VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji Bakalářská práce
Autor: Lenka Rajchmanová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2015
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Copyright © 2015 Lenka Rajchmanová
Poděkování Ráda bych poděkovala především mému vedoucímu bakalářské práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc, za odborné vedení a pomoc při vypracování bakalářské práce. Dále bych také ráda poděkovala panu PaedDr. Františku Smrčkovi, Ph.D. za pomoc při vypracovávání kartogramu Jihomoravského kraje. Děkuji také mé rodině za podporu při psaní bakalářské práce.
Anotace
Cílem této bakalářské práce je ohodnotit potenciál cestovního ruchu jednotlivých obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji. K zjištění informací je použita metoda, která byla vytvořena RNDr. PaedDr. Jaromírem Ruxem, CSc. a Prof. PhDr. Petrem Chalupou. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku Jihomoravského kraje jak z administrativního hlediska, tak z hlediska lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů cestovního ruchu. Dále je v této části popsán způsob hodnocení potenciálu cestovního ruchu podle Mariota a Ústavu územního rozvoje. Praktická část je zaměřena na výpočet cestovního ruchu v Jihomoravském kraji, podle metody pana Ruxe. Vypočítané hodnoty jednotlivých obcí s rozšířenou působností jsou seřazeny do skupin s podobnými výsledky, následně přeneseny do grafu a poté jsou tyto výsledky odůvodněny.
Klíčová slova
Potenciál, hodnota, cestovní ruch, obec s rozšířenou působností, Jihomoravský kraj, předpoklad, příroda, památky, počet lůžek
Annotation
The obective of the present bachelor thesis is to assess the potential of the tourist traffic in different municipalities with the extended competence situated in the South Moravian region. The method used for finding out the relevant information was created by RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. and Prof. PhDr. Petr Chalupa. The thesis consists of theoretical and practical part. Theoretical part is focused on the characteristics of the South Moravin region from the administrative point of view as well as from the viewpoint of the localization, realization and selection preconditions of the toursit traffic. Consequently, the theoretical part includes description of the assessment of the tourist traffic potential according to the Mariot and The Institute of Territorial Development. Practical part is focused on the calculation of the turist traffic in the South Moravian region according to the method of Mr. Rux. The counted values of each municipality with extended competence are divided into groups with similar results, consequently transferred to the graphs and after that the results are provided with a justification.
Key words
Potential; value, tourist traffic; municipality with extended competence, South Moravian region; estimation, nature; monuments, number of beds.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Seznam zkratek ................................................................................................................. 9 1.
Základní informace o Jihomoravském kraji ............................................................ 10
2.
Potenciál cestovního ruchu ...................................................................................... 12 2.1. Lokalizační předpoklady ...................................................................................... 13 2.1.1.
Přírodní předpoklady ................................................................................ 14
2.1.2.
Kulturně-historické předpoklady .............................................................. 17
2.1.2.1.
Kulturně – historické památky .......................................................... 17
2.1.2.2.
Kulturní zařízení ................................................................................ 21
2.1.2.3.
Společenské akce ............................................................................... 22
2.2. Realizační předpoklady ........................................................................................ 23 2.3. Selektivní předpoklady ......................................................................................... 25 3.
Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ................................................................. 26 3.1. Hodnocení podle Mariota ..................................................................................... 26 3.2. Hodnocení podle Ústavu územního rozvoje ........................................................ 27
4.
Praktická část ........................................................................................................... 29 4.1. Zjištění potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých ORP ................................... 29 4.1.1.
První skupina: Mikulov – Blansko – Břeclav – Kuřim ............................ 32
4.1.2.
Druhá skupina: Veselí nad Moravou – Rosice – Hodonín ....................... 34
4.1.3.
Třetí skupina: Hustopeče – Ivančice - Slavkov u Brna – Pohořelice ...... 35
4.1.4.
Čtvrtá skupina: Tišnov – Znojmo – Boskovice – Bučovice ..................... 36
4.1.5. Pátá skupina: Ostatní ORP v Jihomoravském kraji: Šlapanice – Židlochovice – Kyjov – Vyškov – Moravský Krumlov .......................................... 38 4.2. Kartogram Jihomoravského kraje ........................................................................ 40 Závěr ............................................................................................................................... 41 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 43 Seznam obrázků .............................................................................................................. 47 Seznam tabulek ............................................................................................................... 47 Seznam grafů .................................................................................................................. 47
Úvod Tématem mé bakalářské práce je Potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Pro uvedení do problematiky bude první kapitola obsahovat obecné informace o Jihomoravském kraji, zejména co se týče administrativního členění. Následující kapitola se již bude věnovat potenciálu cestovního ruchu (dále v textu jen „CR“). A to jak z hlediska lokalizačních, realizačních tak i selektivních předpokladů CR v Jihomoravském kraji. Jelikož se lokalizační předpoklady dále dělí na přírodní a kulturně – historické předpoklady budou v této kapitole podrobně popsány. Realizační předpoklady vymezí dopravní infrastrukturu a materiálně – technickou základnu. Následně budou stručně zmíněny i předpoklady selektivní. Třetí kapitola poté vymezí dvě metody hodnocení potenciálu CR, konkrétně metodu dle Mariota a dle Ústavu územního rozvoje (dále v textu jen „ÚÚR“). Po tomto vymezení již bude následovat praktická část mé bakalářce práce. V ní bych ráda docílila zjištění hodnot potenciálu CR v jednotlivých obcí s rozšířenou působností (dále v textu jen „ORP“) v Jihomoravském kraji. K tomuto zkoumání bude použita metoda, uvedená v práci pana Horníka, Chalupy a Ruxe (1992; Rajonizace na základě hodnocení závislostí přírodních a socioekonomických faktorů životního prostředí). Jako předpoklady potenciálu CR jsou zvoleny památky, přírodní poměry a počet lůžek, přičemž porovnávány budou oblasti shodující se správními obvody ORP. Pro zjištění potenciálu CR v Jihomoravském kraji budou využity údaje Českého statistického úřadu (dále v textu jen „ČSÚ“) o počtu lůžek, a údaje o přírodních poměrech a památkách z ÚÚR. Jihomoravský kraj jsem si pro posuzování zvolila z toho důvodu, že z něj pocházím, a i proto k němu mám blízký vztah. Spoustu zmíněných památek a přírodních oblastí dobře znám, tudíž dokážu zhodnotit, které a proč z nich uvedených jsou či nejsou turisticky atraktivní. Podle mého názoru tato oblast disponuje vysokým turistickým potenciálem a mne osobně zajímalo, jak se jednotlivé ORP v hodnocení umístí. Ve své bakalářské práci čerpám zejména z knižních a internetových zdrojů a prací pana Jaromíra Ruxe a jako kolegů. Dále budu vycházet hlavně z hodnot získaných z ČSÚ a ÚÚR. 8
Seznam zkratek CR – cestovní ruch ČSÚ – Český statistický úřad CHKO – chráněná krajinná oblast NP – národní park ORP – obec s rozšířenou působností ÚÚR – Ústav územního rozvoje
9
1. Základní informace o Jihomoravském kraji Jihomoravský kraj je vyšší územně samosprávný celek rozkládající se na jihu Moravy. Podle mého názoru se nachází v poměrně výhodné geografické poloze, jelikož se rozprostírá na hranicích se dvěma sousedními státy a to Slovenskem a Rakouskem. Z pohledu od západu po severovýchod České republiky jsou sousedícími kraji Jihočeský, Vysočina, Pardubický, Olomoucký a Zlínský.[1]
Obrázek č. 1 Územní vymezení Jihomoravského kraje (Zdroj: www.kr-jihomoravsky.cz)
„Současná podoba území kraje je dána zákonem č. 387/2004 Sb. o změně hranic krajů, podle něhož od 1. 1. 2005 přešlo do Jihomoravského kraje celkem 25 obcí z kraje Vysočina, všechny do okresu Brno-venkov. Šlo o 24 obcí z okresu Žďár nad Sázavou (nyní ORP Tišnov) a o 1 obec (Senorady) z okresu Třebíč (ORP Ivančice). Území kraje se zvětšilo téměř o 13 tisíc hektarů. Vnitřní hranice mezi okresy kraje byly upraveny na základě vyhlášky č. 513/2006 Sb., kterou se měnila vyhláška č. 564/2002 Sb. o stanovení území okresů České republiky. Bylo sesouladěno území okresů s územím správních obvodů obcí s rozšířenou působností, od 1. 1. 2007 tak došlo ke změně okresu u 26 obcí. Do okresu Hodonín přešla 1 obec z okresu Vyškov, zbývajících 25 obcí přibylo do
10
okresu Brno-venkov – 14 obcí z okresu Blansko, 7 obcí z okresu Břeclav a 4 obce z okresu Znojmo.“[1] Jihomoravský kraj je čtvrtým největším krajem České republiky. Jeho rozloha činní 7 065km2. Z hlediska lidnatosti zaujímá s 1 123 000 obyvateli rovněž čtvrté místo. Jeho metropolí je druhé největší město České republiky - Brno, v němž žije 370 000 obyvatel. (Podhorský, 2005, str. 7) Jihomoravský kraj je tvořen 7 okresy, kterými jsou okres Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Celkový počet obcí v tomto kraji je 673. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností vymezuje pro Jihomoravský kraj 21 obcí s rozšířenou působností. Správní obvody ORP pak určuje prováděcí vyhláška Ministerstva vnitra k tomuto zákonu č. 388/2002 Sb. ORP vznikly k 1. 1. 2003 v rámci reformy veřejné správy. Jde o typ obcí s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. [16] Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“) vyjmenovává tyto oblasti státní správy: „evidence obyvatel, vydávání dokladů a živnostenských oprávnění, výplaty sociálních dávek, péče o nemocné a seniory, sociálně právní ochrany dětí, vodosprávního a odpadového hospodářství, péče o životní prostředí, správy lesů, myslivosti a rybářství a v oblasti dopravy a silničního hospodářství.“[12]
Obrázek č. 2 ORP Jihomoravského kraje (zdroj: www.risy.cz)
11
2. Potenciál cestovního ruchu Pan Rux a pan Chalupa (2014) ve své práci uvádí, že jsou možné dvě definice potenciálu CR. Důvodem je dvojí možný překlad latinského slova „potentia“ (síla, schopnost) do českého jazyka. Podle první definice: „Potenciál území z hlediska CR je síla, která přitahuje turisty do dané destinace.“ Toto pojetí je shodné s definicí ÚÚR. (Rux, Chalupa, 2014, str. 69) Druhá definice stanoví, že: „Potenciál území z hlediska CR je schopnost poskytovat komplexní služby CR.“ Toto pojetí shledávají výše zmínění autoři za vhodnější, jelikož chápe
potenciál
jako
souhrn
potenciálu
atraktivit,
potenciálu
krajiny
a potenciálu infrastruktury. (Rux, Chalupa, 2014, str. 69) Je možné na něj pohlížet jak z ekonomického, tak z geografického hlediska. Ekonomické hledisko představuje strukturu, kapacitu a využívání infrastruktury CR. Geografické hledisko pak schopnost území poskytnout podmínky pro rozvoj CR. Potenciál ovlivňují i další faktory jako např. vzdálenost poptávkových center nebo dopravní dostupnost. Vstupují do něj i aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně – historického dědictví, ale i projevy aktuální lidské činnosti. Potenciál CR může být i snížen o zápornou hodnotu způsobený negativními faktory rozvoje CR např. nízká kvalita ovzduší, znečištěná příroda, kyselé deště, vysoká kriminalita, výskyt nakažlivých nemocí apod. (Linderová, 2013, str. 55) Předpoklady CR představují určitý souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnohoúrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklad pro realizaci CR. (Franke a kolektiv, 2012, str. 43) Vymezení předpokladů CR se určuje funkčně - chronologickým členěním podle Mariota a to na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady.
12
Obrázek 3 Předpoklady CR (zdroj: www.geografik13.webnode.cz)
2.1.
Lokalizační předpoklady
Lokalizační předpoklady umožňují umístění atraktivit CR do určité oblasti. Příznivé hodnoty těchto předpokladů určují místo, které je vhodné pro rozvíjení CR. Dělí se na přírodní předpoklady, ke kterým patří klima, reliéf, vodstvo, fauna a flóra, kvalita vzduchu a na kulturně - historické předpoklady kterými jsou kulturně - historické památky (movité/nemovité), kulturní zařízení (muzea, památníky, divadla, galerie, hvězdárny, planetária) a společenské akce (kulturní, sportovní, výstavní, kongresové). Přírodní a kulturní podmínky jsou relativně neměnné a kulturně - historické památky považujeme za relativně fixně dané. (Bína, 2002) Konkrétním příkladem těchto předpokladů v Jihomoravském kraji jsou např. Vila Tugendthat (kulturně – historický předpoklad) a Punkevní jeskyně (přírodní předpoklad). Mezi velmi významné představitele lokalizačních faktorů patří i památky zařazené do kulturního světového dědictví lidstva zapsané do seznamu UNESCO. (Linderová, 2013, str. 56), (Drobná, 2013, str. 18)
13
2.1.1. Přírodní předpoklady Reliéf Z tohoto hlediska jsou pro CR zajímavé především členité formy povrchu např. skalní města, soutěsky, skalní věže, vodopády, krasové jeskyně, propasti apod. (Franke a kolektiv, 2012, str. 44) Turisté navštěvují Jihomoravský kraj často díky jeho příznivým přírodním poměrům. Do západní a severozápadní části kraje spadá Českomoravská vrchovina, na severu Drahanská vrchovina, na východě Dolnomoravský úval a Bílé Karpaty, na jihu se rozprostírá Dyjsko - svratecký úval. Rozmanitost přírody poskytuje velmi dobré podmínky pro různé formy turistiky a sportů. Hornatější severozápadní a severní část kraje mají v oblibě především turisti, kteří preferují jízdu na horských kolech a pěší turistiku. Jižní rovinatější polovina je vhodná zejména pro rekreační cyklistiku. (Podhorský, 2005, str. 12) Chráněná území Na území kraje se nachází národní park (dále jen „NP“) Podyjí a 3 chráněné krajinné oblasti (dále jen „CHKO“) a to CHKO Bílé Karpaty, CHKO Moravský kras a CHKO Pálava. NP můžeme definovat jako „území s velkoplošně dochovaným přírodním prostředím jedinečným v národním nebo mezinárodním měřítku.“ (Pachrová, 2011) CHKO jsou „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou převážně kulturní krajinou, charakteristicky utvářeným reliéfem, významným podílem přirozených ekonomických systémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popř. s dochovanými památkami historického osídlení.“ (Pachrová, 2011) Můžeme zde nalézt také 19 národních přírodních rezervací, 93 přírodních rezervací, 12 národních přírodních památek a 155 přírodních památek. Zvláště cennou oblast tohoto kraje představuje NP Podyjí. Rozlohou, která činní 63 km2, jde o nejmenší NP České republiky. Území si zachovalo nedotčenou přírodu díky tomu, že se po dlouhou dobu nacházelo v nepřístupné pohraniční oblasti. CHKO Moravský kras je přitažlivou oblastí pro turisty hlavně díky krasovým jevům. K nejznámějšímu místu patří propast Macocha 14
a Punkevní jeskyně. Další CHKO Pálava se nachází na území Pavlovských vrchů a Milovické pahorkatiny. Od roku 1986 je Pálava rovněž chráněna jako biosférická rezervace UNESCO. V minulosti zde byly vykáceny zdejší lesy a nahrazeny teplomilnými a suchomilnými rostlinami. Při archeologických vykopávkách v letech 1925 tu byla mimo jiné objevena soška Věstonické venuše. Poslední CHKO na území Jihomoravského kraje jsou Bílé Karpaty pokrývající lesy, louky a pastviny. Roku 1980 bylo toto území zařazeno mezi biosférické rezervace UNESCO. Tato oblast je také vzácná díky výskytu druhově pestrých orchidejových luk. (Podhorský, 2005, str. 10) Klima Podnebí se liší podle konkrétních přírodních podmínek jednotlivých lokalit, všeobecně má však kontinentální charakter. Je obecně známo, že podnebí v Jihomoravském kraji patří mezi nejteplejší v České republice. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8 až 9°C. Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 18 až 19°C, který je také nejdeštivějším s úhrnem srážek 70-80 mm. Nejteplejší a nejsušší částí kraje je oblast Dyjsko-svrateckého úvalu, nejdrsnější klima vládne na východním okraji Českomoravské
vrchoviny
a
v jihozápadní
části
Bílých
Karpat.
(Podhorský, 2005, str. 9) V Jihomoravském kraji je relativně kvalitní ovzduší. Avšak s přibývajícím množstvím velkých průmyslových center se kvalita zhoršuje a přibývá i hluk a obdobné nepříznivé vlivy. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především Hodonín a Brno - město. Znečistění ovzduší v Brně mi přijde poměrně pochopitelné vzhledem k tomu, že jde o druhé největší město v České republice s množstvím průmyslových budov a velmi vysokou hustotou dopravy. Překvapením však pro mne byl Hodonín. Dá se však předpokládat, že jeho znečištění způsobuje např. Elektrárna Hodonín – ČEZ, a.s., Teplárna Kyjov – JMP, a.s. a Cihelna Hodonín, s.r.o. [17] Podíl na znečištění v celém kraji má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. Z hlediska znečištění životního prostředí, tentokrát v oblasti vodních toků, je vhodné zmínit, že narůstá také počet obyvatel, využívajících napojení na kanalizaci s čističkou odpadních vod. Mimo jiné je to jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky. V jihomoravském kraji se věnuje problematice ochrany životního prostředí značná pozornost, což dokazuje každoročně objem investic určených na jeho ochranu. [1] 15
Zemědělství Jihomoravský kraj patří k zemědělsky nejúrodnějším oblastem České republiky. Daří se zde především pěstování vinné révy, zeleniny, ovoce, pšenice či ječmene. (Kiclová, 2002, str 6). Jihomoravský kraj je známý především díky vinohradnictví evropské úrovně (v kraji je přes 90 % plochy vinic v rámci celé České Republiky). Pro kraj je typické množství malých producentů vína a vinných sklepů. [2] Severní oblasti kraje jsou významným centrem lesnictví a produkce dřeva. Přestože velkou část území tvoří zemědělsky využívaná půda, díky mnoha lokalitám se zachovalou přírodou patří Jihomoravský kraj mezi oblasti s druhově bohatou flórou a faunou. (Podhorský, 2005, str. 9). Vodstvo Z hydrologického hlediska jsou významné pro CR např. různé vývěry a ponory rozličných druhů pramenů, přirozené tvary vodních toků (např. meandry řek) a vývěry minerálních vod. (Franke a kolektiv, 2012, str. 44) Mezi řeky, které protékají tímto krajem, patří Oslava, Dyje, Svratka, Litava a nejdůležitější řeka Jihomoravského kraje Morava, která protéká jeho územím od severu k jihu a je levým přítokem Dunaje. Je dlouhá 354 km z toho 269,6 km se nachází na území České republiky. [3] Od 15. století byla moravská krajina měněna budováním rybničních soustav. Zajímavou pozici zde zaujímají lednické rybníky, které vytvářejí podmínky pro nejvýznamnější ornitologickou lokalitu v republice. Největší moravský rybník představuje Nesyt s rozlohou 315 ha. Z moravských přehrad zde můžeme zmínit například Vranovskou a Brněnskou přehradu. V tomto kraji byly vybudovány i vodní nádrže, přičemž nejznámějšími jsou Vranov a Novomlýnská nádrž. Novomlýnská nádrž bohužel negativně ovlivnila výskyt rostlin a živočichů v lužních lesích, které jsou součástí lednicko-valtického areálu. (Podhorský, 2005, str. 10). Za zmínku také stojí vodní cesta Baťův kanál, který byl vybudován v letech 1934 – 1938 především za účelem dopravy lignitu z Rohatce do Otrokovic, ale i za účelem závlah, plavby a zvýšení hladiny spodních vod. V součastné době je využíván jako turistická vodní cesta. [18]
16
2.1.2. Kulturně-historické předpoklady Jak již bylo zmíněno výše, mezi kulturně – historické předpoklady CR řadíme kulturně – historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. Základním specifikem tohoto potenciálu je, že byl vytvořen zásahem člověka do krajiny.
2.1.2.1.
Kulturně – historické památky
Klíčovým motivačním impulsem CR zaměřeného na kulturně – historické památky je především seznámení se s architekturou, historii a kulturou určitého území. Charakteristickým znakem je jejich historická, umělecká, revoluční, vědecká či technická hodnota. Tyto památky představují významné doklady historického vývoje, prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti jakožto projevy tvůrčí schopnosti, dále představují také doklady o způsobu života apod. Mezi památky kulturně - historické dále patří věci, které mají přímý vztah k významným historickým událostem a osobnostem. (Franke a kolektiv, 2012, str. 43) V Jihomoravském kraji se nachází z kulturně - historického hlediska široká škála turisticky zajímavých míst. Nalezneme zde jak zámky, hrady, zříceniny tak i tvrze z různých historických období. Mezi nejznámější zámky patří například zámek v Lednici, Mikulově, Boskovicích, Blansku, Miloticích a v Moravském Krumlově. Z hradů můžeme zmínit například Špilberk, Bítov, Veveří, Janův hrad, Rájec nad Svitavou a Znojemský hrad. Ze zřícenin zde můžeme navštívit Dívčí hrad, Cornštejn, Nový hrad u Blanska, Sirotčí hrádek a zříceninu Boskovského hradu. Tvrze se nachází kupříkladu v Čejkovicích a Boskovštejnu. [13] Dále zde můžeme najít celkem 24 národních kulturních památek. V Brně se jedná o Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově, Kounicovy vysokoškolské koleje s pomníkem Vítězství nad fašismem, Vila Tugendhat, Petrov, kostel sv. Jakuba Většího, hrad a pevnost Špilberk. Dalšími národně kulturními památkami jsou hrad Bítov, zámek Bučovice, archeologické naleziště Dolní Věstonice včetně souboru nejvýznamnějších nálezů z období kultury lovců mamutů, poutní kostel Jména Panny Marie ve Křtinách, zámek Kunštát, zámek Lednice, zámek Lysice, Slovanské hradiště v Mikulčicích, zámek Milotice, areál hradu Pernštejn, Slovanské hradiště sv. Klimenta u Osvětiman 17
(jen parcelní čísla: 1999, 2004/2 (část), zámek Rájec nad Svitavou, zámek Slavkov u Brna, Vodní mlýn ve Slupi, zámek Uherčice, zámek Valtice, zámek Vranov nad Dyjí se zříceninou hradu Nový Hrádek, Znojemská hradní rotunda. [4] Na Listině světového kulturního dědictví (památky UNESCO) jsou zapsány dvě památky z Jihomoravského kraje. A to Vila Tugendhat v Brně a Lednicko - valtický areál. Vila Tugendhat byla navržena architektem Ludwigem Miesem van der Rohe a je to jediná památka moderní architektury v České republice zapsaná v seznamu UNESCO. Lednicko - valtický areál je nejrozlehlejší krajinný celek v Evropě (jeho rozloha činní 283,09 km2). Součástí areálu jsou parky, rybníky, dva zámky, obora s částí lužního lesa a několik dalších menších staveb a zámečků. [5] V Jihomoravském kraji se v současnosti podle Národního památkového ústavu nachází 4246 nemovitých kulturních památek. Můžeme zde zmínit zámky, státní hrady, církevní a náboženské stavby, dále také městské budovy, vesnickou architekturu, technické a vojenské stavby apod. Důležitou složkou nemovitých kulturních památek jsou i tzv. drobné stavby jako kapličky, exteriérové sochy, sousoší a jiná sochařská díla. [6] Turisticky atraktivní může být i nabídka technických památek. Nachází se zde například Stará huť u Adamova, jež je nejvýznamnější železářskou památkou Moravského krasu, Větrný mlýn v Rudicích, dále Jeskyně Výpustek, kterou od roku 1937 začala upravovat československá armáda na muniční sklad. Dále stojí za zmínku rozsáhlé historické podzemí v Brně neboli Labyrint pod Zelným trhem, jedním z našich nejrozsáhlejším městským podzemím je pak podzemí ve Znojmě. Mimo jiné zde můžeme z technických památek navštívit Klamovu huť, Muzeum vojenské letecké a pozemní techniky ve Vyškově, Citadela Špilberk, Technické muzeum v Brně, Army Park Ořechov u Brna, Jarošův válcový mlýn ve Veverské Bítýšce, Větrný mlýn Klobouky, Větrný mlýn Starý Poddvorov, doly Rosicko-oslavanského revíru, podzemní továrna Diana, Krumlovský les, Mlýnská strouha a vodní mlýn Slup, vodní dílo Nové Mlýny, Lednicko-valtický areál, Ratiškovická železnice – Muzeum ve vagonu, Baťův kanál a Baťův Zlín. (Plch a Pohunek, 2012)
18
Památkově chráněná území – památková rezervace, památkové zóny, ochranná pásma Památková rezervace představuje vyšší kategorii ochrany památkově hodnotného území. Může se jednat o městskou, vesnickou, archeologickou a jinou památkou rezervaci. Legální definici památkové rezervace vymezuje ustanovení § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, které uvádí, že jde o „území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů“. Národní památkový ústav k tomu uvádí: „Tato území se zpravidla vyznačují kompaktní, historickou zástavbou s velkým podílem architektonicky hodnotných staveb, z nichž mnohé jsou prohlášenými nemovitými kulturními památkami. Homogenní území rezervací bez výrazných novodobých stavebních rušivých zásahů se vyznačují zejména dochovaným historickým půdorysem, zástavbou v původních objemech a tvarech, včetně tvarů střech a podílu vegetační složky. V zájmu zachování svých hodnot tato území vyžadují poměrně přísnou a důslednou ochranu. Chráněny jsou nejen jednotlivé kulturní památky (KP), ale i ostatní objekty a plochy, tj. historický půdorys sídla (parcelace, uliční síť); prostorová a hmotová skladba; urbanistická struktura; uliční interiéry; historické podzemní prostory (zejména sklepy, štoly); panorama s hlavními dominantami v blízkých i dálkových pohledech; historické zahrady a parky; prvky drobné architektury, materiály apod.“ [14] Konkrétní příklady památkové rezervace v Jihomoravském kraji: -
Městská památková rezervace: Brno, Mikulov, Znojmo
-
Vesnická památková rezervace:Blatnice – Stará Hora, Pavlov, Petrov – Plže
-
Archeologická památková rezervace: Staré Zámky u Líšně, Břeclav – Pohansko
-
Ostatní památkové rezervace: Stará huť v Josefském údolí u Olomoučan
Památková zóna představuje nižší kategorii ochrany památkově hodnotného území. Může se jednat o městskou či vesnickou památkou zónu. Výše zmíněný zákon uvádí její definici v ustanovení § 6: „Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty“.
19
Národní památkový ústav vymezuje památkovou zónu jako: „Území sídelních útvarů nebo jejich částí se zpravidla vyznačují zachovalou půdorysnou osnovou a hmotovou strukturou s nižším podílem dochovaných původních historických staveb (historické jádro nebo jeho část, zástavba kolem náměstí). Památkovou zónou vedle sídla může být i historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty.“[14] Konkrétní příklady památkových zón v Jihomoravském kraji: -
Městská památková zóna: Boskovice, Doubravník, Ivančice, Jevišovice, Kyjov, Lomnice u Tišnova, Moravský Krumlov, Slavkov u Brna, Strážnice, Valtice, Veselí nad Moravou, Vyškov
-
Vesnická památková zóna: Tuřany – Brněnské Ivanovice, Javorník – Kopánky, Lysovice, Rostěnice, Šatov, Vápenky, Veselka, Vratěnín, Zvonovice
-
Kulturní památková zóna: Lednicko – valtický areál, Slavkov – území bojiště
Památkové ochranné pásmo slouží k ochraně obrazu památkově chráněného území. Může se týkat nemovité kulturní památky, národní kulturní památky a památkově chráněné území. V této souvislosti Národní památkový ústav uvádí: „Na základě určených podmínek může památková péče v území ochranného pásma památkově chráněného území regulovat stavební činnost a další zásahy, aby nebyly porušeny nebo ohroženy hodnoty tohoto území, např. panoramatické a dálkové pohledy.“[14] Konkrétní příklady ochranných pásem v Jihomoravském kraji: -
Boskovice – kostel Všech svatých, synagoga, židovský hřbitov,
-
Bošovice – tvrz,
-
Brno – Líšeň,
-
Břeclav – zámek a park,
-
Bučovice,
-
Dolní Kounice – zříceniny kláštera Rosa coeli,
-
Dolní Věstonice,
-
Hodonín – Masarykovo náměstí,
-
Hrubá Vrbka – komory, 20
-
Ježkovice – obytný dům a pilířová stodola,
-
Kučerov,
-
Kunštát – zámek, předzámčí, park, zámecká střelnice, kašna s plastikou a dvě kašny, psí hřbitov,
-
Kyjov,
-
Lomnice,
-
Lukov,
-
Lysovice,
-
Mikulčice – slovanské hradiště [15]
2.1.2.2.
Kulturní zařízení
Kulturní zařízení zastávají poznávací a společenskou funkci. Svojí povahou jsou spíše neměnné. Kulturní zařízení je poměrně široký pojem, pod kterým si můžeme představit např. muzea, divadla, galerie, památníky, hvězdárny a planetária. Za hlavní kulturní centrum Jihomoravského kraje můžeme bez pochyb označit Brno. Nalézá se zde Technické muzeum, Muzeum města Brna, Moravská galerie a v neposlední řadě Moravské zemské muzeum, jež je druhým nejstarším muzeem v České republice. Masarykovo muzeum v Hodoníně, které pojednává o životě T. G. Masaryka. V tomto městě se nachází také galerie výtvarného umění. Z dalších muzeí můžeme zmínit Národní zemědělské muzeum ve Valticích, Městské muzeum a galerii v Břeclavi, Jihomoravské muzeum ve Znojmě a Regionální muzeum v Mikulově. [4] Téměř v každém větším městě Jihomoravského kraje se nalézá divadelní scéna. Nejznámější divadla jsou přirozeně v Brně. Zmínit můžeme Divadlo Husa na provázku, Reduta, Divadlo Bolka Polívky, Loutkové divadlo Radost, Mahenovo divadlo a Janáčkovo divadlo. Ve Znojmě se nachází Městské divadlo, jehož provoz zajišťuje Znojemská Beseda. [9] V tomto kraji se nachází také hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, jejíž produkce jsou pořádány jak pro školní výpravy, tak pro veřejnost. Konají se zde i různé
21
přednášky, komerční akce, tematicky zaměřené semináře a koncerty. Další hvězdárna na území Jihomoravského kraje je jen ve Veselí nad Moravou. [10] 2.1.2.3.
Společenské akce
Společenské akce plní společenskou funkci a z hlediska časové neměnnosti spadají mezi atraktivity, které jsou relativně snadno měnitelné. Díky tomuto je poměrně těžké všechny společenské akce podchytit. O významnosti konkrétní společenské akce rozhoduje její tradice (délka trvání) a návštěvnost resp. velikost návštěvníků, kteří určují, zda se jedná o akci mezinárodního, národního či regionálního významu. (Franke a kolektiv, 2012, str. 44) K Jihomoravskému kraji neodmyslitelně patří i akce v podobě vinobraní, spojené s degustací vín a bohatým kulturním programem. (Podhorský, 2005, str. 12) Jedná se např. o Den otevřených sklepů, Burčákové pochody, Noc sklepů apod. Návštěvník má při těchto akcích příležitost nejen degustovat moravská vína, ale vzhledem ke koncepci jednotlivých akcí také poznat okolní krajinu (ať již v rámci pochodů vedoucích přímo mezi vinohrady či během dne otevřených sklepů v celé obci). V tomto kraji stále přetrvávají tradice spojené s folklorem, který je spojen zejména s okolím Břeclavi, Uherským Hradištěm a s oblastí nazývané moravské Slovácko. (Kiclová, 2002, str. 7) Velice známý je Strážnický mezinárodní folklorní festival, který probíhá již od roku 1946. Typickými slavnostmi tohoto kraje jsou tzv. hody, které se konají od jara do podzimu. Termín konání mají vesnice stanovené podle svátku patrona, kterému je zasvěcen místní kostel. Hody jsou svátkem ve slavnostních krojích, kdy mladí lidé vedeni stárkou a stárkem obcházejí obec a zvou na hodovou zábavu. (Daněk a Glet, 2005, str. 15) Vybrané termíny hodů v Jihomoravském kraji: -
červen: Hovorany, Starý Poddvorov,
-
červenec: Moravská Nová Ves, Tvarožná Lhota, Věteřov, Želetice,
-
srpen: Čejkovice, Mikulčice, Prušánky, Starý Poddvorov, Hodonín, Vrbice,
-
září: Dolní Bojanovice, Lanžhot, Petrov, Tvrdonice,
-
říjen: Ratiškovice, Vracov,
22
-
listopad: Mutěnice, Blatnice pod sv. Antonínkem, Strážnice, Kyjov, Vnorovy, Svatobořice – Mistřín.
Mezi akce, které by neměly být v tomto kraji turisty opomenuty, patří Výročí bitvy u Slavkova, které se koná v listopadu a líčí slavné vítězství Napoleona Bonaparte nad rakouskou a ruskou armádou. Během blížícího se jara se konají různé masopusty např. v Hustopečích nebo v Jevišovicích, kde se koná tradiční akce „Jevišovická jitrnice“. Návštěvníci zde smí ochutnat různé zabijačkové speciality. Ke kulinářským akcím patří např. Špilberk food festival a Mikulov Gourmet festival 2015. Z oblasti sportu se v tomto kraji každoročně koná MotoGP, Euro Bike festival Pasohlávky, které láká milovníky motorek. Z hudebních festivalů jsou hojně navštěvovány Brněnský Majáles, Moravské hrady, Čarodějáles a Vizovické Trnkobraní. V Jihomoravském kraji mají návštěvníci možnost navštívit i Brněnskou muzejní noc, kdy několik desítek budov a expozic prodlužují svou otevírací dobu do pozdních večerních hodin a nabízejí prohlídku za symbolické vstupné či zdarma. [11]
2.2.
Realizační předpoklady
Realizační předpoklady, jak již název naznačuje, umožňují realizaci potřeb účastníků CR v místech s příznivými lokalizačními podmínkami. Tyto předpoklady dávají možnost dopravit se do těchto oblastí a využít je k pobytu a dalším aktivitám. Dělí se na předpoklady dopravní a materiálně – technické. Pro návštěvníka je rozhodující nejen přitažlivost území, ale také dopravní spojení. Dopravní předpoklady jsou proto velice důležité, přičemž stěžejní je zejména hustota a kvalita dopravní sítě. Materiálně – technické předpoklady vystihují zařízení, kterými lokalita uspokojí potřeby účastníků CR. Jedná se například o ubytovací, stravovací, zábavní, kulturní, sportovní a další zařízení. Množství návštěvníků, které mohou dané území využít se odvíjí od kapacit těchto zařízení. (Drobná, 2013, str. 19) „Ubytovací služby v roce 2012 v Jihomoravském kraji nabízelo 534 hromadných ubytovacích zařízení (hotely, pensiony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny). K dispozici bylo 14 273 pokojů a v nich 35 225 lůžek. Z pohledu mezikrajského srovnání patří Jihomoravskému kraji v počtu pokojů i v počtu lůžek v pomyslném žebříčku
23
5. místo. Na republikovém celku se kraj podílel 7,7 % u pokojů a 7,5 % u lůžek. Největší kapacity k ubytování nabízí dlouhodobě Hl. m. Praha a Jihočeský kraj.“ [7] Do kategorie zábavních zařízení orientované např. na rodiče s dětmi spadá Dinopark ve Vyškově, díky němuž může návštěvník nahlédnout do dávné historie pravěku. Dále zoologické zahrady v Brně a Hodoníně nebo Rodinný zábavný park Bongo v Brně, jenž nabízí dětem zábavu za každého počasí. [8] Doprava v Jihomoravském kraji má důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D1, D2 a rychlostní komunikace R43 a R52. Město Brno představuje významný dopravní uzel z pohledu silniční, dálniční i železniční dopravy. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU. Město Brno je také členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. V Brně-Tuřanech se nachází i civilní mezinárodní letiště. [1]
Obrázek č. 4 Dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje (Zdroj: www.czso.cz)
24
2.3.
Selektivní předpoklady
Tyto předpoklady potenciálu CR znázorňují schopnost společnosti dané oblasti či země podílet se na CR jak aktivně tak i pasivně. To znamená přijímat účastníky cestovního ruchu a stávat se jimi. Umožňují vybrat ty obyvatele nebo ty oblasti, které mají nejlepší předpoklady pro účast na CR. Nejčastěji se dělí na objektivní a subjektivní. Objektivní předpoklady zahrnují úhrn faktorů, které ovlivňují vhodnost území pro rozvoj CR. Řadíme mezi ně zejména faktory politické (vnitropolitické uspořádání země, politický systém), administrativní, demografické, ekologické, personální, urbanizační (obyvatelé z větších měst mají vyšší požadavky na účast v CR) a sociologické (úroveň vzdělání, životní úroveň, fond volného času). Subjektivní předpoklady ovlivňují do značné míry rozhodování lidí o účasti na CR. Jedná se např. o to, jak hodnotí návštěvníci dané území oproti konkurenci, v čem je pro ně lákavější oproti jiným oblastem. Často v rozhodování hrají významnou roli módnost určitého střediska nebo oblastí, vliv reklamy, propagace cestovních kanceláří nebo středisek CR a tak dále. Dále jsou rozhodující i psychologické faktory a znalost jazyka. (Drobná, 2013, str. 19), (Linderová, 2013, str. 57)
25
3. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu Hodnocená potenciálu CR je velice komplikovaná záležitost, což dokazuje i fakt, že se názory či postupy autorů liší. Obzvláště se názory rozcházejí při začleňování aktivit cestovního ruchu do hodnocení. Této problematice se věnovali např. Mariot, Bína, Novotná a Vystoupil. Při hodnocení vhodnosti území pro rozvoj CR se bere v úvahu jak objektivní tak subjektivní faktor. Tedy zda je dané území vhodné pro rozvoj CR a zda je určité území schopno přilákat návštěvníky CR, tedy zda je dostatečně atraktivní. (Linderová, 2013, str. 58)
3.1.
Hodnocení podle Mariota
Mariot aplikuje koncepci založenou na funkčně - chronologickém členění. Svou analýzu aplikoval na území Slovenské republiky. Postupy v jeho pracích obsahuji tři etapy a to inventarizaci, analýzu a následnou syntézu. Inventarizace shromažďuje všechny podklady, které jsou nutné pro vyjádření potenciálu krajiny. V další etapě, kterou tvoří analýza, jsou získané informace z inventarizace podrobně analyzovány a na základě charakteristik je provedena typologie činitelů a následně je vytvořeno sedm pohledů na potenciál krajiny. Každému území je přiřazen určitý stupeň typologie. Provedení dílčí typologie krajiny se stává podkladem pro poslední etapu hodnocení, kterou je syntéza. Výsledkem syntézy je přenesení těchto vybraných oblastí do mapy. Územní a funkční dělení území lze určit následně z takto vzniklé mapy. Využití této metody je velice vhodné, ale zároveň náročné, jelikož podrobně zkoumá dané území. (Hrubešová, 2007, str. 12)
26
3.2.
Hodnocení podle Ústavu územního rozvoje
Ústav územního rozvoje používá jinou metodu hodnocení potenciálu CR. Zabývá se jí například pan Jan Bína. Tvrdí, že celková klasifikace potenciálu CR je sotva možná, protože některé prvky působí nehmotně a neměřitelně (např. genius loci). Pro zjištění potenciálu CR je potřeba rozdělit území na zjednodušené a měřitelné segmenty. Ty pak vystupují v pozici dílčích potenciálů CR a celkový potenciál je vytvořen z jeho souhrnu. Dílčím segmentům je v bodovém vyjádření přiřazován určitý počet bodů. Jejich součet vyjadřuje konečný potenciál CR v limitech zjednodušení podmínek a předpokladů pro rozvoj CR. Segmenty potenciálu CR lze seskupit do dvou dílčích potenciálů, jimiž jsou potenciál atraktivit CR a potenciál ploch a linií ovlivňující CR. Atraktivity CR vyjadřují cíle návštěvníků regionu. Jedná se např. o muzeum, galerie, hrady, zámky, zříceniny, přírodní pozoruhodnosti, technické památky, vinařský věhlas apod. V České republice se nachází spousta drobných zámků, menších tvrzí, vesnických kostelů atd., ale jako atraktivita CR nevystupuje, proto se ani nezařazuje do hodnocení. Na rozhraní těchto dvou subsystému se nachází lázeňství. Avšak proto, že zde převažuje lidský faktor nad přírodním, řadíme lázeňství do kulturního subsystému. Pokud je dané území zařazeno do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO vytváří se přidaná hodnota atraktivity. Potenciál ploch vychází z toho, že různé plochy mají různý význam pro CR. Mezi plochy které obecně podporují CR lze řadit zóny v blízkosti sjezdů z dálnic a rychlostních silnic, jelikož zvyšuje kvalitu dostupnosti. Mezi plochy omezující vliv CR patří areály hnědouhelných dolů a velké plochy průmyslu. Linie vyjadřují délku silnic, železnic, břehů vodních nádrží vhodných ke koupání apod. Atraktivity CR jsou rozděleny do dvou až tří významových stupňů (A, B, C). Jsou řazeny od nejvyššího stupně po nejnižší např. zámky a hrady se statusem národní přírodní památky jsou zařazeny do nejvyššího stupně (A), s průvodcovskými prohlídky do dalšího stupně (B), a jiné hrady a zámky do nejnižšího stupně (C). Po shrnutí potenciálu dle ÚÚR se přijde na to, že se jedná o souhrn potenciálu atraktivit a potenciálu krajiny, který se vyjádřen číselně. Hodnota potenciálu může být snížena o jednotku, pokud se v oblasti vyskytuje negativní faktor např. existence negativních
27
společenských jevů nebo špatný stav životního prostředí. (Bína, 2002, Linderová, 2013 str. 59), [21]
Ať již bude pro hodnocení využita jakákoliv metoda, poskytnou získané výsledky důležité informace o daném území a tím umožní vytvořit přehled o územním rozložení diferencovaně vyvinutých předpokladů rozvoje CR podle regionů. Výsledné hodnoty jsou využívány v destinaci při tvorbě produktů CR, ale zároveň mohou být uplatněny i v rámci územního plánování jako podklad pro obce, regiony a kraje a při zpracování územně plánovací dokumentace. (Linderová, 2013, str. 59)
28
4. Praktická část Pro zjištění potenciálu CR v jednotlivých ORP v Jihomoravském kraji bude použita metoda uvedená v práci pana Horníka, Chalupy a pana Ruxe (1992). V práci bude zjišťován potenciál dvaceti ORP, konkrétně se jedná o Blansko, Boskovice, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo a Židlochovice. Brno je z hodnocení záměrně vynecháno, jelikož má zcela specifické postavení oproti jiným ORP. Díky využité metodě se zjistí potenciál jednotlivých ORP v Jihomoravském kraji, které budou zapsány do tabulky. Dále budou pro přehlednost tyto výsledky znárodněny v grafu a kartogramu. Výsledné hodnoty potenciálu CR jednotlivých ORP budou rozděleny do pěti skupin a následně popsány. Údaje, které budou pro hodnocení použity, jsou na doporučení pana Ruxe převzaty z ČSÚ a ÚÚR. Z ČSÚ budou použity údaje o počtu lůžek dostupné z jeho veřejné databáze (19). Hodnoty potenciálu přírodních složek a památek pak z dokumentu ÚÚR (20). Konkrétně se jedná o tyto údaje: rozloha, potenciál přírodních složek, potenciál památek a počet lůžek. Metoda, která je v této práci použita bude níže popsána. Ve spolupráci s panem Františkem Smrčkou bude pomocí programu ARGIS vytvořen kartogram Jihomoravského kraje, který přehledně znázorní výsledné potenciály CR jednotlivých ORP.
4.1.
Zjištění potenciálu cestovního ruchu v jednotlivých ORP
Jak již bylo zmíněno výše, k vypočítání potenciálu je potřeba znát hodnoty potenciálu přírodních složek, potenciálu památek a počet lůžek v jednotlivých ORP získaných z ČSÚ a z ÚÚR. Ke zkoumání bude použita metoda, uvedená v práci pana Horníka, Chalupy a Ruxe (1992). Při této metodě se potenciál přírodních složek, potenciál památek a počet lůžek vydělí rozlohou. Všechny tři sloupce je dále nutno normovat tak, aby se nejmenší číslo změnilo v nulu a největší číslo v číslo jedna. Tohoto bude docíleno tak, že od jednoho ze sloupů odečte minimální hodnotu z tohoto sloupce. Dále se vydělí rozdílem 29
maximální a minimální hodnoty. Takto se normuje i další sloupce. Následně jsou normované hodnoty sečteny a výsledkem jsou potenciály jednotlivých ORP v Jihomoravském kraji. (Horník, Chalupa, Rux 1992). Jak již bylo uvedeno výše ORP Brno má specifický charakter a proto je vyloučena z hodnocení. Pří popisování potenciálu jednotlivých ORP budu čerpat z prací pana Bíny (Aktualizace potenciálu CR v České republice).
Tabulka č. 1: Údaje pro zjištění potenciálu. Zdroj: ČSÚ, ÚÚR Brno, vlastní zpracování dle postupu pana Jaromír Ruxe,
Legenda k tabulce: R = rozloha, O = obyvatelstvo, PS = potenciál přírodních složek, P = potenciál památek, PL = počet lůžek, PS/R = potenciál přírodních složek/rozloha, NHPS = normované hodnoty potenciálu přírodních složek, P/R = potenciál památek / rozloha, NHP = normované hodnoty potenciálu památek, PL/R = počet lůžek/rozloha, NHPL = normované hodnoty počet lůžek.
30
Potenciál CR v Jihomoravském kraji 2,50000 2,00000 1,50000 1,00000 0,50000 Moravský Krumlov
Vyškov
Kyjov
Židlochovice
Šlapanice
Bučovice
Boskovice
Znojmo
Tišnov
Pohořelice
Slavkov u Brna
Ivančice
Hustopeče
Hodonín
Rosice
Veselí nad Moravou
Kuřim
Břeclav
Blansko
Mikulov
0,00000
Graf č. 1 Potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji (zdroj: vlastní zpracování)
Uvedená tabulka znázorňuje výsledné hodnoty potenciálu CR, ve které jsou jednotlivé ORP seřazeny od nejvyššího potenciálu k nejnižšímu. Jednotlivé ORP jsou poté rozděleny do pěti skupin podle výše hodnoty potenciálu. V první skupině s nejvyšším potenciálem CR se nachází ORP Mikulov (2,2580), Blansko (1,7808), Břeclav (1,7491) a Kuřim (1,6786). Ve druhé skupině jsou zařazeny ORP Veselí nad Moravou (1,2152), Rosice (1,2110) a Hodonín (1,1508). Ve třetí skupině ORP Hustopeče (1,0053), Ivančice (0,9778), Slavkov u Brna (0,9279) a Pohořelice (0,8451), ve čtvrté ORP Tišnov (0,7932), Znojmo (0,7801), Boskovice (0,7694) a Bučovice (0,7287). V poslední páté skupině jsou zahrnuty ORP s nejmenším potenciálem v Jihomoravském kraji, jedná se o ORP Šlapanice (0,4850), Židlochovice (0,4293), Kyjov (0,3923), Vyškov (0,3331) a Moravský Krumlov (0,2543).
31
4.1.1. První skupina: Mikulov – Blansko – Břeclav – Kuřim První skupina tvoří ORP s nejvyššími hodnoty potenciálu CR v jednotlivých ORP. Největší potenciál vykazuje ORP Mikulov s hodnotou 2,26. Toto území také disponuje nejvyšší hodnotou z celého Jihomoravského kraje v rámci počtu lůžek. Hodnoty z hlediska potenciálu památek jsou rovněž vysoké. Z atraktivit CR se na tomto území nachází zámek Drnholec a zámek Mikulov, hrad Děvičky a Sirotčí hrádek. K významným archeologickým lokalitám na tomto území patří Dolní Věstonice a Pavlov, kde byla objevena Věstonická Venuše a artefakty ze starší doby kamenné. Nejvíce památek se nachází přímo v Mikulově, jehož střed byl vyhlášen památkovou rezervací. V mikulovském zámku sídlí Regionální muzeum. Součástí jeho stálé expozice je mimo jiné i druhý největší vinný sud ve střední Evropě. Dále v Mikulově můžeme nalézt opevnění Kozí vrch, Ditrichštejnskou hrobku, kostel sv. Václava, synagogu, židovský hřbitov. Dominantou Mikulova je Svatý Kopeček, který v minulosti býval významným poutním místem. Z přírodních pozoruhodností se zde nachází národní přírodní rezervace Děvín – Kotel – Soutěska a jeskyně Turold, které jsou celostátně a mezinárodně proslulé a dále bradla Sirotčího hrádku. I když rozloha ORP Mikulov není vzhledem k ostatním porovnávaným ORP příliš velká, vyskytuje se zde množství zejména kulturních památek, díky kterým jsou dosažené hodnoty tak vysoké. ORP s druhým největším potenciálem je Blansko. Zejména proto, že dosahuje nejvyšších hodnot v rámci zde se vyskytujících památek s ohledem na rozlohu. Jedná se o největší hodnotu v celém Jihomoravském kraji. Co se týče zámků, nachází se zde zámek Černá hora a Rájec – Jestřebí, který má status národní kulturní památky. V Černé hoře sídlí také pivovar, jehož historie spadá až do 13. století. Z přírodního hlediska se jedná převážně o hornatou krajinu s krasovými jevy. ORP Blansko je pro turisty atraktivní i proto, že Moravský kras byl vyhlášen v roce 1956 za CHKO. Vyskytuje se zde velké množství jeskyň jako například Balcarka, Rasovna, Sloupsko – šošůvská jeskyně, Holštejnská, Punkevní a Kateřínská. Turisté tuto oblast vyhledávají také díky známé propasti Macocha, Rudickému propadání a Býčí skále. Stejně jako v Mikulově i zde se nachází celostátně a mezinárodně proslulé přírodní pozoruhodnosti.
32
ORP Břeclav disponuje druhými největšími hodnoty z celého Jihomoravského kraje v rámci počtu lůžek na rozlohu v Jihomoravském kraji. Vysokých hodnot celkového potenciálu dosáhla také tím, že se zde nachází památka zapsaná na seznam UNESCO a to Lednicko – valtický areál. Areál zahrnuje dva zámky (Lednice a Valtice), které mají status národní kulturní památky, dále Minaret, rybníky, parky, botanickou zahradu, oboru s částí lužního lesa a několik dalších drobných staveb a zámečků. Avšak z pohledu potenciálu přírodních předpokladů disponuje nejnižšími hodnotami v této skupině s ohledem na rozlohu, což může být zapříčiněno tím, že je jeho krajina intenzivně zemědělsky využívána na pěstování vinné révy. Poslední ORP v této skupině je Kuřim, jejíž rozloha patří k nejmenším z celého území Jihomoravského kraje. Přesto její hodnota potenciálu přírodních složek patří vůbec k nejvyšším, proto získala výši hodnot umožňující zařazení do první skupiny. Okolí města Kuřim tvoří až 58 významných krajinných prvků. Turisticky vyhledávaný je Babí lom, který je nejvyšším místem v okolí a byla zde postavena rozhledna. Lesní komplexy v okolí Kuřimy jsou vyhlášeny přírodními parky. Dále je vhodné zmínit kvalitní značení turistických cest a zvyšující se počet cyklotras. Díky množství přírodních složek vyskytujících se na tak malém území proto vyšla zvolenou metodou zjišťování potenciálu CR takto vysoká hodnota. V uvedené první skupině se nachází složky s nejvyššími potenciály. Tyto hodnoty jsou tak vysoké, protože na relativně malém území se vyskytuje velké množství přírodních a kulturních památek. ORP Mikulov a ORP Břeclav disponují vysokým počtem lůžek na rozlohu, ORP Blansko potenciálem památek a ORP Kuřim vysokým potenciálem přírodních složek. V ORP Blansko a Břeclav se nachází zámky se statusem národní kulturní památky a v ORP Mikulov a Blansko celostátně a mezinárodně proslulé přírodní pozoruhodnosti. Díky tomu jsou také taky ORP zařazeny v první skupině. Ze zjištěných výsledků můžeme pozorovat, že potenciál CR ORP Blanska (1,7808) a ORP Břeclavi (1,7494) je velice podobný. Což je způsobené zejména tím, že Blansko vykazuje vysoký potenciál památek a nízký potenciál z hlediska počtu lůžek, přičemž hodnoty v ORP Břeclav jsou ve zmíněných předpokladech opačné. To znamená vysoké hodnoty potenciálu v počtu lůžek a naopak nízký potenciál památek.
33
4.1.2. Druhá skupina: Veselí nad Moravou – Rosice – Hodonín
Ve druhé skupině vykazuje nejvyšší potenciál CR ORP Veselí nad Moravou. Jak předpoklady přírodních složek, památek, tak i počet lůžek vykazují vzhledem k rozloze po znormování vysoké hodnoty. Za středisko turistického zájmu lze považovat město Strážnice. A to zejména díky muzeu pod širým nebem zachycující prvky lidového stavitelství, známý jako tzv. skanzen, dále zámku s parkem, židovské synagoze se hřbitovem a Skalické a Veselské bráně. Každoročně se ve Strážnici koná Mezinárodní folklorní festival, který za dobu svého konání již dosáhl vysoké prestiže. Na tomto území se také nachází vesnická památková rezervace a to konkrétně v Blatnici pod svatým Antonínkem. Území této ORP protíná uměle vybudovaná vodní cesta Baťův kanál, jenž je splavný od Rohatce (spadající pod ORP Hodonín) až po Otrokovice (Zlínský kraj). Vysoké hodnoty předpokladu přírodních složek byly dosaženy zejména díky CHKO Bílé Karpaty, jež zabírají značnou část jižního území ORP Veselí nad Moravou. Za zmínku určitě stojí také tzv. Bzenecká Doubrava – Strážnice Pomoraví, jež spadají pod evropsky chráněnou oblast Natura 2000, jako oblast, v níž se vyskytují ekosystémy významné pro určité druhy ptactva, např. čáp bílý, skřivan lesní, strakapoud jižní (nařízení vlády č. 21/2005 Sb., kterým se vymezuje Ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví). Z dané skupiny vykazuje ORP Veselí nad Moravou nejnižší hodnoty počtu lůžek v poměru k rozloze. ORP Rosice disponuje nejvyšším potenciálem přírodních složek a počtu lůžek v této skupině s ohledem k rozloze. Nicméně kvůli nejmenší hodnotě potenciálu památek v rámci skupiny zaujímá ORP Rosice až druhé místo. Na daném území se totiž nachází pouze jeden zámek, a to v Rosicích, a dále pod tuto kategorii můžeme zařadit muzea, která jsou v Ostrovačicích, Rosicích a ve Zbýšově. Z hlediska přírodního potenciálu se zde nachází zejména lesy, a to les Obora, Bučín či Křiby a dále Mariánské a Chroustovské údolí. V ORP Hodonín se vyskytují nejvyšší hodnoty z hlediska potenciálu památek na rozlohu. Město Hodonín je vhodné pro lázeňské pobyty, rodiny s dětmi pak ocení zoologickou zahradu. Vysoké hodnoty byly dosaženy zejména díky muzeím ve městě Hodonín (Masarykovo muzeum, Muzeum naftového dobývání a geologie, Galerie výtvarného umění), v Mikulčicích (Slovanské hradiště), Ratiškovicích (Muzeum ve vagónu), v Dubňanech (Muzeum hornictví a sklářství) a v Čejkovicích (Muzeum T. G. 34
Masaryka). Z objektů významných pro předpoklad památek je nutno dále zmínit soubor vinných sklepů Plže v obci Petrov, které jsou vedeny jako vesnická památková rezervace a dvě technické památky, kterými jsou Větrný mlýn ve Starém Poddvorově a Výklopník v Sudoměřicích. Z archeologického hlediska je významná obec Mikulčice. Za zmínku také stojí Baťův kanál, který touto ORP protéká. Naopak nejnižší hodnota potenciálu z celé této skupiny byla zjištěna u přírodního předpokladu právě v Hodoníně. Důvodem je, že krajina je zde převážně plochá, intenzivně zemědělsky využívaná a relativně hustě osídlená. Negativní dopad má také vysoké znečištění vzduchu, o němž jsem se zmiňovala již v teoretické části (kapitola2.1.1. Přírodní předpoklady) V této skupině jsou si jednotlivé ORP velice podobné v hodnotách počtu lůžek (Veselí nad Moravou – 0,4854, Rosice – 0,5364 a Hodonín 0,5330) na jejich rozlohu. ORP Veselí nad Moravou disponuje vysokými hodnotami v oblasti potenciálu památek, o něco nižší hodnoty má Hodonín. ORP Hodonín a Veselí nad Moravou jsou si podobné tím, že na jejich území se nachází vesnické památkové rezervace.
4.1.3. Třetí skupina: Hustopeče – Ivančice - Slavkov u Brna – Pohořelice
ORP Hustopeče má nejnižší potenciál přírodních složek na rozlohu v této skupině. Přestože se v této ORP nachází z přírodních atraktivit národní přírodní rezervace Pouzdřanská step a dále část Novomlýnské nádrže, výsledný potenciál přírodních složek vykazuje nejnižší hodnoty v této skupině právě kvůli nízkému počtu těchto přírodních složek na relativně velkém území. Vysoké hodnoty v rámci této kategorie byly získány i díky vinařskému věhlasu např. obce Kobylí, Bořetice, Velké Pavlovice a Hustopeče. Turisticky lákavá je také tzv. Svobodná spolková republika Kraví Hora v Bořeticích. Dá se říci, že se jedná o jakousi formu recese místních vinařů. Republika Kraví Hora má i vlastní platidlo, hymnu, znak a prapor. ORP Ivančice disponuje z hlediska rozlohy relativně nedostatečným počtem lůžek, jelikož potenciál památek a přírodních složek vykazuje vyšší hodnoty. Z potenciálu přírodních složek získala ORP Ivančice nejvyšší hodnotu ze všech ORP v této skupině. Nachází se zde totiž jak lesy, rašeliniště, mokřady, tak i rybníky, jezera, vodní toky a údolní nivy. Můžeme tedy říci, že jde o esteticky hodnotnou krajinu.
35
ORP Slavkov u Brna taktéž vykazuje nízké hodnoty počtu ubytovacích zařízení, avšak hodnota potenciálu památek je nejvyšší z celé této skupiny, což by se dalo vysvětlit tím, že se zde nachází zámek Slavkov u Brna, který má status národní kulturní památky a židovský hřbitov. V této oblasti se také odehrála významná bitva Napoleona Bonaparte, která skončila vítězstvím nad ruskou a rakouskou armádou. Každoročně zde probíhá rekonstrukce této významné bitvy. V ORP Pohořelice vykazuje potenciál památek nejnižší hodnotu ze všech ORP v kraji, což je důvodem, proč se také umístila na posledním místě v této skupině. Z přírodního hlediska se zde nachází rekreační oblast Pasohlávky a Mušovská nádrž, která vyjma vodohospodářského využití slouží také k rekreaci Z ORP v uvedené skupině jsou si velice podobné z hlediska potenciálu památek, přírodních složek a počet lůžek ORP Ivančice a Slavkov u Brna. ORP Pohořelice bohužel disponuje nejhoršími výsledky ze všech ORP v kraji z hlediska potenciálu památek. To by se dalo vysvětlit tím, že se zde nachází pouze farní kostel sv. Jakuba Staršího a archeologické nálezy z období tzv. markomanských válek v Mušově, což není pro CR při jeho rozloze dostatečné.
4.1.4. Čtvrtá skupina: Tišnov – Znojmo – Boskovice – Bučovice
ORP Tišnov disponuje v této skupině většími hodnotami potenciálu památek než potenciálu přírodních složek. Nachází se zde hrad Pernštejn, který má statut národní kulturní památky. Tato oblast je také vhodná pro hipoturistiku, zvláště v obci Předklášteří a Jilmoví. V ORP Znojmo je nutno zdůraznit, že i když disponuje vůbec největším potenciálem památek v Jihomoravském kraji, tak nám po znormování vznikají vzhledem k jeho rozloze nízké hodnoty. Nachází se zde dva zámky (Vranov nad Dyjí, Uherčice), jeden hrad (Bítov) a jedna zřícenina (Nový hrádek) se statusem národní kulturní památky. Dále ORP Znojmo disponuje podzemím, v kterém jsou možné prohlídky. Bohužel disponuje nejnižším potenciálem přírodních složek z celé této skupiny, což by se zřejmě dalo vysvětlit tím, že se jedná o oblast s malými plochy lesů a současně relativně hustým osídlením. Nutno je ale podotknout, že se na tomto území vzhledem k rozloze 36
vyskytuje nejvíce počet lůžek z této skupiny. Díky čemuž získal hodnoty zařazující jej na druhé místo v rámci skupiny. ORP Boskovice vykazuje nejvyšší hodnoty z této skupiny v oblasti potenciálu památek, což je způsobené výskytem 4 zámků, z nichž dva mají status národní kulturní památky (zámek v Kunštátě a Lysicích) ORP Bučovice disponuje z této skupiny nejvyššími hodnotami z hlediska přírodních složek, avšak z počtu lůžek a potenciálu památek se jedná o hodnoty nejnižší, z čehož vyplývá, že tato oblast disponuje vyšším přírodním potenciálem, který nemusí být dostatečně využit z důvodu nízkých hodnot počtu lůžek. V této skupině vykazují z přírodního hlediska a počtu lůžek podobné hodnoty ORP Znojmo (0,0140) a ORP Boskovice (0,0973). Z hlediska památek jsou si nejvíce podobné ORP Tišnov (0,3396) a Znojmo (0,3405).
37
4.1.5. Pátá skupina: Ostatní ORP v Jihomoravském kraji: Šlapanice – Židlochovice – Kyjov – Vyškov – Moravský Krumlov V poslední posuzované skupině se nachází ORP s nejmenším potenciálem cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Jinými slovy nejsou tak turisticky atraktivní jako předešlé ORP. Nejvyšší hodnoty v této skupině vykazuje ORP Šlapanice, hlavně díky přírodnímu potenciálu, jelikož se na tomto území nachází jeskyně Výpustek a přírodní rezervace Údolí Říčky. Dále je tato oblast vhodná pro hipoturistiku, zvláště v obci Troubsko, Řícmanice a Hostěnice. Ve Šlapanicích je také Městské muzeum s historickou a národopisnou expozicí věnované mimo jiného i bitvě u Slavkova. ORP Židlochovice v této skupině disponuje nejvyššími hodnoty potenciálu památek vzhledem na jeho rozloze. Nachází se zde zámek Židlochovice a mimo jiného je tato oblast vhodná pro hipoturistiku. ORP Kyjov disponuje nejnižšími hodnotami ze všech ORP z hlediska přírodního potenciálu. Tyto hodnoty mohou být způsobeny tím, že tato krajina disponuje drobnými plochy lesů a intenzivně zemědělsky využívanou půdou. Na tomto území se však nachází zámek Milotice se statusem národní kulturní památky. Krajinu ORP Vyškov v součastné době nejvíce prezentuje trasa dálnice a rychlostní komunikace jí procházející. Avšak ani tato skutečnost nepostačuje k dosažení vyšších hodnot, jelikož toto území disponuje nízkými hodnotami jak přírodních složek, tak počtu lůžek. Z kulturního hlediska jsou Rostěnice, Zvonovice a Lysovice známé díky vesnickým památkovým zónám a ve Vyškově se nachází městská památková zóna. Poslední ORP Moravský Krumlov vykazuje nejnižšími hodnoty počtu lůžek ze všech ORP v tomto kraji. V rámci skupiny pak disponuje nejnižšími hodnotami z hlediska potenciálu památek. Na území Moravského Krumlova se rozprostírá nejrozšířenější typ krajiny v celé České republice, (převážně plochá krajina) a proto může být i tato skutečnost pro turisty nezajímavá. Uvedené ORP dosahují nejmenších hodnot ze všech posuzovaných v oblasti potenciálu přírodních složek (Kyjov) a počtu lůžek (Moravský Krumlov). Nejvyšší hodnoty v oblasti potenciál přírodních složek ve skupině vykazuje ORP Šlapanice (0,1024). 38
Podobné z tohoto hlediska jsou i Židlochovice (0,0475), Vyškov (0,0177) a Moravský Krumlov (0,0705). Z hlediska potenciálu památek vykazují nejvyšší hodnotu Židlochovice (0,3285). Podobné v tomto ohledu jsou si ORP Šlapanice (0,2497) a ORP Vyškov (0,2219), dále poté ORP Kyjov (0,192) a Moravský Krumlov (0,1837).
39
4.2.
Kartogram Jihomoravského kraje
Obrázek č. 5 Kartogram Jihomoravského kraje (zdroj: vlastní zpracování)
40
Závěr V bakalářské práci byla využita metoda, která dokáže srovnávat potenciál CR v jednotlivých ORP v Jihomoravském kraji. Pro tuto oblast jsem se rozhodla, protože z ní pocházím a tudíž ji znám jak z přírodního tak z kulturního hlediska. Pro hodnocení potenciálu byla použita metoda podle doporučení pana Ruxe (1992). K zjištění potenciálu CR v Jihomoravském kraji byly využity údaje ČSÚ o počtu lůžek, a údaje o přírodních poměrech a památkách z ÚÚR. Při této metodě se potenciál přírodních složek, potenciál památek a počet lůžek vydělil rozlohou. Všechny tři sloupce se dále znormovaly tak, aby se nejmenší číslo změnilo v nulu a největší číslo v číslo jedna. Tohoto se docílilo tak, že od jednoho ze sloupů se odečetla minimální hodnota z tohoto sloupce a dále se vydělila rozdílem maximální a minimální hodnoty. Takto se normovaly i další sloupce. Normované hodnoty byly dále sečteny a výsledkem se stal potenciál jednotlivých ORP v Jihomoravském kraji. Jak již bylo uvedeno výše ORP Brno má specifický charakter a proto je vyloučena z hodnocení. Výsledné hodnoty byly přeneseny do grafu pro lepší přehlednost a následně rozděleny do pěti skupin, které byly seřazeny od nejvyššího potenciálu po nejnižší. Do první skupiny se zařadily ORP Mikulov, Blansko, Břeclav a Kuřim. Tato skupina vykazuje nejvyšší potenciál CR. V uvedených oblastech se totiž nachází jak velké množství památek, tak přírodních poměrů. Ze zjištěných výsledků lze také pozorovat, že potenciál CR v ORP Blanku a ORP Břeclavi, je velice podobný, což může být způsobené tím, že Blansko vykazuje vysoký potenciál památek a nízký potenciál z hlediska počtu lůžek, přičemž hodnoty v ORP Břeclav jsou ve zmíněných předpokladech opačné. ORP Mikulov a Blansko jsou si podobné tím, že se zde nachází celostátně a mezinárodně proslulé přírodní pozoruhodnosti. V Mikulově se jedná o národní přírodní rezervaci Děvín – Kotel – Soutěska a jeskyně Turold, v Blansku jde o Punkevní jeskyně, Sloupsko – šošůvské jeskyně, Kateřínská jeskyně, Balcarka a Macocha. Díky tomu jsou také tyto ORP zařazeny v první skupině.
41
Ve druhé skupině se objevují ORP Veselí nad Moravou, Rosice a Hodonín. Zde jsou si jednotlivé ORP po znormování velice podobné v hodnotách počtu lůžek. ORP Veselí nad Moravou disponuje vysokými hodnotami v oblasti potenciálu památek, o něco nižší hodnoty má Hodonín. ORP Hodonín a Veselí nad Moravou jsou si podobné tím, že na jejich území se nachází vesnické památkové rezervace. Ve třetí skupině se nachází ORP Hustopeče, Ivančice, Slavkov u Brna a Pohořelice. V této skupině se již bohužel setkáváme s hodnotami pod 1. ORP Pohořelice disponuje nejhoršími výsledky ze všech ORP z hlediska potenciálu památek. Tento fakt by mohl být způsoben tím, že se zde nachází pouze farní kostel sv. Jakuba Staršího a archeologické nálezy z období tzv. markomanských válek v Mušově. ORP Ivančice a Slavkov u Brna jsou si podobné z hlediska počtu lůžek, potenciálu památek a přírodních složek. Ve čtvrté skupině se objevuje ORP Tišnov, Znojmo, Boskovice, Bučovice zde se můžeme setkat s podobnými hodnoty OPR Znojmo a Boskovice jak z přírodního hlediska, tak z počtu lůžek. Z hlediska památek jsou si nejvíce podobné ORP Tišnov a Znojmo. ORP Bučovice disponuje z této skupiny nejvyššími hodnoty z hlediska přírodních složek, avšak z počtu lůžek a potenciálu památek se jedná o hodnoty nejnižší. V poslední páté skupině se nachází Šlapanice, Židlochovice, Kyjov, Vyškov a
Moravský Krumlov. Jedná
se
o
skupinu
s nejmenším
potenciálem
CR
v Jihomoravském kraji. Uvedené ORP dosahují nejmenších hodnot ze všech posuzovaných v oblasti potenciálu přírodních složek (Kyjov) a počtu lůžek (Moravský Krumlov). Výsledky hodnocení prokázaly, že území Jihomoravského kraje disponuje vysokým potenciálem CR. Tato metoda podle pana Ruxe (1992) je podle mého názoru vhodná pro hodnocení potenciálu ORP, jelikož zde můžeme po znormování porovnávat potenciál přírodních složek, potenciál památek a počet lůžek jednotlivých ORP.
42
Seznam použitých zdrojů Literatura BÍNA, J. 2002. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. In Urbanismus a územní rozvoj, Brno: Ústav územního rozvoje, rok 2002. ISSN 12120855. DROBNÁ, Daniela. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost, 2. vydání, nakladatelství Fortuna, Praha, rok 2013, ISBN 978-80-7373-079-6. FRANKE, Antonín a kol. Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu, 1. vydání, nakladatelství Wolters Kluwer, rok 2012. ISBN 978-807357-718-6. HORNÍK, S., CHALUPA, P., RUX, J. Rajonizace na základě hodnocení závislostí přírodních a socioekonomických faktoru životního prostředí. Writings of the Faculty of Education, Masaryk University, Vol. 42. Brno: Masaryk University 1992) KICLOVÁ, Renata, Jižní Morava, Brno. 1. vydání, nakladatelství: Unios, České Budějovice, rok 2002, ISBN 80-86141-09-8 PLCH Milan a Jan POHUNEK. Kam za technickými památkami: Morava, 1. vydání, nakladatelství CPress, Brno, rok 2012, ISBN 978-80-264-0104-9 PODHORSKÝ, Marek,
Jihomoravský kraj: Průvodce na cesty, 1. vydání,
nakladatelství: freytag a berndt Praha, rok 2005, ISBN 80-7316-143-5 RUX, Jaromír, CHALUPA, Petr. Regionalization of Tourism in the Czech Republic. Geografické informácie. 2013, ISSN 1337-9453. RUX, Jaromír, Petr CHALUPA a Martin PROKOP. Užití shlukové analýzy k hodnocení potenciálu území z hlediska cestovního ruchu (informace o probíhajícím výzkumu), In Aktuální problémy cestovního ruchu. PACHROVÁ, Stanislava, DOLEŽALOVÁ, Martina, ŠÍP, Jiří. Jihlava, rok 2014, ISBN 978-80-97035-87-0. Turistický průvodce DANĚK Antonín a Jiří GLET, Jižní Morava. 1. vydání, nakladatelství Jan Vašut, Praha, 2005, ISBN 80-7236-379-4 43
Akademické práce HRUBEŠOVÁ, Marika, Hodnocení potenciálu cestovního ruchu ve vybraném regionu, Brno, rok 2007, Diplomová práce, Masarykova univerzita Brno LINDEROVÁ, Ivica, Cestovní ruch: základy a právní úprava, 1. vydání, skripta vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, rok 2013 PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Jihlava, Studijní materiál. VŠPJ, 2011 Jiné Zákon č. 387/2004 Sb. o změně hranic krajů Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči Internetové zdroje [1] Český statistický úřad: Charakteristika Jihomoravského kraje [online]. [cit. 2014Dostupné
11-10].
z:
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje [2] Jihomoravský kraj: Základní údaje o Jihomoravském kraji [online]. [cit. 2014-1110]. Dostupné z: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2 [3]
Jihomoravský
kraj:
Řeky
[online].
[cit.
2014-11-11].
Dostupné
z:
http://www.kraj.estranky.cz/clanky/reky.html [4] Jihomoravský kraj: Kultura a památková péče [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://pamatky.kr-jihomoravsky.cz/Nkp.aspx [5]
Lednicko
-
valtický
areál
[online].
[cit.
2014-12-01].
Dostupné
z:
http://www.lednickovalticky-areal.cz/ [6] Národní památkový ústav: Nemovité památky [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z:
http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovy-
fond/nemovite-pamatky/ 44
Lednicko
-
valtický
areál
[online].
[cit.
2014-12-01].
Dostupné
z:
http://www.lednickovalticky-areal.cz/ [7] Český statistický úřad: Ubytovací zařízení v Jihomoravském kraji v roce 2012 [online].
[cit.
Dostupné
2014-11-15].
z:
http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/ubytovaci_zarizeni_v_jihomoravskem_kraji_v_roc e_2012 [8] Najisto.cz: Zábavní centra a zařízení [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z: http://najisto.centrum.cz/rodina-a-spolecnost/zabavni-centra-azarizeni/region/jihomoravsky/ [9] Atlas Česka: Kultura a zábava [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/jihomoravsky-kraj/kultura-a-zabava/divadla/ [10] Sem a tam.cz: Typy na výlet [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné z: http://www.sematam.cz/tipy-na-vylet [11] Atlas Česka: kalendář akcí [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/jihomoravsky-kraj/ [12] Český statistický úřad: Definice pojmů [online]. [cit. 2014-11-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/definice_pojmu_vs [13] Pamětihodnosti.cz: Jihomoravský kraj [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.pametihodnosti.cz/vyhledat.html?List=4®ion=1&kraj_new=9 [14] Národní památkový ústav: Památkově chráněná území [online]. [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/pamatkovyfond/pamatkove-chranena-uzemi/ [15] Koncepce zachování a obnovy kulturních památek: Jihomoravského kraje [online]. [cit.
2014-12-01].
Dostupné
z:
http://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=0CDYQ FjAD&url=http%3A%2F%2Fwww.krjihomoravsky.cz%2FDefault.aspx%3Fpubid%3D10313%26TypeID%3D7%26foldid%3 D9182%26foldtype%3D7&ei=DsaAVKzqH8uuPOPlgfgJ&usg=AFQjCNHPQLlaGyZ Ko4w3RwS-_Bv-TdTCXQ&bvm=bv.80642063,d.ZWU 45
[16] Regionální informační servis: Obce s rozřířenou působností [online]. [cit. 2014-1201]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/ustecky-kraj/verejna-sprava/spravnicleneni/obce-s-rozsir-pusobnosti/ [17]Strategie rozvoje Jihomoravského kraje: Životní prostředí [online]. [cit. 2014-1201].
Dostupné
z:
http://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CDIQ FjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.krjihomoravsky.cz%2FDefault.aspx%3Fpubid%3D17120%26TypeID%3D7%26foldid%3 D3772%26foldtype%3D7&ei=NxCVLLfOMGwPNrFgZgK&usg=AFQjCNHB0F8_aWw3gVMOC4uM5jOIJI9h6A&bv m=bv.80642063,d.ZWU [18]
Výletní
cíle:
Baťův
kanál
[online].
[cit.
2014-12-01].
Dostupné
z:
http://www.vyletnicile.cz/cz/krasy-prirody/?id=4 [19] Český statistický úřad: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie v
OS
ORP
[online].
[cit.
2014-12-03].
Dostupné
z:
vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=CRU6171PU_OR&kapitola_id=653&voa=ta bulka&go_zobraz=1&childsel0=3&cas_1_96=2013 [20] Ústav územního rozvoje: Potenciál cestovního ruchu v České republice [online]. [cit. 2014-12-03]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3690 [21] Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice [online]. [cit. 2014-1201].
Dostupné
z:
http://www.uur.cz/images/uzemnirozvoj/cestovniruch/potencialCR/PotencialCRtext.pdf
46
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Územní vymezení Jihomoravského kraje .................................................. 10 Obrázek č. 2 ORP Jihomoravského kraje ....................................................................... 11 Obrázek 3 Předpoklady CR ............................................................................................ 13 Obrázek č. 4 Dopravní infrastruktura Jihomoravského kraje ......................................... 24 Obrázek č. 5 Kartogram Jihomoravského kraje.............................................................. 40
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Údaje pro zjištění potenciálu. Zdroj: ČSÚ, ÚÚR Brno, vlastní zpracování dle postupu pana Jaromír Ruxe, ...................................................................................... 30
Seznam grafů Graf č. 1 Potenciál cestovního ruchu v Jihomoravském kraji ........................................ 31
47
