Mikulovsko profesionální partner v cestovním ruchu

Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu

Výstup II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko 1. Situační analýza 2. Definování strategické vize rozvoje destinace

Zadavatel projektu: Město Mikulov Partneři projektu: DSO Mikulovsko Obec Pasohlávky Dodavatel: Řešitel výstupu:

ZO ČSOP Adonis ARC Mikulov s.r.o., Amber travel s.r.o.

Realizováno v rámci projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu. Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií.

Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu / Zhotovení marketingové strategie a související služby

OBSAH: 1.

SITUAČNÍ ANALÝZA STAVU CESTOVNÍHO RUCHU DESTINACE 1.1

ZADÁNÍ VÝSTUPU, METODIKA, VYMEZENÍ DESTINACE

5 5

1.1.1

ZADÁNÍ A CÍLE VÝSTUPU

5

1.1.2

METODIKA

5

1.1.3

DEFINOVÁNÍ ZÁJMOVÉ OBLASTI – DESTINACE

7

1.1.3.1 1.1.3.2

1.2

Destinace Mikulovsko Zařazení destinaci Mikulovsko do systému turistických oblastí ČR

ANALÝZA SOUČASNÉ TURISTICKÉ NABÍDKY

7 7

9

1.2.1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU

1.2.2

PASPORTIZACE NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH TURISTICKÝCH CÍLŮ A SLUŽEB

19

1.2.3

HODNOCENÍ ATRAKTIVITY TURISTICKÉ NABÍDKY

21

1.2.3.1 1.2.3.2 1.2.3.3 1.2.3.4

1.2.4 1.2.4.1 1.2.4.2

Atraktivita turistické nabídky dle názorů návštěvníků destinace Atraktivita turistických cílů – hodnocení dle návštěvnosti objektů Atraktivita turistických produktů nabízených v rámci destinace Atraktivita akcí

SLUŽBY Celkové hodnocení kvality a šíře poskytovaných služeb Ubytovací služby

9

21 25 26 28

29 29 36

1.2.5

SYSTÉM POSKYTOVÁNÍ TURISTICKÝCH INFORMACÍ O DESTINACI MIKULOVSKO

50

1.2.6

HODNOCENÍ OSTATNÍ A PRODUKTOVÉ TURISTICKÉ INFRASTRUKTURY

54

1.2.6.1 1.2.6.2 1.2.6.3 1.2.6.4

1.2.7 1.2.7.1 1.2.7.2

1.3

Stravovací služby Ostatní služby Produktová infrastruktura Turistické trasy a stezky, doprovodná infrastruktura

ANALÝZA POŽADAVKŮ NA NOVÉ TURISTICKÉ CÍLE A SLUŽBY Analýza námětů z různých zdrojů Souhrnné vyhodnocení námětů na nové turistické cíle a služby

ANALÝZA POPTÁVKY

54 55 59 63

66 66 69

72

1.3.1

SYSTÉM SBĚRU DAT A MARKETINGOVÝCH PRŮZKUMŮ

72

1.3.2

ANALÝZA SOUČASNÉHO NÁVŠTĚVNÍKA

72

1.4

ANALÝZA KONKURENCE

1.4.1 1.4.1.1 1.4.1.2 1.4.1.3 1.4.1.4 1.4.1.5

1.4.2 1.5

ANALÝZA VNĚJŠÍ KONKURENCE Oblíbenost konkurenčních destinací zahraničními návštěvníky Konkurence tuzemských destinací z hlediska oblíbenosti jejich turistických cílů Analýza konkurence z hlediska geografické polohy a dostupnosti Analýza konkurenčních tuzemských destinací v rámci DCR Možnosti kooperace se sousedícími destinacemi

83 83 83 87 91 93 96

ANALÝZA VNITŘNÍ KONKURENCE

97

ANALÝZA MARKETINGOVÝCH AKTIVIT

98

1.5.1

ANALÝZA AKTUÁLNĚ NABÍZENÝCH TURISTICKÝCH PRODUKTŮ DESTINACE

98

II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 1. Situační analýza, 2. Definování strategické vize

2


1.5.2

ANALÝZA SOUČASNÉHO SYSTÉMU PRODEJE PRODUKTŮ

101

1.5.3

ANALÝZA SOUČASNÉHO SYSTÉMU PROPAGACE DESTINACE A PRODUKTŮ

102

1.5.4

ANALÝZA SOUČASNÉ IMAGE DESTINACE

107

1.6

VYHODNOCENÍ MONITORINGU NÁVŠTĚVNÍKŮ ZA DESTINACI MIKULOVSKO

111

1.6.2

VYHODNOCENÍ MONITORINGU NÁVŠTĚVNÍKŮ ZA TO PÁLAVA A LVA

117

1.6.3

VYHODNOCENÍ MONITORINGU NÁVŠTĚVNÍKŮ ZA REGION JIŽNÍ MORAVA

119

1.6.4

AKTUÁLNÍ TRENDY VE VÝVOJI EKONOMIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR

121

ANALÝZA PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ NA ÚZEMÍ DESTINACE

127

1.7.1

NÁVRH A REALIZACE DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

127

1.7.2

POPIS PLÁNOVANÝCH PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ

127

1.8

KOMPLEXNÍ SWOT ANALÝZA

128

1.8.1

VYHODNOCENÍ HLAVNÍCH SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK DESTINACE

128

1.8.2

SHRNUTÍ A ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ

136

DEFINOVÁNÍ STRATEGICKÉ VIZE ROZVOJE DESTINACE 2.1

VÝCHODISKA PRO FORMULACI STRATEGICKÉ VIZE

138 138

2.1.1

VÝCHODISKA STANOVENÁ V RÁMCI SWOT ANALÝZY

138

2.1.2

VYHODNOCENÍ VAZEB NA JIŽ EXISTUJÍCÍ STRATEGICKÉ DOKUMENTY

138

2.1.2.1 2.1.2.2 2.1.2.3 2.1.2.4 2.1.2.5

2.1.3

Programové dokumenty státní politiky cestovního ruchu Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod na období 2007–2013 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje Marketingová studie regionu Zahrada Evropy Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko

VYHODNOCENÍ TRENDŮ V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

2.1.3.1 2.1.3.2 2.1.3.3

2.2

Základní evropské trendy cestovního ruchu Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu Trendy ve vazbě na tvorbu turistických produktů a programů

DEFINOVÁNÍ STRATEGICKÉ VIZE ROZVOJE DESTINACE MIKULOVSKO

139 147 148 153 154

156 156 159 162

164

2.2.1

GLOBÁLNÍ CÍLE A STRATEGICKÁ VIZE ROZVOJE DESTINACE MIKULOVSKO

164

2.2.2

NÁVRH HLAVNÍCH ROZVOJOVÝCH PRIORIT (STRATEGICKÝCH OBLASTÍ)

165

2.3

SEZNAM OPATŘENÍ A NÁVRH ROZVOJOVÝCH AKTIVIT

2.3.1 2.3.2

168

PRIORITA 1: VYBUDOVÁNÍ A ROZVOJ SPOLEČNÉHO ŘÍZENÍ DESTINACE, ROZVOJ

KVALITY SLUŽEB

3.

111

1.6.1

1.7

2.

SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ MARKETINGOVÝCH PRŮZKUMŮ A STATISTIK

168

PRIORITA 2: PODPORA ROZVOJE ZÁKLADNÍ A PRODUKTOVÉ TURISTICKÉ

INFRASTRUKTURY

170

2.3.3

173

PRIORITA 3: TVORBA KONKURENCESCHOPNÝCH TURISTICKÝCH PRODUKTŮ

PŘÍLOHY


177

3


3.1

PROBLEMATIKA VYMEZENÍ TO PÁLAVA A LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL

177

3.2

NÁVŠTĚVNOST TURISTICKÝCH CÍLŮ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

179

3.3

POPIS SUBJEKTŮ PODÍLEJÍCÍCH SE NA ROZVOJOVÝCH AKTIVITÁCH DESTINACE

182

3.4

ROZVOJOVÉ PROBLÉMY A PODNIKATELSKÉ KLIMA NA MIKULOVSKU

185

3.5

SEZNAM TISKOVIN DESTINACE MIKULOVSKO

187

3.6

SEZNAM VELETRHŮ, KDE JE PREZENTOVÁNA DESTINACE MIKULOVSKO

189

3.7

ANALÝZA PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ – VZOROVÝ DOTAZNÍK

190

3.8

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY

191

3.9

DALŠÍ TRENDY A FORMY CESTOVÁNÍ

192


4


1. SITUAČNÍ ANALÝZA STAVU CESTOVNÍHO RUCHU DESTINACE 1.1 Zadání výstupu, metodika, vymezení destinace 1.1.1 Zadání a cíle výstupu Situační analýza stavu cestovního ruchu destinace Mikulovsko je vstupní kapitolou komplexního výstupu s názvem „Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko“. Kromě situační analýzy bude Strategie obsahovat ještě další 3 základní kapitoly, a to 2. Definování strategické vize rozvoje destinace, 3. Akční plán realizace aktivit na období 2009–2013 a 4. Katalog projektových záměrů destinace. Situační analýza, stejně jako celá Strategie, je prvotním samostatným strategickým dokumentem, který bude pro turistickou destinaci Mikulovsko v oblasti rozvoje cestovního ruchu zpracován1. Proto bude nutné vytvářet tento strategický dokument zcela od začátku a za výrazné spolupráce zadavatele a partnerů projektu, ale také za účasti široké odborné veřejnosti celé destinace. Kromě vlastního řešitelského týmu a pracovní skupiny projektu se budou na tvorbě analýzy a celé Strategie významnou měrou podílet další přední experti na daná témata (například Masarykova univerzita Brno, Vysoká škola hotelová Praha, agentura CzechTourism, Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, Nadace Partnerství – Greenways – Cyklisté vítáni, A.T.I.C., Weinviertel management,...). Významnou součástí procesu tvorby jak analytické, tak komplexní Strategie bude také publicita výstupů projektu, veřejná projednávání a poskytování informací odborné i laické veřejnosti v destinaci.

1.1.2 Metodika Pro úspěšnou realizaci jakéhokoliv projektu je nezbytná správná metodika, vedoucí ke stanoveným cílům a efektivním výsledkům. Společnost ARC Mikulov využívá vlastní metodiku, která byla zpracována jako vzorová a je dodnes doporučována MMR ČR jako metodický nástroj pro zpracování regionálních rozvojových projektů a studií v oblasti cestovního ruchu. Metodika je průběžně doplňována o nové poznatky a potřeby ve vazbě na regionální, krajské a národní programové dokumenty. Nejnovější verze metodiky obsahuje postupy využívané při obdobných projektech realizovaných v Rakousku a SRN. Důležitým prvkem v používané metodice je pravidlo návaznosti na nadregionální projekty, což je důležité například ve vazbě na prováděné marketingové průzkumy a statistická šetření. Tato jsou metodicky zpracována v řešeném území tak, aby bylo možné získaná data srovnávat s daty na národní úrovni. Tím je vytvořen základ pro dlouhodobé sledování marketingových dat na všech regionálních úrovních. Základním principem přístupu (metodiky) ARC Mikulov je: • široká spolupráce s místními odborníky, institucemi i laickou veřejností při zpracování výstupů • maximální přiblížení výstupů pro potřeby budoucích uživatelů • práce řešitelského týmu v terénu, výborná znalost řešeného území • aplikace nejnovějších zahraničních zkušeností, zejména v oblasti marketingu • využití průzkumů realizovaných ČCCR (CzechTourism) zejména v oblasti „znalosti“ potřeb zahraničních návštěvníků • precizní a detailní odborné zpracování každého výstupu (opatření) • zapojení veřejnosti do procesu tvorby cílů, strategických opatření a vlastní zapojení do tvorby produktu „svého“ města a regionu (stěžejní princip) – práce v projektových týmech • stanovení konkrétních (měřitelných!) cílů pro jednotlivá opatření • prezentace výsledků co nejširší veřejnosti (mediální kampaně, internet atd.) 1

V současné době má destinace zpracovánu komplexní Strategii rozvoje mikroregionu Mikulovsko (DHV CR, ARC Mikulov, 2004), která však řeší rozvoj oblasti v celém spektru hospodářského a sociálního rozvoje.


5


• zapojení strategie a výstupů do regionálních, národních i mezinárodních produktů cestovního ruchu • návaznost výstupů na projekty příslušné turistické oblasti, dosažení co nejvyšší míry synergie aktivit • transformace co největšího množství námětů a opatření do formy projektů, které mohou být následně samostatně realizovány (zejména v rámci fondů EU) Pro dosažení maximální kvality analytických informací při zpracování vstupní části celého výstupu – „Situační analýzy“ bylo využito dat všech dostupných oficiálních ověřených zdrojů, jako jsou například statistické údaje ČSÚ nebo výsledky marketingových šetření agentury CzechTourism a STEM/Mark. Tato data byla doplněna vlastními průzkumy prováděnými řešitelem projektu v dřívějších letech na území destinace Mikulovsko.

ŘEŠITEL A ZADAVATEL PROJEKTU Hlavní zodpovědnost za realizaci celé Strategie (včetně vstupní Situační analýzy) má tvůrčí tým společnosti ARC Mikulov, vedený hlavním řešitelem výstupu Mgr. Radkem Galouskem. Společně s týmem ARC Mikulov se na zpracování všech výstupů budou podílet zástupci TIC Mikulov (ZO ČSOP Adonis) a cestovní kanceláře Amber travel. Zadavatelem a hlavním garantem Strategie je město Mikulov, jakožto nositel celého projektu „Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu“. Partnery projektu jsou obec Pasohlávky a DSO Mikulovsko Celý projekt je realizován za výrazné podpory pracovních skupin a formou jednání na pracovních setkáních.

Poděkování hlavního řešitele projektu Tvůrčí tým společnosti ARC Mikulov děkuje všem spolupracujícím subjektům a organizacím za aktivní spolupráci při tvorbě této vstupní Situační analýzy. Velmi oceňujeme aktivní zapojení široké odborné veřejnosti v rámci jednání a práce v pracovní skupině a dále děkujeme zadavateli a partnerům projektu za přínosné podněty a připomínky. Za tvůrčí tým Mgr. Radek Galousek, ARC Mikulov, s.r.o.


6


1.1.3 Definování zájmové oblasti – destinace Jak již napovídá název celého výstupu - Strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko, je dle zadání projektu zájmové území vymezeno tímto pojmem. To znamená, že veškeré analytické i návrhové výstupy budou prioritně řešeny pro území Mikulovska, samozřejmě ve vazbě na vyšší celky, do kterých je Mikulovsko systémově řazeno. Takovým celkem (hierarchicky nejbližším) je turistická oblast (TO) „Pálava a Lednicko-valtický areál“, jež je dále součástí přirozeného turistického regionu Jižní Morava. Konkrétní vymezení destinace Mikulovsko je možné pro potřeby této studie definovat jako souhrn obcí náležících do mikroregionu Mikulovsko, který je administrativně zastřešen Dobrovolným svazkem obcí z názvem Mikulovsko (DSO Mikulovsko).

1.1.3.1 Destinace Mikulovsko Destinace Mikulovsko je definována svými zástupci jako území osmnácti obcí, které jsou soustředěny v rámci Dobrovolného svazku obcí (DSO) z názvem Mikulovsko. Jeho členy2 jsou obce Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a Sedlec. Mapa: obce mikroregionu (DSO) Mikulovsko, stav k 1. 4. 2009

1.1.3.2 Zařazení destinaci Mikulovsko do systému turistických oblastí ČR Destinace Mikulovsko není oficiální turistickou destinací dle třídění agentury CzechTourism, ani přirozenou turistickou oblastí, jak tyto definuje ve své marketingové strategii Jihomoravský kraj. Dle těchto strategií je Mikulovskou zahrnuto jako součást TO Pálava a LVA. Z tohoto důvodu nebude možné některá statistická a marketingová data v následné analýze vztahovat k destinaci Mikulovsko, ale pouze k tomuto vyššímu regionálnímu celku – tedy TO Pálava a LVA. Bohužel vymezení TO Pálava a LVA není provedeno zcela jednoznačně a dle našeho názoru spíše špatně, proto i data vztažená k tomuto území nebude možně 100% aplikovat na řešené území3.

2 3

Údaj platný k datu 1. 4. 2009. Popis problematiky vymezení TO Pálava a LVA uvádíme v kapitole Přílohy.


7


Mapa turistických regionů a turistických oblastí České republiky dle CRR ČR

Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj ČR

Mapa turistických oblastí České republiky dle agentury CzechTourism

Zdroj: CzT


8


1.2 Analýza současné turistické nabídky 1.2.1 Základní charakteristika mikroregionu Mikroregion Mikulovsko se rozkládá v jihozápadní části okresu Břeclav (Jihomoravský kraj), na území o velikosti přibližně 271 km2 při státní hranici s Rakouskem. V 18 obcích mikroregionu žije necelých 20,5 tisíc obyvatel, takže je možné konstatovat, že jde spíše o malou destinaci s podprůměrnou hustotou zalidnění. Poloha regionu je z hlediska cestovního ruchu příznivá. Region leží v jižní části Jihomoravského kraje, při hranicích s Rakouskem, na jedné z nejvýznamnějších tranzitních turistických os Balt – Jadran. Velmi dobře je dostupný silniční dopravou (po silnici 1/52 Brno – Vídeň), ostatními druhy dopravy je přímo dostupné širší okolí regionu (železniční dopravou Břeclav, leteckou dopravou Brno, Vídeň) s časovou vzdáleností do cca 1–2 hod. Seznam obcí mikroregionu (DSO) Mikulovsko Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec Fyzicko-geografická charakteristika území Region Mikulovsko tvoří tři orografické soustavy. Ze západu zasahuje do regionu Vněkarpatská sníženina s geomorfologickými podcelky Drnholecká pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva a Dunajovické vrchy. Druhou a turisticky nejatraktivnější soustavou jsou Vnější západní Karpaty s geomorfologickým celkem Mikulovské vrchoviny, dělící se na podcelky Pavlovské vrchy a Milovickou pahorkatinu a konečně poslední soustavou je Vídeňská pánev s geomorfologickým celkem Valtická pahorkatina, která vyplňuje jihovýchodní cíp regionu. Celkově má krajina spíše rovinný až mírně zvlněný charakter vhodný hlavně pro cykloturistiku, v oblasti Pavlovský vrchů pak pro pěší turistiku. Většina území má ráz atraktivní venkovské krajiny s ekologicky i krajinářsky cennými lokalitami. Jde především o vápencové bradlo Pavlovských vrchů s jednotlivými, vysokými skalními hmotami – Tabulová, Pálava, Kotel a Děvín. Dalším významným krajinným prvkem jsou vinice, které se rozprostírají na velké ploše zájmového území. Lesnatost území je nízká, místy je krajina jednotvárná s vysokým podílem orné půdy (hlavně v západní části regionu). Přírodně nejcennější lokality jsou chráněny formou zvláště chráněného území CHKO, které celkově zaujímá téměř 28,4 % rozlohy regionu. Tento fakt na jedné straně svědčí o reálné turistické atraktivitě regionu, na straně druhé je omezujícím faktorem extenzivního rozvoje cestovního ruchu v dotčeném území.


9


Nejvýznamnějším hydrologickým prvkem v území je soustava Novomlýnských nádrží, přičemž k rekreaci je využívána horní a dolní nádrž. Prostřední nádrž je ornitologickou rezervací. Do zájmového území zasahuje největší rybník na Moravě – Nesyt s rozlohou 295 ha, který je součástí soustavy Lednických rybníků. Ostatní vodní plochy soustavy se nachází v zázemí zájmového území Mikulovska. Z nich je pro rekreační účely využíván Mlýnský rybník – Apollo, ostatní mají ornitologickou funkci (popř. funkci přírodní atraktivity). V nejbližším zázemí Mikulovska (v blízkosti Novomlýnských nádrží) leží také rybník Vrkoč a Pouzdřanský rybník. Území Mikulovska patří k nejteplejším klimatickým oblastem v České republice. Tato skutečnost společně s reliéfem krajiny nejvíce ovlivňují časové využití oblasti. Z tohoto hlediska je Mikulovsko jednoznačně orientováno na letní sezónu. Hlavní turistické atraktivity a cíle, formy cestovního ruchu Hlavními turistickými cíli oblasti jsou Pavlovské vrchy, Novomlýnské nádrže, městská památková rezervace Mikulov a vinařské obce. V nejbližším okolí zájmového území se nachází unikátní lokalita Lednicko-valtického areálu, zapsaného v roce 1996 na seznam UNESCO. Dominantou oblasti jsou Pavlovské vrchy, které se nacházejí severně od Mikulova a táhnou se směrem k Novomlýnským nádržím. Pavlovské vrchy jsou charakteristické vápencovými skalami, lesostepní květenou, dubovými háji, zříceninami gotických hradů (Děvičky, Sirotčí hrádek) a poutním místem Svatý kopeček. V lokalitě se nacházejí četné archeologické lokality – Dolní Věstonice, Pavlov a krasová jeskyně Na Turoldu. Hlavním výchozím bodem do Pavlovských vrchů je historické městečko Mikulov malebně zasazené v okolní krajině. Jedinečné panorama dotváří siluety zámku, Svatého kopečku a Kozího hrádku. Hlavní atraktivitou města je jeho středověké jádro s barokním zámkem, Dietrichsteinskou hrobkou a židovskou čtvrtí. Mikulov je také centrem vinařství. Dalším významným turistickým cílem regionu jsou Novomlýnské nádrže, která se nachází severně od Mikulova, pod hřebenem Pavlovských vrchů. Novomlýnské nádrže jsou největší vodní plochou na Moravě vybudovanou v letech 1982–1988. Hlavním střediskem rekreace u vody jsou Pasohlávky při horní nádrži soustavy. K provozování především vodních sportů a rybaření slouží dolní nádrž. Střední nádrž je vyhlášena přírodní rezervací s umělými ostrůvky pro hnízdění ptáků, na jednom z ostrůvků je zachován románsko gotický kostel sv. Linharta, který je jediným pozůstatkem zatopené vsi Mušov. Uvedené atraktivity a turistické cíle funkčně propojuje vinařství a s ním spojené lidové a folklorní tradice. Zájmové území se nachází v Mikulovské vinařské podoblasti, kterou tvoří 30 obcí. Dnes je vinařská turistika úzce spjata s ostatními formami cestovního ruchu regionu – pěší turistikou, cykloturistikou, rekreačními pobyty u vody, návštěvou kulturních, historických a přírodních památek. Mikulovsko je samozřejmě součástí sítě Moravských vinařských stezek, jež je dlouhodobým projektem vinařství a udržitelné venkovské krajiny. Význam předpokladů cestovního ruchu v regionu Mikulovska V podmínkách České republiky můžeme hodnotit význam cestovního ruchu malých geografických celků pouze prostřednictvím rozmístění hromadných ubytovacích zařízení, podnikatelské aktivity a na základě turisticko-rekreační funkce a funkce turisticko-rekreačního zatížení. Region Mikulovsko disponuje 2 059 lůžky4 v hromadných ubytovacích zařízeních, což znamená 5,8 % celkové kapacity Jihomoravského kraje. V přepočtu lůžek na 1 km2 patří Mikulovsko v rámci ČR i JMK k územím s nadprůměrným hodnotami. Uvedená ubytovací kapacita je soustředěna ve dvanácti obcích Mikulovska, přičemž dvě třetiny lůžek se nachází ve dvou největších střediscích cestovního ruchu – Pasohlávkách a Mikulově. Více než 100 lůžek mají k dispozici Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice a Pavlov. U ostatních obcí není pobytová funkce tolik významná. Podnikatelskou aktivitu v cestovním ruchu (odvětví pohostinství a ubytování) reprezentuje nadprůměrných 34 subjektů na 1 000 ekonomicky aktivních obyvatel (v ČR je to 24, v JMK 20). Velmi 4

Stav v roce 2007.


10


vysoká podnikatelská aktivita v cestovním ruchu je v Pavlově a Pasohlávkách (přes 100 subjektů na 1 000 EAO). Obdobně je tomu i v případě zaměstnanosti ve stejném odvětví, která činí 5,6 % ze všech ekonomicky aktivních. Stručný popis obcí mikroregionu Mikulovsko Bavory Obecní úřad Bavory, Bavory čp. 9, 692 01 Bavory tel.: 519 515 524 www.bavory.cz Bavory jsou prastará vinařská obec na úpatí Pálavy. Přímo nad obcí se nachází jedna z nejcennějších rezervací chráněné krajinné oblasti Pálava – Tabulová hora a o něco dále přírodní památka Anenský vrch. Tyto stepní rezervace jsou nejkrásnější brzy na jaře, kdy zde rozkvétají hlaváčky, koniklece nebo kosatce, ale Tabulová hora je známá také díky vzácné rostlině šalvěji habešské, která zde byla v minulosti zřejmě zavlečena se senem římských vojsk. Nejhodnotnější památkou Bavor je kostel sv. Kateřiny z roku 1742, který nahradil starší gotickou stavbu. Věž, která je spolu s dvěma ratolestmi vinné révy součástí obecního znaku, byla ke kostelu přistavěna v roce 1791. K dalším památkám patří socha sv. Jana Nepomuckého, kaplička u státní silnice Brno– Mikulov a boží muka u hřbitova. Za návštěvu stojí rovněž sklepní ulička, která je součástí Naučné vinařské stezky Mikulov a cyklistického okruhu Stará hora. Obec je proslulá zejména bílými víny. Brod nad Dyjí Obecní úřad Brod nad Dyjí, Brod nad Dyjí čp. 45, 691 81 Brod nad Dyjí tel.: 519 519 147 www.brodnaddyji.cz Brod nad Dyjí je jednou z nově osídlených obcí po 2. světové válce. V roce 1938 zde žilo 983 Němců a pouze 5 Čechů. Tato vinařská obec leží v údolí řeky Dyje, mezi částečně zatopenou Horní (Mušovskou) nádrží vodního díla Nové Mlýny a úpatím Dunajovických kopců. Zdejší stepní lokality chráněné jako národní přírodní památka Dunajovické kopce patří k nejcennějším na jižní Moravě. K velmi cenným zdejším rostlinám patří například teplomilná mandloň nízká. Z architektonických památek stojí za pozornost kostel sv. Jan Nepomuckého z roku 1770, sochy sv. Floriána, patrona hasičů, a sv. Jana Nepomuckého. Pěkná je také kaple na návrší na začátku vsi a dům čp. 83. Za návštěvu stojí rovněž oblast vinných sklepů, která je na trase cyklistického okruhu Stará hora, dálkové Jantarové stezky, spojující Vídeň a Krakov, a Mikulovské vinařské stezky. Březí Obecní úřad Březí, Hlavní 113, 691 81 Březí tel.: 519 514 110 www.brezi.cz Obci Březí, která byla v minulosti známá knoflíkářstvím, šitím rukavic, výrobou sítěk na vlasy, okurkářstvím a vinohradnictvím, dělají i nadále dobré jméno zdejší vynikající vína, o čemž se můžeme přesvědčit při návštěvě místních sklepních uliček. Tato, až do 2. světové války převážně německy mluvící obec, leží v úrodné krajině na úpatí Dunajovických kopců. Zdejší zbytky stepí jsou chráněné ve stejnojmenné národní přírodní památce. Dominantou obce je novorománský kostel sv. Jana Křtitele z roku 1860, který nahradil starší kostel z roku 1696. Jeho zajímavostí je křišťálový lustr s 13 684 ověsky, který je zřejmě největší svého druhu v České republice. K dalším zajímavým památkám patří budova fary, sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého, kaplička u silnice do Mikulova a bunkry československého opevnění. V obci je lovný rybník i letní koupaliště s možností stanování. Proslulý je zdejší březnový košt vína, krojované hody na sv. Jana, podzimní zpívání pěveckých sborů a vánoční koledování. Souběžně s železniční tratí vede tzv. signálka, obslužná komunikace někdejší železné opony. Dnes je využívána k cykloturistice – prochází tudy trasa Greenways Praha–Vídeň.


11


Dobré Pole Obecní úřad Dobré Pole, Dobré Pole čp. 1, 691 81 Dobré Pole tel.: 519 514 131 www.dobrepole.cz Dobré Pole je jedna z obcí, kde před 2. světovou válkou žili Charváti, potomci Chorvatů, kteří na Moravu prchli před Turky v 16. a 17. století. V obci můžete vidět jednu z evropsky cenných lokalit slanomilných rostlin. Tři červené kvítky v obecním znaku pocházejí z velmi vzácné sivěnky přímořské, která se zde vyskytuje. Za pozornost stojí také památky – kostel sv. Cecílie z 18. století, kříž u kostela, dřevěný kříž, vztyčený v roce 2006 při příležitosti konání církevních misií, sochy sv. Floriana a sv. Jana Nepomuckého a kaplička za obcí. Připomínkou 2. světové války je bunkr československého opevnění přímo u hřiště. V okolí obce jsou velmi kvalitní vinice a dvě lokality vinných sklepů. Místní vinaři se podle nich rozdělují na „rybníkáře“ a „potůčkáře“. Dobré Pole leží na trase Moravské vinné stezky. Dolní Dunajovice Obecní úřad Dolní Dunajovice, Zahradní 613, 691 85 Dolní Dunajovice tel.: 519 500 053 www.dolni-dunajovice.cz Dolní Dunajovice jsou jedna z nejvýznamnějších vinařských obcí na Moravě. Leží na úpatí Dunajovických kopců, které tvoří nejrozsáhlejší spojitou oblast vinic v České republice. Kromě vinic se na Dunajovických kopcích nachází také velmi cenná stepní území, která jsou národní přírodní památkou. Z nejstarších památek stojí za zmínku významné avarské pohřebiště ze 6.–7. století. Dominantou Dolních Dunajovic je kostel sv. Jiljí, v jehož blízkosti se nachází pranýř. Ten je připomínkou roku 1580, kdy byla ves povýšena na městečko a získala kromě jiných práv i právo útrpné. Z dalších historických zajímavostí stojí za vidění budova fary, historické domy v Poštovní a Hlavní ulici, dvě boží muka v polích a sochy sv. Floriána, sv. Marka, sv. Jana Nepomuckého a sousoší sv. Cyrila a Metoděje na návsi. Pozoruhodné jsou také barokní štíty selských statků a vinných sklepů inspirované architekturou nedalekého Mikulova. Patrně nejslavnějším zdejším rodákem je Karel Renner, který po 1. světové válce působil jako rakouský spolkový kancléř a po 2. světové válce byl zvolen rakouským prezidentem. Na jeho rodném domku byla odhalena pamětní deska a v roce 2000 zde byl postaven Dům Dr. Karla Rennera, využívaný k pořádání nejrůznějších diskusních setkání a konferencí. Obcí prochází cyklistický okruh Stará hora a v jejím podzemí se nachází velký zásobník zemního plynu. Dolní Věstonice Obecní úřad Dolní Věstonice, Dolní Věstonice čp. 67, 691 29 Dolní Věstonice tel.: 519 517 630 www.obecdolnivestonice.cz Obec Dolní Věstonice patří k nejvýznamnějším světovým archeologickým lokalitám. Za svůj věhlas vděčí především objevu Věstonické venuše, která je považována za nejstarší keramickou sošku na světě. Její repliku lze zhlédnout v místní archeologické expozici spolu s doklady o nejstarší výrobě textilu na světě a mnoha dalšími unikátními nálezy. V okolí obce lze navštívit rovněž velkomoravské hradiště Vysoká zahrada s až 6 m vysokými valy a zbytky základů kostelíka z 11. století. Nedaleko leží také unikátní Kalendář věků. Jedná se o 30 m silnou vrstvu usazenin od doby ledové, která je chráněná jako národní přírodní památka. V okolí Věstonic jsou velmi cenné přírodní rezervace – Děvín a Střední (Věstonická) nádrž vodního díla Nové Mlýny. Ta je zimovištěm desetitisíců severských husí a několika desítek mořských orlů. Nejvýraznější památkou obce je kostel archanděla Michaela s nejstarší částí ze 14. století. Kostel má hodnotnou vnitřní výzdobu od Ignáce Lengelachera, který je rovněž autorem sousoší sv. Luitgardy a


12


sousoší sv. Panny Marie Pomocné. Zajímavou vinařskou památkou připomínající habány, příslušníky protestantské sekty novokřtěnců, je uzavřené Habánské náměstí tvořené výhradně vinnými sklepy. Dolní Věstonice jsou oblíbené mezi rybáři, kteří loví v Novomlýnských nádržích, milovníky vína a burčáku, kteří přijíždějí například na tzv. burčákové dny, milovníky přírody, kteří využívají červenou turistickou trasu vedoucí do centra CHKO Pálava, nebo cyklisty. Věstonice leží na trase Moravské vinné stezky, Mikulovské vinařské stezky, Vinařské naučné stezky Mikulov a dalších tras. Drnholec Úřad městyse Drnholec, Kostelní 368, 691 83 Drnholec tel.: 519 519 210 www.obecdrnholec.cz I když městys Drnholec leží v údolí řeky Dyje, jeho předválečné německé označení Dürnholz znamená suché dřevo. Podobně jako jinde v regionu i v Drnholci, kde bylo v roce 1938 plných 89 % obyvatel německé národnosti, znamenala 2. světová válka zásadní přelom. Mnoho místních obyvatel sloužilo ve wehrmachtu a jednotkách SS. Během osvobozování v květnu 1945 se o městečko vedly tuhé boje, při nichž byla více než polovina domů úplně zničena nebo těžce poškozena. K významným památkám, které válku přežily, patří zámek, původně liechtensteinský hrad chránící přístup od řeky. Dnes je v soukromém vlastnictví a nepřístupný. Blízký kostel s farou patří k nejhodnotnějším památkám nejen v Drnholci, ale i širším okolí. Farní budova byla přebudována z velmi starého, původně románského, kostela sv. Martina, kdežto dnešní kostel Nejsvětější Trojice pochází až z poloviny osmnáctého století. K dalším cenným památkám patří mariánský sloup uprostřed bývalého tržiště, budova bývalé radnice z roku 1591, dva domy na náměstí a několik drobných plastik. Každoročně, vždy poslední neděli v červnu, se v Drnholci konají hody a o Velikonocích místní vinaři pořádají pravidelné výstavy vína. K rozvoji městyse v posledních letech přispívá blízkost Horní Novomlýnské nádrže a cyklistické trasy. Přímo Drnholcem prochází trasa Moravské vinné stezky a v jeho těsné blízkosti trasy Mikulovské vinařské stezky, cyklistického okruhu Stará hora a Jantarové stezky – Greenways Krakov–Morava–Vídeň. Horní Věstonice Obecní úřad Horní Věstonice, Horní Věstonice čp. 131, 691 81 Horní Věstonice tel.: 519 517 668 www.horni-vestonice.cz Horní Věstonice jsou vinařská obec, která je rozložená na úpatí Pálavy a na dohled Novomlýnských nádrží. Svým katastrem částečně zasahuje do národní přírodní rezervace Děvín na území chráněné krajinné oblasti Pálava a do přírodní rezervace Věstonická nádrž. Největší pamětihodností v obci je kostel sv. Rozálie z roku 1769, dále budova fary z konce 18. století, kříž u kostela, socha sv. Floriána na návsi a boží muka na odbočce do Perné při cestě do Mikulova. Na katastrálním území Horních Věstonic se nacházejí rovněž pozůstatky Nového hradu, též Neuhausu, třetího hradu na Pavlovských vrších. Hrad byl postaven ve 14. století jako královská protiváha liechtensteinskému majetku v oblasti, ale byl zničen již husity v roce 1426. Dnes z něj zbylo jen několik kamenů. Vinice v okolí obce jsou proslulé svou kvalitou. Obcí vede Vinařská naučná stezka Mikulov a zelená pěší trasa ke známé horolezecké lokalitě Martinka. V podzemí se nachází rozsáhlý zásobník zemního plynu. Jevišovka Obecní úřad Jevišovka, Drnholecká 98, 691 83 Jevišovka tel.: 519 519 161 www.obec-jevisovka.cz Jevišovka patří k obcím, v nichž před 2. světovou válkou vedle sebe žily tři národy – Češi, Němci a Chorvati. Po válce byli Němci odsunuti a Chorvati, kteří byli považováni za nespolehlivé, byli vysídleni na Drahanskou vrchovinu. V obci je nahradili většinou reemigranti z Bulharska a Jugoslávie.


13


Kolem obce protéká stejnojmenná řeka, v jejímž okolí se zachovaly cenné zbytky původních tůní a lužních lesů. Nejvýraznější pamětihodností obce je původně gotický kostel sv. Kunhuty kromě věže přebudovaný v roce 1830. Cenná je rovněž socha sv. Jana Nepomuckého u kostela a kříž u polní cesty do Hrušovan nad Jevišovkou. Místní kolorit dotváří několik charvátských domů s bohatou štukovou výzdobou. K památkám nedávné historie patří několik bunkrů československého opevnění a také zajímavé vinné sklepy. Obec protíná Moravská vinná stezka a v její těsné blízkosti prochází trasy Greenways Praha–Vídeň a Jantarová stezka z Krakova přes Brno do Vídně. Klentnice Obecní úřad Klentnice, Klentnice čp. 24, 692 01 Klentnice tel.: 519 515 197 www.klentnice.cz Vinařská obec Klentnice leží přímo uprostřed chráněné krajinné oblasti Pálava. Na území Klentnice se nacházejí cenné stepní lokality, například podstatná část národní přírodní rezervace Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen a část národní přírodní rezervace Děvín. Na Stolové hoře a Kotli byly objeveny důkazy o osídlení oblasti Klentnice už od doby bronzové. Také Klentnice patří k obcím, které byly po 2. světové válce téměř kompletně znovu dosídleny. Nejvýznamnější památka Klentnice se nenachází přímo v obci, ale nad ní. Jedná se o zříceninu Sirotčího hradu (též Růžového hradu nebo Weisensteinu) postaveného počátkem 14. století na dvou skalních útesech. Hodnotná jsou také boží muka při cestě do Pavlova, kostel sv. Jiří, původně z 16. století, fara a sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého. Obcí prochází červená pěší turistická trasa, Vinařská naučná stezka Mikulov a Moravská vinná stezka. Mikulov Městský úřad Mikulov, Náměstí 1, 692 01 Mikulov tel.: 519 444 555 Turistické informační centrum Mikulov, Náměstí 1, 692 01 Mikulov tel.: 519 510 855 www.mikulov.cz Mikulov, obklopený pálavskou přírodou, je starobylé vinařské město napůl cesty mezi Brnem a Vídní. Přímo na okraji města leží dvě významné přírodní rezervace chráněné krajinné oblasti Pálava. Tou první je Turold, vápencové bradlo s geoparkem a jeskyní zpřístupněnou návštěvníkům. Druhou je Svatý kopeček, jehož silueta se stavbami křížové cesty a kostelem sv. Šebestiána ze 17. století spoluvytváří nezaměnitelné panoráma města. O něco dále od města leží ještě přírodní rezervace Šibeničník a přírodní památka Růžový kopec. Jasnou dominantou města je mikulovský zámek s expozicemi regionálního muzea, vybudovaný na místě zeměpanského hradu z 11. století. Památky historického centra v čele s přístupnými památkami, jako je Dietrichsteinská hrobka, kostel sv. Václava s kostnicí nebo Horní synagoga, tvoří spolu se zámkem jádro městské památkové rezervace. Unikátem mezinárodního významu je nepochybně zdejší velmi rozsáhlý židovský hřbitov, který každoročně navštěvují tisíce turistů z celého světa. Pro Mikulov znamenala zásadní přelom 2. světová válka. Zdejší Židé se stali obětí holocaustu nebo odešli do zahraničí a Němci byli odsunuti. Město bylo dosídleno především lidmi ze Slovácka a Zlínska. Mikulovem prochází modrá a červená pěší trasa, dálková cyklotrasa Greenways Praha–Vídeň, Moravská vinná stezka, regionální cyklotrasy Mikulovská vinařská stezka, cyklistický okruh Stará hora a Vinařská naučná stezka Mikulov. Milovice Obecní úřad Milovice, Milovice čp. 38, 691 88 Milovice tel.: 519 515 248 www.mikulovskoregion.cz/milovice


14


Milovice jsou proslulé především přírodními krásami a vínem. Na území obce se nacházejí dvě velmi cenné a přitom svým charakterem zcela odlišné přírodní lokality. Unikátním příkladem tzv. tvrdého luhu, který před výstavbou nedalekých Novomlýnských nádrží pokrýval údolí Dyje pod Pálavou, je národní přírodní rezervace Křivé jezero. Je proslulá tím, že tady jako na jediném místě v republice v době záplav hnízdívaly husy na ořezaných, tzv. hlavatých vrbách. Naproti tomu přírodní rezervace Milovická stráň představuje suchomilnou stepní vegetaci navazující na rozsáhlou oboru sloužící k chovu zvěře. Milovice patří k obcím, kde po poválečném odsunu nezbyl nikdo z původních obyvatel. Obec byla dosídlena lidmi zejména ze Strážnicka a Břeclavska. Dominantou návsi je kostel sv. Osvalda ze 17. století, zajímavá je nedaleká kaplička sv. Jana Nepomuckého a boží muka u silnice do Pavlova. Za pozornost stojí rovněž brána hřbitova s renesančními prvky pocházející ze 17. století. Obcí prochází Mikulovská vinařská stezka. Novosedly Obecní úřad Novosedly, Novosedly čp. 1, 691 82 Novosedly tel.: 519 521 331 www.novosedlynamorave.cz Novosedly patří k nejvýznamnějším vinařským obcím v ČR. Rozsáhlé vinice navazující na Dunajovické kopce jsou základem pro dlouhodobý rozvoj vinohradnictví a vinařství v obci. Vedle tohoto odvětví je zde zastoupen také automobilový průmysl a výroba zdících materiálů – cihly se v Novosedlech vyrábějí od nepaměti. Tuto obec, původně s německy mluvícím obyvatelstvem, po válce dosídlili lidé z Valašska, Hodonínska, dalších oblastí republiky a reemigranti z Bulharska. Nejvýznačnější pamětihodností je kostel sv. Oldřicha s kaplí sv. Rocha, jedna z původních románských staveb v regionu. Na návsi před dominantní budovou radnice z roku 1913 stojí toskánský sloup s Madonou ze 17. století. Zajímavé je také Muzeum československého opevnění v jednom z rekonstruovaných vojenských bunkrů a přírodní památka Slanisko u Novosedel, jedna z posledních moravských lokalit slanomilných rostlin. Obcí vede trasa Jantarové stezky – Greenways Krakov–Morava–Vídeň. K dalším cyklostezkám patří naučná stezka Stará hora, Moravská vinná stezka a Mikulovská vinařská stezka. Nový Přerov Obecní úřad Nový Přerov, Nový Přerov čp. 54, 691 82 Nový Přerov tel.: 519 521 314 www.mikulovskoregion.cz/novyprerov Nový Přerov je vinařská obec s ojedinělými klimatickými podmínkami, které dodávají zdejším vínům nezaměnitelný charakter. Ve viničních tratích „Na štrekách“ a „Langewarte“ se daří odrůdám Zweigeltrebe, Rulandské bílé, Rulandské modré a Sauvignon. Lahodná vína pak zrají ve vinných sklepech pod Přerovským vrchem. Z jeho vrcholu a z vrchu Heidbergu se otevírá krásný výhled do okolní krajiny. Nedaleko odtud se na rakouském území nachází dvůr Alt Prerau. Leží v místech, kde bývala původní osada z roku 1350. Nejstarší památkou Nového Přerova je kostel sv. archanděla Michaela ze 16. století. Až do roku 1945 žili v obci Charváti a Češi, ale poté, co byli Charváti odsunuti do vnitrozemí, byla obec dosídlena reemigranty z Bulharska. Novým Přerovem procházejí dálkové cyklotrasy Greenways Praha–Vídeň, Jantarová stezka – Greenways Krakov–Morava–Vídeň, páteřní Moravská vinná stezka a regionální Mikulovská vinařská stezka. Turisté si mohou odpočinout u kapličky na státní hranici a pokračovat po cyklostezkách na rakouské území nebo vyzkoušet turistický program „Za vínem na koni“, který nabízí statek U Jáňů. Pasohlávky Obecní úřad Pasohlávky, Pasohlávky čp. 1, 691 22 Pasohlávky tel.: 519 427 710 Turistické informační centrum Pasohlávky, 691 22 Pasohlávky tel.: 519 427 624 www.pasohlavky.cz


15


Pasohlávky jsou obcí s největším kempem na jižní Moravě a také jediné místo na našem území, kde byly nalezeny pozůstatky antických staveb. Jedná se o tzv. Hradisko nad rekreační zónou, kde byly objeveny pozůstatky římské pevnosti X. legie císaře Marca Aurelia (172–180). Desetihektarová pevnost sloužila jako základna římských vojsk během bojů s Markomany. V místním ATC Merkur je umístěna archeologická výstava věnovaná průzkumu této lokality. Z Hradiska je pěkný výhled na Novomlýnské nádrže. Střední nádrž, Věstonická, chráněná jako přírodní rezervace, je významným hnízdištěm a tahovou zastávkou vodního ptactva, zejména severských husí. Uprostřed stojí poslední pozůstatek zatopené obce Mušov – kostel sv. Linharta – patřící k nejstarším v regionu. Zajímavá je také přírodní památka Betlém, která je příkladem přirozené obnovy bývalé štěrkovny. Z konce 17. století pochází kostel sv. Anny, který nahradil zničenou kapli sv. Ducha. U kostela stojí cenná plastika sv. Jana Nepomuckého. Pasohlávky, které byly před válkou převážně německy mluvící obcí, byly během těžkých osvobozovacích bojů v květnu 1945 silně poničeny a po válce znovu dosídleny. Počet obyvatel během sezóny pravidelně roste na několikanásobek, protože zdejší rekreační oblast patří k nejoblíbenějším místům vodní rekreace u nás. Obcí prochází dálková cyklotrasa Jantarová stezka spojující Vídeň, Brno a Krakov a regionální okruh kolem ATC Merkur. U kempu také začíná modrá turistická trasa vedoucí kolem Betléma až na Pouzdřanskou step. Pavlov Obecní úřad Pavlov, Na Návsi 88, 692 01 Pavlov tel.: 519 515 252 www.obec-pavlov.cz Vinařská obec Pavlov, která leží na úpatí Děvína, nejvyššího vrcholu Pálavy, je slavná svou architekturou. Zdejší sklepy s barokními štíty a honosné grunty na návsi jsou chráněné jako památková rezervace. Na okraji obce se nachází jiná rezervace – národní přírodní rezervace Děvín, jedna z nejcennějších lokalit chráněné krajinné oblasti Pálava, proslulá jarními koberci hlaváčků a kosatců. Stejně jako v okolí nedalekých Dolních Věstonic i na území Pavlova byla nalezena řada archeologických stop po lovcích mamutů a dalších civilizacích, které zde v posledních přibližně 30 tisíci letech žily. Významnou památkou je zřícenina středověkého hradu Děvičky z počátku 13. století. Vedle zmíněných barokních sklepů a gruntů za pozornost dále stojí kostel sv. Barbory, půvabný barokní vesnický hřbitov a socha sv. Floriána. Obcí vede zelená pěší trasa, z cyklotras pak Mikulovská vinařská stezka a Vinařská naučná stezka Mikulov. Perná Obecní úřad Perná, Hlavní 294, 691 86 Perná tel.: 519 517 135 www.mikulovskoregion.cz/perna Perná je především obcí vína, rodištěm odrůd Pálava, Aurelius a několika dalších, které zde byly vyšlechtěny. Vinice na úbočí Stolové hory a Kotle a perenská vína získaly věhlas již před stovkami let a nic se na tom nezměnilo až do dnešních dnů. Kromě vína se Perná může pochlubit také krásnou přírodou, především v národních přírodních rezervacích Děvín a Tabulová. K velmi hodnotným památkám jižní Moravy patří zdejší farní kostel sv. Mikuláše ze 16. století, ale zajímavé jsou i zbytky kaple sv. Antonína Paduánského z poloviny 17. století, která byla v roce 1786 zrušena a stavební materiál byl levně prodán na stavbu chalup a chlévů. Na návsi stojí za pozornost sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1865 a o něco níže neoempírová kašna z roku 1902, která sloužila jako napajedlo pro koně, kteří se v Perné v hojné míře chovali. Perná je východiskem pěších túr na Pálavu. Obcí a zdejšími vinicemi vede Vinařská naučná stezka Mikulov. Sedlec Obecní úřad Sedlec, Sedlec čp. 92, 691 21 Sedlec


16


tel.: 519 513 312 www.sedlecumikulova.cz Obec Sedlec proslavily hlavně ryby a víno. V těsném sousedství obce totiž leží největší moravský rybník Nesyt a proslulé vinice. Rybník Nesyt, který už více než 500 let slouží k chovu ryb, je zároveň součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky a patří k vyhledávaným ornitologickým lokalitám. Vinice na svazích nad obcí poskytují pevný základ proslulých sedleckých vín, která jsou po staletí ozdobou těch nejvybranějších stolů. V okolí obce je kromě Nesytu řada dalších cenných přírodních lokalit. Národní přírodní rezervace Slanisko u Nesytu je unikátním příkladem slanomilné vegetace, naopak stepní lokalitou je přírodní rezervace Liščí vrch. Sedlec má také lázeňskou tradici, ale sirnaté prameny přestaly být využívány už po 2. světové válce, kdy byla většina místního obyvatelstva německé národnosti odsunuta. Hlavní památkou obce je kostel sv. Víta ze 17. století, který nahradil starší kostel sv. Oldřicha, který byl poničen uherskými vzbouřenci za třicetileté války. K zajímavým památkám patří také bývalá sýpka velkostatku, sirné lázně, pozůstatek loveckého zámečku za Sedlecem směrem k Mikulovu u bývalého rybníka Portz, socha Panny Marie u kostela, dvě plastiky Jana Nepomuckého a bunkry československého opevnění. Obcí prochází modrá pěší trasa, Mikulovská vinařská stezka a Stezka Liechtensteinského dědictví.


17



18


1.2.2 Pasportizace nejvýznamnějších turistických cílů a služeb Pasportizace nejvýznamnějších turistických cílů, aktivit a služeb je základním podkladem pro vyhodnocení aktuální celkové turistické nabídky destinace Mikulovsko a současně je zdrojem pro následnou tvorbu marketingových témat, případně kompletaci konkrétních turistických produktů a akčních nabídek. Pasportizace se tak stává zásadním zdrojem informací jak pro analytickou část Strategie, tak pro navazující výstupy. Primárním požadavkem na data získaná v rámci pasportizace je jejich kompletnost, aktuálnost a obsahová správnost. Pro docílení všech těchto parametrů byla zpracovatelem využita osvědčená metodika, která je používána pro obdobné sběry dat v rámci turistických regionů v ČR. Základem této metodiky je několikastupňová kontrola sbíraných dat, využití ověřených zdrojů dat a finální kontrola správnosti dat ve spolupráci s pracovníky TIC, v tomto případě TIC Mikulov a TIC Pasohlávky. Co se týká rozsahu a obsahu sběru dat, je výsledná pasportizace tvořena těmito výstupy: ¾

Databáze všech turistických cílů, aktivit a služeb destinace Mikulovsko (formát xls)

¾

Katalog turistické nabídky – popis vybraných turistických zajímavostí destinace Mikulovsko

¾

Kalendář TOP akcí mikroregionu ve vazbě na tvorbu produktů zaměřených na akce

1) Databáze5 turistických cílů, aktivit a služeb je ve finální podobě vytvořena ve formátu MS EXCEL, ve standardní struktuře využitelné pro další výstupy projektu. Databáze je vytvořena v následující struktuře: • Kategorie (např. ubytování, památky a kultura, ...) • Typ v rámci kategorie (např. hotel, penzion, muzeum,...) • Název subjektu • Adresa (rozčleněná na ulice + číslo, PSČ, obec) • Telefon • Fax • E-mail • Webové stránky • Charakteristika nabídky Metodický postup tvorby databáze Metodický postup byl navržen tak, aby byla garantována úplnost a aktuálnost dat. Důležitým prvkem při sestavení a ověření dat databáze byla spolupráce s TIC Mikulov a TIC Pasohlávky, která se jako jediná nacházejí na území řešení destinace. Konkrétní kroky pro vytvoření databáze v rámci 1. etapy: I. Vytvoření primární databáze • Definování obcí, které jsou součástí zájmového území (destinace Mikulovsko) • Vytvoření primární databáze z vlastních zdrojů řešitele II. Doplnění databáze prostřednictvím TIC, vytvoření finální verze databáze • Doplnění primární databáze z databází zaslaných TIC zájmového území • Doplnění databáze z oficiálních webů s nabídkou destinace (např. www.mikulov.cz, www.mikulovskoregion.cz, www.jizni-morava.cz • Vytvoření textů u objektů, kde je nutné zpracovat rozsáhlejší charakteristiku • Kompletace, ověření a tvorba finální verze databáze Vytvořená databáze ve formátu MS Excel je uvedena jako samostatná příloha tohoto výstupu pouze na CD ROM. 2) Katalog turistické nabídky6 destinace Mikulovsko obsahuje detailní textový popis vybraných turistických zajímavostí a cílů na území destinace Mikulovsko. Popsány jsou zejména významné přírodní 5

Databáze ve formátu xls je uvedena jako samostatná příloha tohoto výstupu..


19


lokality a chráněná území, památky, muzea a další atraktivní místa důležitá jednak pro vyhodnocení turistické atraktivity území a také jako důležitý prvek pro tvorbu nově připravovaných tematických produktů destinace. Obsahová struktura katalogu je následující: • přírodní lokality a atraktivity • památky, prohlídkové objekty, církevní a židovské památky • muzea, expozice • naučné stezky Katalog turistické nabídky je uveden jako samostatná příloha tohoto výstupu pouze na CD ROM. 3) Kalendář významných (TOP) akcí regionu Mikulovsko byl vytvořen ve vazbě na možnou tvorbu potenciálního produktu zaměřeného na akce a události a obsahuje pouze významné akce spíše nadregionálního významu. Výběr akcí má pouze inspirativní charakter. Kalendář akcí je uveden jako samostatná příloha tohoto výstupu pouze na CD ROM.

6

Katalog je uveden jako samostatná příloha tohoto výstupu.


20


1.2.3 Hodnocení atraktivity turistické nabídky Objektivní vyhodnocení atraktivity turistické nabídky je jednou z důležitých podmínek pro správné nastavení produktové nabídky každé destinace. Samotná atraktivita destinace, zajímavost turistických cílů a rozmanitost aktivit ještě nezaručuje automatickou prosperitu destinace, k té je zapotřebí také kvalitní infrastruktura služeb a efektivní marketing. Atraktivita ale je zcela jistě výraznou konkurenční výhodou a dobrým základem pro trvalou oblibu a prosperitu takové destinace. Z názorů návštěvníků prezentovaných v mnohých průzkumech, z marketingových studií i z mnoha konkrétních ohlasů turistů a cestovních kanceláří si určitě můžeme dovolit souhrnně vyhodnotit destinaci Mikulovsko jako jednu z TOP destinací v rámci celé České republiky. A to především z pohledu přírodní a krajinné hodnoty, podnebí, koncentrace významných památek, vinařství, folkóru nebo různých aktivit, které je možné v celém regionu využívat. Zmíněná vysoká atraktivita však platí v současné době pouze pro období letní, případně ještě jarní a podzimní turistické sezony. Naopak atraktivitu zimní sezony je bohužel nutné hodnotit zatím spíše negativně. V tomto období se Mikulovsko objektivně řadí mezi ty méně atraktivní destinace České republiky. Prakticky jedinou atraktivitou (produktem), který je za současné situace turistické infrastruktury možné na turistickém trhu nabídnout, je vinařská, případně kongresová a firemní turistika, což je pochopitelně pro dlouhodobý rozvoj celé destinace velmi málo. Pro udržení, případně další posílení atraktivity v hlavní turistické sezoně a zejména pak pro zvýšení atraktivity a konkurenceschopnosti v sezoně zimní, je vhodné si provést průřezovou a pokud možno maximálně objektivní analýzu atraktivity turistické nabídky destinace. V rámci této studie jsme pro hodnocení využili výsledků několika marketingových průzkumů a dalších statistických dat, která určitým způsobem atraktivitu destinace charakterizují. Jako základní byla využita data Českého statistického úřadu a vládní agentury CzechTourism.

1.2.3.1 Atraktivita turistické nabídky dle názorů návštěvníků destinace Pro vyhodnocení atraktivity turistické nabídky dle názorů návštěvníků destinace Mikulovsko bylo využito výsledků marketingového šetření společnosti Gfk Group, která tyto realizovala v období let 2005–2007 pro potřeby agentury CzechTourism. Monitoring konkrétně probíhal ve čtyřech etapách: léto 2005, zima 2005/2006, léto 2006 a zima 2006/2007. Průzkum byl na území destinace Mikulovsko realizován v několika vybraných lokalitách (např. Mikulov, Pasohlávky, Pálava – Pavlov,...). Souhrnně pak byla data zpracována a vyhodnocena za celou turistickou oblast Pálava a LVA. Vzhledem k tomu, že důvody návštěvnosti celé TO Pálava a LVA, její atraktivita a nabídka je velmi provázaná s nabídkou destinace Mikulovsko, můžeme získaná data a výsledky za TO Pálava a LVA bez většího zkreslení aplikovat i na samotnou destinaci Mikulovsko. Pro dokreslení výsledků šetření uvádíme v tabulkách také individuální data vztažená pouze za město Mikulov.

1.2.3.1.1 Důvod návštěvy destinace, oblíbené aktivity Z následujících tabulek je zřejmé, že nejvíce turistů přijíždí do ČR i TR Jižní Morava za poznáním, jak v létě, tak v zimě. V případě TO Pálava a LVA je to podobné, z výsledků provedených pouze v Mikulově vidíme v letním období dva dominující důvody – poznání (více než 48 %) a turistika a sport (více než 38 %). V zimním období je daleko více procento rozloženo do více důvodů k návštěvě (nejvíce dosahuje práce s více než 23 %). Pro Mikulov je v zimě také významný tranzit, který dosahuje hodnoty 11 %, což je o 6 % více než celorepublikový průměr. Tab.: Důvod návštěvy společně pro domácí i zahraniční návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Důvod návštěvy poznání relaxace

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

35,89 19,16

20,49 11,99

44,28 18,41

21,13 11,76

49,29 17,31

32,67 15,33

48,51 6,93

17,33 12,67


21


turistika a sport zdraví práce zábava nákupy návštěvy příbuzných nebo známých tranzit

15,57 3,97 5,63 6,13 2,74 8,09 2,68

18,16 5,73 13,70 6,65 6,35 11,90 4,93

15,14 2,14 4,03 4,75 1,15 8,19 1,53

9,40 7,56 20,04 5,93 8,28 10,74 5,10

Tab.: Důvod návštěvy pouze domácích návštěvníků (v %) Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Důvod návštěvy poznání relaxace turistika a sport zdraví práce zábava nákupy návštěvy příbuzných nebo známých tranzit

6,67 6,15 13,26 6,07 3,19 10,22 6,30

38,61 0,00 3,96 0,99 0,00 0,00 0,99

TO Pálava a LVA

4,67 2,00 23,33 10,33 5,00 13,67 11,00

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

31,69 20,61 16,92 3,63 5,99 6,85 2,91 8,60 2,67

16,06 11,98 18,73 6,04 14,65 7,18 6,76 13,34 5,18

40,83 20,84 15,86 2,46 3,79 4,90 1,27 8,23 1,43

18,46 12,81 10,34 8,34 19,27 6,48 8,21 11,07 4,94

42,39 20,38 24,76 0,17 2,41 2,75 0,43 5,16 1,20

29,73 16,73 6,81 6,64 14,78 6,81 2,48 11,15 4,69

47,62 7,14 39,29 0,0 4,76 1,19 0,0 0,0 0,0

13,65 13,65 5,22 2,41 26,91 12,05 4,82 14,86 6,43

Tab.: Důvod návštěvy pouze zahraničních návštěvníků (v %) Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Důvod návštěvy poznání relaxace turistika a sport zdraví práce zábava nákupy návštěvy příbuzných nebo známých tranzit

21,62 0,13 2,25 2,45 0,39 4,95 1,22

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

51,26 13,83 10,63 5,23 4,34 3,49 2,13 6,21 2,71

37,88 12,02 15,89 4,55 9,98 4,58 4,77 6,28 3,94

59,28 7,85 12,01 0,77 5,08 4,08 0,62 8,01 1,92

36,27 5,80 4,04 3,11 24,46 2,80 8,70 8,81 6,01

69,82 8,18 12,28 0,0 1,79 1,53 0,26 4,35 1,28

47,73 8,18 5,91 3,64 5,45 9,27 6,82 5,45 14,55

52,94 5,88 35,29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,88

35,29 7,84 1,96 0,0 5,88 1,96 5,88 7,84 33,33

Zdroj: GfK Group

Následující tabulka se zabývá tím, které aktivity jsou pro návštěvníky nejlákavější. Ve všech sledovaných oblastech patří mezi tři nejpřitažlivější aktivity poznávací turistika, pěší turistika, cykloturistika a horská turistika. Tab.: Nejlákavější aktivity společně pro domácí a zahraniční návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Aktivity pěší turistika cykloturistika, horská cyklistika koupání, vodní sporty

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

44,15 23,29 19,40

35,71 17,98 8,91

38,89 30,34 17,32

33,57 20,66 11,82

44,27 46,78 14,99

42,00 25,41 10,15

55,45 59,41 28,71

35,00 21,00 19,67


22


lyžování, zimní sporty jiný aktivní sport péče o fyzickou a duševní kondici poznávací turistika venkovská turistika církevní turistika návštěvy kulturních akcí návštěvy sportovních akcí společenský život a zábava

4,28 4,77 7,57 51,52 5,32 5,97 15,33 4,21 18,95

22,62 5,22 11,06 37,71 5,98 7,01 17,23 6,29 26,41

1,32 3,09 4,99 58,33 4,94 4,61 14,87 2,75 15,59

6,72 3,94 11,56 44,35 4,27 5,21 21,70 6,72 25,04

0,19 1,09 1,67 68,47 4,31 2,38 9,97 0,58 12,74

1,41 1,04 12,44 63,19 4,22 7,11 12,81 1,63 17,48

0,99 0,00 2,97 64,36 4,95 2,97 17,82 0,99 8,91

Tab.: Nejlákavější aktivity pouze pro domácí návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Aktivity pěší turistika cykloturistika, horská cyklistika koupání, vodní sporty lyžování, zimní sporty jiný aktivní sport péče o fyzickou a duševní kondici poznávací turistika venkovská turistika církevní turistika návštěvy kulturních akcí návštěvy sportovních akcí společenský život a zábava

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

45,31 25,55 21,27 4,75 4,79 7,34 47,83 4,67 4,62 14,99 4,26 18,32

36,39 20,0 9,78 23,14 5,40 11,07 34,04 5,64 5,62 17,55 6,70 26,52

39,87 32,40 19,12 1,45 3,06 5,36 55,29 3,77 4,14 14,04 2,39 14,64

35,34 21,91 12,92 7,15 3,92 12,24 41,03 3,61 3,92 21,47 7,08 25,38

43,25 50,64 16,42 0,17 1,29 1,46 63,89 3,96 2,06 10,75 0,77 12,81

43,36 26,11 11,33 1,15 1,15 13,81 61,68 3,36 5,31 12,04 1,59 18,32

54,76 61,90 30,95 1,19 0,0 2,38 59,52 3,57 3,57 19,05 1,19 7,14

37,75 22,09 22,89 0,80 1,61 10,04 57,03 6,43 4,02 19,68 2,01 35,74

Tab.: Nejlákavější aktivity pouze pro zahraniční návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Aktivity pěší turistika cykloturistika, horská cyklistika koupání, vodní sporty lyžování, zimní sporty jiný aktivní sport péče o fyzickou a duševní kondici poznávací turistika venkovská turistika církevní turistika návštěvy kulturních akcí návštěvy sportovních akcí společenský život a zábava

1,00 1,67 8,33 60,33 6,67 5,67 19,00 2,00 33,00

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

39,91 15,05 12,57 2,57 4,72 8,41 64,98 7,70 10,89 16,57 3,99 21,22

33,06 10,06 5,50 20,57 4,52 11,03 52,24 7,32 12,48 15,99 4,69 25,98

34,64 21,40 9,47 0,77 3,23 3,39 71,52 10,01 6,62 18,48 4,31 19,71

23,52 13,58 5,60 4,25 4,04 7,67 63,21 7,98 12,54 23,01 4,66 23,11

47,31 35,29 10,74 0,26 0,51 2,30 82,10 5,37 3,32 7,67 0,0 12,53

35,0 21,82 4,09 2,73 0,45 5,45 70,91 8,64 16,36 16,82 1,82 13,18

58,82 47,06 17,65 0,0 0,0 5,88 88,24 11,76 0,0 11,76 0,0 17,65

21,57 15,69 3,92 1,96 1,96 0,0 76,47 7,84 13,73 15,69 1,96 19,61

Zdroj: GfK Group


23


Tab.: Hodnocení sportovních aktivit společně domácími i zahraničními návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO Město ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov Vybavení pro sportovní aktivity velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

13,26 31,87 14,24 2,59 38,03

15,67 36,98 15,78 2,64 28,92

12,34 29,96 13,93 2,56 41,21

11,56 33,51 16,10 2,03 36,80

14,80 33,53 18,85 2,64 30,18

10,96 25,85 13,85 1,11 48,22

11,88 45,54 4,95 5,94 31,68

10,33 36,67 11,00 2,67 39,33

Tab.: Hodnocení nákupních možností společně domácími i zahraničními návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO Město ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov Nákupní možnosti velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

20,59 41,26 17,68 4,62 15,85

20,73 41,38 20,93 4,88 12,07

20,66 40,95 14,37 5,44 18,58

24,01 44,37 16,97 2,37 12,27

21,75 49,87 14,80 2,70 10,88

16,30 39,11 22,44 3,26 18,89

17,82 48,51 11,88 4,95 16,83

33,33 38,00 11,67 5,00 12,00

Tab.: Hodnocení příležitostí pro zábavu společně domácími i zahraničními návštěvníky (v%) Celkem Tur. region TO Město ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov Příležitosti pro zábavu velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

Zima

15,37 34,42 16,80 4,12 29,28

16,53 37,27 19,41 4,69 22,10

16,25 34,89 15,89 2,94 30,03

16,40 38,10 17,10 2,61 25,80

16,22 37,32 21,04 3,22 22,20

13,04 34,67 12,89 1,93 37,48

15,84 42,57 14,85 0,00 26,73

31,00 29,67 12,00 2,00 25,33

Tab.: Hodnocení příležitostí pro zábavu společně domácími i zahraničními návštěvníky (v%) Celkem Tur. region TO Město ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov Nabídka programů pro volný čas velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

15,53 34,09 16,31 3,80 30,26

16,56 36,70 17,92 4,19 24,63

15,99 33,86 16,50 3,14 30,52

14,99 38,77 16,15 2,90 27,20

17,82 34,94 21,88 3,15 22,20

13,93 33,93 12,00 2,30 37,85

12,87 47,52 13,86 2,97 22,77

32,33 23,67 10,67 3,00 30,33


24


1.2.3.2 Atraktivita turistických cílů – hodnocení dle návštěvnosti objektů Statisticky lze velmi přesně měřit atraktivitu turistických cílů podle roční návštěvnosti prohlídkových objektů. Při vyhodnocení této statistiky je patrné, že z hlediska celorepublikového srovnání disponuje destinace Mikulovsko spíše více turistickými cíli o průměrné návštěvnosti, chybí tedy nějaký významný TOP cíl, který by byl sám o sobě cílem návštěvy domácích nebo zahraničních návštěvníků. Nejbližším TOP cílem z pohledu návštěvnosti je zámek Lednice, který se již několik let drží v absolutní špičce návštěvnosti turistických cílů v celé České republice. Tab.: TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR za rok 2008 Pořadí 2008 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Turistický cíl Pražský hrad Zoo Praha Židovské muzeum, Praha Národní muzeum, Praha Centrum Babylon, Liberec Zoo Dvůr Králové nad Labem Zoo Lešná Národní galerie, Praha Staroměstská radnice, Praha Památník Terezín Zoo a botanická zahrada Plzeň Zoo Liberec Zoo Ostrava MiniUni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel (Ostravské výstav), Ostrava Jeskyně Moravského krasu Zoo Olomouc Státní hrad a zámek Český Krumlov Státní zámek Lednice Zoo Brno Rozhledna Petřín, Praha

Počet návštěvníků 2008 1,34 mil. 1,20 mil. 621 tis. 549 tis. 540 tis. 539 tis. 490 tis. 477 tis. 456 tis. 443 tis. 405 tis. 374 tis. 364 tis.

Pořadí 2007 1. 2. 4. 3. 29. 6. 7. 5. 9. 8. 10. 13. 19.

362 tis. 360 tis. 356 tis. 338 tis. 331 tis. 327 tis. 308 tis.

42. 12. 11. 14. 20. 30. 16.

V rámci srovnání návštěvnosti turistických cílů na jižní Moravě je mezi prvními pěti pouze státní zámek Lednice. Turistický cíl z destinace Mikulovsko zde není žádný. Tab.: TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů v Jihomoravském kraji za rok 2008 Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Turistický cíl

Počet návštěvníků

Jeskyně Moravského krasu Státní zámek Lednice Zoo Brno Zoo Vyškov Dino Park Vyškov

360 tis. 331 tis. 327 tis. 220 tis. 203 tis.

Poznámka: V kapitole Přílohy uvádíme další tabulky s vývojem návštěvnosti turistických cílů na jižní Moravě.


25


Co se týká srovnání nejoblíbenějších turistických cílů v rámce destinace Mikulovsko, je z níže uvedené tabulky patrné jednak absolutní pořadí cílů z hlediska jejich evidované návštěvnosti (počet prodaných vstupenek), ale je zde také vidět vývoj návštěvnosti sledovaných zařízení v průběhu posledních čtyř let. Tab.: Oblíbenost turistických cílů v destinaci Mikulovsko dle jejich návštěvnosti Památka Regionální muzeum Mikulov – zámek Regionální muzeum Mikulov – synagoga Hrobka Dietrichsteinů Mikulov Expozice z historie kostela sv. Václava a kostnice, Mikulov Židovský hřbitov, Mikulov Jeskyně Na Turoldu ATC Merkur Pasohlávky**

2005

2006

2007

2008

21 423

20 197

26 290

24 581

7 084 10 571

6 186 10 225

6 462 13 665

6 010 8 365

3 966 * 21 956 *

3 603 3 966 18 927 59 357 Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (www.nipos-mk.cz)

3 268 3 603 24 996 65 995

* * 26 732 56 898

Poznámka: * Údaje nejsou k dispozici. ** Údaje získány od provozovatele ATC Merkur Pasohlávky. Jedná se o počet platících návštěvníků kempu, kteří zde nejsou ubytováni a využívají kemp k jednodenní návštěvě aktivit u vody a koupání.

Pro dokreslení návštěvnosti výše uvedených turistických cílů uvádíme také návštěvnost jedné z nejvíce frekventovaných turistických stezek, která prochází NPR Děvín-Kotel-Soutěska v CHKO Pálava. Sledování probíhalo automaticky prostřednictvím speciálního sčítacího čidla v průběhu celého roku 2006. Sčítací zařízení zaznamenalo celkem 51 656 osob, což při přepočtu, který CHKO používá pro zjištění návštěvnosti celé NPR (tedy ne jen počtu osob na stezce), znamená roční návštěvnost NPR Děvín-KotelSoutěska ve výši cca 82 000 lidí. Návštěvnost samozřejmě není stejná v průběhu roku, nejvíce turistů přichází do NPR v polovině května, další vrchol návštěvnosti pak nastává v červenci a na konci září. Zdroj: výsledky průzkumů Správy CHKO Pálava (www.palava.ochranaprirody.cz)

1.2.3.3 Atraktivita turistických produktů nabízených v rámci destinace Turistické produkty destinace je možné v obecnější rovině chápat jednak jako hlavní marketingová témata destinace, která jsou základem pro vytváření konkrétních programů a dále pak jako typ dovolené nebo typ aktivit, které je možné v destinaci nabídnout. Oba tyto produkty se pokusíme dále vyhodnotit, a to jak z pohledu návštěvníka, tak z pohledu vnímání například cestovními kancelářemi, které destinaci Mikulovsko znají a realizují zde své aktivity. Názory návštěvníků vycházejí z průzkumů realizovaných agenturou CzechTourism, jejichž výsledky jsou průběžně v této studii prezentovány. Hodnocení ze strany cestovních kanceláří vychází z řízených rozhovorů, které byly s vybranými CK prováděny v rámci zpracování této situační analýzy.

1.2.3.3.1 Atraktivita produktů nabízených destinací z pohledu návštěvníka V průzkumech prováděných agenturou CzechTourism byla sledována za celou ČR i jednotlivé destinace atraktivita těchto produktů: ¾ poznávací turistika ¾ církevní turistika ¾ návštěvy kulturních akcí ¾ zábava ¾ pěší turistika


26


¾ ¾ ¾

cykloturistika koupání a vodní sporty lyžování a zimní dovolená

Z výsledků7 jednoznačně vyplývá, že v rámci destinace Mikulovsko (odvozeno od výsledků TO Pálava a LVA) jsou jak nejatraktivnější hodnoceny u domácích turistů produkty poznávací turistika (63,89 %), cykloturistika (60,64 %), pěší turistika (43,25 %), koupání a letní dovolená (16,42 %) atd. V porovnání s celou ČR je vidět především dominance poznávací turistiky – ČR (47,83 %), cykloturistiky – ČR (25,55 %). Překvapivým výsledkem je atraktivita produktu „koupání“ – ČR (21,27 %), což je více než stejný produkt v rámci TO Pálava a LVA. Tento výsledek může být výrazně ovlivněn oblastí LVA, kde je naprosto dominantní produkt „poznávací turistika“ a možnosti koupání zde prakticky chybí. V případě hodnocení zahraničními návštěvníky je vidět ještě výraznější dominance produktu poznávací turistika (82,10 %), dále následuje produkt pěší turistika (47,31 %), a cykloturistika (35,29 %).

1.2.3.3.2 Atraktivita produktů destinace z pohledu cestovních kanceláří Atraktivita produktů nabízených destinací Mikulovsko byla testována formou řízených rozhovorů, které měly za cíl zjistit potenciální atraktivitu aktuálně nabízených marketingových témat pro prodej produktů dané cestovní kanceláře. Názory byly zjišťovány jak od CK vozících do regionu tuzemské turisty (DCR), tak od CK vozících do regionu turisty z ciziny (incoming). Při definování hodnocených témat řešitel vycházel z návrhu témat oficiálně zpracovaných pro město Mikulov a destinaci Mikulovsko v rámci „Marketingového a mediálního plánu propagace destinace Mikulovsko“. Zde byla prezentována tato témata: Hlavní témata: ¾ Hlavní téma 1: Za poznáním a zážitky (příroda, památky, historie,...) ¾ Hlavní téma 2: Vinařská turistika ¾ Hlavní téma 3: Kongresy a firemní akce ¾ Hlavní téma 4: Cykloturistika Doplňková témata: ¾ Doplňkové téma 1: Na Jantarové stezce (tranzitní návštěvníci) ¾ Doplňkové téma 2: Kulturní, společenské a sportovní akce ¾ Doplňkové téma 3: Letní dovolená ¾ Doplňkové téma 4: Historie židovské kultury Cestovní kanceláře s nabídkou produktů pro občany ČR (DCR) Všechny dotazované cestovní kanceláře měly sídlo v České republice, jejich nabídka obsahovala destinaci Mikulovsko a ve svých katalozích nabízejí v destinaci především letní pobytové zájezdy, poznávací zájezdy, zájezdy s nabídkou vinařské turistiky a zájezdy na kulturní akce. Pořadí produktů (témat) dle hodnocení těchto cestovních kanceláří, je z pohledu atraktivity pro klienty cestovní kanceláře následující: 1. Za poznáním a zážitky (příroda, památky, historie,...) 2. Letní dovolená 3. Vinařská turistika 4. Cykloturistika 5. Kulturní, společenské a sportovní akce 6. Kongresy a firemní akce 7. Historie židovské kultury 8. Na Jantarové stezce (tranzitní návštěvníci) 7

Jedná se o výsledky za léto 2006.


27


Cestovní kanceláře s nabídkou produktů pro zahraniční turisty (incoming) Do vyhodnocení atraktivity produktů pro zahraniční návštěvníky byly zahrnuty jak české, tak zahraniční cestovní kanceláře. Podmínkou výběru byl prodej produktů destinace Mikulovsko nebo alespoň regionu Jižní Morava. Do vyhodnocení tak byly zařazeny kromě vybraných incomingových českých CK dále CK z Polska, Slovenska, Německa, Itálie, Litvy a Lotyšska. Vzhledem k tomu, že v případě incomingu jsou rozdíly u skupinových zájezdů a individuálních turistů, uvádíme zvlášť pořadí za skupiny a zvlášť za individuální turisty, pro které tyto CK připravují programy nebo pobyty. Pořadí produktů (témat) dle hodnocení těchto cestovních kanceláří je z pohledu atraktivity pro klienty cestovní kanceláře následující: A: Skupiny 1. Za poznáním a zážitky (příroda, památky, historie,...) 2. Na Jantarové stezce (tranzitní návštěvníci) 3. Vinařská turistika 4. Cykloturistika 5. Letní dovolená B: Individuální turisté, kterým zajišťuje služby CK 1. Za poznáním a zážitky (příroda, památky, historie,...) 2. Na Jantarové stezce (tranzitní návštěvníci) 3. Cykloturistika 4. Letní dovolená 5. Vinařská turistika V případě všech cestovních kanceláří je nutné si uvědomit, že jen malá část turistů využívá služeb cestovních kanceláří pro zajištěné pobytu, programu nebo dovolené. Většina návštěvníků destinace přijíždí do regionu přímo8, bez zprostředkování služeb cestovní kanceláří. Proto je nutné výše uvedené výsledky opravdu správně interpretovat ve vazbě na výše uvedené skutečnosti. V tomto smyslu tedy nejde o „obecnou“ atraktivitu produktů destinace, ale o produkty, které jsou atraktivní pro nabídku prostřednictvím cestovní kanceláře.

1.2.3.4 Atraktivita akcí Kulturní, společenské nebo sportovní akce se mohou při dobrém marketingu stát také jedním z produktů cestovního ruchu, které může destinace úspěšně nabízet potenciálním návštěvníkům z tuzemska i zahraničí. Akce mohou sloužit především jako výborný nástroj na zvýšení návštěvnosti destinace zejména mimo hlavní turistickou sezonu. Aby bylo možné brát akci jako produkt, je nutné, aby tato měla takový charakter a potenciál, že bude podporovat (vytvářet potřebu) ubytování návštěvníků na území destinace. V jiném případě je velmi problematické považovat takovou akci za produkt, který může podpořit rozvoj cestovního ruchu destinace. Jak je možno odvodit z výsledků šetření mezi návštěvníky a z výsledků diskusí se zástupci tuzemských a zahraničních cestovních kanceláří, má destinace v současné době jen minimum akcí, které je možné nabídnout jako kvalitní produkt, a to ještě pouze návštěvníkům z tuzemska. Takovou akcí je například Pálavské vinobraní nebo Dny otevřených sklepů, případně některé nepravidelně se pořádající sportovní akce národního nebo mezinárodního významu. Vzhledem k poměrně pestrému a rozsáhlému kulturnímu kalendáři, který obce v regionu Mikulovsko mají, je to výsledek dosti deprimující. V tomto směru je však kvalita a návštěvnost akce ze strany turistů (tedy ne místních obyvatel) mnohem důležitější než množství akcí pořádaných roztroušeně a mnohdy navíc i nekoordinovaně na mnoha místech regionu. Pořádání kvalitních akcí a možnost jejich nabídky formou produktů je tak zatím stále spíše neobjeveným potenciálem než úspěšným aktuálním obchodním nástrojem destinace. 8

Toto tvrzení pak platí především pro tuzemské návštěvníky, u zahraničních je již podíl turistů, kteří přijíždějí do regionu prostřednictvím CK, nepoměrně vyšší.


28


1.2.4 Služby Turistické služby a produktová infrastruktura se významným způsobem podílejí na tvorbě turistické nabídky regionu a velmi často jsou jeho limitujícím faktorem. Cílem této kapitoly je především vyhodnotit situaci v sektoru turistických služeb, zvláště pak v klíčové oblasti – ubytování z pohledu kvality a šíře nabídky služeb. Kvalita nabídky služeb je v rámci této analýzy hodnocena zejména podle výsledků marketingových šetření prováděných agenturou CzechTourism v období let 2005–2007. Šíře nabídky služeb je pak patrná především ze zpracované komplexní databáze turistických služeb, která je ve formátu xls k dispozici v rámci kapitoly Přílohy.

1.2.4.1 Celkové hodnocení kvality a šíře poskytovaných služeb Hodnocení kvality a šíře poskytovaných služeb vychází z komplexních průzkumů mezi návštěvníky TO Pálava a LVA realizovaného agenturou CzechTourism v období let 2005–2007. V následujících tabulkách jsou uvedeny kumulované výsledky za všechny čtyři etapy sběru dat. I. DÉLKA POBYTU V REGIONU Tab.: Délka pobytu v regionu (v %) – domácí návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Délka pobytu jednodenní – bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

45,18 20,37 25,87 8,50

52,78 23,21 15,61 8,34

37,38 22,20 33,48 6,73

59,24 22,53 11,18 7,04

17,45 27,09 48,32 6,96

50,09 34,16 12,65 3,10

19,05 21,43 54,76 4,76

37,75 42,97 14,86 4,42

Tab.: Délka pobytu v regionu (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Délka pobytu jednodenní – bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší

TO Pálava a LVA

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

24,95 22,67 31,63 20,61

26,55 27,71 33,51 12,19

20,40 30,10 34,57 14,47

37,62 25,08 25,80 11,50

12,28 35,29 41,43 10,49

49,55 35,0 10,91 4,55

5,88 52,94 29,41 11,76

39,22 50,98 7,84 1,96

Zdroj: GfK Group

Co se délky pobytu týče, v letních měsících převažují pobyty o délce 3–7 noclehů, a to jak v TO Pálava a LVA, tak i v samotném Mikulově. V zimním období v TO Pálava a LVA převažují jednodenní návštěvníci (bez noclehu), v Mikulově pak pobyty o délce 1–2 noclehy. Údaje za město Mikulov za obě sledovaná období jsou ve srovnání s celorepublikovým průměrem velmi pozitivní. II. HODNOCENÍ KVALITY UBYTOVACÍCH SLUŽEB9 Tab.: Hodnocení ubytovacích služeb domácími návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO Spokojenost s ubytovacími ČR Jižní Morava Pálava a LVA službami léto zima léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře 9

19,47 24,89

17,12 21,85

24,68 28,35

17,33 17,75

38,52 34,91

25,31 15,22

Město Mikulov léto

zima

29,76 34,52

43,37 14,06

Detailní charakteristiky ubytovacích služeb jsou uvedeny samostatně v následující kapitole.


29


spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

3,77 0,84 51,04

4,07 0,56 56,40

3,70 0,67 42,60

3,08 0,33 61,50

3,10 0,26 23,22

1,86 0,0 57,61

5,95 0,0 29,76

Tab.: Hodnocení ubytovacích služeb zahraničními návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO Spokojenost s ubytovacími ČR Jižní Morava Pálava a LVA službami léto zima léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

28,94 36,34 4,62 0,69 29,42

30,48 35,47 4,72 0,50 28,83

32,26 37,34 5,16 0,54 24,71

28,60 27,67 4,04 0,21 39,48

41,43 38,11 3,32 0,51 16,62

25,91 19,09 4,09 0,0 50,91

1,20 0,0 41,37


zima

11,76 70,59 5,88 5,88 5,88

43,14 23,53 0,0 0,0 33,33

Zdroj: GfK Group

Z předcházející tabulky je zřejmé, že většina návštěvníků hodnotí kvalitu ubytovacích kapacit velmi nebo spíše dobře. Toto hodnocení je však třeba brát s rezervou, neboť velké procento dotazovaných kvalitu ubytovacích služeb nehodnotilo. III. HODNOCENÍ ROZSAHU A DOSTUPNOSTI UBYTOVACÍCH KAPACIT Tab.: Hodnocení rozsahu a dostupnosti ubytovacích kapacit domácími návštěvníky Celkem Tur. region TO Město Vybavenost – rozsah a ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov dostupnost ubytovacích služeb léto zima léto zima léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

20,53 31,73 7,52 1,60 38,62

17,91 34,65 9,28 1,26 36,90

23,26 31,94 8,64 1,50 34,65

18,39 35,94 9,51 0,91 35,25

42,05 35,77 4,04 0,52 17,63

29,91 32,21 3,54 0,0 34,34

42,86 33,33 5,95 0,0 17,86

48,19 30,92 0,80 0,0 20,08

Tab.: Hodnocení rozsahu a dostupnosti ubytovacích kapacit zahraničními návštěvníky Celkem Tur. region TO Město Vybavenost – rozsah a ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov dostupnost ubytovacích služeb léto zima léto zima léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

26,60 37,31 5,96 0,98 29,15

24,60 42,28 6,66 0,55 25,90

30,48 34,72 8,24 1,31 25,25

24,27 38,24 6,63 0,21 30,05

45,52 36,32 3,58 0,51 14,07

25,91 31,36 5,0 0,0 37,73

47,06 41,18 5,88 0,0 5,88

41,18 31,37 0,0 0,0 27,45

Zdroj: GfK Group

Rovněž i rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit je návštěvníky hodnocena pozitivně, výborné výsledky má proti ČR a TR JM, TO Pálava a LVA i město Mikulov, jak dokládá tabulka. IV. HODNOCENÍ KVALITY VEŘEJNÉHO STRAVOVÁNÍ Tab.: Hodnocení veřejného stravování domácími návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Veřejné stravování léto

zima

léto

zima

léto

zima



zima

30


velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

24,97 48,09 7,56 1,22 18,16

24,66 49,84 9,40 0,99 15,10

25,92 50,58 7,73 1,06 15,10

26,33 49,66 8,10 0,69 15,22

33,96 52,45 4,99 0,34 8,25

29,47 47,35 5,84 0,53 16,81

32,14 54,76 4,76 0,0 8,33

Tab.: Hodnocení veřejného stravování zahraničními návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Veřejné stravování velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

23,69 55,02 6,43 1,61 13,25

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

32,93 47,89 6,68 0,83 11,67

34,27 46,97 8,07 0,61 10,07

34,03 47,34 6,08 1,0 11,55

34,09 45,60 6,53 0,41 13,37

39,90 46,55 5,63 1,28 6,65

40,91 42,73 5,0 0,0 11,36

5,88 52,94 23,53 11,76 5,88

43,14 41,18 3,92 0,0 11,76

Zdroj: GfK Group

V. HODNOCENÍ ROZSAHU A DOSTUPNOSTI STRAVOVACÍCH KAPACIT Tab.: Hodnocení rozsahu a dostupnosti stravovacích kapacit domácími návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO Město Rozsah a dostupnost ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov stravovacích kapacit léto zima léto zima léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

28,92 44,98 8,78 1,29 16,03

26,04 48,43 10,92 1,09 13,53

31,52 44,76 8,36 1,15 14,22

27,22 49,39 9,76 0,75 12,88

43,94 44,45 5,07 0,0 6,53

33,81 44,60 5,40 0,27 15,93

40,48 47,62 3,57 0,0 8,33

48,59 38,55 3,21 0,0 9,64

Tab.: Hodnocení rozsahu a dostupnosti stravovacích kapacit zahraničními návštěvníky (v%) Celkem Tur. region TO Město Rozsah a dostupnost ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov stravovacích kapacit léto zima léto zima Léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

33,43 44,73 6,93 0,72 14,19

30,15 47,24 9,13 0,83 12,64

35,26 44,65 6,93 0,62 12,55

31,50 46,42 5,49 0,21 16,37

46,04 41,69 4,35 0,77 7,16

32,73 45,45 5,45 0,0 16,36

23,53 52,94 11,76 5,88 5,88

35,29 45,10 3,92 0,0 15,69

Zdroj: GfK Group

VI. HODNOCENÍ OSTATNÍCH SLUŽEB Tab.: Hodnocení ostatních služeb domácími návštěvníky (v %) Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Dopravní infrastruktura velmi dobře spíše dobře spíše špatně

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

12,26 40,73 26,71

10,35 40,46 30,78

11,38 39,80 25,27

8,65 36,96 35,21

13,76 44,45 22,96

14,60 41,59 29,38

17,86 48,81 14,29

32,53 33,73 23,69


31


velmi špatně neumím posoudit Služby pro motoristy velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Služby pro cykloturisty velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Místní orientační značení

6,53 7,53 13,77 10,78 Celkem ČR

7,83 9,25 3,53 4,42 15,72 9,93 15,31 10,0 Tur. region TO Jižní Morava Pálava a LVA

2,38 5,62 16,67 4,42 Město Mikulov

léto

léto

léto

Úroveň personálu velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Cenová úroveň služeb velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Vybavení pro sportovní aktivity

zima

léto

zima

zima

9,68 9,59 35,98 38,57 17,19 22,02 3,05 3,86 34,09 25,96 Celkem ČR

9,54 8,32 13,50 10,97 33,78 33,37 36,80 31,77 16,15 19,87 14,02 20,88 3,31 4,34 1,63 1,50 37,22 34,10 34,05 34,87 Tur. region TO Jižní Morava Pálava a LVA

11,90 10,44 32,14 28,51 16,67 32,93 1,19 2,41 38,10 25,70 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

14,09 25,30 8,96 1,92 49,72

12,60 28,20 12,21 2,31 44,68

15,28 25,85 8,04 1,65 49,19

10,60 22,97 10,45 2,66 53,31

24,94 31,81 6,10 1,72 35,43

20,0 22,30 6,37 0,62 50,71

26,19 38,10 3,57 1,19 30,95

32,53 14,06 8,03 0,40 44,98

Celkem ČR léto


zima

zima

Tur. region Jižní Morava léto

zima

TO Pálava a LVA léto

Město Mikulov

zima

léto

zima

30,67 30,02 46,96 50,61 14,05 11,45 2,88 1,53 5,43 6,39 Celkem ČR


47,62 60,64 42,86 30,12 4,76 4,02 2,38 0,0 2,38 5,22 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

23,85 21,60 41,18 44,91 8,05 9,58 1,32 1,36 25,61 22,55 Celkem ČR


38,10 46,99 44,05 22,49 3,57 2,81 1,19 0,40 13,10 27,31 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

17,92 16,25 53,98 52,91 16,70 19,81 2,92 3,45 8,47 7,58 Celkem ČR

zima

léto

zima


zima

16,67 14,86 65,48 67,87 8,33 11,65 0,0 1,20 9,52 4,42 Město Mikulov


32


léto velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Nákupní možnosti velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Příležitosti pro zábavu velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Nabídka programů pro volný čas velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Přátelskost místních lidí velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

zima

léto

zima

léto

zima

léto

14,15 16,45 33,73 38,38 15,11 17,21 2,84 2,82 34,17 25,13 Celkem ČR


13,10 11,24 48,81 40,96 4,76 12,45 1,19 3,21 32,14 32,13 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

19,91 20,53 40,96 40,91 18,25 21,53 5,05 5,25 15,82 11,78 Celkem ČR


20,24 34,94 51,19 36,95 11,90 11,24 0,0 4,82 16,67 12,05 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

15,06 16,37 34,29 37,09 17,87 20,67 4,46 5,14 28,33 20,74 Celkem ČR


16,67 34,14 42,86 31,73 10,71 12,45 0,0 2,41 29,76 19,28 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

15,10 15,65 34,09 36,72 17,15 19,15 4,13 4,66 29,53 23,82 Celkem ČR


13,10 34,14 51,19 26,51 10,71 11,24 0,0 3,61 25,0 24,50 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

43,67 36,61 5,30 1,33 13,10

40,87 39,50 7,05 1,57 11,02

52,96 32,63 2,90 0,58 10,92

47,82 38,62 5,84 0,77 6,95

60,53 30,01 2,32 0,77 6,36

55,13 32,65 1,77 0,18 10,27

61,90 27,38 1,19 0,0 9,52

53,01 36,55 2,81 0,40 7,23

Tab.: Hodnocení ostatních služeb zahraničními návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Dopravní infrastruktura velmi dobře

zima

léto

zima

léto

zima

léto

11,10

10,86

14,24

12,33

12,28

Město Mikulov

zima 8,18

léto

zima

17,65

17,65


33


spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Služby pro motoristy velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Služby pro cykloturisty velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Místní orientační značení velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Úroveň personálu velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Cenová úroveň služeb velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

38,95 37,29 24,99 27,90 5,63 6,37 19,33 17,58 Celkem ČR

44,34 37,62 50,64 38,64 22,32 28,50 21,74 38,18 5,70 7,67 1,53 6,82 13,39 13,89 13,81 8,18 Tur. region TO Jižní Morava Pálava a LVA

41,18 35,29 11,76 35,29 5,88 3,92 23,53 7,84 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

9,46 10,73 33,16 31,86 16,34 19,45 2,84 2,92 38,20 35,03 Celkem ČR


5,88 37,25 11,76 23,53 11,76 13,73 0,0 1,96 70,59 23,53 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

7,90 8,90 15,68 17,30 6,91 6,73 2,19 1,56 67,32 65,50 Celkem ČR


23,53 19,61 23,53 7,84 0,0 1,96 5,88 3,92 47,06 66,67 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

26,19 25,68 47,18 48,69 16,28 15,20 3,12 2,14 7,24 8,30 Celkem ČR


23,53 50,98 47,06 39,22 17,65 5,88 5,88 1,96 5,88 1,96 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

24,82 23,98 45,23 49,34 9,32 9,98 1,46 1,36 19,17 15,34 Celkem ČR


29,41 41,18 41,18 27,45 11,76 5,88 0,0 1,96 17,65 23,53 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

33,99 49,46 9,03 1,25 6,27

32,74 50,19 10,25 1,34 5,49

40,57 47,96 5,47 0,54 5,47

39,17 45,80 9,12 0,73 5,18

43,99 47,83 5,37 0,51 2,30

48,18 39,55 7,73 0,45 4,09

35,29 41,18 17,65 5,88 0,0

54,90 37,25 3,92 0,0 3,92


34


Vybavení pro sportovní aktivity

Celkem ČR léto

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Nákupní možnosti velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Příležitosti pro zábavu velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Nabídka programů pro volný čas velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Přátelskost místních lidí velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

zima

Tur. region Jižní Morava léto

zima


Město Mikulov

zima

léto

zima

10,03 12,60 25,09 31,51 11,06 10,19 1,67 1,95 52,15 43,76 Celkem ČR


5,88 5,88 29,41 15,69 5,88 3,92 29,41 0,0 29,41 74,51 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

23,04 21,50 42,35 43,24 15,59 18,58 3,02 3,45 15,99 13,24 Celkem ČR


5,88 25,49 35,29 43,14 11,76 13,73 29,41 5,88 17,65 11,76 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

16,52 17,16 34,91 37,96 12,92 14,48 2,89 2,94 32,76 27,46 Celkem ČR


11,76 15,69 41,18 19,61 35,29 9,80 0,0 0,0 11,76 54,90 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

17,11 20,13 34,11 36,63 13,25 13,12 2,59 2,33 32,93 27,79 Celkem ČR


11,76 23,53 29,41 9,80 29,41 7,84 17,65 0,0 11,76 58,82 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

41,43 38,09 7,07 1,82 11,59

40,94 40,92 7,59 1,48 9,06

51,89 35,10 4,93 1,23 6,85

50,57 35,34 5,80 1,35 6,94

58,82 32,74 3,32 1,53 3,58

55,0 36,36 4,09 0,45 4,09

41,18 23,53 11,76 11,76 11,76

64,71 31,37 3,92 0,0 0,0

Zdroj: GfK Group

V předešlé tabulce byly všechny sledované služby domácími i zahraničními návštěvníky hodnoceny vesměs pozitivně. Opět se v tabulce objevuje trend, kdy ve srovnání s celorepublikovým průměrem i výsledky TR JM hodnotili respondenti TO Pálava a LVA i město Mikulov více pozitivně – viz např. přátelskost místních lidí.


35


1.2.4.2 Ubytovací služby Kvalita, struktura a celková kapacita ubytování zcela zásadně ovlivňují úroveň cestovního ruchu v každé destinaci. Součástí analýzy území je tedy proto poměrně detailní zhodnocení stavu destinace z hlediska ubytovacích služeb a kapacit. Data pro vyhodnocení byla čerpána především z oficiálních statistik Českého statistického úřadu a agentury CzechTourism. Vzhledem k tomu, že současné zákony neumožňují získat od ČSÚ podrobná data o ubytovacích kapacitách až na úroveň obce nebo turistické oblasti, musely být některé charakteristiky uváděny pouze za vyšší zemní celky, jako např. TO LVA a Pálava, anebo turistický region Jižní Morava.

1.2.4.2.1 Využití typu ubytování v destinaci Mikulovsko Statistika využití typu ubytování je vztažena k celé TO Pálava a LVA a pro srovnání je uveden i detail za město Mikulov. Z výsledků je patrná diferenciace využití typu ubytování mezi zahraničními a domácími návštěvníky. Zahraniční návštěvníci v mnohem větší míře využívají ubytování v hotelích a také jsou v regionu obecně mnohem více ubytováni než domácí turisté, kteří naopak více preferují ubytování v penzionech a kempech a také častěji vůbec nejsou v destinaci ubytovaní. Jedná se tedy mnohem častěji o návštěvníky bez přenocování, ne o skutečné turisty. O výrazné sezónnosti destinace svědčí údaj (a to jak u domácích, tak u zahraničních návštěvníků), že téměř 50 % návštěvníků není v zimním období v regionu vůbec ubytováno. Jedná se o velmi vysoké procento a nepříliš pozitivní údaj, který bude nutné v rámci strategických opatření řešit. Tab.: Využitý typ ubytování (v %) – domácí návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Typ ubytování hotel *** nebo více hotel * nebo **, motel penzion kemp/tábořiště jiné hromadné ubytovací zařízení pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. u známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa nejsem zde ubytován(a)

léto

zima

léto

4,97 3,78 11,90 10,76 5,79

6,03 4,43 11,33 0,73 5,01

7,29 3,03 15,63 12,46 6,98

4,49

4,30

14,69 43,37

zima

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

6,29 4,0 8,76 0,68 4,76

4,47 1,98 27,94 21,15 9,03

5,75 3,81 19,91 1,50 2,92

2,38 3,57 27,38 21,43 5,95

14,46 6,43 24,90 2,01 1,20

5,65

4,12

9,29

3,27

13,10

3,61

16,08

13,39

12,61

8,68

12,74

4,76

10,44

51,97

35,15

58,69

17,20

49,91

21,43

36,95

Tab.: Využitý typ ubytování (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Typ ubytování hotel *** nebo více hotel * nebo **, motel penzion kemp/tábořiště jiné hromadné ubytovací zařízení pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. u známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa

TO Pálava a LVA

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

22,95 9,75 16,18 10,35 4,41

25,54 12,31 20,37 0,58 3,74

17,17 7,08 22,71 13,86 4,85

24,15 6,63 13,26 0,73 5,28

11,25 3,32 18,36 18,16 6,14

13,18 6,82 21,36 0,45 2,73

5,88 5,88 47,06 11,76 17,65

21,57 9,80 27,45 0,0 0,0

5,16

4,55

4,70

4,66

5,37

1,36

0,0

0,0

8,57

8,0

13,32

12,33

6,39

5,0

5,88

1,96


36


nejsem zde ubytován(a)

22,37

24,83

15,70

32,95

10,49

49,09

5,88

39,22

Zdroj: GfK Group

1.2.4.2.2 Kapacita a struktura ubytovacích zařízení v destinaci Mikulovsko Získat přesná statistická data o počtu a struktuře reálně fungujících ubytovacích zařízení a jejich lůžkové kapacitě je velmi složitý úkol, protože oficiální data (statistiky ČSÚ) nejsou za některé obce a kategorie z důvodu ochrany osobních údajů veřejná. Také obce nemají vždy přesnou evidenci provozovaných zařízení, proto se zpracovatel rozhodl využít k stanovení reálně fungujících ubytovacích zařízení spíše oficiálních databází ubytování, které jsou nabízeny návštěvníkům destinace. Tato data byla zjišťována ve spolupráci s pracovníky TIC a následně částečně doplněna vlastním průzkumem. Tab.: Počet ubytovacích zařízení v destinaci Mikulovsko v roce 2009 Obec Hotely Penziony Priváty Kempy Ubytovny Bavory 1 1 Brod nad Dyjí 1 1 Březí 1 1 1 Dobré Pole 1 Dolní Dunajovice 10 2 1 Dolní Věstonice 3 2 1 2 Drnholec 1 Horní Věstonice 3 2 Jevišovka 1 Klentnice 1 2 4 Mikulov 12 38 17 5 Milovice 2 Novosedly 1 Nový Přerov 1 1 1 Pasohlávky 1 5 11 5 3 Pavlov 2 9 12 1 1 Perná 13 5 Sedlec 2 Souhrn 17 93 59 9 13

Ostatní*

1

4

5

Celkem 2 2 3 1 13 9 1 5 1 7 72 2 1 3 25 29 18 2 196

Zdroj: vlastní průzkum, databáze TIC

Poznámka: * kategorie „ostatní“ obsahuje nabídku ubytování v chatách a chalupách Tab.: Počet lůžek v ubytovacích zařízeních destinace Mikulovsko v roce 2009 Obec Hotely Penziony Priváty Kempy Ubytovny *Ostatní Bavory 8 9 Brod nad Dyjí 23 25 Březí 6 20 16 Dobré Pole 9 Dolní Dunajovice 226 27 150 Dolní Věstonice 70 26 16 90 10 Drnholec 30 Horní Věstonice 110 20 Jevišovka 8 Klentnice 22 41 38 Mikulov 768 808 147 220


Celkem 17 48 42 9 403 212 30 130 8 101 1943

37


Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Sedlec Souhrn

112 144

1076

22 50 10 65 157 211 44 1860

4 128 84 40

20 423 12

235 73

37

551

496

784

47

22 50 34 963 507 251 44 4814

Zdroj: vlastní průzkum, databáze TIC

Poznámka: * kategorie „ostatní“ obsahuje nabídku ubytování v chatách a chalupách Kromě vlastní sumarizace současné nabídky ubytovacích zařízení destinace Mikulovsko jsme také provedli jednoduché srovnání s nabídkou ubytování před několika lety. Ze srovnání je patrný výrazný trend zvyšujícího se standardu nabídky ubytování, což je dáno především výstavbou nových hotelových kapacit a celkového zkvalitňování služeb i v dalších kategoriích, například u pensionů. Obecně se také mnohem více začínají budovat kvalitní ubytovací zařízení mimo hlavní centra destinace (Mikulov a Pasohlávky). Téměř každá obec dnes disponuje alespoň jedním zařízením. Co se týká vytíženosti kapacit, zde je patrný nedostatek ubytovacích kapacit v období letní turistické sezony a v období konání TOP kulturních akcí (např. Pálavské vinobraní), ve zbytku roku a především pak v zimním období je naopak výrazný přebytek volných kapacit, což velmi komplikuje celkovou rentabilitu těchto ubytovacích zařízení. Z hlediska struktury nabídky ubytovacích kapacit dle našeho názoru v destinaci stále ještě chybí více ubytovacích zařízení s komplexním zázemím pro pořádání větších kongresů a firemních akcí a také kapacity s nabídkou doprovodných služeb typu relax, wellness atd.


38


1.2.4.2.3 Postavení destinace Mikulovsko (Jižní Morava) v oblasti nabídky ubytovacích kapacit Pro dokreslení situace v oblasti nabídky ubytovacích kapacit v řešené destinaci uvádíme v rámci této kapitoly přehledy a statistiky dalších destinací a jejich srovnání s nabídkou ubytování v turistickém regionu Jižní Morava, případně v rámci celé ČR. Tab.: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle turistických oblastí k 31. 12. 2007 10

kempy

chatové osady a turistické ubytovny

ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem

hotely ****

ostatní hotely a penziony

hotely a podobná ubytovací zařízení celkem

hotely *****

v tom ostatní hromadná zařízení jinde nespecifikovaná

Hromadná ubytovací zařízení celkem

Turistické oblasti

v tom v tom

Beskydy-Valašsko

335

161

-

6

155

174

17

59

98

Brno a okolí

163

110

1

9

100

53

11

13

29

65

26

-

2

24

39

7

17

15

České středohoří a Žatecko Český ráj

132

63

-

5

58

69

23

22

24

Děčínsko a Lužické hory

132

90

-

1

89

42

8

13

21

35

16

-

-

16

19

2

7

10

Frýdlantsko Hradecko

30

19

-

1

18

11

3

2

6

Chodsko

57

33

-

-

33

24

3

13

8

Chrudimsko-Hlinecko

90

41

-

-

41

49

4

15

30

Jeseníky

389

187

-

2

185

202

7

84

111

Jizerské hory

261

170

-

7

163

91

1

17

73

Jižní Čechy

550

270

-

13

257

280

88

66

126

Kladské pomezí

100

55

-

2

53

45

7

18

20

Krkonoše-střed

333

207

-

3

204

126

8

27

91

Krkonoše-východ

392

215

-

4

211

177

4

23

150

Krkonoše-západ

304

167

-

1

166

137

3

32

102

Krušné hory-západ

229

169

3

31

135

60

8

11

41

Krušné hory a Podkrušnohoří

197

128

-

8

120

69

18

16

35

Lednicko-valtický areál

101

59

-

1

58

42

13

14

15

Lužické hory a Ještědský hřbet

68

30

-

-

30

38

7

14

17

Máchův kraj

99

42

-

-

42

57

8

40

9

Moravský kras a okolí

58

30

-

1

29

28

5

9

14

Opavské Slezsko

28

22

-

1

21

6

2

2

2

254

122

-

2

120

132

9

61

62

Orlické hory a Podorlicko Ostravsko

45

34

-

3

31

11

4

1

6

Pardubicko

54

38

-

1

37

16

5

3

8

Plzeňsko

154

83

-

10

73

71

16

20

35

Podyjí

112

52

-

2

50

60

10

24

26

10

Statistiky za turistické oblasti jsou uvedeny pouze za rok 2007, v dalších letech již nebyly tyto údaje sledovány.


39


Podzvičínsko

38

19

-

1

18

19

6

6

7

Poodří

16

9

-

-

9

7

1

1

5

Praha

654

547

31

127

389

107

22

20

65

Slovácko

129

65

-

5

60

64

9

27

28

Střední Čechy-jihovýchod

211

107

1

7

99

104

23

34

47

Střední Čechy-severovýchodPolabí

109

76

-

5

71

33

9

4

20

Střední Čechy-západ

205

110

-

6

104

95

30

28

37

Střední Morava-Haná

167

96

-

6

90

71

7

18

46

Svitavsko Šumava-východ

76

44

-

-

44

32

4

12

16

723

426

1

13

412

297

51

73

173

Tachovsko-Stříbrsko

55

30

-

-

30

25

6

12

7

Těšínské Slezsko

34

22

-

-

22

12

-

3

9

358

165

-

7

158

193

30

61

102

trojúhelník

198

135

2

23

110

63

14

10

39

Zlínsko

105

69

-

5

64

36

3

7

26

Vysočina Západočeský lázeňský

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2007

Jihomoravský kraj

kempy

chatové osady a turistické ubytovny

hotely ****

ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem

hotely *****

v tom ostatní hotely a penziony

hotely a podobná ubytovací zařízení celkem

v tom

ostatní hromadná zařízení jinde nespecifikovaná


Turistické oblasti

v tom

502

284

1

13

270

218

42

77

99

Blansko

57

30

-

1

29

27

5

9

13

Brno město

82

59

1

7

51

23

3

1

19

Brno venkov

77

42

-

1

41

35

12

11

12

Břeclav

93

57

-

1

56

36

9

15

12

Hodonín

61

31

-

-

31

30

3

13

14

Vyškov

20

13

-

1

12

7

-

4

3

Znojmo

112

52

-

2

50

60

10

24

26

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických oblastí k 31. 12. 2007

Turistické oblasti


Pokoje

Lůžka

Průměrná cena za ubytování (Kč)


40


Beskydy-Valašsko

335

6 059

18 283

267

Brno a okolí

163

5 708

12 580

491

65

1 308

3 885

303

Český ráj

132

2 131

6 460

344

Děčínsko a Lužické hory

132

1 880

5 591

323

35

753

1 901

216

Hradecko

30

1 148

2 686

477

Chodsko

57

874

2 689

274

Chrudimsko-Hlinecko

90

1 561

4 611

228

Jeseníky

389

6 670

19 507

250

Jizerské hory

261

3 676

10 456

291

Jižní Čechy

550

11 656

34 431

284

Kladské pomezí

100

1 888

5 964

259

Krkonoše-střed

333

5 146

14 205

300

Krkonoše-východ

392

5 196

14 733

261

Krkonoše-západ

304

3 831

11 814

254

Krušné hory-západ

229

7 184

15 171

570

Krušné hory a Podkrušnohoří

197

3 981

9 415

362

Lednicko-valtický areál

101

1 998

5 626

316

České středohoří a Žatecko

Frýdlantsko

Lužické hory a Ještědský hřbet

68

1 168

3 744

246

Máchův kraj

99

2 317

7 369

215

Moravský kras a okolí

58

1 012

3 002

288

Opavské Slezsko Orlické hory a Podorlicko Ostravsko Pardubicko

28

506

1 303

407

254

3 462

11 062

251

45

1 580

3 129

497

54

1 452

3 478

407

Plzeňsko

154

3 796

10 012

363

Podyjí

112

1 891

5 485

245

Podzvičínsko

38

920

2 682

285

Poodří

16

327

1 086

287

Praha

654

34 371

74 602

1 052

Slovácko

129

2 729

7 526

307

Střední Čechy-jihovýchod

211

3 988

11 519

364

Polabí

109

2 598

6 318

491

Střední Čechy-západ

205

3 786

10 347

368

Střední Morava-Haná

167

3 760

9 523

375

Střední Čechy-severovýchod-

Svitavsko Šumava-východ Tachovsko-Stříbrsko Těšínské Slezsko

76

1 334

3 862

304

723

9 919

29 195

298

55

1 059

2 956

260

34

1 229

2 551

356

358

6 622

19 750

276

trojúhelník

198

6 690

13 415

588

Zlínsko

105

3 396

7 783

379

Vysočina Západočeský lázeňský

Zdroj: ČSÚ


41


Tab.: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle okresů k 31. 12. 2007

Turistické oblasti


Jihomoravský kraj Blansko

Pokoje

Průměrná cena za ubytování (Kč)

Lůžka

502

12 294

31 311

4 943

57

1 010

2 962

570

Brno město

82

4 316

9 002

235

Brno venkov

77

1 265

3 505

1 741

Břeclav

93

1 890

5 193

443

Hodonín

61

1 521

4 147

480

Vyškov

20

401

1 017

-

Znojmo

112

1 891

5 485

1 474

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Vybrané údaje za Jihomoravský kraj – cestovní ruch

Turistické oblasti

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Hromadná ubytovací zařízení celkem1) v tom hotely ***** a **** ostatní hotely a penziony

482

511

522

526

490

496

489

502

518

11

13

14

14

14

14

14

14

15

221

245

264

275

261

260

254

270

285

ostatní hromadná ubytovací zařízení

250

253

244

237

215

222

221

218

218

Pokoje celkem1)

13 855

12 935

12 763

12 734

11 910

12 021

11 863

12 294

12 831

Lůžka celkem1)

35 072

33 247

32 185

32 168

30 168

30 540

30 319

31 311

32 212

283

286

281

294

306

315

335

349

.

1 782

1 637

1 192

1 353

1 274

1 277

1 357

1 516

.

390

379

368

372

380

397

427

433

.

122

126

134

141

153

157

164

170

.

Hosté

902 732

892 018

806 581

1040645

1014514

1056307

1069258

1178114

1185770

z toho nerezidenti

319 016

304 587

314 208

330 699

345 930

367 439

397 239

432 318

451 388

3 227

2 299

2 001

2 447

2 213

2 321

2 342

2 353

2 299

741

833

664

426

052

628

743

525

763

758 575

620 160

652 519

647 024

653 748

680 503

759 570

783 502

778 565

Průměrná cena za ubytování (Kč)1) v hotelu ***** a **** v ostatních hotelech a penzionech v ostatních hromadných ubytovacích zařízeních

Přenocování z toho nerezidenti

1) do roku 2002 údaje k 31. 7., od roku 2003 údaje k 31. 12. Zdroj: ČSÚ


42


hotely garni

ostatní jinde neuvedená

turistické ubytovny

chatové osady

hotely 1*

kempy

hotely 3***

pensiony

hotely 4****

Praha

656

33

142

193

13

2

41

126

22

-

20

64

Okolí Prahy

504

1

18

90

28

5

6

131

64

48

19

94

Jižní Čechy

534

-

14

50

16

8

7

171

88

42

21

117

Šumava

748

1

14

79

22

13

4

311

55

27

53

169

Plzeňsko

149

-

15

17

5

3

2

39

16

10

8

34

Západočeské lázně

471

5

65

90

11

5

17

137

28

10

18

85

Severozápadní Čechy

391

-

11

51

23

12

3

140

33

12

37

69

Český sever

449

-

5

39

8

7

1

192

18

46

27

106

Český ráj

133

-

5

22

5

1

3

28

21

12

10

26

Východní Čechy

604

-

8

56

23

25

7

195

38

34

71

147

Vysočina

348

-

8

49

8

7

3

85

30

19

46

93

Jižní Morava Střední Morava Severní Morava a Slezsko

676

1

25

138

20

12

9

196

46

35

57

137

171

-

5

23

5

7

2

54

7

7

17

44

848

-

16

95

38

30

7

241

28

25

130

238

9

108

32

13

3

414

15

2

78

349

360 1 100

257

150

115 2 460

509

329

Turistický region

Krkonoše CELKEM ČR

1023

-

7705

41

hotely 2**

hotely 5*****

Celkem HUZ

Tab.: Počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) podle kategorie v turistických regionech za rok 2008

612 1772

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Vývoj kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ČR a Jihomoravském kraji ČR Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

počet zařízení 7 469 7 703 7 869 7 926 7 640 7 605 7 616 7 845 7 705

Jihomoravský kraj

počet pokojů

počet lůžek

169 655 169 395 170 645 170 717 164 675 164 516 167 582 172 560 180 162

437 440 440 314 445 611 446 096 433 214 433 211 441 968 451 707 466 832

počet míst pro stany a karavany 41 692 42 737 47 036 45 294 48 743 51 798 53 338 53 967 53 118

počet zařízení 482 511 522 526 490 496 489 502 518

počet pokojů 13 855 12 935 12 763 12 734 11 910 12 021 11 863 12 294 12 831

počet lůžek 35 072 33 247 32 185 32 168 30 168 30 540 30 319 31 311 32 212

počet míst pro stany a karavany 5 551 4 812 6 152 4 969 4 473 5 042 5 118 4 943 5 267

Zdroj: ČSÚ


43


Tab.: Vývoj kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR Počet zařízení Rok

celkem

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

7 469 7 703 7 869 7 926 7 640 7 605 7 616 7 845 7 705

hotely a podobná ubytovací zařízení 3 960 4 112 4 335 4 377 4 311 4 278 4 314 4 559 4 483

hotely *****

hotely ****

11 13 18 21 28 34 35 39 41

ostatní hotely

141 158 199 219 241 252 274 321 360

1 716 1 732 1 674 1 639 1 601 1 596 1 631 1 659 1 622

pensiony kempy 2 092 2 209 2 444 2 498 2 441 2 396 2 374 2 540 2 460

471 480 481 475 476 499 512 516 509

chatové ostatní osady a jinde turistické neuvedená ubytovny 1 093 1 945 1 112 1 999 1 086 1 967 1 069 2 005 984 1 869 968 1 860 946 1 844 959 1 811 941 1 772

Počet lůžek Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

celkem 437 440 440 314 445 611 446 096 433 214 433 211 441 968 451 707 466 832

hotely a podobná ubytovací zařízení 217 664 218 645 223 392 226 770 229 689 232 211 236 104 248 077 258 076

hotely *****

hotely ****

5 966 6 319 7 104 7 783 8 431 9 851 10 247 10 935 11 280

ostatní hotely

23 476 23 315 26 884 28 814 33 021 35 127 38 816 44 801 52 578

127 629 126 090 121 763 122 381 121 760 121 181 121 780 122 649 124 623

pensiony kempy 60 593 62 921 67 641 67 792 66 477 66 052 65 261 69 692 69 595

24 116 24 985 25 623 26 274 26 203 27 656 31 095 29 600 29 486

chatové ostatní osady a jinde turistické neuvedená ubytovny 60 580 135 080 62 107 134 577 63 652 132 944 62 888 130 164 58 038 119 284 58 173 115 171 57 067 117 702 57 052 116 978 56 480 122 790

Počet míst pro stany a karavany Rok

celkem

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

41 692 42 737 47 036 45 294 48 743 51 798 53 338 53 967 53 118

hotely a podobná ubytovací zařízení 675 697 979 976 709 660 660 530 419

hotely ***** 0 0 0 0 0 0 0 0 0

hotely ****

ostatní hotely 0 0 0 0 0 0 0 0 0

329 320 416 357 350 375 370 230 141

pensiony kempy 346 377 563 619 359 285 290 300 278

38 590 40 081 41 809 41 794 45 940 48 230 49 788 50 498 50 305

chatové ostatní osady a jinde turistické neuvedená ubytovny 1 219 1 209 1 090 869 2 469 1 779 1 386 1 138 920 1 174 1 037 1 871 1 062 1 828 1 030 1 909 761 1 633

Zdroj: ČSÚ


44


Tab.: Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v ČR Počet hostů

Počet přenocování

Rok celkem 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

nerezidenti

10 863 772 11 283 185 10 415 255 11 346 482 12 219 689 12 361 793 12 724 926 12 960 921 12 835 886

4 772 794 5 405 239 4 742 773 5 075 756 6 061 225 6 336 128 6 435 474 6 679 704 6 649 410

rezidenti

celkem

6 090 978 5 877 946 5 672 482 6 270 726 6 158 464 6 025 665 6 289 452 6 281 217 6 186 476

nerezidenti

44 199 616 39 122 187 37 109 835 39 343 250 40 780 708 40 320 477 41 447 797 40 831 072 39 283 474

rezidenti

15 597 087 17 254 881 15 569 156 16 510 618 18 980 462 19 595 035 20 090 348 20 610 186 19 987 022

28 602 529 21 867 306 21 540 679 22 832 632 21 800 246 20 725 442 21 357 449 20 220 886 19 296 452

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji Počet hostů


Rok celkem 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

nerezidenti

902 732 892 018 806 581 1 040 645 1 014 514 1 056 307 1 069 258 1 178 114 1 185 770

rezidenti

319 016 304 587 314 208 330 699 345 930 367 439 397 239 432 318 451 388

celkem

583 716 587 431 492 373 709 946 668 584 688 868 672 019 745 796 734 382

3 227 741 2 299 833 2 001 664 2 447 426 2 213 052 2 321 628 2 342 743 2 353 525 2 299 763

nerezidenti

rezidenti

758 575 620 160 652 519 647 024 653 748 680 503 759 570 783 502 778 565

2 469 166 1 679 673 1 349 145 1 800 402 1 559 304 1 641 125 1 583 173 1 570 023 1 521 198

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Vývoj návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR Počet hostů hotely a

Rok celkem

chatové

podobná

hotely

hotely

ostatní

ubytovací

*****

****

hotely

pensiony

kempy

zařízení

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

osady a turistické ubytovny

ostatní jinde neuvedená

10 863 772

7 494 536

447 419

1 369 653

4 215 832

1 461 632

1 197 550

565 306

1 606 380

11 283 185

6 600 812

467 929

1 347 020

4 785 863

1 554 001

1 046 759

596 165

1 485 448

10 415 255

6 253 299

424 447

1 216 273

4 612 579

1 498 910

687 393

468 209

1 507 444

11 346 482

6 362 041

499 913

1 289 147

4 572 981

1 584 696

1 115 875

635 968

1 647 902

12 219 689

7 236 952

636 269

1 861 828

4 738 855

1 455 457

1 302 484

601 122

1 623 674

12 361 793

9 074 117

638 313

2 294 305

4 723 688

1 417 811

1 153 105

550 609

1 583 962

12 724 926

9 375 990

702 961

2 415 811

4 797 853

1 459 365

1 137 583

550 422

1 660 931

12 960 921

9 893 294

765 946

2 695 414

4 980 833

1 451 101

1 039 492

476 996

1 551 139

12 835 886

10 088 276

779 850

3 013 777

5 080 595

1 214 054

882 307

440 923

1 424 380


45


Počet přenocování hotely a

Rok celkem

chatové

podobná

hotely

hotely

ostatní

ubytovací

*****

****

hotely

pensiony

kempy

zařízení

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

ostatní

osady a turistické ubytovny

jinde neuvedená

44 199 616

25 574 407

1 108 619

3 673 568

15 843 248

4 948 972

3 231 814

2 419 791

12 973 604

39 122 187

23 773 753

1 106 823

3 837 242

14 467 012

4 362 676

3 428 292

2 496 458

9 423 684

37 109 835

23 802 943

1 009 818

3 413 579

14 700 027

4 679 519

2 092 817

1 921 575

9 292 500

39 343 250

23 466 769

1 249 106

3 636 335

13 890 772

4 690 556

3 289 830

2 573 432

10 013 219

40 780 708

24 931 462

1 605 470

5 231 998

13 969 072

4 124 922

3 784 112

2 455 825

9 609 309

40 320 477

25 208 716

1 595 422

6 254 780

13 297 904

4 060 610

3 316 814

2 211 239

9 583 708

41 447 797

25 888 702

1 828 455

6 594 562

13 475 406

3 990 279

3 239 208

2 308 570

10 011 317

40 831 072

27 043 558

1 937 043

7 351 349

13 724 881

4 030 285

2 781 399

1 867 228

9 138 887

39 283 474

27 426 840

1 891 638

8 636 826

13 413 461

3 484 915

2 417 874

1 636 923

7 801 837

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Vývoj využití lůžek (ČVL) a pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních podle kategorie zařízení v ČR

Rok

hotely a podobná ubytovací zařízení ČVL

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

47,4 48,7 41,8 35,4 37,0 35,8 35,8 35,8 35,7

VP 53,4 54,6 47,8 42,1 44,1 42,4 43,0 42,8 42,4

hotely ***** ČVL

hotely **** VP

61,1 55,8 51,8 49,4 55,5 52,7 52,6 51,4 47,6

ČVL

69,1 63,7 59,2 60,4 67,0 62,1 62,1 62,0 55,5

hotely *** VP

50,8 50,8 45,6 46,9 51,3 51,5 49,8 49,3 47,9

55,9 56,0 51,6 52,6 59,0 58,6 57,4 56,5 54,0

ČVL

VP

49,8 49,9 42,4 37,6 39,9 37,3 36,5 36,3 36,0

55,8 55,4 47,9 44,1 45,6 42,8 42,6 42,0 42,2

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Vývoj využití lůžek (ČVL) a pokojů (VP) v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních podle kategorie zařízení v Jihomoravském kraji

Rok

hotely a podobná ubytovací zařízení ČVL

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

40,3 35,9 34,3 27,2 27,9 27,2 28,3 28,4 28,6

VP 45,4 40,0 39,7 33,3 36,1 34,1 37,3 36,9 37,0

hotely ***** ČVL

hotely **** VP

i.d. i.d.

ČVL i.d. i.d.

34,5 29,2 27,8 27,7 31,6 31,1 34,9 34,6 34,4

hotely *** VP 39,7 34,3 33,6 33,8 43,1 40,1 48,2 44,2 43,1

ČVL 42,4 38,1 35,9 28,5 28,9 26,2 27,8 29,8 29,9


VP 49,3 42,9 41,6 36,3 37,3 33,3 36,4 38,1 38,8

46


Zdroj: ČSÚ

Tab.: Vývoj návštěvnosti v hotelech podle kategorie v ČR Počet hostů Rok

hotely *****

celkem


hotely ****

ostatní hotely

2000

6 032 904 447 419

1 369 653

4 215 832

2001

6 600 812 467 929

1 347 020

4 785 863

2002

6 253 299 424 447

1 216 273

4 612 579

2003

6 362 041 499 913

1 289 147

4 572 981

2004

7 236 952 636 269

1 861 828

4 738 855

2005

7 656 306 638 313

2 294 305

4 723 688

2006

7 916 625 702 961

2 415 811

4 797 853

2007

8 442 193 765 946

2 695 414

4 980 833

2008

8 874 222 779 850

3 013 777

5 080 595

celkem 20 625 435 19 411 077 19 123 424 18 776 213 20 806 540 21 148 106 21 898 423 23 013 273 23 941 925

hotely *****

hotely ****

ostatní hotely 15 843 248 14 467 012 14 700 027 13 890 772 13 969 072 13 297 904 13 475 406 13 724 881 13 413 461

1 108 619 3 673 568 1 106 823 3 837 242 1 009 818 3 413 579 1 249 106 3 636 335 1 605 470 5 231 998 1 595 422 6 254 780 1 828 455 6 594 562 1 937 043 7 351 349 1 891 638 8 636 826

Zdroj: ČSÚ

Tab.: Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních ČR za rok 2008 (TOP 25) Pořadí

Země

1.

Německo

2.

Počet

Pořadí

Země

Počet

1 475 858

14.

Maďarsko

103 826

Velká Británie

484 279

15.

Belgie

87 240

3.

Rusko

418 184

16.

Švédsko

84 185

4.

Itálie

374 632

17.

Norsko

79 773

5.

Polsko

376 592

18.

Ukrajina

76 126

6.

USA

305 057

19.

Řecko

74 737

7.

Slovensko

299 278

20.

Jižní Korea

68 478

8.

Španělsko

247 240

21.

Švýcarsko

67 568

9.

Nizozemsko

236 193

22.

Litva

66 180

10.

Francie

235 654

23.

Izrael

59 102

11.

Rakousko

170 663

24.

Austrálie

54 361

12.

Japonsko

123 275

25.

Irsko

54 447

13.

Dánsko

108 552

Zdroj: CzechTourism

Tab.: Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů za rok 2008


47

Index počet hostů 2008/2007

Počet hostů 2007

% podíl

Počet přenocování 2008

Území

% podíl

Počet hostů 2008


ČR

6 649 410

100,0

19 987 022

100,0

6 679 704

99,5

Praha

4 051 137

60,9

11 070 652

55,4

4 009 463

101,0

Středočeský kraj

176 555

2,7

445 803

2,2

204 600

86,3

Jihočeský kraj

301 115

4,5

730 141

3,7

315 629

95,4

Plzeňský kraj

154 685

2,3

379 957

1,9

168 137

92,0

Karlovarský kraj

475 277

7,1

3 316 702

16,6

472 635

100,6

Ústecký kraj

129 169

1,9

366 574

1,8

147 566

87,5

Liberecký kraj

200 664

3,0

760 229

3,8

211 999

94,7

Královéhradecký kraj

290 150

4,4

1 069 929

5,4

287 933

100,8

Pardubický kraj

58 742

0,9

166 844

0,8

63 724

92,2

Kraj Vysočina

54 532

0,8

135 771

0,7

63 059

86,5

451 388

6,8

778 565

3,9

432 318

104,4

96 742

1,5

223 328

1,1

93 287

103,7

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

72 938

1,1

209 243

1,0

77 308

94,3

136 316

2,1

333 284

1,7

132 046

103,2

Zdroj: ČSÚ

Tabulka: Zahraniční turisté Jihomoravském kraji, 2008 Země Polsko Německo Slovensko Litva Rusko Rakousko Itálie Vel. Británie Jižní Korea Nizozemsk o Ostatní Asie Francie Maďarsko Ostatní CELKEM

v

hromadných

ubytovacích

1 2 3 4 5 6 7 8 9

84 538 54 915 53 689 26 318 23 355 21 086 19 739 16 215 13 929

18,7 % 12,2 % 11,9 % 5,8 % 5,2 % 4,7 % 4,4 % 3,6 % 3,1 %

Průměrná doba pobytu 1,3 2,0 1,7 1,1 1,5 1,6 1,8 2,3 1,6

10 11 12 13

12 021 10 964 10 256 10 012 94 351 451 388

2,7 % 2,4 % 2,3 % 2,2 % 20,9 % 100,0%

2,5 1,7 2,0 1,8 2,0 1,7

Pořadí

Počet turistů

Podíl

zařízeních

podle

zemí

v

Pořadí


Podíl

1 2 3 9 6 7 5 4

113 176 108 775 92 812 28 951 34 971 33 019 35 243 37 662 21 692

14,5 % 14,0 % 11,9 % 3,7 % 4,5 % 4,2 % 4,5 % 4,8 % 2,8 %

8

30 304 18 925 20 406 18 150 184 479 778 565

3,9 % 2,4 % 2,6 % 2,3 % 23,7 % 100,0%

Zdroj: ČSÚ

Poznámka:


48


Kompletní statistické údaje o ubytovacích zařízeních v destinaci Mikulovsko, regionu Jižní Morava a celé ČR jsou součástí samostatného výstupu 3. Desk research, který je také součástí projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu.


49


1.2.5 Systém poskytování turistických informací o destinaci Mikulovsko Kvalitní systém poskytování informací turistům pobývajícím již v regionu, ale také návštěvníkům potenciálním, kteří se teprve rozhodují o místě svého pobytu nebo využití konkrétní služby, je jedním ze základních systémových požadavků na efektivní marketing turistické nabídky celé destinace. Součástí celého systému poskytování informací jsou tedy jednak prostředky a organizace vně regionu a dále pak prostředky a organizace v rámci regionu. Objektivní poznání informačních toků, které současný i potenciální návštěvník při zjišťování informací o regionu využívá, je základem úspěchu pro nastavení správných a efektivních informačních prostředků (činnost TIC, tiskoviny, weby, veletrhy, inzerce atd.). Celková kvalita poskytování informací a detailní struktura informačních zdrojů o destinaci byla analyzována na základě vyhodnocení průzkumů agentury CzechTourism prováděných v období let 2005–2007. Pro cílenější analýzu byly vyhodnoceny u obou parametrů vždy samostatně názory domácích i zahraničních turistů. I. Hodnocení celkové kvality poskytování informací Spokojenost domácích i zahraničních návštěvníků s poskytováním informací o TO Pálava a LVA byla velmi vysoká a jednoznačně převyšovala průměr v rámci regionu Jižní Morava i průměr celé ČR. V tomto směru mohou být obecně poskytovatelé informací na území destinace velmi spokojeni. Tab.: Hodnocení spokojenosti s poskytováním informací – domácí návštěvníci (v %) Celkem Tur. region TO Město Spokojenost s poskytováním ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov informací léto zima léto zima léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

31,08 43,22 10,13 1,73 13,85

28,30 45,69 9,96 1,33 14,72

39,32 40,47 7,31 1,24 11,65

33,42 41,73 12,75 1,28 10,82

56,75 37,66 2,49 0,17 2,92

47,08 34,16 7,96 0,09 10,71

64,29 32,14 1,19 0,0 2,38

55,82 27,31 2,81 0,0 14,06

Tab.: Hodnocení spokojenosti s poskytováním informací – zahraniční návštěvníci (v %) Celkem Tur. region TO Město Spokojenost s poskytováním ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov informací léto zima léto zima léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

31,29 42,94 10,91 1,77 13,10

30,83 47,27 7,81 0,99 13,09

38,34 43,03 8,78 1,0 8,85

31,61 42,69 10,16 2,07 13,47

45,52 46,04 3,32 1,02 4,09

36,36 35,91 12,73 3,18 11,82

58,82 35,29 0,0 0,0 5,88

49,02 23,53 11,76 0,0 15,69

Zdroj: GfK Group

II. Hodnocení struktury využití informačních zdrojů Výsledky průzkumů ukazují, že v případě domácích i zahraničních návštěvníků tito dávají při získávání informací o destinaci Mikulovsko (TO Pálava a LVA) přednost informacím získaným přímo z TIC, dále pak informacím z propagačních materiálů a internetu. Naopak nejméně využívají obě cílové skupiny informací od cestovních kanceláří a z médií. Při porovnání výsledků za TO Pálava a LVA se situací v regionu Jižní Morava a v rámci celé ČR je možné konstatovat, že výrazně nadprůměrně jsou v TO Pálava a LVA využívané informace od TIC, naopak celorepoblikově jsou více využívaným zdrojem informací například informace od příbuzných nebo informace od cestovních kanceláří.


50


Tab.: Struktura využívaných informační zdrojů o destinaci (v %) – domácí návštěvníci Celkem Tur. region TO Město informační zdroj: ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov turistická informační centra léto zima léto zima léto zima léto zima Ano částečně Ne informační zdroj: cestovní kanceláře a agentury ano částečně ne informační zdroj: média ano částečně ne informační zdroj: propagační materiály, průvodci ano částečně ne informační zdroj: internet ano částečně ne informační zdroj: informace od personálu ano částečně ne informační zdroj: informace od příbuzných a známých ano částečně ne

36,15 26,96 16,79 18,31 46,43 54,43 Celkem ČR

51,52 25,52 73,43 30,62 14,93 15,25 12,73 13,89 32,05 59,17 13,59 55,40 Tur. region TO Jižní Morava Pálava a LVA

92,86 24,90 0,0 25,70 7,14 49,00 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

7,79 8,90 10,57 12,50 80,55 78,15 Celkem ČR


2,38 6,43 11,90 24,10 85,71 68,27 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

20,43 19,13 25,03 25,86 53,62 54,59 Celkem ČR


17,86 8,03 28,57 28,51 53,57 62,25 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

34,41 24,67 25,53 27,09 39,22 47,86 Celkem ČR


55,95 19,68 29,76 26,10 14,29 53,01 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

39,93 37,55 17,32 20,03 41,98 42,14 Celkem ČR


60,71 50,60 15,48 6,83 23,81 41,37 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

16,28 15,08 20,76 22,04 61,94 62,46 Celkem ČR


34,52 26,51 27,38 11,24 36,90 61,04 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

39,12 20,86 39,15

39,47 21,91 38,27

39,54 20,54 37,77

46,29 19,34 34,32

31,64 22,53 45,14

32,12 12,65 55,04

32,14 25,00 42,86

27,31 6,02 65,86


51


Tab.: Struktura využívaných informační zdrojů o destinaci (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem Tur. region TO Město informační zdroj: ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov turistická informační centra léto zima léto zima léto zima léto zima ano částečně ne informační zdroj: cestovní kanceláře a agentury ano částečně ne informační zdroj: média ano částečně ne informační zdroj: propagační materiály, průvodci ano částečně ne informační zdroj: internet ano částečně ne informační zdroj: informace od personálu ano částečně ne informační zdroj: informace od příbuzných a známých ano částečně ne

47,27 43,07 21,16 22,79 30,99 33,84 Celkem ČR


64,71 43,14 17,65 3,92 17,65 52,94 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

21,26 23,43 17,83 21,31 59,92 54,83 Celkem ČR


11,76 13,73 0,00 7,84 88,24 74,51 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

14,11 14,65 23,14 27,55 61,73 57,22 Celkem ČR


5,88 0,00 35,29 11,76 58,82 84,31 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

41,50 31,26 29,30 31,62 28,45 36,63 Celkem ČR


64,71 31,26 17,65 7,84 17,65 58,82 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

42,33 42,22 18,64 24,26 38,0 33,18 Celkem ČR


70,59 62,75 5,88 9,80 23,53 27,45 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

21,07 19,15 27,91 27,88 49,98 52,48 Celkem ČR


0,0 15,69 35,29 15,69 64,71 64,71 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

32,50 23,43 43,16

32,53 25,37 41,65

36,26 25,17 36,10

45,18 18,55 36,06

26,09 29,16 43,99

37,73 14,09 47,27

29,41 29,41 41,18

17,65 11,76 66,67

Zdroj: GfK Group


52


III. Základní popis vybraných informačních zdrojů Na území destinace Mikulovsko působí celoročně 2 turistická informační centra, a to: TIC Mikulov Náměstí 1, 692 01 Mikulov tel./fax: 519 510 855 e-mail: [email protected] www.mikulov.cz TIC Pasohlávky 691 22 Pasohlávky tel./fax: 519 427 624 e-mail: [email protected] www.pasohlavky.cz Informace o destinaci Mikulovsko je možné získat kromě množství propagačních tiskovin zejména z těchto internetových zdrojů: • Weby jednotlivých obcí mikroregionu Mikulovsko • Web mikroregionu Mikulovsko www.mikulovskoregion.cz Oficiální informace je možné také získat na dalších webech, které nabídku destinace zahrnují, jako např. www.slovacko,cz, www.jizni-morava.cz.


53


1.2.6 Hodnocení ostatní a produktové turistické infrastruktury V rámci hodnocení ostatní a produktové turistické infrastruktury jsou níže popsány zbývající turistické služby11 a turistické trasy a stezky na území destinace Mikulovsko. Součástí kapitoly je také vyhodnocení tzv. produktové infrastruktury destinace. Veškerá zde uvedená hodnocení vycházejí jednak z výstupů marketingových šetření agentury CzechTourism a dále pak z vlastních průzkumů a expertního hodnocení řešitele.

1.2.6.1 Stravovací služby Kvalita stravovacích služeb stejně jako jejich rozsah a dostupnost byly hodnoceny shodně tuzemskými i zahraničními návštěvníky destinace velmi dobře. Úroveň kvality, rozsah a dostupnost byly dokonce hodnoceny lépe než stejné parametry v rámci regionu Jižní Morava i celé ČR. Tab.: Hodnocení kvality veřejného stravování domácími návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Veřejné stravování velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

24,97 48,09 7,56 1,22 18,16

24,66 49,84 9,40 0,99 15,10

25,92 50,58 7,73 1,06 15,10

26,33 49,66 8,10 0,69 15,22

33,96 52,45 4,99 0,34 8,25

29,47 47,35 5,84 0,53 16,81

32,14 54,76 4,76 0,0 8,33

23,69 55,02 6,43 1,61 13,25

Tab.: Hodnocení kvality veřejného stravování zahraničními návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Veřejné stravování velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

32,93 47,89 6,68 0,83 11,67

34,27 46,97 8,07 0,61 10,07

34,03 47,34 6,08 1,0 11,55

34,09 45,60 6,53 0,41 13,37

39,90 46,55 5,63 1,28 6,65

40,91 42,73 5,0 0,0 11,36

5,88 52,94 23,53 11,76 5,88

43,14 41,18 3,92 0,0 11,76

Zdroj: GfK Group

Tab.: Hodnocení rozsahu a dostupnosti stravovacích kapacit domácími návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO Město Rozsah a dostupnost ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov stravovacích kapacit léto zima léto zima léto zima léto zima velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

28,92 44,98 8,78 1,29 16,03

26,04 48,43 10,92 1,09 13,53

31,52 44,76 8,36 1,15 14,22

27,22 49,39 9,76 0,75 12,88

43,94 44,45 5,07 0,0 6,53

33,81 44,60 5,40 0,27 15,93

40,48 47,62 3,57 0,0 8,33

48,59 38,55 3,21 0,0 9,64

Tab.: Hodnocení rozsahu a dostupnosti stravovacích kapacit zahraničními návštěvníky (v%) Rozsah a dostupnost Celkem Tur. region TO Město stravovacích kapacit ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov 11

Ubytovací a informační služby byly popsány v předcházející kapitole.


54



léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

33,43 44,73 6,93 0,72 14,19

30,15 47,24 9,13 0,83 12,64

35,26 44,65 6,93 0,62 12,55

31,50 46,42 5,49 0,21 16,37

46,04 41,69 4,35 0,77 7,16

32,73 45,45 5,45 0,0 16,36

23,53 52,94 11,76 5,88 5,88

35,29 45,10 3,92 0,0 15,69

Zdroj: GfK Group

1.2.6.2 Ostatní služby Všechny níže sledované služby byly domácími i zahraničními návštěvníky hodnoceny vesměs pozitivně. Opět se v tabulce objevuje trend, kdy ve srovnání s celorepublikovým průměrem i výsledky regionu Jižní Morava hodnotili respondenti TO Pálava a LVA více pozitivně12. Z pohledu domácích i zahraničních návštěvníků v porovnání s celorepublikovým průměrem byly shodně nejlépe hodnoceny tyto služby: • Přátelskost místních lidí • Úroveň personálu • Služby pro cykloturisty Naopak nejhůře byly opět shodně hodnoceny tyto služby: • Nabídka programů pro volný čas • Příležitosti pro zábavu • Vybavení pro sportovní aktivity Tab.: Hodnocení ostatních služeb domácími návštěvníky (v %) Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Dopravní infrastruktura léto velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Služby pro motoristy velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Služby pro cykloturisty velmi dobře spíše dobře 12

zima

léto

zima


Město Mikulov

zima

léto

zima

12,26 10,35 40,73 40,46 26,71 30,78 6,53 7,53 13,77 10,78 Celkem ČR


17,86 32,53 48,81 33,73 14,29 23,69 2,38 5,62 16,67 4,42 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

9,68 9,59 35,98 38,57 17,19 22,02 3,05 3,86 34,09 25,96 Celkem ČR


11,90 10,44 32,14 28,51 16,67 32,93 1,19 2,41 38,10 25,70 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

14,09 25,30

12,60 28,20

15,28 25,85

10,60 22,97

24,94 31,81

20,0 22,30

26,19 38,10

32,53 14,06

Závěry byly dělány z výsledků průzkumů „letní sezony“.


55


spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Místní orientační značení velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Úroveň personálu velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Cenová úroveň služeb velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Vybavení pro sportovní aktivity velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Nákupní možnosti velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Příležitosti pro zábavu

8,96 12,21 1,92 2,31 49,72 44,68 Celkem ČR


3,57 8,03 1,19 0,40 30,95 44,98 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

30,67 30,02 46,96 50,61 14,05 11,45 2,88 1,53 5,43 6,39 Celkem ČR


47,62 60,64 42,86 30,12 4,76 4,02 2,38 0,0 2,38 5,22 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

23,85 21,60 41,18 44,91 8,05 9,58 1,32 1,36 25,61 22,55 Celkem ČR


38,10 46,99 44,05 22,49 3,57 2,81 1,19 0,40 13,10 27,31 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

17,92 16,25 53,98 52,91 16,70 19,81 2,92 3,45 8,47 7,58 Celkem ČR


16,67 14,86 65,48 67,87 8,33 11,65 0,0 1,20 9,52 4,42 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

14,15 16,45 33,73 38,38 15,11 17,21 2,84 2,82 34,17 25,13 Celkem ČR


13,10 11,24 48,81 40,96 4,76 12,45 1,19 3,21 32,14 32,13 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

19,91 20,53 40,96 40,91 18,25 21,53 5,05 5,25 15,82 11,78 Celkem ČR

zima

léto

zima


zima

20,24 34,94 51,19 36,95 11,90 11,24 0,0 4,82 16,67 12,05 Město Mikulov


56


léto velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Nabídka programů pro volný čas velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Přátelskost místních lidí velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

zima

léto

zima

léto

zima

léto

15,06 16,37 34,29 37,09 17,87 20,67 4,46 5,14 28,33 20,74 Celkem ČR


16,67 34,14 42,86 31,73 10,71 12,45 0,0 2,41 29,76 19,28 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima


13,10 34,14 51,19 26,51 10,71 11,24 0,0 3,61 25,0 24,50 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

43,67 36,61 5,30 1,33 13,10

40,87 39,50 7,05 1,57 11,02

52,96 32,63 2,90 0,58 10,92

47,82 38,62 5,84 0,77 6,95

60,53 30,01 2,32 0,77 6,36

55,13 32,65 1,77 0,18 10,27

61,90 27,38 1,19 0,0 9,52

53,01 36,55 2,81 0,40 7,23

léto

Služby pro motoristy velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Služby pro cykloturisty velmi dobře spíše dobře

zima

15,10 15,65 34,09 36,72 17,15 19,15 4,13 4,66 29,53 23,82 Celkem ČR

Tab.: Hodnocení ostatních služeb zahraničními návštěvníky (v %) Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Dopravní infrastruktura velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

zima

zima

léto

zima

léto

Město Mikulov

zima

léto

zima

11,10 10,86 38,95 37,29 24,99 27,90 5,63 6,37 19,33 17,58 Celkem ČR


17,65 17,65 41,18 35,29 11,76 35,29 5,88 3,92 23,53 7,84 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

9,46 10,73 33,16 31,86 16,34 19,45 2,84 2,92 38,20 35,03 Celkem ČR


5,88 37,25 11,76 23,53 11,76 13,73 0,0 1,96 70,59 23,53 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

7,90 15,68

8,90 17,30

9,70 18,24

8,08 14,72

15,09 27,37

9,55 16,82

23,53 23,53

19,61 7,84


57


spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Místní orientační značení velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Úroveň personálu velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Cenová úroveň služeb velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Vybavení pro sportovní aktivity velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Nákupní možnosti velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Příležitosti pro zábavu

6,91 6,73 2,19 1,56 67,32 65,50 Celkem ČR


0,0 1,96 5,88 3,92 47,06 66,67 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

26,19 25,68 47,18 48,69 16,28 15,20 3,12 2,14 7,24 8,30 Celkem ČR


23,53 50,98 47,06 39,22 17,65 5,88 5,88 1,96 5,88 1,96 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

24,82 23,98 45,23 49,34 9,32 9,98 1,46 1,36 19,17 15,34 Celkem ČR


29,41 41,18 41,18 27,45 11,76 5,88 0,0 1,96 17,65 23,53 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

33,99 32,74 49,46 50,19 9,03 10,25 1,25 1,34 6,27 5,49 Celkem ČR


35,29 54,90 41,18 37,25 17,65 3,92 5,88 0,0 0,0 3,92 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

10,03 12,60 25,09 31,51 11,06 10,19 1,67 1,95 52,15 43,76 Celkem ČR


5,88 5,88 29,41 15,69 5,88 3,92 29,41 0,0 29,41 74,51 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

23,04 21,50 42,35 43,24 15,59 18,58 3,02 3,45 15,99 13,24 Celkem ČR

zima

léto

zima


zima

5,88 25,49 35,29 43,14 11,76 13,73 29,41 5,88 17,65 11,76 Město Mikulov


58


léto velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Nabídka programů pro volný čas velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit Přátelskost místních lidí velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neumím posoudit

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

16,52 17,16 34,91 37,96 12,92 14,48 2,89 2,94 32,76 27,46 Celkem ČR


11,76 15,69 41,18 19,61 35,29 9,80 0,0 0,0 11,76 54,90 Město Mikulov

léto

léto

léto

zima

zima

léto

zima

zima

17,11 20,13 34,11 36,63 13,25 13,12 2,59 2,33 32,93 27,79 Celkem ČR


11,76 23,53 29,41 9,80 29,41 7,84 17,65 0,0 11,76 58,82 Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

41,43 38,09 7,07 1,82 11,59

40,94 40,92 7,59 1,48 9,06

51,89 35,10 4,93 1,23 6,85

50,57 35,34 5,80 1,35 6,94

58,82 32,74 3,32 1,53 3,58

55,0 36,36 4,09 0,45 4,09

41,18 23,53 11,76 11,76 11,76

64,71 31,37 3,92 0,0 0,0

Zdroj: GfK Group

Celkový obraz hodnocení kvality, rozsahu a dostupnosti služeb je možné si vytvořit spojením výsledků předchozího hodnocení, společně s vyhodnocením analýzy požadavků na chybějící turistické služby, jejíž výstupy uvádíme v kapitole 1.3.7.

1.2.6.3 Produktová infrastruktura Hodnocení produktové infrastruktury je doplňkovým zdrojem informací o stavu nabídky a kvality služeb ve vazbě na turistické produkty, které destinace Mikulovsko nabízí nebo by potenciálně nabízet mohla. Hodnoceny jsou tedy především služby a aktivity tvořící produkty vycházející z hlavních a doplňkových témat destinace Mikulovsko, které byly oficiálně zpracovány pro město Mikulov a region Mikulovsko v rámci „Marketingového a mediálního plánu propagace destinace Mikulovsko“. Témata (produkty): PRODUKT: ZA POZNÁNÍM A ZÁŽITKY Produkt je koncipován jako nabídka poznávacích programů po TOP cílech destinace a okolí. Součástí produktu jsou zejména turistické cíle typu památky, muzea, přírodní zajímavosti atd. v kombinaci s nabídkou vinařské turistiky. Důležitou součástí produktů je dostatečná kapacita a široká nabídka ubytování. Produktová infrastruktura je pro tento produkt (v období hlavní turistické sezony) poměrně široká a kvalitní, destinace disponuje atraktivními cíli i aktivitami. Struktura nabídky ubytování je dobrá. V letních měsících dochází někdy k nedostatku ubytovacích kapacit. V období mimosezony je tento produkt prakticky neprodejný, protože většina atraktivních cílů a aktivit není veřejnosti přístupná. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury:


59


• • • • •

Otevření nových turistických cílů. Přístupnost všech turistických cílů v průběhu hlavní turistické sezony (minimálně přes letní prázdniny) po celý týden – tedy 7 dnů v týdnu. Zkvalitnění (zatraktivnění) současných expozic. Zajištění širší nabídky doplňkových aktivit – zejména pro rodiny s dětmi. Zajištění nabídky produktu (alespoň v omezené míře) v období mimosezony.

PRODUKT: VINAŘSKÁ TURISTIKA Jedná se o jeden z nejvýznamnějších produktů destinace, v rámci kterého nemá Mikulovsko tak silnou konkurenci jako u jiných produktů, což by mělo být ještě více využito v rámci celého marketingu destinace. Produktová infrastruktura vinařské turistiky zažívá v posledních letech poměrně značného rozvoje, a to jak z pohledu celkové nabídky, tak zejména z pohledu kvality. Pozitivní hodnocení snesou jak například vinařské cyklotrasy, vinařské naučné stezky, tak samotná vinařství, kvalita vín nebo nově budované vinotéky a stále více organizované vinařské akce. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Budování nových turistických cílů s tematikou vinařství – prioritně s celoročním provozem. • Zvýšení kvality povrchů a doplňkové infrastruktury vinařských cyklotras (stezek). • Budování tematicky zaměřených naučných stezek a cyklotras. • Větší rozvoj zařízení certifikovaných v rámci systému Certifikace zařízení vinařské turistiky. • Zpřístupnění klasických sklepů pro individuální turisty. • Budování nových vinoték. • Podpora prodeje místních vín ve všech stravovacích a ubytovacích zařízeních destinace. Podpora akcí s gastronomicko-vinařskou tematikou. • Realizace kvalitních akcí s vinařskou tematikou, které jsou schopny přilákat klasické turisty s požadavkem na přespání. Tyto akce by měly být ale pořádány mimo hlavní letní turistickou sezonu, aby bylo docíleno rovnoměrnějšího vytížení ubytovacích kapacit v průběhu roku. PRODUKT: KONGRESY A FIREMNÍ AKCE Klasické kongresy je možné na území destinace realizovat pouze ve městě Mikulov v kongresovém sále mikulovského zámku. Jiné vhodné kapacity pro středně velké kongresy (nad 100 účastníků) destinace nemá k dispozici. Tato kapacita při dobrém marketingu a organizaci všech akcí by měla pro středně velké kongresy plně dostačovat. Nevýhodou této kapacity je i přes jeho vysokou celkovou atraktivitu lokality (umístění na zámku) zhoršený přístup ke kongresovému sálu, jistá omezení plynoucí z umístění kongresového sálu v historicky chráněné budově a také vyšší náklady na realizaci každé akce (zejména ale v zimním období) oproti například kapacitám umístěným v rámci hotelových komplexů nebo víceúčelových kulturních zařízení. Jako vhodná alternativa se tak pro celou destinaci jeví vybudovat nejlépe v rámci nějaké hotelové kapacity nebo víceúčelového kulturního zařízení kongresový sál s obdobnou s kapacitou, tedy minimálně 100 osob. Z pohledu organizování firemních akcí je možné situaci v regionu nazvat jako spíše se pomalu rozvíjející. Destinace nemá příliš mnoho vhodných a kvalitně vybavených sálů a salonků pro pořádání firemních akcí. Jistou výhodou oproti konkurenci je pořádání firemních akcí v rámci vinařské turistiky (vinné sklepy). Tady jsou však kapacity taktéž omezeny a kvalita technického vybavení potřebná pro jednání firemních skupin je zatím nedostatečná – přesněji řečeno spíše provizorní. Z hlediska struktury nabídky produktů destinace Mikulovsko je produkt kongresová a firemní turistika značným potenciálem zejména pro oživení celého období turistické mimosezony. Ideálně ve spojení s produktem vinařská turistika. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Vybudování alespoň jednoho kongresového sálu o kapacitě nad 100 osob. • Podpora budování menších sálů a salonků v rámci hotelových zařízení nebo vinných sklepů.


60


• •

Vybudování společného marketingu a vytvoření společného produktu s cílem posílení období turistické mimosezony. Zvýšení nabídky aktivit a zážitkových akcí jako doplněk pro pořádání kongresů a firemních akcí.

PRODUKT: CYKLOTURISTIKA Produkt cykloturistika se v poslední době stává prakticky nejvýznamnějším produktem destinace Mikulovsko hned vedle poznávací a vinařské turistiky. I když nejde úplně o samostatný produkt, ale spíše o způsob dopravy v dané destinaci, v rámci analýzy je hodnocen jako produkt samostatně, protože cykloturistika se pomalu stává prvotním cílem a důvodem cesty, návštěva atraktivit a výběr konkrétní destinace je pak až důvodem druhotným. Z hlediska konkurence je pro cykloturistiku v destinaci Mikulovsko zcela zásadní spojení nejenom s okolní nádhernou krajinou a atraktivními turistickými cíli, ale zejména pak s produktem vinařské turistiky, který je dnes s cykloturistickou Mikulovska přímo spojen. Z pohledu produktové infrastruktury je tak důležité pro další rozvoj cykloturistiky destinace Mikulovsko nejenom dále zkvalitňovat vlastní cyklotrasy a služby na nich, ale dále také rozvíjet i výše zmíněnou infrastrukturu doplňkových produktů spojených s jízdou na kole (nové turistické cíle, vinné sklepy, naučné stezky, wellness centra atd.). Produkt je ideální pro prodloužení klasické letní turistické sezony o období „jaro a podzim“, kdy je možné cykloturistiku v destinaci také velmi výhodně provozovat. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Zkvalitňování vlastních cyklotras, budování samostatných cyklostezek. Propojení všech současných cyklotras. • Budování doprovodné infrastruktury na cyklotrasách (např. odpočívadla, půjčovny, úschovny,...). • Budování zázemí pro relaxaci (např. wellness centra). • Propojení nabídky infrastruktury produktu cykloturistika s nabídkou produktů poznávací a vinařská turistika. • Budování zázemí pro cykloturisty ve všech ubytovacích zařízeních v destinaci. Poznámka: Podrobná analýza produktu cykloturistika je uvedena v rámci následující kapitoly. PRODUKT: NA JANTAROVÉ STEZCE (tranzitní návštěvníci) Nejedná se o typický produkt určitého tematického zaměření, spíše jde o nabídku především ubytovacích služeb určených tranzitním návštěvníkům destinace Mikulovsko. Produkt je pro celou destinaci zcela zásadní především v období zimní sezony13, kdy jsou ubytovací kapacity v destinaci využívány turisty směřujícími za zimní dovolenou do Rakouska a Itálie. Infrastruktura pro tento produkt je v destinaci domníváme se dostačující jak z hlediska celkové nabídky, tak z hlediska kvality. Doporučení se proto týkají spíše oblasti „marketingu“. V tom by měl být dán velký prostor pro zajištění konkrétní nabídky zajímavostí i celých programů a pobytů pro tranzitní turisty, protože jak je vidět z posledních statistik vývoje návštěvnosti v destinaci, dříve jednoznačně tranzitní cílové skupiny (např. turisté z Polska, Itálie nebo pobaltských republik) se dnes stávají silnou cílovou skupinou navštěvující destinaci jako prvotní nebo kombinovaný14 cíl své dovolené. PRODUKT: KULTURNÍ, SPOLEČENSKÉ A SPORTOVNÍ AKCE Produktová infrastruktura pro pořádání akcí nemusí být nikterak investičně náročná, pokud není v cílech destinace pořádat zde akce ve velkých koncertních halách nebo realizovat sportovní aktivity typu mezinárodních závodů na speciálních okruzích, což v případě destinace Mikulovsko asi platí. Za základní potřebnou infrastrukturu tak může být v případě regionu Mikulovsko považováno cca 1 místo pro

13

Tranzitní turisté samozřejmě využívají ubytování v destinaci i v dalších obdobích včetně léta, ale tato období nejsou pro ubytovací kapacity z hlediska jejich vytížení tak kritická jako období zimní sezony. 14 Kombinaci je možno charakterizovat tak, že část jedné dovolené tráví turista v destinaci Mikulovsko a část například v jižní Evropě, kam z Mikulovska pokračuje.


61


pořádání větších venkovních kulturních a společenských akcí – např. přírodní amfiteátr a dále pak možnost využívat doplňkové prvky, jako jsou kvalitní pódia, zastřešení, stánky atd. Ostatní je již spíše věcí vlastní náplně dané akce a prováděného marketingu. Zásadním požadavkem tohoto produktu musí být realizace takových akcí, které generují zájem turistů, kteří využijí v rámci akce maximum služeb v destinaci, prioritně pak ubytování. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Vybudování alespoň jednoho kvalitního místa (např. amfiteátr) s dostatečnou kapacitou pro diváky a technickým zázemím pro pořádání větších outdoor kulturních akcí. • Nákup kvalitní doprovodné infrastruktury pro pořádání kulturních a společenských akcí (velkokapacitní pódium, zastřešení, základní technické zabezpečení, stánky,...). PRODUKT: LETNÍ DOVOLENÁ Produkt letní dovolená je stěžejním produktem letní turistické sezony destinace. Produkt v sobě kombinuje nabídku pěší turistiky, cykloturistiky, poznávací turistiky, dovolené u vody a vinařské turistiky. Z pohledu zájmu turistů, zejména v rámci DCR, se jedná o vysoce atraktivní produkt v rámci celé destinace. Atraktivita produktu a zájem turistů velmi často převyšují nabídku určité struktury ubytovacích kapacit regionu. Z tohoto důvodu by se zdálo být hlavním doporučením budování dalších ubytovacích kapacit. Tento krok, pokud by byl realizován ve větší míře, by však v období mimosezony ještě více prohloubil současný problém ubytovacích zařízení s jejich vytížeností v tuto dobu. Výstavba nových ubytovacích kapacit by tak měla být realizována vždy s cílem, že je nutné v rámci ubytovacího zařízení vybudovat a nabídnout ještě další doplňkové služby, které ubytovacímu zařízení umožní naplnit kapacity i v době mimo letní turistickou sezonu. Doporučení pro zlepšení produktové infrastruktury: • Budování nových ubytovacích kapacit střední a vyšší kategorie s nabídkou doplňkových služeb a aktivit po celý rok. • Zprovoznění všech turistických cílů v období letní turistické sezony 7 dní v týdnu. • Budování nových doplňkových aktivit zejména pro rodiny s dětmi. • Vybudování krytého bazénu nebo nejlépe kvalitního aquacentra pro využití zejména v období nepřízně počasí15. Dostačující je 1 aquacentrum pro celou destinaci. • Vybudování základních sportovišť běžně dostupných pro návštěvníky destinace (tenisové kurty, hřiště pro děti, ...) nejlépe v každé obci, kde je již určitá koncentrace nabídky ubytování. • Vybudování zážitkových aktivit na vybraných místech destinace (lanové centrum, motokáry, paintball atd.) PRODUKT: HISTORIE ŽIDOVSKÉ KULTURY Jedná se spíše o doplňkové téma pro specifickou skupinu turistů, kterou tvoří jednak členové židovské komunity a dále pak návštěvníci destinace s obecným zájmem o kulturu a historii. Nabídka turistických cílů pro tuto cílovou skupinu je především ve městě Mikulov velmi dobrá, proto se nedají očekávat nějaká zásadní doporučení pro další rozvoj nabídky tohoto produktu. NOVÉ PRODUKTY – INFRASTRUKTURA POTŘEBNÁ PRO TVORBU NOVÝCH PRODUKTŮ V tomto případě nebudeme hodnotit stav infrastruktury pro již nabízené produkty, ale zaměříme se na možnost dalšího rozvoje nové nabídky pro nové produkty, a to zejména s cílem zajistit v maximální míře prodloužení současné turistické sezony, případně vytvořit zcela novou nabídku pro období turistické mimosezony, která je silným handicapem celé destinace. Doporučení pro aktivity v rámci budování nové produktové infrastruktury: • Výstavba lázní a celková podpora lázeňství v regionu.

15

Vybudování aquacentra má zásadní vliv především pro zvýšení nabídky aktivit v období turistické mimosezony.


62


• • •

Podpora výstavby wellness služeb; buďto samostatně, nebo jako doplňkové služby hotelových zařízení. Výstavba kvalitního aquacentra. Výstavba golfového hřiště.

1.2.6.4 Turistické trasy a stezky, doprovodná infrastruktura I. PĚŠÍ TURISTICKÉ TRASY Destinace Mikulovsko a zejména pak oblast Pavlovských vrchů je místem velmi hustě protkaným pěšími turistickými trasami. Tyto trasy jsou součástí celorepublikového systému pěších turistických tras, jejichž vymezení a značení je již historicky garantováno a realizováno Klubem českých turistů (KČT). Na území Mikulovska se nacházejí všechny druhy náročnosti tras, které jsou velmi dobře značeny a na mnohých místech (křižovatky cest, hlavní turistické cíle) jsou doplněny velkoplošnými mapami celého území. Slabší stránkou systému pěších tras je doprovodná infrastruktura, která by měla obsahovat mnohem více odpočívadel, přístřešků, odpadkových košů a dalších prvků, které pěší turista pro své aktivity vyžaduje. II. CYKLOTRASY A SLUŽBY PRO CYKLOTURISTY Cykloturisté jsou v poslední době nejvíce se rozvíjejíc skupinou návštěvníků, kteří vyžadují kvalitní a komplexní nabídku služeb a infrastruktury. Region Mikulovsko je podle statistických šetření jedním z nejvýznamnějších regionů co se týče preference této aktivity při návštěvě dané destinace. Cykloturisté jsou tedy aktuálně jednou z nejdůležitějších skupin návštěvníků celé destinace, což je možné odvozovat nejen z celkové atraktivity Mikulovska, ale také z velmi husté a atraktivní sítě cyklotras, kterými celý region Mikulovsko disponuje. Kromě klasických cyklotras jsou pro území regionu Mikulovsko typické mnohé tematicky zaměřené cyklotrasy, z nich určitě největší atraktivitu mají tzv. vinařské stezky. V rámci celé sítě vinařských stezek prochází regionem rovnou několik z nich – např. Moravská vinná nebo Mikulovská vinařská stezka. Velkou přidanou hodnotou těchto cyklotras (kromě atraktivní krajiny, kterou jsou cyklotrasy vedeny) je také jejich propojení na systém vinařských stezek regionu Weinviertel (Rakousko). Celý systém vinařských cyklotras, které regionem Mikulovsko procházejí, je v poslední době doplňován uzavřenými vinařskými cyklistickými okruhy (např. okruh Stará hora). Dalším systémem tematických cyklotras, které procházejí regionem Mikulovsko, je například dálková cyklotrasa Greenways nebo Jantarová stezka, které přivádějí cykloturisty do regionu z dalších míst České republiky. Na místní úrovni jsou pak kromě vinařských okruhů budovány menší, většinou tematicky zaměřené cyklookruhy. Takovým okruhem je například cykotrasa „Okolo ATC Merkur“, která je zaměřená na zajímavosti území okolo Novomlýnských nádrží. Z hlediska doprovodné infrastruktury na cyklotrasách je v destinaci rozvíjen systém „Cyklisté vítáni“, do kterého je aktuálně zapojeno přibližně 6 subjektů, což vzhledem k důležitosti cykloturisticky pro celou destinaci není určitě číslo nijak vysoké. Další slabé stránky doprovodné infrastruktury je možné definovat souhrnně takto: • Značení cyklotras má různé majitele, proto dochází na mnoha místech ke zbytečnému „přeznačkování tras“, navíc mnohde různá značení ukazují jiné parametry (cíle, kilometráž,...). • Povrchy na mnoha cyklotrasách jsou ve velmi špatném stavu, který se ještě dále rychle zhoršuje. Některé úseky jsou až nebezpečné. Prakticky žádné cyklotrasy v destinaci nebyly v poslední době povrchově upraveny, což je pravděpodobně rarita v celé ČR, kde je trend budování nových a rekonstrukce stávajících cyklotras velmi intenzívní. • Část úseků cyklotras je sjízdná pouze za sucha a na horských kolech. • Mnohé cyklotrasy vedou po frekventovaných silnicích s automobilovou dopravou. Cyklotrasy na mnoha místech křižují vysoce frekventovaný hlavní silniční tah Brno – Vídeň (silnice E461, 52).


63


• • • • • •

• •

Prakticky chybí samostatně budované cyklostezky (s vyloučením automobilové dopravy). Některé úseky cyklotras nejsou propojeny (např. problém napojení cyklotrasy Mikulov – Novomlýnské nádrže). Doprovodná infrastruktura (odpočívadla, mapy, atd.) je nedostatečná prakticky na všech cyklotrasách. Chybí větší síť půjčoven a úschoven kol. Zejména v obcích (náměstí, návsi) a u turistických cílů chybí stojany na kola. Některé cyklotrasy (platí především pro město Mikulov) nejsou dobře vyřešeny z hlediska dopravního značení, zejména co se týká jednosměrných ulic. Pro zlepšení bezpečnosti a komfortu bude vhodné vyřešit z hlediska značení možnost vjezdu cyklistů v protisměru do některých jednosměrných ulic. V regionu vůbec nefunguje systém cyklobusů. Jen velmi málo subjektů je zapojeno do systému „Cyklisté vítáni“.

III. NAUČNÉ STEZKY Naučných stezek je v regionu Mikulovsko několik. Jejich zaměření je většinou tradičně přírodovědné, ale také jsou zde naučné stezky s tématikou historie a vinařství. 1. Naučná stezka Děvín Naučná stezka vznikla v roce 2005 a nahradila původní stezku ze 70. let minulého století. Naučná stezka kopíruje turistické značky na území národní přírodní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska, a na 15 zastaveních se návštěvníci dozví informace o typických biotopech, o historii krajiny, myslivosti nebo péči o chráněná území. Soutěska (příchod z Klentnice po červené značce) → Děvičky (příchod z Pavlova po zelené nebo z Dolních Věstonic po červené značce) → Martinka → Děvín • 4 okruhy, celková délka 11 km • 15 zastavení (+ 3 orientační mapy) • vhodná pro pěší 2. Naučná stezka Turold Geologie, speleologie, palentologie, ochrana přírody a další, geopark představující 17 základních hornin Mikulov (lom Turold) → geopark → Mikulov • délka 300 m • 8+1 zastavení • vhodná pro pěší 3. Naučná stezka Věstonická nádrž Naučná stezka vede kolem Střední nádrže Vodního díla Nové Mlýny, která je významnou ptačí rezervací. Na 6 zastaveních získá návštěvník informace o rybách a ptácích Novomlýnských nádrží, o zaniklé obci Mušov nebo o obnově lužní krajiny. Pasohlávky-Mušov (hráz) → přírodní památka Betlém → přírodní památka Dolní Mušovský luh → Strachotín (hráz Strachotínského rybníka) → Dolní Věstonice → areál Rybníkářství Pohořelice • délka 11 km • 6 zastavení • vhodná pro cyklisty i pěší 4. Naučná stezka Zámeckým parkem Vývoj mikulovského zámeckého parku Mikulov (zámecký park) • délka 1 km • 7 zastavení • vhodná pro pěší 5. Naučná stezka Umění bez hranic Historie a současnost města Mikulov Mikulov (náměstí) → pod Svatým kopečkem → Kozí hrádek → židovský hřbitov • 5 zastavení • délka 1 km • vhodná pro pěší, částečně pro cyklisty 6. Naučná stezka Židovskou čtvrtí Historie židovské obce, popis 13 domů bývalého židovského ghetta Mikulov (Husova ulice) → židovský hřbitov • délka 1 km • 3 zastavení • vhodná pro pěší, částečně pro cyklisty 7. Vinařská naučná stezka Mikulov Mikulov → Bavory → Perná → Horní Věstonice → Dolní Věstonice → Pavlov → Klentnice → Mikulov • délka 20 km • 17 zastavení • vhodná pro pěší, cyklisty i auta


64


8. Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy Historie pavlovského vinařství, pěstované odrůdy, viniční tratě Pavlov → Pavlov • délka 3 km • 7 zastavení • vhodná pro pěší i cyklisty 9. Naučná stezka Stará hora Historie a současnosti pěstování vinné révy na viničních tratích v okolí Novosedel Novosedly (vinice Vinařství Marcinčák) • délka 3,5 km • 11 zastavení • vhodná pro pěší i cyklisty Obsahová i technická úroveň naučných stezek je na velmi dobré úrovni. Jednotlivé informační panely jsou průběžně udržovány majiteli těchto NS. Vzhledem k vysoké atraktivitě destinace a množství zajímavostí by však bylo možné těchto NS vybudovat v regionu Mikulovsko ještě podstatně více. Slabou stránkou NS je stejně jako u jiných tras doprovodná infrastruktura pro pěší a cykloturisty, kteří tyto NS navštěvují. IV. OSTATNÍ TRASY V současné době nejsou v regionu oficiálně vyznačeny a návštěvníky destinace Mikulovsko.

provozovány další trasy vhodné pro


65


1.2.7 Analýza požadavků na nové turistické cíle a služby Analýza požadavků na nové turistické cíle a služby v destinaci Mikulovsko má sloužit především jako určitá databanka námětů, které by bylo vhodné v destinaci zrealizovat jako nové aktivity, turistické cíle nebo služby. Náměty, které jsou v této kapitole soustředěny, byly záměrně shromážděny na základě několika různých zdrojů, a to: ¾

hodnocení zástupců odborné veřejnosti v rámci projektu Zahrada Evropy (rok 2000)

¾

výsledky hodnocení návštěvníků destinace dle marketingových šetření v období 2005–2007

¾

analýza produktové infrastruktury

Všechny náměty pak byly sumárně zpracovány v rámci souhrnu požadavků na nové turistické cíle a služby.

1.2.7.1 Analýza námětů z různých zdrojů I. HODNOCENÍ ZÁSTUPCŮ ODBORNÉ VEŘEJNOSTI V RÁMCI PROJEKTU ZAHRADA EVROPY Náměty vyhodnocené v rámci projektu Zahrada Evropy pocházejí sice již z roku 2000, mnohé z nich ale zatím ještě nebyly realizovány a tudíž jsou po většinou stále aktuální. Konkrétní návrhy vznikly na mnoha setkáních odborné i laické veřejnosti v rámci realizace tohoto projektu, který se dotýkal územně také destinace Mikulovsko. Konkrétně byly náměty navrhovány pro lokalitu město Mikulov a rekreační oblast Pasohlávky. Město Mikulov • univerzální multikulturní sál • využití a úprava amfiteátru • zpřístupnění mikulovského podzemí • naučná stezka Sv. kopeček • rekreační sportovní oddechové centrum (kemp, koupání, odpočinek,…) v lomu • tenisové kurty • střelnice • malá a střední kongresová turistika • zpřístupnění sklepů • golfové hřiště • minigolf Pasohlávky • zpřístupnění mušovského kostela • vybudování archeologické vesničky • vybudování veřejně přístupné pozorovatelny ptáků na Novomlýnských nádržích • další budování ubytovacích kapacit v kempu ATC Merkur • koupaliště • promenáda přímo v obci – osvětlená – spojení obce a areálu ATC Merkur • využití termálních vrtů – lázně • zvětšit síť cyklotras, zlepšit jejich povrch • dětské hřiště II. VÝSLEDKY HODNOCENÍ NÁVŠTĚVNÍKŮ DESTINACE DLE MARKETINGOVÝCH ŠETŘENÍ (2005–2007) Z výsledků prezentovaných v následující tabulce vyplývá, že nejvíce návštěvníci destinace Mikulovsko postrádají: • kvalitní informační značení v celém regionu


66


• • • • •

větší množství kulturních akcí bazény lepší cyklostezky lepší dostupnost autobusem .....

Tab.: Co v regionu nejvíce schází nebo vadí – souhrn (v %) – všichni respondenti Celkem Tur. region TO Město ČR Jižní Morava Pálava a LVA Mikulov Co vám schází, vadí léto drahé služby / draho / drahé ubytování, parkování, jídlo, vleky horší čistota / málo odpadkových košů / odpadky v lese horší kvalita služeb / nedostatečné spektrum služeb chybí aktivity / atrakce / akce pro děti chybí bankomat / směnárny / banky chybí bazény / koupaliště / špatná úroveň koupání / chybí moře chybí cyklostezky / lepší cyklostezky chybí informační centra / špatná úroveň infocenter chybí kempy / autokempy / špatná úroveň kempů chybí nákupní možnosti / málo obchodů / špatná úroveň obchodů chybí WC / špatná úroveň WC / požadavek bezplatného WC málo policistů / obava o bezpečnost / špatná policie nedostatečná propagace regionu / chybí infomateriály v různých jazycích nedostatečné společenské vyžití / málo kulturních akcí nedostatek parkovacích míst / špatný stav parkovišť nevyhovující dostupnost / autobusem / málo spojů k zajímavostem nevyhovující přístup místních obyvatel k turistům nevyhovující stav komunikací / špatné silnice / neupravované chodníky

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

1,68

1,45

0,72

1,13

1,03

0,37

0,00

0,00

1,14

1,27

0,73

1,71

0,26

1,04

0,00

0,33

1,20

0,88

1,37

0,65

0,84

0,22

0,00

0,00

1,56

1,32

1,37

0,85

0,84

1,11

0,00

1,00

0,36

0,09

0,33

0,08

0,26

0,00

0,00

0,00

2,17

0,91

2,42

1,50

1,80

0,15

1,98

0,00

1,05

0,41

1,47

0,51

1,74

0,22

1,98

0,00

0,14

0,11

0,13

0,05

0,13

0,00

0,00

0,00

0,37

0,02

0,40

0,02

0,51

0,07

1,98

0,33

1,62

1,59

0,91

0,90

0,32

0,44

0,00

0,33

0,95

0,62

0,71

0,85

0,51

0,67

0,00

0,00

0,19

0,16

0,06

0,28

0,19

0,00

0,00

0,00

0,46

0,29

0,53

0,47

0,06

0,07

0,00

0,00

2,70

2,68

2,25

1,55

1,87

1,33

0,99

0,67

1,20

1,38

0,69

1,23

0,97

0,67

0,00

0,67

1,42

1,50

1,32

1,32

1,48

1,26

5,94

2,00

0,73

0,60

0,36

0,53

0,51

0,37

0,00

0,67

2,07

2,64

2,71

5,29

0,58

1,85

0,00

0,67


67


jazyková nevybavenost / nedostatečná znalost cizích jazyků příliš mnoho turistů / přeplněná města / dlouhé fronty problémy s dopravou (přetížená doprava / zácpy / objížďky) drobná kriminalita / krádeže / kapsáři / vandalismus hluk / není zde klid málo míst na odložení / chybí úschovna kol / lyží / zavazadel špatný vzduch / ovzduší / smog více bezbariérových přístupů / služby pro tělesně postižené špatná otevírací doba obchodů / služeb / památek / v zimě vše zavřeno jednotvárný sortiment zboží / stále se opakující zboží chybí více informací o regionu / špatné značení chybí připojení k internetu / špatný internet / chybí internet málo míst k odpočinku / málo laviček / chybí odpočívadla památky ve špatném stavu / nepřístupné / kryté lešením špatné jídlo / málo možností, kde se dobře najíst / nízká úroveň chybí restaurace / občerstvení / cukrárny / kavárny / vinné sklípky chybí agroturistika / ekoturistika / jízdy na koních nedostatečná nabídka sportovního vyžití / málo sportovišť ničení životního prostředí / málo zeleně / zdevastovaná krajina chybí půjčovna kol / lyží / lodí / servisy příliš mnoho kamionů / kamionová doprava chybí nekuřácké restaurace / místo pro nekuřáky mnoho heren / nonstop barů bezdomovci / opilci / žebráci / narkomani v centru / na náměstí neví

0,54

0,20

0,68

0,28

0,39

0,00

0,99

0,00

0,30

0,35

0,06

0,25

0,00

0,00

0,00

0,00

0,64

0,70

0,52

1,16

0,13

0,15

0,00

0,33

0,15

0,16

0,16

0,25

0,19

0,00

0,00

0,00

0,14

0,09

0,12

0,16

0,13

0,00

0,00

0,00

0,12

0,03

0,10

0,02

0,39

0,00

0,00

0,00

0,05

0,15

0,03

0,23

0,00

0,07

0,00

0,00

0,07

0,04

0,01

0,06

0,00

0,00

0,00

0,00

0,70

0,61

0,76

1,47

0,32

2,67

0,99

1,00

0,05

0,06

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

3,20

1,06

4,64

0,92

3,86

0,15

3,96

0,00

0,12

0,09

0,16

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,28

0,17

0,16

0,16

0,13

0,00

0,00

0,00

0,62

0,38

0,48

0,74

0,19

1,63

0,00

0,00

0,24

0,26

0,19

0,08

0,06

0,07

0,00

0,00

1,06

1,07

1,11

0,76

0,77

0,15

0,00

0,00

0,03

0,02

0,10

0,03

0,00

0,00

0,00

0,00

0,86

1,13

0,83

1,10

0,26

0,30

0,00

0,00

0,44

0,62

0,30

0,56

0,19

0,00

0,00

0,00

0,30

0,06

0,17

0,06

0,19

0,00

0,99

0,00

0,10

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,06

0,09

0,04

0,08

0,00

0,07

0,00

0,00

0,01

0,02

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,03

0,14

0,04

0,31

0,19

0,00

0,00

0,00

64,32

73,48

70,71

74,17

79,15

84,52

79,21

90,33

Zdroj: GfK Group


68


Pozn.: Jde o výčet odpovědí, které respondent uvedl spontánně. Z toho důvodu je počet jednotlivých výpovědí vysoký a uvedená procenta jsou čistě orientační. Zejména na úrovni turistických oblastí a obcí jde tedy o to, které odpovědi jsou alespoň jednou uvedeny – spíše než o jejich frekvenci.

III. ANALÝZA PRODUKTOVÉ INFRASTRUKTURY Náměty na nové cíle a služby definované pro jednotlivé produkty destinace Mikulovsko vycházejí z analýzy provedené v kapitole 1.3.6.3. Produktová infrastruktura, proto je již na tomto místě nebudeme uvádět, tyto budou rovnou zahrnuty do souhrnného vyhodnocení námětů, které je obsahem další kapitoly

1.2.7.2 Souhrnné vyhodnocení námětů na nové turistické cíle a služby Souhrnné vyhodnocení námětů na nové turistické cíle, aktivity a služby destinace Mikulovsko komplexně shrnuje všechny náměty analyzované v rámci předchozí kapitoly. Pro lepší přehlednost jsou níže uvedeny všechny společné náměty samostatně za jednotlivé produkty, které destinace Mikulovsko buďto již nabízí nebo by mohla s úspěchem nabízet. PRODUKT: ZA POZNÁNÍM A ZÁŽITKY Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby: • Otevření nových turistických cílů – obecně • Přístupnost všech turistických cílů v průběhu hlavní turistické sezony (minimálně přes letní prázdniny) po celý týden – tedy 7 dnů v týdnu. • Zkvalitnění (zatraktivnění) současných expozic. • Zajištění širší nabídky doplňkových aktivit – zejména pro rodiny s dětmi. • Zajištění nabídky produktu (alespoň v omezené míře) v období mimosezony. PRODUKT: VINAŘSKÁ TURISTIKA Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby: • Budování nových turistických cílů s tematikou vinařství – prioritně s celoročním provozem. • Zvýšení kvality povrchů a doplňkové infrastruktury vinařských cyklotras (stezek). • Budování tematicky zaměřených naučných stezek a cyklotras. • Větší rozvoj zařízení certifikovaných v rámci systému Certifikace zařízení vinařské turistiky. • Zpřístupnění klasických sklepů pro individuální turisty. • Budování nových vinoték. • Podpora prodeje místních vín ve všech stravovacích a ubytovacích zařízeních destinace. Podpora akcí s gastronomicko-vinařskou tematikou. • Realizace kvalitních akcí s vinařskou tematikou, které jsou schopny přilákat klasické turisty s požadavkem na přespání. Tyto akce by měly být ale pořádány mimo hlavní letní turistickou sezonu, aby bylo docíleno rovnoměrnějšího vytížení ubytovacích kapacit v průběhu roku. PRODUKT: KONGRESY A FIREMNÍ AKCE Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby: • Vybudování alespoň jednoho kongresového sálu o kapacitě nad 100 osob. • Podpora budování menších sálů a salonků v rámci hotelových zařízení nebo vinných sklepů. • Vybudování společného marketingu a vytvoření společného produktu s cílem posílení období turistické mimosezony. • Zvýšení nabídky aktivit a zážitkových akcí jako doplněk pro pořádání kongresů a firemních akcí. PRODUKT: CYKLOTURISTIKA, PĚŠÍ TURISTIKA Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby:


69


• •

• • • • • • • •

• • •

Značení cyklotras má různé majitele, proto dochází na mnoha místech ke zbytečnému „přeznačkování tras“, navíc mnohde různá značení ukazují jiné parametry (cíle, kilometráž,...). Povrchy na mnoha cyklotrasách jsou ve velmi špatném stavu, který se ještě dále rychle zhoršuje. Některé úseky jsou až nebezpečné. Prakticky žádné cyklotrasy v destinaci nebyly v poslední době povrchově upraveny, což je pravděpodobně rarita v celé ČR, kde je trend budování nových a rekonstrukce stávajících cyklotras velmi intenzívní. Část úseků cyklotras je sjízdná pouze za sucha a na horských kolech. Mnohé cyklotrasy vedou po frekventovaných silnicích s automobilovou dopravou. Cyklotrasy na mnoha místech křižují vysoce frekventovaný hlavní silniční tah Brno – Vídeň (silnice E461, 52). Prakticky chybí samostatně budované cyklostezky (s vyloučením automobilové dopravy). Některé úseky cyklotras nejsou propojeny (např. problém napojení cyklotrasy Mikulov – Novomlýnské nádrže). Doprovodná infrastruktura (odpočívadla, mapy atd.) je nedostatečná prakticky na všech cyklotrasách. Chybí větší síť půjčoven a úschoven kol. Zejména v obcích (náměstí, návsi) a u turistických cílů chybí stojany na kola. Některé cyklotrasy (platí především pro město Mikulov) nejsou dobře vyřešeny z hlediska dopravního značení, zejména co se týká jednosměrných ulic. Pro zlepšení bezpečnosti a komfortu bude vhodné vyřešit z hlediska značení možnost vjezdu cyklistů v protisměru do některých jednosměrných ulic. V regionu vůbec nefunguje systém cyklobusů. Jen velmi málo subjektů je zapojeno do systému „Cyklisté vítáni“. Budování doprovodné infrastruktury na všech pěších turistických trasách

PRODUKT: NA JANTAROVÉ STEZCE (tranzitní návštěvníci) Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby: • Veškeré návrhy jsou směřovány do oblasti marketingu. PRODUKT: KULTURNÍ, SPOLEČENSKÉ A SPORTOVNÍ AKCE Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby: • Vybudování alespoň jednoho kvalitního místa (např. amfiteátr) s dostatečnou kapacitou pro diváky a technickým zázemím pro pořádání větších outdoor kulturních akcí. • Nákup kvalitní doprovodné infrastruktury pro pořádání kulturních a společenských akcí (velkokapacitní pódium, zastřešení, základní technické zabezpečení, stánky,...). • Realizace akcí nadregionálního významu, které mají šanci přilákat do regionu turisty s požadavkem na přenocování. PRODUKT: LETNÍ DOVOLENÁ Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby: • Budování nových ubytovacích kapacit střední a vyšší kategorie s nabídkou doplňkových služeb a aktivit po celý rok. • Zprovoznění všech turistických cílů v období letní turistické sezony 7 dní v týdnu. • Budování nových doplňkových aktivit zejména pro rodiny s dětmi. • Vybudování krytého bazénu nebo nejlépe kvalitního aquacentra pro využití zejména v období nepřízně počasí16. Dostačující je 1 aquacentrum pro celou destinaci. • Vybudování základních sportovišť běžně dostupných pro návštěvníky destinace (tenisové kurty, hřiště pro děti, ...) nejlépe v každé obci, kde je již určitá koncentrace nabídky ubytování.

16

Vybudování aquacentra má zásadní vliv především pro zvýšení nabídky aktivit v období turistické mimosezony.


70


•

Vybudování zážitkových aktivit na vybraných místech destinace (lanové centrum, motokáry, paintball atd.)

PRODUKT: HISTORIE ŽIDOVSKÉ KULTURY Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby: • Veškeré návrhy jsou směřovány do oblasti marketingu. NOVÉ PRODUKTY – INFRASTRUKTURA POTŘEBNÁ PRO TVORBU NOVÝCH PRODUKTŮ Náměty na nové turistické cíle, aktivity a služby: • Výstavba lázní a celková podpora lázeňství v regionu. • Podpora výstavby wellness služeb; buďto samostatně, nebo jako doplňkové služby hotelových zařízení. • Výstavba kvalitního aquacentra. • Výstavba golfového hřiště. Výčet námětů není zcela jistě vyčerpávajícím seznamem aktivit, které je nutné pro zlepšení nabídky produktů destinace zrealizovat, jedná se však o poměrně korektní a relevantní názor jak návštěvníků, tak odborné veřejnosti destinace Mikulovsko. Z tohoto důvodu by měly být tyto názory a náměty dále zapracovány do návrhové části projektu jako konkrétní opatření pro rozvoj turistické a produktové infrastruktury destinace.


71


1.3 Analýza poptávky Analýza poptávky současného i potenciálního návštěvníka má za cíl co nejpřesněji definovat profil současného návštěvníka destinace, případně jeho budoucí požadavky na produkt a byla provedena na základě výsledků celé řady marketingových a statistických šetření provedených na území destinace v minulých letech a dále pak na základě analýzy současných i očekávaných trendů v turistice a cestování.

1.3.1 Systém sběru dat a marketingových průzkumů Pro stanovení profilu současného návštěvníka bylo v rámci tohoto projektu využito statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ), výzkumů agentury CzechTourism, STEM/MARK, Gfk Group a dat zpracovaných Masarykovou univerzitou v Brně. Pro velký rozsah dat jednotlivých šetření uvádíme v této kapitole pouze data z průzkumu realizovaného v období 2005–2007 agenturou CzechTourism. Výsledky dalších průzkumů, které se také dotýkají problematiky analýzy poptávky, uvádíme v samostatné příloze tohoto projektu.

1.3.2 Analýza současného návštěvníka Analýza - profil návštěvníka vychází z průzkumů společnosti GfK Group, která tyto realizovala v rámci projektu „Monitoring návštěvníků turistických regionů ČR“. Monitoring probíhal ve čtyřech etapách – léto 2005, zima 2005/2006, léto 2006 a zima 2006/2007a v následujících tabulkách jsou uvedeny kumulované výsledky všech 4 etap. Kompletní výsledky jednotlivých monitoringů se nachází jako samostatné přílohy k tomuto výstupu na CD. Tab.: Čech versus cizinec (v %) Čech versus cizinec Čech Cizinec

Celkem ČR

Tur. region Jižní Morava

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

78,50 21,50

79,68 20,32

81,30 18,70

85,03 14,97

74,84 25,16

83,70 16,30

83,17 16,83

zima 83,0 17,0

Zdroj: GfK Group

V České republice bylo dotazováno během všech čtyř etap celkem: • 106 582 domácích (79,05 %) i zahraničních (20,95 %) návštěvníků o z toho v TR Jižní Morava 13 393, v TO Pálava a LVA17 2 904 a • v Mikulově18 401 návštěvníků. V zimě to pak bylo v ČR dotazováno celkem: • 49 699 domácích (79,68 %) i zahraničních (20,32 %) návštěvníků, o z toho v TR Jižní Morava 6 446 v TO Pálava a LVA 1 350 a • v Mikulově 300 návštěvníků. V letních etapách bylo dotazováno v ČR celkem: • 56 883 domácích (78,5 %) i zahraničních (21,5 %) návštěvníků, o z toho v TR Jižní Morava 6 947, 17

V rámci turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál byla dotazníková šetření prováděna v těchto lokalitách: Břeclav, Dolní Věstonice, Hustopeče, Lednice, Mikulov, Pasohlávky, Pavlov, Strachotín, Valtice a Velké Pavlovice. 18 Údaje získané za Mikulov jsou součástí výsledků za TO Pálava a LVA a TR Jižní Morava.


72


v TO Pálava a LVA 1 554 a • v Mikulově 101 návštěvníků.

I. VĚKOVÁ STRUKTURA NÁVŠTĚVNÍKŮ Tab.: Věková kategorie (v %) – domácí návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Věková kategorie do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 a více let

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

19,77 28,06 30,22 13,87 7,94

20,55 28,17 30,26 14,08 6,88

19,97 29,59 29,78 13,30 6,94

19,85 29,39 28,50 15,27 6,97

18,23 29,84 33,62 12,90 5,07

13,36 29,56 35,75 16,73 4,60

22,62 33,33 22,62 10,71 10,71

26,91 26,51 28,51 12,85 5,22

Tab.: Věková kategorie (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Věková kategorie do 25 let 26 až 34 let 35 až 49 let 50 až 59 let 60 a více let

TO Pálava a LVA

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

Zima

10,28 21,41 34,49 21,65 12,04

10,40 23,98 36,35 20,20 8,90

12,47 24,33 34,03 20,25 8,47

16,58 26,53 32,64 17,10 7,15

8,44 27,37 39,64 19,44 4,60

9,55 24,55 35,45 20,45 10,0

11,76 52,94 23,53 11,76 0,0

3,92 33,33 29,41 25,49 7,84

Zdroj: GfK Group

II. VZDĚLÁNÍ Tab.: Vzdělání (v %) – domácí návštěvníci Celkem ČR Vzdělání bez maturity s maturitou vysokoškolské

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

18,95 53,72 26,91

21,42 53,96 24,35

16,86 51,58 30,47

22,92 52,53 24,50

14,36 52,11 33,10

17,96 53,45 28,58

7,14 33,33 59,52

18,07 60,24 21,69

Tab.: Vzdělání (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem ČR Vzdělání bez maturity s maturitou vysokoškolské



TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

14,01 48,36 36,98

12,63 52,73 34,14

8,55 44,57 45,42

12,64 44,04 43,32

5,37 50,64 42,97

11,36 49,55 39,09

11,76 52,94 35,29

13,73 39,22 47,06

Zdroj: GfK Group

III. POHLAVÍ Tab.: Pohlaví (v %) – domácí návštěvníci


73


Pohlaví muž žena

Celkem ČR

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

49,95 49,68

50,51 49,33

47,22 51,77

49,52 50,45

48,15 51,42

46,81 53,19

41,67 58,33

38,55 61,40

Tab.: Pohlaví (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem ČR Pohlaví muž žena



TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

54,49 44,96

55,01 44,66

53,12 45,50

56,06 43,94

51,15 48,08

52,73 47,27

58,82 41,18

58,82 41,18

Zdroj: GfK Group

IV. STÁT TRVALÉHO POBYTU – CIZINCI Mezi zahraničními návštěvníky bylo dotazováno v letních etapách v TO Pálava a LVA nejvíce Rakušanů, Slováků a Němců, v Mikulově to byli Britové, Rakušané, Němci a Slováci. V zimních měsících se struktura dotazovaných zahraničních návštěvníků mění. V TO Pálava a LVA tvořili největší počet dotazovaných Slováci, Rakušané a Poláci, v Mikulově pak jednoznačně Poláci, dále Rakušané a Slováci. Tab.: Stát trvalého pobytu – cizinci (v %) Celkem ČR Země Austrálie Belgie Čína Finsko Francie Holandsko / Nizozemsko Chorvatsko Irsko Itálie Japonsko Kanada Lichtenštejnsko Maďarsko Mexiko Německo Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Rusko Skotsko Slovenská republika


TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

0,00 1,36 0,00 0,00 2,74 10,41 0,00 0,00 2,47 1,72 0,84 0,00 0,00 0,00 32,92 0,00 10,25 0,00 5,89 0,00 2,69 0,00 10,51

0,11 0,69 0,07 0,10 1,90 5,34 0,07 0,09 2,83 1,41 0,53 0,01 0,43 0,01 37,92 0,06 11,26 0,11 6,05 0,06 3,04 0,00 13,10

0,00 1,62 0,00 0,00 3,08 8,31 0,00 0,00 1,92 1,54 1,69 0,00 0,00 0,00 16,01 0,00 9,55 0,00 13,01 0,00 0,62 0,00 19,63

0,73 1,14 0,21 0,00 1,35 1,14 0,10 0,00 2,59 1,04 1,24 0,00 0,83 0,00 7,56 0,31 9,22 0,31 19,27 0,31 1,24 0,00 28,81

0,00 1,79 0,00 0,00 3,32 6,39 0,00 0,00 2,56 2,56 3,07 0,00 0,00 0,00 15,86 0,00 6,39 0,00 16,88 0,00 0,51 0,00 16,88

0,45 1,82 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,18 0,91 1,36 0,00 0,91 0,00 5,45 0,00 12,73 0,00 28,18 0,45 0,00 0,00 30,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5,88 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 17,65 0,00 5,88 0,00 17,65 0,00 0,00 0,00 17,65

0,00 1,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,92 0,00 1,96 0,00 0,00 0,00 5,88 0,00 35,29 0,00 21,57 0,00 0,00 0,00 11,76


74


Španělsko Švédsko Švýcarsko Ukrajina USA Velká Británie Bulharsko Jižní Korea Argentina Izrael Sýrie Lucembursko Slovinsko Saudská Arábie Dánsko Řecko Taiwan Turecko Irák Estonsko Bělorusko Brazílie Mongolsko Egypt Litva Nový Zéland Thajsko Srbsko Pakistán Omán Indie Moldávie jiné

1,29 0,66 1,25 0,00 3,00 4,57 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,61 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 6,66

0,96 0,30 0,96 0,41 2,16 4,16 0,10 0,04 0,04 0,08 0,01 0,05 0,01 0,01 0,10 0,03 0,09 0,04 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,02 0,01 0,03 0,02 0,02 0,01 0,02 0,01 3,89

1,23 0,54 1,23 0,00 4,85 5,85 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,38 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 8,78

0,93 0,21 1,45 0,83 4,66 3,73 0,31 0,00 0,00 0,31 0,00 0,10 0,00 0,00 0,00 0,00 0,41 0,00 0,10 0,00 0,00 0,10 0,10 0,00 0,10 0,00 0,00 0,00 0,21 0,10 0,21 0,00 8,50

1,53 1,28 1,28 0,00 3,07 9,21 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 7,16

0,91 0,00 0,45 0,00 1,82 5,91 0,45 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,45 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 4,09

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 35,29 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

0,00 0,00 0,00 0,00 1,96 1,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 13,73

Zdroj: GfK Group

V. OKRES TRVALÉHO BYDLIŠTĚ – TUZEMŠTÍ TURISTÉ Co se domácích návštěvníků týče, v letních obdobích zavítali do TO LVA převážně hosté s trvalým bydlištěm v okresech Praha (7 %), Pelhřimov (3,96 %) a Bruntál (3,7 %), v zimě potom z okresů Břeclav (18,1 %), Brno-město (8,3 %) a Praha (6,3 %). V Mikulově pak v létě převažovali z domácích návštěvníků lidé žijící v okresech Praha (14,3 %), Ostrava (9,5 %), Mladá Boleslav a Pelhřimov (6 %), v zimě z okresu Břeclav (20,5 %), Brno-město (10 %) a Praha (6 %). Tyto okresy je z pohledu domácího cestovního ruchu možno považovat za významné zdrojové oblasti pro Mikulov a TO Pálava a LVA.


75


Tab.: Okres trvalého bydliště – Češi (v %) Celkem ČR Země léto Praha Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Pelhřimov Písek Prachatice Strakonice Tábor Domažlice Cheb Karlovy Vary Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Sokolov Tachov Česká Lípa Děčín Chomutov Jablonec n./N. Liberec Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem Havlíčkův Brod

11,12 1,32 0,81 1,60 0,73 0,91 0,91 1,04 1,01 1,20 0,84 0,67 0,56 0,98 1,49 0,60 6,47 0,69 0,66 0,69 1,67 1,02 1,08 1,80 0,72 1,27 1,19 1,76 0,56 1,25 1,00 1,46 1,34 1,18 1,04 1,75 1,37 1,88 0,69 0,92 1,04 0,93

zima 8,99 1,36 0,92 1,16 0,92 0,69 0,98 0,92 1,17 0,82 0,55 1,46 0,49 1,60 0,81 1,09 0,74 0,62 0,58 0,55 1,08 1,90 1,10 2,68 0,89 2,26 0,69 0,54 0,53 1,04 1,23 0,79 1,31 0,84 0,76 1,96 0,81 0,51 0,57 0,55 0,79 0,82

Tur. region Jižní Morava léto 6,43 0,66 0,51 0,55 0,55 0,50 0,64 1,06 0,51 0,62 0,41 0,44 0,42 0,41 0,90 0,53 4,64 0,46 0,32 0,51 1,22 0,32 0,44 0,81 0,21 0,67 0,78 0,85 0,28 0,64 0,81 0,51 0,66 1,01 0,51 0,64 0,97 1,65 0,50 0,51 0,46 1,19

zima 5,15 0,31 0,22 0,58 0,20 0,64 0,11 0,22 0,11 0,07 0,09 0,26 0,53 0,88 0,26 0,49 0,53 0,20 0,29 0,09 0,38 0,11 0,35 0,27 0,24 0,53 0,04 0,04 0,00 0,07 0,05 0,31 0,33 0,18 0,18 0,42 0,33 0,22 0,09 0,24 0,26 0,69

TO Pálava a LVA léto 7,05 0,86 1,12 0,86 0,43 1,20 1,12 1,20 0,43 0,95 0,60 0,60 0,52 0,52 0,69 1,29 3,96 0,77 0,86 1,12 1,46 0,60 0,26 1,38 0,52 1,29 1,29 1,03 0,69 0,95 1,20 0,69 0,86 1,12 1,46 0,77 0,77 1,12 0,86 0,43 0,26 0,95

Město Mikulov

zima 6,28 0,53 0,18 0,80 0,27 2,48 0,27 0,62 0,27 0,18 0,27 0,71 2,21 1,15 0,35 0,88 0,44 0,27 0,80 0,00 0,35 0,35 0,53 0,62 0,71 1,06 0,18 0,18 0,00 0,18 0,09 0,71 0,35 0,09 0,18 0,71 1,06 0,44 0,09 0,53 0,18 1,24

léto 14,29 0,00 0,00 2,38 0,00 1,19 1,19 5,95 0,00 1,19 1,19 1,19 1,19 0,00 2,38 0,00 5,95 2,38 0,00 1,19 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3,57 1,19 0,00 2,38 0,00 1,19 4,76 0,00 1,19 0,00 1,19 0,00 0,00 0,00 0,00


zima 6,02 1,20 0,40 0,40 0,40 0,40 0,80 1,61 0,00 0,00 0,40 0,40 0,40 2,01 0,40 1,61 0,00 0,40 0,40 0,00 0,80 0,00 1,20 1,20 0,40 1,20 0,00 0,00 0,00 0,40 0,00 0,80 0,00 0,00 0,00 1,20 2,41 0,40 0,40 0,80 0,80 1,61

76


Hradec Králové Chrudim Jičín Náchod Pardubice Rychnov n./K. Semily Svitavy Trutnov Ústí nad Orlicí Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Jihlava Kroměříž Prostějov Třebíč Uherské Hradiště Vyškov Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou Bruntál Frýdek-Místek Jeseník Karviná Nový Jičín Olomouc Opava Ostrava - město Přerov Šumperk Vsetín Ostatní

2,23 0,93 1,04 1,44 1,27 1,18 0,98 1,05 1,75 0,88 1,08 2,19 0,97 0,56 0,95 0,95 0,62 2,62 0,94 1,22 0,73 0,98 0,67 0,88 0,90 1,53 0,95 1,11 1,01 1,15 1,07 1,00 0,56 0,53 0,62 0,24

1,85 1,55 1,24 1,54 2,07 0,82 0,91 1,33 1,93 1,39 1,61 4,33 1,07 1,04 1,11 1,29 0,70 0,57 1,15 0,73 0,67 1,43 1,40 1,13 1,03 1,62 0,40 1,59 1,53 2,25 2,09 2,26 1,01 0,81 1,18 1,29

2,02 0,60 1,01 1,03 1,01 0,71 1,86 1,24 1,17 0,81 3,28 4,20 3,10 1,49 2,02 1,49 1,86 5,88 1,31 4,20 2,58 3,15 1,36 1,81 2,25 2,53 2,48 0,50 0,51 1,20 0,80 1,43 0,80 0,58 0,44 0,58

0,69 0,33 0,20 0,27 1,44 0,29 0,42 1,50 0,27 0,42 9,05 13,54 6,31 5,84 5,13 1,04 1,90 1,15 2,44 3,39 2,85 3,89 7,15 1,51 0,60 0,97 0,38 0,68 0,77 2,12 0,88 2,03 1,15 0,49 2,08 0,29

1,63 1,12 1,12 1,20 1,12 0,77 1,72 0,69 1,72 1,20 1,20 2,92 1,72 2,67 2,49 1,38 1,72 3,61 1,72 1,72 1,46 2,58 1,12 1,03 3,70 1,46 1,98 0,52 0,77 1,12 0,69 1,72 0,60 1,03 0,52 0,17

0,80 0,44 0,71 0,53 1,42 0,18 1,86 3,81 0,27 0,27 1,77 8,32 3,45 18,14 4,07 1,50 1,15 0,62 1,95 0,97 1,06 1,68 2,39 1,15 0,97 0,62 0,44 0,27 0,53 1,86 1,24 1,86 1,15 0,35 3,27 0,18

0,00 2,38 0,00 1,19 0,00 1,19 3,57 0,00 2,38 0,00 2,38 3,57 1,19 1,19 0,00 1,19 0,00 2,38 0,00 2,38 0,00 1,19 1,19 0,00 0,00 2,38 0,00 0,00 0,00 2,38 1,19 9,52 0,00 0,00 0,00 0,00

0,40 0,80 1,20 0,80 1,61 0,00 1,20 0,40 0,00 0,00 1,20 10,04 2,81 20,48 1,20 2,81 0,80 0,80 3,21 0,40 1,20 0,80 3,61 0,40 1,20 0,00 1,20 0,40 1,20 1,61 1,61 2,81 0,80 0,40 1,61 0,00

Zdroj: GfK Group

Tab.: Vzdálenost od místa bydliště – Češi (v %) Celkem ČR Vzdálenost do 20 km 21 až 50 km 51 až 100 km nad 100 km


TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

Léto

zima

léto

zima

léto

zima

16,09 18,84 19,28 45,28

24,75 24,01 19,35 31,71

9,86 14,02 16,96 58,43

23,44 24,30 17,99 34,17

4,82 7,57 13,76 73,26

12,83 13,19 16,73 57,26

1,19 3,57 9,52 85,71

14,86 15,66 11,24 58,23

Zdroj: GfK Group


77


Co se domácích návštěvníků týče, v letních obdobích převažuje vzdálenost trvalého bydliště nad 100 km, v zimních obdobích se mezi dotazovanými objevuje více návštěvníků i z bližších destinací, přesto i v zimě dominují turisté ze vzdálenosti nad 100 km. VI. VYUŽITÝ DOPRAVNÍ PROSTŘEDEK Podle průzkumů se většina návštěvníků do TO Pálava a LVA i města Mikulova dopravila po silnici – autem. Tab.: Využitý dopravní prostředek (v %) – domácí návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Dopravní prostředek auto vlak autobus – linkový autobus – zájezdový kolo pěšky jiný

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

61,40 14,53 9,60 3,45 7,82 2,36 0,83

60,37 14,16 13,88 4,97 2,39 3,18 1,05

66,34 14,70 6,87 2,07 7,47 1,81 0,74

58,64 17,15 15,03 5,24 1,75 1,84 0,35

63,63 20,64 4,21 2,49 8,08 0,69 0,26

54,16 15,93 11,06 15,49 2,83 0,53 0,0

61,90 21,43 2,38 4,76 8,33 1,19 0,0

55,82 14,86 19,28 9,24 0,80 0,0 0,0

Tab.: Využitý dopravní prostředek (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem Tur. region TO ČR Jižní Morava Pálava a LVA Dopravní prostředek auto vlak autobus – linkový autobus – zájezdový kolo pěšky jiný

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

59,08 8,33 4,03 17,44 2,39 0,42 8,31

55,42 8,41 5,51 20,64 0,32 0,36 9,36

63,59 8,85 3,16 9,16 5,47 0,23 9,55

57,31 12,12 8,50 7,36 0,21 0,52 13,99

63,94 7,67 2,05 4,60 8,95 0,0 12,79

76,36 7,27 0,91 7,27 0,91 0,0 7,27

64,71 11,76 0,0 0,0 11,76 0,0 11,76

76,47 1,96 0,0 15,69 0,0 0,0 5,88

Zdroj: GfK Group

VII. DÉLKA POBYTU V REGIONU Co se délky pobytu týče, v letních měsících převažují pobyty o délce 3–7 noclehů, a to jak v TO Pálava a LVA, tak i v samotném Mikulově. V zimním období v TO Pálava a LVA převažují jednodenní návštěvníci (bez noclehu), v Mikulově pak pobyty o délce 1–2 noclehy. Údaje za město Mikulov za obě sledovaná období jsou ve srovnání s celorepublikovým průměrem velmi pozitivní. Tab.: Délka pobytu v regionu (v %) – domácí návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Délka pobytu jednodenní – bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

45,18 20,37 25,87 8,50

52,78 23,21 15,61 8,34

37,38 22,20 33,48 6,73

59,24 22,53 11,18 7,04

17,45 27,09 48,32 6,96

50,09 34,16 12,65 3,10

19,05 21,43 54,76 4,76

37,75 42,97 14,86 4,42


78


Tab.: Délka pobytu v regionu (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Délka pobytu jednodenní – bez noclehu 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

24,95 22,67 31,63 20,61

26,55 27,71 33,51 12,19

20,40 30,10 34,57 14,47

37,62 25,08 25,80 11,50

12,28 35,29 41,43 10,49

49,55 35,0 10,91 4,55

5,88 52,94 29,41 11,76

39,22 50,98 7,84 1,96

Zdroj: GfK Group

VIII. S KÝM DO REGIONU NÁVŠTĚVNÍK PŘIJEL Nejčastěji turisté přijíždí do regionu s partnerem/partnerkou, přáteli nebo známými. Tab.: S kým do regionu přijel (v %) – domácí návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Sám nebo s někým sám/sama s partnerem, partnerkou, přáteli, známými s malými dětmi/dítětem se staršími dětmi/dítětem

léto

Město Mikulov

léto

zima

léto

Zima

17,00

28,89

12,82

31,86

8,08

21,95

5,95

33,73

55,90

49,97

60,43

50,72

66,64

59,91

79,76

47,39

13,77 13,07

10,89 10,17

13,90 12,45

9,76 7,63

11,61 13,16

8,94 9,20

7,14 7,14

11,65 7,23

Tab.: S kým do regionu přijel (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Sám nebo s někým sám/sama s partnerem, partnerkou, přáteli, známými s malými dětmi/dítětem se staršími dětmi/dítětem

TO Pálava a LVA zima

léto


zima

Město Mikulov

léto

zima

léto

Zima

zima

léto

zima

13,41

15,74

11,32

17,93

8,70

10,45

5,88

11,76

66,74

69,06

69,90

70,47

70,59

73,18

76,47

70,59

8,28 11,34

6,65 8,44

6,70 11,39

4,56 7,05

6,91 13,04

5,91 10,45

5,88 11,76

9,80 7,84

Zdroj: GfK Group

IX. VYUŽITÝ TYP UBYTOVÁNÍ Tab.: Využitý typ ubytování (v %) – domácí návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Typ ubytování hotel *** nebo více hotel * nebo **, motel penzion kemp/tábořiště jiné hromadné ubytovací zařízení pronajatý pokoj, apartmán, chata apod.

léto

zima

léto

4,97 3,78 11,90 10,76 5,79

6,03 4,43 11,33 0,73 5,01

7,29 3,03 15,63 12,46 6,98

4,49

4,30

5,65

zima

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

6,29 4,0 8,76 0,68 4,76

4,47 1,98 27,94 21,15 9,03

5,75 3,81 19,91 1,50 2,92

2,38 3,57 27,38 21,43 5,95

14,46 6,43 24,90 2,01 1,20

4,12

9,29

3,27

13,10

3,61


79


u známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa nejsem zde ubytován(a)

14,69

16,08

13,39

12,61

8,68

12,74

4,76

10,44

43,37

51,97

35,15

58,69

17,20

49,91

21,43

36,95

Tab.: Využitý typ ubytování (v %) – zahraniční návštěvníci Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Typ ubytování hotel *** nebo více hotel * nebo **, motel penzion kemp/tábořiště jiné hromadné ubytovací zařízení pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. u známých/příbuzných, příp. vlastní chata/chalupa nejsem zde ubytován(a)

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

22,95 9,75 16,18 10,35 4,41

25,54 12,31 20,37 0,58 3,74

17,17 7,08 22,71 13,86 4,85

24,15 6,63 13,26 0,73 5,28

11,25 3,32 18,36 18,16 6,14

13,18 6,82 21,36 0,45 2,73

5,88 5,88 47,06 11,76 17,65

21,57 9,80 27,45 0,0 0,0

5,16

4,55

4,70

4,66

5,37

1,36

0,0

0,0

8,57

8,0

13,32

12,33

6,39

5,0

5,88

1,96

22,37

24,83

15,70

32,95

10,49

49,09

5,88

39,22

Zdroj: GfK Group

X. DŮVOD NÁVŠTĚVY REGIONU Nejvíce turistů přijíždí do ČR i TR Jižní Morava za poznáním, jak v létě, tak v zimě. V případě TO Pálava a LVA je to podobné, z výsledků provedených pouze v Mikulově vidíme v letním období dva dominující důvody – poznání (více než 48 %) a turistika a sport (více než 38 %). V zimním období je daleko více procento rozloženo do více důvodů k návštěvě (nejvíce dosahuje práce s více než 23 %). Pro Mikulov je v zimě také významný tranzit, který dosahuje hodnoty 11 %, což je o 6 % více než celorepublikový průměr. Tab.: Důvod návštěvy domácích návštěvníků (v %) Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Důvod návštěvy poznání relaxace turistika a sport zdraví práce zábava nákupy návštěvy příbuzných nebo známých tranzit

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

31,69 20,61 16,92 3,63 5,99 6,85 2,91 8,60 2,67

16,06 11,98 18,73 6,04 14,65 7,18 6,76 13,34 5,18

40,83 20,84 15,86 2,46 3,79 4,90 1,27 8,23 1,43

18,46 12,81 10,34 8,34 19,27 6,48 8,21 11,07 4,94

42,39 20,38 24,76 0,17 2,41 2,75 0,43 5,16 1,20

29,73 16,73 6,81 6,64 14,78 6,81 2,48 11,15 4,69

47,62 7,14 39,29 0,0 4,76 1,19 0,0 0,0 0,0

13,65 13,65 5,22 2,41 26,91 12,05 4,82 14,86 6,43

Tab.: Důvod návštěvy zahraničních návštěvníků (v %) Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Důvod návštěvy poznání relaxace

TO Pálava a LVA

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

51,26 13,83

37,88 12,02

59,28 7,85

36,27 5,80

69,82 8,18

47,73 8,18

52,94 5,88

35,29 7,84


80


turistika a sport zdraví práce zábava nákupy návštěvy příbuzných nebo známých tranzit

10,63 5,23 4,34 3,49 2,13 6,21 2,71

15,89 4,55 9,98 4,58 4,77 6,28 3,94

12,01 0,77 5,08 4,08 0,62 8,01 1,92

4,04 3,11 24,46 2,80 8,70 8,81 6,01

12,28 0,0 1,79 1,53 0,26 4,35 1,28

5,91 3,64 5,45 9,27 6,82 5,45 14,55

35,29 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5,88

1,96 0,0 5,88 1,96 5,88 7,84 33,33

Zdroj: GfK Group

XI. NEJLÁKAVĚJŠÍ AKTIVITY V REGIONU Tab.: Nejlákavější aktivity pro domácí návštěvníky (v %) Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Aktivity pěší turistika cykloturistika, horská cyklistika koupání, vodní sporty lyžování, zimní sporty jiný aktivní sport péče o fyzickou a duševní kondici poznávací turistika venkovská turistika církevní turistika návštěvy kulturních akcí návštěvy sportovních akcí společenský život a zábava

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

45,31 25,55 21,27 4,75 4,79 7,34 47,83 4,67 4,62 14,99 4,26 18,32

36,39 20,0 9,78 23,14 5,40 11,07 34,04 5,64 5,62 17,55 6,70 26,52

39,87 32,40 19,12 1,45 3,06 5,36 55,29 3,77 4,14 14,04 2,39 14,64

35,34 21,91 12,92 7,15 3,92 12,24 41,03 3,61 3,92 21,47 7,08 25,38

43,25 50,64 16,42 0,17 1,29 1,46 63,89 3,96 2,06 10,75 0,77 12,81

43,36 26,11 11,33 1,15 1,15 13,81 61,68 3,36 5,31 12,04 1,59 18,32

54,76 61,90 30,95 1,19 0,0 2,38 59,52 3,57 3,57 19,05 1,19 7,14

37,75 22,09 22,89 0,80 1,61 10,04 57,03 6,43 4,02 19,68 2,01 35,74

Tab.: Nejlákavější aktivity pro zahraniční návštěvníky (v %) Celkem Tur. region ČR Jižní Morava Aktivity pěší turistika cykloturistika, horská cyklistika koupání, vodní sporty lyžování, zimní sporty jiný aktivní sport péče o fyzickou a duševní kondici poznávací turistika venkovská turistika církevní turistika návštěvy kulturních akcí návštěvy sportovních akcí společenský život a zábava

TO Pálava a LVA

TO Pálava a LVA

Město Mikulov

léto

zima

léto

zima

léto

zima

léto

zima

39,91 15,05 12,57 2,57 4,72 8,41 64,98 7,70 10,89 16,57 3,99 21,22

33,06 10,06 5,50 20,57 4,52 11,03 52,24 7,32 12,48 15,99 4,69 25,98

34,64 21,40 9,47 0,77 3,23 3,39 71,52 10,01 6,62 18,48 4,31 19,71

23,52 13,58 5,60 4,25 4,04 7,67 63,21 7,98 12,54 23,01 4,66 23,11

47,31 35,29 10,74 0,26 0,51 2,30 82,10 5,37 3,32 7,67 0,0 12,53

35,0 21,82 4,09 2,73 0,45 5,45 70,91 8,64 16,36 16,82 1,82 13,18

58,82 47,06 17,65 0,0 0,0 5,88 88,24 11,76 0,0 11,76 0,0 17,65

21,57 15,69 3,92 1,96 1,96 0,0 76,47 7,84 13,73 15,69 1,96 19,61

Zdroj: GfK Group


81


XII. ZÁJEM O OPAKOVÁNÍ NÁVŠTĚVY V REGIONU Velmi pozitivním zjištěním je skutečnost, že přibližně tři čtvrtiny návštěvníků TO Pálava a LVA i Mikulova uvažují o jejich opakované návštěvě, blíže situaci popisuje následující tabulka. Tab.: Zájem domácích návštěvníků o opakovanou návštěvu (v %) Celkem Tur. region TO Uvažujete o opakované ČR Jižní Morava Pálava a LVA návštěvě? léto zima léto zima léto zima ano, v blízké době (do půl roku) ano, ale někdy později spíše ne nevím, nedokážu říci

37,09 41,03 4,35 17,52

52,86 26,69 4,42 16,03

29,0 51,79 3,75 15,46

58,29 25,74 2,68 13,28

21,41 62,42 3,87 12,30

45,13 30,97 3,27 20,62


zima

33,33 60,71 1,19 4,76

51,0 27,71 4,82 16,47

Tab.: Zájem zahraničních návštěvníků o opakovanou návštěvu (v %) Celkem Tur. region TO Uvažujete o opakované ČR Jižní Morava Pálava a LVA návštěvě? léto zima léto zima léto zima ano, v blízké době (do půl roku) ano, ale někdy později spíše ne nevím, nedokážu říci

15,07 43,89 6,39 34,64

21,45 36,48 9,17 32,90

16,71 48,96 7,08 27,25

33,78 37,41 4,77 24,04

8,95 48,34 9,97 32,74

32,73 34,55 5,91 26,82


zima

11,76 58,82 17,65 11,76

27,45 37,25 5,88 29,41

Zdroj: GfK Group

Poznámka: Kompletní výsledky jednotlivých monitoringů týkajících se také profilu návštěvníka se nacházejí jako samostatné přílohy k tomuto výstupu na CD.


82


1.4 Analýza konkurence Stejně jako v jiných odvětvích hospodářské činnosti je také v oblasti rozvoje a marketingu cestovního ruchu každé destinace nutné sledovat konkurenci a její aktivity. Pro konkurenci v oblasti cestovního ruchu destinací je specifická skutečnost, že konkurence je zde velmi úzce spjatá s kooperací, zejména pak při tvorbě společných produktů a jejich marketingu. Vysoká míra konkurence, s jakou se lze v oblasti cestovního ruchu setkat, je odrazem rozvoje cestovního ruchu jak na národní, tak i mezinárodní úrovni. V dnešní době se otevírají stále nové a nové destinace a vytvářejí se tak další konkurenční turistické cíle. Míra spolupráce a naopak míra konkurence je přesně dána požadavky klienta (potenciálního návštěvníka) na turistický produkt a jeho obsah. Obecně platí, že větší míra konkurence bude v rámci těch regionů, které nabízejí obdobný produkt stejné cílové skupině a zvláště pak v případě, že je stavěn časově tak, že si musí klient vybrat pouze jednu z nabízených destinací. Určitě menší míra konkurence a spíše snaha o spolupráci bude u takových produktů, které jsou zaměřeny jako poznávací a nabízejí z každého regionu to nejlepší, a přitom je jasné, že by turista ani v jednom regionu nezůstal celou dobu pobytu. Tady se otevírá obrovský prostor pro tvorbu společných produktů včetně jejich kooperativního marketingu. Pokud bude tedy dále v této kapitole i informace o konkurenci, je třeba mít vždy při hodnocení na mysli konkrétní produkt a cílovou skupinu. Obecně se rozlišuje konkurence vnější a vnitřní. Vnější konkurence je chápána jako konkurence jiných regionů a produktů. Cílem této analýzy je objevit hlavní silné a slabé stránky nabídky řešené destinace a tyto pak řešit v rámci tvorby konkurenceschopných produktů. Vnitřní konkurence naopak hodnotí vnitřní podmínky regionu pro tvorbu společných produktů a jejich marketingu. Jde tedy především o vyhodnocení úrovně destinačního řízení a spolupráce v regionu.

1.4.1 Analýza vnější konkurence Vzhledem k velmi malému rozsahu řešené destinace a jejímu prakticky minimálnímu vlivu na evropský nebo mezinárodní cestovní ruch se budeme v analýze vnější konkurence převážně zabývat vyhodnocením konkurenčních parametrů tuzemských destinací, a to ve vazbě na domácího návštěvníka. Domácí návštěvník je oproti zahraničnímu návštěvníkovi turistou, pro kterého je destinace velmi často hlavním cílem zájezdu nebo pobytu. V případě zahraničních návštěvníků se však spíše jedná o zastávku na delší poznávací cestě, případně o místo přespání u tranzitního návštěvníka nebo jde o část pobytu při delší pobytové dovolené zahraničního návštěvníka na jižní Moravě nebo v prostoru střední a jižní Evropy. V případě domácích turistů je tedy prakticky téměř každý tuzemský region přímou konkurencí destinace Mikulovsko, zejména pak u produktů zaměřených na pobytovou dovolenou. Naopak v případě zahraničních návštěvníků je na místě hledat s dalšími tuzemskými destinacemi takové společné produkty (především z oblasti poznávací turistiky), které by bylo možné těmto zahraničním turistům společně nabízet. Pokud by měla být provedena velmi podrobná a cílená analýza veškeré konkurence destinace Mikulovsko, bylo by nutné tuto zpracovávat individuálně pro každý produkt, sezonu, cílovou skupinu a zdrojovou zemi. Toto však není cílem zpracovávaného projektu, proto dále budeme uvádět pouze vybrané charakteristiky ukazující na hlavní konkurenční oblasti a produkty.

1.4.1.1 Oblíbenost konkurenčních destinací zahraničními návštěvníky Analýzu oblíbenosti konkurenčních zahraničních destinací ve vztahu k oblíbenosti České republiky zahraničními návštěvníky uvádíme z dříve definovaných důvodů pro zajímavost jako jednu z mála charakteristik týkajících se konkurence ze strany zahraničních návštěvníků. Z charakteristiky se samozřejmě nedá odvodit přímý dopad zájmu zahraničních návštěvníků na návštěvnost destinace Mikulovsko, přesto je dobré si uvědomit, kdo jsou hlavní konkurenční země pro celou Českou republiku v celém spektru dalších zemí, do kterých turisté z prezentovaných zemí jezdí na dovolenou. Výsledky prezentované v tabulce níže velmi dobře korespondují s tím, jak jsou významné jednotlivé země jako


83


zdroj zahraničních turistů pro destinaci Mikulovsko (jednoznačně vítězí Slovensko a Polsko) a kdo (jaké země) jsou našimi hlavními konkurenty. U většiny hlavních zdrojových zemí jsou to destinace nabízející pobyty u moře nebo naopak zimní lyžování. Dá se tedy předpokládat téměř s jistotou, že to jsou především přímořské státy Evropy, které v období letní sezony vysoce konkurují všem regionům v České republice, a to zejména s produktem dovolená u moře. Naopak v zimní sezoně jsou všechny tuzemské destinace pod přímou konkurencí horských lyžařských středisek zejména Rakouska a Itálie. Tab.: Nejoblíbenější destinace vybraných zdrojových zemí Hlavní zdrojové země

Slovensko

Polsko

Německo

Rakousko

Další (doplňkové) zdrojové země

Nizozemsko

Maďarsko

Itálie

Irsko

Rusko

Oblíbené destinace turistů z příslušné zdrojové země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 1. 2. 3. 4. 5. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 5.

Česká republika Chorvatsko Polsko Ukrajina Bulharsko Itálie Německo Česká republika Slovensko Itálie Rakousko Španělsko Rakousko Itálie Francie Itálie Chorvatsko Řecko Španělsko Turecko

Oblíbené destinace turistů z příslušné zdrojové země 1. 2. 3. 4. 5. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 1. 2. 3.

Francie Německo Belgie a Lucembursko Španělsko a Portugalsko Rakousko Chorvatsko Rumunsko Rakousko Itálie Francie Španělsko Chorvatsko Německo Velká Británie Francie USA Egypt Turecko Thajsko


84


USA

Velká Británie

4. 5. 6. 7. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Španělsko Francie Itálie Spojené arabské emiráty Mexiko Kanada Velká Británie Francie Německo Itálie Španělsko Francie Irsko USA Itálie Řecko

Zdroj: WTO, statistické úřady zdrojových zemí

Pro zajímavost uvádíme v následující tabulce přehled hlavních marketingových témat atraktivních destinací evropských turistů, které je nutné považovat zejména v letním období jako výraznou konkurenci v rámci pobytové dovolené. Z výčtu témat je patrné, jaké produkty jsou jednotlivými zeměmi oficiálně nabízeny a tedy jaké produkty jsou v přímé konkurenci s produkty nabízenými tuzemskými regiony včetně destinace Mikulovsko a jižní Morava. Tab.: Hlavní témata cestovního ruch v oblíbených destinacích zahraničních turistů Země

Hlavní témata

Německo

• • • • • • • •

Hrady a zámky, parky a zahrady Historická města Národní parky & přírodní parky Dovolená u vody Cyklistika Pěší turistika Zimní zážitky Lázně

Rakousko

• • • • •

To nejlepší z Rakouska Ve znamení kultury Letní pocity štěstí Léto Zima


85


Španělsko

• • • • • • • • • • • • • •

Slavné cesty Zážitky a odpočinek Umění a kultura Pobřeží a pláže Jídlo Příroda Sport Zelené Španělsko Vinařské stezky Zdraví a krása Děti a rodina Kongresová a incentivní turistika Světové dědictví měst ve Španělsku Učte se španělsky

Itálie

• • • • •

Města umění Pláže Jídlo a víno Kongresová a incentivní turistika Termální lázně

Chorvatsko

• • • • •

Aktivní turistika Potápění Termální prameny, střediska zdraví wellness Kongresová a incentivní turistika Poutní místa

• • • • • • • • •

Řecká pobřeží Řecké ostrovy Mořská turistika Prázdniny v horách Ekoturistika v Řecku Speciální formy turismu (lázeňství, náboženská turistika, sport, ekoturistika, agroturistika, kongresová turistika) Sportovní aktivity Umění a kultura Řecká gastronomie

• • • • • • • • • •

Turistika ve městě Umění žít Hory Rekondiční pobyty Golf Východ Francie Hory a lyžování Exotická dovolená Kulturní dědictví Pro mladé

Řecko

Francie


86


Turecko

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Cesty víry Kongresová turistika Speleologie Potápění Zimní sporty Golf Vrchoviny Ornitologie Lov Dovolená pro mladé Letecké sporty Rafting Hedvábné cesty Jachting Horolezectví Ekoturistika Lázně

Zdroj: Národní turistické centrály jednotlivých zemí

1.4.1.2 Konkurence tuzemských destinací z hlediska oblíbenosti jejich turistických cílů Zajímavým a statisticky velmi přesných kritériem s dobrou výpovědní hodnotou je typování konkurence tuzemských destinací na základě návštěvnosti jejich turistických cílů. Z toho pohledu pokud bysme zahrnuli do hodnocení také oblast Lednicko-valtického areálu, což je možné z hlediska fungování této destinace jako celku, můžeme konkurenceschopnost destinace významně zvýšit díky návštěvnosti státního zámku Lednice, který se již několik let drží v první dvacítce nejvíce navštěvovaných turistických na území celé ČR. Jinak se na území regionu Mikulovsko nacházejí spíše průměrně navštěvované turistické cíle. Z pohledu poznávací turistiky a zejména pak z pohledu zahraničního návštěvníka, jehož cílem je např. návštěva TOP turistických cílů v ČR nebo Rakousku, je pro destinaci Mikulovsko velmi výhodné a prospěšné, že se v jeho těsné blízkosti (vzhledem k tomu jak jsou poznávací programy sestavovány) nacházejí další TOP turistické cíle, jako je například město Brno, jeskyně Moravského krasu a také město Vídeň. Konkrétní návštěvnost turistických cílů v ČR a regionu Jižní Morava ukazují následující tabulky. Tab.: TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR za rok 2008 Pořadí 2008 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Turistický cíl Pražský hrad Zoo Praha Židovské muzeum, Praha Národní muzeum, Praha Centrum Babylon, Liberec Zoo Dvůr Králové nad Labem Zoo Lešná Národní galerie, Praha Staroměstská radnice, Praha Památník Terezín Zoo a botanická zahrada Plzeň

Počet návštěvníků 2008 1,34 mil. 1,20 mil. 621 tis. 549 tis. 540 tis. 539 tis. 490 tis. 477 tis. 456 tis. 443 tis. 405 tis.


Pořadí 2007 1. 2. 4. 3. 29. 6. 7. 5. 9. 8. 10.

87


12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

Zoo Liberec Zoo Ostrava MiniUni + Slezskoostravský hrad + Sklep strašidel (Ostravské výstav), Ostrava Jeskyně Moravského krasu Zoo Olomouc Státní hrad a zámek Český Krumlov Státní zámek Lednice Zoo Brno Rozhledna Petřín, Praha

374 tis. 364 tis.

13. 19.

362 tis. 360 tis. 356 tis. 338 tis. 331 tis. 327 tis. 308 tis.

42. 12. 11. 14. 20. 30. 16.

Tab.: Vývoj návštěvnosti turistických cílů (památek) v Jihomoravském kraji Památka Okres Blansko Zámek Blansko Hrad Boskovice Zámek Boskovice Zámek Kunštát Státní zámek Lysice Zámek Rájec nad Svitavou Větrný mlýn Rudice Zámek Velké Opatovice Okres Brno – město Hrad Špilberk Katedrála sv. Petra a Pavla Klášter kapucínů Vyhlídková věž Staré radnice Okres Brno – venkov Klášter Rosa coeli, Dolní Kounice Synagoga Dolní Kounice Zámek Ivančice Státní hrad Pernštejn Zámek Rosice Státní hrad Veveří Jarošův mlýn, Veverská Bitýška Okres Břeclav Zámek Klobouky u Brna Větrný mlýn Klobouky u Brna Státní zámek Lednice Regionální muzeum Mikulov – zámek Regionální muzeum Mikulov – synagoga Státní zámek Valtice Hrobka Dietrichsteinů Mikulov Expozice z historie kostela sv.

2005

2006

2007

2008

11 256 * 18 557 7 305 35 105 30 590 13 200 2 356

9 189 * 16 856 6 610 37 482 23 222 13 200 2 475

9 552 * * 7 257 34 687 28 208 * *

* * 15 236 6 902 32 859 22 761 * *

* * * *

131 066 * * *

150 381 13 262 39 573 16 823

* * * 18 419

5 693 * * 97 804

6 494 * * 147 926

10 098 * * 146 446

10 040 2 150 * 128 535

*

*

*

*

25 739 1 653

47 299 *

66 826 *

64 883 1 848

514 1 038 299 092

* 1 071 273 526

495 960 320 441

* 964 331 013

21 423

20 197

26 290

24 581

7 084 59 373 10 571 3 966

6 186 53 737 10 225 3 603

6 462 66 484 13 665 3 268

6 010 55 611 8 365 *


88


Václava a kostnice, Mikulov Židovský hřbitov, Mikulov Jeskyně Na Turoldu Okres Hodonín Zámeček Hodonín Zámek Milotice Zámek Ždánice Okres Vyškov Státní zámek Bučovice Mlýn v Ruprechtově, Rudice Zámek Nové Zámky v Nesovicích Státní zámek Slavkov u Brna Okres Znojmo Státní hrad Bítov Zámek Moravský Krumlov Zámek Uherčice Státní zámek Vranov nad Dyjí Zříc. hradu Nový Hrádek u Lukova Znojemský hrad a zámek, Znojmo

* 21 956

3 966 18 927

3 603 24 996

* 26 732

* 16 519 1 334

27 142 15 711 1 110

* 21 092 1 000

* 20 590 *

8 624 * * 36 000

9 393 * * 55 098

8 322 * * *

6 533 * * 53 719

91 686 * 3 063 67 219 8 108 *

82 592 * 2 777 65 802 7 402 *

59 726 * 3 139 73 161 1 766 *

70 330 * 2 621 59 966 * * Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (www.nipos-mk.cz) Poznámka: * údaje nejsou k dispozici

Tab.: Vývoj návštěvnosti muzeí a galerií v Jihomoravském kraji (vč. poboček) Muzeum/galerie

Návštěvnost za rok 2008

Dům umění města Brna Galerie Rudolfa Březy, 664 03 Podolí Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy, 672 01 Moravský Krumlov Galerie výtvarného umění v Hodoníně Jihomoravské muzeum ve Znojmě Kostelní muzeum, 683 24 Švábenice Masarykovo muzeum Hodonín • Městské muzeum, Veselí nad Moravou • Slovanské hradiště, Mikulčice • Vlastivědné muzeum v Kyjově Městské muzeum Klobouky u Brna Městské muzeum Strážnice Městské muzeum a galerie Břeclav Městské muzeum a galerie Hustopeče Městské muzeum a galerie Knížecí dům, Moravský Krumlov Moravská galerie v Brně • Jurkovičova vila Brno • Místodržitelský palác Brno • Pražákův palác Brno • Rodný dům Josefa Hoffmanna, 588 32 Brtnice • Uměleckoprůmyslové muzeum Brno Moravské zemské muzeum Brno • Mendelianum Brno • Palác šlechtičen Brno


22 684 430 25 541 5 375 51 199 100 34 098 434 2 700 8 583 5 864 1 749

116 031

171 910

89


• Památník Bible Kralické, 675 72 Kralice nad Oslavou • Památník Leoše Janáčka Brno • Pavilon Anthropos Brno • Zámek Budišov, 675 03 Budišov u Třebíče Muzeum obce Žarošice Muzeum olomučanské keramiky, 69301 Olomučany Muzeum perleťářství a tradičního bydlení, 679 06 Senetářov • Dům pánů z Kunštátu Brno Muzeum – Dům u Peroutků Kořenec, Boskovice Muzeum Blansko Muzeum Boskovicka, Boskovice Muzeum Brněnska, Předklášteří • Muzeum v Ivančicích • Muzeum ve Šlapanicích • Památník Mohyla míru, 664 58 Prace u Brna • Památník písemnictví na Moravě, 664 61 Rajhrad • Podhorácké muzeum, 666 02 Předklášteří Muzeum Lanžhot, 691 51 Lanžhot Muzeum města Brna • Hrad Špilberk a kasematy • Villa Tugendhat • Měnínská brána Muzeum romské kultury v Brně Muzeum T. G. Masaryka, 696 15 Čejkovice Muzeum Vyškovska, 682 01 Vyškov • Muzeum Bučovice Národní ústav lidové kultury, 696 62 Strážnice • Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Strážnice Památník Jana Amose Komenského, 696 47 Žeravice Památník Pohádky máje, 664 88 Ostrovačice Muzeum motocyklů a Veteransalon, 671 02 Lesná u Znojma Regionální muzeum v Mikulově • Muzeum – expozice Věk lovců a mamutů, Dolní Věstonice • Památník bratří Mrštíků, 691 71 Diváky Stálá expozice Vladimíra Menšíka, 664 91 Ivančice Technické muzeum v Brně • Areál MHD v Brně-Líšni • Areál vojenských kasáren Brno-Řečkovice • Konzervátorské dílny a depozitář Brno-Židenice • Kovárna v Těšanech, 664 54 Těšany • Rybárna ve Slupi, 671 28 Jaroslavice • Stará huť u Adamova, 679 04 Stará huť u Adamova • Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou, 591 01 Žďár nad Sázavou • Větrný mlýn v Kuželově, 696 73 Hrubá Vrbka-Kuželov • Vodní mlýn ve Slupi, 671 28 Jaroslavice Městské vlastivědné muzeum Velké Bílovice Vlastivědné muzeum, 683 23 Ivanovice na Hané


717 195 1 592 634 15 341 13 017

60 855

900 140 937 3 201 558 16 811 35 375 76 285 6 950 51 178 10 121

81 395

600 2 000

90


Vrbasovo muzeum, 696 32 Ždánice

900

Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (www.nipos-mk.cz)

1.4.1.3 Analýza konkurence z hlediska geografické polohy a dostupnosti Hodnocení geografické polohy a dostupnosti musí být vztaženo vždy k lokalitě nebo zdrojové zemi, odkud budou turisté do destinace přijíždět. Pro zjednodušení hodnocení tohoto parametry v případě destinace Mikulovsko budeme modelově uvažovat o těchto zdrojových zemích (v rámci incomingu) a lokalitách (v rámci DCR)19. A. Dostupnost destinace Mikulovsko z pohledu zahraničních návštěvníků těchto zdrojových zemí Slovensko Výborná dostupnost destinace Mikulovsko je zcela jistě jedním z hlavních důvodů, proč jsou turisté ze Slovenska prakticky nejvýznamnější zdrojovou zemí destinace. Kromě faktu, že Slovensko je sousední zemí a tvoří příhraničí s Jihomoravským krajem, jehož je Mikulovsko součástí, je velmi důležitá především blízkost sídelní aglomerace města Bratislavy, která je v dojezdu do 2 hodin při jízdě autem, což je vzdálenost vhodná i pro opakované víkendové pobyty v destinaci. Velký význam pro návštěvnost turistů z oblasti zejména jihovýchodního Slovenska a Bratislavy má v tomto směru přímé dálniční spojení z Bratislavy do Břeclavi, což je prakticky vstupní brána do destinace. Kromě velmi dobrého propojení automobilovou dopravou je také významné a kvalitní spojení po železnici, koridorem Bratislava – Kúty – Břeclav. Dostupnost dalších částí Slovenska a tím pádem i atraktivita opakovaných návštěv destinace Mikulovsko je pak již přímo úměrná vzdálenosti zdrojové lokality místa bydliště potenciálního návštěvníka – obyvatele Slovenska. Polsko Zásadní konkurenční výhodou destinace Mikulovsko z hlediska dostupnosti pro turisty z Polska je lokalizace Mikulovska na hlavní tranzitní ose sever-jih. Tato osa je hlavním tranzitním koridorem pro naprostou většinu turistů z Polska, kteří každoročně v létě navštěvují přímořská letoviska v jižní Evropě a kteří v zimě tudy opět projíždějí za lyžováním do zimních středisek Rakouska a Itálie. Navíc je Mikulovsko nejen místem na tranzitní ose, ale také již tradičně místem zastávky, nebo dokonce i místem přenocování před dalším pokračování v cestě na jih. I když je Polsko z hlediska vzdálenosti od Mikulovska spíše vzdálenou zdrojovou zemí, a tedy nevhodnou pro časté krátkodobé pobyty, lokalizace na tranzitní ose je naopak významnou konkurenční výhodou v rámci všech tuzemských destinací, které na této ose neleží. Poslední statistické údaje navíc ukazují, že Mikulovsko se pomalu stává nejen tranzitním místem, ale dokonce i místem kratšího a střednědobého pobytu turistů z Polska, často těch, kteří tudy dříve jen tranzitovali. Rakousko Rakousko je stejně jako Slovensko sousední zemí a příhraničním regionem destinace Mikulovsko. Z hlediska dostupnosti se jedná o nejlépe dostupnou zdrojovou zemi pro celý region Mikulovsko, a to jak z pohledu silniční dopravy, železniční dopravy, letecké dopravy, tak i pěší a cykloturistické dopravy. Kromě každodenního příhraničního turistického ruchu, který však zatím nemá výraznější vliv na ekonomiku cestovního ruchu v destinaci, je zásadní pro Mikulovsko absolutní blízkost největší sídelní aglomerace v dosahu 200 km, a to aglomerace města Vídně (70 km od destinace). Město Vídeň je tak z hlediska dostupnosti a velikosti potenciálu zdrojové oblasti stejně významné, ne-li do budoucna významnější, jako například všechna velká města v tuzemsku, nebo další velká aglomerace – město Bratislava. Po vybudování dálničního spojení Vídně a destinace Mikulovsko bude dostupnost obyvatel z Vídně maximálně 45 minut, cože zaručuje potenciál i pro realizaci jednodenních výletů do destinace

19

Vybrány byly takové zdrojové země (zahraničí) a lokality (ČR), které jsou z hlediska návštěvnosti regionu Mikulovsko dlouhodobě prioritní.


91


Mikulovsko. Z pohledu příhraničního cestovního ruchu je velmi významné současné propojení pěších a cyklistických tras obou příhraničních oblastí a zprovoznění několika důležitých hraničních přechodů na těchto trasách. Tím došlo k praktickému provázání turistických produktů obou destinací, což by mohlo v budoucnu vést k dalšímu zkvalitnění nabídky destinace Mikulovsko. Německo a státy západní Evropy Pro turisty z Německa a zemí západní Evropy je destinace Mikulovsko prakticky jednou z nejvzdálenějších tuzemských destinací z pohledu dopravní dostupnosti. Navíc Mikulovsko ani neleží na nějaké tranzitní ose pohybu turistů z těchto zemí. Tím je destinace z hlediska konkurence dosti negativně ovlivněna, což má za následek fakt, že turisté z těchto zemí přijíždějí do destinace pouze na letní pobyty a prakticky není možné jim nabízet například víkendové nebo jednodenní produkty. Hlavní zdrojové oblasti v těchto zemích jsou zejména velká města a aglomerace, jako například německá města Berlín, Mnichov, Drážďany atd. Z pohledu dopravní dostupnosti po silnici je konkurenční výhodou destinace Mikulovsko možnost využití dálniční sítě prakticky po celou dobu jízdy ze západní Evropy do regionu. Velmi dobré spojení je i po železnici, případně u takto vzdálené destinace i velmi kvalitní a dostupné spojení letecké (letiště Brno, Bratislava, Vídeň). Itálie a státy jižní Evropy Dopravní dostupnost těchto zdrojových zemí je již podobně problematická jako u Německa a zemí západní Evropy. Oproti těmto zemím má však Itálie a země jižní Evropy pro destinaci Mikulovsko zásadní význam v tom, že Mikulovsko leží na tranzitní ose sever–jih, kterou mnohdy turisté z těchto zdrojových zemí využívají v rámci svého cestování po Evropě. Velmi často je konkrétně italskými turisty využíván také tranzit přes Mikulovsko při návštěvách Prahy, která je častou a oblíbenou cílovou destinací italských turistů. Obecně je ale dostupnost pro tyto zdrojové země horší, zejména pak ve vazbě na nabídku produktů s kratší dobou pobytu (vyjma produktů tranzitních). Východní Evropa (Rusko, pobaltské republiky) Vzhledem k velké vzdálenosti této části východní Evropy od destinace Mikulovsko je nutné dostupnost hodnotit spíše jako složitou. Ve většině případů je návštěva destinace Mikulovsko podmíněna leteckou dopravou přes některé blízké mezinárodní letiště (Brno, Vídeň) – to platí zejména u turistů z Ruska. Turisté z Běloruska a Ukrajiny20 využívají stejné dopravní koridory jako turisté z Polska, je tedy na ně možné vztáhnout i podobné hodnocení. Turisté z Litvy jezdí spíše individuálně a autem, leteckou dopravu nevyužívají. Pro ně je tedy dostupnost destinace velmi špatná. Dopravu přes jižní Moravu opět využívají velmi často jako tranzit na jih (léto i zima). Podobně jezdí i turisté z Lotyška a Estonska, kteří ale přijíždějí ne individuálně, ale převážně ve skupinách a autobusy. Ostatní země Evropy a světa Pro většinu ostatních zemí Evropy a světa platí podobné hodnocení jako u všech vzdálenějších zdrojových zemí (západní Evropy, východní Evropa,...). Doprava do destinace je vhodná především letecky, případně kombinovaně (letecky a autokarem). Pro dopravu autem nebo autobusem je destinace příliš vzdálená a nelze předpokládat, že by tímto způsobem přijíždělo do destinace nějaké zásadní množství turistů z těchto zdrojových zemí. Také není možné očekávat, že by tito turisté přijížděli do destinace na krátkodobé pobyty. A pokud ano, tak jen v rámci jejich delší poznávací cesty po ČR nebo celé střední Evropě. B. Dostupnost destinace Mikulovsko z pohledu domácího návštěvníka Dostupnost destinace Mikulovsko je z pohledu domácího návštěvníka možno hodnotit v konkurenci ostatních tuzemských destinací jako celkově dobrou, zejména pokud se to týká využití střednědobých (cca 1 týden) pobytů v regionu. Samozřejmě konkrétní hodnocení je odvislé od místa bydliště konkrétního 20

Tito turisté jezdí velmi často do ČR a dále do jižní Evropy přes Polsko a Moravu.


92


návštěvníka, ale obecně, i když je region lokalizován v jihovýchodní části ČR, je jeho dopravní dostupnost poměrně dobrá jak autem, tak vlakem. Z pohledu hlavních zdrojových oblastí v rámci ČR (velká města jako Praha, Brno, Olomouc,...) je destinace dostupná téměř přímo po dálnici a tedy velmi pohodlně a v krátkém čase, což umožňuje, aby byla těmto cílovým skupinám a zdrojovým oblastem nabízena velmi úspěšně i krátkodobá (např. víkendová) dovolená.

1.4.1.4 Analýza konkurenčních tuzemských destinací v rámci DCR Analýza konkurenčních tuzemských destinací v rámci domácího cestovního ruchu ukazuje na hlavní turistické regiony a oblasti na území ČR, které jsou jak v období hlavní tak vedlejší turistické sezony potenciálním nebo faktickým konkurentem pro destinaci Mikulovsko. Jestliže u zahraničního návštěvníka je v mnoha produktech možné uvažovat o kooperaci destinací a tvorbě společných nadregionálních produktů, v případě tuzemských turistů toto není prakticky možné, protože tuzemský turista jede v naprosté většině případů cíleně do jedné destinace a tam většinou tráví celou dobu svého pobytu (vyjma některých speciálních produktů zaměřených na poznávací turistiku, dálkovou cykloturistiku nebo např. vodáctví). V rámci přilákání tuzemského turisty jsou si opravdu ve většině případů jednotlivé tuzemské destinace navzájem velkou konkurencí. Z pohledu celkové atraktivity a produktové nabídky můžeme definovat jako hlavní konkurenční destinace pro Mikulovsko následující tuzemské regiony a turistické oblasti: Tab.: Konkurenční tuzemské turistické regiony Název destinace Způsob konkurence pro Mikulovsko • kvalitní přírodní prostředí Vysočina • tradice turistické návštěvnosti regionu • nabídka turistických atraktivit mezinárodního významu • velký počet vodních ploch s možností rekreačního využití • hustá síť dobře značených turistických cest • vysoký počet poskytovatelů turistických služeb • tradice konání kulturních a sportovních akcí mezinárodního významu • velký počet kulturních a historických památek • poloha na dálkových cykloturistických trasách (Greenways, Euro Velo) • krajina a příroda Valašsko • národopis, kulturní akce, gastronomie • muzea, hrady, památky • aktivity u vody • zimní sporty a dovolená • cykloturistika • vysoká ubytovací kapacita • krajina a příroda Jeseníky • muzea, hrady, památky • aktivity u vody • zimní sporty a dovolená • cykloturistika, pěší turistika • vysoká ubytovací kapacita • lázeňství • národopis, kulturní akce, gastronomie Haná • muzea, hrady, památky • aktivity u vody • cykloturistika • muzea, památky, Praha • kultura, zábava


93


Východní Čechy

Jižní Čechy a Šumava

České horské oblasti

Západočeské lázně

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

nákupy vysoká ubytovací kapacita kongresové služby image geografická poloha vůči Praze jako hlavní zdrojové oblasti v ČR pestrost různých typů krajin bohatá kulturní tradice regionu (památky, řemesla, kultura) unikátní nabídka v rámci celé ČR (safari, skalní města, vojenské pevnosti) vysoká ubytovací kapacita rozvíjející se nabídka zimních středisek cykloturistika, pěší turistika krajina a příroda památky, zámky, muzea kultura, gastronomie aktivní turistika vodní sporty, vodáctví cykloturistika zimní sport a dovolená vysoká ubytovací kapacita krajina a příroda aktivní turistika cykloturistika zimní sport a dovolená vysoká ubytovací kapacita lázeňství (léčivé prameny a lázeňské pobyty, procedury) kultura, suvenýry, gastronomie (pivo) poznávací turistika (památky, muzea, zámky) sport vysoká ubytovací kapacita

Zdroj: ARC Mikulov, s.r.o.

V rámci turistického regionu Jižní Morava jsou hlavními konkurenčními destinacemi prakticky všechny sousední turistické oblasti destinace Mikulovsko. Tab.: Konkurenční turistické oblasti (TO) v rámci turistického regionu Jižní Morava Název TO Způsob konkurence pro Mikulovsko • krajina a příroda Znojemsko • víno a vinařská turistika a Podyjí • národopis, kulturní akce, gastronomie • muzea, hrady, památky • aktivity u vody • cykloturistika • krajina a příroda – jeskyně Moravský kras a • aktivní turistika okolí Brna • cykloturistika • muzea, hrady, památky • muzea, památky Město Brno • kultura, zábava • nákupy • vysoká ubytovací kapacita • kongresové služby • krajina a příroda Slovácko • víno a vinařská turistika


94


• • • •

národopis, kulturní akce, gastronomie muzea, hrady, památky lyžařské areály cykloturistika


Poznámka: Hodnocena nebyla TO Pálava a LVA, jíž je Mikulovskou součástí. Zde se předpokládá, že celá oblast bude nabízet společné produkty a realizovat společný destinační management a marketing.


95


1.4.1.5 Možnosti kooperace se sousedícími destinacemi Jak již bylo nastíněno v předchozích kapitolách, je oblast konkurence v některých případech velmi blízko oblasti kooperace při nabídce a prodeji některých produktů, a to zejména ve vztahu k zahraničnímu návštěvníkovi. Z tohoto důvodu na tomto místě uvádíme náměty na možné oblasti produktové spolupráce s nejbližšími destinacemi, které s regionem Mikulovsko přímo sousedí, neboť zde se dá očekávat největší míra kooperace. Kromě toho uvádíme také některé vzdálenější tuzemské destinace, kde se předpokládá možnost spolupráce zejména v oblasti tvorby společných nadregionálních poznávacích programů. Tab.: Možnosti kooperaci v rámci sousedních destinací Název regionu Možnost kooperace • společné produkty vinařská turistika Znojemsko • společné produkty cykloturistika a Podyjí • společné produkty poznávací turistika • společné produkty poznávací turistika Moravský kras a okolí Brna • společné produkty poznávací turistika Město Brno • společné produkty kongresová a firemní turistika • společné produkty cykloturistika • nabídka výletů pro návštěvníky Brna • společné produkty vinařská turistika Slovácko • společné produkty cykloturistika • společné produkty poznávací turistika • společné produkty vinařská turistika Dolní Rakousko • společné produkty cykloturistika (Weinviertel) Morava Ostatní destinace ČR

• společné produkty poznávací turistika • společný produkt Moravská jantarová stezka • společné produkty poznávací turistika


Poznámka: Hodnocena nebyla TO Pálava a LVA, jíž je Mikulovskou součástí. Zde se předpokládá, že celá oblast bude nabízet společné produkty a realizovat společný destinační management a marketing.


96


1.4.2 Analýza vnitřní konkurence Analýza vnitřní konkurence hodnotí vnitřní podmínky destinace pro tvorbu společných produktů a jejich marketingu. Jde o vyhodnocení podmínek, v jakých se region z hlediska vnitřní organizace dlouhodobě nachází. Je obecně známo, že úspěšnost nejoblíbenějších destinací je dána nejen jejich přírodními a kulturními podmínkami, ale do značné míry také způsobem organizování cestovního ruchu regionu, způsobem tvorby nabídky a schopností reakce na aktuální požadavky trhu. Není proto náhoda, že turisticky úspěšné destinace mají většinou vytvořenou velmi dobrou a fungující organizační strukturu v oblasti cestovního ruchu. Situaci v destinaci Mikulovsko je z hlediska vnitřní konkurence možné charakterizovat jako poměrně stabilizovanou. Destinační management je zde prováděn současně několika subjekty21, z nichž největší aktivity v oblasti společného marketingu vyvíjejí město Mikulov, DSO Mikulovsko, obec Pasohlávky a ZO ČSOP Adonis prostřednictvím provozovaného TIC Mikulov. Všechny tyto organizace realizují ročně poměrně velké množství marketingových aktivit, které mají sice individuálně vysokou kvalitu, ale v mnoha případech jim chybí větší koordinace a systémovost. A právě zde je asi nejslabší článek celé organizace řízení destinace Mikulovsko – absence jednotného, společného a systémového řízení marketingových aktivit destinace jako celku. Tento problém by mělo dlouhodobě řešit vytvoření společné organizace cestovního ruchu – destinační společnosti, jejíž projekt je v současné době pro region Mikulovsko realizován22.

21

Seznam a charakteristika nejvýznamnějších subjektů zabývajících se marketingem cestovního ruchu v destinaci jsou uvedeny v kapitole Přílohy. 22 Detailní řešení organizace cestovního ruchu a založení destinační společnosti v destinaci Mikulovsko řeší samostatný projekt „Založení organizace pro řízení turistické destinace v regionu Mikulovsko“.


97


1.5 Analýza marketingových aktivit 1.5.1 Analýza aktuálně nabízených turistických produktů destinace Destinace Mikulovsko nemá zpracován společný strategický dokument, kde by byla definována jednotlivá marketingová témata a hlavní turistické produkty destinace. Aktuální nabídku produktů tak můžeme odvozovat buďto z obecné turistické nabídky destinace, z témat, která jsou návštěvníky charakterizována v průzkumech jako hlavní důvod návštěvy, z tematických tiskovin, které jsou na podporu propagace turistické nabídky destinace vydávány nebo na základě návrhů produktů definovaných pro související území destinace Mikulovsko. Níže se tedy pokusíme popsat celkovou mozaiku produktů zjištěných analýzou výše uvedených zdrojů informací. I. PRODUKTY DEFINOVANÉ NA ZÁKLADĚ VŠEOBECNÉ TURISTICKÉ NABÍDKY DESTINACE Hlavní produkty, které je možné z hlediska všeobecné turistické nabídky destinace Mikulovsko nabídnout, jsou tyto: ¾ Přírodní zajímavosti ¾ Historie, památky ¾ Víno a vinařství ¾ Kultura ¾ Kongresy a firemní akce ¾ Sport, aktivity u vody ¾ Cykloturistika ¾ Relaxace, wellness Tyto produkty se také velmi často objevují v různých tematických nabídkách a propagačních materiálech vydávaných na podporu propagace destinace, jde tedy zcela jistě o základní o obecně nabízené produkty, na které je klasický turista zvyklý a je připraven je využívat. II. PRODUKTY DESTINACE MIKULOVSKO V RÁMCI AKTUÁLNÍCH PRODUKTOVÝCH TISKOVIN Pokud bychom analyzovali produktovou nabídku destinace Mikulovsko prostřednictvím vydávaných tematických tiskovin23 DSO Mikulovsko, je možné zde vysledovat následující témata a produkty: ¾ Rodinná dovolená ¾ Na jantarové stezce ¾ Za vodou a sluncem ¾ Cyklotrasy a cykloturistika ¾ Na kole krajem vína ¾ Folkor a víno – nabídka kulturních a společenských akcí Zde se již kromě klasických témat objevují i speciální produktové nabídky pro vybrané cílové skupiny (např. rodinná dovolená) nebo produkty, které pod marketingovým názvem produktu nabízejí průřez několika standardními tématy (např. Na jantarové stezce). III. PRODUKTY DEFINOVANÉ PRO INFORMAČNÍ KAMPAŇ MĚSTA MIKULOVA NA ROK 2008 Níže uvedená témata byla vytvořena a schválena jako základ turistických produktů, které měly být speciálně prezentovány v rámci mediální kampaně města Mikulova v roce 2008. I když se jedná o témata vytvořená pro město Mikulov, jejich využití je bez problémů možné pro celou destinaci Mikulovsko. Hlavní témata: ¾ Hlavní téma 1: Mikulov – za poznáním a zážitky (příroda, památky, historie,...) ¾ Hlavní téma 2: Mikulov – vinařská turistika ¾ Hlavní téma 3: Mikulov – kongresy a firemní akce ¾ Hlavní téma 4: Mikulov – cykloturistika 23

Analyzovány byly tiskoviny vydané DSO Mikulovsko v roce 2009.


98


Vzhledem k širokému potenciálu turistické nabídky města Mikulova a turistické destinace Mikulovsko byla vedle hlavních témat navržena také tzv. doplňková témata, která budou rozvíjena jako doplněk k výše uvedeným tématům hlavním. Doplňková témata již nebudou marketingově podporována „celoplošně“ jako témata hlavní, jejich marketing bude prováděn individuálně a v menším rozsahu. Doplňková témata: ¾ Doplňkové téma 1: Mikulov – město na Jantarové stezce (tranzitní návštěvníci) ¾ Doplňkové téma 2: Mikulov – kulturní, společenské a sportovní akce24 ¾ Doplňkové téma 3: Mikulov – letní dovolená ¾ Doplňkové téma 4: Mikulov – historie židovské kultury Kromě dlouhodobě marketingově podporovaných hlavních a doplňkových témat bylo v rámci plánu doporučeno každoročně stanovit a marketingově podporovat tzv. témata „celoroční“. IV. PRODUKTY DEFINOVANÉ V RÁMCI PROJEKTU „ZAHRADA EVROPY“ Projekt Zahrada Evropy byl zpracován v roce 2000 jako základní strategický a produktový dokument pro rozvoj cestovního ruchu v rámci celé turistické oblasti Pálava a LVA. Vzhledem k tomu, že pro území destinace Mikulovsko ani pro území celé TO Pálava a LVA nebyl nikdy později zpracován žádný jiný strategický plán, je možné tento výstup stále ještě považovat za dosud platný, i když v mnoha parametrech a návrzích již možná překonaný. Základní strategická i marketingová doporučení jsou i dnes určitě stále platná a čekají na svoji realizaci. V rámci projektu Zahrada Evropy byly pro destinaci TO Pálava a LVA definovány tyto produkty: ¾ Poznávací turistika, mix zážitků ¾ Pobytová rekreace u vody, letní dovolená ¾ Vinařská turistika ¾ Poznávací turistika měst a obcí ¾ Cykloturistika ¾ Kulturní události ¾ Obchodní, prezentační a kongresová turistika ¾ Incentivní turistika ¾ Greenways Produkty byly zpracovány univerzálně pro všechny zdrojové země. V. PRODUKTY DEFINOVANÉ NA ZÁKLADĚ DŮVODU NÁVŠTĚVY DESTINACE Důvod návštěvy není úplně totožný s nabízeným produktem destinace, ale vypovídá velmi přesně, na základě statistického šetření, za čím do regionu zahraniční a tuzemský návštěvník jezdí. Těmito hlavnímu důvody jsou: ¾ Poznání ¾ Turistika a sport ¾ Relaxace ¾ Návštěvy příbuzných nebo známých ¾ Zábava ¾ Zdraví ¾ Práce ¾ Tranzit ¾ Nákupy Důvody návštěvy destinace jsou celkem shodné jak pro tuzemské, tak zahraniční návštěvníky, kteří byli dotázáni při marketingových šetřeních na území destinace v období 2005–2007. VI. OSTATNÍ PRODUKTY DESTINACE MIKULOVSKO 24

Téma „akce“ je ve vazbě na zadání projektu řešeno v rámci následující samostatné kapitoly.


99


Kromě tzv. oficiálních produktů, které jsou nabízeny a marketovány destinačními organizacemi destinace Mikulovsko (např. DSO Mikulovsko, město Mikulov, TIC Mikulov, obec Pasohlávky), je samozřejmě nabídka regionu kompletována a prodávány také prostřednictvím dalších aktivit, jako jsou nabídky tuzemských i zahraničních cestovních kanceláří a jiných zprostředkovatelů prodeje nebo nabídky dalších organizací, které v rámci svých služeb nabízejí i produkty zahrnující zajímavé cíle destinace, případně další produkty, které jsou nadregionální a nabídku destinace také částečně obsahují (viz např. produkt Moravská jantarová stezka). Těchto produktů je poměrně velké množství, většina z nich však opět vychází z toho nejlepšího, co destinace Mikulovsko nabízí a je tedy ve svém obsahu velmi podobná základním produktům, které destinace oficiálně nabízí.


100


1.5.2 Analýza současného systému prodeje produktů Pro zjištění současného systému prodeje produktů destinace je třeba mít jasně definovány produkty, které jsou oficiálně destinací nabízeny a prodávány. Takové produkty však destinace Mikulovsko oficiálně definovány v nějaké produktové strategii nemá, proto pro potřeby analýzy budeme za takové produkty považovat marketingová témata využívána destinací k její propagaci. Jde například o téma rodinná dovolená, na jantarové stezce, za vodou a sluncem, vinařská turistika, cyklotrasy, kongresy a firemní akce atd. Kromě těchto společných témat jsou samozřejmě v rámci destinace nabízeny a obchodovány další produkty včetně samotných turistických služeb. Ty však nejsou pod přímou kontrolou a řízením oficiálních organizací cestovního ruchu destinace a tudíž je pouze na těchto subjektech, jak tento svůj prodej produktů na turistickém trhu realizují. Jak tedy v obecné rovině systém prodeje produktů v destinaci probíhá? Pokud vezmeme v úvahu některá výše popsaná zjednodušení, je možné říci, že prodej probíhá v regionu Mikulovsko dvěma základními cestami: Přímý prodej - je realizován přímo návštěvníkovi od dodavatelů služeb, dopravců nebo marketingových organizací v regionu. Není využíváno služeb zprostředkovatelů služeb. ¾ Nepřímý prodej - je realizován prostřednictvím zprostředkovatelů služeb

¾

Nejčastějšími zprostředkovateli služeb jsou: 1. Incoming partneři v regionu (destinační společnosti, regionální cestovní kanceláře, TIC,...) • Připravují základní package pro touroperátory, sídlo mají nejčastěji přímo v prodávané destinaci. 2. Touroperátoři • Velkoobchodníci zájezdů, kteří zajišťují a kompletují nezbytné služby pro připravované package nebo zájezdy. • Touroperátoři obvykle své produkty neprodávají přímo zákazníkům, ale využívají rozsáhlou síť provizních prodejců. 3. Provizní prodejci • Zprostředkovávají prodej konečnému spotřebiteli za provizi. Nejčastěji se jedná o cestovní agentury. 4. Organizátoři konferencí a firemních akcí – agentury • Pracují zejména pro asociace, sdružení, velké neziskové organizace, státní a vzdělávací instituce. • Podílejí se nejen na zprostředkování služeb, ale také na přípravě rozpočtu, výběru místa, vytvoření programu, zajištění rezervací, koordinaci jednání, zabývají se administrativou spojenou s konáním konference atd. 5. Organizátoři incentivní turistiky (zájezdy za odměnu) • Jedná se o vysoce specializovanou část velkoobchodníků, kteří se od klasických liší tím, že přímo vstupují do vztahu s klienty, kterými jsou nejčastěji právnické osoby. • Sestavují package „šité na míru“. Konkrétní klient (právnická osoba) platí obvykle veškerý package za příjemce (nejčastěji zaměstnanec). Jak již bylo zmíněno dříve, prodej produktů a služeb destinace je na úrovni destinačního managementu realizován zatím velmi málo, a to především prostřednictvím TIC Mikulov a TIC Pasohlávky. Většina služeb a produktů je nabízena a prodávána nezávisle na současném destinačním managementu, což má za následek velmi malý vliv současného destinačního řízení na směrování a možnou podporu oficiálně nabízených marketingových témat a produktů regionu Mikulovsko. Co se týká výše uvedené obecné struktury zprostředkovatelů turistických služeb a produktů, jsou všechny tyto skupiny při obchodování turistické nabídky destinace Mikulovsko zastoupeny. Domácí touroperátoři v rámci domácího cestovního


101


ruchu nakupují služby především od konečných dodavatelů služeb. Většinou však nenabízejí v regionu žádné komplexní programy cestovního ruchu. Provizní prodejci (cestovní agentury) v ČR tvoří velmi hustou síť kanceláří, která by mohla být velmi rychle využita v případě vytvoření vlastního turistického produktu celého regionu. Organizátoři konferencí jsou velmi specifickou, ale významnou skupinou. Tito zprostředkovatelé služeb jsou spíše orientováni na město Mikulov, kde se odehrává naprostá většina všech konferencí, kongresů a velkých firemních akcí. Organizátoři incentivní turistiky zatím rovněž nejsou v regionu nijak výrazně zastoupeni, přitom právě destinace Mikulovsko má pro tento druh produktu velmi dobré podmínky. Snahy destinace Mikulovsko o efektivní způsob prodeje turistického produktu jsou v současnosti spíše nedostatečné a orientují se zejména na propagaci produktu než na jeho aktivní prodej. Díky efektivnímu zejména „přímému prodeji“ turistického produktu v rámci DCR by však bylo možné dosáhnout praktického zvýšení počtu návštěvníků regionu, především pak v oblasti mimosezony. Základním předpokladem takového přístupu je však vytvoření obchodovatelných turistických produktů a jejich společná podpora prodeje v rámci nově vytvořeného systému destinačního řízení regionu Mikulovsko. ZPŮSOB ORGANIZACE POBYTU V DESTINACI MIKULOVSKO Pro doplnění informací v rámci současného způsobu prodeje produktů zde uvádíme výsledky statistického šetření, které mělo za cíl analyzovat způsob organizace pobytu návštěvníka v destinaci Mikulovsko. Ze zpracovaných výsledků je patrné, že naprostá většina návštěvníků (více jak 75 %) si svoji cestu do regionu Mikulovsko organizovala sama a nevyužívala žádných zprostředkovatelských služeb. Služeb cestovních kanceláří pro zajištění pobytu v destinaci využilo jen něco málo více jak 2,5 % návštěvníků a rezervaci služeb po internetu provedlo přibližně 8 % návštěvníků. Tyto výsledky jednoznačně ukazují současný způsob prodeje služeb a produktů destinace, který je výrazně orientován na přímý prodej služeb konečnému zákazníkovi. SCHÉMA SOUČASNÉHO ZPŮSOBU PRODEJE PRODUKTŮ

INDIVIDUÁLNÍ A SKUPINOVÍ NÁVŠTĚVNÍCI

CA (provizní

Organizátoři

prodejci)

konferencí a incent.

CK, IP (touroperátoři)

DOPRAVCI, DODAVATELÉ SLUŽEB, MARKETINGOVÉ ORGANIZACE V REGIONU ubytování

stravovací služby

půjčovny automobilů

aerolinie, autobusy, železnice, lodní doprava další služby

atraktivity (turistické cíle)

1.5.3 Analýza současného systému propagace destinace a produktů Propagační aktivity představují v současné době většinou nejvíce realizovanou část marketingových aktivit každé tuzemské destinace, zejména proto, že se jedná o vůbec nejvíce viditelnou marketingovou


102


aktivitu. Proto, aby propagace nebyla jen pouhou prezentací oblasti, ale plnila všechny marketingové funkce, musí být v jejím rámci realizovány všechny její základní prvky, tedy ¾ reklama ¾ osobní prodej ¾ podpora prodeje ¾ interní reklama ¾ public relations (PR). V rámci této kapitoly je tedy hodnoceno využívání všech výše uvedených základních prvků propagačního mixu v rámci produktu destinace Mikulovsko. Hodnocení je provedeno prioritně ve vztahu k aktivitám celoregionálním. Kromě těchto samozřejmě v destinaci probíhá i propagace realizovaná na úrovni samostatných obcí, TIC, poskytovatelů služeb a provozovatelů turistických cílů. Celková propagace na úrovni destinace je nejvíce prováděna těmito subjekty: město Mikulov, DSO Mikulovsko, TIC Mikulov, TIC Pasohlávky. Z pohledu analýzy využívaných propagačních prostředků je nejvíce využívána podpora prodeje a interní reklama, v rámci ní zcela zásadně převažuje vydávání propagačních a informačních tiskovin. Dalším poměrně hojně využívaným prostředkem je prezentace nabídky na internetu. Obecně slabou stránkou ve využívání propagačního mixu destinace je podpora prodeje a osobní prodej, které nejsou stále rozvinuty na potřebné úrovni. Jak jsou využívány jednotlivé prvky (prostředky) propagačního mixu pro propagaci na úrovní celé destinace uvádíme níže. Reklama Reklama je doporučována zejména pro vytváření image destinace nebo nového produktu a pro ty oblasti, kde není možné použít osobní prodej. V rámci aktivit destinace Mikulovsko by měly být na celoregionální úrovni realizovány zejména tyto aktivity: • informační tiskoviny (katalogy, brožury atd.)25 Situace: - tiskoviny jsou realizovány v poměrně velkém rozsahu i objemu - struktura tiskovin je zbytečně rozdrobena do mnoha témat, bude vhodné vydávat spíše mnohotematické tiskoviny - některé tiskoviny vydávané různými subjekty se obsahově překrývají – nutná koordinace - chybí některé produktové tiskoviny pro hlavní cílové skupiny • noviny (víkendové přílohy – celostátní deníky, regionální noviny, deníky – týdeníky vycházející ve velkých městech) Situace: - tato aktivita není realizována průběžně, avšak dílčí aktivity jsou realizovány v rámci marketingových projektů, které realizuje DSO Mikulovsko, město Mikulov nebo občanské sdružení Adonis • časopisy (odborné turistické, pro širokou veřejnost, pro definované cílové skupiny ve vazbě na produkty a akce) Situace: - tato aktivita není realizována průběžně, avšak dílčí aktivity jsou realizovány v rámci marketingových projektů, které realizuje DSO Mikulovsko, město Mikulov nebo občanské sdružení Adonis • TV (dokumentární pořady pro zlepšení image regionu, reklama, soutěže,...) Situace: - tato aktivita je využívána jen výjimečně • venkovní reklama (billboardy na význačných přístupových cestách do města a regionu) Situace: - venkovní reklama je realizována na všech důležitých příjezdech do destinace - ke zvážení je snad využití více billboardových nosič na silničním tahu Brno – Mikulov

25

Seznam tiskovin vydaných pro potřeby návštěvníků destinace Mikulovsko uvádíme v kapitole Přílohy.


103


• direct mailing – pro představení turistických produktů a akcí touroperátorům Situace: - aktivita je realizována v rámci marketingových projektů a průběžně také prostřednictvím aktivit TIC Mikulov a TIC Pasohlávky • Internet – nabídky produktů a akcí prostřednictvím vlastního webu destinace s nabídkou hlavních témat (produkt) a nabídkou akcí, případně reklama na cizích webech a portálech zacílených na požadovanou cílovou skupinu a zdrojovou oblast Situace: - turistická nabídka destinace je obsažena na několika různých webech, komplexně však pouze na webu DSO Mikulovsko www.mikulovskoregion.cz - na tomto webu jsou však i další, nejen turistické informace, navíc současná podoba webu je již zastaralá, proto doporučujeme zajistit vytvoření nové webové prezentace turistické nabídky destinace Mikulovsko i s novými prvky podpory prodeje a internetového marketingu - reklama na cizích webech je realizována pouze v rámci marketingových projektů Osobní prodej Realizuje se prostřednictvím telefonu nebo osobního setkání. Jeho cílem je prodej konkrétních služeb a produktů destinace. Jedná se o jednu z nejefektivnějších forem nabídky a propagace produktů, zejména klíčovým klientům a zprostředkovatelům prodeje (CK, pořadatelé akcí atd.). Nevýhodou jsou zejména vysoké nároky na kvalitu destinačního managementu a na čas věnovaný těmto aktivitám. Situace: Osobní prodej se v destinaci Mikulovsko (vyjma aktivit TIC) z úrovně destinačního managementu prakticky nerealizuje, naprostá většina aktivit je prováděna pouze samotnými poskytovateli služeb. Osobnímu prodeji bude nutné věnovat v budoucnu mnohem větší prostor, než je to mu v současnosti. Podpora prodeje Podpora prodeje dokáže zajistit výrazné zvýšení prodeje během krátké doby. Podpora prodeje dokáže přimět zákazníka, aby si vyzkoušel naše služby, a dokáže zvýšit mimosezonní prodej. Použití podpory prodeje v tomto útlumovém období je asi nejvýznamnějším využitím této formy propagace. Podpora prodeje je velmi úzce spojena s interní reklamou a je složena z těchto aktivit: • seznamovací zájezdy (fam trips, press trips) Situace: - aktivita je v poslední době velmi dobře využívána i v destinaci Mikulovsko - určitě bude dobré podobné aktivity dále rozvíjet, zejména ve vazbě na nově připravované produkty • programy uznání jako ocenění pro nejlepší zprostředkovatele CR (na závěr nějaké soutěže nebo hodnocení podle kritérií, uzavření turistické sezóny atd.). Uznání nemusí být peněžité, ale velký význam má prezentace odměněných v časopisech, novinách atd. Jedná se často o velmi prestižní záležitost. Situace: - tato aktivita není v rámci destinačního řízení využívána • kupóny (nejpopulárnější nástroj podpory prodeje); používají se nejčastěji jako slevy za více služeb, slevy za určitou výši útraty, studentské a seniorské slevy, děti zdarma, při nákupu jednoho produktu další zdarma, kupóny na vymezenou dobu (platí například mimosezonní sleva) atd. Situace: - tato aktivita není v rámci destinačního řízení využívána • soutěže, loterie, prémie Situace: - tato aktivita není v rámci destinačního řízení využívána


104


• prodejní výstavy a veletrhy26 Situace: - jedná se o tradiční marketingovou aktivitu, která je hojně využívána i v rámci propagace destinace Mikulovsko - pro další plánování těchto aktivit doporučujeme provést vyhodnocení efektivnosti a účelnosti všech veletrhů, kterých se destinace účastní - nově doporučujeme zajišťovat účast pouze na těch veletrzích, které odpovídají prioritním cílovým skupinám a zdrojovým zemím produktů, které budou destinací nabízeny • vzdělávací semináře, odborná setkání, recepce pro zprostředkovatele služeb CR (zejména pro touroperátory) Situace: - aktivita je využívána v dostatečné míře • vizuální pomůcky (videokazety, katalogy, ...) Situace: - aktivita je využívána v dostatečné míře Interní reklama Jedná se o prostředky vnitřně stimulující prodej. Jde především o místní veřejný informační systém a turistická informační centra. Prostředky interní reklamy jsou především plakáty, nápisy, vývěsní tabule, billboardy atd. Součástí interní propagace jsou také propagační brožury, katalogy, plakáty, reklamní předměty poskytované zprostředkovatelům služeb, aby je mohli nabídnout konečným zájemcům. Nabídka v místě prodeje (výstavky o regionu u provizních prodejců a touroperátorů, poskytovatelů služeb atd.). Situace: • informační systémy v destinaci se průběžně realizují, nicméně jejich kvalita a rozsah zatím nejsou dostatečné • veřejný informační systém, který například naviguje návštěvníky na TIC v Mikulově není dostatečný a bude nutné jej doplnit • speciální tiskoviny pro zprostředkovatele služeb nejsou vydávány, využívá se tiskovin na obecnou propagaci nabídky destinace • destinace Mikulovsko nemá k dispozici vlastní prostředky (stojánky, plakáty,...) pro vybavení v místě prodeje (provizní prodejci, touroperátoři, poskytovatelé služeb v regionu,...) Vztahy s veřejností (public relations) Hlavním cílem public relations je budování trvalých vztahů s veřejností. Není možné poskytovat informace jen v případě pozitivních nebo negativních událostí a jako reakci na vnější podnět. Je třeba vytvořit průběžný dlouhodobý plán práce v rámci PR. Public relations zahrnují všechny aktivity, které jsou používány k udržování a zlepšování vztahů s ostatními organizacemi a jednotlivci: • tiskové zprávy a konference Situace: - tiskové zprávy jsou v destinaci využívány převážně jako informační zdroj o realizovaných projektech na podporu cestovního ruchu, méně již jako informační podpora nových turistických produktů • společenské akce Situace: - tento typ aktivit není prakticky využíván • odborné semináře Situace: - odborné semináře jsou v destinaci ve většině případů pořádány jako součást projektů na podporu cestovního ruchu 26

Seznam veletrhů, na kterých je oficiálně prezentována nabídka destinace Mikulovsko, uvádíme v kapitole Přílohy.


105


•

•

•

setkání různých skupin podnikatelů Situace: - aktivita je realizována jen minimálně aktivní členství v důležitých sdruženích a asociacích Situace: - aktivita není realizována, protože zatím není definován jeden subjekt, který by byl zodpovědný za marketing destinace (destinační společnost) marketingový výzkum (výsledky marketingového výzkumu mohou sloužit pro public relations, pokud jsou pozitivní) Situace: - tato speciální aktivita se nerealizuje

Úspěšnost a zejména pak efektivita použití základních propagačních prostředků je velmi úzce spojena s cíleností a koordinací aktivit v rámci destinace. Jestliže lze celkový rozsah a kvalitu propagačních aktivit destinace Mikulovsko hodnotit celkem pozitivně, koordinace a provázanost aktivit zatím ještě nedosahuje potřebné úrovně a je zde hodně co zlepšovat. Jako hlavní důvod tohoto stavu je možné označit chybějící jednotné řízení destinace –- absenci společné organizace cestovního ruchu (destinační společnosti).


106


1.5.4 Analýza současné image destinace Pro návštěvu určitého regionu se turisté velmi často rozhodují na základě svých představ, doporučení, dřívějších zkušeností, specifické nabídky, cenové úrovně a mnoha dalších faktorů, které lze při určitém zjednodušení souhrnně nazvat „image“ destinace. Sledování kvality celkové image je poměrně složitý proces, založený na vyhodnocování různých šetření a průzkumů zaměřených na vnímání regionu a definování jeho pozitivních a negativních stránek. Informace, které byly použity pro popis současného image destinace Mikulovsko, pocházejí z různých zdrojů a z různých období. Jako základní byly vyhodnoceny výstupy marketingových šetření v roce 2006, dále pak byly použity některé závěry speciálního šetření agentury STEM/Mark a celkový obraz doplňují názory odborné veřejnosti a návštěvníků regionu na image destinace zjišťované v rámci projektu Zahrada Evropy. Základní asociace Prvotní výsledky definující image regionu Mikulovsko byly získány již v roce 1999 v rámci statistických šetření realizovaných mezi návštěvníky regionu TO Pálava a LVA (Zahrada Evropy). I když byl výzkum prováděn za celé území TO Pálava a LVA, je možné výsledky bez problémů vztáhnout i na dílčí část TO, a to destinaci Mikulovsko. Jako charakteristické pro destinaci byly návštěvníky nejčastěji uváděny tyto prvky: • architektura a historické památky • vinařská tradice a víno • milí a zajímaví lidé • krajina • příroda • teplé podnebí • možnosti provozování vodních sportů, zejména koupání. Základní asociace se všemi turistickými regiony v rámci ČR byly zjišťovány v rámci speciálního šetření agentury STEM/Mark v roce 2004. V tomto šetření nebyly hodnoceny jednotlivé turistické oblasti, ale celé turistické regiony, v našem případě turistický region Jižní Morava. Z výsledků je zřejmé, že základní asociací pro celý region Jižní Morava (tedy včetně destinace Mikulovsko) je víno. Velmi potěšující je zjištění, že mezi několika základními asociacemi s Jižní Moravou je i pojem „Mikulov,“ samozřejmě ve vazbě na již zmíněné víno. Víno je tedy mezi návštěvníky vnímáno jako zcela zásadní charakteristika pro celý region Jižní Morava. Tab.: Asociace s turistickým regionem Jižní Morava Jižní Morava o o o o o o Zdroj: STEM/Mark

Brno – hlavní město Moravy Veletrhy – Invex Uherské Hradiště – víno Sklípky Znojmo – okurky Mikulov – víno

Aktivity v destinaci, zájem o produkty Z hlediska popisu současného image je možné kromě zkoumání asociací využít také informací, které charakterizují důvody návštěvy destinace, zájem o aktivity a turistické produkty. Jako hlavní typ aktivity návštěvníci prezentují výlety do okolí a návštěvu kulturních a historických památek. Oblíbenost ostatních aktivit ukazuje následující tabulka Tab.: Formy trávení volného času


107


Typ aktivity 1.

Výlety do okolí

Součet odpovědí „často" a „někdy" 67

2.

Návštěva kulturních a historických památek

64

3.

Návštěva přírodních zajímavostí

58

4.

Jen relaxace

57

5.

Pěší turistika

53

6.

Koupání, plavání

46

7.

Nákupy

37

8.

Ostatní sporty

35

9.

Návštěva kulturních a společenských akcí

33

10.

Cykloturistika

26

11.

Agroturistika

9

Zdroj: MU v Brně, 2006 V případě budoucí návštěvy destinace bylo zajímavé zjišťovat zájem o témata, která by návštěvníci rádi poznali a zažili. Návštěvníci v průzkumech vyjádřili největší zájem o absolvování tematicky zaměřeného programu. Pokud by měli možnost, využili by program zaměřený na poznávání zdejší architektury a památek (27 %), program zamřený na vinařskou turistiku spojený s poznáváním vinařství a vinařských tradic (13 %) a v neposlední řadě také program související s poznáváním místní fauny a flóry (10 %). Definování image regionu odbornou veřejností Image regionu byl kromě názoru návštěvníků zjišťován v minulosti také mezi odbornou veřejností destinace na speciálních seminářích v rámci projektu Zahrada Evropy. I Když tyty výsledky jsou staré již více jak 10 let, domníváme se, že mnohé z nich mají stále ještě velkou vypovídací hodnotu a platnost. Níže uvádíme jejich souhrnný přehled. • pohoda-životní styl • teplo • venkov, zemědělství • slunce • pohraničí • dobré klimatické podmínky • různorodost • slunečný kraj • Pálava, příroda • roviny • tradice řemesel • poslední výspa jižních zemí • lidová architektura • víno • cykloturistika, aktivity • meruňky • kraj domácích zabijaček • slivovice • rybářská oblast • folklór • archeologie • množství památek • umění • voda, vodní plochy, rekreace u vody • rodiště významných osobností • pohostinní lidé, umějí si zazpívat, družnost • dobrá dopravní dostupnost • poctivost • krásný kraj Co kazí image regionu z pohledu odborné veřejnost Kromě definování image destinace byly v rámci projektu Zahrada Evropy definovány také hlavní nedostatky destinace, které kazí současný image destinace. Opět, i když jde o více jak 10 let staré hodnocení, musíme přiznat, že velká část negativních prvků stále v destinaci přetrvává a popsané nedostatky ještě nebyly za tuto dobu uspokojivě vyřešeny.


108


• • • • • • • • • • • • • •

necitlivé stavební zásahy špatné silnice Lednice/Valtice+Mikulov není Břeclavsko region Pálava by se měl propagovat komplexně absence informací pro turisty Novomlýnské nádrže – nejsou na úrovni podceněná funkce náměstí nenaplnění představ návštěvníků jižní Moravy region není využit po celý rok nečisté životní prostředí komáři krádeže aut vandalismus nedostatečná hrdost na svůj kraj

• • • • • • • • • • • • • •

špatná koordinace v oblasti kultury špatné služby – restaurace restaurace – chybí regionální nabídka malá profesionalita personálu ve službách malá kapacita ubytování malé možnosti sportovního vyžití neostatečná provozní doba obchodů, restaurací a služeb obecně špatný informační systém v regionu nekvalitní výroba vína nedostatečná nabídka místních vín nedostatek vinoték s nabídkou místních vín chybí živé vinařství – otevřené sklepy nepoctivost malých vinařů nedostatečná jazyková vybavenost pracovníků ve službách

Charakteristika image destinace Mikulovsko na základě hodnocení spokojenosti s pobytem Charakteristiku image destinace, vymezení jeho kladných ale i negativních stránek je možné velmi objektivně odvodit od výsledků marketingových šetření mezi návštěvníky destinace. Pro účely tohoto výstupu jsme použili výsledky šetření z roku 2006 (léto), které zpracovala MU v Brně na základě prvotních statistických dat agentury GFK group. Celkové hodnocení návštěvy regionu respondenty vyznívá jednoznačně pozitivně. Nadšeno bylo z pobytu v regionu 58 % respondentů, celkem spokojeno pak 40 % dotázaných. Celkově tedy pozitivní pocity uvedlo plných 98 % respondentů, zatímco negativní pouze 2 % respondentů. O čem takto vysoký stupeň spokojenosti vypovídá? Za prvé o tom, že návštěvníci mají z pobytu v regionu skutečně převážně pozitivní pocity. To je jistě významnou devizou pro rozvoj cestovního ruchu v regionu v budoucnosti. Současně – za druhé – však není možné vysoký podíl pozitivních hodnocení přeceňovat. Naprostá většina respondentů byla oslovena v průběhu jejich dovolené, tj. v době odpočinku, volna mimo rytmus pracovních dnů, v době, kdy vyhledávají jim příjemné formy trávení volného času. Tento kontext, ve kterém respondenti hodnotili svoje celkové pocity z pobytu v regionu, pravděpodobně ovlivnil také jejich odpovědi. To je reakce, která je zaznamenávána i v případě výzkumů spokojenosti v jiných regionech. To je také důvod, který vedl k zařazení poněkud úžeji definovaných či „rafinovanějších" otázek na zjištění spokojenosti s pobytem. V první z nich byli respondenti požádáni o vyjádření názoru, zda jsou (v době své současné návštěvy) rozhodnuti region znovu navštívit jako turisté v příštích 2 až 3 letech. Přestože otázka byla formulována jiným způsobem, podíl „spokojených" respondentů – těch, co se chtějí do regionu vrátit na některou z příštích dovolených – zůstává velmi vysoký. "Ano" nebo "asi ano" odpovědělo 95 % dotázaných (určitě se chce do regionu vrátit dokonce 64 % respondentů). "Ne" nebo "asi ne" odpověděla pouze dvacetina dotázaných. Důvody rozhodnutí nenavštívit region znovu v blízké budoucnosti nebyly zjišťovány. Pro část respondentů to mohla být skutečnost, že preferují poznávání nových míst a nevracejí se na dovolenou tam, kde už byli, pro část respondentů to mohla být nespokojenost s některými aspekty jejich současného pobytu. Celkově je však třeba zopakovat, že i při tomto přísnějším hodnocení zůstává podíl spokojených respondentů velmi vysoký. Za ještě „přísnější" hodnocení spokojenosti lze považovat rozhodnutí doporučit návštěvu regionu příbuzným či známým. Pouze opravdu spokojený návštěvník doporučí pobyt lidem ve svém okolí. Zde se odpovědi respondentů výrazně liší od předešlých hodnocení. Celá polovina dotázaných se spíše přikláněla k nedoporučení pobytu v regionu. Nicméně nikdo z respondentů neuvedl kategoricky zápornou odpověď „ne". Příčiny nižší míry náklonnosti k doporučení


109


návštěv destinace se velmi těžko identifikují. Konkrétní závěry je možné činit až na základě hlubších šetření zaměřených na hodnocení spokojenosti se službami v cestovním ruchu. Respondenti byli dále požádáni, aby uvedli hlavní nedostatky v poskytovaných službách. Tato otázka byla otevřená, dotázaní měli doplnit seznam nedostatků podle vlastního názoru, bez nabídky možných odpovědí (pouze byly uvedeny příklady: nečistota, neochota provozovatelů, kvalita služeb neodpovídá ceně, nedostatek informací). Jak je obvyklé při otevřených otázkách, velký podíl respondentů na ni neodpověděl. Nejčastěji uváděné nedostatky se vztahovaly k některé z následujících oblastí: (a) prostředí (b) kvalita služeb neodpovídá ceně (c) nabídka a dostupnost informací Celkovou spokojenost s pobytem nepochybně ovlivňuje prostředí, ve kterém návštěvník tráví dovolenou a ve kterém mu je služba poskytována. A právě kvalita prostředí byla jednou z nejčastěji uváděných nedostatků, specificky šlo o lokalitu Pasohlávky, především prostředí ATC Merkur (WC, kvalita vody, odpadky). Často též respondenti uváděli, že kvalita služeb neodpovídá ceně. Možná, že stejný nedostatek měli na mysli i ti, kteří byli nespokojeni s výší cen. Několik respondentů si stěžovalo na neochotu personálu. Poměrně velký počet respondentů byl nespokojen s nabídkou a/nebo dostupností informací o regionu. Někteří z nich konkrétně upozorňovali na nedostatek informací na internetu. Ostatní nejčastěji zmiňované nedostatky se týkají především oblasti vybavenosti, která podmiňuje kvalitní poskytování služeb. Zmiňovány byly především následující nedostatky: nízký počet atrakcí pro děti, nedostatek sportovišť, hustota a šíře nabídky maloobchodní sítě či malý počet vinných sklípků, resp. jejich otevírací doba. Turisté zřejmě očekávali v tomto „vinařském" regionu širší nabídku těchto služeb.


110


1.6 Souhrnné vyhodnocení marketingových průzkumů a statistik Do kapitoly souhrnné vyhodnocení marketingových průzkumů a statistik byly vybrány nejdůležitější závěry jednotlivých průzkumů a statistických šetření realizovaných pro území destinace Mikulovsko, TO Pálava a LVA a regionu Jižní Morava. Prezentace za tato tři území byla provedena záměrně, aby bylo možné porovnat situaci v těchto vzájemně propojených a výrazně se ovlivňujících destinacích. Vzhledem k tomu, že v rámci této kapitoly jsou prezentována pouze souhrnná a vybraná data z prováděných průzkumů, uvádíme pro zájemce o data detailní kompletní výsledky všech prováděných průzkumů jako samostatnou přílohu tohoto výstupu.

1.6.1 Vyhodnocení monitoringu návštěvníků za destinaci Mikulovsko Vyhodnocení uvádíme pro samostatnou destinaci Mikulovsko, a to za období letní sezony 2006. Vlastní šetření návštěvnosti bylo prováděno agenturou CzechTourism, zpracování dat pak následně provedla Masarykova univerzita v Brně. DEMOGRAFICKÁ STRUKTURA RESPONDENTŮ Zastoupení mužů a žen v základním souboru (467 dotazníků) bylo vyrovnané – podíl žen byl 49,8 % a mužů 50,2 %. Z hlediska věkové struktury byly v souboru srovnatelně zastoupeny kategorie 15–25 let (25 %), 26–35 let (26 %) a 36–45 let (24 %). Polovina souboru je tak tvořena osobami ve věku 26–45 let, tedy osobami mladšího středního věku, jejichž preference a chování lze považovat za klíčové pro vývoj cestovního ruchu v regionu v příštích letech. Podíl starších osob je poměrně malý: ve věku nad 60 let je pouze 5 % respondentů. Uvedená věková struktura byla zaznamenána i v jiných šetřeních. Můžeme tedy konstatovat, že je v čase stabilní. Z hlediska dalšího hodnocení je významné, že věková struktura mužů a žen je podobná: rozdíl mezi oběma skupinami z hlediska jejich zastoupení v jednotlivých věkových skupinách není statisticky významný. Případné rozdíly v odpovědích mezi podsoubory mužů a žen tedy nebude možné vysvětlovat rozdíly v jejich věkové struktuře. SOCIOEKONOMICKÁ STRUKTURA RESPONDENTŮ Šetření potvrdilo poměrně vysokou úroveň nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů. Celkem 88 % dotázaných uvedlo středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. Nejčetnější skupinu – respondenti se středoškolským vzděláním – tvoří jak osoby s maturitou (na jakémkoliv typu školy), tak osoby vyučené (bez maturity). Výběrová populace tak není reprezentativním vzorkem populace ČR – odlišuje se právě nápadně vyšším stupněm vzdělanosti. Při sčítání lidu v roce 2001 uvedlo 23 % obyvatel základní vzdělání, 63 % obyvatel vzdělání středoškolské (v tom úplné střední s maturitou 25 %), vyšší odborné a nástavbové necelá 4 % obyvatel a vysokoškolské pak 9 % populace. Skutečnost, že dotázaní respondenti jsou vzdělanější ve srovnání s úhrnem populace, je však při tomto typu průzkumů očekávaným výsledkem (byla zjištěna ve všech v minulosti provedených šetřeních návštěvnosti). Je ji možné vysvětlit především třemi typy vlivů: (1) lidé s vyšším stupněm vzdělání zpravidla více cestují a více se zajímají o poznávání nových míst, a stupeň dosaženého vzdělání „cestujícího turisty" je zpravidla vyšší než stupeň vzdělanosti v úhrnu populace; (2) je známou skutečností, že v subjektivních výpovědím mají lidé tendenci uvádět vyšší vzdělání než jakého skutečně dosáhli, a proto úroveň vzdělání deklarovaná respondenty nemusí odpovídat jejich skutečně dosaženému vzdělání; (3) výše dosaženého vzdělání v ČR těsně souvisí s věkem (v nižších věkových kategoriích je vyšší podíl středoškoláků i vysokoškoláků), proto je vyšší stupeň vzdělanosti výběrového souboru z části možné vysvětlit také jeho nižším průměrným věkem ve srovnání s populací ČR (malý podíl osob v poproduktivním věku). Který z těchto vlivů hrál větší roli ve sledované výběrové populaci, není možné ze získaných odpovědí zjistit; pravděpodobně se však projevily všechny.


111


V otázce zaměřené na zjištění ekonomické struktury byli dotázaní požádáni o označení jedné ze skupin povolání. Nejvíce respondentů – téměř jedna třetina – se zařadilo jako úředník nebo zaměstnanec. Vysoký podíl ve výběrovém souboru tvoří studenti, celkem 18 % respondentů. Významné rozdíly nalezneme mezi odpověďmi žen a mužů. U žen převažuje jako povolání úředník/zaměstnanec (36 %) a student (24 %), mezi muži je větší zastoupení dělnických profesí (17 %) a podnikatelů (17 %). Nejméně respondentů se označilo za důchodce (6 %). GEOGRAFICKÝ PŮVOD RESPONDENTŮ V rámci průzkumu bylo osloveno 17 % zahraničních respondentů. V jejich struktuře převažovali turisté ze Slovenska (28 %), následováni hosty z Německa (22 %), Rakouska (14 %) a Polska (9 %). K dalším významnějším zdrojovým zemím patřilo Nizozemí (8 %), Velká Británie (5 %) a Francie (4 %). Geografický původ domácích respondentů je velmi pestrý, přesto je zřejmá značná územní koncentrace míst jejich bydliště do okresů v nejbližším okolí destinace (Brno-venkov, Hodonín, Znojmo) a okresů s velkými městy (Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň). Nicméně zcela největší proud návštěvníků pocházel z hlavního města Prahy – 12 % domácích respondentů. V krajské úrovni je mimo Prahu nejvíce zastoupen kraj Jihomoravský (12 %) a Olomoucký (11%). Bydliště respondentů se nacházelo nejčastěji ve velikostní kategorii obcí do 5 tis. obyvatel (21 % dotázaných). Více než třetina respondentů pochází ze středně velkých měst (20 až 100 tis. obyvatel), čtvrtina dotázaných pak z velkoměst, tedy sídel nad 100 tis. obyvatel. DŮVOD NÁVŠTĚVY REGIONU A OBLÍBENÉ AKTIVITY Nejčastějším důvodem pobytu oslovených respondentů byla rekreace. Tento důvod uvedly téměř dvě třetiny všech dotázaných (64 %). Druhým nejčastěji uváděným důvodem pobytu byla turistika, do regionu za ní přijelo 22 % respondentů. Necelá jedna sedmina dotázaných uvedla jako hlavní důvod pobytu návštěvu měst, 12 % sportovní dovolenou a 11 % respondentů přijelo navštívit své příbuzné či známé. Pro 5 % respondentů byl region jednou z více zastávek na jejich dovolené. Ostatní odpovědi se vyskytovaly jen zřídka (nákupy, zdravotní dovolená). Již uvedená struktura důvodů příjezdů naznačuje možné hlavní zaměření turistické návštěvnosti. Ucelenější informaci nám však poskytne až analýza struktury aktivit, kterým se návštěvníci během svého pobytu věnují. Tato struktura je ovlivněna jak zájmy návštěvníků (poptávkou), tak také existující nabídkou možností trávení volného času, tedy vypovídá o zaměření (specializaci) oblasti cestovního ruchu. Respondentům byla v rámci průzkumu položena otázka, které aktivity jim přijdou v regionu nejlákavější. Dá se tedy očekávat, že aktivity, které jim přijdou lákavé, i sami provozují. Míra oblíbenosti jednotlivých forem cestovního ruchu byla hodnocena součtem odpovědí „často" a „někdy". Z tohoto hlediska byly nejoblíbenější aktivitou výlety do okolí, tuto aktivitu uvedlo 67 % respondentů, téměř stejný podíl respondentů (69 %) se věnoval návštěvám kulturních a historických památek. Oblíbené byly další nenáročné aktivity, jako jsou návštěva přírodních zajímavostí, pouze relaxace nebo pěší turistika. Zmíněné aktivity se v obdobných šetřeních v regionu objevují dlouhodobě a lze je považovat za hlavní či typické formy trávení volného času v regionu. V případě dalších aktivit již více respondentů odpovědělo, že se těmto aktivitám nevěnují „vůbec" nebo „jen málo" než bylo těch, kteří se jim věnuji „často" nebo „někdy". Necelá polovina respondentů uvedla, že se „často" nebo „někdy" věnuje koupání, ještě méně respondentů pak nákupům či ostatním sportům. Provozované aktivity se velmi liší podle místa kontaktu tazatele s respondentem. Lze předpokládat, že místo kontaktu je i místem pobytu respondenta a tudíž jeho struktura oblíbených aktivit je ovlivněna specifickou nabídkou lokality. Platí to především pro Pasohlávky, kde respondenti velice často uváděli odpověď „koupání" nebo „pouze relaxace". Naopak pro Mikulov je typická návštěva kulturních a historických památek a návštěva přírodních zajímavostí. Podobně je tomu i v případě šetření důvodů návštěvy, které do jisté míry korelují s následně prováděnými aktivitami. ZPŮSOB ORGANIZACE POBYTU


112


Naprostá většina návštěvníků si svoji cestu do regionu organizovala sama a nevyužívala žádných zprostředkovatelských služeb. Tři čtvrtiny respondentů odpověděly, že si svoji cestu organizovaly samy. Necelá jedna sedmina respondentů pak měla ubytování předem rezervováno, přičemž tuto rezervaci provedli respondenti sami přímo u poskytovatele služeb. Rezervaci prostřednictvím internetu provedlo 8 % dotázaných, služeb cestovní kanceláře pak využila pouze 3 % dotázaných. DÉLKA POBYTU A TYP SKUPINY NÁVŠTĚVNÍKŮ Cílovou skupinou průzkumu byli pouze ubytovaní návštěvníci (tj. turisté). Všichni dotázaní tak strávili v regionu nejméně jednu noc v některém ubytovacím zařízení cestovního ruchu (případně u příbuzných nebo známých). Přesto se v souboru respondentů objevili návštěvníci, kteří v regionu nestrávili ani jednu noc (3,6 %). Nejčastěji uváděnou délkou pobytu bylo 4 až 7 nocí. Po tuto dobu – zpravidla se jedná o typické týdenní pobyty – byla v regionu ubytována téměř polovina dotazovaných. Druhou nejčastěji uváděnou délkou pobytu byly 2 až 3 noci – tuto dobu (zpravidla zřejmě víkendové dny) v regionu trávilo 28,3 % respondentů. Každý desátý respondent v regionu strávil pouze jednu noc. Delší než týdenní pobyty jsou vzácnější, např. na 8 až 14 nocí přijelo 7 % oslovených návštěvníků. Z šetření vyplynulo, že do regionu přijíždí tři základní formy skupin návštěvníků. Největší skupina respondentů (40 %) trávila v regionu svůj pobyt se svým partnerem, dalších 36 % pak se známými či příbuznými. Poslední významnou skupinou návštěvníků jsou rodiny s dětmi (35 %). Podíl ostatních skupin je zanedbatelný (viz níže uvedený graf). Z hlediska délky pobytu jednotlivých forem skupin návštěvníků byly zaznamenány určité rozdíly. Návštěvníci, kteří tráví svůj pobyt v regionu sami nebo s obchodním partnerem, zůstávají v destinaci krátce – nejčastěji 2–3 dny, resp. pouze jednu noc. Naopak rodiny s dětmi se zdrží v destinaci déle (převažují 4–7 a 8–14 denní pobyty). Bližší charakteristiku typu návštěvníků regionu dovoluje kombinace údajů o věku a formě skupiny. S ohledem na četnost souboru bylo toto třídění provedeno jen pro tři nejčetnější formy skupiny. Věková struktura bezdětných páruje z těchto tří skupin relativně nejvíce vyrovnaná. Mladé páry do 35 let tvoří více jak polovinu bezdětných párů, sekundární maximum je pak v intervalu 46–60 let – typicky se tedy jedná o páry ve věku před založením rodiny a potom ve věku, kdy děti jsou už dospělé. Pro skupiny přátel a známých je typická ještě mladší věková struktura. Až dvě pětiny z nich jsou respondenti do 25 let. ZPŮSOB UBYTOVÁNÍ A SPOKOJENOST S NÍM Struktura ubytovacích zařízení, využívaných respondenty, je poměrně pestrá. Nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení byl kemp – v kempech bylo ubytováno celkem 30 % respondentů. Druhou příčku v tomto žebříčku obsadilo ubytování v penzionu, využila ho celkem téměř čtvrtina respondentů. Ubytování v soukromí využilo 16 % dotázaných, ostatní ubytovací zařízení byla využívána výrazně méně. Především podíl ubytovaných v hotelech je velmi nízký (4 %). Různé formy skupin návštěvníků mají poněkud odlišné preference ubytovacích zařízení Stejně jako v předešlé otázce bylo třídění provedeno jen pro tři nejčetnější formy skupin. Ubytování v kempech zůstává nejobvyklejším typem ubytování pro rodiny s dětmi a skupiny známých, bezdětné páry pak dávají nejčastěji přednost ubytování v penzionech. Ubytování v soukromí dali častěji přednost bezdětné páry a rodiny s dětmi. Vedle uvedení způsobu ubytování byli respondenti dále požádáni o vyjádření spokojenosti s použitým ubytovacím zařízením. Z logických důvodů nebyla hodnocena kategorie ubytování u příbuzných a známých. Celkově lze konstatovat, že respondenti hodnotili kvalitu ubytovacích zařízení velice pozitivně. I v minulosti negativně hodnocené kempy dosáhly velice dobré známky 1,53. I rozdíly mezi jednotlivými ubytovacími zařízeními jsou menší. Nejvyšší míra spokojenosti panuje u návštěvníků využívajících ubytování v soukromí a ubytování v hotelu. Relativně vysoká spokojenost panuje i u uživatelů penzionů. INFORMACE O REGIONU A FREKVENCE JEHO NÁVŠTĚV


113


Struktura získaných odpovědí ukazuje na poměrně pestrou škálu zdrojů informací. Nejčastěji uváděnými zdroji získávání informací byl internet (43,3 % respondentů) a doporučení známých či příbuzných (27,2 %). Při srovnání s podobnými průzkumy prováděnými v minulých letech je patrný rychlý postup internetu jako média poskytujícího regionální informace. Internet se tak stal – alespoň pro respondenty oslovené v průběhu průzkumu – daleko významnějším zdrojem informací o regionu než tradiční propagační materiály a prospekty nebo informace z turistických průvodců (ty v obou případech využilo 22 % respondentů). Při úvahách o budoucích marketingových aktivitách by tato skutečnost měla být brána v úvahu a doporučujeme zaměřit se v příštích průzkumech na identifikaci konkrétních informačních serverů. Velmi málo dotázaných získávalo informace prostřednictvím cestovních kanceláří (4 %). Stejně tak tomu bylo i v případě informací z veletrhů cestovního ruchu. Celkem 22,9 % respondentů žádné informace nezískávalo – buď region znali, nebo ho navštívili bez předchozích informací. Z průzkumu také vyplývá zřejmý sklon starších návštěvníků používat tradiční informační zdroje – turistické průvodce, cestovní kanceláře, tištěné propagační materiály atd. Naopak mladší návštěvníci častěji využívají internet, popřípadě častěji žádné informace nezískávali. Nicméně rozdíly mezi jednotlivými skupinami nejsou příliš velké, např. i u respondentů starších 35 let je nejčastějším zdrojem informací o regionu internet. Vyhodnocení odpovědí na otázku, která zjišťovala počet předchozích návštěv území, potvrzuje vysoký stupeň znalosti regionu mezi respondenty. Naprostá většina oslovených návštěvníků již region navštívila, pouze 6,5 % respondentů uvedlo, že jejich současná cesta je první návštěvou regionu v uplynulých pěti letech. Přitom tři pětiny respondentů navštívily region nejméně 2x, více než čtvrtina nejméně čtyřikrát a více než osmina 10x či vícekrát. Větší podíl opakovaných návštěvníků je samozřejmě u starších respondentů. Přesto i mezi respondenty do 35 let je naprostá většina těch, kteří už v destinaci byli. Více než jedna třetina z nich navštívila region v uplynulých pěti letech právě jednou (36,4 %), zatímco mezi respondenty nad 35 let je tento podíl 23,9 %. VÝDAJE RESPONDENTŮ A JEJICH STRUKTURA V rámci průzkumu byly zjišťovány výdaje na ubytování, na stravování a ostatní výdaje. Za ubytování zaplatili respondenti nejčastěji částku 201 až 500 Kč (51 % dotázaných). O něco méně (37 %) pak bylo respondentů, kteří vydali za ubytování částku do 200 Kč. Jen 2 % respondentů zaplatili za ubytování více než 1000 Kč. Každý desátý respondent vydal za ubytování částku mezi 501 až 1000 Kč. Je také třeba počítat s tím, že mezi respondenty, kteří uvedli nejnižší výdaje, je část těch, kteří byli ubytováni u příbuzných či známých (a za pobyt zřejmě neplatili). Další hodnocenou kategorií byly výdaje na stravování. Necelá polovina respondentů vydala za stravování 101 až 200 Kč denně. Částku vyšší než 200 Kč vydalo 35 % respondentů, méně než 100 Kč pak pouze 14 % dotázaných. Do kategorie ostatních výdajů můžeme zahrnout výdaje za nákupy, kulturní akce, sport a zábavu, dopravu, služby apod. Nejčastěji uváděli respondenti ostatní výdaje v rozmezí 201 až 500 Kč (40 %). Více než čtvrtina utratila za ostatní výdaje 101–200 Kč. Celkově jsou ostatní výdaje respondentů vyšší než výdaje za stravování. Tato skutečnost, společně s rostoucími výdaji za všechny typy služeb (ve srovnání s obdobnými průzkumy z minulosti) je nejvýznamnějším zjištěním. SPOKOJENOST S POBYTEM V REGIONU Celkové hodnocení návštěvy regionu respondenty vyznívá jednoznačně pozitivně. Nadšeno bylo z pobytu v regionu 58 % respondentů, celkem spokojeno pak 40 % dotázaných. Celkově tedy pozitivní pocity uvedlo plných 98 % respondentů, zatímco negativní pouze 2 % respondentů. O čem takto vysoký stupeň spokojenosti vypovídá? Za prvé o tom, že návštěvníci mají z pobytu v regionu skutečně převážně pozitivní pocity. To je jistě významnou devizou pro rozvoj cestovního


114


ruchu v regionu v budoucnosti. Současně – za druhé – však není možné vysoký podíl pozitivních hodnocení přeceňovat. Naprostá většina respondentů byla oslovena v průběhu jejich dovolené, tj. v době odpočinku, volna mimo rytmus pracovních dnů, v době, kdy vyhledávají jim příjemné formy trávení volného času. Tento kontext, ve kterém respondenti hodnotili svoje celkové pocity z pobytu v regionu, pravděpodobně ovlivnil také jejich odpovědi. To je reakce, která je zaznamenávána i v případě výzkumů spokojenosti v jiných regionech. To je také důvod, který vedl k zařazení poněkud úžeji definovaných či „rafinovanějších" otázek na zjištění spokojenosti s pobytem. V první z nich byli respondenti požádáni o vyjádření názoru, zda jsou (v době své současné návštěvy) rozhodnuti region znovu navštívit jako turisté v příštích 2 až 3 letech. Přestože otázka byla formulována jiným způsobem, podíl „spokojených" respondentů – těch, co se chtějí do regionu vrátit na některou z příštích dovolených – zůstává velmi vysoký. "Ano" nebo "asi ano" odpovědělo 95 % dotázaných (určitě se chce do regionu vrátit dokonce 64 % respondentů). "Ne" nebo "asi ne" odpověděla pouze dvacetina dotázaných. Důvody rozhodnutí nenavštívit region znovu v blízké budoucnosti nebyly zjišťovány. Pro část respondentů to mohla být skutečnost, že preferují poznávání nových míst a nevracejí se na dovolenou tam, kde už byli, pro část respondentů to mohla být nespokojenost s některými aspekty jejich současného pobytu. Celkově je však třeba zopakovat, že i při tomto přísnějším hodnocení zůstává podíl spokojených respondentů velmi vysoký. Za ještě "přísnější" hodnocení spokojenosti lze považovat rozhodnutí doporučit návštěvu regionu příbuzným či známým. Pouze opravdu spokojený návštěvník doporučí pobyt lidem ve svém okolí. Zde se odpovědi respondentů výrazně liší od předešlých hodnocení. Celá polovina dotázaných se spíše přikláněla k nedoporučení pobytu v regionu. Nicméně nikdo z respondentů neuvedl kategoricky zápornou odpověď „ne". Příčiny nižší míry náklonnosti k doporučení návštěv destinace se velmi těžko identifikují. Konkrétní závěry je možné činit až na základě hlubších šetření zaměřených na hodnocení spokojenosti se službami v cestovním ruchu. Respondenti byli dále požádáni, aby uvedli hlavní nedostatky v poskytovaných službách. Tato otázka byla otevřená, dotázaní měli doplnit seznam nedostatků podle vlastního názoru, bez nabídky možných odpovědí (pouze byly uvedeny příklady: nečistota, neochota provozovatelů, kvalita služeb neodpovídá ceně, nedostatek informací). Jak je obvyklé při otevřených otázkách, velký podíl respondentů na ni neodpověděl. Respondentů, kteří uvedli nejméně jeden nedostatek, bylo 140, tj. 30 % dotázaných. Nejčastěji uváděné nedostatky se vztahovaly k některé z následujících oblastí: (d) prostředí (e) kvalita služeb neodpovídá ceně (f) nabídka a dostupnost informací Celkovou spokojenost s pobytem nepochybně ovlivňuje prostředí, ve kterém návštěvník tráví dovolenou a ve kterém mu je služba poskytována. A právě kvalita prostředí byla jednou z nejčastěji uváděných nedostatků, specificky šlo o lokalitu Pasohlávky, především prostředí ATC Merkur (WC, kvalita vody, odpadky). Často též respondenti uváděli, že kvalita služeb neodpovídá ceně. Možná, že stejný nedostatek měli na mysli i ti, kteří byli nespokojeni s výší cen. Několik respondentů si stěžovalo na neochotu personálu. Poměrně velký počet respondentů byl nespokojen s nabídkou a/nebo dostupností informací o regionu. Někteří z nich konkrétně upozorňovali na nedostatek informací na internetu. Ostatní nejčastěji zmiňované nedostatky se týkají především oblasti vybavenosti, která podmiňuje kvalitní poskytování služeb. Zmiňovány byly především následující nedostatky: nízký počet atrakcí pro děti, nedostatek sportovišť, hustota a šíře nabídky maloobchodní sítě či malý počet vinných sklípků, resp. jejich otevírací doba. Turisté zřejmě očekávali v tomto „vinařském" regionu širší nabídku těchto služeb. VYBRANÉ PROFILY NÁVŠTĚVNÍKŮ Podle určitých třídících znaků byly ze souboru vybrány specifické skupiny návštěvníků charakteristické svým zvláštním postavením oproti ostatním. Pro tyto skupiny návštěvníků jsou


115


zpracovány profily ukazující jejich odlišnosti od „průměrného" návštěvníka (uváděny jsou jen statisticky signifikantní odchylky, pokud některé ze sledovaných faktorů v profilu nefigurují, znamená to pro daný segment nevýznamné odchylky). Vyčleněny jsou tyto segmenty návštěvníků: • zahraniční návštěvníci • mladí návštěvníci do 25 let • rodiny s dětmi Každý segment je popsán z hlediska velikosti, struktury a kvalitativních charakteristik.

A. Zahraniční návštěvníci Podsoubor 79 respondentů, tj. 17 % základního souboru. Jejich struktura podle zemí příjezdu je uvedena v podkapitole geografický původ respondentů (téměř 50 % ze Slovenska a Německa). • Zahraniční návštěvníci mají starší věkovou strukturu, pocházejí relativně častěji z velkých měst a dosahují vyšší úrovně vzdělání než domácí obyvatelstvo. • Cizinci sice nejčastěji přijíždějí na zpravidla týdenní pobyty, ale jejich podíl je nižší než u domácích návštěvníku. Naopak daleko častěji přijíždějí na kratší pobyty (1 přenocování, nebo 2–3 dny). U zahraničních návštěvníků je mnohem nižší sklon k opakování návštěvy regionu. • Mezi oblíbená ubytovací zařízení zahraničních návštěvníků patří překvapivě kempy, hotely a penziony, minimálně využívají ubytování v soukromí. Zahraniční návštěvníci vydávají za poskytované služby signifikantně vyšší částky než domácí návštěvníci. • Hlavním důvodem návštěvy je rekreace (stejně jako pro domácí návštěvníky) a turistika. Častěji než pro návštěvníky z ČR je pro ně hlavním důvodem návštěva měst či zastávka na své dovolené. • Zahraniční návštěvníci se častěji věnovali návštěvě kulturních a společenských akcí a nákupům. B. Mladí návštěvníci do 25 let Podsoubor 97 respondentů, tj. 20,7 % základního souboru. Vyřazeni jsou mladí návštěvníci do 25 let, kteří přijeli s dětmi, aby homogenita tohoto segmentu nebyla narušena (profil rodin s dětmi je zpracován zvlášť). • Mladí návštěvníci většinou pocházejí z ČR, jejich bydliště se častěji nachází v nejbližším okolí střediska. • Ve struktuře ubytování je příznačné výrazně nižší zastoupení dražších typů zařízení (hotely, penziony). Daleko více než ostatní využívají kempy, ubytování v soukromí a ostatní ubytovací zařízení. • Mladí návštěvníci mají při jejich pobytu nižší výdaje za všechny typu výdajů, např. více jak polovina vystačí z částkou do 200 Kč, zatímco u ostatních věkových kategorií je pouze necelá třetina. • Častěji přijíždějí do regionu se svými přáteli a známými. • Významně častěji se v rámci své dovolené věnují koupání a plavání, ostatním sportům a jen relaxaci. • Častěji než ostatní využívají při získávaní informací o regionu internet. C. Rodiny s dětmi Podsoubor 157 respondentů, tj. 33,6 % základního souboru. Z důvodu homogenity této skupiny jsou do ní zařazeni jen respondenti ve věku do 59 let (u starších lze důvodně předpokládat, že se s velkou pravděpodobností jedná o prarodiče). • Věková struktura podsouboru se liší od ostatních návštěvníků nižším zastoupení mladších respondentů a silným zastoupením návštěvníků v produktivním věku, především 36–45 let. • Pro rodiny s dětmi jsou typické týdenní pobyty, celkově v regionu pobývají nadprůměrně


116


dlouho. • Rodiny s dětmi daleko méně než ostatní využívají k ubytování hotely, naopak významně častěji jsou ubytovaní v soukromí nebo v kempech. • Mírně více než ostatní vydávají finanční prostředky za poskytované služby. • Stejně jako u jiných segmentů byla nejčastějším důvodem rekreace, rodiny s dětmi však tento důvod uváděli častěji. K typickým aktivitám patří koupání, návštěva přírodních zajímavostí a výlety do okolí.

Poznámka: Kompletní data včetně tabulek a grafů z výše prezentovaného souhrnu průzkumu uvádíme jako samostatnou přílohu tohoto výstupu.

1.6.2 Vyhodnocení monitoringu návštěvníků za TO Pálava a LVA Monitoring: léto 2005 a 2006 o Skladba návštěvníků: 75 % domácí, 25 % zahraniční. o Zahraniční návštěvníci: Slovensko 17 %, Rakousko 17 %, Německo 16 %, Velká Británie 9 %, Nizozemsko 6,5 %. o Nejvíce zahraničních návštěvníků bylo dotazováno v Lednici (225 osob). o Návštěvníci nejčastěji využívali k přepravě do regionu automobil (64 %), dále vlak (17 %) a kolo (8 %). Zahraniční návštěvníci nejčastěji přicestovali automobilem (64 %), druhou nejčastější odpovědí bylo jinak – 13 % (což zahrnuje leteckou dopravu) a dále kolo (9 %). o 41,5 % zahraničních návštěvníků strávilo v oblasti 3 a více nocí. o Zahraniční návštěvníci volili k přenocování penziony (18 %) a kempy (18 %). o Velká část zahraničních návštěvníků (47 %) odhadla své denní náklady na více než 500 Kč. o Pro zahraniční návštěvníky je nejlákavější poznávací turistika (82 %), pěší turistika (47 %) a cykloturistika (35 %). o Mezi nejčastější důvody návštěvy uvádějí zahraniční návštěvníci poznání (70 %), turistiku a sport (12,5 %). Monitoring: zima 2005/2006 a 2006/2007 o Skladba návštěvníků: 80 % domácí, 20 % zahraniční. o Zahraniční návštěvníci: Slovensko (30 %), Rakousko (28 %), Polsko (13 %), Nizozemsko (6,5 %), Velká Británie (6 %) a Německo (5,5 %). o Nejvíce zahraničních návštěvníků bylo dotazováno v Lednici (119 osob). o Návštěvníci nejčastěji využívali k přepravě do regionu automobil (58 %), dále vlak (14,5 %), zájezdový autobus (14 %) a linkový autobus (9,5 %). Zahraniční hosté využívali i leteckou dopravu (jiné 7 %). Většina návštěvníků byla zastižena na cestě jednodenní (50 %) nebo trvající 1 až 2 noci (34%). 11 % zahraničních návštěvníků strávila v regionu tři a více nocí. o Celkově přijížděli návštěvníci nejčastěji se známými nebo s přáteli (62 %), sami (20 %). o Důvody návštěvy TO Pálava a LVA jsou pro Čechy i zahraniční návštěvníky podobné. Pro nejvíce návštěvníků je důvodem pobytu v regionu poznání (48 % zahraničních, 30 % Čechů). Dalším významným důvodem k pobytu je práce (15 % Čechů) a tranzit (14,5 % zahraničních). o Pro 62 % návštěvníků z Čech je v regionu nejlákavější aktivitou poznávací turistika, která je ještě atraktivnější pro zahraniční návštěvníky (71 %). Pro české i zahraniční návštěvníky je také v regionu atraktivní pěší turistika (42 %), dále i cykloturistika (25,5 %)


117


o

o

o

o

V souvislosti se službami většina návštěvníků hodnotila kladně cenovou úroveň služeb, úroveň veřejného stravování a úroveň personálu ve službách, úroveň péče o čistotu a pořádek. Pozitivně bylo hodnoceno i poskytování informací o regionu a místní orientační značení. Velmi pozitivně byla hodnocena přátelskost místních lidí. Negativně byla hodnocena především dopravní infrastruktura. Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. 16,5 % zahraničních návštěvníků utratilo více než 1000 Kč denně, naopak domácí tuto sumu utratili pouze v 7 % případů a vystačili většinou se sumou do 500 Kč (40 %). Nejčastěji využívaným zdrojem informací byl pro návštěvníky TO Pálava a LVA internet (43 %), informace od příbuzných a známých (33 %) a dále informační a turistická centra (33 %).

Monitoring: porovnání léto/zima Léto – 1554 respondentů (z toho 391 zahraničních návštěvníků) Zima – 1350 respondentů (z toho 220 zahraničních návštěvníků) o Podíl zahraničních a domácích návštěvníků zůstal podobný – v létě byl počet zahraničních respondentů vyšší (25 %). Ze zahraničních návštěvníků tuto oblast navštívilo v zimě více hostů z Polska (13 %, léto 6 %), Slovenska (30 %, léto 17 %) a Rakouska (28 %, léto 17 %). V létě byl o tuto oblast naopak větší zájem u návštěvníků z Německa (16 %, zima 5,5 %). o Struktura návštěvníků z hlediska věku a podle kritéria s kým přijeli, zůstala téměř nezměněna. o Návštěvníci využívali v obou obdobích k přepravě na místo převážně auto, dále vlak a kolo. Poměr využití dopravních prostředků se téměř nezměnil. o Hlavním důvodem návštěvy regionu je poznání. Jinak měli hosté v létě převážně stejné důvody k návštěvě jako v zimě. V zimě uvedli domácí návštěvníci častěji jako důvod práci (15 %, léto 2,5 %), zahraniční pak tranzit (14,5 %, léto 1,3 %). o V létě i v zimě byla pro návštěvníky nejlákavější aktivitou poznávací turistika. V létě návštěvníci upřednostňovali cykloturistiku (47 %, zima 25,5 %). o Spokojenost se službami v regionu se v porovnání obou období téměř nezměnila. Míra spokojenosti návštěvníků s vybaveností regionu a s péčí o rozvoj cestovního ruchu v regionu se v porovnání obou období také výrazně nezměnila. Nejvíce nespokojení jsou návštěvníci s dopravní infrastrukturou. o Průměrné denní výdaje zahraničních hostů byly v létě častěji nad 500 Kč (47 %, zima 35,5 %). Nejnižší průměrné výdaje do 200 Kč u domácích hostů vzrostly v zimě (23 %) v porovnání s letním obdobím (13 %). o Návštěvníci využívají stejné zdroje k získání informací o oblasti v létě jako v zimě. V létě využívala většina návštěvníků nejvíce turistická informační centra (75 %, zima jen 33 %). Největší rezervy regionu (zahraniční návštěvníci – všechna období): o nevyhovující stav komunikací, špatné silnice, neupravované chodníky (1,31 %) o špatná otevírací doba obchodů, služeb, památek, v zimě vše zavřeno (1,31 %) o chybí bazény, špatná úroveň koupání (1,15 %) o nedostatečné společenské vyžití, málo kulturních akcí (0,98 %) o chybí WC, špatná úroveň WC, požadavek bezplatného WC (0,82 %) o jazyková nevybavenost, nedostatečná znalost cizích jazyků u personálu (0,82 %) o památky ve špatném stavu, nepřístupné, kryté lešením (0,82 %) o nedostatek parkovacích míst, špatný stav parkovišť, chybí hlídaná parkoviště (0,49 %) o nevyhovující přístup místních obyvatel k turistům (0,49 %)


118


Největší rezervy regionu (domácí návštěvníci – všechna období): o chybí více informací o regionu, špatné značení (2,53 %) o nedostatečné společenské vyžití, málo kulturních akcí (1,79 %) o nevyhovující dostupnost autobusem, málo spojů k zajímavostem (1,66 %) o špatná otevírací doba obchodů, služeb, památek, v zimě vše zavřeno (1,44 %) o chybí cyklostezky, lepší cyklostezky (1,22 %) o chybí aktivity, atrakce pro děti, špatná úroveň dětských hřišť (1,18 %) o nevyhovující stav komunikací, špatné silnice, neupravované chodníky (1,13 %) o chybí bazény, špatná úroveň koupání (1,00 %) o nedostatek parkovacích míst, špatný stav parkovišť, chybí hlídaná parkoviště (0,92 %) o památky ve špatném stavu, nepřístupné, kryté lešením (0,87 %)

1.6.3 Vyhodnocení monitoringu návštěvníků za region Jižní Morava Monitoring: léto 2006 o Skladba návštěvníků: 83 % domácí, 17 % zahraniční. o Zahraniční návštěvníci: Slovensko 28 %, Německo 14 %, Rakousko 13 %, Nizozemsko 9 %, Polsko 7 %, USA 6 %, Velká Británie 5 %. o Nejvíce zahraničních návštěvníků bylo dotazováno v Brně a okolí. o Zahraniční návštěvníci nejčastěji přicestovali automobilem (62 %), dominuje také odpověď jinak (zahrnuje leteckou dopravu – 11 %) a dále vlakem (10 %). o 40 % zahraničních návštěvníků strávilo v regionu 3 a více nocí. o Zahraniční návštěvníci volili k přenocování penziony (20 %) a hotely (14 %) nebo byli ubytováni u příbuzných či známých (16 %). o Více než polovina zahraničních návštěvníků (52 %) se stravuje téměř vždy v restauračních zařízeních. o Většina zahraničních návštěvníků (62 %) odhadla své denní náklady na více než 500 Kč. o Pro zahraniční návštěvníky je nejlákavější poznávací turistika (67 %), pěší turistika (26 %) a zábava (25 %). Monitoring: porovnání léto 2005/2006 Léto 2005 – 3868 respondentů (z toho 789 zahraničních návštěvníků) Léto 2006 – 3081 respondentů (z toho 510 zahraničních návštěvníků) o Podíl zahraničních a domácích návštěvníků zůstal nezměněn. Ze zahraničních návštěvníků tento region navštívilo v létě 2006 více hostů ze Slovenska (23 %, léto 2005 17 %). V létě 2005 byl o tento region větší zájem u návštěvníků z Německa (17 %, léto 2006 14 %). o Struktura návštěvníků z hlediska věku a podle kritéria s kým přijeli, zůstala téměř nezměněna. o Návštěvníci využívali v obou obdobích k přepravě na místo převážně auto, dále vlak a kolo. Poměr využití dopravních prostředků se téměř nezměnil. o Hlavním důvodem návštěvy regionu je poznání. Jinak měli hosté v létě 2006 převážně stejné důvody k návštěvě jako v létě 2005. V létě 2006 uvedli zahraniční návštěvníci častěji jako důvod práci (9 %, léto 2005 3 %). o V létě 2005 i 2006 byla pro návštěvníky nejlákavější aktivitou poznávací turistika. V létě 2005 zahraniční návštěvníci upřednostňovali pěší turistiku (40 %, léto 2006 26 %) více než v létě 2006. V létě 2006 cizince více lákala zábava v regionu (25 %, léto 2005 16 %). o Spokojenost se službami v regionu se v porovnání obou období téměř nezměnila. Míra spokojenosti návštěvníků s vybaveností regionu a s péčí o rozvoj cestovního ruchu v regionu se v porovnání obou období také výrazně nezměnila. Nejvíce nespokojení jsou návštěvníci


119


o

o

s dopravní infrastrukturou. Návštěvníci byli spokojenější s péčí o bezpečnost návštěvníků více v létě 2006. Průměrné denní výdaje zahraničních hostů byly v létě 2006 častěji nad 1000 Kč (23 %, léto 2005 17 %). Průměrné výdaje domácích hostů se v porovnání léta 2005 a 2006 výrazně nezměnily. Návštěvníci využívají stejné zdroje k získání informací o regionu v létě 2006 jako v létě 2005. V obou obdobích využívala většina zahraničních návštěvníků nejvíce turistická informační centra (TIC). Cizinci také čerpali více informací z médií v létě 2006 (49 %, léto 2005 40 %), ve srovnání s létem 2005.

Monitoring: zima 2005–2006 o 3800 respondentů (z toho 15 % zahraničních návštěvníků) Mezi hlavní důvody návštěvy patřila práce (23 %), poznání (17 %) a návštěva příbuzných a známých (12 %). Mezi nejlákavější aktivity pro návštěvníky v regionu patřila poznávací turistika (39 % domácí, 66 % zahraniční), pěší turistika (36 % domácí a 21 % zahraniční), zábava (28 % domácí, 25 % zahraniční), cykloturistika (17 % domácí, 12 % zahraniční) a kultura (23% domácí, 24 % zahraniční). Další ukazatele: o 62 % pobytů – 1 den (bez noclehu) o 18 % pobytů – 2 noci a více o 16 % hostů navštívilo TR poprvé o 62 % hostů plánuje opakovanou návštěvu do 0,5 roku, 24 % později v budoucnu Největší rezervy regionu: o nevyhovující stav komunikací/špatné silnice (8 %) o horší čistota/málo odpadkových košů (2 %) o chybí bazény, špatná úroveň koupání (2 %) o špatná otevírací doba obchodů, služeb, památek (2 %) Monitoring: zima 2006–2007 o 2696 respondentů (z toho 380 zahraničních návštěvníků) o Zahraniční návštěvníci: Slovensko (30 %), Rakousko (17 %) Německo (8 %), Polsko (6 %) a USA (6 %). o Návštěvníci nejčastěji využívali k přepravě do regionu automobil (64 %), dále vlak (15 %), linkový autobus (11 %) a zájezdový autobus (4 %). Zahraniční hosté využívali i leteckou dopravu (jiné 9 %). Většina návštěvníků byla zastižena na cestě jednodenní (48 %) nebo trvající 1 až 2 nocí (26 %). 34 % zahraničních návštěvníků strávila v regionu tři a více nocí. o Celkově přijížděli návštěvníci nejčastěji se známými nebo s přáteli (53 %), sami (30 %). o Důvody návštěvy regionů ČR jsou pro Čechy i zahraniční návštěvníky podobné. Pro nejvíce návštěvníků je důvodem pobytu v regionu poznání (49 % zahraničních, 22 % Čechů). Dalším významným důvodem k pobytu je práce (14 % zahraničních, 16 % Čechů). o Pro 43 % návštěvníků z Čech je v regionu nejlákavější aktivitou poznávací turistika, která je ještě atraktivnější pro zahraniční návštěvníky (59 %). Pro české i zahraniční návštěvníky je také v regionu atraktivní pěší turistika (34 %), dále i cykloturistika (28 %). o Mezi místy, která zahraniční návštěvníci navštívili kromě regionu Jižní Morava, dominuje jednoznačně Praha (41 %), dále Střední Morava (8 %) a také Šumava (7 %). o Zahraniční hosté region Jižní Morava většinou někdy navštívili (52 %), 45 % Čechů se sem vracelo více než potřetí. 45 % všech návštěvníků předpokládá opakování návštěvy v brzké době do půl roku.


120


o

o

o

o

V souvislosti se službami většina návštěvníků hodnotila kladně cenovou úroveň služeb (78 %), úroveň veřejného stravování (76 %) a úroveň personálu ve službách (75 %), úroveň péče o čistotu a pořádek (74 %) a také nákupní možnosti (68 %). Pozitivně bylo hodnoceno i poskytování informací o regionu (82 %) a místní orientační značení (79 %). Velmi pozitivně byla hodnocena přátelskost místních lidí (84 %). Negativně byla hodnocena především dopravní infrastruktura (30 %). Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. 57 % zahraničních návštěvníků utratilo více než 500 Kč denně, naopak domácí hosté vystačili většinou se sumou do 500 Kč (61 %). Nejčastěji využívaným zdrojem informací byl pro návštěvníky regionu Jižní Morava internet (70 %), dále informační a turistická centra (63 %) a propagační materiály (62 %).

1.6.4 Aktuální trendy ve vývoji ekonomiky cestovního ruchu v ČR Aktuální trendy ve vývoji ekonomiky cestovního ruchu v České republice ukazují vývoj vybraných ekonomických parametrů poslední části roku 2008 a první etapy roku 2009, tedy období ekonomické krize, která samozřejmě velmi citelně zasáhla i oblast cestovního ruchu – zvláště pak oblasti incomingu. POROVNÁNÍ EKONOMICKÝCH UKAZATELŮ CR ZA 1. ČTVRTLETÍ ROKU 2009 Úbytek hostů i jejich přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, který započal již ve 2. čtvrtletí 2008, pokračoval i v letošním 1. čtvrtletí. Počet přenocování hostů se meziročně snížil o 8,7 %, v tom zahraničních návštěvníků o 18,6 %, naopak domácích vzrostl o 2,3 %. Počet příjezdů zahraničních hostů klesl o 17,1 %, domácích o 1,0 % vzrostl. Meziroční vývoj byl v 1. čtvrtletí částečně ovlivněn tím, že loni bylo o 1 den více díky přestupnému roku a dále tím, že Velikonoce se letos posunuly na duben. Počet přenocování hostů, který je pro ekonomiku hromadných ubytovacích zařízení významnější než počet příjezdů hostů, dosáhl v 1. čtvrtletí 7,3 milionu, což bylo o 8,7 % (tj. o 694 tisíc) méně než ve stejném období předchozího roku. U nerezidentů se snížil o 18,6 % (tj. o 780 tisíc), naopak u rezidentů byl o 2,3 % (tj. o 86 tisíc) vyšší. K nejvýraznějšímu poklesu došlo v pěti a čtyřhvězdičkových hotelech (o 19,2 %, resp. o 11,6 %), mírný nárůst zaznamenaly pouze chatové osady a turistické ubytovny (o 0,9 %). Do sledovaných zařízení přijelo v 1. čtvrtletí celkem 2,3 milionu hostů, což bylo meziročně o 8,4 % (o 210 tisíc) méně. Počet nerezidentů klesl o 17,1 % (o 222 tisíc), počet rezidentů byl o 1,0 % (o 12 tisíc) vyšší. Pokles příjezdů zahraničních hostů byl kromě jiného ovlivněn pravděpodobně tím, že velikonoční svátky připadly letos až na duben. Naopak mírný nárůst domácích rekreantů zřejmě ovlivnily dobré sněhové podmínky na horách. Uvedenému vývoji odpovídají regionální změny. Počet hostů se zvýšil pouze v kraji Jihočeském (o 7,6 %) a Královéhradeckém (o 1,1 %), nejvýrazněji naopak klesl v kraji Jihomoravském (o 15,9 %) a v Praze (o 15,2 %). Z turistických regionů zaznamenaly růst Šumava (o 7,4 %), Jižní Čechy (o 4,5 %) a Krkonoše (o 4,3 %), tedy oblasti vhodné pro zimní rekreaci. Nejvyšší pokles příjezdů hostů z pohledu turistických regionů, kromě již zmiňované Prahy, měla Jižní Morava (o 15,4 %) a Západočeské lázně (o 13,8 %), tedy oblasti s nejvyšší četností luxusních hotelů.


121


Tab.: Hosté v HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení za 1. čtvrtletí 2009

2 290 503

Index 2009/2008 z toho z toho celkem cizinci cizinci 1 074 816 91,6 82,9

7 303 496


1 902 399

1 029 574

90,7

84,0

5 394 151

3 136 726

89,6

82,6

133 078 554 351

121 147 409 857

81,7 91,8

80,9 88,3

317 043 1 600 706

298 563 1 287 181

80,8 88,4

80,4 85,0

1 214 970

498 570

91,3

81,6

3 476 402

1 550 982

91,0

81,0

388 104

45 242

96,3

63,4

1 909 345

274 475

96,1

70,1

6 432

1 320

91,5

53,8

18 866

4 250

87,2

52,4

84 224

6 000

98,5

59,0

309 628

17 779

100,9

54,0

297 448

37 922

95,8

64,5

1 580 851

252 446

95,9

72,1

Počet hostů celkem HUZ celkem Hotely a podobná UZ celkem v tom: hotely***** hotely**** ostatní hotely a penziony Ostatní HUZ celkem v tom: kempy chatové osady a turistické ubytovny ostatní zařízení jinde neuvedená

Počet přenocování celkem

Zdroj: www.czso.cz

Tab.: Zahraniční hosté v hromadných ubytovacích zařízeních za 1. q. roku 2009 (TOP 25) Pořadí

Země

1.

Německo

2. 3.

Počet

Pořadí

Země

Počet

263 286

14.

Řecko

14 917

Velká Británie

81 288

15.

Norsko

13 479

Itálie

77 004

16.

Maďarsko

12 909

4.

Rusko

75 925

17.

Ukrajina

12 877

5.

Polsko

71 696

18.

Švédsko

10 833

6.

Slovensko

57 282

19.

Dánsko

10 644

7.

Francie

36 091

20.

Izrael

9 688

8.

USA

33 932

21.

Švýcarsko

9 204

9.

Nizozemsko

33 175

22.

Litva

8 768

10.

Rakousko

26 488

23.

Čína

8 303

11.

Španělsko

25 395

24.

Jižní Korea

8 173

12.

Japonsko

16 969

25.

Irsko

8 167

13.

Belgie

15 634

Zdroj:CzechTourism

Nejvíce zahraničních hostů (podle státní příslušnosti) přijelo v 1. čtvrtletí z Německa, a měli i nejvyšší počet přenocování, i když proti stejnému období předchozího roku se jednalo o výrazný pokles (o 15,9 %, resp. o 18,6 %). Z prvních deseti nejčastěji přijíždějících národností byl vykázán růst pouze u turistů z Polska.


122


Tab.: Hosté v HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení podle krajů za 1. čtvrtletí 2009 Index 2009/2008 z toho z toho celkem cizinci cizinci 1 074 816 91,6 82,9

Počet hostů celkem ČR celkem v tom: Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2 290 503

7 303 496


Počet přenocování celkem

751 493 95 936 124 121 79 803 127 423 53 072 182 936

625 482 21 754 39 379 22 329 89 483 16 016 53 782

84,8 95,4 107,6 93,7 87,3 89,1 99,8

81,3 81,0 96,4 83,2 85,2 72,0 90,9

1 940 802 232 273 404 688 233 519 812 230 143 493 743 074

1 699 558 51 956 104 726 53 882 630 889 46 225 228 488

81,1 89,2 107,5 92,1 88,7 77,7 101,4

78,9 77,2 92,6 76,0 86,1 65,0 89,9

262 042

77 643

101,1

86,8

1 133 470

322 819

100,7

82,8

65 206 64 311

9 915 7 958

98,1 94,4

91,7 85,5

179 922 148 396

24 025 19 721

95,1 103,0

80,4 84,0

159 975

56 733

84,1

75,4

268 554

91 864

82,9

75,1

87 861 90 631

16 136 13 753

93,9 91,4

89,7 90,6

318 586 279 814

37 297 38 500

95,9 90,1

79,7 81,5

145 693

24 453

99,0

87,4

464 675

61 251

102,1

88,0

Zdroj: www.czso.cz

V lázeňských zařízeních dosáhl počet přenocování hostů 1,3 milionu, což byl meziroční pokles o 9,5 %. Počet přenocování nerezidentů se snížil výrazněji (o 16,5 %) než rezidentů (o 2,6 %). V Karlovarském kraji, který vykazuje více než polovinu přenocování všech lázeňských zařízení, byl celkový pokles 12,9 %, v tom nerezidentů o 15,5 %, naopak počet přenocování rezidentů vzrostl o 2,5 %. Pokoje v hotelech a penzionech byly v 1. čtvrtletí využity ze 32,8 % (o 4,8 procentního bodu méně než ve stejném období předchozího roku). Pokles vykázaly všechny kategorie hotelů i penziony, nejvyšší pak pětihvězdičkové hotely (o 13,5 p.b.), nejnižší penziony (o 1,1 p.b.). Penzionům i nadále zůstalo nejnižší využití ze všech sledovaných kategorií (24,9 %). Při porovnání krajů byly nejvíce využity kapacity v krajích Karlovarském (44,7 %), Královéhradeckém (43,0 %) a v Praze (38,2 % – i přes nejvyšší meziroční pokles o 9,7 p.b.). Další v pořadí byl Liberecký kraj s využitím pokojů 37,1 %. Všechny ostatní kraje měly využití nižší než 30 %, nejnižší pak kraje Ústecký (18,8 %), Vysočina (20,2 %) a Pardubický (21,6 %).

AKTUÁLNÍ VÝVOJ V MIKULOVĚ Porovnejme aktuální vývoj v ČR a na jižní Moravě přímo s podmínkami v Mikulově. Vzhledem k tomu, že z oficiálních statistik není možné získat informace čistě za město Mikulov (statistická data odvádí pouze vzorek vybraných ubytovacích zařízení a hrozilo by zneužití těchto dat), využijeme informací Městského úřadu v Mikulově o počtech přihlášených ubytovacích zařízeních a počtech lůžek a také údaje o vybraných ubytovacích (UP) a rekreačních poplatcích (RP).


123


Tab.: Počet hromadných ubytovacích zařízení registrovaných v Mikulově a jejich kapacita Rok

Počet HUZ

Kapacita lůžek

2006

62

1 351

2007

63

1 463

2008

69

1 683

Zdroj: MěÚ Mikulov (06/2009)

Počet hromadných ubytovacích zařízeních za poslední 3 roky mírně roste, stejně jako celková kapacita lůžek, která v roce 2008 činila 1 683 lůžek. Tab.: Přehled o vybraných rekreačních (RP) a ubytovacích (UP) poplatcích v Mikulově Období roku 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. Celkem za období

2006 RP 77 040

2007 UP

RP

UP

RP

UP

RP

UP

90 730

62 124

81 090 194 430 120 256 254 380 140 624

-

-

457 740 176 256 459 435 191 756 473 250 199 024

-

-

107 220

76 344

-

-

835 590 347 672 879 665 459 880 982 500 492 392

-

-

44 384 115 755

73 724 130 025

2009

76 400

193 590

45 942 110 045

2008

74 144 124 845

Zdroj: MěÚ Mikulov (06/2009)

Rekreační poplatky, které činí 15 Kč/osobu27 za každé přenocování, vykazují ve sledovaném období mírné nárůsty až do 1. čtvrtletí 2009, kde je patrný výrazný pokles (index 1. Q. 2009/1. Q. 2008 = 69,7). Také ubytovací poplatky vykazovaly až do čtvrtého čtvrtletí růst, v prvním čtvrtletí 2009 se projevil výrazný pokles (index 1. Q. 2009/1. Q. 2008 = 81,3). Tento ukazatel koresponduje s údajem za celý Jihomoravský kraj, kde je za stejné období index v počtu přenocování 82,9. Pokud bychom přepočetli ubytovací poplatek na počty přenocování osob (tzv. „osobodny“), pak v Mikulově v prvním čtvrtletí roku 2009 přenocovalo o 3 569 osob méně, než ve stejném období loňského roku. Pokusili jsme se údaje porovnat také s vybraným ubytovacím zařízením, které bylo ochotno poskytnout údaje. Jedná se o hotel kategorie 3*** s kapacitou více než 100 lůžek. Tab.: Přenocování hostů ve vybraném hromadném ubytovacím zařízení z Mikulova (porovnání 1. q. roku 2009 s rokem 2008)

Země

Počet přenocování hostů 1. q. 2009

% podíl

Počet přenocování hostů 1. q. 2008

Index počet hostů 1. q. 2009/ 1. q. 2008

ČR

1 013

36,6

872

116,2

Zahraniční

1 753

63,4

2 314

75,8

Německo

6

0,2

137

4,4

1 055

38

1117

94,5

Slovensko

75

2,7

141

53,2

Rakousko

5

0,2

57

8,8

Polsko

27

Rekreační poplatky ve výši 15 Kč hradí všechny osoby starší 18 let, až do věku 70 let (mimo ZTP, studenty, firemní klientelu, vojáky). Naproti tomu ubytovací poplatek ve výši 4 Kč platí HUZ bez výhrady za všechny ubytované osoby.


124


Itálie

13

0,6

10

130,0

Litva

356

12,9

350

101,7

Lotyšsko

126

4,6

254

49,6

542

19,6

223

243

2 766

100

3 186

87,0

Ostatní Celkem (domácí i zahraniční)

Zdroj: Vybraný mikulovský hotel*** s kapacitou více než 100 lůžek

Za první čtvrtletí roku 2009 se v tomto hotelu ubytovalo o 13 % hostů méně, než ve stejném období roku loňského, tj. o 420 osobonocí méně. Pokles byl zaznamenán u zahraničních hostů (celkem o 561 přenocování méně), u domácích byl zaznamenán nárůst o 16 % (celkem o 141 přenocování více než v loňském roce). V případě tohoto hotelu je pokles o 3 % výraznější, než odráží statistiky za celý Jihomoravský kraj (index 84,1). Pokles u zahraničních návštěvníků o 24,2 % koresponduje s údaji za Jihomoravský kraj, ten vykazuje pokles 24,6 %. Nárůst u zahraničních turistů byl zaznamenán pouze v případě Italů a Litevců, jedná se však o malý zlomek celkového počtu zahraničních hostů.

Index obsazenost 1. q. 2009/ 1. q. 2008

Obsazenost 1. q. 2009

Obsazenost 1. q. 2008

Index obsazenost 2008/2007

Obsazenost 2008

Obsazenost 2007

Tab.: Vývoj obsazenosti pokojů vybraného ubytovacího zařízení z Mikulova (v %)

Celkem

51,5

56,2

109,7

37,0

33,0

89,2

z toho ČR

21,0

27,5

131,9

7,95

13,5

169,8

Z toho zahraniční

30,0

28,5

95,0

29,05

19,5

67,1

Zdroj: Vybraný mikulovský hotel*** s kapacitou více než 100 lůžek

Předcházející tabulka sleduje vývoj obsazenosti pokojů daného hotelu. Celkově byla obsazenost pokojů za rok 2008 o 9,1 % lepší, než v roce 2007, přičemž nárůst je patrný u domácích hostů (o 31,9 %), u zahraničních monitorujeme mírný pokles o 5 %. Za první čtvrtletí roku 2009 můžeme již v porovnání se stejným obdobím roku 2008 konstatovat celkový pokles obsazenosti o necelých 11 %, kdy pokles zaznamenávají zahraniční hosté (o 32,9 %), domácí hosté pak značný nárůst (o 69,8 %).

PREDIKCE VÝVOJE PŘÍJMŮ ČR Z TURISTIKY Ekonomický útlum cestovního ruchu se v roce 2009 výrazně podepíše na příjmech České republiky z příjezdové turistiky. Podle odhadů analytické společnosti Mag Consulting zahraniční turisté letos v ČR utratí o pětinu méně než loni. V roce 2008 devizové příjmy z cestovního ruchu činily téměř 131 miliard Kč. Za nižšími příjmy stojí především prudký odliv zahraničních hostů. Jen v prvním čtvrtletí zavítalo do českých hotelů meziročně o 17 procent méně cizinců, počet nocí propadl o 19 procent. Podle informací a šetření Mag Consulting tento trend pokračoval i v dubnu a květnu. V prvním čtvrtletí ubyli návštěvníci z devíti zemí z první desítky. Největší pokles zaznamenali statistici u turistů z Nizozemska a Španělska, jedinou zemí s kladným meziročním indexem bylo Polsko. Podle Mag Consulting i ti, co si cestu do ČR najdou, se snaží velmi šetřit. Na krizi nejvíce doplácejí hoteliéři, kvůli všeobecnému šetření především provozovatelé luxusních hotelů. Podle odhadů Mag Consulting se v roce 2009 využití pokojů v hromadných ubytovacích zařízeních sníží vůbec poprvé pod 40 procent ze 42,4 procenta v roce 2008. Výrazné snížení obsazenosti hotelových pokojů údajně zaznamená i Praha, která dlouho ekonomickému útlumu odolávala. Podle firmy Mag Consulting využití pokojů klesne z loňských 55,4 procenta na méně než polovinu. Firma Mag Consulting také předpokládá, že propad v


125


cestovním ruchu, který byl statisticky zaznamenán již ve druhém čtvrtletí roku 2008, se protáhne nejméně do konce roku 2010.


126


1.7 Analýza projektových záměrů na území destinace Analýza projektových záměrů plánovaných pro území destinace Mikulovsko má za cíl zjistit celkovou strukturu a zaměření plánovaných aktivit soukromé i veřejné sféry v oblasti cestovního ruchu. Výsledky budou sloužit jako tzv. katalog projektových záměrů destinace Mikulovsko, a to jak v oblasti projektů turistické infrastruktury, tak v oblasti projektů marketingových. Nově vytvořený katalog by měl být následně průběžně aktualizován. Aktivita bude úzce koordinována s DSO Mikulovsko, který vytváří již několik let souhrnný katalog projektů za celou oblast hospodářského, kulturního a sociálního rozvoje.

1.7.1 Návrh a realizace dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je prvotní fází celkové analýzy projektových záměrů destinace Mikulovsko a bylo realizováno podle standardní metodiky využívané pro podobné aktivity. Pro zjišťování aktuálních projektů byl vytvořen dotazník28, který byl následně vyplněn vybranou skupinou respondentů. Těmi byly především všechny obce regionu Mikulovsko, vybrané turistické cíle, podnikatelé v oblasti cestovního ruchu a další organizace se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu.

1.7.2 Popis plánovaných projektových záměrů Celkem byly v rámci dotazníkového šetření získány 4 nové projektové záměry zaměřené převážně na budování základní nebo doprovodné turistické infrastruktury. Jedná se o tyto projektové záměry29: ⇒ Obnova cyklostezky Nový Přerov – Mikulov ⇒ Rekonstrukce historické radnice v Drnholci ⇒ Rekonstrukce Křížové cesty na Svatý Kopeček v Mikulově ⇒ Naučná vinařská stezka Mikulov – obnova, propagace Nové projektové záměry budou dále průběžně monitorovány v průběhu realizace celého projektu. Komplexní soupis nově navrhovaných projektových záměrů pak bude zpracován jako samostatný výstup projektu (výstup 4. Katalog projektových záměrů). Kromě projektů nově evidovaných v rámci dotazníkového šetření (viz kapitola 1.7.1.) existuje v destinaci také dlouhodobě vytvářený katalog projektových záměrů regionu Mikulovsko, spravovaný DSO Mikulovsko. Tento katalog obsahuje v současné době více jak 40 projektových záměrů a velká většina z nich se týká především rozvoje cestovního ruchu. I tyto projekty je nutné při komplexním hodnocení budoucího rozvoje a plánovaní investic v destinaci brát v úvahu.

28 29

Vzorový dotazník uvádíme v kapitole Přílohy. Detailní popis všech projektových záměrů je uveden v kapitole Přílohy.


127


1.8 Komplexní SWOT analýza 1.8.1 Vyhodnocení hlavních silných a slabých stránek destinace Komplexní SWOT analýza stavu cestovního ruchu destinace Mikulovsko byla zpracována na základě detailního poznání podmínek a současného stavu cestovního ruchu na území celého regionu. K vyhodnocení byly použity následující analytické materiály a zdroje: ¾ marketingové průzkumy a šetření ¾ strategické dokumenty rozvoje cestovního ruchu zpracované pro řešené území ¾ výsledky pracovních setkání ¾ vlastní terénní průzkum ¾ informace a zkušenosti získané z dlouhodobé znalosti řešené destinace Oblast/téma

Základní přírodní a socioekonomické podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Silné stránky Slabé stránky Geografická poloha • Blízkost hranic s Rakouskem • Excentrická poloha v rámci ČR a Slovenskem • Blízkost velkých sídel (Vídeň, Brno, Bratislava) • Poloha na hlavních dopravních tazích v rámci střední Evropy Krajinný ráz • Příjemný, mírně zvlněný charakter krajiny • Jednotvárnost krajiny v určitých místech (velké zemědělské plochy, nedostatek rozptýlené zeleně atd.) • Krajinný ráz vhodný pro cestovní ruch (kulturní krajina, vinice atd.) • Pavlovské vrchy – výrazná krajinná dominanta Klimatické podmínky • Příjemné a zdravé klima • Nevhodné klimatické podmínky pro zimní aktivity • Slunečné, teplé a suché podnebí – nejteplejší region v ČR Vodní zdroje a plochy • Množství rybníků, nádrží a řek • Místy špatná kvalita vody pro koupání ve vodních nádržích • Novomlýnské nádrže – dominantní vodní • Prakticky žádné vodní toky nejsou využitelné plocha (rozvoj vodních sportů a aktivit) pro vodáctví (kanoe, rafting) • Zdroje podzemních minerálních a léčivých vod Životní prostředí • Nadprůměrná úroveň a kvalita životního • Množství lokalit nepřístupných veřejnosti nebo prostředí s omezeným provozem (pod ochranou přírody) • Mnoho přírodních atraktivit v zájmovém území • Lokální devastace místního životního prostředí rozvojem cestovního ruchu Obyvatelstvo


128


• Progresivní věková struktura

• Podprůměrná vzdělanostní struktura obyvatelstva • Občasný negativní vztah místních obyvatel k turistům, případně k provozovatelům turistických služeb

• Venkovská struktura osídlení

• Pozitivní vztah obyvatelstva ke krajině • Pohostinnost místních obyvatel Trh práce • Rekvalifikační kurzy pohostinství • Postupně se zvyšující kvalita personálu ve službách cestovního ruchu

• Nadprůměrná nezaměstnanost • Nižší úroveň platů • Vysoký podíl nezaměstnaných s nižším vzděláním • Neexistence rekvalifikačních kurzů s přímým zaměřením na cestovní ruch • Odliv kvalitní pracovní síly do Rakouska a do větších měst

Zemědělství, lesnictví, rybníkářství, myslivost,... • Tradice vinařství a vinohradnictví • Negativní vliv zemědělské výroby na krajinu a ŽP • Rozvíjející se integrovaná a bio produkce vína • Nabídka tábořišť a služeb pro rybáře neodpovídá poptávce • Chov koní • Malá nabídka aktivit spojená s chovem koní • Tradice hospodaření na rybnících • Omezená nabídka loveckých aktivit na turistické nabídce • Mnoho atraktivních rybářských revírů • Tradice chovu zvěře v oborách • Aktivní lovecké spolky Doprava • Výborná dostupnost zájmového území silniční • Špatná kvalita některých komunikací silniční dopravou dopravy • Dostatečná silniční síť uvnitř zájmového území • Nedostatek parkovacích ploch v turistických centrech a u atraktivních přírodních lokalit • Horší dostupnost regionu po železniční síti • Neplnění informační funkce parkovacích ploch • Blízkost významných mezinárodních letišť (Brno, Vídeň, Bratislava) • Dobrý potenciál zájmového území pro cyklistickou dopravu

• Špatný povrch velké části cyklotras v regionu (nezpevněné cesty, rozbité asfaltové cesty) • Absence kvalitních cest (tras) pro in-line bruslení Oblast/téma

Hodnocení turistických cílů a aktivit Silné stránky Hlavní atraktivity • Existence jasných hlavních magnetů (krajina, historické památky, příroda, víno, folklór atd.) • Vysoká pestrost turistických atraktivit v destinaci

Slabé stránky • Nedostatečné využívání potenciálu regionu a okolí • Absence většího množství turistických cílů mezinárodního významu


129


• Turisticky atraktivní oblast okolí regionu (LVA) CHKO Pálava • Velké množství přírodních zajímavostí • Velké množství historických památek a archeologických nálezů • Začlenění CHKO Pálava v rámci systému biosférických rezervací UNESCO • Velké množství unikátních lokalit celorepublikového a evropského významu Novomlýnské nádrže (Pasohlávky) • Centrum rekreace u vody v rámci celé destinace • Rozvíjející se nabídka vodních sportů (např. jachting, windsurfing atd.) • Kostel sv. Linharta – potenciální turistický cíl • Výborné možnosti pro rybaření • Potenciál využití místních termálních vod pro lázně a wellness Mikulov • Atraktivní krajinný ráz města a okolí

• Výborné genius loci města • Městská památková rezervace, množství historických památek • Koncentrace zajímavých turistických cílů (zámek, expozice, galerie, jeskyně,...) • Atraktivity a služby spojené s vinařskou tradicí

• Atraktivity spojené s židovskou historií města • Existence několika naučných stezek ve městě

Pěší turistika • Velmi dobrá síť turistických stezek pro pěší turistiku (KČT) v celé destinaci

• Nízká návštěvnost hlavních turistických cílů v porovnání s celým regionem Jižní Morava • Špatný stav některých historických památek na území CHKO • Nedostatečné možnosti parkování na přístupových cestách k hlavním lokalitám v rámci CHKO • Přetížení hlavních atraktivit Pavlovských vrchů

• Občas zhoršená kvalita vody na koupání • Rezervy v nabídce doprovodných sportovních a zážitkových aktivit • Nedostatečná nabídka programů při špatném počasí • Místy špatná kvalita povrchu cyklotrasy „Kolem ATC Merkur“ • Absence samostatné (oddělené od rychlostní silnice) cyklotrasy spojující ATC Merkur a cyklotrasu směřující do Mikulova • Absence některých důležitých aktivit a atraktivit pro rozšíření sezony (např. aquapark, golf, moderní galerie, vinařské centrum pro veřejnost,...) • Přílišná koncentrace turistických cílů v centru města, absence zajímavostí na okrajích města • Problémy v hledání turistických cílů – nedokonalý informační systém ve městě • Vzhledem k přirozené atraktivitě je Mikulov poměrně malé město s omezenou nabídkou turistických cílů • Některé turistické cíle jsou vzhledem k celkové návštěvnosti města poměrně málo navštěvované (např. expozice RMM, Dietrichsteinská hrobka,...) • Většina turistických cílů je v období mimosezony zavřená • Některé turistické cíle (např. expozice RMM) jsou i v letní turistické sezoně v pondělí zavřené • Absence doprovodné infrastruktury na pěších trasách (např. odpočívadla)


130


• Pavlovské vrchy jsou jednou z nejatraktivnějších oblastí pro pěší turistiku Cykloturistika • Dostatečná síť cykloturistických tras (trasy různé náročnosti) • Většina cykloturistických tras je vedena po komunikacích s nízkým provozem

• Špatný stav a úroveň značení některých cykloturistických stezek – místy je provedeno několikeré značení – nutno sjednotit • Povrh moha cyklotras je ve špatném stavu (rozbitý asfaltový povrch, nezpevněné povrchy za mokra nesjízdné)

• Atraktivní vinařské cyklotrasy

• Pořád ještě zaostává budování doprovodné infrastruktury na cyklotrasách (odpočívadla, občerstvení)

• Postupný rozvoj doprovodné infrastruktury na cyklotrasách

• Absence potřebného množství stojanů na kola u turistických cílů a v oblasti koncentrace turistů

• Napojení cyklotras na systém cyklotras v Dolním Rakousku • Rozvíjející se síť půjčoven a úschoven kol

• Absence cyklobusů

Koupání a vodní sporty • Existence základní nabídky koupališť a přírodního koupání • Výborné klimatické podmínky • Výborné podmínky pro vodní sporty na Novomlýnských nádržích (např. windsurfing, jachting atd.)

• Malé zapojení poskytovatelů služeb do systému „Cyklisté vítáni“ • Místy špatná kvalita vody ve vodních nádržích • Neexistence nabídky některých vodních sportů (kanoistika, vodní lyžování atd.) • Absence velkého krytého bazénu nebo aquacentra v destinaci • Malá kapacita koupaliště v Mikulově, absence většího množství atrakcí • Absence koupaliště nebo alespoň bazénů s kvalitní vodou v ATC Merkur

Jezdectví a hipoturistika • Průběžně se rozvíjející nabídka jezdectví v destinaci Ostatní aktivity • Rozvíjející se nabídka doplňkových sportů a aktivit zejména v oblasti Pasohlávek a Mikulova • Existence příznivých podmínek pro vybudování nových a atraktivních sportů a aktivit

• Neexistence systému značených jezdeckých tras v destinaci • Nedostačující nabídka doplňkových sportů ve většině turistických center • Špatný stav některých sportovišť, některá sportoviště nejsou turistům přístupná • Chybějící atrakce pro děti a rodiny s dětmi • Chybějící atrakce jako aquaparky, zábavní parky atd. • Absence golfového hřiště • Absence aktivit pro mladé a aktivní lidi


131


(adrenalinové sporty, zážitkové programy,...) Oblast/téma

Hodnocení služeb (šíře a kvalita) Silné stránky Kvalita a struktura služeb obecně • Obecně je kvalita služeb návštěvníky destinace hodnocena velmi pozitivně

Služby sítě TIC • Současná TIC (Mikulov a Pasohlávky) pracují velmi dobře a mají odpovídající kvalitu i strukturu služeb

Ubytovací služby • Ze strany návštěvníků hodnoceny poměrně kladně • Existence dostatečné lůžkové kapacity v mimosezonní době • Celkově dobrá struktura ubytovacích kapacit, zejména ve městě Mikulov • Zvyšující se kvalita služeb v ubytování • Zvyšující se podíl hotelů *** • Hotely začínají vytvářet vlastní produktové balíčky • Stále více hotelů je certifikováno dle oficiální certifikace NFHR • Rozvíjející se systém „Cyklisté vítáni“

Stravovací služby • Ze strany návštěvníků hodnoceny poměrně kladně • Vysoká oblíbenost vinných sklepů

• Probíhá specializace některých restauračních

Slabé stránky • Kvalita služeb mnohdy neodpovídá ceně dle názorů návštěvníků • Obecně je kritizována neochota personálu ve službách • Malé množství a kapacita sálů a zařízení pro pořádání firemních akcí a kongresů • Chybí větší síť vinoték v obcích destinace • Chybí lázně a wellness služby • Absence alespoň sezonních TIC v dalších obcích destinace, především na atraktivních pěších a cyklotrasách • Absence informačních kiosků v obcích a na místech větší koncentrace turistů • Nedostatečná šíře určitých typů ubytovacích zařízení v některých turistických centrech • Nízká kapacita ubytování v letním období a v období pořádání významných akcí • Nedostatečná úroveň služeb v některých ubytovacích zařízeních • Velmi proměnlivá úroveň personálu • Označování ubytovacích kapacit velmi často neodpovídající oficiální certifikaci dle NFHR • Nízká míra nabídky vlastních programů a produktů • Absence on-line rezervačního systému u většina ubytovacích kapacit • Nízká míra spolupráce ubytovacích zařízení při vytěžování ubytovacích kapacit • Absence alespoň jednoho hotelu s velkým kongresovým zázemím30 • Místně rozdíly v kvalitě stravovacích služeb • Nedostatečná specializace stravovacích zařízení (např. restaurace zaměřené na místní speciality atd.) • Malá nabídka možnosti posezení v tradičním

30

V roce 2010 by měly být zprovozněny standardní a dostatečné kongresové kapacity v rámci hotelu Galant v Mikulově.


132


zařízení z hlediska gastronomické nabídky

vinném sklepě

• Dobrá nabídka sítě rychlého občerstvení • Absence tradiční kulturní produkce ve většině centrech cestovního ruchu v restauračních zařízeních • Vysoký počet stravovacích zařízení – zejména • Vysoké ceny vína ve vinařské oblasti, v centrech koncentrace služeb (Mikulov, omezená nabídka místních vín v restauracích Pasohlávky, Pavlov,...) • Rozvíjející se systém Cyklisté vítáni – nabídka • Místy nabídka nekvalitních vín v restauracích speciální stravy pro cykloturisty • Problémy v kvalitě personálu, absence sommelierů v restauracích Bankovní služby • Relativní spokojenost návštěvníků • Absence dostatečného množství bankomatů s bankovními službami ve všech hlavních turistických centrech Veřejná doprava • Dostupnost hlavních turistických center • Malá frekvence spojů hromadné dopravy, veřejnou dopravou zejména o víkendech • Posilování některých spojů v letním období • Absence možnosti převážení kol veřejnou autobusovou dopravou – cyklobusy • Lodní doprava jako součást veřejné dopravy (Novomlýnské nádrže) Oblast/téma

Současný návštěvník destinace Silné stránky Domácí turisté (návštěvníci) • Stále vysoká popularita destinace mezi domácími turisty • Významná část současných návštěvníků hodlá navštívit destinaci i v budoucnu • Současný návštěvník je převážně spokojen s pobytem v destinaci • Zvyšuje se podíl aktivních návštěvníků destinace (zejména produkt cykloturistika zaznamenává prudký rozvoj) • Postupně roste průměrná útrata návštěvníků

Slabé stránky • Nízký průměrný počet přenocování • Nízké hrubé využití lůžek v období mimosezony • Mimořádně vysoká sezonalita cestovního ruchu destinace • Od roku 2007 nejsou v destinaci prováděny standardní marketingové průzkumy a šetření, informace o současném návštěvníkovi jsou tak velmi nedostatečné • Statistiky ubytování nejsou již od roku 2007 prováděny ze strany ČSÚ v takové míře jako dříve, chybí data o struktuře a vytíženosti ubytovacích kapacit zejména na úrovni obcí a turistické oblasti Mikulovsko

• Roste ochota platit za kvalitní ubytování a nadstandardní služby • Zvyšuje se tlak na kvalitu poskytovaných služeb ze strany tuzemských návštěvníků • Zvyšuje se zájem tuzemských návštěvníků o kvalitní kulturní akce a o víkendové pobyty Zahraniční turisté (návštěvníci)


133


• Z tranzitních turistů se postupně stává klasický • Nízký průměrný počet přenocování pobytový turista (platí zejména pro turisty z Polska) • Zvyšuje se podíl turistů jezdících do regionu • Vysoký podíl jednodenních a pouze tranzitních opakované – například na víkendy (platí návštěvníků především pro turisty ze Slovenska) • Destinaci objevují turisté z dalších zdrojových zemí (Itálie, východní Evropa atd.) Oblast/téma

Hlavní turistické produkty Silné stránky • Destinace má potenciál nabízet velmi silné, konkurenceschopné a atraktivní produkty • Předpoklady pro tvorbu specifických produktů (vinařství a gastronomie, památky UNESCO atd…) • Předpoklady pro rozvoj kongresové a incentivní turistiky • Předpoklady pro tvorbu produktů typu lázeňství a wellness • • •

• •

Slabé stránky • Destinace nemá definovány v žádné produktové strategii svoje marketingová témata a hlavní produkty • Silní čeští touroperátoři nabízí v zájmovém území většinou jen pobytovou dovolenou

• Stále se nedaří lépe prodávat produkty mimosezonní • Nedostatečná a neadresná prezentace kongresových možností regionu a incentivní turistiky Velká nabídka kulturních událostí a akcí • V rámci vlastní propagace regionů a obcí v průběhu roku nejsou nabízeny produkty Existence produktů nabízených • Propagace není cílená podle zájmu různých zprostředkovateli služeb cílových skupiny Existence incoming partnerů nabízejících • Kulturní události mají v převážné míře místní programy jak pro domácí, tak i pro zahraniční a regionální význam – nejsou tedy ve většině návštěvníky regionu případů využitelné jako turistický produkt Jednotliví poskytovatelé služeb již tvoří vlastní • Chybí větší nabídka produktů pro mladé produkty rodiny s dětmi Velmi dobrá kvalita produktů nabízených • Hlavním problémem je společně prostřednictvím místních TIC koordinovaná tvorba produktů a společný marketing (společný destinační management) Oblast/téma

Propagace, image a organizace destinace Silné stránky • Velmi dobrá činnost informačních center při propagaci destinace • Některé obce a města mají zpracovaný přehled významných turistických akcí • Jsou zpracovány mapy obcí, měst a blízkého okolí • Téměř všechny obce a města provozují internetové stránky s nabídkou turistických zajímavostí a služeb

Slabé stránky • Koordinace propagačních aktivit ještě není na potřebné úrovni • Destinace nemá kvalitní společný turistický informační portál • Jen minimálně se realizuje osobní prodej produktů ze strany destinace • Jen výjimečně jsou realizovány dirct mailingové aktivity


134


• Každá obec má zpracovány alespoň základní propagační tiskoviny • Destinace jako celek má zpracováno poměrně velké množství propagačních a informačních tiskovin •

•

•

• •

• Chybí pravidelná práce s médii a PR

• Region nemá praktický vliv na důležité touroperátory a prodejce produktů, nefunguje přímá komunikace mezi destinačním managementem a touroperátory Destinace se pravidelně prezentuje na všech • Neexistence jedné zastřešující organizace pro důležitých veletrzích CR rozvoj CR v zájmovém území (destinační společnost, OCR), včetně zajištění potřebných finančních toků na realizaci marketingových aktivit Destinace průběžně realizuje poměrně velké • Nedostatečné zapojení místních obyvatel a množství projektů na podporu marketingu poskytovatelů služeb do organizace destinace cestovního ruchu Funguje propagace zájmového území v rámci • Prakticky nefunguje spolupráce v rámci celé nadregionálních produktů – Greenways, TO Pálava a LVA Moravsko-slezské dálkové cyklotrasy, Moravská jantarová stezka, památky UNESCO,... Destinace má mezi návštěvníky velmi dobrý image – je celkově velmi pozitivně vnímána Existence různých institucí či organizací podporujících cestovní ruch v zájmové oblasti (město Mikulov, DSO Mikulovsko, ZO ČSOP ADONIS, Pasohlávky,...)


135


1.8.2 Shrnutí a závěrečná doporučení Tato závěrečná kapitola výstupu „Situační analýza cestovního ruchu destinace Mikulovsko“ shrnuje základní potenciál pro další rozvoj cestovního ruchu v regionu Mikulovsko a dále ukazuje určité možnosti, předpoklady a doporučení pro další růst cestovního ruchu na Mikulovsku. Hodnocení a závěrečná doporučení jsou pro větší přehlednost zpracovány za jednotlivé tematické oblasti. Oblast: Vymezení a základní potenciál destinace o destinace má velmi dobrou polohu díky sousedství se Slovenskem a Rakouskem a díky umístění na tranzitní dopravní ose sever – jih Evropy o z hlediska získání nových a zejména pak pravidelně se opakujících návštěvníků je zvláště významná blízkost velkých aglomerací (velká města v dosahu do cca 2 hodin – Praha, Brno, Vídeň, Olomouc, Bratislava,...) o výborné přírodní podmínky destinace (chráněná území, pestrá vinařská krajina, vodní plochy, nejteplejší oblast v ČR, zdroje podzemních minerálních vod,...) dávají vysoký potenciál pro dlouhodobý rozvoj atraktivních produktů (letní dovolená, dovolená u vody, pěší turistika, cykloturistika, lázně a wellness atd.) o z pohledu regionu Jižní Morava se může Mikulovsko stát také jednou z nejvýznamnějších destinací na vodní sporty a dovolenou u vody (Novomlýnské nádrže) o destinace má potenciál stát se nejvýznamnější tuzemskou destinací z hlediska produktu vinařská turistika – tento cíl je třeba společně naplňovat o destinace není oficiální turistickou oblastí a tudíž pro ni nejsou zpracovávána například statistická data a marketingová šetření CzT a ČSÚ, proto bude nutné ten problém řešit Oblast: Turistické cíle, služby, aktivity a trasy o destinace má ještě stále dostatečný potenciál pro vytváření nových turistických cílů a aktivit o z hlediska produktové infrastruktury bude kromě dalších opatření potřebné kompletně rekonstruovat celou síť cyklotras v regionu, včetně dobudování potřebného zázemí na cyklotrasách o vhodná bude také další integrace nabídky cyklotras regionu Mikulovsko a cyklotras rakouského příhraničí (propojení cest, výstavba hraničních přechodů pro cyklisty,...) o pro posílení nabídky dalších produktů bude potřeba v destinaci budovat i nové tematické trasy (trasy pro jízdu na koni, cesty pro in-line bruslení atd.) o na všech trasách (pěší, cyklo,...) je nutné dobudovat komplexní doprovodnou infrastrukturu (značení, odpočívadla,...) o destinace by měla mít ve své nabídce alespoň jedno velké aquacentrum (s celoročním provozem), golfové hřiště a jeden velký hotel s nabídkou kompletních kongresových služeb o destinace musí výrazně posílit nabídku a zajistit přístupnost turistických cílů a aktivit pro období mimosezony o zejména v menších obcích je nutné zvýšit nabídku sportovních aktivit a zpřístupnit již existující sportoviště turistům o z hlediska posílení kvality služeb by měl budoucí management destinace dbát na zavádění oborových nebo produktových certifikací v oblasti poskytování služeb (např. Cyklisté vítáni, oficiální certifikace ubytovacích zařízení dle NFHR) o dále by měla být podporována výstavba kvalitních ubytovacích kapacit a zvláště pak těch, které budou mít v nabídce služby pro cykloturisty, firemní turistiku, lázně a wellness o celoplošně by měl být řešen nedostatek vinoték a vinných sklepů přístupných individuálním návštěvníkům o na celoregionální úrovní by měla být ve vazbě na obecní vyhlášky řešena problematika nedostatečné provozní doby turistických služeb (např. prodloužení provozní doby takových služeb jako restaurace, vinotéky,...) zejména v období hlavní turistické sezony


136


o

jako specifická atraktivita a současně i důležitý způsob dopravy by měla být více rozvíjena lodní doprava na Novomlýnských nádržích

Oblast: Turistické produkty o destinace má vysoký potenciál nabízet širokou škálu velmi zajímavých a perspektivních produktů, jako například památky, UNESCO lokality, příroda, víno, letní dovolená, cykloturistika, lázně, golf, kongresy, jantarová stezka, ... o produkt „vinařská turistika“ by se měl stát základní konkurenční výhodou oproti konkurenčním tuzemským destinacím o region má šanci stát se jednou z nejoblíbenějších tuzemských oblastí pro víkendovou a letní dovolenou, zejména ve spojení v rámci TO Pálava a LVA o pro tvorbu produktů je nutné ještě více využívat TOP turistické cíle, které se na území destinace nacházejí (zámek a Regionální muzeum v Mikulově, CHKO Pálava, Novomlýnské nádrže, jeskyně Na Turoldu,...) o při zavedení nových produktů (lázně, wellness, kongresy, firemní akce, vinařské programy, TOP akce,...) je reálná možnost výrazně snížit současnou sezonalitu destinace a zvýšit tak využití ubytovacích kapacit na jaře, na podzim a především pak v zimě o kromě těchto TOP oblastí je vhodné provádět další získávání nových trhů, např. transformovat současné tranzitní návštěvníky z Polska na turisty pobytové o ke zvýšení návštěvnosti v období mimosezony by měly napomoci především nové produkty zaměřené na „víkendy“ a kratší pobyty o pro tvorbu produktů je nutné ještě více využívat výrazné turistické atraktivity v bezprostřední blízkosti destinace Mikulovsko – např. LVA o destinace má ideální možnost aktivně se zapojit do budování společných produktů v rámci regionu Jižní Morava a Morava a produktů přeshraničních (Slovensko, Dolní Rakousko) o do nabídky produktů je nutné více prosadit TOP společenské a kulturní akce, zejména se zaměřením na vinařství a folklor destinace – tyto TOP akce by však neměly být pořádány v období hlavní (letní) turistické sezony o ve vztahu k místním poskytovatelům služeb by měla být vyvíjena aktivita směřující k vytváření jedinečných zážitkových produktů ze strany těchto poskytovatelů služeb o chybí centrální marketing a možnost on-line rezervace produktů a služeb Oblast: Image destinace, propagace, marketing o destinace je velmi dobře vnímána současnými návštěvníky, kteří sem jezdí stále více za kvalitními službami, atmosférou a zážitky – toto vnímání je nutné nejen udržet, ale i nadále posilovat o základním cílem v oblasti propagace a marketingu je udržet dosavadní vysokou aktivitu a kvalitu v této oblasti a dále ještě zlepšit některé konkrétní propagační a marketingové aktivity, jako např. podpora prodeje, osobní prodej, PR aktivity, tvorba produktových tiskovin, účast na veletrzích o destinace se musí sjednotit na tom, jaký název bude v rámci své propagace jednotně užívat – zda region Mikulovsko, Pálava, ...) o zejména v rámci ubytovacích služeb by mělo být maximálně podporováno zavádění moderních informačních technologií ve vazbě na on-line rezervační systémy o destinace zatím nemá moderní turistický informační portál Oblast: Organizace cestovního ruchu, destinační management o zásadním opatřením v této oblasti je vytvoření profesionální organizace cestovního ruchu zahrnující destinaci Mikulovsko o nutná je další podpora rozvoje sítě TIC a vznik nových TIC v turisticky atraktivních lokalitách (obcích) (alespoň jako TIC sezonní) o velkým již léta přetrvávajícím problémem je nízká míra spolupráce v rámci produktové nabídky celé TO Pálava a LVA, jíž je Mikulovsko důležitou součástí


137


2. DEFINOVÁNÍ STRATEGICKÉ VIZE ROZVOJE DESTINACE 2.1 Východiska pro formulaci strategické vize Strategická vize rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko je metodicky formulována tak, aby v maximální míře akceptovala současné i zatím nevyužité (potenciální) možnosti destinace, stav její turistické nabídky, poptávky, infrastruktury a systému řízení destinace, aby vycházela z obecných trendů rozvoje cestovního ruchu i aktuálního stavu na národním i mezinárodním turistickém a ekonomickém trhu. Kromě těchto základních parametrů musí také vize a strategie v co největší míře zohledňovat požadavky řídících struktur, institucí a odborné veřejnosti, tedy subjektů, které cestovní ruch v destinaci výrazně ovlivňují, nebo prakticky realizují, případně pro jeho rozvoj připravují infrastrukturní podmínky. Ve vztahu k zachování hlavních směrů strategického rozvoje celého regionu, jehož je destinace Mikulovsko součástí, musí nová strategie také v maximální možné míře akceptovat i již přijaté celkové rozvojové priority a opatření vyšších územních celků (např. TO Pálava a LVA, region Jižní Morava, ROP NUTS 2 Jihovýchod atd.). Pro stanovení strategické vize rozvoje destinace Mikulovsko byla využita následující základní východiska: ¾ hlavní silné a slabé stránky destinace, výsledky SWOT analýzy ¾ návaznost na ostatní rozvojové a strategické dokumenty ¾ vyhodnocení trendů v oblasti cestovního ruchu

2.1.1 Východiska stanovená v rámci SWOT analýzy Východiska jsou podrobně popsána v předchozí kapitole 1.8.2. Shrnutí a závěrečná doporučení.

2.1.2 Vyhodnocení vazeb na již existující strategické dokumenty Rozvojové a strategické dokumenty řešící v rámci svých výstupů také oblast cestovního ruchu jsou významným zdrojem informací o plánovaných aktivitách, investicích nebo marketingových opatřeních, které budou mít menší či větší vliv jak přímo na území samotné destinace, tak z pohledu vyšších územních celků, kterých je destinace Mikulovsko přirozenou součástí. Proto je vhodné tyto dokumenty poměrně podrobně analyzovat a hledat v nich společné směry a aktivity s cílem co nejvíce synergicky propojit a koordinovat vhodná a dostupná opatření. Mezi důležité koncepční materiály, které byly v rámci stanovení efektivní strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko vyhodnoceny, patří: I. Programové dokumenty státní politiky cestovního ruchu ⇒ Návrh koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007–2013 ⇒ Strategie agentury CzechTourism v oblasti propagace a marketingu cestovního ruchu České republiky ⇒ Integrovaný operační program pro období 2007–2013 II. Programové a koncepční dokumenty z úrovně Jihomoravského kraje a NUTS 2 Jihovýchod ⇒ Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod na období 2007–2013 ⇒ Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje pro roky 2007–2013 III. Programové a koncepční dokumenty pro TO Pálava a LVA a region Mikulovsko ⇒ Marketingová studie regionu Zahrada Evropy (2000) ⇒ Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko (2000, 2004)


138


2.1.2.1 Programové dokumenty státní politiky cestovního ruchu 2.1.2.1.1 Návrh koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007– 2013 Zmíněný dokument je zásadním materiálem státní politiky cestovního ruchu na období 2007–2013, který Vláda České republiky schválila dne 7. 11. 2007. Koncepce státní politiky cestovního ruchu představuje střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Základním atributem Koncepce je rozvoj odvětví cestovního ruchu, který vychází z mobilizace zejména privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch a dále také rozvoj systémového a koncepčního přístupu veřejné správy na všech úrovních, jako zdroje konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského růstu zejména v územích s vhodným potenciálem pro efektivní rozvoj tohoto odvětví. Hlavní strategické cíle Koncepce jsou vyjádřeny v následujících čtyřech prioritách: • Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu • Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu • Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů • Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu Navrhovaný systém priorit Koncepce vychází z předpokladu, že odvětví cestovního ruchu je jedním z mnoha nástrojů regionální politiky. Návrh Koncepce je rovněž východiskem pro zpracování Integrovaného operačního programu (IOP) a regionálních operačních programů (financovaných ze strukturálních fondů EU) v oblasti cestovního ruchu, jež tvoří významné nástroje její realizace. Současně bude sloužit k inovaci rozvojových programů cestovního ruchu v jednotlivých krajích ČR.

Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Hlavní záměry: • výrazné rozšíření a zkvalitnění nabídky moderních turistických produktů a programů • podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu • prodloužení délky pobytu turistů • růst příjmů z cestovního ruchu V rámci této priority byla definována tato dvě opatření: • Tvorba nosných národních a nadnárodních produktů cestovního ruchu. • Tvorba specifických regionálních produktů cestovního ruchu. Tvorba nosných národních a nadnárodních produktů cestovního ruchu Aktivity naplňující opatření: • vytvoření dlouhodobé Strategie vytváření systému produktů cestovního ruchu • tvorba produktů zaměřených na nabídku nejvýznamnějších historických měst ČR s důrazem na jejich společnou propagaci • tvorba produktů lázeňského cestovního ruchu a wellness pobytů • tvorba produktů zaměřených na kongresový cestovní ruch • tvorba produktů využívajících přírodní potenciál s ohledem na limity a regulativy v územích vyžadujících zvláštní ochranu (CHKO, NP, MCHÚ apod.) • tvorba produktů památek UNESCO Tvorba specifických regionálních produktů cestovního ruchu Aktivity naplňující opatření: • tvorba produktů využívajících kulturní dědictví regionu (např. folklór, tradiční řemesla)


139


• • • • • • • • • •

• •

tvorba produktů šetrných forem cestovního ruchu (např. venkovský cestovní ruch a agroturistika), a tedy aktivního zapojení se do ochrany přírody tvorba produktů zaměřených na místně typický druh cestovního ruchu tvorba zážitkových programů pro návštěvníky pěší turistika, cykloturistika, hipoturistika, zimní lyžařská turistika a golf při respektování podmínek a cílů ochrany přírody a krajiny kongresový a incentivní cestovní ruch zdravotní cestovní ruch tvorba komplexních produktů vázaných na vodní cestovní ruch a cestovní ruch podél vodních toků se zaměřením jak na individuální vodní turisty, tak i na turisty výletních lodí tvorba produktů podporujících volnočasové aktivity návštěvníků podpora spolupráce při tvorbě přeshraničních projektů v cestovním ruchu v rámci euroregionů tvorba a udržování kvalitních naučných stezek (NP, CHKO a další významná území), zejména s přihlédnutím k rekreační, naučné i výzkumné funkci pro návštěvníky, žáky, studenty z ČR i ze zahraničí tvorba exteriérových geologických expozic „pod širým nebem“ tvorba specifických produktů pro domácí cestovní ruch (např. projekty pro mládež, rodinnou dovolenou, pro seniory, budování příměstských rekreačních středisek)

Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu Hlavní záměry: • výrazné zkvalitnění a rozšíření nabídky základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zejména moderních ubytovacích zařízení, sportovně-rekreačních a kulturněrekreačních zařízení a infrastruktury – budování těchto zařízení musí být přednostně lokalizováno mimo zvláště chráněná území a jejich ochranné zóny • podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu • výrazné zkvalitnění nabídky kulturního dědictví a přírodního bohatství pro cestovní ruch • využívání ekologicky šetrných forem dopravy • zvýšení zaměstnanosti a životní úrovně místního obyvatelstva • zvýšení konkurenceschopnosti regionální nabídky cestovního ruchu • podpora udržitelného cestovního ruchu V rámci této priority byla definována tato čtyři opatření: • Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. • Rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních lokalit využívaných pro cestovní ruch s důrazem na jejich sekundární využití. • Zkvalitňování služeb cestovního ruchu. • Vytváření podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu. Rekonstrukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Aktivity naplňující opatření: • zvyšování standardu ubytovacích a stravovacích zařízení • modernizace lázeňské infrastruktury a doprovodných služeb v nich • dovybavení nejvýznamnějších zimních středisek a center letní rekreace, turisticky atraktivních měst sportovně-rekreační infrastrukturou • zkvalitňování dopravní dostupnosti turistických regionů a oblastí (včetně dopravy v klidu) • budování integrované sítě cyklotras a cyklostezek vybavených doprovodnou infrastrukturou Rekonstrukce kulturně-historických památek a zachování přírodních lokalit využívaných pro cestovní ruch s důrazem na jejich sekundární využití


140


Aktivity naplňující opatření: • rekonstrukce nejvýznamnějších kulturních, technických a historických památek a zachování přírodních lokalit a atraktivit využívaných pro cestovní ruch • zpřístupňování dalších objektů, které mohou přispět k rozvoji cestovního ruchu; Akcent na takové objekty, které nesou kromě vlastního historického a kulturního významu navíc i další užitné funkce, jako je např. jejich sekundární využitelnost pro ubytování, gastronomii, vzdělávání apod. Zkvalitňování služeb cestovního ruchu Aktivity naplňující opatření: • zavádění jednotné národní kategorizace a certifikace v oblasti kvality služeb v zařízeních cestovního ruchu • příprava a postupná realizace „Národního programu kvality cestovního ruchu ČR“ • realizace a koordinace aktivit v cestovním ruchu souvisejících s ochranou návštěvníka (klienta) jako spotřebitele služeb Vytváření podmínek pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu Aktivity naplňující opatření: • vytváření a realizace forem šetrných k životnímu prostředí (venkovský cestovní ruch, agroturistika, ekoturistika, cykloturistika, hipoturistika, využití hromadných dopravních prostředků pro cestovní ruch atd.) • rozšiřování certifikace ekologických služeb (produktů) v cestovním ruchu v součinnosti s profesními organizacemi podnikatelů • podpora vzniku národních geoparků • ekologická osvěta návštěvníků destinací cestovního ruchu, včetně informací o šetrném cestovním ruchu

Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Hlavní záměry: • zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu • zvýšení zahraniční pobytové návštěvnosti • propagace České republiky jako zajímavé turistické destinace • podpora malého a středního podnikání v cestovním ruchu • zvyšování kvalifikace lidských zdrojů v cestovním ruchu • výzkum, vývoj a inovace v oblasti cestovního ruchu • zvýšení povědomí návštěvníků o přírodních hodnotách území a o významu jeho ochrany • zvyšování povědomí návštěvníků o nabídce jednotlivých regionů a produktů cestovního ruchu V rámci této priority byla definována tato tři opatření: • Marketing (propagace) cestovního ruchu na mezinárodní, národní a regionální úrovni. • Zkvalitnění statistiky a informací o cestovním ruchu. • Zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu, podpora výzkumu, vývoje a inovací v cestovním ruchu. Marketing (propagace) cestovního ruchu na mezinárodní, národní a regionální úrovni Aktivity naplňující opatření: • zvyšování účinnosti propagace ČR (cílené zaměření propagace na vybrané destinace, cílené zaměření propagace na vybrané druhy cestovního ruchu, zaměření propagace na vybrané cílové skupiny turistů)


141


•

• •

•

•

tvorba a prodej produktů cestovního ruchu (motivovat tvorbu produktů cestovního ruchu, v případě změny spotřebitelské legislativy Evropské unie lze uvažovat o změně nastaveného systému prodeje v podmínkách ČR) aktualizace Strategie propagace České republiky v období 2004–2010 na období 2010–2013 realizace doposud netradičních způsobů propagace (mimo výstavy, veletrhy, tiskoviny, internet), především zaměřené na televizi, rozhlas a direct marketingové oslovování cílených skupin potencionálních návštěvníků dle doporučení a zkušeností agentury CzechTourism zkvalitnění koordinace propagace cestovního ruchu mezi orgány státní správy a samosprávy a dalšími subjekty cestovního ruchu (MMR ČR, CzechTourism, kraj, region, město, obec, organizace cestovního ruchu, správy CHKO a Agentura na ochranu přírody a krajiny) – určení odpovědností a způsobu koordinace aktivit na základě usnesení vlády č. 74 ze dne 19. ledna 2005 spolupráce na realizaci Koncepce jednotné prezentace České republiky

Zkvalitnění statistiky a informací o cestovním ruchu Aktivity naplňující opatření: • inovace a využití ICT v oblasti cestovního ruchu (aktualizace standardů, zajištění využitelnosti informací v různých informačních systémech, bezproblémová přenositelnost informací mezi různými subjekty, základní podmínky pro zajištění aktuálnosti informací – ve spolupráci s orgány samosprávy a s profesními sdruženími) • zkvalitnění statistických informací na národní, regionální a lokální úrovni ve spolupráci se zástupci samosprávy, s asociacemi a profesními svazy • vytvoření a zavedení Systému státní správy a samosprávy pro cestovní ruch • vytvoření a zavedení Národního informačního a rezervačního systému cestovního ruchu, napojení na evropský informační portál cestovního ruchu • profilační a motivační šetření, např. šetření podnikatelského klimatu (barometru) v cestovním ruchu a profilu návštěvnosti ČR (motivací a očekávání turistů) atd. • dokončení projektu Satelitního účtu cestovního ruchu ČR, jeho kontinuální pokračování a zpracování regionálních satelitních účtů • zmapování potenciálu území ČR a možností jeho využití pro cestovní ruch včetně dalších analýz Zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu, podpora výzkumu, vývoje a inovací v cestovním ruchu Aktivity naplňující opatření: • spolupráce veřejného sektoru se středními a vysokými školami v oblasti výuky předmětů v oblasti cestovního ruchu • spolupráce na realizaci zákona č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání • systém celoživotního vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů v cestovním ruchu (zpřístupnění poradenských a vzdělávacích služeb, nabídka nových forem informačních technologií, rozšíření zprostředkování vzdělávání e-learningovou formou, environmentální vzdělávání a osvěta) v součinnosti se samosprávou a profesními sdruženími cestovních kanceláří a agentur, hotelů a restaurací apod. • vytvoření celostátního odborného fóra cestovního ruchu, projednávání rozvoje cestovního ruchu v ČR (zástupci státních orgánů, odborných a profesních asociací, regionálních sdružení, krajů, vysokých škol, výzkumných agentur apod.) • výzkum, vývoj a inovace v cestovním ruchu (výzkumná základna pro stanovení tendencí vývoje cestovního ruchu) • institucionální podpora založení výzkumného pracoviště cestovního ruchu • předvídání budoucích požadavků na pracovní místa v cestovním ruchu


142


Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu Hlavní záměry: • systémový přístup k rozvoji cestovního ruchu • koordinace činností subjektů působících v oblasti cestovního ruchu • kvalitnější a efektivnější využívání potenciálu rozvoje cestovního ruchu v regionech • krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu v ČR V rámci této priority byla definována tato čtyři opatření: • Zakládání a činnost organizací a sdružení cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni. • Činnost turistických informačních center. • Spolupráce mezi veřejným a podnikatelským sektorem, neziskovými organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu. • Krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu v ČR. Zakládání a činnost organizací a sdružení cestovního ruchu na regionální a lokální úrovni Aktivity naplňující opatření: • koordinace organizační, projektové a řídicí činnosti mezi MMR ČR, kraji a turistickými regiony • činnost organizací cestovního ruchu a regionálních a oblastních sdružení cestovního ruchu Činnost turistických informačních center Aktivity naplňující opatření: • podpora činnosti turistických informačních center • standardizace základního (shodného) spektra nabízených služeb v turistických informačních centrech • dokončení realizace turistických informací jako certifikované veřejné služby, tzn. naplnění vládního usnesení č. 848 ze dne 3. září 2003 k analýze veřejných služeb • realizace jednotné certifikace a označení turistických informačních center • tvorba regionální sítě turistických informačních center v návaznosti na řídicí a organizační struktury v regionech Spolupráce mezi veřejným a podnikatelským sektorem, neziskovými organizacemi a profesními a zájmovými sdruženími v cestovním ruchu Aktivity naplňující opatření: • realizace usnesení vlády č. 401 ze dne 28. dubna 2004 k podmínkám rozvoje cestovního ruchu v České republice, kterým byla založena Meziresortní koordinační komise pro cestovní ruch • zkvalitnění spolupráce mezi veřejnou správou a profesními sdruženími cestovního ruchu (např. přenesení některých dozorových a kontrolních činností na profesní sdružení cestovního ruchu – pravomoci v dodržování doporučených standardů služeb apod.) • koordinace aktivit veřejného sektoru a neziskových organizací a sdružení cestovního ruchu v oblasti koordinace záměrů rozvoje cestovního ruchu v regionech • prohloubení spolupráce obcí s podnikatelským sektorem a občanskou veřejností při projektování a realizaci záměrů rozvoje a podpory aktivit cestovního ruchu (pomoc kompetentních orgánů veřejné správy státní i krajské, včetně veřejné podpory, poradenství a vzdělávání odpovědných pracovníků)


143


•

•

prohloubení a zkvalitnění vzájemné spolupráce podnikatelského sektoru, občanské veřejnosti, neziskových organizací a správ chráněných území (NP, CHKO) především při přípravě, zpracování a realizaci projektů cestovního ruchu na území těchto chráněných území prohloubení spolupráce mezi veřejným sektorem a dalšími subjekty na přípravě a realizaci rozvojových programů cestovního ruchu (zvýšení kvality přípravy a zpracování projektů a akcí, na něž jsou požadovány finanční prostředky ze strukturálních fondů EU, zvýšení kvality poradenské, výzkumné a vzdělávací činnosti)

Krizový management a zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu v ČR Aktivity naplňující opatření: • komplexní zajištění pohybu turistů na území ČR, včetně jejich bezpečnosti (zvýšení zajištění bezpečnosti turistů pohybujících se v místech cestovního ruchu) • vytvoření zákona o Horské službě • vytvoření krizového scénáře pro případ ohrožení cestovního ruchu v České republice • spolupráce na projektech a aktivitách v oblasti bezpečnosti v cestovním ruchu s mezinárodními organizacemi (UNWTO, OECD)

2.1.2.1.2 Strategie agentury CzechTourism (ČCCR) v oblasti propagace ČR Vytvoření systému národních produktů, koncepce jejich propagace a jejich prosazení na zahraničních trzích je součástí základní dlouhodobé Strategie propagace České republiky pro období let 2004– 2010. Za národní jsou definovány produkty nabízené (a známé) na celém světě ve stejné podobě. Propagace turistických produktů probíhá především prostřednictvím zahraničních zastoupení CzechTourism, které připravují akční plán efektivní propagace a následnou prezentaci těchto produktů zahraničním touroperátorům. Z hlediska tvorby produktu bylo agenturou CzechTourism původně vyhlášeno 5 základních témat: • Zlatá Praha • Lázně • Kouzlo hradů a zámků • Církevní památky a poutní místa • Aktivní dovolená Těchto 5 témat bylo následně doplněno o další téma: • Kongresová turistika Kromě pěti výše uvedených národních témat je součástí národní strategie také prezentace hlavních turistických lokalit Praha, Karlovy Vary, Český Krumlov, skalní města zahrnující Český ráj, České Švýcarsko a Adršpašsko-teplické skály, Olomouc. Další marketingovou aktivitou je prezentace fakultativních výletů, které mají za úkol přivést turisty i do dalších oblastí v okolí 5 hlavních produktů. Jako hlavní fakultativní výlety byly vybrány: Kutná Hora, Karlštejn, Lednicko-valtický areál, Kroměříž, Mariánské Lázně, Bečov nad Teplou, Třeboň, Jindřichův Hradec, Hluboká nad Vltavou, Litomyšl, Příbram, Loket, Moravský kras, trojúhelník památek UNESCO na Vysočině (Telč, Žďár, Třebíč). Zlatá Praha Praha bude vždy největším zdrojem příjmů z cestovního ruchu, ale tuto její roli je třeba trvale posilovat. Praha bude nabízena ve trojím pojetí: •

Praha historická


144


Město na křižovatce dějin, kde se střetávaly vlivy i kultury, nabízí nepřeberný zdroj dějinných okamžiků a osobností (např. Praha Karla IV., Rudolfa II., Kafkova, Mozartova), architektonických a kulturních památek (Pražský hrad, Karlův most, Klementinum, Malá Strana, Staré Město) • Praha kulturní Kulturní život města oslovuje milovníky všech žánrů: hudební festivaly, muzea a galerie, divadla a performance, tím vším je Praha proslulá a neopakovatelná; mnohé architektonické památky a místa získávají nový život díky zájmu umělců a široké veřejnosti (staré továrny, sklady, nádraží). • Praha pro mladé Turistika pro mladé má svá specifika (dosud u nás statisticky nezpracovaná), touhu po poznání tu rychle střídá zábava, mnoho mladých lidí rychle reaguje na proměny životního stylu a vyhledává i místa, která se mohou stát do budoucnosti magnetem turismu. Nabídka poznávacích míst (památky) může akcentovat večerní program (koncerty, puby, kluby s programem); specifické programy, např. pro „zamilované" (Kampa, malebná zákoutí Prahy, loďky, hřbitovy); alternativní festivaly a nové sporty – vysoký potenciál růstu. Lázně Zvláštní postavení zaujímají české lázně jako destinace pro movitou klientelu, která netouží vyloženě po léčbě, ale spíše po pobytu v příjemném prostředí; lázně jako místo oddychu a pohody, doplněné o okouzlující atmosféru lokalit; lázně jako místo pro „všechny smysly". Další rozvoj těchto míst navíc nabízí široké spektrum regionálního oživení. S tématem lázní se zaměřit především na Rusko, Německo a arabské země. Kouzlo hradů a zámků Kouzlo a přitažlivost českých hradů a zámků činí z České republiky zemi výjimečných lokalit, regionální centra zábavy, která nabízejí téměř všem věkovým kategoriím (s důrazem na rodiny s dětmi) akce, které jsou široce otevřeny i nižším příjmovým skupinám (středověké slavnosti, opékání selete, jarmarky, pivo podle starých receptů, víno aj.). Církevní památky a poutní místa Velkou část architektonických a uměleckých skvostů České republiky tvoří církevní památky. Spojení spirituality, unikátní architektury a živých procesí představuje vysoký potenciál a význam pro naše převážně katolické sousedy. Církevní památky jsou rozesety po celé naší zemi a nabízejí tak posílení turistického rozvoje ve všech regionech. Téma církevních památek a poutních míst bude obzvláště atraktivní pro Bavorsko, Rakousko, Slovensko, Polsko, Itálii a Španělsko. Aktivní dovolená Nové sporty, ale i relaxace. Prostor pro všechny věkové kategorie (surfing, paragliding, cyklistické trasy, pěší turistika, golf, jezdectví), tematické dovolené, poznávací zájezdy (např. horské výstupy), ale i nové formy (např. seznamovací pobyty, senior tábory apod.). Revizí strategie CzechTourismu do roku 2010 vznikla nutnost definovat nové národní produkty s cílem: • jejich zobecnění, které je marketingově lépe uchopitelné a snáze komunikovatelné • jednotlivé produkty mají dostatečnou obsahovou a kvalitativní hloubku a poskytují více témat k obměně • poskytnout v každé cílové destinaci alespoň jedno silné komunikační téma a nerozmělňovat obraz naší země Nově navrhované národní produkty31

31

Definice nových národních produktů v roce 2007 byla podložena výsledky analýz a statistických šetření prováděných agenturou CzechTourism, jejich stabilizace v roce 2008 je odůvodněna reakcí odborné veřejnosti a


145


¾ ¾ ¾ ¾ ¾

Bohatství historie (včetně technických památek, religiózních témat) Aktivní dovolená (cyklistika, golf, pěší turistika, agroturistika, lov, rybolov, adrenalinové sporty, lyže, voda) České medicínské lázeňství Kongresový, korporátní a incentivní CR Zážitková dovolená (gastronomie, víno, pivo, destiláty, likéry, sport, opera, divadlo, výstavy, festivaly)

konečných zákazníků na domácím i zahraničním trhu a empirickými poznatky ze všech aktivit realizovaných agenturou CzechTourism v roce 2007.


146


2.1.2.2 Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod na období 2007–2013 Problematika rozvoje cestovního ruchu je v ROP řešena v rámci Priority 2. Rozvoj cestovního ruchu. Částečně je cestovní ruch řešen také v rámci Priority 1. Rozvoj dopravy, kam byla umístěna oblast podpory 1.3. Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu, která řeší problematiku výstavby a rekonstrukce cyklistických stezek. Globální cílem priority je zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu díky podpoře infrastruktury, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů s cílem zvýšení zaměstnanosti a příjmů regionu z cestovního ruchu. Specifické cíle priority jsou definovány takto • Zkvalitnit a rozvíjet infrastrukturu a technické zázemí pro cestovní ruch. • Zkvalitnit a rozvíjet marketingové a informační služby, destinační management a produkty v cestovním ruchu. Strategie v oblasti cestovního ruchu Strategie zaměřená na posilování pozice cestovního ruchu v ekonomice regionu Jihovýchod bude prosazována prostřednictvím několika hlavních oblastí podpory zaměřených zejména na: budování a zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu jako nezbytného předpokladu realizace všech dalších navazujících aktivit, dále na tvorbu turistických produktů, programů a projektů a na propagaci a marketing cestovního ruchu. Vedle tradičních druhů cestovního ruchu (městský a kulturně poznávací a sportovně rekreační cestovní ruch apod.) má region Jihovýchod dobré podmínky pro rozvoj i dalších druhů, v rámci kterých lze vytvářet mnoho moderních produktů cestovního ruchu. Tyto perspektivní produkty mohou ekonomicky oživit řadu dosud periferních oblastí regionu z hlediska návštěvnosti a také území podél hranic se sousedními státy. Dobré podmínky pro rozvoj má venkovský cestovní ruch, kongresový cestovní ruch, církevní cestovní ruch a další druhy cestovního ruchu (tradiční řemesla, vinařská turistika, pivovarská turistika, hipoturistika apod.). Pozornost by se měla zaměřit na oblasti, které nabízejí nejlepší perspektivu do budoucnosti a generují příjmy pro daný region a přitahují turisty z jiných regionů. Propagace a komplexní marketingové aktivity cestovního ruchu jsou nedílnou součástí rozvoje každého regionu, který má zájem přilákat nové návštěvníky a dostatečně informovat o svých možnostech v přírodní či kulturní oblasti. Je proto potřeba podporovat a rozvíjet aktivitu a nápaditost subjektů cestovního ruchu v sestavování programových nabídek směřujících k vícedenním pobytům, v posilování propagačních aktivit a při zvyšování úrovně informační obsluhy. Seznam oblastí podpory: Oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Oblast podpory 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu Oblast podpory 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Podporované aktivity: • výstavba či modernizace ubytovacích a stravovacích zařízení s přímou vazbou na cestovní ruch, • výstavba či modernizace infrastruktury pro potřeby cestovního ruchu (např. skanzeny, muzea a obdobná zařízení, kongresová centra, wellness a lázeňská zařízení, infrastruktura pro venkovskou turistiku aj.), • výstavba a rekonstrukce přístupových komunikací (včetně souvisejících chodníků) k turistickým objektům a kulturním památkám (např. k hradům a zámkům, k lyžařským vlekům, k cyklostezkám, k turistickým stezkám apod.), • rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem využívaných návštěvníky regionu,


147


¾

• •

budování a rekonstrukce cyklotras, turistických tras pro pěší a lyžaře a naučných stezek včetně doplňkového zařízení (např. cyklistická parkoviště, úschovny kol, odpočívadla apod.), stavba hipostezek a doprovodné infrastruktury (např. u koňských stanic), výstavba či modernizace infrastruktury cestovního ruchu sportovně rekreačního charakteru, infrastruktury rekreační plavby, rekonstrukce a obnova památek regionálního významu pro potřeby CR včetně nezbytné doprovodné infrastruktury (kulturní i technické památky).

Oblast podpory 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu Podporované aktivity: • tvorba marketingových strategií a strategií jednotlivých druhů cestovního ruchu regionálního a místního významu, • tvorba místních a regionálních systémů, informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech, • tvorba produktů cestovního ruchu a jejich propagace, • podpora marketingových a propagačních kampaní, • tvorba nových vícejazyčných listových, elektronických a digitálních propagačních materiálů a předmětů, • konání seminářů a sympozií o cestovním ruchu na regionální úrovni. Zpracováno dle základního návrhu ROP NUTS 2 Jihovýchod

2.1.2.3 Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2007–2013 navazuje na prvotně zpracovanou Strategii rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje z roku 2002. Nová rozvojová vize Jihomoravského kraje je v Programu rozvoje na období 2007–2013 chápána jako popis žádoucího stavu turistické destinace Jihomoravský kraj (resp. Jižní Morava) v budoucnosti, v horizontu 7 let (v letech 2013–2014). Přestože tato vize nemusí být následnou strategií rozvoje bezezbytku naplněna, dává jasný signál, jakým směrem by se turistická destinace měla rozvíjet. Níže uvedená vize budoucího stavu turistické destinace Jihomoravský kraj je založena na průniku názorů významných aktérů v území – zástupců kraje, měst, obcí a mikroregionů, správ CHKO a NP i vybraných podnikatelů a neziskových organizací. Vize je rozdělena do čtyř pomyslných pilířů, které se vztahují k základním prvkům každé turistické destinace – zdrojům, poptávce (návštěvníků), nabídce a institucionálnímu rámci (viz obrázek). Popis žádoucího stavu v budoucnosti je vždy doplněn sloganem, který činí celou vizi srozumitelnější a „atraktivnější“. Každý z pilířů je následně blíže charakterizován v přítomném čase jako popis cílového stavu (nejde tedy o popis stavu současného). POPIS JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ VIZE 1. Jihomoravský kraj – delší pobyty pestrého spektra domácích i zahraničních turistů Jihomoravský kraj je v národním, ale i nadnárodním měřítku destinací pro různorodé skupiny návštěvníků. Kraj navštěvují individuální i organizovaní turisté se zájmem o aktivní poznávání regionu a jeho specifik, o relaxaci nebo aktivity vázané na pracovní cesty, kongresovou a veletržní turistiku. Jedná se především o kultivované a vzdělané návštěvníky. Počet domácích i zahraničních návštěvníků postupně mírně roste. Dominantní podíl si i nadále udržují návštěvníci z ČR, v relativním vyjádření však roste podíl zahraničních návštěvníků. Zahraniční návštěvníci přijíždějí do regionu jednak častěji jako do cílového místa pobytu, jednak se zde častěji a déle zastavují ti, pro něž je jižní Morava tranzitním územím. Výrazně vzrostla průměrná délka pobytu návštěvníků v kraji v důsledku rozšíření a propojení nabídky pro jednotlivé typy návštěvníků.


148


2. Jihomoravský kraj – kvalitní a různorodá nabídka Jihomoravský kraj je regionem, který nabízí svým návštěvníkům různorodé a kvalitní služby vázané na atraktivity a atrakce, jimiž kraj disponuje. Služby jsou vzájemně provázány s cílem nabídnout návštěvníkům kompletní servis. Nabídka a členění služeb v nabídce tedy vychází z poptávky a požadavků jednotlivých typů návštěvníků (ucelená nabídka pro každou skupinu, resp. formu cestovního ruchu). Síť postupně zkvalitňovaných ubytovacích a stravovacích kapacit doplňuje pestrá nabídka doplňkových služeb a atrakcí zaměřených na uspokojení turistů. Každá část Jihomoravského kraje je s ohledem na svůj charakter schopna svou nabídkou oslovit určitý segment návštěvníků. Nabídka pro návštěvníky je celoroční, tzn. nejen pro hlavní turistickou sezónu. Region nabízí jednak produkty „tradiční“ poznávací a pobytové turistiky, jednak možnosti pro aktivní trávení dovolené (cykloturistika, golfová turistika apod.) a tematické aktivity, a dále produkty pro business klientelu (kongresová, veletržní a incentivní turistika a na ně vázané služby). 3. Jihomoravský kraj – efektivní řízení a marketing na krajské i regionální úrovni Systém řízení rozvoje cestovního ruchu v kraji je založen na intenzivní spolupráci klíčových subjektů cestovního ruchu na různých hierarchických úrovních. Výkonnou a zčásti marketingovou organizací cestovního ruchu je Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, kraj si uchovává činnost koncepční, řídicí, rozhodovací a zčásti marketingovou. Do činnosti Centrály jsou mj. zapojeny kraj, město Brno, případně další města a sdružení podnikatelů v ČR. Intenzivně funguje spolupráce s obdobnými subjekty v sousedních destinacích, tedy především v ostatních moravských krajích, v Rakousku a na Slovensku. Hlavním nástrojem řízení je Program rozvoje cestovního ruchu a jeho pravidelně aktualizovaný akční plán, jejichž prostřednictvím jsou definovány klíčové rozvojové aktivity a projekty. Území Jihomoravského kraje je shodné s turistickým regionem Jižní Morava a je členěno do 5 turistických oblastí. V každé z těchto oblastí působí destinační organizace koordinující rozvoj cestovního ruchu v daném území. 4. Jihomoravský kraj – využívané a zachované přírodní a kulturní hodnoty Atraktivita Jihomoravského kraje i nadále vychází z unikátní kombinace zachovaných přírodních i kulturních hodnot, tedy pestré skladby různých krajinných typů s různorodými přírodními i kulturněhistorickými památkami hmotné i nehmotné povahy. Tyto zdroje jsou uvážlivě využívány tak, aby se jejich hodnota v čase nesnižovala a aby subjekty působící na území kraje mohly z rozvoje cestovního ruchu profitovat dlouhodobě. Dlouhodobá ekonomická využitelnost zdrojů cestovního ruchu je současně v souladu s principy ochrany přírody, krajiny a kulturního dědictví a se zásadami udržitelného rozvoje území. HLAVNÍ OBSAHOVÉ SMĚRY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Rozvojová vize formuluje základní rámec rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji systematicky z hlediska jednotlivých složek destinace. Bližší obsahová specifikace směrů rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji je zpracována v následujících odstavcích. Jedná se o definování forem rozvoje cestovního ruchu, jejichž rozvoj by měl být pro kraj prioritní. Návrh reaguje na závěry analytické části – vychází především ze zjištěných statistických dat, rozvojového potenciálu Jihomoravského kraje pro cestovní ruch a ekonomické bilance jednotlivých forem cestovního ruchu. Hlavními směry rozvoje cestovního ruchu v roce 2007–2013 v Jihomoravském kraji jsou následující formy cestovního ruchu (pořadí, v jakém jsou uvedeny, neurčuje jejich důležitost). 1. Cykloturistika Podpora by měla směřovat především do vytváření cyklistických stezek a tras jako komplexních produktů cestovního ruchu (trasy podél řek, okruhy, lokální sítě). V případě infrastrukturní výstavby by mělo být podpořeno především dobudování páteřních tras (Brno–Vídeň apod.) a zvýšení bezpečnosti na komunikacích, které jsou určeny pro cyklisty i automobily. Podpora cykloturistiky je vázána na


149


koncepci cyklistických tras (Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji), která v Jihomoravském kraji v současnosti (rok 2007) vzniká. 2. Folklor, festivaly, kulturní akce a lidová kultura Podpora by měla být zaměřena na péči o lidové zvyky, pořádání a propagaci folklorních akcí, festivalů a na kulturní akce ve městech i venkovských obcích. Folklor patří k výrazným specifikům kraje, spoluvytváří jeho image a představuje tedy přirozený rozvojový potenciál. 3. Gastronomický cestovní ruch vč. vinařství Podpora by měla směřovat k rozšiřování gastronomických produktů typických pro Jihomoravský kraj. Patří sem především vinařská turistika (s orientací zejména na domácí návštěvníky), ale také cestovní ruch vázaný na místní výrobu piva (s orientací zejména na zahraniční návštěvníky) a dalších potravinářských a gastronomických produktů. 4. Golfová turistika Podpora by měla směřovat k dobudování přibližně 2 nových hřišť tak, aby se Jihomoravský kraj stal uceleným golfovým produktem nabízejícím golfistům týdenní program s návštěvou různých hřišť. Podpora zahrnuje také úpravy a rozšíření hřišť stávajících, která mohou suplovat výstavbu zcela nových hřišť. 5. Pobyty u vody a vodní turistika Podpora jedné z tradičních forem cestovního ruchu vychází z dostatečného počtu vodních ploch a několika turisticky atraktivních vodních cest na území kraje. Aby tento potenciál mohl být využit, je třeba v případě pobytů u vody především investic do zlepšení infrastruktury (včetně kvality vody a vodních ploch samotných) a rozvoje navazujících služeb. Díky zvyšující se kvalitě vody v řekách se objevují záměry na opětovné zřízení přirozených koupališť u řek (např. u Dyje). V případě vodní turistiky se jedná o budování vodních cest pro rekreační plavidla, přístavišť a další potřebnou infrastrukturu. 6. Kongresová, veletržní a incentivní turistika Rozvoj lze opírat o přítomnost Brna jako veletržního a kongresového centra mezinárodního významu. Doplňkem by měl být rozvoj menších kongresových center v kraji a podpora nabídky pro incentivní turistiku, a to především v územích navržených pro integrovaný rozvoj (pólech růstu). 7. Lázeňský, léčebný cestovní ruch a wellness Podpora představuje jednu z nejvýznamnějších možností, jak prodloužit pobyt návštěvníků v regionu. Je koncentrována zejména do lázeňských měst a do území navržených pro integrovaný rozvoj (pólů růstu). 8. Tematické poznávání regionu Podpora jedné ze základních forem cestovního ruchu by měla být provázána s regionálními specifiky. Měla by být proto cílena např. na popularizaci historie, vědy, umění, slavné rodáky a další osobnosti (např. v návaznosti na Slavkovské bojiště a vojenskou historii), funkcionalistickou architekturu a podzemní prostory, technické památky nebo církevní stavby a akce. S ohledem na koncentraci mimořádně cenných přírodních či kulturních lokalit v některých částech kraje se zvyšuje zájem skupin o průvodcovské služby a exkurze s odborným zaměřením. PRIORITY A OPATŘENÍ Přeformulované operační cíle tvoří tři priority rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji pro roky 2007–2013: 1. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu 2. Vytváření a zkvalitňování turistických produktů a posilování jejich marketingu


150


3. Zefektivnění a koordinace marketingu a řízení cestovního ruchu První priorita zaměřená na rozvoj infrastruktury zahrnuje podporu výstavby, rekonstrukcí, revitalizací či nákupu mobiliáře. Jedná se tedy o podporu investičních aktivit a projektů, které mají za cíl zvýšit realizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Protože se jedná o aktivity a akce, které jsou náročné na objem finančních prostředků, předpokládá se, že výrazná většina jich bude financována s využitím strukturálních fondů. Druhá priorita zahrnuje rozvoj produktů, produktových balíčků a jejich marketingu. Nejedná se tedy o investiční aktivity či projekty, ale o podporu vytváření a marketingu komplexní regionální či tematické nabídky cestovního ruchu. Finanční prostředky potřebné na realizaci priority jsou tedy výrazně nižší než v případě první priority. Při financování projektů a aktivit v rámci druhé priority se opět předpokládá částečné využití strukturálních fondů. Zatímco první dvě priority jsou namířeny na podporu nabídky cestovního ruchu v kraji a jedná se tedy především o jejich finanční podporu, třetí priorita zahrnuje opatření v rovině institucí, organizace a koordinace rozvoje cestovního ruchu. Jedná se tedy převážně o institucionální a administrativní opatření, k jejichž realizaci nejsou třeba tak objemné finanční prostředky jako u první a druhé priority. Nízkou finanční náročnost realizace těchto opatření však vyvažuje vysoká náročnost administrativní. Opatření v rámci třetí priority jsou navržena napříč formami cestovního ruchu, zatímco první dvě priority reflektují hlavní obsahové směry rozvoje cestovního ruchu v kraji, které jsou součástí rozvojové vize. Priorita 1: Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro různé formy cestovního ruchu Priorita zahrnuje ty aktivity, které představují kvalitativní či kvantitativní změnu v infrastruktuře pro cestovní ruchu, tzn. aktivity investiční povahy. Infrastruktura je základní „stavební kámen“ rozvoje cestovního ruchu, bez něhož nelze realizovat další aktivity podporující rozvoj tohoto odvětví. Priorita zahrnuje 6 oblastí podpory rozvoje infrastruktury cestovního ruchu: ¾ infrastruktura pro cykloturistiku ¾ infrastruktura pro incentivní a léčebný cestovní ruch ¾ infrastruktura pro pobyt u vody ¾ infrastruktura pro golfovou turistiku ¾ infrastruktura pro kulturní a poznávací cestovní ruch ¾ mobilní infrastruktura 1.1. Infrastruktura pro cykloturistiku ⇒ 1.1.1. Dobudování páteřních cyklistických tras a stezek ⇒ 1.1.2. Zvýšení bezpečnosti na existujících cyklistických trasách a stezkách 1.2. Infrastruktura pro kongresový a léčebný cestovní ruch ⇒ 1.2.1. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro kongresovou a veletržní turistiku ⇒ 1.2.2. Výstavba, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro wellness a léčebný cestovní ruch 1.3. Infrastruktura pro pobyt u vody a rekreační plavbu ⇒ 1.3.1. Zlepšení stavu a kvality vodních ploch a infrastruktury pro pobyt u vody ⇒ 1.3.2. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro rekreační plavbu 1.4. Infrastruktura pro golfovou turistiku ⇒ 1.4.1. Zvýšení kapacity a kvality infrastruktury pro golfovou turistiku ⇒ 1.4.2. Výstavba nových golfových hřišť 1.5. Infrastruktura pro poznávací a kulturní cestovní ruch ⇒ 1.5.1. Rekonstrukce památkových objektů pro potřeby cestovního ruchu ⇒ 1.5.2. Úprava infrastruktury pro turistiku zaměřenou na poznávání regionálních specifik 1.6. Mobilní infrastruktura ⇒ 1.6.1. Posílení vybavenosti drobnou infrastrukturou a mobilním mobiliářem pro různé formy cestovního ruchu


151


Priorita 2: Vytváření a zkvalitňování turistických produktů a posilování jejich marketingu Do priority je zahrnuta podpora vytváření turistických produktů jako uceleného a logicky provázaného souboru služeb, atrakcí a atraktivit, využívajícího infrastrukturu cestovního ruchu a zaměřeného na určitou cílovou skupinu návštěvníků. Součástí tvorby produktů je také jejich marketing. Jednotlivé produkty jsou tematicky nebo regionálně zaměřené a představují buď „volný“ produkt nabízející pod jednou hlavičkou různé služby, atraktivity a atrakce, které spolu logicky souvisejí, nebo „organizovaný“ produkt tvořící ucelený program pro návštěvníky na určitou dobu. Priorita zahrnuje 3 oblasti podpory rozvoje produktů cestovního ruchu: ¾ produkty poznávací, kulturní a folklorní turistiky ¾ cyklistické trasy ¾ produkty dalších forem cestovního ruchu 2.1. Produkty poznávací, kulturní a folklorní turistiky ⇒ 2.1.1. Podpora pořádání pravidelných festivalů, folklorních a dalších kulturních akcí ⇒ 2.1.2. Sjednocení marketingu kulturních a folklorních akcí ⇒ 2.1.3. Posílení nabídky produktů tematické poznávací turistiky 2.2. Cykloturistika ⇒ 2.2.1. Rozšíření produktové nabídky pro cykloturistiku 2.3. Produkty dalších forem cestovního ruchu ⇒ 2.3.1. Vytvoření komplexní nabídky golfové destinace Jižní Morava ⇒ 2.3.2. Vytvoření a rozšiřování produktů gastronomické turistiky ⇒ 2.3.3. Rozšíření nabídky služeb v rámci veletržní, kongresové a incentivní turistiky ⇒ 2.3.4. Vytváření regionální nabídky pro wellness a léčebné pobyty Priorita 3: Zefektivnění a koordinace řízení cestovního ruchu Priorita je zaměřena na organizační a administrativní změny v rozvoji cestovního ruchu. Na rozdíl od priorit 1 a 2 nezahrnuje podporu projektů, ale zaměřuje se na změny uvnitř řídicí struktury rozvoje cestovního ruchu v kraji. Priorita zahrnuje 3 oblasti podpory: ¾ management cestovního ruchu ¾ koordinace aktivit s vnějšími subjekty ¾ marketing cestovního ruchu 3.1. Management cestovního ruchu ⇒ 3.1.1. Posilování potenciálu lidských zdrojů v cestovním ruchu ⇒ 3.1.2. Monitoring a průzkumy v oblasti cestovního ruchu ⇒ 3.1.3. Zřízení a realizace poradenských služeb v oblasti cestovního ruchu 3.2. Koordinace aktivit s vnějšími subjekty ⇒ 3.2.1. Rozvoj spolupráce s okolními destinacemi ⇒ 3.2.2. Posílení spolupráce s incomingovými cestovními kancelářemi a agenturami 3.3. Marketing cestovního ruchu ⇒ 3.3.1. Posílení jednotného marketingu Jižní Moravy ⇒ 3.3.2. Vytvoření jednotné prezentace turistických produktů Jižní Moravy ⇒ 3.3.3. Vytvoření jednotného krajského informačního a rezervačního systému ⇒ 3.3.4. Rozšíření a prohloubení mediální prezentace kraje Zpracováno dle návrhu Programu rozvoje cestovního ruchu JMK , verze červen 2007.


152


2.1.2.4 Marketingová studie regionu Zahrada Evropy Marketingová studie regionu Zahrada Evropy byla zpracována v roce 2000 pro území současné turistické oblasti Pálava a LVA, jíž je destinace Mikulovsko významnou součástí. Strategie definuje pro tuto oblast základní rozvojové cíle, strategické oblasti a konkrétní aktivity. Globální cíle rozvoje • respektování trendu šetrného cestovního ruchu – zachování trvale udržitelné prosperity území • zachování životaschopné přírody, krajiny a kultury • podpora rozvoje CR ze strany obyvatelstva – zapojení veřejnosti do rozvoje • podpora celoregionálního (plošného) rozvoje CR – využití celého řešeného území pro turistické aktivity směrem k jejich propojení • specializace jednotlivých turistických center a oblastí (LVA, Pálava, Pasohlávky, Mikulov, Lednice,...) • podpora zachování jedinečnosti regionu • rozšíření hlavní turistické sezóny v zájmovém území (potlačení sezónnosti) – podpora jarní, podzimní a zimní turistiky v zájmovém území • podpora iniciativ v oblasti CR • podpora marketingových přístupů v rozvoji CR • vytvoření regionální organizační struktury CR – koordinace rozvoje turistického ruchu v zájmovém území • vzdělávání managementu a personálu v oblasti CR • rozvoj infrastruktury pro CR • rozvoj specifických forem CR (vinařství, kultura, folkór atd.) • rozvoj spolupráce s okolními turistickými regiony a přeshraniční spolupráce (zajištění napojení nabídky CR na okolní domácí a zahraniční regiony a na produkty s celorepublikovým dosahem – Znojmo, Brno-venkov, Weinviertel, Greenways atd.) Základní strategické oblasti a opatření pro region Zahrada Evropy Strategická oblast 1: Zavedení nové „značky“ a budování nového image „Zahrada Evropy“ Opatření: ⇒ Vytvoření zastřešující „značky – loga“ regionu Zahrada Evropy jako zastřešující turistické destinace ⇒ Zpracování corporate identity propagačních a informačních prostředků ⇒ Návrh a realizace komplexní komunikační strategie (plánu) na podporu budování nového image regionu pod značkou Zahrada Evropy Strategická oblast 2: Vybudování standardního systému spolupráce a organizace CR v regionu ZE Opatření: ⇒ Podpora budování turistické organizace a zavedení destinačního managementu ⇒ Vybudování regionální sítě TIC, standardizace činnosti TIC ⇒ Zapojení obcí regionu, turistických oblastí a celého regionu ZE do společných projektů a programů na podporu rozvoje CR ⇒ Vybudování DMC pro region Zahrada Evropy ⇒ Zajištění bezpečnosti turistů v regionu Strategická oblast 3: Tvorba pilotního produktu Zahrada Evropy, rozšíření a zkvalitnění produktů cestovního ruchu Opatření:


153


⇒ Vytvoření pilotního produktu, zkvalitnění dlouhodobých „nosných“ produktů regionu Zahrada Evropy ⇒ Tvorba „nosných“ produktů pro každý rok (region ZE, JM, Slovácko, ČR) ⇒ Tvorba specifických produktů ⇒ Tvorba produktů orientovaných na akce a události v regionu ⇒ Tvorba kooperativních tematických produktů v rámci regionu Jižní Morava a Slovácko Strategická oblast 4: Komplexní marketingová podpora rozvoje CR (realizace produktů) regionu Opatření: ⇒ Využití všech prostředků a forem propagačního mixu a prodeje vybraných produktů regionu ZE ⇒ Průběžná analýza nabídky hlavní konkurence ⇒ Monitoring požadavků a potřeb jednotlivých cílových skupin, statistická a marketingová šetření ⇒ Vybudování rezervačního a informačního systému regionu ZE Strategická oblast 5: Rozvoj základní a doprovodné turistické infrastruktury Opatření: ⇒ Vybudování nových ubytovacích kapacit v regionu, především ubytování hotelového typu ⇒ Rozvoj ostatní základní a doprovodné turistické infrastruktury (pěší trasy, cyklotrasy, naučné stezky, odpočívadla, hřiště pro děti, sportoviště, bazény atd.) ⇒ Rozvoj (rekonstrukce) dopravní infrastruktury ⇒ Budování a obnova turistických tras a cílů v regionu ⇒ Podpora růstu kvality základních a turistických služeb v rámci produktů

2.1.2.5 Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko je prakticky jediným rozvojovým dokumentem, který speciálně řeší rozvoj samotného území destinace Mikulovsko. I když se nejedná o dokument tematický, zaměřený pouze na rozvoj cestovního ruchu, je zde tato problematika poměrně široce řešena jako jedna z prioritních rozvojových oblastí. Strategie byla zpracována v roce 2000 Ing. arch Lydií Filipovou a společností DHV CR, následně pak byla v roce 2004 aktualizována společností ARC Mikulov. Pro mikroregion Mikulovsko byly v rámci celkového rozvoje území definovány následující strategické oblasti: A. Lidský potenciál a sociální infrastruktura B. Ekonomika a trh práce C. Technická infrastruktura D. Životní prostředí E. Cestovní ruch Strategická vize rozvoje mikroregionu Mikulovsko Všestranný a vyvážený rozvoj území mikroregionu Mikulovsko s pomocí vnějších sil, ale zejména s využitím jeho vnitřních možností, s důrazem na všestranný rozvoj lidského potenciálu, obnovu ekonomiky včetně zemědělství, lepší vybavení území technickou infrastrukturou, všestrannou péči o kulturní dědictví, přírodu a rozvoj cestovního ruchu. Aktivity související s opatřeními pro rozvoj cestovního ruchu C) TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Problémová oblast: C.1 Doprava Specifický cíl C.1


154


Zkvalitnit dopravní sítě mikroregionu a jeho vnějšího propojení, technický stav a vybavenost doplňující infrastruktury včetně veřejné dopravy a cykloturistiky Opatření C.1.1: Dobudování, rekonstrukce a modernizace nadregionální, regionální, místní a obslužné silniční komunikace a doplňující infrastrukturu včetně sítě cyklostezek Vybudování rychlostní silnice R 52 výběrem optimální varianty pro mikroregion. Rekonstrukce a obnova silničních komunikací druhé a třetí třídy, sběrných a místních komunikací včetně chodníků a veřejného osvětlení. Vyloučení zemědělské dopravy z místních komunikací obytných zón a průtahů obcí. Vybudování parkovišť a odstavných ploch zejména pro osobní automobily v obcích. Vybudování cyklotras a cyklostezek s příslušným vybavením a s napojením na nadnárodní trasy. Cyklistická doprava v obcích. E) CESTOVNÍ RUCH Globální cíl Rozvíjet cestovní ruch v mikroregionu Mikulovsko jako možný významný zdroj ekonomického růstu ve formách, které jsou v souladu s trvale udržitelným rozvojem území. Specifický cíl E.1 Rozvíjet cestovní ruch Mikulovsko

a vytvořit

organizační strukturu cestovního ruchu v turistickém regionu

Opatření E.1.1: Turistický region Mikulovsko a podmínky pro rozvoj cestovního ruchu Vymezení turistického regionu Mikulovsko a podpora vzniku organizační struktury cestovního ruchu. Koordinace marketingu a cílené propagace mikroregionu. Zlepšování image mikroregionu. Odstraňování závad, bránících rozvoji cestovního ruchu. Popularizace a medializace ekonomického odvětví cestovního ruchu. Podpora systému vzdělávání pro pracovníky komunální sféry, podnikatele a další subjekty působící v cestovním ruchu. Rozvoj spolupráce municipalit, podnikatelské sféry, státní správy i zájmových subjektů na rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu. Spolupráce v cestovním ruchu se sousedními regiony i zapojení mikroregionu do systému krajské struktury cestovního ruchu. Spolupráce při tvorbě propojených turistických tras a tematických okruhů jak v rámci mikroregionu, tak kraje, a i v celostátním měřítku – např. CHKO, BR, sakrální památky, muzea, archeologické lokality apod. Využívání podpor rozvoje cestovního ruchu se spoluúčastí zdrojů Evropské unie i národních programů. Využívání zpracovaných marketingových a ostatních studií cestovního ruchu, zpracovaných pro Mikulovsko. Specifický cíl E.2 Rozvíjet turistickou infrastrukturu a specifické formy cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko Opatření E.2.1: Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu v mikroregionu Mikulovsko Podpora rozvoje základní turistické infrastruktury – stravování, ubytování a dopravy, stejně jako doplňujících služeb turistické infrastruktury. Zajišťování technické infrastruktury sídel jako jednoho ze základních předpokladů pro úspěšný rozvoj cestovního ruchu. Podpora vybudování propojené sítě turistických informačních center v obcích mikroregionu, standardizace jejich činnosti a poskytování služeb, zavedení informačního a rezervačního systému. Podpora rozvoje incomingu. Rozvoj cykloturistiky a budování regionálních a lokálních cyklotras. Podpora rozvoje významného fenoménu Mikulovska – vinařství a vinařské turistiky. Podpora rozvoje kongresové a firemní turistiky, sportovních zařízení, přírodních a umělých koupališť, vodních sportů, autokempů a jejich zázemí. Rozvíjení jednotného orientačního systému. Další budování a rekonstrukce turistických tras a vybudování systému naučných stezek s průvodcovskými službami na Pálavě, jako metody řízené šetrné turistiky k přírodě.


155


2.1.3 Vyhodnocení trendů v oblasti cestovního ruchu 2.1.3.1 Základní evropské trendy cestovního ruchu Trendy32 v cestování jsou významným prvkem ovlivňujícím návštěvu každé destinace a zejména pak obchodní chování potenciálního návštěvníka. Trendy je třeba sledovat dlouhodobě a vázat na ně tvorbu hlavních marketingových témat a produktů destinace, usměrňovat podle nich budování turistické infrastruktury v destinaci nebo jim efektivně přizpůsobovat marketingové aktivity a kampaně. V následujících několika kapitolách jsou proto shrnuty základní očekávané trendy ovlivňující způsob cestování turistů a tedy i cestovní ruch jako takový. V tomto směru je důležité zdůraznit, že trendy působí v mnoha případech společně, proto zde uvádíme více názorů z více pohledů na možnou budoucnost evropského i tuzemského cestovního ruchu a rekreace. A. Demografie Během několika let dojde k výraznému nárůstu osob ve vyšším věku, přičemž senioři budou mnohem zdravější a budou disponovat vyššími příjmy než tomu bylo v minulosti. Díky tomuto faktu poroste poptávka zkušenějších turistů – seniorů mnohem rychleji než obecně zaměřená poptávka po cestovním ruchu. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po kvalitě, pohodlí a bezpečnosti • rostoucí poptávka po jednoduchých způsobech dopravy • rostoucí poptávka po relaxačních aktivitách (golf) • rostoucí poptávka po produktech zaměřených na jednotlivce • rostoucí poptávka spíše v obdobích mimo hlavní sezónu (zimní pobyty) • v marketingových aktivitách by měl být kladen méně důraz na věk a více na pohodlí • rostoucí poptávka po vzdálenějších destinacích, ale částečně i po kratších pobytech (prodloužené víkendy) B. Zdraví Uvědomování si významu zdraví bude v budoucnosti neustále narůstat. Tento faktor nebude sice ovlivňovat objem poptávky, bude ale zcela určitě ovlivňovat rozhodovací proces ve vztahu k destinaci a chování během pobytu v zahraničí. Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou stále častěji vyhýbat destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé • poptávka po pouze letních dovolených bude stále klesat • poroste stále více popularita aktivní dovolené a rovněž poptávka po všech aktivitách s ní spojených • poroste poptávka po wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech C. Vnímavost a vzdělávání V budoucnu bude neustále narůstat průměrná úroveň vzdělanosti. Výsledkem tohoto trendu bude při plánování dovolené rostoucí role umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po speciálních produktech • stále častěji budou do balíčků služeb cestovních kanceláří zahrnovány prvky umění, kultury a historie, totéž se týká i individuálního cestování • poroste potřeba lepšího a tvořivějšího způsobu poskytování informací 32

Kapitola popisující současné trendy v cestovním ruchu byla částečně převzata z výstupu 3. Desk research pro marketingové plánování. Nejedná se tedy o vlastní výzkum řešitele výstupu, ale o prezentaci již publikovaných odborných studií jiných autorů. Jejím cílem je dotvořit kompletní představu o současném stavu řešené destinace.


156


•

poroste poptávka po nových destinacích střední a východní Evropy

D. Volný čas Moderní společnost klade stále větší tlak na běžný život člověka a tak stimuluje jeho poptávku po volném čase a relaxaci. Na druhou stranu má tento trend opačný vliv na volné disponibilní příjmy vzhledem k rostoucímu počtu dnů placené dovolené. Důsledky pro cestovní ruch: • rostoucí poptávka po levnějších produktech • rostoucí poptávka po relaxačních pobytech • zkracování hlavní delší dovolené a její nahrazování větším počtem krátkodobějších dovolených E. Zkušenosti s cestováním Zkušenější spotřebitelé si budou stále více zajišťovat cesty sami podle svých potřeb, bude kladen větší důraz na kvalitu a na poměr kvality a ceny. Důsledky pro cestovní ruch: • dovolená bude více doplňována alternativními způsoby trávení času a peněz • mnohem více utrpí destinace s nepřijatelným standardem služeb • bude se stále více objevovat smíšené spotřební chování: jeden rok jednoduchá, další rok luxusní dovolená nebo jeden rok dlouhodobá, další rok krátkodobá dovolená • preference dovolených budou více roztříštěné • věrnost destinacím bude nadále oslabovat • zkušenosti budou stimulovat turisty k návštěvám již navštívených destinací v minulosti, se kterými byli spokojeni • bude více preferována mobilita a poroste tak více poptávka po půjčovnách aut, motocyklů a kol • poroste preference regionů, které nabízejí širokou, rozmanitou a zcela vyváženou koncepci, poroste poptávka po lepším destinačním managementu F. Životní styl Životní styly se budou v západní společnosti postupně měnit, což ovlivní pohled turistů na jejich osobní potřeby a chování. Důsledky pro cestovní ruch: • společenské postavení bude méně důležité • chování ve volném čase bude více individualizované, poroste poptávka po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) • posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech • dodavatelé získají vyšší zisky, pokud budou schopni vytvořit zcela nové produkty, bude stále důležitější jejich specializace v souvislosti se specifickými koníčky a zájmy • poroste poptávka po druhých domovech • stále více se bude projevovat trend návratu k „jednoduchému“ – např. budou spíše preferovány bungalovy před hotely a stany před karavany G. Informační technologie Rozšiřování internetu a jeho využívání nejen k získávání informací, ale i k nákupu turistických produktů a služeb bude i nadále narůstat. V cestovním ruchu poroste neustále i význam vizuálních prezentací. Důsledky pro cestovní ruch:


157


• • • • • • •

dostupnost turistických informací o destinacích a produktech a složitější systémy vyhledávání způsobí mnohem větší konkurenci na trhu cestovního ruchu zkušenější turisté si budou sestavovat svou dovolenou prostřednictvím přímé rezervace přes internet význam cestovních agentur poklesne, balíky služeb budou více nakupovány přes internet internet pozmění roli národních turistických organizací a posílí roli e-marketingu základním předpokladem úspěšných webových stránek bude dostupnost hlubších informací jak o produktech, tak o destinacích, a přístupná propojení a prolinky možnost nákupu přes internet bude mít za následek ještě pozdější rezervace vzroste potřeba spolehlivých on-line rezervací především ze strany zkušených a sebejistých turistů

H. Doprava Lepší dostupnost rychlostních vlaků a nízkonákladových přepravců ovlivní klasické způsoby cestování. Silniční doprava bude stát před problémem přesycení a nahromadění. Důsledky pro cestovní ruch: • destinace budou více profitovat z jednoduché dostupnosti především v případě krátkodobějších pobytů, zejména pokud jsou hlavní události pořádány v období mimosezóny • lepší dostupnost přímých vlakových a leteckých spojení bude stimulovat poptávku po prodloužených víkendech a krátkodobějších pobytech ve městech v zahraničí • vzroste využívání vysokorychlostních železnic, které tak převezmou vysoký podíl v současné době letecké dopravy • přetížení silniční dopravy bude mít negativní vliv na cesty soukromými vozy, zejména v hlavní sezoně • klesne význam autobusové dopravy • bariéry způsobené nedokonalými jízdními řády a nepříliš optimální dopravou budou mít velice negativní vliv na destinace, které neakceptují rostoucí poptávku po snadné dostupnosti I. Udržitelný rozvoj Uvědomování si významu ekologie nadále poroste. V cestovním ruchu to způsobí zvýšenou poptávku po destinacích, ve kterých bude hrát významnější roli příroda a populace. Důsledky pro cestovní ruch: • vzroste důležitost jednotlivých regionů v rámci destinace • politika destinačního managementu musí být zlepšována prostřednictvím kontinuálnějšího a důslednějšího plánování • preference destinací budou stále silněji spojovány s podporou místního obyvatelstva a jejich přívětivým postojem k rostoucímu počtu přijíždějících turistů • ekoturismus nesmí být zaměňován s udržitelným rozvojem cestovního ruchu J. Jistota a bezpečí Teroristické útoky, regionální války, znečištěné prostředí a další kritické situace se bohužel stanou součástí denního života a ovlivní tak zvýšenou potřebu jistoty a bezpečí. Důsledky pro cestovní ruch: • turisté se budou více vyhýbat destinacím, které jsou považovány za méně bezpečné • při výběru destinace bude hrát větší úlohu kvalita vody (jezera, bazény, ale i vody z vodovodní sítě) • turisté budou mnohem rychleji reagovat v případě, že nabízený produkt nebude splňovat očekávané standardy • významně vzrostou náklady zaručující bezpečnost


158


•

průmysl cestovního ruchu bude pružněji a lépe reagovat a uspokojovat poptávku v krizových obdobích

Poznámka: Základní evropské trendy je možno dále doplnit dalšími analýzami a prognózami. Některé z nich uvádíme pro zajímavost v kapitole Přílohy.

2.1.3.2 Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu Ekologicky šetrné formy cestovního ruchu zažívají v poslední době velký rozvoj, stále více lidí tráví dovolenou ve venkovských oblastech, kdy k odpočinku využívají ekoturistiku nebo agroturistiku. Cestovní ruch lze z hlediska přístupu k přírodnímu a kulturnímu prostředí rozdělit na tzv. „zelený“ cestovní ruch (upřednostňuje šetrný vztah k přírodě i celému životnímu prostředí) a „motivační“ cestovní ruch (zájem je dán spíše vnitřními potřebami/motivacemi člověka než vztahem k prostředí).

VENKOVSKÝ CESTOVNÍ RUCH Jednou z forem cestovního ruchu, která odpovídá požadavkům trvale udržitelného rozvoje, je venkovská turistika. Jako každá podnikatelská činnost je i venkovská turistika orientovaná na dosažení zisku. Nicméně tím, že se řídí odpovědnými principy, patří mezi tzv. „měkké“ formy cestovního ruchu. Venkovskou turistiku můžeme definovat jako turistiku, která je provozovaná na venkově, mimo oblasti rekreačních center. Jejími subprodukty jsou zejména vesnická turistika, agroturistika a ekoagroturistika. Jedná se o takový produkt cestovního ruchu, který zdůrazňuje především ekologický a sociální přístup. K typickým projevům venkovské turistiky patří zejména následující aspekty: • ohleduplný (šetrný) vztah k přírodě i celému životnímu prostředí • decentralizované ubytování s omezenou kapacitou • komorní, téměř rodinné zázemí • pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů • rekreační pobyt v prostředí venkova (mimo oblasti rekreačních a turistických center) • symbióza se zemědělstvím (typická pro agroturistiku) znamená originální nabídku služeb cestovního ruchu Na základě uvedených principů můžeme odvodit znaky udržitelnosti, kterými se venkovská turistika vyznačuje: • ekonomická udržitelnost – dostupnost pracovní síly, ekonomická soudržnost a vliv na jiné činnosti v lokalitě • sociální a etická udržitelnost – sociální soudržnost, příspěvek k rozvoji humanity a etickému chování lidí, kvalita života • environmentální udržitelnost – odpovědné chování k životnímu prostředí, uchování přírodních a kulturních zdrojů Negativní dopady masové turistiky si žádají tvorbu a aplikaci takových rozvojových strategií, které podporují a umožňují zodpovědnou turistiku. Uvedená charakteristika venkovské turistiky dokládá, že její provozování může zmíněná ohrožení, která s sebou přináší klasický cestovní ruch, omezit či úplně odstranit. Provozování udržitelných forem cestovního ruchu, jakými venkovská turistika se svými subprodukty je, pomůže odvětví cestovního ruchu vyrovnat se s požadavky udržitelného rozvoje.

EKOTURISTIKA Ekoturistika spadá pod oblast „zeleného“ cestovního ruchu, který se vyznačuje šetrnějším přístupem ke krajině a jejím obyvatelům. Ekoturistika je nejrychleji rozvíjející se forma cestovního ruchu, s


159


ročním růstem mezi dvaceti a třiceti procenty. Je propagována jako přátelská vůči životnímu prostředí i místní kultuře, navíc jako trvale udržitelná. V neposlední řadě je také zisková. Čísla z roku 2002 ze zprávy UNEP hovoří o ziscích kanadských a amerických firem převyšujících bilion dolarů z takzvané přírodní turistiky, pod kterou ekoturistika spadá. Doposud neexistuje jednotná definice pojmu ekoturistika. Podle Světové organizace cestovního ruchu je ekoturistika definována jako turistika založená na přírodě (hlavní motivací turistů je pozorování a obdivování přírody), která v sobě však obsahuje také prvky vzdělávací a interpretační. Obecně ji organizují malí, vysoce specializovaní touroperátoři ve spolupráci s destinačními partnery, což jsou většinou opět malé místní podniky. Ekoturistika podporuje přírodní území, hostitelské komunity a orgány pečující o ochranu přírody, poskytuje místní komunitě alternativní pracovní místa a příležitosti k výdělku a zvyšuje povědomí o potřebě chránit přírodní a kulturní hodnoty. Mezinárodní společnost pro ekoturistiku ji definuje jako „odpovědné cestování do přírodních oblastí, které zachovává životní prostředí a zlepšuje životní úroveň místních obyvatel“. Zahrnuje rozmanité aktivity – od pozorování ptactva přes dobrodružné výpravy do želvích kolonií až po návštěvy domorodců.

AGROTURISTIKA Agroturistika je forma venkovské turistiky, která je nabízena a provozována některými farmáři a majiteli zemědělských usedlostí a slouží jako dodatečný zdroj nabídky výkonů a služeb. Agroturistika představuje jedinečné spojení zemědělství a turistiky. Bezprostřední kontakt s přírodou, možnost seznámit se s organizací farmy a stylem života na ní, setkat se s přirozeným chodem života na vsi, to jsou pro řadu hostů natolik lákavé nabídky, že místo klasické dovolené u moře zvolí pobyt na vesnické usedlosti. Farmy specializující se na chov koní nabízejí také ustájení koní a poníků pro soukromé osoby, některé provozují i jezdecký oddíl a pořádají výcvik jízdy a vyjížďky po okolí. Vedle projížděk na koních nabízejí farmy zájemcům i možnost zkusit si, co obnáší náročná péče o koně, ovce nebo kozy. Některé usedlosti k tomu nabízejí i ubytování v pokojích či apartmánech. Agroturistika je ideálním typem rodinné dovolené, která umožňuje turistům strávit volný čas ve zdravém prostředí českého venkova, volně se pohybovat po celé farmě a seznámit se s chodem farmy a zeptat se na vše, co je zajímá, případně se i do některých prací zapojit. Pro děti z měst bývá zážitkem kontakt se zvířaty žijícími na farmě. Některé farmy mají v nabídce také možnost stravování nebo možnost ochutnávky a nákupu čerstvých produktů z farmy (zelenina, ovoce, mléko, tvaroh, sýr, vejce a další). V průběhu dovolené na farmě mají hosté možnost chodit na výlety, koupat se či sbírat lesní plody a houby. Tento forma cestovního ruchu je šetrná k přírodě, umožňuje rozvoj českého venkova a pomáhá řešit nezaměstnanost v obcích. Kvůli všeobecnému spěchu, ale i zvyšování životních nákladů, začínají lidé vyhledávat právě tyto formy odpočinku. Také proto je především pro rodiny s dětmi, které tvoří největší procento klientů, tento druh dovolené finančně zajímavý. Pro podnikatele má agroturistika následující význam: • je doplňkovým zdrojem příjmů • finalizuje produkci • umožňuje využití méně výnosných ploch • zvyšuje standard zemědělské domácnosti Pro obec může mít agroturistika tyto přínosy: • zintenzivňuje využití budov


160


• • • • • • • • • •

zvyšuje vybavenost obce stimuluje odbyt zemědělských i jiných výrobků přináší zvýšení příjmů obyvatel obce přináší oživení řemeslné výroby umožňuje vytvoření finančních zdrojů pro obec i její obyvatelstvo zvyšuje možnost zaměstnání obyvatel obce stimuluje oživení folklóru a jiných tradic obce umožňuje využití přírodního, kulturního a historického potenciálu obce přispívá k udržování gastronomických a jiných zvyklostí zachovává původní ráz obce i krajiny

Pro region plynou z agroturistiky následující výhody: • je alternativou mimoprodukčních forem zemědělství • snižuje nezaměstnanost • stabilizuje osídlení krajiny, zejména málo osídlených venkovských regionů • udržuje a funkčně obnovuje vesnické osídlení • rozptyluje cestovní ruch do větších celků • zvyšuje exportní aktivity státu

CHATAŘENÍ A CHALUPAŘENÍ Chataření a chalupaření se těší stále velké popularitě a není divu, že je Česká republika na vrcholu světového žebříčku, co se týče „druhého bydlení“. Mnoho lidí se stále cítí být více doma na chatě či chalupě než v městském bytě. A tak především díky chalupaření bylo mnoho chátrajících objektů na venkově zachráněno. Výstavba „druhého bydlení“ kulminovala v období let 1970 až 1991, kdy počet rekreačních objektů dvaapůlkrát vzrostl, což nemělo ve světě obdoby. Politické události v závěru šedesátých let a následná normalizace totiž způsobily, že spousta lidí začala unikat do vlastního soukromého prostředí a seberealizovali se právě při údržbě či stavbě „druhého bydlení“. V 70. letech 20. století se stavělo až osm tisíc nových rekreačních objektů ročně. První chatové osady, především u řek Vltavy, Berounky a Sázavy, později i v Podbrdsku a Mnichovicku, ale začaly vznikat již ve dvacátých letech 20. stol. a jejich staviteli byli převážně trampové. Střední a zámožnější vrstvy si stavěly rekreační domy a vily v dopravně dostupných lokalitách v blízkosti velkých měst (Praha, Brno, Ostrava). Do té doby byla totiž tato forma rekreace a odpočinku s ozdravnou funkcí výsadou pouze panovnických rodin, šlechty a zámožných lidí. Za první republiky začaly podnikat krátkodobé útěky z měst i ostatní skupiny obyvatelstva. Jezdilo nebo chodilo se na jednodenní poznávací výlety či piknik, nebo například rybařit. Mládež preferovala stanování v přírodě – tramping či organizovaný skauting. Pojmy chataření a chalupaření se v našem slovníku běžně objevují až koncem 60. let 20. století. K jejich rozvoji mimo jiné přispěl rozvíjející se automobilismus, zavedení volných sobot i skutečnost, že vlastnit druhé bydlení se stalo módou. Navíc vlastnictví rekreačního objektu bylo rozumným uložením financí. Výstavba „druhého bydlení“ kulminovala v období let 1970 až 1991. Po roce 1989 mnozí předpovídali, že éra chatařů a chalupářů s otevřením hranic a možností neomezeně cestovat skončí. To se však nepotvrdilo. Pro většinu lidí, kteří žijí v městských bytech a chtějí pravidelně cestovat z města do přírody, je chataření a chalupaření i dnes příhodným řešením. Co se změnilo, je šíře nabídek a možnosti využití služeb profesionálů při stavbě a rekonstrukci domu či zahradničení. Chataři a chalupáři již nutně nemusejí být také zručnými kutily. Ušetřený čas mohou věnovat rodině, sportu, nejrůznějším zálibám či cestování. Navíc mnozí majitelé víkendového bydlení pochopili, že se jejich nemovitost dá zhodnotit nabídnutím k pronájmu, další se pokoušejí dosud


161


rekreační stavbu přestavět na bydlení trvalé. Proto se i vybavení chat a chalup neomezuje jen na to nejnutnější, ale setkáváme se i s luxusně zařízenými stavbami, které překonávají běžné rodinné domky. Do budoucna můžeme odhadovat, že chataření a chalupaření bude ještě nějaký čas součástí života obyvatel České republiky. I když část staveb kategorie „druhého bydlení“ bude po nutných stavebních úpravách převedena mezi trvale obydlené. Chataření a chalupaření však s sebou nenese pouze pozitiva, ale i negativa. V některých lokalitách se utváří uzavřené chatařské kolonie, vznikají problémy s parkováním, často se obce v okolí chatařských kolonií potýkají s haldami odpadků a někteří chataři odmítají platit poplatky za odvoz odpadu.

2.1.3.3 Trendy ve vazbě na tvorbu turistických produktů a programů Kromě všeobecných trendů v cestování a turistice je možné také vysledovat měnící se zájem turistů z hlediska nabídky programů a produktů. Některé z důležitých poznatků pro tvorbu produktů a programů uvádíme níže. ¾ Turistické programy by měly vždy nabízet od každého něco – sport, kultura, památky a historie, příroda, nákupy atd. Výsledkem by tedy měl být vždy tzv. mix zážitků. Zároveň by ovšem měl být program vždy zaměřen na určitou specializaci (sport, jezdectví, vodní sporty, prohlídka památek, lyžování atd.). ¾

Pokud bude program koncipován jako program poznávací (chceme představit a prodat atraktivity regionu), měl by být vytvořen ve formě „tras“ po turistických atraktivitách. Spojením těchto tras se službami vznikne program (package).

¾

Programy musí být vytvářeny zvlášť pro každé roční období, s hlavním zaměřením na letní a zimní sezonu.

¾

Značný prostor by měl být věnován večernímu programu, ve kterém je připraven dostatek společenských akcí (platí hlavně pro skupiny).

¾

Určitým problémem je vypracování variant programů podle jejich délky (počtu noclehů) tak, aby je mohl klient či touroperátor zařadit do svého programu. Tento problém by mohl být řešen navržením do tzv. jednodenních bloků, přičemž výsledný program vznikne až seřazením těchto bloků, a klient si určí jak délku vlastního programu (počet noclehů), tak i ze kterých bloků bude program složen. Tato strategie je velmi důležitá hlavně pro proniknutí nabídky pilotního produktu do nabídek touroperátorů. Flexibilita jednodenních bloků umožňuje vyplnit např. mezeru v programu zahrnujícího Prahu přesně podle potřeb touroperátora. Z této nabídky jednodenních bloků by měly být samozřejmě doporučeny nejlepší kombinace (tzv. „top programy“), které budou nabízeny jak touroperátorům, tak konečným spotřebitelům. I zde je flexibilita jednodenních bloků výhodou.

¾

Dále je také třeba ctít pravidlo, že z čím vzdálenější země nebo regionu je klient, tím zpravidla kratší dobu stráví v daném regionu v rámci České republiky.

¾

Region může vytvářet speciální víkendové programy pro domácí i zahraniční turisty. Mělo by se jednat o programy aktivního odpočinku, které by měly být zacíleny především na lidi z blízkých velkých měst a také turisty z příhraničí.

¾

Pro každý segment trhu může být nabízena optimální varianta – kombinace jednodenních bloků o určité délce.

¾

Programy by měly mít variantu určenou jak skupinám, tak jednotlivcům. Tyto varianty se liší hlavně v míře flexibility týkající se obsahu a služeb. Pro skupiny je v určitých částech regionu obtížné zajistit ubytování z důvodů nedostatku vhodných ubytovacích kapacit. Naopak pro organizované skupiny se například nabízí daleko více možností organizace večerního


162


programu. ¾

Programy by měly klientovi dát možnost podílet se na konečné podobě produktu, což značně přispívá k jeho spokojenosti. Metoda použití jednodenních bloků umožňuje i skupinám „ušít produkt na míru“, ale daleko větší variabilita je umožněna individuálům.

¾

Variabilita je důležitá pro vlastní produkt, neboť dává klientovi možnost volby, a je důležitá i z hlediska vývoje a budoucnosti produktu, protože dává prostor pro naplňování nových požadavků klientů. Klient se může opakovaně vracet do regionu a vždy najde něco nového.

¾

Program by měl být přístupný i pro klienty, kteří jej nechtějí absolvovat organizovaně, ale chtějí si jej připravit sami, složit z jednotlivých služeb nakoupených přímo od dodavatelů. Je jisté, že tento postup ze strany zákazníka bude hlavně pro něj pracnější a více riskantní, ale v zásadě je možný, protože i konečný spotřebitel má možnost opatřit si všechny nezbytné informace. Hlavním zdrojem informací by měl být turistický portál.

¾

Jedním z hlavních rysů programu by měl být fakt, že je možné jej kombinovat s jinými programy, tzn. že může být nabízen jako součást programů zahrnujících například Prahu.

¾

Program by měl být nabízen touroperátorům, kteří ho pro potřeby vlastní nabídky doplňují a kompletují.


163


2.2 Definování strategické vize rozvoje destinace Mikulovsko 2.2.1 Globální cíle a strategická vize rozvoje destinace Mikulovsko Destinace Mikulovsko je již dnes z pohledu domácího cestovního ruchu jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších turistických destinací České republiky, zejména pro svoji dobrou polohu, výborné klimatické podmínky, příjemný krajinný ráz, unikátní přírodu, rozmanité památky, folklor, vinařství a celkovou nabídku a kvalitu služeb. Destinace dlouhodobě realizuje široké spektrum propagačních a marketingových aktivit, snaží se připravovat konkrétní produkty a do určité míry koordinuje rozvojové a marketingové aktivity destinace. Z pohledu současného návštěvníka je celá destinace vnímána velmi pozitivně a kvalita turistické nabídky a služeb je v porovnání s ostatními destinacemi hodnocena spíše nadprůměrně. Ve vazbě na stále ještě nevyužitý další potenciál nabídky destinace by se dalo při tomto hodnocení současného stavu lehce sklouznout k postoji, že vše funguje výborně, turisté jezdí, jsou spokojeni a tudíž není nutné přijímat nové cíle a nová opatření. To bohužel ale není tak úplně pravda. Konkurenční destinace dnes určitě nezahálí, navíc výše uvedené hodnocení platí pouze pro období letní turistické sezony a postavení destinace z hlediska zahraničního návštěvníka je zcela jiné než u návštěvníka domácího. Z tohoto pohledu je Mikulovsko zatím pro většinu zahraničních návštěvníků prakticky neznámou oblastí na mapě Evropy. Pokud přijmeme dlouhodobou vizi rozvoje destinace Mikulovsko, kterou definuje většina strategických dokumentů řešící prosperitu regionu, jako oblast s výraznou orientací na cestovní ruch, je zřejmé, že současný stav není sice špatný, ale také ne ideální a že je potřebné navrhnout a následně realizovat nová a ještě více efektivní opatření, která pomohou vyřešit i mnohé aktuální problémy v současném cestovním ruchu destinace. Mezi ty nejzásadnější, které přímo ohrožují další prosperitu a ekonomický rozvoj destinace, patří zejména mimořádně vysoká sezónnost destinace, velmi nízká vytíženost ubytovacích kapacit v období mimosezóny (zejména pak v zimním období), vysoký podíl tranzitních návštěvníků ve vztahu ke klasickému turistovi, neznalost destinace z pohledu zahraničního turisty, absence společného marketingového řízení destinace (destinační management), nestabilní finanční toky na realizaci informačních a marketingových aktivit destinace (přílišná závislost na negarantovaných vnějších zdrojích, jako jsou např. dotace z fondů EU) a nedostatky ve struktuře a kvalitě produktové infrastruktury. Nově vytvářená strategická vize a zejména pak návrh strategických opatření by měly umět na tyto zásadní problémy velmi efektivně reagovat, proto je důležité, aby při jejich stanovení byly brány v úvahu všechny zjištěné analytické informace, potenciál destinace i zkušenosti všech managementů, které se nyní na rozvoji destinace podílejí. Jaká je tedy společná dlouhodobá vize destinace Mikulovsko v oblasti rozvoje cestovního ruchu? „Mikulovsko jako významná součást turistické nabídky TO Pálava a LVA, Mikulovsko jako součást jedné z vedoucích turistických destinací domácího cestovního ruchu, s vyváženou nabídkou produktů po celý rok, kvalitní společnou organizací cestovního ruchu a efektivním cíleným marketingem. Cestovní ruch je ve společné vizi vnímán jako jeden ze zásadních zdrojů ekonomické prosperity obyvatel celého regionu. To vše při zachování přírodního bohatství regionu, respektování pravidel trvale udržitelného rozvoje a udržování rozmanitosti kulturních i historických tradic jednotlivých obcí destinace. Specifické cíle aktuální rozvojové strategie destinace Mikulovsko • vyřešení identity a začlenění destinace Mikulovsko (součást TO Pálava a LVA ?) • vyřešení společné značky destinace a budování jejího pozitivního image • zásadní orientace nabídky na posílení období mimosezony • zvýšení celkového počtu návštěvníků v období mimosezony


164


• • • • • • •

podpora realizace produktové infrastruktury a nabídka nových produktů na rozšíření letní turistické sezony zvýšení počtu opakování návštěvy destinace (zejména prostřednictvím nabídky víkendových pobytů) snížení podílu tranzitních návštěvníků ve vztahu ke klasickému turistovi vytvoření zcela nových turistických produktů pro nově definované prioritní zdrojové země a cílové skupiny zapojení nových atraktivit, aktivit a služeb do produktové nabídky destinace vybudování společného destinačního řízení (organizace cestovního ruchu) zajištění a stabilizace garantovaných finančních zdrojů na realizaci informačních služeb a marketingových aktivit

Splnění základní strategické vize i jednotlivých specifických cílů je podmíněno kvalitním stanovením priorit (Strategických oblastí) a zpracováním a následnou realizací dílčích opatření. Jednotlivá opatření budou postupně realizována prostřednictvím konkrétních aktivit a projektů. Stanovené cíle je žádoucí průběžně vyhodnocovat, případně korigovat ve vztahu k postupné realizaci opatření, případně ve vztahu k novým, v tomto okamžiku neznámým vnějším i vnitřním vlivům.

2.2.2 Návrh hlavních rozvojových priorit (strategických oblastí) Výběr rozvojových priorit a definování strategických opatření je proces založený na respektování globálních i specifických cílů destinace. Je také výsledkem detailního vyhodnocení silných a slabých stránek a objektivním požadavkem na jejich řešení. Kromě analytických zjištění byly při stanovení rozvojových priorit a opatření brány v úvahu požadavky a náměty odborné veřejnosti. Dalším důležitým faktorem, kterým bylo třeba se zabývat, byla nutnost koncepčně provázat strategické cíle a opatření již dříve definovaná z úrovně státu, Jihomoravského kraje a vlastního regionu Mikulovsko. Na základě výše uvedených principů byly pro destinaci Mikulovsko vymezeny tyto rozvojové priority (strategické oblasti) a stanovena následující strategická opatření:

Rozvojová priorita 1: „Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb“ ⇒ ⇒ ⇒ ⇒

Opatření 1.1.: Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace Opatření 1.2.: Rozvoj kvality lidských zdrojů Opatření 1.3.: Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu, ČR Opatření 1.4.: Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj certifikačních systému

Rozvojová priorita 2: „Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury“ ⇒ Opatření 2.1.: Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace ⇒ Opatření 2.2.: Podpora rozvoje (revitalizace) nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb ⇒ Opatření 2.3.: Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras

Rozvojová priorita 3: „Tvorba konkurenceschopných turistických produktů“ ⇒ Opatření 3.1.: Vytvoření marketingových témat a nosných produktů destinace ⇒ Opatření 3.2.: Tvorba produktů orientovaných na akce, tvorba specifických produktů ⇒ Opatření 3.3.: Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů


165


Rozvojová priorita 4: „Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie“ ⇒ Opatření 4.1.: Marketingová podpora (realizace marketingového mixu) ⇒ Opatření 4.2.: Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace ⇒ Opatření 4.3.: Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy,... ⇒ Opatření 4.4.: Budování informačního a rezervačního systému destinace Cílem definování rozvojových priorit a opatření je tvorba dílčích aktivit a projektů, které jsou následně různými subjekty realizovány. Definování rozvojových cílů a opatření není neměnným dokumentem, ale souborem systémových kroků vedoucích ke splnění základní strategické vize a strategického cíle celé turistické oblasti. V průběhu realizace rozvojové strategie je proto nutné jednotlivá opatření a aktivity vyhodnocovat a upravovat, případně doplňovat nová, podle toho jak se mění celkový stav cestovního ruchu v regionu. Některá opatření mají nadregionální charakter a je pravděpodobné, že jejich realizace bude probíhat centrálně, například z úrovně Jihomoravského kraje. Jejich realizaci je proto vhodné koordinovat s těmito subjekty, aby nedocházelo ke zbytečnému tříštění aktivit a finančních prostředků. Realizace opatření musí být každoročně vyhodnocena z hlediska objektivních potřeb destinace a především pak v závislosti na reálných finančních prostředcích destinace. Na základě těchto kritérií budou stanoveny příslušným destinačním managementem regionu aktuální úkoly a konkrétní plán pro příslušný rok.

Poznámka: Rozvojové priority 3.Tvorba konkurenceschopných turistických produktů a 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie bude nutné v praxi realizovat individuálně pro domácího návštěvníka (DCR) a individuálně pro prioritně definované zahraniční zdrojové země. To znamená, že pro domácího návštěvníka budou zpracována individuální témata a produkty a také na něj bude realizována individuální kampaň a stejně tak pro vybrané zdrojové země ze zahraniční budou vytvořena individuální témata, produkty a kampaně.


166


HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ DESTINACE MIKULOVSKO Strategická vize „Mikulovsko jako významná součást turistické nabídky TO Pálava a LVA, Mikulovsko jako součást jedné z vedoucích turistických destinací domácího cestovního ruchu, s vyváženou nabídkou produktů po celý rok, kvalitní společnou organizací cestovního ruchu a efektivním cíleným marketingem. Cestovní ruch je ve společné vizi vnímán jako jeden ze zásadních zdrojů ekonomické prosperity obyvatel celého regionu.

Priorita 1:

Priorita 2:

Priorita 3:

Priorita 4:

VYBUDOVÁNÍ A ROZVOJ SPOLEČNÉHO ŘÍZENÍ DESTINACE, ROZVOJ KVALITY SLUŽEB

PODPORA ROZVOJE ZÁKLADNÍ A PRODUKTOVÉ TURISTICKÉ INFRASTRUKTURY

TVORBA KONKURENCESCHOPNÝCH TURISTICKÝCH PRODUKTŮ

MARKETINGOVÁ PODPORA PRODUKTŮ, BUDOVÁNÍ ZNAČKY, KONCEPCE A STRATEGIE

Opatření 1.1 Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace

Opatření 2.1 Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace

Opatření 3.1 Vytvoření marketingových témat a nosných produktů destinace

Opatření 4.1 Marketingová podpora (realizace marketingového mixu)

Opatření 1.2 Rozvoj kvality lidských zdrojů

Opatření 2.2 Podpora rozvoje (revitalizace) nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb

Opatření 3.2 Tvorba produktů orientovaných na akce, tvorba specifických produktů

Opatření 4.2 Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace

Opatření 1.3 Rozvoj spolupráce a koordinace

Opatření 2.3 Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras

Opatření 3.3 Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů

Opatření 4.3 Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy,...

Opatření 1.4 Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj certifikačních systémů


Opatření 4.4 Budování informačního a rezervačního systému destinace

167


2.3 Seznam opatření a návrh rozvojových aktivit 2.3.1 Priorita 1: Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb

PRIORITA 1 „VYBUDOVÁNÍ A ROZVOJ SPOLEČNÉHO ŘÍZENÍ DESTINACE, ROZVOJ KVALITY SLUŽEB“

OPATŘENÍ 1.1.: « Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace » Aktivity naplňující opatření: 1. Vymezení a zařazení destinace Mikulovsko v rámci TO regionu Jižní Morava Vyřešení zařazení destinace Mikulovsko do systému TO regionu Jižní Morava. Rozhodnutí o tom, jestli bude destinace Mikulovsko prezentována jako samostatné území, nebo bude realizovat svoji nabídku prostřednictvím zastřešující TO Pálava a LVA. 2. Založení a zahájení činnosti destinačního managementu Ve vazbě na vymezení a zařazení destinace bude vytvořena společná organizace cestovního ruchu destinace – destinační společnost. 3. Zajištění činností destinačního managementu Zajištění činností destinačního managementu (destinační společnosti) včetně zajištění dlouhodobého financování provozu a marketingových aktivit. 4. Komplexní zajištění činnosti a další rozvoj TIC na území destinace Zajištění současného provozu TIC Mikulov a TIC Pasohlávky. Další rozvoj sítě TIC v místech koncentrace turistů, alespoň v období turistické sezony (sezonní TIC). Budování informačních kiosků.

OPATŘENÍ 1.2.: « Rozvoj kvality lidských zdrojů » Aktivity naplňující opatření: 1. Podpora vzniku odborného školství Podpora vzniku a rozvoje odborného školství se studijními předměty cestovní ruch, gastronomie, v regionu. 2. Podpora rozvoje vzdělávání, realizace vzdělávání Podpora rozvoje vzdělávání, případně vlastní realizace vzdělávání subjektů soukromé i veřejné sféry (TIC, poskytovatelé služeb, provozovatelé turistických cílů, samospráva,...) s využitím místních odborných a vzdělávacích kapacit. 3. Pořádání konferencí a odborných seminářů Podpora pořádání mezinárodních konferencí a seminářů s tematikou kvality služeb. 4. Zavedení soutěží na posílení kvality mezi poskytovateli služeb v destinaci Zavedení soutěží založených na hodnocení odborné veřejnosti i návštěvníků (spotřebitelů služeb) na téma typu „O nejlepší restauraci...“ atd. Zajištění dostatečné mediální podpory těmto soutěžím.

OPATŘENÍ: 1.3.: « Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR » Aktivity naplňující opatření:

II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu, 1. Situační analýza, 2. Definování strategické vize

168


1. Zajištění koordinace aktivit v rámci TO Pálava a LVA Vytvoření podmínek spolupráce při koordinaci marketingových aktivit v rámci TO Pálava a LVA. 2. Zajištění koordinace aktivit v rámci regionu Jižní Morava Vytvoření podmínek spolupráce při koordinaci marketingových aktivit v rámci regionu Jižní Morava. 3. Rozvoj spolupráce na úrovni euroregionů (přeshraniční spolupráce) Podpora rozvoje spolupráce s přeshraničními regiony (Slovensko, Rakousko), tvorba společných projektů a produktů. 4. Koordinace marketingových aktivit a rozvoj spolupráce se subjekty podílejícími se na propagaci různých produktů v rámci destinace Spolupráce a koordinace aktivit např. s Národním vinařským centrem, Vinařským fondem ČR, Nadací Partnerství – rozvoj vinařských cyklostezek a systému Cyklisté vítáni,.... 5. Rozvoj spolupráce s dalšími turistickými destinacemi v ČR i zahraničí Podpora rozvoje spolupráce, tvorba společných produktů. 6. Všeobecná podpora projektů podporujících vytváření partnerství veřejné a soukromé sféry

OPATŘENÍ 1.4.: « Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj systémů certifikace» Aktivity naplňující opatření: 1. Podpora vzniku profesních sdružení a svazů Iniciace vzniku profesních sdružení poskytovatelů turistických služeb v rámci destinace i celého regionu Jižní Morava. 2. Podpora průběžné realizace certifikace ubytovacích zařízení Ve spolupráci s profesními organizacemi podporovat centrální proces certifikace ubytovacích zařízení. 3. Podpora zavádění tematických a produktových certifikačních systémů Ve spolupráci s garanty tematických certifikačních systémů podporovat zařazení místních subjektů do těchto systémů (např. systém Cyklisté vítáni).


169


2.3.2 Priorita 2: Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury

PRIORITA 2 „PODPORA ROZVOJE ZÁKLADNÍ A PRODUKTOVÉ TURISTICKÉ INFRASTRUKTURY“

OPATŘENÍ 2.1.: « Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace » Aktivity naplňující opatření: 1. Podpora budování (obnovy) ubytovacích kapacit hotelového typu s doprovodnými službami Podpora budování kvalitních ubytovacích kapacit s nabídkou doprovodných služeb potřebných pro prodloužení turistické sezony (wellness služby, fitcentra, zařízení pro firemní akce atd.). 2. Podpora budování ubytovacích kapacit se službami pro cykloturisty Příprava a realizace motivačních kroků pro úpravy stávajících objektů nebo budování nových kapacit se službami pro cykloturisty. 3. Podpora budování (rekonstrukce) kempů pro střední a vyšší klientelu Příprava a realizace motivačních kroků pro budování (rekonstrukce) kvalitních kempů. Budování komplexního zázemí kempů.

OPATŘENÍ 2.2.: « Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb » Dílčí opatření 2.2.1.: Budování (revitalizace) atraktivit a aktivit pro různé cílové skupiny Aktivity naplňující opatření: 1. Podpora vytváření nových (rekonstrukce stávajících) turistických cílů Vytvoření databáze současných nefunkčních turistických cílů s návrhy možností jejich revitalizace. Zajištění dlouhodobé aktivní práce na vyhledávání možností pro vznik nových (revitalizaci nefunkčních) turistických cílů ve všech tematických oblastech. 2. Výstavba zábavních zařízení a odpočinkových míst pro rodiny s dětmi Podpora výstavby zábavních zařízení pro rodiny s dětmi v turistických centrech a rekreačních střediscích. 3. Podpora obnovy tradiční řemeslné výroby Podpora obnovy řemeslných dílen a jejich zpřístupnění turistické veřejnosti. Vytvoření řemeslných „tras“, realizace suvenýrů. 4. Podpora budování zážitkových aktivit pro cílovou skupinu „aktivní turista“ a „rodina s dětmi“ Podpora budování aktivit typu adrenalinové sporty, vyhlídkové lety, zážitky u vody apod., vhodných pro aktivní turisty i rodiny s dětmi.

Dílčí opatření 2.2.2.: Budování a rozvoj „produktové“ infrastruktury Aktivity naplňující opatření: 1. Podpora rozvoje lázeňství a wellness služeb Podpora rozvoje lázeňství a wellness služeb na celém území destinace.


170


2. Podpora vybudování hotelu pro pořádání větších kongresů a firemních akcí Podpora vybudování jednoho hotelu s možností pořádání kongresů pro více jak 100 osob s kompletním kongresovým a wellness zázemím.

3. Podpora vybudování multikulturního centra Podpora vybudování alespoň jednoho multikulturního centra s potřebným zázemím, případně velkou galerií.

4. Vybudování aquacentra pro potřeby návštěvníků celé destinace Podpora vybudování aquacentra, které by sloužilo pro potřeby všech návštěvníků destinace. Podmínkou je celoroční provoz.

5. Budování sportovních areálů, sportovních hal a dalších sportovišť Využití kvalitních sportovišť a areálů pro pořádání sportovních kempů a akcí nadregionálního významu, podpora nabídky sportovních aktivit pro období turistické sezony i mimosezony .

6. Podpora budování farem s chovem koní Ve vazbě na celokrajské aktivity budovat farmy pro chov koní a využití pro rozvoj produktu koňské turistiky.

7. Podpora budování všech aktivity vhodných k prodloužení turistické sezony Všeobecná podpora všech aktivit směřujících k prodloužení turistické sezony v destinaci.

Dílčí opatření 2.2.3.: Komplexní rozvoj infrastruktury pro podporu vinařské turistiky Aktivity naplňující opatření:

1. Podpora rozvoje projektu Moravské vinařské stezky Podpora rozvoje systému vinařských stezek (cyklotras), optimalizace cyklotras, rozvoj doprovodných služeb v rámci celého systému. 2. Budování vinařských naučných stezek Podpora realizace vinařských naučných stezek pro pěší i cykloturisty. Zajištění doprovodných služeb na naučných stezkách. 3. Podpora vzniku nových turistických cílů s vinařskou tematikou Podpora aktivit směřujících ke vzniku nových turistických cílů s vinařskou tematikou (muzea, expozice, vinařské uličky,...). 4. Budování zázemí pro pořádání akcí s vinařskou tematikou Podpora budování infrastruktury potřebné pro pořádání vinařských akcí (vinobraní, slavnosti,...).

OPATŘENÍ 2.3.: « Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras » Dílčí opatření 2.3.1.: Řešení komplexního systému cykloturistiky Aktivity naplňující opatření: 1. Budování nových cyklotras a cyklostezek, propojení celého systému cyklotras Na základě zpracovaného projektu optimalizace cyklotras v destinaci vybudovat nové cyklotrasy, případně cyklostezky, tak aby byl vytvořen celý systém navzájem propojených tras, které navíc nepovedou rizikovými úseky s vysokou frekvencí automobilové dopravy. 2. Zpracování systému propojení a koordinace různých systémů značení cyklotras v regionu V rámci regionu je budováno několik různých systémů cyklotras různými garanty (KČT, obce, mikroregiony,...). Cílem aktivity je sjednotit současné systémy značení. 3. Úprava povrchu nevyhovujících cyklotras Úprava povrchů cyklotras, které jsou již dnes ve velmi špatném stavu, případně přechod z nezpevněných povrchů na asfaltové. 4. Budování (transformace) některých cyklotras na cyklotrasy tematické Zpracovat projekty a připravit transformaci již vybudovaných cyklotras (především místních) na cyklotrasy s tematickým zaměřením (pro děti – pohádková, po hradech atd.).


171


5. Řešení cyklistické dopravy v rámci integrovaného dopravního systému regionu Postupné budování integrovaného systému dopravy turistů v rámci destinace (napojení cyklotras na zastávky ČD a BUS, zajištění provozu cyklobusů ve vybraných lokalitách, zajištění provozu cyklovlaků na vybraných tratích, provázání TIS). 6. Budování doprovodných služeb pro cykloturisty Podpora všech služeb požadovaných cykloturisty (ubytování se službami pro cykloturisty, občerstvení, půjčovny kol, opravny kol, odpočívadla, stojany na kola, atd.).

Dílčí opatření 2.3.2.: Rozvoj pěších tras, naučných stezek, ostatních tras a doplňkové infrastruktury ) Aktivity naplňující opatření: 1. Budování turistických (tematických) a prohlídkových tras a naučných stezek Budování turistických a prohlídkových pěších tras v turistických centrech a turisticky atraktivních lokalitách. Budování okruhů pro pěší s různou tematikou a pro různé cílové skupiny. Zajištění návaznosti na budované cyklotrasy. 2. Spolupráce při obnově pěších tras, budování odpočívadel a komplexního TIS Spolupráce při obnově značení, podpora budování celé infrastruktury pěších tras (mapy, informační tabule, odpočívadla atd.). 3. Podpora výstavby infrastruktury v krajině pro využití pro pěší turisty Podpora výstavby infrastruktury v krajině: rozhledny v krajině (jako víceúčelová zařízení rozhledny, vysílací antény pro sítě, protipožární stanoviště,...), tábořiště, odpočinková místa, plochy pro aktivity pro děti (průlezky atd. z přírodních a místních materiálů). 4. Vybudování komplexního naváděcího systému na turistické cíle (TIS) Zpracování projektu TIS všech úrovní. Realizace úrovní týkajících se silniční dopravy. Instalace billboardů na hlavních silničních tazích. Instalace naváděcích systémů do významných turistických lokalit a středisek (vazba na TIS pro pěší a cykloturisty).


172


2.3.3 Priorita 3: Tvorba konkurenceschopných turistických produktů

PRIORITA 3 „TVORBA KONKURENCESCHOPNÝCH TURISTICKÝCH PRODUKTŮ“

OPATŘENÍ 3.1.: « Vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace » Aktivity naplňující opatření: 1. Vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace Zpracování základních marketingových témat a produktů destinace, která budou dlouhodobě marketingově podporována. 2. Vytvoření inspirativních programů pro jednotlivá marketingová témata a produkty Zpracování hlavních inspirativních programů ve vazbě na témata (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb)

OPATŘENÍ 3.2.: « Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty » Dílčí opatření 3.2.1.: Produkty orientované na akce a události“ Aktivity naplňující opatření: 1. Hlavní produkty pro každý rok: 2010, ... Zpracování produktů a jejich marketingu (propagace, způsob prodeje,...). Zajištění případných investic do podmíněné turistické infrastruktury. 2. Produkt: TOP akce a události Vytipování TOP akcí (kulturní, společenské, sportovní,...) na území destinace a jejich zapracování do konkrétních produktů (produktových balíčků).

Dílčí opatření 3.2.2.: Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty Aktivity naplňující opatření: 1. Produkt: Sportovní kempy Zpracování produktu (návrh programů) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). 2. Produkt: Golf Zpracování produktu (návrh programů) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). 3. Produkt: Víkendové pobyty Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). 4. Produkt: Dovolená s dětmi Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). 5. Produkt: Gastronomicko-vinařské akce Zpracování produktu a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...).


173


6. Produkt: Programy pro školy Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). 7. Produkt: Čas pro poznávání a odpočinek (programy pro seniory, rekondiční pobyty) Zpracování produktu (návrh programů, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...).

OPATŘENÍ 3.3.: « Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů » Aktivity naplňující opatření: 1. Produkt: Jantarová stezka (Moravská, Evropská,...) Spolupráce při nabídce produktu. Začlenění turistické nabídky destinace Mikulovsko do produktu. 2. Produkt: Vinařská turistika na jižní Moravě, Moravské vinařské stezky Spolupráce při nabídce produktu. 3. Produkt: Památky UNESCO Spolupráce při nabídce produktu. Začlenění turistické nabídky destinace Mikulovsko do produktu. 4. Produkt: Programy studijních cest (po stopách básníků, badatelů, architektů, malířů,...) Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). Kooperace: ostatní významné lokality v ČR a Evropě. 5. Produkt: Církevní památky Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). Kooperace: ostatní významné lokality v ČR, zejména v sousedních regionech. 6. Produkt: Židovské památky Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). Kooperace: ostatní významné lokality v ČR, zejména v sousedních regionech. 7. Produkt: Greenways Spolupráce při nabídce produktu. Začlenění turistické nabídky destinace Mikulovsko do produktu.

Poznámka: Jednotlivá opatření rozvojové priority 3 (návrh témat a produktů) bude nutné v praxi realizovat individuálně (samostatně) pro domácího návštěvníka a individuálně pro prioritně definované zahraniční zdrojové země.


174


Priorita 4: Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie

PRIORITA 4 MARKETINGOVÁ PODPORA PRODUKTŮ, BUDOVÁNÍ ZNAČKY, KONCEPCE A STRATEGIE

OPATŘENÍ 4.1.: « Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) » Dílčí opatření 4.1.1.: Realizace propagačních aktivit Aktivity naplňující opatření: 1. Návrh komplexního propagačního mixu destinace na období 2010, 2011, ... Zpracování komplexního plánu propagace pro každý rok v návaznosti na vyčleněný marketingový rozpočet. 2. Realizace produktových a informačních tiskovin Realizace produktových a informačních tiskovin dle schváleného marketingového plánu. 3. Realizace reklamních a PR aktivit Realizace reklamních a PR aktivit dle schváleného marketingového plánu. 4. Prezentace produktové nabídky na veletrzích a prezentačních akcích Prezentace produktové nabídky na veletrzích a prezentačních akcích dle schváleného marketingového plánu. 5. Organizace cest pro cestovní kanceláře a média Organizace ukázkových cest pro cestovní kanceláře a média dle schváleného marketingového plánu.

Dílčí opatření 4.1.2.: Vytváření sítě zprostředkovatelů prodeje, osobní prodej produktů Aktivity naplňující opatření: 1. Vytvoření standardní sítě zprostředkovatelů prodeje dle vybraných cílových skupin Průběžné systémové vytváření sítě zprostředkovatelů prodeje (CK, CA, touroperátoři, IP) pro jednotlivé turistické produkty a cílové skupiny. 2. Osobní prodej produktů Zavedení a průběžná realizace systému osobního prodeje oficiálních turistických produktů destinace. 3. Realizace motivačních soutěží a programů uznání pro zprostředkovatele prodeje Návrh a realizace různých forem motivačních soutěží.

Dílčí opatření 4.1.3.: Zavádění věrnostních systémů, vytváření tematických řetězců Aktivity naplňující opatření: 1. Zavedení systému návštěvnických a věrnostních karet Zavedení systému klubových výhod (klubové karty, návštěvnické pasy atd.) pro návštěvníky destinace. Zavedení systému výhod pro stálé (věrné) návštěvníky destinace. 2. Vytváření tematických řetězců (produktových, obchodních,...) Podpora vzniku tematických řetězců služeb, aktivit, produktů.


175


OPATŘENÍ 4.2.: « Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace » Aktivity naplňující opatření: 1. Vyřešení začlenění destinace do systému TO regionu jižní Morava Návrh a následné řešení začlenění destinace Mikulovsko do systému turistických oblastí regionu jižní Morava 2. Návrh a realizace komplexní komunikační strategie značky Návrh a realizace komplexní komunikační strategie na podporu budování značky destinace 3. Zpracování plánu a realizace opatření pro další zlepšení image destinace Systémová opatření na zlepšení image destinace Mikulovsko 4. Zpracování projektu výroby a distribuce suvenýrů Zpracovat komplexní projekt výroby, propagace a systému prodeje suvenýrů. 5. Podpora péče o krajinu, sídla a kulturní dědictví regionu Podpora všech opatření v rámci péče o krajinu, sídel a kulturní dědictví podporujících zlepšení image regionu.

OPATŘENÍ 4.3.: « Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy » Aktivity naplňující opatření: 1. Realizace systému pravidelných statistických šetření v destinaci Zpracovat návrh systému statistického sběru dat v destinaci ve vazbě na systém sběru dat v Jihomoravském kraji. Zahájit pravidelný sběr dat a jeho vyhodnocení, případně se podílet na pravidelných průzkumech realizovaných agenturou CzechTourism. 2. Realizace pravidelných výzkumů zdrojových oblastí pro realizaci produktů Ve spolupráci s ostatními regiony, agenturou CzechTourism a zahraničními zastoupeními provádět vyhodnocování zdrojových oblastí pro nově vytvářené turistické produkty. 3. Návrh a realizace doplňkových průzkumů Návrh a realizace doplňkových průzkumů, jako např. průzkumy na veletrzích, průzkumy v TIC atd. 4. Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko Zajištění pravidelné aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko. 5. Zpracování dalších strategických a produktových dokumentů Zpracování dalších strategických a produktových dokumentů dle aktuálních požadavků trhu a destinace

OPATŘENÍ 4.4.: « Budování informačního a rezervačního systému destinace » Aktivity naplňující opatření: 1. Vytvoření jednotného turistického informačního portálu (TIP) destinace Vytvoření vlastního nebo začlenění nabídky destinace Mikulovsko do turistického informačního portálu TO Pálava a LVA. 2. Zavedení systému on-line rezervací ubytování prostřednictvím TIP Zpracování koncepce, technického a organizačního řešení rezervačního systému ubytování. 3. Zavedení systému obchodování turistické nabídky prostřednictvím TIP Zpracování koncepce, technického a organizačního řešení systému. Poznámka: Některá opatření rozvojové priority 4 (např. 4.1.1., 4.1.2.) bude nutné v praxi realizovat individuálně (samostatně) pro domácího návštěvníka a individuálně pro prioritně definované zahraniční zdrojové země.


176


3. PŘÍLOHY 3.1 Problematika vymezení TO Pálava a Lednicko-valtický areál Tabulka: Vymezení TO Pálava a LVA dle oficiálního webu regionu Jižní Morava www.jiznimorava.cz a dle vymezení agenturou CzechTourism. Vymezení TO Pálava a LVA dle webu JMK Vymezení TO Pálava a LVA dle agentury CzT Bavory Bavory Boleradice Boleradice Borkovany Borkovany Bořetice Bořetice Branišovice Brod nad Dyjí Brod nad Dyjí Brumovice Brumovice Břeclav Břeclav Březí Březí Bulhary Bulhary Cvrčovice Cvrčovice Diváky Diváky Dobré Pole Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Dolní Věstonice Drnholec Drnholec Hlohovec Hlohovec Horní Bojanovice Horní Bojanovice Horní Věstonice Horní Věstonice Hrušky Hustopeče Hustopeče Ivaň Ivaň Jevišovka Jevišovka Kašnice Kašnice Klentnice Klentnice Klobouky u Brna Klobouky u Brna Kobylí Kobylí Kostice Krumvíř Krumvíř Křepice Křepice Kurdějov Kurdějov Ladná Lednice Lednice Loděnice Malešovice Mikulov Mikulov Milovice Milovice Moravský Žižkov Morkůvky Morkůvky Nejdek Němčičky Němčičky Nikolčice Nikolčice


177


Nosislav Novosedly Nový Přerov

Novosedly Nový Přerov Odrovice Pasohlávky Pasohlávky Pavlov Pavlov Perná Perná Podivín Podivín Pohořelice Pohořelice Popice Popice Poštorná Pouzdřany Pouzdřany Přibice Přibice Přítluky Přítluky Rakvice Rakvice Sedlec Sedlec Starovice Starovice Starovičky Starovičky Strachotín Strachotín Rakvice Rakvice Šitbořice Šitbořice Troskotovice Tvrdonice Týnec Uherčice Uherčice Úvaly Valtice Valtice Velké Bílovice Velké Bílovice Velké Hostěrádky Velké Hostěrádky Velké Němčice Velké Němčice Velké Pavlovice Velké Pavlovice Vlasatice Vlasatice Vranovice Vranovice Vrbice Vrbice Zaječí Zaječí Zdroj: • Oficiální web regionu Jižní Morava: www.jizni-morava.cz • Oficiální vymezení TO Pálava a LVA dle agentury CzechTourism Z uvedeného seznamu obcí je patrné, že kromě vlastního území Pálavy a LVA jsou do TO zahrnuty také některé obce z okresu Znojmo, Brno-venkov, obce ze severní části okresu Břeclav atd., které zcela jistě podle našeho názoru nelze považovat za součást přirozené TO Pálava a LVA. Je zřejmé, že vymezení TO bylo provedeno nesprávně a bude nutné, aby byla v tomto provedena co nejrychlejší náprava.


178


3.2 Návštěvnost turistických cílů v Jihomoravském kraji Tab.: Vývoj návštěvnosti turistických cílů (památek) v Jihomoravském kraji Památka Okres Blansko Zámek Blansko Hrad Boskovice Zámek Boskovice Zámek Kunštát Státní zámek Lysice Zámek Rájec nad Svitavou Větrný mlýn Rudice Zámek Velké Opatovice Okres Brno – město Hrad Špilberk Katedrála sv. Petra a Pavla Klášter kapucínů Vyhlídková věž Staré radnice Okres Brno – venkov Klášter Rosa coeli, Dolní Kounice Synagoga Dolní Kounice Zámek Ivančice Státní hrad Pernštejn Zámek Rosice * Státní hrad Veveří Jarošův mlýn, Veverská Bitýška Okres Břeclav Zámek Klobouky u Brna Větrný mlýn Klobouky u Brna Státní zámek Lednice Regionální muzeum Mikulov – zámek Regionální muzeum Mikulov – synagoga Státní zámek Valtice Hrobka Dietrichsteinů Mikulov Expozice z historie kostela sv. Václava a kostnice, Mikulov Židovský hřbitov, Mikulov Jeskyně Na Turoldu Okres Hodonín Zámeček Hodonín Zámek Milotice Zámek Ždánice Okres Vyškov Státní zámek Bučovice

2005

2006

2007

2008

11 256 * 18 557 7 305 35 105 30 590 13 200 2 356

9 189 * 16 856 6 610 37 482 23 222 13 200 2 475

9 552 * * 7 257 34 687 28 208 * *

* * 15 236 6 902 32 859 22 761 * *

* * * *

131 066 * * *

150 381 13 262 39 573 16 823

* * * 18 419

5 693 * * 97 804

6 494 * * 147 926

10 098 * * 146 446

10 040 2 150 * 128 535

*

*

*

25 739 1 653

47 299 *

66 826 *

64 883 1 848

514 1 038 299 092

* 1 071 273 526

495 960 320 441

* 964 331 013

21 423

20 197

26 290

24 581

7 084 59 373 10 571

6 186 53 737 10 225

6 462 66 484 13 665

6 010 55 611 8 365

3 966 * 21 956

3 603 3 966 18 927

3 268 3 603 24 996

* 26 732

* 16 519 1 334

27 142 15 711 1 110

* 21 092 1 000

* 20 590 *

8 624

9 393

8 322

6 533


*

179


Mlýn v Ruprechtově, Rudice Zámek Nové Zámky v Nesovicích Státní zámek Slavkov u Brna Okres Znojmo Státní hrad Bítov Zámek Moravský Krumlov Zámek Uherčice Státní zámek Vranov nad Dyjí Zříc. hradu Nový Hrádek u Lukova Znojemský hrad a zámek, Znojmo

* * 36 000

* * 55 098

59 726 * 3 139 73 161 1 766 *

70 330 * 2 621 59 966 * * Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (www.nipos-mk.cz)

* * *

* * 53 719

91 686 * 3 063 67 219 8 108 *

82 592 * 2 777 65 802 7 402 *

Poznámka: * údaje nejsou k dispozici.

Tab.: Vývoj návštěvnosti muzeí a galerií v Jihomoravském kraji (vč. poboček) Muzeum/galerie

Návštěvnost za rok 2008

Dům umění města Brna Galerie Rudolfa Březy, 664 03 Podolí Galerie Slovanská epopej Alfonse Muchy, 672 01 Moravský Krumlov Galerie výtvarného umění v Hodoníně Jihomoravské muzeum ve Znojmě Kostelní muzeum, 683 24 Švábenice Masarykovo muzeum Hodonín • Městské muzeum, Veselí nad Moravou • Slovanské hradiště, Mikulčice • Vlastivědné muzeum v Kyjově Městské muzeum Klobouky u Brna Městské muzeum Strážnice Městské muzeum a galerie Břeclav Městské muzeum a galerie Hustopeče Městské muzeum a galerie Knížecí dům, Moravský Krumlov Moravská galerie v Brně • Jurkovičova vila Brno • Místodržitelský palác Brno • Pražákův palác Brno • Rodný dům Josefa Hoffmanna, 588 32 Brtnice • Uměleckoprůmyslové muzeum Brno Moravské zemské muzeum Brno • Mendelianum Brno • Palác šlechtičen Brno • Památník Bible Kralické, 675 72 Kralice nad Oslavou • Památník Leoše Janáčka Brno • Pavilon Anthropos Brno • Zámek Budišov, 675 03 Budišov u Třebíče Muzeum obce Žarošice Muzeum olomučanské keramiky, 69301 Olomučany Muzeum perleťářství a tradičního bydlení, 679 06 Senetářov • Dům pánů z Kunštátu Brno


22 684 430 25 541 5 375 51 199 100 34 098 434 2 700 8 583 5 864 1 749

116 031

171 910

717 195 1 592

180


Muzeum – Dům u Peroutků Kořenec, Boskovice Muzeum Blansko Muzeum Boskovicka, Boskovice Muzeum Brněnska, Předklášteří • Muzeum v Ivančicích • Muzeum ve Šlapanicích • Památník Mohyla míru, 664 58 Prace u Brna • Památník písemnictví na Moravě, 664 61 Rajhrad • Podhorácké muzeum, 666 02 Předklášteří Muzeum Lanžhot, 691 51 Lanžhot Muzeum města Brna • Hrad Špilberk a kasematy • Villa Tugendhat • Měnínská brána Muzeum romské kultury v Brně Muzeum T. G. Masaryka, 696 15 Čejkovice Muzeum Vyškovska, 682 01 Vyškov • Muzeum Bučovice Národní ústav lidové kultury, 696 62 Strážnice • Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Strážnice Památník Jana Amose Komenského, 696 47 Žeravice Památník Pohádky máje, 664 88 Ostrovačice Muzeum motocyklů a Veteransalon, 671 02 Lesná u Znojma Regionální muzeum v Mikulově • Muzeum – expozice Věk lovců a mamutů, Dolní Věstonice • Památník bratří Mrštíků, 691 71 Diváky Stálá expozice Vladimíra Menšíka, 664 91 Ivančice Technické muzeum v Brně • Areál MHD v Brně-Líšni • Areál vojenských kasáren Brno-Řečkovice • Konzervátorské dílny a depozitář Brno-Židenice • Kovárna v Těšanech, 664 54 Těšany • Rybárna ve Slupi, 671 28 Jaroslavice • Stará huť u Adamova, 679 04 Stará huť u Adamova • Šlakhamr v Hamrech nad Sázavou, 591 01 Žďár nad Sázavou • Větrný mlýn v Kuželově, 696 73 Hrubá Vrbka-Kuželov • Vodní mlýn ve Slupi, 671 28 Jaroslavice Městské vlastivědné muzeum Velké Bílovice Vlastivědné muzeum, 683 23 Ivanovice na Hané Vrbasovo muzeum, 696 32 Ždánice

634 15 341 13 017

60 855

900 140 937 3 201 558 16 811 35 375 76 285 6 950 51 178 10 121

81 395

600 2 000 900

Zdroj: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (www.nipos-mk.cz)


181


3.3 Popis destinace

subjektů

podílejících

se

na

rozvojových

aktivitách

Organizace s výrazným plošným marketingovým vlivem na destinaci „mikroregion Mikulovsko“ ¾ DSO Mikulovsko ¾ ZO ČSOP Adonis ¾ Město Mikulov ¾ Ostatní obce mikroregionu Mikulovsko ¾ Správa CHKO Pálava ¾ Zámek Mikulov (Regionální muzeum v Mikulově) ¾ ATC Merkur Pasohlávky ¾ Ostatní provozovatelé turistických cílů ¾ Ostatní poskytovatelé turistických služeb ¾ Incomingové cestovní kanceláře s nabídkou destinace ¾ Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, Jihomoravský kraj ¾ Nadace Partnerství ¾ Klub českých turistů ¾ Lesy ČR ¾ Marketingové a destinační organizace s působností v destinaci Pálava a LVA Bližší charakteristika vybraných organizací ve vazbě na rozvojové a marketingové aktivity: DSO Mikulovsko (Dobrovolný svazek obcí Mikulovsko) • Nejvýznamnější sdružení obcí oblasti pod Pálavou. • Hlavní působnost na území mikroregionu Mikulovsko. • Tvorba a realizace projektů na podporu marketingových a propagačních aktivit mikroregionu jako celku nebo aktivit jednotlivých obcí mikroregionu. • Tvorba a realizace projektů na podporu a rozvoj turistické infrastruktury v rámci mikroregionu jako celku nebo aktivit jednotlivých obcí mikroregionu. • Tvorba koncepčních a rozvojových dokumentů z oblasti cestovního ruchu. ZO ČSOP Adonis • Provozovatel regionálního turistického informačního centra • Nejvýznamnější subjekt v oblasti poskytování místních a regionálních turistických informací pro návštěvníky destinace. • Významný aktér v oblasti marketingových aktivit destinace • Tvorba a realizace projektů na podporu marketingových a propagačních aktivit TO jako celku. • Tvorba koncepčních a rozvojových dokumentů z oblasti cestovního ruchu. • Intenzívní spolupráce se subjekty cestovního ruchu v rámci města Mikulova a celé TO. • Podpora prodeje a prodej konkrétních turistických produktů. Město Mikulov • Významný aktér cestovního ruchu v rámci mikroregionu Mikulovsko jak z hlediska turistické infrastruktury, tak z hlediska marketingových aktivit. • Aktivity s působností nejen na území města Mikulova, ale v rámci mikroregionu Mikulovsko. • Marketingové aktivity jsou řešeny prostřednictvím Odboru regionálního rozvoje a investic. • Aktivní spolupráce s komisí cestovního ruchu zřízené při Radě města. • Tvorba a realizace projektů na podporu marketingových a propagačních aktivit města Mikulova a mikroregionu jako celku. • Tvorba a realizace projektů na podporu a rozvoj turistické infrastruktury města Mikulova. • Tvorba koncepčních a rozvojových dokumentů z oblasti cestovního ruchu.


182


•

Provozovatel některých turistických cílů a služeb na území města Mikulova.

Ostatní obce mikroregionu Mikulovsko • Tvorba a realizace projektů na podporu marketingových a propagačních aktivit své obce. • Tvorba a realizace projektů na podporu a rozvoj turistické infrastruktury své obce. • Tvorba koncepčních a rozvojových dokumentů z oblasti cestovního ruchu – pouze některé obce. • Provozovatel některých turistických cílů a služeb na území své obce – pouze některé obce. • Spolupráce na celoregionálních aktivitách DSO Mikulovsko. Správa CHKO Pálava • Správní orgán CHKO Pálava. • Rozvoj a údržba doprovodné turistické infrastruktury (naučné stezky, odpočívadla, informační tabule atd.) na území CHKO. • Propagační a informační aktivity směrem k návštěvníkům CHKO. • Spolupráce na celoregionálních aktivitách. Zámek Mikulov (Regionální muzeum v Mikulově) • Provozovatel nejnavštěvovanějších turistických cílů v mikroregionu Mikulovsko. • Provozovatel „kongresového centra“ na zámku v Mikulově. • Vlastní propagační a marketingové aktivity s hlavním zacílením na aktivity RMM a kongresového centra. • Spolupráce na celoregionálních aktivitách. ATC Merkur Pasohlávky (obec Pasohlávky) • Klíčový poskytovatel turistických služeb v rámci mikroregionu Mikulovsko. • Největší kemp v celé destinaci • Zařízení s největší ubytovací kapacitou v celé destinaci • Pasohlávky – obec s největším podílem aktivit v oblasti cestovního ruchu. • Rozsáhlé vlastní propagační a marketingové aktivity s hlavním zacílením na aktivity ATC Merkur a Novomlýnských nádrží. • Tvorba a realizace projektů na podporu a rozvoj turistické infrastruktury kempu a celé obce. • Provozovatel mnoha doprovodných turistických služeb. Ostatní provozovatelé turistických cílů, ostatní poskytovatelé turistických služeb, incomingové cestovní kanceláře s nabídkou destinace • Vlastní propagační a marketingové aktivity každého provozovatele a CK • Spolupráce na celoregionálních aktivitách. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava (CCR JM), Jihomoravský kraj • Oficiální destinační management celého regionu Jižní Morava, jehož součástí je také destinace Mikulovsko • Tvorba a realizace projektů na podporu marketingových a propagačních aktivit celého regionu Jižní Morava – včetně destinace Mikulovsko • Tvorba koncepčních a rozvojových dokumentů z oblasti cestovního ruchu celého regionu Jižní Morava – včetně destinace Mikulovsko Nadace Partnerství • Garant projektu „Greenways – zelené stezky“, jehož dopad je i na území destinace • Garant projektu „Cyklisté vítáni“, jehož dopad je i na území destinace. • Garant projektu „Moravské vinařské stezky“, jehož dopad je i na území destinace • Rozsáhlé vlastní propagační aktivity se zaměřením na výše uvedené projekty. Klub českých turistů • Garant a realizátor značení pěších turistických tras v celé ČR, tedy i na území destinace. • Garant značení některých cyklotras na území destinace.


183


Lesy ČR • Uživatel a hospodář převážné části lesů na území • Realizátor naučných stezek, odpočívadel a další doplňkové turistické infrastruktury v lesích na území TO. • Vlastní propagační aktivity. Marketingové a destinační organizace s působností v destinaci Mikulovsko • Spolupráce na přípravě marketingových projektů destinace • Realizace marketingových kampaní zaměřených na destinaci • Zajištění podpory prodeje některých produktů destinace v rámci realizovaných zakázek. • Klíčovými organizacemi v tomto segmentu jsou agentura pro rozvoj cestovního ruchu ARC Mikulov s.r.o. a destinační agentura Avedon s.r.o. Výše uvedený výčet organizací není zcela jistě úplným seznamem všech organizací podílejících se na rozvoji a marketingu cestovního ruchu v řešené destinaci, dal by se však považovat za seznam hlavních hráčů, kteří se v současné době podílejí velkou měrou na marketingových aktivitách podporujících rozvoj a marketing destinace jako celku.


184


3.4 Rozvojové problémy a podnikatelské klima na Mikulovsku Prvním zjištěním je poměrně dynamický rozvoj nabídky služeb cestovního ruchu za posledních 10 let. Zvyšuje se kapacita ubytovacích zařízení, počet restauračních zařízení, zvětšuje se nabídka specifických turistických produktů, zejména vinařská turistika a hipoturistika. To platí jako všeobecná charakteristika pro celý Mikulov a okolí. Bohužel rozvoj této nabídky není vyvážený v celém atraktivním prostorovém uspořádání města a okolí, např. hlavní rozvojovou zónou se stává ulice Piaristů, zatímco rozvoj obslužných funkcí nejatraktivnějšího centrálního náměstí stagnuje. Na tento nedostatek poukazují nejen samotní podnikatelé, ale i většina domácích a zahraničních návštěvníků města. Druhým pozitivním zjištěním je tendence zkvalitňování služeb cestovního ruchu ve městě. Je prováděna nejen nová výstavba základní a doprovodné turistické infrastruktury, ale zejména její modernizace (zejména ubytovacích a gastronomických zařízení). Například na otázku Kam byste investovali v případě disponibilních finančních zdrojů? byly odpovědi podnikatelů jednoznačné – především do modernizace svých zařízení. Pro Mikulov už dlouho není cílem budování značky levného tranzitního místa zejména pro polské turisty při cestách do letních a zimních destinací v Rakousku a Itálii, resp. krátkodobých nákupních cest rakouských sousedů (trend v posledních 10 letech), ale naopak je cítit snaha o cílenou změnu image Mikulovska jako atraktivní pobytové destinace. Základním problémem malých a středních podnikatelů v cestovním ruchu byl v minulosti nezájem a neochota bankovních institucí investovat kapitál do rizikového odvětví – cestovního ruchu. Tato situace se však v posledních 5 letech výrazně lepší. S rostoucí konkurencí mezi bankovními institucemi se zlepšuje jejich vstřícnost investovat (půjčovat) i v sektoru cestovního ruchu. O tom svědčí i výpovědi oslovených podnikatelských subjektů v Mikulově. Dlouhodobým problémem zejména v sektoru ubytovacích služeb je výrazná sezónnost na Mikulovsku. Letní sezona se na obratu firem podílí povětšinou až 80 %, naproti tomu zimní sezona je často ztrátová. V letní i zimní sezoně ještě převažují zahraniční hosté (Poláci, Slováci, Němci). Někteří podnikatelé se však snaží orientovat na pobytovou domácí klientelu s nabídkou specifických programů a služeb (víno, incentivní turistika, dovolená pro rodiny s dětmi). Stále však chybí lákavé atraktivity pro zimní sezonu. Jako určitý a dlouhodobý problém uvedli někteří podnikatelé málo kvalifikovaný personál v cestovním ruchu. Otázce profesní přípravy a vzdělávání lidských zdrojů je v rámci připravovaného Regionálního operačního programu Jihovýchod na léta 2007–2013, příp. Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, věnována pozornost i značná část finančních prostředků. V rámci řízených rozvorů se zástupci podnikatelské sféry v cestovním ruchu byla také položena základní otázka, zda a jak jim pomáhá město. Hodnocení odpovědí je vždy složité, neboť je potřebné zkoumat obojí a odlišné pohledy veřejné a soukromé sféry, nicméně však převládá názor, že město není příliš aktivní v podpoře cestovního ruchu. Je jasné, že cestovní ruch je soukromý byznys a hlavní pomoc v jeho rozvoji je v našich podmínkách viděna především ve změnách legislativního prostředí. Doporučení: • Jedním ze společných úkolů všech aktérů veřejné i soukromé sféry by měla být snaha o dlouhodobější koncepční revitalizaci městského centra s dominancí rozvoje nabídky služeb cestovního ruchu. • Příprava a podání návrhů projektů na podporu vzdělávání a zaměstnanosti z operačních programů na období 2007–2013; pozn. projekty jsou prakticky ze 100 % dotovány; jejich školící efekt je dlouhodobý a mohlo by to zlepšit i situaci na místním trhu zaměstnanosti – rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané. • Větší angažovanost veřejné správy (vedení města) v politice podpory cestovního ruchu a získávání doplňkových rozpočtových příjmů na rozvoj cestovního ruchu. • Mezi základní kameny, které je nutné dát do pohybu, patří jasně definovaná strategie a dlouhodobý program rozvoje cestovního ruchu s reálně stanovenými cíli, opatřeními a nástroji


185


(akčním plánem) a v neposlední řadě vymezení konkrétních úkolů všech aktérů v cestovním ruchu. Názory na organizaci a řízení vybraných aktivit cestovního ruchu V rámci řízených rozhovorů se zástupci podnikatelské sféry v cestovním ruchu bylo položeno několik otázek, týkajících se povětšinou jejich marketingových aktivit, a to v oblasti propagace a reklamy, resp. řízení jejich podnikatelských činností. První z nich byla otázka získávání hostů. V naprosté většině si tuto základní otázku řeší majitelé ubytovacích zařízení doposud každý sám, bez vzájemné spolupráce. Přitom by byli všichni ochotni platit provizi za jejich získání v řádu 10–15 %, protože tato činnost je finančně zatěžuje. Vlastní činnost se soustředí na klasické nástroje reklamy a propagace. Na jedné straně tu již funguje spolupráce s různými domácími i zahraničními cestovními kancelářemi, ovšem celkový podíl na získání hosta se pohybuje od 10 do 60 % podle sezony. Obvyklým nástrojem je také vydávání vlastních reklamních letáků a image prospektů. Služby internetu se odhadem podílejí z 5–20 % na získání hosta, přičemž celkově nejvyšší podíl má kategorie doporučení známých a příbuzných. Někteří podnikatelé rovněž již několik let spolupracují s turistickými informačními centry v Mikulově a Pasohlávkách. Větší podnikatelé obesílají rovněž vybrané domácí a zahraniční veletrhy cestovního ruchu. Větší ubytovací zařízení by rovněž uvítala marketingový výzkum vybraných zahraničních zdrojových trhů (cestovní zvyklostí a požadavky na nabídku a kvalitu služeb, tj. geografická a psychografická segmentace). V odpovědích podnikatelů také zazněla absence společného image, loga a značky kvality specifického regionu Mikulovska. S tím úzce souvisí otázka zajištění určitého standardu kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu v regionu. Ve vyspělých turistických destinacích je nejčastěji řešena zaváděním certifikace poskytovaných služeb (kvantitativní a kvalitativní kritéria). Pro dobrovolné zapojení se do tohoto systému se vyslovila rovněž většina dotázaných (často s podmínkou jasných podmínek a nestrannosti hodnocení). Doporučení: • Zařadit mezi činnosti destinační společnosti zprostředkování ubytování na základě domluvy s majiteli ubytovacích zařízení (provize). • Společná propagace a marketing Mikulovska by představovala nižší náklady pro jednotlivé aktéry cestovního ruchu (veřejného i soukromého sektoru) v destinaci. • Provádění pravidelných marketingových průzkumů je užitečné nejen pro konkrétní podnikatele, ale také pro destinační společnost při tvorbě (specifických) regionálních turistických produktů a programů. • Příprava a tvorba nosných turistických produktů ve spolupráci aktérů veřejné správy a podnikatelského sektoru, přičemž hlavním a dlouhodobým cílem by mělo být „přeměnit Mikulov z převážně tranzitní turistické funkce na dlouhodobě pobytovou destinaci a zatraktivnit oblast i pro zimní sezonu“. • Vybudování společné turistické infrastruktury, zejména sportovně-rekreační a kulturněspolečenské. • Zaměřit se na tvorbu společné image destinace, včetně loga, a zajistit (zaručit) značku kvality, tj. zavedení standardizace kvality služeb na základě jasně vymezených kritérií. Zdroj: Studie – Návrh destinačního řízení turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál. Studie byla zpracována řešitelským týmem ESF MU v Brně v roce 2007 jako základní dokument pro vytvoření organizace cestovního ruchu v turistické oblasti Mikulovsko a LVA.


186


3.5 Seznam tiskovin destinace Mikulovsko Tab.: Oficiální tiskoviny destinace Mikulovsko, které jsou k dispozici návštěvníkům v sezoně 2009 Název tiskoviny Obsah tiskoviny Jazykové Vydavatel Rok verze vydání Vinařské stezky / informační mapa, cyklotrasy, čeština/ DSO 2003 Weinstraßen naučné stezky, vinotéky, vinárny němčina Mikulovsko a vinné sklepy, služby pro cykloturisty, Weinviertel – tipy na trasy CHKO Pálava turistický průvodce, trasy a čeština; DSO 2004 programy němčina Mikulovsko Vítejte informační mapa, informace o čeština DSO 2007 v mikroregionu regionu, městech a obcích, Mikulovsko Mikulovsko pamětihodnostech a turistických zajímavostech Folklor a víno kalendář folklorních a vinařských čeština DSO 2009 akcí v roce 2009 Mikulovsko Mikulovsko katalog cestovního ruchu: čeština/ Město Mikulov 2009 seznámení s mikroregionem, němčina/ a DSO informace o vinařství, historii a angličtina; Mikulovsko památkách, o přírodě, polština/ruština sportovních možnostech. /litevština Součástí je katalog služeb. Na kole krajem vína informační mapa, cyklotrasy, čeština/ Město Mikulov 2009 / Mikulovsko a služby pro cykloturisty, vinařské němčina/anglič a DSO Weinviertel stezky, vinařství a vinné sklepy tina; Mikulovsko s turistickou nabídkou polština/ruština Mikulovské léto přehled kulturních akcí, kulturní a čeština/němčin Město Mikulov 2009 sportovní nabídka mikroregionu a/angličtina a DSO Mikulovsko Mikulov a okolí / informační leták o aktivitách na čeština; Město Mikulov 2009 Aktivní dovolená Mikulovsku němčina; a DSO pro Vás a Vaše děti angličtina; Mikulovsko ruština Mikulovsko image leták (vinařství, památky a čeština DSO 2009 historie, příroda, seznam obcí a Mikulovsko měst mikroregionu) Na Jantarové informační leták – programy a čeština DSO 2009 stezce trasy, zámek Mikulov, Mikulovsko archeologie, příroda a ekologické programy Cyklotrasy a informační leták – cyklotrasy, čeština DSO 2009 cykloturistika cyklistické okruhy, mapa Mikulovsko cyklotras, služby pro cykloturisty Rodinná dovolená informační leták – tipy na výlety čeština DSO 2009 (cyklo i pěší), koupání, kulturní Mikulovsko akce, památky, hipoturistika,


187


Název tiskoviny

Obsah tiskoviny

Jazykové verze

Vydavatel

seznam služeb a zajímavostí informační leták – dovolená u čeština DSO vody (kempy, vodní sporty, Mikulovsko koupání, rybaření vyhlídkové plavby), seznam služeb a zajímavostí Poznámka: v tabulce jsou uvedeny pouze takové tiskoviny, které nabízejí destinaci jako celek Za vodou a sluncem


Rok vydání 2009

188


3.6 Seznam veletrhů, kde je prezentována destinace Mikulovsko Tab.: Seznam veletrhů, na kterých je prezentována destinace Mikulovsko v roce 2009 Název veletrhu REGIONTOUR FERIENMESSE SLOVAKIA TOUR DRM Dresden * HOLIDAY WORLD BALTTOUR * CBR Mnichov ITB Berlín * INFOTOUR A CYKLOTURISTIKA DOVOLENÁ A REGION MITT Moskva * OTDYCH TOUR SALON MADI – workshop regionů

Země Česká republika Rakousko Slovensko Německo Česká republika Lotyšsko Německo Německo Česká republika Česká republika Rusko Rusko Polsko Česká republika

Místo Brno Vídeň Bratislava Drážďany Praha Riga Mnichov Berlín Hradec Králové Ostrava Moskva Moskva Poznaň Praha

Termín 15.–18. 1. 2009 15.–18. 1. 2009 22.–25. 1. 2009 30. 1. – 1. 2. 2009 5.–8. 2. 2009 6.–8. 2. 2009 26. 2. – 2. 3. 2009 11.–15. 3. 2009 13.–14. 3. 2009 13.–15. 3. 2009 18.–21. 3. 2009 22.–25. 9. 2009 21.–24. 10. 2009 3.–5. 11. 2009

Poznámka: v tabulce jsou uvedeny pouze ty veletrhy, na kterých je prezentována nabídka destinace Mikulovsko. Na veletrzích označených * nebyla přímá osobní účast zástupce regionu Mikulovsko, ale byl zde zajištěn rozsev propagačních materiálů destinace.


189


3.7 Analýza projektových záměrů – vzorový dotazník PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Název projektu: Zaměření projektu:

* Turistická infrastruktura / Marketingové aktivity

Název organizace: Adresa organizace: Kontaktní osoba: Tel. číslo/fax: Cíl projektu: Aktivity projektu: Cílové skupiny: Předpokládaná finanční výše projektu: Předpokládaná doba realizace: Poznámka: * nehodící se škrtněte


190


3.8 Projektové záměry Popis jednotlivých projektových záměrů je uveden jako samostatná příloha na CD ROM.


191


3.9 Další trendy a formy cestování VOLUNTURISMUS – DOBROVOLNICKÁ TURISTIKA Mezi světové trendy v cestovním ruchu patří také tzv. volunturismus. Termín (z anglického „Voluntourism“) vznikl spojením slov volunteer (dobrovolník) či voluntary (dobrovolný) a turismus. Česky bychom tedy mohli říci: dobrovolnická turistika. Jednoduše řečeno, jde o spojení dovolené s aktivní pomocí navštíveným oblastem. Původně byly dobrovolnické cesty podnikány lidmi s přímou vazbou na danou oblast či problém a byly spíše vnímány jako krátkodobé, intenzivní dobrovolnické programy než jako dovolená. Během 90. let začaly vznikat produkty a firmy nabízející toto spojení. V praxi to nejčastěji znamená, že během týdne se pracuje a o víkendech je možnost poznávat danou zemi jako běžný turista. Účastníci takovýchto „zájezdů“ bývají velmi různorodí, ale zpravidla je spojuje touha „udělat něco dobrého“ a zároveň poznat nová místa, kam by se jinak pravděpodobně nedostali. Typy pomoci mohou být různé – od neodborných manuálních prací, přes výuku jazyků až po např. vysoce odbornou lékařskou pomoc. Ceny dobrovolných pobytů se liší v závislosti na typu destinace a službách, které jsou poskytovány zprostředkující organizací. Výše nákladů závisí také na tom, zda je účastník ubytován v rodině či speciálním zařízení hotelového typu s lokálními zaměstnanci. Balíčky většinou neobsahují letenku, kterou si účastník hradí zvlášť. Zdánlivě jednoduchý princip „neplať za dovolenou – odpracuj si ji“ je však zavádějící. Například osmidenní monitorování kamzíků ve slovenských Tatrách přijde na 790 liber. Pomoc oblastem postiženým tsunami na Srí Lance po dobu tří týdnů vyjde volunturistu na 954 liber. Stejně dlouhý pobyt v tradiční vesnici na Fiji stojí „pouze“ 540 liber. Samozřejmě bez letenky. Volunturismus je pro mnohé přitažlivý, neboť umožňuje lépe než jiné způsoby cestování poznat danou zemi, její obyvatele a kulturu tím, že se účastník stane přímou součástí určité komunity. Nejedná se o nový fenomén, existuje již desítky let. Nicméně teprve od 90. let vznikají na poli cestovního ruchu speciální produkty a firmy, které nabízí tento typ dovolené i lidem bez předchozí zkušenosti. Jde mj. o reakci na globální problémy Země a rostoucí zodpovědnost jejích obyvatel. Mladým lidem nabízí možnost, jak rozumně využít prázdninové měsíce po čas studií či dobu po skončení studia, který tak jako tak čím dál častěji využívají k cestování. Volunturisty jsou často také lidé, kteří si chtějí odpočinout od kariéry a každodenního stresu plynoucího ze života v civilizaci, nebo senioři hledající nové uplatnění. Jak již bylo řečeno, odvětví cestovního ruchu zaznamenává v současnosti rostoucí zájem o tento způsob dovolené, kombinující poznávání s pomocí postiženým či zaostalým oblastem. Zatímco někteří odborníci tento trend vítají a vidí v něm možnost, jak získat nové prostředky pro charitativní projekty a také cestu, jak v lidech podporovat solidární smýšlení, jiní poukazují na to, že skrze obchodní praktiky touroperátorů může docházet až k využívání komunit, kterým se má pomoci. Existují určitá etická úskalí volunturismu, například je třeba ověřit, zda volunturista nebere práci místním, kteří za ni mohou být zaplaceni. Kromě humanitárně zaměřených cest existují také další, spojené s péčí o životní prostředí, vědeckými průzkumy či vzděláváním. Účastníci zaplatí poplatek, který pokryje náklady a mohou se věnovat činnosti, která je zajímá či je zavede na místa jako je Antarktida, deštný prales či mořské dno. Tento typ volunturistiky je často provozován také v rozvinutých zemích jako je Velká Británie, Portugalsko či např. Slovensko. Žebříček osmi nejžhavějších dobrovolnických destinací podle portálu Forbes (březen 2008): Ekvádor, Bolívie, Malawi, Dominikánská republika, Tanzanie, Čína, Indie a Thajsko. Česká republika jako destinace tohoto typu turistiky přichází v úvahu – podobně jako Slovensko – v souvislosti s ochranou přírody. Nabídka není příliš široká. Na serveru http://www.volunteerabroad.com/ je v nabídce např. obnova ekosystémů zničených kyselými dešti v Jizerských horách. V České republice se organizováním dobrovolných aktivit doma i ve světě zabývá např. INEX – sdružení dobrovolných aktivit. V současné době nabízí téměř 1700 projektů, od několikatýdenních až po dlouhodobé, trvající 1 – 2 roky. Sdružení si účtuje poplatek ve výši 2200,– Kč.


192


Zdroje dalších informací: http://www.voluntourism.org/, http://www.responsibletravel.com/, http://www.uvolunteer.org/, http://www.forbes.com/, http://www.inexsda.cz/

CESTOVÁNÍ SENIORŮ Oslavili již šedesáté narozeniny, většina z nich je v důchodu a mají dospělé děti. Přesto se ještě necítí staří a chtějí i nadále být aktivní a užívat si života. Právě tato skupina se stává nejen v Evropě, ale i v celém světě objektem zájmu poskytovatelů služeb cestovního ruchu. Pojem seniorský cestovní ruch spadá do kategorie sociálního cestovního ruchu, též nazývaného jako „cestovní ruch pro všechny“. V souvislosti se sociálním cestovním ruchem se pak hovoří o určitých cílových skupinách, kterými jsou například rodiny a jednotlivci s nízkými příjmy, děti a mládež, osoby mentálně a fyzicky handicapované a právě senioři. V úvodu je třeba podotknout, že vnímání pojmu senior je značně nejednotné. Pro někoho jde již o osobu starší 50 let, jiný přidává ještě deset let, z hlediska důchodového pojištění je seniorem člověk starší 65 let. V českých a evropských statistikách jsou za seniory taktéž považovány osoby ve věku 65 let a více. Výklad tohoto pojmu se tedy podle okolností liší a také se vyvíjí v čase. Demografický aspekt Demografický trend předpokládá, že podíl lidí starších 64 let na celkové populaci v dlouhodobém měřítku poroste. Očekává se, že tento podíl se do roku 2060 v Evropě zdvojnásobí a bude tvořit 30 % celkové populace. V návaznosti na tento fakt vzroste také podíl starších lidí na celkovém počtu turistů. Díky vlivům různých faktorů, jako je například stále se zlepšující zdravotní péče, zřejmě podíl turistů – seniorů poroste rychleji než podíl očekávaný na základě demografického trendu. Navíc ti lidé, kteří v současné době patří k mladší skupině obyvatel a aktivně cestují, pravděpodobně budou chtít cestovat i v pozdějším věku a zvýší tak počty turistů – seniorů. Senioři jako důležitý segment trhu cestovního ruchu V současné době se evropští senioři podílí na celkovém počtu delších dovolených (tj. 4 a více přenocování) přibližně 15 %. Většina těchto dovolených je realizována v rámci domovské země. Za povšimnutí jistě stojí, že zatímco mladší věkové skupiny realizují největší objem dovolených, starší věkové skupiny uskuteční o něco více dovolených v přepočtu na jednoho turistu ročně. V průměru tak evropský senior uskuteční ročně 2,1 dovolené, mladší turista pak 2 dovolené. Dalším důležitým rysem starších turistů je fakt, že během svých dovolených uskutečňují ze všech věkových skupin největší počet přenocování. V roce 2006 byl v EU průměrný roční počet přenocování na jednoho turistu 20,5, turisté v nejstarší věkové kategorii však uskutečnili v průměru 24,3 přenocování. Vůbec nejdelší dobu na svých dovolených strávili senioři z Řecka, a to neuvěřitelných 42,4 přenocování. Nejkratší doba, tedy 14,9 přenocování, pak připadá na české seniory. Z tohoto vyplývá i další prvenství nejstarších turistů, a to v průměrném počtu přenocování na jednu dovolenou. Zatímco průměr EU je 10,1 přenocování, ve skupině seniorů je to 11,7 přenocování. Hlavní rysy cestování seniorů Životní úroveň stejně jako životní filozofie seniorů se během posledních let značně změnila. Zatímco v minulosti se senioři při vybírání zájezdů a dalších služeb cestovního ruchu orientovali takřka výhradně podle ceny, dnes si díky vyšším příjmům mohou dovolit kvalitní dovolenou. Zlepšila se i zdravotní péče, což také přispělo k tomu, že se dnešní senioři v důchodové věku ještě vůbec necítí staří a chtějí nadále žít aktivně. Specifické rysy turistů – seniorů: • rádi si připlatí za kvalitnější službu • cestují i mimo hlavní sezony • často nakupují dopředu, takže jsou ideálními klienty pro nabídky typu „first minute“ • očekávají důkladnou organizaci cesty bez stresujících situací


193


• • •

často cestují s vnoučaty nebo s jiným doprovodem jen výjimečně objednávají zboží a služby po internetu jsou rizikovější z hlediska možných zdravotních obtíží a úrazů.

Turistické služby pro seniory Dovolené seniorů, to již dávno nejsou jen lázeňské pobyty, popřípadě odpočívání a sledování televize v klidných hotelových resortech. Senioři chtějí nejen aktivně žít, ale také aktivně odpočívat a udržovat se tak ve fyzické i duševní kondici. Ubytovací zařízení by jim proto měla poskytnout dostatek sportovního vyžití – ideální je plavání v bazénu, cvičení v posilovně a pěší nebo cyklistické výlety, ale zároveň také určitý komfort odpovídající potřebám jejich věku. Nabídka by též měla zahrnovat kulturní aktivity a možnosti poznávání. Starší turisté rovněž uvítají individuální přístup hotelového personálu a snahu vyhovět i speciálním přáním. Z hlediska přístupnosti by měla být samozřejmostí bezbariérovost celého ubytovacího zařízení. Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oborove-statistiky/nove-trendy-cest-ruch-cestovanisenioru/1000452/52324/

YOUTH TRAVEL – MLADÍ CESTOVATELÉ Mladí lidé sami sebe spíše než za turisty označují za cestovatele. „Youth Travel“ sektor je v současnosti jedním z nejrychleji rostoucích v rámci světového cestovního ruchu. Velmi důležitým pojmem v souvislosti s cestováním mladých lidí je i tzv. „Gap Year“. Proč jsou právě mladí lidé hybnou silou a nadějí současného cestovního ruchu, se snažil osvětlit průzkum New Horizons II, který provedla WYSE (The World Youth Student & Educational) Travel Confederation v roce 2007. Podle UNWTO představuje cestování mladých odhadem 20 % světových mezinárodních příjezdů a je jedním z nejdynamičtěji rostoucích sektorů na trhu. Přitom mladý cestovatel dnes nutně nemusí mít nálepku baťůžkáře. Průměrná útrata na jednu cestu vzrostla za 5 let o 40 %, na téměř 2 tisíce eur. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že: • mladí lidé cestují častěji, • navštěvují více destinací a objevují nové, • utrácejí za cestování více než kterákoliv jiná skupina, • využívají více internet při plánování své cesty a rezervacích služeb, • jsou hladoví po nových zkušenostech a informacích, • jsou odvážní, neodradí je ani hrozba terorismu, přírodních katastrof či epidemií. Gap Year Na cesty se mladí lidé vydávají nejčastěji po zakončení určitého studijního cyklu, před startem profesní kariéry nebo při změně zaměstnání. Odtud pochází výraz „Gap Year“, česky by se dal přeložit jako přelomový rok („gap“ doslova znamená „mezera“). Fenomén „Gap Year“ se však nevztahuje jen na mladou generaci. Byly identifikovány tři věkové skupiny: 18–24 let (před, během či po ukončení univerzitního studia), 25–35 let (přestávka v kariéře, zároveň období před založením rodiny) a 55–65 let (před či po odchodu do důchodu). Jaký je prototyp mladého cestovatele? Je to poměrně vzdělaný člověk, většinou ještě student, který dosáhl v průměru 24,5 roku. Jeho hlavní motivací je poznávat jiná místa a kultury, dalšími důvody jsou pak rekreace a zábava. Obvykle se mladí vydávají na jednu kratší a jednu delší cestu ročně. Čím zkušenějšími cestovateli jsou, tím více se vydávají mimo hlavní turistické destinace, objevují okrajové části nepříliš poznamenané turismem. Nejdůležitějším zdrojem informací je pro ně pochopitelně internet, dále rodina a známí. Ve větší míře než jiní turisté využívají internetu také k rezervacím. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje plány mladých cestovatelů, je cena. Je nutné si však uvědomit, že v destinaci tráví více času než běžný turista.


194


Nejčastějším typem ubytování je nadále hostel (62 %), ovšem podíl zařízení hotelového typu neustále roste a v současnosti je na druhém místě (48 %). Oblíbené destinace Nejoblíbenějšími regiony, které navštíví více než polovina mladých cestovatelů, jsou jižní a severní Evropa. Více než 40 % jich navštíví také severní Ameriku a východní Evropu. Za 5 let se zdvojnásobila obliba jihovýchodní Asie, Australasie, Číny a Japonska. Tyto nové destinace ukrajují podstatné podíly z návštěvnosti tradičních evropských destinací. Nejoblíbenější státy jsou Austrálie, USA a Francie. Z výzkumu vyplynuly i zajímavé informace o postavení České republiky z pohledu mladých cestovatelů. Zdá se, že Česko je ve světovém kontextu poměrně oblíbenou destinací (nachází se ve 2. desítce navštěvovaných zemí). Pokud se jedná o baťůžkáře („backpackers“), zaujímá ČR dokonce devátou pozici. Co z toho plyne? Dlouhodobým cílem agentury CzechTourism je podporovat návštěvnost regionů mimo Prahu. Pokud se opravdu jedná o tak dynamicky rostoucí sektor trhu, nestálo by za to, zaměřit se při propagaci regionů i na tuto cílovou skupinu? Význam WYSE Travel Confederation a UNWTO vydaly letos studii (“Youth Travel Matters: Understanding The Global Phenomenon of Youth Travel”), která upozorňuje na potenciál tohoto segmentu trhu a na to, že by neměl být podceňován. Většina mladých lidí (přes 70 %) cestuje za nějakým účelem, tím může být např. zdokonalení jazykových dovedností, dobrovolnická činnost, práce nebo studium. Většina mladých lidí přiznává, že je cestování naučilo větší toleranci vůči jiným lidem, kulturám a přimělo je více se zajímat o dění kolem sebe. Kromě toho, že vede k pozitivnější percepci světa, přispívá také k šíření principů udržitelného rozvoje a zodpovědného způsobu cestování. 6 z 10 národních organizací podporujících cestovní ruch se dnes domnívá, že tento segment je důležitý pro další rozvoj turismu v jejich zemi a pracuje na způsobech, jak mladé cestovatele přilákat. Jedním ze způsobů je např. rozvoj sportovních a adrenalinových atraktivit, nezbytné je také budování příslušné infrastruktury (levné ubytování, zavádění systémů slev pro mladé, apod.) a v neposlední řadě kvalitní a moderní internetová prezentace.

LÉČEBNÝ TURISMUS Léčebný turismus, z anglického „Medical Tourism“, je spojení původně vytvořené cestovními kancelářemi a sdělovacími prostředky. Nejlépe vystihuje účel podniknuté cesty, kterým je podstoupení léčebného či zkrášlovacího zákroku v jiné zemi, než v té, v níž je turista rezidentem. Jde o fenomén 21. století, své kořeny má však, stejně jako poutní turistika, již ve starověku, kdy Řekové a poté Římané putovali stovky kilometrů za léčivými vodami či zázračnými léčiteli. Nejčastěji pacienti cestují za neakutními chirurgickými zákroky jako jsou náhrady kloubů, kardiochirurgickými, ortodontickými a stomatologickými zákroky, léčbou neplodnosti a nadstandardní lékařskou péčí jako je plastická chirurgie, aj. estetické zákroky. Motivací bývá většinou nízká cena či nedostupnost požadovaného zákroku doma. A když už podniknout dalekou a nákladnou cestu za znovunabytím zdraví, proč to nespojit s poznáváním či odpočinkem v exotické zemi? Turista má na výběr, může se buď svěřit do péče některé z renomovaných specializovaných cestovních kanceláří, která mu zajistí nejen provedení potřebného zákroku, ale i dopravu, ubytování, případně doprovodný program, nebo vyrazí přímo za nabídkou konkrétního zdravotnického zařízení. Kliniky v Indii nebo Thajsku specializované na „medicínskou turistiku“ totiž mají zvláštní oddělení, která zajistí klientovi fakultativní výlet, dopravu na letiště a další potřebný servis. Pacient přijede do Dillí na provedení srdečního bypassu a jen tak mimochodem shlédne Tádž Mahal. Nebo je to naopak? Největší boom tohoto typu cestování zažívají ve Spojených státech amerických, kde je cena lékařské péče a zdravotního pojištění tradičně velmi vysoká. Populace stárne a zdravotnická péče se pro ni stává nedostupnou. V roce 2007 vycestovalo z USA z důvodu léčby přes 150 000 občanů. Jejich počet každoročně stoupá o 15 – 20 %. Cílem se stávají nemocnice s kvalifikovaným personálem a dobrým


195


zázemím v Latinské Americe, Asii i východní Evropě. Léčebná turistika je na vzestupu i v Evropě. Když Němci potřebují ošetření chrupu nebo jinou zdravotní péči, cestují stále více do východní Evropy. Top „dentistickou destinací“ je např. Maďarsko. Ošetření v zahraničí je stále lákavější i proto, že německé zdravotní pojišťovny pokrývají náklady zdravotního ošetření v celé EU. Lékařská zařízení se z této situace pokoušejí vytěžit co nejvíce a organizují hromadné zájezdy pro „zdravotní“ turisty. Známou destinací léčebné turistiky je i Belgie, která je snadno dostupná a relativně levná zejména pro občany Velké Británie. Do Německa zase míří britští a norští občané kvůli dlouhým čekacím dobám a nedostatečným kapacitám u nich doma. V roce 2007 vycestovalo za zdravotní péčí kolem 50 tisíc Britů, odhaduje se, že letos to bude 75 tisíc a toto číslo by mohlo do roku 2010 vzrůst až na 200 tisíc. Z šetření, které provedl server www.treatmentabroad.net, vyplývá, že motivem 83 % dotázaných bylo ušetřit. Častěji za léčbou cestují muži (60 %) a 98 % žen podstoupí zkrášlovací zákrok, zatímco mezi muži je to jen 8 %. Spokojenost se pohybuje kolem 97 % a většina pacientů se vrací za další léčbou na stejné místo. Celosvětově podnikli zdravotní turisté 19 milionů cest v roce 2005 a do roku 2010 by mohlo dojít k zdvojnásobení tohoto počtu. Odhaduje to zpráva Tourism Research and Marketing. Světovou velmocí je Thajsko, kam vloni přijelo za zdravotní péčí 1,4 milionů turistů. Některé země cíleně podporují rozvoj tohoto typu turistiky na svém území, příkladem může být Indie, Singapur nebo Jižní Korea. Ta zřídila radu pro propagaci korejského zdravotnictví v zahraničí (Council for Korean Medicine Overseas Promotion) a první výsledky se již dostavily. V roce 2007 ošetřily přidružené nemocnice kolem 16 000 turistů, zatímco v roce 2005 to bylo jen 750. Korea doufá, že toto číslo do roku 2012 vzroste až na 100 tisíc. Agentura CzechTourism dlouhodobě podporuje léčebné lázeňství jako jeden z hlavních národních turistických produktů. Do českých lázní zamíří ročně přes 300 tisíc zahraničních hostů. Více než polovina jich přijíždí z Německa. Kolik turistů podstoupí v Česku lékařský či estetický zákrok není přesně známo. Portál Forbestravel.com zveřejnil v lednu 2008 žebříček deseti nejlepších destinací léčebného turismu na světě. Česká republika se v něm umístila na 4. místě za Singapurem, Mexikem a Kostarikou. Podle agentury Forbes je Česká republika, a zejména Praha, vyhledávána pro cenově dostupnou plastickou a estetickou chirurgii. Zákroky v Česku vyjdou přibližně dvakrát levněji než ve Velké Británii. Do Česka se cestuje také za operacemi očí, ortopedickými a stomatologickými zákroky či léčbou neplodnosti. Zdroje informací: www.forbestravel.com, www.treatmentabroad.net, www.meditravels.org

COUCHSURFING – BEZPLATNÉ UBYTOVÁNÍ CESTOVATELŮ Více než milion lidí na celém světě dnes využívá komunikační sítě, které jim umožňují sdílet po čas dovolené domov zdarma s jinými nadšenci. Projektů, založených na konceptu bezplatného sdílení ubytování a pohostinnosti, je několik, asi nejznámějším je CouchSurfing.com. Proklamovanými cíly těchto projektů jsou – kromě minimalizace cestovních nákladů – také navázání nových přátelství, šíření tolerance a zlepšení mezikulturního porozumění. CouchSurfing CouchSurfing International je nezisková organizace, která vznikla v roce 2003 v USA za účelem zprostředkování bezplatného ubytování pro registrované uživatele. Služba je poskytována zdarma a umožňuje cestovatelům navázat kontakty s podobně smýšlejícími lidmi kdekoliv na světě. První webová prezentace projektu byla uvedena do provozu na počátku roku 2003, současná verze byla zprovozněna v červenci 2006. Od té doby se do projektu zapojilo přes 560 tisíc osob z 230 zemí světa. Největší zájem zaznamenali provozovatelé v první polovině roku 2008, kdy se počet uživatelů zvýšil o 30 % (v předchozích 5 letech se přihlásilo 400 tisíc osob). Nápad se zrodil v hlavě zakladatele projektu Caseyho Fentona poté, co získal levně letenku na prodloužený víkend na Islandu. Uvědomil si, že jej nechce strávit v hotelu jako běžný turista; chtěl tuto zemi nedaleko severního pólu poznat se vším všudy. Obeslal proto tisícovku islandských studentů s prosbou, zda by nemohl „okupovat“ po několik nocí jejich gauč. Slovo dalo slovo a Casey strávil úžasný víkend v Reykjavíku ve společnosti místních. Od té doby uskutečnil tento nápad ještě několikrát. Projekt CouchSurfing byl na světě.


196


Provozovatelé na webových stránkách pravidelně aktualizují statistiky, z nichž vyplývá, že typickým uživatelem této služby je anglicky hovořící člověk ve věku mezi 18 a 29 lety (74 %). Nejvíce „surfařů“ pochází ze Spojených států amerických (1/4), odkud se tento fenomén postupně rozšířil do Evropy. V současné době se již polovina uživatelů nachází na starém kontinentě, zejména ve Francii, Německu a Velké Británii. Česká republika se v pomyslném žebříčku zemí pohybuje kolem 30. příčky s necelými 3 tisíci zaregistrovaných. Zajímavé je umístění Indie na 11. místě. Žebříček měst, kde lze vybírat z největšího počtu „gaučů“, vede Paříž, následována Londýnem, Montrealem a Berlínem. CouchSurfing je v současnosti největší výměnná „hospitality“ síť na světě. Kromě ní však existuje ještě mnoho dalších, z nichž některé jsou specializované (např. „Warm Showers“ pro cyklisty či „Lesbian and Gay Hospitality Exchange International” určená čtyřprocentní minoritě). Druhou největší sítí, jež funguje na totožném principu jako CouchSurfing, je “The Hospitality Club”. Počet členů tohoto klubu, který vznikl již v roce 2000 v Německu, dosahuje 390 tisíc ve více než dvou stovkách zemí. V členské základně klubu převažují Evropané, počet registrovaných Čechů je 4,6 tisíc. Jak to funguje? Systém je založen na principu reciprocity – uživatelé získají přístup k informacím na základě poskytnutí svých vlastních. Každý zájemce se musí na zvoleném serveru zaregistrovat a uvést svou pravou identitu. Poté si může založit svůj profil a podle zájmů se zařadit např. do některé z diskusních skupin. Bezpečnost je zajištěna systémem referencí a osobních ručitelů. Další rada zní: „stýkat“ se jen s osobami, které poskytly maximum osobních dat nebo mají prověřené vztahy s dalšími členy. Pokud se člověk rozhodne vydat na cestu, stačí jen kontaktovat osoby ve vybrané destinaci a domluvit s nimi podmínky (délku pobytu atd.). Předpokladem pro úspěšné fungování principu sdílení je poskytnout vlastní přístřeší ostatním, není však nezbytnou podmínkou. Výhody Základním motivem pro využívání této služby je snížení nákladů na cestování, u delších cest (2 – 4 týdny) lze tímto způsobem náklady snížit až na polovinu. Kromě toho, že je tato forma cestování v souladu s principy udržitelného rozvoje cestovního ruchu a ekoturistiky, přispívá také k lepšímu poznání lokálních komunit a kultur. Cestovatelé mají možnost navázat nové vztahy a získat nová přátelství. Prostřednictvím svých hostitelů mohou prožít autentické okamžiky v cizí, ba dokonce exotické zemi. Tab.: TOP 10 zemí na CouchSurfing.com Země USA

Počet členů

%

136 938

24,4 %

Francie

47 838

8,5 %

Německo

46 981

8,4 %

Kanada

34 263

6,1 %

Velká Británie

27 990

5,0 %

Itálie

19 105

3,4 %

Austrálie

16 660

3,0 %

Brazílie

12 480

2,2 %

Španělsko

12 175

2,2 %

Nizozemí

11 737

2,1 %


197


Tab.: TOP 10 zemí na HospitalityClub.org Země

Počet členů

%

Německo

63 512

16,3 %

USA

28 941

7,5 %

Francie

28 409

7,3 %

Polsko

19 415

5,0 %

Itálie

14 001

3,6 %

Španělsko

12 434

3,2 %

Brazílie

12 299

3,2 %

Turecko

11 653

3,0 %

Velká Británie

11 601

3,0 %

Rusko

10 132

2,6 %

Zdroje: www.couchsurfing.com, www.hospitalityclub.org, http://en.wikipedia.org/wiki/Hospitality_exchange

ASKETICKÁ DOVOLENÁ Dovolená pro někoho představuje především odpočinek, pro jiného poznávání či dobrodružství. Někteří lidé však o dovolené hledají možnost, jak rozbít stereotypy, které ovládly jejich všední život. Zažít nedostatek, deprivaci nebo dokonce bolest může být pro ně osvobozující. S pojmem „asketická dovolená“ se ve slovnících cestovního ruchu ani v encyklopediích ještě nesetkáte. Co není, však může brzy nastat. Termín „asketismus“ je charakterizován jako životní styl, který se vyznačuje odpíráním určitých rozkoší a požitků. Askeze je většinou spojována s náboženskou praxí a původně znamenala jakékoliv cvičení, jímž se upevňuje disciplína. Dovolenou v asketickém stylu lze pořídit velmi lacino nebo naopak pořádně draho. Jak se zdá, někteří lidé neváhají zaplatit tisíce za vzorně zorganizovaný týden plný tělesného vyčerpání, ponižování a jiného trýznění. Radikální fitness Budíček v půl šesté, ranní rozcvička, lehká snídaně, půldenní pochod, dietní oběd a zbytek dne v sedle horského kola… Tak vypadá den v luxusním resortu Body & Soul v Irsku, kde si klient sáhne až na dno svých sil. „Lidé, kteří v životě všeho dosáhli, chtějí také všechno zkusit a jsou ochotni kvůli tomu projít třeba peklem“, cituje časopis Newsweek odborníka na cestovní ruch z americké univerzity. V USA představuje extrémní fitness a „Detox spa“, kde hosté dobrovolně podstoupí drsný dietní a abstinenční režim, asi 5 % trhu. Analytici z oboru však očekávají, že tento podíl nadále poroste, neboť lidé si stále více uvědomují hodnotu vlastního zdraví. Tento trend se do celého světa rozšířil pravděpodobně z kalifornského resortu Ashram, který byl založen již v 70. letech minulého století. Za posledních pět let se však síť podobných služeb neuvěřitelně rozrostla. Jóga Pro ty, kteří chtějí uniknout každodennímu stresu a věnovat se meditaci a očistě duše, je jóga jednoznačnou volbou. Jóga znamená spojení, obnovení původního vztahu individuálního já s Bohem skrze asketické praktiky. Centra jógy se nachází po celém světě, není však nadto strávit prázdniny v buddhistickém kláštere mezi opravdovými mnichy. Vyhledávanými destinacemi pro tento druh střídmé dovolené jsou tradičně Indie a Srí Lanka. Ruský trh Zdá se, že největší rozkvět zažívá tento typ turistiky v Rusku, kde úspěšně funguje několik bizarních projektů. Je libo zažít pocit zelenáče, projít náročným armádním výcvikem a nechat se přitom komandovat veterány čečenské války? Upoutávka na další atrakci by zase mohla znít: „Máte už dost přepychu? Chcete vědět, jak se cítí lidé na pokraji bídy?“. Odpověď je jednoduchá: přijďte a zkuste si to


198


sami – jako žebráci na některé z rušných moskevských ulic. Vše potřebné včetně ošuntělého ošacení zajistí agentura, která tento zážitek zájemcům zprostředkovává. Že to přece není možné? Ruští oligarchové to prý milují. Ale to už jsme, zdá se, trochu odbočili od tématu. Hotel jinak Velmi populární jsou dnes hotely, které dříve sloužily jako věznice. Některé byly přeměněné na luxusní resorty, jinde si ale může host stále vyzkoušet, jaké to je spát na pryčně v místnosti o čtyřech čtverečních metrech a se zamřížovaným výhledem. Jedním z nich je např. hostel v australském Mount Gambier. V bývalé věznici KGB v lotyšském městě Liepaja, která funguje jako muzeum a ubytovna zároveň, k tomu ještě zdarma přidají pokřik a šikanování stráží. Podle pracovnice objektu je toto zařízení vyhledáváno zejména školními skupinami, ale v poslední době také agenturami a firmami organizujícími netradiční team-buildingy.

GAY TURISMUS Podle zprávy „2000 Tourism Inteligence International Report“ představuje gay komunita celosvětově až 1/10 všech turistů. Na veletrhu World Travel Market v Londýně byl představen nejnovější průzkum týkající se cestování této minority: „Out Now 2008 Millivres Gay Market Study“. Podle něj má tento segment turistického trhu jen ve Velké Británii v současnosti roční hodnotu téměř 5 miliard liber. Celosvětově byla hodnota tohoto trhu odhadnuta na 55 miliard dolarů ročně. Většina homosexuálních párů je dobře finančně zajištěna, neboť má dvojí příjem a nemá děti. Charakteristické pro ně také je, že ačkoliv tito lidé obvykle přistupují ke své odlišné sexuální orientaci otevřeně, jsou opatrnější, když cestují, neboť se ocitnou v neznámém „potenciálně nebezpečném“ prostředí. Proto dávají přednost destinacím, které otevřeně proklamují přátelskost a vstřícnost ke gay komunitě nebo cestují ve skupinách. V některých případech se vžil slangový termín „gaycations“. Marketing je v tomto segmentu cestovního ruchu velmi důležitý. Otevírá se zde příležitost nejen pro hotely, tour-operátory, ale i samotné turistické destinace. Předpokladem je vytvořit „gay friendly“ image a pracovat na zařazení mezi značky první volby na trhu, který nepochybně zaznamená v příštích letech výrazný růst. Tento předpoklad je dán jednak postupující mírou tolerance k menšinám, jednak finanční solventností této skupiny turistů. Velké zkušenosti s propagací gay turismu má americké město Philadelphia, jehož organizace Greater Philadelphia Tourism Marketing Corp. (GPTMC) se v roce 2003 připojila k tehdy ještě krátkému seznamu světových měst otevřeně přátelských ke gay komunitě. Od té doby vydala organizace na propagaci již 1,6 milionů dolarů a v tomto ohledu patří mezi průkopníky. Byla také první destinací, která spustila televizní reklamu lákající gaye k návštěvě města. „Že je gay komunita lukrativním trhem, na nějž se dá zacílit, je dnes již dobře známo, ale turistický průmysl musí pochopit, že je také nesmírně rozmanitý“, říká Ian Johnson zakladatel přední konzultantské agentury Out Now, která pomáhá porozumět potřebám gay klientely. Jejími zákazníky jsou dnes např. národní turistické centrály Německa, Švýcarska a Jižní Afriky, letecké společnosti Lufthansa, Quantas a KLM či hotelový řetězec Hilton. Velký zlom v rozvoji gay turismu v posledních letech znamenala možnost legalizace svazků lidí stejného pohlaví ve Velké Británii, Španělsku a dalších zemích. Podobně jako sezdané heterosexuální páry i gayové vyráží na svatební cesty a nešetří na nich. V roce 2007 bylo ve Velké Británii sezdáno 7,5 tisíce párů stejného pohlaví a za svatební cesty utratily kolem 50 milionů liber. Specifikem gay turismu je také to, že je často vázán na konání zvláštních akcí jako jsou festivaly, karnevaly či výroční slavnostní přehlídky (gay parades). Pořádány jsou konference i sportovní hry. Je pochopitelné, že právě tyto akce přitahují velkou pozornost a jsou vrcholy každé sezóny. Nepochybně trhem s největším potenciálem je USA s populací více než 10 milionů lidí hlásících se k odlišné sexuální orientaci (5 % populace). Ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska se k homosexualitě hlásí až 6 % dospělé populace (téměř 3 miliony). Podle průzkumu „13th Annual LGBT Tourism Study“, který provedla společnost Community Marketing a jehož se účastnilo 4,5 tisíce respondentů z USA, žije 65 % dotázaných ve vztahu. Průměrný roční příjem domácnosti činí 86,400 $.


199


Mezi nejnavštěvovanější turistické destinace patří New York, Las Vegas, San Francisco, Los Angeles, z Evropy pak Londýn a Paříž. Nejoblíbenějšími destinacemi roku 2008, jak je zvolili čtenáři serveru OutTraveller.com, jsou Argentina, Austrálie a Španělsko, z měst potom Buenos Aires, Barcelona a Amsterdam. Česká republika je společně s Maďarskem považována za nejtolerantnější zemi bývalé východní Evropy. ČR a zejména Praha figurují v nabídkách zámořských touroperátorů ve 2. pětce oblíbených destinací v rámci Evropy. Kromě termínu gay turismus se lze ještě setkat se zkratkou LGTB (Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender). V roce 1983 byla založena mezinárodní asociace sdružující cestovní kanceláře, agentury, hotely a další podniky věnující se cestovnímu ruchu gay minority (International Gay and Lesbian Travel Association). V současnosti má asociace přes 1000 členů a je největší svého druhu. Zdroje: Wikipedia, www.communitymarketinginc.com, www.GayMarketNews.com, www.outtraveler.com, http://merchant.videotex.net/uploads/news/Gay_Tourism_Case_Study_2007.pdf

DIASPORA TOURISM – CESTOVÁNÍ DO BÝVALÉ DOMOVINY Pád železné opony a rozšíření Evropské unie směrem na východ měly za následek zvýšený pohyb obyvatel do zemí západní Evropy. Lidé, kteří kdysi emigrovali, se vracejí do svých mateřských zemí jako turisté. Tento trend nese název „Diaspora tourism“ a projevuje se i v České republice. Na trend upozornila již zpráva „World Travel Market Global Trends Report 2007“, která byla vypracována ve spolupráci se společností Euromonitor International. Termín „Diaspora tourism“ vysvětluje ředitel agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism Rostislav Vondruška: „Emigranti či jejich potomci si dnes díky dobré ekonomické situaci a rozvoji levné letecké dopravy mohou dovolit navštěvovat častěji své rodné země, cestovat a poznávat je z pohledu dneška.“ Podle motivu návštěvy se tito turisté dají zařadit do tří kategorií. Jedni cestují za poznáním kulturního dědictví, druzí přijíždějí za investicemi do realit a třetí pak na sváteční návštěvy. Turisté první kategorie se vracejí domů, aby lépe poznali zemi svých předků, její kulturu a památky. Často se také zajímají o jazykové nebo kulinární kurzy. Tito turisté patří spíše ke starší generaci a střední třídě. Jejich dovolená trvá obvykle 1–2 týdny. Naopak ti, kteří emigrovali za prací a lepšími příležitostmi až po pádu železné opony či po vstupu do EU, patří k mladší generaci. V zemi, z níž pocházejí, se zajímají o nemovitosti, investují do nich a někteří si připravují půdu pro případný návrat. Sváteční turisté navštěvují „starou“ zemi při zvláštních příležitostech jako jsou vánoční a velikonoční svátky, slavnosti a rodinné oslavy. Tito návštěvníci jsou ochotni více utrácet za nákupy a zábavu, neboť náklady na ně jsou mnohem nižší než v jejich nové domovině.


200


Výstup II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko 3. Akční plán realizace aktivit na období 2009-2013





OBSAH: 3.

AKČNÍ PLÁN REALIZACE AKTIVIT NA OBDOBÍ 2009–2013

3

3.1

ÚVOD

3

3.2

KOMPLETNÍ SEZNAM (NÁVRH) AKTIVIT NA OBDOBÍ 2009-2013

3

3.2.1

PRIORITA 1. VYBUDOVÁNÍ A ROZVOJ SPOLEČNÉHO ŘÍZENÍ DESTINACE, ROZVOJ

KVALITY SLUŽEB

3.2.1.1 3.2.1.2 3.2.1.3 3.2.1.4

3.2.2

Opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace 4 Opatření 1.2. Rozvoj kvality lidských zdrojů 10 Opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR 15 Opatření 1.4. Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj systémů certifikace22

PRIORITA 2. PODPORA ROZVOJE ZÁKLADNÍ A PRODUKTOVÉ TURISTICKÉ

INFRASTRUKTURY

3.2.2.1 destinace 3.2.2.2 3.2.2.3

3.2.3

Opatření 2.1. Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty 26 Opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb Opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras

PRIORITA 3. TVORBA KONKURENCESCHOPNÝCH TURISTICKÝCH PRODUKTŮ

3.2.3.1 3.2.3.2 3.2.3.3

3.2.4

4

Opatření 3.1. Vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace Opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty Opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů

26

30 47

59 59 62 72

PRIORITA 4. MARKETINGOVÁ PODPORA PRODUKTŮ, BUDOVÁNÍ ZNAČKY, KONCEPCE A 80

STRATEGIE

3.2.4.1 Opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) 3.2.4.2 Opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace 100 3.2.4.3 Opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy 3.2.4.4 Opatření 4.4. Budování informačního a rezervačního systému destinace

80

107 113

3.3

ČASOVÝ PLÁN AKTIVIT AKČNÍHO PLÁNU NA OBDOBÍ 2010–2013

118

3.4

DEFINOVÁNÍ ZODPOVĚDNOSTI ZA REALIZACE AKTIVIT AKČNÍHO PLÁNU

118

3.5

PŘÍLOHY

119

3.5.1

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ DESTINACE MIKULOVSKO

II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 3. Akční plán realizace aktivit na období 2009-2013

119

2


3. AKČNÍ PLÁN REALIZACE AKTIVIT NA OBDOBÍ 2009–2013 3.1 Úvod Akční plán realizace aktivit vychází z celkové strategie rozvoje destinace Mikulovsko zpracované v rámci kapitoly 2. Definování strategické vize rozvoje destinace Mikulovsko1 a je podrobným rozpracováním jednotlivých strategických priorit a opatření navržených v kapitole 2.3. Seznam opatření a návrh rozvojových aktivit. Obsahem akčního plánu je především podrobný strukturovaný popis všech v kapitole 2.3. definovaných aktivit. Tento plán je dále doplněn předpokládanými termíny realizace vybraných aktivit a projektů včetně stanovení konkrétní priority z hlediska nutnosti realizace každé aktivity. Akční plán je třeba chápat jako živý dokument, který je určen pro aktuální i střednědobou práci managementu destinace a jehož naplánované základní aktivity je nutné průběžně transformovat na konkrétní projekty a úkoly. V průběhu realizace akčního plánu i celé rozvojové strategie je nutné jednotlivá opatření a aktivity vyhodnocovat a upravovat, případně doplňovat nová, podle toho jak se mění celkový stav cestovního ruchu v destinaci. Některá opatření a aktivity akčního plánu mají nadregionální charakter a je pravděpodobné, že jejich realizace bude probíhat centrálně, například z úrovně Jihomoravského kraje nebo agentury CzechTourism. Realizaci těchto aktivit je proto nutné koordinovat s těmito dotčenými subjekty, aby nedocházelo ke zbytečnému tříštění aktivit a finančních prostředků. Realizace opatření musí být každoročně vyhodnocena z hlediska objektivních potřeb destinace a především pak v závislosti na reálných finančních prostředcích destinace. Na základě těchto kritérií budou vždy stanoveny destinačním managementem prioritní úkoly a konkrétní plán pro příslušný rok. Mnohé aktivity navržené v akčním plánu se různě doplňují nebo překrývají s jinými aktivitami akčního plánu, proto je nutné při konkrétním plánování jejich realizace brát vždy akční plán jako celek, ne pouze jako výčet samostatných izolovaných aktivit. Popis aktivit, zejména pak návrh zodpovědností, priorit a termínů realizace, je zpracován v ideální podobě, tedy za předpokladu, že již od konce roku 2010 bude v plném obsazení fungovat nově vytvářený management destinace Mikulovsko, že tento management bude mít k dispozici dostatek finančních prostředků a že všichni partneři budou ochotni a schopni plánované aktivity společně podpořit, případně realizovat. Pokud tyto podmínky vytvořeny nebudou, bude nutné ve vazbě na aktuální personální a finanční možnosti destinace upravit také všechny nyní v akčním plánu definované parametry aktivit a projektů.

3.2 Kompletní seznam (návrh) aktivit na období 2009-2013 Hlavní částí této kapitoly je strukturovaný popis jednotlivých aktivit, které byly navrženy při definování strategické vize destinace Mikulovsko v rámci kapitoly 2.3. Seznam opatření a návrh rozvojových aktivit. Popis všech aktivit má jednotnou strukturu, tak jak bylo předepsáno schválenou metodikou celého projektu. Popsáno je v rámci 4 priorit a 14 opatření celkem 86 aktivit, které by měly být postupně v různých etapách období 2009-2013 realizovány.

1

Popis strategické vize a hlavní schéma rozvojových priorit a opatření destinace Mikulovsko uvádíme v kapitole Přílohy.


3


3.2.1 Priorita 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb 3.2.1.1 Opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace

PRIORITA 1 Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Opatření 1.1. VYTVOŘENÍ A ROZVOJ DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU A OCR DESTINACE Aktivity 1.1.1. Vymezení a zařazení destinace Mikulovsko v rámci TO regionu Jižní Morava 1.1.2. Založení a zahájení činnosti destinačního managementu 1.1.3. Zajištění činností destinačního managementu 1.1.4. Komplexní zajištění činnosti a další rozvoj TIC na území destinace


4


Aktivita 1.1.1. VYMEZENÍ A ZAŘAZENÍ DESTINACE MIKULOVSKO V RÁMCI TO REGIONU JIŽNÍ MORAVA Vyřešení zařazení destinace Mikulovsko do systému TO regionu Jižní Morava. Rozhodnutí o tom, jestli bude destinace Mikulovsko prezentována jako samostatné území, nebo bude realizovat svoji nabídku prostřednictvím zastřešující TO Pálava a LVA. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Destinace „Mikulovsko“ není vymezena pojmově ani teritoriálně v žádné aktuální oficiální regionalizaci turistických oblastí a turistických regionů na území ČR. Oblast Mikulovska je vždy definována jako součást turistického regionu „Pálava a Lednicko-valtický areál“ (viz členění regionu Jižní Morava na turistické oblasti dle agentury CzechTourism a dle Centrály cestovního ruchu Jižní Moravy). Veškeré oficiální statistiky, marketingové průzkumy a oficiální propagace jsou tak realizovány na úrovni TO Pálava a Lednicko-valtický areál, nikoliv na úrovni destinace Mikulovsko. Mikulovsko tak nemá k dispozici nejen potřebné statistické údaje a výstupy marketingových průzkumů, jako tomu je u oficiálních turistických oblastí, ale navíc ani není tato destinace centrálně nijak propagována nebo jinak marketingově podporována. Tím je celkově destinace Mikulovsko velmi konkurenčně znevýhodněna oproti oficiálním turistickým oblastem ČR. Základním cílem opatření tak musí být komplexní řešení tohoto aktuálně nevyhovujícího stavu. Návrh řešení – popis aktivity V rámci aktivity je nutné řešit 2 základní problémy, a to: Název destinace Územní vymezení destinace Název destinace: Řešení názvu destinace je možné soustředit do tří variant: ¾ Varianta 1:2 definování destinace „Mikulovsko“ jako jedné ze samostatných oficiálních turistických oblastí regionu Jižní Morava – vedle toho by byla vymezena samostatná TO „Lednicko-valtický areál“ ¾ Varianta 2: zařazení destinace Mikulovsko jako součást již existující TO „Pálava a Lednickovaltický areál“ – v tomto případě by muselo dojít k přejmenování TO na TO „Mikulovsko a Lednicko-valtický areál“, aby byla dodržena vazba názvu podoblasti na název vyššího územního celku ¾ Varianta 3: upuštění od užívání pojmu „Mikulovsko“, nahrazení názvu destinace „Mikulovsko“ názvem „Pálava“ Územní vymezení destinace Destinace Mikulovsko je velmi přesně a logicky územně vymezena, toto vymezení není nutné nijak systémově měnit. Pokud by však bylo řešeno začlenění destinace Mikulovsko do TO Pálava a Lednicko-valtický areál, pak je nutné územní rozsah této turistické oblasti řešit. TO Pálava a Lednickovaltický areál je totiž jak Centrálou cestovního ruchu Jižní Morava, tak agenturou CzechTourism vymezena velmi nevhodně. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity 2

Tuto variantu považujeme jako nejméně vhodnou pro budoucí rozvoj celé destinace.


5


a) návrh územního vymezení destinace Pálava (Mikulovsko) a Lednicko-valtický areál b) provedení průzkumu na stanovení názvu TO Pálava (Mikulovsko) a Lednicko-valtický areál c) jednání se zástupci Centrály cestovního ruchu Jižní Morava, Krajského úřadu Jihomoravského kraje a agentury CzechTourism o změně názvu turistické oblasti a změně hranic TO Pálava (Mikulovsko) a Lednicko-valtický areál Časový plán realizace aktivity 2011 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: Lednicko-valtický areál – sdružení obcí, Centrála cestovního ruchu Jižní Moravy, agentura CzechTourism


6


Aktivita 1.1.2. ZALOŽENÍ A ZAHÁJENÍ ČINNOSTI DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU Ve vazbě na vymezení a zařazení destinace bude vytvořena společná organizace cestovního ruchu destinace – destinační společnost. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivity na založení a zahájení činnosti destinačního managementu pro oblast Mikulovska případně pro celou TO Pálava a Lednicko-valtický areál jsou rozvíjeny v regionu již několik let. Pro podporu založení destinační společnosti bylo zhotoveno několik podpůrných studií a založení společnosti je také součástí komplexního projektu „Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu“, jehož součástí je i tento výstup. Vytvoření destinačního managementu, případně vytvoření samostatné destinační společnosti je zásadním krokem ke zvýšení konkurenceschopnosti celé destinace, ke zvýšení efektivity jednotlivých marketingových aktivit a celkově jde o významný krok potřebný k rozvoji infrastrukturální i produktové nabídky destinace Mikulovsko, potažmo destinace TO Pálava (Mikulovsko) a Lednicko-valtický areál. Návrh řešení – popis aktivity Obsahem řešení aktivity je založení destinační společnosti pro oblast Mikulovska s možností rozšíření na celou TO Pálava (Mikulovsko) a Lednicko-valtický areál. Realizace destinačního marketingu a managementu je nutná pro celou oblast TO Pálava (Mikulovsko) a Lednicko-valtický areál, proto jsou v tomto směru 2 množné cesty k řešení: ¾ Varianta 1:3 existence jedné společné destinační společnosti pro celou TO Pálava (Mikulovsko) a Lednicko-valtický areál. ¾ Varianta 2: existence dvou samostatných destinačních společností, a to Mikulovsko – destinační společnost a Destinační společnost pro Lednicko-valtický areál. V tomto případě by musela existovat velmi vysoká míra kooperace a koordinace aktivit mezi oběma organizacemi, aby došlo k potřebnému propojení turistické nabídky obou oblastí Aktivita je v současné době realizována v rámci projektu „Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu“ Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) založení Mikulovsko – destinační společnost b) rozšíření aktivit na celou TO Pálava (Mikulovsko) a Lednicko-valtický areál Časový plán realizace aktivity 2011 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: Lednicko-valtický areál – sdružení obcí, ostatní aktéři cestovního ruchu na území destinace

3

Doporučujeme realizovat variantu 1, která je mnohem více efektivní jak z hlediska řízení destinace, tak z hlediska požadavků návštěvníka.


7


Aktivita 1.1.3. ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTÍ DESTINAČNÍHO MANAGEMENTU Zajištění činností destinačního managementu (destinační společnosti) včetně zajištění dlouhodobého financování provozu a marketingových aktivit. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity V současné době je zpracován komplexní projekt na zajištění činností a základní systém financování destinačního managementu v rámci činnosti nově vzniklé organizace Mikulovsko – destinační společnost (MDS). Popis činností a systém financování je zpracován jako jeden z výstupů v rámci „Založení organizace pro řízení TD v regionu Mikulovsko, vytváření partnerství“. Aktuálně nevyřešenými problémy, které bude nutné diskutovat a následně zrealizovat, jsou: zajištění managementu MDS (personální obsazení) stanovení ročních příspěvků členů MDS způsob financování marketingových aktivit zpracování plánu aktivit MDS na rok 2011 Návrh řešení – popis aktivity V rámci aktivity bude nutné vyřešit tyto úkoly: zajištění managementu MDS (personální obsazení) pro rok 2011 a následující období stanovení ročních příspěvků členů MDS způsob financování marketingových aktivit zpracování plánu aktivit MDS na rok 2011 Aktivita je v současné době realizována v rámci projektu „Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu“ Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření systému managementu MDS b) zpracování plánu aktivit, rozpočtu a vytvoření systému financování aktivit MDS na rok 2011 c) zpracování střednědobé vize na zajištění činnosti a financování MDS Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: zakladatelé Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: Lednicko-valtický areál – sdružení obcí, ostatní aktéři cestovního ruchu na území destinace


8


Aktivita 1.1.4. KOMPLEXNÍ ZAJIŠTĚNÍ ČINNOSTI A DALŠÍ ROZVOJ TIC NA ÚZEMÍ DESTINACE Zajištění současného provozu TIC Mikulov a TIC Pasohlávky. Další rozvoj sítě TIC v místech koncentrace turistů, alespoň v období turistické sezony (sezonní TIC). Budování informačních kiosků. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Na území destinace Mikulovsko jsou v současné době provozována 2 turistická informační centra (TIC), a to v Pasohlávkách a Mikulově. Nabídka informačních služeb je tak zajištěna na dvou nejvíce turisty navštěvovaných místech destinace, čímže je vytvořena základní kostra pro fungování sítě TIC. Jedním z hlavních cílů aktivity je tak zajištění provozu těchto dvou TIC v minimálně stejném rozsahu a kvalitě i pro další období. Vzhledem k velkému počtu návštěvníků, kteří do destinace přijíždějí především v hlavní turistické sezoně, je navíc potřebné, poskytnout informační služby i v dalších atraktivních nebo odlehlých lokalitách. Nemusí se vždy jednat o plnohodnotná TIC, ale například o poskytování informací v rámci jiných v obci již provozovaných služeb (obecní vinotéka, muzeum,...). Návrh řešení – popis aktivity V rámci aktivity bude nutné vyřešit tyto dva okruhy úkolů: Okruh I. Zajištění (dlouhodobá garance financování) provozu TIC v Pasohlávkách a v Mikulově Okruh II. Výběr vhodných lokalit a vytvoření TIC (případně informačních míst) v dalších obcích destinace Mikulovsko Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření systému garantovaného financování TIC v Pasohlávkách a v Mikulově b) zpracování projektu na umístění a způsob provozování TIC (případně informačních míst) v dalších obcích destinace Mikulovsko c) zpracování projektu na umístění a fungování elektronických informačních kiosků (panelů) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, potenciální provozovatelé TIC (případně informačních míst)


9


3.2.1.2 Opatření 1.2. Rozvoj kvality lidských zdrojů

PRIORITA 1 Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Opatření 1.2. ROZVOJ KVALITY LIDSKÝCH ZDROJŮ Aktivity 1.2.1. Podpora vzniku odborného školství 1.2.2. Podpora rozvoje vzdělávání, realizace vzdělávání 1.2.3. Pořádání konferencí a odborných seminářů 1.2.4. Zavedení soutěží na posílení kvality mezi poskytovateli služeb v destinaci


10


Aktivita 1.2.1. PODPORA VZNIKU ODBORNÉHO ŠKOLSTVÍ Podpora vzniku a rozvoje odborného školství se studijními předměty cestovní ruch, gastronomie, v regionu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.2. Rozvoj kvality lidských zdrojů Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Zajištění potřebné kvality pracovníků ve službách cestovního ruchu (zejména ubytovací a stravovací služby) je jedním z velkých aktuálních problémů destinace Mikulovsko. Z diskusí s poskytovateli služeb vyplynulo, že se jedná prakticky o nejzávažnější problém z celého komplexu aktivit, které musí ubytovací a stravovací zařízení zajišťovat a dále že tento problém je také úzce spjatý se situací v odborném školství v regionu. V současné době není provozována na území destinace žádná vyšší odborná škola4 se zaměřením na oblast cestovního ruchu. V Mikulově je však situováno střední odborné učiliště s několika obory vztahujícími se k cestovnímu ruchu (např. kuchař-číšník, ubytovací a stravovací služby – kuchařské práce). Návrh řešení – popis aktivity Řešení situace v oblasti odborného školství je možné rozvíjet ve dvou základních směrech: zvýšení kooperace poskytovatelů služeb se Středním odborným učilištěm Mikulov iniciace založení odborné školy se zaměřením na vytipované obory z oblasti služeb cestovního ruchu, a to buď na území destinace nebo v blízkém okolí (případně vytvoření oborů v rámci již fungující školy) Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vymezení potřebných oborů z hlediska požadavků poskytovatelů služeb b) zpracování systému zapojení školy (žáků) do praktického provozu v rámci poskytovatelů služeb c) iniciace vzniku odborné školy (případně nových oborů v rámci již existující školy) Časový plán realizace aktivity 2012–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: poskytovatelé služeb, odborné školy, Krajský úřad JMK

4

V minulých letech byla provozována Hotelová škola Mikulov se sídlem v Sedleci.


11


Aktivita 1.2.2. PODPORA ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ, REALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ Podpora rozvoje vzdělávání, případně vlastní realizace vzdělávání subjektů soukromé i veřejné sféry (TIC, poskytovatelé služeb, provozovatelé turistických cílů, samospráva,...) s využitím místních odborných a vzdělávacích kapacit. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.2. Rozvoj kvality lidských zdrojů Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita je velmi úzce spojena s aktivitou 1.2.1. Podpora vzniku odborného školství. V rámci aktivity 1.2.2. jde však o celkově mnohem širší záběr realizace vzdělávacích aktivit, které jsou zajišťovány uvnitř i vně destinace. V současné době je k dispozici velmi široké spektrum vzdělávacích programů pro pracovníky TIC, poskytovatele služeb, marketingové pracovníky v cestovním ruchu atd. Nabídka je zajišťována prostřednictvím škol i soukromých vzdělávacích agentur. Hlavním problémem je určitá orientace v celkové nabídce a kvalita nabízených vzdělávacích kurzů. V tomto směru by tedy bylo velmi efektivní zpracovat určité „doporučení“ a vytvořit přehled nabízených vzdělávacích kurzů ve vazbě na potřeby destinace. Druhým problémem, který je možné v rámci nabídky vzdělávacích aktivit řešit, je podpora vytížení ubytovacích kapacit, kde by byly odborné kurzy a vzdělávání organizovány. Tato aktivita již ale spíše spadá do opatření týkajícího se tvorby produktové nabídky a marketingu. Návrh řešení – popis aktivity Hlavní aktivita by měla být směřována do formy „poradenství“ o existujícím systému vzdělávacích aktivit ve vazbě na reálné potřeby destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování aktuální nabídky vzdělávacích aktivit ve vazbě na požadavky destinace b) zajištění průběžné informovanosti o „aktuální nabídce“ – komunikace s dotčenými subjekty na území destinace (ubytovatelé, provozovatelé turistických cílů, TIC,...) c) propojení nabídky vzdělávacích aktivit s nabídkou produktů destinace Mikulovsko (podpora naplňování ubytovacích kapacit) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: vzdělávací instituce v rámci ČR


12


Aktivita 1.2.3. POŘÁDÁNÍ KONFERENCÍ A ODBORNÝCH SEMINÁŘŮ Podpora pořádání mezinárodních konferencí a seminářů s tematikou kvality služeb. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.2. Rozvoj kvality lidských zdrojů Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Pořádání konferencí a odborných seminářů má několik zásadních pozitivních dopadů na destinaci: ¾ posilování dobrého jména destinace ¾ nástroj propagace destinace novým potenciálním návštěvníkům a cílovým skupinám, médiím a touroperátorům ¾ možnost vzdělávání subjektů poskytujících služby v destinaci ¾ konkrétní finanční přínos destinace ze služeb poskytovaných v rámci realizace konferencí a odborných seminářů Pořádání konferencí a odborných seminářů na území destinace je v současné době zejména ze strany soukromých subjektů jednou z významných aktivit, zejména v období turistické mimosezony. Destinace má v současné době poměrně kvalitní i atraktivní prostory a disponuje službami, které umožňují realizaci malých vzdělávacích akcí i velkých odborných konferencí. Návrh řešení – popis aktivity Cílem aktivity není začít realizovat tento typ akcí, protože tyto akce již existují, cílem je významně zvýšit jejich počet, prestiž a finanční efektivitu. Cílem je společně vyhledávat pořadatele a zadavatele konferencí a seminářů, případně iniciovat jejich vznik. Z hlediska časového by měla být snaha destinace pořádat tyto akce v období turistické mimosezony. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování nabídky vhodných prostor, služeb a programů pro pořadatele a zadavatele konferencí a odborných seminářů – distribuce nabídky b) permanentní vyhledávání potenciálních klientů – pořadatelů konferencí a seminářů (PR aktivity, reklama,...) c) zpracování návrhu témat, případně vlastní realizace odborných konferencí na území destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: poskytovatelé služeb, provozovatelé vhodných kapacit pro pořádání konferencí a seminářů, Moravia Convention Bureau (CCRJM)


13


Aktivita 1.2.4. ZAVEDENÍ SOUTĚŽÍ NA POSÍLENÍ KVALITY MEZI POSKYTOVATELI SLUŽEB V DESTINACI Zavedení soutěží založených na hodnocení odborné veřejnosti i návštěvníků (spotřebitelů služeb) na téma typu „O nejlepší restauraci...“ atd. Zajištění dostatečné mediální podpory těmto soutěžím. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.2. Rozvoj kvality lidských zdrojů Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Kvalita služeb poskytovaných v destinaci je jednou ze základních podmínek budování dobrého image každé destinace. Kromě podpory zavádění různých certifikačních procesů a aktivit je velmi vhodným a motivačním nástrojem také zavedení soutěží zaměřených na spotřebitelské hodnocení služeb. Podle struktury služeb je možné vytvářet různě obsahově zaměřené soutěže (o nejlepší restauraci nebo ubytovací zařízení atd.). Aby byla zajištěna dostatečná motivace „soutěžících“, musí být každé soutěži věnována dostatečná mediální podpora a musí být zajištěna co nejvyšší regulérnost. Návrh řešení – popis aktivity Podle struktury služeb budou destinačním managementem vyhlašovány průběžně různé motivační soutěže. Pro každou soutěž budou zpracována jasná a regulérní pravidla, na jejichž dodržování bude dohlížet komise zvolená z řad odborné veřejnosti. Mediální kampaň, která bude provázet každou soutěž, bude koordinována destinačním managementem. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování pravidel a mediaplánu soutěží b) realizace soutěží včetně mediální podpory Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: poskytovatelé služeb, oborové asociace, CCRJM


14


3.2.1.3 Opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR

PRIORITA 1 Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Opatření 1.3. ROZVOJ SPOLUPRÁCE A KOORDINACE NA ÚROVNI TO, REGIONU A ČR Aktivity 1.3.1. Zajištění koordinace aktivit v rámci TO Pálava a LVA 1.3.2. Zajištění koordinace aktivit v rámci regionu Jižní Morava 1.3.3. Rozvoj spolupráce na úrovni euroregionů (přeshraniční spolupráce) 1.3.4. Koordinace marketingových aktivit a rozvoj spolupráce se subjekty podílejícími se na propagaci různých produktů v rámci destinace 1.3.5. Rozvoj spolupráce s dalšími turistickými destinacemi v ČR i zahraničí 1.3.6. Všeobecná podpora projektů podporujících vytváření partnerství veřejné a soukromé sféry


15


Aktivita 1.3.1. ZAJIŠTĚNÍ KOORDINACE AKTIVIT V RÁMCI TO PÁLAVA A LVA Vytvoření podmínek spolupráce při koordinaci marketingových aktivit v rámci TO Pálava a LVA. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita je přímo provázána s aktivitami řešenými v rámci opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace. V současné době nejsou aktivity v rámci celé TO Pálava a LVA příliš koordinovány a dlouhodobě přetrvává situace, kdy jsou samostatně realizovány aktivity v oblasti Pálavy (region Mikulovsko) a samostatně v oblasti Lednicko-valtického areálu. Z hlediska nabídky turistického produktu i z hlediska vnímání očima návštěvníka jde o situaci velmi negativní a celá destinace tímto zbytečně ztrácí na své konkurenceschopnosti. Návrh řešení – popis aktivity Hlavním cílem řešení této aktivity by mělo být v ideálním případě vytvoření společného destinačního managementu celé TO Pálava a LVA, případně alespoň zajištění koordinovaného destinačního řízení a marketingu pro celou TO Pálava a LVA. Konkrétně se může jednat o následující varianty řešení: • využití vznikajícího destinačního managementu oblasti Mikulovsko (MDS) a rozšíření jeho aktivit na celou oblast TO Pálava a LVA • založení destinační společnosti (DS) pro oblast Lednicko-valtického areálu a zajištění dohody o společné tvorbě produktů a marketingu mezi touto DS a MDS • vytvoření „systému spolupráce“ (např. podpis dohody o spolupráci) bez vzniku DS na území Lednicko-valtického areálu (např. mezi MDS a sdružením obcí LVA) Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření dohody o spolupráci mezi oblastí Mikulovsko a LVA b) vznik společného destinačního managementu pro celou TO Pálava a LVA c) příprava a realizace společných produktových a marketingových projektů za celé území TO Pálava a LVA Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: Lednicko-valtický areál – sdružení obcí, ostatní aktéři cestovního ruchu na území destinace


16


Aktivita 1.3.2. ZAJIŠTĚNÍ KOORDINACE AKTIVIT V RÁMCI REGIONU JIŽNÍ MORAVA Vytvoření podmínek spolupráce při koordinaci marketingových aktivit v rámci regionu Jižní Morava. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Vytvoření spolupráce je myšleno ve dvou oblastech, a to spolupráce s ostatními turistickými oblastmi a destinacemi na území turistického regionu Jižní Morava (např. TO Slovácko, Podyjí atd.) a spolupráce s organizacemi, které zajišťují realizaci marketingových aktivit na úrovni celého turistického regionu (např. CCRJM, KrÚ JMK atd.). Tato spolupráce v současné době sice existuje, ale ne na potřebné úrovni. Zejména produktová a marketingová spolupráce s ostatními destinacemi regionu Jižní Morava je na nízké úrovni a bude nutné ji více posílit, především pak při oslovování potenciálního zahraničního návštěvníka. Je celkem zajímavé a k zamyšlení, že mnohem více je rozvinuta přeshraniční spolupráce Mikulovska s rakouskými nebo slovenskými partnery, která je na velmi dobré úrovni, než spolupráce s okolními tuzemskými destinacemi. Návrh řešení – popis aktivity Koordinaci marketingových aktivit (např. tvorba produktů, podpora prodeje produktů, prezentace na veletrzích, akce pro CK a média, kampaně atd.) je velmi efektivní provádět ve spolupráci s organizacemi, které jsou zodpovědné za marketing celé destinace, jako např. CCRJM. Lze tak využívat mnohem větších marketingových rozpočtů, kterými tyto organizace disponují ve prospěch propagace destinace Mikulovsko. Ve směru k sousedním destinacím je pak velmi výhodné spolupracovat na tvorbě a nabídce společných (nadregionálních) produktů, především pak ve vztahu k zahraničním návštěvníkům. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) aktivní účast destinace na tvorbě a realizaci marketingových aktivit zajišťovaných regionálními marketingovými organizacemi (CCRJM, KrÚ JMK,...) b) prosazování marketingových požadavků destinace Mikulovsko do plánů reginálních marketingových organizací c) spolupráce při vytváření produktů na úrovni celého turistického regionu Jižní Morava – prosazování turistických cílů a služeb destinace do těchto produktů d) prosazování zájmů destinace Mikulovsko přímo v rámci řízení regionálních marketingových organizací (účast v různých komisích, pracovních skupinách nebo přímo ve vedení těchto organizací) e) vytváření produktové nabídky, případně koordinace marketingových aktivit se sousedními destinacemi TR Jižní Morava Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: sousední turistické oblasti TR Jižní Morava (Slovácko, Podyjí, Brno a okolí,...), regionální marketingové organizace (CCRJM, KrÚ JMK), ostatní organizace s vlivem na rozvoj cestovního ruchu v destinaci (RRA JM, Nadace Partnerství, KČT,...)


17


Aktivita 1.3.3. ROZVOJ SPOLUPRÁCE NA ÚROVNI EUROREGIONŮ (PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE) Podpora rozvoje spolupráce s přeshraničními regiony (Slovensko, Rakousko), tvorba společných projektů a produktů. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Rozvoj spolupráce destinace Mikulovsko s přeshraničními oblastmi (Rakousko, Slovensko) je již dlouhodobě prováděn na celkem dobré úrovni. Realizovány jsou jak infrastrukturní, tak zejména marketingové projekty. V oblasti marketingových projektů se aktivity zaměřují především do oblasti společné tvorby propagačních tiskovin, případně na tvorbu jednodušších turistických produktů. Rozvoj společných infrastrukturních projektů a především pak rozvoj nových společných produktů by měl být v budoucnu jádrem rozvoje spolupráce na úrovni příhraničních oblastí (Rakousko, Slovensko). Širší propojení celé příhraniční zóny například dalšími cyklotrasami, pěšími trasami nebo jinými „trasami“ a vytvoření společných turistických produktů je efektivní cestou pro oslovení nových cílových skupin jak z tuzemska, tak ze zahraničí. Přeshraniční oblastí vhodnou pro spolupráci není míněno pouze nejbližší příhraničí, ale i například město Vídeň, které je již dnes oblíbeným cílem mnohých tuzemských i zahraničních turistů pobývajících na území destinace Mikulovsko. Návrh řešení – popis aktivity Rozvoj spolupráce by měl být prioritně směřován do oblasti budování společné turistické a produktové infrastruktury a do oblasti tvorby a marketingu společných turistických produktů. Zájmová oblast „příhraničí“ není nijak přesně definována, spolupráce může velmi dobře fungovat jak s blízkými obcemi, tak se vzdálenějšími turistickými cíli, jako je např. Vídeň. Obecně se ale jedná o rozvoj spolupráce s příhraničím Slovenska a Rakouska. Produktová spolupráce může být směřována například do oblasti cykloturistiky, koňské turistiky, golfu, lázeňství a vinařské turistiky, realizovány mohou být také společné kulturní kalendáře akcí, místní přeprava turistů (např. cyklobusy), zážitkové aktivity a další. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) projekty na podporu produktové infrastruktury (prioritně ty, které vedou ke konkrétnímu propojení turistické nabídky destinace Mikulovsko a příhraničí) b) tvorba společných tematických produktů (lázeňství, cykloturistika, vinařská turistika, hrady a zámky, akce,...) c) realizace společných marketingových aktivit ve vazbě na nově vytářené přeshraniční produkty Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce a sdružení na území destinace Mikulovsko, ostatní aktéři cestovního ruchu na území destinace, regionální marketingové organizace (CCRJM, KrÚ JMK), partnerské organizace a obce v příhraničí Slovenska a Rakouska, regionální marketingové organizace působící v příhraničí Slovenska a Rakouska (např. Weinviertel Management atd.)


18


Aktivita 1.3.4. KOORDINACE MARKETINGOVÝCH AKTIVIT A ROZVOJ SPOLUPRÁCE SE SUBJEKTY PODÍLEJÍCÍMI SE NA PROPAGACI RŮZNÝCH PRODUKTŮ V RÁMCI DESTINACE Spolupráce a koordinace aktivit např. s Národním vinařským centrem, Vinařským fondem ČR, Nadací Partnerství – rozvoj vinařských cyklostezek a systému Cyklisté vítáni,... »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity V této oblasti není zatím spolupráce rozvíjena v potřebné míře. Aktivity v rámci „témat“ jsou koordinovány jen výjimečně, stejně tak společné marketingové aktivity destinace Mikulovsko s těmito organizacemi jsou prováděny jen ojediněle. Rozvoj spolupráce destinace Mikulovsko by mohl být v budoucnu s těmito organizacemi realizován jak v oblasti rozvoje produktové infrastruktury, tak v oblasti tvorby a marketingu společných produktů. Jako zásadní oblasti (témata) spolupráce se jeví: cykloturistika, vinařská turistika, akce, zážitkové aktivity, gastronomie, pěší turistika, koňská turistika, lázně a wellness, golf, služby a některé další, které chce destinace Mikulovsko strategicky rozvíjet. Návrh řešení – popis aktivity Cílem realizace aktivity by měla být spolupráce s různými organizacemi, které se podílejí na rozvoji produktové nebo infrastrukturní nabídky destinace Mikulovsko. Tematické oblasti spolupráce mohou být různé, vždy však ve vazbě na strategické produkty (témata), které chce destinace Mikulovsko rozvíjet. Konkrétními formami spolupráce mohou být například vzájemná výměna informací, koordinace plánovaných aktivit, partnerství v projektech nebo tvorba a marketing společných produktů a kampaní. Zásadní pro tuto aktivitu je mít přehled o těchto organizacích a jejich aktivitách a zajistit s nimi takovou míru spolupráce, aby nedocházelo k tříštění aktivit, případně aby aktivity těchto organizací nebyly v rozporu s potřebami a vizemi destinace Mikulovsko. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) aktivity směřující k výměně informací s dotčenými organizacemi b) společné plánování aktivit a projektů dotčených organizací – aktivit, které mohou mít vliv na rozvoj destinace Mikulovsko c) tvorba společných tematických produktů destinace a dotčených organizací d) realizace společných marketingových aktivit Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce a sdružení na území destinace Mikulovsko, ostatní aktéři cestovního ruchu na území destinace, regionální marketingové organizace (CCRJM, KrÚ JMK), dotčené zájmové organizace (např. Národní vinařské centrum, Nadace Partnerství, Vinařský fond ČR, Správa CHKO Pálava)


19


Aktivita 1.3.5. ROZVOJ SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI TURISTICKÝMI DESTINACEMI V ČR I ZAHRANIČÍ Podpora rozvoje spolupráce, tvorba společných produktů. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Spolupráce se vzdálenějšími destinacemi na území ČR a zahraničí není na rozdíl od spolupráce přeshraniční prakticky rozvíjena. Město Mikulov, případně další obce destinace Mikulovsko rozvíjejí například vzájemné vztahy na bázi partnerských měst a regionů, případně jsou rozvíjeny aktivity v rámci ojedinělých projektů, celkově je ale tato aktivita ve vztahu ke konkrétnímu rozvoji cestovního ruchu destinace spíše ojedinělá. Realizace aktivity by mohla napomoci zejména v oblasti rozvoje společných produktů a společného marketingu, a to především v některých typech produktů, jako jsou například poznávací programy pro školy, seniory, případně některé tematické produkty jako cykloturistika, golf, lázeňství atp. Jedná se především o produkty, kde je společná nabídka více destinací efektivní a nekonkurenční. Širší a více efektivní formy spolupráce bude možné očekávat spíše v oblasti nabídky produktů pro zahraniční než pro domácí návštěvníky, a to v rámci produktů tranzitní turistika, poznávací programy a pobytově-poznávací programy. Zde je určitě žádoucí spolupráce s takovými regiony, které jsou atraktivní pro zahraniční návštěvníky a je možné jejich atraktivitu využít ve prospěch návštěvy destinace Mikulovsko. Takovými regiony jsou například Praha a okolí, Vídeň, jižní Čechy, moravské lázně atd. Návrh řešení – popis aktivity Hlavním cílem aktivity je vytvoření společných turistických produktů, případně alespoň vzájemná propagace turistické nabídky spolupracujících regionů. Podstatná část aktivit by měla být směřována do tvorby společných poznávacích a pobytově-poznávacích programů jak pro domácí, tak především pro zahraniční návštěvníky, včetně návštěvníků tranzitních. Vhodnou ukázkou již existujících produktů, kde došlo ke spolupráci vzdálenějších destinací na tvorbě a nabídce produktů, jsou například produkty Greenways nebo Jantarová stezka. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) tvorba společných tematických produktů destinace Mikulovsko s dalšími tuzemskými i zahraničními destinacemi (spolupracující destinace by se měly s nabídkou vhodně doplňovat, nesmí si přímo konkurovat) b) realizace společných marketingových aktivit c) vzájemá propagace turistické nabídky spolupracujících regionů – destinací Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: regionální marketingové organizace, agentura CzechTourism, partnerská města a regiony, partnerské subjekty


20


Aktivita 1.3.6. VŠEOBECNÁ PODPORA PROJEKTŮ PODPORUJÍCÍCH VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉ A SOUKROMÉ SFÉRY Podpora rozvoje spolupráce veřejné a soukromé sféry, tvorba společných projektů. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Jedná se o spolupráci, která by měla probíhat prioritně mezi subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu na území destinace Mikulovsko. Tato spolupráce je v destinaci velmi intenzívně diskutována, zejména ve veřejné sféře, konkrétní výsledky jsou však zatím spíše minimální, pokud budeme hodnotit společný destinační management a společný destinační marketing. O tom, že je tato aktivita pro rozvoj destinace velmi důležitá, je možné se přesvědčit z výsledků práce destinačních managementů zahraničních regionů. V našich podmínkách však zatím nebyly nalezeny natolik efektivní projekty, které by přesvědčily zejména soukromou sféru, že se jim podobné partnerství dlouhodobě vyplatí. Partnerství veřejného a soukromého sektoru v destinaci jinak celkem efektivně funguje například u projektů různých kulturních, sportovních a společenských akcí, případně u akcí a aktivit v rámci vinařské turistiky. Dlouhodobá spolupráce na tvorbě produktů a marketingu je však, jak již bylo popsáno výše, zatím pouze v začátcích. Návrh řešení – popis aktivity Prvním krokem v řešení je nalezení takových projektů (nemusí být zrovna rozpočtově nebo organizačně náročné), na kterých si obě strany (veřejná i soukromá sféra) vyzkoušejí formy spolupráce a přesvědčí se o výhodnosti takového partnerství. Teprve následně má smysl realizovat komplexnější a náročnější projekty. Takovým projektem může být například vytvoření společného tematického produktu, vydání společné produktové nebo informační tiskoviny, případně vhodná aktivita na podporu prodeje turistické nabídky destinace. Zásadní je, aby soukromá sféra viděla konkrétní dopad takového projektu na své aktivity. Také není podmínkou, aby se projektu účastnili všichni. Účastnit se mají ti, kteří mají zájem a jsou ochotni do takého projektu investovat vlastní čas nebo finanční prostředky. Na takový přístup je ale nutné jak soukromou, tak zejména veřejnou sféru připravit. Iniciátorem projektu může být jak soukromá, tak veřejná sféra. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • místní i oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) identifikace projektů vhodných pro spolupráci veřejné a soukromé sféry b) realizace pilotního projektu, na kterém se ověři efektivita spolupráce veřejného a soukromého sektoru c) realizace dalších projektů vzniklých jak z iniciativy veřejné, tak soukromé sféry Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS), případně jiný iniciátor projektu • Návrh spolupracujících subjektů: subjekty z veřejného a soukromého sektoru ochotné se podílet na realizací takovýchto partnerských projektů


21


3.2.1.4 Opatření 1.4. Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj systémů certifikace

PRIORITA 1 Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Opatření 1.4. PODPORA STANDARDIZACE A KLASIFIKACE SLUŽEB, ROZVOJ SYSTÉMŮ CERTIFIKACE Aktivity 1.4.1. Podpora vzniku profesních sdružení a svazů 1.4.2. Podpora průběžné realizace certifikace ubytovacích zařízení 1.4.3. Podpora zavádění tematických a produktových certifikačních systémů


22


Aktivita 1.4.1. PODPORA VZNIKU PROFESNÍCH SDRUŽENÍ A SVAZŮ Iniciace vzniku profesních sdružení poskytovatelů turistických služeb v rámci destinace i celého regionu Jižní Morava. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.4. Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj systémů certifikace Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Činnost profesních sdružení nebo svazů, případně profesních zájmových skupin není v destinaci ani v celém regionu Jižní Morava výrazně rozšířena. I když nejde o aktivitu nejvyšší priority z hlediska řízení a marketingu destinace, je existence takových profesních organizací vždy významným podpůrným prvkem pro dosažení co nejvyšší kvality poskytování turistických služeb. Profesní sdružení v oblasti stravovacích, ubytovacích a jiných služeb v cestovním ruchu ovlivňují do značné míry tvorbu legislativy, pomáhají prosazovat nové technologie a opatření na ochranu životního prostředí, snaží se působit na kvalitu poskytovaných služeb. Iniciace vzniku profesních sdružení umožní destinačnímu managementu nalézt partnera pro diskusi i pro konkrétní činnosti v oblasti zvyšování kvality služeb cestovního ruchu. Návrh řešení – popis aktivity Hlavním cílem činnosti v rámci této aktivity by měla být iniciace vzniku profesních sdružení v oblasti poskytování služeb v cestovním ruchu, případně iniciace vstupu poskytovatelů služeb do sdružení, která fungují například na regionální, krajské nebo celonárodní úrovni. V případě vzniku takových sdružení by pak měla být jejich činnost primárně zaměřena na všechny systémové aktivity vedoucí ke zkvalitňování turistických služeb na území destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) pasportizace profesních sdružení cestovního ruchu na úrovni destinace, regionu, kraje a ČR b) distribuce informací o profesních sdruženích směrem k poskytovatelům služeb v destinaci c) iniciace vzniku vhodných profesních sdružení s působností na území destinace Mikulovsko Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS), případně jiný iniciátor vzniku profesního sdružení • Návrh spolupracujících subjektů: poskytovatelé služeb na území destinace, již existující profesní sdružení na úrovni regionu, kraje a celé ČR (asociace cestovních kanceláří, asociace TIC, Národní federace hotelů a restaurací ČR,...)


23


Aktivita 1.4.2. PODPORA PRŮBĚŽNÉ REALIZACE CERTIFIKACE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ Ve spolupráci s profesními organizacemi podporovat centrální proces certifikace ubytovacích zařízení. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.4. Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj systémů certifikace Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Certifikace ubytovacích zařízení je jednoznačným signálem nabídky transparentních služeb, které jsou pro každou kategorii ubytovacího zařízení definovány. Jedná se o základní informaci, která přesně říká každému spotřebiteli (turistovi), jaké služby dané zařízení garantuje, a to je velmi zásadní princip, který je vyžadován nejen zahraničními návštěvníky, ale v poslední době stále více také návštěvníky tuzemskými. Základním problémem totiž je, že mnohá ubytovací zařízení deklarují jiný standard služeb formou počtu „hvězdiček“, než ve skutečnosti mají. Aktuálně je v České republice realizována oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení systémem „hotelstars“5, který již funguje v několika evropských zemích včetně ČR. Konkrétní materiál pro certifikaci vznikl poměrně nedávno, v roce 2010, a v České republice je zastřešován všemi nejvýznamnějšími profesními organizacemi a institucemi, jako např. AHR ČR, UNIHOST, MMR ČR, CzechTouriusm. Na území destinace Mikulovsko bylo v roce 2010 evidováno v systému hotelstars pouze několik ubytovacích zařízení, např. Hotel Iris Pavlov. Mnohá zařízení se však dle aktuálně provedeného průzkumu na přijetí tohoto nového sytému již aktivně připravují (např. Hotel MBZM Mikulov). Návrh řešení – popis aktivity Destinační management v tomto případě může hrát roli pouze motivační, protože nemá žádné jiné nástroje, jak donutit ubytovací zařízení k certifikaci a tím zabránit klamání spotřebitele tím, že ubytovatel například deklaruje jiný „počet hvězdiček“ než na jaký má dle certifikace nárok. Destinační management však může velmi efektivně ubytovatele motivovat. A to například určitými výhodami v oblasti propagace těchto ubytovacích zařízení. Konkrétně mohou být certifikovaná ubytovací zařízení zvýhodněna tím, že budou uváděna vždy přednostně v každé nabídce ubytování destinace, nebo pouze tato zařízení budou doporučována do produktů a programů, případně budou mít jiné konkurenční výhody oproti necertifikovaným zařízením. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) distribuce informací o aktuálních oficiálních certifikačních systémech směrem k ubytovacím zařízením b) realizace opatření a aktivit na podporu ubytovacích zařízení, která mají provedenu oficiální certifikaci Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS), garant oficiální certifikace • Návrh spolupracujících subjektů: poskytovatelé ubytovacích služeb na území destinace

5

Kompletní informace k certifikaci ubytovacích zařízení jsou uvedeny na webovém portále www.hotelstars.cz


24


Aktivita 1.4.3. PODPORA ZAVÁDĚNÍ TEMATICKÝCH A PRODUKTOVÝCH CERTIFIKAČNÍCH SYSTÉMŮ Ve spolupráci s garanty tematických certifikačních systémů podporovat zařazení místních subjektů do těchto systémů (např. systém Cyklisté vítáni). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 1.4. Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj systémů certifikace Vazba na prioritu 1. Vybudování a rozvoj společného řízení destinace, rozvoj kvality služeb Současný stav a zdůvodnění aktivity Stejně jako podpora certifikace ubytovacích zařízení je i tato aktivita směřována ke zvyšování kvality poskytovaných služeb na území destinace. Těmito službami mohou být prakticky všechny druhy poskytovaných služeb, pro které lze nějaké certifikační systémy zavádět. Vhodným příkladem jsou certifikace restaurací, certifikace v rámci služeb pro cykloturisty (Cyklisté vítáni), certifikace služeb v oblasti vinařské turistiky, certifikace TIC atd. Některé systémy jako například certifikace vinařské turistiky, certifikace služeb pro cykloturisty a certifikace TIC se v posledních letech poměrně dobře rozvíjejí, jiné oblasti bude nutné teprve iniciovat a podpořit. Tady máme na mysli nejen výše uvedené nadregionální certifikační systémy, ale přínosné je také budování různých tematických nebo klubových systémů na úrovni regionu, destinace, případně jen na úrovni obce nebo turistického centra. A zde již může sehrát významnou úlohu jak v iniciaci, tak ve vlastním zavádění těchto certifikačních systémů příslušný destinační management. Návrh řešení – popis aktivity Aktivita může být naplňována ve dvou rovinách: a) podpora rozvoje již existujících certifikačních systémů na území destinace Mikulovsko b) návrh a realizace vlastních certifikačních systémů na území destinace Mikulovsko V prvním případě je role, stejně jako u certifikace ubytovacích zařízení, zejména motivační, ve druhém případě již však může destinační management projevit svoji vlastní aktivitu a ve spolupráci s poskytovateli služeb nebo provozovateli turistických cílů a aktivit vytvořit a následně realizovat vlastní systémy certifikace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • lokální i oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) distribuce informací o aktuálních oficiálních certifikačních systémech (např. Cyklisté vítáni6, Certifikace vinařské turistiky, certifikace TIC,...) b) realizace opatření a aktivit na podporu subjektů, které mají provedenu oficiální certifikaci c) zpracování vlastních certifikačních systémů (kritérií) pro různé typy služeb, cílů a aktivit na území destinace Mikulovsko d) průběžná realizace vlastních certifikačních systémů, marketingová podpora těchto systémů Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS), garanti příslušných certifikací • Návrh spolupracujících subjektů: poskytovatelé turistických služeb, provozovatelé turistických cílů a aktivit na území destinace, CCRJM, KrÚ JMK, ostatní například i přeshraniční partneři (v případě, že by některé systémy byly vytvářeny ve spolupráci s příhraničními partnerskými organizacemi Rakouska nebo Slovenska) 6

Cyklisté vítáni: www.cyklistevitani.cz , Certifikace vinařské turistiky: www.vinazmoravy.cz


25


3.2.2 Priorita 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury 3.2.2.1 Opatření 2.1. Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace

PRIORITA 2 Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Opatření 2.1. PODPORA ROZVOJE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ VE VAZBĚ NA NOVÉ PRODUKTY DESTINACE Aktivity 2.1.1. Podpora budování (obnovy) ubytovacích kapacit hotelového typu s doprovodnými službami 2.1.2. Podpora budování ubytovacích kapacit se službami pro cykloturisty 2.1.3. Podpora budování (rekonstrukce) kempů pro střední a vyšší klientelu


26


Aktivita 2.1.1. PODPORA BUDOVÁNÍ (OBNOVY) UBYTOVACÍCH KAPACIT HOTELOVÉHO TYPU S DOPROVODNÝMI SLUŽBAMI Podpora budování kvalitních ubytovacích kapacit s nabídkou doprovodných služeb potřebných pro prodloužení turistické sezony (wellness služby, fitcentra, zařízení pro firemní akce atd.). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.1. Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity V posledních několika letech byly investice do budování nebo rekonstrukce ubytovacích kapacit velmi masivní a zejména ubytovací kapacita v oblasti hotelového ubytování byla v destinaci Mikulovsko (a především pak ve městě Mikulov) výrazně rozšířena. I přesto v období turistické sezony stále ještě převyšuje u určitého typu ubytování poptávka nad nabídkou. Dá se tedy konstatovat, že určitou novou ubytovací kapacitu ještě je schopna destinace zvládnout. S růstem kapacit však ale na druhou stranu také roste problém jejich vytíženosti v období mimosezony, kdy je poptávka minimální (vyjma víkendů, svátků a období pořádání akcí). A právě pro zvýšení vytíženosti ubytovacích kapacit v období mimosezony a samozřejmě také z důvodu zvyšování obecné konkurenceschopnosti ubytovacích zařízení je nyní prioritním úkolem zaměřit se na podporu budování7 takových ubytovacích kapacit, které nabídnou mnohem větší komplex služeb než jen ubytování a stravu. Komplexem služeb máme na mysli například doplňkové wellness služby, fitness, služby pro konání firemních akcí, vzdělávacích akcí a kongresů, sportovní aktivity a další. Návrh řešení – popis aktivity Ze strany destinačního managementu půjde především o poskytování informací o současných trendech a požadavcích turistů z hlediska ubytovacích služeb a dále pak o zajištění motivačních kroků, které by vedly nové investory nebo současné provozovatele ubytovacích zařízení k budování výše zmíněných doprovodných služeb. Významným počinem destinačního managementu také může být prosazení těchto požadavků do podmínek různých fondů podporujících výstavbu a rekonstrukce ubytovacích zařízení nebo obecně služeb v cestovním ruchu. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování marketingových šetření zaměřených na požadavky současných turistů destinace ve vazbě na ubytovací služby b) zpracování přehledu současných trendů v ubytování a doprovodných službách c) distribuce informací směrem k poskytovatelům služeb v destinaci d) zpracování motivačních kroků pro investory nebo současné provozovatele ubytovacích zařízení ve vazbě na budování doprovodných ubytovacích služeb Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: investoři, poskytovatelé ubytovacích služeb na území destinace, AHR ČR,...

7

Podporou budování se nemyslí jen budování nových ubytovacích kapacit, ale především rozšiřování služeb u těch stávajících.


27


Aktivita 2.1.2. PODPORA BUDOVÁNÍ UBYTOVACÍCH KAPACIT SE SLUŽBAMI PRO CYKLOTURISTY Příprava a realizace motivačních kroků pro úpravy stávajících objektů nebo budování nových kapacit se službami pro cykloturisty. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.1. Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Cykloturistika je již několik let jedním z prioritních produktů destinace Mikulovsko a také do budoucna se s ní počítá jako s výrazně růstovým produktem, který navíc pomáhá rozšiřovat turistickou sezonu do jara a podzimu. Jedná se tedy o výrazný potenciál, kterému je potřeba připravit nejen podpůrnou infrastrukturu (cyklotrasy, cyklostezky, odpočívadla, informační systémy,...), ale pro který je nutné také připravit odpovídající strukturu a kvalitu služeb v ubytovacím sektoru. Současná situace je taková, že ne všechny ubytovací kapacity v destinaci jsou dostatečně připraveny na požadavky cykloturistů. Tento stav je nutné změnit a pomoci k tomu mohou i některé motivační kroky destinačního managementu. Návrh řešení – popis aktivity Jednou z mnoha možností, jak motivovat budování služeb pro cykloturisty v rámci ubytovacích zařízení, je například poskytování informací o požadavcích cykloturistů, podpora různých certifikačních aktivit, jako například „Cyklisté vítáni“8 nebo přímá propagační podpora zařízení, která služby pro cykloturisty v destinaci poskytují. Významnou aktivitou destinačního managementu může také být prosazování požadavků služeb pro cykloturisty do podmínek různých fondů podporujících výstavbu a rekonstrukce ubytovacích zařízení nebo obecně služeb v cestovním ruchu. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování přehledu současných požadavků cykloturistů na služby ubytovacích zařízení b) distribuce informací směrem k poskytovatelům služeb v destinaci c) zpracování motivačních kroků pro investory nebo současné provozovatele ubytovacích zařízení ve vazbě na budování služeb pro cykloturisty Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS), Nadace Partnerství (garant certifikace Cyklisté vítáni) • Návrh spolupracujících subjektů: investoři, poskytovatelé ubytovacích služeb na území destinace

8

Systém Cyklisté vítáni (www.cyklistevitani.cz) je dnes nejrozšířenějším národním systémem certifikace služeb pro cykloturisty. Vzhledem k tomu bude asi vhodné podporovat rozvoj tohoto systému i na území destinace Mikulovsko.


28


Aktivita 2.1.3. PODPORA BUDOVÁNÍ (REKONSTRUKCE) KEMPŮ PRO STŘEDNÍ A VYŠŠÍ KLIENTELU Příprava a realizace motivačních kroků pro budování (rekonstrukce) kvalitních kempů. Budování komplexního zázemí kempů. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.1. Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Kempy jsou velmi důležitou součástí turistické nabídky destinace Mikulovsko, zejména ve vazbě na letní dovolenou, dovolenou u vody a vodní sporty. Většina kempů je koncentrována do území podél Novomlýnských nádrží, kempy jsou různé velikosti a poskytují různou strukturu i kvalitu služeb. Celé území je vzhledem ke svému rozsahu a kvalitě přírodního a krajinného prostředí poměrně citlivé na budování dalších klasických kempů, které vyžadují velkou plochu pro svoje aktivity a také ve vazbě na vysokou atraktivitu celého území a strategický zájem destinace zvyšovat celkovou kvalitu služeb a oslovovat spíše bonitnější cílové skupiny, se jeví jako efektivní směr spíše zvyšování kvality a zlepšování struktury nabídky služeb již existujících kempů9 nebo budování omezeného množství nových kempů spíše pro střední a vyšší klientelu, než plošné budování nových kempů s nízkou úrovní nabídky služeb pro nebonitní cílové skupiny. Návrh řešení – popis aktivity Řešení aktivity bude v obecné rovině spočívat v přípravě a realizaci motivačních kroků pro zlepšování struktury a kvality služeb stávajících kempů a dále pak v identifikaci vhodných míst (lokalit) pro budování kempů zcela nových. Zde se předpokládá vysoká míra spolupráce s dotčenými obcemi a dalšími organizacemi, jako např. se Správou CHKO Pálava. Významnou aktivitou destinačního managementu může také být prosazování podpory růstu kvality kempů do podmínek dotačních fondů podporujících výstavbu a rekonstrukce těchto zařízení. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) pasportizace úrovně kempů působících na území destinace Mikulovsko b) zpracování infomací o požadovaném standardu služeb kempů působících na územé destinace c) distribuce informací o standardech směrem k provozovatelům kempů, případně investorům d) zpracování motivačních kroků a informací pro investory nebo současné provozovatele kempů ve vazbě na budování nových kempů případně ve vazbě na zkvalitňování služeb v již provozovaných kempech e) identifikace míst (lokalit) vhodných pro budování nových kempů na území destinace Mikulovsko Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: investoři, současní provozovatelé kempů na území destinace, dotčené obce, dotčené plánovací a správní orgány a organizace, asociace provozovatelů kempů

9

Příkladem takového pozitivního směru je například rozvoj kempu ATC Merkur Pasohlávky.


29


3.2.2.2 Opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb

PRIORITA 2 Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Opatření 2.2. PODPORA ROZVOJE NOVÝCH TURISTICKÝCH CÍLŮ, AKTIVIT A OSTATNÍCH SLUŽEB Aktivity 2.2.1. – 1 Podpora vytváření nových (rekonstrukce stávajících) turistických cílů 2.2.1. – 2 Výstavba zábavních zařízení a odpočinkových míst pro rodiny s dětmi 2.2.1. – 3 Podpora obnovy tradiční řemeslné výroby 2.2.1. – 4 Podpora budování zážitkových aktivit pro cílovou skupinu „aktivní turista“ a „rodina s dětmi“ 2.2.2. – 1 Podpora rozvoje lázeňství a wellness služeb 2.2.2. – 2 Podpora vybudování hotelu pro pořádání větších kongresů a firemních akcí 2.2.2. – 3 Podpora vybudování multikulturního centra 2.2.2. – 4 Vybudování aquacentra pro potřeby návštěvníků celé destinace 2.2.2. – 5 Budování sportovních areálů, sportovních hal a dalších sportovišť 2.2.2. – 6 Podpora budování farem s chovem koní 2.2.2. – 7 Podpora budování všech aktivit vhodných k prodloužení turistické sezony 2.2.3. – 1 Podpora rozvoje projektu Moravské vinařské stezky 2.2.3. – 2 Budování vinařských naučných stezek 2.2.3. – 3 Podpora vzniku nových turistických cílů s vinařskou tematikou 2.2.3. – 4 Budování zázemí pro pořádání akcí s vinařskou tematikou Poznámka: Aktivita 2.2.1. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 2.2.1. Budování (revitalizace) atraktivit a aktivit pro různé cílové skupiny Aktivita 2.2.2. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 2.2.2. Budování a rozvoj produktové infrastruktury Aktivita 2.2.3. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 2.2.3. Komplexní rozvoj infrastruktury pro podporu vinařské turistiky


30


Aktivita 2.2.1. – 1 PODPORA VYTVÁŘENÍ NOVÝCH (REKONSTRUKCE STÁVAJÍCÍCH) TURISTICKÝCH CÍLŮ Vytvoření databáze současných nefunkčních turistických cílů s návrhy možností jejich revitalizace. Zajištění dlouhodobé aktivní práce na vyhledávání možností pro vznik nových (revitalizaci nefunkčních) turistických cílů ve všech tematických oblastech. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování (revitalizace) atraktivit a aktivit pro různé cílové skupiny) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Na území destinace Mikulovsko se nachází stále ještě velké množství atraktivit, případně jiných nevyužitých míst, která jsou potenciálně využitelná pro potřeby rozšíření a zkvalitnění turistické nabídky destinace. Netýká se to pouze památek, jejichž stav i přes výrazné zlepšení v posledním desetiletí vyžaduje stále nové investice, ale jedná se o prakticky všechna možná místa využitelná pro některý z preferovaných produktů cestovního ruchu destinace. Může se jednat jak o obnovu, tak ale také o vytvoření zcela nové atraktivity (turistický cíl, aktivita). Návrh řešení – popis aktivity Hlavním cílem tohoto opatření je podpora vytváření nových turistických cílů a aktivit, případně změna využití těch stávajících, tak aby lépe vyhovovala stanovené produktové strategii. V rámci aktivity by měla být zpracována koncepce ochrany atraktivit, aktualizace jejich evidence a vyjasněna filozofie péče o památkové a atraktivní objekty z hlediska návštěvnosti turistů. Součástí této koncepce by mělo být také vyčlenění kulturních památek pro přiměřené komerční využití. Řešena by neměla být jen „stavební“ obnova památek a cílů, ale také jejich náplň – tedy co bude v takém objektu nabízeno návštěvníkům. Dalším výstupem může být databáze současných nefunkčních turistických cílů obecně (tedy nejen památek) s návrhy na jejich využití v cestovním ruchu. Kromě atraktivit bude připraven také seznam aktivit, které mohou obohatit současnou turistickou nabídku destinace. Všechny návrhy by měly být realizovány ve vazbě na schválenou produktovou strategii destinace Mikulovsko. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování přehledu chybějících atraktivit a aktivit destinace z hlediska požadavků návštěvníků, distribuce této analýzy investorům, případně dalším zájemcům o vytvoření nového turistického cíle, aktivity nebo služby na území destinace b) zpracování databáze (katalog) nevyužitých památek a jiných objektů nebo ploch vhodných pro využití v rámci turistické nabídky destinace, včetně zpracování námětů na jejich využití, distribuce databáze c) návrh a realizace podpůrných aktivit vedoucích k vytváření nových turistických cílů Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: investoři, majitelé (provozovatelé) památek a neyvužitých prostor, obce


31


Aktivita 2.2.1. – 2 VÝSTAVBA ZÁBAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A ODPOČINKOVÝCH MÍST PRO RODINY S DĚTMI Podpora výstavby zábavních zařízení pro rodiny s dětmi v turistických centrech a rekreačních střediscích. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování (revitalizace) atraktivit a aktivit pro různé cílové skupiny) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Zařízení pro rodiny s dětmi jsou dle prováděných analýz zatím poměrně dost opomíjenou službou v destinaci. Jen velmi málo obcí nebo také např. ubytovacích zařízení je přizpůsobeno této cílové skupině. Obecně chybí (nebo jsou ve velmi špatném stavu) pro turisty přístupná dětská hřiště a zábavní centra pro děti a rodiny s dětmi, a to prakticky napříč celou destinací. Na druhou stranu je destinace Mikulovsko, zejména v letním období, vyhledávanou destinací rodinné dovolené, proto je nutné tuto aktivitu řešit poměrně prioritně a koncepčně. Návrh řešení – popis aktivity Obsahem aktivity bude komplexní podpora výstavby zábavních, sportovních a relaxačních zařízení a prostor pro děti a rodiny s dětmi, a to nejen v hlavních turistických centrech, ale prakticky v každé obci, kde jsou situovány nějaké ubytovací kapacity. V tomto případě se bude jednat o větší, komplexnější a především pak návštěvníkům přístupné prostory a zařízení. Současně by měli být podporováni ti poskytovatelé ubytovacích kapacit případně dalších služeb, kteří budou taková zařízení (prostory) realizovat přímo v rámci svých ubytovacích nebo jiných služeb. Zde se již asi nebude jednat o komplexní a velká zařízení (prostory), ale o vhodný doplněk služeb daného zařízení. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování přehledu chybějících aktivit a služeb pro cílovou skupinu rodiny s dětmi b) zpracování návrhu (projektu) na vybudování zařízení (prostor) pro aktivity rodin s dětmi v jednotlivých obcích destinace Mikulovsko c) realizace jednotlivých projektů d) návrh a realizace podpůrných aktivit vedoucích k vytváření zařízení (prostor) pro aktivity rodin s dětmi – podpora pro ubytovatele a další poskytovatele služeb, kteří budou chtít takové aktivity realizovat, případně je již provozují Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: dotčené obce, investoři, provozovatelé ubytovacích a dalších služeb v destinaci


32


Aktivita 2.2.1. – 3 PODPORA OBNOVY TRADIČNÍ ŘEMESLNÉ VÝROBY Podpora obnovy řemeslných dílen a jejich zpřístupnění turistické veřejnosti. Vytvoření řemeslných „tras“, realizace suvenýrů. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování (revitalizace) atraktivit a aktivit pro různé cílové skupiny) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita úzce souvisí s předchozími aktivitami a řeší jeden z problémů nabídky destinace – nedostatek funkčních řemeslných dílen přístupných veřejnosti. Zájem o prohlídku tradičních řemeslných dílen v rámci různých poznávacích programů dlouhodobě existuje, takové dílny však v destinaci buďto nejsou provozovány, nebo nejsou kapacitně a organizačně připraveny na návštěvu skupin turistů. Destinace Mikulovsko staví svoje image a nabídku poměrně významně také na „tradicích“, bylo by tedy užitečné, aby taková nabídka také pro návštěvníky skutečně existovala a nebyla jen prázdným „sloganem“. Návrh řešení – popis aktivity Návrh řešení by v obecné rovině spočíval v podpoře obnovení řemeslných dílen a jejich zpřístupnění turistické veřejnosti. Mohly by být vytvořeny i tzv. řemeslné produkty a jako vedlejší produkt činnosti některých řemeslných dílen i prodávány jejich výrobky jako suvenýry. V případě silné odezvy a podpory této aktivity mohou být připraveny i tematické produkty zaměřené na „řemesla“, vydány informační tiskoviny a celkově provedena větší marketingová podpora tomuto produktu. Aktivita by měla řešit nejen iniciaci vzniku řemeslných dílen ale také systém motivace a podpory pro již existující řemeslné dílny přístupné pro návštěvníky. Jako vhodné zaměření řemeslných dílen ve vazbě na nabídku destinace se jeví např. výroba dřevěných sudů na víno (bednáři), výroba jiného tradičního nářadí pro zemědělství, výroba krojů, výrobky ze šustí atd. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování databáze řemeslných dílen přístupných i nepřístupných veřejnosti b) zpracování návrhu (projektu) na podporu vzniku řemeslných dílen c) návrh a realizace podpůrných aktivit pro existující řemeslné dílny, které budou mít zájem zapojit svoji dílnu do turistické nabídky destinace Mikulovsko d) zapojení řemeslných dílen do tematických produktů destinace (např. programy pro školy,...) e) marketingová podpora produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: řemeslné dílny, spolky, školy, Regionální muzem v Mikulově


33


Aktivita 2.2.1. – 4 PODPORA BUDOVÁNÍ ZÁŽITKOVÝCH AKTIVIT PRO CÍLOVOU SKUPINU „AKTIVNÍ TURISTA“ A „RODINA S DĚTMI“ Podpora budování aktivit typu adrenalinové sporty, vyhlídkové lety, zážitky u vody apod., vhodných pro aktivní turisty i rodiny s dětmi. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování (revitalizace) atraktivit a aktivit pro různé cílové skupiny) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Destinace Mikulovsko je návštěvníky vysoce pozitivně hodnocena v mnoha oblastech turistické nabídky, jednou z výrazných slabých stránek, které návštěvníkům na destinaci vadí, je však velmi nízká nabídka různých zážitkových programů a aktivit. A to je také důvodem, proč destinaci zatím ještě nevyhledávají určité cílové skupiny návštěvníků. Při analýze současné nabídky zážitkových aktivit destinace je skutečně nutné s názory návštěvníků souhlasit, s tím že je potřeba tuto situaci velmi rychle řešit. Pokud chceme současnou vysokou atraktivitu destinace zachovat, případně ještě zvýšit, je nutné její nabídku doplnit právě o zážitkové aktivity. Nemusí se vždy jednat o adrenalinové sporty a aktivity, je možné budovat i méně fyzicky náročné aktivity spojené s relaxací, turistikou, zábavou, zdravím, aktivitami pro děti, rodiny, mladé lidi i seniory. Konkrétní inspiraci je možné například hledat na již dnes velmi dobře fungujících serverech s touto „zážitkovou“ nabídkou. V ideálním případě by bylo dobré, kdyby zážitkové aktivity a programy v maximální míře vycházely z přirozené nabídky a atraktivity destinace, z její historie nebo tradic. Návrh řešení – popis aktivity Ve vazbě na požadavky návštěvníků a dlouhodobé trendy by měl být zpracován návrh celého spektra zážitkových aktivit a programů, které by mohly vhodně doplnit současnou nabídku aktivit na různých místech destinace Mikulovsko. Současně s tím by měla být provedena také pasportizace aktuálně fungujících zážitkových aktivit. V dalším kroku je pak nutné zpracovat a realizovat taková motivační opatření, která povedou k vytváření nových aktivit na různých místech destinace, tak aby byla zajištěna maximální pestrost této nabídky a tím bylo dosaženo zlepšení image destinace v tomto tak důležitém a potenciálním segmentu. Průběžně a systémově musí být dále realizována podpůrná marketingová opatření. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování pasportu současných zážitkových aktivit na území destinace Mikulovsko b) zpracování návrhu (projektu) na vznik celého spektra zážitkových aktivit a programů v jednotlivých lokalitách destinace Mikulovsko (cílem je zajištění maximální pestrosti nabídky, tak aby si jednotlivé lokality v budoucnu zbytečně nekonkurovaly) c) návrh a realizace podpůrných aktivit na rozvoj a budování zážitkových aktivit d) kompletace zážitkových programů a balíčků, včetně zajištění centrální nabídky a prodeje (web) e) průběžná marketingová podpora celého produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, poskytovatelé služeb, investoři


34


Aktivita 2.2.2. – 1 PODPORA ROZVOJE LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS SLUŽEB Podpora rozvoje lázeňství a wellness služeb na celém území destinace. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování a rozvoj produktové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Rozvoj lázeňství a wellness služeb je ve strategii pro destinaci Mikulovsko považován za jednu z hlavních růstových aktivit. Jedná se o prakticky nový produkt destinace zcela v duchu současných a hlavně budoucích trendů v oblasti tuzemského i celosvětového cestovního ruchu. Význam podpory rozvoje lázeňství a wellness aktivit spočívá především v možnosti potřebného prodloužení turistické sezony v destinaci, případně k vytvoření zcela nové významné sezony v období jara, podzimu a zejména pak zimy. Dokonce je možné tento produkt považovat za zcela zásadní pro zvýšení návštěvnosti v období současné turistické mimosezony. Podle prováděných geologických průzkumů i z pohledu zkoumání historie lázeňských aktivit v destinaci je zřejmé, že všechny předpoklady pro rozvoj lázeňství v destinaci Mikulovsko existují. Nyní je nutné je pouze začít využívat. Aktuálně jsou v regionu provozovány pouze wellness služby, a to jen v rámci několika zařízení, lázeňské aktivity provozovány nejsou. V plánu je budování lázeňských aktivit u obce Pasohlávky a v Mikulově. Návrh řešení – popis aktivity Podpora rozvoje lázeňství a wellness služeb se může odehrávat v několika rovinách. V oblasti budování klasických lázeňských provozů může destinace pomoci např. se získáním statutu lázeňského místa, mohou být realizovány (podpořeny) potřebné geologické a územně plánovací studie, případně iniciovány společné investiční projekty. Významná je také koordinace těchto rozvojových a investičně náročných aktivit v rámci celého území destinace. V případě rozvoje wellness služeb je možné ponechat tuto aktivitu zcela na vůli investorů nebo současných provozovatelů ubytovacích případně dalších služeb. Wellness služby by totiž měly být dnes již téměř standardem pro většinu kvalitních ubytovacích zařízení. Role destinačního managementu by tak měla být soustředně na „osvětu“ a na realizaci motivačních aktivit. Významnou podporou ze strany destinačního managementu bude také zařazení produktu lázně a wellness do prioritních produktů budoucí tematické nabídky destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování pasportu současných wellness služeb na území destinace Mikulovsko b) zpracování pasportu plánovaných projektů na zřízení lázeňských provozů c) zajištění (koordinace, podpora) realizace podpůrných geologických a plánovacích studií ve vazbě na realizaci plánovaných lázeňských provozů d) návrh a realizace motivačních aktivit pro co nejširší budování wellness služeb v destinaci e) marketingová podpora produktu lázně a wellness Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, investoři, poskytovatelé služeb, Jihomoravský kraj, dotčené orgány a organizace


35


Aktivita 2.2.2. – 2 PODPORA VYBUDOVÁNÍ HOTELU PRO POŘÁDÁNÍ VĚTŠÍCH KONGRESŮ A FIREMNÍCH AKCÍ Podpora vybudování jednoho hotelu s možností pořádání kongresů pro více jak 100 osob s kompletním kongresovým a wellness zázemím. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování a rozvoj produktové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Tato aktivita je již velmi konkrétní aktivitou, která má cíl zlepšit nabídku prostor a služeb pro pořádání velkých konferencí a kongresů. Produkt kongresy a firemní akce je jedním z prioritních produktů na snížení současné výrazné sezonnosti destinace a tím, že přivádí do regionu velké množství lidí, kteří zde třeba ještě nikdy nebyli, má také značný význam pro propagaci místa, kde je kongres pořádán. V poslední době bylo tyto velké akce (nad 100–200 účastníků) možné pořádat pouze v prostorách zámku Mikulov, žádné další zařízení na území destinace nemělo tuto potřebnou kapacitu a zázemí služeb. Zámek Mikulov je však termínově značně vytížen a také podle zjištěných informací není úplně vyhovujícím místem pro všechny pořadatele kongresů a konferencí a o tyto klienty dosud destinace přicházela10. V roce 2010 je postupně dokončováno kongresové centrum v rámci hotelu Galant Mikulov. Toto kongresové centrum bude největším kongresovým centrem nejen na území destinace Mikulovsko, ale i v rámci širšího regionu a bude schopno po svém dokončení zajistit služby řešené v rámci této aktivity. Otázkou tedy nyní je vyhodnotit úspěšnost provozu tohoto nového kongresového centra a zvážit, zdali je potřebné ponechávat tuto aktivitu dále jako jedno z prioritních opatření v rámci rozvojové strategie destinace Mikulovsko, nebo jestli vybudováním kongresového centra hotelu Galant byla tato aktivita naplněna, a to jak z pohledu města Mikulova, tak z pohledu celé destinace.11 Návrh řešení – popis aktivity Vyhodnotit úspěšnost provozu kongresového centra z pohledu destinačního managementu a zvážit další postup v rámci této aktivity, a to jak z pohledu města Mikulova, tak zejména z pohledu celé destinace Mikulovsko. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • lokální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vyhodnocení dalšího naplnění této aktivity b) marketingová podpora produktu kongresy a firemní akce (řešeno v rámci priorit 3 a 4) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatel hotelu Galant, RMM, poskytovatelé služeb

10

U menších firemních akcí a konferencí nemá destinace kapacitní problémy, protože zde existuje hned několik velmi dobře vybavených zejména hotelů, které jsou schopny tyto akce na potřebné úrovni zajistit. 11

Kongresové centrum podobného rozsahu by bylo možné reálně zvažovat snad ještě v lokalitě budování lázeňského komplexu u Pasohlávek.


36


Aktivita 2.2.2. – 3 PODPORA VYBUDOVÁNÍ MULTIKULTURNÍHO CENTRA Podpora vybudování alespoň jednoho multikulturního centra s potřebným zázemím, případně velkou galerií. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování a rozvoj produktové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity I když se nejedná o zcela zásadní prioritu, je vybudování multikulturního centra (pravděpodobně na území města Mikulova, jako kulturního a turistického centra destinace) důležitou aktivitou spojenou s profilací města a destinace na turistickém trhu. Celá destinace postupně buduje své pozitivní jméno nejen na přírodních zajímavostech, památkách, aktivitách nebo víně, ale důležitou součástí její produktové nabídky jsou také kulturní akce a kultura obecně. V současné době destinace nemá (vyjma kina Mikulov a prostor na zámku Mikulov) žádné vhodné prostory pro pořádání významných kulturních akcí, koncertů a především pak pro pořádání větších výstav nebo umístění galerie, například moderního umění, kterou město Mikulov vlastní. Pokud se má i nadále destinace profilovat také jako významná kulturní oblast, bude třeba i tuto aktivitu koncepčně řešit. Návrh řešení – popis aktivity Nejprve bude potřebné definovat plány destinace v rámci tohoto produktu a následně navrhnout jaká zařízení a infrastruktura jsou pro systémové řešení nejefektivnější. Domníváme se, že v nejbližší době by měla být řešena minimálně otázka vhodného umístění sbírky moderního umění, kterou po několik let buduje město Mikulov ve spolupráci s RMM. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • místní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování koncepce na vytoření multikulturního centra, případně na vybudování více zařízení, která budou odpovídat potřebám návštěvníků a zvolené strategii destinace b) realizace (podpora realizace) jednotlivých projektů Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: město Mikulov, ostatní dotčené obce, RMM, dočené organizace, Jihomoravský kraj


37


Aktivita 2.2.2. – 4 VYBUDOVÁNÍ AQUACENTRA PRO POTŘEBY NÁVŠTĚVNÍKŮ CELÉ DESTINACE Podpora vybudování aquacentra, které by sloužilo pro potřeby všech návštěvníků destinace. Podmínkou je celoroční provoz. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování a rozvoj produktové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Destinace nemá v současné době na svém území žádné zařízení s nabídkou klasického aquacentra. Provozována jsou pouze koupaliště nebo koupání v přírodě (s letním provozem), ale pod pojmem aquacentrum je potřeba vidět možnost celoročního koupání s množstvím různých vodních atrakcí a wellness služeb. I přes vysokou investiční náročnost takového zařízení (investorem samozřejmě nemusí být samospráva, ale soukromý investor) je postavení aquacentra na území destinace jednou z prioritních záležitostí, a to nejen z důvodu, že tím vznikne nový atraktivní cíl (a také služba pro obyvatele), ale především z důvodu možnosti prodloužení turistické sezony a zatraktivnění sezony hlavní – letní, a to v období, kdy nepřeje počasí a není možné se koupat na klasickém koupališti. Návrh řešení – popis aktivity Vzhledem k tomu, že destinace nemá parametry na to, aby „uživila“ větší množství aquacenter, bude velmi důležité vybrat pro tento záměr nejvhodnější lokalitu. Podle našeho názoru se dá uvažovat pouze o dvojici míst, kde by výstavba vzhledem ke koncentraci návštěvníků byla efektivní, a to území města Mikulova a rekreační oblast Pasohlávky. Z pohledu využití aguacentra také pro místní obyvatele a jednodenní návštěvníky je samozřejmě nutné pracovat s poměrně širokou sběrnou oblastí od Brna až po Vídeň. Zásadní pro maximální využití aquacentra pro potřeby obyvatel i návštěvníků je zajištění jeho celoročního provozu a velmi široká nabídka služeb. Řešení aquacentra může být také vhodně spojeno s dalšími aktivitami, jako je podpora výstavby lázní a wellness aktivit v destinaci. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • místní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování projektu a výběr nejvhodnější lokality na vybudování aquacentra b) hledání a výběr investora c) začlenění služeb aquacentra do prioritních produktů destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: dotčené obce, investoři, dotčené orgány a organizace


38


Aktivita 2.2.2. – 5 BUDOVÁNÍ SPORTOVNÍCH AREÁLŮ, SPORTOVNÍCH HAL A DALŠÍCH SPORTOVIŠŤ Využití kvalitních sportovišť a areálů pro pořádání sportovních kempů a akcí nadregionálního významu, podpora nabídky sportovních aktivit pro období turistické sezony i mimosezony. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování a rozvoj produktové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Budování sportovních areálů, sportovních hal a dalších sportovišť, samozřejmě přístupných pro návštěvníky destinace, je důležitým doplňkem již existujících produktů zaměřených na letní dovolenou, sport a aktivity. V případě areálů a hal s celoročním provozem12 je jejich význam ještě znásoben možností nabídky těchto aktivit pro návštěvníky v období turistické mimosezony, která je slabou stránkou celé destinace. Druhým neméně důležitým cílem budování hal a sportovišť je možnost pořádat zde regionální, národní nebo i mezinárodní soustředění, kempy a soutěže, které přinášejí do destinace „nové klienty“, což má za následek lepší využitelnost ubytovacích zařízení a zisk z dalších doprovodných služeb. Při provádění analýzy byly zjištěny dva limitující faktory, které bude nutné řešit, a to že určité typy zařízení (sportovišť) v destinaci neexistují, anebo pokud existují, tak velice často je organizačně složité je nabízet klasickým návštěvníkům a turistům, protože slouží pro sportovní kluby a zájmová sdružení. A ty buď o využití směrem k návštěvníkům nemají zájem nebo jsou jejich kapacity již plně vytíženy vlastními členy, případně se o nabídce těchto zařízení návštěvník při svém pobytu vůbec nedozví. Návrh řešení – popis aktivity Prvním krokem v řešení aktivity by mělo být provedení pasportizace sportovních zařízení, která jsou schopna a ochotna nabízet své služby návštěvníkům destinace. Současně ve vazbě na znalosti požadavků návštěvníků (např. z marketingových průzkumů) by měl být zpracován návrh na vybudování potřebných sportovních areálů, hal a sportovišť v různých obcích destinace Mikulovsko. Realizace konkrétních projektů by pak měla být destinací podporována nebo přímo iniciována. V oblasti pořádání sportovních kempů a soutěží bude vhodné zpracovat nabídku všech sportovních zařízení, která mohou tyto služby nabízet a tuto nabídku marketingově podpořit. Vhodné bude také vytvořit každoroční kalendář významných sportovních akcí a tyto akce nabízet jako součást ucelených produktových balíčků. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) pasportizace současných sportovních zařízení vhodných pro nabídku návštěníkům b) zpracování návrhu (projektu) na budování nových sportovních zařízení v destinaci c) začlenění služeb sportovních areálů do současných produktů destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, investoři, sportovní kluby, provozovatelé sportovišť

12

Myšleny jsou aktivity typu tenis, squash, bowling, fitness atd.


39


Aktivita 2.2.2. – 6 PODPORA BUDOVÁNÍ FAREM S CHOVEM KONÍ Ve vazbě na celokrajské aktivity budovat farmy pro chov koní a využití pro rozvoj produktu koňské turistiky. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování a rozvoj produktové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Fungování koňských farem a jezdeckých klubů na území destinace může být vhodným doplňkem hlavní produktové nabídky destinace. Hipoturistika, případně další aktivity ve vazbě na chov koní, jsou také poměrně vyhledávanou a moderní aktivitou a dá se předpokládat, že i do budoucna bude tento vzestupný trend zájmu a obliby pokračovat. Kromě vlastní nabídky aktivit spojených s chovem koní jako služba pro návštěvníky, má existence koňských farem a jezdeckých klubů ještě další poměrně důležitou funkci, a tou je pořádání závodů, případně dalších akcí, využitelných pro podporu rozvoje cestovního ruchu, případně alespoň pro podporu dobrého jména destinace a je také významnou součástí celkové propagace destinace. Proto by kromě podpory vlastního budování farem a jezdeckých klubů měla destinace dávat v oblasti chovu koní důraz také na zmíněnou funkci prezentační a podílet se s provozovateli např. na přípravě společných akcí v rámci nabídky produktu zaměřeného na „akce“. V současné době na území destinace fungují oficiálně 3 jezdecké kluby13 s chovem koní, což určitě dává ještě prostor pro vznik a rozvoj dalších. Návrh řešení – popis aktivity Destinace by měla najít a navrhnout vhodné motivační prostředky jak pomoci vzniku a rozvoji dalších koňských farem a jezdeckých klubů se zapojením do celkové turistické nabídky destinace. V oblasti pořádání akcí ve vazbě na koně a koňskou turistiku by měla být vyvíjena aktivita směrem k pořádání společných akcí, případně k tvorbě produktových balíčků, které by byly součástí produktové nabídky destinace. Ve spolupráci s provozovateli koňských farem a jezdeckých klubů by také bylo vhodné vytvářet místní a regionální trasy pro vyjížďky na koních, zajišťovat značení tras, případně koordinovat další související aktivity. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování návrhu (projektu) na různé formy podpory vzniku a rozvoje koňských farem a jezdeckých klubů na území destinace b) zpracování námětů na aktivity vhodné jako produktová nabídka pro návštěvníky destinace ve vazbě na aktivity koňských farem a jezedeckých klubů c) pořádání sportovních soutěží i zážitkových akcí ve vazbě na aktivity koňských farem a jezedeckých klubů d) vytváření a správa značených koňských vyjížďkových tras Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé koňských farem a jezdeckých klubů 13

JK M+M Dolní Dunajovice, Jezdecký klub Mikulov, Jáňův dvůr Nový Přerov


40


Aktivita 2.2.2. – 7 PODPORA BUDOVÁNÍ VŠECH AKTIVIT VHODNÝCH K PRODLOUŽENÍ TURISTICKÉ SEZONY Všeobecná podpora všech aktivit směřujících k prodloužení turistické sezony v destinaci. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Budování a rozvoj produktové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Problém výrazné sezonnosti destinace Mikulovsko byl již zmíněn vícekrát. Jedná se o jeden ze zásadních problémů a jednu z významných slabých stránek, které bude muset v několika příštích letech celá destinace společně a prioritně řešit. A hlavní problém je právě v nedostatku aktivit, které může návštěvník v období jara, podzimu a hlavně pak zimy v destinaci využívat. Cílem budování těchto aktivit nemusí být přímo zajištění týdenních pobytů návštěvníků, to stejně kromě produktu lázně není reálně možné zajistit, cílem by měly být pobyty klidně i krátkodobější, víkendové nebo prodloužené víkendové, pokud možno ale opakované. Návrh řešení – popis aktivity Tematické řešení této aktivity je poměrně široké. Je možné sem zahrnout podporu budování prakticky všech aktivit, které mohou pomoci prodloužit současnou turistickou sezonu v destinaci. Podmínkou je jen soulad takové aktivity s přijatou základní strategií rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko. Mělo by tedy jít o takové aktivity, které budou současnou turistickou nabídku destinace vhodně doplňovat a budou podporovat a spoluvytvářet její pozitivní image, ne ji svojí činností poškozovat. Některé aktivity jako například podpora budování lázní a wellness služeb, podpora budování služeb pro pořádání kongresů a firemních akcí, podpora budování možností pro sportovní vyžití, vybudování aquacentra atd. již byly v předchozích aktivitách popsány. Dalšími vhodnými aktivitami tak mohou být například také vybudování golfového hřiště, nabídka adrenalinových aktivit, budování aktivit pro zimní období, podpora nabídky vinařské turistiky atd. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování návrhu (projektu) na vznik celého spektra aktivit vhodných na prodloužení turistické sezony v jednotlivých lokalitách destinace Mikulovsko b) podpora realizace jednotlivých aktivit – zpracování motivačních prvků pro investory Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických cílů, služeb a aktivit, obce, investoři


41


Aktivita 2.2.3. – 1 PODPORA ROZVOJE PROJEKTU MORAVSKÉ VINAŘSKÉ STEZKY Podpora rozvoje systému vinařských stezek (cyklotras), optimalizace cyklotras, rozvoj doprovodných služeb v rámci celého systému. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Komplexní rozvoj infrastruktury pro podporu vinařské turistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Produkt cykloturistika je ve spojení s produktem vinařská turistika jedním z klíčových produktů aktuální produktové nabídky destinace Mikulovsko. Také ve výhledových strategiích produktové nabídky je tento produkt brán jako jeden ze zásadních. Provedené analýzy ale ukazují, že ne všechny aktivity v této oblasti jsou již plně rozvinuty nebo jsou na potřebné kvalitativní úrovni. Slabé stránky je možné rozdělit do těchto oblastí: cyklotrasy nejsou jednotně značeny, mnohdy na trasách existuje několik systémů značení mnohé cyklotrasy mají nevyhovující nebo zdevastované povrchy destinace ještě není zcela pokryta optimální sítí vinařských cyklotras (cyklostezek) chybí tematicky zaměřené vinařské okruhy a trasy současné vinařské cyklotrasy mnohdy vedou po silicích s velkým silničním provozem jen málo rozvinutá je doprovodná infrastruktura na vinařských cyklotrasách (odpočívadla, stojany na kola, informační panely,...) chybí lepší napojení cyklotras na vinařské služby (vinné sklepy, vinotéky atd.) Všeobecným problémem je také situace, že mnohé návrhy a realizace cyklotras a doprovodných služeb jsou realizovány izolovaně, bez závazné společné koncepce. Základní kostra vinařských cyklotras je sice rozvíjena pod garancí Nadace Partnerství v rámci projektu vinařských stezek, provázanost kroků je však zatím bez potřebné vazby na destinační management a celkovou strategii destinace. Co se týká poskytování služeb na vinařských stezkách, je destinace postupně zapojována do systému certifikace služeb „Cyklisté vítáni“ a systému „Certifikace vinařské turistiky“. Návrh řešení – popis aktivity Ve vazbě definované slabé stránky v oblasti rozvoje moravských vinařských stezek na území destinace bude vhodné soustředit maximální pozornost managementu destinace zejména na zpracování společné koncepce rozvoje vinařských stezek pro území destinace. Ta by zahrnovala vyhodnocení současného stavu, návrh na dokončení celého systému vinařských stezek, včetně vytvoření nových tras a stezek, návrh na sjednocení značení, návrh na nové tematické okruhy a trasy a také návrh na podporu vzniku doprovodných služeb. Koncepce by měla být řešena ve vazbě na celkovou koncepci rozvoje cyklotras na území destinace a ve vazbě na koncepci rozvoje vinařské turistiky. Měly by být i nadále podporovány všechny aktivity vedoucí ke zkvalitnění služeb, jako např. systém certifikace Cyklisté vítáni nebo systém certifikace vinařské turistiky. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování komplexního plánu rozvoje vinařských cyklotras a cyklostezek pro celé území destinace (návrh nových tras, propojení celého systému tras, plán rekonstrukce povrchů nevyhovujícíh tras, plán rozmístění doprovodné infrastruktury, návrh na zřízení tematických tras a okruhů, návrh na řešení informačního a naváděcího systému na trasách, doporučení pro rozvoj doprovodných služeb atd.) b) koordinace realizace jednotlivých aktivit definovaných ve zhotoveném plánu rozvoje vinařských cyklotras a cyklostezek


42


c) podpora vzniku doprovodných služeb na vinařských cyklotrasách d) podpora příslušné certifikace služeb e) zapojení aktivity do příslušných produktů destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických cílů, služeb a aktivit, vinařské firmy, investoři, Nadace Partnerství, Národní vinařské centrum, dotčené orgány a organizace


43


Aktivita 2.2.3. – 2 BUDOVÁNÍ VINAŘSKÝCH NAUČNÝCH STEZEK Podpora realizace vinařských naučných stezek pro pěší i cykloturisty. Zajištění doprovodných služeb na naučných stezkách. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Komplexní rozvoj infrastruktury pro podporu vinařské turistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Budování vinařských naučných stezek je významnou součástí komplexní nabídky služeb v oblasti vinařské turistiky. Naučné stezky přispívají nejen k potřebnému „vzdělávání“ návštěvníků v oblasti vinařství a vinohradnictví, ale jsou samozřejmě především atraktivním cílem pro pěší turisty a cykloturisty. V současné době je na území destinace zřízeno pouze několik vinařských naučných stezek (např. Mikulovská vinařská naučná stezka, Naučná stezka Stará hora), což je samozřejmě málo a jako hlavní cíl v rámci této aktivity bude podpořit budování stezek nových na všech vhodných místech destinace. Návrh řešení – popis aktivity Hlavním cílem aktivity je podpora budování vinařských naučných stezek na území destinace. Pro tento účel bude vhodné zpracovat jak konkrétní náměty na vytvoření naučných stezek v různých lokalitách destinace, tak zpracovat systém podpory pro subjekty, které budou mít zájem budovat naučné stezky vlastními silami. Destinační management by také měl zpracovat určitý jednotící koncepční manuál, který by například popisoval, jak správně naučné stezky budovat, jak je značit, případně jak je jednotně v duchu destinace graficky řešit. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování námětů (projektu) na vybudování nových vinařských naučných stezek na území destinace Mikulovsko, výběr vhodného tematického zaměření nových naučných stezek b) zpracování koncepčního manuálu na tvorbu naučných stezek (výběr místa, tematické řešení, technické řešení infopanelů, společné grafické prvky atd.) c) koordinace realizace jednotlivých naučných stezek d) podpora vzniku doprovodných služeb na naučných vinařských stezkách e) zapojení aktivity do příslušných produktů destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, vinařské firmy, investoři, Národní vinařské centrum, dotčené orgány a organizace, občanská sdružení, vinařské spolky


44


Aktivita 2.2.3. – 3 PODPORA VZNIKU NOVÝCH TURISTICKÝCH CÍLŮ S VINAŘSKOU TEMATIKOU Podpora aktivit směřujících ke vzniku nových turistických cílů s vinařskou tematikou (muzea, expozice, vinařské uličky,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Komplexní rozvoj infrastruktury pro podporu vinařské turistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita řeší v co nejkomplexnější rovině další vznik a rozvoj turistických cílů ve vazbě na prioritní produkt „vinařská turistika“. I když je rozvoj tohoto produktu po stránce struktury a také kvality v posledních letech v rámci destinace Mikulovsko velmi pozitivní, určitě je v tomto směru stále co zlepšovat. Obecně by se dalo konstatovat, že každá aktivita, každý nový turistický cíl, který bude zapadat do strategie rozvoje produktu vinařská turistika, je v destinaci vítán. Ať už se jedná o budování muzeí nebo expozic s vinařskou turistikou, úpravu nebo budování vinařských sklepních uliček, budování naučných stezek atd. Návrh řešení – popis aktivity Obsahem aktivity je široká podpora budování a rozvoje turistických cílů a aktivit s vinařskou tematikou v různých lokalitách destinace. Cílem by neměla být pouze kvantita tvorby těchto cílů, ale také jejich vhodné rozmístění v rámci destinace a jejich kvalitní a atraktivní obsahová náplň. Pro tento účel bude vhodné zpracovat jak konkrétní náměty na vytvoření nových turistických cílů s vinařskou tematikou, tak také systém podpory pro subjekty, které budou mít zájem tyto vinařské turistické cíle budovat a provozovat. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování námětů na vybudování nových turistických cílů s vinařskou tematikou b) tematická i místní koordinace budování turistických cílů s vinařskou tematikou c) zapojení nových turistických cílů do produktu vinařské turistiky Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, vinařské firmy, investoři, Národní vinařské centrum, dotčené orgány a organizace, občanská sdružení, vinařské spolky


45


Aktivita 2.2.3. – 4 BUDOVÁNÍ ZÁZEMÍ PRO POŘÁDÁNÍ AKCÍ S VINAŘSKOU TEMATIKOU Podpora budování infrastruktury potřebné pro pořádání vinařských akcí (vinobraní, slavnosti,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb (Dílčí opatření: Komplexní rozvoj infrastruktury pro podporu vinařské turistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Pořádání vinařských akcí v různých lokalitách destinace Mikulovsko je významnou součástí nabídky produktu vinařská turistika. Již dnes nabízí region několik velmi atraktivních akcí, které jsou schopné oslovit klasického návštěvníka, tedy nejen místní obyvatele. Jedná se o atraktivní akce typu vinobraní nebo otevřené sklepy, případně akce gurmánské spojené s vínem. Pro mnohé, zejména větší vinařské akce, však nemá destinace vybudováno potřebné technické zázemí (amfiteátr, multifunkční kulturní zařízení atd.), případně tímto zázemím disponuje pouze město Mikulov, a to také ne ještě v potřebné kvalitě a rozsahu. Pořádání vinařských akcí v rámci nabídky produktu vinařská turistika je důležité především pro podpoření návštěvnosti destinace v období turistické mimosezony, jedná se prakticky o jedno ze základních opatření v tomto směru, proto je potřebné se tímto problémem zcela vážně zabývat. Návrh řešení – popis aktivity Jedním z konkrétních cílů aktivity je dokončení kompletního zázemí amfiteátru v Mikulově, který by měl splňovat vysoké nároky na pořádání vinařských akcí i většího rozsahu. Dále by mělo být podpořeno také budování menších zázemí pro pořádání vinařských akcí ve vybraných obcích. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) dokončení přestavby amfiteátru v Mikulově b) podpora výstavby zázemí pro pořádání vinařských akcí menšího rozsahu v jednotlivých obcích destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: město Mikulov, dotčené obce • Návrh spolupracujících subjektů: vinařské spolky, poskytovatelé služeb


46


3.2.2.3 Opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras

PRIORITA 2 Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Opatření 2.3. ROZVOJ NABÍDKY SYSTÉMU CYKLOTRAS, PĚŠÍCH TRAS A OSTATNÍCH TRAS Aktivity 2.3.1. – 1 Budování nových cyklotras a cyklostezek, propojení celého systému 2.3.1. – 2 Zpracování systému propojení a koordinace různých systémů značení cyklotras v regionu 2.3.1. – 3 Úprava povrchu nevyhovujících cyklotras 2.3.1. – 4 Budování (transformace) některých cyklotras na cyklotrasy tematické 2.3.1. – 5 Řešení cyklistické dopravy v rámci integrovaného dopravního systému regionu 2.3.1. – 6 Budování doprovodných služeb pro cykloturisty 2.3.2. – 1 Budování turistických (tematických) a prohlídkových tras a naučných stezek 2.3.2. – 2 Spolupráce při obnově pěších tras, budování odpočívadel a komplexního TIS 2.3.2. – 3 Podpora výstavby infrastruktury v krajině pro využití pro pěší turisty 2.3.2. – 4 Vybudování komplexního naváděcího systému na turistické cíle (TIS)

Poznámka: Aktivita 2.3.1. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 2.3.1. Řešení komplexního systému cykloturistiky Aktivita 2.3.2. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 2.3.2. Rozvoj pěších tras, naučných stezek, ostatních tras a doplňkové infrastruktury


47


Aktivita 2.3.1. – 1 BUDOVÁNÍ NOVÝCH CYKLOTRAS A CYKLOSTEZEK, PROPOJENÍ CELÉHO SYSTÉMU Na základě zpracovaného projektu optimalizace cyklotras v destinaci vybudovat nové cyklotrasy, případně cyklostezky, tak aby byl vytvořen celý systém navzájem propojených tras, které navíc nepovedou rizikovými úseky s vysokou frekvencí automobilové dopravy. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Řešení komplexního systému cykloturistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Produkt cykloturistika se pomalu stává nejen způsobem dopravy do a v rámci destinace, ale také jednou z významných součástí celkové produktové nabídky destinace. Proto by této aktivitě měla být v destinaci věnována maximální pozornost. Provedené analýzy v oblasti cykloturistiky na území destinace ukazují, že tím jak byl celý systém cyklotras budován v různých obdobích různými investory a garanty mnohdy bez vzájemné koordinace a propojení, došlo k mnoha chybným realizacím, které bude nutné v budoucnu napravit. Hlavními slabými stránkami současného systému cyklotras jsou: cyklotrasy nejsou jednotně značeny, mnohdy na trasách existuje několik systémů značení mnohé cyklotrasy mají nevyhovující nebo zdevastované povrchy destinace ještě není zcela pokryta optimální sítí cyklotras (cyklostezek) chybí tematicky zaměřené cyklotrasy cyklotrasy mnohdy nevytvářejí potřebné „okruhy“ v rámci destinace současné cyklotrasy mnohdy vedou po silicích s velkým silničním provozem cyklostezky v destinaci prakticky neexistují málo rozvinutá je doprovodná infrastruktura na cyklotrasách (odpočívadla, stojany na kola, informační panely, půjčovny kol,...) Návrh řešení – popis aktivity Zcela prioritním krokem v této oblasti je zajistit zpracování komplexního plánu rozvoje cyklotras pro celé území destinace (nutno řešit ve vazbě s aktivitou 2.2.3. – 1). Komplexní plán by zahrnoval vyhodnocení současného stavu, návrh na dokončení celého systému cyklotras, včetně vytvoření nových tras a stezek, okruhů, návrh na sjednocení značení, návrh na nové tematické okruhy a trasy a také návrh na podporu vzniku doprovodných služeb a budování doprovodné infrastruktury. V oblasti podpory služeb by měly být i nadále podporovány všechny aktivity vedoucí ke zkvalitnění služeb, jako např. systém certifikace Cyklisté vítáni. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity14 a) zpracování komplexního plánu rozvoje cyklotras a cyklostezek pro celé území destinace (návrh nových tras, propojení celého systému tras, plán rekonstrukce povrchů nevyhovujícíh tras, plán rozmístění doprovodné infrastruktury, návrh na zřízení tematických tras a okruhů, návrh na řešení informačního a naváděcího systému na trasách, doporučení pro rozvoj doprovodných služeb atd.) b) koordinace realizace jednotlivých aktivit definovaných v komplexním plánu rozvoje cyklotras a cyklostezek c) podpora vzniku doprovodných služeb na cyklotrasách d) podpora příslušné certifikace služeb e) zapojení aktivity do příslušných produktů destinace 14

Výstupy této aktivity budou základním konceptem pro všechna další opatření realizovaná v rámci aktivity 2.3.1.


48


Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických cílů, služeb a aktivit, investoři, Nadace Partnerství, Národní vinařské centrum, Klub českých turistů, majitelé (provozovatelé) současného značení cyklotras a doprovodné infrastruktury na cyklotrasách, dotčené orgány a organizace


49


Aktivita 2.3.1. – 2 ZPRACOVÁNÍ SYSTÉMU PROPOJENÍ A KOORDINACE RŮZNÝCH SYSTÉMŮ ZNAČENÍ CYKLOTRAS V REGIONU V rámci regionu je budováno několik různých systémů cyklotras různými garanty (KČT, obce, mikroregiony,...). Cílem aktivity je sjednotit současné systémy značení. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Řešení komplexního systému cykloturistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita je dílčím řešením komplexní aktivity 2.3.1. – 1. V současné době jsou některé cyklotrasy vyznačeny systémem značení Klubu českých turistů, systémem Moravských vinařských stezek a ještě místními značkami. Značky se mnohdy zbytečně dublují, ukazují rozdílné cíle, jiné kilometráže, některé úseky nejsou značeny vůbec atd. Na značení mnohých cyklotras je bohužel znát, že značení mnohdy realizovali různí investoři a garanti bez vzájemného propojení. Návrh řešení – popis aktivity Problém značení cyklotras bude nutné řešit ve vazbě na zpracování komplexního plánu rozvoje cyklotras pro celé území destinace (viz aktivita 2.3.1. – 1) a v rámci této aktivity pak bude realizována část týkající se celkové úpravy a koordinace značení cyklotras a cyklostezek. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) celková úprava značení cyklotras a cyklostezek v destinaci dle zpracovaného komplexního plánu rozvoje cyklotras pro území destinace Mikulovsko (viz aktivita 2.3.1. – 1) b) průběžná koordinace značení nových cyklotras na území destinace Mikulovsko Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických cílů, služeb a aktivit, Nadace Partnerství, Klub českých turistů, majitelé (provozovatelé) současného značení cyklotras


50


Aktivita 2.3.1. – 3 ÚPRAVA POVRCHU NEVYHOVUJÍCÍCH CYKLOTRAS Úprava povrchů cyklotras, které jsou již dnes ve velmi špatném stavu, případně přechod z nezpevněných povrchů na asfaltové. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Řešení komplexního systému cykloturistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita je dílčím řešením komplexní aktivity 2.3.1. – 1. Současný povrch cyklotras je jedním z velkých problémů celého systému cyklotras v destinaci Mikulovsko. V posledních letech totiž bylo maximum aktivit směřováno do „značení“ tras, nikoliv však do úpravy povrchů. Mnohdy jsou tak cyklotrasy vedeny po rozbitých polních cestách, vhodných pouze pro horská kola nebo špatně sjízdných po dešti. Často se také povrchy mění, takže je složité určité cyklotrasy doporučit pro určitý typ kol. Dalším nedostatkem při budování povrchů cyklotras je také naprojektování finální úpravy povrchu. Mnohé cyklotrasy by totiž bylo vhodné využívat současně i jako cesty pro in-line bruslení. Většina současných povrchů cyklotras, i když jsou asfaltové, to však díky použití velmi hrubého asfaltu vylučuje. I na tuto víceúčelovost využití některých vybraných cyklotras bude vhodné při nových úpravách povrchů cyklotras myslet. Návrh řešení – popis aktivity Problém úpravy povrchů cyklotras bude nutné řešit ve vazbě na zpracování komplexního plánu rozvoje cyklotras pro celé území destinace (viz aktivita 2.3.1. – 1) a v rámci této aktivity pak bude realizována část týkající se postupné úpravy všech nevyhovujících povrchů cyklotras. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) úprava nevyhovujícíh povrchů cyklotras v destinaci dle zpracovaného komplexního plánu rozvoje cyklotras pro území destinace Mikulovsko (viz aktivita 2.3.1. – 1) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, majitelé dotčených cest, dotčené orgány a organizace


51


Aktivita 2.3.1. – 4 BUDOVÁNÍ (TRANSFORMACE) NĚKTERÝCH CYKLOTRAS NA CYKLOTRASY TEMATICKÉ Zpracovat projekty a připravit transformaci již vybudovaných cyklotras (především místních) na cyklotrasy s tematickým zaměřením (pro děti – pohádková, po hradech atd.). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Řešení komplexního systému cykloturistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita je dílčím řešením komplexní aktivity 2.3.1. – 1. V tomto případě se nejedná o zcela prioritní, ale spíše o doplňkovou aktivitu. Současný systém cyklotras nebyl zatím (vyjma systému Moravských vinařských stezek a několika tematických tras jako například cyklookruh Stará hora) řešen nijak ve vazbě na určitá „zajímavá“ témata. Pro zpestření cyklistického putování po destinaci by však bylo zajímavé „specializovat“ některé již stávající, případně nově značené cyklotrasy na určité téma nebo pro určitou cílovou skupinu – historie, památky, příroda, pro děti atd. Vznikla by tak nová úroveň (mnohem atraktivnější) cykloturistické nabídky v rámci celé destinace. Návrh řešení – popis aktivity Vytvoření tematických cyklotras a cyklostezek bude nutné řešit ve vazbě na zpracování komplexního plánu rozvoje cyklotras pro celé území destinace (viz aktivita 2.3.1. – 1) a v rámci této aktivity pak bude realizována část týkající se návrhu témat a realizace tematického značení, případně doprovodné infrastruktury cyklotras (např. tematické informační panely). Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh a realizace tematického zaměření cyklotras (ve vazbě na zpracovaný komplexní plán rozvoje cyklotras pro území destinace Mikulovsko (viz aktivita 2.3.1. – 1) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, dotčené orgány a organizace


52


Aktivita 2.3.1. – 5 ŘEŠENÍ CYKLISTICKÉ DOPRAVY V RÁMCI INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU REGIONU Postupné budování integrovaného systému dopravy turistů v rámci destinace (napojení cyklotras na zastávky ČD a BUS, zajištění provozu cyklobusů ve vybraných lokalitách, zajištění provozu cyklovlaků na vybraných tratích, provázání TIS). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Řešení komplexního systému cykloturistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita je dílčím řešením komplexní aktivity 2.3.1. – 1. Opatření reaguje na současnou roztříštěnost celého systému cyklistické dopravy v destinaci s cílem vytvořit funkční integrovaný systém dopravy cykloturistů, kol a zavazadel do destinace a v rámci destinace (především pak v rámci jednotlivých rekreačních center a lokalit) včetně napojení tohoto systému na systém půjčoven kol. Druhou části opatření je pak integrace cykloznačení do celého systému informačních a naváděcích systémů, které jsou na území destinace používány. Systém cykloznačení totiž jen velmi málo komunikuje s ostatními informačními a naváděcími systémy na turistické cíle a služby (značení KČT, značení turistických cílů atd.). Návrh řešení – popis aktivity Postupné budování integrovaného systému dopravy turistů v rámci destinace a do destinace (napojení cyklotras na zastávky ČD a BUS, zajištění provozu cyklobusů ve vybraných lokalitách, zajištění provozu cyklovlaků na vybraných tratích, provázání informačních a naváděcích systémů, napojení dopravy na systém půjčoven a úschoven kol,....) bude řešeno ve vazbě na zpracování komplexního plánu rozvoje cyklotras pro celé území destinace (viz aktivita 2.3.1. – 1) a v rámci této aktivity pak bude realizována část týkající se návrhu a realizace integrovaného dopravního a informačního systému. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity b) návrh a realizace integrovaného dopravního a informačního systému na území destinace (ve vazbě na zpracovaný komplexní plán rozvoje cyklotras pro území destinace Mikulovsko (viz aktivita 2.3.1. – 1) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, dotčené orgány a organizace, provozovatelé vlakové a autobusové dopravy v destinaci, majitelé informačních a naváděcích systémů na turistické cíle a služby (např. KČT, Jihomoravský kraj, Správa a údržba silnic,...)


53


Aktivita 2.3.1. – 6 BUDOVÁNÍ DOPROVODNÝCH SLUŽEB PRO CYKLOTURISTY Podpora všech služeb požadovaných cykloturisty (ubytování se službami pro cykloturisty, občerstvení, půjčovny kol, opravny kol, odpočívadla, stojany na kola atd.). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Řešení komplexního systému cykloturistiky) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita je dílčím řešením komplexní aktivity 2.3.1. – 1. Opatření by mělo řešit všechny další aktivity požadované cykloturisty v destinaci, které ještě nebyly řešeny v rámci předchozích aktivit. Návrh chybějících (nebo málo kvalitních) aktivit by měl vycházet z průzkumu provedeného mezi návštěvníky destinace a z vyhodnocení obecných trendů a požadavků v oblasti cykloturistiky. Návrh řešení – popis aktivity Prvním krokem řešení aktivity bude provedení průzkumu a vyhodnocení trendů v oblasti cykloturistiky, a to ve vazbě na zpracování komplexního plánu rozvoje cyklotras pro celé území destinace (viz aktivita 2.3.1. – 1). Dalším krokem pak bude návrh a iniciace potřebných opatření a aktivit. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování průzkumů mezi návštěvníky destinace Mikulovsko, popis obecných trendů a požadavků cykloturistů na strukturu a kvalitu služeb b) návrh a realizace opatření (ve vazbě na zpracovaný komplexní plán rozvoje cyklotras pro území destinace Mikulovsko (viz aktivita 2.3.1. – 1) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, dotčené orgány a organizace, Nadace Partnerství (garant certifikace služeb Cyklisté vítáni)


54


Aktivita 2.3.2. – 1 BUDOVÁNÍ TURISTICKÝCH (TEMATICKÝCH) A PROHLÍDKOVÝCH TRAS A NAUČNÝCH STEZEK Budování turistických a prohlídkových pěších tras v turistických centrech a turisticky atraktivních lokalitách. Budování okruhů pro pěší s různou tematikou a pro různé cílové skupiny. Zajištění návaznosti na budované cyklotrasy. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Rozvoj pěších tras, naučných stezek, ostatních tras a doplňkové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Tematické a prohlídkové trasy a naučné stezky15 jsou jedním ze základních prvků prakticky všech nabízených produktů cestovního ruchu destinace. Umožňují poznat v relativně krátkém čase zajímavá místa každého turistického centra, respektive lokality. V současné době existuje na území destinace několik tematických tras a větší množství naučných stezek (např. naučná stezka Děvín, naučná vinařská stezka Mikulov, naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově,...), které jsou zaměřeny převážně na 3 hlavní témata – přírodu, víno a památky. Destinace Mikulovsko však poskytuje mnohem více atraktivních témat a lokalit, která by mohla být zpracována ve formě tematických a prohlídkových tras a okruhů, případně ve formě naučných stezek. Cílem této aktivity je tedy navrhnout a vybudovat širší systém prohlídkových tematických tras a naučných stezek na všech vhodných místech, pěších a cyklo-trasách destinace. Současně s budováním těchto prohlídkových tras by měla být zajištěna integrace těchto tras do systému již existujících nebo plánovaných pěších turistických tras a cyklotras. Návrh řešení – popis aktivity V rámci opatření bude řešen jak návrh tematického zaměření a lokalizace tras a naučných stezek, tak i jejich vyznačení a propagace. Značení prohlídkových tras a naučných stezek bude realizováno v souladu s budovaným terénním informačním a naváděcím systémem destinace. Trasy a naučné stezky budou také systémově navazovat na budovaný systém pěších turistických tras a cyklotras, případně jiných tematických tras. Součástí navržených opatření by také mělo být doporučení pro technické, obsahové a grafické řešení informačních panelů umisťovaných na nových tematických trasách a naučných stezkách. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování námětů a lokalizace nových tematických tras a naučných stezek pro celé území destinace b) realizace (podpora realizace) jednotlivých tras a naučných stezek c) zajištění údržby a obnovy tematických tras a naučných stezek Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, dotčené orgány a organizace, současní provozovatelé tematických tras a naučných stezek 15

Jedná se o značené trasy a naučné stezky, případně o trasy vybavené informačními panely.


55


Aktivita 2.3.2. – 2 SPOLUPRÁCE PŘI OBNOVĚ PĚŠÍCH TRAS, BUDOVÁNÍ ODPOČÍVADEL A KOMPLEXNÍHO TIS Spolupráce při obnově značení, podpora budování celé infrastruktury pěších tras (mapy, informační tabule, odpočívadla atd.). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Rozvoj pěších tras, naučných stezek, ostatních tras a doplňkové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Přestože je systém výběru a značení pěších tras KČT hodnocen velmi pozitivně a je opravdu velmi dobře propracován na celém území destinace, jsou i v této oblasti některé slabé stránky, které je nutné řešit. Jednou z oblastí k řešení je výběr nových pěších tras, které by vedly přes nově vzniklé turistické cíle, případně které by vedly jako alternativní k dnes již velmi přetíženým pěším trasám, které se na území destinace vyskytují. Vzhledem k rostoucí oblibě cyloturistiky a souběžného vedení některých pěších a cyklotras bude v brzké době nutné řešit také problém možných kolizí pěších turistů a cykloturistů na těchto vytížených souběžných trasách. Druhou (pravděpodobně závažnější) oblastí k řešení je stav doprovodné infrastruktury na pěších turistických trasách. Jedná se informační panely, mapy, vybavení odpočívadel atd. Zde je situace mnohem horší a bude si žádat prioritnější řešení. Problémem není pouze aktuální stav těchto prvků doprovodné infrastruktury, ale především pak její nedostatek podél pěších tras. Návrh řešení – popis aktivity V oblasti značení a výběru nových pěších tras by mělo být zpracováno hodnocení současného vedení pěších turistických tras a následně vypracován návrh na vytvoření tras nových (případně zrušení některých existujících). Vytipovány by měly být také trasy, kde již probíhá nebo se očekává, že může v brzké době probíhat kolize mezi pěšími turisty a cykloturisty (jedná se o souběžně vedené trasy). I zde by měl být zpracován (ve vazbě na projekt systému cyklotras) návrh na řešení této kolizní situace. V oblasti řešení doprovodné infrastruktury pro pěší turisty by měl být zpracován projekt umístění těchto prvků podél pěších turistických tras, včetně doporučení na technické, obsahové a designové řešení jednotlivých prvků (informační panely, mapy, odpočívadla atd.). Současně by měl být celý systém integrován do celkového informačního a naváděcího turistického systému. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování projektu na vytvoření nových pěších tras v rámci destinace Mikulovsko b) realizace značení nových pěších tras c) zpracování projektu na dobudování celého systému doprovodné infrastruktury podél pěších tras včetně doporučení na technické, obsahové a designové řešení jednotlivých prvků (informační panely, mapy, odpočívadla atd.) d) zajištění údržby a obnovy značení pěších tras a doprovodné turistické infrastruktury Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, dotčené orgány a organizace, Klub českých turistů, Správa CHKO Pálava


56


Aktivita 2.3.2. – 3 PODPORA VÝSTAVBY INFRASTRUKTURY V KRAJINĚ PRO VYUŽITÍ PRO PĚŠÍ TURISTY Podpora výstavby infrastruktury v krajině: rozhledny v krajině (jako víceúčelová zařízení rozhledny, vysílací antény pro sítě, protipožární stanoviště,...), tábořiště, odpočinková místa, plochy pro aktivity pro děti (průlezky atd. z přírodních a místních materiálů). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Rozvoj pěších tras, naučných stezek, ostatních tras a doplňkové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Rozhledny, tábořiště, odpočinková místa, plochy pro děti a další infrastruktura by měly dotvářet turistickou nabídku pěších tras a cyklotras na území celé destinace Mikulovsko. Tato infrastruktura je však budována pouze lokálně a nedostatečně. Obsahem aktivity by tedy měl být návrh a postupná realizace různorodých prvků infrastruktury, které budou vhodně doplňovat nabídku pro pěší a cykloturisty. Takovou infrastrukturou jsou myšleny například rozhledny v krajině, tábořiště, odpočinková místa, prostory pro menší aktivity pro rodiny s dětmi atd. Návrh řešení – popis aktivity Jako vstupní krok řešení této aktivity by měl být zpracován projekt umístění jednotlivých prvků podél pěších turistických tras a cyklotras. Všechny nově navržené prvky by měly být integrovány do komplexního systému doprovodné infrastruktury na pěších trasách a cyklotrasách. Následně by měla probíhat koordinace realizační fáze a průběžná podpora subjektům, které budou jednotlivé prvky infrastruktury v konkrétně vytipovaných lokalitách realizovat. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování projektu na výstavbu doplňkové infrastruktury v krajině pro využití pro pěší turisty (rozhledny, odpočinková místa, tábořiště atd.) a) realizace (podpora realizace) jednotlivých návrhů zpracovaných v rámci projektu b) zajištění údržby a obnovy Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, dotčené orgány a organizace, Klub českých turistů, Správa CHKO Pálava


57


Aktivita 2.3.2. – 4 VYBUDOVÁNÍ KOMPLEXNÍHO NAVÁDĚCÍHO SYSTÉMU NA TURISTICKÉ CÍLE (TIS) Zpracování projektu TIS všech úrovní. Realizace úrovní týkajících se silniční dopravy. Instalace billboardů na hlavních silničních tazích. Instalace naváděcích systémů do významných turistických lokalit a středisek (vazba na TIS pro pěší a cykloturisty). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras (Dílčí opatření: Rozvoj pěších tras, naučných stezek, ostatních tras a doplňkové infrastruktury) Vazba na prioritu 2. Podpora rozvoje základní a produktové turistické infrastruktury Současný stav a zdůvodnění aktivity Zajištění kvalitní orientace návštěvníků a poskytování informací v terénu je stále ještě jednou z poměrně slabých stránek destinace, a to jak na úrovni obcí, turistických center i celé destinace. Navádění na jednotlivé turistické cíle, služby a aktivity je relativně dobře řešeno v některých obcích, naváděcí systémy na cíle v extravilánu jsou však nedostatečné. Až na několik výjimek chybí informační panely (billboardy) při vjezdech do destinace, případně již na sjezdech z dálnic nebo hlavních rychlostních komunikací (anonce na turistické cíle, aktuální informace o TOP akcích,...). Pravděpodobně největším problémem je provázanost jednotlivých naváděcích a informačních systémů v terénu, které se postupně budují v rámci rozvoje pěších tras, cyklotras a silniční dopravy. Tyto systémy jsou většinou budovány izolovaně bez vzájemné vazby a propojení. Navíc dost často každý investor řeší značení svých lokalit „svým“ způsobem a tedy nejednotně. Návrh řešení – popis aktivity Hlavním cílem aktivity je vybudování komplexního terénního informačního a naváděcího systému (TIS) na území destinace a propojení všech stávajících i nově budovaných informačních a naváděcích systémů (auto, cyklo, pěší), a to na úrovni turistický cíl, obec, oblast, destinace Mikulovsko. Velkým úskalím této aktivity je podmínka, že na tomto projektu bude zajištěna spolupráce všech institucí, které se na značení různých systémů podílejí (KČT, obce, správa silnic, správci památek a přírodních lokalit atd.). Prvním krokem bude provedení pasportizace stavu jednotlivých systémů v terénu, následovat bude zpracování komplexního projektu informačního a naváděcího systému pro celou destinaci, včetně doporučení na technické, obsahové a designové řešení jednotlivých prvků. Aktivita je významnou zastřešující aktivitou, která bude integrovat jednotlivé informační a naváděcí systémy řešené v jiných aktivitách pro oblast silniční dopravy, pěších tras a cyklotras. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování komplexního projektu vybudování terénního informačního a naváděcího systému na území destinace (pro úroveň turistický cíl, obec, oblast, destinace), který bude integrovat jednotlivá značení a systémy silniční dopravy, pěších tras a cyklotras b) realizace (podpora realizace) jednotlivých návrhů zpracovaných v rámci projektu c) zajištění údržby a obnovy celého systému Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: obce, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, dotčené orgány a organizace, Klub českých turistů, Nadace Partnerství, Správa CHKO Pálava, Správa a údržba silnic


58


3.2.3

Priorita 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů

3.2.3.1 Opatření 3.1. produktů destinace

Vytvoření

hlavních

marketingových

témat

a

PRIORITA 3 Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Opatření 3.1. VYTVOŘENÍ HLAVNÍCH MARKETINGOVÝCH TÉMAT A PRODUKTŮ DESTINACE Aktivity 3.1.1. Vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace 3.1.2. Vytvoření inspirativních programů pro jednotlivá marketingová témata a produkty


59


Aktivita 3.1.1. VYTVOŘENÍ HLAVNÍCH MARKETINGOVÝCH TÉMAT A PRODUKTŮ DESTINACE Zpracování základních marketingových témat a produktů destinace, která budou dlouhodobě marketingově podporována. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.1. Vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Destinace Mikulovsko neměla až do roku 2010 definována hlavní marketingová témata a produkty, prostřednictvím kterých by komunikovala svoji prioritní produktovou nabídku. Existence hlavních marketingových témat a produktů pro různé zdrojové země a cílové skupiny je přitom jedním ze základních předpokladů efektivního a cíleného marketingu každé destinace. Návrh řešení – popis aktivity Hlavním cílem aktivity je vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace. Tento výběr by měl být vždy podřízen stanovení konkrétních strategických cílů destinace a vyhodnocení dílčích východisek, která je nutné objektivně zvažovat. Mezi ty základní patří vyhodnocení současného potenciálu destinace, vazba témat na témata regionální nebo národní, vyhodnocení současných a očekávaných trendů v cestovním ruchu a již zmíněná vazba na strategické cíle destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vyhodnocení všech východisek a parametrů (strategické cíle, navazující témata, potenciál destinace, trendy v cestovním ruchu,...) b) návrh základních marketingových témat a produktů pro prioritní zdrojové země, případně cílové skupiny Časový plán realizace aktivity Aktivita byla již realizována v rámci výstupu Tvorba a iniciace kompletních turistických produktů, který je součástí širšího projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu. Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: město Mikulov (nositel projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu.) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit


60


Aktivita 3.1.2. VYTVOŘENÍ INSPIRATIVNÍCH PROGRAMŮ PRO JEDNOTLIVÁ MARKETINGOVÁ TÉMATA A PRODUKTY Zpracování hlavních inspirativních programů ve vazbě na témata (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.1. Vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Stejně jako návrh marketingových témat nebyly v rámci destinace zpracovány návrhy tzv inspirativních programů, zpracovaných pro již definována témata a produkty. Tvorba inspirativních programů je dalším krokem navazujícím na tvorbu marketingových témat a produktů. Inspirativní programy zajišťují již velmi konkrétní nabídku destinace formou programů nebo tras. Návrh řešení – popis aktivity Obsahem aktivity je návrh a následná propagace tzv. inspirativních programů destinace Mikulovsko. Inspirativní turistické programy mají inspirativní charakter a slouží jako návod pro trávení dovolené individuálních návštěvníků destinace nebo jako podklad pro zpracování produktových balíčků, pobytů a poznávacích zájezdů nabízených a prodávaných partnerskými cestovními kancelářemi a dalšími zprostředkovateli produktové nabídky destinace Mikulovsko. Průběžně bude nutné, aby byly všechny navržené programy vyhodnocovány a upravovány dle požadavků individuálních návštěvníků i zprostředkovatelů prodeje. Tuto roli by měl plnit především nově vznikající management destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování inspirativních programů pro všechny prioritní zdrojové země destinace (Česká republika, Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Itálie, Nizozemsko) b) průběžná aktualizace inspirativních programů dle požadavků trhu Časový plán realizace aktivity Aktivita byla již realizována v rámci výstupu Tvorba a iniciace kompletních turistických produktů, který je součástí širšího projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu. Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: město Mikulov (nositel projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu.) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit


61


3.2.3.2 Opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty

PRIORITA 3 Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Opatření 3.2. TVROBA PRODUKTŮ ORIENTOVANÝCH NA AKCE, SPECIFICKÉ PRODUKTY Aktivity 3.2.1. – 1 Hlavní produkty pro každý rok: 2010, ... 3.2.1. – 2 Produkt: TOP akce a události 3.2.2. – 1 Produkt: Sportovní kempy 3.2.2. – 2 Produkt: Golf 3.2.2. – 3 Produkt: Víkendové pobyty 3.2.2. – 4 Produkt: Dovolená s dětmi 3.2.2. – 5 Produkt: Gastronomicko-vinařské akce 3.2.2. – 6 Produkt: Programy pro školy 3.2.2. – 7 Produkt: Čas pro poznávání a odpočinek (programy pro seniory, rekondiční pobyty)

Poznámka: Aktivita 3.2.1. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 3.2.1. Produkty orientované na akce a události Aktivita 3.2.2. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 3.2.2. Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty


62


Aktivita 3.2.1. – 1 HLAVNÍ PRODUKTY PRO KAŽDÝ ROK: 2010, ... Zpracování produktů a jejich marketingu (propagace, způsob prodeje,...). Zajištění případných investic do podmíněné turistické infrastruktury. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Produkty orientované na akce a události) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Tvorba a nabídka tzv. produktů pro každý rok by se měla stát standardní součástí produktové nabídky a marketingu každé kvalitní destinace. Tímto produktem (tématem) by destinace doplnila v daném roce své hlavní marketingové produkty a témata (viz aktivita 3.1.1.). Roční produkt tak funguje jako další aktuální nabídka destinace, kterou je možné každoročně (na rozdíl od hlavních marketingových témat a produktů) obměňovat. Návrh řešení – popis aktivity Obsahem aktivity je výběr, zpracování a následný marketing produktu pro každý rok, aktuálně pro rok 2012 a roky další. Společně s výběrem produktu (tématu) pro daný rok musejí být navrženy také speciální akce, aktivity a produktové balíčky, které celoročně daný produkt obsahově naplní. Produkt pro daný rok tam musí být provázán s dalšími aktivitami, jako například s ročním kalendářem akcí. Vhodnými náměty pro produkt (téma) roku mohou být různá významná výročí ve vazbě na destinaci (významné osobnosti, stavby,...), témata (rok vína, rok aktivit, hrady a zámky) nebo jiné náměty, které pomohou zvýraznit nějakou atraktivitu destinace. Pro daný rok je vhodné vytipovat 1, maximálně 2 témata. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh a zpracování produktu na rok 2012 (výběr tématu, návrh doprovodných akcí po celý rok, návrh marketingu produktu) b) návrh a zpracování produktu pro další roky (výběr tématu, návrh doprovodných akcí po celý rok, návrh marketingu produktu) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, spolky a sdružení, pořadatelé akcí


63


Aktivita 3.2.1. – 2 PRODUKT: TOP AKCE A UDÁLOSTI Vytipování TOP akcí (kulturní, společenské, sportovní,...) na území destinace a jejich zapracování do konkrétních produktů (produktových balíčků). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Produkty orientované na akce a události) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity TOP akce jsou důležitým produktem každé destinace, která má v tomto směru co nabídnout, a takovou destinací Mikulovsko zcela jistě je. Význam TOP akcí jako produktů tkví především v tom, že správně načasovaná a marketovaná akce může fungovat jako klasický turistický produkt a je možné ji tedy využívat například pro zvýšení návštěvnosti v určitých obdobích ročního útlumu, v případě destinace Mikulovsko zejména v období jaro, podzim a zima. TOP akce by vzhledem k tomu, že mají lákat velké množství návštěvníků s požadavkem na přenocování, neměly být organizovány v hlavní, tedy letní turistické sezoně, kdy jsou všechny ubytovací kapacity již beztak zaplněny prázdninovými pobyty. Jejich zásadní význam je, jak jsme již napsali výše, především v období turistické mimosezony. Za TOP akce, které se mohou stát významnými turistickými produkty považujeme takové, které mohou přilákat do destinace takové množství návštěvníků nebo účastníků akce, že minimálně řádově stovky z nich zde stráví (využijí ubytovací zařízení) alespoň 1 noc ideálně však více jak 2 noci. Jedná se tedy o turisty (účastníky) s minimálně jedním přenocováním v místních ubytovacích zařízeních. V současné době je možné mezi takové TOP akce zařadit například Pálavské vinobraní nebo Den otevřených sklepů v Pavlově. Celkově je takových akcí však zatím jen velmi málo a bude nutné, aby této významné aktivitě byla věnována v budoucnu maximální pozornost. Návrh řešení – popis aktivity Ve spolupráci s pořadateli akcí je třeba vytipovat a marketingově podpořit takové akce, které mají potenciál stát se TOP akcemi destinace. Na tyto akce by měly být v předstihu vytvořeny produktové balíčky, které budou nabízeny jak individuálním zájemcům, tak cestovním kancelářím a agenturám. Nedílnou součástí aktivity bude také potřebná marketingová podpora všech vybraných TOP akcí. Realizace aktivity vyžaduje poměrně vysokou míru spolupráce destinačního managementu a pořadatelů jednotlivých akcí. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh a zpracování produktu na rok 2012 (výběr TOP akcí, návrh marketingu produktu) b) návrh a zpracování produktu pro další roky (výběr TOP akcí, návrh marketingu produktu) Časový plán realizace aktivity 2011–2012 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, spolky a sdružení, pořadatelé akcí


64


Aktivita 3.2.2. – 1 PRODUKT: SPORTOVNÍ KEMPY Zpracování produktu (návrh programů) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Jedná se o důležitou aktivitu pro doplnění produktové nabídky destinace a pro posílení nabídky v období současné turistické mimosezony (jaro, podzim, zima). Nabídka těchto produktů je však poměrně silně vázána na potřebnou infrastrukturu, tedy kvalitní sportoviště a sportovní haly, což není zatím příliš silnou stránkou destinace. Přesto je možné v některých lokalitách tento produkt již dnes rozvíjet. Návrh řešení – popis aktivity Tvorba a nabídka produktu je vázána na spolupráci s provozovateli sportovních areálů a sportovních hal, případně dalších míst (např. vodní plochy), kde je možné sportovní aktivity provádět. Produkt může mít podobu základní nabídky těchto „sportovišť“ nebo také podobu kvalitně propracovaného balíčku služeb, na kterém se budou podílet provozovatelé sportovišť a sportovních hal s poskytovateli ubytování a dalších služeb na území destinace. Podporovány mohou být jak sportovní kempy a soustředění různých sportovních mužstev, tak také například pořádání zápasů, turnajů a soutěží. Základním předpokladem je, aby měly tyto akce pozitivní vliv na vytíženost ubytovacích kapacit v období konání dané akce. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování nabídky sportovních areálů, sportovních hal a dalších míst pro pořádání kempů, soustředění, turnajů a závodů b) vytvoření společných produktových balíčků a jejich distribuce potenciálním zájemcům (sportovní kluby, sportovní asociace atd.) c) průběžná spolupráce s provozovateli sportovních areálů a sportovních hal při podpoře nabídky těchto kapacit, marketingová podpora těchto aktivit Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé sportovních zařízení, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, sportovní asociace a sdružení

spotovišť


a

hal,

65


Aktivita 3.2.2. – 2 PRODUKT: GOLF Zpracování produktu (návrh programů) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Golf je další doplňkovou aktivitou, která může pomoci doplnit současnou produktovou nabídku destinace a také posílit nabídku v období současné turistické mimosezony (jaro, podzim, zima). Nabídka produktu golf je samozřejmě přímo vázána na existenci golfového hřiště, kterým však zatím destinace nedisponuje. V rámci infrastrukturních opatření je výstavba golfového hřiště na území destinace určitě žádoucí a měla by být destinací podporována. I přes tento handicap je možné produkt golf nabízet, a tento produkt už také nabízen je, a to ve spolupráci s golfovým hřištěm v rakouském Poysdorfu. Vzdálenost tohoto golfového hřiště od destinace Mikulovsko, zejména od města Mikulova je zanedbatelná, proto není problém takový produkt z hlediska logistiky turistům nabídnout. Návrh řešení – popis aktivity Ideálním stavem pro větší rozšíření produktu by byla výstavba golfového hřiště na území destinace, do té doby navrhujeme nabízet produktové balíčky ve vazbě na golfové hřiště v Poysdorfu. Základem takového balíčku je pobyt (zejména ubytování) golfových turistů na území destinace Mikulovsko a výjezdy na hřiště v Poysdorfu. Navíc by bylo možné takový produkt prezentovat i jako ukázkový přeshraniční projekt, který by měl šanci být podpořen z některých fondů na realizaci marketingové podpory. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření produktu (produktových balíčků) Golf s nabídkou ubytování v destinaci Mikulovsko ve vazbě na golfové hřiště v rakouském Poysdorfu b) v případě vybudování golfového hřiště na území destinace Mikulovsko vytvoření produktu ve vazbě na toto nové golfové hřiště c) zpracování návrhu (následná realizace) marketingové podpory produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé golfového hřiště, provozovatelé turistických služeb (zejména ubytování), cílů a aktivit


66


Aktivita 3.2.2. – 3 PRODUKT: VÍKENDOVÉ POBYTY Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Produkt Víkendové pobyty jsou jedním z velmi významných nástrojů pro zvýšení návštěvnosti destinace Mikulovsko v období současné turistické mimosezony (jaro, podzim, zima). Víkendové pobyty jako produkt destinace jsou však nabízeny jen miminálně, a to prostřednictvím jednotlivých ubytovacích zařízení. Chybí zde potřebná spolupráce více partnerů v destinaci, jako jsou také provozovatelé turistických cílů a aktivit, pořadatelé akcí a samozřejmě zastřešující destinační management. Návrh řešení – popis aktivity Produkt Víkendové pobyty je typickým produktem, který může být kompletován a nabízen napříč hlavními tématy a aktivitami destinace. Je možné vytvářet různě tematicky laděné víkendové pobyty, případně víkendové balíčky provázat s konáním nějaké TOP akce v destinaci. Vše prakticky záleží jen na invenci a šíři spolupráce jednotlivých poskytovatelů služeb, provozovatelů turistických cílů a aktivit a pořadatelů akcí, v koordinaci s destinačním managementem destinace Mikulovsko. Cílem je totiž nenabízet jednotlivou službu, ale „víkendový pobytový balíček“, který bude kromě různé nabídky ubytování obsahovat také další zajímavé aktivity a především pak garantovaný bonus pro návštěvníka. Víkendové pobytové balíčky mohou být připravovány prakticky pro každý víkend (i když to by bylo velmi organizačně náročné)16 v období turistické mimosezony. Samozřejmě takové balíčky musejí být připravovány v dostatečném předstihu, aby je bylo možné včas nabídnout potenciálním návštěvníkům. Součástí nabídky produktu musí být také návrh jeho marketingové podpory a následná realizace marketingových aktivit. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření produktu (produktových balíčků) Víkendové pobyty (návrh celého spektra různě tematicky zaměřených víkendových pobytů) b) zpracování návrhu (následná realizace) marketingové podpory produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé akcí, spolky a sdružení

16

Přijatelné je například připravit tematický víkendový balíček, který bude nabízen po jeden celý měsíc v destinaci.


67


Aktivita 3.2.2. – 4 PRODUKT: DOVOLENÁ S DĚTMI Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Dovolená s dětmi je samozřejmě svým základním pojetím především produkt pro hlavní (letní) turistickou sezonu v destinaci Mikulovsko, při troše dobré invence a marketingu je však možné a také velmi efektivní dovolenou s dětmi připravit i jako víkendové nebo prázdninové pobyty17, případně jako krátkodobější pobyty v období státních svátků. V současné době takto produkt není nabízen. Návrh řešení – popis aktivity Produkt Dovolená s dětmi může být tematicky kombinován s opatřením 3.2.2. – 3 Víkendové pobyty nebo může jít o zcela cíleně připravené balíčky pro již zmíněná období prázdnin a dnů volna, která na školách v průběhu roku jsou. Případně se může jednat i o vytvoření několika různě zaměřených balíčků, které budou cílové skupině rodiny s dětmi nabízeny jako stálá nabídka po celý rok. Produkt Dovolená s dětmi může být kompletován a nabízen napříč hlavními tématy a aktivitami destinace. Je možné vytvářet různě tematicky laděné krátkodobé i delší pobyty, kde by však měla hrát významnou roli cílená nabídka vhodná i pro děti a mládež (rodiny s dětmi). Může se samozřejmě jednat o provázání pobytů s různými kulturními akcemi v destinaci. Součástí nabídky produktu musí být také návrh jeho marketingové podpory a následná realizace marketingových aktivit. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření produktu (produktových balíčků) Dovolená s dětmi b) zpracování návrhu (následná realizace) marketingové podpory produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé akcí, spolky a sdružení

17

Myšleny jsou všechny termíny, v nichž mají školy různé prázdniny, tedy nejen ty hlavní letní.


68


Aktivita 3.2.2. – 5 PRODUKT: GASTRONOMICKO-VINAŘSKÉ AKCE Zpracování produktu a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Pořádání gastronomicko-vinařských akcí ve formě cíleného produktu je poměrně novou aktivitou, která se ale již v destinaci začíná pomalu rozvíjet. Produkt využívá jedné z hlavních silných stránek destinace Mikulovsko, kterou je vysoká obliba nabídky vinařské turistiky. Ve spojení se zážitkovou gastronomií tak může vzniknout velmi zajímavý a úspěšný produkt, který do destinace přivede novou cílovou skupinu návštěvníků, vyhledávající dobré jídlo ve spojení s vínem. Vhodným příkladem takové nově realizované akce je „Mikulov Gourmet Festival“, pořádaný APCR Mikulov. Návrh řešení – popis aktivity Gastronomicko-vinařské akce je možné pořádat jako součást TOP akcí destinace Mikulovsko případně jako akce samostatné. V případě akcí samostatných je potřeba vytvořit ideálně víkendový produktový balíček, který bude zahrnovat různé tipy ubytování, účast na gastronomické akci, případně další doprovodné aktivity a samozřejmě požadovaný bonus. Realizace aktivity vyžaduje poměrně vysokou míru spolupráce poskytovatelů služeb, vinařských firem destinačního managementu, případně pořadatelů jednotlivých TOP akcí. Vybrané gastronomicko-vinařské akce by měly být zařazeny do standardního kalendáře TOP akcí destinace Mikulovsko. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh několika gastronomicko-vinařských akcí na každý rok – vytvoření produktu (produktových balíčků) b) realizace (podpora realizace) gastronomicko-vinařských akcí c) zpracování návrhu (následná realizace) marketingové podpory produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: pořadatelé jednotlivých gastronomicko-vinařských akcí, pořadatelé TOP akcí, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, spolky a sdružení, vinařské firmy a organizace


69


Aktivita 3.2.2. – 6 PRODUKT: PROGRAMY PRO ŠKOLY Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Programy pro školy jsou typickým produktem pro období mimo hlavní turistickou sezonu, a proto je tato cílová skupina pro destinaci velmi důležitá, a to i přesto, že se nejedná zrovna o nejbonitnější cílovou skupinu, zvláště pokud se to týká škol tuzemských. Programy pro školy jsou v destinaci jednotlivými poskytovateli služeb i dalšími organizacemi zaměřenými na vzdělávací aktivity nabízeny již tradičně, co však tomuto produktu chybí, je zajištění kooperace s destinačním managementem a cílený postup při distribuci a marketingu nabídky. Kromě přímého obchodního profitu z pořádání programů pro školy je pro destinaci také významná složka „propagační“, kterou tyto školní akce mají. Destinace je tak objevována novou cílovou skupinou dětí a studentů, kteří ji pak navštěvují v pozdějším věku nebo s rodiči v rámci produktů pro rodiny s dětmi (viz aktivita 3.2.2. – 4). Návrh řešení – popis aktivity Produkt Programy pro školy může mít vzdělávací, poznávací nebo sportovní charakter různě tematicky zaměřený. Může se jednat o klasické školní výlety, tematicky zaměřené exkurze, vzdělávací programy, sportovní kempy a další. Témat, která může destinace Mikulovsko školám nabídnout, je vzhledem k obecné turistické nabídce destinace poměrně velké množství (příroda a krajina, historie, archeologie, památky, osobnosti, vinařství a vinohradnictví, národopis,...). Podmínkou úspěšné realizace připravených produktů je aktivní spolupráce se školami a školskými úřady jak v tuzemsku, tak případně v zahraniční, prioritně pak v sousedních nebo blízkých zemích (Slovensko, Rakousko, Polsko, Maďarsko,...). V případě nabídky tohoto produktu vzdálenějším zdrojovým zemím je pak nutná spolupráce s dalšími regiony, aby byly pro tyto země připraveny ucelenější nadregionální programy, které budou samozřejmě zahrnovat i pobyt v destinaci Mikulovsko. Součástí nabídky produktu musí být také návrh jeho marketingové podpory a následná realizace marketingových aktivit. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření produktu (produktových balíčků) Programy pro školy b) zpracování návrhu (následná realizace) marketingové podpory produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, vzdělávací organizace, školy, školské úřady, ostatní kooperující destinace, provozovatelé sporotvních zařízení


70


Aktivita 3.2.2. – 7 PRODUKT: ČAS PRO POZNÁVÁNÍ A ODPOČINEK (PROGRAMY PRO SENIORY, REKONDIČNÍ POBYTY) Zpracování produktu (návrh programů, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty (Dílčí opatření: Vytvoření produktů pro posílení nabídky turistické mimosezony, doplňkové produkty) Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Senioři jsou stále významnější cílovou skupinou z hlediska cestování a pobytů, proto je vhodné pro tuto velmi silnou cílovou skupinu připravit v rámci destinace Mikulovsko speciální produktovou nabídku. Senioři jsou navíc skupinou, která ráda cestuje v období turistické mimosezony (především jaro a podzim), kdy jsou pro ni jednak příznivější klimatické podmínky a také nižší ceny za služby v destinaci. Další velmi významnou charakteristikou této cílové skupiny je fakt, že senioři mohou destinaci navštěvovat v pracovní dny (tedy mimo víkendy, které bývají mnohdy obsazeny klasickými návštěvníky), což je velmi výhodné pro rovnoměrné vytěžování ubytovacích kapacit na území destinace. To je dalším důvodem, proč tuto cílovou skupinu pro vykrytí období mimosezony oslovovat. V současné době cílová skupina seniorů destinaci samozřejmě navštěvuje, a to jako jediný cíl nebo jako zastávka na delších poznávacích zájezdech. Co zatím destinace ve vazbě k seniorům nabízí jen sporadicky, jsou různé specializované rekondiční a wellness pobyty. Návrh řešení – popis aktivity Produkty pro seniory by měla destinace vytvářet prioritně pro období turistické mimosezony a zejména pak pro dny pracovní. Produkty mohou mít formu poznávacích zájezdů nebo různě zaměřených individuálních pobytů (rekondice, sport, wellness, památky,...). Tematická nabídka destinace je poměrně široká, takže by neměl být problém nalézt pro seniory zajímavá témata k poznávání a k pobytům. V případě nabídky tohoto produktu pro seniory z jiných zdrojových zemí než z ČR je pak nutná spolupráce s dalšími regiony, aby byly pro tyto země připraveny ucelenější nadregionální programy, které budou samozřejmě zahrnovat i návštěvu (pobyt) v destinaci Mikulovsko. Součástí nabídky produktu musí být také návrh jeho marketingové podpory a následná realizace marketingových aktivit. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření produktu (produktových balíčků) pro seniory z ČR i zahraničí b) zpracování návrhu (následná realizace) marketingové podpory produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, tuzemské a zahraniční seniorské organizace, cestovní kanceláře a touroperátoři


71


3.2.3.3 Opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů

PRIORITA 3 Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Opatření 3.3. ROZVOJ KOOPERATIVNÍCH A NADREGIONÁLNÍCH PRODUKTŮ Aktivity 3.3.1. Produkt: Jantarová stezka (Moravská, Evropská,...) 3.3.2. Produkt: Vinařská turistika na jižní Moravě, Moravské vinařské stezky 3.3.3. Produkt: Památky UNESCO 3.3.4. Produkt: Programy studijních cest (po stopách básníků, badatelů, architektů, malířů,...) 3.3.5. Produkt: Církevní památky 3.3.6. Produkt: Židovské památky 3.3.7. Produkt: Greenways


72


Aktivita 3.3.1. PRODUKT: JANTAROVÁ STEZKA (MORAVSKÁ, EVROPSKÁ,...)18 Spolupráce při nabídce produktu. Začlenění turistické nabídky destinace Mikulovsko do produktu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Produkt Jantarová stezka, ať už ve variantě Moravská jantarová stezka19 nebo Evropská jantarová stezka, případně v dalších obměnách, je v rámci střední Evropy velmi intenzívně propagovaným produktem a vzhledem k tomu, že historická trasa jantarové stezky vedla také přes území destinace Mikulovsko, je celkem logické, že by se měla destinace se svojí nabídkou do těchto nadregionálních produktů zapojit. Aktuálně je nabídka destinace v rámci produktu Jantarová stezka řešena díky projektu moravsko-slovenské spolupráce s názvem „Jantarová stezka – spolupráce moravskoslovenského příhraničí při tvorbě a marketingu turistických produktů“, jehož nositelem je občanské sdružení ZO ČSOP Adonis v Mikulově. Destinace tak má výbornou možnost prosadit do nově tvořeného produktu maximum svých turistických zajímavostí a služeb. Obecně se dá předpokládat, že produkty s názvem Jantarová stezka budou i nadále v prostoru střední Evropy rozvíjeny a propagovány. Cílem této aktivity by tedy mělo být v maximální míře se produktu účastnit a podílet se jak na jeho tvorbě, tak na jeho následné nabídce a propagaci. Návrh řešení – popis aktivity Základním obsahem aktivity je navázat úzkou spolupráci se všemi garanty případně realizátory projektů a produktů se značkou Jantarová stezka, aktivně se účastnit jednotlivých projektů, připravit konkrétní produkty a programy, které by byly do produktu Jantarová stezka za destinaci Mikulovsko začleněny a podílet se také na systému distribuce nabídky, případně na systému prodeje jednotlivých produktů. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření produktů a programů vhodných pro začlenění do nadregionálního produktu Jantarová stezka b) podpora a realizace dlouhodobé spolupráce při rozvoji projektů a produktů pod značkou Jantarová stezka, zajištění konkrétní účasti na těchto aktivitách Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, ostatní destinace na Jantarové stezce, garanti jednotlivých projektů Jantarová stezka, cestovní kanceláře a touropeátoři

18

Více informací k produktům Jantarová stezka je možné získat také na těchto webech: www.amber-trail.cz, www.jantarova-stezka.info, www.bernsteinstrasse.com, www.bernsteinstrasse.at 19 Garantem a majitelem ochranné známky Moravská jantarová stezka je Zlínský kraj.


73


Aktivita 3.3.2. PRODUKT: VINAŘSKÁ TURISTIKA NA JIŽNÍ MORAVĚ, MORAVSKÉ VINAŘSKÉ STEZKY Spolupráce při nabídce produktu. Začlenění turistické nabídky destinace Mikulovsko do produktu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Význam produktu Vinařská turistika a moravské vinařské stezky byl již popsán ve vazbě na konkrétní produkty destinace Mikulovsko. V tomto případě se jedná spíše o spolupráci více moravských destinací, které mají stejně jako Mikulovsko ve své nabídce produkty vinařské turistiky a moravských vinařských stezek. Spolupráce by měla spočívat ve společné tvorbě a nabídce nadregionálních produktů, a to jak tuzemskému, tak zejména zahraničnímu návštěvníkovi. Takové produkty, až na výjimky, nejsou zatím společně vytvářeny a nabízeny. Návrh řešení – popis aktivity Spolupráce moravských destinací s nabídkou vinařské turistiky by měla spočívat ve společném postupu při tvorbě turistických produktů (např. při tvorbě vícedenních poznávacích programů s vinařskou tematikou) a v jejich koordinované nabídce a marketingu. Každá destinace by měla mít v celkově nabízených programech poměrné zastoupení turistických cílů a služeb, jednotlivé programy by měly být vytvářeny ve vazbě na požadavky a přání jednotlivých zdrojových zemí. Pokud by se z počátku nepodařilo zajistit společnou tvorbu konkrétních programů a produktů, bude vhodné začít celkovou spolupráci destinací například koordinovaně realizovanou propagací společných turistických cílů, služeb a akcí s vinařskou tematikou. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření nadregionálních produktů a programů s vinařskou tematikou b) podpora a realizace dlouhodobé spolupráce při rozvoji projektů a produktů zaměřených na rozvoj vinařské turistiky na jižní Moravě Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, ostatní destinace jižní Moravy, cestovní kanceláře a touropeátoři, vinařská sdružení a organizace, vinařské firmy, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, Jihomoravský kraj


74


Aktivita 3.3.3. PRODUKT: PAMÁTKY UNESCO Spolupráce při nabídce produktu. Začlenění turistické nabídky destinace Mikulovsko do produktu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Poznávací programy po památkách UNESCO jsou zejména ze strany zahraničních návštěvníků poměrně vyhledávaných produktem, protože jde o značku, která je celosvětově uznávaným symbolem kvality přírodního a kulturního dědictví (památky UNESCO, biosférické rezervace,...). Mikulovsko má tu velkou výhodu, že se na jejím území nachází jedna z takových rarit, a to biosférická rezervace Dolní Morava, jejíž součástí je oblast Pálavy. Navíc sousední destinace – Lednicko-valtický areál je významnou kulturní památkou pod ochranou UNESCO, takže zde vlastně máme jeden z unikátů v ČR a možná i na světě, tedy existenci dvou lokalit pod ochranou UNESCO v rámci jednoho regionu. Značku UNESCO lze v rámci destinace využít dvojím způsobem, a to jako značku kvality komunikovanou při propagaci celkové turistické nabídky destinace Mikulovsko, nebo jako součást nadregionálního produktu, který bude uveden zejména na mezinárodní turistický trh. První způsob využití destinace již několik let v rámci své propagace realizuje, druhý způsob – tedy tvorba a nabídka společných nadregionálních produktů pod značkou UNESCO – je destinací zatím využíván jen minimálně. Návrh řešení – popis aktivity Cílem aktivity by mělo být i nadále využívat značku UNESCO pro vlastní propagaci destinace Mikulovsko, zejména pak ve spojením s Lednicko-valtickým areálem a dále pak by měla být zahájena intenzivní a efektivní spolupráce s dalšími lokalitami UNESCO v ČR a okolních zemích (Slovensko, Rakousko,...) na vytváření společných nadregionálních produktů, které by byly společně marketovány na domácím, ale zejména pak na zahraničním evropském i světovém turistickém trhu. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) realizace propagačních aktivit destinace pod značkou UNESCO b) vytvoření nadregionálních produktů a programů po turistických cílech a zajímavostech UNESCO v rámci destinace, ČR i ve spojení s okolními zeměmi (Slovensko, Rakousko, Polsko, Maďarsko,...) c) marketingová podpora produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, ostatní turistické cíle pod ochranou UNESCO, organizace ve vazbě na UNESCO, cestovní kanceláře a touropeátoři, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, Jihomoravský kraj


75


Aktivita 3.3.4. PRODUKT: PROGRAMY STUDIJNÍCH CEST (PO STOPÁCH BÁSNÍKŮ, BADATELŮ, ARCHITEKTŮ, MALÍŘŮ,...) Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). Kooperace: ostatní významné lokality v ČR a Evropě. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Významných historických osobností, architektů, stavitelů, vynálezců, hudebníků, malířů, básníků nebo spisovatelů má destinace Mikulovsko a celá jižní Morava více než kterýkoliv turistický region v České republice. I takový produkt, jako programy studijních cest „po stopách“ osobností, je na mezinárodním trhu úspěšně nabízen a byla by škoda do této aktivity nepřispět s nabídkou zajímavých osobností žijících nebo tvořících v daleké i nedávné historii na území destinace. Návrh řešení – popis aktivity Prvním krokem při realizaci tohoto produktu bude vytvoření seznamu významných nebo jinak zajímavých osobností žijících nebo tvořících v historii na území destinace a současně bude provedena analýza aktuálně nabízených produktů tohoto typu na národní i mezinárodním úrovni cestovního ruchu. Následně bude do již nabízených nadregionálních produktů vhodně začleněna nabídka destinace, případně bude iniciován vznik nových nadregionálních produktů – programů studijních cest, které budou zaměřeny na historické osobnosti destinace Mikulovsko. Produkty zaměřené na osobnosti jsou obvykle sestavovány dvojím způsobem. Buďto se jedná o programy zaměřené na evropsky nebo světově známé osobnosti a programy po stopách těchto osobností jsou pak nabízeny napříč regiony a pro různé zdrojové země, nebo se vybere osobnost (osobnosti) známá v určité zemi (většinou rodák z této země) a vytvoří se programy „po jeho stopách“ v destinaci, případně v širším regionu. Tento program je pak speciálně nabízen pouze pro vybranou zdrojovou zemi (např. Rakousko, Slovensko, Maďarsko,...), kde osobnost působila. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření seznamu historických osobností destinace Mikulovsko vhodných jako součást budoucího produktu b) pasportizace existujících národních i mezinárodních produktů – programů studijních cest, podpora zapojení destinace do těchto již existujících produktů, zajištění komunikace s garanty těchto produktů c) iniciace vytvoření nových nadregionálních produktů a programů se zapojením vybraných historických osobností destinace Mikulovsko d) marketingová podpora produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, cestovní kanceláře a touropeátoři, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, Jihomoravský kraj, spolky a sdružení, prodejci nebo garanti již nabízených nadregionálních programů studijních cest z ČR i zahraničí


76


Aktivita 3.3.5. PRODUKT: CÍRKEVNÍ PAMÁTKY Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). Kooperace: ostatní významné lokality v ČR, zejména v sousedních regionech. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Produkt Církevní památky je v destinaci Mikulovsko možné úspěšně realizovat prakticky jen při spolupráci s dalšími destinacemi, protože Mikulovsko nemá (až na výjimky) ve své nabídky až tak významné a především zpřístupněné památky a objekty. Jedná se však o produkt, který má svoji významnou a širokou cílovou skupinu jak v tuzemsku, tak v zahraničí (Rakousko, Polsko,...). Proto je potřeba se snažit zahrnout potenciálně vhodné cíle destinace do programů, které jsou již nadregionálně nabízeny a propagovány. Návrh řešení – popis aktivity Prvním krokem při realizaci tohoto produktu bude vytvoření seznamu církevních památek destinace, které jsou vhodné do zapojení se v rámci produktu Církevní památky. Současně budou hledány aktuální produkty, které jsou již na trhu uplatňovány jako nabídka poznávání církevních památek na národní i nadnárodní úrovni. Následně bude do již nabízených nadregionálních produktů vhodně začleněna nabídka destinace, případně bude ve spolupráci s dalšími destinacemi iniciován vznik produktů nových. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vytvoření seznamu církevních památek destinace Mikulovsko vhodných jako součást budoucího produktu b) pasportizace existujících národních i mezinárodních produktů s nabídkou poznávání církevních památek, zapojení destinace do těchto již existujících produktů, zajištění komunikace s garanty těchto produktů c) iniciace vytvoření nových nadregionálních produktů a programů se zapojením církevních památek destinace Mikulovsko d) marketingová podpora produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: majitelé nebo provozovatelé církevních památek na území destinace, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, cestovní kanceláře a touropeátoři, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, Jihomoravský kraj, prodejci nebo garanti již nabízených nadregionálních programů


77


Aktivita 3.3.6. PRODUKT: ŽIDOVSKÉ PAMÁTKY Zpracování produktu (návrh programů, tras, turistických atraktivit a služeb) a jeho marketingu (propagace, způsob prodeje,...). Kooperace: ostatní významné lokality v ČR, zejména v sousedních regionech. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Realizace produktu se zaměřením na židovské památky má díky historii města Mikulova poměrně velkou šanci na úspěch. Tento potenciál je již dnes rozvíjen několika organizacemi a nabízen také prostřednictvím TIC nebo cestovních kanceláří. Co však tomuto produktu chybí, je provázanost s další nabídkou židovských památek sousedních destinací, případně celé ČR. Jen tak je možné vytvořit produkt, který by dokázal oslovit nejen domácího návštěvníka, ale i zájemce (především pak zástupce židovských komunit) z Evropy nebo zámoří. Spojením nabídky města Mikulova, Třebíče, Prahy, případně dalších míst na území ČR i mimo něj, by tak mohl vzniknout typický nadregionální produkt schopný oslovit i velmi náročného zájemce. Návrh řešení – popis aktivity Vzhledem k tomu, že nabídka židovských památek na území destinace Mikulovsko je již dnes poměrně široce propagována a nabízena, měla by se hlavní aktivita v rámci tohoto produktu soustředit na hledání partnerů a vytváření společných projektů a produktů s tematikou židovství a nabídkou židovských památek, případně památek nějak se historicky vztahujících k židovské komunitě. Jako první krok je samozřejmě opět možné se zapojit do již existujících produktů a zahájit spolupráci s jejími garanty nebo prodejci. Vzhledem k významnosti nabídky židovských památek v Mikulově by však mělo být cílem destinace stát se jedním z důležitých hráčů této produktové nabídky v ČR. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) pasportizace existujících národních i mezinárodních produktů s nabídkou poznávání židovských památek a židovské historie, zapojení destinace do těchto již existujících produktů, zajištění komunikace s garanty těchto produktů b) iniciace vytvoření nových nadregionálních produktů a programů se zapojením židovských památek na území destinace Mikulovsko c) marketingová podpora produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: majitelé nebo provozovatelé židovských památek na území destinace, Židovská obec, spolky židovské kultury, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, cestovní kanceláře a touropeátoři, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, prodejci nebo garanti již nabízených nadregionálních programů


78


Aktivita 3.3.7. PRODUKT: GREENWAYS Spolupráce při nabídce produktu. Začlenění turistické nabídky destinace Mikulovsko do produktu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů Vazba na prioritu 3. Tvorba konkurenceschopných turistických produktů Současný stav a zdůvodnění aktivity Greenways Praha–Vídeň20 je již dnes poměrně známá síť cyklistických a pěších tras a stezek mezi Prahou a Vídní. Aktivitu Greenways založilo stejnojmenné sdružení občanů již v roce 1992 a od roku 1998 projekt spravuje Nadace Partnerství v rámci svého grantového a asistenčního programu Greenways ve spolupráci s občanským sdružením Greenways Praha – Vídeň. Partnerem v USA jsou Friends of Czech Greenways se sídlem v New Yorku. Na tuto všeobecnou aktivitu bylo navázáno několika profesionálními agenturami, které celou trasu využívají jako turistický produkt. Ten je poměrně úspěšně nabízen v USA, Kanadě, Velké Británii a v dalších zámořských zemích. Jedním z nejvýznamnějších prodejců produktu Greenways je cestovní kancelář Greenways Travel Club se sídlem v Mikulově. Vzhledem k tomu, že trasa Greenways vede také napříč destinací Mikulovsko a sousedním Lednickovaltickým areálem a vzhledem k vysoké bonitě cílové skupiny, která tyto programy absolvuje, je téměř povinností destinačního managementu tento produkt na území destinace maximálně podporovat a spolupracovat se všemi jeho partnery na jeho dalším obchodním rozvoji. Návrh řešení – popis aktivity Hlavním cílem aktivity je zapojit do produktů Greenways co nejvíce významných a atraktivních turistických cílů a aktivit z území destinace Mikulovsko. Podporovat především takové varianty produktu, které budou preferovat realizaci maximálního počtu dní v destinaci a realizaci ubytovacích služeb na území destinace. Ve spolupráci s garantem projektu Greenways Nadací Partnerství v Brně rozvinout spolupráci směrem k maximálně efektivní marketingové podpoře produktu a k co nejširšímu zapojení celé destinace do oficiální nabídky programů Greenways. V podobném duchu by měla být rozvíjena spolupráce se všemi významnými agenturami, které se nabídkou a prodejem konkrétních programů a produktů Greenways v ČR i v zahraničí zabývají. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) navázání široké a efektivní spolupráce s garantem projektu Nadací Partnerství – spolupráce na dalším rozvoji produktu Greenways, zejména ve vazbě na destinaci Mikulovsko b) iniciace vytvoření nových tematických programů se zapojením turistických cílů, služeb a aktivit na území destinace Mikulovsko c) navázání a rozvoj obchodní spolupráce s prodejci produktu Greenways v ČR i zahraničí d) spolupráce při marketingové podpoře produktu Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, Nadace Partnerství, agentury – prodejci produktu Greenways 20

Informace k produktu je možné získat například na těchto webech: www.greenways.cz, www.gtc.cz


79


3.2.4 Priorita 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie 3.2.4.1 Opatření 4.1. Marketingová marketingového mixu)

podpora

produktů

(realizace

PRIORITA 4 Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Opatření 4.1. MARKETINGOVÁ PODPORA PRODUKTŮ (REALIZACE MARKETINGOVÉHO MIXU) Aktivity 4.1.1. – 1 Návrh komplexního propagačního mixu destinace na období 2010, 2011,... 4.1.1. – 2 Realizace produktových a informačních tiskovin 4.1.1. – 3 Realizace reklamních a PR aktivit 4.1.1. – 4 Prezentace produktové nabídky na veletrzích a prezentačních akcích 4.1.1. – 5 Organizace cest pro cestovní kanceláře a média 4.1.2. – 1 Vytvoření standardní sítě zprostředkovatelů prodeje dle vybraných cílových skupin 4.1.2. – 2 Osobní prodej produktů 4.1.2. – 3 Realizace motivačních soutěží a programů uznání pro zprostředkovatele prodeje 4.1.3. – 1 Zavedení systému návštěvnických a věrnostních karet 4.1.3. – 2 Vytváření tematických řetězců (produktových, obchodních,...)

Poznámka: Aktivita 4.1.1. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 4.1.1. Realizace propagačních aktivit Aktivita 4.1.2. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 4.1.2. Vytváření sítě zprostředkovatelů prodeje, osobní prodej produktů Aktivita 4.1.3. je v rámci výstupu 2. Definování strategické vize rozvoje destinace definována jako „dílčí opatření“ 4.1.3. Zavádění věrnostních systémů, vytváření tematických řetězců


80


Aktivita 4.1.1. – 1 NÁVRH KOMPLEXNÍHO PROPAGAČNÍHO MIXU DESTINACE NA OBDOBÍ 2010, 2011,... Zpracování komplexního plánu propagace pro každý rok v návaznosti na vyčleněný marketingový rozpočet. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Realizace propagačních aktivit) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Existence střednědobé koncepce i krátkodobých (ročních) komplexních plánů propagačního mixu jsou základním strategickým dokumentem každé destinace. Podle provedené analýzy nemá v současné době destinace Mikulovsko zpracován aktuální plán komplexního propagačního mixu destinace. Ten poslední byl dle dostupných informací pro celou destinaci zpracován pro rok 2008 jako součást Mediálního plánu turistické destinace Mikulovsko. Dílčí plány pak byly řešeny v rámci jednotlivých aktivit projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu, žádný z nich však neřešil destinaci komplexně. Návrh řešení – popis aktivity Obsahem řešení aktivity je zpracování komplexního propagačního plánu destinace Mikulovsko na každý rok, rokem 2011 počínaje. Propagační plán by měl být vždy zpracován v dostatečném předstihu, tak aby s jeho náklady mohly počítat jak veřejné, tak případné soukromé rozpočty. Při návrhu plánu propagačního mixu je vhodné respektovat tato základní východiska: o plán je vytvořen jako nedílná součást komplexní marketingové strategie destinace Mikulovsko21 o plán je zaměřen na propagaci a marketing hlavních turistických témat a produktů destinace Mikulovsko o plán je přesně cílen na prioritní cílové skupiny (koneční spotřebitelé – návštěvníci, zprostředkovatelé nabídky – cestovní kanceláře, pořadatelé akcí,...) a zdrojové země o následná realizace plánu musí probíhat v rámci jednotné komunikační strategie (obsahově i organizačně) a dle jednotného vizuální stylu o plán vychází z předpokládaného marketingového rozpočtu destinace na příslušný rok o návrh plánu musí využívat maximálně efektivní postupy a prostředky (jako např. podpora prodeje, osobní prodej atd.) o plán je prioritně vytvořen pro destinaci Mikulovsko jako celek Při návrhu plánu propagačního mixu destinace Mikulovsko pro rok 2011 bude vhodné vycházet také z aktuálního stavu destinace v oblasti marketingu a propagace, která je podrobně popsána v kapitole 1.5.3. Analýza současného systému propagace destinace a produktů, řešené v rámci výstupu II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh plánu komplexního propagačního mixu destinace Mikulovsko na rok 2011 21

Obecně je samozřejmě nutné dořešit, zda bude i v budoucnu destinace Mikulovsko realizovat vlastní marketing a propagační aktivity, nebo je bude realizovat jako součást jednotné turistické oblasti, dnes oficiálně nazývané jako TO Pálava a Lednicko-valtický areál.


81


b) návrh plánu komplexního propagačního mixu destinace Mikulovsko na rok 2012 c) návrh plánu komplexního propagačního mixu destinace Mikulovsko na rok ....... Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé TOP akcí v destinaci, pořadatelé sportovních soutěží, kempů atd., dotčená sdružení a organizace, TIC destinace Mikulovsko, obce na území destinace, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, partnerské destinace, garanti a prodejci nadregionálních produktů, partnerské cestovní kanceláře


82


Aktivita 4.1.1. – 2 REALIZACE PRODUKTOVÝCH A INFORMAČNÍCH TISKOVIN Realizace produktových a informačních tiskovin dle schváleného marketingového plánu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Realizace propagačních aktivit) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Realizace tiskovin je jednou z nejvíce preferovaných aktivit destinace. I když se jedná o velice důležitou aktivitu (a i nadále bude jednat), je její význam mnohdy přeceňován. Efektivita vydávání tiskovin vždy velmi závisí na jejich celkové koncepci, obsahu, správném zacílení a také distribuci, která je velmi často opomíjena. Provedená analýza v oblasti nabídky tiskovin destinace Mikulovsko ukazuje, že této aktivitě je věnována mimořádná pozornost, až se domníváme, že celkové množství a různé varianty tiskovin mohou návštěvníka zahlcovat. Celková prezentace nabídky se tak rozdrobuje do mnoha témat (tematických tiskovin), která se navíc obsahově překrývají, což není úplně efektivní postup. Zatím také jednotlivé tiskoviny úplně nekorespondují s marketingovými tématy a produkty, které by měla destinace podle své schválené strategie dlouhodobě prosazovat. Obecným problémem vydávaných tiskovin je také jejich malá schopnost konkrétně prodávat určitý produkt nebo službu. Tuto funkci bude nutné do nově tvořených tiskovin co nejvíce implementovat. Určité typy tiskovin by také nemusely být vydávány (financovány) pouze veřejnou sférou, ale měla by se na jejich vydávání významně podílet i soukromá složka (turistické cíle, služby,...). Návrh řešení – popis aktivity Realizace produktových a informačních tiskovin v jednotlivých letech musí být jednoznačně podřízena zpracovanému komplexnímu propagačnímu mixu destinace Mikulovsko (viz Aktivita 4.1.1. – 1 Návrh komplexního propagačního mixu destinace na období 2010, 2011). Při plánování struktury tiskovin je nutné respektovat zaměření destinace na marketingová témata, cílové skupiny a prioritní zdrojové země. Většina vydávaných tiskovin s produktovou nabídkou destinace by měla být realizována za spolufinancování provozovatelů turistických cíl, aktivit a poskytovatelů služeb na území destinace. Nedílnou součástí tvorby tiskovin musí být také propracovaný systém maximálně efektivní distribuce. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh struktury vydávaných produktových a informačních tiskovin destinace Mikulovsko b) návrh konkrétního plánu a realizace tiskovin pro rok 2011, 2012,... c) podpora vydávání produktových tiskovin v rámci tvorby nadregionálních a kooperativních produktů, ve kterých je nabídka destinace zastoupena (vazba na opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů) d) Průběžný monitoring efektivity distribuce vydávaných tiskovin Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé TOP akcí v destinaci, pořadatelé sportovních soutěží, kempů atd., dotčená sdružení a organizace, TIC


83


destinace Mikulovsko, obce na území destinace, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, partnerské destinace, garanti a prodejci nadregionálních produktů, partnerské cestovní kanceláře


84


Aktivita 4.1.1. – 3 REALIZACE REKLAMNÍCH A PR AKTIVIT Realizace reklamních a PR aktivit dle schváleného marketingového plánu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Realizace propagačních aktivit) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Realizace reklamních a PR aktivit je další významnou součástí celkového plánu komplexního propagačního a marketingového mixu destinace. Reklama je doporučována zejména pro vytváření image destinace nebo nového produktu a pro ty oblasti, kde není možné použít osobní prodej. V rámci aktivit destinace Mikulovsko by měly být na celoregionální úrovni realizovány zejména tyto aktivity: o inzerce v novinách (víkendové přílohy – celostátní deníky, regionální noviny, deníky – týdeníky vycházející ve velkých městech) - tato aktivita není realizována průběžně, avšak dílčí aktivity jsou realizovány v rámci marketingových projektů, které realizuje DSO Mikulovsko, město Mikulov nebo občanské sdružení Adonis o inzerce v časopisech (odborné turistické, pro širokou veřejnost, pro definované cílové skupiny ve vazbě na produkty a akce) - tato aktivita není realizována průběžně, avšak dílčí aktivity jsou realizovány v rámci marketingových projektů, které realizuje DSO Mikulovsko, město Mikulov nebo občanské sdružení Adonis o reklama v TV (dokumentární pořady pro zlepšení image regionu, reklama, soutěže,...) - tato aktivita je využívána jen výjimečně (např. město Mikulov – pořad „Kam jedeš“) o reklama v rozhlase (reklama, soutěže,...) - tato aktivita je využívána jen výjimečně, zejména jako upoutávka na TOP akce (např. město Mikulov – prezentace Pálavského vinobraní) o venkovní reklama (billboardy na význačných přístupových cestách do města a regionu) - venkovní reklama je realizována na většině důležitých příjezdů do destinace o direct mailing – pro představení turistických produktů a akcí touroperátorům - aktivita je realizována v rámci marketingových projektů a průběžně také prostřednictvím aktivit TIC Mikulov a TIC Pasohlávky o internet – nabídky produktů a akcí prostřednictvím vlastního webu destinace s nabídkou hlavních témat (produkt) a nabídkou akcí, případně reklama na cizích webech a portálech zacílených na požadovanou cílovou skupinu a zdrojovou oblast - turistická nabídka destinace je obsažena na několika různých webech, komplexně však pouze na webu DSO Mikulovsko www.mikulovskoregion.cz a nově také na webu celé TO Pálava a LVA www.palava-lva.cz - reklama na internetu je zatím realizována jen velmi málo Public relations (vztahy s veřejností) Hlavním cílem public relations je budování trvalých vztahů s veřejností. Není možné poskytovat informace jen v případě pozitivních nebo negativních událostí a jako reakci na vnější podnět. Je třeba vytvořit průběžný dlouhodobý plán práce v rámci PR. Public relations zahrnují všechny aktivity, které jsou používány k udržování a zlepšování vztahů s ostatními organizacemi a jednotlivci:


85


•

• •

• •

•

•

tiskové zprávy a konference - tiskové zprávy jsou v destinaci využívány převážně jako informační zdroj o realizovaných projektech na podporu cestovního ruchu, méně již jako informační podpora nových turistických produktů společenské akce - tento typ aktivit není prakticky využíván odborné semináře - odborné semináře jsou v destinaci ve většině případů pořádány jako součást projektů na podporu cestovního ruchu setkání různých skupin podnikatelů - aktivita je realizována jen minimálně aktivní členství v důležitých sdruženích a asociacích - aktivita není realizována, protože zatím není definován jeden subjekt, který by byl zodpovědný za marketing destinace (destinační společnost) marketingový výzkum (výsledky marketingového výzkumu mohou sloužit pro public relations, pokud jsou pozitivní) - tato speciální aktivita se realizuje pouze výjimečně (např. TIC Mikulov) press tripy - poznávací akce pro novináře jsou na území destinace realizovány, především jako součást větších marketingových projektů

Návrh řešení – popis aktivity Realizace reklamy a PR aktivit musí být stejně jako další dílčí aktivity jednoznačně podřízena zpracovanému komplexnímu propagačnímu mixu destinace Mikulovsko (viz Aktivita 4.1.1. – 1 Návrh komplexního propagačního mixu destinace na období 2010, 2011). Při realizaci reklamy a PR aktivit je možné kromě všeobecně platných zásad brát v úvahu také následující doporučení, která vznikla na základě výše uvedené analýzy podrobné situace v destinaci. Reklama o inzerce v novinách - přednostně využívat při inzerování termínů konání a programů vybraných TOP akcí (Pálavské vinobraní, Eurotrialog,...) - realizovat ve spolupráci s pořadateli akcí - vlastní inzerci realizovat pouze v nejnutnější možné míře, více se zaměřit na pořádání tiskových konferencí, poskytování tiskových zpráv a PR článků ve vazbě na akce (nutno propojit s PR aktivitami dalších obcí popřípadě organizací – např. Mikulovská rozvojová s.r.o.) o inzerce v časopisech populární časopisy: - informace o nabídce hlavních témat (produktů) a o akcích realizovat prostřednictvím PR článků - placenou inzerci opět využívat minimálně - v maximálně míře pořádat press tripy pro redaktory těchto magazínů odborné časopisy cestovního ruchu: - oproti minulým letům doporučujeme cílovou skupinu těchto médií (touroperátoři, cestovní kanceláře) oslovovat přímo, ne prostřednictvím odborných časopisů - placenou inzerci v těchto časopisech (Travel Profi, COT,..) omezit na minimum - v maximálně míře pořádat press tripy pro redaktory těchto odborných časopisů o reklama v TV - přímou reklamu vzhledem k vysoké ceně nedoporučujeme prakticky realizovat - velmi efektivně je možné využít mediální atraktivity některých akcí (MVS, Pálavské vinobraní,...) a tyto nepřímo propagovat prostřednictvím zpravodajství nebo kulturně zaměřených pořadů


86


o

o

o

o

reklama v rozhlase - rozhlas je vhodné využívat pro upoutávku na TOP akce, v rámci realizace soutěží a pro akční nabídky destinace venkovní reklama - pro anonci hlavních kulturních akcí v destinaci doporučujeme vybudovat 2 nové billboardy (při příjezdu do Mikulova od Brna a od hraničního přechodu), billboardy by byly průběžně několikrát ročně obměňovány – vždy tak, aby byla včas anoncována další významná akce ve městě direct mailing – pro představení turistických produktů a akcí touroperátorům - tuto formu komunikace doporučujeme výrazně rozšířit - direct mailing by se měl postupně stát jedním z hlavních komunikačních prostředků destinačního managementu při prezentaci témat, novinek nebo anonci kulturních akcí směrem k významným zprostředkovatelům nabídky (cestovní kanceláře, organizace, firmy,...) v rámci ČR i zahraničí Internet - prezentace nabídky na internetu by se měla stát do budoucna jedním z významných marketingových nástrojů - výrazně rozšířena by měla být také reklama turistické nabídky města a především pak inzerce akcí na vybraných webech a portálech zacílených na požadovanou cílovou skupinu a zdrojovou oblast, případně na zpravodajských nebo obchodních portálech s vysokou návštěvností a na významných sociálních sítích

Public relations (vztahy s veřejností) o tiskové zprávy, PR články, tiskové konference - PR články a tiskové zprávy je třeba vydávat ke každé významné akci v destinaci, ke všem důležitým aktivitám v oblasti nabídky turistických cílů, produktů, aktivit - zveřejnění PR článků je nutné projednávat osobně s redaktory časopisů a novin a navazovat s nimi dlouhodobé kontakty, tato činnost by měla být zajišťována permanentně - tiskové konference by měly být organizovány u každé významné akce destinace a také pro zajištění publicity turistické nabídky - místo pořádání TK musí být přizpůsobeno médiím, která chceme oslovit, často tedy bude nutné pořádat TK například v Praze, pro tyto účely bude vhodné vybrat jedno reprezentativní místo, na které si zástupci médií zvyknou o společenské akce - zahájit realizaci této aktivity o odborné semináře - nadále rozvíjet tuto aktivitu o setkání různých skupin podnikatelů - zahájit realizaci této aktivity o aktivní členství v důležitých sdruženích a asociacích - zahájit realizaci této aktivity o marketingový výzkum (výsledky marketingového výzkumu mohou sloužit pro public relations, pokud jsou pozitivní) - zahájit systémovou realizaci aktivity o press tripy - tato aktivita by měla být v budoucnu maximálně rozvíjena - destinace by měla permanentně monitorovat pořádání press tripů v České republice a vždy by se měla snažit směřovat alespoň část cesty novinářů do destinace Mikulovsko o budování dlouhodobých vztahů s návštěvníky destinace - jedná se o novou marketingovou aktivitu, která by měla být destinací nově rozvíjena o budování dlouhodobých vztahů se zprostředkovateli služeb a organizovanými skupinami návštěvníků


87


- jedná se o podobnou a také zcela novou aktivitu jako u koncového návštěvníka, v tomto případě jde ale o budování dlouhodobých obchodních vztahů se zprostředkovateli služeb (touroperátoři, CK, pořadatelé kongresů, skupiny,...), kteří nabízejí svým klientům návštěvu nebo realizaci akcí v destinaci Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh a následná realizace konkrétního plánu reklamních a PR aktivit pro rok 2011, 2012,.... Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé TOP akcí v destinaci, pořadatelé sportovních soutěží, kempů atd., dotčená sdružení a organizace, TIC destinace Mikulovsko, obce na území destinace, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, partnerské destinace, garanti a prodejci nadregionálních produktů, partnerské cestovní kanceláře


88


Aktivita 4.1.1. – 4 PREZENTACE PRODUKTOVÉ NABÍDKY NA VELETRZÍCH A PREZENTAČNÍCH AKCÍCH Prezentace produktové nabídky na veletrzích a prezentačních akcích dle schváleného marketingového plánu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Realizace propagačních aktivit) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Jedná se o tradiční aktivitu, která je destinací hojně a dlouhodobě využívána. Destinace se účastní mnoha domácích i zahraničních veletrhů a prezentačních akcí, a to buďto samostatně, nebo ve spolupráci s dalšími regiony a partnery. I když se jedná o aktivitu, která má svoje důležité místo v rámci celkového systému propagace destinace, pro další plánování těchto aktivit doporučujeme provést vyhodnocení efektivnosti a účelnosti všech veletrhů a prezentačních akcí, kterých se destinace dosud účastní a teprve poté připravit návrh na prezentace nové. Návrh řešení – popis aktivity Cílem aktivity je návrh plánu a prezentace produktové nabídky na veletrzích a prezentačních akcích v ČR i zahraničí dle schváleného marketingového plánu. Základním kritériem při výběru jednotlivých akcí musí být jejich cílenost a efektivita. Do plánu veletrhů a akcí doporučujeme navrhovat účast pouze na těch veletrzích a akcích, které odpovídají hlavním marketingovým tématům, prioritním cílovým skupinám a zdrojovým zemím produktů, které jsou (budou) destinací nabízeny. Kromě několika tuzemských veletrhů, případně vybraných veletrhů na Slovensku, by se měla prezentace na veletrzích realizovat vždy ve spolupráci s dalšími subjekty, jak např. ostatní destinace, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, agentura CzechTourism atd. Veletržní a prezentační akce by také neměly být zajišťovány pouze veřejnou sférou, významná účast (i finanční) by zde měla být i ze strany provozovatelů turistických cílů, služeb a aktivit na území destinace. Velmi důležitá u všech veletrhů a prezentačních akcí je osobní účast zástupce destinačního managementu, případně zástupců poskytovatelů služeb. Obzvlášť prioritní je tato účast na všech akcích, které jsou navštěvovány touroperátory a cestovními kancelářemi. Jen tak lze zajistit navazování přímých obchodních vztahů, což je v dnešní době jedním z hlavních důvodů účasti na veletrzích a prezentačních akcích. Tak by se měla účast na veletrzích postupně měnit ze současné role převážně „prezentační“ v roli obchodní a marketingovou. Co se týká preferování účasti destinace na veletrzích a prezentačních akcí22 (zejména směrem k zahraničí), měla by být postupně preference přesměrována k aktivnímu pořádání obchodních a prezentačních akcí pro vybrané cílové skupiny, případně obchodní partnery. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) vyhodnocení efektivity všech aktuálně zajišťovaných veletrhů a prezentačních akcí b) zpracování nového plánu veletrhů a prezentačních akcí destinace Mikulovsko (v rámci vlastní expozice, v rámci kooperace, forma zajištění účasti,...) c) realizace jednotlivých akcí d) pravidelné vyhodnocování každé realizované veletržní a prezentační akce, distribuce informací subjektům v destinaci

22

Jedná se o velmi efektivní prezentační a obchodní akce cílené na konkrétní cílové skupiny, touroperátory a cestovní kanceláře v jednotlivých zdrojových zemích a oblastech za účasti destinačního managementu a vybraných provozovatelů turistických cílů, služeb a aktivit destinace.


89


Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé TOP akcí v destinaci, pořadatelé sportovních soutěží, kempů atd., dotčená sdružení a organizace, TIC destinace Mikulovsko, obce na území destinace, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, CzechTourism, partnerské destinace, garanti a prodejci nadregionálních produktů, partnerské cestovní kanceláře


90


Aktivita 4.1.1. – 5 ORGANIZACE CEST PRO CESTOVNÍ KANCELÁŘE A MÉDIA Organizace ukázkových cest pro cestovní kanceláře a média dle schváleného marketingového plánu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Realizace propagačních aktivit) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Organizace prezentačních (seznamovacích) cest pro cestovní kanceláře (famtripy) a pro média (presstripy)23 je jednou z nejúčinnějších a nejefektivnějších marketingových aktivit, proto by tato forma měla být ze strany destinace maximálně rozvíjena. Prezentační akce umožňují zástupcům cestovních kanceláří případně jiným prodejcům poznat a vyzkoušet si produkty, které chce destinace prostřednictvím jejich aktivit nabízet a prodávat. Cílem akcí pro média je pak prostřednictvím pozvaných médií sdělit koncovému klientovi (potenciálnímu návštěvníkovi) nejen základní produktovou nabídku destinace, ale také aktuální produktové novinky, nově otevřené cíle, služby a aktivity. Cesty pro CK a média jsou v posledním období na území destinace realizovány, a to převážně jako součást větších marketingových projektů. V této aktivitě rozhodně doporučujeme pokračovat v maximální možné míře. Návrh řešení – popis aktivity Organizace cest pro touroperátory, CK, ostatní prodejce nebo zprostředkovatele nabídky a média by se měla stát v budoucnu velmi významnou součástí celého marketingového a propagačního plánu destinace – jedna z hlavních priorit. Akce by měly být pořádány jak směrem k tuzemskému trhu, tak zahraničnímu. Akcí by se tak měly účastnit cestovní kanceláře a média především z těch zemí, které jsou definovány destinací Mikulovsko jako hlavní zdrojové země, např. Slovensko, Polsko, Německo,... Obsahem akcí (tripů) budou ukázky hlavních marketingových témat a produktů destinace ve vazbě na příslušnou zdrojovou zemi, prezentace produktů na každý rok, prezentace novinek atd. Akce musejí být připravovány v dostatečném předstihu a pro období, kdy je reálná účast všech významných CK, případně médií. Zásadní pro úspěch každé akce je kromě kvalitního programu především výběr účastníků (CK, prodejci, média). Ten musí být proveden naprosto cíleně a zvány by měly být pouze takové CK a prodejci, u nichž je vysoký předpoklad, že produkty destinace zařadí do své nabídky. Ze strany médií pak taková média, která z průběhu akce vytvoří minimálně krátké zprávy, ideálně informační PR články. S těmito „partnerskými“ CK a médii by měly být udržovány dobré vztahy průběžně i mimo vlastní akce. Poznávací cesty pro CK (famtripy) a pro média (presstripy) je zejména u českých subjektů lépe pořádat odděleně, protože každá skupina má trochu jiné požadavky na průběh programu a předávané informace. V maximální možné míře doporučujeme tuto aktivitu realizovat také ve spolupráci s dalšími destinacemi a destinačními managementy. Velmi důležité je průběžně monitorovat pořádání nadregionálních akcí pro CK a média, které pořádá např. agentura CzechTourism nebo CCRJM, a již dopředu se podílet na sestavování jejich programu s cílem maximálně do všech programů zasadit nabídku destinace Mikulovsko. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity 23

Aktivita ve vazbě k médiím byla již podrobněji popsána v aktivitě 4.1.1. – 3. Realizace reklamních a PR aktivit.


91


a) vyhodnocení efektivity všech aktuálně zajišťovaných tripů b) zpracování plánu famtripů a presstripů pro rok 2011, případně další období c) permanentní monitoring pořádání tripů v České republice, spolupráce s jejími pořadateli na vytvoření a realizaci příslušných programů (integrace nabídky destinace Mikulovsko) d) realizace (spolupráce na realizaci) jednotlivých akcí e) pravidelné vyhodnocování každé realizované akce, distribuce informací subjektům v destinaci Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé TOP akcí v destinaci, pořadatelé sportovních soutěží, kempů atd., dotčená sdružení a organizace, TIC destinace Mikulovsko, obce na území destinace, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, CzechTourism, zahraniční zastoupení agentury CzT, Česká centra v zahraničí, partnerské destinace, garanti a prodejci nadregionálních produktů, partnerské cestovní kanceláře, média


92


Aktivita 4.1.2. – 1 VYTVOŘENÍ STANDARDNÍ SÍTĚ ZPROSTŘEDKOVATELŮ PRODEJE DLE VYBRANÝCH CÍLOVÝCH SKUPIN Průběžné systémové vytváření sítě zprostředkovatelů prodeje (CK, CA, touroperátoři, IP) pro jednotlivé turistické produkty a cílové skupiny. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Vytváření sítě zprostředkovatelů prodeje, osobní prodej produktů) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Zprostředkovatele prodeje je možné definovat jako celý systém organizací a firem, které se podílejí na zprostředkování prodeje služeb nebo celých produktů destinace. Nejčastěji se jedná o touroperátory, cestovní kanceláře, cestovní agentury, pořadatele kongresů, akcí a další subjekty, a to jak tuzemské, tak zahraniční. Jedná se o velmi významnou cílovou skupinu, se kterou by měla destinace dlouhodobě a intenzívně spolupracovat na zajištění prodeje produktové nabídky destinace. Zprostředkovatelé prodeje jsou jednou z distribučních cest celkového systému prodeje produktů a služeb destinace. Detailní analýza fungování a současného stavu komplexního systému prodeje je zpracována v rámci výstupu II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, kapitola 1.5.2. Analýza současného systému prodeje produktů. Současný stav v destinaci je takový, že dlouhodobě a systémově nejsou vztahy se zprostředkovateli prodeje příliš rozvíjeny, vyjma individuálních aktivit některých provozovatelů turistických cílů a služeb. Sít zprostředkovatelů prodeje není zatím nějak systémově budována. Návrh řešení – popis aktivity Základním a hlavním cílem této aktivity je začít realizovat všechny podpůrné aktivity, které povedou k postupnému vybudování kvalitní a funkční sítě zprostředkovatelů prodeje služeb a produktů destinace Mikulovsko, a to jak obecně, tak pro jednotlivé turistické produkty, zdrojové země a cílové skupiny. S budováním vlastní sítě zprostředkovatelů nabídky destinace úzce souvisí také budování „dlouhodobých pozitivních vztahů“ s těmito organizacemi a firmami. O toto budování by se měl centrálně a systémově starat příslušný management destinace Mikulovsko. Součástí realizovaných aktivit směrem ke zprostředkovatelům služeb a produktů destinace by kromě vlastních obchodních dohod měla být těmto organizacím zajišťována také potřebná podpora prodeje (např. vybavení prodejců katalogy, audio, suvenýry destinace, spolupráce při prezentaci produktů destinace v katalozích prodejců, kooperativní reklama,...) a realizovány další motivační aktivity, jako jsou např. soutěže o nejlepšího prodejce destinace, programy uznání atd. Při plánování motivačních aktivit a aktivit podpory prodeje je bezpodmínečně nutné všechny tyto aktivity předem konzultovat a dohodnout právě se zástupci sítě zprostředkovatelů prodeje. Pro zvolení správné filozofie budování sítě zprostředkovatelů prodeje je nutné mít na paměti také základní motivaci každého prodejce a zprostředkovatele, a tou je především „zisk“ z prodeje služeb a produktů destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh fungování nového systému a podpory prodeje sítě zprostředkovatelů prodeje služeb a produktů destinace b) vytvoření databází potenciálních zprostředkovatelů prodeje služeb a jejich průběžná aktualizace c) vznik a další rozvoj sítě zprostředkovatelů prodeje služeb a produktů destinace


93


d) realizace podpory prodeje a motivačních aktivit směrem ke zprostředkovatelům prodeje služeb a produktů destinace e) pravidelné vyhodnocování efektivnosti fungování celé sítě zprostředkovatelů prodeje služeb a produktů destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé TOP akcí v destinaci, pořadatelé sportovních soutěží, kempů atd., dotčená sdružení a organizace, TIC destinace Mikulovsko, obce na území destinace, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, CzechTourism, zahraniční zastoupení agentury CzT, Česká centra v zahraničí, partnerské destinace, garanti a prodejci nadregionálních produktů, partnerské cestovní kanceláře, asociace CK a CA, asociace pořadatelů kongresů


94


Aktivita 4.1.2. – 2 OSOBNÍ PRODEJ PRODUKTŮ Zavedení a průběžná realizace systému osobního prodeje oficiálních turistických produktů destinace. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Vytváření sítě zprostředkovatelů prodeje, osobní prodej produktů) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Osobní prodej produktů je stále významnější součástí celkového destinačního a produktového marketingu. Jeho cílem je prodej konkrétních služeb a produktů destinace. Jedná se o jednu z nejefektivnějších forem nabídky a propagace produktů, zejména klíčovým klientům a zprostředkovatelům prodeje (CK, pořadatelé akcí atd.). Nevýhodou jsou zejména vysoké nároky na kvalitu destinačního managementu a na čas věnovaný těmto aktivitám. Osobní prodej se v destinaci Mikulovsko (vyjma aktivit TIC) z úrovně destinačního managementu prakticky nerealizuje, naprostá většina aktivit je prováděna pouze samotnými poskytovateli služeb. Osobnímu prodeji bude nutné věnovat v budoucnu mnohem větší prostor, než je tomu v současnosti. Měl by se stát jednou ze zásadních marketingových aktivit destinačního managementu. Návrh řešení – popis aktivity Bude nutné vytvořit zcela nový systém osobního prodeje služeb a produktů destinace. Zejména velký nárok by měl být kladen na vybudování potřebného týmu pro úspěšné plnění všech aktivit osobního prodeje. Případně může destinace zvolit variantu zajištění osobního prodeje externě – dodavatelsky. Osobní prodej by měl být zajišťován jak ke koncovému klientovi, tak ke zprostředkovatelům prodeje služeb a produktové nabídky (viz aktivita 4.1.2. – 1.). Tato aktivita by měla být v maximální možné míře rozvíjena především směrem ke klíčovým partnerům destinace (spolupracující touroperátoři, CK, CA, pořadatelé kongresů a firemních akcí, velké firmy,...). Aktivity osobního prodeje by měly být provázány s aktivitami podpory prodeje a motivačními aktivitami. Při realizaci osobního prodeje služeb a produktů je třeba mít také na paměti, že některé aktivity osobního prodeje mohou spadat do působnosti cestovní kanceláře, takže je možné, že by pro tyto činnosti musel mít destinační management zřízenu koncesi na cestovní kancelář. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh fungování nového systému osobního prodeje v rámci destinace Mikulovsko b) vytvoření databází klientů zařazených do systému osobního prodeje c) zajištění a rozvoj všech aktivit osobního prodeje destinačním managementem d) pravidelné vyhodnocování efektivnosti osobního prodeje Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé TOP akcí v destinaci, pořadatelé sportovních soutěží, kempů atd., dotčená sdružení a organizace, TIC destinace Mikulovsko, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, CzechTourism, zahraniční zastoupení agentury CzT, Česká centra v zahraničí, partnerské destinace, garanti a prodejci nadregionálních produktů, partnerské cestovní kanceláře, asociace CK a CA


95


Aktivita 4.1.2. – 3 REALIZACE MOTIVAČNÍCH SOUTĚŽÍ A PROGRAMŮ UZNÁNÍ PRO ZPROSTŘEDKOVATELE PRODEJE Návrh a realizace různých forem motivačních soutěží a programů uznání. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Vytváření sítě zprostředkovatelů prodeje, osobní prodej produktů) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Realizace motivačních soutěží je podpůrnou aktivitou při budování sítě zprostředkovatelů prodeje. Jedná se o různé systémy ocenění, programů uznání, případně skutečných soutěží pro zprostředkovatele prodeje (touroperátoři, CK, CA, pořadatelé kongresů a firemních akcí atd.). Tato aktivita není zatím destinací směrem ke zprostředkovatelům prodeje využívána. Návrh řešení – popis aktivity Systém motivačních soutěží, ocenění a programů uznání bude nutné v destinaci nejprve vytvořit. Uznání nemusí být peněžité, ale velký význam má také například prezentace odměněných v médiích nebo v rámci společenských událostí a akcí. Jedná se často o velmi prestižní záležitost. Forem odměňování významných zprostředkovatelů prodeje existuje celá škála, bude jen na zvážení destinačního managementu, jaké formy bude v tomto směru využívat destinace Mikulovsko. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh systému motivačních soutěží a programů uznání pro zprostředkovatele prodeje destinace Mikulovsko b) organizace motivačních soutěží a programů uznání Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, pořadatelé TOP akcí v destinaci, pořadatelé sportovních soutěží, kempů atd., dotčená sdružení a organizace, TIC destinace Mikulovsko, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava


96


Aktivita 4.1.3. – 1 ZAVEDENÍ SYSTÉMU NÁVŠTĚVNICKÝCH A VĚRNOSTNÍCH KARET Zavedení systému klubových výhod (klubové karty, návštěvnické pasy atd.) pro návštěvníky destinace. Zavedení systému výhod pro stálé (věrné) návštěvníky destinace. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Zavedení věrnostních systémů, vytváření tematických řetězců) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Zvýšení atraktivity a návštěvnosti turistických cílů a služeb destinace Mikulovsko lze kromě budování nových aktivit docílit také marketingovými nástroji, mezi které patří i zavedení systému návštěvnických a věrnostních karet. Základem úspěchu zavádění takových systémů je vždy získání nějakého bonusu pro návštěvníka, např. dárek, slevy na služby nebo balíčky služeb, akce typu 3 za 2, slevy pro určité cílové skupiny (senioři, studenti, rodiny s dětmi,...) nebo pro určitá období (zejména pro období mimosezony), nabídka určitých aktivit a služeb zdarma, různé VIP služby atd. Důvodem zavádění karet je nejčastěji zvýšení útraty návštěvníka, prodloužení sezony, prodloužení doby pobytu, oslovení nové cílové skupiny, zvýšení počtu opakování návštěv (budování věrného zákazníka) atd. Doprovodnou aktivitou zavádění systému návštěvnických a věrnostních karet mohou být také různé soutěže o ceny pro současné i potenciální návštěvníky destinace. Návštěvnické a věrnostní karty nejsou zatím v destinaci Mikulovsko používány24. Návrh řešení – popis aktivity Vytvoření systému návštěvnických a věrnostních karet není až tak problémem technickým, jako především problémem organizačním, případně finančním. Zavedení a provozování takového systému je totiž podmíněno velmi širokou a efektivní spoluprací destinačního managementu a jednotlivých provozovatelů turistických cílů, služeb a aktivit, případně dalších subjektů, které poskytují doprovodné služby pro návštěvníky destinace. Tyto subjekty se musí dohodnout na organizačním, finančním a marketingovém řešení systému tvorby různých balíčků, slev, výhod atd., a to bývá poměrně náročný proces pro všechny účastníky takového systému. Na druhou stranu je efektivita a účinnost systémů návštěvnických a věrnostních karet ověřena v mnoha úspěšných zejména zahraničních destinacích, proto je více než rozumné takový systém začít zavádět také pro destinaci Mikulovsko. Kromě vytvoření vhodného systému a jeho postupného budování na území destinace Mikulovsko je nutné jako nedílnou součást této aktivity zajistit systému návštěvnických a věrnostních karet také potřebnou marketingovou podporu. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh komplexního systému zavedení návštěvnických a věrnostních karet v destinaci Mikulovsko b) zajištění provozu celého systému návštěvnických a věrnostních karet v destinaci Mikulovsko c) zajištění marketingové podpory d) pravidelné vyhodnocování efektivnosti celého systému Časový plán realizace aktivity 2012–2013 24

Zde máme na mysli návštěvnické a věrnostní karty realizované speciálně pro destinaci Mikulovsko jako marketingový nástroj managementu destinace.


97


Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, provozovatelé doprovodných služeb pro návštěvníky destinace Mikulovsko, pořadatelé akcí v destinaci, obce, dotčená sdružení a organizace, TIC destinace Mikulovsko


98


Aktivita 4.1.3. – 2 VYTVÁŘENÍ TEMATICKÝCH ŘETĚZCŮ (PRODUKTOVÝCH, OBCHODNÍCH,...) Podpora vzniku tematických řetězců služeb, aktivit, produktů. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.1. Marketingová podpora produktů (realizace marketingového mixu) (Dílčí opatření: Zavedení věrnostních systémů, vytváření tematických řetězců) Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Vytváření tematických řetězců služeb, aktivit a produktů je dalším důležitým prvkem zatraktivnění všeobecné turistické a produktové nabídky destinace Mikulovsko. Tematické řetězce služeb s určitým systémem certifikace se pomalu prosazují i na území destinace Mikulovsko, zatím se však nejedná o řetězce speciálně vytvářené pro destinaci, ale systémy spíše regionální a národní úrovně. Takovým příkladem regionálního a národního tematického řetězce jsou například služby v rámci projektu Certifikace zařízení vinařské turistiky nebo systém Cyklisté vítáni. Návrh řešení – popis aktivity V rámci aktivity bude zpracován návrh různě zaměřených tematických řetězců a iniciován zájem o vznik těchto řetězců mezi dotčenými subjekty na území destinace Mikulovsko. Součástí opatření musí být i vytvoření kritérií jejich případné certifikace, která je důležitou podmínkou existence těchto řetězců. Koordinace aktivit v rámci opatření by měla být garantována managementem destinace. Kromě podpory vytvoření vlastních řetězců je nutné zajistit celé aktivitě potřebnou marketingovou podporu. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrh vzniku a zpracování kritérií tematických řetězců služeb, aktivit a produktů pro území destinace Mikulovsko b) iniciace vzniku a podpora provozu různých tematicky zaměřených řetězců služeb, aktivit a produktů pro území destinace Mikulovsko c) zajištění marketingové podpory těmto řetězcům d) podpora zapojení subjektů do jiných již existujících tematických řetězců, které budou destinačním managementem na území destinace Mikulovsko podporovány e) pravidelné vyhodnocování efektivnosti celého systému Časový plán realizace aktivity 2012–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, provozovatelé doprovodných služeb pro návštěvníky destinace Mikulovsko, provozovatelé již existujících regionálních, národních i mezinárodních tematických řetězců


99


3.2.4.2 Opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace

PRIORITA 4 Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Opatření 4.2. REALIZACE AKTIVIT NA PODPORU BUDOVÁNÍ DOBRÉHO IMAGE A ZNAČKY DESTINACE Aktivity 4.2.1. Vyřešení začlenění destinace do systému TO regionu Jižní Morava 4.2.2. Návrh a realizace komplexní komunikační strategie značky 4.2.3. Zpracování plánu a realizace opatření pro další zlepšení image destinace Mikulovsko 4.2.4. Zpracování projektu výroby a distribuce suvenýrů 4.2.5. Podpora péče o krajinu, sídla a kulturní dědictví regionu


100


Aktivita 4.2.1. VYŘEŠENÍ ZAČLENĚNÍ DESTINACE DO SYSTÉMU TO REGIONU JIŽNÍ MORAVA Návrh a následné řešení začlenění destinace Mikulovsko do systému turistických oblastí regionu Jižní Morava. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Začlenění destinace Mikulovsko do systému turistických oblastí regionu Jižní Morava je podrobně a komplexně řešeno v rámci Aktivity 1.1.1. Vymezení a zařazení destinace Mikulovsko v rámci TO regionu Jižní Morava Návrh řešení – popis aktivity Aktivita bude řešena jako součást Aktivity 1.1.1. Vymezení a zařazení destinace Mikulovsko v rámci TO regionu Jižní Morava. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) aktivita bude řešena jako součást Aktivity 1.1.1. Vymezení a zařazení destinace Mikulovsko v rámci TO regionu Jižní Morava. Časový plán realizace aktivity 2011 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: Lednicko-valtický areál – sdružení obcí, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, agentura CzechTourism


101


Aktivita 4.2.2. NÁVRH A REALIZACE KOMPLEXNÍ KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE ZNAČKY Návrh a realizace komplexní komunikační strategie na podporu budování značky destinace. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Budování hodnoty značky destinace je prakticky jedním ze zásadních dlouhodobých úkolů strategických aktivit celé destinace. Značka je to nejcennější, co destinace dlouhodobě buduje, proto je nutné mít pro komunikaci značky zpracovánu velmi kvalitní a efektivní komunikační strategii. V současné době byly destinací realizovány některé důležité dílčí kroky, potřebné pro podporu komunikace značky, celková strategie však destinaci zatím chybí. Těmi nejdůležitějšími již realizovanými aktivitami destinace jsou například zpracování značky a jednotného vizuálního stylu destinace Mikulovsko nebo návrh hlavních marketingových témat a produktů destinace. Zatím nedořešeným zásadním problémem je, jak se bude destinace v budoucnu profilovat a tedy jaká značka vlastně bude nadále budována – jestli značka „Mikulovsko“, nebo „Mikulovsko a Lednickovaltický areál“ nebo „Pálava a Lednicko-valtický areál“. Toto zásadní rozhodnutí musí udělat destinace co možná nejdříve. Návrh řešení – popis aktivity Hlavním a dlouhodobým cílem této aktivity je vytvoření a realizace komplexní komunikační strategie značky destinace. Jako první krok je nutné provést rozhodnutí, jaký název destinace bude nadále destinací rozvíjen a propagován. Následně bude nutné zpracovat a také postupně realizovat jednotlivé aktivity celé komunikační strategie. Aktivita by měla být řešena v úzké vazbě na Aktivitu 1.1.1. Vymezení a zařazení destinace Mikulovsko v rámci TO regionu Jižní Morava a na Aktivitu 4.1.1. – 1. Návrh komplexního propagačního mixu destinace na období 2011, 2012,... Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) provedení rozhodnutí o názvu destinace b) zpracování návrhu komplexní komunikační strategie značky Mikulovsko c) realizace navržených aktivity komplexní komunikační strategie značky Mikulovsko Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: Lednicko-valtický areál – sdružení obcí, provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, agentura CzechTourism


102


Aktivita 4.2.3. ZPRACOVÁNÍ PLÁNU A REALIZACE OPATŘENÍ PRO DALŠÍ ZLEPŠENÍ IMAGE DESTINACE MIKULOVSKO Systémová opatření na zlepšení image destinace Mikulovsko. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Pro návštěvu určitého regionu se turisté velmi často rozhodují na základě svých představ, doporučení, dřívějších zkušeností, specifické nabídky, cenové úrovně a mnoha dalších faktorů, které lze při určitém zjednodušení souhrnně nazvat „image“ destinace. Sledování kvality celkového image je poměrně složitý proces, založený na vyhodnocování různých šetření a průzkumů zaměřených na vnímání regionu a definování jeho pozitivních a negativních stránek. Jde však o velmi důležitou aktivitu, která umožňuje destinaci identifikovat svoje slabší stránky a cíleně pracovat na jejich odstranění a současně identifikovat také silné stránky a pracovat na jejich zvýraznění. Pro splnění této aktivity jsou tedy důležité dva základní cíle, a to provádět monitoring aktuálního image destinace a realizovat opatření reagující na výsledky prováděných průzkumů. Cílem je samozřejmě neustálé vylepšování a posilování image destinace. Co se týká provádění průzkumů, tyto byly dříve zajišťovány agenturou CzechTourism (v současné době již nejsou), některé průzkumy realizovala také MU v Brně a částečně je image destinace zpracováván v rámci šetření prováděných TIC Mikulov. Obecně ale systém dlouhodobých marketingových průzkumů zaměřených speciálně na image destinace Mikulovsko chybí. Co se týká realizace opatření pro zlepšování image destinace, tato jsou nahodile řešena v rámci různých aktivit, cíleně však takový plán destinace Mikulovsko zpracován nemá. Detailní analýza současného image destinace Mikulovsko je provedena v rámci výstupu II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko, kapitola 1.5.4. Analýza současného image destinace. Návrh řešení – popis aktivity I když je podle posledně prováděných průzkumů hodnocena destinace Mikulovsko poměrně pozitivně, tudíž její image je dobrý, je potřeba i nadále pracovat na jejím pozitivním posilování. K tomu by měla sloužit dvě opatření, a to zajištění dlouhodobého monitoringu vnímání destinace návštěvníky, průběžné vyhodnocování silných a slabých stránek dle vnímání návštěvníků a následně pak zpracování plánu a realizace opatření pro zlepšení image destinace Mikulovsko. Aktivita by měla být řešena v úzké vazbě na Aktivitu 4.1.1. – 1. Návrh komplexního propagačního mixu destinace na období 2011, 2012,... a Aktivitu 4.2.2. Návrh a realizace komplexní komunikační strategie značky destinace Mikulovsko. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) provádění dlouhodobého monitoringu destinace z hlediska hodnocení jejího image b) vyhodnocování monitoringu, stanovení silných a slabých stránek image destinace c) zpracování plánu pro zlepšení image destinace d) realizace systémových aktivit na podporu zlepšení pozitivního image destinace Mikulovsko Časový plán realizace aktivity 2011–2013


103


Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, TIC na území destinace, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, agentura CzechTourism


104


Aktivita 4.2.4. ZPRACOVÁNÍ PROJEKTU VÝROBY A DISTRIBUCE SUVENÝRŮ Zpracování komplexního projektu výroby, propagace a systému prodeje suvenýrů. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Tato aktivita je spíše doplňkovou aktivitou. Suvenýry jsou dobrým prostředkem pro zviditelnění destinace a mají také určitý ekonomický přinos pro prodejce (ubytovací zařízení, TIC,...), takže „destinační“ podpora takové aktivity je určitě na místě. Destinace v současné době nabízí k prodeji určité spektrum suvenýrů, mezi které se dají řadit například i tradiční regionální produkty. Jejich centrální výroba však není nijak ovlivňována a destinací řízena, případně podporována. Jedná se spíše o individuální aktivity některých výrobců nebo prodejců suvenýrů. Návrh řešení – popis aktivity Cílem aktivity je podpora výroby tradičních i netradičních suvenýrů destinace. Součástí takové podpory může být zpracování námětů a návrhů na konkrétní suvenýry a předměty, případně také financování jejich výroby. Důležitá je také podpora vzniku efektivní distribuční sítě prodejců suvenýrů na území destinace. Suvenýry vázané na destinaci by měly být v ideálním případě označeny také logem destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování námětů a návrhů na suvenýry destinace Mikulovsko b) podpora, případně financování výroby suvenýrů c) podpora vzniku efektivní distribuční (prodejní) sítě se suvenýry na území destinace (ubytovací zařízení, TIC, turistické cíle,...) Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, TIC na území destinace


105


Aktivita 4.2.5. PODPORA PÉČE O KRAJINU, SÍDLA A KULTURNÍ DĚDICTVÍ REGIONU Podpora všech opatření v rámci péče o krajinu, sídel a kulturní dědictví podporujících zlepšení image regionu. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Tato aktivita je zaměřená na podporu všech opatření v rámci péče o krajinu, sídel a kulturní dědictví, tedy na atributy tvořící základní potenciál celé turistické nabídky a atraktivity destinace Mikulovsko. Proto je nutné o tento základ dlouhodobě pečovat napříč všemi možnými aktivitami, které se v destinací provádějí (hospodářský rozvoj, rozvoj sídel, řešení dopravy atd.). Jde o aktivitu velmi širokou, která se netýká přímo opatření v nabídce cestovního ruchu. Tato aktivita by ale měla být turistickým managementem intenzívně rozvíjena a v rámci všech aktivit destinace prosazována. Návrh řešení – popis aktivity Cílem aktivity je široká podpora všech opatření směřujících k péči o krajinu, k péči o sídla a kulturní dědictví destinace Mikulovsko jako základního potenciálu, na kterém je stavěna celá současná produktová nabídka destinace a budován její pozitivní image. Obsahem aktivity není všechny vazby řešit, ale permanentě upozorňovat na jejich zásadní důležitost pro celkový rozvoj cestovního ruchu destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) podpora opatření na ochranu krajiny, sídel a kulturního dědictví destinace jako základního potenciálu, na kterém je stavěna celá současná produktová nabídka destinace a budován její pozitivní image. Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: všechny subjekty, které mají jakýkoli vliv na tuto aktivitu


106


3.2.4.3 Opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy

PRIORITA 4 Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Opatření 4.3. ZPRACOVÁNÍ KONCEPCÍ A STRATEGIÍ, MONITORING CÍLOVÝCH SKUPIN A KONKURENCE, PRŮZKUMY Aktivity 4.3.1. Realizace systému pravidelných statistických šetření v destinaci 4.3.2. Realizace pravidelných výzkumů zdrojových oblastí pro realizaci produktů 4.3.3. Návrh a realizace doplňkových průzkumů 4.3.4. Aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko 4.3.5. Zpracování dalších strategických a produktových dokumentů


107


Aktivita 4.3.1. REALIZACE SYSTÉMU PRAVIDELNÝCH STATISTICKÝCH ŠETŘENÍ V DESTINACI Zpracovat návrh systému statistického sběru dat v destinaci ve vazbě na systém sběru dat v Jihomoravském kraji. Zahájit pravidelný sběr dat a jeho vyhodnocení, případně se podílet na pravidelných průzkumech realizovaných agenturou CzechTourism. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Znalost statistických a marketingových dat o stavu cestovního ruchu destinace je základním předpokladem pro cílené a efektivní plánování všech rozvojových a marketingových aktivit destinace. Bez těchto informací nelze efektivně plánovat žádné rozvojové aktivity, tvořit produkty nebo cílit marketingové kampaně. Nelze také sledovat vývojové trendy v destinaci a vyhodnocovat realizovaná destinační opatření. I když je důležitost marketingových průzkumů a statistických šetření obecně známa, nejsou tyto aktivity pro většinu destinací, Mikulovsko nevyjímaje, stále ještě jejich prioritní záležitostí a jsou prakticky na prvním místě škrtů v případě snižování marketingových rozpočtů. Situace v realizaci marketingových průzkumů a statistických šetření v destinaci je prakticky přímo úměrná aktivitě nadregionálních organizací a úřadů, které tyto aktivity většinou centrálně zastřešují (např. CCRJM, CzechTourism, Český statistický úřad). Pokud tyto organizace potřebná šetření pro území destinace nezajišťují, nejsou zpravidla tato data k dispozici. Nezávisle na centrálních organizacích jsou průzkumy a šetření v destinaci realizovány prakticky jen v rámci větších marketingových projektů, případně je v menší míře supluji některé místní organizace – např. TIC Mikulov. Hlavním problémem v zajištění této aktivity je stav, že destinace nemá rozvinutý svůj vlastní (nezávislý) systém marketingových a statistických průzkumů a šetření a dále pak že destinace Mikulovsko není oficiálně vymezena jako turistická oblast, tudíž pro ni nejsou zpracovávána data centrálními organizacemi, např. Českým statistickým úřadem nebo agenturou CzechTourism. Návrh řešení – popis aktivity Návrh řešení této aktivity by se měl odvíjet dvěma hlavními směry, a to prosazením zpracovávání marketingových dat a statistických šetření pro území destinace Mikulovsko u dotčených regionálních a centrálních organizací, které tyto průzkumy zadávají (např. CCRJM, CzechTourism, Český statistický úřad) a u těch dat, která nejsou centrálně sledována, navrhnout a zavést na území destinace vlastní (nezávislý) systém pravidelných marketingových průzkumů a statistických šetření. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • oblastní projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zařazení destinace Mikulovsko do systému regionálně a centrálně prováděných marketingových průzkumů a statistických šetření b) návrh a realizace systému vlastních marketingových průzkumů a statistických šetření v destinaci c) distribuce získávaných informací subjektům v destinaci Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, TIC na území destinace, obce, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, agentura CzechTourism, Český statistický úřad


108


Aktivita 4.3.2. REALIZACE PRAVIDELNÝCH VÝZKUMŮ ZDROJOVÝCH OBLASTÍ PRO REALIZACI PRODUKTŮ Ve spolupráci s ostatními regiony, agenturou CzechTourism a zahraničními zastoupeními provádět vyhodnocování zdrojových oblastí pro nově vytvářené turistické produkty. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktivita řeší zajištění podpůrných průzkumů zdrojových oblastí pro nově vytvářené turistické produkty. Jedná se o soubory informací, které komplexně charakterizují příslušnou zdrojovou oblast a definují cestovní chování a požadavky na sestavování produktů potenciálních návštěvníků z těchto zdrojových zemí. Prioritní zdrojové země destinace Mikulovsko, pro které by měly být primárně tyto informace zjišťovány, jsou popsány ve výstupu IV.Tvorba a iniciace kompletních turistických produktů,který je také součástí projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu. Informace řešené v této aktivitě významně napomáhají kvalitnějšímu zacílení témat a produktů pro návštěvníky z těchto zemí. Vzhledem k náročnosti těchto průzkumů a výzkumů není nutné, aby tyty průzkumy byly realizovány destinací Mikulovsko, ale je nutná iniciace těchto průzkumů u regionálních a národních organizací, které by je měly provádět (např. CCRJM, CzechTourism,...). Návrh řešení – popis aktivity Cílem aktivity je iniciace vzniku systému pravidelného výzkumu a průzkumu cestovního chování, potřeb a požadavků na sestavení produktů u všech zdrojových oblastí (zemí), které jsou pro destinaci Mikulovsko definovány jako prioritní. Samotný výzkum by měl být realizován regionálními a národními organizacemi, které jsou za získávání takových informací zodpovědné (např. CCRJM, CzechTourism, Ministerstvo zahraničí ČR, ...). Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • nadregionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) iniciace vzniku systému pravidelného výzkumu a průzkumu cestovního chování, potřeb a požadavků na sestavení produktů u všech zdrojových oblastí (zemí), které jsou pro destinaci Mikulovsko definovány jako prioritní b) distribuce získávaných informací subjektům v destinaci Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: Centrála cestovního ruchu CzechTourism, Český statistický úřad, Ministerstvo zahraničí ČR

Jižní

Morava,


agentura

109


Aktivita 4.3.3. NÁVRH A REALIZACE DOPLŇKOVÝCH PRŮZKUMŮ Návrh a realizace doplňkových průzkumů, jako např. průzkumy na veletrzích, průzkumy v TIC atd. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Kromě již popsaných základních marketingových průzkumů a statistických šetření (viz Aktivita 4.3.1. Realizace systému pravidelných statistických šetření v destinaci) by měla destinace individuálně provádět také doplňkové průzkumy, které nejsou těmito základními šetřeními pokrývány. Jedná se například o průzkumy cílené na cestovní kanceláře a jejich požadavky na produkty destinace, případně požadavky na formy podpory prodeje, spolupráce atd. Velmi efektivní jsou také průzkumy prováděné na veletrzích cestovního ruchu nebo prezentačních akcích mezi jejími návštěvníky s cílem získat některá důležitá selektivní data využitelná pro sestavování nových produktů nebo propagačních kampaní. Co se týká vlastního území destinace, zde by pak ve spolupráci s TIC a provozovateli turistických cílů, služeb a aktivit měly probíhat jak selektivní, tak i dlouhodobé průzkumy a šetření. Co se týká selektivních průzkumů, ty mohou být zaměřeny na některé parametry, které potřebuje znát management destinace jako názor návštěvníků například pro tvorbu nových námětů na turistické služby, cíle a aktivity, nebo pro identifikaci slabých stránek destinace, pro vyhodnocení realizovaných aktivit atd. Všechny tyto informace pak destinační management může efektivně využívat pro zlepšení celkové i produktové turistické nabídky na území destinace. Návrh řešení – popis aktivity Obsahem aktivity je návrh a následná realizace (aktuální nebo pravidelná) potřebných doplňkových průzkumů a šetření, a to na území destinace Mikulov i mimo tuto destinaci, v rámci různých akcí a aktivit (např. veletrhy cestovního ruchu, prezentační akce,...). Zde prováděné průzkumy by neměly suplovat aktivity řešené v rámci Aktivity 4.3.1. Realizace systému pravidelných statistických šetření v destinaci. Mělo by se jednat o průzkumy doplňkové. Důležitá pro úspěšnou realizaci aktivity je poměrně široká spolupráce provozovatelů turistických cílů, služeb, aktivit, TIC a managementu destinace jak na sestavování, tak i na vlastní realizaci doplňkových průzkumů. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) návrhy systému doplňkových průzkumů a šetření b) realizace pravidelných a aktuálních průzkumů a šetření dle zpracovaného návrhu c) distribuce získávaných informací subjektům v destinaci Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, TIC na území destinace, obce, pořadatelé TOP akcí, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, agentura CzechTourism, Český statistický úřad


110


Aktivita 4.3.4. AKTUALIZACE STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU DESTINACE MIKULOVSKO Zajištění pravidelné aktualizace strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Aktuální strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko je zpracována v roce 2010, a to na období do roku 2013. V roce 2013, případně 2014 by tedy mělo být provedeno komplexní vyhodnocení všech realizovaných aktivit a na základě proběhlých změn v destinaci by měla být provedena komplexní aktualizace této strategie. Každoročně by měl být kromě toho vyhodnocován akční plán realizace aktivit destinace Mikulovsko a stanoven aktuální plán na další rok. Návrh řešení – popis aktivity Obsahem aktivity je zajištění pravidelné aktualizace (1. aktualizace v roce 2013 nebo 2014) strategie rozvoje cestovního ruchu destinace Mikulovsko. V rámci aktualizace bude provedena situační analýza stavu destinace, aktualizována celková strategie, vyhodnocena efektivita realizovaných opatření a aktivit a sestaven nový akční plán destinace na další období. Navržena budou také nová marketingová témata a produkty destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) zpracování situační analýzy stavu cestovního ruchu v destinaci b) komplexní vyhodnocení plnění strategických cílů a úspěšnosti aktivit navržených v původní strategii c) aktualizace strategických cílů a opatření destinace na další období d) návrh nových aktivit akčního plánu na další období e) průběžné vyhodnocování efektivity navržených cílů a aktivit f) distribuce získávaných informací subjektům v destinaci Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, TIC na území destinace, obce, pořadatelé TOP akcí, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, dotčené organizace a spolky, odborná i laická veřejnost


111


Aktivita 4.3.5. ZPRACOVÁNÍ DALŠÍCH STRATEGICKÝCH A PRODUKTOVÝCH DOKUMENTŮ Zpracování dalších strategických a produktových dokumentů dle aktuálních požadavků trhu a destinace. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity V rámci realizace projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu byly nebo ještě budou zpracovávány prakticky všechny základní strategické rozvojové dokumenty potřebné pro založení a následné řízení destinace. Projekt obsahuje zpracování základní strategie rozvoje cestovního ruchu, návrhy marketingových témat a produktů, zpracování inspirativních programů i zpracování základních statistických a marketingových informací. Co však destinaci citelně chybí, jsou některé dokumenty řešící slabé stránky destinace, které se objevují i jako důležité aktivity tohoto akčního plánu. Příkladem takového velmi důležitého dokumentu, které by měla destinace co nejdříve zpracovat, je například Komplexní plán rozvoje cyklotras a cykloturistiky na území destinace (viz opatření 2.3.1. tohoto akčního plánu) nebo Komplexní plán terénního informačního a naváděcího systému (viz opatření 2.3.2.) a mnohá další. Návrh řešení – popis aktivity Destinace by měla postupně realizovat všechny chybějící strategické a produktové dokumenty definované jako konkrétní aktivity tohoto akčního plánu destinace Mikulovsko a dále by pak měla reagovat na aktuální požadavky trhu a potřeby destinace a postupně zpracovávat takové strategické a produktové dokumenty, aby byla řízena maximálně marketingově, efektivně a profesionálně. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) průběžná identifikace chybějících strategických a produktových dokumentů b) realizace chybějících strategických a produktových dokumentů c) průběžné vyhodnocování efektivity zpracovaných dokumentů d) distribuce získávaných informací subjektům v destinaci Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, TIC na území destinace, obce, pořadatelé TOP akcí, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava, dotčené organizace a spolky, odborná i laická veřejnost


112


3.2.4.4 Opatření 4.4. Budování informačního a rezervačního systému destinace

PRIORITA 4 Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Opatření 4.4. BUDOVÁNÍ INFORMAČNÍHO A REZERVAČNÍHO SYSTÉMU DESTINACE Aktivity 4.4.1. Vytvoření jednotného turistického informačního portálu (TIP) destinace 4.4.2. Zavedení systému on-line rezervací ubytování prostřednictvím TIP 4.4.3. Zavedení systému obchodování turistické nabídky prostřednictvím TIP


113


Aktivita 4.4.1. VYTVOŘENÍ JEDNOTNÉHO TURISTICKÉHO INFORMAČNÍHO PORTÁLU (TIP) DESTINACE Vytvoření vlastního nebo začlenění nabídky destinace Mikulovsko do turistického informačního portálu TO Pálava a LVA. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.4. Budování informačního a rezervačního systému destinace Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity V současné době jsou kromě místních informačních portálů provozovány také dva, které zahrnují nabídku destinace Mikulovsko, a to je turistický web provozovaný DSO Mikulovsko (www.mikulovskoregion.cz) a turistický informační portál provozovaný ZO ČSOP Adonis pro území TO Pálava a LVA (www.palava-lva.cz), který v sobě také zahrnuje turistickou nabídku destinace Mikulovsko. Oba weby jsou aktuálně vytvořeny a plněny informacemi, takže je možné je nechat takto fungovat i nadále vedle sebe. Bohužel tato dvojí prezentace je trochu matoucí pro návštěvníka a uživatele webu, zvláště když z jeho pohledu je destinace Mikulovsko prakticky totožná s TO Pálava a LVA. Jako nejlepší řešení proto vidíme nevytváření dalšího nového webu, ale sjednocení obou prezentací pod jeden společný web. Jedná se však o strategické rozhodnutí, které je vázané na přístup, který bude obecně zvolen při dalším rozvoji značky Mikulovsko, zda se tato destinace bude prezentovat jako samostatná destinace, nebo zda se bude prezentovat pod společnou značkou TO Pálava (nebo Mikulovsko) a LVA (viz Aktivita 4.2.1.) Návrh řešení – popis aktivity Řešení aktivity spočívá v zásadním rozhodnutí, jestli se bude destinace Mikulovsko i nadále prezentovat jako samostatná destinace, pak je tato aktivita prakticky vyřešena, neboť destinace Mikulovsko má aktuálně vytvořen nový turistický web, nebo zda bude destinace Mikulovsko prezentována pod společnou značkou Pálava (Mikulovsko) a LVA. V tom případě by muselo dojít k začlenění současné turistické prezentace destinace Mikulovsko do TIP Pálava a LVA, což ale také není problém, protože tento portál již existuje a je na případnou integraci připraven. Součástí celé aktivity by také měl být návrh sběru a pravidelné aktualizace dat, která jsou na webech umisťována (kalendáře akcí, databáze cílů, služeb, aktivit,...). Mělo by být přesně stanoveno, kdo a za jaká data zodpovídá, kdo je má sbírat a aktualizovat. Cílem je zajistit maximální aktuálnost všech dat prezentovaných na informačním portálu. V případě, že budou stejná data prezentována na více webech a portálech, měla by být zajištěna jejich automatická výměna, aby nebylo nutné zadávat stejná data do všech webů opakovaně, tak jak se to děje nyní. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) provedení strategického rozhodnutí o identitě a značce destinace Mikulovsko b) realizace kroků následujících po předchozím rozhodnutí c) průběžný rozvoj vybraného TIP, na kterém bude prezentace turistické nabídky destinace umístěna d) zajištěné průběžné aktualizace dat a databází umístěných na TIP, vyřešení výměny dat na webech Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS)


114


• Návrh spolupracujících subjektů: ZO ČSOP Adonis (provozovatel TIP TO Pálava a LVA), DSO Mikulovsko (provozovatel webu www.mikulovskoregion.cz), provozovatelé turistických služeb, cílů a aktivit, TIC na území destinace, obce, Centrála cestovního ruchu Jižní Morava


115


Aktivita 4.4.2. ZAVEDENÍ SYSTÉMU ON-LINE REZERVACÍ UBYTOVÁNÍ PROSTŘEDNICTVÍM TIP Zpracování koncepce, technického a organizačního řešení rezervačního systému ubytování. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.4. Budování informačního a rezervačního systému destinace Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Možnost on-line rezervací ubytování prostřednictvím turistických informačních portálů destinací se již pomalu stává standardem v poskytování služeb návštěvníkům. Ve vztahu k návštěvníkovi se jedná o poskytnutí vyššího komfortu v nabídce služeb, což se u některých cílových skupin výrazně odráží na jejich oblíbenosti dané destinace. Ve vztahu k poskytovatelům ubytování na území destinace je zase jednoznačně prokázáno, že zařazení ubytovacího zařízení do skutečně on-line rezervačních systémů zvyšuje návštěvnost a vytíženost těchto zařízení. S technickým umožněním on-line rezervace takového zařízení je totiž současně i na jiných rezervačních serverech toto zařízení uváděno, čímž je mu poskytována poměrně široká publicita a propagace jak v tuzemsku, tak v zahraničí. Rezervační systémy není nutné technicky budovat, jsou nabízeny různými technologickými společnostmi, které je také provozují. Na webu destinace se pouze u těch zařízení, která jsou do online systému zapojena, provede malé technické opatření, které takové zařízení označí (např. piktogram) a napojí jej na externí rezervační software. Vlastní obchodní vztah je nejčastěji realizován mezi ubytovacím zařízením a technologickou (rezervační) společností. Návrh řešení – popis aktivity Zavedení systému on-line rezervací bude spočívat ve vytipování technologických společností, přes které by mohla rezervace ubytování na TIP probíhat. Následně budou s vybranými společnostmi podepsány obchodní dohody o zajištění provozu on-line rezervací na TIP destinace. Destinace také může podpořit nebo zprostředkovávat jednání o zapojení ubytovacích zařízení do vybraných rezervačních systémů. Zavedení on-line rezervačního systému na TIP destinace by také mělo být patřičně prezentováno a propagováno, jako jedna z významných konkurenčních výhod a služeb destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) provedení výběru technologických (rezervačních) firem b) zajištění provozu aplikace on-line rezervací na TIP destinace c) podpora nebo zprostředkování jednání o zapojení do rezervačního systému s ubytovacími zařízeními d) prezentace možností on-line rezervací jako významné konkurenční výhody destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: ZO ČSOP Adonis (provozovatel TIP TO Pálava a LVA), DSO Mikulovsko (provozovatel webu www.mikulovskoregion.cz), provozovatelé ubytovacích zařízení, TIC na území destinace, technologické firmy provozující rezervační systémy ubytování


116


Aktivita 4.4.3. ZAVEDENÍ SYSTÉMU OBCHODOVÁNÍ TURISTICKÉ NABÍDKY PROSTŘEDNICTVÍM TIP Zpracování koncepce, technického a organizačního řešení systému. »»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»»» Vazba na strategické opatření 4.4. Budování informačního a rezervačního systému destinace Vazba na prioritu 4. Marketingová podpora produktů, budování značky, koncepce a strategie Současný stav a zdůvodnění aktivity Kromě možnosti rezervovat si na TIP destinace ubytování, je možné nabídnout návštěvníkům také další možnosti rezervace nebo nákupu služeb. Prodávat a rezervovat lze například vstupy do prohlídkových objektů, vstupenky na akce, různé aktivity a další služby nebo dokonce celé produktové balíčky. Je to pouze otázka organizačního a obchodního zajištění mezi provozovatelem TIP a subjekty uvnitř destinace a pak také technologického zprovoznění takové služby na TIP. TIP by musel být o tuto službu (modul) rozšířen. Zprovozněním systému obchodování ostatní turistické nabídky na TIP destinace by bylo další významnou konkurenční výhodou nejen tohoto TIP, ale celé destinace. V současné době tyto funkce (služby) nejsou na současných webech destinace provozovány. Návrh řešení – popis aktivity Zavedení systému obchodování ostatní turistické nabídky bude spočívat ve výběru dalších služeb, které by mohly být prostřednictvím TIP rezervovány a následně obchodovány. Kromě obchodování dalších služeb a aktivit by bylo vhodné umístit na TIP také obchodovatelné turistické a produktové balíčky. Na základě výběru „co se bude obchodovat“ by byla na TIP zakoupena nebo naprogramována příslušná modulová sekce, která rezervace a obchodování služeb a produktů umožňuje. Z hlediska organizačního a obchodního by bylo nutné zpracovat podmínky, za jakých by celá aktivita na TIP probíhala. Zavedení celého systému na TIP destinace by také mělo být patřičně prezentováno a propagováno, jako jedna z významných konkurenčních výhod a služeb destinace. Územní rozsah (lokální, oblastní, nadregionální) • regionální projekt Podporované výstupy (projekty) v rámci aktivity a) výběr tipů služeb, které budou na TIP rezervovány nebo obchodovány b) nákup příslušného modulu a zprovoznění celého systému na TIP c) provozování celého systému, aktualizace nabídky, marketingová podpora,.... d) prezentace systému obchodování ostatní turistické nabídky jako významné konkurenční výhody destinace Časový plán realizace aktivity 2011–2013 Institucionální a organizační zajištění aktivity • Hlavní nositel aktivity: Mikulovsko – destinační společnost (MDS) • Návrh spolupracujících subjektů: ZO ČSOP Adonis (provozovatel TIP TO Pálava a LVA), DSO Mikulovsko (provozovatel webu www.mikulovskoregion.cz), provozovatelé turistických cílů, aktivit a služeb, pořadatelé TOP akcí, TIC na území destinace


117


3.3 Časový plán aktivit akčního plánu na období 2010–2013 Časový plán aktivit je zpracován ve formátu MS Excel jako samostatná příloha tohoto výstupu. Plán obsahuje sumář všech dílčích aktivit navržených v kapitole 3.2. Kompletní seznam (návrh) aktivit na období 2010–2013. Jednotlivé aktivity, případně již konkrétní projekty a úkoly uvedené v plánu, mají již přiřazenu také zodpovědnou organizaci, navrhovaný rok realizace a prioritu. Vzhledem k tomu, že se některé úkoly a aktivity vzájemně ovlivňují, doplňují nebo překrývají, obsahuje popis aktivit také případné odkazy a vazby na jiné aktivity navržené v akčním plánu. Časový plán aktivit bude pravděpodobně nejvíce pracovně zaměřeným dokumentem z celé strategie. Jednotlivé aktivity budou dále doplňovány dílčími projekty a úkoly, tak jak budou postupně řešeny managementem destinace. Plán bude nutné průběžně vyhodnocovat a rozvíjet. Hlavní zodpovědnost za koordinaci aktivit akčního plánu a udržování věcí v chodu by měl mít oficiální destinační management, tedy Mikulovsko – destinační společnost. Dílčí zodpovědnosti za jednotlivé aktivity jsou nyní převážně přiřčeny právě tomuto destinačnímu managementu. V okamžiku, kdy bude jasné, jakým způsobem budou aktivity akčního plánu realizovány, budou v dokumentu vždy průběžně upravovány i tyto dílčí zodpovědnosti. Plnění akčního plánu by mělo být vždy minimálně 1x ročně vyhodnoceno na širším fóru destinace (destinační management, obce, provozovatelé turistických cílů, poskytovatelé služeb atd. v rámci destinace Mikulovsko).

3.4 Definování zodpovědnosti za realizace aktivit akčního plánu Akční plán je budován jako nástroj pro efektivní práci managementu destinace. V obecném pojetí je tedy za realizaci všech aktivit akčního plánu zodpovědný destinační management, v tomto případě Mikulovsko – destinační společnost (MDS). Ta by měla jednotlivé aktivity akčního plánu pokud ne realizovat, tak je minimálně plánovat, iniciovat, koordinovat a supervizovat. Ze zaměření jednotlivých aktivit je zřejmé, že některé specializované aktivity budou mnohem efektivněji provedeny, když je budou řešit jiné organizace, které se například danou problematikou zabývají intenzivněji nebo ji řeší na regionální nebo národní úrovni. V takovém případě bude role MDS převážně koordinační a konkrétní zodpovědnost za realizaci aktivity bude mít tato destinačním managementem pověřená organizace. Konkrétní zodpovědnosti za jednotlivé aktivity mohou být stanoveny již nyní v rámci zpracování kompletního akčního plánu, ale je možné a mnohdy také účelné definovat konkrétní zodpovědnosti až při realizaci konkrétní aktivity nebo projektu.


118


3.5 Přílohy 3.5.1

Hlavní schéma rozvojových priorit a opatření destinace Mikulovsko Strategická vize „Mikulovsko jako významná součást turistické nabídky TO Pálava a LVA, Mikulovsko jako součást jedné z vedoucích turistických destinací domácího cestovního ruchu, s vyváženou nabídkou produktů po celý rok, kvalitní společnou organizací cestovního ruchu a efektivním cíleným marketingem. Cestovní ruch je ve společné vizi vnímán jako jeden ze zásadních zdrojů ekonomické prosperity obyvatel celého regionu.

Priorita 1:

Priorita 2:

Priorita 3:

Priorita 4:





Opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace

Opatření 2.1. Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace

Opatření 3.1. Vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace

Opatření 4.1. Marketingová podpora (realizace marketingového mixu)

Opatření 1.2. Rozvoj kvality lidských zdrojů

Opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb

Opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty

Opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace

Opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR

Opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras

Opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů

Opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy

Opatření 1.4. Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj systémů certifikace

II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko

Opatření 4.4. Budování informačního a rezervačního systému destinace

119


Výstup II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko 4. Katalog projektových záměrů





OBSAH: 4.

KATALOG PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ

3

4.1

METODIKA TVORBY PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ

3

4.2

SEZNAM (KATALOG) PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ

4

4.3

PŘÍLOHY

7

4.3.1

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR – VZOROVÝ FORMULÁŘ

7

4.3.2

ZNĚNÍ VÝZVY K PŘEDKLÁDÁNÍ PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ

8

4.3.3

PROJEKTOVÉ ZÁMĚRY

9

4.3.4

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH PRIORIT A OPATŘENÍ DESTINACE MIKULOVSKO

II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, 4. Katalog projektových záměrů

10

2


4. KATALOG PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ Katalog projektových záměrů je dalším významným výstupem Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Mikulovsko, který má za cíl identifikovat a shromáždit konkrétní projektové záměry, které mají zájem realizovat jednotlivé subjekty, jako jsou obce, sdružení, zájmové organizace, provozovatelé turistických cílů, služeb a aktivit na území TO Mikulovsko. Význam katalogu projektových záměrů spočívá především v tom, že byla v průběhu několika měsíců v celé TO Mikulovsko iniciována aktivita veřejného i soukromého sektoru směřující k vytváření individuálních i společných projektových záměrů. Turistická oblast tak získala velmi důležitý přehled o záměrech připravovaných ve veřejném i soukromém sektoru. Získaný přehled by měl sloužit nejen samotnému důležitému odhadu investic a požadavků na veřejné zdroje financí, ale jeho neocenitelným výstupem je také možnost zahájit kvalitnější koordinaci a integraci zamýšlených projektů a ještě více rozvinout systém partnerství veřejného a soukromého sektoru prostřednictvím realizace společných projektů.

4.1 Metodika tvorby projektových záměrů Základním principem zařazení projektových záměrů do katalogu projektů je jejich pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu v destinaci Mikulovsko. Jednotlivé projektové záměry musejí být v souladu s přijatou Strategií a jejich zařazení musí být odsouhlaseno pracovní skupinou projektu zřízenou zadavatelem1. Vlastní proces tvorby projektových záměrů byl realizován za konzultační pomoci zpracovatele projektu. Katalog je chápán jako otevřený pro všechny veřejné i soukromé subjekty, které mají zájem realizovat svůj projekt v některé z lokalit TO Mikulovsko. Celý proces vytvoření katalogu projektových záměrů zahrnoval následující aktivity: o Vytvoření formuláře pro popis projektového záměru2 o Realizace výzvy k předkládání projektových záměrů3 (informace v místním tisku, zprávy na webových stránkách atd.) o Vytvoření databáze oslovených subjektů (obce, sdružení, organizace, provozovatelé turistických cílů, aktivit a služeb, TIC,...) o Direct mailing informace o tvorbě katalogu projektů na adresy v rámci zpracované databáze o Zajištění konzultací pro zpracovatele projektových záměrů o Sběr projektových záměrů o Jednání pracovní skupiny – rozhodnutí o zařazení přijatých projektových záměrů do katalogu o Vytvoření databáze projektových záměrů o Vytvoření finální verze katalogu schválených projektových záměrů Jednotlivé projektové záměry byly na závěr celého procesu tvorby katalogu projektů zařazeny dle předem definovaných parametrů s cílem vytvořit kvalitnější souhrnný přehled o jejich zaměření. Všechny projekty je tak nyní možné identifikovat a sumarizovat například podle nositele projektu (podnikatelský x neziskový subjekt), podle zaměření výstupů ve vazbě na Strategii, případně dle dalších kritérií, která jsou součástí popisu každého projektu v rámci souhrnné databáze (formát MS Excel) projektových záměrů.

1

Pracovní skupina je totožná s hlavní pracovní skupinou zřízenou zadavatelem v rámci celého zpracování výstupu 2. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko. 2 Vzorový formulář je uveden v kapitole Přílohy. 3 Znění výzvy uvádíme v kapitole Přílohy.


3


4.2 Seznam (katalog) projektových záměrů Výsledný seznam projektových záměrů zařazených do Katalogu projektových záměrů TO Mikulovsko byl schválen na závěrečném jednání pracovní skupiny. Celkem bylo do katalogu projektových záměrů zařazeno 52 projektových záměrů. I. Souhrnná charakteristika projektových záměrů: Celkový počet projektových záměrů zařazených do katalogu: 51 Počet projektů zaměřených na turistickou infrastrukturu: 36 Počet projektů zaměřených na pořádání akcí: 11 Počet projektů zaměřených na marketingové aktivity: 7 Celková výše nákladů všech projektových záměrů: 373 307 924 Kč II. Seznam projektových záměrů: název projektu Pálavské vinobraní Kulturní akce v Mikulově

předkladatel projektu Mikulovská rozvojová s.r.o. (Město Mikulov) Mikulovská rozvojová s.r.o. (Město Mikulov)

Udržitelnost projektu Propagační a mediální kampaň na podporu kongresové, obchodní a incentivní turistiky v Mikulově

Město Mikulov

Oprava Dietrichsteinské hrobky

Město Mikulov

Vybudování a zpevnění polní cesty Mikulov-Mušlov

Město Mikulov

Udržitelnost projektu Mikulovsko - profes. Partner

Město Mikulov

Vbudování expozic v bunkrech

Město Mikulov

Vybudování stálé expozice vinařství

Město Mikulov

Golfové hřiště

Město Mikulov

Revitalizace Hnánického potoka

Město Mikulov

Lázeňství

Město Mikulov

Procházkův lesopark

Město Mikulov

Pruský hřbitov

Město Mikulov

Výstavba parku volnočasových aktivit

Město Mikulov

Příprava území pro tenis

Město Mikulov

Za novými zážitky na Mikulovsko a do Weinviertelu

Město Mikulov

Festival Národů Podyjí

Národy Podyjí o.s.

Přes 3 sklepy

Hotel Pavlov, Pavlof s.r.o.

Pálavský festival dračích lodí


Pálavský krpál 2011


Vinařská stezka 2011, 8. ročník



4


S Tebou mne baví Pavlov


Den Země

CEV Pálava

Nová kolárna

Pension Annne

Garda města Mikulova

Divadelní spolek Mikulov

Historické události a významné osobnosti Mikulovska


Kryté podium, hlediště, osvětlení Náměstí


Turistická informační centra v CHKO Pálava a BR Dolní Morava

ZO ČSOP Adonis

Umění vína

BEATman s.r.o.

NS Tabulová

CEV Pálava

Kaple Svatého Antonína

CEV Pálava

Na kole k sousedům

Mikulovsko - DSO

Obnova Staré synagogy v Mikulově

Federace židovských obcí v ČR

Vybudování školícího střediska Green plus

Green plus s.r.o.

Infrastruktura jezdeckých stezek

Jezdecký klub Mikulov

Hotel

Jiří Machovský

Mikulovsko a Třeboňsko společně pro zvýšení kvality služeb v cestovním ruchu

MAS Mikulovsko

Vybudování sportovního a relaxačního centra hotelu MBZM

MBZM s.r.o.

Vybudování školícího střediska hotelu MBZM

MBZM s.r.o.

Vybudování TIC v obci Sedlec

Obec Sedlec

Vybudování naučné stezky NPR Slanisko u Nesytu

Obec Sedlec

Vybudování turistické ubytovny

Obec Sedlec

Vybudování víceúčelohé hřiště

Obec Sedlec

Rekonstrukce objektu - vybudování výstavních prostor

Obec Sedlec

Pohlednice z Pálavy a z obce Pavlov

Pavlov 24

Obnova barokové zahrady zámku v Mikulově

Regionální muzeum v Mikulově

Sbírka současného výtvarného umění města Mikulova - stálá expozice v RMM

Regionální muzeum v Mikulově

Obnova křížové cesty na Svatém kopečku v Mikulově Obnova kostela sv. Václava v Mikulově Obnova kostela sv. Jana Křtitele v Mikulově Obnova sakristie Dietrichsteinské hrobky v Mikulově

Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava Římskokatolická farnost u kostela sv. Václava


5


Rozvoj rekreačního střediska Yachtclub Dyje Břeclav pod obcí Pavlov

MS VZS CCK Nové Mlýny

Popis všech projektových záměrů obdržených od jednotlivých organizací uvádíme jako samostatnou přílohu na CD.


6


4.3 Přílohy 4.3.1

Projektový záměr – vzorový formulář Strategie rozvoje cestovního ruchu regionu Mikulovsko Katalog projektových záměrů

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Název projektu: Zaměření projektu:

* Turistická infrastruktura / Marketingová aktivita

Název organizace: Adresa organizace: Kontaktní osoba: Tel. číslo/fax: Cíl projektu: Aktivity a popis projektu: Cílové skupiny: Předpokládaná finanční výše projektu: Předpokládaná doba realizace (od – do): Poznámka: * nehodící se smažte Bližší informace: ARC Mikulov s.r.o., Náměstí 30, 692 01 Mikulov, Mgr. Vladimíra Galousková, tel.: 519 511 829, e-mail: [email protected].

Realizováno v rámci projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu.


7


4.3.2

Znění výzvy k předkládání projektových záměrů

VÝZVA k předkládání projektových záměrů z oblasti cestovního ruchu Město Mikulov, obec Pasohlávky a DSO Mikulovsko ve spolupráci s ARC Mikulov s.r.o., zpracovatelem Strategie rozvoje cestovního ruchu regionu Mikulovsko, připravují vytvoření „Katalogu projektů regionu Mikulovsko pro oblast cestovního ruchu“. Jedná se o velmi významný výstup celé Strategie rozvoje cestovního ruchu, který bude obsahovat jak marketingové, tak také investiční záměry z oblasti rozvoje cestovního ruchu. Do katalogu projektů může zařadit svůj plánovaný projektový záměr obec, podnikatel nebo místní nezisková organizace, kteří mají zájem realizovat svůj projekt v některé z lokalit regionu Mikulovsko4. Zájemci o zařazení své marketingové aktivity nebo investičního projektu do Katalogu projektů regionu Mikulovsko se mohou obrátit na řešitele tohoto výstupu společnost ARC Mikulov, kde jim bude poskytnut formulář pro vyplnění projektového záměru, případně si každý zájemce může tento formulář stáhnout v elektronické podobě z projektového webu Strategie rozvoje cestovního ruchu na adrese www.mikulovskostrategie.cz. O zařazení předloženého projektového záměru do katalogu projektů bude rozhodovat pracovní skupina zřízená zadavatelem projektu. Základním kriteriem pro umístění projektového záměru do katalogu projektů bude jeho pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu destinace Mikulovsko. Vyplněné projektové záměry je nutné zaslat v termínu do 24. listopadu 2010 nejlépe e-mailem na adresu [email protected].

Bližší informace: ARC Mikulov s.r.o., Náměstí 30, 692 01 Mikulov, Mgr. Vladimíra Galousková tel.: 519 511 829, e-mail: [email protected]

Realizováno v rámci projektu Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu.

4

Mikroregion Mikulovsko je vymezen těmito obcemi: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná a Sedlec.


8


4.3.3

Projektové záměry

Popis všech projektových záměrů obdržených od jednotlivých organizací uvádíme jako samostatnou přílohu na CD.


9


4.3.4

Hlavní schéma rozvojových priorit a opatření destinace Mikulovsko Strategická vize „Mikulovsko jako významná součást turistické nabídky TO Pálava a LVA, Mikulovsko jako součást jedné z vedoucích turistických destinací domácího cestovního ruchu, s vyváženou nabídkou produktů po celý rok, kvalitní společnou organizací cestovního ruchu a efektivním cíleným marketingem. Cestovní ruch je ve společné vizi vnímán jako jeden ze zásadních zdrojů ekonomické prosperity obyvatel celého regionu.

Priorita 1:

Priorita 2:

Priorita 3:

Priorita 4:





Opatření 1.1. Vytvoření a rozvoj destinačního managementu a OCR destinace

Opatření 2.1. Podpora rozvoje ubytovacích zařízení ve vazbě na nové produkty destinace

Opatření 3.1. Vytvoření hlavních marketingových témat a produktů destinace

Opatření 4.1. Marketingová podpora (realizace marketingového mixu)

Opatření 1.2. Rozvoj kvality lidských zdrojů

Opatření 2.2. Podpora rozvoje nových turistických cílů, aktivit a ostatních služeb

Opatření 3.2. Tvorba produktů orientovaných na akce, specifické produkty

Opatření 4.2. Realizace aktivit na podporu budování dobrého image a značky destinace

Opatření 1.3. Rozvoj spolupráce a koordinace na úrovni TO, regionu a ČR

Opatření 2.3. Rozvoj nabídky systému cyklotras, pěších tras a ostatních tras

Opatření 3.3. Rozvoj kooperativních a nadregionálních produktů

Opatření 4.3. Zpracování koncepcí a strategií, monitoring cílových skupin a konkurence, průzkumy

Opatření 1.4. Podpora standardizace a klasifikace služeb, rozvoj systémů certifikace


Opatření 4.4. Budování informačního a rezervačního systému destinace

10

Mikulovsko profesionální partner v cestovním ruchu

Recommend Documents