VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v podmínkách České republiky

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

R o z v oj d o br o d r už n é h o c e s t ov n í h o r u c h u v p o d mí n ká c h Č e s ké r e p u bl i ky Bakalářská práce

Autor: Hana Chvátalová Vedoucí práce: Ing. Ivica Linderová, PhD. Jihlava 2013

Copyright © Hana Chvátalová

Abstrakt CHVÁTALOVÁ, Hana: Rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v podmínkách České republiky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Ivica Linderová PhD. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 63 stran. Cílem bakalářské práce je identifikovat možnosti rozvoje dobrodružného cestovního ruchu v České republice. Práce prezentuje dobrodružný cestovní ruch jako stále se rozvíjející formu cestovního ruchu, která je součástí sportovního cestovního ruchu. Na základě analýzy primárních dat zjišťuje požadavky a preference potenciálních účastníků dobrodružného cestovního ruchu. Identifikací a zhodnocením možností uplatnění orientace na dobrodružný cestovní ruch na trhu v České republice přispívá k zvýšení teoretické úrovně poznání dané problematiky.

Klíčová slova Aktivita. Dobrodružství. Zážitek.

Abstract CHVÁTALOVÁ Hana: The development of adventure tourism in the Czech Republic. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. Supervisor Ing. Ivica Linderová, PhD. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2013. 63 pages. The goal of this bachelor thesis was to identify the opportunities for the expansion of adventure tourism in the Czech Republic. This work introduces progressively developing adventure tourism, which belongs to a group of sport tourism industry. Adventure tourist requirements and preferences were evaluated using available primary data. A proper identification and recognition of adventure tourism possibilities contributed to broaden the theoretical knowledge in the field of sport tourism industry.

Key words Activity. Adventure. Experience.

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Ivici Linderové, PhD. za odbornou pomoc, konzultace, cenné rady, připomínky a ochotu vést mě při zpracování bakalářské práce. Poděkování patří také za věnovaný čas a podporu. Poděkovat chci i mé rodině a to za oporu, kterou mi poskytovala nejen při vytváření této práce, ale také během studia.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne .……………………………............ podpis

Obsah Seznam grafů, obrázků, schémat a tabulek .................................................................... 5 Seznam zkratek ............................................................................................................. 6 Úvod ............................................................................................................................. 7 1

Dobrodružný cestovní ruch a jeho specifika .......................................................... 9 1.1

1.1.1

Dobrodružství ........................................................................................ 11

1.1.2

Zážitek ................................................................................................... 13

1.1.3

Typologie dobrodružného cestovního ruchu ........................................... 14

1.1.4

Vývoj dobrodružného cestovního ruchu ................................................. 16

1.2

2

3

Dobrodružný cestovní ruch v systému cestovního ruchu ............................... 10

Specifika dobrodružného cestovního ruchu ................................................... 18

1.2.1

Motivy účasti na dobrodružném cestovním ruchu .................................. 20

1.2.2

Požadavky na účasti na dobrodružném cestovním ruchu ........................ 22

Analýza dobrodružného cestovního ruchu v České republice ............................... 29 2.1

Cíl a metodika zkoumání .............................................................................. 29

2.2

Požadavky a preference účastníků cestovního ruchu v České republice ......... 31

2.3

Nabídka dobrodružných zájezdů v České republice ....................................... 39

2.3.1

Allegria – Firma na zážitky s.r.o. ........................................................... 39

2.3.2

Zážitky.cz s.r.o. ..................................................................................... 40

2.3.3

Zážitková agentura Eldorado s.r.o. – Netradiční zážitky ......................... 40

2.3.4

Komparace cen nabídek dobrodružných výletů ...................................... 41

Zhodnocení možností uplatnění orientace na dobrodružný cestovní ruch na trhu

v České republice ........................................................................................................ 47 Závěr .......................................................................................................................... 49 Seznam použité literatury ............................................................................................ 52 Příloha: Dotazník ........................................................................................................ 56

Seznam grafů, obrázků, schémat a tabulek Graf 1: Výběrový soubor z hlediska věku a pohlaví .................................................... 31 Graf 2: Preferované země pro trávení dovolené ........................................................... 32 Graf 3: Atraktivita dobrodružných aktivit ve vzduchu ................................................. 35 Graf 4: Atraktivita dobrodružných aktivit na vodě ....................................................... 36 Graf 5: Atraktivita dobrodružných aktivit na zemi ....................................................... 37 Graf 6: Ochota vycestovat v rámci určitého území ...................................................... 39 Obrázek 1: Pilíře dobrodružného cestovního ruchu ....................................................... 9 Obrázek 2: Trojúhelník zážitku ................................................................................... 14

Schéma 1: Řetěz služeb dobrodružného cestovního ruchu ........................................... 25 Tabulka 1: Milníky dobrodružných aktivit .................................................................. 18 Tabulka 2: Porovnání motivů podle demografického hlediska ..................................... 22 Tabulka 3: Rozřazení aktivit dle místa pořádání .......................................................... 28 Tabulka 4: Počet nabídek dobrodružných aktivit v jednotlivých krajích ...................... 41 Tabulka 5: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných ve vodě nebo na vodě ....................................................................................................................... 43 Tabulka 6: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných ve vzduchu 44 Tabulka 7: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných na sněhu .... 45 Tabulka 8: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných na zemi ...... 45

5

Seznam zkratek APEK

Asociace pro elektronickou komerci

ATDI

Adventure Tourism Development Index

ATTA & XOLA

Adventure Travel Trade Association & Xola Consulting

EOE

European Institute for Outdoor Adventure Education and Experiential Learning

GEA

Global Experience Alliance Mezinárodní aliance zážitkových firem

HDP

Hrubý domácí produkt

UNESCO

United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

UNWTO

United Nations World Tourism Organisation Světová organizace cestovního ruchu

WEF TTCI

World Economic Forum Travel and Tourism Competitiveness Index

WTTC

World Travel & Tourism Council

6

Úvod Česká republika je známá svojí bohatou historií a kulturními zdroji, řada památek je zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO (historické centrum Prahy, Telče, Českého Krumlova, Lednicko-valtický areál, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a další), zároveň však má naše země dobré předpoklady pro rozvoj zážitkového cestovního ruchu. Z hlediska bezpečnosti patří Česká republika k bezpečnějším destinacím. Je součástí Schengenského prostoru a Evropské unie., což přispívá k zjednodušení cestování mezi zeměmi a případní návštěvníci mohou tuto skutečnost brát v potaz. Více jak jedna třetina země je zalesněná, jsou tu hory, mnoho národních parků a chráněných oblastí, což je výborný potenciál pro trh dobrodružného cestovního ruchu. Relativně malá rozloha země umístěné ve středu Evropy kombinovaná s její výbornou dostupností a infrastrukturou představuje ideální podmínky pro dobrodružně orientovaný cestovní ruch (ATDI, 2012). Další rozvoj dobrodružného cestovního ruchu záleží zejména na spolupráci vlády a lokálních společností, tedy veřejného a soukromého sektoru. Požadavky účastníků dobrodružného cestovního ruchu neustále rostou. Přitom rozvoj dobrodružného cestovního ruchu (pochopitelně nejen v České republice) je ovlivněn demografickými, socioekonomickými a technologickými změnami. Česká republika je podle Adventure Tourism Development Index (ATDI) na 9. místě mezi zeměmi rozvíjejícími se ve čtyřech oblastech, kterými jsou udržitelný rozvoj, zdraví, podnikání a kulturní zdroje a na 31. místě podle World Economic Forum Travel and Tourism Competitiveness Indexu (WEF TTCI) se svými kulturními zdroji, zdravím a hygienou a infrastrukturou cestovního ruchu (ATDI, 2012). Cílem bakalářské práce je identifikovat možnosti rozvoje dobrodružného cestovního ruchu v České republice. Bakalářská práce je rozdělena na tři části. Teoretická část je zaměřena na terminologii dobrodružného cestovního ruchu. Zabývá se definováním a zařazením dobrodružného cestovního ruchu v systému cestovního ruchu. Popisuje základní termíny, jako jsou dobrodružství a zážitek. Určuje typologii a specifika dobrodružného cestovního ruchu, vývoj v posledních letech a motivy.

7

V analytické části byla prostřednictvím sekundárního výzkumu provedena analýza a komparace nabídek a cen vybraných zážitkových agentur. Zabývali jsme se také rozborem primárního výzkumu, který byl proveden prostřednictvím informačních technologií v rámci celé České republiky a osobním dotazováním v Kraji Vysočina. Následuje zhodnocení možného uplatnění orientace na dobrodružný cestovní ruch na trhu cestovního ruchu v České republice.

8

1 Dobrodružný cestovní ruch a jeho specifika V současnosti představuje dobrodružný cestovní ruch v průmyslu cestovního ruchu jeden z nejrychleji rostoucích doplňkových segmentů trhu a jeho obliba v posledních letech znatelně roste. Podle prezidenta americké Společnosti pro dobrodružný cestovní ruch (Adventure Travel Society) daný trh stoupá stabilně každým rokem o 8 %. Klientská základna v Evropě je podstatně slabší, ale vykazuje nárůst o 15 % ročně. [5] V první polovině roku 2013 UNWTO uvádí odhad 20 mil. turistů, kteří zamířili do Evropy. Ve střední a východní Evropě vzrostl počet návštěvníků o 7 % a v jižní Evropě a Středomoří o 6 %. Podle údajů zveřejněných Ministerstvem pro místní rozvoj zavítalo v roce 2012 do České republiky téměř 22,7 milionu zahraničních návštěvníků. Ve srovnání s rokem 2011 vzrostl jejich počet o 1,2 mil., tedy asi o 6 %. Z toho počtu bylo 8,9 mil. zahraničních turistů (39,3 %). Z těchto čísel se dá tedy předpokládat vzrůstající zájem o Českou republiku jako destinaci cestovního ruchu. Cestovní ruch je možné klasifikovat jako dobrodružný, pokud zahrnuje alespoň dva ze tří elementů, a sice interakci s přírodou, interakci s kulturou nebo fyzickou aktivitu, jejímž jádrem je výlet zahrnující všechny tři elementy (The George Washington University, ATTA & Xola, 2011). Obrázek 1: Pilíře dobrodružného cestovního ruchu

Zdroj: Zpracováno podle http://www.adventuretravel.biz

Dobrodružný cestovní ruch je jednou z forem cestovního ruchu. Hlavním rysem je neočekávanost, neexistence pevně daného programu, případně i určitá míra kontrolovaného rizika. Typickými aktivitami jsou horolezectví, vysokohorská turistika, zájezdy a pobyty s prvky extrémních a adrenalinový sportů — skoky volným pádem ze skal s padákem, bungee jumping, rafting a sjíždění divokých řek, extrémní lyžování, 9

paragliding a snowboarding na extrémních svazích. Součástí dobrodružného cestovního ruchu může být hipoturistika (Pásková, Zelenka, 2002). Účastníci dobrodružného cestovního ruchu přitom vyhledávají takové aktivity, které jsou spojeny s nebezpečím nebo testováním fyzických a morálních vlastností v boji s přírodou (Indrová, 2009). Za dobrodružný je cestovní ruch považován, pokud existuje dostatečný počet aktivit, které disponují znakem zážitku, a je k dispozici motiv dobrodružství. V dobrodružném cestovním ruchu je hodnota zážitku z dovolené zdůrazněna naplňováním fyzických a psychických potřeb (Trümper, 1995). Dobrodružný cestovní ruch je venkovní aktivita volného času, která se většinou odehrává v neobvyklých, exotických, odlehlých nebo divokých místech, někdy zahrnuje i určitou formu nepohodlí v rámci transportace a součástí je rovněž mírná či těžká fyzická aktivita (Heneghan, 2006). Orieška (2010) uvádí, že dobrodružný cestovní ruch souvisí s dobrodružstvím, jímž se rozumí vzrušující událost, odvážný až lehkomyslný skutek spojený s nebezpečím. Hlavní charakteristikou dobrodružného cestovního ruchu s jistou mírou kontrolovaného rizika, který vznikl z touhy po objevování, je neočekávanost a absence pevně daného programu. Účast je motivována potřebou zažít nějaké dobrodružství, touhou po neznámém, nevypátraném nebo dosud netknutém.

1.1 Dobrodružný cestovní ruch v systému cestovního ruchu Zařazení dobrodružného cestovního ruchu do forem a druhů cestovního ruchu je chápáno různě. Podle Indrové (2009) se liší názory autorů v určování stanovisek k zařazení. Hesková (2006) uvádí, že cestovní ruch se projevuje v každodenní praxi v různých druzích a formách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a technicko-technologických možnostech. Podle Heskové (2006) se hovoří o druzích cestovního ruchu tehdy, když za základ posuzování cestovního ruchu vezmeme motivaci jejich účastníků, tj. účel, pro který cestují a pobývají přechodně na cizím místě. O formách cestovního ruchu mluvíme, když jako základ posuzování cestovního ruchu vezmeme různé příčiny, které ho ovlivňují, a důsledky, které přináší. 10

Pásková a Zelenka (2002) zařazují dobrodružný cestovní ruch do forem cestovního ruchu. Dále jej zařazují mezi formy venkovského cestovního ruchu společně s agroturismem, ekoagroturismem, ekoturismem a kulturním cestovním ruchem. Berg podle Bütowa (2008) zařazuje dobrodružný cestovní ruch do druhů cestovního ruchu. Druhy cestovního ruchu podle něj odpovídají na otázku, proč cestujeme, tedy jaký je důvod cesty, motiv a cíl. Do druhů cestovního ruchu řadí také sportovní cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch, obchodní cestovní ruch a jiné. Jako motivy uvádí zotavení, regeneraci, zážitek a zkušenost. Cestovní ruch s dobrodružnými motivy se podle Indrové (2009) v poslední době vyčleňuje v samostatný typ cestovního ruchu. Dle kritéria motivace na účasti rozeznává dále: rekreační cestovní ruch, kulturně poznávací cestovní ruch, cestovní ruch s náboženskou orientací, cestovní ruch se vzdělávacími motivy, cestovní ruch se společenskými motivy, zdravotně orientovaný cestovní ruch, sportovně orientovaný cestovní ruch, cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí, cestovní ruch s profesními motivy a specificky orientovaný cestovní ruch. Gúčik (2010) řadí dobrodružný cestovní ruch do druhů cestovního ruchu, a to podle motivace. Společně s ním sem řadí rekreační cestovní ruch, sportovní cestovní ruch, kulturní cestovní ruch, zdravotní a lázeňský cestovní ruch, gastronomický cestovní ruch, obchodní cestovní ruch, nákupní a politický cestovní ruch. Dobrodružný cestovní ruch chápeme jako jednu ze základních forem cestovního ruchu. Řadí se sem společně s rekreačním, sportovním, kulturním, lázeňským / zdravotním, obchodním (kongresovým, incentivním), gastronomickým cestovním ruchem. Jedná o formu, která je spjatá s aktivní účastí turistů na dobrodružných aktivitách, které mají především sportovní charakter.

1.1.1 Dobrodružství Neexistuje jednotná charakteristika, kterou lze vystihnout termín „dobrodružství“ v souvislosti s cestovním ruchem. Nicméně existuje několik charakteristik, které tento pojem shrnují. Jedná se o nejistý výsledek, nebezpečí a riziko, výzvu, novinku, motivaci a vzrušení, únik, průzkum, objev a různé emoce. Charakteristika sama o sobě nevytváří

11

dobrodružství, ale dohromady tvoří to, co je obecně chápáno jako dobrodružství (Swarbrooke, 2003). Nejistý výsledek je jeden z nejdůležitějších aspektů dobrodružství. Nejistota v účastníkovi vyvolává vzrušení a odhodlání. Nejistotu může vytvořit určitá známka nebezpečí a novoty. V obou případech není jasné, jak skončí (Swarbrooke, 2003). Nebezpečí a riziko souvisí s nejistotou. Navzájem se velmi ovlivňují. Schopnost snášet riziko a nebezpečí je u každého jedince odlišná. Hranice mezi pozitivním vzrušením a strachem, spuštěným vlivem nebezpečí a rizika, jsou úzké. Každý člověk má své osobní hranice, které vnímá jako dobrodružství či ne (Swarbrooke, 2003). Výzva může nastat, jsou-li na dosah faktory jako nejistý výsledek, nebezpečí a riziko a může být intelektuální, morální, duchovní, emocionální a fyzická. Stupeň náročnosti má hodně co do činění s vnímanou intenzitou dobrodružství. Netýká se pouze míry nebezpečí, podstatná je také konkrétní fyzická a duševní konstituce účastníka (Swarbrooke, 2003). U novinky jde především o nový zážitek. Pro některé není to, co už jednou zažili dobrodružství (Swarbrooke, 2003). Dobrodružství je stimulující a intenzivní zážitek. Během dobrodružství jsou lidé vystaveni prostředí a situaci, které stimulují smysly, emoce, intelekt i tělo. Tato stimulace a vzrušení, které jsou často vnímány jako živost a zvýšení pozornosti, jsou způsobeny adrenalinem. Hranice mezi úzkostí a vzrušením je velmi malá a u každého člověka je rozdílná. Stimulace a intenzita, kterou zažíváme v průběhu dobrodružství, pomáhá při úniku z každodenního života (Swarbrooke, 2003). Normální svět a rutina jsou na nějakou dobu mimo vnímání a člověk vstoupí do jiného světa. V průzkumu a objevu prosazuje účastník vlastní znalosti a zkušenosti. Toto může také vnímat jako odměnu. Dobrodružství je vždy emocionální záležitost. Účastníci investují často hodně emocí do dobrodružství, dřív než k němu vůbec dojde. To se může prostřednictvím snění, starostí, prožívání pocitu úzkosti a vzrušení. Zážitek z dobrodružství se podobá horské dráze emocí, kde účastník zažije řadu emocí jako součást dobrodružství (Swarbrooke, 2003). Definice dobrodružství, které se objevují v literatuře, nejsou příliš výstižné a jsou většinou přizpůsobeny oblasti, pro kterou je zapotřebí konkrétní definici využít. Pro ilustraci uveďme několik těchto definic (Kirchner, 2009). 12

Beard a Wilson (2004) popisují dobrodružství jako termín obecně naznačující výchovné, vzdělávací nebo rekreační aktivity, které jsou vzrušující, napínavé a představují fyzickou výzvu. Dobrodružství vyžaduje prvek skutečného nebo subjektivně vnímaného rizika, kterému je účastník v průběhu činnosti vystaven. Toto riziko může být fyzické, emocionální, intelektuální nebo materiální. Autoři zároveň podotkli, že je zde vynechána nebo opomenuta sféra pracovní, kde se dobrodružství vyskytuje také. Navíc nesouhlasí s tvrzením, že při přijetí dobrodružství je nutné podstoupit i fyzickou výzvu. European Institute for Outdoor Adventure Education and Experiential Learning (EOE) chápe dobrodružství jako objevování nových oblastí pro získávání prožitků a zkušeností. Proces, který přitom probíhá, můžeme nazvat učením se pomocí prožitků a zkušeností (Neumann, 2004). Můžeme přitom definovat 5 fází dobrodružství, a to fázi hry nebo experimentování, fázi dobrodružství, fázi mezního dobrodružství, fázi nehod, reálného nebezpečí a fázi smrti. Fáze hry nebo experimentování leží pod hranicí normálních schopností - minimální zapojení, strach z fyzické újmy chybí, odpověď se pohybuje na škále legrace / příjemné až nudné / ztráta času. Fáze dobrodružství nastává, když jedinec má vše pod kontrolou a je si vědom svých schopností. Strach z fyzické újmy prakticky chybí, dochází k progresivnímu učení dovednostem. Při třetí fázi mezního dobrodružství dochází k tomu, že jedinec již nemá vše pod úplnou kontrolou, ale je schopen uspět, pokud se bude snažit nebo bude mít štěstí. Projevuje se nejistota výsledku a strach z fyzické újmy, prožívá se psychický stres, pýcha a uspokojení při úspěchu. Fázi nehod a reálného nebezpečí, při které nemá jedinec nic pod kontrolou, provází přecenění sil, strach, panika, možnost vysokého zapamatování a ponaučení. Pátou a zároveň poslední je fáze smrti (Martin & Priest, 1986).

1.1.2 Zážitek Podle psychologického slovníku (Hartl a Hartlová, 2000) je zážitkem každý duševní jev, který jedinec prožívá. Je vždy vnitřní, subjektivní a citově provázaný. Jedná se o zdroj osobní zkušenosti. Zážitky se hromadí celý život a skládají jedinečné duševní bohatství každého člověka.

13

Obrázek 2: Trojúhelník zážitku

Zdroj: Zpracováno podle TARSSANNEN, S.: Handbook for experience Tourism Agents

Některé jazyky (např. angličtina, němčina) nerozlišují pojmy prožitek, zážitek a zkušenost. Český jazyk tyto pojmy rozlišuje. Prožitek chápe jako součást zážitku. Prožitek je podle Kirchnera (2009) konkrétnější svým obsahem, je jasněji ohraničený. Může se říci, že jeden zážitek se může skládat z několika různých prožitků (kurz může být nádherným zážitkem, jednotlivé momenty však hlubokým osobním prožitkem). Slovo zážitek má obecnější význam než slovo prožitek a je mu významově nadřazeno. Zážitek čerpá z proudu prožitků. Zážitek tak v sobě obsahuje současně uskutečněné prožitky (emoční náboj ze situace a jednání) a zvnitřněné zkušenosti (proces uvědomění a zvnitřnění). Prožitek tedy pro nás spíše vystihuje aktivitu prožívání (především jeho přítomnostní charakter – tělesný i duševní) než jeho pasivitu. Jestliže se však k tomuto prožitku (nebo souboru prožitků) vracíme v minulosti (vzpomínka, analýza děje apod.), jeví se nám vhodné označení jako zážitek. Trvání zážitku závisí jednak na dispozici k převaze jedné nebo druhé funkce a jednak na intenzitě stimulace. Intenzivnější podněty se projeví větší perseverací (utkvělostí), vyžadují delší dobu restituce nervových buněk, neboť jsou spojeny s větším výdejem nervové energie (Smékal, 2009).

1.1.3 Typologie dobrodružného cestovního ruchu Mnoho lidí v rámci účasti na cestovním ruchu vyhledává prioritně takové aktivity, které jsou spojeny s nebezpečím nebo testováním fyzických i morálních vlastností v boji s přírodou. Jestliže tradiční turisté oceňují vizuální krásu přírody a poznání života v ní, 14

dobrodružně orientovaní turisté vyhledávají intenzivní zážitky a poznání přírody, případně dokonce boj s ní, který je často spojen s nebezpečnými situacemi. Dobrodružný cestovní ruch je rozdělen na dva typy, a to tvrdý a měkký. Tvrdý dobrodružný cestovní ruch (hard adventure tourism), občas nazýván extrémní, přitahuje hlavně lidi milující adrenalin a zahrnuje náročný fyzický výkon, jenž obsahuje riziko úrazu (např. ochrnutí), nebo dokonce smrti. Tyto aktivity se zpravidla odehrávají ve volné přírodě. Mezi tyto aktivity lze zařadit např. horolezectví, heliskiing, paragliding, kitesurfing, kayaking nebo rafting. Přitom tvrdý dobrodružný cestovní ruch lze rozdělit do dvou podskupin: aktivní a pasivní. Mezi aktivní tvrdý dobrodružný cestovní ruch patří výše zmíněné horolezectví, výstupy na velehory, rafting, absolvování kurzů přežití atd. K pasivnímu tvrdému dobrodružnému turismu se řadí skoky z mostů, z letadla a podobné aktivity. V pasivním tvrdém dobrodružném cestovním ruchu je nižší potřeba znalostí, dovedností a tento způsob trávení volného času obvykle jen vyžaduje překonání přirozeného pudu sebezáchovy. [5] K nejznámější specifické kategorii tvrdého dobrodružného cestovního ruchu patří vzrušující cestovní ruch (thrill tourism). Bungee jumping, rafting, horolezectví a speleologie, parasailing, b.a.s.e. jumping jsou populárními formami vzrušujícího cestovního ruchu. To vše vyvolává adrenalin a pocit nebezpečí. Tento typ dobrodružného cestovního ruchu se většinou pořádá prostřednictvím zavedené organizace, která poskytuje příslušná bezpečnostní a vzdělávací opatření, protože většina aktivit může být velmi riskantní. [17] Bezbariérový cestovní ruch se dělí mezi tvrdý a měkký dobrodružný cestovní ruch, který poskytuje výlety, které mohou mít podobu kulturního průzkumu a extrémních aktivit, jako je bungee jumping nebo rafting. Bezbariérový cestovní ruch je rostoucí odvětví, které se snaží poskytnout jednotlivcům se zdravotním postižením takovou dobrodružnou zkušenost, která by jinak mohla být mimo dosah jejich možností. Několik společností pro bezbariérový cestovní ruch poskytuje těmto osobám přizpůsobené balíčky se specializovaným vybavením a instruktáží. [17] Měkký dobrodružný cestovní ruch (soft adventure tourism) je určen pro lidi, kteří nevyhledávají adrenalin. Obvykle zahrnuje fyzicky méně náročné aktivity. Měkký dobrodružný turismus často obsahuje vzdělávací, ekologické nebo kulturní exkurze s průvodcem, pořádané do odlehlých koutů světa, např. snowcoach průzkumy ledovců, 15

návštěvy relativně nerozvinuté destinace, safari na velbloudech v severní Africe, cesty do zapadlých částí jihovýchodní Asie, archeologické expedice, dobrovolnictví, ale také kempování, jízdu na koni nebo kole, rybaření, plachtění, šnorchlování, kanoistiku. Tento typ dobrodružného cestovního ruchu je oblíben především u rodin s dětmi a lidí předdůchodového věku. [5] Součástí měkkého cestovního ruchu jsou některé specifické kategorie cestovního ruchu, např. ekoturismus a ethno cestovní ruch. Ekoturismus je forma cestování, kdy účastník zkoumá nevyvinuté, přírodní a kulturně citlivé oblasti s touhou zažít je a ponechat beze změn. Ekoturismus se provádí s minimálním vybavením, v jednodušším ubytování a s citlivým přístupem k získávání jídla a přístřeší. Ideální destinace pro ekoturistiku jsou amazonské deštné pralesy, arktické oblasti (vhodné např. ke sledování ledních medvědů), kostarické deštné pralesy a bariérové útesy. [17] Ethno cestovní poskytuje účastníkům kontakt s různými kulturami a lidmi po celém světě. Často zahrnuje dlouhé cesty do nerozvinutých oblastí. Tento typ dobrodružného cestovního ruchu znamená určitá rizika, která mohou představovat nemoci, sociální či politické nepokoje, požadavky bezpečnosti potravin a i fyzické požadavky. Dalším aspektem při účasti na ethno cestovního ruchu je nepříznivý vliv na místní obyvatelstvo. [17]

1.1.4 Vývoj dobrodružného cestovního ruchu Podle některých zdrojů neexistuje přesné datum, kdy se moderní dobrodružný cestovní ruch „narodil“. Lidé od pradávna lezli na hory, skály, díky letadlu skákali pomocí padáku k zemi, sjížděli řeky a účastnili se takových aktivit, které se v této době řadí k dobrodružnému cestovnímu ruchu. Tedy přetvořily se tak, že se prodávají jako produkt cestovního ruchu a kupují je účastníci na trhu. Před několika desítkami let byla uskutečněna první plánovaná výprava do Himálaje v Nepálu. V roce 1970 byl realizován první komerční rafting v Etiopii, v roce 1980 byl splaven egyptský Nil a proběl také první výstup na horu Mount Ararat v Turecku. V 90. letech se zájem obrátil na švýcarské Alpy a potápění v Thajsku. Dále se začaly pořádat výstupy na Mount Everest, expedice do Antarktidy a další dobrodružné aktivity po

16

celém světě. V dnešní době přešel zájem na jízdu v kajaku a trekking v oblastech Střední Ameriky, Dominikánské republiky a Kostariky. [19] K mezníkům dobrodružného cestovního ruchu můžeme zařadit také vznik bungee jumpingu. Bungee jumping vznikl z tzv. liánového skoku, který provozovali domorodci na Nové Guineji. První bungee jump v Evropě se konal 1. dubna 1979 v anglickém Bristolu a první komerční skok se udál na Novém Zélandu v roce 1986. Zhruba v této době se dále začal rozvíjet dobrodružný cestovní ruch a hlavně tzv. balíčkové produkty dobrodružného cestovního ruchu. [7] V průběhu let se aktivity spojené s dobrodružnými zájezdy měnily. Zatímco v minulosti se těšily značné oblibě lovecké zájezdy nebo jachting, v současnosti je asi nejvíce oblíbený rafting, vysokohorská turistika či horská cykloturistika. Stejně tak se mění lokality zájezdů. Dříve se cestovalo hodně do Ruska, Afriky nebo na Aljašku. Nyní se jezdí spíše do Thajska, Rakouska, Jižní a Střední Ameriky. Také se začíná dobrodružná a aktivní turistika rozmáhat v Černé Hoře, která nabízí ideální přírodní a klimatické podmínky pro všechny moderní druhy aktivní a dobrodružné turistiky (plachtění, windsurfing, jachting, rafting, velký rybolov, rybolov, potápění, vodní skútry, motorové čluny a vodní lyžování, cykloturistika, horská turistika, alpinismus, lyžování, paragliding). [5]

17

Tabulka 1: Milníky dobrodružných aktivit Období

Dobrodružná aktivita

Kdo

Místo Česká republika

1851

První vyhlídkový let balonem za úplatu

Coxwell

1888

Přechod grónského kontinentálního ledovce

Fridrich Nansen

Grónsko

1911

První seskok padákem z letadla

Grant Morton

USA

1948

Freediving

Raymond Bucher

USA

60. léta 20. století

Rozvoj surfingu jako náplň volného času

1965

Vznik snowboardingu

Sherman Poppen

1967

Vznik windsurfingu

Jim Drake

USA

70. léta 20. století

První seskok z Kienovy houpačky

Helmut Kiene

Francie

1979

První let paraglidem pro veřejnost

Gérard Bosson

Francie

1983

První tandemový seskok

Ted Strong

USA

počátek 90. let 20. století

Vznik pořádání komerčních výprav na Mount Everest

Rob Hall

Himálaj

USA

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.

1.2 Specifika dobrodružného cestovního ruchu Podle Oriešky (1999) se dobrodružný cestovní ruch řadí k formám sportovního cestovního ruchu a úzce souvisí se službami volného času a animacemi v cestovním ruchu. A to tak, že touha po dobrodružství se může naplnit účastí na animačních programech. Dobrodružný cestovní ruch je součástí sportovního cestovního ruchu jako výsledek touhy po neznámém, po objevování, s cílem zažít nějaké dobrodružství s jistou mírou kontrolovaného rizika. Aspekty dobrodružství souvisejí s kategoriemi emocionálního a iracionálního života člověka, který má v každodenním životě všechno racionálně uspořádané, organizované, pravidelné a u něhož dobrodružství v původním smyslu nemá takřka žádné místo. Jde o touhu člověka změnit alespoň na krátký čas každodenní způsob života na alternativní způsob života vykonáváním rozličných aktivit (Hesková, 2006). 18

Hesková (2006) zařazuje dobrodružný cestovní ruch mezi formy cestovního ruchu také z hlediska motivace. Formy cestovního ruchu mohou být kombinovány, proto je dobrodružný cestovní ruch často spojován se sportovním cestovním ruchem. Typickými aktivitami jsou horolezectví, alpinismus (tj. vysokohorská turistika spojená s horolezectvím), vysokohorská turistika a trekking, zájezdy a pobyty s prvky extrémní turistiky jedná se o fyzicky, psychicky i materiálně náročnou turistiku, např. pobyty v jeskyních, v přírodě na přežití v polárních oblastech, na Sahaře, expedice, zájezdy a pobyty s prvky adrenalinových sportů, jako je paragliding, canyoning (pomocí vodáckého a horolezeckého vybavení se prostupuje úzkou soutěskou řeky), rafting (sjíždění divokých řek na gumovém člunu), bungee jumping, parašutismus, skoky volným pádem ze skal s padákem, lety balonem, bezmotorové létání, potápění, extrémní lyžování, snowboarding na extrémních svazích aj. (Drobná a Morávková, 2007). Orieška (2010) také uvádí typické aktivity dobrodružného cestovního ruchu a to, zájezdy a pobyty zaměřené na horolezectví (alpinismus) nebo vysokohorskou turistiku, zájezdy a pobyty s prvky extrémních sportů v extrémních podmínkách, zájezdy a pobyty s prvky adrenalinových sportů. Podle Switchback Travel (2013) jsou nejlepšími destinacemi dobrodružného cestovního ruchu pro rok 2013 Island, Patagonie, Maroko, Aljaška, Brazílie, Grónsko, Itálie, Jihoafrická republika, Norsko a Slovinsko. K typickým destinacím patří také Nový Zéland, Austrálie, Nepál, z evropských zemí již zmíněné Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko a Černá Hora. Bylo zjištěno, že se stále více zvyšuje obliba činností, které souvisí s dobrodružstvím a rizikem. Másilka (2005) prezentuje pojmovou mapu, která tvoří asociace k dobrodružství. Takovými aspekty jsou fyziologické (adrenalin), filozofické (svoboda, výzva) a psychologické. Psychologické se dále dělí na prožitek, zážitek (výzva, překonání se, úlet), vztahy (k sobě samému, k okolí, k přírodě), emoce a pocity (strach, radost, vzrušení, napětí). Dobrodružství se spojuje především s prostředím (neznámo, cesta, kolektiv, příroda), s akcí (skočit, letět) a hmotou (padák, lano). Někdo se spokojí s „běžnými“ prožitky, které nabízí každodenní život, jiní potřebují prožitky daleko intenzivnější. Vlivem technických možností a pokroku se stále snižuje možnost získávat prožitky v běžném životě, které by uspokojily potřebu potenciálních 19

návštěvníků. Pro udržení psychické rovnováhy je to však nezbytné. Vhodným prostředkem k řešení této situace jsou právě pohybové aktivity a sport, jak tvrdí Hošek (2000 in Kirchner, 2009). Účastníci vyhledávají dobrodružné aktivity většinou v březnu nebo v dubnu až říjnu. Toto období proto můžeme označit jako hlavní sezonu pro pořádání dobrodružných aktivit. Jedná se o zážitky na vodě, na zemi a hlavně ve vzduchu. Prosinec až duben je doba, kdy může účastník zažít takové aktivity, jako je skijöring, mushing, jízda se psím spřežením a snowkiting. Tedy takové aktivity, které jsou závislé na sněhu. Existuje také řada aktivit, které mohou probíhat celoročně. Tyto aktivity se konají v zastřešených prostorách, např. simulované lety nebo skydiving ve větrném tunelu.

1.2.1 Motivy účasti na dobrodružném cestovním ruchu Motivaci můžeme vymezit jako potřebu vedoucí lidi k rekreaci a dovolené nebo k potřebě různých aktivit provozovaných ve volném čase. Motivační faktory lze rozdělit na řadu kategorií, a to na fyzické (relaxace, zdraví, sportovní aktivity), emocionální (únik, fantazie), kulturní (prohlídky památek, poznávání historie), postavení (exkluzivita, módnost), osobní a osobní rozvoj (získávání jiných a nových znalostí a dovedností). Determinující faktory určují, zda zákazník bude vůbec moci někam jet. Patří mezi ně jeho disponibilní část příjmů, pracovní a rodinné závazky, množství volného času, dostupnost informací o produktech, zákazníkovy představy o různých typech dovolených a konkrétních cílech cest, různá roční období spolu s cenami v místě rekreace (Horner, 2003). Orieška (1999) řadí mezi aspekty na účasti změnu, a to s přívlastky jako nová, neočekávaná, živelná, neobyčejná, dále výzvu – vyzvání s přívlastky nepohodlné, náročné, těžké, očekávající nebezpečí a taktéž romantiku z návratu k přírodě, spojenou s jednoduchým až primitivním způsobem života během dovolené. Základními motivy účasti na dobrodružném cestovním ruchu jsou podle Drobné a Morávkové (2007) získání neobvyklých zážitků, chuť po poznání sebe sama a hledání hranic svých možností, romantika spojená s pobytem v přírodě (i v jednoduchých až primitivních podmínkách a změna prostředí a touha zažít něco neobvyklého). Potřeby získávat intenzivní prožitky a zážitky souvisí i s globalizací. Globalizace jde ruku v ruce s konzumní společností. Navíc vlivem techniky mizí ze světa přirozené 20

výzvy. Každá výzva znamená pro člověka i příležitost k prožitku a zážitku s vyšší mírou intenzity. Tím, že má člověk stále méně času, vyhledává zážitky, které jsou co nejintenzivnější a odehrávají se v co možná nejmenším časovém prostoru. Každý člověk potřebuje totiž naplnit

určitou hladinu zážitků, aby nebyla narušena jeho

biopsychosociální rovnováha a mohl tak bez problémů fungovat. Když mu na „normální“ zážitky nezbude čas, musí hladinu zážitků doplnit ve svém zbývajícím čase daleko intenzivnějším prožitkem a zážitkem, než je onen „normální“ zážitek. [27] Z demografického hlediska se motivy na účasti na dobrodružném cestovním ruchu liší. Především mladší generace lidí ve věku mezi 18-30 lety a lidé ve věku mezi 31-44 lety cestují často a velmi rádi hledají velmi dobrou a novou nabídku destinace či zážitku. Tyto generace mohou být rozděleny do dvou skupin, a to na ty, kteří mají vyšší příjem, ale málo času, a na ty, kteří mají menší příjem, ale za to více času. První skupina chce dosáhnout během své dovolené co nejvíce autentických zážitků. Nehledají jen odpočinek, ale aktivity, které jim poskytnou adrenalin a dobrodružství. Tito lidé odpočívají spíše aktivně. Těmito aktivitami může být výstup na horu, expedice a také poznávání cizích zemí. Cestují především prostřednictvím cestovní kanceláře. [10] Do druhé skupiny patří mladí lidé, kteří tolik nevydělávají. Jejich motivem je cestovat a prožít co nejvíce zážitků s malým rozpočtem. Cestují především individuálně (tj. bez zprostředkování cestovní kanceláří) a ve větších skupinách. Jsou ochotni cestovat vlakem nebo nízkonákladovými aerolinkami. V generaci ve věku 45 až 64 let probouzí cestování za dobrodružstvím zkušenosti, kterých dosáhli během života. Tito lidé mají více peněz a času. Pokud oplývají dobrým zdravím a zvědavostí, chtějí prožít něco, co během doby, kdy pracovali, nemohli zažít. Dávají přednost dobrodružství v kombinaci s kulturním zážitkem. Prostřednictvím touroperátora se účastní dvou až tří výletů nebo zájezdů během celého roku. Jsou ovlivňováni četbou knih, sledováním televize a příběhy od přátel a chtějí zažít něco autentického, jedinečného a mít také tuto zkušenost. [10]

21

Tabulka 2: Porovnání motivů podle demografického hlediska Generace

18-30 let až 31-44 let 1. skupina 2. skupina

45-64 let

Motiv

co nejvíce autentických zážitků

co nejvíce zážitků za co nejméně peněz

zvědavost

Četnost dovolených

1x ročně

1x ročně

2x až 3x ročně

Druh

dovolená s aktivním odpočinkem

poznávací a dobrodružnější dovolená

dobrodružství s kombinací kulturního zážitku

Realizace

přes cestovní kancelář

individuálně nebo ve větších skupinách

přes cestovní kancelář

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.

1.2.2 Požadavky na účasti účastníků na dobrodružném cestovním ruchu Zákazníci kupují takové produkty, které mohou optimálně uspokojit jejich aktuální potřeby a přání. Z hlediska nabídky služeb tedy platí, že nabízené produkty musí odpovídat momentálním požadavkům zákazníků. Zvyšující se zkušenosti s cestováním vytvářejí z hostů ve vztahu ke kvalitě a ceně služeb cestovního ruchu kritické zákazníky. Host svou dovolenou prožívá jako komplexní zážitek. Při svém rozhodování o dovolené zpravidla vybírá určitou formu podle svých představ a zálib – odpočinkovou, sportovní, vzdělávací nebo kulturní dovolenou, případně různé kombinace. Teprve potom se začne zajímat o ubytování, místo, stravování a dodatečné služby a také o dopravní spojení. Účastník cestovního ruchu je dokonale informován a je vhodné předpokládat, že je také vybíravý a náročný. Přeje si řetězec služeb, který je možno co nejjednodušeji a nejrychleji objednat a který je komfortně a komplexně organizován. Vysoce hodnotný trh volného času má dnes již jedno společné – inscenovanou kvalitu a rozmanitost zážitků, od kulturně poznávacího zájezdu až po dobrodružný výlet do hor. Inscenovat zážitky znamená organizovat vzájemně sladěný řetězec služeb, který spojuje hladký průběh, pohodlí, komfort a zážitky. Nové úspěšné nabídky pro trávení volného času a dovolené tuto schopnost perfektně zvládají. Turistická destinace nemusí nabízet všechno, ale musí nabídnout přesně to, co si

22

vybraný host přeje, a to takovým způsobem, jakým si to představuje a očekává (Beránek, 1999). Poskytovatelé těchto produktů – specializované cestovní kanceláře (zážitkové agentury) mají za povinnost zajistit v rámci realizace svých produktů maximální míru bezpečnosti pro své klienty. To předpokládá též stanovení požadavků na fyzické a psychické předpoklady ve vztahu k případným možným obtížím, se kterými se během realizace produktu dobrodružného cestovního ruchu může klient setkat, zejména z pohledu fyzické a psychické způsobilosti, technických schopností, obtížnosti terénu, nadmořské výšku nebo klimatu. Samostatnou částí jsou požadavky na povinnou výbavu. Jedná se tedy o „činnosti, které zahrnují stanovení požadavků na turisty pro účast v tomto produktu, a to podle stupně náročnosti a rizika nabízeného produktu, včetně požadavků na odbornou způsobilost průvodce, jenž realizuje podle stanoveného programu tento produkt a vede skupinu turistů, a to zejména z pohledu odpovědnosti za jejich bezpečnost spočívající v průběžném vyhodnocování předpokládaného rizika v rámci realizovaného produktu“ (Seifertová a kolektiv, 2013). Potřeby a preference účastníků je možné rozdělit dle časového úseku, ve kterém se, vzhledem k účasti na cestovním ruchu, nacházejí tedy před účastí, v době účasti, po účasti na cestovním ruchu. [2] Fáze před účastí na cestovním ruchu zahrnuje všechny potřebné přípravné práce a organizaci, které účasti předcházejí, a to především přímé a nepřímé získávání informací ohledně přístupnosti destinace a zařízení cestovního ruchu, poskytovaných služeb apod. Přímé informace jsou získávány potenciálním účastníkem cestovního ruchu ze zdrojů jako internet, specializované knižní publikace, zkušenosti známých, přátel apod. Lidé, kteří preferují dobrodružný cestovní ruch, získávají informace také od instruktorů, lektorů a trenérů. [2] Účastníci požadují především informace, které zahrnují popis a rozsah nezbytné odborné

přípravy

předcházející

cestě,

orientaci

nebo

příslušnou

kvalifikaci

v požadované oblasti, a pokud je stanovena praxe pro určité činnosti v rámci produktu dobrodružného cestovního ruchu, kde a kdy byla tato praxe realizována, zdravotní požadavky (např. vakcinace), vybavení nebo oblečení potřebné pro zajištění bezpečnosti v rámci účasti v aktivitách dobrodružného cestovního ruchu, údaje, které musí být

23

vyžadovány od účastníků věk, pohlaví, způsobilost účastníka (Seifertová a kolektiv, 2013). V průběhu fáze účasti na cestovním ruchu je prvním důležitým aspektem uspokojení potřeb a požadavků týkajících se možnosti dopravy do a v jejím rámci, následně stravovacích a ubytovacích služeb, využití zdrojů destinace a v případě dobrodružného cestovního ruchu účasti na aktivitách, které nabízí. V této fázi je nejvíce výrazný případný nesoulad mezi informacemi získanými v první fázi a skutečností zjištěnou po příjezdu do destinace. V dobrodružném cestovním ruchu je velmi důležitým aspektem bezpečnost. Informace ohledně bezpečnosti, pravidel chování musí být pochopitelné pro všechny. [2] Fáze po účasti na cestovním ruchu zahrnuje hodnocení pobytu účastníky cestovního ruchu, jakož i aktivity destinace nebo zařízení cestovního ruchu za účelem zjištění spokojenosti s pobytem. [2] Schéma řetězu služeb dobrodružného cestovního ruchu (Schéma 1) uvádí služby poskytované před účastí, během účasti a po účasti na dobrodružné aktivitě. Před účastí se účastník informuje o dané aktivitě. Jedná se o informace o termínu, kdy je možné se aktivity zúčastnit, který představuje především konkrétní období, ve kterém se v daném roce aktivity konají. Také co daná aktivita obnáší, jaké jsou váhové limity, jaké je potřeba vybavení a hlavně místo konání aktivity. Jako doplňující informace se účastníkům podávají požadavky na vhodné oblečení a obuv. Účastník je povinen si zaregistrovat či zarezervovat termín, kdy chce vybranou aktivitu prožít. Během účasti je nejdůležitější, aby mu instruktor či lektor poskytl detailní instruktáž, při které se účastník školí o řízení, průběhu a zakončení aktivity. Hlavním prvkem této instruktáže je poučení o bezpečnosti. Po instruktáži se účastník zúčastní aktivity, při níž je pod dohledem instruktora nebo lektora. Mezi doplňkové služby můžeme zařadit ubytování a stravování. A to proto, že u většiny nabídek dobrodružných aktivit na území České republiky se tyto služby neposkytují. Ubytování a stravování je v ceně zážitku při vícedenních kurzech či při aktivitách provozovaných v zahraničí. Po zakončení aktivity poskytují instruktoři možnost rozboru aktivity, což představuje zhodnocení, rozbor chyb a rady pro jejich další vyvarování, pokud nějakým chybám došlo. Účastník má možnost také využít služeb kameramana či fotografa, ti mohou vytvořit památku na danou

24

aktivitu. Účastníkům nejrůznějších aktivit často poskytují také certifikáty, pamětní listy, diplomy apod. Schéma 1: Řetěz služeb dobrodružného cestovního ruchu

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Charakteristickou potřebou je téměř vždy nutné speciální pojištění pro účastníky této turistiky, speciální vybavení účastníků výzbrojí a výstrojí, která je určena pro jednotlivé dobrodružné aktivity. Úrovně ubytování se liší podle místa i podle typu zájezdů. Lze zajistit i ubytování libovolné kategorie podle přání zákazníka, pokud jsou v požadované lokalitě k dispozici. Obvykle se nabízí ubytování v zařízeních jako je hotel, penzion ve dvou- až třílůžkových pokojích či apartmánech. Jejich styl a kvalita se liší podle navštíveného místa či země. V našich se úroveň těchto ubytovacích kapacit označuje různým počtem hvězdiček. Od kategorie *** lze počítat s WC a sprchou na pokojích, v nižších kategoriích může být sociální zařízení společné. Dále je možno počítat s ubytováním v hostelích, turistických ubytovnách a horských chatách, kde se poskytují vícelůžkové pokoje, např. nejčastěji tří- až šestilůžkové se společným sociálním zařízením. Mezi cenově dostupné typy ubytování patří také bungalovy, mobilní domy (tzv. mobilhome),

25

kempy a tábořiště. Kempy a tábořiště se využívají především při vícedenním trekingu ve volné přírodě. [6] Požadavky na aktivity pořádané ve vzduchu jsou víceméně stejné. Je ale rozdíl, zda se skáče tandemový seskok, létá se s paraglidem, na vyhlídkový let balonem, větroněm, dvouplošníkem, vrtulníkem nebo akrobatické lety. K těmto aktivitám je řazen také bungee jumping, Kienova houpačka a skydiving. Jejich materiálně technická základna v případě letu spočívá v potřebě menšího letiště, které je vybaveno vzletovou plochou, řízením provozu, zařízením pro provozní ošetřování a údržbu letadel, zásobováním pohonnými hmotami a prostorem pro instruktáž. S paraglidem je možné startovat na kopci nebo lze i z roviny pomocí vlečného zařízení. Nejdůležitější položkou jsou letadla. Jedná se o stroje určené k jednotlivým aktivitám. V nabídkách jsou vyhlídkové lety

větroněm,

Cessnou,

vrtulníkem,

horkovzdušným

balonem,

historickým

dvouplošníkem, a to opět pod vedením zkušených pilotů. Dále jsou potřeba k seskoku, tandemovém seskoku a paraglidingu různé typy padáků a záložních padáků a také speciální oblečení. Váha skokana je určená do 95 kg, maximálně do 110 kg. V případě nadváhy se platí příplatek K létání s paraglidem je zapotřebí pro pohyb vzduchem paraglidingový kluzák. Bungee jumping a Kienova houpačka se skáče z mostů, skal, balonů, jeřábů, budov. K vybavení pro tyto skoky patří lana a postroje. Váha skokana by se měla pohybovat od 40 do 160 kg. Velký vliv na většinu těchto aktivit provozovaných ve vzduchu mají povětrnostní podmínky. Skydiving se provozuje v uzavřeném větrném tunelu, kde se letec vznáší v proudu větru. K této aktivitě se využívá tzv. skydive aréna. U dobrodružných aktivit provozovaných na vodě a ve vodě je hlavně potřeba materiálně technická základna v podobě vodní plochy, jako jsou řeky, jezera a vodní nádrže. Vyhledávaným aktivitami jsou vodní lyžování, jízda na vodním skútru, motorovém člunu, jachtě, rafting, flyboarding, kiteboarding, wakeboarding a wakesurfing, potápění a freediving. Tyto zážitkové aktivity se uskutečňují pod dohledem zkušeného a školeného instruktora. Do materiálně technické základny tedy můžou být zařazeny nejen výše zmíněné vodní plochy, ale také umístění a ukotvení dopravních prostředků, jako jsou vodní skútry, motorové čluny, jachty, rafty, kajaky a kánoe. K jízdě se zapůjčuje i speciální vybavení jako neopren či ochranné pomůcky (helma a vesta). Při flyboardingu je flyboard poháněný vodním skútrem, kde tlak vody vytváří trysky, které jsou upevněny na nohách a rukou a díky kterým se účastník vznáší nad vodou. 26

V případě provozování kiteboardingu je zapotřebí speciální prkno a tažný drak, wakeboarding spočívá v jízdě na vodních lyžích nebo surfu, které táhne loď nebo kabelový vlek, a wakesurfing je surf připojený k lodi, která je táhne. K dobrodružným aktivitám, které se dějí na zemi a na sněhu, můžeme zařadit také řízení luxusních a terénních aut, tanků, obrněných vozidel, čtyřkolek, offroad, paintball, psí spřežením a mushing, skijöring a snowkiting. Tyto nabídky jsou pořádány ve volné přírodě – lesy, hory, mokřiny, ale i v upraveném terénu, na autodromech a polygonech. K řízení výše uvedených dopravních prostředků je s určitostí potřeba vlastnit řidičský průkaz sk. B, pokud se účastník této aktivity účastní jako řidič, tento zážitek však lze absolvovat i jako spolujezdec. Psí spřežení a mushing je jízda na saních tažených psím spřežením obvykle o šesti až osmi psech. Účastník po celou dobu řídí spřežení sám, ale zároveň je nepřetržitě pod dozorem zkušeného mushera, který dohlíží na průběh jízdy a je plně odpovědný za správnost provedení jízdy. I v případě skijöringu je průběh jízdy pod dohledem instruktora, který také provádí instruktáž. Skijöring je jízda na běžeckých lyžích, které táhne jeden nebo dva psi, kteří jsou k tomuto účelu vycvičení. K těmto aktivitám se využívá doprava skútry do místa začátku zážitku. Snowkiting je aktivita spojená s využitím lyží nebo snowboardu a tažného draka.

27

Tabulka 3: Rozřazení aktivit dle místa pořádání Aktivity tandemový seskok paragliding let balonem let větroněm let dvouplošníkem, vrtulníkem akrobatické lety bungee jumping Kienova houpačka skydiving vodní lyžování jízda na vodním skútru jízda na motorovém člunu, jachtě flyboarding kiteboarding wakeboarding/wakesurfing potápění/freediving rafting jízda luxusním nebo terénním autem řízení tanku, obrněného vozidla, čtyřkolek offroad paintball psí spřežení, mushing, skijöring snowkiting

Voda

Země

Vzduch x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.

28

2 Analýza

dobrodružného

cestovního

ruchu

v České

republice Situace na evropském trhu cestovního ruchu je samozřejmě zásadní pro vývoj cestovního ruchu v České republice. Na jedné straně je Česká republika významně závislá na příjezdech návštěnvíků z jiných evropských zemí, na straně druhé tvoří výrazný prvek evropské nabídky cestovního ruchu. Vývoj evropského trhu cestovního ruchu tak nepřímo ovlivňuje i situaci tohoto odvětví v České republice. Evropa je dnes velmi konkurenčním prostředím. Kupní síla, zkušenosti s cestováním, změny preferencí evropských účastníků cestovního ruchu tlačí na růst kvality poskytovaných služeb, inovaci produktů a zlepšování infrastrukturní vybavenosti evropských destinací. Na tyto nabídkové i poptávkové vlivy musí umět Česká republika reagovat. [13] V roce 2012 v České republice cestovní ruch reprezentoval necelá 3 procenta HDP a v příštích letech se očekává jeho růst o 2,4 procenta ročně. V roce 2012 cestovní ruch poskytoval 262 000 pracovních míst, což činí 5,4 % z celkové zaměstnanosti, a předpověď pro rok 2013 zůstává stejná (WTTC, 2012).

2.1 Cíl a metodika zkoumání Cílem práce je posouzení možnosti rozvoje dobrodružného cestovního ruchu v České republice. Stanovili jsme hlavní hypotézu H(0), ve které předpokládáme, že většina respondentů (51 %) upřednostňuje tzv. „něžné“ dobrodružství. Něžné dobrodružství, známé také jako měkké dobrodružství, je typ dobrodružného cestovního ruchu, který zahrnuje fyzicky méně náročné aktivity. Navazující hypotézou H(1) předpokládáme, že většina respondentů (51%) se setkala s dobrodružnými aktivitami v rámci fakultativních výletů. A další navazující hypotézou H(2) se předpokládá, že minimálně 40 % respondentů cestuje kvůli účasti na dobrodružství alespoň v rámci České republiky. Realizovali jsme sekundární výzkum prostřednictvím rozboru nabídek vybraných zážitkových agentur, kde jsme porovnávali nabídku vybraných dobrodružných aktivit v jednotlivých krajích České republiky a jejich cenu. Dále jsme využili dotazníkového šetření potenciálních klientů těchto agentur.

29

Dotazníkové šetření probíhalo od konce měsíce července do konce měsíce října 2013. Respondenti byli osloveni jak osobně, tak pomocí informačních technologií. Díky informačním technologiím se podařilo oslovit respondenty z velké části České republiky. Osobní formou byli osloveni respondenti, kteří nemají přístup k internetu. Stanovili jsme předpokládaný počet 500 respondentů, aby měl soubor vypovídací schopnost. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 688 respondentů. Z tohoto celkového počtu odpovědělo 269 respondentů, tedy 39 %, že se neúčastní cestovního ruchu. Tito byli z dotazníkového šetření vyřazeni. Výběrový soubor tedy tvořilo 419 respondentů. Dotazník se skládal z 18 otázek. Použili jsme v něm uzavřené otázky, kde mohli respondenti vybírat z více možností. Polootevřené otázky nabízely respondentům jednu variantu nebo možnost vyjádřit vlastní odpověď. Škálové otázky sloužily respondentům k hodnocení atraktivity určitých dobrodružných aktivit. Na začátku dotazníku se nacházely filtrační otázky, které zjišťovaly všeobecné informace o účasti respondentů na cestovním ruchu. V další části dotazníku byly umístěny specifické otázky, které se zaměřovaly na zkoumání našeho zájmu. V poslední části dotazníku byly umístěny identifikační otázky. Dotazník byl určen pro různé věkové kategorie. Do věkové kategorie méně než 18 let spadají 3 % respondentů, z toho 10 žen a 6 mužů. Věkovou hranici 18 až 30 let zaškrtlo 35 % respondentů, což tvořilo 78 žen a 67 mužů. Věkovou kategorii 31 až 40 let označilo 25 %, a to 60 žen a 47 mužů. Ve věkové kategorii 41 až 54 let bylo 22 % dotázaných, z toho 54 žen a 36 mužů. V kategorii 55 až 65 let vyplnilo dotazník 12 % lidí, 29 žen a 19 mužů. Poslední věkovou kategorii nad 65 let reprezentovala v dotazníku 3 % dotázaných, z toho bylo 9 žen a 4 muži (Graf 1).

30

Graf 1: Výběrový soubor z hlediska věku a pohlaví

ženy nad 65 let

2%

55 až 65 let

1% 7%

41 až 54 let

5% 13 %

31 až 40 let

9%

14 %

18 až 30 let méně než 18 let

muži

11 %

19 % 2%

16 %

1%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Výběrový soubor tvoří 419 respondentů. Prostřednictvím informačních systémů se nám podařilo sesbírat odpovědi respondentů z většiny krajů České republiky. Většina respondentů tedy 46 %, byla z Kraje Vysočina. V mnohem menším zastoupení (9 %) respondenti uváděli jako místo svého bydliště Jihomoravský kraj. Jihočeský kraj označilo 8 % dotázaných a Pardubický kraj 7 % respondentů. Po 6 % respondentů zastupovalo kraj Středočeský a hlavní město Prahu. Z Královéhradeckého kraje vyplnilo dotazník 5 % dotázaných. Z Libereckého a Zlínského kraje vyplnila dotazník 4 % respondentů.

Nejmenší

zastoupení

(2

%)

měli

respondenti

z

Plzeňského,

Moravskoslezského a Karlovarského kraje.

2.2 Požadavky a preference účastníků cestovního ruchu Češi podle Eurostatu v roce 2012 absolvovali 34 milionů dovolených, z toho 5,3 milionů v cizině. Přes hranice tedy zamířilo 16 procent českých rekreantů, nejčastěji do Chorvatska, Itálie a Slovenska. Většina respondentů (54 %) cestuje do zahraničí, zbytek (46 %) tráví dovolenou v České republice. Graf 2 vyznačuje země, ve kterých dotazovaní tráví dovolenou nejčastěji. Respondenti preferují k trávení dovolené zahraniční země, jako jsou Chorvatsko a Itálie, do těchto zemí s oblibou cestuje 12 % respondentů.

Řecko nebo Španělsko navštěvují respondenti v podílu 8 % a 5 %.

K méně oblíbeným a navštěvovaným zemím se řadí Francie, Rakousko, Švýcarsko, 31

Norsko, Německo, Slovensko, Maďarsko, arabské země jako Tunisko a Egypt. Tyto země preferuje 1–2 % oslovených respondentů (Graf 2). Graf 2: Preferované země pro trávení dovolené 1% 2%

1%

1%

2% 1%

3%

Česká republika Itálie

2%

Chorvatsko 4%

Řecko Španělsko

5%

Francie 46 %

Rakousko Švýcarsko

8%

Německo Slovensko Maďarsko 12 %

Tunisko Egypt 12 %

Norsko

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. K trávení dovolené si respondenti vybírají v 75 % hlavní sezonu, ostatních 25 % cestuje především v mimo sezonu. Nejčastěji nabízená délka dovolené od cestovních kancelář je na 7 nocí, to se potvrdilo i v dotazníkovém šetření tím, že 44 % dotázaných preferuje délku dovolené právě na 7 až 8 nocí. 3-4 nocí na dovolené tráví 27 % respondentů. Delší dovolenou na 10 až 14 dní si užívá 13 % dotázaných. Víkendové pobyty, obvykle pobyty na chatě nebo chalupě, označilo 11 % respondentů. Méně častá je doba dovolené v délce 3 týdny a více (3 %) a také zkrácený pobyt na 5 nocí (2 %). Četnost dovolených v průběhu roku označila většina (51 %) respondentů jako 1x ročně. 27 % dotázaných jezdí na dovolenou 2krát do roka a 22 % respondentů uvedlo, že cestuje vícekrát do roka. Respondentům na dovolených většinou dělají doprovod jejich přátelé (37 %). V podílu 26 % preferují respondenti doprovod své rodiny, to je manžela či manželky 32

a dětí. Doprovod manžela či manželky vyžaduje 17 % dotázaných a doprovod partnera nebo partnerky 16 %. 4 % respondentů cestují na dovolenou bez doprovodu. Jen 0,5 % respondentů si bere s sebou na dovolenou svá vnoučata. K organizaci dovolené přistupují respondenti individuálně. Dovolenou ve vlastní režii organizuje 64 % dotázaných. 28 % respondentů přenechává zodpovědnost cestovní kanceláři. Jen 8 % ze všech cestuje přes cestovní agenturu. Pokud jde o způsoby a možnosti získávání informací o pobytech, jsou výsledky šetření obdobné. Také potřebné informace o dovolené si ve většině případů (63 %) respondenti hledají sami prostřednictvím internetu. 18 % respondentů dá na doporučení přátel a známých a podle vlastní zkušenosti se řídí pouze 11 % dotazovaných. Informace přes cestovní kancelář nebo agenturu získává 9 % dotázaných. Oblibu dobrodružství vyjádřilo 77 % respondentů. To nám potvrzuje naši domněnku, že dobrodružství je oblíbeným doplňkem trávení volného času. Zbylých 23 % dotázaných má radši klid a odpočinek než aktivní nebo dobrodružnou dovolenou. Zjišťovali jsme také, zda se již respondenti zájezdu či pobytu s dobrodružnými aktivitami účastnili. Ve velké většině (71 %) se takové dovolené nezúčastnili. To nám zase vyvrací předchozí mínění respondentů. I když mají rádi dobrodružství, takového zájezdu či pobytu se ještě nezúčastnili nebo ani nechtěli zúčastnit. Zbylých 29 % uvedlo, že se již takového zájezdu nebo pobytu zúčastnilo. Mezi aktivity, které si respondenti vyzkoušeli, nejčastěji patřily vysokohorská turistika, horolezectví, alpinismus, rafting, let větroněm nebo balonem, tandemový seskok, paragliding, potápění, windsurfing, snowboarding a freeskiing, a dokonce survivor – přežití ve volné přírodě. Vybrali jsme nabídku dobrodružných aktivit a zjišťovali, které jsou pro respondenty nejvíce atraktivní a naopak nejméně atraktivní. Jako nejatraktivnější dobrodružnou aktivitu označilo 31 % respondentů let balonem. Na druhém místě jsou shodně tandemový seskok, let rogalem a plavba na raftu po divoké řece – tyto aktivity jsou lákavé pro 23 % dotazovaných. Naopak nejméně atraktivní je pro 35 % respondentů jízda na BMX kole a freestyle a 34 % dotázaných uvedlo, že je neláká freerunning nebo parkour. Lezení na ledopády by nezkusilo 32 % dotázaných.

33

31 % respondentů neoslovují aktivity jako skialpinizmus, lezení na ledovce a horolezectví. Aktivity jsme rozdělili do tří pomyslných skupin, a to na aktivity provozované ve vzduchu, na vodě a na zemi. Vybrané zážitky konané ve vzduchu patřily pro respondenty k nejvíce atraktivním a také podle účasti k nejoblíbenějším. Lze říci, že tomu tak je díky bezpečnosti. Při většině aktivit provozovaných ve vzduchu je řízení, průběh a odpovědnost na zkušeném instruktorovi. Tandemový seskok lze považovat dle výzkumu za druhou nejatraktivnější aktivitu ze všech uvedených, a to pro 23 % respondentů. O dvě procenta více (25 %) dotázaných však označilo, že je pro ně zážitek tandemového seskoku naopak nejméně atraktivní. 26 % respondentů pokládá wingsuit flying nebo b.a.s.e. jumping za nejméně atraktivní, proto by se této aktivity nechtěli zúčastnit. Naopak nejvíce atraktivní je jen pro 14 % dotázaných. Za nejatraktivnější lze považovat let balonem, který je pro 31 % dotazovaných nejlepší volbou ve výběru dobrodružné aktivity. Asi také proto jen 4 % respondentů označila, že nevědí, zda by se letu balonem chtěli zúčastnit. 11 % respondentů připadá let balonem jako nudná aktivita, a tudíž nejméně atraktivním zážitkem. Let rogalem se řadí na druhé příčce k nejvíce atraktivním zážitkům, tuto aktivitu by chtělo prožít 23 % dotazovaných. Za nejméně atraktivní ji považuje 17 % respondentů. 25 % respondentů shledává let rogalem pouze atraktivní záležitostí. Paragliding je pro dotazované stejně jak nejméně atraktivní, tak zároveň nejatraktivnější aktivita (shodně po 18 %). Pro 23 % dotazovaných je bouldering neatraktivní dobrodružství. Může to být kvůli tomu, že míra rizika při provozování toho lezení je větší, poněvadž jištění je pouze v druhé osobě, a to bez lana či jiného vybavení. Respondenti rovněž označili jako pro ně nejméně atraktivní činnost skok bungee jumping a Kienovu houpačku. Bungee jumping si nechce zkusit 29 % respondentů a zhoupnout na Kienově houpačce 26 % z dotázaných. Shodně tyto aktivity hodnotí jako nejvíce atraktivní 11 % respondentů (Graf 3).

34

Graf 3: Atraktivita dobrodružných aktivit ve vzduchu

Kienova houpačka

26 %

bungee jumping

12 %

29 %

bouldering

23 %

23 %

11 %

paragliding

18 %

11 %

let rogalem

17 %

13 %

let balonem

14 %

11 % 12 %

17 %

13 %

11 %

11 %

16 %

11 % 10 %

12 % 11 %

23 %

21 %

25 %

16 %

19 %

23 %

25 %

18 %

9%

23 %

5%

31 %

wingsuit flying/ b.a.s.e. jumping

26 %

18 %

15 %

10 %

tandemový seskok

25 %

19 %

15 %

12 %

0%

24 %

14 %

23 %

4% 16 %

6%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

nejméně atraktivní

méně atraktivní

atraktivní

více atraktivní

nejvíce atraktivní

nevím

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Dobrodružné aktivity konané na vodě se zařadily dle respondentů ve většině odpovědí k nejméně atraktivním aktivitám, při kterých mohou zažít dobrodružství. Rafting se podle respondentů (23 %) řadí k druhé nejatraktivnější dobrodružné aktivitě. Pro 21 % respondentů, tedy pouze o 2 procenta méně, je rafting méně atraktivní a zcela neatraktivní je pro 14 % dotázaných. Pouze 7 % neví, zda by si raftem zkusilo sjet třeba divokou řeku. Splav je pro respondenty (18 %) nejméně atraktivní možnost sjíždění řek. Svojí atraktivitou zaujal 16 % dotazovaných. High jumping a cliff diving pokládá 26 % respondentů za nebezpečný, a proto je pro ně nejméně atraktivní. 20 % respondentů neví, zda by byli schopni skákat. Jen pouze 13 % považuje high jumping a cliff diving za velmi atraktivní a chtěli by se této aktivity zúčastnit. Freediving neboli volné potápění shodně 22 % respondentů nepřitahuje, je tedy pro ně nejméně atraktivní či dotazovaní nevědí, zda se ho chtějí zúčastnit. Také shodně po 16 % označili respondenti freediving za méně atraktivní a pro ně nerealizovatelný. Surfing je dle respondentů (23 %) pouze atraktivní nebo pro 21 % dotázaných nejméně atraktivní záležitostí. Windsurfing je 25 % respondentů zcela neatraktivní a naopak atraktivní je pro 20 % dotazovaných. Wakeboarding a wakeskate je pro respondenty méně známou aktivitou, tudíž 27 % neví, zda by si je chtělo vyzkoušet (Graf 4). 35

Graf 4: Atraktivita dobrodružných aktivit na vodě

wakeboarding/wakeskating

23 %

windsurfing

25 %

12 % 16 %

surfing

21 %

19 %

freediving

22 %

16 %

high jumping/cliff diving

26 %

splav

18 %

rafting

14 % 0%

15 %

11 % 21 % 21 %

13 %

20 %

16 % 18 % 18 %

27 %

18 %

23 % 16 %

9%

14 %

8%

14 %

9%

16 %

7%

16 %

13 %

22 %

13 %

14 % 17 %

20 %

16 % 23 %

14 % 7%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

nejméně atraktivní

méně atraktivní

atraktivní

více atraktivní

nejvíce atraktivní

nevím

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Aktivity provozované na zemi se zařadily k nejméně atraktivním. U těchto vybraných aktivit je přece jen zapotřebí více zkušeností a také místa konání jsou převážně mimo území České republiky. Vyzkoušet skalolezectví neláká 29 % dotazovaných, těch, kteří by zkusili lézt na skály a považují skalolezectví za nejvíce atraktivní aktivitu, je pouze 11 %. Horolezectví zařadili respondenti ke druhému nejméně atraktivnímu zážitku, a to s 31 %, jen 7 % respondentů neví, zda by chtěli zkusit lézt na hory. Lezení na ledopády je nejméně atraktivním zážitkem ze všech. Je to pro 32 % respondentů neatraktivní aktivita. Shodně po 11 % si respondenti vybrali, že pokládají lezení na ledopády jako více atraktivní, případně nevědí, zda by je tato aktivita lákala. Lezení na ledovce a skialpinismus se řadí k druhým nejméně atraktivním zážitkům dle respondentů. Označilo je shodně 31 % dotazovaných. Snowboarding vnímá 21 % respondentů jako nejatraktivnější zážitek z aktivit provozovaných na zemi. Ale přitom 25 % z nich, by tuto aktivitu ani nechtělo vyzkoušet a vyhodnotili ji jako pro ně neatraktivní. Snowboarding vnímají jako běžnou činnost, kterou dnes na českých horách provozuje takřka každý. 25 % respondentů nehodlá vyzkoušet freeskiing. Jen pro 13 % respondentů by byl tak atraktivním zážitkem, že by si ho vyzkoušeli. 31 % respondentů neví, zda by mělo odvahu „létat na lyžích“ při speedridingu. Pouze pro 6 % dotazovaných je nepřitažlivější a naopak nejméně atraktivní je pro 27 %. Mountaing 36

biking, BMX freestyle, kiteboarding, landkiting a snowkiting je pro 7 % respondentů do takové míry atraktivní, že by si tyto aktivity chtěli zkusit. Na druhé straně je mountaing biking pro 25 %, BMX freestyle pro 35 %, freerunning/parkour pro 34 % a kiteboarding, landkiting a snowkiting pro 24% respondentů ta nejméně atraktivní aktivita, kterou by chtěli zažít. 30 % respondentů netuší, jestli si chtějí zajezdit BMX freestyle (Graf 5). Graf 5: Atraktivita dobrodružných aktivit na zemi kiteboarding/landkiting/snowkiting

24 %

19 %

15 %

16 %

freerunning/parkour

34 %

13 %

BMX freestyle

35 %

9 % 11 % 8 % 7 %

mountaing biking

25 %

23 %

speedriding

27 %

17 %

freeskiing

25 %

snowboarding

25 %

18 % 20 %

7%

11 % 8 % 9 %

9%

14 %

7%

14 %

13 %

18 %

31 % 13 %

9%

lezení na ledovce

31 %

lezení na ledopády

32 %

13 %

horolezectví

31 %

14 %

15 %

19 %

skalolezectví

29 %

17 %

14 %

17 %

0%

22 %

10 % 9 % 6 %

31 %

18 %

25 % 30 %

skialpinismus

15 %

20 %

19 % 12 %

18 %

21 %

8 % 12 %

7% 15 %

13 %

16 %

10 %

11 %

15 %

11 %

18 %

14 % 11 %

7% 12 %

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

nejméně atraktivní

méně atraktivní

atraktivní

více atraktivní

nejvíce atraktivní

nevím

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Respondenti, kteří se zúčastnili výše uvedených aktivit, většinou absolvovali následující aktivity: bungee jumping, tandemový seskok, snowboarding, skalolezectví, rafting a splav, snowkiting, let balonem, freediving, surfing nebo windsurfing. Pokud jde o přání dotazovaných, kterých aktivit by se rádi zúčastnili, byly to let balonem, let rogalem, tandemový seskok, rafting, surfing, freediving, bungee jumping, paragliding, mountaing biking, BMX freestyle a parkour. Důvody, proč se nechtějí zúčastnit dobrodružných aktivit, byly různé. Nejčastěji respondenti uvedli, že nemají rádi dobrodružství a adrenalinové sporty, preferují klidnější dovolenou spojenou s relaxací, dále mají strach, neláká je to či nevěří zajištění bezpečnosti při provádění těchto aktivit. 37

Jako další důvod ve většině odpovědí uvedli, že je pro ně důležitá finanční stránka věci, uvedené aktivity jsou obvykle finančně náročnější. Respondenty nepřitahují aktivity, jako jsou Kienova houpačka, mountbiking, let balonem, horolezectví, skalolezectví, lezení na ledovce či ledopády, b.a.s.e. jumping, bungee jumping, rafting, splav a snowboarding. K nejčastějším aspektům, proč se těchto aktivit nechtějí zúčastnit, uvedli, že jsou náročné, nezajímavé, nebezpečné, nelákající, ve většině případů je zapotřebí zkušeností či nemají rádi adrenalin a bojí se výšek. Byly zde také názory, že některé z uvedených aktivit jsou nudné. Za nudný označili respondenti let balonem. Nabídka dobrodružných aktivit v České republice je dle 48 % respondentů průměrná. 23 % respondentů ji shledává nedostatečnou. S žádnou nabídkou se nesetkalo 19 % dotázaných, a to asi z důvodu, že tento druh trávení dovolené či získání zážitku nevyhledávají. Ti, kteří se o dobrodružství jako takové zajímají, vyhodnotili v 10 %, že je nabídka v České republice široká. Zajímalo nás také, jakou částku jsou respondenti za dobrodružné aktivity ochotni utratit. Méně než 5 000 Kč označilo 37 % respondentů. Částku v rozmezí od 5 001–10 000 Kč by bylo ochotno utratit 33 % dotázaných. Za aktivitu by si radši zaplatilo 10 001–15 000 Kč celkem 17 % respondentů. Těch, kteří by klidně zaplatili za účasti na dobrodružné aktivitě 15 001–20 000 Kč by bylo 7 % a respondentů, kteří jsou ochotni zaplatit více než 20 000 Kč byla pouhá 2 %. 3 % respondentů by se dle jejich mínění za dobrodružnou aktivitu nebyla ochotna zaplatit vůbec nic. Z našeho dotazníkového výzkumu lze zjistit, zda jsou respondenti ochotni kvůli dobrodružné aktivitě vycestovat, a hlavně v rámci jakého území. Většina (37 %) by byla ochotná vycestovat kvůli dobrodružství mimo Českou republiku po Evropě a 31 % respondentů by cestovalo mimo kraj svého bydliště v rámci České republiky. Mimo Českou republiku v rámci jiného kontinentu by vycestovalo 18 % dotázaných. Pouze mimo místo bydliště v rámci kraje by cestovalo 14 % respondentů (Graf 6).

38

Graf 6: Ochota vycestovat v rámci určitého území

14 %

37 %

mimo Českou republiku po Evropě mimo kraj bydliště v rámci České republiky

18 %

mimo Českou republiku v rámci jiného kontinentu mimo místo bydliště v rámci kraje 31 %

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.

2.3 Nabídka dobrodružných zájezdů v České republice Lidé chtějí v poslední době trávit odpočinek aktivně a odreagovat se formou adrenalinu. V České republice se stále více rozjíždí prodej dobrodružných aktivit formou zážitku, dobrodružného dárku, teambuildingu a dalších firemních akcí. Tyto nabídky se prodávají především prostřednictvím internetu, tedy webových stránek zážitkových agentur. V roce 2011 fungovalo v České republice na 60 zážitkových agentur. Patří k nim např. Allegria – Firma na zážitky s.r.o., Zážitky.cz s.r.o., Eldorado s.r.o. – Netradiční zážitky, Esennce s.r.o. – Agentura na zážitky, Zážitkové dárky s.r.o., zážitková agentura SplnSicokoliv.cz, Ráj zážitků s.r.o. a další. Mezi nejprodávanější a nejoblíbenější nabízené dobrodružné aktivity patří let balonem, flyboarding, jízda v luxusních autech, Hummerech nebo tancích a obrněných vozidlech, školy smyku, bungee jumping, tandemové seskoky, vyhlídkové lety a skydiving.

2.3.1 Allegria – Firma na zážitky s.r.o. Allegria – Firma na zážitky s.r.o. patří k nejstarší zážitkové agentuře v České republice a nabízí téměř 1 000 zážitků ve všech krajích České republiky. Řadí se k jedničce na trhu se zážitky a průkopníkem zážitků jako dárků na českém trhu. Má zastoupení v Mezinárodní alianci zážitkových firem (GEA), která sdružuje nejlepší agentury 39

v oboru. Kromě desítek firemních referencí získala Allegria certifikát Bezpečný obchod, ocenění Živnostník roku 2006, Začínající podnikatel roku 2008 a ocenění Objev Marketéra roku 2009. Firma je členem Asociace pro elektronickou komerci (APEK). Nabídka společnosti Allegria je rozdělena do kategorií auto-moto, zážitkové pobyty, gurmánské zážitky, zážitky ve vzduchu, masáže, relaxace & wellness, sport a golf, hobby a děti a univerzální poukazy. Nabídka adrenalinových dárků obsahuje dobrodružné aktivity možné provozovat jak na zemi, ve vzduchu, tak ve vodě. Mezi ně patří indoor skydiving, tandemový seskok, let na vznášedle, zorbing, flyboarding, bungee jumping, extreme jízda na čtyřkolce, tandem paragliding, tandemový let – motorový paragliding, paragliding – tandemový let basic, psí spřežení a mushing, snowkiting, kurzy landkitingu, extrémní přežití, simulované lety a řízení (ponorky, formule 1), řízení luxusních aut, tanků, wakesurfing, wakeboarding, offroad, rafting, paintball a další nabídky. [9]

2.3.2 Zážitky.cz s.r.o. Zážitková agentura Zážitky.cz s.r.o. nabízí různé adrenalinové zážitky. Na českém trhu působí od roku 2008. Dárky v podobě zážitku rozdělují na relaxační, poznávací a akční. Zážitky.cz dále nabízí také VIP zážitky, automobilové zážitky, masáže a relaxace, gurmánské zážitky, sportovní zážitky, vzdušné zážitky, povolání na zkoušku, kurzy, zážitky na sněhu, zážitkové hry, zážitky pro děti a rodiče, pro dva a více a také zážitky pro firmy. Mezi nejoblíbenější zážitky u nich patří poletování ve větrném tunelu či jízda na vodním člunu, tedy nabídky pro aktivity pořádané ve vzduchu a na vodě. Nechybí ani zážitky praktikované na zemi. V nabídce dále najdeme flyboarding, paintball, kurzy lezení na skalách, tandemový seskok, S. W. A. T. trénink, jízdu v obrněném transportéru, tankem, let vznášedlem, bungee jumping, bungee jumping ve dvou či do houpačky, let akrobatickým letadlem, offroad, projížďku na sportovním člunu,

snowkiting,

kiteboarding,

vyjížďku

na

psím

spřežení,

mushing

a skijöring (na běžkách taženi psy), výpravy do „středu země“, let balonem a větroněm, vyhlídkové lety, simulátory. [4]

2.3.3 Zážitková agentura Eldorado s.r.o. – Netradiční zážitky Zážitková agentura Eldorado s.r.o. vznikla v roce 2009. Nabízí zážitky pro muže, ženy, děti, páry, seniory, skupiny a také firmy. Ti všichni si mohou vybrat z nabídky 40

adrenalinových dárků, zdraví a krásy, romantických dárků, Staňte se…, kulinářských dárků, cestování, extrémních dárků a zážitků na přání. Nabídky na adrenalinové dárky se dělí: Nohama na zemi, Letem světem, Divoká kola a Vodní svět. Zahrnují mushing, psí skijöring, skákací boty, paintball, zorbing, střelbu, lanové centrum, skalní lezení, bobovou dráhu, akrobatické létání, simulátory, lety kluzákem, vrtulníkem, na vznášedle, paragliding, tandemový paragliding, tandemový seskok, projížďka Wranglerem, Hummerem, rally, offroad, řízení tanku, luxusních aut, čtyřkolek, freediving, ponor a potápění, projížďku na motorových člunech a plachetnicích. [8] Představené zážitkové agentury zprostředkovávají dobrodružné aktivity v rámci celé České republiky. Tabulka 4 vyznačuje počet nabídek těchto aktivit v jednotlivých krajích. Nejvíce dobrodružných aktivit je nabízeno v rámci hlavního města Prahy a Středočeského kraje. Naopak nejméně nabízených aktivit je v Karlovarském kraji. Tabulka 4: Počet nabídek dobrodružných aktivit v jednotlivých krajích

Název kraje Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Ústecký Královehradecký Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Zlínský Vysočina Pardubický Liberecký Karlovarský

Allegria 24 38 8 10 12 7 10 9 10 4 7 1 7 2

Zážitky.cz 32 38 11 7 9 10 14 11 6 3 3 6 3 1

Eldorado 22 31 3 4 6 7 10 11 22 6 1 5 3 3

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013.

2.3.4 Komparace cen nabídek dobrodružných výletů K porovnání cenové relace nabídek jsme vybrali takové nabídky, které nabízejí všechny představené zážitkové agentury, nebo alespoň dvě z nich. I když výše uvedené agentury nabízejí velké množství zážitků, ne vždy se shodují. Agentury nabízejí zážitky, které lze

41

rozdělit na dobrodružné aktivity pořádané ve vodě nebo na vodě, na zemi, ve vzduchu a na sněhu. Ceny porovnaných dobrodružných nabídek konaných ve vodě nebo na vodě se od sebe hodně liší. Cena se odvíjí od počtu účastníků. Flyboarding nabízí pouze zážitková agentura Allegria a Zážitky.cz. Cena u agentury Zážitky.cz je odvozená od počtu osob, které se účastní, ale doba zážitku je stejná. Cena za flyboard zahrnuje i zapůjčení veškerého vybavení a úrazové pojištění. Eldorado nabízí potápění jako kurz, kde účastník získává osvědčení o kvalifikaci, proto je cena vyšší a taktéž je dle počtu osob. Nejvýše se mohou zúčastnit 2 osoby. Zážitek obsahuje praktickou a teoretickou instruktáž, praktické ponory v bazénu a na volné vodě, zapůjčení kompletního materiálního vybavení na dobu kurzu (neopren, maska, automatika), studijní materiály, závěrečné zkoušky na volné vodě. Účastník získává licenci, která má celosvětovou a celoživotní platnost. Kiteboarding nabízí zážitková agentura Zážitky.cz formou dvoudenního kurzu. Cena obsahuje instruktáž o bezpečnosti, terminologii a manipulaci s kite vybavením a výukové DVD o kitu. Allegria pořádá wakeboarding a wakesurfing, kde se cena odvíjí podle doby trvání zážitku. Zahrnuje instruktáž, zapůjčení veškerého vybavení včetně neoprenu, plovací vesty, helmy a rukavic je zdarma. V případě projížďky na jachtě u zážitkové agentury Eldorado je cena vysoká kvůli pronájmu luxusní jachty, v ostatních nabídkách je cena odvíjí od počtu osob a doby projížďky. Cena projížďky také může obsahovat služby kapitána, občerstvení na palubě a možnost koupání z jachty a jiné vodní aktivity. Lze si také vyzkoušet řízení lodě (pod dohledem kapitána).

42

Tabulka 5: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných ve vodě nebo na vodě

Allegria

Eldorado

Zážitky.cz

8 690 až 16 990 Kč

1 999 až 6 999 Kč 1 899 až 3 199 Kč

Aktivita/Cena Flyboarding

1 999 Kč

Potápění Kiteboarding, wakeboarding, wakesurfing

800 až 1 590 Kč

Projížďka na jachtě

2 090 až 5 500 Kč

od 5 399 Kč 14 900 Kč

4 799 až 5 799 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. U aktivit prováděných ve vzduchu se ceny také liší (viz tab. 5). Cena tandemového seskoku závisí na místě seskoku a hlavně výšce, ze které účastník skáče. Paragliding nabízí zážitkové agentury Allegria a Eldorado buď jako tandem nebo třídenní kurz, kde účastníka naučí, jak létat s paraglidem. V ceně je zahrnuta základní příprava s instruktorem a zapůjčení helmy se sluchátky. Cena letu vrtulníkem nebo vznášedlem se odvíjí dle typu prostředku a obvykle také dle počtu osob, a to od 1 do 3 osob, a doby letu. Cena letu je včetně instruktáže, klient si může navolit cíl letu, ale tak, aby se vešel do zakoupených minut, a také zahrnuje letištní, přistávací a navigační poplatky. Simulovanými lety si lze vyzkoušet pilotování velkých dopravních letadel, stíhaček a dalších podobných typů dopravních prostředků. Cena se opět odvíjí od doby a typu řízeného letadla. Zážitek obsahuje předletovou přípravu a samotný let s instruktorem. Taktéž cena u letu balonem se určuje podle počtu přepravovaných osob a obvyklá doba letu je 1 hodina. Cena může také obsahovat slavnostní křest a pamětní (křestní) list a pojištění pro případ úrazu. Bungee jumping a Kienovu houpačku poskytují zážitkové agentury Allegria a Zážitky.cz. Cena aktivity zahrnuje veškeré potřebné vybavení (lana, zabezpečení při seskoku) a certifikát o skoku.

43

Za skydiving, který se provozuje ve vzduchovém tunelu, se platí podle doby vznášení a je nanejvýš pro 2 osoby. Cena obsahuje instruktáž, zapůjčení ochranného oblečení a po skončení létání rozbor letu. Tabulka 6: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných ve vzduchu

Allegria

Eldorado

Zážitky.cz

2 550 až 6 850 Kč 1 800 až 3 500 Kč od 6 450 Kč 1 890 až 11 680 Kč 4 499 až 12 900 Kč

3 790 až 4 290 Kč 1 850 až 4 090 Kč 2 890 24 760 Kč 2 350 až 6 240 Kč 4 090 až 13 790 Kč

3 799 až 5 199 Kč

Aktivita/Cena Tandemový seskok Paragliding Let vrtulníkem, vznášedlem Simulované lety Let balonem

3 999 až 15 499 Kč 1 999 až 19 899 Kč 4 499 až 19 899 Kč

Bungee jumping, Kienova houpačka

1 299 Kč

1 599 až 2 899 Kč

Skydiving

1 500 až 4 350 Kč

1 699 až 4 899 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Ceny dobrodružných aktivit pořádaných na sněhu se pohybují v rozmezí od 1 499 Kč do 9 290 Kč. Za mushing, jízdu se psím spřežením a skijöring se platí podle zúčastněných osob, doby jízdy, za instruktáž a zapůjčení vybavení. Tato aktivita může trvat až 3 hodiny. Snowkiting se provádí v jednodenních až třídenních kurzech. Od toho se také odvíjí cena. Maximální počet osob jsou 4. V ceně je i zapůjčení kompletního kite vybavení v potřebné velikosti.

44

Tabulka 7: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných na sněhu

Allegria

Eldorado

Zážitky.cz

Psí spřežení, mushing, skijöring

1 499 až 7 799 Kč

2 290 až 9 290 Kč

4 399 až 8 199 Kč

Snowkiting

1 590 až 3 500 Kč

1 790 až 3 290 Kč

2 199 až 7 399 Kč

Aktivita/Cena

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. Aktivity pořádané na zemi se stejně jako jiné dobrodružné aktivity v nabídkách jednotlivých agentur liší. U automobilových zážitků, ke kterým je potřeba řidičského průkazu, se pohybuje cena dle typu automobilu. Cenová relace u paintballu je závislá na počtu aktérů. Ceny nabídek jsou víceméně obdobné. Tabulka 8: Porovnání cen nabídek dobrodružných aktivit provozovaných na zemi

Allegria

Eldorado

Zážitky.cz

Řízení luxusního auta, tanku, …

1 160 až 1 730 Kč 1 199 až 4 100 Kč

3 290 až 17 970 Kč 850 až 23 590 Kč

999 až 2 699 Kč 1 499 až 36 699 Kč

Lezení

1 890 Kč

od 1 390 Kč

1 799 až 4 599 Kč

Čtyřkolky

1 030 až 4 500 Kč

od 1 990 Kč

1 399 Kč

Offroad

1 490 až 4 500 Kč

od 3 290 Kč

1 499 až 12 899 Kč

Aktivita/Cena Paintball

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013. I když ceny vybraných aktivit jsou obdobné, lze přesto nalézt rozdíly. Ty vznikají v důsledku různých nákladů na uskutečnění dobrodružné aktivity. Mezi tyto náklady patří především pronájem prostor, ploch a prostředků, které jsou k uskutečnění těch aktivit potřeba. Cena se může vyvíjet také vlivem sezony nebo cen konkurence. Dále se odvíjí podle časové náročnosti, způsobu organizace, počtu zúčastněných osob, doplňkových služeb, jako je ubytování, strava, doprava a další služby. Zážitkové agentury se snaží nabízet cenu dobrodružné aktivity za takovou cenu, která by byla výhodnější než cena případné konkurence. Zážitkové agentury obvykle nabízejí zážitky 45

zprostředkovaně od provozovatelů těchto aktivit, v ceně je tedy i zahrnuta jejich provize za prodaný zážitek.

46

3 Zhodnocení možností uplatnění orientace na dobrodružný cestovní ruch na trhu v České republice Cestování je neodmyslitelnou součástí našeho života. Cestovní ruch také podstatně ovlivňuje změna životního stylu. Dobrodružný cestovní ruch se přitom stává pro účastníky stále oblíbenější formou trávení dovolené. Česká republika má dobrou výchozí pozici v rozvoji dobrodružného cestovního ruchu. Je vedena mezi deseti nejlépe se rozvíjejícími zeměmi světa pro dobrodružný cestovní ruch. Podle prognóz UNWTO bude největší přísun turistů v roce 2020 zejména do střední a východní Evropy. A právě proto by Česká republika měla rozvinout svůj potenciál a orientovat se na dobrodružný cestovní ruch. Je zde možnost prezentovat Českou republiku jako destinaci, která je schopná nabízet (a které již nabízí) dobrodružný cestovní ruch, a ne pouze své památky. V dnešní době stoupá zájem o aktivní dovolenou. Tuto skutečnost nám také potvrdil náš výzkum, kde 77% respondentů uvedlo, že mají rádi dobrodružství. Lidé chtějí v současnosti odpočívat aktivně. To znamená, že chtějí zažít něco nového, neočekávaného, touží poznávat nová místa i nové věci a chtějí se zbavit rutinního života a uniknout každodennímu stresu ze zaměstnání. Dovolená s dobrodružnými aktivitami nabízí jak fyzické, tak i psychické odreagování. Tato forma dovolené je velmi oblíbená u mladší generace a generace výdělečně činných (31 až 40 let), kteří si užívají života, poznávají nové země, jejich kulturu a způsob života. Berou takové dovolené jako jistou míru dobrodružství. Ale i starší lidé, především předdůchodového věku (55 až 65 let), chtějí prožít něco jedinečného a neopakovatelného. Dalším aspektem dnešní doby může být i zkracování dovolené. Lidé proto budou chtít především během své dovolené nasbírat co nejvíce zážitků a poznat co nejvíce nových míst. V České republice jsou dobrodružství a zážitek poskytovány prostřednictvím zážitkových agentur. Zážitkové agentury zprostředkovávají zážitky v různých kategoriích - adrenalinové, gurmánské, relaxační, sportovní, dále automobilové, provozované ve vzduchu nebo na vodě. Těchto aktivit je nepřeberné množství. Zážitkové agentury neustále inovují a přichází s novinkami. Chtějí nabízet takové aktivity, které jsou v České republice naprostou novinkou. Většina dobrodružných aktivit vznikla v zahraničí. Do České republiky se tyto aktivity dostávají až postupně.

47

Jak jsme zjistili v dotazníkovém šetření, 31 % respondentů je ochotno kvůli dobrodružné aktivitě cestovat v rámci České republiky. O více než 6 procent respondentů by cestovali za prožití dobrodružství mimo Českou republiku po Evropě. Respondenti jsou ochotni (18 %) cestovat kvůli dobrodružným aktivitám i mimo evropský kontinent. 14 % respondentů by radši prožilo a cestovalo za dobrodružstvím pouze v rámci svého kraje. Dle našeho primárního výzkumu mají respondenti dobrodružství a s tím spojený zážitek a adrenalin v naprosté většině (77 %) rádi. Přitom se skoro stejný podíl respondentů (71 %) dovolené s prvky dobrodružství dosud nezúčastnil. Češi k takové dovolené mají zatím pesimistický přístup, a to spíše starší generace ve věku 60 let a více. Představují si pod takovouto dovolenou něco nebezpečného a nepříjemného. V našem průzkumu byly uvedeny motivy neúčasti. Mezi důvody patřily strach, nezkušenost a skutečnost, že nemají rádi, a proto ani nevyhledávají adrenalin. Na tyto potenciální zákazníky se lze zaměřit aktivitami měkkého dobrodružného cestovního ruchu. Tyto aktivity by jim mohly přinést vše, co chtějí, a přitom by se nemuseli bát o svou bezpečnost. Vhodnými aktivitami jsou turistika, let balonem, rogalem nebo větroněm, kempování, expedice a archeologické výpravy. Těchto aktivit by se zúčastnili především mladší senioři a ti, pro které je poznávání také druhem zážitku. Prostřednictvím našeho výzkumu se nám podařilo opravdu potvrdit, že takové aktivity by byly pro účastníky atraktivní.

48

Závěr Mallettovu (někdejší prezident Adventure Travel Society) zmínku z roku 1994, že dobrodružný cestovní ruch má vysoký potenciál se rozvinout a stát se základem cestovního ruchu následujících let, lze po téměř dvaceti letech jen potvrdit. Další autoři, jako jsou Callender, Page, Ewert a Jamieson, vnímají dobrodružný cestovní ruch jako stále rostoucí segment mezinárodního cestovního ruchu nebo se o něm zmiňují jako o nejnovější a nejrychleji se rozvíjející formě cestovního ruchu. Ze sociologických průzkumů je známo, že současný zákazník má „multiopcionální strukturu potřeb“. To znamená, že ve své kariéře, ve svém volném čase, potřebě a tedy i při výběru své dovolené dává přednost těm nabídkám, které mu poskytnou nejvíce možností, alternativ a prostoru pro uspokojení jeho zájmů. To platí plně i pro nabídku v cestovním ruchu. Čím více možností a rozmanitostí se hostu nabídne, tím atraktivnější je nabídka pro jeho subjektivní uspokojení. Prakticky to pro destinace cestovního ruchu znamená, že jsou pro hosta tím atraktivnější, čím širší je jejich nabídka (čím více oblastí dokážou pokrýt) a čím přesněji je jejich nabídka přizpůsobena určitým formám dovolené. Pro budoucí rozvoj cestovního ruchu považují odborníci v různých zemích za rozhodující podmínku vytvoření konkurenceschopných fungujících systémů, které mohou obstát v globálním boji o budoucí trh. Těmito systémy jsou organizované, koordinované a akceschopné destinace, v kterých rozhodující partneři spolupracují při dosažení jediného cíle – udržení, resp. posílení svého postavení na trhu. V rámci celosvětového trhu se dokonce uplatňuje koordinace a spolupráce jednotlivých destinací (Beránek, 1999). Destinace, v našem případě kraje, by spolupracovaly v rámci cestovního ruchu a případných nabídek. Poněvadž Česká republika nepatří svou velikostí k velkým zemím, je taková spolupráci uskutečnitelná. Díky tomu by měl rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v České republice velmi dobrou základnu. Česká republika je ideální pro svou výhodnou geografickou polohu, pestrost zastoupených typů krajiny vhodných právě pro rozvoj dobrodružného cestovního ruchu, poskytuje dostatečné ubytovací kapacity a dostatečné množství lokalit vhodných k rekreaci či cestovnímu ruchu. Dobrodružný cestovní ruch je v České republice oblíben, ale stále ještě není tak rozvinut, aby mohl konkurovat jiným zemím, ve kterých je přínos z dobrodružného cestovního ruchu již pochopen a uskutečňován. Atraktivita České republiky má velký potenciál získat v tomto oboru dobré postavení. 49

Proto je důležité neustále sledovat konkurenci a reagovat na ni a také zaměřit se na oblasti, které potřebují zlepšení. Toto vše může být náročné, hlavně na trhu, kde rozvoj dobrodružného cestovního ruchu je na začínající úrovni s jen malým množstvím znalostí a nedostatkem technologií. Zlepšování se ve spolupráci může pomoci neustálému růstu sektoru dobrodružného cestovního ruchu. Hlavní hypotézu H(0), ve které jsme předpokládali, že většina respondentů (51 %) upřednostňuje tzv. „něžné“ dobrodružství, jsme potvrdili. Pro oslovené respondenty (31 %) je nejatraktivnější dobrodružná aktivita let balonem, který lze zařadit k měkkému dobrodružnému cestovnímu ruchu. Dále k nejvíce oblíbeným mezi respondenty, tedy pro 23 % dotázaných, patří let rogalem, který lze také zařadit k aktivitám měkkého dobrodružného cestovního ruchu. Navazující hypotézu H(1), v níž jsme předpokládali, že většina respondentů (51 %) se setkala s dobrodružnými aktivitami v rámci fakultativních výletů, nelze potvrdit. Organizaci své dovolené má 64 % respondentů pouze ve vlastní režii. Proto nelze předpokládat, že se setkali s dobrodružnými aktivitami v rámci fakultativních výletů. Pouze 28 % respondentů přenechává odpovědnost v organizování své dovolené cestovní kanceláři. Dotazovaní se ve velké většině (71 %) takové dovolené dosud nezúčastnili. 29 % respondentů, kteří označili, že již se takového zájezdu nebo pobytu zúčastnili, uvedlo mezi nejčastějšími aktivitami vysokohorskou turistiku, horolezectví, alpinismus, rafting, let větroněm nebo balonem, tandemový seskok, paragliding, potápění, windsurfing a snowboarding. Další navazující hypotézu H(2), která vyjadřovala předpoklad, že minimálně 40 % respondentů cestuje za dobrodružstvím v rámci území České republiky, nemůžeme potvrdit. Ochotou cestovat po území České republiky kvůli účasti na dobrodružných aktivitách označilo 31 % respondentů. Cílem bakalářské práce byla identifikace možnosti rozvoje dobrodružného cestovního ruchu v České republice a zhodnocení možností uplatnění orientace na dobrodružný cestovní ruch na trhu v České republice. Primární výzkum dokazuje, že dobrodružství je oblíbené, ale v rámci České republiky není stále dostatečně rozvinuté. Nabídku shledávají respondenti jako nedostatečnou a také ve většině případů se takové formy cestovního ruchu nezúčastnila. Jsou ochotni se zúčastnit takové aktivity, která nenaplňuje až takové prvky nebezpečí a adrenalinu. Dle výzkumu přetrvává v lidech obava o bezpečnost v průběhu dobrodružné aktivity.

50

Konstatujeme, že na základě analýzy primárních a sekundárních dat a jejich následné komparace jsme naplnili cíl práce.

Za teoretický přínos bakalářské práce považujeme zpracování charakteristiky účastníků na dobrodružném cestovním ruchu. Praktickým přínosem práce je definování požadavků na účasti a analýza zájmu o dobrodružné aktivity. Tyto informace mohou sloužit pro zkvalitnění či zlepšení nabídek dobrodružného cestovního ruchu a lepší zaměření na potenciálního zákazníka.

51

Seznam použité literatury [1] b. a. Adventure tourism market report: The George Washington University School of Business, The Adventure Travel Trade Association, and Xola Consulting [online]. 2011,

[cit.

2013-11-10].

Přeloženo

z

angličtiny.

Dostupné

z:

http://www.adventuretravel.biz [2] b. a. Cestovní ruch pro všechny. [online]. 2013 [cit. 2013-10-22]. Praha: VŠE, 2008. ISBN 978-80-7399-407-05. Dostupné z: www.mmr.cz [3] b. a. Czech Republic. In: http://www.adventuretravel.biz [online]. 2012 [cit. 201310-10]. Přeloženo z angličtiny. Dostupné z: http://www.adventuretravel.biz [4] b. a. Dárky trochu jinak [online]. 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.zazitky.cz [5] b. a. Dobrodružná turistika v nabídce CK. Seminárky cestovní ruch. [online]. [cit. 2013-10-21]. Dostupné na: http://projekty.nazory.cz [6] b. a. Doprava, ubytování a stravování. CK Adventura [online]. 2013 [cit. 2013-1115]. Dostupné z: http://www.adventura.cz [7] b. a. How We Started. [online]. 2013 [cit. 2013-10-21]. Přeloženo z angličtiny. Dostupné z: http://www.bungy.co.nz [8] b. a. Netradiční zážitky [online]. 2013 [cit. 2013-11-22]. Dostupné z: http://www.netradicnizazitky.cz [9] b. a. O nás [online]. http://www.firmanazazitky.cz

2013

[cit.

2013-11-22].

Dostupné

z:

[10] b. a. Segmentation. Adventure tourism market report: The George Washington University School of Business, The Adventure Travel Trade Association, and Xola Consulting [online]. 2011, [cit. 2013-11-10]. Přeloženo z angličtiny. Dostupné z: http://www.adventuretravel.biz [11] b. a. Top 10 Adventure Destinations for 2013. Switchback Travel: Adventure Travel Guides and Lifestyle [online]. 2013, [cit. 2013-11-10]. Přeloženo z angličtiny. Dostupné z: http://www.switchbacktravel.com

52

[12] b. a. Travel & Tourism's contribution to employment. Travel & Tourism Economic impact 2013 Czech Republic [online]. 2013 [cit. 2013-10-23]. Přeloženo z angličtiny. Dostupné z: http://www.wttc.org [13] b. a. Východiska koncepce. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2014-2020 [online]. 2013, [cit. 2013-10-19]. Dostupné z: www.mmr.cz [14] BEARD, Colin a John P. WILSON. The power of experiential learning: a handbook for trainers and educators. Sterling, VA: Stylus Pub., 2002, s. 50. Přeloženo z angličtiny. ISBN 0749434678. [15] BERÁNEK, Jaromír. Nové směry v nabídce cestovního ruchu [online]. 1999 [cit. 2013-11-15]. Dostupné z: http://www.cot.cz [16] BERG, Waldemar. Gesundheitstourismus und Wellnesstourismus: [Lehrbuch]. München: Oldenbourg, 2008, s. 9. Přeloženo z němčiny. ISBN 9783486584240. [17] DEGNAN, David. Types of Adventure Tourism. [online] [cit. 2013-11-10]. Přeloženo z angličtiny. Dostupné z: http://www.ehow.com [18] DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 205 s. ISBN 80-716-8901-7. [19] DUNCAN, Eric. What is adventure tourism? [online]. 2013 [cit. 2013-10-21]. Přeloženo z angličtiny. Dostupné z: http://www.ehow.com [20] GÚČIK, Marian. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2010, 307 s. Knižnica cestovného ruchu, 15. ISBN 978-808-9090-808. [21] HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ. Psychologický slovník. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 774 s. ISBN 978-807-3675-691. [22] HENEGHAN, Maria. Introduction. In: Adventure Tourism [online]. 2006 [cit. 2013-10-22]. Přeloženo z angličtiny. Dostupné z: http://www.teagasc.ie [23] HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2011, 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6. [24] HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha: Grada, 2003, s. 64. ISBN 80-247-0202-9. 53

[25] HOŠEK, Václav, In: KIRCHNER, Jiří. Psychologie prožitku a dobrodružství: pro pedagogiku a psychoterapii. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, s. 17. ISBN 978-80251-2562-5. [26] INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: [základy]. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-802-4515-694. [27] KIRCHNER, Jiří. Psychologie prožitku a dobrodružství: pro pedagogiku a psychoterapii. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, s. 9. ISBN 978-80-251-2562-5. [28] MARTIN, P. a S. PRIEST. Understanding the adventure experience. Journal of Adventure Education and Outdoor Learning [online]. 1986, č. 3 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://www.outdoor-learning.org. [29]

MÁSILKA,

David.

Hledání

dobrodružství

pomocí

tvorby

pojmových

map. Gymnasion, časopis pro zážitkovou pedagogiku [online]. 2005, č. 3 [cit. 2013-1110]. Dostupné z: http://www.gymnasion.org. [30] NEUMANN, Jan. European Institute for Outdoor Adventure Education and Experiential Learning. Gymnasion [online]. 2004, [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://www.gymnasion.org. [31] ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999, 244 s. ISBN 80-859-7027-9. [32] ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-808-5970-685. [33] PÁSKOVÁ, M. – ZELENKA, J.: Cestovní ruch - výkladový slovník. 1. vyd. Brno: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. [34] SEIFERTOVÁ, Věra. Průvodcovské činnosti. Praha: Grada Publishing, 2013, s. 94-96. ISBN 978-80-247-4807-8. [35] SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti. 3., opr. vyd. Brno: Barrister, 2009. ISBN 978-808-7029-626. [36] SWARBROOKE, John. Adventure tourism: the new frontier. Boston: Butterworth - Heinemann, 2003, xiv, 354 p. Přeloženo z angličtiny. ISBN 07-506-5186-5.

54

[37] TRÜMPER, Thomas. In: SVERAK, Natascha. Trends und Entwicklungen im Tourismus. Hamburg: Diplomica-Verl, 2011, s. 15. Přeloženo z němčiny. ISBN 9783836697941.

55

Příloha: Dotazník Vážené dámy a pánové, dobrodružné aktivity se objevují stále více v nabídce cestovních kanceláří a středisek cestovního ruchu. Tímto dotazníkem bychom chtěli zjistit zájem a povědomí o možnosti dobrodružných zájezdů či výletů. Zajímají nás Vaše názory, postoje a zkušenosti. Vámi vyplněný dotazník použijeme jako podklad pro zpracování bakalářské práce k tématu „Rozvoj dobrodružného cestovního ruchu v podmínkách České republiky“. Hana Chvátalová studentka 3. ročníku Katedra cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické Jihlava

1. Zúčastňujete se cestovního ruchu (dovolená, víkendový pobyt)? Pokud je Vaše

odpověď záporná dále ve vyplňování nepokračujte.  ano  ne 2. Kde trávíte dovolenou častěji?

 v ČR  v zahraničí Identifikujte, prosím, preferovanou krajinu pobytu: ………………............

3. Cestujete převážně:

 v mimo sezonu (jaro, podzim)  v hlavní sezoně (léto, zima)

4. Uveďte průměrnou délku Vaši dovolené (účasti na cestovním ruchu):

    

víkendové pobyty (chata, chalupa) 3 až 4 noci 7 až 8 nocí 10 až 14 nocí jiné ……………………….

5. Uveďte četnost dovolené (účasti na cestovním ruchu) v průběhu roku:

 1x ročně  2x ročně  vícekrát do roka

6. Cestovního ruchu se účastníte ve společnosti:

Vyberte jednu možnost.  manžela/manželky  rodiny (manžel/ka + děti) 56

   

vnoučat přátel cestuji sám jiné ………………………………….

7. Dovolenou organizujete:

   

individuálně (ve vlastní režii) přes cestovní kancelář přes cestovní agenturu jinak ……………………………….

8. Informace o možnostech pobytu získáváte:

    

přes cestovní kancelář nebo agenturu prostřednictvím internetu doporučení přátel a známých vlastní zkušenost jinak ………………………………….

9. Máte rád/a dobrodružství?

 ano  ne

10. Účastnili jste se již zájezdu/pobytu s dobrodružnými aktivitami?

 ano místo:…………………………………………………………………………. aktivita:………………………………………………………………………  ne

11. Uveďte, jak atraktivní jsou pro Vás následující aktivity:

Ohodnoťte na stupnici 1 až 5; přitom 1 – nejméně atraktivní, 5 – nejvíce atraktivní. Označte křížkem. (1) tandemový seskok wingsuit flying/b.a.s.e. jumping let balonem let rogalem paragliding bouldering bungee jumping Kienova houpačka rafting

(2)

(3)

(4)

(5)

nevím

























    

    

    

    

    

    























 57

splav high jumping/ cliff diving freediving surfing windsurfing wakeboarding/ wakeskate skalolezectví horolezectví lezení na ledopády lezení na ledovce skialpinismus snowboarding freeskiing speedriding mountaing biking BMX freestyle freeruning/ parkour kiteboarding/ landkiting/ snowkiting

 

 

 

 

 

 

   

   

   

   

   

   

  

  

  

  

  

  













    

    

    

    

    

    

 

 

 

 

 

 













12. Účastnili byste se některé z dobrodružných aktivit?

 ano, již jsem se také účastnil  ano, jaké  ne, proč

…………………………… …………………………… ……………………………

13. Jak byste ohodnotili nabídku pobytů/zájezdů/výletů s nabídkou

dobrodružných aktivit v podmínkách České republiky?  široká  průměrná  nedostatečná  s žádnou nabídkou jsem se nesetkal/a 14. Kolik byste byli ochotni utratit za zájezd s nabídkou dobrodružných aktivit?

     

méně než 5 000 CZK 5 001 až 10 000 CZK 10 001 až 15 000 CZK 15 001 až 20 000 CZK víc než 20 000 CZK jiné ………………… 58

15. Byli byste ochotni kvůli některé z dobrodružných aktivit vycestovat?

Uveďte, prosím, jednu možnost, ke které se nejvíce přikláníte.  mimo místo bydliště v rámci kraje  mimo kraj bydliště v rámci České republiky  mimo Českou republiku po Evropě  mimo Českou republiku v rámci jiného kontinentu Pohlaví:  žena  muž Věk:      

méně než 18 let 18 až 30 let 31 až 40 let 41 až 54 let 55 až 65 let nad 65 let

Vzdělání:     

základní středoškolské odborné středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské

Kraj Vašeho bydliště: ………………………………..

DĚKUJEME ZA VÁŠ ČAS!

59