VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Podpora rozvoje cestovního ruchu v regionu Střední Morava

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P o d p o r a ro z v o j e c e s t o v n í h o r u c h u v re g i o n u St ř e d n í M o r a v a Bakalářská práce

Autor: Kristýna Kleinová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2010

Anotace Cílem této bakalářské práce bylo představit turistický region Střední Moravu z pohledu cestovního ruchu, zjistit jak je v tomto regionu cestovní ruch organizován a jak organizace cestovního ruchu vyuţívají finanční prostředky z EU k realizaci vybraných projektů. První kapitola je část teoretická, kde jsou definovány různé přístupy a pojmy k této problematice. Následující část vymezuje a charakterizuje řešené území. Třetí kapitola je zaměřena na analýzu předpokladů cestovního ruchu na Střední Moravě. Čtvrtá kapitola uvádí institucionální a organizační zajištění cestovního ruchu a řeší projekty financované z EU. Další část se zabývá vlastní realizací marketingového výzkumu a následně jsou uvedeny návrhy a doporučení pro budoucí rozvoj cestovního ruchu ve sledovaném regionu. Klíčová slova: předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, turistický region Střední Morava, marketingový výzkum

Annotation The aim of this bachelor thesis was to introduce you the tourist region Stredni Morava from the view of tourism. I ascertained the way how is the tourism organized there and how the organizations of tourism derive benefits from financial resources of EU to implement them to the chosen projects. The first chapter is concerned with the theoretical part and the theoretical background is defined there. The next one determinate and describe the solving territory. The third chapter is focused on an analysis of presumptions in tourism in the region Stredni Morava. The fourth chapter mentions institutional and organizational security of tourism and I tackle the projects founded by EU there. The other part handles a realization of a marketing research itself and later on there is indicated suggestions and recommendations for the future development of tourism in the observing region.

Key words: Background for the development of tourism, tourist region Stredni Morava, marketing research

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost při mé práci.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20.5. 2010 ...................................................... Podpis

Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 6 1 Vymezení základních pojmů ................................................................................................... 8 1.1 Cestovní ruch a jeho základní sloţky ............................................................................... 8 1.2 Základní sloţky cestovního ruchu .................................................................................... 8 1.3 Rozlišení účastníků cestovního ruchu .............................................................................. 9 1.4 Typologie cestovního ruchu ........................................................................................... 10 1.5 Základní podmínky rozvoje cestovního ruchu ............................................................... 13 1.6 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ...................................................................... 14 1.6.1 Lokalizační předpoklady ......................................................................................... 14 1.6.2 Selektivní předpoklady ............................................................................................ 16 1.6.3 Realizační předpoklady ........................................................................................... 17 1.7 Destinace v cestovním ruchu a marketing destinací ...................................................... 19 2 Vymezení řešeného území .................................................................................................... 20 2.1 Územně správní členění České Republiky ..................................................................... 20 2.2 Turistické regiony České republiky ............................................................................... 21 2.3 Vymezení regionu Střední Morava ................................................................................ 22 3 Střední Morava ...................................................................................................................... 22 3.1. Lokalizační předpoklady ............................................................................................... 22 3.1.1 Přírodní předpoklady ............................................................................................... 23 3.1.2 Přírodní atraktivity .................................................................................................. 26 3.1.3 Kulturně správní předpoklady ................................................................................. 28 3.2 Selektivní předpoklady ................................................................................................... 33 3.2.1 Objektivní faktory ................................................................................................... 33 3.2.2 Subjektivní faktory .................................................................................................. 34 3.3. Realizační předpoklady ................................................................................................. 34 3.3.1 Komunikační podmínky .......................................................................................... 34 3.3.2 Materiálně technická základna ................................................................................ 37 4 Institucionální zajištění a organizace cestovního ruchu ........................................................ 38 4.1 Krajský úřad Olomouckého kraje .................................................................................. 39 4.2 Střední Morava- Sdruţení cestovního ruchu .................................................................. 39 4.2.1. Projekty realizované z prostředků Evropské Unie ................................................. 40 5 Marketingový výzkum návštěvníků turistického regionu Střední Morava ........................... 45 5.1 Vymezení pojmů ............................................................................................................ 45 5.1.1 Marketingový výzkum ............................................................................................ 45 5.1.2 Typy marketingového výzkumu .............................................................................. 45 5.1.3 Zdroje informací ...................................................................................................... 46 5.1.4 Techniky primárního výzkumu ............................................................................... 46 5.1.5 Proces marketingového výzkumu ........................................................................... 47 5.2 Vlastní výzkum .............................................................................................................. 48 5.2.1 Vyhodnocení výzkumu a interpretace výsledků ..................................................... 48 6 Shrnutí ................................................................................................................................... 56 Závěr......................................................................................................................................... 61 Seznam pouţitých pramenů a literatury ................................................................................... 63 Seznam příloh:.......................................................................................................................... 66 Seznam obrázků: ...................................................................................................................... 67

5

Úvod Cestovní ruch se stal za poslední desetiletí velmi významným ekonomickým odvětvím. Je velkým přínosem pro národní hospodářství všech států i pro světovou ekonomiku, celková hodnota podílu na HDP je 10-11% a ročně zaměstnává více neţ 11% z celkového počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezinárodní cestovní ruch představuje 6% ze světového exportu, a kdybychom srovnávali pouze sluţby, představoval by aţ 30% ze světového exportu. Cestovní ruch je stále se rozvíjejícím odvětvím, na trh neustále vstupují nové destinace, jsou vyvíjeny a uplatňovány nové technologie a musí se přizpůsobovat vlivům globalizace. Turismus se vyznačuje svojí provázaností s ostatními hospodářskými a společenskými činnostmi a svojí specifickou materiálně technickou základnou. Cestovní ruch má významné postavení i v hospodářství ČR. Ročně u nás zaměstnává 5% obyvatelstva a jeho podíl na HDP se pohybuje kolem 3-4%. Proto je velmi důleţité toto odvětví neustále podporovat a nebránit jeho rozvoji. V posledních letech jsou v ČR vytvářeny nové organizace, převáţně na úrovni regionů, které mají za úkol strategické řízení, propagaci, podporu rozvoje destinace a koordinaci své činnosti s ostatními organizacemi. Pro svoji práci jsem si vybrala téma Podpora rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Střední Morava. Jedním z důvodů proč jsem si vybrala toto téma je studium oboru Cestovní ruch. Sledovaná oblast je pro mě turisticky velmi atraktivní a to z několika důvodů. Region vyniká mnoţstvím historických a kulturních památek i krásnou přírodou. Díky charakteru krajiny je zde zbudováno mnoho turistických a cyklistických tras. Neopomenutelnou součástí tohoto kraje je bohatý folklór a pořádání mnoha kulturních a sportovních akcí. Dalším důvodem ke zvolení tohoto tématu je můj osobní vztah k regionu, narodila jsem se zde a celý ţivot vyrůstala. Kraj dobře znám a je mi blízký a v budoucnu bych se nadále této problematice chtěla věnovat. Předmětem a cílem této práce je představení lokality Střední Moravy z pohledu cestovního ruchu a organizace cestovního ruchu v daném regionu, s cílem zjistit

6

vyuţívání finančních prostředků fondů EU u vybraných projektů. Zároveň bude proveden i výzkum spokojenosti návštěvníků v souvislosti s organizací turistického ruchu v regionu Střední Morava. Při řešení své práce uţiji metodu analýzy, kterou aplikuji v praktické části s cílem zjistit jednotlivé předpoklady pro cestovní ruch a zároveň celkovou úroveň rozvoje cestovního ruchu ve zkoumaném regionu. Dále metodu indukce, kterou vyuţiji při zpracovávání marketingového výzkumu, kdy na základě hodnocení statistických údajů se pokusím formulovat závěry, a metodu syntézy, při které na základě analýzy území a vyhodnocení marketingového výzkumu vypracuji určité závěry a hodnocení platné pro danou oblast. V teoretické části se budu snaţit objasnit základní pojmy týkající se této problematiky a v praktické části se zaměřím na analýzu předpokladů pro cestovní ruch, institucionální zajištění oblasti, zmíním a zhodnotím realizované projekty na podporu rozvoje cestovního ruchu ve Střední Moravě. Důleţitou součástí je část výzkumná, kde podle provedeného marketingového výzkumu zhodnotím jeho výsledky a pokusím se navrhnout určitá zlepšení a doporučení. Ke zjištění potřebných údajů vyuţiji informace a poznatky z odborné literatury, internetových zdrojů, interních materiálů různých organizací a konzultací s odbornými pracovníky. Neopomenutelným velmi důleţitým zdrojem informací pro mě bude marketingový výzkum. Marketingový výzkum budu provádět osobním dotazováním pomocí strukturovaného dotazníku. Myslím si, ţe tato forma je nejideálnější, protoţe návratnost dotazníků je vysoká a dotazovatel má při osobním styku s respondenty moţnost zodpovědět jim všechny jejich otázky i připomínky.

7

1 Vymezení základních pojmů 1.1 Cestovní ruch a jeho základní sloţky Na pojem cestovní ruch je moţné pohlíţet z několika hledisek, nelze jej jednoznačně vymezit a existuje zde mnoho různých definic. Za nejvýstiţnější definici je obecně povaţována definice organizace UNWTO, která tento pojem charakterizuje jako činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a jinými účely.1 Z ekonomického hlediska je cestovní ruch charakterizován jako způsob uspokojování potřeb lidí (cestování, přebývání) v oblasti rekreace, poznání, turistiky, lázeňství a kultury, pokud k němu dochází mimo trvalé bydliště ve volném čase obyvatelstva.2 V souvislosti s oborem cestovního ruchu je nutné také definovat pojem průmysl cestovního ruchu, za který se povaţuje soubor odvětví, jejichţ produkce souvisí a je charakteristická pro cestovní ruch.

1.2 Základní sloţky cestovního ruchu Cestovní ruch je sloţitý systém, kde však můţeme rozlišovat dvě jeho základní sloţky: subjekt a objekt cestovního ruchu. Obecně lze říct, ţe objekt je předpoklad realizace cestovního ruchu a zjednodušeně je to rekreační prostor a materiálně technická základna. Subjektem cestovního ruchu se rozumí orgány a organizace působící v CR, pracovníci v CR a účastníci CR. Sloţitější členění objektu je na přírodní – morfologický, klimatický, hydrologický a biologický, a na antropogenní část, kterou dále dělíme na lokalizované a organizované objekty. Do lokalizovaných se řadí kulturně historické pamětihodnosti a do organizovaných objektů řadíme společenské akce a organizačně personální zabezpečení.

1

United nations world tourism organization- Světová organizace cestovního ruchu Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze. Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR, 2008. ISBN 978-80-7399-407-05 2

8

1.3 Rozlišení účastníků cestovního ruchu V praxi je nutné rozlišovat termíny rezident, návštěvník, turista a výletník a to jak z pohledu mezinárodního cestovního ruchu tak z pohledu domácího cestovního ruchu. Pro přesnou definici těchto pojmů zde uvádím definici podle Světové organizace cestovního ruchu.

Rezident -

v mezinárodním CR označuje osobu ţijící v zemi alespoň jeden rok před příjezdem do jiné země na dobu kratší jednoho roku

-

v domácím CR je osoba ţijící na daném místě alespoň šest měsíců před příjezdem do jiného místa dané země na dobu kratší šesti měsíců

Návštěvník -

v mezinárodním CR označuje osobu cestující do jiné země, neţ je ta , v níţ má své trvalé bydliště , na dobu kratší jednoho roku za účelem cesty jiným neţ vykonávání výdělečné činnosti v jiné zemi

-

v domácím CR je to osoba s trvalým bydlištěm v dané zemi cestující na jiné místo mimo své trvalé bydliště na dobu kratší neţ je šest měsíců

Turista -

v mezinárodním CR je osoba cestující do jiné země, neţ je země trvalého bydliště, na dobu kratší jednoho roku, ale delší neţ jedno přenocování, za účelem jiným neţ je výkon výdělečné činnosti

-

v domácím CR jde o osobu s trvalým bydlištěm v zemi cestující do jiného místa v téţe zemi na dobu minimálně jednoho přenocování a maximálně šesti měsíců za účelem jiným neţ je vykonávání výdělečné činnosti

Výletník -

v mezinárodním CR označuje osobu cestující do jiné země, neţ je ta , v níţ má své trvalé bydliště , na dobu kratší 24 hodin za účelem cesty jiným neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi

9

-

v domácím CR je to osoba s trvalým bydlištěm v dané zemi cestující do místa odlišného od místa trvalého bydliště na dobu kratší 24 hodin za účelem cesty jiným neţ je vykovávání výdělečné činnosti3

1.4 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch můţeme rozčlenit na druhy a formy CR, které se však mnohdy prolínají. Názory autorů odborné literatury na tuto problematiku se často liší. Při určování druhu CR zohledňujeme jeho vlastní realizaci a průběh. Existuje zde mnoho kritérií, zmíním pouze ty nejuţívanější. Dělení z hlediska místa je na domácí a zahraniční CR, postoje vůči platební bilanci na aktivní a pasivní, ze způsobu organizace je to neorganizovaný, organizovaný, z hlediska délky trvání na krátkodobý a dlouhodobý CR a z hlediska počtu účastníků je to individuální a hromadný. Vymezení forem CR vzniká na základě motivů k účasti, se zaměřením na uspokojení určitých potřeb účastníka. Máme dvě základní formy- poznávací a pobytovou, několik specifických forem, které se dělí podle zaměření aktivit a zvláštní formy CR. Specifické formy CR se dělí na: a) rekreační CR - je nejrozšířenější formou CR v ČR - hlavním důvodem k účasti je načerpání duševních a fyzických sil, relaxace, odpočinek b) kulturně poznávací CR - tato forma bývá obvykle spojena s rekreačním CR, jde zde o cestování za poznáním kultury, historie, cílem tak bývají různé památky, výstavy, festivaly a další akce c) sportovně turistický CR - hlavní motivací účasti je zlepšení fyzických sil, můţeme zde zařadit pěší turistiku, cykloturistiku, vodní turistika aj.

3

United nations world tourism organization- Světová organizace cestovního ruchu

10

- do této skupiny patří i pasivní účast na sportovních akcích typu mistrovství světa, olympijské hry ad. d) Zdravotně orientovaný CR - tato forma je spojena se snahou o zlepšení zdravotního stavu turistů, jejich regenerací a odpočinek, cílem účastníků obvykle bývají lázeňská a léčebná zařízení e) cestovní ruch s náboţenskou orientací - této formy CR se účastní lidé určitého náboţenského zaloţení - lidé v tomto případě cestují, aby se účastnili různých náboţenských akcí, navštívili poutní místa, různé chrámy, svatyně, kostely f) vysokohorský cestovní ruch - je realizován ve vysokohorských oblastech- pěší turistika, horolezectví aj. - specifické pro tuto formu je, ţe je nutná účast vysokohorského průvodce g) přírodní turistika - je formou zacílenou především na přírodní atraktivitu a výjimečnost krajiny - častými cíly bývají národní parky, rezervace, lesy, pouště, hory aj. h) CR mládeţe - v tomto případě se jedná o skupinu osob ve věku mezi 15 a 25 lety - jedná se především o různé studijní pobyt, jazykové pobyty v zahraničí, praxe studentů v zahraničí aj., i) Incentivní CR - je zaměřen na pracovníky či určitý kolektiv, v dnešní době je incentivní turismus chápán jako nástroj managementu - pobyty pracovníků organizací, různá školení, semináře, součástí jsou doprovodné programy pro vyuţití volného času j) kongresový CR - řadí se mezi nejdynamičtěji se rozvíjející formu v posledních letech

11

- výkladový slovník definuje kongresový CR takto: „ forma cestovního ruchu, jejíţ účastníci jsou motivováni setkáváním s odborníky a odborným programem na kongresech, sympóziích, konferencích, seminářích, přednáškách apod. Časté jsou doprovodné akce pro účastníky a jejich rodinné příslušníky.“ k) etnický CR - forma spojená s cestováním lidí za historií svého etnika l) nákupní turistika - v současné době velmi oblíbená forma, účastníci cestují za nákupy často i do jiných států, je to spíše krátkodobí cestovní ruch m) venkovský cestovní ruch - účastníci venkovského CR tráví svoji rekreaci ve venkovských oblastech, zpravidla jsou ubytování v soukromí nebo v menších hromadných ubytovacích zařízeních - účastníci dále provozují tyto aktivity: pěší turistika, cykloturistika, pozorování domácích zvířat a péče o ně, - venkovský cestovní ruch zahrnuje zvláštní formy CR, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí- ekoturistika, ekoagroturistika a agroturistika

n) ekoturismus -jde o formu šetrného cestování a udrţitelného turismu -jde o cestování do přírodních oblastí, které chrání ţivotní prostředí, respektování místních obyvatel a jejich tradic a udrţování a ochrana kulturního dědictví -ekoturismus se snaţí o minimalizaci negativních dopadů a poskytnutí finančních prostředků pro ochranu přírody - s současné době se ekoturismus řadí k nejrychleji se rozvíjejícím formám CR

o) agroturismus - jde o formu šetrného cestování a směřuje k udrţitelnému turismu - účastnící jsou ubytování na statku, nebo farmě, kde se zapojují do kaţdodenního ţivota farmy - do rekreačních aktivit

patří i péče a pozorování dobytka, práce na farmě,

cykloturistika, pěší turistika aj., 12

1.5 Základní podmínky rozvoje cestovního ruchu Pro rozvoj cestovního ruchu je nezbytné, aby byly splněny tyto tři základní podmínky – zachování bezpečnosti v dané destinaci, vytvoření fondu volného času a zajištění disponibilního důchodu obyvatelstva. Podíl obyvatelstva na cestovním ruchu patří k důleţitým měřítkům ţivotní úrovně dané země.(1cit. Rozvoj cestovního ruchu je ovlivňován řadou faktorů:

a)

ekonomické- souvisí s celkovou ekonomickou úrovní státu, která je dána

platební bilancí státu, výší národního důchodu, úrovní cen, dále souvisí s rozvojem výrobních sil, ţivotní úrovní obyvatelstva, výši disponibilního důchodu a fondem volného času

b)

politické a bezpečnostní- základní podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu je

mírové souţití, dalšími faktory jsou politická situace uvnitř státu a charakter politického systému, neexistence hrozby terorismu a bezpečí.

c)

ekologické- zde řadíme příznivé přírodní podmínky, kvalitní ţivotní prostředí,

dále příznivé klimatické podmínky, dostatek přírodních atraktivit a rekreačních prostor dané oblasti či lokality

d)

demografické- těmito faktory jsou stav a sloţení obyvatelstva, věkové a

rodinné sloţení, ekonomická aktivita

e)

personální zabezpečení- lze povaţovat za jeden z nejvýznamnějších faktorů,

zajištění dostatečného počtu kvalifikovaného personálu, je při poskytování sluţeb cestovního ruchu velmi důleţité, z hlediska marketingu sluţeb je lidský faktor nenahraditelný

f)

organizační- tento faktor souvisí s existencí a organizací materiálně technické

základny- počtu ubytovacích a stravovacích zařízení, kulturních zařízení, sportovněrekreačních zařízení, dále dopravní infrastruktury, obchody, směnárny, půjčovny ad.

13

g)

administrativní- jedná se o vstupní formality při účasti na zahraničním

cestovním ruchu- vydávání víz, pasů; s celními omezeními, atd.

h)

Zdravotní a bezpečností- tento faktor souvisí s úrovní zdravotnických sluţeb

poskytovaných v navštívené zemi, dále s zdravotními riziky souvisejícími s cestou a vlastním pobytem V posledních letech se pro další rozvoj cestovní ruchu jeví jako nezbytná spolupráce veřejného a soukromého sektoru, obrovská konkurence mezi destinacemi a rostoucí globalizace. Vyţadují vytváření agentur destinačního managementu, které mají za úkol zajistit kooperaci všech subjektů působících na trhu cestovního ruchu.

1.6 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Cestovní ruch se obecně nejvíce rozvíjí v regionech s dobrými předpoklady, s mnoţstvím a větší koncentrací přírodních, kulturních atraktivit a s dobrou infrastrukturou. Takovéto regiony se nazývají rekreační oblasti. Činitele rozvoje a rozmístění cestovního ruchu se z ekonomického a geografického hlediska dělí na:4

1.

Lokalizační předpoklady

2.

Selektivní předpoklady

3.

Realizační předpoklady

1.6.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady jsou rozhodující při konkrétním umístění a vyuţití určité oblasti cestovním ruchem prostřednictvím přírodních, společenských podmínek a atraktivit. Lokalizační předpoklady je moţné rozdělit do dvou skupin

4

-

přírodní

-

kulturně-společenské

Hrala, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4.vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. 176 s. ISBN 80-85970-36-8

14

1) Přírodní předpoklady Do přírodních faktorů řadíme reliéf, klima, hydrosféru, biosféru, jednotlivé přírodní atraktivity. Přírodní podmínky mají poměrně stálý charakter a uplatňují se zejména v plošně rozsáhlých oblastech. a) Reliéf - Celková vyuţitelnost krajiny pro cestovní ruch roste se zvyšující se vertikální a horizontální členitostí území. Povrchový tvar krajiny umoţňuje různorodé vyuţití pro rekreaci. Pro cestovní ruch má větší význam vertikální členitost povrchu. b) Klimatické poměry- Podnebí představuje celkový stav denního nebo ročního průměru počasí. Rekreační vyuţití území je významně ovlivněno podnebím dané oblasti a je moţné na něj pohlíţet ze dvou hledisek. - vertikální a horizontální zonalita mají za následek různé hodnoty teplot vzduchu, mnoţství sráţek, vlhkosti vzduchu, sněhová pokrývka, sluneční svit, větrnost, klimatické inverze. Vertikální zonalita se nejvýrazněji projevuje v mírném pásu a z hlediska horizontální zonality má největší význam pro cestovní ruch subtropický a mírný pás. - mikroklimatické podmínky v určité lokalitě c) Hydrologické poměry – Řadí se mezi jedny z nejdůleţitějších podmínek realizace cestovního ruchu. Koncentrace vývěrů podzemních vod s léčebnými účinky je důleţitá především pro vznik a rozvoj lázeňství. Pro cestovní ruch jsou také atraktivní lokality s prudkými vývěry podzemních vod a v neposlední řadě i povrchové vody. Potenciál těchto oblastí je však ovlivněn mnoha vnějšími vlivy, jako je například kvalita pobřeţí, čistota vody a teplota. d) Fauna a flóra – Rostlinstvo a ţivočišstvo také patří mezi důleţité podmínky rozvoje cestovního ruchu. Vegetace ovlivňuje krajinný ráz a atraktivitu území. Významný podíl mají lesní porosty, návštěvy rezervací, národních parků či chráněných krajinných oblastí. Výskyt ţivočišstva má vliv na různé rekreační aktivity, jakými jsou lovy, rybolov, safari atd.

15

2) Kulturně správní předpoklady Kulturně správní podmínky mají obecně charakter stálých objektů nebo jednorázových společenských akcí, vzniklých tvořivou činností člověka. Mají specifické bodové rozmístění. Kulturně správní předpoklady se dělí na kulturně historické památky, kulturní zařízení, společenské akce, sportovní a zábavní zařízení. a) Kulturněhistorické památky Kulturněhistorické památky mají pro vyuţití cestovního ruchu obrovský význam, který je dán jejich uměleckou a historickou hodnotou. Největší význam mají nejcennější atraktivity, ostatní jsou v postavení doplňujících atraktivit. b) Kulturní zařízení a akce Kulturní zařízení tvoří soubor atraktivit diferencovaného určení a funkce i významu pro cestovní ruch. Většina z nich vystupuje jako doplněk jiných památek.5 Zařízení mají stálé umístění a je pro ně typický střediskový charakter. Akce, které jsou v těchto zařízeních pořádány mohou být pravidelné, stálé nebo mají jednorázový charakter. Podle typu se dělí na zařízení soustřeďující sbírky různého druhu a zařízení, jejichţ prostřednictvím se realizují kulturní a jiné akce.6 Důleţité pro realizaci cestovního ruchu jsou muzea a galerie, především národního a nadnárodního významu, a také různé divadelní představení a hudební, filmové a jiné festivaly. c) Sportovní a zábavní zařízení a akce Zařízení slouţící k pořádání různých sportovních, zábavních, společenských akcí mají v posledních letech, díky obrovskému zájmu o účast na těchto akcích ze strany obyvatelstva, čím dál větší význam. Právě z těchto důvodů jsou stavěny obrovské víceúčelové objekty, které slouţí pro pořádání těchto jednotlivých typů akcí především národního a mezinárodního významu.

1.6.2 Selektivní předpoklady Tyto předpoklady se projevují geograficky v územním uspořádání a mají primární význam pro rozvoj cestovního ruchu. Prostřednictvím těchto podmínek dochází 5 6

Hrala, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4.vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. s.24. ISBN 80-85970-36-8 Hrala, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4.vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. s 24. ISBN 80-85970-36-8

16

k vyuţití předpokladů pro realizaci cestovního ruchu v konkrétních oblastech. Selektivní předpoklady je moţné rozdělit na objektivní faktory a subjektivní faktory. 1) Objektivní předpoklady Do objektivních předpokladů řadíme politické, ekonomické a demografické faktory. Mezi politické faktory patří mírové uspořádání světa a politická stabilita a systém daného území. Mezi klíčové ekonomickými faktory stimulující rozvoj cestovního ruchu patří dosaţená ţivotní úroveň populace a s ní související objem fondu volného čau, odráţejí se v růstu poptávky po jeho různých formách. Ve vyspělých zemích se pro většinu populace stává účast na cestovním ruchu součástí ţivotního stylu7. 2) Subjektivní předpoklady Patří mezi ně řada psychologických pohnutek, kterými je ovlivňováno rozhodování obyvatel k účasti na cestovním ruchu a jeho směřování. Významnou roli zde má reklama a propagace, které mají vliv na vytváření mondénnosti a módnosti některých středisek.8

1.6.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umoţňují faktickou realizaci cestovního ruchu. Umoţňují návštěvníkům

dosáhnout turisticky atraktivních lokalit, vyuţít jejich ubytovacích,

stravovacích kapacit a jiných zařízení. Můţeme je rozdělit na dopravní předpoklady a materiálně technické předpoklady. a) Dopravní předpoklady Doprava patří mezi základní podmínky realizace, zajišťuje styk mezi výchozím místem účastníka a navštěvovanou oblasti a rozhoduje o vyuţívání prostoru cestovním ruchem, vůči kterému vystupuje jako základní sluţba.9 S rostoucí poptávkou po cestovním ruchu roste i význam dopravních sluţeb. Díky tomu se stále zvyšují poţadavky na kvalitu a rozvoj těchto sluţeb. 7

Hrala, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4.vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. s. 13. ISBN 80-85970-36-8 Hrala, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4.vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. s. 14. ISBN 80-85970-36-8 9 Hrala, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4.vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002. s. 27. ISBN 80-85970-36-8 8

17

Dopravu dělíme na ţelezniční, autokarovou, automobilovou, vodní vnitrozemskou, námořní, vertikální a leteckou dopravu. Ţelezniční doprava Pro rozvoj a realizaci hromadného cestovního ruchu, měla v minulosti největší význam ţelezniční doprava. V posledních letech je vyuţívána především pro přepravu na velké vzdálenosti. Automobilová doprava K rozvoji masového cestovního ruchu přispěla automobilová doprava a objemem přepravených cestujících se řadí na první místo nejvíce vyuţívané dopravy na národní i mezinárodní úrovni. Automobilová doprava je nejvíce vyuţívána na krátké a střední vzdálenosti. Díky husté dopravní síti poskytuje silniční doprava velkou prostorovou mobilitu a dobrou dostupnost rekreačních středisek. Vodní vnitrozemská doprava Vodní vnitrozemská přeprava je v cestovním ruchu vyuţívána pouze okrajově. Slouţí pro výletní a rekreační plavby na kratších úsecích řek, jezerech a různých vodních nádrţích. Vertikální doprava Vertikální doprava slouţí k zpřístupnění horských a vysokohorských oblastí a napomáhá rozvoji zimních sportů a letní rekreace. Námořní doprava V oblasti cestovního ruchu má námořní přeprava největší význam při realizaci různých okruţních rekreačních plaveb a při přepravě na krátké vzdálenosti na vnitřních mořích např. při přepravě na ostrovy. Letecká doprava Význam letecké dopravy v posledních letech obrovsky vzrostl a to především díky přepravní rychlosti a vzdálenosti, a také kvalitě a rozsahu sluţeb poskytovaných

18

cestujícím. Letecká doprava je vyuţívána na dlouhé, střední vzdálenosti a pro mezikontinentální přepravu. Nevýhodou letecké dopravy je velká vzdálenost letišť od rekreačních středisek, center cestovního ruchu a také obrovský negativní vliv na ţivotní prostředí. b) Materiálně technické předpoklady Materiálně technická základna je tvořena ubytovacími, stravovacími a doplňkovými zařízeními a její funkcí je zabezpečit realizaci cestovního ruchu. Doplňkovými zařízeními mohou být informační turistická centra, cestovní kanceláře, směnárny, finanční domy, různá dopravní zařízení, sportovně rekreační střediska aj. V rámci MTZ lze hodnotit její kapacitu, rozmístění zařízení, analyzovat vybavenost destinace a i vyuţití zařízení.

1.7 Destinace v cestovním ruchu a marketing destinací Destinace je představována svazkem různých sluţeb koncentrovaných v určitém místě nebo oblasti. Atraktivity destinace tak představují podstatu destinace a hlavní motivační stimul návštěvnosti destinace.10Destinace existují na různých geografických úrovních, jsou mezi nimi vzájemné vztahy a současně si navzájem konkurují Destinace je geograficky vyčleněný prostor, kde jsou účastníkům cestovního ruchu poskytovány ubytovací, stravovací a další sluţby. Destinace se snaţí o kvalitní organizaci nabídky celého řetězce svých sluţeb, ale zároveň vystupuje jako jeden produkt. Pokud se má destinace prosadit na trhu musí být strategicky řízena jako celek. V rámci destinací působí organizace destinačního managementu, které mají na starosti její strategické řízení, organizaci, spolupráci se soukromým sektorem a organizacemi veřejné správy, a jsou tak základním řídícím prvkem destinace. Tyto organizace existují na několika úrovních- nadnárodní- národní- regionální- místní a mohou být buď státní nebo polostátní.

10

PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. s.16. ISBN 80-247-1014-5

19

Marketing destinace je podle Bartla a Schmidta „strategie a cesta pro silné regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej svých klíčových konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, nabízející klientovi perfektně zorganizovaný řetězec sluţeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje celý proces od informace a pohodlnou rezervaci přes bezchybný průběh pobytu aţ po návrat domů“11 Mezi cíle marketingu destinací můţeme zařadit: -

zlepšit pověst oblasti, a tak přilákat investory

-

rozšířit počet a vybavení zařízení, které mohou pouţívat místní občané

-

vzbudit v občanech hrdost na sovu oblast

-

získat odůvodnění a financování pro zlepšení místního ţivotního prostředí

-

snaha zlepšit politickou přijatelnost destinace pro lidi z vnějšku tím, ţe uvidí destinaci takovou, jaká skutečně je, nebo takovu jakou ji chce vláda ukazovat turistům12

2 Vymezení řešeného území 2.1 Územně správní členění České Republiky Území České republiky se podle čl. 99 Ústavy České republiky člení na obce, které jsou základními územními samosprávními celky a kraje, které jsou vyššími územními samosprávními celky. Na základě ústavního zákona č. 129 z roku 2000 bylo zřízeno 14 krajů. Pro potřeby statistického srovnání je ČR dále členěna dle usnesení č. 707 z roku 1998 o vymezení územních jednotek NUTS na další regiony na úrovních NUTS I – VI.

11

PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. s.16. ISBN 80-247-1014-5 12 HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, vyuţití volného času: Aplikovaný marketing sluţeb. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 488 s. ISBN 80- 247- 0202- 9

20

Obrázek č.1 Územně správní členění České Republiky. Zdroj www.mvcr.cz

2.2 Turistické regiony České republiky Velikost České republiky umoţňuje, aby byla na zahraničních trzích prezentována jako jeden celek, jedna turistická destinace. Přesto kvůli lepší orientaci turistů, jak zahraničních tak i domácích, bylo v letech 1998 a1999 na základě jednání vymezeno 15 turistických regionů. Obrázek č. 2 Turistické regiony České Republiky. Zdroj www.tourism.cz

21

Turistické regiony jsou definovány jako oblasti, pro něţ je typický určitý druh turistiky, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Základem pro turistický region je existence produktů a turistické nabídky. Turistické regiony naopak netvoří politické a institucionální hranice. Nejsou striktně vymezeny, protoţe snahou je poskytnout zejména lokalitám umístěným na okrajích těchto regionů určitou samostatnost při rozhodování a vlastní prezentaci.13

2.3 Vymezení regionu Střední Morava Turistický region Střední Morava se nachází v samotném centru Moravy a rozkládá se z větší části na území Olomouckého kraje a z menší části na území Zlínského kraje. Olomoucký kraj je tak rozdělen na dvě turistické lokality Střední Moravu na jihu území a Jeseníky na severu území ČR. Ve své práci se zaměřím na oblast turistického regionu Střední Moravy pouze v rámci Olomouckého kraje a působení organizace destinačního managementu Střední Moravasdruţení cestovního ruchu. Region je tvořen bývalými okresy Olomouc, Prostějov a Přerov. Z hlediska správní oblasti je rozčleněn do správních obvodů obcí s rozšířenou působností Hranice, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Přerov, Prostějov, Šternberk a Uničov. Na severovýchodě toto území hraničí s krajem Moravskoslezským, na jihu s Jihomoravským a Zlínským krajem, na západě s krajem Pardubickým.

3 Střední Morava 3.1. Lokalizační předpoklady Rozloha regionu je přibliţně 3 214 km². Většina území se nachází v rovinaté níţinné oblasti kolem toku řeky Moravy. Přirozeným hospodářským a kulturním centrem oblasti je město Olomouc, které je rovněţ krajským městem Olomouckého kraje. Střední Morava je dále rozčleněna na jednotlivé turistické lokality Hranicko, Konicko, Lipensko, Litovelsko, Mohelnicko, Olomoucko, Olomouc, Prostějovsko, Přerovsko, Střední Haná, Uničovsko a Šternbersko. 13

http://www.czechtourism.com/cze/cz/docs/what-to-see/tourist-regions/all/index.html ( 2010-05-05)

22

3.1.1 Přírodní předpoklady a) Reliéf Území Střední Moravy je převáţně rovinaté aţ pahorkatinné. Na západě a na severu ohraničené vrchovinami. Rozkládá se kolem horního toku řeky Moravy, centrální část této oblasti tvoří níţina, východ Prostějovska, střední část Olomoucka a jihozápad Přerovska, tato níţina se nazývá Haná. Na severu území je region ohraničen Nízkým Jeseníkem, na východě Oderskými vrchy, a do západní části zasahuje Drahanská vrchovina, která je součástí Českomoravské vrchoviny. Nadmořská výška oblasti se pohybuje mezi 69,5 aţ 735 m.n.m. Nejniţším bodem v oblasti je tedy Hranická propast a nejvyšším bodem v oblasti jsou Skalky, které jsou zároveň nejvyšším bodem Drahanské vrchoviny. b) Klimatické poměry Oblast má teplé podnebí, charakteristické mírnými zimami a léty. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8 ºC a průměr ročních dešťových sráţek je kolem 600 aţ 650 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje kolem 40- 50 a počet letních dnů bývá 50-70. Pro Střední Moravu jsou častým jevem inverze, kdy ve vrcholových částech je slunečné teplé počasí, naopak v níţinách panují mlhy a je zde chladnější počasí. c) Hydrologické poměry Z hlediska hydrologických poměrů je ve sledované oblasti nejvýznamnější řeka Morava, která je také nejdelší Moravskou řekou. Její povodí má rozlohu 26 658 km² a patří k úmoří Černého moře. Územím protéká ze severu na jih a její délka je 354 km na území České Republiky. Na území Střední Moravy protéká řeka pouze třemi městy- Litovlí, Olomoucí a Kojetínem. Z velké části patří do CHKO Litovelské Pomoraví. Největší průtok má řeka Morava na jaře, kdy se také pravidelně vylévá z koryt do luţních lesů CHKO. Morava bývá často zdrojem záplav a vylévá se i do okolních vesnic a měst a způsobuje tak obrovské škody.Z hlediska cestovního ruchu má řeka Morava význam především pro místní vodáckou turistiku. 23

Nejvýznamnějším přítokem řeky Moravy a také druhou nejvýznamnější řekou na území Střední Moravy je Bečva. Délka jejího toku je 61,5 km a plocha povodí je 1625,7 km². Řeka protéká městy Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerovem a bývá také častým zdrojem záplav. Dalšími významnými hydrologickými jevy v oblasti jsou vývěry přírodních pramenů. Prameny sv. Václav, sv. Jan, sv. Vít, sv. Jiří a Zdeněk s léčivou středně mineralizovanou vodou s obsahem sirovodíku se nacházejí v obci Slatinice. V této obci se nacházejí i léčebné lázně stejného názvu, které z těchto pramenů čerpají. Další dva významné prameny vyvěrají v Teplicích nad Bečvou. Jmenují se Kropáčův pramen a Jurikův pramen a vyvěrá zde minerální voda silně mineralizovaná, uhličitá, termální vlaţná, hypotonická, hydrogenuhličitano-vápenatého typu. Ve městě jsou zbudovány lázně Teplice nad Bečvou, které tyto prameny vyuţívají ke svým lázeňským účelům. Neopomenutelným pramenem minerální vody na tomto území je Hanácká kyselka, jejíţ zřídlo se nachází nedaleko obce Horní Moštěnice. V regionu se také nacházejí různé přírodní a uměle vybudované vodní nádrţe. Z hlediska cestovního ruchu nabývají pouze místního významu a slouţí především k víkendové rekreaci místních obyvatel. Nedaleko města Prostějov je vybudována přehradní nádrţ Plumlov, která v současné době slouţí především pro rekreaci, rybí hospodářství, výrobu el. energie a má tvořit případné provizorní zásobování Prostějova pitnou vodou. Je vystavěna na toku řeky Hlučela a patří do povodí řeky Moravy. Celkový objem přehrady je 5 566 mil. m³. V blízkosti města Tovačov se nacházejí Tovačovská jezera a rybníky. Tovačovská jezera se skládají ze čtyř samostatných vodních ploch, z nichţ jedno jezero tvoří významný vodárenský zdroj vody a ve zbylých třech se těţí štěrkopísek. Tovačovské rybníky slouţí hlavně rybnímu hospodářství. Přírodní podmínky tohoto území jsou velmi příznivé pro výskyt mnoho chráněných a ohroţených ţivočišných i rostlinných druhů. 24

Vodní plochy na Střední Moravě nízkého významu: Chomutovské jezero, Pískovna Náklo, Poděbrady, Vodní nádrţ Tršice, Rybníky v Hustopečích nad Bečvou.

d) Fauna a flora Obecně lze říci, ţe díky značné členitosti terénu se území Střední Moravy vyznačuje druhovou pestrostí ţivočichů i rostlin, vyjma oblasti Hané, která je dlouhodobě ovlivňována činností člověka. Řada ţivočichů a rostlin zde bylo v minulosti vyhubeno a vyskytují se zde pouze drobní savci a obvyklé druhy rostlin. Vegetace dotváří ráz krajiny a má tak pro cestovní ruch velký význam, v této oblasti ji můţeme rozdělit na lesní- dřevinnou, luční a mokřadní- bylinnou. Přirozeným lesním porostem jsou dubohabřiny, které se vyskytují na Přerovsku, v CHKO Litovelské Pomoraví a na jiţních svazích Oderských vrchů. Dalším vegetačním typem vyskytujícím se na Střední Moravě jsou bučiny. Jedná se o podhorský a horský typ lesa a je tudíţ v oblasti zastoupen jen okrajově a to v prostoru Oderských vrchů, v předhůří Nízkého Jeseníku.a částečně na Drahanské vrchovině. Charakteristickým typem lesního porostu jsou také smrkové monokultury, které byly vypěstovány lesníky, ale přirozeně se zde nevyskytují. Na Střední Moravě můţeme také nalézt azonální typ vegetace. Jedná se o luţní lesy vyskytující se v nivách velkých řek. Luţní lesy se nacházejí v CHKO Litovelském pomoraví, přírodní rezervaci Království u Grygova, v Chrbovském lese a v oblasti nivy řeky Bečvy. Luţní lesy se vyznačují tzv. Jarním aspektem. Velmi významný je v této oblasti výskyt chráněných a významných druhů rostlin. Na Střední Moravě se vyskytují společenstva slatinišť, vegetace rašelinných luk, mokřadní vegetace, které jsou vázány na povodí řeky Moravy a Bečvy. Jak uţ je zmíněno výše, vyskytuje se na tomto území díky velké členitosti terénu, obrovské mnoţství různých druhů ţivočichů, z nichţ se mnoho řadí do ohroţených druhů chráněných soustavou Natura 2000 a velký počet je chráněn zákonem. Uvádím zde tedy pouze ty nejvýznamnější. Vzácní měkkýši: svinutec tenký 25

Vzácní korýši: listonoha jarní, ţábronoţka sněţní, rak říční, perloočka Hmyz: jeskynní koník, chrobák ozbrojený, roháč obecný, šídlo červené Vzácní motýly: přástevník kostivalový, modrásek bahenní, ohniváček černočerný, jasoň dymnivkovitý Ryby: hrouzek Kesslerův Obojţivelníci: mlok skvrnitý, kuňka obecná, rosnička zelená Plazy: uţovka hladká, zmije obecná Ptáci: čáp černý, chřastál polní, ledňáček říční, bukáček malý Savci: mnoho druhů letounů př. vrápenec malý, netopýr velkoduchý; bobr evropský, vydra říční

3.1.2 Přírodní atraktivity CHKO Litovelské Pomoraví Chráněná krajinná oblast Litovelského Pomoraví byla zřízena dne 15. listopadu 1990 v údolní nivě řeky Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí. CHKO je pojmenována podle města Litovel, které se nachází v jejím středu, a její rozloha je 96 km². CHKO je tvořena vnitrozemskou říční deltou řeky Moravy, která je obklopována luţními lesy, nivními loukami a mokřady. Morava se na jaře pravidelně do svého okolí rozlévá a tím vytváří přirozený ekosystém luţních lesních a travních porostů. Do Litovelského Pomoraví patří také krasové území vrchu Třesín, kde se nacházejí známé zpřístupněné jeskyně a oblast chlumních listnatých lesů Doubrava. Z celkové rozlohy zaujímají lesy 56%, zemědělská půda 27%, vodní plochy 8% , zastavěné a ostatní pozemky 9%. Na celém území jsou zastoupeny rostliny luţního lesa. Ovšem vůbec nejkrásnější a nejzajímavější je jarní aspekt, kdy v lese kvetou sněţenky, bledule a jiné. V rámci území Litovelského Pomoraví se dále nachází 27 zvláště chráněných území. Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně se nacházejí ve vápencovém vrchu Třesín, západně od města Litovel nad obcí Mladeč. Samotný krasový kopec byl vyhlášen Národní přírodní památkou 26

v roce 1993 a je chráněnou lokalitou jiţ od roku 1933, taktéţ náleţí také do oblasti CHKO Litovelské pomoraví. Vápencové jeskyně vznikly v období devonu a řadí se k jedněm z nejkrásnějších a největších v České Republice. Tvoří je sloţitý komplex chodeb, dómů a komínů o délce 1080 m uspořádaných do tří pater. Podzemní prostory vynikají krápníkovou a sintrovou výzdobou. Jeskyně byly objeveny v roce 1826 a staly významným paleontologickým a archeologickým nalezištěm. Jejich atraktivita spočívá právě v jejich výjimečné krápníkové výzdobě a kosterních nálezech člověka cromagnonského a mnoha druhů pravěkých zvířat. V dnešní době jsou jeskyně vyuţívány nejen turisty, ale také pro speleoterapii. Kromě samotné prohlídky jeskyní si turisté mohou projít turistickou naučnou stezku po Třesíně, kde je moţné vidět Čertův most z 19.století, Rytířskou síň, Obelisk nebo „ Bočkovy díry“, které dříve vyuţívali lupiči jako úkryt. Javoříčské jeskyně Javoříčské jeskyně se nacházejí u obce Javoříčko, 14 km západně od města Litovel, v Národní přírodní rezervaci Špraněk. Jeskyně vznikaly v období devonu a na jejich tvorbě se významně podílel potok Špraněk. Na území celé této rezervace je moţné pozorovat mnoho krasových jevů jakými jsou škrapy, závrty, ponory, sklaní brána i propast. Velká část podzemních prostor byla objevena v roce 1938 a další partie byly postupně objevovány v padesátých letech. Jeskyně jsou tvořeny komplexem chodeb, dómů a propastí uspořádaných do dvou pater. Veřejnosti je přístupno celkem 738 m z celkových téměř 4 km chodeb. Prostory jeskyní jsou vyzdobeny bohatou krápníkovou výzdobou, vyskytují se zde i výjimečné heliktitiy a jsou také významným sídlištěm mnoha druhů letounů. Vesnice, po které jsou jeskyně pojmenovány, bývá také častým cílem turistů. Javoříčku se přezdívá „Moravské Lidice“, kvůli jeho osudu ke konci 2. světové války. Celá vesnice byla vypálena oddílem SS, který sídlil na nedalekém hradě Bouzově, a 27

obyvatelé byli popraveni. Na původním místě vesnice, dnes tuto smutnou událost připomíná památník obětí 2. světové války. Hranická propast V okolí města Hranice na Moravě se nachází Hranický kras, jehoţ středem protéká řeka Bečva. Na části tohoto území je vyhlášena Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic, chráněna jiţ od roku 1952. Rezervace zahrnuje i ojedinělý přírodní úkaz Hranickou propast. První zmínky o existenci Hranické propasti se objevují uţ v roce 1581 a její historie je opředena mnoha pověstmi. Propast je tvořena suchým jícnem hlubokým 69,5 m, na jeho dně se nachází jezírko s minerální vodou, které pokračuje šikmo do nitra země. Zajímavé je, ţe nebylo prozatím dosaţeno dna jezírka, proto je stále zkoumáno geology a potápěči. Celková dosud naměřená hloubka je 329, 5 m. Je tedy nehlubším místem v České Republice a zároveň zajímavý cíl turistů. Zbrašovské aragonitové jeskyně Zbrašovské aragonitové jeskyně leţí u Teplic nad Bečvou a jedná se zde o jedinečný jeskynní systém evropského významu. Tyto jeskyně jsou výjimečné především svým vznikem, který spočívá ve vzájemném působení povrchových a minerálních vod. Jejich výzdoba se vytvořila

usazováním minerálu aragonitu, můţeme zde nalézt i

výjimečné gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky. Jeskyně byly objeveny v roce 1912 a s průměrnou roční teplotou 14°C jsou nejteplejšími v České Republice.

3.1.3 Kulturně správní předpoklady „Nikdo nemůţe s jistotou tvrdit, ţe zná své nejoblíbenější místo, dokud nenavštíví Olomoucký kraj. Tento malebný kousek země v srdci Evropy, protkaný bohatou historií,

28

jejíţ pozůstatky se snoubí s pestrobarevnou přírodou, vytváří nezaměnitelnou harmonii. Harmonii krásy, jedinečné architektury, kultury a tradic Střední Moravy.“14 a) Kulturně historické památky Region Střední Morava disponuje poměrně velkým mnoţstvím dochovaných historických kulturních, církevních, technických památek z různých období lidské historie. Nejstarší osídlení tohoto kraje představuje prehistorické sídliště lovců mamutů, které se nachází v archeologické lokalitě v Předmostí u Přerova, dále oppidum Staré Hradisko nedaleko Prostějova, mohli bychom zde také zařadit kosterní nálezy člověka cromagnonského v Mladečských jeskyních. Mnoţství památek se dochovalo především z období středověku, v této oblasti jsou to různé tvrze, věţe, hrady, městská opevnění a jiné. Dochované hradby a nebo aspoň části opevnění můţeme nalézt v Olomouci, Litovli, Uničově, Šternberku, v Lipníku nad Bečvou, Přerově, Hranicích či Mohelnici. Hrady Střední Moravy jsou zajímavé nejen svou stavbou, ale bývají často dějišti mnoha kulturních a společenských událostí, které jsou mezi obyvateli velmi oblíbené a kaţdoročně přilákají tisíce turistů. Na hradě Bouzov je to například Jarmark a hradní karneval, nebo akce Balóny nad hradem. Na hradě Helfštýn se kaţdoročně pořádají setkání uměleckých kovářů Hefaistos. V oblasti se dále nachází hrad Šternberk a torzo přemyslovského hradu v Olomouci. Na tomto území se rovněţ dochovalo mnoho zámeckých staveb. Zmínila bych zámek Náměšť na Hané, který je známý pro svou sbírku historických kočárů, dále zámek Tovačov, Úsov, Čechy pod Kosířem a Přerov. Můţeme zde také nalézt mnoho hodnotných staveb reprezentujících církevní architekturu. Z nejznámějších je např. poutní místo a bazilika minor navštívení Panny Marie na Sv. Kopečku, poutní chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou, 14

Marek, Ivan. Olomoucký kraj: harmonie kultury a přírody. 1.vydání. Olomouc: 2006, s.7. ISBN 80-239-6944-

7

29

poutní místo Svatý Hostýn v Bystřici pod Hostýnem, překrásné jsou kostel sv. Mořice v Olomouci, Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje v Přerově či kostel sv. Floriána v Bochoři. Na řadě míst se setkáváme s lidovou architekturou a mnoha lidovými památkami. Za zmínku stojí především Hanácký skanzen v Příkazích, kde mohou návštěvníci shlédnout doklady hanácké vesnické architektury, kostelík sv. Jana Křtitele v Lipné, měšťanské domy v Přerově nebo Záloţna na náměstí v Litovli. Neopomenutelnými památkami a stavbami v kraji jsou ţidovské synagogy a hřbitovy reprezentující bohatou ţidovskou kulturu. Významné ţidovské hřbitovy se nacházejí v Přerově, Kojetíně, Tovačově, Úsově či v Lošticích. Krásné synagogy můţeme nalézt v Lipníku nad Bečvou, Hranicích, Úsově, Lošticích a Kojetíně. Zajímavostí Střední Moravy je mnoţství technických památek, jako například dřevěný větrný mlýn ve Skaličce, viadukty Ferdinandovy Severní dráhy v Hranicích, vodní mlýn ve Vlkoši, unikátní vodní elektrárna na Nových Mlýnech nebo větrné mlýny holandského typu v Roztání a Hustopečích nad Bečvou. Na Střední Moravě se nachází 2 městské památkové rezervace (Lipník nad Bečvou, Olomouc), 8 městských památkových zón (Litovel, Šternberk, Uničov, Prostějov, Hranice, Potštát, Přerov,Tovačov), jedna vesnická památková rezervace ( Příkazy), 4 vesnické památkové zóny ( Rataje, Senička, Lhotka, Stará Ves) a 8 národních kulturních památek.15 Město Olomouc a městská památková rezervace Olomouc patři k nejkrásnějším městům střední Evropy a nejvýznamnějším centrům v České Republice. Dnešní stotisícové město je sídlem Olomouckého kraje, moravského biskupství a arcibiskupství. Roku 1573 tu byla zaloţena druhá nejstarší univerzita v českých zemích. Téměř tisíciletá historie města činí z Olomouce jeden z největších památkových skvostů republiky, který svou významností těsně následuje hlavní město

15

http://www.npu.cz/, 4.4. 2010

30

Prahu. V srdci města se nalézá druhá největší městská památková rezervace, nejlépe dochovaný urbanistický celek na Moravě. Olomouc se rozprostírá na 10 337 ha.16 Městská

památková

rezervace

Olomouc

zahrnuje

část

historického

centra

s dochovanými budovami, parky, opevněním, kašnami a sloupy a byla vyhlášena v roce 1971. Součástí této rezervace je i barokní sloup Nejsvětější trojice z 18 st., stojící na Horním náměstí, který byl v roce 2000 zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Za zmínku dále stojí církevní památky jako například Hradisko, katedrála sv. Václava, chrám sv. Mořice nebo poutní kostel Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku a mnoho dalších. Jedinečnou ozdobou Olomouckého centra je soubor šesti barokních kamenných kašen s figurální výzdobou, pocházejících z přelomu 17. a 18. století. Neopomenutelné jsou také goticko-renesanční radnice s orlojem na Horním náměstí a zbytky Přemyslovského paláce z 12. století. Město Lipník nad Bečvou a městská památková rezervace Lipník nad Bečvou je starobylé město s mnoha památkami a krásným okolím. Na jedné straně se nad ním vypínají Oderské vrchy, na straně opačné Hostýnské vrchy. Lipník nad Bečvou leţí na katastrálním území o rozloze 4 958 ha a podle posledních údajů má 8,5 tisíce obyvatel. Celkem má pět částí. Kromě samotného města jsou to ještě místní části Loučka, Podhoří, Nové Dvory a Trnávka. Jak jiţ sám název města napovídá, leţí uprostřed údolí Moravské brány těsně při řece Bečvě, do které se na území města vlévají potoky Hlásenec a Loučský potok.17 Město má výjimečně zachovalé historické jádro, které obklopují rovněţ zcela zachovalé hradby s baštami. Městská památková rezervace zahrnující historické jádro zde byla vyhlášena jiţ v roce 1989. Ve městě se nachází více neţ sto památkově chráněných staveb.

16

Kolektiv autorů. Olomoucký kraj: města a obce Olomouckého kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Roţnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2007. s.16. 17 Kolektiv autorů. Olomoucký kraj: města a obce Olomouckého kraje: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Roţnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2007. s.16.

31

Nejzajímavější částí je náměstí, na kterém jsou vystavěny gotické a renesanční domy z 15. a 16. století a 2 barokní kašny. Výraznou dominantou města je renesanční zvonice z počátku 17. století při kostele sv. Jakuba. Neopomenutelnou památkou na ţidovksou komunitu je ţidovská synagoga, která pochází z 15. století a patří tak k nejstarším na Moravě. b) Kulturní zařízení a akce Do této skupiny je moţné zařadit všechna muzea, galerie, divadla, skanzeny, knihovny i různá umělecká centra. Vzhledem k velikosti oblasti zde zmíním pouze zařízení většího významu a zajímavosti, ostatní uvádím v příloze č. 7. Regionálního významu nabývají zařízení v Olomouci a to například Vlastivědné muzeum, Arcidiecézní muzeum, Muzeum

moderního umění, Letecké muzeum a

Moravské divadlo, které má v Olomouckém kraji obrovský význam a funguje jiţ od roku 1920. Turisticky velmi atraktivní je také Muzeum Komenského v Přerově, kde mohou návštěvníci shlédnout sbírky uměleckého kovářství, školství i nálezy z Předmostí. Neopomenutelným zařízením je výstaviště Flora v Olomouci, kde se kaţdoročně pořádá mnoho různých veletrhů, výstav a dalších různých akcí. Turisticky atraktivními zařízeními jsou také muzeum hodin ve Šternberku, které je jediné v České republice, umístěné v prostorách hradu Šternberk, Hasičské muzeum v Čechách pod Kosířem, Depozitář zemědělské výroby v Nezamyslicích. Dalšími jedinečnostmi jsou muzeum výroby tvarůţků v Lošticích, věnované historii i současné výrobě původního českého sýra, nebo muzeum historických kočárů v Čechách pod Kosířem. c) Sportovní a zábavní zařízení a akce Turistická lokalita Střední Morava nabízí obrovské mnoţství různých druhů sportovních či zábavních zařízení. Ta jsou koncentrována především do větších měst, jakými jsou Olomouc, Prostějov, Přerov, Lipník nad Bečvou, Hranice na Moravě, Šternberk, Uničov, Litovel. Seznam těchto zařízení uvádím v příloze č. 8. 32

Ze zábavních zařízení bych vybrala Zoologickou zahradu v Olomouci. Zahrada vyniká svými obrovskými chovatelskými úspěchy, návštěvníkům tak nabízí shlédnout velké mnoţství rozličných druhů exotických zvířat. Ročně Zoo přiláká statisíce turistů a to nejen ze strany veřejnosti.

3.2 Selektivní předpoklady 3.2.1 Objektivní faktory Do objektivních faktorů řadíme mírové uspořádání světa, vnitropolitickou situaci a charakter politického systému a je moţné říci, ţe ovlivňují rozvoj cestovního ruchu na celém světě. V rámci sledovaného území a celé České Republiky, je zajištěna vnitropolitická stabilita a demokratický systém, coţ umoţňuje realizaci a rozvoj cestovního ruchu v daném území. Dalšími faktory jsou demografická skladba obyvatelstva a ekonomická aktivita, a socioekonomické ukazatele. Národnostní většinou v rámci Střední Moravy je národnost Česká a v pořadí na druhém místě národnost

Moravská. V rámci náboţenství

se nejvíce obyvatel

hlásí

k římskokatolickému, avšak více neţ polovina obyvatel jsou ateisté. V porovnání s ostatními kraji v ČR se Olomoucký kraj řadí podle HDP na 1 obyvatele aţ na 12 místo. Olomoucký kraj podle ekonomických ukazatelů patří u nás mezi hospodářsky slabé kraje. Další statistické informace o demografické, socioekonomické skladbě obyvatelstva uvádím ve formě tabulek v příloze č. 1 a 2.

33

3.2.2 Subjektivní faktory Z hlediska subjektivních faktorů ovlivňujících realizaci cestovního ruchu lze ve sledovaném regionu hodnotit propagaci, nabídku různých balíčků a sluţeb a dostupnost informací návštěvníkům . V oblasti se nachází celkem sedm turistických informačních center certifikovaných Asociací turistických informačních center České Republiky. Z těchto sedmi je pouze jedno zařazeno v kategorii A, které se nachází v Olomouci. Dalších 6 TIC se řadí do kategorie B, na úroveň regionálního významu. Tato informační centra poskytují plný informační servis. Návštěvníkům podávají informace o ubytování, turistických cílech, kulturních a sportovních akcích, dopravních spojích, zajišťují průvodcovské sluţby a prodej map, turistických materiálů a suvenýrů. Ostatní informační centra v regionu nemají osvědčení A.T.I.C a fungují převáţně pouze sezónně. Seznam všech informačních center uvádím v příloze č. 9. Do subjektivních faktorů je moţné řadit i incomingové cestovní kanceláře, které se soustředí na domácí cestovní ruch a na přilákání turistů do regionu. Na Střední Moravě působí tři incomingové cestovní kanceláře CK Přej tours, CK Bavi a CK Pressburg. Všechny tyto kanceláře se specializují na turistické a poznávací zájezdy do regionů Střední Morava a Jeseníky.

3.3. Realizační předpoklady 3.3.1 Komunikační podmínky Silniční doprava Páteřními tahy celé oblasti jsou silnice první třídy R46 a R35. Rychlostní silnice R46/E462, spojující Vyškov- Prostějov- Olomouc, prochází územím z jihu na sever

a

po dokončení by měla splňovat úkol mezinárodní silnice vedoucí z Vídně přes Brno aţ po hraniční přechod Chotěbuz. Rychlostní silnice R35/E442 protíná Střední Moravu ze západu na východ a spojuje tak Mohelnici- Olomouc- Lipník nad Bečvou, pokud bude tato komunikace dokončena

34

stane se nejdelší mezinárodní rychlostní silnicí u nás, spojující města Liberec, Hradec Králové, Olomouc a Lipník nad Bečvou. Důleţitým tahem je také dálnice D1, která vede územím ve dvou kratších úsecích, protoţe není stále dokončena. Dálnice by měla pokračovat přes Hulín, Přerov, Lipník nad Bečvou a Ostravu aţ do Polska. Délka dálnic na území Olomouckého kraje byla k 1.1. 2009 22,24km a délka rychlostních silnic 90,925km. Kraj je dále propleten sítí silnic II. a III. třídy. Silnice III. Třídy mají pouze místní význam a jsou proto zanedbávané a špatně udrţované. Celková délka silnic II. v kraji je 923,556km a silnic III.třídy je 2 185,935km. V rámci sledovaného regionu má silniční doprava pro rozvoj a realizaci cestovního ruchu největší význam. Ţelezniční doprava Územím Střední Moravy vedou dva hlavní tranzitní koridory, které zajišťují spojení velkých měst a mezinárodní spojení. 2. tranzitní ţelezniční koridor spojuje Břeclav a Přerov a pokračuje dále do Petrovic u Karviné. Tento koridor je součástí VI. Panevropského multimodálního koridoru a má zajišťovat napojení na jednu z hlavních evropských magistrál vedoucích aţ do Gdaňsk v Polsku. Tento koridor má odbočnou větev vedoucí z Přerova přes Olomouc aţ do České Třebové, na níţ v současnosti probíhají ještě stavební práce. 3.tranzitní koridor zde prochází městy Olomouc a Hranice na Moravě a vytváří tak spojnici Chebu, Prahy a Ostravy. Z Ostravy poté pokračuje k hranicím do Čadca a dále na východ. Tento koridor spojuje západní a východní Evropu. Nejdůleţitějším ţelezničním uzlem v oblasti, jak na státní tak na evropské úrovni, je Přerov. Přerovem prochází hlavní spojení a tratě směrem na Brno, Zlín, Valašské Meziříčí, Ostravu, Olomouc a evropské ţelezniční tahy.

35

Druhým ţelezničním uzlem v oblasti je město Olomouc, které je součástí III. tranzitního koridoru, jak uţ je zmíněno výše, a také tvoří křiţovatku pro regionální spojení. Z Olomouce vedou tratě regionálního významu směrem na Prostějov, Šternberk, Senici na Hané, Bruntál a Rýmařov. Olomouc svou pozicí tvoří uzel spojující všechny moţné způsoby dopravy.

Letecká doprava V regionu funguje 6 různých menších letišť: mezinárodní veřejné letiště v Olomouci, civilně-vojenské letiště v Přerově, tři neveřejná vnitrostátní letiště v Prostějově, Stichovicích a Olomouci a jedno veřejné vnitrostátní letiště v Hranicích. Z hlediska cestovního ruchu jsou tato letiště nejvíce vyuţívána soukromými společnostmi nabízejícími vyhlídkové lety, tandemové seskoky aj. Seznam těchto společností uvádím v příloze č. 10. Autobusová doprava a MHD V rámci Olomouckého kraje je zaveden integrovaný dopravní systém IDSOK. Tento systém je charakterizovaný Jednotnými tarifními a smluvními podmínkami Jednotným jízdním dokladem Vzájemným uznáváním jízdních dokladů mezi dopravci V rámci IDSOK můţe cestující vyuţívat integrovaných linek, autobusové a vlakové dopravy včetně přestupů na jízdní doklad IDOK, který je mezi dopravci vzájemně uznáván. Jízdní doklad je charakterizován časovou a zónovou platností.18 Městská hromadná doprava je realizována v Olomouci, Prostějově, Přerově a Hranicích. V Olomouci jsou v rámci MHD vyuţívány autobusové a tramvajové linky, v Prostějově, Přerově a Hranicích pouze autobusové linky. Cyklistická doprava Střední Morava má svým převáţně rovinatým povrchem výborné předpoklady pro rozvoj cykloturistiky a je protkána hustou a dobře značenou sítí cyklostezek. Tyto

18

http://www.kr-olomoucky.cz/OlomouckyKraj/Doprava/IDSOK/IDSOK_CZ.htm

36

stezky nejsou příliš fyzicky náročné, tudíţ jsou vhodné nejen pro zdatné cyklisty, ale i pro rodiny s dětmi a seniory. Oblastí prochází dvě páteřní dálkové cyklotrasy Moravská a Jantarová stezka, které propojují Rakousko, Českou Republiku a Polsko. Moravská stezka je vedena z Jeseníků aţ na Jiţní Moravu. Střední Moravou prochází 82km její délky a vytváří tak spojnici mezi městy Mohelnice, Litovel, Olomouc a Tovačov. Jantarová stezka spojuje Vídeň, Brno, Ostravu a Krakov a střední Moravu protíná v délce 150km. Obě stezky uvádím v příloze č. Celkově je v oblasti vybudováno více neţ 1500 km cyklotras, všechny vedou kolem turisticky velmi zajímavých míst a mají na svých trasách mnoho zastávek. Obrovským nedostatkem v regionu, co se cyklistické dopravy týče, je absence poskytování jakýchkoliv dalších důleţitých sluţeb cyklistům, jako například půjčovny kol či různé opravny a servisy, které podle mého názoru dotváří infrastrukturu tomuto typu dopravy.

3.3.2 Materiálně technická základna Materiálně technická základna Střední Moravy je převáţně soustředěna pouze do měst a do středisek cestovního ruchu. Nemá rovnoměrné rozloţení. Region nedisponuje příliš vysokým počtem registrovaných hromadných ubytovacích zařízení avšak vzhledem k jeho velikosti a vyuţití stávajících ubytovacích zařízení je podle mého názoru jejich počet dostačující. Celkem se jich na tomto území nachází 123, z nichţ téměř třetina je umístěna přímo v Olomouci, dále jsou soustředěna do Prostějova, Hranic, Přerova a Šternberka. V oblasti je moţné nalézt všechny kategorie ubytovacích zařízení. V největším počtu jsou provozovány penziony a turistické ubytovny. Hotely jsou zde zastoupeny ve 4 třídách, nejvíce hotelů má tři hvězdičky. Velkým nedostatkem všech těchto zařízení je omezený sortiment doplňkových sluţeb a nízká kvalita poskytovaných sluţeb. Dalším problémem je hodnocení poměru ceny, kvality a rozsahu poskytovaných sluţeb.

37

Překáţkou v rozvoji kongresového a incentivního cestovního ruchu v oblasti je absence jakéhokoliv většího hotelového komplexu, který by měl dostačující vyuţitelné prostory, kvalitní vybavení a především, aby poskytoval velký rozsah doplňkových sluţeb. Tento problém by měl pomoci řešit nový hotel NH Olomouc Congres****, který takovýmito prostředky má v budoucnu disponovat. Otevření tohoto hotelu pro veřejnost je předpokládané v květnu 2010. Kompletní přehled ubytovacích zařízení uvádím v příloze č. 6. V regionu jsou provozovány všechny druhy stravovacích zařízení. Jejich rozmístění je podobné jako u ubytovacích zařízení. Většina je jich soustředěna do měst a turisticky atraktivních míst.

4 Institucionální zajištění a organizace cestovního ruchu Mezi hlavní činnosti institucí veřejného sektoru v oblasti cestovního ruchu je poskytování sluţeb místním obyvatelům a naplňování veřejného zájmu/uţitku. V rámci řízení území se jedná o procesy plánování, rozhodování a kontroly. V hlubším kontextu s cestovním ruchem je nezastupitelná role veřejného sektoru v budování a údrţbě nezbytné infrastruktury cestovního ruchu.19 Výkonem státní správy v odvětví cestovního ruchu je pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které je zřizovatelem

státní příspěvkové organizace Česká centrála

cestovního ruchu – CzechTourism. Institucionální zajištění a organizace cestovního ruchu v regionu Střední Morava je řešeno na třech úrovních, tj. kraj- organizace destinačního managementu- obce. V rámci obcí jsou to různá oddělení a odbory pro cestovní ruch.

19

RNDr. Jiří Vystoupil, CSc., Ing. Bc. Andrea Holešinská, Ing. Martin Šauer. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Praha: MMR, 2007. s. 19

38

4.1 Krajský úřad Olomouckého kraje Komise pro rozvoj cestovního ruchu zastává funkci hlavního podnětného a poradního orgánu Rady Olomouckého kraje pro cestovní ruch. Tato komise se spolu s dalšími subjekty podílela na vytvoření Programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje v letech 2002-2003, zajišťuje jeho aktualizace a monitoruje plnění tohoto akčního plánu. Oddělení zabezpečuje propagaci kraje a organizaci cestovního ruchu na celém území. Olomoucký kraj je rovněţ zřizovatelem organizace destinačního managementu Střední Morava- Sdruţení cestovního ruchu. V rámci krajského úřadu jsou pro cestovní ruch důleţitou organizační sloţkou odbor ţivotního prostředí a zemědělství, odbor kultury a památkové péče a odbor strategického rozvoje kraje.

4.2 Střední Morava- Sdruţení cestovního ruchu Sdruţení je právnickým subjektem jako dobrovolné zájmové sdruţení právnických osob v turistickém regionu Střední Morava Olomouckého kraje. Jeho posláním je zajistit rozvoj a koordinaci cestovního ruchu regionu vytvořením úspěšné, konkurenceschopné a strategicky řízené jednotky na základě spolupráce veřejného a soukromého sektoru.20 Sdruţení vzniklo v roce 2006, zakládajícími členy jsou Olomoucký kraj, město Litovel, město Šternberk a CK Pressburg. Sídlo organizace se nachází v Olomouci a území její působností je Střední Morava- Haná, vymezené bývalými okresy Olomouc, Prostějov, Přerov. Subjekty působící v organizaci mohou mít buď řádné nebo přidruţené členství a mohou to být jak právnické tak fyzické osoby. Souhrnný seznam členů uvádím v příloze č. 11. Finanční příjmy Sdruţení jsou tvořeny členskými příspěvky členů Sdruţení, přímou podporou ústředních orgánů státní správy, doplňkovou a komerční činností;

20

Interní materiály regionální agentury SM- Sdruţení cestovního ruchu

39

příleţitostné finanční příjmy jsou tvořeny granty, dotacemi, příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie, sponzorskými dary.21 Z členských příspěvků je pokrývána samotná činnost organizace, tj. provozní náklady. Ostatní příjmy jsou vyuţívány k financování marketingu, vydávání propagačních materiálů, účasti na veletrzích a workshopech, dále k financování podpůrných aktivit, vytváření a realizaci projektů.

4.2.1. Projekty realizované z prostředků Evropské Unie Od svého vzniku bylo Sdruţení garantem nebo partnerem několika projektů, na které čerpalo finanční prostředky z EU. Tyto projekty byly úspěšné a jsou jiţ realizovány. Nejvýznamnějšími z nich byly MEMO, Enjoy Central Moravia & Jeseníky, Turistický informační portál Olomouckého kraje a Marketing cestovního ruchu Olomouckého kraje. V letech 2007-2013 čerpá organizace z regionálního operačního programu ROP NUTS II Střední Morava v oblasti podpory 3.4 Propagace a řízení. Tento program je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj a jsou zde podporovány investiční infrastrukturní projekty. Pro cestovní ruch bylo pro roky 2007- 2013 alokováno z tohoto fondu celkem 121 milionu Euro. Cílem projektů vytvářených v této oblasti by mělo být zatraktivnění regionu soudrţnosti Střední Morava, marketing a propagace pro účely cestovního ruchu. Pro rozvoj mají příleţitost jak veřejnoprávní subjekty tak soukromí podnikatelé. Velká část těchto prostředků je směřována na řízení cestovního ruchu v regionu. Všechny níţe zmíněné projekty jsou dotovány 85% nákladů z ROP NUTS II Střední Morava a 15% je financováno z vlastních zdrojů Sdruţení. Střední Morava- turistická destinace Projekt je realizován v období od května 2008 do října 2010, Sdruţení je garantem realizace. Podstatou projektu je tvorba, komunikace a distribuce produktů zahrnujících 21

Interní materiály regionální agentury SM- Sdruţení cestovního ruchu

40

nabídku

kulturně-poznávacího

a

historicko-poznávacího

cestovního

ruchu,

kongresového a incentivního cestovního ruchu, sportovně-rekreačního cestovního ruchu a záţitkového cestovního ruchu v turistickém regionu Střední Morava. Jsou vytvořeny následující produkty: Manuál pro touroperátory,

Programy pro touroperátory,

Záţitkový turismus, Meetings & Incentives . Cíly tohoto projektu jsou zvýšení návštěvnosti turistického regionu Střední Morava českými i zahraničními návštěvníky, prodlouţení délky jejich pobytu, rozšíření hlavní turistické sezóny a zvýšení povědomí o turistickém regionu Střední Morava u cílových trhů. Celkové náklady projektu činí 9 804 005 Kč.22 V rámci tohoto projektu byly vytvořeny propagační materiály: Manuál pro touroperátory, Programy pro touroperátory, záţitkový turismus, Meetings & Incentives. Všechny tyto publikace jsou dostupné jak na internetových stránkách tak jsou vystaveny při účasti na veletrzích a výstavách i v informačních centrech a byly vytvořeny především k uţití soukromých subjektů, ale mohou slouţit i individuálním návštěvníkům a turistům. Manuál pro touroperátory podává ucelený přehled nabídky regionu Střední Moravy. Je rozdělen do několika tématických celků, můţeme zde nalézt informace o významných památkách, přírodních atraktivitách , lázeňství, komplexní nabídku ubytovacích a stravovacích zařízeních, včetně otevíracích dob, popisu místa polohy a adres. Myslím si, ţe tento produkt byl velmi kvalitně zpracován, nabízí zájemcům interaktivní přehled důleţitých oblastí pro cestovní ruch a díky jeho atraktivnímu zpracování by měl zvýšit zájem o danou oblast jak u touroperátorů tak u široké veřejnosti. Katalog Programy pro touroperátory by měl slouţit jako podklad touroperátorům při plánování programů realizovaných v regionu Střední Morava. V publikaci je navrţeno 12 tématicky komplexně zpracovaných programů. Najdeme zde nejen časový harmonogram, ale i nabídku různých fakultativních sluţeb a základní informace o

22

Interní materiály regionální agentury SM- Sdruţení cestovního ruchu

41

atraktivních místech v regionu. Jejím hlavním cílem je snaha o delší pobyt turistů na Střední Moravě. I tato publikace mě oslovila. Líbí se mi její zpracování a myslím si, ţe při správném vyuţití touroperátorů by tyto programy mohli být úspěšné. Cílem katalogu Meetings & Incentives bylo poskytnout zájemcům dokonalý a komplexní přehled o všech zařízeních, které je moţno vyuţít při pořádání kongresů a incentivních programů. Vzhledem k tomu, ţe je moţné zde najít veškeré informace týkající se lůţkové kapacity, vyuţití a počtu konferenčních prostor, poloze zařízení i s doplňujícími fotografiemi, si myslím, ţe tato publikace je dobře vyuţitelná pro subjekty působící a zabývající se pořádáním akcí tohoto typu. Propagační materiál Záţitkový turismus se snaţí turistům ukázat alternativní způsoby trávení dovolené a v 11 tématech jsou zařazeny takové aktivity, pro které má region Střední Morava velký potenciál. Z nich můţeme zmínit ekoturismus a agroturismus, dále hipoturismus, nechybí ani nabídka v poslední době stále oblíbenějšího wellness a sportovních aktivit. Tento produkt je určen především široké veřejnosti a podle mého názoru je výborným příkladem propagačního materiálu zaměřeného na vyuţití předností kraje. Moravská Jantarová stezka II Doba uskutečnění projektu je v letech 2008- 2010. Sdruţení zde vystupuje jako partner realizace a garantem je Centrála ČR Východní Morava. Projekt je zaměřen na tvorbu a modernizaci turistických produktů za účelem zvýšení atraktivnosti destinací, přilákání většího počtu návštěvníků primárně ze zemí Německo, Rakousko a Itálie. Cílem projektu je zvýšit propagaci destinace na zahraničních trzích a vytvořit konkurenceschopný nadregionální turistický produkt, zaměřený na cílové skupiny z těchto zemí. Celkové náklady projektu jsou 11 450 000 Kč.23

23

Interní materiály regionální agentury SM- Sdruţení cestovního ruchu

42

Projekt Moravská Jantarová stezka II získal ocenění v soutěţi pořádané Grand Prix REGIONTOUR aneb Náš kraj na veletrhu GO a REGIONTOUR v roce 2009. Projekt se umístil na druhém místě v kategorii Nejlepší turistický produkt. Rozšíření aplikací turistického portálu Olomouckého kraje Doba uskutečnění projektu je v letech 2008-2010. Sdruţení je pouze partnerem realizace a garantem je Olomoucký kraj. Mezi aktivity projektu patří rozšíření jazykových mutací ( španělština, francouzština, italština, ruština, maďarština) a zavádění nových technologických aplikací s cílem zlepšit uţivatelský komfort. Celkové náklady projektu jsou 4 000 000 Kč.24 Jazyková mutace do všech uvedených jazyků ještě nebyla provedena. Prozatím jsou přístupné angličtina, němčina a polština. Pokud bych měla celkově zhodnotit tento portál, tak si myslím, ţe informace v něm uváděné jsou vyčerpávající, celkově působí velmi přehledně, informace jsou zde vzájemně provázány a umoţňují tak zájemcům snadnou manipulaci a rychlé nalezení poţadovaných informací. Tvorba nových produktů cestovního ruchu, produktových balíčků a komunikační aktivity na podporu návštěvnosti kraje Doba uskutečnění projektu je v letech 2008- 2010. Sdruţení je pouze partnerem realizace a garantem je Olomoucký kraj. Projekt je zaměřen na tvorbu propagačních materiálů a realizaci marketingových komunikačních aktivit zaměřených zejména na individuální cílovou skupinu z České Republiky a nejbliţší sousední země. Celkové náklady projektu je 29 100 000 Kč.25 Vytvořené propagační materiály obsahují navrhnuté produktové balíčky různého zaměření do oblasti celého Olomouckého kraje. Jsou velmi pěkně a důkladně zpracované a nabízí turistům široký výběr.

24 25

Interní materiály regionální agentury SM- Sdruţení cestovního ruchu Interní materiály regionální agentury SM- Sdruţení cestovního ruchu

43

Jeseníky turistům Doba uskutečnění projektu je v letech 2008- 2010. Sdruţení je pouze partnerem realizace a garantem je organizace Jeseníky- Sdruţení cestovního ruchu. Projekt je zaměřen na turistický region Jeseníky a soustřeďuje se na specifickou turistickou nabídku charakteristickou pro daný region. Celkové náklady projektu jsou 10 000 000 Kč.26 Vítejte u nás v Nysko- Jesenickém regionu Doba uskutečnění projektu je v letech 2009- 2011. Garantem realizace projektu je organizace Jeseníky- Sdruţení CR a partnery realizace jsou okres Nysa a SM- Sdruţení CR. Cílem projektu je propagace Nysko- Jesenického regionu a Střední Moravy. Mezi aktivity projektu patří tvorba propagačních materiálů, společná expozice, pořádní fam tripů a press tripů. Projekt je realizován v rámci operačního programu přeshraniční spolupráce Česká Republika- Polská Republika 2007- 2013 na proritní ose 2 Zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu Celkové náklady projektu jsou 404 425€.27 Celkově se dá říci, ţe projekty realizované SM-Sdruţením cestovního ruchu na území Střední Moravy jsou velmi kvalitně zpracované a podle mého názoru i úspěšné. Hlavním cílem těchto projektů je propagace celého regionu, snaha o přilákání více turistů a prodlouţení jejich pobytu tady. Účinnost těchto projektů by bylo moţné lépe sledovat ve statistických údajích, jakmile projekty skončí, ale myslím si, ţe tyto výsledky budou zkreslené kvůli stávající hospodářské krizi, která ovlivnila všechna odvětví hospodářství. Projekty Jeseníky turistům a Vítejte u nás v Nysko-Jesenickém regionu, byly realizovány na území turistického regionu Jeseníky a Sdruţení bylo pouze partnerem, z tohoto důvodu zde neuvádím bliţší specifikace.

26 27

Interní materiály regionální agentury SM- Sdruţení cestovního ruchu Interní materiály regionální agentury SM- Sdruţení cestovního ruchu

44

5 Marketingový výzkum návštěvníků turistického regionu Střední Morava 5.1 Vymezení pojmů 5.1.1 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je definován jako kontinuální proces specifikace, sběru, analýzy a interpretace dat o prostředí, v němţ se daný subjekt nachází, s cílem lepšího porozumění prostředí a dalšího rozvoje subjektu.28 Cílem marketingového výzkumu je zhodnocení výkonnosti a stavu organizace, zjištění její příleţitosti, pomáhá organizaci pracovat efektivněji, poskytuje organizaci nové informace. Aby byl celkový marketing úspěšný je nutné provádět marketingový výzkum opakovaně. Rozlišujeme několik kategorií marketingového výzkumu, které se od sebe odlišují oblastí pouţití nebo oblastí zkoumání například analýza trhu, výzkum zákazníků, ekonomická analýza trhu, změny v makroprostředí či analýza koncových spotřebitelů. Nejčastěji uţívanou formou realizace marketingového výzkumu je strukturovaný dotazník. Dotazník se skládá ze souboru otázek, které mohou být uzavřené nebo otevřené, přímé nebo nepřímé projekční. Typů otázek je mnoho, je však důleţité dbát na strukturu dotazníku, formulaci otázek, sled otázek a hlavně celkovou délku dotazníku.

5.1.2 Typy marketingového výzkumu Obvykle je moţné rozlišit dva typy marketingového výzkumu, kvalitativní výzkum a kvantitativní výzkum. O kvalitativním výzkumu hovoříme pokud

se výzkumem snaţíme zjistit postoje,

motivace, názory zákazníka na organizaci a její produkty. Nejde v tomto případě o

28

Palatková, Monika. Marketingová strategie destinacecestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu.Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. s. 83.ISBN 80-247-1014-5

45

kvantifikaci problému, ale spíše o sledování tendencí. U kvalitativního výzkumu se doporučuje maximální počet dotazovaných 300, aby byl výzkum kvalitní a věrohodný. Kvantitativní výzkum se od kvalitativního výzkumu odlišuje tím, ţe v tomto případě zkoumáme problém nebo jev, který lze kvantifikovat. To znamená vyjádřit tento problém čísly, statistickými údaji. U kvantitativního výzkumu volíme naopak dostatečně velký počet respondentů, aby byl výzkum reprezentativní a odchylka od skutečnosti co nejmenší. V tomto případě je horní mez počtu dotazovaných 800.

5.1.3 Zdroje informací V rámci marketingového výzkumu rozlišujeme dva typy zdrojových dat a to primární a sekundární. Primární data pochází z primárního výzkumu, získáváme zde úplně nové údaje, které nejsou jinde uvedené. Tento způsob získávání má své výhody i nevýhody. Informace jsou přesné, spolehlivé a hlavně aktuální. Nevýhodu je delší doba čekání, neţ data získáme a většinou i vysoké náklady na výzkum. Sekundární zdroje informací představují data, která byla získána jiţ dříve nějakým jiným primárním výzkumem. Můţeme je získat z různých statistických databází, bulletinů, z novin, časopisů, internetu, od národních statistických úřadů. Nevýhodou těchto zdrojů je jejich neaktuálnost a niţší spolehlivost. Sbírání sekundárních dat však má své výhody v tom, ţe informace jsou dostupné ihned, a celkově jsou se sekundárním výzkumem spojeny niţší náklady neţ u primárních zdrojů.

5.1.4 Techniky primárního výzkumu Nejběţnějšími metodami primárního výzkumu jsou osobní či telefonické dotazování, zasílání dotazníku poštou, dotazování přes internet, diář, testování produktu a jiné. Osobní dotazování je buď prováděno jako dohodnutý rozhovor, nebo rozhovor při zastavení na ulici. Velkou výhodou je vysoká návratnost, nevýhodou jsou vysoké náklady a moţnost ovlivnění dotazovaného tazatelem.

46

Telefonické dotazování má niţší návratnost neţ osobní, ale není tak nákladné a můţeme jím obsáhnout větší území průzkumu. U zasílání dotazníků poštou je výhodné, ţe tazatel není ničím ovlivněn, je to však systém velmi neosobní a respondentovi nemusí být účel a význam některých otázek zcela jasný. Tento způsob není příliš nákladný avšak jeho návratnost je velmi nízká. Velmi účinné se v poslední době stává dotazování přes internet. Je nejméně nákladné, ale návratnost není příliš vysoká. Diář je velmi často uţívaná metoda. Zákazník je poţádán o to, aby zapisoval určité údaje o jeho spotřebním chování v rámci určitého časového úseku. V zásadě existuje mnoho způsobů sběru, kaţdý si tak můţe vybrat pro něj ten nejvhodnější, co se do počtu respondentů návratnosti a předpokládaných nákladů týče.

5.1.5 Proces marketingového výzkumu Marketingový výzkum musí být předem pečlivě naplánován. Musí být určeno jak za sebou budou následovat jednotlivé kroky projektu a jak bude probíhat celý proces výzkumu. Marketingový výzkum můţeme rozčlenit do tří fází. V první fázi je nejdůleţitější stanovení cíle projektu. Upřesnění projektu spočívá ve stanovení jeho koncepce. Následuje rozhodnutí o výběru zdrojů dat a musí se určit výstupy marketingového výzkumu. V druhé fázi dochází ke stanovení technik sběru dat a k výběru cílové skupiny a určení její velikosti. V poslední třetí fázi se provádí zpracování a analýza jednotlivých dat, následuje vyhodnocení a interpretace těchto výsledků v závěrečné zprávě.

47

5.2 Vlastní výzkum Cílem marketingového výzkumu Spokojenosti návštěvníků turistického regionu Střední Morava byla identifikace a profil návštěvníka, jeho spokojenost s turistickou infrastrukturou, charakteristika jeho pobytu a účinnost propagace. Pro svůj výzkum jsem si zvolila metodu osobního dotazování s pouţitím strukturovaného dotazníku. Vyuţívala jsem tak primární zdroje dat. Průzkum jsem prováděla v dubnu a květnu 2010, přímo v turisticky atraktivních místech v regionu Střední Morava. V průběhu těchto dvou měsíců jsem oslovila 200 respondentů náhodného výběru. Dotazník se skládá z 15 otázek, z nichţ 12 otázek je uzavřených s moţnostmi výběru, 2 otázky č. 1 a 12. jsou otevřené, jedna otázka slouţí ke geografické identifikaci a druhá otázka slouţí k vyjádřené vlastního názoru na nedostatky. Jedna z otázek pracuje se škálováním, kde turista hodnotí jednotlivé prvky pomocí známkování. Celý dotazník je uveden v příloze č. 12.

5.2.1 Vyhodnocení výzkumu a interpretace výsledků Otázka č.1: Z kterého kraje pocházíte? První otázka zjišťuje údaje o původu návštěvníka. Otázka je otevřená a turisté zde mohou sami písemnou formou vyjádřit odkud pocházejí. Největší počet návštěvníků pochází dle výzkumu z Olomouckého kraje a to 33%, druhé největší zastoupení má kraj Moravskoslezský s 21%., těsně za ním se řadí kraj Jihomoravský s 17% návštěvníků. 9% turistů sem přijelo z Středočeského kraje, 8% ze Zlínského, Královehradecký je zastoupen 5%, Pardubický 4% a nejméně turistů přijelo z kraje Vysočina. Z výsledků jasně vyplývá, ţe nejvíce turistů přijíţdí z blízkého okolí a sousedních krajů. V rámci výzkumu nebyla zjištěna účast návštěvníků ze vzdálenějších krajů České Republiky ( Karlovarský, Plzeňský, Ústecký, Jihočeský, Liberecký, Praha) .

48

9% 5% 3%

33%

Olomoucký Zlínský

4%

Moravskoslezský Jihomoravský Pardubický Vysočina

17%

Královehradecký Středočeský 8% 21%

Obrázek č. 3 Původ respondentů

Otázka č.2: Navštívil/a jste tento region jiţ v minulosti? Účelem otázky bylo zjistit zda jsou v regionu návštěvníci poprvé nebo zda jej jiţ v minulosti navštívily. Téměř tři čtvrtiny respondentů region jiţ navštívily, pouze 25 % odpovědělo, ţe jsou zde poprvé. Otázka č.3: Pokud ano- kolikrát? Tato otázka přímo navazovala na otázku č. 2. a jejím cílem bylo zjistit frekvenci návštěvnosti sledovaného území. Pokud dotazovaní region navštívily jiţ v minulosti odpovídali v této uzavřené otázce na to kolikrát. Více neţ polovina odpověděla, ţe region navštěvuje často a byli zde více neţ 5x. 31% turistů 3-4 krát a 12% 1-2 krát. Obrázek č. 4 Frekvence návštěvnosti

57,00%

60,00% 50,00% 40,00%

1 aţ 2

31,00%

3 aţ 4

30,00% 20,00%

5 a více 12,00%

10,00% 0,00% 1 aţ 2

3 aţ 4

5 a více

49

Z těchto informací lze usoudit, ţe se turistům region Střední Moravy líbí a proto svoji návštěvu opakují. Otázka č.4: Jakým způsobem cestujete? V této otázce je zjišťován způsob dopravy do regionu. Nejvíce oblíbeným dopravním prostředkem dotazovaných je auto (46%). Druhým oblíbeným dopravním prostředkem je kolo (21%) a to především díky husté a dobře značené síti cyklostezek v regionu. Vlak vyuţilo k dopravě 16% respondentů a autobus 15%. 2% návštěvníků uvedlo jiný dopravní prostředek.

2% 21% auto autobus

46%

vlak kolo

16%

jiné

15%

Obrázek č. 5 Způsob dopravy

Otázka č.5: S kým cestujete? Otázka je určena k identifikaci spolucestujících. Největší část zde zastupuje cestování s rodinou ( 55,5%), dále s přáteli (32,5 %). 7% dotazovaných cestovalo s partnerem nebo partnerkou a 5% pouze samotní. 60,00% 50,00% 40,00%

sám s přáteli

30,00%

s rodinou s partnerem/kou

20,00% 32,50%

55,50%

10,00% 0,00%

7,00%

5,00% %

Obrázek č. 6 Identifikace spolucestujících

50

Otázka č.6: Jaká je délka vašeho pobytu? Zde je sledována délka pobytu turistů v daném regionu. Nejpočetnější skupinou jsou jednodenní turisté (47%), 42% turistů zde zůstává po dobu 2 aţ 3 dnů a nejméně tj. 11% turistů zde stráví více neţ 3 dny.

11%

1 den

47%

2-3 dny více

42%

Obrázek č. 7 Délka pobytu

Otázka č. 7: Pokud zde nocujete, kde jste ubytován/na? Cílem otázky bylo zjištění, které z druhů hromadných ubytovacích zařízení jsou nejvíce vyuţívána. Z informací vyplývá, ţe nejčastějším typem ubytování je penzion nebo motel (25%), druhým nejoblíbenějším je hotel (13%). Častou odpovědí byla také moţnost ubytování u známých a to 9%. Nejméně je vyuţíváno kempů (2%) a ubytování v soukromí (3%) a jiných druhů ubytovacích zařízení (1%). 47% jednodenních návštěvníků ubytování v regionu vůbec nevyuţilo.

13% hotel penzion/motel kermp jiné ubytovací zařízení

47% 25%

ubytování v soukromí u známých jiné nevyuţilo

2% 0%

1%

9%

3%

Obrázek č. 8 Druh ubytování

51

Otázka č. 8: Za jakým účelem jste navštívil/la region? Tato otázka sleduje motivace k pobytu návštěvníků. Nejčetnějším důvodem k návštěvě regionu byla návštěva známých a příbuzných (30,5%), dále poznávání kultury a historie (28%), turistika a sport ( 16,5%) a návštěva kulturních akcí ( 14,5%). 35,00%

pracovní 30,5%

30,00%

poznávání kultury a historie turistika/sport

28%

25,00%

návštěva známých/příbuzných relaxace

20,00% 16,5%

návštěva kulturní akce

14,5%

15,00%

zábava pouze projíţdím

10,00%

5,00%

3%

1%

2%

4%

jiné

0,5% 0,00%

Obrázek č. 9 Účel návštěvy

Otázka č. 9: Z jakých zdrojů jste se dozvěděl/la o tomto regionu? Cílem otázky je identifikace nejvyuţívanějších informačních zdrojů a s tím související i účinnost propagace. Vzhledem k velkému počtu návštěvníků, kteří region navštívily jiţ v minulosti, byla nejčastější odpověď předcházející zkušenosti (31,5%). Odpověď e) doporučení známých/příbuzných označilo 23% respondentů. Dalším častým zdrojem informací byl internet (15,5%), propagační materiály (11%), média (9%) a turistická informační centra (7%). Nejméně turistů získalo informace od cestovních kanceláří pouze 3%.

52

propagační materiály

35,00%

31,5%

internet

30,00%

média

23%

25,00%

CK/CA

20,00% 15,5% 15,00% 10,00%

doporučení známých

11% 9%

5,00%

7% 3%

předcházející zkušenost turistické informační centrum

0,00%

Obrázek č. 10 Zdroje informací

Otázka č. 10: Vyjádřete spokojenost/nespokojenost s jednotlivými sluţbami. ( oznámkujte jako ve škole 1- výborně, 5- nedostatečně) V následující otázce vyjadřovali dotazovaní své hodnotící stanovisko k určitým faktorům. Tyto faktory měly známkovat na škále 1 aţ 5. V rámci hodnocení ubytovacích zařízení, stravovacích zařízení, kulturně- zábavních zařízení a obchodů bylo vyţadováno podrobnější hodnocení a to jak dostupnosti a rozsahu těchto sluţeb tak jejich kvality. Při vyhodnocování této otázky nebylo moţné zahrnout odpovědi všech respondentů na všechny zmíněné faktory, jelikoţ by pak tento výzkum nebyl objektivní. Například jednodenní turisté nemohli hodnotit ubytovací zařízení, protoţe je nevyuţily, stejně tak jako návštěvníci sportovních akcí nemohli posoudit kulturně zábavní zařízení. Přehledné zpracování uvádím v příloze č. 13 ve formě tabulky č. 14. Otázka č. 11: Doporučíte návštěvu regionu vašim známým příbuzným? Hlavním účelem této otázky bylo zjistit zda jsou návštěvníci regionu natolik spokojeni, aby jej doporučily dále. Vyhodnocením jsem zjistila, ţe návštěvu by doporučilo 71% dotázaných. Myslím, ţe tento výsledek není špatný, ale procento respondentů, kteří region nedoporučí je pořád příliš vysoké.

53

29%

Ano Ne

71%

Obrázek č. 10 Doporučení návštěvy

Otázka č. 12: Co podle Vás v regionu nejvíce schází? V tomto typu otevřené otázky se mohli dotazovaní vyjádřit volně k tomu co jim v regionu schází a co nebylo zmíněno výše v dotazníku. K otázce se z celkových 200 návštěvníků vyjádřilo pouze 50. Nejčastěji se objevovali odpovědi týkající se mnoţství a dostupnosti veřejných záchodů, tato odpověď byla zaznamenána 33 krát. Další připomínka se týkala kvalifikovanosti personálu v informačních centrech ( 9x). Návštěvníci dále postrádají dostatek informací o pořádaných kulturních a sportovních akcích (7x). Vyjádřena zde byla i nespokojenost s nabídkou ubytovacích zařízení, především co se týče poměru jejich ceny a kvality poskytovaných sluţeb. (1x) Otázka č. 13: Jaký je váš věk? Jde o sledování věkové struktury návštěvníků. Nejpočetnější věkovou skupinou jsou lidé patřící do kategorie 41-50 let (29%), následně v kategorii 21-30 let je to 26%, v kategorii 31-40 let bylo zjištěno 19%, v kategorii 51-60 let je to 13%. Nejméně osob, je v kategoriích do 20 let (8%) a 61 a více je to 5%. 5%

8%

13% do 20 let 26%

21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let

29%

61 a více 19%

Obrázek č. 11 Věková struktura respondentů

54

Otázka č. 14: Jaké je Vaše pohlaví? Z celkových 200 dotazovaných bylo 57% ţen a 43% muţů. Otázka č. 15: Jaká je Vaše ekonomická aktivita? Více neţ polovinu respondentů tvořili zaměstnaní (65%), druhou nejpočetnější skupinou byli podnikatelé (17%), dále studenti v celkové četnosti 10,5% a dvěmi nejméně zastoupenými skupinami byli nezaměstnaní ( 2,5%) a důchodci (5%). 70,00%

65%

60,00% 50,00% student 40,00%

zaměstnaný nezaměstnaný

30,00%

podnikatel 17%

20,00%

důchodce

10,5% 10,00%

2,5%

5%

0,00% %

Obrázek č. 12 Ekonomická aktivita

55

6 Shrnutí Turistická lokalita Střední Morava se nachází v převáţně rovinatém kraji a v rámci jejího území můţeme nalézt mnoho přírodních krás. Její dobré přírodní předpoklady vyplývají z existence CHKO Litovelské Pomoraví, které je tvořeno deltou řeky Moravy a okolními luţními lesy, které spolu vytvářejí ekosystém bohatý na vzácné rostliny a ţivočichy. Dalším přírodním předpokladem jsou luţní lesy v nivě řeky Bečvy, přístupnost třech jeskynních systémů a existence několika minerálních pramenů vyuţívaných pro lázeňskou léčbu. Na celém území se pak nachází mnoho maloplošně zvláště chráněných území a území chráněných v rámci Natura 2000. Kulturně- historické předpoklady jsou dány dlouhou a bohatou historií území a dobře zachovalými pamětihodnostmi. Největšími atraktivitami jsou dvě městské památkové rezervace a to v Olomouci, kde se nachází jedna památka zapsaná na seznamu UNESCO, a v Lipníku nad Bečvou. V celé oblasti se pak nachází řada významných církevních, ţidovských, kulturních či technických památek a mnoho hradů a zámků Vzhledem k tomu, ţe má region bohatý folklór a tradice, je zde kaţdoročně pořádáno mnoho různých kulturních akcí. Region nabízí vyuţití mnoha kulturních, sportovních či jiných zařízení. Ta se ovšem vyznačují svojí koncentrací ve větších městech oblasti. Střední Moravou prochází důleţité komunikace, jak silniční tak ţelezniční dopravy. Hlavním ţelezničním uzlem pro národní i mezinárodní dopravu je město Přerov. Komunikační uzel s přestupy na všechny druhy dopravy představuje město Olomouc. Region má dobré předpoklady pro rozvoj cykloturistiky. Je protkán hustou a kvalitně značenou sítí cyklostezek. Hlavním nedostatkem je však neexistence dostatečné infrastruktury. Půjčovny kol jsou provozovány pouze při ubytovacích zařízeních a v okolí cyklostezek není zřízen ţádný servis pro kola. Myslím si, ţe tento aspekt brání v rozvoji tohoto cestovního ruchu, který má na území obrovský potenciál. Na území Střední Moravy působí organizace SM- Sdruţení cestovního ruchu, v rámci jejíţ působnosti jsou realizovány různé projekty na podporu cestovního ruch 56

v zájmovém regionu. Projekty, které jsou v současné době realizovány jsem uvedla v kapitole 4. Celkově hodnotím tyto projekty velmi dobře. Některé z nich získaly i ocenění a jsou podle mého názoru dobrým způsobem jak podpořit cestovní ruch. Avšak jak uţ jsem uvedla výše, jde zde pouze o subjektivní hodnocení, protoţe si myslím, ţe statistiky, které budou dostupné po skončení projektu budou ovlivněny stávající ekonomickou situací. V turistickém regionu Střední Morava je podle mého názoru rozvoj cestovního ruchu poměrně dobře podporován, i přes to jsem zjistila při svém pozorování a při realizaci marketingového výzkumu, ţe zde stále existují jisté nedostatky a problémy, které je nutné řešit. Aby mohla turistická lokalita Střední Moravy uspět na trhu cestovního ruchu, jak v rámci státu, tak v rámci Evropy, je nutné nalézt určité výjimečnosti, kterými by se mohla odlišit od ostatních. Region má mnoho silných stránek, vyniká v mnoţství kulturních a historických památek a má obrovský přírodní potenciál. Současná propagace regionu se zaměřuje spíše na vyuţití kulturně-historického potenciálu a významnost přírodního potenciálu dle mého názoru opomíjí. Celkově se dá říci, ţe tento potenciál není dostatečně vyuţíván. Propagace regionu je v současnosti zajišťována destinačním managementem Střední Morava- Sdruţení cestovního ruchu a Olomouckým krajem, které se zaměřují na zviditelnění regionu na domácím i zahraničním trhu a to především prostřednictvím vydávání propagačních materiálů, vytvářením balíčků a internetu. Při zohlednění výsledků výzkumu se tato propagace jeví jako nedostatečná. Většina dotazovaných uvedla, ţe se o regionu dozvěděla od známých či příbuzných a nebo z předchozí zkušenosti. Propagační materiály uvedlo 22 respondentů tvořící 11% celé skupiny a turistická informační centra pouze 7%. Tento jev se odrazil i v hodnocení spokojenosti návštěvníků v rámci otázky č. 10. Z této skutečnosti vyplývá, ţe náhodní účastníci se nemohou o turisticky atraktivních místech snadno dozvědět. U tohoto problému bych navrhovala proniknout do dalších dosud nevyuţitých prostředků propagace a komunikace s účastníky. Těmito prostředky mohou být různá

57

média, jako například rozhlas, různé druhy tisku, vydávané po celém území státu a v rámci internetu vyuţití rozšířených sociálních sítí pro oslovení mladší skupiny obyvatelstva. Tento zvolený druh propagace by byl sice nákladově draţší, ale mohl by oslovit širší veřejnost a zvýšit tím povědomí o všech atraktivitách, které region nabízí. Současně je důleţité nepodcenit prezentaci regionu na veletrzích a výstavách, kde mohou pracovníci přímo osobně ovlivnit zájem u potencionálních návštěvníků svým vystupováním. Je zde důleţité upoutat něčím novým, nabídnout něco výjimečného a poskytnout velké mnoţství propagačních materiálů. Další problém sleduji v nerovnoměrném rozmístění cestovního ruchu v oblasti coţ se odráţí na nerovnoměrném rozmístění infrastruktury cestovního ruchu a materiálně technické základny. I kdyţ se na celém území nachází mnoho jedinečných památek a zajímavostí je veškerý cestovní ruch soustředěn do větších center- Olomouce, Lipníku nad Bečvou, Přerova či Prostějova. Z výsledků mého průzkumu vyplývá, ţe více neţ polovina návštěvníků není spokojena s dostupností a rozsahem hromadných ubytovacích zařízení. Ta jsou soustředěna právě ve větších městech a na ostatních turisticky atraktivních místech je jejich kapacita nedostatečná. V rámci ubytovacích zařízení hodnotily turisté negativně i jejich kvalitu. Ubytovací zařízení většinou nenabízí dostatek doplňkových sluţeb a nebo nenabízí ţádné, v málokterých je poskytováno společně s ubytováním i stravování a v mnoha z nich neodpovídá kvalita sluţeb ceně a turistům se mohou zdát drahá. V tomto případě bych navrhovala výstavbu nových ubytovacích zařízení v menších, ale turisticky velmi lákavých lokalitách, aby bylo návštěvníkům umoţněno zdrţet se v oblasti déle. Tato výstavba by mohla pomoci i rozvoji alternativních forem cestovního ruchu, pro které má Střední Morava předpoklady. Ubytování v soukromí, na farmách a statcích by napomohlo rozvoji ekoturismu,venkovského turismu a agroturismu.Tento typ dovolené se stává v poslední době čím dál oblíbenější Co se týče problému s kvalitou a rozsahem poskytovaných sluţeb, bych navrhovala, aby se ubytovací zařízení snaţila zařadit do jednotného klasifikačního systému a vytvářela si tak určitou image, která jim zajistí spokojené zákazníky.

58

Rozmístění, dostupnost a kvalitu restauračních zařízení hodnotily respondenti spíše kladně. I v tomto případě však musím upozornit na stejný problém s rozmístěním jako u ubytovacích zařízení. Trh stravovacích zařízení je dle mého názoru velmi omezen. V oblasti by bylo vhodné umístit tématicky zaměřená zařízení, která by rovněţ mohla podpořit výše zmíněný rozvoj alternativních forem cestovního ruchu. Dobře situovaná a vybavená materiálně technická základna je důleţitým předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu a neměla by být v ţádném případě opomíjena. Umoţňuje účastníkům setrvat v oblasti déle a vyuţívat dalších sluţeb. Špatně vybavená materiálně technická základna zpomaluje a brání dalšímu rozvoji cestovního ruchu. Respondenti dále projevili svoji nespokojenost s dopravní vybaveností a infrastrukturou kraje. Tento problém se týká kvality komunikací, dostupnosti a vybavenosti parkovišť. Takový negativní jev můţe zpomalovat rozvoj cestovního ruchu, jeho řešení však zůstává v rukou státní správy. Z informací sdělených v otevřené otázce č. 12 vyplývá, ţe návštěvníci postrádají dostatek veřejných WC a jejich dostupnost. Řešením této situace by měla být výstavba více sociálních zařízení nejen v centru měst, ale také na jejich okraji a především u všech turistických atraktivit. Jak uţ bylo zmíněno výše, má region dobré jak kulturně- historické tak přírodní předpoklady a charakterem svého území umoţňuje rozvoj i dalším formám cestovního ruchu. V rámci dalšího rozvoje a získání si pevnějšího místa na trhu bych do budoucnosti doporučovala zaměřit se právě na odlišné formy cestovního ruchu a podpořit tvorbu materiálně technické základny. Pro realizaci alternativních forem cestovního ruchu má Střední Morava dobré předpoklady. Celkově je to spíše zemědělská oblast, s mnoha vesnicemi rozsetými po celém kraji, je bohatá na svou historii a folklór. Pokud by se zajistily dostatečné a vhodné ubytovací kapacity například na farmách nebo statcích, mohlo by se tímto způsobem nabídnout turistům něco nového a odlišit se tak od ostatních regionů. Znamenalo by to konkurenční výhodu. O propagaci těchto forem CR se v podstatě snaţí výše zmíněná publikace vydaná SM- Sdruţením cestovního ruchu Záţitkový turismus, 59

která se mi svým zpracováním velmi líbila, ale i v této publikaci je velmi zřetelně pozorovatelný problém s nedostatkem ubytovacích zařízení vyuţitelných pro tyto formy CR.

60

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo představit turistický region Střední Moravu z pohledu cestovního ruchu, zjistit jak je v tomto regionu cestovní ruch organizován a jak organizace cestovního ruchu vyuţívají finanční prostředky z EU k realizaci vybraných projektů. Součástí byl také marketingový výzkum Spokojenosti návštěvníků regionu. V rámci vyhodnocování výzkumu jsem analyzovala nedostatky spojené s vybaveností regionu pro rozvoj cestovního ruchu a následně jsem navrhla řešení a doporučení vedoucí ke zlepšení současné situace. Pro tvorbu své práce jsem čerpala z mnoha zdrojů, z odborné literatury, interních a propagačních materiálů SM- Sdruţení cestovního ruchu a informačního centra v Olomouci, vyuţívala jsem informace z různých statistik a internetu. Důleţitým zdrojem informací byl marketingový výzkum spokojenosti návštěvníků, který byl realizován pomocí strukturovaného dotazníku. Díky tomu, ţe jsem při zpracovávání vyuţívala mnoho informačních zdrojů, si myslím, ţe je má práce zaloţena na pravdivých a reálných údajích, coţ mi umoţnilo naplnit cíl své bakalářské práce. Ve třetí kapitole jsem se zabývala předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v regionu Střední Morava. Došla jsem ke zjištění, ţe tato oblast vyniká svým kulturně-historickým i přírodním potenciálem a má dobré předpoklady pro rozvoj alternativních forem CR, a můţe tak konkurovat na domácím i zahraničním trhu. V rámci analýzy materiálně technické základny jsem odhalila určité nedostatky, které my vyplynuly i z výsledků výzkumu. Čtvrtá kapitola měla nastínit organizaci cestovního ruchu v turistickém regionu a podporu jeho rozvoje pomocí realizace několika projektů, které byly financovány z fondů Evropské Unie. Myslím si, ţe jsou tyto projekty kvalitně zpracovány a mohly by nalákat více turistů, obzvláště propagační materiály vydané v rámci projektu Střední Morava- turistická destinace hodnotím jako velmi povedené. Působení agentury 61

destinačního managementu SM- Sdruţení cestovního ruchu bych hodnotila také kladně, jelikoţ se výrazně podílí na podpoře rozvoje cestovního ruchu ve sledovaném regionu. Vzhledem k tomu, ţe sdruţení vzniklo teprve před čtyřmi roky si myslím, ţe výsledky jeho práce budou více pozorovatelné v delším časovém intervalu. Při vyhodnocování marketingového výzkumu, kterému je věnována 5. kapitola, jsem odhalila několik nedostatků, které zpomalují a brání rozvoji cestovního ruchu. Tyto problémy je nutné řešit, proto jsem v následující kapitole uvedla návrhy a doporučení pro odstranění těchto problémů. Největším nedostatkem ve sledovaném regionu je přílišná koncentrace cestovního ruchu do větších měst a obcí a s tím související i dostupnost ubytovacích zařízení v menších, přesto turisticky atraktivních lokalitách, nedostačující se jeví i kvalita a rozsah poskytovaných sluţeb v těchto zařízeních. Dalším pozorovatelným problémem je špatná kvalita dopravní vybavenosti a infrastruktury. Ve svém shrnutí jsem navrhla tyto problémy řešit výstavbou nových ubytovací kapacit v menších lokalitách a podpořit klasifikaci těchto ubytovacích zařízení. V rámci

propagace

navrhuji

určité

moţnosti

rozšíření

a

vyuţívání

dalších

komunikačních prostředků. Vyřešení těchto negativních aspektů můţe napomoci budoucímu rozvoji cestovního ruchu a přispěje ke zvýšení návštěvnosti zájmového území.

62

Seznam použitých pramenů a literatury [1] FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, 180 s. ISBN 80-247-0207-X. [2] FRANCOVÁ, E. Cestovní ruch. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003, 117 s. ISBN 80-244-0719-1. [3] HLADKÁ, J. Technika cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol., s.r.o., 1997, 168 s. ISBN 80-7169-476-2. [4] HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, vyuţití volného času: Aplikovaný marketing sluţeb. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 488 s. ISBN 80- 247- 0202- 9 [5] HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4. vydání. Praha: IDEA SERVIS, 2002, 176 s. ISBN 80-85970-36-8. [6] Kolektiv autorů Katedry cestovního ruchu VŠE v Praze. Cestovní ruch pro všechny. Praha: MMR, 2008. 90 s. ISBN 978-80-7399-407-05 [7] Kolektiv autorů. Okres Olomouc- turistický průvodce. Olomouc: Studio Arcus, 1998, 74 s. ISBN 80-901014-4-5. [8] Kolektiv autorů. Olomoucký kraj města a obce Olomouckého kraje. 1. vydání.Roţnov pod Radhoštěm: PROXIMA Bohemia s.r.o., 2007, 290 s. [9] MAREK, I. Olomoucký kraj: harmonie kultury a přírody. 1. vydání. Olomouc: m-ARK, 2006. 151 s. ISBN 80-239-6944-7 [10] ORIEŠKA, J. Technika sluţeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha: IDEA SERVIS, 244 s. ISBN 80-85970-27-9.

63

[11] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5 [12] Pásková,M., Zelenka,J.: Cestovní ruch, výkladový slovník , 1. vydání. Praha: MMR 2002 [13] PODHORSKÝ, M. Olomoucký kraj. 1. vydání. Praha: Freytag & Bernát, 2008. 184 s. ISBN 978- 80- 7316- 145- 3 [14] PŘIBOVÁ, M. a kol. Marketingový výzkum v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996, 248 s. ISBN 80-7169-299-9. [15] SM- Sdruţení cestovního ruchu- interní a propagační materiály [16] ŠAFÁŘ, J.. Olomoucko: Chráněná území ČR VI.. 1. vydání. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003, 454 s. ISBN 80-86064-46-8. [17] Turistické a informační centrum Olomouc- interní a propagační materiály [18] Vystoupil, J., Holešinská, A., Šauer, M.. Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Praha: MMR, 2007. Elektronický záznam [1] http://www.litovelskepomoravi.ochranaprirody.cz (2010-04-19)

[2] http://www.mikroregionlitovelsko.cz ( 2010-04-27)

[3] http://www.hrady.cz (2010-04-29)

[4] http://cile.turistik.cz (2010-05-06)

[5] http://www.pametihodnosti.cz (2010-05-09) 64

[6] http://www.caves.cz (2010-04-13)

[7] http://www.czso.cz

[8] http://www.mmr.cz [9] http://www.mvcr.cz/clanek/zmeny-v-uzemni-verejne sprave.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D%3D (2010-03-14) [10] http://www.czechtourism.com/cze/cz/docs/what-to-see/tourist-regions/index.html (2010-03-14) [11] http://www.tourism.cz/mapa/mapa.phtml?id_objektu=113950 (2010-03-14) [12] http://www.slatinice.net/mineralni-prameny/pramen-svaty-vaclav/ (2010-04-19) [13] http://www.ltnb.cz/stranky/lecba/prirodni-lecivy-zdroj.htm (2010-04-19) [14] http://plumlovskaprehrada.blog.cz/0511/zakladni-technicke-udaje(2010-04-19) [15] http://www.tovacov.cz/article/135/cs/Priroda/Jezera (2010-04-19) [16] http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/aplikace/TOP10/stredni_morava/cykloturistika.htm#jant ar (2010-04-28) [17] http://laznebochor.ic.cz/www/historie.html (2010-05-05) [18] http://www.mdcr.cz/cs/Drazni_doprava/Rozvoj_zeleznicni_infrastruktury/ (2010-05-05) [19] http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/aplikace/TOP10/stredni_morava/letani.htm (2010-05-10) [20] http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/aplikace/TOP10/stredni_morava/cykloturistika.htm (2010-05-10) [21] http://www.unwto.org

65

Seznam příloh: Příloha č.1: Demografická skladba obyvatelstva v Olomouckém kraji Příloha č.2: Socioekonomické ukazatele obyvatelstva v Olomouckém kraji Příloha č.3: Maloplošná zvláště chráněná území Příloha č.4: Moravská a Jantarová cyklistická stezka Příloha č.5: Seznam cyklistických stezek na území Střední Moravy Příloha č.6: Seznam ubytovacích zařízení Příloha č.7: Kulturní zařízení Příloha č.8: Sportovní a zábavní zařízení Příloha č.9: Seznam informačních center Příloha č.10: Společnosti poskytující vyhlídkové lety Příloha č.11: Členové sdruţení Střední Morava- Sdruţení cestovního ruchu Příloha č.12: Dotazník Příloha č.13: Tabulkové znázornění otázek dotazníkového šetření

66

Seznam obrázků: Obrázek č.1: Územně správní členění České Republiky Obrázek č.2: Turistické regiony České Republiky Obrázek č.3: Původ respondentů Obrázek č.4: Frekvence návštěvnosti Obrázek č.5: Způsob dopravy Obrázek č.6: Délka pobytu Obrázek č.7: Typ ubytování Obrázek č.8: Účel návštěvy Obrázek č.9: Zdroje informací Obrázek č.10: Věková struktura Obrázek č.12: Ekonomická aktivita

67

Příloha č. 1 Tabulka č.1 Demografická skladba obyvatelstva v Olomouckém kraji k 31.12. 2008 ČR, kraje, okresy Olomoucký kraj Olomouc Prostějov Přerov

Rozloha Počet (km2) obyvatel 5 267 1 620 770 845

642 137 231 339 110 159 134 722

v tom muţi 313 721 112 353 53 629 65 921

ţeny 328 416 118 986 56 530 68 801

Hustota Průměrný obyvatelstva věk na 1 km2 40,5 40,5 40,8 40,6

122 143 143 159

Zdroj: www.czso.cz Tabulka č.2 Sloţení obyvatelstva podle věku k 31.12. 2008 Olomoucký kraj Olomouc Prostějov Podíl obyvatel ve věku 14,1 0 - 14 let % 14,0 14,1 70,7 15 - 64 let % 71,0 70,0 15,1 65 a více let % 15,0 15,9

Přerov 14,0 70,5 15,4

Zdroj: www.czso.cz Tabulka č.3 Počet obyvatel a sloţení podle pohlaví 2005 2006 Počet obyvatel 639 161 639 894 muţi 311 141 311 864 ţeny 328 020 328 030

Zdroj: www.czso.cz

68

2007 641 791 313 286 328 505

2008 642 137 313 721 328 416

2009 642 041 313 601 328 440

Počet obcí 398 96 97 104

Příloha č. 2 Socioekonomické ukazatele Tabulka č. 4 Míra registrované nezaměstnanosti k 31.3. 2010 ČR OK Jeseník Olomouc MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI

Ţeny Muţi

Prostějov Přerov

Šumperk

9,73

12,67

18,83

11,50

10,29

13,00

14,82

10,42 9,21

13,14 12,31

17,96 19,43

11,59 11,44

11,39 9,40

13,88 12,35

15,64 14,23

Zdroj: www.czso.cz Tabulka č. 5 Hrubý domácí produkt v roce 2008 ČR a Olomoucký kraj HDP na 1 obyvatele Celkem na ČR, kraje HDP celkem HDP celkem HDP celkem zaměstnance (mil. Kč) (Kč) (EURO) (PPS1)) (Kč) ČR 3 688 994 353 701 14 179 20 090 850 824 Olomoucký 173 089 269 684 10 811 15 318 709 930

Zdroj: www.czso.cz

Tabulka č.6 Disponibilní důchod obyvatelstva ČR a Olomoucký kraj v roce 2008 na 1 obyvatele Celkem disponibilní důchod disponibilní důchod disponibilní důchod (mil. Kč) celkem (Kč) celkem (EURO) celkem (PPCS1)) ČR

1 895 363

181 728

7 285

10 057

Olomoucký

106 527

165 977

6 653

9 186

Zdroj: www.czso.cz

69

Příloha č.3

Maloplošná zvláště chráněná území Národní přírodní rezervace: Špraněk, Hůrka u Hranic, Zástudánčí, Ţebračka, Ramena řeky Moravy, Vrapač Národní přírodní památka: Na skále, Park v Bílé Lhotě, Hrdibořické rybníky, Růţičkův lom, Státní lom, Třesín Přírodní rezervace: Království, Malý Kosíř, Smolenská luka, Andělova zmola, Blátka, Bučina u Suché louky, Kněţí hora, Lipovské úpolínové louky, Pod Švancarkou, Průchodnice, Rudka, Skály, Skelná huť, Uhliska, Vitčický les, Bukoveček, Doubek, Dvorčák, Malá Kobylanka, Škrabalka, Velká Kobylanka, Bradlec, Doubrava, Hejtmanka, Chomutovské jezero, Kačení louka, Kenický, Litovelské luhy, Moravičanské jezero, Novozámecké louky, Panenský les, Plané loučky, Templ, U spálené Přírodní památky: Geologické varhany, Kamenné proudy u Domařova, Tučapská skalka, U bílých hlin, U strejčkova lomu, Brániska, Brus, Čubernice, Dolní vinohrádky, Hamerská stráň, Kopaniny, Kozí horka, Louky pod Skalami, Na hůrkách, Na Kozénku, Návesní niva, Nebeský rybník, Nivské louky, Pavlečkova skála, Pod liščím kupem, Pod Obrovou nohou, Pod panským lesem, Pod Zápovědským kopcem, Pohorská louka, Prameniště Hamerského potoka, U velké jedle, Rašeliniště v Klozovci, Skalky, Skřípovský mokřad, Studený kout, Taramka, Údolí Velké Hané, U nádrţe, Vápenice, V chaloupkách, Za hrnčířkou, Kamenice, Lhotka u Přerova, Nad Kostelíčkem, Na Popovickém kopci, Těšetice, V oboře, Bázlerova pískovna, Častava, Daliboř, Hvězda, Kurfürstovo rameno, Malá voda, U přejezdu, U Zámecké Moravy, V Boukalovém, Za mlýnem Přírodní park: Velký Kosíř, Kladecko, Terezské údolí, Údolí Bystřice, Sovinecko

70

Příloha č.4 Moravská a Jantarová cyklistická stezka Moravsko-slezské dálkové cyklotrasy jsou tvořeny dvěma páteřními cyklotrasami Jantarovou stezkou a Moravskou stezkou. Jantarová cyklistická stezka První ze dvou dálkových cyklotras, které protínají středomoravskou regionální síť stezek pro cyklisty, spojuje Vídeň, Brno, Ostravu a Krakov. Střední Moravou prochází 150km její délky, od Hustopeč nad Bečvou, přes Teplice nad Bečvou, Přerov, Olomouc a Prostějov aţ do Protivanova. Zdolání středomoravského úseku Jantarové stezky je velmi příjemným výletem, během kterého uvidíte spoustu atraktivních míst. Moravská cyklistická stezka Moravská stezka měří 330 km, směřuje z Jeseníků aţ na Jiţní Moravu. Je vedena z větší části podél řeky Moravy a prochází městy Jeseník, Hanušovice, Litovel, Olomouc, Kroměříţ, Uherské Hradiště, Hodonín, Břeclav a Mikulov. Hanácké území protíná v délkce 82 km, spojuje zde Mohelnici, Litovel, Olomouc, Tovačov a Kroměříţ a její podstatná část vede překrásnou přírodou Litovelského Pomoraví. Trasa je navrţena tak, aby byla sjízdná na běţném kole. Zhruba 2/3 jsou vedeny po málo frekventovaných silničkách III. třídy, zbytek po asfaltových či jinak zpevněných lesních a polních cestách. Ve městech pak vede v některých úsecích po cyklistických stezkách. V několika případech se ovšem setkáte s úseky s horším povrchem. Těmto úsekům se můţete vyhnout po doporučených cyklotrasách. Trasa Moravské stezky CLO-ZOLL - Mikulovice - Hradec/Nová Ves - Písečná - Česká Ves - Jeseník Bobrovník - Lipová lázně - Horní Lipová - Ramzová - Ostruţná - Branná - Vikantice Habartice - Hanušovice - Bohdíkov - Ruda n. Mor. - Bartoňov - Bohutín - Bludov Sudkov - Lesnice - Leština - Hrabová - Bohuslavice - Třeština - Mohelnice Moravičany - Doubravice - Nové Mlýny - Nové Zámky - Litovel - Lhota n. Mor. Hynkov - Horka n. Mor. - Olomouc - Nemilany - Koţušany - Charváty - Drahlov Bolelouc - Dub n. Mor. - Věrovany – Tovačov - Lobodice - Záříčí - Chropyně - Plešovec 71

Příloha č.4 - Kroměříţ - Trávník - Stříţovice - Kvasice - Bělov - Otrokovice - Napajedla - Spytihněv - Babice – Uherské Hradiště - U Kostelan (U Kostelan - Bělov - Nová Dědina - Tabarky - Kostelany - Bunč - Salaš - Velehrad - Tupesy - Břestek - Buchlovice - Medlovice Újezdec - Syrovín - Těmice - Bzenec - Stráţnice 1) - Ostroţská Nová Ves - Uherský Ostroh - Veselí n. Mor. - Stráţnice 2) - Rohatec - Hodonín - Mikulčice - Mikulčice/Valy - U Lanţhota - Lány - Břeclav - Lednice - Hlohovec - Sedlec - Mikulov - Březí - Nový Přerov.

Zdroj: http://www.kr-olomoucky.cz/OlomouckyKraj/aplikace/TOP10/stredni_morava/cykloturistika.htm

72

Příloha č.5 Seznam cyklistických stezek na území Střední Moravy Mikroregion Lipensko Údolím Moravské brány Trasa: Lipník nad Bečvou – Venedik – Jezernice – Milenov – Drahotuše – rondel – Rybáře lávka – Gabrielka – Maleník – Hubert – okraj lesa nad Záhořím – Lhota – Pavlovice – Sušice – Oldřichov – Jadran – Lipník nad Bečvou

Charakter trasy: Tato trasa není moc náročná, je vhodná i pro rodiny s dětmi zhruba od 8 let. Provede vás údolím Moravské brány a částečně i nad ním. Helfštýnská aneb k Helfštýnu z kopce Trasa: Lipník nad Bečvou – Týn (Pod lípou) – Týn točna – Dříně – Rybáře (lávka) – Hranice restaurace Na Střelnici – Hranice sokolovna – Lázně Teplice nad Bečvou – Zbrašov – U Antoníčka – Maleník – U Huberta – okolo Krásnice – Helfštýn – Týn – Lipník nad Bečvou

Charakter trasy: Pohodová trasa, která vám ukáţe nejkrásnější místa úbočí Maleníku, je vhodná i pro rodiny s dětmi. Na její trase leţí největší turistické atraktivity Moravské brány – proto se dá naplánovat i jako celodenní výlet. Mikroregion Němčicko Jihozápadní cyklistický okruh Trasa: Nezamyslice – Tištín – Koválovice-Osíčany – Pačlavice – Lhota – Zdravá Voda – Švábenice – Ivanovice – Chvalkovice – Dřevnovice – Nezamyslice

73

Příloha č. 5 Severozápadní cyklistický okruh Trasa: Nezamyslice – Dřevnovice – Chvalkovice – Ţeleč – Brodek u Prostějova – Otaslavice – Dobrochov – Kobeřice – Hradčany – Dobromilice – Doloplazy – Víceměřice – Nezamyslice Olomouc a okolí Gurmánská trasa Trasa: Olomouc Řepčín – Horka nad Moravou – Litovelské Pomoraví – Lhota nad Moravou – Litovel – Nové Zámky – Nové Mlýny – Nový Dvůr – Červenka – Litovel – Lhota nad Moravou – Litovelské Pomoraví – Horka nad Moravou – Olomouc Adrenalinová trasa aneb i Haná má kopečky Trasa: Olomouc – Bystrovany – Velká Bystřice – Hlubočky – Hrubá Voda – Jívová – Hraničné Chvalkovice – Těšíkovská kyselka – Bělkovice-Lašťany – Bohuňovice – Olomouc – Černovír – Olomouc Mikroregion Šternbersko Za krásami přírody Trasa: Šternberk náměstí – Luţice – Moravská Huzová – Březce – Chomoutov – Hynkov – Lhota nad Moravou – Střeň – Štěpánov – Liboš – Hnojice – Šternberk náměstí Délka a charakter trasy: 42 km, rovinná s mírným převýšením, vhodná pro všechny věkové kategorie Do hlubin věků Trasa: Šternberk náměstí – Babice – Mladějovice – Komárov – Řídeč – Mutkov – Chabičov – Hlásnice – Šternberk náměstí

74

Příloha č.5 Délka a charakter trasy: 30 km, nejprve rovinný charakter, poté prudké stoupání a táhlé prudké klesání. Vhodné pro zdatnější cykloturisty. Mikroregion Uničovsko | Doubrava Trasa: Uničov – Medlov – Zadní Újezd – Holubice – Zadní Újezd – Kopec 1 – Dědinka – Troubelice – Šumvald-začátek – křiţ. Plinkout – Kopec 2 – Plinkout – Dlouhá Loučka – Horní Sukolom – Uničov

Hranice Okruh č. 3 Trasa: Hranice – Teplice nad Bečvou – Valšovice – Paršovice – Týn nad Bečvou – Lipník nad Bečvou – Podhoří – Hrabůvka – Hranice Délka trasy: 40 km Okruh č. 6 Trasa: Hranice – Velká – Podhoří – Peklo – Kozlov – Pramen Odry – Slavkov – Loučka – Drahotuše – Hranice Délka trasy: 51 km

Zdroj: http://www.kr-olomoucky.cz/OlomouckyKraj/aplikace/TOP10/stredni_morava/cykloturistika.htm

75

Příloha č. 6 Seznam ubytovacích zařízení Hotely Hotel Bouzov, Bouzov Hotel Valáškův grunt, Bouzov Seminární hotel Akademie***, Hlubočky Centrum, Hranice Hotel Cementář Garni***, Hranice Hotel Slávia, Hranice Zámecký hotel, Hranice Hotel Lípa, Lipník nad Bečvou Hotel Alley***, Olomouc Hotel Argone***, Olomouc Hotel Envelopa**, Olomouc Hotel Flora***, Olomouc Hotel Gemo****, Olomouc Hotel Gól Garni, Olomouc Hotel Hanácký Dvůr,Olomouc Hotel Hesperia***, Olomouc Hotel Lafayette****, Olomouc Hotel Milotel***, Olomouc Hotel Národní dům, Olomouc Hotel Prachárna***, Olomouc Hotel Srnino***, Olomouc Hotel Sigma Olomouc***, Olomouc Hotel U Dómu***, Olomouc Hotel V Ráji****, Olomouc Restaurace hotel Fojtství, Olomouc Grandhotel***, Prostějov Hotel Avion, Prostějov Hotel Gól, Prostějov Hotel Hlavní nádraţí, Prostějov Hotel Tenis club***, Prostějov Hotel Fit***, Přerov Hotel Jana****, Přerov Hotel Na Jiţní***, Přerov Hotel Zimní stadion, Přerov Hotel Záloţna, Příkazy Hotel Běţecký Mlýn, Ptení Hotel M***, Šternberk Hotel Sport, Šternberk Hotel Šternberský Dvůr, Šternberk Hotel Aldo, Uničov Hotel Colchi, Uničov Hotel Zámek Velká Bystřice, Velká Bystřice

76

Příloha č.6 Penziony Pension Mánes, Čechy pod Kosířem Hostinec U Havlů, Dolany Penzion Horka, Horka nad Moravou Penzion Franz Josef, Hranice Penzion Diana, Hranice Pension Tereza, Hranice Penzion Růţek, Hranice Penzion Trattoria, Huzová Penzion Na Pile, Kladky Penzion Blanka, Kojetín Western Steak house, Kojetín Penzion Transept***, Kostelec na Hané Penzion Křelov, Křelov Penzion U Zámecké zahrady, Lipník nad Bečvou Penzion U Grygarů, Lipník nad Bečvou Penzion U Starého mlýna, Litovel Penzion Nová Ves, Nová Ves Penzion U Coufalů, Loštice Penzion U Třebůvky, Loštice Pension Residence, Mohelnice Penzion Witch, Mohelnice Penzion Charlie, Mohelnice Penzion Gizita, Moravský Beroun Penzion U zajíců, Moravský Beroun Pod Hůrkou, Nová Hradečná Hotelový Dům, Olomouc Penzion Antica, Olomouc Penzion Fam, Olomouc Penzion Křivá***, Olomouc Penzion Moravia, Olomouc Penzion Na Hradbách, Olomouc Penzion U Jakuba, Olomouc Penzion Best, Olomouc Penzion Causo, Olomouc Penzion Garnát***, Olomouc Penzion Karolína, Olomouc

Penzion Na Hradě****, Olomouc Penzion U Anděla, Olomouc Penzion U Kláštera, Plumlov Penzion Josef Piňoz,Olomouc Penzion Ve Mlýně, Plumlov Europenzion, Prostějov Penzion Alberta, Prostějov Penzion Floriánek, Prostějov Penzion H Club***, Prostějov Penzion Kaňák, Prostějov Penzion Kubíček František, Prostějov Penzion U Antoníčka, Prostějov Penzion U Chmelů, Prostějov Penzion U Koníčka, Prostějov Penzion U Lázní, Prostějov Penzion U Nováků, Prostějov Penzion Koner, Přerov Penzion Labuť, Přerov Penzion Taverna, Přerov Penzion U Madony, Přerov Penzion U Nováků, Přerov Penzion U Slunce, Přerov Penzion Na Figleně, Slatinice Penzion U Zedníků***, Suchdol Penzion U Hradu, Šternberk Penzion Na Kiosku, Šternberk Penzion U Zlatého muflona, Šternberk Penzion Věţka, Šternberk Penzion Pohoda Šubířov Penzion Diana, Teplice nad Bečvou Penzion Jiřinka, Teplice nad Bečvou Penzion Ostravanka, Teplice nad Bečvou Penzion Vila Háj, Třeština Penzion U Zrcadla, Týn nad Bečvou Penzion Kadlec, Uničov Penzion Na Návsi, Ústí

77

Příloha č. 6 Hostel Bílý dům, Stříteţ nad Ludinou Ubytovna Ravela, Velká Bystřice Ubytovna Zdětín, Zdětín

Turistické ubytovny Turistická ubytovna Bezuchov, Bezuchov Ubytování CZ Bohuňovice s.r.o., Bohuňovice Turistická základna Pohořany, Dolany Turistická ubytovna Drahany, Drahany Ubytovna Delta Army, Horka nad Moravou Apartmány Na náměstí, Hranice Hostel Zelená Lékárna, Hranice Ubytovna Archa, Hranice Ubytovna LUKO, Hranice Ubytovna Trey, Hranice Turistická ubytovna TJ Sokol Kladky, Kladky Turistická ubytovna Juvex, Lipník nad Bečvou Turistická ubytovna Savín 8, Savín Ubytovna JP a.s. Šumperk, Šumperk Hostel Lutín, Lutín Turistická základna Ochoz u Konice, Ochoz Hostel Plavecký bazén, Olomouc Hostel správa kolejí, Olomouc Poet´s Conner hostel, Olomouc Turistická ubytovna DDM Olomouc, Olomouc Ubytovna Betánie, Olomouc Ubytovna Deltaservis, Olomouc Ubytovna DHK Zora, Olomouc Ubytovna Marie, Olomouc Ubytování Osek nad Bečvou, Osek nad Bečvou Hotelové ubytování op, Prostějov Schola Servis- ubytovací zařízení, Prostějov Školící a ubytovací centrum HŢP-S, Prostějov Turistická ubytovna Pozemstav, Prostějov Turistická ubytovna TJ PS Předmostí, Přerov Ubytovna Delsta servis, Přerov Ubytovna Fitness Ave, Přerov Ubytovna Přerov, Přerov Ubytovna SMP, Přerov Ubytovna Tribuna, Přerov Ubytovna Stavařov, Přerov Ubytovna U Jasoně a Drsoně, Přerov Sluňákov, Skrbeň

Kempy, autokempy AMK kemp, Hranice ATC Morava, Mohlenice Autocamp Přehrada, Mostkovice ATC Ţralok, Plumlov Autokemp ATC Ţralok, Plumlov Rekreační středisko letní tábor Prostivanov, Protivanov Kemp Baldovec, Rozstání Rekreační zařízení OÚ Skalka, Skalka Autocamp Šternberk Chaty, chalupy Chata Lovecká, Buková Lovecká chata ***, Horka nad Moravou Chalupa Na Moravě, Lipová Chata pod věţí, Olomouc Motely Motorest Vápenka, Černotín Motel U Jakuba, Hranice Motorest ZD Kokory, Kokory Motel Ford Janiš, Olomouc Motorest Zlatá Křepelka, Olomouc Motorest Na Peci, Prostějov Motel Lammel, Přáslavice

78

Příloha č. 7 Kulturní zařízení Arcidiecézní muzeum- Olomouc Zvonářská dílna Tomášková-Dytrychová- Brodek u Přerova Divadlo hudby- Olomouc Muzeum hodin- Šternberk Hanácké národopisné muzeum- Cholina Lovecko-lesnické muzeum na zámku Úsov- Úsov Muzeum historických kočárů- Čechy pod Kosířem Muzeum Komenského- Přerov Muzeum moderního umění- Olomouc Muzeum umění Olomouc- Olomouc Vlastivědné muzeum v Olomouci- Olomouc Depozitář zemědělské techniky- Nezamyslice Galerie Šternberk- Šternberk Handkeho galerie- Šternberk Hasičské muzeum- Čechy pod Kosířem Hasičské muzeum- Brodek u Přerova Letecké muzeum- Olomouc Městské muzeum a galerie v Hranicích- Hranice Muzeum arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana- Beňov Muzeum fortů- Křelov Muzeum Kojetínska- Kojetín Muzeum Litovel- Litovel Muzeum Mohelnice- Mohelnice Muzeum Prostějovska- Prostějov 79

Příloha č.7 Muzeum Příkazy–expozice lidové architektury- Příkazy Muzeum tvarůţků- Loštice Muzeum Veteránů- Slatinice Památník Adolfa Kašpara- Loštice Umělecké centrum UP Konvikt- Olomouc Výstavní sály muzea - Špalíček - Prostějov Zámek Čechy pod Kosířem- stálá expozice děl Josefa Mánesa- Čechy pod Kosířem Muzeum U Vodní branky- Uničov Pamětní síň Petra Bezruče- Kostelec na Hané Školní muzeum v Předmostí- Přerov Vesnické muzeum ve Střelicích- Uničov Divadlo hudby- Olomouc Moravská filharmonie Olomouc- Olomouc Moravské divadlo Olomouc- Olomouc Městské divadlo v Prostějově - Národní dům- Prostějov Synagoga a hřbitov- Hranice

80

Příloha č. 8 Sportovní a zábavní zařízení Areál TK Precolor Přerov, Přerov BEST - Sportcentrum, Olomouc Dům aktivního odpočinku Svatojánská zahrada, Náměšť na Hané Help fitness, Olomouc Omega centrum sportu a zdraví, Olomouc SK Véska, Dolany Sportcentrum Hotel Tennis Club, Prostějov Sportovní areál ASKO KOZLOVICE, Přerov Sportovní centrum Mlýn, Přerov Sports Kotelna, Hranice Tenisklub Natali, Mostkovice Baldovec - Centrum dobordruţné výchovy a vzdělávání, Rozstání Lanová dráha, Plumlov Lanové centrum PROUD, Olomouc Lanový park pod Helfštýnem, Týn nad Bečvou Horolezecká stěna Prostějov, Prostějov Středisko volného času, Lipník nad Bečvou Umělá horolezecká stěna, Litovel TJ Milo Olomouc, Olomouc TK Precolor Přerov, Přerov BSS Club Drahotuše, Hranice Bowling city Kojetín, Kojetín ESTA, Prostějov Omega centrum sportu a zdraví, Olomouc Sportovní areál Sokolovny Kojetín, Kojetín Sportovní klub, Přerov Tenisový klub, Lipník nad Bečvou Tenisový klub ČLTK, Olomouc Tenisový klub na Staré Střelnici, Hranice Tenisový klub Šternberk, Šternberk TK Plus, Prostějov TONDACH – Tenisový klub Hranice s.r.o., Hranice Golf Club Radíkov, Radíkov Golf Club Olomouc, Dolany Lovecká chata Horka nad Moravou Klub dráhového golfu Tovačov, Tovačov Minigolf - MGC Olomouc, Olomouc Bowling Palace, Prostějov BSS Club Drahotuše, Hranice Sportovní centrum Mlýn, Přerov Bowling city Kojetín, Kojetín Omega centrum sportu a zdraví, Olomouc Centrum zdraví Bohuňovice, Bohuňovice Krytý bazén Cement Hranice, Hranice Městské lázně Prostějov, Prostějov Ski areál Hlubočky, Hlubočky Minikáry a koloběţky Bouzov, Bouzov Agroturistické centrum, Zábeštní Lhota

81

Příloha č. 8 Farma Holubice, Medlov Helios Mostkovice, Mostkovice Chata Pod Věţí, Radíkov u Olomouce Jezdecký klub o.s. Radkova Lhota, Radkova Lhota Stáj Arka, Brodek u Konice Stáj Pokorný Bouzov, Bouzov Aquapark Plovárna Hranice, Hranice Aquapark Olomouc, Olomouc Centrum zdraví Bohuňovice, Bohuňovice Koupaliště Majetín, Majetín Lázně Slatinice, Slatinice Plavecký areál Kopaniny, Přerov Plavecký stadion Olomouc, Olomouc Aquapark Koupelky Prostějov, Prostějov Bazény ve Slatinicích, Slatinice Koupaliště Loštice, Loštice Koupaliště Náměšť na Hané, Náměšť na Hané Krytý bazén Cement Hranice, Hranice Krytý plavecký bazén Litovel, Litovel Městské koupaliště Šternberk, Šternberk Městské koupaliště Uničov, Uničov Přírodní koupaliště Poděbrady, Horka nad Moravou Přírodní koupaliště v Dolním Ţlebu, Šternberk Přírodní štěrkové koupaliště Jadran, Osek nad Bečvou Výukový plavecký bazén Uničov, Uničov Koupaliště Kojetín, Kojetín Krytý plavecký bazén Mohelnice, Mohelnice Městské koupaliště Lipník nad Bečvou, Lipník nad Bečvou Městské lázně Prostějov, Prostějov Lyţařský areál Kladky, Kladky Lyţařský areál Potštát, Potštát Ski areál Hlubočky, Hlubočky Lyţařský areál Uhřínov, Uhřínov

82

Příloha č. 9 Seznam informačních center Hranice Městské informační centrum A.T.I.C. Masarykovo nám. 71 753 01 tel.: 581 607 479 e-mail: [email protected] www.mic.hranet.cz Kojetín Vzdělávací a informační centrum Masarykovo nám. 8 752 01 tel.: 581 202 202 e-mail: [email protected] www.kojetin.cz www.kojetin.cz/meks Konice Městské kulturní středisko ul. Kostelní 46 798 52 tel.: 582 397 250 fax: 582 401 406 e-mail: [email protected] www.konice.cz Lipník nad Bečvou Informační středisko A.T.I.C. Nám. T. G. Masaryka 41 751 31 tel.: 581 773 763 fax: 581 771 142 e-mail: [email protected] www.mesto-lipnik.cz Litovel Turistické informační centrum A.T.I.C. nám. Přemysla Otakara 754 784 01 tel.: 585 371 076 fax: 585 342 300 e-mail: [email protected] www.mestolitovel.cz www.bavi.cz Mohelnice Informace při MěÚ Mohelnice U Brány 2

83

Příloha č.9 789 85 tel.: 583 452 111 fax: 583 452 151 e-mail: [email protected] www.mu-mohelnice.cz Moravský Beroun Městské kulturní a turistické informační centrum Náměstí 9. května 4 793 05 tel.: 554 773 147 fax: 554 773 147 e-mail: [email protected] www.morberoun.cz Náměšť na Hané Turistické informační centrum Hrad 1 783 44 tel.: 585 952 184 fax: 585 951 400 e-mail: [email protected] http://zamek.namestnh.web.tiscali.cz Olomouc Informační centrum Olomouc A.T.I.C. Horní náměstí (podloubí radnice) 771 27 tel.: 585 513 385 fax: 585 220 843 e-mail: [email protected] tourism.olomouc.eu, www.olomouc.eu www.olomouc-travel.cz ČDcentrum Olomouc hl.n. Jeremenkova 23 772 00 tel.: 972 741 620 fax: 972 741 474 e-mail: [email protected] Tourist Centrum Švédská 10 772 00 tel.: 585 231 460, 585 233 405 fax: 585 231 460 e-mail: [email protected] www.tourist-centrum.cz

84

Příloha č.9 Prostějov Informační sluţba Městského úřadu v Prostějově A.T.I.C. nám. T. G. Masaryka 12 - 14 796 01 tel.: 582 329 722 – 723 fax: 582 342 338 e-mail: [email protected] www.mestopv.cz Přerov Městské informační centrum Kratochvílova 14 750 00 tel.: 581 217 187 fax: 581 217 187 e-mail: [email protected] www.prerov.cz Místní informační centrum – Hotel Jana A.T.I.C. Koliby 2 751 00 tel.: 581 204 466 fax: 581 204 636 e-mail: [email protected] www.hotel-jana.cz Šternberk Městské informační centrum A.T.I.C. Čs. Armády 30 785 01 tel.: 585 012 320 fax: 585 012 320 e-mail: [email protected] www.sternberk.cz Uničov Městské informační centrum A.T.I.C. Dr. Beneše 15 783 91 tel.: 585 054 880 fax: 585 054 880 e-mail: [email protected] www.unicov.cz

85

Příloha č. 10 Společnosti poskytující vyhlídkové lety MAMBA AIR, s. r. o, Bohuňovice Aeroklub Hranice - letiště Drahouše, Hranice Hanácký aeroklub Olomouc, Olomouc Dropzone Prostějov – tandemové seskoky, Prostějov Vyhlídkové lety Přerov, Přerov

86

Příloha č. 11 Členové sdruţení Střední Morava- Sdruţení cestovního ruchu Členové: Bělecký Mlýn s.r.o. www.beleckymlyn.cz Bohemia, s.r.o. (Hotel Tennis Club) www.hoteltennisclub.cz CK Pressburg s.r.o. www.ckpressburg.cz GLOBCOM spol. s.r.o. GM5, s.r.o. Golf area, a.s. www.golf-olomouc.cz Hotel FIT www.hotelfit.cz Hotel Jana a.s. www.hotel-jana.cz Hranická rozvojová agentura www.regionhranicko.cz JACOBO EUROPE CZ a.s. www.archa-zoo.cz Město Hranice www.mic.hranet.cz Město Konice www.konice.cz Město Lipník nad Bečvou www.mesto-lipnik.eu Město Litovel www.mikroregionlitovelsko.cz Město Šternberk www.sternberk.eu Město Tovačov www.tovacov.cz Město Uničov www.unicov.cz Olomoucký kraj www.ok-tourism.cz Rakas s.r.o. www.hotel-flora.cz Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy www.rarsm.cz Regionální centrum Olomouc s.r.o. www.rco.cz Sdruţení obcí mikroregionu Království www.mrkralovstvi.cz Statutární město Olomouc tourism.olomouc.eu Statutární město Přerov www.prerov.cz Technické sluţby města Olomouce www.tsmo.cz Vysoká škola Logistiky, o.p.s. www.vslg.cz W-Invest a.s. (Business Hotel Alley) www.hotel-alley.com

87

Příloha č.11 Přidruţení členové: CK Peřej Tours www.perej.cz Hostinský pivovar Moritz a.s. www.hostinec-moritz.com Jan Grézl, Sylva Grézlová – Haryservis II (Penzion Na Hradě) www.penzionnahrade.cz Mgr. Ondřej Pavelka (Hotel

rgone) www.arigone.cz

Mikroregion Konicko www.mikroregionkonicko.cz Prachárna s.r.o. www.hotel-pracharna.cz Vlastimil Sedláček (Lovecká chata) www.autodemont.cz VHH Thermont s.r.o. www.bozenov.cz

88

Příloha č. 12 Dotazník Váţení návštěvníci, Ráda bych Vás tímto poţádala o chvíli Vašeho času pro vyplnění dotazníku, který je zaměřen na zjištění spokojenosti návštěvníků regionu Střední Morava. Tím, ţe vyplníte tento krátký dotazník, můţete pomoci rozvoji našeho regionu. Veškeré informace, které uvedete jsou anonymní. 1. Z kterého kraje pocházíte? _________________________ 2. Navštívil/a jste tento region jiţ v minulosti? a) ano b) ne 3. Pokud ano- kolikrát? a) 1-2 b) 3-4

c) 5 a více

4. Jakým způsobem cestujete? a) auto b) autobus

c) vlak

d) kolo e) jiné

5. Cestujete _____? a) sám/sama b) s přáteli

c) s rodinou

d) s partnerem/kou

6. Jaká je délka vašeho pobytu? a) 1 den b) 2-3 dny

c) více

7. Pokud zde nocujete, kde jste ubytován/a ? a) hotel b) penzion/motel c) kemp d) jiné ubytovací zařízení

e) ubytování v soukromí f) u známých/příbuzných g) jiné

8. Za jakým účelem jste navštívil/a region? a) pracovní b) poznávání kultury a historie c) turistika/sport d) návštěva známých/příbuzných e) relaxace

f) návštěva kulturní akce g) zábava h) pouze projíţdím i) jiné

9. Z jakých zdrojů jste se dozvěděl/a o tomto regionu? a) propagační materiály b) internet c) média- noviny, rádio, televize d) cestovní kancelář/agentura

e) doporučení příbuzných/známých f) předcházející zkušenosti g) turistické informační centrum

10. Vyjádřete spokojenost/ nespokojenost s jednotlivými sluţbami. ( oznámkujte jako ve škole 1- výborně, 5- nedostatečně) dostupnost a rozsah 1 Ubytovací zařízení kvalita 1 dostupnost a rozsah 1 Stravovací zařízení kvalita 1 dostupnost a Kulturně- zábavní rozsah 1 zařízení kvalita 1 Dopravní dostupnost MHD 1 Kvalita dopravní 1

89

2 2

3 3

4 4

5 5

2 2

3 3

4 4

5 5

2 2

3 3

4 4

5 5

2 2

3 3

4 4

5 5

infrastruktury Péče o památky a atraktivity Péče o čistotu Nabídka kulturních akcí Nabídka sportovních akcí Obchody

dostupnost a rozsah kvalita

Orientační značení Údrţba a značení turistických a cykloturistických tras Dostupnost informací o regionu

1 1 1

2 2 2

3 3 3

4 4 4

5 5 5

1

2

3

4

5

1 1 1

2 2 2

3 3 3

4 4 4

5 5 5

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

11. Doporučíte návštěvu regionu vašim známým/příbuzným? a) ano b) ne 12. Co podle Vás v regionu nejvíce schází? ___________________________________________________________________________ ___________________________________________________________________________ 13. Jaký je Váš věk? a) do 20 let b) 21- 30 let c) 31-40 let d) 41-50 let e) 51-60 let f) 61- a více 14. Jaké je Vaše pohlaví? a) muţ b) ţena 15. Jaká je Vaše ekonomická aktivita? a) student b) zaměstnaný c) nezaměstnaný d) podnikatel f) důchodce

Děkuji za vyplnění dotazníku a přeji příjemný den!

90

Příloha č. 13 Tabulkové znázornění otázek dotazníkového šetření Tabulka č.7 Původ respondentů Počet Kraj respondentů Olomoucký 66 Zlínský 16 Moravskoslezský 42 Jihomoravský 34 Pardubický 8 Vysočina 6 Královehradecký 10 Středočeský 18 Celkem 200

Procento 33,00% 8,00% 21,00% 17,00% 4,00% 3,00% 5,00% 9,00% 100,00%

Tabulka č. 8 Frekvence návštěvnosti Frekvence Počet návštěvnosti respondentů 1 aţ 2 24 3 aţ 4 62 5 a více 114

Procento 12,00% 31,00% 57,00%

Tabulka č. 9 Způsob dopravy Počet respondentů Auto Autobus Vlak Kolo Jiné Tabulka č. 10 Délka pobytu Počet délka pobytu respondentů 1 den 2-3 dny více

% 92 30 32 42 4

46,00% 15,00% 16,00% 21,00% 2,00%

% 94 84 22

47,00% 42,00% 11,00%

91

Příloha č. 13 Tabulka č. 11 Typ ubytování Počet respondentů Hotel 26 penzion/motel 50 Kermp 4 jiné ubytovací zařízení 2 ubytování v soukromí 6 u známých 18 Jiné 0 Nevyuţilo 94 Celkem 200

% 13,00% 25,00% 2,00% 1,00% 3,00% 9,00% 0,00% 47,00% 100,00%

Tabulka č. 12 Účel návštěvy Počet respondentů pracovní poznávání kultury a historie turistika/sport návštěva známých/příbuzných relaxace návštěva kulturní akce zábava pouze projíţdím jiné Celkem

% 6 56 33 61 2 29 4 1 8 200

Tabulka č. 13 Zdroje informací Počet respondentů propagační materiály 22 internet 31 média 18 CK/CA 6 doporučení známých 46 předcházející zkušenost 63 turistické informační centrum 14

92

3,00% 28,00% 16,50% 30,50% 1,00% 14,50% 2,00% 0,50% 4,00% 100,00%

% 11,00% 15,50% 9,00% 3,00% 23,00% 31,50% 7,00%

Příloha č. 13 Tabulka č. 14 Přehledné hodnocení spokojenosti návštěvníků 1 2 3 4 5 dostupnost a rozsah 6,0% 15,0% 41,0% 23,0% 15,0% Ubytovací zařízení kvalita dostupnost a rozsah

6,0%

26,0%

37,0%

18,0%

13,0%

45%

34,0%

17,0%

3,0%

1,0%

kvalita

23,0%

28,0%

39,0%

10,0%

0,0%

dostupnost a rozsah

8,0%

16,0%

57,0%

12,0%

6,0%

kvalita

10,0%

25,0%

52,0%

9,0%

4,0%

Dopravní dostupnost MHD

17,0%

29,0%

38,0%

16,0%

0,0%

Kvalita dopravní infrastruktury

7,0%

11,0%

28,0%

45,0%

9,0%

Péče o památky a atraktivity

59,0%

36,0%

5,0%

0,0%

0,0%

Péče o čistotu

37,0%

28,0%

30,0%

5,0%

0,0%

Nabídka kulturních akcí

8,0%

11,0%

28,0%

35,0%

18,0%

Nabídka sportovních akcí

6,0%

11,0%

49,0%

31,0%

3,0%

dostupnost a rozsah

63,0%

34,0%

3,0%

0,0%

0,0%

kvalita

46,0%

46,0%

8,0%

0,0%

0,0%

Orientační značení

79,0%

15,0%

5,0%

1,0%

0,0%

Údrţba a značení turistických a cykloturistických tras

83,0%

9,0%

8,0%

0,0%

0,0%

Dostupnost informací o regionu

8,0%

21,0%

38,0%

33,0%

0,0%

Stravovací zařízení

Kulturně- zábavní zařízení

Obchody

93

Příloha č.13 Tabulka č. 15 Věková struktura Věk do 20 let 21-30 let 31-40 let 41-50 let 51-60 let 61 a více

Titulek č. 16 Pohlaví Ženy muži

Počet respondentů 16 52 38 58 26 10

% 8,00% 26,00% 19,00% 29,00% 13,00% 5,00%

57 43

Titulek č. 17 Ekonomická aktivita Ekonomická aktivita student zaměstnaný nezaměstnaný podnikatel důchodce

Počet respondentů 21 130 5 34 10

94

% 10,50% 65,00% 2,50% 17,00% 5,00%