VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Význam vinné turistiky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Jižní Morava

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

V ý z n a m v i n n é t u r i s t i k y p ro ro z v o j cestovního ruchu v kraji Jižní Morava Bakalářská práce

Autor: Ivana Benešová Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2013

Anotace Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit význam vinné turistiky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava. Bakalářská práce věnuje pozornost významu vinné turistiky v rozvoji cestovního ruchu v kraji. Identifikuje potenciál pro rozvoj vinné turistiky v kraji a zabývá se analýzou preferencí a motivů návštěvníků při účasti na cestovním ruchu na Jiţní Moravě.

Klíčová slova Jiţní Morava, předpoklady rozvoje, rozvoj cestovního ruchu, vinařské stezky, vinná turistika

Annotation Main goal of bachelor thesis is to analyze and valorize the importance of wine tourism in tourism development of the region South Moravia. Bachelor thesis dedicate attention to importance of wine tourism in tourism development in region. Identifies potential for development of wine tourism in region and deals with analysis of preferences and motives of visitors during participation on tourism in South Moravia.

Key words South Moravia, assumptions of development, development of tourism, wine trails, wine tourism

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Ivici Linderové, PhD. za její odborné vedení, cenné připomínky a náměty. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří byli ochotni spolupracovat při dotazníkovém šetření.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah Seznam tabulek, ilustrací a grafů ...................................................................................... 7 Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Vinný cestovní ruch a předpoklady jeho rozvoje .......................................................... 9 1.1 Vinný cestovní ruch a jeho specifika ...................................................................... 9 1.1.1 Charakteristika vinného cestovního ruchu ....................................................... 9 1.1.2 Historie vinné turistiky v České republice ..................................................... 11 1.1.3 Motivy účasti na vinném cestovním ruchu ..................................................... 13 1. 2 Předpoklady rozvoje vinné turistiky a jeho význam pro region .......................... 14 1. 2. 1 Předpoklady rozvoje vinné turistiky ............................................................. 15 1. 2. 2 Dopady rozvoje na region ............................................................................ 25 2 Analýza rozvoje a význam vinné turistiky na Jiţní Moravě ........................................ 28 2.1 Cíl a metodika výzkumu ....................................................................................... 28 2. 2 Vývoj cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava ...................................................... 30 2. 3 Postavení vinného cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava................................... 34 2. 3. 1 Preference a poţadavky návštěvníků Jiţní Moravy ..................................... 35 2. 3. 2 Atraktivita primární nabídky cestovního ruchu pro návštěvníky Jiţní ........ 40 Moravy .................................................................................................................... 40 Závěr ............................................................................................................................... 53 Seznam literatury ............................................................................................................ 55 Seznam příloh ................................................................................................................. 58

6

Seznam tabulek, ilustrací a grafů Obrázky Obrázek 1: Vinařské oblasti České republiky.…………………………………………15

Tabulky Tabulka 1: Vinohradnictví na Jiţní Moravě……………………………………………17 Tabulka 2: Přehled organizovaných akcí……………………………………………….22 Tabulka 3: Základní charakteristika zkoumaného vzorku……………………………...29 Tabulka 4: Počet hromadných ubytovacích zařízení v LVA…………………………...31 Tabulka 5: Přehled naučných a vinařských stezek……………………………………..34 Tabulka 6: Zastoupení jednotlivých typů ubytování…………………………………...39 Tabulka 7: Návštěvnost atraktivit Jiţní Moravy………………………………………..42 Tabulka 8: Návštěvnost vinařských stezek……………………………………………..44 Tabulka 9: Návštěvnost atraktivit vinného cestovního ruchu………………………….46 Tabulka 10: Kombinace prioritních a doplňkových aktivit.…………………………....49

Grafy Graf 1: Vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení v LVA……………………..32 Graf 2: Pravidelnost návštěvy Jiţní Moravy…………………………………………...35 Graf 3: Motiv pro návštěvu Jiţní Moravy……………………………………………...36 Graf 4: Průměrná délka návštěvy Jiţní Moravy………………………………………..37 Graf 5: Druh společnosti návštěvníka Jiţní Moravy…………………………………...38 Graf 6: Informace o moţnostech pobytu……………………………………………….40 Graf 7: Navštěvovaná místa Jiţní Moravy……………………………………………..41 Graf 8: Návštěvnost areálů vinných sklepů…………………………………………….45 Graf 9: Návštěvnost atraktivit Jiţní Moravy…………………………………………...48

7

Úvod Vinný cestovní ruch je součástí gastronomického cestovního ruchu, který patří k novým formám cestovního ruchu. V několika posledních letech je cestování s motivem poznání regionální gastronomie, vín a jiných tradičních nápojů stále častějším cílem cestování. Téma bakalářské práce povaţujeme za aktuální a jeho výběr za opodstatněný zejména ve vztahu k růstu významu vinné turistiky jako motivu cestování. Jde o faktor, který sehrává významnou roli v tvorbě produktů destinací cestovního ruchu s ohledem na zachování tradic, podporu regionální gastronomie atd. Vinná turistika se spojuje s historií vinařství dané oblasti, ale i s různými historickými událostmi a folklórem. Její podpora je v souladu s principem 6 Globálního etického kodexu cestovního ruchu – cestovní ruch jako aktivita vyuţívající kulturní dědictví lidstva a přispívající k jeho zdokonalení. Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit význam vinné turistiky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se zabývá charakteristikou a specifickými rysy vinného cestovního ruchu. Identifikuje motivy účasti na vinném cestovním ruchu, jeho historický vývoj na území České republiky s akcentem na Jiţní Moravu. Pozornost věnuje také předpokladům rozvoje vinného cestovního ruchu. V praktické části se zabýváme vývojem a postavením vinného cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava. Analyzujeme předpoklady rozvoje vinného cestovního ruchu v kraji a preference účastníků při návštěvě Jiţní Moravy. Na základě analýzy a komparace uvádíme v závěru práce zhodnocení a přijímáme jisté závěry.

8

1 Vinný cestovní ruch a předpoklady jeho rozvoje Vinná kultura v sobě skrývá mnohem víc, neţ jen popíjení lahodného vína. Pravdu o víně můţeme teoreticky i prakticky hledat při návštěvě vinohradů, v historických vinných sklepech, ve vinařských centrech zábavy a záţitků i na odborných seminářích o víně [7]. Vinaři nabízejí návštěvníkům vinného cestovního ruchu různorodé sluţby. Základním produktem se stává posezení a degustace ve vinařských zařízeních jako jsou vinné sklepy, vinařství, vinotéky, vzdělávací akce např. vinobraní, výstavy vín, otevřené sklepy, vinné trhy a pro aktivní návštěvníky vinařských stezek a cyklostezek bývají spojeny s poznáváním kultury, historie a tradic dané vinařské oblasti [13].

1.1 Vinný cestovní ruch a jeho specifika Vinný cestovní ruch je specifická forma cestovního ruchu. Můţeme ho přiřadit k venkovskému či kulturnímu cestovnímu ruchu. V současné době představuje stále důleţitější podnikatelské odvětví. Jiţ po mnoho staletí cestovali za vínem profesionální vinařští obchodníci. V dnešní době podnikají podobné cesty i běţní milovníci vína, kteří pronikají stále hlouběji do jednotlivých vinařských regionů a objevují dosud neznámé oblasti [17]. Návštěvníci cestují do vinařských oblastí nejen za degustací vína, ale vyhledávají zde i gurmánské záţitky a proţitky z venkovského prostoru s vinicemi, z lokálního kulturního a přírodního dědictví, chtějí navázat kontakt s cizí kulturou a místním obyvatelstvem [15]. 1.1.1 Charakteristika vinného cestovního ruchu Vinný cestovní ruch je relativně novou formou cestovního ruchu a je součástí gastronomického cestovního ruchu. Vinný cestovní ruch můţeme definovat jako formu cestovního ruchu, jejíţ účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a vinoték, nákupem archivních i nových vín (Zelenka, Pásková, 2002). Přestoţe ČR má dlouhou tradici v pěstování a produkci vína, vínu se jako produktu cestovního ruchu věnuje zvýšená pozornost aţ v posledních letech. Nejedná se přitom 9

o víno pouze jako specifickou pochutinu pro uţší okruh spotřebitelů, ale zahrnuje vše, co je vínu vlastní, co je s ním spojené a co nějakým způsobem navazuje na aktivity související s cestovním ruchem v masovém měřítku (Vystoupil, Šauer a kol., 2011). V současné době je vinný cestovní ruch úzce aktivním trávením volného času a tedy spojením sportovního záţitku s kulturně-poznávacím cestovním ruchem. Spojuje se např. s pěší turistikou, cykloturistikou, s rekreačními pobyty u vody, návštěvou kulturních, historických a přírodních památek a dalších atraktivit cestovního ruchu. Na jiţní, jihozápadní a jihovýchodní Moravě byla vytvořena síť Moravských vinařských stezek, jeţ je dlouhodobým projektem rozvoje vinařství, udrţitelné venkovské turistiky a podporou malého a středního podnikání. (Vystoupil, Šauer a kol., 2011). Charakteristickými rysy vinného cestovního ruchu jsou vinice a vinné sklepy, o které je v současnosti velký zájem. Jsou vyuţívány k produkci i skladování vína, ale stále častěji k záţitkovému vinnému cestovnímu ruchu. Vinařská řemesla jsou spjata s krajinou, s ročními cykly hospodaření a tradičním způsobem ţivota. Vinný cestovní ruch nemá sezónní charakter, stává se celoročním turistickým produktem, coţ vyrovnává sezónnost příjmů vinaře a pomáhá celoroční vytíţenosti ubytovacích sluţeb. Také vyţaduje ubytování v soukromí a menších objektech a je spojen s místní gastronomií, která podporuje gastronomický cestovní ruch a prodej regionálních specialit. Dalším rysem je velký zájem o akce spojené s místní kulturou a folklórem, který přispívá k zachování kulturního dědictví a udrţuje tradiční slavnosti spojené s rokem vinaře. Vinný cestovní ruch má zvláštní „znaleckou“ skupinu návštěvníků a je těţké ho sladit s rodinnou turistikou s dětmi, neboť klientelu tvoří vzdělaní návštěvníci střední vyšší příjmové třídy a je spojována s moderním ţivotním stylem. Víno je hlavní atraktivitou a čarovným slovem, ale současný návštěvník hledá mix záţitků a doplňkové aktivity. Víno podporuje zvláštnosti sluţeb, jako jsou restaurace s bohatou nabídkou vín místní produkce, ubytování spojené s výkladem o víně při návštěvě sklípku, v kombinaci s poznávací turistikou, rekreační turistikou, koupelemi, wellness pobyty, ale také v kombinaci s aktivní turistikou a cykloturistikou [22].

10

1.1.2 Historie vinné turistiky v České republice Víno bylo celá staletí pouze zemědělským produktem, se kterým se ale postupně stále více a lépe obchodovalo. Uţ v 19. století se mluvilo o vinařských regionech Evropy jako o oblastech, kam se za vínem vyplatí zajet. Ve 20. století je uţ o víně moţno mluvit jako o zboţí, které stále vyţaduje marketingovou propagaci a reklamu. Zvláštnost vína se zdůrazňovala místem jeho zrodu. Země původu, oblast a viniční trať se stali obchodní známkou [21]. Období centrálně plánované ekonomiky se v našich podmínkách vyznačuje likvidací soukromých vlastnických vztahů a má za následek úpadek rodinného hospodaření na půdě, a tím i ve vinohradech. Drobné záhumenkové vlastnictví vybízející pouze k výrobě pro vlastní spotřebu zatlačilo obchod s vínem do šedé ekonomiky. A protoţe malí vinaři nemohli s vínem na trh, začalo se jezdit za vínem k nim. Paradoxní oklika vedla ke vzniku jakémusi prvotnímu vinnému cestovnímu ruchu, avšak také neoficiálnímu. Za vínem na Moravu jezdili funkcionáři strany, soudruzi vedoucí ze státních podniků, ale i příbuzní, známí a kamarádi z celé republiky. V krátké historii vinného cestovního ruchu na Moravě můţeme popsat několik prototypů vinařského návštěvníka. Na Moravu jezdily skupiny návštěvníků, jejímţ prvotním zájmem bylo pití vína a odpočinek. Projevovali se nezájmem o atmosféru vinného sklepa a osobnost vinaře. Nerozlišovali kvalitu vína, záţitek hodnotili podle míry své spokojenosti, kterou měřili pouze mnoţstvím poţitého vína. Jiní návštěvníci se o kvalitu vína zajímali a vínu rozuměli, protoţe měli pocit, ţe vínu rozumí kaţdý. Nechtěli pít špatná vína a část z nich opravdu buď rodinnou tradicí, nebo intuicí rozeznávala dobrá vína od špatných. Nechyběl jim většinou předstíraný či jinak odlehčený zájem o lidové tradice. Vyţadovali také vyšší kvalitu sluţeb a dokázali sluţby vinařů ocenit. Specifickou skupinou návštěvníků byli příbuzní z různých oblastí bývalého Československa. Přispěli ke známosti malých vinařů, kteří vţdy dělali víno jen pro sebe či kamarády. Byli těmto malým vinařům jakousi záštitou a trvalými vděčnými maloodběrateli [20]. Doba tohoto „protovinařského“ cestovního ruchu v atmosféře socialistického přetváření venkova zásadně a nadlouho zformovala vztah vinařů k návštěvníkům a obraz vinorodé Moravy v očích veřejnosti. Návštěvníci byli v očích vinařů ti, kteří vínu nerozumí, ale dá se na nich přivydělat - a opačně – vinaři byly pro návštěvníky potomci sedláků 11

ve vinohradě a ve sklepě. Leč záţitek ze setkání u vína byl příjemný pro jedny i druhé. Takţe nemůţeme nezmínit i pozitivní obraz dopadu rozvoje vinného cestovního ruchu spojovaného se zachováváním tradic, především těch folklórních, spjatých s ročními cykly zemědělství [21]. Protoţe ideálem dovolené pro postsocialistického návštěvníka byla cesta do zahraničí, o specializaci domácího vinného cestovního ruchu se nemluvilo ani po deseti letech od změny reţimu v roce 1989. Do roku 1998, kdy Nadace Partnerství přišla s projektem Moravských vinařských stezek jako s turistickým produktem, se pojem vinný cestovní ruch v České republice prakticky nepouţíval. Samotný projekt vinařských stezek vznikl sice s vizí „zachování kulturních tradic spojených s hospodařením malých vinařů“, v první fázi však svoji „prodejnost a srozumitelnost“ opíral více o rostoucí popularitu cykloturistiky, neţ o zájem o vinný cestovní ruch. Generace konzervativních starších vinařů se nezbytné míry zviditelnění, kterou vinný cestovní ruch vyţaduje, velmi obávala. Dříve vinaři podnikali s vínem na černo, neboť se obávali zejména kontrol úřadů, ale také krádeţí hroznů způsobenou návštěvníky. Nebrali na vědomí hodnoty historických a kulturních atraktivit, které jejich tradiční způsob hospodaření obohacoval. Nespojovali rodinnou tradici, historickou hodnotu sklepů, jedinečnost krajiny, unikátnost folklóru ani „terroir“ vín s potenciálem pro vinný cestovní ruch [21]. Vinný cestovní ruch přinesli na Moravu aţ samotní návštěvníci, a to postupně s trendem k objevování kouzla a romantiky tradičního venkova. Návštěvníci se začali doţadovat otevřených sklepů, autentických setkání s vinaři, záţitků s vínem při návštěvě sklepů a samozřejmě s tím spojenými sluţbami. Souběţně s tím se však zlepšovala technologie výroby vín a jejich kvalita, do podnikání nastupovali mladší ročníky vinařů, evropská a státní politika regionálního rozvoje nabízely podporu udrţitelných forem turistiky. Vinný cestovní ruch se stal kolem roku 2003 tématem Jiţní Moravy. Rozhodující vliv měl projekt „Krajem vína“ financovaný Vinařským fondem a realizovaný Národním vinařským centrem od roku 2006 [21]. Současná fáze rozvoje vinného cestovního ruchu je charakteristická spojením marketingu a reklamy vína s propagací a „prodejem“ místa jeho vzniku. Výrobci vína i poskytovatelé sluţeb cestovního ruchu prodávají současně víno a kraj, kde se víno rodí. Veřejný sektor a dva podnikatelské sektory objevují společnou cestu 12

k zákazníkovi. Vinný cestovní ruch se stává jedním z trendů rozvoje udrţitelného cestovního ruchu [21]. Vinný cestovní ruch zaţívá v posledních dvaceti letech po celém světě obrovský rozvoj. Jednou z hlavních aktérů světového vinného cestovního ruchu je Austrálie. První odborná konference zabývající se tímto turistickým odvětvím se konala teprve v roce 1998, a to v Austrálii. Ten samý rok Austrálie představila na svou dobu nezvyklou Národní vinařskou strategii pro Austrálii, jejímţ cílem bylo agresivně přilákat návštěvníky do jejích vinařských oblastí. Důvodem proč návštěvníci zavítali do vinařských oblastí, nebyla jen láska k vínu a touha poznat oblast, ze které pochází, ale i poznávání venkovského ţivotního stylu,

atraktivního přírodního prostředí,

regionálních produktů, řemesel a kuchyně [15]. Ani Evropa nezůstává pozadu, například vinařský kraj Bordeaux je francouzskou destinací, která je vinařským obchodním centrem uţ od 12. století. Zdejší turistika propojovala návštěvu vinařských usedlostí a zámků, které Bordeaux obklopují, s vinařskými trasami a pěstitelskými oblastmi různých odrůd [10]. 1.1.3 Motivy účasti na vinném cestovním ruchu Nejlepším indikátorem, pokud jde o motivaci návštěvníka vinného cestovního ruchu k návštěvě vinařství, je zájem o víno. Větší povědomí o víně generuje zpravidla také vyšší zájem cestovat do vinařské oblasti. Motivace návštěvníků přijet do regionu je tedy odvislá zejména od míry jejich znalostí o víně, tedy zná jednotlivé druhy vína a jeho cílem je navštívit oblast, kde se víno vyrábí. Dále od známosti regionu. Návštěvník zná velmi dobře region, do kterého cestuje, aby ochutnal právě jím vybrané víno. A konečně od nabídky ve vinařském regionu, a to buď individuální ve vinařstvích, nebo společné regionální. K nejčastějším motivům „vinařských“ návštěvníků patří setkání s vinaři, degustace a nákup vín, návštěva festivalů vína a akcí s vínem spojených, folklór či setkání s přáteli. Dalšími motivy, které lákají návštěvníky k cestování za vinným cestovním ruchem, jsou kulinářské proţitky ve spojení s regionální gastronomií. Někteří vyhledávají tyto proţitky přímo v typickém vinném šenku. Většinu návštěvníků vinařská oblast motivuje typickou venkovskou krajinou s vinicemi a propojené cesty po vinných stezkách či cyklotrasách. Typickým motivem bychom mohli jmenovat i návštěvu historických a přírodních památek [25].

13

Návštěvník je významným prvkem rozvoje cestovního ruchu. S cílem uspokojit jeho potřeby je nezbytné znát charakteristiku potenciálních spotřebitelů a jejich motivy. Návštěvníky vinného cestovního ruchu, jejich chováním, charakteristikami, motivací a členěním se od 90. let 20. století zabývala část studií věnujících se oblasti vinařského cestovního ruchu. Na základě těchto studií se však nedá vytvořit jednotný profil „typického“ návštěvníka cestovního ruchu vyráţejícího za vínem. „Vinařští“ návštěvníci se od sebe v některých aspektech liší region od regionu. „Vinařské“ návštěvníky můţeme definovat jednoduše jako návštěvníky vinic, vinařství, vinných festivalů a přehlídek, kteří přijeli za účelem rekreace. Tato stručná definice sice vystihuje hlavní podstatu, ale říká jen málo o tom, kdo „vinařský“ návštěvník je a co jej motivuje k provozování vinného cestovního ruchu. Panuje všeobecná snaha o typologizaci „vinařských“ návštěvníků a identifikaci hlavních motivačních faktorů, neboť k rozvoji vinného cestovního ruchu v regionu je důleţité znát motivaci návštěvníků. Je také důleţité odlišovat, zda se jedná o někoho, kdo se v určitém regionu zdrţí jen krátce a pouze za účelem nákupu vína přímo u vinaře nebo jde o jedince, který podnikl delší cestu, aby navštívil určitou vinařskou oblast, kde se vyrábí jeho oblíbené víno [25].

1. 2 Předpoklady rozvoje vinné turistiky a jeho význam pro region Předpoklady cestovního ruchu představují souhrn přírodních a antropogenních aspektů, které vytvářejí předpoklady pro realizaci cestovního ruchu. Podle funkčněchorologického členění (P. Mariot) je lze členit na lokalizační, selektivní a realizační předpoklady cestovního ruchu (Zelenka, Pásková, 2002). Dle Mariota lokalizační předpoklady zahrnují jednak přírodní předpoklady, které tvoří strukturu a přírodní atraktivity krajiny, tak i kulturně-historické předpoklady zahrnující lidmi vytvořené atraktivity, lidové tradice, folklór a umění. Selektivní předpoklady zahrnují předpoklady demografické, politické, sociologické, urbanizační, ekologické a předpoklady personální. Jako poslední skupinou jsou realizační předpoklady, do kterých zahrnujeme komunikační předpoklady, kulturní, zábavní, sportovní, dopravní a jiná zařízení (Zelenka, Pásková, 2002). V práci budeme klást větší důraz na lokalizační a selektivní předpoklady cestovního ruchu. 14

1. 2. 1 Předpoklady rozvoje vinné turistiky Lokalizační předpoklady a) Struktura krajiny Vinařský prostor v České republice je členěn dle znění zákona o vinohradnictví a vinařství na vinařskou oblast Morava a vinařskou oblast Čechy. Vinařská oblast se skládá z vinařských podoblastí a ty se dále člení na vinařské obce, na jejichţ území jsou stanoveny viniční tratě nebo jejich části. Vinařská oblast Morava se skládá ze čtyř podoblastí, a to Mikulovské, která disponuje s 30 vinařskými obcemi, Slovácké se 116 obcemi, Velkopavlovické se 75 obcemi a Znojemské, která čítá 91 obcí. Vinařská oblast Čechy má dvě podoblasti, a to Mělnickou s 37 obcemi a Litoměřickou s 29 obcemi. Na základě pevně daných kritérií bylo tedy v ČR vymezeno celkem 378 vinařských obcí (Vystoupil, Šauer a kol., 2011). Obrázek 1: Vinařské oblasti České republiky

Zdroj: Vinařské oblasti České republiky. Harble & Stloukal, víno z Branišovic [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.stloukal.net Co se týče prostorové koncentrace, nejvýznamnější oblast vinného cestovního ruchu nalezneme na jiţní Moravě v pomyslném trojúhelníku Novosedly (okres Břeclav) – Hodonín – Blučina (okres Brno-venkov). Patří sem tedy téměř celá Mikulovská podoblast, střední a jiţní část Velkopavlovické a západní část Slovácké podoblasti. Další významné oblasti leţí v okolí Znojma (Znojemská podoblast), mezi Kyjovem a Boršicemi (okres Uherské Hradiště) a v okolí Stráţnice (v obou případech Slovácká 15

podoblast). Ve jmenovaných územích se nachází nejvíce vinic, pěstitelů a výrobců vína, potřebné turistické zázemí a infrastruktura (především turisticky vyuţitelná lůţka a větší kapacity vinných sklípků a pohostinství, vhodné pro komerční vyuţití), vinařských stezek a v neposlední řadě blízkost přírodních, kulturních a dalších atraktivit. V Čechách nelze hovořit o ţádném větším uskupení, jedná se pouze o jednotlivé obce významné pro vinný cestovní ruch. Tento význam je však vzhledem ke koncentraci jevu ve srovnání s moravským vinařským prostorem nesouměřitelný. Vyzdvihnout lze snad pouze Mělník (Mělnická podoblast), Velké Ţernoseky, Litoměřice a Roudnici nad Labem (Litoměřická podoblast) (Vystoupil, Šauer a kol., 2011). b) Přírodní atraktivity Vinařská podoblast Slovácko tvoří z hlediska přírody velmi pestrou oblast, zahrnující jak údolní nivu Moravy se slatinami a luţními lesy, tak lesnatou pahorkatinu Ţďánického lesa a Chřibů i horské lesnaté hřebeny Bílých Karpat. Kromě plošně chráněného území CHKO Bílé Karpaty, biosférické rezervace UNESCO Dolní Morava a přírodních parků se v oblasti nachází celá řada maloplošných chráněných území – přírodních památek i rezervací. Napříč Slováckem se od severu k jihu táhne umělá vodní cesta zvaná podle svých krajních bodů Průplav Otrokovice – Rohatec nebo častěji Baťův kanál (Dudák, 2011). Velkopavlovická vinařská podoblast má na Moravě centrální charakter. Na severu moravský vinařský kraj uzavírají stráně Drahanské vrchoviny, ale na zbývajících stranách je tato vinařská podoblast obklopena třemi dalšími vinařskými podoblastmiSlováckou, Mikulovskou a Znojemskou. S výjimkou severozápadní části brněnské aglomerace a podhůří Ţdánického lesa je Velkopavlovická vinařská podoblast tvořena převáţně pahorkatinou aţ rovinou řídce zalesněného Dyjsko-svrateckého úvalu, protkaného řadou vodních toků ústících do řeky Svratky nebo jejích přítoků (Dudák, 2011). Severozápadní část Mikulovské vinařské podoblasti charakterizuje poměrně málo členitá krajina Dyjsko-svrateckého úvalu od Pohořelic aţ k Dyji, respektive k vodním nádrţím Nové Mlýny, oblíbenému centru vodních sportů. Jihozápadní část lze vymezit Drnholeckou pahorkatinou na západ od Dyje a Dunajovickými vrchy na jihovýchod od této řeky. Přírodně nejatraktivnější je krajina Pavlovských vrchů a Lednicko-valtického 16

areálu. Příroda Pavlovských vrchů je spolu s přírodou Milovické pahorkatiny chráněna jako CHKO Pálava (Dudák, 2011). K nejvýznamnějším místům Znojemské vinařské podoblasti z hlediska přírody patří oblast Krumlovského lesa s NPR Krumlovsko-rokytenské slepence, ale také oblast podél Jevišovky a Dyje. Celá niva Dyje na jihozápad od Znojma je chráněna jako Národní park Podyjí, převáţně zalesněné a řídce osídlené území s mimořádně pestrým zastoupením fauny i flóry (Dudák, 2011). Tabulka 1: Vinohradnictví na Jiţní Moravě Vinařská podoblast

Počet vinařských oblastí

Počet viničních tratí

Počet pěstitelů

Výměra registrovaných vinic (ha)

Slovácká

117

408

8 307

15 455

Velkopavlovická

75

321

7 007

14 435

Mikulovská

30

182

2 473

10 431

Znojemská

90

215

1 142

8 825

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR, Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno, prosinec 2012

Mezi přírodní lokalizační předpoklad můţeme zařadit v dnešní době moderní produkty pro podporu vinného cestovního ruchu, kterými jsou tzv. vinařské (vinné) stezky, coţ jsou „tématické stezky“, pro které je charakteristické propojení jednotlivých pěstitelů a poskytovatelů dalších sluţeb do uceleného produktu (Vystoupil, Šauer a kol., 2011). Stále více nejen domácích návštěvníků vyhledává nenáročnou cyklistiku mezi romantickými vinicemi, odpočinek u sklípků a uvolňující posezení se sklenkou v ruce. Jiţní Morava je protkaná více neţ dvanácti sty kilometry podrobně značených tras známých jako Moravské vinařské stezky, které jsou důleţitým předpokladem pro rozvoj vinného cestovního ruchu. Stezky se klikatí vinařskou krajinou, zahýbají k vyhlídkám, procházejí sklepními uličkami a propojují významné vinařské obce. Pomocí těchto tras je pak moravský venkov prezentován jako kraj poutavé přírody, ojedinělých historických památek, ale především dobrého vína. Vyrazit můţeme například na stezku Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou, Bzeneckou, Kyjovskou, Stráţnickou, Brněnskou nebo vinařskou stezku Podluţí, Krajem André a Modré hory. V obcích, 17

kterými stezky procházejí, nechybějí tabule s mapami, které přehlednými piktogramy poukazují na nejvýznamnější zajímavosti. Všech deset regionálních okruhů propojuje 280 km dlouhá Moravská vinná stezka vedoucí ze Znojma do Uherského Hradiště (Stávek, 2008). Kaţdá stezka má svoji speciální mapu. Na kaţdé z nich najdeme dostatek informací nejen o délkách jednotlivých tras, ale také o jejich výškových profilech i stavu povrchů. Značení všech stezek rozeznáme podle společného loga, jehoţ barevnost se liší podle konkrétní trasy [13]. Moravské vinařské stezky vyuţívá řada obcí a malých podnikatelů jako nástroj rozvoje šetrného cestovního ruchu a podpory malého podnikání. Ekonomický přínos je přímo svázán s úctou ke krajině, zachováním lidových tradic a obnovou kulturního dědictví spojeného s vinařstvím [24]. Vedle vinařských stezek se s vinařskými zajímavostmi můţeme seznámit na místních naučných stezkách, jako je například Stará Hora v obci Novosedly, nebo trasách, které budují vinařské obce mezi vinicemi, aby turistům přiblíţili vinohradnictví a vinařské tradice svého regionu [13]. c) Kulturně-historické atraktivity Předpokladem rozvoje vinného cestovního ruchu je budování vinných sklípků, které jsou spojené ve sklepní uličky. Vinné sklepy jsou v podzemní části někdy samostatné, většinou pak spojené se stavbou lisovny, nebo pod obytnými domy. Jsou nejtypičtější částí hmotné kultury vinařství. Soubory sklepů vytváří tzv. „sklepní uličky“. Tento moderní novotvar historicky neexistoval, a pro lokality sklepů se pouţívaly místní názvy, jako jsou: Šidleny, Pod Šištétem, Zelnice apod. S úpadkem soukromého podnikání a individuálního vinaření v dobách komunismu chátraly také stavby sklepů. Ničila je buď absence jakékoliv péče, nebo nevhodné přestavby. Aţ po roce 2000 se začal projevovat větší zájem o sklepy jako atraktivitu a provozní prostor pro vinný cestovní ruch. Bohuţel stavební zákon samostatný podzemní sklep neklasifikuje jako stavbu a sklepy nebyly jako stavby vůbec evidovány. Nevztahovala se na ně tudíţ ani řádná legislativní úprava. V současnosti je o sklepy velký zájem, jsou vyuţívány k produkci i skladování vína, ale stále častěji k záţitkovému vinnému cestovnímu ruchu. Z důvodu jejich vyuţití jako víceúčelových 18

objektů, zejména jako víkendového nebo turistického ubytování, jsou jejich nadzemní části rozšiřovány. Sklepy dostávají moderní, nepůvodní funkce, protoţe ve sklepech místní lidé nepřespávali, vţdy se vraceli na noc domů. Tyto často devastující přestavby jsou daní turistickému pokroku a nedokonalé ochraně lidové architektury. Význam sklepů a sklepních uliček z hlediska nabídky sluţeb a produktů v autentickém prostředí bude růst. Do sklepních uliček se dostanou i mnohé doplňkové sluţby, jako je stravování, lokální mikromuzea, prodejny suvenýrů apod. [20]. Návštěvnost moravských historických měst a památkových objektů patrně zatím převyšuje podíl návštěvníků, kteří přicházejí za ryze vinným cestovním ruchem. Ale nutno připomenout, ţe vinný cestovní ruch je typickým případem, kdy jedno téma – v našem případě víno – tvoří image, přičemţ návštěvník regionu automaticky očekává standardní mix záţitků, namíchaný z poznávací, aktivní a záţitkové turistiky. Právě v této kombinaci vína a památek jiţní Morava vítězí nad ostatními regiony Česka. Za všechny památky vzpomeňme Lednicko-valtický areál, který je spojený s hospodařením kníţecího rodu Lichtenštejnů na území dnešní Jiţní Moravy. Světoznámý komplex krajinné, zahradní a stavební architektury je ve světovém fondu kulturního dědictví UNESCO zapsán právě kvůli své jedinečné komplexnosti. Návštěva zahrad a zámků v Lednici a Valticích je nejčastějším důvodem uznávací turistiky na Jiţní Moravě. Spojení s vínem se však nabízí na kaţdém kroku. V mnoha historických prostorech jsou umístěny vinotéky a vinárny, v areálu zámku jsou muzea vinařství, ve valtickém zámku sídlí Salón vín atd. [20]. Z hlediska historických památek je také Slovácko oblastí pozoruhodnou. Vezmeme-li pouze lokality navlečené jako perly na niti na řece Moravě, objevíme řadu větších i menších měst se zámky a zámeckými zahradami, hradbami a branami, kláštery a kostely. Nejvýznamnějšími památkovými lokalitami jsou zde Uherské Hradiště, Staré město, Uherský Ostroh. Významné památky najdeme samozřejmě i mimo uvedenou osu. Zcela mimořádný duchovní význam nejen pro oblast Slovácka, ale i pro celou Moravu má Velehrad (Dudák, 2011). Na území Velkopavlovické vinařské podoblasti se nevyskytují ţádné hrady, pokud nepočítáme hrad Veveří na území města Brna, pouze zámky. Jsou to například Zámek ve Slavkově u Brna, Bučovicích, Kloboukách u Brna, Ţidlochovicích a Velkých 19

Pavlovicích. Trvalé expozice a moţnost návštěv je pouze ve Slavkově u Brna a Bučovicích, kde se také v průběhu sezóny pořádá řada kulturních a společenských akcí. Kromě hradů a zámků jsou ve Velkopavlovické oblasti časté také tvrze, z nich nejvýznamnější leţí v Čejkovicích [14]. Nejvýznamnějším historickým centrem Mikulovské vinařské podoblasti je Mikulov, lidovou architekturou se pyšní zejména obec Pavlov. V blízkosti CHKO Pálava se odvíjí další kapitola pohádky – Lednicko-valtický areál, který je krajinnou památkovou zónou a památkou UNESCO (Dudák, 2011). Znojemská vinařská oblast se můţe pyšnit nejvýznamnějším památkovými centry, které se nachází v severní části oblasti. Jmenovat můţeme např. Ivančice (městská památková zóna), Moravský Krumlov, Dolní Kounice a Rajhrad a na jihu památkami mimořádně obdařené Znojmo (městská památková rezervace s NKP hradní rotunda). Ale i v řadě dalších míst se nacházejí výjimečné historické stavby (například Řeznovice, Hostěradice a Hnanice) (Dudák, 2011). d) Organizované akce a folklór Důleţitým činitelem pro rozvoj vinného cestovního ruchu v regionu Jiţní Morava je bezesporu folklór. Zájem o folklór ze strany návštěvníků a turistů má rostoucí trend. Folklór ovlivňuje a prostupuje stylem obnovy sklepních staveb, výzdobou všech vinařských suvenýrů, hudbou i akcemi pořádanými pro domácí i návštěvníky [19]. Pro Jiţní Moravu je typické udrţování lidových tradic, řemesel a zvyků. Tisíce návštěvníků ročně navštíví různé druhy moravských národopisných slavností. Málokdo ví, ţe muţský improvizovaný tanec skočného typu – Slovácký verbuňk, který se tančí ve většině obcí na Slovácku, se stal nemateriálním dědictvím lidstva zapsaným UNESCO [11]. Jiţní Morava se rozkládá na území několika výrazných etnografických regionů, jeţ se vyznačují pestrou škálou lidových tradic, které daly vzniknout svérázné regionální gastronomii. Na osobitých rysech zdejší kuchyně se podílí především úrodnost kraje s dostatkem obilí, brambor, ovoce a také vína [9]. Centrála cestovního ruchu Jiţní Morava se jiţ delší dobu zaměřuje na rozvoj regionální gastronomie. S pozitivním ohlasem se setkal projekt „Ochutnejte Moravu“. Díky 20

projektu došlo k výměně zkušeností v oblasti rozvoje regionální gastronomie a tradic mezi jiţní Moravou a dolnorakouskou oblastí Weinviertel. Podařilo se zmapovat producenty a prodejce na území jiţní Moravy, díky tomu si mohou místní obyvatelé i návštěvníci jednoduše najít producenty a prodejce jihomoravských regionálních potravin a výrobků [12]. Vinařské akce na jiţní Moravě znamenají pro region nejen nové klienty, ale hlavně důleţitý zdroj financí, který pomáhá k dalšímu rozvoji malých i středních podnikatelů na turistickém trhu. Akcí, na kterých se spojuje gastronomie, kultura a víno je stále víc a víc [13]. Vinařské tradice nabízí záţitky po celý rok. Mezi nejsvátečnější chvíle vinohradnických obcí patří vinobraní, čas, kdy celoroční úsilí vinařů vrcholí sklizní úrody. Z hlediska vinného cestovního ruchu se jedná o nejvýznamnější a nejrozšířenější vinařskou událost v roce. Tradice novodobého vinobraní je spojena aţ s 20. stoletím, kdy se postupně z prostého ochutnávání burčáku v jednotlivých vinných sklepech stala rozsáhlá společenská událost spojená s konkrétní krajovou historií vinařství. V některých vinařských obcích se z původní podoby moc nedochovalo, ale princip a důvod oslav zůstává pořád stejný. Téměř vţdy je doprovázeno kulturním programem. Nejčastěji se můţeme setkat s historickým či krojovaným průvodem, folklórními vystoupeními, jarmarkem, taneční zábavou s cimbálovou nebo dechovou hudbou a samozřejmě ochutnávkou burčáku, ale také vín starších ročníků. Vinobraní je nejčastěji pořádáno v září nebo v říjnu [18]. Z velkých vinařství je průkopníkem vinného cestovního ruchu Znovín Znojmo, který má vlastní turistický program. Turistům ze své databáze nabízí tzv. Putování za vínem, které ročně navštíví aţ 15 tisíc účastníků. Myšlenka Festivalu otevřených sklepů navázala na předchozí aktivity Nadace partnerství, která na jiţní Moravě rozjela projekt Moravské vinařské stezky. Původní záměr počítal se čtyřmi festivaly do roka, kaţdý v jednom ročním období a pokaţdé v jiné vinařské podoblasti. Vzhledem ke stále rostoucímu počtu vinařských akcí, stále větší vytíţenosti vinařů a ohlasu návštěvníků, kteří nechtěli chybět ani na jednom, ale čtyři festivaly ročně pro ně byly příliš, se nakonec první rok počet festivalů sníţil na tři. Jedinečnost festivalu spočívá v zachování autenticity prostředí i kontaktů s místními 21

lidmi, nejvyšší kvalitě vín a gastronomie se spojením nabídky místních restaurací speciálními menu, vyuţití moderních komunikačních technologií. Akce napomáhá k pozvednutí obrazu o kvalitě vín a sluţeb vinného cestovního ruchu na Moravě. Během festivalu návštěvníci mohou vyuţít průvodce, kteří provádí zájemce o historii sklepními uličkami. Součástí kaţdého festivalu je bohatý doprovodný program s koncerty, divadlem i populárně-naučnými programy [23]. Typickým lidovým obřadem, známým aţ v zahraničí, je Jízda králů s dlouholetou tradicí. K vidění je ve vybraných moravských městech a obcích, na jiţní Moravě ve Skoronicích a Kyjově coby součást folklorního festivalu Slovácký rok. Ke slavnosti neodmyslitelně patří krojovaný průvod v čele s mladým králem, který má v ústech bílou růţi a je oblečený do ţenského šatu. Součástí akce bývá vystoupení krojovaných souborů, jarmark s řemeslnými výrobky či místními specialitami. Původ Jízdy králů není

dodnes

zcela

jasný,

pravděpodobně

vychází

z prastarých

královských

a náboţenských rituálů, které měly zajistit úrodu. Slavnost je mezi lidmi neobyčejně populární a má obrovský turistický potenciál. Kaţdoročně ji navštěvují tisíce turistů, které láká původní, léty nezdegenerovaná moravská tradice. I tato lidová tradice byla zařazena v roce 2011 do nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO (Japo, Cot Business, 2012). Tabulka 2: Přehled organizovaných akcí Organizované akce Název akce

Datum konání

Vinařská podoblast

Místo konání

Znovín Znojmo

Květen 2013

Znojemská

Znojmo, Miroslav

Festival otevřených sklepů

Červen 2013

Slovácká

Moravská Nová Ves, Prušánky, Hrušky a Poddvorov

Jízda králů

Květen 2013

Slovácká

Vlčnov

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013

22

Selektivní předpoklady V několika posledních letech vznikla v ČR pod záštitou různých organizací a sdruţení (většinou samosprávných a neziskových) řada aktivit, které usilují o vinný cestovní ruch a vše, co je s ním spojené, dostat do povědomí široké veřejnosti. Na mezinárodním fóru jsou pořádány semináře a sympozia, kterých se účastní výrobci vín, majitelé vinoték, zástupci vinařských obcí, mikroregionů a zájmových sdruţení, ale i vinařských stezek, kde je tuzemský vinný cestovní ruch a aktivity s ním spojené konfrontovány s podobnými aktivitami v geograficky blízkých zemích, např. Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Německo. Mezinárodní spolupráce na poli vyuţití vinařství v cestovním ruchu je velmi ţádoucí, a to i vzhledem ke zkušenostem cestovního ruchu vyspělých zemí, které se jiţ po řadu let jeví jako značně perspektivní (Vystoupil, Šauer a kol., 2011). Mezi nejvýznamnější aktéry v oblasti vinného cestovního ruchu a vinařství vůbec lze zařadit Svaz vinařů České republiky (zaloţen v roce 1993), jenţ prostřednictvím jednotné organizace hájí zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína u nás i v zahraničí. Jeho členy jsou právnické i fyzické osoby podnikající v oboru a drobní vinaři prostřednictvím vinařských spolků a obcí. Velmi důleţité jsou aktivity samotných obcí, mikroregionálních sdruţení a také jednotlivých pěstitelů a producentů vína. Na propagaci vinného cestovního ruchu se podílí také Vinařský fond České republiky, jehoţ posláním bylo a je podporovat vinařství a vinohradnictví v rámci evropských struktur (Vystoupil, Šauer a kol., 2011). Další organizací, zabývající se vinařským cestovním ruchem, je Národní vinařské centrum. Tato obecně prospěšná společnost byla zaloţena v roce 2001 a její vytvoření byl jeden z cílů projektu Rozvoj vinařství na Jiţní Moravě realizovaného na přelomu 20. a 21. století. Samotné město Valtice je centrem vinařství a turistiky v regionu. Cílem organizace je propagace a podpora vín a vinařství, a to nejen prostřednictvím soutěţe a degustační expozice Salonu vín, ale také vydáváním odborné literatury, pořádáním školení a seminářů a také obecná propagace moravských a českých vín v úzké spolupráci s Vinařským fondem České republiky [20].

23

Mezinárodní a neziskovou organizací evropských vinařských regionů, zabývající se vinným cestovním ruchem v mezinárodním měřítku, můţeme jmenovat např. Sdruţení evropských vinařských regionů (dále jen AREV). Její činnosti napomáhají k vzájemnému porozumění v rámci Evropy při prosazování oprávněných zájmů jednotlivými členskými regiony. Členem této organizace je Svaz vinařů České republiky [8]. Mezi další mezinárodní organizace můţeme zařadit nevládní organizaci COPA, jejímţ předmětem činnosti je zemědělská politika jako celek, proto je vinohradnictví a vinařství včleněno do oblasti jejího zájmu. Členem COPY je jiţ výše zmíněný Svaz vinařů České republiky [13]. Certifikace obecně je známkou dosaţení určité úrovně kvality, měřitelné pomocí stanovených kritérií. V cestovním ruchu jsou certifikace vodítkem pro všechny, kteří očekávají a hledají dobrou kvalitu sluţeb. Certifikace ve vinném cestovním ruchu probíhá výběrem zařízení podle stanovených kriterií. Zařízení jsou rozdělena do pěti kategorií. První kategorií je vinařství, jehoţ certifikace zaručí návštěvníkovi moţnost prohlídky vinic či ochutnání vyráběných vín. Do druhé kategorie se zařazují vinné sklepy, jejichţ provozovatel nabízí návštěvníkovi posezení ve vinném sklepě a prodává vína vlastní nebo cizí produkce. Další kategorie je vinotéka, která poskytuje návštěvníkům informace související s vínem, vinařstvím a vinným cestovním ruchem. Certifikovaná restaurace s vínem nabízí více kulinářských či vinařských akcí. Poslední kategorií je ubytování s vinařskou tématikou, které přímo souvisejí s provozem vinného sklepa, vinařství, restaurace s vínem a podobně [13]. O certifikaci ţádá provozovatel nebo vlastník zařízení. Certifikát mu bude přidělen na základě splněných kritérií dané kategorie. Je moţné zaţádat o jednotlivou kategorii nebo o zvýhodněnou společnou certifikaci pro více typu provozů. Certifikace zařízení vinného cestovního ruchu je realizována v rámci kontinuálního projektu rozvoje a podpory vinného cestovního ruchu na Moravě a v Čechách. Pokud podnik obstojí před certifikační komisí, přinese mu to nemalé zvýhodnění před konkurencí. Podnik bude moci distribuovat samostatný letáček s informacemi o certifikaci na veletrzích, vinařských a jiných akcích pořádaných Národním vinařským centrem. Dosáhne i zvýraznění zápisu svého certifikovaného zařízení v nosném 24

produktu propagací v turistických průvodcích „To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“, které obsahují i pasáţ věnující se certifikaci. Na aktéry vinného cestovního ruchu se bude pohlíţet jako na elitní subjekty. Národní vinařské centrum i Nadace Partnerství bude dávat těmto subjektům přednost při pořádání novinářských press či fam tripů. Certifikované subjekty budou realizátory projektu přednostně propagovány v médiích a jejich zařízení budou označena smaltovanými tabulkami s logem „Vína z Moravy“ nebo „Vína z Čech“ s nápisem v češtině a angličtině „Certifikace vinařské turistiky“ [13]. 1. 2. 2 Dopady rozvoje na region K úkolům vinného cestovního ruchu patří podpora hospodářského růstu regionů, zvýšení konkurenceschopnosti těch méně rozvinutých a také zlepšení ţivotního standardu tamního obyvatelstva. Zejména díky tvorbě nových pracovních míst a podpoře prodeje místních produktů je vinný cestovní ruch důleţitý faktor rozvoje venkovského prostoru. Vinný cestovní ruch však nabízí nejen moţnost posílit ekonomickou a sociální základnu regionu, ale umoţňuje také zahrnout ekologický rozměr. Řadí se totiţ do kategorie tzv. soft tourism, tedy měkkých forem cestovního ruchu, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí [25]. Prioritní je integrace obou průmyslových odvětví, tedy vinařství a cestovního ruchu. Region můţe být na poli vinného cestovního ruchu úspěšný pouze za předpokladu, ţe budou tato odvětví efektivně propojena a bude mezi nimi fungovat spolupráce. Dalším klíčovým prvkem je existence a rozvoj vinařských akcí a festivalů v regionu, které dávají vinařům moţnost kontaktu se zákazníky a také přímého prodeje vína. Stoupá počet akcí vinného cestovního ruchu i počet návštěvníků těchto akcí. Propagace v médiích i způsobem ústního sdělení přímých účastníků okruhu známých a přátel přináší dobré výsledky. Návštěvníci si odnáší záţitek, víno i vztah k vinaři i k místu [25]. Vinaři se tímto způsobem dostávají do kontaktu se stovkami návštěvníků, kteří se vrací a částečně s sebou přivádějí nové návštěvníky, např. své přátelé a rodinu. U stálých návštěvníků akcí je zájem objevovat nové vinařské vesnice a sklepní lokality. Struktura návštěvníků se pozitivně obměňuje, zejména přibývá mladých lidí do 30 let. Formuje se stálá základna jak z hlediska sociálního postavení, tak z hlediska regionu [20].

25

Dalšími elementy, které vinařský region potřebuje k úspěšné nabídce produktů vinného cestovního ruchu, jsou festivaly a akce s vinnou tématikou, moţnosti trávení volného času či moţnosti nákupu u vinařů a v regionu. K nabídce bezesporu patří architektura spojená s kulturními lákadly, přístup k místní kultuře a ţivotnímu stylu. Nezbytnou součástí jsou turistické infrastruktury, např. doprava, ubytování, gastronomie, informace [25]. Přínosy vinného cestovního ruchu mají poměrně široký záběr. Na prvním místě je hledisko ekonomické, ale nelze opomíjet i pozitivní dopady společenské a kulturní. Vinný cestovní ruch umoţňuje udrţet a vytvářet pracovní místa, podpořit zemědělské hospodářství (vinice, farmy), ochránit krajinu a přírodu před negativními vlivy. Napomáhá k zlepšování ţivotního prostředí a k dobrému zajištění kulturního vyţití. Pro podnikatele ve vinném cestovním ruchu jsou nejzajímavější přínosy ekonomické v podobě příjmů z podnikání a zhodnocení vlastní nemovitosti. V komplexu s tím je důleţitý i rozvoj obce, údrţba potřebné infrastruktury, rozvoj společenského a spolkového ţivota, vyuţívání kulturního a historického dědictví v doprovodných programech [24]. Vinařství ve spojení s místní gastronomií představuje v cestovním ruchu významnou součást turistického produktu, který dává pracovní příleţitosti velkému mnoţství lidí. To můţe kladně ovlivnit sociální stabilitu regionu a zlepšit ţivotní úroveň místních obyvatel. Nachází se zde nad tisíc vinohradníků, registrovaných vinařů, lidé jsou zaměstnáni ve firmách, které bezprostředně participují na pěstování hroznů a výrobě vína. Jsou zde navazující obory jako sluţby, gastronomie, turistika a cestovní ruch, které zaměstnávají mnoho lidí [16]. Díky koncentraci přírodních a kulturních atraktivit se jiţní Morava stává velmi vyhledávaným regionem nejen českými návštěvníky, ale zavítají do oblasti i zahraniční návštěvníci. Zachování a rekonstrukce těchto památek zvyšuje atraktivitu území. Negativním dopadem můţeme jmenovat např. poškozování krajiny a přírody provozem motorových vozidel, nedovoleným vstupem návštěvníků mimo vyznačené trasy naučných stezek, poškozování historických a kulturních památek [19].

26

Rizikem můţe být i neatraktivní krajina, která má původ v mnoha faktorech: špatně naplánované projekty vybavenosti, zakrývající výhled do krajiny, architektonicky nezdařilé umístění turistických zařízení a jejich vybavenosti do krajiny, pouţívání velkých a nevkusných reklamních poutačů [24].

27

2 Analýza rozvoje a význam vinné turistiky na Jižní Moravě Význam vinné turistiky jako součásti gastronomického cestovního ruchu stále roste. Pro rozvoj vinného cestovního ruchu je důleţitá materiálně-technická základna cestovního ruchu v dané oblasti, a také poznání motivů jeho účastníků.

2.1 Cíl a metodika výzkumu Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit význam vinné turistiky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava. Na cíl bakalářské práce navazuje hlavní hypotéza H0, ve které předpokládáme, ţe vlivem rozvoje vinného cestovního ruchu došlo ke změnám v materiálně-technické základně Jiţní Moravy, zejména v turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál. V návaznosti na hlavní hypotézu jsme stanovili dvě částkové hypotézy:

-

H1: Minimálně 50% respondentů cestuje na Jiţní Moravu kvůli atraktivitám vinného cestovního ruchu.

-

H2: Většina respondentů spojuje vinný cestovní ruch s návštěvou kulturněhistorických památek.

Při zpracování práce jsme vyuţili primární i sekundární zdroje dat. Sekundárními zdroji dat byly především oficiální statistiky, údaje z ministerstev a odborné příspěvky publikované online. Primární data jsme získali formou dotazování na základě předem sestaveného dotazníku. Dotazníkové šetření probíhalo, v měsíci březen a duben 2013. Celkem bylo osloveno 120 respondentů v okolí CHKO Pálava, v Brně a ve Znojmě. Dotazník jsme také distribuovali online, a to prostřednictvím elektronické pošty a sociálních sítí. Celkový počet otázek v dotazníku čítá 16 otázek, z nichţ 12 otázek je zaměřeno na rozvoj vinného cestovního ruchu na Jiţní Moravě, a 4 zjišťují sociologické charakteristiky respondentů. Dotazník obsahuje 5 uzavřených otázek, na které respondenti odpovídali na základě uvedených moţností a 11 otázek polootevřených.

28

Z celkového počtu respondentů, zejména tuzemských návštěvníků, kteří navštěvují Jiţní Moravu, bylo 67 ţen (56 %) a 53 muţů (44 %). Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou jsou respondenti v rozmezí 18 – 25 let tvořící 34 %. Druhou nejpočetnější skupinou tvořící 23 % jsou návštěvníci ve věku 51 – 60. Věkovou skupinu 26 – 30 tvoří 14 %, 10 % zastupuje věková hranice 41 – 50 let. Skupina pod 18 let je zastoupena ve výši 7 % dotazovaných a stejně tak věková skupina 31 – 40 let. Nejméně je zastoupena skupina nad 60 let tvořena pouze 5 %. Nejvyšší podíl návštěvníků, kteří za vinným cestovním ruchem přijeli, pochází z Jihomoravského kraje. Tabulka 3: Základní charakteristika zkoumaného vzorku Hl. město Praha

4

Plzeňský

1

Středočeský

10

Karlovarský

0

Ústecký

0

Jihočeský

2

Liberecký

4

Královéhradecký

2

Pardubický

1

Vysočina

35

Jihomoravský

48

Olomoucký

4

Moravskoslezský

5

Zlínský

4

Ţena

67

Muţ

53

Trvalé bydliště (kraj)

Pohlaví

29

Tabulka 3: Pokračování Student

55

V pracovním poměru

30

Osoba samostatně výdělečně činná

18

Nezaměstnaný

11

Mateřská dovolená

1

Senior

4

Invalidní důchodce

0

Jiné

1

Zaměstnání


V bakalářské práci jsme vyuţili metody vědecké práce, a to metodu analýzy, matematicko-statistické metody a grafické metody.

2. 2 Vývoj cestovního ruchu v kraji Jižní Morava Turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál (dále jen LVA) jsou pro návštěvníky Jiţní Moravy velkým lákadlem. Nabízí širokou škálu různých sluţeb, zejména ubytovacích. Pro aktivní návštěvníky jsou budovány cyklostezky, naučné stezky či naučné vinařské stezky. a) Ubytovací zařízení Nabídka ubytovacích zařízení v oblasti Lednicko-valtické oblasti je velmi široká. Návštěvníci si mohou vybrat různé druhy ubytování. Mohou se ubytovat v hotelech, které jsou certifikovány dvěma, třemi a čtyřmi hvězdičkami. Hotel třídy ***** není zastoupen. Dále si mohou vybrat mezi penzionem, kempem, chatovou osadou a turistickou ubytovnou. Největší zastoupení má penzion. Druhou nejpočetnější skupinou jsou hotely třídy ***. Jako další na stejné úrovni v počtu ubytovacích zařízení jsou turistické ubytovny a kempy. Nejméně zastoupené jsou chatové osady a hotely třídy ** a ****. Během období 2001 – 2010 se počet ubytovacích zařízení, zejména hotelů třídy *** zvyšoval. Penziony, kempy a turistické ubytovny mají v některých letech tendenci 30

vzrůstající a v některých naopak sniţující. Hotel třídy **, **** a chatové osady měly stagnující tendenci. Tabulka 4: Počet hromadných ubytovacích zařízení v LVA Rok

Hotel ****

Hotel ***

Hotel **

Penzion

Kemp

Chatová osada

Turistická ubytovna

2001

-

16

1

30

15

3

15

2002

1

19

1

36

16

2

16

2003

1

19

1

39

16

2

14

2004

1

18

1

38

14

2

13

2005

1

18

1

37

13

2

13

2006

1

18

1

35

14

2

14

2007

1

20

1

35

13

2

12

2008

1

26

1

34

13

2

12

2009

1

26

1

34

13

2

13

2010

1

27

1

37

12

2

12

Zdroj:czso.cz

Kapacity hromadných ubytovacích zařízení se v Lednicko-valtickém areálu v letech 2001 - 2010 postupně zvyšovaly a právě se zvyšujícím počtem hromadných ubytovacích zařízení a jejich kapacit můţeme konstatovat, ţe návštěvníci turistickou oblast LVA navštěvují a vyhledávají různé druhy ubytování. Je pravděpodobné, ţe návštěvníci jezdí do cílové oblasti na více neţ jeden den, tedy volí dovolenou či různé výlety tematicky zaměřené s přenocováním.

31

Graf 1: Vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení v LVA 7000 6000 5000 4000 Lůţka 3000

Pokoje

2000 1000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Zdroj: cszo.cz

b) Naučné stezky, vinařské naučné stezky a cyklotrasy Budování vinařských naučných stezek a cyklostezek přispívá k rozvoji vinného cestovního ruchu. Celý Lednicko-valtický areál a Pálava jsou protkány hustou sítí značených tras cyklistických i pro pěší. Některé stezky jsou tematicky zaměřeny např. vinařská naučná stezka Mikulov nebo vinařská naučná stezka Valtice. Co se týče cyklostezek, tak v roce 1999 vznikly Moravské vinařské stezky pod záštitou organizace Nadace Partnerství. Vinařská stezka, která propojuje zajímavá místa turistické oblasti LVA, se nazývá Mikulovská. Oblastí Pálava se rozprostírá Moravská vinná stezka. Ostatní vinařské stezky jsou spojeny s jinými oblastmi Jiţní Moravy. Další stezky zaměřeny na cykloturistiku můţeme jmenovat Lichtenštejnské stezky, které propojují kulturně-historické atraktivity rodu Lichtenštejnů v oblasti LVA a část Dolního Rakouska. Páteřní trasou je Kníţecí stezka. Na tuto stezku navazují stezka Břeclavská, Poštorenská, Valtická a Lednická. V roce 2010 vznikla cyklostezka Rozálie, která se rozprostírá v okolí Horních Věstonic. Rozvoj cyklostezek v těchto oblastech je velmi patrný. Návštěvnost jednotlivých stezek sice není zaznamenána, ale vzhledem ke stoupajícímu počtu cyklostezek v posledních 32

letech je zřejmé, ţe jsou vyuţívány velkým počtem návštěvníků. Vznikají také různé projekty na podporu tohoto druhu turistiky, které mohou výrazně zlepšit rozvoj cyklostezek tak, aby byli nadšenci cykloturistiky spokojeni a vyhledávali je pro budoucí aktivní dovolenou. V turistické oblasti LVA a Pálava se rozprostírá velké mnoţství naučných stezek a vinařských naučných stezek. Kaţdá stezka má své značení, které návštěvníkovi prozradí více o dané trati. Seznámí ho s okolní přírodou a krajinou, historií vinařství či vinohradskou tradicí. Některé stezky jsou zpřístupněny pro pěší návštěvníky i pro cyklisty. Výše zmíněná vinařská naučná stezka Valtice byla poprvé otevřena v roce 2000 a můţeme ji zařadit mezi nejznámější stezky v oblasti LVA. V roce 2005 byla vybudována vinařská naučná stezka Stará Hora, která je součástí cyklistického okruhu. Mezi vinařské naučné stezky patří i stezka Mikulov, avšak rok vybudování neznáme. V souvislosti s naučnými stezkami se budeme zabývat pouze některými vybranými v oblasti LVA a Pálava a těmi, které byly vybudovány v letech 2000 – 2011. V roce 2001 byly vybudovány dvě naučné stezky, a to naučná stezka Luţní Les a naučná stezka Turold, která je spojena s přístupovou cestou k jeskyni Na Turoldu. O rok později, tedy v roce 2002, byla zpřístupněna naučná stezka Lednické rybníky, která prochází přírodní rezervací. Další významnou naučnou stezkou vybudovanou v oblasti LVA roku 2004 je Děvín. Tato stezka je vhodná pouze pro pěší turistiku a nadšenci cykloturistiky mají vstup zakázán. V roce 2005 mohli návštěvníci projít Naučnou archeologickou stezkou spojenou s dobou lovců mamutů a archeologickými památkami. Naučná stezka Pavlovské vinice a Věstonická nádrţ byly vybudovány v roce 2008. O rok později mohli návštěvníci poznat okolní přírodu naučné stezky Mezi vinicemi Velkých Bílovic. Mezi novější naučné stezky patří Stezka svobody, jejíţ název je spojen s příběhem lidí, kteří chtěli za hranice Ţelezné opony, aby mohli ţít svobodně. Z výše uvedeného je zřejmé, ţe naučné stezky se rozvíjí kaţdým rokem. Musíme uvést, ţe kdyby návštěvníci nevyhledávali cíl naučných stezek pro trávení volného času, tak by se stezky nevyvíjely, neboť by k tomu nebyl ţádný důvod. Počet návštěvníků naučných stezek sice není nikde uveden, ale podle zvyšující se návštěvnosti kulturněhistorických atraktivit či kapacit ubytovacích zařízení můţeme zaznamenat i zvyšující

33

návštěvnost naučných stezek. V tabulce vidíme přehled jednotlivých stezek, rok otevření a pro jaký druh turistiky jsou určené. Tabulka 5: Přehled naučných a vinařských stezek Naučné stezky a vinařské naučné stezky v turistické oblasti LVA a Pálava Název Naučná stezka Luţní les

Rok otevření

Zaměření

2001

Pěší turistika, cykloturistika

2002


2008

Pěší turistika

2000


2005


Naučná stezka Děvín

2004

Pěší turistika

Naučná stezka Turold

2001

Pěší turistika

2009


2008


Naučná archeologická stezka

2005

Pěší turistika

Stezka svobody

2011


Naučná stezka Lednickými rybníky Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy Vinařská naučná stezka Valtice Vinařská naučná stezka Stará Hora

Naučná stezka Mezi vinicemi Velkých Bílovic Naučná stezka Věstonická nádrţ


2. 3 Postavení vinného cestovního ruchu v kraji Jižní Morava Jiţní Morava je významným turistickým regionem. Kromě přírodních a kulturněhistorických památek láká regionální gastronomií a vinařskou tradicí. Pro rozvoj cestovního ruchu je důleţité znát motivy k návštěvě Jiţní Moravy, zda mají potenciální i nynější návštěvníci zájem o produkty spojené s vinařskou tradicí oblasti.

34

2. 3. 1 Preference a požadavky návštěvníků Jižní Moravy Konstatujeme, ţe pravidelně jednou za rok Jiţní Moravu navštěvuje 33 % dotázaných. 21 % respondentů navštěvuje kraj poprvé, jednou za půlrok ji navštěvuje 13 %, jednou za měsíc Jiţní Moravu navštíví 11 % respondentů. Pravidelně kraj navštěvuje 9 % respondentů v jiných časových intervalech, neţ bylo na výběr z odpovědí. Vícekrát měsíčně, především příleţitostně o víkendech, region navštěvuje 8 % návštěvníků. Celkovou výši 6 % respondentů navštíví pravidelně Jiţní Moravu dvakrát za půlrok (viz graf 2). Graf 2: Pravidelnost návštěvy Jiţní Moravy 9%

ne, je to moje první návštěva

21%

8%

ano, jednou měsíčně ano, jednou za půlrok 11%

ano, dvakrát za půlrok ano, jednou za rok

33% 13%

ano, vícekrát měsíčně – příležitostně o víkendech

6%


Na návštěvu kulturních a přírodních atraktivit Jiţní Moravy návštěvníci preferují především hlavní sezónu, kterou tvoří roční období léto a zima. V tomto období je moţné vyuţít různých aktivit pro strávení volného času. Méně oblíbený čas pro trávení dovolené pro návštěvníky je v mimosezóně, která se vyznačuje podzimem a jarem. Jiţní Moravu v létě a zimě navštěvuje 70 % respondentů, zatímco v období jara a podzimu jen 30 %.

35

Nejčastějším motivem pro návštěvu regionu je právě trávení volného času formou dovolené. Tento motiv uvádí 39 % respondentů. Jako druhý nejčastější motiv můţeme jmenovat návštěvu kulturních akcí. Z celkového počtu dotazovaných tento motiv uvádí 23 %. Návštěvu příbuzných a známých preferuje jako motiv pro návštěvu Jiţní Moravy 20 %. 9 % návštěvníků mají jiné motivy, neţ které byly uvedené v nabídce. Na Jiţní Moravu za nákupy cestuje 5 % respondentů a 3 % jezdí do oblasti za prací, tedy jejich motivem je pracovní cesta. Motivem strávení víkendového odpočinku na vlastní chatě uvádí pouze 1 % návštěvníků (viz graf 3). Graf 3: Motiv pro návštěvu Jiţní Moravy 9% 5% dovolená

3% 39%

23%

návštěva příbuzných a známých víkendový odpočinek na vlastní chatě návštěva kulturních akcí pracovní cesta nákupy Ostatní

1% 20%


36

Při putování za vinným cestovním ruchem 41 % návštěvníků uvádí, ţe do oblasti jezdí na víkendové pobyty na chaty či chalupy. Průměrnou délku tří aţ čtyř nocí zde tráví 29 % respondentů, 13 % návštěvníků přenocuje v kraji jiný počet nocí, neţ který byl uveden v nabídce. Ve výši 11 % návštěvníků na Jiţní Moravě tráví sedm aţ osm nocí a pouhých 6 % zde tráví 10 aţ 14 nocí (viz graf 4). Graf 4: Průměrná délka návštěvy Jiţní Moravy 13% víkendové pobyty (chata, chalupa)

6% 41%

3 až 4 nocí 7 až 8 nocí

11%

10 až 14 nocí Ostatní

29%


37

Přes polovinu dotazovaných, tj. 53 % uvádí, ţe Jiţní Moravu navštěvují ve společnosti přátel. 22 % respondentů cestuje za vinným cestovním ruchem za přítomnosti rodiny. Za přítomnosti manţela/manţelky navštěvuje oblast 12 % respondentů. 5 % návštěvníků cestují sami bez ţádné společnosti a stejně tak 5 % uvádí, ţe cestuje ve společnosti někoho jiného, neţ bylo uvedeno v nabídce. Pouze 2 % respondentů cestuje na Jiţní Moravu ve společnosti různých organizací, např. Klub důchodců, Svaz zdravotně postiţených apod. Ve společnosti vnoučat cestuje jen 1 % respondentů (viz graf 5). Graf 5: Druh společnosti návštěvníka Jiţní Moravy manžela/manželky

5%

2%

5%

12% rodiny (manžel/ka + děti)

vnoučat

22%

přátel

cestuji sám

1% 53%

cestuji s mou organizací (Klub důchodců, Svaz zdravotně postižených apod.) Ostatní


Návštěvníci Jiţní Moravy si během svého pobytu volí z několika typů ubytování. Nejčastější volbou je hotel třídy ***, který preferuje 14 % respondentů ze všech dotazovaných. Hotel třídy **** si vybírá 6 % respondentů, hotel třídy ** volí 3 % návštěvníků a hotel třídy ***** volí 1 % návštěvníků. Hotel třídy * si jako ubytování během své dovolené nevolí ţádný návštěvník (viz tabulka 6). U lázeňského hotelu návštěvníci preferují především lázeňský hotel třídy *** a ****. 7 % návštěvníků vyuţívá lázeňský hotel třídy *** a 3 % respondentů volí tento hotel třídy ****. Lázeňský hotel třídy *, **, ***** nevyuţívá ţádný z dotazovaných návštěvníků (viz tabulka 6). 38

Jiţní Morava nabízí i wellness hotely, které jsou zastoupeny jen částečně (viz tabulka 6). Návštěvníci preferují především wellness hotely třídy **, ***, ****. Co se týče třídy * a ***** tak tato kategorie není zastoupena ţádným respondentem. Třídu *** vyuţívá 3 % návštěvníků, třídu ** volí 2 % a třídu **** vybírá 1 % návštěvníků. Návštěvníci při svém pobytu volí i penzion. Nejčastěji však penzion třídy ***, který volí 18 %. Třídu ** preferuje 6 % návštěvníků. 4 % respondentů si vybírá pro svůj pobyt penzion třídy *, zatímco penzion třídy **** volí 2 % návštěvníků (viz tabulka 6). Co se týče agropenzionu, tak tento typ ubytování je zastoupen velmi málo (viz tabulka 6). Agropenzion třídy *** volí 2 % respondentů a pouze 1 % vybírá třídu **. Kemp je typ ubytování, které vyuţívá hodně návštěvníků stejně jako penzion či hotel. 16 % návštěvníků preferuje kemp třídy ***, třídu ** pro kemp volí 6 % respondentů. Po 3 % návštěvníků volí kemp třídy * a **** (viz tabulka 6). Jako jiný typ ubytování neţ byl uveden v nabídce, volí 2 % návštěvníků ze všech dotazovaných a to v jiném typu třídy ** (viz tabulka 6). Tabulka 6: Zastoupení jednotlivých typů ubytování *

**

***

****

*****

Hotel

0

4

17

7

1

Lázeňský hotel

0

0

8

3

0

Wellness hotel

0

2

4

1

0

Penzion

5

7

22

2

0

Agropenzion

0

1

2

0

0

Kemp

3

7

19

3

0

Jiné

0

2

0

0

0

Zdroj: Vlastní zpracování. 2013

39

Většina návštěvníků, neţ vyrazí za vinným cestovním ruchem na Jiţní Moravu, zjišťuje informace o moţnostech pobytu. Nejčastějším způsobem jak návštěvníci získávají informace je doporučení přátel a známých. Tento způsob preferuje 78 % návštěvníků. Prostřednictvím webového portálu www.jizni-morava.cz se orientují ve vyhledávání moţností pobytu 12 % respondentů. 8 % návštěvníků vyuţívá jiný zdroj, neţ který byl uveden v nabídce a jen 2 % respondentů vyuţívá k informovanosti cestovní kancelář nebo agenturu (viz graf 6). . Graf 6: Informace o moţnostech pobytu 8%

3% 12%

přes cestovní kancelář nebo agenturu prostřednictvím webového portálu www.jizni-morava.cz doporučení přátel a známých Ostatní

78%


2. 3. 2 Atraktivita primární nabídky cestovního ruchu pro návštěvníky Jižní Moravy Návštěvníci při své cestě za vinným cestovním ruchem mohou navštívit zajímavé atraktivity, které Jiţní Morava nabízí. Vybrat si mohou mezi kulturně-historickými památkami, přírodními památkami. Pro ty, kteří preferují aktivní způsob dovolené, Jiţní Morava nabízí turistické trasy a cyklotrasy, vinařské stezky. Pro gurmány Jiţní Morava nabízí tradiční gastronomii. Kulturně-historické památky navštěvuje 36 % respondentů. Přírodní památky volí při návštěvě Jiţní Moravy 26 %. Turistické trasy a cyklotrasy volí 14 % návštěvníků. 12 % návštěvníků volí za cíl vyzkoušet tradiční gastronomii v kraji jiţní Moravy. Vinařské 40

stezky volí pro svou návštěvu 8 % respondentů. Jiné atraktivity, neţ jsou tyto uvedené, volí 4 % respondentů (viz graf 7). Graf 7: Navštěvovaná místa Jiţní Moravy 4% 12%

Kulturně-historické památky 36%

8%

Přírodní památky Turistické trasy a cyklotrasy Vinařské stezky

14%

Tradiční gastronomie Jiné 26%


Návštěvníci, kteří zavítají na Jiţní Moravu, mohou volit za cíl pro svou návštěvu kulturně-historické památky (viz tabulka 7). Mohou navštívit Lednicko-valtický areál. Památku, zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO, vilu Tugendhat nacházející se v Brně. Za návštěvu stojí archeologické expozice v Dolních Věstonicích. Jiţní Morava je také proslulá svými pozoruhodnými zámky a hrady. Mezi navštěvované zámky patří státní zámek Vranov nad Dyjí či zámek Mikulov. Návštěvníci volí za svůj cíl návštěvu hradů, především hrad Špilberk v jiţ zmíněném Brně či Znojemský hrad a státní hrad Bítov. Jiţní Morava je také oblastí s přírodními krásami (viz tabulka 7). Nejnavštěvovanější přírodní památkou je jeskyně CHKO Moravský kras. Návštěvníci také preferují projíţďku Baťovým kanálem, či návštěvu arboreta Brno, Borotín či Lesnický Slavín, kde mají návštěvníci moţnost zhlédnout krásné zahrady plné květin, dřevin či vodních rostlin.

41

Pro aktivní návštěvníky Jiţní Morava nabízí turistické trasy a cyklotrasy, které vedou chráněnými přírodními oblastmi Bílé Karpaty, Moravský kras, Pálava či národním parkem Podyjí. Pro velké nadšence vinného cestovního ruchu jsou vybudovány vinařské stezky (viz tabulka 7). Navštívit mohou Moravskou vinařskou stezku či Brněnskou vinařskou stezku. Jiţní Morava láká své návštěvníky na tradiční gastronomii v podobě burčákových slavností či doţínek a hodů (viz tabulka 7). Tabulka 7: Návštěvnost atraktivit Jiţní Moravy

Kulturně-historické památky Lednicko-valtický areál

70

Vila Tugendhat

43

Slovanské hradiště, Mikulčice

11

Dolní Věstonice (archeologické expozice, archeostezka) Staroslovanské hradiště, Pohansko

29 7

Hrad Špilberk

30

Státní hrad Bítov

20

Zámek Mikulov

25

Znojemský hrad

14

Znojemské podzemí

24

Státní zámek Vranov nad Dyjí

20

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Stráţnice

5

Slavkov u Brna

12

Jiné

6 Přírodní památky

Jeskyně CHKO Moravský kras

60

Baťův kanál

36

Arboretum Brno

10

42

Tabulka 7: Pokračování

Arboretum Borotín

7

Arboretum Lesnický Slavín

9

Arboretum Šmelcovna

8

Botanická zahrada, Brno

31

Jiné

11 Turistické trasy a cyklotrasy

CHKO Bílé Karpaty

17

CHKO Moravský kras

28

CHKO Pálava

76

NP Podyjí

43

Jiné

15 Vinařské stezky

Moravská vinařská stezka

22

Podluţí

12

Brněnská vinařská stezka

17

Znojemská vinařská stezka

7

Tradiční gastronomie Doţínky

20

Hody

56

Burčákové slavnosti

65

Jiné

21


Jedním z cílů pro návštěvu Jiţní Moravy představují vinařské stezky. Z celkového počtu dotazovaných 84 % návštěvníků má povědomí o vinařských stezkách, zatímco 16 % návštěvníků nezná ţádnou vinařskou stezku.

43

Rozlišujeme místní vinařské stezky a Moravské vinařské stezky. Mezi místní vinařské stezky, které návštěvníci mohou navštívit a poznat okolní krajinu a přírodu patří např. naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy, naučná vinařská stezka Valtice, stezka krajem André, stezka Rulandského bílého či obecná vinařská stezka obce Němčičky. Nejvíce navštěvovanou stezkou je naučná vinařská stezka Valtice, nejméně navštěvovanou jsou stezka krajem André a vinařská naučná stezka Stará hora. Moravské vinařské stezky jsou např. Mikulovská vinařská stezka či Znojemská vinařská stezka, které patří podle respondentů mezi nejvíce navštěvované stezky. Oblíbenými moravskými stezkami jsou Velkopavlovická vinařská stezka, Brněnská či Mutěnická vinařská stezka. Zatímco Uherskohradišťská vinařská stezka patří mezi nejméně navštěvované (viz tabulka 8). Tabulka 8: Návštěvnost vinařských stezek Místní vinařské stezky Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy

25

Naučná vinařská stezka Valtice

29

Obecní vinařská stezka obce Němčičky

14

Stezka krajem André

9

Stezka Muškátu moravského

7

Stezka Rulandského bílého

6

Vinařská naučná stezka Mikulov

19

Vinařská naučná stezka Stará hora

6

Vinařská stezka Modré hory

9

Moravské vinařské stezky Brněnská vinařská stezka

8

Bzenecká vinařská stezka

6

Kyjovská vinařská stezka

6

Mikulovská vinařská stezka

17


9

44

Tabulka 8: Pokračování Mutěnická vinařská stezka

7

Stráţnická vinařská stezka

4

Uherskohradišťská vinařská stezka

0

Velkopavlovická vinařská stezka

12

Vinařská stezka Podluţím

5


17


Během návštěvy Jiţní Moravy mohou návštěvníci zavítat do významných areálů vinných sklepů. 71 % návštěvníků zná některé areály vinných sklepů, zatímco 29 % návštěvníků o ţádném areálu vinných sklepů neslyšelo. Mezi nejvíce známé a navštěvované vinné sklepy patří Templářské sklepy v Čejkovicích, které navštěvuje 65 % respondentů. Salon vín České republiky ve Valticích volí 15 % návštěvníků. Areál vinných sklepů Šidleny v Miloticích navštěvuje 7 % všech dotazovaných. 5 % návštěvníků preferují jiné areály sklepů, neţ které byly uvedené v nabídce. Areál pod sklepy a vinné sklepy Kozojídky v Hodoníně volí stejný počet respondentů tvořící 3 %. Nejméně navštěvované jsou sklepy Plţe u Petrova, které navštěvuje pouze 1 % respondentů (viz graf 8). Graf 8: Návštěvnost areálů vinných sklepů 6%

3% 1%

Areál pod sklepy

7% 3%

Plže u Petrova Šidleny v Miloticích 15%

65%

Kozojídky, Hodonín Salon vín České republiky, Valtice templářské sklepy v Čejkovicích Ostatní

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 45

Cílů proč navštívit Jiţní Moravu je několik. Patří mezi ně jiţ zmíněné místní vinařské stezky, Moravské vinařské stezky a areály vinných sklepů. Cílem vinného cestovního ruchu mohou být i vinice či muzea. 89 % respondentů navštívilo alespoň jeden z níţe uvedených cílů. 11 % respondentů nenavštívilo ţádný cíl vinného cestovního ruchu. Počet respondentů, kteří uvedli, ţe navštívili uvedené atraktivity, můţeme vidět v tabulce 9. Tabulka 9: Návštěvnost atraktivit vinného cestovního ruchu Místní vinařské stezky Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy

12

Naučná vinařská stezka Valtice

29

Obecní vinařská stezka obce Němčičky

34

Stezka krajem André

14

Stezka Muškátu moravského

5

Stezka Rulandského bílého

2

Vinařská naučná stezka Mikulov

17

Vinařská naučná stezka Stará hora

11

Vinařská stezka Modré hory

9

Moravské vinařské stezky Brněnská vinařská stezka

7

Bzenecká vinařská stezka

4

Kyjovská vinařská stezka

0

Mikulovská vinařská stezka

12


18

Mutěnická vinařská stezka

8

Stráţnická vinařská stezka

0

Uherskohradišťská vinařská stezka

0

Velkopavlovická vinařská stezka

2

46

Tabulka 9: Pokračování Vinařská stezka Podluţím

9


6

Areály vinných sklepů Areál pod sklepy

7

Plţe u Petrova

3

Šidleny v Miloticích

0

Kozojídky

0

Salon vín České republiky, Valtice

19

Templářské sklepy v Čejkovicích

35

Jiné

13 Muzea

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Stráţnice

14

Regionální muzeum v Mikulově

7

Muzeum obce Kobylí

2

Národní zemědělské muzeum

8

Stálá vinařská expozice, Hustopeče

24

Jiné

5 Vinice

Vinice Hnanice

0

Vinice Šobes

6

Jiné

0


Na Jiţní Moravu návštěvníci mohou vyrazit pouze za kulturně-historickými či přírodními památky nebo za turistickými trasami, cyklotrasy, vinařskými stezky nebo gastronomickými slavnostmi. Další moţností návštěvníků je spojit hned několik atraktivit. Pouze kulturně-historické památky navštěvuje 16 % z celkové počtu

47

dotazovaných. Návštěvu pouze přírodních památek absolvuje 6 %. Jediným cílem návštěvníků mohou být turistické trasy a cyklotrasy a právě tento cíl preferuje 11 % respondentů. Vinařské stezky navštěvuje 6 % respondentů. Gastronomických slavností se účastní 7 % návštěvníků a jiných atraktivit Jiţní Moravy, neţ které byly uvedené v nabídce, preferují 2 % z celkového počtu respondentů (viz graf 9). Graf 9: Návštěvnost atraktivit Jiţní Moravy 2% kulturně-historické památky

7% 16%

přírodní památky turistické trasy a cyklotrasy

6%

vinařské stezky gastronomické slavnosti

11%

6%

Ostatní


Návštěvníci mohou, jak jiţ bylo uvedeno, zvolit za cíl vinného cestovního ruchu nejen jednu atraktivitu, ale spojit jednu atraktivitu s další, která je jim blízká. Prioritní aktivitu, jako jsou kulturně-historické památky, návštěvníci spojují s turistickými trasami a cyklotrasami, tj. 6 % ze všech dotazovaných. Jako doplňkovou aktivitu vinařské stezky spojuje s návštěvou historických památek 5 % návštěvníků. Další aktivitou spojenou s kulturně-historickými památkami jsou přírodní památky, které volí 1 % respondentů. Přírodní památky jako prioritní aktivitu návštěvníci spojují především s turistickými trasami a cyklotrasami. Tuto kombinaci volí 2 % návštěvníků cestujících na Jiţní Moravu. Stejný podíl procenta spojuje přírodní památky s vinařskými stezkami. Doplňkové aktivity jako jsou přírodní památky a vinařské stezky návštěvníci spojují hlavně s turistickými trasami a cyklotrasami. Tudíţ 3 % návštěvníků preferuje přírodní památky a 4 % vinařské stezky. Další kombinací, kterou návštěvníci spojují při trávení volného času na Jiţní Moravě, jsou vinařské stezky s přírodními památkami (3 %), turistickými trasami a cyklotrasami (3 %) a jiné, neţ které byly 48

v nabídce (1 %) návštěvníků. Prioritní aktivitu, gastronomické slavnosti, návštěvníci kombinují s návštěvou kulturně-historických památek. Tuto kombinaci tvoří 2 % návštěvníků. Dále ji kombinují s vinařskými stezkami (1 %), přírodními památkami (2 %) a s jinými aktivitami, které nebyly uvedeny v nabídce (1 %), (viz tabulka 10). Tabulka 10: Kombinace prioritních a doplňkových aktivit Prioritní aktivita

Kulturně-historické památky

Přírodní památky

Turistické trasy a cyklotrasy

Vinařské stezky

Gastronomické slavnosti

Doplňková aktivita

Počet respondentů (v %)


6

Vinařské stezky

5


1

Turistické tras a cyklotrasy

2

Vinařské stezky

2


3

Vinařské stezky

4


3


3

Jiné

1

Kulturně-historické památky

2

Vinařské stezky

1


2

Jiné

1


49

Shrnutí Na základě provedených analýz a zhodnocení můţeme verifikovat stanovené hypotézy. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat a zhodnotit význam vinné turistiky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava. V souvislosti na cíli jsme stanovili hypotézy. V částkové hypotéze H1 jsme předpokládali, ţe minimálně 50 % respondentů cestuje na Jiţní Moravu kvůli atraktivitám vinného cestovního ruchu. Zkoumáním několika různých atraktivit jsme získali důleţité výsledky pro vyhodnocení. První zkoumanou atraktivitou vinného cestovního ruchu Jiţní Moravy byly turistické trasy a cyklotrasy, které v posledních letech zaujímají velmi oblíbenou pozici při výběru cíle návštěvy Jiţní Moravy. V našem případě tuto aktivitu volí 14 % respondentů (viz graf 7, str. 41). Další zkoumanou atraktivitou jsou vinařské stezky. Z výzkumu vyplývá, ţe vinařské stezky je velice málo zastoupena atraktivita, neboť její podíl v rámci návštěvnosti je pouhých 8 % (viz graf 7, str. 41). Z toho vyplývá, ţe tato atraktivita je u respondentů i méně oblíbená, i kdyţ většina dotazovaných o vinařských stezkách slyšelo a některé zná (viz tabulka 7, str. 42). Dále bylo výzkumem zjištěno, ţe kulturně-historické památky jako atraktivitu vinného cestovního ruchu volí většina respondentů jako hlavní cíl pro návštěvu Jiţní Moravy. Podíl návštěvníků, kteří vyuţívají tento cíl, nám ilustruje graf č. 7 (viz str. 41). Mezi zkoumané atraktivity řadíme i přírodní památky. V tomto případě jsme dospěli k výsledku, ţe 26 % respondentů volí tento druh atraktivity (viz graf 7, str. 41). Mohli jsme se také přesvědčit o jakou přírodní památku ze strany respondentů je největší zájem. Nejvíce navštěvovanou památkou je jeskyně CHKO Moravský kras, nejméně navštěvovanou je arboretum Lesnický Slavín (viz tabulka 7, str. 42). Návštěvníci na Jiţní Moravu zavítají kvůli strávení volného času formou dovolené. V souvislosti s výzkumem můţeme konstatovat, ţe většina respondentů preferuje právě tuto formu, tj. 39 % (viz graf 3, str. 36). Dalším motivem, který můţeme zvolit jako 50

hlavní při návštěvě Jiţní Moravy je návštěva příbuzných a známých. Tento cíl určilo 20 % (viz graf 3, str. 36) dotazovaných. Poměrně malá část (9 %) dotazovaných uvedla, ţe mezi jejich hlavní cíl Jiţní Moravy patří pracovní cesta. Na základě výsledků můţeme určit nejmenší podílové zastoupení druhu cestování na Jiţní Moravu. Nejmenší podíl zaujímají nákupy, které zvolilo 5 % respondentů (viz graf 3, str. 36). Z výše uvedených výsledků výzkumu je zřejmé, ţe větší podíl, tedy přes 50 %, zaujímají respondenti navštěvující Jiţní Moravu kvůli atraktivitám vinného cestovního ruchu, mezi které jsme zařadili turistické trasy a cyklotrasy, vinařské stezky, kulturněhistorické atraktivity a přírodní památky. Hypotéza H1 byla potvrzena. V druhé částkové hypotéze H2 jsme předpokládali, ţe většina respondentů spojuje vinný cestovní ruch s návštěvou kulturně-historických památek. Je zřejmé, ţe návštěvníci spojují vinný cestovní ruch s návštěvou i jiných atraktivit, coţ můţeme pokládat za docela pozitivní zjištění celého výzkumu, neboť kdyby navštěvovali opravdu jen kulturně-historické památky, docházelo by k poklesu návštěvnosti zbylých atraktivit typu přírodní památky, vinařské stezky či turistické trasy a cyklotrasy. Většina respondentů se shodla, ţe hlavním cílem návštěvy Jiţní Moravy jsou kulturněhistorické památky (viz graf 7, str. 41). V rámci tohoto zjištění většina respondentů uvedla, ţe právě kulturně-historické památky jsou prioritní atraktivitou, kterou navštíví během svého pobytu (viz graf 9, str. 48). Kulturně-historické památky respondenti zvolili také jako doplňkovou aktivitu, která získala nejvyšší ohodnocení oproti jiným aktivitám (viz tabulka 10, str. 49). Můţeme tedy říci, ţe menší podíl respondentů volí za návštěvu jiné atraktivity vinného cestovního ruchu, neţ jsou právě zkoumané kulturně-historické památky. Převáţná většina dotazovaných se vyjádřila, a tím potvrdila stanovenou hypotézu H2, ţe většina respondentů spojuje vinný cestovní ruch s návštěvou jiţ zmiňovaných kulturněhistorických památek. Hypotéza H2 byla potvrzena.

51

U hlavní hypotézy H0 jsme předpokládali, ţe vlivem rozvoje vinného cestovního ruchu došlo ke změnám v materiálně-technické základně Jiţní Moravy, zejména v turistické oblasti Pálava a Lednicko-valtický areál. Při verifikaci hlavní hypotézy H0 nás zajímalo, zda došlo ke změnám v materiálnětechnické základně v turistických oblastech Lednicko-valtický areál a Pálava při rozvoji vinného cestovního ruchu. Zaměřili jsme se především na návštěvnost v období 2001 2010. V těchto letech dochází ke změnám vlivem kaţdoročního zvyšování počtu ubytovacích zařízení. Největší růst zaznamenáváme především v ubytovacích zařízeních typu hotel třídy *** a penzion (viz tabulka 4, str. 31). Analýzou statistik jsme získali také potřebné výsledky týkající se klesajícího počtu všech ubytovacích zařízení. První klesající tendenci zaznamenávají turistické ubytovny. Ze zadaných statistik vyplývá, ţe od roku 2001 se jejich počet sniţuje. Dalším zkoumaným typem ubytovacího zařízení jsou kempy. V tomto případě můţeme téţ konstatovat pokles počtu těchto zařízení. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu ubytovacích zařízení dochází ke zvyšování jejich kapacity (viz graf 1, str. 32). Z výsledků sekundárního výzkumu je zřejmé také budování cyklotras pro aktivní návštěvníky těchto oblastí. Pro milovníky turistiky spojené s vínem zaznamenáváme vyšší koncentraci naučných a vinařských stezek. Vlivem těchto tendencí zaměřující se na zvyšující či sniţující počet ubytovacích zařízení a stezek dochází ke změnám v materiálně-technické základně Jiţní Moravy. Na základě takto zjištěných výsledků můţeme hlavní hypotézu potvrdit.

52

Závěr Předmětem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit významu vinné turistiky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava. Vinný cestovní ruch je určitou formou trávení volného času zaměřenou na proţitky spojené s vínem, jeho pěstováním, s charakteristickou atmosférou ve vinných sklípcích, ochutnávkou místních druhů vín a regionálních kulinářských specialit. Často bývá spojován se sportovní činností, zejména s pěší turistikou, cykloturistikou a návštěvou kulturních akcí, historických a přírodních atraktivit v kraji. První zmínky o této formě cestovního ruchu u nás můţeme hledat na Jiţní Moravě, neboť právě Jiţní Morava je známá především pěstováním vína a tradiční venkovskou kulturou. Byli to právě návštěvníci, kteří tuto formu cestovního ruchu začali vnímat a doţadovat se lepších záţitků při podnikání různých akcí spojených s vinným cestovním ruchem. Proto místní obyvatelé museli na tuto novou skutečnost reagovat. Jednalo se především o zkvalitnění sluţeb, které mohli místní obyvatelé návštěvníkům nabídnout a poskytnout. Vinný cestovní ruch je často spojován s návštěvou vinných sklípků či organizovaných akcí, které napomáhají k výraznému zviditelnění mikroregionů na Jiţní Moravě. Cílem mnoha návštěvníků při putování Jiţní Moravou jsou historické a přírodní památky, vybudované vinařské stezky a cyklotrasy. Pryč je doba, kdy návštěvník cíleně přijede na předem vybrané místo pouze za jednou přírodní či kulturní památkou. Stále častěji se cílem stává trávení aktivní dovolené se sportem, wellnes, a se vším, co je daná oblast schopna nabídnout. Právě těmito moţnostmi se zvyšuje atraktivita daného území, a tedy i tyto faktory přispívají k rozvoji cestovního ruchu. Na základě výsledků primárního a sekundárního průzkumu můţeme konstatovat, ţe v kraji Jiţní Morava došlo ke změnám v materiálně-technické základně, a to zejména v budování nových hromadných ubytovacích zařízení, v budování nových naučných a vinařských stezek a cyklotras, to vše spojené se vznikem různých projektů, jejichţ hlavním cílem je zlepšení kvality sluţeb pro zvyšující se počet návštěvníků.

53

Je potřeba poznamenat, ţe podstatná část dotazovaných cestuje na Jiţní Moravu kvůli atraktivitám vinného cestovního ruchu, zejména za návštěvou památek přírodního a kulturně-historického charakteru, za turistickými trasami a cyklotrasami a vinařskými stezkami. V rámci tohoto zjištění většina respondentů spojuje vinný cestovní ruch s návštěvou kulturně-historických památek, coţ se můţe projevit klesající návštěvností ostatních atraktivit vinného cestovního ruchu. Základním modelem strávení volného času v této vinařské oblasti je putování po vinařské stezce, návštěva vinného sklípku a návštěva blízkých kulturně-historických památek, které nemusí být výlučně spojeny s vinařstvím. Můţeme tedy konstatovat, ţe vinná turistika je důleţitým motivem návštěvy kraje Jiţní Morava.

54

Seznam literatury Tištěné zdroje [1] FRINDTOVÁ, E. COT business. Praha: AMOS, Praha 1, 2012. ISSN 1212-4281. [2] DUDÁK, V. Putování vinařským krajem: průvodce Moravskou vinařskou oblastí. Vyd. 1. Praha: Práh, 2011, 247 s. Genius loci (Práh). ISBN 978-80-7252-324-5. [3] STÁVEK, J. Velkopavlovická vinařská podoblast: průvodce. Vyd. 1. Praha: Radix, 2008, 179 s. Průvodce (Radix). ISBN 978-80-86031-76-7. [4] VYSTOUPIL, J a M. ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-807-3803-407. [5] ZELENKA, J. a M. PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2.

Elektronické zdroje [6] b. a. 2012. Aktivity Národního vinařského centra. Národní vinařské centrum, o.p.s. [online]. © 2012 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.vinarskecentrum.cz [7] b. a. 2013. Cesta vína. In: Vinařství v Rakousku [online]. © 2013 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.austria.info [8] b. a. 2005. Historie a fakta, AREV. Národní vinařské centrum, o.p.s [online]. © 2005-2009 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz [9] b. a. 2010. Gastronomie a tradiční kuchyně - Jiţní Morava. Jižní Morava [online]. © 2010 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz

55

[10] b. a. 2012. Jiţní Morava má ve vinařské turistice značnou konkurenci. Místo jako značka [online]. © 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://mistojakoznacka.cz [11] b. a. 2012. Jiţní Morava. In: CzechTourism [online]. © 2005-2013 [cit. 2013-0314]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz [12] b. a. 2012. O projektu Ochutnejte Moravu. Ochutnejte Moravu [online]. © 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://ochutnejtemoravu.cz [13] b. a. 2005. O víně a turistice. Národní vinařské centrum, o.p.s [online]. © 20052009 [cit. 2013-03-07]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz [14] b. a. 2012. Památky a historie. Velkopavlovicko - průvodce vinařskou podoblastí [online]. © 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.velkopavlovicko.cz [15] b. a. 2012. Světová vinařská turistika. Místo jako značka [online]. © 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://mistojakoznacka.cz [16] b. a. 2012. Vinař & víno [online]. Olomouc: Baštan, © 2012 [cit. 2013-04-01]. ISSN 1804-3054. Dostupné z: http://www.vydavatelstvibastan.cz [17] b. a. 2011. Vinařská turistika v ČR [online]. © 2002-2012 [cit. 2013-02-16]. ISSN 1212-4281. Dostupné z: http://www.cot.cz [18] b. a. 2010. Vinařství. Víno a vinné sklepy - Jižní Morava [online]. © 2010 [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.jizni-morava.cz [19] DVOŘÁKOVÁ K. a B. NEJEDLÁ. 2002. Vlivy CR na přirodni socio-kulturní prostředí. Udržitelný cestovní ruch [online]. © 2002 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://ucr.uhk.cz [20] FLAMIK, J. Moravské vinařské stezky [online]. © 2000-2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.stezky.cz

56

[21] FLAMIK, J. 2009. Na Moravu za vínem. Nadace Partnerství [online]. © 2008 2013 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz [22] FLAMIK, J. 2012. Vinná turistika a cykloturistika. Bratislavský samosprávný kraj [online]. © 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.region-bsk.sk [23] PETRÁŠ, M. Historie festivalu. Festival otevřených sklepů [online]. © 2008 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.otevrenesklepy.cz [24] Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj [online]. Praha: Oeconomica, 2007, 123 s. [cit. 2013-04-11]. ISBN 978-80-245-1159-7-. Dostupné z: http://www.mmr.cz [25] Vinařský cestovní ruch v Rakousku. Brno, 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra regionální ekonomie a správy.

57

Seznam příloh Příloha 1: Moravské vinařské stezky

Zdroj: Moravské vinařské stezky. Cyklotoulky [online]. © 2005-2011 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.cyklotoulky.cz Příloha 2: Logo Regionální potravina

Zdroj: Tradice deseti krajů. Foodstyle [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.foodstyle.cz

58

Příloha 3: Dotazník Milí respondenti, Jiţní Morava je významným turistickým regionem. Kromě přírodních a kulturněhistorických památek láká regionální gastronomií a vinařskou tradicí. Tímto dotazníkem bychom chtěli zjistit, jaké jsou Vaše motivy k návštěvě Jiţní Moravy, zda máte zájem o produkty spojené s vinařskou tradicí oblasti, co Vám při návštěvě schází, co byste uvítali apod. Zajímají nás Vaše názory a zkušenosti. Vámi vyplněný dotazník pouţijeme jako podklad pro zpracování bakalářské práce k tématu „Význam vinné turistiky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Jiţní Morava“. Dotazník je zcela anonymní. Ivana Benešová studentka 3. ročníku Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava 1. Navštěvujete Jiţní Moravu pravidelně?

a) ne, je to moje první návštěva b) ano: Vyberte jednu z moţností.  jednou měsíčně  jednou za půlrok  dvakrát za půlrok  jednou za rok  vícekrát měsíčně – příleţitostně o víkendech  jiné ………………………… 2. Jiţní Moravu navštěvujete většinou:

Vyberte jednu z moţností. a) v mimosezóně (jaro, podzim) b) v hlavní sezóně (léto, zima) 3. Jaký je Váš motiv pro návštěvu Jiţní Moravy:

Vyberte jednu z moţností. a) dovolená b) návštěva příbuzných a známých c) víkendový odpočinek na vlastní chatě d) návštěva kulturních akcí e) pracovní cesta f) nákupy g) jiné …………………………………….

59

4. Uveďte průměrnou délku Vaší návštěvy:

Vyberte jednu z moţností. a) víkendové pobyty (chata, chalupa) b) 3 aţ 4 nocí c) 7 aţ 8 nocí d) 10 aţ 14 nocí e) jiné ………………………. 5. Jiţní Moravu navštěvujete ve společnosti:

Vyberte jednu z moţností. a) manţela/manţelky b) rodiny (manţel/ka + děti) c) vnoučat d) přátel e) cestuji sám f) cestuji s mou organizací (Klub důchodců, Svaz zdravotně postiţených apod.) g) jiné …………………………………. 6. Jaký typ ubytování při návštěvě Jiţní Moravy nejčastěji volíte?

Vyberte jednu z moţností.

a) b) c) d) e) f) g)

hotel lázeňský hotel wellness hotel penzion agropenzion kemp jiné

*       

**       

***       

****       

*****       

7. Informace o moţnostech pobytu získáváte:

Vyberte jednu z moţností. a) přes cestovní kancelář nebo agenturu b) prostřednictvím webového portálu www.jizni-morava.cz c) doporučení přátel a známých d) vlastní zkušenost e) jinak ………………………………… 8. Z atraktivit Jiţní Moravy si pro svou návštěvu vyberte:

Označte kříţkem dvě moţnosti, které jsou pro Vás zajímavé a vyberte místa, které byste určitě navštívili. a) kulturně-historické památky

   

Lednicko-valtický areál Vila Tugendhat Slovanské hradiště, Mikulčice Dolní Věstonice (archeologické expozice, archeostezka)  Staroslovanské hradiště, Pohansko  Slavkov u Brna 60

      

hrad Špilberk státní hrad Bítov zámek Mikulov Znojemský hrad znojemské podzemí státní zámek Vranov nad Dyjí Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy, Stráţnice  jiné ………………………… b) přírodní památky

       

jeskyně CHKO Moravský kras Baťův kanál Arboretum Brno Arboretum Borotín Arboretum Lesnický Slavín Arboretum Šmelcovna Botanická zahrada, Brno jiné ………………………….

c) turistické trasy a cyklotrasy

    

CHKO Bílé Karpaty CHKO Moravský kras CHKO Pálava NP Podyjí jiné …………………………

   

Doţínky Hody Burčákové slavnosti jiné …………………………

d) vinařské stezky e) tradiční gastronomie

f) jiné ……………………

9. Znáte některou z uvedených vinařských stezek?

a) ne b) ano Označte kříţkem. místní vinařské stezky

 Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy  Naučná vinařská stezka Valtice  Obecní vinařská stezka obce Němčičky  Stezka krajem André  Stezka Muškátu moravského  Stezka Rulandského bílého  Vinařská naučná stezka Mikulov 61

 Vinařská naučná stezka Stará hora  Vinařská stezka Modré hory Moravské vinařské stezky

           

Brněnská vinařská stezka Bzenecká vinařská stezka Kyjovská vinařská stezka Mikulovská vinařská stezka Moravská vinařská stezka Mutěnická vinařská stezka Podluţí Stráţnická vinařská stezka Uherskohradišťská vinařská stezka Velkopavlovická vinařská stezka Vinařská stezka Podluţím Znojemská vinařská stezka

10. Znáte některý významný areál vinných sklepů?

a) neznám ţádný b) ano Vyberte z moţností.  Areál pod sklepy  Plţe u Petrova  Šidleny v Miloticích  Kozojídky, Hodonín  Salon vín České republiky, Valtice  templářské sklepy v Čejkovicích  jiné …………………………………. 11. Navštívili jste některý z cílů vinařského cestovního ruchu?

a) ne b) ano Označte kříţkem. místní vinařské stezky

 Naučná stezka Pavlovské vinice a vinné sklepy  Naučná vinařská stezka Valtice  Obecní vinařská stezka obce Němčičky  Stezka krajem André  Stezka Muškátu moravského  Stezka Rulandského bílého  Vinařská naučná stezka Mikulov  Vinařská naučná stezka Stará hora  Vinařská stezka Modré hory

Moravské vinařské stezky

   

Brněnská vinařská stezka Bzenecká vinařská stezka Kyjovská vinařská stezka Mikulovská vinařská stezka 62

       

Moravská vinařská stezka Mutěnická vinařská stezka Podluţí Stráţnická vinařská stezka Uherskohradišťská vinařská stezka Velkopavlovická vinařská stezka Vinařská stezka Podluţím Znojemská vinařská stezka

areály vinných sklepů

      

Areál pod sklepy Plţe u Petrova Šidleny v Miloticích Kozojídky Salon vín České republiky, Valtice templářské sklepy v Čejkovicích jiné ………………………………

muzea

 Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy,     

vinice

Stráţnice Regionální muzeum v Mikulově Muzeum obce Kobylí Národní zemědělské muzeum stálá vinařská expozice, Hustopeče jiné ………………………………

 vinice Hnanice  vinice Šobes  jiné ………………………………

jiné …………………………… 12. Při návštěvě Jiţní Moravy navštívíte:

a) jen  kulturně-historické památky  přírodní památky  turistické trasy a cyklotrasy  vinařské stezky  gastronomické slavnosti  jiné ……………………… b) spojím návštěvu jedné atraktivity s jinou Označte kombinaci. Prioritní aktivita  kulturně-historické památky  přírodní památky  turistické trasy a cyklotrasy  vinařské stezky  gastronomické slavnosti  jiné ………………………

Doplňkové aktivity  kulturně-historické památky  přírodní památky  turistické trasy a cyklotrasy  vinařské stezky  gastronomické slavnosti  jiné ……………………… 63

Pohlaví  muţ  ţena Věk  pod 18 let  18 – 25 let  25 – 30 let  31 – 40 let  41 – 50 let  51 – 60 let  nad 60 let Místo trvalého bydliště  hl. město Praha  Plzeňský kraj  Středočeský kraj  Karlovarský kraj  Ústecký kraj  Jihočeský kraj  Liberecký kraj  Královéhradecký kraj  Pardubický kraj  kraj Vysočina  Jihomoravský kraj  Olomoucký kraj  Moravskoslezský kraj  Zlínský Zaměstnání  student  v pracovním poměru  samostatně výdělečně činná osoba  nezaměstnaný  mateřská dovolená  senior  invalidní důchodce  jiné ………………………………. DĚKUJEME ZA VÁŠ ČAS!

64

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Význam vinné turistiky pro rozvoj cestovního ruchu v kraji Jižní Morava

Recommend Documents