VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v okrese Vyškov

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ř e d p o kl a dy p ro r oz v oj c e s t o v ní h o r uc h u v o kr e s e Vy š ko v Bakalářská práce

Autor: Michaela Krejčířová Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová Jihlava 2012

Copyright © 2012 Michaela Krejčířová

Anotace Bakalářská práce se zabývá předpoklady cestovního ruchu v okrese Vyškov. V první části je vymezen cestovní ruch, problematika cestovního ruchu v České republice a trendy cestovního ruchu. Jsou charakterizovány lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Vyškov. Druhá část představuje potenciál cestovního ruchu v regionu podle projektu Ústavu územního rozvoje. Součástí praktické části je vyhodnocení dotazníkového výzkumu mezi návštěvníky regionu. Práce je završena shrnutím a návrhy na zlepšení situace v regionu.

Klíčová slova: okres Vyškov, cestovní ruch, předpoklady cestovního ruchu, lokalizační předpoklady cestovního ruchu, realizační předpoklady cestovního ruchu, potenciál cestovního ruchu, dotazníkový průzkum

Annotation This bachelor thesis deals with conditions of tourism in the district of Vyškov. In the first part tourism, the issue of tourism in the Czech republic and trends of tourism are defined. Localization and realization conditions of tourism in the district of Vyškov are also defined in this part. The second part presents the potential of tourism according to a project designed by the Institute for Spatial Development. An evaluation of a questionnaire survey among visitors to the region forms a section of the practical part. The thesis is finished by a summary and proposals to improve the situation in the region.

Key words: the district of Vyškov, tourism, conditions of tourism, localization conditions of tourism, realization conditions of tourism, potential of tourism, questionnaire survey

Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Ing. Věře Nečadové za cenné rady a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat zaměstnancům Turistického informačního centra ve Vyškově a zaměstnancům Státního zámku Bučovice za pomoc při dotazníkovém průzkumu. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat celé mé rodině a blízkým, kteří mě podporovali nejen při zpracování bakalářské práce, ale i v průběhu celého studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis

Obsah Úvod a cíl práce ............................................................................................................8 1 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................9 1.1 Cestovní ruch a jeho specifika ..............................................................................9 1.2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007–2013 ....................... 10 1.3 Trendy v cestovním ruchu v Evropě ................................................................... 11 1.4 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ........................................................... 13 1.5 Lokalizační předpoklady .................................................................................... 14 1.5.1 Přírodní předpoklady ................................................................................... 14 1.5.2 Kulturně – historické předpoklady ............................................................... 19 1.6 Realizační předpoklady ...................................................................................... 25 1.6.1 Dopravní dostupnost .................................................................................... 25 1.6.2 Cykloturistika .............................................................................................. 26 1.6.3 Pěší turistika ................................................................................................ 26 1.6.4 Ubytovací zařízení ....................................................................................... 26 1.6.5 Stravovací zařízení ...................................................................................... 27 1.6.6 Sportovně-rekreační vyžití ...........................................................................27 1.6.7 Kulturně – společenské vyžití ......................................................................28 1.6.8 Turistická informační centra ........................................................................ 29 2 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 30 2.1 Sekundární výzkum............................................................................................ 30 2.1.1 Potenciál cestovního ruchu ..........................................................................30 2.1.2 Návštěvnost vybraných atraktivit ................................................................. 36 2.2 Primární výzkum................................................................................................ 39 2.2.1 Dotazníkový průzkum ................................................................................. 40 2.2.2 Zhodnocení výzkumu .................................................................................. 52 2.2.3 SWOT analýza ............................................................................................ 53 2.3 Shrnutí praktické části a návrhy na zlepšení ....................................................... 55 Závěr ........................................................................................................................... 59 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 61 Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................... 67 PŘÍLOHY ................................................................................................................... 69

7

Úvod a cíl práce Cestovní ruch je v poslední době nejrychleji se rozvíjejícím odvětvím ekonomiky. Je důležité si uvědomit jeho význam a snažit se tuto oblast v regionech stále zlepšovat. Zpracování bakalářské práce na téma „Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v okrese Vyškov“ jsem si zvolila hlavně proto, že v tomto regionu žiji. Okres Vyškov není příliš turisticky vyhledávaným místem. Mám pocit, že je tento region v rámci Jihomoravského kraje opomíjen a pokud je zmiňován, tak jen v souvislosti se zámkem ve Slavkově u Brna a jeho spojením s Bitvou tří císařů. Přesto však okres Vyškov nabízí mnoho zajímavostí, které stojí za vidění. Rozhodla jsem se proto tento region trochu více přiblížit a ukázat, že nejen Slavkov u Brna má turistům co nabídnout. Cílem mé bakalářské práce je představit předpoklady cestovního ruchu v regionu a provést dotazníkové šetření mezi návštěvníky a turisty této oblasti, když výsledkem budou návrhy na zlepšení situace v oblasti cestovního ruchu v dané lokalitě. Práce bude rozdělena na dvě hlavní části. V první části se budu zabývat obecně cestovním ruchem a jeho specifiky. Nastíním problematiku cestovního ruchu v České republice a představím trendy cestovního ruchu. Dále budou charakterizovány předpoklady cestovního ruchu podle Výkladového slovníku a na ně navazující konkrétní lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Vyškov. Druhá část práce se bude věnovat vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu v regionu podle Ústavu územního rozvoje. Dále bude vyhodnocen dotazníkový průzkum prováděný mezi návštěvníky regionu. Na základě výzkumu a vlastních zjištění provedu shrnutí a pokusím se v závěru práce navrhnout opatření ke zlepšení situace v regionu. Při zpracování bakalářské práce budu čerpat z odborné literatury vztahující se k danému tématu, ale také z internetových zdrojů. Pomocí SWOT analýzy nastíním klady a zápory regionu. Využiji také metody popisu, pozorování a následné dedukce, při nichž uplatním svoje zkušenosti spojené s regionem. Součástí praktické části bude dotazníkový výzkum, jehož výsledky budou vyhodnoceny pomocí statistických a matematických metod. Dotazníky ponechám na významných místech cestovního ruchu a jejich část bude vyplněna za mojí přítomnosti. 8

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Cestovní ruch a jeho specifika Cestování má velice dlouhou historii. Lidé měli odedávna potřebu cestovat. Prvotními důvody jejich cest byly obchodní účely, dobývání nových území, poznání nebo náboženské důvody. Postupem času se cestování stalo zdrojem zábavy a rekreace. Zpočátku však bylo cestování spíše výsadou bohatších vrstev společnosti. V dnešní době už podle svých možností může cestovat téměř každý. Ceny jsou dostupné i pro méně majetné skupiny obyvatel. Jakýmsi zakladatelem cestovního ruchu, jak jej známe dnes, byl Thomas Cook. Tento Angličan dal cestování úplně novou dimenzi. Roku 1841 se mu podařilo založit první cestovní kancelář, jejíž pobočky během několika let rozšířil po celém světě. S narůstajícím zájmem o cestovní ruch rostla také potřeba jeho přesnějšího vymezení. Jeho bližší určení přinesla Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu v Ottavě roku 1991, pořádána Světovou organizací cestovního ruchu. Za cestovní ruch se tedy považuje činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel cesty je jiný, než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě. Může se jednat o cesty služební nebo obchodní, avšak za předpokladu, že zdroj úhrady

vyplývá

z pracovního

poměru

v místě

bydliště

nebo

sídla

firmy.

(Foret, Foretová, 2001, str. 16) Proto, aby mohl turismus existovat, musí být splněno několik podmínek. Nejdůležitější z nich je svoboda pohybu, dále volné disponibilní prostředky, volný čas a určitý potenciál cestovního ruchu, čímž se rozumí infrastruktura a suprastruktura. (Palatková, Zichová, 2011, str. 13) Cestovní ruch má také celou řadu specifik, které jej odlišují od jiných odvětví. V první řadě je vázán na přírodní a kulturní atraktivity. Pokud turista nemá co vidět nebo zažít, nemá potřebu místo navštívit. Vyznačuje se také značnou sezónností. Ne všechna střediska mají turistovi co nabídnout po celý rok. Služby turismu jsou spotřebovávány a realizovány zároveň. Turista vyžaduje komplex služeb. Pokud není spokojen s jednou ze služeb, vnímá negativně celý balíček. Turismus je ovlivněn subjektivním hodnocením účastníků cestovního ruchu. Možná více než kde jinde je turismus závislý na lidském faktoru. Vždy velmi záleží na tom, kdo službu poskytuje. 9

1.2 Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007–2013 Celá následující kapitola je citována ze zdroje: [75] Česká republika je důležitou evropskou destinací především díky historickým, kulturním, technickým památkám, ale i přírodním zajímavostem a kultuře. Má vhodné podmínky pro celou řadu forem cestovního ruchu využitelné jak pro příjezdový, tak pro domácí cestovní ruch. Podle Ministerstva pro místní rozvoj je možné členit nabídku cestovního ruchu do následujících oblastí:  Městský a kulturní cestovní ruch  Dovolená v přírodě  Sportovní a aktivní dovolená  Lázeňský cestovní ruch  Kongresový a incentivní cestovní ruch Rozvoji cestovního ruchu v České republice však brání celá řada překážek. Mezi nejhlavnější problémy rozvoje patří legislativa, koordinace činností a řízení cestovního ruchu na národní a regionální úrovni, zahraniční a národní propagace prostřednictvím agentury CzechTourism, využití cestovního ruchu na venkově. Další problémy spojené s rozvojem cestovního ruchu jsou následující:  Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a nerozvinuté služby  Nedostatek odborníků v cestovním ruchu  Nízká úroveň partnerství mezi podnikatelskými subjekty, kraji, obcemi  Omezené finanční prostředky pro rozvoj podnikání  Nedostatečná tvorba produktů cestovního ruchu  Nedostatek finančních prostředků na opravu kulturních památek  Nízká technická úroveň a vybavení koupališť, cyklostezek, lyžařských tratí  Velké rozdíly uvnitř regionů v úrovni vybavenosti a v návštěvnosti  Nedostatečná schopnost subjektů cestovního ruchu reagovat na trendy

10

Na základě uvedených možností nabídky cestovního ruchu v České republice a definováním problémů spojených s touto tematikou byly vytvořeny čtyři priority:  Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů – cílem opatření je vytvořit národní a nadnárodní produkty cestovního ruchu a specifické regionální produkty.  Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu – tato priorita má přispět k rekonstrukci a výstavbě kvalitní základní a doprovodné infrastruktury. Mezi další opatření se řadí rekonstrukce kulturních památek, zachování přírody, zkvalitnění služeb v cestovním ruchu, podmínky pro realizaci šetrných forem cestovního ruchu.  Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů – opatření v této prioritě mají za cíl zvýšit propagaci na mezinárodní, národní a regionální úrovni, zkvalitnit statistiky cestovního ruchu, podporovat vzdělávání, výzkum a vývoj.  Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu – opatření jsou směřována na činnost turistických informačních center, spolupráci veřejného sektoru s podnikatelským, zakládání a činnosti organizací cestovního ruchu na regionální a oblastní úrovni, zkvalitnění fungování správních orgánů v oblasti cestovního ruchu.

1.3 Trendy v cestovním ruchu v Evropě Celá následující kapitola je zpracována na základě zdroje: [74] Stejně jako ve všech odvětvích ekonomiky, tak i v cestovním ruchu je třeba sledovat trendy. Na tyto trendy má vliv mnoho faktorů a je třeba neustále sledovat vývoj a snažit se mu přizpůsobit. Podle agentury CzechTourism a organizace ETC je třeba brát v potaz trendy, o nichž se dále zmiňuji. Stárnoucí populace s sebou přináší do cestovního ruchu rovněž specifické potřeby této skupiny. Senioři v dnešní době mají stále dost sil na cestování a více finančních prostředků než tomu bylo v minulosti. Budou tedy při cestování vyžadovat kvalitu a pohodlí. Jejich účast na cestovním ruchu se více soustřeďuje do období mimo hlavní sezónu. Jsou pro ně vhodné relaxační aktivity. Navštěvují vzdálenější destinace, ale využívají také prodloužené víkendy. Vzhledem k jejich věku je třeba upravit nabídku pro jednotlivce. 11

Stále větší důraz bude kladen na zdraví. Na poli cestovního ruchu se pravděpodobně dlouho neudrží destinace vnímané jako méně zdravé. Dovolené se nebudou tolik soustředit pouze na letní sezónu. Předpokládá se, že stále poroste zájem o wellness služby a lázeňské pobyty. Zároveň budou lidé vyhledávat i aktivní způsoby dovolené. Vzhledem ke stále se zrychlujícímu pracovnímu tempu a vytíženosti obyvatel se pravděpodobně budou zkracovat délky pobytu a převládat bude spíše více kratších dovolených během roku. Poroste také zájem o levnější produkty a relaxační pobyty. Průměrná vzdělanost se bude nadále zvyšovat, což povede k potřebě zajímavějšího podávání informací, zájmu o nové destinace střední a východní Evropy. Do nabídek cestovních kanceláří by měly být zařazovány prvky umění a historie. Turisté budou stále zkušenější a častěji budou porovnávat poměr kvality a ceny. Destinace se špatným standardem služeb se na trhu neudrží. Bude se projevovat smíšené spotřební chování, jako například jeden rok dlouhá a druhý rok kratší dovolená. Bude zapotřebí kvalitní destinační management. Stále častější bude využívání půjčoven kol, aut a motocyklů. Se změnou životního stylu přijde i navrácení k ubytování v menších ubytovacích jednotkách. Bude klesat zájem o obrovské hotely. Naopak vzroste zájem o rodinné hotely, farmy, kempy. Pokles zaznamená poptávka po plně doprovázených zájezdech. Lidé budou mít zájem o druhé domovy a vyhledávat produkty specializované na specifické koníčky a zájmy. Význam internetu poroste i nadále. Lidé si budou stále častěji nejen zjišťovat informace prostřednictvím internetu, ale také plánovat svoji dovolenou. Význam cestovních kanceláří značně poklesne. I v oblasti dopravy dochází ke změnám. Na významu nabývají rychlostní vlaky a nízkonákladoví dopravci. Silniční doprava se zejména v období hlavní sezóny stává neúnosnou. Klesá využívání autobusové dopravy. Naopak se zvyšuje poptávka po okružních plavbách a to hlavně u starší generace. Poroste uvědomění si významu ekologie a zachování trvale udržitelného rozvoje. Bude třeba podpora místních obyvatel a jejich přívětivosti k narůstajícímu počtu turistů. Lidé budou vyhledávat destinace vnímané jako bezpečné, což některým podnikatelům zvýší náklady na bezpečnost. 12

Je třeba, aby si podnikatelé v cestovním ruchu uvědomili tyto změny a snažili se na ně navázat svojí nabídkou.

1.4 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu představují souhrn antropogenních aspektů, včetně jejich mnohoúrovňových vazeb. Tyto vazby vytvářejí předpoklady vedoucí k realizaci cestovního ruchu. Podle Mariotova funkčně chronologického členění je můžeme členit na lokalizační, realizační a selektivní. Lokalizační předpoklady se dále dělí na přírodní a kulturně-historické, realizační předpoklady na komunikační a materiálně-technické. Selektivní předpoklady se člení na politické, demografické, administrativní, urbanizační, sociologické a ekologické. (Zelenka, Pásková, 2002, str. 231)

politické

Předpoklady CR

administrativní demografické urbanizační

selektivní předpoklady

lokalizační předpoklady

realizační předpoklady

sociologické ekologické

přírodní

kulturně municipální

komunikační

materiálně technické

personální

Obr. 1: Schematické znázornění předpokladů CR (zdroj: Zelenka, Pásková (2002))

13

1.5 Lokalizační předpoklady 1.5.1 Přírodní předpoklady Přírodní podmínky jsou velmi důležité pro rekreaci. Pro cestovní ruch jsou zajímavé především členité formy povrchu. Cílem turistů mohou být skalní města, soutěsky, vodopády, krasové jeskyně. Dalšími lákavými přírodními podmínkami jsou vodní toky, rozlehlé lesy, vzácné rostliny nebo živočichové. V okrese Vyškov se nenachází výrazné přírodní předpoklady. Přesto však může nabídnout pobyt u vodních ploch, procházku přírodním parkem nebo chráněnou přírodní rezervací. Nedaleko tohoto regionu se také nachází možnost navštívit krasové jeskyně v Moravském krasu. Je zde velký potenciál pro pěší turistiku nebo cykloturistiku. Podnebí je příznivé především pro letní sezónu. Bohužel chybí například možnosti pro lyžování. I zde se však nabízí alternativa, kterou je návštěva nedaleké sjezdovky na Stupavě. Poloha a reliéf Okres Vyškov se nachází v severovýchodní části Jihomoravského kraje. Rozlohou 876 km2 je po okresu Brno-město a Blansko třetím nejmenším okresem kraje. Na západě hraničí s okresy Brno-venkov a Blansko, na jihu s okresy Břeclav a Hodonín, na východě s okresem Prostějov a Kroměříž. Nejdále na sever leží obec Nové Sady, na

východ

Kožušice,

na

jih

Bošovice,

na

západ

Hostěrádky-Rešov.

(Nekuda, 1965, str. 9) Podle rozdělení ČR na turistické regiony spadá okres Vyškov pod region Jižní Morava, který se dále dělí na Brno a okolí, Moravský kras, Slovácko, Lednicko-Valtický areál a Podyjí. S ohledem na toto členění zasahuje okres Vyškov z větší části na území Brno a okolí a částečně do Moravského krasu. Území okresu najdeme na rozhraní Českého masívu a Karpat. Jejich hranici tvoří Vyškovská brána. Severozápadně od ní se rozprostírá Drahanská vrchovina prvohorního stáří. Na území přímo zasahuje Konická vrchovina, která je její součástí. Konická vrchovina se láme v údolí, ze kterých lze jmenovat Rakovecké údolí nebo údolí Malé a Velké Hané. Dříve byly na svazích těchto údolí kamenolomy, kde se zpracovával štěrk. Na jihovýchodní straně okresu tvoří přirozenou hranici Ždánický les, Chřiby a Litenčicko-Orlovická vrchovina. Nejvýše položenou obcí jsou Nové Sady 14

s nadmořskou výškou 586 metrů. Obcí s nejnižší nadmořskou výškou 197 metrů jsou Šaratice. Vrch Kojál je nejvyšším bodem a stojí na něm i stejnojmenný televizní vysílač. Leží ve výšce 600 metrů nad mořem. [1] Jeho součástí je 80 obcí, z nichž Slavkov u Brna, Vyškov a Bučovice patří mezi obce s rozšířenou působností. Statut města mají pouze Bučovice, Slavkov u Brna, Vyškov, Ivanovice na Hané a Rousínov. Celkem zde žije 89 097 obyvatel.

Obr. 2: Mapa okresů Jihomoravského kraje [7]

Obr. 3: Mapa okresu Vyškov [2]

Klima Oblast se vyznačuje vlivy oceánského i kontinentálního podnebí. Klima vyškovského okresu je závislé na třech hlavních oblastech, kterými jsou Vyškovská brána, Drahanská vrchovina a Karpaty. Dá se však říci, že klimatické poměry jsou shodné hlavně s Vyškovskou bránou, která je také nejteplejší oblastí okresu. Léta jsou poměrně dlouhá, teplá a suchá. Jejich nejteplejším měsícem je červenec, kdy se průměrné teploty pohybují okolo 18 °C až 19 °C. Jaro i podzim jsou teplé až mírně teplé. Zima v této části republiky netrvá příliš dlouho. Je spíše teplá a suchá. Teploty nejchladnějšího měsíce ledna se pohybují okolo -2,5 °C. Průměrná roční teplota dosahuje téměř k 9 °C. Konická vrchovina je z klimatického hlediska rozdělena na oblasti MT 3, MT 5, MT 9, MT 10, MT 11 a CH 7, oblast střední a jižní k T 2, T 4, T 11. (Kopřiva, Žampach, Kutálek, 1999, str. 2)

15

Úhrn srážek v chladném období dosahuje od 200 mm do 244 mm srážek, v teplém pak 337 mm až 388 mm. Největším počtem srážek je charakteristický červenec, nejmenším únor a březen. Pro členitý reliéf okresu Vyškov jsou typické klimatické inverze a to hlavně v údolích pravostranných přítoků Litavy, údolích Malé a Velké Hané. Samotná sníženina Vyškovské brány je rovněž považována za inverzní sníženinu. Reliéf se podepisuje i na převládajícím směru větrů. V důsledku orientace Vyškovské brány převládá jihovýchodní proudění (35 %), ze severovýchodu jen 25 %. Proto je provětrávání ve vrcholových partiích silné a směrem k nižším polohám jeho hodnoty klesají. V údolích Rakovce, Drnovky, Malé a Velké Hané a levostranných přítoků Litavy nabývají velice nízkých hodnot. Inverzní údolí jsou nevhodná pro lokalizaci zdrojů znečištění ovzduší, ale vzhledem k malému počtu větších znečišťovatelů a jejich umístění nejsou na Vyškovsku časté případy střádání exhalátů pod inverzní vrstvou. Výjimku však tvoří Vyškov, Slavkov a Bučovice. I bez exhalátu však inverzní údolí snižují možnosti rekreace a ohrožují zemědělství. (Kopřiva, Žampach, Kutálek, 1999, str. 2) Hydrosféra Území Vyškovska nemá velké toky, je to pramenná oblast. Celé území okresu patří k úmoří Černého moře. Největšími toky jsou řeka Litava a Haná. Haná se později vlévá do Moravy a Litava do Svratky. Haná vzniká spojením potoků Velká a Malá Haná, které pramení v Drahanské vysočině. Jejich povodí je značně zalesněné. Pramenné toky Hané mají horský charakter. Velká Haná pramení v nadmořské výšce 640 metrů a po toku dlouhém 20 km se spojuje s Malou Hanou ve výšce 255 m nad mořem. Spojený tok má již charakter nížinné řeky. (Nekuda, 1965, str. 21) Řeka Litava (v dolním toku též nazývaná Cezava) pramení v Orlické pahorkatině a protéká celou jižní částí okresu. Za jeho hranicemi se vlévá do Svratky. Okres je i pramennou oblastí řeky Říčky a řeky Kyjovky. (Pešková, 1990, str. 7) Staré mapy a listiny dokazují, že na Vyškovsku bylo v minulosti mnohem více rybníků, než můžeme zaznamenat dnes. Rybníky byly rušeny z důvodu získávání orné půdy a jejich význam pro rekreační účely nebo mikroklima zůstal v pozadí. Ze zachovalých rybníků můžeme jmenovat například rybníky v Nemojanech a Pístovicích, které jsou také významné pro rekreační účely a pobyty u vodních ploch. V současné době můžeme 16

pozorovat snahu o obnovení a budování nových rybníků. V okrese Vyškov vznikají biocentra, významná pro různé druhy vzácných ptáků a živočichů. Jedno z nich můžeme najít například v Bučovicích. Pro zásobování vodou v okrese Vyškov je velmi důležitá Opatovická přehrada, která byla postavena v roce 1972. Vznikla zatopením asi 70 hektarů údolí říčky Malá Haná. Představuje významný zdroj zásobování pitnou vodou pro Vyškov, Bučovice a jejich okolí. Koupání je zde díky tomu zakázáno. Přehrada je domovem několika druhů chráněných živočichů, mezi nimiž je možno zahlédnout škeble nebo raky. Biosféra Fauna i flóra na území okresu Vyškov je velmi rozmanitá. Nachází se totiž na území tří biogeografických podprovincií. Jedná se o podprovincii hercynskou, panonskou a karpatskou. Podprovincie hercynská patří do Drahanského a Prostějovského bioregionu. Lesy tvoří asi 46 % území. Toto území náleží k dubobukovému až jedlobukovému vegetačnímu stupni. Ze stromů převažuje smrk, dále například borovice, buk, modřín, dub. Velkou část území zabírá orná půda. U flory převládají druhy středoevropských lesů, ale jsou patrny i vlivy teplé panonské flóry. Můžeme jmenovat například kakost hnědočervený, zvonečník hlavatý, klikvu bahenní, len žlutý, koniklec velkokvětý, diviznu brunátnou. K významným druhům fauny na území se řadí ježek východní, mlok skvrnitý, netopýr severní, myšice malooká, strakapoud jižní. V xerotermních lokalitách můžeme narazit na ještěrku zelenou nebo kudlanku nábožnou. (Kopřiva, Žampach, Kutálek, 1999, str. 5) Panonská provincie zaujímá nejmenší část okresu. Většinu jeho území zabírá orná půda, lesy jen asi 5 %. Pestrost flóry ovlivňuje panonská a středoevropská oblast. Mezi druhy najdeme dub pýřitý, třešeň křovitou. V oblasti dominují pole a akátové lesíky. Z lesních stromů hrají významnou roli topoly, duby, jasany. Faunu, stejně jako u hercynské podprovincie, zastupuje kudlanka nábožná nebo ještěrka zelená. (Kopřiva, Žampach, Kutálek, 1999, str. 5) Karpatská podprovincie zaujímá největší plochu. Patří pod Ždánicko – litenčický bioregion. V oblasti se často vyskytují sady. Flóra je zde pestrá. K dominantním dřevinám patří dub zimní a habr obecný. Z dalších je to například javor mléč a javor klen nebo lípa malolistá. Na jaře můžeme spatřit sasanku pryskyřníkovitou, prvosenku 17

jarní, violku lesní, dymnivku plnou, plicník tmavý. Poměrně bohatá je pobřežní vegetace v čele s rákosem obecným a chrasticí rákosovitou. K důležitým živočichům se řadí strakapoud jižní, kuňka žlutobřichá a páskovka žíhaná. (Kopřiva, Žampach, Kutálek, 1999, str. 5) Největšími živočichy vyskytujícími se na území Vyškovska jsou jelen evropský, prase divoké, srnec obecný, liška obecná nebo kuna lesní. Větrníky Tato národní přírodní rezervace se nachází na katastrálním území obce Letonice. Je to suchá pahorková step obklopená zemědělsky využívanými pozemky. Patří mezi největší a nejcennější stepní území na Jižní Moravě. Díky výskytu některých druhů rostlin dosahuje evropského významu. Geologickým podložím jsou terciérní štěrky a slepence s náplavami svrchního miocénu. Území je modelováno stabilizovanými i aktivními sesuvy, takže povrch se skládá z mozaiky hřbítků a sníženin miskovitého tvaru. Je zde zachován bohatý soubor xerotermní květeny s množstvím silně a kriticky ohrožených druhů. Z rostlin můžeme jmenovat například Kavyl vláskovitý, Kavyl Ivanův nebo tenkolistý,

Kosatec

nízký,

Koniklec,

Třemdavu

bílou

či

Zvonek

sibiřský.

(Kopřiva, Žampach, Kutálek, str. 12) Malhotky Národní přírodní památka se nachází mezi obcemi Nesovice a Nevojice. Geologickým podkladem jsou vápnité jíly, slíny a pískovce překryté vrstvou spraše. Lokalita byla v minulosti zemědělsky využívána jako sady, pastvina i orná půda. Cílem ochrany je zachování druhové diverzity lokality. Stále je zde možné vidět dnes již mizející druhy rostlin, jako jsou vstavač vojenský, vemeník zelenavý a dvoulistý, medovník meduňkolistý, třemdava bílá a spousta dalších. (Kopřiva, Žampach, Kutálek, str. 13) Na území okresu Vyškov registrujeme i tři přírodní parky – Rakovecké údolí, Říčky, Ždánický les. Kromě Větrníků a Malhotky se zde nachází celá řada přírodních rezervací, chráněných hlavně kvůli zachování xerotermních a subxerotermních rostlinných společenstev ponticko – panonského typu.

18

1.5.2 Kulturně – historické předpoklady Kulturně – historické předpoklady mají také svá specifika. Od přírodních se liší hlavně tím, že byly vytvořeny zásahem člověka do krajiny. Atraktivity řazené mezi kulturně – historické předpoklady mají spíše doplňkovou funkci k přírodním zajímavostem. Kulturně historické památky se velkou měrou podílejí na motivaci k cestovnímu ruchu. Motivací je především seznámení s historií oblasti, architekturou a kulturou. Tyto předpoklady dělíme jako kulturně – historické památky, kulturní akce a kulturní zařízení. (Vystoupil, Šauer, 2011, str. 57) Okres Vyškov má v tomto směru co nabídnout. I když nepatří k největším, najdeme zde zámky, kina, kulturní a sportovní akce. Co se týká historie, je oblast velmi spojována s Napoleonem Bonaparte a Bitvou u Slavkova. Akce pořádané na oslavu výročí bitvy přilákají každoročně mnoho návštěvníků nejen z České republiky. Slavkov u Brna a Vyškov byly vyhlášeny městskými památkovými zónami. Vesnickými památkovými zónami jsou obce Lysovice, Rostěnice a Zvonovice. Kulturní památky Státní zámek Bučovice - jedná se o renesanční zámek postavený v letech 1575-1583. Od jiných staveb své doby se liší hlavně tím, že je originálem a ne přestavbou staršího sídla. Autor projektu, architekt Jacopo Strada, byl znám také jako správce uměleckých sbírek tří Habsburských císařů – Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. K zajímavostem zámku patří manýristická výzdoba, arkádové nádvoří s 90. sloupy nebo kašna na nádvoří, která se v současné době stále opravuje. Zámek se vyznačuje hlavně bohatou stropní výzdobou. Stojí za to, vidět stropní malbu v Zaječím sále, znázorňující obrácený svět. V tomto světě se zajíci vzbouřili proti svým odvěkým nepřátelům, lidem a psům. Na zámku se kromě běžných prohlídek konají i různé doprovodné akce – svatby, výstavy, kostýmové prohlídky, noční prohlídky s divadlem. V budoucnu by měl zámek doplnit další okruh, mapující život posledního majitele zámku, včetně jeho originálního nábytku. Zámek Slavkov u Brna - zámek, stejně jako město Slavkov u Brna je spjato s Bitvou u Slavkova z roku 1805. V zahraničí je Slavkov u Brna spíše znám jako Austerlitz. Toto označení můžete najít i před vjezdem do Slavkova. Dnešní podoba zámku měla dlouhou stavební historii. Prvním předchůdcem zámku byla komenda

19

německých rytířů ze 13. století. Významnými majiteli zámku byli Kounicové. Můžete si vybrat z několika prohlídkových tras, představujících historické sály, historické salónky, celé 1. patro, podzemí. Na první trase se nachází slavný Historický sál, kde bylo podepsáno příměří mezi Rakouskem a Francií po Bitvě u Slavkova roku 1805. Prohlídkové trasy doplňují také výstavní prostory, kde se v průběhu roku konají nejrůznější výstavy. Zámek je velmi vyhledávaným místem pro svatební obřady. Směřují sem zamilované páry z širokého okolí. Je možné zde zajistit také pronájmy pro školení, konference, teambuildingové akce. Nové zámky - výjimečná stavba nacházející se v obci Nesovice. Sídlo, jež nemá v České republice obdoby. Představuje propojení hradního typu a zámeckého sídla ve stylu italské vily. Jeho jedinečnost tkví také v střešních prvcích s tzv. vlaštovčími ocasy, které je možno vidět jen zřídka. Zámek byl bohužel v době komunismu značně zdevastován. Jednu dobu zde sídlila i drůbežárna. Díky tomu byla téměř zcela zničena fresková výzdoba. Po vleklých restitučních sporech byl zámek vrácen rodině Floriánových, která ho zpřístupnila veřejnosti. Bohužel v dnešní době již zámek vlastní někdo jiný a užívá jej pouze k osobním účelům. Tuto unikátní stavbu tedy můžete shlédnout pouze přes bránu.

Obr. 4: Nové Zámky v Nesovicích [3]

Na území okresu se nachází další zámky, které jsou však buď značně zdevastované anebo slouží například jako domovy důchodců. Tvrz Bošovice - goticko-renesanční tvrz, která je bohužel v současné době v dosti zchátralém stavu. Nachází se ve stejnojmenné obci.

20

Chalupa s doškovou střechou – pozůstatek lidové architektury v obci Ruprechtov. V roce 2005 prošla rekonstrukcí. Veřejnosti je přístupná v době konání kulturních akcí v obci, ale je možné si ji prohlédnout i individuálně po telefonické domluvě. Žudrové domy – další zajímavý příklad lidové architektury na Vyškovsku. Tyto domy jsou

typické

pro

obce

mikroregionu

Větrník.

K vidění

jsou

v obcích

Rostěnice-Zvonovice, Lysovice a Kučerov. Vznikly v době osídlení německými kolonisty. Architektonickou zajímavostí je klenutý přístavek před vchodem do domu. Církevní památky Kaple sv. Urbana – stojí na kopci nad Slavkovem. Dříve ji pokrývaly vinohrady, proto je také zasvěcena sv. Urbanovi, patronu vinařů. Kaple byla postavena v roce 1712 podle projektu Domenica Martinelliho. V první polovině 19. století byla Francouzi zničena. Díky sbírce místních občanů byla koncem 90. let 19. století postavena na starých základech nová kaple. Židovské hřbitovy – na území regionu Vyškov se nachází i několik židovských hřbitovů. Najdeme je ve Slavkově u Brna, Bučovicích a Rousínově. Chrám vzkříšení páně – kostel dominující slavkovskému náměstí je dokladem klasicistní architektury. Nechal jej postavit Václav Antonín Kounic. Jeho raritou jsou tři kazatelny, protože kostel měl sloužit více církvím. Kvůli tomu jsou také interiéry vyzdobeny tak, aby neodporovaly jiným vyznáním. Stará pozořická pošta – poštovní stanice proslulá setkáním Napoleona s jeho maršály. Dnes slouží jako stylová restaurace a hotel. Je také součástí projektu Czech specials. Muzea Muzeum Vyškovska - expozice muzea prezentuje fajánsovou keramiku. Muzeum mapuje národopis regionu, archeologické nálezy. Část je věnovaná významnému rodákovi a cestovateli Aloisi Musilovi. Muzeum letecké a pozemní techniky - nachází se v areálu letiště Vyškov. Představuje vojenskou techniku několika generací. Značnou část tvoří i zbytky havarovaných letadel za druhé světové války. Tímto patří expozice k největším svého druhu. Vidět zde můžete vrtulníky, vojenskou bojovou i přepravní techniku, dělostřelecké zbraně, protiletadlovou techniku a mnohé další. [5] 21

Historické muzeum ve Slavkově u Brna - zaměřeno především na rodinu Kouniců, vlastnící dlouhou dobu slavkovské panství. Dále mapuje vývoj Slavkova a jeho okolí. V neposlední řadě sbírky dokumentují Napoleonské války a francouzskou revoluci. Galerie TIC – v prostorách vyškovské radnice se konají výstavy střídající se obvykle ve 14. denních intervalech. Možnost vystavovat mají místní umělci, ale i školy a další organizace. Technické památky Větrný mlýn ve Chvalkovicích - podle jeho stavitele a také prvního mlynáře Josefa Vítka, je mlýn často přezdíván jako Vítkův mlýn. Jedná se o cihlovou stavbu holandského typu s kuželovitou střechou. Byl postaven kolem roku 1870. Během doby svého provozu byl mlýn několikrát technicky vylepšen. Ve 40. letech byl jeho provoz ukončen a v současné době je veřejnosti nepřístupný. Mlýn Ruprechtov - ojedinělá stavba nejen u nás, ale i v celé Evropě díky Halladayově turbíně. Tento vynález byl schopen umlít až dvojnásobek obilí. Tato technická památka byla navržena na zařazení do seznamu UNESCO. Je možné si objednat prohlídku. Od května do září však slouží mlýn k ubytování, které zajišťuje agentura Novasol. Další zajímavosti Pivovar Vyškov - jeho založení se datuje do roku 1680. Má tedy dlouhou tradici. V Pivovaru je možné domluvit prohlídku. Od února si můžete zakoupit nebo ochutnat pivní speciál, který ještě neuvařil žádný průmyslový pivovar v ČR. Jde o 5 x chmelené pivo Jubiler. Hvězdárna – pro zájemce o astrologii je tu Vyškovská hvězdárna. Je vybavena zrcadlovým dalekohledem o průměru 30 centimetrů a ohniskové vzdálenosti 1,2 metrů. Pro veřejná pozorování slouží menší binokulární přístroje. [6] Zoopark Vyškov – zabývá se převážně chovem hospodářských zvířat z různých koutů světa. K vidění jsou také lamy nebo velbloudi. Velmi oblíbený je tzv. „Babiččin dvoreček.“ Tady se návštěvníci mají možnost cítit jako na venkovském dvorku, kde se mohou procházet mezi zvířaty a dokonce je nakrmit v zoo zakoupeným krmivem. Papouščí zoo Bošovice – jedná se o první zoo svého druhu v České republice. Návštěvníci mají možnost spatřit ohrožené druhy papoušků. V areálu je více než sto 22

voliér. Pro skupiny je kromě informačních tabulí k dispozici i odborný výklad. Součástí zoo je také Centrum ekologické výchovy, kde se dozvíte zajímavé informace o chovu papoušků v zajetí, ale i jejich životě v přirozeném prostředí. Dinopark Vyškov - nejen pro děti je velmi oblíbeným místem procházka mezi pravěkými ještěry v životní velikosti, obrovskými brontosaury a tyranosaury. Co do návštěvnosti zaujímá tato atrakce přední místa v regionu. Součást Dinoparku tvoří i projekce ukazující, jak vypadal svět ještě před dinosaury.

Obr. 5: Prarasaurolophus, Troodon [8]

Farma Bolka Polívky – stojí v obci Olšany. Jsou zde k vidění ohrady s koňmi. Součástí je také indiánská vesnice Hau Kola. V areálu farmy je možné se ubytovat v Hotelu U Krále nebo si dát něco dobrého k jídlu. Ekofarma Jalový dvůr – stojí na území přírodní památky Jalový dvůr v obci Heršpice. Farma se zabývá hlavně chovem koní a ovcí. Součástí je i Hostinec u Hříbka a možnost ubytování. Od letošní zimy nabízí víkendové pobyty pro děti, během nichž se mohou seznámit s chodem farmy a podílet se na péči o koně. V době letních prázdnin jsou pořádány letní jezdecké tábory. V blízkosti se nachází rybník a celé okolí je vhodné pro pěší turistiku nebo cykloturistiku. Ranč Boškůvky – v obci Moravské Prusy je možnost vyzkoušet si pohled z koňského sedla.

23

Lidové tradice Vyškovsko je regionem, kde se stále dodržují mnohé tradice a zvyky. Asi nejvýznamnější tradicí s největšími oslavami jsou hody. Slaví se téměř v každé vesnici i městě v regionu. Oslavy většinou probíhají tři dny a jejich datum se odvíjí od svátku patrona místního kostela nebo kaple. Přípravy na oslavy však probíhají mnohem dříve. Stárky a stárci jsou většinou svobodní lidé. V některých vesnicích se tohoto úkolu kvůli zachování krojovaných hodů ujímají i páry žijící v manželství. Několik týdnů před zahájením hodů nacvičují hodové písně a tanec. Symbolem hodů je takzvaný máj, ořezaný smrk, který je ozdoben na vrcholku krepovým papírem nebo šátkem. Přivezou si ho sami stárci. Staví se většinou v pátek, kdy začínají hody. Stárky a stárci jsou oblečeni v kyjovském kroji. Místní kroje se totiž nedochovaly v dostatečné míře. Hlavní den hodů se liší vesnici od vesnice. Podle tradice je hlavním dnem neděle, ale v mnoha vesnicích se hlavní den přesouvá na sobotu. Je to hlavně z praktických důvodu. Lidé se sice chtějí bavit, ale ne každý si může vzít volno na pondělí. Buď v pátek anebo v sobotu se koná zábava s hudbou. Další den ráno jdou stárci do kostela na slavnostní bohoslužbu, které už se účastní v krojích. Odpoledne vychází krojovaný průvod za doprovodu muzikantů a stárci si chodí pro své stárky. U domu každé stárky se tancuje. Neodmyslitelným nápojem nabízeným stárky je víno. Hodová chasa také nejdříve musí získat hodové právo od starosty obce, aby se mohlo pokračovat v oslavách. Hody večer pokračují hodovou zábavou. Kolem půlnoci je vráceno zpět hodové právo. Celkem časté jsou i babské hody. Další zvykem jsou masopustní oslavy v únoru, v regionu spíše známé pod názvem ostatky. Jedná se o průvody masek a vodění medvěda po vesnici, opět doprovázené zpěvem a hudbou. Lidé jim dávají občerstvení, peníze. Ostatky končí místní zábavou. Tady také můžete obdivovat maškary účastnící se zábavy, které jsou mezi jedenáctou a dvanáctou hodinou slavnostně odhaleny. Po ostatcích následuje pochovávání basy, což symbolizuje ukončení plesové sezóny. Z dalších tradic pak můžeme jmenovat například vynášení smrtky. Tato tradice z regionu téměř vymizela, ale díky některým sborům v kraji znovu ožívá. Jedněmi z těchto souborů jsou Trnka a Klebetníček z Vyškova. Asi dva týdny před Velikonocemi se vynáší smrt. Symbolizuje konec zimy a přivítání jara. Průvod je složen

24

hlavně z žen a dívek. Smrt představuje oblečená figurína, nesená na dřevěné tyči. Za doprovodu písní je smrt nesena až k potoku, kde je odstrojena a vhozena do vody. Velkým svátkem jsou také velikonoce, oblíbené spíše u chlapců než u dívek. Na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu chodí chlapci po vesnici hrkat. K tomu používají klapače, hrkače, řehtačky nebo tragače. Jedná se o dřevěné, ručně vyrobené nástroje. Mnoho z nich chlapci zdědili po svých tatíncích a dědečcích. Kluci procházejí vesnicí za zvuku těchto nástrojů. Střídají je s písničkami a říkankami. Obchůzky se konají po tři dny, ráno a večer. Takzvaní páni nebo vodiči (nejstarší z chlapců) chodí na začátku a na konci průvodu. Dávají pokyny k hrkání a zpívání. V sobotu kluci zastavují u jednotlivých domů. Před každým z nich zazpívají hromadně písničku. Lidé jim dávají výslužku v podobě vajec, cukrovinek, ale v dnešní době hlavně peníze. Ty si pak mezi sebou rozdělí. Nejvíce samozřejmě dostanou páni. V pondělí potom kluci nebo muži se svými syny obcházejí děvčata. Ty jsou mrskány proutkem a za to chlapce obdarovávají cukrovinkami, penězi a také nabízejí občerstvení.

1.6 Realizační předpoklady 1.6.1 Dopravní dostupnost Pro okres Vyškov představují významné spojení silnice a železnice. Přes území okresu prochází železniční trať č. 300 vedoucí z Brna do Přerova. Většími městy na trase jsou Rousínov, Vyškov a Ivanovice na Hané. Trať č. 340 se rozprostírá od Brna do Uherského Hradiště. Na této trati leží Bučovice a Slavkov u Brna. Přes území prochází rychlostní silnice R 46 na trase Vyškov – Olomouc. Nejdůležitější komunikací je dálnice D 1, spojující Prahu – Brno – Vyškov a Přerov. Další významnou spojnici představuje silnice I/50, která je součástí mezinárodní silnice E 50 spojující Paříž, Norimberk, Prahu, Košice a Kyjev. Tato silnice spojuje Slavkov s Uherským Hradištěm. Silnice prošla mnoha opravami. V budoucnu je v plánu obchvat u Bučovic a mimoúrovňová křižovatka v Nesovicích. Doprava v okrese je napojena na integrovaný dopravní systém jihomoravského kraje. Dostupnost mezi hlavními atraktivitami v kraji je celkem dobrá. Městskou hromadnou dopravu zajišťuje pouze město Vyškov. Hromadnou osobní autobusovou přepravu zastupuje především společnost VYDOS BUS a.s.

25

1.6.2 Cykloturistika Region Vyškovska přímo vybízí k projížďkám na kole. Nachází se zde velké množství značených cykloturistických tras. Trasy směřují od Vyškova k Moravskému krasu, přes Drahanskou vrchovinu, Ždánický les apod. Cestou můžete obdivovat přírodu, navštívit zámky, vidět pozůstatky lidové architektury v podobě hanáckých a žudrových domů. Některé trasy také směřují přes slavné Slavkovské bojiště. V příloze č. 2 jsou uvedeny vybrané značené trasy nebo alespoň typy na cyklovýlety.

1.6.3 Pěší turistika Stejně jako k cykloturistice je krajina vhodná i pro pěší výlety. Jednou z nejznámějších je Naučná stezka bitvy tří císařů, která do regionu zasahuje jen z části. V průběhu cesty projdete kolem 29. mapových panelů, které dokumentují průběh Bitvy tří císařů v roce 1805. Krásné procházky s turisticky značenými trasami vedou také přírodním parkem Ždánického lesa nebo údolím Velké Hané. Naučná stezka Luleč seznamuje hlavně s historií a zajímavostmi okolí obce. Její celková délka je 5,3 km. Pro milovníky pověstí je jako stvořena pěší trasa s názvem Za pověstmi Drahanské vrchoviny. V jejím průběhu procházíte kolem 12 informačních panelů, u nichž je vždy do dřeva vyrytá socha, znázorňující postavu nebo děj příslušné pověsti. Trasa začíná v obci Studnice a její celková délka je 6,4 km.

1.6.4 Ubytovací zařízení Okres Vyškov je charakteristický menším počtem ubytovacích zařízení spíše průměrné kvality. V oblasti hotelového ubytování jsou zastoupeny nejvýše hotely dosahující tří hvězdiček. Čtyři hvězdy má pouze jeden hotel, který však nevyužívá oficiální certifikaci Hotelstars Union. Podle průzkumů Českého statistického úřadu měl okres Vyškov v roce 2008 lůžkovou kapacitu 917 lůžek. Co do počtu hromadných ubytovacích zařízení a tedy i lůžkové kapacity se řadí na poslední místo v okresech Jihomoravského kraje. I přes malý počet ubytovacích zařízení již tři z nich využívají certifikaci HotelStars Union. Ve srovnání s ostatními okresy kraje to není málo. V Jihomoravském kraji

totiž

není

mnoho

certifikovaných

hotelů

s výjimkou

okresu

Brno.

Jedná se o Hotel Selský dvůr***, Hotel U Krále*** a Penzion Sirius***. Poslední z nich dokonce nese označení Superior, což znamená, že přesahuje podmínky stanovené 26

pro jeho kategorii a je tedy lepší než tří hvězdičkový hotel. Certifikované hotely se nacházejí ve Vyškově a v Olšanech. Mezi další ubytovací zařízení se řadí penziony, turistické ubytovny nebo ubytování v soukromí. Kempů zde moc není. Seznam vybraných ubytovacích zařízení i s kontakty uvádím v příloze 3.

1.6.5 Stravovací zařízení V okrese Vyškov se nemusíte bát, že se dobře nenajíte. Můžete si vybrat z celé řady restaurací, hostinců, hospod připravujících speciality české i světové kuchyně. Snad jen kaváren zde mnoho nenajdete. Tři restaurace Vyškovska se zapojily do projektu na podporu české gastronomie Czech specials. Restaurace musejí splňovat certifikační kritéria, která jsou pro hosty zárukou kvality jídla a poskytovaných služeb. Zaručeně kvalitní speciality české kuchyně tedy můžete ochutnat v Golf hotelu Austerlitz ve Slavkově u Brna, v hotelu Selský dvůr ve Vyškově nebo v restauraci Stará pošta v Rousínově.

1.6.6 Sportovně-rekreační vyžití Téměř v každé obci se nachází menší nebo větší sportovní hřiště. Kryté bazény jsou k dispozici například v Brankovicích, v Bučovicích. Největším krytým bazénem je Aquapark ve Vyškově. V mnoha obcích jsou také tenisové kurty. Nejvýznamnější sportoviště jsou soustředěna ve Slavkově u Brna a ve Vyškově. Slavkov může návštěvníkům nabídnout koupaliště, v jehož areálu jsou k dispozici kurty na plážový volejbal, házenou, fotbal, tenis. Na své si přijdou i příznivci stolního tenisu. Pořádají se zde mezinárodní turnaje v plážovém volejbale. V areálu zámecké zahrady zdejšího barokního zámku se rozprostírá osmnáctijamkové golfové hřiště, s přírodními překážkami a uměle vytvořenými vodními plochami. Jeho celková rozloha je 120 ha. Golfové hřiště je vhodné jak pro profesionály, tak pro začátečníky. Dalším sportovním zařízením ve Slavkově je Sportovní centrum Bonaparte, kde máte možnost zahrát si squash, bowling nebo se zapotit v posilovně. Milovníci střelby ocení zámeckou střelnici. Samozřejmě je zde i sportovní hřiště. Pokud po náročném dni budete chtít relaxovat, můžete zavítat do Lázeňského domu a nechat se namasírovat, zajít do sauny nebo whirpoolu.

27

Dalším centrem sportovních příležitostí je již zmiňovaný Vyškov. Pro příznivce kolečkových bruslí a skateboardů byl vytvořen v roce 2003 skatepark. Na své si přijdou i návštěvníci dávající přednost akčnější zábavě, například v podobě paintballu. Zbraně i oblečení je možné bezplatně zapůjčit. Pro amatéry i profesionální jezdce slouží zrekonstruovaná bikrosová dráha měřící přibližně 350 metrů. Motorismus zastupují automobilové závody Admiral rally. Velmi důležitým sportovním zařízením v okresním městě je Aquapark s letním a krytým bazénem. Je jedním z nejčastěji navštěvovaných sportovních zařízení v okrese. Mezi sporty mající ve Vyškově své zastoupení patří také squash, badminton, ricochet, kuželky. Pokud si chcete nejen zasportovat, ale také se dobře najíst a napít, pravděpodobně využijete Bowling pub. Dalšími významnými sportovišti jsou sportovní areál s atletickým a fotbalovým stadionem, volejbalové a tenisové kurty, zimní stadion.

1.6.7 Kulturně – společenské vyžití Okres Vyškov nemá na svém území žádné významné divadlo. Nachází se zde však celá řada amatérských divadel a ochotnických souborů. Střediskem divadelních představení je především Besednický dům ve Vyškově. O zachování folkloru se starají vyškovské soubory Klebetníček a Trnka. V muzeích se koná v průběhu roku spousta výstav. Například ve Vyškově jsou velmi podporováni místní umělci. V letní sezóně funguje celá řada letních kin. Pravidelný program má však jen několik z nich. Mezi kina fungující celoročně patří kino Sokolský dům ve Vyškově a kino Jas ve Slavkově u Brna. Vůbec nejvýznamnější kulturní událostí v regionu jsou vzpomínkové akce na oslavu Bitvy tří císařů. Tato akce také láká nejvíce zahraničních turistů. Nejbližší sobotu k datu 2. prosince se koná na bojišti ve Tvarožné rekonstrukce této slavné bitvy. Město Slavkov u Brna je plné vojáků v dobových uniformách, konají se trhy a sobotní večer vrcholí ohnivým projevem Napoleona a velkolepým ohňostrojem. Akce se účastní nadšenci z nejrůznějších států. Atmosféra těchto oslav je opravdu nezapomenutelná. V srpnu se pak konají Napoleonské dny, na počest Napoleonova narození. Menší vzpomínkové akce na bitvu probíhají i ve Vyškově.

28

Obr. 6: Rekonstrukce Bitvy u Slavkova [9]

Po celý rok se v regionu pořádají nejrůznější venkovské zábavy. Nejvýznamnějšími společenskými událostmi v obcích jsou krojované hody, zmiňované u lidových tradic.

1.6.8 Turistická informační centra Na území okresu Vyškov je vedeno pět turistických informačních center. Nacházejí se ve Vyškově, Bučovicích, Slavkově u Brna, Lulči a v obci Rostěnice–Zvonovice. Informační centra informují o památkách a zajímavostech v regionu, částečně o ubytovacích a stravovacích zařízeních, sportovních a kulturních událostech. K dispozici jsou propagační letáky a brožury v několika jazykových mutacích. Nejčastěji však v angličtině a němčině. Nejvýznamnějším, ale také nejlépe vybaveným je informační centrum ve Vyškově. Má strategickou polohu uprostřed vyškovského náměstí. Informační centrum ve Slavkově je v současné době v rekonstrukci. Předpokládá se, že by mělo být znovu otevřeno začátkem příštího roku. Informace jsou nyní podávány na pokladně zámku, tedy pouze v průběhu sezóny, která je však konkrétně na slavkovském zámku celkem dlouhá.

29

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Sekundární výzkum V praktické části práce jsem využila jak sekundární výzkum, tak primární výzkum. V sekundárním výzkumu jsem pracovala s daty agentury CzechTourism nebo Ústavu územního rozvoje. Použila jsem tabulky zachycující návštěvnost některých atraktivit. Dále zmiňuji i potenciál cestovního ruchu obcí s rozšířenou působností patřících do okresu Vyškov, podle Ústavu územního rozvoje Brno.

2.1.1 Potenciál cestovního ruchu Celá následující podkapitola je citována ze zdroje: [10] a [11] Potenciál cestovního ruchu je souhrnem atraktivit cestovního ruchu, ale také ploch a linií ovlivňujících cestovní ruch. V druhé kategorii je hodnocena nejen krajina, ale také vodní plochy, dopravní dostupnost, průmysl. Tento souhrn je vyjádřen bodovací stupnicí, která znázorňuje důležitost pro cestovní ruch. V potaz se berou také negativní vlivy působící na cestovní ruch, jako jsou například znečištění nebo hluk. Vysvětlení některých piktogramů legend Rekreační a turistická krajina typu II. – členitá krajina, spíše vrchovinná s lesy, loukami a pastvinami. Typická je relativně drobným osídlením nebo se jedná o krajinu s plochým reliéfem avšak vysokou estetikou danou střídáním lesů, luk a rybníků, velmi vhodná pro cykloturistiku. Může se jednat o krajinu monumentálních izolovaných sopečných vrchů s velmi kvalitními rozhledovými místy, krasová krajina s méně vyvinutými povrchovými tvary. Tento typ krajiny je pro cestovní ruch podporující. Rekreační a turistická krajina typu III. – mírně zvlněná, pahorkatinná krajina s poli, lesy a loukami, venkovská sídla. Její vliv na cestovní ruch je neutrální. V ČR tento typ krajiny převažuje. Rekreační a turistická krajina typu IV. – plochá, intenzivně zemědělsky využívaná krajina, bez lesů nebo jen s drobnými listnatými lesy, hustě osídlená, velká venkovská sídla. Pro cestovní ruch je spíše omezující.

30

Železnice typ I. - délka železničních tratí, na nichž každý den v týdnu lze použít 10 a více vlaků v každém směru podle jízdního řádu ČD. Vliv na CR je podporující. Dálniční dostupnost typu I. - území ve vzdušné vzdálenosti do 10 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic. Má podporující vliv na cestovní ruch. Dálniční dostupnost typu II. - území ve vzdušné vzdálenosti 11-25 km od sjezdů z dálnic a rychlostních silnic, podporující vliv na CR. Délka břehů vodních toků typu II. - břehy rekreačních vodních ploch nadmístního významu s příslušnou vybaveností. Mapy potenciálu cestovního ruchu ORP okresu Vyškov

Obr. 7: Mapa potenciálu ORP Bučovice [10]

Legenda technická památka

železnice typ I.

zámek

dálniční dostupnost typ I

muzeum

dálniční dostupnost typ II.

informační centrum silnice I. třídy

rekreační a turistická krajina typ III. rekreační a turistická krajina typ II.

Obr. 8: Legenda k mapě potenciálu ORP Bučovice (zdroj: [11], vlastní zpracování)

31

Obr. 9: Mapa potenciálu ORP Slavkov u Brna [10]

Legenda zámek

silnice I. třídy

muzeum

železnice typ I.

historický městský soubor

dálnice a R-silnice se sjezdem

křesťanská sakrální památka

dálniční dostupnost typ I

tvrz

dálniční dostupnost typ II.

golfové hřiště

rekreační a turistická krajina typ III.

informační centrum

rekreační a turistická krajina typ IV.

Obr. 10: Legenda k mapě potenciálu ORP Slavkov u Brna (zdroj: [11], vlastní zpracování)

32

Obr. 11: Mapa potenciálu ORP Vyškov [10]

Legenda zámek

informační centrum

muzeum

golfové hřiště

historický městský soubor

aquapark

židovská památka

břeh vodní plochy typ II.

křesťanská sakrální památka

dálnice a R-silnice se sjezdem

tvrz

dálniční dostupnost typ I

technická památka

dálniční dostupnost typ II.

historický vesnický soubor

rekreační a turistická krajina typ II.

zoopark

rekreační a turistická krajina typ III.

jiná atraktivita CR typ IV.

rekreační a turistická krajina

Obr. 12: Legenda k mapě potenciálu ORP Vyškov (zdroj: [11], vlastní zpracování)

33

Zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v okrese Okres Vyškov je významný převážně z hlediska kulturních památek. Ty se na území vyskytují poměrně v hojném počtu. K nejvýznamnějším zámkům patří Slavkov u Brna a Bučovice. Z dalších můžeme jmenovat zámek v Ivanovicích na Hané, Nesovicích, Vyškově, Račicích. Tyto zámky však většinou slouží pro jiné účely než pro veřejné prohlídky a proto jsou pro cestovní ruch méně významné. Na území se vyskytují i důležité církevní památky. Města Vyškov a Slavkov u Brna byly vyhlášeny městskými památkovými zónami. V okrese se také nachází řada židovských památek. Pozůstatky židovské kultury najdeme v Rousínově, Slavkově u Brna, Vyškově nebo Ivanovicích na Hané. Své místo mají na území okresu Vyškov také technické památky. Jedná se o mlýny ve Chvalkovicích a v Ruprechtově. Nachází se zde rovněž celá řada muzeí, které jsou zastoupeny ve všech třech ORP. Nejvíce jich nalezneme v ORP Vyškov, která je však svojí rozlohou také největší. Z hlediska lidové architektury jsou zajímavé žudrové domy v obcích Zvonovice, Lysovice a Rostěnice. Díky tomu se obce staly vesnickými památkovými zónami. Pro sportovní vyžití má velký význam golfové hřiště ve Slavkově u Brna. Z vodních ploch je významnější snad jen Pístovický rybník. Dalšími atraktivitami výrazně přispívajícími k cestovnímu ruchu v regionu jsou Zoopark, Dinopark a Aquapark. Všechny tři zmiňované atraktivity se nacházejí ve městě Vyškov. Doprava se vyznačuje dobrou dálniční dostupností a napojením na rychlostní silnici. ORP Slavkov u Brna a Bučovice leží na silnici I. třídy. V okrese se vyskytují z větší části typy krajiny podporující rekreaci nebo neutrální pro účast na cestovním ruchu. Krajina IV. typu, vykazující spíše omezujícími znaky pro cestovní ruch, zasahuje pouze z malé části do ORP Slavkov u Brna.

34

Srovnání potenciálu ORP Jihomoravského kraje Tab. 1: Potenciál cestovního ruchu Jihomoravského kraje (zdroj: [11], [10], vlastní zpracování)

Rozloha

Počet

Potenciál Potenciál ploch

v km2

obcí

atraktivit

a linií

Znojmo

1242

111

1 415

375

1 790

Brno

230

1

1 185

600

1 785

Blansko

351

43

1 000

340

1 340

Břeclav

439

18

870

280

1 150

Boskovice

511

73

740

360

1 100

Veselí nad Moravou

343

22

525

475

1 000

Mikulov

244

17

640

345

985

Tišnov

343

59

390

390

780

Hustopeče

355

28

415

350

765

Hodonín

286

18

460

200

660

Vyškov

547

42

455

175

630

Ivančice

172

17

235

360

595

Rosice

174

24

140

430

570

Šlapanice

343

40

310

250

560

Slavkov u Brna

158

18

225

320

545

Bučovice

171

20

145

390

535

Kuřim

77

10

85

390

475

Kyjov

470

42

355

110

465

Moravský Krumlov

348

33

255

200

455

Pohořelice

195

13

50

300

350

Židlochovice

194

24

215

90

305

ORP

Celkový potenciál

ORP Vyškov, Slavkov u Brna a Bučovice se nacházejí v potenciálu cestovního ruchu spíše pod průměrem. V rámci Jihomoravského kraje mají velkou konkurenci. 35

2.1.2 Návštěvnost vybraných atraktivit 300000

264 000

259 000

257 000

262 000

250000 201 000 200000 161 000 150000 100000 50000

0 Akvapark Vyškov 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 13: Návštěvnost Aquaparku Vyškov (Aquapark Vyškov)

Návštěvnost akvaparku se v posledních letech značně snižuje. Kromě hospodářské krize má na tento jev pravděpodobně vliv i zastarávání vybavení akvaparku.

250000 200000

220 000 203 000

199 000

204 000 173 000

160 244 150000 100000

50000 0 ZOO Vyškov

Dinopark Vyškov 2008

2009

2010

Obr. 14: Návštěvnost ZOO a Dinoparku ve Vyškově [12], [74]

Dinopark Vyškov a Zoo park Vyškov představují velmi významné atrakce z hlediska návštěvnosti. Pravidelně se umísťují mezi prvními pěti nejnavštěvovanějšími atraktivitami na Jižní Moravě. Neustálé zdražování a nezaměstnanost se však projevují i na návštěvnosti těchto atraktivit a v roce 2010 zaznamenala velký propad. 36

10 000

9 426

9 393 8 274

7 805

8 000

6 533

6 000 4 000 2 000 0 Státní zámek Bučovice 2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 15: Návštěvnost Státního zámku Bučovice (interní statistika zámku, [71], [72])

Průměrná návštěvnost Státního zámku Bučovice za posledních 5 let byla 8 000 návštěvníků ročně. Od roku 2007 měla návštěvnost klesající tendenci a v roce 2008 nastal propad více než o 1700 návštěvníků. K tomu došlo hlavně kvůli opravě silnice I/50, jež znamenala i zavření několika ubytovacích zařízení ve městě.

Další rok

návštěvnost opět stoupla. 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0

72 105 55 098

56 815

77 500

54 162

Zámek Slavkov

2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 16: Návštěvnost zámku Slavkov u Brna (interní statistika zámku)

Zámek Slavkov navštíví každoročně několik desítek tisíc turistů. Od roku 2009 nastal obrovský zlom. Tehdy navštívilo zámek téměř o 18 000 návštěvníků více, než tomu bylo předcházejícího roku. K tomuto posunu k lepšímu přispělo uznání zámku za Národní kulturní památku a také zařazení Slavkova do portálu Top výletní cíle.

37

Tab. 2: Přehled návštěvnosti památek Jihomoravského kraje (zdroj: [12], vlastní zpracování)

Rok 2008

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5.

Atraktivita Jeskyně Moravského krasu Státní zámek Lednice Zoo Brno Zoo Vyškov Dinopark Vyškov

Počet návštěvníků 360 000 331 000 327 000 220 000 203 000

2009

1. 2. 3. 4. 5.

Státní zámek Lednice Jeskyně Moravského krasu Zoo Brno Dinopark Vyškov Zoo Vyškov

341 000 336 000 250 000 204 000 199 000

2010

1. 2. 3. 4. 5.

Státní zámek Lednice Katedrála sv. Petra a Pavla Brno Zoo Brno Punkevní jeskyně a Macocha Dinopark Vyškov

325 400 317 000 238 000 189 100 173 000

Tabulka dokazuje, že i region Vyškov má atraktivity důležité v rámci celého Jihomoravského kraje. Již několik let patří do první pětice nejnavštěvovanějších turistických cílů Jižní Moravy.

38

2.2 Primární výzkum Cíl výzkumu Cílem primárního výzkumu bylo zjistit, jak se návštěvníci o regionu dozvěděli, jakým způsobem cestovali, co je motivovalo k návštěvě. Důležité bylo také vyjádření k záporům a kladům regionu, na jejichž základě by mohlo dojít ke zlepšení současné situace. Metoda výzkumu Pro provádění průzkumu jsem zvolila dotazníkové šetření prováděné mezi návštěvníky a turisty. Dotazník obsahoval celkem 17 otázek zahrnujících prvky jak kvantitativního, tak kvalitativního výzkumu. Respondenti měli většinou možnost výběru z několika variant. Otázky byly podány formou a, b, c, jedna otázka byla formou bodovací stupnice neboli školního známkování. U většiny otázek byla na výběr i možnost vlastní odpovědi, pokud by respondentovi nevyhovovala žádná z nabízených. Dvě otázky byly formou otevřené odpovědi. Jelikož jsem se účastnila praxe v zahraničí, zanechala jsem dotazníky na významných místech cestovního ruchu a v ubytovacích zařízeních. Návštěvníci tedy vyplňovali dotazníky sami. Část dotazníků byla vyplněna za mojí přítomnosti. Rozdala jsem 150 dotazníků, z nichž se mi vrátilo 120 vyplněných. Výzkum probíhal od dubna 2011 do prosince 2011.

39

2.2.1 Dotazníkový průzkum 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy?

3%

2%

5% 5%

13% dovolená výlet návštěva příbuzných jen projíždím jiné

72%

služební cesta

Obr. 17: Hlavní důvod návštěvy (vlastní zdroj)

Převážná většina dotázaných, celkem 72 % pojala cestu do regionu jako výlet. Za nimi následovali lidé na dovolené se 13 %. 5 % dotázaných bylo na služební cestě, stejně tak, za jiným účelem, který blíže nespecifikovali. 3 % návštěvníků přijeli především, aby navštívili své příbuzné. 2 % jen projížděli. 2. Kolikrát jste navštívil tento region?

18%

49% 18%

jednou dvakrát třikrát

15%

vícekrát

Obr. 18: Frekvence návštěv (vlastní zdroj)

Téměř polovina návštěvníků okresu Vyškov navštívila oblast více než třikrát. Z toho vyplývá, že se sem turisté vracejí. 18 % z dotázaných se na Vyškovsku zdrželo poprvé nebo podruhé. 15 % návštěvníků zavítalo do regionu již třikrát. 40

3. Jakým způsobem je organizována Vaše návštěva tohoto regionu?

3%

individuálně prostřednictvím CK nebo CA skupinový zájezd jinak

97%

Obr. 19: Způsob organizace návštěvy (vlastní zdroj)

Drtivá většina dotázaných si zařídila cestu do regionu sama. Pouze 3 % návštěvníků byla součástí skupinového zájezdu. 4. Ve kterém ročním období tento region většinou navštívíte?

10%

5%

8%

jaro léto podzim 77%

zima

Obr. 20: Roční období návštěvy regionu (vlastní zdroj)

Vzhledem k téměř neexistenci akcí mimo sezónu 77 % turistů zavítá do regionu v létě. Jaro a podzim jsou v návštěvnosti téměř vyrovnané. Nejméně zajímavý je pro návštěvníky region v zimě.

41

5. Jak dlouho se v tomto regionu zdržíte Pátou otázku jsem rozdělila na dva grafy, z nichž první znázorňuje počet dnů, které dotazovaní strávili v regionu. Druhý graf znázorňuje účastníky cestovního ruchu trávící v regionu pouze pár hodin.

2% 18%

23%

1 den 18%

2 dny 3 dny

12%

5 dnů 7 dnů 27%

27 dnů

Obr. 21: Počet dnů strávených v regionu (vlastní zdroj)

4% 23%

17% 2 hod. 3 hod.

9%

15%

4 hod. 5 hod. 6 hod.

17%

15%

7 hod. 8 hod.

Obr. 22: Počet hodin strávených v regionu (vlastní zdroj)

V regionu bohužel převládají jednodenní návštěvníci, kteří nepřespávají. Celkem nepřespalo 57 % dotázaných. Ti nejčastěji uvedli, že se zdrží asi 8 hodin. Pokud jde o přenocování, nejvíce účastníků cestovního ruchu se zdrží 3 dny. Více než týden se chtěli zdržet pouze 2 % dotázaných. 42

6. Pokud jste v tomto regionu ubytovaní, jaký druh ubytování jste si zvolili?

hotel 8%

21%

penzion chata, chalupa

29%

6%

ubytování v soukromí ubytování u příbuzných

22%

ubytování u známých

14%

turistická ubytovna kemp jiné

Obr. 23: Druh ubytování (vlastní zdroj)

Pokud už se návštěvníci v regionu ubytovali, zvolili nejčastěji ubytování u příbuzných. Dalšími nejčastěji využívanými druhy ubytování byly chaty a chalupy (22 %) a hotely (21 %). 14 % přespávajících respondentů využilo ubytování v soukromí a 8 % zvolilo turistickou ubytovnu. Pouhých 6 % dotázaných přespalo v penzionu. 7. Co vás motivovalo k návštěvě tohoto regionu?

internet 13%

nabídka CK, CA

32%

televize

19%

rádio noviny, časopisy 17%

7%

brožury

7%

doporučení známých

5%

předchozí zkušenost

jiné

Obr. 24: Motivace k návštěvě regionu (vlastní zdroj)

Nejvíce dotazovaných motivovaly k návštěvě internetové stránky. Internetu při výběru využilo celých 32 %. Dalším důležitým zdrojem motivace byla předchozí zkušenost s oblastí, která byla rozhodující pro 19 % dotázaných.

Doporučení známých bylo

významné pro rozhodování u 17 % návštěvníků. Dále se lidé inspirovali novinami nebo

43

časopisy, brožurami, televizí. Cestovní kancelář nebo cestovní agentura nenalákala nikoho. 8. Jaké byly hlavní důvody pro výběr tohoto regionu?

čisté prostředí 4% 4%

7%

4%

5%

přírodní zajímavosti 9%

kulturní památky kulturní akce, zábava

12%

hipoturistika cykloturistika 9%

46%

rybářství pěší turistika wellness, lázeňství sportovní vyžití pracovní důvody

Obr. 25: Důvody pro výběr regionu (vlastní zdroj)

Z grafu vyplývá, že region láká návštěvníky nejvíce svými kulturními památkami, které jsou neodmyslitelnou součástí regionu. Hlavním důvodem pro výběr regionu byly pro celých 46 % dotázaných. Za nimi se s 12 % umístila cykloturistika. Celkem vyrovnaně dopadly kulturní akce, přírodní zajímavosti a pěší turistika. Nejméně návštěvníků přilákalo čisté prostředí, sportovní vyžití, rybářství a pracovní důvody.

44

9. S kým cestujete?

3% 6%

9% sám/sama

28%

s rodinou s přáteli 54%

se zájezdem jinak

Obr. 26: S kým cestujete (vlastní zdroj)

Převážná většina návštěvníků regionu přicestovala spolu se svou rodinou. Jednalo se o 54 %. Dalších 28 % přijelo s přáteli, 9 % cestovalo samotných a 6 % jiným způsobem, který blíže nespecifikovali. Se zájezdem přijeli 3 % dotázaných. 10. Jakým způsobem cestujete? 2% 2% 7%

autem

10%

vlakem 51%

autobusem na kole

28%

motocyklem pěšky jiné

Obr. 27: Druh dopravy (vlastní zdroj)

Na Vyškovsko přijelo autem 51 % návštěvníků. Co se týká vlakové a autobusové dopravy, převažovali cestující vlakem. Železniční dopravu využilo pro svou cestu 28 %, dalších 10 % zvolilo autobusovou dopravu. 7 % dotázaných cestovalo na kole, 2 % na motocyklu nebo pěšky.

45

11. Co máte v úmyslu navštívit nebo jste již navštívili?

Zámek Vyškov (muzeum) 3%

2%

6%

Zámek Slavkov u Brna

5%

13%

Státní zámek Bučovice

28%

Muzeum letecké a pozemní techniky Vyškov Zoo park Vyškov

12% 9%

Dinopark Vyškov

22%

Jalový dvůr Aquapark Vyškov jiné

Obr. 28: Navštívené atraktivity (vlastní zdroj)

Jak vyplývá i z dřívějšího grafu, významnou atraktivitu regionu tvoří kulturní památky, což je znatelné i z tohoto grafu. Nejvíce dotázaných navštívilo zámek ve Slavkově u Brna (28 %), za ním se umístil Státní zámek Bučovice (22 %), následoval Dinopark Vyškov (13 %) a Zoopark Vyškov (12 %).

Dalšími navštívenými

atraktivitami byly Muzeum letecké a pozemní techniky (9 %), Aquapark Vyškov (6 %), Vyškovské

muzeum

(5

%),

3

%

z dotázaných

se

vydali

ještě

jinam,

např. do železničního muzea ve Vyškově a 2 % návštěvníků se zastavili na Jalovém dvoře.

46

12. Ohodnoťte známkou od jedničky do pětky (nejlepší = 1, nejhorší = 5) Tab. 3: Hodnocení kvality služeb (zdroj: vlastní zdroj)

Název

Hodnocení 1

2

3

4

5

Nemohu

Průměrná

posoudit

známka

Kvalita stravování

24 33 24 3

36

2,1

Kvalita ubytování

31 30 14

45

1,8

Ochota personálu ubytovacích a

25 29 21

45

1,9

Značení památek

33 44 10 2

31

1,8

Služby turistického informačního

55 33

32

1,4

Propagace regionu

31 45 11

33

1,8

Kvalita silnic

6

31 40 12 6 25

2,8

Možnosti parkování

21 22 19 21

37

2,5

Autobusové spojení mezi

9

24 7

74

2,4

9

16 9

6 80

2,4

stravovacích zařízení

centra

6

jednotlivými zajímavostmi Vlakové spojení mezi jednotlivými zajímavostmi Čistota prostředí

24 63 15 9

9

2,1

Sportovní vyžití

21 31 19

49

2,0

Kulturní vyžití

21 37 29 2

31

2,1

Služby jsou nejčastěji hodnoceny známkou velmi dobře. Nejlépe ze všech služeb jsou hodnoceny služby turistického informačního centra s průměrnou známkou 1,4. O druhou příčku se dělí značení památek, kvalita ubytování a propagace regionu, dosahující průměrné známky 1,8. Ochota personálu ubytovacích a stravovacích služeb je třetí nejlépe vnímanou službou. Naopak nejhorší je podle návštěvníků a turistů kvalita silnic a hned za ní možnost parkování. Tyto služby byly hodnoceny průměrnou známkou 2,8 a 2,5.

47

13. Doporučili byste tento region svým známým?

5%

ano

39% 56%

spíše ano spíše ne určitě ne

Obr. 29: Doporučení regionu (vlastní zdroj)

Většina návštěvníků regionu by jej doporučila svým známým. Ano odpovědělo 56 %. 39 % by jej spíše doporučilo a pouhých 5 % by jej spíše nedoporučilo. Žádný z dotázaných neodpověděl, že by region s jistotou nedoporučil. 14. Co jste při návštěvě tohoto regionu nejvíce postrádali? 3%

21%

dobré počasí větší kulturní vyžití

45%

pestrý noční život 15%

lepší parkování nic

16%

Obr. 30: Postrádané věci při návštěvě regionu (vlastní zdroj)

Návštěvníci byli nejčastěji s regionem spokojeni a na otevřenou otázku buď neodpověděli nic anebo sdělili, že jim nic nechybělo. Takto se vyjádřilo 45 % dotazovaných. 21 % uvedlo, že jim chybělo větší kulturní vyžití. 16 % si stěžovalo na parkování a 15 % by uvítalo pestřejší noční život. Asi 3 % lidí si stěžovaly na špatné počasí, které však není ovlivnitelné. 48

15. Co by vás do tohoto regionu přilákalo?

příroda, počasí

kultura 7%

4%

15%

8% 17%

8%

více kulturních akcí pro rodiny s dětmi folklór doporučení od známých

7% 13%

16% 5%

specializované farmářské trhy místní produkty památky nevím jsem spokojena více informací

Obr. 31: Co by mohlo návštěvníky přilákat (vlastní zdroj)

Druhá a také poslední otevřená otázka výzkumu se dotazovala na to, co by návštěvníky do regionu mohlo přilákat. 17 % by ocenilo více kulturních akcí pro rodiny s dětmi. 16 % dotázaných odpovědělo, že by je zaujal folklor regionu. 15 % respondentů bylo s regionem spokojeno a nechtělo by nic měnit. 13 % respondentů by přilákaly specializované farmářské produkty, kde by mohli zakoupit místní produkty. 8 % nevědělo, co změnit. Stejný počet dotázaných by ocenil více kultury. 7 % dotázaných mělo pocit, že by potřebovali získat více informací o regionu. Další respondenti by uvítali lepší počasí a významné by pro ně bylo doporučení od známých.

49

16. Z jakého kraje pocházíte?

3% 5%

Hlavní město Praha Jihočeský kraj

3%

Jihomoravský kraj 15%

Karlovarský kraj Královehradecký kraj Liberecký kraj

4%

Moravskoslezský kraj

3%

Olomoucký kraj 3%

Pardubický kraj 51%

Plzeňský kraj Středočeský kraj

13%

Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj

Obr. 32: Kraj (vlastní zdroj)

Do regionu zavítalo 51 % návštěvníků z Jihomoravského kraje. Za ním následoval s 15 % kraj Vysočina a se 13 % Moravskoslezský kraj. Jednalo se tedy o oblasti nejblíže k okresu Vyškov. 5 % přijelo ze Zlínského a 4 % ze Středočeského kraje. Další zastoupení s 3 % představovali respondenti z Jihočeského, Plzeňského, Olomouckého kraje a z Hlavního města Prahy. 17. Údaje o vás

39% muž

61%

žena

Obr. 33: Pohlaví respondentů (vlastní zdroj)

Ve výzkumu odpovědělo 61 % žen a 39 % mužů. 50

3% 13%

13%

do 18 let

13%

19 - 35 let 36 - 50 let 51 - 65 let 58%

66 let a více

Obr. 34: Věk (vlastní zdroj)

Převážná většina tvořící 58 % dotázaných byla ve věku 19 – 35 let. Další věkové skupiny byly zastoupeny vždy 13 %. Jednalo se o lidi ve věku do 18. let, 36 – 50 let, 51 – 65 let. Nejstarší skupina obyvatel byla zastoupena jen třemi procenty.

18%

24%

základní 13%

střední odborné (vyučen) úplné střední (ukončené maturitní zkouškou)

45%

vysokoškolské

Obr. 35: Vzdělání (vlastní zdroj)

45 % cestovatelů mělo úplné střední vzdělání ukončené maturitní zkouškou. Druhou nejpočetnější skupinou byli vysokoškoláci s 24 %. 18 % mělo základní vzdělání, mezi nimiž se vyskytovali nejen děti do 18 let, ale také staří lidé. 13 % z dotázaných bylo vyučeno.

51

2.2.2 Zhodnocení výzkumu Výzkum probíhal od jara 2011 do zimy 2011. Celkem se jej zúčastnilo 120 respondentů, z nichž 61 % tvořily ženy a 39 % muži, většinou cestující spolu se svou rodinou. Nejčastěji odpovídající skupinou byli lidé ve věku 19 - 35 let. Další skupiny byly zastoupeny rovnoměrně, kromě návštěvníků nad 66 let, kteří se účastnili výzkumu jen z 3 %. Nejvíce dotazovaných mělo úplné střední vzdělání s maturitou. Druhou nejpočetnější skupinou byli vysokoškoláci. Polovina respondentů přicestovala z Jihomoravského kraje. Převážná většina návštěvníků pojala svou cestu do regionu jako výlet a byla v něm již více než třikrát. Jejich cesta byla nejčastěji organizována individuálně. Vzhledem k nabídce v regionu, respondenti zavítali do okresu Vyškov převážně v letní sezóně. V regionu převládají návštěvníci, kteří nepřespávají. Pokud již přespí, zdrží se asi 3 dny a ubytovávají se nejvíce u příbuzných, v chatách a chalupách nebo hotelech. K návštěvě je nejvíce inspiruje internet a do regionu přijíždějí hlavně z důvodu prohlídky kulturních památek, jako je zámek ve Slavkově u Brna nebo Bučovicích. Z dalších atraktivit navštěvují hlavně Zoo a Dinopark ve Vyškově. Nejpoužívanějším dopravním prostředkem je auto, což vyžaduje dobré parkovací možnosti a jistou kvalitu silnic. Tyto dvě služby však byly hodnoceny ve výzkumu spokojenosti s kvalitou služeb nejhoršími známkami. Jednalo se o průměrnou známku 2,8 a 2,5. Naopak nejlépe se umístily služby turistického informačního centra (1,4), značení památek, kvalita ubytování, propagace regionu (1,8). Třetí místo ve službách nejlépe vnímaných turisty a návštěvníky získala ochota personálu ubytovacích a stravovacích služeb. Respondentům se v regionu většinou líbilo, protože více než polovina by jej určitě doporučila. Pokud návštěvníci v regionu něco postrádali, bylo to větší kulturní vyžití, pestřejší noční život nebo lepší parkování. Návštěvníky by do regionu mohlo přilákat více kulturních akcí pro rodiny s dětmi, folklór nebo farmářské trhy s místními produkty.

52

2.2.3 SWOT analýza Tab. 4: SWOT analýza (zdroj: vlastní zdroj)

Silné stránky

Slabé stránky

kulturní památky

málo akcí mimo letní sezónu

cyklistické stezky

málo kulturních akcí pro mladé lidi – koncerty atd.

naučné stezky, pěší turistika

chátrající areál bývalého UP u železniční stanice v Bučovicích

zoopark Vyškov dinopark Vyškov pozice blízko Brna

nepřístupnost veřejnosti – Nové Zámky v Nesovicích

první papouščí zoo v ČR

krátká délka pobytu návštěvníků a turistů

slavná historie spojená s Napoleonem

málo půjčoven kol

spolupráce Slavkova s rakouským městem a zámkem Rosenburg - výměnné výstavy

prodejní a farmářské trhy na Vyškovském letišti – vietnamské tržiště

udržování lidových tradic Příležitosti nový prohlídkový okruh bučovického zámku

Hrozby zajímavé okolní regiony:

hipoturistika

-

Moravský kras

kongresová turistika

-

Lednicko-Valtický areál

venkovská turistika

nedostatek finančních prostředků

wellness vybavení

nedostatečná aktualizace některých webových stránek

nová cyklostezka v Kozlanech, nejen pro cyklisty, ale i pro in-line brusle nová parkovací místa u železniční stanice ve Vyškově

nedostatečná propagace nepřizpůsobení se novým trendům v cestovním ruchu

vybudování minipivovaru a pálenice ve Slavkově u Brna oprava dálnice D1 rekonstrukce zámeckých koníren a nová Napoleonská expozice ve Slavkově u Brna rekonstrukce železniční stanice ve Vyškově naučná stezka – Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích dotace EU

Hlavními přednostmi regionu jsou kulturní památky, vhodnost krajiny pro cykloturistiku a pěší turistiku. Významnou roli v návštěvnosti hraje Zoopark a Dinopark. Nesporně velmi silnou stránku představuje i spojitost regionu se slavnou Bitvou u Slavkova. Přínosná je jistě i spolupráce s Rakouskem a folklór okresu. Velice 53

omezená nabídka mimo letní sezónu limituje návštěvnost regionu. Návštěvníci se v okrese nezdržují příliš dlouho. V regionu chybí kulturní akce pro mladé lidi, které by je mohly nalákat. Možnost půjčení kol je dosti omezená, což je škoda, jelikož region k projížďkám na kole přímo vybízí. K atraktivitě také příliš nepřispívají chátrající budova nábytkářské firmy v blízkosti vlakového nádraží nebo farmářské trhy připomínající spíše vietnamské tržiště. Určitou slabou stránkou je rovněž nepřístupnost Nových zámků – rarity v České republice. Slabé stránky regionu však přinášejí i příležitosti v podobě nových forem cestovního ruchu, které by mohly pomoci překlenout sezónnost (wellness služby, kongresová turistika). Využití předpokladů regionu pro hipoturistiku nebo venkovskou turistiku, nová cyklostezka a naučná stezka mohou podpořit návštěvnost regionu. Zpříjemnění cestování slibuje oprava dálnice D 1, rekonstrukce železniční stanice ve Vyškově a nová parkovací místa v její blízkosti. Rozšíření služeb o další atraktivity přináší i rekonstrukce zámeckých koníren ve Slavkově a Napoleonská výstava nebo plánovaný nový okruh zámku v Bučovicích. Milovníci piva jistě ocení minipivovar ve Slavkově u Brna. Pomoci ve využití příležitostí regionu mohou dotace z Evropské unie. Hrozby okresu Vyškov tkví především v atraktivitě okolních regionů a nedostatku finančních prostředků. Riziko tvoří i nepravidelná aktualizace webových stránek nebo nedostatečná propagace regionu. Velkým ohrožením by bylo nepřizpůsobení se novým trendům cestovního ruchu.

54

2.3 Shrnutí praktické části a návrhy na zlepšení Okres Vyškov není typicky turistickým regionem. I tak ovšem nabízí řadu zajímavých míst. Významný je především z hlediska kulturních památek. O tomto faktu svědčí i dvě městské památkové zóny ve Vyškově a ve Slavkově u Brna. Dokladem zachovalé lidové architektury jsou vesnické památkové zóny v obcích Lysovice, Zvonovice a Rostěnice a v nich uchované hanácké a žudrové domy. Nachází se zde i rarity, které jsou na území České republiky ojedinělé. Jednou z nich je například zámek v Nesovicích, představující propojení hradního typu a zámeckého sídla, mlýn v Ruprechtově s Halladayovou turbínou nebo nedávno otevřená první papouščí zoologická zahrada v České republice. Dopravní dostupnost v regionu je velmi dobrá, díky napojení na dálnici D 1 a rychlostní silnici. Regionem prochází i velmi frekventovaná silnice I/50. Ústav územního rozvoje v Brně zkoumal potenciál cestovního ruchu v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Na základě jejich měření se potenciál cestovního ruchu v ORP Vyškov, Bučovice a Slavkov u Brna nachází spíše pod průměrem v rámci Jihomoravského kraje. Navzdory tomuto zjištění má okres Vyškov významné atraktivity z hlediska návštěvnosti. Zoologická zahrada a Dinopark ve Vyškově obsazují pravidelně příčky v pěti nejnavštěvovanějších atraktivitách cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, zveřejňované agenturou Czechtourism. Na základě výzkumu a vlastních zjištění jsem vytvořila SWOT analýzu oblasti. Pokusila jsem se vystihnout klady a zápory regionu. Mezi silné stránky regionu podle mého názoru patří kulturní památky, obliba Zooparku a Dinoparku ve Vyškově, krajina vhodná pro cykloturistiku a pěší turistiku. Nespornou výhodou, ze které čerpá hlavně město Slavkov u Brna, je jeho historie spojená s Napoleonem a nedaleké Brno. Silnou stránku představuje i udržování lidových tradic v regionu. Krokem k lepšímu je jistě i spolupráce slavkovského zámku s rakouským městem a zámkem Rosenburg a to v oblasti výměnných výstav. Zámku v Rosenburgu je zapůjčena sbírka Napoleonských pohlednic a zámek Slavkov naopak získá výstavu renesančního sokolnictví, na něž se Rosenburg specializuje. Jako každý region má i okres Vyškov řadu slabých stránek, které je třeba vylepšit. Je zde velmi znatelná sezónnost a v zimě by se v okrese turista v podstatě nudil. Chybí také akce pro mladé lidi. Občas se zde konají pouze koncerty místních malých 55

hudebních skupin nebo koncerty vážné hudby. Nepříliš dobrou vizitku tvoří i vzhled chátrající budovy bývalé nábytkářské firmy UP v Bučovicích. Vzhledem k tomu, že budova stojí přímo u vlakového nádraží, nevytváří zrovna dobrý dojem města na přijíždějícího turistu. Slabou stránkou je i krátkodobý pobyt turistů. Mezi další slabé stránky patří nedostatečný počet půjčoven kol, nepřístupnost Nových Zámků v Nesovicích a prodejní a farmářské trhy na Vyškovském letišti. O těchto třech slabých stránkách se však více zmiňuji v textu obsahujícím návrhy na zlepšení. Příležitostí pro region Vyškov je celá řada. Podle mého názoru by určité zvýšení návštěvnosti mohlo přinést obohacení stávajících hotelů o wellness služby a také rozvinutí cestovního ruchu o jeho další formy, například venkovskou nebo kongresovou turistiku. Podmínky v regionu jsou i pro hipoturistiku. Pro cyklisty by byla jistě vítaná plánovaná cyklostezka v Kozlanech, sloužící nejen pro cyklisty, ale také pro in-line bruslaře. Je třeba podotknout, že v okolí se nenachází mnoho vhodných cest pro kolečkové brusle. Určitou příležitostí by mohlo být i vybudování nových parkovacích míst u železniční stanice ve Vyškově, protože parkování je v dnešní době problémem většiny měst. I plánovaná rekonstrukce vyškovské železniční stanice by byla přínosná. Lidé by nepřecházeli koleje a bezbariérový přístup by byl také výhodou. Další příliv turistů by mohl zaznamenat již tak dost vytížený zámek ve Slavkově u Brna, po rekonstrukci koníren. Jejich prostory by měla obohatit nová Napoleonská expozice a konečně i informační centrum, které je dnes součástí zámecké pokladny. Slavkov buduje i nový minipivovar a pálenici, které si jistě najdou své příznivce. Další příležitostí pro zlepšení cestovního ruchu by mohla být oprava dálnice D1. Milovníky pěší turistiky se snaží oslovit naučná stezka Šibeniční vrch v Křenovicích, která bude seznamovat

kolemjdoucí

s hrdelním

právem,

popravami

a

se

skutečnostmi

předcházejícími samotné popravě. První tabule již byla dokončena. Příležitost pro zvýšení návštěvnosti by mohlo přinést i otevření plánovaného nového prohlídkového okruhu bučovického zámku. Nová trasa by měla mapovat život posledního majitele zámku včetně dochovaného dobového nábytku. Hrozbami pro cestovní ruch v okrese Vyškov jsou zajímavosti okolních regionů. Konkurenci představuje především Moravský kras a Lednicko-Valtický areál. Z velké části jej ovlivňuje i nedostatek finančních prostředků, nepravidelná aktualizace některých webových stránek, nedostatečná propagace regionu nebo nepřizpůsobení se trendům cestovního ruchu. 56

Na základě výzkumu a vlastních zjištění, získaných v průběhu zpracování bakalářské práce navrhuji několik následujících opatření. Rozšíření hotelů o wellness služby V okrese Vyškov se nacházejí hotely, avšak mnoho z nich není příliš využito, díky jednodenním výletům návštěvníků, kteří v regionu nepřespávají. Domnívám se tedy, že by se více hotelů mohlo zaměřit na wellness služby, které zatím v okrese mnoho hotelů neposkytuje. Jistě by tím mohly přispět ke zvýšení návštěvnosti. V dnešní době jsou wellness pobyty velkým trendem. Rozšíření by také mohlo přinést nová pracovní místa. Domnívám se, že majitelům ubytovacích zařízení by toto opatření mohlo pomoci překlenout sezónnost v regionu a přilákat turisty. Prodejní a farmářské trhy na vyškovském letišti Určitou změnu by vyžadovaly i prodejní trhy na vyškovském letišti spojené s farmářskými trhy. Tyto trhy mají sice dlouholetou tradici, ale ne moc dobrou pověst. Když se jedete podívat na farmářské trhy, většinou očekáváte, že nakoupíte místní produkty, nezávadné potraviny od místních farmářů. Takových obchodů však najdete jen zlomek a zbytek tvoří nabídka vietnamských triček, bot a kabelek. Místo na farmářském trhu se tedy ocitáte na vietnamském tržišti, kterých už myslím u nás máme až dost a není třeba jim vyhrazovat prostory na letišti. Venkovská turistika Okres Vyškov má dobré podmínky pro venkovskou turistiku. Najdete zde několik farem, které se většinou zabývají chovem ovcí nebo koní. Pobyty na farmách by do jisté míry mohly zvýšit atraktivitu regionu a to hlavně pro rodiny s dětmi, které tvoří největší skupinu návštěvníků v regionu. Děti z měst by se mohly podílet na práci se zvířaty a starosti o ně. Turisté by mohly být ubytováni z části na farmách. Další alternativu by představovalo ubytování v soukromí či v chatách nebo chalupách. Zvýšení informovanosti místních obyvatel Domnívám se, že o akcích na okrese by mělo být více slyšet. Mohly by pomoci například plakáty na autobusových a železničních zastávkách, zmínka v místním rozhlase, rádiu. Mnohdy lidé ani nevědí, že se v okolí něco děje. Není také příliš dobrou vizitkou, když místní obyvatelé například nevědí, že je možné v jejich obci navštívit zámek, který je desítky let otevřený veřejnosti. V případě takové odpovědi, bych si na 57

místě turisty tázajícího se na cestu k památce, jistě položila otázku, jestli daný objekt stojí

vůbec

za

to.

V oblasti

propagace

je

nepochybně

nejlepší

zámek

ve Slavkově u Brna. Nejen díky slavné napoleonské historii je proto asi jedním z nejnavštěvovanějších v regionu. Zlepšení stránek měst a informačních center Přestože Vyškovské stránky města byly zvoleny za nejlepší v Jihomoravském kraji, stránky ostatních měst by určitě mohly být vylepšeny. Jak vyplývá z výzkumu, nejvíce návštěvníků regionu čerpá informace právě z internetových stránek. Je tedy velmi důležité, aby stránky byly pravidelně aktualizovány a přinášely dostatek informací. Bylo by dobré, kdyby se na stránkách měst nebo informačních center dalo zarezervovat ubytování všeho druhu přímo přes informační centrum. Prezentovat nejen ubytování ve vlastním městě, ale také v regionu. Pomohlo by to celkově i všem menším podnikatelům v regionu. Další zlepšení by také vyžadovaly stránky některých mikroregionů. Často jsou nedotažené do konce. Spousta odkazů se teprve připravuje a nejsou pravidelně aktualizovány. Kongresové služby Hotely mající prostorové možnosti by mohly být rozšířeny o konferenční místnosti. Opět by mohly pomoci k překlenutí sezónnosti, protože konference se většinou nepořádají v hlavní sezóně. Folklórní balíček Okres Vyškov je region, kde se stále zachovává folklór. Myslím, že pro turisty z měst by byly tyto tradice zajímavé. Na stránkách informačních center nebo měst by mohly být k dispozici přehledy hodů s programem jednotlivých obcí. Součástí by byla i rezervace omezených míst. Turista by měl možnost prožít na vlastní kůži hodovou zábavu v kroji a účastnit se celé akce.

58

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se věnovala předpokladům cestovního ruchu v okrese Vyškov. V průběhu jejího zpracování jsem se dozvěděla spoustu nových informací. Okres Vyškov nepatří k typicky turistickým regionům, ale pokusila jsem se ukázat, že má co nabídnout. Práci jsem rozdělila na dvě hlavní části a to teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem představila obecně cestovní ruch a jeho specifika. Na to jsem navázala nastíněním problematiky cestovního ruchu v České republice prostřednictvím Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007-2013. V následující kapitole jsem zmínila současné trendy v cestovním ruchu. Dalším bodem bylo vysvětlení samotného pojmu „předpoklady cestovního ruchu.“ K tomu jsem využila definici z výkladového slovníku cestovního ruchu. Poté jsem navázala na tuto definici a uvedla konkrétní lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese. Praktickou část jsem rozdělila na sekundární a primární výzkum. V sekundárním výzkumu jsem se věnovala potenciálu cestovního ruchu podle Ústavu územního rozvoje. Soustředila jsem se na obce s rozšířenou působností, zasahující do okresu Vyškov. Pro lepší představu jsem zařadila i mapy a legendy. Dále jsem uvedla statistiky návštěvnosti nejvíce navštěvovaných atraktivit v regionu. Primární výzkum obsahoval vlastní dotazníkové šetření mezi návštěvníky a turisty, kde jsem chtěla zjistit, co by se podle jejich názoru mělo zlepšit a co jim naopak vyhovuje. Výsledky primárního výzkumu jsem prezentovala pomocí výsečových grafů a komentářů. Na základě primárního výzkumu a vlastních zjištění jsem vytvořila tabulku se SWOT analýzou. Na ni již navazovalo shrnutí praktické části a návrhy na zlepšení, které by podle mého názoru mohly vést ke zvýšení návštěvnosti v regionu. Mezi tyto opatření jsem zařadila rozšíření služeb hotelů o wellness služby, protože se domnívám, že by mohly pomoci překlenout sezónnost v regionu. Z vlastních zkušeností bych navrhovala rozšíření propagace v regionu, ale také vylepšení některých webových stránek. Využití stále se zachovávajícího folklóru, venkovská turistika nebo zlepšení stávající situace na prodejních a farmářských trzích konaných na vyškovském letišti by podle mého názoru mohlo vést ke zlepšení situace v regionu. 59

Bakalářskou práci jsem doplnila o přílohy obsahující informace o možnostech ubytování v okrese Vyškov, cyklostezkách, kulturních, sportovních a jiných akcích v regionu. Cílem mojí bakalářské práce bylo představit jednotlivé předpoklady cestovního ruchu v okrese Vyškov a provést dotazníkové šetření mezi návštěvníky a turisty. Výsledky šetření měly vést k návrhům na zlepšení situace v dané oblasti. Domnívám se tedy, že cíle bakalářské práce jsem splnila.

60

Seznam použitých zdrojů SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BŘEZINA, V. a kol.: Ždánický les a Politaví: Setkávání minulosti s přítomností. 1. vyd. Brno: Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví, 2004. 105 s., ISBN 80-2394660-9 FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. HAGUE, P.: Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů. Vyd.1. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80-7226-917-8. HANZL, D.: Dotazníkové šetření. VŠP Jihlava, 2011. 21 s. HORNER, S., SWARBROOKE, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. 1. vyd. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. JORDÁN, F.: Nemovité kulturní památky: Okres Vyškov, 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1998. 104 s. ISBN 80-85048-80-9 KOPŘIVA, J., ŽAMPACH, M., KUTÁLEK, J.: Chráněná území okresu Vyškov, Vyškov: OkÚ, 1999, 32 s. Lidové obyčeje na Hané a jejich slovní, hudební a taneční projevy: sborník příspěvků z VII. Konference o lidové kultuře na Hané konané ve dnech 24. A 25. Listopadu 1998. Vyškov: Muzeum Vyškovska, 1999. 271 s. NEKUDA, V. a kol.: Vlastivěda moravská. Vyškovsko, Brno: Musejní spolek, 1965, 494 s. ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9. PALATKOVÁ, M.: Ekonomika turismu: turismus České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Cestovní ruch - výkladový slovník. 1. vyd. Brno: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. PERNES, J. a kol: Slavkov u Brna – Austerlitz: město nejen se slavnou historií, Slavkov u Brna: BM typo, 2007, 316 s. ISBN 80-903707-2-1 PEŠKOVÁ, H. a kol.: Okres Vyškov, Praha: Kartografie Praha, 1990, 38 s., ISBN 807011-109-9

61

VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380340-7. ZEMANOVÁ, R.: Památky Vyškovského okresu. Vyškov: Okresní kulturní středisko Vyškov, 1991. 45 s. ŽOUŽELOVÁ, P.: Městská památková zóna Slavkov u Brna. Jihlava, 2011. 69 s.

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ [1] Český statistický úřad [online]. © 2012 [cit. 2011-05-10]. Charakteristika okresu Vyškov. Dostupný z WWW:
cilu/˃ [13] Zámek Bučovice [online]. [cit. 2012-04-10]. O zámku. Dostupný z WWW:
63

[29] Dinopark Vyškov [online]. 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupný z WWW:
[46] Vyškov - město [online]. [cit. 2011-11-10]. Kalendář akcí na Vyškovsku 2012. Dostupný z WWW:
65

[62] Vila Austerlitz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupný z WWW:
66

Seznam tabulek a obrázků Seznam tabulek Tabulka 1: Potenciál cestovního ruchu Jihomoravského kraje ..................................... 35 Tabulka 2: Přehled návštěvnosti památek Jihomoravského kraje ................................ 38 Tabulka 3: Hodnocení kvality služeb .......................................................................... 47 Tabulka 4: SWOT analýza .......................................................................................... 53 Seznam obrázků Obrázek 1: Schematické znázornění předpokladů CR ................................................. 13 Obrázek 2: Mapa okresů Jihomoravského kraje ........................................................... 15 Obrázek 3: Mapa okresu Vyškov ................................................................................. 15 Obrázek 4: Nové Zámky v Nesovicích ........................................................................ 20 Obrázek 5: Prarasaurolophus, Troodon ........................................................................ 23 Obrázek 6: Rekonstrukce Bitvy u Slavkova ................................................................. 29 Obrázek 7: Mapa potenciálu ORP Bučovice ................................................................ 31 Obrázek 8: Legenda k mapě potenciálu ORP Bučovice ............................................... 31 Obrázek 9: Mapa potenciálu ORP Slavkov u Brna ...................................................... 32 Obrázek 10: Legenda k mapě potenciálu ORP Slavkov u Brna .................................... 32 Obrázek 11: Mapa potenciálu ORP Vyškov ................................................................. 33 Obrázek 12: Legenda k mapě potenciálu ORP Vyškov ................................................ 33 Obrázek 13: Návštěvnost Aquaparku Vyškov .............................................................. 36 Obrázek 14: Návštěvnost ZOO a Dinoparku ve Vyškově ............................................. 36 Obrázek 15: Návštěvnost Státního zámku Bučovice ................................................... 37 Obrázek 16: Návštěvnost zámku Slavkov u Brna ......................................................... 37 Obrázek 17: Hlavní důvod návštěvy ........................................................................... 40 Obrázek 18: Frekvence návštěv .................................................................................. 40 Obrázek 19: Způsob organizace návštěvy .................................................................... 41 Obrázek 20: Roční období návštěvy regionu ................................................................ 41 Obrázek 21: Počet dnů strávených v regionu ............................................................... 42 Obrázek 22: Počet hodin strávených v regionu ............................................................ 42 Obrázek 23: Druh ubytování ....................................................................................... 43 Obrázek 24: Motivace k návštěvě regionu ................................................................... 43 Obrázek 25: Důvody pro výběr regionu ....................................................................... 44 67

Obrázek 26: S kým cestujete ....................................................................................... 45 Obrázek 27: Druh dopravy ......................................................................................... 45 Obrázek 28: Navštívené atraktivity ............................................................................. 46 Obrázek 29: Doporučení regionu ................................................................................ 48 Obrázek 30: Postrádané věci při návštěvě regionu ...................................................... 48 Obrázek 31: Co by mohlo návštěvníky přilákat ........................................................... 49 Obrázek 32: Kraj ......................................................................................................... 50 Obrázek 33: Pohlaví respondentů ................................................................................ 50 Obrázek 34: Věk ......................................................................................................... 51 Obrázek 35: Vzdělání ................................................................................................. 51

68

PŘÍLOHY Příloha 1 - Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava a chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží jako podklad k výzkumné části mé bakalářské práce na téma „Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v okrese Vyškov.“ Dotazník je zcela anonymní a získané informace budou použity jen pro již zmíněný účel. Děkuji za Váš čas a ochotu Michaela Krejčířová 1. Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy této oblasti? a) dovolená b) výlet c) služební cesta d) návštěva příbuzných e) jen projíždím f) jiné………………………………………………………………………… 2. Kolikrát jste již navštívil tento region a) jednou b) dvakrát

c) třikrát

d) vícekrát

3. Jakým způsobem je organizována vaše návštěva tohoto regionu? a) individuálně b) prostřednictvím CK nebo CA c) skupinový zájezd d) jinak………………………………………………………………………… 4. Ve kterém ročním období tento region většinou navštívíte? a) jaro b) léto c) podzim d) zima 5. Jak dlouho se v tomto regionu zdržíte? Počet hodin (v případě, že zde nepřenocujete)............ Počet dnů............

6. Pokud jste v tomto regionu ubytovaní, jaký druh ubytování jste si zvolili? a) hotel b) penzion c) chata, chalupa d) ubytování v soukromí e) ubytování u příbuzných f) ubytování u známých g) turistická ubytovna h) kemp i) jiné…………………………………………………………………………… 7. Co vás motivovalo k návštěvě tohoto regionu? (možno zakroužkovat více odpovědí) a) internet b) nabídka CA, CK c) televize d) rádio e) noviny, časopisy f) brožury g) doporučení známých h) předchozí zkušenost i) jiné…………………………………………………………………………… 8. Jaké byly hlavní důvody pro výběr tohoto regionu? (možno zakroužkovat více odpovědí) a) čisté prostředí b) přírodní zajímavosti c) kulturní památky d) kulturní akce, zábava e) hipoturistika f) cykloturistika g) rybářství h) pěší turistika i) wellness, lázeňství j) sportovní vyžití k) pracovní důvody 9. S kým cestujete? a) sám/ sama b) s rodinou c) s přáteli d) se zájezdem e) jinak………………………………………………………………………

10. Jakým způsobem cestujete? a) autem b) vlakem c) autobusem d) na kole e) motocyklem f) pěšky g) jiné………………………………………………………………………… 11. Co máte v úmyslu navštívit nebo jste již navštívili? a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Zámek Vyškov (muzeum) Zámek Slavkov u Brna Státní zámek Bučovice Muzeum letecké a pozemní techniky Vyškov Zoo Park Vyškov Dinopark Vyškov Jalový dvůr Aquapark Vyškov jiné…………………………………………………………………………

12. Ohodnoťte známkou od jedničky do pětky (nejlepší = 1, nejhorší = 5) hodnocení nemohu posoudit kvalita stravování kvalita ubytování ochota personálu ubytovacích a stravovacích zařízení značení památek služby turistického informačního centra propagace regionu kvalita silnic možnosti parkování autobusové spojení mezi jednotlivými zajímavostmi regionu vlakové spojení mezi jednotlivými zajímavostmi regionu čistota prostředí sportovní vyžití kulturní vyžití 13. Doporučili byste tento region svým známým? a) ano b) spíše ano c) spíše ne

d) určitě ne

14. Co jste při návštěvě tohoto regionu nejvíce postrádali? …………………………………………………………………………………………..

15. Co by vás do tohoto regionu přilákalo? …………………………………………………………………………………………… 16. Z jakého kraje pocházíte? Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Královéhradecký kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Hlavní město Praha

17. Údaje o vás Pohlaví a) muž

b) žena

Do jaké věkové skupiny patříte? a) do 18 let b) 19 – 35 let c) 36 – 50 let d) 51 – 65 let e) 66 let a více Jaké je vaše vzdělání? a) základní b) střední odborné (vyučen) c) úplné střední (ukončené maturitní zkouškou) d) vysokoškolské

Datum……………..

Příloha 2 Vybrané cyklotrasy a cyklovýlety (zdroj: [49], [50], [51], vlastní zpracování) Název Cyklotrasa č. 5071

Počet km 32

Cyklotrasa č. 5072

25

Cyklotrasa č. 5073

3

Cyklotrasa č. 5074

3,5

Trasa 1

28,4

Trasa 2

33,7

Trasa 3

21,1

Trasa 4

24,9

Trasa 5

26,25

Trasa

Zajímavosti

Vyškov-DrnoviceOpatovice-JežkovicePístovice-LulečNemojany-HabrovanyRousínov Kuchlov-RuprechtovRačice-Pístovice-OlšanyHabrovany

Opatovická přehrada, Zámecký park v Habrovanech, došková chalupa v Ježkovicích, koupání v Pístovicích

Pístovice – Propojka mezi trasou č. 5071 a č. 5072 Kateřinské údolí – spojovací trasa. Rostěnice-ZvonoviceLysovice-VětrníkKojátky-BučoviceLetonice-DražoviceLysovice-Rostěnice Kučerov-LysoviceZvonovice-RostěniceLuleč-U Libuše-LulečNemojany-HabrovanyRousínov-RousínovecKroužek-Pod LutrštékemU Matky Boží-LysoviceKučerov Hlubočany-Dvorek-Na Skalkách-PodbřežiceLysovice-Hlubočany Bohdalice-Pavlovice u Bohdalic-Žešov-OrlovMoravské PrusyZouvalka-Na SkalkáchDvorek-HlubočanyKučerov-Bohdalice Dražovice-LetoniceLetoňský hájekNěmčany-Slavkov u Brna-Pod UrbanemRousínovec-RousínovPodbřežice-Dražovice

Ruprechtov – došková chalupa, větrný mlýn, rybník, přírodní park Rakovecké údolí, zámek v Račicích zámek v Račicích Opatovická přehrada, větrný mlýn v Ruprechtově hanácké a žudrové domy, koňská stanice v Lysovicích, NPR Větrníky, kostely, koupaliště v Dražovicích, zámek v Bučovicích žudrové domy, přírodní koupaliště v Lulči, rybník Chobot, zámek v Habrovanech, Mrazový klín – skalní útvar

Ve Žlebcách – přírodní rezervace, kostely, BohdalicePavlovice-zámek, zřícenina hradu u Orlova Ve Žlebcách – přírodní rezervace, kostely, BohdalicePavlovice-zámek, zřícenina hradu u Orlova Dražovice – koupaliště, Letonice – lezecká stěna, koňská stanice, Slavkov – barokní zámek, židovská synagoga, židovský hřbitov,

Trasa 6

40,9

Trasa 7

58,6

Cyklovýlet krále Šaška a loupeživých rytířů (cyklostezky 5071, 5072) Biskupským Melickem (cyklostezka 5222)

28

Cyklovýlet ´´Srdcem jižní Moravy´´

60

Cyklotrasa č. 5097

28,5

30

Bohdalice-Pavlovice u Bohdalic-Zadní JezírkoZdravá Voda-UhřiceMilonice-NesoviceNevojice-KloboučkyBučovice-ČerčínKojátky-Bohdalice Vyškov-KučerovHlubočany-RostěniceZvonovice-LysoviceDražovice-PodbřežiceKomořany-TučapyNemojany-LulečPístovický mlýn-Riviera (koupaliště)-DrnoviceVyškov Vyškov-Drnovice-RačicePístovice-OlšanyHabrovany-NemojanyLulečVyškov-RadslavicePustiměř-Zelená HoraPodivice-Brodek u Prostějova-DrysiceVyškov Vyškov-DědiceOpatovice-RuprechtovJedovnice-Rudice-Ostrov u Macochy-SloupBlansko Práce-Křenovice-HruškyVážany nad LitavouSlavkov u BrnaKřižanovice-BučoviceKloboučky-U Kříže

Kostely, renesanční zámky v Bučovicích a Nesovicích, barokní zámky v Bohdalicích a Hvězdlicích

Vyškov-muzeum, dinopark, zoo, hanácké a žudrové domy, koňská stanice v Lysovicích, NPR Větrníky, rybník Chobot v Nemojanech, přírodní koupaliště v Lulči, Pístovický rybník Račický zámek, Pístovický rybník, Farma Bolka Polívky, lulečský lom U Libuše Pustiměř – torzo románské rotundy, vojenský výcvikový prostor, brodecký zámek, Drysice – zatopený lom Opatovická přehrada, Větrné mlýny v Ruprechtově a Rudici, jeskyně Moravského krasu, rybník Olšovec Mohyla míru, Slavkov u Brna – barokní zámek, koupaliště, Bučovice – renesanční zámek

Příloha 3 Vybraná ubytovací zařízení (zdroj: [52], [53], [54], [55], [56], [57], [58], [59], [60], [61], [62], [63], [64], [65], [66], [67], [68], [69], vlastní zpracování)

Hotel Allvet Hotel Arkáda Hotel Atrium *** Hotel Dukla *** G-Hotel **** Golf Hotel Austerlitz Lázeňský dům Nemojanský mlýn Hotel Rakovec Hotel Selský dvůr Hotel Sokolský dům***

Drnovice Bučovice Vyškov Vyškov Luleč Slavkov u Brna

Lůžková kapacita 106 71 66 182 30 60

Slavkov u Brna Nemojany Račice - Pístovice Vyškov Slavkov u Brna

23 34 36 39 50

www.austerlitz.cz www.hotelnemojany.cz [email protected] www.selskydvur.eu www.hotelsokolskydum.cz

Hotel Soult *** Sporthotel Vrchovina ** Stará pošta *** Hotel U Krále U Zlaté rybky

Slavkov u Brna Podomí

27 48

www.hotelvrchovina.cz

Rousínov Olšany Tučapy

www.staraposta.cz www.bolek.cz/farma www.uzlaterybky.cz

Vyškov

36 40 33 Lůžková kapacita 17

Slavkov u Brna Vyškov Luleč Brankovice

50 13 20 6

http://penzionolga.cz www.sweb.cz/sramont www.ubytovanilulec.cz http://home.tiscali.cz/penzion_jitka

Slavkov u Brna Vyškov Velešovice Slavkov u Brna Bučovice Olšany

14 22 10 17 20 20

www.pension-slavkov.cz/ www.penzionsirius.cz www.penzionvelesovice.zadera.com www.vilaausterlitz.cz www.ristorantesole.eu www.penzionolsany.cz

Vyškov Luleč Vážany nad Litavou

14 13 10 Lůžková kapacita 20 22

www.sweb.cz/u-kolejku www.penzionusmrku.cz http://jaroslav.jebacek.sweb.cz/

Hotely

Obec

Penziony Chalupa u městské brány Penzion Olga *** Park Penzion Penzion Pohoda Penzion Jitka Remiášová Penzion Radost Penzion Sirius Penzion Slunce Villa Austerlitz Villa Sole Ubytování u Kalábů Penzion U Kolejků Penzion U Smrku Penzion Welt Motel Motel Ivanka Motorest Bonaparte

Obec

Obec Ivanovice na Hané Rousínov

Kontakt www.hotelallvet.cz www.hotel-arkada.cz www.az-atrium.cz www.hotel-vyskov.cz www.hotelausterlitz.cz

Kontakt www.penzionchalupa.cz

Kontakt www.motelivanka.cz www.motorestbonaparte.cz

Motorest Panorama***

Bučovice

Ostatní ubytování

Obec

17 Lůžková kapacita 20

www.motorestpanorama.com Kontakt

Apartmány u Slavotínků Autokemp RačicePístovice

Olšany

Ekofarma Jalový dvůr Chaty 5 x 5

Heršpice

24

www.jalovydvur.cz

Luleč

25

Turistická ubytovna Podomí Turistická ubytovna Stadion Ubytování Bemus Ubytovna Drahomír Gottwald Ubytování Höfer Ubytovna Jugo Ubytovna Moravské Málkovice Ubytování Novotný Ubytovna Petras Ubytování Studnice

Podomí

27

http://rekreace.sweb.cz/chaty5x5.ht m [email protected]

Vyškov

32

www.smmvyskova.cz

Podomí Vyškov

8 120

http://bemus.ubytovani.sweb.cz www.ubytovanivyskov.eu

Vyškov Vyškov Moravské Málkovice

13 147 29

604 673 818 [email protected] 517 365 554

Vyškov

40

602 753 396

Vyškov Studnice

10 11

517 350 549 [email protected]

Račice – Pístovice

www.uslavotinku.cz 777 105 694

Příloha 4 Vybrané výstavy okresu Vyškov pro rok 2012 (zdroj: [46], vlastní zpracování)

7. 6. - 2. 9. 28. 6. - 28. 7.

Místo konání Švábenice – Vlastivědné muzeum Vyškov – Muzeum Vyškovska Vyškov – Galerie TIC Švábenice – Vlastivědné muzeum Vyškov – Muzeum Vyškovska Olšany – víceúčelová budova Vyškov – Galerie TIC Vyškov – Galerie TIC Vyškov – Galerie TIC Zámek Slavkov Vyškov – Muzeum Vyškovska Zámek Slavkov Zámek Slavkov

19. 7. - 9. 12. 2. 8. - 30. 9.

Zámek Slavkov Zámek Slavkov

11. 8. 6. 9. - 4. 11.

Zámek Slavkov Zámek Slavkov

7. 9 - 9. 9.

Vyškov

5. 11. - 16. 11. 27. 11. - 6. 1.

Vyškov – Galerie TIC Vyškov – Muzeum Vyškovska Švábenice – Vlastivědné muzeum

Datum 1. 1. - 19. 2. 1. 1. - 29. 4. 12. 3. - 6. 4. 25. 3. - 1. 7. 27. 3. - 15. 4. 1. 4. 6. 4 9. 4 - 20. 4. 7. 5. - 18. 5. 17. 5. - 27. 5. 5. 6. - 1. 9.

od 2. 12.

Název Třebechovický betlém Arabela – seriálové kostýmy a rekvizity Milan Šanda: Obrazy Zvěř a ptactvo našich lesů, luk a polí Velikonoční výstava Velikonoce Ukázky výroby kraslic Václav Hlaváč: Obrazy Karel Kotiza: Grafika Zámek plný pohádek – květinová výstava Čokoládové mámení Výstava děl Kristiána Kodeta výstava mladých umělců v podzemí zámku Duch whisky Slavkovský Slepmistr - výstava keramiky mezinárodní výstava vín výstava sklářky Alice Dostálové zaměřující se na výrobu vinutých figurek Dny evropského dědictví – Dny památek Vyškov 2012 Slety – historie a současnost Vánoční výstava Betlémy na pohlednicích z konce 19. a začátku 20. století do dnešní doby

Příloha 5 Vybraná divadelní představení pro rok 2012 (zdroj: [46], [70], vlastní zpracování) Datum 6. 1. -7. 1. 26. 1. 9. 2. 23. 2. 8. 3.

Místo konání Krásensko Vyškov – Besední dům Vyškov – Besední dům Vyškov – Besední dům Vyškov – Besední dům

17. 3

Katolický dům Bučovice

30.3. - 31. 3 31. 3

Vyškov – Besední dům

Trdlinky 2012 – dětské divadlo

Bučovice - Katolický dům Vyškov – Besední dům Drnovice – Kulturní dům Slavkov u Brna – zámecký park

Sňatková podvodnice

26. 4. 19. 5. 23. 6.

Název Přes přísný zákaz dotýká se sněhu F. R. Čech: Dívčí válka Modrovous Světáci Žárlivost – divadelní představení s Hanou Maciuchovou Přes přísný zákaz dotýká se sněhu

Poutníci Děvče z přístavu Muzikálové open-air představení v podání herců Městského divadla Brno

Příloha 6 Vybrané koncerty pro rok 2012 (zdroj: [46], [70], vlastní zpracování) Datum 12. 1 19. 1. 2. 2 21. 2. 2. 3. 13. 3. 20. 3. 22. 3. 17. 4. 20. 4. 19. 5. 10.6 5. 7. - 8. 7

9. 9. - 14. 9. 4. 10. 13. 10

Místo konání Vyškov Vyškov - Besední dům Vyškov – Posádkový dům armády Vyškov – Besední dům Vyškov – Besední dům Vyškov – Besední dům Vyškov – Besední dům Vyškov – Besední dům Vyškov – Besední dům Ivanovice na Hané – Kulturní dům Zámek Slavkov Zámek Bučovice Zámek Slavkov

Název Novoroční koncert s přípitkem starosty Eva a Vašek Koncert Miroslava Žbirky

Vyškov

ZpívejFest 2012 - mezinárodní festival dětských pěveckých sborů Kamelot Pocta Paganinimu - koncert houslisty Pavla Šporcla

Vyškov – Besední dům Zámek Slavkov

Koncert k poctě Emmy Destinové Petra Vlková Band Cikánský houslový virtuóz Marek Balog s kapelou Jakub Smolík s kapelou Máme rádi hudbu – muzicíruje celá rodina Souboj klavírních improvizátorů Karel Plíhal Z operety do operety - koncert J. Strauss Orchestr Concentus Moraviae Music festival Slavkov - festival dechových kapel a orchestrů z Belgie a Holandska

Příloha 7 Vybrané sportovní akce pro rok 2012 (zdroj: [46], [70], vlastní zpracování) Datum 14. 1. 17. 3 29. 3. 8. 4 14. 4. 14.4 28. 4. 8. 5. 2. 6. 15. 6.

Místo konání

Vyškov – sportovní areál Slavkov – Golfové hřiště Vyškov – Sportovní hala ZŠ Purkyňova Bučovice - kino

sraz: Sokolovna Ivanovice na Hané Ivanovice na Hané – hřiště Rozvíz Vyškov – Masarykovo náměstí

30. 6.

Vyškov – sportovní areál Slavkov u Brna koupaliště Zámek Slavkov

30.6 – 1.7

Slavkov u Brna

5. 7. 28. 7.

Rychtářov Zámek Slavkov

18. 8.

Luleč

15. 9.

Luleč

15. 9

Bučovice

16. 6. - 17.6. 23. – 24. 6

Název Běh kolem Uhřic – Uhřické kolečko Běh Drahanskou vrchovinou Běhání se svíčkou Lets golf 2012 – otevřený turnaj O pohár města Vyškova – moderní gymnastika SILÁK BUČOVIC - 1.ročník 40. ročník Pochodu osvobození města Vyškova trasy: pěší, cyklistické, dětská se soutěžemi Na kole Ivanovickou branou O pohár města - nohejbal Sportovně kulturní galaprogram před MČR v atletice - atletika pro děti, autogramiáda sportovních osobností, vystoupení Ewy Farné Mistrovství ČR v atletice mužů a žen Region cup 2012 – beachvolleyball – muži, ženy, mixy Oldtimer festival 2012 - setkání historických automobilových veteránů v zámeckém parku Mistrovství republiky do 23 let v beachvolleyballe – muži a ženy Moped Rallye Rychtářov Grand Prix d’Austerlitz 2012 - mezinárodní turnaj v pétanque Extraliga Repiko – Mistrovství ČR – střelecká soutěž – kolektivní střelba Mistrovství ČR Czech Open Popper single – střelecká soutěž, souboje jednotlivců BUČOVICKÁ 50 - pochod

Příloha 8 Vybrané další kulturní akce pro rok 2012 (zdroj: [46], [70], vlastní zpracování) Datum 22. 1. - 23. 1. 28. 1. 11. 2. 25. 2. 14. 3. 18. 3.

22. 3. 27. 3 31. 3. 4. 4. 12. 4. 24. 4. 30. 4. 12. 5.

18. 5. 19. 5 22. 5. 25. 5. 26. 5. 26. 5. - 27. 5. 16. 6. 3. 8. - 10. 8. 11. 8. -12. 8. 12. 8. 18. 8. 18. 8. 22. 9. 10. 11. 11. 11.

Místo konání Vyškov – Besední dům Vyškov – Zoo park Olšany –pohostinství U Pštrosa Vyškov – ZOO PARK Vyškov – Kino Sokolský dům Vyškov – nádvoří Muzea Vyškovska, Masarykovo náměstí Zámek Slavkov Bučovice – Obřadní síň Vyškov – ZOO PARK Vyškov – Sokolský dům Vyškov – Besední dům Vyškov – Masarykovo náměstí Krásensko Ivanovice na Hané – Palackého náměstí Vyškov – Masarykovo náměstí Bučovice – Katolický dům Ivanovice na Hané – Kulturní dům Vyškov – Muzeum Vyškovska Zámek Slavkov Slavkov u Brna Drnovice – Kulturní dům Zámek Slavkov Zámek Slavkov Vyškov – Masarykovo náměstí Zámek Slavkov Habrovany Zámek Slavkov Zámek Slavkov Vyškov - zoo

Název Screamers – V proudu času Řemesla na statku Košt slivovice Zabijačka a Masopust Festival Expediční kamera Smrtná neděla Zahájení turistické sezony na zámku GABRIELA VRÁNOVÁ - herecké vzpomínání Den ptactva a vítání jara Čile po Chile - diashow manželů Motanových Zdeněk Izer – Turné čtyř můstků Den v krojích Pálení čarodějnic Jarní trh Hanácký den XIII. zámecký košt vína Divoké kočky – travesti show VIII. vyškovská muzejní noc Kostýmované prohlídky zámku a prohlídky zámeckých krovů a půd Dny Slavkova a Svatourbanské hody Svatoantonínský košt vín Letní filmový festival Napoleonské dny - program s vojáky v dobových kostýmech, řemeslný jarmark, ohňostroj Vyškovská pouť Bál princezen 12. ročník srazu přátel historických vozidel Václavský jarmark a Burčákové slavnosti Hubertova jízda, mladá svatomartinská vína a svatomartinské hody Martinské posvícení