VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Hlinecko Bakalářská práce
Autor: Iva Málková Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011
Copyright © 2011 Iva Málková
Anotace MÁLKOVÁ Iva: Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Hlinecko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Hlavním cílem bakalářské práce je celkové shrnutí předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Hlinecko. První část studie pojednává o teoretickém přístupu k dané problematice a je následována praktickou sekcí, jeţ je věnována dotazníkovému průzkumu. Údaje získané v rámci tohoto šetření pocházejí z výsledků shromáţděných během dotazování místních obyvatel a také z pohovorů uskutečněných s představiteli místní samosprávy. Klíčová slova: Mikroregion. Památka. Předpoklad CR. Dotazník. Obyvatel.
Annotation MÁLKOVÁ Iva: Tourism development assumptions of Hlinecko subregion. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Qualification grade: bachelor. Jihlava 2011. The main objective of this thesis is to come up with an overall summary of the tourism development assumptions in the area of Hlinecko subregion. The first part of the study disserts on theoretical approach of the given topic which is followed by the practical section dealing with a questionnaire survey. Data obtained in the framework of this research comes from the results gathered during the region’s residents questioning and also local authorities interviewing. Key words: Subregion. Monument. Tourism assumption. Questionnaire. Resident.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce, panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za jeho odbornou pomoc a cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří byli ochotni zúčastnit se dotazníkového průzkumu.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na
úhradu nákladů, vynaloţených vysokou
školou na
vytvoření
díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. 5. 2011 ……………………………………… Podpis
Předmluva Téma bakalářské práce se nazývá Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Hlinecko. Námět si má student vybrat podle toho, co mu je blízké, a proto jsem zvolila právě tuto problematiku. Všechny památky mikroregionu jsem za svůj ţivot navštívila jiţ mnohokrát a vţdy se na ně ráda vracím. Dalším důvodem pro výběr tohoto tématu byla zkušenost v cestovním ruchu, získaná během semestrální praxe v Informačním centru v Hlinsku v Čechách. Hlavním
cílem
této práce
je
vytvořit
jakýsi
soupis základních informací
o nejzajímavějších místech Hlinecka a poukázání na jeho výjimečnost. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První a druhá kapitola shromaţďují základní informace o mikroregionu a jeho Koncepci rozvoje. Následující část charakterizuje centrum oblasti Hlinsko v Čechách a zmiňuje jeho historii a místní památky. Dále je věnován prostor problematice vesnické památkové rezervace Betlém nacházející se v Hlinsku. Opomenuty nesmějí být ani další místa mikroregionu, jako jsou obce Krouna, Kameničky, Trhová Kamenice a Svratouch. Následující kapitoly jsou rozděleny dle předpokladů cestovního ruchu. Z hlediska lokalizačních předpokladů jsou charakterizovány nejvýznamnější památky lidové architektury především na Veselém Kopci, dále v Moţděnicích, Svobodných Hamrech a na Dřevíkově. Práce poskytuje také základní informace o NKP Leţáky a její historii. Pro Hlinecko je významný folklór, a to především masopustní obchůzky. Tento unikát, který byl nedávno zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, jistě také stojí za připomenutí. Dále následuje popis z hlediska přírodních předpokladů. V úvodu praktické části jsou v rámci selektivních předpokladů uvedeny některé informace o obyvatelstvu mikroregionu. Poté je popsána infrastruktura místa z hlediska ubytovacích, stravovacích, dopravních, kulturních a sportovních zařízení. Následuje vyhodnocení dotazníkového průzkumu, který byl prováděn nejen mezi obyvateli Hlinska, ale také členy místní samosprávy. Doplňující údaje pro výzkum v oblasti byly získány z rozhovorů s návštěvníky Veselého Kopce a Leţáků. Závěrečná část je věnována vlastním návrhům na zvýšení návštěvnosti mikroregionu.
Seznam pouţitých zkratek CR – Cestovní ruch IC – Informační centrum MPR – Městská památková rezervace MPZ – Městská památková zóna NKP – Národní kulturní památka SLS – Soubor lidových staveb SOHM – Sdruţení obyvatel mikroregionu Hlinecko VPR – Vesnická památková rezervace
Obsah Úvod ............................................................................................................................... 11 1
Mikroregion Hlinecko .......................................................................................... 12
2
Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko ......................................................... 14
3
Hlinsko v Čechách ................................................................................................ 17
4
5
3.1
Základní údaje................................................................................................. 17
3.2
Historie města ................................................................................................. 18
3.3
Památky města ................................................................................................ 20
3.4
Vesnická památková rezervace ....................................................................... 20
Další vybrané obce mikroregionu Hlinecko ....................................................... 24 4.1
Krouna ............................................................................................................ 24
4.2
Kameničky ...................................................................................................... 24
4.3
Trhová Kamenice ............................................................................................ 24
4.4
Svratouch ........................................................................................................ 25
Předpoklady cestovního ruchu ............................................................................ 25 5.1
6
7
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu .................................................... 26
5.1.1
Kulturně municipální předpoklady ............................................................. 26
5.1.2
Přírodní předpoklady .................................................................................. 35
Sběr sekundárních dat .......................................................................................... 36 6.1
Selektivní předpoklady cestovního ruchu ....................................................... 36
6.2
Realizační předpoklady cestovního ruchu ...................................................... 37
6.2.1
Stravovací zařízení ...................................................................................... 37
6.2.2
Ubytovací zařízení ...................................................................................... 38
6.2.3
Dopravní zařízení ........................................................................................ 39
6.2.4
Kulturní zařízení ......................................................................................... 40
6.2.5
Sportovní zařízení ....................................................................................... 41
Sběr primárních dat ............................................................................................. 42
7.1
Dotazníkový průzkum mezi obyvateli města .................................................. 42
7.2
Dotazníkový průzkum mezi členy samosprávy .............................................. 53
7.3
Rozhovory s návštěvníky Veselého Kopce a Leţáků ..................................... 55
Návrhy na zvýšení návštěvnosti ................................................................................... 58 Závěr .............................................................................................................................. 60 Seznam pouţitých zdrojů ............................................................................................. 61 Seznam ilustrací a grafů ............................................................................................... 64 Seznam tabulek ............................................................................................................. 66 Seznam příloh ................................................................................................................ 67
Úvod Mikroregion Hlinecko je oblast leţící na rozmezí Čech a Moravy, na území Ţďárských vrchů a Ţelezných hor. Tyto lesy poskytují útočiště milovníkům přírody, celé území je protkáno naučnými stezkami jak pro pěší, tak cyklistické výlety. Podhorský charakter místa nabízí příznivé podmínky pro zimní rekreaci, především díky sjezdovkám v Hlinsku v Čechách a v Trhové Kamenici a četným stopám pro běţecké lyţování. Letní období je ideální pro sběr hub a výlety do okolí. Hlinecko je nejpozoruhodnější zejména díky lidové architektuře, nacházející se především v muzeu v přírodě Veselý Kopec. Další ukázky lidové architektury nalezneme v městské památkové čtvrti Betlém v Hlinsku v Čechách a v malých okolních obcích, například na Dřevíkově, ve Svobodných Hamrech a Moţděnicích. Veselý Kopec se pyšní prvenstvím v návštěvnosti památek Pardubického kraje, v roce 2009 jej navštívilo téměř 70.000 turistů. Obyvatelé mikroregionu mohou být hrdí, ţe díky jejich odhodlání dodrţovat místní tradice, byl zvyk masopustních obchůzek zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. První zápisy o konání masopustu pocházejí asi z druhé poloviny 19. století, ale prvopočátky sahají daleko hlouběji do minulosti, a to do doby pohanské. Masopustní obchůzky se konají na spoustě míst České republiky, ale ty hlinecké jsou výjimečné především díky své tradici uchovat v nezměněné formě podobu, funkci masek a pojetí masopustu a také díky zvyku předávání si masek z generace na generaci. Další vzácností je národní kulturní památka Leţáky, památník odboje proti fašismu, nacházející se 10 kilometrů od Hlinska v Čechách. V areálu památníku se nachází muzeum, které návštěvníkům objasňuje důvody vypálení této osady, jejíţ obyvatelé se účastnili domácího odboje a za tyto činy krutě zaplatili svými ţivoty. Mikroregion Hlinecko je díky výše zmíněným důvodům dle mého názoru oblastí s velkým potenciálem pro rozvoj CR. Na své si jistě přijde turista, který cestuje za krásnou přírodou, ale také za historií, tradicemi, památkami a kulturou.
11
1 Mikroregion Hlinecko Mikroregion Hlinecko se nachází ve východních Čechách v Pardubickém kraji, jeho rozloha činí 330 km2. Pardubický kraj sousedí s Královéhradeckým krajem, s Olomouckým krajem, s Jihomoravským
krajem,
s krajem
Vysočina,
se
Středočeským
krajem
a na severovýchodě sousedí s Polskem. Skládá se z bývalých okresů Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Jeho celková rozloha činí 4.519 km 2, coţ je 5,7 % území ČR a ţije zde přes 500.000 obyvatel. Hustota osídlení je 112 obyvatel/km 2. Nachází se zde 453 obcí. Centrem kraje jsou Pardubice, 10. největší město v ČR, které má necelých 100.000 obyvatel. Nejvyšší bod je Králický Sněţník (1.423 m n. m.), nejniţší bod je Labe u Kojic (200 m n. m). [1, 9, 10]
Obr. č. 1 – Mapa Pardubického kraje [11]
Mikroregion Hlinecko je dobrovolné sdruţení obcí (SOMH), které bylo zřízeno v roce 1999 a v současnosti se skládá z 28 obcí. Ţije zde kolem 23.500 obyvatel. Členy mikroregionu jsou obce Bojanov, Dědová, Hamry, Hlinsko, Hodonín, Holetín, Horní Bradlo, Chlumětín, Jeníkov, Kameničky, Kladno, Krásné, Krouna, Miřetice, Mrákotín, Otradov, Pokřikov, Raná, Studnice, Svratouch, Tisovec, Trhová Kamenice, Včelákov, Vítanov, Vojtěchov, Vortová, Všeradov a Vysočina. Centrem mikroregionu je město Hlinsko v Čechách.
12
Sdruţení obyvatel mikroregionu Hlinecko bylo zaloţeno především za účelem řešení společných problémů, a to problematiky cestovního ruchu, propagace, rozvoje sluţeb a odpadového hospodářství. Z tohoto důvodu vznikají projekty svoz a třídění odpadů, likvidace odpadů biologického původu, propagační činnost řešená formou ekologické výchovy, vybudování regionálních cyklotras a projekt rozvoje cestovního ruchu. [12] Členství obcí bylo uzavřeno písemnou smlouvou o vytvoření dobrovolného svazku obcí na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, ustanovení § 46 odst. 2 písm. b), a schválením stanov. Smlouva byla dle § 48 zákona o obcích sepsána na dobu neurčitou. Předmětem činnosti je vzájemná spolupráce mezi jednotlivými členy a prosazování společných zájmů, čili rozvoj členských měst a obcí, vyrovnání se evropským standardům a vývojovým trendům 21. století. Správními a výkonnými orgány jsou valná hromada, výbor svazku a revizní komise. Kontrolu hospodaření s majetkem SOHM a s jeho finančními prostředky provádí revizní komise v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění, ustanovení § 15, § 39 odst. 4. Finanční prostředky sdruţení získává jednak z pravidelných příspěvků od svých členů, jejichţ výše je odvozována od stálého počtu obyvatel obce. Dále od státních dotačních titulů a z dotací a grantů Evropské unie a strukturálních fondů, od státních, regionálních a ostatních institucí a orgánů. Část financí plyne z vlastní činnosti, popřípadě z darů od jednotlivců nebo institucí. [13]
13
Rozpočet obcí mikroregionu Hlinecko na rok 2011 VÝDAJE Poloţka ODPA 5021 3639 5136 3639 5139 2143 5163 6310 5167 3639 5173 3639 5175 3639 5194 3639 5169 3639 5141 3639 5362 3639 5137 3639 5163 3639 5171 3725 6121 3729 Celkem výdaje PŘÍJMY Poloţka ODPA 4121 2112 2143 2141 3639 2132 3725 2132 3639 2133 3725 4221 3113 Celkem příjmy FINANCOVÁNÍ 8124
NÁZEV POLOŢKY Osobní výdaje, dohody o provedení práce Knihy, učební pomůcky Nákup materiálu – cestovní ruch Sluţby peněţním ústavům, poplatky bance Sluţby školení a vzdělávání Cestovné Pohoštění Věcné dary Nákup ostatních sluţeb Úroky Daň z nemovitosti + z příjmů PO, DPH Drobný hmotný majetek Pojištění Oprava techniky Stavby – odplynění skládky
Návrh v tis. Kč 50 5 20 5 5 10 15 20 368 200 500 500 10 300 1000 3008
NÁZEV POLOŢKY Neinvestiční dotace od obcí, členské příspěvky Příjmy z prodeje zboţí Příjmy z úroků na bankovním účtu Nájemné skládka Nájemné areál Pronájem ostatního hmotného majetku Dotace město Prodej majetku
Návrh v tis. Kč 351 2 5 2000 700 650 1000 100 4808
Splátka úvěru
1800
Tab. č. 1 – Rozpočet obcí mikroregionu Hlinecko na rok 2011 [14]
2 Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko V roce 2001 byla vytvořena Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko, na ni navázala další, Koncepce na realizační období 2008–2013, která vychází z dotazníkového průzkumu, který proběhl v roce 2008.
14
Koncepce rozvoje mikroregionu Hlinecko je strategický rozvojový dokument, který slouţí k naplňování stanovených opatření v daném časovém období. Tento dokument můţe být aktualizován dle měnících se potřeb mikroregionu. Koncepce 2008–2013 stanovila čtyři hlavní rozvojové priority, zlepšení kvality ţivota v obcích, rozvoj cestovního ruchu, lidské zdroje a ţivotní prostředí. 1. Zlepšení kvality ţivota v obcích V rámci této priority tvůrci Koncepce pokládají za nejdůleţitější zlepšit technický stav dopravní a technické infrastruktury, dále zvýšit úroveň v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v sociální oblasti. Dalším cílem je obnova veřejných centrálních prostor, oprava kulturních památek, výsadba a údrţba zeleně, nákup techniky, zkvalitňování sluţeb a výstavba kanalizačních systémů. Důleţitá je podpora tradičních řemesel, malého a středního podnikání, koncentrace podnikatelských aktivit do průmyslových zón, vytvoření nových pozemků pro výstavbu rodinných domů, zvýšení hospodářské stability regionu, zkvalitnění a rozšíření občanské vybavenosti a sluţeb. 2. Rozvoj cestovního ruchu Dle informací, které mají členové SOHM k dispozici, schází v oblasti drobné ubytovací kapacity turistické třídy a úroveň sluţeb v pohostinství je nedostatečná. Hlinecko můţe prosperovat především díky krásné přírodě, je zde tedy prostor pro rozvoj turistiky, cykloturistiky a agroturistiky. Zájem o oblast mohou zvýšit nově vytvořené cyklostezky a cyklotrasy, naučné a vlastivědné stezky, zimní běţecké trasy a tématické parky, které má mikroregion v plánu vytvořit. Návštěvnost turistů je samozřejmě podmíněna dostatečnou nabídkou míst k občerstvení, odpočinku, ubytování a relaxaci. V oblastech s rozvinutým cestovním ruchem jsou také velmi důleţitá zařízení slouţící k poskytování informací. Všechny tyto objekty je nutno obnovit nebo vybudovat. SOHM také plánuje častější účast na veletrzích a promo akcích. 3. Lidské zdroje V současné době dochází k úbytku obyvatel v mikroregionu. Mladí lidé odcházejí, především z důvodu nedostatečných pracovních příleţitostí do větších měst, a populace Hlinecka tedy stárne. To je jeden z nejzávaţnějších problémů, se kterými se mikroregion potýká. Priorita „Lidské zdroje“ si klade za cíl podporu celoţivotního vzdělávání obyvatelstva, jejím záměrem je vytvoření vhodných prostor pro vzdělávací 15
objekty, prostory pro volnočasové aktivity a ekovýchovu. Chce zlepšit technické vybavení objektů, vytvořit výukové produkty a materiály, podpořit činnost knihoven a rozšířit kniţní fond. V kaţdé z obcí by měla být samozřejmostí knihovna a veřejně přístupný internet. Je také nutno vybudovat ubytování pro seniory a zajistit pro ně vhodnou profesionální péči, vytvářet rekvalifikační aktivity, více spolupracovat s úřadem práce a pořádat akce, které mají podporovat předávání lidové slovesnosti. 4. Ţivotní prostředí Ţivotní prostředí je v porovnání s jinými oblastmi relativně zachovalé. V rámci jeho zlepšování je v současnosti kladen důraz na likvidaci starých ekologických zátěţí, likvidaci odpadních vod a čištění vodních ploch. Do budoucna je potřeba rozšířit spolupráci s neziskovými organizacemi a zájmovými sdruţeními na Hlinecku za účelem obnovy a péče o krajinu a ţivotní prostředí. Mladou generaci je nutno vychovávat ve vztahu k přírodě. Jednotlivé kroky ke zlepšení ţivotního prostředí jsou řešení problematiky odpadového hospodářství, dobudování kanalizačních a vodovodních systémů, čistírny odpadních vod, tvorba udrţitelných zdrojů energie, projekty rozvíjející ekologické myšlení obyvatel, obnova a ochrana krajiny, ochrana lesních porostů, protierozní opatření, ochrana ovzduší, péče o vodní toky a plochy. Úspěšnost realizace jednotlivých cílů závisí na vhodném a dostupném vyuţívání dotací poskytovaných Českou republikou a Evropskou unií, dále závisí na finančních moţnostech členských obcí, při spoluúčasti na jednotlivých projektech. Velmi důleţitá je také moţnost spoluúčasti zemědělců, místních podnikatelů a obyvatel v oblasti organizační, finanční a realizační. Tato koncepce vychází z dokumentů niţších stupňů, a to z Plánů obnovy vesnic a Územně plánovacích dokumentů obcí a měst. Respektuje dokumenty nadřazené, z nichţ nejvýznamnější jsou Program rozvoje Pardubického kraje, ÚPD velkých celků – Pardubický kraj, Program rozvoje venkova 2007–2013, Plán odpadového hospodářství Pardubického kraje a Operační programy EU 2007–2013. [12]
16
Obr. č. 2 - Mapa mikroregionu Hlinecko [15]
3 Hlinsko v Čechách 3.1 Základní údaje Hlinsko v Čechách je správním, společenským a průmyslovým centrem mikroregionu Hlinecko. Leţí v povodí řeky Chrudimky v nadmořské výšce 582 metrů n. m. Jeho rozloha činí 24,27 km2 a ţije zde kolem 10.000 lidí. Skládá se z šesti částí, a to Hlinsko, Čertovina, Srní, Blatno, Kouty a Chlum. Starostkou je v současnosti PhDr. Magda Křivanová. Znakem města je polovina koně v kroku s modrou uzdou v červeném poli. Působily zde významné osobnosti Karel Václav Rais, který učil na místním gymnáziu, sochař Karel Lidický a národopisec Karel Adámek. Významnou rodačkou města je Valerie Kaplanová. V okolní krajině pobývali František Kaván, Antonín Slavíček, Slávek Vařejčka a další malíři. [2]
Obr. č. 3 - Znak města [16]
Obr. č. 4 - Vlajka města [16]
17
3.2 Historie města Počátky osídlení území spadají asi do 11. aţ 12 století, ale první historicky ověřená písemná zpráva pochází aţ z roku 1349, kdy Hlinsku vládli Rychmburkové. Z roku 1413 pochází další písemná zpráva o staré tvrzi, která slouţila k výběru výnosného cla. Obyvatelé Hlinska se nejprve ţivili zemědělstvím, lesnictvím, dobytkářstvím a pastevectvím. Nepříliš příznivé přírodní podmínky ale rozkvětu zemědělství nepřály, a tak se lidé začali věnovat řemeslům. Nejstarším hlineckým řemeslem bylo hrnčířství, dochované zmínky sahají do konce 15. století. Roku 1792 byla dokončena stavba radnice, která se dochovala v téměř nezměněné podobě aţ do současnosti. V roce 1834 se Hlinsko zbavilo poddanské závislosti. Prvním starostou byl Václav Krupař, který se zaslouţil o zaloţení první kroniky města. Roku 1830 byla otevřena první pošta, bylo zavedeno jízdní poštovní spojení a v roce 1873 byla vybudována telegrafní stanice. V roce 1836 byl zaloţen městský chudobinec a ve stejném roce v Hlinsku začal působit první lékař MUDr. Josef Hoffman. O rok později byla otevřena první lékárna. V roce 1850 byl otevřen okresní soud. V červnu roku 1865 bylo Hlinsko sídlem okresního zastupitelstva a okresního výboru. V roce 1871 byla dokončena stavba ţeleznice, vedoucí z Pardubic do Havlíčkova Brodu. Tato událost způsobila přeměnu Hlinska z řemeslnického na průmyslové město, středisko kulturního a hospodářského ţivota regionu. Do této doby bylo zdrojem obţivy především zemědělství, hrnčířství a tkalcovství. Od poloviny 19. století začaly vznikat kulturní spolky, například Sdruţení divadelních ochotníků (1839), Svantovít (1862), Pokrok (1866), Sbor dobrovolných hasičů (1876), spolek učitelů Komenský (1880), Včelařský spolek (1894) a další. Roku 1874 byla otevřena měšťanská škola, v letech 1882–1887 zde působil spisovatel Karel Václav Rais. V současnosti v této budově sídlí Gymnázium Karla Václava Raise. Na Hlinecku se vţdy dobře dařilo pěstování lnu, a proto se v první polovině 19. století začal rozvíjet textilní průmysl. Druhým významným průmyslovým odvětvím bylo koţešnictví. Po 1. světové válce se Hlinsko stalo centrem koţešnické výroby. Začátkem 20. století vznikaly podniky pivovar, pilníkárna a hlinecké lomy. O rozvoj města se zaslouţil starosta města MUDr. Čeněk Jeţdík. Roku 1903 byla postavena chlapecká škola, v roce 1905 sirotčinec a roku 1911 starobinec. Mezi lety 1907 aţ 1912 byla 18
vybudována Hamerská přehrada, která v současnosti plní funkci zásobárny pitné vody. V roce 1908 byla zavedena elektřina. První světová válka rozvoj města zastavila, na frontu narukovalo více neţ 550 muţů. Téměř všechny podniky, kromě továrny pro vojenské účely, přestaly vyrábět. Lidé trpěli nedostatkem jídla, vydávaly se potravinové lístky, tzv. chlebenky. Školní vyučování bylo zastaveno. Před Vánoci roku 1917 byla zaloţena charitativní organizace pro nejchudší obyvatele města s názvem „České srdce hlinecké.“ V důsledku konce války došlo ke zvýšení cen, průmysl se špatně dostával z válečné stagnace. Došlo k prudkému nárůstu výskytu tuberkulózy. Doktor a starosta města Hlinska Čeněk Jeţdík zaloţil s podporou prezidenta republiky T. G. Masaryka Ligu proti TBC. Pomalu začalo docházet k opětovnému rozvoji kulturního a společenského ţivota, mnoho spolků obnovilo svoji činnost. Roku 1922 byla v Hlinsku zaloţena Tělovýchovná jednota Orel a Klub českých turistů zde zřídil svou pobočku, docházelo k pomalé obnově vzhledu města. V roce 1927 byla zavedena první autobusová veřejná linka ve směru Hlinsko – Trhová Kamenice. Třicátá léta znamenala hospodářskou krizi. Z důvodu poklesu libry hlinecké textilky omezovaly výrobu, sniţovaly mzdy a propouštěly. Totéţ se dělo v lomech. Koţešnický průmysl krize zasáhla méně. Dne 16. února 1934 v Hlinsku proběhl tábor lidu proti fašismu a válce. Konaly se dobročinné akce na podporu nezaměstnaným a chudým. První okupační německá vojska přijela do Hlinska 16. března 1939. V roce 1943 došlo k totálnímu nasazení pracovních sil a tedy k velkému zneklidnění obyvatelstva, pracovat musely i děti, starší dvanácti let. I přes zákaz kulturní ţivot v Hlinsku neustal, dál se potají hrála divadla, pořádaly koncerty a výstavy. Nejtragičtěji válka zasáhla ţidovskou komunitu, ve dnech 5. a 9. prosince 1942 bylo třicet devět místních ţidovských obyvatel odvezeno do Terezína, odkud byli dále transportováni do Osvětimi, kde byli umučeni. Přeţil jediný, továrník František Schur. Po válce věnoval rodinnou vilu pro účely dětského domova a pojmenoval ho po své zemřelé manţelce „Dětský domov Marie Schurové.“ Od roku 1943 v Hlinsku sílil protiválečný odboj. Německá armáda kapitulovala v noci 7. května 1945, a v úterý 8. května se v Hlinsku konaly bohosluţby všech místních církví na oslavu konce války. 19
Po válce, roku 1946 se konaly volby, v Hlinsku komunisté nezvítězili, jak tomu bylo ve většině okolních měst. Po roce 1948 došlo ke znárodnění menších a středních koţešnických, stavitelských, textilních a kamenosochařských firem. Dále docházelo ke spojování a centralizaci, i ve zdravotnictví, sluţbách, obchodu a kultuře. Hlinsko získalo zpět „okres“. Roku 1949 bylo ve městě otevřeno zdravotní středisko a zubní ambulance. Roku 1954 byla otevřena porodnice. Pro sedmdesátá léta byla typická normalizace, stagnace výroby a dovoz zboţí. Osmdesátá léta znamenala blíţící se konec totalitního reţimu. Pád komunismu a především znovu zavedené osobní vlastnictví způsobily hospodářský růst města a oţivení všech oblastí ţivota. [3]
3.3 Památky města Na Poděbradově náměstí se nachází památky radnice, tvrz a Jeţdíkův dům. Tvrz je povaţována za nejstarší památku ve městě, první písemné zmínky pocházejí z roku 1413. Barokní radnice byla vybudována v letech 1788–1792. Jeţdíkův dům z roku 1904 je zvláštní svým zdobením. Je to sgrafita, která byla vytvořena Mikolášem Alšem a znázorňuje Jiřího z Poděbrad a vítězství Hlinska nad Švédy. V letech 1730–1745 byl postaven Donátem Morazzim barokní kostel Narození Panny Marie. V kostele se nachází křtitelnice z roku 1628. [17]
3.4 Vesnická památková rezervace Problematiku
památkových
rezervací,
památkových
zón,
kulturních
památek
a archeologických výzkumů a nálezů upravuje zákon České národní rady ze dne 30. března 1987 o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.). V jednotlivých paragrafech vymezuje následující pojmy. [18]
20
Památková rezervace - § 5 „Území, jehoţ charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, můţe vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Vláda České republiky nařízením
stanoví
obecné
podmínky
zabezpečování
státní
památkové
péče
v památkových rezervacích.“ [18] Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón - § 6a „Krajský úřad můţe po projednání s ministerstvem kultury, orgánem územního plánování a příslušnou obcí jako dotčenými orgány vydat opatření obecné povahy o ochraně památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen „plán ochrany“), ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uţivatele) vyţádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2.“ [18] Ochranné pásmo - § 17 „Vyţaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prostředí, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností po vyjádření odborné organizace státní památkové péče územní rozhodnutí o ochranném pásmu a určí, u kterých nemovitostí v ochranném pásmu, nejsou-li kulturní památkou, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně úpravy dřevin, je vyloučena povinnost vyţádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2; tato povinnost je vyloučena vţdy, jde-li o stavbu, změnu stavby, udrţování práce, umístění nebo odstranění zařízení, jejichţ provedením se nezasahuje ţádným způsobem do vnějšího vzhledu této nemovitosti. Obecní úřad s rozšířenou působností můţe v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo určit jiná vhodná opatření na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu.“ [18]
21
Příspěvek na zachování a obnovu kulturní památky - § 16, odst. 2 „V případě mimořádného společenského zájmu na zachování kulturní památky můţe na obnovu kulturní památky poskytnout ze státního rozpočtu příspěvek ministerstvo kultury přímo, nebo prostřednictvím krajského úřadu, nebo prostřednictvím obecního úřadu obce s rozšířenou působností.“ [18] Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny byl zaloţen za účelem obnovy a zachování nemovitých kulturních památek, především památek lidové architektury, jako jsou zemědělské usedlosti, chalupy, kapličky a boţí muka. Jeho cílem je také obnova a zachování venkovských kostelů, technických děl, tvrzí, zámečků, soch, pomníků a podobných objektů, nacházejících se na území vesnických památkových rezervací a zón a krajinných památkových zón. [19] Vesnická památková rezervace Betlém Tato výjimečná památková rezervace leţí přímo v centru Hlinska na břehu řeky Chrudimky. Nachází se zde 24 původních roubených a zděných domků, pocházejících od poloviny 18. do poloviny 19. století. Zpočátku se na Betlémě usazovali hrnčíři, kteří zde nalezli loţiska velmi kvalitní hlíny. Toto řemeslo zaniklo zhruba v roce 1870 a došlo k nástupu tkalcovství. Koncem 19. století byl ráz Betléma ovlivněn nástupem průmyslové doby, domky v této době obývali tovární dělníci. Domácí tkalcovství bylo nahrazeno tkalcovstvím továrním. Počátkem 20. století byla šindelová střecha nahrazena eternitovými taškami, tato změna je v tomto období povaţována za jednu z nejvýznamnějších. Další desetiletí byla pro Betlém krizová. Docházelo k devastaci a postupné likvidaci nejen jednotlivých domků, ale také Betléma jako celku. V roce 1970 vedla doktorka Kříţová boj o získání statutu chráněného území v souvislosti s vyhlášením CHKO Ţďárské vrchy. Ke změně však nedošlo. Téměř dvacet let docházelo k debatám a diskusím mezi příznivci a odpůrci této lokality, Betlém nadále chátral. Několik domů bylo zbouráno, další byly opuštěny. Teprve v roce 1987 se pracovníkům památkové péče podařil prosadit kompromis, který spočíval v záchraně centrálního prostoru Betléma. Roku 1989 došlo ke schválení Programu záchrany a společenského vyuţití Betléma. Započaly záchranné práce na pokročile zdevastované objekty, kterých se chopil Památkový ústav v Pardubicích prostřednictvím SLS Vysočina. Domy byly postupně vykoupeny, v roce 1990 bylo 16 objektů prohlášeno 22
nemovitými kulturními památkami. V roce 1994 bylo stanoveno ochranné pásmo chráněných objektů se specifickým stavebním reţimem. V roce 1995 se Betlém stal památkovou rezervací lidové architektury. V jednotlivých domcích jsou umístěny expozice pojednávající o ţivotě a práci drobných řemeslníků. Dále se zde nachází kavárna, čajovna, prodejna s upomínkovými předměty a restaurace „Hospoda u Sv. Huberta“. Jeden z domků slouţí jako pracoviště pro nejmladší výtvarníky ze základní umělecké školy. Kaţdoročně se zde konají kulturní programy zaměřené na tématiku lidových řemesel a zvyků. [4]
Obr. č. 5 – Vesnická památková rezervace Betlém
23
4 Další vybrané obce mikroregionu Hlinecko 4.1 Krouna V obci Krouna v současnosti ţije asi 1400 obyvatel. Název byl odvozen od údolí Krounka. První zmínky sahají do roku 1349, kdy obec nesla název Grunaw. Velmi významná je tradice dřevěných hraček, která se dochovala aţ do dneška. Nachází se zde kostel sv. Michaela archanděla, který byl postaven ve 2. polovině 18. století, barokní fara z roku 1740, barokní škola s valbovou střechou, několik staveb lidové architektury a evangelický kostel pocházející z roku 1878. [5]
4.2 Kameničky První zmínky o obci jsou datovány do roku 1350, v současnosti má obec kolem 800 obyvatel. Nachází se zde kostel z roku 1350, socha sv. Floriana z roku 1779, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723 a kostel Nejsvětější Trojice s památníkem obětem 1. světové války od Karla Lidického. U kostela byl ponechán hrob faráře Josefa Parduse, který se za svoje vlastenectví stal předlohou spisovateli K. V. Raisovi, pro hlavní postavu v jeho románu Západ. Tato kniha inspirovala Antonína Slavíčka natolik, ţe se do Kameniček vydal, ţil zde 4 roky a namaloval tu více neţ 70 obrazů. Nejznámější z nich jsou obrazy U nás v Kameničkách a Volákův kopec. Prostory fary jsou v současnosti vyuţívány pro účely knihovny a Galerie Antonína Slavíčka. V roce 2002 akademický sochař Miroslav Pankrác vytvořil busty K. V. Raise a A. Slavíčka, které byly umístěny před faru. Na zdejší škole se nachází památní deska K. V. Raisovi, který učil na školách v Hlinsku a Trhové Kamenici. Obec v roce 2001 získala 1. místo v soutěţi Vesnice roku. [5]
4.3 Trhová Kamenice První písemná zmínka o Trhové Kamenici sahá do roku 1349. V současnosti zde ţije asi 900 obyvatel. V letech 1734–1747 byl postaven barokní kostel sv. Filipa a Jakuba. Zastoupení v Trhové Kamenici má i typická lidová architektura, poloroubená usedlost a roubená chalupa. Nalezneme zde památník obětem obou světových válek. 24
Dominantou obce je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého, postavená roku 1704, leţící na návrší nad obcí. Na místním hřbitově se nachází Šebkova hrobka, která byla v roce 1998 prohlášena kulturní památkou. Hrobka je dílem architekta Josefa Hlávky, která byla v roce 1897 vytvořena ve Vídni a poté převezena do Trhové Kamenice. [2, 17]
4.4 Svratouch Svratouch je nejvýše poloţená obec mikroregionu, leţí ve výšce 665 metrů. Roku 1783 zde byla postavena evangelická modlitebna a škola. Roku 1911 byl postaven secesní evangelický kostel. Uprostřed obce byla zachována zástavba roubených dělnických a zděných faktorských domů. Obecní částí je osada Karlštejn, ve které se nachází lovecký zámeček, který vybudoval hrabě Kinský v 70. letech 18. století. [2]
5 Předpoklady cestovního ruchu „Cestovní ruch, dle Výkladového slovníku, je komplexní, mnoha oblastmi a z mnoha hledisek se prolínající společenský jev bez jakýchkoli pevně stanovitelných hranic, který je synergickým souhrnem všech jevů, vztahů a dopadů v časoprostorovém kontextu, souvisejících s narůstající mobilitou lidí, motivovanou uspokojováním jejich potřeb v oblasti vyuţití volného času, rekreace, cestování a poznání, dále v oblasti sociální, kulturní a v dalších oblastech.“ [6] „Předpoklady cestovního ruchu jsou souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnoha úrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčně-chronologického členění (P. Mariot) je lze členit na lokalizační, selektivní a realizační předpoklady cestovního ruchu.“ [6]
Schéma č. 1 - Předpoklady cestovního ruchu [6]
25
5.1 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu „Lokalizační předpoklady zahrnují přírodní předpoklady (reliéf, struktura a přírodní atraktivity, krajiny, klima, vodstvo, flóra, fauna, kvalita vzduchu) a kulturněmunicipální předpoklady – lidmi vytvořené atraktivity (lidové tradice, folklór a umění, struktura institucí státní a místní správy a samosprávy).“ [6]
5.1.1 Kulturně municipální předpoklady Kulturní památky Veselý Kopec Roku 1972 bylo nedaleko Hlinska, v osadě Veselý Kopec, který náleţí obci Vysočina, otevřeno muzeum v přírodě, s názvem Soubor lidových staveb Vysočina. Tento projekt byl započat v roce 1969 za účasti vedení pana Luďka Štěpána a dalších dobrovolných ochránců památek. Cílem této práce byla památková regenerace objektů v sedmi osadách obce Vysočina. Roku 1977 byla přijata koncepce muzea v přírodě a v roce 1988 byla rozšířena o samostatný celek chalup lidové architektury Betlém v Hlinsku v Čechách. Státní památkový ústav v Pardubicích převzal správu Veselého Kopce v roce 1981. Téhoţ roku byl prvním vedoucím správy SLS jmenován Luděk Štěpán. Do roku 1985 bylo zrekonstruováno a otevřeno všech 25 objektů. V současnosti je Veselý Kopec povaţován za jeden z nejucelenějších objektů lidové architektury v Čechách. Není pouze muzeum, plní také funkci výzkumného a dokumentačního pracoviště. Od roku 1998 SLS sám vydává odborná vyjádření ke stavebním úpravám objektů na hlineckém Betlémě a v její ochranné zóně, na Dřevíkově a ve Svobodných Hamrech. V roce 2001 byly všechny objekty z Veselého Kopce zapsány do katastru nemovitostí. V témţe roce byl podán návrh Ministerstvu kultury ČR na prohlášení lidové architektury na Veselém Kopci za kulturní památku. Osidlování Veselého Kopce začalo asi ve 14. století. Podrobnější zpráva o osadě pochází aţ z roku 1653. Místní expozice zobrazují ţivot drobných zemědělců v době od 2. poloviny 19. století do 1. poloviny 20. století na Hlinecku, Poličsku, Litomyšlsku, Horácku a Chrudimsku. V současnosti má areál Veselého Kopce rozlohu 3,5 hektarů a sdruţuje 25 staveb. Dominantou osady je čtrnáctiboká polygonální stodola ze Sádku u Poličky ze 17. století, zrestaurovaná v červenci roku 1973, dům s patrovou sýpkou 26
pod doškovou střechou, také ze 17. století a dům z Herálce z 18. století. Za zmínku jistě stojí technické památky na vodní pohon mlýn, olejna, stoupa na kroupy, pila a mechanická varna povidel. Místo je nejvíce navštěvováno během pořádání výstav věnovaných lidovému stavitelství, řemeslům, dobovému oblékání, stravě, bydlení, hospodaření, duchovní kultuře a během konání jarmarků, masopustu a posvícení. Veselý Kopec se od doby svého zaloţení stal nejnavštěvovanější památkou Pardubického kraje a druhým největším muzeem v přírodě v České republice. [3, 4, 7, 8] Návštěvnost SLS Vysočina za období 2005–2010 Návštěvnost za období 2005-2010
Rok
Rok
Rok
Rok
Rok
Rok
Objekt
Osoby
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Platící
59949
65381
55641
62284
60481
41696
Neplatící
17791
12952
12446
11972
7668
5951
Celkem
77740
78333
68087
74256
68149
47647
Platící
6483
5587
5724
6636
4515
5394
Neplatící
562
611
831
949
592
1277
Celkem
7045
6198
6555
7585
5107
6671
Platící
918
874
792
0
0
480
Neplatící
169
150
146
0
0
92
Celkem
1087
1024
938
0
0
572
Veselý Kopec
Betlém Hlinsko
Svobodné Hamry
* platící - klasické vstupné: plné, sníţené, rodinné * neplatící - děti do 6 let, osoby s volnou vstupenkou, zaměstnanci NPÚ Tab. č. 2 – Návštěvnost SLS Vysočina za období 2005–2010 [NPÚ Pardubice]
Mezi lety 2009 a 2010 můţeme v tabulce vidět velký propad v návštěvnosti Veselého Kopce. V rámci své semestrální praxe v Informačním centru v Hlinsku jsem se účastnila příprav letního jarmarku a během jeho konání jsem poskytovala informace turistům přímo v jeho v areálu. Mohu tedy z vlastní zkušenosti říci, ţe návštěvnost tohoto roku byla malá z důvodu špatného počasí, které během nejvýznamnějších akcí panovalo. Ukázky této lidové architektury se v současnosti nacházejí nejen na Veselém Kopci a na Betlémě, ale také v Moţděnicích, ve Svobodných Hamrech, na Dřevíkově, ve Rváčově, na Všeradově, na Králově pile a v osadě Svatý Mikuláš. 27
Moţděnice V Moţděnicích se nachází 6 objektů lidové architektury, nejvýznamnější z nich je kovárna z roku 1810, usedlost Ţejdlíků s kolářskou a truhlářskou dílnou, zvonice a roubená škola. [7] Svobodné Hamry Svobodné Hamry vznikly v 15. století, původní název byl Hamr nad Kamenicí. Do konce 17. století byla zdrojem obţivy místních obyvatel těţba rud. Místo je známé působením malířů Františka Kavána, Josefa Haška, Gustava Macouna a Josefa Broţe. Unikátem této vesnické památkové zóny je vodní kovací hamr s kolem na spodní vodu a připojenou mlýnici s krupníkem a jahelkou. Nachází se zde zámeček ze 17. století, který musel být po poţáru v roce 1894 přestavěn. Velmi oblíbená je místní hospoda s barokním roubeným jádrem, proslavená typickou staročeskou kuchyní. [2, 8]
Obr. č. 6 – Vodní kovací hamr
28
Dřevíkov Na Dřevíkově se nachází několik roubených chalup, ulička patrových ţidovských zděných domů, z nichţ byl jeden vyuţíván jako synagoga, a hřbitov. Ţidovská komunita se zde usídlila počátkem 18. století. Hřbitov byl zaloţen roku 1740 a po roce 1860 byl rozšířen. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1762. Na nejmladších náhrobcích, které pocházejí z období kolem roku 1940, jsou dodatečně vytesána jména umučených lidí v koncentračních táborech za druhé světové války. [8] Leţáky Pietní území Leţáky je místo slouţící jako památník českého odboje proti nacismu. Název „Leţák“, patřil nejprve mlýnu, rybníku nad mlýnem a potoku. Aţ později byla takto pojmenována celá osada. Nejstarším objektem byl mlýn s pilou, o kterém se dochovaly zmínky z roku 1714. V 19. století docházelo k rozšiřování osady, nikdy zde však nebylo víc neţ devět objektů. Obţiva obyvatel závisela vţdy na spolupráci s okolními obcemi, především se Včelákovem a Miřeticemi. Muţi pracovali v okolních lomech, ve kterých se těţila ţula. První byl otevřen v Dachově pod názvem Hluboká. Ţeny se ţivily vyšíváním, své výtvory prodávaly v blízké Skutči nebo v Chrasti. Dalším zdrojem příjmů byly výpomoci u okolních sedláků v dobách ţní. V noci 29. prosince 1941 britský letoun Halifax dopravil na území Protektorátu Čechy a Morava příslušníky československé armády. Jozef Gabčík a Jan Kubiš měli uskutečnit atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Úkolem skupiny Silver A, do které patřili Alfréd Bartoš, Josef Valčík a radiotelegrafista Jiří Potůček, bylo navázat spojení s Londýnem a napomáhat domácímu odboji. Vysílačka Libuše byla umístěna do strojovny lomu Hluboká. Zprovoznit se ji Jiřímu Potůčkovi podařilo za pomoci správce lomu Jindřicha Vaško, jeho bratra nájemce lomu Františka a strojníka Karla Svobody 15. ledna 1942. V dubnu byla umístěna v leţáckém mlýně. Potůček pobýval u Josefa Šťulíka, švagra mlynáře Jindřicha Švandy. Oporu měla skupina i u vrchního stráţmistra četnické stanice ve Vrbatově Kostelci Karla Kněze a u jeho podřízených. Po 27. květnu 1942, kdy Jozef Gabčík a Jan Kubiš spáchali atentát na Heydricha, došlo k vyhlášení výjimečného stavu, nelítostnému teroru, k tzv. druhé heydrichiádě. Heydrich svým zraněním podlehl 4. června. 29
Po dobrovolném přihlášení se gestapu parašutisty Karla Čurdy a jeho následném udání, došlo k četnému zatýkání. Dne 18. června byla vysílačka odvezena pryč z leţáckého údolí. Radiotelegrafista Potůček následně odchází z Leţáků, gestapo ho ale stále pronásleduje a 2. července 1942 je zastřelen ve spánku v lese nedaleko Pardubic českým četníkem. Z důvodu Čurdova udání, se 18. června v Praze v kostele sv. Cyrila a Metoděje zastřelilo sedm parašutistů, mezi kterými byli i Jozef Gabčík, Jan Kubiš a Josef Valčík. Na jejich počest byla v tomto kostele 18. června 1991 vystavena pamětní deska, na které stojí: „Hrdinové neumírají, ţijí příkladem, ţijí dějinám, ţijí věčně“. Její repliku můţeme vidět i v muzeu na Leţákách, které bylo poprvé otevřeno v roce 1971. I bez důkazů nacisté tušili spojení Valčíka s Leţáky. Začali kontrolovat přihlášky k pobytu v Miřeticích, prohledávali lom a mlýn a začali se zatýkáním obyvatel. Ve středu 24. června 1942 kolem poledne, byly Leţáky obklopeny jednotkami SS, které čítaly asi
500 muţů, a českým protektorátním četnictvem. Navečer bylo
do pardubického Zámečku odvezeno 47 muţů, ţen a dětí. Nastalo rabování, zapalování a posléze srovnání domů se zemí. Večer příslušníci SS zastřelili 18 ţen a 16 muţů. Dalších sedm leţáckých obyvatel a více neţ čtyřicet spolupracovníků parašutistů bylo zastřeleno 25. června a 2. července. Sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy byly předány do německých rodin k poněmčení, po válce byly přivezeny zpět. Jedenáct dětí bylo zavraţděno v plynovém voze v Chelmnu. Celkem 254 příbuzných a spolupracovníků parašutistů bylo hromadně popraveno 24. října 1942 v koncentračním táboře Mauthausen. Další vyvraţďování českých vlastenců pokračovalo ještě v lednu 1943 v Mauthausenu. Lidé z okolí Leţáků nebo Pardubic, zatčení jako spolupracovníci paravýsadku Silver A, byli umístěni do Osvětimi, Buchenwald a Ravenbrück, přeţilo jich jen několik. Lom Hluboká propadl v březnu 1943 říši a byl pod cenou prodán synovci šéfa pardubického gestapa Clagese. V době od konce října do poloviny prosince 1943 byly Leţáky definitivně srovnány se zemí. Roku 1948 byly na místech vypálených domů postaveny náhrobky rodin, ţulové obruby půdorysů domů a náhrobky jednotlivcům. Na kopci Zárubky byl umístěn dřevěný kříţ, který obklopovaly černé smuteční prapory. Také zde byl poloţen ţulový pomník s květinovými věnci. Na základě návrhu z 5. května 1995 Okresního úřadu v Chrudimi, bylo Ministerstvem kultury ČR 29. května 1996 prohlášeno pietní území Leţáků kulturní památkou. Okresní úřad v Chrudimi vydal 4. března 1997 rozhodnutí 30
o vymezení ochranného pásma nemovité kulturní památky pietní území Leţáky, které bylo zapsáno do Seznamu nemovitých kulturních památek pod rejstříkovým číslem 898 a stanovilo podmínky jeho ochrany. [20] Návštěvnost Leţáků za rok 2010 Měsíc
ČR
Cizinci
Studenti
Leden
-
-
-
Zdarma -
Únor
0
0
25 (0)
5
Ostatní -
Kultura -
Celkem
0
59
89
-
Březen
6
18
2 (0)
225
0
128
382
Duben
55
171
222(36)
42
23
56
605
Květen
5
198
147(0)
51
43
0
444
Červen
8
263
536(0)
3905
88
0
4800
Červenec
18
548
316(5)
76
132
61
1156
Srpen
21
731
280(29)
101
179
69
1410
Září
13
192
173(0)
55
65
161
659
Říjen
3
186
351(29)
85
94
0
748
Listopad
10
3
115(0)
12
0
64
204
Prosinec
0
0
0(0)
0
0
50
50
86
2310
2170(99)
4557
624
648
10494
Celkem 2009
80
2583
1581(56)
3457
805
290
8852
Rozdíl
+6
-273
+589(+43)
+1100
-181
+358
+1642
Celkem 2010
Tab. č. 3 – Návštěvnost Leţáků za rok 2010 [21] Pozn. Ve sloupci „Studenti“ v závorkách, je uveden počet studentů ze zahraničí.
Tato tabulka pocházející z výroční zprávy za rok 2010 zachycuje jen osoby, které navštívily leţácké muzeum. Ve skutečnosti na toto místo zajíţdí turistů více, ale pokud si prohlédnou jen okolí a do muzea nezavítají, pracovníci NKP je nezaznamenají. Kulturní akce Adámkovy folklórní slavnosti Nejznámějším kulturním programem jsou Adámkovy folklórní slavnosti, které byly pojmenovány po významném hlineckém rodákovi, doktoru JUDr. Karlu Václavu Adámkovi, který se zaslouţil o zachování místních lidových zvyklostí. Tradice konání započala v srpnu roku 1996. Tato událost je oslavou lidového folklórního tance a hudby a účastní se jí zpravidla 5–6 dětských souboru, 6–7 souborů dospělých z České republiky a také folklórní soubory ze zahraničí. Pořadatelem je město Hlinsko a Folklórní sdruţení České republiky, za podpory Pardubického kraje a Ministerstva 31
školství, mládeţe a tělovýchovy. Spolupořadateli jsou hlinecký folklórní soubor Vysočan, Městský kulturní klub Hlinečan, Občanské sdruţení přátel Betléma a SLS Vysočina. Slavnosti neprobíhají formou soutěţe, ale na profesionalitu zúčastněných souborů je kladen velký důraz. Hlavním cílem festivalu je zachování tradice folklóru a úcta k odkazu našich předků. Během slavností se koná tradiční jarmark, kterého se účastní kolem dvaceti lidových výrobců. [22]
Obr. č. 7 – Místo konání Adámkových folklórních slavností
Masopustní obchůzky
Nejvýznamnější tradice, která se na Hlinecku dochovala v téměř nezměněné historické podobě, jsou masopustní obchůzky, které se konají na Veselém Kopci, v obcích Studnice, Vortová, Hamry a v části města Hlinska, Blatně. Lidově se jim říká vostatky, ostatky nebo maškara, organizují se kaţdý rok v období masopustu a lidovými zvyky ukončují zimu a vítají přicházející jaro. V obchůzkách se projevují prastaré zájmy zemědělského společenství, čili bohatá úroda, prosperita hospodářských zvířat i celého hospodářství, zdraví rodiny a plodnost. Od počátku 70. let byla tato slavnost přesunuta z masopustního úterý na předcházející sobotu nebo neděli. 32
Ráno, v den konání masopustu, se masky seřadí v průvodu a společně jdou poţádat starostu o povolení k obchůzce. Po získání souhlasu obcházejí celou vesnici, tancují a komunikují s přihlíţejícími. U kaţdého domu dostanou tradiční pohoštění, koblihy, obloţené chlebíčky a alkohol, dále také určitý finanční obnos. Celý průvod doprovází dechová kapela. Maškara je ukončena obyčejem zvaným „poráţení Kobyly - Kobylky“. Po přečtení tzv. testamentu, který čte jedna z masek, obvykle Ras, je Kobylka odsouzena k poraţení. Tento projev bývá humornou reakcí na současné dění, nejen v obci, ale také v celé společnosti. Na závěr Kobylka poklekne, Ras jí srazí čepici na zem, Kobylka se svalí a nehýbá se. Poté kolem ní zbylé masky vytvoří kruh, poloţí čepice na zem a za hry smutné hudby se pomalu pohybují v kruhu. Následně Ras ke Kobylce přistoupí, dá jí napít alkoholu a ona „oţije“. Vyskočí na nohy a následuje divoký rej masek. Tento akt vyjadřuje symbol smrti (zima) a znovuvzkříšení ţivota (jaro), coţ je hlavní podstata obchůzek. Večer se nese ve znamení oslav a tance. Kaţdá maska zůstává po desetiletí nezměněná a má svoji funkci, pouze Slaměný se připravuje kaţdý rok znovu, z důvodu ţivotnosti ţitné slámy. O masku se stará ten, kdo ji nosí. Většinou se účast v průvodu dědí z otce na syna. V Hamrech, Vortové a Studnicích masky nosí pouze muţi, především z toho důvodu, ţe jsou nositeli plodivé síly, kterou masky přenáší. Maškary se dělí do dvou skupin, červená a černá. Červené masky mohou nosit pouze svobodní muţi. Jejich počet je daný, patří sem Strakatý, Ţenuška a čtyři Turci. Strakatý neboli laufr tvoří dvojici se Ţenuškou, spolu s ní vede průvod a ţádají hospodáře o povolení zahrát před jeho domem. Jeho další funkce je svolávání masek a kontroluje, aby nebyl vynechán ani jeden dům ve vesnici. Ţenuška drţí v ruce košíček, kam se dávají finanční dary. Tančí se Strakatým a Turky. Turci symbolizují cizí vojáky, kterých se lidé v minulosti obávali. Průvodu se účastní dva páry mladých muţů, dvojice v modrém a dvojice v červeném. Jejich úkolem je zatančit před kaţdým domem tanec zvaný „kolečko“ a „vyhazovat při tanci „podpatky“, aby byla dobrá úroda obilí a lnu. Do černé barvy se oblékají ţenatí muţi, jejich hlavním úkolem je kontakt s diváky. K černé maškaře patří Slaměný, Kobylka, Ras, Ţid a Kominík, jejich počet je různý. Maska Slaměného symbolizuje plodnost, která se přenáší na člověka a Zemi tancem. Jeho úkolem je „válení se po zemi se ţenami“, aby byly plodné. Ráno před začátkem obchůzky troubí na roh, kolikrát zatroubí, tolik je v průvodu masek. Cinká na zvonec, 33
který má připevněný vzadu na sukni a bičem popichuje přihlíţející. Kobylka je povaţována za symbol masopustu, symbol ţivota a smrti, zmaru a znovuzrození, nevázaného veselí a rozpustilosti. Honí diváky a skáče. Dvojicí tvoří s Rasem. Ras byl povaţován za lidového léčitele a obstarával likvidaci uhynulých zvířat. Hlídá Kobylku a komunikuje s diváky. Vyšetřuje je, léčí a obchoduje s nimi. Ţid připomíná podomní obchodníky, těmi bývali ve 20. letech 20. století právě Ţidé. Jeho hlavním úkolem je komunikace a obchodování s diváky. Ve své brašně má různé předměty, které při obchůzce pouţívá. Muţe holí dřevěnou břitvou, češe hřebenem a nechává si za to platit. Kominík byl k obchůzkám přiřazen díky jeho v minulosti velmi uznávané profesi. Maţe přihlíţející černidlem, vyplácí je metlou a prohání mládeţ. V domech kontroluje kamna. Na zádech má dva hodinové ciferníky, které ukazují začátek a konec obchůzek. Masky se v této oblasti liší pouhými detaily, například tvarem čepic nebo detailem zdobení, ve snaze se alespoň trochu odlišit. Vliv tradice je tak silný, ţe neexistuje ţádná moţnost změny. Příprava na obchůzky je velmi obtíţná a začíná i půl roku před jejich konáním. Od jiných obchůzek v regionech ČR se liší především svým ustáleným počtem, pojetím, podobou a funkcí kaţdé z masek. Hlinecké kostýmy jsou ty nejpestřejší a nejbohatší v celé ČR, a proto byly v roce 2009 doporučeny Národní radou pro tradiční lidovou kulturu k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury České republiky. V březnu roku 2011 se podařilo, především díky velkému snaţení paní doktorky Ilony Vojancové, tuto tradici zapsat do seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO, coţ je pro Hlinecko obrovským úspěchem. [3] Léto s Rychtářem V roce 2003 byl ve volných prostorách vedle pivovaru Rychtář postaven amfiteátr, za účelem pořádání letních koncertů. Tato událost se jiţ pro místní stala tradicí, a tak se kaţdoročně vydávají na koncerty známých českých kapel. Mezi účinkujícími bývají například kapely Čechomor, Divokej Bill, Tři Sestry, Horkýţe Slíţe, Wohnout, Anna K., UDG, Kryštof, Chinaski, Mandrage a další. V roce 2005 zde účinkoval Olympic. Další kaţdoročně pořádané akce jsou letní festivaly Studnice Fest a Hlinecký folkový špekáček. Čtyři večery o prázdninách jsou věnovány letnímu panoramatickému kinu, které promítá nejnovější české filmy. 34
5.1.2 Přírodní předpoklady Oblast Hlinecka je typická členitým reliéfem podhorské, místy aţ horské krajiny, která je pokrytá mnoţstvím smíšených nebo jehličnatých lesů. Severní část mikroregionu zasahuje do Ţelezných hor a jiţní do Ţďárských vrchů. Kamenný vrch s výškou 802 metrů nad mořem je nejvyšším bodem mikroregionu. Místo s nejniţší nadmořskou výškou, 421 m. n. m., je v údolí řeky Chrudimky u Novoměstského rybníka u Bojanova. Z hlediska teplot patří území ke klimaticky nejstálejším oblastem a je místem s vysokým ročním průměrem slunečního svitu. Oblasti ve vyšších nadmořských výškách jsou bohaté na mnoţství sněhu, který se drţí zpravidla od prosince do března. Nejvýznamnější řeka je Chrudimka, na jejímţ horním toku leţí přehrada Hamry. [2] Ţelezné hory Ţelezné hory získaly název díky načervenalé barvě hornin, ve kterých se vyskytovaly oxidy ţeleza. I přes svůj název mají spíše ráz vrchoviny aţ pahorkatiny. Jejich rozloha činí téměř 600 km2 a průměrná nadmořská výška je 450 m. Nejvyšší vrchol je Pešava, který má 697 m n. m. Území bylo osídleno jiţ ve 2. století př. n. l., napovídají tomu archeologické nálezy zbytků keltského hradiště v Hradišti u Nasavrk. Chrudimka, nejdůleţitější řeka Ţelezných hor má délku asi 108 kilometrů. Pramení poblíţ Svratouchu u Filipova a na jejím toku se nachází vodní nádrţe Seč, Hamry, Křiţanovice a Práčov. Na území 284 km2 byla v roce 1991 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Ţelezné hory, ve které se nachází mnoţství přírodních rezervací a památek. [1] Ţďárské vrchy Nejvyšším vrcholem Ţďárských vrchů je Devět skal, druhý nejvyšší bod Českomoravské vrchoviny, který měří 836 metrů. Další vrcholy jsou například Křovina (830 m), Křivý javor (823 m), Kopeček (822 m), Pasecká skála (819 m) a Ţákova hora (810 m). Území po geologické stránce náleţí Českému masívu. Oblastí protékají řeky Sázava, Svratka, Doubrava a Chrudimka. Největším rybníkem Ţďárských vrchů je Velké Dářko, které jiţ územně spadá pod Kraj Vysočina. Přezdívá se mu „Moře Vysočiny“, má 206 hektarů a je to oblíbené rekreační místo. Z důvodu ochrany přírody byla v roce 1970 vyhlášena chráněná krajinná oblast Ţďárské vrchy na rozloze 709 km 2. Oblast byla osídlena asi v období 11. – 12. století. [5]
35
6 Sběr sekundárních dat 6.1 Selektivní předpoklady cestovního ruchu „Selektivní předpoklady zahrnují předpoklady demografické (hustota a věková struktura obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle pohlaví), předpoklady politické (politická stabilita, bezpečnostní situace), předpoklady sociologické (ekonomické aktivity, vlastnictví dopravních prostředků a objektů individuální rekreace, sociální příslušnost, vzdělání, průměrný příjem na člena rodiny, počet a struktura členů domácnosti, mentalita, ţivotní styl), předpoklady urbanizační (hustota a velikost sídel, zástavba sídel, bytový fond), předpoklady ekologické a personální (profesionalita ve sluţbách, managementu).“ [6] Počet obyvatel dle produktivity v jednotlivých obcích k 31. 12. 2010 OBEC Hlinsko Dědová Hamry Holetín Jeníkov Kameničky Kladno Krouna Miřetice Otradov Pokřikov Raná Studnice Svratouch Tisovec Trhová K. Včelákov Vítanov Vojtěchov Vortová Všeradov Vysočina Celkem
Celkem 10049 157 263 757 485 831 244 1404 1218 288 268 381 467 901 308 911 569 442 419 263 166 707 21498
0 - 14 1378 22 31 78 91 139 40 212 152 35 41 66 71 148 35 127 92 68 65 34 17 107 3049
VĚK 15 - 59 6174 89 150 514 311 537 146 871 792 181 163 217 274 528 202 569 335 258 250 159 94 419 13233
60 a více 2497 46 82 165 83 155 58 321 274 72 64 98 122 225 71 215 142 116 104 70 55 181 5216
Tab. č. 4 - Počet obyvatel dle produktivity v jednotlivých obcích k 31. 12. 2010 [Matrika Hlinsko]
36
6.2 Realizační předpoklady cestovního ruchu „Realizační předpoklady zahrnují komunikační předpoklady (textura a struktura komunikační sítě, dostupnost území) a infrastrukturu (ubytovací, stravovací zařízení, kulturní zařízení, zábavní, sportovní, dopravní a další zařízení infrastruktury CR).“ [6]
6.2.1 Stravovací zařízení Stravovacích zařízení se v mikroregionu nachází mnoho, a proto zde byly vybrány jen některé z nich. V Hlinsku je moţnost navštívit jednak levnější podniky, kde je upřednostňována nabídka pokrmů v rámci denního menu, například v restauraci U Karla, v Hostinci u Podrouţků, v Bistru Gamas, Restauraci Rychtář a v dalších. Také můţeme samozřejmě zavítat do několika velmi příjemných restaurací. Pizza Bowling Blatno nabízí pokrmy jako pizzu, minutky z vepřového a kuřecího masa, saláty, ryby a tradiční italské těstoviny. V restauraci se také nacházejí tři dráhy na bowling. Velmi oblíbená je dobová Hospoda u Sv. Huberta na Betlémě. Jídelníček se skládá z české i mezinárodní kuchyně, zvěřiny, drůbeţe a o víkendu jsou v nabídce i čerstvé ryby. Bison steak bar se zaměřuje na pokrmy z grilu, návštěvníkům nabízí steaky z vepřového, kuřecího a hovězího masa. Skirestaurant umístěný pod hlineckou sjezdovkou je navštěvován nejen v zimní sezóně, nabízí především chutné steaky připravované na lávovém grilu. Na své si přijdou i vegetariáni ve vegetariánské jídelně Mandala. Denně je zde moţnost výběru ze dvou jídel, jedno tradiční české a druhé připravované v duchu indické kuchyně. Jídelna dbá na zdravou výţivu a na čerstvost nabízených surovin. V původních prostorách Hamerské krčmy ve Svobodných Hamrech, datující se do druhé poloviny 14. století, je umístěna Hamerská Krčma Jonáš. Objekt je kulturní památkou České republiky a patří mezi nejstarší dochované hospody v Evropě. Nabízí gurmánské speciality tradiční české kuchyně. V Trhové Kamenici se nachází restaurace Na Radnici, jejíţ název napovídá tomu, ţe je umístěna přímo v historické budově bývalé radnice. [23]
37
6.2.2 Ubytovací zařízení Poskytnutí kvalitního ubytování je jednou z priorit v oblastech s úspěšně fungujícím cestovním ruchem. V mikroregionu se nachází poměrně dost ubytovacích zařízení. Nejvíce jsou zde zastoupeny penziony, které najdeme prakticky v kaţdé části Hlinecka. Levnějších ubytovacích zařízení je však nedostatek a jedním z cílů Koncepce mikroregionu je vybudovat nová. Zajímavou atrakcí pro turisty je zcela jistě moţnost pobytu ve staročeských chaloupkách na Betlémě. V IC Hlinsko jsou návštěvníkům k dispozici prospekty nabídky ubytování nejen v samotném Hlinsku, ale také v jeho okolí. Z těchto letáků byly propočítány a zaznamenány do tabulek průměrné ceny jednotlivých ubytovacích zařízení na osobu a jejich kapacita. Tyto ceny jsou však jen orientační, protoţe jejich výše byla v některých případech ovlivněna délkou pobytu, ročním obdobím a dalšími aspekty. Ubytování v okolí Hlinska Umístění
Průměrná cena za osobu
Kapacita
Penzion Jonáš
Svobodné Hamry
450 Kč
16 osob
Penzion U Nás
Veselý Kopec
500 Kč
14 osob
Penzion Bella
Medkovy Kopce
300 Kč
12 osob
Stan
350 Kč
16 osob
Kameničky
250 Kč
20 osob
Penzion U Kaštanu
Petrkov
350 Kč
12 osob
Penzion Fischer
Dřeveš
350 Kč
neuvedeno
Hotel Ţákova Hora
Herálec
400 Kč
30 osob
Konferenční centrum Immanuel
Slavíkov – Dlouhý
neuvedeno
neuvedeno
Penzion Roubenka
Slavíkov
150 Kč
4 osoby
Medkovy Kopce
350 Kč
25 osob
Název objektu
Penzion Stanský mlýn Penzion Sírius
Motel Čertovina
Tab. č. 5 – Ubytování v okolí Hlinska
38
Ubytování v Hlinsku Název objektu Hotel Styl
Umístění Sjezdovka
Průměrná cena za osobu 400 Kč
Kapacita 42 osob
Poličská ulice Dvořákovo nábřeţí Betlém
350 Kč
15 osob
350 Kč
5 osob
350 Kč
6 osob
Penzion Betlém
Betlém
350 Kč
20 osob
Chalupa Betlém Ubytování v chaloupce na Betlémě
Betlém
300 Kč
9 osob
Betlém
250 Kč
4 osoby
Poděbradovo náměstí
300 Kč
9 osob
Nerudova ulice
250 Kč
7 osob
Adámkova třída
200 Kč
7 osob
Rubešova ulice
350 Kč
10 osob
Máchova ulice
200 Kč
80 osob
Nádraţní ulice
110 Kč
10 osob
Penzion Zlatá Studna Penzion, apartmá Hospoda u Sv. Huberta
Ubytování U Kašny Ubytování v soukromí – Bláhovi Ubytování v soukromí – Zdeňka Beránková Ubytování v soukromí – Helena Nádvorníková Ubytovna Hlinsko Level Hlinsko – Ubytovna
Tab. č. 6 – Ubytování v Hlinsku
6.2.3 Dopravní zařízení Základní podmínkou pro realizaci cestovního ruchu je existence dopravních sluţeb. Hustotu silniční sítě Hlinecka lze hodnotit jako vyhovující, ale technický stav silnic a místních komunikací je špatný. Nejdůleţitější dopravní spojnicí mikroregionu jsou silnice I. třídy I-37, vedoucí přes Pardubice, Chrudim, Trhovou Kamenici, Ţdírec nad Doubravou a Ţďár nad Sázavou a silnice I-34 vedoucí přes Svitavy, Poličku, Hlinsko, Ţdírec nad Doubravou, Havlíčkův Brod a Humpolec. Oblastí procházejí dvě ţelezniční trasy, první je trať Pardubice–Havlíčkův Brod, která navazuje na vnitrostátní i mezinárodní tepny ţelezniční dopravy a trať Ţďárec u Skutče–Svitavy. V rámci dobré vlakové dostupnosti je důleţité, aby nedocházelo k rušení spojů, jak jiţ tomu na mnoha místech republiky v současnosti dochází. Autobusovou dopravu v mikroregionu zajišťují pravidelné linky. Nejvýznamnější dálkovou linkou je spojení Praha–Polička. 39
6.2.4 Kulturní zařízení Hlinsko můţeme povaţovat za místo s pestrou nabídkou kulturního vyţití. Nejvýznamnějšími objekty jsou muzeum a galerie. V galerii se kaţdoročně pořádá výstava předních českých výtvarníků „Výtvarné Hlinecko“. Letos v létě bude od 24. června probíhat výstava Beneše Knüpfera, minulý rok se zde konala výstava Jakuba Schikanedera. Budova galerie byla postavena roku 1908, za účelem otevření synagogy pro místní ţidovskou komunitu. V roce 1925 byla prodána muzejnímu spolku a v letech 1927–1928 byla přestavěna do dnešní podoby pro muzejní účely. Dalším kulturním zařízením je Městský kulturní klub Hlinečan, který sídlí ve dvou budovách. V „Orlovně“ se konají divadelní představení, koncerty, výstavy, ale také přednášky, zasedání a taneční kurzy. Druhá budova tzv. „Společenský dům“ své prostory propůjčuje různým přednáškám, zkouškám, prodejním akcím, cvičením jógy a loutkovému divadlu. Funguje zde také několik kulturních klubů a to především Folklórní soubor písní a tanců Vysočan, který byl zaloţen roku 1983 a v současnosti má asi 20 členů. Reprezentuje město nejen na českých folklórních festivalech, ale také v zahraničí. Dětský folklórní soubor Vysočánek v současnosti čítá asi 50 dětí ve věku od 5 do 15 let. Taneční studio Ridendo vzniklo v roce 2000. Navštěvuje jej asi 72 tanečníků, kteří jsou rozděleni do 6 skupin. Ridendo se zaměřuje především na sportovní společenský tanec, jak párový, tak taneční formace, dále také na novější taneční styly jako je hip-hop, funky, nebo r´n´b. Hlinečanka je hudební dechový soubor, který vznikl v roce 1972, nyní má 20 členů a u starších obyvatel mikroregionu je velmi oblíbená. Další kulturní kluby v Hlinsku jsou Fotoklub, Kříţovkářský krouţek Rychtáři, Pěvecký sbor Signum a Loutkářský soubor. Kino bylo začátkem roku 2011 z provozních důvodů uzavřeno a na moţnost jeho návštěvy si budou obyvatelé města muset počkat do roku 2012, kdy má být dokončena výstavba multifunkčního centra. [24] Návštěvnost expozic a výstav muzea v roce 2010 Návštěvníci Platící Neplatící 642 501 Dospělí 217 434 Děti 859 935 Celkem Celková návštěvnost: 1794 návštěvníků
Hromadné v. 166 491 557
Školy 23 443 466
Tab. č. 7 – Návštěvnost expozic a výstav muzea v roce 2010 [24]
40
Návštěvnost expozic a výstav galerie v roce 2010 Návštěvníci Platící Neplatící 5559 954 Dospělí 1151 623 Děti 6710 1574 Celkem Celková návštěvnost: 8287 návštěvníků
Hromadné v. 196 795 991
Školy 73 795 868
Tab. č. 8 – Návštěvnost expozic a výstav galerie v roce 2010 [24]
6.2.5 Sportovní zařízení Příleţitostí ke sportování je v Hlinsku mnoho, je zde široká škála výběru jak zimních, tak letních sportů. Budova plaveckého bazénu nabízí nejen moţnost plavání, ale také další sporty, a to squash, spinning, aqua aerobic a posilování ve fitness centru. Doplňkové sluţby poskytované klientům jsou solárium, sauna a bar. Zimní stadion, antukové kurty na tenis, volejbal a nohejbal, dvě travnatá fotbalová hřiště a hřiště pro národní házenou s umělým povrchem se nacházejí ve sportovním areále Olšinky. Další hřiště s umělým povrchem jsou u Základní školy Smetanova a v Blatně. V tělocvičnách základních škol Resslova a Smetanova, na Gymnáziu K. V. Raise a v Domově seniorů Drachtinka se provozují různé druhy aerobicu, jóga, pilates, zumba a břišní tance. Tělocvična Základní školy Leţákova je propůjčována hráčům futsalu. Milovníci zimních sportů mohou navštěvovat hlineckou 500 metrů dlouhou sjezdovku a sjezdovku v Trhové Kamenici. V okolních lesích Ţďárských vrchů a Ţelezných hor se nacházejí stopy pro běţecké lyţování, turistické stezky a cyklostezky. Je zde také moţnost zahrát si golf ve Svobodných Hamrech. V Bojanově se mohou milovníci koní zúčastnit rekreační vyjíţďky. Moţnost koupání je značně omezená, pouze v lomu v části města Srní, nebo v místních rybnících, které však nejsou ke koupání příliš vhodné. Nejbliţší koupaliště se nachází ve Skutči, která je od Hlinska vzdálená asi 14 kilometrů. [25]
41
7 Sběr primárních dat Hlavním úkolem dotazníkového šetření byl výzkum mezi obyvateli města Hlinska v Čechách. Stěţejní část dotazníku byla věnována problematice VPR Betlém a realizaci Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Dále byly v dotazníku kladeny otázky týkající se vztahu dotazovaného k místu bydliště, doby pobytu a návrhů na zvýšení turistické návštěvnosti. Vzor dotazníku spolu s dotazníkem pro představitele samosprávy byly přiloţeny k nahlédnutí do příloh. Další část průzkumu byla provedena mezi členy samosprávy Hlinska v Čechách. Doplňující údaje, charakterizující návštěvníky památek mikroregionu, byly získány z rozhovorů s turisty na Veselém Kopci a Leţákách.
7.1 Dotazníkový průzkum mezi obyvateli města Dotazování mezi občany města probíhalo vţdy na Tylově a Poděbradově náměstí v odpoledních hodinách. Tímto způsobem bylo osloveno kolem 150 osob, 115 z nich bylo ochotno dotazník vyplnit. Dotazník byl také zaslán elektronickou formou celkem 25 lidem, zpět se jich vrátilo celkem 5, úspěšnost návratnosti tedy byla 20%. Zbylá část, 20 dotazníků, byla získána oslovením známých a přátel. Vyplňování bylo anonymní a dobrovolné. Dotazování se zúčastnilo celkem 140 osob. Kaţdý dotazník obsahoval 13 otázek, 12 otázek se týkalo dané problematiky a 1 otázka skládající se z 5 podotázek charakterizovala dotazovanou osobu. V dotazníku byly pouţity především uzavřené otázky, polytomické a škálové. Polytomickými otázkami jsou buď otázky výběrové, které dotazovanému nabízí výběr jedné odpovědi z více nabízených variant a otázky výčtové, u kterých lze vybrat několik odpovědí zároveň. Škálové otázky hodnotí zkoumaný jev podle hodnotící stupnice. Otevřený způsob dotazování byl pouţit ve třech otázkách.
42
Graf č. 1 – Vztah obyvatel k městu
7%
Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde ve vlastním domě (bytě)
19%
Mám zde trvalé bydliště a bydlím zde v nájmu
Jsem vlastníkem rekreačního objektu 74%
Nejpočetnější skupinou dotazovaných, 93%, byli obyvatelé města, kteří v Hlinsku ţijí trvale a vlastní zde dům či byt (74%) nebo ţijí v nájmu (19%). Zbytek tvořily osoby vlastnící v místě rekreační objekt. Graf č. 2 – Délka pobytu
6% 11%
26%
Do 1 roku 9%
1 - 5 let
6 - 10 let 10 - 20 let 11%
20 - 30 let Nad 30 let
37%
43
Z grafu vyplývá, ţe převáţná část obyvatelstva v Hlinsku pobývá jiţ dlouhou dobu, 37% dotazovaných v rozmezí od 20 do 30 let a 26% nad 30 let. Téměř tři stejně velké skupiny tvořila časová období pobytu od 1 do 5 let (11%), od 6 do 10 let (9%) a od 10 do 20 let (11%). Nedávno se přistěhovalo 6% respondentů. Graf č. 3 – Povědomí o prohlášení Betléma vesnickou památkovou rezervací
3% 16% 35%
Vím o tom a zajímám se Mám o tom povědomí Dozvídám se o tom poprvé Ne, ani mne to nezajímá
46%
Výsledek této otázky je velmi pozitivní. Převáţná část respondentů o existenci vesnické památkové rezervace Betlém věděla. Aktivně se o problematiku zajímalo 35% osob a alespoň povědomí mělo 46% dotazovaných. Prostřednictvím mého výzkumu se o VPR poprvé dozvědělo 16% lidí a 3% tato skutečnost vůbec nezajímala. Obyvatelé města jsou s existencí VPR Betlém seznámeni především díky činnosti místní televize KIS, která je zdrojem informací nejen z oblasti památek, kultury a sportu, ale také z dalších odvětví.
44
Graf č. 4 - Výhody prohlášení Betléma vesnickou památkovou rezervací
27% Nevím 44%
Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu…
29%
Úspěšnost správné odpovědi při určení výhody prohlášení VPR byla o 20% vyšší neţ určení nevýhod. Zatímco příklad k výhodám uvedlo 44% dotazovaných, nevýhodu vědělo jen 24% lidí. Další skupina čítající 29% respondentů uvedla, ţe tuší, ale nic konkrétního neví a 27% dotazovaných ţádný příklad neuvedlo. Z grafického znázornění vyplývá, ţe si s uvedením příkladu vědělo rady téměř 50% dotazovaných. Coţ se na první pohled zdá jako velmi pozitivní výsledek, ale většina osob jako výhodu uvedla pouze zvýšení návštěvnosti Betléma, coţ je logické. V méně případech potom zazněly výhody jako rozvoj drobného podnikání, větší medializace města a okolí, rozvoj kulturního ţivota, ochrana památek, dotace pro město a vyšší příjmy z cestovního ruchu.
45
Graf č. 5 - Nevýhody prohlášení Betléma vesnickou památkovou rezervací
24% Nevím 47%
Tuším, ale nevím nic konkrétního Vím, jako příklad uvedu…
29%
Jak jiţ bylo uvedeno výše, úspěšnost správné odpovědi v této otázce byla niţší. Téměř polovina lidí netušila, jaká je nevýhoda prohlášení VPR. Povědomí mělo 29% dotazovaných, ale příklad neuvedli a pouhých 24% otázku zodpovědělo. Zazněly návrhy jako vyšší výdaje z městské pokladny, sloţitější papírování při snaze získat stavební povolení, rekonstrukce objektů stojících přímo ve VPR je moţná pouze podle pravidel památkářů a nutnost zvýšení údrţby. Během dotazování byla také oslovena paní, která má osobní zkušenost s rekonstrukcí objektu umístěném ve VPR Betlém. Uvedla, ţe při přestavbě domu musela zcela dbát na nařízení památkářů. Plastová okna, solární panely, zateplení polystyrenovými deskami a klasické střešní tašky nepřipadají v úvahu, vše musí být v dokonalé harmonii s typickým rázem rezervace. O kaţdou změnu vzhledu objektu se musí sloţitě ţádat památkový úřad, coţ způsobuje nárůst administrativy. Náklady na přestavbu jsou z důvodu pouţití nestandardních materiálů opravdu vysoké. Jak je vidět, tato nařízení mohou obyčejnému člověku zkomplikovat ţivot, ale z hlediska ochrany památek a udrţení vzhledu místa, je to jistě nutné a je dobře, ţe se tato pravidla musí tak striktně dodrţovat.
46
Moţnosti odpovědi v otázce číslo 6 „Setkal jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe je toto místo vesnickou památkovou rezervací?“ byly jen dvě, jednoduše ano či ne. Kladně odpovědělo 12% respondentů, a součástí otázky tedy bylo, pokud tuto zkušenost měli, jak ji získali. Jednak to byly osoby, které vlastnily v rezervaci objekty a ţádaly památkáře o různá povolení a také lidé, kteří přestavby objektů sami realizovali. Graf č. 6 - Přínos prohlášení Betléma VPR
Dle názoru 77% respondentů bylo prohlášení Betléma památkovou rezervací pro město přínosem. Dá se říci, ţe takto odpověděly osoby, které v otázce č. 4, týkající se určení výhod prohlášení VPR příklad uvedly, nebo alespoň měly tušení. Jednalo se o 73% dotazovaných, coţ se téměř shoduje s výsledkem tohoto grafu. Situaci, zda to bylo přínosné či ne, nedovedlo posoudit 17% osob a pouhá menšina, 6% dotazovaných uvedla, ţe to přínos nemělo.
47
Graf č. 7 – Povědomí o realizaci Programu MPR a MPZ
V tomto případě byly odpovědi téměř vyrovnané. O Programu regenerace městských památkových rezervací a zón nikdy neslyšelo 23% dotazovaných, ponětí o něm mělo 25% osob. Špatnou variantu zvolilo 25% respondentů, a tedy odpověděli, ţe se tento program týká obnovy infrastruktury historického centra a pouhých 27% odpovědělo správně, ţe se tento program týká finanční podpory majitelům památkově chráněných domů na obnovu z prostředků poskytovaných městem a státem.
48
Graf č. 8 - Četnost setkání místních obyvatel s turisty
4% 17%
35% Velmi často Občas
Zřídka Nikdy
44%
Z tohoto grafu vyplývá, ţe velmi často turisty potkává 35% obyvatel. Občas se s nimi setká 44% dotazovaných. Zřídka na turistu narazí 17% lidí a nikdy ho nepotkaly pouhá 4% respondentů. Moţnost setkání je samozřejmě nejvyšší v létě a poté na jaře. Návštěva Betléma je sice moţná celoročně, ale na podzim a v zimě je návštěvnost malá. Graf č. 9 - Názor na uspokojivost jednání místní samosprávy v rámci VPR 1% 11%
Určitě ano
Spíše ano 53% 35%
Nedovedu posoudit Určitě ne
49
Na otázku, zda se starostka a zastupitelstvo dostatečně zajímají o problémy spojené s památkovou ochranou, kladně odpovědělo 88% dotazovaných. Tato odpověď je jistě velmi pozitivní a svědčí o kvalitě vykonávané práce těchto lidí. Situaci nedovedlo posoudit 11% dotázaných. Negativně se vyjádřily pouze dvě osoby, které uvedly, ţe se zastupitelstvo a starostka rozhodně v této oblasti příliš neangaţují, v čemţ s nimi nelze souhlasit. Graf č. 10 - Vztah k místu trvalého či dočasného bydliště 1%
7% 24% 14%
Jsem na toto místo hrdý a jsem rád, ţe zde bydlím Jsem zde celkem spokojen Je tu bydlení jako v kaţdém jiném místě Klidně bych šel bydlet jinam Nelíbí se mi tady a raději bych se odstěhoval někam jinam
54%
Dalším pozitivním výsledkem byla odpověď 78% dotazovaných, kteří odpověděli, ţe jsou zde buď maximálně, nebo alespoň celkem spokojeni. Bydlení jako v kaţdém jiném městě ohodnotilo 14% dotazovaných. Stěhování by se nebránilo 7% osob a 1% respondentů vyjádřilo úplnou nespokojenost se zdejším ţivotem a nejraději by se odstěhovali. Tyto osoby také odpověděly záporně v předchozí otázce, coţ opravdu svědčí o negativním přístupu k místnímu ţivotu. V rámci této otázky mnohokrát zazněla připomínka, ţe zdejší ţivotní podmínky jsou relativně příznivé, ale současná vysoká míra nezaměstnanosti v mikroregionu je opravdu tím nejzávaţnějším problémem.
50
Graf č. 11 – Návrhy na zvýšení turistické návštěvnosti 2% 7%
Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů
4%
Zlepšit pořádek a vzhled 37%
Vydat propagační tiskoviny
Vybudovat další informační středisko Zlepšit stav silnic a veřejných prostranství
41%
Přispět občanům na opravy domů 5% 4%
Jiná opatření
Nejčastější reakcí na tuto otázku bylo „zlepšit stav silnic a veřejných prostranství“, tato odpověď v grafu tvoří 41%, ale za předpokladu, ţe je moţnost pouze jednoho výběru, jako v ostatních otázkách. Avšak v této problematice mohli dotazovaní zvolit jednu aţ tři varianty a z grafu tudíţ nevyplývá celkový počet osob, které vybraly tuto moţnost. Celkem jich bylo 107 ze 140. Je tedy zřejmé, ţe absolutní nespokojenost nad kvalitou silniční sítě projevili nejen účastníci výzkumu v roce 2008, který předcházel vytvoření Koncepce 2008 – 2013, ale také respondenti tohoto výzkumu. Dalším významným krokem ke zvýšení návštěvnosti dle dotazovaných je „zlepšit pořádek a vzhled“, tuto variantu vyuţilo celkově 95 osob. Další návrhy jiţ na dotazované tolik nepůsobily. Přispět na opravy domů zvolilo 18 osob, vybudovat další informační středisko 10 respondentů a vydat propagační tiskoviny 14 respondentů. Nezájem o turisty projevili 4 dotazovaní. Příklady jiných opatření jako častější pořádání kulturních akcí a větší propagace oblasti navrhlo 10 respondentů. Z vlastních poznatků lze říci, ţe v zájmu zvýšení návštěvnosti je opravdu prioritou zlepšit stav místních komunikací. Vzhled a pořádek je také velmi podstatný, a proto se město snaţí o maximální úpravy, které rozpočet dovoluje. Moţnosti jako další informační centrum a nové propagační tiskoviny pravděpodobně jiţ nemají takový význam. Z praxe v IC vím, ţe těchto propagačních letáků je mnoho a tvorba nových by 51
spíše znamenala další náklad v rozpočtu a ne ţádný uţitek. Avšak přínosem by mohl být překlad jiţ vytvořených letáků do angličtiny a němčiny, protoţe těchto materiálů má IC Hlinsko málo a zahraniční turisté je přitom vyhledávají. Stavba dalšího IC by také neměla smysl, Hlinsko je malé město a jedno takové zařízení zcela stačí. Co by se v této oblasti ale mělo změnit, je přemístění IC, jak na jiné místo, tak do vhodnějších prostor. To současné je velmi malé a při „návalu“ turistů jsou jeho prostory nevyhovující. Poslední návrh na přispění občanům na opravy domů není moţný, protoţe rozpočet není zdaleka tak velký, aby mohl poskytovat tento typ podpory. Charakteristika respondentů POHLAVÍ
VĚK
VZDĚLÁNÍ
KDE PRACUJETE
ZAMĚSTNÁNÍ
Muţ
66
47%
Ţena
74
53%
Do 17 let
17
12%
18 – 25 let
38
27%
26 – 35 let
33
24%
36 – 45 let
21
15%
46 – 55 let
18
13%
56 let a více
13
9%
Základní/vyučen
41
29%
Střední
77
55%
Vysokoškolské
22
16%
Trvale zde nebydlím
10
7%
V tomto městě
42
30 %
Dojíţdím za prací
27
19%
Nepracuji
61
44%
Zaměstnanec
49
38%
Soukromý podnikatel
20
15%
V domácnosti
10
8%
Student(ka)
31
24%
V důchodu
12
9%
8
6%
Nezaměstnaný Tab. č. 9 – Charakteristika respondentů
52
Na základě shrnutí údajů o respondentech do tabulky lze říci, ţe osloveno bylo 47% muţů a 53% ţen, vzorek dotazovaných podle pohlaví byl tedy rozdělen téměř přesně. Nejčastěji byli dotazováni lidé ve věku od 18 do 35 let, a to 51%, čili polovina. Zbylou polovinu tvořily věkové skupiny 36 aţ 45 let (15%), 46 aţ 55 let (13%), osoby do 17 let (12%) a nejmenší skupina byla tvořena lidmi ve věku od 56 let (9%). Polovina dotazovaných měla vzdělání střední s maturitou. Vysokoškolský titul získalo 16% respondentů a 29% lidí mělo buď základní vzdělání, nebo byli vyučeni. Do této skupiny patřily z 12% osoby do 17 let, které ještě logicky vyššího vzdělání neţ základního dosáhnout nemohly. Trvale zde nebydlí 7% dotazovaných, coţ koresponduje s počtem lidí, kteří v první otázce odpověděli, ţe zde vlastní pouze rekreační objekt. Tyto osoby jiţ dále nebyly znázorněny v následující otázce týkající se zaměstnání. Vzorek příští otázky tedy čítal jen 130 respondentů. Celkem 30% pracuje v místě a 19% dotazovaných za prací dojíţdí. Poměrně velká část, 44% osob odpovědělo, ţe nepracuje. Tuto skupinu tvořili studenti, nezaměstnaní, osoby v domácnosti a v důchodu. Jako zaměstnanec pracuje 38% osob, soukromě podniká 15% dotazovaných. Další skupinou byli studenti, 24%. Lidé v důchodu 9%, osoby v domácnosti 8% a nezaměstnaní byli tou nejmenší skupinou, 6%.
7.2 Dotazníkový průzkum mezi členy samosprávy Dotazování také proběhlo mezi nejvyššími představiteli samosprávy města Hlinska, a to u místostarosty, pana inţenýra Pavla Šotoly a u paní doktorky Soni Grossové, tajemnice města. Dotazování v obou případech předcházela nejprve telefonická domluva. Oslovena byla i paní starostka PhDr. Magda Křivanová, ale z důvodu pracovního vytíţení dotazník nevyplnila. Dotazníkem od paní tajemnice nebyly zjištěny ţádné zásadní informace, které by přispěly k lepší informovanosti v rámci dané problematiky. Proto zde byl zaznamenán pouze dotazník vyplněný panem místostarostou, který v Hlinsku ţije v délce od 10 do 20 let, má vysokoškolské vzdělání a spadá do věkové kategorie 46–55 let. 53
Ve kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno VPR? V roce 1995. Má vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území VPR? Má územní plán. Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? Má plán z roku 2004, který byl aktualizován v roce 2007. Má Vaše město zpracován Program regenerace VPR? Uvaţujeme o jeho zpracování. Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? Hlinsko má komisi rozvoje města a je velmi aktivní. Domníváte se, ţe prohlášení historického centra Vašeho města bylo přínosem? Určitě ano. Myslíte si, ţe se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? Určitě ano. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Potenciál v cestovním ruchu. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? Sloţitější stavební řízení. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vaším pověřeným městským úřadem? Dobré. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? Dobré. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? Dobré. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum? Velmi často. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? Zvýšit propagaci v návaznosti na poskytované sluţby v cestovním ruchu.
54
7.3 Rozhovory s návštěvníky Veselého Kopce a Leţáků Veselý Kopec Návštěva Veselého Kopce se uskutečnila v dubnu 2011, kdy probíhala výstava „V pondělí je polívčička…“. Tato expozice se konala ve výstavní části statku z Mokré Lhoty a byla věnována lidovému stravování, tradičním způsobům přípravy pokrmů, skladování potravin a změnám ve vybavenosti kuchyní od 1. poloviny 19. století do počátku 20. století. Osloveno bylo několik skupin turistů, ale protoţe větší část z nich na Veselém Kopci nebyla poprvé, ba dokonce pocházela z blízkého okolí a místo navštěvovala často, nebyly tyto rozhovory zaznamenány. Cílem výzkumu totiţ bylo především zjistit, odkud se návštěvníci o Veselém Kopci dozvěděli, jaký byl jejich cíl návštěvy, odkud pocházeli a jak se jim zde líbilo. V tomto textu byly zaregistrovány ty nejzajímavější poznatky získané z rozhovorů s turisty, kteří SLS navštívili poprvé. První oslovenou skupinkou byla rodina z Brna s malými dětmi ve věku 4 a 5 let, která na Vysočině trávila víkend u známých, a ti jim doporučili výlet na Veselý Kopec. Pochvalovali si pobyt v příjemném klidném prostředí. Dokonce se jim zde líbilo natolik, ţe by rádi přijeli i v létě během konání jarmarku. Děti byly nadšené z pobíhajících koz, které za dosavadního ţivota v Brně zatím mnohokrát nespatřily. Zde se otvírá moţnost rozšířit chov domácích zvířat, coţ můţe být jedním z důvodů návštěv rodin s dětmi pocházejících z města. Další skupina byla tvořena čtyřmi ţenami v důchodovém věku, pocházejícími z Rychnova nad Kněţnou, vzdáleném od Hlinska asi 60 kilometrů. Řekly, ţe kaţdý rok několikrát společně naplánují víkendový výlet vlakem na určité místo České republiky. Zamluví si ubytování a podnikají výlety pěšky po okolí. Ubytované byly v Hlinsku v penzionu Zlatá Studna a na Veselý Kopec přišly pěšky. Vaření je prý jejich koníčkem, a proto byly rády, ţe na Veselém Kopci viděly právě tuto výstavu. O existenci Veselého Kopce věděly jiţ několik let, ale aţ nyní výlet uskutečnily.
55
Dále byl osloven manţelský pár ve středním věku, pocházející kousek od Kouřimi, ve které se také nachází Muzeum lidových staveb. Na Veselý Kopec přijeli proto, ţe je lákalo navštívit druhé největší muzeum tohoto typu v republice. Nejvíce se jim líbila čtrnáctiboká polygonální stodola ze Sádku, dům z Herálce a usedlost z Mokré Lhoty. Poslední rozhovor byl proveden s paní pocházející z Poličky. Řekla, ţe učí na místní základní škole a pro svou třídu si naplánovala v období školních výletů návštěvu Veselého Kopce, který prý vţdy chtěla navštívit, ale do současnosti se jí to zatím nepovedlo. Rozhodla se, ţe SLS nejprve navštíví sama, všechno si pečlivě prohlédne a poté sem znovu přijede se svými ţáky. Leţáky Návštěva Leţáků byla také uskutečněna v dubnu 2011. Během asi dvouhodinového pobytu byly získány doplňující informace týkající se NKP a zaznamenány rozhovory s turisty. Místní muzeum návštěvníkům v rámci prohlídky promítá dvanáctiminutový film. Jeho součástí jsou informace týkající se začátku války, jejího průběhu a vlivu na dění v Leţákách. Obsahuje téměř všechna fakta, která byla uvedena v kapitole popisující Leţáky a také útrţky z rozhovoru muţem, který byl přítomen zatýkání leţáckých obyvatel 24. června 1942, panem Josefem Burešem. Tento film sledovaly mimo jiných lidí také dvě malé holčičky, jejichţ zdejší účast byla v ohledu na jejich věk poměrně zaráţející. Po skončení prohlídky jim bylo poloţeno pár otázek. Řekly, ţe nedávno viděly v televizi kousek z dokumentu z 2. světové války. Na základě toho jim jejich rodiče vyprávěli, co se stalo v nedalekých Leţákách a ony je chtěly navštívit. Pocházely z nedaleké Chrudimi, bylo jim 10 a 11 let a je ojedinělé, ţe takto malé děti jiţ mají zájem o historii, navíc tohoto typu. Poté byla oslovena skupina pěti cyklistů, mezi nimiţ byli 3 muţi a 2 ţeny ve věku od 35 do 45 let. Leţáky, které si stanovili za cíl výletu, se nacházejí 30 kilometrů od jejich bydliště v Heřmanově Městci. Prohlásili, ţe kaţdý z nich zde byl jiţ několikrát, ale z důvodu krásné okolní přírody se sem rádi vrací.
56
Další rozhovor byl proveden s manţelskou dvojicí důchodového věku, pocházející z Nového Bydţova, kteří pobývali v lázních Bohdaneč u Pardubic, vzdálených od místa 40 kilometrů. Pro oba byla historie koníčkem, a proto se rozhodli, ţe si během svého lázeňského pobytu udělají výlet a navštíví Leţáky. Zdůraznili, ţe se jim líbí, jak vzorně se zaměstnanci NKP o místo starají. Na Leţákách se také pohybovalo mnoho lidí se čtyřnohými mazlíčky. Osloveno bylo pět skupinek a všichni odpověděli, ţe pocházejí z nedalekých vesnic okolo, buď z Miřetic, Včelákova nebo Dřeveše, a ţe sem jezdívají na výlety velmi často. Rybník Leţák byl obsazen několika rybáři. Ti zde však mohou rybařit pouze na povolenku získanou obcí Miřetice. Dle informací vedených NKP Leţáky bylo zjištěno, ţe místo navštěvují nejčastěji osoby ve věku od 20 do 50 let, často doprovázené svými dětmi různého věku. Mnohem menší skupinu návštěvníků tvoří senioři. V červnu přichází období školních výletů, a tak jsou Leţáky cílem dětí ze základních škol, od 3. třídy a výše a také samozřejmě středoškoláků. Během prohlídky NKP zazněly téměř všechny informace, které se nacházejí v kapitole kulturně municipálních předpokladů o Leţákách. Zajímavosti získané z výkladu průvodce jsou ty, ţe sestry Šťulíkovy stále ţijí. Nyní jim je přes 70 let a pobývají na Včelákově. Jediný, kdo koncentrační tábor ze všech leţáckých obyvatel přeţil, byl jejich dědeček František Pelikán, který je po návratu do Čech od roku 1946 vychovával. Další osoba, která unikla smrti, byl Jan Pavliš, který pocházel z Pusté Rybné. Navštěvoval mlynářskou školu v Pardubicích a v Leţákách pracoval jako učeň. Během zatýkání 24. června na něj příslušníci SS čekali před školou, on do ní tehdy však nepřišel a tím si zachránil ţivot. Po vypálení Leţáků se vrátil zpět do Pusté Rybné a je otázkou, jak je moţné, ţe jej tam nevyhledali. Další zajímavostí je moţnost navštívení chaty Gerharda Clagese, vedoucího pardubického gestapa, který se „zaslouţil“ o vypálení Leţáků. Chatu si poté nechal postavit ve vedlejší obci Dachov, která je vzdálená asi 5 minut chůze. Dlouho v ní však nepobyl, byl odvolán do Budapešti, kde padl v boji.
57
Návrhy na zvýšení návštěvnosti Na vytvoření návrhů, týkajících se zvýšení návštěvnosti, měly zcela jistě nejvyšší vliv zkušenosti a poznatky získané během semestrální praxe. Více informačních ukazatelů Mnoho turistů přicházelo s otázkou, kudy se dostanou na Veselý Kopec, tudíţ prvním návrhem by byla vyšší investice do informačních ukazatelů. Často se také vyptávali, na pěší a cyklistickou trasu vedoucí do SLS. Informace o trasách pro ně byly v případě, ţe se jiţ před odjezdem z domu neinformovali sami na internetu, špatně dostupné. Jazykové kurzy pro zaměstnance Dalším problémem CR na Hlinecku je jazyková nevybavenost zaměstnanců. Vyplatilo by se je v této oblasti více vzdělávat. Zaplatit jim kurzy, popřípadě je financovat z části. Tuto nabídku by určitě mnoho z nich uvítalo. Zahraniční turisté, kteří se v oblasti setkají s komunikační bariérou, jiţ jistě nepřijedou, ani nedoporučí místo svým známým. Výstavba koupaliště Velkým nedostatkem je téměř ţádná příleţitost ke koupání. Často do IC přicházeli lidé, kteří se poptávali po místních rybnících či koupalištích. Bývaly to obvykle rodiny s malými dětmi, tudíţ jsem jim nemohla navrhnout koupání v lomu v Srní. V okolí se sice rybníky nachází, ale vhodné ke koupání nejsou. V případě, ţe by se postavilo koupaliště, mohl by vzrůst zájem návštěvníků pobýt zde delší dobu. V současnosti přijíţdějí především na jednodenní výlety, nebo se zdrţí jen o trochu déle. Více společenských a kulturních akcí Předmětem častých dotazů také bylo konání společenských a kulturních akcí, které v létě probíhají. O víkendech se konají koncerty v pivovaru, festivaly Folkový špekáček a Studnice fest, příleţitostí k zábavě je celkem dost. Ale v týdnu moţnost kulturního vyţití, pokud nechceme navštívit pouze nějakou výstavu či muzeum, je malá. Vyplatilo by se, vymyslet například nějaký program atraktivní pro děti, protoţe právě rodiny s dětmi Hlinecko navštěvují nejvíce.
58
Vybudování ubytovacích kapacit niţší kategorie Koncepce 2008 – 2013 řeší nedostatečné mnoţství ubytovacích kapacit niţší kategorie, coţ je fakt. V okolí Hlinska i v Hlinsku samotném se nachází poměrně dost penzionů, jejichţ ceny ubytování se pohybují kolem 300 a 400 Kč. Ubytovacích zařízení niţší kategorie je však omezené mnoţství. Tudíţ dalším návrhem je výstavba zařízení, které turistovi nabídne ubytování s niţšími náklady na přenocování. Zpestření programu na Veselém Kopci Posledním návrhem by mohl být projekt, který zajistí zpestření programu na Veselém Kopci. Výstavy, jarmarky, prohlídky chaloupek zevnitř i zvenku jsou sice pěkné, ale nenadchnou kaţdého. Z toho důvodu, by mohl SLS zorganizovat nějaký program, který do zdejšího zarytého chodu vnese něco nového. Například by se mohly uskutečňovat projíţďky na koních. Mohlo by se chovat více domácích zvířat, malé děti, soudě dle jejich reakcí by to velmi potěšilo. Dále by se mohl za přispění turistů vyrábět ekologický sýr, mohli by si zkusit podojit krávu, cokoliv, co v běţném ţivotě nezkusí a SLS jim to umoţní.
59
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo shrnout předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu Hlinecko, poukázat na nejzajímavější místa, zdůvodnit, proč je to dle vlastního názoru oblast s poměrně vysokým potenciálem pro rozvoj CR a navrhnout opatření, která by vedla ke zvýšení návštěvnosti. Teoretická část práce jednak poskytla informace o samotném mikroregionu, o členských obcích, zejména o Hlinsku v Čechách a také charakteristiku celého Hlinecka z pohledu lokalizačních předpokladů. Praktická část byla z jedné poloviny věnována sběru sekundárních dat v oblasti selektivních a realizačních předpokladů a z druhé dotazníkovému výzkumu u obyvatel Hlinska a místní samosprávy. Dotazování proběhlo také ústní formou mezi návštěvníky Veselého Kopce a Leţáků. Závěrečná část byla doplněna několika vlastními návrhy na zvýšení návštěvnosti Hlinecka. Účelem dotazníkového šetření bylo zmapovat postoje a názory obyvatel Hlinska týkající se existence VPR Betlém, o jejích výhodách, nevýhodách a také o Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. Neopomenutelnou částí dotazníku byly otázky kladené za účelem zjištění spokojenosti obyvatelstva s místními ţivotními podmínkami, činností samosprávy a také jejich vlastními návrhy na zvýšení návštěvnosti. Z tohoto hlediska vyplynulo, ţe obyvatelé jsou převáţně spokojeni, jak s místním ţivotem, tak s prací úřadů, coţ je velmi pozitivní výsledek. Povědomí o prohlášení VPR Betlém z velké části dotazovaní měli, povaţovali to za přínosné, ale jiţ menší část z nich si byla schopna představit, co dobrého a naopak špatného to městu přináší. Psaní bakalářské práce pro mě samotnou mělo určitě velký smysl. Hlinecko mám velmi ráda a díky této zkušenosti jsem o něm získala celkový všeobecný přehled. Doufám, ţe tento přínos na sobě pocítí i čtenář, který bude mít zájem si tuto práci přečíst, a tak se dozvědět něco nového, o sice malé a relativně neznámé, ale pěkné oblasti mikroregionu Hlinecko.
60
Seznam pouţitých zdrojů [1] PODHORSKÝ, Marek. Pardubický kraj. 1. vydání. Praha: Freytag & berndt, 2004. 196 s. ISBN 80-7316-077-3 [2] KŘIVANOVÁ, Magda; HÁJEK, Milan. Mikroregion Hlinecko. 1. vydání. Hlinsko: GRAFIES Hlinsko, 2002. 67 s. [3] KŘIVANOVÁ, Magda, et al. Hlinsko. 1. vydání. Hlinsko: Město Hlinsko, 2009. 173 s. ISBN 978-80-254-4593-8. [4] Sborník příspěvků. 30 let souboru lidových staveb VYSOČINA. Pardubice: Státní památkový ústav, 2002. 80 s. [5] DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír; DOBROVOLNÁ, Věra. Ţďárské vrchy. 1. vydání. Praha: S & D, 2005. 143 s. ISBN 80-86050-60-2. [6] PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. [7] LANGER, Jiří. Atlas památek: Evropská muzea v přírodě. 1. vydání. Praha: Miloš Uhlíř - Baset, 2005. 895 s. ISBN 80-7340-069-3. [8] ŠTĚPÁN, Luděk; VOJANCOVÁ, Ilona. VYSOČINA soubor lidových staveb a řemesel. Pardubice: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody Východočeského kraje, 1985. 30 s. [9] Sdruţení přátel Pardubického kraje [online]. 2004 [cit. 2011-4-11]. Místopisná abeceda Pardubického kraje. Dostupné z WWW:
[10] Pardubický kraj [online]. 2008 [cit. 2011-3-14]. O kraji. Dostupné z WWW: 61
[11] Správní mapa ČR [online]. 2006 [cit. 2011-03-14]. Pardubický kraj. Dostupné z WWW: [12] Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko [online]. 2008 [cit. 2011-03-14]. Koncepce rozvoje. Dostupné z WWW: [13] Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko [online]. 2008 [cit. 2011-04-13]. Stanovy. Dostupné z <WWW: http://www.hlineckoregion.cz/readarticle.php?article_id=10> [14] Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko [online]. 2008 [cit. 2011-04-13]. Rozpočet. Dostupné z WWW: [15] Sdruţení obcí mikroregionu Hlinecko [online]. 2008 [cit. 2011-04-13]. Úvodní slovo. Dostupné z WWW: [16] Hlinsko [online]. 2005 [cit. 2011-04-09]. Úřad. Dostupné z WWW: [17] Hlinsko [online]. 2005 [cit. 2011-04-09]. Památky a zajímavosti. Dostupné z <WWW: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/pamatky> [18] Národní památkový ústav [online]. 2010 [cit. 2011-04-13]. Zákon o státní památkové péči. Dostupné z WWW: [19] Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2011-05-11]. Památková péče. Dostupné z <WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=431> [20] Leţáky-memorial [online]. [cit. 2011-04-07]. Historie. Dostupné z WWW:
62
[21] Leţáky-memorial [online]. [cit. 2011-04-07]. Výroční zprávy. Dostupné z WWW: [22] Hlinsko [online]. 2005 [cit. 2011-04-09]. Přehled kulturních akcí. Dostupné z WWW: [23] Hlinsko [online]. 2005 [cit. 2011-04-09]. Firmy. Dostupné z WWW: [24] Hlinsko [online]. 2005 [cit. 2011-04-09]. Kultura. Dostupné z WWW: [25] Hlinsko [online]. 2005 [cit. 2011-04-09]. Sport. Dostupné z WWW: [26] Soubor lidových staveb Vysočina [online]. 2008 [cit. 2011-05-12]. Fotogalerie. Dostupné z WWW: [27] Vortová [online]. 2011 [cit. 2011-05-09]. Masopust. Dostupné z WWW:
63
Seznam ilustrací a grafů Obr. č. 1:
Mapa Pardubického kraje
Obr. č. 2:
Mapa mikroregionu Hlinecko
Obr. č. 3:
Znak města
Obr. č. 4:
Vlajka města
Obr. č. 5:
Vesnická památková rezervace Betlém
Obr. č. 6:
Vodní kovací hamr
Obr. č. 7:
Místo konání Adámkových folklórních slavností
Schéma č. 1: Předpoklady cestovního ruchu Graf č. 1:
Vztah obyvatel k městu
Graf č. 2:
Délka pobytu
Graf č. 3:
Povědomí o prohlášení Betléma vesnickou památkovou rezervací
Graf č. 4:
Výhody prohlášení Betléma vesnickou památkovou rezervací
Graf č. 5:
Nevýhody prohlášení Betléma vesnickou památkovou rezervací
Graf č. 6:
Přínos prohlášení Betléma VPR
Graf č. 7:
Povědomí o realizaci Programu MPR a MPZ
64
Graf č. 8:
Četnost setkání místních obyvatel s turisty
Graf č. 9:
Názor na uspokojivost jednání místní samosprávy v rámci VPR
Graf č. 10:
Vztah k místu trvalého či dočasného bydliště
Graf č. 11:
Návrhy na zvýšení turistické návštěvnosti
Pozn. U grafů a obrázků, u nichţ není uveden zdroj, je tvůrcem autor bakalářské práce.
65
Seznam tabulek Tab. č. 1:
Rozpočet obcí mikroregionu Hlinecko na rok 2011
Tab. č. 2:
Návštěvnost SLS Vysočina za období 2005 – 2010
Tab. č. 3:
Návštěvnost Leţáků za rok 2010
Tab. č. 4:
Počet obyvatel dle produktivity v jednotlivých obcích k 31. 12. 2010
Tab. č. 5:
Ubytování v okolí Hlinska
Tab. č. 6:
Ubytování v Hlinsku
Tab. č. 7:
Návštěvnost expozic a výstav muzea v roce 2010
Tab. č. 8:
Návštěvnost expozic a výstav galerie v roce 2010
Tab. č. 9:
Charakteristika respondentů
Pozn. U tabulek, u nichţ není uveden zdroj, je tvůrcem autor bakalářské práce.
66
Seznam příloh Příloha č. 1:
Fotografie pořízené ve VPR Betlém
Příloha č. 2:
Seznam staveb nacházejících se na Veselém Kopci
Příloha č. 3:
Vybrané fotografie staveb Veselého Kopce
Příloha č. 4:
Fotografie pořízené na NKP Leţáky
Příloha č. 5:
Fotografie masopustních masek z Vortové
Příloha č. 6:
Dotazník - občané
Příloha č. 7:
Dotazník – samospráva
67
Příloha č. 1 – Fotografie pořízené ve VPR Betlém
Prodejna s dárkovými předměty
Prostředí Betléma 68
Penzion Betlém
Hospoda u Sv. Huberta 69
Příloha č. 2 – Seznam staveb nacházejících se na Veselém Kopci Objekt
Původní umístění
Vybudované roku:
Usedlost čp. 4
Veselý Kopec
1972
Pazderna
Všeradov
1973
Suška na ovoce
Stříteţ u Skutče
1973
Polygonální stodola
Sádek u Poličky
1973
Čtyřboká stodola
Krouna
1974
Výměnek
Moţděnice
1976
Sýpka
Stan
1977
Mlýn
Oldřetice
1978
Ovčín
Hradiště
1978
Zvonička
Jeníkov
1978
Varna povidel
Klešice
1978
Hájenka
Kozojedy
1979
Stupník na tříslo
Klešice
1979
Kolna se sýpkou
Oldřetice
1980
Sekernická dílna
Dachov
1980
Chalupa čp. 155
Herálec
1982
Vodní olejna
Damašek
1982
Vodní pila
Dolní Sloupnice
1983
Usedlost z Lezníku
Lezník u Poličky
1984
Výměnek
Široký Důl
1985
Chalupa bezzemka
Kameničky
1986
Záhřivka
Přívrat
1987
Gregorova dílna
Herálec
1989
Chalupa z Újezda
Dolní Újezd
1990
Usedlost čp. 19
Mokrá Lhota
2002
[4]
70
Příloha č. 3 - Vybrané fotografie staveb Veselého Kopce
Čtrnáctiboká polygonální stodola ze Sádku [26]
Chalupa z Herálce [26] 71
Usedlost z Mokré Lhoty [26]
Suška ovoce a lnu [26] 72
Příloha č. 4 – Fotografie pořízené na NKP Leţáky
Památník obětem tzv. „jehlan“
Půdorysy původních domů tzv. „hrobodomy“ 73
Prostředí Leţáků
Muzeum 74
Kříţ vztyčený nad Leţáky
75
Příloha č. 5 - Fotografie masopustních masek z Vortové
Kobyla [27]
Rasové [27]
Kominíci [27]
Turci [27]
76
Ţenuška a Strakatý [27]
Ţidé [27]
Slaměný [27]
77
Příloha č. 6 - Dotazník – občané D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro obyvatele vesnických památkových rezervací a zón 1. Jaký je Váš vztah k tomuto místu? mám zde trvalé bydliště a bydlím zde mám zde trvalé bydliště jsem vlastníkem rekreačního ve vlastním domě (bytě) a bydlím zde v nájmu objektu 2.
Jak dlouho jiţ v tomto místě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 let 10 -20 let
jiný……
20 -30 let
nad 30 let
Víte o tom, ţe historická část tohoto místa byla prohlášena před časem vesnickou památkovou rezervací? vím o tom a zajímám se mám o tom povědomí dozvídám se o tom poprvé ne, ani mne to nezajímá 3.
4. Máte představu, jaké výhody to přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 5. Máte představu, jaké nevýhody to přináší? nevím tuším, ale nevím nic konkrétního vím, jako příklad uvedu…………………………………………… 6. Ano 7.
Setkal jste se jiţ při jednání s úřady s tím, ţe je toto místo vesnickou památkovou rezervací? ne
pokud ano, v jaké souvislosti?...................................................................
Domníváte se, ţe prohlášení vesnickou památkovou rezervací bylo pro toto místo přínosem? určitě ano
spíše ano
nedovedu posoudit
spíše ne
určitě ne
Jiţ 15 let je v České republice realizován Program regenerace městských památkových rezervací a zón. Máte představu o tom, čeho se tento program týká? tuším, čeho jde o obnovu infrastruktury jde o finanční podporu majitelům nikdy jsem o něm by se mohl historického centra (ulice, památkově chráněných domů na obnovu neslyšel týkat kanalizace atd.) z prostředků státu a města 8.
9.
Setkal jste se někdy s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout zdejší historické centrum? velmi často občas zřídka Nikdy
10. Myslíte si, ţe se starosta a zastupitelstvo zajímá o problémy spojené s památkovou ochranou tohoto místa? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne 11. Můţete charakterizovat Váš vztah k tomuto místu, kde trvale nebo přechodně bydlíte? jsem na toto místo je tu bydlení jako klidně bych nelíbí se mi tady a raději jsem zde celkem hrdý a jsem rád, ţe v kaţdém jiném šel bydlet bych se odstěhoval někam spokojen zde bydlím místě jinam jinam 12. Co by se mělo udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili ve větší míře neţ dosud? (maximálně tři odpovědi) nemám zájem, aby sem zlepšit pořádek vydat propagační vybudovat další zlepšit stav silnic a jezdilo více turistů a vzhled tiskoviny informační středisko veřejných prostranství přispět občanům na opravy domů jiná opatření, která? .... 13. Údaje o Vás: Muţ pohlaví Věk Vzdělání kde pracujete zaměstnání Místo:
zaměstnanec
ţena do 17 let
18-25
26-35
36-45
46-55
56 a více základní/vyučen střední Vysokoškolské trvale zde nebydlím v tomto městě dojíţdím za prací Nepracuji soukromý v domácnosti, nezaměst student(ka) v důchodu podnikatel mateřská dovolená -naný Tazatel: Datum:
78
Příloha č. 7 - Dotazník – samospráva D O T A Z N Í K (typ BP – A) Pro představitele samosprávy vesnických památkových rezervací a zón Název města: Hlinsko v Čechách Jde o: a) vesnickou památkovou rezervaci (VPR) b) vesnickou památkovou zónu (VPZ) 1. Jakou funkci v obci zastáváte? starosta Místostarosta tajemník jinou…………… 2.
Jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte? do 1 roku 1–5 let 6-10 let
10 -20 let
20 -30 let
3. V kterém roce bylo historické centrum města prohlášeno VPR nebo VPZ? bylo to v roce………………
nad 30 let Nevím
4.
Má Vaše město zpracovanou nějakou územně-plánovací dokumentaci pro území VPR nebo VPZ? územní plán regulační plán urbanistickou studii jiný typ územně-plánovací dokumentace
5.
Má Vaše město zpracovaný nějaký strategický plán, nebo plán rozvoje města? má plán z roku… je připravován uvaţujeme o jeho zpracování
6.
Má Vaše město zpracován Program regenerace VPR (VPZ)? má plán je připravován
7.
uvaţujeme o jeho zpracování
Pracuje ve Vašem městě komise regenerace a jak? ano a je ano, ale její práce je ne, ale uvaţujeme o jejím velmi aktivní formální zřízení
ne a ani nám nechybí
8.
Domníváte se, ţe prohlášení historického centra Vašeho města VPR (VPZ) bylo přínosem? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne
9.
Myslíte si, ţe se zajímáte o problémy spojené s památkovou ochranou Vašeho města? určitě ano spíše ano nedovedu posoudit spíše ne určitě ne
10. Máte představu, jaké výhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 11. Máte představu, jaké nevýhody to (myšleno památková ochrana) Vašemu městu přináší? ……………………………………………………………………………………………………………… 12. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Vaším pověřeným městským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… 13. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s památkovým úřadem, který má Vaše město na starost? …………………………………………………………………………………………………………… 14. Jaké máte zkušenosti s jednáním o památkové ochraně Vašeho města s Krajským úřadem? ……………………………………………………………………………………………………………… 15. Setkal jste se ve Vašem městě s lidmi, kteří si přijeli prohlédnout historické centrum? velmi často občas zřídka nikdy 16. Co by mělo Vaše město udělat pro to, aby k Vám lidé jezdili na výlety a jako turisté? ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… 17. Údaje o Vás: muţ Ţena pohlaví do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více Věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání Místo: Tazatel: Datum:
79
