Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu Assessments of tourism potential in a selected region Diplomová práce
Marika Hrubešová Vedoucí práce: Ing. Martin Šauer
Brno, duben 2007
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2006/2007
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
HRUBEŠOVÁ Marika
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu:
HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU VE VYBRANÉM REGIONU Assessments of tourism potential in a selected region Zás ady p r o vypr a cování
Problémové oblasti: Regionální rozvoj, cestovní ruch, územní plánování, hospodářská politika Cíl práce: Práce se bude zabývat možnostmi hodnocení potenciálu cestovního ruchu v turistickém regionu. Cílem práce bude navržení metodiky hodnocení a její následná aplikace na konkrétní území. Postup práce a použité metody: Při tvorbě diplomové práce doporučuji postupovat v následujících krocích: 1. Definice problému. 2. Stanovení celkových a dílčích cílů práce. 3. Analýza dosavadních teoretických přístupů k hodnocení potenciálu cestovního ruchu. 4. Navržení metodiky hodnocení s důrazem na socio-ekonomické efekty cestovního ruchu v území. 5. Analýza jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu regionu. 6. Kategorizace a funkční typologie středisek cestovního ruchu. 7. Možnosti využitelnosti výsledků hodnocení pro regionální rozvoj. Při zpracování práce může autorka využít následující metody: metodu analyticko-syntetickou a metodu analogie pro analýzu dostupných informačních zdrojů a následnou syntézu získaných poznatků. Dále může autorka využít matematicko-statistických metod pro analýzu a zpracování statistických dat.
Rozsah grafických prací: Rozsah průvodní zprávy:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů 60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: • • • • •
Strategie a Programy rozvoje cestovního ruchu krajů a turistických regionů Územní plány VÚC BLAŽEK, J. – UHLÍŘ, D.: Teorie regionálního rozvoje. Praha, Karolinum, 2002. DOHNAL, V. a kol.: Rajonizace cestovního ruchu ČSR. Praha, Merkur, 1981. KOPŠO, E. a kol.: Geografia cestovného ruchu. Bratislava, Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1992.
• • • •
• •
Regionalizácia cestovného ruchu v SR. Bratislava, MH SR, 2005. BÍNA, J.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Brno, Urbanismus a územní rozvoj, roč. V – č. 1. 2002. MARIOT, P.: Príspevok k metóde výzkumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis, ročník XXI, č. 1, 1969. MARIOT, P.: Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis, ročník XXIII, č. 3, 1971. MARIOT, P.: Metodické aspekty funkčno-chorologického hodnotenia lokalizačných predpokladov cestovného ruchu. Praha, Geografický časopis, ročník XXV, č. 1, 1973. NOVOTNÁ, M.: An evaluation of the conditions for the recreational exploitation of the
region (Hodnocení předpokladů pro cestovní ruch pomocí GIS. Geografická analýza mikroregionu Vimpersko). In: Sborník referátů z 10. ročníku konference GIS…Ostrava 2003.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Martin Šauer
Datum zadání diplomové práce:
10. 3. 2006
Datum odevzdání diplomové práce:
13. 4. 2007
V Brně dne 10. 3. 2006
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
Marika Hrubešová
Ná z e v d i pl omové p r á c e :
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
Assessments of tourism potential in a selected region
Ka t e dr a:
regionální ekonomie a správy
Ve d ouc í di p l omové p r á c e:
Ing. Martin Šauer
Ro k ob ha j ob y:
2007
Anotace Předmětem diplomové práce „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu“ je navrhnout metodiku hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch a následně ji aplikovat na území Jihočeského kraje. V teoretické části je věnována pozornost dosavadním teoretickým přístupům k hodnocení potenciálu cestovního ruchu. V rámci hodnocení jsou analyzovány jednotlivé složky potenciálu cestovního ruchu v daném regionu. Na základě tohoto hodnocení je vymezen celkový potenciál cestovního ruchu Jihočeského kraje a následně jsou vymezeny funkční typy středisek cestovního ruchu. Dále jsou hodnoceny také podnikatelská aktivita a zaměstnanost v odvětví pohostinství a ubytování a nezaměstnanost v daném území. Závěrečná část práce je shrnutím výsledků práce a jejich využití v praxi. Annotation The goal of the thesis „Assessments of tourism potential in a selected region“ is to propose a metodology of assessments of tourism potential and to apply this metodology subsequently to South Bohemian Region. In theoretic part is given attention to existing theoretical approaches to assessments of tourism potential. Within the assessments there are analyzed individual components of tourism potential in given area. On the basis of this analyze there is defined total tourism potential in South Bohemian Region and subsequently defined functional types of tourism centres. Next there are analyzed business aktivity and employment in board and lodging and unemployment in given area. The last part of this work is a summary of work´s results and theirs use in practice. Klíčová slova Jihočeský kraj, cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, regionální rozvoj Keywords South Bohemian Region, tourism, tourism potential, regional development
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Šauera a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 25. dubna 2007 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Martinu Šauerovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.
OBSAH ÚVOD.........................................................................................................................................8 1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA...................................................10 1.1 Cestovní ruch jako faktor regionálního rozvoje v ekonomických teoriích...................10 1.2 Dosavadní teoretické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu....................11 1.3 Metodika hodnocení .....................................................................................................16 2 HODNOCENÍ POTENCIÁLU KRAJINY PRO CESTOVNÍ RUCH ..............................18 2.1 Hodnocení přírodních předpokladů ..............................................................................18 2.1.1 Reliéf.....................................................................................................................18 2.1.2 Chráněná území ....................................................................................................20 2.1.3 Vodní plochy.........................................................................................................24 2.1.4 Potenciální rekreační plochy.................................................................................27 2.2 Hodnocení kulturně-historických předpokladů ............................................................30 2.2.1 Kulturně-historické památky ................................................................................30 2.2.2 Kulturní zařízení ...................................................................................................35 2.2.3 Společenské akce ..................................................................................................37 2.3 Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů ............................................................39 2.4 Hodnocení hromadných ubytovacích zařízení..............................................................41 2.5 Doprovodná infrastruktura............................................................................................48 2.5.1 Vybavenost pro zimní sezónu cestovního ruchu ..................................................48 2.5.2 Cyklistické trasy ...................................................................................................50 2.5.3 Golfová hřiště .......................................................................................................50 2.5.4 Veletrhy a kongresy ..............................................................................................51 2.6 Celkové hodnocení realizačních předpokladů ..............................................................52 2.7 Celkové hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch.............................................53 3 FUNKČNÍ TYPOLOGIE STŘEDISEK CESTOVNÍHO RUCHU ..................................56 4 OBJEKTY INDIVIDUÁLNÍ REKREACE (DRUHÉ BYDLENÍ)...................................61 5 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU ....................................................65 5.1 Podnikatelská činnost v odvětví cestovního ruchu .......................................................65 5.2 Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu....................................................................68 5.3 Nezaměstnanost ............................................................................................................71 ZÁVĚR .....................................................................................................................................74 SEZNAM LITERATURY........................................................................................................77 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................79 SEZNAM GRAFŮ A KARTOGRAMŮ..................................................................................80 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................81
ÚVOD Cestovní ruch představuje neustále se rozvíjející odvětví a stává se tak stále důležitější složkou jak národních, tak i regionálních ekonomik. Při posuzování cestovního ruchu na území vyšších územních samosprávných celků (krajů) lze zaznamenat, že v různých krajích v rámci naší země je intenzita cestovního ruchu rozdílná. Tato skutečnost je dána potenciálem krajiny pro cestovní ruch, kterým dané oblasti disponují. Regiony, které se vyznačují velmi vysokým potenciálem krajiny pro cestovní ruch, jsou oblasti svým charakterem odlišné od ostatních. Tato odlišnost spočívá především v přítomnosti předpokladů přírodního a kulturně-historického významu pro cestovní ruch. Regiony vyznačující se významnými přírodními a kulturně-historickými danostmi jsou minimálním způsobem zasažené činností hospodářských odvětví. Zachovalost přírodních poměrů je dána nízkou koncentrací průmyslu, těžby a jiných hospodářských odvětví, která značně poškozují životní prostředí a devastují krajinu. Regiony se v čase neustále vyvíjí a tento vývoj je třeba ovlivňovat pozitivním směrem. Díky svému krajinnému potenciálu je v těchto regionech cestovní ruch odvětvím dominujícím nad ostatními a stává se tak významným pro další rozvoj těchto regionů. Pro regiony orientované převážně jen na toto odvětví je charakteristický objemově významný podíl příjmů z cestovního ruchu na příjmech regionu, čímž se toto odvětví stává hnacím motorem zdejších regionálních ekonomik. Rozvoj cestovního ruchu je spojen s přínosem mnoha pozitivních efektů do území. Projevem podpory cestovního ruchu a následné zvyšující se atraktivnosti regionu pro cestovní ruch je zvýšená intenzita návštěvnosti, která stimuluje podnikatelskou činnost a ostatní odvětví hospodářství vedoucí k tvorbě nových pracovních míst. Rovněž dochází k vyšším odvodům peněžních prostředků do místního rozpočtu, což vytváří možnost investovat část těchto prostředků zpět do regionu např. prostřednictvím zvyšování kvality dopravní infrastruktury a poskytovaných služeb apod. Tyto skutečnosti jsou důvodem, proč směřovat odvětví cestovního ruchu k jeho dlouhodobému rozvoji. V případě odvětví cestovního ruchu je pro jeho rozvoj směrodatným předpokladem potenciál krajiny, který představuje stranu nabídky cestovního ruchu. Pro realizaci úspěšného rozvoje cestovního ruchu v daném regionu je potřeba hodnotit jeho krajinný potenciál a na základě tohoto hodnocení vyvíjet budoucí strategii rozvoje regionu. Cílem této diplomové práce je
8
navrhnout vlastní metodiku hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch a na jejím základě zhodnotit potenciál Jihočeského kraje. K rozvoji cestovního ruchu však mimo potenciálu krajiny přispívá i neustále rostoucí poptávka po cestovním ruchu, která podněcuje rozvoj tohoto odvětví. Tato poptávka se zvyšuje z mnoha důvodů. Jedním z nich jsou důsledky urbanizace, která vedla k růstu městského obyvatelstva, jehož podíl na celkovém obyvatelstvu činí v České republice 74,3% (údaj ČSÚ, rok 2003). Tato skutečnost vede k růstu poptávky jeho obyvatel po cestovním ruchu, neboť nepříznivé životní prostředí měst neláká k rekreačním aktivitám. Dalšími důvody růstu poptávky po cestovním ruchu jsou současný trend postupného růstu životní úrovně obyvatel, který je spojen s růstem příjmů domácností a současný styl života plný stresu, který vede ke zvyšující se potřebě odpočinku a poznávání.
9
1 TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA 1.1 Cestovní ruch jako faktor regionálního rozvoje v ekonomických teoriích1 Skutečnost, že potenciál krajiny může působit a působí na rozvoj regionu, je patrná již v teoretických přístupech týkajících se regionálního rozvoje. Kniha věnovaná teoriím regionálního rozvoje pojednává o faktorech a skutečnostech, které mají či mohou mít vliv na rozvoj regionu a tím ale také na vznik rozdílů mezi regiony. Podle těchto teorií nezáleží rozvoj regionu pouze na činnosti jejich obyvatel, ale také na přirozených danostech daného regionu, kterými jsou např. geografická poloha, disponibilní přírodní zdroje nebo lokalizace dopravní infrastruktury apod. Mezi těmito teoriemi lze najít takové teorie, jejichž představitelé přisuzují jistý význam přírodním podmínkám nebo jiným složkám potenciálu cestovního ruchu a považují je za faktory možného rozvoje regionu. Jsou jimi např. představitelé hermeneutiky, kteří analyzují kulturu regionů, síť kontaktů apod. Ty pak následně vedou k vytvoření předpokladů pro rozvoj regionů. Kultuře je věnována pozornost také v poststrukturalismu, kde je kladen důraz na analýzu kulturních tradic. V rámci lokalizačních teorií navázal na práci Webera a Lösche zakladatel regionální vědy Walter Isard, který přispěl k této problematice svojí snahou propojit ekonomii, geografii a prostorové plánování. Význam geografie je patrný také v teorii kumulovaných příčin, podle které se některé regiony rozvíjejí rychleji, např. právě v důsledku výhodné geografické polohy. Tato teorie rovněž poukazuje na skutečnost, že ve vyspělých státech působí vyspělé regiony pozitivními efekty na méně vyspělé regiony. Vlivem snahy státu o snižování rozdílů mezi regiony dochází k podpoře těchto regionů z veřejných zdrojů prostřednictvím rozvoje zdravotnictví a školství, výstavby dopravní a jiné infrastruktury, stanovení minimální úrovně poskytování služeb apod. Některé teorie přisuzují význam např. automobilové dopravě a investicím do dopravní infrastruktury jako faktoru rozvoje regionů (např. Teorie růstových center, Harrod-Domarův růstový model).
1
Zpracováno podle BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 211 s. ISBN 80-246-0384-5. 10
Podle představitele teorie nerovnoměrného rozvoje Alberta Hirschmana je při rozvojových strategiích věnována pozornost tomu faktoru rozvoje, který je v daném území nedostatečný a který je potřeba doplnit. Těmito faktory může být např. kapitál nebo infrastruktura. Institucionální teorie doporučují podporovat udržitelnost životního prostředí. Důraz na podporu životního prostředí klade i současná regionální politika, ve které je mimo to realizováno také zjednodušování územního plánování a podpora infrastruktury. Z výše uvedeného plyne, že kořeny myšlenek o tom, které faktory podmiňují rozvoj regionu, jsou zakotveny hluboko v minulosti. Skutečnost, že mezi těmito faktory zaujímá významné postavení i potenciál krajiny, vede k uvědomění si, že je potřeba tento potenciál pro rozvoj regionu využít a podrobit jej tak detailnímu hodnocení.
1.2 Dosavadní teoretické přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu byl dosud hodnocen pomocí různých přístupů. Tato problematika nebyla v minulosti předmětem značného zájmu, a tudíž není k dispozici příliš mnoho prací věnujících se hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch. Tento potenciál se pokusilo zhodnotit několik autorů, mezi nimiž lze zmínit jména jako např. P. Mariot, J. Bína, E. Kopšo nebo M. Novotná. Přístupy jednotlivých autorů se v určitých bodech shodují, avšak tyto se rovněž v jistých skutečnostech rozcházejí. Hlavním předpokladem, ve kterém se jednotlivé teoretické přístupy hodnocení potenciálu cestovního ruchu odlišují, je problém vymezení a chápání pojmu potenciál. Mariot ve své práci2 vymezuje pojem potenciál jako synonymum k pojmům způsobilost či schopnost. Podle toho je potom potenciál krajiny chápán jako způsobilost, schopnost komplexních podmínek krajiny pro cestovní ruch. Tuto způsobilost, schopnost krajiny lze podle něj hodnotit kvalitativně i kvantitativně. Kvalitativní způsobilost je možné hodnotit s použitím strukturálně-funkčního přístupu, zatímco kvantitativní způsobilost vyčíslením celkových objemových možností krajiny. Mariot věnuje pozornost hodnocení kvalitativního potenciálu, který vyjadřuje vhodnost krajiny pro různé druhy cestovního ruchu. Vymezuje ty činitele potenciálu, které se vyznačují největším významem pro výskyt jednotlivých druhů cestovního ruchu. Tito činitelé jsou
2
MARIOT, P. Príspevok k metóde výzkumu potencie krajiny z hradiska cestovného ruchu. Geografický časopis, 1969, roč. 21, č. 1, s. 57-71. 11
určeni pomocí empirických pozorování. Podle Mariota jsou činiteli s primárním významem reliéf, hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo, kulturně-historické danosti, dopravní dostupnost a vybavenost území. Poměrně trvalý charakter v čase je přisuzován přírodním činitelům, kterými jsou reliéf, hydrologické poměry, rostlinstvo a živočišstvo. Společností vytvořenými činiteli jsou kulturně-historické danosti, dopravní dostupnost a vybavenost území. Tito podléhají změnám v čase. Z důvodu trvalého charakteru umožňují přírodní činitelé objektivnější pohled na potenciál krajiny pro cestovní ruch. Mariot navrhuje metodiku pro hodnocení potenciálu, která sestává ze tří etap. Jedná se o inventarizaci, analýzu a následnou syntézu. Náplní inventarizace je shromáždění všech podkladů, které jsou potřebné pro vyjádření potenciálu krajiny. Výskyt a charakteristiky jednotlivých činitelů potenciálu jsou zakresleny do pracovních map nebo jsou zapsány do potřebných tabulek. V následující etapě, kterou je analýza, jsou informace o činitelích získané v předcházející etapě dále podrobněji analyzovány. Na základě charakteristik je provedena typologie činitelů a následně je vytvořeno sedm pohledů na potenciál krajiny. Konkrétním územím v rámci studované oblasti je přiřazen určitý stupeň typologie. Při vymezování typů území je důležité vhodné zvolení názvů těchto typů, které by vhodně vystihly strukturu cestovního ruchu. Provedení dílčí typologie krajiny se stává podkladem pro poslední etapu hodnocení, kterou je syntéza. Před samotnou syntézou je nezbytné prověření typologie v terénu. Výsledkem syntézy je určení hranic a funkčního využití území. V této etapě je využíváno společného průniku jednotlivých typů krajiny, který je výsledkem přenesení všech typů do jediné mapy. Z této mapy lze následně určit územní a funkční dělení území. Výsledkem
tohoto
strukturálně-funkčního
přístupu
k hodnocení
potenciálu
krajiny
pro cestovní ruch je mapa zobrazující jednotlivé typy a vymezení území podle funkčních předpokladů. Tato mapa je doplněna průvodním komentářem, který charakterizuje získané typy území a vysvětluje možnosti využití těchto území pro cestovní ruch. V této metodě je postupováno od jednoduššího ke složitějšímu, od konkrétního k všeobecnému. Pro provedení jednotlivých etap hodnocení je podstatné využití map různých velikostí a obsahu, jak již bylo zmíněno výše. Použití této metodiky je ve své podstatě relativně vhodné, neboť zahrnuje podrobné zkoumání území. Tato metoda je však ve svém provedení náročná v použití a práci s mapami, což aplikaci této metody ztěžuje.
12
Kopšo ve své knize3 zmiňuje dvojí přístup k hodnocení potenciálu krajiny. Prvním je genetický přístup, který při vymezení podmínek cestovního ruchu respektuje jejich původ. Podle toho jsou rozlišeny přírodní, kulturně-historické a společenské podmínky. Do skupiny přírodních podmínek patří reliéf, klima, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo. Mezi kulturněhistorické podmínky jsou zařazeny stavební památky, lidová architektura, muzea a různé stále se opakující akce, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu. Společenské podmínky tvoří obyvatelstvo a sídla, výrobně-hospodářský charakter oblasti, komunikační síť, zařízení cestovního ruchu aj. Druhým přístupem je funkční přístup. Mariot4 považuje za průkopníka funkčního přístupu k hodnocení potenciálu cestovního ruchu H. Posera, který se pokusil v meziválečných letech určit činitele, jež podporují nebo naopak brzdí vývoj cestovního ruchu. Tím se poprvé pokusil určit úlohu předpokladů cestovního ruchu z funkčního hlediska. Vymezuje tři skupiny činitelů: základní, podporující a brzdící. Mezi základní činitele lze zařadit přírodní a demografické činitele a do skupiny podporujících činitelů jsou zařazeny vzestup počtu obyvatel v zájmovém území, růst zájmu o cestovní ruch, komunikační vybavenost území, propagace, ekonomické a finanční předpoklady obyvatelstva zájmového území a chování domácího obyvatelstva k návštěvníkům. Za brzdící činitele jsou považovány negativní vlivy politických konfliktů, hospodářských krizí a nepříznivých období z hlediska klimatu. Funkční přístup umožňuje vymezit v krajině určité funkční prostory, a toto vymezení je možné jen na základě komplexního hodnocení výsledků dílčích členění provedených z určitého aspektu. Funkční dělení krajiny je pouze jedním z dílčích dělení, která jsou potřeba pro syntetické hodnocení. Jsou při něm použity jednotlivé druhy návštěvnosti a na základě jejich charakteristických rysů jsou určeny hlavní rozdíly ve využití území. Jednotlivým územím je tak přiřazena určitá funkce (např. oblast s letní rekreací). Výsledkem funkčního přístupu je rozdělení území návštěvních oblastí, tzn. že je určena úloha pouze určitých částí krajiny. Ostatní části krajiny, kde se nevyskytuje žádný druh cestovního ruchu, nelze touto metodou posoudit a nelze tudíž dané území zhodnotit komplexně. Tato skutečnost je hlavním nedostatkem použití tohoto přístupu. Autoři, kteří se věnovali hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch po 2. světové válce, přisuzují váhu genetickému přístupu k hodnocení potenciálu, čímž se Poserův funkční přístup dostal do pozadí. 3
KOPŠO, E. a kol. Geografia cestovného ruchu. 1.vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1992, počet stran. ISBN 80-08-00346-4 4 MARIOT, P. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu ako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Geografický časopis, 1971, roč. 23, č. 3, s. 242-253. 13
Nadále byli hledáni vhodnější identifikační činitelé, které by bylo možno analyzovat. Na místech, kde se objevuje cestovní ruch, se vyskytuje pouze určitá část předpokladů. Jiné předpoklady se s výskytem cestovního ruchu neslučují. Z tohoto důvodu je třeba upustit od dosavadního genetického přístupu a nahradit ho funkčně-chorologickým přístupem. S použitím tohoto přístupu je spojeno dvojí vymezení krajiny. První je již výše zmíněné funkční vymezení krajiny, které je prováděno na základě převažujícího druhu cestovního ruchu a je považováno za užší funkční přístup. Druhou možností je hodnocení krajiny, které se snaží pojmout hodnocení v širším smyslu, tzn. že umožňuje určit úlohu i území bez výskytu cestovního ruchu. Tato možnost je pokládána za širší funkční přístup. Pro širší funkční přístup je východiskem soubor nejvýznamnějších předpokladů cestovního ruchu, který zahrnuje přírodní, kulturněhistorické a společenské předpoklady. Následně jsou analyzovány vztahy jednotlivých prvků tohoto souboru k nejvýznamnějším charakteristikám cestovního ruchu. Na základě těchto analýz je možné rozdělit činitele, kteří jsou považováni za předpoklady cestovního ruchu, do tří skupin. Předpoklady jsou tak vymezeny jako lokalizační, selektivní a realizační. Lokalizačními předpoklady jsou přírodní a kulturněhistorické předpoklady. Hodnocením těchto předpokladů je vyjádřen přirozený potenciál krajiny pro cestovní ruch. Do skupiny selektivních předpokladů lze zařadit hospodářské, sídelní, sociální a politické činitele. Tito ovlivňují objem účasti obyvatelstva na cestovních ruchu, tzn. kdo a jak často je účastníkem cestovního ruchu. Skupinu realizačních předpokladů, které umožňují uskutečnění cestovního ruchu, tvoří komunikační předpoklady a materiálnětechnická základna cestovního ruchu. Interakcí mezi jednotlivými skupinami předpokladů vznikají centra cestovního ruchu. Mariot5 tento funkčně-chorologický přístup k hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch konkrétně aplikoval na území západního Slovenska. Bína6 vymezuje dva základní typy podmínek cestovního ruchu. Prvním typem jsou lokalizační podmínky, které jsou vyjádřeny buď místními přírodními a krajinnými atraktivitami, nebo místními kulturními pamětihodnostmi. Mimo lokalizačních podmínek vymezuje dále realizační podmínky, do kterých zahrnuje například dopravní nebo materiálnětechnické předpoklady, jež zahrnují sportovní, ubytovací, stravovací a další zařízení. Těmto však nepřisuzuje takový význam jako podmínkám lokalizačním. Lokalizační podmínky rozděluje podle jejich vhodnosti pro cestovní ruch do tří stupňů. 5
MARIOT, P. Metodické aspekty funkčno-chorologického hodnotenia lokalizačních predpokladov cestovného ruchu. Geografický časopis, 1973, roč. 25, č. 1, s. 27-43. 6 BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002, roč. 5, č. 1, s. 2-11. 14
Bína chápe potenciál cestovního ruchu jako komplexní okruh lokalizačních podmínek, které považuje za rozhodující pro cestovní ruch. Od jeho chápání potenciálu cestovního ruchu se odvíjí také přístup jeho hodnocení. Pro hodnocení okruhu lokalizačních podmínek je výchozí jejich zjednodušení rozčleněním na homogenní aktivity cestovního ruchu, jako např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika apod. Na základě tohoto členění rozděluje potenciál na dílčí složky, které umožňují provozovat jednotlivé aktivity cestovního ruchu. Tyto dílčí složky potenciálu nabývají různého významu, který je vyjádřen pomocí váhového hodnocení pomocí bodové metody, kdy každému stupni lokalizačních podmínek je přiřazen určitý počet bodů, přičemž váhové počty bodů byly získány metodou expertního odhadu. Rovněž byly vymezeny typy potenciálu, a to: a) typy v rámci celkového potenciálu, které vyjadřují přírodní a kulturní subsystémy, a b) typy v rámci přírodního a kulturního subsystému. Novotná ve své práci7 využila pro hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch geografické informační systémy (GIS). V rámci těchto systémů použila konkrétně metodu založenou na mapové algebře. Mapová algebra je založena na matematických operacích nad jednou nebo více vrstvami rastrových dat. Tato metoda využívá digitální mapové vrstvy a zpracovává digitální mapy. Její předností je, že ji lze aplikovat při hodnocení jakéhokoliv potenciálu krajiny a při porovnávání různých území. Tato metoda je náročná na přístup ke kvalitním vstupním informacím, které se vztahují k danému území, což je jejím hlavním nedostatkem. Geografické informační systémy jsou využívány především při regionálních výzkumech a umožňují vytvoření kvalitní mapové dokumentace. Novotná se ve své práci zaměřila na hodnocení lokalizačních a realizačních předpokladů, na nichž podle ní závisí možnosti využití území pro cestovní ruch. Autoři všech výše zmíněných přístupů k hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch až na výjimky přisuzují váhu stejným podmínkám krajiny pro cestovní ruch. Jednotlivé přístupy jen odlišně tyto podmínky seskupují, či jejich skupiny odlišně nazývají. Všechny přístupy mají své určité přednosti i nedostatky. Přesto se v současnosti jako nejvhodnější přístupy pro hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch autorce jeví hodnocení založené na přiřazení počtu bodů jednotlivým složkám potenciálu, jež použil Bína a které je reálně velice dobře aplikovatelné, a hodnocení pomocí geografických informačních systémů, které využila M. Novotná.
7
NOVOTNÁ, M. An evaluation of the conditions for the recreational explotation of the region (Hodnocení předpokladů pro cestovní ruch pomocí GIS. Geografická analýza mikroregionu Vimpersko). In: Sborník referátů z 10. ročníku konference GIS. Ostrava 2003. 15
1.3 Metodika hodnocení Metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu vychází do určité míry z dosud použitých přístupů k hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Vzhledem k dostupnosti a formě dat je zvolena jako nejvhodnější metoda hodnocení potenciálu cestovního ruchu aplikovaná na území Jihočeského kraje metoda analýzy, metoda váhového hodnocení, bodová metoda a následně syntéza získaných výsledků. K provedení analýzy jsou sestaveny soubory dat týkající se zkoumaných složek potenciálu. Databáze vytvořené ze získaných dat jsou následně podrobeny detailní analýze na úrovni kraje, okresů a obcí, popřípadě na úrovni jiné vymezené oblasti. Na základě provedené analýzy je jednotlivým složkám potenciálu přidělen váhový význam podle jejich důležitosti pro cestovní ruch. Pro potřeby hodnocení jednotlivých složek potenciálu jsou zvolena kritéria, jejichž přehled uvádí následující tabulka. Tabulka č. 1: Hodnocené složky potenciálu a hodnotící kritéria Složka potenciálu Lokalizační předpoklady: Přírodní Reliéf chráněná území vodní plochy potenciální rekreační plochy (PRP) kulturně-historické kulturně-historické památky kulturní zařízení společenské akce Realizační předpoklady: základní infrastruktura hromadná ubytovací zařízení (HUZ) doprovodná infrastruktura infrastruktura pro zimní sezónu
cyklistické trasy golfová hřiště veletrhy a kongresy Pramen: Vlastní zpracování
Hodnotící kritérium
geomorfologické členění stupeň ochrany význam pro cestovní ruch podíl PRP na celkové rozloze území stupeň ochrany význam pro cestovní ruch počet kulturních zařízení význam pro cestovní ruch
počet lůžek v HUZ přepravní kapacita lanovek a vleků délka sjezdovek přítomnost běžeckých tratí přítomnost cyklistických tras přítomnost golfového hřiště přítomnost veletrhů a kongresů
Podle vymezených kritérií je všem obcím, které jsou předmětem hodnocení, přidělen určitý počet bodů odpovídající výskytu dané složky potenciálu.
16
Celkový počet bodů přiřazený obcím je za každou složku potenciálu roven součtu součinů váhového hodnocení a přiřazených bodů u jednotlivých dílčích složek potenciálu. Získané body na úrovni obcí jsou posléze sečteny za všechny hodnocené složky potenciálu, čímž se získá výsledné bodové hodnocení celkového potenciálu obcí pro cestovní ruch. Nakonec je použita metoda syntézy, která umožňuje shrnout výsledky celého hodnocení.
17
2 HODNOCENÍ POTENCIÁLU KRAJINY PRO CESTOVNÍ RUCH Hodnocením potenciálu Jihočeského kraje pro cestovní ruch se rozumí hodnocení předpokladů a vhodnosti krajiny pro cestovní ruch. Předmětem hodnocení jsou lokalizační a realizační předpoklady. Za lokalizační předpoklady jsou považovány takové, které byly v krajině vytvářeny po staletí a představují tak přirozený potenciál krajiny pro cestovní ruch, čímž umožňují lokalizovat v daném území aktivity cestovního ruchu vhodné pro toto území. Tyto předpoklady lze rozdělit na přírodní a kulturně-historické. V rámci přírodních předpokladů je hodnocen reliéf, chráněná území, vodní plochy a potenciální rekreační plochy. V rámci kulturně-historických předpokladů jsou hodnoceny kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. Realizační předpoklady umožňují samotnou realizaci cestovního ruchu v oblastech s lokalizačními předpoklady. Realizačními předpoklady se rozumí vybavenost území základní a doprovodnou infrastrukturou pro cestovní ruch. V rámci základní infrastruktury jsou hodnoceny lůžkové kapacity hromadných ubytovacích zařízení. V rámci doprovodné infrastruktury je hodnocena vybavenost území pro zimní sezónu cestovního ruchu, cyklistické trasy, golfová hřiště a veletrhy a kongresy.
2.1 Hodnocení přírodních předpokladů Cestovní ruch je podmíněn především přírodními předpoklady území, neboť charakteristika krajiny předurčuje možnosti jejího využití pro odvětví cestovního ruchu. Přírodní poměry tedy představují pro cestovní ruch základní předpoklad. Hodnocení přírodního potenciálu umožňuje poznat možnosti rozvoje cestovního ruchu ve zkoumaném území. 2.1.1
Reliéf
Reliéf je základní charakteristikou krajiny. Svými vlastnostmi vytváří míru vhodnosti pro cestovní ruch. Jelikož nejvhodnější podmínky pro cestovní ruch poskytuje krajina různorodá, tzn. s vysokou nadmořskou výškou a s vysokým stupněm členitosti terénu, lze za nejvíce vhodný typ reliéfu pro cestovní ruch považovat reliéf hornatý. S klesající nadmořskou výškou a s nižším stupněm členitosti vhodnost krajiny klesá. 18
Hodnocení reliéfu Jihočeského kraje vychází z geomorfologického členění území, neboť reliéf je jednou z jeho charakteristik. Data týkající se geomorfologického členění Jihočeského kraje v členění za jednotlivé obce byla čerpána z údajů na portálu veřejné správy8. Ostatní údaje charakterizující Jihočeský kraj jsou ze Statistické ročenky Jihočeského kraje 20069. Území Jihočeského kraje je tvořeno celkem 34 geomorfologickými podcelky, z nichž jsou 4 sníženiny, 10 pahorkatin, 11 vrchovin a 9 hornatin. Území Jihočeského kraje tedy disponuje pestrým zastoupením všech krajinných typů (od sníženin až po hornatiny). Z celkové rozlohy Jihočeského kraje, která činí 10 057 km2, zabírají: •
20% hornatiny
•
27% vrchoviny
•
37% pahorkatiny
•
16% sníženiny
Reliéf Jihočeského kraje lze tedy charakterizovat jako reliéf převážně vrchovinný a hornatý s vyšším stupněm členitosti terénu, z čehož lze odvodit vysokou přitažlivost území. V meziokresním srovnání jsou nejvíce atraktivními okresy z hlediska reliéfu okres Český Krumlov a okres Prachatice. Jen tyto dva okresy se celé nacházejí na území hornatin a vrchovin. Výjimku tvoří pouze obce Mahouš, Malovice a Němčice v okrese Prachatice, jež spadají do území Blatské pánve. Z pohledu krajinných typů jsou poměrně atraktivní i okresy Jindřichův Hradec a Strakonice, ve nichž se více než 80% rozlohy okresu rozkládá na území vrchovin a pahorkatin. Na území okresu Písek a Tábor převládá reliéf typu pahorkatiny. V okrese Tábor se na území pahorkatin nachází cca 87% celkové rozlohy okresu a v okrese Písek se jedná o více než 75%. Daností reliéfu je nejméně přitažlivý okres České Budějovice, ve kterém je více něž 50% rozlohy okresu na území sníženin, jež vykazují pro cestovní ruch nejnižší stupeň atraktivity. Jak již bylo zmíněno, nejvyšší význam pro cestovní ruch přestavují hornatiny a s nižší nadmořskou výškou a s menší členitostí se tento význam snižuje. Podle toho, ve kterém geomorfologickém podcelku se nachází největší podíl rozlohy obce, jsou všechny obce Jihočeského kraje zařazeny do jednotlivých krajinných typů. Na základě příslušnosti obcí do těchto typů jsou všechny obce Jihočeského kraje rozděleny do následujících skupin: 1. obce na území hornatin 8 9
Portál veřejné správy České republiky. Dostupné na http://geoportal.cenia.cz Statistická ročenka Jihočeského kraje 2006. Dostupné na http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/p/13-3101-06 19
2. obce na území vrchovin 3. obce na území pahorkatin 4. obce na území sníženin Z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje je na území hornatin celkem 65 obcí (cca 10% všech obcí v kraji). Téměř všechny tyto obce jsou stejným dílem rozděleny v okresech Český Krumlov a Prachatice, přičemž nejvíce se jich nachází v oblasti Šumavy. Obcí na území vrchovin je v kraji lokalizováno celkem 161 (téměř 26% ze všech obcí). Obce spadající do této skupiny jsou především v okresech Strakonice, Jindřichův Hradec a Prachatice. Do skupiny obcí ležících na území pahorkatin spadá nejvyšší počet obcí Jihočeského kraje. Jedná se o celkem 292 obcí (téměř 47% ze všech obcí v kraji). Nejvyšší počet obcí patřících do této skupiny se nachází v okrese Tábor (103 obcí). Obcí na území sníženin je celkem 105 obcí, což činí téměř 17%. Více než ½ těchto obcí je lokalizována v okrese České Budějovice. Samotný reliéf je pouze jednou ze složek přírodních předpokladů krajiny pro cestovní ruch a nevypovídá tedy zcela o přírodních předpokladech pro využití cestovního ruchu. Pro skutečné hodnocení atraktivity území z hlediska přírodních poměrů je nutné zohlednit také chráněná území, vodní plochy a potenciální rekreační plochy, které jsou významným faktorem ovlivňujícím cestovní ruch. Z tohoto důvodu je potřeba věnovat pozornost také těmto složkám. 2.1.2
Chráněná území
Chráněná území tvoří jednu ze složek přírodních předpokladů krajiny pro cestovní ruch. Jedná se o přírodně nejhodnotnější území, která jsou pro svoji přírodní jedinečnost přitažlivá, avšak pro potřeby cestovního ruchu omezeně využitelná. Hodnocení chráněných území je zaměřeno na zvláště chráněná území a přírodní parky. Pro potřeby hodnocení zvláště chráněných území byl využit Ústřední seznam ochrany přírody dostupný na internetových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR10. Údaje o přírodních parcích byly čerpány z portálu veřejné správy11.
10 11
Ústřední seznam ochrany přírody. Dostupné na http://drusop.nature.cz Portál veřejné správy České republiky. Dostupné na http://geoportal.cenia.cz 20
Území, která jsou z hlediska přírody nejhodnotnější, mohou být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vyhlášena za zvláště chráněná území. Tato území lze členit na velkoplošná a maloplošná. Velkoplošnými zvláště chráněnými územími jsou: •
národní parky
•
chráněné krajinné oblasti
Podle tohoto zákona12 jsou národním parkem (NP) „rozsáhlá území, jedinečná v národním nebo mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam.“ Chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou podle výše jmenovaného zákona „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení.“ Na území Jihočeského kraje se nacházejí 4 velkoplošná zvláště chráněná území, čímž se kraj řadí na 5. místo za Liberecký, Plzeňský, Středočeský a Ústecký kraj. Z velkoplošných ZCHÚ se zde rozprostírá jeden ze čtyř národních parků v České republice - Národní park Šumava. Na jeho území lze zaznamenat 13 obcí. Chráněné krajinné oblasti jsou v kraji celkem 3 (CHKO Blanský les, CHKO Třeboňsko a CHKO Šumava). Na jejich území se nachází 95 obcí Jihočeského kraje. Z pohledu jednotlivých okresů Jihočeského kraje činí velkoplošná ZCHÚ největší podíl na rozloze okresu v okrese Prachatice, kde zabírají více než 53% jeho území. Těmito ZCHÚ jsou NP Šumava, CHKO Šumava a CHKO Blanský les. Na území NP Šumava je lokalizováno 12 obcí, přičemž všechny tyto obce se kromě obce Kvilda nacházejí zároveň na území CHKO Šumava. V CHKO Šumava je i s 11 obcemi, které jsou v NP Šumava, lokalizováno celkem 23 obcí. V CHKO Blanský les jsou pouze 2 obce. Na území okresu Český Krumlov se nacházejí 3 velkoplošná ZCHÚ, jejichž rozloha zabírá více než 32% celkové rozlohy okresu. Jsou jimi NP Šumava, CHKO Šumava a CHKO Blanský les. Na území NP Šumava je lokalizována pouze obec Horní Planá, která je rovněž na území CHKO Šumava. V CHKO Šumava lze zaznamenat 7 obcí (včetně obce Horní Planá). V CHKO Blanský les je 10 obcí.
12
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 21
V okrese Jindřichův Hradec se rozprostírá jen CHKO Třeboňsko, ale zabírá více než 30% celkové rozlohy okresu. Na jejím území se nachází 32 obcí. V okrese České Budějovice jsou velkoplošnými zvláště chráněnými územími CHKO Blanský les, na jejímž území se nachází 8 obcí a CHKO Třeboňsko, kde je celkem 9 obcí. Tyto CHKO zabírají pouze necelých 5% celkové rozlohy okresu. V okrese Tábor se nachází jen jedna chráněná krajinná oblast. Jedná se o CHKO Třeboňsko, která zaujímá pouze cca 3% celkové rozlohy okresu. Na jejím území se nacházejí 4 obce z celkového počtu obcí v tomto okrese. V okresech Písek a Strakonice se nenachází žádná velkoplošná zvláště chráněná území. Z hlediska cestovního ruchu jsou tedy podle výskytu velkoplošných zvláště chráněných území nejvíce atraktivní okresy Prachatice a Český Krumlov. Za maloplošná zvláště chráněná území jsou považovány: •
národní přírodní rezervace
•
přírodní rezervace
•
národní přírodní památky
•
přírodní památky
Národní přírodní rezervace (NPR) je v zákoně o ochraně přírody a krajiny13 definována jako „menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku.“ Vedle národní přírodní rezervace vymezuje výše zmíněný zákon také přírodní rezervaci (PR), která je podle něj „menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast.“ Kromě již výše zmíněných chráněných území patří do maloplošných zvláště chráněných území také národní přírodní památky. Zákon o ochraně přírody a krajiny definuje národní přírodní památku (NPP) jako „přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.“
13
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 22
Vedle národních přírodních památek existují také přírodní památky. Přírodní památka (PP) je definována stejně jako národní přírodní památka, avšak na rozdíl od NPP je pouze regionálního významu. Vzhledem ke skutečnosti, že většina maloplošných zvláště chráněných území slouží pouze k vědeckým či výchovným účelům, nejsou tato území přístupná a pro potřeby cestovního ruchu využitelná. Přístupná maloplošná území se v mnoha případech nacházejí na území velkoplošných zvláště chráněných území. Díky těmto skutečnostem nejsou maloplošná zvláště chráněná území předmětem celkového hodnocení, ale je přiblížen jen přehled jejich počtu v mezikrajském srovnání. Maloplošných zvláště chráněných území se na území Jihočeského kraje nachází v mezikrajském srovnání nejvyšší počet (celkem 302 maloplošných ZCHÚ). Z maloplošných ZCHÚ se zde nachází 12 národních přírodních rezervací, s nimiž se kraj řadí na 3. místo za Jihomoravský a Středočeský kraj. S celkovým počtem 100 přírodních rezervací zaujímá Jihočeský kraj 1. místo mezi kraji České republiky. Na území Jihočeského kraje se dále nachází 10 národních přírodních památek, čímž se kraj řadí na 5. místo za Středočeský, Jihomoravský, Ústecký a Olomoucký kraj. Vedle národních přírodních památek lze v Jihočeském kraji najít přírodní památky, kterých je zde 180, což je nejvyšší počet v mezikrajském srovnání. Podle zákona 14/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny může být vedle zvláště chráněných území zřízen k ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami přírodní park (PřP), který je obecně chráněným územím. Na území Jihočeského kraje je celkem 15 přírodních parků: Černická obora, Česká Kanada, Homolka-Vojířov, Jistebnická vrchovina, Kašperská vrchovina, Kukle, Novohradské hory, Písecké hory, Plziny, Polanka, Poluška, Soběnovská vrchovina, Třemšín, Turovecký les a Vyšebrodsko. Tyto parky se nacházejí na území 96 obcí Jihočeského kraje, přičemž na území 7 obcí jsou lokalizovány 2 přírodní parky. Nejvyšší počet přírodních parků lze najít v okrese Tábor, na jehož území se rozkládá celkem 6 PřP. Na území okresu České Budějovice se rozprostírá 5 PřP a na území okresu Český Krumlov 4 PřP. Celkem 3 PřP se nacházejí v okrese Písek. Okres Jindřichův Hradec má na svém území jen 2 PřP (Česká Kanada, Homolka-Vojířov) a na území okresů Prachatice a Strakonice se nachází po 1 PřP (Kašperská vrchovina v okrese Prachatice, Třemším v okrese Strakonice). Z pohledu hodnocení na úrovni obcí lze konstatovat, že nejvyšší počet obcí nacházejících se na území přírodních parků je v okrese Tábor, kde jich je 31. Za okres Tábor se s 20 obcemi 23
na území přírodních parků řadí okres Jindřichův Hradec. V okrese Český Krumlov se takových obcí nachází 18. Obcí lokalizovaných v přírodních parcích je zaznamenáno 8 v okrese České Budějovice, 3 v okrese Strakonice a 2 v okrese Prachatice. Obce Jihočeského kraje jsou podle jejich spádu do velkoplošných ZCHÚ a přírodních parků rozděleny do následujících vymezených skupin. Pokud se obec nachází na více chráněných územích, je tato obec přiřazena do skupiny odpovídající vyšší zákonné ochraně chráněného území. Vymezené skupiny obcí jsou: 1. obce na území národního parku 2. obce na území chráněné krajinné oblasti 3. obce na území přírodního parku Obcí na území NP Šumava je lokalizováno celkem 13, z nichž 12 patří do okresu Prachatice a 1 je v okrese Český Krumlov. Obcí, které byly zařazeny do skupiny obcí na území CHKO, je celkem 83. Nejvíce obcí na území CHKO vykazuje okres Jindřichův Hradec (32 obcí). V CHKO se dále nachází 17 obcí v okrese České Budějovice, 16 obcí v okrese Český Krumlov, 14 obcí v okrese Prachatice a 4 obce v okrese Tábor. Přírodní parky mají na svém území celkem 88 obcí, z nichž nejvíce jich lze zaznamenat v okrese Tábor (celkem 31 obcí). Na území přírodních parků se dále nachází po 16 obcích v okresech Český Krumlov a Jindřichův Hradec, 14 obcí v okrese Písek, 7 obcí v okrese České Budějovice a 3 obce v okrese Strakonice. Poslední obec nacházející se v přírodním parku je v okrese Prachatice. Z předcházejícího hodnocení jsou podle výskytu chráněných území nejatraktivnější okresy Český Krumlov, Prachatice a Jindřichův Hradec 2.1.3
Vodní plochy
Vodní plochy představují pro cestovní ruch vedle reliéfu a přírodně hodnotných území další nepostradatelnou složku přírodních předpokladů krajiny. Hodnocení vodstva je provedeno pomocí vymezení tamních vodních ploch. Pro potřeby hodnocení byla čerpána data z Atlasu cestovního ruchu14, z publikace týkající se možností koupání v ČR15 a ze Statistické ročenky
14
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 24
Jihočeského kraje 2006 dostupné na stránkách Českého statistického úřadu16. Pro hodnocení vodních ploch na úrovni obcí jsou uvažovány nejdůležitější vodní plochy z hlediska cestovního ruchu, a to vodní plochy nadregionálního a regionálního významu. Obce, které vstupují do hodnocení, jsou v těsné blízkosti vodní plochy a mají 50 a více lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních. Vodními plochami se pro potřeby hodnocení rozumí: •
rybníky
•
vodní nádrže
•
sjízdné řeky
Jihočeský kraj zaujímá v mezikrajském srovnání 1. místo v rozloze vodních ploch, které zde zabírají téměř 437 km2. Území Jihočeského kraje je také největší oblastí rybníků v České republice. V současné době se na území kraje nachází více než sedm tisíc rybníků, které se rozprostírají na více než 310 km2 plochy. Největšími zdejšími rybníky jsou rybník Rožmberk na řece Lužnici, rybník Svět v Třeboni a rybník Bezdrev u Hluboké nad Vltavou. Na území kraje se rovněž rozprostírají vodní nádrže. Vodní nádrž Lipno je se svými necelými 50 km2 plošně nejrozlehlejší vodní nádrží na území celé České republiky a vodní nádrž Orlík je největší svým objemem zadržené vody. Podstatnou část kraje zásobuje pitnou vodou vodní nádrž Římov. Vodní nádrž Hněvkovice je poměrně nová a vznikla ve spojitosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín17. Jihočeský kraj láká kromě vodních ploch také sjízdnými vodními toky, které jsou navštěvovány k provozování vodní turistiky. Nejoblíbenějšími sjízdnými toky jsou řeky Lužnice, Otava a Vltava. Dalšími řekami využívanými vodáky jsou řeky Lomnice, Malše, Nežárka, Stropnice nebo Volyňka. V meziokresním srovnání je z hlediska rozlohy vodních ploch na 1. místě okres Jindřichův Hradec, ve kterém činí celková rozloha vodních ploch cca 129 km2. V okrese lze zaznamenat největší koncentraci rybníků, z nichž jsou pro potřeby cestovního ruchu nejatraktivnější rybníky Hejtman, Svět nebo Staňkovský rybník. Mezi sjízdné úseky řek patří Lužnice a Nežárka.
15
LANGPAULOVÁ, E. 1234 možností koupání v ČR. Havlíčkův Brod: Fragment, 2001. 334 s. ISBN 80-7200552-9. 16 Statistická ročenka Jihočeského kraje 2006. Dostupné na http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/p/13-3101-06 17 Statistická ročenka Jihočeského kraje 2006. Dostupné na http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/p/13-3101-06 25
Okresem s druhým největším zastoupením vodních ploch je okres České Budějovice. Tyto plochy zabírají v okrese cca 90 km2, přičemž nejvíce se na této rozloze podílí vodní tok Vltava. Na území okresu Český Krumlov, na jehož území se rozprostírá téměř celá vodní nádrž Lipno a sjízdná řeka Vltava, vodní plochy zaujímají téměř 70 km2. V okrese Písek, kde je nejnavštěvovanější vodní plochou vodní nádrž Orlík, zaujímají vodní plochy více než 46 km2. Podobně jako okres Písek je na tom s rozlohou téměř 45 km2 vodních ploch okres Tábor, kde je nejnavštěvovanější sjízdná řeka Lužnice. V okrese Strakonice, ve kterém se vodní plochy nacházejí na cca 39 km2 celkové rozlohy okresu, jsou nejdůležitějšími vodními plochami rekreační rybníky (např. Pustý, Horní Řepický) a vodní toky (např. Otava, Volyňka). S rozlohou cca 17 km2 vodních ploch je okres Prachatice okresem s nejnižším zastoupením těchto ploch. Pro hodnocení na úrovni obcí jsou určeny nadregionálně a regionálně významné vodní plochy. Uvedené vymezení významnosti vodních ploch je převzaté z Atlasu cestovního ruchu18. Za nadregionálně významné vodní plochy jsou považovány vodní nádrže Lipno a Orlík, rybník Hejtman a Staňkovský rybník. Mezi vodní plochy s regionálním významem patří rybníky Bezdrev, Dvořiště, Jordán, Komorník, Milava, Osika, Ratmírovský rybník, Svět, Vajgar a Velký Řečický rybník a sjízdné vodní toky Vltava, Otava, Lužnice a Nežárka. Podle výskytu vodních ploch v blízkosti obcí a jejich významu jsou obce zařazeny do dvou skupin: 1. obce nadregionálního významu 2. obce regionálního významu Obcí, které mají 50 a více lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních a přitom se nacházejí v těsné blízkosti vodních ploch s nadregionálním či regionálním významem, je v Jihočeském kraji celkem 46. Nejvíce těchto obcí se nachází v okresech Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Písek. 18
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 26
Do skupiny obcí nadregionálního významu je zařazeno celkem 16 obcí, z nichž nejvíce jich je v okrese Český Krumlov a Písek, kde je po 7 obcích tohoto významu. Do skupiny obcí regionálního významu spadá celkem 30 obcí. Největší koncentraci těchto obcí vykazuje okres Jindřichův Hradec (8 obcí). Z hlediska vodních ploch představují tedy největší přitažlivost okresy Český Krumlov s vodní nádrží Lipno, Písek s vodní nádrží Orlík a okres Jindřichův Hradec se svými rekreačními rybníky a sjízdnými vodními toky. 2.1.4
Potenciální rekreační plochy
Potenciální rekreační plochy jsou území, která lze využívat pro potřeby rekreace. Potenciálními rekreačními plochami se podle Atlasu cestovního ruchu19 rozumí: •
plochy lesní půdy
•
plochy luk a pastvin
•
plochy zahrad a sadů
•
vodní plochy (stojaté a tekoucí vody)
Hodnocení těchto ploch je provedeno na základě dat o potenciálních rekreačních plochách, která jsou vedena v registru obsahujícím úhrnné hodnoty druhů pozemků (ÚHDP), který vede Český úřad zeměměřičský a katastrální. Dále byla využita data Českého statistického úřadu. Pro hodnocení potenciálních rekreačních ploch lze za nejlépe vypovídající ukazatel považován podíl rozlohy potenciálních rekreačních ploch na celkové rozloze zkoumaného území. Strukturu půdy k 31.12.2005 přibližuje následující graf. Graf č. 1: Struktura půdy Jihočeského kraje 1,0% 8,1% 31,7%
37,4%
1,5% 4,3%
16,0%
Orná půda
Zahrady a ovocné sady
Trvalé travnaté porosty
Vodní plochy
Lesní pozemky
Zastavěné plochy a nádvoří
Ostatní plochy
Pramen: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2006, ČSÚ České Budějovice 19
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 27
Z analýzy získaných dat vyplývá, že z celkové rozlohy Jihočeského kraje činí téměř 60% potenciální rekreační plochy. Podílem těchto ploch zaujímá Jihočeský kraj v mezikrajském srovnání 3. místo za Libereckým a Karlovarským krajem. Více něž 60% z potenciálních rekreačních ploch tvoří lesní plochy, s jejichž rozlohou cca 3 760 km2 se Jihočeský kraj řadí na 1. místo mezi kraji České republiky. Jihočeský kraj je rovněž krajem s největší rozlohou vodních ploch, která zde činí téměř 437 km2. Mezi okresy Jihočeského kraje disponuje nejvyšším podílem potenciálních rekreačních ploch okres Prachatice. V tomto okrese činí tyto plochy více než ¾ rozlohy celého okresu. Největší zastoupení v tomto případě tvoří lesní plochy, které se rozprostírají na více něž ½ rozlohy celého okresu. Téměř 75% rozlohy okresu tvoří rekreační plochy rovněž v okrese Český Krumlov. Tento vysoký podíl je dán především přítomností chráněných území, která jsou charakteristická vysokou mírou zalesnění. Na území okresu Český Krumlov se nachází největší zastoupení lesů (cca 773 km2). Okresem disponujícím třetím největším podílem potenciálních rekreačních ploch je okres Jindřichův Hradec, kde je hodnota tohoto podílu téměř 60%. Ze všech těchto rekreačních ploch tvoří největší zastoupení opět lesy (cca 750 km2) a dále rybníky, které se v okrese rozprostírají na více než 129 km2 celkové rozlohy okresu, čímž se řadí na 1. místo mezi okresy Jihočeského kraje. V ostatních okresech Jihočeského kraje tvoří potenciální rekreační plochy cca ½ celkové rozlohy okresu. I v těchto okresech je největší zastoupení lesních ploch. V okresech České Budějovice a Písek činí lesní plochy více než 32% rozlohy těchto okresů. V okrese Tábor se lesy rozkládají na cca 29% celkové plochy okresu a okres Strakonice, ve kterém je nejnižší podíl potenciálních rekreačních ploch, disponuje lesy na cca 22% rozlohy okresu. Na úrovni obcí jsou všechny obce Jihočeského kraje rozděleny podle podílu potenciálních rekreačních ploch do následujících 5 skupin20: 1. obce s podílem 75,0% a více - obce v této skupině lze charakterizovat jako obce nacházející se především v horské oblasti, čímž jsou považovány za obce s velmi příznivými přírodními předpoklady pro cestovní ruch 2. obce s podílem od 57,0 do 74,9% - jedná se o obce v podhůří či vysočině s příznivými přírodními předpoklady pro cestovní ruch 20
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 28
3. obce s podílem od 38,0 do 56,9% - tyto obce disponují venkovskou krajinou s průměrnými přírodními předpoklady pro cestovní ruch 4. obce s podílem od 20,0 do 37,9% – tyto obce mají málo vhodné přírodní předpoklady pro cestovní ruch, protože se jedná o většinou zemědělsky využívanou venkovskou krajinu v nížinách a pahorkatinách 5. obce s podílem do 19,9% - obce spadající do této skupiny jsou charakteristické jen velmi málo vhodnými přírodními předpoklady pro cestovní ruch, neboť je zde zemědělsky velmi intenzivně využívaná venkovská krajina Obcí s velmi příznivými přírodními předpoklady je celkem 70, což činí více než 11% z celkového počtu obcí v kraji. Jsou jimi především obce v horských oblastech. Nejvíce takových obcí se nachází v okrese Český Krumlov (19 obcí) a v okrese Prachatice (21 obcí). Do skupiny obcí, které mají příznivé předpoklady pro cestovní ruch, patří 132 obcí s největším výskytem v okrese Jindřichův Hradec (26 obcí). Nejvíce obcí v kraji (cca 44% obcí v kraji) je charakteristických průměrnými přírodními předpoklady pro cestovní ruch. Jedná se o celkem 275, z nichž největší koncentrace je zaznamenána v okrese Strakonice (56 obcí) a Tábor (58 obcí). Obcí, které spadají do 4. skupiny a mají tedy málo vhodné přírodní předpoklady pro cestovní ruch, je v kraji zaznamenáno celkem 129, přičemž nejvíce těchto obcí se nachází v okrese Strakonice (33 obcí) a Tábor (27 obcí). Velmi málo vhodné přírodní předpoklady vykazuje pouze 16 obcí Jihočeského kraje. Největší počet takových obcí je v okrese Tábor (celkem 6 obcí). O poslední obci Strýčice nacházející se na území okresu České Budějovice nejsou dostupná data, tudíž jí nebyl přiřazen význam přírodních předpokladů. Více než 76% ze všech obcí v kraji je charakteristických průměrnými a vyššími přírodními předpoklady pro cestovní ruch. Nejlepší postavení z hlediska potenciálních rekreačních ploch mají tedy okresy Český Krumlov a Prachatice, v nichž více než 66% všech obcí v těchto okresech tvoří obce s příznivými a velmi příznivými přírodními předpoklady. Naopak nejhůře jsou na tom okresy Strakonice a Tábor, v nichž nedosahuje podíl obcí s příznivými a velmi příznivými přírodními předpoklady na celkovém počtu obcí v těchto okresech ani 20%. Tyto dva okresy se vyznačují téměř 80% podílem obcí s málo vhodnými a průměrnými přírodními předpoklady pro cestovní ruch.
29
2.2 Hodnocení kulturně-historických předpokladů Vedle přírodních předpokladů představují atraktivitu území pro potřeby cestovního ruchu kulturně-historické předpoklady. Nejen kulturně-historické památky, ale také kulturní zařízení a společenské akce vytvářejí motiv účasti na kulturním cestovním ruchu. 2.2.1
Kulturně-historické památky
Kulturně-historické
pamětihodnosti
jsou
nejdůležitější
složkou
kulturně-historických
předpokladů. Hodnocení kulturně-historických památek je provedeno na základě údajů z vypracované databáze obsahující údaje o kulturně-historických památkách za jednotlivé obce Jihočeského kraje. Údaje byly čerpány z informací dostupných v Ústředním seznamu kulturních památek vedeným Národním památkovým ústavem21, v Atlasu cestovního ruchu České republiky22, v Turistické mapě Jihočeského kraje a na turistickém serveru ČR23. Z údajů dostupných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, který vede Národní památkový ústav, lze konstatovat, že v mezikrajském srovnání je na území Jihočeského kraje lokalizováno nejvíce nemovitých památek (více než 5,5 tisíce). Hodnotné památky či území charakteristická koncentrací památek podléhají památkové ochraně podle zákona č. 80/1987 Sb., o státní památkové péči. Památkově chráněné jsou především: •
národní kulturní památky
•
památkové rezervace
•
památkové zóny
Památky, které jsou považovány za nejhodnotnější, byly prohlášeny za národní kulturní památky. Zákon č. 80/1987 Sb., o státní památkové péči vymezuje pojem národní kulturní památky (NKP) jako „kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.“ Kromě národních kulturních památek je v kraji velké množství jiných cenných kulturněhistorických památek, které jsou koncentrovány na určitém území. „Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů“,
21
Ústřední seznam kulturních památek. Dostupné na http://www.monumnet.npu.cz KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 23 Turistický server České republiky. Dostupné na http://www.czecot.cz 22
30
je v zákoně o státní památkové péči24 považováno za památkovou rezervaci. Je rozlišováno mezi městskou památkovou rezervací (MPR) a vesnickou památkovou rezervací (VPR). Jako městské památkové rezervace jsou označována historická jádra měst. Vesnickými památkovými rezervacemi jsou území charakteristická lidovou architekturou25. Výše zmíněný zákon vymezuje mimo památkové rezervace také památkovou zónu, která je tímto zákonem definována jako „území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty.“ U památkových zón se stejně jako u památkových rezervací rozlišují městské památkové zóny (MPZ) a vesnické památkové zóny (VPZ). Všech výše zmíněných památek a území se v Jihočeském kraji nachází celkem 128. V Jihočeském kraji se nachází nejvíce národních kulturních památek po hlavním městě Praze. Z celkového počtu 25 NKP tvoří největší podíl hrady a zámky. S celkovým počtem 7 městských památkových rezervací a 16 vesnických památkových rezervací se kraj řadí na 1. místo v jejich počtu mezi kraji České republiky. Na území Jihočeského kraje lze také zaznamenat 25 městských památkových zón, čímž Jihočeský kraj zaujímá 2. místo za Středočeským krajem. Vesnických památkových zón je v Jihočeském kraji nejvíce v mezikrajském srovnání (celkem 55 VPZ). Kromě výše zmíněných památek a území jejich koncentrace se na území Jihočeského kraje nacházejí dvě lokality, které jsou pro svoji kulturně-historickou výjimečnost zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Jsou jimi historické jádro města Český Krumlov a obec Holašovice. Meziokresní rozdíly v zastoupení jednotlivých památek a území spadajících pod památkovou ochranu jsou zobrazeny v následující tabulce. Tabulka č. 2: Počet chráněných památek a území v okresech Jihočeského kraje ČB NKP MPR MPZ VPR VPZ Památka UNESCO Celkem Pramen: Vlastní zpracování
ČK 4 1 3 5 13 1 27
JH 6 1 7 0 6 1 21
Pí 6 3 2 0 9 0 20
24
Pr 2 0 2 0 9 0 13
St 2 1 4 4 7 0 18
Tá 1 0 5 1 6 0 13
4 1 2 6 5 0 18
Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 25
31
V meziokresním srovnání je nejvíce NKP a území s koncentrací památek v okresech České Budějovice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec. Naopak nejmenší koncentrace je v okresech Písek a Strakonice. Následující text je věnován hodnocení kulturně-historických památek v členění na zámky, hrady, zříceniny, tvrze, církevní, technické a vojenské památky. Jelikož je v kraji mnoho z těchto památek veřejnosti nepřístupných a tedy z hlediska cestovního ruchu nepřitažlivých, jsou předmětem hodnocení pouze zpřístupněné památky. V Jihočeském kraji je celkem 208 památek, které jsou zpřístupněny buď celoročně nebo pouze v určitém období. Na území Jihočeského kraje se nachází celkem 34 veřejnosti přístupných zámků, z nichž 8 zámků je prohlášeno za NKP. Hradů je v Jihočeském kraji 9, z nichž 6 má statut NKP. Mimo hradů se na území Jihočeského kraje nachází 20 zřícenin hradů, z nichž jen 1 je zároveň prohlášena za NKP. Je potřeba zmínit také tvrze, kterých je na území Jihočeského kraje zpřístupněných pouze 8. Kromě výše zmíněných kulturně-historických pozoruhodností lze na území Jihočeského kraje zaznamenat celou řadu církevních památek (CP). Za církevní památky jsou pro potřeby jejich hodnocení považovány26: •
kláštery
•
rotundy
•
poutní místa
•
centra židovské kultury
•
chrámy, katedrály a kostely
Církevní památky tvoří téměř polovinu všech kulturně-historických památek v kraji. Církevních památek se v Jihočeském kraji vyskytuje celkem 92, z nichž 5 je prohlášeno za NKP. Z celkového počtu těchto památek převažují centra židovské kultury Předmětem hodnocení jsou rovněž technické památky (TP), kterými se podle Atlasu cestovního ruchu ČR27 rozumí: •
památky komunikačního stavitelství, kterými jsou např. mosty, železniční tratě apod.
•
památky hornictví a hutnictví, jako např. doly, hamry atd.
26
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 27 KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 32
•
památky sklářské a keramické výroby jako např. porcelánky
•
památky textilní výroby jako např. textilky
•
památky vodního stavitelství, kterými se rozumí vodní nádrže, přehrady, vodní kanály, elektrárny apod.
•
památky zpracování zemědělských produktů jako jsou např. mlýny nebo pivovary
•
ostatní technické památky, kterými mohou být např. vysílače, výstaviště apod.
Na území Jihočeského kraje se nachází celkem 32 technických památek, z nichž 4 jsou také NKP. Největší podíl v kraji tvoří památky komunikačního a vodního stavitelství, zatímco památky sklářské, keramické, textilní výroby a ostatní technické památky nejsou v kraji zastoupeny vůbec. Posledními památkami, které lze zahrnout do kulturně-historických památek, jsou vojenské památky. Do skupiny vojenských památek lze zařadit především opevnění a památníky. V Jihočeském kraji je celkem 13 vojenských památek. V meziokresním srovnání je nejvíce kulturně-historických památek rozmístěno na území okresu Jindřichův Hradec. Z celkového počtu 43 památek je v okrese zaznamenáno nejvíce zpřístupněných zámků mezi okresy Jihočeského kraje. Ze 7 zámků jsou 4 prohlášeny za NKP. Jsou jimi zámek v obci Červená Lhota, zámek v Dačicích, areál zámku v Jindřichově Hradci a zámek v Třeboni. Dále se zde nachází pouze jeden hrad v Jindřichově Hradci a 2 zříceniny hradů. Téměř 60% ze všech památek v okrese tvoří církevní památky, kterými jsou především židovská ghetta a hřbitovy. Z celkem 25 církevních památek je 1 prohlášena za NKP (areál kláštera augustiniánů v Třeboni). Mezi 6 technickými památkami je 1 NKP, kterou je Rožmberská rybniční soustava. Vojenské památky jsou zde lokalizovány pouze 2. Okres Písek je s počtem 37 památek okresem s druhým nejvyšším počtem památek. Nachází se zde 5 zámků a 2 hrady, přičemž hrad Zvíkov je současně prohlášen za NKP. Vedle hradů nabízí okres k návštěvě 1 zříceninu a 3 tvrze. Stejně jako v okrese Jindřichův Hradec i zde je nejvyšší počet církevních památek (celkem 14 CP). V meziokresním srovnání má okres nejvíce technických památek, kdy z celkem 9 technických památek je 1 NKP (most v Písku). Dále jsou zde 3 vojenské památky. Dalším v pořadí je s počtem 35 památek okres Tábor. Na území tohoto okresu jsou přístupné 4 zámky a hrad Kotnov, který je zároveň NKP. Za NKP je prohlášena také jedna z celkem 6 zřícenin (zřícenina hradu Kozí Hrádek). Dalšími památkami je 19 církevních památek, 4 technické památky, z nichž most ve Stádleci je NKP, a 1 vojenská památka.
33
Okres České Budějovice disponuje celkem 32 památkami. Nachází se zde 6 zámků (2 NKP – zámek Hluboká nad Vltavou, zámek Ohrada), hrad Nové Hrady (NKP), 1 zřícenina a 2 tvrze. Dále je zde 11 církevních památek, 6 technických památek (1 NKP - koněspřežná železnice z Českých Budějovic do Lince) a 5 vojenských památek (1 NKP – památník Jana Žižky). Okresy Český Krumlov a Strakonice mají oba po 22 památkách. V okrese Český Krumlov lze navštívit 2 zámky (1 NKP – zámek v Českém Krumlově), 2 hrady (oba jsou NKP – hrad v Českém Krumlově, hrad v Rožmberku nad Vltavou) a 6 zřícenin. Z celkem 8 církevních památek jsou 4 prohlášeny za NKP. Jsou jimi kostel sv. Víta v Českém Krumlově, areál kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kájově, areál cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě a bývalý cisterciácký klášter s kostelem Panny Marie v obci Zlatá Koruna. Dále jsou zde lokalizovány 4 technické památky. Okres Strakonice nabízí 5 zámků, hrad ve Strakonicích (NKP), 2 zříceniny, 19 církevních památek, 4 technické památky a 1 vojenskou památku. Okresem s nejnižším počtem kulturně-historických památek je okres Prachatice (celkem 17 památek). Na jeho území se nachází 5 zámků, z nichž 1 je NKP (zámek Kratochvíle). Dále je zde 1 hrad, 2 zříceniny, 1 tvrz, 5 církevních památek, 2 technické památky a 1 vojenská památka Jelikož je počet kulturně-historických památek v jednotlivých okresech značně ovlivněn výskytem především církevních, ale i jiných památek, které jsou pro potřeby cestovního ruchu nepříliš významné, nelze podle jejich celkového počtu památek v okresech vyvodit jejich atraktivitu pro cestovní ruch. Atraktivitu je potřeba vymezit podle významu kulturněhistorických památek, které se na území okresů vyskytují. Všechny obce Jihočeského kraje jsou rozděleny podle významu kulturně-historického potenciálu pro cestovní ruch do následujících 4 skupin: 1. obce mezinárodního významu – do této skupiny patří obce s koncentrací památek UNESCO a NKP nebo MPR 2. obce národního a nadregionálního významu – do této skupiny jsou zařazeny obce s přítomností památky UNESCO, NKP, MPR a nejnavštěvovanějších hradů a zámků 3. obce regionálního významu – tato skupina obcí zahrnuje obce s přítomností MPZ, VPR a významných hradů, zámků, zřícenin hradů, tvrzí, církevních, technických a vojenských památek
34
4. ostatní obce – sem patří obce s přítomností VPZ a obce s kulturně-historickými památkami nezahrnuté výše Z celkového počtu 623 obcí v Jihočeském kraji se kulturně-historické památky nachází v celkem 161 obcích. Za obec mezinárodního významu lze pro její kulturně-historický potenciál považovat pouze město Český Krumlov, které se svojí kulturní výjimečností liší od ostatních obcí Jihočeského kraje. Do skupiny obcí národního a nadregionálního významu lze zařadit celkem 25 obcí. Obcí s regionálním významem kulturně-historického potenciálu je v Jihočeském kraji celkem 59. Nejpočetnější skupinu obcí tvoří skupina Ostatní obce, do které spadá celkem 76 obcí. Počty obcí, které spadají do vymezených skupin, jsou v členění podle okresů zobrazeny v následující tabulce. Tabulka č. 3: Počet obcí ve vymezených skupinách podle okresů Jihočeského kraje Počet obcí v 1. Název okresu skupiny České Budějovice 0 Český Krumlov 1 Jindřichův Hradec 0 Písek 0 Prachatice 0 Strakonice 0 Tábor 0 Celkem 1 Pramen: Vlastní zpracování
Počet obcí ve 2. skupiny 5 4 5 3 3 2 3 25
Počet obcí ve 3. skupiny 10 6 4 9 10 10 10 59
Počet obcí ve 4.skupiny 10 8 16 12 10 7 13 76
Z hlediska kulturního významu obcí jsou nejpřitažlivější především okresy České Budějovice, Český Krumlov a Jindřichův Hradec. 2.2.2
Kulturní zařízení
Součást kulturně-historických předpokladů pro cestovní ruch tvoří také kulturní zařízení. Z hlediska jejich vlivu na cestovní ruch plní však pouze doplňkovou funkci kulturněhistorických památek, které tvoří základní atraktivitu území pro cestovní ruch. Pro hodnocení kulturních zařízení bylo využito údajů v Atlasu cestovního ruchu České republiky28 a v Turistické mapě Jihočeského kraje. Dále byly čerpány informace na internetových stránkách obcí Jihočeského kraje a na turistickém serveru ČR29.
28
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 29 Turistický server České republiky. http://www.czecot.cz 35
Za kulturní zařízení jsou pro potřeby hodnocení považována: •
muzea
•
galerie
•
divadla
•
hvězdárny
•
skanzeny
Ve výskytu jednotlivých kulturních zařízení lze zaznamenat značné rozdíly. V Jihočeském kraji lze zaznamenat celkem 138 kulturních zařízení, z nichž je 57 muzeí, 54 galerií, 19 divadel, 6 hvězdáren a 2 skanzeny. Dominantní zastoupení muzeí a galerií je dáno skutečností, že Jihočeský kraj má bohatou historii a tradice. Téměř 60% z celkového počtu kulturních zařízení se nachází v okresních městech. Nejvyšší koncentraci kulturních zařízení lze najít v okrese České Budějovice. Tato skutečnost je dána přítomností hlavního centra Jihočeského kraje – města České Budějovice, kde se vyskytuje více než 70% z celkového počtu kulturních zařízení v tomto okrese. Z celkového počtu 51 kulturních zařízení je zde 10 muzeí, 29 galerií, 10 divadel a 1 hvězdárna a 1 skanzen. Významnější koncentrace kulturních zařízení je také v okrese Český Krumlov. Více než polovina z celkového počtu kulturních zařízení se nachází ve městě Český Krumlov, které je významným kulturním střediskem. Z 29 kulturních zařízení je 11 muzeí, 14 galerií, 3 divadla a 1 hvězdárna. Okres Tábor disponuje celkem 25 kulturními zařízeními, z nichž je 12 muzeí. Dále lze v okrese navštívit 8 galerií a pouze 1 divadlo, které sídlí v okresním městě. Ze 3 hvězdáren v okrese lze zmínit známou Hvězdárnu Františka Pešty v Sezimově Ústí. Na území okresu Tábor se nachází 1 skanzen, který je v části města Tábor – Záluží. Stejné množství kulturních zařízení, ale v rozdílném zastoupení podle jejich typu, se nachází v okresech Jindřichův Hradec a Prachatice (v každém po10 kulturních zařízení). V okrese Jindřichův Hradec je k dispozici 6 muzeí, 1 galerie, 2 divadla a 1 hvězdárna. Kulturní zařízení v okrese Prachatice jsou pouze dvou typů (9 muzeí, 1 divadlo). Okres Písek má celkem 7 kulturních zařízení, z nichž je 5 muzeí, 1 galerie, 1 divadlo. Okres Strakonice disponuje nejmenším počtem kulturních zařízení. Z celkového počtu 6 kulturních zařízení jsou 4 muzea, 1 galerie a 1 divadlo.
36
Kulturní zařízení jsou lokalizována na území celkem 44 obcí Jihočeského kraje. Obce, ve kterých lze zaznamenat přítomnost kulturních zařízení, jsou rozděleny do následujících 2 kategorií: 1. obce s přítomností 2 a více kulturních zařízení 2. obce s přítomností 1 kulturního zařízení Z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje se kulturní zařízení vyskytují ve 44 z nich. Do 1. kategorie obcí patří 11 obcí, z nichž nejvíce se jich nachází na území okresu České Budějovice. V okrese Jindřichův Hradec jsou tyto obce 3 a v ostatních okresech je po 2 obcích. Ve 2. kategorii obcí je celkem 33, přičemž jejich nejvyšší počet je v okrese Český Krumlov (celkem 6 obcí). Do kulturních zařízení je zařazeno také lázeňství založené na využití přírodních léčivých zdrojů. Podle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) je za lázeňské místo považováno „území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona“. V Jihočeském kraji se mezi lázeňská místa řadí tři obce. Jsou jimi Třeboň, Bechyně a Vráž. Podle jejich významu pro cestovní ruch jsou tyto obce rozděleny do 3 kategorií: 1. kategorie obcí - Třeboň 2. kategorie obcí - Bechyně 3. kategorie obcí - Vráž Nabídkou kulturních zařízení tedy dominuje okres České Budějovice, a to díky značné koncentraci těchto zařízení v jeho okresním městě, které je největším městem v kraji. 2.2.3
Společenské akce
Vedle kulturních zařízení nabízí Jihočeský kraj celou řadu společenských akcí. Stejně jako kulturní zařízení představují společenské akce složku kulturně-historických předpokladů, která má jen doplňkovou funkci. Tyto akce mají přitom menší význam pro hodnocení kulturně-historických předpokladů než kulturní zařízení.
37
Společenskými akcemi se pro potřeby hodnocení rozumí pravidelné akce, které mají v kraji delší tradici a konají se zpravidla v určitém roční období či připadají na konkrétní datum v roce. Údaje týkající se pravidelných společenských akcí byly čerpány z internetových stránek Regionálního Informačního Servisu30 a Folklorního sdružení České republiky31. Společenskými akcemi se rozumí: •
kulturní akce – za tyto akce jsou považovány např. hudební a filmové festivaly, akce spojené s udržováním zvyků a tradic apod.
•
sportovní akce – do sportovních akcí jsou zařazeny především sportovní závody
•
církevní akce – těmito akcemi se rozumí náboženské poutě
Společenských akcí kulturních a sportovních, které se na území Jihočeského kraje konají pravidelně, je celkem 47. Kulturně zaměřených akcí lze v Jihočeském kraji navštívit celou řadu, ale těch pravidelných je 39. Jsou jimi nejrůznější hudební, filmové a divadelní festivaly a další akce spojené s kulturou. Nejvíce kulturních akcí se pořádá ve městech Český Krumlov (např. EKOFILM Český Krumlov a Svatováclavské slavnosti v Českém Krumlově) a České Budějovice (především mezinárodní festivaly). Dalšími významnými akcemi jsou Mezinárodní folklorní festival Písek nebo Mezinárodní filmový festival o zvířatech NaturVision ve městě Vimperk v okrese Prachatice. Pravidelně opakujícími se sportovní akcemi pořádanými v Jihočeském kraji jsou především akce z oblasti lyžování a cykloturistiky a je jich celkem 8. Nejvíce se jich koná na Zadově (obec Stachy v okrese Prachatice). Jsou jimi např. Šumavský skimaraton, Mistrovství republiky v klasickém lyžování žactva, Český pohár horských kol cross country a půl maratón apod. Církevními akcemi se rozumí náboženské poutě neboli návštěvy kostelů velkého počtu lidí, slavnostní bohoslužby apod. Poutních míst se na území Jihočeského kraje nachází spousta. Nejznámějších poutních míst je 15 (např. klášter v Bechyni, kostely v obcích Dobrá Voda u Českých Budějovic, Kájov, Lomec, Římov, Zlatá Koruna atd.). Obce jsou podle významu společenských akcí, které se v nich konají, rozděleny do následujících 2 skupin: 1. obce nadregionálního významu 30 31
Regionální Informační Servis. Dostupné na http://www.risy.cz Folklorní sdružení České republiky. Dostupné na http://www.fos.cz 38
2. obce regionálního významu Pravidelné společenské akce se v Jihočeském kraji konají v celkem 13 obcích. Obcí s akcemi nadregionálního významu je 7 a ve zbývajících 6 obcích se konají akce regionálního významu. Jak již bylo zmíněno výše, nejvíce pravidelných společenských akcí nabízí města České Budějovice a Český Krumlov.
2.3 Celkové hodnocení lokalizačních předpokladů Pro celkové hodnocení lokalizačních předpokladů krajiny pro cestovní ruch je nutné zohlednit současně přírodní i kulturně-historické předpoklady obcí Jihočeského kraje. Obce Jihočeského kraje jsou charakteristické rozdílným typem reliéfu, rozdílným výskytem chráněných území a vodních ploch, rozdílnou rozlohou potenciálních rekreačních ploch, ale rovněž rozdílnou přítomností památek, kulturních zařízení a společenských akcí. Celkovou přírodní a kulturní atraktivitu na úrovni jednotlivých obcí Jihočeského kraje představuje výskyt současně všech hodnocených složek přírodních a kulturně-historických předpokladů, podle kterého je všem obcím Jihočeského kraje přiřazen určitý počet bodů. Mimo to je jednotlivým složkám přiřazeno váhové hodnocení vyjadřující jejich důležitost pro cestovní ruch. Celkový počet bodů, který je obcím přiřazen, je roven součtu součinů váhového hodnocení a přiřazených bodů u jednotlivých složek přírodních a kulturně-historických předpokladů. Přiřazené váhové hodnocení a body jednotlivým složkám přírodních a kulturně-historických předpokladů jsou zobrazeny tabulkách uvedených v přílohách č. 1 a č. 2. Jednotlivé obce Jihočeského kraje jsou podle dosažených bodů vyjadřujících přírodní a kulturně-historické předpoklady rozděleny skupin, které přibližuje následující tabulka.
39
Tabulka č. 4: Počet obcí podle přírodních a kulturně-historických předpokladů Přírodní předpoklady velmi vysoké vysoké nadprůměrné průměrné přírodní základní přírodní Kulturně-historické předpoklady velmi vysoké vysoké nadprůměrné průměrné základní Pramen: Vlastní zpracování
Počet bodů 21,0 a více 14,5 - 20,9 10,0 - 14,4 5,1 - 9,9 0-5
Počet obcí 18 62 119 294 130
28 a více 24 - 27 15 - 23 3 - 14 do 2
1 9 32 119 8
Z uvedené tabulky je patrná převyšující přítomnost přírodních předpokladů pro cestovní ruch, přičemž nejvíce obcí disponuje průměrnými přírodními předpoklady. Z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje celkem 454 obcí nedisponuje žádnými kulturně-historickými předpoklady pro cestovní ruch. Nejvýznamnější kulturně-historické předpoklady lze zaznamenat v několika málo obcích. Celkové lokalizační předpoklady (přírodní a kulturně-historické) všech obcí Jihočeského kraje zobrazuje následující kartogram. Kartogram č. 1: Přírodní a kulturně-historické předpoklady pro cestovní ruch
Pramen: Katedra regionální ekonomie a správy 40
Z uvedeného kartogramu je patrné, že velmi vysokým přírodním potenciálem pro cestovní ruch disponují obce nacházející se na především na Šumavě. V horské oblasti jsou jimi např. obce Kvilda, Stachy, Stožec, Lenora apod. V blízkosti vodní nádrže jsou to např. obce Horní Planá, Černá v Pošumaví nebo Frymburk. Vysoké přírodní předpoklady pro cestovní ruch lze zaznamenat rovněž v obcích nacházejících se na území CHKO Blanský les a CHKO Třeboňsko v blízkosti rekreačních vodních ploch. Nejvyšší kulturně-historický potenciál pro cestovní ruch představují větší města Jihočeského kraje, pro která je charakteristická značná koncentrace památek a kulturních zařízení. Mezi nejvýznamnější města patří všechna okresní města Jihočeského kraje, zejména Český Krumlov a České Budějovice. Větší význam mají rovněž obce Hluboká nad Vltavou, Třeboň, Netolice, Slavonice apod. Naproti tomu celkem 454 obcí Jihočeského kraje nedisponuje žádnými kulturně-historickými předpoklady pro cestovní ruch.
2.4 Hodnocení hromadných ubytovacích zařízení Pro potřeby cestovního ruchu je důležitá vybavenost území základní infrastrukturou. Hlavním prvkem základní infrastruktury jsou hromadná ubytovací zařízení (HUZ), která jsou nejdůležitější složkou realizačních předpokladů pro cestovní ruch, což je důvodem hodnocení prostorové diferenciace hromadných ubytovacích zařízení. Počet hromadných ubytovacích zařízení sleduje nejen na celém území České republiky, ale rovněž na území jednotlivých krajů Český statistický úřad. Pro zpracování statistik hromadných ubytovacích zařízení využívá Český statistický úřad svoji metodiku32, podle které čerpá údaje o hromadných ubytovacích zařízeních z Registru ubytovacích zařízení. Tento registr je v průběhu roku aktualizován prostřednictvím informačních zdrojů a šetření zaměřených na kapacitu a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení. Data jsou platná k 31. prosinci 2005. Podle této metodiky se hromadnými ubytovacími zařízeními pro potřeby Českého statistického úřadu rozumí taková zařízení, ve kterých je nejméně pět pokojů nebo 10 lůžek, která jsou k dispozici pro účastníky cestovního ruchu. Do hromadných ubytovacích zařízení jsou zahrnuty: •
Hotely
•
Penziony
32
Statistická ročenka Jihočeského kraje 2006 [online]. České Budějovice: Český statistický úřad, 2006. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/tab/3E0049A825 41
•
Turistické ubytovny
•
Chatové osady
•
Kempy
•
Ostatní ubytovací zařízení
Hotel je ubytovacím zařízením, ve kterém se nachází nejméně 10 pokojů pro hosty. Pro tato ubytovací zařízení je charakteristický různý rozsah požadovaných služeb, podle kterého se hotely člení do pěti tříd, jež jsou označeny hvězdičkami. Penzion je charakteristický nejméně 5 pokoji, tříděním do čtyř tříd a omezeným rozsahem služeb. Kemp je ubytovací zařízení, které slouží k přechodnému ubytování ve vlastním zařízení hostů, kterými jsou stany, obytné přívěsy apod. Chatová osada je ubytovacím zařízením, které slouží rovněž jako kemp k přechodnému ubytování, ale na rozdíl od kempu jsou hosté ubytováni v ubytovacích objektech provozovatele jako jsou chaty, sruby nebo bungalovy. Turistická ubytovna je považována za jednodušší ubytovací zařízení, kde se nachází větší počet lůžek v jednotlivých místnostech. Ostatními ubytovacími zařízeními se rozumí ubytování apartmánového typu, rekreační zařízení a školicí střediska podniků, léčebné lázně a další ubytovací zařízení, která poskytují lůžka pro cestovní ruch jako jsou vysokoškolské koleje, domovy mládeže nebo podnikové ubytovny33. Základními vstupními daty pro analýzu hromadných ubytovacích zařízení se stala databáze Českého statistického úřadu. Tato databáze je tvořena informacemi o více než 200 obcích a jejich ubytovacích zařízeních v členění podle typů ubytovacích zařízení na hotely a ostatní hromadná ubytovací zařízení. Ostatními HUZ se zde rozumí penziony, rekreační střediska, ubytovny, kempy, tábořiště apod. V této databázi nebyly v případech, kdy se v obci vyskytuje jen jedno či dvě ubytovací zařízení, uvedeny všechny údaje z důvodu ochrany individuálních dat. Databáze obsahovala tudíž neúplná data Českého statistického úřadu z roku 2005. Z tohoto důvodu bylo tedy nutné databázi doplnit a následně provést vlastní analýzu hromadných ubytovacích zařízení. Databáze byla doplněna informacemi o lůžkových kapacitách v jednotlivých obcích. Tyto informace byly získány začátkem roku 2007 ze zveřejněných informací o jednotlivých ubytovacích zařízeních. Zveřejněnými informacemi se zde rozumí informace dostupné na internetových stránkách měst a obcí Jihočeského kraje, dále na internetových stránkách konkrétních hromadných ubytovacích zařízení, v reklamních materiálech získaných při místním šetření v jihočeských obcích a na veletrhu Regiontour, který se uskutečnil v lednu 2007 v Brně. V případech, kdy nebyly potřebné informace 33
Statistická ročenka Jihočeského kraje 2006 [online]. České Budějovice: Český statistický úřad, 2006. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/tab/3E0049A825 42
o lůžkové kapacitě dostupné, byly tyto kapacity stanoveny odhadem, tzn. že lůžkové kapacity byly určeny pomocí srovnání s obdobnými objekty. Na základě vypracované databáze34 a získaných výsledků je provedeno podrobné hodnocení hromadných ubytovacích zařízení a jejich kapacit v Jihočeském kraji. Hodnocení hromadných ubytovacích zařízení se týká jejich kvantitativní i kvalitativní stránky. Je srovnávána situace ve zkoumaném území z hlediska počtu hromadných ubytovacích zařízení, jejich lůžkových kapacit a také z hlediska dvou ukazatelů. Těmito ukazateli jsou počet lůžek na 1 obyvatele a počet lůžek na 1 km2 rozlohy daného území. Data potřebná pro mezikrajské srovnání a srovnání mezi okresy byla čerpána dat Českého statistického úřadu35. Kvalitativní stránku ubytování lze hodnotit ve zkoumaném území na základě počtu ubytovacích zařízení hotelového typu a počtu lůžek v těchto zařízeních. Je tomu tak proto, že hotely bývají zákonitě vybaveny komfortnějším zařízením než ostatní ubytovací zařízení, nacházejí se zde většinou pokoje o nízkém počtu lůžek ve srovnání s jinými zařízeními a jsou zde rovněž nabízeny lepší služby. To jsou skutečnosti, kvůli kterým je možné hotelová ubytovací zařízení považovat za kvalitní typ ubytování, a tudíž podle jejich výskytu hodnotit kvalitu ubytování v daném území. Při hodnocení kvalitativní stránky HUZ je porovnáván počet lůžek v ubytovacích zařízeních hotelového typu s počty lůžek v ostatních ubytovacích zařízeních a jejich koncentrace na území. Kvalitativní srovnání nebylo provedeno mezi kraji České republiky a mezi okresy Jihočeského kraje, neboť data o počtu lůžek v hotelích, která vede Český statistický úřad, zahrnují i počty lůžek v penzionech, zatímco v ukazateli, který je použit v tomto hodnocení, nejsou zahrnuty počty lůžek v penzionech do počtu hotelových lůžek. Pro hodnocení jsou brány v úvahu rovněž údaje o rozloze jednotlivých okresů, počtu jejich obyvatel, hustotě zalidnění a počtu obcí v okresech Jihočeského kraje dostupné ze Statistické ročenky Jihočeského kraje 2006. Na základě vypracované databáze a jejích výsledků lze konstatovat, že se v mezikrajském srovnání na území Jihočeského kraje nalézá největší počet hromadných ubytovacích zařízení. Nachází se zde celkem 996 hromadných ubytovacích zařízení36. Z počtu 996 HUZ je 154 ubytovacích zařízení hotelového typu a zbývajících 842 zařízení jsou ostatní hromadná ubytovací zařízení. V těchto ubytovacích zařízeních je k dispozici 55 196 lůžek, přičemž 34
Ze způsobu získávání vstupních dat plyne, že se v databázi získané údaje v celkových součtech nepatrně liší od údajů, které poskytuje Český statisticky úřad. 35 Krajské ročenky. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/krajske_rocenky 36 Údaj ČSÚ v roce 2005 hovoří o 995 hromadných ubytovacích zařízení s celkem 52 011 lůžky. 43
v hotelích se nachází 10 678 lůžek. Zbývajících 44 518 lůžek nabízejí ostatní HUZ. Z celkového počtu lůžek v kraji se více než 19% lůžek nachází v ubytovacích zařízeních hotelového typu. Ukazatel počet lůžek na 1 km2 umožňuje pohlížet na vztah mezi počtem lůžek a rozlohou daného území, na kterém jsou počty lůžek zkoumány. Z mezikrajského srovnání lze konstatovat následující – přestože se v kraji nachází 2. nejvyšší počet lůžek, vychází hodnota tohoto ukazatele vzhledem k poměrně velké rozloze kraje podstatně menší než v jiných krajích ČR. Jihočeský kraj se v přepočtu lůžek na 1 km2 řadí na 5. místo za Hlavní město Prahu, Liberecký, Královéhradecký a Karlovarský kraj. Pokud jde o ukazatel, který vyjadřuje počet lůžek na 1 obyvatele, jsou zde patrné rovněž jisté rozdíly. Tyto rozdíly jsou ovlivněny počtem obyvatel v jednotlivých krajích České republiky. Jihočeský kraj zaujímá v počtu lůžek na 1 obyvatele 3. místo za Karlovarským a Libereckým krajem. Přestože se na území Hlavního města Prahy nachází nejvíce lůžek, hodnotou tohoto ukazatele se řadí na 5. místo. V meziokresním srovnání jsou patrné určité odlišnosti v koncentraci a rozmístění hromadných ubytovacích zařízení podle jejich typu. Z uvedené tabulky s údaji o kapacitách hromadných ubytovacích zařízení podle okresů jsou rovněž patrné rozdíly mezi počty ostatních HUZ a jejich kapacitami. Tyto rozdíly jsou důsledkem zahrnutí velkých kapacitních možností kempů a tábořišť do databáze. Tabulka č. 5: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle okresů Počet zařízeni HUZ Název okresu celkem České Budějovice 114 Český Krumlov 273 Jindřichův Hradec 196 Písek 81 Prachatice 185 Strakonice 62 Tábor 85 Pramen: Vlastní zpracování
Hotely 29 40 20 11 29 9 16
Počet lůžek Ostatní HUZ 85 233 176 70 156 53 69
HUZ celkem 8 856 11 144 9 222 10 495 7 212 3 679 4 588
Hotely 2 015 2 842 1 027 897 2 113 488 1 296
Ostatní HUZ 6 841 8 302 8 195 9 598 5 099 3 191 3 292
Uvedené odlišnosti jsou dány několika skutečnostmi. Těmi je např. rozloha okresu, hustota zalidnění, přítomnost větších obcí, potenciál krajiny pro cestovní ruch apod., jejichž spolupůsobení se projeví v rozmístění hromadných ubytovacích zařízení. Hlavním faktorem, který ovlivňuje rozmístění a koncentraci hromadných ubytovacích zařízení pozitivním i negativním způsobem, je potenciál krajiny pro cestovní ruch. V oblastech s vyšší ochranou krajiny a přírody, tzn. v oblastech, které byly vyhlášeny např. Národním parkem nebo Chráněnou krajinnou oblastí, bývá zákonem omezené využití pro cestovní ruch. Jsou zde
44
omezeny určité druhy aktivit cestovního ruchu a výstavba, což limituje vznik HUZ v těchto oblastech. Na druhé straně působí přírodní památky a kulturně historické pozoruhodnosti na výskyt HUZ pozitivním způsobem, neboť tento potenciál vyvolává cestovní ruch, který podmiňuje vznik HUZ. Nejvíce ubytovacích zařízení je umístěno v okrese Český Krumlov, na jehož území je evidováno nejméně obcí (celkem 46 obcí). Tento okres má největší koncentraci hromadných ubytovacích zařízení i největší lůžkovou kapacitu. Mezi okresy Jihočeského kraje připadá v tomto okrese na jednoho obyvatele nejvíce lůžek. Nachází se zde i největší počet zařízení hotelového typu, kde je umístěno 25,5% lůžek z celkového počtu lůžek v okrese. Přestože není podíl hotelových lůžek k celkovému počtu lůžek nejvyšší, lze díky vysokému počtu hotelů považovat ubytování v tomto okrese za kvalitní. Nejvíce hotelů je lokalizováno ve městě Český Krumlov, ve kterém je téměř 1/3 všech HUZ. Přes 60% lůžkových kapacit je koncentrováno kolem vodní nádrže Lipno, která je hlavním místem vhodným pro letní rekreaci u vody a vodní sporty. Zbytek ubytovacích zařízení je umístěn v okolí Českého Krumlova. Jelikož je okres Český Krumlov okresem s nejvyšším počtem HUZ i počtem lůžek, je vhodné provést pro představu také srovnání tohoto okresu s ostatními okresy České republiky. Ze 77 okresů České republiky se s počtem 273 hromadných ubytovacích zařízení nachází okres Český Krumlov na 4. místě za okresy Trutnov v Královéhradeckém kraji, Semily a Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. V počtu lůžek se okres Český Krumlov řadí na 5. místo za okresy Trutnov, Karlovy Vary, Semily a Cheb. Okresem s nejvyšším počtem lůžek je okres Trutnov s celkovým počtem 27 419 lůžek. V počtu lůžek na 1 km2 zaujímá okres Český Krumlov 6. místo za všemi dosud zmíněnými okresy a v počtu lůžek na 1 obyvatele zaujímá 3. místo za okresem Trutnov a Semily. Ve všech výše zmíněných ukazatelích se okres Český Krumlov nachází na předních místech v pořadí z celkového počtu okresů, což potvrzuje vysoký význam tohoto okresu z pohledu hromadných ubytovacích zařízení. Druhý okres v pořadí v počtu HUZ za okresem Český Krumlov je okres Jindřichův Hradec. Vysoký počet HUZ a lůžek je dán jeho krajinným potenciálem pro cestovní ruch, neboť se zde rozkládá největší oblast rybníků v České republice. Právě v okolí oblasti rybníků a města Třeboně je umístěno téměř 50% z celkového počtu lůžek v okrese. Významnější ubytovací zařízení se dále nacházejí v Jindřichově Hradci, Kunžaku, Nové Bystřici, Suchdole nad Lužnicí a Slavonicích.
45
Okres Prachatice zaujímá v počtu hromadných ubytovacích zařízení 3. místo. S hodnotou přes 29% lůžek v hotelích zaujímá okres 1. místo v poměru hotelových lůžek k celkovému počtu lůžek v okrese, což vypovídá o vysoké kvalitě ubytování. Další v pořadí je s počtem 114 HUZ okres České Budějovice, ve kterém je díky nejvyššímu počtu obyvatel 2. nejnižší počet lůžek na 1 obyvatele. Hlavní administrativní centrum Jihočeského kraje je díky svému potenciálu cílem mnoha turistů. Je tudíž hojně navštěvované, což vyžaduje odpovídající vybavenost hromadnými ubytovacími zařízeními. Nachází se zde 36% všech HUZ, která nabízejí cca 50% celkové lůžkové kapacity celého okresu. Zbývající ubytovací zařízení lze v okrese České Budějovice najít ve městech Týn nad Vltavou a Hluboká nad Vltavou a v jejich okolí. Dalším v pořadí je okres Tábor. Pokud jde o přepočet lůžek na 1 km2 a na 1 obyvatele, nabývají tyto přepočty nejnižších hodnot mezi okresy Jihočeského kraje. Okres Tábor se díky poměrně malému počtu lůžek řadí na 2. místo v poměru hotelových lůžek k celkovému počtu lůžek v okrese, který nabývá hodnoty převyšující 28%. Takový podíl hotelových lůžek svědčí o vysoké kvalitě ubytování v tomto okrese. Téměř 30% celkové lůžkové kapacity je umístěno ve městě Tábor. Značnou kapacitou lůžek disponuje také město Bechyně, kde je soustředěno dalších 20% lůžek. Zbývající ubytovací zařízení lze najít v okolních obcích a také dalších větších sídlech. Přestože je okres Písek v pořadí na předposledním místě v počtu hromadných ubytovacích zařízení, je návštěvníkům k dispozici celkem 10 495 lůžek, čímž se řadí na 2. místo za okres Český Krumlov. Díky malé rozloze okresu je zde nejvíce lůžek připadajících na 1 km2. V okrese Písek je zachycen nejnižší podíl lůžek v hotelích, což poukazuje na nejnižší kvalitu ubytování mezi okresy v kraji. Téměř všechna hromadná ubytovací zařízení v okrese jsou umístěna v okolí vodní nádrže Orlík a sjízdné řeky Vltavy, neboť ty jsou cílem většiny turistů při návštěvě tohoto okresu. Okres Strakonice, který má nejmenší rozlohu a největší počet obcí (především obcí do 199 obyvatel), disponuje nejnižším počtem hromadných ubytovacích zařízení. Poměrně malý podíl lůžek v hotelích vypovídá o nízké kvalitě ubytování. Ubytovací zařízení jsou rozmístěna relativně rovnoměrně na území celého okresu, přičemž největší koncentrace lůžek je ve větších sídlech, která jsou turisticky atraktivní, a v sídlech, která jsou v blízkosti sjízdných úseků řek. Jsou jimi Strakonice, Blatná, Volyně, Vodňany a jejich okolí. Ze všech zmíněných ukazatelů vyplývá, že nejlepší možnosti ubytování z kvantitativního i kvalitativního pohledu poskytuje okres Český Krumlov. Největší rozdíl v kvantitativním a 46
kvalitativním pohledu lze zaznamenat v okrese Písek. Přestože se v tomto okrese nachází 2. největší počet lůžek, je pro ně charakteristická nejmenší kvalita. Tato odlišnost je dána skutečností, že se zde vyskytují především ubytovací zařízení typu kempy a veřejná tábořiště. Hodnocení na úrovni jednotlivých obcí Jihočeského kraje je provedeno na základě lůžkových kapacit hromadných ubytovacích zařízení v těchto obcích. Lůžkové kapacity jsou uvedeny v přehledu v příloze č. 3. Obce Jihočeského kraje jsou podle počtu lůžkových kapacit rozděleny do 5 skupin: 1. Obce s velmi vysokou lůžkovou kapacitou – jsou jimi obce s lůžkovou kapacitou vyšší než 1 000 2. Obce s vysokou lůžkovou kapacitou – do této skupiny obcí jsou zařazeny obce s lůžkovou kapacitou od 600 do 999 včetně 3. Obce se středně vysokou lůžkovou kapacitou – sem patří obce s počtem lůžek od 300 – 599 4. Obce s nízkou lůžkovou kapacitou – tato skupina obcí zahrnuje obce s lůžkovou kapacitou 100 – 299 5. Obce s velmi nízkou lůžkovou kapacitou – do této skupiny obcí patří obce s lůžkovou kapacitou 0 – 99 Z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje jsou hromadná ubytovací zařízení zaznamenána na území 212 z nich. Obcí s velmi vysokým počtem lůžek je 13. Jsou jimi velká města (např. České Budějovice, Tábor), města situovaná kolem vodní nádrže Lipno a Orlík (např. Lipno nad Vltavou, Orlík nad Vltavou) nebo lázeňské město Třeboň. Do skupiny obcí s vysokou lůžkovou kapacitou je začazeno 12 obcí, které jsou lokalizovány v horské oblasti (např. Kvilda, Stachy) a v blízkosti vodních ploch (např. Frymburk, Kunžak). Celkem 28 obcí je charakteristických středně vysokým počtem lůžek. Tyto obce lze zaznamenat opět v horské oblasti (např. Kubova Huť, Stožec), kolem vodních ploch (např. Suchdol nad Lužnicí, Nová Pec) a v obcích s významnými kulturními památkami (např. Slavonice, Vyšší Brod) apod. Obcí, které disponují nízkou lůžkovou kapacitou, je v kraji 37. Jsou jimi např. Borová Lada, Dačice, Nové Hrady, Soběslav apod. Do skupiny obcí s velmi nízkým počtem lůžek patří nejvíce obcí (celkem 122). Jsou jimi především menší obce s málo významným potenciálem krajiny pro cestovní ruch. Nejvíce 47
těchto obcí se nachází v okrese Jindřichův Hradec, naopak nejméně jich lze zaznamenat v okrese Prachatice. Co se týká rozmístění hromadných ubytovacích zařízení, jejich největší koncentraci lze zaznamenat v oblastech s vysokou intenzitou cestovního ruchu. Místy s nejvyšší koncentrací HUZ jsou vodní nádrže Lipno a Orlík, Šumava, dále oblast jihočeských rybníků na Třeboňsku a metropole České Budějovice. Dalšími místy s hojným výskytem HUZ jsou město Český Krumlov a oblasti, kde se nacházejí významné kulturně-historické a přírodní předpoklady pro cestovní ruch.
2.5 Doprovodná infrastruktura Doprovodná infrastruktura tvoří vedle hromadných ubytovacích zařízení další složku realizačních předpokladů pro cestovní ruch. Doprovodnou infrastrukturou se rozumí vybavenost území pro potřeby cestovního ruchu. Jako doprovodná infrastruktura jsou hodnoceny:
2.5.1
•
vybavenost pro zimní sezónu cestovního ruchu
•
cyklistické trasy
•
golfová hřiště
•
veletrhy a kongresy
Vybavenost pro zimní sezónu cestovního ruchu
Vybavenost lanovkami, lyžařskými vleky, sjezdovými a běžeckými tratěmi představuje nepostradatelnou složku doprovodné infrastruktury horských oblastí. Hodnocení této složky doprovodné infrastruktury je provedeno na základě informací o horských střediscích37 a informací turistického serveru ČR38. Na území Jihočeského kraje jsou provozovány celkem 3 lanovky, 29 lyžařských vleků, 28 sjezdovek a 23 běžeckých tratí. V kraji vyniká vybaveností touto doprovodnou infrastrukturou území Šumavy. V Jihočeském kraji se doprovodná infrastruktura pro zimní sezónu vyskytuje pouze na území tří okresů. Jsou jimi okresy Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Prachatice. V meziokresním srovnání je touto doprovodnou infrastrukturou nejlépe vybaven okres Prachatice, kde lze 37 38
Informace o horských střediscích. Dostupné na http://www.sumavanet.cz Turistický server České republiky. Dostupné na http://www.czecot.cz 48
využít celkem 2 lanovky, 20 lyžařských vleků a 17 sjezdovek. V okrese Český Krumlov je k dispozici 1 lanovka, 8 lyžařských vleků a 10 sjezdovek. V okrese Jindřichův Hradec je provozován 1 lyžařský vlek a 1 sjezdovka. Na území Šumavy se kromě sjezdovek nachází 23 běžeckých tratí. Nejvíce těchto tratí je na území okresu Prachatice (celkem 17 tratí). Tyto tratě jsou především v okolí obcí Stachy a Nové Hutě. Celková délka těchto tratí činí 88 km. Zbývajících 6 běžeckých tratí se nachází v okrese Český Krumlov v okolí Lipna nad Vltavou. Celková délka tratí je 36 km. Obce s výskytem hodnocené dopravní infrastruktury jsou rozděleny podle kapacity lanovek a vleků a délky sjezdových tratí do následujících skupin: 1. obce nadregionálního významu – tyto obce jsou vybaveny lanovou dráhou nebo lyžařským vlekem s přepravní kapacitou vyšší než 1 000 os./hod. a sjezdovkou o délce větší než 1 000 m 2. obce regionálního významu – tyto obce disponují lyžařským vlekem s přepravní kapacitou od 200 do 999 os./hod. a sjezdovkou o délce od 200 do 999 m 3. obce lokálního významu – tyto obce mají lyžařský vlek s přepravní kapacitou do 199 os./hod. a sjezdovku o délce do 199 m, dále jsou zde zařazena ta střediska, ke kterým nejsou údaje o přepravní kapacitě vleků a délce sjezdovek známy, patří sem rovněž obce s výskytem běžeckých tras Z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje se výše zmíněná doprovodná infrastruktura nachází v celkem 12 obcích, přičemž nejvíce těchto obcí vykazuje okres Prachatice (8 obcí). Kritéria stanovená pro obce nadregionálního významu splňují celkem 3 obce. Jedná se o obec Lipno nad Vltavou v okrese Český Krumlov a dále o obce Nové Hutě a Stachy v okrese Prachatice. Obce regionálního významu jsou obec Kremže v okrese Český Krumlov a obce Kvilda, Kubova Huť, Stožec, Strážný a Vacov v okrese Prachatice. Zbývající 3 obce jsou pouze lokálního významu. Jsou jimi obce Vyšší Brod v okrese Český Krumlov, Horní Radouň v okrese Jindřichův Hradec a Horní Vltavice v okrese Prachatice. Jelikož je síť běžeckých tras koncentrována na území Šumavy, jsou tyto trasy hodnoceny v obcích ležících na území CHKO Šumava a v obci Lipno nad Vltavou, která neleží na jejím území. Na základě vymezeného kritéria hodnocení lze konstatovat, že běžecké trasy lze zaznamenat na území 31 obcí. Celkem 23 obcí leží v okrese Prachatice a zbývajících 8 obcí je v okrese Český Krumlov.
49
2.5.2
Cyklistické trasy
Cyklistická turistika je jednou z forem aktivně orientovaného sportovního cestovního ruchu39. Při dnešním způsobu života se lidé stále častěji obracejí k aktivnímu způsobu trávení volného času, a proto se tato aktivita stává stále více oblíbenou a nabývá tak v poslední době velkého významu. Provozování cykloturistiky je podmíněno vybaveností území cyklistickými trasami, které jsou neustále ve fázi budování. Hodnocení cyklistických tras je provedeno podle jejich největší koncentrace v území. Informace potřebné pro hodnocení výskytu cyklotras byly čerpány z turistického serveru ČR40 a cykloserveru41. Jihočeský kraj představuje z hlediska provozování cykloturistiky velmi vhodný krajinný potenciál, díky němuž kraj disponuje poměrně hustou sítí vybudovaných cyklotras. Nejhustší síť těchto tras lze využít na území CHKO Šumava, CHKO Třeboňsko, PřP Česká Kanada, PřP Novohradské hory a kolem vodní nádrže Orlík. Na výše zmíněných územích největší koncentrace cyklistických tras leží celkem 123 obcí, z nichž nejvíce obcí se nachází v CHKO Třeboňsko (celkem 45 obcí) a CHKO Šumava (30 obcí). V okolí vodní nádrže Orlík lze cyklotrasy zaznamenat na území 25 obcí. Cyklotrasy procházející přírodním parkem Česká Kanada lze využít v 15 obcích. Na území přírodního parku Novohradské hory vedou cyklistické trasy celkem 8 obcemi. 2.5.3
Golfová hřiště
Golf jako jedna z aktivit cestovního ruchu se těší neustále větší oblibě. Této skutečnosti odpovídá i zvyšující se počet golfových hřišť. Hodnocení této doprovodné infrastruktury je provedeno na základě informací o golfových hřištích42 a je omezeno pouze na venkovní golfová hřiště. V Jihočeském kraji je provozováno celkem 9 golfových hřišť, která jsou rozmístěna ve všech okresech kraje kromě okresů Prachatice a Strakonice. Nejvyšší počet golfových hřišť je k dispozici v okrese český Krumlov, kde se nacházejí 3 tato hřiště. Okresy Jindřichův Hradec a Tábor mají po 2 golfových hřištích a okresy České Budějovice a Písek mají po 1 hřišti.
39
KOLEKTIV AUTORŮ. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: MU, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. 40 Turistický server České republiky. Dostupné na http://www.czecot.cz 41 Informace o cyklistických trasách. Dostupné na http://www.cykloserver.cz 42 Turistický server České republiky. Dostupné na http://www.czecot.cz 50
Obce, v nichž jsou provozována golfová hřiště, jsou podle počtu jamek na těchto hřištích rozdělena do 2 skupin. Pokud se v obci vyskytuje více golfových hřišť, je obec zařazena do skupiny podle hřiště s vyšším počtem jamek. Vymezené skupiny jsou: 1. obce s 18jamkovým golfovým hřištěm 2. obce s 9jamkovým golfovým hřištěm V Jihočeském kraji jsou všechna golfová hřiště pouze 9jamková nebo 18jamková a nacházejí se v celkem 8 obcích (pouze v Nové Bystřici jsou 2 golfová hřiště). Přítomnost 18jamkového golfového hřiště je ve dvou obcích (Hluboká nad Vltavou v okrese České Budějovice a Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec). Golfová hřiště 9jamková se nacházejí v 7 obcích. Jsou jimi obce Lipno nad Vltavou, Mirkovice a Velešín v okrese Český Krumlov, Nová Bystřice v okrese Jindřichův Hradec, Písek a obce Jistebnice a Sudoměřice u Bechyně v okrese Tábor. 2.5.4
Veletrhy a kongresy
Do vybavenosti území doprovodnou infrastrukturou patří rovněž místa pořádání veletrhů a kongresů. Údaje pro hodnocení veletrhů a kongresů byly čerpány z Atlasu cestovního ruchu České republiky43 a internetové stránky výstaviště v Českých Budějovicích. Předmětem hodnocení jsou obce, které disponují krytou výstavní plochou od 4 000 do 7 000 m2 a kapacitou kongresových zařízení od 200 do 999 účastníků44. Tyto obce nabývají regionálního významu z hlediska veletrhů a kongresů. Veletržní a kongresový cestovní ruch je jednou z forem ekonomického cestovního ruchu. Na veletrzích a výstavách jsou vystavovány a nabízeny či přímo prodávány nejrůznější produkty a služby. Jejich cílem je zaujmout a informovat účastníky a navázat kontakty, popřípadě přímo uzavřít obchodní kontrakty. Kongresový cestovní ruch znamená účast na různých kongresech, konferencích a seminářích, které slouží k vědeckým a odborným setkáním a rovněž k výměně informací45. Z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje jsou veletrhy a kongresy pořádány na území 11 z nich. Veletrhy se konají pouze v hlavním administrativním centru – v Českých Budějovicích. Výstaviště v Českých Budějovicích disponuje výstavní plochou o 6 200 m2 a 43
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 44 KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 45 KOLEKTIV AUTORŮ. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: MU, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. 51
zde pořádané veletrhy jsou tedy jen regionálního významu. Na Výstavišti v Českých Budějovicích se koná nejznámější výstava Země živitelka. Kongresová zařízení se nacházejí v Jihočeském kraji v 11 obcích. Jsou jimi např. všechna okresní města kromě Prachatic, dále Třeboň, Slavonice, Bechyně apod. Veletržní a kongresový cestovní ruch nenabývá v kraji příliš velkého významu a není tedy motivem k intenzivnímu cestovního ruchu této formy.
2.6 Celkové hodnocení realizačních předpokladů Celkové hodnocení realizačních předpokladů umožňuje zohlednit všechny hodnocené složky základní a doprovodní infrastruktury území, které umožňují realizaci cestovního ruchu. Hodnocení je provedeno stejným způsobem jako u lokalizačních předpokladů, tzn. že všem složkám realizačních předpokladů je přiřazeno váhové hodnocení, které vyjadřuje význam každé složky pro cestovní ruch, a všem obcím jsou přiděleny body podle výskytu jednotlivých složek realizačních předpokladů. Celkový počet bodů u jednotlivých obcí je pak roven součtu součinů váhového hodnocení a přiřazených bodů u jednotlivých složek realizačních předpokladů. Váhové hodnocení a body jsou zobrazeny v tabulce uvedené v příloze č. 4. Podle získaných bodů za přítomnost realizačních předpokladů jsou všechny obce Jihočeského kraje rozděleny do skupin, které zobrazuje následující tabulka. Tabulka č. 6: Počet obcí podle vybavenosti realizačními předpoklady Vybavenost realizačními předpoklady velmi vysoká nadprůměrná průměrná základní bez vybavenosti Pramen: Vlastní zpracování
Počet bodů 26 a více 16 - 25 9 - 15 3-8 0-2
Počet obcí 14 33 73 142 361
Z údajů uvedených v tabulce lze konstatovat, že téměř 58% všech obcí Jihočeského kraje je bez vybavenosti realizačními předpoklady. Vysoká vybavenost území je zachycena v cca 7,5% obcí. Těmito obcemi jsou obce s nejvyšší intenzitou cestovního ruchu. Realizační předpoklady v území zobrazuje následující kartogram.
52
Kartogram č. 2: Vybavenost obcí realizačními předpoklady pro cestovní ruch
Pramen: Katedra regionální ekonomie a správy
Na území Jihočeského kraje lze zaznamenat nejvyšší vybavenost území pro cestovní ruch ve většině okresních měst a v několika dalších oblastech. Jednou z nich je Šumava, kde největší vybaveností disponují obce lokalizované kolem vodní nádrže Lipno (např. Horní Planá, Lipno nad Vltavou, Frymburk). Obce s dostatečnou vybaveností jsou rovněž v okrese Jindřichův Hradec (např. Třeboň, Chlum u Třeboně) a dále v okolí vodní nádrže Orlík (např. Kožlí, Orlík nad Vltavou).
2.7 Celkové hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch Celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu je zohledněním předchozích hodnocení lokalizačních a realizačních předpokladů. Součet bodů přiřazený jednotlivým obcím za lokalizační a realizační předpoklady tedy vyjadřuje celkový potenciál cestovního ruchu, kterým obce Jihočeského kraje disponují. Celkové body přiřazené obcím Jihočeského kraje uvádí tabulka v příloze č. 5.
53
Všechny obce Jihočeského kraje jsou podle výsledných bodů získaných v provedeném hodnocení rozděleny jednotlivých typů potenciálu cestovního ruchu, které přibližuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Počet obcí podle potenciálu cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu velmi vysoký vysoký nadprůměrný průměrný základní
Počet bodů 50 a více 33 - 49 20 - 32 11 - 19 0 - 10
Počet obcí 31 46 91 144 311
Pramen: Vlastní zpracování
Z uvedené tabulky vyplývá, že více než 50% všech obcí Jihočeského kraje disponuje větším než základním potenciálem, přičemž vysoký a velmi vysoký potenciál cestovního ruchu lze zaznamenat u cca 12% obcí. Celkové hodnocení vyjadřující komplexní vhodnost obcí Jihočeského kraje pro cestovní ruch je zobrazeno v následujícím kartogramu. Kartogram č. 3: Celkový potenciál cestovního ruchu
Pramen: Katedra regionální ekonomie a správy
54
Z pohledu celkového potenciálu pro cestovní ruch patří mezi nejatraktivnější obce Jihočeského kraje okresní města, která vynikají především kulturními danostmi. Dále jsou jimi obce na Šumavě, a to obce využívané především k zimní rekreaci (např. Lenora, Stachy, Stožec) a obce v bezprostřední blízkosti vodní nádrže Lipno (např. Horní Planá, Lipno nad Vltavou). Patří sem také obce s významnými kulturními objekty (např. Hluboká nad Vltavou, Slavonice) a lázeňská místa (např. Třeboň, Bechyně). Vysokým potenciálem pro cestovní ruch disponují rovněž obce lokalizované v blízkosti hojně využívaných sjízdných úseků řek (např. Chlum u Třeboně, Stráž nad Nežárkou), dále obce s přítomností významných rekreačních rybníků (např. Kunžak, Staňkov), obce v okolí vodní nádrže Orlík a celá řada dalších z hlediska přírody a kultury zajímavých obcí. Pro intenzivní využití území obcí pro cestovní ruch by měla podle autorky být jejich vybavenost základní a doprovodnou infrastrukturou dostatečná vzhledem k lokalizačním předpokladům, kterými jednotlivé obce disponují. V obcích Jihočeského kraje s velmi vysokým potenciálem krajiny pro cestovní ruch odpovídá až na výjimky vybavenost základní a doprovodnou infrastrukturou jejich daným lokalizačním předpokladům. U obcí s vysokým potenciálem je dostatečná vybavenost pro cestovní ruch např. v obcích Černá v Pošumaví, Frymburk, Nové Hutě, Podolí I, Kožlí apod. Naopak neodpovídající vybavenost touto infrastrukturou vzhledem k lokalizačním předpokladům lze zaznamenat např. v obcích jako Hořice na Šumavě, Nové Hrady, Sezimovo Ústí, Volary nebo Vyšší Brod. Ve vybavenosti území pro cestovní ruch jsou v mnoha obcích s příznivým potenciálem pro cestovní ruch patrné značné rezervy, jejichž doplnění by bylo možností rozvoje cestovního ruchu v těchto obcích.
55
3 FUNKČNÍ TYPOLOGIE STŘEDISEK CESTOVNÍHO RUCHU Funkční typologie středisek vyjadřuje převažující funkci obcí z hlediska cestovního ruchu, která je podmíněna potenciálem krajiny pro cestovní ruch. Pod pojmem středisko cestovního ruchu se pro potřeby této typologie rozumí obce s více než 150 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních. Podkladem pro výběr středisek cestovního ruchu je již vypracovaná databáze hromadných ubytovacích zařízení použitá k analýze hromadných ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji, ze které vznikl vyčleněním obcí s více než 150 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních seznam středisek cestovního ruchu. Pro určení funkce středisek cestovního ruchu jsou nejprve určeny aktivity, které jsou na území Jihočeského kraje nejčastěji uskutečňovány. Z vymezených aktivit jsou následně odvozeny funkční typy středisek cestovního ruchu. Nejčastěji realizované aktivity v jednotlivých střediscích byly zjištěny z informací dostupných v turistických mapách a na internetových stránkách daných měst a obcí. Podle převažující funkce je středisku přiřazen funkční typ z hlediska cestovního ruchu. Na území Jihočeského kraje jsou nejčastěji uskutečňovány následující aktivity: •
návštěva kulturně historických památek
•
rekreace u vody a vodní sporty
•
sjíždění vodních toků
•
zimní sporty (sjezdové a běžecké lyžování)
•
lázeňské pobyty
•
pěší turistika
•
cykloturistika
•
rybaření
Na základě těchto aktivit jsou vymezeny následující funkční typy středisek cestovního ruchu: •
historická střediska národního až mezinárodního významu
•
historická střediska nadregionálního významu
•
ostatní historicky atraktivní střediska
•
střediska letní rekreace u vody a střediska vodní turistiky
•
střediska letní a zimní rekreace na horách
•
lázeňská střediska 56
•
střediska venkovské turistiky
•
ostatní střediska
Z vypracované databáze hromadných ubytovacích zařízení je celkem 77 obcí s více než 150 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních. Tyto obce tvoří více než 36% z celkového počtu obcí, u kterých byla zjištěna lůžková kapacita. Z vybraných 77 obcí se 16 obcí nachází v okrese Písek, dalších 15 obcí v okrese Prachatice, 13 obcí v okrese Jindřichův Hradec, 11 obcí v okrese Český Krumlov, 9 obcí v okrese Strakonice a 7 obcí v okrese Tábor a 6 obcí v okrese České Budějovice. Počet jednotlivých funkčních typů středisek cestovního ruchu je následující: •
32 středisek letní rekreace u vody a středisek vodní turistiky
•
11 středisek venkovské turistiky
•
10 středisek letní a zimní rekreace na horách
•
7 historických středisek mezinárodního a národního významu
•
6 ostatních historicky atraktivních středisek
•
4 historických středisek nadregionálního významu
•
4 ostatní střediska
•
3 lázeňská střediska
Střediska letní rekreace u vody a střediska vodní turistiky zahrnují střediska v blízkosti vodních ploch a vodních toků, která jsou využívaná především ke koupání a sjíždění vodních toků. Tyto funkční typy středisek jsou v různém počtu přítomny ve všech okresech Jihočeského kraje, kromě okresu Prachatice. Nejvíce těchto středisek (celkem 9 středisek) je v okrese Jindřichův Hradec, kde se nachází velké množství rybníků a vodáky velice vyhledávané sjízdné řeky Lužnice a Nežárka. Poměrně hodně středisek tohoto typu je také v blízkosti vodní nádrže Orlík v okrese Písek, kde se jich nachází celkem 8. Další střediska jsou lokalizována především kolem vodní nádrže Lipno a v blízkosti místních rekreačních rybníků a řek. Střediska venkovské turistiky jsou charakteristická svojí polohou v estetické krajině vhodné pro tento typ aktivit a také přírodními nebo kulturně historickými památkami v okolí. Středisek tohoto funkčního typu se na území Jihočeského kraje nachází celkem 11 a jsou zastoupena ve všech okresech Jihočeského kraje. Nejvyšší počet těchto středisek se nachází na území okresu Písek (celkem 4 středisek).
57
Střediska letní a zimní rekreace na horách jsou střediska využívaná v zimním období ke sjezdovému lyžování, lyžařské turistice a dalším zimním sportům a v letním období k pěší turistice a cykloturistice. Těchto středisek je celkem 10 a všechna se vyskytují v okrese Prachatice na území CHKO Šumava, která je vyhledávanou oblastí pro tyto aktivity. Do historických středisek národního až mezinárodního významu jsou zařazeny obce, v nichž jsou lokalizovány mezinárodně nebo národně významné kulturně-historické památky. Na území Jihočeského kraje lze najít 7 středisek tohoto typu. Jsou jimi města České Budějovice, Český
Krumlov, Rožmberk nad Vltavou, Vyšší Brod, Jindřichův Hradec,
Prachatice a Tábor. Střediska, která jsou charakteristická kulturně-historickými památkami a nemají celostátní význam, jsou historická střediska nadregionálního významu. Tato střediska jsou celkem 4 a jsou jimi Nové Hrady, Slavonice, Písek a Vimperk. Ostatní historicky atraktivní střediska jsou taková střediska, která nemají významný prostorový dosah z hlediska cestovního ruchu, ale svojí historií nebo historickými památkami přitahují pozornost návštěvníků. Středisek tohoto typu je 6, přičemž 4 z nich se nacházejí v okrese Strakonice. Další 2 střediska jsou lokalizována v okrese Tábor. Na území Jihočeského kraje lze využít rovněž služby lázní. Lázeňská střediska jsou 3, přičemž nejznámějším z nich je město Třeboň v okrese Jindřichův Hradec. Dalším známým lázeňským střediskem je Bechyně v okrese Tábor a menším lázeňským střediskem je Vráž v okrese Písek. Mimo výše zmíněných funkčních typů středisek cestovního ruchu jsou vymezena 4 ostatní střediska cestovního ruchu. Vymezené funkční typy středisek jsou zobrazeny v kartogramu uvedeném v příloze č. 6. Z hlediska funkčních typů středisek cestovního ruchu lze pozorovat jisté odlišnosti týkající se celkové lůžkové kapacity, které zobrazuje následující tabulka.
58
Tabulka č. 8: Počet lůžek v jednotlivých funkčních typech středisek cestovního ruchu Funkční typ střediska cestovního ruchu Historická střediska národního až mezinárodního významu Historická střediska nadregionálního významu Ostatní historicky atraktivní střediska Střediska letní rekreace u vody a střediska vodní turistiky Střediska letní a zimní rekreace na horách Lázeňská střediska Střediska venkovské turistiky Ostatní střediska cestovního ruchu Celkový počet lůžek Pramen: Vlastní zpracování
Počet lůžek HUZ celkem Hotely Ostatní HUZ 9 592 3 125 6 467 2 344 696 1 648 2 831 705 2 126 23 025 2 633 20 392 4 628 1 466 3 162 3 023 556 2 467 3 284 376 2 908 831 283 548 49 558 9 840 39 718
V 77 zkoumaných střediscích cestovního ruchu je k dispozici téměř 90% celkové lůžkové kapacity všech obcí Jihočeského kraje, v nichž je lůžková kapacita určena. Na celkovém počtu lůžek se lůžka v hotelích podílí téměř 20%. Zbývající lůžka poskytují ostatní hromadná ubytovací zařízení. Z pohledu funkčních středisek cestovního ruchu se cca 46% celkové lůžkové kapacity nachází ve střediscích letní rekreace u vody a střediscích vodní turistiky. Vzhledem k tomu, že hromadnými ubytovacími zařízeními pro rekreaci u vody jsou z velké části kempy a chatové osady, připadá pouze cca 11% z celkové lůžkové kapacity těchto středisek na hotelová lůžka. Tato skutečnost vypovídá o nejnižší kvalitě ubytování mezi všemi funkčními typy středisek cestovního ruchu. Přestože je středisek funkčního typu historická střediska národního až mezinárodního významu pouze 7, je v nich díky dominanci města České Budějovice k dispozici cca 19% lůžek z celkové lůžkové kapacity všech středisek. Protože jsou těmito středisky většinou větší města, je pro ně charakteristický vyšší počet hotelů. S podílem více než 32% hotelových lůžek v poměru k celkovému počtu lůžek daného funkčního typu středisek se tato střediska řadí na 1. místo, což značí nejvyšší kvalitu vybavení těchto středisek ubytovacími zařízeními. Ve střediscích letní a zimní rekreace na horách lze využít cca 9% lůžek z celkového počtu lůžek nacházejících se ve všech zkoumaných střediscích. Z celkového počtu lůžek v těchto střediscích je více než 31% lůžek je k dispozici v hotelích, čímž se tato střediska řadí na 2. místo v podílu hotelových lůžek na celkové lůžkové kapacitě tohoto funkčního typu středisek za historická střediska mezinárodního a národního významu, což ukazuje na poměrně vysokou kvalitu hromadných ubytovacích zařízení. Po cca 6% lůžek z celkového počtu lůžek ve všech zkoumaných střediscích nabízejí střediska venkovské turistiky, lázeňská střediska a ostatní historicky atraktivní střediska. Z těchto typů 59
středisek disponují největším podílem lůžek v hotelích (25%) ostatní historicky atraktivní střediska. Zbývající lůžka z celkového počtu lůžek umístěných ve všech zkoumaných střediscích se nacházejí v historických střediscích nadregionálního významu a ostatních střediscích cestovního ruchu. Z důvodu jedinečně zachovalého rázu krajiny se na území Jihočeského kraje nachází nejvíce středisek letní rekreace u vody a středisek vodní turistiky. Z kvantitativního hlediska slouží nejvíce středisek v Jihočeském kraji k letní rekreaci u vody a vodní turistice, čemuž odpovídá i jejich vybavenost lůžkovými kapacitami. Z kvalitativního hlediska však patří ubytovací zařízení v těchto střediscích k nejméně kvalitním.
60
4 OBJEKTY INDIVIDUÁLNÍ REKREACE (DRUHÉ BYDLENÍ) Druhé bydlení představuje součást venkovského cestovního ruchu. Za objekty druhého bydlení jsou považovány objekty individuální rekreace (OIR) a neobydlené byty z důvodu rekreace. Mezi objekty individuální rekreace patří dva typy těchto objektů. Prvním typem jsou objekty, které byly postaveny za účelem rekreace. Jsou jimi chaty a rekreační domky. Za druhý typ objektů jsou považovány rekreační chalupy, které byly původně využívány k trvalému bydlení, ale především v 70. a 80. letech 20. století bylo využití těchto objektů změněno na rekreační účely. Pro tyto objekty jsou charakteristické nízké lůžkové kapacity, které jsou využívány omezeným množstvím uživatelů46. Předmětem hodnocení druhého bydlení jsou objekty individuální rekreace a v rámci těchto objektů je věnována zvláštní pozornost rekreačním chalupám. Jako podklad pro provedení analýzy posloužila data Českého statistického úřadu o počtu objektů individuální rekreace za jednotlivé obce Jihočeského kraje. Tato data byla získána v roce 1991, kdy bylo provedeno poslední šetření týkající se těchto objektů ve Sčítání lidu, domů a bytů. Z kvantitativního hlediska jsou na úrovni kraje i okresů analyzovány ukazatele vyjadřující počet objektů individuální rekreace a chalup na 1 km2 a 1 obyvatele. Jihočeský kraj se s počtem objektů individuální rekreace řadí v mezikrajském srovnání na 4. místo za Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský kraj. Na území Jihočeského kraje se nachází celkem 22 426 objektů individuální rekreace. Těchto více než 22 tisíc objektů individuální rekreace se nachází na území 531 obcí z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje. V přepočtu objektů individuální rekreace na 1 km2 zaujímá kraj předposlední místo (posledním je Olomoucký kraj) a v počtu OIR na 1 obyvatele se kraj řadí na 3. místo za Středočeský a Plzeňský kraj. V celkem 117 obcích Jihočeského kraje se nachází pouze chalupy. V počtu chalup je tento kraj třetím krajem s nejvyšším počtem chalup za Středočeským a Libereckým krajem. Nachází se zde téměř šest tisíc chalup, což činí více než 25 % z celkového počtu objektů individuální rekreace v kraji. V přepočtu na 1 km2 se kraj nachází na 6. místě za Libereckým, Ústeckým, Královéhradeckým, Karlovarským, Středočeským a Plzeňským krajem. V přepočtu chalup na 1 obyvatele zaujímá kraj 4. místo za Libereckým, Plzeňským a Karlovarským krajem.
46
FIALOVÁ, D. Druhé bydlení a jeho vztah k periferním oblastem. Geografie, 2001, roč. 106, č. 1, s. 36-47. 61
Pokud jde o rozmístění objektů druhého bydlení, lze konstatovat, že jsou tyto objekty v menší či větší koncentraci lokalizovány po celém území Jihočeského kraje. Zvýšenou koncentraci lze všeobecně zaznamenat v blízkosti vodních ploch a toků, dále v blízkosti lesů a v okolí středně velkých a velkých měst, která nenabízejí dostatečné příležitosti k rekreaci47. Jelikož jsou zkoumané objekty využívány pro účely rekreace, je jejich koncentrace ovlivněna potenciálem krajiny pro cestovní ruch, a tedy i rekreaci. V lokalitách, kde je tento potenciál vysoký, lze zaznamenat i zvýšený výskyt objektů individuální rekreace. V případě, kdy jsou objekty individuální rekreace lokalizovány v okolí středně velkých a velkých měst, nemusí být potenciál krajiny značně vysoký. V těchto případech je podle autorky postačující vyšší potenciál krajiny pro rekreaci, než který poskytují tato města. Na úrovni okresů jsou počty objektů využívaných pro individuální rekreaci uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 9: Počet objektů individuální rekreace a chalup a v okresech Jihočeského kraje Počet objektů Název okresu individuální rekreace České Budějovice 5 390 Český Krumlov 4 435 Jindřichův Hradec 2 664 Písek 3 810 Prachatice 1 469 Strakonice 1 554 Tábor 3 104 Celkem 22 426 Pramen: Vlastní zpracování
Počet chalup 1 051 1 214 586 1 601 579 622 131 5 784
Podíl chalup na celkovém počtu OIR 19,5 27,4 22,0 42,0 39,4 40,0 4,2 25,8
Největší koncentrace objektů individuální rekreace se nachází v okrese České Budějovice, kde jsou tyto objekty rozmístěny poměrně rovnoměrně. Pro tento okres je taková koncentrace objektů druhého bydlení charakteristická, neboť obecně se tyto objekty koncentrují především v okolí velkých měst. Cca 35% OIR lze tedy zaznamenat v okolí města České Budějovice. I když je v tomto okrese lokalizováno nejvíce objektů individuální rekreace, připadá díky výrazně vysokému počtu obyvatel poměrně málo OIR na 1 obyvatele. Na druhé místo se v počtu objektů individuální rekreace řadí okres Český Krumlov. Objekty individuální rekreace jsou zde koncentrovány ve dvou hlavních oblastech. Více než 50% objektů individuální rekreace je rozmístěno v blízkém okolí vodní nádrže Lipno, která je obklopena lesy a vytváří tak vhodný potenciál pro účely rekreace. Dalších cca 16% objektů 47
VÁGNER, J., FIALOVÁ, D. a kol. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2004. 286 s. ISBN 80-86561-15-1. 62
využívaných pro individuální rekreaci je lokalizováno na území CHKO Blanský les. Z hlediska ukazatele vyjadřujícího počet objektů individuální rekreace na 1 obyvatele se v okrese nachází nejvíce těchto objektů. Třetí místo v počtu objektů individuální rekreace zaujímá okres Písek. Největší koncentraci objektů individuální rekreace (více než 35%) lze zaznamenat v blízkém okolí vodní nádrže Orlík a vodního toku Vltavy. Dalších cca 26% z celkového počtu objektů v tomto okrese se nachází poblíž města Písek. Přestože se v okrese nenachází největší koncentrace objektů individuální rekreace, je zde lokalizován největší podíl chalup na celkovém počtu OIR v okrese. Nachází se zde také nejvíce OIR v přepočtu na 1 km2 a nejvíce chalup na 1 obyvatele. Okresu Tábor patří v počtu objektů individuální rekreace 4. místo. Cca 60% objektů určených ke druhému bydlení se nachází v povodí řeky Lužnice, která je hojně navštěvovaná vodáky. Další výskyt těchto objektů je patrný v okolí města Tábor a lázeňského střediska Bechyně. Tento okres je charakteristický nejnižší koncentrací chalup. Z tohoto důvodu se zde nachází rovněž nejméně chalup jak na 1 km2, tak na 1 obyvatele. Okres Jindřichův Hradec, který je svojí rozlohou největším okresem Jihočeského kraje, je z hlediska cestovního ruchu přitažlivý převážně díky hojnému výskytu tamních rybníků, a proto se zde a v blízkosti řeky Lužnice nachází přes 64% všech objektů individuální rekreace v okrese. Předposlední místo v počtu objektů individuální rekreace zaujímá okres Strakonice. Objekty využívané pro účely individuální rekreace se v okrese vyskytují poměrně rovnoměrně. Významnější koncentraci těchto objektů lze zaznamenat v blízkosti větších měst jako jsou Strakonice, Volyně, Vodňany, Blatná nebo Bavorov. V přepočtu OIR na 1 obyvatele se zde nachází nejméně těchto objektů ve srovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje. Na území okresu Prachatice je zaznamenán nejnižší počet těchto objektů. Tuto skutečnost ovlivňuje výskyt NP Šumava a CHKO Blanský les a Šumava, na jejichž území je omezena výstavba. Síť objektů druhého bydlení je v okrese Prachatice velmi řídká, přičemž nejvíce těchto objektů lze zaznamenat v blízkosti vodní nádrže Lipno, dále v horských střediscích a v okolí města Vimperk. Okres je charakteristický nejmenším počtem OIR na 1 km2. Na úrovni obcí jsou všechny obce Jihočeského kraje rozděleny podle koncentrace OIR do následujících 5 skupin: 1. obce s velmi vysokou koncentrací OIR – jedná se o obce s 247 a více OIR 2. obce s vysokou koncentrací OIR – tyto obce mají 177 až 246 OIR 63
3. obce s průměrnou koncentrací OIR – obce s počtem OIR od 107 do 176 4. obce s nízkou koncentrací OIR – obce, na jejichž území je lokalizováno 37 - 106 5. obce s velmi nízkou koncentrací OIR – tyto obce mají 0 – 36 OIR Objekty individuální rekreace se nacházejí na území celkem 531 obcí z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje. Obcí charakteristických velmi vysokou koncentrací OIR je 11, přičemž nejvíce těchto obcí vykazují okresy Český Krumlov a Tábor. Do skupiny obcí s vysokou koncentrací OIR je zařazeno celkem 12 obcí, z nichž 8 se nachází na území okresu České Budějovice. Zbývající obce jsou lokalizovány v okresech Český Krumlov a Písek. Obcí s průměrnou koncentrací OIR je celkem 24. Nejvíce se jich nachází v okresech České Budějovice a Písek. Nízkou koncentrací OIR disponuje celkem 128 obcí Jihočeského kraje. Nejvyšší počet těchto obcí lze zaznamenat v okresech České Budějovice, Písek a Jindřichův Hradec. Obce s velmi nízkou koncentrací OIR tvoří nejpočetnější skupinu obcí. Obcí v této skupině je celkem 356, z nichž nejvíce se jich nachází v okresech Strakonice, Jindřichův Hradec a Tábor. Z výše uvedeného lze konstatovat, že největší koncentraci objektů individuální rekreace lze na území Jihočeského kraje zaznamenat v několika málo hlavních oblastech. Těmito oblastmi jsou lokality v blízkosti vodních nádrží Lipno a Orlík, dále lokality ležící v okolí jihočeských rybníků a sjízdného vodního toku Lužnice. Značný výskyt těchto objektů se nachází také v blízkosti velkých měst jako jsou České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Tábor apod., v horských střediscích a v blízkosti lesů a dalších přírodních dispozic. Pro určité oblasti v Jihočeském kraji je charakteristické chalupaření. Více než 50% chalup z celkového počtu OIR v obci lze zaznamenat především v oblasti Novohradských hor, v širším zázemí vodní nádrže Orlík a na Šumavě.
64
5 EKONOMICKÝ VÝZNAM CESTOVNÍHO RUCHU Odvětví cestovního ruchu zaměstnává podle údajů Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) cca
11% pracovních sil. Cestovní ruch je tak podle údajů WTTC a Světové
organizace cestovního ruchu (WTO) největším zaměstnavatelem na světě48. Cestovní ruch představuje odvětví ovlivňující nejen národní ekonomiku, ale rovněž ekonomiku jednotlivých regionů. Rozvoj cestovního ruchu znamená pro region především rozvoj podnikatelské aktivity a tvorbu nových pracovních míst. Cestovní ruch působí rovněž na další odvětví jako jsou např. obchod, doprava, kultura apod., čímž jsou realizovány vyšší příjmy do místního rozpočtu. Vyšší příjmy umožňují následně vyšší investice zpět do území (např. výstavba a zvýšení kvality materiálně-technické a komunikační infrastruktury a služeb).
5.1 Podnikatelská činnost v odvětví cestovního ruchu Cestovní ruch je odvětvím, které svým neustálým rozvojem skýtá možnost rozvoje podnikatelské činnosti. Pro odvětví cestovního ruchu jsou charakteristické malé podniky s počtem zaměstnanců 10 – 25 osob49. Odvětví cestovního ruchu si vyžaduje přítomnost nejrůznějších doprovodných služeb, mezi nimi především síť ubytovacích a stravovacích služeb. Jak je na tom Jihočeský kraj z pohledu podnikání v odvětví pohostinství a ubytování, které je označeno v odvětvové klasifikaci odvětví jako OKEČ 55, přibližuje následující text. Osoby, které v odvětví pohostinství a ubytování podnikají, jsou především fyzické osoby. Tyto osoby jsou předmětem následujícího hodnocení. Data týkající se podnikatelů činných v odvětví pohostinství a ubytovaní byla čerpána z Registru ekonomických subjektů z roku 2005. Jelikož je při hodnocení použito ukazatele počtu podnikatelských subjektů na 1 000 ekonomicky aktivních obyvatel v jihočeských obcích, byla pro potřeby tohoto hodnocení použita data o počtech ekonomicky aktivních obyvatel ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001. V Jihočeském kraji podniká v odvětví pohostinství a ubytování celkem 9 100 osob. V počtu podnikatelů v tomto odvětví patří kraj na 6. místo za Hlavní město Prahu, Středočeský, 48
KOLEKTIV AUTORŮ. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: MU, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. 49 KOLEKTIV AUTORŮ. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Brno: MU, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. 65
Jihomoravský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. V mezikrajském srovnání je lépe vypovídajícím ukazatelem počet podnikatelských subjektů na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel kraje. S hodnotou ukazatele 30,5 je Jihočeský kraj krajem s 3. nejvyšším počtem podnikatelů na 1000 EA obyvatel za Karlovarským a Libereckým krajem. Vzhledem ke skutečnosti, že počet podnikatelů ve stravovacích a ubytovacích službách je ovlivněn intenzitou cestovního ruchu, která je podmíněna potenciálem krajiny pro cestovní ruch, je jejich počet v okresech Jihočeského kraje odlišný. Počet podnikatelů v členění za jednotlivé okresy přibližuje následující tabulka. Tabulka č 10: Počet obyvatel a podnikatelů v pohostinství a ubytování v okresech Jihočeského kraje Okres OB 01 České Budějovice 178 201 Český Krumlov 59 569 Jindřichův Hradec 92 887 Písek 70 550 Prachatice 51 369 Strakonice 69 863 Tábor 102 828 CELKEM 625 267 Pramen: Vlastní zpracování
EA OB POD UBYT 87 163 2 579 29 172 1 515 43 722 1 252 32 852 820 24 355 873 32 546 844 48 795 1 217 298 605 9 100
Nejvíce osob v odvětví pohostinství a ubytování podniká v okrese České Budějovice. Dalšími v pořadí jsou okresy Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Tábor. Méně než jeden tisíc podnikatelů je v okrese Prachatice, Strakonice a okres Písek, kde se podnikatelů v tomto odvětví vyskytuje nejméně. Nejvyšší koncentraci podnikatelů v tomto odvětví lze zaznamenat v lokalitách hojně využívaných pro cestovní ruch. Jsou jimi především okresní města, historická a lázeňská města a střediska letní rekreace u vody. Hodnocení podnikatelské aktivity v odvětví pohostinství a ubytování v obcích Jihočeského kraje je provedeno s pomocí ukazatele počet podnikatelů ve zkoumaném odvětví na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel za jednotlivé obce. Tento soubor počtu podnikatelů na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví pohostinství a ubytování je následně analyzován pomocí výpočtu střední hodnoty a směrodatné odchylky daného souboru dat a na základě jejich rozboru jsou obce rozděleny do pěti skupin.
66
Vymezené skupiny obcí podle intenzity podnikatelské činnosti50: 1. obce charakteristické velmi vysoce nadprůměrnou podnikatelskou aktivitou – obce, kde je hodnota sledovaného ukazatele 132,3 a vyšší 2. obce charakteristické vysoce nadprůměrnou podnikatelskou aktivitou – obce, u nichž je hodnota ukazatele od 99,2 do 132,2 3. obce charakteristické nadprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – obce s hodnotou ukazatele od 66,1 do 99,1 4. obce charakteristické průměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – obce, které mají hodnotu ukazatele od 33 do 66,0 5. obce charakteristické podprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity – obce, kde hodnota ukazatele je od 0 do 32,9 Z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje jsou osoby podnikající v odvětví pohostinství a ubytování registrovány v 534 z nich. Nejvyšší počet obcí bez podnikatelské aktivity v tomto odvětví je v okresech Tábor a Strakonice. Do skupiny obcí s velmi vysoce nadprůměrnou podnikatelskou aktivitou v odvětví pohostinství a ubytování spadá 12 obcí Jihočeského kraje. Tyto obce v se nacházejí v několika konkrétních oblastech, kterými jsou především oblasti s výskytem vodních ploch a horské oblasti. Nejvíce těchto obcí je situováno kolem vodní nádrže Lipno (např. Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Lipno nad Vltavou) a v horských střediscích na Šumavě (např. Kubova Huť, Kvilda, Nové Hutě). Vysoce nadprůměrnou intenzitu podnikatelské aktivity ve zkoumaném odvětví lze zaznamenat v 11 obcích, které se nacházejí především v blízkém okolí vodních ploch, především vodní nádrže Orlík (např. Orlík nad Vltavou, Zvíkovské Podhradí). Obcí charakteristických nadprůměrnou intenzitou aktivity podnikatelů v daném odvětví je v Jihočeském kraji celkem 27. Nejvyšší počet těchto obcí se nachází v okresech Prachatice (např. Stachy, Stožec, Želnava) a Strakonice (např. Skočice, Vacovice). Obcí s průměrnou intenzitou podnikatelské aktivity v pohostinství a ubytování je 188. Tyto obce jsou poměrně rovnoměrně lokalizovány na celém území Jihočeského kraje. Nejpočetnější skupinou obcí jsou obce s podprůměrnou intenzitou podnikatelské aktivity v odvětví pohostinství a ubytování. Do této skupiny obcí spadá celkem 296 obcí, z nichž nejvíce je jich lokalizováno v okresech Tábor, Jindřichův Hradec, České Budějovice a 50
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 67
Strakonice. Naopak nejmenší počet obcí spadajících do této skupiny je v okrese Český Krumlov, na jehož území není jediná obec, ve které by nebyl zaznamenán žádný podnikatel v tomto odvětví. Z výše zmíněného lze konstatovat, že koncentrace podnikatelů v pohostinství a ubytování je ovlivněna potenciálem krajiny, a tak intenzitou cestovního ruchu.
5.2 Zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu Pro odvětví cestovního ruchu je důležitá výše poskytovaných služeb. Aby mohly být služby cestovního ruchu v dostatečné míře poskytovány, je zapotřebí dostatek zaměstnanců. Neustále se zvyšující intenzita cestovního ruchu tak umožňuje vytváření nových pracovních míst, čímž přispívá ke snižování nezaměstnanosti v daném regionu. Data o obyvatelích, kteří jsou ekonomicky aktivní v odvětví pohostinství a služeb, sleduje Český statistický úřad ve Sčítání lidu, domů a bytů. Data použitá k provedení hodnocení jsou platná k roku 2001, ve kterém bylo provedeno zatím poslední Sčítání lidu, domů a bytů. Pro hodnocení v Jihočeském kraji byly využity počty ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví pohostinství a ubytování za jednotlivé obce Jihočeského očištěné o dojížďku za prací. Toto očištění o dojížďku za prací umožňuje zachytit v obci počet osob, které skutečně pracují v daném odvětví v dané obci. Vzhledem ke skutečnosti, že data pro zkoumané odvětví hospodářství jsou platná k roku 2001, je pro potřeby srovnání třeba použít data týkající se počtu obyvatel a ekonomicky aktivních obyvatel ke stejnému datu, tedy k roku 2001. Na území Jihočeského kraje žije celkem 625 267 obyvatel, z nichž 298 605 obyvatel je ekonomicky aktivních, což činí téměř 48% všech obyvatel v kraji. V počtu ekonomicky aktivních obyvatel se Jihočeský kraj řadí na 6. místo za Hlavní město Prahu, Středočeský, Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký kraj. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel ve sledovaném kraji pracuje v odvětví pohostinství a ubytování téměř 12 tisíc osob, což činí 3,9%. V počtu ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví pohostinství a ubytování se Jihočeský kraj řadí až na 5. místo za Hlavní město Prahu, Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský kraj. Počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel a počet ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví pohostinství a ubytování očištěný o dojížďku za prací jsou uvedeny za jednotlivé okresy Jihočeského kraje v následující tabulce. 68
Tabulka č. 11: Počet obyvatel, ekonomicky aktivních obyvatel a ekonomicky aktivních obyvatel v pohostinství a ubytování Okres OB 01 České Budějovice 178 201 Český Krumlov 59 569 Jindřichův Hradec 92 887 Písek 70 550 Prachatice 51 369 Strakonice 69 863 Tábor 102 828 CELKEM 625 267 Pramen: Vlastní zpracování
EA OB EA POH. A UBYT. 87 163 3 703 29 172 1 619 43 722 1 666 32 852 1 013 24 355 1 132 32 546 1 075 48 795 1 583 298 605 11 791
Mezi počtem obyvatel a počtem ekonomicky aktivních obyvatel v okresech existuje v tomto případě přímá úměrnost. Z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva žije více než 29% na území okresu České Budějovice. Naopak nejmenší podíl ekonomicky aktivních obyvatel (cca 8%) je zaznamenán v okrese s nejmenším počtem obyvatel, tedy v okrese Prachatice. Poměrně málo ekonomicky aktivních obyvatel si lze povšimnout také v okrese Český Krumlov. Mezi okresy Jihočeského kraje je nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel v odvětví pohostinství a ubytování v okrese České Budějovice. Přes nejvyšší počet těchto obyvatel se v podílu EA obyvatel ve sledovaném odvětví na celkovém počtu EA obyvatel v okrese řadí tento okres na 3. místo za okresy Český Krumlov a Prachatice. Přestože je v okrese Český Krumlov lokalizováno nejvíce hromadných ubytovacích zařízení, řadí se tento okres v počtu zaměstnaných obyvatel ve zkoumaném odvětví na 3. místo za okresy České Budějovice a Jindřichův Hradec. Díky poměrně nízkému počtu ekonomicky aktivních obyvatel v tomto okrese má okres Český Krumlov největší podíl zaměstnanců v pohostinství a ubytování na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel v tomto okrese. Okres Tábor je charakteristický nejnižším podílem zaměstnanců v pohostinství a ubytování na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel v okrese. Okresem s nejnižším počtem ekonomicky aktivních obyvatel pracujících v odvětví pohostinství a ubytování je okres Písek. Pro hodnocení zaměstnanosti v odvětví pohostinství a ubytování na úrovni obcí je použit podíl ekonomicky aktivních osob v tomto odvětví na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel v obcích Jihočeského kraje.
69
Na základě výpočtu střední hodnoty a směrodatné odchylky daného souboru dat jsou obce rozděleny do následujících 5 skupin51: 1. obce charakteristické velmi nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti – obce s hodnotou ukazatele vyšší než 21 2. obce charakteristické nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti – obce, u kterých je hodnota ukazatele v rozmezí od 16 do 21 3. obce charakteristické průměrnou intenzitou zaměstnanosti – obce s hodnotou ukazatele od 10 do 15 4. obce charakteristické podprůměrnou intenzitou zaměstnanosti – obce s hodnotou ukazatele od 4 do 9 5. obce charakteristické velmi podprůměrnou intenzitou zaměstnanosti – obce s hodnotou ukazatele od 0 do 3 Z celkového počtu 623 obcí Jihočeského kraje jsou zaměstnanci v odvětví pohostinství a ubytování v 464 obcích. V cca 25% obcí Jihočeského kraje není žádná osoba podnikatelsky činná v odvětví pohostinství a ubytování, přičemž nejvíce těchto obcí lze zaznamenat v okresech Strakonice a Tábor. Obcí charakteristických velmi nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v odvětví pohostinství a ubytování je celkem 10. Těmito obcemi jsou horská střediska na Šumavě a střediska letní rekreace u vody (např. Lipno nad Vltavou, Zvíkovské Podhradí). Do druhé skupiny obcí spadají svojí hodnotou ukazatele pouze 4 obce, kterými jsou Lažany, Stožec, Varvažov a Vlkov. Ve skupině obcí charakteristických průměrnou intenzitou zaměstnanosti v pohostinství a ubytování je celkem 14 obcí. Tyto jsou lokalizovány v okolí vodní nádrže Lipno a Orlík a vodních toků Lužnice a Vltavy (např. Přední Výtoň, Staňkov). Obcí s podprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v odvětví pohostinství a ubytování je celkem 139. Nejvíce těchto obcí je v okresech Jindřichův Hradec, České Budějovice a Strakonice. Nejpočetnější skupinou je skupina obcí charakteristická velmi podprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v pohostinství a ubytování, kde je zařazeno 297 obcí Jihočeského kraje. Nejvíce těchto obcí vykazují okresy České Budějovice, Strakonice, Tábor. Zaměstnanost v pohostinství a ubytování je tedy nejvyšší v obcích charakteristických vysokou intenzitou cestovního ruchu a podnikatelské aktivity. 51
KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 70
5.3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost znamená přítomnost nezaměstnaných osob a je jedním z ukazatelů stavu ekonomiky. Jak již bylo zmíněno výše, rozvoj cestovního ruchu podmiňuje tvorbu nových pracovních míst, čímž přispívá k poklesu nezaměstnanosti v regionu. Jaká je nezaměstnanost na území Jihočeského kraje a do jaké míry je ovlivňována současnou mírou využití tohoto území pro cestovní ruch přibližuje následující hodnocení. Vývoj nezaměstnanosti je sledován pomocí míry nezaměstnanosti. Pro hodnocení nezaměstnanosti byla čerpána data z Integrovaného portálu MPSV52. Ministerstvo práce a sociálních věcí vede na Integrovaném portálu MPSV data týkající se nezaměstnanosti v České republice. Míra registrované nezaměstnanosti je vyjádřena dvěma různými způsoby. Míra registrované nezaměstnanosti na úrovni ČR, krajů a okresů je počítána na základě Výběrového šetření pracovních sil, zatímco na úrovni obcí je z důvodu nedostupnosti dat počítána na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva53. Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí činí míra registrované nezaměstnanosti v České republice k prosinci 2006 7,75%. Jihočeský kraj je s 5,94% (rok 2006) krajem s nejnižší mírou nezaměstnanosti za Hlavním městem Prahou, Středočeským a Plzeňským krajem. V Jihočeském kraji lze za poslední tři roky vysledovat trend klesající míry registrované nezaměstnanosti, přičemž za poslední sledovaný rok klesla o více než 1%. V meziokresním srovnání lze z dlouhodobého hlediska zaznamenat nejnižší míru registrované nezaměstnanost v okrese České Budějovice a naopak nejvyšší míru vykazuje okres Český Krumlov. Na úrovni obcí až na výjimky dosahuje míra nezaměstnanosti nejvyšších hodnot vždy v 1. čtvrtletí kalendářního roku. Míra nezaměstnanosti je v průběhu roku ovlivňována mnoha faktory. Mimo jiné rovněž intenzitou cestovního ruchu a počtem dočasně vytvořených (sezónních) pracovních míst. U obcí s potenciálem krajiny umožňující především realizaci cestovního ruchu v teplých měsících (např. obce ležící v blízkosti vodních ploch) je patrné snižování nezaměstnanosti v 2. a 3. čtvrtletí kalendářního roku. Naopak obce využívané 52
Integrovaný portál MPSV. Dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. Praha: Integrovaný portál MPSV, 2006. Dostupné na http://portal.mpsv.cz/portal/page?_pageid=37%2C240428&_dad=portal&_schema=PORTAL&_piref37_240429 _37_240428_240428.statse=2000000000011&_piref37_240429_37_240428_240428.statsk=2000000000013&_ piref37_240429_37_240428_240428.send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.stat=2000000000011& _piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=A&_piref37_240429_37_240428_240428.rok=2004&_piref37_2 40429_37_240428_240428.uzemi=109000&ok=Vyber 53
71
převážně v zimním období mají míru nezaměstnanosti nejnižší právě v zimních měsících. Tyto skutečnosti však neplatí u všech obcí. Přestože by měly obce s vysokým potenciálem cestovního ruchu být charakteristické poměrně nízkou mírou nezaměstnanosti, v mnoha případech je tomu naopak. Míru registrované nezaměstnanosti v kraji za rok 2006 zobrazuje na úrovni obcí následující kartogram. Kartogram č. 4: Míra nezaměstnanosti v obcích Jihočeského kraje za rok 2006
Pramen: data MPSV, vlastní zpracování?
Za
rok 2006 se míry registrované nezaměstnanosti u obcí Jihočeského kraje pohybují
od 0,00% v obcích Kratušín a Radějovice do 40,24% v obci Pohorská Ves. Z uvedeného kartogramu nabývá míra nezaměstnanosti nejnižších hodnot
v obcích okresu České
Budějovice. Nízkou nezaměstnanost lze zaznamenat rovněž ve větších městech a jim blízkých obcích. Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují především obce v okrese Český Krumlov a obce v jihovýchodní části okresu Jindřichův Hradec. Tyto obce disponují poměrně vysokým potenciálem pro cestovní ruch, a to včetně realizačních předpokladů, z čehož lze vyvodit i poměrně vysoké využití území pro cestovní ruch. Za příčinu existence vysoké nezaměstnanosti v těchto obcích považuje autorka zaměstnávání osob bez uzavření řádného
72
pracovního poměru, neboť počty tímto způsobem pracujících osob nevstupují do ukazatele nezaměstnanosti. U některých obcí, které mají vysoký potenciál cestovního ruchu a vysokou míru nezaměstnanosti, lze zaznamenat například nedostatečnou materiálně-technickou vybavenost pro
cestovní
ruch
(např.
Hořice
na
Šumavě).
U jiných
obcí,
které
jsou
charakteristické vysokým potenciálem pro cestovní ruch, lze za důvod vysoké míry nezaměstnanosti považovat např. neoptimální využití tohoto potenciálu. V území převážně orientovaném na odvětví cestovního ruchu se míra nezaměstnanosti neodvíjí jen od využití území pro odvětví cestovního ruchu. Nezaměstnanost je ovlivněna mimo cestovního ruchu např. demografickým vývojem populace, vzdělaností, výší podpory v nezaměstnanosti apod. Přesto může podle autorky vyřešení nedostatečné vybavenosti území vést k vyššímu využití těchto obcí pro cestovní ruch a následně ke snížení nezaměstnanosti v těchto obcích.
73
ZÁVĚR Odvětví cestovního ruchu nabývá v národních i regionálních ekonomikách neustále většího významu. Jeho rozvoj přináší do území pozitivní efekty v podobě tvorby pracovních příležitostí, růstu příjmů plynoucích do veřejných rozpočtů a rozvoje ostatních odvětví hospodářství. Jihočeský kraj je považován z hlediska cestovního ruchu za jeden z nejatraktivnějších regionů České republiky. Jakým potenciálem pro cestovní ruch Jihočeský kraj disponuje a má-li vliv na rozvoj cestovního ruchu, bylo úkolem hodnocení potenciálu Jihočeského kraje pomocí vlastní navržené metodiky. Předmětem hodnocení se staly lokalizační předpoklady, za které jsou považovány přírodní a kulturně-historické předpoklady a realizační předpoklady zahrnující základní a doprovodnou infrastrukturu. V rámci přírodních předpokladů pro cestovní ruch byly hodnoceny čtyři složky, kterými jsou reliéf, chráněná území, hydrologické poměry a potenciální rekreační plochy. Největší váha je z hlediska cestovního ruchu přisuzována chráněným územím, které se vyznačují výjimečnými přírodními hodnotami v území, a potenciálním rekreačním plochám, které vyjadřují podíl rozlohy území, jež je možné využít pro účely rekreace. Přírodou nejatraktivnějšími obcemi v Jihočeském kraji jsou obce na území s nejvýraznějším přírodním charakterem – na území Šumavy (horská střediska a střediska letní rekreace u vody). Z kulturně-historických předpokladů byla věnována pozornost kulturně-historickým památkám, kulturním zařízením a pravidelně se konajícím společenským akcím, přičemž pro hodnocení kulturně-historických předpokladů jednotlivých obcí jsou rozhodující kulturně-historické památky. Nejpříznivějšími kulturně-historickými předpoklady vynikají všechna okresní města s výjimečným postavením města Český Krumlov a dále obce s přítomností významných kulturních objektů. Vybavenost území základní infrastrukturou pro cestovní ruch byla hodnocena prostřednictvím hromadných ubytovacích zařízení a jejich lůžkových kapacit. Největší lůžkovou kapacitou disponují především větší okresní města a obce v blízkosti vodních nádrží Lipno a Orlík. Předmětem hodnocení doprovodné infrastruktury se stala vybavenost území pro zimní sezónu cestovního ruchu, cyklistické trasy, golfová hřiště a veletrhy a kongresy. Největší vybavenost doprovodnou infrastrukturou vykazují obce na území Šumavy. Jedná se především o horská střediska a střediska letní rekreace u vody. Podle provedeného hodnocení potenciálu pro cestovní ruch jsou nejatraktivnějšími obcemi Jihočeského kraje okresní města, obce na území Šumavy využívané především k zimní rekreaci (např. Lenora, Stachy, Stožec) a letní rekreaci u vody (např. Horní Planá, Lipno 74
nad Vltavou), obce v okolí vodní nádrže Orlík (Orlík nad Vltavou, Varvažov), obce významné přítomností kulturních objektů (např. Hluboká nad Vltavou, Slavonice), lázeňská místa (např. Třeboň, Bechyně), obce v blízkosti hojně využívaných sjízdných úseků řek (např. Chlum u Třeboně, Stráž nad Nežárkou) a významných rekreačních rybníků (např. Kunžak, Staňkov). Výsledky hodnocení potenciálu cestovního ruchu v Jihočeském kraji tedy potvrzují, že území Jihočeského kraje opravdu disponuje výjimečným potenciálem pro cestovní ruch, čímž skýtá možnosti rozvoje odvětví cestovního ruchu v tomto území. Základní předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu v kraji představují lokalizační předpoklady, tzn. přirozené danosti území. Jelikož se lokalizační předpoklady pro cestovní ruch vyznačují svým poměrně stálým charakterem, je pro využití těchto předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu nutné zapojení lidského faktoru. Přírodní a kulturní danosti nelze lidskou činností podstatným způsobem měnit, lze je však chránit, upravovat a pro potřeby rozvoje cestovního ruchu účelně propagovat. Pro rozvoj cestovního ruchu se podle autorky stávají směrodatnými mimo přirozených daností především ty předpoklady cestovního ruchu, které lze ovlivnit lidskou činností. Jsou jimi kulturní zařízení a společenské akce v rámci kulturně-historických předpokladů a realizační předpoklady pro cestovní ruch. Podle provedeného hodnocení podnikatelské aktivity a zaměstnanosti v odvětví pohostinství a ubytování patří Jihočeský kraj na přední místa mezi kraji České republiky, a to jak v počtu podnikajících osob na 1 000 obyvatel, tak v počtu zaměstnaných osob ve sledovaném odvětví. Nezaměstnanost v kraji má v posledních třech letech klesající tendenci a v roce 2006 byla mezi kraji 4. nejnižší. Přesto lze u mnoha obcí zaznamenat poměrně vysokou míru nezaměstnanosti vzhledem k jejich vysokému potenciálu pro cestovní ruch. Tato skutečnost může být podle autorky dána nízkým využitím potenciálu území pro cestovní ruch, které souvisí s neodpovídající vybaveností území pro potřeby tohoto odvětví, která byla u mnoha obcí hodnocením zjištěna. V tomto případě považuje autorka za možnost rozvoje cestovního ruchu i poklesu nezaměstnanosti v těchto územích odstranění nedostatku hromadných ubytovacích zařízení a doprovodné infrastruktury. Vysokou míru nezaměstnanosti lze zaregistrovat také v obcích s vysokým potenciálem cestovního ruchu i vysokou mírou intenzity cestovního ruchu (např. obce nacházející se v blízkosti vodní nádrže Lipno). Tuto skutečnost přisuzuje autorka existenci zaměstnávání osob bez řádného uzavření pracovního poměru, který lze v odvětví cestovního ruchu zaznamenat. V těchto obcích se jako možnost snížení nezaměstnanosti nabízí opatření vedoucí k omezení zaměstnávání osob tímto způsobem. Přijetí takových opatření však spadá do kompetence státních institucí a orgánů, proto je třeba tento problém řešit na celostátní úrovni. 75
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu neumožňuje pouze poznat možnosti území pro samotný cestovní ruch. Výsledky hodnocení je možné využít rovněž jako podkladový materiál k marketingové analýze upozorňující na případné nedostatky a příležitosti k rozvoji cestovního ruchu. Výsledky lze následně promítnout do marketingové prezentace a propagace regionu jako turisticky atraktivní oblasti. Rozvoj cestovního ruchu není neomezený, neboť s rozvojem cestovního ruchu nad únosnou hranici zatížení území vyvstává problém devastace přírody a kulturních pozoruhodností, znečištění životního prostředí, a tak i určení limitů využití území. Na základě samotného hodnocení potenciálu cestovního ruchu tedy nelze přijímat rozhodnutí týkající se podpory cestovního ruchu. Je potřeba brát v úvahu také znečištění a devastaci území. Výsledky hodnocení potenciálu krajiny pro cestovní ruch je potřeba spolu s hodnocením vlivu možného rozvoje cestovního ruchu na tento potenciál promítnout do územního plánování, které vymezuje funkční využití a uspořádání území a umožňuje vymezení limitů využití území pro jednotlivé druhy cestovního ruchu v územních plánech. Vymezení limitů využití území zajišťuje optimální využití území pro potřeby cestovního ruchu za splnění požadavku dlouhodobě udržitelného rozvoje území. Hodnocení potenciálu Jihočeského kraje pro cestovní ruch je tedy bezpodmínečně nutné pro rozhodování orgánů kraje, které se podílejí na zpracovávání strategií rozvoje cestovního ruchu a strategií rozvoje kraje. Výsledky hodnocení usnadňují učinit správná rozhodnutí směřující následně k úspěšnému rozvoji celého regionu.
76
SEZNAM LITERATURY BLAŽEK, J., UHLÍŘ, D. Teorie regionálního rozvoje. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2002. 211 s. ISBN 80-246-0384-5. KOPŠO, E. a kol. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1992. 327 s. ISBN 80-08-00346-4. TOUŠEK, V. a kol. Česká republika Portréty krajů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2005. 136 s. ISBN 80-239-6305-8. VÁGNER, J., FIALOVÁ, D. a kol. Regionální diferenciace druhého bydlení v Česku. Praha: Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, 2004. 286 s. ISBN 80-86561-15-1. KOLEKTIV AUTORŮ. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. KOLEKTIV AUTORŮ. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: MU, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 132 s. ISBN 80-210-4167-6. BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002, roč. 5, č. 1, s. 2-11. FIALOVÁ, D. Druhé bydlení a jeho vztah k periferním oblastem. Geografie, 2001, roč. 106, č. 1, s. 36-47. MARIOT, P. Príspevok k metóde výzkumu potencie krajiny z hľadiska cestovného ruchu. Geografický časopis, 1969, roč. 21, č. 1, s. 57-71. MARIOT, P. Funkčné hodnotenie predpokladov cestovného ruchu jako podklad pre vytvorenie priestorového modelu cestovného ruchu. Geografický časopis, 1971, roč. 23, č. 3, s. 242-253. MARIOT, P. Metodické aspekty funkčno-chorologického hodnotenia lokalizačních predpokladov cestovného ruchu. Geografický časopis, 1973, roč. 25, č. 1, s. 27-43. NOVOTNÁ, M. An evaluation of the conditions for the recreational explotation of the region (Hodnocení předpokladů pro cestovní ruch pomocí GIS. Geografická analýza mikroregionu Vimpersko). In: Sborník referátů z 10. ročníku konference GIS. Ostrava 2003.
Internetové zdroje Statistická ročenka Jihočeského kraje [online]. České Budějovice: Český statistický úřad, 2006. Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xc/edicniplan.nsf/tab/3E0049A825 Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska [online]. Praha: Integrovaný portál MPSV, 2006. Dostupné na WWW: http://portal.mpsv.cz/portal/page?_pageid=37%2C240428&_dad=portal&_schema=PORTAL &_piref37_240429_37_240428_240428.statse=2000000000011&_piref37_240429_37_2404 28_240428.statsk=2000000000013&_piref37_240429_37_240428_240428.send=send&_ Portál veřejné správy České republiky. Dostupné na http://geoportal.cenia.cz Český statistický úřad. Dostupné na http://www.czso.cz Krajské ročenky. Dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/krajske_rocenky Agentura ochrany přírody a krajiny. Dostupné na http://www.nature.cz/ Ústřední seznam kulturních památek. Dostupné na http://www.monumnet.npu.cz Turistický server České republiky. Dostupné na http://czecot.cz Regionální Informační Servis. Dostupné na http://www.risy.cz Folklorní sdružení České republiky. Dostupné na http://www.fos.cz Informace o horských střediscích. Dostupné na http://www.sumavanet.cz Informace o cyklistických trasách. Dostupné na http://www.cykloserver.cz Integrovaný portál MPSV. Dostupné na http://portal.mpsv.cz/sz
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Hodnocené složky potenciálu a hodnotící kritéria..............................................16 Tabulka č. 2: Počet chráněných památek a území v okresech Jihočeského kraje ....................31 Tabulka č. 3: Počet obcí ve vymezených skupinách podle okresů Jihočeského kraje .............35 Tabulka č. 4: Počet obcí podle přírodních a kulturně-historických předpokladů.....................40 Tabulka č. 5: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle okresů .................................44 Tabulka č. 6: Počet obcí podle vybavenosti realizačními předpoklady....................................52 Tabulka č. 7: Počet obcí podle potenciálu cestovního ruchu....................................................54 Tabulka č. 8: Počet lůžek v jednotlivých funkčních typech středisek cestovního ruchu..........59 Tabulka č. 9: Počet objektů individuální rekreace a chalup a v okresech Jihočeského kraje...62 Tabulka č 10: Počet obyvatel a podnikatelů v pohostinství a ubytování v okresech Jihočeského kraje......................................................................................................................66 Tabulka č. 11: Počet obyvatel, ekonomicky aktivních obyvatel a ekonomicky aktivních obyvatel v pohostinství a ubytování .........................................................................................69
SEZNAM GRAFŮ A KARTOGRAMŮ Graf č. 1: Struktura půdy Jihočeského kraje.............................................................................27 Kartogram č. 1: Přírodní a kulturně-historické předpoklady pro cestovní ruch .......................40 Kartogram č. 2: Vybavenost obcí realizačními předpoklady pro cestovní ruch.......................53 Kartogram č. 3: Celkový potenciál cestovního ruchu...............................................................54 Kartogram č. 4: Míra nezaměstnanosti v obcích Jihočeského kraje za rok 2006.....................72
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Váhové a bodové hodnocení složek přírodních předpokladů ..............................82 Příloha č. 2: Váhové a bodové hodnocení složek kulturně-historických předpokladů.............82 Příloha č. 3: Počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) a jejich kapacity podle obcí v ČR v roce 2005................................................................................................................................83 Příloha č. 4: Váhové a bodové hodnocení složek realizačních předpokladů............................90 Příloha č. 5: Počet přiřazených bodů obcím Jihočeského kraje podle předpokladů pro cestovní ruch ...........................................................................................................................................91 Příloha č. 6: Funkční typologie středisek cestovního ruchu ...................................................101
Příloha č. 1: Váhové a bodové hodnocení složek přírodních předpokladů Reliéf obce na území hornatin obce na území vrchovin obce na území pahorkatin obce na území sníženin Chráněná území obce na území NP obce na území CHKO obce na území PřP Vodní plochy obce nadregionálního významu obce regionálního významu Potenciální rekreační plochy obce s velmi příznivými přírodními předpoklady obce s příznivými přírodními předpoklady obce s průměrnými přírodními předpoklady obce s málo vhodnými přírodními předpoklady obce s velmi málo vhodnými přírodními předpoklady Pramen: Vlastní zpracování
váha 0,2 20 bodů 15 bodů 10 bodů 1 bod váha 0,4 25 bodů 20 bodů 10 bodů váha 0,1 30 bodů 10 bodů váha 0,3 25 bodů 20 bodů 15 bodů 10 bodů 1 bodů
Příloha č. 2: Váhové a bodové hodnocení složek kulturně-historických předpokladů Kulturně-historické památky obce mezinárodního významu obce národního a nadregionálního významu obce regionálního významu ostatní obce Kulturní zařízení obce s přítomností 2 a více kulturních zařízení obce s přítomností 1 kulturního zařízení Kulturní zařízení (lázeňství) 1. kategorie obcí 2. kategorie obcí 3. kategorie obcí Společenské akce obce nadregionálního významu obce regionálního významu Pramen: Vlastní zpracování
váha 0,6 50 bodů 30 bodů 20 bodů 10 bodů váha 0,2 20 bodů 10 bodů 30 bodů 20 bodů 10 bodů váha 0,2 10 bodů 1 bod
Příloha č. 3: Počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) a jejich kapacity podle obcí v ČR v roce 2005 ZUJUZ 544281 544299 544256 535249 535206 544388 544426 535575 544485 544515 535524 535761 544663 544779 544795 544868 544892 535991 544981 545007 545015 545023 545139 545171 545201 545228 545287
NAZEV OBCE BOROVANY BORŠOV NAD VLTAVOU ČESKÉ BUDĚJOVICE DASNÝ DOBRÁ VODA U ČESKÝCH BUDĚJOVIC DOLNÍ BUKOVSKO DŘÍTEŇ HABŘÍ HLUBOKÁ NAD VLTAVOU HORNÍ STROPNICE HOSTY JIVNO KAMENNÝ ÚJEZD LIŠOV LITVÍNOVICE NOVÉ HRADY OLEŠNÍK PIŠTÍN RUDOLFOV ŘÍMOV SEDLEC SLAVČE ŠTĚPÁNOVICE TRHOVÉ SVINY TÝN NAD VLTAVOU VČELNÁ VŠEMYSLICE
NUMNUTS 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101 3101
Počet zařízeni HUZ celkem Hotely Ostatní HUZ 3 1 41 1 1 1 1 1 13 3 1 1 2 2 1 9 1 2 1 2 1 1 1 3 11 1 2
1 0 18 0 0 0 0 0 5 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 1 0 1 0 0
2 1 23 1 1 1 1 1 8 2 1 1 2 2 1 8 1 1 1 2 1 1 0 3 10 1 2
HUZ celkem
Počet lůžek Hotely Ostatní HUZ
103 18 4 358 10 12 35 12 5 1 008 77 95 50 42 16 17 263 16 72 5 310 27 12 35 67 1 814 17 45
58 0 1 386 0 0 0 0 0 298 50 0 0 0 0 0 43 0 45 0 0 0 0 35 0 100 0 0
45 18 2 972 10 12 35 12 5 710 27 95 50 42 16 17 220 16 27 5 310 27 12 0 67 1 714 17 45
545341 545368 545376 545406 536253 545431 545457 545392 545473 545481 545490 545503 545511 545520 545546 545554 545562 545571 545597 545601 598623 545694 545716 545767 536245 545821 545830 545848 545864 561711 546089
ZLIV ŽABOVŘESKY ŽÁR BENEŠOV NAD ČERNOU BOHDALOVICE BRLOH ČERNÁ V POŠUMAVÍ ČESKÝ KRUMLOV DOLNÍ TŘEBONÍN FRYMBURK HOLUBOV HORNÍ DVOŘIŠTĚ HORNÍ PLANÁ HOŘICE NA ŠUMAVĚ CHVALŠINY KÁJOV KAPLICE KŘEMŽE LIPNO NAD VLTAVOU LOUČOVICE MOJNÉ POHORSKÁ VES PŘEDNÍ VÝTOŇ ROŽMBERK NAD VLTAVOU SRNÍN VELEŠÍN VĚTŘNÍ VYŠŠÍ BROD ZLATÁ KORUNA BLAŽEJOV ČESKÉ VELENICE
3101 3101 3101 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3102 3103 3103
3 2 1 2 2 3 28 66 2 22 3 1 58 2 2 3 6 4 23 4 1 1 10 11 1 2 6 8 2 3 3
0 0 0 0 1 0 3 10 0 3 0 0 5 1 0 0 2 0 3 1 1 0 2 3 0 0 3 2 0 0 1
3 2 1 2 1 3 25 56 2 19 3 1 53 1 2 3 4 4 20 3 0 1 8 8 1 2 3 6 2 3 2
291 12 12 60 60 75 990 1 665 34 915 60 42 2 352 165 610 45 131 127 1 866 97 40 20 582 365 8 60 398 317 60 26 174
0 0 0 0 50 0 294 664 0 393 0 0 454 25 0 0 76 0 177 45 40 0 257 125 0 0 160 82 0 0 58
291 12 12 60 10 75 696 1 001 34 522 60 42 1 898 140 610 45 55 127 1 689 52 0 20 325 240 8 60 238 235 60 26 116
546097 546101 561703 546127 562602 562840 562386 546291 546364 546381 546461 545881 598631 546542 546615 546623 546666 546674 508501 546712 546798 546801 546844 507717 561070 509078 546968 562653 507784 547085 547166
ČESKÝ RUDOLEC ČÍMĚŘ ČLUNEK DAČICE DOLNÍ ŽĎÁR DOMANÍN HAMR HATÍN HORNÍ PĚNA HORNÍ RADOUŇ CHLUM U TŘEBONĚ JINDŘICHŮV HRADEC KAMENNÝ MALÍKOV KARDAŠOVA ŘEČICE KUNŽAK LÁSENICE LODHÉŘOV LOMNICE NAD LUŽNICÍ LUŽNICE MAJDALENA NOVÁ BYSTŘICE NOVÁ VČELNICE NOVOSEDLY NAD NEŽÁRKOU PEČ PÍSTINA PLAVSKO PLUHŮV ŽĎÁR PONĚDRÁŽKA RATIBOŘ RODVÍNOV SLAVONICE
3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103
2 3 1 4 1 1 1 3 3 1 16 20 1 1 8 2 1 2 1 1 17 2 4 1 1 2 1 1 1 1 7
0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 1 0 0 0 0 0 0 0 2
2 3 1 1 1 1 1 3 3 1 16 16 1 1 8 2 1 2 1 1 13 2 3 1 1 2 1 1 1 1 5
120 38 25 141 45 20 14 36 79 18 1 101 871 13 32 644 116 32 30 26 702 508 80 371 23 57 25 24 6 91 4 320
0 0 0 81 0 0 0 0 0 0 0 209 0 0 0 0 0 0 0 0 149 0 46 0 0 0 0 0 0 0 70
120 38 25 60 45 20 14 36 79 18 1 101 662 13 32 644 116 32 30 26 702 359 80 325 23 57 25 24 6 91 4 250
562378 547204 547212 547221 547239 508152 547280 547336 562599 547441 547468 529761 549258 549266 549339 549363 549371 549452 549479 549517 561550 509752 549568 549576 549584 549592 549681 549703 549711 562254 549240
STAŇKOV STARÉ HOBZÍ STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM STRÁŽ NAD NEŽÁRKOU STRMILOV STŘÍŽOVICE SUCHDOL NAD LUŽNICÍ TŘEBOŇ VELKÝ RATMÍROV VOLFÍŘOV ZAHRÁDKY ŽĎÁR ALBRECHTICE NAD VLTAVOU BERNARTICE ČIMELICE DOBEV DRAŽÍČ CHYŠKY JETĚTICE KOVÁŘOV KOŽLÍ KŘIŽANOV LETY MILEVSKO MIROTICE MIROVICE ORLÍK NAD VLTAVOU OSLOV OSTROVEC PASEKY PÍSEK
3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3103 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104
12 2 3 2 6 2 12 34 1 2 2 1 6 2 1 2 2 1 2 5 2 1 1 2 2 1 2 2 3 1 16
0 0 1 0 0 0 0 4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 6
12 2 2 2 6 2 12 30 1 2 2 1 6 2 1 2 2 1 1 5 2 1 1 1 2 1 2 2 3 1 10
199 25 56 201 262 113 346 1 993 5 80 85 45 321 320 115 320 60 7 210 296 1 730 20 12 195 170 18 1 658 90 180 48 1 238
0 0 29 0 0 0 0 385 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 130 0 0 0 0 160 0 0 0 0 0 0 414
199 25 27 201 262 113 346 1 608 5 80 85 45 321 320 115 320 60 7 80 296 1 730 20 12 35 170 18 1 658 90 180 48 824
549754 549771 509621 549797 549801 562068 549843 549860 549878 562271 562211 549991 550001 562165 545902 550205 550230 550264 563978 550337 550353 550361 550418 550442 529893 550451 561568 550094 550515 550523 550531
PODOLÍ I PROTIVÍN PŘEDOTICE PŘEŠTĚNICE PUTIM RAKOVICE SEPEKOV SLABČICE SMETANOVA LHOTA TEMEŠVÁR VARVAŽOV VRÁŽ VRCOVICE ZVÍKOVSKÉ PODHRADÍ BOROVÁ LADA HORNÍ VLTAVICE HUSINEC CHROBOLY KUBOVA HUŤ KVILDA LENORA LHENICE MALOVICE NETOLICE NICOV NOVÁ PEC NOVÉ HUTĚ PRACHATICE STACHY STOŽEC STRÁŽNÝ
3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3104 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105
2 3 1 1 1 3 1 1 1 1 6 3 1 2 7 6 1 2 6 17 7 1 1 6 4 15 13 14 17 10 1
0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 2 2 1 0 0 0 2 1 1 4 4 1 1
2 2 1 1 1 2 1 1 1 1 6 3 1 1 7 5 1 2 4 15 6 1 1 6 2 14 12 10 13 9 0
1 650 217 17 25 8 410 17 12 20 15 777 170 70 79 188 186 20 28 409 598 350 30 8 245 123 497 554 721 860 313 36
0 65 0 0 0 70 0 0 0 0 0 0 0 58 0 60 0 0 245 110 60 0 0 0 73 98 80 224 442 57 36
1 650 152 17 25 8 340 17 12 20 15 777 170 70 21 188 126 20 28 164 488 290 30 8 245 50 399 474 497 418 256 0
550540 550574 550621 550647 550663 550671 550680 550701 550728 550761 550809 550817 550833 550850 550922 550957 551104 551139 551163 551180 551201 551350 536822 551384 551473 536725 551660 551716 550787 551791 551856
STRUNKOVICE NAD BLANICÍ ŠUMAVSKÉ HOŠTICE VACOV VIMPERK VLACHOVO BŘEZÍ VOLARY ZÁBLATÍ ZBYTINY ZDÍKOV ŽELNAVA BAVOROV BĚLČICE BÍLSKO BLATNÁ ČEJETICE ČESTICE HOSLOVICE CHELČICE JINÍN KADOV KATOVICE LNÁŘE LOM MALENICE MYŠTICE NĚMĚTICE RADOMYŠL SEDLICE STRAKONICE STŘELSKÉ HOŠTICE- vodáctví ŠTĚKEŇ
3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3105 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106 3106
2 1 16 13 1 6 5 1 10 2 2 1 1 6 1 1 1 1 1 3 1 2 1 1 1 1 2 3 12 2 1
0 0 2 2 0 1 1 0 3 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 4 1 0
2 1 14 11 1 5 4 1 7 2 1 1 1 5 1 1 1 1 1 3 1 1 1 1 1 1 2 3 8 1 1
56 11 659 523 9 123 267 10 364 24 54 12 64 485 8 12 6 200 34 43 6 44 13 7 15 240 25 107 777 400 240
0 0 199 169 0 45 40 0 175 0 35 0 0 35 0 0 0 0 0 0 0 32 0 0 0 0 0 0 301 50 0
56 11 460 354 9 78 227 10 189 24 19 12 64 450 8 12 6 200 34 43 6 12 13 7 15 240 25 107 476 350 240
536741 VELKÁ TURNÁ 551953 VODŇANY 551970 VOLYNĚ 551988 ZÁBOŘÍ 563366 BEČICE 552054 BECHYNĚ 552101 BOROTÍN 552208 DÍRNÁ 552224 DOBRONICE U BECHYNĚ 552275 DRÁCHOV 563625 HAŠKOVCOVA LHOTA 552496 CHÝNOV 552534 JISTEBNICE 552666 MALŠICE 549631 NADĚJKOV 552828 PLANÁ NAD LUŽNICÍ 552861 POJBUKY 552933 RADIMOVICE U ŽELČE 553018 ROUDNÁ 599115 ŘÍPEC 553069 SEZIMOVO ÚSTÍ 553123 SMILOVY HORY 553131 SOBĚSLAV 553140 STÁDLEC 553166 SUDOMĚŘICE U BECHYNĚ 552046 TÁBOR 553271 VESELÍ NAD LUŽNICÍ 553298 VLASTIBOŘ 563447 VLČEVES 553310 VLKOV Pramen: Vlastní zpracování
3106 3106 3106 3106 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107 3107
4 7 5 1 3 8 2 2 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 3 1 8 3 3 2 3 24 6 2 1 1
0 1 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 2 0 0 0 0 6 2 0 0 0
4 6 5 1 3 5 2 2 2 1 1 1 1 1 0 2 2 1 2 0 6 3 3 2 3 18 4 2 1 1
179 381 321 6 85 860 71 32 17 35 40 27 13 30 251 54 42 10 305 50 495 100 125 200 49 1 295 372 11 7 12
0 35 0 0 0 171 0 0 0 0 0 0 0 0 251 0 0 0 55 50 153 0 0 0 0 435 181 0 0 0
179 346 321 6 85 689 71 32 17 35 40 27 13 30 0 54 42 10 250 0 342 100 125 200 49 860 191 11 7 12
Příloha č. 4: Váhové a bodové hodnocení složek realizačních předpokladů Lůžková kapacita v HUZ obce s velmi vysokou lůžkovou kapacitou obce s vysokou lůžkovou kapacitou obce se středně vysokou lůžkovou kapacitou obce s nízkou lůžkovou kapacitou obce s velmi nízkou lůžkovou kapacitou Doprovodná infrastruktura V tom: Vybavenost pro zimní sezónu obce nadregionálního významu obce regionálního významu obce lokálního významu Cyklotrasy obec s cyklotrasou Golf obce s 18jamkovým golfovým hřištěm obce s 9jamkovým golfovým hřištěm Veletrhy a kongresy obce regionálního významu Pramen: Vlastní zpracování
váha 0,7 50 bodů 40 bodů 30 bodů 20 bodů 10 bodů váha 0,3 váha 0,4 30 bodů 20 bodů 10 bodů váha 0,4 20 bodů váha 0,1 15 bodů 10 bodů váha 0,1 20 bodů
Příloha č. 5: Počet přiřazených bodů obcím Jihočeského kraje podle předpokladů pro cestovní ruch ICZUJ 545392 547336 549240 550515 550094 545511 545597 549681 544485 550353 550523 550647 552046 550451 546461 544256 545546 545848 546712 547166 552054 550787 545520 545881 550671 550728 544868 545201 545716 562211 553069
Okres ČK JH Pí Pr Pr ČK ČK Pí ČB Pr Pr Pr Tá Pr JH ČB ČK ČK JH JH Tá St ČK JH Pr Pr ČB ČB ČK Pí Tá
Název Český Krumlov Třeboň Písek Stachy Prachatice Horní Planá Lipno nad Vltavou Orlík nad Vltavou Hluboká nad Vltavou Lenora Stožec Vimperk Tábor Nová Pec Chlum u Třeboně České Budějovice Chvalšiny Vyšší Brod Majdalena Slavonie Bechyně Strakonice Hořice na Šumavě Jindřichův Hradec Volary Zvíkov Nové Hrady Týn nad Vltavou Přední Výtoň Varvažov Sezimovo Ústí
Lokaliz. př. Realiz. Př. 57,5 26,0 42,2 30,0 40,0 30,5 39,5 31,0 43,0 26,0 33,5 31,0 32,5 31,5 32,0 29,0 34,0 25,8 38,5 21,0 35,5 23,0 37,5 21,0 32,5 26,0 36,5 21,0 27,5 29,0 30,2 26,0 35,5 20,0 38,5 17,0 30,7 24,0 34,5 20,0 33,5 21,0 32,7 21,0 37,5 16,0 32,5 21,0 37,5 16,0 31,0 21,0 36,7 14,0 25,5 25,0 29,5 21,0 26,5 24,0 35,0 15,0
Celk. pot. 83,5 72,2 70,5 70,5 69,0 64,5 64,0 61,0 59,8 59,5 58,5 58,5 58,5 57,5 56,5 56,2 55,5 55,5 54,7 54,5 54,5 53,7 53,5 53,5 53,5 52,0 50,7 50,5 50,5 50,5 50,0
ICZUJ 544591 536296 598780 549291 549657 529923 530018 536831 560201 551627 536512 536504 563722 552241 552585 552763 560553 552852 552976 544558 544981 536911 544388 544400 544892 599778 509752 550426 550434 537209 536822
Okres ČB ČK Pí Pí Pí Pr St St St St St St Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá ČB ČB St ČB ČB ČB ČB Pí Pr Pr Pr St
Název Chrášťany Malšín Borovany (Pí) Božetice Nevězíce Žárovná Březí Libětice Nová Ves (St) Předmíř Truskovice Vacovice Černýšovice Dolní Hořice Košice Nová Ves u Chýnova Pohnánec Pohnání Rataje Hrdějovice Rudolfov Pohorovice Dolní Bukovsko Doudleby Olešník Závraty Křižanov Milovice Nebahovy Žernovice Lom (St)
Lokaliz. př. Realiz. př. 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 6,5 4,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,5 0,0 10,2 0,0 5,2 5,0 10,2 0,0 5,0 5,0 10,0 0,0 5,0 5,0 10,0 0,0 5,0 5,0 10,0 0,0 10,0 0,0 10,0 0,0 5,0 5,0
Celk. pot. 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,5 10,2 10,2 10,2 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0 10,0
546798 545457 545481 546127 549754 561568 545767 545864 550850 545554 550442 562165 553140 545490 550531 546097 563978 547221 550337 561550 551970 544612 546615 545902 549991 547212 550205 529893 550701 545406 550361 550621 545562 546844
JH ČK ČK JH Pí Pr ČK ČK St ČK Pr Pí Tá ČK Pr JH Pr JH Pr Pí St ČB JH Pr Pí JH Pr Pr Pr ČK Pr Pr ČK JH
Nová Bystřice Černá v Pošumaví Frymburk Dačice Podolí I Nové Hutě Rožmberk n. Vltavou Zlatá Koruna Blatná Kyjov Netopíce Zvíkovské Podhradí Stálec Holubov Strážný Český Rudolec Kubova Huť Stráž nad Nežárkou Kvilda Kožlí Volyně Jankov Kunžak Borová Lada Vráž Staré Město pod Land. Horní Vltavice Nicot Zbytiny Benešov nad Černou Lhenice Vracov Kaplice Novosedly nad
28,0 21,5 21,5 33,0 22,0 21,5 31,0 40,5 29,5 39,0 33,0 33,5 32,5 36,5 28,5 27,0 18,0 26,5 21,5 11,0 25,0 39,5 15,5 22,5 24,0 28,5 21,5 21,5 26,5 28,0 32,0 13,0 26,5 17,5
19,8 26,0 26,0 14,0 25,0 25,0 15,0 5,0 15,0 5,0 10,0 9,0 10,0 5,0 13,0 14,0 23,0 14,0 19,0 29,0 15,0 0,0 24,0 16,0 14,0 9,0 16,0 16,0 11,0 9,0 5,0 24,0 10,0 19,0
47,8 47,5 47,5 47,0 47,0 46,5 46,0 45,5 44,5 44,0 43,0 42,5 42,5 41,5 41,5 41,0 41,0 40,5 40,5 40,0 40,0 39,5 39,5 38,5 38,0 37,5 37,5 37,5 37,5 37,0 37,0 37,0 36,5 36,5
551660 563625 552933 563447 535249 545368 550418 535915 599123 546143 535991 545104 561509 598844 550027 550124 550159 550221 537071 537322 529915 551023 536342 551261 536547 598909 551741 536784 536695 536873 552127 552461 552992 560669
St Tá Tá Tá ČB ČB Pr ČB Tá JH ČB ČB Pí Pí Pí Pr Pr Pr Pr Pr Pr St St St St St St St St St Tá Tá Tá Tá
Radomyšl Haškovcova Lhota Radimovice u Želče Vlčeves Dasný Žabovřesky Malovice Vlkov (ČB) Strašice Dešná Pištín Svatý Jan nad Malší Probulav Vlastec Záhoří (Pí) Bošice Bušanovice Hracholusky Lipovice Lužice Vrbice Drážov Krajníčko Kraselov Plechovice Skály (St) Skočice Strunkovice nad Vol. Úlehle Zvotoky Bradáčov Chorovány Ratibořské Hory Skrýchov u Malšic
5,0 5,0 5,0 5,0 4,7 4,7 4,7 9,5 9,5 9,3 4,2 9,0 5,0 5,0 5,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0
5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 0,0 0,0 0,0 5,0 0,0 4,0 4,0 4,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
10,0 10,0 10,0 10,0 9,7 9,7 9,7 9,5 9,5 9,3 9,2 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0 9,0
549258 545007 562378 550230 550680 549771 547280 551953 545376 545601 561070 553131 544281 553271 546968 549517 553166 545317 546542 545431 550761 535940 545571 551716 537187 546101 549339 562653 551856 545473 546674 544515 550574
Pí ČB JH Pr Pr Pí JH St ČB ČK JH Tá ČB Tá JH Pí Tá ČB JH ČK Pr ČB ČK St Pr JH Pí JH St ČK JH ČB Pr
Nežárkou Albrechtice n. Vltavou Římov Staňkov Husinec Záblatí (Pr) Protivín Suchdol nad Lužnicí Bosňany Žár Loučovice Pístina Soběslav Borovany (ČB) Veselí nad Lužnicí Pluhův Žďár Kovářov Sudoměřice u Bech. Záboří (ČB) Kardašova Řečice Brloh Želnava Mazelov Kremže Sedlice Drslavice Číměř Čimelice Ponědrážka Štěkeň Dolní Třebonín Lomnice nad Lužnicí Horní Stropnice Šumavské Hoštice
17,5 20,5 21,5 30,5 19,5 24,7 15,2 19,2 24,5 22,5 24,5 23,5 27,7 13,7 27,5 18,5 26,0 32,0 23,0 26,5 20,0 26,7 16,5 20,5 24,0 20,0 19,0 19,7 18,7 23,5 19,2 19,0 17,0
19,0 15,0 14,0 5,0 16,0 10,0 19,0 15,0 9,0 11,0 9,0 10,0 5,0 19,0 5,0 14,0 6,5 0,0 9,0 5,0 11,0 4,0 14,0 10,0 6,0 9,0 10,0 9,0 10,0 5,0 9,0 9,0 11,0
36,5 35,5 35,5 35,5 35,5 34,7 34,2 34,2 33,5 33,5 33,5 33,5 32,7 32,7 32,5 32,5 32,5 32,0 32,0 31,5 31,0 30,7 30,5 30,5 30,0 29,0 29,0 28,7 28,7 28,5 28,2 28,0 28,0
535460 513661 545872 546151 560405 551775 544426 544795 551201 535681 598593 544523 535231 561061 598640 529877 536903 536466 552283 553034 553077 546038 562416 598658 562785 562319 546445 562769 549410 550116 561576 537144 550248
ČB ČK ČK JH St St ČB ČB St ČB ČB ČB ČB JH JH Pí St St Tá Tá Tá JH JH JH JH JH JH JH Pí Pr Pr Pr Pr
Hradce Nová Ves (ČK) Zubčice Deštná Kladruby Strašice Dříteň Litvínovice Katovice Borovnice Heřmaň (ČB) Hosín Ostrolovský Újezd Horní Skrýchov Vlčetinec Okrouhlá Chobot Mačkov Dražice Řepeč Skalice Budíškovice Dobrohošť Horní Meziříčko Horní Němčice Horní Slatina Hříšnice Jilem Hrazany Bohumilice Budkov Dvory Chlumany
8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 3,2 3,2 3,2 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,0 5,0 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 8,5 8,2 8,2 8,2 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 8,0 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5
550663 549801 553298 545171 546364 549576 544639 549703 545830 546291 550809 550957 552534 561088 549266 549878 537519 561673 551350 552208 552224 507784 562386 545694 536245 599280 545287 545422 547263 549592 535401 535206 545015 550922
Pr Pí Tá ČB JH Pí ČB Pí ČK JH St St Tá JH Pí Pí Pr Pr St Tá Tá JH JH ČK ČK Tá ČB ČK JH Pí ČB ČB ČB St
Vlachovo Březí Putim Vlastiboř Trhové Sviny Horní Pěna Milevsko Jílovice Oslov Větřní Hatín Bavorov Čestice Jistebnice Příbraz Bernartice Smetanova Lhota Buk Křišťanov Lnáře Dírná Dobronice u Bechyně Ratiboř Hamr Pohorská Ves Srnín Komárov Všemyslice Boletce Studená Milovice Bošilec Dobrá Voda u ČB Sedlec Čejetice
23,0 18,7 22,7 22,5 18,5 17,5 23,2 18,0 11,5 17,5 21,5 21,5 20,5 21,5 10,5 20,5 19,5 19,5 20,5 20,5 20,5 16,0 15,7 15,5 19,5 24,2 19,0 18,0 20,0 19,0 19,7 18,7 18,7 18,7
5,0 9,0 5,0 5,0 9,0 10,0 4,0 9,0 15,0 9,0 5,0 5,0 5,5 4,0 15,0 5,0 6,0 6,0 5,0 5,0 5,0 9,0 9,0 9,0 5,0 0,0 5,0 6,0 4,0 5,0 4,0 5,0 5,0 5,0
28,0 27,7 27,7 27,5 27,5 27,5 27,2 27,0 26,5 26,5 26,5 26,5 26,0 25,5 25,5 25,5 25,5 25,5 25,5 25,5 25,5 25,0 24,7 24,5 24,5 24,2 24,0 24,0 24,0 24,0 23,7 23,7 23,7 23,7
561649 537381 537365 550582 537535 550906 551015 560219 551040 561690 536946 536806 560391 551341 536415 536539 551414 551520 536962 551571 551619 536792 551759 530034 536920 551961 536482 535851 536237 536156 551503 535958 536105 535877
Pr Pr Pr Pr Pr St St St St St St St St St St St St St St St St St St St St St St ČB ČK ČB ČB ČB ČB ČB
Lčovice Matouš Olšovice Těšovice Újezdec (Pr) Cehnice Drahonice Drachkov Dřešín Hájek Kalenice Krašlovice Kuřimany Libochovice Měkynec Milejovice Miloňovice Nihošovice Nišovice Paračov Pracejovice Přední Zborovice Sousedovice Stolice Štěchovice Volenice Zahorčice Hlavatce (ČB) Zvíkov (ČK) Bečice (ČB) Čížkrajice Drahotěšice Horní Kněžeklady Komořice
7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,2 7,0 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,2 7,0 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5
509078 545139 562840 535575 537136 553310 546054 546402 562254 552101 553018 544451 561703 546623 549584 549711 560448 508501 549363 562068 550167 550558 550949 551791 549631 547069 549479 545082 545155 545503 549509 551139 552470 547247
JH ČB JH ČB Pr Tá JH JH Pí Tá Tá ČB JH JH Pí Pí Tá JH Pí Pí Pr Pr St St Tá JH Pí ČB ČB ČK Pí St Tá JH
Plavsko Štěpánovice Romanin Habří Kratušín Vlkov (Tá) Cizkrajov Hospříz Paseky Borotín Roudná Dynín Člunek Lásenice Mirotice Ostrovec Běleč Lužnice Dobev Rakovice Čkyně Svatá Maří vepřovice Střelské Hoštice Nadějkov Rapšach Jetětice Strážkovice Temelín Horní Dvořiště Kostelec nad Vltavou Chelčice Choustník Stříbřec
14,5 14,2 14,2 18,0 17,0 14,0 18,5 18,5 13,5 17,5 7,5 18,2 13,0 12,0 12,0 8,0 22,0 12,7 6,5 6,5 21,5 15,5 21,5 6,5 11,5 17,0 11,0 20,5 20,5 15,5 16,5 10,5 20,5 16,0
9,0 9,0 9,0 5,0 6,0 9,0 4,0 4,0 9,0 5,0 15,0 4,0 9,0 10,0 10,0 14,0 0,0 9,0 15,0 15,0 0,0 6,0 0,0 15,0 10,0 4,0 10,0 0,0 0,0 5,0 4,0 10,0 0,0 4,0
23,5 23,2 23,2 23,0 23,0 23,0 22,5 22,5 22,5 22,5 22,5 22,2 22,0 22,0 22,0 22,0 22,0 21,7 21,5 21,5 21,5 21,5 21,5 21,5 21,5 21,0 21,0 20,5 20,5 20,5 20,5 20,5 20,5 20,0
544809 535842 545091 545384 562548 561053 562742 507733 529753 507610 560987 546500 509108 562734 562475 562459 546992 560995 561029 507644 507652 562629 507695 562122 549304 549321 549380 549525 562181 549541 562149 562190 598828 529885
ČB ČB ČB ČB JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH JH Pí Pí Pí Pí Pí Pí Pí Pí Pí Pí Pí
Ločenice Mokrý Lom Střížav Žimutice Bednáren Bednáreček Bořetín Březina Dívčí Kopy Doňov Drnče Jarošov n. Nežárkou Kostelní Radouň Nová Olešná Okrouhlá Radouň Polště Popelín Rosička Světce Újezdec (JH) Višňová Vydří Záhoří (JH) Boudy Branice Cerhonice Drhovle Králova Lhota Křenovice Kučeř Minice Olešná Osek (Pí) Stehlovice
6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5
563765 553255 535699 509191 562807 562688 550329 563366 507717 508152 549347 551333 546801 547239 549843 544540 544744 509141 562360 561045 508683 545261 545465 545732 552828 546089 545449 550485 536725 552496 552917 553328 553361 545619
Tá Tá ČB JH JH JH Pr Tá JH JH Pí St JH JH Pí ČB ČB JH JH JH JH ČB ČK ČK Tá JH ČK Pr St Tá Tá Tá Tá ČK
Drahov Val Petříkov Cep Halámky Klec Ktiš Bečice (Tá) Peč Střížovice Čížová Libějovice Nová Včelnice strmilo Sepekov Hranice Libín Dvory nad Lužnicí Nová Ves nad Lužnicí Smržov Záblatí (JH) Vrábče Dolní Dvořiště Přísečná Planá nad Lužnicí České Velenice Bujanov Radhostice Němětice Chýnov Radenín Vodice Zálší Malonty
16,0 16,0 15,7 15,7 15,7 15,7 19,5 14,5 10,0 9,0 15,0 18,7 13,5 8,5 13,5 14,2 14,2 14,2 14,2 14,2 14,2 18,0 14,0 18,0 13,0 7,7 17,5 17,5 7,5 12,5 17,5 17,5 17,2 13,0
4,0 4,0 4,0 4,0 4,0 4,0 0,0 5,0 9,0 10,0 4,0 0,0 5,0 10,0 5,0 4,0 4,0 4,0 4,0 4,0 4,0 0,0 4,0 0,0 5,0 10,0 0,0 0,0 10,0 5,0 0,0 0,0 0,0 4,0
20,0 20,0 19,7 19,7 19,7 19,7 19,5 19,5 19,0 19,0 19,0 18,7 18,5 18,5 18,5 18,2 18,2 18,2 18,2 18,2 18,2 18,0 18,0 18,0 18,0 17,7 17,5 17,5 17,5 17,5 17,5 17,5 17,2 17,0
529966 536369 529982 551155 536601 598950 560197 536598 551899 563951 552143 560529 552291 560481 562904 552453 563145 530042 560634 563030 563234 599255 552712 563374 563196 560511 599263 599026 599042 553174 553280 563927 599271 553417
St St St St St St St St St St Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá
Muzice Hornosín Chlum Chrášťovice Kocelovice Latinky Katany Tchořovice Třebohostice Únice Budislav Dolní Hrachovice Dražičky Hlasivo Hodonice Chotěmice Chrbonín Katov Krátošice Krtov Meziříčí Mezná Mlýny Psárov Radimovice u Tábora Řemíčov Sedlečko u Soběslavě Slapsko Slapy Sudoměřice u Tábora Vilice Zadní Střítež Zlukov Želeč
6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5
546305 562491 508004 550655 562670 549452 550001 550264 536741 553123 562157 545341 545627 545813 598861 550698 551121 535541 545023 549371 550817 552666 552704 562815 562637 562831 546381 598801 598895 535982 545724 545775 536300 508357
JH JH JH Pr JH Pí Pí Pr St Tá Pí ČB ČK ČK Pí Pr St ČB ČB Pí St Tá Tá JH JH JH JH Pí St ČB ČK ČK ČK JH
Heřmaneč Kačlehy Roseč Vitějovice Ponědraž Chyšky vršovice Chroboly Velká Turná Smilovy Hory Nerestce Zliv Mirkovice Světlík Žďár (Pí) Zálezly Hoštice Čakov Slavče Dražíč Bělčice Malšice Mladá Vožice Dunajovice Frahelž Hrachoviště Horní Radou Květov Bezdědovice Kamenná Přídolí Rožmitál na Šumavě Věžovatá Pláně Kostelní Vydří
13,0 13,0 13,0 17,0 12,7 11,5 7,5 11,5 6,5 6,5 16,3 6,2 15,5 16,0 12,0 16,0 16,0 15,5 10,5 10,5 10,5 10,5 15,5 11,2 11,2 11,2 8,0 15,0 15,0 10,5 14,5 14,5 14,5 14,5
4,0 4,0 4,0 0,0 4,0 5,0 9,0 5,0 10,0 10,0 0,0 10,0 0,5 0,0 4,0 0,0 0,0 0,0 5,0 5,0 5,0 5,0 0,0 4,0 4,0 4,0 7,0 0,0 0,0 4,0 0,0 0,0 0,0 0,0
17,0 17,0 17,0 17,0 16,7 16,5 16,5 16,5 16,5 16,5 16,3 16,2 16,0 16,0 16,0 16,0 16,0 15,5 15,5 15,5 15,5 15,5 15,5 15,2 15,2 15,2 15,0 15,0 15,0 14,5 14,5 14,5 14,5 14,5
563897 551490 535788 598607 536016 552097 562726 509116 562467 562424 561517 550060 537527 537420 537543 550604 560171 536954 536644 536474 551554 598887 551635 536423 551678 536679 536075 535907 598615 536032 546020 562696 507628 562327
Tá ČB ČB ČB ČB Tá JH JH JH JH Pí Pí Pr Pr Pr Pr St St St St St St St St St St ČB ČB ČB ČB JH JH JH JH
Žíšov Branišov Dusičné Hlincová Hora Zahájí Borkovice Báňovice Červený Hrádek Dolní Pěna Županovice Přeborov Zhoř Bohunice Chvalovice Pěčnov Tvrzice Buryně Krejnice Nebřehovice Němčice (St) Novosedlí Libkovice Předslavice Radějovice Radošovice Třešňovice Hartmanice Chotýčany Modrá Hůrka Strýčice Budeč Hadravova Rosička Pleše Třebětice
6,5 6,2 6,2 6,2 6,2 6,2 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
6,5 6,2 6,2 6,2 6,2 6,2 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0
562271 550183 550345 562866 529729 536253 536229 545821 551104 551384 544299 544663 545228 535893 550043 536849 536890 552321 552721 552801 552895 553239 551601 544779 545414 545805 551538 546666 546917 562599 529761 562301 549495 537241
Pí Pr Pr Tá ČB ČK ČK ČK St St ČB ČB ČB ČB Pí St St Tá Tá Tá Tá Tá Tá ČB ČK ČK ČK JH JH JH JH Pí Pí Pr
Temešvár Dub Lažiště Mažice vítkovice Bohdalovice Chlumec velečin Hoslovice Malenice Boršov nad Vltavou Kamenný Újezd Včelná Vitín Zběšičky Řepice Uzeničky Hlavatce (Tá) Myslkovice opařeny přehořev Tučapy surovec Lišíc Besednice Soběnov Střítež Lodhéřov Písečné Velký Ratmírov Žďár (JH) Dolní Novosedly Kluky Babice
9,5 14,5 14,5 14,5 14,2 9,0 14,0 8,5 9,0 9,0 8,5 8,5 8,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 8,2 13,0 13,0 13,0 8,0 13,0 8,0 8,0 9,0 9,0 13,0
5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,0 0,0 5,5 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,0 0,0 0,0 0,0 5,0 0,0 5,0 5,0 4,0 4,0 0,0
14,5 14,5 14,5 14,5 14,2 14,0 14,0 14,0 14,0 14,0 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,5 13,2 13,0 13,0 13,0 13,0 13,0 13,0 13,0 13,0 13,0 13,0
561037 561525 549428 549606 549614 550035 537063 510068 550981 560243 551597 536628 536881 551392 536563 551643 536865 551830 551937 563251 552135 598976 562963 563986 562955 563587 559016 563455 552798 552941 553085 553204 563153 553263
JH Pí Pí Pí Pí Pí St St St St St St St St St St St St St Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá Tá
Vícemil Horosedly Hrejkovice Milovice Myslín Zbelítov Bratronice Čečelovice Doubravice (St) Droužetice Hajany Houpán Horní Poříčí Mečichov Mnichov Přešťovice Rovná Škvořetice Uzenice Balkova Lhota Březnice Čenkov u Bechyně Jedlany Klenovice Košín Lom (Tá) Nasavrky Nová Ves u Ml. Vož. Oldřichov Radkov Skopytce Šebířov Třebějice Vesce
5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0
536750 552275 544761 535648 549932 545643 545660 561711 547204 547441 547468 550833 536199 598623 562084 562289 551562 563650 598992 552747 552925 560626 536059 544361 549487 549851 535524 562602 598631 547085 549568 509621 549860 598852
St Tá ČB ČB Pí ČK ČK JH JH JH JH St ČB ČK Pí Pí St Tá Tá Tá Tá Tá ČB ČB Pí Pí ČB JH JH JH Pí Pí Pí Pí
Kváskovice Dráchov Lipí Nová Ves (ČB) Tálín Netřebice Omlenice Blažejov Staré Hobzí Volfířov Zahrádky Bílsko Dobšice Mojné Jickovice Vojníkov Osek (St) Dlouhá Lhota Hodětín Nemyšl Radětice Rodná Břehov Dívčice Kestřany Skály (Pí) Hosty Dolní Žďár Kamenný Malíkov Rodvínov Lety Předotice slabice Vlksice
13,0 8,0 12,7 12,7 8,7 12,5 12,5 7,5 7,5 7,5 7,5 7,5 12,0 7,0 8,0 8,0 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0 11,7 11,7 11,7 11,7 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 11,5
0,0 5,0 0,0 0,0 4,0 0,0 0,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 0,0 5,0 4,0 4,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 0,0
13,0 13,0 12,7 12,7 12,7 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0 12,0 11,7 11,7 11,7 11,7 11,5 11,5 11,5 11,5 11,5 11,5 11,5 11,5
599000 599034 553409 535826 544272 544329 535664 544442 544736 535800 544817 544825 544884 545066 535591 549398 550396 544493 535613 535281 535371 535435 535346 544965 545074 545121 535494 535737 549827 550965 560278 549975 536555 536776
Tá Tá Tá ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB Pí Pr ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB ČB Pí St St Pí St St
Záhoří (Tá) Zhoř u Mladé Vožice Zvěrotice Adamov Borek Čejkovice Doubravice (ČB) Dubné Ledenice Libníč Mladošovice Ledabyle Olejnice Srubec Zvíkov (ČB) Heřmaň (Pí) Němčice (Pr) Homole Hvozdec Mydlovary Nákří Neplachov Plav Radošovice Staré Hodějovice Ševětín Úsilné Vidov Ražice Číčenice Mutěnice Veselíčko Krty-Hradec Slaník
5,0 5,0 5,0 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 2,3 2,3 2,3
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
5,0 5,0 5,0 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 4,7 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 3,2 2,3 2,3 2,3
537195 Pr Zábrdí 551180 St Kadov 551473 St Myštice 551988 St Záboří (St) 552861 Tá Pojbuky 599115 Tá Řípec 535761 ČB Nivní 549797 Pí Přeštěnice 550540 Pr Strunkovice n. Blanicí 551163 St Jinín Pramen: Vlastní zpracování
11,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,2 6,0 6,0 6,0
0,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0 5,0
11,5 11,5 11,5 11,5 11,5 11,5 11,2 11,0 11,0 11,0
563307 563544 553182 563170 560430 535753 535176 544973 535796
Tá Tá Tá Tá Tá ČB ČB ČB ČB
Drhovice Libějice Sviny Svrabov Zhoř u Tábora Hůry Planá Roudné Vráto
2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 0,5 0,5 0,5 0,5
0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0
2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 0,5 0,5 0,5 0,5
Příloha č. 6: Funkční typologie středisek cestovního ruchu
Pramen: Katedra regionální ekonomie a správy
