Marketingová studie cestovního ruchu regionu Mohelnicko

Marketingová studie cestovního ruchu regionu

Mohelnicko

Objednatel:

Zhotovitel:

Spolupráce:

Město Mohelnice U Brány 2 789 85 Mohelnice tel: 583 452 111, fax: 583 452 151 email: [email protected] www.mohelnice.cz

DAT Uherské Hradiště Jiřího z Poděbrad 1212 686 01 Uh. Hradiště tel.: +420-572 554 789 e-mail: [email protected] www.dat.cz

PNO Consultants, s.r.o. Holandská 1, 639 00 Brno Tel.: (+420) 531 022 640, 531 022 643 Fax: (+420) 531 022 615 Mobil: (+420) 605 213 267 [email protected] www.pnoconsultants.com

Tento projekt je spolufinancován EU a Olomouckým krajem

Obsah 1 Pracovní skupina pro podporu zpracování Marketingové studie ............................................... 6 2 Analytická část ................................................................................................................................ 7 2.1 Přehled programových dokumentů pro cestovní ruch na národní úrovni ................................. 7 2.2 Vazba studie na regionální strategické rozvojové dokumenty .................................................. 9 2.2.1 Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK) .................................................9 2.2.2 Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje ..................................................................9 2.4 Obecné trendy vývoje CR ........................................................................................................... 12 2.4.1 Evropa a svět ...................................................................................................................................12 2.4.2 ČR – základní data o cestovním ruchu v ČR .....................................................................................13 2.5 Základní charakteristika území regionu Mohelnicko................................................................. 18 2.5.1 Poloha a geografické podmínky ......................................................................................................18 2.5.2 Technická infrastruktura ..................................................................................................................20 2.5.2.1 Dopravní infrastruktura ..............................................................................................................20 2.5.2.2 Voda a kanalizace......................................................................................................................22 2.5.2.3 Energetika .................................................. ..............................................................................22 2.5.2.4 Spoje ........................................................................................................................................22 2.5.2.5 Odpady ............................................. .......................................................................................23 2.5.2.6 Pozemky a objekty vhodné pro rozvoj podnikání v CR.................................................................23 2.5.2.7 Vybavení obce poštovními a bankovními službami ......................................................................23 2.6 Sociální a ekonomická charakteristika ...................................................................................... 24 2.6.1 Obyvatelstvo .................................... ...............................................................................................24 2.6.2 Bydlení a domácnosti .......................................................................................................................24 2.6.3 Objekty individuální rekreace ...........................................................................................................24 2.6.4 Ekonomika a zaměstnanost ............................................................................................................24 2.6.5 Lidské zdroje a vzdělávání ...............................................................................................................25 2.6.6 Zdravotní a sociální služby ...............................................................................................................26 2.6.7 Životní prostředí ...............................................................................................................................26 2.7 Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu ...................................................................................... 27 2.8 Cestovní ruch a jeho infrastruktura – analýza nabídky ............................................................. 29 2.8.1 Doprava ...........................................................................................................................................29 2.8.2 Ubytování ........................................................................................................................................32 2.8.3 Stravování ............................................. ..........................................................................................33 2.8.4 Přírodní atraktivity ...........................................................................................................................33 2.8.5 Kulturně historické atraktivity ..........................................................................................................34 2.8.6 Současné, vytvořené návštěvnické atraktivity ..................................................................................37 2.8.7 Speciální události a festivaly, folklór a tradice ..................................................................................37 2.8.8 Ostatní doplňková turistická infrastruktura ......................................................................................39

2

Marketingová studie cestovního ruchu regionu Mohelnicko

2.9 Analýza návštěvnosti a návštěvníků – analýza poptávky .......................................................... 43 2.9.1 Základní statistika návštěvnosti Olomouckého kraje .......................................................................43 2.9.2 Marketingový průzkum návštěvníků ................................................................................................46 2.10 Organizace a marketing CR v regionu Mohelnicko ................................................................. 50 2.10.1 Subjekty cestovního ruchu, které svojí působností zasahují do regionu ........................................50 2.10.2 Marketing cestovního ruchu v regionu ...........................................................................................51 2.11 Analýza konkurence ................................................................................................................ 56 2.12 Vstupní výběr cílových skupin ................................................................................................. 60 2.13 SWOT analýza ........................................................................................................................... 62 2.14 Závěry analýzy – shrnutí .......................................................................................................... 65 3 Návrhová část .......................................... ....................................................................................... 67 3.1 Vize rozvoje cestovního ruchu na Mohelnicku ........................................................................... 67 3.3 Hlavní cíle rozvoje CR na Mohelnicku a jejich monitorování..................................................... 70 3.4 Prioritní / strategické rozvojové oblasti a opatření do roku 2011 ............................................ 71 3.5 Cestovní ruch – role a odpovědnost obcí a mikroregionu ........................................................ 73 3.6 Stávající projekty a projektové záměry obcí ............................................................................. 74 3.7 Specifikace navrhovaných opatření .......................................................................................... 76 3.7.1 Strategická oblast – Infrastruktura CR ............................................................................................76 3.7.2 Strategická oblast – Regionální marketing CR .................................................................................81 3.7.3 Strategická oblast – Kvalita služeb CR .............................................................................................85 3.7.4 Strategická oblast – Rozvoj podnikání a lidských zdrojů v CR ..........................................................87 3.7.5 Strategická oblast – Plánování a organizace cestovního ruchu .......................................................89 4 Závěr ................................ ................................................................................................................ 91


3

Úvod Význam a přínos cestovního ruchu pro snížení nezaměstnanosti, ekonomickou prosperitu regionů a měst s pozitivním vlivem na kulturní a sociální život společnosti je již nezpochybnitelný, i když cestovní ruch není ekonomicky a statisticky uzavřené odvětví, o němž existují vypovídací ekonomické ukazatele, ale souhrnem různých činností a aktivit lidí, které zasahují v různé míře do mnoha ekonomických odvětví. Region Mohelnicko (dále jen region nebo Mohelnicko) je tvořen obcemi, které od 1.1.2003 spadají do správní působnosti města Mohelnice, které je kulturním, sportovním a obchodním centrem regionu. Region leží na rozhraní dvou turistických oblastí Haná a Jeseníky, což je vysvětlením velké přírodní i kulturní rozmanitosti a potenciálu pro rozvoj CR. Globálním cílem trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu na Mohelnicku by měla být stabilizace jeho postavení ve struktuře odvětví národního hospodářství a utváření předpokladů pro jeho efektivní a dlouhodobý rozvoj. Je zřejmé a mnoholetým vývojem prokázané, že každá lidská aktivita a činnost je jen natolik úspěšná, nakolik je podložená odpovídajícími vědomostmi a dovednostmi. Žijeme v době, kdy se i v netržním sektoru zabydlují pojmy tržní ekonomiky a roste konkurence. I zde se lidská aktivita snaží být tou nejlepší, nejefektivnější v zájmu celé organizace, ať už se jedná o neziskové organizace, státní správu nebo samosprávu. I v případě obcí, měst a jejich svazků (mikroregionů) můžeme hovořit o marketingové koncepci jako o snaze o zvýšení pravděpodobnosti ”podnikatelského” úspěchu. Jedná se o přístup, který nechce ponechat výsledek vývoje v oblasti CR na pouhé náhodě, ale naopak systematicky usiluje o vytvoření nejlepších východisek. Poslání marketingové studie Marketingová studie cestovního ruchu Mohelnicka se stane rámcem, který zainteresovaným subjektům definuje priority a naznačí další postup tak, aby se naplnila vize rozvoje cestovního ruchu a s tím spojeného vzniku nových pracovních příležitostí, zlepšování infrastruktury, rozvoje podnikání, zvyšování příjmů, zlepšování životní úrovně obyvatel a zvyšování pocitu hrdosti občanů na svoji obec, město a region. Studie je dynamickým dokumentem, zejména návrhová část by měla být pravidelně revidována a aktualizována. Metodika zpracování studie Marketingové studie patří svým posláním i svým obsahem do problematiky marketingových výzkumů, případně marketingových průzkumů. Objektem marketingových studií může být mnoho témat, v tomto případě je to rozvoj CR v regionu Mohelnicko. Cílem marketingových studií je získání informací pro marketingové rozhodování, a to jak pro marketingová plánová rozhodnutí, tak pro marketingová realizační opatření. Struktura a obsah této marketingové studie jsou definovány přílohou „L“ Pokynů pro žadatele o podporu projektu v rámci Grantového schématu Olomouckého kraje s názvem „Závazná struktura pro marketingovou studii v oblasti cestovního ruchu“ V první části dokumentu je provedena základní analýza současného stavu regionu z pohledu cestovního ruchu – charakteristika území, základní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, analýza nabídky a poptávky, organizace a marketing cestovního ruchu, analýza konkurence, syntéza dat a formulace východisek pro návrhovou část (SWOT analýza, definice cílových skupin).

4


Druhá, návrhová, část dokumentu má hierarchickou strukturu členění: formulace vize a hlavních cílů, marketingová strategie (strategické rozvojové oblasti a specifické cíle), opatření a aktivity, včetně stanovení garanta realizace a spolupracujících subjektů, termínů realizace a odhadu potřebných finančních nákladů. Základním předpokladem úspěchu však je angažovanost představitelů města, jednotlivých podnikatelů v oblasti služeb (nejen ubytovacích a stravovacích) a také zájem místních občanů o rozvoj svých obcí a měst. Prostřednictvím participace zástupců všech sektorů společnosti na tvorbě marketingové studie jsou vytvořeny předpoklady pro získání jejich podpory ve fázi implementace plánovaných opatření a aktivit.


5

1 Pracovní skupina pro podporu zpracování Marketingové studie Seznam členů pracovní skupiny pro podporu zpracování Marketingové studie rozvoje cestovního ruchu regionu Mohelnicko v rámci projektu „Marketing a propagační mix CR Mohelnicka“ (osobní účast alespoň na jednom workshopu, případně písemná forma připomínkování): • Zástupci návštěvnických atraktivit • PhDr. Zuzana Marková – správce hradu Bouzov • Ing. Petr Kučera – Muzeum tvarůžků Loštice • Hana Heidenreichová – vedoucí Muzea Mohelnice • Zástupci ubytovatelů různých kategorií ubytovacích zařízení (hotel, pension, agroturistika,…) • Jan Konečný – Loštice – majitel hotelu a restaurace u Coufalů, zastupitel Loštice • Roman Hnátek – ATC Morava Mohelnice • JUDr. Luboš Malínek – ATC Morava Mohelnice • Helena Purová – ubytování v soukromí Mohelnice • Jiří Pokorný – Hotel U Cimbury Bouzov • Zástupci stravovacích zařízení • Iva Konečná – Hotel a restaurace U Coufalů Loštice • Zástupci dopravy • Ing. Jaroslav Martinek, Centrum dopravního výzkumu (CDV) Brno, pracoviště Olomouc • Zástupci veřejné správy (státní správa, samospráva a jejich instituce) • • • • • • • • • • • •

Mgr. Radek Stojan – Krajský úřad Olomouckého kraje, oddělení CR Bc. Djamila Králiková – člen komise CR Olomouckého kraje Ing. Petr Kratochvíl – Czechtourism, ředitel odboru regionálního Pavel Nenkovský – místostarosta Mohelnice, pořadatel Mohelnického dostavníku, úsek kultury na MěÚ Vladimíra Horáková – MěÚ Mohelnice, odbor kultury, školství a památkové péče Jiřina Skálová – MěÚ Mohelnice, IC Veronika Kolářová – MěÚ Mohelnice, odbor regionálního rozvoje a investic Vlasta Miketová – starostka Úsova Barbora Neumannová – starostka obce Maletín František Winkler – starosta obce Pavlov Lubomír Pejchal – místostarosta Mírova Ctirad Lolek – starosta Loštic

• Zástupci informačních center regionu • Hana Rozehnalová – vedoucí RIC Šumpersko pod Vlastivědným muzeem v Šumperku • Zástupci neziskového sektoru aktivního v oblasti CR • Ctirad Štipl – Společnost přátel hradu Bouzova, člen rady města Mohelnice • Luděk Štipl – Respekt a tolerance

6


2 Analytická část 2.1 Přehled programových dokumentů pro cestovní ruch na národní úrovni Na národní úrovni byla (odpovědnými institucemi – vládou ČR, Ministerstvem pro místní rozvoj, CzechTourism atd.) zpracována řada dokumentů účelově zaměřených nebo týkajících se sektoru cestovního ruchu: • • • • • • • • • • •

Strategie regionálního rozvoje ČR Strategický program ekonomického a sociálního rozvoje ČR Národní rozvojový plán ČR (hlavně Sektorová část Cestovní ruch a lázeňství) Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2002 – 2007 Sektorový rozvojový program Sektorový operační program Regionální analýza cestovního ruchu v ČR (2001) Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky (2001) Potenciál cestovního ruchu – územně omezující a podporující faktory (2002) Strategie rozvoje kulturního cestovního ruchu v ČR (2002) Společný regionální operační program (2002 – 2003)

Zásadní význam pro rozvoj cestovního ruchu má zejména Národní rozvojový plán České republiky a jeho Sektorová část – Cestovní ruch a lázeňství, která definuje 4 základní strategické cíle a 4 priority pro jejich naplňování. Strategické cíle Národního rozvojového plánu České republiky, Sektorové části – Cestovní ruch a lázeňství: I. přispět ke stabilizaci a tvorbě nových pracovních příležitostí, zejména v regionech s vysokou nezaměstnaností; II. podpořit aktivitami cestovního ruchu rozvoj malého a středního podnikání ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech; III. přispět ke zvyšování příjmů státního a místních rozpočtů; IV. přispět ke zvyšování devizových příjmů cestovního ruchu v obchodní bilanci. Priority Národního rozvojového plánu České republiky, Sektorové části – Cestovní ruch a lázeňství: a) Podpora budování infrastruktury cestovního ruchu, zejména pro malé a střední podnikání b) Podpora budování organizační struktury cestovního ruchu a příprava lidských zdrojů pro cestovní ruch c) Podpora tvorby produktů cestovního ruchu d) Podpora zachování a obnovy kulturního a přírodního dědictví pro cestovní ruch Dalším významným dokumentem z roku 2001 je Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR (dále jen koncepce) zpracovaná pro období let 2002 – 2007. Tato koncepce vychází z Národního rozvojového plánu ČR a z úkolů Strategie regionálního rozvoje ČR a stanovuje 13 cílů státní politiky pro léta 2002 – 2007: 1. zvyšování devizových příjmů z CR, 2. zvyšování příjmů státního a místních rozpočtů, stabilizace, resp. získání nových pracovních příležitostí v regionech, 3. podpora aktivit CR v regionech, se zřetelem na rozvoj malého a středního podnikání, zejména ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech, 4. zkvalitnění infrastruktury CR, 5. vytvoření legislativního rámce pro podporu rozvoje CR z hlediska kompetencí orgánů státní a samosprávy, 6. participace na tvorbě legislativního rámce a vynucovacího práva systému ochrany spotřebitele, 7. zdokonalení systému odborného (středního a vysokého) školství v oblasti CR,


7

8. vytvoření systému celoživotního vzdělávání dospělých v oblasti CR, efektivní využití kulturně historického potenciálu (včetně technických památek) pro CR, 9. zajištění účinnějšího marketingu CR na různých stupních řízení veřejné správy, 10.zabezpečení aproximace práva EU v oblasti CR do právního systému ČR, 11.vytvoření systému pro přijímání finanční podpory EU (strukturální fondy) v oblasti CR. Pro zajištění uvedených cílů bylo stanoveno následujících 10 opatření: 1. realizace Státního programu podpory CR, 2. vytvoření satelitního účtu CR, 3. implementace právního systému EU v oblasti CR do právního systému ČR, 4. tvorba návrhu zákona o podpoře CR, 5. vytvoření integrovaného informačního systému CR, 6. podpora tvorby a realizace turistických produktů, zaměřených především na kulturně poznávací turistiku, lázeňství, kongresovou a incentivní turistiku, venkovskou turistiku, včetně agroturistiky a ekoturistiky, cyklo a pěší turistiku apod., 7. zvýšení účinnosti zahraniční prezentace ČR jako významné turistické destinace na světovém trhu cestovního ruchu, 8. grantová politika ČCCR na podporu tvorby a realizace regionálních produktů CR, 9. zajištění účinnějšího marketingu CR na různých stupních řízení veřejné správy, 10.navázání na dříve zpracovanou Rajonizaci cestovního ruchu a vypracování hodnocení potenciálu CR na území ČR. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky Usnesením Vlády ČR ze dne 7. července 2004 č. 678 byla schválena Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy České republiky, ve které se stát zavázal k podpoře cyklistické dopravy a k budování cyklostezek. Priority: 1. Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území 2. Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu: • Vytváření podmínek k podpoře cykloturistiky • Využití cykloturistiky pro obnovu venkova • Zajištění přípravy čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU 3. Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany ŽP a zdraví 4. Zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty Vazba studie na priority a opatření programu SROP Marketingová studie by měla respektovat priority a opatření SROP v oblasti cestovního ruchu, ale vzhledem k tomu, že současné programovací období končí a operační programy pro nové období 2007-2013 nejsou známé, nebudeme se touto vazbou v tuto chvíli zabývat.

8


2.2 Vazba studie na regionální strategické rozvojové dokumenty Vazba na krajské rozvojové dokumenty je vzhledem k decentralizaci státní správy klíčová – kraj například zastřešuje marketing cestovního ruchu a podporuje rozvoj cestovního ruchu finančně prostřednictvím různých programů či grantových schémat.

2.2.1 Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK) Program je dostupný na internetových stránkách Olomouckého kraje (www.kr-olomoucky.cz, sekce Dokumenty, subsekce Odbor strategického rozvoje). Tento dokument byl schválen Zastupitelstvem Olomouckého kraje dne 25. 10. 2001. Cestovnímu ruchu je v tomto dokumentu věnována priorita 2, opatření 4, viz níže. 2. Priorita: Stabilizace a rozvoj nemetropolitních oblastí (včetně informačních technologií) Opatření 2.4. Rozvoj cestovního ruchu Charakter potenciálu CR v Olomouckém kraji spočívá v široké nabídce atraktivit, které jsou doposud nerovnoměrně využívány, a to především v porovnání metropolitního, městského a venkovského CR, jak dokazují statistiky návštěvnosti. Proto musí být kladen důraz na jejich vyvážený rozvoj. Opatření je prioritně zaměřeno na rozvoj CR mimo metropolitní oblast kraje. Tato kategorie CR představuje jednu z možností, jak diverzifikovat strukturu ekonomických činností na mimo metropolitní oblast. Cílem opatření je podpora zaměřená na zvýšení návštěvnosti, prodloužení pobytu a spokojenosti návštěvníků a turistů v Olomouckém kraji. 1Specializovaná část infra-

struktury sloužící především cestovnímu ruchu.

Podpora CR bude zaměřena na rozvoj infrastruktury, suprastruktury11 a marketingových aktivit. Podporu CR, a to zejména v případě podpory CR na venkově, je dále nezbytné provázat s podporou mimoprodukčních funkcí zemědělství, hlavně pokud jde o revitalizaci krajinných prvků zvyšujících její atraktivitu. Aktivity • • • • • • • • • • • • • •

Projekty zaměřené na propagaci místního CR v České republice i v zahraničí Podpora marketingu a propagačních produktů CR Podpora lidových tradic a folklóru Podpora lázeňství jako významného odvětví CR v Olomouckém kraji Projekty zaměřené na zavádění a prezentaci systému standardizace nabízených služeb Pořádání významných společenských akcí (konference a kongresy, sportovní akce apod.) ve významných destinacích CR v kraji Rozvoj systému značení Výstavba/rekonstrukce nemovitostí přímo sloužících CR Výstavba účelových sportovních zařízení zvyšujících nabídku volnočasových aktivit v místě realizace CR Výstavba účelových cyklostezek, lyžařských běžeckých tras a hipostezek v oblastech koncentrace CR Podpora pilotních projektů turistiky (např. agrofarmy) Rekonstrukce (přednostně viditelných) kulturních památek Podpora regionálního marketingu a informovanosti návštěvníků regionu Tvorba informačních systémů pro turisty v regionu.

2.2.2 Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje Program je dostupný na www.kr-olomoucky.cz, sekce Dokumenty, subsekce Odbor strategického rozvoje.


9

Vize rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji Olomoucký kraj – dobře dostupná, bezpečná a kvalitně řízená destinace národního a mezinárodního cestovního ruchu, charakteristická komplexní nabídkou, vstřícností a profesionalitou poskytovatelů služeb, celoročním aktivním cestovním ruchem, vycházející zejména z přírodních a krajinných krás a jedinečností Jeseníků, jedinečnou venkovskou turistikou, vycházející z tradic a folklóru Hané a krás podhorské krajiny Jeseníků, výjimečně širokou a otevřenou nabídkou lázeňské a relaxační turistiky, vycházející z kvalitního životního prostředí a z řady menších a středních lázeňských míst, specifickou rolí městského cestovního ruchu, spojeného zejména s krajskou metropolí Olomouc, tvořící významné dopravní, obchodní, kulturní a vzdělávací jádro kraje a bohatou provázanou nabídkou poznávacích, sakrálních, incentivních, kongresových, rekreačních a na aktivní pobyty a sport orientovaných produktů a produktových balíčků. Základní cíle rozvoje cestovního ruchu v Olomouckém kraji 1. Zlepšení pozice kraje v počtu turistů (ubytovaní alespoň na 1 noc) a dosažení pozice mezi 6. – 9. místem 2. Při zachování poměrného nárůstu absolutního počtu návštěvníků a turistů z NUTS II Střední Morava zvýšit podíl návštěvníků a turistů z ostatních částí ČR a ze zahraničí 3. Rozvoj silného image Olomouckého kraje v sektoru cestovního ruchu jako cílové destinace, vycházející ze stávajícího image Jeseníků a image Střední Moravy – Hané 4. Vytvoření dlouhodobé těsné spolupráce v sektoru cestovního ruchu, zejména se sousedními kraji (JMK, MSK, PUK, ZK) a regiony na území Polska. Strategické rozvojové oblasti sektoru cestovního ruchu 1. 2. 3. 4. 5. 6.

10

Infrastruktura cestovního ruchu Produktová nabídka cestovního ruchu Kvalita služeb cestovního ruchu Rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu Marketing a marketingová komunikace Organizace cestovního ruchu


2.3 Vazba studie na strategické rozvojové dokumenty mikroregionu Mohelnicko Region Mohelnicko je totožný s územím mikroregionu Mohelnicko (MRM), tvořený celkem 14 obcemi, které spadají do správní působnosti Mohelnice. Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Mohelnicko byl založen kromě jiného i z důvodu podpory nezemědělského podnikání, marketingu venkovské turistiky a zpracování nabídkových produktů cestovního ruchu. Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy zpracovala v roce 2002 dokument „Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko“, který analyzuje dané území a přináší soubor opatření pro rozvoj v oblasti sociální, životního prostředí a ekonomiky včetně cestovního ruchu: 1. Tvorba produktů – kompletních balíčků služeb 2. Rozšiřování a budování cyklostezek, turistických pěších i běžkařských tras včetně vytváření zázemí 3. Zvyšování kvality ubytování a stravování – certifikace služeb, slevové karty 4. Koordinace CR – Agentura zajišťující aktivity CR pro mikroregion 5. Propagace a prezentace mikroregionu 6. Infrastruktura podporující cestovní ruch 7. Podpora agroturistiky Dosavadní aktivity mikroregionu v oblasti CR • Webové stránky regionu – zatím jenom sekce v rámci stránek města Mohelnice • Propagační a informační materiály cestovního ruchu – viz kapitola 2.10.2 Marketing cestovního ruchu v regionu • Vyznačení cykloturistických tras v mikroregionu Mohelnicko dle projektu společnosti Dopravní projektování Olomouc Územně plánovací dokumentace Většina obcí regionu má schválenou územně plánovací dokumentací (ÚPD). Město Mohelnice zahájilo projednání návrhu zadání nového územního plánu města. Rozvojové dokumenty jednotlivých obcí regionu Mohelnicko s vazbou na CR Klopina

Program obnovy vesnice

Krchleby


Líšnice Loštice Maletín


Mírov Mohelnice Moravičany


Palonín Pavlov Police


Stavenice Třeština

Program obnovy venkova

Úsov

Program obnovy venkova


11

2.4 Obecné trendy vývoje CR Při rozvoji cestovního ruchu, tj. stanovování cílů, definování a realizaci opatření a aktivit, je nezbytné respektovat trendy cestovního ruchu na cílových trzích. Významnost níže uvedených trendů pro rozvoj CR na Mohelnicku prokáží další části analýzy.

2.4.1 Evropa a svět Prognóza vývoje Mezinárodní cestovní ruch je uvolněný a očekává se jeho dlouhodobý růst o 4 % (zdroj: World Tourism Organization). Podstatným faktorem budou ekonomické podmínky zdrojových zemí jako je inflace a úrokové sazby, které by však neměly výrazně růst. Výkyvy v ceně ropy na mezinárodních trzích by mohly ovlivnit především leteckou dopravu ze vzdálenějších zdrojových zemí. Trendy cestovního ruchu v Evropě podle Czech Tourism • Nárůst počtu osob ve vyšším věku – podstatně vzroste počet obyvatel ve věku 55-75 let • Rostoucí zájem spotřebitelů o sebe sama • Uvědomování si významu zdraví • Informační technologie • Vyšší disponibilní příjmy • Rostoucí fond volného času • Zkušenosti s cestováním a lepší dostupnost • Jistota a bezpečí, kvalita a pohodlí – turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy. Kvalita životního prostředí a relativní bezpečnost je silnou stránkou regionu. Některé z dalších trendů, které zasáhnou v nejbližších letech také cestovní ruch na Mohelnicku (zpracované dle podkladů WTO a Czech Tourism): • Trh tvořený seniory zároveň přispívá k rozvoji poptávky po vzdělávacích zájezdech a dovolených. Ty lákají hlavně zákazníky s vyšším vzděláním a zcestovalé osoby. • Zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených i v obdobích mimo hlavní sezónu – tvoří se takzvaný únikový trh (krátkodobá dovolená). Je odrazem společnosti, která hledá oddech a únik kdykoliv je to možné. • Zvyšuje se počet kombinovaných cest, které spojují pracovní povinnosti s příjemným odpočinkem a zážitkem. • Rostoucí zájem o hodnoty jiných kultur – rozšiřuje se možnost nabídky turistických událostí a atrakcí, které by mohly vzbudit zájem turistů. • Klesá obliba cestování ve velkých skupinách. Taková forma cestování vyžaduje efektivní informační a orientační systém. • Zvyšuje se důraz na zájmově zaměřený cestovní ruch – jako jsou kulturní, či vzdělávací zájezdy nebo cesty umožňující profesní růst – mohou velmi posílit a obohatit smysl cesty a zážitky. • Roste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených. • Narůstá průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem bude rostoucí role umění, kultury a historie při plánování dovolené. • Poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací. • Poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy. • Bude více preferována mobilita. • Poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci cestovního ruchu. • Chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy).

12


• Posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech. • V cestovním ruchu poroste význam vizuálních prezentací. • Dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu. • Destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů. • Lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí. • Přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezóně. Uvedené trendy působí v mnoha případech společně, není tedy možné stanovit u každého z nich přesný následek a období působení.

2.4.2 ČR – základní data o cestovním ruchu v ČR Cestovní ruch je jedno z klíčových odvětví ekonomiky České republice – v roce 2003 přinesl do státního rozpočtu 3,55 mld. USD a podílel se tak 4,2 % na tvorbě HDP a zaměstnává asi 10 % obyvatel. Vývoj příjezdového cestovního ruchu do ČR Od roku 1992 do roku 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %. Od roku 2000 dochází k poklesu příjezdového cestovního ruchu, nejmarkantněji v r. 2002 (k mírnému nárůstu došlo v r. 2004). Vývoj ilustruje následující tabulka. Celkem Počet osob

2000

2001

2002

2003

2004

104 246 611

103 069 603

97 594 073

94 984 476

95 896 616

Zdroj: ČSÚ

Definice pojmů • zahraniční turista = osoba, která alespoň 1x nocovala na území České republiky. • jednodenní návštěvník = osoba, která se na území České republiky zdržela 1 den bez přenocování v ubytovacím zařízení • zahraniční návštěvníci = zahraniční turisté a zahraniční jednodenní návštěvníci • zahraniční hosté v ubytovacích zařízeních = zahraniční turisté V letech 1992 až 1999 počet zahraničních turistů, kteří navštívili Českou republiku, vzrostl až o 126 %. I přes nárůst počtu příjezdů do ČR v letech 2000 – 2004 Olomoucký kraj vykazuje pokles. Celkový počet zahraničních turistů v České republice Celkový počet zahraničních turistů v České republice zahrnuje počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních a počet individuálních turistů, kteří se ubytovali v soukromí, u příbuzných a známých, v pronajatých bytech ap. Vývoj celkového počtu zahraničních turistů, kteří zavítali do České republiky, kopíruje vývoj počtu zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice. Celkový počet zahraničních turistů je v průměru o 30 % vyšší než počet zahraničních turistů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních.


13

Sezonalita Příjezdy turistů do ČR nevykazují příliš výrazné sezónní rozdíly, zejména díky vysoké návštěvnosti Prahy. Mezi měsíce s nejmenším počtem turistů patří leden, únor a listopad (každý přibližně 5 %) a také prosinec (kolem 6 %). Největší nápor turistů přijíždí v průběhu července a zejména srpna (v roce 2001 to bylo 12,6 % a 12,4 %). Rok 2002 měl specifický průběh. Na návštěvnost mají vliv takové faktory jako například terorismus či živelné pohromy. Povodně, které zasáhly Českou republiku v polovině srpna, se promítly i v počtu turistů. Do ČR zavítalo pouze 9,7 % turistů (12,4 % v roce 2001). Na začátku roku 2003 byl cestovní ruch ovlivněn válečným konfliktem. Nemoc SARS se projevila na sezonalitě v květnu a červnu. Konec roku 2003 pak vykazoval nadprůměrné počty turistů, v listopadu a prosinci to bylo víc než 6 % turistů. Struktura ubytovacích zařízení v ČR z hlediska jejich počtu Hotely***** a Hotely**** .................................................................................... Ostatní hotely a pensiony ...................................................................................... Kempy .................................................................................................................. Chatové osady a turistické ubytovny ..................................................................... Ostatní hromad. ubyt. zař. jinde nespecifikovaná ...................................................

3,4 % 52,8 % 6,0 % 13,0 % 24,8 %

Hlavní důvody návštěvy ČR v roce 2003

77 %

Dovolená, odpočinek, sport, zábava, poznání

24 %

Nákupy

Návštěva u známých a příbuzných

20 %

Služební cesta

19 %

Kongres, veletrh

8%

Studium, vzdělávání

6%

Návštěva kulturní, sportovní nebo zábavné akce

5%

Lázně, zdravotní pobyt

4%

Tranzit

3% Zdroj: výzkum General Marketing pro CzechTourism

14


Hlavní zdrojové země (podle TOP 15 zemí v roce 2004) Nejvíce zahraničních turistů k nám za celé sledované období přijelo ze sousedního Německa (podíl 25,9 %), na druhém místě figuruje Velká Británie (10,7 %). ČR

2004

Země

Pořadí

Počet turistů

% podíl

Průměrná doba pobytu

6 061 225

100,0 %

4,1

1 569 369

25,9 %

4,8

1.

5 902 332

31,1 %

Spojené království 2. Velé Británie a Severního Irska

650 622

10,7 %

3,8

2.

1 814 249

9,6 %

Itálie

3.

391 192

6,5 %

3,9

3.

1 150 016

6,1 %

USA

4.

292 588

4,8 %

3,9

6.

860 774

4,5 %

Nizozemsko

5.

273 757

4,5 %

4,5

4.

967 322

5,1 %

Slovensko

6.

266 917

4,4 %

4,0

7.

795 351

4,2 %

Francie

7.

256 429

4,2 %

3,6

8.

666 379

3,5 %

Polsko

8.

253 916

4,2 %

3,1

10.

542 320

2,9 %

Španělsko

9.

201 110

3,3 %

4,1

9.

628 231

3,3 %

Rakousko

10.

183 871

3,0 %

3,1

12.

386 177

2,0 %

Rusko

11.

164 036

2,7 %

6,7

5.

930 187

4,9 %

Dánsko

12.

127 671

2,1 %

4,1

11.

394 872

2,1 %

Japonsko

13.

122 613

2,0 %

3,4

13.

296 621

1,6 %

Švédsko

14.

88 755

1,5 %

3,7

14.

241 923

1,3 %

Maďarsko

15.

88 169

1,5 %

3,4

15.

208 169

1,1 %

1 130 210

18,6 %

3 195 539

16,8 %

Zahraniční turisté celkem Německo

Ostatní

1.

Pořadí

Počet pře- % podíl nocování 18 980 462 100,0 %

Zdroj: Kompendium statistik 2004

Profil zahraničního návštěvníka na českém trhu cestovního ruchu (podle Czech Tourism): • více než 63 % přijíždí po silnici; • více než 50 % zahraničních návštěvníků přijíždí přes hranice SRN a Rakouska; • více než 25 % ubytovaných zahraničních návštěvníků je ze SRN, podíl ostatních kromě Velké Británie nepřevyšuje jednomístné číslo; • ubytovaný návštěvník SRN je na prvním místě návštěvnosti ve všech regionech ČR; • průměrná doba pobytu je 4,1 dne, přičemž průměrná doba pobytu v hotelu je delší než v privátním ubytování; • na struktuře výdajů zahraničních turistů se ubytování podílí 13,5 %, stravování 7,7 %, nákupy 25,6 % a doprava 28,5 %. Z výše uvedeného profilu je zřejmá zejména potřeba kvalitního orientačního značení pro motorizované návštěvníky, potřeba tištěných a elektronických cizojazyčných propagačních materiálů, zejména v německém, anglickém a polském jazyce, a zajištění prodeje místních produktů / suvenýrů. Domácí cestovní ruch Představuje nezastupitelnou část poptávky zejména v regionech, které nebyly zatím zahraničními návštěvníky objeveny nebo nemají potřebnou infrastrukturu. Během dalších let se dá vzhledem k méně příznivým ekonomickým prognózám předpokládat další nárůst počtu domácích turistů.


15

Trendy v domácím cestovním ruchu (podle Czechtourism): • vývoj vykazuje rychlejší vzestup domácích turistů oproti zahraničním turistům; • region severní Moravy a východních Čech zaznamenává vyšší přísun domácích návštěvníků, zatímco ostatní regiony zaznamenávají stagnaci a v případech jižní Moravy a západních Čech dokonce pokles; • až o 50 % vzrostlo ubytování domácích turistů v hotelových kapacitách vyšších kategorií; • demografický vývoj způsobuje rychlejší nárůst skupiny seniorů a přináší potřebu infrastruktury a služeb šitých na míru této cílové skupiny. Cestovní ruch České republiky v letech 2005-2006 Aktuální data, která zveřejnil Český statistický úřad, hovoří o tom, že Česká republika přivítala za 1. – 3. čtvrtletí 2005 celkem 4 999 964 zahraničních turistů. Jde o nárůst oproti stejnému období roku 2004 o 4,9 %. Nejnavštěvovanějším krajem se stala Praha, kterou za sledované období navštívilo 2 865 860 zahraničních turistů (57,3 % všech turistů v ČR). Druhé místo patří Karlovarskému kraji, kam zavítalo za sledované období roku 2005 celkem 311 808 zahraničních turistů, což je 6,2 % ze všech turistů v ČR. Jihomoravský kraj zaujal 3. místo – ubytovalo se zde 303 290 zahraničních hostů (6,1 % ze všech turistů v ČR). Olomoucký kraj, včetně mikroregionu Mohelnicko musí jednoznačně zvýšit svůj podíl na trhu cestovního ruchu ČR prostřednictvím zlepšení rozsahu a kvality služeb CR a zvýšením marketingového úsilí. Podle odhadů agentury CzechTourism by měl za celý rok 2005 počet turistů v ČR dosáhnout hodnoty 6,4 mil. a představovat tak 6 % nárůst oproti roku 2004. Predikce počtu zahraničních turistů na rok 2006 hovoří o čísle 6,6 – 6,7 mil. a nárůstu o 4 % oproti roku 2005. I nadále bude naše země navštěvována především Němci, Brity a Italy. Ze vzdálenějších zemí se očekává nárůst počtu turistů z Japonska, Číny, Jižní Koreje a ostatních asijských států, ale i z menších států východní Evropy. Jejich útraty v roce 2004 dosahovaly hodnoty 107,1 mld. Kč, v roce 2005 by se měly pohybovat kolem 108,7 mld. Kč a v roce 2006 v částce 110,3 mld. Kč. Ve všech třech případech se jedná o 1,5% nárůst oproti minulým letům. Prognóza vývoje Mezinárodního cestovního ruchu v roce 2005 a 2006 Dle údajů World Tourism Organization je mezinárodní cestovní ruch uvolněný a očekává se jeho dlouhodobý růst o 4 %. Rozvoj cestovního ruchu bude nejvíce ovlivněn ekonomickými podmínkami zdrojových zemí, jako je např. inflace a úrokové sazby, nicméně velké změny se neočekávají. Výrazný dopad mohou mít výkyvy v ceně ropy na mezinárodních trzích a to především v případě turistů ze vzdálenějších zdrojových zemí, jejichž počet může klesnout v důsledku zdražení letecké dopravy. Bariéry rozvoje CR v ČR Jak vyplývá z analýzy současného stavu cestovního ruchu v ČR dokumentu „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2002 – 2007“, rozvoj cestovního ruchu v regionech naráží na řadu bariér. Jednou z nich je nekvalitní a v některých aspektech nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a služeb, nízká technická úroveň a vybavenost turistických tras včetně informačních a orientačních systémů. Agentura Czech Tourism iniciovala zpracování 55 překážek rozvoje CR v České republice (http://www.czechtourism.cz/index.php?show=007011), z nichž se 25 uvedených překážek se přímo týká regionu Mohelnicko. 1. Chování personálu ve službách (náš zákazník – naše neštěstí), neznalost jazyků, neochota 2. Nedostatek veřejných WC (a zvláště čistých) 3. Špatná kvalita cest 4. Minimální spolupráce a komunikace veřejného sektoru s podnikatelskou sférou a neziskovými organizacemi 5. Malá spolupráce mezi jednotlivými městy a mikroregiony například v oblasti propagace a tvorby společných turistických produktů

16


6. Otevírací doba hradů, zámků a dalších pamětihodností neodpovídá potřebám turistů 7. Mnohdy nedostatečná nabídka doprovodných služeb a akcí – neexistence alternativního programu pro turisty, např. v případě špatného počasí, nedostatek doprovodných aktivit 8. Nedostatečná infrastruktura 9. Nedostatečné místní značení a špatná orientace v regionu a v obcích, neexistence aktivních informačních center v turisticky významnějších obcích (v některých působí jen v omezeném rozsahu, např. v rámci knihovny) 10.Nezkušenost s marketingem cestovního ruchu v regionech 11.Nedostatečná kvalita a profesionální výbava zaměstnanců infocenter, jejich malá spolupráce s podnikatelskými subjekty stravovacích a ubytovacích služeb 12.Jazyková bariéra – pokud jde o značení a nápisy ve městech, na nádražích, na silnicích atd. 13.Stavebně-technický stav některých památek (především v méně rozvinutých regionech), nepřístupnost některých historických objektů (např. hradů) 14.Naprostý nedostatek prostředků na řádnou údržbu a obnovu památkového fondu a na zabezpečení památek zpřístupněných veřejnosti, nedostatek financí na uchování dalších památek 15.Nedostatečné využívání kulturního dědictví venkovských oblastí – památkově chráněno je přibližně stejné množství vesnic jako měst 16.Nedostatečnost statistických informací za odvětví cestovního ruchu 17.Pro cizince relativní obtížnost cestování automobilem; jedná se o celý komplex problémů: jazyková bariéra, nepřehledné značení (zejména ve městech) a špatná úroveň komunikací 18.Relativní obtížnost cestování hromadnou dopravou – komunikační potíže při nákupu jízdenek, špatná kvalita služeb (toalety ve vlacích a na nádražích) 19.Špatná dostupnost, nedostatek vlakových a autobusových spojení do turisticky významných míst 20.Zařazení hotelů do kategorie často neodpovídá evropskému standardu, stejné u infocenter, restaurací 21.Nedostatky v budování turistických tras (cyklostezky, lyžařské běžecké trasy, trasy pro turistiku na koních) 22.Špatné sociální zařízení v některých kempech 23.Nedostatek dětských hřišť a atrakcí pro děti 24.Nedostatek či úplná absence nekuřáckých restaurací nebo nekuřáckých zón 25.Neumíme turistům poděkovat za návštěvu – cedulí, jednoduchou tiskovinou na infocentrech, atd.


17

2.5 Základní charakteristika území regionu Mohelnicko Region Mohelnicko je tvořen 14 obcemi, které od 1.1.2003 spadají do správního obvodu obce s rozšířenou působnosti – Mohelnice, která je kulturním, sportovním, obchodním centrem regionu. Správní obvod obce s rozšířenou působností Mohelnice (7106) ZÚJ

Název obce

ZÚJ

Název obce

536687

Klopina

540480

Moravičany

569372

Krchleby

540595

Palonín

540161

Líšnice

540609

Pavlov

540196

Loštice

540731

Police

540366

Maletín

570281

Stavenice

569381

Mírov

553336

Třeština

540471

Mohelnice

541222

Úsov

ZÚJ = základní územní jednotka

Všechny obce správního obvodu Mohelnice jsou členy Dobrovolného svazku obcí mikroregionu Mohelnicko (DSO MRM), který byl jako mikroregion zaregistrován na OkÚ v Šumperku 8.9.1999 a změna na Svazek obcí byla registrována 11.12.2001. Mikroregion je tvořen 12 obcemi: Klopina a místní část Veleboř, Krchleby, Líšnice a místní část Vyšehorky, Loštice a místní část Žádlovice, Maletín a místní části Starý Maletín, Nový Maletín a Javoří, Mírov a místní části Mírovský Grunt a Míroveček, Mohelnice a místní části Újezd, Podolí, Libivá, Květín, Řepová, Křemačov a Studená Loučka, Moravičany a místní části Doubravice a Mitrovice, Palonín, Pavlov a místní části Radnice, Veselí, Vacetín, Zavadilka, Svinov a Lechovice, Třeština a místní část Háj, Úsov a místní část Bezděkov. Třeština s místní částí Háj je členem od r. 2005, Stavenice a Police od roku 2006.

2.5.1 Poloha a geografické podmínky Region Mohelnicko leží v Olomouckém kraji, v jižní části okresu Šumperk, na severním okraji Hané a v navazující Zábřežské vrchovině tvoří širokou bránu do Jeseníků. Jeseník

Šumperk Zábřeh na Moravě Mohelnice

Uničov Šternberk Litovel

Konice Prostějov

Hranice Lipník nad Bečvou

Olomouc

Přerov

Jedná se o území rovinné, směrem na západ mírně zvlněné, avšak členitost regionu jako celku je vysoká, což společně s vysokým podílem zalesnění vytváří zajímavé podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku. Průměrná nadmořská výška je 330 m.n.m, přičemž nejníže položený bod je 250 m.n.m. a nejvýše položený bod je 560 m.n.m. Mohelnicko tak zahrnuje oblast teplého až mírně chladného podnebí. S ohledem na klimatické a půdní podmínky lze region označit za zemědělskou oblast. Jeho středem protéká řeka Morava, při jejímž toku vznikla dvě přírodní jezera. Z hlediska členění území ČR do přirozených turistických regionů (PTR) a oblastí zpracovaného agenturou Czech Tourism patří předmětné území do dvou PTR: Střední Morava (č. 13) a Severní Morava a Slezsko (č. 14).

Geografické vymezení turistických regionů v České republice podle Czechtourism

18


Mohelnicko leží na území Olomouckého kraje, v okrese Šumperk, na rozhraní dvou subregionů: • Střední Morava – Haná (okresy Olomouc, Prostějov a Přerov) • Jeseníky s podhůřím (okresy Jeseník a Šumperk) Turistický region „Střední Morava – Haná“ zasahuje do okresů Olomouc, Prostějov, Přerov a Kroměříž. Vyznačuje se bohatými kulturními tradicemi, hanáckým folklórem a srdečným přístupem místních lidí. Lidé se zde dodnes pečlivě připravují na hody, jarmarky, masopusty a bály. Tradiční jsou hanácké slavnosti v Náměšti na Hané, v Prostějově a Tovačově, folklórní festival v Chropyni či jízda králů v Doloplazích a Kojetíně. O životě a tvrdé práci Hanáků se pak můžete dozvědět více v Hanáckém skanzenu v Příkazech. Bohatou historii dokládá množství hradů a zámků. Samostatnou kapitolu pak tvoří historické město Olomouc. Mimo jiných významných památek se zde nachází sloup Nejsvětější Trojice, který byl v roce 2000 zapsán na Seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Charakteristika regionu STŘEDNÍ MORAVA podle CzechTourism Země bohatých folklórních tradic. Úrodná oblast rozkládající se převážné podél řeky Moravy je půvabným krajem, nazývaným již od 16. století Haná. Zdejší oblast proslula typickými nářečími, bohatými kroji a rozlehlými statky, budovanými z nepálených, bíle omítnutých cihel. Průčelí statku zvýrazňovala patrová představená žudra. Střední Morava je regionem bohatých folklorních slavností. V jeho východní části se zvedají zalesněné hřbety Oderských a Hostýnských vrchů, na jihu jej odděluje od Moravského Slovácka pahorkatina Chřiby a ze západní strany dotváří reliéfní věnec Drahanská vrchovina. Region nabízí široký výběr skvostů architektury (starobylé hrady, bohaté zámky a především památky UNESCO – zahrady a zámek v Kroměříži, město Olomouc), lázeňská místa, množství přírodních památek nacházejících se i pod zemským povrchem, jako jsou například Javoříčské, Mladečské a Zbrašovské jeskyně či nejhlubší propast na našem území – Hranická propast. Celá střední Morava je protkaná turistickými trasami a je ideálním místem pro vyznavače cykloturistiky (Moravská a Jantarová stezka jsou součástí projektu Euro-velo). Turistický region „Jeseníky“ je horskou oblastí, pro kterou je typická čistá příroda a hluboké lesy. Romantiku hor podtrhují mechová jezírka, vysoká skaliska, mohutné vodopády a louky, které jsou v létě oázou klidu a v zimě slouží jako sjezdovky pro lyžování. Jeseníky jsou s turistikou spojovány již od 19. století, kdy zde působily různé turistické spolky, které nechávaly stavět chaty a rozhledny. Tento trend se v jesenických horách udržel dodnes a proto je oblast vyhledávaným místem milovníků přírody. Mimo krásné krajiny však můžeme v Jeseníkách obdivovat také historické hodnoty. Několik veřejnosti přístupných zámků nás ohromí nejen svou vnější


19

krásou, ale také událostmi, s nimiž byly spojeny. Například čarodějnické procesy, jež probíhaly v okolí Šumperka a na Jesenicku, jistě zaujmou nejednoho návštěvníka. Podle dotazníkového šetření obcí a poskytovatelů služeb CR je naprostá většina respondentů je toho názoru, že mikroregion Mohelnicko patří kulturně do turistické oblasti Střední Morava – Haná i když část jeho území leží v regionu Jeseníky s podhůřím (okresy Jeseník a Šumperk). Území regionu Mohelnicko nepatří do žádného z Euroregionů ČR. Region zasahuje katastrem obce Moravičany a Mohelnice do území CHKO Litovelské Pomoraví, vyhlášené v roce 1990. Geografická poloha MRM

2.5.2 Technická infrastruktura V této kapitole je provedena analýza technické infrastruktury regionu z pohledu CR. Právě nedostatečná či nekvalitní infrastruktura je jednou z hlavních překážek rozvoje CR v regionech.

2.5.2.1 Dopravní infrastruktura Kvalita dopravní infrastruktury a s tím spojená dosažitelnost regionu má pro rozvoj cestovního ruchu zásadní význam. Vzhledem ke své dopravní poloze je Mohelnicko tranzitním regionem zejména cestujících z Polska a Slovenska.

20


Silniční doprava Region je silniční dopravou dobře dostupný – město Mohelnice je koncovým bodem rychlostní komunikace R 35 Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou. Další silniční tahy procházející Olomouckým krajem významné pro dostupnost regionu: D1 Vyškov – Brno R 46 Olomouc – Vyškov (napojení na D1 – Vyškov – Brno – Praha) I/55 Olomouc – Přerov – Hulín Dálnice D 47 doplní chybějící dálniční připojení Ostravy na stávající dálniční síť České republiky a vytvoří předpoklad pro lehkou dostupnost regionu z ostravsko-karvinské aglomerace. Mohelnicko nemá společnou hranici s cizím státem, Olomoucký kraj sousedí s Polskem. Silniční hraniční přechody s Polskou republikou Bílý Potok – Paczków Druh provozu: Silniční hraniční přechod s nepřetržitým provozem pro pěší, cyklisty, motocyklisty, osobní automobily, autobusy všech států světa, nákladní dopravu pro automobily registrované v České nebo Polské republice do 12 tun celkové hmotnosti s výjimkou přepravy nebezpečných nákladů. Mikulovice – Głuchołazy Druh provozu: Silniční hraniční přechod s nepřetržitým provozem pro pěší, cyklisty, motocyklisty, osobní automobily, autobusy všech států světa, nákladní vozidla registrovaná v okresech Bruntál, Jeseník a Šumperk (Česká republika) a vojvodství Opole (Polská republika) do 3,5 tuny užitečné hmotnosti s výjimkou přepravy nebezpečných nákladů. Zlaté Hory – Konradów Druh provozu: Silniční hraniční přechod s nepřetržitým provozem pro pěší, cyklisty, motocyklisty, osobní automobily všech států světa a nákladní dopravu pro automobily registrované v České nebo Polské republice do 3,5 tuny užitečné hmotnosti s výjimkou přepravy nebezpečných nákladů. Železniční doprava Pro Mohelnicko je nejvýznamnějším železničním tahem č. 270 (Praha) Česká Třebová – Olomouc – Zábřeh – Přerov (Bohumín) se zastávkami v Moravičanech a Mohelnici. Nejbližší rychlíková stanice je v Zábřehu, další v Olomouci. Nedaleký Přerov je železničním uzlem dvou mezinárodních železničních koridorů s provozem vysokorychlostních vlaků třídy IC: Wien/Bratislava – Břeclav – Přerov – Ostrava – Katowice Praha – Olomouc – Přerov – Vsetín (Ostrava) – Žilina Hromadná doprava osob Je zajišťována převážně autobusovými spoji různými dopravci v rámci tzv. dopravní obslužnosti. Autobusové spojení je zajištěno především z Olomouce, Přerova a Svitav. Četnost spojů by měla být dle názoru starostů obcí větší. Cyklistická doprava Regionem prochází páteřní cyklotrasa Moravská stezka. Mohelnicko má vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy zejména vlastního obyvatelstva. Významnou formou zpřístupnění území pro cyklisty a cykloturisty je budování systému cyklotras a cyklostezek a doprovodné infrastruktury. Hlavním problémem současné cyklistické dopravy je nepřipravenost území jak po stránce doplňkové infrastruktury (odpočívadla, informační cedule, úschovny kol), tak i služeb pro zvládnutí stále narůstajícího počtu cykloturistů.


21

Moravská stezka Mikulovice

Jeseník Branná

Jantarová stezka

Velké Losiny Bludov

Hať

Šumperk

Zábřeh

Úsov

Ostrava Šternberk

Mohelnice Litovel

Olomouc Hranice

Prostějov Plumlov Tovačov

Hustopeče nad Bečvou Lipník nad Bečvou

Přerov

Brno

Hevlín Lanžhot

Pramen: Diplomová práce „Hlavu vzhůru“, Eva Borýsková, 2003

Nabídka regionu v oblasti cykloturistiky je podrobněji popsána v kapitole 1.5.1. Letecká doprava Kraj nemá mezinárodní letiště pro veřejnou dopravu. V současné době probíhá zpracování feasibility study pro mezinárodní letiště Olomouckého kraje pro veřejnou dopravu. Nejbližší letiště s pravidelnou leteckou dopravou: Brno Tuřany – 75 km Ostrava Mošnov – 80 km

2.5.2.2 Voda a kanalizace Celá oblast má kvalitní a vydatné zdroje pitné vody. Podle údajů ČSÚ k 31.12. 2003 všechny obce mají veřejný vodovod, ale v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod je situace podstatně horší – jenom 42% obcí má kanalizaci a jenom 21 % má ČOV.

2.5.2.3 Energetika Zásobování elektrickou energií je plně dostačující, plynofikace je k 31.12. 2003 provedena v 70 % obcí.

2.5.2.4 Spoje Telefonizace je postačující, všechny ústředny jsou digitalizované. Přístup k internetu: • • • • •

22

Moravičany – bezdrátový internet Mohelnice – bezdrátový internet Police Třeština Úsov


2.5.2.5 Odpady Všechny obce mají uzavřeny smlouvy o svozu a likvidaci pevného domovního odpadu a zavedený systém třídění odpadu – zvýšení počtu návštěvníků by v tomto směru nemělo přinést komplikace.

2.5.2.6 Pozemky a objekty vhodné pro rozvoj podnikání v CR Na základě dotazníkového šetření v obcích regionu jsou ve většině obcí k dispozici pozemky a objekty vhodné pro podnikání. Kromě neobydlených bytů a rodinných domů se většinou jedná o stavby určené původně pro zemědělskou výrobu, které ztratily svoji funkci a mohou být využity kromě jiného pro poskytování služeb v cestovním ruchu (ubytovací kapacity, sportovní, zábavní a kulturní zařízení, atp.). Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko doporučila vytvoření databáze volných objektů a pozemků vhodných pro podnikání.

2.5.2.7 Vybavení obce poštovními a bankovními službami Banky se nachází v Mohelnici a Lošticích, bankomaty jsou k dispozici pouze v Mohelnici. Pošty jsou v Mohelnici, Lošticích, Mírově, Moravičanech, Úsově.


23

2.6 Sociální a ekonomická charakteristika 2.6.1 Obyvatelstvo Celkový počet obyvatel k 31.12.2004 byl 20 001. Rozloha Mohelnicka je 188 km2, hustota osídlení 106 obyvatel na km2. Z vývoje počtu obyvatel vyplývá, že obyvatelstvo v regionu je relativně stabilizováno. V roce 2004 došlo k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcí 2001

2002

2003

2004

Klopina

595

596

594

588

Krchleby

180

178

190

191

Líšnice

271

281

288

280

Loštice

3 070

3 088

3 098

3 085

Maletín

374

363

360

359

Mírov

430

424

418

410

Mohelnice

9 812

9 768

9 742

9 731

Moravičany

1 182

1 174

1 184

1183

Palonín

334

347

343

339

Pavlov

589

590

592

602

Police

245

245

242

233

Stavenice

156

153

155

155

Třeština

351

347

345

342

Úsov

1 204

1 207

1 186

1 176

Celkem

18 392

18 363

18 340

18 674

2.6.2 Bydlení a domácnosti V regionu je podle statistik ČSÚ v průměru 18 % domů a bytů neobydlených, což vytváří dobrý základ pro rozvoj ubytování v soukromí, venkovské turistiky a doplňkových služeb CR.

2.6.3 Objekty individuální rekreace Z hlediska cestovního ruchu je významným ukazatelem atraktivity lokality počet objektů individuální rekreace a jejich podíl na celkovém počtu stálých a dočasných uživatelů území. V regionu se nachází přibližně 60 zjištěných objektů individuální rekreace.

2.6.4 Ekonomika a zaměstnanost Z ekonomického hlediska je možné považovat region za zemědělsko-průmyslový. Velká průmyslová výroba je soustředěna v Mohelnici a Lošticích. V ostatních obcích regionu je pouze drobná průmyslová výroba. Větší část území regionu má dobré podmínky pro efektivní, speciální, tržně zajímavou zemědělskou produkci – obdobné jako na Hané. Podíl vysoce bonitní orné půdy na celkové výměře je vysoký/nadprůměrný. Potenciál pro rozvoj zemědělství však v současné době není dostatečně využíván. Značně klesl počet lidí pracujících v zemědělství, zemědělské objekty nejsou plně využívány. Podle ČSÚ v území působí přibližně 170 (!) soukromě hospodařících zemědělců. V dnešním klopinském katastru je značná část plochy věnována sadům s různými ovocnými stromy a keři. ZD Úsovsko se věnuje zpracování ovoce – müsli tyčinky.

24


Území má předpoklady pro rozvoj ekologického zemědělství, ve vyšších polohách jsou podmínky pro rozvoj lesnické a pastevecké činnosti v rámci ochrany a údržby krajiny. Nabízí se možnost propojit tyto aktivity s cestovním ruchem a vytvořit moderní a atraktivní produkty typu ekoturistiky, ekoagroturistiky a dalších. Služby jsou soustředěny převážně do větších obcí, obchodní činnost v obcích regionu se otevřením supermarketů v Mohelnici značně omezila. Příliv návštěvníků a turistů do obcí regionu může přinést oživení v sektoru služeb. Přidaná hodnota v zemědělské výrobě, v průmyslu a službách je však dosud nízká, tedy i úroveň HDP, odvozovaná z daňové výtěžnosti, je podprůměrná. Ekonomická aktivita občanů je na nedostatečné úrovni zejména v důsledku nedostatku motivace, disponibilního kapitálu a dostupného poradenství. Roční nezaměstnanost k 31.12.2004 činila 11,2 % za celý správní obvod Mohelnice. Tato míra je vyšší než průměr v Olomouckém kraji a v ČR. Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají obce Maletín, Krchleby, Palonín, Pavlov, Mírov (přes 10 %). Mezi uchazeči o zaměstnání dominuje skupina s výučním listem a základním vzděláním. Nezaměstnanost vykazuje značnou sezónnost – nejvyšší je v zimě a klesá v letním období. Rozvoj cestovního ruchu představuje příležitost pro snížení vysoké míry nezaměstnanosti v regionu. Vysoká míra nezaměstnanosti v regionu kopíruje postavení Olomouckého kraje v rámci ČR – 12. místo, vyšší míra nezaměstnanosti je jen v krajích Moravskoslezském a Ústeckém. Nezaměstnanost podle okresů Území

Pořadí podle míry nezaměstnanosti

Uchazeči o zaměstnání k 31. 12. 2004

Míra nezaměstnanosti v%

Olomouc

54

12 357

10,96

Šumperk

61

8 285

12,63

Úroveň mezd Rozdíly mzdové úrovně a tempa jejího růstu se mezi jednotlivými odvětvími (sekce OKEČ) zvyšují. Nejnižší mzdové úrovně dosahovala za prvních devět měsíců roku 2005 odvětví ubytování a stravování; zemědělství a myslivost, lesnictví a rybolov a chov ryb. Na druhém konci žebříčku pak byla odvětví: finanční zprostředkování; výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody; činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. Současně v nejhůře placeném odvětví rostla mzda nejpomaleji. Statistika vychází z údajů o mzdách, které jsou zaměstnancům zúčtovány k výplatě a nemůže však postihnout eventuální další příjmy zaměstnanců, např. ze spropitného apod.

2.6.5 Lidské zdroje a vzdělávání Obce zajišťují provoz alespoň neúplných základních škol pro děti nejnižšího školního věku (provoz 5 neúplných škol a 4 škol úplných), jinak centra vzdělávání jsou v Mohelnici (2 základní školy, Střední průmyslová škola elektrotechnická, Obchodní akademie, Integrovaná střední škola technická, OU, U a Praktická škola) a Zábřehu nebo Olomouci (úplné základní a střední školství, vysoká škola). Z hlediska CR má velký význam zejména výuka cizích jazyků. Na rozvoj lidských zdrojů má vliv i přítomnost sportovních a kulturních zařízení. Region je těmito zařízeními vybaven zatím nedostatečně, snad kromě centra regionu – Mohelnice. Z hlediska cestovního ruchu je důležitá existence SOU zemědělského Loštice (www.souzlostice.cz), které je možné zapojit do rozvoje agroturistiky.


25

2.6.6 Zdravotní a sociální služby Zdravotnické služby jsou soustředěny do Mohelnice a Loštic. Spádová nemocnice pro obyvatele regionu je v Zábřehu nebo v Šumperku, případně Fakultní nemocnice v Olomouci. Zdravotní služby

Sociální služby

Klopina Krchleby

Měsíční poradna pro děti

Líšnice

Praktický lékař 1x měsíčně

Loštice

Zdravotní středisko, pediatr, zubní lékař

Maletín Mírov

Praktický lékař 1x měsíčně, 2x měsíčně pediatr

Mohelnice

Dvě zdravotní střediska – praktičtí lékaři, pediat- Penzion pro důchodce, domy s pečovatelskou služři, stomatologové, RTG pracoviště, odborní lékaři, bou rychlá zdravotnická pomoc

Moravičany

Ordinace pro občasnou službu praktického a dět- Dům pečovatelské služby ského lékaře


Roznáška obědů pro imobilní důchodce

Stavenice Třeština Úsov

Zdravotní středisko – 3 praktičtí lékaři, pediatr

2.6.7 Životní prostředí Mohelnicko lze z pohledu ŽP hodnotit jako region velmi čistý, vhodný pro rekreaci. Stupeň plynofikace obcí je vysoký, ale poněkud horší je situace v oblasti odkanalizování a čištění odpadních vod. Obec Moravičany je svojí polohou a dopravní přístupností výborným východiskem turistických tras i cyklostezek do Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, vyhlášené v roce 1990. K dalším významným lokalitám patří lesní komplex Doubrava a jedinečná přírodní rezervace Moravičanské jezero, vyhlášená v roce 1995. Výměra jezera je 92 ha, má význam ornitologický, rekreační; skýtá bohatý vodní zdroj a je vyhledáváno rybáři. Region vykazuje vysokou rozlohu lesní půdy, luk, ovocných sadů a zahrad.

26


2.7 Potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR bylo zpracováno ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem životního prostředí v roce 2001. Tato analýza byla prvním materiálem, který poskytuje ucelenou informaci o území České republiky z hlediska jeho využitelnosti pro cestovní ruch. Potenciál CR člení na: • Potenciál přírodního subsystému cestovního ruchu • Potenciál kulturního subsystému cestovního ruchu Rozvojové podmínky a předpoklady v rámci jednotlivých aktivit cestovního ruchu jsou přirozeně někde vyšší, jinde nižší. V některých regionech neexistují vůbec, pak se jedná o nulový intenzitní stupeň potenciálu. Pro ostatní (kladné) případy byly zavedeny tři intenzitní stupně potenciálu cestovního ruchu: • stupeň 1 – potenciál je v základní úrovni, tj. příslušná skutečnost je v konkrétním prostoru registrovatelná, • stupeň 2 – potenciál je ve zvýšené úrovni, tj. příslušná skutečnost vykazuje v konkrétním prostoru již dosti významný stav, • stupeň 3 – potenciál je ve vysoké úrovni, tj. příslušná skutečnost dosahuje v konkrétním prostoru velmi významného stavu. Pouze u některých složek (jmenovitě: vhodnost krajiny pro horolezectví, pro závěsné létání, pro sportovní myslivost, pro rybolov a pro pozorování vodních ptáků) je rozlišen pouze jediný stupeň existujícího potenciálu. Příslušná charakteristika buď na území obce je nebo není. Obce jsou zařazeny do intenzitních zón v rozmezí hodnot celkového potenciálu a potenciálu obou subsystémů cestovního ruchu. Podle uvedeného hodnocení nejvyšší celkový potenciál pro CR v rámci Mohelnicka má město Mohelnice a na druhém místě společně obce Loštice a Úsov a na třetím Maletín. Nejnižší celkový potenciál pro rozvoj CR má obec Police. Průměrný celkový potenciál CR regionu (28 bodů) patří do intenzitní zóny zvýšeného potenciálu – 2 stupeň (spodní hranice rozsahu od 26 do 50 bodů). Dále všechny obce regionu mají potenciál přírodního subsystému CR, ale celkem 6 obcí nemá potenciál kulturního subsystému cestovního ruchu. Potenciál přírodního subsystému obcí je třikrát vyšší než potenciál kulturního subsystému. Aktivity cestovního ruchu skladebně vstupují do dvou subsystémů, přírodního a kulturního. Přírodní subsystém zahrnuje aktivity založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody nebo takové, které přírodu využívají jako prostředí pro specializované sportovní činnosti. Kulturní subsystém zahrnuje aktivity vyjádřené cestami za kulturním poznáním či za zábavnými i jinými akcemi. Úplný výčet aktivit cestovního ruchu v rámci přírodního subsystému: • • • • • • • • • • • •

cesty za přírodními pozoruhodnostmi, cesty s účelem provádět pěší turistiku cesty s účelem provádět cykloturistiku, cesty s účelem provádět sjezdové zimní sporty (lyžování, snowboarding aj.), cesty s účelem provádět lyžařskou turistiku, cesty za rekreací u vody, cesty za rekreací typu lesy/hory, cesty s účelem rekreace na farmách a pronajatých chalupách (venkovská turistika), cesty s účelem provádět vodní turistiku, cesty s účelem provádět horolezectví, cesty s účelem provádět závěsné létání, cesty s účelem provádět sportovní myslivost,


27

• cesty s účelem provádět sportovní rybolov, • cesty za organizovaným pozorováním zvířat Úplný výčet aktivit cestovního ruchu v rámci kulturního subsystému: • • • • • • • • • •

cesty za poznáváním kulturně historických památek a souborů, cesty do skanzenů a muzeí, cesty do lázeňských míst (jak se zdravotním aspektem, tak bez něho), cesty na kongresy a konference, cesty na kulturní akce, cesty na sportovní akce, cesty na církevní akce, cesty na veletrhy a tematické trhy, cesty za nákupem místních produktů, cesty za příhraničními nákupními a zábavními zařízeními v České republice.

Mohelnicko má na základě hodnocení potenciálu nejlepší předpoklady pro následující aktivity cestovního ruchu: • • • • • • • • •

Cykloturistika Poznávací turistika – kulturní a historické památky, gastronomie, muzea, atd. Pěší turistika Rekreace typu lesy/hory Venkovská turistika Kulturní turistika Sportovní rybolov a myslivost a pozorování vodních ptáků Obchodní a incentivní turistika, kongresy, konference a veletrhy Náboženská turistika

Potenciál pro zimní sporty a rekreaci u vody a ostatní aktivity je jenom na úrovni základního potenciálu. Z pohledu časové využitelnosti nabídky CR lze konstatovat, že v regionu převládají území s potenciálem pro letní typy a formy cestovního ruchu. Vzhledem k nižší úrovni vybavenosti zábavními a sportovními centry a centry nabízejícími alternativní programy (pro případ špatného počasí) je využitelnost území v mezisezónním období (jaro, podzim) omezená jen pro málo početné cílové skupiny, např. obchodních cestujících. Podrobné hodnocení potenciálu Mohelnicka pro CR je uvedeno v příloze č. 1 této studie – Hodnocení kulturního, přírodního a celkového potenciálu obcí mikroregionu Mohelnicko pro rozvoj cestovního ruchu, zpracovaného Ústavem územního rozvoje Brno v roce 2001.

28


2.8 Cestovní ruch a jeho infrastruktura – analýza nabídky Infrastrukturou cestovního ruchu je souhrn organizačně-technických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků CR v dané destinaci: doprava, komunikace, zásobování elektřinou, pitnou vodou, kanalizace, maloobchodní síť, banky, směnárny, kulturní, zábavní a sportovní zařízení, atd. Výše uvedený souhrn členíme na základní • Doprava • Ubytovací služby • Stravovací služby a doplňkovou infrastrukturu CR • • • • •

Turistické atrakce Zábavná zařízení Sportovní zařízení Informační centra Obchody se suvenýry

Dále mluvíme o tzv. suprastruktuře CR – specializované infrastruktuře, která zahrnuje nejvýznamnější složky infrastruktury CR • • • • • • •

Ubytovací kapacity Stravovací zařízení Cyklistické stezky Turistická informační centra Lyžařské vleky Sjezdovky Naučné stezky

2.8.1 Doprava Doprava byla obecně analyzována v kapitole 1.2.2 – Technická infrastruktura. Z hlediska rozvoje CR má kromě toho velký význam infrastruktura pro čím dál populárnější cyklistiku a cykloturistiku. Region má vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky. Hlavním problémem současné cyklistické dopravy je nepřipravenost území jak po stránce infrastruktury, tak i služeb pro zvládnutí stále narůstajícího počtu cykloturistů. Nejnovější aktivitou v regionu je propojování cyklotras a budování infrastruktury podél vyznačených cyklotras. Cyklotrasy jsou v České republice kategorizovány do čtyř tříd: • cyklotrasy třídy I. mezinárodního významu s propojením velkých měst s vazbou na evropská velkoměsta, • cyklotrasy II. třídy nadregionálního významu propojují významné cíle ze vzdálenějších oblastí • cyklotrasy III. třídy propojují regionální cíle • cyklotrasy IV. třídy pak zajišťují lokální propojení (pouze cyklotrasy této nejnižší kategorie mohou vést i po nezpevněných cestách). Z cyklotras I. třídy prochází Olomouckým krajem přes Prostějov a Olomouc cyklotrasa č. 5 z Brna do Ostravy a k polské hranici. Nadregionální význam má cyklotrasa II. třídy č. 47, tzv. Moravská stezka, z Mikulova, přes Břeclav, Hodonín, Uherské Hradiště, Kroměříž, Olomouc, Litovel, Mohelnice až do Jeseníku. Mikroregionem prochází cyklotrasa II. třídy č. 51 Olomouc – Litovel – Mohelnice – Bludov – Hanušovice (85 km) Cyklotrasa III. třídy č. 512 Nové Mlýny – Bouzov – Kozov – Městečko Trnávka prochází při hranici regionu Mohelnicko a navazují na ni mikroregionální trasy IV. třídy. Zatím nejdelší je


29

síť cyklotras IV. třídy propojující místní cíle. V roce 2004 byly s přispěním POV 2004 vyznačeny v regionu Mohelnicko cyklotrasy č. 6202 – 6206 a doznačeno prodloužení trasy č. 6036. Cyklotrasy IV. třídy procházející Mikroregionem Mohelnicko Číslo

Průběh trasy

km

6026

Hrabová – Úsov – Červenka

20

6028

Úsov – Uničov – Brníčko

15

6031

Úsov – Veleboř – Lipinka – Troubelice

12

6202

Svojanov – Mírovský Grunt – Křemačov – Mohelnice

17

6203

Krchleby – Javoří – Maletín

6

6204

Krchleby – Řepová – Křemačov – Podolí – Líšnice – Loštice – Palonín – Hrabí

21

6205

Líšnice – Zavadilka – Pavlov – Radnice

4,5

6206

Vranová Lhota – Veselí – Radnice – Jeřmaň

9

6036

Javoříčko – Bouzov Doly – Jeřmaň – Vlčice – Loštice – Moravičany

18

Pramen: KČT

Cyklotrasy v regionu Mohelnicko dle projektu „Vyznačení cykloturistických tras v mikroregionu Mohelnicko“ zpracovaného společností Dopravní projektování, spol. s r.o. Trasa 6203 + 4063 + 6202 Krchleby – Javoří – Maletín – Svojanov – Mírov – Křemačov – Mohelnice

Krchleby Maletín Svojanov

Zábřeh

Cyklotrasa 6203 vstupuje na území regionu před obcí Krchleby (předpoklad vedení z oblasti Zábřežska), pokračuje po málo frekventované silnici III. třídy přes Javoří do Maletína. Zde je možné napojení na východočeskou cyklotrasu č. 4063. Odtud je pokračování v souběhu s touto cyklotrasou, resp. místní komunikací do Svojanova, odtud dál po trase 6202 po silnici přes Mírov, Mírovský Grunt, Podolíčko (horší stav cesty), Křemačov (výhledově po hrázi, jinak po silnici) do Mohelnice, kde je trasa ukončena napojením na trasu č. 51.

Javoří Mírov

Křemačov Mohelnice

Moravská Třebová

Délka cyklotrasy: 23 km Obtížnost: lehká až středně těžká Vhodnost: silniční nebo trekingové, i horské Trasa 6204 Krchleby – Řepová – Křemačov – Mohelnice – Podolí – Vyšehorky – Líšnice – Žádlovice – Loštice – Palonín – Trpín – Hrabí Krchleby Tato cyklotrasa začíná nad Krchleby a vede mimo obec po zpevněné polní komunikaci (místy s horším povrchem), vstupuje na silnici III. třídy v obci Řepová, vede dál na Křemačov a přes Podolíčko (horší stav silnice) do Podolí (nebezpečné místo křížení se silnicí I/35). Dál pokračuje směr Vyšehorky, Líšnice a žádlovickým parkem do Loštic. Odtud po silnici do Palonína, dál horší úsek polní cesty přes Trpín do Hrabí. Zde napojení na trasu 512. Délka cyklotrasy: 21 km Obtížnost: lehká až středně těžká Vhodnost: silniční nebo trekingové, i horské

30

Řepová

Křemačov Moravská Třebová

Podolí

Vyšehorky

Mohelnice

Líšnice Loštice Žádlovice


Palonín Hrabí

Trasa 6205 Líšnice – Zavadilka – Pavlov – Radnice

Mohelnice Moravská Třebová Líšnice Zavadilka Pavlov

Délka cyklotrasy: 5 km Obtížnost: lehká Vhodnost: silniční nebo trekingové Trasa 6206 Vranová Lhota – Veselí – Radnice – Jeřmaň

Radnice

Mohelnice Moravská Třebová c ou om Ol

Tato trasa vede z Vranové Lhoty po méně frekventovaných silnicích oproti trase č. 512. Před obcí Veselí odbočení ze silnici III. třídy na asfaltovou lesní komunikaci do obce Radnice, za obcí vpravo klesáním dolů po místní komunikaci /horší stav, výtluky) až do Jeřmaně, resp. na křižovatku se silnicí Loštice – Bouzov, napojení na trasu E. Délka cyklotrasy: 8 km Obtížnost: lehká až středně těžká Vhodnost: silniční nebo trekingové

c ou om Ol

Tato cyklotrasa začíná v Líšnici (odbočení z trasy B) a vede po silnice III. třídy přes Zavadilku do Pavlova a odtud do obce Radnice, kde se napojuje na trasu D.

Veselí

Radnice

Vranová Lhota Jeřmaň

Trasa 6036 Bouzov, Doly – Jeřmaň – Vlčice – Loštice – Moravičany, ČD

Mohelnice Moravská Třebová Moravičany Loštice

c

ou

om

Vlčice

Ol

Tato cyklotrasa začíná v Dolech, části Bouzova, odbočením z trasy č. 512. Pokračuje přes Jeřmaň a Vlčice, kde sjíždí na místní komunikace, lávkou přes Třebůvku kolem lomu pokračuje po zpevněných komunikacích do Loštic. Odtud do Moravičan, kde u nádraží ČD je trasa ukončena. V Moravičanech křížení s trasou č. 51. V úseku Jeřmaň – Loštice, lávka přes Třebůvku, bude navrženo vedení trasy pro krosová a horská kola terénní trasou v souběhu s turistickou modrou značkou, s ohledem na větší provoz o volných dnech po silnici Bouzov – Loštice.

Jeřmaň Bouzov, Doly

Délka cyklotrasy: 17,5 km Obtížnost: lehká, v terénu středně těžká Vhodnost: silniční nebo trekingové, i horské Mikroregion bude v r. 2006 realizovat z POV 2006 doplnění cyklotras o orientační mapy regionu Mohelnicko zaměřené na cykloturistiku a posezení (cykloodpočívadla) ve všech obcích regionu – celkové náklady projektu činí 243.000,- Kč. Půjčovny jízdních kol Českých drah České dráhy zavedly v turisticky atraktivních regionech novou službu – půjčovnu jízdních kol. Návštěvník jednoduše a bez starostí o své kolo přijede vlakem do centra oblíbených cykloturistických oblastí a přímo na nádraží si může vypůjčit kolo (nejbližší půjčovna kol ČD pro výlety v Litovelském Pomoraví je na železniční stanici Litovel-předměstí). Kolo si v půjčovně může rezervovat už předem telefonicky nebo prostřednictvím internetu. Chce-li si potom ulehčit cestu, může si vypůjčené kolo bezplatně přepravit vlakem po vybraných železničních tratích blíže k cíli svojí cesty využitím služeb Českých drah – přeprava spoluzavazadel nebo úschova během přepravy. Zdarma si také může kolo uschovat ve všech stanicích na vybraných tratích.


31

Po celodenním výletu nemusí kolo vracet na místo, kde si ho vypůjčil – lze ho jednoduše vrátit i v jiných vyjmenovaných stanicích, kam opět může dojet vlakem bez placení přepravného za vypůjčené kolo – vypůjčená kola lze bezplatně přepravovat i na trati procházející regionem Mohelnicko: 270 Zábřeh na Moravě – Přerov. Naučné stezky v regionu CHKO Litovelské Pomoraví – podél neregulované řeky Moravy vede naučná cyklostezka, z níž lze odbočit na řadu zajímavých míst včetně typických hanáckých vesniček. Obce Moravičany, Úsov, a místní část Veleboř jsou východiskem turistických tras do lesního masivu Bradla.

2.8.2 Ubytování Klíčovou roli mezi prvky turistické infrastruktury hrají ubytovací kapacity, jejichž počet a základní struktura je vykazována ČSÚ. Celý region Mohelnicko je součástí bývalého okresu Šumperk, který má nejvyšší lůžkovou kapacitu v rámci Olomouckého kraje, z hlediska počtu pokojů je na druhém místě za Jeseníkem. Mohelnicko je vnímáno spíše jako součást Střední Moravy, kde převládají krátkodobé pobyty a pobyty bez noclehu a s tím souvisí i zdejší nízký počet a kapacita ubytovacích zařízení. Kapacity ubytovacích zařízení na Mohelnicku dle vlastního šetření (2006) Mohelnicko

Počet zařízení

Počet lůžek

Lůžek na 1 km2

15

300

1,6

Přehled ubytovacích zařízení je uveden v příloze č. 2 této studie s názvem Mohelnicko – ubytovací a stravovací kapacity. Region Mohelnicko má velmi nízkou hustotu ubytovacích zařízení na 1 km2 ve srovnání s průměrem za Českou republiku, který činí 6,4 lůžek na km2 i s průměrem za Olomoucký kraj (3,6 lůžek na km2). Struktura ubytovacích kapacit Olomouckého kraje Z hlediska struktury ubytovacích kapacit stojí Olomoucký kraj na 10. – 11. místě v republice spolu s Královéhradeckým krajem v podílu hotelových kapacit. Lépe je na tom v kapacitě penzionů, kdy stojí na 8. místě v republice a je nad průměrem. Jeden z nejvyšších podílů (spolu se sousedním Moravskoslezským a Zlínským krajem) má u hromadných ubytovacích zařízení typu turistických chat a rekreačních středisek. Individuální ubytování v soukromí je rozvinuto na lehce podprůměrné úrovni. Struktura ubytovacích kapacit regionu Mohelnicko Mohelnicko má ve srovnání se situací v ČR relativně nadprůměrné zastoupení hotelů a kempů, ale zejména pensionů. Naprosto nedostatečná je kapacita ubytování v soukromí. Struktura ubytovacích zařízení v % podle kategorií a regionů (r. 2004) Region

Hotely, motely

Pensiony

Kempy

Ostatní hromadné

Individuální

Olomoucký

8,7

30,1

1,9

20,8

38,4

Mohelnicko

20

53

7

13

7

Česká republika

11,0

29,8

6,0

14,4

38,8

Pramen: PRCR OK a vlastní šetření

32


Objekty individuální rekreace v regionu Lokalita – obce/místní názvy

Charakter osídlení chalupy chaty x

Pavlov, Svojanov, Maletín, Mírov Mohelnice

kempy

tábory

Počet staveb

x

x

50

Nová výstavba a renovace

cca 30

Velmi aktivní lokalita

x

Pozn.

Podle Programu rozvoje CR Olomouckého kraje čisté i hrubé využití lůžek a pokojů u hotelů a penzionů v Olomouckém kraji nedosahuje republikového průměru, kraj se v tomto ukazateli řadí na 11. místo za Pardubický kraj. Na celkovém vysokém využití ubytovacích kapacit se nejvíce podílí zejména město Olomouc se svými většími hotely. Z PRCR OK – přehledu služeb poskytovaných v Olomouckém kraji v hromadných ubytovacích zařízení vyplývá, že ubytovací kapacity Olomouckého kraje mají velké rezervy v bezbariérovém přístupu, poskytování zejména kongresových služeb, směnárenských a informačních služeb, připojení k internetu, služeb pro děti, fitness, sauna, bazén a sportovních služeb, prodeji map, průvodců, suvenýrů, možnosti úhrady platební kartou atd. Dotazníkové šetření potvrdilo obdobnou situaci i v regionu Mohelnicko.

2.8.3 Stravování Gastronomie Mohelnicko se může pochlubit několika gastronomickými specialitami, k jejichž výrobě se dodnes používají především domácí produkty. Olomoucké tvarůžky jsou opravdovou raritou a jezdí si na nich pochutnat turisté z celého světa. Představují pro Českou republiku stejně výraznou specialitu jako třeba eidamský sýr pro Nizozemsko, parmazán pro Itálii či camembert pro Francii. Novodobou místní specialitou jsou müsli tyčinky vyráběné a.s. Úsovsko v Klopině (www. fitfruit.cz). Tato specialita by si zasloužila podobné návštěvnické centrum jako mají tvarůžky. Ubytovací zařízení s možností stravování Podle ČSÚ více než polovina (58 %) ubytovacích zařízení v České republice stravování neposkytuje. V Olomouckém kraji tento podíl podle PRCR OK činí 55 %, což je srovnatelné se sousedními kraji, vyjma Moravskoslezského, kde je stravovací servis poskytován ve více zařízeních. Na Mohelnicku je podíl ubytovacích zařízení s možnosti stravování jenom pro ubytované hosty vysoce nad průměrem České republiky z důvodu vysokého podílu pensionů. Počet ubytovacích kapacit bez možnosti stravování je mnohem nižší než průměr v ČR a je tomu tak z důvodu minimální ubytovací kapacity v soukromí. Pohostinská zařízení Hustota sítě pohostinských zařízení v Olomouckém kraji vzhledem k počtu zde žijících obyvatel je v kraji mírně nad průměrem České republiky. Méně než polovina z nich však poskytuje stravování, čímž je kraj pod průměrem ČR. Na území regionu Mohelnicko se podle průzkumu zpracovatele nachází 15 pohostinských zařízení, stravování dále poskytuje celkem 10 ubytovacích zařízení a 4 restaurace. Přehled pohostinských zařízení je uveden v příloze č. 2 (tabulka v Excelu).

2.8.4 Přírodní atraktivity CHKO Litovelské Pomoraví Tato chráněná krajinná oblast představuje komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi podél horního toku řeky Moravy v úseku mezi městy Mohelnice a Olomouc v nadmořské výšce od 210 do 345 metrů. Zasahuje do okresů Olomouc a Šumperk. Byla vyhlášena v roce 1990 a má rozlohu necelých 9400 ha. Mokřadní část CHKO byla v roce 1993 zařazena do Ramsarského seznamu významných mokřadů.


33

Téměř nedotčené lužní lesy pokrývají 56% území a patří mezi nejvýznamnější oblasti svého druhu ve střední Evropě. Je zde velmi bohatá fauna i flóra. Podél neregulované řeky Moravy vede naučná cyklostezka, z níž lze odbočit na řadu zajímavých míst včetně typických hanáckých vesniček. Litovelské Pomoraví je možno projet také na raftu nebo kajaku a to trasou vedoucí z Jeseníků až do Olomouce. Druhou polovinu oblasti tvoří masiv Doubravy, mírně zvlněná pahorkatina, kde se díky rozumnému hospodaření v minulosti (lichtensteinské panství) zachoval komplex chlumních doubrav. Na jižních svazích nad Moravou (PR Doubrava) dosahují své severní hranice rozšíření četné teplomilné rostliny. Na druhém břehu Moravy se zvedá vápencový Třesín – NPP, výrazná krajinná dominanta severozápadní části CHKO, jež se svými jeskyněmi a teplomilnými společenstvy luk a lesů na jižních svazích kontrastuje s nivou Moravy. Obec Moravičany je svojí polohou a dopravní přístupností výborným východiskem turistických tras i cyklostezek do Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví, lesního komplexu Doubrava a jedinečné přírodní rezervace Moravičanské jezero, vyhlášené v roce 1995. Výměra jezera je 92 ha, má význam ornitologický, rekreační a skýtá bohatý vodní zdroj. Místní vody jsou velmi příznivé pro rybolov. Třebůvka je na ryby jedním z nejbohatších toků v České republice, a to jak hustotou rybí osádky, tak širokým zastoupením druhů. Jejich výskyt je z větší části přirozený, pochopitelně nechybějí ani vysazené druhy. Květena je dodnes pestrá, i když vlivem nepříznivých zásahů do krajiny v posledních desetiletích zmizelo mnoho vhodných stanovišť pro řadu druhů (např. po scelení polí zanikly meze a polní cesty, které bývaly stanovištěm zajímavých rostlin, terénní sníženiny byly zaváženy odpadky a aspoň na čas se stávaly smetištěm, rostlinný kryt ovlivnila i chatová výstavba). Loštické lesy bývaly odedávna chloubou města. Nejstarší zmínky o lesích města Loštic jsou poměrně starého data, pocházejí z počátku 18. století. Bývaly proslulé bohatstvím hub. Přírodní pozoruhodností nejbližšího okolí Loštic je bývalá obora u Žádlovického zámku. Jde o rozsáhlý přírodně krajinářský park o rozloze 22,82 ha. Park se nachází v údolí potoka Líšničky a volně navazuje na okolní krajinu. Na okrajích je ohraničen zemědělskými pozemky. Je udržován jen částečně (pouze travnaté plochy) a vyžaduje urychlenou rekonstrukci. Z původního sortimentu dřevin zůstaly do současné doby zachovány jen starší, odrostlé dřeviny. Jejich stav je až na výjimky velmi špatný. Je to velká škoda, neboť v parku je evidováno 113 druhů nebo forem dřevin. Mezi nejvýznamnější dřeviny patří např. jedle balzámová, jedle obrovská, modřín japonský a borovice těžká, dále jasan pensylvánský, dřezovec trojtrnný a různé druhy dubů a topolů. V okolí Maletína jsou zvláště vhodné podmínky pro pěší turistiku a v zimě pro běžecké lyžování.

2.8.5 Kulturně historické atraktivity Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet památkově chráněných objektů v Olomouckém kraji je vzhledem k jeho rozloze podprůměrný. Konkuruje mu zejména Jihomoravský kraj, naopak v Moravskoslezském a Zlínském kraji je počet i hustota památkové chráněných objektů ještě nižší. V rámci Olomouckého kraje je bývalý okres Šumperk (do kterého Mohelnicko patří) z hlediska počtu památkových objektů až na předposledním místě za okresy Přerov, Olomouc a Prostějov. Počet kulturních památek v Olomouckém kraji i regionu Mohelnicko nelze v současné době chápat jako definitivní – v souladu s „Koncepcí účinnější péče o památkový fond v České republice“ dle vládního usnesení z roku 1998 probíhá od roku 2001 reidentifikace nemovitého památkového fondu, jejímž cílem je obnova a vytvoření trvale aktualizované detailní identifikace historických, uměleckých, společenských a jiných hodnot jednotlivých složek památkového fondu a jeho součástí jako předpokladu pro kvalifikované rozlišení míry památkové ochrany a pro stanovení přiměřeného využití a vhodné prezentace kulturních památek.

34


Národní kulturní památky Nejvýznamnějšími památkově chráněným objekty jsou národní kulturní památky. Z téměř 200 národních kulturních památek v ČR je jich na území Olomouckého kraje 10, tedy pouze 5 %. Na území Mohelnicka se NKP nenachází, ale velký význam má nedaleký hrad Bouzov (NKP 1999), i když neleží na jeho území – jedná se o typické romantické sídlo, působivá dominanta se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, chrliči a tvarem komínů. Všechny budovy nesou znaky četných přestaveb od gotiky až do 19. století, které se je pokusilo sjednotit v romanticky působivý celek. Kulturní a historické památky a instituce v regionu • Hrad a zámek Úsov – původně raně gotický hrad z pol.13. stol., rozšířen a opevněn pozdně goticky v 15. stol., v r. 1691 přestavěn na raně barokní zámek. V zámku jsou vystaveny lovecké sbírky – trofeje africké zvěře a preparáty středoevropské fauny, ukázky lesnických staveb a nástrojů z počátku 20. století, expozice o dějinách hradu a zámku. Je zde také umístěna Galerie akademického malíře Lubomíra Bartoše. • Hradní komplex Mírov – do rozsáhlého předhradí je začleněn kostel sv. Maří Magdalény, raně barokní architektura z poslední třetiny 17. století; socha sv. Jana Nepomuckého. • Loštice – Žádlovický zámek – jde o barokní památku z konce 17. století, která byla přestavěna kolem roku 1772 a znovu koncem 19. století. Je to jednopatrová budova s mansardovou střechou, středním a dvěma bočními křídly. K zámku patří i kaple z konce 18. století, dva zahradní domky z poloviny 18. století a anglický park (viz Loštické lesy); budova zámku byla posledně rekonstruována v letech 1975 až 1980. Na žádlovickém zámku často pobývala spisovatelka Marie Ebnerová-Eschenbachová, rozená Dubská (1830 až 1916). Muzea a galerie Na území regionu se nachází několik různých muzeí a galerií, které návštěvníkům přibližují život, zvyky a prostředí v minulosti: • Mohelnice – Vlastivědné muzeum se specializací na archeologii vzhledem k bohatým nálezům v okolí • Loštice – Památník A. Kašpara a Muzeum tvarůžků, expozice Loštické poháry v muzeu v Mohelnici • Úsov – Lovecko-lesnické muzeum • Muzeum Mohelnice, Muzeum v Zábřehu, Památník Adolfa Kašpara v Lošticích a Lovecko-lesnické muzeum v Úsově patří pod Vlastivědné muzeum v Šumperku. Ostatní významnější památky regionu • Úsov – Židovský památník (několik domů bývalého židovského gheta s budovou synagogy z 19. století a za nimi židovský hřbitov, jedno z nejvýznamnějších židovských pohřebišť na Moravě), kostel sv. Jiljí, kaple sv. Rocha z roku 1624, barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1712, 21 drobných kulturních památek místního významu na území města • Loštice – Židovský památník (židovské ghetto, hřbitov a židovská synagoga), kostel sv. Prokopa, sousoší Piety, měšťanské domy, radnice na náměstí z roku 1749, kašna a sloup Nejsvatější Trojice; původně barokní budova koželužny čp. 81 a pozdně empírová bývalá sladovna (čp. 607). • Mohelnice – kostel sv. Tomáše Becketa z Canterbury (dominanta města), Městská památková zóna Mohelnice, Mohyly, litinová kašna, kaple Božího Těla z počátku 17. století a kaple sv. Anny z roku 1726 (součást kostela sv. Tomáše Becketa), zbytky hradeb u domu čp. 2 je fragment pozdně gotické bašty z konce 15. století, sloup se sousoším Panny Marie; rodný dům arcibiskupa Antonína Bruse (zpovědník a rádce císaře Ferdinanda I., v roce 1558 jmenován vídeňským biskupem) v Hradební ulici č. 17. Podrobnější informace o památkách Mohelnice na www.mohelnice.cz


35

• Líšnice – bývalá středověká tvrz, kaplička na kraji obce z poloviny 19. století, milníky u cesty do Loštic a do Studené Loučky, doklady někdejšího značení cest • Maletín – kostel sv. Mikuláše; pískovcové sochy a různé fragmenty na domech z maletínského pískovce známého v širokém okolí – rozvoj obce úzce souvisel s těžbou v kamenolomu. Největšího rozmachu těžby a užití maletínského pískovce bylo dosaženo v 17. a 18. století, v době baroka. Z této doby je řada sochařských prací, z nichž nejznámější je sloup sv. Trojice v Olomouci, který byl v roce 2001 zařazen mezi 690 památek z celého světa a zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO. Úplně poslední kapitolou historie slávy maletínského pískovce je jeho užití na poslední ze souboru kašen města Olomouce, a to kašně Ariónově • Moravičany – farní kostel sv. Jiří, který nese stopy přestaveb od gotiky přes renesanci až po baroko s náhrobky majitelů doubravického panství ze 16. a 17. století. Fresky jsou dílem barokního malíře J. K. Handkeho. Součástí areálu farního kostela je i původně pozdně renesanční fara (čp. 98), škola (čp. 100) a ohradní zeď s bránou a kaplí z 19. století. K chráněným památkám patří barokní mariánský sloup z roku 1703 na návsi, barokní sousoší P. Marie, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého u mostu z poloviny 18. století, smírčí kříž a také kaple u staré cesty do Loštic (přelom 18. a 19. století) • Palonín – památkově chráněno několik typických zemědělských usedlostí (čp. 3, 9, 11, 32, 33 a 36) – vesnická památková zóna • Pavlov – filiální kostel sv. Mikuláše s gotickým jádrem a barokními přestavbami • Police – raně gotický kostel svatého Mikuláše s ohradní zdí a branou V regionu je množství kostelů a dalších církevních staveb, z nichž mnohé jsou památkově chráněny. Mají význam pro rozvoj tzv. sakrální turistiky. Ohrožené a nevyužívané památky Podle údajů SÚPP Praha a NPÚ v Olomouci je na seznamu nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek Kobylkova tvrz čp. 80 v Mohelnici – Podolí. Významné osobnosti regionu s potenciálem pro tvorbu turistických produktů • „Čarodějnický děkan“ Kryštof Alois Lautner – 18.9.1685 byl upálen jako oběť inkvizičních čarodějnických procesů. Byl vyslýchán na Mírově, odsvěcen v kostele v Mohelnici, před upálením pobýval v jednom mohelnickém domě (tehdy to bylo nově zbudované vězení) a nakonec byl upálen v parku na kraji města. Příležitost vytvořit a propagovat trasu po Lautnerových stopách a propojit ji s turistickou trasou na téma čarodějnických procesů, která vede od Petrových kamenů v Jeseníkách až do Mohelnice. V současnosti jsou na místě upálení pořádány bohoslužby v den Lautnerova upálení 18.9. Dle jeho příběhu byla napsal Václav Kaplický román Kladivo na čarodějnice, jehož filmová podoba je všeobecně známá. • Arcibiskup Antonín Brus (1518 až 1580) Lidová kultura Jižní část regionu zasahuje do etnograficky výrazné oblasti Haná, která se vyznačuje lidovou kulturou nížinného typu, projevující se v používaném dialektu, lidovém kroji, obydlí, sídelní struktuře, písních a tancích, zvycích a obřadech. Archeologické nálezy • Obec Moravičany patří k nejstarším osídleným lokalitám v okrese Šumperk. První stopy osídlení se objevily již v mladší době kamenné – asi 2500 let př. n. l. Z četných vykopávek je doložena lužická kultura z období 1200 – 600 let př. n. l., později zde byly zřízeny osady v době keltské a římské. Slované se usídlili v této lokalitě již v 6. století, ve století 11. a 12. zde existovalo slovanské hradiště.

36


• Pavlov – hradisko Obersko, osídlené v pozdní fázi kultury lužické (8. až 6. stol. př. n. l.). • Maletín – archeologická lokalita v oblasti pískovny (místo unikátních archeologických nálezů – 10,5 m dlouhá, 3 tisíce let stará loď, která byla nalezena v blízkém okolí Mohelnice by se mohla stát hlavním tématem archeoskanzenu). V roce 2003 byl vypracován projekt, který by měl být interaktivní – nejen expozice pravěku, ale také možnost zažít si tehdejší způsob života – projížďky na replikách pravěkých lodí, v místech nálezu lodi – památkový ústav zpracoval a schválil studii tohoto projektu s názvem Loď k lodi. Více informací: p. Peška (nálezce lodi) – tel: 583 311 622 (mobil: 603 213 874), Hana Heidenreichová – vedoucí Muzea Mohelnice, tel: 583 430 693

2.8.6 Současné, vytvořené návštěvnické atraktivity • Loštice – betlém řezbáře Jaroslava Beneše • Mohelnice – betlém řezbáře Josefa Nedomlela

2.8.7 Speciální události a festivaly, folklór a tradice Návštěvnost regionu zvyšují nejrůznější kulturní akce, oslavy, festivaly v oblasti hudby, folklóru, řemesel, atp.: • Den Mikroregionu Mohelnicko – od r. 2002 pořádán vždy v jedné z obcí Mikroregionu Mohelnicko každoročně před letními prázdninami. Prezentace specialit a výrobků jednotlivých obcí je vždy doplněna bohatým kulturním programem. Nedílnou součástí je také soutěž obcí v minifotbale. • Mohelnický betlém – dřevěný mechanický betlém na ploše 42 m2 vystavován každoročně v kapli sv. Anny kostela sv. Tomáše Becketa, autor Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu, pro veřejnost od 24.12 do 2.2 (svátek Hromnic). • Extreme Truck Trial – soutěž trucků na Mohelnických lomech • Pálení čarodějnic na zámku, pouť u kaple sv. Rocha a Hubertova jízda v Úsově • Vítání pátého ročního období 11.11. – Cech přátel pátého ročního období v Mohelnici • MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK – tradiční čtyřdenní festival country, folkových a trampských kapel na konci léta (vždy o posledním prázdninovém víkendu), festival je doplněn i o přehlídku amatérských filmů, Mohelnice se stává festivalovým městečkem (v roce 2006 již 32. ročník). Tato významná kulturní akce s mezinárodní účastí bývá tradičně zahajována již ve čtvrtek na hradě Bouzově a pak od pátku až do neděle pokračuje v areálu městských sadů v Mohelnici. Více na www.mohelnickydostavnik.cz • Tradiční výstava z historie Police Akce MKS-DK v Mohelnici • MORAVSKÝ VRABEC – oblastní postupové kolo soutěže trampských, country a folkových skupin (v roce 2006 11. ročník) • ČESKÝ LVÍČEK – krajské kolo amatérských filmů • FESTIVAL DECHOVÝCH ORCHESTRŮ MLADÝCH • CESTA POHÁDKOVÝM LESEM • EVROPSKÝ DEN HUDBY DK • ŠACHY OPEN – otevřený šachový turnaj • MOHELNICKÁ ŠVESTKA – soutěž reklamních videospotů • MOHELNICKÁ FILMOVÁ PÍSNIČKA A VIDEOKLIP • ČESKORAKOUSKÁ SOUTĚŽ amatérských filmů • MOHELNICKÉ TANCOVÁNÍ – taneční soutěž • VÁNOČNÍ KONCERT SMOLAŘŮ A HOSTŮ • TOP STYL – módní přehlídky 2x ročně


37

Důležité kulturní události v regionu propagované v kulturním kalendáři Olomouckého kraje v roce 2005 Datum koná- Název akce ní akce

Pořadatel, adresa, PSČ, telefon, fax

Místo konání (obec, město)

Březen – duben 2005

MORAVSKÝ VRABEC – 10. ročník, postupová soutěž country, folkových, trampských a bluegrassových kapel z OK

Městské kulturní středisko Mohelnice, Lazebnická 2, 789 85 Mohelnice, tel.: 583 430 351, mksmohelnice @mksdk.cz, www.moravskyvrabec.cz

Mohelnice

30. 4. 2005

ČESKÝ LVÍČEK – krajská postupová soutěž neprofesionálních filmů a videosnímků

Mohelnice MOKAF Mohelnice a Městské kulturní středisko Mohelnice, Lazebnická 2, 789 85 Mohelnice, tel./fax: 583 430 351, [email protected]

25. 8. – 28. 8. MOHELNICKÝ DOSTAVNÍK – 31. ročník 2005 festivalu country, bluegrassových, folkových a trampských kapel. Soutěž skupin a amatérských filmů s mezinárodní účastí.

Pavel Aligátor Nenkovský, P.O.BOX 12, Staškova 18, 789 85 Mohelnice tel./fax/záznamník: 583 430 099, e-mail:aligator@mohelnickydostavnik. cz, www.mohelnickydostavnik.cz

Mohelnice (26.-28.8.) hrad Bouzov (25.8.)

Červen 2005

POD LOŠTICKÝM NEBEM – festival dechových hudeb ze střední Moravy, vystoupení mažoretek a národopisných souborů

Občanské sdružení Loštická Veselka, Stanislav Veselý, tel.: 583 445 532

Loštice

18. 11. 2005

3. MOHELNICKÁ ŠVESTKA – mezinárodní soutěž reklamních šotů a videospotů


19. 11. 2005

30. MOHELNICKÁ FILMOVÁ PÍSNIČKA – mezinárodní soutěž neprofesionálních filmů a videosnímků


Dům kultury Šumperk, 787 01, 17. – 19. 11. BLUES ALIVE – 10. ročník 2005 mezinárodního bluesového festivalu v ČR Mgr. Vladimír Rybička, tel.: 583 214 276 V kulturním kalendáři Olomouckého kraje v sekci Významné oslavy a národopisné slavnosti není uvedena ani jedna akce z území Mohelnicka. Návštěvníci regionu mají k dispozici nabídku divadel v Olomouci a Šumperku. Významnou kulturní institucí je Moravská filharmonie Olomouc. Město Šumperk se stalo synonymem pro exkluzivní a jediný mezinárodní bluesový festival v ČR – Blues Alive, který dospěl postupně do podoby jednoho z největších setkání příznivců blues ve střední Evropě. Folklór Olomouckého kraje je známý bohatostí lidových krojů a gastronomií. Nejznámějšími folklorními slavnostmi v okolí jsou např.: • • • •

Folklorní festival Lidový rok – Velká Bystřice, Olomouc Hanácké slavnosti – Prostějov Mezinárodní folklorní festival – Šumperk Zpěváčci – Velké Losiny, Šumperk.

Lidová řemesla V obcích mikroregionu byla řemesla bohatě vyvinuta. Téměř v každé vsi byli řemeslníci, jejichž výrobky byly pro venkovský život nezbytné. Dokazuje to například: • Třeština – výroba z kůže (tzv. figurková kůže), keramika • Loštické poháry – unikátní nádoby hnědé barvy s povrchem pokrytým typickými

38


Šumperk

puchýřky vyráběné od konce 14. století do 20. let 16. století v severomoravském městečku Lošticích a nedalekém okolí. K jejich výrobě používali hrnčíři specifické hlíny těžené poblíž města a vypalovali je při teplotě kolem 1200 °C. • Moravičany/Doubravice – Vesnická kovárna z 1. poloviny 19. století s podloubím a částečně zachovaným inventářem při silnici ve vsi (čp. 36) 2 km jihovýchodně od Moravičan. Patrová budova krytá sedlovou střechou. Štítové průčelí členěno lizénovými rámy. S živou řemeslnou výrobou se můžeme setkat v: • Lošticích – Jaroslav Beneš, řezbář a dřevorytec, Moravičanská 439 • Mohelnici – každoroční setkání lidových řemeslníků

2.8.8 Ostatní doplňková turistická infrastruktura Kulturní a zábavní zařízení Podle Koncepce rozvoje kultury a památkové péče Olomouckého kraje je nejvíce kulturních zařízení situováno v okrese Olomouc (celkem 218), nejméně v okresech Šumperk (celkem 136) a Jeseník (celkem 44). Kulturní a zábavná zařízení v obcích regionu Klopina

Kulturní dům

Krchleby

Kulturní dům

Líšnice

Kulturní dům

Loštice

Kulturní dům, městská knihovna

Maletín

Kulturní dům

Mírov

Kulturní dům

Mohelnice

Městské kulturní středisko – dům kultury, kino Mohelnice, městská knihovna, dům dětí a mládeže, Galerie Amarant

Moravičany

Kulturní dům

Palonín

Kulturní dům

Pavlov

Kulturní dům

Police

Kulturní dům

Stavenice

Kulturní dům

Třeština

Kulturní dům

Úsov

Galerie Bonsaj, kino Úsov, Galerie Lubomíra Bartoše Úsov, městská knihovna


39

Sportovní zařízení a aktivní turistika Klopina

Přírodní koupaliště (nutnost rekonstrukce), fotbalové hřiště

Krchleby

Fotbalové hřiště

Líšnice Loštice

Koupaliště s hřištěm pro plážový volejbal, provozování rekreačního jezdeckého sportu v Jezdeckém oddílu ZOU Žadlovice, sportovní střelby na střelnici ATS a lovecké střelnici v Žadlovicích, fotb. hřiště, tenis. kurty, rybaření a houbaření

Maletín


Mírov

Fotbalové hřiště, letní otevřený plavecký areál – Oáza

Mohelnice

Krytý plavecký bazén Mohelnice (biosolárium, parní komory, sauna), plavecký bazén v ATC Mohelnice, sezónní vlek na Studené Loučce u motorestu, windsurfing na jezerech-pískovnách u Mohelnice, dva fotbalové stadiony otevřené, bowling, minigolf v ATC, dětské dopravní hřiště v ATC

Moravičany

• Raftování na řece Moravě. • Memoriál Ambrože a Kruše, 7. května, turistický a cykloturistiký pochod s tratí v délce 7 – 40 km v krásné lesní krajině Doubrava na začátku Litovelského Pomoraví. • Plavba po řece Třebůvka – není náročná, za střední vody je vhodná i pro začínající vodáky a otevřené lodě. Jen za velké vody je plavba obtížnější, neboť koruny stromů sahají nízko nad hladinu.

Palonín


Pavlov


Police

Víceúčelové hřiště

Stavenice

Víceúčelové hřiště

Třeština

Víceúčelové hřiště, jízda na koni (penzion Vila Háj)

Úsov

Hřiště na fotbal a odbíjenou, na malou kopanou, tělocvična, posilovna

Turistická informační centra a místa v regionu Klopina Krchleby Líšnice Loštice

Omezené informační služby v muzeu

Maletín Mírov Mohelnice

Turistické informační centrum – omezené služby, informace i provozní doba

Moravičany Palonín Pavlov Police Stavenice Třeština Úsov

Omezené informace pouze na zámku

Městské informační centrum v Mohelnici Centrum funguje v přízemí budovy Městského úřadu v Mohelnici na náměstí Svobody č.2, tel.: 583 452 111, Fax: 583 452 151, www.mohelnice.cz, e-mail: [email protected] Náplň činnosti: • Poskytování turistických informací • Vyhledávání dopravních spojů • Poskytování informací o stravovacích, ubytovacích a rekreačních možnostech

40


• Informace o činnosti MěÚ v Mohelnici: poskytování informací o činnosti a službách MěÚ Mohelnice a poskytování informací z oblasti školství a zdravotnických zařízení • Poskytování informací o službách a podnikatelských subjektech • Poskytování dostupných informací o sportovních, kulturních a společenských akcích • Poskytování informací o programech MKS a dalších subjektů v oblasti sportu a kultury • Prodej propagačních materiálů, suvenýrů a upomínkových předmětů vydávaných městem • Prodej map, pohlednic a dalších turistických materiálů • Spolupráce při organizování účasti na výstavách a veletrzích cestovního ruchu v ČR a jiných významných akcích • Příprava a vlastní výroba některých propagačních a informačních materiálů (hrnek, taška, propiska, znak, leták, brožurky, turistická známka, pohlednice, brožurky cizojazyčné Centrum poskytuje tyto služby pro celý mikroregion. Regionální a městské informační centrum při Vlastivědném muzeu v Šumperku Hlavní třída 22, 787 31 Šumperk, Tel: 583 214 000, Fax: 583 214 000 e-mail: [email protected] Internet: http://www.infosumperk.cz VM v Šumperku: http://www.muzeum-sumperk.cz/ Poskytované služby se vztahem k Mohelnicku: • Informace o institucích, podnikatelských subjektech • Informace o službách – přehled ubytování v okrese Šumperk • Přehled kulturních a společenských akcí, významné památky a zajímavosti, možnosti koupání a sportovního vyžití, turistické a cyklistické trasy • Autobusové a vlakové spojení • Prodej i bezplatná distribuce map, průvodců, pohlednic a publikací o regionu a ostatních propagačních materiálů • Předprodej vstupenek do vybraných kulturních zařízení Otevírací doba : Po-Pá 8-17, So 9-13 Regionální a informační centrum Šumperk je organizační složkou vlastivědného muzea a informuje především o všech muzejních zařízeních – Loštice, Lovecko-lesnické muzeum na zámku Úsov, Muzeum Mohelnice, Muzeum Zábřeh a Vlastivědné muzeum v Šumperku. Organizace, občanská sdružení se zaměřením na kulturní aktivity a / nebo s vazbou na CR 1. Taneční soubor ORDA Loštice 2. Jednota divadelních ochotníků Loštice, Country 5, Loštická veselka 3. Klub českých turistů Loštice 4. DOM, Dechový orchestr mladých ZUŠ Mohelnice 5. Carmen – pěvecký sbor 6. Cech přátel pátého ročního období (pořadatel tradičního pálení čarodějnic) 7. Dětský pěvecký sbor Arietta 8. Collegium Musicum, hudební soubor 9. Loutkadlo – loutkové divadlo pro děti 10.Městský dechový orchestr MKS Mohelnice – MOHELANKA 11.Mohelnické mažoretky – soubor mažoretek ZUŠ Mohelnice 12.Sdružení Jehlan 13.Taneční klub MKS Mohelnice 14.Taneční klub Přání, Přáníčko 15.Smolaři – country skupina (tradice 33 let) 16.Občanské sdružení TO, pořadatel festivalu Mohelnice music night


41

17.Společnost přátel historie Mohelnicka 18.SACB – Společnost přátel hradu Bouzova 19.Historic Car Club Mohelnice (výstavy a burzy veteránů) 20.Respekt a tolerance – sdružení zaměřené na židovskou tematiku, kontakt Luděk Štipl, www.respectandtolerance.com

42


2.9 Analýza návštěvnosti a návštěvníků – analýza poptávky Rozhodování zákazníků v oblasti CR ovlivňuje celá řada faktorů: • demografické (stáří a postavení ovlivňují nejenom intenzitu účasti na cestovním ruchu, ale také výběr rekreačních aktivit), • socioekonomické (příjmy, postavení v zaměstnání, charakter pracovní činnosti), • sídelněgeografické (velikost místa trvalého bydliště, druh zástavby, velikost bytu atd.), • kvalita a dostupnost informací o možnostech trávení volného času na různých místech či vlastní zkušenost.

2.9.1 Základní statistika návštěvnosti Olomouckého kraje Následující údaje o návštěvnosti Olomouckého kraje pochází z nedávno zpracovaného Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje a ze statistik Czech Tourism a ČSÚ. Celková návštěvnost (tuzemských i cizinců) je v Olomouckém kraji pod celostátním průměrem. Ze sousedních krajů má vyšší návštěvnost Jihomoravský, Zlínský i Moravskoslezský kraj. Srovnatelnou návštěvnost má kraj Pardubický. Výrazně vyšší návštěvnost je kromě Prahy zejména v Karlovarském, Libereckém a Královéhradeckém kraji. Z pohledu celkové návštěvnosti (podle ubytovaných) je Olomoucký kraj výjimečný délkou pobytu domácích hostů, kdy skončil hned na druhém místě za Karlovarským krajem (vymykajícím se svým lázeňstvím). Ze sousedních krajů předstihuje výrazně Jihomoravský kraj. U cizinců je tato pozice horší – 5. až 6. místo. Vývoj počtu zahraničních a českých turistů v Olomouckém kraji (2000-2003) 400 000 Zahraniční turisté

341 246

Čeští turisté

300 000 291 825 264 695

269 287

106 269

112 316

200 000 106 295

100 000

2000

2001

106 935

2002

2003

Zahraniční turisté v ubytovacích zařízeních v Olomouckém kraji za rok 2003 Počet turistů

% podíl

Počet přenocování

% podíl

Průměrný počet přenocování

ČR celkem

5 075 756

100,0

16 510 618

100,0

3,3

Olomoucký kraj

106 935

2,1

305 347

1,8

2,9

Zdroj: Kompendium 2003

V roce 2004 pokračoval pokles počtu zahraničních návštěvníků v Olomouckém kraji – viz tabulka níže.


43

Zahraniční turisté v hromadných ubytovacích zařízeních podle zemí v Olomouckém kraji Olomoucký kraj Země

2004 Pořadí

Zahraniční turisté celkem

Počet turistů

% podíl

Průměrná doba pobytu

97 405

100,0 %

3,8

Pořadí

Počet pře- % podíl nocování 270 710

100,0 %

Německo

1.

22 845

23,5 %

4,4

1.

77 619

28,7 %

Slovensko

2.

15 747

16,2 %

4,1

2.

48 269

17,8 %

Polsko

3.

15 634

16,1 %

3,7

3.

42 800

15,8 %

Rakousko

4.

6 318

6,5 %

3,3

4.

14 497

5,4 %

Itálie

5.

5 470

5,6 %

2,8

5.

9 794

3,6 %

Nizozemsko

6.

3 271

3,4 %

3,9

6.

9 562

3,5 %

USA

7.

2 575

2,6 %

3,6

7.

6 726

2,5 %

Spojené království 8. Velké Británie a Severního Irska

2 437

2,5 %

3,5

8.

6 138

2,3 %

Francie

9.

2 182

2,2 %

2,8

11.

3 983

1,5 %

Litva

10.

1 890

1,9 %

2,1

14.

2 152

0,8 %

Maďarsko

11.

1 651

1,7 %

3,4

10.

4 023

1,5 %

Rusko

12.

1 215

1,2 %

4,4

9.

4 142

1,5 %

Španělsko

13.

1 078

1,1 %

2,8

15.

1 921

0,7 %

Švýcarsko

14.

1 078

1,1 %

3,2

13.

2 373

0,9 %

Dánsko

15.

892

0,9 %

3,7

12.

2 379

0,9 %

13 122

13,5 %

34 332

12,7 %

Ostatní

Zdroj: Kompendium statistik CR 2004, Czech Tourism

Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu podle zemí v Olomouckém kraji v roce 2004 Německo 23,5 %

ostatní 21,5 %

Francie 2,2 % Velká Británie 2,5 % Spojené státy americké 2,6 % Nizozemsko 3,4 %

Itálie 5,6 %

Slovensko 16,2 % Rakousko 6,5 %

Polsko 16,1 %

V regionu Mohelnicko je situace obdobná – dotazníkové šetření v ubytovacích zařízeních regionu přineslo následující pořadí zemí dle počtu ubytovaných hostů: 1. 2. 3. 4.

44

Německo Slovensko Polsko Holandsko


5. 6. 7. 8.

Rakousko Velká Británie Itálie Francie

Objekt

2000

2001

2002

2003

1.

Zoo Olomouc

358 051

380 000

407 586

407 901

2.

Hrad Bouzov

129 830

175 112

118 101

102 807

3.

Výstavy Flora

193 426

162 000

197 000

196 000

4.

Muzeum umění Olomouc

154 409

143 339

129 421

132 122

5.

Muzeum Komenského Přerov

119 678

104 513

111 491

114 800

6.

Hrad Helfštýn

99 963

89 607

99 385

102 923

7.

Jeskyně Na pomezí

68 000

68 000

62 000

8.

Javoříčské jeskyně

57 657

54 018

52 464

50 000

9.

Vlastivědné muzeum Olomouc

48 228

54 256

22 469

40 278

10.

Zbrašovské aragonitové jeskyně

53 078

46 730

52 195

uzavřeny

11.

Muzeum papíru – Velké Losiny

44 270

43 733

47 770

45 059

12.

Zámek Velké Losiny

46 715

46 213

43 735

42 450

13.

Zámek Úsov

46 250

42 918

41 966

40 828

14.

Vlastivědné muzeum Šumperk

24 953

24 635

25 000

25 635

15.

Botanická zahrada a rozárium Flora

21 800

22 300

25 000

23 000

16.

Mladečské jeskyně

17 345

20 916

19 666

20 308

17.

Muzeum Prostějovska

18 839

18 692

14 792

14 487

18.

Tovačovský zámek

16 500

18 000

23 000

21 500

19.

Zámek Náměšť na Hané

16 500

17 500

20 091

19 864

Zdroj: Olomoucký kraj

Výsledky zmapování návštěvnosti vycházejí buď z počtu prodaných vstupenek nebo jinak měřitelného počtu návštěvníků, případně z odhadu provozovatelů na základě několikaletých zkušeností. Celkově lze označit uvedené údaje o návštěvnosti za spíše podhodnocené oproti reálné skutečnosti. Mnoho návštěvníků, kteří navštíví atraktivity s volným přístupem, nikdo nesleduje, zároveň ne všude si vedou podrobnou evidenci počtu prodaných vstupenek jako např. v Muzeu tvarůžků v Lošticích. Návštěvnost vybraných turistických cílů v regionu v letech 2001-2005 Turistický cíl

Návštěvnost (počet návštěvníků) 2001

2002

2003

2004

2005

Muzeum olomouckých tvarůžků

4 086/1525*

13 326**/1360

9389/1488

5490/1411

6150/1287

Muzeum Mohelnice

4008/2019*

3197/1175*

7038/2217*

3674/930*

2324/1918*

Památník Adolfa Kašpara v Lošticích

2 112

2 345

1 987

2 077

-

Lovecko-lesnické muzeum v Úsově

33 830

-

25 214

24 066

-

Zdroj: Vlastní šetření * údaj za lomítkem představuje podíl dětí a studentů na celkové návštěvnosti ** několikanásobně vyšší návštěvnost způsobena nárůstem skupin návštěvníků platících fakturou


45

Za vysokou lze považovat návštěvnost nad 50 000, takže z přehledu je patrné, že Olomoucký kraj má celkem vysoký počet atraktivních míst. K nim se v rámci Mohelnicka řadí jen zámek Úsov. Klesající návštěvnost některých turistických cílů je třeba hledat v nevyhovující infrastruktuře cestovního ruchu, nedostatečné kvalitě služeb, nevyhovující úrovni lidských zdrojů v cestovním ruchu. Východiskem z této situace je kromě jiného i tvorba komplexních produktů cestovního ruchu.

2.9.2 Marketingový průzkum návštěvníků Profil návštěvníka regionu Na základě marketingového šetření realizovaného v průběhu zpracování Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje v období červenec 2002 – březen 2003 byl zpracován profil současného typického návštěvníka / turisty Olomouckého kraje: • Příjezdová vzdálenost více než poloviny tuzemských návštěvníků přesahuje 50 km, v zimě je delší než v létě, z větší vzdálenosti jezdí návštěvníci do Jeseníků. • Z Čech přijíždí asi čtvrtina tuzemských návštěvníků, nejčastěji (přibližně každý desátý) z Prahy a Středních Čech. • Nejčastěji přijíždějí návštěvníci automobilem (58 %), méně autobusem (15 %) a vlakem (12 %, v létě a do Jeseníků ještě méně často). • Asi čtvrtina návštěvníků přijíždí do regionu poprvé, v létě více než třetina. Ostatní již v regionu byli (polovina návštěvníků více než třikrát). • Asi třetina návštěvníků přijíždí jen na jeden den, každý pátý déle než na týden. Pobyt návštěvníků v regionu je delší než v sousedních Moravskoslezském a Zlínském kraji, kde se podíl jednodenních návštěvníků pohybuje okolo poloviny. • Hromadné návštěvy regionu (zájezdy) tvoří jen 5 %. • Rodiny s dětmi představují zhruba čtvrtinu návštěvníků, v létě třetinu. • Pro Olomoucký kraj je charakteristické ubytování návštěvníků v penzionech (téměř třetina z ubytovaných), což je dvakrát více než v Moravskoslezském a třikrát více než ve Zlínském kraji. • Informovanost návštěvníků o regionu se ze dvou třetin opírá o vlastní zkušenosti nebo informace od známých. Z ostatních informačních zdrojů je nejvýznamnější internet (13 %), který je využíván dvakrát – třikrát častěji než v Moravskoslezském a Zlínském kraji. • Hlavními důvody návštěvy jsou sport (22 % celkově, v Jeseníkách a v zimě okolo 40 %), poznání regionu (20 %, v létě 33 %) a obecně relaxace (18 %, v létě 28 %). • Ze sportovních aktivit nejvíce lákají zimní sporty, cykloturistika a pěší turistika (dohromady až 40 %, vždy více v Jeseníkách). Méně než v Moravskoslezském a Zlínském kraji jsou návštěvníci orientovaní na poznávací turistiku (10 %) a na návštěvy kulturních či folklorních akcí (8 %), a to hlavně v Jeseníkách (skoro poloviční zájem oproti jižním částem kraje). Další upřesnění profilu návštěvníků turistického regionu Střední Morava lze získat z Monitoringu návštěvníků v turistických regionech České republiky vypracovaného agenturou GfK Praha na základě požadavku zadavatele – agentury CzechTourism. Hlavním cílem provedeného šetření bylo zmapovat skladbu návštěvníků a důvody návštěvnosti jednotlivých turistických oblastí a regionů České republiky a zjistit, jací návštěvníci zde tráví svůj volný čas a jak jsou spokojeni s vybavením turistických lokalit, kvalitou poskytovaných služeb a nabízenými možnostmi trávení volného času. Šetření bylo koncipováno do dvou etap: léto 2005 a zima 2005/2006. Následující údaje shrnují nejdůležitější zjištění první etapy monitoringu, která byla realizována v období od června do září 2005: • Převládají návštěvníci ze vzdálenosti do 100 km – asi 60 %. • Víc než polovina respondentů zde nepřenocuje. • Třetina dotázaných (35 %) uvedla, že se téměř vždy stravuje v restauračních zařízeních. • Přibližně pětina (19 %) respondentů restaurace nenavštěvuje, ostatní využívají mož-

46


nosti stravování v restauraci příležitostně. • Mezi návštěvníky stravovacích zařízení najdeme o něco častěji zahraniční hosty, z nichž tuto možnost využívá více než polovina (54 %). Je mezi nimi také více osob ve věku nad 50 let (42 %) a vysokoškoláků (41 %). • Restaurace jsou výrazně častěji navštěvovány v regionu Západočeské lázně (49 %), v Praze (41 %) a na Střední Moravě (40 %). • S některými typy návštěvníků se setkáváme častěji v určitých regionech. Na Střední Moravu častěji než jinde přijeli zaměstnanci na služební cestě a návštěvníci bez noclehu. Významný podíl zde mají mobilní hoteloví hosté, nenároční rekreanti a chalupáři. Podle typologie návštěvníků zpracované v průběhu Monitoringu návštěvníků v turistických regionech České republiky agenturou GfK Praha na Střední Moravě převládají návštěvníci mladší 34 let bez dětí (35,6 %). Výsledky prezentované v následující tabulce nic méně kopírují typologii návštěvníků celé ČR a okolních regionů. V turistickém regionu Západočeské lázně převládají výrazně bezdětní návštěvníci starší 50 let (vyznačeno červeně). mladší 34 let bez dětí

35-49 let bez dětí

starší 50 let bez dětí

do 50 let s dítětem předškolního věku

do 50 let s dítětem školního věku

starší 50 let s dítětem

34,5 %

18,6 %

20.6 %

11.3 %

10,5 %

4,1 %

Praha

38,6 %

25,4 %

15,2 %

5,6 %

11,2 %

3,8 %

Okolí Prahy

36,9 %

25,1 %

15,7 %

9,7 %

8,5 %

3,9 %

Jižní Čechy

35,3 %

16,9 %

18,0 %

14,1 %

12,8 %

3,0 %

Šumava

27,9 %

16,2 %

24,9 %

13,0 %

14,6 %

3,2 %

Plzeňsko

52,7 %

14,4 %

18,4 %

6,2 %

6,2 %

1,3 %

Západočeské lázně

26,4 %

19,7 %

38,2 %

6,1 %

4,9 %

4,0 %

Severozápadní Čechy

33,3 %

21,7 %

22,2 %

11,6 %

7,7 %

3,3 %

Český sever

35,4 %

16,1 %

11,9 %

12,9 %

17,5 %

6,2 %

Český ráj

39,4 %

18,4 %

16,0 %

9,8 %

12,8 %

2,7 %

Východní Čechy

37,4 %

15,7 %

18,4 %

12,9 %

11,3 %

3,9 %

Vysočina

36,8 %

17,2 %

21,7 %

8,0 %

10,9 %

4,9 %

Jižní Morava

37,6 %

18,7 %

18,4 %

11,5 %

10,0 %

3,0 %

Střední Morava

35,6 %

17,2 %

18,5 %

12,9 %

9,9 %

5,8 %

Severní Morava a Slezsko 33,4 %

17,5 %

20,2 %

13,9 %

9,5 %

5,1 %

Krkonoše

19,9 %

20,4 %

14,8 %

13,1 %

6,9 %

celkem turistický region

24,9 %

Hodnocení regionu návštěvníky Hodnocení regionu návštěvníky dle marketingového šetření realizovaného v průběhu zpracování Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje v období červenec 2002 – březen 2003 • Za zdaleka největší nedostatek je pokládána nevyhovující dopravní infrastruktura (u každého pátého návštěvníka, což je více než v sousedních Moravskoslezském a Zlínském kraji). • Cenová image regionu je příznivá, každý pátý návštěvník pokládá navštívený region za levnější než jinde v České republice (Jeseníky jsou přitom pokládány za levnější než Haná). • Silnou stránkou kraje je přátelskost místních obyvatel ve vztahu k návštěvníkům. Lépe než v sousedních Moravskoslezském a Zlínském kraji je v Olomouckém kraji hodnoceno značení turistických tras.


47

• Nejhůře je návštěvníky hodnocena vybavenost regionu v příležitostech pro zábavu, zejména v Jesenické oblasti, kde převažuje záporné hodnocení nad kladným (hůře i ve srovnání s Moravskoslezským a Zlínským krajem). Následuje špatné vybavení regionu pro sportovní aktivity, nedostatky v dopravní dostupnosti a poskytování informací o regionu. Kvalitnější poskytování informací postrádají hlavně letní návštěvníci a návštěvníci jižních částí kraje (v Jeseníkách je hodnocení lepší). Monitoring návštěvníků v turistických regionech České republiky vypracovaný agenturou GfK Praha přinesl následující hodnocení služeb návštěvníky v turistickém regionu Střední Morava: • Nejlépe byla hodnocena péče o čistotu a pořádek, úroveň personálu, úroveň a ceny stravovacích služeb • Nejhůře v rámci všech regionů ČR byly hodnoceny ubytovací služby a dále služby pro aktivní turisty – lyžaře, cykloturisty a motoristy

vybavenost regionu atrakcemi pro děti

dopravní infrastruktura

dostupnost regionu hromadnou dopravou

příležitosti pro zábavu a spol. vyžití

vybavení regionu pro sportovní aktivity

nákupní možnosti

rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit

rozsah a dostupnost stravovacích kapacit

Hodnocení vybavenosti turistických regionů ČR infrastrukturou CR

2,44

2,35

2,26

2,12

2,09

2,06

1,81

1,77

Praha

2,71

2,48

1,85

1,51

2,26

1,43

1,70

1,63

Okolí Prahy

2,41

2,35

2,12

2,18

2,18

2,13

1,87

1,86

Jižní Čechy

2,30

2,34

2,39

2,10

2,01

2,12

1,74

1,70

Šumava

2,26

2,05

2,12

1,80

1,77

2,03

1,52

1,49

Plzeňsko

2,59

2,62

2,44

2,18

2,44

2,10

2,08

1,97


2,66

2,61

2,28

2,11

2,33

2,03

1,76

1,82


2,42

2,22

2,35

2,19

2,14

2,10

1,80

1,75

Český sever

2,32

2,51

2,20

2,23

1,75

2,13

1,91

1,94

Český ráj

2,35

2,33

2,26

2,08

1,97

2,11

1,86

1,80

Východní Čechy

2,50

2,23

2,33

2,29

2,11

2,17

1,88

1,81

Vysočina

2,41

2,38

2,24

1,98

2,07

1,93

1,73

1,62

Jižní Morava

2,41

2,36

2,40

2,09

2,16

2,06

1,81

1,75

Střední Morava

5,48

2,22

1,89

2,04

2,19

1,98

2,10

1,81

Severní Morava a Slezsko 2,42

2,35

2,27

2,12

2,13

1,98

1,95

1,74

Krkonoše

2,29

2,34

2,16

2,08

2,08

1,55

1,64


Nejlépe hodnocený region

48

2,40

Nejhůře hodnocený region


služby pro lyžaře

služby pro motoristy

služby pro cykloturisty

cenová úroveň služeb

péče o čistotu a pořádek

úroveň personálu ve službách cestovního ruchu

úroveň veřejného stravování

ubytovací služby

Hodnocení služeb CR v regionech ČR (včetně Střední Moravy)

2,30

2,22

2,04

2,00

1,97

1,80

1,79

1,69

Praha

3,35

2,51

2,76

2,18

2,47

2,06

1,76

1,80

Okolí Prahy

3,08

2,23

2,23

2,03

1,96

2,03

1,90

1,76

Jižní Čechy

2,81

2,27

1,88

2,03

1,91

1,80

1,75

1,71

Šumava

1,83

2,03

1,68

2,16

1,80

1,70

1,51

1,45

Plzeňsko

2,82

2,56

2,53

2,11

2,04

2,04

1,97

1,89


2,35

2,46

2,40

2,13

2,02

1,94

1,86

1,65


2,34

2,20

2,20

1,97

2,19

1,67

1,81

1,74

Český sever

1,67

2,28

1,75

2,02

2,20

1,84

1,84

1,77

Český ráj

2,20

2,26

1,98

2,06

2,13

1,85

1,88

1,74

Východní Čechy

2,39

2,13

1,89

1,91

1,88

1,65

1,76

1,68

Vysočina

2,42

2,13

2,00

1,87

1,78

1,72

1,72

1,72

Jižní Morava

2,51

2,23

1,97

1,89

1,94

1,71

1,79

1,67

Střední Morava

2,81

2,20

1,99

1,90

1,71

1,84

1,90

1,95

Severní Morava a Slezsko 2,20

2,18

2,11

2,02

2,02

1,83

1,75

1,76

Krkonoše

2,13

1,92

2,16

1,91

1,81

1,67

1,48


1,78

Nejlépe hodnocený region

Nejhůře hodnocený region

Na základě analýzy odpovědí respondentů týkajících se poskytovaných služeb a vybavení navštíveného regionu byl stanoven index spokojenosti se službami a infrastrukturou – viz následující tabulka. Jeho hodnota ukazuje, jak byl daný region hodnocen ve vztahu k průměrnému hodnocení celé České republiky. Čím vyšší je hodnota indexu, tím spokojenější návštěvníci byli. Porovnáním hodnot z celorepublikové konkurence regionu vzešla vítězně Šumava, Vysočina a Střední Morava. Hodnocení zahraničních hostů přitom bylo o něco kritičtější než názory domácích návštěvníků. Index spokojenosti se službami a infrastrukturou Turistický region

hodnota indexu

Turistický region

hodnota indexu

Šumava Střední Morava

1,06

Severní Morava a Slezsko

0,99

1,03

Praha

0,99

Vysočina

1,04

Český ráj

0,99

Jižní Morava

1,01

Okolí Prahy

0,98

Krkonoše

1,01

Český sever

0,98

Východní Čechy

1,0


0,97


1,0

Plzeňsko

0,94

Jižní Čechy

1,0

Češi

1,01

zahraniční návštěvníci

0,97


49

2.10 Organizace a marketing CR v regionu Mohelnicko 2.10.1 Subjekty cestovního ruchu, které svojí působností zasahují do regionu Výčet níže uvedených subjektů CR není vyčerpávající. Jejich počet dokladuje komplexnost cestovního ruchu a náročnost řízení jeho rozvoje. Kromě realizace vlastních aktivit se uvedené instituce podíleli na tvorbě koncepcí a programů rozvoje CR. Subjekty CR

Hlavní aktivity v oblasti CR

Mikroregion Mohelnicko

Marketing venkovské turistiky, zpracování nabídkových produktů

Krajský úřad Olomouckého kraje

Zpracování a realizace Programu rozvoje cestovního ruchu marketingové aktivity za celý OK

Regionální rozvojová Střední Moravy

agentura Poradenství v oblasti rozvoje CR a podpora při získávání prostředků pro realizaci projektů

Obce a města regionu Mohelnicko

Vlastní marketingové aktivity, investice do infrastruktury CR, tvorba koncepcí, podpora rozvoje podnikání včetně CR

Destinační management Morav- Koordinace dlouhodobě udržitelného rozvoje sektoru cestovního ruchu a zvyšováskoslezský, o.p.s. ní jeho prodejnosti jako destinace na cílových trzích Lesy ČR, s.p.

Budování infrastruktury CR

Národní památkový ústav

Propagace vlastních objektů

Nadace Partnerství

Podpora rozvoje CR prostřednictvím projektu Greenways Krakow – Morava – Vídeň, projekt certifikace Cyklisté vítáni

Klub českých turistů oblast Olo- Značení pěších tras a cyklotras, vydávání turistických map, průvodců, propagačmoucký kraj ních materiálů Sdružení pro rozvoj cestovního ru- Sdružení získalo statut Destinačního managementu – bylo Olomouckým krajem chu Jeseníky pověřeno pro řízení a organizaci cestovního ruchu pro destinaci Jeseníky s cílem zabezpečit přirozený turistický region Jeseníky turistickou infrastrukturou a propagovat Jeseníky jako turistický region bez administrativních hranic, tvorba turistických produktů. Sousední mikroregiony

Společná propagace a tvorba turistických produktů

Přirozené turistické regiony defino- Tvorba značky a image, propagace území jako celku, tvorba koncepcí, koordinavané agenturou Czech Tourism ce Turistická informační centra v Mo- Poskytování turistických informací o daném území, prodej a distribuce helnici a Šumperku, Regionální tu- propagačních materiálů, případně turistických produktů a jednotlivých služeb ristická agentura – Turist centrum Olomouc Zprostředkovatelé služeb cestovní- Prodej služeb konečným zákazníkům za účelem zisku, tvorba produktových balíčho ruchu – cestovní kanceláře, tou- ků a jejich propagace roperátoři Poskytovatelé služeb

Vytváří a nabízí turistické produkty, spolupracují s ostatními poskytovateli na tvorbě turistických balíčků, spolupracují s regiony při propagaci území atd.

Profesní sdružení

Svaz venkovské turistiky, Svaz obchodu a cestovního ruchu

Czech Tourism

Marketing cestovního ruchu České republiky

Ministerstvo pro místní rozvoj

Podpora rozvoje sektoru CR na národní úrovni – realizace Státního programu podpory cestovního ruchu, legislativní úpravy a vytvoření legislativního rámce pro podporu rozvoje cestovního ruchu

Podle projektu organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) Olomouckého kraje v regionu Střední Morava – Haná neexistuje žádné profesní sdružení, které by mělo za cíl rozvoj cestovního ruchu nebo jeho aktivit na celém území regionu. V regionu Jeseníků pak zaujímá pozici blížící se destinačnímu řízení Sdružení cestovního ruchu Jeseníky. Určité aktivity jsou vyvíjeny i ze strany Destinačního managementu Moravsko – Slezského o.p.s..

50


Destinační management Olomouckého kraje je navrhován jako struktura těchto složek: • • • • •

Olomoucký kraj Regionální destinační management Střední Morava – Haná Regionální destinační management Jeseníky (Okresy: Šumperk, Jeseník /Bruntál/) Destinační marketingová agentura Olomouckého kraje Destinační incomingová agentura Olomouckého kraje

Financování Regionálního destinačního managementu Jeseníky v prvních 3 letech podle návrhu projektu: • • • •

Olomoucký kraj: 75% Členské příspěvky měst a obcí: 20% Členské příspěvky ostatních členů: 5% Doplňková, komerční činnost: 0%

Cestovní kanceláře a agentury v regionu • Tourinfo, Mohelnice

2.10.2 Marketing cestovního ruchu v regionu Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Mohelnicko Mikroregion Mohelnicko byl založen kromě jiného s cílem marketingu venkovské turistiky a zpracování nabídkových produktů. Je to relativně nový svazek obcí, proto se marketingové aktivity zatím nemohly naplno rozvinout – z dostupných nástrojů marketingu je využívána prakticky jenom propagace. Mikroregion nemá zavedenou a v širokém povědomí akceptovanou marketingovou značku, pod kterou by prezentoval Mohelnicko navenek. Lze konstatovat malou aktivitu v sestavování programových nabídek. Nejlépe je propagováno město Mohelnice. To má na svých webových stránkách sekci zaměřenou na turistiku v tomto členění: • • • • • • • • • • • •

Turistika Informační centrum Tipy na výlety Cyklotrasy Mohelnicka Do přírody za poznáním Pohostinství a stravování Ubytování Autocamp MORAVA IC šumperského regionu Turistické atraktivity Olomouckého kraje Katalog aktivit „Kudy z nudy“ Cyklovyjížďky do okolí

Možnosti vyžití pro návštěvníky – nabídka sportovních, kulturních a turistických možností je ve stručné podobě uvedena taky na stránkách obce Loštice. Vydané a plánované propagační materiály o regionu Propagační materiály (většinou se jedná o letáky) vydávají i jednotliví podnikatelé v cestovním ruchu, zejména ubytovatelé. Za zmínku stojí fakt, že jako tipy na výlety jsou z více než padesáti procent uváděny turistické atrakce mimo území Mohelnicka, např. Mladečské jeskyně, Bouzov, arboretum v Bílé Lhotě. To patrně vypovídá o nízké znalosti vlastních atrakcí, kromě několika nejvýznamnějších (Úsov, město Mohelnice atd.)


51

Olomoucký kraj Akční plán rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje je členěn do 6 strategických oblastí, které jsou naplněny jednotlivými projekty. Součástí strategické oblasti Marketing a marketingová komunikace jsou projekty sloužící k vytvoření marketingové komunikace, propagace a prezentace turistického potenciálu Olomouckého kraje. Marketing (tvorba produktů a jejich balíčků, distribuce, propagace, tvorba koncepcí, rozvoj lidských zdrojů, cena programů a služeb, rozvoj kooperace) na úrovni Olomouckého kraje se v poslední době výrazně zlepšil: • Kraj propaguje celý region formou propagačních materiálů členěných do subregionů Střední Morava – Haná a Jeseníky s podhůřím. Materiály mají jednotný grafický styl a jsou vydávány v několika jazykových mutacích. Další občasná prezentace kraje je v tisku, odborných časopisech cestovního ruchu, v tematicky zaměřených časopisech, na odborných akcích (semináře, konference) a v rámci akcí konaných na podporu cestovního ruchu v regionech. Kraj disponuje taky propagačními videosnímky „Nové turistické příležitosti Olomouckého kraje“ a „30 minut pro Olomoucký kraj a víte všechno“ • Prezentace Olomouckého kraje na veletrzích a výstavách cestovního ruchu doma i v zahraničí: REGIONTOUR BRNO, VACANTIE UTRECHT, SLOVAKIATOUR BRATISLAVA, FITUR MADRID, TOURISM EXPO OLOMOUC, VACANCES BRUSEL, BIT MILÁNO, HOLIDAY WORLD PRAHA, CBR MNICHOV, ZA SLUNCEM OPOLE, ITB BERLÍN, UTAZÁS BUDAPEŠŤ, DOVOLENÁ OSTRAVA, TT VARŠAVA, TOUR SALON POZNAŇ, NOVI SAD, MADI PRAHA, TUC LIPSKO, SENIOREN MESSE VÍDEŇ • Prezentace v zahraničních českých centrech Podrobnější informace o marketingu cestovního ruchu Olomouckého kraje jsou uvedeny v dokumentu MARKETINGOVÁ KOMUNIKACE TURISTICKÉHO POTENCIÁLU OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO ROK 2005 na internetových stránkách kraje (www.kr-olomoucky.cz, sekce cestovní ruch) Agentura Czech Tourism provedla na přelomu let 2004/2005 analýzu prezentace domácích turistických destinací v českých médiích, která přinesla tyto výsledky: • Střední Moravu prezentují celostátní média jako kraj památek. Mezi tři nejfrekventovanější témata patří hrady a zámky (22x), městská a vesnická architektura (10x) a církevní památky (10x). Za zmínku stojí také muzea (9x) a tipy na výlety (9x). • Největší publicitu si získala Olomouc, ale vzhledem k tomu, že jde o produkt nadnárodního významu, je devět zmínek nedostatečným výsledkem. • Turistická nabídka Střední Moravy patří mezi nejméně medializované. Tvorba, propagace a prodej turistických produktů Podle dotazníkového šetření mezi ubytovateli na Mohelnicku převažuje přímý prodej produktů a služeb cestovního ruchu konečným spotřebitelům. Všechny dosavadní průzkumy na úrovni regionu Střední Morava a Olomouckého kraje prokázaly, že většina tuzemských i zahraničních turistů si organizuje cestu a pobyt sama, bez pomoci zprostředkovatelů. Nejčastějším zdrojem informací o regionu jsou vlastní zkušenosti, příbuzní a známí a internet. Slabinou regionu je produktově orientovaný přístup a mizivá nabídka ucelených turistických produktů a balíčků. Ve virtuálním Obchodním domě turistických produktů agentury Czech Tourism, jehož zákazníky jsou cestovní kanceláře a dodavateli „zboží“ kraje a turistické regiony a který se snaží motivovat k tvorbě turistických produktů je uveden jeden turistický produkt (balíček) týkající se území regionu Mohelnicko strukturovaný podle formátu (pasportu) Czech Tourism:

52


Název akce:

Výlety po vodě i po souši do CHKO Litovelské Pomoraví

Komu je produkt určen: • individuální turistika • cestovním kancelářím pro domácí cestovní ruch • cestovním kancelářím pro incoming Počet noclehů:

1

Minimální počet osob nezbytných pro 3 konání akce: Typ ubytování:

Bez ubytování

Typ stravování:

Bez stravování

Charakter produktu: • • • • • • •

Pobytový Poznávací Historie a architektura, městská turistika Pobyt v přírodě, hobby, sportovní aktivity (cyklo, pěší turistika, hipo, hory atd.) Relaxace, fitness, wellness lázeňské a léčebné pobyty Spotřební zábava (nákupy, noční zábava, gastronomie atd.) Programové nabídky (NEW!)

Turistický region:

Střední Morava

Turistická oblast:

Střední Morava – Haná

Zajímavá místa v okruhu do 10km:

Mladečské jeskyně, zámek Úsov, Arboretum Bílá Lhota, Litovel

Zajímavá místa v okruhu do 30km:

historické jádro Olomouce, ZOO Svatý Kopeček, hrad Bouzov

Zajímavá místa v okruhu do 50km: Zajímavá místa v okruhu do 100km: Itinerář: Výlety po vodě i po souši do CHKO Litovelské Pomoraví: a) plavba CHKO po řece Moravě na nafukovacím člunu vedeném instruktorem b) projížďka na horských kolech po cyklostezce v CHKO podél řeky Moravy Obě varianty procházejí kouzelnou scenérií nejhezčí moravské řeky, klikatící se údolní nivou nedotčené krajinné přírodní rezervace se vzácnou flórou i faunou, obklopenou komplexem lužních lesů, v nichž má místo i bobr evropský. Další alternativní možnosti na trase: návštěva kulturních památek – hrady Bouzov, Úsov, Hanácký skanzen, návštěva přírodních zajímavostí – Mladečské jeskyně, Arboretum Bílá Lhota, návštěva technické zajímavosti - funkční vodní elektrárny z roku 1921, projížďka na koních nebo v kočáře taženém koňmi, prohlídka pivovaru Litovel s ochutnávkou piva, návštěva muzea výrobny „olomouckých tvarůžků“ s ochutnávkou a posezení ve stylové rybářské baště. Poznámka:

Cena je uvedena pro skupinu od 3 do 7 osob.

Minimální cena (pultová cena):

3590 Kč

Maximální cena (pultová cena):

3590 Kč

Položka

Cena zahrnuje

Doprava

ano

Ubytování Vstupy Průvodce

ano

Služby dle itineráře

ano


53

Instruktor

ano

Půjčovné

ano

Pojištění

ano

Další služby Kontaktní údaje: Název společnosti:

Cestovní kancelář PEŘEJ tours Olomouc

Adresa:

Jiráskova 11, Olomouc

PSČ:

77200

Kontaktní osoba:

Ing. Zdeněk Wolf

Telefon:

+420 585 314 087

Mobil:

+420 603 113 344

Fax:

+420 585 313 176

Email pro více informací:

[email protected]

Webové stránky produktu:

http://www.perej.cz

Podrobný popis produktu v českém jazyce:

Výlety po vodě i po souši do CHKO Litovelské Pomoraví

Obrazový materiál:

Dalším produktem obsahujícím nabídku regionu je OLOMOUC REGION CARD. Olomouc region Card je turistická slevová karta, se kterou návštěvník ušetří při cestách za poznáním Olomouce a Olomouckého kraje. Zakoupením karty si zajistí vstupy zdarma a atraktivní slevy do muzeí, galerií, hradů, zámků, bazénů, restaurací a dalších zajímavých objektů. Pro inspiraci je na stránkách Olomouckého kraje (www.kr-olomoucky.cz v sekci cestovní ruch) připravených několik tipů na výlety s návodem, jak nejlépe využít Olomouckou regionální kartu, ale žádný výlet neobsahuje produkty z Mohelnicka. Seznam poskytovatelů slev Olomouc region Card v regionu 1

Lovecko-lesnické muzeum Úsov, zámek Úsov

zdarma

2

Muzeum Mohelnice

-35–50 %

3

Památník Adolfa Kašpara Loštice

-35–50 %

4

ATC Morava – sportovně rekreační kemp – Mohelnice

-25 %

Celkový počet subjektů CR zapojených v současnosti do projektu Olomouc region Card je 100 – nabídka Mohelnicka tvoří jenom 4 % z celkové nabídky turistických atrakcí a služeb, proto je zde velký prostor pro další kapacity z regionu. PK vodácká půjčovna Olomouc nabízí pro školy vodácký třídenní výlet na raftech a nafukovacích kánoích po řece Moravě v úseku Postřelmov – Olomouc (66 km). Možnosti táboření: louka u penzionu Háj, louka u železničního mostu v Moravičanech (tolerováno), Řimický jez, vodácké tábořiště Litovel, louka vedle mostu do Střeně, jez v Hynkově. Regionální turistická agentura – Tourist centrum Olomouc zajišťuje průvodcovské služby jak historickou Olomoucí, tak i odborný doprovod turisticky atraktivními místy regionu. Tyto služby zajišťují jak pro organizované skupiny tak pro jednotlivce, a to v jazyce českém, anglickém, francouzském, německém, italském, ruském, polském, řeckém a chorvatském. V nabídce je turistická trasa délky 90 km přecházející regionem Mohelnicko s těmito zastávkami: hrad Bouzov, Mladečské jeskyně, Javoříčské jeskyně, muzeum v Lošticích.

54


Město Olomouc – na webových stránkách města v sekci tipy na výlety jsou uvedeny také některé z nabídek turistických aktivit v regionu Mohelnicko. Cestovní agentura Central Europe Travel – v nabídce se nachází ubytovací kapacita z obce Pavlov.


55

2.11 Analýza konkurence Území regionu Mohelnicko patří do marketingového subregionu Jeseníky s podhůřím, definovaného v Programu rozvoje CR kraje takto: Marketingový subregion Jeseníky (s podhůřím) – zahrnuje okresy Jeseník a Šumperk Významné současné marketin- Současné dominantní produk- Současné významné cílové skupiny klientů gové rysy tové řady Příroda, lesy, Praděd, klima, turistika, sport, sjezdové a běžecké lyžování, zdraví, lázeňství, klid, image zachovalé a nepoškozené přírody, image lyžařského regionu

• Aktivní/sportovní CR (pěší turistika, zimní sporty, cykloturistika, paragliding a sportovní létání • Lázeňství a péče o zdraví • Venkovská a agro turistika • Incentivní turistika

• Rodiny s dětmi a partnerské dvojice, přijíždějící autem/motorkou, vlakem nebo autobusem zejména z jiných míst samotného regionu a dále z okolních regionů (MSK a Jihovýchod) za sportem, celkovou relaxací, poznáním regionu a za zdravím. • Zahraniční návštěvníci (zejména z Polska, Německa a Slovenska), přijíždějící zejména autem, ale i vlakem nebo kombinovanou dopravou a zejména za sportem, celkovou relaxací, poznáním regionu a za zdravím. • Skupiny dětí v sezónním a mimosezónním období, přijíždějící zejména autobusem nebo vlakem za sportem, zdravím, celkovou relaxací a poznáním regionu. • Senioři, přijíždějící zejména za zdravím (lázně) a celkovou relaxací.

Zdroj: PRCR OK

Podle dotazníkového šetření je území regionu Mohelnicko vnímáno spíše jako součást marketingového subregionu Střední Morava – Haná, charakterizovaného v Programu rozvoje CR Olomouckého kraje takto: Marketingový subregion Střední Morava – Haná (okresy Olomouc, Prostějov, Přerov) Významné současné marketin- Současné dominantní produk- Současné významné cílové skupiny klientů gové rysy tové řady Kulturní, společenské a historické centrum Olomouc s významnou sakrální památkou na seznamu UNESCO (sloup Nejsvětější Trojice), rozvinutou nabídkou nákupních center, hanácký folklor

56

• Poznávací CR (historie, sakrální CR, gastronomie, technické atraktivity) • Profesní CR (konference, obchodní jednání) • Aktivní/sportovní CR (pěší a cykloturistika, koupání, vodní sporty a rybaření) • Venkovská a agro turistika • Lázeňství a péče o zdraví

• Rodiny s dětmi a partnerské dvojice, přijíždějící autem/motorkou, vlakem nebo autobusem zejména z jiných míst samotného regionu a dále z okolních regionů (MSK, ZK, JMK) za poznáním regionu, celkovou relaxací a za venkovským prostředím. • Zahraniční návštěvníci (zejména z Polska, Německa a Slovenska), přijíždějící zejména autem, ale i vlakem nebo kombinovanou dopravou a zejména za celkovou relaxací a poznáním regionu – jeho architektonických a sakrálních atraktivit. • Senioři, přijíždějící zejména za zdravím (lázně) a celkovou relaxací. • Podnikatelé, manažeři a pracovníci, přijíždějící do regionu zejména autem, vlakem nebo kombinovanou dopravou z komerčních důvodů. • Zahraniční návštěvníci (zejména z Polska, Německa a Slovenska), přijíždějící zejména autem, ale i vlakem nebo kombinovanou dopravou a zejména za sportem, celkovou relaxací, poznáním regionu a za zdravím.


Okolní konkurenční regiony Konkurenceschopnost regionu Mohelnicko v rámci Olomouckého kraje ilustruje kartogram celkového potenciálu cestovního ruchu jednotlivých obcí převzatý z Ústavu územního rozvoje Brno. Konkurenčně slabší oblasti jsou vybarveny v odstínech modré až zelené, oblasti s vysokým až velmi vysokým potenciálem pak v odstínech žluté až červené a hnědé. Je z něj patrné, že celkový potenciál cestovního ruchu je vyšší v severní části kraje. Nejvyšší potenciál (fialové zbarvení – výjimečný potenciál) má Olomouc se Svatým Kopečkem a lázeňské město Jeseník. Průměrný celkový potenciál CR regionu Mohelnicko (28 bodů) patří do intenzitní zóny zvýšeného potenciálu (spodní hranice rozsahu od 26 do 50 bodů). Jenom město Mohelnice patří do zóny velmi vysokého potenciálu CR (117 bodů), stejně jako nedaleký hrad Bouzov. V případě okolních regionů (mikroregionů) by měla platit spíše kooperace než konkurence. Některé z obcí Mohelnicka, se pro realizaci projektů spojují s obcemi, které leží mimo území regionu. Například město Úsov je partnerem v projektu „Atraktivity Střední Moravy“ s rozpočtem 3.5 mil. Kč, podpořeným z programu SROP. Jedná se o společnou marketingovou podporu zámků Úsov, Šternberk a Náměšť – komplexní propagace prostřednictvím společných www stránek, letáků, informačních cedulí, historických kostýmů atd. Nadregionální spolupráce v oblasti budování infrastruktury cestovního ruchu, tvorbě turistických produktů či propagaci může být zdrojem posilování konkurenceschopnosti Mohelnicka. Hlavní současné konkurenční výhody Mohelnicka oproti ostatním regionům jsou patrné z níže uvedené SWOT analýzy (silné stránky).


57

58


Vzdálenější konkurenční regiony Platí zde níže uvedené závěry o konkurenčních regionech Olomouckého kraje prezentované v Programu rozvoje CR Olomouckého kraje: Jihovýchod

Konkurují regiony Vsetínských vrchů, Hostýnských vrchů a Moravskoslezských Beskyd – z hlediska nabídky produktů cestovního ruchu jde o velmi silné konkurenční regiony s lepší turistickou infrastrukturou a dobrou dopravní přístupností

Jih

Chřiby a Moravské Slovácko, Drahanská vrchovina a Moravský Kras. Jedny z nejatraktivnějších nabídek na trhu cestovního ruchu v celé České republice konkurují bezprostředně na hranicích Olomouckého kraje.

Severovýchod

Konkurují nabídky z regionu Nízký Jeseník, od Vrbna pod Pradědem přes Karlovu Studánku, Karlov pod Pradědem, Malou Morávku, Rýmařov, po Moravský Beroun. Tato lokalita je pro cestovní ruch zajímavá nejen jako nástupní prostor pro hřebeny Hrubého Jeseníku, ale také blízkou dostupností Slezska s vodními nádržemi a s centrem Opavou.


59

2.12 Vstupní výběr cílových skupin Segmentace trhu dle cílových skupin a podle společných charakteristik: • z pohledu místa bydliště návštěvníků – z blízkého okolí, ze vzdálenosti nad 50 km, tranzitující turisté, domácí i zahraniční návštěvníci, • z pohledu délky pobytu návštěvníků – uvedené území má velmi dobré předpoklady pro rozvoj krátkodobého cestovního ruchu – především pro výlety (bez přenocování) a dále obecně víkendový cestovní ruch; v případě dlouhodobého cestovního ruchu (dovolené) je možné očekávat větší zájem o dovolenou z okruhu rodin s dětmi v souvislosti s vytvořením ubytovacích kapacit v soukromí (venkovská turistika a agroturistika) a rozšířením doplňkové infrastruktury pro volnočasové aktivity – výstavba cyklostezek, hipostezek, naučných stezek, zlepšení možností pro koupání v létě či běžecké lyžování v zimě, • z pohledu obsahového zaměření: cykloturistika, poznávací turistika – kulturní a historické památky, pěší turistika, venkovská turistika, kulturní turistika, a v neposlední řadě obchodní turistika, která představuje nejstabilnější kupní sílu v cestovním ruchu, je nejméně citlivá na vliv povodní, terorismu, nemocí a v některých případech se překrývá s turistickými cestami ve volném čase. Základní cílové skupiny návštěvníků: • • • •

turisté tranzitující návštěvníci obchodní cestující návštěvníci u příbuzných a známých

Výběr cílových skupin konečných spotřebitelů produktů CR regionu Mohelnicko Z výsledků šetření návštěvnosti Olomouckého kraje a z výsledků šetření u provozovatelů ubytovacích zařízení a turistických atrakcí v regionu vyplývá, které skupiny návštěvníků přijíždějí a za jakým účelem. Vzhledem ke stávajícímu potenciálu služeb CR v regionu je potřeba se prioritně zaměřit na následující cílové skupiny: • Rodiny s dětmi do 15 let (vyžadují atrakce pro děti, spolehlivost a cenovou výhodnost služeb CR) a partnerské dvojice, přijíždějící autem/motocyklem, vlakem nebo autobusem zejména z jiných míst Olomouckého kraje a dále z okolních regionů (MSK, ZK, JMK) za sportem, celkovou relaxací, poznáním, novými zážitky a venkovským prostředím • Zahraniční návštěvníci (zejména z Polska, Německa včetně speciálního segmentu sudetských Němců, Slovenska, Holandska a Rakouska), přijíždějící zejména autem či motocyklem, ale i vlakem nebo kombinovanou dopravou zejména za poznáním regionu, sportem, celkovou relaxací • Skupiny dětí a mládeže v sezónním a mimosezónním období, přijíždějící zejména autobusem nebo vlakem za poznáním regionu, sportem, celkovou relaxací, zážitky a vzrušením • Senioři, přijíždějící zejména za poznáním a celkovou relaxací – vyžadují spolehlivost, bezpečnost a cenovou dostupnost služeb • Podnikatelé, manažeři a pracovníci, přijíždějící do regionu zejména autem, vlakem nebo kombinovanou dopravou z komerčních důvodů – pracovní aktivity (obchod, školení, výstavy atd.) Zvláštní cílovou skupinu představují zprostředkovatelé služeb cestovního ruchu a zástupci médií doma i v zahraničí, kteří mají významnou roli v propagaci a prodeji turistické nabídky regionu.

60


Cílové skupiny návštěvníků Mohelnicka

Význam cílových skupin Význam cílových skupin v současnosti v budoucnu

Mládež a mladí dospělí (do 25 let)

malý

velký

Rodiny s dětmi do 15 let

velký

zásadní

Senioři

velký

zásadní

Výletníci (bez přenocování)

zásadní

velký

Účastníci víkendového cestovního ruchu (krátkodobí návštěv- malý níci s více než jedním přenocováním)

zásadní

Zahraniční návštěvníci

malý

velký

Obchodní cestující

velký

velký

Dovolenkáři (minimálně týdenní pobyt)

malý

velký

Hlavní formy (produktové řady) cestovního ruchu na Význam pro cestovní Budoucí význam Mohelnicku ruch v regionu v současnosti Zimní turistika (sjezdové a běžecké lyžování)

malý význam

malý význam

Poznávací turistika (historické, kulturní, technické a církevní velký památky, muzea, osobnosti, řemesla, tradice, kulturní aktivity, gastronomie atd.)

zásadní

Aktivní turistika (cykloturistika, pěší turistika, rybaření, mysli- velký význam vost, vodní sporty, hipoturistika atd.)

zásadní

malý význam

zásadní

Venkovská turistika, ekoturistika, agroturistika

Incentivní a obchodní turistika (kongresy, konference, školení, velký obchodní jednání, výstavy atd.) Wellness

malý

zásadní velký

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v rámci forem cestovního ruchu, pro které má Mohelnicko nejvyšší potenciál, by mělo dojít k zásadnímu posunu ve prospěch venkovské turistiky a agroturistiky, která je zde zastoupena zatím minimálně. K dalším, v budoucnu zásadním sektorům cestovního ruchu na Mohelnicku budou patřit: nenáročná aktivní turistika (cykloturistika a pěší turistika, vodní sporty, rybaření atd.), poznávací a kulturní turistika a obchodní a incentivní turistika. Prognóza tohoto vývoje vychází ze zjištěných trendů a hodnocení potenciálu regionu pro rozvoj cestovního ruchu. Potřeba rozvoj wellness turistiky vychází z rostoucího zájmu lidí o zdraví, kondici a vzhled (viz analýza trendů).


61

2.13 SWOT analýza Cílem SWOT analýzy je stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí regionu a definování jeho příležitostí a ohrožení. To umožní formulovat klíčové problémy rozvoje regionu a vyjmenovat jak globální, tak i specifické cíle rozvojové strategie. Na jejich základě jsou vypracovány popisy opatření, na něž navazuje jejich specifikace a Akční plán (katalog vybraných klíčových projektů). Metodika SWOT analýzy (Strenghts, Weakness, Opportunities, Threats – silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení) je standardní metoda pro prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Její podstatou je charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného objektu (v tomto případě cestovního ruchu regionu) a jeho možných příležitostí a ohrožení. Přijetím silných stránek a naopak soustředěním se na odstraňování nebo alespoň omezování slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad označených ohrožení. Zejména slabé stránky jsou východiskem pro návrh opatření v oblasti infrastruktury, marketingu, rozvoje lidských zdrojů a stanovení výše potřebných finančních prostředků. Silné stránky • Fungující mikroregion • Poloha regionu na tranzitní komunikaci z Polska a Slovenska – velmi dobrá dopravní dostupnost Mohelnice • Blízkost metropole Olomouc a její propojení s mikroregionem rychlostní komunikací • Dobrý stav technické infrastruktury (kromě ČOV) • Zvýšený celkový potenciál pro rozvoj cestovního ruchu • Existence kulturního i přírodního potenciálu cestovního ruchu – pestrost nabídky • Bohatá historie regionu Mohelnicko • Dobrá úroveň služeb v centru regionu • Silná tradice výroby tvarůžků – muzeum, prodej, speciality v restauracích atd. • Mohelnice a Úsov jsou na seznamu turistických cílů zpracovaného agenturou Czech Tourism, které budou na rychlostních komunikacích a silnicích I. třídy označeny tzv. hnědými cedulemi • Existence několika významných přírodních a kulturních atrakcí v těsném sousedství regionu, např. národní kulturní památka Hrad Bouzov, Mladečské jeskyně, Javoříčko atd. • Živá kulturní tradice včetně snahy udržovat tradice lidového umění a pořádání pravidelně se opakujících kulturních akcí • Propojenost a koordinace činnosti organizací v oblasti muzejnictví • Kvalita životního prostředí, čistota a pořádek, přívětivost místních lidí • Věrnost návštěvníků • Pěstování ovoce • Průmyslové podniky vytváří základ pro obchodní turistiku • Obec Moravičany je svojí polohou a dopravní přístupností výborným východiskem turistických tras i cyklostezek do Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví • Hustá a dobře značená síť cyklistických a pěších tras • Velký počet nevládních neziskových zájmových organizací a jejich aktivity v oblasti kultury, zábavy, ochrany tradic a životního prostředí Slabé stránky • Střední Morava je dle průzkumu obecně málo známou destinací CR • Nedostatečné využití možností moderních informačních a komunikačních technologií v oblasti prodeje a marketingu CR v regionu, a to ve všech sektorech i pro samotnou prezentaci regionu jako zajímavé turistické destinace • Nedostatečná propagace turistické nabídky regionu na výstavách a veletrzích CR • Obecný nedostatek tištěných propagačních materiálů, stávající materiály mají zastaralý design, jsou málo kreativní, mají úzký záběr témat a malý rozsah jazykových mutací

62


• Nedostatečná úroveň služeb informačního centra v Mohelnici, práce bez využití moderních informačních technologií a nedostatečné pokrytí území regionu • Slabá dostupnost ubytovacích kapacit a jejich nevhodná struktura (vysoký relativní podíl hotelů a penzionů ve srovnání s levnějším ubytováním v soukromí) • Převládají jednodenní návštěvníci a kratší pobyty • Špatný stav místních komunikací, veřejných prostranství, nedostatky v čištění odpadních vod • Chybějící orientační a informační systém k jednotlivým kulturním památkám, ubytovacím kapacitám atd. • Nízká úroveň veřejného stravování • Nedostatek doplňkových služeb pro návštěvníky a jejich koncentrace do několika málo míst regionu, slabá nabídka programu pro volný čas (zábavná, kulturní, sportovní zařízení) • Nedostatečná nabídka ucelených turistických produktů • Nedostatečná péče o památky – potřeba revitalizace kulturního i přírodního dědictví • Špatný stavebně technický stav řady kulturních zařízení, včetně jejich vybavení, zvláště mimo centrum regionu • Nízký stupeň vzájemné spolupráce podnikatelů v cestovním ruchu a slabá spolupráce veřejného sektoru s podnikatelským • Podnikatelé v CR vnímají podporu a zájem ze strany města jako nedostatečný • Město Mohelnice nemá komisi pro cestovní ruch • Nedostatečná motivace k podnikání v cestovním ruchu a souvisejících službách – malé zapojení občanů do drobného turistického podnikání • Malá podpora ze strany obcí pro začínající podnikatele v CR a službách • Nedostatečné povědomí občanů regionu o potenciálu Mohelnicka pro rozvoj CR a možnostech podnikání v této oblasti • Schopnost vážit si návštěvníka turistu • Sezónnost využití daného území pro cestovní ruch (omezené možnosti využití v zimě) • Velmi špatné místní komunikace a chodníky • Zrušení obecních družstevních záložen • Není zmapována nabídka investičních příležitostí v sektoru cestovního ruchu Příležitosti • Vysoká návštěvnost hradu Bouzov a CHKO Litovelské Pomoraví • Internet jako marketingový nástroj budoucnosti v cestovním ruchu vytváří nový trh s dosahem i pro malé regiony a málo početné nebo speciální cílové skupiny • Vstup do EU zvýší důvěru a zájem návštěvníků ze starých členských zemí EU • Fondy EU pro podporu rozvoje CR v programovacím období 2007-2013 • Podpora pro rozvoj podnikání a snížení nezaměstnanosti poskytovaná z národních zdrojů • Dostatek volné pracovní síly za předpokladu rekvalifikace pro potřeby CR • Vysoký počet soukromě hospodařících zemědělců – potenciál pro agroturistiku • Vysoký podíl (18 %) neobydlených domů a velký počet individuálních rekreačních objektů vytváří předpoklad pro rozvoj ubytování v soukromí/ venkovské turistiky/ poskytování doplňkových služeb CR (např. v Úsově na náměstí a v židovské čtvrti) • Koordinace aktivit subjektů CR – řízení cestovního ruchu – vytvoření potřebných struktur – např. spolupráce provozovatelů návštěvnických atraktivit a ubytovatelů, spolupráce s touroperátory (nejenom Olomouc regional Card) • Spolupráce s krajanskými spolky a partnerskými obcemi • Vytvoření Destinačního managementu Olomouckého kraje (složky: Regionální destinační management Střední Morava – Haná, Regionální destinační management Jeseníky, Destinační marketingová agentura Olomouckého kraje) • Tvorba turistických produktů a komplexních balíčků včetně náboženské turistiky a produktů pro děti • Zájem o investice v ČR včetně sektoru cestovního ruchu ze strany domácích i zahraničních investorů • Rostoucí zájem o kulturní, poznávací a venkovskou turistiku


63

• Dobudování dopravní infrastruktury (rychlostní komunikace) • Rozvoj cykloturistiky, pěší turistiky, vodní turistiky, rybolovu; sběr hub • Realizace Informačního a orientačního systému Olomouckého kraje Ohrožení • • • • • • • • • • • •

64

Klimatické změny (z toho vyplývá např. potřeba tvorby „mokrých“ produktů) Nedostatek finančních prostředků pro rozvoj podnikání v CR Nedostatečný zájem obyvatel o podnikání obecně i v oblasti cestovního ruchu Nedostatek informací o možnosti získání podpory z fondů EU Sílící konkurence v CR – odliv návštěvníků do lokalit s širší a kvalitnější nabídkou služeb Nedostatečná podpora rozvoji CR obcemi regionu Podcenění významu moderních informačních a komunikačních technologií při propagaci regionu i jako nástroje pro kontinuální marketingovou práci Podcenění významu spolupráce subjektů CR v regionu pro zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti CR Podcenění významu rozvoje lidských zdrojů v CR a službách Narůstající míra sociálně patologických jevů – zhoršování bezpečnostní situace v regionu Ekonomické faktory limitující rekreační a turistické aktivity lidí Podcenění důležitosti propagace pro rozvoj cestovního ruchu


2.14 Závěry analýzy – shrnutí Hlavní závěry analýzy lze shrnout podle tematických oblastí následujícím způsobem. Faktory ovlivňující potenciál regionu v cestovním ruchu • Současné trendy CR jasně ukazují, že převážná část návštěvníků požaduje kromě atraktivního prostředí a kvalitního ubytování také možnosti dalšího společenského, kulturního a sportovního vyžití včetně možností nakupování. Jsou preferovány lokality s komplexní nabídkou volnočasových aktivit – podle průzkumu agentury Czech Tourism turisté vyhledávají zejména ty destinace, ve kterých se mohou věnovat svým oblíbeným volnočasovým aktivitám. • Podle předpokladů WTO a agentury Czech Tourism poroste význam informací v cestovním ruchu (vizuálních prezentací, lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací) pro rozhodování potenciálních návštěvníků o případné návštěvě destinací, kdy dostupnost takových informací dává i malým regionům šanci se uplatnit a na druhou stranu vytváří všeobecně mnohem větší konkurenci na trhu. • MOHELNICKO je vnímáno jako součást turistického regionu Střední Morava, který patří k nejméně známým a méně navštěvovaným v rámci ČR. Má však vynikající dopravní dostupnost ze směru od Olomouce po rychlostní komunikaci. Turistický potenciál regionu • Potenciál cestovního ruchu je na úrovni základního potenciálu, mikroregion má nejlepší předpoklady pro rozvoj cykloturistiky, pěší a poznávací turistiky, venkovské a kulturní turistiky. • Relativně bohatý památkový a archeologický fond obcí regionu představuje dobrý potenciál nabídky atraktivních turistických cílů, není však dosud v systému cestovního ruchu optimálně uplatněn (viz statistika návštěvnosti). • Dosud málo rozvinutá zůstává stále populárnější ubytovací a rekreační forma tzv. agroturistiky, pro niž jsou v území velmi vhodné podmínky. • Cílové skupiny, které může tento potenciál zejména oslovit, jsou rodiny s dětmi do 15 let a dvojice, zahraniční návštěvníci z některých specifických zemí, organizované skupiny dětí a mládeže, senioři a podnikatelé přijíždějící pracovně. Základní marketingové nástroje cestovního ruchu v regionu • Region zatím nemá pro svoji prezentaci k dispozici vlastní internetové stránky, prezentuje se v rámci webových stránek města Mohelnice. • V marketingu vyniká kvantitou město Mohelnice, ale kvalita nabízených produktů, informačních služeb a propagačních materiálů výrazně zaostává za konkurencí. • Poskytování informačních služeb pro turisty je v regionu na samém počátku – nejsou využívány moderní informační technologie, kromě Městského informačního centra v Mohelnici není podobné zařízení v žádné další obci. Stav turistické infrastruktury regionu • Základní i doplňková turistická infrastruktura je nedostatečně rozvinutá a nerovnoměrně rozložená na území regionu – různá startovní pozice jednotlivých obcí: nedostatek ubytovacích kapacit, zejména kategorie ubytování v soukromí, nízká kvalita stravovacích zařízení, chybí jednotný orientační a informační systém CR, malá nabídka zařízení pro volnočasové aktivity, dobrá síť značených cyklotras nemá dostatečné zázemí. • Ve všech obcích kromě Mohelnice, která je turisticky nejrozvinutější, chybí doprovodné služby – turistické informační služby, bankovní služby, půjčovny sportovního vybavení, prodej upomínkových předmětů atd.


65

• Nedostatečná péče o veřejná prostranství a zeleň, stavební fond, památky, historické objekty v soukromém vlastnictví, drobná architektura (kapličky, kříže, boží muka apod.), z architektonického a urbanistického hlediska některé obce působí neuspořádaně. Řízení aktivit cestovního ruchu v regionu • Krátká historie regionu Mohelnicko a z toho vyplývající zatím nedostatečně rozvinuté aktivity pro podporu rozvoje CR. • Nelze spoléhat na významnější podporu ze strany privátního sektoru, pokud nebude zřetelná snaha na straně veřejného sektoru – je nutné proto podpořit budování dostatečně kvalitní a potřebám odpovídající infrastrukturu města, jak technickou tak doplňkovou, jinak se bude zájem podnikatelů o CR ve městě snižovat. • Nízký je stupeň spolupráce subjektů CR, podnikatelé očekávají v oblasti vytváření kooperací větší iniciativu od měst a obcí. • Nejvýznamnější společnou aktivitou DSO regionu Mohelnicko v CR je značení cyklotras, zpracování marketingové studie a souvisejícího turistického portálu a propagačních materiálů. • Příslibem lepší koordinace rozvoje CR v krajském měřítku je vznik jednotné organizační struktury cestovního ruchu – Destinační management Olomouckého kraje.

66


3 Návrhová část 3.1 Vize rozvoje cestovního ruchu na Mohelnicku Vize CR regionu Mohelnice vychází z následující interpretace závěrů analytické části této studie. • Vnější podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Mohelnicko nejsou příznivé pro masovou turistiku postavenou na velkých turistických cílech a atraktivitách. • Turistický potenciál regionu však dává dobré předpoklady pro marketing pracující se specifickými cílovými skupinami a s využitím moderních komunikačních nástrojů a kreativní práce s informacemi, což je v souladu s očekávanými trendy v CR. To vyžaduje nejen vytvoření kvalitního orientačního a informačního systému, poutavé internetové prezentace a propagace formou marketingové kampaně, ale také vytvoření kvalitní nabídky produktů v souladu a s využitím aktiv a ikon mikroregionu. • Pokud bude marketing úspěšný a návštěvník přijede poprvé do regionu, bude porovnávat své představy s realitou na místě. Pro jeho spokojenost, dobrou referenci o regionu a budoucí návrat do destinace je rozhodující kvalita infrastruktury, se kterou se na místě setká. Proto je nutné postupně vylepšovat turistickou infrastrukturu regionu, která je nyní v mnoha aspektech nedostatečná. • Klíčovou roli při postupném rozvoji CR regionu má veřejný sektor, od nějž se očekává, že zajistí s využitím vlastních lidských zdrojů nebo outsourcingu plánování a organizaci mnoha aspektů rozvoje CR regionu, jako je řízení destinace, spuštění kooperace, motivace a podpora soukromých podnikatelských subjektů nebo zajištění finančních prostředků pro projekty v CR z vlastních zdrojů nebo využitím různých forem grantové podpory. Vize CR regionu Mohelnicko dále čerpá z vize CR Olomouckého kraje: Olomoucký kraj – dobře dostupná, bezpečná a kvalitně řízená destinace národního a mezinárodního cestovního ruchu, charakteristická: • komplexní nabídkou, vstřícností a profesionalitou poskytovatelů služeb, • celoročním aktivním cestovním ruchem, vycházejícím zejména z přírodních a krajinných krás a jedinečností Jeseníků, • jedinečnou venkovskou turistikou, vycházející z tradic a folklóru Hané a krás podhorské krajiny Jeseníků, • výjimečně širokou a otevřenou nabídkou lázeňské a relaxační turistiky, vycházející z kvalitního životního prostředí a z řady menších a středních lázeňských míst, • specifickou rolí městského cestovního ruchu, spojeného zejména s krajskou metropolí Olomouc, tvořící významné dopravní, obchodní, kulturní a vzdělávací jádro kraje, • a bohatou provázanou nabídkou poznávacích, sakrálních, incentivních, kongresových, rekreačních pobytů a na aktivní pobyty a sport orientovaných produktů a produktových balíčků. Vize CR regionu Mohelnicko Cestovní ruch na Mohelnicku je významným zdrojem ekonomických a sociálních užitků pro jeho obyvatele (zvýšení životní úrovně a zaměstnanosti) a prostředkem pro ochranu a tvorbu životního prostředí. Mohelnicko se stane vyhledávanou celoroční turistickou destinací pro návštěvníky, turisty i pracovníky na obchodních cestách z důvodu kvality životního prostředí, zařízení a služeb cestovního ruchu, která předčí očekávání zákazníků, a z důvodu pestré nabídky turistických produktů orientovaných na poznání historie a kultury, sportovní vyžití (cykloturistika, pěší a hipoturistiku, vodní turistika, běžecké lyžování atd.), odpočinek, přírodu a venkovské prostředí.


67

Návštěvník regionu bude v době rozhodování o návštěvě, v době přípravy návštěvy a po celou dobu pobytu v regionu prostřednictvím internetu, tiskových materiálů, služeb informačních míst a celé informační infrastruktury CR přehledně, aktuálně a poutavou formou informován o všech službách a produktech. Nadstandardní úroveň poskytování informací mu přinese po ukončení návštěvy pocit dobrého zabezpečení pobytu, individuální svobody rozhodování a plného využití času v regionu stráveného. Mohelnicko se stane destinací, do které se budou návštěvníci rádi opakovaně vracet a o níž budou pozitivně referovat dalším potenciálním návštěvníkům.

68


3.2 Principy rozvoje CR na Mohelnicku • Spolupráce v CR posiluje konkurenceschopnost, zvyšuje efektivitu investic a dosahování cílů. • Cestovní ruch je integrální součástí ekonomiky regionu a region je součástí vyšších územních celků, proto marketingová strategie musí být v souladu s ostatními relevantními programovými dokumenty. • Rozvoj cestovního ruchu bude veden tak, aby přispěl k trvale udržitelnému rozvoji regionu Mohelnicko a neznamenal zvýšené riziko pro životní prostředí a kulturní dědictví. • Rovnoměrné využívání potenciálu území v souladu s kapacitními možnostmi krajiny. • Rozvoj CR bude respektovat princip rovných příležitostí jako jeden z principů politiky vlády ČR a strukturální politiky ES. • Důraz na spíše kvalitativní než kvantitativní rozvoj cestovního ruchu – díky moderním informačním a komunikačním technologiím je možné se zaměřit na úzké segmenty zákazníků se speciálními zájmy (cykloturisté, rodiny s dětmi, mladí lidé, kulturní turisté, senioři, zdravotně postižení, turisté orientovaní na židovskou kulturu, návštěvníci hledající zábavu a nové prožitky. • Propagace a podpora kvalitních produktů a služeb s cílem uspokojit požadavky zákazníků. • Efektivní národní a mezinárodní marketing ve spolupráci s krajskými, národními i mezinárodními partnery v cestovním ruchu. • Publicita marketingové studie (strategie) na Mohelnicku, příprava a propagace akčních plánů na každý rok a oslovení hlavních cílových skupin a široké veřejnosti regionu. • Efektivní implementace marketingové studie bude podpořena pravidelným marketingovým výzkumem (kontinuálním vyhodnocováním) s cílem garance skutečných přínosů pro subjekty CR a obyvatele regionu. • Posilování motivace veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru ke spolupráci pro rozvoj CR. • Investice do rozvoje lidských zdrojů, které jsou kromě infrastruktury klíčem k dosažení vyšší kvality služeb CR. • Rozvoj CR může přinést posílení hrdosti na vlastní obec, město či region a probudit vědomí sounáležitosti. • Rozvoj CR může znamenat přímý a nepřímý vliv na příliv investic do regionu.


69

3.3 Hlavní cíle rozvoje CR na Mohelnicku a jejich monitorování Základními cíli rozvoje CR v regionu je zvýšení návštěvnosti vybranými cílovými skupinami, prodloužení jejich pobytu a spokojenosti. Cíle a monitoring Pokrok v rozvoji CR v regionu bude posuzován dosažením následujících navrhovaných cílů: • Zvýšit podíl návštěvnosti ubytovacích zařízení regionu Mohelnicko na návštěvnosti ubytovacích zařízení Olomouckého kraje o 0,1 % meziročně do roku 2011 – monitoring zajistí TIC ve spolupráci s provozovateli ubytovacích zařízení a ČSÚ • Zvýšit návštěvnost deseti vybraných turistických cílů v regionu do roku 2011 v průměru o 2 % meziročně (celkem 10 %) • Zvýšení průměrné vytíženosti ubytovacích kapacit v regionu do roku 2011 o 10 % • Zvýšení průměrné délky pobytu v hromadných ubytovacích zařízeních v regionu do roku 2011 o 1 den • Zvýšit investice do CR v regionu do roku 2011 oproti současnosti o 100 % • Pět nových certifikovaných zařízení CR v regionu do roku 2011 • Zvýšit kvalifikaci pracovníků v sektoru CR včetně venkovské turistiky a agroturistiky ve spolupráci s ECEAT CZ, Svazem venkovské turistiky – minimálně 50 účastníků tematických seminářů • Zvýšit úroveň spokojenosti návštěvníků regionu s rozsahem a kvalitou služeb CR – bude sledováno výběrovým marketingovým šetřením • Do roku 2011 rozšířit nabídku o pět nových turistických atrakcí (např. sportovní a volnočasové aktivity) – monitoring zajistí TIC ve spolupráci s obcemi a podnikateli v CR • Vytvořit jedno funkční partnerství pro rozvoj CR na úrovni regionu Mohelnicko • Vytvořit 5 nových komplexních turistických produktů do konce roku 2011, které budou pokrývat všechny hlavní produktové řady cestovního ruchu (poznávací, aktivní, obchodní, incentivní, venkovská, welness a zimní turistika) Dosahování uvedených cílů bude sledováno prostřednictvím monitorovacího systému – marketingového informačního systému, který bude vytvořený v rámci realizace opatření „Plánování a řízení cestovního ruchu“ a který bude v kompetenci Turistického informačního centra v Mohelnici, případně obecně prospěšné společnosti vytvořené pro řízení cestovního ruchu na Mohelnicku za spolupráce města Mohelnice, obcí regionu, kraje, podnikatelů v cestovním ruchu, profesních organizací, ČSÚ, Czech Tourism, certifikačních orgánů, atd.

70


3.4 Prioritní / strategické rozvojové oblasti a opatření do roku 2011 Výběr strategických rozvojových oblastí vychází z obecně platného marketingového mixu v oblasti cestovního ruchu (tzv. 7P) a analýzy SWOT. Žádná z uvedených prioritních oblastí by neměla být rozvíjena izolovaně: • • • • •

Infrastruktura cestovního ruchu (základní a doplňková) Kvalita služeb cestovního ruchu Rozvoj podnikání a lidských zdrojů v cestovním ruchu Marketing (tvorba produktů, jejich distribuce a propagace Plánování a organizace cestovního ruchu

Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko zpracovaná v roce 2002 definuje 7 opatření pro oblast cestovního ruchu, která můžeme začlenit do výše uvedených strategických rozvojových oblastí takto: 1. Infrastruktura cestovního ruchu • Rozšiřování a budování cyklostezek, turistických pěších i běžkařských tras včetně vytváření zázemí • Vybudování odpovídajícího značení památek a infrastruktury • Infrastruktura podporující cestovní ruch 2.Kvalita služeb cestovního ruchu • Zvyšování kvality ubytování a stravování – certifikace služeb, slevové karty 3.Rozvoj podnikání a lidských zdrojů v cestovním ruchu 4.Marketing CR • Rozvoj agroturistiky • Tvorba produktů – kompletních balíčků služeb • Propagace a prezentace mikroregionu 5.Organizace cestovního ruchu • Koordinace CR – vytvoření Agentury zajišťující aktivity CR pro mikroregion, personální zajištění koordinace aktivit v CR Uvedená řada opatření je nevyvážená a neodráží všechny současné problémy a výzvy identifikované v analytické části, proto byly doplněny další. Kompletní návrh opatření přináší následující tabulka.


71

Název strategické rozvojové ob- Navržená opatření pro rozvoj CR lasti CR Infrastruktura CR (budování a obnova základní a doplňkové infrastruktury) Překážkou naplňování opatření v oblasti infrastruktury je nízká úroveň infrastruktury CR a z toho vyplývající potřeba velkých investic – riziko nedostatku prostředků pro spolufinancování investičních projektů. O to vyšší je potřeba promyšleného a koordinovaného postupu

Regionální marketing CR Cílem je koncepční přístup k marketingu, sjednotit styl a spojit síly a prostředky, prezentovat region jedním hlasem; předpokladem je zavedení marketingového informačního systému, úspěšná realizace turistického webu a tiskovin v rámci stávajícího projektu SROP Kvalita služeb CR

• Obnova a rozšiřování sítě cyklostezek, hipostezek, turistických pěších i běžkařských tras včetně zázemí a jejich napojení na ostatní systémy tras vyššího řádu • Vybudování jednotného orientačního a informačního systému CR na Mohelnicku • Doplnění struktury ubytovacích kapacit – podpora rozvoje chybějících kategorií ubytování: v soukromí, agroturistika, rodinné kempy atd • Obnova stávajících a vytvoření nových turistických atrakcí, zejména pro případ špatného počasí – doplnění a obnova sportovní infrastruktury, kulturní atp. • Obnova přírodního a kulturního dědictví (zeleň, kulturní, historické, církevní památky – přednostně ty viditelné) • Zpracování nabídky investičních příležitostí v CR • Vytvoření pilotních tematických produktů CR pro identifikované klíčové cílové skupiny (aktivní turistika – cyklo, pěší, hipo, vodní turistika, venkovská, kulturní, poznávací, obchodní, incentivní a náboženská turistika) • Tvorba kooperativních balíčků ze stávajících turistických produktů • Návrh marketingové kampaně pro zvýšení povědomí o regionu na vytipovaných domácích a zahraničních trzích • Efektivní, cílená propagace turistické nabídky Mohelnicka, zvýšení informovanosti – webové stránky, informační systém včetně infocenter • Monitoring návštěvnosti Mohelnicka

• Prezentace a podpora zavedení systému certifikace kvality (ubytovací a stravovací zařízení, informační centra)

Rizikem jsou dodatečné náklady podnikatelů v CR na získání a udržení vyšší kvality služeb (certifikátu) Rozvoj podnikání a lidských zdrojů v CR Předpokladem pokroku v této oblasti je zájem stávajících i potenciálních podnikatelů o další vzdělávání Plánování a organizace cestovního ruchu Klíčem k úspěchu je dobrá komunikace, společná vize a vzájemná důvěra partnerů zapojených v CR

72

• Motivační semináře pro potenciální podnikatele v CR v regionu zejména ve venkovské turistice a agroturistice • Semináře a školení pro potenciální zájemce o aktivní práci s internetovým informačním systémem

• Vytvoření komunikační strategie s cílem posílení vzájemných vztahů všech strategických partnerů a veřejnosti, zvýšení informovanosti o vizi a cílech marketingové studie a posílení pocitu spoluodpovědnosti za rozvoj CR v regionu • Koordinace a řízení CR – vytvoření samostatné organizace zastřešující aktivity CR v regionu nebo rozšíření aktivit informačního centra


3.5 Cestovní ruch – role a odpovědnost obcí a mikroregionu Obec – je zodpovědná za celkový rozvoj obce, včetně odpovědnosti za budování turistické infrastruktury a realizaci či podporu realizace projektů, které řeší konkrétní problémy CR, např. vybudování orientačního a informačního systému (směrovky, informační cedule, informační centra či elektronické kiosky atp.), budování naučných stezek, doplňkové infrastruktury k cyklotrasám a pěším stezkám, ochrana a revitalizace přírodního a kulturního dědictví, sběr a vyhodnocování informací o cestovním ruchu, propagace obce a její turistické nabídky, iniciace a rozvoj komunikace, koordinace a spolupráce. Dobrovolný svazek obcí / mikroregion – nemá z pohledu zákona žádné povinnosti. Svazek obcí si ve svých stanovách a dalších interních dokumentech může definovat spolupráci při rozvoji cestovního ruchu a podporu konkrétních produktů, služeb či projektů subjektů cestovního ruchu, které překračují možnosti a území jednotlivých obcí a přináší vyšší účinnost a efektivitu aktivit. Pro koordinovaný přístup k rozvoji CR si mikroregion zpracovává různé strategické dokumenty. Pro implementaci akčního plánu marketingové studie je nezbytné vytvořit vhodnou strukturu, nejlépe obecně prospěšnou společnost. Podpora rozvoje cestovního ruchu obcemi regionu je nezbytná pro posílení turistických aktiv, rozšíření nabídky CR a marketingové komunikace s cílem lepšího uspokojení potřeb trhu. Základním principem veřejné podpory CR musí být dosažení stanovených cílů, zejména ekonomických. Součástí akčního plánu bude finanční plán – rozpočet, jenž bude specifikován dle předpokládaných finančních zdrojů (zdroje z rozpočtu mikroregionu, obcí, kraje, ostatních veřejných rozpočtů, soukromých zdrojů a fondů Evropské unie).


73

3.6 Stávající projekty a projektové záměry obcí Základním nástrojem k prosazování cílů rozvoje regionu do praxe jsou projekty. Kvalitně zpracovaný projekt je zároveň podmínkou pro získání finanční podpory. Na základě dotazníkového šetření (viz „Dotazník pro obce a města regionu Mohelnicko“ v příloze této studie) byly zjištěny následující projektové záměry obcí a podnikatelů regionu. Zmapování projektových záměrů pomůže zamezit duplicitě v úsilí o rozvoj cestovního ruchu a zvýší efektivitu práce. Klopina

• • • • • •

Každoroční zajištění provozu koupaliště 50.000,-Kč Údržba tenisových kurtů r. 2004-7 60.000,-Kč Každoroční údržba zeleně v obci 50.000,-Kč Příprava generální rekonstrukce koupaliště, vybudování cyklotras Zajištění projektu na rekonstrukci koupaliště r. 2006-7 v ceně 500.000,-Kč Rekonstrukce koupaliště r. 2007-10 v ceně přibližně 20,000.000,-Kč

Krchleby Líšnice Loštice

• Rekonstrukce židovské synagogy se zřízením expozice loštických pohárů

Maletín

• Rozhledna

Mírov

• Rozhledna a hlídané parkoviště

Mohelnice

• Propojení krytého plaveckého bazénu s venkovním prostorem pro provoz v letním období s cílem zvýšit současnou jenom 20% návštěvnost, vybudování dětského bazénku, vířivky – r. 2006 – 2007 cca 10 mil. Kč • Rekonstrukce náměstí a přilehlých ulic – městské památkové zóny – cca 60 mil.Kč

Moravičany

• Cyklostezka – spojení Moravičan a Mohelnice na trase Olomouc Jeseníky cca 1mil. Kč • Využití farského dvoru na zbudování chovu koní a ubytování – agroturistika (problém majetek církve) • Chov ryb a rybaření pro veřejnost na rybníku v Doubravici


• Oprava sloupu svatého Antonína, oprava kaple Nejsvětější Trojice, oprava zdi u kostela, oprava pomníku padlým v I. světové válce • Dostavba kulturního domu – síň selských tradic • Úprava a dostavba návsí, dostavba hřiště • Vybudování cyklostezky v rámci rekonstrukce silničního rozcestí Třeština – Mohelnice • Vybudování místní sítě cyklostezek v rámci komplexních pozemkových úprav • Cykloodpočívadla – Polický rybník, na kopci mezi Policí a Dubickem, u rybníka ve Džbánkově, v Bezděkově na skalce • Stavba víceúčelové budovy požární zbrojnice s turistickou ubytovnou v podkroví • Vybudování nového selského stavení v místní části Police – Džbánov dle původní stavby • Rozšíření remízků, přípotoční zeleně, mokřadů • Osazení poutače u Polického rybníka – historie rybníka, a poutače u rybníka v Džbánkově s historií mlynářského rodu Skyvů a Preisů

Stavenice Třeština

• Sportovní a rekreační areál

Úsov

• Obnova zámku, lesnické školy se zřízením muzea lesnického školství, obnova zámeckých schodů a přístupové cesty – 12.5 mil • Společná marketingová podpora zámků Úsov, Šternberk, Náměšť v rámci projektu „Atraktivity Střední Moravy“ – komplexní propagace prostřednictvím společných www stránek, letáků, informačních cedulí, historických kostýmů, atd. ve výši 3.5 mil. Kč s podporou EU – SROP

74


Projekty a projektové záměry podnikatelů v regionu Mohelnicko Klopina Krchleby Líšnice Loštice Maletín

• Agroturistika

Mírov Mohelnice

• Výstavba sportovního centra • Projekt expozice 3000 let staré lodi s názvem „Loď k lodi“ (autor p. Peška – nálezce lodi) a související projekt (koncept) pravěkého archeoskanzenu – není jistá realizace

Moravičany

• Dobudování restaurace s venkovním posezením na trase cyklostezky na okraji Moravičany, provoz bratří Pichlerových, již částečně provozováno


• Ing. Stanislav Kleibl – zřízení ubytovací kapacity z bývalé hasičské zbrojnice • Výstavba cykloodpočívadla se sezonním občerstvením u Polického rybníka • Třeština Háj – výstavba vodáckého tábořiště

Stavenice Třeština Úsov

• Cyklopenzion Škabraha • Zámecká restaurace – ubytovací zařízení (dostavba restaurace)


75

3.7 Specifikace navrhovaných opatření Pro každé opatření jsou definovány aktivity, které jsou specifikovány dle požadavků přílohy „L“ – stanovení garanta realizace a spolupracujících subjektů, termín realizace, zdroje financování a odhad rozpočtu. Zdroje financování navržených opatření Nositelem projektu může být buď kterákoli jednotlivá obec, nebo Svazek obcí mikroregionu Mohelnicko – dle povahy a velikosti projektu. Ve většině případů bude garantem realizace navržených aktivit a nositelem projektu některá z obcí regionu. Ostatní obce a další relevantní instituce budou partnery projektu. V případě, že to dovolí podmínky grantových programů v novém programovacím období 2007 – 2013, může být nositelem projektu Svazek obcí mikroregionu Mohelnicko (především u projektů týkajících se všech obcí regionu). Základním principem financování projektů by mělo být vícezdrojové financování na principu partnerství a principu, že na financování projektu se nejvíce podílí ty subjekty, kterým přinese největší užitek. Velmi perspektivním zdrojem pro získání financování navržených aktivit jsou strukturální fondy EU. Bližší určení těchto zdrojů financování není v tomto období možné – prostředky Strukturálních fondů EU pro rozvoj CR v rámci programovacího období 2004-2006 jsou již vyčerpány a podmínky nových programů zatím nejsou známé. Každý region soudržnosti typu NUTS II (včetně Střední Moravy) by měl mít vlastní regionální operační program (ROP), který bude respektovat jedinečné rozvojové priority. ROP by měl kromě jiného zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu a zlepšovat životní podmínky pro obyvatele ve městech a na venkově. Řídícím orgánem každého Regionálního operačního programu bude regionální rada příslušného regionu soudržnosti. Je ale velmi pravděpodobné, že podmínky nových grantových schémat Olomouckého kraje se od předchozích nebudou výrazně lišit a budou podporovány jak měkké projekty (marketing CR), tak i tvrdé (infrastruktura CR). Zajímavý zdroj podpory rozvoje cestovního ruchu na úrovni mikroregionu představuje program LEADER (více informací na www stránkách města Mohelnice v sekci Mikroregion/Leader+ nebo na www.leadercz.cz). Základním předpokladem je vznik místního partnerství, tzv. místní akční skupiny (MAS). Další potenciální zdroje financování představují Program obnovy venkova a Státní program rozvoje cestovního ruchu.

3.7.1 Strategická oblast – Infrastruktura CR V rámci této strategické oblasti půjde o budování a obnovu základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu – zejména informačního a orientačního systému CR, infrastruktury pro pěší turistiku, cykloturistiku, mototuristiku a hipoturistiku, doplnění struktury ubytovacích kapacit atd. Pro rozvoj cestovního ruchu v regionu má klíčový význam vytvoření efektivního orientačního a informačního systému pro informovanost a snadnou a bezpečnou orientaci turistů a návštěvníků. Kvalita služeb je podmíněna komplexním přístupem k řešení informačních a orientačních potřeb v rozsahu celého území Mohelnicka: vjezd do regionu, uvítání návštěvníků, navigace k hlavním místním turistickým cílům, detailní orientace pro pěší v centrech měst a obcí regionu, kvalitní design jednotlivých prvků systému a struktura podávaných informací na informačních cedulích a mapách, případně interaktivních terminálech, infoboxech.

76


Systém značení turistických cílů Mohelnicka v souladu s „Metodickým pokynem pro označování kulturních a turistických cílů na dálnicích a silnicích“ Ministerstva dopravy ČR bude projíždějící návštěvníky a turisty informovat o blízkém cíli a v případě, že se jej rozhodnou navštívit, je další značení navede k cíli. Informační část systému by měla zahrnovat tyto prvky: a) Vítací billboardy umístěné u příjezdových silnic b) Informační body vybavené mapou regionu, případně mapou konkrétní obce c) Umístění informací o všech objektech CR (cíle, služby apod.) do internetové prezentace regionu formou interaktivního informačního systému (dále IS) s možností pokročilého vyhledávání informací (např. nalezení nejbližší požadované služby, jsem-li aktuálně na určitém místě, možnost plánování programu apod.) d) Využití interaktivních informací z IS na veřejně dostupných místech přímo v regionu: • interaktivní terminály (infoboxy) s internetovou konektivitou • značení dalších míst s veřejně přístupným internetem (např. v kavárnách, infocentrech, jako součást ubytovacích zařízení apod.) • informace, o místech s technologií Wi-Fi hot spot (tj. o místech, kde si návštěvník může na internet připojit svůj vlastní přenosný počítač – důležité zejména pro cílovou skupinu podnikatelů), případně značení těchto míst e) Dopravní značení IS 23 (billboardy) – návěst k vybraným kulturním a turistickým cílům v rámci regionu Orientační část by měla obsahovat následující prvky: A. orientační dopravní značení pro automobilisty (tzv. ODZ – orientační dopravní značení) k vybraných cílům v regionu, resp. v jednotlivých obcích B. jednotné orientační značení k vybraným ubytovacím zařízením v jednotlivých obcích C. rozcestníky pro pěší se směrovkami k hlavním kulturním památkám a cílům umístěné na významných křižovatkách v obcích regionu D. naváděcí značky IS 24b k vybraným kulturním a turistickým cílům v regionu E. interaktivní mapový systém na internetových stránkách regionu F. informace o GPS souřadnicích objektů (na internetových stránkách regionu případně i v dalších informačních materiálech) pro možnost využití GPS navigačních systémů Přínosy informačního a orientačního systému cestovního ruchu: • • • • • • •

Zvýšení zážitku z návštěvy destinace a komfortu pohybu po městě Možnost plánování pobytu předem s využitím IS na internetu Zjednodušení orientace Zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy, zkrácení času dojezdu Motivace k prodloužení pobytu a opakované návštěvě Zvýšení návštěvnosti regionu a jeho turistických atrakcí Zvýšení využití kapacity ubytovacích zařízení Mohelnicka

Značení by mělo mít vysoké estetické vlastnosti, jednotný design, srozumitelnost a čitelnost díky použití vhodného typu písma, ikon, barev, kvalitních materiálů – odrazové fólie pro čitelnost v noci, umístění nového značení na hojně navštěvovaných trasách a v zorném poli diváka. V návaznosti na vybrané rekreační a turistické okruhy budou v rámci obecních úřadů, knihoven, případně ubytovacích a pohostinských zařízení zřízena informační místa, pokrývající rovnoměrně celé území regionu. Společně s Městským informačním centrem v Mohelnici budou zajišťovat efektivní informování návštěvníků území o nabídce atraktivit a služeb v regionu, budou zvyšovat publicitu společenských, kulturních a sportovních akcí pořádaných v jednotlivých městech a obcích regionu (např. hody, poutě, regionální sportovní soutěže apod.) a propagovat místní produkty.


77

V rámci stávajícího systému cykloturistických tras v regionu a okolí a v návazností na dálkovou cyklistickou trasu Moravská stezka vytvořit systém několika uzavřených okruhů s odlišením stupně náročnosti. Na cyklotrasy by měla navazovat dětská cyklostezka pro bezpečný pohyb dětí. Ideálem je budovat cyklistické stezky, které jsou ale na rozdíl od cyklotras finančně velmi náročné (stojí v průměru 4,0 mil. Kč na jeden kilometr). Řešením je zaměřit se alespoň na zvýšení bezpečnosti cyklotras – odvést cyklisty z rušných komunikací. Tato studie byla ve fázi přípravy připomínkována členy pracovní skupiny (složení pracovní skupiny je uvedeno v úvodu tohoto dokumentu). Připomínky k části týkající se cyklostezek zpracoval Ing. Jaroslav Martinek, Centrum dopravního výzkumu (CDV) Brno, pracoviště Olomouc. Jeho doporučení jsou: 1. Prioritně řešit propojení Mohelnice nádraží – Mohelnice (začátek mnoha tras) s cílem zvýšit bezpečnost cyklistů 2. Vybudovat cyklostezku mezi: • Mohelnicí a Lošticemi a dál řešit propojení mezi Lošticemi a Vlčicemi – legalizovat trasu přes kamenolom ve prospěch cyklistů • Mohelnicí a Libivou (rozpracováno) • Mohelnicí a Moravičany (až do Doubravic) v rámci probíhajících komplexních pozemkových úprav vyčlenit pás pro cyklostezku 3. Zkvalitnit Moravskou stezku (mezinárodní cyklotrasa), protože současné vedení je vzhledem k mezinárodnímu významu naprosto nevyhovující. Možná řešení: • Zpevnění a zkvalitnění polních a lesních cest v ose Nové Mlýny – Mitrovice – Doubravice – U Josefka – Stavenice (celá trasa vede podél lesa, nikoliv podél silnice) • Následně využít novou cyklostezku Mohelnice – Moravičany • V severní části regionu zvážit možnost zpevnění polní cesty podél trati ve směru na Lukavice Mezi cíli plánovaného Destinačního managementu Jeseníky je zprovoznění naučné cyklotrasy „Po stopách čarodějnických procesů“ z Mohelnice do Nysy.

78



79

Doplnění struktury ubytovacích kapacit – podpora rozvoje ubytování v soukromí, agroturistiky, malých rodinných kempů atd.

Vybudování jednotného orientačního a informačního systému CR

Termín realizace /odhad nákladů

Dobudování infrastruktury v místě startu vodáckých výletů v Moravičanech

Marketingová podpora stávajících a nových ubytovacích kapacit v oblasti venkovské turistiky, ubytování v soukromí, agroturistiky, malých rodinných kempů, marketingová podpora ostatních ubytovacích kapacit prostřednictvím nového turistického portálu Mohelnicka, tištěných materiálů atp.

Motivační semináře pro potenciální ubytovatele

Vytvoření samostatného regionálního informačního centra v Mohelnici na Kostelním náměstí v souladu s požadavky Czech Tourism a zajistit poskytování informačních služeb v dalších místech regionu, například v knihovnách, ubytovacích zařízeních atp.

Na vybraných místech regionu instalovat vítací cedule a informační cedule o Mohelnicku a turistické mapy s vyznačenými mototuristickými, pěšími, cykloturistickými, pěšími trasami (tato aktivita se již začala realizovat v rámci Programu obnovy venkova)

2006 – 2008 500 000 Kč

2007 – 2008 3 mil. Kč

Dobudování systému turistických pěších tras včetně zázemí, obnova a doplně- DSO mikroregionu 2006 – 2008 ní značení – zejména napojení na parkoviště, autobusové a vlakové zastávky Spolupráce: 15 mil. Kč KČT, Nadace PartnerVybudování naučných prohlídkových tras po památkách a historii regionu ství, Centrum dopravní– značení prohlídkových tras, informační cedule u jednotlivých turistických ho výzkumu, Olomoucatrakcí a vedle příjezdových komunikacích ký kraj, podnikatelské subjekty regionu Návrh a realizace jednotného orientačního a informačního systému v regionu s vazbou na informační a orientační systém Olomouckého kraje (tzv. hnědé cedule) – značení významných kulturních a turistických cílů v Olomouckém kraji podle doporučení agentury Czech Tourism a Metodického pokynu Ministerstva dopravy o označování turistických a kulturních cílů na dálnicích a silnicích.

Dobudování lokálního systému cyklostezek a cyklotras – značení a zázemí Město Mohelnice (orientační mapy, odpočívadla, úschovny kol atd.), vytvořit okruhy s délkou a jednotlivé obce 20 – 50 km mikroregionu

Obnova a rozšiřování sítě cyklostezek, hipostezek, turistických pěších i běžkařských tras propojujících turistické cíle regionu a jejich napojení na systémy tras vyššího řádu

Garant realizace a spolupracující subjekty

Navrhované aktivity (projekty)

Název opatření pro rozvoj CR

Navrhovaná opatření pro rozvoj infrastruktury CR

Obecní rozpočty, rozpočet DSO, Krajský rozpočet, Státní program podpory CR, SF EU – ROP 2007 – 2013, Leader+, zdroje spolupracujících subjektů (partnerů)

Potenciální zdroje financování

80


Zpracování nabídky investičních příležitostí v CR

Revitalizace přírodního a kulturního dědictví (krajiny, kulturních, historických, církevních památek – přednostně těch viditelných)

Obnova stávajících turistických atrakcí – obnova infrastruktury pro aktivity sportovně rekreační, kulturní, zábavné atp.

2007 – 2013

Nabídka lokalit potenciálním investorům prostřednictvím internetových stránek regionu a jednotlivých měst a obcí, případně stránek Olomouckého kraje a Czech Tourism

0,-Kč

2006 – 2007 0,-Kč využití vlastních kapacit

2007 – 2013 20 mil. Kč

2007 – 2013 15 mil. Kč

Zmapování lokalit vhodných pro investice v CR

Podpora podnikatelských subjektů při získávání dotací na rekonstrukci památkových objektů zapojených do cestovního ruchu

Projekt rekonstrukce stávajících turistických cílů / památek ve vlastnictví obcí

Rekonstrukce drobných architektonických památek v katastru obcí regionu

Výsadba nové zeleně a údržba stávající

Podpora podnikatelských subjektů v procesu získávání dotací na výstavbu/rekonstrukci turistických atrakcí včetně zpracování projektové dokumentace

Vytvoření dalších návštěvnických center na způsob Muzea tvarůžků (např. obohacení nabídky stávajících muzeí; kovářská dílna v Moravičanech – Doubravici, …)

Rekonstrukce stávajících sportovně zábavních zařízení (koupaliště, tenisové kurty, aquapark, adrenalinové sporty, rafting atp.) s ohledem na potřeby rodin s dětmi, starších lidí a tělesně postižených

3.7.2 Strategická oblast – Regionální marketing CR Vytvoření, resp. zlepšení image mikroregionu, který hraje významnou roli z hlediska rozvoje cestovního ruchu. Budování image by mělo vycházet z top nabídky (aktiv) mikroregionu, rozmanitosti nabídky, z dobré bezpečnostní situace, kvality životního prostředí, pořádku a čistoty, přívětivosti lidí, profesionality, kvality a příznivé ceny atp. Klíčová aktiva mikroregionu • • • •

Rozmanitá venkovská krajina s kvalitním ŽP Historie a kulturní dědictví Městská památková zóna Mohelnice Moderní průmysl

Tato aktiva budou blíže popsána (podpořena) prostřednictvím nejvýznamnějších „ikon“ mikroregionu: • • • • •

Tvarůžky Čarodějnické procesy a „Čarodějnický děkan“ Kryštof Alois Lautner Nález 3000 let staré lodě Loštické poháry Mírov, Dílo A. Kašpara a vybrané tradiční kulturní akce, např. Mohelnický dostavník (ikony zejména pro domácí cestovní ruch)

Vůči některým segmentům trhu další významný potenciál skýtá židovské a německé dědictví. Marketingová kampaň Mohelnicka by měla dále vycházet ze stanovených marketingových cílů, ze silných stránek nabídky regionu, z poznání trhu a chování zákazníků a z regionální marketingové strategie. Marketingová kampaň bude navržena s ohledem na hlavní motivace pro návštěvu mikroregionu: • Sport (cykloturistika, pěší turistika, vodní sporty, rybaření) • Poznání regionu (kulturní, historické a přírodní památky, muzea, kulturní akce) • Celková relaxace, oddech od každodenního stresu, objevování přírody • Zážitek s rodinou a přáteli Cílem je udržení tradičních cílových skupin návštěvníků zejména z okresů Olomouc, Praha, Přerov, Ostrava, Hodonín a získání nových skupin návštěvníků z ostatních okresů ČR. Podobně je to v případě zahraničních návštěvníků – udržet návštěvníky z primárních zahraničních trhů (především z Německa, Slovenska a Holandska a zvýšit podíl návštěvníků zejména z Rakouska, Polska, Maďarska (akční rádius víkendového cestovního ruchu je až 200 km) a Velké Británie. Dalším cílem tohoto opatření je prostřednictvím tvorby produktů a produktových balíčků dosáhnout prodloužení sezóny, prodloužení pobytu a opakované návštěvy. Komplexní turistické produkty (balíčky služeb) se v zásadě rozdělují na: • balíčky jednoho poskytovatele služeb (například hotel, který pro svoje klienty nabízí víkendový pobyt zahrnující dopravu z nádraží či nejbližšího letiště, ubytování, ochutnávku místních specialit, volný vstup do sportovních zařízení hotelu atd., který je cenově výhodnější než koupě jednotlivých služeb); • balíčky více poskytovatelů služeb (výše uvedený hotel může spolupracovat s jinými poskytovateli služeb cestovního ruchu a výše uvedenou nabídku doplnit o další atrakce regionu opět za výhodnější cenu a s menšími starostmi pro zákazníka). Marketing regionu Mohelnicko do vytvoření vhodné organizace pro řízení cestovního ruchu bude zastřešovat Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Mohelnicko. Nebylo by vhodné, aby mikroregion přebíral odpovědnost za tvorbu a prodej turistických produktů. Podle Czech Tourism by mikroregiony a kraje mohly sehrát roli při propagaci významu balíčků turistických produktů a způsobu jejich tvorby. Dále mikroregion může zpracovat tzv. polotovary turistických


81

balíčků v podobě tématických turistických itinerářů, například: Tematické stezky Mohelnicka, Tipy na výlety, Prodloužený víkend na Mohelnicku, Aktivní odpočinek, Tradice – barvy a chutě, Židovské památky, Kouzlo jara a podzimu na Mohelnicku, Mohelnickem na kole a pěšky, Hipoturistika na Mohelnicku. Zvláště slabá je nabídka regionu v oblasti lidové kultury a tradic – potřeba zmapovat a obnovit tuto část kulturního dědictví Mohelnicka, která je nezbytná pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. Propagace internetové adresy mikroregionu je podstatným prvkem zamýšlené marketingové kampaně regionu. Internetové stránky mikroregionu budou využity nejen jako součást informačního systému regionu (viz. strategická oblast „infrastruktura CR“), ale i jako forma efektivní prezentace všech výše zmíněných marketingových informací. Vzhledem k technologickým možnostem moderních prezentačních systémů (umožňují velmi rychlé nalezení relevantní informace) a vzhledem k rozšíření internetu jako média u klíčových cílových skupin regionu (převážná většina z nich internet jako médium intenzivně používá) tvoří internetová prezentace základní pilíř komunikačního mixu marketingové propagace regionu. Dalšími aktivitami je vydávání propagačních letáků a zajištění jejich distribuce v okolních regionech, v místech turistických atrakcí a také v určených zařízeních – nádraží v mikroregionu, v kulturních zařízeních, na obecních úřadech obcí mikroregionu atd. Propagace regionu jako turistického cíle i propagace aktivit regionu a jednotlivých obcí (zejména akcí cestovního ruchu) v rámci propagace Olomouckého kraje (zejména zastoupení na veletrzích cestovního ruchu doma i v zahraničí).

82



83

Produkty malé kongresové a obchodní turistiky plus doprovodný program pro rodinné příslušníky obchodních cestujících a účastníků školení či konferencí

Produkt kulturní turistiky z nabídky kulturních akcí nadregionálního významu, pravidelné vydávání kulturního kalendáře regionu

Produkt náboženské turistiky a po stopách inkvizice

Spolupráce: Olomoucký kraj Vytvoření produktu vodní turistiky a sportů (kultura a CR), Czech Tourism, Vytvoření produktu židovské kultury a památek a produktu přibližujícího his- Centrum dopravního výzkumu, Nadace parttorii sudetských Němců nerství, KČT, ECEAT, občanská sdružení Produkt historie, archeologie a památky Mohelnicka regionu, muzea, církevní instituce, největší Produkt živé dědictví venkova – řemesla, gastronomie, folklór, koně, atd. firmy regionu, Národní ústav lidové kultury

odpočinku společně s nabídkou jiných sportovně rekreačních aktivit)

Vytvoření produktu (itineráře) pro cykloturisty – pracovní název „Cykloturisti- DSO mikroregionu ka v regionu Mohelnicko“ Mohelnicko, případně jednotlivé obce jako Vytvoření produktu pro pěší turisty – „Vycházkové trasy v regionu Mohelnic- nositelé projektu a žako“ (pěší turistika a cykloturistika se může kombinovat do produktu aktivního datelé o jeho podporu

Vytvoření regionálních pilotních produktů CR pro identifikované klíčové cílové skupiny a ty sektory cestovního ruchu, pro které má region nejvyšší potenciál

Garant realizace a spolupracující subjekty



Navrhovaná opatření pro rozvoj marketingu CR

Náklady na subdodávky (konzultace, texty, fotografie, překlady) a náklady na tisk letáků, prezentaci na internetu, reklamu atd. cca 200 000 Kč

Vytvoření itinerářů bude provedeno vlastními kapacitami – pracovníci TIC a jednotlivých obcí za spolupráce partnerů.

2006 – 2007

Termín realizace / odhad nákladů

Obecní rozpočty, rozpočet DSO, krajský rozpočet, SF EU – ROP 2007 – 2013, Leader+, zdroje spolupracujících subjektů (partnerů)


84


Propagace turistické nabídky – produktů (komunikační mix)

Návrh marketingové kampaně pro zvýšení povědomí o Mohelnicku na vytipovaných domácích a zahraničních trzích

Tvorba a podpora prodeje společných balíčků produktů / služeb CR

Propagace prostřednictvím TIC v Mohelnici a partnerských IC v Zábřehu, Mor. Třebové, Šumperku, v ATC a Muzeu Mohelnice

Vytvoření informačního serveru na internetu (je předmětem tohoto projektu), zajištění průběžného publikování všech marketingových informací na tomto serveru včetně jejich správné kontextové provázanosti (podmínka rychlého vyhledávání informací)

Návrh a tisk „image“ publikace, resp. letáku o regionu – „Vítejte na Mohelnicku“

Vytvoření souboru tematicky zaměřených tištěných propagačních letáků s nabídkou výše uvedených turistických produktů – aktivní turistika (cyklo, pěší, hipo atd.), poznávací a kulturní turistika, venkovská turistika, agroturistika, kulinární dědictví, včetně map

Vytvoření plánu marketingové komunikace regionu Mohelnicko pro rok 2007 ve spolupráci s krajem a okolními regiony (zejména v maximální míře využít marketingové aktivity Olomouckého kraje a agentury Czech Tourism)

Vytvoření systému pro sběr a aktualizaci dat o nabídce CR Mohelnicka

Výběr a propagace flexibilní značky – identifikátoru regionu Mohelnicko (vytvoření značky regionu probíhá, východiskem může být logo Mohelnice a slogan regionu: Mezi Hanou a Jeseníky)

Výběr cílových skupin

Výběr nejdůležitějších témat a „ikon“ jako základu pro kampaň – např. židovská kultura, muzea, hrady, cykloturistika, venkov, festivaly, lidé

Propagace a prodej turistických produktů Mohelnicka prostřednictvím Destinačního managementu Olomouckého kraje a projektu Olomouc Region Card

Prosazení Mohelnicka jako místa fakultativních výletů v rámci národního turistického produktu Olomouc

Zapojení do programu Heritage Trails atp.

Propojení nabídky největších atrakcí Mohelnicka (např. zámek Úsov, Muzeum tvarůžků) s méně známými či navštěvovanými turistickými atrakcemi regionu

2006 – 2007

2006 (je předmětem a součástí rozpočtu tohoto projektu)

2006 Vlastní kapacity

2006 – 2007 Vlastní kapacity + odborné konzultace (10 000,- Kč)

2006 Vlastní kapacity + odborné konzultace (30 000,- Kč)

2008 – 2009 Vlastní kapacity + členský příspěvek pro Destinační management Olomouckého kraje (výše příspěvku není známá)

3.7.3 Strategická oblast – Kvalita služeb CR Region musí podporovat neustálé zlepšování služeb cestovního ruchu pro zajištění konkurenceschopnosti. Jedním ze způsobů zvyšování kvality je motivace poskytovatelů služeb cestovního ruchu k zapojení se do systému certifikace služeb cestovního ruchu a získání osvědčení. V současnosti v ČR probíhá certifikace ubytovacích zařízení – hotelů, hotelů garni, penzionů a motelů, ubytování v soukromí, kempech, v chatových osadách a v turistických ubytovnách, dále je to certifikace „Cyklisté vítáni“, jako národní standard kvality služeb cestovního ruchu pro cyklisty a cykloturisty, dále „Značení místních výrobků v územích Natura 2000“, „Národní systém certifikace ekologicky šetrných služeb cestovního ruchu“ a nakonec „Doporučení a standardy informačního systému pro cestovní ruch v ČR“.


85

86

Marketingová studie cestovního ruchu regionu Mohelnicko 2007 – 2013 200 000,- Kč

2007 – 2008 50 000,- Kč

DSO mikroregionu / Olomoucký kraj ECEAT, Svaz venkovské turistiky ČR, Czech Tourism

Uspořádání série seminářů k problematice standardizace a certifikace služeb CR s cílem motivace subjektů CR k rychlejšímu uvedení do praxe Oceňování úspěšných podnikatelů v cestovním ruchu – cena Mohelnicka za kvalitu ubytovacích, stravovacích a dalších služeb CR

Prezentace, podpora a zavedení systému certifikace kvality (ubytovací a stravovací zařízení, informační centra)

Oceňování úspěšných podnikatelů v cestovním ruchu – cena Mohelnicka za DSO mikroregionu / kvalitu ubytovacích, stravovacích a dalších služeb CR Olomoucký kraj Czech Tourism, profesní svazy CR


Garant realizace / spolupracující subjekty



Navrhovaná opatření pro rozvoj kvality služeb CR

Rozpočet DSO ROP 2007 – 2013 Leader+ POV krajský rozpočet, zdroje spolupracujících subjektů (partnerů)


3.7.4 Strategická oblast – Rozvoj podnikání a lidských zdrojů v CR Nedostatečná úroveň schopností a dovedností lidí pracujících v sektoru cestovního ruchu může negativně ovlivnit jeho rozvoj. Na druhé straně chybí informace o současných vzdělávacích potřebách v podnikatelských, veřejných či neziskových organizacích a dále chybí přehled o dostupných kvalitních vzdělávacích programech. Sektorem cestovního ruchu, se kterým v regionu zatím nejsou velké zkušenosti, je venkovská turistika a agroturistika, a proto by se část aktivit v rámci rozvoje podnikání a lidských zdrojů měla zaměřit na tuto perspektivní oblast. Úvodní motivační semináře budou zaměřeny na požadavky pro provozování venkovské turistiky v praxi. Navazující semináře budou zaměřeny na tematické okruhy dle požadavků zájemců, např.: ekologické zemědělství, problematika ubytování a stravování při venkovské turistice, marketing a získávání zákazníků, propagace a reklama aktivit venkovské turistiky, financování projektů z podpůrných programů ČR a EU. V regionu rovněž doposud nemají pracovníci veřejného sektoru a podnikatelé velké zkušenosti s využitím internetových informačních systémů, kdy zvládnutí těchto nástrojů usnadní pracovníkům veřejného a neziskového sektoru naplnit jejich poslání a podnikatelům umožní efektivní prezentaci svých služeb i dalších aktivit. Návštěvníkům regionu pak aktivní zapojení co nejvíce lidí pracujících v sektoru CR přímo do plnění dat zajistí aktuální a bohaté informace prezentované na internetových stránkách regionu.


87

88


Průzkum zájmu o tento druh podnikání v obcích regionu

Motivační semináře pro potenciální podnikatele v CR v regionu, zejména ve venkovské turistice a agroturistice

Spolupráce subjektů venkovské turistiky a agroturistiky – podpora vytvoření neformálního nebo institucionalizovaného partnerství

Podpora přístupu podnikatelů k poradenským službám pro rozběh či rozvoj podnikání

Propagace a realizace série motivačních seminářů

Výběr dodavatelů seminářů



Navrhovaná opatření pro rozvoj podnikání a lidských zdrojů v CR

DSO mikroregionu / Olomoucký kraj ECEAT, Svaz venkovské turistiky ČR, Czech Tourism

Garant realizace / spolupracující subjekty 2007 – 2008 80 000,- Kč


Obecní rozpočty, rozpočet DSO, krajský rozpočet, SF EU – ROP 2007 – 2013, Leader+, zdroje spolupracujících subjektů (partnerů)


3.7.5 Strategická oblast – Plánování a organizace cestovního ruchu Nastolená spolupráce vyústí ve vytvoření regionální koordinační skupiny, která se bude i po ukončení projektu pravidelně scházet a připravovat a koordinovat nabídku cestovního ruchu. Pro poskytování informací o výsledcích její činnosti aktivním pracovníkům v CR regionu je vhodné vytvořit a využívat neveřejnou část internetového serveru regionu (přístup na základě jména a hesla) jako součást marketingového informačního systému. V této části bude pro členy a partnery regionu umístěna také elektronická verze této studie a její případné další aktualizace. Je třeba vytvářet i další předpoklady pro kooperativní marketing v rámci regionu i mimo něj. Zvláštní pozornost musí být věnována spolupráci s městy Olomouc, Šumperk, Olomouckým krajem a s okolními mikroregiony, zejména v oblasti tvorby společných produktů a společné propagace v rámci turistického regionu Střední Morava. Podporu rozvoje cestovního ruchu na venkově je vhodné spojit s mimoprodukční funkcí zemědělství a využitím zájmu soukromých zemědělců.


89

90



Garant realizace / spolupracující subjekty

Spolupráce v CR

Spolupráce subjektů CR regionu při přípravě projektů a žádostí o jejich podporu ze strukturálních fondů EU

Navázání spolupráce se sousedními regiony (mikroregiony) s cílem koordinace aktivit cestovního ruchu – zejména v oblasti propagace, tvorby komplexních turistických produktů a cyklotras

Podpora spolupráce podnikatelů v cestovním ruchu s místními zemědělci a řemeslníky

Vytvoření marketingového partnerství podnikatelů v cestovním ruchu a veřejné správy v regionu, jehož struktura bude obsahovat pracovní skupiny pro výměnu zkušeností a řešení problémů CR tvorbou projektů

Spolupráce: Olomoucký kraj (kultuVytvoření marketingového informačního systému pro sběr, analýzu ra a CR), okolní regiony, Czech Tourism, a zpracování dat z oblasti cestovního ruchu ECEAT, občanská sdružení regionu, Vytvoření předpokladů pro rozvoj spolupráce subjektů cestovního ruchu – muzea, podnikateluspořádání seminářů k této problematice ské subjekty v CR

Zapojení do struktury Destinačního managementu Olomouckého kraje

ce CR prostřednictvím rozšíření aktivit informačního centra v Mohelnici

Koordinace a řízení rozvoje Realizace workshopů pro strategické subjekty cestovního ruchu v regionu DSO mikroregionu CR i mimo něj s cílem jejich zapojení do realizace opatření marketingové studie Mohelnicko, případně jednotlivé obce jako Vytvoření organizace zastřešující realizaci akčního plánu a dalších aktivit CR nositelé projektu a žapro region v podobě například obecně prospěšné společnosti nebo koordina- datelé o jeho podporu


Navrhovaná opatření pro plánování a organizaci CR Potenciální zdroje financování

Vlastní kapacity a kapacity partnerů + náklady na semináře a nezbytné poradenské služby 100 000,- Kč

Obecní rozpočty, rozpočet DSO, krajský rozpočet, 2006 – 2007 SF EU – ROP 2007 Vlastní kapacity a kapa- – 2013, Leader+, city partnerů + náklady zdroje spolupracujících na nezbytné poradensubjektů (partnerů) ské služby 100 000,- Kč


4 Závěr Region Mohelnicka má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, který ovšem není dosud plně využíván. Cílem této studie bylo identifikovat silné a slabé stránky regionu a opatření nutná pro jeho rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Výše uvedená doporučení by měla být realizována ve spolupráci všech dotčených subjektů, tj. veřejného, soukromého a neziskového sektoru a občanů regionu. Pokrok v rozvoji cestovního ruchu musí být pravidelně monitorován a hodnocen. Na základě hodnocení pak bude modifikována návrhová část strategie, zejména navržené aktivity. Marketingová studie (MS) CR regionu Mohelnicko je výsledkem spolupráce zpracovatele se zástupci obcí regionu a zástupci institucí se vztahem k cestovnímu ruchu. Předloženou MS je třeba chápat jako úvodní a přitom zásadní krok na cestě ke zkvalitnění a rozvoji služeb cestovního ruchu a jako východisko pro spolupráci obcí, soukromého sektoru i místních neziskových organizací. Princip partnerství, z něhož studie vychází, je často nezbytnou podmínkou pro získání dotace z prostředků EU, například již uvedeného programu Leader+. MS respektuje strategické dokumenty vyššího řádu (Regionální operační program, Program rozvoje Olomouckého kraje, atd.) a je zpracována rovněž s ohledem na dostupné informace o financování rozvojových aktivit v oblasti CR v programovacím období 2007 – 2013. Realizace jednotlivých kroků marketingové studie (strategie) úzce souvisí s iniciativou místních orgánů, především zástupců Svazku obcí mikroregionu Mohelnicko. V této fázi bude zpracovatel studie schopen poskytnout další informace a konzultace. Cílem vlastního strategického dokumentu bylo identifikovat rozvojové možnosti tak, jak se jeví v daném okamžiku a za dané konstelace politických, ekonomických a sociálních faktorů v regionu, kraji, případně ČR. Snahou bylo vytipovat ty oblasti cestovního ruchu, v nichž má region možnost svými vlastními silami, za spolupráce subjektů cestovního ruchu na všech úrovních a s finanční podporou krajských, státních a evropských fondů dosáhnout rychle a efektivně zlepšení stávající situace a vytvořit podmínky pro další rozvoj. V regionu existují i problémy, které je třeba řešit na úrovni krajské či celostátní. I zde může být koordinovaná snaha obcí regionu a existence koncepčního dokumentu výhodou.


91

Marketingová studie cestovního ruchu regionu Mohelnicko

Recommend Documents