VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA KATEDRA CESTOVNÍHO RUCHU
LOKALIZAČNÍ A REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU V OKRESE BENEŠOV
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Petra BERANOVÁ
Lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov
Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Mgr. Lence Vymazalové, za podnětné připomínky a cenné rady, které mi pomáhaly při tvorbě této práce, za příjemnou spolupráci a vstřícnost při zodpovídání mých dotazů.
Lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov Bakalářská práce
Petra Beranová
Vysoká škola polytechnická v Jihlavě Katedra cestovního ruchu
Vedoucí práce: Mgr. Lenka Vymazalová
Stupeň odborné kvalifikace: bakalář
Jihlava 2009
Copyright © 2009 Petra Beranová
Abstrakt BERANOVÁ, Petra: Lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Lenka Vymazalová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 65 stran. Práce se zabývá problematikou předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov. Charakterizuje lokalizační předpoklady, které ovlivňují rozmístění cestovního ruchu, a realizační předpoklady, které umožňují dosáhnout turistických míst a využít veškeré nabídky služeb. Součástí práce je dotazníkový výzkum zaměřený na zhodnocení jednotlivých předpokladů cestovního ruchu a určení jejich podílu v zájmovém území. Cílem je zjistit schopnost okresu pokrýt potřeby občanů a účastníků cestovního ruchu a naznačit směr jeho vývoje pro maximální využití rekreačního potenciálu. Rozbor faktorů podmiňujících cestovní ruch na Benešovsku je završen závěrečným zhodnocením jednotlivých předpokladů cestovního ruchu z hlediska jejich významnosti pro zkoumané území. Klíčová slova Okres Benešov. Lokalizační předpoklady cestovního ruchu. Realizační předpoklady cestovního ruchu. Dotazníkový výzkum. SWOT analýza. Potenciál cestovního ruchu.
Abstract The work deals with the problems of conditions of tourism in the Benešov district. It defines localization conditions which influence a location of tourism, and realization conditions which enable to reach tourist points and utilize an entire offer of services. A component of the work is a questionnaire research focused on a evaluation of particular conditions of tourism and a determination of their share in the region. The aim is to detect an ability of this area to cover the needs of citizens and travellers and indicate a way of its development for the maximum utilization of the recreation potential. The analysis of factors influencing the tourism in the Benešov district is ended up by the final estimation of particular conditions of tourism in light of their significance for the designated area. Keywords Benešov district. Localization conditions of tourism. Realization conditions of tourism. Questionnaire survey. SWOT analysis. Recreation potential.
5
Předmluva Lokalizační a realizační předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov je téma bakalářské práce, jejímž úkolem je zmapovat rekreační potenciál v daném území. Práce analyzuje lokalizační předpoklady cestovního ruchu, zejména reliéf, klima, hydrosféru, biosféru a chráněná území, zabývá se kulturními památkami, zábavními zařízeními a akcemi a v neposlední řadě sportovními událostmi. Následuje rozbor realizačních předpokladů cestovního ruchu, mezi které patří dopravní předpoklady a materiálně-technická základna. Významnou součást mé práce tvoří dotazníkový výzkum a rozbor silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb využitím SWOT analýzy. Završením výzkumu je pak zpracování situační analýzy a návrhů opatření pro zvýšení turistického potenciálu okresu Benešov. Důvodem výběru tohoto tématu je snaha o bližší poznání jednotlivých předpokladů cestovního ruchu, které benešovský okres charakterizují a zároveň odlišují od ostatních okresů, uvědomění si vzájemné interakce těchto předpokladů a zjištění názorů obyvatel na turistickou atraktivitu zmíněného regionu prostřednictvím hodnocení jednotlivých předpokladů. Okres Benešov je pro tyto potřeby z hlediska své polohy v blízkosti hlavního města Prahy, své rozlohy i vyváženého poměru zastoupení přírodních a kulturních předpokladů ideálním územím.
6
Obsah 1 Úvod......................................................................................................................................12 2 Vymezení okresu Benešov....................................................................................................14 3 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu..........................................................................14 3.1 Reliéf..............................................................................................................................15 3.2 Klima..............................................................................................................................16 3.3 Hydrosféra......................................................................................................................17 3.4 Biosféra..........................................................................................................................18 3.4.1 Flóra.....................................................................................................................18 3.4.2 Fauna....................................................................................................................19 3.5 Ochrana přírody..............................................................................................................20 3.5.1 Zvláště chráněná území........................................................................................20 3.5.2 Přírodní parky.......................................................................................................22 3.6 Kulturní památky............................................................................................................23 3.7 Kulturní a zábavní zařízení a akce.................................................................................26 3.8 Sportovní akce................................................................................................................28 4 Realizační předpoklady cestovního ruchu............................................................................28 4.1 Dopravní předpoklady....................................................................................................28 4.1.1 Silniční doprava...................................................................................................29 4.1.2 Železniční doprava...............................................................................................30 4.1.3 Vodní vnitrozemská doprava...............................................................................32 4.1.4 Cykloturistika.......................................................................................................32 4.1.5 Pěší turistika.........................................................................................................34 4.2 Materiálně-technická základna.......................................................................................36 4.2.1 Ubytovací zařízení................................................................................................36 4.2.2 Stravovací zařízení...............................................................................................38 4.2.3 Sportovní zařízení................................................................................................38 4.2.4 Turistická Informační centra................................................................................39 4.2.5 Cestovní kanceláře a cestovní agentury...............................................................39 5 Výzkumná část......................................................................................................................40 5.1 Shrnutí lokalizačních předpokladů cestovního ruchu....................................................40 5.2 Shrnutí realizačních předpokladů cestovního ruchu......................................................41 7
5.3 Definování problému a formulace cílů...........................................................................42 5.4 Výzkumný vzorek a popis použitých metod a technik..................................................43 5.5 Způsob interpretace výsledků.........................................................................................43 5.6 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu..........................................................................44 5.6.1 Údaje o respondentech.........................................................................................44 5.6.2 Hodnocení přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu...................45 5.6.3 Hodnocení kulturně-správních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu.....45 5.6.4 Hodnocení dopravních realizačních předpokladů cestovního ruchu....................46 5.6.5 Hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu pro materiálnětechnickou základnu.......................................................................................................47 5.6.6 Přednosti okresu sloužící pro rozvoj cestovního ruchu........................................48 5.6.7 Opatření pro rozvoj cestovního ruchu..................................................................49 5.6.8 Asociace spojené s okresem Benešov..................................................................50 6 SWOT analýza předpokladů cestovního ruchu.....................................................................51 7 Situační analýza a návrhy opatření pro zvýšení turistického potenciálu okresu Benešov....54 7.1 Přírodní a kulturně-správní předpoklady cestovního ruchu...........................................54 7.2 Materiálně-technická základna a dopravní předpoklady cestovního ruchu...................55 8 Závěr.....................................................................................................................................58 Soupis bibliografických citací...................................................................................................60 Seznam příloh...........................................................................................................................65
8
Seznam obrázků Obr 1: Přírodní poměry okresu Benešov...................................................................................18 Obr 2: Chráněná území v okrese Benešov................................................................................22 Obr 3: Silniční a dálniční síť okresu Benešov..........................................................................30 Obr 4: Železniční síť okresu Benešov.......................................................................................31 Obr 5: Cyklistické trasy v okrese Benešov...............................................................................34
9
Seznam tabulek Tab 1: Horopisné členění Benešovska do úrovně nejvyšších geomorfologických celků.........15 Tab 2: Úhrnné hodnoty druhu pozemku a procentuální podíl na celkové výměře okresu Benešov k 31. 12. 2007.................................................................................................19 Tab 3: Maloplošná zvláště chráněná území v okrese Benešov – přírodní rezervace (PR).......21 Tab 4: Maloplošná zvláště chráněná území v okrese Benešov – přírodní památky (PP).........21 Tab 5: Nejznámější tradiční kulturní a zábavní akce v okrese Benešov...................................27 Tab 6: Dálkové cyklistické trasy II. třídy v okrese Benešov....................................................32 Tab 7: Regionální značené cyklistické trasy III. a IV. třídy v okrese Benešov........................33 Tab 8: Naučné stezky v okrese Benešov...................................................................................35 Tab 9: Hotely a penziony v okrese Benešov.............................................................................37 Tab 10: Opatření pro rozvoj cestovního ruchu v okrese Benešov............................................49
10
Seznam grafů Graf 1: Složení respondentů podle pohlaví...............................................................................44 Graf 2: Složení respondentů podle věkových kategorií............................................................44 Graf 3: Hodnocení přírodních lokalizač. předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov....45 Graf 4: Hodnocení kulturně-správních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov.........................................................................................................................46 Graf 5: Hodnocení dopravních realizač. předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov.....47 Graf 6: Hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu pro materiálně-technickou základnu v okrese Benešov...........................................................................................48 Graf 7: Přednosti benešovského okresu sloužící pro rozvoj cestovního ruchu.........................48 Graf 8: Asociace spojené s okresem Benešov..........................................................................50
11
1 Úvod Cestovní ruch představuje v České republice i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející odvětví a jeho význam neustále roste. V posledních desetiletích se stal celosvětovým fenoménem, který přináší ekonomické, ekologické, sociální, politické, kulturní a mnohé další dopady, zejména v oblasti tzv. průmyslu volného času. Rozvoj cestovního ruchu přispívá k vytváření nových pracovních příležitostí, podpoře investičních aktivit, získávání příjmů a dotací na revitalizace obcí, měst a regionů, a tedy ke zvyšování životní úrovně obyvatel. Vyžaduje však také určitou úroveň služeb, zejména kvalitní ubytovací a stravovací zařízení a potřebnou infrastrukturu. Proto se také na jeho realizaci podílí celá řada dalších odvětví, např. doprava, stavebnictví, kultura atd. Význam cestovního ruchu nespočívá pouze v pozitivních dopadech na hospodářství daného území, ale představuje i určité sociální a ekologické hrozby. Z tohoto důvodu je důležité, aby se turizmus stal nástrojem využitelným pro zachování původních tradic a kultur či ochrany životního prostředí, z čehož vyplývá i jeho význam pro rozvoj regionů. Regionální rozměr cestovního ruchu je současně i stabilizačním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i k sociálně-kulturnímu zázemí, které turizmus zprostředkovává pro návštěvníky, a tak zároveň posiluje místní identitu z pohledu hrdosti na místní tradice a kulturní specifika. Vnímání krajiny každého regionu prochází neustálým vývojem, vždy je to však území s podobnými předpoklady cestovního ruchu, které jednotlivé prvky dané oblasti sjednocuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Cílem bakalářské práce je identifikace těchto sjednocujících aspektů a analýza lokalizačních a realizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov z hlediska pokrytí potřeb účastníků cestovního ruchu i stálých obyvatel, zjištění velikosti podílu těchto předpokladů, naznačení směru vývoje turizmu a navržení podpůrných opatření v zájmovém území pro maximální využití jeho rekreačního potenciálu. Právě potenciál cestovního ruchu je určen převažujícími funkčními vlastnostmi regionu, které usnadňují jeho rozvoj za účelem efektivního využívání územních hodnot. Z tohoto hlediska podle rajonizace cestovního ruchu, uvedené v [48], náleží okres Benešov do turistické oblasti Střední Čechy – jihovýchod, která spadá do turistického regionu Okolí Prahy. Zmíněné členění rovněž slouží pro potřeby organizace turizmu a propagace území.
12
Záměrem práce je charakteristika přírodních a kulturně-správních lokalizačních předpokladů, které ovlivňují rozmístění cestovního ruchu, a dopravních a materiálně-technických realizačních předpokladů, které umožňují dosáhnout míst cestovního ruchu a případný potenciál území zužitkovat, tj. vhodné dopravní předpoklady, dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit nebo sportovních, kulturních a zábavních zařízení. Úkolem je zjistit, zda je okres schopen nabídnout účastníkům cestovního ruchu možnost uspokojit jejich potřeby, zejména v oblasti poznávání, získávání nových dojmů, seberealizace v souvislosti s růstem životní úrovně a prodlužováním délky volného času, ale také potřebu odpočinku. Stěžejním bodem práce je dotazníkový výzkum zaměřený na vyhodnocení celkového potenciálu krajiny benešovského okresu z hlediska jednotlivých předpokladů cestovního ruchu, určení jejich podílu a navržení vývojového trendu, kterým by se měl zkoumaný region ubírat tak, aby bylo možné plně využít jeho podmínky příznivé pro turizmus. Analýza faktorů stimulujících cestovní ruch v zájmovém území je završena SWOT analýzou a závěrečným zhodnocením, které slouží jako nástroj rekapitulace a shrnutí veškerých předpokladů cestovního ruchu. Spolu s navrženými opatřeními pro zvýšení atraktivity okresu tak umožní vytvořit jeho strategický profil.
13
2 Vymezení okresu Benešov Benešovský okres, nazývaný také Benešovsko, je situován do jižní části Středočeského kraje. Na severu sousedí s okresy Praha-východ a Kutná Hora, na jihu s okresy Pelhřimov a Tábor, východní hranice je tvořena spolu s okresem Havlíčkův Brod a na západě hraničí území s okresy Příbram a Praha-západ. Rozlohou 1 475 km2 zaujímá Benešovsko přibližně 13,4 % Středočeského kraje a v tomto kraji je po Příbramsku druhým největším okresem. Počtem obyvatel 92 631 se okres v rámci kraje řadí mezi průměrně lidnaté, hustota zalidnění 63 obyvatel/km² je však druhá nejnižší. Podíl městského obyvatelstva činí 55,5 %. Administrativně je okres tvořen územím 115 obcí, z čehož je devět měst a deset městysů, dále se člení na tři správní obvody obcí s rozšířenou působností – Benešov, Vlašim a Votice. Údaje jsou čerpány z [29]. Dle [10] leží nejsevernější místo okresu u obce Chocerady (49° 53´ 30´´ s. š.), nejjižnější pak u obce Mezno (49° 30´ 15´´ s. š.), nejvýchodněji se nachází místo u Šetějovic (15° 15´ 00´´ v. d.) a nejzápadněji položené místo je u obce Nahoruby (14° 24´ 00´´ v. d.). Okres Benešov lze rovněž chápat jako kulturně-historický celek, který tvoří přírodně i turisticky zajímavý region Podblanicko. Vnímání tohoto regionu prošlo v uplynulých desetiletích různými změnami a jeho vymezení nebylo jednotné. Pouze zřídka bylo za území podblanického regionu považováno nejbližší okolí památné hory Velký Blaník. V současné době se většina publikací, včetně [16], přiklání k vymezení regionu hranicemi okresu Benešov na konci 20. století a příhraničními zónami sousedních okresů kolem Mladé Vožice, Kosovy Hory, Prosenické Lhoty, Vysokého Chlumce, Sedlčan a Sázavy.
3 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu Lokalizační předpoklady cestovního ruchu zaujímají rozhodující postavení při konkrétní lokalizaci realizace turizmu a jejich zhodnocení je nezbytné pro stanovení turistického významu okresu. Podmiňují funkční využití regionu cestovním ruchem z hlediska přírodních možností i charakteru a kvality společenských podmínek či atraktivit, jejichž ojedinělost činí oblast pro cestovní ruch přitažlivější. Ve vztahu k rozvoji turizmu však mají druhotný význam. V zásadě poskytují jen určité možnosti, o jejichž uplatnění z hlediska cestovního ruchu rozhodují selektivní faktory a realizační podmínky. Problematikou těchto předpokladů se dále zabývá [4]. 14
3.1 Reliéf Geomorfologicky okres Benešov náleží do Česko-moravské subprovincie Hercynského systému. Podrobnější členění zaznamenává tabulka 1. Tab 1: Horopisné členění Benešovska do úrovně nejvyšších geomorfologických celků Systém
Subsystém
Provincie
Subprovincie
Oblast
Celek Benešovská pahorkatina
Středočeská pahorkatina
Vlašimská pahorkatina Táborská pahorkatina Blatenská pahorkatina Křemešnická vrchovina
Hercynský Hercynská systém pohoří
Česká vysočina
Česko-moravská subprovincie
Hornosázavská pahorkatina Železné hory Hornosvratecká Českomoravská vrchovina vrchovina Křižanovská vrchovina Javořická vrchovina Jevišovická pahorkatina
Zdroj: [31]
Podle zeměpisného členění patří Benešovsko z větší části do Středočeské pahorkatiny, jež se vyznačuje velkou výškovou členitostí s výškovými rozdíly 75 – 150 m. Nadmořská výška typického kopcovitého terénu se pohybuje většinou v rozmezí 400 – 450 m. Menší listnaté chlumy a lesní obory střídají užší údolí, stráně, louky, pole nebo rozlehlejší plató, jejichž nadmořská výška kolísá ponejvíce mezi 250 – 300 m. Součástí Středočeské pahorkatiny je Benešovská a Vlašimská pahorkatina s členitým reliéfem. Zeměpisné údaje podává [16]. Ve středočeské pahorkatině se v jihozápadní části okresu nacházejí vrchy Kalvárie (698 m n. m.), Babí hora (695 m n. m.), Džbány (688 m n. m.) a Větrov (676 m n. m.). I přes snižování reliéfu severovýchodně směrem k Sázavě, jsou v severní části území některé vrcholy s nadmořskou výškou přes 500 m, např. Kopanina (532 m n. m.). Také v okolí řeky Blanice je řada hřbetů, k nejvyšším patří Velký Blaník (638 m n. m.), Pravětický vrch u Daměnic (598 m n. m.) a Malý Blaník (576 m n. m.). 15
Krajina se východním směrem snižuje a přechází ve vrchovinu. Prolom blanické brázdy je dle [10] přirozeným rozhraním Středočeské žulové pahorkatiny a Českomoravské rulové vrchoviny, jejíž převážná část je tvořena plošně rozlehlými terénními vyvýšeninami porostlými lesy a širokými sníženinami s pastvinami a ornou půdou bez výraznějšího převýšení. Přesto táhlé svahy s hřbety a návršími dosahují i výšky přes 600 m n. m., např. Řísnický vrch u Slavětína. Nejvyšší oblastí okresu, zmiňovanou v [16], je tzv. Česká Sibiř v jeho jižní části mezi Voticemi a Meznem, kde se nachází nejvyšší kóta ležící ve Středočeské pahorkatině, vrch Mezivrata (712 m n. m.). Nejvýše položenou obcí Benešovska je Miličín (617 m n. m.). Lokality s nejnižší nadmořskou výškou leží v údolí východního břehu řeky Vltavy (222 m n. m.) a řeky Sázavy u Kamenného Přívozu. Nejnižší polohou se vyznačuje obec Krhanice u řeky Sázavy (- 276 m n. m.), jak udává [16].
3.2 Klima Klimatické poměry hrají při realizaci a rozmístění cestovního ruchu jednu z klíčových rolí. Umístění okresu v mírném podnebném pásmu má svými příznivými hodnotami v celosvětovém srovnání velký význam pro využití cestovním ruchem. Klimaticky se Benešovsko řadí do oblasti mírně teplé s roční průměrnou teplotou 7 – 8 °C. Teplejší je malé území v severozápadním cípu okresu a úsek Posázaví mezi Čerčany a ústím řeky Blanice o nadmořské výšce 200 m s průměrnou roční teplotou 8 – 9 °C. Naopak výrazně chladnější oblast je v nejvyšších polohách v jižní a jihozápadní části okresu, kde průměrná roční teplota dosahuje 6 – 7 °C. Jedná se o okolí Slavětína, hornatou oblast Miličína u vrcholu Mezivrata a hřebeny vrchoviny Čertova břemene nad Sedlcem-Prčicí v nadmořských výškách až kolem 700 m. Bližší klimatické údaje obsahuje [16]. Pro nižší polohy je typické přechodné období mírně teplého jara i podzimu, dlouhé, sušší a teplejší léto, kdežto zima bývá kratší s menším množstvím sněhových srážek. Výše položené části se vyznačují kratším létem, ale delším chladnějším jarem a podzimem, který přechází v dlouhou zimu s hojností trvalejší sněhové pokrývky. Více viz. [16]. Ve vegetační době dosahuje úhrn srážek 400 – 500 mm, mimo vegetační dobu 250 – 300 mm. Průměrné množství srážek za rok na Benešovsku činí 600 – 700 mm, v sušší nejzápadnější části okresu je to 500 – 600 mm, jak dokládá [16]. Převažují západní větry společně s větry vanoucími z jihozápadu a severozápadu. 16
3.3 Hydrosféra Vhodné hydrologické podmínky se z hlediska realizace cestovního ruchu stávají stále významnějšími. Povrchové vody, zejména řeky, rybníky a přehradní nádrže, vyznačené na obrázku 1, jejichž sezónní využitelnost je závislá na teplotních poměrech, vytvářejí předpoklady pro plošné rozmístění turizmu. Jejich hodnotu vytváří řada komponentů, např. teplota a čistota vody nebo kvalita přilehlého zázemí. Benešovský okres přibližně vymezuje území trojúhelníkového tvaru mezi řekami Želivkou, Sázavou a Vltavou, jež zajišťují rekreační vyžití. Vodní toky směřují převážně na sever a většina z nich náleží k povodí řeky Vltavy, která tvoří část přirozených severozápadních hranic okresu o délce 18 km, pouze nepatrná část u jihozápadní hranice patří k povodí řeky Lužnice. Východní okraj Benešovska tvoří tok Sázavy, protékající územím v délce 74 km a vlévající se již mimo okres u Davle do Vltavy. Nejvýznamnějšími levostrannými přítoky řeky Sázavy jsou v rámci Benešovska 20 km dlouhý vodní tok Želivky a 37 km rozsáhlé povodí řeky Blanice, která se na území regionu dostává u obce Kamberk. Více viz. [40]. I když jsou místní vodní nádrže lidským výtvorem, tvoří organickou součást krajiny zvyšující pestrost prostředí. Celé území vyniká poměrně značným množstvím menších rybníků, přestože podle [16] jejich část zanikla v souvislosti s vylidněním po třicetileté válce na počátku 17. století a také v 18. – 19. století v důsledku zvětšování zemědělských ploch. V okrese se zachovalo přibližně šest set rybníků, zejména mezi Benešovem a Voticemi, také mezi Neveklovem a Týncem nad Sázavou. Nejznámější a největší je Podhrázský rybník o rozloze 48 ha. Spolu s rybníky Splavský, Semovický, Konopišťský či Jarkovický je napájen Konopišťským potokem (viz. [16]). Mezi rybníky určené pro rekreační a sportovní rybolov patří např. rybník Opřetický a Nesvačilský, nacházející se u Bystřice, dále rybník Smykov u Chotýšan, Šebíř u Boliny, Panský u Neveklova, Strašík u Libouně či Valcha nedaleko Čechtic, sloužící rovněž k rekreaci. Po druhé světové válce vznikla při západní a severovýchodní hranici Benešovska dvě velká vodní díla, jejichž význam spočívá v ochraně před povodněmi a výrobě elektrické energie. Nejprve byla na řece Vltavě vybudována Slapská nádrž, mající bohaté rekreační využití a jejíž vodní plochu po celé délce svírají příkré vysoké skály. Později vznikla na řece Želivce vodní nádrž Švihov, jejíž hladina je podstatně otevřenější. Hlavním účelem díla je zásobárna pitné vody především pro Prahu a část Středočeského kraje. Z hlediska objemu vody a odebíraného množství představuje největší vodárenskou nádrž v České republice. Více viz. [16]. 17
3.4 Biosféra Biosféra jako významná součást komplexních přírodních předpokladů ovlivňuje subjektivní vjemy návštěvníků, spolupodílí se na estetice krajiny a má zdravotní účinky. V okrese působí příznivě lesnatá krajina v nesouvislých plochách, přerušovaná nezalesněnými prostory, jak lze spatřit na obrázku 1. Živočišstvo se v cestovním ruchu uplatňuje prostřednictvím chráněné a lovné zvěře. Stále více se také prosazují chovné obory a umělé vodní nádrže.
Legenda:
Obr 1: Přírodní poměry okresu Benešov 1:330 000 (zdroj: [42])
3.4.1 Flóra Publikace [10] udává, že doklady o výskytu rostlin z dávné minulosti byly objeveny ve zkamenělinách prvohorních uloženin u Chobotu na Vlašimsku. Původně bylo celé Benešovsko porostlé lesy. Avšak téměř všechna lesní společenstva byla lidskou činností od konce středověku pozměněna, místy zcela odstraněna, takže dnes lesy tvoří jen necelých 28 % celkové výměry okresu. Podrobnější informace zobrazuje tabulka 2. 18
Pouze v určitých lokalitách se zachovaly lesy alespoň přibližně původního složení ve formě tří základních společenstev, jež podle publikace [16] tvoří dubohabřiny na svazích kolem řeky Vltavy, Sázavy a Želivky, bučiny při vrcholech Velkého a Malého Blaníka a na hřebenech skalního útvaru Čertova břemene a bukojavořiny s převládajícím bukem doplněným javorem klenem, jasanem a lípami, které pokrývají příkré severní svahy určitých partií údolí řeky Sázavy, místy Čertovo břemeno a lesy poblíž Týnce nad Sázavou. Plošně největší kyselé doubravy byly z části přeměněny na louky, pastviny a ornou půdu, tzv. role či kulturní step, z části nahrazeny porosty smrku ztepilého a menším dílem borovicí lesní, jakožto hlavních producentů dřeva. Jednotlivé jedle se vyskytují zřídka, především ve vyšších partiích Benešovska. Problematikou složení lesů se zabývá [16]. Nelesní zeleň otevřené krajiny je zastoupena zahradami, sady a městskými parky. Z hlediska vývoje krajiny je otevřená krajina, louky a pole, novodobým jevem, vzniklým před necelými tisíci lety aktivním odlesněním. Zcela specifická rostlinná společenstva, nazývané v publikaci [10] údolní fenomén, se nachází v říčních údolích, kde se na skalnatých stanovištích zachovaly teplomilné druhy rostlin a rostlinné formace skalních stepí. Jedná se zejména o skalnaté jihozápadní srázy řeky Sázavy a údolí řeky Vltavy. Tab 2: Úhrnné hodnoty druhu pozemku a procentuální podíl na celkové výměře okresu Benešov k 31. 12. 2007 Druh pozemku
Zemědělská půda
Orná půda
70 234
47,63
Trvalé travní porosty
17 097
11,59
3 565
2,42
41 225
27,95
Vodní plochy
3 309
2,24
Zastavěné plochy a nádvoří
2 095
1,42
Ostatní plochy
9 948
6,75
Ovocné sady a zahrady Lesní pozemky Nezemědělská půda
Výměra Podíl plochy pozemku pozemku (ha) na celkové výměře (%)
Zdroj: [29]
3.4.2 Fauna Celkový charakter současné fauny je určen především polohou benešovského okresu na území Středočeské pahorkatiny. Benešovsko je působištěm mnoha druhů živočichů, které zastupují všechny zoologické třídy. Dle zoogeografického kritéria, uvedeného v [10], zde převažují živočichové listnatých lesů eurosibiřské podoblasti palearktu doplněných o druhy stepní. 19
Druhy s větší mírou přizpůsobivosti žijí i v dalších ekosystémech od nížin až po hornaté oblasti. Specifická živočišná společenstva se vyskytují v tekoucích i stojatých vodách a jejich okolí nebo v lesích a přilehlých loukách. Některé plastické formy, např. hrdlička zahradní, se dokonce přizpůsobily k osídlení lidských obydlí, jejichž plocha vzrůstala od 18. století. Hospodářsky obdělávaná krajina poskytuje mnoha druhům živočichů vhodné podmínky a svým charakterem umožnila i šíření některých stepních prvků, např. křečka polního a tchoře světlého. Faunu zájmového území podrobněji charakterizuje [10]. Zároveň však v některých ekosystémech, silně člověkem pozměněných, jako jsou plochy hospodářských plodin, monokulturní lesy, došlo k výraznému druhovému ochuzení fauny.
3.5 Ochrana přírody V důsledku turistické expanze do přírodně nejhodnotnějších oblastí se rekreační hodnota přírodních oblastí snižuje. Vzhledem k této skutečnosti stoupá v okrese Benešov význam ochrany přírody především v podobě zvláště chráněných území a přírodních parků.
3.5.1 Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území jsou plochy přírodovědecky či esteticky velmi významné nebo jedinečné, z hlediska cestovního ruchu tedy velmi atraktivní. Jejich přehled podává obrázek 2. V benešovském okrese se nachází nejmenší velkoplošné zvláště chráněné území České republiky o rozloze 4 000 ha, Chráněná krajinná oblast (CHKO) Blaník, vyhlášená roku 1981. Cílem je ochrana harmonické, biologicky vyvážené krajiny s místy zachovanými původními lesními porosty a vzácnou mokřadní květenou v údolní nivě řeky Blanice. Blíže viz. [23]. Co se týče maloplošných zvláště chráněných území, na Benešovsku nejstarším chráněným územím z této kategorie je Národní přírodní rezervace Ve Studeném, vyhlášená roku 1935. Je umístěna na levém břehu Sázavy u Samechova, kde na ploše o rozloze 30,30 ha je chráněn zbytek suťového a svahového lesa (viz. [48]). Benešovsko je region bohatý na výskyt přírodních rezervací a přírodních památek. V rámci první zóny ochrany přírody Chráněné krajinné oblasti Blaník byly vyhlášeny přírodní památky Částrovické rybníky a Rybník Louňov a přírodní rezervace Malý Blaník, Velký Blaník a Podlesí. Výčet maloplošných zvláště chráněných území v okrese Benešov včetně jejich charakteristiky zachycuje tabulka 3 a tabulka 4. 20
Tab 3: Maloplošná zvláště chráněná území v okrese Benešov – přírodní rezervace (PR) Přírodní rezervace
Rok Rozloha vyhlášení (ha)
Zaměření ochrany
Čížov
1990
56,79
Vysoký nárazový břeh Sázavy se zachovalými lesními porosty květnatých bučin v okolí zříceniny Zbořený Kostelec
Grybla
1986
53,19
Bukové porosty s přirozeným podrostem na Gryble a Panské skále u Krhanic se zajímavými skalními útvary
Malý Blaník
1992
12,71
Zachovalé lesy přirozené skladby s převahou buku s četnými skalními výchozy
Podhrázský rybník
1950
59,37
Rybník s přilehlými porosty sloužících jako hnízdiště tažných vodních ptáků, např. bukáčka malého, čírky obecné
Podlesí
1993
9,89
Štěpánovský potok
1993
Zachovalý ekosystém toku pstruhového pásma s výskytem 19,00 řady chráněných druhů, např. mihule potoční, raka říčního, mřenky mramorové či silně ohroženého ledňáčka říčního
Velký Blaník
1992
84,68
Rašelinná louka v pramenné oblasti Býkovického potoka s řadou významných vlhkomilných druhů rostlin a živočichů
Zoologicky cenná lokalita zachovalých lesů přirozené skladby s převahou buku s četnými skalními výchozy a suťovými poli
Zdroj: [7], [8], [18], [23], [48] Tab 4: Maloplošná zvláště chráněná území v okrese Benešov – přírodní památky (PP) Přírodní památka
Rok Rozloha vyhlášení (ha)
Zaměření ochrany
Částrovické rybníky
2001
Soustava tří menších rybníků a mokřadních luk v mělkém 3,56 údolí na Částrovickém potoce s porosty prstnatce májového, vachty trojlisté a výskytem čolka obecného či raka bahenního
Křečovický potok
1986
6,60
Úsek zachovalého meandrujícího toku s přilehlými břehy jižně od Křečovic s výskytem řas a cenných živočichů
Na ostrově
1972
4,21
Údolí Petřínského potoka u Nemíže v blízkosti řeky Blanice s porosty jalovce obecného a vzácnými druhy hub a hmyzu
Na Stříbrné
1972
4,11
Fragment květnaté bučiny rozvolněné vápencovou těžbou s populací lýkovce jedovatého u Českého Šternberka
Roudný
1994
Pestrá mozaika biotopů, měnících se s postupem sukcese 2,51 nádrže bývalého zlatodolu Roudný, s výskytem vzácných druhů hmyzu, hub a vyšších rostlin na bývalých výsypkách
Rybníček u Studeného
1993
1,00
Rybník Louňov
2001
Rybniční ekosystém s výskytem vzácných a chráněných druhů 1,88 rostlin a živočichů, např. skokana zeleného, škeble rybničné či silně ohrožené ostřice plstnatoplodé
Teletínský lom
1977
Zatopený lom u osady Teletín s nápadným výskytem 0,09 křemenného dioritu ve světlejších žulových horninách spolu s dalšími nerosty: pyrit, apatit, fluorit, kalcit, dolomit atd.
V olších
1972
3,98
Silně podmáčená olšina s četnými prameništi a bohatým podrostem bledule jarní nedaleko Miličína
Vlčí rokle
1990
8,51
Geomorfologicky pozoruhodná, bučinou porostlá rokle s balvanitými svahy nedaleko žulových lomů u Krhanic
Soubor mokřadních ekosystémů s hojným výskytem ďáblíku bahenního a botanicky cenná podmáčená louka
Zdroj: [7], [8], [23], [48]
21
Legenda:
Obr 2: Chráněná území v okrese Benešov 1:380 000 (zdroj: [23])
3.5.2 Přírodní parky Přírodní parky zahrnují nejcennější krajinné celky mimo velkoplošná zvláště chráněná území a z pohledu cestovního ruchu jsou nejvýznamnějším typem obecné územní ochrany. Na Benešovsku se nachází přírodní parky: ●
Džbány – Žebrák [1], [48] – charakter podhorské oblasti s lesními komplexy ve Votické Vrchovině a přírodovědně cennou lokalitou Kališťských luk,
●
Hornopožárský les [1], [48] – jehličnany, místy zachované bukové a dubové lesy s bohatým bylinným podrostem s žulovými balvany na dolním toku řeky Sázavy ve Středočeské pahorkatině,
●
Střed Čech [1] – specifická výrazná údolí a svahy s převahou lesopolní krajiny s ostře zaříznutým kaňonovitým údolím Vltavy ve Středočeské pahorkatině v sousedství přírodního parku Hornopožárský les. 22
3.6 Kulturní památky Kulturně-historické památky mají mezi společenskými podmínkami v okrese Benešov největší význam, zejména ty nejcennější, ostatní fungují v postavení doplňujících atraktivit. Turisticky nejpřitažlivějšími kulturními zajímavostmi v regionu jsou architektonická díla různých historických slohů, památky výtvarného a užitého umění, ale i památníky a pomníky. Bohatou historii Benešovska a tradici královských a šlechtických rodů zachycují jednotlivé světské architektonické památky, jako jsou tvrze, hrady a zámky, s významným zastoupením parkové architektury v podobě kulturní krajiny a zahrad, kde lze kromě domácích dřevin spatřit i dovezené druhy. Nejvýznamnějšími památkami tohoto druhu jsou: ●
Zámek Jemniště [30], [44] – barokní zámek je ve vlastnictví rodu Sternbergů. Neodmyslitelnou součástí zámeckého parku, který je tvořen soustavou tří rybníků, je zvěřinec, klokan Bennetův, pár Kakadu Moluckých, pávy a vodní ptactvo.
●
Zámek Konopiště [39] – původně gotický hrad získal v 17. století vzhled renesančního zámku. Současnou podobu této národní kulturní památce vtiskl na přelomu 19. a 20. století František Ferdinand d'Este. Patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším zámkům v Čechách proslulým jak svými interiéry, zbrojnicí a rozsáhlými sbírkami, tak i cenným zámeckým parkem a Růžovou zahradou.
●
Zámek Vlašim [51], [52] – původní gotický hrad z počátku 14. století je přestavěn na reprezentativní šlechtické sídlo v renesančním duchu. Svou dnešní klasicistní podobu získal zámek v 19. století zásluhou knížat z Auerspergu. Zámecký areál je tvořen jedním z nejrozsáhlejších přírodovědně bohatých parků v Čechách, který byl založen v polovině 18. století na místě bývalé obory s množstvím romantických staveb a objektů inspirovaných antikou, gotikou, orientem, přírodou a dalšími vlivy. Do zámeckého parku vedou tři novogotické vstupní brány, vlašimská, domašínská a znosimská, které slouží jako galerie či restaurace.
●
Zámek Vrchotovy Janovice [41] – původně středověká vodní tvrz pánů z Janovic byla koncem 16. století rozšířena na renesanční zámek, který byl v polovině 19. století novogoticky přestavěn.
●
Hrad Český Šternberk [19], [32] – raně gotický hrad má sídlo nad středním tokem řeky Sázavy. Tato národní kulturní památka je v držení významného českého rodu pánů ze Sternberga a v okrese je nejnavštěvovanějším hradem. 23
●
Hrad v Týnci nad Sázavou [30] – patří k jedné z nejstarších staveb středních Čech. Původně románský hrad je tvořen zachovalou rotundou, hranolovou gotickou věží, hradní kaplí z konce 11. století, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce.
●
Tvrz Mrač [30] – jedná se o poslední zachovalou zemanskou tvrz ze 14. století s plášťovým opevněním ve střední Evropě.
Dokladem náboženské tradice benešovského okresu jsou církevní architektonické památky, které zastupují například: ●
klášter Sázava [38] – národní kulturní památka; původně benediktinský klášter, založený kolem roku 1032 sv. Prokopem jako centrum slovanské vzdělanosti, nynější stavba ze 14. století přestavěna v době baroka a kolem roku 1860,
●
kostel sv. Anny v Benešově [30] – dominanta Masarykova náměstí v Benešově s bývalou piaristickou kolejí, ambitem a rajským dvorem se slunečními hodinami,
●
kostel sv. Bartoloměje v Kondraci [30] – jedna z nejstarších a nejkrásnějších církevních památek v Čechách se zbytky cenné románské nástěnné malby; z původní románské stavby z 12. století zachována hlavní loď se dvěma kruhovými věžemi, v roce 1360 přistavěna gotická loď se sakristií,
●
kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí nad Sázavou [50] – jedna z nejpozoruhodnějších románských památek v Čechách se zachovalou půlkruhovou apsidou a věží se zdvojenými okny a původními nástěnnými malbami,
●
rotunda sv. Václava v Libouni [30] – románská rotunda s válcovou lodí, apsidou a hranolovou věží se zvonicí.
Památky výtvarného a užitého umění plní jak funkci poznávací, tak společenskou. Vystupují jako doplněk jiných turistických zajímavostí, pokud ale soustřeďují výjimečné ukázky a akce, tvoří profilující atraktivitu oblasti. Jedná se o kulturní zařízení soustřeďující sbírky různého druhu, muzea, galerie, stálé i sezónní výstavy, ke kterým na Benešovsku patří: ●
Městské muzeum Týnec nad Sázavou [20] – expozice týnecké kameniny v prostorách hradu; sezónní výstavy umělců, dokumentace sídelního vývoje města,
●
Muzeum motocyklů Netvořice [48] – výstava současné produkce značky JAWA a technických historických zajímavostí, např. motocyklů, automobilů, tříkolek, speciálních motorů či historických traktorů, 24
●
Muzeum Podblanicka ve vlašimském zámku [36] – expozice zámeckého sklepení, zámeckých parků a historie zámku ve Vlašimi, vývoje sportovního a loveckého střelectví, vlastivědné expozice Podblanicka s archeologickými nálezy; pobočky muzea umístěny v Růžkových Lhoticích se zaměřením na hudební tradici zdejšího kraje a v Benešově s expozicí historie města a jeho okolí a regionálního umění,
●
Muzeum umění a designu Benešov [20] – obrazy, plastiky i grafiky českých osobností 20. století, sbírka designu, největší česká stálá expozice dějin a současnosti fotografie, ojedinělé expozice československé fotografie,
●
Muzeum v Louňovicích pod Blaníkem [18] – stálá expozice o dějinách okolí Louňovic a historii vrchů Malý a Velký Blaník, ukázka místního včelařství,
●
Podblanická galerie ve vlašimské bráně [52] – výstava obrazů místních umělců,
●
Pyšelské muzeum [48] – dějiny obce a blízkého okolí, sbírka numismatická, národopisná, etnografická a archeologická s exponáty dokládající pravěké a středověké osídlení,
●
Vojenské technické muzeum Lešany [48] – jedna z nejvýznamnějších evropských institucí svého druhu s rozsáhlou expozicí zahrnující více než 350 historických tanků, kanónů a motocyklů a prezentací obrněných, nákladních a osobních vojenských vozidel pocházejících z období od roku 1890 až do současnosti.
Technické památky se vyznačují nejen architektonickou hodnotou, ale především svojí technickou či technologickou funkcí. V okrese Benešov je zastupují: ●
Bývalý zlatodůl Roudný u Libouně [14] – jedná se o významnou a nejdéle využívanou zlatonosnou lokalitu v České republice s definitivním ukončením těžby v roce 1956. V současnosti se pozůstatky hlubinných prací nachází v podobě propadlin, areálu bývalé šachty, torza objektu strojovny a laboratoře.
●
Železniční most u Němčic [41] – dokládá pozůstatek zrušené trati na úseku Vlašim – Dolní Kralovice.
●
Hvězdárna Vlašim [41] – provozovatelem je Vlašimská astronomická společnost, jejímž zájmem je umožnit astronomická pozorování široké veřejnosti a šířit vědecké poznatky z astronomie a příbuzných vědních oborů.
●
Rozhledna na Velkém Blaníku [35] – přístupná turistická rozhledna o výšce 29,5 m byla postavena Klubem českých turistů v roce 1941 ve tvaru husitské hlásky. 25
Benešovský okres je spjat s řadou spisovatelů, hudebních skladatelů, malířů a dalších významných osobností, které nacházely inspiraci v historii, soudobých problémech či v přírodních krásách regionu. Příkladem je město Vlašim, které je rodištěm regionálního historika a topografa, kněze Antonína Norberta Vlasáka, známé české malířky Anny Roškotové, po níž byla pojmenována ulice, a Jana Pláteníka, zakladatele první Občanské záložny v Čechách. Pamětní deska a pomník skladatele světové barokní hudby, Jana Dismase Zelenky, se nachází v Louňovicích pod Blaníkem. Obec Křečovice je proslulá světnicí, hrobem a alejí s názvy jednotlivých děl hudebního skladatele a profesora pražské konzervatoře Josefa Suka. Zámek v Růžkových Lhoticích byl působištěm Bedřicha Smetany, zakladatele české národní hudby, a v neposlední řadě pamětní deska v Ostředku spolu s rodnou světnicí dokládá pobyt básníka, prozaika a novináře Svatopluka Čecha. Více viz. [10]. Navštěvovanými objekty jsou rovněž památníky vojenských bitev a událostí, které jsou dokladem vývoje národních dějin a jejichž hodnota je význačná především z historického hlediska. Na Benešovsku se například nachází pomník bitvy u Jankova, který připomíná místo poražení habsburského vojska Švédy během třicetileté války, nebo Husův dům ve Vlašim, u něhož je položen žulový balvan na paměť pětistého výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova a mramorová deska se jmény padlých vojáků v první světové válce.
3.7 Kulturní a zábavní zařízení a akce Kulturní zařízení tvoří soubor atraktivit diferencovaného určení a funkce a pro rozvoj cestovního ruchu je jejich význam značný. Jejich prostřednictvím se realizují kulturní i jiné akce, např. divadelní představení, hudební či jiné festivaly, folklórní slavnosti, kongresy a sympozia, náboženské slavnosti a poutě, kterým i v současnosti zůstává duchovní charakter a jejichž přitažlivost je dána tradicí. Například Loreta na Spáleném vrchu u Vlašimi byla až do konce 19. století vyhledávaným poutním místem a nyní se zde každoročně koná Mariánská pouť. Více viz. [18]. Přehled festivalů a slavností na Benešovsku podává tabulka 5. Mezi kulturní instituce v okrese se řadí městská kulturní střediska a centra, divadla a kina. Z těch významnějších lze jmenovat Kulturní centrum Karlov a Městské divadlo Na Poště v okresním městě Benešov, kde se každoročně zahajuje festival Podblanický hudební podzim. Různá vystoupení a další společenské akce se konají v Kulturním domě Blaník ve Vlašimi nebo v přírodním amfiteátru v Konopišti. Kina promítají v Čerčanech, Neveklově, Sázavě, Týnci nad Sázavou, ve Vlašimi či Voticích. V Benešově lze navštívit kino Atlantis. 26
Tab 5: Nejznámější tradiční kulturní a zábavní akce v okrese Benešov Hudební festival
Místo konání
Popis festivalu
Čechtická lilie
Čechtice
Festival folkových a country písní
Folkové Mračení
Vidovice
Největší jednodenní festival dobové hudby, historizujícího folku a folkové muziky
Jaro Josefa Suka
Benešov
Festival vážné hudby zahrnující koncerty z tvorby hudebního skladatele Josefa Suka
Křížovský Šťovík
Křížov
Soutěž kapel různých hudebních žánrů o sošku Křížovského Pepíka
Narozeniny rádia Blaník
Konopiště
Hudební vystoupení předních českých skupin, zpěváků a zpěvaček
Podblanický hudební podzim
Louňovice Koncert skladeb hudebního skladatele vrcholného baroka pod Blaníkem Jana Dismase Zelenky
Podblaník
Louňovice Dvoudenní festival převážně rockové hudby pod Blaníkem
Sázavafest
Kácov
Divadelní festival
Místo konání
Multikulturní pětidenní festival, který zahrnuje divadlo, film, autorská čtení, výstavy fotografií, soch a především vystoupení hudebních kapel nejrůznějších žánrů Popis festivalu
Divadelní léto na zámku Jemniště
Jemniště
Divadelní představení pořádaná každý prázdninový týden
Divadelní Mračení
Vidovice
Přehlídka amatérských souborů z Posázaví, představení kočovného divadla poutníka Hrocha po Čechách
Dny loutkového divadla Bystřice Bystřice u Benešova u Benešova
Přehlídka profesionálních i amatérských loutkových divadel
Letní divadelní scéna v Posázaví
Týnec Cyklus pohádek hraných každý prázdninový týden nad Sázavou ve venkovním hradním areálu
Pohádkové léto v Benicích
Benice u Chrášťan
Divadelní ztvárnění pohádek pořádaná v hřebčínu Favory každý prázdninový týden
Posázavský ochotnický Týnec Představení ochotnického divadelního spolku Netopýr, divadelní festival nad Sázavou doprovodný program pro děti Vlašimské pohádkové léto Folklórní slavnost
Vlašim Místo konání
Představení různých divadelních souborů pořádaná po celé léto v zámeckém parku Popis slavnosti Slavnosti konané vždy 1. května zahrnující zejména hudební a divadelní představení, soutěže, jezdecké závody, pouťové atrakce a prodejní trhy
Májové slavnosti
Vlašim
Svatováclavské slavnosti
Tradiční slavnosti začínající svatou mší na Velkém Louňovice Blaníku a průvodem sv. Václava a jeho družiny; pod Blaníkem prezentace šermířského umění, výstava středověké zbroje a nástrojů, vystoupení hudebních skupin
Šternberský hrníčkový jarmark
Český Šternberk
Týnecký střep
Tradiční městské slavnosti v hradním areálu s dobovým Týnec tržištěm, ukázkou umění řemeslníků a souboje šermířů, nad Sázavou zakončené ohňovou show včetně půlnočního představení
Pravý jarmark zahrnující stánky s dobovými výrobky, prezentace řemesel, středověkých palných zbraní, střelby z kuše s doprovodnou středověkou hudbou, divadelními představeními a šermířsko-divadelními pořady
Zdroj: [25], [27], [45], [50], [52]
27
3.8 Sportovní akce Okres je proslulý sportovními odvětvími, jako je stolní tenis, fotbal, atletika, cyklistika, tenis, softbal, šachy i lední hokej. Mezi tradiční sportovní akce se řadí: ●
Běh Duhové naděje [27] – humanitární akce pořádaná ve vlašimském parku na podporu výzkumu rakoviny a zdravého životního stylu volně navazuje na úspěšnou tradici Běhů Terryho Foxe v letech 1993 až 2007.
●
Blanický cyklorytíř [27] – závod zahajuje cyklistickou sezónu na cyklotrase nazvané Po stopách blanických rytířů. Trať je vedena kolem hory Blaník přes stejnojmennou chráněnou krajinnou oblast.
●
Pochod Praha – Prčice [24] – nejmasovější dálkový pochod s nejdelší nepřerušenou tradicí lze absolvovat na 22 trasách, přičemž délka nejnáročnější trasy činí 70 km.
●
Pochod Za povidlovým koláčem [24] – této akce, která se koná na přelomu března a dubna s výchozím i cílovým místem v Benešově, se lze zúčastnit na pěších trasách o délce 7 – 50 km či 100 km nebo na cyklotrasách o délce 20 – 80 km.
●
Přes čtyři zámky [27] – turistický pochod začíná v Týnci nad Sázavou ve sportovním centru Bisport.
●
Vánoční regata [46] – tradiční závod slapských jachtařů se koná koncem července.
●
Výstup na Velký Blaník [24] – významná akce, která se pořádá na počest založení Klubu českých turistů.
4 Realizační předpoklady cestovního ruchu Realizační předpoklady cestovního ruchu mají dominující postavení pro konečnou fázi uskutečňování různých forem turizmu. Prostřednictvím dopravy umožňují dosáhnout míst cestovního ruchu a prostřednictvím ubytovacích, stravovacích i jiných zařízení lze využít veškeré nabídky služeb. Více viz. [4].
4.1 Dopravní předpoklady Dopravní předpoklady jsou důležitým faktorem pro rozvoj turizmu a patří mezi základní podmínky jeho realizace. Významnými prvky jsou dobrá dostupnost turistických míst a jejich časová dosažitelnost. 28
Dopravní služby zajišťují styk mezi výchozím místem účastníka cestovního ruchu a navštěvovanou oblastí, v níž rozhodují o využívání jejího prostoru, a mezi místy cestovního ruchu. Jejich součástí jsou i služby, které s dopravou bezprostředně souvisejí, např. poskytování informací o dopravním spojení, rezervování míst v dopravních prostředcích, prodej dopravních cenin nebo úschova a přeprava zavazadel (viz. [9]).
4.1.1 Silniční doprava Benešovsko je protkáno relativně hustou silniční sítí (viz. obrázek 3), včetně silnic různých kvalit. Silniční doprava, jakožto vedoucí odvětví dopravy v okrese, rozšiřuje prostorovou mobilitu a flexibilitu, vyplývající z použitelnosti rozvětvené silniční sítě, a tím i využití cestovním ruchem. Uskutečňuje se formou autobusové nebo individuální dopravy, která je rozšířená hlavně v domácím turizmu a víkendové rekreaci. Regionem prochází dva velmi významné silniční tahy – dálnice D1 a silnice první třídy I/3. Dálnice D1 vede z Prahy do Brna a na území celého okresu Benešov byla zprovozněna dne 8. července 1977. Délka dálnice v rámci okresu činí 46 km s počtem 6 sjezdů, mezi něž ve směru od Prahy patří Hvězdonice, Ostředek, Šternov, Psáře, Soutice a Loket (viz. [40]). V Mirošovicích lze z dálnice sjet na silnici první třídy I/3, jež směřuje z Mirošovic přes Benešov, Olbramovice, Tábor, České Budějovice až do Dolního Dvořiště. V rámci okresu má tato pozemní komunikace délku 42 km a vede kolem města Benešov západní přeložkou, pokračuje taktéž po přeložce kolem Bystřice, dále středem Olbramovic, obchvatem kolem Votic do Miličína, za kterým u Sudoměřic opouští území Benešovska. Více viz. [40]. Jihozápadní částí okresu prochází v délce 10 km silnice I/18 z Rožmitálu pod Třemšínem do Votic. U Poříčí nad Sázavou se na silnici I/3 napojuje silnice druhé třídy II/603, která vede přes Nespeky a Kamenici přímo do Prahy. V rámci okresu je dlouhá zatím jen 7 km. Nejvýznamnější silnicí druhé třídy na Benešovsku je silnice II/112 vedoucí z Benešova přes Vlašim až do Pelhřimova, Telče a Želetavy. Podrobnější údaje poskytuje [40]. Již dlouhá léta je v plánu výstavba dálnice D3 za účelem propojení Prahy s Táborem, Českými Budějovicemi a hranic s Rakouskem. V rámci Benešovska by poněkud necitlivě měla překročit Sázavu a pokračovat krajinou okolo Neveklova a Heřmaniček až k hranici okresu do Mezna. Dálnice by zároveň měla ulehčit hustému provozu na silnici I/3. Proti výstavbě dálnice protestují mnohá ekologická sdružení, tamní obyvatelstvo a chataři.
29
Legenda:
Obr 3: Silniční a dálniční síť okresu Benešov 1:330 000 (zdroj: [42])
4.1.2 Železniční doprava Železniční doprava byla prvním odvětvím dopravy, které rozšířilo možnosti rozvoje turizmu na Benešovsku. K jejím přednostem patří hromadný charakter, plynulost, bezpečnost a malá závislost na přírodních vlivech. Určitou nevýhodou je omezená dostupnost. Rozhodující význam pro rozvoj železniční dopravy má hustota, stav a kvalita železničních tratí. Nejvýznamnější železniční tratí na Benešovsku je dvojkolejná trať číslo 220 vedoucí z Prahy přes Benešov a Tábor do Českých Budějovic (viz. obrázek 4) s provozem osobních vlaků, vnitrozemských i mezinárodních rychlíků. V současné době probíhá modernizace a přestavba železnice tak, aby vyhovovala parametrům čtvrtého železničního koridoru vedoucího z Prahy do Rakouska. Na území okresu je konkrétně od roku 2009 plánována modernizace trati na úseku Votice – Benešov s předpokládaným datem ukončení v roce 2012. Bližší informace jsou dostupné na [40]. V okrese dále existují čtyři lokální železniční tratě.
30
Křižovatkou je nádraží Benešov, odkud vychází trať číslo 222 směrem na Vlašim a Trhový Štěpánov. Dle [40] je rozvoj železniční dopravy spojován se zahájením provozu na úsecích Benešov – Vlašim v roce 1895 a Vlašim – Dolní Kralovice roku 1902. Avšak výstavbou vodní nádrže Švihov v roce 1974 došlo ke zkrácení druhého úseku trati zatopením obce Dolní Kralovice a konečnou stanicí se stal Trhový Štěpánov. Posázaví do velké míry zpřístupnila a následně hospodářsky oživila stavba dvou železničních tratí vedoucích z Čerčan, tzv. Posázavský Pacifik. Jedná se o trať číslo 210 spojující města Čerčany, Týnec nad Sázavou, Davli a Prahu a trať číslo 212 vedoucí přes města Čerčany, Sázava, Kácov a Světlá nad Sázavou. Dnes se na těchto železničních tratích, které jsou nejvíce vytíženy o víkendech a v turistické sezoně z důvodu koncentrované chatové zástavby při řece Sázavě, uskutečňuje kromě pravidelného provozu řada historických a svátečních jízd. Poslední lokální trať číslo 223 začíná v železniční stanici Olbramovice a směřuje do Sedlčan na Příbramsku, pro obsluhu okresu tudíž nemá příliš velký význam.
Legenda:
Obr 4: Železniční síť okresu Benešov 1:330 000 (zdroj: [42])
31
4.1.3 Vodní vnitrozemská doprava Tento druh dopravy se v cestovním ruchu uplatňuje pouze okrajově. Na Benešovsku je vodní vnitrozemská doprava rozšířená pouze na řece Vltavě, především na vodní nádrži Slapy, kde slouží k výletní, rekreační a okružní přepravě.
4.1.4 Cykloturistika Cykloturistika v benešovském okrese zaznamenala v posledních letech velký rozvoj a stala se trendem aktivního trávení volného času, jakožto ekologické a přitom přirozené formy dopravy. Přispívá k posílení a obnově fyzických a psychických sil, vede k bližšímu a důvěrnějšímu poznání přírody. Území Benešovska je protkáno sítí značených regionálních cyklotras, které jsou v kombinaci s místními stezkami napojeny na páteřní síť dálkových cyklistických tras (viz. [22]). Cyklostezky mají potenciál pro rozšiřování v turisticky atraktivních oblastech po vedlejších silnicích, místních či polních a lesních komunikacích. Přehled dálkových cyklotras zobrazuje tabulka 6 a seznam regionálních cyklotras je uveden v tabulce 7. Mapa jednotlivých cyklistických tras je znázorněna na obrázku 5. Značně negativním projevem cykloturistiky v okrese jsou vjezdy cyklistů do přírodních rezervací, jako je např. Velký a Malý Blaník. Cyklisté se zde pohybují i na turistických stezkách, kde způsobují erozi půdy a ohrožují pěší turisty. Problém cyklistické dopravy dále spočívá ve výskytu některých závad na stávajících značených trasách. Bezpečnost cyklistů i ostatních účastníků silničního provozu ohrožuje vedení řady cyklistických stezek někdy přímo po silnicích, případně po rozbitých nebo špatně sjízdných místních a účelových komunikacích. Tab 6: Dálkové cyklistické trasy II. třídy v okrese Benešov Číslo cyklotrasy
Název cyklotrasy
Směr cyklotrasy v rámci okresu
Délka cyklotrasy na území okresu (km)
19
Tichonice – Český Šternberk – Posázavská trasa Černé Budy – Chocerady – Lísek – Davle Přestavlky u Čerčan – Dolní Požáry
71,8
11
Greenways Praha – Vídeň
25,6
Čakovice – Týnec nad Sázavou – Neveklov – Hodětice
Zdroj: [27], [33]
32
Tab 7: Regionální značené cyklistické trasy III. a IV. třídy v okrese Benešov Číslo cyklotrasy
Směr cyklotrasy
Délka cyklotrasy (km)
0004
Vlašim – Trhový Štěpánov – Hulice
18,8
0042
Jankov – Heřmaničky – Loudilka
16,6
0063
Týnec nad Sázavou – Kožlí – Konopiště
11,8
0064
Čerčany – Konopiště
13,6
0068
Čerčany – Okrouhlice – Jankov
34,2
0069
Benešov – Vlašim – Pravonín
34,2
0070
Lesáky – Pravonín – Čechtice
15,6
0071
Čechtice – Trhový Štěpánov – Český Šternberk
28,9
0072
Postupice – Chotýšany – Divišov – Český Šternberk
21,6
0073
Benešov – Ostředek – Český Šternberk
35,6
0075
Votice – Heřmaničky – Mezno
18,2
0076
Konopiště – Bystřice – Votice
17,9
0083
Dolní Kralovice – Tomice – Křivsoudov
12,6
0084
Dolní Kralovice – Studený – Čechtice
29,0
0092
Ješetice – Miličín – Ratměřice
19,6
0093
Bystřice – Ouběnice – Jankov
12,0
0094
Neveklov – Bystřice – Postupice
20,8
0095
Olbramovice – Vrchotovy Janovice – Sedlečko
8163
Louňovice pod Blaníkem – Veliš – Kondrac
12,7
8164
Kondrac – Vracovice – Pravonín
14,3
8175
Vlašim – Hrádek – Znosim – Bolinka – Vlašim
32,0
8197
Ostrov – Vlašim
101
Český Šternberk – Louňovice pod Blaníkem
21,6
111
Vlašim – Český Šternberk
13,9
112
Vojkov – Louňovice pod Blaníkem
28,8
321
Louňovice pod Blaníkem – Načeradec
9,7
7,0
7,5
Zdroj: [27], [28], [33], [41]
V rámci projektu propagace regionu s názvem Kraj blanických rytířů byla nově vybudována cyklistická trasa o délce 25 km nazvaná Po stopách blanických rytířů, která provází krajinou kolem vrchu Velký Blaník. Výchozím i cílovým bodem trasy, na níž jsou vybudovaná odpočívadla a informační panely s mapami a legendami o blanických rytířích, je obec Kondrac. Informace o této cyklotrase jsou dostupné na [43]. Další cyklotrasa pojmenovaná Romantické zámecké parky směřuje k zámkům a parkům Konopiště, Jemniště, Vlašim, Ratměřice, Odlochovice a Vrchotovy Janovice. Tato trať o délce 93 km je místním okruhem dědictví v rámci cyklotrasy Greenways Praha – Vídeň (viz. [34]). 33
Legenda:
Obr 5: Cyklistické trasy v okrese Benešov (zdroj: [51])
4.1.5 Pěší turistika Pěší turistika, jejímž garantem je Klub českých turistů, má v okrese Benešov dlouhou tradici a jakožto převažující druh turistiky ji lze považovat za jeden z významných nástrojů k udržování a podpoře návštěvnosti území. Největší množství turistických stezek se nachází v rekreačním zázemí větších měst a v přírodně atraktivních územích s rozsáhlejšími lesními komplexy. Existující síť turistických tras je doplněna naučnými stezkami (viz. tabulka 8), které bývají pro zvýšení atraktivity území zvýrazněny v terénu v místě výskytu mimořádných přírodních nebo také socio-ekonomických zajímavostí. (viz. [19]). Tato forma turistiky ale také přináší negativní vlivy, jako je nepovolené táboření nebo koncentrovaný pohyb návštěvníků na omezeném prostoru či úseku stezky, což způsobuje zvýšený sešlap, vznik odpadků a rušení zvěře. V letní sezóně pak nastávají problémy s parkováním.
34
Tab 8: Naučné stezky v okrese Benešov Název naučné stezky
Popis trasy
Tematické zaměření naučné Délka stezky trasy (km)
Historie a příroda Konopišťského parku
Okolí zámku Konopiště
Historie a ekosystémy parku
7,0
Kolem Votic za poznáním
Votice – Lysá – Mysletice – Hostišov – Votice
Příroda České Sibiře, historie, slavné osobnosti a zajímavosti regionu
8,0
Kondrac
Kondrac – Krasovice – rozcestí Historie, bývalá osada Na Výhledu Libošovice
2,0
Lesní stezka Ferdinanda d'Este
Lesnatá část konopišťského zámeckého parku
Příroda, historie a současnost konopišťského parku
1,5
Malý Blaník – Podlesí
Úpatí Velkého Blaníku – Malý Blaník – Podlesí
Příroda a historie Malého Blaníku
5,5
Naučná stezka rytíře Jana Kryštofa Šice
Divišov – Měchnov – Český Šternberk
Příroda, myslivost, historie hradu, židovské náboženství
6,8
Nespery – Buchov
Nespery – Buchov
Lokální přírodní podmínky, typická flóra a fauna
1,5
Okolo rybníků Jankov – soustava rybníků – k vyhlídkovému altánu altán
Fauna a flóra přilehlé rybniční soustavy
1,1
Po stopách bitvy u Jankova
Jankov – památník bitvy u Jankova
Historie bitvy třicetileté války
1,6
Po stopách Sidonie Nádherné
Olbramovice – Vrchotovy Janovice
Příroda, historie, významné osobnosti
11,9
S rytířem na Blaník
Expozice nad obcí Kondrac – Geologická expozice hornin vrchol Velkého Blaníku – úpatí Podblanicka, dětská Velkého Blaníku zastavení, pověsti
4,0
Velký Blaník
Úpatí Velkého Blaníku – vrchol Příroda a historie Velkého Velkého Blaníku – údolí potoka Blaníku Brodce – rozcestí Na Výhledu
4,0
Vlašimským zámeckým parkem
Vlašimská brána – Čínský pavilon – Starý hrad – Znosimská brána
Příroda, architektonické zajímavosti a historie vlašimského parku
1,2
Votočnice
Po louce Votočnice v zákrutě řeky Sázavy
Cenný biotop se zajímavou a chráněnou drobnou faunou a flórou
0,5
Zbořený Kostelec
Okolí zříceniny hradu Zbořený Kostelec a vrchu Čížov
Historie hradu Zbořený Kostelec a přírodní rezervace Čížov
0,8
Zdroj: [5], [27], [34], [37], [43], [44], [48], [52]
V rámci propagace regionu byla nově vytvořena tzv. Románská stezka, která využívá výjimečnou koncentraci pěti románských kostelů z 12. a 13. století v Nestupově, Libouni, Kondraci, Pravoníně a Načeradci.
35
4.2 Materiálně-technická základna K materiálně-technickým předpokladům patří především úroveň sítě ubytovacích, stravovacích, sportovně-rekreačních, kulturních a dalších zařízení sloužících cestovnímu ruchu, např. informační centra, směnárny, hygienická zařízení, zdravotnická zařízení apod. Rozsah a úroveň využití materiálně-technické základny limitují přírodní možnosti a kulturněhistorické i další atraktivity benešovského okresu. Kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení vytváří možnosti pro koncentraci cestovního ruchu a jeho faktického rozmístění.
4.2.1 Ubytovací zařízení Ubytovací zařízení souvisejí s pobytovou stránkou cestovního ruchu a umožňují přenocování nebo přechodné ubytování turistů. Ubytovací služby jsou významným předpokladem vzniku a rozvoje zejména dlouhodobého turizmu. Jejich součástí jsou také služby, které s pobytem hosta v ubytovacím zařízení souvisejí, např. úschova zavazadel nebo cenností v hotelovém trezoru, půjčování společenských her, sekretářské služby apod. (viz. [9]). K 31. 12. 2007 je v okrese k dispozici 698 míst pro stany a karavany (viz. [29]), čímž se Benešovsko řadí mezi okresy Středočeského kraje s vysokým zastoupením kempů a chatových osad, které zaznamenaly nebývalý vývoj sahající až do období mezi světovými válkami, kdy mládež začínala vyhledávat tramping. Jednou z prvních trampských osad, vzniklých na počátku 20. století, bylo Měsíční údolí u Konopišťského potoka (viz. [21]). Po roce 1948 až do roku 1989 došlo k rozvoji domácího cestovního ruchu, především formou chataření, chalupaření a rekreace v rámci odborů. Hlavními oblastmi převážně letní rekreace na Benešovsku s výbornými podmínkami pro vodní turistiku se staly Posázaví a Slapská nádrž, kde je umístěna většina kempů a rekreačních středisek, např. Klub Lávka Chocerady, Autokemp Měřín, Lesní tábořiště Nebřich či Rekreační centrum Krakonoš na Nové Živohošti. K trampským srubům a osadám z 20. a 30. let přibyly víkendové vily a chatové kolonie, hausbóty, podniková rekreační zařízení a střediska či letní tábory mládeže. Více informací poskytuje [2]. V porovnání s okresy Středočeského kraje (viz. [29]) zaujímají velký podíl hromadných ubytovacích zařízení hotely a penziony (viz. tabulka 9). V některých z nich se také konají kongresy, konference a firemní školení. Jedná se o Amber Hotel či Zámecký hotel Konopiště, hotel Benica v Benešově, hotel Laguna u obce Nebřich, hotel Pecínov a Seminární hotel Akademie Naháč u Chocerad. 36
Tab 9: Hotely a penziony v okrese Benešov Název hotelu
Umístění hotelu
Název penzionu
Umístění penzionu
Hotel Benica***
Penzion Statek Barochov
Barochov
Hotel Atlas***
Penzion Milako
Bedrč
Hotel Karlov****
Penzion Křeček
Hotel Pošta***
Benešov
Penzion U Bejkárny
Benešov
Hotel Sport Zimní stadion*
Penzion Favory
Hotel S-centrum***
Usedlost-penzion Bělice**** Bělice
Hotel Harmony***
Penzion Jánský
Blaženice
Penzion U mlýna
Český Šternberk
Hotel Vesna Parkhotel Český Šternberk
Český Šternberk
Penzion Majama
Benice
Jarkovice
Seminární hotel Akademie Chocerady Naháč***
Penzion Majka Penzion Javorník
Javorník
Relax Hotel Javorník**
Penzion Kladruby V+J**
Kladruby
Hotel Nová myslivna**
Penzion Konopiště****
Konopiště
Amber Hotel Konopiště*** Konopiště
Penzion Zámek Lešany
Lešany
Zámecký hotel****
Penzion Pod Lipou
Hotel Vojenská zotavovna Měřín Měřín***
Penzion U Lesa Penzion Ve Mlýně
Miličín
Hotel Česká Sibiř
Miličín
Penzion Club Pilotů
Nesvačily u Bystřice
Hotel Klokočkův Mlýn
Načeradec
Penzion Neveklov
Neveklov
Penzion Janata***
Nová Rabyně
Penzion Český Dvůr***
Nová Ves
Hotel Laguna*** Hotel Hladina***
Javorník u Čerčan
Nebřich
Měřín
Hotel Pecínov
Pecínov
Hotel Štamberk****
Pravětice
Penzion U vodníka Kebuleho
Nová Živohošť
Farma Michael
Rabyně
Penzion Žižka
Rabyně
Sázava
Penzion Blaník
Světlá u Louňovic pod Blaníkem
Hotel Atlantida***
Stará Živohošť
Penzion U Dvou čápů
Vestec u Chocerad
Hotel Nad řekou***
Týnec nad Sázavou Penzion Silvie
Hotel Pošta Hotel Sázava
Hotel Vorlina*** Sporthotel Hotel Hláska* Hotel Kormorán Hotel Fousek
Vlašim Zlenice Ždáň
Penzion Pod sv. Václavem
Vlašim Votice
Penzion U Modré kočky*** Penzion Panda Penzion Sázavka
Zlenice
Zdroj: [27], [46], [49], [50]
37
4.2.2 Stravovací zařízení Stravovací zařízení zabezpečují uspokojování základních potřeb výživy účastníků cestovního ruchu, doplňkového stravování a občerstvení, ale také společensko-zábavní služby spojené s hudební produkcí a kulturním programem. Bližší specifikaci těchto zařízení zachycuje [9]. Určitý druh stravovacího zařízení se nachází téměř v každé větší obci zájmového území, což poukazuje na poměrně dostačující kapacitu služeb tohoto typu. Lze předpokládat, že sortimentně budou stávající provozovatelé schopni pokrýt i budoucí poptávku a reagovat na libovolný vývoj v oblasti cestovního ruchu.
4.2.3 Sportovní zařízení Sportovně-rekreační služby je možné z hlediska cíle účasti na cestovním ruchu považovat za jedny z nejvýznamnějších. Umožňují turistům aktivní využití přírodních a uměle vytvořených předpokladů pro rozvoj sportu, rekreace a turistiky. Rovněž v souvislosti s masovou účastí, která je obvykle pasivní, na podnicích tohoto druhu roste i důležitost sportovních zařízení. Budování zařízení pro poskytování sportovně-rekreačních služeb ovlivňuje charakter přírodních podmínek a jejich kvalita. Jde o služby spojené s využíváním hřišť, sportovních stadionů, tělocvičen, sportovních hal, otevřených i krytých plaveckých bazénů, přírodních koupališť, ledních ploch, upravených lyžařských svahů a běžeckých tratí či vleků. Benešovsko nabízí pro příznivce koupání a plavání aquacentrum v areálu Vojenské zotavovny Měřín, krytý plavecký bazén a otevřené koupaliště v Benešově a Vlašimi nebo je možné navštívit Slapskou přehradu, která se rovněž stala doménou vyznavačů jachtingu. Okres je proslulý vodní turistikou, k tomuto účelu je v Týnci nad Sázavou umístěno vodácké centrum Bisport, které zajišťuje dopravu lodí a organizované výlety po řece Sázavě. Ve městě Sázava se dále nachází půjčovna lodí Rainbow. Sjízdné jsou rovněž řeky Vltava a Blanice. Bohaté golfové vyžití zajišťují především dvě golfová hřiště. Prvním z nich je Golf Resort Konopiště, které nabízí dvě mistrovská osmnáctijamková hřiště a jedno devítijamkové hřiště pro veřejnost. Druhé golfové devítijamkové hřiště provozuje Golf Klub Štiřín. Další hřiště se nachází u farmy Michael s možností zapůjčení holí a službami trenéra. Minigolf si lze pak zahrát např. v Kladrubech u Vlašimi nebo ve Lštění.
38
Zázemí pro sporty, jako je fotbal, nohejbal či volejbal, poskytuje převážná většina obcí v podobě hřišť a k tomuto účelu upravených ploch. Sálové sporty, zejména bowling, kuželky, spinning, fitness, aerobik a různé míčové sporty, jsou dostupné ve větších obcích a městech, například ve Vlašimi lze využít služeb Sporthotelu nebo okresní město Benešov nabízí kvalitní sportovní využití ve sportovně-rekreačním hotelovém komplexu S-centrum. Sportovní možnosti tohoto druhu a relaxační služby dále nabízí Amber Hotel Konopiště, hotel Benica či areál Vojenské zotavovny Měřín. Squash si lze například zahrát ve Squash Triu v Benešově. Vedle běžných druhů sportů se v okrese Benešov provozuje sportovní létání a vyhlídkové lety na Letišti Vlašim. Dle [27] navíc nabízí k těmto službám výcvik pilotů Letecká škola BemoAir či Letecká společnost F Air využívající Letiště Benešov v Nesvačilech. Lety ve dvoumístném větroni nebo motorovém větroni pořádá Glider Aerobatic Club – Plachtařské centrum Benešov a vyhlídkové lety balonem do výšky až 500 m uskutečňuje společnost Ballooning.cz. Nabídku zimních sportů zajišťuje zimní stadion v Benešově a Vlašimi. I přes nepříznivou polohu okresu z hlediska zimní rekreace jsou v provozu lyžařské vleky. Zejména pro místní obyvatele je zřízen jednoduchý vlek s elektrickou přípojkou a sjezdová trať u Krasovic, jejímž provozovatelem je obec Kondrac, nebo sjezdová dráha Monínec se sedačkovou lanovkou, nacházející se jižně od města Sedlec-Prčice, které je od roku 2007 přečleněno z okresu Benešov do okresu Příbram.
4.2.4 Turistická Informační centra Informační centra jsou základním stavebním prvkem turistických informací a důležitým článkem praktické propagace regionu a jeho měst. Jejich hlavní činností je poskytovat komplexní informační servis a případně nabízet služby ze všech oblastí souvisejících s cestovním ruchem pro potřeby návštěvníků i rezidentů. V okrese lze navštívit informační centra v Benešově, Neveklově, Týnci nad Sázavou, Louňovicích pod Blaníkem nebo Voticích. Rovněž je k dispozici Podblanické infocentrum ve Vlašimi. Další infocentra se nachází v Čerčanech, Českém Šternberku, Jemništi a Sázavě.
4.2.5 Cestovní kanceláře a cestovní agentury Cestovní kanceláře a agentury zprostředkovávají a organizují činnosti podmiňující a umožňující účast na cestovním ruchu. Zabezpečují dopravu, ubytování, stravování, informační a průvodcovské služby atd. Jejich počet v rámci okresu lze považovat za dostatečný. 39
5 Výzkumná část 5.1 Shrnutí lokalizačních předpokladů cestovního ruchu Okres Benešov poskytuje možnosti především k letní rekreaci a různým formám turistiky. Patří k oblastem s bohatou rybářskou tradicí, která je dána především podmínkami vhodnými ke sportovnímu rybolovu. V letní sezóně je region využíván k pobytu u vody, vodním sportům a vodní turistice, která již patří k tradičním formám turizmu. Zejména pro domácí cestovní ruch mají značný význam uměle vybudované vodní plochy, mezi něž patří rybníky a přehradní nádrže, např. Slapy, které mají nadregionální turistický potenciál. K rekreaci rovněž slouží dolní a střední tok řeky Sázavy. V současnosti však v regionu dochází k výraznému negativnímu vlivu člověka na změnu kvality vodních ploch, a tedy i ke zhoršování podmínek k jejich využití pro cestovní ruch. Specifickým problémem vodních nádrží je tvorba sinic způsobená intenzivním zemědělstvím a absencí čističek odpadních vod na horních tocích řek. Benešovsko má velký potenciál pro agroturistiku, neboť zde existují předpoklady ve struktuře osídlení, charakteru výroby i stylu života obyvatel. Objekty jsou vesměs využitelné pro tuto formu turizmu bez budování dalších zařízení. I přesto se aktivity v této oblasti prozatím dějí spíše sporadicky a pouze menší zemědělské farmy a chalupářské využití starších stavení dávají pro agroturistiku prostor. Rovněž se rozvíjí forma hipoturistiky. V okrese má jezdecký sport tradici, je zde několik chovů koní a celkem velké množství farem, jejichž majitelé organizují pro zákazníky komerční projížďky do okolí. Jízdu na koni zajišťuje farma Barták – barokní a kočároví koně se sídlem v Nahorubech u Neveklova s možností využití jezdecké a vozatajské školy, dále farma Český Dvůr v Nové Vsi, která poskytuje rekreační ježdění pro začátečníky i pokročilé. Proslulými hřebčíny s bohatou nabídkou pro turisty jsou farma Michael s komplexem historických stavení románsko-gotického původu, farma Heroutice, která se v roce 1991 začala přestavovat na moderní farmu pro chov koní a agroturistiku, a v neposlední řadě hřebčín Favory neboli barokní statek Benice, zapsaný pro svoji historickou a architektonickou hodnotu jako kulturní památka s chovem plemena kladrubských koní. Více informací obsahuje [27]. Jezdecký výcvik také poskytují jezdecká stáj Věřice, jezdecký klub ATREJ, areál Pecínov, farma Zahradnice, ranč Licoměrsko, stáj Libohošť, dále Kavalkáda s.r.o., statky Barochov, Tisem, Všetice a Voleveč (viz. [27]). 40
Pro horolezectví nejsou v regionu příznivé podmínky, existují zde však místa, kde se lze tomuto sportu věnovat. Jedná se o menší skalní oblast zvanou Mařenka na pravém břehu Vltavy u Štěchovické přehrady, kde výška dosahuje až 80 m, a o opuštěný žulový lom nacházející se v Měsíčním údolí nedaleko Poříčí nad Sázavou (viz. [47]). Vzhledem k lokalizační náročnosti klasických lyžařských zimních sportů, pro jejichž realizaci je podmínkou dostatečně dlouhé zimní období se souvislou sněhovou pokrývkou, se v okrese nenachází mnoho příležitostí k těmto aktivitám. Poptávku uspokojují pouze zimní stadiony a provoz dvou lyžařských vleků v případě dostatečného množství sněhu. Běh na lyžích je provozován individuálně po polních a lesních cestách i terénem. Kulturně-správní lokalizační předpoklady cestovního ruchu v benešovském okrese uspokojují především poptávku po poučení, vzdělání a zábavě, přičemž nejatraktivnější pamětihodnosti zastupují architektonické stavby různých historických slohů a památky výtvarného a užitého umění. Charakteristickým rysem je značná územní koncentrace s převahou bodového rozmístění v jednotlivých střediscích. V porovnání s přírodními předpoklady je hustota kulturně-historických památek o něco nižší, avšak řada z nich se zachovala vzhledem k tomu, že území regionu bylo v raném středověku hustě osídleno a mnoho obcí si dodnes zachovalo svůj původní typický ráz pro střední Čechy. V zásadě rozhoduje kvalita kulturních podmínek, jejich umělecká hodnota, ojedinělost, nikoliv kvantita a jejich hodnotu zvyšuje i skutečnost, že se většinou vyskytují v místech přitažlivých i z hlediska přírodních předpokladů. Podle [19] lze obecně říci, že se okres Benešov z hlediska přírodní atraktivity území řadí do turisticky spíše významného regionu, který obsahuje chráněnou krajinnou oblast. Dále z pohledu kulturně-historické atraktivity území je severní část okresu hodnocena jako turisticky zajímavější pro výskyt významnějších hradů a zámků, jižní část okresu je na nižším stupni hodnocení, které zohledňuje přítomnost městské památkové zóny a pamětihodnosti regionálního významu.
5.2 Shrnutí realizačních předpokladů cestovního ruchu Z hlediska realizačních předpokladů je okres velkou měrou využíván k pěší i cyklistické turistice se zaměřením na poznávání přírodních krás a kulturních památek. S rozvojem poptávky po cestovním ruchu roste také význam osobní a veřejné hromadné silniční dopravy. Spolurozhoduje o tom její modernizace, která umožňuje zvyšovat kapacitu, rychlost a kvalitu. 41
Okres Benešov čerpá výhody z polohy v blízkosti hlavního města. Rozsah dopravní sítě je pro potřeby turistiky dostačující, avšak značným nedostatkem je její nízká kvalita a v letní sezóně jsou kapacitní problémy s parkovišti. Negativním vlivem se doprava zároveň projevuje na kvalitě životního prostředí. Rozvoj dopravy podnítil vybudování a modernizaci materiálně-technické základny, např. rekonstrukce vlašimského nádraží či ve Vlašimi nejmodernějšího železničního přejezdu střední Evropy zřízeného v roce 2006. Turistický význam regionu z hlediska jeho ubytovací infrastruktury a návštěvnosti charakterizuje především realizovanou atraktivitu území. V současné době je okres Benešov podle kritéria ubytovacích zařízení, uvedeného v [3], popisován jako typ ekonomický s průměrným počtem pokojů i lůžek, průměrným počtem lůžek v pokoji a nízkým stavem zaměstnanců. Podle údajů čerpaných z [29] nabízela hromadná ubytovací zařízení v okrese ke dni 31. 12. 2007 celkem 1 374 pokojů s 3 847 lůžky. Převažují ubytovací zařízení s menší četností přenocování hostů. Podíl cizinců na počtu přenocování ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Vlašim a Benešov činí 10 – 19 % a ve správním obvodu obce Votice je to méně než 10 %. Více viz. [19]. Specifický a velmi významný potenciál v ubytovací turistické infrastruktuře zájmového území představují objekty individuální rekreace. Je provozována zejména rekreace pobytová s delším časem pobytu v chatách, chalupách, v ubytovacích rekreačních zařízeních a stanových táborech nebo také v objektech stálých obyvatel. Chalupářská rekreace umožňuje využít historické objekty a nerozšiřovat zastavěné území sídel, má i potenciál ubytovací kapacity v podobě poskytování krátkodobého ubytování, pronájmu chalup.
5.3 Definování problému a formulace cílů Součástí práce je dotazníkový výzkum, jehož cílem je zjistit podíl lokalizačních a realizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov prostřednictvím jejich hodnocení obyvateli okresu. Úkolem je rovněž získat názory respondentů na přednosti, které Benešovsko nabízí pro úspěšný rozvoj turizmu. Dílčími cíli je zjistit míru zastoupení přírodních a kulturních složek realizačních předpokladů cestovního ruchu, podíl materiálně-technické základny a dopravních složek realizačních předpokladů cestovního ruchu.
42
Ze získaných výsledků, vycházejících z poznání potřeb a mínění samotných obyvatel, je pak možné efektivně vyhodnotit podmínky pro cestovní ruch z hlediska složek jednotlivých předpokladů, určit jejich podíl, identifikovat výhody okresu Benešov oproti ostatním regionům a navrhnout konkrétní opatření pro zvýšení atraktivity okresu a směr, jakým by se měl ubírat tak, aby bylo možné plně využít jeho rekreační potenciál.
5.4 Výzkumný vzorek a popis použitých metod a technik Jako výběrová jednotka pro vytvoření výběrového souboru byli zvoleni obyvatelé okresu Benešov o velikosti vzorku 119 respondentů. K získání primárních dat byla použita metoda osobního dotazování založená na výpovědích respondentů. Jako technika šetření bylo zvoleno dotazování pomocí předem připraveného dotazníku (viz. příloha A), který je sestaven z osmi otázek, jimž předchází stručné seznámení s účelem dotazování. V dotazníku byly použity číselné škály pro hodnocení vlastností zkoumaného jevu, polouzavřené otázky, které zahrnují alternativy odpovědí s možností uvedení vlastního názoru, a asociační technika v podobě otevřených otázek, kdy respondenti uvádí pokud možno první myšlenku, která je napadne.
5.5 Způsob interpretace výsledků Při zpracování dotazníků bylo použito začleňování jevu podle klasifikační vlastnosti. Výsledná data jsou dána četnostmi zastoupení jednotlivých znaků vyjádřených procenty, váženým aritmetickým průměrem a vyjádřením nejčastější hodnoty (modusem). Pro potřeby interpretace byla data zpřehledněna formou výstupních tabulek a grafické četnosti. Pokud v textu není uvedeno jinak, všechny grafy a tabulky jsou vlastní konstrukce. Pro získání podkladů k navržení vhodných opatření dalšího rozvoje okresu Benešov byla provedena SWOT analýza. Identifikací silných a slabých stránek předpokladů cestovního ruchu v daném území a zjištěním příležitostí a hrozeb, působících na region především zvenčí, byl vytvořen komplexní přehled o příležitostech rozvoje zájmového území a jeho strategický profil, na jehož základě byly navrženy možnosti zlepšení podmínek pro cestovní ruch.
43
5.6 Vyhodnocení dotazníkového výzkumu 5.6.1 Údaje o respondentech Dotazníkového šetření se zúčastnilo 119 respondentů, z nichž je 58 žen a 61 mužů, jejichž procentuální zastoupení shrnuje graf 1. Respondenti byli zastoupeni v pěti věkových kategoriích, které včetně jejich podílu na celkovém vzorku dotazovaných osob popisuje graf 2. Nejvíce lidí zúčastněných dotazníkového výzkumu patří do věkové kategorie v rozmezí 19 až 29 let, která je tvořena 30 % podílem. Druhou nejčetnější skupinou je věková kategorie od 45 do 59 let (26 %), následovaná skupinou osob ve věku od 30 do 44 let (25 %). Podíl respondentů do věku 18 let tvoří 13 % a osoby starší 60 let jsou zastoupeny 6 %. Pohlaví respondentů
Muž 49%
51%
Žena
Graf 1: Složení respondentů podle pohlaví
Věkové kategorie respondentů 6%
13% do 18 let
26%
19 - 29 let 30 - 44 let 30%
45 - 59 let 60 let a více
25%
Graf 2: Složení respondentů podle věkových kategorií
44
5.6.2 Hodnocení přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu Obyvatelé okresu Benešov hodnotili přírodní lokalizační předpoklady cestovního ruchu prostřednictvím číselné škály od 1 do 5, přičemž se zvyšující se známkou klesala míra spokojenosti respondentů s potenciálem území pro daný předpoklad. Graf 3 zobrazuje průměrnou známku každého jednotlivého předpokladu. Respondenti nejlépe hodnotí průměrnou známkou 1,7 vhodnost krajiny pro pěší turistiku a následně známkou 1,8 podmínky pro myslivost. O několik desetin nižší známkou je v průměru klasifikována vhodnost krajiny pro cykloturistiku (2,0), zastoupení přírodních zajímavostí (2,1), dále předpoklad území pro sportovní rybolov (2,3), vodní turistiku (2,6) a ekoturistiku (2,7). Nejméně vhodná je podle obyvatel krajina okresu pro horolezectví, které získalo průměrnou známku 3,9, a pro provozování zimních sportů se stupněm hodnocení 3,7. Co se týče sezónního turizmu v regionu, převažuje potenciál krajiny pro letní rekreaci.
3,6
2,0
2,1
2,2
2,3
2,6
3,7
3,9
2,7
Horolezectví
Zimní sporty
Zimní rekreace
Ekoturistika
Vodní turistika
Sportovní rybolov
Letní rekreace
Přírodní zajímavosti
Průměrné hodnocení
Cykloturistika
1,7
1,8
Myslivost
4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
Pěší turistika
Hodnocení (známka)
Hodnocení přírodních předpokladů cestovního ruchu
Graf 3: Hodnocení přírodních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov
5.6.3 Hodnocení kulturně-správních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu Otázka je zaměřena na klasifikaci jednotlivých složek kulturního potenciálu benešovského okresu. Stejně jako u předchozí otázky respondenti jednotlivé předpoklady hodnotili dle škály v rozmezí známek 1 až 5, tedy od nejlepšího hodnocení po nejhorší. Průměrné známky, kterými lidé vyjadřovali míru spokojenosti s vhodností území pro jednotlivé kulturně-správní předpoklady, jsou uvedeny v grafu 4. 45
V porovnání s přírodním potenciálem krajiny jsou kulturní předpoklady cestovního ruchu dle názorů respondentů celkově na nižší úrovni. Za turisticky nejvýznamnější složku považují architektonické památky, tedy hrady, zámky, církevní objekty atd., kterým respondenti přiřadili průměrnou známku 1,8. Další předpoklady již obdržely o něco nižší stupeň hodnocení, jedná se o zastoupení muzeí, galerií a výstav (2,3), památníků a pomníků (2,4), sportovních událostí, sportovních a zábavních center (2,5) a parkové architektury a zahrad (2,9). Menší spokojenost mezi obyvateli okresu převládá u kulturních předpokladů v podobě technických památek, divadelních a operních představení, koncertů a festivalů, náboženských či církevních akcí, karnevalů, folklórních a historických představení a archeologických lokalit. Nejhůře respondenti hodnotí potenciál území pro skanzeny průměrnou známkou 4,1.
3,6
2,9 2,3
2,4
2,5
3,1
3,1
3,2
3,2
2,5
1,8
Skanzeny
Památníky a pomníky Sportovní události Sportovní a zábavní centra Parková architektura Technické památky Divadelní představení Folklórní představení Náboženské akce Archeologické lokality
Průměrné hodnocení
Muzea, galerie
4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
Architektonické památky
Hodnocení (známka)
Hodnocení kulturně-správních předpokladů cestovního ruchu 4,5 4,1
Graf 4: Hodnocení kulturně-správních lokalizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov
5.6.4 Hodnocení dopravních realizačních předpokladů cestovního ruchu Graf 5 je výstupem názorů respondentů na dopravní potenciál okresu. Obyvatelé hodnotili dopravní služby podle bodové stupnice od 1 do 4. Nejnižší číslo vyjadřovalo velkou spokojenost s danou službou, se zvyšujícími se čísly naopak spokojenost respondentů klesala. Lidé v průměru vyjádřili spokojenost s podmínkami pro automobilovou dopravu bodovým hodnocením 2,1, což je pravděpodobně dáno zlepšujícím se systémem budováním kruhových křižovatek a obchvatů, dále s intervaly mezi spoji autobusové dopravy průměrným hodnocením 2,2 a kvalitou služeb tohoto druhu dopravy obdržením průměrného stupně 2,3. 46
Nižší standard služeb zajišťuje místní železniční doprava, s jejíž kvalitou služeb a intervaly mezi spoji jsou lidé spíše nespokojeni. Tento názor se rovněž týká kvality silnic, čehož je dokladem průměrné bodové ohodnocení 3,0.
Hodnocení dopravních služeb Podmínky pro automobilovou dopravu
2,1
Intervaly mezi spoji autobusové dopravy
2,2 2,3
Kvalita služeb autobusové dopravy Intervaly mezi spoji železniční dopravy
2,9
Kvalita silnic
3,0
Kvalita služeb železniční dopravy
3,1 0,0
0,5
Průměrné hodnocení
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
Hodnocení
Graf 5: Hodnocení dopravních realizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov
5.6.5 Hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu pro materiálně-technickou základnu V této otázce se respondenti zamýšleli nad kvalitou služeb a dostupností materiálnětechnické základny. Jednotlivá zařízení sloužící pro cestovní ruch bodovali opět dle stupnice v rozmezí od 1 do 4, přičemž se zvyšujícími se čísly se snižovala míra spokojenosti buď s dostupností nebo kvalitou tohoto zařízení. Výsledky šetření uvádí graf 6. Co se týče dostupnosti jednotlivých zařízení, nejvyšší spokojenost v průměru vyjádřená bodovým ohodnocením 1,7 převládá u dopravní materiálně-technické základny, mezi kterou patří nádraží, benzínové pumpy atd. Zároveň jsou lidé spíše spokojeni s dosažitelností stravovacích podniků (1,8), turistických informačních center a cestovních kanceláří a agentur (2,0), dále pak s dostupností ubytovacích, sportovních a zábavních zařízení (2,1), např. vináren, diskoték či barů. Naopak průměrným hodnocením 2,8 dali respondenti najevo, že jsou spíše nespokojeni s dosažitelností kulturních zařízení. Zaměřením se na kvalitu služeb, které jednotlivé podniky poskytují, v porovnání s dostupností je klasifikována o něco hůře. I přesto jsou však respondenti spíše spokojeni s převážnou většinou materiálně-technické základny. Stejně jako u dostupnosti, i s kvalitou poskytovaných služeb kulturních zařízení jsou lidé v průměru spíše nespokojeni (3,0). 47
Hodnocení materiálně-technické základny
Hodnocení
3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0
2,1 1,7
1,8
2,2 2,1 2,0 2,0 2,0 2,0 2,1 2,1 2,1 2,1
2,5
3,0
2,8
Prům ěrné hodnocení
Dopravní Stravovací Infocentra CK a CA Ubytovací Sportovní Zábavní zařízení zařízení zařízení zařízení zařízení
Kvalita
Dostupnost
Kvalita
Dostupnost
Kvalita
Dostupnost
Kvalita
Dostupnost
Kvalita
Dostupnost
Kvalita
Dostupnost
Kvalita
Dostupnost
Kvalita
Dostupnost
0,5 0,0
Kulturní zařízení
Graf 6: Hodnocení realizačních předpokladů cestovního ruchu pro materiálně-technickou základnu v okrese Benešov
5.6.6 Přednosti okresu sloužící pro rozvoj cestovního ruchu Podle údajů uvedených v grafu 7 lze jednoznačně usoudit, že 70,6 % respondentů považuje za největší přednost okresu jeho výhodnou polohu. Více než polovina dotázaných obyvatel dále označuje za významné atraktivity regionu přírodní zajímavosti, bohatou historii a kulturní památky (58 %) nebo cyklostezky (52,1 %). Důležitými položkami pro rozvoj turizmu jsou rovněž čistota životního prostředí s podílem respondentů 49,6 % a pěší (turistické) stezky, které zvolilo 48,7 % obyvatel. Pro rozvoj turizmu nejméně přispívá kvalita veřejné dopravy a kulturní vyžití, které dle obyvatel nemá v okrese dostatečnou technickou základnu. Přednosti okresu Výhodná poloha Kulturní památky Přírodní zajímavosti Cyklostezky Čistota prostředí Pěší stezky Inormační centra Sportovní vyžití Stravovací zařízení Ubytovací zařízení Kvalita veřejné dopravy Kulturní vyžití 0,0%
70,6% 58,0% 58,0% 52,1% 49,6% 48,7% 27,7% 25,2% 23,5% 20,2% 7,6% 3,4% 10,0%
20,0%
30,0%
40,0%
50,0%
60,0%
70,0%
80,0%
Podíl respondentů (%)
Graf 7: Přednosti benešovského okresu sloužící pro rozvoj cestovního ruchu
48
5.6.7 Opatření pro rozvoj cestovního ruchu V této části dotazníku respondenti navrhovali opatření, která by přispěla k rozvoji turizmu v regionu. Výsledná data jsou uvedena v tabulce 10. Nejvíce, se zastoupením 65,5 % z celkového počtu dotázaných osob, převažuje názor rozšířit nabídku kulturních programů a vybudovat více kulturních zařízení. Druhým nejčastějším návrhem se zastoupením 63,9 % obyvatel je oprava silnic vedoucí ke zvýšení dostupnosti regionu turistům. Rovných 58 % respondentů vidí možnost pro rozvoj cestovního ruchu zlepšením propagace regionu. Přes 40 % lidí považuje za vhodné řešení zpestření nabídky sportovních služeb a vybudování většího počtu sportovních zařízení, rozšíření turistických tras a cyklistických stezek, ale také zvýšení počtu parkovacích míst. Efektivní opatření rozvíjející turizmus pro necelých 30 % dotázaných osob spočívá ve snížení kriminality, zvýšení frekvence spojů veřejné dopravy, případně zavedení nových linek, zvýšení počtu ubytovacích zařízení a zlepšení kvality stravování v restauracích. Za méně výhodné opatření pro větší prosazení regionu v rozvoji cestovního ruchu je považováno zvýšení průjezdnosti silnic (13,4 %) nebo vybudování dalších informačních center (14,3 %). Tab 10: Opatření pro rozvoj cestovního ruchu v okrese Benešov Opatření pro rozvoj cestovního ruchu
Podíl respondentů (%)
Opatření pro rozvoj cestovního ruchu Snížit kriminalitu; zvýšit frekvence spojů veřejné dopravy
Podíl respondentů (%)
Rozšířit nabídku kulturních programů, více kultur. zařízení
65,5
Opravit silnice
Zvýšit počet ubytovacích 63,9 zařízení; zlepšit kvalitu stravování v restauracích
Zlepšit propagaci regionu
58,0
Rozšířit nabídku sportovních služeb, více sportovních zařízení
44,5 Počet památek a jejich stav
21,8
Více turistických tras, naučných stezek
Zvýšit odbornost pracovníků 43,7 služeb cestovního ruchu; zvýšit počet stravovacích zařízení
16,8
Více cyklistických stezek
42,0 Zvýšit počet informačních center
14,3
Zvýšit počet parkovacích míst
41,2 Zvýšit průjezdnost silnic
13,4
Zvýšit komfort v ubytovacích zařízeních
29,4 26,1 23,5
49
5.6.8 Asociace spojené s okresem Benešov Respondenti byli vyzváni, aby vyslovili asociaci spojenou s cestovním ruchem, která je napadne v souvislosti s okresem Benešov, například historická památka, přírodní zajímavost, sportovní aktivita, kulturní akce nebo typický produkt. Výsledky zachycuje graf 8. Nejčastější odpověď respondentů, zastoupená 53,8 %, byla Chráněná krajinná oblast Blaník nebo hora Velký či Malý Blaník. Po značném procentuálním propadu se na druhé pozici umístil zámek Konopiště s 37 % a třetí místo patří zámku Jemniště s 28,6 %. Čtvrté místo s rovnými 16 % obsadil hrad Český Šternberk a pátá pozice náleží vlašimskému zámeckému parku, který jmenovalo 15,1 % obyvatel. Benešovský pivovar Ferdinand se asocioval 14,3 % respondentům a vlašimská strojírenská firma Sellier & Bellot byla zmíněna v 7,6 %, stejně tak jako vlašimský zámek. Necelým 6 % osob se vybavilo Muzeum Podblanicka, které sídlí ve vlašimském zámku, a jeho detašovaná pracoviště se nacházejí v Benešově a Růžkových Lhoticích. Sportovní aktivita, konkrétně stolní tenis, kterým je okres proslulý, a řeka Želivka, protékající územím a vlévající se do Sázavy, byly vysloveny v 5 % podílu. Méně častými odpovědmi pak bylo významné golfové centrum, Golf resort Konopiště, spolu s Muzeem Jawa v Týnci nad Sázavou nebo oblastí Posázaví.
Asociace spojené s okresem Benešov CHKO Blaník Konopiště Jemniště Český Šternberk Vlašimský park Benešovský pivovar Vlašimský zámek Sellier & Bellot Muzeum Podblanicka Želivka Stolní tenis 0,0%
53,8% 37,0% 28,6% 16,0% 15,1% 14,3% 7,6% 7,6% 5,9% 5,0% 5,0% 10,0%
20,0%
30,0%
40,0%
50,0%
60,0%
Počet respondentů (%) Graf 8: Asociace spojené s okresem Benešov
50
6 SWOT analýza předpokladů cestovního ruchu Silnými stránkami, které benešovskému okresu umožňují získat převahu nad ostatními regiony, jsou: ●
výhodná geografická poloha v blízkosti hlavního města Prahy,
●
dostatek přírodních zajímavostí,
●
tradice myslivosti a rybářství,
●
vhodné podmínky pro chov koní, zejména pro rozvoj venkovské turistiky s jejími subprodukty (agroturistikou, ekoturistikou),
●
dobré zastoupení významných i drobných kulturně-historických a dalších architektonických památek, muzeí a výstav,
●
množství folklórních a zábavních akcí,
●
zachování původní urbanizační struktury, malebného přírodního prostředí a lidové architektury v menších obcích,
●
hustá a kvalitně značená síť turistických a naučných stezek a cyklotras,
●
existence sportovních letišť,
●
dobrá informovanost turistů činností informačních center a Muzea Podblanicka,
●
sdružování obcí do mikroregionů – mikroregion Chopos, Džbány, Podblanicko,
●
aktivní zapojení místních obyvatel a malých podnikatelů do projednávání rozvojových aktivit v souvislosti s vytvářením turisticky atraktivního regionu – udělování ocenění nazvané Blanický rytíř fyzickým osobám, které se významně zasloužily o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví na Podblanicku.
Mezi slabé stránky, které v okrese vedou ke snižování kvalit předpokladů cestovního ruchu, patří: ●
nevyváženost letní a zimní turistické sezóny, nedostatečné využití potenciálu území,
●
nedostatek příležitostí k zimním sportům, zejména ke sjezdovému lyžování,
●
nízké zastoupení rybníků a vodních ploch vhodných ke koupání a rekreaci, 51
●
nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturně-historického dědictví,
●
malý počet kulturních a zábavních zařízení a sportovních center s potřebnou kapacitou, vybavením a kvalitní nabídkou služeb splňujících nároky turistů i stálých obyvatel,
●
nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu – špatná kvalita dopravních komunikací, nedostatek parkovacích míst, nižší kvalita i kapacita ubytování běžného standardu v hotelích, penzionech a ubytovnách,
●
téměř absence doplňkových služeb cestovního ruchu a doprovodných programů,
●
nepříliš rozvinutý turistický informační a orientační sytém, nedostatečná prezentace některých přírodních a kulturně-historických památek,
●
nízká pozornost věnovaná marketingovým studiím týkajících se rozvoje potenciálního turistického regionu.
K příležitostem, které využívají vnější příznivé podmínky, se v benešovském okrese řadí: ●
zřízení nových vodních ploch a obnova ploch stávajících pro potřeby rekreace,
●
rozvoj nových produktů cestovního ruchu – venkovské turistiky, kongresové a incentivní turistiky, kulturní turistiky, včetně doprovodných programů,
●
zlepšení dopravní dostupnosti a obslužnosti malých obcí, zvýšení kvality veřejné dopravy za účelem jejího zatraktivnění a snížení nároků na parkovací místa,
●
rekonstrukce přetěžovaných vozovek a revitalizace starých budov, které přestaly sloužit původním účelům, jejich úprava pro prezentaci místních tradic, zajímavostí,
●
doplnění sítě krátkodobého ubytování a sezónní rozšíření nabídky pokrmů ve stravovacích zařízeních,
●
rozšíření a zkvalitnění doprovodných služeb cestovního ruchu – dovybavení a rekonstrukce sportovišť, např. pro tenis, paintball, skateboarding,
●
vycházení ze situace na trhu, výběr cílových skupin turistů a poskytování flexibilních služeb s ohledem na změny potřeb, zvyklostí, chování a specifiku těchto návštěvníků – národnost, kulturní a náboženská orientace a motiv návštěvy, 52
●
propagace a budování image okresu na základě typických a specifických produktů, které vychází z nabídky konkrétních služeb, odhalení skrytých rezerv pro další rozvoj – představení okresu Benešov jako prostoru vhodného k poznávání a rekreaci, zdůraznění návaznosti na odkaz tradiční venkovské kultury, prezentace přírodních útvarů, historických zajímavostí, vyzdvižení významných osobností spojených s regionem,
●
zřízení informačních bodů pro turisty na hlavních příjezdech do okresu, orientační a informační systém s cizojazyčným značením – tabule, směrovky, značky upozorňující na význačná místa, budovy, památky či přírodní zajímavosti, informace o možnostech stravování a ubytování,
●
atraktivní prezentace regionu na internetu – rezervace ubytování, vstupenek,
●
vydávání vlastních tiskovin a pořádání akcí oživujících region,
●
vůdčí úloha místní správy v oblasti tvorby podmínek pro spolupráci, určení hlavních směrů a priorit rozvoje okresu,
●
posilování komunikace a spolupráce mezi soukromými firmami, státním sektorem, městy a místními komunitami na lokální, regionální i státní úrovni, např. sdružení prostředků na společnou propagaci,
●
možnost obdržení finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.
Mezi hrozby, jež jsou nepříznivé současným a budoucím podmínkám pro rozvoj turizmu v okrese, patří: ●
orientace okresu převážně na krátkodobý cestovní ruch,
●
další propad kvality místních komunikací,
●
omezení linek veřejné hromadné dopravy způsobené nedostatkem financí nebo tlaku na obce na zvyšování příspěvku pro tuto dopravu, enormní nárůst hustoty provozu na městských komunikacích,
●
četnost havárií a poškozování životního prostředí exhalacemi a výstavbou silnic a dálnic,
●
poškození urbanistické struktury a jejího charakteru novou zástavbou, devastace krajiny útlumem zemědělství,
53
●
nedostatečná státní podpora turizmu v okrese z důvodu nedocenění jeho významu, nedostatek kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu,
●
podcenění významu koordinace společného postupu státních orgánů, orgánů samosprávy, regionálních rozvojových agentur, regionálních turistických sdružení a zájmových profesních sdružení cestovního ruchu,
●
podcenění lidského faktoru a profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele.
7 Situační analýza a návrhy opatření pro zvýšení turistického potenciálu okresu Benešov Cestovní ruch je významným ekonomickým rozvojovým faktorem a patří mezi velmi efektivní odvětví ekonomiky. O jeho rozvoj je proto třeba dbát i v regionálním měřítku, ve kterém turizmus garantuje nejen stálý ekonomický přínos, ale do značné míry i stabilizaci venkovského osídlení. I přesto, že z hlediska funkčně-prostorového využití území pro turizmus je v současné době okres Benešov označován spíše jako typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch, má značný nevyužitý turistický potenciál, který okres předurčuje k rozvoji rekreace a turizmu, přičemž musí být vycházeno z celkového kapacitního rámce rekreačního potenciálu území. Tento potenciál spočívá v celkově zachovalém životním prostředí, rozmanité krajině, kulturních památkách a blízké dostupnosti hlavního města Prahy. Benešovsko disponuje předpoklady pro pěší turistiku, cykloturistiku, vodní, venkovskou a kulturně-poznávací turistiku. K tomu přistupuje incentivní a kongresová turistika.
7.1 Přírodní a kulturně-správní předpoklady cestovního ruchu Jak vyplývá z výsledků dotazníkového šetření, povaha předpokladů cestovního ruchu určuje prioritní časovou využitelnost okresu Benešov z hlediska turizmu v letní sezóně, s vrcholem v měsících květnu až září, kdy území poskytuje nejlepší podmínky využití. Větší města pak nabízí možnosti pro celoroční aktivity, které by měly být posilovány v celém okrese. Dominantním druhem cestovního ruchu je víkendová turistika, především individuální rekreace v chatách a chalupách.
54
K zvýšení zájmu turistů by přispěla cílená a komplexní prezentace okresu jako regionu se značným turistickým potenciálem v rekreačním zázemí hlavního města s příhodnými podmínkami pro pěší, cyklistickou, vodní a kulturně-poznávací turistiku. Přičemž by měly být vyzdviženy krásy harmonické krajiny a sídel se zachovaným historickým založením, cennými historickými stavbami a architektonickými památkami, památkami výtvarného a užitého umění a prvky drobné architektury, včetně dalších atraktivit. Cestovní ruch v okrese by jistě podpořily dostatečně zajímavé nabídky produktů, zejména rozvoj incentivního a kongresového cestovního ruchu a zaměření na ozdravné pobyty a zdravý životní styl v rámci venkovské turistiky, včetně jejích forem. Agroturistika patří k velmi perspektivní formě rekreace, přičemž žádoucí je kombinace s hipoturistikou. Atraktivita benešovského okresu může vzrůst rozšířením nabídky sportovních aktivit, zejména v oblasti golfu či horolezectví, pro jehož provozování respondenti dotazníkového výzkumu nepovažují krajinu benešovského okresu za vhodnou, což je s největší pravděpodobností také dáno nedostatečnou a málo propagovanou nabídkou služeb tohoto sportu. K umocnění cestovního ruchu v okrese by také přispěl rozvoj sportovního rybolovu a myslivosti. Pro tyto druhy turistiky nabízí region příhodné podmínky, nachází se zde dostatek lesů, rybochovné rybníky, celé kaskády nádrží. Za účelem zvýšení zájmu turistů by místní cestovní agentury či kanceláře mohly po dohodě s příslušnou rybářskou organizací prodávat krátkodobé povolenky, dokonce i půjčovat rybářské náčiní, což by jistě účastník krátkodobého cestovního ruchu využil raději, než aby navštěvoval méně dostupnou rybářskou organizaci. Pro oblast myslivosti je možno plánovat například pozorování zvěře s průvodcem. V neposlední řadě by měla být všestranně podporována rekreace a turizmus v dosud málo využívaných oblastech okresu, jako je např. Vlašimsko, Čechticko, Kralovicko a Česká Sibiř. Sídelní útvary a jejich jednotlivé funkční systémy by měly být rozvíjeny při zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro oblast.
7.2 Materiálně-technická základna a dopravní předpoklady cestovního ruchu Na Benešovsku je poměrně nedostatečný potenciál zařízení pro aktivity volného času. Jsou zde sice kulturní domy, sokolovny, kina a společenské sály s venkovními sportovišti, kde se zejména během letní turistické sezóny koná řada kulturních a zábavních akcí, např. koncerty, hudební festivaly, sportovní turnaje, karnevaly, folklórní a historická představení či vesnické slavnosti, ale kapacita, vybavení a nabídka služeb této materiálně-technické základny obvykle neodpovídá potřebám cestovního ruchu ani požadavkům místních obyvatel. 55
Právě nespokojenost obyvatel benešovského okresu s touto materiálně-technickou základnou je zřejmá i z provedeného marketingového výzkumu, kde u většiny dotázaných osob převládá návrh na rozšíření nabídky kulturních programů a vybudování více kulturních zařízení. Je však třeba zajistit společenskou a kulturní aktivitu regionu nejen pro místní občany, ale i pro turisty, zvláště tyto akce dostatečně propagovat v podobě jednotného kalendáře akcí a konat na více místech regionu koordinovaně. Kvalita ubytovacích zařízení je v rámci okresu slabší stránkou turistické infrastruktury. Ubytování poskytují převážně penziony a hotely s průměrnou lůžkovou kapacitou, chatové osady a stanové tábory. Letní byty, ubytování na statku a chalupy k pronajmutí se v regionu vyskytují jen sporadicky. Velkým přínosem pro cestovní ruch v okrese by jistě byly investiční náklady související s rozšířením počtu ubytovacích zařízení, jejich vybavením a rekonstrukcí. Z dotazníkového šetření je patrné, že efektivním opatřením rozvíjejícím turizmus by také bylo zlepšení kvality stravování v gastronomických zařízeních. Doprava je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících postavení a rozvoj regionu, jehož poloha je sice z hlediska dopravní dostupnosti příznivá z důvodu existence husté silniční sítě s rovnoměrným pokrytím, nicméně dopravní infrastruktura neodpovídá kvalitou nárokům na zajištění bezpečného a plynulého provozu, zejména šířkovým a směrovým uspořádáním silnic. Komunikace nižšího řádu mají zároveň četné bodové a liniové závady, jež vyžadují opravy. Přínosem pro benešovský okres z pohledu výhodnějšího aglomeračního a zároveň mezinárodního spojení bude výstavba koridoru dálnice D3, avšak problémovou a velmi diskutovanou částí návrhu je trasa, jejíž územní vymezení v každém případě bude znamenat nenávratný zásah do přírody. Autobusová doprava je v celém okrese vyvážená, s výjimkou malých sídel ležících v okrajových polohách. Pro udržení dobré dopravní obslužnosti je prioritou minimálně zachovat stávající rozsah pravidelné dopravy, v případě omezení počtu spojů by se zvýšil podíl individuální dopravy, tím i vysoké dopravní zatížení silnic a místních komunikací a již by se nedařilo veřejnost vrátit k hromadné dopravě. Zároveň je však třeba zdůraznit špatný technický stav a parametry železniční sítě, železničních vozidel, zastávek a nedostatečnou optimalizaci přestupních vazeb.
56
Podpora rozvoje systému veřejné osobní dopravy jako sociálního a ekologicky orientovaného prvku mobility by měla spočívat ve vzájemném propojení různých druhů dopravy, oživení především železniční dopravy, vytvoření jednotného integrovaného tarifního a odbavovacího systému a zřizování parkovišť pro zachycení cílové individuální automobilové dopravy ještě před vjezdem do centrálních oblastí měst. Nezbytnou podmínkou pro provozování těchto parkovišť je jejich propojení užitím pravidelné hromadné dopravy s centry měst a kvalitní značení. Záchytná parkoviště a železniční stanice je vhodné vybavit systémem půjčoven a úschoven jízdních kol a zřizovat hlídaná parkoviště s uzamykatelnými stojany pro jízdní kola. Turisticky přitažlivou atrakcí by se jistě mohlo stát rozšíření sportovního leteckého provozu, provozu letadel všeobecného letectví a leteckého výcviku na veřejných vnitrostátních letištích Benešov a Vlašim. Provoz letadel všeobecného letectví umožňuje i využití pro aerotaxovou dopravu, tedy leteckou dopravu jednotlivců nebo malých skupin cestujících podle jejich okamžité potřeby. Používají se pro ni obvykle menší dvoumotorové letouny s kapacitou do šesti až osmi sedadel pro cestující. Především v letních měsících využití letiště pro plachtařské tábory skupin zahraničních i domácích plachtařů by přineslo zvýšení turistické návštěvnosti. Oživení letové činnosti by současně nepřímo napomohlo propagaci vyhlídkových letů. Limitujícím faktorem rozvoje turizmu v okrese Benešov je nedostatečná nabídka podnikatelských subjektů v oblasti cestovního ruchu. Zpestřením a rozšířením nabídky základních i doprovodných turistických služeb a atraktivních pobytových programů by se zvýšila pravděpodobnost zájmu turistů o tento region. Pro uspokojování nároků obyvatelstva na každodenní rekreaci je žádoucí zkvalitňovat rekreační zázemí měst, např. sportovní plochy, materiálně-technickou základnu pro zdravotně-rehabilitační tělovýchovu. Zároveň nejefektivnější způsob propagace území by měl být zajištěn formou přímého kontaktu s potenciálními budoucími návštěvníky okresu a subjekty zajišťujícími poznávací a pobytové zájezdy a služby v oblasti turizmu. Dále je třeba se zabývat prezentací okresu v odborných časopisech cestovního ruchu a v neposlední řadě zajištěním informačních brožur.
57
8 Závěr Tato bakalářská práce poskytuje ucelený přehled lokalizačních a realizačních předpokladů cestovního ruchu v okrese Benešov a podává komplexní zhodnocení území z hlediska těchto aspektů. Předmětem práce je analýza přírodních, kulturně-správních a dopravních předpokladů, podmínek pro materiálně-technickou základnu a identifikace společných prvků, které území benešovského okresu sjednocují a zároveň odlišují od ostatních regionů. Práce nejen zjišťuje, zda je okres svým potenciálem schopen pokrýt potřeby turistů, ale zároveň odhaluje skryté rezervy, které svou povahou dosud nemohly být cestovním ruchem využity. Nezbytnou součást mé práce tvoří dotazníkový výzkum, ve kterém jsem se ptala obyvatel okresu na jednotlivé otázky uvedené v dotazníku. Tento výzkum byl zaměřen na vyhodnocení všech předpokladů, kterými okres disponuje, a na stanovení celkového rekreačního potenciálu. Výsledky dotazníkového šetření a následný rozbor faktorů podmiňujících cestovní ruch provedený formou SWOT analýzy pak umožnily naznačit směr vývoje turizmu a vytvořit strategický profil zájmového území. Práce je završena situační analýzou zahrnující návrhy opatření pro maximální využití turistického potenciálu okresu Benešov. Hlavní předpoklad pro rozvoj turizmu v regionu je ukryt v přírodních hodnotách, rozmanitém terénu, málo narušeném životním prostředí a celkovém harmonickém rázu zdejší krajiny, která poskytuje příhodné podmínky pro pěší, cyklistickou a vodní turistiku. Především kvůli přírodním, relativně nedotčeným předpokladům si okres zároveň udržuje přitažlivost tradiční turistické oblasti pro obyvatele nedalekého hlavního města jako rekreačního zázemí pro víkendové pobyty. Právě blízkost Prahy, předního turistického cíle v České republice, stimuluje významnou měrou cestovní ruch v benešovském okrese, proto nad konkurenčními vztahy převažují formy spolupráce s hlavním městem. Dosud nevyužitý potenciál cestovního ruchu spočívá v uplatnění venkovské turistiky včetně všech jejích forem, sportovního rybolovu či myslivosti. Příznivé podmínky pro rozvoj kulturně-poznávacího cestovního ruchu rovněž tkví v kulturně-historickém bohatství, zejména v architektonických památkách, cenných historických stavbách s prvky zachovalé lidové architektury a ve výtvarném a užitém umění. Okres zároveň čerpá přízeň turistů z pořádání tradičních kulturních, folklórních a historických představení a sportovních akcí, které region oživují. I přes kvalitní předpoklady však prozatím dosahuje malého významu kongresový a incentivní cestovní ruch.
58
Pro zvýšení využití rekreačního potenciálu okresu Benešov je zapotřebí rozšířit a zkvalitnit turistickou infrastrukturu. Vybavení a nabídka služeb zábavních a kulturních zařízení často neodpovídá potřebám cestovního ruchu a počet ubytovacích zařízení a jejich kvalita jsou také slabší stránkou materiálně-technické základny. Výhodou okresu je příznivá dopravní dostupnost z důvodu blízkosti hlavních pozemních komunikací. Údaje, které se mi podařilo získat, jsem analyzovala a následně provedla jejich vyhodnocení. Jelikož okres představuje jednu z nejzachovalejších oblastí po stránce přírodovědné s kvalitními lokalizačními předpoklady cestovního ruchu, v dostatečné míře uspokojuje primární, tedy cílové potřeby turistů. Jde především o potřeby odpočinku, rekreace, turistiky, sportovního vyžití, poznávání kulturních a historických zajímavostí či společenské komunikace, rozptýlení a zábavy. V případě sekundárních, realizačních potřeb, které podmiňují efektivní uspokojování cílových potřeb, je omezujícím faktorem rozvoje turizmu v zájmovém území nedostatečná nabídka podnikatelských subjektů, zejména základních i doprovodných služeb cestovního ruchu a atraktivních pobytových programů.
59
Soupis bibliografických citací Knižní zdroje: [1] BABKA, J., et al. Středočeský kraj – životní prostředí. Praha: Středočeský kraj, 2007. 256 s. [2] ČERTÍK, M., et al. Cestovní ruch – vývoj, organizace a řízení. 1. vyd. Praha: nakladatelství OFF, s.r.o., 2001. 352 s. ISBN 80-238-6275-8. [3] FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. [4] HRALA, V. Geografie cestovního ruchu. 4. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2002. 176 s. ISBN 80-85970-36-8. [5] KLAUDYS, M. Chráněná krajinná oblast Blaník. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2007. [6] KOVAŘÍK, V., PEŠOUT, P. 100 let ochrany přírody a krajiny na Podblanicku. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, Muzeum okresu Benešov, 2000. 179 s. ISBN 80-86327-08-6. [7] KŘÍŽ, K. Příroda a krajina. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2006. [8] LOŽEK, V., KUBÍKOVÁ, J., ŠPRYŇAR, P., et al. Střední Čechy. Chráněná území ČR XIII. 1 vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. 904 s. ISBN 80-86064-87-5. [9] ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 246 s. ISBN 80-85970-27-9. [10] PETRÁŇ, J., et al. Benešovsko – Podblanicko. 1. vyd. Praha: Tisková, ediční a propagační služba místního hospodářství, 1985. 368 s. ISBN 54-008-85. [11] POUZAR, J. Podblanickou minulostí, díl II. 1. vyd. Praha: Nakladatelství a vydavatelství VIDA, 2004. 128 s. [12] PŘÍHODA, S., SLADKOVSKÝ, O., POUZAR, J. Vlašim. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze. 1975. 90. s. 60
[13] RACKOVÁ, L. Krajinou kolem Blaníka. Vlašim: Podblanické ekocentrum Českého svazu ochránců přírody, Muzeum okresu Benešov, 2001. 52. s. ISBN 80-86327-14-0. [14] TOUFAR, P. Od Blaníku k Sázavě. Tajemnou českou krajinou. 1. vyd. Benešov: nakladatelství START, 2004. 279 s. ISBN 80-86231-29-1. [15] TYWONIAKOVÁ, J. Podblanická čítanka. Benešovský okres v beletrii. 1 vyd. Benešov: Muzeum okresu Benešov, 1990. ISBN 7991-90. [16] VAŠÁK, P., et al. Ptáci Podblanicka. 1. vyd. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, Muzeum Podblanicka, 2006. 264 s. ISBN 80-86327-47-7. [17] VELEK, L., et al. Stopy dějin pod Blaníkem. 1. vyd. České Budějovice: Bohumír NĚMEC – VEDUTA, 2006. 179 s. ISBN 80-86829-13-8. [18] Vlašim, srdce Podblanicka. Vlašim: Městský úřad Vlašim, 2002. [19] VYSTOUPIL, J., et al. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006. 160 s. ISBN 80-239-7256-1.
Mapové podklady: [20] Benešovsko. ADJUST ART, 2007. [21] Benešovsko a dolní Posázaví. Soubor turistických map 1 : 50 000. 2. vyd. Praha: Klub českých turistů Praha, 1998. ISBN 80-85999-23-4. [22] Vlašimsko. Velká cykloturistická mapa 1 : 75 000. Vizovice: SHOCart, spol. s r.o., 2004. ISBN 80-7224-404-3.
Internetové zdroje: [23] Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [online]. VIZUS [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW:
. [24] Akce – Srdce v pohybu [online]. Coca-Cola.cz, Klubturistu.cz [cit. 2009-02-21]. Dostupný z WWW:
. [25] Akce v Česku [online]. www.akcevcesku.cz, 2005-2009 [cit. 2009-02-19]. Dostupný z WWW: . 61
[26] AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny [online]. T-MAPY spol. s r.o. Hradec Králové, 1999-2005 [cit. 2008-06-15]. Dostupný z WWW: . [27] Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: . [28] CykloServer.Cz [online]. Cykloserver.cz [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: . [29] Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2009 [cit. 2009-03-02]. Dostupný z WWW: . [30] ČÍŽEK, J. Hrady.cz, cestujte s přehledem [online]. Hrady.cz, 1995-2008 [cit. 2008-06-16]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-0076. [31] Horopisné členění České republiky [online]. www.trasovnik.cz, 1997-2008 [cit. 2008-01-31]. Dostupný z WWW: . [32] Hrad Český Šternberk [online]. SeM, 2005 [cit. 2008-06-16]. Dostupný z WWW: . [33] Chopos [online]. [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: . [34] Kraj blanických rytířů [online]. ZO ČSOP Vlašim, 2006 [cit. 2008-02-11]. Dostupný z WWW: . [35] Louňovice pod Blaníkem [online]. Stanli.net, 2006 [cit. 2008-06-18]. Dostupný z WWW: . [36] Muzeum Podblanicka [online]. Středočeský kraj [cit. 2008-06-18]. Dostupný z WWW: . [37] Naučné stezky – Praha a střední Čechy [online]. Tom & Lucka, 2008 [cit. 2008-07-15]. Dostupný z WWW: . [38] Oficiální stránky kláštera Sázava [online]. Galileo Corporation s.r.o., 2007 [cit. 2008-06-17]. Dostupný z WWW: . [39] Oficiální stránky zámku Konopiště – Zámek Konopiště [online]. Galileo Corporation s.r.o., 2008 [cit. 2008-06-16]. Dostupný z WWW: . 62
[40] Okres Benešov [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, 2009 [cit. 2009-01-11]. Dostupný z WWW: . [41] Okres Benešov, Czech.Republic.CZ [online]. www.infoSystem.cz, 1998-2008 [cit. 2008-05-03]. Dostupný z WWW: . [42] PJsoft InfoMapa Home Edition 2007. Elektronická příloha časopisu Chip [CD-ROM]. Vogel Burda Communications s.r.o., 2007 [cit. 2008-06-23]. Dostupný z WWW: . [43] Po stopách blanických rytířů [online]. [cit. 2008-06-11]. Dostupný z WWW: . [44] Romantické zámecké parky [online]. ZO ČSOP Vlašim, 2006 [cit. 2008-02-11]. Dostupný z WWW: . [45] Sázavafest [online]. in promotion, s.r.o, 2001-2008 [cit. 2008-06-19]. Dostupný z WWW: . [46] Slapy.cz [online]. www.Slapy.cz, 2003-2007 [cit. 2008-07-22]. Dostupný z WWW: . [47] Střední Čechy – jihovýchod – CZeCOT [online]. World Media Partners, 2002-2008 [cit. 2008-08-23]. Dostupný z WWW: . [48] Střední Čechy – jihovýchod [online]. www.infoSystem.cz, 1998-2008 [cit. 2008-05-02]. Dostupný z WWW: . [49] Super Ubytovani.cz [online]. SuperUbytovani.cz, 2006 [cit. 2008-07-22]. Dostupný z WWW: . [50] Úvod [online]. Středočeský kraj, 2008 [cit. 2008-06-13]. Dostupný z WWW: . [51] Vlašim – Městečko pod zámeckou věží [online]. Online Travel Solutions [cit. 2008-06-10]. Dostupný z WWW: . [52] Vlašimský zámecký park [online]. Vlašimský zámecký park, 2007 [cit. 2008-02-13]. Dostupný z WWW: .
63
Přílohy
64
Seznam příloh Příloha A Dotazník pro vyhodnocení celkového potenciálu krajiny okresu Benešov z hlediska jednotlivých předpokladů cestovního ruchu Příloha B Tabulky a grafy statistiky návštěvnosti informačních center v Benešově a Vlašimi za rok 2007 Příloha C Fotografie přírodního a kulturního dědictví v okrese Benešov
65
Příloha A Dotazník pro vyhodnocení celkového potenciálu krajiny okresu Benešov z hlediska jednotlivých předpokladů cestovního ruchu Dobrý den, do Vašich rukou se dostal anonymní dotazník, jehož cílem je zjistit potenciál cestovního ruchu v okrese Benešov. Hranice tohoto okresu zhruba odpovídají regionu Podblanicko. Prosím o pravdivé vyplnění následujících otázek. 1. Ohodnoťte prosím jednotlivé přírodní předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov známkami 1 až 5 (jako ve škole, 1 – výborné, 5 – nedostatečné). Složka přírodního potenciálu
Složka přírodního potenciálu
Přírodní zajímavosti
Vhodnost krajiny pro horolezectví
Vhodnost krajiny pro pěší turistiku
Vhodnost krajiny pro myslivost
Vhodnost krajiny pro cykloturistiku
Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov
Vhodnost krajiny pro zimní sporty
Vhodnost krajiny pro letní rekreaci
Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro ekoturistiku*
Vhodnost krajiny pro zimní rekreaci
*cestovní ruch zaměřený na poznávání přírody (návštěva chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací) vyznačující se šetrným přístupem k životnímu prostředí (použití vhodné dopravy, …)
2. Ohodnoťte prosím jednotlivé kulturní předpoklady cestovního ruchu v okrese Benešov známkami 1 až 5 (jako ve škole, 1 – výborné, 5 – nedostatečné). Složka kulturního potenciálu
Složka kulturního potenciálu
Architektonické památky (památkové rezervace, hrady, zámky, církevní objekty)
Památníky a pomníky
Technické památky (mlýny, podzemní chodby, přehrady, vojenská opevnění, ...)
Divadelní a operní představení, koncerty, festivaly
Archeologické lokality
Sportovní a zábavní centra
Muzea, galerie, výstavy
Sportovní události
Skanzeny
Náboženské/církevní akce
Parková architektura, zahrady (zoologické, botanické, arboreta)
Karnevaly, folklórní a historická představení
3. Jak jste spokojen(a) s dopravními službami v okrese Benešov? Každou položku ohodnoťte body dle stupnice: 1 – velmi spokojen(a) 2 – spíše spokojen(a) 3 – spíše nespokojen(a) 4 – nespokojen(a) Složka dopravního potenciálu
Složka dopravního potenciálu
Intervaly mezi spoji železniční dopravy
Kvalita služeb železniční dopravy
Intervaly mezi spoji autobusové dopravy
Kvalita služeb autobusové dopravy
Podmínky pro automobilovou dopravu
Kvalita silnic
4. Jak jste spokojen(a) s dostupností a kvalitou poskytovaných služeb materiálnětechnické základny v okrese Benešov? Každou položku ohodnoťte body dle stupnice: 1 – velmi spokojen(a) 2 – spíše spokojen(a) 3 – spíše nespokojen(a) 4 – nespokojen(a) Složka materiálně-technické základny
Dostupnost
Kvalita
Ubytovací zařízení (hotely, penziony, ubytovny, ...) Stravovací zařízení (jídelny, restaurace, hostince, …) Dopravní zařízení (nádraží, benzinové pumpy, …) Sportovní zařízení (hřiště, stadiony, koupaliště, …) Kulturní zařízení (kina, divadla, …) Zábavní zařízení (vinárny, diskotéky, bary, …) Turistická informační centra Cestovní kanceláře a cestovní agentury 5. Co považujete za největší přednosti, které v okrese Benešov přispívají k rozvoji cestovního ruchu? (vyberte i více možností) □ Výhodná poloha okresu
□ Cyklostezky
□ Přírodní zajímavosti
□ Pěší (turistické) stezky
□ Bohatá historie, kulturní památky
□ Ubytovací zařízení
□ Kulturní vyžití
□ Stravovací zařízení
□ Sportovní vyžití, kvalitní sportoviště
□ Informační centra
□ Kvalita veřejné dopravy
□ Čistota životního prostředí
□ Jiné ….............................. 6. Která z následujících opatření by podle Vás zlepšila úroveň cestovního ruchu v okrese Benešov? (vyberte i více možností) □ Počet památek a jejich stav □ Rozšířit nabídku kulturních programů, více kulturních zařízení □ Rozšířit nabídku sportovních služeb, více sportovních zařízení □ Více cyklistických stezek □ Více turistických tras, naučných stezek □ Zvýšit frekvence spojů veřejné dopravy, případně zavést nové linky □ Opravit silnice □ Zvýšit počet parkovacích míst □ Zvýšit průjezdnost silnic □ Zvýšit počet stravovacích zařízení □ Zlepšit kvalitu stravování v restauracích □ Zvýšit počet ubytovacích zařízení □ Zvýšit komfort v ubytovacích zařízeních □ Zvýšit počet informačních center
□ Zvýšit odbornost pracovníků služeb cestovního ruchu □ Zlepšit propagaci regionu □ Snížit kriminalitu □ Jiné ................................................ 7. Co se Vám vybaví při vyslovení spojení „okres Benešov“ v souvislosti s cestovním ruchem? Čím je podle Vás známý, proslulý? Může se jednat například o historickou památku, přírodní zajímavost, sportovní aktivitu, kulturní akci, typický produkt atd. (jmenujte i více možností)
8. Údaje o Vás: Pohlaví: □ muž □ žena Věk: □ do 18 let □ 19 – 29 let □ 30 – 44 let
□ 45 – 59 let
□ 60 let a více
Příloha B Tabulky a grafy statistiky návštěvnosti informačních center v Benešově a Vlašimi za rok 2007 Příloha B. 1: Návštěvnost informačního centra v Benešově a Vlašimi v roce 2007 Návštěvnost Informační centrum
Návštěvníci z České republiky
Zahraniční návštěvníci
Celkový počet návštěvníků
IC Benešov
9 641
978
10 619
IC Vlašim
9 046
257
9 303
Zdroj: Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. Dostupný z WWW: .
Vývoj počtu návštěvníků v IC Benešov v roce 2007 Počet návštěvníků
2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Měsíc Příloha B. 2: Návštěvnost informačního centra v Benešově za rok 2007 (zdroj: Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. Dostupný z WWW: .)
Vývoj počtu návštěvníků v IC Vlašim v roce 2007
Počet návštěvníků
2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Měsíc Příloha B. 3: Návštěvnost informačního centra ve Vlašimi za rok 2007 (zdroj: Podklady Podblanického infocentra ve Vlašimi. Statistika návštěvnosti za rok 2007.) Příloha B. 4: Počet zodpovězených dotazů v informačním centru v Benešově a Vlašimi v roce 2007 Zodpovězené dotazy Informační centrum
Telefonicky
IC Benešov IC Vlašim
Faxem
E-mailem
Celkový počet vyřízených dotazů
1 145
2
122
1 269
343
0
88
431
Zdroj: Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. Dostupný z WWW: .
Poměr zodpovězených dotazů v IC Benešov 9,6% 0,2% Telefonicky Faxem E-mailem
90,2%
Příloha B. 5: Zodpovězené dotazy v informač. centru v Benešově za rok 2007 (zdroj: Cestovní ruch v regionu Posázaví [online]. Dostupný z WWW: .)
Poměr zodpovězených dotazů v IC Vlašim
20,4%
Telefonicky E-mailem
79,6%
Příloha B. 6: Zodpovězené dotazy v informačním centru ve Vlašimi za rok 2007 (zdroj: Podklady Podblanického infocentra ve Vlašimi. Statistika návštěvnosti za rok 2007.)
Příloha C Fotografie přírodního a kulturního dědictví v okrese Benešov
Příloha C. 1: Vrch Velký Blaník v Chráněné krajinné oblasti Blaník (zdroj: Chráněná krajinná oblast Blaník [online]. Dostupný z WWW: .)
Příloha C. 2: Rozhledna na Velkém Blaníku (zdroj: Velký Blaník [online]. Dostupný z WWW: .)
Příloha C. 3: Zámek Konopiště (zdroj: Zámek Konopiště [online]. Dostupný z WWW: .)
Příloha C. 4: Zámek Jemniště (zdroj: Pamětihodnosti.cz [online]. Dostupný z WWW: .)
Příloha C. 5: Hrad Český Šternberk (zdroj: Český Šternberk [online]. Dostupný z WWW: .)
