Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu: přínosy a nevýhody pro občany a podnikatele obcí mikroregionu Bc. Anna Divišová
FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2015
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 3 1
Cestovní ruch ................................................................................................................................... 4 1.1
Typologie cestovního ruchu .................................................................................................... 4
1.2
Členění České republiky v oblasti cestovního ruchu ............................................................... 5
1.2.1
NUTS ................................................................................................................................ 5
1.2.2
Turistické regiony a oblasti .............................................................................................. 5
1.2.3
Mikroregiony a euroregiony ............................................................................................ 7
1.2.4
Místní akční skupiny ........................................................................................................ 7
1.3
2
3
Dopady cestovního ruchu........................................................................................................ 7
1.3.1
Environmentální dopady ................................................................................................. 8
1.3.2
Ekonomické dopady ........................................................................................................ 8
1.3.3
Socio-kulturní dopady ................................................................................................... 10
Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu ...................................................................................... 11 2.1
Současný stav a možnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu v Hrušovansku ....................... 11
2.2
Shrnutí ................................................................................................................................... 13
Přínosy a nevýhody cestovního ruchu pro občany a podnikatele ................................................. 13 3.1
Občané................................................................................................................................... 13
3.2
Podnikatelé ............................................................................................................................ 15
4
Závěr .............................................................................................................................................. 17
5
Zdroje............................................................................................................................................. 18
6
Přílohy............................................................................................................................................ 20
2
Úvod Předmětem mikroprojektu je zkoumání dopadů rozvoje cestovního ruchu na mikroregion s přihlédnutím k přínosům a nevýhodám pro občany a podnikatele mikroregionu. Cílem bylo zjistit, zda převažují pozitiva nad negativy a jak se občané mikroregionu Hrušovanska staví k dalšímu rozvoji turismu. V souvislosti s tím bylo provedeno dotazníkové šetření s cílem odhalit postoj občanů i podnikatelů k rozvoji cestovního ruchu a zjistit, jaká v něm vidí pozitiva či negativa. První část práce se zabývá teoretickým vymezením cestovního ruchu, souvisejícím rozčleněním ČR v oblasti cestovního ruchu a v neposlední řadě dopady, které s sebou rozvoj turismu přináší. Druhá část je již prakticky zaměřená na mikroregion Hrušovansko. Po provedeném zhodnocení současného stavu cestovního ruchu jsou zde navržena některá doporučení ke zlepšení v této oblasti. Poslední část se věnuje přínosům a nevýhodám, které na občany a podnikatele mikroregionu dopadají. Text se opírá jak o odbornou literaturu, tak o dostupné internetové zdroje.
3
1 Cestovní ruch Existuje mnoho definic cestovního ruchu, avšak zřejmě nejpoužívanější je definice Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), která uvádí, že cestovní ruch je „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely“. Tato definice tedy vylučuje z cestovního ruchu cesty v místě bydliště, pravidelné zahraniční cesty nebo dočasné stěhování za prací či dlouhodobou migraci (Kučerová, 2007). Nicméně cestovní ruch lze také chápat jako odvětví, které zahrnuje obory, jež produkují statky a služby související s cestovním ruchem. Jedná se zejména o dopravu, turistická zařízení, zařízení poskytující stravování a ubytování, služby cestovních kanceláří, turistické informační systémy a další infrastrukturu (Čertík a kol., 2000).
1.1 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch je možné členit podle toho, v jakých druzích a formách se projevuje. Formy cestovního ruchu vychází z motivace návštěvníka, to znamená, za jakých účelem cestuje na dané místo. Podle toho jej lze rozdělit do jedenácti kategorií: a) rekreační b) kulturně poznávací c) náboženský d) se vzdělávacími motivy e) se společenskými motivy f)
zdravotně orientovaný
g) sportovně orientovaný h) orientovaný na poznání přírodního prostředí i)
s dobrodružnými motivy
j)
s profesními motivy
k) specificky orientovaný (Malá, 2002) Oproti tomu druhy cestovního ruchu závisí na způsobu realizace. Rozlišují se: a) dle místa realizace - domácí, zahraniční, vnitrostátní, národní, světový b) dle vztahu k platební bilanci – příjezdový, tranzitivní, výjezdový c) dle délky pobytu – krátkodobý, dlouhodobý d) dle způsobu zabezpečení – organizovaný, neorganizovaný e) dle způsobu účasti a formy úhrady nákladů na účast – komerční, nekomerční (OLD.CZECHTOURISM.CZa).
4
Hesková (2011) navíc rozlišuje ještě několik kategorií cestovního ruchu: f)
dle ročního období – sezónní, mimosezónní, celoroční
g) dle věku účastníků – cestovní ruch dětí, mládeže, seniorů h) dle počtu účastníků – individuální, skupinový, masový i)
dle převažujícího místa pobytu – městský, příměstský, venkovský, horský, přímořský
j)
dle použitého dopravního prostředku – železniční, motorizovaný, letecký, lodní
1.2 Členění České republiky v oblasti cestovního ruchu Do roku 1999 měla Česká republika 8 krajů. Od 1. ledna 2000 je území rozděleno na 14 krajů na základě zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (PSP.CZ). Nižší jednotkou správního členění jsou okresy, obce s rozšířenou působností (III. typu), obce s pověřeným obecním úřadem (II. typu) a obce (I. typu).
1.2.1 NUTS Stejně jako kraje vešlo 1. ledna 2000 v platnost označení NUTS, které zavádělo systém klasifikace územních statistických jednotek používaných v zemích EU a nahrazovalo dosavadní platný číselník okresů a krajů. Metodika NUTS byla zpracována Eurostatem při současném zohlednění administrativního členění České republiky. Důvodem pro jejich zavedení bylo zejména získávání ekonomických informací o podobných evropských regionech, možnosti vzájemného srovnávání a rozvoj zaostalých regionů. Územní jednotky NUTS jsou v České republice vymezeny následovně: a) NUTS I – celé území ČR, b) NUTS II – sdružené kraje neboli regiony soudržnosti, c) NUTS III – kraje, d) LAU I (NUTS IV) – okresy, e) LAU II (NUTS V) – obce (MMR.CZ).
1.2.2
Turistické regiony a oblasti Členění na turistické oblasti a regiony vychází z turistické nabídky území a slouží k účelné
prezentaci potenciálu cestovního ruchu v ČR. Základní jednotkou propagace a marketingu cestovního ruchu, zejména pro zahraniční turisty, jsou turistické regiony. Jedná se o území, které je typické určitým druhem cestovního ruchu. Ten daný region sjednocuje, ale zároveň odlišuje od těch ostatních. Vznikly v letech 1998 – 1999
5
v původním
počtu
15
regionů.
V
roce
2010
došlo
k rozšíření
na
současných
17
(OLD.CZECHTOURISM.CZb).
Zdroj: www.czechtourism.cz
Pro domácí turisty bylo vytvořeno členění vyplývající z turistických regionů – turistické oblasti, které představují menší území. Jejich počet v roce 2010 klesl z původních 44 na 40. Území je charakterizováno specifickým potenciálem – stejné přírodní, kulturní nebo historické podmínky (OLD.CZECHTOURISM.CZb).
Zdroj: www.czechtourism.cz
6
1.2.3 Mikroregiony a euroregiony Mikroregiony jsou dobrovolné svazky obcí, jejichž cílem, pokud jsou aktivní, je komplexní a kontinuální rozvoj území. Do tohoto rozvoje patří samozřejmě i cestovní ruch, který hraje nezanedbatelnou roli a je tedy v zájmu mikroregionů jej podporovat a rozvíjet. V současné době se nachází v ČR kolem 550 mikroregionů, z nichž většina má zpracovanou rozvojovou strategii s dlouhodobými záměry. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu tak představují významný prvek. Euroregiony představuji formu spolupráce přes hranice evropských zemí. Jejich úkolem je nejen získávání evropských dotací, ale také vzájemná výměna informací, řešení problémů v místě jeho vzniku a rozvoj spolupráce v oblasti regionálního a lokálního plánování. Důležitou činností euroregionů pro rozvoj cestovního ruchu je společné plánování společenských, kulturních a sportovních akcí, díky čemuž přispívají k rozvoji turismu a vytvářejí prostor pro setkávání lidí. V ČR existuje 13 euroregionů: Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis, Šumava, Glacensis, Praděd, Těšínské Slezsko, Silesia, Pomoraví, Beskydy, Bílé Karpaty a Silva Nortica (BUSINESSINFO.CZ).
1.2.4 Místní akční skupiny Místní akční skupiny začaly vznikat od roku 2002. Jsou to neziskové organizace založené na meziresortním partnerství veřejného (obce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace,…), soukromého (podnikatelské subjekty) a neziskového sektoru (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, jednotlivci,…). Jejich cílem je především udržitelný rozvoj venkova a za tím účelem získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů a národních programů prostřednictvím metody LEADER (EAGRI.CZ). Program LEADER v překladu znamená propojování akcí hospodářského rozvoje venkova. Vychází z místní iniciativy a snaží se podporovat místní produkci, zlepšovat kvalitu života na venkově, prosazovat nové technologie a podporovat péči o krajinu. Ke dni 28. 2. 2015 bylo na území ČR evidováno 180 místních akčních skupin (NSMASCR.CZ). Mapa jejich působnosti je k nahlédnutí v přílohách.
1.3 Dopady cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu je z velké části založen na využívání přírodních a materiálních zdrojů v dané lokalitě. Využívání těchto zdrojů má však vliv, pozitivní i negativní, na přírodní prostředí, národní hospodářství, regionální ekonomiku a její složky a také na občany, kteří v dané oblasti žijí. Na základě toho lze tyto vlivy rozčlenit na ekonomické, environmentální a socio-kulturní.
7
1.3.1 Environmentální dopady Jedním z předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu jsou kvalitní a přirozené přírodní podmínky lokality. Nadměrný cestovní ruch však může vést k ničení těchto podmínek, a proto je potřeba zavádět určité techniky regulace. Jako opatření byla vydána zákonná nařízení, která upravují hospodaření s genofondem a omezují negativní působení člověka na přírodu (Trnková, 1993). Pro omezení negativních vlivů je také zaváděn v podnicích systém environmentálně orientovaného řízení (EMS), který je dobrovolným nástrojem, avšak zavazuje organizaci ke snižování zatížení životního prostředí a zdraví obyvatel (EKO-NET.CIR.CZ). K negativním dopadům na životní prostředí dochází tehdy, když počet návštěvníků převýší únosnou míru a v důsledku toho dochází k znehodnocování či oslabování přírodního prostředí. Tyto vlivy jinými slovy představují tlak na přírodní zdroje, který se odráží ve zvýšené spotřebě v oblastech, kde jsou zdroje vzácné. Dalšími vlivy jsou znečišťování, vytváření odpadů a poškozování ekosystémů (Kraus, 2006). Pásková (2009) používá jiné označení dopadů, které však obsahově korespondují s výše uvedeným. Rozlišuje vlivy na turistické znečištění, emise, eroze, zavlečení nepůvodních druhů a poškozování přírodních hodnot a biodiverzity. Zkráceně to znamená, že environmentální rizika se dotýkají půdy, vody, ovzduší, vegetace i živočichů. Samozřejmě existují i pozitivní efekty na životní prostředí. Patří sem především finanční příspěvky, které jsou následně použity na ochranu přírody. Jako příklad lze uvést příspěvky ze vstupů do národních parků, jeskyní apod. či z vládních příjmů získaných z příjmových daní, uživatelských poplatků, licenčních poplatků, pronájmů rekreačních zařízení apod. Jiným pozitivním dopadem je zvýšení povědomí o životním prostředí a výchova místního obyvatelstva k jeho ochraně (MMR.CZ). V oblastech, kde se měří množství turistických aktivit, lze regulovat počty návštěvníků a tím omezit dopad na ekosystém lokality. Lze toho dosáhnout i včasným plánováním rozvoje cestovního ruchu a efektivním environmentálním managementem (Kraus, 2006).
1.3.2 Ekonomické dopady Cestovní ruch může zvyšovat zaměstnanost a podporovat malé a střední podnikání a kromě toho také rozvíjet místní infrastrukturu, jako je například kanalizace, vodovody, silniční sítě apod. Může také zvyšovat životní úroveň obyvatelstva žijících v daném regionu díky ekonomickým přínosům, které jsou realizovány tržbami za poskytnuté služby (MMR.CZ). Samotné obce mají možnost z cestovního ruchu získávat finanční prostředky do svých rozpočtů prostřednictvím místních poplatků na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o poplatek z ubytovací kapacity, ze vstupného, za užívání 8
veřejného prostranství, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt. Poplatky mohou vybírat na základě obecních vyhlášek (Tluchoř, 2011). Pokud mluvíme o ekonomických přínosech cestovního ruchu, nelze opomenout multiplikační efekty. Spočívají v tom, že ovlivňují celou řadu dalších odvětví lidské činnosti. Přímé efekty plynou z objemu spotřebovaných peněz turistů v místě cestovního ruchu. Nepřímé efekty představují například situaci, kdy budou získané prostředky uloženy nebo spotřebovány mimo danou společnost (Trnková, 1993). Jinými slovy multiplikační efekt cestovního ruchu přináší nejen příjem od návštěvníků, ale podporuje rozvoj dalších služeb, které korespondují s uspokojením potřeb návštěvníků. Dochází tak k vyvolání dalších výdajů, které mají pozitivní vliv na kupní sílu občanů, ale mohou být také přínosem pro rozvoj dané obce či regionu. Multiplikační efekt je pro regionální hospodářství významný zejména v případě, kdy primární příjmy z cestovního ruchu plynou do zemědělství, obchodu a živností daného regionu (Vystoupil, Šauer, 2006). Existují určité vzorce pro výpočet multiplikačních efektů turistického ruchu. Jedná se například o příjmový multiplikátor, který vypovídá o tom, kolik koruna výdajů na cestovní ruch přinese příjmů. Dále se může jednat o multiplikátor zaměstnanosti, který říká, o kolik se zvýší zaměstnanost. Obdobně funguje multiplikátor produkce daného regionu či mzdový multiplikátor. V dalším pokračování projektu je pak možné s těmito multiplikátory pracovat. Následující obrázek znázorňuje odvětví, které cestovní ruch přímo a nepřímo ovlivňuje.
•ubytovací zařízení •stravovací zařízení •informační a turistická centra •sportovní zařízení •muzea, divadla •banky, směnárny •historické památky •zábavní parky •upomínkové předměty a propagační materiály •doprava •autoservisy •čerpací stanice •taxislužba
nepřímé
přímé
Obrázek 1: Multiplikační efekty
Zdroj: www.mmr.cz
9
•stavební průmysl •výroba potravin •výroba nápojů •maloobchodní síť •výroba dopravních prostředků •oděvní průmysl •výroba sportovního příslušenství •komunikační síť •placené služby obyvatelstvu •poradenství •vzdělávání •zemědělství •krajinotvorba
Kromě pozitivních dopadů s sebou cestovní ruch přináší i negativní externality, které se projevují nejčastěji ve formě skrytých nákladů. Tyto náklady jsou následkem několika faktorů. Například sezónnost cestovního ruchu nepříznivým způsobem ovlivňuje kvalitu či množství poskytovaných služeb v jednotlivých obdobích. Poptávka po službách je ovlivnitelná jak vnějšími vlivy, jako je ekonomická krize, tak také motivacemi či pohnutkami turistů (Trnková, 1993).
1.3.3 Socio-kulturní dopady Cestovní ruch mění socio-kulturní podmínky destinace poměrně významným způsobem. Ve srovnání s environmentálními dopady se neprojevují tak zjevně, jsou hůře měřitelné a identifikovatelné. Je na místě zmínit, že socio-kulturní vlivy jsou navzájem provázané s vlivy environmentálními a vzájemně se ovlivňují. Socio-kulturní dopady se projevují v několika rovinách – psychické, sociální, kulturní, ekonomické, urbanistické a to jak v hmotné, tak i nehmotné podobě. Právě nehmotná podoba vlivů indikuje obtížnost jejich kvantifikování a monitorování a přiznává těmto vlivům subjektivní charakter. Pásková (2009) rozděluje socio-kulturní dopady do několika níže uvedených skupin.
Sociální efekty Sociální efekty se dotýkají přímo občanů a jsou tedy pro tuto práci velmi podstatné. Jedním z nejčastějších projevů je tzv. demonstrační efekt, kdy místní obyvatelstvo napodobuje chování turistů a využívá služeb cestovního ruchu. Modifikací demonstračního procesu je módnost, která představuje ovlivnění procesu rozhodování člověka výběrem a propagací produktu, který je moderní a žádoucí. Dalším jevem může být duálnost, kde se obyvatelstvo rozdělí na chudé a bohaté. Bohatí jsou podnikatelé profitující z cestovního ruchu, zatímco chudí jsou místní obyvatelé zatížení zvýšenými životními náklady. Podobně negativně působí marginalizace obyvatel. Ta je přirozeným procesem vytlačování místních obyvatel na okraj společnosti a to jak ekonomicky, tak společensky. Ve vztahu občanů a návštěvníků se sociální efekty projevují tzv. turistickou iritací. V užším pojetí se jedná o nevraživost místních obyvatel vůči turistům a v širším pojetí jsou občané celkově předpojatí vůči rozvoji cestovního ruchu na jejich území.
Etnické efekty Patří sem etnocida neboli proces vyhlazování prvků typických pro místní etnikum kvůli působení především zahraničního cestovního ruchu. Dalším efektem je xenofobie. Představuje nedůvěru, obavy, odpor či dokonce nepřátelství vůči cizincům, jiným rasám i neznámým místům. Rozvoj cestovního ruchu může xenofobii zvyšovat, například pokud má místní obyvatelstvo podstatně
10
nižší životní úroveň než návštěvníci, ale na druhou stranu ji může i potírat. Například v případě, kdy je založena na neznalosti či izolovanosti od okolního světa.
Kulturní efekty Významným kulturním dopadem je akulturace. Znamená postupné vytlačování místní kultury a změnu společnosti v důsledku dlouhodobého styku s kulturou odlišnou, která je na vyspělejší technické úrovni. Z ekonomického pohledu může jít o pozitivní změnu přinášející místním obyvatelům vyšší životní úroveň. Dalšími efekty jsou architektonické znečištění, přibližování místních kultur kultuře globální, ztráta jedinečnosti místního výrobku a jeho masová výroba, oslabování reálnosti a pravdivosti zvyků a tradic.
2 Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Je zjevné, že vliv cestovního ruchu závisí do jisté míry na jeho rozvinutosti. V případě regionu, který zatím plně nevyužil svůj turistický potenciál, nejsou dopady až tak znatelné. Avšak pojem rozvoj již signalizuje budoucí nárůst, a proto je třeba při plánování zvyšování turismu brát v úvahu možné dopady. V předchozí kapitole jsme se zabývali obecnými dopady cestovního ruchu. Tato kapitola je již konkrétně zaměřena na mikroregion Hrušovansko a rozvoj cestovního ruchu v něm. V rámci mikroprojektu bylo prováděno dotazníkové šetření mezi obyvateli mikroregionu s cílem zjistit jejich postoj k rozvoji cestovního ruchu a jejich pohled na něj. Kromě toho bylo také zkoumáno, jestli se účastní společenských, kulturních, sportovních případně dalších akcí pořádaných mikroregionem a které akce navštěvují. Zúčastnilo se 22 osob z různých obcí Hrušovanska. Je na místě podotknou, že autorka si je vědoma nepříliš vysoké vypovídací schopnosti šetření kvůli nízkému počtu respondentů. Práce se však o výsledky šetření neopírá, ale spíše jimi doplňuje zkoumanou problematiku.
2.1 Současný stav a možnosti dalšího rozvoje cestovního ruchu v Hrušovansku Území, na kterém leží mikroregion, nelze pokládat za typickou turistickou oblast, ačkoli se zde nachází řada zajímavých přírodních i kulturních památek. Potenciál rozvoje cestovního ruchu však má. Díky rovinatému rázu krajiny je Hrušovansko vhodné pro cykloturistiku. Navíc tudy vede poměrně rozvinutá síť cyklostezek a cyklotras. Cyklostezka Ahoj sousede (Hallo Nachbar) dokonce propojuje mikroregion Hrušovansko se sousedním mikroregionem Land um Laa, s nímž od roku 2001 navázal spolupráci. Dále stojí za zmínku cyklostezky Po rovince, Muchova, K soutoku, Mezi poli a 11
vinohrady, které prochází místními obcemi a seznamují turisty s místními zajímavostmi. Vedou tudy ale také rozsáhlé cyklostezky z Brna do Vídně či Greenway z Prahy do Vídně. Mikroregion se nachází ve vinařské oblasti s malovinaři, vinicemi a vinnými sklípky, které skýtají značný potenciál pro rozvoj tzv. vinařské turistiky, která se v současné době velmi vzmáhá. Spojením s cykloturistikou by mohla vzniknout lokální cyklostezka či cyklotrasa spojená s návštěvami vinných sklípků a ochutnávkami místních vín. Další možností jak propojit víno se zvýšeným turismem jsou turistické pochody – burčákové, vinné apod. Mezi přírodní zajímavosti patří přírodní rezervace Karlov, kde se nachází celá řada chráněných rostlin a živočichů. Kolem ní vede naučná a relaxační stezka Údolím lásky. Na trase měřící 5,4 km je možné vidět některé vzácné živočichy. Stejně tak lze vzácné živočichy, zejména vodní ptactvo, sledovat na Litobratřických rybnících a Hevlínském jezeře. Ke kulturním atraktivitám se řadí Emin zámek postavený v novobarokním slohu. Bohužel není v současnosti přístupný veřejnosti, protože je zde umístěn Ústav sociální péče. Zajímavostí je, že zde svou malířskou kariéru začínal Alfons Mucha. Mucha je světoznámé jméno a má tedy potenciál přilákat turisty. Například by se mohly v přilehlém lesoparku pořádat Muchovské slavnosti. Další zajímavou památkou je sklepní ulička Božice – Borotice se sklípky vytesanými v pískovcovém svahu pro úschovu vína. Je třeba také zmínit zámek v Hrušovanech nad Jevišovkou ze 17. století, k němuž patří zámecký park. Kromě zmíněných kulturních zajímavostí se v mikroregionu nachází velké množství božích muk, kapliček a soch. Obec Dyjákovice je zajímavá zejména pro milovníky historie. Nachází se zde totiž více než 30 vojenských opevněných objektů z období před 2. světovou válkou, z nichž největší jsou pěchotní sruby Závora a Výběžek. Hrušovansko nabízí také sportovní zázemí. V Šanově je sportcentrum s víceúčelovou halou vhodnou pro volejbal, florbal, badminton a venkovními sportovišti na fotbal a tenis. Navíc je zde možné využít kuželnu, relaxační a fitness služby. V Hrušovanech nad Jevišovkou lze potom navštívit krytý bazén se saunou a v Božicích sportovní, relaxační a rehabilitační centrum. (Zejména sportcentrum v Šanově je hojně využíváno obyvateli mikroregionu.) Penziony a ubytování pro turisty jsou dostupné v Hevlíně, kde se nachází nejvíce ubytovacích míst, dále pak v Břežanech, Božicích, Dyjákovicích, Hraběticích, Hrušovanech nad Jevišovkou, Jevišovce, Pravicích a Šanově. Pokrytí se tedy zdá být značné, ale v některých obcích se jedná pouze o 6 až 8 lůžek. Určitě je tedy vhodné tuto síť dále rozšiřovat. Mikroregion také pořádá kulturní, sportovní a společenské akce (kalendář akcí na rok 2015 je k nahlédnutí v příloze). Tradičně pořádané akce jsou tyto: plesy, Hrušovanské slavnosti, Krojované hody, Vítání jara, Pálení čarodějnic, Košt vín, Dětský den, cyklovýlety, Rozsvěcení vánočních stromků, Veloinlinebraní a mnoho dalších. 12
2.2 Shrnutí Mikroregion Hrušovansko má rozhodně turistům co nabídnout. Jakousi turistickou dominantou jsou zdejší cyklostezky a cyklotrasy. Ovšem potenciál má také ve vinařství a tak by se propojením s cykloturistikou mohl cestovní ruch dále rozvíjet (příkladem takového počinu je fungující program nadace Partnerství - Moravské vinařské stezky). Do budoucna by to znamenalo opravy vinných sklípků či výstavbu nových, udržování a rozšiřování cyklostezek a případně také zřízení půjčovny kol či koloběžek, kterou by využili turisté přijíždějící z větší vzdálenosti. Další možností rozvoje je agroturistika, která by přinesla místním farmářům doplňkový zdroj příjmů a pomohla zatraktivnit mikroregion. Například by se mohlo jednat o pobyty spojené s prohlídkami farem, v našem případě také vinic, ochutnávkami místních produktů včetně ukázky postupu výroby, vyjížďkami na koni (v Litobratřicích se nachází Ranč u věčných lovišť a v Božicích jezdecký klub), rybaření apod. Výhodou Hrušovanska je také dlouhodobá spolupráce s příhraničním mikroregionem Land um Laa, který se specializuje především na lázeňství. Zdařilým počinem těchto dvou mikroregionů je vytvoření katalogu: 2 sousedé, 2 regiony, 2 země, kde se nachází informace o zajímavostech v jednotlivých obcích. V budoucnu by bylo možné připravovat společné akce pro turisty nabízející výhody při navštívení obou mikroregionů – slevové poukazy, okružní výlety po mikroregionech s připraveným programem, … Celoročně se zde konají různé kulturní, sportovní i folklorní akce, které by bylo vhodné více propagovat tak, aby o nich věděli nejen obyvatelé mikroregionu, ale také turisté. K tomu by mohly dopomoci facebookové stránky, které mikroregion dosud nemá zřízené. Na těchto stránkách by kromě propagace místních akcí byly zveřejňovány fotky z těchto akcí, prezentovány záměry a činnosti mikroregionu, vyhlašovány různé soutěže a samozřejmě by zde probíhala diskuze. Kromě výše zmíněného je potřeba rozšiřovat ubytovací a stravovací kapacity, účinně propagovat mikroregion nejen v ČR, ale i v zahraniční (ideálně v Rakousku, Slovensku), podporovat tvorbu regionálního produktu, pořádat společné akce mikroregionu, pořádat akce, které obyvatelům mikroregionu chybí – jarmarky, farmářské trhy, ruční a řemeslné dílny, koncerty.
3 Přínosy a nevýhody cestovního ruchu pro občany a podnikatele 3.1 Občané Rozvoj cestovního ruchu přináší místním obyvatelům jak pozitiva, tak negativa a do značné míry závisí na jejich subjektivním pocitu, jak jej hodnotí a vnímají. Na základě dotazníkového šetření 13
se ukázalo, že většina respondentů zaujímá pozitivní postoj k rozvoji cestovního ruchu a navíc by uvítala větší množství akcí různého charakteru, které by přilákaly více turistů.
Následující tabulka ukazuje počty obyvatel k 1. 1. 2015 v členských obcích mikroregionu. Celkově se jedná o 13 083 občanů. Tabulka 1: Počet obyvatel mikroregionu Hrušovansko
Název obce
Počet obyvatel
Název obce
Počet obyvatel
Borotice
409
Hrušovany nad Jevišovkou
3 260
Božice
1 519
Jevišovka
617
Břežany
870
Litobratřice
486
Čejkovice
219
Mackovice
368
Dyjákovice
843
Pravice
342
Hevlín
1 402
Šanov
1 481
Hrabětice
852
Velký Karlov
415
Zdroj: autorka na základě dat z www.mvcr.cz
Vlivy cestovního ruchu, které na občany dopadají, patří do kategorie socio-kulturních vlivů, které jsou blíže popsány v kapitole 1.3.3. Je ale na místě podotknout, že místní občan často nevnímá cestovní ruch z pohledu společnosti, a tedy si nemusí celospolečenské dopady uvědomovat. Spíše záleží na každém konkrétním člověku. Někdo příliv turistů vítá a jiný naopak může inklinovat až ke xenofobii. Negativa cestovního ruchu, která místní obyvatelé přímo vnímají, jsou například následující: nepořádek a nadměrné množství odpadů, nadměrná hlučnost, vyšší kriminalita či vandalismus, stres z cizích osob, komercionalizace, růst cen (lokálních výrobků) apod. V rámci dotazníkového šetření viděli občané Hrušovanska negativa navíc v omezeném prostoru pro místní obyvatele a zhoršeném stavu místních cyklostezek a cyklotras. Pozitiva pro občany představují zlepšení stavu a image místa, kde žijí, větší známost daného území, zvýšení životní úrovně, posílení sounáležitosti mezi obyvateli a místní identity, budování vztahu k místní lokalitě, rozvoj infrastruktury, obnovu místních tradic, zvyků či řemesel, vyšší lokální zaměstnanost, rozvoj místního podnikání apod. Občané Hrušovanska dále uváděli více akcí různého charakteru pro místní obyvatelstvo, společné zapojení a aktivitu obcí, rozvíjení cyklostezek a cyklotras.
14
Zajímavé je, že si většina respondentů uvědomovala pozitivní přínosy rozvoje cestovního ruchu, avšak u negativ mnozí váhali nebo nebyli schopni žádná nalézt. Na stránkách www.mashrusovansko.cz probíhala od 21. 4. 2015 do 21. 5. 2015 anketa, jejímž cílem bylo zjistit, zda by občané mikroregionu uvítali rozvoj cestovního ruchu a zvýšení počtu turistů. Celkem se hlasování zúčastnilo 38 osob, z toho 68 % se vyjádřilo pro a 32 % proti.
3.2 Podnikatelé Cestovní ruch s sebou přináší nové podnikatelské příležitosti a podporuje ty stávající. Nejvíce pocítí příliv turistů a s tím související zvýšenou poptávku po službách podniky, které se pohybují v oblastech lázeňství, rekreace, ubytovacích služeb, stravovacích služeb, turisticko-informačních služeb apod. Konkrétně v Hrušovansku je to také navíc podnikání v oblasti vinařství, chovu koní (hipoturistika), opravy a servisů kol a produkce místních potravin (masné, pekárenské výroby, ovoce, zelenina). V mikroregionu sídlí 394 podniků a občané provozují na 2 017 živností. Počty v jednotlivých obcích ukazuje Tabulka 2. Tabulka 2: Přehled podnikatelských subjektů mikroregionu Hrušovansko
Název obce
Firmy
Živnosti
Borotice
11
55
Božice
43
232
Břežany
27
126
Čejkovice
5
48
Dyjákovice
28
122
Hevlín
38
162
Hrabětice
25
133
Hrušovany nad Jevišovkou
116
589
Jevišovka
19
86
Litobratřice
13
67
Mackovice
6
69
Pravice
9
49
Šanov
44
216
Velký Karlov
10
63
Zdroj: autorka na základě dat z www.regiony.kurzy.cz
15
Největším negativem pro podnikatelské subjekty je dle mého názoru sezónní charakter cestovního ruchu. Vysoké tržby v letních měsících mohou být nahrazeny nízkým či nulovým ziskem v zimním období a podniky jsou tak vystaveny finanční nejistotě. Pozitivem je naopak příliv financí místním drobným podnikatelům, který umožňuje jejich rozvoj a zkvalitňování poskytovaných služeb. Respondenti v dotazníkovém šetření jako pozitiva rovněž uváděli příchod nových zaměstnavatelů a vznik pracovních míst, příliv kapitálu do mikroregionu a příliv financí OSVČ.
Celkové dopady na občany i podnikatele shrnuje Tabulka 3. Tabulka 3: Komparace pozitiv a negativ rozvoje cestovního ruchu
Občané Pozitiva
Podnikatelé
zlepšení stavu místa
příliv financí
zlepšení image místa
rozvoj drobného a středního podnikání
známost daného území
zkvalitňování poskytovaných služeb
zvýšení životní úrovně
…
posílení sounáležitosti mezi obyvateli posílení místní identity budování vztahu k místní lokalitě rozvoj infrastruktury obnova místních tradic, zvyků a řemesel vyšší lokální zaměstnanost více akcí různého charakteru pro místní obyvatelstvo …
Negativa nepořádek a nadměrné množství odpadů nadměrná hlučnost
sezónnost …
vyšší kriminalita či vandalismus stres z cizích osob omezení prostoru pro místní obyvatele … Zdroj: autorka
16
4 Závěr Rozvoj
cestovního
ruchu
s sebou
přináší
řadu
dopadů
ať
už
ekonomických,
environmentálních či socio-kulturních, které mohou mít jak pozitivní tak i negativní charakter. Pokud tyto dopady vztáhneme na občany či podnikatele, nalezneme více přínosů než negativ. To samozřejmě neznamená, že by se měl v regionech rozvoj cestovního ruchu prosazovat za každou cenu, neboť je možné, že někde budou převažovat právě negativa. Část této práce je zaměřená na mikroregion Hrušovansko. Ačkoli není Hrušovansko typickou turistickou oblastí, nachází se zde mnoho zajímavých atraktivit, ať už se jedná o kulturní nebo přírodní památky, sportoviště či různé společenské akce. Dominantou mikroregionu jsou cyklostezky a cyklotrasy, které představují základní stavební kámen pro rozvoj cestovního ruchu. Potenciál dalšího rozvoje se pak skrývá v cykloturistice spojené s vinařskou turistikou, agroturistice či prohloubení spolupráce se sousedním mikroregionem Land um Laa. Podstatné je ale také zvyšování ubytovacích a stravovacích kapacit, propagace mikroregionu nebo pořádání atraktivních společenských akcí. Dopad rozvoje cestovního ruchu, který podnikatelé nejvíce pocítí, je příliv financí umožňující rozvoj drobného a středního podnikání a z toho vyplývající rozšiřování a zkvalitňování poskytovaných služeb. Naopak největším problémem může být sezónnost spojená s výkyvy v ziscích. Občané vnímají rozvoj turismu v pozitivním slova smyslu ve zlepšování stavu, image, infrastruktury a životní úrovně daného území, ve zvýšené lokální zaměstnanosti či posílení místní identity a sounáležitosti. Negativa jsou pak zejména znečištění, nadměrný hluk, zvýšená kriminalita a omezení prostoru pro místní obyvatele. Pro rozvoj turismu je důležité, aby měl mikroregion podporu ve svých občanech. V našem případě se tak děje, jak naznačuje dotazníkového šetření a anketa z webových stránek MAS Hrušovansko, a mikroregion se tak může do budoucna soustředit na ty činnosti, které přilákají více turistů a zatraktivní celý mikroregion.
17
5 Zdroje Knižní zdroje ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: OFF, 2001, 352 s. ISBN 8023862758. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2011, 216 s. KRAUS, Daniel. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Brno, 2006. Diplomová práce. Masarykova univerzita. KUČEROVÁ, Irah. Ekonomika se zaměřením na cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1997, 153 s. ISBN 8085970147. MALÁ, Vlasta. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. V Praze: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, 97 s. ISBN 8024504391. PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 298 s. ISBN 9788074350061. TLUČHOŘ, Jan. Vliv cestovního ruchu na regionální rozvoj. Plzeň, 2011. disertační práce (Ph.D.). ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI. Fakulta ekonomická. TRNKOVÁ, Olga. Území a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1993, 95 s. ISBN 8070791233. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. ISBN 8021042052.
Internetové zdroje BUSINESSINFO.CZ. Euroregiony. [online]. cit. [15-04-16]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/euroregiony-1836.html EAGRI.CZ. Ministerstvo zemědělství. Místní akční skupiny. [online]. cit. [29-04-16]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/ OLD.CZECHTOURISM.CZa. Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. [online]. cit. [15-0413]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/ OLD.CZECHTOURISM.CZb. Turistický potenciál regionů. [online]. cit. [15-04-15]. Dostupné z: http://old.czechtourism.cz/didakticke-podklady/2-turisticky-potencial-regionu/ 18
EKO-NET.CIR.CZ. Systémy environmentálního managementu. [online]. cit. [15-04-16]. Dostupné z: http://eko-net.cir.cz/systemy-environmentalniho-managementu-emsKURZY.CZ. Města a obce v ČR – vyhledávání firem a osob. [online]. cit. [15-04-25]. Dostupné z: http://regiony.kurzy.cz/ MASHRUSOVANSKO.CZ. Místní akční skupina Hrušovansko. [online]. Dostupné z: http://www.mashrusovansko.cz MMR.CZ. Ministerstvo pro místní rozvoj. Region a cestovní ruch. [online]. cit. [15-04-17]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/b4aff6ee-1f70-4bb7-bbc6-142734ba4d5d/GetFile11.pdf NSMASCR.CZ. Národní síť místních akčních skupin České republiky. [online]. cit. [29-04-17]. Dostupné z: http://nsmascr.cz HRUSOVANSKO.CZ. Mikroregion Hrušovansko. [online]. Dostupné z: http://www.hrusovansko.cz MVCR.CZ. Ministerstvo vnitra. Počty obyvatel v obcích. [online]. cit. [15-04-22]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx PSP.CZ. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. Ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. [online]. cit. [15-04-13]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/1997/347.html
19
6 Přílohy Mapa působnosti MAS
Zdroj: http://nsmascr.cz
20
Kalendář akcí mikroregionu Hrušovansko
Zdroj: http://www.hrusovansko.cz/
21
