MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko mimo hlavní turistickou sezónu

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta Regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko mimo hlavní turistickou sezónu

Diplomová práce

Autorka: Bc. Jana Marošiová Vedoucí práce: RNDr. Aleš Ruda, Ph.D. Brno 2013

Anotace: Předmětem

diplomové

práce

je

návrh

strategie

rozvoje

cestovního

ruchu

v mikroregionu Mikulovsko mimo hlavní turistickou sezónu na základě zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu, analýzy SWOT a dotazníkového šetření realizovaného v mikroregionu. Na základě zjištěných informací byl vytvořen návrh strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Součástí strategie je globální cíl, na který navazují tři specifické cíle tvořené individuálními prioritními osami, které budou naplňovány jednotlivými aktivitami.

Klíčová slova: Cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, strategie rozvoje, mikroregion, Mikulovsko, cestovní ruch mimo hlavní turistickou sezónu.

Annotation: The aim of this thesis is to design strategy for tourism development in the microregion Mikulovsko outside the main tourist season on the basis of the evaluation of potential of tourism in the microregion, SWOT analysis and questionnaire survey conducted in the microregion. Based on the findings there was a strategy for tourism development created. This strategy includes global objective and specific objectives, consisted of individual priority axes, which will be implemented by individual activities. Key words: Tourism, potential of tourism, strategy of development, mikroregion, Mikulovsko, tourism outside the main tourist season.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce RNDr. Aleši Rudovi, PhD. za odborné konzultace, podporu a trpělivost při vytváření práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým za podporu.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vytvořila samostatně s použitím literatury uvedené v seznamu. V Brně dne 19. 5. 2013 ……………………………………. Podpis

Obsah: ÚVOD ............................................................................................................................... 8 1

CÍLE A METODIKA PRÁCE .............................................................................. 9

2

LITERÁRNÍ REŠERŠE A TEORETICKÁ VÝCHODISKA ......................... 10 2.1 CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU ......................................................... 11 2.1.1 Potenciál cestovního ruchu ......................................................................... 12 2.1.2 Specifika cestovního ruchu ......................................................................... 13 2.1.3 Marketing cestovního ruchu ....................................................................... 13 2.2 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ, STRATEGIE ROZVOJE ............................................. 14 2.2.1 Základní prvky úspěšnosti strategie ............................................................ 15 2.2.2 Základní principy strategického plánování ................................................ 15 2.3 POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ STRATEGICKÉHO ROZVOJOVÉHO DOKUMENTU ......... 16 2.4 HIERARCHIZACE STRATEGIÍ ............................................................................. 18 2.4.1 Strategický rozvojový dokument mikroregionu........................................... 19 2.5 VZTAH STRATEGICKÉHO ROZVOJE A STRATEGICKÉHO ŘÍZENÍ TURISTICKÉ DESTINACE ....................................................................................................... 20 2.5.1 Pojem destinace .......................................................................................... 20 2.5.2 Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu ........................................... 20 2.5.3 Strategické řízení destinací ......................................................................... 20 2.6 STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR ZAHRNUJÍCÍ OBLAST CESTOVNÍHO RUCHU...... 21 2.7 STRATEGICKÉ DOKUMENTY ČR ZABÝVAJÍCÍ SE PŘÍMO OBLASTÍ CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................................................. 23 2.8 KOMPARACE JEDNOTLIVÝCH EXISTUJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH STRATEGIÍ CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................................ 24 2.8.1 Strategické dokumenty na regionální úrovni .............................................. 25

3

CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉ OBLASTI MIKROREGIONU MIKULOVSKO .................................................................................................... 28 3.1 VYMEZENÍ MIKROREGIONU MIKULOVSKO ....................................................... 28 3.1.1 Fyzicko-geografická charakteristika .......................................................... 29 3.1.2 Vodní režim v oblasti .................................................................................. 30 3.2 PŘÍRODNÍ POTENCIÁL VE STUDOVANÉ OBLASTI ............................................... 31 3.3 KULTURNĚ – HISTORICKÝ POTENCIÁL VE STUDOVANÉ OBLASTI ...................... 33 3.3.1 Vinařství ...................................................................................................... 39 3.3.2 Sportovně-rekreační a kulturní infrastruktura v obcích ............................. 41 3.4 MATERIÁLNĚ – TECHNICKÁ ZÁKLADNA VE STUDOVANÉ OBLASTI.................... 42 3.4.1 Doprava ...................................................................................................... 42 3.4.2 Pěší turistika ............................................................................................... 44 3.4.3 Ubytovací a stravovací služby .................................................................... 45 3.4.4 Turistická informační centra a cestovní kanceláře, agentury .................... 47 3.5 ANALÝZA KONKURENCE .................................................................................. 48 3.5.1 Dostupnost mikroregionu Mikulovsko pro turisty ...................................... 48 3.5.2 Významné tuzemské konkurenční destinace v JMK .................................... 49 3.6 VYBRANÉ SOCIOEKONOMICKÉ FAKTORY ......................................................... 49

6

3.6.1 3.6.2

Demografické údaje .................................................................................... 50 Nezaměstnanost a ekonomická aktivita ...................................................... 50

4

ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU CR ANALÝZOU SWOT ............................. 52

5

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ............................................................................... 55

6

STRATEGIE ROZVOJE CR V MIKROREGIONU MIKULOVSKO MIMO HLAVNÍ TURISTICKOU SEZÓNU PRO OBDOBÍ 2014 - 2020 ................... 70 6.1 NÁVRH STRATEGICKÝCH CÍLŮ A PRIORIT PRO OBDOBÍ 2014 – 2020 ................. 70 6.1.1 Strategické cíle ............................................................................................ 70

7

DISKUZE .............................................................................................................. 80

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJE INFORMACÍ........................... 82 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................... 87 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 88 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 88 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 89

7

ÚVOD Cestovní ruch představuje v posledních několika desetiletích významné světové odvětví, které zaznamenává celosvětový růst. Je významným faktorem regionálního rozvoje a stává se nedílnou součástí národních ekonomik. Má výrazný vliv na ekonomický růst a zaměstnanost nejen v sektoru služeb a s ním souvisejících činnostech v oblasti infrastruktury. Zasahuje tak do mnoha odvětví ovlivňujících národní hospodářství a stává se významným socioekonomickým činitelem v oblasti rozvoje regionů s výrazným vlivem na investiční a podnikatelskou činnost. Každá oblast vyniká specifickým potenciálem pro cestovní ruch, ať už se jedná o přírodní atraktivity nebo o kulturně-historický potenciál, či ve většině případů oběma současně. Snahou každé, takto vybavené oblasti, je zachovat a dále tento potenciál rozvíjet a zvyšovat tak přitažlivost regionu s důrazem na udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Každá turistická oblast či destinace by pak měla mít vytyčené cíle, nebo vize, kterých chce v budoucnu v oblasti rozvoje tohoto odvětví dosáhnout. K tomu slouží rozvojové dokumenty, zohledňující a vyzdvihující potenciál v dané oblasti, a navrhují další možnosti rozvoje. V České republice má cestovní ruch spíše sezónní charakter, zaměřený, buď na letní, nebo zimní sezónu. Většina strategií se tedy zabývá otázkou, jak dosáhnout dalšího perspektivního rozvoje v těchto ročních obdobích. Avšak téměř žádné strategie se nezabývají možnostmi, jak rozvíjet cestovní ruch i mimo hlavní sezónu a podpořit tím tak další rozvoj turismu v dané destinaci. Mikroregion Mikulovsko se nachází v oblasti s mimořádně významnou strukturou přírodního a kulturně-historického potenciálu. Obsahuje prvky nadregionálního i místního významu, jejichž potenciální rozvoj je ukotven ve Strategii rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko. Rozšířit turistickou sezónu se však mikroregionu příliš nedaří, avšak mnoho turistických atraktivit a aktivit mají potenciál na to, být dále rozvíjeny a uskutečňovány i mimo hlavní turistickou sezónu. Tato problematika je tedy stěžejní náplní diplomové práce.

8

1

CÍLE A METODIKA PRÁCE

Hlavním cílem této diplomové práce je návrh strategie rozvoje pro oblast cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezónu v mikroregionu Mikulovsko, tedy pro období v měsících říjen až duben. Protože cestovní ruch je odvětvím vázaným zejména na určité měsíce v roce, jedná se tedy většinou o sezónní záležitost. Jednotlivé oblasti v mikroregionu mají mnoho přírodních a kulturně-historických atraktivit, s nimiž je možné ,,pracovat“ i mimo hlavní turistickou sezónu. V diplomové práci bude použito několik metodických postupů. Práce vychází ze sběru jednotlivých dat, informací a jejich kvalitativní popis, která budou následně shrnuty analýzou SWOT. Dalším metodickým postupem bude vypracování strukturovaného dotazníku, jehož výsledky budou sloužit k následnému vypracování návrhu strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Diplomová práce bude rozdělena do několika částí. První část bude věnována teoretickým východiskům problematiky cestovního ruchu, strategického plánování a strategických dokumentů. Druhá část práce bude zaměřena na kvalitativní popis lokalizačních a realizačních předpokladů pro cestovní ruch v oblasti, doplněn o materiálně-technickou základnu, analýzu konkurence a popis několika vybraných socioekonomických ukazatelů ovlivňující situaci v mikroregionu. Následující část bude zahrnovat shrnutí zjištěných údajů pomocí analýzy SWOT, která nám poukáže na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby, možnosti rozvoje cestovního ruchu ve studované oblasti. Čtvrtá část bude věnována metodice dotazníkového šetření, jehož výsledky budou shrnuty v závěru kapitoly. Předposlední část bude věnována návrhu strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko. V poslední závěrečné části bude prostor pro diskuzi a závěr.

9

2

LITERÁRNÍ REŠERŠE A TEORETICKÁ VÝCHODISKA

Problematikou strategického rozvoje nebo strategického plánování se zabývají autoři již v první polovině 90. let 20. století. V různých odvětvích je však strategie různě chápána, a proto se lze setkat s mnoha odlišnými pojetími. Například MINTZBERG (1991) ve své práci uvádí model ,,5“ P, kde strategii chápe jako plán, vzor, pozici, perspektivu a lest. V České republice se problematika rozvojových strategií řeší zejména v návaznosti na Ministerstvo pro místní rozvoj, které má v kompetenci regionální rozvoj a cestovní ruch. Vznikají zejména metodologické příručky s možnými postupy při zpracovávání rozvojových strategií. Po obsahové stránce se různé publikace příliš neliší, jelikož problematika zpracování strategických dokumentů má určitá pravidla. PERLÍN (2002) ve své publikaci Strategický plán mikroregionů chápe strategický plán obcí nebo venkovských mikroregionů, jako ,,soubor postupných a zcela konkrétních kroků, které povedou ke zlepšení sociálně-ekonomického prostředí v celém řešeném území. Dále pak popisuje typy strategických dokumentů, postup při jejich zpracovávání a následné veřejné projednávání a schvalování místními aktéry regionálního rozvoje. Tématem strategií mikroregionů se zabývá i LABOUNKOVÁ (2007). Ve své Metodické příručce pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů řeší proces pořízení

Strategie

rozvoje

destinace

(dále

SRD)

mikroregionu

stejně

jako

PERLÍN (2002), dále rozebírá obsahovou stránku SRD, jeho realizaci a monitoring. Uvádí také metody strategického plánování mikroregionů, metody vyvážených ukazatelů (BSC) a metodiky Integrovaných plánů rozvoje měst (dále IPRM). Strategické plánování popisuje OCHRANA (2009) v publikaci Smart Administration vznikající za podpory Ministerstva pro místní rozvoj (dále MMR), v níž je zdůrazněna nezbytnost hodnocení současné situace a podmínek omezující rozvoj oblasti, či možné vývojové trendy. Uvádí také důležitost komunikace mezi zainteresovanými stranami. Opět se zabývá metodou BSC.

10

Strategické dokumenty se zabývají ve své analytické části mnoha oblastmi. Pro tuto práci je stěžejní oblastí rozvoj cestovního ruchu. Pod taktovkou MMR byl v roce 2007 vydán dokument Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Můžeme jej považovat jako významný rámec pro tvorbu strategie, zabývá se opět postupnými kroky při sestavování strategického dokumentu z pohledu destinací a marketingu. Uvádí také strategické dokumenty ČR, které obsahují problematiku cestovního ruchu, nebo které jsou přímo na cestovní ruch zaměřeny a ostatní nově vznikající dokumenty cestovního ruchu by z nich měly vycházet. V neposlední řadě významný řešitel problematiky cestovního ruchu, VYSTOUPIL a kol. (2007a) vydává publikaci Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. Naznačuje problém již vzniklých dokumentů, kterým je nejednotnost struktury, formy, rozsahu i kvality. Tyto důsledky vznikají z důvodu toho, že se na zpracování podílí různí autoři, a tím pádem vytváří i různá pojetí těchto dokumentů. Důležitost připisuje zejména návrhové části dokumentů, jež nemá být uváděna jen jako součást studie, ale jako důležitý prvek a smysl celé rozvojové strategie. Cílem této publikace je vytvoření eventuelního návodu či uceleného postupu pro zpracování dokumentů.

2.1

Charakteristika cestovního ruchu

VYSTOUPIL (2006, str. 31) definuje cestovní ruch ,,jako souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob mimo trvalé bydliště, jež je (většinou) realizován ve volném čase a je formou uspokojování potřeb reprodukce fyzických i duševních sil člověka“. RYGLOVÁ (2009, str. 11) cituje Světovou organizaci cestovního ruchu (WTO), definující cestovní ruch jako „dočasnou změnu místa pobytu, tj. cestování a přebývání mimo místo trvalého bydliště, ne déle než 1 rok, zpravidla ve volném čase za účelem rekreace, rozvoje poznání a spojení mezi lidmi“. Subjekty cestovního ruchu jsou nejčastěji návštěvníci a aktéři cestovního ruchu (orgány, zabývající se cestovním ruchem). Objektem jsou pak cílová místa, nebo jednotlivé kulturní, přírodní a jiné atraktivity (VYSTOUPIL, ŠAUER, 2006).

11

Existují jednotlivé druhy cestovního ruchu, které závisejí na určitých zvolených kritériích, které jsou podníceny existencí lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů pro uskutečňování cestovního ruchu v oblasti. Kritéria dělíme například: 1. podle místa – domácí a zahraniční cestovní ruch 2. podle doby pobytu – krátkodobý (do tří dnů), dlouhodobý (více jak tři dny) 3. podle počtu účastníků – individuální, skupinový, masový 4. podle způsobu organizace – organizovaný, neorganizovaný 5. podle způsobu dopravy – silniční, železniční, letecká, vodní, ostatní (popř. pěší) (FORET, TURČÍNKOVÁ, 2005). Existuje pak také dělení dle účelu cestování například na rekreační, poznávání přírody, kulturní (kulturně poznávací), sportovní, společenský, zdravotní, dobrodružný, profesní či specifický účel (FORET, TURČÍNKOVÁ, 2005).

2.1.1 Potenciál cestovního ruchu Uskutečňování cestovního ruchu a jeho jednotlivé formy jsou závislé právě na potenciálu určité oblasti, tedy na tom, co určité území může turistovi nabídnout, čím má nalákat. BÍNA (2002, str. 2) je toho názoru, že ,,potenciál cestovního ruchu je formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu“. Celkový potenciál zahrnuje lokalizační předpoklady, tedy to co nám oblast může nabídnout z hlediska cestování. Nejčastěji jsou vyjádřeny jako přírodní (většinou rozhodující) či kulturně-historické atraktivity, nejčastěji však oběma formami zároveň. Tyto předpoklady představují určitou vhodnost oblasti pro daný typ cestovního ruchu, z určitého pohledu jsou fixní (kulturně-historické památky, muzea atp.) nebo jsou to kulturní akce pořádané v oblasti. Druhým typem jsou realizační předpoklady, jež umožňují samotné uskutečňování cestovního ruchu. Jedná se o zařízení ubytovací, stravovací, sportovní a rekreační zařízení, dopravní a doprovodnou infrastrukturu.

12

Posledním typem jsou selektivní (stimulační) faktory umožňující jednotlivcům účastnit se cestovního ruchu (BÍNA, 2002).

2.1.2 Specifika cestovního ruchu Odvětví cestovního ruchu je tvořeno mnoha specifiky, a to: 

vázanost k určité oblasti (prostoru) – města, kulturní památky, přírodní památky, kongresová turistika, lázeňství atp.,



časová závislost – sezónnost, roční období, doba trvání určité akce, otevírací doba,



dostupnost zprostředkovatelských subjektů – cestovní kanceláře, dodavatelé služeb (doprava, hotel…),



závislost poptávky po určitém druhu služby – omezená v čase a místě (změna poptávky po určité destinaci, sezónnost),



rozmanitost segmentů na trhu – destinace, cena, věk, délka pobytu, zájmy cestovatelů atp. (MMR, 2007).

2.1.3 Marketing cestovního ruchu Protože v dnešní době je cestovní ruch významnou složkou národních hospodářství a má vysoký vliv na ekonomiku (ovlivňuje zaměstnanost, HDP, příjmy státních i místních rozpočtů a kladně působí i na investiční činnost) mnoha států, je třeba jej dále rozvíjet a maximálně udržitelně využít potenciál daného území. Pro tyto účely jsou právě vypracovávány jednotlivé rozvojové strategie úzce související s marketingem. Při zpracovávání strategií rozvoje cestovního ruchu se zpravidla setkáváme s dokumenty propojující marketing a udržitelný rozvoj. Marketing chápeme jako určitý způsob jednání organizací se svými zákazníky. Orientujeme se tedy na určitý segment nebo segmenty zákazníků a vybíráme vhodné marketingové nástroje, zejména marketingový mix a způsob marketingové komunikace (MMR, 2007). V posledních letech je problematika udržitelného rozvoje řešena velmi intenzívně a je zohledňována téměř ve všech rozvojových strategiích mnoha zájmových skupin jak z veřejné, tak soukromé sféry. Udržitelný rozvoj je takový, jež umožňuje současným generacím uplatňovat všechny své zájmy, aniž by omezil uplatňování zájmů

13

generací budoucích. Z toho pak vyplývá potřeba udržitelnosti rozvoje, který má své ekonomické, sociální a environmentální limity. I cestovní ruch je vázán na tyto tři aspekty, proto je integrace všech udržitelných principů pro celkový rozvoj cestovního ruchu více než důležitá.

2.2

Strategické plánování, strategie rozvoje

Tato práce se zabývá strategickým rozvojem cestovního ruchu. Je proto potřeba uvést několik souvislostí s rozvojovými dokumenty. Strategické plánování bylo původně vyvinuto a uplatňováno americkou armádou od 2. sv. války. Následně pak počátkem 70. let slouží jako podklad pro rozvoj soukromých firem. Počátky uplatňování ve sféře územního plánování sledujeme koncem 70. let zejména na místní úrovni v souvislosti s ekonomickými změnami jako např. otevření ekonomik, globalizace, technologické změny apod. (Strategické plánování a řízení rozvoje území). Strategie je střednědobý nebo dlouhodobý dokument sloužící k dosažení stanoveného cíle. Můžeme se opřít např. o model ,,5 P“:  plan (plán) – pojetí, vnímající strategii jako záměrnou (plánovanou) činnost pro dosažení stanoveného cíle,  pattern (vzor) – strategie je brána jako vzor, kde je naznačována shoda chování v čase s tím, že chování buď je, nebo není záměrné,  position (pozice) – pro toto pojetí je zásadní ,,umístění“ organizace ve vztahu k prostředí, ve kterém organizace působí,  perspective (perspektiva) – pojetí beroucí strategii jako vizi (jak se mají věci dělat)  ploy (lest) – zde jde strategie určitou taktikou, jak obelstít konkurenci (MINTZBERG, QUINN, 1991). Pro potřebu této práce můžeme tedy strategii definovat jako dlouhodobý záměr, soubor činností pro dosažení stanoveného cíle. Dále jako dokument (strategický plán nebo prognóza) vypracovaný pro celou škálu oblastí napomáhající účelně řídit změny v území. Strategický rozvojový dokument je z dlouhodobého hlediska základ pro

14

úspěšný

rozvoj

území.

Existence

takového

dokumentu

je

důležitá

pro

konkurenceschopnost daného území ve strategických oblastech (MMR, 2007). Může zahrnovat nebo se soustředit právě také na oblast cestovního ruchu. Jak již bylo zmíněno, strategický dokument by měl ze střednědobého až dlouhodobého hlediska provazovat ekonomické, sociální a environmentální aspekty sledované oblasti.

2.2.1 Základní prvky úspěšnosti strategie Proto, aby byla strategie úspěšná, je třeba mít nastaveny cíle tak, aby byly jednoznačné, dosažitelné, pevné a dlouhodobé. Je třeba dokonalá znalost konkurenčního prostředí a odhad zdrojů. Úspěšný strategický plán by tedy měl: 

popisovat misi, vizi a sdílené hodnoty,



orientovat se na možné oblasti rozvoje a pro každou najít možné hrozby a příležitosti,



zhodnotit silné a slabé stránky ovlivňující všechny části hodnotového řetězce,



porozumět současným a budoucím potřebám cílových skupin,



zabývat se a zhodnotit jiné varianty strategie,



vyvinout takový koncept, který bude výhodný a dlouhodobě udržitelný,



definovat požadavky zájmových skupin a stanovit jasné cíle,



připravit programy politiky a plány pro implementaci přijaté strategie,



sestavit podpůrné organizační struktury, řídící a informační systémy a systém soustavného školení,



alokovat zdroje tak, aby zabezpečily rozhodující činnosti (MMR, 2007).

2.2.2 Základní principy strategického plánování Mezi základní principy strategického plánování rozvoje zahrnujeme: 

dlouhodobost – 10-15 let, avšak realizace projektů 3-5 let,



komplexnost a selektivnost – strategie řeší rozvoj celku, ale je nutné rozlišit priority rozvoje,



provázanost – v rámci jednotlivých kroků, prospěch jedné aktivity má dopad na jinou činnost,

15



soustavnost – strategické plánování je neustálý proces,



otevřenost – je nutné reagovat na nové podněty, kritiku, impulsy atp.,



reálnost – cíle musí být dosažitelné zejména finančně, ale i z pohledu sociálních a ekonomických podmínek (MMR, 2007).

2.3

Postup při zpracování strategického rozvojového dokumentu

Strategické plánování zahrnuje několik kroků: V prvé řadě je stanovení mise (poslání) → stanovení vize (čeho chceme dosáhnout) → dále následuje sestavení strategického týmu → stanovení priorit (klíčové oblasti) → analýza SWOT → sestavení řešitelského týmu → vymezení akčních programů (dílčí cíle a konkrétní úkoly v závislosti na jednotlivé řešitelské týmy) → sestavení monitorovacího týmu a indikátorů (MMR, 2007). Z dostupných informačních zdrojů je patrné, že neexistuje dokument či pravidlo, jak přesně postupovat při zpracovávání strategického rozvojového dokumentu. Setkáváme se však s určitým obecným modelem postupu při zpracovávání strategií rozvoje, který je sestaven z několika kroků. Každý dokument se částečně liší, ale podstata zůstává stejná. V obecné rovině strategický dokument sestává z těchto částí:

Obr. 1 Postup zpracování rozvojového dokumentu Zdroj: MMR, vlastní zpracování

16

Analýza prostředí Cílem tohoto kroku je vytvoření určitého přehledu o oblasti, zhodnotit dosavadní vývoj a současný stav, ucelit informace o veřejné správě, ekonomických podmínkách, sociálním a životním prostředí, infrastruktuře a dalších podstatných aspektech ovlivňujících rozvoj území. Výsledkem by tedy mělo být vyhodnocení současného stavu jako výstup pro následující postup (MMR, 2007). Analýza SWOT Analýza SWOT je metoda, která stojí ve struktuře strategického dokumentu na hranici mezi analytickou a návrhovou částí. Považujeme ji za souhrn, jenž má co nejvýstižněji shrnout poznatky z analytické části. Závěry analytické části pak třídíme do čtyř kategorií, a to: 

silné (strength - S) stránky,



slabé (weakness - W ) stránky,



příležitosti (opportunities - O),



hrozby (threats - T).

Zvažujeme souhrnně vnitřní faktory (mikroprostředí – S, W), vycházející z potenciálu oblasti a vnější faktory (makroprostředí – O, T), které jsou aktéry v území hůře ovlivnitelné. Analýza je krokem pro stanovení strategických cílů, problematických oblastí. Tuto analýzu tedy považujeme za základ pro tvorbu jakékoliv marketingové, rozvojové strategie či plánu (VYSTOUPIL a kol., 2007a). Stanovení vize, globálních cílů a prioritních oblastí Vize je jedním z nejdůležitějších faktorů strategického dokumentu, jelikož nám ukazuje, do jakého požadovaného stavu se v budoucnosti chceme dostat, čeho chceme dosáhnout. Na vizi či vize navazují jeden nebo více globálních cílů, které mohou být tvořeny dalšími dílčími, podrobnějšími cíli, sloužícími právě k naplnění cíle globálního. Zabýváme se také určením oblastí, prioritními pro dosažení stanovené vize a globálních cílů.

17

Návrhová část Východiskem analýzy SWOT je navržení konkrétních opatření a aktivit jako prostředků, kterými dosáhneme požadovaných stanovených cílů. Nutností však je skloubit navrhovaná opatření a aktivity tak, aby byly reálné a proveditelné. Zpracování výsledného dokumentu Po návrhové části následuje zpracování konečné verze strategického rozvojového dokumentu a jeho předložení zainteresovanému orgánu ke schválení. Implementace a monitoring Po zpracování výsledného dokumentu může následovat implementace strategie. Pokud je strategie implementována, je nutné provádět následný audit jejího plnění. Protože je strategie střednědobý dokument, je z důvodu měnících se podmínek v průběhu času potřeba neustálých aktualizací, doplňování a přizpůsobování současným potřebám rozvíjené oblasti.

2.4

Hierarchizace strategií

Strategie můžeme rozdělit do jednotlivých hierarchií, které jsou vytvářeny relevantními aktéry. Můžeme tedy vytvořit pomyslnou pyramidu. Na jejím vrcholu jsou mezinárodní strategie, které jsou tvořeny příslušnými institucemi mezinárodního charakteru (např. OSN), a strategie vytvářené na národní úrovni by z nich měly vycházet a respektovat je. Na národní úrovni jsou tvořeny průřezové a resortní strategie. Další úroveň tvoří strategie regionální. Poslední úroveň tvoří strategie na místní úrovni měst, obcí a mikroregionů (MF, 2012)

18

Obr. 2 Hierarchie strategických dokumentů Zdroj: MF (2012), upraveno autorkou

2.4.1 Strategický rozvojový dokument mikroregionu Jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4, strategické dokumenty vznikají na jednotlivých hierarchických úrovních. Strategie měst, obcí a regionů patří do nejnižší úrovně pomyslné pyramidy. Mikroregion chápeme jako dobrovolný svazek obcí (DSO), neboli právnickou osobu ustanovenou zákonem č. 128/2000, o obcích ve znění pozdějších předpisů. Vzniká pro specifickou oblast vymezenou např. přirozenými přírodními hranicemi, technickými či historickými hranicemi nebo pojícími prvky. Můžeme hovořit i o určité spádové oblasti postavené na principu soudržnosti. Jedná se tedy o kooperaci obcí nebo části obcí v takto vymezeném území, které spolupracují při vytyčení a realizaci stanovených cílů (LABOUNKOVÁ, 2007). LABOUNKOVÁ (2007) také uvádí, že úlohou DSO neboli mikroregionů je tvorba koncepcí a činností obcí (jejich orgánů) v oblastech místního rozvoje, řešení problémů uvnitř mikroregionu, definice programů, aktivit a účast na realizaci regionálních programů. Právě pro zjištění potřeb, určení jakým směrem se má region dále rozvíjet a strategicky rozhodovat vypracovávají mikroregiony strategické rozvojové dokumenty. Strategický rozvojový dokument pak vychází ze znalosti území a jeho potenciálu pro změny k lepšímu. Stejně tak jako ostatní strategické dokumenty popisuje silné a slabé stránky studované oblasti, vymezuje priority, cíle rozvoje, opatření a doporučení.

19

2.5

Vztah

strategického

rozvoje

a

strategického

řízení

turistické destinace 2.5.1 Pojem destinace PALATKOVÁ (2006) popisuje destinaci jako cílovou oblast cestovního ruchu v daném regionu, která přináší významnou nabídku atraktivit cestovního ruchu, které jsou podstatou destinace. Jedná se zejména o přírodní a kulturně-historický potenciál oblasti a také o kvalitní infrastrukturu pro uskutečňování cestovního ruchu (dopravní dostupnost, ubytovací a stravovací kapacity, turistické trasy a stezky či produktová infrastruktura).

2.5.2 Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu Pro rozvoj takovéto destinace je zapotřebí dobrá spolupráce všech místních aktérů, majících většinou rozdílné zájmy. Jsou jimi zejména místní obyvatelé a pracující, podnikatelé, ochránci přírodních a kulturních atraktivit a turisté. Sloučit pak jednotlivé požadavky je obtížné a pro úspěšnost oblasti je třeba dostatečně dobré řízení destinace (MMR, 2007). Destinace jako taková není z pohledu rozvoje cestovního ruchu řízena např. zákony. Místy však existují regionální rozvojové agentury zabývající se touto problematikou. Díky vysoké konkurenci mezi destinacemi je velice důležitá koordinace a spolupráce, aby bylo dosaženo co nejkvalitněji požadovaného stavu rozvoje. Právě z těchto několika aspektů je nutné vytvořit kvalitní strategický management oblasti (PALATKOVÁ, 2006).

2.5.3 Strategické řízení destinací Dle dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj má strategické řízení destinací několik specifik, odvozených zejména od obecných charakteristik cestovního ruchu a také destinačního managementu. Jsou jimi: 

poskytování informací v cestovním ruchu,



vytváření a správa informačních systémů,



pořádání konferencí a akcí,



zajištění činností marketingových agentur,

20



podílení se na managementu životního prostředí a udržitelného rozvoje,



vytvoření a provoz regionální organizace cestovního ruchu (MMR, 2007).

Management destinace by měly vytvářet tyto subjekty: 

národní orgány cestovního ruchu (MMR),



krajské orgány cestovního ruchu (např. odbor regionálního rozvoje),



místní orgány cestovního ruchu (obce, turistická a informační centra),



poskytovatelé produktů a služeb (MMR, 2007).

2.6

Strategické dokumenty ČR zahrnující oblast cestovního ruchu

Při zpracovávání rozvojových strategií je důležité být v souladu se zákony či vládními usneseními, aby nedocházelo k neshodám a následným sankcím. V tomto případě však bereme strategické dokumenty jako vzor při zpracovávání rozvojových strategií a jako nástroj splnění účelů, pro které jsou tyto dokumenty vytvořeny. Strategie udržitelného rozvoje České republiky Strategický dokument nesoucí název Strategie udržitelného rozvoje má charakter usnesení vlády z roku 2004 č. 1242. Je určitým rámcem pro vypracovávání koncepcí (sektorové politiky, akční programy) a východiskem pro strategické rozhodování. Jak již bylo zmíněno výše, udržitelnost rozvoje závisí na rovnováze vztahů ekonomických, environmentálních a sociálních (MMR, 2007). Dnes na tento dokument navazuje aktualizace v podobě Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR, jež je v platnosti od roku 2010. Strategie hospodářského růstu České republiky Tato strategie je zásadním dokumentem pro českou ekonomiku, vychází z doporučení OECD, navazuje na Lisabonskou strategii EU. Je zaměřena na pět prioritních oblastí zaměřených na konkurenceschopnost české ekonomiky (institucionální prostředí, zdroje financování, infrastruktura, rozvoj lidských zdrojů, výzkum, vývoj a inovace) (MMR, 2007).

21

Strategie regionálního rozvoje Tento střednědobý dokument, formuluje přístup státu k podpoře regionální rozvoje. Je zakotven v zákoně č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje ve znění pozdějších předpisů. Vládě byl dokument poprvé předložen MMR v roce 2000. Následně v roce 2006 byla vytvořena aktualizace pro období 2007-2013. Strategie regionálního rozvoje je v souladu s nařízeními EU. Je zde řešena i problematika cestovního ruchu, jakožto významná část národního hospodářství spadající pod oblast regionálního rozvoje (MMR, 2006). Národní rozvojový plán Národní rozvojový plán je základním strategickým dokumentem, sloužícím k získávání financí ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pod záštitou EU. Zde je oblast cestovního ruchu uvedena jako prioritní osa Rozvoj cestovního ruchu (dále CR), jejímž cílem je zvýšení podílu cestovního ruchu na hospodářském růstu státu. Hlavními cíli této prioritní osy jsou: 

rozvoj cestovního ruchu v regionech,



podpora budování infrastruktury CR, vytváření nových atraktivit, produktů a podniků CR,



aktivní využití historického a přírodního potenciálu regionů,



zvýšení životní úrovně obyvatelstva v turistických oblastech,



zlepšení kvality služeb CR,



zajištění společných služeb pro podnikatele v CR a vytváření systému partnerství, včetně nezbytných sítí; podpora nadregionálních a nadnárodních produktů CR ve vazbě na prosazení České republiky jako součásti evropské turistické destinace (MMR, 2007).

V současnosti je v platnosti Národní rozvojový plán pro období 2007-2013. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy Tento dokument vzala vláda ČR na vědomí v roce 2000, je základem pro strategie pro rozvoj takových druhů dopravy, jenž se podílejí na příznivém ovlivňování zdraví a životního prostředí (MD, 2005).

22

2.7

Strategické dokumenty ČR zabývající se přímo oblastí cestovního ruchu

V této kapitole si přiblížíme dokumenty zabývající se přímo otázkou cestovního ruchu a jeho dalšího rozvoje. Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu 2014 - 2020 Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu je střednědobý dokument, vycházející zejména z možností CR v ČR, svými nástroji umožňuje jeho další rozvoj. Navazuje na koncepci platnou pro období 2007 – 2013. Její vytvoření podněcovalo zejména to, že cestovní ruch není dostatečně považován či vnímán jako významná složka národního hospodářství. Přičemž je patrné, že rozvoj cestovního ruchu má významný dopad na regionální rozvoj, zaměstnanost, malé a střední podnikání, dopravu,

obchod,

infrastrukturu,

kulturu

a

životní

prostředí.

Koresponduje

se strategiemi CR vyspělých zemí v Evropě. Opatření a cíle jsou stanovovány tak, aby poukazovaly na skutečnost, že cestovní ruch je významný faktor pro rozvoj regionů, včetně sociálně a hospodářsky zaostalejších oblastí (MMR, 2013). Nová koncepce vychází ze čtyř priorit: Tab. 1 Priority Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu 2014 - 2020 Strategický cíl

Opatření

Název priority

Posilovat kvalitu nabídky cestovního ruchu včetně kultivace podnikatelského prostředí

Priorita 1

Zkvalitnění nabídky CR

Vybudovat efektivní struktury institucí cestovního ruchu

Priorita 2

Management cestovního ruchu

Zvyšovat kvalitu lidských zdrojů Zlepšovat přístup poskytovatelů služeb na trhy cestovního ruchu

Priorita 3

Destinační marketing

Posílit roli cestovního ruchu v hospodářské politice a sektorových politikách státu

Priority 4

Politika cestovního ruchu a ekonomický rozvoj

Zdroj: MMR (2013), upraveno autorkou

Nová rajonizace České republiky Cílem tohoto dokumentu je vytvoření návrhu nové rajonizace cestovního ruchu v ČR. Jsou zde posouzeny podmínky pro rozvoj cestovního ruchu z hlediska prostorové organizace. Můžeme tedy říci, že jde o zhodnocení lokalizačních a realizačních

23

podmínek cestovního ruchu. Výstupem je pak typologie a klasifikace územních celků, kde je navrženo nejvhodnější využití sledovaných oblastí s důrazem na funkčnost (VYSTOUPIL a kol., 2007b). Strategie propagace České republiky 2004 – 2010 Tento dokument zpracovaný Českou centrálou cestovního ruchu – Czech Tourism (dále jen CCCR-CzT) stanovil pro ČR jako destinaci CR základní vize a cíle v oblasti propagace ČR a odpovídá na tři základní otázky:  Jaké jsou základní vlastnosti dovolené v ČR,  Jaké jsou hlavní důvody návštěvy ČR,  Jaké jsou naše Národní produkty (CCCR-CzT, 2004). Koncepce jednotné prezentace České republiky Posledním dokumentem patřící mezi důležité strategické rozvojové dokumenty ČR je Koncepce jednotné prezentace ČR. Zabývá se otázkou jednotné prezentace ČR z hlediska cílů, vize, výchozího stavu, důvodů provedení změn a navrhuje následnou realizaci změn (MMR, 2007).

2.8

Komparace jednotlivých existujících rozvojových strategií cestovního ruchu

V předchozí kapitole jsme se zabývali podstatou strategického dokumentu a možným postupem při jeho zpracovávání. Bylo také zmíněno, že neexistuje žádný závazný vzorový dokument, podle kterého by se strategie měly zpracovávat. V České republice bylo za poslední dobu, zejména po vstupu do Evropské unie, vypracováno mnoho rozvojových strategií, tím pádem mnoho různě vypadajících dokumentů. Proto by bylo třeba vytvořit závazná pravidla pro vypracování strategií s tím, že by se ulehčila jak jejich tvorba, tak i jejich následné srovnávání. Důležitým krokem a východiskem nového dokumentu by měla být analýza předchozích stávajících dokumentů. Strategie rozvoje můžeme sledovat na úrovni národní i regionální.

24

2.8.1 Strategické dokumenty na regionální úrovni Pro porovnání dokumentů byly vybrány následující: 

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 – 2013,



Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009 – 2013,



Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 – 2015,



Strategie cestovního ruchu TO Mikulovsko.

Jednotlivé zkoumané dokumenty se od sebe obsahově příliš neliší. Rozdíl spočívá hlavně v uspořádání jednotlivých kapitol dokumentů. Na začátku uvedených dokumentů (kromě Programu města Brna) je provedena analýza studované oblasti, zatímco Program města Brna zprvu analyzuje předchozí dokumenty (např. Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013, Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007 – 2013). V analytické části se strategie zabývají vymezením destinace z pohledu administrativního a turistického, jsou popsány předpoklady pro cestovní ruch (přírodní a kulturně-historický potenciál, infrastruktura cestovního ruchu) tedy analýza nabídky destinace (co může oblast návštěvníkovi nabídnout). Strategie kraje Moravskoslezského a program rozvoje Brna řeší navíc i poptávku po cestovním ruchu. Vycházejí ze statistických šetření, většinou formou dotazníku hodnotí pozici zákazníka a jeho preference pro danou oblast. Všechny uvedené strategie se také zabývají marketingovou propagací destinace a hodnotí možnou konkurenci (i její nabídku) v blízkém okolí. Analytická část strategie rozvoje Jihočeského kraje řeší ještě nejčastější překážky rozvoje cestovního ruchu v této oblasti, což také může docela dobře přispět k následné tvorbě strategických cílů a priorit. Analýza oblasti zabírá ve zmíněných strategiích vždy podstatnou část dokumentu. Analytická část je pak následně v uvedených strategiích zhodnocena analýzou SWOT, je tedy vytvořena syntéza zjištěných informací. Tři výše zmíněné strategické dokumenty zpracovávají tuto analýzu pro každou zájmovou oblast (např. turistické cíle a atraktivity, marketing a propagace, přírodní a socioekonomické podmínky) zvlášť (v případě

25

strategie MSK – komplexní analýza MSK, dále dílčí analýzy jednotlivých turistických oblastí), pouze strategie Jihočeského kraje byla zpracována souhrnně. Na část syntetickou dále navazuje část návrhová. V této části uvedené dokumenty stanovují vizi dalšího rozvoje oblasti. Z vize jsou definovány strategické cíle nebo strategická opatření, či priority rozvoje. U každého dokumentu je pak jiný počet cílů, opatření, priorit. Strategie Mikulovska se v této části zabývá vazbami na již existující strategické dokumenty (programové dokumenty státní politiky cestovního ruchu, programové a koncepční dokumenty z úrovně JMK a NUTS 2 Jihovýchod, programové a koncepční dokumenty pro turistickou oblast Pálava a Lednicko-valtický areál a region Mikulovsko) a hodnotí trendy v oblasti cestovního ruchu (základní evropské trendy CR, ekologicky šetrné formy CR, trendy ve vazbě na tvorbu turistických produktů a programů). Konečnou fází a výstupem strategických dokumentů by měl být akční plán. Ten je nedílnou součástí programového či strategického dokumentu. Zahrnuje konkrétní projekty – jejich časový harmonogram, možnosti financování, způsob implementace, hodnocení dosažených výsledků a monitoring (VYSTOUPIL a kol.., 2007). Akční plán může být sestaven pro každou prioritní osu zvlášť, např. v případě strategie Moravskoslezského kraje, nebo jako jednotný dokument s vymezením jednotlivých priorit a na ně navázaných opatření (v případě strategie Mikulovska). Strategie Jihočeského kraje nemá přímo definovaný akční plán, zabývá se návrhem aktivit na podporu cestovního ruchu (jakou roli bude mít v implementaci Jihočeský kraj, jaké použije finanční a lidské zdroje k podpoře CR, stanovuje aktivity pro podporu nabídky a poptávky a hodnotí efektivnost aktivit strany podpory poptávky). Stejně tak strategie města Brna rozděluje kompetence a úkoly pro jednotlivé subjekty a vymezuje marketingový plán aktivit pro efektivní propagaci města Brna. Až následně pak vymezuje akční plán pro jednotlivé priority a opatření v podobě projektových fiší. Z výše uvedeného je tedy patrné, že strategické dokumenty mají, až na drobné odchylky, stejný obsah (informace v něm se samozřejmě liší v závislosti na zvolené oblasti) a stejný postup při jejich zpracování, i když každý dokument byl vyhotoven jiným zpracovatelem. Přesto by měl existovat závazný dokument, dle kterého by byl

26

celkový obsah dokumentu rozdělen do zmíněných částí (analýza, syntéza, návrhová část, akční plán). Díky tomu bude pak snadnější orientace v dokumentech nejen pro veřejnost, i pro možné srovnávání informací mezi jednotlivými dokumenty. Cílem bylo také zjistit, jak přistupují tyto dokumenty k rozvoji cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezónu. V dokumentech je sice místy zmíněna potřeba přilákat turisty i v jiných ročních obdobích než v létě (případně v zimě), avšak není zmíněna jakákoliv prioritní osa nebo opatření pro naplnění této potřeby. V analýze SWOT se v části příležitosti setkáváme s pojmem např. zážitková turistika, který pak už není dále rozveden, pouze zahrnut jako možná forma produktových balíčků v oblasti marketingu.

27

3

CHARAKTERISTIKA

STUDOVANÉ

OBLASTI

MIKROREGIONU MIKULOVSKO V této části se budeme zabývat situační analýzou oblasti Mikulovska. Vymezíme základní charakteristiky této destinace, zhodnotíme přírodní a kulturně-historický potenciál území, socioekonomické podmínky, analýzu vnějšího a vnitřního prostředí, podmínky pro cestovní ruch.

3.1

Vymezení mikroregionu Mikulovsko

Mikroregion Mikulovsko se nachází v Jihomoravském kraji, v jihozápadní části okresu Břeclav, při státní hranici s Rakouskem. Územní rozloha činí přibližně 271 km2. Na západě sousedí s územím okresu Znojmo, tato hranice je tvořena tokem řeky Dyje. Stejně tak je území ohraničeno na své severní straně řekou Dyjí, vodní nádrží Nové Mlýny a obcemi z ORP Břeclav. Východní stranu lemuje Lednicko-valtický areál a jižní hranice je tvořena hranicí České republiky s Rakouskem. Tuto destinaci tvoří osmnáct obcí a to Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedlí, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a Sedlec. Tyto obce také soustřeďují jako Dobrovolný svazek obcí (DSO). Dle ČSÚ dosahoval počet obyvatel na Mikulovsku 20 366 osob (k 31. 12. 2011).

Obr. 3 Zdroj:

Vymezení mikroregionu Mikulovsko Data processing agency,2013

28

3.1.1 Fyzicko-geografická charakteristika Tento mikroregion je tvořen třemi horskými soustavami. Ze západu je tvořen Vněkarpatskou sníženinou s geomorfologickými podcelky Drnholecká pahorkatina, dyjsko-svratecká niva a Dunajovické vrchy. Druhou soustavu tvoří Vnější západní Karpaty s geomorfologickým celkem Mikulovské vrchoviny, který ještě dále dělíme na podcelky Pavlovské vrchy a Milovickou pahorkatinu. Posledním celkem je Vídeňská pánev s geomorfologickým celkem Valtická pahorkatina na jihovýchodě (Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 2009). V území se nevyskytují žádné rudné nerostné suroviny, povrchově se zde těží vápenec, v katastru obce Novosedly se těží cihlářské suroviny. Nalezneme zde i ložiska zemního plynu. U obce Pasohlávky se nacházejí dva vrty podzemních minerálních vod, v ČR ojedinělých, díky vysokému obsahu sirovodíku a minerálních látek. Krajina je rovinatá s občasným zvlněným terénem, většina území má pak ráz venkovské krajiny s ekologicky i krajinářsky velice cennými oblastmi. Území je nízce zalesněné, svahy Pálavy a Milovického lesa jsou tvořeny teplomilnými doubravami. Vyskytuje se zde vysoký podíl orné půdy, velmi častým a významným prvkem v krajině jsou vinice. Nachází se zde však i území vysoce chráněné - CHKO Pálava, jež zaujímá skoro 28,4% rozlohy regionu, z hlediska cestovního ruchu velikým lákadlem, ale i omezujícím prvkem. Dalším významným prvkem je národní přírodní památka Dunajovické kopce (Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 2009) Mikroregion patří mezi teplé a suché oblasti, roční průměrná teplota se pohybuje kolem 9° C, průměrný roční úhrn srážek sledujeme kolem 500 – 600 mm (Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 2009). Mikulovsko patří mezi tradiční zemědělské oblasti Jihomoravského kraje. Jak je vidět v nadcházející tabulce č. 1, z celkové výměry zabírá zemědělská půda 65%. Významným krajinným prvkem jsou pak vinice, zabírající plochu 13% z celkové výměry. Nejméně plochy pak zabírají TTP, pouze 1,8%. Koeficient ekologické stability udává hodnotu 0,9, což dokazuje, že jde o zemědělsky využívanou plochu. Jedná

29

se o krajinný typ B, jež charakterizuje území mírně stabilní – tedy běžnou kulturní krajinu, kde jsou technické objekty relativně v souladu s přírodními prvky. Tab. 2 Zemědělský půdní fond (aktualizace ke dni 30. 6. 2012) Celková výměra (ha)

27 092

podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

65

podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

69

podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

3

podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

13

podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

12

podíl lesů z celkové výměry (%)

11

orná půda - rozloha (ha)

12 474

chmelnice - rozloha (ha)

0

vinice - rozloha (ha)

3 533

zahrady - rozloha (ha)

308

ovocné sady - rozloha (ha)

216

trvalé travní porosty - rozloha (ha)

494

lesní půda - rozloha (ha)

3 730

vodní plochy - rozloha (ha)

3 037

zastavěné plochy - rozloha (ha) ostatní plochy - rozloha (ha)

398 2 903

zemědělská půda - rozloha (ha) koeficient ekologické stability

17 024 0,9

Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

3.1.2 Vodní režim v oblasti Území patří do povodí řek Moravy a jejího přítoku řeky Dyje. Spadá tedy do úmoří Černého moře. Do oblasti přitéká řeka Jevišovka. V období mezi lety 1975 – 1988 byla v oblasti

vybudována

významná

hydrologická soustava Novomlýnské

nádrže

(Mušovská, Věstonická a Novomlýnská), sloužící zejména k rekreaci, střední nádrž je ornitologickou rezervací. Do studovaného území zasahuje největší moravský rybník – Nesyt, který patří do soustavy Lednických rybníků. Dále do oblasti zasahuje Mlýnský rybník Apollo, též využíván pro rekreační účely. Poblíž novomlýnských nádrží se rozléhá rybník Vrkoč a Pouzdřanský rybník. Kvalita vody ve vodních zdrojích na Mikulovsku však není příliš vysoká, místy znečištěná (Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 2009).

30

3.2

Přírodní potenciál ve studované oblasti

Přírodní prostředí patří ke stěžejním podmínkám pro uskutečňování cestovního ruchu. Ve zkoumaném mikroregionu nalezneme dva základní typy krajiny, a to Dyjskomoravská niva v rámci jihomoravských úvalů (obce Drhnolec, Jevišovka, Nový Přerov, Novosedly, část Dolních Věstonic a Milovice), druhým typem jsou jihomoravské Karpaty včetně Pálavy a Dunajovické kopce (obce Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice).

Níže

uvedené

informace

jsou

původní

z webového

zdroje

www.cittadela.cz. CHKO Pálava – tato oblast byla vyhlášena za chráněnou r. 1976, rozloha činí 83 km2, zahrnuje významný podíl přirozených nebo málo ovlivněných stepních ekosystémů, vyskytují se zde i dochované památky historického osídlení. Nejvýznamnější biotopy se vyvinuly na vápencových kopcích Pavlovských vrchů – dominantou Pálavy. Nacházejí se zde dvě obory pro chov zvěře. Lužní lesy, mokřady a vodní společenstva se nacházejí v nivě Dyje. Zbytek Pálavy je tvořen zemědělskou krajinou s významným postavením vinic. V roce 2003 došlo k rozšíření stávající biosférické rezervace o Lednicko-valtický areál, lužní ledy na soutoku Moravy a Dyje a na Tvrdonicku. Vznikla tak Biosférická rezervace Dolní Morava. Oblast je zahrnuta do soustavy NATURA 2000. NPP Dunajovické kopce – nahází se zde vysoce významné stepní lokality patřící k nejcennějším na jižní Moravě. NPR Křivé jezero – toto chráněné území se rozkládá na ploše 123,97 ha, vyhlášena v r. 1973, nachází se na pravém břehu Dyjsko-moravské nivy s charakteristickými lužními loukami, je to významné hnízdiště ptactva, mokřad spadá pod Ramsarskou úmluvu. NPR Slanisko u Nesytu – do této rezervace spadaní louky a mokřiny na západě rybníka Nesytu, důvodem ochrany jsou slanomilné rostliny a zvířectvo, území bylo za chráněné vyhlášeno v r. 1961, jeho rozloha činí 6,76 ha, leží v katastrálním území obce Sedlec. NPR Děvín – Kotel – Soutěska – národní přírodní rezervace Děvín – Kotel zabírá severní část Pavlovských vrchů o rozloze 380,76 ha. Důvodem ochrany jsou zejména

31

skalní, stepní a lesní ekosystémy na vápencovém podloží s mimořádně bohatou faunou a flórou. Je také významnou geologickou lokalitou. Vyhlášena byla v r. 1946.

Obr. 4 NPR Děvín Zdroj: http://www.cittadella.cz

NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen – plocha tohoto území činí 109,06 ha, vyhlášeno bylo v r. 1951 a v r. 2000 byla připojena přírodní rezervace Růžový vrch a přírodní památka Kočičí kámen. Na vápencovém podkladě se nachází společenstva suchých trávníků s mnoha druhy teplomilných rostlin a živočichů. NPP Kalendář věků – původní cihelna na území Dolních Věstonic o rozloze 0,45ha byla vyhlášena za NPP v r. 2005. Území je významné z hlediska geologického a archeologického – původní cihelna s paleontologickými úkazy. PR Milovická stráň – významné lesní a stepní lokality s teplomilnou faunou a florou. PR Věstonická nádrž – tato PR je umělá přehradní nádrž s mnoha ostrůvky, hnízdí zde mnoho vodních ptáků. Vyhlášena byla r. 1994 a nachází se 10 km na sever od Mikulova. PR Slanisko Novosedly – území se nachází v jižní části Dyjsko-svrateckého úvalu. Významné je z hlediska výskytu vzácných žab a ptáků. PR Slanisko Dobré Pole – významné slanisko zejména z botanického hlediska a výskytem vzácných druhů, vyhlášeno bylo r. 1993.

32

PR Turold – jedná se o jižní část Pavlovských vrchů - vrch Turold s významným druhovým bohatstvím a zimoviště vrápence malého. PR Svatý kopeček – opět výjimečné druhové bohatství, oblast je silně ovlivněna člověkem -dříve pastva, dnes turismus. PR Liščí vrch – plochý stepní kopec o rozloze 10,82 ha. PR Šibeničník – izolovaný kopec se stepní květenou. Z výše uvedeného je patrné, že přírodní potenciál oblasti je velmi cenný z hlediska flory i fauny, i když se jedná o kulturní krajinu, člověkem ovlivněnou, najdeme zde místa, která jsou téměř nedotčena. Z hlediska cestovního ruchu je místní přírodní potenciál velmi významnou atraktivitou.

3.3

Kulturně – historický potenciál ve studované oblasti

Oblast Mikulovska je velmi významnou, co se týče historických a kulturních atraktivit. V každé obci se nachází minimálně jedna významná památka, a poukazuje tak na historickou minulost. Z hlediska celé studované oblasti však není rozmístění těchto atraktivit vyvážené. Zajímavosti mající nadregionální význam se nacházejí zejména v Mikulově, Dolních Věstonicích z hlediska sídel a CHKO Pálava. Územími mající regionální význam jsou např. obec Klentnice nebo Pavlov. Málo navštěvovaná jsou místa v jihozápadní části mikroregionu. Níže uvedené informace jsou původní z webového zdroje www.mikulovskoregion.cz a webových stránek jednotlivých obcí. Bavory Tato zejména vinařská obec se nachází v centru CHKO Pálava, 5 km od Mikulova. Nachází se zde např. kostel sv. Kateřiny. Brod nad Dyjí Další vinařská obec ležící na jihozápadním břehu Novomlýnských nádrží, 15 km od Mikulova. Část katastru obce leží v nivě řeky Dyje, mezi částečně zatopenou Horní nádrží a úpatím NPP Dunajovické kopce. Za místní významnou památku je považován kostel sv. Jana Nepomuckého, kaple na konci obce a dům č. 83. Zajímavé jsou zde

33

samozřejmě vinné sklepy, nacházející se na cyklotrase při okruhu Stará hora náležící do Jantarové stezky, spojující Vídeň a Krakov a Mikulovské vinařské stezky. Březí Tato obec, původně německá, leží na úpatí Dunajovických kopců. Její minulost je spojena především s knoflíkářstvím, šitím rukavic, výrobou sítěk na vlasy, okurkářstvím. Opět zde najdeme vinařské uličky. Za dominantu obce je považován novorománský kostel sv. Jana Křtitele s křišťálovým lustrem, významná je i budova fary. Z turistických atraktivit je významný březnový košt vína, krojované hody. Vede tudy cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň využívající původní tzv. signálku z doby železné opony. Dobré pole Do Dunajovické pahorkatiny tato obec zasahuje na severovýchodě. Na jižní straně sousedí s přírodní rezervací Slanisko s chráněnými druhy rostlin. Hodna pozornosti je kostel sv. Cecílie z 18. století, kříž u kostela, kaplička za obcí, sochy sv. Floriana a Jana Nepomuckého, bunkr československého opevnění z období 2. sv. války. Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice jsou jedním z nejstarších sídel na Moravě, jednou z nejvýznamnějších vinařských obcí. Nachází se na úpatí Dunajovických kopců, zde tvořící nejrozsáhlejší spojitou oblast vinic v ČR, jsou zde také velice cenné stepi. Velmi významnou historickou památkou je avarské pohřebiště z 6. - 7. stol. Kostel sv. Jiljí s nedalekým pranýřem je dominantou obce. Za zmínku stojí budova fary, historické domy v Poštovní či Hlavní ulici, sousoší sv. Cyrila a Metoděje, barokní štíty při selských statcích a vinných sklepích. Významným rodákem byl Karel Renner – rakouský spolkový kancléř po 1. sv. válce a následně rakouský prezident po 2. sv. válce. Na jeho počest je zde pamětní deska a Dům Dr. Karla Rennera sloužící ke konferencím a setkáním. Obcí vede opět cyklistický okruh Stará hora.

34

Obr. 5

Dům Dr. Karla Rennera v Dolních Dunajovicích

Zdroj:

http://www.dolni-dunajovice.cz

Dolní Věstonice Tato vesnice známá po celém světě díky nálezu archeologa Karla Absolóna – asi 11 cm sošky Věstonické venuše, považovanou za nejstarší keramickou sošku na světě. Nalezneme zde archeologickou expozici s mnoha unikátními nálezy. V okolí obce můžeme navštívit velkomoravské hradiště Vysoká zahrada. Nacházejí se zde také cenné přírodní rezervace – Děvín a Střední nádrž novomlýnských nádrží. Kostel archanděla Michaela ze 14. st. je nejvýraznější památkou obce. Další turistickou atraktivitou jsou Habánské vinné sklepy. Věstonice leží na trasách Moravské vinné stezky, Mikulovské vinařské stezky a Vinařské naučné stezky Mikulov. Drnholec Drnholec se pyšní titulem městys, leží v údolí řeky Dyje. Původně byl také obýván němci. Významným prvkem v obci je původní Liechtensteinský hrad, dnes zámek. Bohužel pro turisty dnes nepřístupný. K dalším hodnotným památkám patří kostel s farou, mariánský sloup na bývalém tržišti a budova bývalé radnice z r. 1591. Drnholcem prochází trasa Moravské vinné stezky, kolem městyse Mikulovská vinařská stezka, cyklistický okruh Stará hora a Jantarové stezky Greenways.

35

Horní Věstonice Další vinařská obec na úpatí Pálavy, zasahující do NPR Děvín. Obecní atraktivitou je kostel sv. Rozálie (1769), budova fary (konec 18. st.), na území se nacházejí zbytky Nového hradu (14. st.) – třetí hrad na Pavlovských vrších. Opět jsou zde kvalitní vinice a naučná stezka vedoucí ke známé horolezecké lokalitě Martinka. Jevišovka V okolí této obce, původně osídlené Čechy, Němci a Chorvaty, teče stejnojmenná řeka se zbytky tůní či lužních lesů. Za významné pamětihodnosti Jevišovky je považován původně gotický kostel sv. Kunhuty, který byl přebudován v r. 1830. Obcí prochází Moravská vinná stezka a v okolí vede trasa Greenaways a Jantarová stezka. Klentnice Uprostřed CHKO Pálava leží obec Klentnice, na jejímž území se nachází velká část NPR Tabulová, Růžový vrch, Kočičí kámen a část NPR Děvín. Přímo v obci se nachází nejvýznamnější památka a to zřícenina Sirotčího hradu (Růžového hradu ze 14. st.) na skalních útesech. Za zmínku stojí i fara a sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého, kostel sv. Jiří. Obcí prochází Vinařská naučná stezka Mikulov a Moravská vinná stezka. V územním plánu obce je vymezená plocha pro sjezdové lyžování. Mikulov Město Mikulov, starobylé vinařské město neregionálního významu, na jehož okraji nalezneme dvě významné přírodní rezervace – Turold – vápencové bradlo s geoparkem a návštěvníkům zpřístupněnou jeskyní, a Svatý kopeček, tvořící panorama města. Kousek od města se nachází přírodní rezervace Šibeničník a přírodní památka Růžový kopec. Dominantu města tvoří mikulovský zámek s expozicemi regionálního muzea (původně zeměpanský hrad z 11. st.), Dietrichsteinská hrobka, kostel sv. Václava s kostnicí, Horní synagoga a židovský hřbitov – tyto pamětihodnosti tvoří turistické jádro celého Mikulovska a lákají turisty z celého světa. Mikulovem pak procházejí všechny výše zmíněné cyklotrasy, cyklistický okruh a naučná stezky Mikulov. Mikulov je také centrem nabídky jednotlivých kulturních akcí.

36

Obr. 6

Zámek Mikulov,

Zdroj:

http://www.mikulov.cz/

Milovice Tato obec je známá díky přírodním krásám přírodní rezervace Křivé jezero a Milovická stráň navazující na rozsáhlou oboru, která slouží k chovu zvěře. Dominantu tvoří kostel sv. Osvalda (17. st.) a renesanční brána hřbitova (17. st.). Obcí vede Mikulovská vinařská stezka. Novosedly Novosedly jsou jednou z nejvýznamnějších vinařských obcí v ČR. Důležitou atraktivitou je zde kostel sv. Oldřicha s kaplí sv. Rocha a toskánský sloup u radnice ze 17. st. Nalezneme zde i Muzeum československého opevnění ve zrekonstruovaném vojenském bunkru. Obcí opět vede trasa Jantarové stezky. Nový Přerov Nový Přerov je vinařskou obcí, velmi významnou. Nejstarší památkou této obce je kostel sv. archanděla Michaela z 16. st. Obcí opět vedou dálkoví cyklotrasy, Jantarová stezka a možný je zde přechod po cyklostezkách do Rakouska. Pasohlávky Na území této obce je největší kemp na jižní Moravě, byly zde nalezeny pozůstatky antických staveb – Hradisko nad rekreační zónou. V ATC Merkur je pak archeologická výstava z této lokality. Uprostřed Střední nádrže, zatopené obce Mušov stojí kostel sv. Linharta. Nachází se zde také přírodní památka Betlém (obnova bývalé štěrkovny).

37

Za zmínku stojí i kostel sv. Anny ze 17. st. nahrazující kapli sv. Ducha. ATC Merkur je jedním z největších a nejoblíbenějších míst sloužící k rekreaci u vody, který v současnosti prochází velkou rekonstrukcí. Pavlov Při úpatí Děvína leží vinařská obec Pavlov s významnou architekturou zdejších sklepů. Jsou zde také četná archeologická naleziště. Důležitou atraktivitou je zřícenina středověkého hradu Děvičky (poč. 13. st.), barokní sklepy a grunty, kostel sv. Barbory a barokní vesnický hřbitov. Obcí vede Mikulovská vinařská stezka a Vinařská naučná stezka Mikulov.

Obr. 7

Historický dům v Pavlově

Zdroj:

http://www.mikulovskoregion.cz

Perná Z této vinařské obce pocházejí věhlasná vína z úbočí Stolové hory a Kotle. Krásné přírodní scenerie zde opět tvoří NPR Děvín a Tabulová. Zajímavostí je kostel sv. Mikuláše, kaple sv. Antonína Paduánského a sousoší Nejsvětější Trojice (1865) a neoempírová kašna (1902). Perná slouží jako východisko pro pěší túry na Pálavu. Vede tudy naučná stezka Mikulov.

38

Sedlec Tato obec leží v blízkosti rybníka Nesyt, sloužícího k chovu ryb, a významných vinic. Nachází se zde i přírodní rezervace Liščí vrch. Významným lákadlem obce bylo lázeňství, prameny však nejsou využívány. Hlavní památkou obce je kostel sv. Víta (17. st.), bývalá sýpka velkostatku, sirné lázně a pozůstatek loveckého zámečku za Sedlecem a opět bunkry. Obcí vede Mikulovské vinařská stezka a Stezka Liechtensteinského dědictví. Turistické informační centrum v Mikulově vede statistiky návštěvnosti jednotlivých turistických atraktivit (vztahující se však pouze na Mikulov). Jednoznačně nejnavštěvovanější je Mikulovský zámek, který v roce 2012 navštívilo 46 792 turistů. Druhým

nejvíce

navštěvovaným

místem

se

stala

jeskyně

Na

Turoldu

s 25 055 návštěvníky a za zmínku stojí také Dietrichsteinská hrobka, kterou navštívilo 12 697 turistů v roce 2012. Hojnou návštěvností se pyšní i samotné TIC, jehož návštěvnost se každoročně zvyšuje až na 76 602 výletníků, kteří do centra zavítali v roce 2012. Pro porovnání je uvedena následující tabulka, která ukazuje 10 nejnavštěvovanějších památek v ČR, jehož statistiku provedl Národní památkový ústav v roce 2012. Tab .1

Nejnavštěvovanější památky ČR (září 2012)

1.

Lednice

286 126

2.

Český Krumlov

273 180

3.

Hluboká nad Vltavou

224 823

4.

Karlštejn

194 932

5.

Kroměříž

125 524

6.

Konopiště

101 252

7.

Trosky

96 162

8.

Bouzov

92 550

9.

Sychrov

88 287

10. Křivoklát 83 443 Zdroj: http://www.npu.cz, vlastní zpracování

3.3.1 Vinařství Oblast Mikulovska je jednou z nejvýznamnějších vinařských oblastí, díky svým klimatickým poměrům na jihu Moravy, různorodosti a kvalitě půdy. Podobně jako

39

v oblasti Valticka, zde nalezneme mnoho rozsáhlých vinic, sklepů a sklípků. Nejvýznamnějšími vinařskými obcemi v regionu je Mikulov, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Brod nad Dyjí, Novosedly, Perná, Sedlec a Pavlov. Tyto obce pak spojuje síť výše zmíněných vinařských stezek, ale i specifické naučné stezky. Významná vinařská expozice se nachází v Regionálním muzeu v Mikulově. Sestává ze tří částí a to Zámecký sklep s historickým obřím sudem ze 17. st., Tradiční vinařství na Moravě a Galerie dřevěných lisů.

Obr. 8

Vinný sud v zámeckém sklepě

Zdroj:

http://mikulovskoregion.cz/

Velmi známé jsou také barokní sklepy a domky v Pavlově, které jsou památkové chráněné. Jedná se o devatenáct domků, ke kterým patří i barokní hřbitov a selské grunty z 18. st. V obci Dolní Věstonice se nachází Habánské vinné sklepy, tvoří malé náměstí na tzv. Husím plácku. V obcích jsou také pořádány vinařské akce a vinařské turistické programy. Mezi nejoblíbenější pak patří Mikulovská vinařská stezka, Mikulovsko pro milovníky vín, dále pak program Pro gurmány a milovníky vín a Putování za mikulovskými víny na kole. Mezi nejlákavější vinařské akce patří zejména: Pálavské vinobraní, Výstava vína mikulovské vinařské podoblasti, Mladé víno odchází,

40

Mikulovské vinné trhy, Mikulov Gourmet Festival, Prázdniny s vinařem, Zarážení hory a degustace vín pod širým nebem, Svěcení vína.

3.3.2 Sportovně-rekreační a kulturní infrastruktura v obcích Jednotlivé obce v regionu nabízejí také mnoho volnočasových aktivit, nejen výstavních galerií a programů, ale také i zajímavé kulturní a sportovní spolky. Téměř v každé obci se nachází místní obecní knihovna, fotbalové hřiště a cyklistické trasy. Viz příloha č. 1. Ve městě Mikulov se pak nacházejí tyto výstavní galerie s různými druhy expozic: Art Shop Horní konírna, Mikulov, EAT ART GALLERY, s.r.o. Mikulov, Expozice Dějiny význačné kolegiální kapituly a kostela sv. Václava, Mikulov, Galerie 27 – Sgrafitový dům, Mikulov, Galerie Adam a Eva, Mikulov, Galerie Efram, Mikulov, Galerie Závodný, Mikulov, Městská Galerie, Mikulov, Studio Pirsc porcelain, Mikulov, Tajemné sklepení, Mikulov, Zámek Mikulov – Regionální muzeum v Mikulově, Mikulov. Z výše zmíněného je tedy patrné, že oblast mikroregionu Mikulovsko je velmi hodnotná, co se týče potenciálu cestovního ruchu a celkovým vybavením pro turistiku. V oblasti je mnoho významných přírodních atraktivit, jež jsou svým potenciálem velmi hodnotné, zejména pak CHKO Pálava. Kulturní památky a atraktivity jsou vedle přírodních podmínek také velmi důležitou součástí podpory cestovního ruchu a vzdělávání. Oblast Mikulovska je různorodá a na kulturní památky velmi bohatá. Důležité je, aby byl tento potenciál rozvíjen a bylo o něj náležitě pečováno. Díky tomu

41

může být pak rozvíjen i cestovní ruch v oblasti, je však velmi důležité dbát na jeho udržitelnost.

3.4

Materiálně – technická základna ve studované oblasti

Materiální a technická základna, nebo také doprovodná infrastruktura, je velmi důležitým prvkem pro celkové uskutečňování cestovního ruchu. Zahrnuje zejména infrastrukturu dopravní, vybavenost regionu ubytovacími a stravovacími službami, i důležité místní atraktivity mající vliv na přilákání turistů do oblasti, mezi něž patří cyklistické a pěší trasy, a také turistická informační centra či cestovní kanceláře a agentury.

3.4.1 Doprava Rozložení a hustota silniční sítě ve studovaném území je relativně kvalitní, pokulhává však její kvalita. Oblastí prochází silnice I., II. a III. třídy. Nenachází se zde ani dálnice ani rychlostní silnice, prochází tudy však významný evropský dopravní tah E 461 Svitavy – Brno – Mikulov – Vídeň. Tento silniční tah je veden po silnicích I/43, R43, R52, I/52. Dostupnost jednotlivých obcí zajišťuje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, propojující autobusovou a silniční přepravu cestujících v oblasti. silnice I. třídy: I/52 Brno – Pohořelice – Mikulov – státní hranice I/40 Mikulov – Břeclav silnice II. třídy a III. třídy II/414 Lechovice – Hrušovany nad Jevišovkou – Mikulov – Poštorná II/420 Nikolčice – Hustopeče – Perná II/421 Terezín – Velké Pavlovice – Mikulov III/0522 – III/0525, III/42119, III/42120, III/42124, IIIP39615, III/39614 (tyto silnice jsou součástí dopravní sítě) Železniční doprava je v oblasti vedena celostátní dráhou při úseku 246 Břeclav – Mikulov – Hrušovany nad Jevišovkou – Znojmo. Slouží jak pro osobní tak pro nákladní

42

přepravu. Počet spojů je poměrně vysoký, zejména v pracovních dnech. Díky tomu je zajištěna dobrá dostupnost do okresního města Břeclav. Dostupnost jednotlivých obcí zajišťuje Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, propojující autobusovou a silniční přepravu cestujících v oblasti. V oblasti se nenachází větší typ záchytných parkovišť, pouze jsou určité plochy vyhrazeny pro tyto účely v době konání jednotlivých větších kulturních akcí na Mikulovsku. V oblasti se nenalézá žádná vodní cesta, vyjma turistické přepravy na Novomlýnských nádržích. Co se týče letecké dopravy, tak zde nenalezneme letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní leteckou přepravu, pouze v obci Drnholec se nachází menší zemědělské letiště. V budoucnosti se připouští jeho využití pro sportovní létání. Významným dopravním prvkem jsou v oblasti cyklotrasy. Cykloturistika zaznamenává v posledních letech velký boom, nejen v národním ale i mezinárodním měřítku. Oblastí procházejí mezinárodní, národní, regionální, místní i tematicky zaměřené vinařské cyklotrasy

s dobrou

doprovodnou

infrastrukturou

avšak

místy

nedostatečnou

(odpočívadla, mapy). Vinařské cyklotrasy patří mezi nejvíce lákající atraktivity regionu a v posledních letech jsou doplňovány tzv. uzavřenými vinařskými okruhy (např. okruh Stará Hora). Mezi významné cyklotrasy patří ty mezinárodní i národní, jelikož spojují oblast Mikulovska s dalšími částmi republiky a Rakouska a zvyšují tak atraktivitu a konkurenceschopnost oblasti. Mapa cyklotras mikulovských je uvedena v příloze č. 4. značené cyklotrasy v území: mezinárodní cyklotrasa Jantarová stezka, stezka Brno – Vídeň národní cyklotrasa Greenways Praha – Vídeň (úsek Nový Přerov – Mikulov) místní cyklotrasy: cyklotrasa č. 5044: Mikulov – Dolní Věstonice Vinařská stezka ,,Mikulovská“: Mikulov – Valtice – Lednice – Dolní Věstonice – Iváň – Nový Přerov – Mikulov Vinařská stezka „Moravská vinná“:

43

Znojmo – Nový Šaldorf – Havraníky – Slup – Hevlín – Drnholec – Mikulov – Pavlov – Dolní Věstonice – Pouzdřany – Hustopeče – Horní Bojanovice – Kobylí – Klobouky – Krumvíř – Čejč – Čejkovice – Mutěnice – Kyjov – Bzenec – Moravský Písek Okruh „Stará Hora“: Mikulov – Bavory – Brod nad Dyjí – Nový Přerov – Mikulov Okolo ATCMerkur: ATC Merkur – Dolní Věstonice – Strachotín – ATC Merkur Z výše uvedeného je vidět, že studovaná oblast je velmi pestře protkaná jednotlivými cyklistickými trasami různé obtíže. Každá obec je na nějakou trasu napojena a cyklotrasy tak protínají celou oblast Mikulovska. Stejně tak jako turistické pěší trasy, cyklotrasy místy kopírují významné kulturní nebo přírodní atraktivity.

3.4.2 Pěší turistika Oblast Mikulovska je protkaná několika turistickými pěšími trasami. Využít zde můžeme červenou, modrou, žlutou a zelenou turistickou trasu. Trasy jsou součástí celorepublikové sítě pěších tras, kterou má na starosti Klub českých turistů (KČT). Trasy vedou z větší části CHKO Pálava a kolem Novomlýnských nádrží propojující významné místní turistické a přírodní atraktivity, jsou doplněny kvalitní doprovodnou infrastrukturou. Mikulovskem vede několik naučných tras, avšak vzhledem k atraktivitě a hodnotnosti oblasti by mohlo být těchto tras ještě více. Jedná se zejména o: Vinařské naučné stezky: Moravská vinná stezka – délka této trasy je cca 280 km, je páteřní trasou regionálních cyklotras, prochází jižní Moravou od Znojma po Uherské Hradiště, na trase leží 70 vinařských obcí a významné kulturní i přírodní atraktivity. Mikulovská vinařská stezka – dlouhá cca 82 km, vede přes Mikulov - Sedlec - Úvaly Valtice - Hlohovec - Lednice - Bulhary - Milovice - Dolní Věstonice - Strachotín - Ivaň - Pasohlávky - Brod nad Dyjí - Novosedly - Nový Přerov - Dobré Pole - Březí – Mikulov. Vinařská naučná stezka Mikulov – tato trasa má cca 20 km, vede přes Mikulov - Bavory - Perná - Horní Věstonice - Dolní Věstonice - Pavlov - Klentnice – Mikulov.

44

Vinařská naučná stezka Stará hora – je nejkratší z vinařských stezek a to pouze 3,5 km, je součástí cyklistického okruhu a prochází obcemi Stará hora - Mikulov - Bavory Dolní Dunajovice - Brod nad Dyjí - Novosedly - Dobré Pole – Březí. Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy – dílka trasy je 3 km, náplní je historie pavlovského vinařství, vhodná je pro pěší i cyklisty. Naučná stezka židovskou čtvrtí – tato trasa má cca 1 km, vede kolem nejvýznamnějších židovských atraktivit centrem města po turistických trasách. Naučná stezka Děvín – délka této trasy činí 11 km, je souběžná s turistickým značením s odpočívadly v Soutěsce a pod hradem Děvčičky. Naučná stezka Turold – nejkratší trasa mající pouze 300 m je určena pro pěší s celoroční přístupností a vedoucí až do jeskyně Na Turoldu. Naučná stezka Věstonická nádrž – tato stezka vede kolem Střední nádrže vodního díla Nové Mlýny, vhodná pro cyklisty i pěší, je zde šest zastavení mj. informace o původní obci Mušov či obnově lužní krajiny. Naučná stezka Zámeckým parkem – zámecký park Mikulov, délka trasy 1 km. Naučná stezka Umění bez hranic – trasa vhodná pro pěší, místy i pro cyklisty, náplní je historie a současnost města Mikulova.

3.4.3 Ubytovací a stravovací služby Velmi významným článkem cestovního ruchu je hustá a kvalitní síť jednotlivých ubytovacích a stravovacích zařízení, neboť v posledních několika letech roste náročnost zákazníka, který volí kolik a do čeho investuje svoje peněžní prostředky. V námi sledované turistické oblasti nalezneme mnoho stravovacích zařízení jednak ve formě restaurací i hotelových restaurací, pizzerií, občerstvení, kaváren a barů. Mikulovsko nabízí širokou škálu možných forem ubytování. Tabulka č. 3 nám ukazuje srovnání počtu hromadných ubytovacích kapacit v oblasti mikroregionu Mikulovska, Brna a Jihomoravského kraje. Z tabulky je pak patrný vysoký počet těchto zařízení

45

ve srovnání s Brnem a JMK, zejména pak v oblasti kempování díky několika kempům v obci Pasohlávky a dvěma kempy ve zbytku Mikulovska. Údaje jsou k 31. 12. 2011.

Tab. 3 Hromadná ubytovací zařízení mikroregion Mikulovsko, Brno, JMK hromadná ubytovací zařízení

pokoje

lůžka

místa pro stany a karavany

Mikulovsko

49

805

2 383

1311

Brno

84

4 646

9 601

30

697

18 431

45 205

5281

Jihomoravský kraj Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování

Níže uvedený obrázek č. 9 nám ukazuje vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení mezi lety 2000 – 2011. Do roku 2003 je vidět výraznější nárůst počtu hromadných ubytovacích zařízení, následně je pak vidět pokles, trvající až do období roku 2010 a návrat do původního stavu v roce 2011, který činí 49 hromadných ubytovacích zařízení v mikroregionu Mikulovsko. Z tohoto počtu je 12 zařízení typu hotel, motel, botel***, 17 penzionů, 6 kempů, 2 chatové osady, 4 turistické ubytovny, 8 ostatních ubytovacích zařízení (ČSÚ, 2011).

Obr. 9

Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v mikroregionu Mikulovsko

Zdroj:

ČSÚ, vlastní zpracování

46

Obrázek č. 10 ukazuje vývoj počtu příjezdů hostů do oblasti ve sledovaném období od roku 2000 do roku 2011. Z počátku je vidět významný růst s menšími výkyvy s maximem v roce 2007, kde byl poprvé již překročen počet 120 000 příjezdů, s následným pádem roku 2008, od tohoto období však opět nastává nárůst a v roce 2011 byla překročena hodnota 130 000 příjezdů.

Obr. 10

Vývoj počtu příjezdům mikroregionu Mikulovsko

Zdroj:

ČSÚ, vlastní zpracování

ČSÚ dále uvádí i průměrný počet přenocování hostů, kdy zde turista stráví v průměru 2,1 noci. Průměrná doba pobytu je pak 3,2 dny. Tato čísla nám ukazují, že se jedná spíše o krátkodobější či víkendovou turistiku. Uvedené hodnoty jsou k 31. 12. 2011.

3.4.4 Turistická informační centra a cestovní kanceláře, agentury Ve studované oblasti se nachází několik cestovních kanceláří i agentur zajišťující podporu cestovního ruchu. V Mikulově se nachází CK Merlin s.r.o. i stejnojmenná agentura, dále pak agentura CestyZaVinem.cz, agentura BEATour, nebo Amber travel s.r.o.

Turistická

informační

centra

jsou

v oblasti

dvě.

V centru

Mikulova

a v Pasohlávkách. Turistické centrum v Mikulově v roce 2012 navštívilo 76 602 turistů. V měsících červenec a srpen jejich počet přesáhl 15 600 za každý měsíc. 90 % těchto návštěvníků jsou z ČR, zbytek pak ze zahraničí. Nejvíce jich přijelo ze Slovenska, Rakouska, Německa, Polska a Velké Británie (TIC Mikulov, 2012).

47

3.5

Analýza konkurence

V této kapitole si přiblížíme dostupnost sledovaného území z hlediska vybraných sousedních zemí a vymezíme některé významné národní konkurenční turistické oblasti z hlediska dostupnosti destinace pro nejbližší sousedy ČR.

3.5.1 Dostupnost mikroregionu Mikulovsko pro turisty Mikulovsko má díky své výborné poloze na jihu Moravy na páteřních dopravních tazích a hodnotnému turistickému potenciálu významnou strategickou pozici. Napojením na důležité dopravní tahy má možnost přilákat turisty jednak z České republiky, ale také z okolních států. V případě Polska leží Mikulovsko právě na páteřním dopravním tahu do turistických destinací na jihu Evropy (v případě zimní rekreace např. Rakousko a Itálie) a díky časové náročnosti této cesty je Mikulov a okolí tradičním místem pro přenocování projíždějících turistů. Významná je i blízkost Slovensku, se kterým má sledovaná oblast státní hranici. Slováci tvoří nejpočetnější skupinu zahraničních turistů na Mikulovsku i díky cca dvě hodiny vzdálené Bratislavké aglomeraci, tvořící možný potenciál opakované návštěvy do mikroregionu. Stejně tak Rakousko má státní hranici s ČR při oblasti Mikulovska. Z hlediska dostupnosti má největší potenciál dalšího rozvoje, zejména pak díky turistické infrastruktuře v příhraničí, kde existuje propojení jak turistických tak cyklistických tras. Díky ještě větší blízkosti Vídeňské aglomerace než výše zmíněná Bratislavská aglomerace, má Vídeň do budoucna lepší pozici z hlediska významnosti pro rozvoj i krátkodobého turismu na Mikulovsku. Pro turisty z ostatních zemí, zejména Německo, Itálie a ostatní vzdálené země je Mikulovsko hůře dostupnou destinací, zejména z hlediska časového. Dopravní dostupnost je dobrá, co se týče napojení na dálniční tahy nebo využití leteckého spojení do Brna.

U těchto turistů se pak spíše jedná o dlouhodobější než několikadenní

návštěvu či rekreaci.

48

Turisté z ČR mají spojení s Mikulovskem z hlediska dopravní vzdálenosti jednodušší díky husté silniční i železniční síti. Turisté pak mohou realizovat i krátkodobější nebo víkendové návštěvy.

3.5.2 Významné tuzemské konkurenční destinace v JMK Za

konkurenční

oblasti

můžeme

považovat

téměř

všechny blízké

regiony

v Jihomoravském kraji. Město Brno jo moravská aglomerace se vyznačuje bohatými možnostmi v oblastech kultury a zábavy, historických památek, nákupů a kongresové turistiky. Moravský kras a okolí Brna je významný svými přírodními a krajinnými atraktivitami v podobě jeskyní, dále pro široké možnosti cykloturistiky a pěší aktivity. Znojemsko a Podyjí láká stejně jako Mikulovsko přírodními a kulturními atraktivitami, vinařskou turistikou, kulturními akcemi, cykloturistikou, aktivitami u vody. Region Slovácko nabízí opět vinařskou turistiku, cykloturistiku, krásné přírodní a památkové a národopisné atraktivity, gastronomii a navíc také lyžařská střediska. Lednicko-valtický areál má obrovský turistický potenciál co se týče kulturních a přírodních památek, možností turistiky a cykloturistiky, také aktivit u vody, či vzdělávání podobně jako Mikulovsko, díky blízkosti obou regionů bývá turisty většinou navštěvován současně, a proto se také hovoří o turistické oblasti Pálava a LVA. I přes všechny zmíněné lokality, kde každá je něčím specifická, dokáže oblast Mikulovska dost dobře konkurovat, nabízet své přednosti a dále se rozvíjet.

3.6

Vybrané socioekonomické faktory

Z hlediska dalšího možného rozvoje cestovního ruchu a pro ucelenější představu, je v této kapitole zmíněna současná socioekonomická situace v oblasti Mikulovska. Zařadit sem můžeme zejména demografické údaje jako samotný počet obyvatel, průměrný věk, ekonomickou aktivitu a nezaměstnanost. Pro tuto práci je vhodné zaměřit se i na zaměstnanost v cestovním ruchu.

49

3.6.1 Demografické údaje Následující obrázek č. 11 nám ukazuje, jak se vyvíjel počet obyvatel na Mikulovsku mezi lety 2000 – 2011. Od roku 2000 je patrný významnější pokles počtu obyvatel z původní hodnoty 20 722 osob na 20 332 v roce 2007, kdy byla hodnota nejnižší. Od tohoto roku počet osob kolísá k současné hodnotě 20 366 osob. Z tohoto počtu je pak 10 361 žen a 10 005 můžu. Věková skladba je následující, ve věku 0 – 14 let je 2 916 osob, ve věku 15 – 64 let je 14 597 osob a ve věku 65 a více let je 2 853 osob.

Obr. 11

Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Mikulovsko mezi lety 2000 – 2011

Zdroj:

ČSÚ, vlastní zpracování

ČSÚ uvádí také hodnotu indexu stáří, tedy počet osob ve věku 65 a více na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. Hodnota tohoto indexu je 98,8 což znamená nižší podíl osob nad 65 let než dětí do 15ti let. To je patrné i z výše uvedených hodnot. Avšak i tento rozdíl je velmi malý, poukazuje na vyšší podíl starších osob v regionu. Ve sledovaném období tento index neustále roste, a je důkazem stárnutí populace. Můžeme se domnívat, že v následujících letech převýší hodnotu 99-100.

3.6.2 Nezaměstnanost a ekonomická aktivita Nezaměstnanost je v současnosti problém celorepublikový i evropský. V České republice je současná míra nezaměstnanosti dle MPSV 8,91 %. V Jihomoravském kraji dosahuje však tato míra 10,12 %, což znamená vyšší nezaměstnanost než je ta

50

průměrná. Avšak hodnoty nezaměstnanosti vně JMK dosahují v některých okresech téměř k 15 % (okres Hodonín a Znojmo). Uvedené hodnoty jsou k 31. 3. 2012. Nezaměstnanost na Mikulovsku dosahuje vysoké hodnoty 12,5 %, což je nejvíce ze všech mikroregionů v JMK. Následující obrázek č. 12 nám ukazuje vývoj míry nezaměstnanosti v období od roku 2001 do roku 2011. Od roku 2002 nezaměstnanost klesala a nejnižší hodnotu nezaměstnanosti pak vykazuje rok 2008, jejíž hodnota dosahovala pouhých 8,2 %. Po dopadu ekonomické krize do roku 2010 zvýšila téměř dvojnásobně na hodnotu 15,9 %. Následně je vidět opět pokles až do současnosti. Uvedené hodnoty jsou k 31. 12. 2011.

Obr. 12

Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Mikulovsko mezi lety 2001 - 2001

Zdroj:

ČSÚ, MPSV, vlastní zpracování

Ekonomická aktivita obyvatelstva jde dle ČSÚ na hodnotě 58,3 %, kde ekonomicky aktivních je 9 934 osob. Z tohoto počtu je pak zaměstnáno 8 587 osob (hodnoty jsou k 26. 3. 2011). Zaměstnanost v oblasti cestovního ruchu je ve studované oblasti (pro tento případ ORP Mikulov bez obce Pasohlávky, z důvodu chybějících dat) se pohybuje okolo 5 %. Celkový počet zaměstnaných v ubytování, stravování a pohostinství činí v ORP Mikulov 420 osob (údaje o nezaměstnanosti pro obec Pasohlávky se nepodařilo získat, jelikož obec nespadá pod ORP a ČSÚ neuvádí hodnoty pro jednotlivé obce). Celkový počet registrovaných ekonomických subjektů 4 428 ke dni 31. 12. 2011.

51

4

ZHODNOCENÍ POTENCIÁLU CR ANALÝZOU SWOT Silné stránky

 strategická poloha na jihu Moravy  důležitý dopravní uzel, dobrá dopravní dostupnost (napojení na železnici, IDSJmK)  vysoký podíl cenných přírodních atraktivit (CHKO, NPR, NPP, PR, PP, ptačí oblasti)  mimořádné kulturní a historické atraktivity  židovské památky  významná vinařská oblast  možnosti rekreace u vodního díla  nově vybudované aquacentrum neregionálního významu  velká hustota cyklotras a turistických tras, naučné stezky  dodržování a udržování tradic

Slabé stránky

     

absence dálnice (spoj Brno – Vídeň) špatná kvalita komunikací, nedostatečná doprovodná infrastruktura nízká hodnota KES sezónnost cestovního ruchu nemožnost návštěvy kulturních atraktivit v zimních měsících  převažující krátkodobost rekreace  málo turistických informačních center

Příležitosti

Hrozby

 výstavba dálnice (Brno – Vídeň) – napojení se na trasu severovýchod-jih, rekonstrukce komunikací  využívání neobydlených domů jako chalupy a druhé bydlení  kvalitní péče o ŽP, zalesňování  možnost rozvoje alternativních forem CR (agroturistika, hipoturistika, atp.)  rozvoj lázeňské turistiky  medializace oblast skrz folklór  navýšení počtu TIC  rozvoj podnikání v cestovním ruchu, zisk finančních prostředků z fondů EU

 nedostatek finančních prostředků pro další rozvoj v různých oblastech  přírodní katastrofy, škůdci  škody způsobené nadměrným turismem  pokles počtu obyvatel, odliv do mladé generace do Brna  malý rozvoj zaměstnanosti v cestovním ruchu

Zdroj: vlastní zpracování

Jak již bylo uvedeno výše, analýza SWOT slouží k zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb mající vliv na další rozvoj regionu. Silnou stránkou mikroregionu je jeho strategická poloha v příznivém klimatu jižní Moravy, při státní

52

hranici s Rakouskem. Jedná se o dopravní uzel s napojením na železnici a integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, což souvisí s relativně rychlou a jednoduchou dostupností ze všech tří výše zmíněných metropolí. Poloha je také výhodou zejména pro projíždějící turisty, kteří se zde mohou zastavit a využít možnosti strávit zde volný čas. Oblast se vyznačuje velmi hodnotným kulturně-historickým potenciálem s významnými turistickými atraktivitami. Mimořádně hodnotné jsou i přírodní atraktivity, jež jsou hlavními cíly většiny turistů v mikroregionu. Mezi ně se řadí i významné vodní dílo Novomlýnské nádrže, které je velmi vyhledávanou atraktivitou na Mikulovsku. V létě letošního roku 2013 se bude otvírat nový vodní komplex Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Svým vybavením a možnostmi bude silně konkurovat rakouským Therme Laa. Oblast je protkaná silnou sítí turistických a cyklistických tras, jež jsou místy doplněny i o naučné stezky, významnou roli hrají také velmi atraktivní vinařské stezky. Vinařská turistika je na Mikulovsku vysoce významným lákadlem. V oblasti jsou taky silně zakořeněny lidové tradice, které jsou často doplňovány kulturními akcemi nadregionálního významu. Mezi slabé stránky je zahnuta absence dálničního tahu spojující Brno a Vídeň, který je již několik let v řešení, bohužel česká strana není schopna adekvátně reagovat na postoj Rakouska. Stávající komunikace se vyznačují špatnou kvalitou zejména silnic II. a III. třídy, některé jsou ve stavu katastrofálním kvůli nedostatku finančních prostředků a nekvalitnímu zpracování silničního povrchu. Slabinou je také doprovodná infrastruktura, která na spoustě míst chybí, nebo je ve špatném stavu (odpočívadla, lavičky, mapy, atp.). Nízká hodnota koeficientu ekologické stability je díky převažující orné půdě v oblasti. Díky klimatickým podmínkám je zde cestovní ruch uskutečňován spíše sezónně a je spíše krátkodobějšího rázu. Většinou se nejedná o dovolenou, ale o výlet. V oblasti je také absence turistických informačních center, nacházejí se zde jen dvě a to v Mikulově a Pasohlávkách, tím pádem by měla být doplněna aspoň do oblastí křížících se turistických tras nebo cyklotras. Jako příležitost můžeme vyzdvihnout již výše zmíněnou stavbu dálnice spojující Brno a Vídeň. Důležitá je také kvalitní a adekvátní péče o památky jak kulturní, tak přírodní, snažit se dostatečně dobře čerpat finanční zdroje ze strukturálních fondů EU, nejen pro

53

tyto účely, ale pro celkový rozvoj turismu v regionu. Výhodné by bylo zaměřit se na podporu nových alternativních forem cestovního ruchu jako agroturistika, hipoturistika atp. Hrozbou pro tento region může být právě nedostatek finančních zdrojů pro budoucí rozvoj a revitalizaci místních hodnot. Na druhé straně však nadměrný turismus může přinést více škody než užitku, proto musí být tento rozvoj udržitelný a korigovaný. Důležitá je také strategie pro udržení mladé vzdělané generace v oblasti, opak může vést k odlivu těchto občanů a představovat tak hrozbu pro rozvoj regionu. A jak již bylo uvedeno, je třeba zajistit rozvoj v cestovním ruchu v dostatečné míře, ale na udržitelné úrovni.

54

5

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Stěžejním bodem této práce je marketingový výzkum, na jehož základě bude následně navržena strategie rozvoje cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezónu v mikroregionu Mikulovsko. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníku v období od března 2013 do května 2013 v obcích Mikulov, Pasohlávky, Pavlov, Dolní Věstonice, Dunajovice a Klentnice. Dotazník obsahuje 20 otázek. Otázky jsou uzavřené a polouzavřené, v některých variantách mohli respondenti vybrat více možností odpovědi. 17 otázek je věcných a škálovacích, 3 otázky jsou identifikační, určující věk, pohlaví a místo původu respondentů. Zjištěné hodnoty jsou interpretovány jak v absolutních, tak v relativních hodnotách. Vyhodnoceno bylo 112 dotazníků pomocí programu MS Office Excel. Pro zjištění důvodu pobytu respondentů v mikroregionu Mikulovsko byla respondentům položena otázka, zda jsou turisté nebo místní obyvatelé. Na tento dotaz 67 % dotazovaných odpovědělo, že jsou turisté, kterých byl celkový počet 75. Místních obyvatel bylo dotázáno 37, tedy 33 % z celkového počtu zodpovězených dotazníků. Otázka č. 1

počet respondentů

80

Jste rezident nebo turista? 75

60

37

40 20 0 turista

rezident

Obr. 13

Absolutní vyjádření odpovědi zda je respondent rezident nebo turista

Zdroj:

vlastní zpracování

Otázka č. 2 se týkala důvodu návštěvy respondentů v oblasti, tedy za jakým účelem se v mikroregionu nacházejí. Z celkového počtu odpovědělo 57 dotazovaných, tedy 51 %, označilo svůj pobyt jako výlet. Dalších 23 respondentů (21 %) označilo důvod pobytu za své trvalé bydliště. Strávit dovolenou na Mikulovsko přijelo 11 respondentů

55

a 9 dotazovaných zde bylo navštívit své příbuzné. Jako důvod pracovní cesty odpovědělo 5 osob, za nákupy se vydali 4 respondenti a 3 dotazovaní oblastí jen projížděli. Otázka č. 2 57

počet respondentů

60

Jaký je důvod vaší návštěvy?

40

23

11

20

9

5

4

3

0 výlet návštěva příbuzných tranzit

trvalé bydliště pracovní cesta

Obr. 14

Absolutní vyjádření důvodu návštěvy

Zdroj:

vlastní zpracování

dovolená nákupy

Následující otázka č. 3 zjišťovala, kolikrát již respondenti region navštívili a v jakém období. Jak obrázek č. 15 ukazuje, v hlavní turistické sezóně (květen – říjen) navštěvovali dotazovaní region opakovaně. Z celkového počtu bylo v regionu 36 respondentů 5 a vícekrát, následně pak 29 osob 1 – 2 krát, 21 dotázaných 3 – 4 krát, 19 dotázaných 1 krát a pouze 8 tento region v sezóně nenavštívilo. Mimo hlavní sezónu v oblasti bylo 51 dotázaných pouze 1 krát, 1 – 2 krát bylo v regionu 19 dotázaných, 3 – 4 krát navštívilo region 15 respondentů a 27 jich bylo v oblasti více než 5 krát. Otázka č. 3

počet respondentů

60

Kolikrát jste již tento region navštívili (zaposledních 5 let) a kdy?

51

50

36

40 30

29

23

27

19

20

20

15 4

10

0

0

1x

1 - 2x v hlavní sezóně

3 - 4x

5 a vícekrát

0x

mimo hlavní sezónu

Obr. 15 Absolutní vyjádření odpovědí počtu návštěv a období Zdroj: vlastní zpracování

56

Na další otázku č. 4, zdali se respondenti v nejbližší době chystají region opět navštívit (nebo v něm cestovat), odpovídali dotázaní, že v hlavní sezóně určitě ano (62 dotázaných) nebo ano (36 dotázaných), mimo hlavní sezónu region spíše nenavštíví 31 respondentů a 8 dotázaných region určitě nenavštíví. Dohromady 26 respondentů neví ani v jednom případě.

Obr. 16

Vyjádření odpovědí opětovné návštěvy regionu

Zdroj:

vlastní zpracování

Dále bylo zjišťováno, jaké atraktivity v regionu jsou pro respondenty těmi nejlákavějšími. Jednoznačně nejatraktivnější jsou pro turisty možnosti vinařské a gastronomické turistiky. Za předešle zmíněnými následují turistické a sportovní atraktivity (cykloturistika, pěší turistika apod.). Dále kulturní atraktivity, oblast wellness a relaxace a historické atraktivity. Mezi méně lákavé spatřujeme návštěvu židovských památek a nejméně atraktivní jsou církevní památky a nákupy v regionu.

57

Otázka č. 5

Jaké atraktivity jsou pro Vás nejlákavější?

75

80

68

počet respondentů

70 58

60

50

47

44

30

26

23

28 21

18

20 10

3

8 8

42

37

35

34

40

47

44

3

21 2318 10 10 5

26

21 5

3 5 3

5 5 5 8 7

161613

0 velmi lákavé spíše lákavé spíše nelákavé vůbec mě nelákají je mi to jedno kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) historie (archeologie, muzea) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici vinařská turistika a gastronomické zážitky církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou židovská turistika nákupy

Obr. 17

Absolutní vyjádření nejlákavějších atraktivit

Zdroj:

vlastní zpracování

Dotazníkové šetření pokračovalo otázkou, zda již respondenti navštívili tento region v hlavní turistické sezóně. Jak je z obrázku č. 18 patrné, nejvíce uskutečňovanými aktivitami byla turistika a sportovní aktivity, dále návštěva kulturních akcí a památek, stejně hojně vyhledávanou atraktivitou je vinařská turistika a gastronomie. Mezi méně vyhledávané patřily historické atraktivity a wellness aktivity, nákupy a atraktivity s židovskou tematikou. Nejméně lákavá pak byla církevní turistika. Jeden dotazovaný respondent uvedl, že region v hlavní sezóně nenavštívil a pouze jeden respondent uvedl jinou atraktivitu, a to práci.

58

Otázka č. 6 počet respondentů

60 50

Jaké atraktivity jste již v tomto regionu navštívili v hlavní sezóně?

50 42

42

40

24

30

20

20

18 8

10

3

1

1

0 turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) vinařská turistika a gastronomické zážitky historie (archeologie, muzea) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici nákupy židovská turistika církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou nenavštívil

Obr. 18

Absolutní vyjádření návštěvnosti atraktivit v hlavní sezóně

Zdroj:

vlastní zpracování

Otázka č. 7 se naopak zaměřovala na atraktivity, které respondenti navštívili mimo hlavní turistickou sezónu. Na tuto otázku odpovědělo 19 dotázaných, že žádné atraktivity mimo sezónu nenavštívili. V zimních měsících však nejvíce navštěvovali vinařské a gastronomické akce (18 respondentů), wellness (17 respondentů) a přicházeli za kulturou, provozovali turistické a sportovní aktivity (16) navštěvovali a přijížděli za nákupy (13). Nejméně byly opět navštěvovány historické objekty, církevní i atraktivity s židovskou tematikou.

59

Otázka č. 7

Jaké atraktivity jste již v tomto regionu navštívili mimo hlavní sezónu?

počet respondentů

25 20

19

18

17

16

16 13

15 10

7 3

5

2

1

0 nenavštívil vinařská turistika a gastronomické zážitky wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) nákupy historie (archeologie, muzea) židovská turistika církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou

Obr. 19

Absolutní vyjádření návštěvnosti atraktivit mimo hlavní sezónu

Zdroj:

vlastní zpracování

Z posledních dvou otázek jasně vyplývá sezónnost cestovního ruchu, jenž některé aktivity lze provozovat pouze v určitou dobu, stejně tak i návštěvnost kulturněhistorických atraktivit je podmíněna roční otevírací dobou. Nejoblíbenější jsou pak atraktivity spojené s turistikou (zde můžeme zobecnit na cykloturistiku a pěší turistiku) a vinařstvím. Můžeme také říct, že méně oblíbené jsou pak atraktivity s náboženskou tematikou. Obrázek č. 20 nám ukazuje odpovědi na otázku č. 8, a to za jakým účelem plánujete region navštívit v příštích dvou letech. Otázka byla položena záměrně z důvodu zjištění, zda se respondenti chtějí do oblasti vrátit, a co je do regionu nejspíše opět přivede. Většina návštěvníků odpověděla, že kulturní atraktivity, turistické atraktivity, wellness a zejména atraktivity s vinařskou tematikou navštíví téměř určitě. Naopak např. atraktivity s náboženskou tematikou, židovské památky nebo nákupy dotázaní spíše nebo určitě navštívit neplánují. U jednotlivých variant odpovídalo průměrně 9 – 15 % dotazovaných, že neví, zda danou atraktivitu navštíví.

60

počet respondentů

Otázka č. 8 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Za jakým účelem plánujete region navštívit během příštích 2 let? 68

60

57

49 52 42 36 31 2623

29 21 55

10

určitě plánuji

42 34

31

5

1013

spíše plánuji

23 16 18

18 5

3

16 13 10 8 3

8

21 18 161613 10 10

spíše neplánuji určitě neplánuji

nevím

kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) historie (archeologie, muzea) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici vinařská turistika a gastronomické zážitky církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou židovská turistika nákupy

Obr. 20

Vyjádření účelu návštěvy během příštích 2 let

Zdroj:

vlastní zpracování

Jako další, byla respondentům položena otázka č. 9, pokud plánují jednotlivé atraktivity navštívit, tak jestli v hlavní turistické sezóně nebo mimo ni. Většina dotázaných by navštívila kulturní a historické atraktivity, provozovala turistiku a vydávala se za vinařstvím a gastronomií v hlavní sezóně. Wellness aktivity by spíše prováděli mimo sezónu a zbylé možnosti by navštěvovali téměř shodně, jak v hlavní sezóně, tak ve vedlejší sezóně. Otázka č. 9 80

počet respondentů

70 60 50

40 30

Pokud plánujete následující atraktivity navštívit, tak kdy?

68

65

61 49 34 23

29

24 15

20

39

38

34

35

38

21 14

10 0 v hlavní sezóně

mimo hlavní sezónu

kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) historie (archeologie, muzea) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici vinařská turistika a gastronomické zážitky církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou židovská turistika nákupy

Obr. 21 Zdroj:

Vyjádření odpovědí plánované návštěvy atraktivit vlastní zpracování

61

Následující otázka č. 10 byla směřována respondentům pro zjištění, co jim v oblasti nejvíce schází. Z obrázku č. 22 je patrné, že respondentům v oblasti nejvíce chybí aquaparky, různé kulturní akce a kvalitní ubytovací a stravovací zařízení s infrastrukturou. Naopak wellness centra, ekofarmy a zařízení pro hipoturistiku v oblasti více méně neschází, a možnosti lyžování dotázaným určitě neschází. Celkem výrazné procento respondentů se vyjádřilo k jednotlivým možnostem variantou odpovědi – nevím, dle grafu č. 14 v rozmezí od 5 % do 22 %. Otázka č. 10

Co vám v regionu nejvíce schází?

60

52

počet respondentů

50

44

42 36

40 30 20 10

18 16 13 10 10 10 8 8

23 21 18

42

2827 26

35

34 31 21

2324

30 26 23 18 18

2323 21 18 18 16 13

10

10

5

0

určitě schází

spíše schází

aquaparky ekofarmy kulturní akce (koncerty, přednášky, apod.) lyžování

spíše neschází

určitě neschází

nevím

wellness centra hipoturistika kvalitní ubytování, stravovací zařízení, infrastruktura golf

Obr. 22

Vyjádření odpovědí na otázku co respondentům v regionu nejvíce schází

Zdroj:

vlastní zpracování

Další položenou otázkou č. 11 bylo, zda respondenti vědí o nově vznikajícím vodním komplexu Aqualand Moravia v Pasohlávkách. Téměř všichni dotázaní o jeho výstavbě věděli. Vzhledem k povaze tohoto aquaparku, jehož nabídku lze využívat jak v hlavní sezóně, tak mimo ni, odpovídali respondenti relativně shodně. A to tak, že jej navštíví jak v sezóně, tak mimo hlavní turistickou sezónu, ale spíše dávají přednost návštěvě právě mimo hlavní turistickou sezónu.

62

Otázka č. 11

Víte již o nově vznikajícím aqua komplexu Aqualand Moravia? Pokud ano, navštívíte jej a kdy?

počet respondentů

80 60

48

62

55

50

64

61

55

56

50

58

40 20 0 v hlavní sezóně určitě ano

mimo hlavní sezónu

spíše ano

spíše ne

určitě ne

nevím

Obr. 23 Vyjádření zjištění o existenci aqua komplexu Aqualand Moravia Zdroj:

vlastní zpracování

Otázka č. 12 zjišťuje, zda by respondenti měli zájem o opětovné zprovoznění (vybudování) lázeňství v obci Sedlec, díky existenci termálních pramenů. Možnost odpovědi spíše ano vybralo 46 % respondentů, tedy 51 osob. Odpověď určitě ano zvolilo 32 % dotázaných, možnost nevím uvedlo 11 % (12 dotázaných). Variantu spíše ne vybralo 10 respondentů a 3 dotázaní o tuto turistickou atraktivitu vůbec nestojí.

počet respondentů

Otázka č. 12 60 50 40 30 20 10 0

Měli byste zájem o znovuzprovoznění (vybudování) lázeňství v obci Sedlec?

51 36

12

10 3

spíše ano

určitě ano

nevím

Obr. 24

Vyjádření zájmu o lázeňství v obci Sedlec

Zdroj:

vlastní zpracování

spíše ne

určitě ne

Jako další byla dotazovaným položena otázka, zda by měli zájem o turistické balíčky nebo výletnické okruhy. U nabízených možností vždy převažovala varianta odpovědi ano. Největší zájem byl o vinařské okruhy obcemi, o které jeví zájem 98 dotázaných. Dalšími, nejvíce požadovanými jsou turistické a cyklistické okruhy v oblasti. Významná poptávka byla také zaznamenána u produktových balíčků po firmy. Stejnou měrou jsou poptávány wellness a gastronomické balíčky, a to 73 respondenty, jež

63

odpověděli možností ano. Menší zájem pak byl o kulturní a historické okruhy obcemi, které však stále převyšovaly možnost nezájmu, stejně tak ekoturistické balíčky, o které by mělo zájem pouze 48 dotázaných. O tento nabízený produkt byl největší nezájem. Otázka č. 13

počet respondentů

150

100 50

98 73

73

87

Měli byste zájem o turistické balíčky, okruhy?

85 48 53 28

25

8

39 17

31 12

14

6 11 8

25 28

15

0 ano wellness balíčky gastronomické balíčky ekoturistické balíčky balíčky pro firmy

ne

nevím vinařské okruhy obcemi turistické a cyklo okruhy kulturní a historické okruhy obcemi

Obr. 25

Vyjádření zájmu o turistické balíčky, okruhy

Zdroj:

vlastní zpracování

Mikroregion Mikulovsko je velmi bohatý, co se týče nabídky atraktivit turistům. Proto byla respondentům položena právě otázka, jak hodnotí pestrost turistické nabídky v mikroregionu. Možnost odpovědi vinařská turistika a gastronomické zážitky byla nabídka 62 respondenty označena jako velmi pestrá, 34 respondenti ji označili jako spíše pestrou a pouze 2 jako málo rozmanitou, 4 označili nabídku jako velmi jednotvárnou a 10 dotázaných odpovědělo, že nemohou posoudit. Odpověď spíše pestrá nabídka převažovala u možnosti turistika a sport (možnost odpovědi zvolilo 50 respondentů), i když jako velmi pestrou ji označil téměř shodný počet respondentů a to 46 respondentů. Dále je z grafu patrné, že respondenti považují za spíše pestrou nabídku i historických atraktivit. U možnosti wellnes sice převládá odpověď, že nabídka je spíše pestrá (47 respondentů), významná je ale právě i odpověď málo rozmanitá, kterou vybralo 38 respondentů. Zajímavé jsou také odpovědi na možnosti církevní a židovské turistiky, kde u obou případů odpověděla nadpoloviční většina dotázaných, že pestrost nemohou posoudit.

64

Obr. 26

Vyjádření hodnocení turistické nabídky

Zdroj:

vlastní zpracování

Další otázka se zaměřuje na zjištění, jak respondenti hodnotí vybavenost regionu pro turistiku,

rekreaci.

Jelikož

kvalitní

materiálně-technická

základna

je

jedním

ze stěžejních faktorů uskutečňování cestovního ruchu. Respondenti hodnotili ubytovací zařízení, stravovací zařízení, dopravní infrastrukturu a dostupnost mikroregionu a činnost turistických informačních center. Vybavenost prvních tří zmíněných možností byly vyhodnoceny jako spíše dobré díky viditelně převažující variantě této odpovědi. Ubytovací kapacity hodnotilo 5 dotázaných jako spíše špatné, a 11 uvedlo, že nemohou posoudit. Zajímavé je i hodnocení spíše špatné pro činnost turistických informačních center, označilo je tak 29 dotázaných a 38 odpovědělo, že činnost těchto institucí nedokáže posoudit.

65

Obr. 27

Hodnocení vybavenosti pro turistiku a rekreaci

Zdroj:

vlastní zpracování

Jednou z posledních zjišťovacích otázek bylo, z jakých zdrojů respondenti čerpají informace o regionu. Vybráno mohlo být více možností odpovědi. Nejvíce informací shánějí dotazovaní z internetu, a to 88 dotázaných. Dále pak berou v potaz doporučení od známých (68 dotázaných), z tisku se informovalo 34 respondentů. Pouze 18 dotázaných uvedlo možnost televize a jen 12 respondentů vybralo možnost rádio, rozhlas.

počet respondentů

Otázka č. 16 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Z jakých zdrojů čerpáte informace o regionu?

88 68

34 20

internet

doporučení od známých

tisk

Obr. 28

Vyjádření využívaných zdrojů informací

Zdroj:

vlastní zpracování

reklamní letáky, tabule

18

televize

12

rádio, rozhlas

V závislosti na předchozí otázce byla dotázaným položena otázka, jak jsou s poskytovanými informacemi spokojeni. S poskytovanými informacemi z internetu jsou téměř všichni spokojeni, s informacemi z televizní obrazovky převažuje

66

spokojenost nad nespokojeností, avšak 1/3 respondentů odpověděla možností nevím. Téměř shodné odpovědi můžeme vidět i u možnosti rádia a rozhlasu. U možnosti informací z tisku jsou respondenti buď spokojeni, nebo neví. Stejně tak z informací z reklamních letáků a tabulí. Otázka č. 17 70

Jak jste spokojeni s poskytovanými informacemi?

60

počet respondentů

60

50

46

50

38 36

40

43 41

43

43 36

26 24

30

17 14

14

20 10

5

2 0

9 0 2 2 2

0

6

0

velmi spokojen

spíše spokojen

internet

televize

spíše nespokojen velmi nespokojen

rádio, rozhlas

tisk

nevím

reklamní letáky, tabule

Obr. 29 Vyjádření spokojenosti s poskytovanými informacemi Zdroj: vlastní zpracování

Zajímavou je také otázka, odkud jednotliví respondenti pocházejí. Nejvíce jich pochází přímo z mikroregionu Mikulovsko, jejich počet byl 39. Následuje 31 dotázaných z Jihomoravského kraje, z Brna pochází 17 osob, 9 ze Zlínského kraje, 7 z oblasti Moravy, 4 z Čech, dále 3 turisté ze zahraničí a 2 turisté z Moravskoslezského kraje.

počet respondentů

Otázka č. 18 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Odkud pocházíte?

39 31 17 9

4

Obr. 30

Vyjádření místa bydliště respondentů

Zdroj:

vlastní zpracování

7 2

3

67

Jak je vidět z následujícího grafu, tak na dotazník odpovídalo 67 žen a 45 mužů.

počet respondentů

80

Otázka č. 19

Jaké je vaše pohlaví? 67

60

45

40 20 0

muž

žena

Obr. 31

Vyjádření genderového zastoupení

Zdroj:

vlastní zpracování

Poslední otázkou byla informace, jakého věku respondenti dosáhli, aby bylo možné získat informace, které věkové generace region navštěvují nejvíce. Generaci 0 – 15 let zastupovali 2 respondenti. Ve věku 16 – 26 let bylo 24 respondentů. Možnost 27 – 40 let vybralo 35 dotázaných a nejpočetnější skupinou dotázaných (42) bylo ve věku 41 – 60 let. Pouze 9 respondentů bylo ve věku 61 a více let. Otázka č. 20

Jaký je váš věk?

počet respondentů

50

42 35

40 30

24

20 10

9 2

0 0 - 15

16 - 26

27 - 40

41 - 60

Obr. 32

Vyjádření věkového zastoupení respondentů

Zdroj:

vlastní zpracování

61 a více

Z dotazníkového šetření tedy vychází najevo několik skutečností. Nejčastějším důvodem návštěvy mikroregionu je výlet. Častější návštěvnost vykazuje letní sezóna a dotázaní také pánují region opět navštívit, spíše však v letní sezóně. Nejlákavějšími jsou pro turisty atraktivity s vinařskou a gastronomickou tematikou a také možnosti turistické, ať už cyklistika nebo pěší turistika. V letní sezóně turisté nejčastěji využili možností turistiky, navštívili kulturní a vinařské atraktivity. Mimo sezónu přijeli

68

nejčastěji za wellness a kulturními památkami. Následně dotazovaní plánují v budoucnu navštívit region za vinařstvím, turistikou, kulturními atraktivitami a také wellness aktivitami. Předchozí zmíněné turistické možnosti by nejradši navštívili v hlavní sezóně, wellness atraktivity pak v sezóně vedlejší. Respondentům v regionu nejvíce schází aquaparky, golfová hřiště, různé kulturní akce a kvalitní ubytovací a stravovací zařízení. V regionu vzniká nový vodní komplex Aqualand Moravia, který dotázaní plánují navštívit, téměř shodně pak jak v letní sezóně, tak v chladnějších měsících. Velký zájem je také o obnovu termálních lázní v Sedleci. Stejně tak jednotlivé produktové balíčky vzbudily dle dotazníku zájem o jejich uskutečnění. Turistickou nabídku jednotlivých atraktivit a akcí hodnotí respondenti spíše dobře a vybavení pro turistiku jako spíše dobré. Nejčastěji sbírají informace o mikroregionu z internetu, s jejichž poskytováním jsou dotázaní spokojeni. Dotázaní pocházeli nejčastěji přímo z mikroregionu nebo z Jihomoravského kraje a města Brna. Na dotazník odpovědělo více turistů, než obyvatel. Mezi respondenty převažovaly ženy a nejčastěji byly dotázány osoby ve věku 41 – 60 let a 21 – 40 let.

69

6

STRATEGIE ROZVOJE CR V MIKROREGIONU MIKULOVSKO MIMO HLAVNÍ TURISTICKOU SEZÓNU PRO OBDOBÍ 2014 - 2020

Návrhová část strategie vychází z doposud získaných poznatků analýzou mikroregionu, výsledků dotazníkového šetření a potenciálu pro cestovní ruch ve sledované oblasti. Vychází tak z potřeb studované oblasti pro rozvoj cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezónu, které vycházejí také z analýzy SWOT, jež definovala silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby regionu. Návrh této rozvojové strategie vychází z několika předchozích dokumentů, z jejich cílů a vytvořených opatření. Za základní dokument můžeme považovat Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2013 – 2020. Dalším stěžejním dokumentem je Program rozvoje cestovního ruchu v JMK pro roky 2007 – 2013, Strategie rozvoje regionu Mikulovsko z roku 2004 a Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko.

6.1

Návrh strategických cílů a priorit pro období 2014 – 2020

Jak již bylo zmíněno výše, mikroregion Mikulovsko se pyšní významným potenciálem pro cestovní ruch. V následující části je uvedeno několik možností, jak tento potenciál využít maximálně i v méně oblíbených chladnějších měsících. Je nutné zaměřit se na rozvoj oblasti i z hlediska podnikání, jeho podpory a využívání všech možných dostupných možností i ze strany individuálních podnikatelských subjektů. Jednotlivé body strategie vycházejí z níže uvedeného globálního cílu. Na globální cíl navazují čtyři specifické cíle, z nichž každá má svoji prioritní osu rozvoje. Tyto prioritní osy jsou následně tvořeny jednotlivými rozvojovými aktivitami.

6.1.1 Strategické cíle Pro naplnění této strategie si musíme vytyčit hlavní globální cíl: Cestovní ruch v mikroregionu Mikulovsko se bude i v následujících letech rozvíjet, zejména mimo hlavní turistickou sezónu se zařadí mezi vyhledávané turistické regiony díky dostatečně silnému potenciálu.

70

K naplnění globálního cíle slouží právě specifické cíle, jež jsou dále rozvíjeny pomocí stanovených prioritních os a aktivit. Mimo hlavní turistickou sezónu je nutné zaměřit se na aktivity, které jsou pro toto období více specifické, ale i na některé formy cestovního ruchu, které lze provádět téměř celoročně a prozatím jim nebyla plně věnovaná pozornost. Specifický cíl č. 1 Rozvoj a komplexní využití turistické infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu Pro oblast Mikulovska je velmi důležitá dostatečná a kvalitní infrastruktura pro rozvoj cestovního ruchu v jeho jednotlivých formách. Kvalitní infrastruktura vychází i jako požadavek

z předchozího

dotazníkového

šetření.

Je

velmi

důležité

nabízet

kvalitní a vyhovující infrastrukturu tak, aby zde turista strávil co nejvíce času a využil co nejvíce atraktivit, jež region nabízí. Prioritní osa č. 1 - Vybudování nových a regenerace stávajících zařízení pro CR Tato prioritní osa je naplňována několika jednotlivými aktivitami, které zatraktivní mikroregion, přilákají více turistů, kteří zde stráví více svého volného času právě mimo hlavní turistickou sezónu a budou se do oblasti častěji vracet. V oblasti se nachází několik možných variant řešení, které zajistí kvalitnější a rozmanitější infrastrukturu a její využití. Jedná se zejména o zařízení v oblasti: a)

Lázeňská a wellness turistika

Tyto formy trávení volného času jsou významným lákadlem pro turisty právě mimo hlavní sezónu. V oblasti existují pouze menší zařízení typu wellnes nabízející povětšinou saunování, whirpool nebo masáže. Doposud se však nerealizovala větší stavba individuálního wellness centra, které by nabízelo širokou škálu wellness procedur. Vhodné místo pro tento typ zařízení je vhodný dle územního plánu např. v obci Klentnice, která nabízí i další turistické atraktivity zmíněné v kapitole 3. 3. Díky existenci termálního pramene v obci Sedlec, je možně zrekonstruovat původní obecní lázně nebo uvažovat o rozšíření nově zrekonstruovaného penzionu Mlýn pro možnosti wellness či alternativních forem cestovního ruchu. Zařízení podobného typu s možností ubytování je předurčeno pro vícedenní trávení dovolené či organizaci firemních

71

teambuildingů, workshopů nebo školení apod. Pokud by se pak jednalo o větší stavbu, je možné ji využít i na kongresové typy akcí, na něž se naváže využívání spousty dalších činností (vinařská turistika a gastronomie, prohlídka památek atp.). Mělo by se však jednat o stavby korespondující s duchem oblasti. U obce Pasohlávky právě vzniká významná stavba Aqualand Moravia jež bude silným konkurentem rakouským lázním Therme Laa. Bylo by tak zajímavé propojit tuto atraktivitu s existujícím potenciálem v podobě kulturních či vinařských akcí. b) Kongresová, firemní a vzdělávací turistika Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, akcí typu kongresů, konferencí, sjezdů či firemních akcí v poslední době přibývá, a proto je vhodné zaměřit se a přizpůsobit tak nabídku pro větší počet účastníků. Oblast Mikulovska má právě pro tyto akce mnoho potenciálu, který může nabídnout. Jednak lze spojit kongresové a firemní akce s kulturními akcemi v mikroregionu, propojit atraktivity vinařství s programem účastníků a podpořit tak vícedenní setrvání v oblasti. Těmito kapacitními možnostmi se vyznačují pouze prostory Mikulovského zámku a prostory hotelu Galant, nabízející místo pro akce vyznačující se větším počtem účastníků. Ve studované oblasti se však nenachází větší moderní kulturní centrum umožňující uskutečnění významnějších kulturních akcí (koncertů, přednášek, prezentací apod.). Jak již bylo uvedeno výše, tento typ turistiky souvisí s dostatečnou ubytovací kapacitou (alespoň pro 100 osob) pro tento druh turistiky a bylo by zajímavé propojit právě ubytování, wellness s kulturními a vinařskými akcemi právě mimo hlavní turistickou sezónu. Nesmí se však jednat o megalomanské stavby, které by zastínily ráz a historii celého mikroregionu. c) Vinařství a vinné sklepy Mikulovsko jako vinařská oblast disponuje významným počtem vinných sklepů a sklípků. Určitě zajímavé by bylo zaměřit se důslednou péči o tento potenciál a dále ho rozvíjet. V některých oblastech je možné doplnit stávající počet vinných sklepů např. v obci Nový Přerov, jenž má pro rozvoj této atraktivity předpoklady. Následně lze pak lákat turisty na mimosezónní ochutnávky vín (speciální zážitkové degustace a ochutnávky ledových vín – pozn. neplatí pouze pro tuto obec, ale všeobecně), které se opět dají spojit např. se sportovními aktivitami v souvislosti s hipoturistikou, kterou

72

nemusí turista provozovat pouze v letních měsících (např. propojení s ekofarmou Jáňův dvůr). Vinařství jakožto významná nadregionální atraktivita by mohla být dále rozvíjena formou větších kulturních akcí, právě mimo sezónu (možnosti zmíněné výše). Pro tento typ je právě zapotřebí dostatečně velkých prostor (opět uvedeno v předchozí části), který pojme velký počet turistů, jelikož takové akce jsou vyhledávanou atraktivitou. d) Golfová turistika Tento specifický druh turistiky se v posledních letech velmi rozvíjí. Někteří jsou proti, jelikož jeho forma není dostatečně udržitelná pro rozvoj celého regionu, avšak tento segment turistů se většinou vykazuje dostatečnými útratami a možným setrváním v místě, proto je dobré zaměřit se i na tento fenomén. V oblasti jsou dvě místa, kde by bylo možné věnovat tomuto areálu pozornost. Jednak je naplánováno hřiště v Mikulově v blízkosti Šibeničního rybníku, což je dobrá lokalita, blízká k hlavnímu kulturnímu městu na Mukulovsku. Druhou možností je vybudování hřiště u Pasohlávek, jenž by mohl mít podobu lesoparku s větší udržitelností. V každém případě by se u obou staveb měl klást důraz i na alternativu v podobě indoor golfu, který by podpořil rozvoj této turistiky právě v období nepříznivých podmínek pro venkovní golfovou turistiku. V případě

Pasohlávek

pak

můžeme

zmínit

propojení

této

formy

turismu

se vznikajícím aqua komplexem, což by přispělo opět k prodloužení pobytu turistů v oblasti. e) Sportovní turistika V neposlední řadě cestovní ruch rozvíjí také oblast sportovních aktivit, za kterými se často v podobných oblastech cestuje. Ve studovaném mikroregionu se nachází větší sportovní hala splňující mezinárodní parametry pouze v Mikulově. Ta menší jsou většinou součástí hotelů, penzionů nebo školních zařízení. S rozšířením této formy trávení volného času se počítá např. v obci Milovice. V územním plánu této obce je vytipován prostor pro sportovní areál, stejně tak je naplánován i v obci Novosedly. Je tedy možné, že se díky takovým stavbám rozšíří sportovní nabídka nejen pro jednotlivce, ale i pro konání různých turnajů (i vícedenních), což by opět přispělo k prodloužení pobytu sportovců v oblasti a zajistí se celoroční návštěvnost. V obci Klentnice je v územním plánu navržená plocha pro sjezdové lyžování. Mikulovsko sice

73

není úplně vhodným regionem pro rozvoj zimních sportů, avšak podmínky pro tento typ rekreace nejsou zcela nemožné (viz sjezdovka Němčičky v okrese Břeclav). Pro cílovou skupinu rodiny s dětmi je to vhodná alternativa a možnost trávení volného času za příznivých podmínek. f) Alternativní formy cestovního ruchu V posledních několika letech roste zájem o tzv. alternativní formy cestovního ruchu. Jedná se většinou o takové typy turistiky, které jsou bližší přírodě, klidu a domácímu prostředí. Novinky posledních let jako agroturistika, ekoturistika, hipoturistika, venkovská turistika atp. nemusejí být nutně provozovány pouze v letních měsících. Ve studované oblasti se nachází pouze již zmíněná ekofarma Jáňův dvůr a nedaleko Mikulova penzion Panorama, jehož součástí je také zvířecí farma. Na takovou oblast je tento počet zařízení docela nízký. Zajímavé by bylo rozšířit tyto atraktivity i do ostatních obcí, zrekonstruovat některé původní statky (např. Mikulov – lokalita je sice blízká penzionu Panorama, avšak je možné zaměřit se spíše na hipoturistiku nebo obdobné formy) a spojit je právě se zmíněnými typy cestovního ruchu. V takovýchto zařízení se pak dají i mimo sezónu provozovat akce typy zabijaček, zimní krmení zvířat a celoroční vyjížďky na koních. Pokud do těchto činností zapojíme vinařské ochutnávky nebo typy selského wellnesování, určitě se tím podpoří opět prodloužení pobytu turistů, nebo častější návštěvnost zmíněných atraktivit.

Obr. 33

Původní statek v Mikulově

Zdroj:

http://www.mapy.cz/

74

Indikátorem pro všechny výše zmíněné aktivity bude počet přenocování jednotlivých zařízení v mimosezónních měsících nebo četnost návštěv ve sledovaném období. Tyto údaje by pak měly být k dostání a poskytnuty ke zpracování souhrnné analýzy dotčeným orgánům. Aktivity by měly být zaštítěny jak veřejnou tak soukromou sférou. Specifický cíl č. 2 Produktový marketing Cestovní ruch je v dnešní době velmi vázán na kvalitní marketing a propagaci, a turisté čím dál častěji vyhledávají programy jim šité na míru. Prioritní osa č. 2 – Tvorba specifických forem CR, produktových balíčků a propojení různých forem CR V současnosti je už velmi těžké a nákladné uspořádat originální akce, které by nalákaly velký počet návštěvníků. Je tedy zajímavé poohlédnout se trošku jiným směrem, který by mohl zaujmout určité segmenty zákazníků. a)

Kulturní akce a akce s nekonvenční tematikou

Stále více navštěvovanými akcemi (zejména v zahraničí) jsou koncerty filharmonií, vážné hudby atp. Můžeme uvést příklad novoročních koncertů Vídeňské filharmonie, který je fenomén v celosvětovém měřítku. Oblast Mikulovska by se měla pokusit zaměřit i na tento typ turistiky ve větším měřítku. Těchto akcí v republice není mnoho a vyznavači tohoto druhu kultury jsou určitě ochotni cestovat za kvalitním uměním do významné turistické oblasti. Propojením takového druhu kultury s nabídkou regionu, dostane oblast další příležitost k vícestrannému rozvoji turistiky. Existující pravidelné akce, které nevyžadují ideální počasí, je výhodnější přesunout právě do období mimo hlavní sezónu a nesoustředit jen do velkých měst této oblasti, jelikož i ty ostatní mají potenciál uspět v doplňkové nabídce. b) Turistické okruhy Zajímavou formou zahrnutí většího počtu atraktivit do návštěvníkova programu je tvorba jednotlivých turistických okruhů. Do nich pak zahnout největší atraktivity oblasti nebo právě i ty méně vyhledávané jako neobvyklost. Můžeme se zaměřit na vinařské

75

okruhy obcemi ve vinných sklípcích spojené s ochutnávkou vín i s místní gastronomií, okruhy po kulturních památkách v obcích, nebo okruh po více turistických zařízení zaměřených na ekoturistiku a venkovskou turistiku. Zájem o tyto formy turistiky vyšel i z dotazníkového šetření. Dalšími zajímavými akcemi, které dost dobře fungují i v ostatních městech a obcích v ČR, jsou akce typu muzejních nocí, noci kostelů atp., jež jsou v posledních letech velmi oblíbené a těší se z vysoké návštěvnosti. Jelikož se jedná o rozvoj turistiky mimo hlavní sezónu, tak je nutné zamyslet se nad dobou pořádání těchto akcí. U akcí pořádaných uvnitř je jednodušší zvolit termín např. brzy z jara nebo konec podzimu apod. Musí se také zvolit vhodná forma podpory prostřednictvím cenotvorby (co se týče např. muzejních nocí, nocí kostelů atp., které většinou bývají zdarma), reklamy či skrz slevové portály (viz níže). c)

Produktové balíčky

Smyslem této aktivity je prodloužení pobytu turistů v oblasti. Proto je nutné nabídku oblasti přizpůsobovat turistům co nejvíce a sestavit tak, aby zahrnovala co nejvíce atraktivit. Tato aktivita není stěžejní jen pro obce, ale jednotlivé objekty cestovního ruchu, které disponují možností zařídit ubytování i návštěvu turistických cílů. V rámci produktových balíčků je výhodné zaměřit se na nejvíce se rozvíjející mimosezónní činnosti a zejména na celou oblast mikroregionu nesměrovat rozvoj pouze do centra tohoto regionu Mikulova. Důležité je propojit největší atraktivitu oblasti vinařství s v poslední době velmi vyhledávaným odvětvím wellness a např. soukromým sektorem v podobě firemních akcí, školení, teambuildingů. Měla by zde panovat snaha o co nejširší záběr aktivit, které mohou jednotlivé obce nebo zařízení nabídnout a mělo by se to týkat symbolů typických pro tento region s novinkami mající rozvojový potenciál. Možné kombinace turistické nabídky: •

vinařství + wellness + kongresová (firemní) turistika

•

vinařství + kulturně-historický potenciál + wellness

•

vinařství + kulturně-historický potenciál + golfová turistika

•

vinařství + kulturně-historický potenciál + alternativní formy venkovské turistiky atp.

76

Z výše uvedených obecnějších možností kombinací nabídky můžeme následně tvořit specifické produkty, tedy jednotlivé balíčky nebo okruhy, a to jak ze strany místní veřejné správy, tak individuálních podnikatelských subjektů. Poptávka po takovýchto formách cestovního ruchu je i jedním z výstupů provedeného dotazníkového šetření. Dnes jsou velmi oblíbené např. pobytové či poznávací balíčky, jejichž variant a kombinací může být nespočet, zvláště na Mikulovsku. d) Marketingová propagace a cenotvorba Z hlediska podnikatelské sféry (ale i městské veřejné správy) je důležité vytvořit takovou marketingovou strategii, která přinese požadovaný výsledek. Z dotazníkového šetření vyplývá, že respondenti čerpají informace o regionu nebo akcích v něm pořádaných zejména na internetových stránkách. Co se týče propagace oblasti, je třeba zaměřit se na prezentaci Mikulovska jako celku. V současnosti je pozornost soustředěna převážně na hlavní cíl oblasti – Mikulov. Velmi kvalitně zpracované webové stránky informují o všech akcích, které se ve městě konají. Pro mikroregion existují souhrnné internetové stránky umožňující každému návštěvníkovi vybrat si z celkové nabídky oblasti aktivity dle svých individuálních kritérií, což je velice přínosné. Stránky už se však nevyznačují takovou vizuální atraktivitou jako stránky Mikulova. Všechny obce v regionu mají své internetové stránky, na kterých dobře prezentují svoji nabídku, stejně tak i např. hotely a penziony. Pro tyto potřeby zlepšení prezentace a propagace lze docela dobře dočerpat finanční prostředky z evropských dotací, se kterými mají již některé místní instituce zkušenosti (viz webové stránky města Mikulov). Jednoznačně však chybí propagace mikroregionu skrz sdělovací prostředky, jak televizní tak rádiová. Tato média mají v dnešní době velmi významný vliv na rozhodování jedinců, a pokud ti nemají podnět, nebo nejsou iniciativní, jen těžko získají informace o turistické nabídce regionů. I na tuto formy reklamy je možné čerpat prostředky z EU. Co se týče prodloužení turistické sezóny, je důležité turistu, tedy zákazníka přilákat nejen kulturní nabídkou, ale zejména cenou. V tomto případě můžeme mluvit

77

o mimosezónních cenách. Běžně jsou tyto typy cen uplatňovány v oblasti zimní turistiky (mimosezónní ceny permanentek apod.). Jednoznačným boomem posledních tří let jsou také slevové portály na webu. Na těchto stránkách je zajištěna reklama na různé atraktivity nebo možnosti ubytování a stravování v oblasti cestovního ruchu za výhodné akční ceny. Je zde nabízena široká škála služeb, ze kterých si zákazník vybere přesně to, co je pro něj nejlákavější. V oblasti Mikulovska tuto možnost propagace a přilákání zákazníka využívá několik penzionů i hotelů a stravovacích zařízení i památkových atraktivit. Proto by bylo zajímavé zaměřit se i na tuto možnost tvořením akcí mimo sezónu a zapojit více místních aktérů, vytvořit opět produktové balíčky s mimosezónní akční cenou a přizpůsobit otevírací doby jednotlivých památek nebo atraktivit právě těmto akcím. Zákazník pak získá i pocit, že je akce uspořádána kvůli němu (např. speciální otevírací doba, nebo individuální prohlídka) a bude vyhledávat další nabídky, které uspokojí jeho poptávku. Indikátorem pro tento specifický cíl bude např. počet zakoupených voucherů. Dle zaměření jednotlivých aktivit budou zaštítěny obcemi či podnikatelskou sférou. Specifický cíl č. 3 Regionální spolupráce V současnosti panuje snaha rozvíjet cestovní ruch globálně. Tedy ne jen na jednom místě. Mikroregion Mikulovsko leží v blízkosti výrazných turistických regionů např. LVA (v tomto případě je často území řešeno jako turistická oblasti Pálava a LVA). Proto je důležité budovat turistiku společně, jednak díky blízkosti turistických atraktivit a provázanosti např. dopravní infrastruktury. Jak již bylo zmíněno výše, mikroregion Mikulovsko sousedí s Rakouskem, přímo s rakouským regionem Weinviertel. Tato oblast je podobně jako Mikulovsko velmi významnou vinařskou a lázeňskou oblastí severního Rakouska. Tato oblast je protkaná mnoha cyklostezkami a turistickými trasami. Nejvýznamnějším lákadlem této oblasti jsou termální lázně Laa an der Thaya ve stejnojmenném městě jež je také partnerským městem Mikulova od července roku 2012.

78

Prioritní osa č. 3 - Přeshraniční spolupráce s Rakouskem - region Weinviertel Díky výrazné podobnosti obou regionů by bylo přínosné prohloubit oboustrannou spolupráci nejen mezi městy Laa an der Thaya a Mikulova. Více prohloubit se může spolupráce v oblasti zejména lázeňské a vinařské turistiky. Oběma regionům zajisté prospěje právě rozvoj cestovního ruchu mimo hlavní sezónu. Společné pořádání kulturních akcí na více místech v blízkých termínech prodlouží pobyt turistů v obou destinacích a přispěje tak k jejich rozvoji. Další možností je spolupráce mezi školskými zařízeními v souvislosti s výměnnými pobyty či školami v přírodě a podobnými akcemi. Tyto akce se dají pořádat jak celoročně, tak právě mimo hlavní sezónu. Už mladé generace ze zahraničí by region poznaly a mohly se do regionu později vracet, což také velmi pomůže rozvoji cestovního ruchu zejména do budoucna. Indikátorem pro tento cíl pak bude počet vytvořených společných projektů nebo uskutečněných pobytů. Aditivy může zaštiťovat jako veřejné tak soukromé instituce, opět dle specifičnosti aktivit.

79

7 DISKUZE Pro tuto práci byla zvolena oblast mikroregionu Mikulovsko díky svému významnému potenciálu pro cestovní ruch. Prodloužení turistické sezóny v oblasti se nedaří z několika faktorů. Jednak sezónnost cestovního ruchu vycházející z klimatických podmínek v ČR, dále špatná přístupnost turistických objektů mimo sezónu a nepřítomnost významných atraktivit lákajících turisty po celý rok. Proto je práce zaměřena právě na prodloužení turistické sezóny. Turistický potenciál uvedený v kapitole 3 byl popsán kvalitativní metodou, jež byl následně zhodnocen analýzou SWOT, která shrnuje zjištěné informace a poukazuje na možná rizika. V rámci zjišťování informací bylo využito údajů z webových stránek jednotlivých obcí a souhrnných materiálů, které má mikroregion k dispozici a údajů ČSÚ. Díky rozdílnosti uspořádání obcí v ORP Mikulov (kam nepatří obec Pasohlávky) a mikroregionu Mikulovsko, jsou některé statistické údaje uvedeny bez hodnot pro Pasohlávky, protože se je nepodařilo získat v plném rozsahu. Pro nástin situace v oblasti cestovního ruchu na Mikulovsku a zjištění názoru turistů a rezidentů byla zvolena metoda dotazníkového šetření, do něhož bylo zapojeno 112 respondentů, dostačující počet pro výpovědnou hodnotu šetření. Ti zodpověděli 20 uzavřených otázek. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v kapitole 5. Stěžejní kapitolou 6 je návrh strategie rozvoje cestovního ruchu mimo hlavní sezónu na příští období. Byl vytvořen globální cíl a zvoleny 3 specifické cíle rozvoje, z nichž každý má svoji prioritní osu a aktivity, s jejichž pomocí budou cíle naplňovány. Stěžejními specifickými cíli je rozvoj turistické infrastruktury, tvorba produktového marketingu a regionální spolupráce. Turistická infrastruktura je nejdůležitějším prvkem pro rozvoj cestovního ruchu, je proto velmi důležité se zaměřit právě na tento aspekt rozvoje. Pokud již potenciál v oblasti existuje, je třeba o něm dát vědět různými formami propagace a strukturami nabídky. Cíle a aktivity se místy propojují a doplňují z důvodu vzájemné souvislosti aktivit. Návrh této strategie může sloužit jako doporučení a jako podklad pro další rozhodování při snaze prodloužit turistickou sezónu a pobyt turistů v mikroregionu.

80

ZÁVĚR Mikroregion Mikulovsko můžeme označit za oblast pyšnící se významným turistickým potenciálem, jak kulturně-historickým, tak zejména přírodním. Nalezneme zde vzácné oblasti spadající do ochrany NATURA 2000, výrazné vodní dílo Novomlýnské nádrže a další. Tyto turistické předpoklady byly zhodnoceny v kapitole 3. Následně byly zjištěné informace zhodnoceny analýzou SWOT a okomentovány v kapitole 4. Pro hlubší prozkoumání turistické nabídky bylo provedeno dotazníkové šetření, které bylo uskutečněno v období od března 2013 do května 2013 v obcích Mikulov, Pasohlávky, Pavlov, Dolní Věstonice, Dunajovice a Klentnice. Z dotazníků vyplynulo, že největší atraktivitou v oblasti je vinařství a možnosti cykloturistiky a pěší turistiky, velký zájem je jeven o wellness a lázeňství, turistické balíčky zaměřené na různé aktivity. Toto šetření bylo pak podkladem pro vytvoření návrhu strategie rozvoje cestovního ruchu mimo hlavní turistickou sezónu ve studované oblasti. Byl uveden hlavní globální cíl návrhu strategie. Na něj navazují tři strategické cíle v podobě specifického cíle č. 1 Rozvoj a komplexní využití turistické infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, specifického cíle č. 2 jako Produktový marketing a specifického cíle č. 3 Regionální spolupráce. Každý z těchto dílčích cílů má svoji prioritní rozvojovou osu tvořenou několika aktivitami. Společně tvoří ucelenou strategii pro další rozvoj cestovního ruchu zejména mimo hlavní turistickou sezónu, což podpoří prodloužení návštěvnosti oblasti a další rozvoj turismu do budoucna se zachováním současného turistického rázu mikroregionu Mikulovsko.

81

Seznam použité literatury a zdroje informací Literatura BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj [online]. 2002, č. 1/2002, [cit. 2012-10-31]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2002/2002-01/01.pdf FORET, M. – TURČÍNKOVÁ, J. Cestovní ruch. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 106 s. ISBN 80-7157-838-X. LABOUNKOVÁ, Vladimíra a kol. Ústav územního rozvoje. Metodická příručka pro zpracování rozvojových dokumentů mikroregionů [online]. 2007 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/regionalnipolitika/Mikroregiony/MetodikaSR Dmikroregionu/Metodika.pdf MINTZBERG, Henry – QUINN, James Brian. The strategy process: concepts, contexts, cases. Vyd 2. Englewood Cliffs: Prentice-Hall, 1991, 1083 s. ISBN 0138519161. OCHRANA, František – PŮČEK, Milan a kol. Smart administration: Cohesion policy. Vyd 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2009. ISBN 978-8086616-25-4. PALATKOVÁ, Monika. Destinační management a vytváření produktů cestovního ruchu. Prolínání destinací a destinační partnerství [online]. Praha: MMR, 2006 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/3869c784-9a21-41d7-aa4e 3ae736eccbe4/GetFile7_3 PERLÍN, Radim. Strategický plán mikroregionu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 52 s. ISBN 80-903093-0-5. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch - soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. VYSTOUPIL, Jiří a kol. Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. [online]. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007a [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/metody.pdf VYSTOUPIL, Jiří a kol. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR [online]. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2007b [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/econ/soubory/katedry/kres/3910085/rajonizace.pdf

82

VYSTOUPIL, J. – ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 163 s. ISBN 80210-4205-2 Internetové zdroje ARC MIKULOV. Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko [online]. Mikulov, 2009 [cit. 2013-3-16]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/digitalAssets/200301_Strategie_rozvoje_cestovn__ho_ruchu_T O_Mikulovsko.pdf ČSÚ. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ve vybraném území [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?druh_1_18=51&kapitola_id=654&potvrd=Zobra zit+tabulku&go_zobraz=1&childsel0=4&childsel0=4&cislotab=CRU9010CU&vo=tab ulka&pro_8_34=6211&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp ČSÚ. Vybrané základní ukazatele podle správních obvodů ORP [online]. [cit. 2013-0327]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=30628&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAFvzloG1uIhBMCuxLFGvtCQzR 88jsTjDN7GAlf3WwcNiCReZGZjcGLhy8hNT3BKTS_KLPBk4SzKKUosz8nNSKgrs HRhAgKecA0gKADF3CQNnaLBrUIBjkKNvcSFDHQMDhhqGCqCiYA__cLCiEgZG vxIGdg9_Fz__EMeCEgY2b38XZ89gIIvLxTHEP8wx2NEFJM4ZHOIY5u_t7MJ1OIP5IdEBkT5OwU5RgH5IUB9fo4ePq4uEPNYw1yDolzhPstJzEvX88wrSU1PLR J6tGDJ98Z2CyYGRk8G1rLEnNLUiiIGAYQ6v9LcpNSitjVTZbmnPOhmArq34D8Ql DDwAG10C_KFWcoe4ugU6uPtWMLA4eni6hcSEAZ0FXtUmHOQgbFpBQCyxn2R WgEAAA..&vseuzemi=null&void= ČCCR. Strategie propagace České republiky 2004 - 2010 [online]. Praha, 2004 [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/strategie_2010.pdf DPA. Digitální mapy: Mikulovsko [online]. [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://www.dpa.cz/digitalni-mapy-m47#12 CHKO Pálava. Národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska [online]. [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_devin_kotel_souteska _cz MINISTERSTVO DOPRAVY. Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 2005 [cit. 2012-11-16].

83

Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/file/narodni-strategie-rozvoje-cyklistickedopravy-cr/ MINISTERSTVO FINANCÍ. Portál veřejných strategií. Metodika přípravy veřejných strategií [online]. 2012 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://www.verejne-strategie.cz/uploads/metodika-pripravystrategii_pracovni-verze_120531.pdf MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Míra nezaměstnanosti [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem?stat=2000000000053&obdobi=L&rok=2010&uze mi=107000&send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.pohled=1&_piref37_2 40429_37_240428_240428.xslselect=nazev&_piref37_240429_37_240428_240428.xsl order=1&_piref37_240429_37_240428_240428.xslmapatag=okresy&_piref37_240429 _37_240428_240428.xslmapasloupec=&_piref37_240429_37_240428_240428.usr1 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 - 2013 [online]. 2006 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalnipolitika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu. Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu [online]. Praha, 2007 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/c4a98c3d-762a-4c15-adf66f8ddc97d08e/GetFile6_3 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014 - 2020 [online]. 2013 [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/dac4627c-c5d4-4344-8d38f8de43cec24d/Koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-CR-na-obdobi-20142020.pdf MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR [online]. [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KM -SRUR_CZ-20100602.pdf NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Návštěvnická sezóna 2012 na památkách ve správě NPÚ [online]. [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.npu.cz/download/1350897461/tz121015-up-HaZ-hodnocenisezony-2.pdf

84

Strategické plánování a řízení rozvoje území [online]. [cit. 2012-11-16]. Dostupné z: http://www.rozvojpk.cz/soubory/topmanazeri/Den02_studijni_material_SP.pdf TIC MIKULOV. Statistika návštěvnosti TIC Mikulov - rok 2012 [online]. [cit. 2013-0407]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/digitalAssets/271326_TIC_Mikulov_statistika_navstevnosti_ro k_2012.pdf ÚAP ORP Mikulov. Rozbor udržitelného rozvoje území pro ORP Mikulov [online]. [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/infoglueDeliverWorking/digitalAssets/256132_0_RURU_ORP_ Mikulov.pdf WWW stránky obcí http://www.bavory.cz/ obec Bavory http://www.brodnaddyji.cz/ obec Brod nad Dyjí http://www.brezi.cz/ obec Březí http://www.dobrepole.cz/ obec Dobré Pole http://www.dolni-dunajovice.cz/ obec Dolní Dunajovice http://www.obecdolnivestonice.cz/obec/o-obci/ obec Dolní Věstonice http://www.drnholec.eu/ městys Drnholec http://www.horni-vestonice.cz/ obec Horní Věstonice http://www.jevisovka.cz/ obec Jevišovka http://www.klentnice.cz/ obec Klentnice http://www.mikulov.cz/cz/ město Mikulov http://www.obec.cr/milovice/584657/ obec Milovice http://www.novosedlynamorave.cz/ obec Novosedly http://www.novyprerov.cz/ obec Nový Přerov http://www.obec-pavlov.cz/ obec Pavlov http://www.obec-perna.cz/ obec Perná http://www.sedlecumikulova.cz/ obec Sedlec http://www.pasohlavky.cz/ obec Pasohlávky

85

Další zdroje http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/program_rozvoje_CR/Progra m_rozvoje_CR_Analytika_final.pdf http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/faktory-regionalniho-rozvoje-cr-kulura-1845.html http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=CHKO_palava_cz http://www.cyklotoulky.cz/clanky/clanky-display/cyklostezky/ceskarepublika/moravske-vinarske-stezky-mikulovska-vinarska-stezka/ http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencialregionu/turisticky-region-jizni-morava/ http://www.czechtourism.cz/files/servis_pro_novinare/navstevnost_tur_cilu/08_08_11_ navstevnost_2010.pdf http://www.euregio-city.net/text/cs/laa-an-der-thaya.aspx http://www.januvdvur.cz/stranka/o-penzionu/ http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=1540&par%5Blang%5D= http://www.mapy.cz/ http://www.masmikulovsko.cz/file/strategy/SPL_MASMikulovsko_2007-13.pdf http://www.masmikulovsko.cz/index.php?plocha=strat http://www.mikulov.cz/digitalAssets/172686_Mikulov_zm6_navrh.pdf http://www.mikulov.cz/digitalAssets/256154_ORP_Mikulov_UAP_A_25_10.pdf http://www.mikulov.cz/mesto-mikulov/mestsky-urad/uzemni-planyorp/detail/?contentId=117087 http://www.mikulovskoregion.cz/data/1705.pdf http://www.mmr.cz/getmedia/7eada698-f94b-406c-b550-acc243b4bb6d/GetFile6_1.pdf http://www.mmr.cz/getmedia/bf2b485a-b3cb-416d-8807-b12c4cb3b00c/GetFile9_1.pdf http://www.npsumava.cz/gallery/16/5086-strategie_cr.pdf http://www.pohorelice.cz/Data/files/stavebni/%C3%9AP%20Pasohl%C3%A1vky%20 Nov%C3%BD/Pr%C5%AFzkumy/Pasohlavky-P+R.pdf http://www.oete.de/tourism4nature/results/su_pictures/su03_tmp_cz.pdf http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/msrcr_strategie.pdf http://www.verejne-strategie.cz/uploads/metodika-pripravy-strategii_pracovniverze_120531.pdf

86

Seznam použitých zkratek BSC

metoda Balanced Scorecard

CR

cestovní ruch

ČCCR

Česká centrála cestovního ruchu

ČSÚ

Český statistický úřad

DSO

Dobrovolný svazek obcí

CHKO

chráněná krajinná oblast

IDSJmk

integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje

IPRM

integrovaný plán rozvoje měst

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSk

Moravskoslezský kraj

MZ

Ministerstvo zemědělství

NPP

národní přírodní památka

NPR

národní přírodní rezervace

ORP

obec s rozšířenou působností

OSN

Organizace spojených národů

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

SRD

strategie rozvoje destinace

TIC

turistické informační centrum

87

Seznam obrázků Obr. 1

Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28 Obr. 29 Obr. 30 Obr. 31 Obr. 32 Obr. 33

Postup zpracování rozvojového dokumentu ................................................... 16 Hierarchie strategických dokumentů .............................................................. 19 Vymezení mikroregionu Mikulovsko ............................................................. 28 NPR Děvín ...................................................................................................... 32 Dům Dr. Karla Rennera v Dolních Dunajovicích........................................... 35 Zámek Mikulov,.............................................................................................. 37 Historický dům v Pavlově............................................................................... 38 Vinný sud v zámeckém sklepě........................................................................ 40 Vývoj počtu hromadných ubytovacích zařízení v mikroregionu Mikulovsko 46 Vývoj počtu příjezdům mikroregionu Mikulovsko ........................................ 47 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Mikulovsko mezi lety 2000 – 2011 ... 50 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Mikulovsko mezi lety 2001 - 2001 ... 51 Absolutní vyjádření odpovědi zda je respondent rezident nebo turista .......... 55 Absolutní vyjádření důvodu návštěvy ............................................................ 56 Absolutní vyjádření odpovědí počtu návštěv a období ................................... 56 Vyjádření odpovědí opětovné návštěvy regionu ............................................ 57 Absolutní vyjádření nejlákavějších atraktivit ................................................. 58 Absolutní vyjádření návštěvnosti atraktivit v hlavní sezóně .......................... 59 Absolutní vyjádření návštěvnosti atraktivit mimo hlavní sezónu ................... 60 Vyjádření účelu návštěvy během příštích 2 let ............................................... 61 Vyjádření odpovědí plánované návštěvy atraktivit ........................................ 61 Vyjádření odpovědí na otázku co respondentům v regionu nejvíce schází .... 62 Vyjádření zjištění o existenci aquakomplexu Aqualand Moravia .................. 63 Vyjádření zájmu o lázeňství v obci Sedlec ..................................................... 63 Vyjádření zájmu o turistické balíčky, okruhy ................................................. 64 Vyjádření hodnocení turistické nabídky ......................................................... 65 Hodnocení vybavenosti pro turistiku a rekreaci ............................................. 66 Vyjádření využívaných zdrojů informací ....................................................... 66 Vyjádření spokojenosti s poskytovanými informacemi.................................. 67 Vyjádření místa bydliště respondentů ............................................................. 67 Vyjádření genderového zastoupení ................................................................. 68 Vyjádření věkového zastoupení respondentů ................................................. 68 Původní statek v Mikulově ............................................................................. 74

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3

Priority Koncepce státní politiky rozvoje cestovního ruchu 2014 - 2020 ...... 23 Zemědělský půdní fond (aktualizace ke dni 30. 6. 2012) ............................... 30 Hromadná ubytovací zařízení mikroregion Mikulovsko, Brno, JMK ............ 46

88

Seznam příloh Příloha č. 1

Kulturní a sportovní možnosti v obcích

Příloha č. 2

Dotazník

Příloha č. 3

Tabulky pro grafické vyjádření odpovědí z dotazníku

Příloha č. 4

Mapa cyklotras a vinařských stezek na Mikulovsku

89

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Kulturní a sportovní možnosti v obcích turistické trasy, naučné stezky, cyklotrasy

obec

sportovní plochy

ostatní možnosti

kulturní možnosti

Bavory

fotbalové hřiště

cyklostezka Stará Hora

Brod nad Dyjí

fotbalové hřiště

cyklostezka Mikulovská, Stará Hora, okolo ATC Merkur

poloha na břehu Novomlýnské nádrže, možnost rekreace a rybaření

Březí

fotbalové hřiště a tenisová hala

cyklostezky Mikulovská, Moravská Vinná

koupaliště Březí

Dobré Pole

fotbalové hřiště

cyklostezka Mikulovská

knihovna

Dolní Dunajovice

fotbalové hřiště a tenisové kurty

cyklostezka Stará Hora

knihovna, dětský soubor Dunajek, tenisový klub

Dolní Věstonice

fotbalové hřiště

Drhnholec

fotbalové hřiště (2x)

Horní Věstonice

fotbalové hřiště

Jevišovka

fotbalové hřiště

cyklostezky Mikulovská, Moravská Vinná, Jantarová

Klentnice

fotbalové hřiště

cyklostezka Moravská Vinná

výchozí místo pro pěší a cykloturistiku na Pálavě, Ponyranč

TJ Sokol

Mikulov

mnoho sportovišt, sportovních areálů, relaxační centra, wellness,

cyklostezka Moravská Vinná, turistické trasy

Jezdecký klub Mikulov, koupaliště Riviéra, wellness při hotelích

Městská knihovna, kino, galerie

Milovice

fotbalové, víceúčelové hřiště

cyklostezka Mikulovská

Novosedly

fotbalové hřiště

cyklostezky Mikulovská a Moravská Vinná

Muzeum čs. Opevnění u Starého lomu

knihovna, TJ Sokol Novosedly

Nový Přerov

fotbalové hřiště

cyklostezky Mikulovská, Moravská Vinná, Stará Hora, Jantarová

knihovna

Pasohlávky

fotbalové hřiště, ATC Merkur

okolo ATC Merkur

Myslivecké sdružení, TJ Zetor

Pavlov

fotbalové hřiště

Perná

fotbalové hřiště

Sedlec

fotbalové hřiště

knihovna, divadelní spolek

cyklostezky Mikulovská, Archeologická Moravská Vinná, okolo ATC expozice Věk lovců a Merkur mamutů cyklostezka Moravská Vinná

knihovna

knihovna, OS Věstonická beseda, knihovna knihovna, Myslivecké sdružení knihovna, Myslivecké sdružení, Chorvatský dům

cyklostezky Mikulovská a Moravská Vinná cyklostezka Moravská Vinná cyklostezka Sedlecká vinařská

rybník Nesyt

Zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území ORP Mikulov, vlastní zpracování

Archeologická výstava Římané na Mušově

Příloha č. 2

Dotazník

Příloha č. 3

Tabulky pro grafické vyjádření odpovědí z dotazníku

1. Jste rezident nebo turista? turista

75

67 %

rezident

37

33 %

2. Jaký je důvod vaší návštěvy? výlet 57

51%

návštěva příbuzných

9

8%

dovolená

11

9%

pracovní cesta

5

4%

trvalé bydliště

23

21 %

tranzit

3

3%

nákupy

4

4%

3. Kolikrát jste již tento region navštívili (za posledních 5 let) a kdy? v hlavní sezóně

1x 23

1 - 2x 29

3 - 4x 20

5 a vícekrát 36

0x 4

mimo hlavní sezónu

51

19

15

27

0

4. Chystáte se v nejbližší době opět navštívit tento region (cestovat v něm)? v hlavní sezóně mimo hlavní sezónu

určitě ano spíše ano spíše ne 62 31 9 36

18

určitě ne 3

nevím 7

8

19

31

5. Jaké atraktivity jsou pro Vás nejlákavější? velmi lákavé

spíše lákavé

spíše nelákavé

vůbec mě nelákají

je mi to jedno

kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy)

47

44

10

5

5

historie (archeologie, muzea)

23

26

37

21

5

58

35

10

3

5

34

44

21

5

8

vinařská turistika a gastronomické zážitky

75

21

5

3

7

církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou

3

3

23

68

16

židovská turistika

8

28

18

42

16

nákupy

8

18

47

26

13

turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici

6. Jaké atraktivity jste již v tomto regionu navštívili v hlavní sezóně? turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, 50 hipoturistika, sportovní akce) kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy)

42

vinařská turistika a gastronomické zážitky

42

historie (archeologie, muzea) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici nákupy

24

židovská turistika církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou nenavštívil

8

jiné

1

20 18

3 1

7. Jaké atraktivity jste již v tomto regionu navštívili mimo hlavní sezónu? nenavštívil 19 vinařská turistika a gastronomické zážitky

18

wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici

17

kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy)

16

turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce)

16

nákupy

13

historie (archeologie, muzea)

7

židovská turistika

3

církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou

2

jiné

1

8. Za jakým účelem plánujete region navštívit během příštích 2 let?

kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) historie (archeologie, muzea) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici vinařská turistika a gastronomické zážitky církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou židovská turistika nákupy

určitě plánuji

spíše plánuji

spíše určitě neplánuji neplánuji nevím

49

26

18

10

8

21

23

31

16

21

52

42

5

3

10

29

36

16

13

18

60

31

3

8

10

5

5

18

68

16

5

10

23

57

16

10

13

42

34

13

9. Pokud plánujete následující atraktivity navštívit, tak kdy? v hlavní sezóně 65

mimo hlavní sezónu 15

historie (archeologie, muzea)

49

24

turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce)

68

14

wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici

34

38

vinařská turistika a gastronomické zážitky

61

21

církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou

23

39

židovská turistika

29

35

nákupy

34

38

kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy)

10. Co vám v regionu nejvíce schází? určitě schází 18

spíše schází 44

wellness centra

16

18

52

16

10

ekofarmy

13

23

34

18

23

hipoturistika

10

21

31

23

26

lyžování

8

28

23

35

18

kulturní akce (koncerty, přednášky, apod.) kvalitní ubytování, stravovací zařízení, infrastruktura golf

8

42

21

23

18

10

36

42

13

10

10

27

24

21

30

aquaparky

spíše určitě neschází neschází nevím 26 18 5

11. Víte již o nově vznikajícím aqua komplexu Aqualand Moravia? Pokud ano, navštívíte jej a kdy? určitě ano

v hlavní sezóně 48

mimo hlavní sezónu 64

spíše ano

50

61

spíše ne

55

56

určitě ne

62

50

nevím

55

58

12. Měli byste zájem o znovuzprovoznění (vybudování) lázeňství v obci Sedlec díky termálním pramenům? spíše ano 51

45 %

určitě ano

36

32 %

nevím

12

11 %

spíše ne

10

9%

určitě ne

3

3%

13. Měli byste zájem o turistické balíčky, okruhy? wellness balíčky

ano 73

ne 25

nevím 14

vinařské okruhy obcemi

98

8

6

gastronomické balíčky

73

28

11

turistické a cyklo okruhy

87

17

8

ekoturistické balíčky

48

39

25

kulturní a historické okruhy obcemi

53

31

28

balíčky pro firmy

85

12

15

velmi pestrá

spíše pestrá

27

65

10

0

11

18

59

19

0

16

46

50

12

0

4

5

47

38

0

22

vinařská turistika a gastronomické zážitky

62

34

2

4

10

církevní turistika, atraktivity s náboženskou tématikou

7

37

11

7

50

židovská turistika

7

25

7

6

67

14. Jak hodnotíte pestrost turistické nabídky?

kultura (památky, kulturní akce, výstavy, programy) historie (archeologie, muzea) turistika a sport (pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, sportovní akce) wellness a relaxace, péče o duševní a fyzickou kondici

málo velmi rozmanitá jednotvárná

15. Jak hodnotíte vybavení pro turistiku, rekreaci?

ubytovací zařízení stravovací zařízení dopravní infrastruktura a dostupnost činnost turistických infocenter

velmi dobré 14

spíše dobré 82

spíše špatné 5

velmi špatné 0

nemohu posoudit 11

11

88

4

0

9

7

74

14

2

14

9

36

29

0

38

nemohu posoudit

16. Z jakých zdrojů čerpáte informace o regionu? internet 88 doporučení od známých

68

tisk

34

reklamní letáky, tabule

20

televize

18

rádio, rozhlas

12

17. Jak jste spokojeni s poskytovanými informacemi?

internet

velmi spíše spíše velmi spokojen spokojen nespokojen nespokojen 46 60 0 0

televize

nevím 6

2

38

26

2

43

rádio, rozhlas

0

36

24

2

50

tisk reklamní letáky, tabule

14

43

17

2

36

5

41

14

9

43

18. Odkud pocházíte? Brno

17

15 %

Jihomoravský kraj

31

28 %

mikroregion Mikulovsko

39

35 %

Zlínský kraj

9

8%

Čechy

4

4%

Morava

7

6%

Moravskoslezský kraj

2

2%

zahraničí

3

3%

19. Jaké je vaše pohlaví? žena

67

60 %

muž

45

40 %

20. Jaký je váš věk? 16 - 26

24

21%

27 - 40

35

31 %

41 - 60

42

38 %

61 a více

9

8%

0 - 15

2

2%

Příloha č. 4

Mapa cyklotras a vinařských stezek na Mikulovsku

Zdroj: http://www.cyklotoulky.cz/