MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Studie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Strážnicko Bakalářská práce
Vypracovala: Lucie Neumannová Vedoucí práce: Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D.
Brno 2014
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Studie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Strážnicko vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne …………………
Podpis …………………
Poděkování Děkuji vedoucí své bakalářské práce Ing. Alici Kozumplíkové, Ph.D. za poskytnutí odborných rad, věcných připomínek a vstřícný přístup během zpracování této práce. Poděkování patří také mé rodině a nejbližším přátelům za podporu během celého studia.
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá hodnocením potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Strážnicko. Vybrané území se nachází na jižní Moravě u hranic se Slovenskou republikou. V první části práce jsou definovány pojmy vztahující se k problematice cestovního ruchu a metodiky měření jeho potenciálu. Druhá část obsahuje lokalizaci a popis vybraného území. Území je hodnoceno podle metodiky RNDr. J. Bíny z roku 2002. Závěrečná část navrhuje možná doporučení pro rozvoj cestovního ruchu. Klíčová slova: cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, mikroregion Strážnicko
Abstract This bachelor thesis deals with assessing the potential of tourism in the microregion Strážnicko. The investigated area is located in the south Moravia at borderline with the Slovak Republic. The first part of this work contains the basic concepts related to the tourism and selected methodologies. The second part includes location and description of the area. The area is evaluated according to the methodology by RNDr. J. Bína 2002. The final part suggests possible recommendations for the development of tourism. Keywords: tourism, tourism potential, microregion Strážnicko
Obsah 1 Úvod .....................................................................................................................8 2
Cíl práce ................................................................................................................9
3
Přehled řešené problematiky ................................................................................ 10 3.1
Mikroregion .................................................................................................. 10
3.2
Programové období 2007−2013 ..................................................................... 11
3.3
Programové období 2014−2020 ..................................................................... 12
3.4
Synergie ve venkovském prostoru ................................................................. 13
3.4.1
Charakteristika obyvatelstva jako východisko pro rozvoj obce ............... 13
3.4.2
Podpora občanských aktivit .................................................................... 14
3.5
Cestovní ruch ................................................................................................ 15
3.5.1
Vývoj cestovního ruchu .......................................................................... 16
3.5.2
Formy cestovního ruchu ......................................................................... 17
3.5.3
Druhy cestovního ruchu ......................................................................... 18
3.5.4
Podíl cestovního ruchu na HDP .............................................................. 20
3.5.5
Marketingový mix v cestovním ruchu .................................................... 20
3.6
European Destination of ExcelleNce ............................................................. 22
3.7
Turistický potenciál krajiny ........................................................................... 22
3.7.1
Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN ............. 22
3.7.2
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Vepřeka .......................... 23
3.7.3
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny (2002) .................... 24
3.7.4
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny (2010) .................... 26
4
Metodika ............................................................................................................. 27
5
Mikroregion Strážnicko ....................................................................................... 28 5.1
Lokalizační a realizační předpoklady ............................................................. 29
5.2
Analýza území z hlediska předpokladů CR .................................................... 34
5.3
Dopravní dostupnost ..................................................................................... 36
5.4
Ubytování a stravování .................................................................................. 37
5.5
Místní produkty ............................................................................................. 39
5.6
Výpočet potenciálu ........................................................................................ 40
5.7
Zhodnocení výsledků a navržení opatření pro jednotlivé obce ....................... 44
6
Diskuze ............................................................................................................... 48
7
Závěr ................................................................................................................... 49
8
Použitá literatura.................................................................................................. 50
1
ÚVOD
V současné době představuje cestovní ruch významnou oblast národního hospodářství řady vyspělých států světa. Podílí se na zvyšování životní úrovně obyvatelstva a stává se nedílnou součástí života každého z nás. Existuje široká škála typů cestovního ruchu, přičemž v poslední době se začíná vyvíjet venkovská turistika a agroturistika. Lidé hledají odpočinek v klidné krajině, s čerstvým vzduchem a nádechem venkova. Tento typ turistiky nenarušuje životní prostředí a přispívá k trvale udržitelnému rozvoji venkova. Regiony jsou jedinečné v nabídkách služeb a nabízí rozmanité přírodní i kulturní pozoruhodnosti. V této práci je konkrétně řešen cestovní ruch na území mikroregionu Strážnicko. Rozprostírá se na jižní Moravě u státních hranic se Slovenskou republikou. Dané území je součástí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, což výrazně přispívá k návštěvnosti dané lokality. Oblast je známá především pro své folklorní tradice, vinohradnictví a lidovou architekturu. Jelikož je mikroregion snadno dostupný a je zde mnoho kulturních akcí a rozmanitých míst, stává se čím dál častějším cílem turistů. Aby se území mohlo stále vyvíjet, zlepšovat podmínky pro turisty a vytvářet nové turistické cíle, je nutné oblast analyzovat a navrhnout opatření, která by vedla ke zvýšení zájmu o pobyt v příslušné lokalitě. Danému problému se věnuje tato bakalářská práce,
ve
které
je
zhodnocen
potenciál
možnosti rozvoje mikroregionu Strážnicko.
-8-
cestovního
ruchu
a analyzovány
2
CÍL PRÁCE
Cílem bakalářské práce je zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Strážnicko a navrhnutí opatření vedoucí ke zvýšení návštěvnosti této lokality. Dílčím cílem je popis lokalizačních a realizačních předpokladů jednotlivých obcí a analýza území z hlediska předpokladů cestovního ruchu, dopravní dostupnosti, ubytování a stravování. Výsledkem práce je výpočet potenciálu cestovního ruchu a srovnání s výsledky RNDr. Bíny z roku 2002, jehož metoda byla při výpočtu využita.
-9-
3
PŘEHLED ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY
3.1
Mikroregion
V rámci bakalářské práce bude zhodnocení cestovního ruchu řešeno na území mikroregionu Strážnicko. Proto jsou zde předkládány základní informace o tomto termínu. V českých zákonech pojem mikroregion nenalezneme. Např. v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje se užívá jen termín region, jímž se rozumí celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí, nebo sdružení obcí. V minulosti se pojem mikroregion identifikoval nejčastěji s územím s obcí s pověřeným obecním úřadem. Mikroregion lze tedy užít v několika významech, které lze shrnout do tří základních skupin:
Pojem je používán ve smyslu geografickém, jako určité území či oblast.
Pojem je používán ve smyslu neformální spolupráce obcí, kdy stačí souhlas obecních zastupitelstev.
Pojem je používán ve smyslu formalizované spolupráce několika obcí sdružených do uskupení (Pápol, 2006).
Dle Hampla (Hampl a kol., 1989) představuje sociálně geografický region komplex rozmanitých sociálně geografických jevů integrovaných jejich vzájemnými vztahy. V podmínkách České republiky rozlišuje čtyři úrovně regionů. Jsou jimi subregiony, mikroregiony,
mezoregiony
a makroregiony.
Z nichž
mikroregiony
je
možno
charakterizovat jako územní celky, v nichž jsou relativně uzavřeny nejintenzivnější regionální procesy především dojížďka za prací a za službami. V České republice je vyvinuta dvoustupňová mikroregionální organizace. Mikroregiony 1. stupně lze přirovnat ke spádovým územím středisek osídlení obvodního významu. V České republice takto můžeme v současné době označit 144 středisek (Hampl, 2005). V mikroregionech 1. stupně jsou již zcela vyvinuty:
základní občanská vybavenost tj. základní případně mateřská škola,
základní zdravotnická zařízení,
- 10 -
základní administrativa v samostatné působnosti obcí a nejnižší úroveň přenesené působnosti,
základní vybavení obchodu a služeb místního významu (maloobchod s prodejní plochou do 1000 m2, prodejny s potravinářským a drogistickým zbožím, další prodejny např. s oděvy, domácími potřebami apod.
Mikroregiony 2. Stupně lze přirovnat k okresům. Těchto středisek je 70 (Hampl, 2005). Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a základními službami jsou na tomto stupni naprosto dominantní pro formování příslušných územních celků. Prostorová organizace těchto vztahů má až na výjimky nodální formu tj. vztahy typu středisko-zázemí. Přestože okresní úřady byly zrušeny, členění na mikroregiony 2. stupně tj. okresy, bylo zachováno. Centra těchto mikroregionů jsou již také vybavena vyšší občanskou vybaveností např. nemocnicí, středními školami, divadlem, apod. Vyskytují se zde obchodní zařízení regionálního významu jako maloobchod s prodejní plochou do 3000 m2, který je umístěn podél hlavní komunikace a slouží tak i obyvatelům z přilehlých obcí. Rovněž je centrum mikroregionu vybaveno dostatečně i v oblasti služeb. Vyskytují se zde ubytovací kapacity, zařízení výrobních i nevýrobních služeb a mnohé další (Pápol, 2006).
3.2
Programové období 2007−2013
Po vstupu do Evropské unie si čím dál více subjektů žádá o dotace pro rozvoj svých projektů právě z fondů Evropské unie. Zde je stručný přehled rozdělení finančních zdrojů minulého programového období 2007−2013. Minulé programové období se dělilo na 26 operačních programů, rozčleněných do tří cílů. Prvním je cíl konvergence, kam patřilo sedm regionálních operačních programů pro regiony soudržnosti s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard eur a osm tematických operačních programů s přidělenou částkou 21,23 miliard eur. Hlavní město Praha s dvěma operačními programy spadá pod cíl regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Na daný cíl připadá 0,42 miliardy eur. Posledním cílem je Evropská a územní spolupráce se zbylými devíti operačními programy. Na třetí cíl bylo vymezeno 0,39 miliard eur.
- 11 -
Finanční podporou cestovního ruchu se zabývaly regionální operační programy. ROP Jihovýchod měl k tomuto účelu vyhrazenou prioritní osu 2 − rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Finanční alokace činila 3 365 mil. Kč (Strukturální fondy, 2014).
Programové období 2014−2020
3.3
Evropská unie realizuje cíle strukturální a regionální politiky v sedmiletých cyklech, při kterých členské země zpracovávají programové dokumenty a následně po schválení čerpají dotace. Česká republika vstoupila do Evropské unie v programovacím období 2000−2006, následovalo období 2007−2013 a nyní začíná nové období, a to 2014−2020. V programovém období 2014−2020 bude realizován integrovaný regionální operační program. Prioritou daného programu je umožnění vyváženého rozvoje území, zlepšení veřejných služeb a veřejné správy a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech. Cíle programu bude dosaženo snižováním územních rozdílů, zkvalitněním infrastruktury a posílením konkurenceschopnosti v regionech. Dále pak posílením veřejných služeb, zaměstnanosti a podpory vzdělanosti, jako jednoho z pilířů zvyšování kvality života obyvatel, a posílením institucionální kapacity veřejné správy. Zaměření integrovaného programu současně vychází ze čtyř základních cílů regionální politiky, formulovaných ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2014–2020. Mezi tyto cíle patří:
podpořit zvyšování konkurenceschopnosti a využití ekonomického potenciálu regionů (růstový cíl),
zmírnit prohlubování negativních regionálních rozdílů (vyrovnávací cíl),
posílit environmentální udržitelnost (preventivní cíl),
optimalizovat institucionální rámec pro rozvoj regionů (institucionální cíl).
Vize integrovaného regionálního operačního programu zní „Konkurenceschopné obce a regiony jsou předpokladem pro konkurenceschopnou Českou republiku“. Na základě této vize je definován globální cíl, a to „Zajistit vyvážený rozvoj území, zlepšit veřejné
- 12 -
služby a veřejnou správu pro zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění udržitelného rozvoje v obcích, městech a regionech“(IROP, 2014).
Synergie ve venkovském prostoru
3.4
Rozvoj obcí závisí především na místních obyvatelích. Důležitá je jejich vzájemná spolupráce a vytváření příznivého zázemí pro turisty. Jelikož většina obcí mikroregionu Strážnicko je venkovského charakteru, kromě obce Strážnice, zaměřme se nyní na rozvoj obcí právě ve venkovském prostoru. Dle Binka (in Koudelka, 2004) je „rozvoj o lidech“. Obec je taková, jací v ní žijí obyvatelé, a jak jsou tito obyvatelé ochotni zapojit se do života obce. Zákon O obcích uvádí, že „obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Významným rysem, který utváří život obcí, je podle J. Kadeřábkové a Z. Trhlínové (2006) dojížďka za prací, službami a za vzděláním. Tyto faktory jsou významnými činiteli, které se promítají do participace občanů na veřejném životě, do podnikatelských aktivit, do péče o kulturní a přírodní dědictví, o životní prostředí i do dalších oblastí jejich každodenního života.
3.4.1 Charakteristika obyvatelstva jako východisko pro rozvoj obce Rozhodující znaky a kritéria, podle nichž se struktura obyvatel sleduje a nejčastěji dělí, jsou:
biologické znaky − struktura obyvatelstva podle pohlaví, věku, lidských ras,
kulturní znaky − struktura obyvatelstva podle etnické příbuznosti, národnosti, jazyka, religiozity a vzdělání,
ekonomické a společenské znaky − struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity, povolání a zaměstnání, struktura podle příslušnosti k hospodářským oborům a odvětvím atd.
Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku patří mezi základní identifikační znaky populace a využívají se jako vstupní data pro další demografické a geografické ukazatele. Vzdělanostní struktura obyvatelstva je chápána jako jeden ze základních
- 13 -
prvků socioekonomického rozvoje území a rozvoj lidského kapitálu v něm. Venkov stále zaostává za městy, což je dáno zejména historickým vývojem, kdy většina obyvatel na venkově byla zaměstnána v zemědělství, kde nebylo potřeba vyššího vzdělání.
3.4.2 Podpora občanských aktivit V rámci trávení volného času jak ve městech, tak na venkově, lze vymezit tři hlavní okruhy činností. Jedná se o kulturu, sport a zájmové aktivity. Mezi obecné faktory kulturního a společenského života vesnic, které podporují stabilitu venkovských společenstev a startují jejich rozvoj, patří podle J. Gregoriniové a V. Schollarové (2006) následující:
činnost spolků,
aktivizace obyvatel,
zapojení všech věkových skupin obyvatel,
zapojení žen,
pravidelné setkávání obyvatel společné řešení problémů,
existence historické paměti (kroniky, památky, zvyky),
rozvoj místního cestovního ruchu.
Oblast kultury se týká jak provozu kulturních zařízení, tak také zachování a rozvíjení regionálních kulturních tradic. Tato oblast napomáhá silnějšímu sepětí obyvatel s jejich regionem, a tak se může stát významným fenoménem zabraňujícím vylidňování venkova a odlivu mladých lidí. Specifickým jevem, vyskytujícím se ve venkovském prostředí výrazně častěji než ve městech, jsou zájmová sdružení reprezentovaná obecními spolky (myslivci, včelaři, folklorní soubory a jiné). Pro spolky je typické sdružování obyvatel všech věkových kategorií, což rovněž přispívá k soudržnosti obce. Naopak za záporné faktory bránící kvalitnímu kulturnímu
a společenskému životu obyvatel vesnic
Gregoriniová a V. Schollarová (2006):
pasivitu obyvatel,
vysoký věkový průměr obyvatel vesnic,
malý podíl žen v mnohých volnočasových aktivitách,
- 14 -
vymezily J.
rušení mateřských a základních škol,
absence přirozené autority s charismatem (místní učitel, kněz, režisér, vedoucí sboru, starosta apod.), která by iniciovala místní kulturní a společenské akce,
neexistence nebo špatný technický stav veřejných sálů nebo veřejných venkovních prostor jako místa konání kulturních a společenských akcí,
další problémy jako např. malá odvaha obyvatel podnikat, malá kupní síla obyvatel, chybějící prostory pro aktivity mladých.
3.5
Cestovní ruch
Definic pojmu cestovní ruch je velké množství, avšak žádná z nich není všeobecně akceptována. Za mezník v definování cestovního ruchu i pro jeho statistické sledování lze považovat konferenci WTO (Světová organizace cestovního ruchu) konanou v Otavě v roce 1991, kde došlo k obsahovému vymezení většiny používaných pojmů z oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch podle WTO znamená „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“(Malá, 2002). Cestovní ruch dle AIEST (Mezinárodní sdružení expertů cestovního ruchu) definujeme jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání (Ryglová, 2009). (Borman 1931 in Knebel 1960) definuje cestovní ruch jako „cesty, jež se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povoláním nebo i z jiných příčin (za zvláštními událostmi), při nichž dochází k dočasné změně místa bydliště. Nepatří sem však dojíždění za prací“. Autor zde zdůrazňuje nepravidelnost a dočasnost cest, bez úmyslu se usadit. Sociologické pojetí tohoto pojmu udává R. Gluckmann (in Fedor, 1937). Definuje cestovní ruch jako „sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa“. Autor zde zdůrazňuje vztahy mezi lidmi, které na základě účasti na cestovním ruchu vznikají. E. Fedor (1937) chápe cestovní ruch jako „periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo
- 15 -
státu“. Autor zde zdůrazňuje přemístění a přepravu mezi místem bydliště a cílovým místem.
3.5.1 Vývoj cestovního ruchu Historie ukazuje, že cestování nebylo vždy spojeno s relaxací a regenerací sil, jak je tomu v dnešní době. Již v pravěku museli lidé cestovat, aby uspokojili své fyziologické potřeby, stěhovali se do úrodnějších oblastí, kde byla obživa a vyšší možnost přežít. Písemně zaznamenané prvopočátky cestovního ruchu pochází z roku 480−425 př. n. l. Z tohoto období jsou doloženy popisy cest Řeků, Egypťanů a Římanů. Cestovat si mohli dovolit především bohatí mladí šlechtici, synové bohatých kupců a měšťanů. Ve 13. století začínají první obchodní cesty do Indie, Číny a Indonésie. Nejznámějším cestovatelem této doby byl Marco Polo, první Evropan, který podrobně procestoval Čínu, následně Krištof Kolumbus, italský mořeplavec, který doplul v roce 1492 k břehům Ameriky a v neposlední řadě Vasco de Gama, který doplul do Indie. Dalším významným obdobím byl konec 19. a začátek 20. století, kdy se do dějin zapsal Angličan Thomas Cook, který v roce 1841 založil první cestovní kancelář. Organizovaly se již především cesty za poznáním. Další osobností, která přispěla k rozvoji cestovního ruchu, byl Němec Karl Beadecker, který vydal prvního knižního turistického
průvodce
„Cesta
po
Rýnu“.
Průvodce
obsahoval
informace
o pamětihodnostech a přírodě, přehled a nabídku ubytování, stravování a dopravě včetně jejich cen. Vývoj cestovního ruchu v České republice lze rozdělit do tří etap. První etapou je období mezi světovými válkami, druhou je doba po druhé světové válce a třetí etapa začíná rokem 1989. První cestovní kanceláří v Československu byl podnik ČEDOK, který se zařadil mezi největší cestovní kanceláře na světě. Jeho činnost zahrnovala síť cestovních kanceláří doma i v zahraničí, zajišťovala dopravní služby, poskytovala ubytování i stravování. V této době dominoval tzv. tramping, jakožto forma individuálního cestovního ruchu zaměřená na pobyt v přírodě. Rozšířila se také vodní turistika, horolezectví a jeskyňářství (Vystoupil a kol., 2006). Po druhé světové válce se uzavřely hranice směrem na západ, což posílilo domácí cestovní ruch. Začala éra chataření a chalupaření. Na počátku 2. poloviny 70. let mělo dle statistik k dispozici chatu či chalupu více než 10 % domácností, kolem roku 1990 téměř 20 % domácností (Slepička a kol., 1989). Po roce 1989 se v České republice - 16 -
významně zlepšily podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Především se otevřely hranice celého světa, byla zrušena vízová povinnost a uzavřen bezvízový styk. Další změnou byla privatizace a liberalizace trhu, která vedla k zakládání soukromých společností působících v oblasti cestovního ruchu. Zvýšil se počet ubytovacích zařízení i cestovních kanceláří, avšak kvalita těchto služeb nerostla, tudíž v roce 1997 došlo ke krachu řady cestovních kanceláří (Vystoupil a kol., 2006). V současné době se zvyšuje úloha cestovního ruchu v rámci národních ekonomik. Mění se věková struktura obyvatelstva, tudíž se vytváří nová atraktivní skupina, a to movitých a vzdělaných seniorů. Nejnavštěvovanějším kontinentem je stále Evropa. Z důvodu konkurence se kvalita služeb a dostupnost informací stále zvyšuje. Vznikají nové formy turistiky, především agroturistiky, cykloturistika či kongresová turistika (Ryglová, 2009).
3.5.2 Formy cestovního ruchu Pod formou cestovního ruchu se rozumí základní způsob projevu cestovního ruchu zaměřený na uspokojení určitých konkrétních potřeb účastníka, jež vystupují jako hlavní potřeby, odlišující se od jiných potřeb některými specifickými znaky. Ty určují charakter cestovního ruchu, kladou zvláštní požadavky na zabezpečení služeb pro dosažení požadovaného užitného efektu. Konečný užitný efekt z účasti na cestovním ruchu je rozhodujícím faktorem, podle něhož se rozlišují jednotlivé formy cestovního ruchu (E. Kopšo a kol., 1979). Ryglová (2009) dělí cestovní ruch na:
Rekreační: přispívá k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka. Realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí. Specifickým podtypem je chataření a chalupaření Kulturně poznávací: je cílený na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků. Sportovně turistický: využívá zájmu lidí o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech. Obsahem může být i organizování pasivní účast na sportovních akcích. Léčebný a lázeňský: využívá přírodní léčivé zdroje a je zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce.
- 17 -
Specifický cestovní ruch: může být mládežnický, seniorů, rodinný, městský, venkovský, kongresový, incentivní, náboženský, zábavní a atrakční, gastronomický, cykloturistika, mototuristika, sportovní lov, rybolov, karavanový, a další. Vystoupil a kol. (2006) navíc kromě výše uvedených uvádějí ještě cestovní ruch: Společenský: návštěvníci jsou motivování společenským setkáním, především návštěvou příbuzných a známých, při kterém se návštěvníci jdou podívat na výstavu či navštíví nějakou kulturní památku. Ekonomický: probíhá v pracovním čase účastníka, zahrnuje služební cesty spočívající v různých typech obchodního jednání, účast na kongresech a konferencích.
3.5.3 Druhy cestovního ruchu Řada autorů nerozlišuje druhy a formy cestovního ruchu. Rozdíl spočívá v hierarchizaci použitých kritérií třídění. Na nejvyšší úrovni se formy cestovního ruchu vyčleňují podle převládající aktivity účastníku, tj. podle určitých strukturálních znaků. Pro vymezení druhů se ovšem používají kvalitativní znaky. Na nižších stupních členění se však používají stejná kritéria, tudíž dochází k prolínání obou klasifikací (Mariot, 1983). Cestovní ruch dle místa realizace Jde o členění podle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Zahrnujeme sem domácí, při němž účastníci nepřekračují státní hranice své země a zahraniční, při kterém vždy dochází k překračování hranic. UNWTO uvádí ještě dva základní typy, a to vnitrostátní (cestovní ruch domácí a příjezdový) a národní (cestovní ruch domácí a výjezdový). Cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci státu Vztahuje se k zahraničnímu cestovnímu ruchu. U aktivního cestovního ruchu, který zahrnuje příjezdy zahraničních návštěvníků do určité země, jde o spotřebu zboží a služeb hrazenou z devizových prostředků, což znamená příliv deviz do platební bilance státu. Naopak pasivní cestovní ruch, zahrnující výjezdy obyvatel do zahraničí za vyvezené devizové prostředky, znamená v konečném efektu pro stát odčerpávání devizových prostředků a tím pasivní vliv na platební bilanci státu. Cestovní ruch dle délky pobytu Dle tohoto kritéria je cestovní ruch členěn na krátkodobý, charakteristický krátkou dobou pobytu (zpravidla do 3 přenocování), a dlouhodobý, jež zahrnuje více jak 3 - 18 -
přenocování, nikoli však více než 6 měsíců v domácím a více než 1 rok v zahraničním cestovním ruchu. Cestovní ruch dle způsobu zabezpečení cesty a pobytu Podle toho, kdo zajišťuje cestu a pobyt účastníků, členíme tento druh na organizovaný, kdy cestu i pobyt zajišťuje cestovní kanceláře či jiné subjekty poskytující zprostředkovatelské služby, a neorganizovaný, kdy si veškeré služby zajišťuje účastník sám. Cestovní ruch dle počtu účastníků Pokud účastník cestuje sám nebo nejvýše s rodinou, je tento druh označován jako individuální. Pokud je však cesta a pobyt zajišťován hromadně pro zájmově či jinak vytvořené kolektivy, cestovní ruch se nazývá skupinový. Cestovní ruch dle způsobu financování Jestliže veškeré náklady jsou plně hrazeny samotným účastníkem, spadá to do komerčního cestovního ruchu. Opakem je sociální cestovní ruchu, kde část nákladů spojených s účastí na cestovním ruchu je uhrazována za přispění nějaké organizace či instituce. Cestovní ruch dle věku účastníků Toto kritérium bývá uplatňováno ve vztahu k některým věkovým skupinám, které svým spotřebním chováním a nároky na rozsah a strukturu služeb v rámci účasti na cestovním ruchu výrazně odlišují od ostatní populace. Jedná se především o cestovní ruch:
dětí − pokud se jedná o organizované pobyty dětí do 15 let bez rodičů,
mládeže − cestovní ruch mladých lidí ve věku 15−24 let,
seniorů − je představován cestovním ruchem obyvatelstva postproduktivního věku,
rodin s dětmi,
věkové skupiny lidí mezi 40−50 rokem − tzv. skupina babyboomers, jež má odrostlé děti, dostatek volného času a jsou v ekonomicky činném věku.
Cestovní ruch dle převažujícího prostředí pobytu S tím souvisejí odlišné nároky na služby. Prvním typem je městský cestovní ruch, který má spíše krátkodobý charakter s hlavním motivem návštěvy turisticky zajímavých měst, památek a dalších aktivit. Druhým typem je venkovský cestovní ruch, převážně realizovaný v příznivém životním prostředí venkova, s nejrůznějšími formami pobytu,
- 19 -
z nichž se v poslední době začíná formovat specifická forma venkovského cestovního ruchu, tzv. agroturistika. Třetím typem je lázeňský cestovní ruch, který zahrnuje dlouhodobé pobyty spojené s léčením v zdravotně příznivém prostředí lázeňských míst. Posledním typem je cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu různého charakteru, např. horská střediska, přímořská střediska, apod. (Indrová, 2009)
3.5.4 Podíl cestovního ruchu na HDP Dle informací zveřejněných 4. března 2013 k roku 2011 tvoří podíl cestovního ruchu na celkovém hrubém domácím produktu České republiky 2,7 % (stejně jako v roce 2010). Z dlouhodobého hlediska podíl cestovního ruchu od r. 2004 mírně klesá, nicméně důvodem je meziroční růst HDP v jiných odvětvích národního hospodářství. Podle Modulu zaměstnanosti, který je úzce spjat se satelitním účtem, činil celkový počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu v roce 2011 přes 231 tis. osob, z toho bylo 183 tis. zaměstnanců a přes 48 tis. bylo sebezaměstnaných. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti činil 4,52 % (2011) a dlouhodobě se pohybuje v rozmezí 4,50 % (2007) až 4,75 % (2004). Významný nárůst počtu zaměstnanců byl oproti roku 2010 v odvětví hotely a podobná zařízení – o 9,2 %. Naopak největší pokles byl vykázán v osobní letecké dopravě, a to o 27,6 % a v odvětví cestovních agentur a podobných zařízení o 20,9 % (MMR, 2013).
3.5.5 Marketingový mix v cestovním ruchu Marketingový mix představuje praktickou konkretizaci marketingového přístupu k určité obci či regionu. Je to soubor kontrolovaných marketingových proměnných, připravených k tomu, aby veškerá činnost v daném území byla co nejblíže přáním a potřebám trhu. Sestává z toho, čím může veřejná správa ovlivnit poptávku po nabídce dané obce či regionu. Především se jedná o známé čtyři skupiny proměnných, označovaných podle začátečních písmen anglických pojmů jako „čtyři P“:
produkt: nabízená služba, kterou poskytují dodavatelé (ubytovací zařízení a stravovací zařízení, dopravci), zprostředkovatelé (cestovní kanceláře či cestovní agentury) a marketingové organizace (např. Czechtourism),
cena (price): je peněžním ekvivalentem hodnoty služeb, které si zákazník kupuje. Podle Foreta (2001) je cena v cestovním ruchu ovlivněna řadou faktorů, - 20 -
mezi které patří dosažené náklady, cíle společnosti, důležitost ceny pro případné zákazníky, velikostí a pohybem spotřebitelské poptávky, konkurencí, náklady na distribuci, komplementárními službami a zařízeními, vlivem státních zásahů, konzistentností a dalšími marketingovými nástroji. Pro cestovní ruch je běžné používání slevových systému a taktik (množstevní, rodinné, sezónní, členské či časové slevy (first minute, last minute), dárkové poukazy),
místo (place): může se jednat o samotnou atraktivitu místa, kdy místo může vynikat
jedinečnými
přírodními,
klimatickými,
léčebnými,
kulturními
a historickými podmínkami. Místo může být zajímavé svojí polohou, např. leží na křižovatkách dopravní infrastruktury nebo zcela mimo ně, může být v blízkosti hranic nebo jinak zajímavých míst. Ve třetím případě se může jednat o zajištění dopravní dostupnosti našeho místa. Jednak jakými dopravními prostředky se tam mohou návštěvní dostat a následně, jak je doprava organizována, zdali individuálně nebo hromadně,
propagace (promotion): cestovní kanceláře vydávají zájezdové katalogy, letecké společnosti letové řády, hotely hotelové prospekty. Klubová turistika či kongresová a incentivní turistika využívá formu osobního prodeje, tedy ústní nebo telefonickou komunikaci se zákazníkem s cílem prodat nabízenou službu.
Kromě toho se můžeme v literatuře o cestovním ruchu setkat i s rozšířeným marketingovým mixem. Morrison (1995 in Foret, 2005) doplňuje výše uvedenou klasickou podobu o další 4P:
people (lidé): ve službách hrají prvořadou roli všichni zaměstnanci firmy, především ti, kteří přicházejí do styku se zákazníky,
packaging (tvoření balíčků): kompletace nabízených služeb a tvorba integrovaných produktů,
programming (naprogramování) bychom měli chápat především jako koncepčnost, sdílení vizí prostřednictvím společných projektů,
partnership (spolupráce) říká, že úspěch záleží na spolupráci dodavatelů (např. ubytovacích a stravovacích zařízení) se sprostředkovateli (cestovními kancelářemi), s přepravci (leteckými společnostmi, železnicemi apod.) a mnohými dalšími, stejně jako na spolupráci mezi různými úrovněmi veřejné správy.
- 21 -
3.6
European Destination of ExcelleNce
EDEN je projekt Evropské komise, jehož hlavním cílem je podpora udržitelného cestovního ruchu ve státech Evropské unie. Hlavní náplní projektu je soutěž o excelentní destinaci cestovního ruchu, která probíhá v participujících státech každoročně již od roku 2007. Soutěž se zaměřuje především na méně známé evropské regiony. Mikroregion Strážnicko se této soutěže zúčastnil v roce 2008, kdy se soutěžilo v kategorii „Cestovní ruch a chráněná území.“ Na první příčku sice nedosáhl, ale dostal ocenění za účast. V roce 2009 se soutěžilo v kategorii „Voda − turistický cíl“, kde do finále postoupila destinace Baťův kanál, který protéká i mikroregionem Strážnicko. Úspěšný byl rok 2011 s kategorií Obnova hmotného dědictví, kdy titul EDEN za Českou republiku získal region Slovácko, jehož součástí je i mikroregion Strážnicko (EDEN, dostupné z www.eden-czechtourism.cz).
3.7
Turistický potenciál krajiny
Abychom mohli dospět k návrhům na zvýšení atraktivity území, je nejprve zapotřebí zhodnotit potenciál cestovního ruchu v dané oblasti. Pro účely hodnocení krajiny z hlediska rekreačního potenciálu, využití a atraktivity se nejčastěji uplatňují metodiky posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN, hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka a metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny. Metoda TERPLAN hodnotí rekreační potenciál krajiny. Naproti tomu metody Vepřeka a Bíny hodnotí potenciál cestovního ruchu, jež je na rekreačním potenciálu krajiny principiálně postavený, avšak reflektuje i aktuálně preferované rekreační aktivity společnosti.
3.7.1 Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN Zájmové území se rozčlení sítí čtverců o straně a = 2,4 km. Analýza se provádí v rámci jednotlivých čtverců. Základem pro výpočet rekreační hodnoty je vzorec: r = (A+B+C+D) x K, A je celková délka okrajů lesa v km B je délka okrajů vodních ploch a toků (B = B1 + B2) - 22 -
B1 − okraje vodních ploch v km − násobeno koeficientem 2,0 B2 − okraje vodních toků v km C je výškové rozpětí území v přepočtu na jednotku plochy (varianty: na ha, km2) D je struktura půdního fondu v % (D1+D2+D3+D4+D5) D1 − zastavěná plocha a devastovaná území násobeno koeficientem 0 D2 − orná půda násobeno koeficientem 0,1 D3 − trvalé travní porosty, louky, pastviny, neobdělávané půdy, rašeliniště apod. násobeny koeficientem 0,3 D4 − lesy násobeny koeficientem 0,3 D5 − vodní plochy násobeny koeficientem 1 K je koeficient; K = L + Z L − koeficient počtu pobytových dnů v letní sezóně (průměrný počet dnů s teplotou vyšší než 10 °C) Z − koeficient počtu pobytových dnů v zimní sezóně (průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 40 cm) Výsledné číslo slouží k porovnání jednotlivých oblastí. Oblast s vyšším výsledným číslem má vyšší rekreační hodnotu. Na počátku výpočtů je třeba uvést celkovou plochu oblasti a nejvyšší a nejnižší bod oblasti pro výpočet výškového rozpětí (Schneider, 2009).
3.7.2 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Vepřeka Hodnocení se provádí na základě bodovacích tabulek, které jsou rozčleněny na čtyři sekce: sportovně technická zařízení a trasy (15 bodových kritérií), přírodní atraktivity (12 bodovaných kritérií), obslužná zařízení a vybavenost (10 bodovaných kritérií) a architektonické a stavební atraktivity (9 bodovaných kritérií). Ve všech čtyřech sekcích je zároveň rozlišována letní a zimní sezóna. Hodnocení se provádí na mapách rozčleněných sítí polygonů (nejmenší obdélník má zpravidla rozměry 1,2 x 0,9 km, tzn. 1,08 km2). Do hodnocení jsou kromě prvků zvyšujících využitelnost „čtverce“ započítány i hodnoty snižující tuto využitelnost. Z těchto čtverců je pak vytvořena rastrová mozaika.
- 23 -
Tato metodika se používá jako přímý podklad pro zpracování územních plánů velkých územních celků (Urbanismus a územní rozvoj, 2002).
3.7.3 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny (2002) Bína jako první vyhodnotil potenciál cestovního ruchu v obcích České republiky. Bína definuje potenciál cestovního ruchu jako „formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu“. V této metodě jsou rozdílné bodové hodnoty, které se přiřazují podle významnosti a důležitosti pro cestovní ruch a rekreaci hodnoceným kritériím. Toto řešení umožňuje vystihnout a zapracovat do celkového řešení důležitost jednotlivých kritérií. Podmínkou pro zkoumání výše zmíněného multidisciplinárního systému je jeho zjednodušení a rozčlenění na přirozené segmenty, za které se považuje např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílčích odvětvových potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. Vyskytují se ve třech hlavních formách:
jako vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu, např. vhodnost krajiny pro cykloturistiku, zimní sporty, horolezectví apod.,
jako určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky, např. kulturně historické památky a soubory, muzea, skanzeny apod.,
jako kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci odjinud.
V této metodě je přijata koncepce dvou základních okruhů cestovního ruchu, a to přírodního a kulturního. Přírodní zahrnuje složky založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody a takové, které přírodu využívají jako prostředí pro specializované sportovní činnosti. Kulturní subsystém zahrnuje složky vyjádřené cestami za kulturním poznáním či za zábavnými i jinými akcemi. Lokalizační podmínky jsou někde vyšší, někde nižší a někde neexistují vůbec. Pro kladné případy Bína zavádí tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek:
stupeň 1 − podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný, - 24 -
stupeň 2 − podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav,
stupeň 3 − podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu.
U některých složek (vhodnost krajiny pro horolezectví, závěsné létání, sportovní myslivost, rybolov a pozorování vodních ptáků) je při splnění lokalizačních podmínek rozlišen pouze jediný stupeň. Bodové hodnocení lze vidět v tabulce 1. Území dané obce je buď pro tyto určité aktivity vhodné, nebo vhodné není (Urbanismus a územní rozvoj, 2002). Tabulka 1: Bodové hodnocení složek potenciálu CR Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek
Složka potenciálu CR
1
2
3
Přírodní pozoruhodnosti
10
20
45
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku
5
10
15
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
10
15
20
Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty
7
15
30
Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku
3
7
10
Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody
10
20
40
Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory
7
13
20
Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku
3
7
10
Vhodnost krajiny pro vodní turistiku
3
7
10
Vhodnost krajiny pro horolezectví
2
Vhodnost krajiny pro závěsné létání
2
Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost
2
Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov
2
Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků
1
Kulturně historické památky a soubory
10
25
50
Skanzeny a muzea
5
15
35
Lázeňská funkce
5
15
35
Kongresy a konference
2
10
20
Kulturní akce
10
20
40
Sportovní akce
2
7
20
Církevní akce
2
4
10
Veletrhy a tematické trhy
5
20
40
Místní produkty
5
10
25
Příhraniční specifika
2
5
10
(zdroj: www.uur.cz)
- 25 -
3.7.4 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Bíny (2010) Aktualizovaná metoda se zaměřuje na rozhodující aspekty ovlivňující rozvoj cestovního ruchu a rekreace v území. Pracuje s většími prostorovými jednotkami, jsou jimi správní obvody obcí s rozšířenou působností. Do posouzení jsou nově zahrnuty i některé „vně systémové“ faktory, zejména míra relativně snadné dostupnosti území individuální dopravou a též obslužnost území veřejnou dopravou. V novém pojetí Bínovy metody mohou být danosti a aktivity vytvářející segmenty potenciálu cestovního ruchu chápány v různé šíři záběru. V úzkém pojetí jde o takové danosti a aktivity, které bezprostředně a přímo ovlivňují cestovní ruch, tedy návštěvu daného území. Sem patří např. existence významného hradu v regionu. Naopak široké pojetí uvažuje nejen tento primární typ, ale i aktivity, které působí odvozeně (např. služby a atrakce pro návštěvníky v podhradí hradu). Segmenty potenciálu cestovního ruchu lze seskupit do dvou dílčích potenciálů, jimiž jsou: a) potenciál atraktivit cestovního ruchu, b) potenciál ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch. Většinu atraktivit diferencujeme podle jejich významu pro cestovní ruch do dvou až tří významových stupňů A, B, C. Základem významové diferenciace jsou zaprvé konkrétně zjistitelné parametry. Tento postup je použit u historických městských a vesnických souborů,
u hradů,
zámků,
archeologických
památek,
sakrálních,
technických,
vojenských památek a pietních památek. Za druhé je použit odhad obecného významu příslušného objektu pro cestovní ruch. Pouze některé atraktivity (např. golfová hřiště, turistická informační centra aj.) jsou uvažovány jen v jednom stupni. U nich fakt, zda v určité lokalitě existují, je důležitější než jejich rozčlenění. K vyhodnocování dílčích potenciálů slouží 7 typů ploch a 6 typů linií. Každá plocha či linie nese určitý význam pro rozvoj cestovního ruchu. U ploch se vyhodnocování provádí přímým podílem v %, u linií pomocí koeficientů (Bína, 2010).
- 26 -
4
METODIKA
Zadání práce vychází z poptávky Ministerstva pro místní rozvoj, které organizuje projekty v rámci tzv. Karpatské úmluvy. Oblast mikroregionu Strážnicko byla zvolena dle bydliště autorky. K přípravným činnostem patřilo shromažďování a studium literárních podkladů k tématům cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu a studium informací o obcích patřících do mikroregionu. Po analýze dostupných zdrojů byl proveden terénní průzkum, a to především kulturních památek a přírodních pozoruhodností oblasti mikroregionu. Po vlastním průzkumu následovaly konzultace s vedením jednotlivých obcí o jejich pohledu na problematiku cestovního ruchu. Na základě poznatků z vlastního šetření a pohovorů se starosty byla vyhotovena analýza území a vypočítán potenciál cestovního ruchu metodou dle Bíny 2002. Tato metoda byla zvolena pro svoji jednoduchost. Je aplikována na území jednotlivých obcí. Využívá bodových hodnot pro lokalizační podmínky cestovního ruchu. Body byly přiřazovány každé obci zvlášť, čímž bylo zjištěno, v čem má každá obec své přednosti a nedostatky. Nebyla uvažována metoda Bíny 2010, protože zde jsou hodnoty aplikovány na obce s rozšířenou působností. Metoda TERPLAN hodnotí rekreační potenciál krajiny, proto byla z tohoto výběru také vyloučena. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Vepřeka nebylo použito, jelikož jeho metoda se používá především pro zpracování územních plánů velkých územních celků. Na základě zjištěných informací a dispozic obcí jsou v závěru práce navržena opatření vedoucí ke zvýšení zájmu turistů o pobyt v mikroregionu Strážnicko. Jako příklad je uveden pobytový balíček se službami pro rodiny s dětmi.
Shromažďování a studium literatury Terénní průzkum Konzultace s vedením obcí Analýza území Výpočet potenciálu cestovního ruchu Návrhy opatření ke zvýšení CR Pobytový balíček pro rodiny s dětmi Obrázek 1: Metodika práce (Zdroj: vlastní zpracování)
- 27 -
5
MIKROREGION STRÁŽNICKO
Tato část bakalářské práce je již konkrétně věnována území mikroregionu Strážnicko. Účelem vzniku mikroregionu je společné prosazování záměrů, které přesahují rozsahem a významem každou účastnickou obec, ochrana životního prostředí a dosažení ekologické stability území. Dalším cílem je koordinace investičních akcí v zájmovém území a územní plánování v regionálním měřítku. Společným úsilím obcí je také zajišťování a realizace technické infrastruktury a zvyšování zaměstnanosti včetně vytváření podmínek pro investování v soukromém i veřejném sektoru. Významným cílem je podpora rozvoje cestovního ruchu.
Obrázek 2: Mikroregiony v České republice (Zdroj:www.mapy.crr.cz)
Mikroregion Strážnicko vznikl v roce 2002 sdružením deseti obcí – Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Petrov, Radějov, Strážnice, Sudoměřice, Tasov, Tvarožná Lhota a Žeraviny. Strážnicko je součástí celku NUTS II – Jihovýchod. Náleží do Jihomoravského kraje, oblasti Slovácko a všechny obce v mikroregionu přísluší do okresu Hodonín. Celková rozloha mikroregionu činí 130,65 km2. Územní celek sousedí na západní části s mikroregiony Hodonínsko a Bzenecko, na severu s mikroregionem
- 28 -
Ostrožsko, na východě s Horňáckem a jeho jih je hranicí České republiky se Slovenskou republikou. Typickými prvky mikroregionu Strážnicko jsou dolňácký folklór, bohaté kroje a lidové písně. Strážnicko je i svébytnou vinařskou oblastí kvalitních vín. Obce Strážnice, Kozojídky, Sudoměřice a hlavně Petrov nabízí možnost návštěvy a degustace ve vinných sklepech. Na květnatých loukách Bílých Karpat lze sbírat hřiby a obdivovat množství vzácných druhů živočichů i rostlin včetně orchidejí. I díky nim je oblast součástí biosférické rezervace UNESCO. Území je velmi atraktivní pro pěší turistiku a cykloturistiku, nachází se zde řada pěších turistických tras a několik cyklistických stezek. Stezky se dále napojují a protínají s dalšími turistickými trasami z okolních mikroregionů a se sousedním Slovenskem (Mikroregion Strážnicko, 2014).
Obrázek 3: Vymezení obcí mikroregionu Strážnicko (Zdroj: vlastní zpracování dle www.mapy.crr.cz)
5.1
Lokalizační a realizační předpoklady
Lokalizační podmínky cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik „nabídky“ tohoto území. Jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Nejvýhodnější jsou oba sektory současně.
- 29 -
Realizační podmínky cestovního ruchu umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Můžeme je rozdělit na předpoklady dopravní a materiálně technické, které vyjadřují vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Tyto podmínky mají ve srovnání s lokalizačními nižší primární výpovědní hodnotu, protože druhotně reflektují diferenciaci podle vhodnosti jednotlivých území pro cestovní ruch (Urbanismus a územní rozvoj, 2002).
Hroznová Lhota Vznik obce se datuje, dle kronikáře Kosmase, k roku 1217. Roku 1560 byl obci udělen znak − v hlavě červeného štítu se kříží dvě révové ratolesti, na nichž visí dva zelené hrozny vedle sebe. Kolem roku 1595 byla Lhota nazvána Hroznovou, patrně proto, že byla střediskem vinařského pěstitelství. V roce 1951 byl zahájen provoz nové školy, která zajišťuje vzdělání také pro děti ze 4 okolních obcí. Od roku 1993 je obec zapojena do Programu obnovy venkova. Díky této iniciativě se podařilo obnovit a oživit spolkový a kulturní život obce. Také se obnovují tradice jako Jízda králů a začínají vznikat nové, například Živý Betlém, přehlídka mužských sborů nebo Opožděný Silvestr. V roce 2001 získala obec první místo v krajském kole soutěže Vesnice roku. V současné době má Hroznová Lhota asi 1280 obyvatel a 440 domů (Junek, 2004).
Kněždub Dle Pajera a kol. (2011) se vznik obce popisuje takto: „Kněždub byl dle věrohodných zpráv založen od kláštera Velehradského, kterýžto klášter roku 1248 obdržel od kastelána z Ryzenburku 12 lánů, lesy na místě, kde Kněždub nyní leží. Klášterníci lesy tyto vymýtili a počali pole vzdělávati, ku kterémuž účelu zajisté hospodářský dvůr a pak i domy
pro
své
poddané
vystavili“.
Základní
obživou
lidí
bylo
rolnictví
a pěstování vinné révy. V současné době má Kněždub 1100 obyvatel, leží v mozaice sadů, polí a vinic na úpatí vrchu Šumárníku. Své rodné domy zde mají známí regionální umělci − malíři Joža Úprka a Antoš Frolka, a Úprkův bratr Franta, který byl sochař (Pajer, 2011). Dominantou Kněždubu je kostel z roku 1898 postavený v pseudogotickém stylu. Obec disponuje základní vybaveností, dvěma restauračními zařízeními a sportovním hřištěm. Obec má dobré předpoklady pro rozvoj turistického ruchu, zejména pěší
- 30 -
turistiky a cykloturistiky s využitím cyklostezek navazujících na rekreační oblasti Lučina a Kejda s vodními nádržemi a s možností rybaření. V obci se oživují kulturní tradice jako je Jánská pouť či krojované hody s právem. Také se zde koná košt vín, májová veselice a zarážání hory.
Kozojídky Kozojídky jsou vinařská obec se 490 obyvateli. Jak již název napovídá, ves byla postavena na místě kozojedu, tj. kozí pastviny. Z architektonických památek zaujmou venkovská stavení a zajímavá je modernistická kaple sv. Martina s husitskými motivy. Kozojídky jsou známé svou společenskou aktivitou obyvatel v pořádání známých výstav ovoce a zeleniny, ochutnávky vín aj. Také se zde tradičně slaví Martinské hody, fašank, mikulášská nadílka či Den Matek. V obci je sportovní areál s hřištěm a pódiem. Soustřeďuje se zde několik spolků, jako jsou vinaři, hasiči či sportovci.
Petrov Zakladatelem obce byl Petr z Kravař, majitel strážnického panství, který Petrov založil mezi lety 1391−1400. Název obce pochází od jeho jména a znamená Petrův statek. Už roku 1417 byly upravovány vinné sklepy Plže, které jsou památkovou rezervací lidové architektury a kde se natáčel seriál Slovácko sa nesůdí. Také se zde nacházel léčivý sirnatý pramen (Dekařová-Bělochová, 2012). Mezi místní památky patří zvonice v Rybářích, kaplička u sklepů, kaplička sv. Urbana a kostel sv. Václava, jehož základní kámen posvětil sám papež Jan Pavel II. v květnu 1995 v Olomouci. Tradičními akcemi jsou rybářské závody, rybářská noc, folklorní festival „Senioři“ a soutěž mladých hasičů, dominantní jsou však vinařské akce, mezi které patří výstava vín, den vinařů v Plžích a svěcení vína.
Radějov První spolehlivé doklady pocházejí z roku 1217. Je to především zcela unikátní a klíčová
zpráva
o existenci
středověké
komunikace,
nazývané
v latině
Via
exploratorum de Bohemia, tedy Cesta českých stráží. Název obce vysvětluje autor Dějin Radějova, Jan Skácel, jako název původní staré staroslovanské osady, kterou založil Raděj. Kostel zde byl postaven až v roce 1908, a to v novorománském stylu (Pajer, 2012). - 31 -
Společenskými akcemi jsou zde Martinské hody a krojovaná Cyrilometodějská pouť. Známý je košt slivovice, kde se schází 2000 vzorků pálenek. Okolím obce vede zajímavá Oskorušová stezka, která spojuje Radějov s Tvarožnou Lhotou. Radějovu patří část vodní nádrže Mlýnky, kterou je možné využívat k rekreaci a především k rybaření.
Strážnice Starobylé hraniční město ležící na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Bílých Karpat je centrem mikroregionu. První doložená písemná zmínka o Strážnici pochází z roku 1302. Název je odvozen od strážní funkce, kterou měl hrad položený v těsné blízkosti moravské hranice vykonávat. Dnes je hrad přestavěn na zámek a má zde sídlo Národní ústav lidové kultury. Zámek obklopuje rozsáhlý anglický park s gotickou Černou branou a nejdelší platanovou alejí ve střední Evropě. Strážnice byla svého času 3. největším městem na Moravě. V letech 1604−1605 navštěvoval vyšší bratrskou školu Jan Ámos Komenský, také zde studoval Tomáš Garrigue Masaryk a na Piaristickém gymnáziu působil jako pedagog Jan Evangelista Purkyně (Hrdoušek, 2004). Z roku 1648 pochází nejstarší náhrobek na židovském hřbitově, který se zde nachází i se zrekonstruovanou synagogou. Dominantou města je strážní bílá věž z roku 1615, která je volně přístupná. Nachází se v ní hodinový stroj z roku 1900 a dva zvony z roku 1719. Vedle ní stojí kostel sv. Martina, který dal postavit Jiří z Kravař v polovině 15. století. Nejnavštěvovanějším místem je Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Skanzen pochází z roku 1973, je zde 65 objektů, na kterých jsou prezentovány lidové stavby z moravských Kopanic, Luhačovického Zálesí, Horňácka i Dolňácka. Jako vstupní objekt slouží budova pivovaru z roku 1612. Technickou památkou, kterou se město pyšní, je Baťův kanál. Mezi nejnavštěvovanější akce Strážnice patří Mezinárodní folklorní festival, Josefská výstava vín, Festival Slunce, Strážnická pouť k Panně Marii, Strážnické vinobraní a Martinské hody (Voštová, 1993).
Sudoměřice Obec, založená roku 1262, leží na hranici se Slovenskem a má silniční i železniční hraniční přechod. Na návsi se nachází zvonice z 18. století
a nejstarší objekt,
zachovalý hospodářský statek z konce 17. století, v němž je nyní stylová prodejna řeznictví. Farní kostel Krista Krále je ve funkcionalistickém slohu z 30. let 20. století. V původním korytě Sudoměřického potoka vznikl stylový soubor vinných sklepů „Starý
- 32 -
potok“ s přírodním amfiteátrem, kde se konají košty vína a hodové slavnosti. Také je zde velmi oblíbená akce košt ovocných pálenek (Šebesta, 2012).
Tasov Tasov je spolu s Radějovem nejstarší obcí mikroregionu. Původně vinařská a ovocnářská obec se nachází na rozhraní Horňácka a Dolňácka, v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. V současné době žije v obci 546 obyvatel. Mezi hodnotné stavby se řadí dům č. p. 52, významná památka lidového stavitelství z konce 18. století, se zachovaným žudrem a původní vnitřní dispozicí. Dále kaple sv. Václava, postavena v roce 1928 ze sbírek tasovských rodáků žijících v USA. V Tasově žil a tvořil slovácký malíř Antoš Frolka a významná malérečka Rozka Falešníková (Jihomoravský kraj, 2008). Spolkovou činnost v obci zastupují hlavně hasiči, sportovci a myslivci. Každoročně se zde konají 3 akce − velký nohejbalový turnaj s účastí družstev z celé České republiky, beseda u bigbítu a Svatováclavské hody. Obcí vede řada cyklotras a krásu kraje ukazuje Šumárnická naučná stezka, která provádí nejzajímavějšími místy v podhůří Bílých Karpat.
Tvarožná Lhota Jedná se o potoční ulicovou obec se zvonicí uprostřed a sevřenou linií původních statků podél potoka. Původní název používaný do 16. století byl Strážnická Lhota. Následoval název obce Tvarožná Lhota, který se odvíjí nejspíš od daně (lhůty) placené původně také naturálně tvarohem. Nové centrum obce vzniklo na dolním konci, kde byl postavený v roce 1933 kostel Svaté Anny ve funkcionalistickém slohu a je zde i nový obecní úřad. Obec je proslavená tradicí oskeruší, což je ovocná dřevina, ze které se vyrábí marmeláda, čaj a pálenka. Obec spravuje nedalekou přehradu a rekreační oblast Lučina. Turistickou atraktivitou je i zpřístupněná rozhledna ve výšce 34 m pod kopcem Travičná a pod ní kopaničářský areál Salaše Travičná. Obec byla oceněna jako Kvetoucí sídlo Evropy a Ekologická obec Jihomoravského kraje. Dále získala Zelenou stuhou ČR v rámci Programu obnovy venkova ČR, v roce 2012 byla Jihomoravskou vesnicí roku a získala 2. místo v celostátním kole Vesnice roku 2012. Tradičními
- 33 -
akcemi jsou zde slavnost oskeruší, výstava vín, Anenské krojované hody a tradiční Festival na vodě na přehradě Lučina (Hrdoušek, 2010).
Žeraviny Obec Žeraviny se připomíná poprvé spolu s Hroznovou Lhotou jako majetek Ostrožského panství v roce 1447. Stavební památkou je zvonice z roku 1901 a kaplička Panny Marie Lurdské z roku 1921. Dále také zachovalé skupiny lidových domů s barevným průčelím, zajímavostí jsou dva objekty bývalých mlýnů stojící na okrajích obce na Mlýnském náhonu. Dominantou je kaple sv. Alžběty, patronky obce, postavená v roce 2001 díky rodákům ze Žeravin žijících v Kanadě (Jihomoravský kraj, 2008). V Žeravinách se nachází polyfunkční hřiště, tenisový kurt a kulturní dům pro společenské akce. Přes léto se zde konají menší koncerty a v půli listopadu krojované Alžbětské hody. Kolem celé obce je vybudována stezka vhodná pro cyklisty i pěší turisty. Žeraviny mají jako jediné zpracované komplexní pozemkové úpravy včetně realizací úprav sítě cest a výsadeb zeleně u toků a cest v krajině.
5.2
Analýza území z hlediska předpokladů CR
Mezi přednosti mikroregionu patří jeho poloha v diverzifikované krajině. Především lesnaté pohoří, niva řeky Moravy, vhodné teplé a slunné klima, terénní dostupnost a zachovalý krajinný ráz. V daném území nejsou ekologické zátěže krajiny (neřízené skládky, odkaliště, brownfieldy). Díky rozmanité krajině jsou zde rozšířené turistické trasy, cyklostezky a naučné stezky. Mezi tyto stezky patří Úprkova stezka, stezka Strážnickými vinohrady, stezka Strážnickým Pomoravím, Bělokarpatská stezka, oskerušová stezka, stezka okolo Radějova a Váté písky. Díky vhodným půdním a klimatickým podmínkám je zde rozšířené zemědělství, především vinohradnictví a ovocnářství. V okolí Strážnice se nachází vzácné ovocné druhy a odrůdy oskeruše, durancie, špendlíků a moruší. Pro turisty a místní rybáře jsou atraktivní velké rekreační oblasti v chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty s názvy Kejda, ležící v katastrálním území obce Kněždub, dále Lučina, patřící Tvarožné Lhotě a poslední, hraniční rekreační oblastí jsou Mlýnky, ležící na hranici České republiky se Slovenskou republikou. O část ležící na území ČR se dělí obce Strážnice, Sudoměřice a Radějov. Mikroregion je
- 34 -
jedinečný pro svůj folklór, pestrobarevné a bohaté kroje, starobylé a dosud živé zvyky či rozmanitou hudební kulturu, stejně jako unikátní lidovou architekturu a ornamenty. Území má i své negativní stránky, mezi které patří orientace mikroregionu na sezónní turistiku, protože v zimní sezóně je návštěvnost minimální. Ubytování pro turisty je soustředěno do vybraných obcí, především do Strážnice, Tvarožné Lhoty a Radějova. Je zde málo využité hmotné kulturní dědictví a historické lidové stavby, jež postupně chátrají, a jejich stav se čím dál více zhoršuje. Místní lidé se bojí zapojit do cestovního ruchu a nabídnout místní zvyky a tradice turistům. I když se v téměř každé obci nachází turistické informační centrum, není zde mnoho informací v cizích jazycích. Je zde také velký podíl chráněných území a ploch s regulativy a různými omezeními. Velkým nedostatkem je upadající stav komunikací II. a III. třídy. Chybí zde malý obchvat, který má vést mimo centrum mikroregionu, tedy Strážnici. Na základě výše zmíněných dostupných informací lze vyvodit několik návrhů či opatření, které by přispěly ke zvýšení atraktivnosti a zájmu turistů o tuto destinaci. Jelikož většina obcí je brána jako venkov a místní lidé se věnují zemědělství, měl by se zvyšovat zájem o ekoturistiku, agroturistiku a venkovskou turistiku. Dále můžou místní lidé nabídnout turistům ukázky a vyzkoušení tradičních venkovských prací, především řemeslné práce (tkalcovství, hrnčířství, výroba produktů ze šustí a slámy, malování ornamentů), kosení luk, sběr hroznů, vaření tradičních pokrmů či práce na koňské farmě. Dále by se mohly dále budovat, rozšiřovat a zkvalitňovat turistické trasy, cyklostezky a naučné stezky. V rámci cyklostezek, které využívá velké množství turistů, by bylo vhodné zřídit půjčovny kol a s tím související doplňkové služby, především servis kol a informace o trasách v okolí. V rámci nabízených služeb turistům by se měla zlepšit jazyková vybavenost informačních center a propagačních materiálů pro zahraniční turisty. Dále kvalita a dostupnost ubytovacích a především stravovacích jednotek, kterých je v mikroregionu malé množství, a nabízené služby jsou průměrné. Chybí zde restaurace s nabídkou tradičních či starodávných jídel. V mikroregionu nejsou ucelené balíčky služeb, které by mohli jednotlivé skupiny návštěvníků, jako jsou rodiny s dětmi či senioři, využívat.
- 35 -
5.3
Dopravní dostupnost
V mikroregionu je zastoupeno několik druhů dopravy. Jak znázorňuje obrázek č. 3, Strážnicko je velmi dobře dostupné silniční, železniční i lodní dopravou, což je silným předpokladem cestovního ruchu. Zásluhu na tom má především dálnice D2, která se nachází 30 km od centra mikroregionu. Turisté se tedy nemusí obávat dlouhého bloudění a projíždění malými vesnicemi. Na dálnici navazuje silnice I. třídy č. 55, která prochází obcemi Sudoměřice, Petrov a Strážnice. Tyto tři obce leží i na železniční trati Hodonín − Veselí nad Moravou, po které přijíždějí vlaky z Brna a Břeclavi. Oběma směry jezdí osobní vlaky každou hodinu, a to od ranní páté hodiny až do deváté hodiny večer. Ostatní obce disponují velmi dobrých autobusovým spojením, a to v hodinových intervalech ve všední dny a ve dvouhodinových intervalech o víkendech a svátcích. Lodní doprava je spíše pro turisty a jedná se o přepravu po Baťově kanále mezi obcemi Strážnice, Petrov a Sudoměřice. Plavební sezóna zde začíná 1. května. K dispozici jsou výletní lodě s komentovanou vyhlídkovou plavbou, obytné motorové lodě, motorové čluny a kánoe. V centru města Strážnici jsou dvě neplacená parkoviště, a také jsou zde parkovací plochy u městských památek, především u zámku a skanzenu. V ostatních obcích jsou u jednotlivých památek menší parkoviště, kde není problém auto zaparkovat. Pro cyklisty je k dispozici několik cyklotras a cyklostezek, které prochází jak obcemi, tak přírodou Bílých Karpat. Servis kol se nachází na náměstí ve Strážnici. Pro turisty ubytované v autokempu Strážnice je k dispozici úschovna kol, která se skládá z 16 boxů pro 4 kola. Kemp dále nabízí půjčovnu dvanácti nových horských kol.
- 36 -
Obrázek 4: Dopravní dostupnost mikroregionu Strážnicko (Zdroj: www.mapy.cz)
5.4
Ubytování a stravování
Na celém území je dostatek ubytovacích kapacit, které jsou soustředěny především do 3 center. Jak dokládá tabulka č. 2, ve Strážnici se nachází 896 lůžek, což je polovina celkové kapacity. Následuje rekreační oblast Lučina, patřící Tvarožné Lhotě, která disponuje 472 lůžky. Třetí nejvyšší počet lůžek je v obci Radějov, kde dosahuje počtu 265. Jelikož se Radějov nachází u rekreační oblasti Lučina a je zde ze strany turistů zájem o ubytování, zamýšlí se jeho rozšiřování. Zbytek obcí má nízké ubytovací kapacity. V Petrově je prozatím nejnižší kapacita lůžek, proto se zde staví dva nové penziony, které budou turistům k dispozici již tuto sezónu. V mikroregionu se nachází 3 kempy a chatové oblasti, které jsou v posledních letech velmi využívány především mladými lidmi a rodinami s dětmi. Pro starší návštěvníky je k dispozici několik penzionů a dva hotely. Stravování je velkým nedostatkem všech obcí. Většinou disponují jedním až dvěma podniky převážně hospodského typu nabízející denní menu. Chybí zde nabídka tradičních jídel a gastronomicky zajímavých jídel. Místní obyvatelé mají vytipované oblíbené podniky, které navštěvují pravidelně, a neláká je navštívit restaurace i v okolních obcích. Ve Strážnici se často mění majitelé restaurací, ale kvalita se nezvyšuje. Není zde žádný vyhlášený podnik a gastronomie zde zaostává. Turisty - 37 -
majitelé restaurací lákají alespoň na zvěřinové hody, pečená selátka či husí víkendy, jimž je věnována speciální krátkodobá nabídka.
Tabulka 2: Kapacita ubytování v obcích mikroregionu Název obce
Název ubytování
Typ ubytování
Počet lůžek
Počet přistýlek
Kapacita lůžek v obci
Penzion u Maléřa
Penzion
10
4
Ubytování u Pavliců
Apartmán
6
1
U Koštuříků
RD
8
2
Penzion
50
0
Chaty
170
0
Penzion Queen-bar
Penzion
15
2
Penzion Roseta
Penzion
15
5
Rekreační dům Javor
RD
6
2
Autokempink
Kemp
306
0
Dům dětí a mládeže
Ubytovna
20
0
DDM-OK klub
Ubytovna
6
0
Hatěcký mlýn
Ubytovna
12
3
Hotel Flag
Hotel
136
50
Interstudent
Ubytovna
200
0
Milumi
RD
7
1
U Cioša
Motorest
10
0
Na Kamenčí
Penzion
12
0
Amálka
Penzion
8
2
Archa
Penzion
14
3
Ludor
Penzion
14
0
U kmotra
Penzion
8
1
Zámecké sklepy
Penzion
10
2
TJ Jiskra
Ubytovna
46
0
U Veličky
Ubytovna
10
3
Jedna báseň
Hostel
12
0
Sudoměřice
Pod Vápenkami
Penzion
17
4
21
Tasov
Turistická ubytovna
Ubytovna
40
5
45
Chatová osada Danaj
Chaty
79
5
Lučina
Chaty
192
6
Hotel Radějov
Hotel
190
0
Vila Alžběta
Vila
9
2
11
1638
103
1741
Hroznová Lhota Petrov
Penzion Jana Radějov
Strážnice
Tvarožná Lhota Lučina Žeraviny Celkem
(Zdroj: vlastní zpracování)
- 38 -
21 10
265
896
472
5.5
Místní produkty
Jižní Morava je typickým krajem vína a ve všech obcích mikroregionu je nespočet malých i větších vinařů. Vína místních vinařů nesou i celorepubliková ocenění, např. Víno Rulandské bílé výběr z hroznů 2012 vinařství Vitis se stalo vítězem kategorie bílých vín do 7 g zbytkového cukru v soutěži KRÁL VÍN České republiky 2013. Nabídka vín je nadprůměrná a vystačí poptávce. Je možné posedět ve vinotékách či sklepech, víno ochutnat, získat zajímavé informace a následně si víno zakoupit. Vinaři nabízí sudové stáčené víno do PET lahví a lahvové víno v nejrůznějších odrůdách a ročnících. V jejich sklípcích čeká turisty kromě výborného vína také pohoštění, především chleba se sádlem a cibulí, pagáčky, slanina, uzený bůček či kolečko tlačenky. Dalším lákavým alkoholem jsou ovocné pálenky. Nejznámějším druhem je pálenka vypálená z trnek, tzv. slivovice. Jelikož jsou místní obyvatelé vynalézaví a potrpí si na výborné a kvalitní pálenky, sbírají proto i jiné ovoce, které následně zpracovávají. Pálí např. z meruněk meruňkovici, z jablek jabkovici, z hrušek hruškovici a z višní višňovici. Méně známými plody jsou mirabelky, špendlíky, durancie a moruše. Atypickými plody jsou oskeruše, které jsou plodem jeřábu. Tyto stromy se vyskytují jen vzácně a pyšní se jimi především Tvarožná Lhota, ve které je i oskerušové muzeum. Z oskeruše se zde dá koupit i marmeláda či čaj. Pálenka z ní je však velmi vzácná a litr tohoto lahodného produktu stojí i tisíc korun. V celé České republice existují pouze dvě dílny, ve kterých se vyrábí tradiční modrotisk. První se nachází v Olešnici na Moravě a druhá ve Strážnici, kde se modrotisk vyrábí od roku 1906. Modrotisk je tradiční lidová tkanina, která sloužila k ženskému odívání, později jako ženský krojový oděv. V současné době slouží jako ozdoba interiéru ve formě ubrusů, prostíráni, polštářů, jehelníčků či panenek. Tradiční produkty spojené s jižní Moravou lze zakoupit ve skanzenu. Jedná se především o malované keramické hrnečky a zvonečky, boží požehnání, postavičky ze slámy a šustí, ošatky, hrábě, obrazy svatých, podkovy a zvony od kováře, dřevěné hračky, píšťalky, řehtačky, svíčky ze včelího vosku, tkalcovské výrobky, kuchařky s tradičními recepty našich předků či CD místních cimbálových muzik.
- 39 -
Obrázek 5: Ukázka modrotisku (Zdroj: http://www.eshop-arimo-modrotisk.cz)
5.6
Výpočet potenciálu
Po prostudování několika metod hodnocení potenciálu cestovního ruchu, byla zvolena metoda podle Bíny z roku 2002. Metoda byla dříve aplikována na území obcí České republiky, a proto je vhodná pro srovnání s obcemi mikroregionu Strážnicko. K tomuto srovnání je využito názorných mapek na obrázku 6 z roku 2002, a obrázku 7 z roku 2014. Barevně jsou odděleny hodnoty určující výši potenciálu cestovního ruchu. Metoda se dělí na několik složek potenciálu cestovního ruchu. Pokud obec danou složkou disponovala, byl jí přiřazen příslušný počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek, a to na základě důležitosti daného prvku pro cestovní ruch v obci. Jednotlivé bodové ohodnocení ukazuje tabulka 3. Pokud se příslušná složka v obci nenachází, nebo není tak významná pro cestovní ruch, byly obcím přiděleny nulové hodnoty. Nyní budou rozepsány jednotlivé složky, u nichž obce splnili alespoň první stupeň lokalizačních podmínek, a také je zde vysvětleno, proč byly body daným obcím v rámci jednotlivých složek přiděleny. Z celkem 24 okruhů jich bylo kladně ohodnoceno 15. Nulové hodnoty byly přiděleny u složek přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty, pro lyžařskou turistiku, pro rekreaci typu lesy/hory, vhodnost krajiny pro horolezectví a závěsné létání. U kulturních složek se nulové hodnoty týkaly lázeňské funkce, kongresů a konferencí a církevních akcí.
- 40 -
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku: obce Kněždub a Tvarožná Lhota disponují rozmanitostí krajiny Bílých Karpat. Terén má vhodné mimosilniční trasy využívané pěšími turisty. Je zde vyšší podíl lesů, objevují se zde louky i pastviny. Vhodnost krajiny pro cykloturistiku: body byly přiděleny všem obcím, protože jimi prochází cyklotrasy a cyklostezky. Je zde velké množství vedlejších silnic a polních cest, které se dají využívat a budovat jako cyklostezky. Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody: díky vodním nádržím Kejda, Lučina a Mlýnky, které jsou využívány jako rekreační oblasti, byly body přiřazeny obcím, na jejichž katastrálním území leží. Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku: všechny obce mikroregionu leží v členitější krajině s vyšším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest, proto byly body přiděleny každé obci. Vhodnost krajiny pro vodní turistiku: díky protékajícímu Baťovu kanálu mohly být body přiřazeny obcím, jimiž řeka protéká. Tedy Strážnici, Petrovu a Sudoměřicím. Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost: v lesích mikroregionu jsou myslivecké revíry, ve kterých jsou vydávána turistická lovecká povolení. Tak jako v roce 2002 byly příslušné lokalizační podmínky vyhodnoceny kladně v každé obci. Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov: ryby lze na území mikroregionu lovit v přehradách Kejda a Mlýnky a na Baťově kanále. Proto obce ležící u těchto vodních ploch byly kladně obodovány. Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků: v břehových porostech u Baťova kanálu a nádrží lze pozorovat páření a hnízdění většího množství ptáků. Proto byly kladně ohodnoceny obce disponující nádrží či ležící u Baťova kanálu. Kulturně historické památky a soubory: do druhého stupně spadá obec Petrov díky vesnické památkové rezervaci Plže a obec Strážnice jakožto městská památková zóna. Skanzeny a muzea: regionálního významu dosahuje oskerušové muzeum ve Tvarožné Lhotě a celostátního významu je jeden ze sedmi skanzenů umístěných v České republice a to muzeum vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici.
- 41 -
Kulturní akce: všechny obce byly ohodnoceny prvním stupněm na základě akcí, které se konají každoročně, především regionální košty, slavnosti, vinobraní apod. Strážnici byl udělen třetí stupeň na základě každoročního mezinárodního folklorního festivalu. Sportovní akce: v Hroznové Lhotě se každoročně konají běžecké závody a další sportovní aktivity pro regionální základní školy. V Tasově se koná každoročně nohejbalový turnaj za účasti týmů z celé České republiky a ve Strážnici jsou pořádány několikrát do roka celostátní pingpongové turnaje. Veletrhy a tematické trhy: do prvního stupně spadají obce, v nichž se s nejméně roční periodicitou konají trhy, jarmarky a podobné akce regionálního a místního významu. Jelikož v téměř každé obci jsou jarmarky a menší především farmářské trhy uskutečňovány, byly vybrány obce Hroznová Lhota, Petrov, Radějov a Strážnice, kde jsou tyto trhy nejčastěji a jezdí sem návštěvníci z okolních obcí. Místní produkty: jak bylo zmíněno u předchozí složky potenciálu cestovního ruchu, v každé obci jsou především vinaři, kteří vyrábí a prodávají své produkty, následováni jsou hrnčíři, tkalci, řezbáři či doškaři. Petrovské Plže jsou vínem celostátně proslulý, proto byla Petrovu přiřazena nejvyšší hodnota. Tvarožná Lhota vyniká výrobky z oskeruše, proto byla zařazena do druhého stupně, stejně jako Strážnice díky tradičním výrobkům vyráběných především ve skanzenu. Příhraniční specifika: mikroregion Strážnicko leží v těsné blízkosti státních hranic. Z důvodu lepších platebních podmínek na území České republiky jezdí občané Slovenské republiky na nákupy právě do vedlejších obcí, tedy Sudoměřic, Petrova a Strážnice, které leží v pásu do 15 km od státní hranice.
- 42 -
Radějov
Strážnice
Sudoměřice
Tasov
Tvarožná Lhota
Žeraviny
Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea
Petrov
Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory
Kozojídky
Přírodní pozoruhodnosti
Kněždub
Složka potenciálu CR
Hroznová Lhota
Tabulka 3: Výpočet potenciálu cestovního ruchu
1
2
3
10
20
45
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
5
10
15
0
10
0
0
0
0
0
0
10
0
10
15
20
15 15 15
15
15
15
15 15 15 15
7
15
30
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
7
10
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
10
20
40
0
10
0
0
10
10
10
0
20
0
7
13
20
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3
7
10
7
7
7
7
7
7
7
7
7
7
3
7
15
0
0
0
3
0
3
3
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
0
2
0
2
2
2
2
0
0
0
1
0
1
0
1
1
1
1
0
1
0
Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek
10
25
50
0
0
0
25
0
25
0
0
0
0
5
15
35
0
0
0
0
0
35
0
0
5
0
Lázeňská funkce
5
15
35
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Kongresy a konference
2
10
20
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Kulturní akce
10
20
40
10 10 10
10
10
40
10 10 10 10
Sportovní akce
2
7
20
2
0
0
0
0
7
0
7
0
0
Církevní akce
2
4
10
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Veletrhy a tematické trhy
5
20
40
5
0
0
5
5
5
0
0
0
0
Místní produkty
5
10
25
5
5
5
25
5
10
5
5
10
5
Příhraniční specifika
2
5
10
0
0
0
5
0
5
5
0
0
0
Součet
46 62 39 100 57 167 60 46 80 39
(Zdroj: vlastní zpracování dle Bíny 2002)
- 43 -
Obrázek 6: Znázorněné území podle hodnoty celkového potenciálu 2002 (Zdroj: Bína 2002)
Obrázek 7: Znázornění území podle hodnoty celkového potenciálu 2014 (Zdroj: vlastní zpracování dle www.mapy.crr.cz)
5.7
Zhodnocení výsledků a navržení opatření pro jednotlivé obce
Z výsledků celkové studie území mikroregionu Strážnicko lze potenciál cestovního ruchu zhodnotit jako vysoký. Průměrná hodnota mikroregionu je 69,7 bodů. Jde o smíšený typ rekreačního potenciálu, kdy kulturnímu subsystému náleží 49,6 % území a přírodnímu subsystému 50,4 % území. Mezi největší atraktivity patří především vhodnost krajiny pro cykloturistiku. Všemi obcemi prochází cyklistické trasy a jsou zde možnosti pro jejich rozšíření a doplňkové služby. Především se jedná o půjčovny a servisy kol, které zde chybí. - 44 -
Jediná půjčovna je ve Strážnickém autokempu. Proto by prvním krokem k rozšíření nabídek služeb mělo být právě rozšíření těchto půjčoven i do jiných obcí mikroregionu, tak aby si návštěvníci nemuseli striktně v jednom místě kolo půjčit a opět ho i vrátit. Druhou nejvyšší hodnotou jsou kulturní akce. Jelikož je mikroregion známý především svým folklorem a vínem, kulturní akce se zde udržují. Nejvíce jich je ve Strážnici, kde se každoročně koná mezinárodní folklorní festival, dále folkový festival Slunce a několik menších akcí spojených s vínem. V ostatních obcích probíhají každoročně vinobraní, místní hody, plesy apod. K přilákání návštěvníků by mohla pomoci vyšší koncentrace ubytovacích kapacit i do menších obcí. Turisté by se tak mohli účastnit kulturních akcí do nočních hodin a nemuseli odjíždět ve večerních hodinách, z důvodu nedostatečného nočního vlakového a autobusového spojení. Také by mělo dojít ke zkvalitňování a rozšíření služeb informačních center, vytvoření propagačních materiálů jak pro jednotlivé obce, tak pro celé území mikroregionu s kulturními i přírodními památkami. Místní produkty mají třetí nejvyšší hodnotu potenciálu a hned za nimi je vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku. Tyto dvě složky potenciálu spolu souvisejí a dá se na nich zakládat zvýšení atraktivity území. Pokud se zaměříme konkrétně na jednotlivé obce, můžeme vyvodit následující doporučení. V Hroznové Lhotě místní občané velmi spolupracují. Je zde několik rodin, jež se věnují starodávným řemeslům. Především hrnčíři, tkalci, výrobci došků, a manuálně zručné ženy, které vyrábějí drobné postavičky ze slámy a šustí. V obci by se tedy mohl vybudovat menší areál se starodávnými domky, kde by byly pravidelné ukázky těchto prací. Návštěvníci by si mohly řemesla vyzkoušet a vytvořené výrobky odvézt jako suvenýr. V Hroznové Lhotě byl učiněn nález pohřebiště z doby bronzové a záměrem vedení obce je vybudovat muzeum, které by tyto nálezy prezentovaly veřejnosti. Proto by se mohl vytvořit společný projekt pro obě činnosti a v rámci nového programového období 2014−2020 zažádat o dotaci. Typickým místním produktem je víno, a to především v obcích Strážnice a Petrov. Zatímco ve Strážnici víno pěstují především velké firmy, v Petrově je zastoupeno několik desítek malých vinařů. Svá vína ukládají do vinných sklepů zvaných Plže. Pokud má turista štěstí, tak při obchůzce místním vinařským areálem natrefí na otevřený sklípek a ochotný vinař se s ním podělí o radosti i starosti spojené s pěstováním vinné révy. Nachází se zde i jeden velký obecní vinný sklep, který však potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Pokud by se obci podařilo získat dotace, do rekonstrukce by se ihned - 45 -
pustilo. Následně by tento sklep byl otevřen každý den během sezóny, aby se návštěvníci vždy mohli dovědět informace o tomto lahodném ovoci a nápoji. Nad areálem obecního sklepa je vinohrad, patřící vyhlášenému vinaři. Turisti by jistě ocenili i názornou ukázku nakládání s vinnou révou podle aktuální sezony. Mohli by tedy shlédnout vývoj a pracovní postup jak se z hroznů stane víno a některé jeho části si i vlastnoručně vyzkoušet, a to především v září, kdy vrcholí sběr hroznů a příprava vína. Pod rozhlednou Travičná, patřící Tvarožné Lhotě, se nachází salaš. Krásné místo pro venkovskou turistiku či agroturistiku. Nachází se zde malé muzeum staveb salaše, ekologická naučná stezka, arboretum původních dřevin Bílých Karpat, nejrůznější sportovní atrakce a menší zvířata (například husy, kachny, kozy a pes). Základní služba, která zde chybí, je ubytování. Nachází se zde pouze malé tábořiště pro stany. Obci bych tedy doporučila zaměřit se na menší ubytovací zařízení, uzpůsobené především pro rodiny s dětmi. K tomu vytvořit program, aby návštěvníci mohli poznat potřeby zvířat, jejich chování, čím se živí a jaký užitek dávají člověku. Turisté především z městských oblastí by jistě ocenili, kdyby se sami mohli zapojit do chodu farmy, především si vyzkoušet krmení zvířat, dojení či hřebelcování koní. Kromě zvířat by zde měl vzniknout i sad pro pěstování ovoce a pole pro zeleninu. Následně by se farma mohla rozšířit o výrobu a prodej např. ovčích a kozích sýrů nebo BIO ovoce a zeleniny. O tyto produkty by jistě měli zájem jak turisté, tak i místní obyvatelé. Dalšími složkami potenciálu cestovního ruchu, které se v některých obcích, i když jen zřídka objevily, jsou kulturně historické památky a soubory, skanzeny a muzea. O venkovská stavení se mohou postarat místní obyvatelé a používat je ke svým účelům, ale i k účelům propagace obcí a pro turistické účely. V obci Kozojídky se nachází venkovská stavení, která bohužel nejsou pro nedostatek finančních prostředků využívána. Ze stejného důvodu chátrají i dva mlýny v obci Žeraviny. Pokud by se podařilo finanční prostředky zajistit a zrekonstruovat dané památky, jistě by se staly dominantou obcí. V Kněždubu a Tasově žili známí umělci, kterým zde není věnováno žádné muzeum s jejich vytvořenými díly. V Kněždubu se jedná o bratry Úprky. Uprostřed obce se nachází jejich rodný dům. Toto stavení by jistě oživilo a přilákalo turisty, pokud by do něj byla přivezena díla obou mistrů, a to jak obrazy Josefa, tak sochy Františka. V Tasově působil malíř Antoš Frolka a malérečka Rozka Falešníková. Avšak ani jejich díla zde nejsou k vidění.
- 46 -
Strážnice má nejvyšší koncentraci turistů ze všech obcí mikroregionu. Je to dané především památkami, mezi které patří skanzen, bílá věž, synagoga či park se zámkem. Proto není nutné ve Strážnici nic nového budovat, ale spíše se soustředit na spolupráci s okolními obcemi. Především odkazovat v infocentru na další přírodní a kulturní památky na území mikroregionu a možnosti trávení volného času i mimo Strážnici. Zbývající obce Radějov a Sudoměřice staví především na cykloturistice. Radějovem vede cyklotrasa na místní kopec Žerotín a k vodní nádrži Lučina. Sudoměřicemi vede cyklotrasa k vodní nádrži Mlýnky. Tyto cyklotrasy vedou především po polních cestách a mají nezpevněný povrch. Nejsou tedy vhodné pro méně zdatné cyklisty. Vedou však krásnou krajinou Bílých Karpat, proto by bylo vhodné zpevnit povrch těchto tras asfaltem, aby vznikly rovné cyklostezky vedené nádhernou krajinou Bílých Karpat.
- 47 -
6
DISKUZE
Metodika Bíny byla poprvé využita v roce 2002. Na obrázku 6 (viz strana 44) lze vidět, jak před 12 lety bylo území mikroregionu Strážnicko zhodnoceno. Obrázek 7 (viz strana 44) je již z aktuálního roku 2014 a na první pohled je vidět rozdíl u většiny obcí. U všech došlo k pozitivnímu vývoji cestovního ruchu a hodnoty jsou zvýšené. Ve Strážnici zůstaly hodnoty odpovídající velmi vysokému potenciálu. V žádné obci již není pouze základní potenciál. Ten se týkal Žeravin a Tasova. Mírný nárůst byl zaznamenán v obcích Hroznová Lhota a Kozojídky. Výše zmíněných čtyř obcí se týká zvýšený potenciál. Je zapříčiněný především rozvojem cykloturistiky a pěší turistiky, která se v posledních letech velmi rozšiřuje a přidává hodnoty danému území. Polovina obcí vykazuje vysoký potenciál cestovního ruchu, kterému odpovídají hodnoty od 51 do 100 bodů. Tak jako u předchozích obcí je zde velký podíl vhodnosti krajiny pro cykloturistiku a pěší turistiku. Přispívá k tomu např. naučná Úprkova stezka, jejíž trasa vede z Tvarožné Lhoty přes Kněždub, Hroznovou Lhotu, Kozojídky a Žeraviny zpět do Tvarožné Lhoty. V této oblasti došlo k vyššímu nárůstu také díky obnovení oskerušových tradic, otevření muzea a výrobě produktů z těchto plodů. Díky zrekonstruovanému autokempu a čištění vodní nádrže Lučina je vyšší návštěvnost nejen ve Tvarožné Lhotě, které Lučina patří, ale i v obci Radějov. Obce ležící podél Baťova kanálu zaznamenaly nárůst návštěvníků především díky pravidelným plavbám a mezi obcemi Strážnice, Petrov a Sudoměřice. V Petrově se čím dál více vinařů zapojuje do cestovního ruchu a nabízí služby spojené s vinařstvím právě ve vinařském areálu Plže, který se stává oblíbeným především pro turisty z řad aktivních seniorů. Na základě rozhovorů se starosty či místostarosty obcí mikroregionu Strážnicko lze říci, že všichni zaznamenávají zvýšený zájem turistů o toto území. Proto se snaží region neustále rozvíjet, využívat dotací z EU či jiných fondů, rekonstruovat památky, budovat cyklostezky a rozšiřovat či zlepšovat služby obcí. Pro nové programové období 2014−2020 mají již některé obce vytvořeny plány a projekty ke zlepšení stavu obce. Například Hroznová Lhota plánuje zažádat o dotaci na vybudování muzea s archeologickými nálezy, obec Petrov bude rekonstruovat obecní vinný sklep. Radějov má v plánu vybudovat obecní muzeum s ukázkami řemeslných prací. V návaznosti na předchozí programové období budou dále probíhat rekonstrukce a budování dalších cyklostezek.
- 48 -
7
ZÁVĚR
Studie byla vypracována formou bakalářské práce a zabývá se zhodnocením potenciálu cestovního ruchu na území mikroregionu Strážnicko. Území se nachází na jižní Moravě u hranic se Slovenskou republikou. Spadá do něj 10 obcí především venkovského charakteru. Hlavním cílem bakalářské práce tedy bylo vyhodnotit potenciál cestovního ruchu pro mikroregion Strážnicko. Dílčím cílem bylo zhodnotit především přírodní a kulturní složky mikroregionu a na základě zjištěných výsledků navrhnout opatření vedoucí ke zvýšení návštěvnosti této lokality. Práce je rozdělena na dvě části. V první části byly vysvětleny základní pojmy související s problematikou mikroregionu a cestovního ruchu. Následoval podrobný popis metod hodnocení potenciálu cestovního ruchu, na jehož základě byla později vybrána metodika Bíny 2002. Ve druhé části bylo popsáno území z hlediska lokalizačních a realizačních předpokladů. Následně byl vyhodnocen potenciál cestovního ruchu. Na základě zjištěných informací následuje interpretace rozdílu mezi hodnotami Bíny z roku 2002 a aktuálními hodnotami vypočítané autorkou o dvanáct let později. V závěru práce jsou navrhnuta opatření, která by mohla vézt k vyššímu zájmu turistů o danou lokalitu. Ze získaných výsledků je patrné, že mikroregion disponuje vysokým potenciálem. Je to dáno především polohou území v rozmanité krajině Bílých Karpat, kudy vede několik tras vhodných pro turistiku a cykloturistiku. Předností mikroregionu jsou tři vodní nádrže určené k rekreaci, a také technická památka Baťův kanál, která spojuje vodní cestou mikroregion Strážnicko se Zlínským krajem a také se Slovenskou republikou. Dalšími významnými prvky jsou lidová architektura, pěstování vinné révy, výroba místních produktů a udržování tradic a folkloru. Při dalším vývoji cestovního ruchu je důležité zkvalitňovat poskytované služby, především ubytovací a stravovací jednotky a infocentra. V rámci jednotlivých obcí je nutné se zaměřit na rekonstrukce chátrajících památek, dobudování cyklostezek, opravy cyklotras a rozšíření půjčoven kol. Také by se měly zvážit možnosti pro vznik menších prostranství tradičních staveb s ukázkami lidových řemesel. Vhodným rozšířením potenciálu dané oblasti by také bylo zavedení agroturistiky.
- 49 -
8
POUŽITÁ LITERATURA
BÍNA, Jan. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. In: Ústav územního
rozvoje
[online].
2010
[cit.
2014-04-26].
Dostupné
z:
http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCRtext.pdf DEKAŘOVÁ-BĚLOCHOVÁ, Miloslava. --příběhy, jak je psal život. Petrov: Obec Petrov, c2012, 235 s. ISBN 978-80-260-2543-6. EDEN - European Destinations of Excellence [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.eden-czechtourism.cz/ FEDOR, E. a E. NOVÝ. Cestovný ruch na Slovensku. Bratislava, 1937. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-X. FORET, Miroslav a Jana TURČÍNKOVÁ. Cestovní ruch. Vyd. l. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 106 s. ISBN 80-7157-838-x. GREGORINIOVÁ, J., SCHOLLAROVÁ, V.: Místní kultura – stabilizační a stimulační faktor rozvoje českého venkova. In Majerová, V. (ed.): Sborník příspěvků z mezinárodní konference „Venkov je náš svět / Countryside – our world“, Český Krumlov 1. – 3. 3. 2006, s. 330– 339. ISBN 80-213-1539-3 HAMPL, Martin, GARDAVSKÝ Václav a KÜHNL Karel. Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1989, s. 130 – 132 HAMPL, Martin. eografická organizace společnosti v České republice--transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha: Vydalo nakladatelství DemoArt, Praha pro Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu, 2005, s. 86. ISBN 978-808-6746-029.
- 50 -
HRDOUŠEK, Vít. Mikroregion Strážnicko: "kraj vína, folkloru a orchidejí". Strážnice: Mikroregion Strážnicko, 2004, [12] s. HRDOUŠEK, Vít. Tvarožná Lhota: minulost a současnost obce. Tvarožná Lhota: Obec Tvarožná Lhota, 2010. ISBN 978-80-254-8512-5. INDROVÁ, Jarmila a Martin ŠAUER. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. Překlad Igor Béder. V Praze: Oeconomica, 2009, 387 p., [72] p. of plates. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-802-4515-694. IROP: Integrovaný regionální operační program [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z:http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/d60c2a70-b70c-4944-a442d958e300ba43/PD-IROP-28-2-2014_final_CZE.pdf Jihomoravský kraj: města a obce Jihomoravského kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2008, 467 s. JUNEK, Marek. Hroznová Lhota. Vyd. 1. Uherské Hradiště: Ottobre 12, 2004, 173 s., [32] s. obr. příl. ISBN 80-865-2844-8. KADEŘÁBKOVÁ, J., TRHLINOVÁ, Z.: Participace občanů na ochraně a využívání kulturního dědictví na českém venkově. In Majerová, V. (ed.): Sborník příspěvků z mezinárodní konference „Venkov je náš svět / Countryside – our world“, Český Krumlov 1. – 3. 3. 2006, s. 369– 377. ISBN 80-213-1539-3.
KNEBEL, Hans-Joachim. Soziologische Strukturwandlungen im modernen Tourismus. Stuttgart: Enke, 1960. KOPŠO E. a kol.: Ekonomika cestovního ruchu. Národohospodárske otázky. Bratislava, SPN 1979, 248 s. KOUDELKA Zdeněk, Radek Ondruš. Zákon o obcích (obecní zřízení): komentář: podle stavu k 1. 1. 2004. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Editor Věra Majerová. Praha: Linde, 2004, 585 s. ISBN 80-720-1444-7. - 51 -
MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2002, 98 s. ISBN 80-245-0439-1. MARIOT, Peter. Geografia cestovného ruchu. Bratislava: Veda, 1983, 248 s., barev. fot. na příl. Mikroregion
Strážnicko.
[online].
[cit.
2014-02-05].
Dostupné
z:
.
http://www.straznicko.cz/detail.asp?ID=180 MMR: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/InformaceUdalosti/Aktualizace-dat-ze-Satelitniho-uctu-cestovniho-ruc PAJER, Jiří. Kněždub: minulost a současnost obce. Vyd. 1. Uherské Hradiště: Obec Kněždub, 2011, 319 s. Malý místopis. ISBN 978-80-904622-3-6. PAJER, Jiří. Radějov: minulost a současnost obce. Radějov: Obec Radějov, 2012. ISBN 978-80-904622-6-7-. PÁPOL, Tomáš. Projektová a rozvojová agentura, a. s.: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů. [online]. Praha, 2006 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.rozvoj.cz/veda-a-vyzkum/problemy-mikroregionu.htm RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-807-4180-286. SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie II: [základy]. Vyd. 1. Překlad Igor Béder. V Brně: Oeconomica, 2009, 132 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 978-80-7375-357-3. SLEPIČKA, Alois a Martin ŠAUER. Přeměny venkova: venkov našeho věku. Vyd. 1. Překlad BÉDER Igor. Praha: Svoboda, 1989, 287 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 80205-0019-7.
- 52 -
Strukturální fondy EU: Operační programy 2007 - 2013 [online]. [cit. 2014-05-02]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013 ŠEBESTA, Vít. Sudoměřice: dějiny obce. Vyd. 1. Břeclav: Petr Brázda spolu s Obcí Sudoměřice, 2012. ISBN 978-80-87387-16-0. Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje, 2002, roč. 5, č. 1. ISSN 1212-0855. Urbanismus a územní rozvoj. Brno: Ústav územního rozvoje, 2002, roč. 5, č. 3. ISSN 1212-0855 VOŠTOVÁ, Irena. Hodonínsko, Kyjovsko: Strážnice, Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou. Zlín: Interkontakt, 1993, 64 s. ISBN 80-901-2643-X. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. ISBN 80-210-4205-2.
- 53 -
Seznam tabulek Tabulka 1: Bodové hodnocení složek potenciálu CR ................................................... 25 Tabulka 2: Kapacita ubytování v obcích mikroregionu ................................................ 38 Tabulka 3: Výpočet potenciálu cestovního ruchu ......................................................... 43
Seznam obrázků Obrázek 1: Metodika práce .......................................................................................... 27 Obrázek 2: Mikroregiony v České republice ................................................................ 28 Obrázek 3: Vymezení obcí mikroregionu Strážnicko ................................................... 29 Obrázek 4: Dopravní dostupnost mikroregionu Strážnicko .......................................... 37 Obrázek 5: Ukázka modrotisku.................................................................................... 40 Obrázek 6: Znázorněné území podle hodnoty celkového potenciálu 2002 .................... 44 Obrázek 7: Znázornění území podle hodnoty celkového potenciálu 2014 .................... 44
- 54 -
Přílohy
- 55 -
5. den - Rozloučení s venkovem Poslední den pobytu vás zavedeme do menších vesniček mikroregionu. První je Kněždub. Zde stojí rodný dům bratří Úprků, který je dokladem lidového architektury 19. století se štukatérsky zpracovaným průčelím. Z Kněždubu se přesuneme do Hroznové Lhoty, kde po telefonické domluvě navštivte keramika, pana Benedíka. Poskytuje výklad i ukázku tohoto starého řemesla. Ve vedlejší obci Tasov stojí památkový dům č.p. 52. Charakterizuje typickou vesnickou usedlost poloviny 19. století se sedlovou střechou, pálenou krytinou a hliněnými stěnami omalované ornamentem. Předposlední obcí jsou Žeraviny. Zde se nachází komplex zachovalých lidových domů s barevným průčelím a dva bývalé mlýny. Pobyt mikroregionu zakončíme v Kozojídkách, kde se nachází venkovská stavení a malované vinné sklepy. Zde pobyt v našem malebném kraji končí.
Památka Skanzen Průžkův mlýn Strážnický zámek Cyklovýlet Rozhledna Salaš Travičná Bílá věž Muzeum Strážnice Baťův kanál
Časová náročnost 180,- /rodina 3 hod 20,- /osoba 2 hod 100,- /rodina 2 hod 300,- /kolo 1 den 25,- /osoba 1 hod 20,- /dospělí 1 den 20,- /osoba 1/2 hod 95,- /rodina 1 hod Individuální dle počtu osob
Zde si nechte na památku natisknout razítka
Skanzen Strážnice
Zámek Strážnice
Plže Petrov
Rozhledna Tvarožná Lhota
Vítejte na Strážnicku! Prožijte nezapomenutelné dny v kraji dobrého vína, živého folklóru a krásné přírody.
Cena
Přístav Baťův kanál
Bílá věž Strážnice
www.straznicko.cz
Jsme velmi rádi, že jste si pro rekreaci zvolili právě oblast mikroregionu Strážnicko ležícího v nádherné krajině Bílých Karpat. Jednotlivé obce nabízí velké množství památek, lidových stavení, kulturních akcí, cyklostezek a naučných stezek. Věříme, že jste si vybrali správně a budete na pobyt na Strážnicku s radostí vzpomínat! Pokud budete hledat ubytování vhodné pro děti, doporučujeme následující penziony, které jsou vybaveny dětským hřištěm nebo hracím koutkem: Pod vápenkami - Sudoměřice (330,- /os./noc) Roseta - Radějov (400,- /os./noc) Amálka - Strážnice (350,- /os./noc) Vila Alžběta – Žeraviny (300,- /os./noc)
1. den - Po stopách našich předků Kde jinde začít poznávat krásu jižní Moravy než ve Strážnici. Skanzen neboli muzeum vesnice jihovýchodní Moravy nabízí speciální program přizpůsobený dětem. Vyzkoušíte si, jak žili děti v minulém století, shlédnete hospodářská zvířata a na památku si odnesete třeba dřevěnou píšťalku. Průžkův mlýn, o kterém se píše již v roce 1543, nyní nabízí expozici mlynářství s odborným výkladem. Strážnický zámek je původním vodním hradem z 2. poloviny 13. století. Návštěvníkům je zpřístupněna zámecká kaple, zámecká galerie, historická knihovna s 13 000 svazky knih a stálá expozice hudebních nástrojů, kterých zde uvidíte přes 400. Zámek je obklopen parkem, ve kterém najdete nejdelší platanovou alej ve střední Evropě.
2. den - Krajina Bílých Karpat ze sedla kola Pokud jste si kola nepřivezli s sebou, využijte půjčovnu kol v autokempinku Strážnice. Vyberete si z široké nabídky pro děti i dospělé za cenu 250-300 Kč/kolo/den. Dnešní cyklovýlet začne ve Strážnici. Stezkou strážnickými vinohrady se vydáte do Petrova. Zde se zastavte v Plžích. V areálu je 80 vinných sklepů budovaných od 15. století. Po prohlídce této památkové rezervace lidové architektury pokračujte do Sudoměřic. Tam sjedete na cyklotrasu směrem k vodní nádrži Mlýnky. Následně přes kopec Žerotín přijedete do Radějova. Zde se nabízí možnost oběda v penzionu Roseta, jejíž součástí je rosarium s 2000 růžemi. Nyní již po krásné cyklostezce uprostřed lesů přijedete k druhé přehradě Lučině. Zde se nabízí osvěžení v přehradě, minigolf či pěší procházka NPR Čertoryjemi s nádhernými orchidejemi. Po načerpání sil zvolte zpáteční cestu přes Tvarožnou Lhotu, abyste si prohlédli místo, kde strávíte následující den.
3. den - Kdo si hraje, nezlobí Tak, jak bylo naznačeno předchozí den, vás nyní zavedeme do Tvarožné Lhoty. Nad obcí se rozprostírá první rozhledna v CHKO Bílé Karpaty s výhledem od Pálavy přes Chřiby až po Beskydy. Pod rozhlednou je areál roubených staveb - salaš Travičná. V areálu je ekologická naučná stezka, arboretum dřevin
Bílých Karpat, sportovní atrakce pro malé i velké. Na děti zde čekají zvířátka (husy, kozy, ovce), které je možno si pohladit i nakrmit. K vyzkoušení jsou tu různé herní prvky z přírodnin, podzemní prolézací potrubí či zábavná lávka přes potok. Jakmile objevíte veškerá zákoutí salaše, navštivte muzeum oskoruší ve Tvarožné Lhotě. Oskoruše je největší a nejplodnější ovocná dřevina v Evropě. U nás se s ním setkáváme právě jen v oblasti Slovácka. V muzeu si můžete z tohoto lahodného plodu zakoupit čaj, marmeládu, pálenku nebo i stromek samotný. Pokud budete mít ještě sílu, projděte si devítikilometrovou oskerušovou stezku. Na její trase jsou mohutné chráněné stromy oskeruší s největší Adamcovou oskeruší, která má obvod kmene 460 cm a stáří se odhaduje na 500 let.
4. den - Den na vodě Přístav Baťova kanálu ve Strážnici nabízí několik komentovaných výletních tras na lodích. Můžete si také půjčit lodě či čluny sami a vyrazit na výlet po řece nesoucí místní název „Morávka“. Nabídka tras je následující: Výlet do Uherského Ostrohu, délka cca 7 hod. Výlet na ranč Misisipi river, délka cca 5,5 hod. Výlet do Sudoměřic a dále na Slovensko, délka 4,5 hod. Výlet do Petrova, délka 1 - 3 hod, dle typu lodě. Meandry řeky Moravy na kánoích - délka 5,5 hod. Dobrodružná cesta starými rameny na kánoi - 4,5 hod. Jakmile se z plavby vrátíte, můžete zbytek dne strávit ve Strážnici. Děti jistě osloví dětské hřiště u kostela sv. Martina. Navštívit doporučujeme Bílou věž stojící hned u hřiště a městské muzeum u nedalekého náměstí.
