ROZVOJ MIKROREGIONU HLINECKO, ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ

Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

ROZVOJ MIKROREGIONU HLINECKO, ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ The Development of the Hlinecko Region, the Evaluation of the Cultural Values in the Area Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. arch. Lea VOJTOVÁ, Ph.D.

Autor: Barbora KOZÁČKOVÁ

Brno, 2010

J mé no a p ř í j mení aut or a : Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í di pl omové pr áce: Rok obha j oby:

Barbora Kozáčková Rozvoj mikroregionu Hlinecko, zhodnocení kulturních hodnot území The Development of the Hlinecko Region, the Evaluation of the Cultural Values in the Area regionální ekonomie a správy Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D. 2010

Anotace Předmětem diplomové práce „Rozvoj mikroregionu Hlinecko, zhodnocení kulturních hodnot území“ je analyzovat a vyhodnotit potenciál mikroregionu, především s ohledem na kulturní hodnoty a mikroregionální specifika. První kapitola je věnována teoretickému vymezení mikroregionu, územního plánování a regionálního rozvoje. Druhá a třetí kapitola jsou zaměřeny na analýzu současné situace ve svazku obcí Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko. Čtvrtá kapitola se věnuje problematice cestovního ruchu a přírodního a kulturního dědictví na území mikroregionu. Pátá kapitola zkoumá, do jaké míry jsou jednotlivé obce obeznámeny s dotačními tituly a v jakém rozsahu těchto moţností vyuţívají. Poslední šestá kapitola obsahuje zhodnocení situace v mikroregionu formou SWOT analýzy, navrhuje zásady pro optimální a udrţitelný rozvoj území a aplikuje tyto zásady na mikroregion Novoměstsko.

Annotation The subjekt of this diploma thesis „The Development of the Hlinecko Region, the Evaluation of the Cultural Values in the Area“ is to analyse and evaluate potential of the microregion, especially with regard on the cultural values and microregional specifics. The first chapter is devoted to teoretical determination of the microregion, landscape planning and regional develepment. The second and third chapters are focused on analysis of the contemporary situation in the municipalities of the Association of the Municipalities of the Microregion Hlinecko. The fourth chapter devotes the problems of the tourism and natural and cultural heritage in the area of the microregion. The fifth chapter examines the extent to which individual municipalities are aware of subsidy entitlement and to what extent these options are used. The last sixth chapter includes the evaluation of the situation in the microregion by SWOT analysis, proposes fundamentals for optimal and sustainable development in the area and applies this fundamentals on the microregion Novoměstsko.

Klíčová slova regionální rozvoj, územní plánování, strategické plánování, kulturní hodnoty, kulturní dědictví, regionální specifika, udrţitelný rozvoj, Hlinecko

Keywords regional development, landscape planning, strategic planning, cultural values, cultural heritage, regional specifics, sustainable development, Hlinecko

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Rozvoj mikroregionu Hlinecko, zhodnocení kulturních hodnot území vypracovala samostatně pod vedením Ing. arch. Ley Vojtové, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 26. dubna 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. arch. Lee Vojtové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji Městskému úřadu v Hlinsku, především Stavebnímu úřadu a Odboru vnitřních věcí za poskytnuté informace a konzultace. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a finanční výpomoc při studiu.

OBSAH ÚVOD .........................................................................................................................................7 1 TEORIE MIKROREGIONU ...............................................................................................9 1.1 Vymezení mikroregionu ...................................................................................................9 1.2 Rozvojové strategie mikroregionů ..................................................................................11 1.3 Územní plánování a udrţitelný rozvoj ............................................................................12 1.4 Regionální rozvoj ............................................................................................................15 2 SDRUŢENÍ OBCÍ MIKROREGIONU HLINECKO ......................................................17 2.1 Zaloţení mikroregionu ....................................................................................................19 2.2 Předmět činnosti .............................................................................................................20 2.3 Organizační struktura ......................................................................................................20 2.4 Hospodaření svazku obcí ................................................................................................22 2.5 Majetek svazku obcí .......................................................................................................23 2.6 Rozpočet svazku obcí .....................................................................................................23 3 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE MIKROREGIONU................................................25 3.1 Demografická situace .....................................................................................................26 3.2 Trh práce .........................................................................................................................28 3.3 Bydlení ............................................................................................................................30 3.4 Obchod a sluţby..............................................................................................................31 3.5 Školství ...........................................................................................................................32 3.6 Zdravotnictví ...................................................................................................................33 3.7 Sociální péče ...................................................................................................................33 3.8 Průmysl ...........................................................................................................................34 3.9 Zemědělství .....................................................................................................................37 3.10 Ţivotní prostředí ...........................................................................................................38 3.11 Doprava a technická infrastruktura ...............................................................................40 3.12 Ekonomická situace ......................................................................................................42 3.13 Stav územně plánovacích dokumentací obcí ................................................................43 4 CESTOVNÍ RUCH, KRAJINA A KULTURNÍ HODNOTY .........................................45 4.1 Formy a druhy cestovního ruchu ....................................................................................46 4.2 Přírodní atraktivity ..........................................................................................................47 4.2.1 Velkoplošná chráněná území ...................................................................................48 4.2.2 Maloplošná chráněná území ....................................................................................49

4.3 Kulturně – historické atraktivity ..................................................................................... 51 4.3.1 Kulturní zařízení a kulturní akce ............................................................................. 55 4.4 Sportovní a rekreační zařízení ........................................................................................ 60 4.4.1 Turistické trasy ........................................................................................................ 63 4.4.2 Naučné stezky .......................................................................................................... 64 4.4.3 Cyklotrasy ................................................................................................................ 65 4.5 Stravování a ubytování ................................................................................................... 66 4.6 Soubor lidových staveb Vysočina .................................................................................. 68 4.6.1 Charakteristika jednotlivých expozičních celků ...................................................... 69 4.6.2 Program, otevírací doba, vstupné ............................................................................ 72 4.6.3 Zajímavosti .............................................................................................................. 74 4.6.4 Návštěvnost a dopravní dostupnost ......................................................................... 74 4.6.5 Vývoj expozičních celků SLS Vysočina ................................................................. 79 4.6.6 Boj o záchranu Betléma ........................................................................................... 81 5 DOTAČNÍ POLITIKA MIKROREGIONU ..................................................................... 86 5.1 Programy obnovy obcí a Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko ............................ 87 5.2 Společná dotační politika ................................................................................................ 88 5.3 Dotační politika jednotlivých obcí.................................................................................. 90 5.3.1 Město Hlinsko .......................................................................................................... 90 5.3.2 Ostatní obce ............................................................................................................. 93 6 SWOT ANALÝZA, ZÁSADY PRO OPTIMÁLNÍ, UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A POROVNÁNÍ S MIKROREGIONEM NOVOMĚSTSKO .......................................... 101 6.1 SWOT analýza .............................................................................................................. 101 6.2 Zásady pro optimální, udrţitelný rozvoj území ............................................................ 103 6.3 Porovnání s mikroregionem Novoměstsko ................................................................... 105 ZÁVĚR .................................................................................................................................. 108 SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ..................................................................................... 110 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................... 114 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................ 114 SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................... 115 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ................................................................................. 116 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 117

ÚVOD V současné době se na území České republiky nachází 6 249 obcí, z nichţ většina spadá do kategorie pod 1 000 obyvatel. Z toho plyne, ţe tyto obce jsou samy o sobě slabé a nesamostatné z pohledu zajištění dostatečných finančních prostředků pro jejich běţné fungování a podmínek pro další rozvoj jejich území. Komunální rozpočty jsou omezené, proto se obce sdruţují do větších celků, dobrovolných svazků obcí, aby společně řešily problémy, společně dosahovaly úspěchů, pokryly akce a projekty, na které by samostatně neměly finanční prostředky a bezesporu je také snadnější a úspěšnější jednání s vrcholnými institucemi krajů i státu v ohledu získávání tolik potřebných finančních prostředků. Jedním z cílů této práce je analyzovat současnou situaci v mikroregionu ve všech rozvojových oblastech neboli doplnit stávající rozvojový dokument mikroregionu, Koncepci rozvoje mikroregionu Hlinecko na realizační období 2007 – 2013, o širší souvislosti v její analytické části. Následně by tato část práce mohla slouţit jako základ pro definování nových cílů a priorit. Návrhová část je v Koncepci rozebrána podrobně pro jednotlivé obce, proto jí nebude v této práci věnována větší pozornost. Kaţdé území je jedinečné a má svá specifika. V našem případě se jedná o přítomnost přírodních a kulturních hodnot. Mikroregion Hlinecko leţí v severní části Českomoravské vrchoviny na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí – CHKO Ţďárské vrchy a CHKO Ţelezné hory – s řadou přírodních památek a rezervací. Je to oblast bohatá na kulturní památky především v oblasti lidové architektury. Toto kulturní dědictví reprezentuje hlavně Soubor lidových staveb Vysočina, jenţ se rozkládá ve třech částech obce Vysočina – Veselý Kopec, Svobodné Hamry a Moţděnice a v městské čtvrti Betlém v Hlinsku. Kulturní hodnoty neodmyslitelně souvisí s cestovním ruchem, který ovlivňuje místní ekonomiku a socioekonomický rozvoj regionů, ale také ţivotní styl obyvatel. Spotřebovávají značnou část finančních prostředků ze státního rozpočtu a rozpočtů obcí, ale v určité míře tyto prostředky do rozpočtů zase vracejí. Kulturní hodnoty jsou dokladem historického vývoje lidstva, jsou nenahraditelné a proto je nutné jim věnovat značnou pozornost. Přispívají k rozvoji ducha i mysli, k rozvoji poznání, vzdělání, estetického vnímání a morálních funkcí člověka. Uchování tohoto památkového fondu předpokládá v současnosti i v budoucnosti

7

velký tlak na oblast financí v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu a rozvojem obcí, měst a regionů. Regionální rozvoj je dlouhodobý proces, který směřuje k rovnoměrnému a udrţitelnému zlepšování situace a zvyšování kvality ţivota v jednotlivých obcích a jejich okolí. S problematikou finančních prostředků úzce souvisí, proto jí je věnována pozornost v páté kapitole této práce. Podává informace o tom, které obce a v jakém rozsahu jsou aktivní v oblasti dotační politiky především České republiky, ale i Evropské unie a které se díky těmto moţnostem rozvíjí. Cílem této práce je tedy analyzovat současnou situaci v mikroregionu Hlinecko ve všech rozvojových oblastech, zdůraznit přítomnost významných kulturních hodnot lidové architektury v území se záměrem nalákat turisty a ukázat, ţe tradice zde stále ţije. Dále analyzovat území z hlediska dotační politiky jednotlivých obcí a navrhnout zásady pro optimální a udrţitelný rozvoj území.

8

1 TEORIE MIKROREGIONU Sídelní struktura České republiky (ČR) se vyznačuje velkým mnoţstvím venkovských obcí. V současnosti se zde nachází celkem 6 249 obcí a s jistotou převaţují právě malé obce do 199 obyvatel a obce s 200-499 obyvateli, které tvoří více neţ polovinu ze všech obcí. Tyto malé obce se potom často spojují do dobrovolných sdruţení obcí, do mikroregionů či euroregionů, aby byly silnější, táhly společná břemena, mohly intenzivně spolupracovat a v neposlední řadě mohly z dané situace profitovat. V roce 2008 bylo na našem území evidováno celkem 570 mikroregionů. Z celkového počtu obcí 6 249 bylo k 31.8.2008 5 473 obcí součástí nějakého mikroregionu a pouze 776 obcí bylo mimo jakýkoliv mikroregion1. Můţeme říci, ţe počet mikroregionů v jednotlivých letech stoupá. Obec tedy nemusí být členem ţádného svazku nebo naopak můţe patřit do dvou či více svazků obcí.

1.1 Vymezení mikroregionu Podle zákona se mikroregionem rozumí spolupráce mezi obcemi na základě § 46 aţ 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Dle uvedeného zákona mezi sebou obce spolupracují na základě smlouvy, která je uzavřena ke splnění nějakého konkrétního úkolu nebo pro vytvoření dobrovolného svazku obcí, spolupráce se téţ realizuje zakládáním právnických osob dvěma nebo více obcemi. Svazek obcí je právnická osoba a obce do něj vstupují z důvodu plnění úkolů v širším nadobecním měřítku. Jedná se např. o oblast školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, veřejného pořádku, ochrany ţivotního prostředí, cestovního ruchu, zabezpečování čistoty v obcích, poskytování veřejného osvětlení, shromaţďování a odvoz komunálních odpadů a mnoho dalších oblastí, jejichţ výčet je uveden v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. Přílohou kaţdé smlouvy o vytvoření svazku obcí jsou jeho stanovy. Mezi nutné údaje, které jsou v nich uvedeny patří: a) název a sídlo členů svazku obcí, b) název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti, c) orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodování, d) majetek členů svazku obcí, který do svazku vkládají, e) zdroje příjmů svazku obcí, f) práva a povinnosti členů svazku obcí, 1

Ústav územního rozvoje – Monitoring mikroregionů a rozvojových dokumentů mikroregionů, http://www.uur.cz/default.asp?ID=1924

9

g) způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí, h) podmínky přistoupení ke svazku obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání, majetkového podílu, i) obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily. Definic, co je to vlastně (mikro)region, existuje celá řada. Region a mikroregion se od sebe odlišují především ve velikosti území, ale i v rozsahu větší nebo menší spádovosti území i v závaţnosti řešených cílů. Z definic např.: Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, regionem rozumí „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdruţení obcí, jehoţ rozvoj je podporován podle tohoto zákona.“ „Z regionalistického pohledu jde o oblast, která je určována geografickými, geologickými, historickými, sociálně-ekonomickými podmínkami a administrativním vymezením.“ Či „Region je určitý územní celek, který je menší neţ stát, jehoţ je součástí.“ 2 „Mikroregion vzniká pro územně ucelenou oblast vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formě se jedná o spádové území, které vyuţívá principu soudrţnosti, kde více obcí propojuje a provazuje své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování ţádoucích změn ve všech obcích nebo části obcí takto vymezeného území.“3 Jedná se o specifické právní, politické, ekonomické i kulturní útvary, jejichţ postavení se odlišuje v jednotlivých zemích Evropské unie, a které

aktivně reprezentují lokální i

regionální rozvoj. S tímto souvisí i pojem regionalizace, coţ je soustava metod, jeţ jsou vyuţívány pro vymezení regionů. Jejím cílem je získání a zpracování dat o řešeném území tak, aby byly rozpoznány charakteristiky a specifika území a aby mohly být navrţeny rozvojová opatření, aktivity a koncepce. Regiony jsou členěny na administrativní a účelové. Administrativní regiony jsou tvořeny z důvodu výkonu státní správy a územní samosprávy a 2

KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy, 2008. LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ, L. a kolektiv. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů, 2009, http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=108942&TypeID=7 3

10

měly by být časově stabilní. Účelové regiony jsou vymezovány podle vybraných kritérií plynoucích z důvodu, ze kterého je region vytvořen (např. politická situace, kulturní situace, chráněná území, ekologická situace, atd.). Většinou je definován kvůli řešení specifických problémů na základě společných charakteristických prvků. Těmito specifickými situacemi mohou být např.: sociální problémy – nezaměstnanost, kriminalita, migrace; zhoršené ţivotní prostředí; ochrana území s přítomností přírodního a kulturního bohatství – chráněné krajinné oblasti, národní parky, UNESCO. Tyto účelové regiony by měly existovat po omezenou časovou dobu, tedy pouze do té doby, neţ bude vyřešen problém, ke kterému byly zřízeny, avšak v souladu s účelem definování regionu, jako např. v případě národního parku. Při vytyčování regionů většinou dochází ke slučování více administrativních jednotek nebo k rozdělování administrativních jednotek do menších, příkladem mohou být mikroregiony, euroregiony nebo regiony soudrţnosti. Mohou vznikat shora z podnětu státu či nadnárodních institucí, ale i z iniciativy obcí a měst – mikroregiony a euroregiony a mají vlastní organizační strukturu.4

1.2 Rozvojové strategie mikroregionů Rozmach vzniku mikroregionů započal jiţ v 90. letech 20. století jako reakce na činnost ministerstva pro místní rozvoj, které charakterizovalo a vyhlásilo pravidla pro získávání finančních prostředků z dotačního programu obnovy venkova a obce se tedy za tímto účelem začaly sdruţovat.5 Dle Rektoříka se obce nejčastěji sdruţují z těchto důvodů: -

podávání společných projektů za účelem spolufinancování potřebné infrastruktury jednotlivými obcemi, např. kanalizace do společné ČOV,

-

řešení problémů z minulých let, které sahají nad rámec jedné obce, např. staré skládky,

-

realizace cílů a naplňování zájmů pro zlepšení kvality ţivota v obcích,

-

společná ochrana práv a zájmů při styku s orgány státní správy, podnikateli, atd.,

-

společný způsob podpory a spolupráce v regionu mezi místní státní správou, místní samosprávou, podnikateli a občany,

-

soulad při tvorbě územních plánů a investičních záměrů a při obnovení venkovského charakteru obcí,

4 5

KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy, 2008. REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. a kolektiv. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací, 1999.

11

-

získávání aktuálních informací nezbytných pro další rozvoj území,

-

výměna zkušeností a informací mezi jednotlivými obcemi v mikroregionu.

Mikroregiony vypracovávají rozvojové strategie, ve kterých identifikují potřeby,

směr

rozvoje, rozvojové aktivity a také jich vyuţívají ke strategickému rozhodování, tedy řešení mikroregionálních problémů a definování a realizaci mikroregionálních programů. Jedná se o Strategický rozvojový dokument mikroregionu, coţ je koncepční dokument, který popisuje sledované území, vychází ze znalosti místních podmínek a specifik a definuje jeho moţnosti a cíle. Dokument je zpracováván v dlouhodobém měřítku na 8-12 let. Dokument obsahuje analytickou část, kde definuje situační analýzu mikroregionu, slabé a silné stránky, příleţitosti a hrozby, tedy SWOT analýzu a vymezuje rozdílnosti v jednotlivých částech mikroregionu. Dále obsahuje návrhovou část, ve které se stanovuje vize a formulují se cíle a priority rozvoje mikroregionu. Následuje vypracování odpovídajících rozvojových projektů, a akční plán, coţ je prováděcí dokument, který se zabývá naplněním cílů dokumentu, tedy kdo, co, kde a kdy má udělat. Poslední částí je zpracování finančního rámce kvůli omezení finančního rizika a zajištění efektivnosti vyuţívání finančních prostředků mikroregionu. Jedná se tedy o souhrn jednotlivých dílčích kroků směřujících k dosaţení udrţitelného rozvoje v území.6 Dle uvedené metodiky by dokument měl obsahovat především řešení v těchto oblastech: hospodářství regionu, zaměstnanost a trh práce, lidské zdroje, inovace, doprava, technická infrastruktura, občanská vybavenost, regionální marketing a podpora investování do regionu, ţivotní prostředí a přírodní zdroje, sociální rozvoj, vzdělanost a kultura, turistika a cestovní ruch, stav územně plánovacích dokumentací (ÚPD) obcí mikroregionu, vnější vztahy mikroregionu, brownfieldy a průmyslové zóny.

1.3 Územní plánování a udrţitelný rozvoj Cílem územního plánování je, dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, mimo jiné i vytváření předpokladů pro výstavbu a udrţitelný rozvoj území. Snaţí se tedy nalézt rovnováhu mezi příznivým ţivotním prostředím, ekonomickým rozvojem a soudrţností obyvatel území. Jeho podstatou je, ţe uspokojuje potřeby občanů v současnosti, aniţ by ohroţoval potřeby a moţnosti pro ţivot budoucích generací. Územní plánování sleduje potenciál rozvoje území tím, ţe řeší jeho účelné vyuţití a prostorové 6

LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ, L. a kolektiv. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů, 2009.

12

uspořádání, chrání a rozvíjí jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty s ohledem na veřejné zdraví, geologickou stavbu území, ţivotní prostředí a ochranu jeho hlavních sloţek – půdy, vody, ovzduší. Poţadovaná rovnováha si tedy vytyčuje tři pilíře udrţitelného rozvoje – ekologický, sociální a ekonomický. Ekologický pilíř hovoří o hospodaření s přírodními zdroji, které musí být usměrňovány tak, aby nebyla záporně ovlivněna moţnost spotřeby budoucích generací. Proto intenzita vyuţívání obnovitelných zdrojů nesmí být rychlejší neţ jejich znovuobnovení, intenzita vyuţívání neobnovitelných zdrojů nesmí být rychlejší neţ vývoj jejich náhrady a intenzita znečišťování ţivotního prostředí nesmí převýšit jeho asimilační (samočisticí) kapacitu. Tyto podmínky ale nejsou z dlouhodobého hlediska splněny, i kdyţ se o to snaţí řada legislativních opatření na národní, evropské i mezinárodní úrovni. Sociální pilíř se týká soudrţnosti lidí tak, aby kaţdý dosahoval určité ţivotní úrovně. Proto jsou všechny členské státy OSN podrobeny porovnání podle tzv. indexu lidského rozvoje (Human Development Index, HDI). Jedná se o údaj, který je měřen pomocí tří indikátorů – předpokládaná délka ţivota při narození, přístup ke vzdělání (sloţený ještě z dílčích indikátorů) a hrubý produkt na obyvatele v paritě kupní síly. Vývoj těchto indikátorů sleduje Rozvojový program OSN pomocí podkladů obdrţených od členských států. Ekonomický pilíř se snaţí najít cestu, jak dosáhnout trvalého ekonomického růstu. Pokud ho dosahuje pomocí intenzifikace, inovace, vyšší kvalitou či produktivitou lidského faktoru a ne zvyšováním vyuţití přírodních zdrojů, jedná se o kladnou stránku udrţitelnosti.7 Maier a kol. dále tvrdí, ţe aby bylo trvale udrţitelného rozvoje dosahováno, je třeba, aby se jeho prosazování rozšířilo z orgánů veřejné správy i mezi populaci a tedy potencionální investory. Tato politika udrţitelného rozvoje potom musí být zakomponována do všech záměrů, projektů a činností na všech rozhodovacích úrovních – nadnárodní, národní, regionální i místní a musí být zaloţena na znalosti místních podmínek, moţností a potřeb při řešení konkrétních případů. Území je neobnovitelný a nenahraditelný zdroj, se kterým se musí šetrně nakládat, neboť jeho zdroje nejsou neomezené, co se týče plochy, prostoru, zdrojů kvalifikované pracovní síly či kapitálu. Kaţdé území je svým způsobem něčím specifické, obsahuje různý pracovní potenciál, průmyslový potenciál i různý přírodní potenciál – samotnou přírodu a suroviny. V územním plánu je přesně vymezeno, k čemu jaká rozvojová nebo stávající plocha slouţí a 7

MAIER, K., ČTYŘOKÝ, J., VOREL, J., FRANKE, D. Územní plánování a udrţitelný rozvoj, 2008.

13

jaké je její moţné vyuţití. Rozvoj území neboli změna jeho funkčního vyuţití a vymezení souvisí především s výstavbou, kdy dochází k návrhu zastavění nezastavěného území či k přepracování územně plánovacích dokumentací za účelem změny vyuţití území z nezastavitelného na zastavitelné území. Tato změna můţe mít potom za následek zásah do krajiny a dochází tak ke sníţení přírodního potenciálu. Vyuţití území má pro udrţitelný rozvoj podstatný význam a zásadním předpisem, který udrţitelný rozvoj monitoruje, je tedy platný stavební zákon a platná územně plánovací dokumentace obcí. K tomu, aby byl správným směrem nastolen rozvoj území, je vţdy efektivní vyuţívání nástrojů územního plánování s ohledem na plány zásad pro ochranu památkových hodnot v území i na cestovní ruch. Stavební zákon rozlišuje tyto nástroje územního plánování: 1. územně plánovací podklady – slouţí jako základ pro vypracování politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace, tvoří je: a. územně analytické podklady – hodnotí současný stav a budoucí vývoj území, b. územní studie – prověřuje moţné změny vyuţití území, 2. politika územního rozvoje – je pořizována pro celé území ČR a je závazná pro pořizování a vydávání jednotlivých sloţek územně plánovací dokumentace a územního rozhodnutí, 3. územně plánovací dokumentace a. zásady územního rozvoje – stanovují poţadavky na účelné uspořádání a vyuţití území kraje, b. územní plán – stanovuje základní koncepci rozvoje území obce a jeho účelné funkční vyuţití, c. regulační plán – stanovuje podrobné podmínky pro vyuţití konkrétních pozemků, 4. územní řízení – na základě tohoto nástroje se vydává územní rozhodnutí, 5. územní rozhodnutí – je rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o změně vyuţití území, o změně stavby a o změně vlivu stavby na vyuţití území, o dělení nebo scelování pozemků, o ochranném pásmu, 6. územní opatření o stavební uzávěře – omezuje stavební činnost za určitých podmínek a územní opatření o asanaci území – vydává se na území postiţené ţivelnou pohromou nebo nějakou havárií a je třeba stanovit podmínky pro odstranění těchto dopadů, 7. úprava vztahů v území – týká se předkupního práva a náhrady za změnu v území.

14

1.4 Regionální rozvoj Definic, co je to rozvoj, existuje opět široká škála. Pánové Beran a Dlask ve své publikaci uvádějí např., ţe „rozvoj je proces zlepšování pomocí rozšiřování, zvětšování a zdokonalování.“ Jsou to tedy změny, které se dlouho a s různou intenzitou vyvíjejí a jsou ovlivněny řadou faktorů, populačním růstem, hospodářským rozvojem, vyvinutím nových technologií (např. nové zpracování surovin), ale i nové metody administrativy, správy, rozloţení daňových povinností, dopravy a obchodu, vymýšlením nových vynálezů a inovací v nejrůznějších oborech, které je třeba následně prosadit v praxi. Vše závisí na disponibilních zdrojích – práce, půda, kapitál. Právě inovace jsou klíčovým zdrojem pro rozvoj regionů. Jedná se zejména o technické inovace, inovace dopravních systémů, inovace konceptů výstavby měst a vyuţití informačních systémů pro sniţování potřeby dopravy. Rozvoj dopravní infrastruktury je tedy determinující prvek pro rozvoj území, na který je navázán rozvoj výstavby, bydlení a s ním spojené sluţby, správa, výroba a další potřeby v sídlech. Především se jedná o silniční dopravu, která je asi nejvíce pruţná, ale v opačném případě vyţaduje velkou pozornost z hlediska investic do údrţby, obnovy, zlepšování a zvýšení uţitné hodnoty komunikační sítě. Ale aby byla zajištěna udrţitelnost rozvoje v dlouhodobém časovém horizontu, je třeba brát v úvahu také aspekty ekologické, aspekty energetické spotřeby, spolehlivost průjezdu silnic a dálnic, atd. Dopravní dostupnost je tedy jeden z důleţitých předpokladů rozvoje a vytváří podmínky pro další vývoj. Dopravní infrastruktura umoţňuje mobilitu pracovních sil, přibliţuje ji k výrobním zdrojům a prostředkům, umoţňuje i mobilitu vyprodukovaných statků od výrobce ke spotřebiteli. Mezi další rozvojové činitele bezesporu patří inovace v průmyslu, ostatní infrastruktuře, bydlení, ekologii, atd., coţ můţe podněcovat tvorbu nových pracovních míst a tím ulehčení veřejnému rozpočtu v podobě vyplácení podpor v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek.8 Publikace Region a regionální vědy rozvojem území rozumí, „dochází-li v území v delším časovém horizontu (zpravidla 10-15 let) ke kontinuálnímu růstu daňové výtěţnosti, hrubého produktu, zvyšování příjmů obyvatel, navyšování příjmů samospráv i růstu zájmu soukromého sektoru o lokalizaci v daném území. Rozvojem je chápáno i zvyšování rozsahu i kvality veřejných sluţeb, zvyšování kvality technické i občanské infrastruktury, včetně bytového fondu, prodluţování střední délky ţivota, kladné saldo migrace, růst míry zaměstnanosti a eliminace sociálních problémů.“

8

BERAN, V., DLASK, P. Management udrţitelného rozvoje regionů, sídel a obcí, 2005.

15

Regionální vs. Lokální rozvoj Oba tyto procesy jsou chápány jako komplexní a dynamický proces postavený na aktivitě a schopnosti místních aktérů a zainteresovaných osob navrhnout potřebné priority a strategie tak, aby docházelo k rovnoměrnému rozvoji území, tedy aby z dlouhodobého hlediska docházelo k posilování ekonomické výkonnosti, k podpoře sociální stability a ke zvyšování kvality ţivota obyvatel v jednotlivých obcích, regionech i mikroregionech pomocí rozvojových projektů a procesů. Potenciál rozvoje je tedy dán nejen jeho přírodními zdroji, ale i sociokulturním přístupem jednotlivých obcí. Regionální rozvoj je tedy chápán v souvislosti s regionální politikou a jejími nástroji a je realizován na ústřední úrovni řízení či vyšších územně samosprávných celků. Lokální rozvoj se váţe k řízení na úrovni obcí a měst či jejich dobrovolných sdruţení, mikroregionů i euroregionů a je spojen s aktivitami jejich místních aktérů.9 Regionální rozvoj je podporován na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Vymezuje jednotlivé oblasti podpory a také dva základní střednědobé dokumenty na období 3-7 let. Strategie regionálního rozvoje je základní dokument politiky regionálního rozvoje. Vyjadřuje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Druhým dokumentem je Státní program regionálního rozvoje, který udává směr podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů. Je vypracován aţ na základě schválené Strategie regionálního rozvoje a vymezuje konkrétní region, cíl, stanovuje oblasti, které budou podpořeny, podmínky, formy a způsob poskytnutí finanční podpory, finanční prostředky potřebné pro jednotlivá opatření a časové období jeho platnosti. Finanční podpora se poskytuje ve formě dotací, zvýhodněných úvěrů nebo návratných finančních výpomocí.

9

KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy, 2008.

16

2 SDRUŢENÍ OBCÍ MIKROREGIONU HLINECKO Svazek obcí Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko (dále SOMH) se z větší části nachází na území NUTS II Severovýchod v Pardubickém kraji na území okresu Chrudim a částečně na území NUTS II Jihovýchod v kraji Vysočina na území okresu Ţďár nad Sázavou. V současnosti sdruţuje 28 obcí: Bojanov, Dědová, Hamry, Hlinsko, Hodonín, Holetín, Horní Bradlo, Chlumětín (okres Ţďár nad Sázavou), Jeníkov, Kameničky, Kladno, Krásné, Krouna, Miřetice, Mrákotín, Otradov, Pokřikov, Raná, Studnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Včelákov, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Všeradov, Vysočina.1011

Obrázek č. 1: Poloha mikroregionu Hlinecko v rámci ČR

Pramen: Městský úřad Hlinsko (MěÚ), Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

Od roku 2003 má město Hlinsko statut obce s rozšířenou působností. Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ) a obce s rozšířenou působností (ORP) je vymezen pro 22 okolních obcí, v následujícím obrázku č. 2 vyznačen růţovou barvou. V Trhové Kamenici sídlí matrika a působí i pro Všeradov a Vysočinu. Obce Bojanov, Hodonín, Horní Bradlo a 10

Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, realizační období 2008-2013, VN KONZULT, s.r.o., listopad 2008, http://www.hlineckoregion.cz/readarticle.php?article_id=69 11 Obce Bojanov, Hodonín, Horní Bradlo a Krásné jsou členy i dalšího mikroregionu – Mikroregion Centrum Ţelezných hor.

17

Krásné spadají pod POÚ Nasavrky a ORP Chrudim. Obec Mrákotín spadá pod POÚ Skuteč a ORP Chrudim. Obce z ORP Chrudim jsou v obrázku znázorněny ţlutou barvou. Obec Chlumětín spadá pod POÚ i ORP Ţďár nad Sázavou a je vyznačena oranţovou barvou.12 Obrázek č. 2: Správní uspořádání obcí mikroregionu Hlinecko k 1.1.2010

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

Následující tabulka č. 1 uvádí počty obyvatel v jednotlivých obcích na území mikroregionu. Jediným městem je město Hlinsko, které plní městotvornou a městoobsluţnou funkci. Nad 1000 obyvatel zde figurují dvě obce – Krouna a Miřetice. Ostatní jsou malé venkovské obce, které plní převáţně obytnou funkci. Tabulka č. 1: Počet obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu Hlinecko k 31.12.2009 648 Chlumětín 165 Mrákotín 369 Trhová Kamenice 902 Bojanov 159 Jeníkov 492 Otradov 284 Včelákov 565 Dědová 260 Kameničky 825 Pokřikov 267 Vítanov 450 Hamry 10 129 Kladno 235 Raná 379 Vojtěchov 416 Hlinsko 96 Krásné 166 Studnice 468 Vortová 263 Hodonín 762 Krouna 1 405 Svratouch 899 Všeradov 168 Holetín 466 Miřetice 1 230 Tisovec 305 Vysočina 695 Horní Bradlo Pramen: interní informace z MěÚ Hlinsko, Odbor správní - evidence obyvatel, MěÚ Chrudim, Odbor správní – evidence obyvatel, Obec Chlumětín

12

Portál veřejné správy ČR, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=okres&kod=CZ0531; http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=595209

18

Tabulka č. 2 naznačuje velikostní kategorie obcí a počty obyvatel v nich, z toho jsou poté vypočteny procentuální podíly. Nejvíce obcí se nachází v kategorii 200-499 obyvatel, coţ je typické vzhledem k sídelní struktuře celé ČR, kdy právě v této kategorii se nachází nejvíce obcí. Necelá polovina ze všech obyvatel ţije v Hlinsku, zbytek obyvatel je rozmístěn do ostatních menších obcí. Tabulka č. 2: Sídelní struktura v mikroregionu Hlinecko k 31.12.2009 Počet obcí Počet obyvatel Velikostní kategorie obcí počet % počet % 5 17,9 754 3,2 do 199 13 46,4 4 654 19,8 200 – 499 7 25,0 5 296 22,6 500 – 999 2 7,1 2 635 11,2 1000 – 1499 1 3,6 10 129 43,2 10 000 – 10 199 Pramen: interní informace z MěÚ Hlinsko, Odbor správní - evidence obyvatel, MěÚ Chrudim, Odbor správní – evidence obyvatel, Obec Chlumětín, vlastní výpočty

2.1 Zaloţení mikroregionu Mikroregion Hlinecko byl zaloţen v roce 1999 za účelem vytvoření společné politiky na získávání finančních prostředků z národních zdrojů i evropských fondů. Konkrétně se jednalo o odpadové hospodářství, ke kterému později přibyla i problematika cestovního ruchu. Na tuto orientaci navazují i projekty, které SOMH připravuje, realizuje a realizovalo - o nich bude pojednáno později.13 Mezi další cíle, jichţ chce SOMH dosáhnout patří: rozvoj ekonomiky území, rozvoj vzdělanosti, rozvoj kulturních tradic, sportu a ochrany ţivotního prostředí společně s dotvořením infrastruktury mikroregionu. Dále klade důraz na vytvoření trvalého partnerství mezi jednotlivými obcemi mikroregionu, mezi veřejnou správou, podnikatelskou veřejností, neziskovým sektorem a dalšími zainteresovanými institucemi.14 Dle koncepce z roku 2000 společná rozvojová vize mikroregionu zní: „Hospodářský růst regionu na principu podpory lidských činností směřujících k trvalé ochraně a udrţování zdravého ţivotního prostředí a rovnováhy ekologických systémů, při dosaţení rovnováhy pracovních a ubytovacích moţností a vytvoření podmínek spravedlivého a rovnoprávného přístupu obyvatel k poskytování vzdělávacích, zdravotních, sociálních a ostatních veřejných sluţeb ve všech obcích a při zvyšování kvality dopravních sítí a technické infrastruktury umoţnit rozvoj ţádoucích hospodářských aktivit.“ 13 14

Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, realizační období 2007-2013. Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, prosinec 2000.

19

Členství obcí ve Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko vzniklo na základě podpisu písemné smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích a schválením stanov na dobu neurčitou. Svazek obcí je právním nástupcem zájmového sdruţení právnických osob „Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko“, se sídlem Poděbradovo náměstí 1, 539 23 Hlinsko, IČO 70151156 a přebral veškerá práva a povinnosti, jakoţto i majetek svého předchůdce.15

2.2 Předmět činnosti16 1. Předmětem činnosti svazku obcí je vzájemná spolupráce jednotlivých členů Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, jakoţ i prosazování společných zájmů, tj. rozvoj členských měst a obcí, jejich vyrovnání se evropským standardům a vývojovým trendům 21. století ve všech oblastech lidského ţivota. 2. Rozhodujícími problémy, které bude svazek obcí řešit, je zejména rozvoj zaměstnanosti, ekonomiky, infrastruktury, ţivotního prostředí, cestovního ruchu a dalších oblastí, vymezených ustanoveními § 50 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, jeţ korespondují s cíli a posláním svazku obcí. 3. Za předmět činnosti svazku obcí se povaţují i takové akce a aktivity, které se z objektivních důvodů týkají třeba jen jedné členské obce, pokud korespondují se zájmy obcí jako celku. 4. Činnosti svazku obcí uvedené v odstavci 1 budou realizovány hlavně prostřednictvím dotací za státního rozpočtu a rozpočtu měst a obcí, jakoţ i dotací z rozpočtu Evropské unie.

2.3 Organizační struktura17 Stanovy dále vymezují orgány svazku, kterými jsou valná hromada, výbor svazku a revizní komise. Dále jsou zřízeny funkce předsedy a jednatele svazku obcí. Nejvyšším orgánem svazku je valná hromada, kterou tvoří statutární zástupci obcí, starostové. Valná hromada je svolávána předsedou výboru svazku obcí alespoň jednou ročně. Valná hromada je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů a

15

Stanovy dobrovolného svazku obcí Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, ze dne 3.6.2006, http://www.hlineckoregion.cz/readarticle.php?article_id=10 16 Převzato z: Stanovy dobrovolného svazku obcí SOMH. 17 Subkapitoly 2.3 a 2.4 zpracovány dle: Stanovy dobrovolného svazku obcí SOMH.

20

k platnému rozhodnutí, usnesení nebo volbě je třeba nadpoloviční většina hlasů všech členů svazku. Kaţdý člen má jeden platný hlas. Mezi další pravomoci valné hromady patří: a) rozhoduje o způsobu hlasování v průběhu jednání valné hromady, b) projednává a schvaluje zprávu výboru svazku obcí a pracovních skupin o činnosti za uplynulé období, dále plán činnosti pro následující období a zprávu revizní komise, c) volí formou hlasování členy výboru svazku a členy revizní komise, stanoví jejich počet i délku volebního období, počet členů obou orgánů musí být lichý, d) stanoví výši členských příspěvků na následující období, e) dle návrhu výboru svazku rozhoduje o přijetí či vyloučení členů, f) rozhoduje o mimořádném pouţití majetku svazku obcí, g) rozhoduje ve věcech odvolání se členů proti rozhodnutí výboru svazku obcí či revizní komise, popř. řeší vzniklé spory. Výbor svazku obcí volí ze svých řad předsedu, místopředsedu, jednatele a hospodáře. Dalším členem s hlasovacím právem je předseda revizní komise. Výbor rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech jeho členů. Výbor dále: a) rozhoduje o činnosti svazku obcí a pracovních skupin, b) rozhoduje o námětech a připomínkách členů, c) vede pravidelnou evidenci veškerého majetku svazku a jednou ročně předkládá valné hromadě zprávu o jeho vyuţívání, d) projednává otázku členství, přijetí nových členů, popř. jejich vyloučení, e) v případě projednávání specifických záleţitostí můţe přizvat i další zástupce členů svazku obcí nebo odborníky bez hlasovacího práva. Výbor svazku obcí dále řeší smírčí spory mezi členy svazku nebo mezi členy a orgány svazku. Je-li urovnání sporu v nedohlednu, předá výbor spor valné hromadě a ta rozhodne o způsobu řešení dané situace. Předseda svazku obcí: a) řídí činnost výboru a jednání valných hromad, b) zastupuje svazek obcí navenek, c) podepisuje se za svazek tak, ţe k názvu svazku obcí připojí předseda svůj podpis. V nepřítomnosti je zastupován místopředsedou nebo jednatelem.

21

Podpisové právo mají předseda, místopředseda, jednatel i hospodář a k záleţitostem, které se týkají finančních operací je třeba minimálně dvou podpisů. Jednatel zabezpečuje úřední agendu, vyhotovuje záznamy z jednání a vede archiv svazku obcí. V určitých záleţitostech můţe jednat jménem svazku obcí, pokud ho tím předseda nebo místopředseda pověří. Hospodář je odpovědný za hospodaření, za vedení evidence peněţních prostředků a za řádné vedení a evidenci veškerého majetku svazku obcí. Provádí a zaznamenává pokladní operace, jedná s peněţními ústavy, zajišťuje výkaznictví a přezkoumání hospodaření. Je odpovědný za předkládání účtů, dokladů a evidence o hospodaření s veškerým majetkem příslušným orgánům ke kontrole. Po uplynutí účetního období provede účetní uzávěrku a podá Přiznání k dani z příjmů právnických osob. Revizní komise má minimálně tři členy a ze svých řad volí předsedu, dále a) provádí kontrolu hospodaření s majetkem a s jeho finančními prostředky, b) kontroluje jednotu hospodaření svazku s jeho rozpočtem, c) provádí kontrolu hospodaření zpravidla vţdy po skončení čtvrtletí, nejdéle však do konce následujícího měsíce po skončení čtvrtletí. Zprávy o výsledcích jednotlivých kontrol předkládá výboru svazku nejdéle do konce následujícího měsíce po skončení čtvrtletí, d) kontroluje plnění a dodrţování zásad a článků stanov, programu činnosti svazku a usnesení valných hromad a výboru svazku obcí, e) prověřuje případné podněty členů svazku obcí a o výsledcích informuje následně se konající valnou hromadu. Je povinna prověřit všechny podněty podané členskými obcemi a zjištěné výstupy projednat na nejbliţší valné hromadě a následně podat obci informace o výsledku šetření.

2.4 Hospodaření svazku obcí Při vstupu do svazku obce nevkládaly ţádný majetek. V současnosti příjmy svazku obcí tvoří18:

18

Převzato z: Stanovy dobrovolného svazku obcí SOMH.

22

a) příspěvky členů svazku, jejichţ výši stanovuje na návrh výboru svazku valná hromada, podle počtu stálých obyvatel v obci (vţdy dle posledních platných údajů Českého statistického úřadu), mimořádné příspěvky členů svazku, b) finanční prostředky získané ze státních dotačních titulů a z dotací a grantů Evropské unie, strukturálních fondů a dalších, určených pro Českou republiku, c) finanční prostředky získané vlastní činností svazku obcí, obchodních společností zaloţených nebo vlastněných svazkem obcí, příjmy plynoucí z majetku svazku, d) příspěvky od státních, regionálních a ostatních institucí a orgánů, e) dary a odkazy institucí nebo jednotlivců (peněţité i věcné), f) ke své činnosti svazek obcí vyuţívá (mimo financí) téţ materiál, prostory a technické vybavení všeho druhu, získané koupí, darem, bezúplatným převodem, dědictvím nebo pronájmem a movitý a nemovitý majetek získaný koupí za doby trvání svazku. Hospodářské prostředky svazku jsou účelově vázány na poslání a cíle svazku obcí a nesmí být pouţívány k jiným účelům. Zisk je pouţíván výlučně na rozvoj a investice, není rozdělen členům svazku. Naopak jedná-li se o ztrátu, o způsobu úhrady rozhoduje valná hromada.

2.5 Majetek svazku obcí Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko má ve svém vlastnictví:  areál a vybavení technických sluţeb, který je pronajímán firmě Technické sluţby Hlinsko19, s.r.o., jejichţ předmětem činnosti je odpadové hospodářství, tedy svoz komunálního odpadu, sběr a svoz nebezpečného odpadu, sběr a třídění separovaného odpadu a provoz řízené skládky odpadů, ale i údrţba veřejné zeleně a čištění a zimní údrţba komunikací.  skládka v Srní – slouţí k ukládání komunálního odpadu a interního odpadu z mikroregionu. Ostatní odpady je zde moţné ukládat po sepsání řádné smlouvy.

2.6 Rozpočet svazku obcí V současné době (únor 2010) má mikroregion na svém bankovním účtu peněţní prostředky ve výši cca 700 tis. Kč, které pouţije na spolufinancování projektů v roce 2010. V březnu 2010 byl na valné hromadě schválen rozpočet na tento rok. Všechny obce platí členské příspěvky, a to ve výši 15 Kč na obyvatele, vţdy ke konci března aktuálního roku. Další očekávané příjmy a výdaje jsou uvedeny v rozpočtu schváleném pro rok 2010: 19

Technické sluţby Hlinsko, s.r.o., http://www.tshlinsko.cz/

23

Tabulka č. 3: Rozpočet SOMH na rok 2010 Sdružení obcí mikroregionu Hlinecko ROZPOČET na rok 2010 VÝDAJE POLOŽKA 5021 5136 5139 5163 5167 5173 5175 5194 5169 5141 5362 5137 5171 6121

POLOŽKA 4121 2112 2141 2132 2132 2133 4221 3113

ODPA 3639 3639 2143 6310 3639 3639 3639 3639 3639 3639 3639 3639 3725 3729

ODPA 2143 3639 3725 3639 3725 3639

NÁZEV POLOŽKY Osobní výdaje, dohody o provedení práce Knihy, učební pomůcky Nákup materiálu - cestovní ruch Sluţby peněţních ústavů, poplatky bance Sluţby školení a vzdělávání Cestovné Pohoštění Věcné dary Nákup ostatních sluţeb Úroky Daň z nemovitosti + z příjmu PO, DPH Drobný hmotný majetek Oprava techniky Stavby - odplynění skládky Výdaje celkem PŘÍJMY NÁZEV POLOŽKY Neinvest. dotace od obcí, členské příspěvky Příjmy z prodeje zboţí Příjmy z úroků na bankovním účtu Nájemné skládka Nájemné areál Pronájem ost. hmotného majetku Dotace město Prodej majetku Příjmy celkem

FINANCOVÁNÍ 8124 Splátka úvěru Pramen: MěÚ Hlinsko – Odbor vnitřních věcí – jednatelka SOMH

v tis. Kč 50 5 5 4 5 10 15 20 38 200 300 450 1000 1000 3102 v tis. Kč 351 5 5 2500 600 341 1000 100 4902 1800

Z uvedeného rozpočtu je patrné, ţe příjmy převyšují výdaje, coţ je pozitivní. Tento přebytek bude pouţit na splátky úvěru, který se bral na období 2009 - 2012 na nákup budov technických sluţeb od města Hlinska ve výši 6 mil. Kč. Z výdajů nejvyšší částku dosahuje oprava techniky a odplynění skládky. Naopak u příjmů dominují příjmy z pronájmu skládky, areálu a techniky Technickým sluţbám Hlinsko s.r.o. a dotace od města Hlinska, coţ je kompenzace příspěvků za ukládání odpadu na skládce, která jde ze zákona městu, ale majitelem technických sluţeb je SOMH.

24

3 ANALÝZA SOUČASNÉ SITUACE MIKROREGIONU Na základě publikace Malý lexikon obcí ČR 2009 jsou v následující tabulce č. 4 znázorněny základní údaje za obce mikroregionu Hlinecko. Mezi údaje patří počet místních částí20, ze kterých se obec skládá, počet katastrů a katastrální výměra v hektarech. Dále se jedná o údaje, zda má obec poštu, školu a zdravotní zařízení. Tyto kategorie jsou hodnoceny číslem 1, pokud se daná jednotka v obci nachází nebo číslem 0, pokud se v obci nenachází. Nebere v úvahu počet těchto jednotek, ale pouze pokud se tam nachází či nikoli. U kategorie škola, jsou v některých obcích – Holetín, Horní Bradlo, Miřetice, Raná a Svratouch – údaje označeny symbolem „*“. To znamená, ţe se v obci nenachází plnohodnotná základní škola s devítiletým stupněm vzdělání, ale pouze málotřídní škola s 1.-5. ročníkem. Málotřídní školy jsou charakteristické tím, ţe jsou nejméně v jedné třídě vyučování ţáci dvou nebo více ročníků. Jedná se např. o spojení 2. a 3., popř. 4. a 5. třídy. Důvodem spojení je malý počet ţáků i pedagogů.21 Dalším údajem jsou informace o počtu dokončených bytů v letech 20062008 celkem a kolik z toho činí rodinné domy. Poslední údaj v tabulce pojednává o tom, zda je obec obcí, městem nebo městysem a je ohodnocena patřičným číslem, viz. tabulka č. 4.

20 21

Seznam viz příloha č. 1 http://www.ped.muni.cz/capv11/1sekce/1_CAPV_Trnkova.pdf

25

Tabulka č. 4: Základní charakteristika obcí Název obce

Počet částí

Počet katastrů

Katastr. výměra v ha

Pošta

Škola

Zdrav. zařízení

(ano = 1, ne = 0)

8 4 1 782 1 1 Bojanov 1 1 390 0 0 Dědová 1 1 382 0 0 Hamry 6 4 2 427 1 1 Hlinsko 1 1 696 0 0 Hodonín 3 2 1 066 1 * Holetín 7 4 2 033 1 * Horní Bradlo 1 1 665 0 0 Chlumětín 1 1 582 0 0 Jeníkov 2 2 782 1 1 Kameničky 1 1 426 0 0 Kladno 3 2 725 0 0 Krásné 6 5 3 438 1 1 Krouna 8 3 1 713 1 * Miřetice 2 1 518 0 0 Mrákotín 1 1 554 0 0 Otradov 1 1 485 0 0 Pokřikov 3 2 704 1 * Raná 3 3 1 572 0 0 Studnice 2 1 1 272 1 * Svratouch 5 2 595 0 0 Tisovec 7 3 2 039 1 1 Trhová Kamenice 7 3 1 355 1 1 Včelákov 2 2 652 0 0 Vítanov 2 1 713 0 0 Vojtěchov 2 2 1 214 1 0 Vortová 3 1 509 0 0 Všeradov 8 4 1 788 0 0 Vysočina Pramen: Český statistický úřad (ČSÚ), Malý lexikon obcí ČR 2009, http://www2.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1302-09

1 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0

Dokončené byty 2006-2008 z toho celkem v rodinných domech

3 0 1 11 1 5 5 1 2 0 0 0 5 4 0 1 0 2 3 11 1 6 3 1 1 1 0 3

2 0 1 11 1 5 5 1 1 0 0 0 5 4 0 1 0 2 3 3 1 6 3 1 1 1 0 3

1. obec 2. městys 3. město

2 1 1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 1 1 1 1 1

Dále budou rozebrány jednotlivé rozvojové oblasti mikroregionu.

3.1 Demografická situace K 31.12.2009 na území mikroregionu ţilo celkem 23 485 tis. obyvatel, coţ představuje nepatrné zvýšení oproti posledním rokům. V následujícím grafu č. 1 je zachycen vývoj počtu obyvatel od dob vzniku mikroregionu, tedy od roku 199922 a ukazuje, ţe aţ do roku 2005 docházelo k trvalému poklesu počtu obyvatel. Od roku 2006 dochází k lehkému kolísání, avšak stav se drţí stále okolo 23,4 tis. obyvatel. Tento graf doprovází tabulka č. 5, která udává data obsaţená v grafu č. 1.

22

Graf je pouze orientační, protoţe nebere v úvahu, ţe během let se měnily členské obce mikroregionu. Je tedy vytvořen pouze na základě údajů za současné členské obce, i kdyţ některé nejsou členy od roku 1999.

26

Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Hlinecko v letech 1999 - 2009 (k 31.12.) Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Hlinecko v letech 1999-2009 (vždy k 31.12.) 24 000 23 900 23 800 23 700 23 600 23 500

Počet obyvatel

23 400 23 300 23 200 20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

23 100

Pramen: ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm, MěÚ Hlinsko, Odbor správní - evidence obyvatel, MěÚ Chrudim, Odbor správní – evidence obyvatel, Obec Chlumětín

Tabulka č. 5: Doprovodná tabulka ke grafu č. 1 Rok Počet obyvatel

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

23926

23892

23656

23581

23528

23468

23390

23395

23445

23404

23485

Následující graf č. 2 popisuje věkovou strukturu za celkové obyvatelstvo mikroregionu v pětiletých věkových skupinách. Počet obyvatel v postreprodukčním věku mírně převyšuje počet dětí v dětské sloţce. Největší sloţkou je reprodukční sloţka, tedy obyvatelstvo ve věku od 15 do 64 let. V dětské i reprodukční sloţce je obojí pohlaví téměř rovnoměrně rozdělené, lehce převyšují muţi, v postreprodukční sloţce jednoznačně převyšují ţeny. Věková struktura obyvatel přibliţně odpovídá trendům v chrudimském okrese i celé ČR. To znamená, ţe v budoucím vývoji nelze očekávat nějaké závratné změny ve vývoji potřeb obyvatel vyplývající z demografického vývoje.

27

Graf č. 2: Věková pyramida mikroregionu Hlinecko k 31.12.2009 Věková pyramida mikroregionu Hlinecko k 31.12.2009 90-94 80-84 70-74 60-64 Muţi

Věk

50-54

Ţeny

40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 -1000

-800

-600

-400

-200

0

200

400

600

800

1000

Počet obyvatel

Pramen: MěÚ Hlinsko, Odbor správní - evidence obyvatel, MěÚ Chrudim, Odbor správní – evidence obyvatel; Obec Chlumětín

Tabulka č. 6: Doprovodná tabulka ke grafu č. 2 Dětská Reprodukční Postreprodukční

Ţ 1 577 7 789 2 437

M Celkem 1 740 3 317 8 304 16 093 1 601 4 038

Kdyby bylo vytvořeno více pyramid za jednotlivá např. desetiletá období bylo by moţné porovnávat pohyb obyvatelstva. To ale není předmětem této práce.

3.2 Trh práce Mikroregion Hlinecko je tzv. pracovním mikroregionem, neboť převáţná část dojíţďky za prací se uskutečňuje v rámci tohoto mikroregionu, jehoţ centrem je město Hlinsko. Okolní obce tvoří jeho spádovou oblast, která je tak s městem funkčně propojena a převáţně odpovídá jeho správnímu obvodu obce s rozšířenou působností. To naznačuje další obrázek č. 3, ovšem se starší vypovídací schopností na základě výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z roku 2001.

28

Obrázek č. 3: Hlavní směr vyjíţďky za prací v mikroregionu Hlinecko

Pramen: Data: ČSÚ, Vyjíţdějící a hlavní směr dojíţďky podle obcí v Pardubickém kraji a kraji Vysočina, http://www.pardubice.czso.cz/xe/edicniplan.nsf/p/13-5321-04 ; http://www.brno.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/p/136122-04 Zpracování: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

Tabulka č. 7 nám podává informace o míře nezaměstnanosti v jednotlivých obcích mikroregionu a na základě takto získaných dat byly vypočteny údaje za celý mikroregion.

29

Tabulka č. 7: Nezaměstnanost v jednotlivých obcích mikroregionu k 31.1.2010 Nezaměstnanost v jednotlivých obcích mikroregionu k 31.1.2010 Dosaţitelní Míra Volná uchazeči EAO nezaměstnanosti místa 30 291 10,3 % 1 Bojanov 19 81 23,5 % 0 Dědová 9 105 8,6 % 0 Hamry 535 5 198 10,3 % 16 Hlinsko 16 47 34,0 % 0 Hodonín 50 341 14,7 % 0 Holetín 47 243 19,3 % 0 Horní Bradlo 13 80 16,3 % 0 Chlumětín 29 222 13,1 % 0 Jeníkov 52 353 14,7 % 0 Kameničky 14 116 12,1 % 0 Kladno 10 62 16,1 % 0 Krásné 90 650 13,8 % 4 Krouna 79 574 13,8 % 0 Miřetice 22 170 12,9 % 0 Mrákotín 12 155 7,7 % 0 Otradov 12 118 10,2 % 0 Pokřikov 20 158 12,7 % 0 Raná 28 198 14,1 % 0 Studnice 80 432 18,5 % 0 Svratouch 23 149 15,4 % 0 Tisovec 68 419 16,2 % 1 Trhová Kamenice 47 272 17,3 % 0 Včelákov 21 205 10,2 % 0 Vítanov 28 183 15,3 % 0 Vojtěchov 17 113 15,0 % 0 Vortová 17 54 31,5 % 0 Všeradov 35 327 10,7 % 0 Vysočina CELKEM 1423 11316 12,6 % 22 Pramen: Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věc, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/, vlastní výpočty Pozn.: Podle oficiální metodiky se míra registrované nezaměstnanosti na úrovni okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva.

K 31.1.2010 se v mikroregionu nacházelo celkem 1 423 uchazečů o práci, kteří byli schopni nastoupit do práce, celkem 11 316 ekonomicky aktivních obyvatel a z toho plyne celková míra nezaměstnanosti v mikroregionu 12,6%. Tabulka nám rovněţ ukazuje, ţe pouze dvě obce se nacházely pod hranicí 10% – Hamry a Otradov, 17 obcí v rozmezí 10-15%, 6 obcí v rozmezí 15-20%, jedna obec nad hranicí 20% - Dědová a dvě obce nad hranicí 30% – Hodonín, Všeradov.

3.3 Bydlení Na území většiny obcí mikroregionu je situace bydlení řešena jedno či dvougeneračními rodinnými domy nebo menšími obytnými domy se čtyřmi a více bytovými jednotkami. 30

V Hlinsku je to rozmanitější. Je tu moţnost bydlení v rodinném domě, v malém bytovém domě nebo v sídlištní panelové zástavbě. Výstavba rodinných domů je zde vázána na pravidla týkající se výstavby v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Ţďárské vrchy a Ţelezné hory vydané Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Tyto obecné podmínky a regulativy stanovují hmotové řešení a proporční měřítko staveb. Jednotlivé záměry jsou posuzovány i z hlediska § 12 (ochrana krajinného rázu a přírodní park) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle něhoţ mohou být stavby povolovány a umísťovány pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Umísťování staveb pro bydlení se umoţňuje ve III. a IV. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO v zastavěném nebo zastavitelném území sídel, ve volné krajině je výstavba nepřípustná. Mezi limity omezující výstavbu domu patří: obdélníkový půdorys přízemního objektu s moţností vestavěného podkroví, krytý sedlovou střechou ve sklonu 40-45°, nasazenou svým okrajem v úrovni stropu přízemí, s hřebenovou osou orientovanou souběţně s delší stranou půdorysu, okenní otvory jsou osazovány na výšku. Při větším objemu je moţné pouţít členitější půdorys do „L“, do „T“ nebo do „U“.23 Základním legislativním dokumentem je stavební zákon, na jehoţ základě lze plánovat a realizovat novou výstavbu.

3.4 Obchod a sluţby Město Hlinsko je centrem veškerých sluţeb a obchodu jako kaţdé jiné větší město. Nachází se zde snad vše, na co si náročný, ale racionální obyvatel i turista vzpomene. Nemůţeme nabídnout obrovské nákupní centrum s multikinem, ale vše ostatní, co je k běţnému ţivotu třeba, ano. Sídlí zde spotřební druţstvo Jednota, které zaujímá dominantní pozici v oblasti obchodu s potravinami na Hlinecku. Má rozmístěných 20 prodejen v 16 obcích mikroregionu, včetně 5 v Hlinsku a jeho místních částech24. V Hlinsku se také nachází řetězce s potravinami Penny 23

Stavební úřad Hlinsko, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: Obecné podmínky pro výstavbu v CHKO Ţďárské vrchy. 24 COOP Jednota, Spotřební druţstvo, Hlinsko, http://www.jednotahlinsko.cz/nase-prodejni-site.html

31

Market, Lidl a Billa. Jinak jsou zde poskytovány sluţby všeho druhu od vodoinstalace, elektroinstalace, přes zámečnictví, truhlářství, pneuservis, aţ po zahrádkářství nebo kadeřnictví, apod. Bankovní sluţby jsou poskytovány pouze v Hlinsku, stejně tak jsou umístěny bankomaty. Mají zde pobočku: Česká spořitelna, GE Money Bank a Komerční banka. Česká pošta25 nabízí své sluţby ve 12 obcích (Bojanov, 2x Hlinsko – město a místní část Chlum, Holetín, Horní Bradlo, Kameničky, Krouna, Miřetice, Raná, Svratouch, Trhová Kamenice, Včelákov a Vortová), jejíţ součástí je většinou i Poštovní spořitelna a Česká pojišťovna. Tam, kde její pobočka není zřízena je zajištěna sluţba Mobilní obsluţná místa, která zajišťuje podání alespoň základních poštovních sluţeb jednou denně v určitou hodinu a na určitém místě. V jediné obci Vysočina není zřízena ani pobočka ani sluţba Mobilní obsluţná místa. V Hlinsku se nacházejí tři lékárny a po jedné v Krouně, Miřeticích a Trhové Kamenici. Benzinové pumpy se v Hlinsku nacházejí opět tři a po jedné v Krouně, Trhové Kamenici a ve Dřeveši (Tisovec). Infocentrum se jediné nachází v Hlinsku. Ve větších obcích jako jsou Svratouch, Miřetice, Krouna, Horní Bradlo, Trhová Kamenice se nacházejí i jiné obchody neţ potraviny, jedná se např. o prodej domácích potřeb, drogerie, ale i rybářských potřeb, prodej textilu, prodej proutěných výrobků, papírnictví, bazar a prodej sportovního vybavení. V některých obcích jsou nabízeny sluţby jako kadeřnictví, pedikúra nebo masáţe.

3.5 Školství V současnosti v celém mikroregionu sídlí 27 školských zařízení. Střední školství zastupuje Gymnázium K.V.Raise v Hlinsku, další vzdělání zde nabízí 8 základních škol (ZŠ) vyššího stupně (1. - 9. třída), 5 základních škol niţšího stupně (1. - 5. třída), 12 mateřských škol (MŠ) a 1 základní umělecká škola (ZUŠ). Z toho v Hlinsku sídlí 3 ZŠ, 3 MŠ, ZUŠ a zmíněné gymnázium. Součástí ZŠ Leţáků v Hlinsku je i Zvláštní škola pro tělesně postiţené děti. Ostatní školní zařízení jsou rozmístěny v jednotlivých obcích mikroregionu. Prostory základních škol jsou také vyuţívány k zájmovým mimoškolním aktivitám, např. výtvarná výchova, výuka cizích jazyků či divadelní představení.

25

Česká pošta, http://iop.cpost.cz/GetSearch.action

32

Dalším školním zařízením je Dům dětí a mládeţe se sídlem v Hlinsku, které přináší dětem, mládeţi i rodičům moţnosti vyuţití volného času a dále Základní umělecká škola se sídlem v Heřmanově Městci (mimo mikroregion) poskytuje vzdělání v městysu Bojanov.

3.6 Zdravotnictví Město Hlinsko je centrem i pro zdravotnictví. Nachází se zde Lékařská sluţba první pomoci, sídlící na Středisku lékařské sluţby. Toto středisko je i sídlem ordinací lékařů různého zaměření, např. chirurgie, koţní, plicní, ušní-nosní-krční, interna, neurologie, psychiatrie, gynekologie, ortopedie a další. Tyto ordinace ordinují všechny dny v týdnu, přesto je nutné se objednávat. Pouze urologie a alergologie ordinují jeden aţ tři dny v týdnu. Přímo na středisku se nachází rehabilitační zařízení, zubní laboratoř a nedaleko sídlí i biochemická laboratoř. Samostatnou ordinaci ve městě má 6 praktických lékařů, 4 dětské lékařky a 7 zubních lékařů. Jsou zde provozovány tři lékárny.26 V Bojanově ordinuje 1 praktický lékař (5x týdně), Kameničky navštěvuje hlinecká praktická lékařka v domě s pečovatelskou sluţbou (1x týdně) a dětská lékařka (1x 14 dní), v Krouně ordinuje lékař praktický (5x týdně), zubní (2x) a dětský (1x). V Miřeticích se o lékařskou péči stará lékař praktický (5x týdně), dětský (2x), zubní (5x) a gynekologický (2x) a v Trhové Kamenici se nachází dětská (2x týdně), praktická (5x), zubní (5x) a gynekologická ordinace (1x), v Rané ordinuje 1x týdně praktický lékař. Obyvatelé ostatních menších obcí jsou nuceni navštěvovat tyto větší obce nebo jiné obce mimo mikroregion, kde získají odpovídající pomoc. Nejbliţší nemocniční zařízení se nachází v Chrudimi (28 km), Pardubicích (39 km), Havlíčkově Brodě (34 km) a Novém Městě na Moravě (36 km). Vzdálenost je vymezena z Hlinska. Ze západního cípu mikroregionu to mají obce blíţe do Chrudimi, z okolí Hlinska jsou vzdálenosti téměř srovnatelné.

3.7 Sociální péče27 Pečovatelská sluţba v Hlinsku poskytuje terénní i ambulantní sluţbu a sdruţuje tři domy s pečovatelskou sluţbou. První Dům seniorů Drachtinka s kapacitou 55 pokojů pro 87 osob, 26

Město Hlinsko, Zdravotnictví, http://www.hlinsko.cz/mesto/zdravotnictvi Město Hlinsko, Poskytovatelé sociálních sluţeb na Hlinecku, http://www.hlinsko.cz/mesto/socialni/poskytovatele-sluzeb 27

33

druhý Dům s pečovatelskou sluţbou s kapacitou 20-ti bytových jednotek a třetí nejstarší Dům s pečovatelskou sluţbou s kapacitou 50-ti lůţek. Všechny zařízení jsou vţdy zcela naplněna a existuje dlouhá řada ţadatelů o umístění v těchto domovech. V prostorách domu s pečovatelskou sluţbou (s 20-ti bytovými jednotkami) mají sídlo dva klubové spolky – Svaz klubově postiţených dětí Hlinecka a Klub seniorů. V Hlinsku dále existuje Dobrovolnické centrum Fokus Vysočina, které napomáhá k zapojení osob s tělesným postiţením do společnosti a podporuje je ve všech oblastech jejich ţivota tak, aby byli samostatní a věřili v lepší zítřky. Další sluţbu občanům poskytuje Farní charita Hlinsko. Jedná se o terénní sluţbu, poskytování zdravotní a ošetřovatelské péče, provádění rehabilitací i pomoc s péčí o domácnost. Sluţba je určena lidem nesoběstačným z důvodu věku, lidem s chronickým onemocněním či lidem, kteří potřebují asistenci jiné fyzické osoby. I ostatní větší obce nabízejí moţnost pečovatelské sluţby. Jsou jimi Svratouch – Dům klidného stáří s kapacitou 18 pokojů pro 21 osob, Kameničky – Pečovatelský dům s kapacitou 5-ti bytových jednotek pro 20 osob, Trhová Kamenice – terénní pečovatelská sluţba v současnosti poskytovaná pro 21 osob, Vysočina – terénní sluţba poskytovaná 15 osobám, Krouna - terénní sluţba poskytovaná 15 osobám. Kaţdá obec poskytuje sluţby v rámci svých místních částí a pouze v pracovní dny. Na území jedné malé obce, jejíţ adresa nebude zveřejněna při respektování utajení místa z důvodu potencionálního domácího násilí, se nachází Azylový dům pro těhotné ţeny v tísni, který provozuje obecně prospěšná společnost Dlaň ţivotu se sídlem v Ostravě. Dům nabízí ubytování, podporu a pomoc v tísni, je určen těhotným ţenám i ţenám s dětmi, které se dostaly do nepříznivých ţivotních situací.

3.8 Průmysl Na území mikroregionu bylo k 31.12.2008 evidováno celkem 4 865 podnikatelských subjektů28. Tato situace je znázorněna ve dvou následujících grafech a tabulce, která obsahuje aplikovaná data. Graf č. 3 znázorňuje strukturu podnikatelských subjektů podle převaţující činnosti. Největší počet podnikatelských subjektů se pohybuje v oblasti obchodu, prodeje a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství. Další významnou oblastí je

28

Ekonomický subjekt je kaţdá právnická osoba, fyzická osoba s postavením podnikatele a organizační sloţka státu, která je účetní jednotkou. (Holeček, 2009)

34

průmysl, následuje stavebnictví, ostatní obchodní sluţby a trvá i zastoupení zemědělství. Ostatní kategorie disponují menším počtem podnikatelských subjektů. Graf č. 3: Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu podle převaţující činnosti k 31.12.2008 Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu Hlinecko podle převažující činnosti k 31.12.2008 Školství,zdravotnictví Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby

Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl

Ostatní obchodní sluţby

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství

Stavebnictví Doprava a spoje

Pramen: ČSÚ, Městská a obecní statistika, http://vdb.czso.cz/xml/mos.html

Následující graf č. 4 ukazuje strukturu podnikatelských subjektů podle právní formy. Jednoznačně dominují ţivnostníci, kteří tvoří celých 74% ze všech právních forem. Dalších 9% reprezentují ostatní právní formy a zbytek je rozdělen mezi zbývající skupiny s menším zastoupením.

35

Graf č. 4: Počet podnikatelských subjektů podle právní formy k 31.12.2008 Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu Hlinecko podle právní formy k 31.12.2008 Ţivnostníci

Akciové společnosti

Samostatně hospodařící rolnící

Druţstevní organizace Svobodná povolání Obchodní společnosti Státní organizace

Ostatní právní formy

Zemědělští podnikatelé

Pramen: ČSÚ, Městská a obecní statistika, http://vdb.czso.cz/xml/mos.html

Tabulka č. 8: Doprovodná tabulka ke grafům č. 3 a 4 Podle převaţující činnosti Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí a pohostinství Ostatní obchodní sluţby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství,zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby CELKEM

Počet 523 927 646 197 1 341 610 76 136 409 4 865

Podle právní formy Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti Druţstevní organizace Ţivnostníci Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy CELKEM

Počet 28 18 272 16 3 602 198 203 97 431 4 865

Tyto údaje je moţno rovněţ nalézt v Administrativním registru ekonomických subjektů ARES, který umoţňuje vyhledávání ekonomických subjektů na základě výběru obce, podle právní formy a několika dalších parametrů. Na území města Hlinska se v současné době nachází dvě průmyslové zóny. V severovýchodní části je areál, který sdruţuje několik menších i větších známých i méně známých průmyslových podniků, kteří jsou zároveň významnými zaměstnavateli. Mezi ty významné se bezesporu řadí: ETA, a.s. – tradiční český výrobce domácích elektrických spotřebičů, PLASTKOV AUTOMOTIVE a.s. – nezávislý výrobce a dodavatel automobilových a elektrotechnických komponentů a souprav, Backer Elektro CZ – výroba elektrických topných těles. 36

V západní části města je vymezena druhá větší průmyslová zóna, která sdruţuje několik významných podniků. Např. SAVE CZ s.r.o. – výrobce domovních ČOV, plastových jímek, septiků; ekologické práce, YMY, spol. s.r.o. – výroba dřevěných výrobků, kovového spotřebního zboţí, atd., Autolakovna, karosárna Dopita Zdeněk s.r.o., MaT kuchyně s.r.o. – zakázková výroba nábytku pro bytové interiéry, speciálně kuchyní. Dále zde má sídlo významná Stavební firma RENOS s.r.o, troje stavebniny Renos, Komplet a JPM Metal s.r.o., a Tiskárna Grafies, a.s.. Mezi další významné podniky sídlící na území města Hlinska patří: Mlékárna Hlinsko s.r.o. – tradiční značka Tatra – výroba mléčných výrobků, Koţešnická, a.s. – výroba koţešinových produktů především z divočiny, ale také z umělých koţešin, Pivovar Rychtář, s.r.o. – prvotřídní české pivo, LOM MATULA, a.s. – těţba šedomodrého granodioritu známého jako hlinecká ţula. Ve většině obcí se nacházejí zemědělské objekty, které jsou v současnosti z větší části nevyuţívané, ale některé právě vytváří zázemí pro nedávno vzniklé nebo vznikající firmy. Jedná se o menší průmyslovou činnost, např. pásová pila, výrobna dřevěných hraček, truhlárna, autoopravna, atd.

3.9 Zemědělství Zemědělství bylo na území mikroregionu vţdy poměrně rozvinuté. Pěstovaly se převáţně brambory, obiloviny, len a řepka olejná, pro které zde jsou příznivé klimatické podmínky. V současnosti dochází k útlumu a zemědělské pozemky jsou nevyuţité. Snahou je pečovat o stabilitu travních porostů, na jejichţ udrţování jsou poskytovány státní dotace od Ministerstva zemědělství. Největším zemědělským podnikem v mikroregionu Hlinecko býval Státní statek Hlinsko, který se později rozpadl a zůstaly z něj jen podniky ve Svratouchu a v Trhové Kamenici. Ve Svratouchu v současnosti funkci zastávají dva větší soukromí zemědělci a Trhovou Kamenici převzala Zemědělská společnost Vysočina, a.s. se sídlem ve Dřevíkově. V současnosti je jediným z podniků, který zůstal zachován téměř v původním rozsahu. Hlavní středisko pro

37

chov skotu má ve Všeradově a současně provozuje střediska v Trhové Kamenici, ve Rváčově a ve Svobodných Hamrech. Zemědělství je dosud provozováno také v obci Holetín, obce Mrákotín, Pokřikov a Raná tvoří jeden společný podnik, Horní Bradlo a Krásné rovněţ tvoří společný podnik, Jednotné zemědělské druţstvo Krouna se rozdělilo na dílčí střediska Krouna, místní části Oldříš, Čachnov a Otradov. V některých dalších obcích (i v některých jiţ uvedených) sice zemědělská činnost dosud funguje, ale zemědělské základny slouţí jako pobočky větších provozovatelů z jiných regionů či krajů (např. Srní, Vojtěchov, Pokřikov, Raná). Naopak aktivity některých místních zemědělců přesahují rámec mikroregionu. Příkladem úplného zániku je Zemědělské druţstvo Dědová, které mělo střediska v obcích Dědová, Kameničky, Jeníkov, Kladno a Hlinsko – Čertovina. Jejich areály jsou v současnosti buď nevyuţívané nebo slouţí drobným podnikatelům jako zázemí pro jejich činnost, jak uţ bylo uvedeno výše. V souvislosti se zemědělstvím je určitě zajímavé uvést, ţe na území mikroregionu sídlí tři z cca dvaceti drůbeţích poráţek s malou kapacitou v rámci republiky. Jedná se o zemědělské podniky v Mrákotíně, ve Svobodných Hamrech a v Rychnově, které poráţejí vlastní vykrmenou drůbeţ (kuřata, krůty, kachny a husy) na vlastních jatkách.

3.10 Ţivotní prostředí Mikroregion Hlinecko se rozkládá na Českomoravské vrchovině, severní část v zalesněných Ţelezných horách a jiţní část v kopcovité krajině Ţďárských vrchů. Původně oblast bohatou na bukové a jedlobukové lesy vystřídaly jehličnaté lesy, hlavně smrkové, vedle nichţ zde rostou i břízy, borovice, osiky a lísky. Charakteristickým prvkem místní krajiny je komunikační propojení obytných sídel s krajinou uprostřed luk a polí lemované z obou stran břízami nebo jeřáby, které střídají květnaté louky, pastviny a pole (K.V.Rais: …na cestách bílých bříz a rudých jeřábů…). Klimatologická charakteristika je různá kvůli velkým rozdílům nadmořských výšek v jednotlivých částech mikroregionu, většinou spadá do středních poloh, patří k nejstálejším oblastem z hlediska teplot a místem s vysokým ročním průměrem slunečního svitu. Vyšší polohy jsou bohaté na sněhovou pokrývku od prosince aţ do počátku března. Vodstvo charakterizuje řeka Chrudimka s mnoha přítoky, která pramení nedaleko Filipova. Je hlavním tokem mikroregionu a patří do labského povodí a evropského rozvodí Severního moře. Protéká hamerskou přehradou, která o své rozloze 62 ha dokáţe

38

pojmout obrovské mnoţství vody. Dříve slouţila k rekreačním účelům, později se stala zásobárnou pitné vody. Další větší vodní plochy slouţí nejen k rekreaci, ale také jako vzácné přírodní útvary, v nichţ se vyskytuje vzácná fauna a flora.29 Ţivotní prostředí je důleţitý pojem z hlediska trvale udrţitelného rozvoje. Úroveň ţivotního prostředí ovlivňuje ţivot na zemi a zahrnuje tyto sloţky: kvalita ovzduší, kvalita vodních toků a vodních ploch, kvalita půdy, biota, odpady a jejich likvidace.30 Kvalita ovzduší je ovlivněna motorovou dopravou, prašností vozovek či vypouštěním emisí do ovzduší z lokálních topenišť. Vzhledem k mnoţství lesů, rozptýlenosti jednotlivých obcí a nepřítomnosti větších výrobních celků, které by vypouštěly nadměrné emise do ovzduší, bych hodnotila kvalitu ovzduší za velmi dobrou. Avšak v některých domácnostech se stále vytápí tuhými palivy nebo čímkoliv, „co přijde pod ruku“, coţ kvalitě ovzduší rozhodně nepřidá. Mezi hlavní příčiny znečištění povrchových a podzemních vod se řadí odpadní vody, tekuté odpady z areálů ţivočišné výroby, agrochemikálie, skládky a silniční doprava. Díky tomu, ţe se některé části mikroregionu nacházejí ve III. pásmu hygienické ochrany vodního zdroje, tj. nádrţe Hamry, nemůţe se zde v období namrzlých vozovek solit, a proto můţeme vyloučit znečištění spodních vod

tímto způsobem. Znečištění odpadními vodami je eliminováno

vzhledem k rostoucí výstavbě kanalizace. Tím, ţe skládka v Hodoníně byla nedávno asanována, můţeme vyloučit další znečišťování spodních vod v této části mikroregionu. Skládka v Hlinsku podle směrnice 1999/31/ES také splňuje poţadavky na technické zabezpečení skládky31. Jistou ekologickou zátěţ můţe představovat stará skládka v Hamrech, která je ale poměrně dobře zabezpečená a kde se pravidelně monitorují podzemní vody. Areálů ţivočišné výroby, které by vypouštěly škodlivé látky, je na našem území minimum. Kvalitu vodních toků lze celkově povaţovat za velmi dobrou i díky existenci ochranných pásem vodních zdrojů, tj. přehradní nádrţe Hamry, ze které je pitnou vodou zásobována převáţná část mikroregionu. Na území mikroregionu jsou dvě chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Ţďárské vrchy a Východočeská křída. Kvalita půdy je také dobrá, neboť ve zdejších lokalitách neprobíhala v minulosti příliš intenzivní zemědělská výroba, která by navozovala nadprůměrné znečištění půd chemickými hnojivy. Proto

ve zdejším kraji

pokračuje pěstování tradičních plodin, zejména kvalitních brambor a některých druhů obilí. Pojem biota obsahuje všechny ţivé organismy, rostlinné a ţivočišné druhy, ve vymezeném

29

Publikace Mikroregion Hlinecko II., 2006. VOJTOVÁ, L., Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území, 2006. 31 http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Skladky_odpadu/Skladky_Plneni_tech_zabezpeceni_20081031.xls 30

39

prostředí. Vzhledem k tomu, ţe na našem území se nacházejí dvě CHKO, několik přírodních rezervací a přírodních památek, hodnotím tuto sloţku opět pozitivně.

3.11 Doprava a technická infrastruktura Řešeným územím mikroregionu procházejí dvě silnice I. třídy: I/37 (Pardubice – Chrudim – Trhová Kamenice – Ţdírec nad Doubravou – Ţďár nad Sázavou), na níţ leţí obce Vysočina a Trhová Kamenice, I/34 (Svitavy – Polička – Hlinsko – Ţdírec nad Doubravou – Havlíčkův Brod – Humpolec), na které leţí obce Chlum (Hlinsko), Hlinsko, Kladno a Krouna. Silnice II. třídy II/343 vchází do mikroregionu ze západu z Horního Bradla, vede přes Trhovou Kamenici,

Vysočinu,

Hlinsko,

Jeníkov,

Kameničky

jihovýchodním

směrem

ven

z mikroregionu, II/344 spojující v západní části Horní Bradlo a Hodonín, II/354 prochází východní částí přes Krounu a II/355 spojuje Hlinsko s Holetínem a míří dál severně z mikroregionu. Zbytkem území prochází hustá síť silnic III. tříd. Silnice II. a III. tříd jsou převáţně v nevyhovujícím stavu.32 Územím vede celostátní ţelezniční trať č. 238 spojující Havlíčkův Brod a Pardubice. Prochází obcemi Pokřikov, Vojtěchov, Holetín, Hlinsko a Vítanov. Dále tudy vede regionální ţelezniční trať č. 261 spojující Svitavy a Ţďárec u Skutče, která na našem území zastavuje pouze v Čachnově a Krouně. Následující obrázek č. 4 ukazuje přehled silnic a ţeleznic. Ostatní dopravní obsluţnost je zajišťována pravidelnými linkami autobusů, které uspokojují potřeby místních obyvatel, ale z hlediska cestovního ruchu je úroveň nevyhovující. Místní linky jsou protínány i dálkovými spoji, které jsou méně frekventované a vedou mimo mikroregion. Mikroregion je napojen na Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje.

32

Publikace Mikroregion Hlinecko II., 2006.

40

Obrázek č. 4: Přehled silnic I.,II. a III. tříd na území mikroregionu Hlinecko

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

Co se týká technické infrastruktury, tak budeme sledovat, zda jsou obce plynofikovány, je-li vybudován veřejný vodovod, zda je v obci kanalizace a čistírna odpadních vod (ČOV) a jestli jsou vybudovány chodníky. V následující tabulce č. 9 jsou políčka označena písmenem A tam, kde se plyn, kanalizace, ČOV, vodovod nebo chodníky nachází a písmenem N tam, kde se daná infrastruktura nenachází. Ostatní políčka, kde se nachází jiný popis, naznačují, ţe určitá infrastruktura je vybudována jen částečně nebo vyţaduje další poznámky, které jsou uvedeny pod tabulkou.

41

Tabulka č. 9: Přehled technické vybavenosti v obcích P

K

ČOV

V

CH

P

K

ČOV

V

A A A A A N N A A A A N A A

N N N A N N N A A A N N A* A*

N N N A N N N ** A A N N N N

A část A A A A A A A A A N A A

A N část A A N část A N A N N A A

N A A A A A N A A A A A A A

N N N A* N A N A* A* A N N N N

N N N N N A N N N *** N N N N

A N A A A A A A A A A N N A

CH

N Bojanov Mrákotín N Dědová Otradov A Hamry Pokřikov A Hlinsko Raná N Hodonín Studnice 2010 Holetín Svratouch část Horní Bradlo Tisovec A Chlumětín Trhová Kamenice část Jeníkov Včelákov A Kameničky Vítanov A Kladno Vojtěchov A Krásné Vortová N Krouna Všeradov A Miřetice Vysočina Pozn. P – plynofikace, K – kanalizace, ČOV – čistírna odpadních vod, V – vodovod, CH – chodníky * kanalizace dešťová, do které jsou zavedeny předčištěné vody, a kde má obec od Vodoprávního úřadu povolení k vypouštění odpadních vod do vodních toků ** revitalizační nádrţe *** obec je svedena na Hlinsko Pramen: dotazníkové šetření, MěÚ Hlinsko – Odbor ţivotního prostředí - vodoprávní úřad

Z označení v tabulce písmeny A a N (75 ku 57) je zřejmé, ţe lehce převaţuje vybudovaná infrastruktura nad nevybudovanou. Tento rozdíl by se měl časem zvyšovat s rozvojem jednotlivých obcí a v souladu s udrţitelným rozvojem, kdy budeme budoucím generacím předávat lepší a kvalitnější prostředí. Většina obcí je plynofikována a ve většině je vybudován veřejný vodovod. Nejvíce investic bude třeba připravit pro vybudování ČOV, kterému předchází vybudování splaškové kanalizace.

3.12 Ekonomická situace Ekonomická situace je důleţitá pro harmonický rozvoj základních funkcí. Finanční prostředky ze státního rozpočtu většinou nestačí pro zlepšení kvality ţivota v obcích, zachování kulturních hodnot, zlepšení občanské a technické vybavenosti či pro revitalizaci veřejných prostranství, coţ je vlastně jeden z důvodů vzniku tohoto mikroregionu. Kaţdá obec hospodaří podle svého rozpočtu a větší finančně nákladnější akce se snaţí řešit společně. O tom, co se mikroregionu podařilo vybudovat během jeho existence s vyuţitím dotačních titulů, bude pojednáno v kapitole č. 5 Dotační politika mikroregionu.

42

3.13 Stav územně plánovacích dokumentací obcí33 Územně plánovací dokumenty jsou na obecní úrovni základními legislativními dokumenty, které upravují podmínky rozvoje řešených území. Podle novely stavebního zákona č. 191/2008 Sb., jsou všechny obce, jejíchţ územní plán byl schválen před 1. lednem 2007, povinny do 31. prosince 2015 pořídit nový územní plán. Některé obce tak jiţ učinily. Aktuální územní plán z roku 2010 mají obce Hlinsko a Kladno. Z roku 2009 mají územní plán zpracovaný obce: Chlumětín, Krouna, Pokřikov, Tisovec a Včelákov. Z roku 2008 obce: Jeníkov, Vítanov a Vojtěchov. Z roku 2006 obec Všeradov. Z roku 2005 obce: Hamry, Raná a Studnice. 2004 - obec Vortová, 2003 – městys Bojanov a obec Horní Bradlo, 2002 - obec Holetín, 2000 - obec Vysočina. Z roku 1999 mají územní plán obce: Kameničky a Miřetice. 1998 - městys Trhová Kamenice, 1997 - obec Otradov, 1996 - obec Svratouch. Obce Dědová, Hodonín, Krásné a Mrákotín územní plán zpracovaný nemají. Nahlédnutím do územních plánů rozvíjejících se obcí bylo zjištěno, ţe společným znakem těchto obcí je snaha o rozvoj podmínek pro bydlení. Některé obce se na tuto stránku zaměřují zvýšenou mírou, např. Krouna. Výrazným znakem ostatních územních plánů obcí jsou i další priority jako např. v Trhové Kamenici odstranění dopravní závady na silnici I. třídy, coţ představuje výstavbu nového mostu a narovnání trasy komunikace. Obec Svratouch má záměr po vyřešení technické infrastruktury v nejbliţších letech opravit veškeré povrchy komunikací. Obec Vysočina se zaměřuje na zkvalitnění podmínek pro návštěvnost skanzenu Veselý Kopec, obec Kameničky je tradiční rozvojem kulturních spolků v oblasti malířství a výstavnictví a obec Miřetice vytváří podmínky pro zvýšení návštěvnosti pietního území Leţáky. Dalším společným záměrem obcí je dotvoření technické infrastruktury především kanalizací a ČOV. Po platnosti nového stavebního zákona se výrazným způsobem zlepšil dopad územního plánování na stavební proces. Stavební úřady jiţ ve fázi pořizování územních plánů spolupracují s úřady územního plánování tím, ţe poţadavky občanů a institucí získané z praxe v povolovacím procesu uplatňují do nového územního plánu. S takto vytvářenými územními plány se stavebním úřadům lépe pracuje, mimo jiné i proto, ţe jsou vedle speciálních stavebních úřadů jediným povolovacím orgánem - povolovací činnost tzv. komisí výstavby 33

Interní informace: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS a MěÚ Chrudim – Odbor územního plánování a regionálního rozvoje.

43

při obecních úřadech byla s novým stavebním zákonem zrušena. Dříve se velmi často stávalo, ţe tyto komise územní plány nerespektovaly, coţ vedlo k podceňování důleţitosti územního plánování. Naopak v poslední době se prestiţ a význam územních plánů výrazně zvýšily, protoţe stavební úřady na rozdíl od zmíněných komisí zákonnost spojenou s celým procesem územního plánování striktně dodrţují. Územní plány jsou také s ohledem na zvyšující se zkušenost s územním plánováním propracovanější a práce s nimi je i vlivem rozvoje komunikačních technologií snaţší. Významná bude i jednotnost přístupu stavebních úřadů k jednotlivým lokalitám v budoucí době, kdy u všech obcí budou územní plány existovat v důsledku povinnosti jejich pořízení . Mnoho obcí v minulosti ani nemělo zájem pořizovat územní plán, protoţe cítily jistou omezenost ve stavebním rozvoji obce, toto se ovšem postupně měnilo např. v souvislosti s poskytováním dotací. Stavební rozvoj obcí se tak v budoucnu můţe maximálně vyhnout jisté chaotičnosti, která dříve v některých lokalitách existovala.

44

4 CESTOVNÍ RUCH, KRAJINA A KULTURNÍ HODNOTY Cestovní ruch a kulturní hodnoty spolu úzce souvisí. Kulturní hodnoty jsou vytvářeny a udrţovány právě proto, aby přivedly turisty a finančně přispěly do místního rozpočtu. To je doplněno přírodním dědictvím, které oblasti dodá ten správný půvab a směr, jakým budou kulturní hodnoty posuzovány. Kdyţ vnímáme kulturní prvky, pozorujeme současně i krajinu, vnímáme ji všemi smysly (zrakem, sluchem, čichem a hmatem). Sice nepřispívá finančně stejnou měrou jako kulturní dědictví, ale není moţné ji od vnímání kultury z hlediska cestovního ruchu oddělit. Krajina34 je tedy „souhrnem přírodních a kulturních faktorů“. Cestovní ruch je důleţitým prvkem v ţivotě všech lidí. Umoţňuje poznání nových krajin a rozšíření znalostí dosud nepoznaného. Právě oblast cestovního ruchu asi nejvíce uplatní a vyuţije hodnotu přírodních atraktivit a kulturních památek pro nalákání turistů z tuzemska i ze zahraničí. S tím ovšem také souvisí moţné přetíţení území přírodního bohatství a historických objektů a můţe docházet k devastaci a sniţování přírodního i kulturního potenciálu území. Proto je důleţité před tímto chránit, aby k devastaci území nedocházelo a aby byla zachována autenticita prostředí. Ochranu kulturních památek reprezentuje zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších změn, jehoţ účelem je, ţe stát chrání kulturní památky jako „nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele ţivotního prostředí a nenahraditelné bohatství státu“. Tak zajišťuje, ve spolupráci s orgány státní památkové péče, jejich ochranu, zachování, zpřístupňování a společenské uplatnění. Také zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, má za úkol zabezpečovat ochranu území z hlediska jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty a stanovuje poţadavky na vyuţití a uspořádání území a podmínky pro provedení změn v území. Další ochranu zajišťuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který hájí ochranu volně ţijících ţivočichů, planě rostoucích rostlin, nerostů, hornin, pečuje o ekologické systémy a krajinné celky, jejich vzhled a přístupnost. Proto jsou také tímto zákonem definována zvláště chráněná území.

34

HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. Kulturní regiony a geografie kultury, 2009.

45

4.1 Formy a druhy cestovního ruchu Pro definování jednotlivých typů cestovního ruchu budeme vycházet z členění na formy a druhy cestovního ruchu, kde se jako kritérium pouţívá motivace prostředí.35 Formy cestovního ruchu se odvíjejí od motivace a chuti návštěvníků, dělí se na: rekreační – patří k nejstarším a nejvyhledávanějším formám. Lidé hledají fyzický i psychický odpočinek, potřebují regenerovat a obnovit své síly. Většinou se jedná o kombinaci pasivního a aktivního odpočinku a zahrnuje příměstskou rekreaci, pobyty na dovolené a lázeňský cestovní ruch. kulturní – poznání nových kultur, zvyků a tradic, způsobu ţivota, společnosti a náboţenství, získání nových vědomostí, znalostí a dovedností, řadíme sem cestovní ruch vzdělávací, alternativní a náboţenský, společensky orientovaný – cestování spojené s návštěvou známých a příbuzných a přitom vyuţití moţnosti návštěvy nějaké kulturní události, památky apod. nebo se jedná o klubový cestovní ruch, tedy dopředu organizovaný za účelem poznání či uskutečnění společných zájmů a zálib, sportovní – jedná se o aktivní nebo pasivní vyuţití volného času, ekonomicky orientovaný – odráţí pracovně orientované cestování, tedy cestovní ruch kongresový, obchodní, cestovní ruch veletrhů a výstav nebo incentivní cestovní ruch, specificky orientovaný – záleţí na specifické orientaci návštěvníka, můţe se jednat o nákupní, politický (sjezdy, shromáţdění), vojenský cestovní ruch apod. Druhy cestovního ruchu se rozlišují na základě vnějších faktorů a zohledňují jevový průběh a způsob realizace cestovního ruchu v závislosti na různých podmínkách, např. geografických, ekonomických, společenských či jiných. Rozlišujeme cestovní ruch podle: původu účastníka (domácí x zahraniční), počtu účastníků (individuální x kolektivní x masový), věku účastníků (mládeţnický x seniorský), délky trvání (krátkodobý x dlouhodobý, hranici tvoří 4 přenocování), převahy místa pobytu (městský x venkovský), ročního období (letní x zimní, v hlavní sezóně x mimo sezónu),

35

VYSTOUPIL, J. et al. Základy cestovního ruchu, 2006.

46

způsobu ubytování (hotelový x parahotelový – jiné objekty ubytování, např. soukromá chalupa, chata, apartmán, kemp – stan, karavan, apod.), způsobu cestování (organizovaný x neorganizovaný), apod. K těmto oběma obecným výčtům forem a druhů cestovního ruchu můţe být určitě doplněna celá škála dalších kategorií nebo se mohou objevit takové formy, které se navzájem kombinují a nelze je jednoznačně přiřadit k některé z forem nebo uvedených druhů. Pro náš mikroregion se asi nejvíce hodí forma rekreačního, kulturního a sportovního cestovního ruchu, díky velkému mnoţství kulturních a přírodních hodnot nejen v mikroregionu, ale i v jeho blízkém okolí. Můţeme představit např. dvě památky UNESCO – zámek Litomyšl a Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Ţďáře nad Sázavou, ale také zámek Slatiňany nebo hrady Kunětická hora a Litice. Moţnost lázeňského cestovního ruchu se přímo v mikroregionu nenachází, ovšem v nedalekých Lázních Bohdaneč tato moţnost existuje. Ekonomicky a specificky orientovaný cestovní ruch není pro naši oblast charakteristický. Podle druhů cestovního ruchu zde převaţuje domácí, venkovský a parahotelový cestovní ruch, ačkoli mohou být určitě vyuţívány i všechny ostatní uvedené druhy.

4.2 Přírodní atraktivity Mikroregion Hlinecko se nachází v srdci Českomoravské vrchoviny na rozhraní dvou Chráněných krajinných oblastí – Ţelezné hory a Ţďárské vrchy.

47

Obrázek č. 5: Poloha obcí mikroregionu Hlinecko z hlediska CHKO

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

Atlas cestovního ruchu ČR36 rozlišuje velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území. Pod pojmem velkoplošná rozumí národní parky a chráněné krajinné oblasti. Maloplošným územím se rozumí národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace (PR) a přírodní památka (PP) a často jsou součástí právě velkoplošných území. V námi sledovaném území se vyskytuje 6 přírodních rezervací a 14 přírodních památek. 4.2.1 Velkoplošná chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definuje chráněnou krajinnou oblast jako: „Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.“ CHKO vyhlašuje vláda ČR nařízením.

36

VYSTOUPIL, J. et al. Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

48

CHKO Ţďárské vrchy Pestrá krajina Ţďárských vrchů se rozkládá na rozloze 709 km2, v severovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Mělká a rozlehlá údolí, mírné táhlé stráně a oblé vrcholky naznačují svůj vrchovinný aţ pahorkatinný reliéf . Klidnou a čistou přírodu střídají louky a lesy, pastviny a pole s rybníky a potoky a je vidět, ţe se jedná o zachovalou kulturní krajinu.37 CHKO Ţelezné hory Harmonický komplex Ţelezných hor zaujímá území o velikosti 284 km2 v severní části Českomoravské vrchoviny. Krajina je charakteristická nejsloţitější geologickou strukturou v rámci Evropy a je opět bohatá na mnoţství lesů a luk, polí a řek vrchovinného aţ pahorkatinného rázu.38 Celková rozloha mikroregionu činí 31 077 ha a z toho Ţďárské vrchy zaujímají 13 714 ha a Ţelezné hory 8 000 ha39. Z toho tedy vyplývá, ţe území mikroregionu Hlinecko se ze 70% nachází v chráněné krajinné oblasti. 4.2.2 Maloplošná chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, definuje přírodní rezervaci jako: „Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast.“ Přírodní památku definuje jako: „Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohroţených druhů ve fragmentech ekosystému, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk.“ Tato území vyhlašuje orgán ochrany přírody, jejichţ výčet je uveden v § 75 uvedeného zákona. Na území našeho mikroregionu jsou nejcennější části Ţďárských vrchů a Ţelezných hor chráněny dvaceti přírodními památkami a rezervacemi. Z následující tabulky č. 10 je patrné, ţe nejhojněji se přírodní památky či rezervace vyskytují na území Trhové Kamenice a jejích místních částí, neboť se právě zde střetávají obě CHKO, a jinak jsou téměř rovnoměrně rozprostřeny na území celého mikroregionu. Důvodem ochrany jsou významné krajinné

37

CHKO Ţďárské vrchy, neoficiální web, http://www.zdarskevrchy.cz/chko/ CHKO Ţelezné hory, http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=904 39 Publikace Mikroregion Hlinecko II., 2006. 38

49

prvky jako rašelinné louky a rybníky, které jsou domovem chráněných a ohroţených druhů rostlin a zvířat. Tabulka č. 10: Přehled přírodních rezervací a památek v CHKO Ţelezné Hory a Ţďárské vrchy ŢĎÁRSKÉ VRCHY Datum vyhlášení

Katastrální území

Rozloha

Důvod ochrany

PŘÍRODNÍ REZERVACE PR Volákův Kopec

1990

Kameničky

88,15 ha

PP Bahna

1990

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA Dědová, Filipov 18,72 ha

PP Les na Dolíku

1990

Rváčov u Hlinska

5,00 ha

PP Louky v Jeníkově

1990

Jeníkov u Hlinska

27,75 ha

PP Mlýnský rybník a rybník Rohlík s pobřeţními loukami PP Návesník

1951

Trhová Kamenice

5,09 ha

1990

Vortová

29,81 ha

PP Ratajské rybníky

1990

Hlinsko v Čechách

11,41 ha

PP U Tučkovy hájenky PP Utopenec

1990

Svratouch, Krouna

3,26 ha

1990

13,43 ha

PP Zadní rybník

1990

Lhoty, Studnice u Hlinska Trhová Kamenice

PP Zlámanec

1990

Vortová

11,47 ha

33,16 ha

Rašelinné louky, tokaniště tetřívka, na vrcholu kopce zatopený ţulový lom. Komplex rašelinných luk, tokaniště tetřívků. V úţlabině meandrujícího potoka je zachována ojedinělá populace dřípatky horské. Rašelinné louky, mokřady a rákosiny se vzácnou květenou. Rybník s mokřady, břehovými porosty a vlhkými loukami údolní nivy a s bohatou květenou. Zarůstající rybník s mokřady a vlhkými rašelinnými loukami a vzácnou a ohroţenou faunou a flórou. Soustava rybníků, mokřadů a vlhkých slatinných luk s bohatou květenou. Vlhké rašelinné louky s významnou květenou. Údolní niva meandrujícího Vortovského potoka. Soustava vodních a mokřadních společenstev rybníka a údolní nivy s dřevinnými porosty a s cennými společenstvy rostlin a ţivočichů. Společenstva rašelinných luk a mokřadů rybníka v pramenné oblasti Vortovského potoka s bohatou květenou.

ŢELEZNÉ HORY Datum vyhlášení

Katastrální území

Rozloha

PR Hubský

1993

PŘÍRODNÍ REZERVACE Rohozná u Trhové 11,56 ha Kamenice

PR Polom

1955

Velká Stříteţ

18,00 ha

PR Strádovka

1993

Rohozná u Trhové Kamenice

45,28 ha

PR Vápenice

2001

Polánka, Bojanov

41,85 ha

50

Důvod ochrany

Rybník s rašelinnými a vlhkými loukami a s výskytem ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. Původní pralesový charakter lesa se zbytky obrovských jedlí. Rybník s přilehlými vlhkými a mokřadními loukami a vzácnou květenou a zvířenou. Ochrana lesních společenstev bučin a dubohabřin místy pralesovitého charakteru.

PR Zubří

1990

Trhová Kamenice

28,5 ha

PP Buchtovka

1990

PŘÍRODNÍ PAMÁTKA Trhová Kamenice 5,56 ha

PP Polánka

1994

Polánka

0,32 ha

PP Upolíny u Trhové Kamenice

1996

Trhová Kamenice

1,96 ha

PP Vršovská olšina

1990

Polánka, Horní Bradlo

9,40 ha

Smilkové a bezkolencové louky a přechodová rašeliniště se vzácnou květenou. Rašelinné a slatinné louky s výskytem mnoha ohroţených druhů rostlin a ţivočichů. Suchá louka s významnou květenou. Jediná lokalita srstnatce bezového v ŢH. Vlhké rašelinové a pcháčové louky s výskytem vrby borůvkovité (v ČR pouze 2 místa). Podmáčená olšina s bohatým výskytem bledule jarní.

Pramen: CHKO Ţďárské vrchy, neoficiální web, http://www.zdarskevrchy.cz/chko/ CHKO Ţelezné hory, http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=3582 Ţelezné hory, http://www.zelezne-hory.info/z_hory2.htm BioLib Biological Library, http://www.biolib.cz/cz/localities/dir411/

Podle soustavy chráněných území NATURA 200040, kterou na svém území vytváří všechny členské státy Evropské unie, se na našem území nenachází ţádná z Ptačích oblastí, za to se zde nachází několik Evropsky významných lokalit: 1. Údolí Chrudimky – lokalita zahrnuje horní tok řeky Chrudimky nad Hamerskou přehradou (3 km od Hlinska) směrem k obci Kameničky a dále aţ k Filipovu. 2. Chrudimka – střední tok řeky Chrudimky od Trhové Kamenice po vtok do Křiţanovické přehrady, včetně Sečské přehrady. 3. Hubský – Strádovka – území se nachází u obce Rohozná u Trhové Kamenice. Obklopuje Rohoznou z východu, jihu a západu a zahrnuje rybníky Hubský, Nový a Rohozenský velký rybník. 4. Ratajské rybníky – soustava tří rybníků s mokřady a přilehlými slatinnými loukami.

4.3 Kulturně – historické atraktivity Kulturní hodnoty lze definovat jako soubor hmotných a nehmotných prvků, které vycházejí z charakteru daného území, jeho vývoje, osídlení a tradic. Tyto hodnoty se v čase vyvíjí a rozšiřují. Přítomnost kulturní hodnoty dodává místu jedinečný a neopakovatelný charakter a zvyšuje tak atraktivitu daného území i jeho ekonomický potenciál. Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, dělí kulturní památky na národní kulturní památky, památkové 40

NATURA 2000, http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php

51

rezervace a památkové zóny. Památkové rezervace se dále dělí na městské památkové rezervace a vesnické památkové rezervace. K tomu se navíc také rozlišuje mezi technickou památkovou rezervací a archeologickou či krajinnou památkovou rezervací.41 Co se týká našeho mikroregionu, tak kulturní památky jsou zde vnímány jako přirozené součásti sídel a krajiny. Ve většině obcí se nalézá nějaká kulturní či historická památka, ať uţ se jedná o vesnickou usedlost, kapli nebo sochu. Všemu ale s jistotou dominuje Městská památková rezervace – Betlém v Hlinsku, ve kterém se nachází přes 20 tradičních vesnických domů, Skanzen Veselý Kopec v obci Vysočina a nezanedbatelná je jistě i Národní kulturní památka v blízkosti Miřetic – Pietní území Leţáků. Mezi nemovité památky Národní památkový ústav ve svém registru, podle jednotlivých obcí a jejich místních částí, řadí42: Bojanov: kostel sv. Víta fara (čp. 36) Holín o sousoší Nejsvětější Trojice Hamry: kaple sv. Jana Nepomuckého zv. Svatojánské lázně venkovská usedlost (čp. 14) venkovský dům (čp. 25) Hlinsko: kostel Narození P. Marie/Narození Páně hřbitov (z toho jen pomník rudoarmějců) socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Václava radnice (čp. 1) venkovský dům (čp. 59) rychta (čp. 401) venkovské domy na Betlémě ( čp. 62, 134, 157, 158, 159, 161, 162, 178, 180, 182, 318, 361, 362, 400, 416, 466) Chlum o kostel sv. Petra a Pavla Holetín: venkovský dům (čp. 35) venkovský dům (čp. 4) Horní Bradlo: 41 42

VOJTOVÁ, L., Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území, 2006. Národní památkový ústav, http://www.monumnet.npu.cz/monumnet.php

52

kaple P. Marie s hrobkou rod. Rücklů socha sv. Jana Nepomuckého Javorné o zvonice (u čp. 9) Lipka o hrobka rodiny Kustodů o tvrz (čp. 1) Chlumětín: venkovská usedlost (čp. 32) Kameničky: kostel Nejsvětější Trojice krucifix venkovská usedlost (čp. 11) venkovský dům (čp. 97) Kladno: silniční most přes Kladenský potok Krouna: kostel evangelický kostel sv. Michala venkovská usedlost (čp. 61) Čachnov o venkovská usedlost U Halámků (čp. 12) o venkovský dům (čp. 19) Oldřiš o venkovská usedlost (čp. 23) Rychnov o zemědělský dvůr (čp. 36) Miřetice: památník a pietní území Leţáků Otradov: kostel sv. Bartoloměje vodní mlýn Blaţkův (čp. 19) Raná: kostel sv. Jakuba Studnice: výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy Svratouch: venkovský dům (čp. 158) modlitebna (čp. 231) Karlštejn o tvrz Zkamenělý zámek, archeologické stopy 53

o zámek – lovecký zámeček (čp. 1) Trhová Kamenice: kostel sv. Filipa a Jakuba hřbitov (z toho jen Šebkova hrobka) kříţ – z holomského hřbitova pomník obětem fašizmu fara (čp. 1) měšťanský dům (z toho jen pamětní deska) (čp. 6) venkovská usedlost ( čp. 8) vodní mlýn ( čp. 11) radnice (čp. 49) venkovská usedlost (čp. 67) venkovská usedlost (čp. 73) Zubří o kaple sv. Jana Nepomuckého o venkovský dům (čp. 2, 3, 4, 8) Polom o kostel sv. Kunhuty Včelákov: kostel sv. Máří Magdalény památník obětem II. světové války socha sv. Jana Nepomuckého Všeradov: venkovská usedlost (čp. 10) Milesimov o vodní mlýn – Králova pila a mlýn (čp. 15) Vysočina Svobodné Hamry o hamr a mlýn vč. technického vybavení o zámek (čp. 1) o hospoda Hamerská (čp. 4) o venkovský dům (čp. 9) o venkovský dům (čp. 26) Dřevíkov o ţidovský hřbitov o venkovský dům – soubor objektů „ţidovská ulička“ (čp. 45) Moţděnice o kovárna (čp. 3) o škola (čp. 37) Svatý Mikuláš o kostel sv. Mikuláše Veselý Kopec o venkovská usedlost (čp. 4) o Soubor lidových staveb skanzen Vysočina – Veselý Kopec, s omezením: bez usedlosti z Hinecka, zvoničky, včelína, chaloupky bezzemka, Gregorovy dílny, dále viz spis

54

Od roku 2008 vede Národní památkový ústav seznam nejohroţenějších nemovitých památek. Na našem území jsou sem zařazeny dvě památky. První z místní části Trhové Kamenice Polom – kostel sv. Kunhuty a druhá z místní části Horního Bradla - Lipka - tvrz. V průběhu roku 2008 vzniklo v Trhové Kamenici občanské sdruţení Polom, na které byl kostel později převeden a které se snaţí, společně s desítkami dobrovolníků, o jeho záchranu a obnovu díky finančním prostředkům z Ministerstva kultury a Pardubického kraje. Od roku 2008 proběhla řada prací – vyčištění kostela i prostoru hřbitova, statické zajištění stavby, byla osazena nová střecha, proběhla oprava korun zdiva. Na základě vlastního a dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe v jednotlivých obcích jsou za významné povaţovány i další památky, které nenesou titul památkově chráněné a kterých je vzhledem k mnoţství obcí mikroregionu celá řada. Často se jedná o pomníky padlých, kříţe, malé kapličky, zvoničky, pomníky, fary nebo nějaký most či mostek. Starostové hodnotí stav těchto objektů většinou jako vyhovující, pokud však ne, činí kroky k jejich rekonstrukci a obnově. NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA – PIETNÍ ÚZEMÍ LEŢÁKŮ V blízkosti obce Miřetice se nachází osada Leţáky, která byla v době protektorátu za 2. světové války dne 24.6.1942 vypálena nacisty. Důvodem bylo, ţe místní obyvatelstvo ukrývalo české parašutisty, kteří plánovali atentát na Heindricha a chtělo je uchránit policejního zásahu. Dospělí lidé byli ještě v ten den popraveni a děti byly poslány do koncentračních táborů. Celá osada měla navţdy zmizet ze světa, nacisté zničili všechny domy, rybník a změnili i koryto řeky. Osada nebyla uţ nikdy obnovena a stala se pietním územím, které bylo 16. června 1999 vyhlášeno Národní kulturní památkou. Na místech vypálených domů jsou v současnosti ţulové pomníky s vytesanými kříţi. Kaţdý rok se zde koná, za účasti významných osobností, pietní akt na uctění památky obětí tohoto neštěstí. V budově Památníku

se

nachází

muzeum

s expozicí

dobových

fotografií

a

dochovaných

historických předmětů, které místním lidem patřily a které pouţívali.43 4.3.1 Kulturní zařízení a kulturní akce Stěţejním kulturním centrem mikroregionu je město Hlinsko. Zde se nachází Městské muzeum a galerie, Městská knihovna, Panoramatické kino, Komorní divadlo Orlovna a Sokolovna v Hlinsku (v období plesové sezóny). 43

Publikace Mikroregion Hlinecko II., 2006.

55

V Městském muzeu jsou ke shlédnutí stálé expozice, a sice historická expozice, kdy se město stalo sídlem okresního zastupitelstva se starostou Karlem Adámkem. Proto zde byla vybudována pamětní síň rodiny Adámků. Další pamětní síň byla vybudována hlineckému rodákovi a sochaři Karlu Lidickému. Zde se nachází soubor jeho plastik společně s tvorbou hlineckých malířů. Další expozice nabízí nejstarší dějiny o vývoji společnosti na Hlinecku a školství spojené s Karlem Václavem Raisem, zaniklá řemesla – hrnčířství (oblast bohatá na kvalitní jíl), sklářství (výrobky skelných hutí), hračkářství (i výrobky dnešních hračkářů), textilní a oděvní expozice, národopisná expozice – ukazuje ţivot venkovských lidí a prostředí, ve kterém ţili. K tomu jsou navíc na rok 2010 naplánovány tyto akce: -

Příběh Husova pomníku – historie a foto dokumentace (duben-květen)

-

Pletení se smrkových loubků – výsledky výzkumu slovem i obrazem (červenec-srpen)

-

Houby a jejich vyuţití – houbařská výstava(17.-19. září)

Městská galerie pořádá kaţdoročně v letních měsících ve spolupráci s Národní galerií v Praze výstavy s názvem Výtvarné Hlinecko. Mimo to nabízí také širokou škálu akcí, které bylo, je a bude moţno navštívit v roce 2010. Jedná se o: -

Vánoce v muzeu – výstava (20.11.2009 - 6.1.2010)

-

Jiří Křiklava – obrazy a fotografie, Jaroslav Pochop – kované plastiky (7.5. - 6.6.2010)

-

51. Výtvarné Hlinecko – výstava významných autorů jako jsou Jakub Schikaneder (1855-1924) a Gustav Macoun (1892-1934), (25.6. - 5.9.2010)

-

Co skrývá depozitář – výběr z přírůstků Sbírky muzea a galerie z let 2000-2010 z různých oborů – obrazy, kresby, textilní výrobky, knihy, domácí zařízení, betlémy, atd. (2.10. - 14.11.2010)

-

XYLEM – dřevo a jeho vyuţití – krása a význam dřeva, jeho druhy a VÁNOČNÍ VZPOMÍNÁNÍ u fotografií (4.12.2010 - 6.1.2011)

Městská knihovna disponuje celkem rozsáhlým knihovním fondem pro děti i dospělé a vedle toho nabízí veškeré knihovnické sluţby, včetně veřejně přístupného internetu a lze tedy říci, ţe knihovna vyhovuje poţadavkům všech věkových skupin. Mimo jiné pořádá výchovné a vzdělávací akce pro ţáky ZŠ a MŠ a studenty gymnázia, literární soutěţe („Hlinecký hrneček“) a kvízy, počítačové kurzy pro děti i seniory, besedy a exkurze, autorské čtení a také se účastní celostátních akcí.

56

Městský kulturní klub Hlinečan zastřešuje hlinecké spolky, soubory a krouţky, které se věnují kultuře. Jedná se např. o Folklórní soubor písní a tanců Vysočan, který reprezentuje Hlinecko na folklórních festivalech po celé ČR i zahraničí a kaţdý rok je spolupořadatelem a hlavním organizátorem Adámkových folklórních slavností, které mají v Hlinsku tradici jiţ od roku 1995. Dětský folklórní soubor Vysočánek, který rovněţ reprezentuje město na folklórních festivalech v ČR i v zahraničí. Taneční studio Ridendo se orientuje na sportovní společenský tanec a navštěvují ho děti jiţ od 3 let. Mezi další spolky patří Fotoklub, Kříţovkářský krouţek Rychtáři, Pěvecký sbor Signum, hudební dechový soubor Hlinečanka a Loutkařský soubor. Pro svou činnost vyuţívají Komorní divadlo Orlovnu a Společenský dům Komorní divadlo Orlovna slouţí jako zázemí pro konání divadelních představení, dětských vystoupení, zábavných pořadů či plesů a tanečních kurzů. Program naplánovaný na rok 2010 je následující a akce budou zajisté ještě přibývat: -

„Horečka noci“ v Orlovně! – Travesti show (3.2.2010)

-

Další setkání s Pepou Fouskem (10.2.2010)

-

Aby bylo jasno – divadelní komedie (15.2.2010)

-

Okresní kolo Národní soutěţe ZUŠ (12.3.2010)

-

„Ringo ever – Rembrand ever“ – nový pořad F. Ringo Čecha (15.3.2010)

-

Ţivot reportéra – nový pořad Josefa Klímy (30.3.2010)

-

Dubňanka + host Karel Heger – dechová hudba (10.4.2010)

-

Rosomák – Olympic Revival – rockový koncert (15.4.2010)

-

Pohádka o Popelce – divadelní předtavení pro děti (24.4.2010)

-

Zdravý nemocný – Moliérova komedie (24.4.2010)

-

Hlinečanka – koncert místní dechové hudby (14.5.2010)

-

Světem muzikálů – pořad sloţený ze slavných písní našich i zahraničních muzikálů (26.5.2010)

-

Piktogramy a kruhy v obilí – beseda s promítáním (31.5.2010)

Mezi další zařízení, které se starají o zábavu dětí i dospělých v období kaţdých prázdnin i během roku, se řadí Dům dětí a mládeţe se svými naplánovanými akcemi na rok 2010: -

Jízda na autodráze pro veřejnost (7.10.2009 - 2.6.2010)

-

Kurzy pletení z pedigového proutí (31.10.2009 - 2.1.2010)

-

Pololetní prázdniny s ponoţkovým zvířátkem (29.1.2010)

-

Výlet do hvězdárny a planetária v Hradci Králové (25.2.2010)

57

-

Velikonoční inspirace (20.3.2010)

-

Keramika o velikonočních prázdninách (1. - 2.4.2010)

Kaţdoročně počátkem července pořádá Letní tábor ve Svratouchu a koncem května ozdravný pobyt v Itálii. K tomu během kaţdých prázdnin pořádá další zajímavé akce.44 Mezi další instituce patří Centrum Jana XXIII., které nabízí volnočasové aktivity jak pro děti a mládeţ, tak pro seniory i širokou veřejnost, Mateřské centrum Hlinečánek je centrum pro maminky na mateřské dovolené a jejich ratolesti, nabízí jim prostory ke hraní, různé vzdělávací programy pro rodiče, předporodní kurzy, besedy, přednášky i společenské akce a karnevaly. Ve městě se nachází spoustu dalších spolků, ať uţ se jedná o rybáře, myslivce nebo dobrovolné hasiče, které napomáhají k udrţení společenských vazeb a vztahů mezi lidmi uvnitř jednotlivých obcí i v obcích navzájem. Z důvodu, ţe město Hlinsko nemá dostatečné vlastní prostory pro konání společenských akcí a zázemí pro hlinecké spolky, byla na jaře roku 2010 zahájena rekonstrukce bývalého učiliště v Multifunkční kulturní centrum. Tato obrovská investice by nebyla třeba, kdyby TJ Sokol nepronajímal obrovskou budovu našim vietnamským spoluobčanům, ale prodal ji městu a město se tak na ni mohlo spolehnout. Dnes je městu uvolněna pouze v období plesové sezóny, ale co v jiných částech roku? Ostatní větší obce mikroregionu disponují alespoň určitým kulturním zařízením. V Trhové Kamenici můţeme nalézt knihovnu, muzeum se stálou expozicí a kulturní dům TJ Sokol s kinem, kde místní spolky pořádají plesy, zábavy a ostatní kulturní akce. Nedaleko Trhové Kamenice jihozápadním směrem se na Zuberském kopci nachází rozhledna Zubří. Je umístěna v nadmořské výšce 615 m.n.m., má 182 schodů a její plošina má 39 m. V současné době na našem území vzniká ještě druhá rozhledna na kopci nad Vojtěchovem. Měla by mít necelých 17 m a začíná se tyčit ve výšce 589 m.n.m. V Krouně se nachází kulturní domy Orel a TJ Sokol, ve kterých se konají nejrůznější plesy, zábavy, koncerty a jiná hudební vystoupení, dále prostory ZŠ a MŠ slouţí pro pořádání besed, výstav a koná se zde i představení divadelních her ţáků dětského divadelního souboru.

44

Zpracováno dle: Město Hlinsko, http://www.hlinsko.cz/mesto/kultura. Plánované akce se v průběhu roku doplňují.

58

Ve Svratouchu se opět nachází kulturní dům TJ Sokol, kde se pořádají plesy, zábavy a dětský karneval, ale i výstavy obrazů, divadelní představení a jednou za pět let setkání rodáků. Obec Miřetice se pyšní hlavně Pietním územím Leţáky, které bylo popsáno výše. Kulturní program se zde koná ve dvou místních kulturních domech – plesy, zábavy, Leţácké podvečery – kulturní představení. Chloubou Kameniček je Galerie Antonína Slavíčka, který zde působil několik let a od jehoţ smrti letos uplynulo jiţ 100 let. I zde se nachází kulturní dům, ovšem je v dezolátním stavu a musí být nutně rekonstruován. Přes nepřítomnost kulturního zázemí obec určitě kulturně nezaostává, neboť má moţnost navštívit okolní obce. Mezi vyhlášené letní parkety patří parket Kameničky, Dědová, Dřevíkov (Vysočina), Studnice, Kladno, Cihelka a DTJ v Hlinsku, Holetín, Borovina ve Svratouchu a Sportovní areál Sušidla na Včelákově, které jsou v letních měsících neodlučitelně spojeny s hasičským sportem a vyuţíváním okolních prostor právě pro hasičské závody, na které navazují letní zábavy. Tyto prostory jsou obecními spolky vyuţívaný pro konání jejich letních akcí pro děti i dospělé, a pokud tuto moţnost nemají, vyuţívají obecních prostranství. Mezi další tradice zde dodrţované patří pálení čarodějnic, neckyáda, pro děti pouštění draků, pořádání dětských karnevalů, dětských dnů a pohádkových lesů či obchůzek čerta, Mikuláše a anděla. Pro dospělé se v některých obcích dodrţuje šipkový turnaj, turnaj ve stolním tenise či karetní turnaj v mariáši. Téměř ve všech obcích se nachází místní knihovna malého rozsahu a klubovna nějakého spolku nebo kulturní dům (většinou s letní zahrádkou), ve kterém se konají plesy, zábavy, dětské karnevaly, srazy důchodců, ale i výstavy a divadelní představení nebo letní akce s občerstvením. V kaţdé obci existuje alespoň jeden spolek, většinou se jedná o Sbor dobrovolných hasičů, kteří pořádají hasičské závody, ale i ostatní kulturní programy v obcích. Mezi další spolky patří např. spolek myslivecký, rybářský, lyţařský, cyklistický, dětský skaut apod. Mezi významné akce patří dodrţování staročeské tradice, a to tradiční obchůzky masopustního průvodu, které se konají na Veselém Kopci, ve Studnicích, ve Vortové,

59

v Hamrech a v Blatně. Modernější forma tohoto průvodu je provozována i v ostatních obcích, např. v Pokřikově, na Včelákově nebo v Horním Bradle. Právě tyto masopustní obchůzky, v podání maškary ze Studnic, Vortové, Hamrů a Blatna, jsou zapsány do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR. Obchůzky se tak staly národní kulturní památkou v oblasti nemateriálního dědictví. Právě tento krok bylo potřeba splnit, aby bylo moţné podat nominační návrh na zápis do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Konečné rozhodnutí by mělo být vyřčeno na podzim roku 2010. Z tohoto všeho vyplývá, ţe tato oblast je velmi zaměřená na dodrţování tradic všeho druhu. Ať uţ se jedná o společenské tradice jako stavění a kácení máje nebo kaţdý sám doma drţí tradiční pouť a posvícení (do některých obcí stále jezdí pobavit kolotoč). Samozřejmě se zde dodrţují i folklorní sociální obřady jako posvícení, Vánoce a vystavování jesliček, Velikonoce a koledování s pomlázkou, ale i oslava narození miminka – křtiny a Vítání občánků, svatba nebo pohřeb s průvodem aţ ke hřbitovu a rozloučení se se zesnulým.

4.4 Sportovní a rekreační zařízení Od roku 1999 v Hlinsku působí příspěvková organizace Městská sportoviště Hlinsko. Ve své působnosti spravuje krytý bazén, v jehoţ areálu se nachází i sauna, dva kurty pro squash a fitness centrum se soláriem a se spinningem. Spravuje také Sportovní areál v Olšinkách, kde se nachází zimní stadion, který byl v roce 2001 rekonstruován, zastřešen a bylo rozšířeno vyuţívání jeho plochy potaţením pro in-line hokej v letních měsících, coţ svědčí o vyuţití prostor i po zbylé měsíce roku. V areálu se téţ nachází dvě fotbalová hřiště, z toho jedno tréninkové, hřiště pro národní házenou s umělým travním povrchem, čtyři tenisové kurty a tři kurty pro volejbal či nohejbal. Areál je vyuţíván především sportovními kluby, ale i ostatními fyzickými osobami za úplatu, která je potom pouţita na údrţbu sportovišť. V Hlinsku je také moţné navštívit dvě spinning centra. Součástí areálů základních škol a gymnázia jsou dvě velké a dvě malé sportovní haly, které je opět moţné za úplatu vyuţít. Základním školám také náleţí venkovní atletický ovál s tartanovým povrchem, uvnitř s fotbalovým hřištěm a hřištěm pro volejbal či nohejbal, který byl dříve přístupný veřejnosti, ale kvůli špatným zkušenostem s vandalstvím byl provoz pro veřejnost ukončen.

60

Dalším neopomenutelným zařízením je Lyţařský areál v Hlinsku45. Nachází se zde dvě sjezdovky o délce 250 a 400, resp. 500 m se dvěma vleky s tyčovými teleskopickými unášeči a jedním dvoukotvovým vlekem, vše zastřešeno umělým osvětlením pro večerní lyţování a dětský svah s taţným lanem. Při provozu všech tří vleků dohromady přepraví aţ 2000 osob za hodinu. K údrţbě a úpravě areálu je vyuţívána rolba, pět sněţných děl a jedna zasněţovací sprcha. Areál se stal mnohem atraktivnější po jeho rekonstrukci, kdy v roce 2006 byla jedna ze sjezdovek prodlouţena právě na 400, resp. 500 m přemostěním silnice 1. třídy I/34 ve směru na Ţdírec nad Doubravou. Toto přemostění je dobře viditelné na fotografii, která je uvedena v příloze č. 2 a je raritou v rámci ČR. V současnosti je areál hojně vyuţíván hlineckými lyţaři, ale přijíţdějí sem i lidé ze širokého okolí a v neposlední řadě zde probíhají také lyţařské výcviky nejen místních základních škol. O víkendech je skutečně nemoţné si „dobře“ a prostorně zalyţovat, protoţe areál se mění doslova v mraveniště, ačkoliv moţná je to jen zhýčkanost místních lyţařů, kteří jsou zvyklí na poloprázdné svahy v týdnu. Na území Trhové Kamenice se nachází dva menší lyţařské areály – Lyţařský klub Trhová Kamenice se dvěma vleky, pomou a zastaralou kotvičkou, délkou sjezdovky 300 m s umělým osvětlením, ale zatím bez technické podpory - umělého zasněţování a rolby a SKI Areál Hluboká s jedním vlekem o délce 400 m, s osvětlením, technickým zasněţováním i rolbou. Dalším klubem, který se poctivě věnuje své činnosti, je Klub klasického lyţování Hlinsko. Za městem, v blízkosti Ratajských rybníků, kde má klub své sídlo, jsou v příznivém počasí k dispozici běţecké tratě projeté sněţným skútrem do širokého okolí Hlinska. Významným je také cyklokros, někteří zástupci oddílu reprezentují Hlinsko v závodech Světového poháru, Mistrovství světa či Evropy a kaţdý rok se jezdí jeden závod světového poháru i v Hlinsku. Dalším sportem, který se zde v posledních letech hodně rozvinul, je golf. Na území mikroregionu se nachází dva areály – Golfové hřiště ve Svratouchu a Golf & Country Club Svobodné Hamry (obec Vysočina) obě s 9-ti jamkami. Tento sport je moţné si vyzkoušet na dni otevřených dveřích, který oba kluby 1-2krát ročně pořádají. V jiném období se zájemce musí stát členem klubu a ani tak mu není vstup do hřiště bez instruktora povolen, dokud nesplní určitou odbornou úroveň, tzv. par. Na území obce Horní Bradlo je k dispozici známý rekreačně sportovní areál „Tesla Travná“, který celoročně nabízí moţnosti pro dětskou organizovanou rekreaci i individuální nebo 45

viz. příloha č. 2

61

rodinnou rekreaci. Uvnitř areálu jsou k dispozici čtyři antuková hřiště na tenis a volejbal, dále fotbalové hřiště, stůl pro stolní tenis, tělocvična a fitness, dětská hřiště a také rozlehlé přírodní koupaliště. Dalším zařízením je ŠARZ Vršov, školící a rekreační zařízení rovněţ v Horním Bradle, které opět celoročně nabízí celý výčet moţností, např. se můţe jednat o rodinnou rekreaci, rekondiční pobyty pro tělesně handicapované a vozíčkáře nebo poskytnutí prostor pro vzdělávací a společenské akce.46 Na území obce Svratouch se nacházejí dvě rekreační zařízení. Letní táborová základna Svratouch, jejímţ majitelem je město Hlinsko, slouţící pro pořádání letních táborů, školních výletů, sportovních soustředění a různých kurzů. Areál je tedy vyuţíván především Domem dětí a mládeţe Hlinsko, ale i základními školami, sportovními oddíly či občanskými sdruţeními. K dispozici je 15 chatek po 3 lůţkách, budova se sociálním zařízením a zděná budova, ve které se nachází kuchyň, jídelna, společenská místnost a v podkroví společná loţnice cca pro 20 osob. K tomu náleţí přilehlá louka s hřištěm a ohništěm a nedaleko se rozprostírá rybník Chochol vhodný ke koupání. Pobyt je ale nutno zamlouvat dlouho dopředu. Druhé rekreační zařízení u obce Svratouch je Rekreační středisko Naděje. Nabízí moţnosti pro školy v přírodě, školní sportovní výcviky, školní výlety, ale i pro rodinnou rekreaci. K dispozici je malé fotbalové hřiště, hřiště na volejbal a zrovna tak je dostupný rybník Chochol. Na území městyse Bojanov v místní části Kovářov je provozována jízdárna Ranch LL Kovářov. Pořádá vyjíţďky na koních pro začátečníky i pokročilé po jezdeckých stezkách a také nabízí ubytování pro několik osob přímo na ranči, ovšem úrovně odpovídající ranči. Stejně tak ve Svobodných Hamrech (Vysočina) je provozována jezdecká stáj Victory a nabízí sluţby pro začátečníky i pokročilé. Obce Kameničky, Hamry, Vítanov a hlinecká místní část Blatno nabízí multifunkční hřiště s umělým povrchem pro malou kopanou, házenou, florbal, tenis nebo volejbal, nohejbal a basketbal, stejně tak obec Všeradov nabízí takové hřiště, ale menšího rozsahu. Na Včelákově se ve Sportovním areálu Sušidla nachází 3 antukové kurty vhodné pro tenis, volejbal či nohejbal a fotbalové travnaté hřiště. V Holetíně je letní koupaliště, v Chlumětíně, ve Rváčově (Vysočina), Trhové Kamenici, Vojtěchově, Vortové a na Včelákově je rybník, v Holetíně, Miřeticích, Mrákotíně, Otradově, Rané, Trhové Kamenici, Včelákově a v Srní (Hlinsko) se nacházejí bývalé kamenné lomy, které jsou v současnosti zatopené a slouţí 46

Publikace Mikroregion Hlinecko II., 2006.

62

k letnímu koupání nebo jako ráj místních potápěčů. Novinkou letošního roku 2010 bude moţná zahájení výstavby nového rybníka u jiţ existujících ratajských rybníků v Hlinsku nazvaného Rybník Velký Ratajský, který bude slouţit jak ke koupání, tak jako ekologická náhrada na vyrovnání vodní bilance z důvodu nedostatku vodních ploch. Realizace závisí na získání dotace z Operačního programu Ţivotní prostředí (OPŢP) v letošním roce 2010. Ve většině obcí se nachází travnaté fotbalové hřiště, které je vyuţíváno místními fotbalovými kluby a je veřejnosti většinou nepřístupné nebo alespoň antukové hřiště, vhodné pro volejbal či nohejbal nebo dětské hřiště. Oblast mikroregionu je svými přírodními podmínkami velmi příznivá pro jakoukoliv turistiku, a proto je protkána mnoţstvím turistických tras, naučných stezek a cyklotras. 4.4.1 Turistické trasy47 Sledovaným územím prochází celá řada značených turistických tras, které se různě kříţí či doplňují. I tady je město Hlinsko dominantní, poněvadţ se zde mísí všechny druhy barev tras a většina turistických okruhů vychází právě odsud. Červená trasa vede západní částí mikroregionu od Otradova, přes Krounu, Dědovou, Kameničky do Chlumětína a taky od jihozápadní strany od Chlumu (Hlinsko) přes Studnice a Hlinsko do Trhové Kamenice, kde je přerušena a navazuje zase v Horním Bradle odkud západně míří za hranice mikroregionu. Ţlutá trasa vede z Čachnova do Svratouchu, z Dědové do Hlinska, z Dřevíkova (Vysočina) přes Veselý Kopec do Chlumu a ze Zubří (Trhová Kamenice) a z Krásného přes Horní Bradlo na jih mimo mikroregion. Zelená trasa vede napříč celým mikroregionem od východu na západ a kopíruje stezku Krajem Chrudimky. Vychází z Čachnova, přes Filipov, Kameničky a Hamry do Hlinska, odkud pokračuje přes Vítanov a Veselý Kopec do Trhové Kamenice, dále přes Zubří míří do Horního Bradla a nakonec severozápadně do Bojanova. Poslední modrá trasa vede ze severu od Miřetic přes Včelákov do Hlinska a tudy dále přes Hamry, Lhoty (Vortová) jihovýchodním směrem pryč z mikroregionu směrem na Herálec.

47

Subkapitola zpracována podle: Turistická mapa Mikroregion HLINECKO, Vizovice: SHOCart., 2004.

63

Obrázek č. 6: Turistické trasy na území mikroregionu Hlinecko

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

Mikroregion doporučuje 17 turistických tras, které z větší části procházejí obcemi mikroregionu, ale někdy zamíří i do vnějších obcí. Seznam těchto tras je uveden v příloze č. 3. Podrobnější popis tras je moţné najít v turistické mapě Mikroregion HLINECKO, která je k dispozici v hlineckém informačním centru. Některé trasy byly z tohoto sumáře vyřazeny z důvodu vystoupení obce Herálec ze SOMH. Číslo před názvem trasy odpovídá číslu trasy, jak je vyznačena v turistické mapě a vnější obce jsou označeny kurzívou. Trasy míjí nejen přírodní památky a rezervace, ale nabízí i překrásné rozhledy a návštěvu míst spojených s tvorbou českých malířů. 4.4.2 Naučné stezky Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky odpovídá z části trase č. 2 z výčtu tras uvedeného v příloze č. 3. Vlastivědná stezka začíná u pramene řeky Chrudimky na hranici obcí Svratouch a Chlumětín v CHKO Ţďárské vrchy. Prochází napříč celým mikroregionem přes Kameničky, Hlinsko, Veselý Kopec, Trhovou Kamenici, kde plynule přechází do Ţelezných hor a mikroregion opouští v Horním Bradle, táhne se okolo sečské přehrady, v Bojanově do mikroregionu opět na kousek vstupuje a za hranicí této obce pokračuje mimo mikroregion ve

64

směru okresního města Chrudim, kde končí. Stezka vede podél řeky Chrudimky po turisticky značených trasách, míjí přírodní zajímavosti a seznamuje s historií kraje na 31 informačních tabulích v jednotlivých zastávkách. Celková délka stezky je 82 km a zdolává převýšení 390 metrů.48 (Trasa č. 2 vychází z Čachnova, vede také k pramenu Chrudimky a dále kopíruje průběh vlastivědné stezky aţ kousek za Horní Bradlo, odkud míří rovnou do Bojanova, kde končí. Tato trasa měří 57 km a je vytyčena tak, aby procházela právě a jenom územím mikroregionu.) Naučná geologická cyklostezka MAGMA začíná v Hlinsku, vede přes Trhovou Kamenici, Horní Bradlo a Hodonín, kde opouští mikroregion a pokračuje přes Nasavrky do Chrudimi. Měří 56 km a obsahuje 8 zastávek s informačními tabulemi.49

4.4.3 Cyklotrasy Mikroregion je protkán i celou řadou cyklotras. Páteř tvoří dvě mezinárodní cyklotrasy, v následujícím obrázku označeny červenou barvou, jimiţ jsou Praţská a Českomoravská stezka a obě se protínají v Hlinsku. Praţská stezka – trasa č. 1 přichází na území mikroregionu ze severozápadní strany od Prahy a pokračuje jihovýchodním směrem na Brno, resp. na Vídeň. Českomoravská stezka – trasa č. 18 vchází do mikroregionu ze severovýchodní strany státu od česko-polského hraničního přechodu Mikulovice, přes Jeseníky a vede aţ do Českých Budějovic, resp. do Rakouska50. Na následujícím obrázku č. 7 je vyznačena řada regionálních cyklotras, jsou různě náročné a procházejí jednotlivými částmi mikroregionu. Můţeme uvést např. cyklotrasy č. 4120 – Včelákov – Hlinsko – Rychnov, č. 4122 Dřevíkov – Moţděnice – Křemenice, č. 4183 Všeradov – Vortová a mnoho dalších.

48

Info Česko, http://zajimavosti.infocesko.cz/content/pardubicko-chrudimsko-hlinecko-turistika-naucne-stezkyvlastivedna-stezka-krajem-chrudimky.aspx 49 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1556&path_id=34 50 http://cr-sr.cz/dalsi-ceske-cyklostezky.php

65

Obrázek č. 7: Mapa značených cyklistických tras

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

4.5 Stravování a ubytování Doprovodnou infrastrukturou cestovního ruchu je zajisté moţnost ubytování a stravování. V následující tabulce č. 11 je uveden přehled všech těchto zařízení, které se na území mikroregionu nacházejí a fungují. U většiny je celoroční provoz. Letní provoz je u těch, které mají za názvem v závorce označení (L), většinou se jedná o rekreační zařízení, kde je současně moţnost ubytování v chatkách nebo stanech. Pouze několik z následně uvedených zařízení poskytují zároveň ubytování i stravování, proto jsou tučně zvýrazněny. V tomto ohledu je situace v našem mikroregionu ţalostná.

66

Tabulka č. 11: Stravovací a ubytovací zařízení Obec Bojanov

Stravovací zařízení Penzion Čtyřlístek

Hlinsko

Motel Čertovina Penzion Zlatá Studna Hotel Styl Hospoda U Svatého Huberta

Holetín Horní Bradlo

Ski restaurant Bowling bar Blatno Bistro Gama Hospoda U Podrouţků Hostinec U Pavlousků Restaurace Rychtář Hostinec Ovčárna Restaurant Koníček Restaurace U Karla Restaurace Pizza-Grill Restaurace U Vodů Čínská restaurace Na zámečku Restaurace Na sále Penzion U Kozlů Hotel Tatra

Jeníkov Kameničky Miřetice Otradov Raná Studnice Svratouch

Trhová Kamenice

Penzion Sírius Restaurace Romana Broţková Penzion Na Majlantě Restaurace U Mrázků (L)

Od 1.5. 2010 bude v provozu restaurace, zatím neznámý název Hotel Slavia Restaurace Na Radnici

Včelákov Vítanov Všeradov Vysočina

Penzion Jonáš Hostinec U Kováře Matějě

Ubytovací zařízení Penzion Čtyřlístek Ubytování U Krejčů Motel Čertovina Penzion Zlatá Studna Hotel Styl + Ubytovna Horalka Hospoda u Svatého Huberta + Penzion Betlém Chalupa Betlém Ubytování v chaloupce na Betlémě Ski restaurant Ubytovna U Toma Ubytovna Hlinsko Ubytovna U Kašny Penzion Dvořákovo nábřeţí Penzion Trunec Chalupa Strnadka (Srní)

Chalupa Horní Holetín (L) ŠARZ Vršov TESLA Horní Bradlo (L) Penzion U Kozlů Hotel Tatra Chalupa Jeníkov Salesiánská společnost Penzion Sírius Penzion Na Majlantě Chalupa Otradov Penzion Bella Chalupa Verunka Rekreační středisko Naděje (L) Chalupa Emma Stará pošta Autokemping Náš sen (L) Hotel Slavia Rekreační zařízení Sluníčko (L) Penzion Hluboká Golfová chalupa Chalupa Včelákov Chata Včelákov Penzion Stanský Mlýn Chalupa Vítanov Chalupa u lesa Penzion Jonáš Penzion U nás Penzion U Kaštanu

Lůţka 27 8 24 15 50 6 24 10 4 6 19 80 9 6 6 8

7 90-102 117* 57 25 10 60 20 21 11 8 8 100 16 25 40x stan 20 60 25 7 9 5 16 8 22-26 18 14 12

Pramen: dotazníkové šetření, vlastní šetření Pozn.: * 68 lůţek v budově a 49 lůţek ve srubech

Další ubytování nabízejí i soukromé osoby ve svých rodinných domech většinou s kapacitou od 2 do 6 lůţek. 67

S rostoucí popularitou venkovského cestovního ruchu narůstá i počet soukromých chalup k pronájmu na ubytování. Tyto chalupy slouţí většinou k celoroční rekreaci spíše pro rodiny s dětmi nebo větší skupiny lidí. Ubytování na úrovni hotelů, např. pro přijíţdějící podnikatele, je omezené. Doporučit lze Hotel Styl nebo ubytování na Betlémě v Hlinsku či Penzion Jonáš ve Svobodných Hamrech. Především díky větším průmyslovým podnikům Hlinsko navštěvují zahraniční klienti, jimţ bohuţel není, co nabídnout, aby to mělo dostatečnou úroveň. Ani úroveň sluţeb s tím související není dostatečná. Jazykové dovednosti a moţnosti placení platebními kartami často bývá překáţkou.

4.6 Soubor lidových staveb Vysočina51 Kulturní dědictví zahrnuje historii země v podobě hmotné i nehmotné, ţivé i neţivé. Hmotnou neţivou povahu mají předměty a umělecká díla, které jsou uchovány v muzeích a galeriích, ale i některé stavby. Nehmotné povahy nabývají tradice, rituály, báje, pověsti, hudební díla i myšlenky. Ţivou podobu mají lidé, fauna a flóra. Kulturním dědictvím se tedy rozumí „oblast, která se týká muzeí, galerií, památek, historických objektů a míst, ale zahrnují i zoologické a botanické zahrady, knihovny a další oblasti kultury“. V obecném měřítku jsou muzea a galerie neziskovými organizacemi, veřejnými či soukromými, které sbírají, uchovávají, zkoumají a vystavují kulturní dědictví pro veřejnost, pro současné i budoucí zákazníky. Plní funkci vzdělávací, estetickou, vědeckou i historickou a přibliţují kulturní dědictví veřejnosti. To se týká i SLS Vysočina.52 Od konce 19. století dochází k postupnému zániku lidové architektury, ať uţ jejich modernizací nebo fyzickou likvidací, který více méně pokračuje do současnosti, i kdyţ jí je v posledních letech věnována čím dál větší pozornost nejen ze strany odborníků, ale i veřejnosti. Zvyšuje se potřeba cestování, poznávání nových míst a památek a v neposlední řadě poznání venkova. V souvislosti se studiem tohoto prostoru bylo vyhlášeno několik vesnických památkových rezervací. V záchraně lidové architektury hrají důleţitou roli finanční prostředky i samotní vlastníci chalup, obdivovatelé a památkáři. V současné době se objekty lidové architektury vyuţívají především z hlediska cestovního ruchu, čímţ přinesou alespoň určitou část financí na jejich údrţbu a potřebné rekonstrukce. Existují tři moţnosti jejich vyuţití v cestovním ruchu. Za prvé se jedná o objekt individuální rekreace neboli chalupu soukromého majitele, za druhé o komerční ubytovací zařízení a za třetí vyuţití 51

Subkapitola zpracována, mimo uvedené zdroje, dle oficiálních webových stránek Souboru lidových staveb Vysočina, www.vesely-kopec.eu a dle interních informací získaných ve správě SLS Vysočina 52 JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění, 2008.

68

jako muzeální expozice. Našemu případu odpovídá třetí moţnost tedy vyuţití jako muzeální expozice, proto se budeme dále ubírat tímto směrem. Tato moţnost jako jediná nabízí osvětu, poznání a vzdělání, neboť se jedná o muzea lidových staveb v přírodě neboli skanzeny, kam byly přeneseny významné lidové stavby z původních míst, kde jim buď hrozil zánik nebo zchátrání. Jednalo se o celé domy, ale i technické památky jako mlýny, hamry, mandly, atd. Dodnes se tyto muzea prezentují pomocí tématických výstav, ukázkami lidových řemesel a výtvarné tvorby či obnovováním lidových obyčejů jako např. masopustní obchůzky, mikulášské obchůzky, národopisné festivaly, atd.53 Soubor lidových staveb Vysočina (SLS Vysočina) je jediným muzeem lidového stavitelství v přírodě ve Východních Čechách, v kraji bohatém na historické památky, které jsou převáţně soustředěny právě v této expozici. SLS Vysočina je druhým největším muzeem v přírodě v ČR a prvním největším v Čechách. První v ČR je na Moravě - Valašské muzeum v Roţnově pod Radhoštěm. Z větší části se SLS Vysočina rozkládá na území obce Vysočina – Veselý Kopec, Svobodné Hamry, Moţděnice a částečně na území města Hlinska – Betlém Hlinsko. Začínající expozici mohli první návštěvníci shlédnout na Veselém Kopci jiţ v roce 1972. SLS Vysočina je státní příspěvkovou organizací a je spravován Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Pardubicích, od něhoţ dostává finanční prostředky na provoz a správu a stejně tak mu odevzdává vybrané peníze z pořádaných akcí. 4.6.1 Charakteristika jednotlivých expozičních celků VESELÝ KOPEC Zaloţení osady Veselý Kopec je datováno jiţ do první poloviny 16. století, kdy se sem začali stěhovat drobní rolníci. Některé roubené chaloupky původní osady zanikly, některé změnily podobu a jen jedna jediná se dochovala do dnešní doby (soukromý objekt, dům čp. 4). Díky této zemědělské usedlosti se do těchto míst na počátku 70. let 20. století začaly přenášet památky lidové architektury z oblasti Ţelezných hor a Ţďárských vrchů. Dnes jsou zde tyto domky volně rozptýleny a nachází se jich tu zhruba třicet. Současná expozice dokumentuje vývoj vesnického domu, bydlení, hospodářských staveb a způsob hospodaření drobných rolníků. Je zde tedy moţné shlédnout zemědělské usedlosti, ve 53

HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. Kulturní regiony a geografie kultury, 2009.

69

kterých původní obyvatelstvo ţilo a pracovalo od první poloviny 19. století do poloviny 20. století, které doplňují i vesnické stavby, např. špýchar – slouţící k uskladnění vymláceného obilí, chlívky, haltýř – slouţící k chlazení potravin pomocí pramenité vody, i lidové technické památky na vodní pohon. Nejvýznamnější technickou památkou je vodní obilný mlýn, který byl v roce 1977 přenesen z Oldřetic na základy původního mlýna postaveného před rokem 1580 (v roce 1909 zničen poţárem). Ve vnitřním prostoru mlýnice se nachází mlecí zařízení, stoupa na kroupy a varna na povidla, které byly poháněny vodními mechanismy. Nedaleko mlýna se nachází vodní olejna (lisoval se v ní olej ze lněného semene), pila a stupník na tlučení třísla – asi poslední přístupný v ČR, ke kterým se voda dostává pomocí původního náhonu vybudovaného v 16. století. Z dalších významných ukázek lidové architektury jmenujme alespoň některé. Poslední dochovanou v českých zemích je čtrnáctiboká polygonní stodola z roku 1680 přesunutá ze Sádku u Poličky, zemědělská usedlost – obydlí drobného rolníka z počátku 19. století přenesené z Lezníku u Poličky se čtyřbokou zástavbou dvora, statek s krásným klasicistním průčelím z Mokré Lhoty u Nových Hradů, s chlévem a klenutým vjezdem zděných z opuky a s roubeným špýcharem a podstájí. Vše obklopuje krásné autentické prostředí, neporušená krajina a je to doplněno dalšími ukázkami zajímavých staveb jako sušky ovoce a lnu, bělidlo, včelín či kaplička a zvonička. BETLÉM V HLINSKU Památková rezervace Betlém se nachází uprostřed města Hlinska, obsahuje zhruba dvacet původních roubených a zděných objektů postavených od poloviny 18. do poloviny 19. století a naznačuje způsob ţivota tehdejšího městského obyvatelstva. Počátky osídlení města sahají do 12. století, avšak první písemná zmínka je datována k roku 1349. Budování roubených chaloupek započalo v druhé polovině 18. století a souviselo s uvolněním tehdejší obecní pastviny k výstavbě pro nově příchozí obyvatele po zrušení nevolnictví. Předtím se na této louce pásl dobytek a hrnčíři si zde opatřovali hlínu na své výrobky. Přistěhovší obyvatelé byli drobní řemeslníci s rodinami, především hrnčíři, tkalci, truhláři a hračkáři, ševci, krejčí a koţešníci, klempíři, ale působil zde také cukrář, řezník, porodní babička nebo výrobce hudebních nástrojů. Od konce 19. století se Betlém stal domovem továrních dělníků, zaměstnaných ve vznikajících továrnách především textilní výroby. Postupem času se domečky začaly měnit, měnil se vzhled, na konci 19. století bílé spáry začal nahrazovat vápenný barevný potěr, začaly se předělovat větší světnice a přistavovat přístavky, zvětšovala se okna. Na začátku 20. století šindelové střechy a dřevěné lomenice překryla lepenka, která

70

se opatřovala dehtovým potěrem. Od první třetiny 20. století se krytina střech a lomenic začala nahrazovat eternitovými šablonami, které se tak staly typickým prvkem Betléma v první polovině 20. století. Toto urbanistické unikum se dochovalo aţ do 80. let 20. století. Tehdy se rozpoutaly diskuze o změně vyuţití tohoto dědictví, avšak pracovníci památkové péče společně s několika nadšenci uhájili v roce 1987 záchranu alespoň části objektů (více viz subkapitola 4.6.6.). Od roku 1989 je Betlém součástí Souboru lidových staveb Vysočina a první rekonstruované objekty byly veřejnosti zpřístupněny jiţ v roce 1993. V roce 1995 byla část hlineckého Betléma prohlášena městskou památkovou rezervací lidové architektury. V současnosti jsou jednotlivé domky přístupné veřejnosti, jsou v nich umístěny dílny lidových řemeslníků – obydlí tkalce, výrobce hraček a továrního dělníka se ševcovskou dílnou na výměnku a naznačují tak ţivot a kaţdodenní ţivoření původních obyvatel. V dalších domcích by měla být postupem času nainstalována pilníkářská dílna, klempířská dílna a kovotlačitelská dílna. V některých domcích jsou pořádány výstavy a jeden z domků slouţí Základní umělecké škole. Několik objektů je pronajímáno a nachází se v nich prodejna tradičních lidových výrobků, upomínkových předmětů, voňavých bylinek a keramiky, ale i restaurace, cukrárna, kavárna, čajovna i ubytování. Na podzim roku 2010 by měla být zahájena rekonstrukce celého areálu, některých chaloupek i veškeré zeleně (viz dále subkapitola 5.3.1). SVOBODNÉ HAMRY A MOŢDĚNICE Ve Svobodných Hamrech je moţné shlédnout vodní kovací hamr s kolem na spodní vodu a připojenou mlýnici s krupníkem a jahelkou s moţností shlédnutí výroby jáhel z prosa a výroby krup. Zdejší obyvatelé byli spíše řemeslníci neţli zemědělci, tudíţ expozici doplňuje mnoţství nářadí a výrobků. V místě se nachází i původní roubená hospoda z 18. století a barokní zámeček ze 17. století. V Moţděnici se nachází drobná řemeslná expozice, kdy ve dvou roubených chaloupkách jsou umístěny truhlářská, hodinářská, bednářská a kolářská dílna. Dřevíkov je spojen s ţidovským osídlením a nedaleko něho je dochovaný významný lesní ţidovský hřbitov, který byl zaloţen kolem roku 1740. Hamr ve Svobodných Hamrech byl z technických důvodů uzavřen, ale letos k 1. květnu 2010 byl opět otevřen, vstupné je 5 Kč a rodinné vstupné 15 Kč. Expozice v Moţděnici je z technických důvodů uzavřena.

71

4.6.2 Program, otevírací doba, vstupné SLS Vysočina kaţdoročně připravuje řadu výstav a programů, které se váţí k jednotlivým ročním obdobím a jsou tématicky zaměřeny, např. na lidové stavitelství, bydlení, hospodaření, řemesla, lidový zpěv a lidový oděv, stravu, duchovní kulturu a obyčeje. VESELÝ KOPEC Návštěvnická sezóna pro rok 2010 byla zahájena 24. dubna 2010 programem s titulem Hrnčířská sobota. Tabulka č. 12: Program Veselý Kopec na rok 2010 VESELÝ KOPEC – PROGRAM NA ROK 2010 JEDNORÁZOVÉ AKCE 30. ledna 24. dubna 22. května

MASOPUST HRNČÍŘSKÁ SOBOTA BYLINKY A KOŘENÍ

tradiční obchůzka masopustního průvodu kulturní program s hrnčíři, ukázky výroby a prodej bylinky a koření v lidové kuchyni i lékárničce a zvláštní program pro děti

17.-18. července 14. srpna

VESELOKOPECKÝ JARMARK JAK SE DŘÍVE STAVĚLO

11. září 2. října

POSVÍCENÍ BRAMBOROVÁ SOBOTA

12. prosince

PŘEDVÁNOČNÍ JARMARK

prodej výrobků lidových výrobců a kulturní program ukázky tradičních řemeslných postupů při stavbě lidového domu a poradna tradiční jídla a zvyky ochutnávka tradičních bramborových jídel, rady o pěstování, pouţití a uskladnění brambor prodej výrobků lidových výrobců

24. dubna – 23. května

STOJÍ, STOJÍ DOMEČEK

výstava tradiční stavební techniky ve statku z Mokré Lhoty

1. června – 29. srpna

HOMO FABER

11. září – 31. října

VEZMI DO RUKY TUŢKU

4. – 12. prosince

VÁNOCE NA VESELÉM KOPCI

výstava věnovaná řemeslníkům, kteří jsou oceněni titulem Nositel tradice ve statku z Mokré Lhoty výstava dětských výtvarných prací ve statku z Mokré Lhoty ve spolupráci se ZUŠ Hlinsko výstava týkající se lidových zvyků, dárků, ozdob a pečiva, kulturní program

SEZÓNNÍ VÝSTAVY

Pramen: Program 2010, Soubor lidových staveb Vysočina

K tomu navíc od června do srpna bude probíhat akce VESELÝ KOPEC DĚTEM A RODIČŮM, kdy mimo prohlídku jednotlivých expozic si budou moci zahrát zajímavou hru. Obdrţí herní plán, do kterého budou vepisovat zjištěné skutečnosti a po vyhodnocení si budou moci vyzvednout malou odměnu. Bude se jednat o individuální prohlídku dětí a rodičů, nikoliv o organizovanou prohlídku. Některé akce se kaţdoročně opakují, některé jsou nové. Mezi ty opakované a velmi oblíbené patří Veselokopecký a Vánoční jarmark, masopust a posvícení. Mezi programy, které jiţ

72

proběhly, můţeme zařadit např. Vítání jara, Prsty a nitě, Babiččina domácnost, Jak se dříve mlelo, Kouzlo hraček, Hračkářská sobota, Krajkářská sobota, Oţivlé dřevo, Textilní techniky, Medová sobota, Vypečená sobota, Vystoupení folklórních souborů a mnoho dalších. Stejně tak proběhlo uţ na 40 výstav, např. s tématem Čas ţivota, Plastiky lidových řezbářů, Od koblíţku ke kraslici, Sekerníci, Výroba modrotisku, Kouzlení ze slámy a mnoho dalších. Otevírací doba: Duben a říjen – denně mimo pondělí (pokud není státním svátkem) od 9 do 16 hodin. Květen aţ srpen – denně mimo pondělí od 8 do 17 hodin. Září – denně mimo pondělí od 8 do 16 hodin. Při vánočních akcích otevřeno dle kulturního programu. Polední přestávka je dodrţována od 12 do 12,30 hodin. Poslední prohlídka s průvodcem vţdy hodinu před zavírací dobou. Vstupné: Dospělí - 50 Kč, ţáci, studenti, ZTP, senioři - 30 Kč, děti do 6 let zdarma, rodinné vstupné 150 Kč, při kulturních akcích 65 Kč a 40 Kč. Příplatek za fotografování a filmování je 20 Kč. Příplatek za průvodce se platí pouze v případě, ţe je průvodce rezervován na určitý den a určitou hodinu dopředu. Tuto částku potom tvoří 10% ze vstupného kaţdé osoby z celé skupiny. BETLÉM Betlém v Hlinsku je návštěvníkům přístupný po celý rok a jako novinku nabízí speciální prohlídky pro organizované skupiny ţáků základních a studentů středních škol. Tabulka č. 13: Program Betlém Hlinsko na rok 2010 BETLÉM HLINSKO - PROGRAM NA ROK 2010 1. ledna 26. ledna – 7. března 23. března – 11. dubna 1. května – 13. června 1. července – 31. října 27. - 29. srpna 20. – 24. září 14. prosince – 2. ledna 2011

SLAVNOSTNÍ PŘIVÍTÁNÍ NOVÉHO ROKU VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ ČLENŮ FOTOKLUBU MKK HLINEČAN VELIKONOCE NA BETLÉMĚ výstava tradičních lidových zvyků ve všech roubených objektech a prodej velikonočních dárečků VÝSTAVA PRACÍ VÝTVARNÉHO OBORU ZUŠ HLINSKO v domku čp. 362 POMOCNÍCI V KUCHYNI výstava věnovaná kuchyňskému vybavení našich babiček a prababiček v domku čp. 362 XV. ADÁMKOVY vstoupení dětských a dospělých souborů z celé FOLKLÓRNÍ SLAVNOSTI ČR i ze zahraničí ŢIVÁ HISTORIE IX. týden pro školy na téma tradiční lidová strava BETLÉM VÁNOČNÍ výstava lidových betlémů ve všech roubených objektech a unikátní betlém R. Frinty

Pramen: Program 2010, Soubor lidových staveb Vysočina

73

Otevřeno celoročně: Leden aţ březen – úterý aţ pátek od 8 do 16 hodin, sobota od 8 do 11 hodin, neděle a pondělí zavřeno. Duben aţ červen a září aţ prosinec – denně mimo pondělí od 8 do 16 hodin. Červenec a srpen – denně mimo pondělí od 8 do 17 hodin. Při vánočních akcích otevřeno podle kulturního programu. Denně od 12 do 13 hodin je dodrţována polední přestávka. Poslední prohlídka začíná 30 minut před ukončením otevírací doby. Vstupné: Dospělí - 25 Kč, ţáci, studenti, ZTP a senioři - 15 Kč, děti do 6 let zdarma, rodinné vstupné 75 Kč. Speciální prohlídky pro ZŠ a SŠ jsou za 25 Kč. Příplatek za fotografování a filmování je 20 Kč. Vzhledem k tomu, ţe jsou interiéry objektů bez průvodce nepřístupné, v ceně vstupenky je i cena průvodce. Se svými pouhými 16 zaměstnanci je SLS Vysočina natolik aktivní, co se týká nabídky programů, ţe můţe do jisté míry konkurovat muzeu v Roţnově, které má cca 140 zaměstnanců. 4.6.3 Zajímavosti Veselý Kopec je velmi oblíbeným útočištěm nejen českých reţisérů. Asi nejznámější zde natáčená česká pohádka je Lotrando a Zubejda od reţiséra Karla Smyczeka. Také zde byl natáčen televizní seriál Cirkus Humberto podle románu Eduarda Basse a v roce 2007 se zde natáčel dobrodruţný příběh s pohádkovými motivy Tři ţivoty od reţiséra Jiřího Stracha. Mezi další patří Golet v údolí na motivy Ivana Olbrachta nebo Poklad hraběte Chamaré. Zavítali sem i američtí reţiséři a natáčeli dokument o Gustavu Mahlerovi pro sanfranciskou filharmonii. K místnímu prostředí se váţe nespočet pověstí, povídek, pověr a příběhů ze ţivota vypravěčů i ostatních lidí, ale i o strašidlech či setkání s nadpřirozenými bytostmi. 4.6.4 Návštěvnost a dopravní dostupnost Od roku 1972 jsou nashromáţděny informace o počtu návštěvníků SLS Vysočina. Jiţ v tomto roce, tedy prvním vystavujícím, tento soubor navštívilo 27 tis. návštěvníků. Nadále tento 74

počet rostl a rostl aţ v roce 1988 dosáhl rekordních 137 797 návštěvníků. V posledních deseti letech tento počet v průměru kolísá okolo 73 tis. návštěvníků za rok, coţ ukazuje i následující graf č. 5. V posledním sledovaném roce 2009 SLS Vysočina navštívilo celkem 73 256 lidí, z toho pouhých cca 8 000 lidí navštívilo Betlém v Hlinsku. Tudíţ jsou pro nalákání turistů do této lokality zvaţovány kroky, které by napomohly zvýšenému zájmu o toto kulturní dědictví. Pravděpodobně se bude jednat o zakoupení vstupného „2in1“. Pokud si občan koupí vstupenku na Veselý Kopec, bude mít zvýhodněné vstupné i do Betléma v Hlinsku nebo budou vymyšleny nějaké obdobné varianty, jak přivést návštěvníky do Hlinska. Graf č. 5: Vývoj návštěvnosti Souboru lidových staveb Vysočina v letech 2000 - 2009 Vývoj návštěvnosti v Souboru lidových staveb Vysočina v letech 2000-2009 100000 90000

Počet návštěvníků

80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

Pramen: interní informace ze správy SLS Vysočina

V sezóně let 2004 a 2005 provedla správa SLS Vysočina dotazníkové šetření na Veselém Kopci. Jednalo se o otázky, odkud se občané o Veselém Kopci dozvěděli, zda-li přijeli vlastní dopravou či se zájezdem, zda-li Veselý Kopec navštěvují poprvé, opakovaně či několikrát do roka, jestli přijeli s rodinou, se známými, se zájezdem nebo sami, byla zjišťována jejich věková skupina, jestli navštívili i jiné expozice SLS Vysočina a co se jim na Veselém Kopci libí a naopak co by se mělo zlepšit. V roce 2004 bylo hodnoceno 227 dotazníků, v roce 2005 508 dotazníků. Spokojenost zákazníků s obdrţenou sluţbou je klíčovým faktorem, neboť ti spokojení podávají dobré reference svým známým a tím lákají další a další turisty do dané destinace. Příkladem je i náš Veselý Kopec, jak vyplývá z dále analyzovaného dotazníkového šetření. V roce 2004 i 2005 se o existenci Veselého Kopce lidé dozvěděli z 50ti% od známých. V roce 2004 přijelo vlastní dopravou 64% respondentů, v roce 2005 85% respondentů. V obou letech většina lidí navštívila Veselý Kopec poprvé (53-54%), ale nebyl to velký rozdíl od těch, kteří 75

Veselý Kopec navštívili opakovaně (40%). V roce 2004 většina návštěvníků navštívila expozici s rodinou (35,2%), se zájezdem (33,9%) nebo se známými (17,2). Zjišťovaná věková skupina byla v roce 2004 nejčastěji v kategorii dospělí (22%), děti (22,5%) nebo děti a dospělí dohromady (22%). Studenti činili 13,7% a důchodci 9,7%. V roce 2005 činili významnou část návštěvníků opět dospělí (25,8%) a děti (19,1%). Zvýšil se počet studentů na 25% a sníţil se počet dospělých a dětí na 11,4%. Na otázku, zda respondenti navštívili i jiné expozice SLS Vysočina, v roce 2004, 61% respondentů odpovědělo ne, 25% ano, 10% o nich nevědělo. V roce 2005 odpovědělo 37% respondentů ano, 36% ne, ale ví o nich a 27% ne, protoţe o nich neví. Na poslední otázky, co se respondentům v expozici líbilo a co ne, většina odpověděla, ţe se jim líbilo vše a co se nelíbilo zůstalo povětšinou bez vyjádření. V roce 2007 bylo šetření provedeno studentkou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích54. Jednalo se o šetření při dvou významných akcích – Bramborová sobota (6. října 2007) a Předvánoční jarmark (2. prosince 2007). Celkem bylo hodnoceno 214 dotazníků s obdobnými otázkami jako výše. Pro návštěvu Veselého Kopce se většina lidí rozhodla z vlastní zkušenosti (51%) nebo na základě doporučení od přátel (36%). Jako dopravní prostředek 86% respondentů pouţilo vlastní automobil. Co se týká pravidelnosti návštěv, tak většina respondentů (54%) odpověděla, ţe Veselý Kopec navštívila vícekrát, 24% dotázaných odpovědělo, ţe Veselý Kopec navštěvují několikrát do roka, především během kulturních programů, pouze 22% respondentů zde bylo poprvé. Sluţby, jako např. dopravní infrastruktura, péče o čistotu a pořádek, kulturní programy, tématické výstavy, dostupnost památek a informace o nich, byly hodnoceny převáţně pozitivně. 91% dotázaných respondentů mělo v plánu návštěvu Veselého Kopce opakovat. Účastníky dotazníkového šetření nejvíce zaujaly lidové stavby a jejich interiérové expozice, lidová řemesla a moţnosti ochutnávky tradičních bramborových pokrmů, výstava ve statku z Mokré Lhoty a autentičnost prostředí skanzenu. Byly vysloveny i připomínky, resp. přání, jako např. zapojení návštěvníků do děje, vlastní webové stránky či cizojazyčné popisy u exponátů. Tyto nápady jsou dnes jiţ naplněny. Skladba respondentů dle krajů je následující. Pardubický kraj – 38%, Vysočina – 28%, Jihomoravský kraj – 8%, Královehradecký kraj a Praha – oba 7%, Středočeský kraj – 5%, Jihočeský – 4%, Moravskoslezský, Liberecký a Ústecký – po 1%, zbytek krajů nebyl mezi dotazovanými 54

BAKRLÍKOVÁ, Lada. Vyuţití Souboru lidových staveb Vysočina (expoziční celek Veselý Kopec) v produktech cestovního ruchu, Terénní šetření: diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Fakulta ekonomická, 2008.

76

zastoupen. Tedy 55% dotazovaných přijelo z měst vzdálených do 50 km, 24% ze vzdálenosti 51-100 km a zbývajících 21% přijelo ze vzdálenosti větší neţ 100 km. Většina dotazovaných hodnotila návštěvu jako příjemný kulturní záţitek s moţností nahlédnutí do venkovského ţivota, do minulosti, a proto by tuto návštěvu doporučila i svému okolí. V posledních pěti letech z pouze vizuálního sledování návštěvnosti vedoucí SLS Vysočina PhDr. Ilona Vojancová hodnotí skladbu návštěvníků tak, ţe narostl počet rodin s dětmi a naopak ubylo organizovaných zájezdů dospělých, které byly dříve organizovány zaměstnavateli a ubylo i organizovaných zájezdů dětí v rámci školních výletů či exkurzí. Z výše uvedených výsledků z dotazníků je vidět, ţe lidé uvaţují racionálně a neţ ztrácet čas cestováním veřejnou dopravou, raději vyuţijí vlastní auto. Taky asi proto, ţe do Hlinska není zrovna nejlepší spojení, jak znázorňuje následující tabulka č. 14. I kdyţ najdou se zajisté i takoví, kteří tuto dopravu nebo jejich kombinaci upřednostňují a spojí ji s pěší turistikou. Nejlepší dostupnost ke kulturním hodnotám na Hlinecku je tedy určitě automobilem. Je to nejpohodlnější a člověk nemusí brát ohledy na čas. Ovšem kdo tuto moţnost nemá, musí vyuţít vlak či autobus do Hlinska a poté autobusem do jednotlivých osad obce Vysočina. Pro znázornění vzdálenosti do města Hlinska (H) byly vybrány tři velké města: Praha (P), Brno (B) a Olomouc (O) a dále města blízká našemu okolí: Pardubice (PU), Chrudim (CR), Jihlava (J), Havlíčkův Brod (HB) a Ţďár nad Sázavou (Ţ). V následující tabulce č. 14 je znázorněna dostupnost z výše uvedených měst. Jsou uvedeny nejrychlejší spoje od 8. hodiny ranní do 20. hodiny večerní s maximálně jedním přestupem o maximální délce 4 hodiny, ve všední den i o víkendu. Na trasách z Prahy, Brna a Olomouce je alespoň jedna cesta rychlíkem.

77

Tabulka č. 14: Dopravní dostupnost do Hlinska DOPRAVNÍ DOSTUPNOST DO HLINSKA km celkový čas počet spojů přestupní města z - do od – do od - do VŠD SO NE AUTO B–H 99,2 1.52 P–H 127,0 2.25 O–H 115,0 1.44 PU – H 40,4 0.46 CR – H 29,5 0.33 J–H 59,5 1.40 HB – H 33,3 0.35 Ţ–H 24,8 0.27 VLAK B–H 161 2.34 – 2.47 8 7 8 HB B–H 203 2.58 – 3.20 11 7 8 PU P–H 176 2.56 – 3.09 8 7 6 HB P–H 156 2.20 – 2.40 11 7 9 PU O–H 198 2.43 – 3.47 10 6 7 PU PU – H 52 1.08 – 1.30 12 10 11 CR – H 41 0.46 – 1.06 11 9 9 J–H 67 1.08 – 1.44 10 8 9 HB – H 40 0.40 – 0.59 9 7 8 Ţ–H 73 1.19 – 2.10 9 7 8 HB AUTOBUS B-H 108 - 148 1.48 – 3.58 3 2 3 J, CR, Svr, Lit P-H 136 - 190 2.33 – 4.00 6 3 3 HK, CR, J O-H 191 3.43 1 0 0 B PU - H 41 - 50 1.01 – 1.45 13 3 3 TK, CR CR - H 29 - 38 0.45 – 1.25 15 2 2 TK, Chrast, Ţdí J-H 59 - 72 1.12 – 2.18 1 0 3 TK, Chotěboř HB - H 34 - 57 0.40 – 1.45 5 2 2 Ţdí, TK Ţ-H 29 - 41 0.38 – 1.50 9 4 5 VM, Her, TK, Chl, Ţdí, Svr DOPRAVNÍ DOSTUPNOST Z HLINSKA DO OSAD OBCE VYSOČINA km celkový čas počet spojů přestupní města z - do od – do od - do VŠD SO NE AUTO H – Veselý Kopec 9,3 13 min H – Svobodné Hamry 7,1 9 min H – Dřevíkov 8,4 11 min H - Moţděnice 12,9 16 min AUTOBUSY Z HLINSKA DO OBCE VYSOČINA H – Svobodné Hamry 6-7 9 – 15 min 9 0 0 H – Dřevíkov 9 - 12 16 – 25 min 7 0 0 H – Moţděnice 11 - 14 19 – 37 min 6 0 0 Pozn.: Další pouţité zkratky: VŠD – všední den, SO – sobota, NE – neděle, HK – Hradec Králové, TK – Trhová Kamenice, Svr – Svratka, Lit – Litomyšl, Ţdí – Ţdírec nad Doubravou, VM – Vojnův Městec, Her – Herálec, Chl – Chlumětín, Pramen: Mapy Google, http://maps.google.cz/; IDOS Jízdní řády, http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/

Z tabulky č. 14 tedy vyplývá, ţe pokud člověk nemá moţnost cestování autem, je nejvýhodnější pouţít vlakovou dopravu. Vlaky jezdí pravidelně kaţdou hodinu nebo dvě od časných ranních hodin, kdeţto autobusy jezdí z velkých měst pouze párkrát denně, většinou aţ v odpoledních hodinách a to je pro návštěvu památek nevhodné. Ovšem chce-li někdo 78

vyuţít místní ubytování, pak je i tato varianta moţná. Z měst jako jsou Pardubice, Chrudim, Havlíčkův Brod nebo Ţďár n./Sáz. je cestování intenzivnější celodenní vlakem i autobusem, určitě také z důvodu návaznosti na střední školství v těchto městech. Druhá část tabulky uvádí dostupnost z Hlinska do jednotlivých osad obce Vysočina. Autem je to zase jednoduché, kdo nemá tuto moţnost, musí vyuţít autobusovou dopravu, vlak tudy nejezdí. Při cestování autobusem na Veselý Kopec je nutné vystoupit v osadě Dřevíkov a odtud pěšky necelý kilometr pokračovat na Veselý Kopec. 4.6.5 Vývoj expozičních celků SLS Vysočina55 Díky malému počtu pověřených osob a spoustě místních nadšenců pro ochranu památek a přírody byl v roce 1967 podán návrh na záchranu mlýna a pily v Králově Pile (katastrální území Všeradov). V roce 1969 tak byly zpřístupněny a v roce 1970 byla zpřístupněna i kovárna v Moţděnici. Na to navazovaly aktivity ohledně záchrany dalších objektů. V roce 1969 byl podán návrh na záchranu několika objektů včetně soukromé roubené usedlosti čp. 4 na Veselém Kopci. Její oprava probíhala v letech 1971 a 1972, kdy byla poprvé zpřístupněna. Jednalo se o dočasnou expozici tkalcovské světničky, stodoly a haltýře, neţ měly být přemístěny a opraveny další objekty. Vývoj toho, jak se dnešní expozice začala utvářet, jak jednotlivé objekty přibývaly Souboru lidových staveb Vysočina, odkud sem byly přemístěny a v jakém roce, je uveden v následující tabulce č. 15.

55

Zpracováno podle neprodejného almanachu: 30 let Souboru lidových staveb Vysočina, 2002.

79

Tabulka č. 15: Objekty Souboru lidových staveb Vysočina Objekty Souboru lidových staveb Vysočina Název objektu Přemístěno odkud Místo umístění Mlýn a pila (soukr.) Králova Pila Králova Pila Kovárna (soukr.) Moţděnice Moţděnice Usedlost čp. 4 (soukr.) Veselý Kopec Veselý Kopec Suška lnu – pazderna Všeradov Veselý Kopec Suška na ovoce Stříteţ u Skutče Veselý Kopec Polygonální stodola Sádek u Poličky Veselý Kopec Kolářská dílna Moţděnice Moţděnice Čtyřboká stodola Krouna Veselý Kopec Výměnek Moţděnice Veselý Kopec Sýpka Stan Veselý Kopec Mlýn Oldřetice Veselý Kopec Ovčín Hradiště Veselý Kopec Zvonička (kopie) Jeníkov Veselý Kopec Varna povidel Klešice Veselý Kopec Hájenka Kozojedy Veselý Kopec Truhlářská dílna Svratouch Moţděnice Rumpál (kopie) Skala Moţděnice Stupník na tříslo Klešice Veselý Kopec Kolna se sýpkou Oldřetice Veselý Kopec Sekernická dílna Dachov Veselý Kopec Hamr Svobodné Hamry Svobodné Hamry Zařízení hamru Věţovatá Pláň Svobodné Hamry Chalupa čp. 155 Herálec Veselý Kopec Vodní olejna Damašek Veselý Kopec Vodní pila Dolní Sloupnice Veselý Kopec Usedlost z Lezníku Lezník u Poličky Veselý Kopec Výměnek Široký Důl Veselý Kopec Chalupa Bezzemka Kameničky Veselý Kopec Zářivka Přívrat Veselý Kopec Gregorova dílna Herálec Veselý Kopec Chalupa z Újezda Dolní Újezd Veselý Kopec Betlém čp. 62 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 134 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 159 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 180 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 361 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 158 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 162 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 157 (soukr.) Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 161 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 182 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 318 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 362 Hlinsko Hlinsko Betlém čp. 416 Hlinsko Hlinsko Usedlost čp. 19 Mokrá Lhota Veselý Kopec

Rok 1970 1971 1972 1973 1973 1973 1973 1974 1976 1977 1978 1978 1978 1978 1979 1979 1979 1979 1980 1980 1980 1980 1982 1982 1982 1984 1985 1986 1987 1989 1990 1993 1993 1993 1993 1993 1995 1996 1996 1998 1998 2001 2001 2002 2002

Veškerá činnost těchto nadšenců na Veselém Kopci nezůstávala bez odezvy. Naopak i další lidé si z nich vzali příklad a začali upravovat dřevíkovskou náves, ţidovský lesní hřbitov, roubené školy a zvoničky v Moţděnici, vystavěli pomníky několika českým malířům a spisovatelům, kterým neuniklo krásné přírodní prostředí a malebnost této krajiny prostoupená skromnými roubenými chaloupkami, mezi něţ patřil např. František Palacký, František 80

Rieger, Jan Nevole, Alexandr Zach či Gustav Macoun a František Kaván. Kdyţ lidé podílející se na obnově cokoliv dokončili, radovali se z toho a veselili, uspořádali oslavy s hudbou a tancem, např. kdyţ se v roce 1978 znovu roztočilo kolo veselokopeckého mlýna. Se zvyšujícím počtem objektů, rostly také poţadavky na jejich údrţbu a uloţení cenných předmětů, ale také nároky na potřeby návštěvníků. Vyšší návštěvnost znamenala dopravní zátěţ pro blízký Dřevíkov, coţ vyřešila obec Vysočina výstavbou rozsáhlé parkovací plochy a zřízením restaurace, které dodnes spravuje. Muselo dojít k vybudování zázemí pro správu SLS Vysočina, odkud mohla vše řídit, došlo k nárůstu počtu zaměstnanců zajišťující provoz expozice, ale i průvodců a odborných řemeslníků. Po roce 1990 vyvstaly problémy s vlastnictvím pozemků, některé pozemky, na kterých stojí současná expozice, byly vráceny soukromým majitelům. Většina z nich je odmítla prodat a tak se kaţdoročně sepisují nájemní smlouvy. Tato situace omezuje další rozvoj expozičního celku na Veselém Kopci a nastávají problémy s hledáním nových prostor pro další depozitáře. Díky přítomnosti soukromých pozemků a procházející obecní cestě je nemoţné celý areál oplotit a zvýšit tak ochranu jednotlivých objektů. Uţ několik let je vyhlášena ochranná zóna okolo soukromé usedlosti čp. 4, která je kulturní památkou a v roce 2003 byl kulturní památkou prohlášen i celý areál lidového stavitelství na Veselém Kopci. V přílohách č. 4 a 5 je uvedeno několik fotografií z Betléma a Veselého Kopce, aby si čtenář toto prostředí mohl lépe představit. V příloze č. 6 je uvedena orientační mapka celého areálu Veselý Kopec, která je nabízena při prohlídce. Je velmi netradičně zpracována a naznačuje, ţe i v tomto ohledu je kladen důraz na lidovou tvorbu. 4.6.6 Boj o záchranu Betléma Jak uţ bylo uvedeno výše, hlinecký Betlém je významný urbanistický a architektonický soubor historických staveb z první poloviny 18. století. Od počátku nástupu územního plánování neměl Betlém v Hlinsku jistou budoucnost. Nejstarší dochovaný územní plán pochází z roku 1928 (tzv. upravovací plán). Na tomto plánu není specifikována budoucí výstavba, ale z navrţené silniční sítě v lokalitě Betléma lze usoudit, ţe celá lokalita byla určena k odstranění.

81

Obrázek č. 8: Upravovací plán města Hlinska z roku 1928

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – archiv, vlastní foto

Další územní plán (tzv. směrný plán) pochází z roku 1951. Zde je navrţena bytová zástavba a kulturní dům a část lokality domků se zachovává. Obrázek č. 9: Směrný plán města Hlinska z roku 1951

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – archiv, vlastní foto

Následuje Směrný územní plán města Hlinska z roku 1960. Tehdy měly být na základě jiţ schváleného plánu městské rady všechny historické domečky srovnány se zemí a na místo

82

nich vystavěny panelové domy, coţ se naštěstí pro zachování tohoto kulturního dědictví neuskutečnilo. Obrázek č. 10: Směrný územní plán města Hlinska z roku 1960

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – archiv, vlastní foto

Dalším dochovaným dokumentem je územní plán zóny z roku 1980 a studie z téhoţ roku. V tomto dvacetiletém mezidobí se vedly sáhodlouhé diskuze mezi příznivci a odpůrci záchrany a obnovy tohoto kulturního dědictví. Některé domy byly zbourány, některé byly opuštěny a fakt, ţe v nich nikdo nebydlel, jenom přispíval k rychlejšímu chátrání. Některé se na základě těchto vlivů skutečně zhroutily. V tomto mezidobí aţ do r. 1987 také vznikaly různé dílčí návrhy, např. dostavba školy, výstavby nového hotelu, prodejny apod.

83

Obrázek č. 11: Studie přestavby Betléma z roku 1980

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – archiv, vlastní foto

V této studii se jiţ nepředpokládalo odstranění všech objektů Betléma, zachovávala se centrální část pro vyuţití umělců nebo kulturních spolků. Rozsáhlé demolice byly navrţeny jiţ jen po obvodu centrální části, kde měla vzniknout nová vícepodlaţní zástavba. Přitom se nebralo v úvahu, ţe by vznikl architektonický nesoulad mezi historickým památkovým celkem a takzvanou moderní panelovou výstavbou.

Po dlouhém období sporů o osudu

hlineckého Betléma bylo na konci 80. let rozhodnuto. V roce 1987 se pracovníci památkové péče společně s tehdejším krajským národním výborem dohodli na střední cestě, záchraně centrální části Betléma, z čehoţ některé domky měly být vyuţity jako expoziční objekty ve správě SLS Vysočina. V roce 1987 byla tedy zpracována další urbanistická studie, která zahrnovala o polovinu méně objektů a čítala asi 30 domů. Dvě třetiny z nich mělo přijít do správy SLS Vysočina. Ve skutečnosti průlom nastal aţ v roce 1989, kdy byl schválen Program záchrany a společenského vyuţití lokality Betlém. Ještě v tomtéţ roce započaly záchranné práce realizované Památkovým ústavem v Pardubicích prostřednictvím svého pracoviště SLS Vysočina. V roce 1990 byla doplněna druhá fáze studie, která vycházela ze schváleného Programu záchrany a konkretizovala funkční vyuţití jednotlivých objektů včetně poţadavků na technické vybavení, stanovovala podmínky pro další činnost v území a někdy usměrňovala hmotové a prostorové řešení zástavby. Domečky byly postupně vykupovány a v roce 1990 bylo 16 z nich prohlášeno nemovitými kulturními památkami. V roce 1995 bylo

84

24 objektů na Betlémě prohlášeno městskou památkovou rezervací lidové architektury.56 V příloze č. 7 je uvedeno nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace, na jehoţ základě byl Betlém v Hlinsku prohlášen památkovou rezervací. Poslední ukázkou je stávající stav, který je výsledkem období záchrany Betléma. Odráţí se zde i dostavba jednotlivých domků různými subjekty, např. NPÚ, soukromými investory nebo městem případně městem ve spolupráci se zahraničním partnerským městem Wognum z Holandska. Současné vyuţití představuje pestrý rozsah činností, které byly uvedeny výše. Obrázek č. 12: Současný stav chráněné památkové zóny v roce 2010

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

56

Zpracováno podle neprodejného almanachu: 30 let Souboru lidových staveb Vysočina, 2002 a interních informací získaných na Stavebním úřadě v Hlinsku.

85

5 DOTAČNÍ POLITIKA MIKROREGIONU Jedním ze základů úspěšného rozvoje obce/mikroregionu je vypracovaná Rozvojová strategie obce/mikroregionu. Zpracované strategie rozvoje jsou charakteristické spíše pro větší obce, ty menší mají své záměry většinou zpracované ve společných strategiích svazků obcí, čehoţ příkladem je i náš mikroregion. Ovšem je to natolik podstatný dokument, ţe by ji časem měly vytvořit všechny obce na základě svých indivuduálních potřeb. V ČR jsou pro zpracování takovýchto koncepcí vymezeny dvě metody strategického plánování, tzv. expertní a komunitní metoda, jejichţ srovnání je uvedeno v následující tabulce č. 16. Tabulka č. 16: Srovnání expertní a komunitní metody zpracování koncepcí EXPERTNÍ METODA KOMUNITNÍ METODA Základní znaky Strategický plán zpracovává skupina Strategický plán je výsledkem diskuze najatých expertů, účast představitelů obce či představitelů obce či regionu, která je regionu na vzniku koncepčních dokumentů je vnějším expertem pouze moderována. omezená. Skutečnost místním představitelům Skutečnost interpretují místní aktéři, interpretuje expertní tým. konzultantem je interpretace pouze usměrňována. Zaměření strategického plánování na Neřeší komplexní rozvoj dotčeného území, komplexní rozvoj. ale orientuje se pouze na dílčí vybrané problémy. Snaha o maximálně objektivní postiţení Snaha o takové zachycení skutečnosti, skutečnosti. které je pro místní aktéry přijatelnější, nikoli objektivnější. Adresát Vhodná pro velké regiony (kraje, NUTS II), Vhodná pro větší mikroregiony kde je velké mnoţství subjektů, nebo naopak s vybudovanou místní a regionální venkovské mikroregiony, kde je málo strukturou, případně města a jejich zázemí subjektů, které by se mohly do procesu či obce. strategického plánování zapojit. Situační analýza Přílišná podrobnost situační analýzy. Analýza pouze klíčových problémů. Důraz na „objektivní“ statistické údaje. Důraz na bezprostřední zkušenosti představitelů regionu. Pramen: Převzato z: HOLEČEK, J. a kol. Obec a její rozvoj v širších souvislostech, 2009.

Kaţdá z metod má své klady a zápory a v praxi jsou obvykle vyuţívány najednou, resp. navzájem se doplňují a kombinují. Při zpracování analytické části je výhodné vyuţít expertní metodu za předpokladu poskytnutí informací jednotlivými aktéry a při definování strategických částí je naopak výhodou vyuţití komunitní metody, neboť je zde třeba vyuţít znalostí místních podmínek a zvláštností. Při tvorbě koncepcí je nutné znát co nejvíce 86

informací a údajů k dané problematice. Některé jsou dostupné ze statistik, jiné se musí zjistit v terénu nebo od místních obyvatel.57

5.1 Programy obnovy obcí a Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko Ačkoliv by všechny obce měly mít zpracovaný nějaký rozvojový dokument, není tomu vţdy tak. Město Hlinsko má zpracovaný Program obnovy města Hlinska58, aktualizovaný v roce 2007. Zaměřuje se na čtyři prioritní oblasti: lidské zdroje, ekonomika, ţivotní prostředí a infrastruktura. Mezi další obce, které mají dokument zpracovaný, ať uţ pod názvem Program obnovy vesnice nebo Program obnovy obce, patří městys Bojanov, obce Holetín, Kameničky, Kladno, Krouna, Miřetice, Svratouch, Vítanov, Vojtěchov, Vortová a Vysočina. Některé z těchto obcí mají dokument zpracovaný na aktuální období, např. 2007 – 2013, některé ho mají zastaralý a jiné ho pravidelně aktualizují. Ţádala jsem obce, aby při návratu dotazníku přiloţily i tento dokument, ale většina jich tak neučinila, neboť není v elektronické podobě. K nahlédnutí byly poskytnuty pouze čtyři dokumenty z obcí Holetín, Kameničky, Miřetice a Včelákov. Obce se ve svých dokumentech zaměřují na rozvoj v oblasti kulturní, společenské a sportovní, na rozvoj venkovské zástavby, úpravu veřejných prostranství a zeleně, na úpravu a dobudování občanské a technické vybavenosti, na rekonstrukci budov v majetku obcí apod. Ostatní obce, které nemají zpracovaný vlastní program obnovy, těţí ze společné Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko. Tento dokument má 61 stran a je zpracován na realizační období 2008-2013. Je v něm provedena stručná analýza území, která je v prvních kapitolách této práce rozebrána podrobněji. Dále obsahuje krátkou SWOT analýzu a stručné charakteristiky jednotlivých obcí vypracované samotnými starosty, proto nejsou informace vţdy odpovídající. Následuje strategická část, ve které jsou specifikovány čtyři hlavní rozvojové priority: 1. zlepšení kvality ţivota v obcích, 2. rozvoj cestovního ruchu, 3. lidské zdroje a 4. ţivotní prostředí. Při kaţdé prioritě zvlášť dostaly jednotlivé obce prostor pro návrh aktivit naplňující opatření. Mikroregion se tedy především snaţí vytvořit takové podmínky, které by zmírnili odchod mladých lidí z vesnic do větších měst, snaţí se vytvořit nové produkty cestovního ruchu tak, aby se mikroregion stal atraktivnější z hlediska turismu a měl zázemí v podobě ubytovacího a stravovacího zařízení, vytvořit moţnosti celoţivotního vzdělávání, rozšířit nabídku sluţeb a aktivit pro všechny generace obyvatel a zlepšit stav ţivotního prostředí.

57 58

HOLEČEK, J. a kol. Obec a její rozvoj v širších souvislostech, 2009. Město Hlinsko, http://www.hlinsko.cz/mestsky-urad/projekty-zamery

87

Jako součást při vypracování tohoto dokumentu probíhalo dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo 16 představitelů ze 14 obcí a 129 občanů. Představitelé obcí na vyhovující úrovni hodnotili poskytování zdravotní péče, mnoţství a rozsah sportovišť, stav veřejné zeleně, komunikaci obce s občany a komunikaci s policií. Na nízké úrovni hodnotili zajištění poskytování základních sluţeb, stav technické infrastruktury, především místních komunikací, rozsah moţností aktivního trávení volného času a společenského vyţití. Za nedostatečnou hodnotili dostupnost záchranné zdravotnické sluţby. Naproti tomu občané za vyhovující hodnotili stav technické infrastruktury a zajištění poskytování základních sluţeb, na nízké úrovni hodnotili rozsah a mnoţství sportovišť. Jinak se ve všem shodli, kromě dostupnosti záchranné sluţby, která občany buď nebyla hodnocena nebo se v dokumentu zapomnělo uvést. Na závěr z toho vyplývá, ţe všichni by ocenili větší moţnosti v oblasti sportu, aktivního trávení volného času a společenského vyţití, a ţe důleţité věci pro rozvoj v jednotlivých obcích jsou subjektivní podle individuálních potřeb.

5.2 Společná dotační politika Mikroregion Hlinecko v období od svého vzniku, tedy od roku 1999, získal finanční zdroje v celkové výši 4 069 449 Kč celkem na 21 projektů. Především z Programu obnovy venkova Pardubického kraje (POV Pk) – 2 976 849 Kč, ale také formou grantu od krajského úřadu Pardubice – 436 600 Kč a jednou také ze Společného regionálního operačního programu (SROP) – 761 600 Kč. Výčet všech realizovaných projektů je uveden v následující tabulce č. 17. Podrobnější popis jednotlivých projektů je uveden v příloze č. 8 a zahrnuje popis, čeho se projekt týkal, mnoţství finančních prostředků získaných prostřednictvím dotačních titulů včetně jejich procentuálního vyjádření z celkové sumy, potřebné celkové náklady, zdroj, ze kterého byly finance získány a rok realizace.

88

Tabulka č. 17: Přehled projektů SOMH PROJEKT 1. Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko – II.etapa 2. Vyznačení dálkové cyklotrasy č. 1 a 18 v mikroregionu 3. Technické vybavení dálkových cyklotras č. 1 a 18 4. Informační systém mikroregionu Hlinecko - internet 5. Projekt a značení regionálních a místních cyklotras v mikroregionu Hlinecko 6. Poradenství v oblasti cestovního ruchu v mikroregionu Hlinecko 7. Technická vybavenost regionálních cyklotras a zhotovení propagačního materiálu 8. Turistická mapa mikroregionu Hlinecko 9. Podpora vzdělávání a poradenství – Financování měst a obcí 10. Co dalšího skrývá mikroregion Hlinecko 11. Instalace webových kamer v mikroregionu Hlinecko 12. Projektová dokumentace bioplynové stanice u kompostárny 13. Instalace webových kamer v mikroregionu Hlinecko – II. etapa 14. Projekt optimalizace svozu bioodpadu v mikroregionu Hlinecko 15. Mikroregion Hlinecko II. vydání 16. Vypracování strategického rozvoje MAS Hlinecko o.s. 17. Poradenství v oblasti výpočetní techniky 18. Nákup vybavení kompostárny v Srní 19. Program rozvoje cestovního ruchu Ţelezných hor a Ţďárských vrchů 20. Sběrná místa mikroregionu Hlinecko 21. Odpadové hospodářství v mikroregionu Hlinecko Pramen: MěÚ Hlinsko – Odbor vnitřních věcí – jednatelka SOMH

Celkové náklady 6 229 724 Kč převyšují celkové dotace 4 069 449 Kč. Tento rozdíl 2 160 275 Kč byl dofinancován z členských příspěvků obcí SOMH, který je vypočítán na základě počtu obyvatel. Za jednoho obyvatele je v současné době účtována částka 15 Kč. K tomu navíc byl v letech 2002-2004 realizován projekt „Efektivní zpracování odpadu v mikroregionu Hlinecko“, který byl spolufinancován z programu Sapard ve výši 15 mil. Kč. Celkové náklady činily 21 mil., zbylých 6 milionů bylo rozpočítáno mezi všechny zúčastněné obce podle počtu obyvatel. Pro rok 2010 jsou naplánovány projekty: „Mobiliář obcí mikroregionu Hlinecko – I. etapa“ a „Poradenství pro Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko“ a výstavba plánované kompostárny. Mělo by to být spolufinancováno z POV 2010 a z prostředků sdruţení, ale zatím nejsou známy přesné náklady.

89

5.3 Dotační politika jednotlivých obcí 5.3.1 Město Hlinsko59 Z hlediska cestovního ruchu zde existují tři významné projekty, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie. Jedná se o: „Multifunkční centrum v Hlinsku“ Projekt je financovaný z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Severovýchod, prioritní osa 2. Rozvoj městských a venkovských oblastí, oblast podpory 2.2 Rozvoj měst. Celková výše investice není známa, jelikoţ zatím nejsou ukončena všechna výběrová řízení. Předpokládaná výše investice činí cca 140 mil. Kč. Výše přiznané dotace je 63 292 255,35 Kč a tato částka tvoří 45% z celkových způsobilých výdajů projektu. Zbytek projektu bude z větší části financován z úvěru a menší část z vlastních zdrojů z rozpočtu města. Rekonstrukce byla zahájena v lednu roku 2010 a s dokončením se počítá v roce 2012. Multifunkční centrum vznikne rekonstrukcí nevyuţívaného objektu bývalého středního odborného učiliště v ulici Adámkova a dostavbou dvou hlavních sálů. Větší sál s jevištěm o kapacitě cca 350 osob bude slouţit pro konání různých společenských a kulturních akcí, popř. konferencí a seminářů. Menší sál cca pro 150 osob bude vybaven promítací technikou – kino a také bude určen pro pořádání kulturních či vzdělávacích programů. V prvním patře bude vytvořena galerie s moţností pořádání výstav. V nově rekonstruovaných prostorách vzniknou prostory pro Městský kulturní klub Hlinečan – kanceláře, dílny a ateliér, učebny a klubovny pro jednotlivé hlinecké zájmové spolky a organizace, jakoţ i zázemí pro technické zařízení, reţii, osvětlení, atd. Nebude chybět ani bezbariérový přístup, šatní prostory, hygienické zařízení a prostory pro občerstvení během konaných akcí. Po uplynutí doby udrţitelnosti – 5 let budou prostory určené k občerstvení fungovat i mimo konání akcí. „Rybník Velký Ratajský„ Projekt by měl být financován z Operačního programu ţivotní prostředí, priorita 6. Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 4. Optimalizace vodního reţimu krajiny. Výstavba by měla být zahájena v letošním roce 2010. Celkové náklady budou činit 17 mil. Kč a dotace by měla dosahovat 85%ní výše nákladů.

59

Subkapitola byla zpracována na základě interních informací MěÚ Hlinsko – Odbor vnitřních věcí, Odbor investic a městského majetku a Odbor finanční

90

Jedná se o vybudování dalšího rybníka pod stávajícími ratajskými rybníky a cílem tohoto projektu je zlepšení vodního reţimu krajiny a vytvoření ekologické stability. „Revitalizace památkové rezervace lidové architektury Betlém Hlinsko a navazujících ploch“ Projekt by měl být financovaný z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Severovýchod, prioritní osa 3. Cestovní ruch, oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Celkové náklady jsou předpokládány ve výši 45 mil. Kč, dotace by z toho měla tvořit 92,5% a předpokládané zahájení revitalizace je opět v letošním roce 2010. Jedná se o celkovou rekonstrukci areálu Betlém a současně veřejného prostranství přes řeku Chrudimku v těsné blízkosti Betléma. Měly by být vydláţděny všechny vstupní komunikace do areálu, vybudováno osvětlení, nový most přes řeku Chrudimku, nová lávka přes potok Drachtinku, parkoviště a dětské odpočinkové hřiště. Měla by být komplexně rekonstruována chaloupka čp. 178, ve které bude následně vytvořeno muzeum znázorňující ţivot v 19. století. U další chaloupky bude vyměněna střecha a v další opravené chaloupce vznikne Informační centrum. Vše by mělo být obklopeno zelení, která tomu bude dodávat ten pravý ráz a doplněno lavičkami, odpadkovými koši a drobným mobiliářem. Také bude pořízeno mobilní zastřešené pódium s lavičkami, zařízení, které umoţní uzavřít areál pro placené akce a zabezpečovací kamerový systém. Mezi další významné investiční projekty, které byly a jsou realizovány na území města patří: „Regenerace panelového sídliště Hlinsko“ Tento projekt byl financovaný z Programu podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj z Programu na podporu regenerace panelových sídlišť v jednotlivých letech 2005 aţ 2009. Regenerace byla započata jiţ v roce 2000 a aţ do roku 2004 byla financována z vlastních zdrojů z rozpočtu města o celkové výši 10,721 mil. Kč. Od roku 2005 jiţ bylo ţádáno kaţdým rokem o dotace. Během těchto let byly vynaloţeny celkové náklady na regeneraci sídliště ve výši 21,692 mil. Kč, z toho dotace činila 13,345 mil. Kč, tedy asi 62% a vlastní zdroje 8,347 mil. Kč. Závěrem tedy úplná regenerace sídliště probíhající v letech 2000-2009 vyšla na 32,413 mil. Kč, z toho tedy vlastní zdroje - 19,068 mil. Kč a dotace - 13,345 mil. Kč. Tímto záměrem došlo k rekonstrukci většiny chodníků, byly rekonstruovány parky za Husovým sborem a u Kary, byly rozšířeny parkoviště, proběhla rekonstrukce dětských hřišť

91

společně s nákupem mobiliáře – laviček, houpaček, prolejzaček a pískovišť, a to vše včetně vegetačních úprav. „Přemostění silnice I/34“ Na tuto akci byly v roce 2005 získány finanční zdroje ze státního rozpočtu z Programu reprodukce majetku, tzv. „porcování medvěda“. Celkové náklady činily 21 mil. Kč a ze státního rozpočtu bylo získáno 16 mil. Kč, tedy 76%, zbývajících 5 milionů dofinancovalo město z vlastních zdrojů. Vše se odehrálo za účelem rozšíření a prodlouţení hlineckého skiareálu. Došlo k přemostění silnice první třídy I/34 ve směru na Ţdírec nad Doubravou a vznikl tunel více neţ 40 m dlouhý, uvnitř něhoţ vede dvouproudová komunikace a chodník. „Domov seniorů Drachtinka“ Finanční prostředky získané z programu Ministerstva práce a sociálních věcí – Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociální péče a sluţeb v roce 2004. Celkové náklady činily 137 625 564,15 Kč, z toho dotace 98 726 341 Kč. Na financování byl sjednán úvěr v hodnotě 30 mil. Kč a zbytek byl dofinancován z vlastních zdrojů. Podpora byla vyuţita na stavbu nové budovy pro seniory s kapacitou pro 87 osob včetně vybavení. „Dům s pečovatelskou službou“ Podpora získaná ze Státního fondu rozvoje bydlení v roce 2003. Celkové náklady činily 32 355 287,85 Kč a z toho dotace 12 mil. Kč. Byl přijat úvěr ve výši 20 mil. Kč, zbytek byl uhrazen z vlastních prostředků. „Jednotná kanalizace Kouty - Hlinsko“ Projekt by měl být financovaný z programu Ministerstva zemědělství – Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací. Celkové náklady by měly činit 23 016 346,46 Kč a z toho dotace dosahuje 10,1 mil. Kč, tedy 44%. Na financování se bude podílet i Pardubický kraj, který tuto realizaci kanalizace zařadil mezi své priority a přispěje částkou 2 mil. Kč. Zbytek nákladů bude financován z rozpočtu obce. Předpokládané datum zahájení výstavby je podzim 2010. Podpora se vztahuje na vybudování kanalizační sítě v místní části Kouty pouze na hlavní kanalizační řady, nevztahuje se na kanalizační přípojky.

92

Mezi další projekty, na které byla podaná ţádost o dotaci pro rok 2010, patří: „Zateplení a výměna výplní otvorů objektů MŠ Budovatelů a ZŠ Smetanova“ – OPŢP „Využití OZE v Městském bazénu Hlinsko – solární systém a zpětné získávání tepla z odpadních vod“ – OPŢP

Následující subkapitoly jsou zpracovány na základě dotazníkového šetření. Informace nebyly vţdy úplné (hlavně v otázce, odkud byly peníze získány a rok realizace), proto ani informace uvedené dále nejsou u všech obcí srovnatelné. Ze znalosti místního prostředí usuzuji, ţe ne vţdy byly uvedeny veškeré obdrţené dotace. Moţná nebyly uvedeny z důvodu nedostatku času na vypisování do dotazníků, moţná s výměnou starosty nový starosta nezná veškerá fakta, moţná se investice odehrály v minulosti. Do toho je ovšem těţké proniknout. 5.3.2 Ostatní obce KAMENIČKY Obec Kameničky je asi nejaktivnější obcí, co se týká získávání peněz z dotačních titulů. Pro větší přehlednost jsou data uvedeny v tabulce č. 18. U některých projektů je uvedena pouze výše obdrţené dotace a ne spoluúčast obce a celková cena. Tam, kde je hodnota uvedena, se jedná o projekty, na kterých obec měla minimálně 50ti% spoluúčast. Tabulka č. 18: Přehled získaných dotací v obci Kameničky Rok 1999

2000

2001

2002

Název akce Dům s pečovatelskou sluţbou 3 bytové jednotky - Filipov Škola – fasáda, voda, odpady Galerie A. Slavíčka Poţární nádrţe Galerie A. Slavíčka Válečné hroby Výstavy a galerie Plynofikace Komunikace TI 6 RD Boţí muka Slavnost Vesnice roku 2001 Oprava mostu Podhráz Výstavy a galerie Plynofikace Vesnice roku 2001 - hřiště Prezentace obce Nájemní byt v RD 3 bytové jednotky MŠ Garáţe fara Výstavy a galerie

Dotace 3 500 000,960 000,300 000,200 000,150 000,250 000,48 000,40 000,1 800 000,150 000,480 000,12 000,150 000,150 000,40 000,500 000,1 000 000,300 000,400 000,960 000,150 000,40 000,-

Podíl obce

Celk.cena

1 438 440,325 000,-* 330 000,238 000,-

2 398 440,625 000,530 000,388 000,-

1 864 000,480 000,612 000,-

3 644 000,630 000,1 092 000,-

586 000,1 257 000,-

1 086 000,2 257 000,-

1 254 000,206 000,-

1 314 000,356 000,-

Zdroj MMR MMR MMR OkrÚ MMR OkrÚ Min. Obrany OkrÚ SFŢP OkrÚ MMR OkrÚ MMR OkrÚ OkrÚ SFŢP MMR MMR SFRB SFRB OkrÚ OkrÚ

93

Odradonování - Filipov 700 000,SUJB Plynofikace kotelny 415 400,423 000,850 400,SFŢP Komunikace 100 000,184 500,284 500,KrÚ Výstavy a galerie 40 000,KrÚ Kanalizace 5 000 000,KrÚ 2004 Komunikace hřbitov 100 000,137 000,237 000,KrÚ Výstavy a galerie 40 000,KrÚ Vodovod 11 792 150,ERDF+SFŢP 2005 Kanalizace 11 538 000,SFŢP Zabezpečovací zařízení OÚ 69 000,MK Parkoviště 200 000,309 000,509 000,KrÚ Park 100 000,166 000,266 000,KrÚ Výstavy a galerie 40 000,KrÚ Vodovod 13 245 900,ERDF + SFŢP 2006 Kanalizace 9 288 000,SFŢP Park 100 000,142 000,242 000,KrÚ Veřejné WC 200 000,209 230,409 230,KrÚ Vodovod 5 000 000,KrÚ Výstavy a galerie 40 000,KrÚ Zasíťování staveb.parcel ZTV 1 600 000,- 6 840 000,8 440 000,MMR 2007 Chodník 4 883 000,SFDI Místní komunikace 100 000,188 000,288 000,KrÚ Výstavy a galerie 40 000,KrÚ Vodovod – Filipov 250 000,KrÚ 2008 Travnaté hřiště 100 000,212 000,312 000,KrÚ Výstavy a galerie 40 000,KrÚ Oprava střechy DPS 300 000,KrÚ 2009 Oprava propustek – Filipov 150 000,KrÚ Travnaté hřiště 100 000,- 173 000,273 000,KrÚ Výstavy a galerie 15 000,KrÚ CELKEM 77 206 450,Plánované akce na rok 2010 Rekonstrukce a vybavení ZŠ a 100 000,KrÚ 2010 ŠJ Zateplení fasády a výměna 1 100 000,SFŢP oken MŠ Zateplení fasády a výměna 250 000,SFŢP oken 6-ti bytovky Vodovod - Filipov 9 000 000,MZe + KrÚ Výstavy a galerie 40 000,KrÚ Pramen: dotazníkové šetření Pozn.: Pouţité zkratky: MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj, OkrÚ – Okresní úřad, SFŢP – Státní fond ţivotního prostředí, SFRB – Státní fond rozvoje bydlení, SUJB – Státní úřad pro jadernou bezpečnost, KrÚ – Krajský úřad, ERDF – Evropský fond regionálního rozvoje, MK – Ministerstvo kultury, ZTV – zóna technické vybavenosti, SFDI – Státní fond dopravní infrastruktury, MZe – Ministerstvo zemědělství 2003

* náklady rozděleny mezi obce Kameničky, Jeníkov a Dědová, z nichţ děti navštěvují ZŠ Kameničky

Od roku 1999 obec tedy získala neuvěřitelných 77,2 mil. Kč. Toto je příklad toho, ţe kdyţ se chce, všechno jde a záleţí na lidech, kteří obec vedou. A ani v roce 2010 nebude obec zaostávat a jiţ realizuje kroky k získání dalších finančních prostředků.

94

VÍTANOV I obec Vítanov se jeví velmi aktivní v této oblasti. Viz. následující tabulka č. 19. Tabulka č. 19: Přehled získaných dotací v obci Vítanov Rok 2004 2005 2006

Název akce Dotace Celk.cena Zdroj Čištění poţárních nádrţí 155 000,330 000,PRV KrÚ Oprava a údrţba obecních objektů 140 000,300 000,PRV KrÚ Oprava obecní spojovací komunikace 100 000,500 000,PRV KrÚ Rekonstrukce starého mostu z r.1881 750 000,2 000 000,MMR Výstavba Centra volného času a dětské hřiště 127 000,300 000,MMR Splašková kanalizace Vítanov 4 104 000,SFŢP Splašková kanalizace Vítanov 3 000 000,KrÚ Vodovod Vítanov 1 600 000,MZe Vodovod Vítanov 1 200 000,KrÚ 100 000,220 000,PRV KrÚ 2007 Oprava komunikace k zastávce ČD a veřejné osvětlení Obnova mostu u ČOV, strţeného povodní 3 840 000,MMR Splašková kanalizace Vítanov 4 104 000,SFŢP Splašková kanalizace Vítanov 3 000 000,KrÚ Vodovod Vítanov 1 600 000,MZe Vodovod Vítanov 1 200 000,KrÚ 4 195 000,SFŢP 2008 Splašková kanalizace Vítanov Vodovod Vítanov 1 440 000,MZe Vybudování chodníků – 1. část 4 490 896,SZIF Obnova a rekonstrukce válečných pomníků 86 000,KrÚ 100 000,550 000,PRV KrÚ 2009 Oprava místních komunikací Splašková kanalizace Vítanov 2 000 000,KrÚ Vybavení SDH 40 000,KrÚ CELKEM 37 371 896,Pramen: dotazníkové šetření Pozn.: Pouţité zkratky: PRV – Program rozvoje venkova, SZIF – Státní zemědělský intervenční fond

Celkové náklady na kanalizaci činily cca 25 mil. Kč, dotace tedy dosahovala téměř 82%, na vodovod cca 12 mil. Kč – dotace téměř 57%, na chodník cca 8,5 mil. Kč – dotace téměř 53%, druhá část chodníků byla vybudovaná bez dotace. Celkově získané dotace ve výši 37,4 mil. Kč se dají povaţovat za uspokojující.

KROUNA Obec Krouna získala v roce 2009 peníze od Ministerstva pro místní rozvoj z Programu podpory bydlení – Podpora výstavby technické infrastruktury na projekt „ZTV lokalita Za školou (TI 14 Krouna)“. Jednalo se o výstavbu technické infrastruktury pro 14 rodinných domků – inţenýrských sítí (kanalizace, vodovod, plyn, komunikace, veřejné osvětlení). Celkové náklady činily 8 555 256,41 Kč a dotace dosahovala pouhých 8% – 700 000 Kč. V tomtéţ roce obec získala peníze z POV Pk na akci „Výměna střešní krytiny na bytovém domě“. Z celkových nákladů 281 292 Kč obdrţela 100 000 Kč – 36%. 95

V roce 2010 obec podala dvě ţádosti. První opět na MMR – Program podpory bydlení – Podpora výstavby technické infrastruktury na projekt „ZTV lokalita Orlovna Krouna (TI 6 Krouna)“. Výstavba technické infrastruktury pro 6 rodinných domků (kanalizace, vodovod, plyn, komunikace, veřejné osvětlení). Rozpočtové náklady činí 5 975 383,51 Kč a dotace pouhých 5% – 300 000 Kč. Druhá ţádost je podaná do POV Pk na projekt „Rekonstrukce veřejného osvětlení Rychnov“. Celkové náklady ve výši 300 000 Kč počítají s dotací ve výši 150 000 Kč – 50%. MIŘETICE Obec Miřetice čerpala peníze z POV Pk na opravu chodníků. Z celkových nákladů 1 030 692 Kč dotace činila jen 100 000 Kč. Pro rok 2010 obec opět podala ţádost do tohoto programu. V roce 2008 obec získala grant od Pardubického kraje na akci „Pietní vzpomínka k vypálení osady Leţáky“, neboli příspěvek na přípravu a konání pietní vzpomínky v Leţákách ve výši 15 000 Kč z celkových nákladů 85 724 Kč. Tyto peníze obec získala na základě dokumentu Tvář pardubického kraje, coţ je dokument, ve kterém jsou Pardubickým krajem prezentovány symboly, významní rodáci a osobnosti, akce a významná místa – např. Leţáky, které kraj pravidelně podporuje. TRHOVÁ KAMENICE V roce 2009 se občanskému sdruţení Polom v místní části městyse Trhová Kamenice podařilo získat dotaci z havarijního programu ministerstva kultury ve výši 800 tis. Kč na opravu ohroţené nemovité památky kostela Sv. Kunhuty v Polomu. Tyto prostředky pokryly obnovu krytiny střechy lodě a presbytáře. V roce 2008 obec zahájila výstavbu nového bytu pro církevní potřeby v objektu bývalé fary, na který získala dotaci. V roce 2007 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce objektu základní školy. Byla vyměněna střecha a vnitřní dispozice objektu, vyměnila se okna a vybudoval se nový byt pro školníka. Rozpočet na tuto rekonstrukci činil 10 mil. Kč, z toho 7 mil. Kč tvořila dotace ze státního rozpočtu. V tomtéţ roce městys poţádal o další dotaci na zateplení budovy a zavedení takových opatření, která by sníţila energetickou náročnost objektu. Tato rekonstrukce představovala pro městys největší investici poslední doby.

96

SVRATOUCH V průběhu let 2004-2007 obec Svratouch realizovala projekt na odkanalizování obce a vybudování čističky odpadních vod s názvem „Kanalizace obce a ČOV“, na který obdrţela dotaci ve výši 35 mil. Kč z celkových nákladů 70 mil. Kč.

HOLETÍN Obec Holetín v tomto roce 2010 realizuje projekt „Kulturně – společenské centrum Holetín“, na který je podpora přiznána z ROP NUTS II Severovýchod. Právě probíhá rekonstrukce celého objektu bývalé sokolovny společně s vytvořením bezbariérového přístupu a chodníku. V objektu vznikne multifunkční klubovna, dva propojené sály včetně vybavení a bude upraveno okolí – výsadba zeleně a vybudování šesti parkovacích míst. Z celkových nákladů 10,5 mil. Kč dotace činí 9,4 mil. Kč.

VOJTĚCHOV V letošním roce 2010 obec ţádala z POV Pk, prioritní osa III., o peníze na akci „Sportoviště a občanská vybavenost“. Bude vybudováno multifunkční hřiště s dětským koutkem a zázemím. Z celkových nákladů 3 375 838 Kč dotace činí 2 553 155 Kč – 76%. Dále realizuje akci na výstavbu turistické rozhledny, která měla být dokončena v roce 2009 a jejíţ celkový rozpočet činí 2 mil. Kč. V roce 2008 obec obdrţela půlmiliónovou dotaci od Pardubického kraje, v roce 2009 jiţ neobdrţela nic. Stavba je tedy ve zpoţdění, protoţe obec nemá tolik finančních prostředků, aby výstavbu uhradila z vlastních zdrojů. V dubnu 2010 stavba není stále dokončena a zkolaudována. JENÍKOV Obci Jeníkov byly v roce 2009 přiznány dotace z několika zdrojů na akci „Oprava oplocení hřbitova, oprava márnice, oprava piety, oprava místní kaple a oprava pomníků padlých“. Celkové náklady činily 2 580 912 Kč, z toho příspěvek z EU byl 1 477 461 Kč, příspěvek z národních zdrojů 492 488 Kč, příspěvek z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. (PGRLF) v rámci PRV ČR činil 370 870 Kč a vlastní prostředky činily 240 093 Kč.

97

CHLUMĚTÍN Obec Chlumětín ţádala o dotaci z Programu rozvoje venkova, prioritní osa III. na akci „Chlumětín, ta pravá obec pro ţivot“. Jednalo se o přestavbu chodníků a obnovu parku. Z celkových nákladů 4 420 978 Kč obdrţela dotaci 3 978 880,2 Kč – 90%. DĚDOVÁ Obec Dědová čerpala v roce 2009 peněţní prostředky na zpracování projektové dokumentace na akci „Vodovod obce Dědová“. Z celkových nákladů 320 000 Kč obdrţela dotaci ve výši 70% – 224 000 Kč. V současné době má obec podanou ţádost na Ministerstvo zemědělství a Krajský úřad Pardubického kraje pro realizaci vodovodu v celé obci. V roce 2009 obec čerpala z Programu rozvoje venkova částku 120 000 Kč, tedy 50% z celkových nákladů 240 000 Kč na opravu místní klubovny.

VČELÁKOV Městys Včelákov čerpal peníze v roce 2006 z POV Pk na akci „Výstavba veřejného osvětlení + rozhlas“. Jednalo se o přebudování veřejného osvětlení a rozhlasu na bezdrátový v místní části Vyhnánov. Z celkových nákladů 500 000 Kč obdrţel dotaci 100 000 Kč – 20%.

POKŘIKOV Obec Pokřikov získala dotaci na projekt „Typový projekt – Czech-POINT“, který se týkal zavádění ICT v územní veřejné správě. Z celkových nákladů 83 927 Kč získala obec dotaci ve výši 79 837 Kč – 95%. V roce 2006 obec obdrţela 90ti% dotaci na akci „Internetizace knihovny“. Celkové náklady činily 28 000 Kč a obdrţená dotace 25 000 Kč. VORTOVÁ V roce 2006 obec ţádala a obdrţela od Pardubického kraje dotaci na akci „Rekonstrukce kuchyně a soc.zařízení v kulturním domě“ ve výši 120 tis. Kč, necelých 27% z celkových nákladů 452 870 Kč. V roce 2007 obdrţela opět od Pardubického kraje dotaci na akci „Rekonstrukce sportovních kabin“ na fotbalovém hřišti ve výši 120 tis. Kč, tedy 45%, z celkových nákladů 266 380 Kč. V roce 2009 obdrţela obec dotaci na CzechPOINT z Integrovaného operačního programu a ze Státního rozpočtu ČR ve výši 70 550 Kč, tedy

98

85% z celkových nákladů 83 tis. Kč. V současné době má obec podanou ţádost o dotaci na vybudování kanalizace.

STUDNICE V roce 2009 obec obdrţela dotaci z POV Pk na projekt „Rekonstrukce obecního domu“ ve výši 100 tis. Kč z celkových nákladů 366 tis. Kč. V tomtéţ roce obec podala ţádost do OPŢP na akci „Odkanalizování obcí Hamry, Studnice a Vortová“. Z celkových nákladů 80 mil. Kč očekává dotaci ve výši 75%, tedy 60 mil. Kč. HODONÍN V roce 2005 obec obdrţela dotaci na projekt „Likvidace chemické skládky v lese“ z několika zdrojů – z OPŢP, od Pardubického kraje a od Ministerstva ţivotního prostředí. Z celkových nákladů 65 mil. Kč tvořila dotace většinu. Chemické látky, které byly volně naváţeny do vyhloubené jámy v lese cca od roku 1970 a z nich unikající chemikálie měly negativní vliv na ţivotní prostředí a spodní vody v obcí a jeho okolí. O tuto likvidaci bylo usilováno jiţ od roku 1989 a teprve v roce 2008 se ji podařilo úspěšně ukončit. Dále obec čerpá z POV Pk na její rozvoj a těţí i z účasti v Mikroregionu Centrum Ţelezných hor.

KLADNO Obec Kladno ţádala v letech 2007-2009 a celkem jí bylo přiznáno 9 dotací. V roce 2007 obec uskutečnila opravu vodní nádrţe – I. etapa a zpracování návrhu územního plánu. V roce 2008 opravila cesty, nechala zpracovat územní plán a opravit pomníky. V roce 2009 obdrţela dotaci na CzechPOINT, na rekonstrukci lesa a hospodaření v lesech a opravila vodní nádrţ – II. etapa. Celkem obdrţela dotace v roce 2007 – 191 tis. Kč, 2008 – 217 360 Kč, 2009 – 272 965 Kč, celkové náklady nebyly uvedeny. V roce 2010 ţádá z PRV na rekonstrukci kulturního zařízení a z POV na opravu poţární nádrţe. OSTATNÍ OBCE Obec Bojanov kaţdoročně ţádá z POV Pk a v současné době má podanou ţádost do OPŢP o dotaci na kanalizaci a ČOV. Bliţší informace nebyly uvedeny. Obec Vysočina se rovněţ snaţí pravidelně čerpat z POV Pk v různých oblastech, např. na činnost SDH, na provoz prodejen, na opravu místních komunikací apod.

99

Obce Vysočina a Krásné v loňském roce 2009 ţádaly o dotaci z Pardubického kraje na podporu vesnických obchodů a pojízdných prodejen, aby zabránily odchodu obyvatel z obcí. Obce Hamry, Krouna, Otradov, Svratouch a Raná v roce 2007 získaly dotaci od Pardubického kraje, kaţdá ve výši 22,5 tis. Kč, na pořízení informačních technologií, kde výpočetní technika nebyla ţádná nebo byla zastaralá. V roce 2009 uděloval Pardubický kraj granty na pořízení územně plánovacích dokumentací. Na čistopis územního plánu obdrţely peníze obce: Pokřikov – 75% - 21 tis. Kč z 28 tis. Kč, Tisovec – 75% – 22 312 Kč z 29 750 Kč, Včelákov – 74% – 150 tis. Kč z 202 300 Kč. Na návrh územního plánu obdrţely grant obce: Svratouch – 47% – 150 tis. Kč z 321 300 Kč a Trhová Kamenice – 71% – 150 tis. Kč z 210 tis. Kč. Obdobné granty kraj uděloval i v předchozích letech. Na čistopis územního plánu v roce 2008 obdrţely peníze obce: Jeníkov a Vojtěchov. A tak bychom mohli pokračovat v udělování grantů nejen v oblasti pořizování územně plánovacích dokumentací.60 Věřím, ţe i ostatní obce jsou aktivní v ţádání o finanční prostředky z různých zdrojů, ale tyto informace nemohu podloţit, neboť návratnost dotazníků byla pouze 20 z 27, tedy 74%. Město Hlinsko dotazováno formou dotazníku nebylo, informace byly zjištěny na jednotlivých odpovědných odborech a ostatní informace jsou mi známy. Městys Trhová Kamenice otázky ohledně dotací nezodpověděl z důvodu nedostatku času a osobní setkání se nepodařilo uskutečnit. Proto jsou uvedeny jen informace získané z novin Chrudimský deník.

60

Pardubický kraj, http://www.pardubickykraj.cz/dbother.asp?thema=3405&category=633

100

6 SWOT ANALÝZA, ZÁSADY PRO UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ A S MIKROREGIONEM NOVOMĚSTSKO

OPTIMÁLNÍ, POROVNÁNÍ

6.1 SWOT analýza SWOT analýza navazuje na analýzu současné situace území a vychází z poznatků, které byly zjištěny v daných kapitolách. Cílem SWOT analýzy je stanovit silné a slabé stránky a vnější příleţitosti a ohroţení rozvoje mikroregionu Hlinecko. Tabulka č. 20: SWOT analýza mikroregionu Hlinecko SILNÉ STRÁNKY - přítomnost obce s rozšířenou působností města Hlinska jako dobrého zázemí pro okolní obce ve všech základních funkcích - dobrá poloha města Hlinska jako mikroregionálního jádra - existence mikroregionu vedoucí ke vzájemné spolupráci obcí - výrazné zastoupení produktivní sloţky oproti ostatním sloţkám - v obcích převaţuje bydlení v rodinných domech se zahradami - nabídka veškerých základních sluţeb - dostupná nabídka vzdělání – gymnázium i dostatečně široká škála ZŠ a MŠ - dobrá dostupnost zdravotní péče i péče o seniory - město Hlinsko – sídlo významných firem – ETA, Mlékárna Tatra - zavedení jednotného systému likvidace pevných odpadů v rámci celého mikroregionu - dobrá vazba území na základní silniční síť ČR, a to na silnice I. třídy a hustá síť silnic II. a III. třídy - dobrá autobusová dostupnost do Hlinska ze spádového území a napojení území na celostátní ţelezniční trať - přítomnost rozsáhlého komplexu televizního vysílače Krásné - zpracovaný protipovodňový plán pro ORP Hlinsko

SLABÉ STRÁNKY - velké rozdíly mezi centrem mikroregionu a malými obcemi, včetně nedostatečné úrovně občanské vybavenosti v jednotlivých obcích nebo v jejich místních částech - niţší úroveň vzdělanosti a naopak nízká nabídka kvalifikovaných platově dobře ohodnocených pracovních příleţitostí - vysoká míra nezaměstnanosti v některých obcích - nedostatek volných pracovních míst - nedostatečná nabídka pozemků pro výstavbu ve městě Hlinsko - omezené zastoupení středního školství - nepřítomnost nemocničního zařízení, nejbliţší cca 30 km - špatná kvalita místních komunikací a silnic II. a III. třídy - většina území mikroregionu není napojena na vlakovou dopravu - špatná autobusová dostupnost z hlediska cestovního ruchu - nevyhovující dopravní síť zvyšuje nepřístupnost atraktivních území - chybějící technická infrastruktura v některých obcích, nedostatečné zneškodňování odpadních vod v menších obcích - nedostatek vhodného ubytovacího a stravovacího zařízení - některé obce nemají zpracované rozvojové dokumenty, některé je mají zastaralé

- dobrá kvalita ţivotního prostředí - povodí významných vodních toků, vodárenská nádrţ Hamry - turisticky atraktivní území, velký potenciál území pro cestovní ruch také díky blízkosti turisticky hojně navštěvovaných míst - zachovalý typický ráz krajiny, území leţí na rozhraní dvou CHKO, s řadou přírodních památek a rezervací, výskyt evropsky významných lokalit

101

- území s četnějším výskytem kulturních památek, včetně realizace tradičních kulturních akcí a dodrţování tradic - fenomén lidové architektury celorepublikového charakteru - oblast vhodná pro rekreaci – výborné podmínky pro letní i zimní vyuţití volného času – turistika, cykloturistika, lyţování, apod. - široká nabídka pro sportovní a kulturní vyţití - většina obcí má zpracovanou územně plánovací dokumentaci PŘÍLEŢITOSTI - vytvoření podmínek pro nalákání nových investorů, podpora MSP a tím vytvořit nové pracovní příleţitosti - zasíťování a podpora výstavby rodinných a bytových domů a tím zvyšování počtu trvale ţijících obyvatel - podpora modernizace a revitalizace bytového a domovního fondu - rekonstrukce starých chátrajících objektů, např. pro podnikání nebo pro rekreační účely - podpora zkvalitnění a doplnění základní občanské vybavenosti v obcích - vyuţívání moderních komunikačních technologií - podpora celoţivotního vzdělávání - vybudování dalších zařízení pro seniory - zasíťování a vyuţití ploch pro podnikání - obnova místních komunikací a silnic na území mikroregionu, také z důvodů cykloturistiky a podpora vybudování cyklostezek - dobudování technické infrastruktury v obcích – kanalizace, vodovod, ČOV - návaznost na Integrovaný dopravní systém Pardubického kraje - vyuţívání obnovitelných zdrojů energie díky programu Zelená úsporám - udrţovat kvalitu ţivotního prostředí na dobré úrovni, zlepšovat péči o zvláště chráněná území - omezení vyuţívání tuhých paliv pro vytápění - posílení nabídky cestovního ruchu a větší propagace mikroregionu - podpora budování chybějících ubytovacích a stravovacích kapacit - rekonstrukce stávajících zařízení pro sportovní a společenské vyţití - výstavba nebo rekonstrukce dětských hřišť ve většině obcí - účinná realizace Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko a individuálních Programů obnovy obcí - vyuţití dotačních titulů z programů EU a státního rozpočtu na podporu rozvoje území - ochota občanů zapojit se do rozvoje obce a tvorby aktivit v oblasti trávení volného času

102

HROZBY - odchod kvalifikované pracovní síly do větších měst z důvodu nevytváření pracovních příleţitostí v místě a s tím spojená další socioekonomická rizika - nízká tvorba nových pracovních příleţitostí a další zvýšení míry nezaměstnanosti - ekonomické problémy významných zaměstnavatelů a jejich zánik - degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb - vysoká závislost obcí na mikroregionálním centru (zaměstnanost, sociální a zdravotní vybavenost, obchod a sluţby) - nedostatečná a zhoršující se úroveň silniční sítě - omezení ţelezničních spojů a autobusových linek uvnitř mikroregionu - nedostatek finančních prostředků jednotlivých obcí potřebných pro další rozvoj a obnovu stávajícího majetku - likvidace přírodního bohatství - zánik nabídky minimálního občanského vybavení v obcích

Silné stránky a příleţitosti jsou v převaze, toto území má tedy svůj potenciál, který ovšem vyţaduje řadu investic. V mikroregionu jsou vytvořeny relativně dobré podmínky pro trvalý ţivot obyvatel a je třeba stále podporovat další dynamický rozvoj území.

6.2 Zásady pro optimální, udrţitelný rozvoj území Tato kapitola poskytuje souhrn zásad, které by měly napomoci plynulému a úspěšnému rozvoji území z hlediska udrţitelného rozvoje. Jasně a srozumitelně formulované cíle, kterých má být dosaţeno. Kaţdý starosta a zastupitelé obcí by měli mít jasnou představu, čeho chtějí v čele obce dosáhnout. Tyto myšlenky by pak měly být přeneseny do rozvojového dokumentu obce a na jeho základě dosahovat stanovených cílů a ţádoucího stavu. Řídit rozvoj území na základě platné dokumentace. Dokumentací se rozumí nějaký rozvojový dokument např. Strategický plán obce nebo Program obnovy vesnice a územně plánovací dokumentace. Všechny obce by měly mít vypracovaný nějaký rozvojový dokument, na jehoţ základě by řídily svůj rozvoj. Ovšem není tomu vţdy tak. Tento dokument má z našeho mikroregionu zpracovaný pouze malá část obcí, ostatní těţí ze společně zpracované Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko. Územní plán obce má zpracováno 24 z 28 obcí. Nejstarší se datuje k roku 1996, ale najdou se i takové obce, které mají územní plán aktuální z roku 2009 nebo 2010. Pravidelně aktualizovat potřeby obcí. Zpracovaný rozvojový dokument je třeba časem aktualizovat. Některé potřeby byly uspokojeny, jiné vyvstávají. Mikroregion Hlinecko má od svého vzniku zpracovanou jiţ druhou koncepci rozvoje. První pochází z roku 2000. Pracovat v souladu s platnou právní legislativou. Je třeba dodrţovat právní normy jako je zákon o obcích, zákon o územním plánování a stavebním řádu, zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny apod. Mělo by to být samozřejmostí.

103

Zabezpečit potřebné finanční zdroje a investovat do trvalých hodnot. Je důleţité získávat finanční prostředky na projekty, které v sobě nesou budoucí potenciál. Např. obdrţení dotace na fotbalový turnaj není natolik účelné jako vybudování silnice. Samozřejmě se oba příklady pohybují v zcela odlišných finančních částkách, ale je třeba dbát na to, aby byly zabezpečovány potřeby trvalejšího charakteru neţli krátkodobého nebo aspoň aby byly krátkodobé i dlouhodobé potřeby zabezpečovány vyváţeně. Mikroregion Hlinecko získal peníze na obě uvedené situace. Obdrţel peníze např. na pořádání semináře pro starosty nebo naopak peníze na lis na odpadky. Boj s nevyuţívanými, chátrajícími objekty, které narušují zástavbu nebo jsou nebezpečné. Na většině území mikroregionu jsou pozůstatky zemědělských budov. Některé se postupem času přeměňují na zázemí drobných podnikatelů, některé jsou stále nevyuţité a chátrají. Bylo by dobré podpořit podnikatele, aby zaplnili tyto prostory a nedocházelo k dalšímu chátrání a případnému zhroucení nebo najít jinou moţnost vyuţití těchto areálů. Zajištění dobré infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu. Infrastrukturou cestovního ruchu se rozumí dostatek a dostatečná úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení, dostatek kapacit pro volnočasové a kulturní aktivity, dobrá dopravní infrastruktura, dostačující nabídka produktů cestovního ruchu apod. Úroveň ubytovacích a stravovacích zařízení v mikroregionu není dostatečná. Restaurací je tu mnoho, ale o málo kterých lze říct, ţe je to výborná restaurace nebo ţe má nějaké místní typické znaky. Stejně tak zařízení ubytovací. Nachází se jich tu dost, ale jedná se spíše o rekreační chalupy pro rodiny s dětmi. Bylo by třeba vybudovat zde nějaký hotel nebo alespoň menší penzion, který by měl dostatečnou úroveň v oblasti stravování i ubytování. Samozřejmě se zde najdou i takové, které potřebu uspokojí, ale není jich mnoho. Zařízení pro volnočasové a kulturní aktivity se nacházejí po celém mikroregionu. Centrem je město Hlinsko, ale i malé obce nabízejí dobré moţnosti. Dopravní infrastruktura je převáţně v nevyhovujícím stavu, obzvlášť z hlediska cestovního ruchu. Silnice jsou rozbité a jejich oprava stojí velké peníze, proto jdou rekonstrukce velmi pomalu a na většinu obcí se zatím nedostává. Bylo by to přínosné a bezpečnější i pro cyklisty, neboť kdyţ nejsou peníze na opravu silnic, těţko se najdou na vybudování cyklostezek. Nabídka produktů cestovního ruchu je v mikroregionu vyhovující, i kdyţ nabízených produktů není nikdy dost. Tím je myšleno, ţe by se mělo i

104

nadále usilovat o vytvoření dalších a dalších moţností cestovního ruchu, neboť mají velký ekonomický význam pro celý mikroregion i jednotlivé obce. Prezentace mikroregionu Hlinecko na webových stránkách. Vytvoření webových stránek by dnes mělo být jiţ samozřejmostí. SOMH jako celek má stránky velmi dobré. To se ovšem nedá říct o některých členských obcích. Některé obce mají stránky zpracované velmi dobře a je vidět, ţe je pravidelně aktualizují. Některé obce stránky vytvořily v minulosti, ale uţ je neaktualizovaly. Některé obce mají uvedenou povinnou strukturu, pod kterou hledat potřebné informace, ale po rozbalení se nic neobjeví. Pouze 2 obce z 28 nemají stránky vytvořené vůbec. Úroveň webových stránek by se měla zlepšit a doplnit o potřebné a hlavně aktuální informace, jinak můţe mít taková prezentace spíš negativní dopad při představování obcí navenek.

6.3 Porovnání s mikroregionem Novoměstsko Pro srovnání byl vybrán mikroregion Novoměstsko neboli Svazek obcí mikroregion Novoměstsko (SOMN), který se nachází v severovýchodní části kraje Vysočina, jihovýchodním směrem od SOMH. Sdruţuje 29 obcí a jeho území převáţně odpovídá obvodu ORP Nové město na Moravě. Pouze jediná obec spadá pod ORP Ţďár nad Sázavou. Nové město na Moravě je stejně jako Hlinsko mikroregionálním centrem s počtem obyvatel přes 10,5 tis. V mikroregionu ţije cca 20,5 tis. obyvatel. Na rozdíl od SOMH se zde nacházejí převáţně obce do 199 obyvatel – 13 obcí a obce od 200 do 499 obyvatel – 9 obcí. SOMN byl zaloţen v roce 2001, aby hájil ekonomické, společenské a kulturní zájmy, chránil ţivotní prostředí mikroregionu a řešil problémy, které přesahují moţnosti jednotlivých obcí. V roce 2010 hospodaří podle vyrovnaného rozpočtu, který se pohybuje v menších částkách (533,7 tis. Kč) neţ SOMH. Novoměstsko je proslulé jako středisko zimních sportů. Jsou zde výborné podmínky pro klasické lyţování, kdy v okolí bývá upraveno více neţ 100 km běţeckých lyţařských turistických tratí. Dále je v provozu lyţařský areál na Harusově kopci, s 550m dlouhou sjezdovkou a s dvousedačkovou lanovkou. V letní sezóně je oblast vhodná pro cykloturistiku i pěší turistiku. V okolí je více neţ 100 km vyznačených cyklistických tras, několik turistických tras a naučných stezek. V oblasti se nachází dva známé rybníky Medlov a Sykovec a nedaleko

105

tzv. „Moře Vysočiny“ – Velké Dářko. Vše je podpořeno dobrými moţnostmi ubytovacích a stravovacích zařízení. Svazek leţí uprostřed CHKO Ţďárské vrchy a nabízí řadu přírodních zajímavostí, jako např. Buchtův Kopec u Sněţného, Černá skála u obce Křiţánky, nejvyšší vrchol Ţďárských vrchů Devět skal, Ţákova hora a mnoho dalších. Z hlediska kulturně – historických atraktivit tato oblast není bohatá tak jako SOMH. V Novém městě na Moravě se nachází Novoměstský zámek ze 16. století a několik menších pamětihodností. V Jimramově se nachází také zámek ze 16. století a rodný dům bratří Mrštíků. V ostatních obcích je ke shlédnutí několik chaloupek lidové architektury a památky typu kostel, kaple, fara apod. Z toho plyne, ţe mikroregion Novoměstsko je charakteristický hlavně sportem a mikroregion Hlinecko mimo sportu i kulturními památkami. SOMN má zpracovaný rozvojový dokument z roku 2001, který byl v roce 2004 aktualizován. Obsahuje analýzu území neboli profil mikroregionu, SWOT analýzu a samotný Program rozvoje mikroregionu. Dokument definuje čtyři problémové okruhy, které je třeba zlepšit. 1. Cestovní ruch a ţivotní prostředí, 2. Dopravní a technická infrastruktura, 3. Ekonomika a zaměstnanost, 4. Rozvoj lidských zdrojů. Stručně řečeno, tento mikroregion trpí obdobnými problémy jako SOMH a snaţí se o zvyšování kvality ţivota v obcích, aby zabránil odchodu mladých lidí z venkova do větších měst a tím vylidňování venkova. Nedostatečné napojení obcí na technickou infrastrukturu, nedostatečné zajištění pracovních míst a bydlení pro obyvatele můţe být důvodem těchto problémů, které je třeba odstranit. Vše je ale otázkou peněz, kterých ani v tomto mikroregionu není dostatek. I Novoměstsko se snaţí získávat finanční prostředky z dotačních titulů. Od roku svého vzniku získalo dotace více neţ 8 mil. Kč na více neţ 83 projektů. Většinou se jednalo o finanční příspěvky menších částek na akce jako poradenství pro obce, akce spojené s cestovním ruchem a rozvoj jednotlivých obcí v různých oblastech. Veškeré informace byly čerpány z webových stránek mikroregionu Novoměstsko, které jsou dobře zpracovány a poskytují potřebné informace o oblasti.61

61

Svazek obcí mikroregion Novoměstsko, http://www.novomestsko.cz/

106

Obrázek č. 13: Poloha mikroregionu Hlinecko a mikroregionu Novoměstsko

Pramen: MěÚ Hlinsko, Stavební úřad – úsek územního plánování a GIS

107

ZÁVĚR Cílem této práce bylo analyzovat současnou situaci v mikroregionu Hlinecko ve všech rozvojových oblastech, zdůraznit přítomnost významných kulturních hodnot a analyzovat aktivitu jednotlivých obcí v oblasti získávání finančních prostředků a dále na základě zjištěných poznatků vytvořit zásady pro optimální, udrţitelný rozvoj území. První část práce tedy zkoumala problematiku v oblasti demografie, trhu práce, bydlení, obchodu a sluţeb, školství, zdravotnictví a sociální péče, průmyslu, zemědělství, ţivotního prostředí a dopravní a technické infrastruktury, ekonomické situace a stavu územně plánovacích dokumentací obcí. Při analýzách se vycházelo z jiţ zpracovaných údajů institucí jako Český statistický úřad, Městské úřady, Obecní úřady apod., z místního a dotazníkového šetření a ze znalosti místního prostředí. Jak uţ bylo uvedeno, rozvoj je dlouhodobý proces, který směřuje ke zlepšování situace v obcích. Mezi základní prvky, které na moţnosti rozvoje působí jsou ekonomické moţnosti, lidské zdroje a představa, jakého stavu má být dosaţeno. To vše v souvislosti s polohou a potenciálem území, přírodním prostředím, dostupností území a technickou vybaveností území.

Přítomnost kulturních hodnot, dodrţování tradic a přírodní atraktivity dodávají území velký potenciál z hlediska cestovního ruchu. Vyuţívání kulturních hodnot se dá hodnotit podle návštěvnosti. V tomto ohledu, reprezentováno SLS Vysočina, jsou kulturní hodnoty vyuţívány dostatečně. Rozvoj venkovského cestovního ruchu a touha po poznání této skutečnosti jenom napomáhá. Ovšem v ideálním světě dostatku finančních prostředků by se jistě našly cesty, kudy tento kulturní potenciál dál rozvíjet. Hodnotit návštěvnost přírodních atraktivit není jednoduché, neboť to jsou místa, kde se neplatí vstupné, tudíţ těţko říci, zda jsou přírodní krásy navštěvovány dostatečně či nikoli. Určitě by se nějaké informace daly zjistit z jistých statistik o ubytování turistů, ale to nebylo předmětem této práce. S jistotou však můţeme říci, ţe fenoménem posledních let je cestování do vzdálených exotických míst a česká krajina bývá v pozadí. V budoucnu se zřejmě vytvoří jistá rovnováha, protoţe v prvé řádě by lidé měli, a určitě budou chtít, poznat svou vlastní vlast a její krásy. Přítomnosti těchto hodnot by si měli váţit a být rádi, ţe se takovéto bohatství na našem území nachází, neboť pokud jednou dojde k jejich ztrátě nebo poškození, bude navrácení v původní stav ještě nákladnější a sloţitější záleţitostí. Dá se ale také obecně předpokládat rozvoj cestovního

108

ruchu v mikroregionu s ohledem na určitou „neokoukanost“ tohoto koutu Českomoravské vrchoviny. Poslední část práce byla věnována problematice, jak jednotlivé obce vyuţívají moţností získání finančních prostředků z dotačních titulů na jejich rozvoj. Vyuţívají toho rozdílně, některé naplno, některé o to nemají zájem, i kdyţ se vedení SOMH snaţí o těchto moţnostech obce dostatečně informovat. Zde je vidět, ţe lidé jsou největším bohatstvím kaţdého mikroregionu a právě na jejich aktivitě závisí rozvoj kaţdého území. Obce se tak na základě zpracované Koncepce rozvoje nebo vlastních Programů obnovy snaţí dosahovat svých cílů, snaţí se o dobudování občanské vybavenosti a celkově tak zvyšování kvality ţivota v obcích Na základě všech zjištěných skutečností lze tedy říci, ţe se obce rozvíjejí. Některé více, některé méně. Mezi ty více rozvíjející můţeme zařadit větší obce jako Hlinsko, Krounu a Miřetice, ale i Trhovou Kamenici, Svratouch a Kameničky. Mezi nerozvíjející se obce, které nevykazují zájem, patří např. Otradov a Mrákotín . Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe všechny obce hodnotili členství v SOMH stručně, ale pozitivně, především v oblasti odpadového hospodářství. Ukázalo se, ţe společnými silami dosáhly několika významných projektů a ţe synergický efekt, kdy celek je více neţ součet jeho jednotlivých částí, opravdu funguje. Výstupem celé práce je SWOT analýza, která definuje silné a slabé stránky, příleţitosti a hrozby a stanovené zásady, které by měly být dodrţovány, aby byl nastolen optimální, udrţitelný rozvoj v území. Udrţitelný rozvoj je velmi důleţitý pojem, neboť s ním všechno souvisí. Všechno děláme pro sebe, ale zároveň to děláme takovým způsobem, aby to mělo co nejdelší ţivotnost a mohlo to tak slouţit našim dětem a budoucím generacím.

109

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ MONOGRAFIE [1] BERAN, V., DLASK, P. Management udrţitelného rozvoje regionů, sídel a obcí. 1.vyd. Praha: Academia, 2005. 323 s. ISBN 80-200-1201-X [2] HEŘMANOVÁ, E., CHROMÝ, P. a kol. Kulturní regiony a geografie kultury. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 348 s. ISBN 978-80-7357-339-3 [3] HOLEČEK, J. a kol. Obec a její rozvoj v širších souvislostech. 1.vyd. Brno: GaREP Publishing, 2009. 74 s. ISBN 978-80-904308-2-2 [4] JOHNOVÁ, R. Marketing kulturního dědictví a umění. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 288 s. ISBN 978-80-247-2724-0 [5] KADEŘÁBKOVÁ, J., KHENDRICHE TRHLÍNOVÁ, Z. Region a regionální vědy. 1.vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2008. 78 s. ISBN 978-80-7408009-8 [6] MAIER, K., ČTYŘOKÝ, J., VOREL, J., FRANKE, D. Územní plánování a udrţitelný rozvoj. 1.vyd. Praha: ABF, 2008. 124 s. ISBN 978-80-86905-47-1 [7] REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSKÝ, J. a kolektiv. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1999. 140 s. ISBN 80210-2126-8 [8] VOJTOVÁ, L., Ochrana a regenerace kulturních hodnot v území. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 206 s. ISBN 80-210-4165 [9] VYSTOUPIL, J. et al. Atlas cestovního ruchu ČR, Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1 [10] VYSTOUPIL, J. et al. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 134 s. ISBN 80-210-4167-6 LEGISLATIVA [1] Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění [2] Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění [3] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění [4] Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění [5] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění

110

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ A STRATEGICKÉ DOKUMENTY [1] Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, prosinec 2000, SURPMO, a.s., Praha – Atelier Hradec Králové [2] Územně plánovací dokumentace města Hlinska z let 1928, 1951, 1960, 1980 [3] Územně plánovací dokumentace jednotlivých obcí mikroregionu [4] Územně plánovací podklady ORP Hlinsko INTERNÍ INFORMACE [1] Městský úřad Hlinsko [2] Městský úřad Chrudim [3] Obecní úřad Chlumětín [4] Soubor lidových staveb Vysočina INTERNETOVÉ ZDROJE [1] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, http://www.ochranaprirody.cz [2] BioLib Biological Library, http://www.biolib.cz [3] COOP Jednota, Spotřební druţstvo, Hlinsko, http://www.jednotahlinsko.cz/ [4] Česká pošta, http://iop.cpost.cz/GetSearch.action [5] Česko – Slovenská příhraniční cyklostezka, http://cr-sr.cz/dalsi-ceske-cyklostezky.php [6] ČSÚ, Databáze demografických údajů za obce ČR, http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm [7] ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2009, http://www2.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1302-09 [8] ČSÚ, Městská a obecní statistika, http://vdb.czso.cz/xml/mos.html [9] ČSÚ, Vyjíţdějící a hlavní směr dojíţďky podle obcí v Pardubickém kraji, http://www.pardubice.czso.cz/xe/edicniplan.nsf/p/13-5321-04 [10] ČSÚ, Vyjíţdějící a hlavní směr dojíţďky podle obcí v kraji Vysočina, http://www.brno.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/p/13-6122-04 [11]

CHKO Ţďárské vrchy, neoficiální web, http://www.zdarskevrchy.cz/chko/

[12]

CHKO Ţelezné hory, http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/

[13]

Chrudimský deník, http://chrudimsky.denik.cz/ 111

[14]

IDOS Jízdní řády, http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/

[15]

Info Česko, http://www.infocesko.cz/Content/default.aspx

[16] Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/ [17] LABOUNKOVÁ, V., PŮČEK, M., ROHREROVÁ, L. a kolektiv. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů mikroregionů, http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=108942&TypeID=7 [18]

Mapy Google, http://maps.google.cz/

[19]

Město Hlinsko, http://www.hlinsko.cz/

[20]

Městys Bojanov, http://www.bojanov.cz/

[21]

Městys Trhová Kamenice, http://www.trhovakamenice.cz/

[22]

Městys Včelákov, http://web.vcelakov.cz/

[23]

Národní památkový ústav, http://www.monumnet.npu.cz/monumnet.php

[24]

NATURA 2000, http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php

[25] Obec Dědová, http://www.obecdedova.cz/index.php?nid=945&lid=CZ&pic=MAIN

112

[26]

Obec Hamry, http://www.hamry.cz/index.php?nid=568&lid=CZ&pic=MAIN

[27]

Obec Holetín, http://www.holetin.cz/

[28]

Obec Horní Bradlo, http://www.hornibradlo.cz/

[29]

Obec Chlumětín, http://www.chlumetin.cz/

[30]

Obec Jeníkov, http://www.obec-jenikov.cz/

[31]

Obec Kameničky, http://www.kamenicky.com/

[32]

Obec Kladno, http://www.obec-kladno.cz/

[33]

Obec Krásné, http://www.obcecr.cz/krasne/

[34]

Obec Krouna, http://stranky.krouna.cz/articles.php?cat_id=1

[35]

Obec Miřetice, http://www.miretice.cz/

[36]

Obec Otradov, http://www.otradov.cz/

[37]

Obec Pokřikov, http://www.pokrikov.cz/

[38]

Obec Raná, http://test.myska.cz/

[39]

Obec Studnice, http://www.obecstudnice.cz/

[40]

Obec Svratouch, http://www.svratouch.cz/

[41]

Obec Vítanov, http://www.vitanov.cz/

[42]

Obec Vojtěchov, http://web.obecvojtechov.cz/

[43] Obec Vortová, http://www.vortova.cz/index.php?nid=774&lid=CZ&pic=MAIN [44]

Obec Všeradov, http://www.vseradov.cz/

[45]

Obec Vysočina, http://www.obecvysocina.cz/

[46] Pardubický kraj, http://www.pardubickykraj.cz/index.asp?thema=3963&category=& [47]

Portál veřejné správy ČR, http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place

[48] Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, http://www.hlineckoregion.cz/articles.php?cat_id=6 [49]

Soubor lidových staveb Vysočina, www.vesely-kopec.eu

[50]

Svazek obcí mikroregion Novoměstsko, http://www.novomestsko.cz/

[51]

Technické sluţby Hlinsko, s.r.o., http://www.tshlinsko.cz/

[52]

Ústav územního rozvoje, http://www.uur.cz/

[53]

Ţelezné hory, http://www.zelezne-hory.info/

[54] http://ceho.vuv.cz/CeHO/CeHO/Skladky_odpadu/Skladky_Plneni_tech_zabezp eceni_20081031.xls [55]

http://www.ped.muni.cz/capv11/1sekce/1_CAPV_Trnkova.pdf

OSTATNÍ ZDROJE [1] BAKRLÍKOVÁ, Lada. Vyuţití Souboru lidových staveb Vysočina (expoziční celek Veselý Kopec) v produktech cestovního ruchu, Terénní šetření: diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Fakulta ekonomická, 2008. [2] Neprodejný almanach, 30 let Soboru lidových staveb Vysočina, 2002 [3] Publikace Mikroregion Hlinecko II., Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko, 2006 [4] Soubor lidových staveb Vysočina – Program 2010 [5] Turistická mapa Mikroregion Hlinecko, Vizovice: SHOCart., 2004. 1:60 000

113

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Počet obyvatel v jednotlivých obcích mikroregionu Hlinecko k 31.12.2009.... 18 Tabulka č. 2: Sídelní struktura v mikroregionu Hlinecko k 31.12.2009 ................................. 19 Tabulka č. 3: Rozpočet SOMH na rok 2010............................................................................ 24 Tabulka č. 4: Základní charakteristika obcí ............................................................................. 26 Tabulka č. 5: Doprovodná tabulka ke grafu č. 1...................................................................... 27 Tabulka č. 6: Doprovodná tabulka ke grafu č. 2...................................................................... 28 Tabulka č. 7: Nezaměstnanost v jednotlivých obcích mikroregionu k 31.1.2010 ................... 30 Tabulka č. 8: Doprovodná tabulka ke grafům č. 3 a 4 ............................................................. 36 Tabulka č. 9: Přehled technické vybavenosti v obcích ............................................................ 42 Tabulka č. 10: Přehled přírodních rezervací a památek v CHKO Ţelezné Hory a Ţďárské vrchy ......................................................................................................................................... 50 Tabulka č. 11: Stravovací a ubytovací zařízení ....................................................................... 67 Tabulka č. 12: Program Veselý Kopec na rok 2010 ................................................................ 72 Tabulka č. 13: Program Betlém Hlinsko na rok 2010 ............................................................. 73 Tabulka č. 14: Dopravní dostupnost do Hlinska ..................................................................... 78 Tabulka č. 15: Objekty Souboru lidových staveb Vysočina.................................................... 80 Tabulka č. 16: Srovnání expertní a komunitní metody zpracování koncepcí.......................... 86 Tabulka č. 17: Přehled projektů SOMH .................................................................................. 89 Tabulka č. 18: Přehled získaných dotací v obci Kameničky ................................................... 93 Tabulka č. 19: Přehled získaných dotací v obci Vítanov......................................................... 95 Tabulka č. 20: SWOT analýza mikroregionu Hlinecko ........................................................ 101

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Hlinecko v letech 1999 - 2009 (k 31.12.) ... 27 Graf č. 2: Věková pyramida mikroregionu Hlinecko k 31.12.2009 ......................................... 28 Graf č. 3: Počet podnikatelských subjektů v mikroregionu podle převaţující činnosti k 31.12.2008 ............................................................................................................................. 35 Graf č. 4: Počet podnikatelských subjektů podle právní formy k 31.12.2008.......................... 36 Graf č. 5: Vývoj návštěvnosti Souboru lidových staveb Vysočina v letech 2000 - 2009 ........ 75

114

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Poloha mikroregionu Hlinecko v rámci ČR .......................................................17 Obrázek č. 2: Správní uspořádání obcí mikroregionu Hlinecko k 1.1.2010 .............................18 Obrázek č. 3: Hlavní směr vyjíţďky za prací v mikroregionu Hlinecko ..................................29 Obrázek č. 4: Přehled silnic I.,II. a III. tříd na území mikroregionu Hlinecko .........................41 Obrázek č. 5: Poloha obcí mikroregionu Hlinecko z hlediska CHKO .....................................48 Obrázek č. 6: Turistické trasy na území mikroregionu Hlinecko .............................................64 Obrázek č. 7: Mapa značených cyklistických tras ....................................................................66 Obrázek č. 8: Upravovací plán města Hlinska z roku 1928......................................................82 Obrázek č. 9: Směrný plán města Hlinska z roku 1951 ............................................................82 Obrázek č. 10: Směrný územní plán města Hlinska z roku 1960 .............................................83 Obrázek č. 11: Studie přestavby Betléma z roku 1980 .............................................................84 Obrázek č. 12: Současný stav chráněné památkové zóny v roce 2010.....................................85 Obrázek č. 13: Poloha mikroregionu Hlinecko a mikroregionu Novoměstsko ......................107

115

SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ČR ÚPD SOMH NUTS MěÚ GIS POÚ ORP ČSÚ SLDB CHKO ARES PR PP ZŠ MŠ ŠJ ZUŠ MOS ha ČOV OPŢP SLS Vysočina POV Pk ROP MMR OkrÚ KrÚ SFŢP SFRB SUJB ERDF MK SFDI ZTV PRV SZIF PGRLF SOMN

116

Česká republika územně plánovací dokumentace Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko Nomenclature des Unites Territoriales Statistique – Klasifikace územních statistických jednotek Městský úřad Geografický informační systém obec s pověřeným obecním úřadem obec s rozšířenou působností Český statistický úřad Sčítání lidu, domů a bytů chráněná krajinná oblast Administrativní registr ekonomických subjektů přírodní rezervace přírodní památka základní škola mateřská škola školní jídelna základní umělecká škola Městská a obecní statistika hektar čistírna odpadních vod Operační program Ţivotní prostředí Soubor lidových staveb Vysočina Program obnovy venkova Pardubický kraj Regionální operační program Ministerstvo pro místní rozvoj Okresní úřad Krajský úřad Státní fond ţivotního prostředí Státní fond rozvoje bydlení Státní úřad pro jadernou bezpečnost Evropský fond regionálního rozvoje Ministerstvo kultury Státní fond dopravní infrastruktury zóna technické vybavenosti Program rozvoje venkova Státní zemědělský intervenční fond Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond Svazek obcí mikroregion Novoměstsko

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Seznam obcí a jejich místních částí Příloha č. 2: Pohled na hlinecký ski areál Příloha č. 3: Přehled turistických tras uvedených v turistické mapě Mikroregion HLINECKO Příloha č. 4: Fotografie – Betlém v Hlinsku Příloha č. 5: Fotografie – Veselý Kopec Příloha č. 6: Orientační mapka Veselý Kopec Příloha č. 7: Nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace Příloha č. 8: Přehled projektů SOMH Příloha č. 9: Dotazník pro obce mikroregionu Hlinecko

117

Příloha č. 1: Seznam obcí a jejich místních částí Obec BOJANOV

Počet částí 8

DĚDOVÁ HAMRY HLINSKO HODONÍN HOLETÍN HORNÍ BRADLO

1 1 6 1 3 7

CHLUMĚTÍN JENÍKOV KAMENIČKY KLADNO KRÁSNÉ KROUNA MIŘETICE

1 1 2 1 3 6 8

MRÁKOTÍN OTRADOV POKŘIKOV RANÁ STUDNICE SVRATOUCH TISOVEC TRHOVÁ KAMENICE

2 1 1 3 3 2 5 7

VČELÁKOV

7

VÍTANOV VOJTĚCHOV VORTOVÁ VŠERADOV VYSOČINA

2 2 2 3 8

Místní části Bojanov, Holín, Horní Bezděkov, Hořelec, Hrbokov, Hůrka, Kovářov, Petrkov Dědová Hamry Hlinsko, Blatno, Čertovina, Chlum, Kouty, Srní Hodonín Dolní Holetín, Horní Holetín, Horní Babákov Horní Bradlo, Dolní Bradlo, Lipka, Travná, Velká Stříteţ, Vršov, Javorné Chlumětín Jeníkov Kameničky, Filipov Kladno Krásné, Polánka, Chlum Krouna, Čachnov, Františky, Oldřiš, Rychnov, Ruda Miřetice, Bošov, Čekov, Dachov, Dubová, Havlovice, Krupín, Švihov Mrákotín, Oflenda Otradov Pokřikov Raná, Oldřetice, Medkovy kopce Studnice, Košinov, Zalíbené Svratouch, Karlštejn Tisovec, Dřeveš, Kvasín, Otáňka, Vrbětice Trhová Kamenice, Hluboká, Kameničky, Petrkov, Polom, Rohozná, Zubří Včelákov, Bystřice, Dolní Babákov, Hůrka, Příkrakov, Stříteţ, Vyhnánov Vítanov, Stan Vojtěchov, Pláňavy Vortová, Lhoty Všeradov, Jasné Pole, Milesimov Vysočina, Rváčov, Svobodné Hamry, Dřevíkov, Moţděnice, Svatý Mikuláš, Petrkov, Veselý Kopec

Příloha č. 2: Pohled na hlinecký ski areál

Příloha č. 3: Přehled turistických tras uvedených v turistické mapě Mikroregion HLINECKO 1. Za romantikou na hrad Oheb – začína v Bojanově, dále pokračuje přes Hořelec – Oheb – Ústupky – Mladiny – Paseky - Vršov – Horní Bezděkov a zpět se vrací do Bojanova. Nachází se v těsné blízkosti přehradní nádrţe Seč a celková délka činí 20 km. 2. Vlastivědná stezka Krajem Chrudimky – Čachnov – Filipovský pramen Chrudimky – Paseky – Filipov – Kameničky – Lány – Hamry – Hlinsko – Vítanov – Stan – Králova Pila – Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry – rybník Velká Kamenice – Trhová Kamenice – Zubří – Polom – Horní Bradlo – Paseky – Mladiny – Ústupky – Oheb – Bojanov – Mezisvětí. 57 km. 3. Šumícími hvozdy k prameni Chrudimky – začíná v Čachnově, pokračuje k Filipovskému pramenu Chrudimky a přes Paseky – Filipov – Kameničky – Chlumětín – Svratka – Svratouch se po 19,5 km vrací zpět do Čachnova. 4. Ke Klokočské lípě – okruh začíná v Horním Bradle, pokračuje přes Lipku – Modletín – Klokočov – penzion Na Pilce – Mladiny – Paseky a vrací se zpět do Horního Bradla (13 km). 5. K televiznímu vysílači Krásné – z Horního Bradla do Krásného přes Vršov a Paseky zpět do Horního Bradla (7 km). 7. Krajem ţulových lomů – 18-ti km okruh Hlinsko – Vítanov – Králova Pila – Veselý Kopec – Dřevíkov – Svobodné Hamry – rybník Velká Kamenice – Petrkov – Srní – Hlinsko. 8. Za inspirací malířů Vysočiny – Hlinsko – Rataje – Dědová – Kameničky – Lány – Hamry – Hlinsko (17 km). 9. K památníku v Leţákách – 20 km dlouhá trasa Hlinsko – Horní Babákov – Dolní Babákov – Včelákov – Leţáky – Miřetice – Bošov – Ţumberk – Zaječice. 10. Cestou K. Havlíčka Borovského k chaloupkám našich předků – 20 km dlouhý okruh – Hlinsko – Studnice – Chlum – Jasné Pole – Milesimov – Veselý Kopec – Králova Pila – Stan – Vítanov – Betlém – Hlinsko. 11. Loukami a hájky za masopustními maškarami – Hlinsko – Hamry – Lány – Lhoty – Vortová – Zalíbené – Studnice – Hlinsko (17 km). 12. Divokým údolím Krounky – 15,5 km - Krouna – Otradov – Miřetín – Kutřín – Šilinkův důl – Rychmburk – Předhradí. 14. Za lesním tichem pod Vortovský vrch – 21,5 km dlouhý okruh začíná i končí ve Svratce a míjí obce Chlumětín – Kameničky – Lány –Lhoty – Herálec – Čermačky. 16. Rozhlédni se k Veselému Kopci – okruh vycházející z Trhové kamenice, o délce 10 km, pokračující přes rybník Velká Kamenice – Svobodné Hamry – Dřevíkov – Veselý Kopec – Moţděnice – Zubří se zpět navrací do Trhové Kamenice. 17. Hřebenem Ţelezných hor – okruh dlouhý 18,5 km vede z Trhové Kamenice přes Zubří – Hluboká – Polom – Horní Bradlo – Lipka – Velká Stříteţ – Spálava – Chloumek – Křemenice – Polom – Hluboká – Trhová Kamenice.

Příloha č. 4: Fotografie – Betlém v Hlinsku

Foto: Pavel Mudroch

Příloha č. 5: Fotografie – Veselý Kopec

Foto: Pavel Mudroch

Příloha č. 6: Orientační mapka Veselý Kopec

Příloha č. 7: Nařízení vlády č. 127/1995 Sb., o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace

127/1995 Sb.

NAŘÍZENÍ VLÁDY České republiky ze dne 24. května 1995 o prohlášení území ucelených částí vybraných měst a obcí s dochovanými soubory lidové architektury za památkové rezervace

Vláda České republiky nařizuje podle § 5 odst. 1 zákona České národní rady č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči: §1 Území ucelených částí měst a obcí Blatnice-Stará Hora (okr. Hodonín), Bošín (okr. Nymburk), Dešov (okr. Třebíč), Dobrá (okr. Prachatice), Dobrovíz (okr. Praha-západ), Dobršín (okr. Klatovy), Dobřeň (okr. Mělník), Doubrava (okr. Cheb), Drahenice (okr. Příbram), Heřmanovice (okr. Bruntál), HlinskoBetlém (okr. Chrudim), Holašovice (okr. České Budějovice), Horní Štěpnice (okr. Semily), Janovice (okr. Česká Lípa), Jizerka (okr. Jablonec n/Nisou), Klečaty (okr. Tábor), Komárov (okr. Tábor), Krátká (okr. Ţďár n/Sázavou), Křinice (okr. Náchod), Křiţánky (okr. Ţďár n/Sázavou), Lhota (okr. Česká Lípa), Lipina (okr. Opava), Lomnice n/Popelkou-Karlov (okr. Semily), Malé Chrášťany (okr. České Budějovice), Mazelov (okr. České Budějovice), Maţice (okr. Tábor), Muţský (okr. Mladá Boleslav), Nahořany (okr. Strakonice), Nosálov (okr. Mělník), Nové Osinalice (okr. Mělník), Nový Drahov (okr. Cheb), Olešno (okr. Mělník), Ostrovec (okr. Rokycany), Pavlov (okr. Břeclav), Plástovice (okr. České Budějovice), Plzeň 2-Boţkov (okr. Plzeň-město), Plzeň 2-Koterov (okr. Plzeň-město), Plzeň 8-Černice (okr. Plzeň-město), Praha 5-Stodůlky (hlavní město Praha), Praha 6-Ruzyně (hlavní město Praha), Příkazy (okr. Olomouc), Rané (okr. Česká Lípa), Rumburk-Šmilovského ul. (okr. Děčín), Rymice-Hejnice (okr. Kroměříţ), Stachy (okr. Prachatice), Starý Týn (okr. Litoměřice), Třebíz (okr. Kladno), Veletiny-Stará Hora (okr. Uherské Hradiště), Vesec (okr. Jičín), Víska (okr. Mladá Boleslav), Vlastiboř okr. Tábor), Vlčnov-Kojiny (okr. Uherské Hradiště), Vodice (okr. Prachatice), Volary (okr. Prachatice), Záboří (okr. České Budějovice), Zálší (okr. Tábor), Záluţí (okr. Tábor), Zubrnice (okr. Ústí n/Labem), Ţďár (okr. Česká Lípa), Ţelezný Brod-Trávníky (okr. Jablonec n/Nisou) s dochovanými soubory lidové architektury se prohlašují za památkové rezervace (dále jen "rezervace"). §2 Hranice území rezervací a jejich rozsah jsou vymezeny v příloze tohoto nařízení a jsou vyznačeny v mapách, které jsou uloţeny u Ministerstva kultury České republiky, Státního ústavu památkové péče v Praze, Praţského ústavu památkové péče, Památkového ústavu středních Čech, Památkového ústavu v Brně, Památkového ústavu v Českých Budějovicích, Památkového ústavu v Olomouci, Památkového ústavu v Ostravě, Památkového ústavu v Pardubicích, Památkového ústavu v Plzni, Památkového ústavu v Ústí nad Labem a u okresních úřadů a obcí, na jejichţ území se rezervace nacházejí. §3 Příslušný orgán územního plánování zajistí vyznačení území rezervace v příslušné územně plánovací dokumentaci a územně plánovacím podkladu pro její pořízení, popřípadě při pořizování jejich změn a doplňků.1) ------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. §4 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády: Doc. Ing. Klaus CSc. v. r. Ministr kultury: Tigrid v. r.

Příl.

HLINSKO - BETLÉM, okr. Chrudim Rozsah území rezervace Betlém v Hlinsku vymezuje hranice, která začíná na severu na levém břehu Drachtínského potoka p. č. 2712, obíhá čp. 361, 466 a 318, na východě se dotýká p. č. 103/5, 392, prochází za čp. 168, 176, 182, přetíná ulici Čelakovského, pokračuje podél p. č. 2551/38, čp. 59 k Budovcovu nábřeţí, na jihu je hranice tvořena pravým břehem řeky Chrudimky aţ k ústí Drachtínského potoka, na západě hranice sleduje levý břeh tohoto potoka aţ k výchozímu bodu.

Příloha č. 8: Přehled projektů SOMH 1. Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko – II.etapa Výše dotace: 140 000,Procentuální podíl dotace: 100% Celkové náklady: 140 000,Zdroj: POV Rok: 2000 Popis: Zpracování strategického dokumentu pro období 2000-2007. 2. Vyznačení dálkové cyklotrasy č. 1 a 18 v mikroregionu Výše dotace: 34 000 ,Procentuální podíl dotace: 22% Celkové náklady: 156 159,Zdroj: POV Rok: 2001 Popis: Vytipování a zakreslení cyklotras do mapy tak, aby byl eliminován jejich průběh frekventovaným územím. 3. Technické vybavení dálkových cyklotras č. 1 a 18 Výše dotace: 243 000,Procentuální podíl dotace: 65% Celkové náklady: 376 175,Zdroj: POV Rok: 2001 Popis: Vybavení mobiliářem – odpočívadla, odpadkové koše, stojany na kola, informační tabule. 4. Informační systém mikroregionu Hlinecko - internet Výše dotace: 150 000,Procentuální podíl dotace: 70% Celkové náklady: 215 000,Zdroj: POV Rok: 2001 Popis: Zavedení internetu na obecní úřady jednotlivých obcí. 5. Projekt a značení regionálních a místních cyklotras v mikroregionu Hlinecko Výše dotace: 252 000,Procentuální podíl dotace: 70% Celkové náklady: 358 000,Zdroj: POV Rok: 2002 Popis: Vytipování a zakreslení cyklotras do mapy tak, aby byl eliminován jejich průběh frekventovaným územím. 6. Poradenství v oblasti cestovního ruchu v mikroregionu Hlinecko Výše dotace: 60 000,Procentuální podíl dotace: 70% Celkové náklady: 86 000,Zdroj: POV Rok: 2002 Popis: Seminář určený starostům obcí na téma cestovní ruch, analýza stávajícího stavu a návrhy na zlepšení v oblasti cestovního ruchu. 7. Technická vybavenost regionálních cyklotras a zhotovení propagačního materiálu Výše dotace: 235 000,Procentuální podíl dotace: 70% Celkové náklady: 336 000,Zdroj: POV Rok: 2003 Popis: Vybavení mobiliářem – odpočívadla, odpadkové koše, stojany na kola, informační tabule. Vyhotovení mapy cyklotrasy Hlinecko. 8. Turistická mapa mikroregionu Hlinecko Výše dotace: 167 000,Procentuální podíl dotace: 70%

Celkové náklady: 239 995,Zdroj: POV Rok: 2004 Popis: Vydání turistické mapy - Mikroregion Hlinecko. 9. Podpora vzdělávání a poradenství – Financování měst a obcí Výše dotace: 30 000,Procentuální podíl dotace: 64% Celkové náklady: 47 200,Zdroj: POV Rok: 2004 Popis: Seminář určený starostům obcí na téma Moţnosti získání finančních prostředků, seznámení s dotačními tituly pro obce, jak ţádat a kde ţádat. 10. Co dalšího skrývá mikroregion Hlinecko Výše dotace: 6 600,Procentuální podíl dotace: 34% Celkové náklady: 19 373,Zdroj: KrÚ Rok: 2004 Popis: Vydání propagačního materiálu, tří malých broţur – Kultura a tradice, Kam za sportem, Lyţařské centra. 11. Instalace webových kamer v mikroregionu Hlinecko Výše dotace: 245 000,Procentuální podíl dotace: 70% Celkové náklady: 350 000,Zdroj: POV Rok: 2005 Popis: Nainstalování webových kamer do některých obcí a jejich napojení na webové stránky SOMH z důvodu propagace obcí v rámci cestovního ruchu – I. etapa. 12. Projektová dokumentace bioplynové stanice u kompostárny Výše dotace: 200 000,Procentuální podíl dotace: 36% Celkové náklady: 559 300,Zdroj: KrÚ Rok: 2005 Popis: Studie pro fungování bioplynové stanice, vč. ekonomické studie a projekt na vybudování kompostárny. Na základě zjištěných výsledků k realizaci bioplynové stanice nedošlo, kompostárna bude fungovat. 13. Instalace webových kamer v mikroregionu Hlinecko – II. etapa Výše dotace: 100 000,Procentuální podíl dotace: 52% Celkové náklady: 192 640,Zdroj: KrÚ Rok: 2006 Popis: II. etapa instalace webových kamer do zbývajících obcí. 14. Projekt optimalizace svozu bioodpadu v mikroregionu Hlinecko Výše dotace: 60 000,Procentuální podíl dotace: 50% Celkové náklady: 120 071,Zdroj: POV Rok: 2006 Popis: Studie o tom, kolik která obec vyprodukuje bioodpadu, jakým způsobem ho sváţet na kompostárnu, aby to bylo efektivní, včetně vytyčení tras pro sváţení tohoto odpadu. Vymezení mnoţství speciálních kontejnerů, které by bylo třeba nakoupit. 15. Mikroregion Hlinecko II. vydání Výše dotace: 245 000,Procentuální podíl dotace: 70%

Celkové náklady: Zdroj: Rok: Popis:

350 000,POV 2006 Vydání publikace Mikroregion Hlinecko II., která obsahuje stručný popis jednotlivých obcí a další charakteristiky mikroregionu. 16. Vypracování strategického rozvoje MAS Hlinecko o.s. Výše dotace: 130 000,Procentuální podíl dotace: 100% Celkové náklady: 130 000,Zdroj: KrÚ Rok: 2006 Popis: Vypracování koncepce pro Místní akční skupinu Hlinecko, na jejímţ základě se chtěli zapojit do programu Leader a ţádat tak o dotace z jiného titulu neţli jako mikroregion. V 1. kole podání ţádosti nebyla MAS Hlinecko úspěšná, členové neměli zájem o další podání, proto je MAS Hlinecko nefunkční. 17. Poradenství v oblasti výpočetní techniky Výše dotace: 60 000,Procentuální podíl dotace: 50% Celkové náklady: 120 000,Zdroj: POV Rok: 2007 Popis: Seminář určený starostům a účetním obcí na téma Výpočetní technika. Byly probírány základní dovednosti s počítačem – MS Word, MS Excel, internet, e-mail. 18. Nákup vybavení kompostárny v Srní Výše dotace: 400 000,Procentuální podíl dotace: 58% Celkové náklady: 692 010,Zdroj: POV Rok: 2007 Popis: Nákup traktoru na kompostárnu. 19. Program rozvoje cestovního ruchu Ţelezných hor a Ţďárských vrchů Výše dotace: 656 000,Procentuální podíl dotace: 86% Celkové náklady: 761 600,Zdroj: SROP Rok: 2007 Popis: Projekt s cílem zanalyzovat nejen území mikroregionu, ale i širší zájmové území z pohledu cestovního ruchu. Jaká je situace v oblasti sluţeb, ubytování a stravování. Návrhová část obsahuje návod pro jednotlivé obce, co mají udělat, aby bylo dosaţeno určité úrovně. 20. Sběrná místa mikroregionu Hlinecko Výše dotace: 155 849,Procentuální podíl dotace: 70% Celkové náklady: 223 125,Zdroj: POV Rok: 2008 Popis: Projekt určený základním a mateřským školám formou přednášek a tiskovin, který seznamuje se systémem tvorby sběrných míst tříděného odpadu ve školách. 21. Odpadové hospodářství v mikroregionu Hlinecko Výše dotace: 500 000,Procentuální podíl dotace: 66% Celkové náklady: 757 076,Zdroj: POV Rok: 2009 Popis: Pořízení lisu na odpadky na sběrný dvůr a 13 kusů velkoobjemových kontejnerů.

Příloha č. 9: Dotazník pro obce mikroregionu Hlinecko Diplomová práce: ROZVOJ MIKROREGIONU HLINECKO, ZHODNOCENÍ KULTURNÍCH HODNOT ÚZEMÍ Barbora Kozáčková, Hlinsko Prosím o vyplnění krátkého dotazníku ohledně Vaší obce i místních částí. Poté uloţte a co nejdříve odešlete zpět na adresu: [email protected] 1. Nachází se ve Vaší obci nějaké kulturní zařízení? Pokud ano, jaké? (knihovna, muzeum, galerie, kino, kulturní dům, letní parket, rozhledna,..) – prosím o přesné definování názvů. 2. Konají se ve Vaší obci nějaké kulturní akce? Pokud ano, jaké? (hasičský ples, jiný ples, posvícenská/pouťová či jiná zábava, dětský karneval, dětský den, pouť, masopust, hasičské závody, jiné závody, sraz důchodců,…) - prosím o přesné definování názvů. 3. Jaké kulturní či jiné hodnoty povaţujete na svém území za významné? Jaký je jejich stav? Vyhovující – nevyhovující – rekonstruováno v roce – rekonstruuje se - bude se rekonstruovat. 4. Nachází se ve Vaší obcí nějaké zařízení pro volnočasové aktivity? Pokud ano, jaké? (multifunkční hřiště, travnaté fotbalové hřiště, antukové hřiště, dětské hřiště, klubovna, rybník, lom,….) - prosím o přesné definování názvů. 5. Nacházejí se ve Vaší obci nějaké zájmové spolky? Pokud ano, které? (Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecký spolek, Rybářský spolek, Dětský skaut, …) 6. Ordinují ve Vaší obci nějací lékaři? V jakém oboru? Kolik dní v týdnu? 7. Je ve Vaší obci provozována zemědělská činnost? Druţstvo? (ne jednotlivci) 8. -

Je ve Vaší obci: Kanalizace A–N ČOV A–N Plyn A-N Vodovod A–N Chodníky A-N

9. Je ve Vaší obci nějaké ubytovací zařízení? Pokud ano, jaká je jeho kapacita, provoz letní/zimní/celoroční a přesný název?

10. Je ve Vaší obci nějaké stravovací zařízení? Pokud ano, jaký je jeho provoz letní/zimní/celoroční a jaký je přesný název? 11. -

Je ve Vaší obci: banka ANO – NE bankomat ANO - NE pošta ANO - NE obchod ANO – NE, pokud ano jaký? benzínka ANO – NE lékárna ANO – NE jiné sluţby, např. kadeřnictví, manikúra,…

12. Čerpala někdy Vaše obec peníze ze strukturálních fondů EU, z Regionálního operačního programu ROP NUTS II Severovýchod či z ostatních Operačních programů (např. OP Ţivotní prostředí), či dotaci nebo grant od Krajského úřadu nebo z nějakého ministerstva? Ne nikdy. Pokud ano, prosím o vyplnění všech akcí. -

čerpala z programu (nebo alespoň zdroj financování – např.: MMR, MZe):

-

čerpala na projekt (prosím přesný název):

-

stručný popis projektu, o co se jednalo:

-

výše celkových nákladů:

-

výše dotace:

-

rok:

-

ţádost je vyřízená nebo podaná?

13. Má Vaše obec zpracovaný strategický plán, program obnovy či jiný rozvojový dokument? ANO – NE Pokud ano, jaký je jeho název? Pokud je v elektronické podobě, přiloţte ho prosím k tomuto e-mailu. Děkuji. Nebo máte pouze Koncepci rozvoje mikroregionu Hlinecko? ANO - NE 14. Jaký je Váš názor na Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko?

Mnohokrát děkuji za vyplnění dotazníku.