

Obchodní síť ..................................................................................... 57

6

4.3.4

Komunální služby ............................................................................. 58

4.3.5

Technická infrastruktura ................................................................... 59

4.3.6

Kriminalita a sociálně patologické jevy .............................................. 59

4.4

5.

ČLENSTVÍ MĚSTA CHEB V JINÝCH SDRUŽENÍCH ............................. 61

4.4.1

Euroregio Egrensis ........................................................................... 61

4.4.2

Mikroregion Chebsko – sdružení obcí ............................................... 62

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................ 63 5.1

CÍL PRÁCE ............................................................................................. 63

5.2

METODIKA ............................................................................................. 63

5.3

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE .............................................................................. 64

5.4

GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ DAT .......................................................... 66

5.5

SWOT ANALÝZA .................................................................................... 77

5.6

ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU .......................... 82

5.7

PRIORITY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ....................................... 83

5.8

NÁVRH ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ............................................ 84

5.8.1

Zkvalitnění a rozšíření produktů cestovního ruchu ............................ 84

5.8.2

Rozvoj základní a turistické infrastruktury ......................................... 85

5.8.3

Budování nového pozitivního image regionu a města Cheb ............. 86

5.8.4

Návrh možných finančních zdrojů ..................................................... 87

5.9

ZÁVĚR .................................................................................................... 89

5.10

SOUHRN ............................................................................................. 90

5.11

SUMMARY .......................................................................................... 90

6.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................ 91

7.

PŘÍLOHY....................................................................................................... 94

7

1. ÚVOD

Chebský region patří k nejzápadněji položeným územím České republiky. Z geografického hlediska má velmi výhodnou polohu na hranici s naším největším sousedem – Spolkovou republikou Německo a jejími spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko. Chebsko (Egerland), jak je nazýván u našich sousedů, je významnou turistickou destinací s mnoha historickými památkami a přírodními zajímavostmi. Správní město regionu Cheb je též známé jako vstupní brána do západočeského lázeňského trojúhelníku. Tento region jsem si vybral, protože jeho poloha v srdci integrující se Evropy neodmyslitelně patří k nejnavštěvovanějším v západních Čechách. Jeho vnitřní potenciál i přírodní a kulturní podmínky jsou předpokladem pro úspěšný rozvoj regionu i do budoucna. Více jak staletá tradice a úspěchy lázeňské léčby v Karlových Varech, Františkových a Mariánských Lázních a Lázních Kynžvart dávají možnost vytvořit v kooperaci s příhraničními regiony v Sasku (Bad Brambach, BadElster) a Bavorsku oblast mezinárodního lázeňství a cestovního ruchu. Agentura Czechtourism nemá ve svém oficiálním členění České republiky turistický region Chebsko vůbec zanesený. Dle agentury existuje pouze tato oblast, jako turistický region Západočeské lázně. Přitom region Chebsko jako název a oblast turistického ruchu se běžně používá v národním i mezinárodním kontextu ve všech turistických i lázeňských průvodcích. Při zpracování bakalářské práce jsem se zaměřil zejména na město Cheb a jeho blízké okolí, které náleží do tohoto členění. Bakalářská práce analyzuje dosavadní zabezpečení cestovního ruchu v této oblasti, hodnotí její úroveň, klady a zápory a navrhuje nová opatření, která by mohla přinést větší efektivitu a rozmach cestovního ruchu.

8

2. PŘEHLED POZNATKŮ 2.1

CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch je odvětvím, které se v celosvětovém měřítku dynamicky rozvíjí. Denně přibývají nová místa, která se snaží řešit své problémy tím, že se orientují na rozvoj cestovního ruchu na svém území. Cestovní ruch má výrazné ekonomické přínosy, je-li správně rozvíjen. Podílí se na růstu HDP země, napomáhá k vytváření pracovních míst, umožňuje zvýšení příjmů domácností a má výrazné multiplikační efekty. Představuje rozsáhlý trh, který vyžaduje uspokojení různorodých potřeb, a tím vzbuzuje pozornost podnikatelů, veřejné a státní správy i velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Na druhé straně má zřejmý sezónní charakter, znamená zátěž pro životní prostředí, podílí se na procesu akulturace. Lidé většinou cestují do míst, která jim mají co nabídnout. Hledají odpočinek, rozptýlení, zábavu, kulturní a sportovní vyžití, upevnění svého zdraví. Jsou informovanější, zkušenější i náročnější a za své peníze očekávají stále vyšší hodnotu. (Jakubíková, 2009) Cestovní ruch je současně také aktivitou, která je významnou náplní života mnohých obyvatel z vyspělých ekonomik a může substituovat jiné zaměření spotřeby vydělaných peněz. Typickými rysy jsou nákupy spotřebního zboží. Cestování se sociálními kontakty, poznání cizích kultur, přírody s léčebnými účinky může výrazně obohatit psychickou i fyzickou stránku lidského individua. Moderní cestovní ruch má vliv na kvalitu vztahu k přírodě, úroveň mezilidských vztahů, vnímání kulturní diferentnosti, zvyšování kreativity myšlení, tolerance vůči jiným kulturám, zvykům, národnostem a náboženstvím. (Jakubíková, 2009) Dle Světové organizace cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organisation) je cestovní ruch aktivita, která je nejčastěji spojována s odpočinkem, relaxací, sportem, přístupem ke kultuře a přírodě. (Palatková, 2011). Měl by být plánován a realizován jako privilegovaný prostředek individuálního a kolektivního uspokojení, pokud je provozován s dostatečně přístupnou myslí, představuje nenahraditelný faktor sebevzdělávání, vzájemné tolerance a dozvídání se o legitimních rozdílech mezi národy, kulturami a jejich různorodosti. Aktivity cestovního ruchu by měly respektovat rovnost mužů a žen. 9

Měly by podporovat lidská práva, zvláště individuální práva nejzranitelnějších skupin, tj. dětí, starších osob, zdravotně postižených osob, etnických menšin a domorodých národů. Základem a důsledkem odpovědného cestovního ruchu jsou porozumění a podpora etických hodnot společných všemu lidstvu, vycházejících z tolerance a respektování různorodosti náboženských, filosofických a morálních přesvědčení. Účastníci cestovního ruchu by měli vzít na vědomí sociální, kulturní tradice a zvyklosti všech národů, včetně národnostních menšin a uznat jejich hodnotu. (zveřejněno na stránkách www.world-tourism.org) Podle Palatkové (2011) cestovní ruch je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu pobytu v domácím turismu do šesti měsíců, v mezinárodním turismu do jednoho roku, přičemž hlavním důvodem nesmí být výkon výdělečné činnosti v navštívené destinaci. Pásková a Zelenka (2002) definují cestovní ruch jako: „kompletní společenský jev, souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrn aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch.“ (Pásková, Zelenka, 2002, 45). Definice cestovního ruchu podle UNWTO: Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest, osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa. (zveřejněno na stránkách www.unwto.org) Cestovní ruch je výrazně ovlivněn výběrem správného místa, kvalitou a množstvím kapacit v dané destinaci. Cestovní ruch vzbuzuje velkou pozornost podnikatelů, vlády a veřejnosti. Je charakteristický tím, že má mnoho konkurentů, kteří usilují o získání lidí ochotných cestovat. Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat. K dalším předpokladům patří volný čas a dostatek volných finančních prostředků. Pro vymezení cestovního ruchu se používají i odlišné pojmy, např. zotavení, rekreace a turistika, která je součástí sportovního cestovního ruchu – pěší turistika, cykloturistika a vodní turistika. 10

2.1.1 Specifika cestovního ruchu



Rozvoj cestovního ruchu je podmíněn politicko-správními podmínkami.



Produkt cestovního ruchu nelze vyrábět na sklad.



Místní vázanost, bezprostřední spojitost s územím, ve kterém se realizuje, zejména s jeho kvalitou přírodního prostředí.



Výrazná sezónnost.



Trh je silně determinován přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými vlivy.



Vysoký podíl lidské práce.



Těsný stav nabídky a poptávky (změny v cenách a příjmech se obvykle bezprostředně projeví na trhu).



Poptávka je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací, módou a prestiží a celkovým způsobem života.



Nabídku silně ovlivňuje také rozvoj a využívání techniky a technologií (internet, informační a rezervační systémy – Start – Amadeus, Galileo, Sabre aj.). (Foret, Foretová, 2001, 19-20) 2.2

POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU

Rozvoj cestovního ruchu je podle Kiráľové (2003) podmíněn existencí vhodného potenciálu, který má výrazný teritoriální aspekt a je vázán na krajinný systém. Přírodní i antropogenní potenciál, který vyjadřuje způsobilost územního celku vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, je rozmístěn nerovnoměrně a kvalitativně různorodě, přičemž se obvykle liší i v rámci velkých územních celků. Bohatý přírodní, historický a kulturní potenciál vždy předurčoval Českou republiku a region k intenzivnímu využívání pro turistiku a cestovní ruch. Stal se základem pro budování infrastrukturních zařízení a ubytovacích kapacit umožňujících jeho další zhodnocení. Jestliže se má potenciál cestovního ruchu uváženě využívat a adekvátně tomu budovat potřebná zařízení, je nutné vyhodnotit podmínky pro cestovní ruch způsobem, který poskytne komplexní obraz a klasifikaci území vhodných pro cestovní ruch nejen z hlediska kvality a specializace, ale i kapacitního využití, funkce a zatížení. 11

2.2.1 Analýza složek primární nabídky cestovního ruchu

Primární nabídka cestovního ruchu dle Kiráľové (2003) zahrnuje základní složky produktu „destinace cestovního ruchu“, a to přírodní, kulturně – historický a kulturně – společenský potenciál. Někdy mluvíme také jako o lokalizačních předpokladech destinace cestovního ruchu. Vhodné přírodní prostředí je jednou za základních složek produktu a poukazuje na možnou funkci destinace z hlediska cestovního ruchu. Kiráľová (2003) primární nabídku cestovního ruchu podrobněji rozděluje: Přírodní

potenciál

destinace

představuje

soubor

podmínek,

které jsou

významným činitelem a vnějším motivačním faktorem determinujícím účast na cestovním ruchu. Patří k rozhodujícím činitelům rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Geomorfologický potenciál výrazně ovlivňuje využití území destinace na cestovní ruch, je přitažlivé především území s různorodým reliéfem, členitostí terénu, expozicí a sklonem svahů. Je předpokladem pro využití destinace na rekreaci, turistiku, vysokohorskou turistiku a zimní sporty. Klimatický potenciál je nutno zaměřit na teplotní a srážkové poměry, počet hodin slunečního svitu a větrnost. Sezónnost v cestovním ruchu je projevem klimatu území a střídání ročních období. Čím větší je variabilita počasí v průběhu roku, tím větší jsou možnosti využití nabídky destinace na trhu. Hydrologický potenciál destinace umožní odkrýt možnosti využití povrchových vod, tj. vodních toků, jezer, přírodních i umělých vodních ploch, minerálních a termálních pramenů a peloidů pro aktivity rekreačního i lázeňského cestovního ruchu. Hydrologický potenciál zaujímá dominantní postavení při využívání destinace ke koupání, k vodním sportům a jiným letním aktivitám. Biologický potenciál dotváří celkový charakter destinace, tvoří ho zejména fauna a flora, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat chráněným územím přírody.

12

Fauna se dále dělí do skupin z hlediska jejich vlivu na cestovní ruch: 

fauna vhodná na lov a rybolov,



chráněné druhy fauny,



druhy s negativním vlivem na rozvoj cestovního ruchu.

Flóru dělíme z hlediska: 

hustoty lesního porostu,



výskytu endemických druhů,



výskytu chráněných území přírody,



výskytu parků, volně přístupných a botanických zahrad.

Kulturně – historický potenciál tvoří uměle vytvořené, lokalizované složky produktu. Patří sem atraktivity cestovního ruchu, které svou hodnotou přitahují určitý okruh návštěvníků:  hrady a zámky,  muzea, skanzeny, rezervace lidové architektury,  sakrální památky,  městské památkové rezervace,  národně – historické památky,  zábavní a tematické parky. Kulturně – společenský potenciál patří k uměle vytvořeným, organizovaným složkám produktu. Součástí tohoto produktu jsou i sportovní a jiné akce. V této souvislosti jde především o analýzu:  veletrhů a výstav,  kongresů a sympozií,  hudebních, folklorních a filmových festivalů,  sportovních, náboženských a obchodních akcí. (Kiráľová, 2003)

13

2.2.2 Analýza složek sekundární nabídky cestovního ruchu

Podle (Kiraľové, 2003) účastník cestovního ruchu přichází do vybrané destinace za účelem uspokojení svých potřeb a požadavků, touhy a snu. Přichází za zážitkem, poznáním a oddechem. Sekundární nabídka cestovního ruchu představuje prostředky ke splnění uvedených tužeb a očekávání. Tvoří ji turistická suprastruktura, infrastruktura a všeobecná infrastruktura. Známá též pod označením realizační předpoklady destinace cestovního ruchu. Kiráľová (2003) sekundární nabídku cestovního ruchu rozděluje: Turistickou suprastruktura, která zahrnuje ubytovací a hostinská zařízení, vytváří podmínky pro využívání primární nabídky cestovního ruchu a dlouhodobý pobyt návštěvníka v destinaci. Ubytovacím zařízením rozumíme objekty, prostory nebo plochy, kde je veřejnosti poskytováno za úhradu přechodné ubytování a služby s ním spojené. Patří sem například hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempingy, ubytování v soukromí apod. Hostinská zařízení připravují pokrmy a nápoje, zabezpečují jejich odbyt a spotřebu, uskutečňují doplňkový prodej polotovarů a zboží, poskytují služby s tím související. Do tohoto členění náleží restaurace, bary, motoresty, pizzerie, jídelny se samoobsluhou, hostince, kavárny, espressa, vinárny, pivnice apod. Turistickou infrastrukturu, kterou tvoří: 

tour operátoři, cestovní kanceláře a cestovní agentury,



místní, regionální a národní informační kanceláře cestovního ruchu,



směnárny,



sportovně – rekreační zařízení,



kulturně – společenská zařízení,



rekreační doprava,



záchranná služba.

Všeobecnnou infrastrukturu, která zahrnuje dopravu a dopravní obslužnost, půjčovny automobilů, obchodní síť a síť služeb, technické sítě, zásobování vodou, elektřinou,

plynem,

likvidací

odpadu

apod.

Turistickou

infrastrukturou se podrobněji věnují kapitoly 2. 7., 2. 8., 2. 9. 14

a

všeobecnou

Důležitým předpokladem, který souvisí s úspěšností nabídky destinace na trhu, je postoj místních obyvatel a pracovníků v cestovním ruchu k návštěvníkům destinace. V této souvislosti je třeba analyzovat skladbu obyvatelstva, hustotu osídlení, demografickou strukturu, vzdělanostní úroveň, postoje a názory místních obyvatel na cestovní ruch a návštěvníky destinace, jejich jazykovou vybavenost i odbornou připravenost poskytovat služby a ochotu spolupracovat se sdružením cestovního ruchu při nabídce destinace na trhu. (Kiráľová, 2003) HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V ČR

2.3

Uvedené členění potenciálu cestovního ruchu vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí v roce 2001. Vymezuje tzv. intenzivní zóny, které jsou tvořeny obcemi s určitými stupni rozmezí hodnot celkového potenciálu kulturního a přírodního subsystému cestovního ruchu. 

bez potenciálu – bodová hodnota nula (zpravidla vojenské újezdy a úzce související obce), dosahuje ji sedm obcí (0,1 %),



zóna základního potenciálu – bodová hodnota 1 – 25 (zpravidla zastoupen jen jeden subsystém), kterou dosahuje 1198 obcí (19,2 %),



zóna zvýšeného potenciálu – bodová hodnota 26 – 50 (oba subsystémy jsou v základní úrovni nebo jen jeden ve zvýšené úrovni), kterou dosahuje 2848 obcí (45,6%),



zóna vysokého potenciálu – bodová hodnota 51 – 100 (oba subsystémy jsou ve zvýšené úrovni nebo jeden z nich ve vysoké úrovni), kterou dosahuje 1869 obcí (29,9%),



zóna velmi vysokého potenciálu – bodová hodnota 101 – 200 (obvykle jsou oba subsystémy ve vysoké úrovni, případně jeden ve velmi vysoké úrovni), kterou dosahuje 300 obcí (4,9%),



zóna výjimečného potenciálu – bodová hodnota 201 a více (většinou města s mimořádnou úrovní kulturního subsystému cestovního ruchu, doplňovanou částečně přírodním subsystémem), kterou dosahují 22 obcí (0,3%). (Kolektiv, 2002, 19)

15

2.4

DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU

Podle WTO představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh. (Kiraľová, 2003) Palatková koncentrovaných

(2006)

definuje

v určitém

místě

destinace nebo

jako

oblasti,

svazek které

různých jsou

služeb

poskytovány

v návaznosti na potenciál cestovního ruchu (atraktivity), místa nebo oblasti. Lze ji pokládat za jeden komplexní produkt, který je složen z mnoha různých produktů. Za nejmenší destinační jednotku je považován resort. Resort je místo či menší oblast navštěvovaná s cílem trávení volného času, zábavy, odpočinku, sportovních a dalších aktivit. Návštěvník i turista přijíždějí do destinace jen tehdy, když jim má tato destinace co nabídnout. Lidé ji vnímají jako celek. Vnímají krajinu, prostředí, nabízené služby a jejich kvalitu, kulturní, sportovní a rekreační možnosti, bezpečnost, čistotu, vstřícnost místních obyvatel a jazykovou vybavenost lidí, se kterými se během pobytu setkávají. Vzhledem k tomu, že stále více destinací usiluje o získání lidí, kteří jsou ochotni cestovat, je nezbytně nutné, aby destinace ve své činnosti uplatňovali marketing. Destinace cestovního ruchu jsou vzájemně si konkurující jednotky, jejichž společným cílem je regulovaný či neomezený prodej. Zvyšující se stupeň konkurence destinací vedl k prosazování destinačního managementu, jako aktivního činitele vytváření a realizace obchodu. Atraktivita destinace z pohledu klienta je dána úrovní zařízení cestovního ruchu (např. délka turistických cest na 100 km

2

destinace, podíl zalesněných

ploch, luk a pastvin, stav řek, jezer a další), stavem životního prostředí (množství emisí, odpadu, podíl zničených oblastí), mírou ochrany životního prostředí (např. omezení biologického a chemického znečištění), dopravní obslužností (délka státních silnic, počet železničních stanic). Důležité je, aby marketing destinace orientovaný na klienta a na investora nebyly v zásadním rozporu a vykazovaly soulad v rovině strategické a taktické. (Palatková, 2006, 16) Pásková a Zelenka (2002) ještě dodávají, že je to cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou lidských sídel a dalších oblastí, které jsou typické

velkou

koncentrací

atraktivit,

infrastrukturou. 16

rozvinutými

službami

a

dokonalou

2.4.1 Komponenty destinace cestovního ruchu

Podle Buhalise (2000) je pro destinaci cestovního ruchu charakteristických šest komponentů, a to: 

attractions – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolá návštěvnost (přírodní, kulturně – historický potenciál),



accessibility a ancillary services – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, služby využívané především místními obyvateli (telekomunikační, bankovní, zdravotnické, poštovní apod.),



amenities – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pohyb v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně – rekreační, kulturně – společenská a jiná zařízení),



available packages – připravené produktové balíčky,



activities – rozmanité aktivity. (Buhalis, 2000, 98)

2.4.2 Typologizace destinací cestovního ruchu v ČR Při průzkumu úrovně řízení cestovního ruchu v obcích České republiky byla použita typologizace destinací podle atraktivit i aktivit, na základě které byly destinace rozděleny na typy: 

Lázeňský



Přírodní



U vodní plochy



Venkovský



Kulturně – poznávací



Historický



Zimních sportů



Náboženský (poutní)



Rekreační



Příhraniční



Atrakční (s komplexem uměle vytvořených atraktivit). (Kiraľová, 2003) 17

2.5

DESTINAČNÍ MANAGEMENT

Podle Páskové a Zelenky (2002) je destinační management soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci v dané destinaci. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty, společně sdílené logo, značka kvality, společný (sdílený) informačně - rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z dané oblasti. Součástí destinačního managementu je tzv. návštěvnický management a spektrum rekreačních příležitostí. 2.5.1 Přínosy destinačního managementu



systematický, harmonický a komplexní vývoj,



optimální využití přírodních a kulturních (i lidských) zdrojů,



zlepšení komunikace mezi zainteresovanými aktéry cestovního ruchu,



možnosti subjektů zapojit se do aktivit cestovního ruchu,



lepší porozumění problematiky cestovního ruchu,



posílení efektivního marketingu,



zvýšená kvalita turistických produktů,



zvýšení podpory ze strany místních obyvatel,



minimalizace negativních dopadů cestovního ruchu. (Holešinská, 2007, 91)

2.6

ATRAKTIVITY CESTOVNÍHO RUCHU

Atraktivity cestovního ruchu jsou zajímavé součásti přírody a přírodní podmínky, jako je klima, léčivé prameny, krajinná scenérie, jeskyně, moře, ledovce, propasti, sopky, vodopády apod. Je to také sportovní, kulturní nebo společenský objekt, ale i společenská událost, přitahující účastníky cestovního ruchu. Atraktivity se dělí na přírodní a společenské, hmotné a nehmotné, mezinárodního, národního a místního významu, na atraktivity s potenciálem nižších a vyšších řádů. Některé vybrané atraktivity vytvořené lidmi vznikly jako součást infrastruktury, např. vysoké unikátní mosty, vysokohorské panoramatické silnice a železnice. (zveřejněno na stránkách www.uur.cz, 2011-11-20) 18

Většinu atraktivit Bína (2011) diferencuje podle jejich významu pro cestovní ruch do dvou až tří významových stupňů (A, B resp. A, B, C). [31] Základem významové diferenciace jsou za prvé konkrétně zjistitelné parametry. Tento postup jepoužit u historických městských a vesnických souborů (městské a vesnické památkové rezervace jsou zařazeny do vyššího stupně než městské a vesnické památkové zóny) a u hradů, zámků, archeologických památek, sakrálních, technických, vojenských památek a pietních památníků – do nejvyššího stupně jsou zařazeny objekty, které mají statut národní kulturní památky. Za druhé tam, kde podobná hierarchizace neexistuje, je použit odhad obecného významu příslušného objektu pro cestovní ruch. Jako pomůcka byla použita významová selekce objektů cestovního ruchu v tematických mapách, které při nepříliš velkém měřítku pojednávají objekty v celé ČR a nezbytně musí proto diferencovat. Pouze některé atraktivity (např. golfová hřiště, turistická informační centra aj.) jsou uvažovány jen v jednom stupni. U nich fakt, zda v určité lokalitě existují, je důležitější než jejich rozčlenění. Nezbytná míra významové selekce je nutná i u „dolní hranice“ zařazení některých objektů jako atraktivit cestovního ruchu. V České republice existuje velké množství drobnějších zámků, městských i vesnických kostelů, menších tvrzí či hradních zřícenin, vojenských památek typu „řopíků“ atd. Velká většina z nich jako atraktivita cestovního ruchu nefiguruje, a proto nejsou uvažovány. Totéž platí i pro menší přírodní výtvory. Proto je v následujícím přehledu v takových skupinách atraktivit vždy uvedeno, že i v nejnižším významovém stupni musí jít o významné objekty (přírodní výtvory, zámky, technické památky atd.). Tam, kde takováto dolní hranice není (např. u muzeí, botanických zahrad aj.), jsou zařazeny všechny příslušné objekty, pokud existují. V přehledu jsou pak v těchto skupinách uvedeny v nejnižším významovém stupni ostatní muzea, botanické zahrady aj. Přehled hodnocených atraktivit cestovního ruchu a jejich významových stupňů Přírodní pozoruhodnosti: A – celostátně a mezinárodně proslulé přírodní pozoruhodnosti (skalní útvary, jeskyně, propasti, nejhodnotnější rašeliniště s naučnými chodníky apod.), B – jiné významné přírodní výtvory (krasové kaňony, skalní útvary, rašeliniště apod.). 19

Historické městské soubory: A – městské památkové rezervace, B – městské památkové zóny. (zveřejněno na stránkách www.uur.cz)

2.7

SLUŽBY SEKUNDÁRNÍ NABÍDKY CESTOVNÍHO RUCHU

Ubytovací služby: jejich funkcí je umožnit ubytování mimo místo obvyklého pobytu účastníka cestovního ruchu včetně uspokojení jeho dalších potřeb, které s přenocováním nebo přechodným pobytem souvisejí. Rozsah ubytovacích služeb je spojen s kapacitou materiálně technické základny. Původně sloužilo ubytování pouze k přenocování a čerpání služeb s tím spojený, ale tak jak stoupají nároky hostů a roste konkurence, ubytovací zařízení hledají nové příležitosti rozšíření své nabídky. Asi nejpopulárnější z nich je nabídka nejrůznějších wellness programů. (Jakubíková, Ježek, Pavlák, 1997, 195) Stravovací služby: jsou nedílnou součástí cestovního ruchu. Stravování úzce souvisí s uspokojováním potřeby výživy člověka. Stravování může být atraktivitou samo o sobě. Tento sektor cestovního ruchu má velkou konkurenci, a proto uplatnění marketingu je víc než potřebné. Malá stravovací zařízení nemají marketingová oddělení, ani marketingového specialistu, aby uspěla na trhu. Je však potřeba, aby vlastníci a manažeři měli „cit pro trh“ a uplatňovali v praxi své dovednosti. Nastavit správně marketingový mix, např. polední menu za výrazně nižší cenu. (Jakubíková, Ježek, Pavlák, 1997, 196) Dopravní služby: představují nejen významnou a rozsáhlou součást sektoru služeb, ale také základní podmínku realizace cestovního ruchu. Zahrnují veškeré služby letecké dopravy, železniční dopravy, silniční dopravy, námořní a vnitrozemské vodní dopravy, vertikální dopravy (lanovky a vleky), dopravy v terénu (chůze, koně, osli, velbloudi aj.) a služby podpůrné, v poslední době i kosmické dopravy. Různé druhy dopravy představují rozdílnou zátěž životního prostředí a ovlivňují samotnou kvalitu života (např. stres v dopravní zácpě). Je v zájmu společnosti dbát na rozvoj těch dopravních služeb, které jsou schopny tento negativní dopad minimalizovat. Dobře fungující doprava přispívá ke zlepšení kvality života. Kvalitní dopravní služby, jejich dostupnost a cena, jakož i šetrnost 20

k životnímu prostředí přispívají k trvale udržitelnému rozvoji společnosti. Provozovatelé dopravy se stále ve větším měřítku snaží rozšířit svůj produkt dodatkovými službami, které přinášejí více příjmů a také uspokojují více potřeb zákazníků. Například železniční dopravce České dráhy a.s. nabízí možnost převozu aut do některých destinací, převoz kol a lodí, zajištění ubytování, vlastní zájezdy apod. (Řezníček, Šaradín, 2001) Společensko – kulturní služby: tyto služby poskytují kulturní, osvětová a společensko – zábavní zařízení. V mnoha případech jsou tyto služby cílem účasti na cestovním ruchu (např. prohlídka galerie, návštěva divadelního představení, kina, koncertu aj.). Sportovně – rekreační služby: Patří k nejvýznamnějším z hlediska účasti na cestovním ruchu. Využívají přírodních i uměle vytvořených předpokladů především k rozvoji sportu, rekreace a turistiky (hřiště a stadiony, bazény, koupaliště a aquaparky, ledové plochy, lyžařské svahy, lanovky a vleky, běžecké tratě aj.). Lázeňsko – léčebné služby: tvoří komplex služeb souvisejících s pobytem v lázních, tj. lékařské a léčebné služby, ubytovací a stravovací služby, společenské a kulturní služby a doplňkové služby. Směnárenské služby: tyto služby úzce souvisejí se zahraničním cestovním ruchem. Jde o činnost spojenou s nákupem a prodejem devizových prostředků pro účastníky příjezdového a výjezdového cestovního ruchu. Obchodní

služby:

jsou předpokladem komplexního uspokojování

potřeb

vyplývajících z účasti na cestovním ruchu. Maloobchodní síť zabezpečuje takové zboží, které účastníci cestovního ruchu požadují, nejen potraviny a nápoje, ale i specializované spotřební zboží včetně luxusního, prodej sportovních a rekreačních potřeb, prodej turistických i ostatních map, průvodců a suvenýrů. Komunální služby: představují sortiment služeb, které přispívají k úspěšné realizaci cestovního ruchu. Jde o osobní věcné služby, které souvisejí s péčí o účastníky cestovního ruchu (holičství a kadeřnictví, manikúra, pedikúra, modeláž nehtů, opravny hodinek a obuvi), ale i zahradnické služby spojené s úpravou zeleně. 21

Horská služba: je velmi specializovanou službou poskytovanou účastníkům cestovního ruchu převážně v horských oblastech. Zaměřuje se především na bezpečnost turistů v přístupných i nepřístupných terénech a pomoc v tísni, značkování turistických stezek, přednáškovou a informační činnost. Záchranná služba: slouží účastníkům destinace v případě potřeby (jde především o vodní záchrannou službu). Největší důraz je třeba klást na její dosažitelnost a rychlost. Z hlediska návštěvníka se tato služba spojuje s pocitem bezpečnosti a její absence u vodních ploch snižuje kvalitu destinace. Bezpečnostní, celní a devizové služby: jsou služby, které jsou spojené s bezpečností a ochranou občanů státu. Kongresové služby: jsou organizovány pro předem známý okruh a počet účastníků. Kongresy mají předem stanovené tematické zaměření, cíl jednání, datum konání, jakož i předem stanovené požadavky na jejich zabezpečení, rozsah služeb a případných doprovodných programů. Z hlediska příjmů je kongresový turismus velmi efektivní formou cestovního ruchu. Účastníci kongresů mají až třikrát vyšší útratu než běžní turisté a v dané destinaci zůstávají v průměru pět dní. (Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007, 45-55) Animační služby: mají za úkol oživit pobyt, rozveselit a zabavit hosty a návštěvníky. (Jakubíková, 2009)

2.8

TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM

Je účelové zařízení poskytující informace a služby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků a rezidentů, včetně realizovaných rezervací služeb cestovního ruchu s využitím informační techniky. (Jakubíková, 2009) Turistické informační centrum plní následující funkce: 

Shromažďuje informace na základě jím stanovených zásad dokumentační činnosti a vytváří komplexní databanku cestovního ruchu dané oblasti. Databanka obsahuje turistické, kulturní a všeobecné informace o oblasti 22

svého působení, tj. o atraktivitách, ubytovacích a stravovacích možnostech, dopravě, obchodní síti, kulturních a sportovních programech. Základní podmínkou této soustavy je úplnost a aktuálnost. 

Všemi dostupnými formami poskytuje veřejnosti informace uložené v databance.



Turistické informační centrum může při výkonu své činnosti také nabízet další služby souvisejícím s cestovním ruchem (např. působit jako cestovní agentura),

jestliže

nenaruší

komplexnost,

objektivitu

a

kvalitu

poskytovaných informací. 

Je otevřeno po celý rok a v sezoně většina turistických informačních center má otevřeno 6 dní v týdnu, poskytuje bezplatné verbální informace minimálně v jednom světovém jazyce. Je připojeno k internetové síti.



Prezentuje destinaci cestovního ruchu na odborných akcích, veletrzích. (Jakubíková, 2009, 33)

2.9

CESTOVNÍ KANCELÁŘE A AGENTURY

Cestovní kanceláře představují jediné podniky sektoru cestovního ruchu, které nejsou pouhou podskupinou jiných odvětví. Cestovní kancelář je základní provozní

jednotka

cestovního

ruchu,

jejímž

předmětem

činnosti

je

zprostředkování, organizování a zabezpečování služeb souvisejících s cestovním ruchem. Funguje na principu obchodního mezičlánku – prostředníka. Je jakýmsi velkoobchodem, který nakupuje produkt od primárního producenta a dále ho v různé formě prodává buď přímo konečným zákazníkům, nebo cestovním agenturám, firmám apod. Cestovní kancelář nese všechna rizika související s prodejem a realizací zájezdu. Je živností koncesovanou. Cestovní agentura funguje rovněž na principu obchodního mezičlánku, spojuje producenta služeb (cestovní kancelář, aerolinie a jiné dopravce, hotely apod.) se zákazníky. Cestovní agentura je vázanou živností a prodej zájezdů pouze zprostředkovává. (Orieška, 1999, 17)

23

2.10 LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY CESTOVNÍHO RUCHU Umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik „nabídky“ tohoto území. Jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popř. – a to je případ oblastí nejvýhodnějších pro rozvoj cestovního ruchu – oběma sektory současně. (Bína, 1/2002, 2)

2.11 REALIZAČNÍ PODMÍNKY CESTOVNÍHO RUCHU Umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Můžeme je rozdělit na předpoklady dopravní (dostupnost resp. časová dosažitelnost)

a materiálně technické, které vyjadřují

vybavenost

území

ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří mohou dané území využít. Realizační podmínky cestovního ruchu mají ve srovnání s lokalizačními podmínkami nižší primární výpovědní hodnotu, protože vesměs druhotně reflektují diferenciaci podle vhodnosti jednotlivých území pro cestovní ruch, tj. podle lokalizačních podmínek. (Bína, 1/2002, 3) Potenciál cestovního ruchu podle Bíny (2002) je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Lokalizační podmínky cestovního ruchu vytvářejí složitý multidisciplinární systém. Tento systém pro zjednodušení je rozčleněn na relativně přirozené segmenty, za které považujeme homogenní aktivity cestovního ruchu – např. cykloturistika, kulturně-poznávací turistika, kongresová turistika apod. Na základě vyhodnocení lokalizačních a realizačních podmínek cestovního ruchu je možno stanovit kategorii pro diferenciaci celkového potenciálu cestovního ruchu. Zjistíme tak má li daná lokalita úroveň potenciálu nízkou, základní, zvýšenou, vysokou, nebo velmi vysokou. (zveřejněno na stránkách www.test.uur.cz/images/publikace/uur/2002/01.pdf)

24

3. LOKALIZAČNÍ

PŘEDPOKLADY

ROZVOJE

CESTOVNÍHO

RUCHU V REGIONU CHEBSKO

3.1

HISTORIE CHEBSKA

Chebsko je nedílnou součástí dějin českého národa, jeho celkového politického, hospodářského a kulturního vývoje. Má své výrazné regionální zvláštnosti v četných proměnách, jimiž v minulosti prošlo. Chebsko bylo již na přelomu 5. a 6. století osídleno původním slovanským kmenem Chbanů (Hbané). Četné výzkumy českých i zahraničních archeologů a jejich nálezy slovanské hradištní kultury v Dolních a Horních Lomanech, v Jindřichově, ve Střížově, v Chocovicích, v Tršnici a v samotném Chebu jsou toho nezvratným důkazem. (Karel, 1985) Hranice původního Chebska sahaly až do bavorských Smrčin k rozvodí řek Ohře, Náby, Sály a Mohanu. Na počátku 8. století začal sílit kolonizační tlak německých feudálů do této oblasti a s expanzí francké říše v 9. století sem postupně přichází cizí živel. Sňatkovou politikou mezi českými a německými panovníky se dostalo Chebsko do područí německé vládnoucí dynastie Štaufů. V druhé polovině 12. století postavil Fridrich Barbarosa v Chebu na místě slovanského hradiště císařskou falc jako symbol a oporu německé feudální moci. V roce 1265 ovládl Chebsko Přemysl Otakar II. a navrátil je k Čechám. Později však opět přešlo k německému státu, a to v létech 1279 – 1290 a později v létech 1307 – 1322. Definitivní připojení Chebska k zemím Koruny české dostalo svůj první výraz a řád ústavní listinou císaře Ludvíka Bavorského ze 4. října 1322, kdy se za Jana Lucemburského trvale navrátilo k Čechám. Císař také zlatou bulou z r. 1330 potvrdil rozsáhlá práva a privilegia Chebska a samotného Chebu z dřívějších dob (ražení mincí, osvobození od cel, vlastní sněm, soud apod.). Rozhodující slovo na celém Chebsku měl ve své době bohatý a mocný patriciát města Chebu. Není proto divu, že v období husitských revolučních bojů stálo Chebsko na straně katolické reakce a stalo se nástupištěm a seřadištěm křižáckých vojsk v jejich výpravách v letech 1421 – 1431. Na druhé straně však bylo svědkem ideologického vítězství husitů v roce 1432, kdy došlo v Chebu k jednání mezi církví, císařem a husity. Výsledkem byla dohoda, tzv. „chebský soudce“, v níž se 25

uznává husitská strana za rovnoprávnou k jednání na bazilejském sněmu. Jednání v Chebu byla příznivě ovlivňována chebskou chudinou, která sympatizovala s husity. Posledním českým králem, který sídlil v r. 1467 na chebském hradě, byl Jiří z Poděbrad. V době své vlády navštívil Cheb čtyřikrát a vedl zde mírová jednání. Roku 1459 uzavřel v Chebu přátelské smlouvy s knížaty saskými Fridrichem a Vilémem a později i s knížaty mnichovskými. Z chebských jednání vycházely i pozdější snahy Jiřího z Poděbrad o uzavření mírové smlouvy v tehdejším křesťanském světě. Po r. 1526 bylo Chebsko a jeho centrum Cheb nuceno stále více bránit svá výsadní postavení proti rostoucím centralizačním snahám Habsburků. Tyto tendence postavily Chebsko na stranu protirakouského odboje a učinily z něho v r. 1618 spojence českých stavů v boji proti Ferdinandovi II. Výhodné strategické postavení se během třicetileté války stalo Chebsku osudným. Ve víru válečného běsnění byl 26. února 1634 zavražděn v Chebu i generalissimus císařské armády Albrecht z Valdštejna se svými generály. Strašné válečné pustošení a plenění mělo pro Chebsko zhoubné hospodářské, politické, kulturní a národnostní důsledky. Velký úbytek obyvatel byl příčinou dalšího přistěhovalectví německého obyvatelstva. Některé rozdíly v historickém vývoji se projevily v nedaleké oblasti Ašska, a to hlavně po roce 1627, kdy Ašsko patřilo bohatému

rodu

Zedwiců.

Jako

jediné

území

v Čechách,

bylo

vyňato

z protireformace a zůstalo protestantské, zatímco Chebsko pod tlakem jezuitů a jiných církevních řádů v době protireformace bylo znovu pokatoličtěno. V roce 1725 se sešel v Chebu naposled chebský sněm a začlenil Chebsko plně do rakouské absolutní monarchie bez bývalých výsad a privilegií. (Karel, 1985) Po mnichovské konferenci se začátkem října 1938 celé území Chebska stalo součástí Velkoněmecké říše (došlo k násilnému odtržení tzv. „Sudet“) a zbývající obyvatelstvo české národnosti bylo vyhnáno do vnitrozemí, což bylo hrubé porušení územní celistvosti našeho státu i z hlediska mezinárodního práva. V dubnu 1945 osvobodila Chebsko vojska americké armády. Následoval odsun převážné většiny německého obyvatelstva na území poválečného Německa v letech 1945 - 1947. Populace na Chebsku byla následně částečně doplněna obyvatelstvem z českého vnitrozemí, ze Slovenska a také reemigranty z rumunského Banátu. Od r. 1945 prodělává rozbombardované Chebsko ve svém vývoji největší a nejvýraznější změny a proměny. Od základu se mění jeho politická, hospodářská, třídní a kulturní tvář. Chebsko rozvíjí družbu s okresem 26

Nižnij Tagil (bývalá SSSR – Sverdlovská oblast) a s okresem Schleiz (v bývalé NDR). Na druhou stranu ze západní části Chebska se stává v letech 1948 - 1989 přísně střežené hraniční pásmo. (Karel, 1985) 3.2

GEOGRAFIE REGIONU

Chebský region svou rozlohou zabírá 1046 km2 z celkových 3 314,6 km2 celého Karlovarského kraje. Počet obyvatel regionu je 95 452, z toho 34 873 obyvatel žije ve správním městě Cheb. Hustota osídlení je 91 obyvatel na km2. Počet obcí 40, z toho se statutem města 10. Celková plocha území je 104 591 ha. Z toho plocha zemědělské půdy 50 226 ha (48%) a plocha nezemědělské půdy 54 365 (52%). (zveřejněno na stránkách www.risy.cz/cs/krajske-ris/karlovarskykraj/okresy) 3.3

VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Chebský region patří společně s Ašskem k nejzápadněji položeným územím České republiky. Z geografického hlediska má velmi výhodnou polohu na hranici s naším největším sousedem - Spolkovou republikou Německo. Region Chebsko

hraniční

jak

s

Bavorskem

(Landkreis Wunsiedel

a

Landkreis

Tirschenreuth), tak se Saskem (Landkreis Vogtland). Celé území regionu leží v Karlovarském kraji ve spádové oblasti obce s rozšířenou působností Cheb.Karlovarský a Ústecký kraj tvoří společně územní statistickou jednotku NUTS II Severozápad. Přirozeným správním centrem regionu je město Cheb. Na jihu se rozkládá Plzeňský kraj a na východě kraj Ústecký. Téměř celé území kraje spadá do povodí Ohře, do jihovýchodní oblasti zasahuje povodí Berounky a ze severních svahů Krušnohoří jsou vody odváděny do sasských přítoků Labe. Ráz krajiny je převážně pahorkatinný. Na sever od Ohře se táhnou Smrčiny a Krušné hory, které tvoří přírodní hranici s Německem. Jižně od Ohře, na bavorské hranici, leží Český les a směrem do vnitrozemí Slavkovský les a Doupovské hory. Na jihu území se rozkládá Tepelská vrchovina. Nejvyšším bodem kraje je krušnohorský Klínovec (1 244 m n.m.), nejnižší místo (320 m n.m.) leží na hranicích kraje v okrese Karlovy Vary. V okrese Cheb se nadmořská výška pohybuje mezi 418 až 820 m n.m. (zveřejněno na stránkách www.czso/xk/edicniplan.nsf/t/060050E3AD/$File/410502.pdf) 27

3.3.1 Mapa regionu Chebsko

Obrázek: č. 1

Zdroj:http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/mapa_cheb/$File/Cheb.gif (ČSÚ)

3.4

PŘÍRODNÍ POTENCIÁL

3.4.1 Geologie a Geomorfologie

Území regionu je geologicky i geomorfologicky velmi pestré, ačkoliv velká část

území

je

tvořena

„jednoduchým“

rovinatým

terénem

jedné

z

podkrušnohorských pánví – Chebské pánve. Hlavním důvodem pestrosti je skutečnost, že pánev se nachází na křížení dvou významných tektonických struktur. Geologický význam Chebské pánve je tedy z hlediska tektonické stavby českého masívu jako celku značný. S recentní aktivitou tektonických linií souvisí specifika popisovaného území a jeho velký potenciál popř. limity využití: vývěry léčebných pramenů nejen ve Františkových Lázních, rezervace SOOS s mofetami, nejmladší sopky Železná a Komorní hůrka, zemětřesení, které bylo nejvýraznější v r. 1985, nebo uranové zrudnění smrčinské žuly. Geologicky lze území rozdělit na dvě základní jednotky - chebskou pánev a krušnohorskou oblast.

28

Petrograficky lze území rozdělit do čtyř skupin hornin lišících se nejen charakterem hornin, ale i plochou, kterou zaujímají. 

první největší skupinou hornin jsou uhlonosné sedimenty Chebské pánve jíly a štěrkopísky v centrální části území,



druhou nejpočetnější skupinou hornin jsou metamorfity - hlavní zástupce je fylit, (známý chebský fylit), ale jsou běžné i břidlice nebo svor (dyleňský svor), metamorfity tvoří celý západní až jižní a celý severní až východní okraj Chebské pánve,



třetí skupinou hornin jsou hlubinné vyvřeliny - granitoidy, a to žula, v severozápadním okolí chebské pánve je to tzv. smrčinská žula, při jihovýchodním cípu chebské pánve - tzv. žandovská žula,



čtvrtou nejméně početnou skupinou s rozptýlenými výchozy hornin jsou vyvřelé výlevné horniny a klastické vulkanické čedičové horniny. V souvislosti s geologií a geomorfologií se v prostoru Chebské pánve

vyvíjela především zemědělská výroba (Chebsko je obilnářskou oblastí). Plocha zemědělské půdy přesahuje 57%. V okolí pánve probíhala těžba rud a dosud probíhá těžba kamene. Také uvnitř pánve se těží - sedimenty (jíly, písky), a těžilo se hnědé uhlí - chebská pánev a její okolí je totiž dobrou surovinovou základnou pro stavební suroviny: štěrky, písky, stavební kámen. Její potenciál v oblasti stavebního kamene však není v současné době využit, protože tržní podmínky nejsou příznivé pro těžbu tohoto nerostu, ať už z důvodu jeho kvality, či náročnosti báňsko technických podmínek dobývání. (zveřejněno na stránkách www.mestocheb.cz/.../File.aspx?id-org.id.chebpodklady) 3.4.2 Klimatické podmínky Z klimatického hlediska Karlovarský kraj odpovídá spíše mírně teplé oblasti s cca 30 letními dny, 130 dny mrazovými, průměrnou roční teplotou nad 6°C a 700 mm průměrného ročního úhrnu srážek. Místy, zejména na severu kraje v Krušných horách a také na jihovýchodě (severně od Mariánských Lázní), má klima již parametry oblasti chladné – okolo 20 letních dnů, 160 dnů mrazových, roční průměrná teplota vzduchu okolo 5°C s ročním průměrným úhrnem srážek až 1 000 mm. Charakter klimatu a půd zde nevytváří vhodné podmínky pro rozvoj zemědělství. (zveřejněno na stránkách www.chebsko.net) 29

3.4.3 Hydrologické podmínky

Celá oblast regionu patří do úmoří Severního moře. Území je odvodňováno řekou Ohří, pramenící v Německu. Levostrannými přítoky Ohře jsou potok Sázek, pramenící v žulovém masivu nacházejícím se mezi Žírovicemi a Velkým Luhem, potok Plesná s prameništěm v Halštrovském lese a Libocký potok, vlévající se do Ohře u obce Liboc. Území františkolázeňského koridoru je odvodňováno potokem Slatinka, který ústí do Ohře u Tršnic. Ašský výběžek je odvodňován Rokytnicí, do které se vlévá hraniční Lužní potok a Ašským potokem, vtékajícím do Bílého Halštrova, sousední jižní část okresu v okolí Mariánských Lázní odvodňuje Kosový potok, naležící již k povodí Mže. Nejvýznamnějším tokem je Ohře, která se na území ČR dostává u Pomezné. Většími levostrannými přítoky jsou Slatinný potok, Sázek, Plesná, Libocký potok a pravostrannými Odrava, Lipoltovský potok. Z umělých vodních nádrží jsou největší Jesenická přehrada na Odravě (754 ha) a Skalka na Ohři (385 ha) v blízkosti Chebu, které jsou využívány k rekreaci. Dále pak Horka na Libockém potoku, která tvoří hranici mezi územím Chebu a Sokolova a slouží jako zásobárna pitné vody. (zveřejněno na stránkách www.chebsko.net)

Řeka Ohře Městem Cheb a z části i některými úseky regionu protéká řeka Ohře. Pramení v Bavorsku (Německu) pod horou Schneeberg v přírodní rezervaci Smrčiny. Je čtvrtou nejdelší řekou na našem území a po Vltavě je Ohře v Čechách druhým největším levostranným přítokem Labe. Do Čech vstupuje nedaleko hraničního přechodu Pomezí nad Ohří a těsně za hranicemi napájí vodní nádrž Skalka. Pod nádrží protéká historickou částí města Cheb a Chebskou pánví pokračuje v meandrech až do Kynšperka nad Ohří, obtéká obloukem hrad Loket a vtéká do CHKO Slavkovský les, dále směřuje přes Karlovy Vary až do Litoměřic, kde se vlévá do Labe. Řeka Ohře má obrovský potenciál mezi vodáky, kteří ji každoročně od jara do podzimu splavují, rybáři a ostatními návštěvníky, kteří ji využívají ke koupání a rekreaci. Po celé její délce jsou vybudovány chatové oblasti a různá rekreační zařízení. 30

Řeka Odrava Odrava je druhou menší řekou, která protéká regionem na pomezí Bavorska a západních Čech a na dolním toku je pravostranným přítokem řeky Ohře u obce Mostov. Na jejím horním toku je vybudována vodní nádrž, přehrada Jesenice. Přehrada Jesenice Vodní dílo Jesenice se nachází 5 km východně od Chebu na pravostranném přítoku řeky Odravy. Leží v široké údolní nivě. Jedním z účelů přehrady je zlepšování průtokových poměrů a protipovodňová ochrana pod hrází. Přehrada je využívána i k výrobě elektrické energie. Ovšem pro turistický potenciál má přehrada velmi významnou roli. Přehrada Skalka Přehrada Skalka leží na řece Ohři při západním okraji Chebu. Vodní plocha přehrady se rozprostírá na ploše 378 ha. Účelem je zlepšit průtoky na 140 km dlouhém úseku Ohře až po nádrž Nechranice a zároveň vytvořit podmínky pro zadržení povodňových průtoků. Téměř celé vodní dílo leží v zalesněném údolí při hranicích s Německem. Prakticky začátek přehrady tvoří hranici našeho státu u zříceniny Pomezná. Podél celého území jsou vyznačené stezky pro pěší turistiku. Přehrada má dobré podmínky pro sportovní rybolov a provozování téměř všech druhů vodních sportů. (Stránský, 2010) 3.4.4 Fauna a flora Zájmové území Chebska spadá do bioregionu Chebsko-Sokolovského, tvořeného převážně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti. Významná pro šíření rostlinných i živočišných společenstev je biogeografická návaznost na Krušné hory, Slavkovský les a Doupovské hory. V ChebskoSokolovském bioregionu vegetačně převažuje dubo-jehličnatá varianta 4. vegetačního stupně. Potenciální vegetaci tvoří zejména doubravy (acidofilního typu), olšiny a slatiny. Charakteristickou zvláštností je mozaika západního vlivu (ochuzená hercynská flora a fauna nižších poloh) a boreokontinentálních reliktů na organogenních substrátech. Netypické části tvoří pahorkatiny na nezvětralém 31

krystaliniku, na nichž se objevují i dubohabřiny. (Regionální rozvojová agentura Egrensis 3/2010)

3.4.5 Chráněná území přírody Na území regionu se nacházejí dvě přechodně chráněné plochy, zvláště chráněná území – jedno velkoplošné a několik maloplošných, národní přírodní rezervace, sopka - chráněná krajinná památka, pět přírodních parků, deset památných stromů a dvě památná stromořadí. 

Přechodně chráněné plochy:

o Strouha, k.ú. Háje u Chebu, rozloha 1,36 ha, vyhlášena r. 1998. Biotop unikátní populace bílé formy skokana menšího. Ochrana spočívá v zabezpečení vodní plochy a před rybochovnými účely. o

Malá Jesenice, k.ú. Dřenice, rozloha 12,48, vyhlášena r. 1998 na opakované období – dobu hnízdění. Hnízdiště ohrožených druhů ptactva, byl zde také zaznamenán výskyt skokana ostronosého, škeble rybničné, čolka horského, skokana menšího, skokana zeleného, ještěrky živorodé, bobra evropského, vydry říční, jelce jesena, ropuchy obecné, motáka pochopa, potápky roháče, potápky černokrké, potápky malé.



Velkoplošné chráněné území - CHKO Slavkovský les: Z

geomorfologického

hlediska

jde

o

nejvyšší

partie

Kynžvartské

a Hornoslavkovské vrchoviny. Nejvyšší vrcholkem je Lesný (982,5 m). Osada Kladská je jedno z nejkrásnějších míst Slavkovského lesa. Její historie se začala psát až v poslední čtvrtině 19. století: v r. 1875 koupil kníže Otto Schonburg-Waldenburg od státu rozlehlé zalesněné území a na vysoko položené louce (814 m) poblíž Kladského rybníka dal vystavět lovecký zámeček ve stylu švýcarských loveckých chat. Na přelomu století vyrostlo v okolí ještě dalších pět srubů. Celý areál srubové zástavby je chráněn jako kulturní památka a dodnes slouží turistům jako rekreační středisko a hotel. Celková ubytovací kapacita je 77 lůžek. Právě od tohoto místa začíná vybudovaná naučná stezka okolo Kladského rybníka podél přírodní rezervace Kladské rašeliny a rašeliniště Tajga, která je zaměřená na biologii, historii a geologii. Stezka je cca. 1,6 km dlouhá, nenáročná, bezbariérová a vede výhradně po dřevěném povalovém chodníku. Po celé 32

délce je 8 informačních panelů, které seznamují návštěvníky s geologií kraje, vývojem lesů a rašelinišť, s dějinami osady, ochranou přírody a také s technickým dílem Dlouhá stoka, která vytéká z východního okraje rybníka. Toto pozoruhodné a ojedinělé technické dílo ze16. stol bylo vybudováno při těžbě cínu v Slavkovském lese. Ve 2. polovině 16. stol se však stále rozšiřovalo, až vytvořilo síť umělých kanálů dlouhých přes 30 km. Dlouhá stoka poháněla 52 rudných mlýnů, překračovalo ji 35 mostů, průtok regulovalo 14 stavidel. Voda v korytě přes dva metry měla spád 35 cm na 100 m. Ve své době nemělo toto dílo svým rozsahem a způsobem provedení v Evropě obdoby. (Trégler, 2010) 

Maloplošná chráněná území: Stráň u Dubiny, Studna u Lužné, Děvín, Rathsam, Pomezní rybník, Komorní hůrka, Ztracený rybník, U Sedmi rybníků, Mechové údolí, Těšovské pastviny.



Národní přírodní rezervace SOOS: byla vyhlášena v roce 1964. Nachází se zde rozsáhlá území se soustavami rybníků, mokřadů, rašelinišť a slatinišť, kde vyvěrá množství minerálních pramenů a vystupuje k povrchu čistý kysličník uhličitý. Je to podobná lokalita jako území, na kterém leží Františkovy Lázně. Geologicky se jedná o příkopovou propadlinu s nepropustným kaolinovým dnem, do které vyvěrají minerální prameny. Protože je téměř bez odtoku vody, usazují se zde od čtvrtohor postupně několikametrové vrstvy rašeliny. V místech, kde se rozlévaly minerální prameny, se rašelina obohatila minerálními solemi a tak vznikla slatina. Právě v těchto místech byla vybudována naučná stezka přes 1 km dlouhá, kterou návštěvníci mají možnost procházet po vybudovaném přírodním dřevěném chodníku na místě bývalého jezera. Zde jsou k vidění nejatraktivnější přírodní úkazy SOOSu, tzv. mofety. Jsou to zjednodušeně vývěry oxidu uhličitého, který prostupuje trhlinami narušený křemelinový štít, vytláčí část povrchové vody, v místě výstupu ji uvádí jakoby do varu a vymílá na povrchu trychtýřovitou prohlubeň podobnou sopečnému kráteru. Oxid vystupuje z hlouby několika kilometrů, kde se uvolňuje chladnutím žuly v podloží. (zveřejněno na stránkách www.frantiskovylazne.cz/vismo/dokumenty)



Chráněná přírodní památka - Sopka Komorní hůrka: Komorní hůrka je považována za naší z nejmladší činnou sopku. Zatímco nejsilnější sopečná 33

činnost probíhala na Chebsku v třetihorách, předpokládá se, že výbuch této sopky se odehrál v mladších čtvrtohorách asi před 10 000 – 8 000 lety. Dnes je vlastní sopka už pouze zalesněný pahorek s čedičovým jádrem. Většina čediče byla odtěžena již zřejmě ve středověku na stavbu Černé věže chebské falce (později chebského hradu). Toto velmi navštěvované turistické místo leží mezi Chebem a Františkovými Lázněmi. Zkoumání sopky se v minulosti zabýval také Johann Wolfgang Goethe a řada dalších významných osobností. Hrabě Kašpar Šternberg při kopání průzkumné štoly nalezl sopouch vyplnění čedičem a pravost sopky tak jednoznačně prokázal. Při jihozápadním okraji Komorní hůrky je k vidění dnes již uzavřený portál štoly a informační centrum, kde je začátek naučné stezky. (zveřejněno na stránkách www.frantiskovylazne.cz/vismo/dokumenty) 

Přírodní parky:

o Smrčiny - Jedná se o členitou pahorkatinu, která je součástí Krušnohorské hornatiny. Charakteristická je plochým zvlněným povrchem, na okrajích jsou údolí vyhloubená četnými vodními toky. Rozloha přírodního parku je 72 km2. Na českém území mají Smrčiny rozlohu 289 km² a střední výšku 572,1 m. n.m. o Český les - Český les je horský masiv dlouhý zhruba 80 km, který tvoří přirozenou hranici mezi Českou republikou a Německem. Pohoří leží v západní části Plzeňského kraje a nachází se na území bývalých okresů Cheb, Tachov a Domažlice. o Halštrov o Kamenné Vrchy o Leopoldovy Hamry 

Památné stromy – stromořadí:

o Alej Mostov o Alej Doubrava 

Památné stromy – solitér: Stříbrný javor u Komorní Hůrky, Buk u Zbrojnice, Dub letní ve Dvorečku, Dub v Jedličné, Dub letní v Chlumečku, Doubravský buk, Chebský dub, Valdštejnův dub, Dub v Malé Šitboři, Mostovský dub.

34

3.5

KULTURNĚ – HISTORICKÝ POTENCIÁL

3.5.1 Hrady a zámky

Chebský císařský hrad: Hrad byl vystavěn ve 2. polovině 12. století na místě slovanského hradiště z 9. - 11. století. Ve 2. polovině 15. století byla k paláci císařské falce přistavěna hospodářská budova, ve které byli 25. února 1634 zavražděni Valdštejnovi důstojníci. Z původního románského opevnění se zachovala Černá věž a část východní hradby. Nejlépe dochovanou a nejcennější stavbou falce je hradní kaple sv. Erharda a Uršuly. Hrad Hazlov: V písemných pramenech se hrad poprvé připomíná roku 1224, za jeho zakladatele je považován Bedřich z Hazlova. Jeho rodu náležel až do 15. století. V roce 1576 získává hrad Václav Volf z Kocova, později Dětřichovci, na krátkou dobu Nosticové a po nich Moserové. Ti zde upltňovali svůj vliv až do 19. století, hrad rozšířili a prakticky přestavěli na zámek. Posledními majiteli Hazlova byli Hemfeldové, kteří jej vlastnili až do roku 1945. Poté zůstal nevyužívaný a začal chátrat. Po revoluci se podařilo alespoň zachránit barokní kostel Povýšení sv.Kříže s románskou věží a velmi malá část některých budov. Hrad Libá: Na místě dnešního zámku stával dříve hrad, o němž je první zmínka z roku 1264. V roce 1298 prodal Dětřich hrad valdsaskému klášteru. Opat Giebl nechal postavit kolem hradu mohutné hradby, ale později hrad prodal neznámému kupci. Ten byl kvůli rušení zemského míru dán do klatby a hrad na příkaz bavorského vévody Rudolfa zbořen. Zůstala z něj pouze okrouhlá románská věž. Dnešní podobu tvoří hlavní zámecká budova, na půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku byla postavena kolem okrouhlé románské věže (jediný větší pozůstatek hradu) zakončené nahoře bání. Hrad Seeberg: byl po svém založení jedním z vojenských opěrných bodů, které vytvářely zázemí při německé kolonizaci Chebska. Původně románský hrad zde již stál koncem 12. století. První písemná zmínka je až z roku 1322. Ludvík Bavorský jej tehdy zastavil a po nevyplacení zástavy se stal majetkem Koruny české. Za vlády Karla IV. patřil městu, na konci husitských válek jej věnoval císař Zikmund

35

svému kancléři Janu Šlikovi. Po druhé světové válce patřil různým organizacím a zchátral. Až v letech 1986-90 byl zrekonstruován a znovu otevřen pro veřejnost. Hrad Vildštejn: byl založen v roce 1166 v románském stylu. První písemná zmínka pochází z roku 1224, kde se po něm psal Gerold, o rok později již Vojtěch Nothaft. V 15. století byl hrad dobyt českým vojskem. V 16. století byl přestavěn na zámek. V rámci gotických a renesančních přestaveb zaniklo velmi stísněné nádvoří hradu. Díky tomu dnes vypadá stavba hradu jako jednolitá budova. Hrad je dnes v soukromých rukou, ale není problém ho navštívit. Kromě muzea hradu a hasičské techniky se zde nachází restaurace v zrekonstruovaném malém a velkém rytířském sále. Hrad Starý Hrozňatov: se poprvé připomníná roku 1217 kdy byl sídlem ministeriálů. Od roku 1322 se stal lénem české koruny a střídali se na něm různí šlechticové. V 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. V roce 1648 dobyt a vypálen Švédy. V druhé polovině 19. století pak prošel razantní přestavbou do dnešní romantické podoby. V současné době (2012) je areál hradu přestavěný na zámek, celý objekt prochází rekonstrukcí a zatím veřejnosti nepřístupný. Zámek Kynžvart: zámek, který patřil rodu Metternichů od roku 1623. Do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1820 – 33 podle návrhu vídeňského architekta Pietra Nobileho jako letní residence pro knížete Metternicha, rakouského ministra zahraničí a posléze státního kancléře. Na zámku patří k mezi nejvyhledávanějším sbírka jeho kuriozit. Kníže Metternich zde také založil jednu z největších šlechtických knihoven v Čechách. Jako správce sbírek na zámku u něj působil chebský kat Karel Huss. Zámek napadený dřevomorkou byl v roce 1976 uzavřen a po dlouhé a nákladné rekonstrukci by v roce 1994 znovu otevřen pro veřejnost. Součástí zámku je také rozlehlý anglický park. Zámek Mostov: první zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, kdy byli jejími držiteli chebští měšťané Zoswitzerové. Přestavbu tvrze na barokní zámek inicioval Jan Bedřich Perglar z Perglasu. V tomto rodě zůstal Mostov až do roku 1738, kdy jej sňatkem získali Schirndinkové. Roku 1796 bylo mostovské panství rozprodáno poddaným, kteří je však v roce 1815 prodali pražskému měšťanovi a architektovi Michalu Brusterovi, jehož syn jej prodal ještě před rokem 1823 Rummerskirchům. Potom patřilo několik let chebským Kommersům, kteří dali zámek důkladně 36

přestavět v romantickém slohu se čtyřmi nárožními věžemi. Kolem objektu byl tehdy zřízen park s vodotryskem a větší obora. Od Kommersů koupil Mostov v roce 1885 chebský velkoprůmyslník a spolumajitel slavkovské porcelánky, baron Jiří Haas z Hasenfelsu. Ještě počátkem třicátých let minulého století držela zámek baronka Olga Haas, která zde žila až do své smrti v roce 1942. Ve 2. polovině 20. století mostovský zámek využívaly Státní statky ke správním účelům, později sloužil k dětské rekraci. V roce 1992 byl zámek Mostov zapsán jako kulturní památka a po rekonstrukci roku 2002 otevřen pro veřejnost. (zveřejněno na stránkách www.atlasceska.cz/karlovarsky-kraj/hrady-a-zamky/) Krajské muzeum Cheb: Uměleckohistorické sbírky, dějiny Chebu a Chebska (doplněné 20 min. filmem o historii Chebska). Valdštejnský okruh - Valdštejnské sbírky, Valdštejnův úmrtní pokoj, Valdštejnská obrazárna, Lapidárium. Muzeum Aš: Textilní expozice ukazuje přehled vývoje v oblasti přádelnictví, tkalcovství, pletařství, úpravy a potisku textilií, konfekce a výroba tylů a krajek se zaměřením na historii textilní výroby v ašské oblasti. Historická expozice dokumentuje autonomní vývoj Ašska od vlády Neubergů do roku 1775. Městské

muzeum

Františkovy

Lázně:

jsou

zde

instalovány

expozice

dokumentující historii Františkových Lázní, historii lázeňství, objevení Františkova pramene a dějiny stáčení minerálních pramenů a mnoho dalších zajímavostí. Dnes má muzeum kolem 7000 sbírkových předmětů. Městské muzeum Mariánské Lázně: je zde vystavena stálá expozice historie města Mariánské Lázně - balneologie, využití minerálních vod, lidová keramika a plastiky, cínové nádobí, porcelán, sklo a pokoje, v nichž přebýval Johann Wolfgang Goethe. Geologický vývoj a příroda v lázeňském území. Muzeum motýlí farma: stálá expozice našich a exotických motýlů (tropický skleník s živými motýly a housenkami). Skanzen Doubrava: představuje typickou ukázku chebské lidové architektury, tzv. Chebských statků. Obec Doubrava najdeme 15 km jihovýchodně od Chebu. Chebské statky patří mezi nejkrásnější hrázděné stavby nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Vznikaly od poloviny 17. stoleté v Dolním Bavorsku a postupně se rozšířily na Chebsko. Právě ve vsi Doubrava, se zachoval nejucelenější soubor 37

těchto staveb. Největším lákadlem je zde statek čp. 9, zvaný Rustlerův. Je to čtyřstranný uzavřený roubený dům s hrázděným polopatrem z roku 1751. Dnes je upravený na soukromé muzeum. (zveřejněno na stránkách www.atlasceska.cz/karlovarsky-kraj/kulturaazabava/muzea/)

3.5.2 Památkové území

Díky své bohaté historii disponuje region celou řadou kulturních památek a dalších atraktivit, nacházejí se zde městské a vesnické památkové rezervace, rezervace lidové architektury, unikátní lázeňská architektura a městská památková zóna. Zde je přehled těch nejdůležitějších: 

Městská památková rezervace Františkovy Lázně



Městská památková rezervace Cheb



Městská památková zóna Mariánské Lázně



Vesnická památková rezervace Doubrava



Vesnická památková rezervace Nový Drahov



Vesnická památková zóna Dolní Lažany



Vesnická památková zóna Salajna



Rezervace lidové architektury: o Libá – věž hradu, barokní zámek, kostel sv. Kateřiny o Lipová o Doubrava – skanzen o Okrouhlá – lovecký zámeček o Poustka – hrad Seeberg o Skalná – hrad Vildštejn, kostel sv. Jana Křtitele o Starý Rybník – zřícenina hradu

38

3.5.3 Sakrální památky

Františkánský klášter v Chebu: Klášter minoritů v Chebu založili měšťané Hechta z Podhradu a Honnigara ze Seeberku, někdy před rokem 1247. Stavby konventu, které byly postaveny bezprostředně po jeho založení, byly i s kostelem zničeny během velkého požáru celého města v roce 1270. Již 26. dubna 1285 byl však za přítomnosti krále Rudolfa Habsburského vysvěcen řezenským biskupem Heinrichem nový kostel ve jménu Zvěstování Panny Marie. Dnes se areál otevírá turistickému ruchu. Navštívit lze celý areál a zahradu, unikátní je zejména gotická křížová chodba. Dochovaly se v ní i zbytky nástěnných maleb z 15. století. Klášter Teplá: Premonstrátský klášter v Teplé leží na stejnojmenné řece, nedaleko Mariánských Lázní v Karlovarském kraji. Podle klášterní legendy založil klášter roku 1193 velmož Hroznata a povolal do něj premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Roku 1232 byl kostelní klášter vysvěcen pražským biskupem, slavnosti se zúčastnil i český král Václav I. Tepelská kolonie poté prožívala období rozkvětu i časů, kdy stála na samém pokraji zániku. Areál kláštera je dnes tvořen barokním konventem, gotickým presbytářem klášterního kostela s románskou kaplí, klášterní knihovnou, parkem, hřbitovem a muzeem. Nejvýznamnější stavbou je kostel Zvěstování P. Marie, byl postaven v letech 1193-1232 jako románsko - gotický trojlodní kostel. Dále jsou k vidění hospodářské budovy pivovaru, seníku, a sýpky. Kostel sv. Mikuláše v Chebu: Kostel sv. Mikuláše byl jako románský založen po roce 1200 a dokončen do roku 1230. V roce 1258 jej převzal řád německých rytířů. Za druhé světové války byl značně poškozen, vyhořela střecha kostela i věže. Oprava byla dokončena až v roce 1966. Kostelní věže jsou 67 metrů vysoké. Loreta Starý Hrozňatov: V roce 1658 získalo zdejší panství chebská jezuitská kolej. Její rektor Jan Jiří Dasselmann dosáhl vybudování poutního místa v roce 1664. V souvislosti s obnovováním mariánského kultu byla zvolena stavba loretánské kaple. Základní kámen položil opat Raymund Wilfert ještě téhož roku a následujícího roku byla stavba dokončena. V 50. letech 20. století se poutní místo ocitlo v pohraničním pásmu. V roce 1964 vyhořela zvonice a loretu 39

pohraničníci využívali natolik, až zůstala v troskách. Počátkem 80. let byl areál skoro před zánikem. Po revoluci byla oprava lorety realizována díky velkorysé finanční pomoci společnosti Loreto-Verein z Waldsassenu. Dnes již zcela opravený areál slouží jako poutní místo. Národní kulturní památky: 

Klášter premonstrátů Teplá



Kynžvartská daguerrotypie (Lázně Kynžvart)



Lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních



Zámek Kynžvart 3.5.4 Ostatní kulturně historické památky

Špalíček: Symbol chebského náměstí tvoří komplex 11 domů rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto 2 bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí. Městský Pachelbelův dům: dům umístěný v čele dolní části náměstí je svou dispozicí, gotickým portálem a renesančním průjezdem jedním z nejlépe dochovaných měšťanských domů v regionu. Jeho vznik se datuje koncem 14. století. Do dějin města a celého regionu vstoupil dne 25. Února 1634 jako místo, kde zavraždili Albrechta z Valdštejna. V roce 1873 zde bylo založeno městské muzeum. Grünerův dům: tento dům patřil známému rodu Wrendlů, jejichž znak je umístěn nad domem. V prvé polovině 19. století zde bydlel magistrátní rada Grüner, který se v tomto domě velmi často setkával s J. W. Goethem. (zveřejněno na stránkách www.tic.cheb.cz/historicke-pamatky/d-706802/p1=26918)

40

3.6

KULTURNĚ – SPOLEČENSKÝ POTENCIÁL

Kulturním a společenským centrem regionu je bezesporu město Cheb. Již více než 30 let má tradici každý druhý rok velký festival mládežnických dechových orchestrů, FIJO konaný na konci června. Tradičním přeshraničním kulturním festivalem je letní hudební Festival uprostřed Evropy, jehož jednotlivá vystoupení se konají ve městech a obcích na českém, bavorském i saském území. Léto je též ve znamení cyklu Chebského varhanního léta, každým druhým rokem hostí Cheb přehlídku divadel jednoho herce. K létu patří ještě unikátní výstava obrazů a fotografií, tzv. „chebské dvorky“, kde jsou vystavované exponáty umístěny do různých historických zákoutí po celém městě. Na podzim se každoročně v Chebu koná jazzový festival Jazz Jam. Mezi nejvýznamnější kulturní a společenské akce ve Františkových Lázních patří zahájení lázeňské sezóny, hudební Straussův týden, lázněmi pořádané Kulturní léto; Františkovy Lázně rovněž hostí některé akce v rámci Festivalu uprostřed Evropy. K nejvýznamnějším sportovním akcím náleží bezesporu mezinárodní turnaj v házené žen "O štít města Chebu", mezinárodní taneční soutěž GRAND PRIX Cheb či mezinárodní střelecké soutěže Free Contest a Zlatý lev v Dolním Žandově. (David, Soukup, 1998)

3.6.1 Valdštejnské slavnosti Západočeské město Cheb je neodmyslitelně spjato s vévodou Albrechtem z Valdštejna, který ho několikrát navštívil. Důvodem jeho návštěv bylo především verbování vojáků, získání nových zbraní a shromáždění vojska. Jeho poslední návštěva mu však byla osudnou. Albrecht z Valdštejna byl zavražděn 25. února 1634 v Pachelbelově domě - dnešním chebském muzeu na náměstí. Obyvatelé Chebu i turisté si rádi Valdštejnovy návštěvy Chebu a jejich atmosféru připomínali a připomínají dodnes. První novodobé Valdštejnské slavnosti se odehrály 2. a 3. září 2005 u příležitosti 370. výročí zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu. Hry organizovalo Město Cheb s vybraným partnerem, uměleckým sdružením Bohém. Akce se samozřejmě nemohla obejít bez bohatého doprovodného programu. Konal se slavnostní průvod, historický trh, rekonstrukce bitvy a další zajímavé akce po celém Chebu i mimo něj. Od té doby probíhají každoročně na konci prázdnin a staly se neodmyslitelnou součástí kulturních programů v regionu. 41

Město Cheb získalo ocenění v rámci předávání cen „CzechTourism Deutschland Awards“ v kategorii Prezentace roku 2009 za projekt Valdštejnské slavnosti. (zveřejněno na stránkách www.valdstejnskeslavnosti.eu/cz/historie/) 3.6.2 Krajinná výstava bez hranic Krajinná výstava je svým původním zaměřením ukázkou a prezentací zahradního umění a krajinotvorby. Během svého dlouholetého vývoje v Německu, odkud k nám byla tato myšlenka přenesena, dochází vedle výše uvedeného cíle navíc ještě k vytváření trvalých hodnot v oblasti příměstské rekreace a ekologie v problémových územích. V roce 2006 se poprvé konala přeshraniční Krajinná výstava v nové členské zemi po rozšíření EU směrem na východ. Jedná se o zrcadlový projekt mezi Chebem a bavorským Marktredwitz, který předpokládá statisícové počty návštěvníků tak, jak je tomu již tradičně v Německu. V obou městech tak došlo k revitalizaci části příměstské krajiny, která byla ekologicky zatížena, a na jejíchž plochách vznikla klidová zóna, která i po skončení samotné výstavy slouží nadále k rekreaci obyvatel a návštěvníků. Nová atraktivní zóna pro trávení aktivního volného času ve městě je v současné době plnohodnotně využívána a navštěvuje jí denně okolo 500 lidí. (zveřejněno na stránkách www.krajinnavystava06.cz/index1.php) 3.6.3 Osobnosti regionu Chebsko je spjato s několika historickými osobnostmi. Chebský hrad opakovaně navštěvoval po r. 1170 císař Friedrich Barbarossa. V Chebu byl 25. 2. 1634 v Pachelbelově domě na náměstí zavražděn Albrecht z Valdštejna. Mezi nejvýznamnější rodáky města Chebu patří bezesporu Balthasar Neumann, který se proslavil jako významný barokní stavitel a architekt, další z rodáků je Rudolf Serkin, vyníkající klavírista a pedagog, který získal mnoho ocenění po celém světě. Jeden z nejčastějších a nejslavnějších návštěvníků zdejších lázní byl německý básník a spisovatel Johann Wolfgang Goethe. Málokteré město se může chlubit tak vzácnými architektonickými památkami, které dokládají působení významných stavitelů Kryštofa Dientzenhofera, A. Leutnera, G. B. Alliprandiho, P. Bayera a A. Pfeffera. (zveřejněno na stránkách www.chebsko.net)

42

4. REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU CHEBSKO 4.1

SUPRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU

4.1.1 Ubytovací zařízení

Tabulka č. 1: Kapacita ubytovacích zařízení v regionu I.

Obec

Aš

Františkovy Lázně

Cheb

Kategorie

Provoz

Hotel

celoroční

50

celoroční

20

celoroční

10

Hotel - Lázeňský dům

celoroční

550

Penzion

celoroční

60

Kemp

letní provoz

Hotel

celoroční

350

Penzion

celoroční

80

Kemp Ost. zař. nespecifikovaná

letní provoz

Turistická ubytovna Ost. zař. nespecifikovaná

Lázně Kynžvart

Hotel Ost. zař. nespecifikovaná

jinde

Turistická ubytovna Ost. zař. nespecifikovaná

jinde

Mariánské Lázně

50

450

jinde

Hotel

Lipová

Počet míst pro stany a karavany

jinde

Krásná u Aše

Libá

Počet lůžek

celoroční

30

celoroční

50

celoroční

150

celoroční

101

celoroční

10

celoroční

50

Kemp

letní provoz

Hotel - Lázeňský dům

celoroční

3670

Penzion

celoroční

330

Kemp

letní provoz

100

Turistická ubytovna celoroční 10 Ost. zař. jinde nespecifikovaná celoroční 620 Zdroj: data ČSÚ - aktualizováno 26. 1. 2012 [42], vlastní zpracování

43

50

Tabulka č. 2: Kapacita ubytovacích zařízení v regionu II. Mnichov

Penzion

celoroční

10

Mostov

Hotel

celoroční

50

Odrava

Hotel

celoroční

10

Okrouhlá

Kemp

letní provoz

Poustka

Hotel Ost. zař. nespecifikovaná

150

celoroční

50

celoroční

10

Hotel

celoroční

50

Penzion

celoroční

10

Turistická ubytovna

celoroční

10

Chatová osada

letní provoz

Hotel

celoroční

100

Penzion

celoroční

10

Kemp

letní provoz

Penzion

celoroční

10

Hotel

celoroční

150

Kemp

letní provoz

Vojtanov

Penzion

celoroční

10

Zádub - Závišín

Hotel

celoroční

50

Prameny Skalná

Stará Voda Teplá

Třebeň Velká Hleďsebe

jinde

50

50

50

Penzion celoroční 10 Zdroj: data ČSÚ - aktualizováno 26. 1. 2012 [42], vlastní zpracování

S ohledem na polohu řešeného území na hranicích s Bavorskem a Saskem (tři silniční hraniční přechody a čtyři pro pěší), atraktivitu Františkových Lázní a historického města Cheb vznikla po roce 1990 velká poptávka po stravovacích a ubytovacích službách, které byly velmi rychle vybudovány jak ve městech, tak skoro ve všech vesnicích na frekventovaných trasách. Ubytovací kapacity v penzionech i v rodinných domech doplnily hotely a lázeňské domy v Chebu, Františkových Lázních, Mariánských Lázních, Skalné, Komorní Hůrce atd. Vlivem určitého útlumu turistického ruchu je v současné době (2010 - 2011) větší nabídka než poptávka. V Chebu však schází nadále kvalitní hotel vhodný i pro kongresovou turistiku, pro kterou jsou však zařízení ve Františkových Lázních ideální.

Mimo

Františkových

a

Mariánských

Lázní

převládá

krátkodobé

(jednodenní a dvoudenní) ubytování. To je i jeden z důvodů zkvalitňování hotelových služeb v Chebu a jeho okolí.

44

4.1.2 Hostinská zařízení Hostinská zařízení v regionu Cheb není možno ze žádných dostupných statistických dat přesně určit, žádná oficiální data neexistují. Vlastním sběrem dat z dostupných informací (internet, katalog firem, zlaté stránky atd.) jsem dospěl k této statistice. Jedná se pouze o hostinská zařízení, která nenabízejí možnosti dalších služeb (ubytování, wellness apod.)

Tabulka č. 3: Hostinská zařízení v regionu

Obec

Druh zařízení

Počet

hostinské hostinské hostinské hostinské hostinské hostinské hostinské hostinské

3 2 4 63 2 1 16 2

hostinské hostinské hostinské

1 3 1

Aš Dřenice u Chebu Františkovy Lázně Cheb Kladská Libá Mariánské Lázně Pomezí nad Ohří Rybářská Bašta u Jesenice Starý Hrozňatov Stebnice Zdroj: vlastní zpracování

4.2

INFRASTRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU

4.2.1 Informační a cestovní kanceláře, průvodci Turistické a informační centrum: 

Aš, Neumanova ulice. (www.assko.cz),



Františkovy Lázně, Americká ul. (www.frantiskolazensko.cz),



Cheb, Jateční ul. (www.tic.mestocheb.cz),



ČD Cheb, Žižkova ulice,

 Mariánské Lázně, Hlavní třída. (www.marianskelazne.cz).

45

Tabulka č. 4: Statistika návštěvnosti turistického informačního centra v Chebu

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Měsíc

Tuzemští návštěvníci

Zahraniční návštěvníci

Tuzemští návštěvníci

Zahraniční návštěvníci

Tuzemští návštěvníci

Zahraniční návštěvníci

Tuzemští návštěvníci

Zahraniční návštěvníci

Tuzemští návštěvníci

Zahraniční návštěvníci

Tuzemští návštěvníci

Zahraniční návštěvníci

Tuzemští návštěvníci

Zahraniční návštěvníci

Leden

278

494

376

398

652

466

850

627

1110

838

1272

590

1821

826

Únor

243

471

419

492

626

647

792

980

1060

988

1403

935

2337

1292

Březen

381

923

697

712

768

1003

791

1237

1380

1450

1589

1187

2439

1988

Duben

551

900

813

1186

795

1266

847

977

1751

2255

1956

2317

2487

2570

Květen

598

1442

1532

1682

1103

1703

2050

2206

2526

2945

2537

2803

4160

2720

Červen

1064

1408

1046

2007

1497

1813

2794

2510

2225

2723

2742

2807

4445

3398

Červenec

1537

2923

1898

3007

1696

2130

3205

4169

3929

3544

5126

3726

5290

4019

Srpen

1361

3228

2796

4321

1977

3117

3262

4083

3984

4076

4854

4506

6396

4504

Září

659

1357

1333

2095

1448

1529

1999

2672

2489

2772

2981

3231

4119

3096

Říjen

358

619

801

1532

1137

1342

1972

2788

2256

2156

3066

2846

2763

3350

Listopad

621

463

992

846

971

780

1844

1704

1839

1251

2129

1453

2864

1275

Prosinec

395

522

878

556

955

418

2029

1404

1432

931

1707

702

2170

945

8046

14750

13581

18834

13625

16214

22435

25357

25981

25929

31362

27103

41291

29983

Celkem

22796

32415

29839

47792

51910

58465

Zdroj: Data poskytlo TIC Cheb, vlastní zpracování

Cestovní kanceláře a agentury v regionu jsou zastoupeny tradičními společnostmi, které podnikají v této oblasti již řadu let a jsou na konkurenčním trhu cestovního ruchu v popředí. V regionu podniká ale i celá řada malých regionálních cestovních kanceláří a agentur, které jsou pro tuto oblast mnohem větším přínosem. Specializují se na místní produkty cestovního ruchu a nabízejí tzv. výlety po okolí lázeňským hostům, návštěvníkům z tuzemska i zahraničí. Tabulka č. 5: Cestovní kanceláře a agentury

Obec Aš Františkovy Lázně Cheb Mariánské Lázně Teplá u Mar.Lázní

cestovní kancelář

cestovní agentura

1 2 4 3 1

1 2 2 2 0

Zdroj: vlastní zpracování

46

71274

4.2.2 Sportovní a kulturně - společenská zařízení

Stav sportovišť v řešeném území není dobrý. V každé větší obci je sice fotbalové kříště s kabinami, chybí menší hřiště na odbíjenou, nohejbal atd. Situace se mírně zlepšuje vybudováním sportovišť u koupaliště Dřenice a v rámci některých kempů u Jesenické vodní nádrže, kde je možné provozovat veškeré vodní sporty. Počet tenisových kurtů a specializovaných hřišť na minigolf, petanqe atd. nenaplňuje poptávku. Velmi špatný je stav sportovního areálu Lokomotiva, přičemž po skončení prvoligového fotbalu v Chebu areál pomalu chátrá. V regionu jsou k dispozici plavecké bazény, zimní stadiony, sportovní haly a řada dalších sportovišť. Ve Skalné je hojně využívána kvalitně vybavená sportovní hala, ve Františkových Lázních sportovní hřiště a miniaturgolf. V krajině jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku, návštěvníci mají možnost vyzkoušet si jízdu nakoních v místních jezdeckých klubech. Zrušila se hřiště na házenou v Dukelské i Evropské ulici. Využití haly zimního stadionu v Chebu pro jiné sporty je problematické. Zcela zdevastovaný je sportovní areál v Poohří s jedinou regulérní lehkoatletickou dráhou v oblasti (lehkoatletické okresní přebory se proto pořádají v sousedním Německu). Situaci zachraňují udržovaná a i pro veřejnost zprovozněná školní hřiště v Chebu. Aquaforum ve Františkových Lázních zajišťuje spíše rekreační než sportovní využití. Golfový areál je v Horních Lubech, Hazlově, Mariánských Lázních a Lázních Kynžvart. V územních plánech Skalné a Fr. Lázní jsou navrženy další. Na území regionu působí 69 sportovních jednot se 140 sportovními oddíly, které k 1. lednu 2011 měly 9510 členů, z toho 6954 dospělých nad 18 let, (žen 2002), 917 dorostenců, 386 dorostenek, 1135 žáků a 621 žaček. Region disponuje celou řadou kulturních zařízení. Divadla, kina, galerie, kulturní sály a muzea se nacházejí v Aši, Chebu, Františkových a Mariánských Lázních, Lázních Kynžvart, Hazlově, Skalné. Veřejné knihovny jsou k dispozici ve většině obcí a všech městech v regionu.

47

Tabulka č. 6: Přehled kulturních a sportovních zařízení v regionu Obec

Aš

Dolní Žandov

Františkovy Lázně

Kulturní zařízení

Sportovní zařízení

kulturní sál

kuželna

kinihovna

plavecký bazén

kino

lyžařský areál

muzeum kulturní sál

fotbalové hřiště

knihovna

tenisové kurty

divadlo

fotbalová hřiště

kino

tenisový areál

muzeum

sportovní hřiště

galerie

miniaturgolf

knihovna golfový areál

knihovna Hazlov

Cheb

Libá Lipová

Mariánské Lázně

Milíkov Odrava

kino Západočeské divadlo v Chebu

plavecký bazén

2 kina

zimní stadion

Produkční centrum Kamenná

tenisové kurty

společensko-kulturní dům archiv

fitness

knihovna

ricochet

Krajské muzeum Cheb

minigolf

Galerie výtvarného umění

skatepark

Galerie G4

sportovní haly a hřiště

Galerie Růžový kopeček

přehradní nádrže

výstavní a koncertní síň Klára

minigolf

dům Balthasara Neumanna

jezdectví

společenský sál

fotbalové hřiště

knihovna

sportovní areál při ZŠ

taneční sál

fotbalové hřiště

kuželky

knihovna knihovna

plavecký bazén

kino

lyžařský areál

galerie

golfový areál

divadlo

tenisové hřiště

muzeum

sportovní letiště

společenský sál

zimní stadion

společenský sál společenská místnost

hřiště

knihovna

kuželky sportovní hřiště

Okrouhlá Poustka

Skalná

sportovní hřiště

muzeum (hrad Seeberg)

fotbalové hřiště

knihovna galerie-motýlí dům

sportovní hala tenisové kurty

kulturní sál Třebeň Vojtanov

sportovní hřiště

knihovna sportovní hřiště

knihovna

Zdroj:vlastní zpracování

48

4.2.3 Lázeňství

Pod pojmem lázeňství si každý z nás představí různé procedury, které napomáhají k léčení pohybového ústrojí, poruch trávicího traktu, srdečních obtíží, kožních a gynekologických nemocí, respiračních onemocnění a všech druhů alergií. Definice lázeňství dle Pásové a Zelenky (2002) je: „souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí“. (Pásková, Zelenka, 2002, 158) Lázeňství hraje na území regionu důležitou roli zejména proto, že se zde nachází dvě ze tří nejvýznamnějších lázeňských míst v České republice: Františkovy Lázně a Mariánské lázně. Nesmíme však opomenout ani na sice malé, ale přesto významné Lázně Kynžvart. Úzké vazby mezi lázeňskými zařízeními a tímto regionem se odráží v ekonomice obou subjektů. Lázeňský cestovní ruch zajišťuje každoročně nepřeberné množství hostů, kteří přijíždějí za účelem obnovení fyzických a duševních sil, získání nového optimismu a životní energie, zotavení, léčení a odstranění následků zranění či jiných zdravotních problémů a komplikací. Obce a města s rozšířenou působností zajišťují ze svého rozpočtu údržbu infrastruktury, veřejné zeleně a vytvářejí všechny podmínky k tomu, aby nedošlo k poškození či znečištění léčivých zdrojů a přírodního lázeňského prostředí. Lázeňská zařízení na oplátku zajišťují maximální naplnění všech dostupných kapacit, vytvářejí pracovní pozice a podílejí se na přísunu finančních prostředků ve formě výdajů lázeňských hostů v regionu za služby a zboží. V nemalé míře se podílejí na propagaci regionu a místních atraktivit. Lázeňská místa jsou významnými

centry

cestovního

ruchu

a

přitahují

pozornost

pořadatelů

nejrůznějších akcí. Konají se zde různé festivaly, výstavy, koncerty a mnohdy se stávají zároveň centry kongresové a incentivní turistiky. 49

4.2.3.1 Františkovy Lázně

Lázeňský statut byl tomuto městu přidělen v roce 1956. Před rokem 1989 byla lázeňská léčba soustředěna v organizaci Čs. státní lázně Františkovy Lázně s indikačním zaměřením na nemoci srdeční a cévní, pohybového ústrojí a gynekologické. Státní lázně Františkovy Lázně dosahovaly i před rokem 1989 vysokého zisku a představovaly důležitý zdroj devizových příjmů pro stát. V 90. letech 20. století došlo k transformaci lázeňské organizace a vznikla akciová společnost Lázně Františkovy Lázně, a.s. Tato firma je v současnosti se zhruba tisícem pracovníků největším zaměstnavatelem na tomto území. Františkovy Lázně jsou nejmenší ze všech tří lázeňských měst tvořících známý západočeský "lázeňský trojúhelník" (kromě Františkových Lázní ještě Mariánské Lázně a Karlovy Vary). Pro Františkovy Lázně je velice příznivé, že jsou oproštěny od rušivých vlivů v podobě průmyslové nebo jiné výroby. Město zároveň představuje velmi hodnotný urbanistický celek s jednotnou klasicistní architekturou v klidném prostředí, což vytváří ideální podmínky především pro delší relaxační a ozdravné pobyty. Podstatou lázeňské léčby je využívání místních přírodních léčivých zdrojů minerálních vod, peloidů (slatiny), léčebných plynů a klimatu. Jejich aplikace je doplňována rehabilitací, cvičením, elektroléčbou, dietetikou a zdravotní výchovou. Vznik přírodních léčebných lázní je úzce vázán na výskyt přírodních léčivých zdrojů. Tyto se pak používají v odpovídajících zařízeních, jako jsou léčebny, léčebné lázně, léčebný provoz pramenů a léčebný provoz slatiny. Františkovy Lázně vykazují mimořádné výsledky v lázeňské léčbě takzvaných civilizačních chorob, které jsou vyvolávány zejména nedostatkem pohybu, stresovou zátěží, jednostrannou námahou organismu a celou řadou dalších rizikových faktorů. Patří mezi ně především onemocnění srdce, krevního oběhu a nemoci pohybového aparátu. Neméně významnou indikační skupinou, která se ve Františkových Lázních léčí a má již staletou tradici, je léčba ženských nemocí. (zveřejněno na stránkách www.frantiskovylazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id) 50

4.2.3.2 Mariánské Lázně Nejstarší dochovaná písemná památka této lokality pochází z konce 12. století. Za skutečného zakladatele Mariánských Lázní je považován vizionářský opat kláštera v Teplé Karel Kašpar Reitenberger. V roce 1865 byly povýšeny na město. Zdejší místa mají velmi velký turistický potenciál, který zatím není plně rozvinut. Jsou zde ideální podmínky pro trávení volného času, ať už k relaxaci, či sportovnímu využití. Například se zde nachází nejstarší golfové hřiště v Čechách (Royal Golf Club – Mariánské Lázně). Průmysl a zemědělství jsou zastoupeny velice zřídka. Proto je považována tato oblast za ekologickou lokalitu. Vyvěrá zde sedm léčivých pramenů, které jsou vzhledem k vysoce rozvinuté balneologii strůjcem nevídaného rozvoje lázeňského města. Při léčbě jsou využívány ojedinělé místní přírodní léčebné zdroje a výborné klimatické podmínky. Zdejší prameny jsou poměrně studené s teplotou kolem 8

o

Celsia. Rozdílnost v chemickém složení pramenů umožňuje již samotnou úpravou pitné kúry, ovlivnit řadu nemocí. Skutečnost, že prameny různého složení vyvěrají na malé ploše a často přímo vedle sebe, je balneologickou raritou. Minerální vody jsou též používány ke koupelím, jež snižují krevní tlak, zlepšují činnost srdce a ledvin, prokrvení mozku a dolních končetin. Další charakteristickou atraktivitou Mariánských Lázní je Hlavní kolonáda, která je patrně nejfrekventovanější a se svým okolím nejzajímavější místem v centru města. (Kurc, 2008)

4.2.3.3 Lázně Kynžvart Jsou nejmenší lázně v regionu, ale svým významem velmi oblíbené. Lázně byly založené v roce 1822 a od roku 1950 slouží výhradně malým pacientů. Léčí se zde potíže s dýchacím ústrojím. Základem léčby je klimatoterapie, založená na příznivém podnebí, doplněná o rehabilitační léčbu. Důležitou součástí léčebného procesu je inhalace aerosolu přírodních minerálních vod s medikamentózními přísadami. Lázně leží v nádherné oblasti přírodní rezervace Kladská, v nadmořské výšce 730 m. Okolní hřeben Slavkovského lesa zajišťuje dokonalou čistotu a vlhkost vzduchu. (David, Soukup, 1998, 17)

51

4.3

VŠEOBECNÁ INFRASTRUKTURA

4.3.1 Doprava

Se změnou politického a ekonomického systému počátkem 90. let 20. století a v souvislosti s otevřením hranic na Západ se zcela změnilo i postavení Chebska ve sféře dopravy. Region se dostal z dlouhodobě izolované, okrajové polohy opět do prostoru mezinárodní osobní a nákladní přepravy a v současné době představuje jeden z vůbec nejdůležitějších dopravních uzlů České republiky, kde se sbíhají dopravní cesty ze směrů sever-jih i východ-západ.

4.3.1.1 Železniční doprava Centrum regionu město Cheb, je jedním z nejdůležitějších železničních uzlů v republice spojující velké aglomerace (Praha, Plzeň, podkrušnohorská oblast) se západní Evropou. V blízkosti Chebu se nacházejí 2 železniční hraniční přechody se SRN: 

Cheb – Schirnding,



Vojtanov – Bad Brambach.

Územím regionu prochází 5 tratí nadregionálního významu:  č. 170: Plzeň - Mariánské - Cheb - státní hranice (Schirnding),  č. 147: Tršnice - Františkovy Lázně - Vojtanov - státní hranice (Bad Brambach),  č. 140: Cheb – Karlovy Vary – Chomutov – Praha,  č. 813: Cheb – Marktredwitz,  č. 824: Cheb – Leipzig, a 2 tratě regionální:  č. 146: Tršnice – Luby,  č. 148: Cheb – Hranice v Čechách.

52

Celkový špatný stav železničních tratí i doprovodné infrastruktury v celé ČR je výsledkem dlouhodobého zanedbávání potřebných investic. V minulých letech byla za účasti finančních prostředků EU provedena modernizace traťového úseku Cheb - státní hranice (Schirnding) a rovněž částečná rekonstrukce železniční stanice Cheb (nový systém sdělovacího a zabezpečovacího zařízení). Na trati č. 170 byla v roce 2011 dokončena modernizace tratě za přispění dotací z Evropské Unie, která si tuto trať vybrala jako III. páteřní železniční koridor - Nürnberg (SRN) - Cheb - Plzeň - Praha - Olomouc - Ostrava - Žilina (Slovenská republika).

4.3.1.2 Silniční doprava

Region se vyznačuje poměrně hustou sítí silnic I., II. a III. třídy i místních komunikací. Vzhledem ke geografické poloze území tvoří silnice I. a II. třídy zároveň dopravní systém nadregionálního významu s vazbou na silniční hraniční přechody se SRN: 

Pomezí n. Ohří - Schirnding,



Svatý Kříž - Waldsassen,



Vojtanov - Schönberg.

Síť dopravních komunikací procházející regionem tvoří: 1. silnice nadregionálního významu:  silnice I/6 (E 48): Praha - Karlovy Vary - Cheb - státní hranice. Jedná se o silniční osu regionu, která navazuje na hraniční přechod Pomezí n. O. Schirnding; v posledních letech proběhla přestavba této silnice na čtyřproudou rychlostní komunikaci R6 včetně již realizovaného obchvatu Chebu,  silnice I/21 (E 49): dálnice D5 - Planá - Cheb - Vojtanov - státní hranice,  silnice I/64: Fr. Lázně – Aš,  silnice II/214: Cheb - Svatý Kříž - státní hranice. 2. silnice regionálního významu:  silnice II/211: Dolní Žandov - Lázně Kynžvart s napojením na silnici I/21, 53

 silnice II/213: Nový Kostel - Skalná - Vojtanov – Libá,  silnice III/21217: Třebeň - Hartoušov pokračující směrem na Sokolovsko. 3. silnice místního významu: 

dopravní síť regionu tvoří kromě výše uvedených silnic rovněž řada místních komunikací spojujících jednotlivá sídla v území. Dálnice a silnice I. třídy v České republice jsou v majetku státu, který je

spravuje prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic. Komunikace II. a III. třídy přešly v souvislosti s reformou veřejné správy pod kontrolu krajů a místní komunikace jsou ve správě měst a obcí. Od roku 1990 vzrostl na Chebsku výrazně objem osobní i nákladní silniční dopravy. Zásadní problém představuje technický stav mnoha komunikací, zejména nižšího stupně, který je často značně nevyhovující a nutné rekonstrukce si vyžadují velké objemy finančních prostředků.

4.3.1.3 Letecká doprava

Na území regionu se nachází letiště v Horních Dvorech u Chebu, které je ovšem využíváno pouze omezeně k zemědělským účelům a rekreačnímu létání. V roce 2010 dostalo statut veřejného mezinárodního letiště. Proto do budoucna by bylo možné uvažovat o využití v civilním provozu (turistika) na širším území i ve vazbě na sousední Bavorsko. Realizace tohoto projektu by si ovšem vyžádala investice do rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy i do technického zázemí. Nejbližší mezinárodní letiště se nacházejí v Karlových Varech (50 km) a bavorském Hofu.

4.3.1.4 Cyklistická doprava

V roce 2006 se začal realizovat projekt „Cyklostezky v regionu Chebsko“. Cílem projektu bylo navázat na cyklostezku ze sousedního Bavorska, tzv. „Valdštejnskou stezkou“ (po Albrechtu z Valdštejna, který byl roku 1634 v Chebu zavražděn), a propojit ji tak s páteřní cyklostezkou Karlovarského kraje, která 54

spojuje města Cheb, Sokolov a Karlovy Vary podél řeky Ohře. Díky vybudování cyklistické infrastruktury je Karlovarský kraj vzhledem k historii, tradicím, přírodním a kulturním památkám ještě zajímavějším. Cykloturistika se stává trendem moderní doby a tvoří nezanedbatelnou složku cestovního ruchu v regionu. Přivede do oblasti další návštěvníky a bude mít významný pozitivní vliv na rekreační využití celého území. Slapanská unikátní cyklostezka - poslední úsek, který chyběl v páteřní cyklostezce Karlovarského kraje, je právě úsek od Chebu přes Slapany do sousedního bavorského městečka Waldsassen. Tato část cyklostezky byla vytvořena na území bývalé železniční trati, jejíž historie sahá až do roku 1862. Těleso tratě je charakteristické tím, že na něm není žádné prudké stoupání ani klesání. Na cestě jsou dva kamenné mosty, které byly při výstavbě cyklostezky opraveny a jsou chloubou této části cyklotrasy. Velkou výhodou je oddělení tratě od automobilové dopravy. Trať se nachází v krásné neponičené přírodě, díky bývalému příhraničnímu pásmu, kde byl po celou dobu vstup zakázán. Že se jedná o bývalou železniční trať, připomínají různé artefakty, např. staré kilometrovníky posazené v trávě, mechanická dvouramenná návěstidla (jako nefunkční

statický

exponát),

zachovalé

drážní

hodiny,

stylové

lavičky

z železničního dvoukolí, bývalý strážní domek, který je nyní používán jako rekreační objekt, a mnoho tabulí, které obsahují staré a nové mapy této oblasti. Nechybí ani informační tabule o celé stezce a její historii. Tento přibližně šestikilometrový

úsek

cyklostezky

město

Cheb

financovalo

za podpory

strukturálních fondů EU částkou 25 miliónů korun, přičemž odkup bývalé železniční tratě od dosavadního vlastníka Správy železniční a dopravní cesty činil přibližně 7 miliónů a 18 miliónů stálo vybudování samostatné cyklostezky. (zveřejněno na stránkách www.vemeste.cz, vlastní zpracování)

4.3.2 Dopravní obslužnost regionu

Dopravní obslužnost regionu je zajišťována v rozsahu schváleného ročního rozpočtu na základě dohod mezi státem, krajem, obcemi a jednotlivými dopravci. Dle vyjádření zástupců samosprávy členských obcí regionu je v současnosti 55

dopravní obslužnost zajišťována na dostatečné úrovni, a to i vzhledem k tomu, že stále větší část obyvatel využívá vlastní automobily. Připomínky zazněly k chybějícím večerním autobusovým spojům na trase Cheb - Mariánské Lázně a rovněž k nedostatečnému zajištění spojení mezi městem Cheb a obcemi v jeho zázemí o víkendech a svátcích. Vlakové spojení Přístup k železniční dopravě na tratích procházejících regionem mají následující města a obce: trať č. 170: Praha - Beroun - Plzeň - Cheb: Všeboř, Stebnice, Lipová, Salajna, Dolní Žandov, Lázně Kynžvart, Valy, Mariánské Lázně, trať č. 140 Chomutov - Karlovy Vary - Cheb: Tršnice, Nebanice, trať č. 146 Cheb - Luby u Chebu: Františkovy Lázně (2x), Tršnice, Třebeň, Nový Drahov, Skalná, Vonšov, Nový Luh, Nový Kostel, Luby u Chebu (2x), trať č. 147 Františkovy Lázně - Plesná: Františkovy Lázně, Seníky, Vojtanov, Plesná, trať č. 148 Cheb - Hranice v Čechách: Františkovy Lázně (2x), Hazlov, Aš (3x), Štítary, Podhradí, Studánka, Hranice v Čechách, Autobusová doprava Hromadnou autobusovou dopravu zajišťují na místních linkách na území regionu společnosti Autobusy Karlovy Vary, a.s., ČSAD Autobusy Plzeň, a.s., LIGNETA autobusy s.r.o. a několik soukromých autodopravců. Občané mohou rovněž využívat některých nadregionálních linek spojujících Cheb s velkými sídelními centry v republice. Městská hromadná doprava Na

území

regionu

funguje

městská

hromadná

doprava

v Aši,

Chebu

a Mariánských Lázní, jejímž provozovatelem je společnost Autobusy Karlovy Vary, a.s.

V Chebu MHD zabezpečuje 8 autobusových linek, které zajišťují spojení

i do některých okolních částí obce Háje, Jindřichov, Podhrad, Hrozňatov, Dolní Dvory, Slapany, Skalka a Pomezí n. Ohří.

56

Sezónní cyklobusy Společnost Autobusy Karlovy Vary, a.s. zajišťuje v letní sezónně provoz cyklobusů na trase Cheb - Františkovy Lázně - Nový Drahov - Skalná - Plesná - Kraslice Krajková - F. Lázně - Cheb. EgroNet Město Cheb funguje jako jeden z uzlových bodů na české straně hranice v projektu EgroNet. Jedná se o euroregionální systém místní dopravy, který byl v prosinci 1999 uznán organizační společností Expo jako oficiální projekt světové výstavy EXPO 2000 v Hannoveru. V roce 2000 se podařilo zrealizovat systém složený z inovativní vozidlové techniky, moderní komunikace a jízdního provozu, který se řídí zájmy zákazníků. Základem je přeshraniční součinnost železničních společností a podniků autobusové a tramvajové dopravy, které vypracovaly a

nabízejí

společné

tarifní

produkty.

O

bezproblémovou

souhru

všech

zúčastněných se stará jednotný informační a komunikační systém. EgroNet spojuje Čechy se spolkovými zeměmi Sasko, Bavorsko a Durynsko podle jednotného jízdního řádu a za jednotné jízdné.

4.3.3 Obchodní síť

Sektor obchodních služeb zaznamenal v posledním desetiletí prudký rozvoj. Vznikla celá řada obchodů a provozoven se širokým sortimentem nabízeného zboží. Zejména město Cheb se stalo významným obchodním centrem využívající své geografické polohy a dobré dopravní dostupnosti. Nový fenomén v nákupních zvycích obyvatel představují velké supermarkety a hypermarkety, které vznikají ve větších centrech osídlení a využívají je i lidé ze širšího zázemí. V Chebu jsou v současnosti k dispozici 4 hypermarkety: Kaufland, Hypernova, Interspar, Tesco a 5 supermarketů (Delvita, Norma, Penny market, Plus discount a Lidl). Obchodní společnost Tesco má své pobočky v Aši i Mariánských Lázní, kde je také hypermarket Kaufland. Ve větších obcích a městech regionu se nacházejí ostatní již zmíněné supermarkety. Negativním jevem, který se rozšířil zejména v příhraničních oblastech České republiky v 90. letech minulého století, jsou vietnamské tržnice se stánkovým prodejem textilu, obuvi, alkoholu, cigaret a dalšího spotřebního zboží. 57

Tyto tržnice, které se na území regionu nacházejí především v Chebu (nejznámější je Dragoun) a poblíž hraničních přechodů, jsou hojně navštěvované zahraničními návštěvníky ze sousední SRN. Tento typ podnikání ovšem představuje problém zejména v tom, že se jedná velice často o prodej padělaného a pašovaného zboží a vznikají při něm značné daňové a další finanční úniky. Jde rovněž o nekalou konkurenci řádně podnikajícím občanům. Velmi často jsou tyto tržnice kontrolovány Celní správou a Českou obchodní inspekcí, což nedělá dobré jméno regionu, zejména při medializaci v televizi a tisku.

4.3.4 Komunální služby Komunální odpady jsou sváženy ze všech obcí regionu. Odpady se odvážejí na skládku komunálního odpadu v Chocovicích (část obce Třebeň), která je v současné době modernizována II. etapou asanace. Zde se odpady překládají z běžných maloobjemových svozových vozidel do velkoobjemových kontejnerů, které jsou následně přepravovány na skládku v okrese Sokolov mimo území regionu. Svoz komunálního odpadu mají na starosti firmy: Technické služby města Františkových Lázní (F. Lázně, Poustka), ASP služby, s.r.o. Praha, Marius Pedersen, a.s. a (ostatní města a obce). Černé skládky se již na území nenachází. V místech, kde byly divoké skládky likvidovány, nebo v místech, která svádí k nelegálnímu ukládání odpadu, jsou umístěny výstražné tabule s upozorněním na sankce v případě ukládání odpadu. V současné době je odpadové hospodaření řešeno dostatečně a uspokojivě - sběrným dvorem, sběrnou surovin, existuje svoz NO, velkoobjemných odpadů, rostlinného odpadu apod. Z hlediska osvěty obyvatel je nakládání s odpadem řešeno velmi dobře. Odpadové hospodářství je zveřejněno na webových stránkách obce Cheb a motivuje k separaci odpadu nakládání s odpady je doporučeno řešit odděleně: využitelné složky odpadu (papír, plast, sklo a nápojové kartony), který patří do kontejnerů na tříděný odpad. Další využitelný odpad (železo, barevné kovy, papír či akumulátorové baterie) je doporučeno odevzdávat do sběren surovin.

58

4.3.5 Technická infrastruktura Elektrická soustava má vazby na sousední Sokolovsko, především na elektrárny Tisová, Vřesová a rozvodnu ve Vítkově s transformací 220 kV/100 kV. Zásobování vodou je podstatnou složkou v území, která má nadregionální význam, vzhledem k tomu, že samotná Chebská pánev je jedinečná svým potenciálem velkého počtu vývěrů pramenů, podzemních i povrchových zdrojů vody. Hlavním je skupinový vodovod Nebanice s vazbou směrem Lázně Kynžvart Mariánské Lázně a také Luby. Kanalizace, čištění odpadních vod a také zásobování teplem jsou řešeny na lokálních úrovních, nemají tedy vazby na sousední území (CHEVAK, a.s., TEREA, a.s.). Zásobování zemním plynem (RWE-Transgaz) a elektronické komunikace (O2) jsou součástí nadregionálních soustav jednotlivých provozovatelů. 4.3.6 Kriminalita a sociálně patologické jevy

Mezi negativní společenské projevy ohrožující bezpečnostní situaci v regionu patří kriminalita a další sociálně patologické jevy. Na jejich výskyt a rozšíření mají do značné míry vliv specifické faktory, které jsou dány mj. i geografickou polohou regionu u hranic se SRN. Patří mezi ně zejména:  velký příliv cizinců z Východu snažících se o nelegální přechod z ČR do SRN, kteří se dopouštějí převážně majetkové kriminality,  vysoký počet rekreačních objektů,  prostituce, která je do značné míry ovlivněna poptávkou ze strany německých, návštěvníků a která na sebe váže další formy trestné činnosti,  značná koncentrace vietnamských obchodníků,  nezaměstnanost,  velký počet nepřizpůsobivých občanů na sociálních dávkách,  stále stoupající počet držitelů střelných zbraní. Jedním z nejpalčivějších a mediálně "nejznámějších" problémů na Chebsku je prostituce. V Chebském regionu se nachází odhadem asi 100 zařízení, ve kterých se nabízejí sexuální služby. Pracují zde převážně cizinky, které v mnoha případech pobývají na území ČR ilegálně. Problémem je i pouliční prostituce. 59

Město Cheb má od roku 2000 platnou obecně závaznou vyhlášku, která zakazuje nejen nabízení sexuálních služeb na veřejně přístupných místech, ale také zakazuje jejich vyhledávání nebo využití. Z hlediska bezpečnosti občanů i návštěvníků představují v souvislosti s prostitucí největší ohrožení další specifické formy kriminality, které se na ni vážou (zejména násilné trestné činy, krádeže a loupežná přepadení). V oblasti prevence kriminality, drogové závislosti a dalších sociálně patologických jevů byla a je realizována řada opatření: městský kamerový systém v nejrizikovější oblasti v centru města, ve spolupráci s Policií ČR preventivně informační místnost, která slouží jako poradenské centrum, zřízení Linky důvěry Cheb, která je v provozu 4 dny v týdnu a jejíž provoz zajišťuje Preventivní centrum Cheb. (Regionální rozvojová agentura Egrensis, program rozvoje regionu, analytická část 3/2010)

60

4.4

ČLENSTVÍ MĚSTA CHEB V JINÝCH SDRUŽENÍCH

4.4.1 Euroregio Egrensis

Přeshraniční spolupráce mezi bezprostředně sousedícími příhraničními regiony má v Evropě již dlouholetou tradici. Díky zavedení demokratických systémů a díky členství v Evropské unii se mohl i region Chebsko stát součástí tohoto sdružení. Cílem Euroregia Egrensis je všestranně působit ve prospěch prohloubení a rozvíjení přátelských vztahů nejen v rámci západočeského regionu, ale také mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Podpora všech forem spolupráce mezi městy, obcemi, institucemi, organizacemi i jednotlivci v příhraničním regionu trojmezí Čech, Bavorska a Sasko – Duryňska. Dále sdružení doporučuje náměty ke spolupráci, koordinuje a podporuje spolupráci v oblasti cestovního ruchu, lázeňství a turismu, hospodářství, dopravy a trhu práce, životního prostředí a zemědělství, vzdělávání, kultury a sportu a v dalších oblastech, která směřují k rozvoji Euroregionu. 4.4.1.1 Organizační struktura Euroregia Egrensis Obrázek č. 2

Zdroj: www.euroregio – egrensis.org

4.4.1.2 Mapa Euroregia Egrensis Obrázek č. 3

Obrázek č. 4

Zdroj: www.euroregio – egrensis.org

61

Díky účasti v regionálním sdružení obcí a měst Euroregio Egrensis do tohoto regionu putují peníze z fondů, které jsou určeny pro podporu projektů s prokazatelným příhraničním dopadem. Euroregio Egrensis je pro plánovací období 2007 – 2013 správcem a administrátorem těchto fondů. Obrázek č. 5 DISPOZIČNÍ FOND ČR - BAVORSKO

FOND MALÝCH PROJEKTŮ ČR – SASKO

Zdroj: www.euroregio – egrensis.org

4.4.2 Mikroregion Chebsko – sdružení obcí Je dobrovolný svazek obcí, který vznikl na základě rozhodnutí obecních (městských) zastupitelstev 11 obcí a měst v říjnu 2003. Svazek byl založen za účelem vzájemné pomoci a spolupráce při prosazování a uskutečňování komplexního územního, ekonomického a sociálního rozvoje ve vazbě na regionální politiku České republiky a Evropské unie. Mikroregion tvoří obce a města: Dolní Žandov, Františkovy Lázně, Cheb, Libá, Lipová, Milíkov, Odrava, Okrouhlá, Poustka, Skalná a Třebeň. Území mikroregionu Chebsko má rozlohu 330,5 km2, což činí cca. 35% území celého regionu. 4.4.2.1 Mapa Mikroregionu - členské obce Obrázek č. 6

Zdroj: www.mikroregionChebsko.cz

62

5. PRAKTICKÁ ČÁST 5.1

CÍL PRÁCE

Hlavním cílem této bakalářské práce je zrealizovat průzkum a zhodnotit potenciál cestovního ruchu, poukázat na přednosti a nedostatky v regionu. Vyhodnotit poznatky, které by napomohly k navýšení cestovního ruchu a vytvořit kompletní analýzu v této turistické příhraniční destinaci, kde cestovní ruch má obrovský hospodářský význam. Dílčími cíli této bakalářské práce je návrh doporučení rozvoje regionu v oblasti cestovního ruchu a zjištění je-li region Chebsko dostatečně konkurenceschopná destinace na národním i mezinárodním trhu. 5.2

METODIKA

Bakalářská práce obsahuje sedm částí. První část je věnována úvodu, ve kterém jste seznámeni s prací a jejím tématem. Druhá část obsahuje obecnou terminologii a přehled poznatků cestovního ruchu. Třetí a čtvrtá část obsahuje lokalizační a realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu a jsou hlavním východiskem pro hodnocení samotné praktické části. Pátá část obsahuje praktické poznatky, je zde rozpracována detailní analýza zájmového území včetně analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb daného regionu, přičemž byla použita metoda SWOT. Tato část obsahuje dále grafické a tabulkové zpracování dotazníkového šetření. Při sběru primárních dat byla použita metoda terénního šetření – kvantitativní technika – dotazník. V závěru páté části je doporučení rozvoje regionu včetně časové osy a financování, poté následuje shrnutí a závěr práce.

Šestá

část

obsahuje referenční

seznam.

Sedmá

část

obsahuje

fotodokumentaci, mapy, dotazníkové vzory ve všech modifikacích a ostatní přílohy. Použité metody Při zpracování této bakalářské práce bylo využito sociologického paradigmatu a byly použity obecné metody pozorování, indukce a speciální metody geografická, historická a monografická. Při výzkumu byla použita technika dotazováním zprostředkována tištěnými dotazníky. Shromážděná data byla zpracována pomocí kontingenčních tabulek. 63

5.3

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE

Průzkum jsem metodicky připravoval již v průběhu roku 2011. Průzkum mapuje návštěvnost turistického regionu Chebsko, je zaměřen na zjištění skladby návštěvníků, jejich spokojenost s vybavením regionu a kvalitou poskytovaných služeb. V měsíci červnu jsem stanovil způsob získávání informací kvantitativní metodou dotazováním. Na základě potřebných informací (dat), které bylo nutno shromáždit, jsem vytvořil dotazník a v rámci Chebu a jeho okolí vytvořil databázi míst, kde průzkum probíhal. Při formulaci dotazníků byl brán zřetel na způsob získávání odpovědí. Rozhodl jsem se, že data budou získávána na třech nejlukrativnějších místech destinace. Dotazníky budou návštěvníci vyplňovat samostatně, a budou jim předkládány pracovníky, které jsem požádal o spolupráci v turistickém informačním centru na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, v galerii Chebského

hradu

a

v turistickém

informačním

centru

na

kolonádě

ve

Františkových Lázních. Nebylo v mých silách celé dotazníkové šetření provádět sám po celou dobu letních prázdnin. Při formulaci dotazů jsem usiloval o to, aby otázky tvořící dotazník byly jednoznačné, srozumitelné, stručné a svým významem uzavřené. Součástí dotazníků bylo seznámení návštěvníků se záměry a cíli prováděného průzkumu a byli požádáni o vstřícné vyplnění předloženého dotazníku. Závěr dotazníku patřil poděkování respondentům za projevenou ochotu, správnost a úplnost při jejich vyplňování. Dotazník byl vytvořen souborem 8 otázek a doplňujícími dvěma otázkami, které byly zaměřeny na osobní data respondentů, pohlaví a věkovou kategorii. Ostatní položky dotazníku zjišťovaly účel návštěvy, frekvenci návštěv, trvalý pobyt respondentů – (pouze stát), délku pobytu, druh ubytování, jakým dopravním prostředkem přicestovali a zda znají nějakou atraktivitu v regionu. Poslední otázka byla zaměřena na spokojenost respondenta s nabídkou služeb v regionu. Zde hodnotili kvalitu ubytování a cenu za tuto službu, ceny ve stravovacích zařízeních, sportovní zázemí, wellnes, zábavu, zázemí pro děti a kvalitu a úroveň infocentra. V této položce č. 8 byli respondenti požádáni, aby za pomocí pětibodové škály (velmi spokojen, spokojen, nevím, spíše nespokojen, velmi nespokojen) zhodnotili kvalitu služeb, které v průběhu svého pobytu využili.

64

Časový průběh Etapa průzkumu byla stanovena na léto 2011. Vlastní sběr primárních dat v terénu probíhal v době od 1. července do 31. srpna r. 2011. Toto datum jsem stanovil záměrně z důvodu hlavní turistické sezóny a velkého potenciálu návštěvníků z ČR i zahraničí. Průzkum probíhal v uvedených lokalitách s pomocí seznámených pracovníků, kteří na tuto aktivitu upozorňovali návštěvníky a předkládali jim připravené předtištěné dotazníkové listy. Respondenti Jako cílová skupina byli do průzkumu zařazeni domácí i zahraničí návštěvníci, kteří navštívili region během dvou letních měsíců. Z důvodu velkého potenciálu zahraničních návštěvníků a vzhledem k jazykové bariéře, která by mohla odvrátit zájem o vyplnění dotazníku, byly dotazníky přeloženy odbornou firmou do anglického a německého jazyka. Respondenty tvořili návštěvníci informačních center, kteří je navštívili za účelem využití jejich služeb. Metoda výběru respondentů byla stanovena náhodným výběrem ve vybraných lokalitách. Oslovováni byli návštěvníci v běžném pracovním týdnu, ale i o víkendech. Výsledky Celkový počet dotazníků, které jsem rozmístil do uvedených lokalit je 300 kusů (100 ks v každé lokalitě). Zpět bylo navráceno 137 vyplněných dotazníků. Z toho 89 dotazníků od návštěvníků ze zahraničí, mezi které se počítalo i 11 občanů Slovenské republiky. Českých turistů, kteří vrátili vyplněné dotazníky, bylo 48. Někteří návštěvníci si pravděpodobně dotazník vzali, ale z nějakého důvodu ho nevyplnili a nevrátili (25 případů). Zbylých 138 dotazníků zůstalo prázdných. Zhodnocení úspěšnosti v návratnosti dotazníků je 46%, tedy 137 respondentů. Získané statické výsledky sociologického průzkumu mezi návštěvníky, který se konal v červenci a srpnu 2011, jsou uvedeny v následující kapitole. Všechny získané

vyplněné

dotazníky

byly

převedeny

do

počítačové

podoby

a

vyhodnoceny. Výsledky jsou prezentovány ve formě kontingenčních tabulek a grafů. Tabulky a grafy jsou zpracovány ke každé otázce jednotlivě a obsahují popisy odpovědí.

65

5.4

GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ DAT

Tabulka č. 7

odpověď počet %

Pohlaví respondentů 1. muž 71 52%

2. žena 66 48%

Obrázek č. 7

Pohlaví respondentů 1. muž

2. žena

48% 52%

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky č. 7 vyplývá, že ze 137 odpovídajících respondentů tvoří 52% respondenti mužského (71 mužů) a 48% ženského pohlaví (66 žen).

66

Tabulka č. 8

odpověď počet %

1. 12-18 0 0%

Věková struktura respondentů 2. 3. 4. 19-30 31-40 41-50 19 21 23 14% 15% 17%

5. 51-65 53 39%

6. 66 a více 21 15%

Obrázek č. 8

Věková struktura respondentů 1. 12-18

2. 19-30

3. 31-40

4. 41-50

5. 51-65

6. 66 a více

0% 15%

14% 15%

39%

17%

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky č. 8 vyplývá, že ve věkové kategorii 12 – 18 let neodpověděl ani jeden respondent. Do věkové kategorie 19 – 30 let se zařadilo 19 respondentů (14%). Ve věkové kategorii 31 – 40 let odpovědělo 21 respondentů (15%). Věkovou kategorii 41 – 50 let tvořilo 23 respondentů (17%). Věkovou kategorii 51 – 65 let tvořilo 53 respondentů (39%). Poslední věková kategorie byla 66 a více let, tvořilo ji 21 respondentů (15%). Z obrázku č. 8 je patrné, že počet respondentů ve věkové kategorii 3 a 6 je shodný. Počet respondentů ve věkové kategorii 2 je pouze o dva méně a počet respondentů ve věkové kategorii 4 je pouze o dva více než v obou shodných skupinách 3 a 6. Největší počet respondentů (53), je zařazen do věkové kategorie 5.

67

Tabulka č. 9

Otázka č. 1 1. odpověď

dovolená

počet

36

%

26%

Jaký je účel Vaší návštěvy? 2. 3. 4. 5. návštěva lázeňský obchodní nákupy příbuznýc pobyt cesta h 31 48 12 7 23%

35%

9%

5%

6. Ostatní 3 2%

Obrázek č. 9

Jaký je účel Vaší návštěvy? 1. dovolená

2. lázeňský pobyt

3. nákupy

4. návštěva příbuzných

5. obchodní cesta 2%

6. ostatní

5%

9%

26%

35%

23%

Zdroj: vlastní zpracování

Z tabulky č. 9 vyplývá, že na první otázku: Jaký je účel Vaší návštěvy, odpovědělo 36 respondentů – dovolená (26%). Druhou možnost lázeňský pobyt zvolilo 31 respondentů (23%). Variantu nákupy odpovědělo 48 respondentů (35%). Další z možných variant byla – návštěva příbuzných, tuto odpověď označilo 12 respondentů (9%). Variantu – obchodní cesta odpovědělo 7 respondentů (5%). Poslední z možností bylo – ostatní (myšleno všechny možné ostatní účely návštěvy), tuto odpověď si zvolili 3 respondenti (2%). Z obrázku č. 9 je patrné, že nákupy obsadily první místo s 35%. Následovala dovolená s 26% a lázeňský pobyt s 23%. Zbylé tři varianty (návštěva příbuzných, obchodní cesta a ostatní) tvořily dohromady 16%.

68

Tabulka č. 10

Otázka č. 2 odpověď počet %

Už jste někdy navštívil(a) region Chebsko? 1. 2. 3. 4. každý den 1x týdně 1x měsíčně 1x ročně 19 15 22 48 14% 11% 16% 35%

5. Poprvé 33 24%

Obrázek č. 10

Už jste někdy navštívil(a) region Chebsko? 1. každý den

2. 1x týdně

3. 1x měsíčně

4. 1x ročně

5. poprvé

14%

24%

11% 16% 35%

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že otázka č. 2 měla pět možných odpovědí. Na první z nich odpovědělo 19 respondentů, kteří navštěvují region Chebsko každý den. Jednou týdně navštěvuje region 15 respondentů. Jedenkrát měsíčně 22 respondentů a jednou ročně 48 respondentů. Na poslední možnou odpověď, že jsou v regionu poprvé, odpovědělo 33 respondentů. Na obrázku č. 10 je znázorněna četnost návštěv regionu jedenkrát ročně jako nejčastější odpověď a zaujímá tak 35% z celkového součtu.

69

Tabulka č. 11

Otázka č. 3 Jaká je země Vašeho trvalého pobytu? 2. 3. 4. 5. Polsko Rakousko SRN Slovensko 1 3 54 11 1% 2% 40% 8%

1. ČR 48 35%

odpověď počet %

6. Rusko 17 12%

7. Ostatní 3 2%

Obrázek č. 11

Jaká je země Vašeho trvalého pobytu? 1. ČR

2. Polsko

3. Rakousko

4. SRN

5. Slovensko

6. Rusko

7. ostatní

2% 12%

35%

8%

40%

1% 2%

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že otázka č. 3 - Jaká je země Vašeho trvalého pobytu, nabízí sedm možností. Jednotlivé možnosti obsahovaly vytipované státy, u kterých byl nejpravděpodobnější předpoklad. První možnost ČR odpovědělo 48 respondentů. Druhou možnost Polsko, odpověděl pouze jeden dotazovaný. Třetí variantu Rakousko odpověděli 3 respondenti. Čtvrtá varianta SRN, byla označena 54 respondenty. Pátou možnost Slovensko odpovědělo 11 respondentů. Předposlední možnost Rusko zvolilo 17 respondentů a poslední sedmou možnou odpověď zvolili pouze 3 respondenti. Z obrázku č. 11 je patrné, že největší počet návštěvníků pochází ze SRN. Česká republika je zastoupena 48 oslovenými respondenty (35%).

70

Tabulka č. 12

Otázka č. 4 odpověď počet %

1. 1-2 dny 29 21%

Jaká je délka Vašeho pobytu? 2. 3. 4. 3-5 dní 1 týden více než týden 7 14 35 5% 10% 26%

5. bez pobytu 52 38%

Obrázek č. 12

Jaká je délka Vašeho pobytu? 1. 1-2 dny

2. 3-5 dní

3. 1 týden

4. více než týden

5. bez pobytu

21%

38%

5% 10% 26%

Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka č. 4 jaká je délka vašeho pobytu, měla pět možných odpovědí. Oslovení respondenti v dotazníku odpověděli, že na 1 – 2 noci je z nich ubytováno 29. Na 3 – 5 dnů je ubytováno 7 respondentů, jeden týden odpovědělo 14 respondentů a na více jak jeden týden 35 respondentů. Bez pobytu uvedlo, že je zde 52 turistů, což činí 38 % z celkového počtu oslovených respondentů. Další poměrně velkou část respondentů tvoří turisté (zřejmě lázeňští hosté), kteří, jak již vyplývá z výše uvedeného grafu, jsou zde ubytovaní na dobu delší jak jeden týden 26 %.

71

Tabulka č. 13

Otázka č. 5 1. odpověď počet %

hotel 37 27%

Jaký typ ubytování jste zvolil(a)? 2. 3. 4. placené v ubytovna kemp soukromí 2 8 29 1% 6% 21%

6. 5. neplacené nejsem v soukromí ubytován(a) 9 52 7% 38%

Obrázek č. 13

Jaký typ ubytování jste zvolil(a)? 1. hotel

2. ubytovna

3. kemp

4. placené v soukromí

5. neplacené v soukromí

6. nejsem ubytován(a)

27%

38%

1% 6%

7%

21%

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že hotel jako nejoblíbenější typ ubytování zvolilo 37 respondentů. Ubytovnu odpověděli pouze dva respondenti. Kemp si zvolilo 8 dotazovaných. Placené ubytování v soukromí odpovědělo 29 a neplacené 9 respondentů. Nebylo ubytováno 52 respondentů. Z grafu je patrné, že 38 % dotázaných respondentů není vůbec v regionu ubytováno. Poměrně velký podíl ubytování zaujímají hotely (27%) a soukromé penziony (21%) - ( placené ubytování v soukromí). Naopak ubytovny zaujímají pouze 1 % podíl.

72

Tabulka č. 14

Otázka č. 6 odpověď počet %

Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval(a)? 1. 2. 3. 4. 5. autem autobusem vlakem na kole pěšky 109 9 17 2 0 80% 7% 12% 1% 0%

6. Ostatní 0 0%

Obrázek č. 14

Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval(a)? 1. autem

2. autobusem

3. vlakem 1%

7%

0%

4. na kole

5. pěšky

6. ostatní

0%

12%

80%

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že otázka č. 6 má šest možných odpovědí, ale respondenti si vystačili pouze se čtyřmi, zbylé dvě nikdo nevyužil. První odpověď autem, zaznamenalo rekordní počet respondentů 109. Druhou variantu autobusem odpovědělo 9 respondentů. Třetí možnost vlakem odpovědělo 17 respondentů a čtvrtou možnost na kole pouze 2 respondenti. Z grafu je patrné, že autem přicestovala do regionu výrazně nadpoloviční většina respondentů z domácích i zahraničních návštěvníků, a to 80 %. Vlak a autobus se tak stal skoro zanedbatelným dopravním prostředkem, když společně tvořily pouhých 19 % z celku.

73

Tabulka č. 15

Otázka č. 7 Znáte nějakou atraktivitu z našeho regionu? 1. 2. 3. 4. Chebský hrad Špalíček SOOS kolonáda F.L. 30 45 7 37 22% 33% 5% 27%

odpověď počet %

5. Neznám 18 13%

Obrázek č. 15

Znáte nějakou atraktivitu z našeho regionu? 1. Chebský hrad

2. Špalíček

3. SOOS

13%

4. kolonáda F.L.

5. neznám

22%

27% 33%

5%

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že 7 otázka v dotazníku obsahovala pět variant

odpovědí.

Zde

měli

respondenti

odpovídat,

jestli

znají

nějakou

z předložených atraktivit, které se nacházejí v regionu. První z odpovědí Chebský hrad znalo 30 respondentů. Špalíček uvedlo 45 respondentů. Přírodní rezervaci SOOS odpovědělo 7 respondentů a kolonádu ve Františkových Lázních 37 respondentů. Ze 137 dotázaných návštěvníků pouze 18 uvedlo, že nezná žádnou z nabídnutých atraktivit. Když vezmeme v potaz, že 89 návštěvníků pocházelo z jiné země než z České republiky, tak je patrně region Chebsko mimořádně úspěšný a dobře propagovaný i v zahraničí.

74

Otázka č. 8

služba / odpověď kvalita ubytování cena za ubytování ceny za stravu sportovní zázemí wellness zábava zázemí pro děti kvalita infocentra

Jak hodnotíte následující služby v této lokalitě? 3. 4. 5. 1. 2.

1.

2.

velmi spokojen

spokojen

nevím

39 47 35 12 44 18 32 45

40 49 58 38 37 29 35 55

47 30 17 60 48 73 15 20

spíše velmi velmi nespokojen nespokojen spokojen

11 11 17 25 8 10 50 17

0 0 10 2 0 7 5 0

28% 34% 26% 9% 32% 13% 23% 33%

3.

4.

5.

spokojen

nevím

spíše nespokojen

velmi nespokojen

29% 36% 42% 28% 27% 21% 26% 40%

34% 22% 12% 44% 35% 53% 11% 15%

8% 8% 12% 18% 6% 7% 36% 12%

0% 0% 7% 1% 0% 5% 4% 0%

Tabulka č. 16., obrázek č. 16

Jak hodnotíte následující služby v této lokalitě?

60% 50%

1. velmi spokojen

40%

2. spokojen

30%

3. nevím 20%

4. spíše nespokojen

10%

5. velmi nespokojen

0% kvalita ubytovánícena za ubytování ceny za stravu sportovní zázemí

wellness

Zdroj: vlastní zpracování

75

zábava

zázemí pro děti kvalita infocentra

Poslední otázka průzkumu byla zaměřena na spokojenost návštěvníků s vybranými službami. Respondenti měli hodnotit kvalitu a cenu ubytování, cenu za stravu, možnosti sportovního zázemí a wellnes, zábavu, dostatečné zázemí pro děti a kvalitu infocentra v regionu. Odpovědi, které měli respondenti k dispozici na výběr: velmi spokojen, spokojen, nevím, spíše nespokojen a velmi nespokojen. Kvalitu ubytování hodnotilo 39 respondentů velmi spokojen, 40 spokojen, 47 respondentů nevědělo, nebo neumělo posoudit, pouze 11 respondentů bylo spíše nespokojeno a žádný z nich nebyl velmi nespokojen. Cenu za ubytování hodnotilo 47 respondentů jako velmi spokojen, 49 jich bylo spokojeno, 30 respondentů nevědělo, pouze 11 jich bylo nespokojeno a opět žádný respondent nebyl velmi nespokojen. S cenou za stravu bylo velmi spokojeno 35 respondentů, 58 jich bylo spokojeno, 17 nevědělo, jestli je cena za stravu přiměřená, či nikoliv, 17 respondentů bylo s cenou nespokojeno a 10 velmi nespokojeno. Dostatečné sportovní zázemí v regionu hodnotilo 12 respondentů jako velmi spokojen, 38 jich bylo spokojeno, 60 respondentů nevědělo, nebo ještě neměli možnost se s nimi seznámit, 25 jich bylo nespokojeno a 2 respondenti byli velmi nespokojeni. Službu wellnes hodnotilo 44 respondentů jako velmi spokojen, 37 jich bylo spokojeno, 48 respondentů nevědělo, 8 jich bylo spíše nespokojeno a žádný respondent nebyl velmi nespokojen. S možností zábavy bylo velmi spokojeno 18 respondentů, spokojeno 29, odpověď nevím uvedlo 73, že bylo spíše nespokojeno, uvedlo 10 a velmi nespokojeno 7 respondentů. Zázemí pro děti, jako jsou dětská hřiště, dětské koutky v obchodních domech, skluzavky, houpačky apod. uvedlo 32 respondentů velmi spokojen a 35 jich bylo spokojeno, 15 odpovědělo nevím, 50 respondentů bylo spíše nespokojeno a 5 bylo velmi nespokojeno. Poslední odpovědí byla kvalita infocentra. Velmi spokojeno se službami a kvalitou infocentra bylo 45 dotázaných respondentů, dalších 55 bylo spokojeno 76

a 20 odpovědělo, že neví. 17 respondentů bylo spíše nespokojeno a žádný z nich nebyl velmi nespokojen. Z grafu vyplývá, že 53 % respondentů odpovědělo na otázku spokojenost, či nespokojenost s dostatkem zábavy v dané lokalitě „nevím“. Naopak velmi nespokojeno s kvalitou a cenou za ubytování, wellnes službami a úrovní infocentra bylo 0 % respondentů. Tedy ani jediný dotázaný neodpověděl velmi negativně.

5.5

SWOT ANALÝZA

Analýza SWOT kondenzuje poznatky z analytické části práce a prezentuje je ve standardizované formě pro plánování a rozvoj regionu - ve čtyřech odlišných kontextech: (S) silné stránky a (W) slabé stránky - z anglického Strengths a Weaknesses (někdy také vnitřní analýza); (O) příležitosti a (T) ohrožení - z anglického Opportunities a Threats (někdy také vnitřní analýza). Jestliže silné a slabé stránky hodnotí vnitřní charakteristiky regionu, pak příležitosti a ohrožení vyplývají z vnějšího vývoje regionu a většinou představují tendence, které je obtížné ovlivnit z úrovní měst, jejich institucí a občanů nebo i jejich vzájemné spolupráce. Zde není účelem strategického plánování plánovat aktivity vnějším činitelům (to ani není možné), ale spíše vzít tyto jevy v potaz a v případě příležitostí jich co nejvíce využít (např. dočasná existence zdrojů rozvojového financování ze strukturálních fondů EU), v případě hrozeb se snažit eliminovat s nimi spojené riziko (např. připravovat infrastrukturu pro poskytování služeb v souvislosti s očekávaným stárnutím populace) a případný negativní dopad. S ohledem na charakter regionu a strukturu zpracované analýzy SWOT, jsou silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby členěny do dvou hlavních skupin primární a sekundární nabídky faktorů ovlivňujících rozvoj a konkurenceschopnost regionu. Primární nabídka je dále rozdělena na přírodní a kulturně – historický potenciál. Sekundární nabídka je rozdělena na turistickou suprastrukturu a turistickou a všeobecnou infrastrukturu.

77

Analýza primární nabídky

Tabulka č. 17

PŘÍRODNÍ POTENCIÁL silné stránky  

slabé stránky

zachovalé přírodní prostředí s unikátní



nepovolené a černé skládky

přírodou a krajinou



s rozvojem dopravy zvyšující se

velkoplošné i maloplošné přírodní a

koncentrace oxidu dusíku 

chráněné rezervace 

dobrá kvalita ovzduší



minerální prameny



dvě velké vodní plochy (přehradní nádrže

sinice již na začátku sezony 



výskyt invazních rostlin (bolševník, křídlatka)



Skalka a Jesenice) 

nekvalitní voda v přehradních nádržích,

existence rozsáhlých zdevastovaných

řeka Ohře a atraktivní prostředí v její

území v důsledku těžby a rozsáhlých

blízkosti

ekologických zátěží především v

příznivé podmínky pro rozvoj venkovské

pánevních oblastech regionu (nerostné

turistiky

suroviny, hnědé uhlí – sousední region)

příležitosti

hrozby



revitalizace krajiny



neřešení přírodních hodnot krajiny



využívání alternativních zdrojů energie



neřešení odpadů v oblasti přehrad



snižování emisí u zdrojů znečištění



ohrožení chráněných území rozvojovými



rozvoj ekoturistiky a dopravy přátelské

záměry

k životnímu prostředí Zdroj: vlastní zpracování

78

Tabulka č. 18

KULTURNĚ – HISTORICKÝ POTENCIÁL silné stránky 

slabé stránky 

výskyt atraktivit nadregionálního a

historických a kulturních památek

mezinárodního významu - národní 

kulturní památky

 

menší historické a kulturní

kulturní tradice, historické, technické a

památky jsou ve stínu národních

sakrární památky

památek (zámek Kynžvart, klášter teplá atd.)

dějiště mnoha sportovních a kulturních



akcí, sympózií, výstav, veletrhů



špatný technický stav některých

chybí koncepce rozvoje a péče o památky, zvláště v soukromém

výskyt rezervací lidové vesnické architektury, skanzeny – nově opraveny

vlastnictví 

slabá propagace, případně úplná nepřístupnost některých památek

příležitosti  

hrozby

lepší propagace, přístupnost památek



neřešení chátrajících památek

a okolní krajiny



dostatečné nevyužívání fondů EU pro

vyhlášením dalších kulturních památek

rozvoj a obnovu památek, lidové

a lidových architektur

architektury



vytvořit nové kulturní aktivity



lepší využití krajinných památkových zón,



potencionálních památek dřív, než budou za památku prohlášeny

festivaly, divadlo v přírodě apod.



hrozba předčasného zániku



podpora cílené nabídky nadregionálních

nové záměry zastavění lokalit v historické části města Chebu

kulturně - společenských akcí s funkcí turistického cíle Zdroj: Vlastní zpracování

79

Analýza sekundární nabídky Tabulka č. 19

TURISTICKÁ SUPRASTRUKTURA silné stránky

slabé stránky



více jak 6500 možných ubytovacích lůžek



téměř 1000 míst pro kempování



ubytovací zařízení ve všech městech a



zastaralá některá stravovací zařízení

frekventovaných trasách



chybějící rekreační zařízení v okolí





kongresovou turistiku

široká škála restauračních zařízení, výběr

vodních nádrží Skalka a Jesenice

z mnoha českých i světových kuchyní



(Thajská, Francouzská, Italská, Mexická,



hotely zejména v lázeňském území na



v oblasti lyžařských areálů v Aši a

ubytovacích a restauračních služeb

Bublavě

hrozby 

v hlavních lázeňských a turistických



ubytovací zařízení nejvyšší úrovně pro



podpora výstavby rodinných pensionů

Varů – poskytují ubytovací a restaurační

přehradních nádrží Skalka a Jesenice

služby na špičkové nadnárodní úrovni

podpora prodloužení provozní doby vyhlášky) vytvořit a zavést certifikaci služeb (ubytování, stravování)



konkurence krajského města Karlových

pro rodiny s dětmi v zázemí města u

restauračních zařízení (změna obecní 

jazyková bariéra mezi zahraničními návštěvníky a poskytovateli služeb

náročnou klientelu



nekompletní informační a rezervační systém ubytování

centrech rekonstruovat a budovat



nedostatečné stravovací zařízení

cenová dostupnost veškerých

příležitosti 

v některých lokalitách větší nabídka ubytovacích kapacit než poptávka

světové úrovni vybavení



podél řeky Ohře chybí zázemí pro vodáky, stravovací a sociální

apod.)



chybí kvalitní velkokapacitní hotel pro

rozšířit balíčky stravování do více restauračních zařízení (polední menu)

80

Tabulka č. 20

TURISTICKÁ A VŠEOBECNÁ INFRASTRUKTRURA silné stránky 

slabé stránky 

výhodná geografická poloha regionu na

komunikací zejména nižšího stupně

rozhraní střední a západní Evropy





hustá síť dopravní infrastruktury ve



hustá železniční a dopravní síť,

několik hraničních přechodů se SRN



blízké mezinárodní letiště v Karlových





železničních zastávek apod.

Varech



nedostatek parkovacích míst

páteřní cyklostezka prochází regionem



chybějící multifunkční sportovní areál pro lehkou atletiku, míčové hry apod.

hustá obchodní síť nadnárodních řetězců





nové multifunkční kulturně – společenské



omezené podmínky pro plavání a vodní sporty



zařízení pro širokou veřejnost



nedostatek bezbariérových přístupů v dopravní síti, zastávek MHD,

propojení, Německo – Karlovy Vary



vysoké tranzitní zatížení měst a obcí, absence obchvatů

významný železniční uzel



chybějící napojení na republikovou a evropskou dálniční síť

správním městě regionu



špatný technický stav dopravních

neatraktivní nabídka obchodů a služeb

mnohostranné využití volného času

na pěších zónách ve městech, nízká

(kultura, sport)

kvalita a omezený sortiment 

lázeňství a wellness na špičkové úrovni, 2

nedostatečná nabídka produktů pro turisty

ze tří měst světoznámého lázeňského trojúhelníku jsou v regionu

příležitosti 



hrozby  pomalá modernizace dopravní

vytvořit vhodné podmínky pro revitalizaci turistické stezky Slapany – Cheb -

infrastruktury, nedostatek finančních

Waldsassen

zdrojů  neřešení problémů v oblasti technické

dostupnost dotací z EU doplňkové zdroje pro investice do fyzického prostředí



infrastruktury  pokračující přesun dopravní zátěže

podpora projektu revitalizace levého břehu Ohře, vytvoření zóny aktivního

železniční na silniční infrastrukturu  nevyčerpání fondů z EU, Regionální

odpočinku (projekt za cca. 180 mil.

operační program Severozápad

korun) Zdroj: Vlastní zpracování

81

5.6

ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU

Region Chebsko disponuje značným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Ten je založen především na bohatství přírodních zdrojů, jako jsou léčivé prameny, krajina, klima, a zároveň na kulturně-historických zajímavostech (hrady a zámky, muzea, církevní památky, lidová architektura atd.). Hlavním předpokladem zvyšování návštěvnosti regionu bude především kvalita poskytovaných služeb a vysoká úroveň podpůrné infrastruktury pro cestovní ruch. Konkurenceschopnost regionu je nutno založit na spolupráci všech aktérů cestovního ruchu (měst a obcí, podnikatelské sféry, informačních center, médií, místního obyvatelstva aj.). Jedním z hlavních cílů by rovněž mělo být "rozložení" cestovního ruchu do širokého prostoru i mimo tradiční turistická centra a s tím spojené vytipovávání a prezentace nových lokalit a turistických produktů. Mezi hlavní cílové segmenty cestovního ruchu v regionu by měly patřit především:  tzv. wellness pobyty (zdravotně rehabilitační a rekondiční pobyty),  poznávací

cestovní

ruch

(pobyty

za

poznáním,

památkami,

gastronomií),  rekreace, cykloturistika, sport,  venkovský cestovní ruch (agroturistika, ubytování na venkově),  kongresový cestovní ruch. Obrázek č. 17: Mapa celkového potenciálu cestovního ruchu v regionu Chebsko

bez potenciálu základní zvýšený vysoký

velmi vysoký

výjimečný popotenciál

Zdroj: Ústav územního rozvoje, ROP Severozápad

82

zábavou,

Z obrázku č. 17 je patrné, že celkový potenciál cestovního ruchu regionu Chebsko, zpracovaný Ústavem územního rozvoje v roce 2010 je více než uspokojivý. Ze 40 obcí v regionu není žádná bez potenciálu. Pouze 3 obce vykazují bodovou hodnotu 1-25 tedy základní potenciál. Zvýšený potenciál a bodovou hodnotu 26-50 vykazuje 15 obcí. Vysoký potenciál s bodovou hodnotou 51-100 vykazuje 17 obcí. Do kategorie velmi vysoký potenciál s bodovou hodnotou 101-200 se mohou pochlubit obce Aš, Cheb a Lázně Kynžvart. V regionu jsou i dvě obce s výjimečným potenciálem cestovního ruchu, které vykazují bodovou hodnotu 201 a více Františkovy Lázně a Mariánské Lázně.

5.7

PRIORITY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Poloha regionu v srdci integrující se Evropy, vnitřní potenciál i přírodní a kulturní podmínky jsou předpokladem pro úspěšný rozvoj regionu do budoucna. Staletá tradice a úspěchy lázeňské léčby ve Františkových a Mariánských Lázních, v Lázních Kynžvart dávají možnost vytvořit v kooperaci s příhraničními regiony v Sasku a Bavorsku oblast lázeňství a cestovního ruchu evropského a světového významu. Přes útlum v některých hospodářských oborech musí být věnováno maximální úsilí zachování a rozšiřování struktury hospodářství při zachování priority lázeňství a cestovního ruchu. Zvláštní pozornost musí být věnována i rozšiřování pracovních příležitostí ve venkovském prostoru. Je nutno vytvořit vyvážený systém možností vzdělávání, doškolování

a rekvalifikace a

umísťování

pracovníků odpovídající

procesu

restrukturalizace a diverzifikace hospodářských sfér v zájmu zachování vysoké míry zaměstnanosti a vytváření nových pracovních příležitostí v perspektivních oborech. Do budoucna je nutno rozšířit technickou infrastrukturu i do venkovského prostoru, celkově ji modernizovat tak, aby její stav nebyl překážkou harmonického rozvoje regionu. S ohledem na hlavní prioritu regionu – lázeňství a cestovní ruch i s ohledem na nutnost dosáhnout srovnatelných hodnot všech složek životního prostředí a dodržení standardů Evropské Unie. Zvláštní pozornost je nutno také věnovat ochraně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů pitné vody. Složité podmínky sociálního a hospodářského rozvoje, jakož i otázky technické infrastruktury a otázky ochrany životního prostředí a přírody a rozhodnutí vlády o vymezení regionu NUTS II vyžadují úzkou součinnost v rámci 83

stávajících struktur veřejné správy a koordinaci prací na dokumentech vytvářených pro jednotlivé územní celky. Pádem železné opony se region z okrajové polohy rozdělené Evropy dostal do její polohy centrální. Otevírá se možnost obnovit historické vazby a společné zájmy česko – bavorsko - saského příhraničí ve sféře hospodářské spolupráce, v lázeňství a cestovním ruchu i v ochraně životního prostředí, přírody a krajiny a zejména v oblasti mezilidských vztahů.

5.8

NÁVRH ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Doporučení rozvoje cestovního ruchu vychází z vyhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb regionu Chebsko (SWOT analýza) a průzkumu, který probíhal formou dotazníkového šeření. Respektuje hlavní cíle a priority rozvoje regionu. Doporučení obsahuje tři hlavní navržené efektivní strategie, které by měli být uskutečněny v průběhu následujících osmi let. Každá část je podrobněji rozpracována a poukazuje na nedostatky, které by měly být v daném časovém horizontu odstraněny, aby se region Chebsko mohl stát dokonalým konkurentem ostatním zkvalitnění

turistickým a

regionům

rozšíření

v ČR

produktů

i

v zahraničí.

cestovního

Návrh

ruchu,

obsahuje:

rozvoj

základní

a turistické infrastruktury a budování nového “pozitivního” image regionu a města.

5.8.1 Zkvalitnění a rozšíření produktů cestovního ruchu

Časový horizont – do 5 let. 

Zapojit venkovský prostor do rozvoje cestovního ruchu, vytvořit koncepci agroturistiky (zatím pouze jedno zařízení v regionu), vybudovat vzorové příklady

zařízení

pro

agroturistiku.

Podporovat

rozšíření

ubytovacích

a stravovacích kapacit a dalších zařízení v regionu ve venkovském prostoru. 

Vytvořit a zavést systémy certifikace turistických služeb. (např. ISO, TQM).



Vytvořit atraktivní programy (balíčky) pro různé cílové skupiny orientované např. na rekreaci, zdraví, sport, kongresy, hornictví, průmysl, památky atd. Příklad balíčků: „Po stopách slavných osobností v regionu“, „Za poznáním národních přírodních rezervací“ apod. 84



Vytvořit programy studijních cest (po stopách básníků, badatelů, malířů, architektů).



Vytvořit produkty cestovního ruchu orientované na akce a události v regionu. Navrhované produkty: o Valdštejnské slavnosti, o hudební festival mládeže FIJO, o Letecký den, o kulturní události, akce k výročí města Chebu, k výročí slavných osobností, o sportovní události u příležitosti konání mezinárodních turnajů, o speciální akce a programy pro občany ze SRN vždy v termínu jejich státních svátků.



Více využívat lázeňská zařízení i pro zdravotní a rehabilitační turistiku, podporovat rozvoj mimo léčebných aktivit a doplňkových služeb v lázeňských místech.



Využívat síť kulturních zařízení – divadel, koncertních síní a kulturních domů k cizojazyčným představením a produkcím.



Maximální využívání destinačního managementu.

5.8.2 Rozvoj základní a turistické infrastruktury

Časový horizont – do 8 let. 

Zkvalitnit a rozšířit ubytovací kapacity v hlavních lázeňských a turistických centrech, rekonstruovat a vybudovat ubytovací zařízení nejvyšší úrovně pro náročnější klientelu ze zahraničí, např. výstavba kapacit hotelového typu ve městě Cheb kategorie **** s kapacitou min. 200 lůžek.



Podpořit výstavbu hotelu pro kongresovou a prezenční turistiku (cílová skupina firmy ze SRN, Prahy).



Vybudovat moderní příměstské rekreační zařízení v oblasti přehrad Jesenice a Skalka pro víkendové a týdenní pobyty se zázemím pro rodiny s dětmi, cykloturisty, surfaře, vodní turistiku a jiné vodní sporty.

85



Rozšiřovat

zařízení

pro sportovní aktivity, vybudovat propojenou síť

cyklistických stezek včetně napojení na Sasko a propojit tak bavorskou stranu přes naše území se Saskem, k tomu dobudovat zařízení pro doprovodné služby: síť občerstvení, místa pro odpočinek zejména pro děti s prolézačkami. 

Propojit síť stávajících běžeckých lyžařských a turistických tras v celém regionu včetně napojení na bavorskou a saskou stranu.



Vybavit vybrané úseky turistických a běžkařských tras pro handicapované občany.



Vybudovat moderní sportovní komplex – centrum se službami pro návštěvníky i obyvatele regionu: tenisová a golfová hřiště, lanové centrum, centrum pro relaxaci a aktivní odpočinek. (v současnosti je připravován projekt, který by se měl realizovat v letech 2012-2014).



Výstavba aquacentra, případně letního venkovního bazénu se zakrytím pro případ špatného počasí. Současný stav je nedostačující (Aquaforum Fr. Lázně – velký počet lázeňských hostů, Egrensis freibad Waldsassen – v letních měsících malá kapacita, vstup v EUR).



Vyřešení systému parkování v centru města Chebu (parkovací plochy, podzemní garáže) - zvýšení míst na parkování v blízkosti centra města a turistických atraktivit v regionu.



Komplexní řešení napojení MHD na externí dopravní systémy (ČD, dálková autobusová doprava, záchytná parkoviště).



Podpora projektu nutného přímého napojení na čtyřproudou dálniční síť Cheb – Praha.



Podpora investic do nedalekého mezinárodního letiště v Karlových Varech.

5.8.3 Budování nového pozitivního image regionu a města Cheb

Časový horizont – začít ihned, max. do 1 roku. 

Vytvoření zastřešující “značky - loga” regionu Chebsko jako turistické destinace.

86



Definovat pozitivní prvky města Chebu a jeho okolí (preferovat vazbu na lázeňská města). Realizace soutěže -

vytvoření grafické značky jako

turistické destinace, včetně výstižného jednotícího sloganu. 

Budování nových (případně obnova stávajících) ploch zeleně ve městě (parky, zákoutí, zeleň, odpočinkové plochy), zajištění květinové výzdoby náměstí.



Zlepšení čistoty města (zejména v místech velké koncentrace návštěvníků, úklid zákoutí a hlavní trasy nádraží - centrum města, Chebský hrad, náměstí i ostatních turistických tras).



Vybudování většího množství veřejných WC, v místech koncentrace turistů.



Zprovoznění a obnova nefunkčních fontán a kašen.



Řešení problematiky psů a psích exkrementů. Větší počet míst s koši a sáčky. Přísnější postihy městské policie.



Podpora aktivit směřujících ke snížení kriminality, prostituce a žebrajících romských dětí. Intenzivnější kontroly městské a státní policie na problémových místech.



Realizace systémových opatření proti kapesním zlodějům (např. větší počet kamerového systému).



Podpora výroby a prodeje tradičních „chebských“ suvenýrů, propagace a přímí prodej na lukrativních místech.



Obnova tradičních malých obchůdků na pěší zóně s domácími výrobky, suvenýry a tradičními kavárnami, které neodmyslitelně patřily k tomuto regionu. (v současné době patří polovina pěší zóny cca. 3 km dlouhé vietnamským obchodníkům).

5.8.4 Návrh možných finančních zdrojů Financování priorit rozvoje cestovního ruchu v regionu nemusí být pouze z vlastního rozpočtu správního města Chebu. Je řada možností jak uskutečnit profinancování vybraných projektů, které by napomohli rozvoj regionu uskutečnit. V následujícím odstavci uvedu několik možných příkladů:

87

Fondy Evropské Unie  Strukturální fondy o Evropský fond pro regionální rozvoj ERDF o Evropský sociální fond ESF 

Fond soudržnosti

Projekty, které jsou možné financovat z těchto fondů: 

Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury,



Ochrana životního prostředí,



Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce,



Rozvoj cestovního ruchu,



Rozvoj lidských zdrojů,



Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou,



Podpora podnikání, vědy a výzkumu.

Evropský zemědělský fond 

Program rozvoje venkova EAFRD

Ostatní možnosti financování: 

Regionální operační program NUTS II. Severozápad ROP SZ (Reg. Rada soudržnosti),



Dispoziční fond Cíl 3, ČR – Bavorsko (dispoziční fond Euroregia Egrensis),



Fond malých projektů ČR – Sazko (dispoziční fond Euroregia Egrensis),



Fond podpory rozvoje cyklistické infrastruktury (Karlovarský kraj),



Operační program lidské zdroje a zaměstnanost (Ministerstvo práce a sociálních věcí),



Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (Ministerstvo kultury),



Program prevence kriminality (Ministerstvo vnitra),



Zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace (Státní fond dopravní infrastruktury),



Program péče o krajinu (Ministerstvo životního prostředí). 88

5.9

ZÁVĚR

Dynamicky se rozvíjející region v souladu s principy udržitelného rozvoje založeného na přírodním bohatství, multikulturní společnosti a dědictví předchozích generací, který se dlouhodobě vyznačuje nejdelší délkou pobytu návštěvníků, téměř dvojnásobnou oproti průměru v ČR. Výhodou regionu Chebsko je jeho poloha na hranicích se Saskem a Bavorskem. Oproti vnitrozemí je tu větší pohyb cizinců, zvýšený turistický ruch nejen v Chebu, Františkových a Mariánských Lázních, ale také v pohraničních městech Aši, Hranicích v Čechách, Vojtanově apod. Snad nejcharakteristějším rysem regionu je lázeňství v proslulém lázeňském trojúhelníku. Nevýhodou je přílišná vzdálenost od hlavního města Prahy. Krajské město je bez potenciálu atraktivity pro obyvatele kraje (převládá jeho lázeňská funkce). Téměř celé území leží v ochranném pásmu vodních zdrojů CHOPAV a v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa. Při řízení výstavby v tomto území je nutno respektovat omezení vyplývající z těchto ochranných pásem. Dominantní architektura historického Chebu, obrovský lázeňský potenciál, přírodní a kulturní potenciál, rozvíjející se infrastruktura a okolní zalesněná krajina Slavkovského lesa, Českého lesa a západního Krušnohoří velmi ovlivnila cestovní ruch v tomto regionu. Chebský region je díky tomuto potenciálu cestovního ruchu celoročně hojně navštěvován tuzemskými i zahraničními návštěvníky, kteří vnímají jeho prestiže a vysokou atraktivitu. Díky těmto aspektům je region Chebsko srovnatelným

konkurentem

ostatním

tuzemským

cestovního ruchu.

89

i

zahraničním

destinacím

5.10 SOUHRN Bakalářská práce se zabývá problematikou cestovního ruchu v turistickém regionu Chebsko, přičemž důraz je kladen na analýzu potenciálu v tomto regionu. Práce obsahuje lokalizační a realizační předpoklady rozvoje regionu a také zpracovanou kompletní analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Dále obsahuje sociologický průzkum, zaměřený na návštěvníky regionu a jejich spokojenost s nabízenými službami, který je zpracován a převeden do grafické podoby. Na základě tohoto výzkumu v závěru této práce je koncepční návrh rozvoje regionu současně s možnostmi financování, který by mohl přispět k dobré propagaci a zvýšení jeho návštěvnosti.

5.11 SUMMARY This thesis deals with tourism in the tourist region of Cheb with an emphasis on the analysis of potential in this region. The work includes localization and realization presumptions for the development of the region and also working on a complete analysis of strengths, weaknesses, opportunities and threats. It also contains a sociological survey, focused on visitors of the region and their satisfaction with the offered services, which is processed and converted into a graphic form. In the conclusion of this work you can find the suggestion of tourism development concept of the region along with financin options that could contribute to a good promotion and increase its attendance created based on the research.

90

6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Knižní publikace, články BÍNA, J.: Urbanismus a územní rozvoj – ročník V – č. 1/2002. s. 2. BUHALIS, D.: Marketing the Competitive Destination of the Future. In: Tourism Management. Research Policies Practice 1/2000. 98 s. DAVID, P., SOUKUP, V.: Průvodce - Mariánskolázeňsko a Slavkovský les, svazek 17. S & D. Praha 1998. FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada Publishing. Praha 2001. 19-20 s. HOLEŠINSKÁ, A.: Destinační management, 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 91 s. JAKUBÍKOVÁ, D., JEŽEK, J., PAVLÁK, M.: Cestovní ruch. Plzeň: ZČU, 1997, s. 195. JAKUBÍKOVÁ, D.: Marketing v cestovním ruchu. Grada Publishing, Praha 2009. KAREL, G.: Chebsko. Panorama. Praha 1985. KIRÁĽOVÁ, A.: Marketing destinace cestovního ruchu. Ekopress. Praha 2003. KOLEKTIV: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. Ústav územního rozvoje Brno pro Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí. In: C. O. T. business 2/2002. 19 s. KOTLER, P., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G.: Moderní marketing. Grada Publishing. Praha 2007. 48-55 s. KURC, D.: To nejhezčí z Mariánských Lázní a okolí. Fornica Publishing. Sokolov 2008. ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu. Idea servis. Praha 1999. 17 s. PALATKOVÁ, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Grada Publishing. Praha 2006. 16 s. 91

PALATKOVÁ, M.: Mezinárodní cestovní ruch. Grada Publishing. Praha 2011. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Česká republika, Ministerstvo pro místní rozvoj 2002. ŘEZNÍČEK, B., ŠARADÍN, P.: Marketing v dopravě. Grada Publishing. Praha 2001. STRÁNSKÝ, J.: Přehrady Čech, Moravy a Slezska. Ekon. Liberec 2010. TRÉGLER, M.: Blízké krajiny západních Čech. Regional. Plzeň 2010. Statistiky Regionální rozvojová agentura Egrensis. Program rozvoje regionu analytická část. 3/2010.

Internetové stránky www.atlasceska.cz/karlovarsky-kraj/hrady-a-zamky/ www.atlasceska.cz/karlovarsky-kraj/kultura-a-zabava/muzea/ www.czso.cz/lexikon/uz.nsf/uz?openform&:554 www.czso/xk/edicniplan.nsf/t/060050E3AD/$File/410502.pdf www.frantiskovylazne.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=3464&id_org=3464&id www.chebsko.net www.krajinnavystava06.cz/index1.php www.mestocheb.cz/.../File.aspx?id-org.id.cheb.podklady www.risy.cz/cs/krajske – ris/karlovarsky – kraj/okresy www.test.uur.cz/images/publikace/uur/2002/01.pdf www.tic.cheb.cz/historicke-pamatky/d-706802/p1=26918 www.unwto.org

92

www.uur.cz.aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice, Bína, závěrečná zpráva úkolu B.10/CR, vyvěšeno 2011-11-20 www.valdstejnskeslavnosti.eu/cz/historie-valdstejnskych-slavnosti-cheb www.vemeste.cz, vlastní zpracování, článek publikován 2011-01-13 www.world-tourism.org

93

7. PŘÍLOHY Obrázek č. 18: Mapa Chebu a jeho okolí

Zdroj: tic.mestocheb.cz Obrázek č. 19: Chebské náměstí, dobová fotografie

Zdroj: www.tic.mestocheb.cz

94

Obrázek č. 20: Mapa naučné stezky na Kladské

Zdroj: www.chebsko.net Obrázek č. 21 Mapa regionu Chebsko se sousedícími okresy

Zdroj: www.chebsko.net

Obrázek č. 22 znaky měst v regionu

Aš

Františkovy Lázně

Hranice

Cheb

Lázně Kynžvart

Zdroj: www.chebsko.net

95

Luby

Mariánské Lázně

Plesná

Skalná

Teplá

Tabulka č. 21: Základní údaje o obcích mikroregionu Chebsko, k 22. 10. 2003 části obce

obec

trvale bydlící rozloha 2

obyv.

(km )

hustota zalidnění 2

(obyv./km ) Dolní Dolní Žandov

Žandov,

Horní

Žandov,

Podlesí,

Salajna, Úbočí

1172

41,32

28,36

5158

25,74

200,39

31563

96,38

327,48

547

26,63

20,54

560

45,79

12,23

208

19,47

10,68

Aleje-Zátiší, Dlouhé Mosty, Dolní Lomany, F. Františkovy

Lázně, Horní Lomany, Krapice, Slatina,

Lázně

Žírovice Bříza, Cetnov, Dolní Dvory, Dřenice, Háje, Horní Dvory, Hradiště, Hrozňatov, Cheb, Chvoječná,

Jindřichov,

Pelhřimov,

Podhoří,

Cheb

Střížov, Tršnice

Libá

Hůrka, Libá

Klest,

Loužek,

Podhrad,

Skalka,

Dolní Lažany, Dolní Lipina, Doubrava, Horní Lažany, Lipová, Mechová, Mýtina, Palič, Lipová

Stebnice Malá Šitboř, Milíkov, Mokřina, Těšov, Velká

Milíkov

Šitboř

Odrava

Dobroše, Mostov, Obilná, Odrava, Potočiště

197

12,65

15,57

Okrouhlá

Jesenice, Okrouhlá

229

10,43

21,96

Poustka

Ostroh, Poustka

117

6,97

16,79

1602

23,44

68,34

342

21,70

15,76

41.695

330,52

126,15

86.434

932,76

92,7

Kateřina, Skalná, Starý Rybník, Vonšov, Skalná

Zelená Doubí,

Dvorek,

Horní

Ves,

Chocovice,

Lesinka, Lesina, Nový Drahov, Povodí, Třebeň

Třebeň, Vokov

mikroregion

okres Cheb

Zdroj: www.mikroregionChebsko.cz

96

obrázek č. 23: Turistické regiony v ČR

Zdroj: www.czechtourism.cz Obrázek č. 24: Atraktivity cestovního ruchu v Aši

Zdroj: www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/05-potencialCR-karlovarsky.pdf

97

Obrázek č. 25: Atraktivity cestovního ruchu v Chebu

Zdroj: www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/05-potencialCR-karlovarsky.pdf

Obrázek č. 26: Atraktivity cestovního ruchu v Mariánských Lázních

Zdroj: www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/05-potencialCRkarlovarsky.pdf

98

Obrázek č. 27: Špalíček

Zdroj: tic.mestocheb.cz Obrázek č. 28: Unikátní Slapanská cyklostezka

Zdroj: www.kr-karlovarsky.cz/cykloportal

99

Vážení návštěvníci, v současné době probíhá průzkum v oblasti cestovního ruchu v této destinaci. Průzkum je zaměřen na turistický potenciál a hodnocení kvality služeb. Výsledky, které budou

zpracovány,

poslouží

výhradně

pro

účely

bakalářské

práce,

kterou

zpracovávám. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který máte před sebou. Nezabere to více jak 5 minut Vašeho času. Veškeré údaje jsou anonymní. U každé otázky vyberte jednu odpověď a označte křížkem.

Dotazník pro návštěvníky regionu Chebsko

1. Jaký je účel Vaší návštěvy? dovolená

lázeňský pobyt

obchodní cesta

nákupy

návštěva příbuzných

ostatní

2. Už jste někdy navštívil(a) region Chebsko? Každý den

1x týdně

1x měsíčně

1x ročně

byl (a) jsem zde poprvé

3. Jaká je země Vašeho trvalého pobytu? ČR

Polsko

Slovensko

Rakousko

SRN

Rusko

ostatní

4. Jaká je délka Vašeho pobytu? 1 – 2 noci

3 – 5 nocí

týden

více jak týden

bez pobytu

5. Jaký typ ubytování jste zvolil(a)? hotel/penzion

ubytovna

kemp

ostatní neplacené ubytování 100

placené ubytování v soukromí

6. Jakým dopravním prostředkem jste přicestoval(a)? auto

autobus

vlak

kolo

pěšky

ostatní

7. Znáte nějakou atraktivitu z našeho regionu? (památka/přírodní úkaz) Chebský hrad

Špalíček

SOOS

Kolonáda ve Fr. Lázních

Neznám

8. Jak hodnotíte následující služby v této lokalitě? (evaulace služeb)

velmi spokojen

spokojen

nevím

spíše velmi nespokojen nespokojen

kvalita ubytování cena za ubytování ceny ve stravovacích zařízeních sportovní zázemí wellness zábava zázemí pro děti kvalita a úroveň infocentra

Pohlaví muž

žena

Věková kategorie 12 – 18

19 – 30

31 – 40

41 – 50

51 – 65

66 a více

Děkuji za Váš čas, který jste věnovali tomuto dotazníku, za správnost a úplnost Vašich odpovědí.

101

P. T. – student oboru Management volného času a rekreace.

Verehrte Besucher, derzeit wird eine Reiseverkehruntersuchung für diese Destination durchgeführt. Die Untersuchung ist auf das touristische Potenzial und die Qualität von Diensten orientiert. Die durch die Bearbeitung ermittelten Ergebnisse werden ausschließlich für die von mir erstellte Bachelorarbeit verwendet. Ich darf Sie bitten, den vorliegenden Fragebogen auszufüllen. Es nimmt nicht mehr als 5 Minuten Ihrer Zeit in Anspruch. Alle Angaben sind anonym. Sie haben bei jeder Frage eine Antwort zu wählen und anzukreuzen.

Fragebogen für die Besucher der Region Egerland 1. Welchen Zweck hat Ihr Besuch? Urlaub

Einkäufe

Kuraufenthalt

Geschäftsreise

Besuch bei Verwandten

Sonstiges

2. Haben Sie schon mal die Region Egerland besucht? täglich

1x in der Woche

1x im Monat

1x im Jahr

ich war hier zum ersten Mal 3. Im welchen Land haben Sie den ständigen Aufenthalt? Tchechien BRD

Polen

Österreich

Russland

Slowakei

Sonstiges

4. Wie lang ist Ihr Aufenthalt? 1 – 2 Nächte

3 – 5 Nächte

eine Woche

mehr als eine Woche

eine Eintagreise 5. Was für eine Unterkunft haben Sie gewählt? Hotel/Pension

Jugendherberg

Campingplatz 102

Sonstige unentgeltliche Unterkunft

Privat-Unterkunft gegen Entgelt

6. Mit welchem Verkehrsmittel sind Sie angereist? Pkw

Bus

Zug

Fahrrad

zu Fuß

Sonstiges

7. Ist Ihnen eine der nachstehend genanten Sehenswürdigkeiten unserer Region bekannt? Egerer Stöckl

Burg Eger

Kolonnade in Franzensba

Naturschutzgebiet Soos mir sind keine Sehenswürdigkeiten bekannt

8. Wie beurteilen Sie die nachfolgend genannten Dienstleistungen in dem genannten Standort? sehr

zufrieden

zufrieden

ich weiß

eher

sehr

nicht

unzufrieden

unzufrieden

Qualität der Unterkunft Preis der Unterkunft Preise in Verpflegungseinrichtungen Sportmöglichkeiten Wellness Unterhaltung Kinderangebote Qualität und Niveau des Infozentrums

Geschlecht männlich

weiblich

Alterskategorie 12 – 18

19 – 30

31 – 40

41 – 50

51 – 65

66 und mehr

Vielen Dank für Ihre, für die Ausfüllung des Fragebogens aufgewandte Zeit sowie für die Richtigkeit und Vollständigkeit Ihrer Antworten. P. T. – Student im Studienfach Freizeit- und Erholungsmanagement.

103

Dear visitors, Currently is ongoing research in the field of tourism in this destination. Research is focused on the tourism potential and assessing the quality of services. The results, which will be processed, shall serve exclusively for the purposes of Bachelor work which is processing. I beg to ask you to fill in a questionnaire that you have ahead of you. It won´t take more than 5 minutes of your time. All data is anonymous. For any question, please select one answer and mark it with a cross.

Questionnaire for visitors of the region Cheb

1. What is the purpose of your visit? p Holiday

Spa purchases

business purpose

shoping

visiting relatives

other

2. Have you ever visited the region of Chebsko? Every day

1 x per month

1 x per year

1 x per week

I´m here for the first time 3. What is your country of residence? Czech Republic Germany

Slovakia

Poland

Russia

Austria

others

4. What is the length of your stay? 1-2 nights

3-5 nights

week

more than a week

without a residence permit 5. What type of accommodation did you choose? hotel/guesthouse

hostel

paid priváte accommodation

camping other unpaid accommodation 104

6. How did you drive to Czech Republic? car

bus

train

bike

walk

other

7. Do you know any of the attractiveness of our region? Cheb castle

Špalíček

SOOS

Colonnade in the Spa Down of Frantiskovy Lazne

I don´t know

8. How would you evaluace the following services in the site of Cheb region?

very satisfied

I don´t know

satisfied

rather very dissatisfied dissatisfied

quality of the accommodation price for the accommodation prices in the catering facilities sport background wellness fun/entertainment facilities for children quality and level of information centres

Sex man

woman

Age 12 – 18

19 – 30

31 – 40

41 – 50

51 – 65

66 and more

Thank you very much for your time, which you have devoted to this questionnaire, the accuracy and completeness of your answers. P. T. – student of the course Management of lemure time and recreation.

105