Potenciál cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Bakalářská práce

Potenciál cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko

Autorka: Zuzana Novotná Vedoucí práce: Ing. Michal Petrůj, Ph.D. Brno 2012

Zadání práce

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Michalu Petrůjovi, Ph.D. za jeho odborné vedení, cenné rady a připomínky. Děkuji také představitelům mikroregionu Mikulovsko, především paní Marcele Effenbergové, za poskytnutí potřebných materiálů a podkladů, které byly využity při zpracování této bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím pramenů, které jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 18. 5. 2012

...................................................... Podpis

Anotace Novotná, Z. Potenciál cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko. Bakalářská práce. Brno, 2011. Předkládaná bakalářská práce se zabývá hodnocením potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko. Pro toto hodnocení byly autorkou zvoleny dvě metody, a to SWOT analýza a Bínova hodnotící metoda potenciálu cestovního ruchu. Hlavním cílem bakalářské práce je na základě provedeného hodnocení a získaných poznatků navrhnout aktivity, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko. Pro tyto navrhované opatření jsou dále doporučeny možnosti financování s ohledem na omezené disponibilní zdroje mikroregionu.

Klíčová slova Cestovní ruch, mikroregion Mikulovsko, potenciál cestovního ruchu, SWOT analýza.

Annotation Novotná, Z. Potential of tourism in micro-region Mikulov. Bachelor thesis. Brno, 2011. This bachelor thesis deals with the evaluation of tourist potential in micro-region Mikulov. For this evaluation two methods were chosen by the author, namely SWOT analysis and Bína’s method of tourist potential evaluation. Based on evaluations and observed results the aim of bachelor thesis is to propose some activities to help the development of tourism in micro-region. For these activities funding options are recommended with regard to the limited available resources of the micro-region.

Key words Tourism, micro-region Mikulov, tourism potential, SWOT analysis.

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE ................................................................................................... 8 2 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ........................................................................ 9 2.1 SWOT analýza ........................................................................................................ 9 2.1.1 Identifikace silných a slabých stránek regionu ................................................. 9 2.1.2 Identifikace a hodnocení příležitostí a hrozeb z vnějšího prostředí ............... 10 2.1.3 Tvorba matice SWOT..................................................................................... 11 2.2 Bínova hodnotící metodika potenciálu cestovního ruchu ..................................... 14 3 CESTOVNÍ RUCH A JEHO POSTAVENÍ V REGIONÁLNÍ POLITICE ............... 21 3.1 Vymezení cestovního ruchu .................................................................................. 21 3.2 Druhy a formy cestovního ruchu........................................................................... 23 3.2.1 Druhy cestovního ruchu ................................................................................. 23 3.2.2 Formy cestovního ruchu ................................................................................. 24 3.3 Aspekty rozvoje cestovního ruchu ........................................................................ 28 3.3.1 Ekonomický pilíř ............................................................................................ 29 3.3.2 Sociální pilíř ................................................................................................... 32 3.3.3 Environmentální pilíř...................................................................................... 34 3.4 Politika cestovního ruchu v České republice ........................................................ 36 3.4.1 Definice politiky cestovního ruchu ................................................................ 36 3.4.2 Cíle politiky cestovního ruchu........................................................................ 38 3.4.3 Nástroje politiky cestovního ruchu ................................................................. 39 3.4.4 Nositelé politiky cestovního ruchu ................................................................. 39 4 ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU MIKULOVSKO.............................................................................................................. 41 4.1 Mikroregion Mikulovsko a jeho základní charakteristiky .................................... 41 4.1.1 Obyvatelstvo v mikroregionu Mikulovsko ..................................................... 42 4.1.2 Přírodní poměry v mikroregionu Mikulovsko ................................................ 44 4.1.2 Turistické atraktivity a kulturní památky v mikroregionu Mikulovsko ......... 46

4.2 SWOT analýza ...................................................................................................... 48 4.2.1 Identifikace vnitřních a vnějších faktorů SWOT analýzy .............................. 48 4.2.2 Zhodnocení významnosti uvedených faktorů, konfrontační matice SWOT analýzy..................................................................................................................... 50 4.2.3 Vyhodnocení konfrontační matice SWOT analýzy........................................ 51 4.3 Bínova metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu.................................... 53 4.4 Analýza hospodaření mikroregionu Mikulovsko a města Mikulov ...................... 59 4.4.1 Rozpočet mikroregionu Mikulovsko .............................................................. 60 4.4.2 Rozpočet města Mikulov ................................................................................ 61 4.5 Možnosti financování rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu......................... 62 4.5.1 Dotační programy Evropské unie ................................................................... 62 4.5.2 Národní dotační programy .............................................................................. 64 4.5.3 Krajské dotační programy .............................................................................. 66 5 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 70 POUŽITÉ ZDROJE ........................................................................................................ 73 SEZNAMY ..................................................................................................................... 79 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 81

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE

8

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Cestovní ruch patří v současné době k nejrychleji rostoucím hospodářským odvětvím. Dle údajů Světové organizace cestovního ruchu se mezinárodní cestovní ruch v roce 2010 podílel na tvorbě celosvětového HDP 9,2 procenty. Toto významné postavení cestovního ruchu je dáno díky multiplikačnímu efektu, který výrazně ovlivňuje tvorbu nových pracovních příležitostí, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu státu a ovlivňuje příjmy místních rozpočtů. Investice do rozvoje cestovního ruchu přispívají ke zvýšení kvality života v regionu a podpoření jeho konkurenceschopnosti. Nezbytným předpokladem pro udržitelný cestovní ruch je také kvalita životního prostředí, proto by aktéři cestovního ruchu měli využívat přírodního, historického a kulturního potenciálu udržitelnou cestou. Předkládaná bakalářská práce se zabývá hodnocením potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko. Pro získání teoretických znalostí problematiky slouží literární rešerše, která se zaměřuje na komplexní definování cestovního ruchu. V této části jsou popsány základní druhy a formy cestovního ruchu a podán ucelený obraz o základních faktorech a činitelích ovlivňujících potenciál cestovního ruchu v daném místě. Z hlediska vlastního hodnocení potenciálu cestovního ruchu v zájmovém regionu byly autorkou zvoleny dvě metody. V první řadě se jedná o SWOT analýzu, která přibližuje silné a slabé stránky mikroregionu a informuje o případných příležitostech a hrozbách, které mohou ovlivnit rozvoj cestovního ruchu. Druhá metodologie Jana Bíny vyhodnocuje potenciál v jednotlivých obcích zkoumaného mikroregionu a přispívá tak k vytvoření uceleného obrazu o stavu cestovního ruchu v mikroregionu. Hlavním cílem bakalářské práce je navržení vhodných opatření, jež přispějí k rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko. Náplní těchto aktivit je snaha o zvýšení konkurenceschopnosti a kvality života především v obcích, kde cestovní ruch dosahuje v rámci zkoumaného mikroregionu průměrně nižších hodnot potenciálu. Konkrétněji se pak jedná zejména o společná opatření, která přispějí k rozvoji cestovního ruchu v několika obcích současně. Součástí autorkou navrhovaných záměrů je také zdůvodnění potřeby jednotlivých projektů, včetně nastínění potenciálních zlepšení v oblasti cestovního ruchu, jež by implementace dané aktivity mikroregionu přinesla. Dílčí cíl práce spočívá ve zvolení vhodných možností pro financování navrhovaných opatření. Z hlediska omezených disponibilních zdrojů mikroregionu je brán ohled zejména na způsoby dotačního financování, ať už z hlediska evropských, státních i krajských regionálních programů.

2 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

9

2 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro naplnění stanovených cílů bakalářské práce využiji dvou metod, a to SWOT analýzy a Bínovy metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu. SWOT analýza je vhodným prostředkem pro celkovou strategickou analýzu regionu, spojenou s odhalením vnitřních a vnějších faktorů, které ovlivňují podmínky v mikroregionu Mikulovsko. Získané poznatky budou dále využity jako podklad pro zhodnocení lokalizačních předpokladů potenciálu cestovního ruchu pomocí metody Jana Bíny. Podklady nezbytné pro zpracování bakalářské práce budu čerpat z dokumentů poskytnutých zástupci mikroregionu Mikulovsko, a to konkrétně Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, 2000 a Strategický plán LEADER MAS Mikulovsko 2007–2013. Další data, která se týkají konkrétních údajů o počtu obyvatel, přírodních podmínkách, turistické návštěvnosti budou čerpány z oficiálních stránek mikroregionu Mikulovsko, Českého statistického úřadu a z komunikace se starosty jednotlivých obcí.

2.1 SWOT analýza SWOT analýza [1] je komplexní nástroj, který slouží pro identifikaci interních silných a slabých stránek zkoumané jednotky ve vztahu k příležitostem a hrozbám, jejichž nositelem je vnější prostředí. V případě této práce bude zkoumanou jednotku představovat vnitřní a vnější prostředí mikroregionu Mikulovsko. Metoda SWOT analýzy bude v této bakalářské práci využita pro analýzu výchozího stavu cestovního ruchu v mikroregionu a pro zjištění potenciálních možností udržitelného rozvoje do budoucna. Podstata metody spočívá v klasifikaci a následném ohodnocení vnitřních silných a slabých stránek mikroregionu a identifikaci příležitostí a hrozeb z vnějšího prostředí. Tento proces realizace SWOT analýzy (Grasseová, 2006, str. 50) lze rozdělit na tři základní fáze: 1. Identifikace silných a slabých stránek regionu. 2. Identifikace a hodnocení příležitostí a hrozeb z vnějšího prostředí. 3. Tvorba matice SWOT. 2.1.1 Identifikace silných a slabých stránek regionu V této fázi dochází k vnitřní analýze regionu, která slouží pro posouzení potenciálu cestovního ruchu a možností jeho využití na základě identifikace silných a slabých stránek. Silné stránky představují významné komparativní a konkurenční výhody regionu, které zajišťují atraktivnost oblasti. Slabé stránky naopak zahrnují veškeré


10

faktory, které limitují nebo omezují turistické aktivity. V obou případech se jedná o vnitřní faktory, které jsou ovlivnitelné mikroregionem. Za podstatná témata [2] se při zkoumání silných a slabých stránek mikroregionu Mikulovsko považují: - turistické cíle, místní přírodní a kulturní památky nadregionálního významu, - občanská vybavenost, školství, kultura, - klíčová odvětví ekonomiky regionu, - dopravní infrastruktura, - úroveň ochrany přírody a krajiny, případné ekologické škody. Tyto faktory lze v aplikační části bakalářské práce považovat za nejdůležitější, a to zejména z důvodu jejich vlivu na potenciální rozvoj cestovního ruchu v zkoumaném mikroregionu. 2.1.2 Identifikace a hodnocení příležitostí a hrozeb z vnějšího prostředí V případě vnější analýzy je důležité porozumět příležitostem a ohrožením plynoucích z vnějšího prostředí, které se projevují nezávisle na mikroregionu. Z tohoto důvodu je nutné posoudit, které okolnosti a tendence ovlivňují cestovní ruch v mikroregionu nejvíce. Za nejpodstatnější faktory lze považovat: - ekonomické změny (pozitivní: navázání spolupráce s okolními regiony, čerpání podpůrných dotačních programů; negativní: nepříznivé podnikatelské prostředí, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil), - legislativní a politické změny (pozitivní: vytvoření státní politiky cestovního ruchu, systematická podpora rozvoje cestovního ruchu, negativní: přijetí zákonů a opatření poškozující cestovní ruch v dané oblasti), - environmentální změny (pozitivní: národní podpora při využívání obnovitelných zdrojů; negativní: zpřísnění zákonů v oblasti ochrany přírody, globální oteplování), - demografické a sociální změny (pozitivní: příznivý demografický vývoj, rostoucí zájem o volnočasové aktivity; negativní: migrace obyvatel spojená s odlivem ekonomicky aktivního obyvatelstva, stárnutí populace). Zmíněné příležitosti a hrozby jsou pro navazující část práce stejně důležité jako identifikace silných a slabých stránek. Převážně zmíněné demografické a ekonomické změny, ať už v pozitivním či negativních smyslu, mohou výrazným způsobem ovlivnit podmínky utvářející cestovní ruch v mikroregionu Mikulovsko.


11

2.1.3 Tvorba matice SWOT Vypracování SWOT analýzy probíhá nejčastěji s použitím matice SWOT, která zaznamenává základní vazby mezi jednotlivými faktory silných a slabých stránek a existujících příležitostí a hrozeb. Postup naplňování jednotlivých kvadrantů při vytváření matice SWOT (Kratochvíl et Pažout, 2006, str. 15-19) probíhá nejčastěji ve směru hodinových ručiček, kdy dojde nejprve k postupné interpretaci parametrů silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Při vypracování matice SWOT by měly být dodržovány zásady objektivity a významnosti, což znamená, že závěry SWOT analýzy musí být relevantní a výsledná matice SWOT by se měla omezovat na nejdůležitější strategická fakta. Z tohoto důvodu je příhodné, aby každý kvadrant obsahoval maximálně pět nejvýznamnějších parametrů. Na základě vypracování matice SWOT lze také generovat potenciální určující strategie pro další rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu. Konkrétní podobu matice SWOT analýzy a základních strategií uvádí tabulka č. 1. Tab. 1 Tvorba matice SWOT analýzy a základní strategie Interní analýza S (silné stránky)

O (příležitosti)

W (slabé stránky)

Strategie WO: Vznik Strategie SO: Udržením nových příležitostí lze fungujících prostředků a podpořit potlačením, použitím nových dochází omezením či úplným k rozvíjení silných odstraněním slabých stránek. stránek.

Externí analýza

Strategie WT: Použitím nových Strategie ST: Využitím metod zamezíme a optimalizací silných hrozbám a pokusíme T (hrozby) stránek systému se snížit rizika těch zamezíme případným hrozeb, které ohrožují hrozbám. především naše slabé stránky. Zdroj: JANOTOVÁ, M. et kol. Venkovský cestovní ruch, 2011, str. 58. Upraveno autorkou.

Uvedená tabulka č. 1 poukazuje na základní strategie rozhodování, které vznikly pomocí logické kombinace jednotlivých faktorů a jejich analýzy.


12

Strategie SO bývá označována také jako strategie maxi-maxi. Jejím cílem je maximální využití předností mikroregionu při zužitkování nastalých příležitostí. Jedná se o dosažení ideálního stavu, kdy region využívá v oblasti cestovního ruchu veškeré příležitosti díky svým silným stránkám. Strategie WO (mini-maxi) se zaměřuje na překonání slabých stránek díky příležitostem z vnějšího prostředí. Pro názornost lze uvést jako příklad hledání nových kvalifikovaných pracovních sil, navázání spolupráce se sousedícími mikroregiony. Strategie ST (maxi-mini) se snaží o překonání hrozeb z vnějšího prostředí díky svým silným stránkám. Příkladem může být vytváření speciální turistické nabídky, která je schopná konkurovat okolním regionům Strategie WT (mini-mini) představuje defenzivní, ústupovou strategickou kombinaci, kdy se mikroregion musí vypořádat se svými nedostatky i hrozbami z vnějšího prostředí. Strategie WT spočívá v zapojení maximálního úsilí při eliminaci nejslabších stránek, čehož může být dosaženo například omezením výdajů. Při vypracování SWOT analýzy je také možné využít tzv. konfrontační matice, která slouží pro zohlednění významnosti jednotlivých kvadrantů (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby). Konfrontační matice slouží pro vymezení dopadů uvedených kritérií na sebe navzájem. Hodnocení probíhá pro každou dvojici parametrů (sloupec a řádek) zvlášť. Postup vypracování konfrontační matice bude charakterizován v následujícím odstavci. Pro ještě názornější představu o způsobu vytváření konfrontační matice a zhodnocení klíčových faktorů uvádím v obrázku č. 1 příklad sestavení konfrontační matice. V rámci konfrontační analýzy dochází, jak už bylo naznačeno, k posouzení kombinací příležitostí/hrozeb na silné/slabé stránky. Pokud je například vzájemné působení silné stránky a příležitosti výhodné, hodnotí se kladným znaménkem (+), negativní působení je naopak hodnoceno záporným znaménkem (-). Použití dvou za sebou jdoucích znamének naznačuje buď velmi příznivý vliv (++), anebo zesílení hrozeb a negativní působení (--). Varianta (0) značí vzájemnou nezávislost dvou zkoumaných kvadrantů. V příslušném políčku konfrontační matice je následně zaznamenáno výsledné hodnocení. V závěru dochází k vytvoření výsledné tabulky, kde jsou hodnoty v řádcích a sloupcích sečteny (záporné hodnoty odečteny). Za klíčové jsou považovány maximální a minimální hodnoty u interních vlivů (silných a slabých stránek), na jejichž základě dojde k vytvoření tzv. akčního plánu, který je rozhodující pro budoucí strategie rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko.


13

Obr. 1 Příklad pro vytváření konfigurační matice

Zdroj: Kratochvíl et Pažout. Destinační management: Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu, 2006, str. 19.

Aplikace SWOT analýzy bude v této bakalářské práci provedena dle následujících kroků: 1. Získané poznatky o výchozím stavu a možnostech rozvoje cestovního ruchu využiji pro identifikování silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. 2. Dle významnosti jednotlivých parametrů vyhodnotím pro každý kvadrant čtyři nejvýznamnější faktory, které zapíši do konfrontační matice. 3. Výše uvedenými znaménky ohodnotím vzájemné působení vždy každé dvojice parametrů na sebe navzájem, na závěr hodnoty v jednotlivých řádcích a sloupcích sečtu. 4. Provedu vyhodnocení konfrontační matice SWOT a na základě maximálních (u silných stránek) a minimálních bodů (u slabých stránek) v rámci dosažených součtu bodů navrhnu klíčové aktivity, které by svým účinkem mohly přispět k rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko.


14

2.2 Bínova hodnotící metodika potenciálu cestovního ruchu Metoda Jana Bíny (Bína, 2002, str. 2) vyhodnocuje cestovní ruch v rámci území jednotlivých obcí České republiky. Při hodnocení cestovního ruchu dle této metody se za primární objekt zkoumání považují lokalizační podmínky. Identifikace co nejširšího okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další rozvoj v určitém regionu se označuje jako potenciál cestovního ruchu. Lokalizační podmínky jsou považovány za rozhodující faktor při rozvíjení a umístění aktivit cestovního ruchu na určitém místě. Upřesnění tohoto tvrzení lze prezentovat na příkladu reliéfu, který svými povrchovými tvary podmiňuje vznik určité formy cestovního ruchu (cykloturistiky, pěší turistiky, horolezectví). Obecně je možné si lokalizační podmínky představit jako atraktivity místní přírody a krajiny, nebo také jako místní kulturní hodnoty a pozoruhodnosti. Celkový potenciál cestovního ruchu v daném území se pak skládá z dílčích potenciálů, tedy možností, které dovolují provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. Při praktické aplikaci Bínovy metody se lokalizační podmínky rozčleňují do tří hlavních skupin: - existence přírodních podmínek vhodných pro danou aktivitu cestovního ruchu (např. vhodnost krajiny pro cykloturistiku, zimní sporty), - existence kulturních atraktivit (např. kulturně-historické památky, muzea a skanzeny), - pořádání nejrůznějších kulturních a dalších akcí. Uvedený systém lokalizačních podmínek cestovního ruchu je strukturován do dvou subsystémů, a to přírodního (první odrážka) a kulturního (druhá a třetí odrážka). Pro složky přírodního subsystému jsou charakteristické činnosti založené na aktivní turistice, rekreaci a poznávání přírody, kulturní subsystém pak reprezentují například cesty za kulturním poznáním a řada dalších sportovních a jiných aktivit. Toto rozdělení považuji za velmi přínosné, jelikož je tímto umožněno zkoumaný potenciál cestovního ruchu klasifikovat v rámci obcí do několika odlišných typů. Pro budoucí rozvoj cestovního ruchu je důležité vědět, zda se jedná o obec s převažujícími podmínkami přírodně vyhraněnými, přírodními, kulturními nebo smíšenými. Dle rozčlenění složek na přírodní a kulturní subsystém je sestavována následující tabulka (viz Tab. 2, str. 16) jednotlivých složek potenciálu cestovního ruchu, kterým je bodovou metodou určen tzv. kladný stupeň lokalizačních podmínek. Podstata bodové metody spočívá v odlišnosti jednotlivých dílčích složek potenciálu cestovního ruchu, které nemají na skladbě celkového potenciálu stejný význam (např. vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty je pro většinu turistů více důležitá než horolezectví). Tuto skutečnost zohledňuje bodové hodnocení, které každé aktivitě


15

cestovního ruchu přiřazuje určitý stanovený počet bodů. Výsledné bodové číslo u jednotlivých aktivit cestovního ruchu vzniklo pomocí aritmetického průměru expertních odhadů řešitelů z Ústavu územního rozvoje, kdy byla předem vyloučena vždy nejvyšší a nejnižší hodnota vzniklého rozpětí (Bína, 2002, str. 8). Expertní odhad se snažil přihlédnout k obecnému významovému postavení konkrétní aktivity v systému cestovního ruchu. Tím je myšleno zohlednění významnosti dané formy cestovního ruchu s ohledem na aktuální trendy a počet osob zapojujících se do příslušné aktivity cestovního ruchu. Pro přehlednost řešení byly v rámci odlišnosti lokalizačních podmínek pro provozování jednotlivých aktivit navrženy řešiteli Bínovy metody tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek pro cestovní ruch: - stupeň 1: základní úroveň podmínek, tzn. potencionálně relevantní jev je na daném území účastníky cestovního ruchu registrovatelný, - stupeň 2: zvýšená úroveň podmínek, tzn. potencionálně relevantní jev je zřetelný a výrazný, - stupeň 3 – vysoká úroveň podmínek, to znamená, že potencionálně relevantní jev tvoří v daném místě dominantu. V případě, že se jev na území nenachází, jedná se o nulový stupeň. Pro některé složky (jmenovitě: vhodnost krajiny pro horolezectví, závěsné létání, sportovní myslivost, rybolov a pozorování vodních ptáků) je při splnění lokalizačních podmínek rozlišen pouze jediný stupeň. Jednotlivé složky potenciálu cestovního ruchu s rozdělením do tří stupňů lokalizačních podmínek uvádí tabulka č. 2.


16

Tab. 2 Složky potenciálu cestovního ruchu

Složka potenciálu cestovního ruchu

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek

1 Přírodní pozoruhodnosti

2

3

10

20

45

5

10

15

10

15

20

Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty

7

15

30

Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku

3

7

10

10

20

40

Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory

7

13

20

Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku

3

7

10

Vhodnost krajiny pro vodní turistiku

3

7

15

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku

Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody

Vhodnost krajiny pro horolezectví

2

Vhodnost krajiny pro závěsné létání

2

Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost

2

Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov

2

Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků

1

Kulturně historické památky a soubory

10

25

50

Skanzeny a muzea

5

15

35

Lázeňská funkce

5

15

35

Kongresy a konference

2

10

20

Kulturní akce

10

20

40

Sportovní akce

2

7

20

Církevní akce

2

4

10

Veletrhy a tematické trhy

5

20

40

Místní produkty

5

10

25

Příhraniční specifika

2

5

10

Zdroj: BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ČR, 2002, str. 3.

Při aplikaci Bínovy metody v analytické části bakalářské práce je nutné vymezit jednotlivé lokalizační stupně složek cestovního ruchu. Pro tento účel uvádím následující tabulky č. 3, 4, 5, ve kterých definuji situace, jež jsou klíčové pro zařazování jednotlivých aktivit do kladných stupňů lokalizačních podmínek. Z důvodu rozsáhlého


17

výčtu jednotlivých složek systému cestovního ruchu, uvádím nejprve tabulku č. 3, která charakterizuje složky přírodního subsystému cestovního ruchu. Tab. 3 Charakteristika složek přírodního subsystému cestovního ruchu Složka přírodního Stupeň Charakteristika subsystému 1 Jednotlivé přírodní útvary (skalní formace). Přírodní 2 Větší a významnější přírodní útvary (krasové jevy). pozoruhodnosti 3 Celostátně proslulé přírodní útvary (pískovcová skalní města). Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku

1

Mírně členitá pahorkatina, střídání lesů se zemědělskou plochou.

2

Větší reliéfová členitost a vyšší nadmořská výška a podíl lesů.

3

Horská a podhorská krajina se souvislejšími lesy.

Vhodnost krajiny pro cykloturistiku

1

Rovinatá oblast v zemědělských oblastech s malým podílem lesů.

2

Rovinatá až pahorkatá oblast s větším zastoupením lesů.

3

Území s větším podílem lesů, vysokou krajinnou estetikou.

Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty

1

Částečně vhodné pro provozování zimních sportů (500 m n. m.)

2

Poměrně vhodné pro zimní sporty (800 m n. m.)

3

Území s náročnými lyžařskými terény (1 000 m n. m.)

Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku:

1

Částečně vhodné pro lyžařskou turistiku (500 m n. m.)

2

Poměrně vhodný terén pro provozování lyžařské turistiky.

3

Vhodné klimatické poměry a dlouhotrvající sněhovou pokrývkou.

Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody

1

Přírodní vodní plochy menší rozlohy a místního významu.

2

Vodní plochy nadregionálního významu, ubytovací kapacity.

3

Vodní plochy velkého rozsahu s národním významem.

Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory:

1

Pahorkatá, výjimečně nížinatá oblast se zvýšeným podílem lesů.

2

Oblasti v nadmořské výšce 500-800 m n. m.

3

Horský typ krajiny nad 900 m n. m., vhodné pro rekreaci.

Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku

1

Venkovská sídla s průměrnou hustotou osídlení.

2

Venkovská sídla l v členitější krajině s větším podílem lesů.

3

Venkovská sídla rozptýlená v podhorské a horské krajině.

Vhodnost krajiny pro vodní turistiku:

1

Obce ležící podél vodních toků, méně využívané.

2

Obce nacházející se při části řek, využívané.

3 Obce ležící při březích vodácky nejpopulárnějších řek v ČR. Zdroj: BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ČR, 2002, str. 6-7. Vlastní zpracování autorky.


18

Rámcové charakteristiky jednotlivých stupňů přírodních složek potenciálu, uvedené v tabulce č. 3, vychází z popsaných situací v Bínově metodě. Při zpracování tabulky bylo mým cílem z dostupných charakteristik Bínovy metody vyhodnotit pro každý lokalizační stupeň klíčové aktivity, které jsou pro následné určení stupňů rozhodující, a dosažené výsledky uceleně zapsat do přehledné tabulky. Dále existují také složky přírodního subsystému, které zaznamenávají pouze jediný stupeň kladných lokalizačních podmínek. Jedná se o obce, o kterých lze říci, že jsou pro daný typ určité aktivity vhodné nebo nevhodné. Rámcovou charakteristiku těchto přírodních složek s jedním stupněm lokalizačních podmínek uvádí tabulka č. 4. Tab. 4 Charakteristika složek přírodního subsystému s jedním stupněm lokalizačních podmínek Složka přírodního Stupeň Charakteristika subsystému Vhodnost krajiny pro horolezectví

1

Vhodnost krajiny 1 pro závěsné létání Vhodnost krajiny 1 pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny 1 pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny 1 pro pozorování vodních ptáků Zdroj: BÍNA, J. Hodnocení návrh autorky.

Na území obce se nachází skály, které umožňují horolezecké výstupy, nebo alespoň horolezecký výcvik. Terén vhodný pro starty rogalových křídel a pro paragliding, prudké a málo zalesněné vrchy, ve vzdálenosti od větších sídel. Zaznamenávají všechny obce, s výjimkou silně urbanizované a intenzivně obdělávané zemědělské krajiny. Obce s rybářskými revíry se zájmem o turistické rybářské lístky. Oblasti s možností sezónního pozorování ptáků, břehové porosty velkých rybníků a vodních toků. potenciálu cestovního ruchu v obcích ČR, 2002, str. 7. Vlastní

Charakteristika jednotlivých složek cestovního ruchu v tabulce č. 4 opět vychází z Bínovy metody, kdy jsem uvedené faktory sjednotila v jednu klíčovou definici. Mezi zbývající složky systému cestovního ruchu, na které je nutné se zaměřit, patří prvky kulturního subsystému (kulturně-historické památky, kulturní akce, místní produkty aj.). Rámcovou charakteristiku situací, které rozhodují o přiřazení kulturních aktivit cestovního ruchu do konkrétního stupně kladných lokalizačních podmínek, uvádí tabulka č. 5.


19

Tab. 5 Charakteristika složek kulturního subsystému cestovního ruchu Složky kulturního Stupeň subsystému Kulturně historické památky a soubory

Skanzeny a muzea

Lázeňská funkce

Kongresy a konference

Kulturní akce

Sportovní akce

Církevní akce

Veletrhy a tematické trhy

Místní produkty

Příhraniční specifika

Charakteristika

1

Na území obce došlo k vyhlášení vesnické památkové zóny.

2

V obci se nachází vesnické i městské památkové rezervace.

3

V obci památka UNESCO, jiná památka národního významu.

1

Obce, kde se nachází skanzeny a muzea regionálního významu.

2

Obce s muzei a skanzeny nadregionálního významu.

3

Obce se skanzeny a muzei národního významu.

1

Zahrnuty obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňské.

2

Lázeňské obce se střední kapacitou zdravotnických zařízení.

3

Lázeňská města s významným postavením v léčebném procesu.

1

Konání valných hromad a konferencí regionálního významu.

2

Pořádání konferencí a kongresů celostátního významu.

3

Časté konání nejvýznamnějších kongresů, konferencí a sympozií.

1

Pravidelné konání kulturních akcí regionálního významu.

2

Pravidelné pořádání slavností nadregionálního významu.

3

Pořádání nejvýznamnějších slavností celostátního významu.

1

Nejméně jednou ročně sportovní akce regionálního významu.

2

Sportovní akce mají v obci větší význam a delší tradici.

3

Sportovní akce a závody celostátního a mezinárodního významu.

1

Na území obce se nachází církevní poutní místa.

2

Církevní poutní místa vyššího významu, více poutí do roka.

3

Církevní poutní místa nejvyššího významu.

1

Pořádání trhů a jarmarků regionálního a místního významu.

2

Trhy spojeny s kulturní akcí a zaměřeny na výstavnictví.

3

Nejvýznamnějšími veletrhy a výstavy i mezinárodního významu.

1

Obce známé výrobou řemeslných a tradičních výrobků.

2

Vyráběné produkty jsou šíře známé a turisticky vyhledávané.

3

Celostátně nejznámější a turisticky nejvyhledávanější produkty.

1

Obce v pásu 10-15 km od státní hranice.

2

Obce ležící v pásu 7-15 km od státní hranice.

3 Obce přímo při silničních a hraničních přechodech. Zdroj: BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích ČR, 2002, str. 7-8. Vlastní návrh autorky.


20

Při aplikaci Bínovy metody je nutné si uvědomit, že výsledné zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých obcích mikroregionu Mikulovsko nebude zcela objektivní. Uvedené rámcové charakteristiky v tabulkách č. 3, 4, 5 sice sjednotí určující faktory při rozhodování o přiřazení aktivity cestovního ruchu do konkrétního lokalizačního stupně, ale i přesto u této metody může dojít k možnému zkreslení. Z tohoto důvodu je nutné dosažené výsledky Bínovy metody konfrontovat se statistickými údaji, aby byla prokázána objektivnost celé metody. Způsob provedení Bínovy metody v této bakalářské práci bude spočívat v postupném zhodnocení potenciálu ve všech osmnácti členských obcí mikroregionu Mikulovsko. Složkám cestovního ruchu, které zaznamenávají v dané obci příznivé podmínky, přiřadím bodové hodnocení, které přísluší danému stupni lokalizačních podmínek, a uvedu důvody, které mě k tomuto rozdělení vedly. Získané body za jednotlivé složky cestovního ruchu v rámci dané obce budou jednoduchou matematickou operací sečteny pro získání celkové počtu bodů určujících výši celkového potenciálu v zkoumané obci. Po získání výsledných součtů za všechny obce provedu výsledné hodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu a rozdělím obce do pěti skupin dle množství získaných bodů (obce se základním, zvýšeným, vysokým, velmi vysokým nebo výjimečným potenciálem pro cestovní ruch).

3 CESTOVNÍ RUCH A JEHO POSTAVENÍ V REGIONÁLNÍ POLITICE

21

3 CESTOVNÍ RUCH A JEHO POSTAVENÍ V REGIONÁLNÍ POLITICE Cestovní ruch je aktivita, která souvisí s rekreací obyvatelstva ve volném čase. Probíhá mimo místo trvalého bydliště účastníka cestovního ruchu a je spojena nejčastěji s rekreací, turistikou, kulturním nebo sportovním vyžitím. Cestovní ruch zaznamenal v České republice po politickém a hospodářském převratu v roce 1989 velké progresivní změny. Odvětví cestovního ruchu (Holeček, Uhnavá et Zvara, 2009, str. 168) se stalo nepostradatelnou součástí české ekonomiky a vyvolalo rostoucí poptávku po službách a doprovodných komponentech ze strany soukromého i veřejného sektoru. Z tohoto důvodu bylo třeba začlenit cestovní ruch do nově budované regionální politiky České republiky, která se stala základem pro koncepční rozvoj regionů na národní i lokální úrovni. První Koncepce státní politiky cestovního ruchu (Vystoupil et Šauer, 2006, str. 108) se vázala k období 1998–2002 a její vznik souvisel se snahou České republiky o členství v Evropské unii. Vytvoření Koncepce považuji za mimořádně přínosné, jelikož cestovní ruch získal institucionální zaštítění, které umožňuje komplexní plánování a usměrňování aktivit při jeho rozvoji. Politika cestovního ruchu vytvořila v České republice široké spektrum nástrojů pro podporu cestovního ruchu na mnoha úrovních. Mezi nejvýznamnější nástroje podporující rozvoj cestovního ruchu v konkrétním regionu patří nástroje ekonomické, které budou blíže přiblíženy v oddílu 3.4.3. Vytvoření představy o možných způsobech financování je klíčové především pro vlastní práci, kde jsou pro navrhované opatření rozvoje cestovního ruchu hledány vhodné možnosti spolufinancování s ohledem na omezené vlastní zdroje mikroregionu. Následující text se věnuje vymezení cestovního ruchu a základním aspektům podmiňujícím rozvoj cestovního ruchu.

3.1 Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch (Holeček, Uhnavá et Zvara, 2009, str. 168) zahrnuje velmi širokou oblast celospolečenského života ale i národního hospodářství. Jedná se o komplexní interdisciplinární jev, který se prolíná s celou řadou oborů (ekonomie, sociologie, geografie, urbanismus, psychologie aj.) Z hlediska definice cestovního ruchu existuje celá řada způsobu náhledu na tuto problematiku, odvíjející se od vědní disciplíny nebo aktérů, jež cestovní ruch zkoumají. UNWTO (Světová organizace cestovního ruchu in Janotová et kol., 2011, str. 5) definuje cestovní ruch následovně: „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený


22

rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ Tuto definici lze považovat za celosvětově platnou, jelikož členství ve Světové organizaci cestovního ruchu zahrnuje 161 států (včetně České republiky) a 390 přidružených subjektů (soukromý sektor, turistické asociace). Jednodušší definici uvádí ve své práci Swarbrooke a Horner (Horner et Swarbrooke, 2003, str. 53), kteří ve své práci tvrdí, že cestovní ruch je „…krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností.“ Je důležité zdůraznit, že cestovní ruch není pouze krátkodobým přesunem lidí na jiná místa. Pobyt může být i dlouhodobý, za cestovní ruch se obecně považují aktivity mimo místo trvalého bydliště do jednoho roku. Kriticky se lze také ohradit vůči tvrzení „za účelem pro ně příjemných činností“, jelikož ne vždy je cestovní ruch spojen s rekreací a odpočinkem. Mezi cestovní ruch se řadí také kongresová turistika a služební cesty, které se neřadí mezi oblíbené aktivity pro každého člověka. Za jednostranněji orientovanou formulaci cestovního ruchu lze považovat názor F. W. Ogilvie (Ogilvie in Ryglová, 2009, str. 9), který v roce 1938 popsal cestovní ruch z pohledu ekonomického jako: „…ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště.“ Ekonomický význam cestovního ruchu je skutečně důležitý, jelikož cestovní ruch působí jako významné hospodářské odvětví celé řady zemí a přináší sebou značný multiplikační efekt. Multiplikační efekt (Palatková et Zichová, 2011, str. 86) obecně udává, o kolik vzroste určitá veličina (např. zaměstnanost v cestovním ruchu), změní-li se určitý vstup (výdaje návštěvníků) o dodatečnou jednotku (např. 1 Kč). V řadě regionů působí multiplikační efekt jako klíčový prvek rozvoje, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu dané ekonomiky, má vliv na příjmy místních rozpočtů a podporuje investiční aktivitu v regionu. V České republice se příjmy z cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu v roce 2010 podílely přibližně 11 %. Progresivní vývoj v cestovním ruchu může vyvolat pozitivní změny v zaměstnanosti, ovlivnit platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů. O příznivém vlivu cestovního ruchu na veřejné rozpočty svědčí provedená studie Ministerstva pro místní rozvoj [3] z roku 2010, z které vyplývá, že z každých 100 Kč utracených za služby a produkty cestovního ruchu bylo do veřejných rozpočtů odvedeno 40,79 Kč. Jiný pohled na cestovní ruch zaujímá M. Vitáková (Vitáková, 2007, str. 10), která se zaměřuje na charakteristické rysy cestovního ruchu, a to dle způsobu využití kulturních a přírodních památek: „Cestovní ruch tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Tak jako v památkové péči vlastník památky, je v cestovním ruchu hlavním subjektem cestující občan.“ Kulturní význam cestovního ruchu nelze v žádném případě opomíjet, jelikož


23

kulturně-historické předpoklady cestovního ruchu vystupují jako součást potenciálu krajiny a jsou turisticky velmi atraktivní. Jako příklad kulturních předpokladů cestovního ruchu uvádím kulturní, sportovní, veletržní a kongresové akce a akce spojené s lidovými tradicemi. Výše uvedené citace lze agregovat do definice, kterou je možné vyhledat ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu (Pásková et Zelenka, 2002, str. 45). Slovník si klade za cíl jednotné a ucelené popsání cestovního ruchu, a to následovně: „…komplexní společenský jev, jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně-správních aktivit…“. Toto vymezení cestovního ruchu považuji pro účely bakalářské práce za nejvhodnější, jelikož vybraná definice hodnotí cestovní ruch komplexním způsobem. V žádném případě není možné spojovat cestovní ruch s pouhými volnočasovými aktivitami osob, ale je třeba ve fungování cestovního ruchu hledat systém provázání veškerých účastníků a poskytovatelů služeb. Jak již bylo uvedeno výše, cestovní ruch patří mezi interdisciplinární obor, který nelze jednoduše vymezit z důvodu existence odlišných pohledů na tuto problematiku. V citovaných definicích lze objevit určitou shodu v charakteristikách cestovního ruchu, a to jako migračního pohybu osob z místa trvalého bydliště za časově omezeným pobytem v zájmové lokalitě, jež je navštěvována za účelem uspokojení osobního zájmu a potřeby (rekreace, obchodní cesty, poznávání, vzdělávání atd.).

3.2 Druhy a formy cestovního ruchu Cestovní ruch se v praxi projevuje v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí v závislosti na poptávce účastníků a možnostech turistické nabídky. 3.2.1 Druhy cestovního ruchu Cestovní ruch (Janotová et kol., 2011, str. 8) lze rozdělit do několika druhů, a to především v závislosti na místu realizace, vztahu cestovního ruchu k platební bilanci, délce pobytu a způsobu jeho zabezpečení, a také způsobu účasti turistů na cestovním ruchu a formách úhrady nákladů. a) Cestovní ruch se dle místa realizace dělí na domácí a zahraniční. Domácí cestovní ruch zahrnuje turistické aktivity občanů dané země v rámci jejího území. V rámci zahraničního cestovního ruchu dochází k překračování hranic jednoho či více států. Rozlišují se tři základní typy zahraničního cestovního ruchu: příjezdový cestovní ruch (příjezd občanů ze zahraničí do dané země), tranzitní cestovní ruch (zahraniční občané


24

projíždějící danou zemí) a výjezdový cestovní ruch (výjezd občanů dané země do zahraničí). b) Dle vztahu k platební bilanci se rozlišuje cestovní ruch příjezdový, tranzitní a výjezdový. Příjezdový cestovní ruch zahrnuje aktivity spojené s příjezdem občanů ze zahraničí do dané země. Jedná se o aktivní cestovní ruch (dovoz deviz). Tranzitní cestovní ruch je spojen s tranzitem zahraničních osob přes danou zemi, tvoří část aktivního cestovního ruchu. Výjezdový cestovní ruch se vyznačuje výjezdem občanů dané země do zahraničí. Souvisí s pasivním cestovním ruchem, jelikož dochází k vývozu platebních prostředků z dané země. c) Typy cestovního ruchu dle délky pobytu se rozeznávají dva, a to krátkodobý a dlouhodobý. Za krátkodobý cestovní ruch se považuje pobyt kratší tří dnů, který zahrnuje nejvíce dvě přenocování. Opakem je dlouhodobý cestovní ruch delší než tři dny, ale zároveň kratší než jeden rok. d) Cestovní ruch dle způsobu zabezpečení vytváří organizovaný a neorganizovaný typ cestovního ruchu. Účast na organizovaném cestovním ruchu je zajišťována prostřednictvím cestovní kanceláře nebo jiného zprostředkovatele. Neorganizovaný cestovní ruch si zajišťuje turista na svoji vlastní zodpovědnost. e) Druhy cestovního ruchu se dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů rozeznávají dva, a to cestovní ruch volný a vázaný. Volný cestovní ruch si turista hradí sám a jeho účast není ničím podmíněna. Naopak ve vázaném cestovním ruchu si osoba hradí pouze část svých nákladů, zbytek je hrazen zaměstnavatelem či pojišťovnou, a jeho účast je podmíněna splněním určité podmínky (zdravotní pojištění, zaměstnání). Z hlediska vazby druhů cestovního ruchu na vlastní práci, lze za nejvíce relevantní typ považovat neorganizovaný cestovní ruch, jelikož návštěva turistických cílů v mikroregionu nebývá ve většině případů organizována cestovní kanceláří. Významný pro mikroregion Mikulovsko je také příjezdový cestovní ruch, který souvisí s příznivou polohou (sousedí s Rakouskem) a příznivým dopravním spojením. 3.2.2 Formy cestovního ruchu Literatura (Ryglová, 2009, str. 12; Janotová et kol., 2011, str. 8) rozděluje cestovní ruch do několika forem, které jsou určeny na základě motivace účasti turisty na cestovním ruchu. Motivaci si lze představit jako souhrn vnitřních i vnějších podmětů vedoucích k účasti na cestovním ruchu. Mezi základní formy cestovního ruchu se řadí cestovní ruch rekreační, kulturně-poznávací, lázeňský a sportovně turistický. a) Rekreační forma cestovního ruchu přispívá k obnově duševních a fyzických sil účastníka cestovního ruchu. Nejčastěji se realizuje ve vhodném rekreačním prostředí


25

(lesy, hory, vodní plochy). Dle Atlasu cestovního ruchu České republiky (Vystoupil, 2006, str. 80) převažují vhodné podmínky pro letní rekreaci (koupání, relaxace, vodní sporty) v blízkosti přehradních nádrží a rybníků. Největší koncentrace vodních ploch vhodných pro rekreaci se nachází v Jihočeském a Jihomoravském kraji. Naopak zimní cestovní ruch je vázán převážně na lyžařské areály v horských oblastech. Turisticky nejatraktivnější zimní střediska se nachází v Krkonoších (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou), Jesenících (Ostružná, Ovčárna) a na Šumavě (Železná ruda). Při vazbě na vlastní práci má rekreační forma cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko velké zastoupení. Na území mikroregionu se nachází vodní soustava Novomlýnských nádrží, které jsou v letním období turisticky vyhledávaným cílem rekreace. b) Kulturně-poznávací forma cestovního ruchu je spojena s rekreační formou a jejím cílem je návštěva historických památek, kulturních akcí a tradic. Tato forma cestovního ruchu je významná v příjezdovém cestovním ruchu České republiky. Dle údajů agentury CzechTourism [4] přijelo do českých hromadných ubytovacích zařízení 6,8 milionů zahraničních turistů, což je o 7,9 % více než v roce 2010. Na tomto výsledku se podíleli především němečtí turisté (1,42 milionů) a ruští turisté (570 tisíc). Nejčastějším důvodem návštěvy byla dovolená (přibližně 64 %), návštěva příbuzných (15 %) a obchodní cesta (14 %). Podle počtu příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení navštěvovali zahraniční turisté nejvíce Prahu, Jihomoravský kraj a Karlovarský kraj. Z hlediska vazby kulturně-poznávací formy na zkoumaný mikroregion, lze vyzdvihnout nejvíce městskou památkovou rezervaci v Mikulově, kterou ročně navštíví přibližně 56 tisíc turistů. c) Lázeňsko-léčebný turismus probíhá ve spojení s rekreačními a léčebnými pobyty v lázních s využitím přírodních léčivých zdrojů a má velký význam pro domácí cestovní ruch. Následující tabulka dokládá význam lázeňského turismu pro Českou republiku. Tab. 6 Počet hostů v lázeňských zařízeních v letech 2009-2011 Počet hostů

Počet přenocování

Rok Celkem

Nerezidenti Rezidenti

Celkem

Nerezidenti Rezidenti

2009

647 637

306 748

340 889

6 735 371

2 691 044

4 044 327

2010

674 854

316 097

358 757

6 850 382

2 727 636

4 122 746

2011

711 608

345 310

366 298

6 836 288

2 892 041

3 944 247

Zdroj: CzechTourism. Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních, 2011. Dostupné z: [5].


26

Českou republiku navštívilo v roce 2011 přibližně 12,8 milionů návštěvníků, z toho přibližně 6,8 milionů nerezidentů. Lázeňský turismus zaujímá v České republice rostoucí trend, v roce 2011 dosáhl celkový počet hostů v lázeňských zařízeních více jak 700 tisíc osob a souhrnný počet přenocování byl vyčíslen téměř na 7 milionů. S ohledem na celkovou návštěvnost České republiky dosahuje lázeňská forma turistiky přibližně 6% podílu. d) Sportovně-turistická forma cestovního ruchu se vyznačuje sportovně zaměřenými pobyty (cykloturistika, pěší turistika, vodní sporty, lyžování) a aktivní účastí na těchto činnostech. Z národního průzkumu zaměřeného na cykloturistiku [6], který proběhl v roce 2011, vyplývá, že přibližně 4,75 milionů osob provozovalo v posledních šesti měsících jízdu na kole. Z 992 dotázaných vyjíždí 12 % do zaměstnání nebo do školy, celých 42,5% na výlety po zpevněných stezkách. Na dovolené vyjíždí na kole 6,5 % dotázaných. Kromě výše uvedených existují také specifické formy cestovního ruchu, a to cestovní ruch mládežnický, rodinný, seniorský, pro zdravotně postižené, venkovský, náboženský, kongresová a incentivní turistika, turistika zaměřená na cykloturistiku, gastronomii, zábavu, dobrodružství, vzdělávání, rybolov a celá řada dalších. S ohledem na hlavní cíl bakalářské práce, který spočívá v navržení vhodných opatření, jež přispějí k rozvoji cestovního ruchu v zájmovém regionu, v následujícím textu blíže specifikuji venkovskou turistiku. Venkovská turistika patří mezi specifické formy cestovního ruchu, a proto je její význam definován v této části práce. Počátečním předpokladem při zkoumání cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko je jeho provázanost k venkovskému prostředí, nižší počet obyvatel a zaměření na přírodní památky a folklórní tradice. A právě navázání některých rozvojových opatření na podporu venkovské turistiky může přinést regionu řadu pozitivních změn (zvýšení návštěvnosti, podpora ekologicky šetrného způsobu hospodaření, rozšíření stávající sítě cyklostezek a hippostezek). Venkovský cestovní ruch (Ryglová, 2009, str. 132) označovaný také jako rurální cestovní ruch, se považuje za formu cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou pevně svázány s přírodou, krajinou a venkovským prostředím. Význam venkovské turistiky spočívá v sociálním a ekologickém přístupu; zachování, obnově a rozvoje venkovského prostoru. Tato forma cestovního ruchu se vyznačuje pobyty ve vesnickém prostředí v decentralizovaných ubytovacích zařízeních s nižší kapacitou, které eliminují negativní dopady masové turistiky. Dle údajů z Ministerstva vnitra k lednu 2012 se na území České republiky nacházelo 6 245 obcí, z toho v 4 867 obcích žilo méně než tisíc obyvatel [7]. V rámci České republiky je při vymezení venkovských obcí využíváno ukazatele počtu obyvatel. Za


27

venkovské obce jsou dle prvního odstavce § 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, považovány obce s počtem obyvatel nižší než tři tisíce. Z tohoto vymezení je patrné, že díky vysokému počtu malých obcí, které se vyznačují především nízkou hustotou zalidnění, poklesem počtu obyvatel a vyšším podílem zaměstnanosti v zemědělství, převládá v České republice příznivý potenciál pro intenzivnější rozvoj různých forem turistiky na venkově. Rozvoj venkovské turistiky přináší místnímu obyvatelstvu nové pracovní příležitosti, podporuje rozvojový kapitál a zvyšuje životní úroveň. Venkovský cestovní ruch (Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj, 2007, str. 10) má celou řadu podob a lze jej rozdělit na několik subproduktů, a to agroturismus, ekoagroturismus a ekoturistiku. Do šetrných forem cestovního ruchu lze zařadit také cykloturistiku a hipoturistiku. a) Agroturismus je specifickou formou cestovního ruchu, která se vyznačuje přímým vztahem k zemědělským pracím a usedlostem se zemědělskou funkcí. Umožňuje turistům zúčastnit se zemědělské výroby a chovu zvířat, volně se pohybovat v pracovním prostředí a seznámit se s charakteristickými rysy zemědělského statku. Tento typ cestovního ruchu nabízí zemědělskému podnikateli dodatečný příjem a umožňuje udržení nebo diverzifikaci hlavního podnikatelského programu. b) Ekoagroturismus představuje specifickou formu agroturismu. Jedná se o pobyty na ekologicky hospodařících farmách, které produkují bioprodukty umístěné ve zdravotně nezávadném životním prostředí. Produkty ekologického zemědělství splňují standardy nezávadných produktů a lze je označit ochrannou známkou bio. Při výrobě nejsou použity žádné syntetické chemikálie a hnojiva, zvířata jsou chována přirozeným způsobem. c) Ekoturistika se řadí mezi další formy venkovského cestovního ruchu. Její orientace spočívá v poznávání přírody, zaměřuje se především na turistiku v přírodních rezervacích, národních parcích, chráněných krajinných oblastech. Ekoturistika je jedna z forem udržitelného cestovního ruchu, která nabízí návštěvníkům zodpovědné cestování do přírodních oblastí, které ochraňují životní prostředí. Díky citlivému zacházení chrání přírodní a kulturní hodnoty daného území a zároveň přináší prospěch i pro místní obyvatele v podobě nových pracovních míst a podpory tradičních zvyků. Jako příklad na území České republiky lze uvést přírodní park České Švýcarsko, kde byly otevřeny ekologické průvodcovské trasy do míst mimo obvyklou turistickou prohlídku. Venkovský cestovní ruch nabízí také celou řadu doprovodných programů. Prvním takovým oficiálním turistickým produktem České republiky jsou „Prázdniny na venkově“. Tento projekt byl zahájen v roce 2011 a jeho hlavním cílem je využití venkovských ubytovacích zařízení, vytváří nové pracovní příležitosti


28

a podporuje ekonomický rozvoj v obcích. Institucionálně je projekt zaštítěn společným programem ECEAT CZ (Evropského centra pro ekoagroturistiku) a Svazem venkovské turistiky. Podstata projektu (Kolektiv autorů MMR ČR, 2007, str. 19) spočívá v efektivní propagaci, která probíhá především přes internet. „Prázdniny na venkově“ prezentují potenciálním návštěvníkům dostupné ubytovací zařízení (malé kempy, chalupy a letní byty s vlastním vařením, farmy a pensiony se snídaní, případně dalším stravováním). Význam pro bakalářskou práci spočívá v možnosti zapojit do projektu i mikroregion Mikulovsko. Databáze projektu „Prázdniny na venkově“ může účelnou propagací pomoci místním farmářům, chovatelům koní, řemeslníkům při jejich podnikání. Zároveň dochází ke zvyšování povědomí o ekologických farmách, místních produktech, jezdecké turistice, a tím se zájmová oblast stává turisticky atraktivnější. Dalším oficiálním turistickým produktem jsou „Stezky dědictví“ neboli „Heritage Trails“, které vytváří síť služeb, turistických zařízení, přírodního, kulturních a technického bohatství v dané oblasti. Stezky prezentují to nejlepší z přírodního a kulturního dědictví České republiky a vytváří osvědčený nástroj propagace cestovního ruchu v mikroregionech a krajích. Jako třetí příklad lze uvést „Greenways“, tzv. zelené stezky, které podporují zachování přírodního a kulturního bohatství, dodržují zásady udržitelného rozvoje a přispívají k šetrné rekreaci a turistice podél stezek a přírodních koridorů. Mezi nejvýznamnější Greenways, jejichž trasa vede mimo jiné mikroregionem Mikulovsko, lze zařadit Greenways Praha-Vídeň, Krakov-Morava-Wien Greenways a Moravské vinařské stezky. Při navrhování konkrétních projektů v analytické části, které mohou pomoci zvýšení turistické návštěvnosti ve zkoumaném regionu, je nutné dbát na jejich dopad na cestovní ruch. Z tohoto důvodu se následující kapitola věnuje základních aspektům udržitelného cestovního ruchu.

3.3 Aspekty rozvoje cestovního ruchu Udržitelný rozvoj cestovního ruchu vychází z koncepce trvale udržitelného rozvoje. Světová organizace cestovního ruchu [8] deklaruje, že „účastníci rozvoje cestovního ruchu by měli chránit životní prostředí, s cílem dosažení přiměřeného, nepřetržitého a udržitelného ekonomického rozvoje, který bude zaměřen na rovnoprávné uspokojování potřeb současných i budoucích generací.“. Jedná se tedy o rozvoj, který respektuje potřeby turistů i obyvatel regionu při zachování ekonomických, sociálních a environmentálních kritérií rozvoje. Těmto třem základním pilířům udržitelného cestovního ruchu se budu podrobněji věnovat v následujících podkapitolách.


29

Součástí tohoto tematického celku bude také provázání jednotlivých pilířů na vyšší územně samosprávné celky České republiky se zaměřením na Jihomoravský kraj, který je vyšším územně samosprávným celkem mikroregionu Mikulovsko. Jihomoravský kraj při tvorbě strategie rozvoje cestovního ruchu pro období 2007–2013 vytváří Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje. Globálním cílem tohoto programu (Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, návrhová část, 2007, str. 17) je zvýšení příjmů subjektů působících na území Jihomoravského kraje plynoucí z cestovního ruchu a také posílit roli cestovního ruchu jako progresivního ekonomického odvětví, jehož rozvoj je v souladu se sociálním a kulturním rozvojem a ochranou životního prostředí a veřejného zdraví. Z tohoto cíle vyplývá snaha Jihomoravského kraje o navržení takových opatření, jejichž účelem bude podpora rozvoje cestovního ruchu udržitelnou cestou (soulad ekonomického, sociálního a environmentálního pilíře). Konkrétní příklady opatření budou uvedeny v rámci charakterizování jednotlivých pilířů. 3.3.1 Ekonomický pilíř Podstata ekonomického pilíře (Principy udržitelného rozvoje území, 2006, str. 4) spočívá v tom, že nedochází k spotřebování většího množství zdrojů, než bylo vyrobeno. To znamená, že zůstává zachována určitá úroveň bohatství jako základního kapitálu. Základní kapitál je možné si představit jako soubor, který se skládá z přírodních zdrojů, výrobků vzniklých lidskou činností a také tzv. nepostižitelného kapitálu, který je představovaný lidmi, institucemi, vzděláním. Z hlediska ekonomické udržitelnosti lze vymezit řadu pozitivních a negativních vlivů, které může mít rozvoj cestovního ruchu na celosvětovou i národní ekonomiku. a) Pozitivní vlivy cestovního ruchu na ekonomiku Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) je cestovní ruch považován za jedno z nejrychleji rostoucích odvětví světové ekonomiky. Dle údajů [9] tvořil mezinárodní cestovní ruch v roce 2010 9,2 % celosvětového HDP; vyjádřeno v dolarech 5,751 bilionů. Na celém světě vytvořil cestovní přes 235 milionů pracovních míst. Počet zahraničních turistů zaznamenal v roce 2011 nárůst oproti loňskému roku o 4 % na celkových 980 milionů turistů. UNWTO [10] očekává během roku 2012 překročení hranice jednoho bilionu zahraničních návštěvníků (obrázek č. 2).


30

Obr. 2 Vývoj počtu zahraničních návštěvníků dle světových turistických oblastí do roku 2020

Zdroj: Světová organizace cestovního ruchu UNWTO, 2011. Dostupné online z: [10]

Z hlediska národní ekonomiky tvoří cestovní ruch významný zdroj příjmů státního rozpočtu a má vliv také na příjmy rozpočtů regionů. Tento výrok lze potvrdit při zkoumání podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu. Odvětví cestovního ruchu [11] se v roce 2010 podílelo na tvorbě hrubé přidané hodnoty české ekonomiky 2,6 %, přičemž hrubý domácí produkt cestovního ruchu v tomto roce činil 87,4 mld. Kč, což představuje 2,7 % podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu České republiky. Při vyčíslení dosahuje podíl cestovního ruchu na HDP České republiky v roce 2010 přibližně 11 %. Mezi další významné charakteristiky, které demonstrují ekonomický význam cestovního ruchu lze řadit spotřebu příjezdového cestovního ruchu, která patří mezi sledované údaje satelitního účtu cestovního ruchu. Výdaje účastníků cestovního ruchu v roce 2010 ve srovnání s rokem předchozím mírně klesly. Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu [12], realizovaná rezidenty i nerezidenty na území České republiky, dosáhla v roce 2010 214 mld. Kč, což představuje snížení oproti roku 2009 o více jak 15 mld. Kč (tento pokles mezi lety 2009 a 2010 byl zapříčiněn hospodářskou krizí). Celková spotřeba vnitřního cestovního ruchu v roce 2010 byla tvořena z 53 % příjmy z příjezdového cestovního ruchu nerezidentů a zbylých 47 % příjmy z cestovního ruchu domácích návštěvníků. V neposlední řadě vytváří cestovní ruch řadu pracovních příležitostí bez velkých investic. Rozvoj cestovního ruchu má pozitivní vliv nejen na přímou zaměstnanost, ale


31

vytváří i pracovní místa v dalších odvětvích souvisejících s cestovním ruchem (jako jsou doprava, obchod, bankovnictví, komunikační a informační technologie, kultura aj.). Dle údajů Českého statistického úřadu [13] bylo v odvětví cestovního ruchu zaměstnáno v roce 2010 celkem 235 569 osob, což tvoří asi 4,8 % ekonomicky aktivních obyvatel ČR. Přímo v charakteristických odvětvích cestovního ruchu bylo zaměstnáno v roce 2010 více jak 172 tisíc obyvatel (přibližně 30% zaměstnaných v restauracích a podobných zařízeních, 22 % v hotelnictví, 25% v cestovních agenturách, 20% zaměstnaných ve všech typech osobní dopravy a 3% v kulturních, rekreačních a sportovních službách). b) Možné negativní vlivy cestovního ruchu na ekonomiku Ekonomický rozvoj cestovního ruchu může ovšem zapříčinit i řadu nepříznivých jevů. Na region může negativně působit například příliš jednostranná orientace na masový cestovní ruch. Tato skutečnost může vést později k značným problémům v oblasti hospodářského rozvoje v dané oblasti. Příkladem těchto vlivů jsou efekty vysídlení, které nastávají v mnoha turistických destinacích (vysidlování obyvatel z lázeňských částí měst např. Karlovy Vary, odsun obyvatel z chráněných zón národních parků např. Šumava, Krkonoše). c) Vazba ekonomického pilíře na rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Praktickou vazbu ekonomického pilíře na udržitelný cestovní ruch je možné znázornit na příkladu Programu rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, který obsahuje tři priority rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji pro roky 2007–2013: 1. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu. 2. Vytváření a zkvalitňování turistických produktů a posilování jejich marketingu. 3. Zefektivnění a koordinace marketingu a řízení cestovního ruchu. V rámci těchto prioritních os bylo navrženo celkem 28 opatření, která svým zacílením vedou zejména k zvyšování domácích a zahraničních návštěvníků a rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu. Z výčtu opatření jsem zvolila ty nejvýznamnější, která mají charakter investičních aktivit a poukazují na ekonomickou udržitelnost cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Jedná se o následující opatření, jejichž bližší charakteristika je uvedena v Příloze č. 1. - Dobudování páteřních cyklistických tras a stezek. - Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro kongresovou a veletržní turistiku. - Výstavba, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro wellness a léčebný cestovní ruch.


32

Ekonomická udržitelnost cestovního ruchu je úzce spojena s pilířem sociálním, kterému je věnována následující oddíl. 3.3.2 Sociální pilíř Sociální udržitelnost (Principy udržitelného rozvoje území, 2006, str. 4) je stanovena na základě životní úrovně, která musí být pro každého jedince adekvátní. Podobně jako v případě ekonomického pilíře lze u pilíře sociálního určovat pozitivní a negativní sociálně-kulturní vlivy. a) Pozitivní sociálně-kulturní vlivy cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu (Janotová et kol., 2011, str. 5) přispívá ke zlepšení sociálních a kulturních hodnot především v oblastech: - zvýšení kvalifikace a vzdělanosti pracovních sil, - sociálního a kulturního rozvoje, - obnově a udržování kulturních tradic a lidových řemesel. Cestovní ruch se podílí na posílení a oživení místních tradic a folklóru a zastává také vědecko-informační funkci. Cestování také přináší vzájemné poznání a porozumění mezi lidmi, pochopení kulturních rozdílů a přispívá k všestrannému rozvoji osobnosti. Jedná se o účelné využití volného času, které slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka. Ve vazbě na mikroregion Mikulovsko lze jako vědecko-informační produkty cestovního ruchu uvést naučné pěší trasy (např. archeostezka v Dolních Věstonicích) a cyklotrasy (např. Naučná vinařská stezka Mikulov, Mikulovská vinařská stezka), které podávají prostřednictvím informačních tabulí ucelený obraz o dané tématice (vinařství, historie). Vzdělávací úlohu plní také místní muzea a skanzeny (regionální muzeum v Mikulově, letní archeologické výstavy v Pasohlávkách). Rozvoj cestovního ruchu sebou přináší také řadu inovací (zavádění nových technologií, odborné semináře pro zaměstnance), které mají mimo jiné také vliv na zvýšení kvalifikace a vzdělanosti pracovních sil. Dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu (Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011) dosahovalo nejvíce obyvatel ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov středního vzdělání bez maturity (6 420 osob), podrobnější údaje (včetně srovnání s rokem 2001) uvádí následující tabulka č. 7. Dle této tabulky je zřejmé, že ve srovnání s rokem 2001, vzrost v roce 2011 počet obyvatelstva Jihomoravského kraje ve věku 15 let a více o přibližně 300 osob. Nejvyšší změnu zaznamenalo vysokoškolské vzdělání, kdy došlo v roce 2011 k nárůstu o 16,8 %. Celkově bylo zaznamenáno snížení počtu osob se základním vzděláním, středním


33

vzděláním bez maturity a bez vzdělání, což svědčí o zvyšování vzdělanostní struktury obyvatelstva mikroregionu Mikulovsko. Tab. 7 Nejvyšší ukončené vzdělání v ORP Mikulov 2001 a 2011 1. 3. 2001

26. 3. 2011

Obyvatelstvo ve věku 15 a více let

16 509

16 842

základní vč. neukončeného

4 940

3 963

střední vč. vyučení (bez maturity)

6 572

6 420

úplné střední vzdělání (s maturitou) a vyšší odborné

3 726

4 351

vysokoškolské

803

1 264

bez vzdělání

198

182

Zdroj: Český statistický úřad. Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Dostupné z: [14]. Upraveno autorkou.

b) Negativní sociálně-kulturní vlivy cestovního ruchu Některé sociálně-kulturní vlivy cestovního ruchu mohou zapříčinit i negativní změny. Velké ohrožení masivního cestovního ruchu spočívá ve změně nebo ztrátě životního stylu stávajících obyvatel, kdy se místní obyvatelé přizpůsobí turistické poptávce. Rizikem ve vzdálených geografických oblastech je vznik kulturních střetů spočívajících v náboženských, ekonomických a jazykových rozdílech. Mezi nejvýznamnější kulturní dopady cestovního ruchu (Antoušková, 2008, str. 50) se řadí: - Inscenizace - komerčně motivované předvádění tradic a obyčejů za účelem dosažení příjmů, příkladem mohou být kulturní představení aborginiů pořádaná pro turisty. - Komercionalizace - představuje proces, kdy dochází k potlačení kulturních, estetických, duchovních hodnot dané kultury. Při vazbě na zkoumaný mikroregion Mikulovsko lze uvést jako příklad komercionalizace masové vyrábění místních produktů (víno), kdy prodávané zboží ztrácí svoji jedinečnost, stejně tak se místní folklórní akce stávají komerční záležitostí a lidová tradice upadá. - Akulturace - jedná se o změnu kultury a společnosti, negativním rysem akulturace je snižování kulturní identity a atraktivity celého území. Příkladem může být vliv angloamerické kultury na původní kulturu méně rozvinutých zemí.


34

c) Vazba sociálního pilíře na rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Z priorit cestovního ruchu Jihomoravského kraje, které mohou pozitivně ovlivnit socioekonomický rozvoj regionů, jsem zvolila tři nejvýznamnější: - Rekonstrukce památkových objektů pro potřeby cestovního ruchu. - Podpora pravidelných festivalů, folklórních a dalších kulturních akcí. - Posilování potenciálu lidských zdrojů v cestovním ruchu. Konkrétnější charakteristiku výše zmíněných opatření uvádím opět v Příloze č. 1. 3.3.3 Environmentální pilíř Pro zajištění trvale udržitelného rozvoje (Principy udržitelného rozvoje území, 2006, str. 4) je v rámci environmentálního pilíře důležité brát ohled na asimilační kapacitu životního prostředí, kterou nesmí znečištění v daném místě překročit. Za velmi důležité je považováno také stanovení intenzity využívání obnovitelných zdrojů a neobnovitelných zdrojů. a) Pozitivní environmentální vlivy cestovního ruchu Kvalita životního prostředí je pro cestovní ruch rozhodující. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby cestovní ruch využíval regionálního přírodního, historického a kulturního potenciálu udržitelnou cestou. Prospěšné efekty cestovního ruchu (Pásková et Zelenka, 2003, str. 3) sloužící k ochraně životního prostředí se mohou projevit následujícím způsobem: - Příjmy z cestovního ruchu mohou být využity pro dlouhodobou ochranu přírody a přírodních zdrojů, ochranu biodiverzity a revitalizaci přírody a kulturního dědictví. - Prosazování legislativy a kodexů chování v oblasti cestovního ruchu směřuje současně k environmentálnímu odpovědnému jednání a ochraně zdrojů. - Cestovní ruch vede obyvatele k ochraně přírody a kulturního dědictví. b) Negativní environmentální vlivy cestovního ruchu Ohrožení kvality životního prostředí vlivem cestovního ruchu může být nejvíce zapříčiněno činnostmi a chováním návštěvníků a také překročením únosné míry návštěvnosti daného místa. Mezi hlavní rizikové environmentální dopady působící na životní prostředí patří: - znečištění přírodních zdrojů, - vytváření nadměrného množství odpadů,


35

- poškození biodiverzity místních ekosystémů, - zvýšení rizika erozí, - zabírání zemědělských a lesních půd, - zvýšení lokální spotřeby přírodních zdrojů. Uvedené dopady environmentálního pilíře budou přiblíženy na příkladu Jihomoravského kraje (Program rozvoje Jihomoravského kraje, 2010, str. 21-22). Obecně lze říci, že kvalita životního prostředí a úroveň znečištění ovzduší jsou v Jihomoravském kraji příznivé, pouze město Brno bylo v roce 2010 označeno za oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší, a to především vlivem automobilové a nákladní dopravy. Co se týče způsobu využití půdy, největší podíl v roce 2010 na celkové rozloze v Jihomoravském kraji má zemědělská půda (9,1 %), ekologicky šetrné zemědělství je ovšem provozováno pouze na 1,7 % zemědělské půdy. V celorepublikovém srovnání má Jihomoravský kraj druhý největší podíl zemědělské půdy na celkové rozloze (po Jihočeském kraji). Z hlediska podílu lesní ploch na celkové výměře (28 %) se Jihomoravský kraj řadí k méně zalesněným krajům České republiky. Z tohoto důvodu lze většinu území (kromě chráněných území) zařadit do oblasti s nízkou ekologickou stabilitou krajiny. Kraj je také ohrožen vodní a větrnou erozí (okresy Břeclav a Hodonín), což je dáno nevhodným způsobem těžby dřeva ve sklonitém terénu a také vysoké zastoupení stejnověkých lesních dřevin, které snižují zmíněnou ekologickou stabilitu krajiny. Z hlediska ochrany přírody a krajiny lze na území Jihomoravského kraje nalézt množství chráněných oblastí. Z velkoplošných chráněných území lze uvést Národní park Podyjí, CHKO Moravský kras, CHKO Pálava a z části také CHKO Bílé Karpaty. Z hlediska maloplošných chráněných území se v Jihomoravském kraji v roce 2010 nacházelo 13 národních přírodních památek, 18 národních přírodních rezervací, 156 přírodních památek a 97 přírodních rezervací. Tento vysoký počet chráněných území (celkem 284) řadí Jihomoravský kraj v celorepublikovém srovnání na druhé místo po kraji Jihočeském, ovšem z hlediska podílu chráněných území na celkové rozloze (1,2 %) se Jihomoravský kraj řadí mezi kraje s malým podílem (nejméně kraj Zlínský, Ústecký a Vysočina). Bližší vazba environmentálního pilíře na zkoumaný mikroregion Mikulovsko bude provedena v aplikační části práce. c) Vazba environmentálního pilíře na rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Environmentální pilíř se dotýká většiny prioritních oblastí strategických dokumentů, neboť zajištění ochrany přírody a krajiny je nedílnou součástí udržitelného rozvoje. Při vazbě na strategický rozvoj cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, lze z priorit


36

s pozitivním vlivem na kvalitu životního prostředí uvést následující výčet opatření (jejich bližší charakteristika je umístěna v Příloze č. 1): - Zlepšení stavu a kvality vodních ploch a infrastruktury pro pobyt u vody. - Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro rekreační plavbu. Při žádoucím rozvoji cestovního ruchu [15] je nezbytné systematické provázání tří výše zmíněných pilířů. Aspekty musí být vzájemně zohledňovány, tak aby byla udržena jejich rovnováha. Z tohoto důvodu je vytváření strategických dokumentů vázáno na účinnou ochranu životního prostředí, udržení stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti a také na sociální rozvoj, který respektuje potřeby obyvatelstva. Tím je zajištěn základní předpoklad pro efektivní naplňování jednotlivých oblastí rozvoje a dosažení vytyčených cílů. Pro naplňování strategických cílů cestovního ruchu (Tittelbachová in Wokoun et kol., 2008, str. 214) by měly být dodržovány moderní metody regulace, plánování a využívání vhodných informačních a komunikačních technologií. Nezbytným předpokladem je vzájemná spolupráce veřejného, soukromého a neziskového sektoru (destinační management, například zajišťování marketingové propagace regionu) a také jasně definovaná pozice cestovního ruchu v národních hospodářstvích (příkladem je vytváření Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro programovací období nejprve 1998-2002, 2002-2006 a současně 2007–2013). Z tohoto důvodu bude i následující kapitola věnována Koncepci státní politiky cestovního ruchu České republiky, a to především v rámci charakteristiky základních cílů a nástrojů.

3.4 Politika cestovního ruchu v České republice Jak již bylo zmíněno, cestovní ruch představuje jedno z největších a nejrychleji rostoucích odvětví světových ekonomik a stává se významným faktorem regionálního rozvoje (Wokoun et kol., 2008, str. 206). 3.4.1 Definice politiky cestovního ruchu Výkladový slovník cestovního ruchu (Pásková et Zelenka in Wokoun et kol., 2008, str. 207) definuje politiku cestovního ruchu jako „systematickou činnost sledující vytyčené cíle a spočívající v komplexním plánování, usměrňování (regulaci) a tvorbě reality cestovního ruchu prostřednictvím různých nástrojů a nositelů (státních, soukromých).“ Tittelbachová (Tittelbachová in Wokoun et kol., 2008, str. 206) považuje politiku cestovního ruchu za součást hospodářské politiky, která „představuje záměrnou a systematickou činnost směřující k obecně definovanému cíli zvyšování blahobytu země a lidí naplňováním dílčích opatření (cílů) a spočívající v komplexním plánování, usměrňování (regulaci) a tvorbě cestovního ruchu prostřednictvím různých nástrojů a nositelů.“ S uvedenou definicí politiky cestovního ruchu se ztotožňuji a


37

považuji ji za klíčovou ve vazbě na následující práci, jelikož zdůrazňuje důležitost komplexního plánování a vliv nástrojů a nositelů, které se podílí na tvorbě cestovního ruchu. Obrázek č. 2 zobrazuje schéma politiky cestovního ruchu, která je ovlivňována celou řadou faktorů a činitelů. Obr. 3 Schéma politiky cestovního ruchu

Zdroj: VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M., Základy cestovního ruchu, 2006, str. 104

Obecně obrázek charakterizuje klíčové prvky politiky cestovního ruchu, mezi které lze zařadit nositele, jež se prostřednictvím nástrojů snaží dosáhnout vytyčených cílů. Při podrobnějším zkoumání je důležité zdůraznit vliv prostředí, které politiku cestovního ruchu utváří. Tvorba politiky cestovního ruchu a jejích opatření je ovlivňována řadou faktorů, mezi základní se řadí podmínky ekonomické, environmentální a společenské. Z hlediska přírodních podmínek se jedná například o klima, přírodní atraktivity a životní prostředí v daném regionu; politiku cestovního ruchu ovlivňuje také ostatní odvětví (dopravní, zahraniční, kulturní, finanční politika aj.). Pro správné stanovení cílů je nutné znát zákonodárství státu a především jasně vymezit pravomoci a zodpovědnosti jednotlivých účastníků tohoto procesu.


38

Konkrétní tvorba politiky cestovního ruchu probíhá na základě výzkumu, kdy jsou hodnoceny nejrůznější zmíněné dopady (ekonomické, ekologické a společenské), vlivy nositelů (veřejné správy, soukromých institucí) a nástrojů (legislativní, ekonomické, institucionální) na utvářenou politiku cestovního ruchu. Následně dochází k tvorbě samotné politiky, která stanovuje základní cíle, opatření a způsob jejich implementace při rozvoji cestovního ruchu. Po skončení období, pro které byla politika cestovního ruchu vytvořena, musí dojít k závěrečnému vyhodnocení (naplnění cílů). 3.4.2 Cíle politiky cestovního ruchu Cíle politiky cestovního ruchu (Vystoupil et Šauer, 2006, str. 105) musí být vždy v souladu s cíli hospodářské politiky státu a korespondovat s cíli stanovenými na vyšší hierarchické úrovni. Z hlediska realizace cílů se rozlišují:  cíle dle způsobu dopadu (cíle ekologické, společenské, environmentální)  cíle dle časové působnosti (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé),  cíle dle územního rozsahu (mezinárodní, národní a regionální). Politika cestovního ruchu (Holešinská et kol., 2005, str. 8-9) je integrální součástí hospodářské politiky, ovšem její cíle nespadají pouze do oblasti ekonomické, ale vzhledem k povaze cestovního ruchu jsou ovlivňovány také oblasti společenské a ekologické (opatření zvyšující životní úroveň obyvatelstva, zaměstnanost, investice do zlepšení životního prostředí). Při stanování cílů politiky cestovního ruchu je nutné zohlednit všechny tři aspekty rozvoje. Dle časové působnosti lze vymezit cíle dlouhodobé, příkladem může být vytvoření konkurenceschopných destinací cestovního ruchu, což je cílem Agendy pro udržitelný a konkurence schopný turismus. Agenda (Tittelbachová, 2011, str. 42) vychází z cílů obnovené Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost a obnovené strategie udržitelného rozvoje politiky Evropské unie v oblasti turismu. Cílem Agendy je zajistit ekonomickou prosperitu, sociální soudržnost a ochranu přírody a krajiny udržitelného rozvojem cestovního ruchu za předpokladu respektování specifik jednotlivých destinací. Příkladem střednědobých strategických cílů jsou jednotlivá opatření Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro období 2007–2013 (Zkvalitňování služeb v cestovním ruchu, Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a řada dalších. Krátkodobým cílem je například operativní zavedení opatření, které zaznamenává okamžitý účinek. Z hlediska územního rozsahu se rozlišují cíle mezinárodní, národní a regionální, přičemž navrhované opatření musí být vždy v souladu s vyšším hierarchickým cílem. Tyto cíle budou blíže charakterizovány na str. 40, v oddílu věnovanému implementaci politiky cestovního ruchu v České republice.


39

3.4.3 Nástroje politiky cestovního ruchu Nástroje ovlivňující cestovní ruch (Vystoupil et Šauer, 2006, str. 106) mohou být dvojího typu, a to přímé a nepřímé. Nástroje přímé jsou zacíleny bezprostředně na opatření v cestovním ruchu, druhá skupina nástrojů ovlivňuje cestovní ruch zprostředkovaně (opatření v oblasti regionální politiky, územního plánování, životního prostředí, které zároveň ovlivňují cestovní ruch). Za efektivní nástroje politiky cestovního ruchu je možné považovat ekonomické nástroje, které jsou v současné době nejvíce využívané. Efektivnost nástrojů spočívá v podpoře cestovního ruchu prostřednictvím například daňových zvýhodnění, subvencí (finanční podpora pro určitý cíl z veřejných prostředků). Ve vazbě na vlastní práci lze konkrétní navrhovaná financovat pomocí tří základních typů ekonomických nástrojů [16]: 1. Financování z vlastních zdrojů mikroregionu probíhá spíše při realizaci finančně méně náročných projektů neinvestičního typu v závislosti na disponibilních zdrojích rozpočtu, jelikož mikroregiony v České republice sdružují především menší obce vesnického charakteru, které nejsou schopny zajistit velké investiční záměry. 2. Financování z cizích zdrojů může být provedeno pomocí úvěrového financování, systému Public-Private-Partnership nebo dotačních prostředků. Princip Public-Private-Partnership funguje na základě spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Soukromý sektor při zajištění veřejné infrastruktury nebo veřejných služeb získává za tuto službu sjednanou úplatu na základě udělené koncese. 3. Financování smíšené je využíváno ve většině případů. Jedná se o kombinaci výše uvedeného, kdy se na realizaci projektu podílí v různé míře finanční prostředky poskytnuté třetím subjektem a vlastní zdroje realizátora projektu. Konkrétními možnostmi financování rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu, které jsou relevantní pro navrhovaná opatření, se budu zabývat v závěrečné části analytické práce. 3.4.4 Nositelé politiky cestovního ruchu Mezi nejvýznamnější nositele politiky cestovního ruchu (Tittelbachová in Wokoun et kol., 2008, str. 209), které se podílejí na procesu formování, provádění a kontrole, patří: - veřejnoprávní instituce (stát, regiony, obce, úřady), - soukromoprávní instituce (profesní svazy, zájmová a podnikatelská sdružení), - dobrovolné zájmové skupiny a akční sdružení.


40

V České republiky lze nositele cestovního ruchu rozčlenit do tří úrovní – národní, regionální a lokální. Na národní úrovni působí Ministerstvo pro místní rozvoj, které zaštiťuje politiku cestovního ruchu na nejvyšší úrovni. Ministerstvo pro místní rozvoj [17] je metodickým a koordinačním orgánem pro všechny subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Jeho hlavním úkolem je vytvářet podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v České republice Koncepce státní politiky cestovního ruchu (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice, 2007, str. 40) je implementována ve třech rovinách: 1. První rovina je dána realizací politiky hospodářské a sociální soudržností v České republice v programovacím období 2007–2013. Koncepce bude v tomto období implementována především prostřednictvím Integrovaného operačního programu, který realizuje opatření cestovního ruchu na národní a nadnárodní úrovni. Pro rozvojové aktivity v oblasti cestovního ruchu je pro období 2007–2013 alokováno 60,6 milionů EUR z Evropského fondu regionálního rozvoje, jehož Řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Opatření s regionálním dosahem jsou realizována prostřednictvím Regionálních operačních programů, ve kterých je na rozvojové aktivity v oblasti cestovního ruchu přiděleno 845,1 milionů EUR z Evropského fondu regionálního rozvoje, jejichž řídícími orgány jsou Regionální rady na úrovni regionů soudržnosti. 2. Na národní úrovni je Koncepce státní politiky cestovního ruchu realizována samotnou státní politikou projevující se ve vytváření koncepčních, legislativních a dalších předpokladů pro realizaci cestovního ruchu a ve státní finanční podpoře. Hlavní priority rozvoje cestovního ruchu pro období 2007–2013 jsou čtyři, a to Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu, Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu, Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů a Vytváření organizační struktury cestovního ruchu. 3. Za lokální úroveň implementace lze považovat vztah státní politiky cestovního ruchu k politice rozvoje cestovního ruchu jednotlivých krajů a obcí, která má základ v příslušných programech rozvoje. Například Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje (vytvářený v samostatné působnosti kraje) musí být současně koordinován s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu, přičemž opatření v rozvoji kraje musí být v souladu a vycházet z priorit uvedených v Koncepci.

4 ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU

41

4 ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU MIKULOVSKO Za zkoumanou oblast při vypracování této bakalářské práce je považován mikroregion Mikulovsko, který je vymezen souhrnem osmnácti obcí. Veškeré analytické i návrhové výstupy tak budou prioritně řešeny pro území Mikulovska s vazbou na vyšší územní celky.

4.1 Mikroregion Mikulovsko a jeho základní charakteristiky Mikroregion Mikulovsko se rozkládá na jižní Moravě, přesněji v jihozápadní části Břeclavska, na ploše 270,89 km2. Region hraničí s Rakouskem a prochází tudy jedna z nejvýznamnějších turistických cest sloužící pro spojení Baltu a Jadranu. Oblast se vyznačuje příznivými přírodními, kulturními i geografickými podmínkami, které vytváří příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Mikroregion Mikulovsko je v současné době tvořen 18 obcemi, a to obcí Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Nový Přerov, Novosedly, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Sedlec a Mikulov. Celkový počet obyvatel se k 31. 12. 2010 dosáhl 20 382 obyvatel, což vzhledem k rozloze mikroregionu značí, že průměrná hustota osídlení činí 75,09 obyvatel na 1 km2. Ve srovnání s Jihomoravským krajem i okresem Břeclav [18] je hustota mikroregionu výrazně nižší (Jihomoravský kraj – 160,1 osob na 1 km2, Břeclav – 109 osob na 1 km2), z čehož vyplývá, že v oblasti převažuje venkovský charakter osídlení. Sdružení obcí bylo založeno při příležitosti setkání starostů dne 4. února 2000 a dne 15. února 2000 bylo zaregistrováno jako právnická osoba na Okresním úřadě Břeclav. Zakládajícími členy sdružení bylo deset obcí Bavory, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Jevišovka, Klentnice, Milovice, Nový Přerov, Pavlov a Perná. Přistupujícími obcemi byly následně v říjnu téhož roku obce Drnholec, Dolní Věstonice a Mikulov a v roce 2001 obce Novosedly a Sedlec. Celkový počet současných osmnácti obcí doplnila v roce 2005 obec Pasohlávky. Účelem vzniku sdružení obcí byl společný cíl v prosazování záměrů, které svým rozsahem a významností přesahují hranice jednotlivých obcí. Hlavní náplní činnosti je zejména ochrana životního prostředí a dosažení ekologické stability území, koordinace významných investičních akcí v zájmové oblasti a územní plánování v regionálním měřítku. Mezi další významné priority patří zvyšování zaměstnanosti v regionu,


42

podpora investičních aktivit, výstavba technické infrastruktury a podpora rozvoje cestovního ruchu. Následující obrázek uvádí základní přehled katastrálních území obcí, které jsou členy mikroregionu Mikulovsko. Obr. 4 Přehled katastrálních území obcí mikroregionu Mikulovsko

Zdroj: Mapový server Regionálního informačního serveru. Dostupné z: [19]. Upraveno autorkou.

Níže uvedené kapitoly přiblíží stávající situaci v mikroregionu s ohledem na cestovní ruch, a to z hlediska charakteristiky demografické, přírodních podmínek a nejvýznamnějších turistických cílů. 4.1.1 Obyvatelstvo v mikroregionu Mikulovsko Jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole, celkový počet obyvatel dosáhl k 31. 12. 2010 20 382 osob. Pro vytvoření ucelené představy o základní demografické situaci, ekonomické aktivitě obyvatelstva a zaměstnanosti v mikroregionu uvádím tabulku č. 8, která bude níže opatřena komentářem.


43

Tab. 8 Základní demografické ukazatele mikroregionu Mikulovsko k 31. 12. 2010 Počet obyvatel

Přirozený přírůstek

Saldo Průměrný Uchazeči o migrace věk zaměstnání

Bavory 408 0 5 39,4 Brod nad Dyjí 482 1 1 41,4 Březí 1 548 -2 6 39,2 Dobré Pole 428 1 17 37,0 Dolní Dunajovice 1 720 -2 -1 40,8 Dolní Věstonice 294 -1 -3 44,6 Drnholec 1 667 8 -12 40,1 Horní Věstonice 430 -1 -1 41,3 Jevišovka 608 5 -1 38,2 Klentnice 520 -4 -1 43,7 Mikulov 7 450 28 -32 40,6 Milovice 441 2 -2 40,3 Novosedly 1 170 2 5 38,8 Nový Přerov 334 0 -5 37,3 Pasohlávky 732 3 -5 38,3 Pavlov 560 6 3 42,3 Perná 755 4 1 39,4 Sedlec 835 2 2 41,4 Zdroj: Český statistický úřad. Dostupné z: [20]. Upravenou autorkou.

30 50 124 44 162 30 157 39 66 20 567 33 73 42 65 51 64 79

Míra nezaměst. 13,3 21,9 15,3 22,9 18,7 17,3 17,6 17,8 27,7 7,8 13,9 12,6 11,8 30,0 18,2 18,2 16,9 20,0

Obyvatelstvo je v regionu rozloženo poměrně rovnoměrně, přičemž nejvíce obyvatel (7 450) je soustředěno v Mikulově (36,55 % všech obyvatel). Dle tohoto údaje lze zařadit mikroregion k typickým venkovským regionům s pouhým přibližně třetinovým podílem městského obyvatelstva. Mikroregion se vyznačuje vzhledem k okresu Břeclav i Jihomoravskému kraji nízkou hustotou zalidnění. Nízká hustota osídlení má v regionu pozitivní i negativní dopady. Nízký počet obyvatel vytváří omezující faktor ekonomického rozvoje, jelikož se na území nenachází větší firmy, které by zajistily dostatek pracovních míst pro ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Naopak příznivá je nízká hustota osídlení pro ochranu přírody, kdy ekonomické aktivity nenaruší přírodní zdroje a atraktivity. Z hlediska migrace lze říci, že dochází ke dvěma protichůdným procesům. V první řadě dochází k stěhování venkovského obyvatelstva do spádového Mikulova nebo mimo region. Počet přistěhovalých dosáhl v roce 2010 ve městě Mikulov 140 osob. Na druhou stranu pak probíhá stěhování městského obyvatelstva Mikulova do venkovských obcí, v roce 2010 tvořil celkový počet vystěhovalých 172 osob. Saldo migrace tak


44

dosáhlo v roce 2010 v Mikulově záporné hodnoty (-32 obyvatel), kdy převážil počet vystěhovalých nad přistěhovalými. Statistické demografické údaje [20] ukazují také na zvyšování průměrného věku ve všech obcích mikroregionu Mikulovska, v roce 2010 dosahoval průměrný věk obyvatel mikroregionu 40,2 let. Při zachování stávající nízké porodnosti (v roce 2010 celkový počet narozených 223 dětí) a stárnutí obyvatelstva může v příštích letech dojít k úbytku rozvojového potenciálu mikroregionu, a to v důsledku zvýšených nároků na sociální a zdravotní zabezpečení pro starší obyvatelstvo. Co se týče zhodnocení nezaměstnanosti, dle údajů Českého statistického úřadu [20] evidoval úřad práce Břeclav s dislokovaným pracovištěm v Mikulově v obvodu obce s rozšířenou působností Mikulov koncem roku 2010 celkem 1 696 uchazečů o zaměstnání. Registrovaná nezaměstnanost dosáhla v průměru na 17,9 %, což řadí mikroregion mezi oblasti s hodnotami výrazně přesahujícími nezaměstnanost v okresu Břeclav (13,26 %). Vysokou nezaměstnanost vyvolaly především strukturální změny v zemědělství po roce 1989 a také zavádění moderních technologií, které omezily nutnost ruční práce. Současná neexistence ekonomických subjektů, které by místní obyvatelstvo zaměstnaly a nedostatek pracovních míst jsou příčinou vysoké nezaměstnanosti a také odlivu kvalifikovaných pracovních sil mimo mikroregion (převážně do Rakouska) za lepšími platovými podmínkami. 4.1.2 Přírodní poměry v mikroregionu Mikulovsko Přírodní poměry v mikroregionu mají bezesporu vliv na způsob života obyvatel a využívání krajiny, i na možnosti potencionálního rozvoje území. Z tohoto důvodu je důležité se při komplexním hodnocení potenciálu cestovního ruchu na tyto lokalizační podmínky zaměřit podrobněji. Pro tento účel uvádím tabulku č. 9, která bude následně komentována.


45

Tab. 9 Základní prvky tvořící rozlohu mikroregionu Mikulovsko k 31. 12. 2010 Celková výměra (ha)

Zeměděls ká půda (ha)

Vodní plochy (ha)

Vinice (ha)

386,2 Bavory 500 6 95 660,7 Brod nad Dyjí 1124 173 266 1015,6 Březí 1310 10 126 602,5 Dobré Pole 697 5 112 1390,6 Dolní Dunajovice 1787 223 455 186,6 Dolní Věstonice 883 594 75 2449,4 Drnholec 3519 190 134 635,9 Horní Věstonice 781 29 172 999,6 Jevišovka 1265 28 121 377,3 Klentnice 769 1 71 2333,0 Mikulov 4532 130 490 363,4 Milovice 651 111 100 1303,8 Novosedly 1678 29 402 489,5 Nový Přerov 614 19 123 1416,1 Pasohlávky 2662 763 150 461,2 Pavlov 1303 532 135 729,2 Perná 934 3 228 1285,5 Sedlec 2078 192 213 Zdroj: Český statistický úřad. Dostupné z: [20]. Upravenou autorkou.

Zastavěné Koeficient plochy ekologické (ha) stability 9 14 28 8 36 9 52 12 13 11 97 9 27 8 15 14 18 19

0,43 1,23 0,29 0,41 0,8 3,69 0,4 0,49 0,32 0,85 0,84 0,85 0,56 0,49 1,16 2,25 0,46 0,64

Z hlediska přírodních poměrů je na úvod nutné říct, že se zkoumaný mikroregion nachází na území tří geografických soustav. Západní část území je tvořena Vněkarpatskou sníženinou (podcelky: Drnholecká pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Dunajovické vrchy). V jižní části regionu zasahují turisticky atraktivní Vnější západní Karpaty (Mikulovská vrchovina). Posledním územím vyplňující jihovýchodní cíp region je Vídeňská pánev (Valtická pahorkatina). Celkový charakter území je převážně rovinatý či mírně zvlněný, krajina je vhodná pro pěší i cykloturistiku. Oblast spadá do povodí řeky Moravy a jejího přítoku Dyje. Z hlediska vodních ploch patří mezi významné prvky krajiny soustava tří Novomlýnských nádrží, přičemž k rekreaci může být využita horní a dolní nádrž, nádrž prostřední je ornitologickou rezervací. Do jihozápadní části mikroregionu zasahuje největší rybník na Moravě Nesyt s rozlohou 295 ha, který je součástí soustavy NPR Lednické rybníky. V zájmovém území se nachází i řada menších vodních ploch, z nichž některé jsou využívány hospodářsky (Nový rybník), jiné pro rekreační účely (rybník Šibeník) a některé plní funkci přírodních atraktivit (Mušlovský horní a dolní rybník),


46

Území Mikulovska se řadí k nejteplejším klimatickým oblastem v České republice s roční průměrnou teplotou kolem 9 ºC. Díky těmto podmínkám je region turisticky přitažlivý zejména v letních měsících. Zkoumaný region je převážně vázaný na zemědělskou výrobu s dlouholetou tradicí pěstování vinné révy, zeleniny a ovoce, což dokazuje výše zmíněná tabulka č. 9. Plocha vinic zaujímá téměř 13 % celkové rozlohy území. Zemědělská půda, tvořená ornou půdou, vinicemi, ovocnými sady a trvale travními porosty, tvoří na Mikulovsku 63 % celkové rozlohy území. Mikroregion Mikulovsko se vyznačuje vysokým počtem chráněných území, které tvoří 44,6 % celkové výměry mikroregionu. Velmi významné postavení v regionu zaujímá Pálava, která byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí a má statut biosférické rezervace. Celkově se rozkládá na ploše 83 km2, což představuje téměř 28,4 % rozlohy regionu. Mezi dalším významné přírodní atraktivity se řadí Pavlovské vrchy s jednotlivými kopci - Tabulová, Pálava, Kotel a Děvín a národní přírodní památka Dunajovické kopce. Celkem se na Mikulovsku nachází 22 přírodních lokalit, které jsou chráněny v rámci evropského systému Natura 2000. V součtu zaujímají oblasti NATURA 2000 121,22 km2, což tvoří 44,6 % rozlohy mikroregionu. 4.1.2 Turistické atraktivity a kulturní památky v mikroregionu Mikulovsko Region Mikulovsko patří mezi přitažlivá a navštěvovaná místa České Republiky, které se vyznačuje poměrně rozmanitými přírodními, historickými, kulturními a ekonomickými podmínkami. Výhodná geografická poloha regionu na hranici s Rakouskem vytváří z regionu oblast vyhledávanou i zahraničními turisty. Mezi nejvýznamnější turisticky atraktivní cíle se řadí Pavlovské vrchy, Novomlýnské nádrže, městská památková rezervace Mikulov a vinařské obce. Pavlovské vrchy jsou známé vápencovými skalami, zříceninami gotických hradů (Děvičky, Sirotčí hrádek) a poutním místem Svatý kopeček. Významný je také výskyt četných archeologických lokalit (Dolní Věstonice, Pavlov, krasová jeskyně na Turoldu). Co se týče historických památek, jejich největší koncentraci v oblasti lze nalézt zejména v ochranné zóně městské památkové rezervace. Historické město Mikulov je kulturním i vinařským centrem celého regionu. Mezi hlavní atraktivity města patří jeho středověké jádro s barokním zámkem, Dietrichsteinskou hrobkou a sousoším Nejsvětější trojice. Panorama města dotváří také vyvýšenina Kozí vrch s Kozím hrádkem a Svatý Kopeček s poutní cestou ke kostelu sv. Šebestiána. Mezi další významné turistické cíle patří již zmíněné Novomlýnské nádrže, které se nacházejí nedaleko Pálavských vrchů a tvoří přirozenou severní hranici mikroregionu. Jedná se o největší vodní plochu na Moravě o rozloze 3 226 ha, která je tvořena třemi


47

nádržemi Mušovská (horní), Věstonická (střední) a Novomlýnská (dolní). Rozsáhlé vodní dílo bylo vybudováno v 70. letech 20. století z důvodu zamezení rozsáhlých každoročních záplav a zvýšení výnosů v zemědělství. Turistické účely naplňuje horní a dolní nádrž, které slouží pro rekreaci a sportovní rybolov. Věstonická nádrž plní funkci přírodní rezervace s vybudovanými umělými ostrůvky pro hnízdění ptáků. Pozůstatkem zatopené vsi Mušov je gotický kostel sv. Linharta, který se nachází na jednom z ostrůvků. Region Mikulovska je také velmi úzce spjatý s vinařstvím. Vinařská turistika se propojuje s místními lidovými a folklorními tradicemi a dalšími formami cestovního ruchu. Turisté navštěvující vinařské atraktivity často svůj cíl spojí s pěší turistikou, cykloturistikou, rekreačními pobyty u vody a návštěvou kulturních a přírodních památek. Pro vytvoření konkrétní představy o návštěvnosti regionu, uvádím výsledky dotazníkového šetření, které v letní sezóně v roce 2006 provedla agentura CzechTourism. Získané odpovědi zaznamenává graf č. 1. Graf č. 1 Důvod návštěvy regionu a oblíbené aktivity Rekreace

63,6%

Turistika

22,3%

Návštěvy měst

15,2%

Sportovní dovolená

12,2%

Návštěva příbuzných, známých Zastávka na dovolené Služební cesta

10,7% 5,1% 3,2%

Nákupy

1,5%

Zdravotní dovolená

1,3%

0,0%

10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% 80,0%

Zdroj: Průzkumy, analýzy, statistiky Mikulovsko, 2011. Poskytnuté zástupci mikroregionu Mikulovsko. Upraveno autorkou.

Anketa byla realizována ve vybraných turistických informačních centrech (Brod nad Dyjí, Mikulov, Novosedly, Pálava a Pasohlávky) a celkový počet respondentů dosáhl 467. Zastoupení mužů a žen v základním souboru bylo vyrovnané (podíl žen - 49,8 %, podíl mužů 50,2 %). Dotazníkové šetření si kladlo za hlavní cíl především zjištění důvodu návštěvy respondentů. Dotázaní měli možnost vybrat z devíti možných


48

odpovědí jeden nebo více hlavních důvodů pobytu, přičemž nabídnuté odpovědi byly vybrány takovým způsobem, aby pokryly většinu obvyklých důvodů turistických pobytů. Za nejčastější důvod pobytu v regionu byla označena rekreace, kterou uvedly téměř dvě třetiny všech respondentů (63,6 %). Druhou nejčastěji zvolenou odpovědí se stala turistika, kvůli které navštívilo region 22 % respondentů. Necelá jedna sedmina dotázaných (15,2 %) uvedla jako hlavní důvod pobytu návštěvu měst, 12 % sportovní dovolenou a 11 % respondentů přijelo navštívit své příbuzné či známé. Pro 5 % respondentů byl region jednou z více zastávek na jejich dovolené. Důvod návštěvy regionu z hlediska zdravotní dovolené či nákupů byl zvolen souhrnně pouze u necelých 3 % respondentů. Získané poznatky v rámci charakteristiky regionu, z hlediska výše uvedených demografických ukazatelů, přírodních podmínek, analýzy turistické návštěvnosti a hlavních atraktivit využiji při SWOT analýze v následující kapitole 4.2.

4.2 SWOT analýza Následující SWOT analýza se specificky zaměří na podmínky ovlivňující potenciál cestovního ruchu v zájmovém mikroregionu při identifikaci silných a slabých stránek, případných příležitostí a hrozeb. Způsob vypracování SWOT analýzy bude v souladu s popsanou metodikou bakalářské práce a uvedenými aplikačními kroky. 4.2.1 Identifikace vnitřních a vnějších faktorů SWOT analýzy První krok spočívá v klasifikaci vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících rozvoj cestovního ruchu mikroregionu, které jsem zapsala do matice SWOT. Dosažení objektivní SWOT analýzy, která postihuje co nejširší okruh faktorů, je obvykle záležitostí odborného pracovního týmu. Z důvodu zachování objektivnosti se podklady pro vypracování tabulky č. 10 částečně opírají o již existující koncepčně relevantní dokumenty, a to SWOT analýzu Jihomoravského kraje (Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje, 2007, str. 25) a také SWOT analýzu mikroregionu Mikulovsko z roku 2000 (Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko, 2000, str. 3-14).


49

Tab. 10 SWOT analýza vnitřních faktorů mikroregionu Mikulovsko

SILNÉ STRÁNKY          

Výhodná poloha oblasti při hranici s Rakouskem. Důležité dopravní spojení, blízkost velkých sídel. Přírodní podmínky (teplé klima, slunečné podmínky, vodní plochy). Přírodní atraktivity: CHKO Pálava, Novomlýnské nádrže, Natura 2000. Kulturní atraktivity: městská památková rezervace Mikulov, Pavlovské vrchy, vinařské obce. Cykloturistika, rozsáhlá síť Moravských vinařských stezek. Folklórní a lidové tradice místního obyvatelstva. Turistické informační centrum v Mikulově a Pasohlávkách. Nejvýznamnější oblast vinařství a vinohradnictví. Vysoká kvalita životního prostřední, venkovský charakter.

SLABÉ STRÁNKY          

PŘÍLEŽITOSTI       

Zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu. Rozvoj nabídky sportovního vyžití a aktivit pro mladé lidi. Rozvoj doprovodné infrastruktury na cyklotrasách. Zviditelnění regionu, příhraniční spolupráce s Rakouskem, propagace místních produktů. Rozvoj kongresové turistiky, lázní a wellness služeb. Aktivní snaha o získání prostředků ze strukturálních fondů EU. Podpora vzniku nových služeb, podnikání v cestovním ruchu.

V rámci ČR okrajová oblast. Západní část regionu využívána pro zemědělské účely, málo atraktivní, poškozuje životní prostředí. Nedostatek souvislých lesních ploch. Vysoká nezaměstnanost, průměrná vzdělanost, převaha starší populace. Vytížené ubytovací kapacity v letních měsících, v zimních měsících nenaplněny. Nedostatečný sortiment služeb, problémy v jejich kvalitě. Mnoho míst nedostupných, omezen rozvoj kvůli existenci CHKO Pálava. Cestovní ruch značně sezónní, řada památek mimosezónně zavřená. Zaměření regionu na letní sezónu, méně atraktivní v zimním období. Špatná kvalita některých vedlejších komunikací a cyklotras. HROZBY

     

Odliv mladých vzdělaných lidí za lepšími podmínkami do Rakouska. Poškození kvality životního prostředí, snížení atraktivity regionu. Snížení biologické diverzity chráněných oblastí. Nadměrné zemědělství, splavování a eroze kvalitní půdy. Případná přírodní katastrofa, povodně. Nedostatečné finance potřebné na opravu a udržení rozvoj cestovního ruchu.


50

4.2.2 Zhodnocení významnosti uvedených faktorů, konfrontační matice SWOT analýzy Na základě uvedené SWOT analýzy a získaných poznatků v charakteristice mikroregionu vyberu pro každý kvadrant čtyři nejvýznamnější faktory, které ovlivňují cestovního ruchu právě na území Mikulovska. Za nejvýznamnější jsou považovány proto, že jsou pro cestovní ruch v mikroregionu určující (silné a slabé stránky) a dokážou také významným způsobem ovlivnit budoucí rozvoj cestovního ruchu (příležitosti a hrozby). Silné stránky: 1. Vinařství a vinohradnictví (vinice zaujímají 14 % z celkové rozlohy mikroregionu, nejvýznamnější oblast z hlediska produkce vína v České republice, s vinařstvím je spojena celá řada místních lidových tradic a slavností). 2. Existující image mikroregionu (turisticky známá venkovská oblast pro svou produkci vína a chráněná území, která zaujímají 44,6 %). 3. Strategická poloha (mikroregion sousedí s Rakouskem, blízkost Slovenské republiky, vysoká návštěvnost zahraničními turisty přibližně 17 %). 4. Cykloturistika (existující široká síť cyklistických stezek a cyklotras, mikroregionem prochází Moravské vinařské stezky, stezky Greenways Praha-Vídeň, Krakov-Morava-Vídeň). Slabé stránky: 1. Špatná kvalita dopravní infrastruktury (především vedlejší silniční komunikace a také některé cyklostezky). 2. Nedostatečná kvalita služeb (stravovací a ubytovací zařízení nedosahují stejné úrovně jako obdobná zařízení Jihomoravského kraje). 3. Sezónnost cestovního ruchu (zvýšená návštěvnost v letních měsících, nedostatečná nabídka turistických produktů pro zimní období). 4. Silná orientace na zemědělství (zemědělská půda tvoří přibližně 63 % celkové rozlohy). Příležitosti: 1. Rozvoj doprovodné infrastruktury (pro cykloturistiku, rekreaci u vody). 2. Možnost čerpání dotačních prostředků (z národních a nadnárodních programů). 3. Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem (propagace mikroregionu). 4. Rostoucí zájem o specializované produkty venkovské turistiky (agroturistika, hipoturistika).


51

Hrozby: 1. Konkurence mezi regiony při snaze o získávání investic a dotačních prostředků. 2. Odliv kvalifikovaných pracovních sil (převážně do Rakouska, Brna). 3. Snížení biologické diverzity území (vlivem nadměrného zemědělství). 4. Zhoršení kvality vody (v Novomlýnských nádržích, podzemní voda). Nyní v souladu se vzorovou maticí a postupem její tvorby (uvedeným v metodice práce na str. 13) zpracuji vlastní návrh konfrontační matice pro zkoumaný mikroregion Mikulovsko. Tím dojde k posouzení vzájemného působení jednotlivých faktorů. Tab. 11 Konfrontační matice SWOT analýzy mikroregionu Mikulovsko

Silné stránky

Slabé stránky

1

2

3

4

1

2

3

4

Σ

1

0

++

0

++

+

++

-

0

+6

2

+

++

0

+

+

++

0

+

+8

3

+

+

++

+

-

-

+

0

+4

4

++

++

+

++

--

+

+

++

+9

1

0

0

0

-

0

-

0

0

-2

2

0

0

0

0

0

--

0

--

-4

3

--

--

0

-

0

-

--

--

-10

4

-

--

0

0

0

--

--

--

-9

+1

+3

+3

+4

-1

-2

-3

-3

Příležitosti

Hrozby

Σ

4.2.3 Vyhodnocení konfrontační matice SWOT analýzy Při vyhodnocení uvedené konfrontační matice jsou za klíčové parametry považovány maximální a minimální hodnoty u interních vlivů (silných a slabých stránek). Pro interpretaci dosažených počtu bodů uvádím tabulku č. 12, která vznikla na základě matematického sečtení jednotlivých znamének ve sloupcích silných a slabých stránek.


52

Tab. 12 Sestavení výsledného skóre interní analýzy Počet bodů Silné stránky

Slabé stránky

4

Cykloturistika

4

2

Existující image mikroregionu

3

3

Strategická poloha

3

4

Vinařství a vinohradnictví

1

3

Sezónnost cestovního ruchu

-3

4

Silná orientace na zemědělství

-3

2

Nedostatečná kvalita služeb

-2

1

Špatná kvalita dopravní infrastruktury

-1

Z tabulky č. 12 vyplývá, že za nejsilnější stránku mikroregionu lze považovat cykloturistiku (4 body). Přednosti mikroregionu lze spatřovat také v jeho strategické poloze a existující image regionu (obojí 3 body). Dále lze při hodnocení výsledného skóre za nejslabší stránku mikroregionu označit silnou orientaci na zemědělství a nedostatečnou turistickou nabídku produktů v zimním období (obojí -3 body). Turistickou návštěvnost v mikroregionu omezuje také nedostatečná kvalita ubytovacích a stravovacích služeb (-2 body) a špatná kvalita dopravní a doprovodné infrastruktury (-1 bod). Zjištěné výsledky budou konkrétně aplikovány v závěrečné části bakalářské práce za účelem vytvoření konkrétních návrhů pro zlepšení stavu cestovního ruchu, které opatřím také informacemi o možném čerpání dotačních prostředků. Na základě tabulky č. 13 je možné také určit nejvýznamnější příležitosti a faktory ohrožující budoucí rozvoj cestovního ruchu v zájmovém mikroregionu Mikulovsko. Tab. 13 Sestavení výsledného skóre externí analýzy

Příležitosti

Hrozby

Počet bodů +9

4

Rostoucí zájem o specializované produkty

2

Možnost čerpání dotačních prostředků

+8

1

Rozvoj doprovodné infrastruktury

+6

3

Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem

+4

3

Snížení biologické diverzity území

-10

4

Zhoršení kvality povrchové i podzemní vody

-9

2

Odliv kvalifikovaných pracovních sil

-4

1

Konkurence mezi regiony

-2

Tabulka č. 13 identifikuje příležitosti a hrozby, které jsou schopny výrazným způsobem podnítit nebo naopak omezit implementaci navrhovaných aktivit. Největší hrozbou mikroregionu je snížení biologické diverzity vlivem nadměrného zemědělství (-10 bodů) spojené také se zhoršením kvality povrchové a podzemní vody (-9bodů)


53

především v Novomlýnských nádržích, které jsou pro letní rekreaci v mikroregionu klíčové. Za nejvýznamnější příležitost mikroregionu lze považovat rostoucí turistický zájem o specializované výrobky venkovské turistiky (9 bodů). Investice do agroturistiky a dalších produktů šetrné turistiky společně s možností čerpání dotačních prostředků z fondů Evropské unie a státních prostředků (8 bodů) mohou výrazně zvýšit turistickou atraktivnost regionu. Konkrétnější využití externí analýzy bude opět záležitostí závěrečné části práce, kdy již bude provedena Bínova metoda hodnocení potenciálu a analyzovány dostupné finanční zdroje mikroregionu.

4.3 Bínova metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu V následující části práce provedu zpracování Bínovy metody hodnocení potenciálu cestovního ruchu v rámci jednotlivých obcí mikroregionu Mikulovsko. Při aplikaci Bínovy metody přiřadím každé složce cestovního ruchu, která zaznamenává v dané obci kladné lokalizační podmínky, příslušné bodové hodnocení. Příslušný počet bodů bude určen na základě vlastního expertního odhadu řízeného dle Bínových rámcových charakteristik. Vlastní hodnocení potenciálu v jednotlivých obcích mikroregionu je uvedeno v 18 tabulkách (pro 18 členských obcí) v Příloze č. 2. Po vyhodnocení lokalizačních předpokladů cestovního ruchu v jednotlivých obcích dle kritérií Bínovy metody lze přejít k souhrnnému zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v rámci mikroregionu Mikulovsko. Nejprve analyzuji typy potenciálu v rámci přírodního a kulturního subsystému cestovního ruchu, které vznikly na základě součtu bodů u jednotlivých složek cestovního ruchu. Tento pohled vede k rozšíření znalostí o možnostech cestovního ruchu v dané oblasti, podmínkách a předpokladech, které mohou podpořit rozvoj cestovního ruchu. Pro přehlednost jsou uvedeny v tabulce č. 14 (přírodní subsystém) a tabulce v tabulce č. 15 (kulturní subsystém). Jak již bylo zmíněno v metodice práce, problémem vyhodnocení Bínovy metody je možná neobjektivnost některých dosažených výsledků. Toto přiřazování je sice prováděno v rámci rámcových charakteristik Bínovy metody, které jsou uvedeny v tabulkách č. 3, 4 a 5 a určující podmínky jsou pro všechny obce stejné, ovšem určitou míru zkreslení nelze vyloučit. Z tohoto důvodu se budu snažit dosažené výsledky konfrontovat s dostupnými statistickými údaji (v případě nedostupnosti dat pro jednotlivé obce uvedu alespoň srovnávací tabulku s údaji za ORP Břeclav, jehož je mikroregion Mikulovsko součástí).


54

Přírodní pozoruhodnosti Pěší a horská turistika Cykloturistika Rekreace u vody Rekreace typu lesy/ hory Venkovská turistika Horolezectví Sportovní myslivost Venkovská turistika Pozorování vodních ptáků Suma

10 10

10

10

10

10 3

3

20

10

5

5

10

15

10

10

10

40 7

7

7 3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

2

2

2

2

1

1

28

95

Jevišovka

Horní Věstonice

Drnholec

Dolní Věstonice

Dolní Dunajovice

Dobré Pole

Březí

Brod nad Dyjí

Bavory

Tab. 14a Přírodní subsystém potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko (obce Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka).

15

3

2 2 2

2

1 25

26

17

15

24

2 2 39

20

Suma

Perná

45

10

10

5

10

10

10

10

15

10

10

10

40

40

10

10

15

20 7

7

3

3

3

3

3

Sedlec

Pavlov

Pasohlávky

Nový Přerov

Mikulov

20

Milovice

Klentnice Přírodní pozoruhodnosti Pěší a horská turistika Cykloturistika Rekreace u vody Rekreace typu lesy/ hory Venkovská turistika Horolezectví Sportovní myslivost Venkovská turistika Pozorování vodních ptáků

Novosedly

Tab. 14b Přírodní subsystém potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko (obce Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Sedlec).

10 10

10

10

3

3

3

2 2

47

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

1

1

1

58

90

81

38

13

18

2

45

26


55

Suma

10

10

10

5

5

5 10

Jevišovka

10

Dolní Věstonice

Horní Věstonice

Dolní Dunajovice

Dobré Pole

Březí

Drnholec

Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční specifika

Brod nad Dyjí

Bavory

Tab. 15a Kulturní subsystém potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko (obce Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka).

15 2 10

10 2

10

10

5 25

20

10

10

10

25

2

2

5

2

14

12

32

57

10

10

2 25

22

10

Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční specifika Suma

50

Sedlec

Perná

Pavlov

Pasohlávky

Nový Přerov

Novosedly

Milovice

Mikulov

Klentnice

Tab. 15b Kulturní subsystém potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko (obce Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Sedlec).

25

35

15

10 10

20

5

7

10 2

7

4

2

20

5

20

10

25

5

25

10

5

10

2

2

5

30

181

14

27

17

42

5

5

25

10

10

5

5

20

15

65


56

Tabulka č. 14 poukazuje na skutečnost, že podíl na přírodním subsystému potenciálu cestovního ruchu má ve všech 18 obcích cykloturistika. Velmi významná je také rekreace u vody, a to především v obcích Dolní Věstonice, Pasohlávky a Pavlov. Na základě dosažených početních bodů lze usoudit, že mikroregion Mikulovsko má předpoklady pro rozvoj venkovské turistiky při zaměření na cykloturistiku a její infrastrukturu. Z hlediska přírodních poměrů panují v mikroregionu podmínky vhodné pro letní turistiku a rekreaci u vodních nádrží. Dle tabulky č. 15 je patrné, že kulturní subsystém zaujímá v mikroregionu méně významnou roli ve srovnání s přírodními složkami potenciálu cestovního ruchu. Přesto lze za významnou položku potenciálu cestovního ruchu považovat kulturní akce regionálního významu spojené s tradicí pěstování vinné révy a místní produkty. Výjimečné postavení má z hlediska kulturních složek město Mikulov. Existence mezinárodně uznávaných kulturně historických památek, pořádání veletrhů a kulturních akcí celostátního významu vytváří z Mikulova město s výjimečnými předpoklady pro cestovní ruch. Uvedená tvrzení lze srovnat s výsledkem průzkumu, který proběhl v rámci projektu „Monitoring návštěvníků turistických regionů ČR“ realizovaný společností GfK Group. Tento průzkum probíhal ve čtyřech etapách – léto 2005, zima 2005/2006, léto 2006 a zima 2006/2007. V České republice bylo dotazováno během všech čtyř etap celkem 106 582 návštěvníků (z toho domácích 79,05 %, zahraničních 20,95 %). Do turistického regionu jižní Morava z celkového počtu návštěvníku spadá 13 393 turistů, z toho 2 904 návštěvníků v turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtickém areálu (LVA) a přímo pak 401 návštěvníků. Průzkum zachycuje důvody návštěvy regionů, způsob trávení dovolené, jak turisté hodnotí vybavenost regionů památkami či jejich péči o ně. Tyto statistiky v tabulce č. 16 by mohly nejlépe konfrontovat dosažené výsledky Bínovy metody se skutečnými nejatraktivnějšími cíli turistů v oblasti Mikulovska.

4 ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU V MIKROREGIONU Tab. 16 Nejlákavější aktivity pro domácí a zahraniční návštěvníky (v %) TO Celkem Tur. region Pálava a ČR jižní Morava Aktivity LVA léto

zima

léto

léto

zima

57

Město Mikulov léto

zima

zima

pěší turistika

44,15 35,71 38,89 33,57 44,27 42,00 55,45 35,00

cykloturistika, horská cyklistika

23,29 17,98 30,34 20,66 46,78 25,41 59,41 21,00

koupání, vodní sporty

19,40

8,91 17,32 11,82 14,99 10,15 28,71 19,67

lyžování, zimní sporty

4,28 22,62

1,32

6,72

0,19

1,41

0,99

1,00

jiný aktivní sport

4,77

3,09

3,94

1,09

1,04

0,00

1,67

péče o fyz. a duševní kondici

7,57 11,06

1,67 12,44

2,97

8,33

poznávací turistika

5,22

4,99 11,56

51,52 37,71 58,33 44,35 68,47 63,19 64,36 60,33

venkovská turistika

5,32

5,98

4,94

4,27

4,31

4,22

4,95

6,67

církevní turistika

5,97

7,01

4,61

5,21

2,38

7,11

2,97

5,67

návštěvy kulturních akcí návštěvy sportovních akcí

15,33 17,23 14,87 21,70 4,21

6,29

2,75

6,72

9,97 12,81 17,82 19,00 0,58

1,63

0,99

2,00

společenský život a zábava 18,95 26,41 15,59 25,04 12,74 17,48 8,91 33,00 Zdroj: Průzkumy, analýzy, statistiky Mikulovsko, 2011. Poskytnuté zástupci mikroregionu.

Dle tabulky č. 16 patří ve všech sledovaných oblastech mezi tři nejpřitažlivější aktivity poznávací turistika, pěší turistika, cykloturistika, horská turistika. Z údajů národního informačního a poradenského střediska pro kulturu lze vyčíst také nejoblíbenější turistické cíle turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtického areálu. Tab. 17 Oblíbené kulturní turistické cíle v TO Pálava a LVA dle jejich návštěvnosti 1 Památka Státní zámek Lednice Regionální muzeum Mikulov – zámek

2005

2006

2007

2008

299 092 273 526 320 441 331 013 21 423

20 197

26 290

24 581

7 084

6 186

6 462

6 010

Státní zámek Valtice

59 373

53 737

66 484

55 611

Hrobka Dietrichsteinů Mikulov

10 571

10 225

13 665

8 365

3 966

3 603

3 268

*

*

3 966

3 603

*

Jeskyně Na Turoldu 21 956 18 927 24 996 Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Dostupné z: [21].

26 732

Regionální muzeum Mikulov – synagoga

Expozice z historie kostela sv. Václava Mikulov Židovský hřbitov, Mikulov

1

údaje označené (*) nejsou k dispozici


58

Nejoblíbenějším turistickým cílem v TO Pálava a LVA je zámek Lednice, který během roku navštívilo více než 330 tisíc osob. Mezi další významné turistické cíle lze zařadit zámek ve Valticích (více než 55 tisíc návštěvníků ročně) a jeskyně Na Turoldu (více než 27 tisíc návštěvníků ročně). Po uvedení statistických údajů, které potvrzují alespoň částečně uvedenou charakteristiku přírodního a kulturního potenciálu, se opět zaměřím na dokončení Bínovy metody. Pro komplexnější představu o celkovém počtu dosažených bodů v jednotlivých obcích uvádím následující tabulku č. 18, která vznikla na základě matematického sečtení výsledné hodnoty (suma) v posledních řádcích tabulky č. 14 a tabulky č. 15. Tab. 18 Celkový potenciál cestovního ruchu v 18 obcích mikroregionu Mikulovsko Bavory 50 Brod nad Dyjí

46

Březí

31

Dobré Pole

27

Dolní Dunajovice

60

Dolní Věstonice

152

Drnholec

49

Horní Věstonice

61

Jevišovka

30

Klentnice

77

Mikulov

262

Milovice

52

Novosedly

40

Nový Přerov

35

Pasohlávky

100

Pavlov

155

Perná

65

Sedlec

41

Potenciál cestovního ruchu je dále možné dle rozdílnosti získaných bodů za jednotlivé obce rozdělit do pěti následujících skupin: 1. Základní potenciál (1 až 25 bodů). 2. Zvýšený potenciál (26 až 50 bodů). 3. Vysoký potenciál (51 až 100 bodů). 4. Velmi vysoký potenciál (101 až 200 bodů). 5. Výjimečný potenciál (201 a více bodů).


59

Toliko základní potenciál nevykazuje žádná z obcí zkoumaného regionu. Toto zjištění je velmi příznivé, jelikož poukazuje na skutečnost, že cestovní ruch v mikroregionu má značný potenciál pro případný rozvoj. Zvýšeného potenciálu dosahuje v mikroregionu Mikulovsko nejvíce obcí, mezi které se řadí Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré pole, Drnholec, Jevišovka, Novosedly, Nový Přerov a Sedlec. Jejich souhrnný potenciál se vyznačuje především složkami přírodního subsystému cestovního ruchu, jelikož se jedná o venkovské a zemědělsky založené obce s nejmenšími počty obyvatel v rámci celého mikroregionu Předpoklad vysokého potenciálu pro cestovní ruch naplňují obce Dolní Dunajovice, Horní Věstonice, Klentnice, Milovice, Pasohlávky a obec Perná. Obce získaly zvýšené hodnoty potenciálu v přírodním i kulturním subsystému. Úroveň velmi vysokého potenciálu byla zaznamenána v Pavlově a Dolních Věstonicích, kde je vysoké bodové hodnocení dáno jedinečností oblasti. Obce leží na území nejvýznamnějších oblastí chráněné krajinné oblasti Pálava, kde se nachází významné přírodní památky a archeologické nálezy. Výjimečný potenciál cestovního ruchu panuje ve městě Mikulov, který patří mezi turistická centra jižní Moravy. Jedná se o město s mimořádnou úrovní kulturního subsystému cestovního ruchu, doplňovanou částečně i subsystémem přírodním. Takovýto výjimečný potenciál zaznamenává v České republice pouze 22 obcí (mj. Praha, Brno, Karlovy Vary, Český Krumlov, Lednice aj.). Rozdělení obcí dle dosažené úrovně potenciálu bude podobně jako u zjištěných výsledků SWOT analýzy zohledněno při navržení konkrétních rozvojových opatření. Pro naplňování tohoto účelu je ovšem nejprve nutné posoudit finanční možnosti mikroregionu s ohledem na možné zdroje financování navrhovaných aktivit.

4.4 Analýza hospodaření mikroregionu Mikulovsko a města Mikulov Možnosti čerpání finanční podpory z dotačních programů jsou vázány na smíšené financování, což znamená, že realizátor projektu (obec, mikroregion, podnikatelský subjekt) se na záměru musí podílet v různé míře i svými vlastními finančními prostředky. Z důvodu omezených peněžních zdrojů zakládají obce dobrovolné svazky, aby mohly žádat o finanční podporu rozvojových aktivit. Pro vytvoření představy o disponibilních zdrojích, které mohou sloužit pro financování navrhovaných aktivit, se v následující části práce zaměřím na analýzu hospodaření mikroregionu Mikulovsko a rozpočet města Mikulov, a to především s ohledem na výdajové akce podporující opatření v cestovním ruchu v roce 2010.


60

4.4.1 Rozpočet mikroregionu Mikulovsko Závěrečný účet mikroregionu Mikulovska [22] byl k 31. 12. 2010 ukončen přebytkem příjmů nad výdaji ve výši přibližně 40 tisíc Kč, celkové rozpočtové příjmy dosahovaly 1,541 milionů Kč a celkové rozpočtové výdaje 1,501 milionů Kč. Detailnější přehled o závěrečném účtu ke dni 31. 12. 2010 uvádí Příloha č. 3. Nejvyšší podíl na příjmech svazku tvoří neinvestiční dotace od obcí (ve formě členských příspěvků a ostatních sdružených prostředků) a také dotace od Jihomoravského kraje (300 tisíc Kč). Výše členských příspěvků jsou stanoveny podle aktuálního počtu obyvatel dané obce a stanoveného podílů nákladů na jednotlivé rozpočtové opatření. Pro rok 2010 byla výše příspěvku stanovena na 30 Kč za jednoho obyvatele, souhrnně dosahuje výše členských příspěvků 607,9 tisíc Kč. Mezi další transfery obcí lze zařadit příspěvky na propagaci cestovního ruchu (55 tisíc Kč), na podporu veletrhu Regiontour (60 tisíc Kč), na vyhotovení projektové dokumentace Cyklostezka Mikulov – Nový Přerov (47,4 tisíc Kč). Co se týče výdajů v roce 2010, nejvýznamnější částky z hlediska propagace cestovního ruchu byly věnovány na financování úvěru pro projekt Mikulovsko profesionální partner v cestovním ruchu (16,1 tisíc Kč), vyhotovení projektové dokumentace pro projekt Cyklostezka Mikulov – Nový Přerov (297,8 tisíc Kč), pro spolufinancování projektu VII. Partnerská olympiáda regionů (199 tisíc Kč) a pro společnou propagaci projektu Péče o významné krajinné prvky (389,4 tisíc Kč). Návrh aktuálního rozpočtu pro rok 2012 byl schválen na shromáždění starostů mikroregionu Mikulovsko 29. listopadu 2011. Celkové rozpočtové příjmy včetně financování z přebytku hospodaření roku 2011 činí 20,4 milionů Kč. Rozpočtové výdaje včetně financování dosahují taktéž částky 20,4 milionů Kč, která zahrnuje i rozpočtové rezervy: neinvestiční (běžné výdaje) 25,2 tisíce Kč., investiční (kapitálové výdaje) 1,6 milionů Kč tvořená dotací Jihomoravského kraje. Za nejvýznamnější investiční akci v rozpočtu lze považovat projekt „Na kole k sousedům“, který dosáhne celkových výdajů v roce 2012 více jak 18 milionů Kč. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu přeshraniční spolupráce Rakousko - Česká Republika 2007–2013, výše přijatého úvěru od banky na financování projektu je pro rok 2012 stanovena na 16,7 milionů Kč. Cílem projektu je vnik nové přibližně 30 km dlouhé cyklostezky, který propojuje Mikulov s Novým Přerovem a cyklostezkami v sousedním Rakousku. Realizace cyklostezky byla zahájena v listopadu 2011 a slavnostní otevření cyklostezky bylo naplánováno na 21. dubna 2012. Konkrétní podobu návrhu rozpočtu je uvedena v Příloze č. 3. Z uvedených informací vyplývá značná omezenost disponibilních zdrojů mikroregionu Mikulovsko pro budoucí investiční akce. Z tohoto důvodu bude


61

v možnostech mikroregionu zajistit vlastními zdroji pouze finančně méně náročné projekty (do 300 tisíc Kč). Větší investiční mohou být spolufinancovány za pomocí dotačních prostředků. Nejvhodnější dotační programy, které jsou svým zaměřením a výší alokovaných prostředků vhodné pro mikroregion Mikulovsko budou blíže popsány v oddílu 4.5. 4.4.2 Rozpočet města Mikulov Město Mikulov hospodařilo v roce 2010 [23] s přebytkem 2,63 milionů Kč, celkové příjmy (po konsolidaci) dosáhly přibližně 225,68 milionů Kč a celkové výdaje (po konsolidaci) 223,05 milionů Kč. Přehled o celkových výdajích města Mikulova v roce 2010 uvádí následující graf č. 2. Pro rok 2011 není závěrečné hodnocení rozpočtu města prozatím dostupné Graf č. 2 Struktura výdajů města Mikulov v roce 2010 0,2% 24,1%

3,9%

11,1%

Bezpečnost Průmysl Služby Sociální věci Veřejná správa 28,6%

32,0%

Zemědělství a lesy

Zdroj: Výsledek hospodaření v roce 2010, Mikulov. Dostupné z: [23]. Vlastní zpracování autorky.

Přiložený graf zobrazuje strukturu výdajů v roce 2010. Největší částky z rozpočtu města Mikulov byly věnovány na služby (71,3 milionů Kč), sociální věci (63,8 milionů Kč) a veřejnou správu (53,8 milionů Kč). Mezi další rozpočtové položky se řadí výdaje na průmysl (24,9 milionů Kč), bezpečnost (8,8 milionů Kč) a zemědělství a lesy (456,9 tisíc Kč). Součástí zmíněných výdajů na průmysl je také příspěvek na podporu cestovního ruchu a rozvoj mikroregionu, který v roce 2010 dosahoval částky 6,807 milionů Kč. Co se týče návrhu rozpočtu pro rok 2012 (příloha č. 4), celkové příjmy a výdaje včetně financování dosahují stejné částky zhruba 159 milionů Kč. Předpokládané výdaje na regionální rozvoj [24] dosahují 2,079 milionů Kč, z této částky bude financována údržba cyklostezek (30 tisíc Kč), finanční spoluúčast na přípravě projektů


62

(úroky z úvěru projektu „Na kole k sousedům“ 119 tisíc Kč), a také aktivity podporující propagaci města (1,630 milionů Kč). Co se týče možnosti financování navrhovaných projektů, je v rozpočtu města Mikulov pro rok 2012 také vyčleněna rezerva (300 tisíc Kč), která je určena na budoucí kofinancování projektů. Zvláštní pozornost při analýze hospodaření byla ve výše uvedeném textu věnována městu Mikulov, a to z toho důvodu, že jako jediná obec v mikroregionu generuje výraznější zisk. Z rozpočtu města Mikulov jsou proto financovány i některé výdajové akce podporující rozvoj cestovního ruchu v celém mikroregionu jako např. krátká finanční výpomoc města Mikulov pro projekt VII. Partnerská olympiáda regionů (101 tisíc Kč, rok 2010). Při znalosti rozpočtových omezení mikroregionu Mikulovsko a rozpočtu města Mikulov lze přejít k možnostem spolufinancování navrhovaných aktivit rozvoje.

4.5 Možnosti financování rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu Prostředky, které mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu, lze čerpat v rámci dotačních programů Evropské unie, z národních dotačních programů České republiky a také pomocí prostředků poskytnutých v rámci strategických programů rozvoje krajů. Podpůrné dotační prostředky, které jsou nejvíce relevantní pro spolufinancování navrhovaných aktivit v mikroregionu Mikulovsko, budou charakterizovány v následujícím textu s rozdělením na oddíly zvlášť věnované evropských, národním a krajským dotačním programům. 4.5.1 Dotační programy Evropské unie Pro účely podpory rozvoje cestovního ruchu existuje několik programových dokumentů. V rámci možností čerpání prostředků z fondů Evropské unie bylo stanoveno období, aktuálně 2007–2013, ve kterém dochází k realizaci cílů regionální a strukturální politiky Evropské unie. Každý členský stát vytváří v souladu se základními strategickými dokumenty Evropské unie programové dokumenty, ve kterých jsou definovány priority a opatření pro jejich plnění včetně rozpočtu. Jedná se o celkem 26 operačních programů, z toho konkrétně pro podporu cestovního ruchu v mikroregionu Jihomoravského kraje jsou relevantní: - Regionální operační program Jihovýchod. - Integrovaný operační program. - Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. - Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko.


63

Dotační programy Evropské unie jsou určeny zejména pro velké investiční projekty, které si vyžadují také značnou míru spolufinancování ze strany obcí. Z výše uvedených navrhuji pro účely mikroregionu Regionální operační program Jihovýchod a také Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko, a to z důvodu strategické polohy mikroregionu Mikulovsko, který je atraktivní i pro zahraniční turisty. a) Regionální operační program Jihovýchod Regionální operační program Jihovýchod [25] spadá v rámci regionální politiky Evropské unie do cíle Konvergence a v programovacím období 2007–2013 je pro něj vyčleněno celkem 704,45 milionů EUR. Tyto dotační prostředky jsou určeny pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. Regionální operační program Jihovýchod obsahuje čtyři prioritní osy (Dostupnost dopravy, Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel a Technická pomoc), z nichž pro podporu cestovního ruchu v mikroregionu mikulovsko je adekvátní zmíněná prioritní osa Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, pro kterou je z celkové částky 704,45 milionů EUR vyčleněno 19 % prostředků (134 milion EUR). V roce 2012 je pro podporu cestovního ruchu v rámci ROP Jihovýchod vyčleněno více jak 500 milionů Kč. Aktuální plán výzev pro možnosti čerpání evropských dotací uvádí následující tabulka č. 19. Tab. 19 Plánované výzvy ROP Jihovýchod v roce 2012 v rámci prioritní osy Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Alokace Oblast podpory Datum zahájení (mil. Kč) 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch

2. 4. – 29. 6. 2012 (příjem záměrů) 2. 10. 2012 – 31. 1. 2013 (příjem žádostí)

500

2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu

4. čtvrtletí 2012 - 1. čtvrtletí 2013

66

Zdroj: Plán výzev na rok 2012, Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Dostupné z: [26]. Vlastní zpracování autorkou.

Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch je oblast podpory, která slouží pro podporu výstavby cyklotras a běžeckých tras, zpřístupnění památek a také komunikací k památkám neregionálního významu. Příjemci podpory mohou být obce, svazky obcí, kraje, nestátní neziskové organizace, organizace zřizované kraji a obcemi, právnické osoby s účastí samosprávy, malí a střední podnikatelé. V případě zájmového mikroregionu je pro projekty nezakládající veřejnou podporu (projekty ve veřejném zájmu jako např. výstavba cyklostezky, rekonstrukce veřejných prostranství) stanovena maximální míra dotace způsobilých výdajů na 85 %, u projektů zakládajících veřejnou


64

podporu (ekonomické aktivity jako např. výstavba ubytovacích zařízení) na 40 %. Maximální alokace dotačních prostředků pro tuto výzvu je stanovena na 500 milionů Kč, které budou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Oblast podpory Rozvoj služeb v cestovním ruchu bude určena pro tvorbu a propagaci specifických turistických produktů významně přesahující region. Konkrétní podoba výzvy není prozatím vyhlášena. b) Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko [27] spadá v rámci regionálních operačních programů pod cíl Evropská územní spolupráce. V rámci přeshraniční spolupráce je na české straně určen pro Jihomoravský, Jihočeský kraj a kraj Vysočina a z celkových prostředků je pro Českou republiku na programovací období 2007–2013 vyčleněno 69,12 milionů EUR. Program Přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko se skládá ze tří prioritních os (Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how, Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj a Technická pomoc), z nichž pro podporu cestovního ruchu, kultury a ekonomiky volného času v zájmovém regionu je relevantní první prioritní osa Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how. Program přeshraniční spolupráce Česká republika - Rakousko 2007–2013 se realizuje pomocí kontinuální výzvy, což znamená, že jsou projektové žádosti přijímány průběžně, během celého období realizace programu. Maximální výše dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj je stanovena na 85 % celkových způsobilých veřejných výdajů. Žadatel (pro účely bakalářské práce sdružení obcí) dále může požádat o spolufinancování z národních zdrojů, (dotace do výše maximálně 5% celkových způsobilých výdajů ze státního rozpočtu), přičemž 10 % z celkových způsobilých výdajů musí pocházet z vlastních zdrojů příjemce. 4.5.2 Národní dotační programy Při výčtu programů podporujících rozvoj cestovního ruchu na národní úrovni je nutné zdůraznit především: - Národní program podpory cestovního ruchu. - Program rozvoje venkova. - Podpora obnovy a rozvoje venkova. Pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko vzhledem k charakteru venkovského osídlení je relevantní Program rozvoje venkova a Program obnovy a rozvoje venkova, který je speciálně určený pro mikroregionální úroveň.


65

a) Program rozvoje venkova v České republice pro období 2007 – 2013 Program rozvoje venkova ČR [28] přispívá k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program rozvoje venkova schválený pro programové období 2007-2013 již nespadá pod strukturální fondy EU, na rozdíl od období 2000-2006. Prioritní osy programu jsou financovány prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (spadá pod Společnou zemědělskou politiku). Řídícím orgánem tohoto programu je Ministerstvo zemědělství České republiky a subjektem zprostředkujícím je Státní zemědělský intervenční fond. Program rozvoje venkova má stanoveny čtyři hlavní prioritní osy, které jsou uvedené v tabulce č. 20. Tab. 20 Prioritní osy Programu rozvoje venkova Priorit Zaměření os ní osa Podpora konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání I v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství II

Zlepšování životního prostředí a krajiny

III

Rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit na venkově

Metodická osa Leader, která má napomoci vypracovat strategii rozvoje území a podpořit projekty pro tento rozvoj Zdroj: Program rozvoje venkova 2007-2013. Dostupné z: [28]. Vlastní zpracování autorkou. IV

Z výše uvedených os je pro financování rozvoje cestovního ruchu v zájmovém mikroregionu Mikulovsko nejvíce vhodná třetí prioritní osa, která se zaměřuje především na tvorbu pracovních příležitostí, ochranu kulturních památek a zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech. Z hlavních opatření této osy lze vyzdvihnout následující oblasti podpory: - Podpora cestovního ruchu (III.1.3), která je zaměřená na vybudování ubytovacích zařízení včetně stravování, sportovních zařízení a další turistické infrastruktury v obcích do dvou tisíc obyvatel. Způsobilými pro čerpání dotace jsou v tomto případě zemědělští podnikatelé, nestátní neziskové organizace a zájmové sdružení právnických osob. Maximální míra dotace je stanovena dle místa realizace projektu (region Jihovýchod: malé podniky 60 %, střední podniky 50 %, velké podniky 40 %). Minimální výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 tisíc Kč na projekt; přičemž ale nesmí přesáhnout 100 tisíc Kč.


66

b) Podpora obnovy a rozvoje venkova Podpora obnovy venkova [29] je rezortním programem Ministerstva pro místní rozvoj, které se v rámci tohoto programu snaží podnítit obnovu a rozvoj venkovských obcí na základě participace obyvatel venkova a místních občanských spolků a sdružení. Způsobilými příjemci dotace jsou obce a dobrovolné svazky obcí. Podpora obnovy a rozvoje venkova vymezuje pět základních dotačních titulů, které jsou popsány v následující tabulce č. 21. Tab. 21 Prioritní osy Podpora obnovy rozvoje venkova Číslo

Dotační tituly

1

Podpora vítězů soutěže Vesnice roku

2

Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci

3

Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova

4

Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci

5

Podpora zapojení romské komunity do života obce a společnosti

Zdroj: Program rozvoje venkova 2007–2013. Dostupné z: [29]. Vlastní zpracování autorkou.

Při vazbě na realizaci opatření spojené s rozvojem cestovního ruchu v mikroregionu lze za relevantní považovat především: - Prioritní osu 3 - Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova. - Prioritní osu 4 - Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci. Žádat o prostředky pro projekty spadající do třetí i čtvrté prioritní osy mohou obce do tří tisíc obyvatel nebo svazky obcí. Celková výše dotace je poskytována až do výše 70 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce. Maximum dotace je pro třetí prioritní osu stanoveno na 200 tisíc Kč v rámci jednoho projektu. Čtvrtá prioritní osa má minimální hranici dotace dané akce stanovenu na 50 tisíc Kč, maximálně ovšem 400 tisíc Kč. 4.5.3 Krajské dotační programy Při zkoumání možností dotačního financování na úrovni strategických programů krajů se práce specificky zaměřuje na Jihomoravský kraj, jenž je vyšším územním samosprávným celkem mikroregionu Mikulovsko. Dotace pro rozvoj cestovního ruchu z Jihomoravského kraje musí být vždy v souladu s Programem rozvoje Jihomoravského kraje 2010-2013 a dalšími


67

rozvojovými dokumenty Jihomoravského kraje, aby byl zajištěn všestranný rozvoj území kraje a uspokojeny potřeby občanů. Mezi základní dotační programy [30], které byly vyhlášeny pro rok 2012, lze využít pro financování opatření v oblasti cestovního ruchu, patří: - Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje. - Podpora vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji. - Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center v Jihomoravském kraji. - Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací v Jihomoravském kraji. Pro rozvoj cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko jsou vhodné veškeré čtyři uvedené programy. Pro konkrétnější znázornění jejich využití uvádím i výzvy, které byly vyhlášeny v roce 2012. Doba pro podání projektových záměrů u některých níže uvedených programů byla sice již uzavřena, ale v roce 2013 se očekává jejich opětovné vyhlášení. a) Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje Jedná se o dotační program [31], který je zaměřený na hospodářský a společenský rozvoj obcí, regionů a svazků obcí; stavební obnovu obytných a hospodářských objektů; obnovu a výstavbu občanské vybavenosti; technické infrastruktury a péči o krajinu. Celkový objem finančních prostředků vyčleněných na program byl 20 milionů Kč. Pro období 1. 2. 2012 až 29. 2. 2012 byly vyhlášeny čtyři výzvy, z nichž relevantní pro mikroregion Mikulovsko byly dotační tituly 7 a 8, uvedené v tabulce č. 22. Tab. 22 Výzvy Programu rozvoje venkova Jihomoravského kraje Dotační titul 7. Realizace integrovaných projektů venkovských mikroregionů 8. Dotace na úroky z úvěrů na investiční akce k rozvoji obcí a svazků obcí

Příjemci podpory

Výše podpory

Minimální spoluúčast žadatele

svazky obcí

25 000 300 000 Kč

30 %

obce a města do 3 000 obyvatel

25 000 300 000 Kč

30 %

Zdroj: Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje. Dostupné z: [31]. Vlastní zpracování autorkou.

b) Podpora vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji Dotační program [32] si klade za cíl podporu vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji, které je důležitým odvětvím místní zemědělské výroby, zejména v plnění úlohy obhospodařování krajiny a ekonomickém rozvoji oblasti.


68

Celkový objem dotačních prostředků Jihomoravského kraje byl stanoven na 800 tisíc Kč. Žádosti bylo možné podávat v období 9. 4. – 30. 4. 2012. Mikroregion Mikulovsko může žádat o poskytnutí dotace v rámci obou vyhlášených výzev uvedených v tabulce č. 23. Tab. 23 Výzvy Podpora vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji Příjemci podpory

Výše podpory


1. Technické vybavení na podporu vinařství a vinohradnictví

obce, svazky obcí, občanská a zájmové sdružení

25 000 100 000 Kč

50 %

2. Propagace vinařství a vinohradnictví

obce, svazky obcí, občanská a zájmové sdružení

25 000 100 000 Kč

70 %

Dotační titul

Zdroj: Podpora vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji. Dostupné z: [32]. Vlastní zpracování autorkou.

c) Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center v Jihomoravském kraji Hlavní náplní programu [33] je podpora při zkvalitnění služeb turistických informačních center v Jihomoravském kraji v roce 2012. Objem finančních prostředků byl vymezen v celkové výši 1,5 milionů Kč. Odbor regionálního rozvoje přijímal žádosti od 26. 3. do 27. 4. 2012. V rámci této podpory byla vyhlášený stejnojmenný dotační titul, uvedený v tabulce č. 24. Tab. 24 Výzva programu Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center Minimální Příjemci Výše Dotační titul spoluúčast podpory podpory žadatele Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center v Jihomoravském kraji v roce 2012

turistická informační centra

20 000 50 000 Kč

není stanovena

Zdroj: Podpora vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji. Dostupné z: [33]. Vlastní zpracování autorkou

d) Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací v Jihomoravském kraji Podpora [34] si klade za cíl udržování čistoty cyklistických komunikací a jejich okolí, zajištění bezpečné sjízdnosti. Výzva k předkládání žádostí proběhla od 23. 1. 2012 do 29. 2. 2012. Maximální finanční prostředky vyčleněné na program byly stanovené na 1 milión Kč. Příslušný dotační titul programu je uvedený v tabulce č. 25.


69

Tab. 25 Výzva Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací Dotační titul Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací v JMK v roce 2012

Příjemci podpory

Výše podpory


obce, mikroregiony, jiné právnické osoby

30 000 70 000 Kč

30 %

Zdroj: Podpora vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji. Dostupné z: [34]. Vlastní zpracování autorkou.

Výše uvedené dotační tituly byly vybrány na základě získaných poznatků o rozpočtových omezeních mikroregionu. Jedná o programy, které slouží pro podporu aktivit rozvíjejících cestovní ruch v rámci mikroregionu a jeho venkovského prostředí. Charakteristika těchto programů tvořila dílčí cíl pro výsledné navržení aktivit, které umožní rozvoj cestovního ruchu a přispějí k propagaci a zvýšení turistické návštěvnosti mikroregionu Mikulovsko.

5 ZÁVĚR

70

5 ZÁVĚR Předkládaná bakalářská práce se zaměřila na komplexní hodnocení potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko. Zájmová oblast je turisticky velmi známá a atraktivní, nabízí příznivé geografické podmínky s řadou přírodních a kulturních památek. Mezi turisticky nejvyhledávanější cíle se řadí historické jádro Mikulova, Novomlýnské nádrže nabízející široké využití letní rekreaci a Pálavské vrchy, které nabízí možnost aktivní turistiky. Z výsledků mé práce vyplývá, že v mikroregionu převažují příznivé podmínky zejména pro cykloturistiku, pěší turistiku a letní rekreaci. Z hlediska hodnocení potenciálu za jednotlivé obce jsem zjistila, že mikroregion Mikulovsko vykazuje hodnoty zvýšeného a vysokého potenciálu. Zcela unikátní postavení zaujímá při hodnocení cestovního ruchu v oblasti město Mikulov, které je vyhledávaným turistickým cílem jižní Moravy a tvoří spádové centrum celého mikroregionu. Potenciál cestovního ruchu zde dosahuje výjimečného postavení, které se v České republice vyskytuje pouze ve 22 obcích, mezi které se řadí například Praha, Brno, Karlovy Vary, Český Krumlov, Lednice. Dle mého názoru lze tak z pohledu současného návštěvníka hodnotit turistickou destinaci Mikulov pozitivně, a to převážně díky unikátní přírodě, strategické poloze na hranici s Rakouskem a široké nabídce turistických cílů a atraktivit (zámek Mikulov s expozicemi regionálního muzea a Dietrichsteinskou hrobkou, archeologické muzeum v Dolních Věstonicích, rázovité vinné sklepy a také již zmíněné Pálavské vrchy a Novomlýnské nádrže). I přes tyto popsané přednosti ovšem nelze říci, že mikroregion využívá svůj potenciál plnou měrou. Za největší nedostatky považuji špatnou kvalitu dopravní infrastruktury (silnice druhé a třetí třídy). V mikroregionu chybí dostatečné zajištění doprovodné infrastruktury pro cykloturistiku, která patří k nejrozšířenějším aktivitám v oblasti. Jako slabou stránku mikroregionu hodnotím také intenzivní orientaci na zemědělství, což dokazuje 63% podíl zemědělské půdy na celkové rozloze mikroregionu. Tento rys je charakteristický i pro celý Jihomoravský kraj, který je s výjimkou několika průmyslových center založen spíše zemědělsky. Zemědělské aktivity narušují ekologickou stabilitu a biodiverzitu chráněného území Pálava, což může mít nepříznivé následky v podobě eroze a splavování půdy a celkové ztrátě turistické návštěvnosti. Orientace na zemědělský typ výroby brzdí také hospodářský rozvoj, což se v mikroregionu projevuje vysokou nezaměstnaností (17,9 %) a také odchodem řady vzdělaných lidí, kteří by se potenciálně mohli podílet na rozvoji cestovního ruchu, za lepšími pracovními a sociálními podmínkami do nedalekého Rakouska. Odstranění zmíněných nedostatků si žádá vysoké finanční prostředky, kterými mikroregion Mikulovsko dle provedené analýzy nedisponuje. Právě s ohledem na tyto

5 ZÁVĚR

71

omezené rozpočty jednotlivých obcí jsem v práci vymezila konkrétní dotační programy pro rozvoj cestovního ruchu, které jsou pro mikroregion Mikulovsko nejvíce relevantní. Pro splnění zadaného cíle bakalářské práce v následujícím textu navrhuji konkrétní opatření, která dle mého soudu a získaných poznatků nejlépe přispějí k rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu. S ohledem na venkovský typ osídlení a zemědělský charakter výroby v mikroregionu doporučuji jako první aktivitu vybudování ekologické farmy, která podpoří rozvoj šetrné agroturistiky a částečně také zmírní negativní vlivy zemědělství. Nákladnost tohoto projektu odhaduji přibližně na 5 milionů Kč. Způsobilé výdaje tohoto projektu mohou být spolufinancovány v rámci Programu rozvoje venkova (prioritní osa Rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit na venkově). Pokud se bude jednat o malý podnik je maximální míra dotace stanovena na 60 %. I přes případné poskytnutí dotace bude míra spolufinancování ze strany podnikatele značně vysoká, přesto se dá očekávat, že se investice navrátí. Při stále rostoucí poptávce turistů po produktech venkovské turistiky by se toto opatření dle mého názoru mohlo setkat s velkým turistickým ohlasem, navíc by došlo ke zvýšení zájmu turistů o životní prostředí. S projektem je vhodné začít co nejdříve, jelikož programovací období Programu rozvoje venkova České republiky končí v roce 2013. Z hlediska místa realizace navrhuji ekologickou farmu vybudovat v obcích, které dle Bínovy metody dosahují vysokého potenciálu u přírodního subsystému cestovního ruchu. Jedná se o obce, které mají z celého mikroregionu nejnižší počet obyvatel a jsou silně zaměřeny na zemědělství. Konkrétně navrhuji obce Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré pole, Drnholec, Jevišovka, Novosedly, Nový Přerov a Sedlec. Konkrétní přínos pro mikroregion spatřuji v propagaci mikroregionu jako oblasti podporující šetrné formy zemědělství. Rozvojem agroturistiky dochází také ke snižování nezaměstnanosti, zvýšení příjmů obyvatel a možnosti většího využití přírodního potenciálu daných obcí. Navrhované opatření je taktéž v souladu s rozvojovou prioritou strategie mikroregionu Mikulovsko, která se týká rozvíjení turistické infrastruktury a specifických forem cestovního ruchu. Druhou aktivitou, kterou bych doporučila jednotlivým obcím mikroregionu Mikulovsko a potažmo i osobám samostatně výdělečně činným je vytvoření vhodného produktu cestovního ruchu pro seniory. Výsledky konfrontační matice poukázaly na skutečnost, že cestovní ruch lze také rozvíjet pomocí posilování turistické image mikroregionu jako venkovské oblasti, která je známá svojí tradicí vinařství a řadou přírodních a kulturních památek. Pro zvýšení atraktivnosti regionu pro cílovou skupinu seniorů navrhuji aktivní snahu provozovatelů ubytovacích a stravovacích zařízení o nabídnutí speciálních služeb, které umožní seniorům aktivní účast na cestovním ruchu. Konkrétní program může spočívat například v nabídce víkendového ubytování

5 ZÁVĚR

72

v místním penzionu s možností výletů za kulturními aktivitami a cykloturistikou. Individuální přístup místních podnikatelů, zpřístupnění zařízení pro bezbariérový přístup a nabídka speciálního produktu (účast na tradičních folklórních akcích, návštěva ekofarmy či místních rázovitých vinných sklepů, možnost zapůjčení kol), to vše může podpořit návštěvnost regionu seniory. Pozitivní vliv je možné spatřovat ve zvýšení turistické návštěvnosti regionu i mimo hlavní sezónu. Většina starších lidí se neúčastní cestovního ruchu v letních měsících, preferují spíše aktivity mimo hlavní turistickou sezónu, což by potenciálně umožnilo naplnit volné kapacity místních zařízení především v podzimních a zimních měsících. Ze získaných poznatků Bínovy metodiky pak vyplývá, že pro podporu cestování seniorů jsou nejvhodnější obce Pavlov, Pasohlávky a Mikulov, jelikož se tu nachází dostatečné množství kvalitních ubytovacích zařízení (celkem 15 zařízení v Mikulově, deset v Pasohlávkách a devět v obci Pavlov), vysoký potenciál pro rekreaci v přírodě (přírodní památky, Novomlýnské nádrže) a také zastávky cyklostezek. Podporu pro tento typ opatření je nejvhodnější čerpat z Programu rozvoje venkova v České republice, konkrétně v rámci třetí prioritní osy Rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. Na závěr bych ráda zdůraznila vliv cykloturistiky na cestovní ruch v mikroregionu. Mikroregion Mikulovsko disponuje širokou sítí cyklotras, které patří dle provedené analýzy k nejvýznamnějším důvodům návštěvy zájmové oblasti. Za nejvýznamnější cyklostezky, které prochází regionem, lze označit Mikulovskou vinařskou stezku a dálkové cyklotrasy Greenways. V současné době ale celé řadě cyklistických tras chybí vhodná doprovodná infrastruktura a zázemí pro cyklisty (stojany na kola, informační tabule, odpočinková místa). Pro podpoření cykloturistiky a zvýšení spokojenosti cyklistů je nutné se na tento rozvoj doprovodné infrastruktury zaměřit. Za nejvhodnější způsob spolufinancování považuji využití prostředků poskytnutých Regionálním operačním programem Jihovýchod v rámci výzvy Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, kde je alokováno celkem 500 milionů Kč, ovšem tato oblast podpory bude v roce 2013 vyčerpaná. Pro udržování cyklotras lze také využít dotačního programu Jihomoravského kraje, který je přímo určená pro Podporu udržování čistoty cyklistických komunikací, kde je výše podpory stanovena na 30 až 70 tisíc Kč. Předkládaná bakalářská práce by na základě získaných poznatků o potřebách a podmínkách cestovního ruchu v zájmovém mikroregionu mohla podpořit rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko, a to vytvořením doporučujícího podkladu pro budoucí rozhodování starostů jednotlivých členských obcí. Implementace mnou navrhovaných opatření by vedla k zvýšení návštěvnosti mikroregionu, podpoře místních rozpočtů obcí, zvýšení konkurenceschopnosti a celkovém povědomí o mikroregionu Mikulovsko.

POUŽITÉ ZDROJE

73

POUŽITÉ ZDROJE Použité literární zdroje 1. ANTOUŠKOVÁ, M. Cestovní ruch jako faktor rozvoje regionu [online]. Praha, 2008 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: www.pef.czu.cz/cs/?dl=1&f=13038. Disertační práce. Česká zemědělská univerzita v Praze. 2. ARC Mikulov. Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko. [online]. 2004 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: . 3. BÍNA, Jan. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj. 2002, Ročník V, č. 1. 4. DHV CR, Eurovision. Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013, analytická část, návrhová část. [online]. 2007 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: . 5. GaREP, spol. s. r. o. Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010-2013. [online]. 2010 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: 6. GRASSEOVÁ, M. Využití SWOT analýzy pro dlouhodobé plánování. Obrana a strategie. [online]. 2006 [cit. 2009-11-03]. Dostupný z: . 7. HESKOVÁ, M. Základní problémy cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 142 s. ISBN 80-7079-047-4. 8. HOLEČEK, J.; UHNAVÁ, M.; ZVARA, J. Cestovní ruch a jeho postavení v regionální politice. In: Regionální politika v ČR: Efekty a nové výzvy. Brno: GaREP Publishing, 2009, s. 168-180. ISBN 978-80-904308-3-9. 9. HOLEŠINSKÁ, Š., METELKOVÁ, P., ŠAUER, M., VYSTOUPIL, J. Politika cestovního ruchu [online]. Brno, 2005 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z:
POUŽITÉ ZDROJE

74

13. KRATOCHVÍL, P., PAŽOUT, R. Destinační management: Tvorba destinačních produktů cestovního ruchu [online]. 2006 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: 14. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007–2013. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: 15. PALATKOVÁ, M., ZICHOVÁ, J. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. 16. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4 17. PÁSKOVÁ, M., ZELENKOVÁ, P. Vlivy cestovního ruchu na přírodní a sociokulturní prostředí. Masový a individuální cestovní ruch. [online]. 2003 [cit. 2009-1103]. Dostupné z: . 18. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch: Soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. 19. TITTELBACHOVÁ, Š. Politika cestovního ruchu. In: Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, s. 205-214. ISBN 978-807-2016-990. 20. TITTELBACHOVÁ, Š. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance: státní politika turismu České republiky: systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 196 s. ISBN 978-80-247-3842-0. 21. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Principy udržitelného rozvoje území. In: Principy a pravidla územního plánování [online]. 2006 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: 22. VITÁKOVÁ, M. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z:

POUŽITÉ ZDROJE

75

23. VYSTOUPIL, J. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. 24. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4167-6. 25. WOKOUN, R. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978807-2016-990.

Použité elektronické zdroje [1] Návod na SWOT analýzu. Masarykova univerzita [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [2] CZEKAJ, P. et kol. Charakteristika metody SWOT. Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů (VÚSC) České republiky [online]. 1998 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [3] Postavení a význam cestovního ruchu v České republice: Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2010 [cit. 201205-14]. Dostupné z: . [4] Databáze výzkumů a analýz agentury CzechTourism. CzechTourism [online]. 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: [5] Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních. CzechTourism [online]. 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [6] Cyklo a in-line průzkum. CzechTourism [online]. 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [7] Počty obyvatel v obcích. Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: . [8] Globální etický kodex cestovního ruchu. Světová organizace cestovního ruchu [online]. 2001 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [9] Responsible Travel: Global Trends & Statistics. Center for Responsible Travel [online]. 2010 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: .

POUŽITÉ ZDROJE

76

[10] Tourism 2020 Vision. World Tourism Organization [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: . [11] Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu: Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 201204-10]. Dostupné z: . [12] Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu: Spotřeba vnitřního cestovního ruchu v ČR. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: . [13] Tabulky satelitního účtu cestovního ruchu: Zaměstnanost v odvětvích cestovního ruchu v ČR. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: . [14] Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v kraji. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: . [15] Udržitelné hospodaření v krajině. Krajinná ekologie - učebnice [online]. 2003 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [16] PAVLAS, M. Jak mohou svazky obcí financovat své aktivity. Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů [online]. [cit. 2012-05-14]. s. 354. Dostupné z: . [17] Cestovní ruch. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2007 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [18] Obyvatelstvo. Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Brně [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [19] Mikulovsko. CRR Mapový server [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [20] ČSÚ a územně analytické podklady za obce České republiky. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: .

POUŽITÉ ZDROJE

77

[21] Statistika kultury 2010. Centrum informací a statistik kultury [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [22] Zpráva o výsledcích přezkoumání hospodaření. Mikulovsko [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [23] Mikulov. Rozpočet obce [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [24] Rozpočet města Mikulova na rok 2012. Mikulov [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [25] ROP NUTS II Jihovýchod. Fondy Evropské unie. [online]. [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [26] Plán výzev na rok 2012. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [27] Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká republika 2007—2013. Fondy Evropské unie [online]. [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [28] Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj.[online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [29] Podpora obnovy a rozvoje venkova. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2012-05-16]. Dostupné z: . [30] Dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj [online]. [cit. 201205-14]. Dostupné z: . [31] Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj.[online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [32] Dotační program Podpora vinařství a vinohradnictví v JMK. Jihomoravský kraj [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: .

POUŽITÉ ZDROJE

78

[33] Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center v Jihomoravském kraji v roce 2012. Jihomoravský kraj [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [34] Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací v Jihomoravském kraji v roce 2012. Jihomoravský kraj [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: . [35] Rozpočet DSO Mikulovsko 2012. Mikulovsko region [online]. 2012 [cit. 201205-14]. Dostupné z: .

SEZNAMY

79

SEZNAMY Seznam obrázků Obr. 1 Příklad pro vytváření konfigurační matice Obr. 2: Vývoj počtu zahraničních návštěvníků do roku 2020 Obr. 3: Schéma politiky cestovního ruchu Obr. 4: Přehled katastrálních území obcí mikroregionu Mikulovsko

13 30 37 42

Seznam grafů Graf 1 Důvod návštěvy regionu a oblíbené aktivity Graf 2 Struktura výdajů města Mikulov v roce 2010

47 61

Seznam tabulek Tab. 1 Tvorba matice SWOT analýzy a základní strategie

11

Tab. 2 Složky potenciálu cestovního ruchu

16

Tab. 3 Charakteristika složek přírodního subsystému cestovního ruchu

17

Tab. 4 Charakteristika složek přírodního subsystému s jedním stupněm lokalizačních podmínek

18

Tab. 5 Charakteristika složek kulturního subsystému cestovního ruchu

19

Tab. 6 Počet hostů v lázeňských zařízeních v letech 2009-2011

25

Tab. 7 Nejvyšší ukončené vzdělání v ORP Mikulov 2001 a 2011

33

Tab. 8 Základní demografické ukazatele mikroregionu Mikulovsko k 31. 12. 2010

43

Tab. 9 Základní prvky tvořící rozlohu mikroregionu Mikulovsko k 31. 12. 2010

45

Tab. 10 SWOT analýza vnitřních faktorů mikroregionu Mikulovsko

49

Tab. 11 Konfrontační matice SWOT analýzy mikroregionu Mikulovsko

51

Tab. 12 Sestavení výsledného skóre interní analýzy

52

Tab. 13 Sestavení výsledného skóre externí analýzy

52

Tab. 14a Přírodní subsystém potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu

54

Tab. 14b Přírodní subsystém potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu

54

Tab. 15a Kulturní subsystém potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu

55

Tab. 15b Kulturní subsystém potenciálu cestovního ruchu v mikroregionu

55

Tab. 16 Nejlákavější aktivity pro domácí a zahraniční návštěvníky (v %)

57

SEZNAMY

80

Tab. 17 Oblíbené kulturní turistické cíle v TO Pálava a LVA dle jejich návštěvnosti 57 Tab. 18 Celkový potenciál cestovního ruchu v 18 obcích mikroregionu Mikulovsko 58 Tab. 19 Plánované výzvy ROP Jihovýchod v roce 2012

63

Tab. 20 Prioritní osy Programu rozvoje venkova

65

Tab. 21 Prioritní osy Podpora obnovy rozvoje venkova

66

Tab. 22 Výzvy Programu rozvoje venkova Jihomoravského kraje

67

Tab. 23 Výzvy Podpora vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji

68

Tab. 24 Výzva Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center

68

Tab. 25 Výzva Podpora udržování čistoty cyklistických komunikací

69

Tab. 26 Ekonomická opatření cestovního ruchu

81

Tab. 27 Sociálně-kulturní opatření cestovního ruchu

82

Tab. 28 Environmentální opatření cestovního ruchu

82

Tab. 29 Potenciál cestovního ruchu v obci Bavory

83

Tab. 30 Potenciál cestovního ruchu v obci Brod nad Dyjí

83

Tab. 31 Potenciál cestovního ruchu v obci Březí

84

Tab. 32 Potenciál cestovního ruchu v obci Dobré pole

84

Tab. 33 Potenciál cestovního ruchu v obci Dolní Dunajovice

85

Tab. 34 Potenciál cestovního ruchu v obci Dolní Věstonice

86

Tab. 35 Potenciál cestovního ruchu v městysi Drnholec

87

Tab. 36 Potenciál cestovního ruchu v obci Horní Věstonice

87

Tab. 37 Potenciál cestovního ruchu v obci Jevišovka

88

Tab. 38 Potenciál cestovního ruchu v obci Klentnice

88

Tab. 39 Potenciál cestovního ruchu ve městě Mikulov

89

Tab. 40 Potenciál cestovního ruchu v obci Milovice

90

Tab. 41 Potenciál cestovního ruchu v obci Novosedly

90

Tab. 42 Potenciál cestovního ruchu v obci Nový Přerov

91

Tab. 43 Potenciál cestovního ruchu v obci Pasohlávky

91

Tab. 44 Potenciál cestovního ruchu v obci Pavlov

92

Tab. 45 Potenciál cestovního ruchu v obci Perná

93

Tab. 46 Potenciál cestovního ruchu v obci Sedlec

93

Potenciál cestovního ruchu mikroregionu Mikulovsko

Recommend Documents