VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
M od el ko mp le x ní ho z aji š t ě ní ku r z u p ě ší t u r i s t i k y pr o p ot ř e b y VŠ P J Bakalářská práce
Autor: Lucie Kupková Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2010
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá popisem Orlických hor, historií Klubu českých turistů, značením a popisem turistických tras, a v neposlední řadě pro potencionálního návštěvníka přehledem dech beroucích míst. Za účelem zjistit, zdali mají studenti zájem o kurz pěší turistiky, byl proveden dotazníkový výzkum, navrhnut program kurzu a jeho kalkulace.
Klíčová slova Orlické hory, Klub českých turistů, pěší turistické cesty, trasy, naučné stezky, značky
Abstract The thesis aims at the description of Eagle mountains, history of Czech tourist club, tourist signs, tourist track characteristics and a review of places worth seeing. To find out the interest of students in hiking, there was made a questionnaire within the work. Whereupon was projected a program for a course and its calculation.
Keywords Eagle mountains, Czech tourist club, tourist track, nature trail, tourist signs
Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce Mgr. Jaromíru Fuchsovi za odborné vedení a podporu při psaní bakalářské práce. Zároveň chci poděkovat Klubu českých turistů za spolupráci při poskytování informací. Naposledy Ing. Věře Nečadové za pomoc s dotazníky, všem studentům, kteří byli ochotni vyplnit dotazníky a mé rodině za trpělivost.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. května 2010 ................................................... Podpis
Seznam použitých zkratek O. h. Orlické hory JHC
Jiráskova horská cesta
KSČ
Komunistická strana Československa
KČT
Klub českých turistů
KČST Klub československých turistů
Obsah 1
Úvod…………………………………………………………………………8
2
Teoretická část………………………………………………………………9 2.1 Základní informace………………………………………………………9 2.2 Pohled do historie objevování Orlických hor………………………..... 10 2.2.1 KČT, odbor Hradec Králové…………………………………… 10 2.3 Značení turistických tras……………………………………………..... 13 2.3.1 Pásové značení a odbočky……………………………………... 14 2.3.2 Některé druhy značek………………………………………….. 15 2.4 Pěší turistické cesty………………………………………………….... 17 2.4.1 Jiráskova horská cesta…………………………………………. 17 2.4.2 Cesta prof. Josefa Salače………………………………………. 18 2.4.3 Cesta JUDr. Jindřicha Štemberka……………………………… 18 2.4.4 Cesta Dr. Karla Březiny………………………………………... 19 2.5 Naučné stezky CHKO Orlické hory……………………………………20 2.5.1 Naučná stezka okolím Deštného………………………………..20 2.5.2 Naučná stezka po hřebeni Orlických hor………………………..21 2.5.3 Naučná stezka Zemská brána……………………………………21 2.5.4 Naučná stezka Bědřichovka……………………………………..21 2.6 Některé další vybrané naučné stezky…………………………………...21 2.6.1 Naučná stezka po lehkém opevnění v okolí Olešnice v O. h……21 2.6.2 Naučná stezka lesů ČR v Deštném v O. h……………………….21 2.6.3 Naučná stezka Dymlov…………………………………………..22
6
2.7 Turisticky atraktivní místa…………………………………………….. 22 2.8 Tipy na výlety………………………………………………………… 28 2.8.1 Jednodenní výlety……………………………………………… 28 2.8.2 Vícedenní výlety……………………………………………….. 29 2.9 Sportovní vyžití……………………………………………………….. 32 2.10 Kulturní kalendář nejznámějších akcí…………………………………34 3
Praktická část……………………………………………………………... 35 3.1 Vyhodnocení…………………………………………………………... 36 3.2 Program kurzu pěší turistiky…………………………………………...50 3.2.1 Itinerář………………………………………………………….. 50 3.2.2 Několik rad na závěr…………………………………………… 59 3.2.3 Kalkulace………………………………………………………. 60 3.3 Shrnutí………………………………………………………………….63
4
Závěr………………………………………………………………………. 64
Seznam použité literatury……………………………………………………. 66 Seznam ilustrací………………………………………………………………. 69 Seznam příloh…………………………………………………………………. 70
7
1. Úvod Vybrala jsem si pro sepsání bakalářské práce téma Model komplexního zajištění kurzu pěší turistiky pro potřeby naší vysoké školy Polytechnické. Důvod byl prostý od ,,mala“, mě moji rodiče brávali na výlety, které se později změnili v túry s kamarády. Hojně jsme navštěvovali Orlické hory, zřejmě proto, že byli nejblíže od našeho domu. Máme na ně krásný výhled z balkónu, takže každý den, když vstanu a vyjdu ven, se mi naskytne ten úžasný výhled, tudíž jsem také chtěla kurz pěší turistiky zařadit právě do Orlických hor. V teoretické části Vás seznamuji s Orlickými horami a Podorlickem. Dále uvádím historii objevování turistických míst a výstavbu důležitých turistických chat v Orlických horách Klubem českých turistů. Informace o vyznačených turistických trasách a naučných stezkách, zde též nesmí chybět. Seznam divácky atraktivních míst, nabídku sportovních a kulturních akcí, které se v tomto regionu každoročně konají, naleznete v závěru teoretické části. V praktické části provedu dotazníkový výzkum, který poukazuje, jestli studenti naší školy mají v budoucnu zájem o kurz pěší turistiky v Orlických horách, zjišťuji jejich požadavky, výsledky z dotazníků porovnávám s mým kurzem pěší turistiky, který jsem naplánovala. Bakalářskou práci zakončuji několika dobrými radami pro budoucí účastníky tohoto kurzu pěší turistiky.
8
2. Teoretická část Na začátku mé bakalářské práce bych vás ráda seznámila se základními údaji o Orlických horách, s historií jejich objevování Klubem českých turistů, stavěním důležitých turistických chat v Orlických horách. Poté bych vás seznámila se značením turistických tras, s významnými trasami a zajímavými místy, které Orlické hory a Podorlicko nabízejí. Vymyslím a vyberu vhodné tipy na výlety. Nabídnu vám některé sportovní a kulturní možnosti.
2. 1 Základní informace Jak je uvedeno v (1), Orlické hory se nacházejí v severovýchodním okraji České republiky. Hřeben Orlických hor je táhlý přes 50 km s nadmořskými výškami okolo 1000 m nad mořem. Hlavním vrcholem je Velká Deštná táhnoucí se až do výše 1115 m. n. m.. Geologicky jsou hory součástí orlicko-kladského krystalinika. Geomorfologicky patří do Krkonošsko-Jesenické neboli Sudetské soustavy, dělíme je do 3 částí: Deštenská hornatina, Mladkovská vrchovina a Bukovohorská hornatina. Deštenská hornatina se rozkládá na severozápadě, je nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší částí Orlických hor. Najdeme zde nejvyšší vrchol Velkou Deštnou. Mladkovská vrchovina je nejmenší a nejníže položená část Orlických hor. Nadmořská výška nepřesahuje 770 m. Snížený hřbet Orlických hor protíná řeka Divoká a Tichá Orlice. Bukovohorská hornatina tvoří východní výběžek Orlických hor oddělený hlubokým údolím Tiché Orlice. Červenohorské sedlo ji rozděluje na severní část Suchý vrch a jižní část Bukovou horu, po níž je tato hornatina pojmenovaná. Podorlicko je mnohem kvůli zásahu geologického vývoje širší než samotné pohoří. Pahorkatina začíná vrchem Dobrošov u Náchoda a její směr je určen přibližně linií Dobrošov – Nové Město nad Metují – Slavětín nad Metují – České Meziříčí – Třebechovice pod Orebem – Týniště nad Orlicí – Borohrádek – Choceň – Ústí nad Orlicí – Letohrad – Jablonné nad Orlicí – Lichkov. Díváme-li se na hřeben hor z podhůří, zřetelně vidíme, jak výrazné svahy vytvářejí uzavřená údolí, která postupně přecházejí do ploché České tabule a Polabských tabulí.
9
2.2 Pohled do historie objevování Orlických hor 2.2.1 Klub českých turistů, odbor Hradec Králové Jak uvádí (2), Klub českých turistů byl založen 11. 9. 1888 v Praze, jako organizace, která podporuje českou turistiku. Hlavními činiteli byl Sokol a Národní jednota severočeská. Už v roce 1895 se pokusilo několik nadšenců založit královéhradecký odbor celostátního Klubu, avšak tato snaha ztroskotala. Až dne 9. 5. 1911 zorganizoval Karel Kašpar, hradecký měšťan, ustavující schůzi odboru KČT a to formou přednášky místopředsedy KČT, Prof. Dr. Jiřího Gutha-Jarkovského. Po ní došlo k ustanovení hradeckého odboru KČT. Při založení se přihlásilo 80 zájemců. Za hlavní cíl si stanovili seznamovat širokou veřejnost s krásami a památkami Hradecka a s historií i památkami města samého. Chtěli zpřístupnit poznání historických a přírodních krás Hradecka a to v celé vlasti co možná nejširšímu okruhu občanstva. Velký důraz byl kladen také na rozvoj turistiky v nedalekých Orlických horách, které zatím stály mimo jejich zájem. Při svém založení byl předsedou odboru zvolen p. Jindřich Tomášek, ten byl však po půl roce svým zaměstnavatelem přeložen do Mladé Boleslavi. Na jeho místo byl zvolen dosavadní jednatel odboru, p. Karel Slavomil Kašpar, který předsednickou funkci vykonával po celé období 1. republiky. Do 1. světové války vzrostl počet členů na 130, po válce klesl na 87 členů. Než vypukla válka, snažil se odbor zpřístupnit Orlické hory turistům a vybudovat chatu na Suchém vrchu, ale marně. Až po 15 letech se podařilo odkoupit pozemek a postavit zde turistickou chatu s rozhlednou, dostala jméno Kramářova chata. Hradecký odbor Klubu se poměrně rychle vyrovnal se stagnací své činnosti v období 1. světové války a úspěšně řešil nové potřeby a úkoly. V prvním desetiletí samostatného státu zaznamenal největší rozmach ve své historii. Podle území se členil
Klub
do
žup.
Pod
předsednictvím
K.
Kašpara
a
za jednatelství
Josefa V. B. Pilnáčka (od r. 1922 1. místopředseda) pomáhá hradecký odbor zakládat odbory KČST v Podorličí. Současně ustanovuje župy KČST Orlické, zahrnující území Hradecka, Podorličí a Orlické hory. Pokračuje v cíli a to postavením české turistické chaty přímo ve střední části hlavního hřebene na vrcholu Šerlichu. Chatu nazvali podle 1. prezidenta republiky Masarykova chata. Po roce 1922 byly vyznačeny turistické trasy modré a červené barvy vedoucí do Orlických hor. 10
V roce 1930 odkupuje Klub v jižní části pohoří od p. Semeráka hostinec ,,ve mlýně“ v osadě Čihák (500 m jihovýchodně od Zemské brány), vzniká tak další turistická chata v odboru. Dále zkupuje i chalupu č. 17 pro provoz menšinové školy. V Českých Petrovicích v prosinci r. 1935 koupil hradecký odbor, spolu s několika dalšími odbory KČST Orlické župy a za přispění Národní jednoty severočeské i s pomocí darů několika mecenášů novostavbu malé chaty (postavena r. 1933 p. Tomanem) na Adamově vrchu. Byla pojmenována Kašparovou chatou, na počest pana Kašpara. Klub byl společensky uznávaný, to se projevilo ve zvyšování počtu členů a to i významnými osobnostmi. Nejvyššího počtu dosáhl v 30. letech 20. století. Na podzim roku 1938 byli odtrhnuty a zabrány území republiky a následná okupace znamenala pro klub těžké ztráty. Územní ztráty postihly jak činnost, tak majetek klubu. Klub přišel o roky budovanou turistickou základnu v Orlických horách, neboť připadli Sudetům. Za války mohl pořádat jen výlety a obnovovat turistické značení. Po 2. světové válce nastalo plné obnovení činnosti. Hradecký odbor Klubu českých turistů se ujal svých chat a pokračoval ve značkařské činnosti. Došlo k omezení aktivit v Orlických horách, neboť do těchto zasahovali místní odbory. Po únoru 1948 nastal tlak na podřízení veškerého života pod dozor a řízení jediné a všemocné strany KSČ. Proto odbor Klubu českých turistů zaniká a turistická činnost se rozšiřuje do několika oddílů. Chaty převzala Jednotná tělovýchovná organizace Sokol. Značkařská činnost díky turistickým nadšencům dále přetrvává. Královéhradecký odbor KČT obnovil svoji činnost až na sklonku roku 1990. Jádrem jeho obnovy se stal turistický oddíl při lékařské fakultě UK v Hradci Králové. Ten si vytkl za cíl obnovit v co největší možné míře aktivity předválečného hradeckého odboru a pokusit se svojí činností o obnovení předválečné vážnosti mezi veřejností i představiteli města. Dalším krokem byla snaha o restituci původního majetku. Po nelehkém jednání bylo toto úsilí úspěšné v případě Masarykovy chaty, Čiháku a hradecké loděnice. Kašparova chata v Českých Petrovicích nebyla vrácena a pro potřeby turistů tak byla definitivně ztracena, stejně jako Kramářova chata na Suchém vrchu. Velikou zásluhu o obnovu KČT v Hradci Králové a o navrácení jeho majetku má první předseda obnoveného odboru p. RNDr. Karel Zaydlar, který vedl odbor až do r. 1996.
11
Za jeho působnosti se začali pořádat pěší výlety a obnovovat značení turistických cest. Současným předsedou klubu je p. RNDr. Václav Hovorka. Stavební činnost a údržbu chat nezištně a velice svědomitě vykonává p. Ivan Komárek. Jiráskova chata na Dobrošově Jak uvádí i (3), v severní části Orlických hor byla postavena v roce 1895 chata na Dobrošově s rozhlednou. Kapacitně však přestala vyhovovat turistům a tak 9. ledna 1921 na počest při oslavě 70. narozenin Aloise Jiráska položili základní kámen ke stavbě nové turistické chaty. Do základu byla uložena listina Aloise Jiráska s textem ,,Bud' požehnána, chato milá, stůj pevně v bouřích všech." V roce 1911 byly vypracovány plány architektem Dušanem Jurkovičem na novou chatu. Tento významný architekt o dva roky dříve provedl zdařilou přestavbu mlýna na turistickou útulnu v Pekle a současně opravoval a modernizoval Bartoňův zámek v Novém Městě nad Metují. I veřejnost se mohla podílet na stavbě Jiráskovy chaty. V sobotu 9. července 1921 přišli na vrchol tisíce lidí a většina z nich si přinesla v batohu cihlu. Kdo se nemohl táhnout s takovým nákladem, nebo nechtěl, zaplatil nemalou částku a na oplátku obdržel pamětní pohlednici s návrhem nové chaty. Vybralo se celkem 90 000 Kč. Zisk byl ihned použit k zahájení stavby, která trvala 2 roky a byla předána 30. září 1923 veřejnosti. V roce 1924 postavili vedle chaty hospodářskou budovu s dalšími ubytovacími kapacitami. Továrník Bartoň přispěl finanční částkou a v roce 1925 věnoval agregát na výrobu elektřiny. Roku 1929 přibyla letní veranda, dále připojili vodovod a telefon. Předána byla 15. listopadu 1937 čs. armádě, navrácena až po mnichovském diktátu. Již v roce 1950 ji zabrala KSČ a až po složitém vyjednávání ji opět vydali v roce 1995. Poté se zahájila rozsáhlá rekonstrukce, ale pro nedostatek financí musela být po roce přerušena. V roce 1999 se podařilo získat finanční prostředky a rekonstrukce mohla znovu začít. Dne 14. září 2002 proběhlo slavnostní předání veřejnosti. Dnes je provozována Hotelovou školou z Hronova a KČT. Svojí polohou navazuje na Masarykovu chatu. Masarykova chata KČT na Šerlichu Pokračuje, jak je uvedeno v (2). Po vzniku Československé republiky se uskutečnil výlet na hřeben Orlických hor do osady Šerlich. Tento se uskutečnil za spolupráce velkého propagátora turistiky JUDr. Jindřicha Štemberka. Jeho myšlenkou bylo vybudování horské turistické chaty na vrcholu Šerlich. Již v únoru 1919 se vyhlásila 12
celonárodní sbírka na postavení chaty. Ta byla dokončena díky hradeckému průmyslníku J. V. B. Pilnáčku, který přispěl velkou finanční částkou. Základní kámen byl slavnostně položen dne 14. 9. 1924. Stavba probíhala velmi rychle, a proto mohla být už 27. září 1925 slavnostně otevřena. Chata, pojmenovaná po prvním československém prezidentovi, byla předána turistické veřejnosti k užívání. Dochovala se dodnes a je považována za jednu z nejhezčích horských chat na území České republiky. Nazývána drahokamem, či perlou Orlických hor. Turistická chata Čihák Klub po vybudování Masarykovy chaty zaměřuje svoji pozornost na jižní část pohoří Orlických hor. Roku 1930 kupuje hostinec s přilehlými pozemky v blízkosti Zemské brány a zároveň počítá s výstavbou budovy, která bude spojena s hostincem. Stavba započala roku 1931 a již 19. 6. 1932 byla slavnostně otevřena a předána turistické veřejnosti. Oproti Masarykově chatě je celkově prostší. Objekt pension Hrádeček, jak ho nazvali, umožnil ubytovat až 60 osob. Kašparova chata V prosinci 1935 kupuje hradecký odbor spolu s dalšími odbory novostavbu malé chaty na Adamově vrchu, která mohla ubytovat 12 lidí. Na počest Karla Kašpara byla pojmenována Kašparovou chatou. Tato chata byla za dob komunismu zabrána a v restituci už nenavrácena, proto zanikla. Kramářova chata na Suchém vrchu V roce 1924 se podařilo odboru KČST v Jablonném n. Orlicí při pozemkové reformě odkoupit vhodné místo na Suchém vrchu Již v roce 1925 tu byla vybudována provizorní dřevěná ,,útulna“ pro turisty. Základní kámen Kramářovy chaty byl položen 22. 8. 1926 a slavnostní otevření proběhlo za široké účasti místního obyvatelstva dne 6. 7. 1928. Chata dostala jméno po prvním prvorepublikovém předsedovi vlády Karlovi Kramářovi. Rozhledna stojící opodál, byla postavena jako vodárenská věž v letech 1931–1932. Se shora je vidět na Orlické a Bystřické hory, Kralický Sněžník, kotlinu u Králík, Hrubý Jeseník, Žamberecko. Chata i rozhledna značně měnily v průběhu let svou podobu. V roce 2003 chatu zachvátil požár. Dnes je v majetku soukromého podnikatele a čeká na své znovu otevření. V provozu je malý bufet. 13
2.3 Značení turistických tras Jak je uvedeno v (4), značení pomáhá turistovi orientovat se v terénu. Ten při svých cestách využívá tabulky a směrovky, takzvané plechové výlisky obdélníkového tvaru. Tabulka obsahuje název místa, kde se turista právě nachází. Směrovky jsou na kratší straně prodlouženy do hrotu a opatřeny páskem v barvě příslušné značené trasy. Jsou na nich uvedeny až tři cíle. Jiráskova cesta Anenský vrch
3 km
Pěticestí
9 km
Šerlich (Masarykova tur. chata)
22 km
KČT
Obr. č. 1 Směrovka
2.3.1 Pásové značení a odbočky Skládají se zejména ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás může být červený, modrý, zelený nebo žlutý a určuje značení trasy. Pásová značka je čtverec o rozměru 10 x 10 cm. Při odbočení na jinou komunikaci, nebo když cesta ostře zahýbá je doplněna šipkou. Speciální značky slouží pro odbočku k vrcholu, vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu. Používají se i místní značky.
14
2.3.2 Některé druhy značek Pásová značka červená
Obr. č. 2 Pásová značka
Pásová značka doplněna šipkou
Obr. č. 3 Šipka
Pásová vícebarevná značka
Obr. č. 4 Vícebarevná značka
15
Značka odbočka k vrcholu nebo k vyhlídce
Obr. č. 5 Vrchol, vyhlídka
Odbočka ke zřícenině hradu nebo jiného objektu
Obr. č. 6 Zřícenina hradu
Odbočka ke studánce nebo pramenu
Obr. č. 7 Studánka, pramen
16
Značka naučné stezky
Obr. č. 8 Naučná stezka
Použití značek: Jak uvádí v (5), červená se používá pro dálkové nebo hřebenové trasy. Modrá barva značí významnější trasy, zelená místní trasy. Žlutou se značí krátké trasy, spojovací cesty a zkratky.
2.4 Pěší turistické cesty Orlické hory nabízejí řadu značených turistických cest, turista si může sám kombinovat trasu podle svého gusta. Od počátku devadesátých let se začíná síť značených turistických cest rozšiřovat. Většina názvů je dnes už zapomenuta a nepoužívá se, přesto bych vám ráda představila ty, které jsou pojmenovány po významných představitelích a zakladatelích české turistiky v Orlických horách.
2.4.1 Jiráskova horská cesta Již roku 1893 vyznačili turisté trastu z Rychnova nad Kněžnou do Deštného a Vrchmezí. Velkou snahou ke značení přispěli profesoři a studenti místního rychnovského gymnázia. Na hotovou vyznačenou trasu se přijel podívat dne 31. července 1921 sám Alois Jirásek. Slavnost se konala u Panoramy v Dříši u Deštného. Projev přednesl JUDr. Štemberk, který jako první přišel s myšlenkou na vytvoření a pojmenování této nejdelší turistické trasy ve Východních Čechách. Jak je uvedeno v (6), Jiráskova horská cesta je hlavní dálkovou hřebenovou cestou v Orlických horách, vyznačena červeně. Zpřístupňuje prakticky celý hlavní hřeben. Začíná v Broumově; přes Hronov a Náchod vstupuje údolím Metuje do oblasti Orlických hor. Z Nového Hrádku přes Olešnici se stoupáním na Vrchmezí dostane na 17
hlavní hřeben, kterým pokračuje přes Šerlich, poblíž Velké Deštné stále po hlavním hřebeni až k Haničce, kde JHC vstupuje do Žamberských lesů. Překonává Divokou Orlici na Zemské bráně, Tichou Orlici v Mladkově, odkud přes Suchý vrch a dále pak přes Jablonné n. Orl. míří do Litomyšle.
2.4.2 Cesta prof. Josefa Salače Jak uvádí v (7), cesta vede z Rychnova nad Kněžnou podél řeky Kněžné do Deštného v Orlických horách. Celková délka čítá 25 km. Trasa začíná na náměstí v Rychnově nad Kněžnou, po modré dojdeme až k místu Na Divinkách, dále Nad Lukavicí jižní rozcestí a odtud pokračujeme po zelené až do vesnice Lukavice. Míjíme kostel a místní restauraci a mírně stoupáme k lesům, zde se nachází chata mysliveckého sdružení. Odtud klesáme k řece do místa zvaného Benátky. Cesta se vine podél řeky Kněžné až k Polance. Dříve tu stával mlýn, dnes už jen rekreační chalupy. Až přijdeme do Podolí dříve Pádolí, můžeme odbočit na vyhlídku a na žlutou trasu k pramenu Kněžné a poté se znovu vrátit. My však pokračujeme k zámečku Podolí, kde nalézáme odpočívadlo a občerstvení. Lesní cestou mírně stoupáme k Luisinu údolí - K malé osadě, kde se nacházejí krásná dřevená stavení na jejichž konci se vydáme po červené trase ke kostelu svatý Matouš, zde jsou k vidění staré fotografie Deštného a okolí. Prudce sestupujeme po loukách k osadě Jedlová a odtud kolem dřevěného kostela přijdeme k hotelu Panorama. Po asfaltové komunikaci vcházíme do obce Deštné v Orlických horách. V místním informačním centru je možné zakoupit turistické pohledy a suvenýry. Občerstvení zajišťuje hotel Národní dům, restaurace U Golema, nebo po asfaltové komunikaci směr k lyžařským vlekům narazíme na odbočku na staré cestě, kde se nachází stejnojmenná stylová hospůdka. O kousek dále je hřebčín s možností vyjížďky na koni.
2.4.3 Cesta JUDr. Jindřicha Štemberka Tato trasa byla jednou z prvních vyznačených tras v Orlických horách. Slavnostně byla otevřena už 20. října 1923 jako pocta JUDr. Jindřichu Štemberku průkopníku české turistiky v Orlických horách. Vede z Rychnova nad Kněžnou k řece Bělé až k Panoramě v Deštném. Trasa dlouhá 20 km začíná v Rychnově nad Kněžnou na Starém náměstí a po modré vede kolem Kolovratského zámku do Habrové. Odtud pokračujeme do polí, za deště je lepší zvolit asfaltovou komunikaci. Od lesů se dostaneme Na Divinky a Nad Lukavici. Po cestě je nádherný výhled na střední část 18
Orlických hor. Po pár kilometrech si můžeme po levé straně prohlédnout areál automobilky Škoda v Kvasinách. Napojíme se na místní komunikaci a po chvilce odbočíme k lesům na Slavěnce. Ze začátku pozvolna, dále pak prudce klesáme do údolí Bělé v obci Skuhrov nad Bělou. Obec je známá Růženinou hutí s výrobou pianových rámů a mlýnků. Je dobré udělat zastávku a vystoupat na zříceninu hradu Skuhrov. Najdeme zde sochu rytíře Mutiny. Na vrcholu nalezneme dřevenou rozhlednu, ze které je nádherný výhled do údolí Bělé. Po místní komunikaci pokračujeme kolem Nové vsi do osady Proloh. Dále se šineme poli po modré k lesům Antonínova údolí, po levé straně vidíme domy Osečnice, po pravé straně narazíme na odbočku na neznačenou cestu k zřícenině hradu Klečkov. K trase se po chvíli připojí žlutá značka, kterážto nás opustí na rozcestníku, odtud prudce klesáme do údolí Koutského potoka. Dále stoupáme k bývalé obci Mnichová, před válkou to byla první obydlená vesnice němci, nyní tu je několik rekreačních chalup. Po cestě vyhlížíme na okolní kopce. Jsme skoro na konci cesty, přicházíme k hotelu Panorama, mineme kostel a před chatou po levé straně uvidíme pomníky pietního místa zakladatele horské turistiky v Orlických horách JUDr. Jindřicha Štemberka a spisovatele Aloise Jiráska.
2.4.4 Cesta Dr. Karla Březiny Délka trasy přibližně 27 km. Začíná na náměstí v Rychnově nad Kněžnou a odtud pokračuje po červené značce kolem zámku, jízdárny. Mineme zvonici se zvonem Krištof, projdeme vilovou čtvrtí nazývanou Sibiř k hotelu Panorama. Nedaleko hotelu je skála spadající k Javornickému potoku a odtud se nám skýtá výhled do údolí Kněžné směrem k horám. Vydáme se po pěší komunikaci okolo vyhlídkového altánu do příměstského lesa Včelný. Z altánu hledíme na celé panorama hřebenu Orlických hor. Sejdeme lesem ke koupališti a po asfaltové cestě podél Javornického potoka dojdeme krásným údolím k Ivanskému jezeru. Po levé straně si všimneme skal s altánem, kterým se podle místní pověsti říká Ivanské. Na nich byl vyobrazen poustevník sv. Ivan s nápisem upomínajícím na osud českých bratří ve znění: V této samotě Čeští bratři v dobách krutých pronásledováni nalezli útulek poslední. Slzami předků zroseno toto místo. Budiž každému věrnému Čechu posvátno." Nedaleko se nachází Ivanské jezero, je to umělá nádrž vytvořená již v roce 1907 na louce Kristyánka přehrazením Javornického potoka. Po červené stoupáme lesem k osadě Jaroslav a pokračujeme po silnici Rychnov – Zdobnice, silnici po více než dvou 19
kilometrech na křižovatce opustíme a vydáme se po místní komunikaci k obci Liberk. Od turistického rozcestníku sledujeme modré značení. Na návsi nalézáme hostinec Na Hradě a celodřevěný kostel Apoštolů sv. Petra a Pavla s roubenou farou a zvonicí, místo je pastvou pro oči. Kousek odtud je možné zhlédnout zříceninu hradu Liberk. Z vesnice se držíme potoka až do osady Kačerov, škrábeme se mezi rekreačními chalupami ke kostelu sv. Kateřiny. Kousek odtud se nachází přírodní rezervace Rašeliniště Kačerov. Rezervací byla vyhlášena roku 1984. Pokračujeme po silničce k rozcestí Nad Zdobnicí, kde přicházíme na červeně značenou cestu, která nás dovede do Zdobnické Seče. Od rozcestníku půjdeme po žluté k pramenům Kněžné, klesáme na rozcestí Podolí, dále k zámečku Podolí, kde se občerstvujeme, po žluté k odpočívadlu Nad sv. Matoušem. Přesedláme na zeleně značenou cestu okolo lyžařských vleků do údolí, do části Deštného v Orlických horách nazývaného Zákoutí, kde nacházíme hotel Orlice a stanoviště autobusu.
2.5 Naučné stezky CHKO Orlické hory Uvedeno v (8).
2.5.1 Naučná stezka okolím Deštného Stezka začíná u hotelu Orlice v Zákoutí u Deštného v O. h.. Vede po silnici směr Šerlich a odbočuje vlevo k hotelu Šerlišský mlýn. Po půl kilometru odbočuje vpravo přes říčku Bělou na žlutě značenou cestu až na hřeben Orlických hor k Masarykově chatě na Šerlichu. Dále putujeme po červené Jiráskově turistické stezce do národní přírodní rezervace Bukačka na křižovatku pod Polomským kopcem. Zde odbočíme k Vrchmezí. Poté pokračujeme do přírodní rezervace Sedloňovský vrch, kolem Sedloňovského Černého kříže. Ve druhé pravotočivé zatáčce po modré turistické cestě zpět do Deštného v O. h., cesta končí u místního kostela. (Délka trasy 15 km, s 8 informačními panely).
20
2.5.2 Naučná stezka po hřebeni Orlických hor Obousměrná trasa začíná na hřebenu Orlických hor, v sedle pod Šerlichem u parkoviště, a vede po červené Jiráskově horské cestě směrem k Malé Deštné, dále pak na Velkou Deštnou. Pokračuje po červené na sedlo pod Jelenkou, kolem Valinova pramene až na cestu, která se táhne ze Zdobnice. Cesta míří na vrchol Homole, Tetřevec, kolem Kunštátské kaple až na Mezivrší, kde končí. Délka trasy přibližně 17 km. Na trase je 11 informačních panelů, ke čtení pouze od května do října.
2.5.3 Naučná stezka Zemská brána Stezka začíná u silnice z Bartošovic v O. h na Číhák, u mostu přes Divokou Orlici až k Pašerácké lávce. Stezka přejde na druhou stranu řeky a vine se po lesní cestě kolem Ledříčkovy skály až do Klášterce nad Orlicí. U osady Potoky končí. Na cestě dlouhé necelé 3 km se nachází úctyhodný počet 22 informačních panelů umístěných též pouze od května do října.
2.5.4 Naučná stezka Bědřichovka Startujeme u chaty Bedřichovka, tzv. uprostřed své trasy. Od chaty se můžeme vydat na Trčkov nebo ke druhému konci stezky k Divoké Orlici, poté se vracíme opačným směrem k výchozímu bodu. Délka trasy je 3 km, zajímavosti jsou dostupné na 8 informačních panelech.
2.6 Některé další vybrané naučné stezky 2.6.1 Naučná stezka po lehkém opevnění v okolí Olešnice v O. h. Jak uvádí v (9), byla otevřena 16. dubna 2005. Jedná se o okruh, jehož výchozím bodem je náměstí v Olešnici v O. h., délka trasy asi 6 km. Cesta se šine kolem 4 lehkých objektů vzor 36. Zastávka je u lehkého objektu 36 a 37, obranné koncepce, u stráže obrany státu a panelu s orientační panoramatickou fotografií. Terén není náročný, cesta trvá asi 2 hodiny.
2.6.2 Naučná stezka lesů ČR v Deštném v O. h. Jak je uvedeno v (10), vykročíme v Deštném v O. h. a skončíme v Zákoutí. Délka trasy čítá 6 km. Na stezce je postaveno 9 informačních panelů, na nichž se turisté 21
mohou seznámit s historií, druhovou pestrostí, funkcemi a způsoby hospodaření v místních lesích. Stezka prochází různými typy lesů. Na dvou tzv. kvízových panelech jsou vynechány názvy zvířat a rostlin, návštěvníci si mohou na konci stezky zkontrolovat správnost svého určení.
2.6.3 Naučná stezka Dymlov Poukazuje v (11), pěšina se táhne po zelené značce ze Žamberka do Kunvaldu. Seznámíte se s rostlinstvem, živočichy, různými zajímavostmi a rodáky zdejšího kraje. Nejdříve si prohlédnete zámek se zahradou v Žamberku, léčebný ústav Albertinum, dále Dýmlovský rybník a řeku Rokytenku, která vás krátce doprovodí na vaší cestě. Navštívíme pamětní síň J. A. Komenského v domku Na Sboru, pomník J. A. Komenského a nakonec zakončíme putování v Kunvaldu, v kolébce Jednoty bratrské, kde mimochodem roste památná lípa nazývaná Bratrská. Délka 4,5 km. Stezka má 8 panelů.
2.7 Turisticky atraktivní místa Anenský vrch Použila jsem zdroje z (12). Anenský vrch míjí Jiráskova horská cesta, na vrch se můžeme dostat z odbočky dlouhé asi půl kilometru. Kdysi tu stávala kaple sv. Anny a později i rozhledna. Kaple kvůli výstavbě opevnění byla rozebrána a odvezena do osady Hadinec, kde je dodnes. Rozhledna nebyla dochována. Výhled je ze dvou bunkrů. Dobrou zprávou je, že do konce roku 2010 by měla být postavena na Anenském vrchu nová 17 metrová rozhledna.
22
Bartošovice v O. h. Dnes již rekreační obec se nachází u Polských hranic v blízkosti Zemské brány. Do katastru obce patří osady Vrchní Orlice, Malá Strana, Neratov, Podlesí a Nová Ves. Se vstupem České republiky do Schengenského prostoru byl zrekonstruován most vedoucí do polského Niemojówa, jehož hlídá socha sv. Jana Nepomuckého. Turisté mohou navštívit místní kostel sv. Máří Magdaleny a barokní kamennou kalvárii. V Bartošovicích poprvé začalo lyžování v Orlických horách, již před první světovou válkou vyráběl zdejší kolář jasanové lyže. Byl zde postaven i skokanský můstek a 4 km dlouhá sjezdovka, na které se konaly závody. Lyžování Bartošovicím zůstalo a dnes se zde nachází lyžařské středisko Nella, které je vhodné zejména pro děti. Nabízí 2 vleky a 3 sjezdovky. Mimo sezónu a víkendů je zde ,,mrtvo“.
Bukačka Přes národní přírodní rezervaci Bukačka vede Jiráskova horská cesta a naučná Jiráskova cesta. Bukačka je nejvýznamnější maloplošné chráněné území v Orlických horách. Bývá nazývána botanickou zahradou O. h.. V rezervaci najdeme pozůstatek zakrslého bukového pralesa a rašelinou louku.
Černý důl Přírodní rezervace se nachází u osady Hadinec. Najdeme zde bukojedlový pralesovitý porost stáří se odhaduje asi na 250 let.
Deštné Dříve dřevařská a sklářská ves, dnes známé lyžařské středisko, centrum turistiky a rekreace. Nalezneme tu rozsáhlou nabídku ubytování v penzionech a horských hotelech. Uprostřed obce je krásný barokní kostel sv. Máří Magdalény. Můžete se svést na koni, zavítat do místního muzea turistiky, zimních sportů a řemesel nebo navštívit galerii dřevěných plastik.
Dobrošov Malá vesnička nad Náchodem je jednou z bran do Orlických hor. V obci se nachází Jiráskova turistická chata, pozůstatky opevnění z let 1936 – 1938 a dělostřelecká pevnost Dobrošov. 23
Hanička Dělostřelecká tvrz nacházející se v osadě Hanička, po níž nese i název byla vybudována v letech 1936 – 1938. Prohlídnout si můžete zajímavé vstupní expozice s největší sbírkou pevnostních modelů u nás, dále projít podzemní labyrint, kde jsou původní prostory tvrze vybaveny zajímavou technologií z 80. let 20. století. Občerstvit se můžete v kiosku, kde lze zakoupit pohledy i odbornou literaturu.
Jelení lázeň Se rozprostírá mezi Malou a Velkou Deštnou, po trase Jiráskovy horské cesty. Je to vrchovištní rašeliniště s jezírky a vzácnými druhy rostlin. Roku 1982 byla vyhlášena přírodní rezervací.
Kačerov Kačerov je název pro horskou osadu i přírodní rezervaci rašeliniště. Rezervace byla vyhlášena roku 1984. V Kačerově se nachází nejlépe dochované celky roubené architektury v Orlických horách.
Kamenec V údolí řeky Zdobnice se rozkládá bývalá dřevařská vesnička Kamenec, v blízkosti se nachází osada, bývalá sklárna Anenská Huť a rekreační osada Luisino údolí. Po obvodu Kamence je vidět výjimečný přírodní jev, skupinka 6 skalních útvarů, mezi nejznámější patří Sfinga, která je vyhlášena přírodní památkou. Dnes Kamenec slouží spíše k rekreaci. Ubytovat se můžete ve dvou horských chatách. V létě je zde umístěn letní dětský tábor a v zimě funguje snowpark a přírodní mírná sjezdovka.
Kunštátská kaple Barokní kaple navštívení panny Marie se nalézá na hlavním hřebenu Orlických hor, kolem prochází Jiráskova horská cesta. Kaple sloužila kdysi k bohoslužbě dřevařských dělníků. Dnes slouží turistům jako úkryt před nepříznivým počasím. Kousek od kaple se nachází těžce propustné rašeliniště, které je chráněným územím. Za větších dešťů je dost obtížné projít po cestě suchou nohou.
24
Neratov Pohraniční malá ves při pravém toku Divoké Orlice je hojně navštěvovaným poutním místem. V 16. století tu byl postaven malý dřevěný kostelík. V 17. století vznikla tradice Neratovských poutí - kostel přitahoval poutníky ze širokého okolí. Kdysi tu vznikli i malé lázně s léčivým pramenem. Kostelík s kapacitou nestačil, a proto v roce 1723 začala stavba nového kostela Nanebevzetí panny Marie. Kostel je netradičně orientován severo-jižním směrem. Na začátku 18. století se tu ročně stalo tři sta až čtyři sta zázraků. V roce 1989 byl zapsán na seznam kulturních památek. Kousek od vsi najdeme v nivě Divoké Orlice přírodní rezervaci Neratovské louky.
Olešnice Pohraniční obec v údolí Olešenky je východištěm do severní části Orlických hor. Můžete zde vidět barokní radnici, kostel sv. Máří Magdaleny, městský pranýř a Útzův
mechanický
betlém.
Asi
4
km
směrem
k polským
hranicím
se
vyskytuje horský hotel Číhalka. Naproti hotelu je lyžařský vlek a vyhlášený snowpark. Východně od Olešnice u polských hranic byla pro květnaté louky s bohatou květenou vyhlášena přírodní rezervace Hořečky.
Orlické Záhoří Obec Orlické Záhoří se rozprostírá u česko-polské hranice u hraničního přechodu Mostowic. Turistu uchvátí půvabná krajina, bohaté rašelinné louky a klid. Dominantou obce je barokní kostel sv. Jana Křtitele.
Pastviny Nejníže položené místo hor. Jméno získalo po pastevcích, kteří si zde založili svá obydlí. V letech 1932-1938 byla vybudována vodní nádrž Pastviny, za účelem výroby elektřiny, ochrana před povodněmi a rekreace. Z ubytování si můžete vybrat kemp Šlechtův palouk, Zátiší, Petrův palouk, ATC Žamberk, nebo kemp U Kapličky a mnoho dalších ubytovacích zařízení. Za návštěvu stojí místo zvané Kraví skok, kde je postaven železný most, z kterého podle pověsti do vody skočila kráva, aniž by utrpěla zranění, po měsíci porodila zcela zdravé tele. Dále Vejdovy lípy patřící k nejstarším stromům na Žamberecku a okolí.
25
Rokytnice v O. h. Horské městečko s roubenou architekturou, empírovou kašnou je k navštívení asi 6 km od pevnosti Hanička. Podívat se můžete na barokní farní kostel Všech svatých, renesanční čtyřkřídlý jednopatrový zámek nebo goticko-renesanční farní kostel. K občerstvení můžete využít místních restaurací a připravit zásoby na další túru v obchůdkách. Nejvíce mě zaujal penzion Rampušák, kde je stylová dřevěná restaurace a výborně vaří.
Říčky v O. h. Jsou rozseté chalupy po svazích Zakletého, Anenského a Komářího vrchu. Ve vsi najdeme pozdně barokní kostel Největší Trojice a pod ním chatu Devětsil. Název získala podle léčivé rostliny, která tu roste. Chata získala zlatou medaili na Světové výstavě v Montrealu. V roce 1960 byla obec Říčky vyhlášena rekreačním střediskem. Lyžařské středisko je postaveno na Zakletém.
Sedloňov Jak uvádí v (13), ves Sedloňov stojí pod Sedloňovským vrchem. Vsí protéká Zlatý potok, na kterém bylo v roce 1880 28 mlýnů. V únoru 1897 se uskutečnil první lyžařský závod v Orlických horách, s ním se začala rozvíjet turistika a sport ve vsi. S Bartošovicemi se stal Sedloňov jedním z prvních lyžařských středisek v O. h.. Dnes v obci najdeme lyžařský vlek, tři hospody, krásnou soukromou skalku, po domluvě si ji můžete prohlédnout. V březnu se koná lyžařský karneval na lyžích Rampušák spojený se závodem na dobových ski. Hraje zde ochotnické divadlo, v budově obecního úřadu je ke zhlédnutí Síň Jarmily Haldové, znamenité řezbářky a výtvarnice. Dále se zde nachází Památník obce, barokní kostel Všech Svatých. Kousek od obce najdeme přírodní rezervaci Sedloňovský vrch, Sedloňovský černý kříž a pevnost Skutinu.
Šerlišský mlýn Je postaven v zalesněném údolí Bělé, mezi Šerlišským a Sedloňovským vrchem kousek od Deštné. Kdysi tu stával Postlerův mlýn, ten byl však přestavěn kvůli náporům turistů na výletní hostinec. Horský hotel a k němu připadající chata Barborka a dříve i chata Kačenka ubytovávají turisty po celý rok. U hotelu je mírná 26
sjezdovka, výborná pro začátečníky. Od chaty vedou turistické cesty na Masarykovu chatu, Bukačku a Sedloňovský vrch. Pečou tu výborné domácí borůvkové koláče, které stojí za to ochutnat.
Velká Deštná Nejvyšší hora Orlických hor 1115 m má paradoxně nejmenší rozhlednu. Říká se jí Štefanova vyhlídka a je z ní krásný výhled na všechny strany. Kousek od rozhledny u Jiráskovy horské cesty je vybudován přístřešek horské služby, přístupný pro přespání a schování se po celý rok. V provozu je o víkendech a svátcích též malý bufet. Přístřešek je dobře izolován, takže při přespání nehrozí nachladnutí. Přespala jsem tu párkrát s kamarády, když jsme koukali na západ Slunce, ráno se probouzeli na východ Slunce a pak pokračovali dále v túře. Asi půl kilometru od Velké Deštné směr Luisino údolí najdeme studánku s ,,pitnou“ vodou.
Zdobnice V údolí řeky Zdobnice se rozprostírá obec stejného názvu. Zaujme vás malebná krajina i udržované chalupy. Barokní kostel Dobrého Pastýře, kaple sv. Anny a barokní kamenný most se sochami jsou lákadla pro turisty.
Zemská brána Přírodní rezervace, nacházející se na řece Divoká Orlice u hranic s Polskem, byla vyhlášena roku 1987. Řeka zde prorazila snížený hřbet Orlických hor a vytvořila romantické údolí. Balvanové řečiště lemují v úseku několika set metrů výrazné rulové skály, které působí dojmem vstupní brány do Čech. Dominantou rezervace je kamenný most přes řeku Divokou Orlici. Za slunných dnů je možné smočit nohy do řeky a odpočinout si v této krásné lokalitě. Když půjdeme kousek po proudu, narazíme na Pašeráckou lávku, dřevěný most přes řeku, který byl původně postaven pro dřevorubce a formany, ale později byl využíván k pašování různého zboží.
27
2.8 Tipy na výlety Za pozornost jistě stojí projití výše uvedených tras a naučných stezek. V této kapitole Vám nabízím další jednodenní i vícedenní výlety.
2.8.1 Jednodenní výlety Nové Město nad Metují – Peklo – Frymburk – Rokole – Slavoňov – Rezek Poukazuje ve (14), cestu začínáme v Novém Městě nad Metují na náměstí, prohlídneme si renesanční náměstí s podloubím a zámek s francouzskou zahradou. Dominantou zahrady je dřevěný most ve stylu lidové architektury moravskoslezského pomezí od architekta Dušana Jurkoviče, který se podílel na renovaci celého zámku. Projdeme městem po červené až k Sokolovně, opouštíme rušné prostředí města a vydáváme se podél řeky Metuje lesem do Pekelského údolí. Skrze přírodní rezervaci podél řeky se dostáváme k bývalému mlýnu Pekelec, který byl přestavěn taktéž architektem Dušanem Jurkovičem na výletní chatu Peklo. Za chatou se prostírá klidné jezírko plné ryb, jež hlídá socha vodníka. Občerstvit se můžete přímo v chatě, nebo naproti v kiosku. Pokračujeme po červené tentokrát vedle řeky Olešenky až na zříceninu hradu Frymburk. Navštěvujeme malebné podhorské město Nový Hrádek, jehož dominantu tvoří barokní kostel sv. Petra a Pavla se hřbitovní zdí a kaplí sv. Jana Nepomuckého, Mariánský sloup a kamenná kašna. Vykráčíme po zelené značce do Rokole, mariánského poutního místa. Dříve tu byl zázračný pramen, později byla vybudována dřevěná kaple, kostel Panny Marie, dřevěná Loreta s obrazy a křížová cesta. Vydáváme se po modré do Bohdašína malé obce v podhůří O. h., stále po modré se přibližujeme k obci Slavoňov, kde spatříme nádherný dřevěný farní kostel sv. Jana Křtitele se zvonicí. Kostel dodnes slouží ke křtům, svatbám, bohoslužbám a pohřbům. Pokračujeme stále po modré na Rezek, do bývalých lázní. Najdeme zde kapli sv. Barbory a vyvěrající pramen s léčivými účinky. Vracíme se do Nového Města nad Metují, po cestě uvidíme ještě památný dub. Délka zhruba 23 km.
28
Nové Město nad Metují – Klopotovské údolí Krátký výlet zejména pro rodiny s dětmi, nebo romantiky. Začínáme na náměstí, scházíme dolů k Sepskému mostu a odtud pokračujeme kousek po místní komunikaci směr Olešnice v O. h., po krátké době odbočíme doprava. Cestička vede mezi domky, až přijdeme na kraj lesa po pravé straně k oboře s divokými prasaty. Je možné je nakrmit tvrdým pečivem, nebo jablky. Po levé straně jsou voliéry s divokými ptáky, např. bažantem královským, krocany... Pokračujeme Klopotovským údolím podél Bohdašínského potoka až k oboře s jeleny a laněmi. Po cestě narazíme na Lesníkovu studánku, odtud můžeme pokračovat do Slavoňova, Rezku, nebo se vrátit touto samou cestou zpět. Délka trasy přibližně 6 km. Dobřany – Sněžné – Sedloňov – Plasnice – Šediviny – Nedvězí Vycházíme z obce Dobřany, která se nachází v severovýchodní části Orlických hor. Zaujme vás roubená fara, barokní kostel sv. Mikuláše a zřícenina hradu. Konají se tu motokrosové a automobilové závody. Pokračujeme po žluté značce Na Krahulec, kousek dále po cestě je vlevo odbočka k vyhlídce, odtud se vydáme po modré do Sněžného. K největším zajímavostem patří roubené chalupy, památkově chráněná rychta, bývalá tkalcovská manufaktura a nedokončené opevnění Skutina. Dále po modré značce až do obce Sedloňov. Prohlédneme si roubené chalupy, roubenou faru a barokní kostel Všech Svatých. Po žluté značce sejdeme do osady Plasnice, napojíme se na zelenou značku Pod Špičákem, než uvidíme nádherný kostel sv. Josefa u vesnice Šediviny, nedaleko se nachází horský hřbitůvek a roubená fara, pokračujeme po červené značce do vsi a dále do osady Nedvězí k bývalému mlýnu. Šlapeme si to podél potoka po zelené značce zpátky do Dobřan. Délka trasy 19 km.
2.8.2 Vícedenní výlet Putování po městech a zajímavostech Podorlicka Obvykle u tohoto typu výletu neuvádím ubytovací a stravovací zařízení, jelikož města nabízejí dostatečnou širokou škálu možností a je na turistovi, jaké si zvolí. Vybrala jsem atraktivní města s bohatým výčtem památek, doufám, že se vám též zalíbí jako mně. Informace jsem čerpala z odkazů (15 – 19). Cestu započneme v malebném Podhůří O. h. v městě Letohrad, který leží na řece Tichá Orlice. To nabízí nespočet památek jako je Hotmarova kaplička, Sousoší 29
sv. Anny, Farní barokní chrám sv. Václava a kapli sv. Jana Nepomuckého. Náměstí zdobí barokní zámek, Mariánský morový sloup a pomník českého velikána Járy Cimrmana. K zámku přiléhá přírodně krajinářský park s empírovou kašnou, umělou jeskyní s vyhlídkou a altánem. V podzemí na náměstí můžete shlédnout expozici nadpřirozených bytostí. Opomenout byste neměli muzeum řemesel v památkově chráněném areálu Nového Dvora. Na okraji města chátrá zřícenina hradu Kyšperk. Je na návštěvníkovi, zdali zde chce strávit celý den a přenocovat v ubytovacím zařízení, nebo pokračovat dále. Město Letohrad však nabízí tolik památek, že je lepší mu věnovat více času. Druhý den vycházíme po červené značce do dalšího zajímavého města Žamberk, po cestě však uděláme ještě zastávku v malé obci Žampach, kde si prohlédneme zříceninu hradu stejného názvu a také barokní zámek. Ten je účelově využit jako sociální ústav. U silnice spatříme pranýř a dřevěnou zvonici. Kousek se vrátíme zpět a pokračujeme po žluté do obce Písečná, kde se po místní komunikaci napojíme na zelenou značku a pokračujeme do Žamberka. Při příchodu do města Žamberk si prohlídneme zámek, zámeckou kapli Nanebevzetí Panny Marie, park v anglickém stylu, v kterém můžeme spatřit empírové Sluneční hodiny a kruhovou kašnu. Součástí zámeckého opevnění je vodárenská věž. Odtud již vidíme na náměstí, kde spatříme Mariánské sousoší a kašnu se sochou Nymfy a Kentaura, dále pokračujeme kolem kostela sv. Václava k Tyršově rozhledně. Dřevěná rozhledna přezdívána Rozálka je vysoká 20 m. Po zhlédnutí okolí navštívíme městské muzeum a židovský hřbitov. Kolem rodného domu Prokopa Diviše, vynálezce bleskosvodu se dostaneme k městskému koupališti. Nejvhodnější místo pro krátký odpočinek je právě zde. Ušli jsme přibližně 19 km, vyhledáme příjemné ubytování a přenocujeme. Třetí den po modré značce podél Divoké Orlice přijdeme do Lítice nad Orlicí, změníme na červenou značku a šplháme na gotický hrad Lítice. Občerstvit se po tomto výkonu můžete v restauraci v Zátiší pod hradem. Putujeme za dalším hradem a to do obce Potštejn. Vybrat si můžeme ze dvou tras, která nás na ono místo dovedou. Zvolila jsem trasu po červené podél řeky přes vesničku Brná. V Potštejně odbočíme k zřícenině gotického hradu stejnojmenného názvu. Zřícenina leží na strmém kopci, takže se připravte na namáhavý výstup. Za odměnu se můžete občerstvit přímo u hradu a zhlédnout dochovanou kapličku sv. Jana Nepomuckého. Hrad býval nejpevnější a nejmohutnějším hradem v celém Podorlicku. Po prohlídce sejdeme z kopce k historickému jádru Potštejna, které tvoří městečko s kostelem sv. Vavřince, kašna, socha sv. Floriánka a barokní zámek s přilehlým parkem s vzácnými 30
dřevinami. Potštejn nabízí i další památky, které můžete shlédnout. Letní tábořiště Vochtánka bude určitě vhodným přenocováním. Následující den se vydáme po červené značce kolem pramenu Panny Marie k rozcestí Liščí doly. Po pár kilometrech přicházíme k dalšímu pramenu U Sv. Prokopa, odpočineme si a pokračujeme k turistické chatě Na Vyhlídce, odkud je krásný výhled na město krajek Vamberk a jeho okolí. Chata je bohužel dočasně mimo provoz. Jdeme dále po červené kolem obce Libštejn k části Vamberka zvané Peklo nad Zdobnicí, kde spatříme přes řeku Zdobnici krytý dřevěný věšadlový most. Po modré značené cestě vcházíme do města Vamberk. Cesta byla dlouhá asi 23 km, proto si odpočineme v útulném ubytovacím zařízení a přenocujeme. Čtvrtý den se můžeme napojit na naučný okruh městem s 5 informačními tabulemi, které vás seznámí s historií, kulturou, památkami a krajkářstvím ve Vamberku. Mezi zajímavé památky patří kostel sv. Prokopa, Židovský hřbitov, Tříobloukový kamenný most s plastiky patronů země, jenž je technickou památkou a nazýván ,,Malý Karlův most“. Nejstarší památkou je hřbitovní kaple sv. Barbory, k ní přiléhá hřbitov s významnými osobnostmi. Mezi nejstarší technickou památku ve Vamberku patří Císařská silnice se smirčími kříži. Neměli byste zapomenout navštívit Muzeum krajky. Po modré značce přijdeme do města Doudleby nad Orlicí ležícím na řece Divoké Orlici. Za prohlídku určitě stojí židovská synagoga, lovecký renesanční zámek stejného názvu jako město, dále zámecký park v anglickém stylu, zámecká obora s muflony, jeleny, daňky a pštrosy. Po žluté značce dorazíme do města Kostelec nad Orlicí, cestou se zastavíme u Seykorovy studánky a na vyhlídce. Za zvláštnost stojí památky, které mají Kostelečtí hned ,,dvakrát“. Starý zámek a Nový empírový zámek s anglickým parkem. Starou a Novou radnici. Navštívit lze barokní Děkanský kostel sv. Jiří a renesanční kostel J. A. Komenského. K osvěžení můžete využít místní restaurace, koupaliště, nebo se smočit pod jezem v Divoké Orlici. Opodál po zelené značce se nachází město Častolovice. Klenotem města i nejnavštěvovanějším zámkem v Královéhradeckém kraji je zámek Častolovice. K němu připadá i rozsáhlý zámecký park se zvěří, oborou daňků a s jedinečnou sbírkou růží. Zde bych naše putování ukončila. Poslední den jsme ušli přibližně 12 km. Celková délka trasy 54 km.
31
Kačenčina pohádková říše Jak uvádí v (20), Kačenka, vládkyně Orlických hor, se spojila s 29 obcemi O. h. a společně vyhlásili vandrování po Kačenčině pohádkové říši. Jejich snahou je přiblížit návštěvníkům nejenom kraj, ale i jeho pohádky, lidovou slovesnost a pohostinství místních horalů, aby se tu cítili jako ,,v pohádce“. Zakoupením vandrovní knížky za 60 Kč, obdrží návštěvník letáček s instrukcemi, kde hledat razítkovací místa. Při vandrování můžete navštívit památky, společenská zařízení, kde získáte slevu. Vandrovní knížka má omezenou platnost na 1 rok. Po získání nejméně 20 razítek a pohádkových listů navštívených obcí obdržíte jednotlivé ceny, keramické figurky pohádkových patronů a ochránců obcí. Myslím, že by děti byly nadchnuty.
2.9 Sportovní vyžití Poukazují v (21), Orlické hory a Podorlicko nabízejí širokou nabídku sportovních aktivit. V zimní sezóně lyžařská střediska a upravované běžecké tratě. Mezi větší z nich patří Deštné a Říčky v O. h., menší střediska Vás jistě také zaujmou, např. vyhlášený snowpark na Číhalce. V letní sezóně je žádoucí vyrazit na kolo po značených cyklostezkách, vypůjčit si horské koloběžky, podniknout pěší túry, nebo zkusit jízdu na koni v jezdeckých klubech – Orlické Záhoří, Deštné, nebo Lipí. Vydovádět se můžete na přírodních nebo upravovaných koupalištích. Mezi velké patří koupaliště v Žamberku, Opočně, Dobrušce. K provozování vodních sportů a koupání využijete Pastvinskou přehradu. Zkuste si chůzi po vodě - Aguazorbing na koupališti U Broumarů v blízkosti Dobrušky. Pro vodáky je při větším množství vody sjízdná Metuje, klidná řeka. Drsnější už jen podle názvu je Divoká Orlice, při jejím sjíždění je nutné dodržovat určitá pravidla, protože řeka protéká CHKO Orlické hory a přírodním parkem Orlice, naproti tomu Tichá Orlice je samozřejmě klidná a vhodná pro méně zkušené vodáky. Pro odvážné se nabízí lanové centrum v Deštném, Říčkách, nebo Pekláku. Paintball vyzkoušejte v Týništi nad Orlicí. Za špatného počasí využijte bowling, krytý bazén, nebo relaxační centrum. Ceny vybraných sportovních aktivit můžete porovnat v následující tabulce.
32
Sport Jezdecký klub Vyjížďka do terénu Aquazorbing Paintball Horské koloběžky Tříkolky Čtyřkolky Lanový park Lukostřelba lodičky, šlapadla
Koupaliště
Aqvapark Minigolf Bowling Squash
Místo Orlické Záhoří Deštné
Cena 230 Kč 300 Kč
hodina
Lipí Ústí nad Orlicí
230 Kč 300 Kč
30 min
Dobruška Pastviny
300 Kč 450 Kč
30 min den
Týniště nad Orlicí Deštné
250 Kč 200 Kč 100 Kč 100 Kč 140 Kč
den 2h 3 jízdy 3 jízdy 3 jízdy
700 Kč 300 Kč 400 Kč 80 Kč 250 Kč 50 Kč 60 Kč 50 Kč 35 Kč 40 Kč
45 min velký okruh velký okruh hodina hodina hodina hodina hodina hodina den
30 Kč 70 Kč 80 Kč 45 Kč
den den den hodina
Ústí nad Orlicí Žamberk
50 Kč 220 Kč
1 h 30 min dráha/hodina
Rychnov nad K. Žamberk Rychnov nad K.
220 Kč 160 Kč 180 Kč
dráha/hodina hodina hodina
České Petrovice Deštné Deštné Říčky v O. h. Pastviny Pastviny Opočno Pastviny Dobruška Opočno Vamberk Rychnov nad Kněžnou Ústí nad Orlicí Žamberk Žamberk
Délka
Tabulka č. 1 Ceník sportovních aktivit
33
2.10 Kulturní kalendář nejznámějších akcí Začátkem ledna se koná závod v běhu na lyžích pro všechny věkové kategorie Orlický pohár. V Deštném se každoročně v lednu jezdí extrémní závod psích spřežení Šediváčkův long. Na začátku února se pořádá Orlický maratón, lyžařský dálkový běh. V půlce března se loučí Rampušák se zimou a předává vládu princezně Kačence, tento ceremoniál je spojen se závěrem světového poháru v jízdě na skibobech. Kostelecká pouť vás přiláká svými atrakcemi a stánky v půlce dubna, v květnu zas Potštejnská pouť. Začátkem června tu máme ve Valu u Dobrušky Orlické ozvěny, country a folková hudba, nebo v Žamberku Jamrock music festival. Svátky dřeva se uskuteční již tradičně na konci června v Žamberku. V červenci se podívejte do Rokytnice na Český pohár v silniční cyklistice, nebo běžte na Anenskou pouť, v Letohradu se zas koná Řemeslná sobota. Na konci července dorazte do Žamberku na kulturní festival Orlická brána, divadelní a hudební představení se vám určitě zalíbí. V srpnu se přijeďte podívat na tavení skla dřevem, které se koná v Deštném, nebo si poslechnout country, bluegrass na festival Pastvinská Nota a můžete to rovnou spojit s amatérskými závody Dračí lodě na Pastvinské přehradě. Začátkem září předává vládu zpět nad svými horami Kačenka Rampušákovi. Divadelní podzim se uskuteční na přelomu října a listopadu v Týništi nad Orlicí. V prosinci zahajují zimní střediska sezónu, konají se Vánoční výstavy a koncerty. V tabulce uvádím ceny vstupného na kulturní akce, zbylé mají vstupné dobrovolné, nebo žádné.
Místo konání Orlický půlmaratón Deštné v O. h. Orlický maratón Deštné v O. h. Orlické ozvěny Val u Dobrušky Jamrock festival Žamberk Pastvinská nota Pastviny Kulturní akce
Cena 200 Kč přihláška 300 Kč přihláška 100 Kč vstupenka 330 Kč vstupenka 150 Kč vstupenka
Tabulka č. 2 Ceník kulturních akcí
34
3 Praktická část V praktické části zkoumám, zda mají studenti naší školy zájem o kurz pěší turistiky v Orlických horách. Výzkum provádím pomocí dotazníků, které jsem dala studentům Vysoké školy Polytechnické k vyplnění. Dotazník jsem zvolila jasný a stručný. Naplánovala jsem vhodný program kurzu pěší turistiky v oblasti Orlických hor a porovnám ho s vyhodnocenými dotazníky, zda by odpovídal jejich představě, poskytuji několik rad na závěr.
35
3.1 Vyhodnocení Dotazníkového průzkumu se zúčastnilo více jak 150 studentů z různých oborů, pro naše účely nevyhovující dotazníky, ve kterých studenti uvedli, že nikdy neprovozovali pěší turistiku a že určitě by neměli v budoucnu zájem o kurz, byli vyřazeni. U odpovědi spíše ne, byli do výzkumu započítáni jen ti, kteří vybrali možnost: pěší turistiku provozují občas, či často. Překvapením byli muži, jenž odpovídali, že by se kurzu spíše nezúčastnili. Poměr žen a mužů je dosti nevyrovnaný. Dotazník se skládal z 15. otázek, kde poslední byla pouze zjišťovací, dotazovaný zde určil, zda se jedná o ženu či muže a kolikátý studuje ročník. Většina dotázaných pocházela z druhého ročníku, předpokládám, že již nějaký kurz pořádaný naší školou absolvovali a tudíž si lépe mohou představit, jakým způsobem přibližně probíhá. Výzkum byl proveden na podzim roku 2009 na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Níže uvádím seznam pokládaných otázek.
Provozujete pěší turistiku a jak často? Z grafu je patrné, že nejvíce studentů a to 53 % odpovědělo na tuto otázku: občas provozují pěší turistiku, zřídka 33 % a nejméně dotázaných 14 % chodí často. Mladí studenti tohoto oboru jsou zřejmě sportovně orientovaní a moderní sedavá zábava je zatím ještě zcela nepohltila.
Často Občas Zřídka
14%
33%
53%
Graf č. 1 Provozujete pěší turistiku a jak často?
36
Navštívil(a) jste někdy oblast Orlické hory? Necelá polovina dotázaných nikdy Orlické hory - 46 % nenavštívila, právě tito tvoří potencionální turisty. Jednou se tu nachomýtlo 27 % dotázaných, dvakrát 9 % a vícekrát 18 % studentů. Návštěvnost jistě závisí i na vzdálenosti od bydliště. Z devíti procent se jedná buď o nadšence, či v blízkém okolí bydlící studenty.
Jednou Dvakrát Vícekrát
27%
46%
Nikdy
9% 18%
Graf č. 2 Navštívil(a) jste někdy oblast Orlické hory?
37
Ve kterém ročním období nejčastěji chodíte na výlety? Nejvíce a to doslova 72 % dotázaných chodí na výlety převážně v létě, 23 % upřednostňuje výlety na jaře a jen 5 % na podzim, zimu nikdo neuvedl. Kurzy pěší turistiky na naší škole se konají od jara do léta, studentům by tedy toto roční období vyhovovalo.
Jaro Léto Podzim
5%
0%
Zima
23%
72%
Graf č. 3 Ve kterém ročním období nejčastěji chodíte na výlety?
38
Měli byste v budoucnu zájem o kurz pěší turistiky? Zcela jistých je pouze 18 % dotázaných, oproti tomu spíše ano už odpověděla více jak polovina studentů a to 54 %. Kurzu se spíše nezúčastní 28 %. Suma sumárum to máme 84% předběžných uchazečů, kteří by se rozhodli na základě dalších proměnných jako je ubytování, strava, náročnost, atraktivita atd., které se snažím získat na základě dalších níže uvedených otázek.
Určitě ano Spíše ano Spíše ne
18%
28%
54%
Graf č. 4 Měli byste v budoucnu zájem o kurz pěší turistiky?
39
Kolikadenní kurz by Vám nejvíce vyhovoval? Drtivá většina dotázaných a to 62 % odpověděla, že by jim nejvíce vyhovoval 5 denní kurz, zřejmě i proto že je to nejkratší možná doba. Týdenní kurz by uvítalo 19 % a vícedenní 10 %. 6 denní kurz zvolilo pouze 9 % studentů. Zanedbatelným faktorem jsou v tomto případě finanční možnosti.
5 denní 6 denní Týdenní Vícedenní
10% 19%
9%
62%
Graf č. 5 Kolikadenní kurz by Vám nejvíce vyhovoval?
40
Kolik kilometrů jste schopni za den ujít? (Průměrný turista ujde za hodinu 4 – 5 km) Studenti nejvíce zaškrtávali odpověď s 20 km a to 39 %, dále pak 25 km by bylo schopno ujít 28 %.
Pouhých 9 % uvedlo, že by ušlo i více jak 25 km. 10 %
dotázaných nedovede posoudit, kolik jsou schopni ujít, zřejmě příliš často této zábavě neholdují a 14 % by se doplazilo jen 15 km. Vlastnosti terénu byli v tomto případě brány průměrné. Bereme-li v úvahu, že maximální délka většiny jednodenních pochodů činí 50km, některé to mají dokonce v názvu: „Borovská padesátka, Moraviánská padesátka, Vítkovská padesátka“, poté zdatnost našich studentů není nikterak oslnivá. Výše jmenované pochody jsou pouze jednodenní akce, následuje tedy zasloužený odpočinek, kdežto u nás šlapeme min. 5 dní v týdnu. Výkonnost studentů, lze však posoudit jen v praxi. V úvahu musíme brát i večerní radovánky, které většinu studentů ochromí a některé i zneschopní.
15 km 20 km 25 km 10%
Více
14%
Nedovedu posoudit
9%
39%
28%
Graf č. 6 Kolik kilometrů jste schopni za den ujít?
41
Jaký den považujete za kritický? Více jak polovina dotázaných, tedy 59 % označila den třetí. 16 % studentů odpovědělo den druhý a stejný počet dotázaných nedovede posoudit. Čtvrtý den zaškrtlo pouze 7 % a jen 2 % první. Z mé osobní zkušenosti je nejhorší třetí den, dále si již člověk na náročnost tras a denní rytmus zvyká.
První Druhý Třetí Čtvrtý
16%
2%
16%
Nedovedu posoudit
7%
59%
Graf č. 7 Jaký den považujete za kritický?
42
Jakou činnost byste chtěli vykonávat v den volna? U této otázky mohli studenti zvolit více odpovědí. Koupání a relaxace byla u mnohých na 1. místě, zvolilo jí 38 % studentů. Kulturní akce, zážitky byli skoro vyrovnané s návštěvou památek jak je vidět v grafu. Míčové hry a adrenalinové sporty zvolilo stejně 13 %. U jiných aktivit studenti psali jógu, skupinový strečink, baseball a tvůrčí aktivity, zbytek raději neuvádím. Skloubit všechny zde uvedené možnosti není až tak těžké a většina středisek s koupáním nabízí i míčové hry - tenis, volejbal, minigolf atd. Kulturní akce a návštěva památek se dá též shrnout. Ve výsledku tu máme pouze dvě skupiny, a jelikož „dozorců“ jezdí více, není problém se rozdělit. Stěžejní část tedy tvoří výběr vhodné lokality pro odpočinek.
Koupání a relaxace Míčové hry Adrenalinové sporty Kulturní akce, zážit. Návštěva památek Jiné
17%
18%
1% 38%
13%
13%
Graf č. 8 Jakou činnost byste chtěli vykonávat v den volna?
43
Jaké formě pěší turistiky byste dali přednost? Forma ,,na těžko“ znamená, že si účastník nese vše sám na zádech, tuto možnost zvolilo jen 14 % dotázaných, 86 % by uvítalo převoz zavazadel do místa dalšího ubytovacího zařízení. Pohodlnost je tedy u našich studentů na prvním místě.
Na těžko 14%
Převoz zavazadel
86%
Graf č. 9 Jaké formě pěší turistiky byste dali přednost?
44
Jakému typu pěší turistiky dáváte přednost? Odpovědi byli relativně vyrovnané, 56 % dotázaných upřednostňuje ,,etapový“ typ, kde turista dojde každý den do jiného místa a tak má šanci poznat a navštívit více rozličných lokalit, než je tomu u ,,hvězdicového“ typu, který přirostl k srdci 44 %. ,,Hvězdicový“ typem myslíme, že se turista ubytuje v jednom místě a odtamtud podniká hvězdicově výlety do okolí. Etapový typ zpravidla bývá dražší a náročnější na plánování. Hvězdicový typ je omezený místem ubytování a jeho okolím, které hraje při výběru prim. Zpravidla bývá i levnější, jelikož lze získat vícedenní slevu.
Hvězdicový Etapový
56%
44%
Graf č. 10 Jakému typu pěší turistiky dáváte přednost?
45
Jaký typ ubytovacího zařízení byste uvítali? Studenti logicky zvolili nejlepší poměr ceny, služeb a pohodlí v penzionu či horské chatě a to vyrovnaně počtem 31 %. Je mi to jedno odpovědělo 26 %. Tyto účastníky buď finanční stránka v případě hotelu netíží, nebo jsou nenároční a ochotni spát i pod širákem. Odpovědi kemp a hotel by uvítalo pouze opět vyrovnaně 6 % dotázaných.
Hotel Penzion Horská chata Kemp
6%
26%
Je mi to jedno
31%
6% 31%
Graf č. 11 Jaký typ ubytovacího zařízení byste uvítali?
46
Jste ochotni měnit typ ubytování v průběhu kurzu? Ano odpověděla většina dotázaných 63 %. Studentů, kteří nejsou ochotni měnit typ ubytování bylo 16 %. 21 % je to jedno, studenty bychom mohli označit za přizpůsobivé.
Ano Ne Je mi to jedno
16% 21%
63%
Graf č. 12 Jste ochotni měnit typ ubytování v průběhu kurzu?
47
V kolika lůžkovém pokoji byste chtěli být ubytováni? Dvoulůžkový pokoj by uvítalo nejvíce studentů a to 44 %. Třílůžkový pokoj by chtělo 16 %, vícelůžkový pokoj uvedlo 11 % dotázaných a 28 % je to jedno. Jen jeden student uvedl jednolůžkový pokoj.
Jednolůžkovém Dvoulůžkovém Třílůžkovém Více-lůžkovém 1%
28%
11%
Je mi to jedno
44%
16%
Graf č. 13 V kolika lůžkovém pokoji byste chtěli být ubytováni?
48
Jakou finanční částku jste ochotni zaplatit za 6. denní kurz pěší turistiky? Do ceny je započítána strava, ubytování, doprava a převoz zavazadel. Na poslední otázku 43 % dotázaných odpovědělo, že by bylo za 6. denní kurz pěší turistiky ochotno zaplatit 2 500 Kč. 29 % by vydalo 3 000 Kč a 6 % studentů by vydalo i více jak 3 000 Kč. Zbylé odpovědi naleznete v grafu. Jak si níže můžete přečíst, díky množstevním slevám se lze dostat na zajímavé ceny a takto dlouho kurz lze pořídit již od 2500kč, připočítáme-li k tomu 500kč kapesné, dostaneme se na krásných 3000kč, což je za týdenní pobyt i pro studenta lákavá cena.
1500 2000 2500 3000
6%
2%
20%
Více
29% 43%
Graf č. 14 Jakou finanční částku jste ochotni zaplatit za 6. denní kurz pěší turistiky?
49
3.2 Program kurzu pěší turistiky Přesouváme se k další praktické části a tou je sestavení programu kurzu pěší turistiky pro studenty Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Tento kurz sem samozřejmě zařadila do Orlických hor a část do Podorlicka. Vybrala jsem zajímavou trasu po hřebenu Orlických hor a okolí, zahrnula do programu kurzu návštěvu kulturních a přírodních památek, které by měl člověk aspoň jednou za život navštívit. Zvolila jsem 6. denní kurz, i když by stačil podle programu pouze 5. denní. Z důvodu odpočinku studentů po prvním dni jízdy autobusem z Jihlavy na vrch Dobrošov, který se nachází kousek od města Náchod a načerpali tak síly na následující den. V příloze přikládám mapy jednodenních výletů. Kurz bych nazvala ,,Křížem krážem Orlickými horami“.
3.2.1 Itinerář Den
1
2
Počet km
Program Příjezd na Dobrošov Prohlídka pevnosti Dobrošov Ubytování na Jiráskově chatě Rozhledna na Jiráskově chatě Večeře Seznámení s programem Přednáška o správné technice chůze Snídaně Příprava na túru Chata Peklo, občerstvení, zastávka Nový Hrádek, zřícenina hradu Frymburk Olešnice v O. h.: Útzův mechanický betlém Přestávka na oběd Ubytování Masarykova chata Večeře Přednáška člena horské služby o pohybu a chování na horách Společenské hry
50
3
Průběžné km za 1 Kalkulace den 3
30 Kč 200 Kč 16 Kč 85 Kč
50 Kč 3
3
5 7
8 15 20 Kč
9
24
220 Kč 50 Kč
Den
3
4
5
6
Počet km
Program Snídaně Příprava na túru Velká Deštná, kiosek, rozhledna Valinův pramen Kunštátská kaple Pěticestí, odpočinek, občerstvení Bunkr Prusek Anenský vrch, vyhlídka Pevnost Hanička, prohlídka, občerstvení, Rokytnice v O. h. ubytování Večeře Sauna, masáže Volný program Snídaně Příprava na túru Rokytnice v O. h. krátká prohlídka města Zemská brána, odpočinek Pašerácká lávka Klášterec nad Orlicí, prohlídka, oběd Kraví skok Pastviny ubytování Koupání, mini-turnaj v ping-pongu Pastviny večeře Snídaně Dopoledne volný program Oběd Vodní šlapadla, lodičky Návštěva hradu Vejrov a Nekoř Relaxace, volný program Večeře Táborák Snídaně Příprava na túru Dělostřelecká tvrz Bouda, prohlídka Suchý vrch, vyhlídka, občerstvení Návrat do Jihlavy 51
Průběžné km za 1 Kalkulace den 30 Kč
4 3 5 1 3 2
4 7 12 13 16 18
3 7
21 28
28 Kč 150 Kč 60 Kč 60 Kč 40 Kč
10 0,5 5,5 2 1
10 10,5 16 18 19
2
21
50 Kč 30 Kč
2
2
80 Kč
2
4
113 Kč
50 Kč 30 Kč 11 3
11 14
60 Kč 25 Kč
1. den Příjezd na Dobrošov, ubytování na Jiráskově chatě. Půjdeme asi 1,5 km vzdálenému bunkru Dobrošov, kde absolvujeme prohlídku s průvodcem. Po ní se vrátíme zpět na Jiráskovu chatu, kde vylezeme na vyhlídku. Z té je vidět na přehradu Rozkoš, vesnici Dobrošov, město Náchod a na polskou stranu. Povečeříme a následuje hodinový rozchod. Večerní program bude zahrnovat: seznámení s programem kurzu, přednášku o správné technice chůze a vybavení na horách. Vyzkoušení techniky chůze u chaty. Po přednášce následuje osobní volno.
Obrázek č. 9 Jiráskova chata [9]
Obrázek č. 10 Pevnost Dobrošov [10]
52
2. den Brzy ráno snídaně, poté příprava na túru a včasné vyražení po červené Jiráskově horské cestě směr Jizbice do Pekelského údolí. U chaty Peklo si dáme menší pauzu na prohlídku chaty a okolí, občerstvit a zakoupit suvenýry můžeme v kiosku u chaty a pokračujeme dále po červené podél řeky Olešenky směr hrad Frymburk. Projdeme Novým Hrádkem kolem větrné elektrárny až do Dlouhé a na Rzy. Odtud putujeme do Olešnice v O. h., kde si dáme rozchod na oběd. Výborné obědy vaří v restauraci U Anděla, nebo se můžete najíst v restauraci Lovecký zámeček, která se nachází rovněž na náměstí. V Olešnici navštívíme Útzův mechanický betlém, dále si to šineme na Vrchmezí. Následuje rezervace Bukačka a poté vrch Šerlich. Odtud už nás pojí kousek k našemu dalšímu ubytování na Masarykově chatě. Ubytujeme se a povečeříme v krásné útulné jídelně. Osobní volno volíme delší. Večer nás čeká přednáška člena horské služby o chování a pohybu na horách. Po přednášce můžeme zvolit jakoukoliv společenskou hru.
Obrázek č. 11 Masarykova chata [11]
53
3. den Dnes nás čeká nejdelší spíše sestupná trasa, ale nějaké vrchy nás také čekají a proto se brzy ráno posilníme snídání, po důkladném strečinku vyrazíme na cestu. Opět se napojíme na Jiráskovu horskou cestu, jež nese červené značení. Začíná tu Jiráskova naučná stezka, která nás doprovází. Od Malé Deštné na Velkou Deštnou se nám odkryje po levé straně krásný výhled na Trčkov a polskou stranu. Procházíme přírodní rezervací Jelení lázeň. Na Velké Deštné se můžeme pozastavit v kiosku, kde nám členové horské služby poskytnou malé občerstvení. Kousek od něj je odbočka doprava k Štefanově vyhlídce, stojí na nejvyšším vrcholu Orlických hor Velké Deštné vysoké 1115 m. Odtud pokračujeme prudce s kopce dolů, projdeme rozcestím u Jelenky a dostáváme se k pramenu Valinův, osvěžíme se. Po levé straně se tyčí dřevěná rozhledna, podobná jako na Velké Deštné. Přicházíme na rozcestí Pod Homolí a ke Střednímu vrchu. Stoupáme až ke Kunštátské kapli. (Cesta je za deště špatně schůdná, stalo se nám, že tu tekl přímo cestou rozvodněný potok, špatné to bylo i od Kunštátské kaple k Pěticestí). Klesáme k Pěticestí. Jsme skoro v půli cesty a tak zvolíme delší pauzu na občerstvení v kiosku, opět provozovaném horskou službou. Od Pěticestí delší dobu sestupujeme, před námi se vynoří Komáří vrch, po zdolání, scházíme k vrchu Mezivrší, opouští nás naučná stezka, po pravé straně mezi stromy objevíme bunkr Prusek, provozovaný nadšenci. Občas jsou k zastižení a rádi se svou pílí pochlubí a provedou vás. Přijdeme k Anenskému vrchu, po levé straně je odbočka k vyhlídce. Mírně dolů k pevnosti Hanička. Zdatnější půjdou na prohlídku podzemí a muzea. Znavení studenti mohou navštívit muzeum a odpočinout si. Občerstvení nabízí místní kiosek. Odtud po modré klesáme až do Rokytnice v Orlických horách, kde se ubytujeme v ubytovně Sporting +. Po večeři bude následovat osobní volno na saunu a masáže.
54
Obrázek č. 12 Kunštátská kaple [12]
Obrázek č. 13 Pěticestí [13]
55
4. den Po snídani si zabalíme věci a půjdeme si prohlídnout město Rokytnice, empírovou kašnu a zámek. Krátký rozchod na nákup suvenýrů a potravin na cestu přijde vhod. Po zelené se vyškrábeme k Zadnímu vrchu, odtud dále po červené Jiráskově horské cestě. Projdeme kolem Předního kopce, Žambereckými lesy k Zemské bráně. Jsme v polovině naší dnešní cesty. Smočíme nohy v řece a odpočineme si. Za mostem se vydáme po modré značce. Souběžně nás bude doprovázet naučná stezka Zemská brána. Po chvilce dorazíme k Pašerácké lávce, přejdeme na druhý břeh a podél řeky Divoká Orlice dojdeme až do Klášterce nad Orlicí. Prohlídneme si město a zavelíme rozchod na oběd. Hned na to po modré značce přes řeku směr obec Lhotka. Najdeme železniční most zvaný Kraví skok a pak už nás jen kousek dělí od Pastvinské přehrady. Složíme batohy v kempu Šlechtův Palouk, relaxujeme a využíváme možnost koupání. Později uspořádáme mini-turnaj v ping-pongu. Večeři nám připraví v hostinci U Mostu, který budeme navštěvovat po celou dobu pobytu na Pastvinách. Po večeři bude vyhlášen a oceněn vítěz mini-turnaje. Následuje volný program.
Obrázek č. 14 Zemská brána [14]
56
5. den A je tu den volna. Studenti mohou relaxovat u vody, zapůjčit sportovní potřeby, zahrát si tenis, volejbal, nohejbal, či za špatného počasí bowling. Společně doběhneme na oběd. Odpoledne si zapůjčíme vodní šlapadla nebo lodičky a doplujeme do kempu Zátiší, odtud pokračujeme pěšky na hrad Vejrov a Nekoř. Po prohlídce doplujeme do kempu, kde bude následovat volný program. Společně půjdeme na večeři a poté si v kempu rozděláme táborák.
Obrázek č. 15 Pastviny, hostinec U Mostu [15]
Obrázek č. 16 ATC Šlechtův palouk [16]
57
6. den Ráno vyrazíme společně na snídani. Po návratu si sbalíme věci a putujeme po modré směr Studenecká zátoka. Odtud po žluté do Studentského horního lesa. Vydáme se krátce po červené a napojíme se na modrou značku, než se objeví obec Studené. Stále po modré do obce Těchonín. Souběžně s modrou vede zelená značka, po které budeme pokračovat podél Těchonínského potoka až k Dělostřelecké tvrzi Bouda. Uděláme pauzu a vyčkáme na začátek prohlídky. Mezitím si můžeme zakoupit suvenýry a občerstvit se. Krátce před prohlídkou je potřeba se tepleji obléci, protože tu teplota dosahuje průměrně 6 °C. Po prohlídce po červené na naši poslední zastávku a tou je Suchý vrch. Cestou lesy odkrývají krásný výhled. Po zdolání posledního kopce se vyšplháme k vyhlídce na Suchém vrchu a Kramářově chatě (teda jen zbytkům chaty). Postupně půjdeme na vyhlídku, k občerstvení využíváme místní kiosek. Vyčkáme příjezdu autobusu a vracíme se do Jihlavy. Tímto jsme úspěšně završili pěší kurz turistiky.
Obrázek č. 17 Suchý vrch, vyhlídka a zbytky Kramářovy chaty
58
3.2.2 Několik rad na závěr Orlické hory jsem procestovala s kamarády vícekrát, za deště i slunných dnů a tak bych se s vámi chtěla podělit o pár cenných rad, které by se vám při našem putování mohli hodit. Určitě byste měli mít pevnou turistickou kvalitní obuv, jak uvádí (22), tzv. pohorky, nebo do našeho terénu postačí trekové boty, jsou lehké a prodyšné, nezapomeňte i na dobré ponožky. Za horkých dnů vám postačí pohodlné turistické sandále. Boty by neměli být nové, neprošláplé, mohli by vám způsobit nepříjemné puchýře. Většina cest je zpevněných, nebo vyasfaltovaných. Za deště se mohou klouzat větve, nebo kořeny stromů, proto byste neměli mít hladkou podrážku na botách. Oblečení je další důležitou součástí vybavení na túry. 1. vrstva – Termoprádlo, které odvádí tělesnou vlhkost od těla. 2. vrstva – Lehké, nenasákavé, prodyšné, rychle schnoucí materiály, dokonce může nahradit první a třetí vrstvu, v případě letních dnů ideální. 3. vrstva – má funkci tepelné izolace. Další vrstva chrání před větrem, použijeme větrovky, šusťákové bundy, kalhoty. Poslední 5. vrstva chrání před promoknutím. Hory jsou zrádné a počasí se může každou chvíli změnit, proto byste měli mít s sebou nepromokavou bundu, nebo pláštěnku, avšak ta je neprodyšná a tudíž se lehce zapotíte. Za slunných dnů si nezapomeňte vzít pokrývku hlavy, sluneční brýle a namazat se opalovacím krémem. Úpal ze Slunce by vás mohl pěkně potrápit. Nepodceňujte ani výběr batohu, který si chcete s sebou vzít. Měl by mít vyztužená záda, bederní pás a popruhy. Součástí batohu by měla být i pláštěnka na batoh. Správné nastavení batohu, s kterým vám určitě pomohou pedagogové, vám zpříjemní cestu. Jak si zabalit věci do batohu? Těžké věci mají být sbaleny co nejblíže zádům v úrovni ramen i výše. Energie sbalená na cesty, kterou je banán, sušené ovoce (meruňky), nebo i sladká tyčka. Neopomíjejte si s sebou sbalit dostatek tekutin a dodržujte pitný režim.
59
3.2.3 Kalkulace Nepřímé náklady A) Kalkulace cen dopravy 1. Náhrada za ujeté kilometry Jihlava – Dobrošov 162 km Suchý vrch – Jihlava 149 km Celkem 311 km x 2 = 622 km 10% počítáme na objížďky Výpočet: 622 km x 0,01 = 6,22 km 6,22 + 622 = 628,22 km 628,22 x 28 Kč (sazba za 1 km) = 17 590 Kč 2. Náhrada za čekání 80 Kč za 15 minut Počítám nástup a výstup studentů 4 x 15 min = 60 min 4 x 80 = 320 Kč 3. Náklady na druhého řidiče Druhý řidič nebyl potřeba = 0 Kč 4. Stravné řidiče Je započítáno v sazbě za km = 0 Kč 5. Ubytování řidiče Není potřeba, řidič se hned vrací zpět = 0 Kč 6. Rozdíl v ceně nafty Žádný, hranice nebyly překročeny = 0 Kč
60
7. Ostatní náklady 0 Kč 8. Silniční poplatky Nebyly zahrnuty 9. Poplatky za parkovné Parkování na Suchém vrchu 100 Kč Dobrošov 0 Kč Celkem 100 Kč C) Akce za pevné ceny Rozhledna Dobrošov 16 Kč + Pevnost Dobrošov 30 Kč + Utzův mechanický betlém 20 Kč + Pevnost Hanička 28 Kč + sauna 60 Kč + Tvrz Bouda 60 Kč + Vyhlídka Suchý vrch 25 Kč 239 Kč za 1 studenta Celkem 239 * 28 = 6 692 Kč Celkem nepřímé náklady 17 590,50 Kč + 320 Kč + 100 Kč + 6 692 Kč = 24 702 Kč Nepřímé náklady na 1 studenta 24 702 Kč / 28 studentů = 882 Kč
61
Přímé náklady 1. Ubytování Jiráskova chata 200 Kč Masarykova chata 220 Kč Ubytovna Sporting + 150 Kč Kemp Šlechtův palouk 113 Kč x 2 noci = 226 Kč Celkem ubytování 200 + 220 Kč + 150 Kč + 226 Kč = 796 Kč 2. Stravování Jiráskova chata 135 Kč Masarykova chata 80 Kč Ubytovna Sporting + 100 Kč Kemp Šlechtův palouk Hostinec ,,U Mostu“ polopenze do 80 Kč plná penze (80 Kč hlavní jídlo + 80 Kč polopenze) = 160 Kč Celkem stravování 135 Kč + 80 Kč + 100 Kč + 80 Kč + 160 Kč = 555 Kč Celkem nepřímé náklady + přímé náklady = 882 + 796 + 555 = 2 233 Kč
62
3.3 Shrnutí Porovnáním dotazníkového výzkumu s programem kurzu pěší turistiky jsem dospěla k tomuto závěru: Většina studentů si přála být ubytována v horských chatách a penzionech, ale zároveň uvedli, že jsou ochotni měnit typ ubytování. Proto jsem do programu zařadila skoro všechna nabízená ubytovací zařízení z dotazníku, tím si myslím, že si každý přijde na své. V den volna jsem se snažila studentům vyjít vstříc a poskytla jim nabídku skoro všech nabízených činností, které si vybrali. Zvolila jsem etapový typ, který studenti zvolili v 56 %. Co nemohu a nechci splnit je převoz zavazadel, studenti nemusí tahat spacák a karimatku, takže tím to mají aspoň trochu usnadněné. V délce kurzu převládal 5 denní program, když opomenu krátký první den, tak by to odpovídalo požadavkům. V počtu našlapaných kilometrů za den většina zvolila 20 a 25 km. Usuzuji, že bych se do tohoto kritéria až na 1 den vešla. Celý kurz by měl stát 2 233 Kč, studenti byli ochotni dát 2 500 Kč a více. Skoro polovina studentů nikdy nebyla v Orlických horách, a proto lze zájem, pro tuto zajímavou lokalitu, předpokládat. Jsem přesvědčená, že by je kurz mohl nadchnout a oni by se ho zúčastnili.
63
4. Závěr Teoretická část vás měla seznámit se základními informacemi o Orlických horách, popsala jsem jejich polohu a dělení. Seznámila jsem vás s Klubem českých turistů, s jejich objevováním Orlických hor, výstavbou turistických chat. Přiblížila jsem vám historii jednotlivých turistických chat, aby pro lepší představu, že vybudovat a provozovat chatu v dřívějších dobách nebylo vůbec snadné, avšak co se týče počtu turistů, dříve praskaly chaty ve ,,švech“, dnes je tomu pouze v letní a zimní sezóně, o víkendech a státem uznaných svátcích, jinak jsou prázdné a s minimální otvírací dobou. To jsem se přesvědčila při mém putování na podzim roku 2009, kdy ve všední den jsme neměli šanci se naobědvat až ve větších městech jako je Rokytnice v O. h.. Popsala jsem vám značení turistických tras a jejich značky. Vybrala jsem a uvedla známé turistické trasy, naučné stezky v chráněné krajinné oblasti a další. Seznámila vás s atraktivními místy, které Orlické hory nabízejí. Porovnám-li dnešní podobu těchto míst, řekla bych, že v dobách objevování poskytovali více údivu než je tomu dnes. Měla jsem možnost porovnat staré fotografie s dnešními. Uvádím příklad Anenského vrchu, (který jsem Vám popisovala v 2.7 Turisticky atraktivní místa), jež se s minulostí a dneškem nedá vůbec porovnat. Takových míst je více a je škoda, že se nedochovalo jejich kouzlo dodnes. Dnes už spíše než pěšího turistu, potkáte cyklistu. Žijeme v uspěchané době, kdy člověk raději zvolí kolo, aby stihl za den navštívit co nejvíce míst, k čemu vypomáhají i cyklobusy. Avšak když jdete pěšky více vnímáte kouzlo krajiny, všímáte si drobností, než když ji prolítnete na kole. Snad Vás zaujali i tipy na výlety, které jsem vybrala. Zjistila jsem, že k projití celých Orlických hor a Podorlicka návštěvník musí věnovat spoustu času, i já ještě budu muset vynaložit hodně času, než prozkoumám každičké zajímavé místo a to už po několik let hory vícekrát do roka navštěvuji. Nabídla jsem Vám sportovní možnosti. Myslím, že celoročně se tu dá provozovat sport, převládá však návštěvnost v zimním období, ale i v letních měsících jsou hory hojně navštěvovány, každý návštěvník si tu přijde na své. Kultura na Vás dýchá na každém rohu, každá ves má své tradice, zvyky a památky. Po celý rok jsou k navštívení kulturní akce, nejvíce o prázdninách.
64
V praktické části jsem provedla dotazníkový výzkum a porovnala jsem ho s programem kurzu pěší turistiky. Kurz jsem navrhla a zařadila do Orlických hor, cesta převážně vedla po hřebenu hor a po atraktivních místech, které jsem předtím v teoretické části uvedla. Ubytování jsem zvolila na zmiňované Jiráskově turistické a Masarykově chatě. Nastínila jsem pár rad na závěr, jež by se mohli při putování po Orlických horách hodit, a vypočítala cenu kurzu. Myslím, že všechny požadované cíle se mi podařilo splnit.
65
Seznam použité literatury: 1 Orlické hory – Základní informace [online]. 2006 – 2009 [cit. 2009-09-05]. Dostupný z WWW.: http://www.orlickehory.eu/index.php?option=com_content&task=view&id=231&I temid=226&lang=cz LANGRÁF, M., NOSEK, R., HÉGR, J., KÚČA, K.: Orlické hory: turistická mapa. 4. vyd. Praha: Trasa, 2007. ISBN 978-80-7324-132-2 2 HOVORKA, V.: Historie Klubu českých turistů, odboru Hradec Králové 1. vyd., Edice KČT, 2004. 3 ZAKOPAL, R.: Dobrošov [online]. 2001–2009 [cit. 2009-10-15]. Dostupný z WWW.: http://orlickehory.net/mista/dobrosov.htm 4 KLUB ČESKÝCH TURISTŮ.: Pěší značení [online]. 2005–2009 [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW.: http://klubturistu.cz/turistickeznaceni/pesiznaceni 5 PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE.: Turistická značka [online]. Datum poslední revize 1. 10. 2009, 15:04 UTC [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW.: 6 ZAKOPAL, R.: Jiráskova horská cesta [online]. 2001–2009 [cit. 2010-03-24]. Dostupný z WWW.: http://orlickehory.net/mista/jiraskovacesta.htm 7 TALAVASEK, M., ŠVEC, P.: Trasy v Orlických horách [online]. [cit. 2010-04-02]. Dostupný z WWW.: http://kct-rk.mypage.cz/menu/historie/historie-turistiky-v-orlickych 8 AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR.: Naučné stezky CHKO Orlické hory [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupný z WWW.: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1556®ion_id=17&su bmit=Zobrazit 9 OBEC OLEŠNICE V O. H.: Stezka po lehkém opevnění [online]. 2005–2010 [cit. 2010-04-03]. Dostupný z WWW.: http://naucnastezka.olesnice.net/ 66
10 LESY ČESKÉ REPUBLIKY.: Naučná stezka Lesů ČR v Deštném v O. h. [online]. [cit. 2010-04-03]. Dostupný z WWW.: http://www.antik-tater.cz/destne/stezky.html 11 MĚSTSKÝ ÚŘAD ŽAMBERK.: Naučná stezka Žamberk – Kunvald [online]. 2004-2010 [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW.: http://www.zamberk.cz/Index.php?IdS=307 13 HALDOVÁ JARMILA.: Historie obce Sedloňov [online]. Poslední aktualizace 8. 4. 2010 [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW.: http://www.sedlonov.cz/index.php?idl=3 14 FLUGROVÁ IVANA.: Tipy na výlet [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW.: http://www.turistika.cz/tipy-na-vylet/show/pekelske-udoli-frymburkrokole-slavonov-nove-mesto-nad-metuji.html 15 OBEC POTŠTEJN.: Turistika a kultura [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW.: http://www.potstejn.cz 16 INFORMAČNÍ CENTRUM MĚSTA VAMBERK.: Památky [online]. Poslední aktualizace 14. 4. 2010 [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW.: http://www.ic-vamberk.cz/pamatky.php 17 ZÁMEK DOUDLEBY.: Památky [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW.: http://www.zamek-doudleby.cz/cs/index.html 18 KOSTELEC NAD ORLICÍ.: Kulturní a historické památky města [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW.: http://www.kostelecno.cz/mesto/pamatky 19 MĚSTYS ČASTOLOVICE.: Památky [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW.: http://www.oucastolovice.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=21&Itemid=32 20 DSO REGION ORLICKÉ HORY.: Kačenčina pohádková říše [online]. [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW.: http://www.orlickehory.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=246 &Itemid=243&lang=cs
67
21 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO.: Sport [online]. [cit. 2010-04-16]. Dostupný z WWW.: http://www.orlickehory.cz.info/index.php?nid=1053&lid=CZ&oid=87319 http://cs.wikipedia.org/wiki/Zemska_brana 22 BOŠTÍKOVÁ SOŇA.: Vysokohorská turistika. Praha: Grada Publishing, a.s.,2005. 119 s. ISBN 80-247-0696-2 www.orlickehory.net www.orlickehory.cz www.orlickehory.eu www.orlicko.cz
68
Seznam ilustrací 1. – 8. http://klubturistu.cz/turisticke-znaceni/pesi-znaceni 9. http://www.volny.cz/kctnachod/dobrosov.htm 10. http://www.bunkry.cz/opevneni.asp?id=67 11. http://www.orlickehory.net/mista/serlich.htm 12. http://www.orlickehory.net/digifoto/html/kunstatska_kaple_vchod.htm 13. vlastní zdroj 14. http://orlickehory.webz.cz/obr57.htm 15. http://www.obecpastviny.cz/ 16. http://autokemp.pastviny.net/3.jpg 17. http://www.orlickehory.net/mista/suchak.htm 18 – 30. www.mapy.cz 31 – 37 Obrázky z vlastních zdrojů 38 MELICH, MICHAL.: Východ Slunce na Velké Deštné, 2007
69
Seznam příloh Příloha A Mapy Příloha B Dotazník Příloha C Obrazová příloha
70
